VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Zhodnocení hospodaření obce Holetín
Bakalářská práce
Autor: Veronika Pondělíčková
Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková
Jihlava 2013
Abstrakt Předmětem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření obce Holetín v letech 2009 až 2012. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na pochopení problematiky týkající se obce a jeho rozpočtu. Praktická část obsahuje podrobnou analýzu příjmů a výdajů, na základě kterých je následně sestaven návrh na zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů.
Klíčová slova Veřejný sektor, veřejná správa, obec, druhy obcí, působnost obce, orgány obce, rozpočet obce, rozpočtový výhled, rozpočtový proces.
Abstract This thesis is elaborated on the theme: Assessment of the municipality Holetín in 2009 to 2012. Thesis is divided into theoretical and practical. Theoretical part deals with the understanding of problems relating to the municipality and its budget. Conversely, practical part is focused on a detailed analysis of income and expenditure, on which is assembled a proposal to increase income and expenditure optimization.
Key words Public sector, public board, municipality, types of municipalities, competence of a municipality, municipal authorities, budget of municipality,budget prospect, budget process
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mé vedoucí práce paní Ing. Magdě Morávkové za cenné rady, které mi pomohly k vypracování bakalářské práce a potom také za vstřícnost, ochotu a čas, který mi věnovala. Dále bych poděkovala starostovi obce Holetín Janu
Břeňovi a účetní obce, paní Ivaně Peškové, za poskytnutí podkladů a především za drahocenné rady a ochotu. Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15. dubna 2013 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Teoretická část .......................................................................................................... 9 1.1
Veřejný sektor .................................................................................................... 9
1.2
Veřejná správa .................................................................................................... 9
1.3
Obec ................................................................................................................. 10
1.3.1
Druhy obcí ................................................................................................ 10
1.3.2
Působnost obce ......................................................................................... 11
1.3.3
Orgány obce .............................................................................................. 13
1.4
2
Rozpočet obce .................................................................................................. 14
1.4.1
Příjmy rozpočtu obce ................................................................................ 16
1.4.2
Výdaje rozpočtu obce ............................................................................... 20
1.4.3
Rozpočtový výhled ................................................................................... 21
1.4.4
Rozpočtový proces .................................................................................... 22
Praktická část .......................................................................................................... 25 2.1
Holetín .............................................................................................................. 25
2.1.1 2.2
Analýza hospodaření obce ............................................................................... 27
2.2.1
Příjmy obce Holetín v letech 2009-2012 .................................................. 27
2.2.2
Výdaje obce Holetín v letech 2009-2012 ................................................. 43
2.2.3
Zhodnocení hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012 ..................... 50
2.3
3
Obecní úřad Holetín .................................................................................. 26
Návrh na zlepšení hospodaření obce ................................................................ 54
2.3.1
Příjmy obce ............................................................................................... 54
2.3.2
Výdaje obce .............................................................................................. 56
Závěr ....................................................................................................................... 59
Seznam zdrojů................................................................................................................. 61
Seznam obrázků .............................................................................................................. 64 Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 Seznam grafů .................................................................................................................. 66 Seznam příloh ................................................................................................................. 67
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá obcí, jakožto orgánem veřejné správy. Problematika obcí se týká každého z nás, jelikož každý z nás má trvalé bydliště v nějaké obci (město, obec). V současné době můžeme pozorovat nebo slyšet, že situace v České republice, co se týče veřejného rozpočtu, není příliš příznivá, protože je tento rozpočet schodkový. Tuto skutečnost by si měla brát každá obec na vědomí a snažit se hospodařit co nejefektivněji, tzn., že rozpočet by měl být přinejhorším vyrovnaný. Příliš přebytkový rozpočet ovšem není rovněž příznivý, značí, že obec neposkytuje svým občanům maximum. Důležitým faktorem pro efektivní hospodaření je analýza rozpočtu. Každá obec by se měla zabývat svým rozpočtem, uvažovat, kde by se daly snížit výdaje a zároveň zvýšit příjmy. Cílem této práce je zhodnocení hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012 na základě analýzy příjmů a výdajů a následný návrh na zvýšení příjmů a optimalizace výdajů. Tuto obec jsem si vybrala, protože zde bydlím a mohu ji tedy mnohem lépe analyzovat, než někdo cizí, který má k dispozici pouze určité podklady. Bakalářskou práci rozdělím na dvě části tj. teoretickou a praktickou. V teoretické části rozeberu základní pojmy jakožto veřejný sektor, veřejnou správu, obec, druhy obcí, působnost obce, rozpočet obce (příjmy a výdaje), rozpočtový výhled a proces. Teorii těchto pojmů budu převážně čerpat z odborné literatury a zákonů. Praktickou část rozdělím do tří částí. První část zaměřím na poznání obce Holetín a jejího obecního úřadu. V druhé části se zaměřím na analýzu hospodaření obce. Rozeberu zde příjmy, výdaje a celkové zhodnocení hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012. Tato část rovněž bude obsahovat velké množství grafů a tabulek, ze kterých vyčteme vývoj jednotlivých příjmů a výdajů. Na základě analýzy zpracuji poslední část, tj. návrh na zlepšení hospodaření obce. Tento návrh bude nejdůležitější částí. Tyto návrhy mi pomohou naleznout možná řešení, jak zvýšit příjmy a snížit výdaje obce. Pro praktickou část využiji především informace poskytované obecním úřadem Holetín.
8
1 Teoretická část 1.1
Veřejný sektor
Veřejný sektor je určitá část národního hospodářství: -
která zajišťuje veřejné statky pro obyvatelstvo na neziskovém principu,
-
která je financována z finančních prostředků rozpočtové soustavy, především ze soustavy veřejných rozpočtů,
-
která je řízena veřejnou správou (státní správou a územní samosprávou),
-
o jejíž produkci, tj. produkci veřejných statků – struktuře, kvantitě a kvalitě, se rozhoduje tzv. veřejnou volbou, a to většinou nepřímo tj. volenými zástupci,
-
která podléhá kontrole patřičným kontrolním orgánům a kontrole občanů. [1]
1.2
Veřejná správa
Veřejný sektor spravuje a organizuje veřejná správa, respektive její orgány. Jedná se o souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou. Veřejný sektor je vykonavatelem zákonů a má blízký vztah k právu správnímu. Úkolem veřejné správy na všech úrovních je plnění politiky státu, která je v zákonech a dalších předpisech. Obsahuje výkon veřejné moci (moc výkonná), přenos informací (evidence obyvatelstva,…), informační systém veřejné správy, přednesení informací o činnosti veřejné správy, styk s veřejností atd. Veřejnou správou bývají nazývány též úřady. V současnosti se dělí veřejná správa na státní správu (ministerstva a vláda) a samosprávu (obce a kraje). [2]
Obrázek 1 - Schéma veřejné správy [3]
9
1.3
Obec
„Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří celek, který je vymezen hranicí území obce.“ [11] „V právním smyslu je obec vymezena třemi základními znaky. Jsou to: -
území,
-
občané ČR s trvalým pobytem, občané s čestným občanstvím obce (města). Nicméně v hranicích obce vstupují do různých vztahů k obci i právnické osoby a podnikatelé se sídlem na územní obce nebo s provozovnou na územní obce a další fyzické osoby s přechodným pobytem, dále např. vlastníci nemovitostí na území obce apod.,
-
samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce (na katastrálním území obce), tzn. působnost.“ [4]
„O zabezpečování úkolů, které se týkají obce, resp. jejích občanů, včetně zabezpečování veřejných statků pro občany, rozhodují volené orgány obcí. Při rozhodování orgánů obce se uplatňuje pravidlo nadpoloviční většiny všech příslušných orgánů.“ [4]
1.3.1 Druhy obcí V České republice rozlišujeme tyto základní druhy obcí: -
obce, které nejsou městy,
-
města (rozhodující je zde minimální počet obyvatel 3000),
-
obce s pověřenými obecními úřady (388 obcí) a obce s rozšířenou působností (205 obcí), které podle zákona zajišťují ve svém správním obvodu výkon státní správy
nad
rámec
přenesené
působnosti
náležející
ostatním
obcím.
V současnosti rozlišujeme tři stupně přenesené působnosti, a to vlastní obec, obec ve svém spádovém územním obvodu a popř. pro obec jiného územního obvodu, -
statutární města, tj. Kladno, Mladá Boleslav, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, která mohou území města rozdělit na městské obvody a městské části, a to obecně závaznou
10
vyhláškou. Tato města mají rovněž postavení pověřených obecních úřadů. Většina statutárních měst je od r. 2001 sídlem krajských úřadů, -
hlavní město Praha rozdělené na městské části tzv. obvody. [4]
1.3.2 Působnost obce Existují 2 druhy funkcí, které obce plní, a které jsou uvedeny v zákoně o obcích. Jedná se o tyto funkce: -
vlastní samosprávná funkce tzv. samostatná působnost,
-
přenesené funkce tzv. přenesená působnost. [4]
Samostatná
působnost
obcí
je
stanovena
v zákonech
příkladným
výčtem
a potom jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, a to zejména uspokojováním potřeby komplexního kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. [3] „Do samostatné působnosti obce zahrnujeme: -
hospodaření obce,
-
rozpočet a závěrečný účet obce,
-
peněžní fondy obce,
-
právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách,
-
osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce,
-
organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu,
-
vydávání obecně závazných vyhlášek obce,
-
místní referendum,
-
obecní policie,
-
ukládání pokut za správní delikty,
-
program rozvoje územního obvodu obce,
-
územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou
-
spolupráce s jinými obcemi atd.“ [3]
11
„Na základě zvláštních zákonů patří dále do samostatné působnosti obce: -
místní poplatky,
-
zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci,
-
zajišťování
připravenosti
obce
na
mimořádné
události
a
podílení
se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva, -
zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících,
-
zřizování zdravotních zařízení a ochrana veřejného zdraví,
-
ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.“ [3]
Obec spravuje samostatně záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejich občanů v případě, že nejsou svěřeny krajům nebo jestliže nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům, a záležitosti, které do samostatné působnosti obce přidělí zákon. [3] Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a neurčí, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde pokaždé o samostatnou působnost. [11] Přenesenou působnost realizují orgány všech obcí ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, v základním rozsahu a pro svůj správní obvod, který je stejný s územním obvodem obce. Orgány obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností provádí přenesenou působnost v základním rozsahu pověřeném obcím a vedle této přenesené působnosti provádí ve stanoveném správním obvodu i přenesenou působnost jim svěřenou zvláštními zákony. Obec s rozšířenou působností je zároveň také obcí s pověřeným obecním úřadem. [3] „V rámci výkonu přenesené působnosti se u obcí jedná o tyto činnosti: -
vydávání nařízení obce,
-
rozhodování o místních a účelových komunikacích,
-
projednávání přestupků,
-
jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky,
-
jsou povodňovým orgánem,
-
jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd.“ [3]
12
1.3.3 Orgány obce V České republice jsou tyto orgány obce: Zastupitelstvo obce je orgán, který podléhá volbě. Počet členů zastupitelstva je dán počtem obyvatel: -
do 500 obyvatel: 5-9 členů,
-
501-3000 obyvatel: 7-15 členů,
-
3001-10 000 obyvatel: 11-25 členů,
-
10 001-50 000 obyvatel: 15-35 členů,
-
50 001-150 000 obyvatel: 25-45 členů,
-
nad 150 000 obyvatel: 35-55 členů. [11]
Úkolem zastupitelstva je samostatně spravovat obec a také zvolit ze svých členů starostu obce. Zastupitelstvo obce rozhoduje a schvaluje např. rozpočet obce a závěrečný účet, rozpočtová opatření, program rozvoje, smlouvy o sdružení, obecně závazné vyhlášky, nabytí a převod nemovitostí v majetku obce apod. [4] Rada obce „Rada obce je výkonným orgánem. V samostatné působnosti podléhá obecnímu zastupitelstvu, a v rámci přenesené působnosti obce rozhoduje na základě zákona. V čele rady je starosta a jeho zástupci – místostarosta a další členové.“ [4] Mezi pravomoci rady obce patří např. příprava materiálů pro jednání zastupitelstva obce, zabezpečuje hospodaření obce, provádí rozpočtová opatření apod. [4] Starosta a jeho zástupci – místostarostové Starosta je představitelem obce, zastupuje obec navenek a uznává se za statutární orgán obce. Mezi jeho další funkce patří např. svolávání rady obce, odpovídá za objednání a provedení auditu hospodaření obce apod. [4] Obecní úřad Obecní úřad je řízen starostou obce, kterému pomáhají jeho zástupci (místostarostové, tajemník, zaměstnanci obecního úřadu) a plní úkoly zastupitelstva obce a rady obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti ve sféře samostatné působnosti. Dále vykonává přenesenou působnost v mezích zákona o obcích, mimo činnosti, 13
která je svěřena do působnosti náležité komise obecního úřadu nebo zvláštního orgánu. [4] Výbory a komise Zastupitelstvo si může založit výbory, které budou mít funkci iniciativního a kontrolního orgánu. Rada obce má právo zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, přičemž komise může být založena pro výkon přenesené působnosti obce. [3]
Rozpočet obce
1.4
Jak se rozpočet obcí tvoří, jaké má postavení a jaký obsah a funkce nám upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tj. Zákon č. 250/2000 Sb. „Rozpočet je základem finančního hospodaření obcí a lze ho charakterizovat jako: -
decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá primárně na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence,
-
z účetního hlediska je bilancí, která vybalancovává příjmy a výdaje,
-
je důležitým rozpočtovým plánem, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří,
-
je nástrojem realizace koncepce municipální, resp. regionální politiky na úrovni územní samosprávy, je nástrojem realizace volebních programů. Je důležitým nástrojem prosazování lokálních a regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva daného území, nástrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru, je nástrojem řízení.“ [3]
Z pohledu účetního je chápán rozpočet jako bilance, která bilancuje běžné a kapitálové příjmy a výdaje. F1 + P – V = F2, kde: F1 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na začátku rozpočtového období P – příjmy V – výdaje F2 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období. [1]
14
V případě, že se příjmy rovnají výdajům, jedná se o rozpočet vyrovnaný. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, mluvíme o přebytkovém rozpočtu a pokud tomu je naopak, tak hovoříme o schodkovém rozpočtu. Pokud je F2 > F1 znamená to, že jsme vykázali tzv. kladný přebytek a je vytvořena finanční rezerva, v opačném případě jsme dosáhli schodku a musíme shánět další finanční prostředky. [1] „Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a používání peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.“ [13]
Obrázek 2 - Schéma: Rozpočet obce v ČR v současné době [6]
15
1.4.1 Příjmy rozpočtu obce Příjmy územních rozpočtů lze rozdělit do 4 skupin: -
daňové příjmy,
-
transfery a dotace,
-
nedaňové příjmy,
-
úvěry či půjčky. [3]
Daňové příjmy, transfery, dotace a nedaňové příjmy tvoří tzv. nenávratné příjmy, které jsou nejdůležitějším pramenem financování. Úvěry a půjčky patří do skupiny návratných příjmů. [3] „Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména: a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona, f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.“ [13] 16
Daňové příjmy Daňové příjmy jsou bezpochyby největší příjmy rozpočtů obcí. Zahrnují svěřené daně (daň z nemovitostí), sdílené daně (část DPFO, DPPO, DPH), místní poplatky a správní poplatky. [9] Zpravidla zahrnují více než 50 % celkových příjmů obce. [7] Rozlišujeme 2 základní druhy daňových příjmů: -
daně získané prostřednictvím zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) tzv. sdílené daně např. podíly na celostátně vybíraných daních (z DPH, …)
-
další daňové příjmy např. z místních poplatků, atd. [7]
Svěřené daně Jedná se o daně, které jsou celé započteny do rozpočtu obce, tzn., že jsou určeny pouze pro potřeby obce, a které se vybírají na základě daňových zákonů. Tyto daně zahrnují daň z nemovitosti, kterou upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. [8] V České republice se tyto daně označují také jako tzv. výlučné neboli rozpočtově určené daně. [4] Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb. [14] Výnos daně z nemovitosti jde v celé své výši do rozpočtu obce a zároveň je to jediná daň, u které obec může ovlivňovat její výši. [7] Sdílené daně Tyto daně jsou vybírány prostřednictvím daňových zákonů, platných pro Českou republiku. Tyto daně nejsou stanoveny pouze pro potřeby obce, ale jsou přerozděleny do více rozpočtů. Tyto daně tvoří: část DPFO, DPPO, DPH. [8] Místní poplatky Od roku 1991 mohou obce vybírat místní poplatky. Je v kompetenci obce, zda bude tyto poplatky vybírat či nikoli. Dále je v její kompetenci, jakou sazbu poplatku stanoví. Tato sazba je ovšem ze zákona omezena určitým rozpětím. [5] 17
Využití zdrojů získaných z těchto poplatků je pouze v kompetenci zastupitelstva. [7] „Obce mohou vybírat tyto místní poplatky: -
poplatek ze psů,
-
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
-
poplatek za užívání veřejného prostranství,
-
poplatek ze vstupného,
-
poplatek z ubytovací kapacity,
-
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
-
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, koncový interaktivní videoloterijní terminál a herní místo lokálního herního systému,
-
poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
-
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojen na stvbu vodovodu nebo kanalizace.“ [12]
Správní poplatky Správní poplatky taktéž patří mezi daňové příjmy obcí a měly by krýt náklady správních činností v rámci přenesené působnosti. [7] Tyto poplatky mají dva hlavní cíle: -
přispívání žadatele určitou finanční částkou na činnost správních orgánů za úkon, který se žadatele přímo týká
-
předejití zbytečným podáním, a tím pádem zatěžování veřejné správy
Výši jednotlivých správních poplatků nebo metodu jejich výpočtu upravuje zákon o správních poplatcích. Tyto poplatky vybírají orgány státní správy. [7] Nedaňové příjmy Jedná se o příjmy, které nevychází z nějaké povinnosti stanovené zákonem, tvoří ovšem neopomenutelnou část příjmů. Získávání těchto příjmů je v kompetenci samotné obce či jiných činitelů. [7]
18
„Do této skupiny řadíme: -
výnosy majetku, který obec vlastní (např. nájmy),
-
příjmy, které má obec z dalšího vlastního hospodaření,
-
příjmy z hospodaření subjektů, které obec založila či zřídila,
-
výnosy z úroků,
-
sankční platby,
-
sdružené prostředky.“ [7]
Přijaté dotace Přijaté dotace tvoří druhý nejvýznamnější zdroj financování činností obcí. Dotace lze získat z různých úrovní veřejného rozpočtu např. ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů apod. [7] Rozeznáváme 2 druhy dotací z hlediska účelu použití: -
investiční (kapitálové)
-
neinvestiční (financování běžných potřeb) [7]
V současnosti se hodně hovoří o dotacích z tzv. evropských fondů. V případě, že jsou dotace poskytnuty ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů krajů hovoříme o tzv. účelových dotacích. [7]
Obrázek 3 - Schéma přijatých dotací [9]
19
Kapitálové příjmy Jedná se o příjmy, které nejsou pro obec příliš důležité, protože je jich dosahováno v případě, že obec prodává svůj majetek. Tyto příjmy jsou získávány prostřednictvím prodeje majetku, akcií a majetkových podílů, kapitálových transferů, úvěrů, emisí komunálních obligací a splátek půjček. [8]
1.4.2 Výdaje rozpočtu obce Výdaje územních rozpočtů lze rozdělit do 2 skupin: -
běžné,
-
kapitálové. [7]
„Z rozpočtu obce se hradí zejména a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.“ [13]
20
Běžné výdaje „Z běžných výdajů se financují běžné, pravidelně se opakující potřeby v příslušném roce – rozpočtovém období.“ [4] Patří sem výdaje na: -
chod obecního úřadu
-
provoz škol,
-
údržbu ulic,
-
provoz veřejného prostranství,
-
provoz veřejného osvětlení,
-
provoz hřbitova,
-
podporu místní kultury,
-
podporu sportu apod. [7]
Kapitálové výdaje „Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, běžně se neopakujících potřeb, zejména investičních, které přesahují jedno rozpočtové období, jsou zpravidla jednorázové (z hlediska konkrétní investice).“ [4] Patří sem výdaje na: -
investiční výstavbu,
-
nákup nemovitostí,
-
generální rekonstrukce budov a zařízení,
-
nákup akcií apod.
1.4.3 Rozpočtový výhled Zákon č. 250/2000 Sb. ukládá od roku 2001 obcím povinnost sestavovat kromě ročního rozpočtu i rozpočtový výhled. [3] Rozpočtový výhled je nástroj, který slouží pro střednědobé finanční plánování a měla by ho využívat i ta nejmenší obec. Zákon umožňuje zvolit si míru podrobnosti členění rozpočtového výhledu, ovšem musí mít alespoň tyto čtyři základní ukazatele: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky a celkové závazky. Rozpočtový výhled
21
obcím umožňuje uvažovat o zdrojích v delším časovém horizontu než jeden rok, což je dobré pro plánování. [3]
1.4.4 Rozpočtový proces Jedná se o souhrn činností, které jsou potřebné k řízení hospodaření územního samosprávného celku v příslušném rozpočtovém období. V České republice se sestavuje rozpočet na jeden kalendářní rok. Rozpočtový proces je ovšem delší, sestavuje se zpravidla 1,5 až 2 roky. [3] „Jednotlivé fáze rozpočtového procesu lze rozdělit do těchto etap: -
analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období,
-
sestavení návrhu rozpočtu,
-
projednávání a schvalování,
-
kontrola plnění rozpočtu,
-
přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet,
-
následná kontrola,
-
aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu.“ [3]
Sestavení návrhu rozpočtu a tvorbu podkladů pro tvorbu rozpočtu většinou provádí výkonný orgán obce, nejčastěji finanční odbor. Důležitý pro návrh rozpočtu je rozpočtový výhled. Sestavování rozpočtu dále vychází z údajů z rozpisu platného státního rozpočtu, rozpočtového provizoria a jiných rozpočtů (krajů, svazky obcí atd.). V návrhu musí být obsaženy konkrétní požadavky jednotlivých vedoucích odborů a zastupitelů, případně požadavků svých organizací, které řídí. [3] Projednávání rozpočtu vykonává výkonný orgán. Pokud vzniknou připomínky, zpracuje je finanční odbor do návrhu rozpočtu. [3] Schvalování rozpočtu je v kompetenci zastupitelstva. Rozpočet musí být reálný, pravdivý a úplný. [3] Tyto zásady jsou důležité při kontrole plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení v průběhu roku. Přehled o skutečném plnění a vypracování závěrečného účtu vypracovávají výkonné orgány (finanční odbor a rada), jejich schválení je v pravomoci volených orgánů. [3]
22
Zpráva o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok je nutnou součástí projednání závěrečného účtu. Vyúčtování hospodaření musí obsahovat informace o hospodaření s příjmy a výdaji. Je nutné, aby bylo členění dostatečně podrobné, abychom mohli zhodnotit finanční hospodaření obce. [3] „Struktura závěrečného účtu by měla obsahovat: -
Celkový pohled na hospodaření v minulém roce, porovnáním schváleného, upraveného rozpočtu a účetní skutečnosti v podrobnosti tříd rozpočtové skladby s vyjádřením salda hospodaření při zahrnutí i třídy 8 – financování.
Toto
poskytuje
informaci
o
celkovém
hospodaření
sledovaného
roku,
zda hospodaření skončilo s přebytkem nebo se schodkem. -
Vyhodnocení příjmové části rozpočtu, rozdělením na daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace.
Z vyhodnocení je patrno, která skupina tvoří nejdůležitější část příjmů (zpravidla jsou to daňové příjmy). -
Rozdělení daňových příjmů na sdílené daně, výlučné daně, místní poplatky a správní poplatky.
Poskytuje přehled o struktuře nejdůležitější příjmové části rozpočtu (v ČR se jedná o sdílené daně). -
Plnění sdílených daní po měsících v daném roce, eventuálně i v období uplynulých tří let.
Analýza poskytuje vedení obce informace o objemu příjmů sdílených daní v jednotlivých měsících ve sledovaném roce a v delším časovém horizontu. -
Porovnání běžných výdajů v odvětvovém členění rozpočtové skladby.
Poskytuje informace o tom, které organizační celky samosprávného orgánu „spotřebují“ nejvíce provozních výdajů. -
Vyhodnocení celkových výdajů podle odpovědnostního (kapitolního) třídění rozpočtové skladby nebo podle oddílů rozlišené na běžné, kapitálové a výdaje celkem
23
-
Analýza příjmů a výdajů po měsících
Poskytuje informace o plnění příjmů a výdajů v jednotlivých měsících. -
Vyhodnocení salda provozního přebytku (rozdílu běžných příjmů a výdajů) po měsících
Zobrazuje vyhodnocení běžných rozpočtů v jednotlivých měsících. V časové řadě lze vysledovat závislost, ve kterých měsících je saldo provozního přebytku nízké (nebo záporné) a kdy nabývá největších hodnot. To umožňuje představitelům obce usměrňovat financování investičních výdajů v dalším období. -
Měsíční stav peněžních prostředků na účtech samosprávného celku
Podává přehlednou informaci o stavu financí v jednotlivých měsících. -
Běžné a kapitálové výdaje po měsících.
Vyjadřuje informace o čerpání finančních prostředků v jednotlivých měsících.“ [3]
Obrázek 4 - Fáze rozpočtového procesu [3]
24
2 Praktická část 2.1
Holetín
První historické zprávy o obci pochází již z roku 1144. [1] Název Holetín je odvozeno od vlastního jména Holeta, což je bývalá ves panství Rychmburk. [27] Obec Holetín leží v okrese Chrudim v Pardubickém kraji přibližně 3 kilometry severně od města Hlinska. [24] Holetín tvoří 3 části: Dolní Holetín, Horní Babákov a Horní Holetín. [25] Její nadmořská výška je průměrně 570 metrů a katastrální plocha je v souhrnu 1066 hektarů. Délka obce dosahuje 4,5 km, čímž se řadí k nejdelším obcím okresu Chrudim. K datu 1. 1. 2012 žilo v Holetíně 743 obyvatel. [24] Jejich průměrný věk je 39 let. [27] V současnosti zde nalezneme několik truhlářství, zámečnictví a autodílen, pneuservis, instalatérství, topenářství, dvě samoobsluhy, dva hostince, café bar, kadeřnictví, kosmetický salon, řadu zedníků, tesařů, ale také velké množství ubytovacích kapacit, především soukromých rekreačních zařízení. [26] Obec má k dispozici jednu základní školu nižšího stupně a mateřskou školu. Dále bychom zde našli kostel, knihovnu a zajisté i hřbitov. K další vybavenosti patří určitě poštovní úřad. Občané mohou využívat veřejný vodovod. [26] K dispozici je zde železniční stanici a několik autobusových zastávek. K významným, a dosti navštěvovaným akcím, patří Pálení čarodějnic, Pohádkový les, fotbalový, trnkový a hasičský ples, fotbalová utkání či požární závody pořádané sborem dobrovolných hasičů. Mezi další akce patří například vítání občánků, setkání důchodců nebo tradiční zvěřinové hody. [26] Z hlediska sportovního využití je obec velice významná. Holetín má k dispozici fotbalové hřiště, autocvičiště, zděné koupaliště či hřiště na tenis a volejbal. [26] Od roku 2010 je v Holetíně nově vybudované Kulturní společenské centrum, které by mělo sloužit především občanům. Spolky zde získají zázemí pro své aktivity.
25
K dispozici je zde klubovna, která slouží pro přednášky, výstavy a různé sportovní činnosti. [28]
2.1.1 Obecní úřad Holetín Název organizace Obecní úřad Holetín Sídlo Horní Holetín 105, 539 71 Holetín IČO 00270105 Telefon (+420) 469 311 121 Email
[email protected] webové stránky obce www.obecholetin.cz Obecní úřad má pro veřejnost vyčleněné úřední hodiny v pondělí a ve středu dopoledne od 7:00 do 12:00 a odpoledne od 13:00 do 16:00. Zastupitelstvo obce
Účetní
Kontrolní výbor
Finanční výbor
Jan Břeň
Ivana
Eduard Suchý
Ing. Helena Kučerová
(starosta)
Pešková
(předseda)
(předsedkyně)
Vladimír Zlesák
Patrik Vondráček
Aleš Kameník
Aleš Vokál
Ing. Lada Horáková (místostarostka) Jaroslav Halamka Eduard Suchý Ing. Helena Kučerová Vladimír Zlesák Aleš Kameník Patrik Vondráček Aleš Vokál Tabulka 1 - Orgány obce Holetín [24]
26
2.2
Analýza hospodaření obce
V této části bakalářské práce budu analyzovat vývoj příjmů a výdajů v obci Holetín v letech 2009 – 2012, přičemž budu především vycházet z Výkazu plnění rozpočtu dle položek. Jednotlivé příjmy a výdaje budou detailně rozebrány dle druhového třídění.
2.2.1 Příjmy obce Holetín v letech 2009-2012 Příjmy obce jsou rozděleny do 4 skupin. Jedná se o příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. V následující tabulce je obsažena sumarizace těchto příjmů. 2009 Daňové příjmy
5 874 508,11
2010
2011
2012
5 982 841,35 5 925 594,82 6 009 484,03
Nedaňové příjmy
337 696,36
341 999,21
857 434,11
430 377,81
Kapitálové příjmy
218 098,00
194 078,00
16 415,00
66 675,00
Přijaté transfery
537 148,00 11 638 054,68 1 123 256,67
626 810,40
Příjmy Celkem
6 967 450,47 16 451 973,24 7 596 574,53 7 133 347,24
Tabulka 2 - Příjmy rozpočtu obce 2009-2012 [23]
Z následujícího grafu (Graf 2) je patrné, že daňové příjmy jsou jednoznačně největším příjmem obce, pomineme-li rok 2010, kdy nejvyššími příjmy obce byly transfery (dotace z EU) na stavbu Kulturně společenského centra. Tyto daňové příjmy jsou rovněž v jednotlivých letech prakticky vyrovnané. Ostatní složky příjmů tj. nedaňové, kapitálové a transfery jsou jinak v jednotlivých letech celkem kolísavé, nevykazují vzestupnou ani sestupnou tendenci.
27
Graf 1 - Příjmy rozpočtu obce v letech 2009-2012 [23]
Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří velkou část příjmů obce Holetín. Z Grafu 3 můžeme vyčíst, kolik procent tvořily tyto příjmy v jednotlivých letech. Tyto příjmy se v letech 2009,2011 a 2012 pohybují kolem 80%, jediný rok 2010 vykazuje zhruba 36 % těchto příjmů. To je způsobeno již zmiňovanými dotacemi na stavbu Kulturně společenského centra, které činily v tomto roce značný obnos.
Graf 2 - Daňové příjmy (%) v letech 2009-2012 [23]
28
V následujícím grafu (Graf 3) je vidět, kolik tvoří jednotlivé daňové příjmy – správní poplatky, místní poplatky a daně. Tyto příjmy jednoznačně tvoří daně.
Graf 3 - Daňové příjmy v letech 2009-2012 [23]
Daňové příjmy nelze příliš ovlivňovat. Mezi položky, které ovlivnit jdou, patří místní poplatky, které si obec stanovuje sama. 2009 Daně Místní poplatky Správní poplatky
2010
2011
2012
5 407 070,11 5 514 814,35 5 469 559,82 5 540 430,14 430 408,00
448 457,00
433 905,00
459 553,89
37 030,00
19 570,00
22 130,00
9 500,00
Daňové příjmy celkem 5 874 508,11 5 982 841,35 5 925 594,82 6 009 484,03 Tabulka 3 - Daňové příjmy v letech 2009-2012 [23]
Z tabulky (Tabulka 3) je patrné, že daňové příjmy obce mají zpravidla rostoucí tendenci. Výjimkou je pouze rok 2011, kdy byly tyto příjmy oproti roku 2010 o 57.246,53 Kč nižší. Největší objem daňových příjmů měla obec v roce 2012, činily 6,009.484,03 Kč. Převážný podíl daňových příjmů mají samotné daně, které se pohybují kolem 5,5 milionu Kč. Druhým významným příjmem jsou místní poplatky, které mají zpravidla rostoucí tendenci, výjimkou je pouze rok 2011, kde byly tyto poplatky o 14.552,- Kč nižší než v roce 2010. 29
Poslední složkou daňových příjmů jsou správní poplatky, které mají tendenci zpravidla klesající. Výjimkou je pouze rok 2011, kdy tyto poplatky činily 22.130,- Kč, což bylo o necelé 3 tisíce víc než v roce 2010. Daně Daně, jak již bylo zmíněno, tvoří největší podíl daňových příjmů a dělí se na 2 skupiny: svěřené a sdílené daně. Do svěřených daní patří pouze daň z nemovitosti. Sdílené daně tvoří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů PO za obec, daň z příjmů PO, daň z příjmů FO z kapitálových výnosů, daň z příjmů FO ze samostatně výdělečné činnosti a daň z příjmů FO ze závislé činnosti. Z následujícího grafu (Graf 4) je patrné, že největší část těchto příjmů tvoří DPH. Dále potom daň z příjmů FO ze závislé činnosti a daň z příjmů PO.
Graf 4 - Daně svěřené a sdílené v letech 2009-2012 [23]
30
V následující tabulce (Tabulka 4) jsou tyto příjmy podrobně rozepsané.
daně
Svěřené
2009 Daň z nemovitosti DPH
2010
411 535,87
2011
561 621,30
2012
562 771,02
583 083,86
2 472 500,58 2 479 648,98 2 517 703,33 2 450 843,02
Daň z příjmů PO
0
za obec
0
0
74 860,00
Sdílené daně
Daň z příjmů PO 1 230 487,45 1 209 004,49 1 117 906,48 1 229 882,87 Daň z příjmů FO z kapitál. výnosů Daň z příjmů FO ze sam.výď.č. Daň z příjmů FO ze závislé čin. Celkem
98 830,75
99 212,71
106 815,37
125 857,74
96 571,03
76 195,18
54 245,77
37 567,14
1 097 144,43 1 089 131,69 1 110 117,85 1 038 335,51 5 407 070,11 5 514 814,35 5 469 559,82 5 540 430,14
Tabulka 4 - Daně svěřené a sdílené v letech 2009-2012 [23]
Celková suma svěřených a sdílených daní nemá klesající ani rostoucí tendenci, její výše se pohybuje kolem 5,5 milionů Kč. Rozebereme-li daň z nemovitosti, je patrné, že má rostoucí tendenci, což je velice příznivé, jelikož si obec tuto daň ponechává v plné výši. Obec Holetín, využívá pro stanovení daně z nemovitosti nejnižší koeficient 1,0. [14] Tento koeficient byl stanoven na základě velikosti obce do 1000 obyvatel. V roce 2012 činila tato daň o 171.547,99 Kč víc než v roce 2009. Jak již bylo řečeno, největším příjmem je DPH, které se celé čtyři roky pohybuje kolem hranice 2,5 milionů Kč. Dalším příjmem je daň z příjmů PO za obec. Tato daň se objevuje pouze v roce 2012, což je zapříčiněno změnou účtování od tohoto roku. Dalším významným příjmem je daň z příjmů PO, která rovněž nemá nijak zvláště klesající či rostoucí tendenci, pohybuje se kolem 1,2 milionů Kč. Daň z příjmů FO 31
z kapitálových výnosů má tendenci rostoucí, což je příznivé pro obec, ovšem daň z příjmů FO ze samostatně výdělečné činnosti má zase tendenci značně klesající, v roce 2012 činila tato daň 37.567,14 Kč, což je o 59.003,89 Kč méně než v roce 2009. Posledním příjmem je daň z příjmů FO ze závislé činnosti, tato daň se pohybuje kolem 1,08 milionů Kč a nemá rostoucí ani klesající tendenci. Místní poplatky Místní poplatky jsou poplatky, které obec může značně ovlivňovat. Je na rozhodnutí obce, zda bude dané poplatky vybírat či nikoli a rovněž je na rozhodnutí obce, kolik budou tyto poplatky činit. Jediné omezení je zde dané zákonem, který stanovuje cenové rozpětí těchto poplatků. Obec Holetín vybírá poplatky uvedené v následující tabulce.
Poplatek ze psů Poplatek ze vstupného Poplatek za ubytovací kapacity
2009
2010
2011
2012
15 983,00
16 833,00
16 951,00
16 279,00
800,00
2 600,00
1 000,00
200,00
6 951,00
6 091,00
5 699,00
5 655,00
0
0
100,00
0
Poplatky za využívání veřejného prostranství Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatky za provozování výherních hracích přístrojů
396 484,00 395 291,00 392 541,00 399 332,00
10 000,00
20 000,00
9 112,00
17,485,33
0
7 621,00
8 502,00
20 517,56
190,00
21,00
0
85,00
Odvod výtěž. z provoz. loterií Odvody za odnětí půdy Celkem
430 408,00 448 457,00 433 905,00 459 553,89
Tabulka 5 - Místní poplatky v letech 2009-2012 [28]
Co se tedy týče místních poplatků, tak je více než jasné, že nejvyšším příjmem jsou poplatky za likvidaci komunálního odpadu. 32
Poplatky ze psů Poplatek ze psů platí majitel psa, přičemž majitelem je FO nebo PO, která má trvalý pobyt na území obce Holetín. [17] Sazba poplatku je vidět v následující tabulce. Pes – v rodinném domě
100,- Kč
Pes – v obytných domech (činžovních a panelových)
150,- Kč
Druhý a každý další pes – v rodinném domě
150,- Kč
Druhý a každý další pes – v obytných domech (činžovních a panelových) 200,- Kč Tabulka 6 - Sazba poplatku ze psů [19]
Tento poplatek musí být zaplacen vždy do 31. března daného roku. [17] „Od poplatku ze psů jsou osvobozeny: a) osoba nevidomá či bezmocná, b) osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod, c) osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu výše uvedených osob, d) osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy, e) osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.“ [17] Druhým největším příjmem jsou poplatky ze psů, i když se jedná o podstatně nižší částku než poplatky za likvidaci komunálního odpadu, není určitě opomenutelná. Tyto poplatky měly od roku 2009-2012 rostoucí tendenci, v roce 2012 o něco málo poklesly. Jejich výše se ovšem pohybuje u hranice 16 tisíc Kč. Poplatky ze vstupného „Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit. Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Poplatek ze vstupného platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají.“ [18] 33
Výše vstupného je znázorněna v následující tabulce. Poplatek z vybraného
Paušální částka za jednu
vstupného
pořádanou akci
Kulturní akce
10 %
400,- Kč
Sportovní akce
10 %
200,- Kč
Prodejní akce
10 %
200,- Kč
Reklamní akce
10 %
200,- Kč
Tabulka 7 - Poplatky ze vstupného [18]
„Od poplatku se osvobozují: a) kulturní akce, pořádané JSDH Holetín, b) kulturní akce, pořádané Mysliveckým sdružením Holetín, c) sportovní akce, pořádané fotbalovým klubem SOKOL Holetín, d) kulturní akce, pořádané občanským sdružením Holetínské trnky.“ [18] „Úleva se poskytuje fotbalovému klubu SOKOL Holetín při pořádání kulturních akcí ve výši 50%.“[18] Poplatky ze vstupného jsou opět příjmy kolísavé. Pohybují se v rozmezí 200,- Kč až 2.600,-Kč. Poplatky za ubytovací kapacity „Poplatek z ubytovací kapacity (dále jen „poplatek“) se vybírá z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování za úplatu poskytla.“ [19] Výše poplatku jsou 4,- Kč na jedno lůžko a den. Po dohodě lze platit paušálně. Roční paušální částka činí 365 x počet lůžek x 1,- Kč. [19] „Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá:
a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, 34
b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo mají k němu právo hospodaření,
c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení,
d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům“ [19] Poplatky za ubytovací kapacity mají zcela patrně tendenci mírně klesající. V roce 2012 činily o 1.292,- Kč méně než v roce 2009. Poplatky za využívání veřejného prostranství „Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí umístění zařízení sloužící k poskytování služeb, umístění stavebních, prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků, umístění skládek a užívání tohoto prostranství pro kulturní a sportovní akce. Z akcí pořádaných na veřejných prostranstvích bez vstupného nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely se poplatek neplatí.“ [20] „Sazba poplatku: a) za použití veřejného prostranství pro provoz lunaparků a jiných atrakcí částku za l den 5 Kč/m2, b) za prodej zboží z vozidla jakéhokoliv druhu za l vozidlo a den 50 Kč c) za použití místa pro reklamní zařízení déle než l měsíc, za každý započatý měsíc paušál 80 Kč.“ [20] Od poplatku jsou osvobozeny akce, kde se nevybírá vstupné nebo jsou určeny na charitativní účely či veřejně prospěšné účely. Tento poplatek není obcí vybírán příliš často. Ve sledovaných letech byl vybrán pouze v roce 2011, kdy činil 100,- Kč. Poplatek platila pojízdná čistírna peří. Poplatky za likvidaci komunálního odpadu Tento poplatek je nejdůležitějším příjmem, co se týče místních poplatků. Obec Holetín stanovila poplatek na 500,- Kč na osobu. Od poplatku jsou osvobozeny děti a FO, kterým byl zrušen úředně trvalý pobyt a nahrazen na adresu Horní Holetín 105. [21] 35
V následujícím grafu (Graf 5) můžeme pozorovat vývoj příjmů z tohoto poplatku.
Graf 5- Příjmy za likvidaci komunálního odpadu v letech 2009-2012 [23]
Tyto poplatky měly od roku 2009 až 2011 klesající tendenci, ovšem tato částka v roce 2012 vzrostla a to na nejvyšší částku ze všech čtyř sledovaných let na 399.322,- Kč. Navýšení příjmů v roce 2012 bylo způsobeno navýšením počtu plátců. Obec by se měla snažit tyto poplatky přinejmenším udržet, jelikož se jedná o jeden z dosti významných příjmů. Poplatky za provozování výherních hracích přístrojů Tento poplatek platí provozovatel hracího přístroje. Poplatek činí 5000,- Kč na 3 měsíce za jeden hrací přístroj. [22] Poplatek se už od roku 2013 nevybírá, protože se změnil vlastník hospody, kde byly hrací přístroje. V případě poplatků za provozování výherních hracích přístrojů nemůžeme říct, že se jedná o klesající či rostoucí tendenci. Tyto poplatky jsou v jednotlivých letech dosti kolísavé a to v rozmezí od 9 tisíc až do 20 tisíc Kč. Odvod výtěžku z provozování loterií Tento poplatek platí rovněž provozovatel. V roce 2013 byl obcí zrušen. Odvod výtěžku z provozování loterií (6 %) = celková výhra – místní a správní poplatky. [15] 36
Výše tohoto poplatku se nedá nijak ovlivnit, v jednotlivých letech je celkem kolísavý. V roce 2009 dosahovat 0,- Kč, protože se tento poplatek platí zpětně a hrací přístroje byly v obci od roku 2009. Odvody za odnětí půdy Poplatník musí zaplatit celnímu úřadu za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu poplatek. 30 % tohoto poplatku směřuje do příjmů obce. [16] Tento poplatek není vybírán příliš často. Výše tohoto poplatku činí ročně max. 190 Kč a vývoj je kolísavý. Správní poplatky Správní poplatky obec nemůže nijak ovlivnit, protože jsou dány zákonem. V následujícím grafu můžeme vidět jejich vývoj v letech 2009-2012. Z grafu (Graf 6) je zcela patrné, že mají klesající tendenci a to celkem výraznou. Výjimka byla pouze v roce 2011, kdy tyto poplatky byly o zhruba 3 tisíce Kč vyšší než v roce 2010. Zatímco v roce 2009 činila výše těchto poplatků zhruba 37.000,- Kč, tak v roce 2012 už pouze 9.500,- Kč. Tento pokles má souvislost s dotacemi Zelená úsporám, kdy občané tuto dotaci značně využívali a tím pádem obec vydávala více potvrzovacích formulářů, které byly zpoplatněny. Další souvislost by mohla být se zavedením systému Czech Point v roce 2009, která do té doby spadala do kompetencí města Hlinska.
Graf 6 - Správní poplatky v letech 2009-2012 [23]
37
Nedaňové příjmy Tyto příjmy nejsou stanoveny žádným zákonem a jsou v kompetenci obce. V následující tabulce můžeme vidět výši nedaňových příjmů a příjmů celkových. 2009 Nedaňové příjmy Celkové příjmy
337696,36
2010 341999,21
2011
2012
857434,11
430377,81
6967450,47 16451973,24 7596574,53 7133347,24
Tabulka 8 - Poměr nedaňových a celkových příjmů v letech 2009-2012 [23]
Nedaňové příjmy v letech 2009-2011 měly rostoucí tendenci,
v roce 2012
ovšem poklesly a to o 427.056,30 Kč oproti roku 2011. Příčinou vysokých nedaňových příjmů v roce 2011 byl značný prodej dřevní hmoty z obecního lesa. V roce 2009 činily tyto příjmy 4,8 %, v roce 2010 tvořily 2,1 %, v roce 2011 byly tyto příjmy nejvyšší a to 11,3 % a v roce 2012 činily 6 %. Z následujícího grafu (Graf 7) vidíme, že jednotlivé složky nedaňových příjmů jsou velice kolísavé. Zatímco v roce 2009 a 2010 byly příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu majetku prakticky vyrovnané, tak v roce 2011 příjmy z vlastní činnosti jednoznačně převládaly všechny příjmy, a v roce 2012 se zase role příjmů z vlastní činnosti a z pronájmu majetku prohodily tak, že příjmy z pronájmu byly znatelně větší než příjmy z vlastní činnosti.
Graf 7 - Nedaňové příjmy v letech 2009-2012 [23]
38
Do příjmů z vlastní činnosti patří převážně příjmy z poskytovaných služeb a výrobků, tvoří asi 99 % těchto příjmů. Příjmy z pronájmu tvoří příjmy z pronájmu bytového a nebytového hospodářství. Výnosy z finančního majetku tvoří příjmy z úroků, což je 100 % těchto příjmů. Co se týče ostatních nedaňových příjmů, tak do nich řadíme např. přijaté nekapitálové příspěvky, náhrady a přijaté neinvestiční dary. V následující tabulce je přehled všech nedaňových příjmů obce Holetín vč. jejich výše. 2009
2010
2011
2012
Příjmy z vlastní činnosti
110 615,00 132 535,00 580 771,00
Příjmy z pronájmu majetku
100 544,00 113 590,00 153 248,00 215 408,00
92 856,00
Výnosy z finančního majetku
73 210,86
24 094,21
28 014,61
Ostatní nedaňové příjmy
53 326,50
71 780,00
95 400,50 103 935,50
Celkem
18 178,31
337 696,36 341 999,21 857 434,11 430 377,81
Tabulka 9 - Nedaňové příjmy v letech 2009-2012 [23]
Příjmy z vlastní činnosti jak vidíme v roce 2009-2011, měly rostoucí tendenci, přičemž v roce 2011 činily 580.771,- Kč, což je ze sledovaných let nejvyšší podíl těchto příjmů. Důvodem takto vysokých příjmů, jak již bylo zmíněno, byl prodej dřevní hmoty z obecního lesa. V roce 2012 došlo k poklesu na 92.856,- Kč. Co se týče příjmů z pronájmu majetku, tak mají tendenci rostoucí, v roce 2012 činily tyto příjmy o 114.864,- Kč více než v roce 2009. Výnosy z finančního majetku mají tendenci klesající, což je zapříčiněno poklesem zůstatku na bankovním účtu obce, čímž obci klesají úroky z BÚ. Úbytek zůstatku na bankovním účtu je způsoben značnými investicemi do rozvoje obce. Ostatní nedaňové příjmy mají tendenci rostoucí, v roce 2012 byla jejich výše zhruba o 50 % vyšší než v roce 2009, což je pro obec velmi příznivé.
39
Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy obec získává prodejem svého majetku, a to např. pozemků, budov apod. Je tedy patrné, že tyto příjmy jsou jednorázové a neopakují se. 2009 Kapitálové příjmy Celkové příjmy
218 098,00
2010 194 078,00
2011 16 415,00
2012 66 675,00
6 967 450,47 16 451 973,24 7 596 574,53 7 133 347,24
Tabulka 10 - Kapitálové příjmy v letech 2009-2012 [23]
V roce 2009 činily tyto příjmy 3 %, v roce 2010 tvořily 1,2 %, v roce 2011 byly tyto příjmy nejnižší a to 0,2 % a v roce 2012 činily 0,9 %.
Graf 8 - Kapitálové příjmy v letech 2009-2012 [23]
Z grafu (Graf 9) vidíme, že tyto příjmy jsou dosti kolísavé. V roce 2009 byla výše těchto příjmů nejvyšší, kolem 220 tisíc Kč, a v roce 2011 byly nejnižší, zhruba 20 tisíc Kč. S touto skutečností ovšem nejde prakticky nic dělat, jejich vývoj nelze nijak zásadně ovlivnit. Co se týče těchto příjmů, tak je tvoří převážně příjmy z prodeje pozemků. V roce 2009 a 2010 obec prodávala velké množství stavebních parcel. Přijaté transfery Transfery obec získává ze státního rozpočtu, od obcí, krajů nebo z rozpočtu Evropské unie.
40
2009 Přijaté transfery Celkové příjmy
2010
2011
537 148,00 11 638 054,68 1 123 256,67
2012 626 810,40
6 967 450,47 16 451 973,24 7 596 574,53 7 133 347,24
Tabulka 11 - Přijaté transfery v letech 2009-2012 [23]
Z tabulky (Tabulka 11) je patrné, že tyto příjmy jsou dosti kolísavé. Nejnižší příjmy vykazovala obec v roce 2009 tj. 537.148,- Kč a nejvyšší v roce 2010 tj. 11,638.054,68 Kč. Příčinou takto vysokých příjmů byly přijaté dotace z Evropského fondu na stavbu Kulturně společenského centra.
Graf 9 - Přijaté dotace v letech 2009-2012 [23]
V roce 2009 činily tyto příjmy nejméně 7,7 %, v roce 2010 byly tyto příjmy nejvyšší, tvořily 70 %, v roce 2011 tvořily tyto příjmy 14 % a v roce 2012 se pohybovaly okolo 9 %. Přijaté transfery dělí obec na 2 skupiny tj. investiční a neinvestiční. 2009 Investiční transfery
2010 0
Neinvestiční transfery 537 148,00 Transfery celkem
9 361 910,28
2011
2012 0 100 000,00
2 276 144,40 1 123 256,67 526 810,40
537 148,00 11 638 054,68 1 123 256,67 626 810,40
Tabulka 12 - Investiční a neinvestiční transfery v letech 2009-2012 [23]
41
Obec využila investiční transfery v roce 2010 a 2012, v ostatních letech nikoli. Co se týče neinvestičních transfer, ty se objevují ve všech sledovaných letech. Nejvyšší transfery byly v roce 2010, kdy činily 2,276.144,40 Kč, a nejnižší byly v roce 2012, jednalo se o 526.810,40 Kč. Investiční transfery jsou rozebrány v následující tabulce. 2009
2010
2011
2012
Přijaté transfery od krajů
0
Přijaté transfery od regionální rady
0 9 261 910,28
0
Investiční transfery celkem
0 9 361 910,28
0 100 000,00
100 000,00
0 100 000,00 0
Tabulka 13 - Investiční transfery v letech 2009-2012 [23]
Přijaté dotace od krajů byly poskytnuty pouze v roce 2010 a 2012. V roce 2010 byly využity na opravu koupaliště a v roce 2012 na územní plán obce. V roce 2010 byly poskytnuty transfery ve výši 9,261.910,28 Kč od regionální rady. Jednalo se o prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a byly využity na stavbu Kulturně společenského centra. Přehled neinvestičních transferů můžeme vidět v následující tabulce. 2009 Přijaté transfery z VPS SR Přijaté transfery ze SR – souhrnný dotační vztah Ostatní přijaté transfery ze SR Přijaté transfery od obcí Přijaté transfery od krajů Převody z rozpočtových účtů
2010
2011
16 500,00
36 287,00
89 700,00
276 200,00
218 800,00 217 700,00
113 964,00
75 040,00
352 911,60 160 110,40
15 984,00
28 770,00
100 000,00
20 000,00
201 000,00 1 705 000,00
42
4 119,00
2012
8 300,00
33 000,00
16 000,00
213 000,00 100 000,00 326 126,07
0
Přijaté transfery od
0
regionální rady Neinvestiční transfery celkem
134 847,40
0
0
537 148,00 2 276 144,40 1 123 256,67 526 810,40
Tabulka 14 - Neinvestiční transfery v letech 2009-2012 [23]
Přijaté transfery z VPS SR byly využity v roce 2009 na volby, v roce 2010 na dvoje volby a sčítání lidu, v roce 2011 na sčítání lidu a v roce 2012 opět na volby. Prostředky z přijatých transfer ze SR (SDV) jsou stanoveny na základě počtu obyvatel, počtu žáků v ZŠ apod. Jsou poskytovány na chod obce. Oproti roku 2009 tyto příjmy značně vzrostly. Ovšem od roku 2010 mají klesající tendenci. Ostatní přijaté transfery ze SR jsou velice kolísavé. Jedná se o průtokové transfery ZŠ a financování pracovníků veřejně prospěšných prací. Přijaté transfery od obcí mají rovněž kolísavou tendenci. Jde o příspěvky z obcí Tisovec a Raná na žáky, kteří studují na ZŠ Holetín. Přijaté transfery od krajů byly v jednotlivých letech různě využity. V roce 2009 a 2010 na opravu koupaliště, v roce 2011 na stavbu klubovny na koupališti, opravu stodoly u Kulturně společenského centra a na podporu hospodaření v lesích. V roce 2012 byly tyto prostředky využity na opravu oken obecního úřadu. Převody z rozpočtových účtů neboli dotační účet, byl zřízen kvůli stavbě Kulturně společenského centra. Jednalo se pouze o převod z běžného účtu obce na tento speciální účet. Jak můžeme z tabulky (Tabulka 14) vidět, tak v roce 2012 již tento účet vykazoval 0,- Kč, protože byla stavba centra dokončena a účet zrušen. Přijaté transfery od regionální rady byly vykazovány pouze v roce 2010. Bylo to opět v souvislosti
se
stavbou
Kulturně
společenského
centra
a
jednalo
se o financování neinvestičních výdajů jako např. realizace výběrového řízení, projekt, propagace, apod.
2.2.2 Výdaje obce Holetín v letech 2009-2012 Výdaje obce jsou rozděleny do 2 skupin. Jedná se o příjmy běžné a kapitálové. V následující tabulce je obsažena sumarizace těchto výdajů. 43
2009 Běžné výdaje
4 986 125,40
2010
2011
2012
6 130 349,44 6 657 646,55 5 196 430,14
Kapitálové výdaje 3 397 194,00 13 706 222,20 1 782 065,33 2 804 092,00 Výdaje celkem
8 383 319,40 19 836 571,64 8 439 711,88 8 000 522,14
Tabulka 15 - Výdaje rozpočtu obce v letech 2009-2012 [23]
Z následujícího grafu (Graf 10) je patrné, že běžné výdaje jsou nejvyšším výdajem, pomineme-li výdaje v roce 2010, které byly vyšší než běžné, protože obec obdržela dotace z rozpočtu EU na stavbu Kulturně společenského centra, které tedy v tomtéž roce použila na placení nákladů se stavbou spojenými. Z grafu rovněž vidíme, že jednotlivé výdaje jsou dosti kolísavé. Běžné výdaje se pohybují v rozmezí zhruba 5 až 6,2 milionů Kč.
Graf 10 - Běžné a kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23]
Běžné výdaje Z běžných výdajů obec financuje výdaje spojené s běžným chodem, tyto výdaje se opakují. V následujícím grafu (Graf 11) vidíme vývoj běžných výdajů. V roce 2009 byly tyto výdaje nejnižší a v roce 2011 zase nejvyšší. Od roku 2009 do roku 2011 tyto výdaje rostly, což nebylo příznivé, ovšem v roce 2012 došlo k značnému poklesu a to o zhruba 1,5 milionů Kč. 44
Graf 11 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23]
Přehled běžných výdajů obce Holetín můžeme vidět v následující tabulce (Tabulka 16). 2009
2010
2011
2012
Platy
460 717,00
609 683,00 1 023 134,00 1 017 363,00
Ostatní platby za
656 712,00
652 651,00
630 766,00
619 973,00
318 116,00
375 550,00
529 877,00
512 389,00
227 183,00
209 537,00
205 168,48
265 405,90
0
70 144,11
11 158,00
0
169 691,00
192 170,00
433 293,00
312 721,00
674 549,54
892 081,33
835 799,04
822 294,44
547 253,00 1 591 625,36
632 306,00
provedenou práci Pov. pojistné placené zaměstnavatelem Nákupy materiálu Úroky a ost. fin. výdaje Nákup vody, paliv a energie Nákup služeb Ostatní nákupy Výdaje na neinvestiční
1 396 686,86 74 444,00
56 107,00
58 245,00
40 139,00
21 760,00
31 760,00
31 770,00
55 240,00
nákupy, příspěvky,… Neinvestiční transfery neziskovým organizacím
45
Neinvestiční transfery
276 814,00
260 921,00
199 133,00
140 456,00
Neinv. transfery PO
500 000,00
500 000,00
740 165,60
660 110,40
Převody vl. fondům
201 000,00 1 705 000,00
326 126,07
0
VR územ.úr.
Ostatní neinvestiční
6 964,00
13 492,00
5 386,00
77 364,40
4 488,00
0
0
0
0
14 000,00
36 000,00
35 000,00
0
5 668,00
transfery jiným VR Náhrady obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu Ostatní neinv. výdaje Běžné výdaje celkem
0
4 986 125,40 6 130 349,44 6 657 646,55 5 196 430,14
Tabulka 16 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23]
Platy a povinné pojistné placené zaměstnavatelem
mají
tendenci
rostoucí,
což je zapříčiněno navýšením počtu zaměstnanců od roku 2010 a také přírůstkem pracovníků konajících veřejně prospěšné práce. Ostatní platby za provedenou práci se postupem sledovaných let snižují, což by mohlo být zapříčiněno zrušením komisí v roce 2010, tudíž snížením počtu využívaných zaměstnanců. Nákupy materiálu jsou ve sledovaných letech dosti vyrovnané, nemají rostoucí ani klesající tendenci. V souvislosti se stavbou Kulturně společenského centra přibily obci výdaje v podobě úroků, protože si vzala dvouletý úvěr v letech 2010-11. Tudíž položka úroky a ostatní finanční výdaje je v roce 2009 a 2012 nulová. Nákup vody, paliv a energie má zpravidla rostoucí tendenci. Možnou příčinou je skutečnost, že v roce 2009 a 2010 využívala obec k úklidu sněhu služeb a od roku 2011 již těchto služeb nevyužívala, spravovala si ho sama, čímž vzrostly náklady na naftu apod. V roce 2012 tyto výdaje klesly, což mohla být způsobeno mírnější zimou. Další příčinou nárůstu těchto výdajů je skutečnost, že od konce roku 2010 začalo fungovat Kulturně společenské centrum, a tím pádem vznikly nové náklady pro obec. Nákup služeb měl v roce 2009 nejnižší výdaje 674.549,54 Kč a v roce 2010 nejvyšší 892.081,33 Kč. V 2010 bylo tedy postaveno Kulturně společenské centrum, 46
čímž vzrostly výdaje například revizemi. Od tohoto roku dochází k postupnému poklesu těchto výdajů. Ostatní nákupy jsou dosti kolísavé. Nejvyšší výdaje byly v roce 2011, kdy činily 1,591.625,36 Kč, obec tento rok opravovala kanalizaci, byty a stodolu Kulturně společenského centra. O něco menší výdaje byly v roce 2009 tj. 1,396.686,86 Kč, kdy se značný obnos využil na opravu koupaliště. V roce 2010 a 2012 byly tyto výdaje podstatně nižší, pohybovaly se kolem 600 tisíc Kč a směřovaly na opravy silnic apod. Výdaje na neinvestiční nákupy a příspěvky mají tendenci zpravidla klesající. Velký podíl na tom má Lékařská první pomoc, na kterou obec přispívá. Jelikož je provozní doba této služby dosti omezená, tak klesá částka na občana, tudíž celkové náklady na tuto službu. Neinvestiční transfery neziskovým organizacím mají tendenci rostoucí. V roce 2012 dosahovaly tyto výdaje 55.240,- Kč, což je o 33.480,- Kč více než v roce 2009. Tento nárůst není příznivý z hlediska finančního, ovšem prostřednictvím této podpory se mohou neziskové organizace obce rozvíjet, což už pro obec příznivé je. Neinvestiční transfery VR územní úrovně mají tendenci klesající. Obec dostává určitou částku na jednoho žáka. Tuto částku stanovuje Hlinecká škola a obec Holetín tedy tuto sumu nijak neovlivní. Neinvestiční transfery PO mají kolísavou tendenci, nemůžeme jednoznačně říci, zda jsou rostoucí či klesající. V roce 2011 byly tyto výdaje nejvyšší, činily 740.165,60 Kč, ovšem v roce 2012 zase poklesly na 660.110,40 Kč. V souvislosti s Kulturně společenským centrem musela obec zřídit dotační účet, jelikož obdržela dotace z Evropského fondu. Proto položka Převody vlastním fondům vykazuje v letech 2009-2011 určité částky. V roce 2012 je již tento výdaj 0,- Kč, protože dotační fond byl již zrušen z důvodu dokončení stavby centra. Ostatní neinvestiční transfery jiným VR se v letech 2009-2011 pohybují v rozmezí 5 až 13 tisíc, pouze v roce 2012 činily 77.364,- Kč. Příčinou byla změna v účtování o dani z příjmů PO. Náhrady obyvatelstvu a ostatní neinvestiční výdaje jsou výdaje výjimečné, proto vykazují částky jen v některých letech. 47
Nárůst ostatních neinvestičních transferů obyvatelstvu je zapříčiněn tím, že obec nemá zavedené stravenky a zaměstnanci místo těchto stravenek dostávají příspěvky, které činí 7.000,- Kč na zaměstnance. Jelikož počet zaměstnanců vzrostl, tak vzrostly i tyto výdaje. V následujícím grafu (Graf 12) můžeme vidět vývoj jednotlivých běžných výdajů.
Graf 12 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23]
V roce 2009 plynulo nejvíc výdajů na ostatní nákupy, v roce 2010 na převody vlastním fondům, v roce 2011 opět na ostatní nákupy a v roce 2012 na platy. Největší výdaje jdou tedy na ostatní nákupy (např. opravy a udržování), co se týče roku 2010, tak převody vlastním fondům, dále nákup služeb, neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně a neinvestiční transfery PO. Co se týče největší kolísavosti, tak můžeme mluvit o převodech vlastním fondům a ostatních nákupech.
48
Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou pro obec jednorázovými výdaji, které se neopakují. Jedná se o různé investice. 2009 Pozemky Stroje, přístroje, zařízení Budovy, haly, stavby DNM Kapitálové výdaje celkem
2010
2011
2012
82 302,00
0
0
0
998 265,00
849 136,80
0
0
2 316 627,00 12 857 085,40 1 728 065,33 2 604 092,00 0
0
54 000,00
200 000,00
3 397 194,00 13 706 222,20 1 782 065,33 2 804 092,00
Tabulka 17 - Kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23]
Co se týče položky pozemky, tak výdaje na ně byly pouze v roce 2009, kdy obec odkupovala pozemek v objektu koupaliště. Stroje, přístroje a zařízení vykazují výdaje v roce 2009 a 2010, kdy v roce 2009 obec pořídila traktor a v roce 2010 malý traktůrek na sekání trávy, nábytek do Kulturně společenského centra a transit pro SDH. Výdaje na budovy, haly a stavby jsou ve všech sledovaných letech. V roce 2009 plynuly tyto výdaje na dešťovou kanalizaci a vodovod. V roce 2010 činily tyto výdaje nejvíce 12,857.085,40 Kč, souvisejí opět se stavbou Kulturně společenského centra. A dále tyto výdaje zahrnovaly technické zhodnocení koupaliště. V roce 2011 byly tyto výdaje nejnižší, činily 1,728.065,33 Kč. Jednalo se o výdaje na stavbu užitkové komunikace za školou a stavbu chodníků, což se prolinulo i do roku 2012. V roce 2012 došlo také k výměně oken v ZŠ. Dlouhodobý nehmotný majetek zaznamenal výdaje pouze v roce 2011 a 2012. Jedná se o výdaje na nový rozpracovaný územní plán obce.
49
Graf 13 - Kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23]
Z grafu (Graf 13) je patrné, že nejvyšší objem kapitálových výdajů tvoří výdaje na budovy, haly a stavby. Druhým nejčastějším výdajem jsou výdaje na stroje, přístroje a zařízení. Tyto výdaje jsou podstatně nižší než výdaje na budovy, haly a stavby.
2.2.3 Zhodnocení hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012 Hlavním cílem obcí je uspokojování potřeb občanů, nikoli dosahovat zisk. V následující tabulce (Tabulka 18) je přehled celkových příjmů a výdajů v letech 2009 až 2012. Dále z ní můžeme vyčíst saldo jednotlivých let. 2009
2010
2011
2012
Příjmy
6 967 450,47 16 451 973,24 7 596 574,53 7 133 347,24
Výdaje
8 383 319,40 19 836 571,64 8 439 711,88 8 000 522,14
Saldo
- 1 415 868,93 - 3 384 598,40
- 843 137,35
Tabulka 18 - Vývoj příjmů a výdajů v letech 2009-2012 [23]
50
- 867 174,90
Tabulka 19 - Saldo hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012 [23]
Ve všech sledovaných letech dosáhla obec schodku. V roce 2009 vykázala schodek 1,415.868,93 Kč, v roce 2010 činil nejvíce 3,384.598,40 Kč, v roce 2011 byl schodek nejnižší 843.137,35 Kč a v posledním roce 2012 se schodek rovnal částce 867.174,90 Kč. V posledních dvou letech tedy byl schodek nejnižší a i dosti vyrovnaný. K dofinancování rozpočtu obec využívá rezervy z minulých let.
Graf 14 - Vývoj příjmů a výdajů v letech 2009-2012 [23]
Z grafu (Graf 14) je patrné, že v roce 2010 dosahovala obec očividně nejvyšších příjmů, ale také nejvyšších výdajů. Příjmy tvořily finanční prostředky získané z transferů, které činily 11,638.054,68 Kč. Objem výdajů činící 19,836.571,64 Kč byl způsoben z velké části náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, jednalo se o stavbu Kulturně společenského centra, které bylo dotované z Evropského fondu pro regionální 51
rozvoj. Ve zbylých letech 2009, 2011 a 2012 se příjmy a výdaje pohybovaly v rozmezí hranice 7-8 milionů, a to se týče jak příjmové tak výdajové stránky rozpočtu. Nyní rozdělíme příjmy a výdaje na provozní a investiční, což nám umožní lepší zhodnocení hospodaření obce. Provozní výdaje by měly být kryty provozními příjmy a investiční výdaje investičními příjmy. Provozní příjmy = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery, Provozní výdaje = běžné výdaje obce, Investiční příjmy = kapitálové příjmy + investiční transfery, Investiční výdaje = kapitálové výdaje. [10] 2009
2010
Provozní příjmy
6 749 352,00
8 600 984,96
7 906 285,60 6 966 672,00
Provozní výdaje
4 986 125,40
6 130 349,44
6 657 646,55 5 196 430,14
Provozní saldo
1 763 226,60
2 470 635,52
1 248 639,05 1 770 241,86
218 098,00
9 555 988,28
Investiční příjmy Investiční výdaje
2011
3 397 194,00 13 706 222,20
2012
16 415,00
166 675,00
1 782 065,33 2 804 092,00
Investiční saldo
- 3 179 096,00 - 4 150 233,92 - 1 765 650,33
- 2 637 417
Celkové saldo
- 1 415 869,40 - 1 679 598,40
-867 175,14
- 517 011,28
Tabulka 20 - Provozní a investiční saldo hospodaření obce v letech 2009-2012 [23]
Co se týče provozního výsledku hospodaření, vyšel ve všech sledovaných letech kladně. Tato skutečnost je pro obec velice příznivá, protože to znamená, že je schopna financovat provozní výdaje provozními příjmy. Provozní výsledek hospodaření nemá rostoucí
ani
klesající
tendenci.
V roce
2010
dosahoval
nejvyšší
hodnoty,
a to 2,470.635,52 Kč, v roce 2011 činil nejméně 1,248.639,05 Kč. Investiční výsledek hospodaření byl ve všech sledovaných letech záporný, což znamená, že obec není schopna investičními příjmy pokrýt investiční výdaje a musí sehnat finanční prostředky, kterými tento hospodářský výsledek vyrovná. Obec převážně využívá k vyrovnání
52
rozpočtu kladný zůstatek z provozního příjmů a rezervy z minulých let, to je podle mého názoru nejlepší možná volba, jak provést toto vyrovnání. V roce 2010 a 2011 využila k dorovnání schodku dvouletý úvěr, což dělá obec ovšem ojediněle, jednalo se opět o stavbu Kulturně společenského centra. Kdyby obec často využívala k vyrovnání rozpočtu například úvěr, musela by ještě platit z tohoto úvěru úroky. Nejpříznivější investiční výsledek hospodaření vykázala obec v roce 2011, což bylo – 517.011,28 Kč a nehorší investiční výsledek hospodaření měla v roce 2010, činil – 1,679.598,40 Kč. Investiční hospodářský výsledek stejně tak jako provozní nemá rostoucí ani klesající tendenci.
Graf 15 - Saldo obce Holetín v letech 2009-2012 [23]
Celkově bych zhodnotila hospodaření obce Holetín kladně, protože je schopna bez problému hradit běžný provoz, což vyplývá z provozního výsledku hospodaření. I když co se týče investičního výsledku hospodaření, je obec v záporných částkách, nejedná se o příliš vysoké částky, které by nemohla uhradit z rezerv z minulých let popřípadě jiným způsobem jako například úvěrem. Maximální investiční schodek činil zhruba 4 miliony.
53
2.3
Návrh na zlepšení hospodaření obce
Obec Holetín není příliš velkou obcí, má 743 obyvatel. Možností, jak zvýšit příjmy a snížit výdaje obce, není mnoho.
2.3.1 Příjmy obce Daňové příjmy Mezi největší příjmy obce patří příjmy daňové. V případě těchto příjmů můžeme ovlivnit výši místních poplatků a daň z nemovitosti. Výše správních poplatků není v kompetenci obce, proto je nemůže prakticky ovlivnit. Daň z nemovitosti Obec Holetín má stanovený nejnižší možný koeficient daně z nemovitosti, který činí 1,0. Podle zákona však může zvýšit tento koeficient na 1,4 tj. o jednu kategorii, čímž dosáhne zvýšení příjmů. [17] V následující tabulce můžeme vidět porovnání příjmů s koeficientem 1,0 a 1,4 v letech 2009-2012. Původní koeficient 1,0 Nový koeficient 1,4 2009
411 535,87
576 150,22
2010
561 621,30
786 269,82
2011
562 771,02
787 879,43
2012
583 083,86
816 317,40
2 119 012,05
2 966 616,87
Celkem
Tabulka 21 - Daň z nemovitosti - návrh na zvýšení příjmů [23]
Z tabulky (Tabulka 21) je patrné, že příjmy s koeficientem 1,4 jsou přirozeně vyšší. Kdyby obec tento koeficient používala již od roku 2009, dosáhla by vyšších příjmů, a to o nemalou částku činící 847.604,82 Kč. Tento návrh zohledňuje ovšem pouze finanční stránku věci, obec by musela vzít ještě v úvahu reakce občanů.
54
Místní poplatky Místní poplatky může obec z velké části ovlivnit, protože stanovuje její výši. Jediné omezení je dáno zákonem, který stanovuje maximální možnou výši tohoto poplatku. V obci Holetín jsou místní poplatky stanoveny podle mého názoru přiměřeně k velikosti obce a spokojenosti občanů. Poplatek, který bych navrhovala na zvýšení, je pouze poplatek ze psů, který má celkem nízkou sazbu. Poplatky ze psů V obci Holetín je poplatek za psa stanoven následovně. Pes v rodinném domě 100,- Kč, a každý další 150,- Kč. Pes v obytných domech 150,- Kč, a každý další 200,- Kč. Podle zákona může obec vybírat poplatek za psa v maximální výši 1.500,- Kč, přičemž za každého dalšího psa může maximální výše činit 2.250,- Kč. [11] V následující tabulce můžeme vidět, jak by se zvýšily příjmy v případě navýšení poplatků ze psů. 2009 Původní sazba Původní sazba navýšená o 25 % Původní sazba navýšená o 50 % Původní sazba navýšená o 75 % Původní sazba navýšená o 100 %
2010
2011
2012
Celkem
15 983,00 16 833,00 16 951,00 16 279,00
66 046,00
19 978,75 21 041,25 21 188,75 20 348,75
82 557,50
23 974,50 25 249,50 25 426,50 24 418,50
99 069,00
27 970,25 29 457,75 29 664,25 28 488,25 115 580,50
31 966,00 33 666,00 33 902,00 32 558,00 132 092,00
Tabulka 22 - Poplatky ze psů – návrh na zvýšení příjmů [23]
Sazba navýšená o 25 % je stanovena jako poplatek za psa v rodinném domě 125,- Kč, a každý další 187,50 Kč. Pes v obytných domech 187,50 Kč, a každý další 250,- Kč. Sazba navýšená o 50 % je stanovena jako poplatek za psa v rodinném domě 150,- Kč, a každý další 225,- Kč. Pes v obytných domech 225,- Kč, a každý další 300,- Kč. 55
Sazba navýšená o 75 % je stanovena jako poplatek za psa v rodinném domě 175,- Kč, a každý další 262,50 Kč. Pes v obytných domech 262,50 Kč, a každý další 350,- Kč. Sazba navýšená o 100 % je stanovena jako poplatek za psa v rodinném domě 200,- Kč, a každý další 300,- Kč. Pes v obytných domech 300,- Kč, a každý další 400,- Kč. Z tabulky (Tabulka 22) vidíme, jak by se poplatky ze psů mohly zvýšit. Jelikož se jedná o malou obec a občané by mohli být velkým nárůstem tohoto poplatku pobouřeni, volila bych zvýšení pouze o 25 %, což je podle mého názoru přijatelné. Kdyby tedy stanovila výši tohoto poplatku již od roku 2009, dosáhla by o 16.511,50 Kč více do příjmové stránky rozpočtu. Nedaňové příjmy Co se týče nedaňových příjmů, tak by šly zvýšit příjmy z pronájmu majetku, jednalo by se o pronájem pozemků. Pozemky obec pronajímá za 1,- Kč/m2/rok. Výši tohoto poplatku považuji za symbolickou, proto bych navrhovala zvýšení tohoto poplatku na 5,- Kč/m2/rok. Změnu ve výši tohoto příjmů udává následující tabulka.
Původní sazba
2009
2010
2011
2012
Celkem
25 025,00
23 642,00
24 784,00
23 642,00
97 093,00
(1,- Kč) Nová sazba
125 125,00 118 210,00 123 920,00 118 210,00 485 465,00
(5,- Kč) Tabulka 23 - Příjmy z pronájmu pozemků - návrh na zvýšení příjmů [23]
Kdyby tedy obec stanovila již od roku 2009 poplatek 5,- Kč/m2/rok vydělala by o 388.372,- Kč. Kapitálové příjmy a přijaté transfery obec nemůže příliš ovlivnit. Co se týče kapitálových příjmů, jedná se o prodej obecního majetku, což není zcela žádoucí, protože obec Holetín nemá žádný nevyužívaný majetek. Přijaté transfery jsou zase dosti jednorázové a jejich výši obec Holetín nemůže nijak ovlivnit.
2.3.2 Výdaje obce Mezi největší výdaje obce patří převážně běžné výdaje, výjimkou je pouze rok 2010, kdy byly vyšší výdaje kapitálové. 56
Běžné výdaje Tyto výdaje tvoří velké množství položek a je velmi těžké některý z těchto výdajů snížit. Nepatrně by tyto výdaje šly snížit zvolením levnějších dodavatelů statků a služeb, jedná se například o snížení výdajů na provoz obce (telefonní služby, internetové služby,…), energie apod. Kapitálové výdaje jsou výdaje jednorázové, neopakující se. Návrh na snížení těchto výdajů je nežádoucí, jelikož se jedná o výdaje plynoucí na rozkvět obce. Nájemné – Kulturně společenské centrum Kulturně společenské centrum (KSC) funguje od roku 2010. Jelikož obec na jeho stavbu obdržela dotace z Evropské unie z Fondu pro regionální rozvoj, nemůže po dobu 5 let z centra vydělávat. V následující tabulce můžeme vidět, jak hospodaří KSC od roku 2010-2012. 2010
2011
2012
Příjmy KSC
5 420,00
720,00
5 210,00
Výdaje KSC
157 788,00
561 083,08
516 241,90
Saldo
- 152 368,00 - 560 363,08 - 511 031,90
Tabulka 24 - Hospodaření KSC v letech 2010-2012 [23]
Z tabulky (Tabulka 24) vidíme, že běžný provoz KSC se pohybuje kolem 500 tisíc ročně, v roce 2010 byly výdaje nižší, protože KSC bylo uvedeno do provozu až na podzim. Je zcela jasné, že na KSC nebude obec nikdy vydělávat, mohla by ovšem snížit výdaje na provoz, a to od roku 2016. Pro snížení nákladů bych navrhovala zavést nájemné za využívání KSC. Nájemné by se mohlo pohybovat v rozmezí 2-5 tisíc Kč za pronájem na jeden den, s ohledem na účel využití těchto prostor. Nemůžeme ovšem vědět, kolikrát do roka bude KSC pronajímané. Za předpokladu, že každý měsíc bude jeden pronájem, dosáhneme příjmů uvedených v následující tabulce.
57
2 000,- Kč 3 000,- Kč 4 000,- Kč Příjmy za pronájem
24 000,00
36 000,00
48 000,00
5 000,- Kč 60 000,00
Tabulka 25 - Uvažované příjmy z pronájmu KSC od roku 2016
Z tabulky (Tabulka 25) je patrné, že čím větší bude nájemné, tím více obdržíme finančních prostředků. Obec by ovšem měla zvážit, zda budou občané ochotni za tuto částku využívat daných prostor.
58
3 Závěr Předmětem bakalářské práce bylo na základě teoretických poznatků a podrobné analýzy příjmů a výdajů obce Holetín v letech 2009 až 2012 navrhnout opatření, která povedou ke zvýšení příjmů a optimalizaci výdajů obce. Podklady pro tuto analýzu jsem převážně získala z výkazu plnění rozpočtu dle položek. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jde o pochopení problematiky týkající se municipalit v České republice, především obce a jejího rozpočtu. Příjmy a výdaje jsou zde podrobně rozepsány, jelikož jsou hlavním podkladem pro praktickou část. V praktické části se můžeme v úvodu seznámit s obcí Holetín. Jedná se o informace týkající se např. počtu obyvatel, průmyslu, služeb, polohy, délky obce, apod. Samostatná část je věnovaná obecnímu úřadu, a to základním informacím o něm a o orgánech obce. Po tomto úvodu následuje analýza hospodaření obce, která je rozdělena na příjmy a výdaje. Příjmy jsou rozděleny na daňové, nedaňové, kapitálové a transfery, přičemž jsou dále detailně rozebrány. Výdaje jsou stejně tak jako příjmy rozčleněny a to na běžné a kapitálové, které jsou rovněž podrobně rozepsány. Pro přehlednost je v této části velké množství tabulek a grafů. Dále následuje zhodnocení hospodaření obce Holetín, které vychází z informací získaných v analýze. Rozebrány jsou zde příjmy a výdaje v jednotlivých letech. Pro lepší hodnocení je zjištěn provozní a investiční výsledek hospodaření, ze kterého vyplývá, že je na tom obec poměrně dobře. Co se týče provozního výsledku hospodaření je obec v přebytku a v případě investičního výsledku hospodaření obec vykazuje ztrátu, která ovšem není nějak znatelná a dá se bez problému hradit jak z běžných příjmů, tak z rezerv z minulých let. Po zhodnocení následuje návrh na zlepšení hospodaření obce, což je nejdůležitější částí na celé bakalářské práci. Zde jsou popsány návrhy, díky kterým dosáhne obce zvýšení příjmů a snížení výdajů. Co se týče příjmů, navrhla jsem zvýšení koeficientu pro výpočet z daně z nemovitosti, zvýšení poplatků ze psů a zvýšení poplatku z pronájmu pozemků. Snížení výdajů je složitější. Co se týče běžných výdajů, můžeme 59
je snížit nepatrně a to nalezením levnějších dodavatelů statků a služeb. Další návrh na snížení výdajů se týká Kulturně společenského centra, kde bychom mohli zavést nájemné a tím snížit provozní výdaje. Závěrem bych podotkla, že obec se neustále vyvíjí, a to nejenom díky občanům, ale především díky starostovi, který se o obec velice dobře stará a snaží se získat finanční prostředky pro své občany a pro rozvoj obce, čehož si myslím všichni velice váží.
60
Seznam zdrojů Použitá literatura [1] PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005, 555 s. ISBN 80-735-7052-1. [2] NEČADOVÁ, Ing. Věra. Veřejné finance: Studijní materiály pro kombinované studium. Jihlava, 2010. [3] PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. [4] PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4. [5] ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. [6] PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. [7] Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Vyd. 1. Editor Jiří Černohorský. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2010, 184 s. ISBN 978-80-2548660-3. [8] Zhodnocení hospodaření obce Drásov. Jihlava, 2012. Bakalářská práce. VŠPJ. Vedoucí práce doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. [9] ŽEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFEROVÁ. Finance municipalit. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 124 s. ISBN 978-80213-1418-4. [10] CEBÁKOVÁ, Petra. Zhodnocení hospodaření obce Drásov. Jihlava, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava.
61
Zákony [11] Zákon o obcích. In: 128/2000 Sb. 2000. [12] Zákon o místních poplatcích. In: 565/1990 Sb. 1990. [13] Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000 Sb. 2000. [14] Zákon o dani z nemovitosti. In: 338/1992 Sb. 1992. [15] Zákon o loteriích a jiných podobných hrách. In: 202/1990 Sb. 1990. [16] Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. In: 334/1992 Sb. 1992. Materiály obce [17] Obecně závazná vyhláška obce Holetín o místním poplatku ze psů. In: č. 2/2010. Holetín, 2010. [18] Obecně závazná vyhláška obce Holetín o místním poplatku ze vstupného. In: č. 4/2010. Holetín, 2010. [19] Obecně závazná vyhláška obce Holetín o místním poplatku z ubytovací kapacity. In: č. 3/2010. Holetín, 2010. [20] Obecně závazná vyhláška obce Holetín o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. In: č. 3/2011. Holetín, 2011. [21] Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. In: č. 2/2012. Holetín, 2012. [22] Obecně závazná vyhláška obce Holetín o poplatku za provozování výherního hracího přístroje. In: 1/2009. 2009. [23] Výkaz plnění rozpočtu dle položek za období 1 až 12/2009-2012. 2009-2012.
62
Internetové zdroje [24] Obec Holetín. Obec Holetín [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.obecholetin.cz/ [25] Města, obce a vesnice v ČR. Města, obce a vesnice v ČR [online]. 2013 [cit. 201303-09]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Holetin-571440 [26] Místopisný průvodce po České republice. Místopisný průvodce po České republice [online].
2013
[cit.
2013-03-09].
Dostupné
z:
http://www.mistopisy.cz/soucasnost_holetin_4712.html [27] Železnohorský region. Železnohorský region [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: www.zeleznohorsky-region.cz [28] Regionální rada NUTSII Severovýchod. Regionální rada NUTSII Severovýchod [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/
63
Seznam obrázků Obrázek 1 - Schéma veřejné správy [3] ............................................................................ 9 Obrázek 2 - Schéma: Rozpočet obce v ČR v současné době [6] .................................... 15 Obrázek 3 - Schéma přijatých dotací [9] ........................................................................ 19 Obrázek 4 - Fáze rozpočtového procesu [3] ................................................................... 24
64
Seznam tabulek Tabulka 1 - Orgány obce Holetín [24] ............................................................................ 26 Tabulka 2 - Příjmy rozpočtu obce 2009-2012 [23]......................................................... 27 Tabulka 3 - Daňové příjmy v letech 2009-2012 [23] ..................................................... 29 Tabulka 4 - Daně svěřené a sdílené v letech 2009-2012 [23] ......................................... 31 Tabulka 5 - Místní poplatky v letech 2009-2012 [28] .................................................... 32 Tabulka 6 - Sazba poplatku ze psů [19] .......................................................................... 33 Tabulka 7 - Poplatky ze vstupného [18] ......................................................................... 34 Tabulka 8 - Poměr nedaňových a celkových příjmů v letech 2009-2012 [23] ............... 38 Tabulka 9 - Nedaňové příjmy v letech 2009-2012 [23].................................................. 39 Tabulka 10 - Kapitálové příjmy v letech 2009-2012 [23] .............................................. 40 Tabulka 11 - Přijaté transfery v letech 2009-2012 [23] .................................................. 41 Tabulka 12 - Investiční a neinvestiční transfery v letech 2009-2012 [23] ..................... 41 Tabulka 13 - Investiční transfery v letech 2009-2012 [23] ............................................ 42 Tabulka 14 - Neinvestiční transfery v letech 2009-2012 [23] ........................................ 43 Tabulka 15 - Výdaje rozpočtu obce v letech 2009-2012 [23] ........................................ 44 Tabulka 16 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23] ...................................................... 46 Tabulka 17 - Kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23] .............................................. 49 Tabulka 18 - Vývoj příjmů a výdajů v letech 2009-2012 [23] ....................................... 50 Tabulka 19 - Saldo hospodaření obce Holetín v letech 2009-2012 [23] ........................ 51 Tabulka 20 - Provozní a investiční saldo hospodaření obce v letech 2009-2012 [23] ... 52 Tabulka 21 - Daň z nemovitosti - návrh na zvýšení příjmů [23] .................................... 54 Tabulka 22 - Poplatky ze psů – návrh na zvýšení příjmů [23] ....................................... 55 Tabulka 23 - Příjmy z pronájmu pozemků - návrh na zvýšení příjmů [23].................... 56 Tabulka 24 - Hospodaření KSC v letech 2010-2012 [23] .............................................. 57 Tabulka 25 - Uvažované příjmy z pronájmu KSC od roku 2016 ................................... 58
65
Seznam grafů Graf 1 - Příjmy rozpočtu obce v letech 2009-2012 [23] ................................................. 28 Graf 2 - Daňové příjmy (%) v letech 2009-2012 [23] .................................................... 28 Graf 3 - Daňové příjmy v letech 2009-2012 [23] ........................................................... 29 Graf 4 - Daně svěřené a sdílené v letech 2009-2012 [23] .............................................. 30 Graf 5- Příjmy za likvidaci komunálního odpadu v letech 2009-2012 [23] ................... 36 Graf 6 - Správní poplatky v letech 2009-2012 [23] ........................................................ 37 Graf 7 - Nedaňové příjmy v letech 2009-2012 [23] ....................................................... 38 Graf 8 - Kapitálové příjmy v letech 2009-2012 [23] ...................................................... 40 Graf 9 - Přijaté dotace v letech 2009-2012 [23] ............................................................. 41 Graf 10 - Běžné a kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23] ....................................... 44 Graf 11 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23]............................................................ 45 Graf 12 - Běžné výdaje v letech 2009-2012 [23]............................................................ 48 Graf 13 - Kapitálové výdaje v letech 2009-2012 [23] .................................................... 50 Graf 14 - Vývoj příjmů a výdajů v letech 2009-2012 [23] ............................................. 51 Graf 15 - Saldo obce Holetín v letech 2009-2012 [23]................................................... 53
66
Seznam příloh Příloha 1 – Závěrečný účet obce 2012 Příloha 2 – Fotografie z prostředí obce Holetín
67
