VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Zá k o n n é z d r a v o t n í p o j i š t ě n í v Č R bakalářská práce
Autor: Veronika Celá Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2012
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 5. 2012
...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat svému příteli a rodině za jejich trpělivost a obrovskou podporu nejen při vypracování této práce, ale i po celou dobu studia na této škole.
Anotace Název této bakalářské práce je „Zákonné zdravotní pojištění v ČR“. Je rozdělena do tří částí: V první části je charakterizováno zdravotnictví, jsou vysvětleny základní právní principy zdravotnictví a jsou definovány jednotlivé subjekty zdravotnického systému. Druhá část je věnována zákonnému zdravotnímu pojištění v ČR a jeho detailnějšímu seznámení a třetí část je věnována Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a její podrobnější analýze. Cílem bakalářské práce je objasnit principy zdravotního pojištění v ČR a popsat strukturu zdravotnického systému. Budou charakterizovány jednotlivé subjekty v tomto systému, kterými jsou pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny). Dalším dílčím cílem bude analyzovat postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v systému zdravotní péče.
Annotation The title of this thesis is „the Statutory health insurance in the Czech Republic." It is divided into three parts: The first part is characterized by health, explains the basic principles of health and they are defined in individual subjects of the health system. The second part is devoted to the statutory health insurance in the Czech Republic and it´s more detailed introduction and the third part is devoted to the General Health Insurance Company and its detailed analysis. The aim of this work is to clarify the principles of health insurance in the Czech Republic and describe the structure of the health system. They characterized the various entities in the system, who are patients, healthcare providers and payers of health care (health insurance). Another sub-objective will be to analyze the position of the General Health Insurance Company in the health care system.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1
Zdravotnictví ............................................................................................................. 9 1.1
Základní právní principy .................................................................................... 9
1.2
Subjekty zdravotnického systému .................................................................... 10
1.2.1
Pacienti...................................................................................................... 10
1.2.2
Poskytovatelé zdravotní péče.................................................................... 10
1.2.3
Plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny) ............................................ 10
1.3 2
3
Přerozdělování pojistného ................................................................................ 13
Zákonné zdravotní pojištění a jeho role v systému zdravotní péče ......................... 16 2.1
Historie ............................................................................................................. 16
2.2
Charakteristika zdravotního pojištění .............................................................. 17
2.2.1
Principy zdravotního pojištění .................................................................. 17
2.2.2
Vznik a zánik zdravotního pojištění ......................................................... 17
2.2.3
Pojištěnci ................................................................................................... 18
2.2.4
Práva a povinnosti pojištěnce ................................................................... 18
2.2.5
Plátci pojistného ........................................................................................ 19
2.2.6
Vyměřovací základ ................................................................................... 23
2.2.7
Sazba pojistného ....................................................................................... 23
2.2.8
Rozhodné období ...................................................................................... 23
Všeobecná zdravotní pojišťovna a její role v systému zdravotní péče.................... 25 3.1
Historie ............................................................................................................. 25
3.2
Základní charakteristika ................................................................................... 25
3.2.1 3.3
Organizační struktura ................................................................................ 26
Hospodaření ZP a VZP ČR za období 2009 a 2010......................................... 29
3.3.1
Zdravotně pojistné plány .......................................................................... 31
3.3.2
Fondy VZP ČR ......................................................................................... 32
3.4
IZIP – elektronická zdravotní knížka ............................................................... 33
3.5
SWOT analýza ................................................................................................. 34
3.5.1
SWOT analýza VZP ČR ........................................................................... 35
Doporučení do dalších let ............................................................................................... 42 Závěr ............................................................................................................................... 43
Seznam použité literatury ............................................................................................... 45 Bibliografické zdroje ................................................................................................... 45 Legislativní zdroje ....................................................................................................... 45 Internetové zdroje........................................................................................................ 45 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 46 Seznam použitých grafů.................................................................................................. 48 Seznam použitých tabulek .............................................................................................. 48 Použité zkratky ............................................................................................................... 49
Úvod Zdravotnictví i zdravotní péče je pro nás v dnešní době velmi důležité téma, abychom věděli, zda nás ve zdravotnických zařízeních ošetří, věnují nám kvalitní péči a zda pojišťovna bude schopna uhradit náklady spojené s touto péčí nebo si budeme muset zaplatit či doplatit tuto péči. Dále by měl každý klient znát také svá práva a povinnosti. Každý rok vláda vydává novelizace zákonů spojené se zdravotním pojištěním a je velmi důležité, abychom věděli, na co máme nárok, kde a za jaké služby či léky budeme platit a co za nás zaplatí pojišťovna. Ministerstvo zdravotnictví nyní s pomocí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se snaží v systému IZIP prostřednictvím elektronických zdravotních karet, zavést elektronizaci zdravotních dat. Zda tento systém elektronizace bude úspěšný či nikoliv, není zatím zcela jisté. První fáze byla pouze testovací a nyní jsou elektronické zdravotní knížky testovány v praxi. Pokud by se tento systém neosvědčil, vláda a ministerstvo zdravotnictví by museli hledat jiné řešení, které by opravdu fungovalo. Cílem práce je objasnit principy zdravotního pojištění v ČR a popis struktury zdravotnického systému. Mezi dané subjekty systému patří pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny), kteří zde budou charakterizováni. Dílčím cílem práce je analýza postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v systému zdravotní péče vůči ostatním zaměstnaneckým a oborovým zdravotním pojišťovnám na našem trhu. Téma Zákonné zdravotní pojištění v ČR jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem svoji třítýdenní a semestrální praxi strávila na jedné z poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Při absolvování této praxe jsem se setkávala s problémy, které se týkaly např. pojištěnců a jejich odchodu k jiné zdravotní pojišťovně, vyřizování příspěvků od pojišťovny na různá očkování, na které vynaložila v tom daném roce finance a dokonce zřizování klientům VZP ČR elektronické zdravotní knížky. Ráda bych čtenáři přiblížila problematiku zákonného zdravotního pojištění v naší republice, ale také ukázala, jak si VZP ČR stojí oproti konkurenčním pojišťovnám a zda je její pozice neotřesitelná.
7
Práce je rozdělena do tří částí. V úvodní části je definováno, co je zdravotnictví, právní principy, na kterých je založena funkčnost zdravotnického systému a charakteristika jednotlivých subjektů tohoto systému. V druhé části je popsána historie a vývoj zdravotní péče. Dále jsou zde uvedeny zákony, kterými se zdravotní péče řídí, její vymezení a nakonec jsou definováni plátci zdravotního pojištění a jejich rozdělení do příslušných kategorií. Třetí část je věnována samotné Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, jejímu hospodaření za období 2009-2010. Dále je zde probíráno velmi diskutované téma o společnosti IZIP a jejich elektronických zdravotních knížkách, zda jsou tyto zdravotní knížky plně funkční a jestli dosáhly úplného efektu, který mělo ministerstvo zdravotnictví spolu s VZP ČR v plánu, nebo do ní pouze tzv. tečou peníze. Závěr této části je věnován analýze postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR pomocí analýzy interního a externího prostředí firmy nebo-li SWOT analýze. V práci byla použita SWOT analýza, pomocí které bude vymezeno postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR vůči ostatním zaměstnaneckým a oborovým zdravotním pojišťovnám. V analýze budou pojmenovány silné a slabé stránky VZP ČR, které jsou velmi důležité při udržování nejsilnější a neotřesitelné pozice vůči ostatním pojišťovnám. Důležité je ale také využití příležitosti, které se běžně nenaskytují k posílení této pozice a vyvarování se případných budoucích ohrožení.
8
1 Zdravotnictví Zdravotnictví je soustavou orgánů a institucí zajišťujících právo na ochranu zdraví a zdravotní pojištění tvoří systém jejich financování. Jedno ze základních sociálních práv v České republice je právo na ochranu zdraví. Toto právo má podle Listiny základních práv a svobod každý. Listina také zaručuje všem občanům na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou (to znamená bez přímé úhrady) zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Tímto zákonem je zákon o veřejném zdravotním pojištění. V České republice je oblast veřejného zdravotnictví právě upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Úlohou státu je vytvořit pro to legislativní rámec a příznivé podmínky pro místní, regionální, oborové aj. aktivity, materiálně podporovat a udržovat soustavu profesionálních zdravotnických pracovišť zaměřených na služby pro veřejné zdraví, jeho podporu a ochranu. [4] Stávající systém financování zdravotnictví a zdravotní péče se vyznačuje vícezdrojovým financováním, tj. jednak z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jednak z jiných veřejných zdrojů (zejména státního rozpočtu republiky, rozpočtů obcí a krajů, z prostředků zřizovatelů). Dalšími zdroji financování jsou prostředky poskytnuté církevními, charitativními a jinými právnickými nebo fyzickými osobami (dary od sponzorů, výtěžky z loterií apod.). [4]
1.1 Základní právní principy Listina základních práv a svobod a další nadzákonné právní normy stanoví základní pravidla (principy) pro fungování zdravotnického systému:
právo na ochranu zdraví,
princip veřejného (zdravotního) pojištění,
princip bezplatnosti,
princip zákonného vymezení základního balíku,
princip nediskriminace,
princip demokratické legitimity,
princip spravedlivého procesu. [25] 9
1.2 Subjekty zdravotnického systému V této kapitole budou definovány tři základní subjekty zdravotnického systému, kterými jsou pacienti, dále poskytovatelé zdravotní péče a nakonec plátci zdravotní péče nebo-li zdravotní pojišťovny.
1.2.1 Pacienti Pacientem je každý pojištěnec, kterékoli zdravotní pojišťovny, který využívá lékařského ošetření v době své nemoci či zranění nebo jen k prevenci před možnými onemocněními.
1.2.2 Poskytovatelé zdravotní péče Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob, tedy státní nebo nestátní zdravotnická zařízení, a to v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Zdravotní péče poskytovaná v rámci zdravotního pojištění zahrnuje:
léčebnou péči ambulantní a ústavní, včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné,
pohotovostní a záchrannou službu,
preventivní péči,
dispenzární péči,
poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,
lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
závodní preventivní péči,
dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
posudkovou činnost,
prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. [4]
1.2.3 Plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny) Pod pojmem plátci zdravotní péče se představují zdravotní pojišťovny.
10
V České republice dnes nalezneme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a zaměstnanecké a oborové zdravotní pojišťovny. Na začátku roku 2011 působilo v České republice 9 zdravotních pojišťoven. Ale 28. března 2011 byla zdravotní pojišťovna Média sloučena se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, proto u nás nyní působí pouze 8 zdravotních pojišťoven. Seznam zdravotních pojišťoven
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) OZP
Revírní bratrská pokladna (213) - RBP
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) - VoZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) – VZP ČR
Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209) - ZPŠ
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (217) - ZPMA
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) – ZPMV ČR
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) - CPZP [14]
Graf č.1 Podíl jednotlivých ZP na území ČR v % za období 2010 ZP Média 0,27% CPZP 6,90%
ZPMA 3,93%
ZPMV 10,94%
ZPŠ 1,30% RBP 3,99% OZP 6,69%
VZP 60,34%
Vozp 5,64%
Zdroj: [14], vlastní zpracování
Z grafu č. 1 jsou vidět podíly jednotlivých zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven ČR a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Je velmi zřejmé, že VZP ČR má 11
stále nejvíce pojištěnců vůči ostatní ZZP dohromady. Údaje z výroční zprávy za rok 2011 budou k nahlédnutí až v druhé půlce roku 2012, proto jsou uváděny údaje za rok 2010, kde je zahrnutá ještě také zdravotní pojišťovna Média, která jak již bylo výše zmíněno byla v roce 2011 s VZP ČR sloučena. Každý občan České republiky může být klientem nebo-li pojištěncem pouze u jedné zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna nemůže svým klientům nařizovat, jak dlouho musí u dané zdravotní pojišťovny zůstat, nemůže ze své strany ukončit vztah mezi ní a pojištěncem, tuto pravomoc má pouze pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce. Pokud se klient rozhodne změnit zdravotní pojišťovnu, jeho stávající zdravotní pojišťovna musí podle zákona vyhovět. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. [20] Tato možnost změny zdravotní pojišťovny platila do konce listopadu 2011. Od 1. prosince 2011 začala platit novela tohoto zákona o změně zdravotní pojišťovny. Pojištěnec je nadále oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu jedenkrát za dvanáct měsíců. Nově to však může učinit pouze k datu 1. ledna následujícího kalendářního roku, přičemž přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat nejméně 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Pojištěnec, který se přehlásí od 1. 12. 2011 do 30. 6. 2012 se stane pojištěncem nově zvolené pojišťovny k 1. 1. 2013, pokud se přehlásí 1. 7. 2012, bude přeregistrován až k 1. 1. 2014. [16] Každá z osmi zdravotních pojišťoven uzavírá smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb a vytváří tak pro své pojištěnce tzv. síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb. V ní mohou pojištěnci této pojišťovny čerpat péči vymezenou v zákoně bezplatně (až na regulační poplatky). Ve smlouvě s pojišťovnou se nemocnice zavazuje, že ošetří všechny její pojištěnce, kteří do ní přijdou, a za úkony kryté smlouvou s pojišťovnou nebude od pojištěnců chtít žádné peníze; zdravotní pojišťovna se na oplátku zavazuje, že péči bezplatně poskytnutou jejím pojištěncům nemocnici řádně uhradí. [25] Hlavním institutem, který hájí zájmy klientů pojišťoven, je orgán státního dozoru. Vedle toho existují v jednotlivých zemích některé další instituce, které se zabývají ochranou pojištěných. Patří k nim institut ombudsmana, komise na ochranu pojištěných působící v rámci asociací pojišťoven, komise na ochranu pojištěných u jednotlivých pojišťoven. 12
V rámci asociací pojišťoven se v zahraničí často uplatňují komise na ochranu pojištěných, jejichž cílem je chránit solidní pojišťovací firmy před nesolidními, hlídat, aby zákazníkovi byly nabízeny solidní produkty. Komise nemá právo ukládat opatření při nesprávném postupu pojišťovny. Výsledky svých šetření zveřejňuje nebo upozorňuje dozorčí orgán na nedostatky v jednotlivých pojišťovnách. Současně komise působí jako konzultační středisko, kde si pojištění mohou ověřit, zda daná pojišťovna vůči nim v konkrétním případě postupuje správně. [1] Příjmy Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tvořeny:
platbami pojistného od pojištěnců, z titulu pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti nebo z titulu občanství ČR nebo trvalého pobytu v ČR,
platbami pojistného od zaměstnavatelů za osoby, které zaměstnávají,
platbami pojistného od státu za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, za osoby na mateřské a další mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání, za osoby pobírající dávky sociální péče, ženy v domácnosti pečující o dítě do 7 let věku nebo dvě a více dětí do 13 let věku, osoby konají službu v ozbrojených silách, osoby pečující o těžce zdravotně postiženou osobu, osoby ve vazbě,
příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykovávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance,
vlastními zdroji vytvořenými využíváním fondů zdravotní pojišťovny,
ostatními příjmy (ze sankcí, dary). [1]
Výdaje Výdaje zdravotních pojišťoven jsou představovány především úhradami potřebné zdravotní péče na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními (dále potom úhrada nákladů na zajištění vlastní činnosti a provozu zdravotní pojišťovny, platby za výkony preventivní péče a specifické zdravotní péče, příspěvky na pořízení specifické zdravotní techniky apod.). [1]
1.3 Přerozdělování pojistného Přerozdělování pojistného se řídí Zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 13
Přerozdělování pojistného znamená, že každá ze zdravotních pojišťoven dostane výši financí podle svého počtu pojištěnců, kteří jsou dále rozděleni podle jejich pohlaví a věku. Toto přerozdělování se týká přerozdělování pojistného za pojistníky, za které hradí pojistné stát. [2] K přerozdělování pojistného se používají nákladové indexy 18 věkových skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí od narození do 5 let, od 5 do 10 let a dále vždy po 5 letech až po věkové skupiny od 80 do 85 let a skupiny od 85 let. [7] Tab. č. 1 Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného Věk od
do
0
5
5
10
10
15
15
20
20
25
25
30
30
35
35
40
40
45
45
50
50
55
55
60
60
65
65
70
70
75
75
80
80
85
85
a více
Zdroj: [7]
14
Pro účely přerozdělování podle tohoto zákona tvoří věkové skupiny 0 – 5 let pojištěnci mužského, respektive ženského pohlaví, od narození do dovršení pátého roku života, tj. 364 dní, v přestupném roce 365 dní, po dni čtvrtých narozenin. Skupiny 5 – 10 let tvoří pojištěnci od prvního dne šestého roku života, tj. ode dne pátých narozenin do dovršení desátého roku života. Další věkové skupiny se vymezují obdobně. [7] Tab. č. 2 Průměrné celkové náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v členění dle věkové skupiny a pohlaví pojištěnce v roce 2010
Věková skupina
Náklady v Kč Muži
Ženy
Celkem
0-4 roky
16 735
14 958
15 863
5-9 let
9 090
7 700
8 416
10-14 let
9 394
9 229
9 314
15-19 let
8 279
10168
9 187
20-24 let
6946
9 882
8 338
25-29 let
7 960
13 194
10 402
30-34 let
8928
14 663
11 520
35-39 let
10 417
13 939
12080
40-44 let
12 141
14 322
13 155
45-49 let
14 538
17 188
15 782
50-54 let
19 771
21 053
20 386
55-59 let
27 352
23883
25640
60-64 let
35 113
28 615
31 772
65-69 let
43351
35 012
38 816
70-74 let
50 411
40 051
44 350
75-79 let
56 462
45708
49811
80-84 let
55 912
47 367
50 219
85 let a více
53498
50 978
51 648
Průměr
20 201
22 330
21 272
Zdroj: Ročenka 2010
V této tabulce můžeme vidět náklady vynaložené na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle členění věkové skupiny a pohlaví pojištěnce. Vyšší náklady, které by stály 15
za povšimnutí, můžeme vidět u žen ve věku 15-19 let, kdy dívky začínají chodit ke specialistům, např. gynekologovi a s tím spojené náklady na různá vyšetření, příspěvky na očkování a v pozdějším věku s tím spojené těhotenství. Další částka, na kterou bychom se měli zaměřit, jsou mnohem vyšší náklady na muže od 60 let než u žen, což znamená blížící se důchodový a rizikovější věk, kde se zvyšují náklady na léky, pobyty ve zdravotnických zařízeních a další podobné náklady.
2 Zákonné zdravotní pojištění a jeho role v systému zdravotní péče Zákonné zdravotní pojištění se v České republice řídí zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ostatně nárok na bezplatnou zdravotní péči plyne občanům České republiky už z ústavy. [5]
2.1 Historie První povinné zdravotní pojištění bylo zavedeno v roce 1849 v Prusku pro horníky. Povinnost platit toto pojištění se vztahovala na zaměstnance i zaměstnavatele. V roce 1881 německý císař Vilém II. vydal dokument k zavedení sociálního pojištění, který byl podnětem pro zákon o povinném zdravotním pojištění pro zaměstnané dělníky, schválený německým parlamentem v roce 1883. Konec 19. století byl i dobou vstupu komerčních pojišťoven do oblasti zdravotního pojištění. Další vývoj pokračuje od poloviny 20. století, kdy řada západoevropských zemí nahrazuje systém statutárního pojištění, zajišťovaný samosprávnými fondy, národní zdravotní službou. Velmi zajímavá je role lékařských organizací v historii celého vývoje zdravotního pojištění. Působily zde dvě protichůdné tendence. Lékaři na jedné straně rozšiřování statutární pojistné ochrany vítali kvůli rozšíření okruhu pacientů, na druhé straně velmi nelibě nesli vměšování jakéhokoliv nelékařského prostředníka do svého vztahu s pacienty. [3] 16
Legislativu našeho zdravotnictví tvoří čtyři základní zákony – zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon 280/1992 Sb. o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. [2]
2.2 Charakteristika zdravotního pojištění Zdravotní pojištění rozdělujeme do dvou skupin – veřejné a soukromé pojištění. „Základní rozdíl mezi těmito typy je v možnosti dobrovolného uzavření. V České republice je ze zákona povinné veřejné zdravotní pojištění“. [2] Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované zdravotní péče je dán zákonem č. 48/1997 Sb., který přesně vymezuje působnost zdravotních pojišťoven a stanoví, co lze a nelze ze zdravotního pojištění uhradit. [9]
2.2.1 Principy zdravotního pojištění Veřejné zdravotní pojištění je v ČR založeno na principech:
solidarita,
svobodná volba zdravotní pojišťovny,
svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení,
vysoký podíl samosprávy,
dostupnost poskytovaných služeb pro všechny pojištěnce,
každá zdravotní pojišťovna nabízí doplňkový program nad rámec základní lékařské péče hrazené ze zákona (tzv. rozšířená péče),
smluvní zdravotní pojištění je doplňkovou formou zákonného pojištění. [26]
2.2.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká dnem:
narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,
kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem,
získání trvalého pobytu na území České republiky. 17
Zdravotní pojištění zaniká dnem:
úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem,
ukončení trvalého pobytu na území České republiky. [6]
2.2.3 Pojištěnci Systém veřejného zdravotního pojištění má široký okruh pojištěnců, tj. osob, které mají právo na plnění z tohoto subsystému. [5]
2.2.4 Práva a povinnosti pojištěnce Mezi práva pojištěnce patří:
výběr zdravotní pojišťovny,
výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně a na výběr zdravotnického zařízení,
časová a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny,
poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanoveným tímto zákonem,
léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem,
výběr varianty poskytnutí zdravotních služeb podle § 13,
poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,
vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a. [6]
Pojištěnec nemá pouze svá práva, ale má také povinnosti. Mezi povinnosti pojištěnce patří:
plnění oznamovací povinnosti podle § 10,
sdělení v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn a stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné
18
zdravotní pojišťovny, kdy tuto povinnost musí splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny,
hrazení příslušné zdravotní pojišťovně pojistné,
podrobení se na vyzvání k preventivním prohlídkám,
dodržování opatření směřující k odvrácení nemocí,
vyvarování se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,
oznámení do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,
hrazení poskytovateli regulační poplatky podle § 16a apod. [6]
Všechna práva a povinnosti, které má pojištěnec, jsou uvedeny v celém rozsahu v zákoně č. 48/1997 o všeobecném zdravotním pojištění v § 11 a § 12. Zde jsou pouze uvedena některá práva a povinnosti v bodech, ale ne v celém znění.
2.2.5 Plátci pojistného Základními plátci pojistného jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. V případě zaměstnavatele odvádí pojistné za své zaměstnance. Stát pak odvádí pojistné za osoby, které jsou od placení pojistného osvobozeni. [2] Schéma: Poplatníci a plátci veřejného zdravotního pojištění
Plátci veřejného zdravotního pojištění zaměstnanec + zaměstnavatel
osoba samostatně výdělečně činná
osoba bez zdanitelných příjmů
stát
Zdroj: vlastní zpracování podle [5]
19
Zaměstnavatel Jak již bylo výše zmíněno, zaměstnavatel je plátcem pojistného respektive jeho části za své zaměstnance a to ve výši 2/3 stanovené sazby na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnavatele lze vymezit jako fyzickou nebo právnickou osobu, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo či trvalý pobyt na území České republiky. [10] Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Zákon o veřejném zdravotním pojištění pro své potřeby vymezuje i pojem osoby samostatně výdělečně činné, za kterou považuje osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníky veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů a osoby spolupracující osob samostatně výdělečně činných. [10] Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) Za osobu bez zdanitelných příjmů je považována osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Do této kategorie patři:
žena v domácnosti, která není uvedena mezi osobami, za které platí pojistné stát (nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění, není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, apod.),
student, který studuje na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo student, který studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedl oznámení o dlouhodobém pobytu, případně bude starší 26 let, 20
pojištěnec, který má jen příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a které jsou uvedeny ve výjimkách v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění (platí od 1. 1. 2008),
člen náboženského řádu bez příjmu,
nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce,
osoba, která pracuje v cizině mimo státy EU pro cizího zaměstnavatele a nesplňuje při tom podmínky dané ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 48/97 Sb., v platném znění, o neplacení pojistného při oznámeném dlouhodobém pobytu v zahraničí,
absolvent střední školy, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačne podnikat,
absolvent vysoké školy, který nepokračuje ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačne podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
chovanec psychiatrické léčebny, za něhož není plátcem pojistného stát z jiného důvodu. [9]
Stát Stát je také plátcem pojistného a to v určitých specifických případech. Stát platí pojistné zejména za ty osoby, jež se nacházejí v takových sociálních situacích, v kterých stát považuje jako nespravedlivé na těchto osobách žádat, aby se podílely na platbě pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Od placení pojistného jsou vyňaty osoby, za které platí pojistné stát, jsou to:
nezaopatřené dítě – do věku 26 let,
poživatelé důchodů z důchodového pojištění,
studenti do věku 26 let,
příjemci rodičovského příspěvku,
ženy na mateřské a rodičovské dovolené,
uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi,
osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III, IV a osoby, které o tyto osoby pečují, osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na úrovni stupně I., 21
osoby konající základní službu v ozbrojených silách, osoby povolané k vojenské službě,
osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo osoby, které dosáhly věku potřebného na starobní důchod,
osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do věku 15 let,
mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu. [6]
Graf č. 2 Výběr pojistného podle kategorií plátce
Stát 34,00%
Zaměstnanci 57,80%
Ostatní 0,60% OSVČ + OBZP 7,60%
Zdroj: Ročenka 2010
Z grafu vyplývá, že největší část pojistného plyne od zaměstnanců, za které odvádí pojistné na zdravotním pojištění jejich zaměstnavatel. Druhý největší plátce je stát, který platí především za děti, studenty, maminky na mateřské, lidé evidováni na úřadu práce a další lidé, kteří jsou uvedeni ve výčtu nad grafem nebo celý výčet osob, které tam patří, můžeme nalézt v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
22
2.2.6 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení.
2.2.7 Sazba pojistného Tab. č. 3 Sazby veřejného zdravotního pojištění Osoba
Sazba veřejného zdravotního pojištění
Zaměstnanec
1/3 z 13,5 %
Zaměstnavatel
zbytek
OSVČ Osoba bez zdanitelných příjmů
13,5 %
Státní pojištěnec Zdroj: [7]
Zaměstnavatel, který je plátce pojistného za své zaměstnance, strhává vypočítanou částku tedy 1/3 z 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. [7]
2.2.8 Rozhodné období Rozhodné období je období, za které plátci platí pojistné za veřejné zdravotní pojištění. Podle daného období se vypočítává pojistné a jeho výše. Zaměstnance, osoba bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnec platí pojistné každý měsíc. Osoba samostatně výdělečně činná oproti ostatním plátcům pojistného neplatí měsíční pojistné, ale platí většinou zálohy na pojistné, protože tito plátci „zjišťují příjmy a výdaje až za kalendářní rok, který je zdaňovacím obdobím u daně z příjmu fyzických osob“. (Vančurová, 2008)
23
Schéma: Rozhodné období u veřejného zdravotního pojištění rozhodné období
kalendářní měsíc
kalendářní rok
osoba bez zdanitených příjmů
zaměstnanec
státní pojištěnec
osoba samostatně výdělečně činná
Zdroj: [5]
24
3 Všeobecná zdravotní pojišťovna a její role v systému zdravotní péče 3.1 Historie Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992. [18]
3.2 Základní charakteristika Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen VZP ČR) je s více než 6,2 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice a dlouhodobě patří k základním pilířům systému zdravotnictví v ČR. [17] VZP ČR provádí veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy. VZP ČR je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Při své činnosti a při poskytování informací se VZP ČR řídí zejména těmito obecně závaznými právními předpisy:
zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Uvedené předpisy jsou na vyžádání k nahlédnutí na všech KP VZP (ÚP VZP a úřadovnách) ve stanovených úředních hodinách, na Ústředí v kontaktním centru služeb klientům. [18] Do VZP ČR nepatří pouze všechny věkové skupiny obyvatelstva – novorozenci, děti předškolního a školního věku, ženy a muže v produktivním věku až po osoby v důchodu, ale také lidé, kteří spadají do skupiny profesní. VZP ČR:
25
provádí veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy,
je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících,
zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředků zdravotního pojištění a další činnosti, které jí umožňuje zákon,
vede registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. [21]
VZP ČR má smlouvy s naprostou většinou lékařů a zdravotnickými zařízeními. V čele VZP ČR stojí ředitel VZP ČR, MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA, kterého jmenuje a odvolává správní rada VZP ČR. Ředitel VZP ČR Je statutárním orgánem VZP ČR a jedná jejím jménem. Hlavní sídlo VZP ČR má v Praze. Orgány VZP ČR
Správní rada – rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se činnosti VZP ČR; 10 členů správní rady jmenuje vláda ČR a 20 členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. [24]
Dozorčí rada – je nejvyšším kontrolním orgánem, která dohlíží na dodržování pravidel hospodaření, právních předpisů a vnitřních předpisů pojišťovny; 3 členové dozorčí rady jsou jmenováni vládou ČR a zbylých 10 členů volí opět Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. [24]
Výbor pro audit – je složen ze 3 členů;
3.2.1 Organizační struktura Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky označené jako krajské pobočky (dále v textu „krajské pobočky), klientská pracoviště označená jako územní pracoviště (dále v textu „územní pracoviště) a úřadovny. Regionální (krajské) pobočky a klientská (územní) pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny. [22]
26
Obr. č. 3 Organizační struktura Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
Ústředí Krajské pobočky Územní pracoviště Úřadovny Zdroj: [21], vlastní zpracování
Schéma popisuje obecně organizační strukturu Všeobecné zdravotní pojišťovny tak, jak na sebe navazují jednotlivá pracoviště. Na dalším schématu je podrobnější organizační struktura ústředí pojišťovny, které má sídlo v Praze a kde vykonává svou činnost ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
27
Schéma: Organizační struktura Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR – ústředí Ředitel
Kancelář ředitele
Odbor interního autidtu a kontroly
Odbor vnějších vztahů
Právní odbor
Odbor strategie, projektová kancelář
Úsek zdravotní péče
Ekonomický úsek
Úsek komunik. informačních technologií
Odbor účetnictví a controllingu
Odbor kontroly a revize zdrav. péče
Odbor smluvní agendy se zdrav. zařízením
Odbor strategie ICT
Finanční odbor
Odbor koncepce zdravotní péče
Odbor léčiv a zdrav. prostředků
Odbor provozní a investiční
Odbor úhrad zdravotní péče
Odbor realizace úhrad a controllingu. zdrav. péče
Úsek personálních záležitostí
Úsek služeb klientům
Úsek pojistného a správy pohledávek
Krajské pobočky
Odbor plánu analýz a zprac. mezd
Odbor služeb klentům
Odbor správního řízení a vymáhání pohledávek
Referát vnitřní kontroly
Odbor technické podpory
Odbor pracovně právní a personální agendy
Odbor marketingu
Odbor pojistného a správy pohledávek
Odbor služeb klentům
Odbor realizace projektů ICT
Oddělení rozvoje lidských zdrojů
Odbor klientské podpory
Odbor zdravotní péče
Ekonomický odbor
Právní oddělení
Oddělení personál. záležitosti
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010
28
3.3 Hospodaření ZP a VZP ČR za období 2009 a 2010 Tab. č. 4 Vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v letech 20092010 (vybrané ukazatele) Vybrané ukazatele Příjmy zdravotního pojištění
Skutečnost v mil.
Předběžné
Rozdíl v mil. Kč
Kč r. 2009
výsledky v mil.
r. 2010 – r. 2009
212199
Kč r. 2010 215615
3416
208740
212783
4043
3074
2219
-855
109
98
-11
276
515
239
218630
222502
3872
210033
214373
3872
8163
7660
-503
378
421
43
56
48
-8
-6431
-6887
-453
celkem Inkaso pojistného po přerozdělování Ostatní příjmy a výnosy v.z.p. Výnosy z komerčních činností, smluv. pojištění a připojištění Platby od zahr. pojišťoven na základě mezinár. smluv Výdaje zdravotního pojištění celkem Výdaje na zdravotní péči Provozní režie Výdaje na cizince uhrazené zdravotnickým zařízením Náklady na celkovou komerční činnost Saldo všech příjmů celkem a výdajů celkem Zdroj: [13], vlastní zpracování
Jak můžeme z tabulky vidět, vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, bylo v roce 2009 i 2010 záporné. Velký vliv na záporné hospodaření měli ostatní příjmy a výdaje v.z.p., ale také provozní režie, což znamená vysoké výdaje na energie, cestovné, opravy apod.
29
Graf č. 3 Příjmy a výdaje ZP za období 2006 – 2010 (v mil. Kč) 229500 204000 178500 153000 127500
Příjmy
102000
výdaje
76500 51000 25500 0 2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2010, vlastní zpracování
Z grafu vidíme, že v letech 2006-2008 příjmy převyšovaly výdaje. Zlomový bod nastal v roce 2008-2009, kdy na ekonomiku dopadla krize, která přetrvává i v roce 2010. Tab. č. 5 Hospodaření ZP a VZP ČR (v tis. Kč) Rozdíl
HV Pojišťovna
2009
2010
2010-2009
Oborová zdravotní pojišťovna
2198
-
-
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
1670
1163
-507
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
2132
796
-1336
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
24709
25352
643
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
4671
4327
-344
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE
131
123
-8
Zdroj: výroční zprávy ZP 2010 a 2009, vlastní zpracování
Z tabulky můžeme vidět, že jediná VZP ČR zlepšila v roce 2010 hospodaření oproti roku 2009. Nejhůře je na tom Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která má rozdíl mezi
30
rokem 2010 a 2009 1 336 tis. Kč. Nejsou zde uvedeny všechny ZP, protože některé výroční zprávy za potřebné roky nejsou na jejich stránkách k dispozici. Tab. č. 6 Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 2006– 2010 Průměrný počet pojištěnců
z toho podíl VZP v %
2006
10 297 439
63,87
2007
10 323 545
63,40
2008
10 364 804
62,63
2009
10 375 884
60,92
2010
10 387 167
60,31
Rok
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky
Jak můžeme vidět z tabulky, VZP ČR od roku 2006 přicházela o své klienty. Bylo to z důvodu konkurence některých zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které lákaly klienty VZP ČR na různé bonusy při změně ZP či různé slevy. V poslední době se tato situace stabilizovala, jak vyplývá z výročních zpráv a zdravotně pojistných plánů VZP ČR.
3.3.1 Zdravotně pojistné plány Zdravotně pojistný plán obsahuje:
plán příjmů a výdajů VZP ČR včetně členění podle jednotlivých fondů,
předpokládaný vývoj struktury pojištěnců,
plán provozních nákladů,
údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené VZP ČR,
způsoby zajištění dostupnosti služeb, které VZP ČR nabízí,
soustavu zařízení, se kterými zdravotní pojišťovna má uzavřenou smlouvu o úhradě zdravotní péče.
VZP ČR při sestavování ZPP vychází z Metodiky pro tvorbu zdravotně pojistného plánu, která je vydávána Ministerstvem zdravotnictví ČR. [19] VZP ČR sestavuje ZPP pro každý rok zvlášť a umisťuje dané dokumenty, tak jako i výroční zprávy za jednotlivé roky, na své webové stránky, kde jsou všem k dispozici.
31
VZP ČR vykonává na rozdíl od ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ještě specifické úkoly svěřené jí státem. Jsou to činnosti potřebné pro fungování celého zdravotního systému:
vede centrální registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění,
spravuje tzv. zvláštní účet zdravotního pojištění, který slouží k financování zdravotní péče na základě přerozdělování pojistného,
spravuje informační centrum zdravotního pojištění, které slouží ke kontrole čerpání finančních prostředků zdravotního pojištění jednotlivými zdravotnickými zařízeními, která jsou ve smluvním vztahu k ZP; K tomuto účelu vede VZP ČR přehled zdravotnických zařízení, která mají uzavřeny smlouvy se ZP, a zdravotnických pracovníků poskytujících zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,
spravuje kapitační centrum,
zajišťuje činnosti související s vedením Analytické komise dohodovacího řízení,
zajišťuje tisk a vydávání odborných publikací a metodik pro sjednocení postupů úhrad zdravotní péče zdravotnickým zařízením a pro potřeby ZZP. [24]
3.3.2 Fondy VZP ČR Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu,
provozní fond,
sociální fond,
fond majetku,
fond reprodukce majetku. [8]
32
V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci. [8]
3.4 IZIP – elektronická zdravotní knížka Společnost IZIP, a. s., byla založena v roce 2001. Tehdy ještě měla právní formu společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k rostoucí velikosti, rozvoji a významu systému elektronických zdravotních knížek se majitelé společnosti rozhodli od 1. 1. 2006 ještě více zvýšit transparentnost celého systému transformací na akciovou společnost. [12] Systém IZIP (internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta) představuje souhrn zdravotních informací pacienta zpracovaných ve formě elektronické zdravotní knížky přístupné prostřednictvím internetu, veškeré informace jsou uloženy a zobrazovány přehledně ve strukturované formě. Systém slouží k rychlému předání aktuálních informací mezi zdravotní pojišťovnou a pacientem, lékařem a pacientem, či lékaři navzájem, pokud jim to pacient umožní. [12] VZP ČR vlastnila již z minulých let 5 % akcií společnosti IZIP. Ale od 23.11.2011, po schválení správní rady, odkoupila dalších 46 % akcií a tudíž se stala většinovým vlastníkem společnosti. Zbylých 49 % vlastní neznámá švýcarská firma. Tab. č. 7 Stav Systému IZIP k 26. 4. 2012 Aktuální počet Klienti EZK
2554021
Pracovníci zdravotnictví v systému IZIP
20938
Zdravotnická zařízení v systému IZIP
8626
Zdroj: [12], vlastní zpracování
V tabulce č. 7 můžeme vidět reálný počet vlastníků elektronických zdravotních knížek, pracovníci zdravotnictví, kteří tento systém využívají a také využívající zdravotnická zařízení. Když bychom porovnaly celkový počet obyvatel České republiky, který je 10 396 219 a počet klientů, kteří jsou vlastníci EZK, tak nám ukazuje velmi malé využití cca 20 % klientů.
33
3.5 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí níž lze velmi přehledně identifikovat silné a slabé stránky podniku (interní záležitosti podniku) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původcem je vnější prostředí. [11] Název vychází z počátečních písmen anglických slov strengths (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby), které reprezentují 4 oblasti zájmu. [11] Analýza silných a slabých stránek se zaměřuje především na interní prostředí firmy, na vnitřní faktory podnikání. Příkladem vnitřních faktorů podnikání je výkonnost a motivace pracovníků, efektivita procesů, logistické systémy, a podobně. Silné a slabé stránky jsou obvykle meřeny interním hodnotícím procesem nebo benchmarkingem (srovnáváním s konkurencí). Silné a slabé stránky podniku jsou ty faktory, které vytvářejí nebo naopak snižují vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.). [15] Naproti tomu hodnocení příležitostí a ohrožení se zaměřuje na externí prostředí firmy, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat. Přestože podnik nemůže externí faktory kontrolovat, může je alespoň identifikovat pomocí například vhodné analýzy konkurence, demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku. V běžné praxi tvoří SWOT analýzu soubor potřebných externích i interních analýz podniku. Mezi externí faktory firmy se řadí například devizový kurz, změna úrokových sazeb v ekonomice, fáze hospodářského cyklu a další. [15]
34
3.5.1 SWOT analýza VZP ČR Tab. č. 8 SWOT analýza – silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti Silné stránky
Slabé stránky
nejvyšší počet pojištěnců
velký vliv státu na chod a činnost VZP
široký výběr smluvních zdravotních zařízení
špatná pověst v médiích
rozmístění poboček pojišťovny po celé ČR
rostoucí náklady na 1 pojištěnce
systém IZIP
záporné hospodaření v posledních letech
dostupnost informací pomocí www stránek
pochybnosti o důvěře placení za zdrav. péči
Příležitosti
Hrozby
novela zákona o zdravotním pojištění
cílené dlouhodobé propouštění zaměstnanců
ubývající počet konkurenčních ZP
mnoho pojištěnců na 1 pracovníka pojišťovny
Snižování nákladů na zdravotní péči - IZIP
zvyšování tlaku ze strany státu
Omezení vlivu státu na chod a činnost VZP
změny poměrů ve věkových skup. pojištěnců
Zlepšení kontrol ve VZP
vládní plánované slučování ZP
Program kvality péče – AKORD 2G
Zrušení výjimky pro VZP o úpadku
Zdroj: vlastní zpracování
Silné stránky VZP ČR s největším počtem pojištěnců a dlouholetou tradicí si drží velmi silnou pozici na našem trhu. Další z pozitiv je počet smluvních zdravotních zařízení. Klientovi VZP ČR by se nemělo stát, že když se jde hlásit k jakémukoliv lékaři, že by daný lékař neměl s VZP ČR sjednanou smlouvu. U některých zdravotních pojišťoven tato situace může nastat. Jednou ze silných stránek je také počet poboček VZP ČR a jejich rozmístění. Každý klient VZP ČR má ve svém kraji k dispozici nejméně dvě pobočky. Klient jiné zdravotní pojišťovny, která nemá pobočky v každém kraji, musí i s banální věcí, kterou je nucen vyřídit osobně na přepážce své zdravotní pojišťovny cestovat i několik kilometrů do nejbližší pobočky dané pojišťovny. Tento klient si musí vyhradit volný 35
čas, kterého jako pracovně vytížení lidé máme v této době velmi málo, na potřebnou cestu a také zaplatit náklady za cestovné, které je s touto cestou spojené. Mezi silné stránky bych zařadila i velmi diskutované elektronické zdravotní knížky. Někteří lidé označují tyto knížky za nefunkční a druhá strana si je zase nemůže vynachválit. Kde je potom pravda. Podle mého názoru, systém elektronických zdravotních knížek funguje tak jak by měl, ale protože ne všichni lékaři a zdravotnická zařízení tuto variantu začali využívat, nemůže se tedy stále dostavit konečný efekt. Na vině jsou tomu také obavy, zda jsou dostatečně chráněny pacientovi dokumenty a s tím spojená ochrana osobních dat. Když zvážíme výhody z pohledu pacienta, můžou nám tyto EZK zachránit třeba i život. Pokud se klientovi stane třeba nějaká nehoda a pacient nebude při vědomí, lékař může během chvilky pomocí informací v EZK, kde jsou zapsány i
třeba léky na které je pacient alergický, podat potřebné léky
s vědomím toho, že se rozhodl správně a neohrozil pacientův život. Další výhodou je předcházení opakovaným vyšetřením. Pacient nebude nucen chodit na stejná vyšetření několikrát za sebou a tím se zkvalitní i zdravotní péče, a pokud bychom se dívali z pohledu pojišťovny, omezilo by se zbytečné plýtvání finančními prostředky na zdravotní péči. Všechny důležité informace, se kterými by klienti pojišťovny seznámeni, jako jsou výroční zprávy pojišťovny, ročenky, ale také novely zákonů a další informace, nalezneme na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny. Některé úkony už se dají provést přímo přes internet pomocí elektronické komunikace. Nelze tímto způsobem provést vše, ale vyplnit a poslat přihlášku nového pojištěnce, vyřízení různých dotazů týkající se VZP ČR či elektronická podatelna. Slabé stránky V dnešní době má stát prostřednictvím politiky velký vliv na činnost a rozhodování pojišťovny. Na tuto problematiku navazuje další slabá stránka pojišťovny a to je špatná pověst v médiích. V poslední době se objevuje VZP ČR v médiích v souvislosti s ředitelem pojišťovny a předsedou správní rady. Některé politické strany tyto dvě zmiňované osoby chtějí odvolat z jejich funkcí a to z důvodu podezření ovlivňování děje ve VZP ČR a jeho řízení jinými politickými osobami. Odvolání nebylo nakonec schváleno, ale byl podán podmět k finanční kontrole ve VZP ČR.
36
Každý rok se pojišťovně zvyšují náklady na 1 pojištěnce. Jak je zmíněno v silných stránkách má pojišťovna největší počet klientů, zhruba cca 60,3 % ze všech pojištěnců, ale také to má své nevýhody. Přináší to velké náklady na zdravotní péči a to především na osoby starší 60 let, u kterých jsou vyšší výdaje. Jak je z následujícího grafu vidět, výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele se každý rok stále zvyšují, v roce 2010 se zvýšily cca o 100 Kč na 1 obyvatele, což znamená mírnou stabilizaci výdajů. Je to dáno stárnoucí populací, přibývá lidí v důchodovém věku, u kterých je zdravotní péče finančně náročnější a mladá populace je početně slabší. Graf č. 4 Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (v Kč) za období 2006 - 2010 28400 24850 21300 17750 14200 10650 7100 3550 0 2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2010, vlastní zpracování
37
Graf č. 5 Struktura nákladů VZP ČR na zdravotní péči dle segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce za rok 2009
léčení v zahraničí 0,23% zdravotnické prostředky vydané na poukazy 2,95%
zdravotnická záchranná služba 0,84%
doprava 0,76%
péče v ozdravovnách 0,01% lázeňská péče 1,33%
léky vydané na recept 15,90%
náklady na očkovací látky 0,13%
vratky 0,23%
ostatní náklady 0,02%
ambulantní péče 23,48%
ústavní péče 54,11%
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2009, vlastní zpracování
V grafech jsou uvedeny náklady VZP ČR podle segmentů na jednoho pojištěnce. Vrchní graf nám ukazuje stav za rok 2009 a spodní graf udává stav v roce 2010. Jak můžeme vidět, náklady na ústavní péči představují největší část nákladů a v roce 2010 se náklady oproti minulému roku snížily. Nejmenší část nákladů tvoří péče v ozdravovnách, která se oproti roku 2009 zvedla pouze o minimum. Náklady na očkovací látky nebyly za rok 2010 uvedeny. Mezi výrazný pokles bychom mohli zařadit náklady na léčení v zahraničí či na zdravotnickou záchrannou službu.
38
Graf č. 6 Struktura nákladů VZP ČR na zdravotní péči dle segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce za rok 2010 zdravotnické prostředky vydané na poukazy 2,94%
léčení v zahraničí 0,21%
vratky 0,13% náklady na očkovací ostatní látky náklady 0,00% 0,02%
zdravotnická záchranná služba 0,79% doprava 0,78% péče v ozdravovnách 0,02%
léky vydané na recept 17,30%
lázeňská péče 1,36%
ambulantní péče 23,39%
ústavní péče 53,08%
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010, vlastní zpracování
Příležitosti V posledních pár letech měla VZP ČR problém s větším počtem klientů, kteří se nechávali zlákat od ostatních ZP na výhodné nabídky. Momentální řešení pojišťovně nabídla novela zákona o zdravotním pojištění, která začala platit od 1. prosince 2011, která ztížila časově změnu zdravotní pojišťovny. Tato novela by podle mého názoru mohla přimět klienty, aby si unáhlené rozhodnutí řádně promyslely a poté teprve konaly. Od roku 2009 dochází ke snížení počtu zdravotních pojišťoven. Jak jsem již zmínila na začátku práce o zdravotních pojišťovnách, poslední zaniklou ZP je pojišťovna Média, která se sloučila s VZP ČR a tímto zánikem si VZP ČR pouze posílila dosavadní silnou pozici mezi ostatními ZP. Program kvality péče AKORD 2G je program, který je nyní ve fázi zkušební a probíhá v Karlovarském kraji a na Vysočině. VZP ČR tento program spustila koncem minulého 39
roku tedy konec 2011. Má za úkol spojit systém Elektronických zdravotních knížek s již existujícím programem kvality péče AKORD. Program AKORD slouží k zajištění optimální péče, elektronickou komunikací s pojišťovnou nebo dokonce lékaři jejím prostřednictvím mohou objednávat pacienty. Je směrován především pro praktické lékaře. Pokud by se program AKORD 2G osvědčil, znamenalo by to pro pojištěnce VZP ČR, kteří vlastní elektronickou zdravotní knížku, zkvalitnění poskytované zdravotní péče, možnost objednání na vyšetření, přehled absolvovaných vyšetření a jejich výsledky a samozřejmě další informace. Ale zůstává tu ještě otázka ochrany osobních dat. Zda klienti pojišťovny věří, že systém je dobře chráněn či naopak. Věřím, že v dnešním světě moderní techniky a stálého pokroku by se program mohl ujmout a především poslední rozhodnutí zůstává vždy na pacientovi. Hrozby VZP ČR má ve své dlouhodobé strategii naplánované celoplošné redukování zaměstnanců, které již začalo v roce 2009 a má pokračovat až do roku 2013. Jde o reakci na špatnou ekonomickou situaci, ale také podle vyjádření VZP ČR chtějí zefektivnit provoz pojišťovny a poslední zásadním důvodem jsou výsledky personálního auditu pojišťovny. Tato strategie ale navazuje také na další cíl, kterým je zvýšení počtu pojištěnců na jednoho zaměstnance. V dnešní hektické době si myslím, že VZP ČR chce zlepšit chod pojišťovny a může tímto způsobem propouštění ušetřit určité finanční prostředky a použít je jinde. Může se ale stát, že zvyšování počtu pojištěnců na jednoho zaměstnance bude příliš a daný zaměstnanec nebude stíhat vyřizovat všechny požadavky klientů. Pro VZP ČR to do budoucna může být dobrý krok, ale může se stát také opak a klienti pojišťovny začnou ztrácet důvěru a mohou přemýšlet o změně ZP. Jak můžeme z následujícího grafu vidět, zvyšující se počet pojištěnců se pohybuje ve věku 60 let a výše. Tyto výsledky znamenají pro pojišťovnu vysoké náklady na zdravotní pojišťovnu, protože čím je člověk starší, tím se zvyšují náklady na potřebnou péči. Nejnižší počet klientů je mezi novorozenci a malými dětmi. Znamená to tedy, že platby pojistného plynou především z kasy státu, protože ekonomicky činného obyvatelstva bude stále ubývat.
40
Graf č. 7 Věková struktura pojištěnců VZP ČR v % v letech 2006 - 2010
0-4 roky 85 let a více
5-9 let
80-84 let
10-14 let
75-79 let
15-19 let rok 2006
70-74 let
20-24 let
rok 2007 rok 2008
65-69 let
25-29 let
Rok 2009 rok 2010
60-64 let
30-34 let
55-59 let
35-39 let
50-54 let
40-44 let 45-49 let
Zdroj: Ročenka VZP ČR za rok 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, vlastní zpracování
Jak jsem již zmínila v příležitostech, od roku 2009 klesá počet zdravotních pojišťoven a poslední sloučení zdravotní pojišťovny Média s VZP ČR pouze posílilo její pozici. Ale do budoucna ministerstvo zdravotnictví plánuje prostřednictvím nového zákonu o sloučení zdravotních pojišťoven uskutečnit sloučení dvou větších zdravotních pojišťoven. Jednalo by se o Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra a Vojenskou zdravotní pojišťovnu. I když VZP ČR má více jak 60 % pojištěnců, sloučení těchto dvou zdravotních pojišťoven, které patří podle mého názoru mezi velké konkurenty, by ji mohlo ohrozit na její dosavadní silné pozici. Větší hrozbou, která je zatím v zárodku jednání, by bylo sloučení České průmyslové zdravotní pojišťovny se zdravotní pojišťovnou Metal-Aliance. Pokud by k tomuto spojení opravdu došlo, ztratila by VZP ČR svoji nejsilnější pozici a získala by tím velmi silného soupeře. V některých případech by to mohlo pro VZP ČR znamenat další odliv jejich pojištěnců, případně i úpadek pojišťovny. Na případný úpadek VZP ČR bych navázala v souvislosti s dalším připravovaným zákonem o zdravotních pojišťovnách. Cílem je odstranit nerovnosti v postavení jednotlivých pojišťoven a to z různého způsobu vzniku. Ministerstvo zdravotnictví chce 41
zrušit VZP ČR výjimku, která vyplývá ze zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tímto krokem by ministerstvo zdravotnictví oslabilo dominantní postavení VZP ČR a případně by přispělo k jejímu zániku.
Doporučení do dalších let I když v posledních letech poklesl počet zdravotních pojišťoven a VZP ČR si pouze upevnila svoji dominantní pozici, neměla by ale zahálet a postarat se o to, aby její stávající klienti měli kvalitní zdravotní péči a neměli důvod odcházet k jiným ZP. Dále by se měla ve svém zájmu více věnovat programu IZIP a jeho efektivnější přiblížení nejen pacientům, ale i lékařům, aby zmizely jejich pochyby o bezpečnosti ochrany osobních dat a v České republice by konečně začala naplno fungovat elektronizace zdravotnictví. Pokud ministerstvo zhodnotí systém EZK za nedostatečný, může se stát, že systém zruší a bude hledat jinou alternativu elektronizace zdravotnictví. Nyní mohou této služby využívat nejen klienti VZP ČR, ale také klienti ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. I když tento program elektronických zdravotních knížek v praxi funguje, není však plně využíván ani polovinou pojištěnců, lékařů a zdravotními zařízeními, proto se stále nemůže dostavit konečný efekt, který pojišťovna při spouštění programu předpokládala. Toto zlepšení je především v zájmu pojišťovny, protože do tohoto programu plyne od VZP ČR ročně cca 150 milionů korun.
42
Závěr Cílem práce bylo objasnit principy zdravotního pojištění v ČR a popsat strukturu zdravotnického systému. Poté charakterizovat jednotlivé subjekty v tomto systému, kterými jsou pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny). Dalším dílčím cílem bylo analyzovat postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v systému zdravotní péče. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je definováno obecně co je zdravotnictví, jednotlivé zdravotní pojišťovny, které zde působí, právní principy, na kterých leží a především charakteristika a vymezení jednotlivých subjektů v systému zdravotního pojištění. Další část se zabývá samotným zdravotním pojištěním. Podle kterých zákonů zdravotní pojištění funguje a jak vypadalo zdravotní pojištění v minulosti. Dále je popsána charakteristika zdravotního pojištění a samozřejmě jsou definováni plátci a bylo stanoveno kdo do daných kategorií spadá a kdo naopak ne. Třetí a poslední část patří Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a stanovení pozice vůči ostatním zdravotním pojišťovnám. Nejprve je definována samotná VZP ČR, organizační struktura a také její nejvyšší orgány. Dále je zde rozebráno hospodaření za období 2009-2010 a elektronické zdravotní knížky od společnosti IZIP, které jsou v poslední době velmi diskutované. Nakonec jsem si rozebrala VZP ČR v postavení vůči ostatním zdravotním pojišťovnám. Nejdříve bylo nutné stanovit si pomocí SWOT analýzy jaké jsou silné a slabé stránky pojišťovny a poté, co ji může pomoci v udržení silné pozice na trhu a čeho se v budoucnosti vyvarovat. Významným problémem do budoucnosti by mohli být nové zákony vlády a představy ministerstva zdravotnictví o sjednocení podmínek pro každou ZP. Nyní je vše zatím ve formě příprav. Tyto plánované změny by v budoucnu mohli pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR znamenat velké komplikace. Nejen, že by mohla přijít o své dominantní postavení mezi ostatními zdravotními pojišťovnami, ale zrušení její výjimky v insolvenčním zákoně by mohlo pro pojišťovnu znamenat i úplný zánik. Pokud se bude VZP ČR držet svých silných stránek a využije příležitosti, které se jí ukazují, její silná pozice vůči ostatním zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám by se neměla nyní změnit. 43
V první
části
práce
byly popsány samotné
principy zdravotního
pojištění,
charakterizovány a vysvětleny jednotlivé subjekty zdravotního systému a jeho struktura. Domnívám se tedy, že první cíl jsem splnila. Dalším dílčím cílem bylo analyzovat postavení VZP ČR v systému zdravotní péče. Nejprve jsem si charakterizovala VZP ČR a poté jsem si pomocí SWOT analýzy stanovila kladné a záporné stránky pojišťovny, ze kterých vyplývají příležitosti a ohrožení do budoucnosti. Podle mého názoru byl i tento dílčí cíl splněn. Odborná praxe, konaná na pobočce VZP ČR mě částečně vedla ke zpracování této práce, dále také fakt, že jsem klientkou VZP ČR a mělo to pro mě velký přínos po stránce získaných informací, které do budoucna využiji a také jsem si mohla přiblížit pozici VZP ČR nyní a jaké jsou její vyhlídky do dalších let. Doufám, že zpracování této práce bude přínosné nejen pro běžného klienta, ale i pro ostatní, kteří se tak ve zdravotním systému neorientují.
44
Seznam použité literatury Bibliografické zdroje 1. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Ekopress. Praha. 2005. ISBN: 80-86119-92-0. 2. LÍZALOVÁ, Lenka. Zdravotní pojištění. 1.vyd. Jihlava. 2011 3. NĚMEC, Jiří. Principy zdravotního pojištění. 1.vyd. Praha. 2008. ISBN: 978-80247-2628-1. 4. TOMEŠ, I. a kolektiv Sociální správa. Portál. Praha. 2002. ISBN: 80-7178-560-1 5. VANČUROVÁ, A., KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky. 2.vyd. Praha. 2008. ISBN: 978-80-7357-381-2.
Legislativní zdroje 6. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 7. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 8. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Internetové zdroje 9. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 2011 [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakonnepojisteni/zakonne-zdravotni-pojisteni/1001911/56795/#obzp 10. Epravo.cz. [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/vymezeni-platcu-pojistneho-na-verejne-zdravotnipojisteni-10881.html 11. Ipodnikatel.cz: specializovaný portál pro začínající podnikatele. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Marketing/swot-analyzaodhali-pravdivou-tvar-vasi-firmy-a-pomuze-vam-nahlednout-do-budoucnosti.html 12. IZIP: Elektronická zdravotní knížka. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.izip.cz/
45
13. Ministerstvo financí České republiky. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_62813.html?year=PRES ENT 14. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravotni-pojistovny_945_839_1.html 15. Středoevropské centrum pro finance a management. [online]. 2012 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=59&X=SWOT+analyza 16. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/aktuality/jak-se-meni-zakon-o-verejnem-zdravotnimpojisteni 17. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas 18. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/pristup-k-informacim 19. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/zdravotne-pojistne-plany 20. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/zivotni-situace/zmena-zdravotni-pojistovny 21. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/organizacni-struktura 22. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/organizacni-struktura/vytah-z-organizacniho-radu-vzp-cr 23. ZDN.CZ. [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/v-ceske-republice-dnes-pusobiosm-zdravotnich-pojistoven-463551?category=z-domova
Ostatní zdroje 24. FALTUSOVÁ, Kateřina. Analýza postavení VZP v systému zdravotní péče v ČR [online]. Brno, 2007 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/63133/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Zuzana Darmopilová.
46
25. Příručka pro pacienta. Právní rádce pacienta. 2011. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz 26. ŠATERA, PH.D., MBA, Ing. Karel. Veřejné zdravotní pojištění v České republice. In: [online]. 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://web.fame.utb.cz Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2010 Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2009 Výroční zpráva Revírní bratrské pokladny 2010 Výroční zpráva Revírní bratrské pokladny 2009 Výroční zpráva Vojenské zdravotní pojišťovny ČR 2010 Výroční zpráva Vojenské zdravotní pojišťovny ČR 2009 Výroční zpráva zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE 2010 Výroční zpráva zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE 2009 Výroční zpráva České průmyslové zdravotní pojišťovny 2010 Výroční zpráva České průmyslové zdravotní pojišťovny 2009 Výroční zpráva Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR 2010 Výroční zpráva Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR 2009 Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA 2010 Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA 2009 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2010 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2009 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2008 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2007 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR 2006
47
Seznam použitých grafů Graf č. 1: Podíl jednotlivých ZP na území ČR v % za období 2010 Graf č. 2: Výběr pojistného podle kategorií plátce Graf č. 3: Příjmy a výdaje ZP za období 2006 – 2010 (v mil. Kč) Graf č. 4: Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (v Kč) za období 2006 – 2010 Graf č. 5: Struktura nákladů VZP ČR na zdravotní péči dle segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce za rok 2009 Graf č. 6: Struktura nákladů VZP ČR na zdravotní péči dle segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce za rok 2010 Graf č. 7: Věková struktura pojištěnců VZP ČR v % v letech 2006 - 2010
Seznam použitých tabulek Tab. č. 1: Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného Tab. č. 2: Průměrné celkové náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v členění dle věkové skupiny a pohlaví pojištěnce v roce 2010 Tab. č. 3: Sazby veřejného zdravotního pojištění Tab. č. 4: Vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v letech 20092010 (vybrané ukazatele) Tab. č. 5: Hospodaření ZP a VZP ČR (v tis. Kč) Tab. č. 6: Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 2006– 2010 Tab. č. 7: Stav Systému IZIP k 26. 4. 2012 Tab. č. 8: SWOT analýza – silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti
48
Použité zkratky CPZP – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna EZK – elektronická zdravotní knížka IZIP – internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta RBP – Revírní bratrská pokladna v.z.p. – veřejné zdravotní pojištění VoZP – Vojenská zdravotní pojišťovna ČR VZP ČR – Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR ZFZP – základní fond zdravotního pojištění ZPMA – Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE ZPMV ČR – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR ZPP – zdravotně pojistný plán ZPŠ – Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA ZZP – zaměstnanecké zdravotní pojišťovny
49
