VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení. Vývoj daně z příjmů fyzických osob

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení

Vývoj daně z příjmů fyzických osob bakalářská práce

Autor: Petra Mašková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2012

Anotace Cílem bakalářské práce „Vývoj daně z příjmů fyzických osob“ je popis legislativních změn daňového systému České republiky v období 1993-2012 se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob. V teoretickém vymezení práce jsou popsány základní pojmy týkající se daně a jejích konstrukčních prvků. Důraz je kladen na vývoj uplatňovaných slev a odpočtů, na vývoj sazby daně a na změny, které proběhly v souvislosti se stanovením základu daně. V aplikační části jsou na příkladu poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a poplatníka s příjmy z podnikání analyzovány dopady změn na daňové zatížení těchto poplatníků. Součástí této kapitoly je rovněž analýza daňového zatížení poplatníků s různou výší příjmů.

Klíčová slova Daň, základ daně, daňová povinnost, daňové zatížení, daňová sazba,

Annotation The objective of bachelor thesis “The development of income tax of individuals” is the description of the legislative changes in the tax system in the Czech Republic in the period 1993-2012 with a focus on income tax of individuals. In the theoretical definition of thesis there are described the basic concepts relating to the tax and its construction elements. The focus is given on the development of applicable discounts and deductions, on the development of tax rates and changes which occurred in the context of the determination of the tax base. On the example of a taxpayer with income from gainful employment and taxpayer with income from business activities there are analyzed the effects of changes in the tax burden for those taxpayers in the application part of the thesis. Part of this chapter is also the analysis of the tax burden on taxpayers with different income levels.

Keywords Tax, tax base, tax liability, tax burden, tax rate,

Poděkování Touto cestou děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné konzultace, rady a připomínky při tvorbě této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 6 1

2

3

Vymezení základních pojmů .................................................................................... 8 1.1

Charakteristika daně ........................................................................................... 8

1.2

Daňový systém ................................................................................................... 9

1.3

Reformy daňového systému v ČR.................................................................... 11

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................................. 14 2.1

Tvorba základu daně ........................................................................................ 14

2.2

Úprava základu daně a výpočet daňové povinnosti ......................................... 15

2.3

Odpočty a slevy na dani ................................................................................... 16

2.4

Sazba daně ........................................................................................................ 17

2.5

Pojistné sociálního pojištění ............................................................................. 19

Změny ve zdanění příjmů fyzických osob .............................................................. 21 3.1

4

Změny ve stanovení základu daně ................................................................... 21

3.1.1

Výpočet daně ze společného základu manželů ......................................... 21

3.1.2

Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ......... 22

3.1.3

Minimální základ daně.............................................................................. 23

3.2

Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu ................................................ 24

3.3

Vývoj sazby daně ............................................................................................. 25

3.4

Vývoj odpočtů a slev na dani ........................................................................... 27

Analýza dopadů změn ve zdanění fyzických osob ................................................. 30 4.1

Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti 2000-2012 ................................ 30

4.1.1

Vliv standardních odpočtů (slev) na dani ................................................. 39

4.2

Změny ve zdanění příjmů z podnikání 2000-2012 .......................................... 41

4.3

Daňová zátěž zaměstnance a podnikatele při různé výši příjmu ...................... 53

4.3.1

Zaměstnanec ............................................................................................. 53

4.3.2

Podnikatel ................................................................................................. 57

Závěr ............................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury ............................................................................................... 64 Přílohy............................................................................................................................. 66

Úvod a cíl práce Daň z příjmů fyzických osob je jednou z nejznámější a nejsložitěji konstruovanou daní českého daňového systému. Upravuje ji společně s daní z příjmů právnických osob zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, účinný od 1. 1. 1993 v rámci zavedení nové daňové soustavy. Tento zákon byl od svého vzniku do současnosti několikrát novelizován, čímž se stal poměrně složitým a nepřehledným. Změny ve zdanění příjmů fyzických osob se dotýkají většiny občanů, a proto jsou předmětem řady diskuzí nejen na odborné úrovni. Zejména změna sazby daně je velmi citlivé a nejvíce viditelné téma a často ani odborníci nejsou stejného mínění, jak zákon o daních z příjmů fyzických osob nastavit, aby byl co nejspravedlivější ke všem poplatníkům a zároveň efektivní, tedy jedním slovem řečeno optimální. Prostřednictvím daně z příjmů fyzických osob odevzdává většina lidí část svého příjmu státu a diskuze o tom, zda jednotlivé změny v zákoně přispěly k postupnému zvyšování nebo snižování daňové povinnosti mě vedly k výběru tohoto tématu bakalářské práce. Tato práce si klade za cíl popsat hlavní změny zákona o daních z příjmů týkajících se fyzických osob v období 1993-2012 a na provedených výpočtech prezentovat, jak se vybrané změny projevily v jednotlivých letech na daňové povinnosti konkrétních poplatníků. Vzhledem k rozsahu období a množství novel tohoto zákona se omezím na změny, které považuji za nejdůležitější. Výpočty budou zaměřeny na období od roku 2000 do 2012 včetně. Podstatné úpravy v zákoně o daních z příjmů týkajících se fyzických osob se vlastně odehrály až v letech 2005-2008 zavedením institutu společného zdanění manželů s dětmi, což vlastně znamenalo přechod od filosofie zdanění jednotlivce ke zdanění domácnosti. Další významnou změnou bylo zavedení daňového bonusu. Podle mého názoru nejzávažnější změny přinesla daňová novela platná od 1. 1. 2008, kdy byla zavedena tzv. „rovná daň“ současně s podstatným navýšením standardních slev na dani. Tato novela přinesla také zásadní změnu v koncepci stanovení dílčího základu daně, kdy již nebylo možné redukovat daňový základ o zaplacené pojistné. Nově byl dílčí základ daně koncipován jako součet příjmu a sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance (jedná se o tzv. „superhrubou“ mzdu). V případě úpravy platné a účinné od roku 2008 je nutné zmínit, že sociální a zdravotní pojištění je i v případě příjmů ze závislé činnosti hrazeno z tzv. maximálního vyměřovacího základu. 6

Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na stručnou charakteristiku pojmu daň a na vysvětlení základních funkcí, které daně plní. Dále je zde popsán daňový systém a požadavky, které jsou na něj kladeny. Kapitolu uzavírá stručné pojednání o daňových reformách a souvislostech, které vedly ke změnám zákona o daních z příjmů týkajících se fyzických osob v České republice. Druhá kapitola se věnuje již přímo dani z příjmů fyzických osob. Důraz je kladen na základní výpočtové schéma, to znamená na stanovení základu daně, jeho úpravy o odpočty a slevy na dani, na sazbu daně a výpočet daně. Důležité je i přiblížení pojmů sociálního a zdravotního pojištění, které úzce s daní fyzických osob souvisí. Třetí kapitola se zabývá změnami, kterými daň fyzických osob prošla v období 19932012. Nejedná se však jen o změny v konstrukčních prvcích daně, které jsou uvedeny ve druhé kapitole, ale také o zavedení nových institutů jako je výpočet ze společného základu manželů nebo minimální základ daně. V poslední, čtvrté, kapitole jsou postupně provedeny výpočty daňové povinnosti příjmů ze závislé činnosti a příjmů z podnikání. Na závěr jsou porovnány výpočty daňového zatížení u poplatníků při nízkém a vysokém příjmu. Změny v daňovém systému jsou v rámci mé práce ve větší míře analyzovány pro manželský pár se dvěma dětmi, kdy jeden z manželů je zaměstnán a druhý nepracuje. Při zpracování práce byly využity obecné vědecké metody, z nichž jednu z důležitých rolí sehrála metoda popis a vysvětlení, kterou bylo nutno použít pro pochopení k výpočtové části práce. Zde pak byla použita analýza a indukce. K měření dopadu daně budu vycházet z podílu daně ze závislé činnosti na hrubých příjmech a dále z podílu daně z příjmů ze závislé činnosti a pojistného na sociální pojištění k hrubému příjmu. U podnikatele vycházím z podílu zaplacených daní a pojistného na zisku. Výsledné výpočty jsou pro lepší přehlednost graficky znázorněny.

7

1 Vymezení základních pojmů Pro lepší orientaci v problematice daní je vhodné vymezit zprvu několik základních pojmů. V této kapitole vysvětlím, co si představit pod pojmem daň, popíši její funkce a dále se zmíním o daňovém systému a struktuře daní v České republice. Poslední část této kapitoly se týká daňových reforem.

1.1 Charakteristika daně Daně jsou vedle poplatků, půjček a darů příjmem veřejných rozpočtů a představují platbu soukromého sektoru do veřejného sektoru. Tato platba je povinná, nenávratná, zákonem určená, neúčelová a neekvivalentní, která se buď opakuje v určitých intervalech (např. daň z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (daň z převodu nemovitostí) (Kubátová, 2010). Neúčelovostí se rozumí, že ten, kdo daň platí, neví, co bude z jeho platby konkrétně vládou financováno a neekvivalentnost znamená, že spotřeba veřejně poskytovaných statků neodpovídá dílu, který byl občanem na dani zaplacen (Vančurová, Láchová 2010). Důležitost daní dokazuje jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu, který v roce 2010 dosahoval 86 % (www.mfcr.cz ). Úlohou daní však není jen plnit veřejné rozpočty, daně plní řadu dalších funkcí, které se odvíjejí od hospodářské politiky státu. Historicky nejstarší a nejdůležitější funkcí daní je funkce fiskální, která zabezpečuje naplnění veřejných rozpočtů, z kterých jsou hrazeny veřejné výdaje. Výstižně tuto funkci před 162 lety vyjádřil K. H. Borovský v časopisu Slovan: „Daně tedy v rozumném a užitečném smyslu jsou příplatky jednotlivých občanů na veřejné a potřebné výlohy státu.“ (Borovský 1850, str. 968) Později přibyly další funkce: alokační, redistribuční a stabilizační. Funkce alokační se uplatňuje při projevech neefektivnosti trhu v alokaci zdrojů, při tzv. tržním selhání. Tato funkce zajišťuje buď financování oblastí nebo odvětví trhem podceněných, např. školství, nebo naopak odejmutí prostředků tam, kde jich je mnoho. Funkce redistribuční souvisí s přerozdělováním důchodů od bohatších jedinců k chudším, jelikož trhem rozdělené bohatství je pro společnost nepřijatelné. Funkce stabilizační souvisí s regulací výše

8

daňových příjmů k zmírnění cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability (Kubátová, 2010).

1.2 Daňový systém Daňový systém představuje podle Vančurové (2010) soustavu daní, které se na území státu vybírají. Naopak Široký (2008) do daňového systému kromě soustavy daní zahrnuje také instituce, které zabezpečují správu daní, jejich nástroje a metody, které tyto instituce uplatňují vůči daňovému subjektu. Správa daně je postup, který má zajisti správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob upravoval do roku 2010 zákon o správě daní a poplatků (Vančurová, Láchová 2010). Tento mnohokrát novelizovaný zákon byl nahrazen novým daňovým řádem, který přináší přísnější ustanovení týkající se některých pokut. Na druhou stranu zákon zavádí řadu zlepšení ve prospěch poplatníků. Podle slov ministra financí Miroslava Kalouska: „je nový daňový řád srozumitelnější a přehlednější, snižuje administrativní zátěž a odstraňuje dosavadní nejasnosti a tvrdosti." Dobrý daňový systém by měl splňovat některé požadavky, jako jsou daňová spravedlnost, efektivnost, právní perfektnost, jednoduchost a srozumitelnost a dále by měl správně ovlivňovat chování poplatníků (Vančurová, Láchová 2010). V odborné literatuře lze nalézt tyto požadavky různě formulované, ale v žádné nechybí požadavek na spravedlnost a efektivnost. Efektivní daňový systém je takový systém, který přináší co největší daňový výnos s co nejmenším vynaložením nákladů. To znamená, že by měl co nejméně zatěžovat poplatníky a minimalizovat změny v jejich chování a motivaci. Spravedlnost daňového systému můžeme posuzovat s použitím dvou principů. První se nazývá princip užitku a znamená, že člověk by měl přispívat takovým dílem do veřejných rozpočtů, který odpovídá jeho užitku z veřejných statků. Druhým přístupem k posouzení spravedlnosti je použití principu platební schopnosti, který vede ke dvěma konceptům: ke konceptu horizontální spravedlnosti, podle kterého je spravedlivé, aby dva poplatníci se stejnou schopností platit platili daně ve stejné výši a ke konceptu vertikální spravedlnosti, který znamená, že poplatníci schopni nést větší břemeno by měli platit daně vyšší (Mankiw,

9

1998). Princip vertikální spravedlnosti je bezpochyby uplatňován při progresivním zdanění příjmů. Současně s již výše popsanými vlastnostmi by podle Josepha E. Stiglitze (1997) měl „dobrý“ daňový systém být schopen pružně reagovat na ekonomické změny a občany informovat o tom, kdo, kolik a kam skutečně platí daně. Nejvíce otázek vyvstává s uplatněním požadavku na spravedlnost, jelikož je velmi obtížené určit velikost užívání veřejných statků dvěma poplatníky nebo změřit, že dva poplatníci mají stejně a proto by měli platit shodnou výši daně. Také České republice se tato diskuze nevyhýbá. V roce 2011 provedl Sociologický ústav AV ČR šetření, podle kterého 62 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy za nízké a i přesto, že je již od roku 2008 zavedena jednotná sazba daně, převažovala podpora vyšších daňových sazeb pro lidi s vysokými příjmy, přikláněla se tedy k více či méně progresivnímu zdaňování osobních příjmů. Pohled na spravedlnost je však individuální, každý ji vidí po svém. Zarážející jsou spíše výsledky týkající se složitosti českého daňového systému, podle nichž 61 % občanů našemu daňovému systému nerozumí (www.cvvm.cas.cz). V návaznosti na obecnou charakteristiku daňového systému považuji za důležité se zmínit o stávajícím daňovém systému České republiky, který je platný od 1. ledna 1993. Soustava daní byla určena zákonem 212/1992 Sb., o soustavě daní, který upravoval složení daní v ČR. Tento zákon byl však zrušen zákonem 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Od té doby není soustava daní vymezena žádným zákonem. Široký (2008) vymezuje daně v ČR na daně přímé a nepřímé. Přímé daně tvoří daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Pod přímé daně majetkového typu náleží daň z nemovitostí a tzv. trojdaň (daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí) a daň silniční. K nepřímým daním patří daň z přidané hodnoty, spotřební daně a daně ekologické. Podle klasifikace OECD patří k daním také platby sociálního pojištění. Struktura přímých, nepřímých a ostatních daní (Graf1) ukazuje, jakému typu daní je v České republice dávána přednost a jaký typ je potlačován. Význam jednotlivých druhů daní se nejčastěji měří prostřednictvím podílu výnosu jednoho typu daní na celkovém daňovém výnosu.

10

Graf 1 Podíl jednotlivých daňových příjmů na celkových daních (Zdroj: Vlastní zpracování podle dat z www. ec.europa.eu)

Při pohledu na daňovou strukturu ČR vyniká velmi vysoká závislost na platbách sociálního a zdravotního pojištění, jež vzhledem k řadě charakteristik je lépe považovat za sociální a zdravotní daň, jejichž podíl 44,7% je na celkových daňových výnosech zcela mimořádný. U daně fyzických a právnických osob je vidět naopak snížení podílu na celkových daních.

1.3 Reformy daňového systému v ČR Definovat pojem daňová reforma je obtížené. Například Kubátová (2009) rozumí daňovou reformou „podstatnou změnu daňových zákonů“. Dále mimo jiné uvádí, že se od daňové reformy předpokládá „že přerozdělí daňové břemeno spravedlivěji, než tomu bylo před reformou.“ Naproti tomu v pojetí Láchové (2007) může být v určitém smyslu považována za daňovou reformu „jakákoli změna ve struktuře daní, ať již ve formě změny sazeb, daňových základů nebo speciálních úprav“. Pokud se budu držet definice daňové reformy v pojetí Láchové, tak každý jistě pochopí, že je nemožné v této práci zmínit všechny změny, které se týkaly zdaňování fyzických osob. Množství novelizací souvisí jednak s nedokonalostí našeho daňového systému, ale také s vyhlášeným programem té politické strany, která zrovna zemi vládne, 11

s neustálou snahou o nižší daňové zatížení obyvatelstva a příklonem k nepřímým daním, což lze vypozorovat i z grafu výše uvedeného (Podíl jednotlivých daňových příjmů na celkových daních). Každá změna, která proběhla v rámci daňového systému, postihla více či méně daní. I když v daňové soustavě je každá daň znázorněna samostatně, v praxi se daně navzájem doplňují a působí tak na jednotlivé poplatníky. Snížení jedné daně může naopak vyvolat potřebu zvýšit daň jinou nebo dokonce zavést novou. Česká republika realizovala první fázi reformy v roce 1993 s cílem vytvořit daňový systém, který by odpovídal požadavkům tržní ekonomiky, založeném na principu spravedlnosti, efektivnosti, jednoduchosti a také s cílem omezit přerozdělování (Láchová, 2007). Většinu cílů, které byly stanoveny v roce 1993, se podařilo dosáhnout. Úspěchem bylo v menší míře přenesení části zatížení z přímých daní na nepřímé. Vančurová ve svém příspěvku „Daňové reformy“ uvádí, že za neúspěch jsou považovány obrovské daňové úniky, problém s efektivností daňové správy a nedodržení cíle posílení vertikální daňové spravedlnosti. Změny, které se uskutečňovaly ve zdanění fyzických osob, probíhaly současně v rámci reforem veřejných financí. V roce 2004 byly schváleny daňové zákony označované jako II. fáze reformy veřejných financí, jejichž některá ustanovení, týkající se fyzických osob, upravovala nejen jednotlivé sazby, ale zaváděla i zcela nové úpravy. Hlavní změny spočívaly v nahrazení odčitatelné částky na dítě daňovým zvýhodněním a v zavedení institutu společného zdanění manželů s dětmi. Cílem reformy mělo být zvýšení disponibilních příjmů rodin s dětmi a posílení horizontální daňové spravedlnosti. S nástupem nové vlády proběhla k 1. 1. 2008 daňová reforma, která přinesla nejvýznamnější změny právních předpisů z daňové oblasti od roku 1993. Hlavními důvody a cíli změny, podle prezentace ministra financí Miroslava Kalouska, byly například podpora hospodářského růstu, sociální citlivost vůči ekonomicky neaktivní populaci a podpora rodin s dětmi (www.mfcr). Zákon o dani z příjmů fyzických osob doznal při této reformě největších změn. Tyto změny se dotkly téměř všech obyvatel České republiky, tedy jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných. V první řadě se jednalo o změnu sazby, kdy byla zavedena rovná (lineární) daňová sazba ve výši 15 %. Stimulem k této změně byla zejména snaha o omezení tendencí 12

k daňovým únikům, podpora ochoty podnikat a snaha o pozitivní vliv zejména na firmy, které zaměstnávají kvalifikované a vysoce placené zaměstnance. Systém základu daně byl změněn zavedením principu tzv. superhrubé mzdy, s tím koresponduje vyloučení zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění z daňových výdajů u příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Dále bylo zrušeno společné zdanění manželů, byl zrušen minimální základ daně pro podnikající fyzické osoby a zaveden všeobecný maximální vyměřovací základ. Výrazně byly navýšeny hodnoty slev na dani (Tabulka 1). Tabulka 1: Zvýšení ročních slev na dani v porovnání se stavem před reformou Přehled standardních slev:

do 31. 12. 2007

od 1. 1. 2008

Základní sleva na poplatníka

7 200 Kč

24 840 Kč

- částečná invalidita poplatníka

1 500 Kč

2 520 Kč

- plná invalidita poplatníka

3 000 Kč

5 040 Kč

- držitel ZTP/P

9 600 Kč

16 140 Kč

- studium poplatníka

2 400 Kč

4 020 Kč

Na vyživovanou manželku

4 200 Kč

24 840 Kč

Na každé nezaopatřené dítě

6 000 Kč

10 680 Kč

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů z let 2007, 2008, vlastní zpracování

13

2 Daň z příjmů fyzických osob Určení výsledné daně z příjmů fyzických osob je složité, a proto je nutné věnovat se před zmapováním vývoje této daně jejím konstrukčním prvkům důležitým k jejímu výpočtu. V této kapitole popíši tvorbu a úpravu základu daně až přes sazbu daně dojdu k postupu výpočtu konečné daňové povinnosti. Na závěr se zmíním o platbách pojistného, neboť také úzce souvisí s daní příjmů fyzických osob.

2.1 Tvorba základu daně Dani z příjmů fyzických osob podléhají různé druhy příjmů. Pokud je příjem (peněžní i naturální, popř. dosažený směnou) předmětem daně a není od daně osvobozen, pak je zdaňován u zdroje zvláštní sazbou daně nebo se podle stanovených pravidel upraví o uznatelné výdaje a tvoří dílčí základ daně. Osoby, které mají příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnost a příjmy z pronájmu mohou uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení buď v prokazatelné výši, nebo paušální částkou. Součtem pěti dílčích základů daně (§§6 až 10 ZDP) se stanoví celkový základ daně. Jednotlivé druhy příjmů a stanovení celkového základu daně přehledně znázorňuje Schéma 1.

14

Poplatník fyzická osoba

Není předmětem daně

Příjem

Je osvobozen

Závislá činnost §6

Příjmy z podnikání a jiné SVČ

Kapitálový majetek §8

Pronájem §9

Ostatní § 10

§7

DZD

Zvláštní sazba daně

Dílčí základy daně CELKOVÝ ZÁKLAD DANĚ

Schéma 2 Daň z příjmů fyzických osob (Zdroj: Široký, 2008)

2.2 Úprava základu daně a výpočet daňové povinnosti Základ daně se snižuje o odpočty, které můžou konečnou daňovou povinnost výrazně snížit. Odpočty od základu daně dělíme na standardní a nestandardní. Standardní odpočty se v našem daňovém systému používaly do roku 2005, poté co byly nahrazeny slevami na dani, se využívají jen nestandardní odpočty (Vančurová, Láchová 2010). V následující tabulce můžeme vidět, že celý proces úpravy základu daně až ke stanovení daňové povinnosti není vůbec jednoduchý. Je třeba si uvědomit, že odpočty se odečítají od základu daně, kdežto slevy se uplatňují teprve až od daně vypočtené.

15

Tabulka 2 Výpočet daně z příjmů fyzických osob

základ daně - nestandardní odpočty = základ daně po snížení (zaokrouhlený na stovky korun dolů) x sazba daně = částka daně před slevami - slevy = daň po slevách (daňový bonus) Zdroj: Vančurová, A., Láchová L., Daňový systém ČR, 2010

Konečná daňová povinnost záleží na konkrétní kombinaci jednotlivých vstupních faktorů, kterými jsou výše příjmu poplatníka, výše odčitatelných položek a slev, které uplatňuje. Tak se stane, že například dva občané se stejnou výší příjmu mají stanovenu jinou výši daně, protože každý z nich uplatňuje jinou výši odčitatelných položek.

2.3 Odpočty a slevy na dani Odpočty se dělí na standardní a nestandardní. Nestandardní odpočty jsou částky, které může poplatník odečíst od základu daně jen v prokazatelně vynaložené výši a jsou určeny stropem své hodnoty. Důvod jejich existence spočívá v motivaci daňového subjektu k jednání, které je z celospolečenského hlediska žádoucí (Vančurová, Láchová 2010). Nestandardní úlevy se týkají například možnosti odečtení úroků z hypoték, poskytnutí daru nebo odečtení příspěvků na penzijní připojištění. Často bývá kritizováno, že nestandardní úlevy realizují ti, kteří mají vyšší příjmy, neboť úlevy vyplývají z takových aktivit, jako je sponzorství, hypotéky na rodinné domy nebo různé druhy úspor, na které chudší poplatníci nemají finanční prostředky. V neposlední řadě činí množství úlev systém složitým a neprůhledným (Kubátová, 2005). Jelikož se jedná o vynaložené výdaje, poplatníci s vyšším příjmem mají také větší možnost využití a tím pádem mohou více ovlivnit svoje daňové zatížení. Naproti tomu standardní odpočty jsou paušální a nejsou vázány na prokazování vynaložených výdajů. Jsou to částky, které poplatník uplatňuje sám na sebe, nebo na vyživované osoby. V daňové teorii České republiky se v souvislosti s odpočty používají termíny nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně (Vančurová a kol., 2004). 16

Slevy na dani jsou další formou snížení daně. Jde o částky, které se odčítají přímo od vypočtené daně před slevami, na rozdíl od odčitatelných položek, které snižují základ daně. Výše slev na dani může být v absolutní částce a poplatník si ji při splnění zákonem stanovených podmínek může odečíst, nebo relativní, tj. zákon může stanovit, jak si výši slevy na dani poplatník vypočte. Jelikož se slevy na dani odečítají přímo od vypočtené daně, může nastat situace, kdy sleva na dani je vyšší než daň samotná. V takovém případě jsou dvě možnosti řešení. V první možnosti se použije výše částky, která sníží daň na nulu a na zbytek částky se nebere ohled a poplatník ji nemůže nijak využít. Druhou možností je vyplacení části slevy, která převyšuje vypočtenou daň přímo poplatníkovi jako tzv. daňový bonus. Z upraveného základu daně je následně pomocí sazby daně zjištěna daň.

2.4 Sazba daně V následujících řádcích popíši dvě sazby daně, které se váží na daň z příjmů fyzických osob, a to klouzavě progresivní a lineární sazbu daně. Progresivní sazbu daně z příjmů fyzických osob má většina států světa a bylo tomu tak i v České republice před rokem 2008. Jaké účinky má progresivní sazba popisuje Vančurová: „Progresivní sazba daně má zpravidla výrazné redistribuční účinky. Říká se o ní, že nejlépe vyhovuje požadavku na daňovou spravedlnost, protože bohatší je schopen se stejnou újmou postrádat mnohem více než chudší.“ (Vančurová, Láchová 2010). Při použití klouzavé progrese se základ daně v určité velikosti postupně zdaňuje v jednotlivých pásmech. Graf 2 znázorňuje zdanění základu daně ve výši 748 800 Kč podle sazby daně z roku 2007.

17

Graf 2 Zdanění 748 800 Kč klouzavě progresivní sazbou (Vlastní zpracování)

Lineární sazba je jednodušší pro výpočet nežli výpočet daně s použitím klouzavě progresivní sazby. Nepotřebuje žádná pásma ani žádný algoritmus. Lineární sazba je stanovena jako určité procento ze základu daně (Graf 3).

Graf 3 Zdanění 748 800 Kč lineární sazbou (Vlastní zpracování)

18

2.5 Pojistné sociálního pojištění Daň z příjmů fyzických osob ovlivňuje velmi výrazně sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, souhrnně sociální pojistné. Sociální pojistné má specifické postavení. Z ekonomického hlediska i z pohledu daňového subjektu, fyzické osoby, je toto pojistné daní, protože je povinné. Na druhou stranu vykazuje sociální pojistné určité znaky účelovosti a ekvivalence (čím výše osoba do systému přispívá, tím vyšší nároky jí z něho plynou), čímž se liší od jiných daní (Vančurová, Láchová 2010). Systém sociálního pojištění se skládá z veřejného zdravotní pojištění a sociálního zabezpečení, které zahrnuje základní důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojištění. Pro stanovení výše odvodů, které je rozdílné pro zaměstnance a OSVČ, je rozhodující určení vyměřovacího základu (VZ) a sazby pojistného. VZ zaměstnance pro výpočet odvodů je úhrn příjmů ze závislé činnosti, pro OSVČ (Tabulka 3) určité procento z dílčího základu daně (resp. rozdílu mezi příjmy a výdaji).

Tabulka 3 Vývoj parametru pro stanovení VZ

Období 1993-2003 2004 2005 2006- 2012

% DZD = VZ 35% 40% 45% 50%

Zdroj: www.vupsv.cz

Vyměřovací základy se však pohybují v určitých intervalech, nastavuje se tedy minimální VZ a maximální VZ. Pro OSVČ je bez ohledu na výši příjmu stanoven minimální základ pro výpočet sociálního zabezpečení ve vazbě na výši průměrné mzdy, maximální základ byl od roku 1993 až 2007 stanoven ve výši 486 000 Kč, od roku 2008 je shodný jak pro zaměstnance tak pro OSVČ a činil 1 034 940 Kč. Jeho výše se každoročně zvyšuje. V roce 2010 činil 1 707 048 Kč, v roce 2011 byl maximální vyměřovací základ zvýšen na 1 781 280 Kč. Pro rok 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu v případě sociálního pojištění, který v roce 2012 již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy, to znamená 1 206 576 Kč. U zdravotního pojištění zůstává strop i pro rok 2012 na 72násobku. Vzhledem k přepočtu průměrné mzdy činí 1 809 864 Kč. 19

Tabulka 4 Vývoj maximální výše vyměřovacího základu SP Rok do 2007 2008-2009 2010-2011 2012

Maximální vyměřovací základ 486 000 Kč 48 násobek průměrné mzdy 72 násobek průměrné mzdy 48 násobek průměrné mzdy Zdroj: www. vupsv.cz

Pro zdravotní pojištění se stanovení minimálního základu u zaměstnance shoduje s minimální mzdou, pro OSVČ je stanovena úroveň, pod kterou nesmí VZ klesnout na 50 % stanovené průměrné měsíční mzdy, do roku 2003 to byl 12-ti násobek minimální mzdy. Minimální sociální i zdravotní pojištění závisí na minimálním vyměřovacím základu, který závisí na vývoji průměrné mzdy a je každoročně stanovován vládním nařízením. Tabulka 5 Vývoj minimální výše vyměřovacího základu Minimální vyměřovací základ Sociální pojištění Zdravotní pojištění 64 680 129 360 2008 70 665 141 330 2009 71 136 142 254 2010 74 220 148 440 2011 75 420 150 822 2012 Zdroj: www.cssz.cz, Zákon č. 592/1992 Sb a Nařízení vlády za příslušné roky Rok

Sazby pojistného se od roku 1993 měnily výlučně u sociálního zabezpečení. V průběhu sledovaného období došlo ke snížení příspěvku u zaměstnance i zaměstnavatele. U OSVČ do roku 2010 sazba sociálního pojištění klesala. V roce 2011 došlo k mírnému nárůstu. V tabulce zahrnují sazby sociálního zabezpečení i pojistné na nemocenské pojištění. Tabulka 6 Sazby sociálního a zdravotního pojištění v % 1993 Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ

SZ ZP SZ ZP SZ ZP

9 4,5 27 9 36 13,5

199419961995 2005 8,75 8 4,5 4,5 26,25 26 9 9 35 34 13,5 13,5 Zdroj: www.vupsv.cz

20062008 8 4,5 26 9 34 13,5

20092010 6,5 4,5 25 9 30,6 13,5

20112012 6,5 4,5 25 9 31,5 13,5

20

3 Změny ve zdanění příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů fyzických osob byl od roku 1993 velmi často novelizován. Změny, kterými prošel, měly vliv na konečnou daňovou povinnost poplatníka. Především se jedná o změny týkající se stanovení základu daně, vývoje sazeb daně, daňových odpočtů a změn v paušálních výdajích. Každá změna přináší něco nového, někoho ovlivní více a přijme ji jako změnu pozitivní, někoho se změna nedotkne vůbec, nebo má na něj negativní dopad. V následujících podkapitolách popíši některé změny, které pokládám ve vývoji zdaňování příjmů fyzických osob za nejdůležitější.

3.1 Změny ve stanovení základu daně Změny ve stanovení základu daně lze rozdělit na změny týkající se celkového základu daně a změny týkající se dílčích základů daně, především dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Čísla paragrafů, která jsou uvedena v následujících odstavcích, se vztahují k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3.1.1 Výpočet daně ze společného základu manželů Od roku 2005 umožňoval zákon podle ustanovení § 13a možnost výpočtu daně z příjmu ze společného základu daně manželů. Společným základem daně se rozuměl součet dílčích základů daně podle §§ 6 - 10 upravených podle § 5 a 23. Součet za oba manžele se snížil dále o nezdanitelné části základu daně podle § 15, a to opět za oba manžele. Tzv. společné zdanění manželů za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, mohlo, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Institut výpočtu daně ze společného základu mohli využívat manželé vyživující alespoň jedno dítě žijící s nimi ve společné domácnosti. Zákon ale také stanovil podmínky, za kterých nebylo možné uplatnit společné zdanění. Jednalo se například o případ, jestliže alespoň jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a, uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a 14 (tj. rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více zdaňovacích období) nebo má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c.

21

3.1.2 Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků V případě základu pro výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti nastala výrazná změna v roce 2008. Zatímco do konce roku 2007 byl základem daně (dílčím základem daně) příjem snížený o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec, počínaje následujícím rokem byl základem daně příjem zvýšený o povinné pojistné. Při výpočtu základu daně se částka odpovídající povinnému pojistnému přičte k příjmu ze závislé činnosti také u zaměstnance, u kterého zaměstnavatel nemá povinnosti pojistné platit (§6, odst.13, ZDP). Srovnání výpočtu v uvedených letech uvádí následující tabulka. Tabulka 7: Srovnání výpočtu čisté měsíční mzdy v letech 2005, 2007, 2008, 2012

HRUBÁ MZDA

2005

2007

2008

2012

62 400

62 400

62 400

62 400

84 240

83 616

7 800

7 800

6 864

Super hrubá mzda SZP zaměstnanec

7 800

Standardní odpočet na poplatníka

3 170

Základ pro výpočet zálohy

51 500

54 600

84 300

83 700

Záloha na daň před slevou

13 183

13 741

12 645

12 555

600

2 070

2 070

1 000

1 000

1 780

2 234

Konečná záloha po slevě

12 183

12 141

8 795

8 251

Čistá mzda

42 417

42 459

45 805

47 285

Sleva na poplatníka (1/12 položek uvedených v příloze 2) na dítě (1/12 položek uvedených v příloze 2)

Zdroj: vlastní zpracování

Pro sledované roky je použita stejná výše hrubé měsíční mzdy 62 400 Kč. Od této mzdy se v letech 2005–2007 odečte pojistné hrazené zaměstnancem (sociální pojištění = 8 % z HM a zdravotní pojištění = 4,5 % z HM) a v roce 2005 naposledy standardní odpočet na poplatníka. Základ pro výpočet zálohy 62 400 – 7 800 – 3170 = 51 430. Základ daně pro výpočet měsíční zálohy se zaokrouhluje na celé 100 Kč nahoru, tedy bude činit 51 500 Kč, výší základu daně poplatník spadá do třetího daňového pásma, tedy bude zdaněn sazbou daně 5 535 Kč + 32 % ze základu přes 27 600 Kč. Čistou mzdu získáme 22

odečtením zálohy na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň od hrubé mzdy. V roce 2007 se postup výpočtu mění nahrazením standardního odpočtu slevou na dani, která se odečítá až z vypočtené zálohy na daň. Také v tomto roce základ daně poplatníka spadá do třetího daňového pásma, se sazbou platnou pro tento rok 5 101 Kč + 32 % ze základu přes 27 600 Kč. Pro rok 2008 je poprvé stanoven základ pro výpočet mzdy součtem hrubé mzdy a sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem. Sazba daně je pro tento a následující roky 15 %. Z výsledků je vidět, že se konečná záloha na daň snižuje, ale čistá mzda naopak zvyšuje. V roce 2008 se zvětšila o více jak 3 300 Kč a to i přes to, že základ daně byl navýšen o pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance. Důvodem je nižší sazba daně a navýšení základní slevy. V roce 2012 způsobilo vyšší čistou mzdu nižší pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem.

3.1.3 Minimální základ daně Právní úpravu minimálního základu daně představovalo ustanovení § 7c ZDP z roku 2004 a platilo do roku 2007. Dotýkal se poplatníků s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živností a z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a musel být uplatněn, pokud celkový základ daně podle § 5 ZDP, tj. vlastně součet všech dílčích základů daně podle §§ 6 až 10 ZDP, stanovený pro příslušný rok byl nižší než minimální základ daně. Výše minimálního základu daně se odvozovala od stejných parametrů jako minimální vyměřovací základ pojistného na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných. Od roku 2004, kdy byl minimální základ zaveden, se jeho výše každý rok zvyšovala. Zatímco v roce 2004 činil minimální základ daně 101 000 Kč, v roce 2005 činil 107 300 Kč, v roce 2006 již 112 900 Kč a v roce 2007 byl strop celých 120 800 Kč. Minimální základ daně způsoboval, že poplatník byl povinen uhradit určitou výši daně přesto, že jeho skutečně dosažený základ tomu vůbec neodpovídal, a proto byl oprávněným předmětem časté kritiky ze strany poplatníků, zejména živnostníků. Minimální základ daně byl zrušen v roce 2008 spolu se zavedením jednotné sazby daně.

23

3.2 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu Tento odstavec se týká poplatníků s příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Do roku 2007 bylo možné podle § 24, odst. 2 písm. f) zákona uznat jako výdaj zaplacenou částku na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Od roku 2008 však tyto výdaje podle §25 odst. 1, písm. g zákona nelze uznat jako výdaj. Nadále však zůstává možnost uplatnění výdajů tzv. výdajovým daňovým paušálem dle zákona o dani z příjmů. Podnikatel tak nemusí prokazovat vynaložení výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů konkrétními daňovými doklady a nemusí vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Podnikatel však musí vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. To se týká rovněž poplatníků s příjmy z pronájmu a s příjmy podle §10, jedná-li se o příjmy ze zemědělské výroby. Během let 1993-2012 došlo ke změně výše procenta, které je možné uplatnit u jednotlivých příjmů. Jak se postupně měnila výše paušálních výdajů v ZDP, shrnuje následující tabulka. Tabulka 8: Vývoj výdajových paušálů Druh výdaje

do 2004

2005–2008

2009

2010

2011–2012

80

80

80

60

60

40

40

40

40

_

30

30

30

Příjmy z podnikání (§7, odst. 1) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

50

ze živností řemeslných ze živností ostatních

80 60

25

50 60

z jiného podnikání podle zvláštních předpisů

40

Příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti (§7, odst. 2) z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného 30 duševního vlastnictví, autorských práv, atd. z výkonu nezávislého povolání, 40 které není živností 25 odměny znalců a tlumočníků

60

příjmy insolventního správce z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku Příjmy z pronájmu (§9)

20

30

30

Ostatní příjmy (§10) 50 80 80 80 ze zemědělské výroby Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vlastní zpracování

80

24

Jak je vidět z tabulky v roce 2005 proběhlo výrazné navýšení výdajových paušálů u všech příjmů. Důvodem ke zvýšení paušálů pro všechny živnostníky, podle tiskové zprávy Ministerstva financí, byla větší motivace pro podnikání, snížení administrativní zátěže podnikatelů a větší využití těchto paušálu podnikateli. V roce 2009 došlo k opětovnému navýšení výdajových limitů o 10 % až 20 %. U příjmů z pronájmu se limit nezměnil. Na rok 2010 bylo schváleno, v rámci úsporných opatření, která měla snížit schodek státního rozpočtu, snížení výdajových paušálů. Změna se ale nedotkla všech poplatníků. Výše paušálů byla ponechána pro příjmy ze zemědělské výroby a příjmy ze živností řemeslných. U ostatních živností se snížilo procento na 60 % a na 40 % u svobodných povolání. Až na malou změnu v roce 2011, kdy bylo možné podle § 7 odst. 7 písm. d) poprvé uplatnit výdaje paušálem pro příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, zůstaly výdajové paušály beze změny.

3.3 Vývoj sazby daně Sazba daně byla až do roku 2007 klouzavě progresivní a téměř každý rok prošla změnou. Úpravy se prováděly třemi způsoby: změnou počtu daňových pásem, jejich rozšiřováním a snižováním nejvyšší mezní sazby. V roce 1993 byla platná sazba daně se šesti pásmy, jejich počet se snížil na pět pro období 1996–1999 a dále na čtyři pásma (do roku 2007). Pro základní přehled uvádím níže dvě tabulky, které znázorňují předpis sazby platný v roce zavedení daňových pásem (Tabulka 9) a předpis sazby daně, podle které se naposledy zdaňovaly příjmy fyzických osob (Tabulka 10) před zavedením jednotné 15 % sazby daně v roce 2008. Předpisy zbývajících let jsou uvedeny v Příloze1. Tabulka 9 Předpis sazby daně 1993 Ze základu daně 1993 od Kč 60 000 120 000 180 000 540 000 1 080 000

do Kč

Daň

60 000 15 % 120 000 9 000 Kč + 20 % 180 000 21 000 Kč + 25 % 540 000 36 000 Kč + 32 % 1 080 000 151 200 Kč + 40 % 367 200 Kč + 47 % a výše Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Ze základu přesahujícího (v Kč) 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč

25

Tabulka 10 Předpis sazby daně 2007 Ze základu daně 2007 od Kč 121 200 218 400 331 200

do Kč

Daň

121 200 12 % 218 400 14 544 Kč + 19 % 331 200 33 012 Kč + 25 % a výše 61 212 Kč + 32 % Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Ze základu přesahujícího (v Kč) 121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

Z uvedených tabulek je dále patrné rozšiřování pásem. Například první pásmo bylo rozšířeno z 60 000 Kč na 121 200 Kč. Pro nejvyšší mezní sazbu daně platilo až do roku 1996 její každoroční snižování. Na 40 % úrovni pak zůstala do roku 1999 a od roku 2000 až do zavedení jednotné sazby setrvala na 32 %. Při postupné snižování nejvyšší mezní sazby daně ze 47 % na 32 % zůstávala dolní sazba až do roku 2005 na 15 %. Teprve v posledních dvou letech (2006, 2007) poklesla na úroveň 12 %.

Graf 4 Vývoj nominálních sazeb DPFO od roku 1993 (Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vlastní zpracování)

Popsané změny sazby daně vedly ke snižování progrese. Nejvíce jsou tyto změny viditelné u poplatníků, kteří zdaňovali své příjmy v nejvyšším daňovém pásmu (Graf 5). Zavedením jednotné sazby daně pak poplatníkům se základem daně např. 1 300 tis. Kč 26

klesla daňová povinnost v roce 2008 oproti roku 1993 o 275 600 Kč, tj. téměř o 60 %.

Graf 5 Vývoj sazby daně 1993-2012 (Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vlastní výpočet)

3.4 Vývoj odpočtů a slev na dani Položky standardních odpočtů a slev na dani ovlivnily dvě novely zákona o daních z příjmů, které si kladly za cíl podporu nízko a středně příjmových skupin a podporu rodin s dětmi (www.mfcr.cz). První novela zavedla daňové zvýhodnění na vyživované děti, druhou novelou byly nahrazeny zbylé standardní odpočty slevami na dani. Výše standardních odpočtů byla z důvodu působení inflace a upřednostňované politiky vládnoucí strany často navyšována. Například částka na vyživované dítě byla navyšována každým rokem (Graf 6). Od roku 1993 bylo možné uplatnit všechny odpočty, které znázorňuje níže uvedený graf, tedy odpočet na poplatníka, na vyživované dítě v domácnosti, na manželku (-la) ve společné domácnosti, pro poplatníka – poživatele částečného nebo plného invalidního důchodu, pro poplatníka, je-li držitelem ZTP-P. V roce 1994 pak též odpočet pro poplatníka do 26 let, soustavně se připravujícího na povolání studiem.

27

Graf 6 Relativní přírůstky standardních odpočtů v letech 1993-2005 (Zdroj: www.vupsv.cz)

Nejvýraznější navýšení částek je vidět u odpočtu na manželku (rok 1998, 52 %) a v roce 1997 u odpočtu pro studenta (60 %). Všechny odpočty byly navýšeny v letech 1999 a 2001 zhruba o 9 %. Odpočet na dítě byl navýšen v roce 1999 až o 20 %. Právě u odpočtu na dítě a u základního odpočtu na poplatníka můžeme pozorovat, že k navyšování docházelo nejčastěji. Od roku 1993 se hodnota odpočtu na dítě zvýšila 2,84 krát. Počínaje rokem 2006 byly standardní odpočty koncipované jako nezdanitelné části základu daně nahrazeny slevami na dani. V roce 2008 se všechny slevy (Příloha 2) významně zvýšily, v tomto roce byla totiž progresivní nominální sazba daně nahrazena lineární nominální sazbou a bylo třeba „ aby jiný prvek konstrukce daně z příjmů fyzických osob převzal roli v zajištění progresivity daně. Toho se ujaly právě velmi vysoké standardní slevy na dani.“ (Vančurová, Láchová 2010).

28

Vývoj nestandardních odpočtů shrnuje následující tabulka. Tabulka 11 Vývoj nestandardních odpočtů 1993-2005 Rok v něm bylo možné poprvé uplatnit

Odpočet

1993

Dary (min. 1 000 nebo 2 % ze ZD, max. 10 % ze ZD)

1998

Úroky z úvěru na bytové potřeby (max. 300 000)

2000

Příspěvky na penzijní připojištění (max. 12 000)

2001

Příspěvky na soukromé životní pojištění (max. 12 000)

2004

Zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace (3 000)

2007

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (10 000)

1993 2005

Daňová ztráta Výdaje vynaložené na projekty výzkumu a vývoje Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, vlastní úprava

29

4 Analýza dopadů změn ve zdanění fyzických osob Jedním z cílů bakalářské práce, kromě popisu legislativních změn ve zdanění fyzických osob, je také analýza dopadů těchto změn na různé skupiny poplatníků. Na příkladu poplatníka Jirky a jeho rodiny ukážu, jaký dopad na daňovou povinnost měla změna ve výpočtu daně, změny v odpočtech, v sazbách daně a zavedení institutu výpočtu ze společného základu manželů. V jednotlivých zdaňovacích obdobích bude předvedeno, jak se mění daňová povinnost a čistý příjem poplatníka daně. Porovnávána a hodnocena bude daňová zátěž pomocí poměrových ukazatelů, které jsou koncipovány jednak jako poměr výsledné daňové povinnosti vůči hrubému příjmu a dále jako podíl sumy výsledné daňové povinnosti a sociálního a zdravotního pojištění hrazené zaměstnancem k hrubému příjmu. Smyslem druhého ukazatele je vyhodnotit dopad zákonem stanovených plateb na daňovou zátěž poplatníka.

4.1 Změny ve zdanění příjmů ze závislé činnosti 2000-2012 Manželé Jiří a Jana žijí ve společné domácnosti s dvěma dětmi. Jiří má příjmy pouze ze závislé činnosti a jeho úhrn příjmů činil každý rok 748 800 Kč (měsíčně 62 400 Kč). U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Kromě základní slevy uplatňuje také slevu na obě děti a na manželku, jelikož Jana nemá vlastní příjmy. Výsledkem této části bude analýza daňového zatížení poplatníka v jednotlivých letech. K ověření vlivu standardních odpočtů a slev na dani budou výpočty porovnány s daňovou zátěží poplatníka, který uplatňuje pouze základní odpočet (slevu). Základem pro výpočet roční daňové povinnosti Jirky je součet hrubých mezd za jednotlivé měsíce zdaňovacího období.

30

Tabulka 12 Výpočet daně z příjmů pro rok 2000 748 800 Kč

Hrubý příjem Pojistné placené zaměstnancem 12,5 %

93 600 Kč 655 200 Kč

Základ daně Standardní odpočty ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Sazba daně

34 920 Kč 19 884 Kč 43 200 Kč 557 100 Kč 62 700 + 32 % z (557 100 - 312 000) 141 132 Kč

Vypočtená daň Daň v % z hrubého příjmu

18,85%

Daň + pojistné v % z hrubého příjmu

31,35%

Jiří má nadprůměrný příjem, a proto se i při uplatnění standardních odpočtů, dostává se základem daně do třetího nejvyššího zdaňovacího pásma a částka 245 100 Kč (557 100 – 312 000) je zdaňována 32 %. Tabulka 13 Výpočet daně z příjmů pro rok 2001 - 2003

Hrubý příjem Pojistné placené zaměstnancem 12,5 % Základ daně Standardní odpočty ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Sazba daně Vypočtená daň

748 800 Kč 93 600 Kč 655 200 Kč 38 040 Kč 21 720 Kč 47 040 Kč 548 400 Kč 66 420 + 32 % z (548 400 – 331 200) 135 924 Kč

Daň v % z hrubého příjmu

18,15 %


30,65 %

V letech 2001–2003 je vyměřena Jirkovi nižší daň hlavně díky navýšení standardních odpočtů a změnou sazby daně, při které je 32 % zdaňována nižší částka.

31

Tabulka 14 Výpočet daně z příjmů pro rok 2004 Hrubý příjem

748 800 Kč

Pojistné placené zaměstnancem 12,5 %

93 600 Kč

Základ daně

655 200 Kč

Standardní odpočty ─ na poplatníka

38 040 Kč

─ na manželku

21 720 Kč

─ na dítě

51 120 Kč

Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Sazba daně

544 300 Kč 66 420 + 32 % z (544 300 - 331 200) 134 612 Kč

Vypočtená daň Daň v % z hrubého příjmu

17,98 %


30,48 %

Ačkoli je sazba daně v roce 2004 stejná jako v předcházejícím výpočtu, zaplatí Jirka na dani méně. Důvodem je navýšení odpočtu na dítě z 23 520 Kč na 25 560 Kč. To znamená pro dvě uplatňované děti vyšší odpočet pro tento rok o 4 080 Kč. Ostatní nezdanitelné částky zůstávají na stejné úrovni. Tabulka 15 Výpočet daně z příjmů pro rok 2005 Hrubý příjem Pojistné placené zaměstnancem 12,5 % Základ daně

748 800 Kč 93 600 Kč 655 200 Kč

Standardní odpočty ─ na poplatníka

38 040 Kč

─ na manželku

21 720 Kč

Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Sazba daně Vypočtená daň Daňové zvýhodnění na dvě děti Daň po slevě

595 400 Kč 66 420 Kč + 32 % z (595 400 – 331 200) 151 252 Kč 12 000 Kč 138 964 Kč


18,56 %


31,06 %

32

Rok 2005 je poprvé od roku 2000, kdy Jirka odvede větší částku daně, nežli roky předcházející. Důvodem je zavedení daňového zvýhodnění namísto nezdanitelné částky a tím navýšení základu pro výpočet daně. Pro Jirku byla výhodnější situace v roce 2004, kdy se daňová úleva na dítě odpočítávala od základu daně. Na druhou stranu je tato změna kompenzována zavedením společného zdanění manželů. Pro srovnání provedu výpočet, jaký by vycházel výsledek, pokud by Jirka s Janou využili výpočet daně ze společného základu daně podle § 13a ZDP. Tabulka 16 Výpočet daně ze společného základu daně pro rok 2005 Jiří

Jana

Celkem

Společný základ daně

655 200 Kč

Standardní odpočet

97 800 Kč

Základ daně snížený o odpočet

557 400 Kč

Polovina společného základu daně (zaokrouhlené na celé stovky Kč dolů) Sazba daně

278 700 Kč

278 700 Kč

38 220 Kč + 25 % z (278 700 – 218 400)

Vypočtená daň

53 295 Kč

Daňové zvýhodnění na dvě děti

12 000 Kč

Daň po slevě

41 295 Kč

53 295 Kč

53 295 Kč

94 590 Kč

Společným základem daně je příjem Jirky snížený o zaplacené pojistné. Tento společný základ daně se sníží o nezdanitelné částky základu daně za oba manžele. Nezdanitelné částky základu daně může tedy uplatnit i Jana, ačkoli neměla zdanitelné příjmy. Jana si tedy uplatní 38 040 Kč a Jirka si uplatní, jak základní nezdanitelnou částku 38 040 Kč, tak i nezdanitelnou částku na manželku, která nemá příjmy, a to ve výši 21 720 Kč. Společný upravený základ daně se rozdělí na polovinu a každý z manželů si již vypočítá daň sám za sebe. Jirkova výsledná daň je nižší o uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti. Celkem musí Jirka s Janou odvést na dani 94 590 Kč. S uplatněním společného zdanění manželů Jirka s Janou ušetří na dani 44 374 Kč.

33

Tabulka 17 Výpočet daně z příjmů pro rok 2006 - 2007 748 800 Kč

Hrubý příjem

93 600 Kč

Pojistné placené zaměstnancem 12,5 % Základ daně (zaokrouhlený na celé

655 200 Kč

stovky Kč dolů) Sazba daně

61 212 + 32 % z (655 200 – 331 200) 164 892 Kč

Vypočtená daň Sleva na dani ─ na poplatníka

7 200 Kč

─ na manželku

4 200 Kč 12 000 Kč


141 492 Kč

Daň po slevě Daň v % z hrubého příjmu

18,90 %


31,40 %

V roce 2006 se už základ daně nesnižoval o nezdanitelné částky na poplatníka a na manželku, protože tyto částky byly nahrazeny slevami na dani, které se odečítají až z vypočtené daně. I přesto, že se snížila absolutní částka sazby daně, způsobily tyto změny, že Jirkova daňová povinnost je nejvyšší od roku 2000. Vypočítám dále, jestli se Jirkovi vyplatí, tak jako v roce 2005, rozdělit základ daně na Janu. Tabulka 18 Výpočet daně ze společného základu daně pro rok 2006 - 2007 Jiří

Jana

655 200 Kč

Společný základ daně Nezdanitelné částky celkem Polovina společného základu daně (zaokrouhlené na celé stovky Kč dolů) Sazba daně Vypočtená daň

Celkem

0 327 600 Kč

327 600 Kč

33 012 Kč + 25 % z (327 600 – 218 400) 60 060 Kč

60 060 Kč

Sleva na dani ─ na poplatníka

7 200 Kč

─ na manželku

4 200 Kč


12 000 Kč

Daň po slevě

36 660 Kč

7 200 Kč

52 860 Kč

89 520 Kč

34

Z příkladu vyplývá, že i v letech 2006–2007 je pro manžele výhodnější použít společné zdanění manželů, neboť daňová úspora představuje částku ve výši 51 972 Kč. Jedná se tedy opět o velmi významnou částku. Vysoká daňová úspora je způsobena tím, že značná část daňového základu manžela je zdaňována sazbou daně 32 % (základ daně přesahující částku 331 200 Kč je zdaňován sazbou daně 32 %, zde jde o částku (655 200 Kč – 331 200 Kč). Po rozdělení společného základu daně na 1/2 je základ daně zdaňován v nižším daňovém pásmu 25% sazbou. Tabulka 19 Výpočet daně z příjmů pro rok 2008 Hrubý příjem

748 800 Kč

Pojistné placené zaměstnavatelem 35 %

262 080 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů) Vypočtená daň

1 010 800 Kč 151 620 Kč

Sleva na dani ─ na poplatníka ─ na manželku

24 840 Kč 24 840 Kč


21 360 Kč

Daň po slevě

80 580 Kč


10,76 %


23,26 %

Tento rok se výpočet daňové povinnosti Jirky zásadně změnil. Základ daně tvoří příjmy navýšené o zaplacené pojistné zaměstnavatelem, nicméně i tak díky nižší sazbě daně (15 %) a vyšším slevám na dani zaplatí Jirka na dani z příjmu 80 580 Kč. To je téměř o 9 000 Kč méně než za minulý rok při využití společného zdanění manželů.

35


748 800 Kč

Pojistné placené zaměstnavatelem 34 %

254 592 Kč 1 003 300 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů)

150 495 Kč

Vypočtená daň Sleva na dani ─ na poplatníka

24 840 Kč

─ na manželku

24 840 Kč


21 360 Kč

Daň po slevě

79 455 Kč


10,61 %


21,61 %

Nižší daňovou povinnost Jirky oproti roku 2008 ovlivnilo snížení částky na pojistném, které je hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance z 35 % na 34 %. Tabulka 21 Výpočet daně z příjmů pro rok 2010, 2011, 2012 2010 Vypočtená daň

2011

2012

150 495 Kč 150 495 Kč 150 495 Kč

Sleva na dani ─ na poplatníka

24 840 Kč

23 640 Kč

24 840 Kč

─ na manželku

24 840 Kč

24 840 Kč

24 840Kč


23 208 Kč

23 208 Kč

26 808 Kč

Daň po slevě

77 607 Kč

78 807 Kč

74 007 Kč


10,36 %

10,52 %

9,88 %


21,36 %

21,52 %

20,88 %

Ačkoli se v posledních třech letech, vypočtená daň nemění, konečná daňová povinnost (daň po slevě) je pro tyto roky různá z důvodu jiné výše uplatňovaných slev na dani. Oproti roku 2009 došlo k navýšení daňového zvýhodnění na dítě (v roce 2010, 2012). V roce 2011 ke snížení základní slevy na poplatníka, která byla však další rok opět navýšena na původní částku. Daňová povinnost Jirky je v posledních třech letech opět nižší než v přecházejícím výpočtu za rok 2009.

36

Z výsledků za sledované roky je sestrojen Graf 7, který však zatím nezohledňuje zdanění výpočtem ze společného základu manželů.

Graf 7 Zdanění poplatníka s dvěma dětmi a vyživovanou manželkou (Zdroj: vlastní výpočty)

Daňové zatížení Jirky od roku 2004 mírně klesalo, což bylo způsobeno především navyšováním standardních odpočtů. Období 2005 až 2007 je ve znamení mírného nárůstu zdanění a rok 2008 je zlomový. Modrá křivka znázorňuje, jaký vliv má na zdanění Jiřího platba sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, které v procentech s daní z hrubé mzdy téměř kopíruje daňové zatížení, jelikož se celková sazba pojištění změnila až roku 2009 z 12,5 % na 11 %. Jak již bylo několikrát zmíněno, od roku 2005 bylo umožněno rodinám s dětmi snížit si daňové zatížení takzvaným společným zdaněním manželů podle § 13a ZDP. Při vysokých rozdílech v příjmech manželů nebo v případě že jeden z manželů neměl žádné příjmy, docházelo k rozmělnění základu daně mezi oba manžele, tím se základ daně posunul do nižší daňové sazby a byla vypočtena nižší daňová povinnost. V tabulce 11 je vidět rozdíl v daňové povinnosti bez uplatnění SZM a s uplatněním SZM.

37

Tabulka 22 Srovnání variant výpočtu s využitím SZM a bez využití SZM 2005

DPFO (§ 16) s využitím SZM DPFO (§ 16) bez využití SZM Rozdíl na DPFO (daňová úspora)

2006-2007

Jiří

Jana

Jiří

Jana

41 395 Kč

53 395 Kč

36 788 Kč

52 988 Kč

139 252 Kč

0 Kč

141 748 Kč

0 Kč

– 44 462 = (41 395 + 53 395) – (139 252 + 0)

– 51 972 = (36 788 + 52 988) – (141 748 + 0)

V případě, že by Jiří zdaňoval své příjmy sám, tak by zaplatil na dani za roky 2006, 2007 téměř o 2 500 Kč více než v roce 2005. Při využití společného zdanění manželů nejenže zaplatí rodina za obě sledovaná období menší částku, ale zaplatí méně i v porovnání mezi obdobími a to o 5 070 Kč. V porovnání daně z příjmů fyzických osob za roky 2005, 2006 a 2007 při uplatnění SZM rodina ušetřila 96 434 Kč oproti tomu, kdyby institut SZM neuplatnila. Graf 8 přehledně znázorňuje průběh Jirkova zdanění v případě, že by zdaňoval své příjmy sám a v případě, že by s Janou využili institutu společného zdanění manželů.

Graf 8 Vývoj ve zdanění poplatníka s využitím SZM a bez využití SZM

38

Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmů je rostoucí s rostoucím základem daně, přináší postup výpočtu ze společného základu daně, přesněji řečeno výpočet daně z jedné poloviny společného základu daně, možnost dosáhnout nižšího základu daně, a tím i možnost dosáhnout nižší daně z příjmů. Společné zdanění manželů lze dle mého názoru hodnotit jako jeden z nejúčinnějších nástrojů zdanění z hlediska příznivého dopadu na finanční situaci rodin s dětmi. Samozřejmě je důležitá výsledná částka daňové úspory. Pokud by úspora byla nízká, nevyplatilo by se Jirkovi a Janě zatěžovat vyplňováním daňových formulářů.

4.1.1 Vliv standardních odpočtů (slev) na dani V této části práce bude názorně ukázán vliv standardních odpočtů na daňové zatížení Jiřího s uplatněním pouze základní slevy na poplatníka. Výpočet každého zdaňovacího období není podrobně uveden, protože se liší pouze v nezahrnutí odpočtů na manželku a děti. Daňová zátěž je vyjádřena poměrem výsledné daně k hrubému příjmu. V tabulce jsou

uvedeny výpočty se zahrnutím pouze základního odpočtu a současně pro porovnání také výsledky s uplatněním základního odpočtu, odpočtu na manželku a děti. Tabulka 23 Porovnání poplatníků Bez uplatnění odpočtů na manželku a děti 21,54 %

S uplatněním odpočtů na manželku a děti 18,85 %

2001-2003

21,09 %

18,15 %

2004

21,09 %

17,98 %

2005

21,09 %

18,56 %

2006-2007

21,06 %

18,90 %

2008

16,93 %

10,76 %

2009

16,78 %

10,61 %

2010

16,78 %

10,36 %

2011

16,94 %

10,52 %

2012

16,78 %

9,88 %

Období 2000

Pokud z výpočtu vynecháme odpočty, dojde k nárůstu daňového zatížení Jirky ve všech letech. Největší rozdíl v daňovém zatížení nastal v roce 2012. Dále je třeba si všimnout, 39

že změny v letech 2005–2007 nezpůsobily při výpočtu bez odpočtů a slev žádné navýšení, tak jak je tomu v druhém případě.

Graf 9 Porovnání daňové zátěže poplatníka s odpočty a bez odpočtů

Z grafu je vidět, jak postupně s každou změnou ve zdanění příjmů fyzických osob docházelo ke snížení daňové zátěže poplatníka uplatňujícího jen základní odpočet (kromě roku 2011, kdy byla snížena částka na poplatníka o 1200 Kč ročně). V letech 2001 až 2005 daňové zatížení stagnuje, jelikož v těchto letech odpočet na poplatníka zůstal nezměněn, takže i výsledná daň zůstala nezměněna, na rozdíl od poplatníka, který uplatňuje i odpočty na manželku a děti. Právě odpočty na dítě se jako jediné každoročně navyšovaly, takže tím ovlivňovaly konečnou daňovou povinnost. Při srovnání těchto dvou situací je třeba si povšimnout období 2005 až 2007. V těchto letech docházelo k nahrazování standardních odpočtů slevami, což způsobilo zvýšení daňového zatížení rodin s dětmi, ale toto zvýšení bylo zároveň kompenzováno možností využít společného zdanění manželů. Výraznou změnu u obou poplatníků lze pozorovat v roce 2008. Tento rok se do zdaňování příjmů zásadně zapsal změnou postupu výpočtu základu daně a změnou sazby daně z progresivní na lineární, také došlo k navýšení některých slev na dani. Především první dvě jmenované změny měly vliv na výrazné snížení daňové zátěže obou poplatníků, a to z 18,9% na 10,76%, tj. rozdíl 8,13 % u poplatníka s dětmi a vyživovanou manželkou, u poplatníka uplatňující základní odpočet došlo k poklesu 40

z 21,06% na 16,03%, tj rozdíl 4,13%. Průběh daňové zátěže se u poplatníka uplatňující základní slevu do roku 2012 již nezměnil, kromě již zmiňovaného roku 2011, kdy byla zavedena tzv. povodňová daň, která měla vliv na všechny poplatníky s podepsaným daňovým prohlášením. Na základě analýzy obou poplatníků je možné konstatovat, že se daňová zátěž poplatníka s uplatněním jen základního odpočtu (slevy) snížila oproti roku 2000 přibližně jedenkrát, zatímco u poplatníka, který uplatňuje odpočty a slevy na manželku a dvě děti se snížila k roku 2012 téměř dvakrát.

4.2 Změny ve zdanění příjmů z podnikání 2000-2012 Petr podniká na základě živnostenského oprávnění jako poradce v oblasti informačních technologií. Jeho příjmy za každé sledované zdaňovací období činí 748 800 Kč. Veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění uplatňuje v paušální výši. Petr je ženatý, vyživuje dvě nezaopatřené děti, manželka nemá vlastní příjmy, a proto Petr uplatňuje odpočet také na manželku.

41

Tabulka 24 Výpočet daně z příjmů pro rok 2000 Příjem

748 800 Kč

Paušální výdaje

187 200 Kč

Vyměřovací základ

196 560 Kč

Sociální zabezpečení

58 182 Kč

Zdravotní pojištění

26 536 Kč

Základ daně

476 883 Kč

Standardní odpočety ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů) Sazba daně

34 920 Kč 19 884 Kč 43 200 Kč 378 800 Kč 62 700 + 32 % z (378 800 – 312 000)

Výsledná daň

84 076 Kč

Daň v % z příjmu

11,23 %

Pojistné v % z příjmu

11,31 %

Daň + pojistné v % z příjmu

22,54 %

Základ daně podle § 5 a 23 ZDP (příjmy – výdaje – (SP + ZP)) Paušální výdaje 25% VZ 35% SP 29,6%, ZP 13,5% (při výpočtech není zahrnuto nemocenské pojištění, které je pro podnikatele dobrovolné) Petr zdaňuje své příjmy v nejvyšším daňovém pásmu.

42

Tabulka 25 Výpočet daně z příjmů pro rok 2001-2003 Příjem

748 800 Kč

Paušální výdaje

187 200 Kč

VZ

196 560 Kč

SP 29,6%

58 182 Kč

ZP 13,5%

26 536 Kč 476 883 Kč

Základ daně Odpočet ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Sazba daně

38 040 Kč 21 720 Kč 47 040 Kč 370 000 Kč 66 420 + 32 % z (370 000 – 312 000)

Výsledná daň

78 836 Kč

Daň v % z příjmu

10,53 %


11,31 %


21,84 %

V letech 2001-2003 byl použit stejný postup výpočtu jako v roce 2000. V roce 2001 však došlo k navýšení nezdanitelné částky na poplatníka, na vyživované dítě a na manželku a ke změně výše sazby daně. Tyto změny byly v platnosti i v letech 2002 a 2003. Výsledná daň je 5 240 Kč nižší oproti roku 2000.

43


748 800 Kč

Paušální výdaje

187 200 Kč

VZ

224 640 Kč

SP 29,6%

66 493 Kč

ZP 13,5%

30 326 Kč

Základ daně

464 780 Kč

Standardní odpočet ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně snížený o odpočty (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Sazba daně

38 040 Kč 21 720 Kč 51 120 Kč 353 900 Kč 66 420 + 32 % z (353 900 – 312 000)

Výsledná daň

73 684

Daň v % z příjmu

9,84 %


12,93 %


22,77 %

V roce 2004 byla navýšená nezdanitelná částka na vyživované dítě a výsledná daň se opět snižuje. Naproti tomu byl ale navýšen vyměřovací základ pro výpočet pojistného a v konečném důsledku se také navýšilo celkové zatížení poplatníka.

44


748 800 Kč

Paušální výdaje

374 400 Kč

VZ

168 480 Kč

SP 29,6%

49 870 Kč

ZP 13,5%

22 745 Kč

Základ daně Standardní odpočty ─ na poplatníka ─ na manželku ─ na dítě Základ daně po odpočtech (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Sazba daně

301 785 Kč 38 040 Kč 21 720 Kč 0 242 000 Kč 38 220 + 25 % z (242 000 – 218 000)

Daň před slevou

44 120 Kč

Daňové zvýhodnění na dítě

12 000 Kč

Výsledná daň

32 120 Kč

Daň v % z příjmu

4,29%


9,70%


13,99%

Nejdůležitější změnou je zvýšení paušálních výdajů na 50 %, které sice bylo schváleno až v prosinci 2005, ale pro zdaňovací období 2005 platilo. Touto změnou se Petrův základ daně dostal z nejvyššího daňového pásma do nižšího. Změny způsobily úsporu na dani přes 41 000 Kč. Pro výpočet sociálního pojištění se zvýšil vyměřovací základ na 45 %. Dochází k přeřazení daňových úlev v podobě nezdanitelné částky na vyživované dítě do daňových slev. Výpočet základu daně při uplatňování výdajů prokazatelně vynaložených zůstává stejný a teprve z vypočtené daně se uplatňuje sleva na dani.

45

Tabulka 28 Výpočet daně z příjmů pro rok 2006-2007 Příjem

748 800 Kč

Paušální výdaje

374 400 Kč

VZ

187 200 Kč

SP 29,6%

55 411 Kč

ZP 13,5%

25 272 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Sazba daně

293 700 Kč 33 012 + 25 % z (293 700 – 218 400)

Daň před slevou

51 837 Kč


7 200 Kč 4 200 Kč


12 000 Kč

Výsledná daň

28 437 Kč

Daň v % z příjmu

3,80 %


10,78 %


14,57 %

Paušální výdaje zůstávají na 50% výši. Vyměřovací základ byl navýšen v roce 2006 na 50 % a jeho výše se již do roku 2012 nemění. Výsledná daň opět klesla.

46


748 800 Kč

Paušální výdaje

374 400 Kč

VZ

187 200 Kč

SP 29,6%

55 411 Kč

ZP 13,5%

25 272 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé 100 dolů)

374 400 Kč

Daň před slevou

56 160 Kč


24 840 Kč 24 840 Kč

Daň po slevách

6 480 Kč


21 360 Kč

Výsledná daň

-14 880 Kč

Daň (bonus) v % z příjmu

-1,99 %


10,78 %


8,79 %

Od roku 2008 se již nezapočítávají výdaje na SP a ZP do daňově uznatelných výdajů. Přesto výsledky za rok 2008 ukazují, jak byl přechod na 15% sazbu pro Petra výhodný. Na dani nezaplatí nic a má nárok na daňový bonus ve výši 14 880 Kč.

47


748 800 Kč

Paušální výdaje

449 280 Kč

VZ

149 760 Kč

SP 29,2%

44 329 Kč

ZP 13,5%

20 218 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Daň před slevou Sleva na dani ─ na poplatníka ─ na manželku Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Výsledná daň Daň (bonus) v % z příjmu

299 500 Kč 44 925 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 0 Kč 21 360 Kč -21 360 Kč -2,85 %


8,62 %


5,77 %

Rok 2009 přinesl změnu paušálních výdajů na 60 % a změnu sazby sociálního pojištění z 29,6 % na 29,2 %. Od tohoto roku zůstává VZ a paušální výdaje až do roku 2012 beze změny.

48


748 800 Kč

Paušální výdaje

449 280 Kč

VZ

149 760 Kč

SP 29,2%

44 329 Kč

ZP 13,5%

20 218 Kč

Základ daně (zaokrouhlený na celé 100 dolů) Daň před slevou Sleva na dani ─ na poplatníka ─ na manželku Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Výsledná daň Daň (bonus) v % z příjmu

299 500 Kč 44 925 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 0 Kč 23 208 Kč -23 208 Kč -3,10%


8,62%


5,52%

Trend ve zdanění zůstává stejný. Petr neplatí žádnou daň, a protože se opět navýšila částka daňového zvýhodnění, má Petr nárok na vyšší daňový bonus.

49


748 800 Kč

Paušální výdaje

449 280 Kč

VZ

149 760 Kč

SP 29,2%

44 329 Kč

ZP 13,5%

20 218 Kč

Základ daně

299 520 Kč

ZD zaokrouhlený na celé 100 dolů

299 500 Kč

Daň před slevou Sleva na dani ─ na poplatníka ─ na manželku Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Výsledná daň Daň (bonus) v % z příjmu

44 925 Kč 23 640 Kč 24 840 Kč 0 Kč 23 208 Kč -23 208 Kč -3,10 %


8,62 %


5,52 %

Snížená sleva na poplatníka neovlivní Petrovu výslednou daň. Sleva na dítě zůstává pro tento rok také stejná, proto zůstává jeho zatížení daní i daní s pojistným na stejných hodnotách jako rok předcházející.

50


748 800 Kč

Paušální výdaje

449 280 Kč

VZ

149 760 Kč

SP 29,2%

44 329 Kč

ZP 13,5%

20 218 Kč

Základ daně

299 520 Kč

ZD zaokrouhlený na celé 100 dolů

299 500 Kč 44 925 Kč

Daň před slevou Sleva na dani ─ na poplatníka

24 840 Kč

─ na manželku

24 840 Kč 0 Kč

Daň po slevách

26 808 Kč


-26 808 Kč

Výsledná daň Daň (bonus) v % z příjmu

-3,58%


8,62%


5,04%

Získané výsledky jsou shrnuty v následující tabulce. Hodnota se znakem „-” značí, že poplatník má nárok na výplatu daňového bonusu. Tabulka 34 Shrnutí výsledků Rok

Daň (bonus) v % z příjmu



2000

11,23%

11,31%

22,54%

2001-2003

10,53%

11,31%

21,84%

2004

9,84%

12,93%

22,77%

2005

4,29%

9,70%

13,99%

2006-2007

3,80%

10,78%

14,57%

2008

-1,99%

10,78%

8,79%

2009

-2,85%

8,62%

5,77%

2010

-3,10%

8,62%

5,52%

2011

-3,10%

8,62%

5,52%

2012

-3,58%

8,62%

5,04%

51

Graf 10 Vývoj zatížení příjmů podnikatele

Celkové daňové zatížení podnikatele je ovlivněno nejen změnou sazby daně a odpočty (následně slevami na dani), ale také navýšením výdajového paušálu a vyměřovacího základu pro výpočet pojistného. Na první pohled je z grafu vidět, jak se červená a modrá křivka rozcházejí. Vlivem zvyšujících se paušálních výdajů daňová povinnost Petra stále klesala. V roce 2005 je vidět pokles červené křivky, který je způsoben právě navýšením paušálních výdajů na 50 % z 25 %. Další pokles nastává v roce 2008, i přesto, že pojistné není již možno zahrnout do výdajů a základ daně je tedy vyšší než v roce 2007. Vysvětlení se nachází v přechodu na 15% sazbu daně a současně ve výrazném navýšení slev na dani. V roce 2008 si Petr odečte na slevách o 47 640 Kč více, než v roce 2007 a má nárok na daňový bonus. Modrá křivka pojistného je již na vysvětlení složitější, neboť je ovlivněna jak paušálními výdaji, tak změnami ve výši vyměřovacího základu. Navýšení v roce 2004 je způsobeno změnou vyměřovacího základu z 35 % na 40 %. V roce 2005 došlo sice k dalšímu navýšení o 5 %, ale současným navýšením paušálních výdajů se odvod platby snížil.

52

4.3 Daňová zátěž zaměstnance a podnikatele při různé výši příjmu V následujících výpočtech budu porovnávat vývoj daňového zatížení zaměstnance a podnikatele s nižším a vyšším příjmem, než s kterým bylo doposud počítáno. Nižší příjem jsem stanovila vynásobením částky 748 800 Kč koeficientem 0,15. Vyšší příjem pak vynásobením částky 748 800 koeficientem 2,5. Výpočty jsou provedeny za období 2008–2012. Toto období je vybráno záměrně, neboť daň není ovlivněna daňovými pásmy a tak lze lépe pozorovat vliv slev a stanovených hranic pro vyměřovací základy.

4.3.1 Zaměstnanec Tabulka 35 Výpočet daně z příjmů pro rok 2008 Hrubý příjem

112 320

1 872 000

39 312

362 208

112 320

1 872 000

14 040

129 360

151 600

2 234 200

22 740

335 130

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

285 450

21 360

21 360

Výsledná daň (daňový bonus)

-21 360

264 090

Čistý příjem

119 640

1 478 550

Pojistné na SZ a ZP placené zaměstnavatelem VZ SZ a ZP za zaměstnance ZD zaokrouhlený na celé 100 dolů Daň před slevou Sleva na dani

Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě

V roce 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ (VZ) zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení pro zaměstnance. Jeho výše činí 1 034 880 Kč. Protože ve výpočtu činní VZ zaměstnance 1 872 000 Kč, neplatí zaměstnanec v tomto roce pojistné z částky, která přesahuje maximální VZ. Do VZ zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální VZ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v tomto roce pojistné.

53


112 320

1 872 000

38 189

384 418

112 320

1 872 000

12 355

124 371

150 500

2 256 400

22 575

338 460

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

288 780

21 360

21 360


-21 360

267 420

Čistý příjem

121 325

1 480 209



Zvýšení maximálního VZ na 1 130 640 Kč. Důsledkem by mělo být zvýšení celkového odvodu pojistného, ale zároveň se snížila sazba sociálního pojištění na 6,5 % a tak celkové pojistné je nižší nežli předcházející rok. U obou poplatníků vzrostl čistý příjem. Tabulka 37 Výpočet daně z příjmů pro rok 2010 Hrubý příjem

112 320

1 872 000

38 189

580 396

112 320

1 872 000

12 355

187 775

150 500

2 452 300

22 575

367 845

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

318 165

23 208

23 208


-23 208

294 957

Čistý příjem

123 173

1 389 268



54

V roce 2010 již lze pozorovat vliv dalšího navýšení maximálního VZ, které způsobilo vyšší platby na pojistném než před rokem. U poplatníka s vyšším příjmem tímto došlo ke snížení čistého příjmu. Tabulka 38 Výpočet daně z příjmů pro rok 2011

Hrubý příjem

112 320

1 872 000

38 189

605 636

112 320

1 872 000

12 355

195 941

150 500

2 477 600

22 575

371640

─ na poplatníka

23 640

23 640

─ na manželku

24 840

24 840

0

323 160

23 208

23 208


-23 208

299 952

Čistý příjem

123 173

1 376 107




112 320

1 872 000

38 189

464 532

112 320

1 872 000

12 355

159 871

150 500

2 336 500

22 575

350 475

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

300 795

26 808

26 808


-26 808

273 987

Čistý příjem

126 773

1 438 142



55

Pro rok 2011 byl VZ ve stejné výši pro sociální zabezpečení i zdravotní pojištění opět navýšen. Zaměstnance s vyšším příjmem toto navýšení opět ovlivnilo snížením čistého příjmu. Čistý příjem druhého zaměstnance zůstal beze změny. V roce 2012 byl maximální VZ pro sociální pojištění snížen na 1 206 576 Kč, pro zdravotní pojištění navýšen na 1 809 864 Kč. Oba zaměstnanci si oproti roku 2011 „polepšili“. Z výsledků je spočítáno daňové zatížení poplatníků a shrnuto v následující tabulce. Pro lepší přehlednost je použito také grafické znázornění. Hodnota v tabulce se znakem „-” označuje situaci, kdy poplatník není v pozici povinného, ale oprávněného z titulu daňového bonusu. Tabulka 40 Shrnutí výsledků Rok

Daň (bonus) v % z příjmu zaměstnance

Daň + pojistné v % z příjmu zaměstnance

112 320

1 872 000

112 320

1 872 000

2008

-19,02%

14,11%

-6,52%

21,02%

2009

-19,02%

14,29%

-8,02%

20,93%

2010

-20,66%

15,76%

-9,66%

25,79%

2011

-20,66%

16,02%

-9,66%

26,49%

2012

-23,87%

14,64%

-12,87%

23,18%

Daňová zátěž zaměstnance s vyšším příjmem dosahuje v roce 2011 téměř 26,5 %, zatímco zaměstnanec s nižším příjmem je celé období v pozici oprávněného z daňového bonusu i po zohlednění sociálního a zdravotního pojištění. U poplatníka s nízkým příjmem, lze konstatovat, že se oproti roku 2008 snížilo jak samotné zatížení daní, tak i celkové daňové zatížení (daň + pojistné). U zaměstnance s vyšším příjmem je naopak patrné navýšení.

56

Rozdíl v zatížení obou poplatníků je lépe vidět v následujícím grafu.

Graf 11 Vývoj zatížení zaměstnance pří různé výši příjmů

U zaměstnance s vyšším příjmem je od roku 2009 na obou křivkách patrné každoroční navyšování maximálního vyměřovacího základu pro pojištění. Až v roce 2012 křivky mírně klesají z důvodu snížení maximálního vyměřovacího základu sociálního zabezpečení.

4.3.2 Podnikatel Tabulka 41 Výpočet daně ze zisku pro rok 2008 Zisk

112 320

1 872 000

VZ

56 160

936 000

SZ a ZP podnikatele

36 609

403 416

112 300

1 872 000

16 845

280 800

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

231 120

21 360

21 360

-21 360

209 760

97 071

1 258 824

ZD zaokrouhlený na celé 100 dolů Daň před slevou Sleva na dani

Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Výsledná daň (daňový bonus) Čistý příjem

57

Vyměřovací základ podnikatele se ziskem 112 320 je nižší než minimální vyměřovací základ, proto se částky pojistného platí z tohoto minima. Roční minimální vyměřovací základ pro SZ činní pro rok 2008 64 680 Kč. Výše roční platby je tedy 64 680  29,6 % = 19 145. Pro zdravotní pojištění byl stanoven minimální vyměřovací základ na 129 360. Výše platby je 129 360  13,5 % = 17 464. Tabulka 42 Výpočet daně ze zisku pro rok 2009 Zisk

112 320

1 872 000

VZ

56 160

936 000

SZ a ZP podnikatele

39 714

399 672

112 300

1 872 000

16 845

280 800

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

231 120

21 360

21 360

-21 360

209 760

93 966

1 262 568



V roce 2009 čistý příjem poplatníka s nižším ziskem klesl z důvodu navýšení minimálního vyměřovacího základu. U poplatníka s vyšším příjmem došlo naopak k mírnému zvýšení vlivem změny sazby sociálního zabezpečení z 29,6 % na 29,2 %

58

Tabulka 43 Výpočet daně ze zisku pro rok 2010 Zisk

112 320

1 872 000

VZ

56 160

936 000

SZ a ZP podnikatele

39 976

399 672

112 300

1 872 000

16 845

280 800

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

231 120

23 208

23 208

-23 208

207 912

95 552

1 264 416



Čistý příjem se v tomto roce u obou poplatníků zvýšil vlivem zvýšené částky daňového zvýhodnění na dítě. Tabulka 44 Výpočet daně ze zisku pro rok 2011 Zisk

112 320

1 872 000

VZ

56 160

936 000

SZ a ZP podnikatele

41 712

399 672

112 300

1 872 000

16 845

280 800

23 640

23 640

24 840

24 840

0

232 320

23 208

23 208

-23 208

209 112

93 816

1 263 216

ZD zaokrouhlený na celé 100 dolů Daň před slevou Sleva na dani ─ na poplatníka ─ na manželku Daň po slevách Daňové zvýhodnění na dítě Výsledná daň (daňový bonus) Čistý příjem

Pokles čistého příjmu u nízkého zisku u nízkého příjmu byl způsoben opětovným navýšením minimálního vyměřovacího základu pro obě pojistné. Vyšší zisk je nižší právě o 1 200 Kč. Právě o tolik se snížila roční sleva na poplatníka pro rok 2011. 59

Tabulka 45 Výpočet daně ze zisku pro rok 2012 Zisk

112 320

1 872 000

VZ

56 160

936 000

SZ a ZP podnikatele

42 384

399 672

112 300

1 872 000

16 845

280 800

─ na poplatníka

24 840

24 840

─ na manželku

24 840

24 840

0

231 120

26 808

26 808


-26 808

204 312

Čistý příjem

96 744



1 268 016

Čistý příjem je v posledním roce u obou poplatníků vyšší než přecházející rok vlivem navýšení slevy na dítě. V následující tabulce je v prvních sloupcích vypočítáno zatížení daní pro nízký a vysoký zisk. V druhém sloupci zatížení daní a pojistným. Tabulka 46 Shrnutí výsledků Rok

Daň (bonus) v % ze zisku podnikatele

Daň + pojistné v % ze zisku podnikatele

112 320

1 872 000

112 320

1 872 000

2008

-19,02%

11,21%

13,58%

32,76%

2009

-19,02%

11,21%

16,34%

32,56%

2010

-20,66%

11,11%

14,93%

32,46%

2011

-20,66%

11,17%

16,47%

32,52%

2012

-23,87%

10,91%

13,87%

32,26%

Celková daňová zátěž podnikatele s vyšším příjmem se pohybuje celé období nad 32 %. To je například v roce 2008 více téměř o 20 % než celkové zatížení podnikatele s nižším ziskem. Výpočty daňového zatížení při vysokém zisku nejsou ovlivněny VZ, a protože se ani slevy na dani výrazně neměnily, je vývoj zatížení ve sledovaném období lineární. Pokud má podnikatel zisk 112 320 Kč, pak jeho vyměřovací základ pro 60

pojistné je nižší než minimální vyměřovací základ a rozdíl mezi zatížením zisku daní a zatížením zisku daní i s pojistným je větší než u zisku 1 872 000 Kč.

Graf 12 Vývoj zatížení zisku podnikatele

61

Závěr Daň z příjmů fyzických osob prošla od roku 1993 řadou změn. Krátce po jejím zavedení, roku 1994, již do zákona přibyla další úleva, nezdanitelná částka v případě, že poplatník je studentem a postupně se přidávaly další daňové úlevy. Dále docházelo ke snižování mezních sazeb a k prodlužování daňových pásem. Původní několikrát valorizované standardní odpočty, které se odečítaly od základu daně, byly nahrazeny slevami na dani se současným zavedením bonusu na děti. K dalším změnám patřilo zavedení minimálního základu daně pro podnikatele a navyšování procenta paušálních výdajů a zavedení institutu společného zdanění manželů. K zásadním změnám došlo v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Schválením rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů byla s účinností od 1. 1. 2008 zavedena jednotná sazba daně ve výši 15%, byly provedeny změny ve stanovení základu daně a výrazně zvýšeny slevy na dani. Zároveň se ruší společné zdanění manželů a minimální základ daně. Na praktických výpočtech bylo ukázáno, jaké dopady měly tyto změny v období 20002012 na zdanění poplatníků. Na daňové zatížení poplatníků má vliv nejen sazba daně, ale z velké míry také odpočty a slevy na dani. Příklad Jirky a jeho srovnání s poplatníkem bez uplatnění odpočtů a slev potvrdil vládou zamýšlené daňové zvýhodnění rodin s dětmi zavedením institutu společného zdanění manželů a navyšováním slevy na dítě. Výpočty roční daňové povinnosti podnikatele Petra ukázaly vliv zvyšování výdajových paušálů a vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění na celkové zatížení daní a pojistným. Jako poslední byly provedeny výpočty s různou výší příjmu v období 2008-2012. Toto období bylo vybráno záměrně, jelikož pro všechny uvedené roky platí stejná sazba daně a je tedy vyloučen vliv její změny. Obecným závěrem, ke kterému jsem dospěla na základě popisu vybraných legislativních změn týkajících se daně z příjmů fyzických osob a na základě výsledků 62

analýzy vývoje daňového zatížení poplatníků z vybrané příjmové skupiny je, že se v průběhu sledovaného období daňové zatížení příjmů ze závislé činnosti, ale i příjmů z podnikání postupně vzhledem k roku 2000 snížilo. Pokles lze přičíst jednak snižováním sazeb daně z příjmů fyzických osob a jednak postupnému nárůstu standardních odpočtů a slev na dani. Nicméně tento pokles byl rovnoměrný pouze u poplatníka, který uplatňoval pouze základní odpočet. U poplatníka, který uplatňoval odpočty na dvě děti a manželku, byl pokles v některém období narušen mírným zvýšením daňové zátěže. Nejvýraznější pokles v daňovém zatížení poplatníků lze sledovat v roce 2008. Od tohoto roku byla zavedena jednotná sazba daně, výrazně navýšeny slevy na dani, což v konečném důsledku vedlo k významným daňovým úsporám. Při srovnání poplatníků s různou výší příjmů (u podnikatele zisku) za období 2008-2012 jsem došla k závěru, že daňové zatížení poplatníků ovlivňuje z velké části maximální a minimální vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění a že uplatňované slevy se více projeví u poplatníků s nižším příjmem. U vyššího příjmu nejsou změny v částkách patrné. S ohledem na rozsáhlost problematiky a značnému počtu změn, ke kterým docházelo a které se teprve připravují v souvislosti s daní z příjmů fyzických osob, je pro vyvození komplexnějších závěrů nezbytné, téma této práce a dosažené výsledky dále rozšířit.

63

Seznam použité literatury HAVLÍČEK-BOROVSKÝ, Karel. Kdo platí největší daně? Slovan. 1850, 968 s. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. 1. vydání. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 763 s. ISBN 978-80-7169-891-3. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1. ŠIROKÝ, Jan. a kol. Daňové teorie - s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 1. vydání. VOX a.s., 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9. VANČUROVÁ, Alena, LÁCHOVÁ, Lenka, VÍTKOVÁ, Jana. Daňový systém ČR 2004 aneb Učebnice daňového práva. 1. vydání. VOX a.s., 2004. 366 s. ISBN 80-86324-42-7 Zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

64

Internetové zdroje Časopis

národního

pojištění

[online].

[cit.

2012-03-20].

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/ Daně z pohledu veřejného mínění - únor 2011 [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101118s_ev110311.pdf Kalousek, Miroslav. Návrhy změn právních předpisů v oblasti daňové [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prezentace_DanovaRVR2007.ppt Taxation trends in the European Union [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structur es/index_en.htm Upřesněné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2010 (vč. tzv. dodatkového

období)

[online].

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_59843.html?ye ar=2011 Vančurová, Alena. Daňové reformy ČR [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.kdpr.cz/data/files/pdf/vancurova/.pdf II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/polol_poklpln_64543.html Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z http://www.vups.cz/sites/File/publikacni_cinnost/bulletiny/bullNo26.pdf

65

Přílohy Příloha 1 Vývoj daňových pásem a sazeb DPFO v letech 1993-2012

Základ pro výpočet daně do Kč od Kč 60 000 60 000 120 000 120 000 180 000 180 000 540 000 540 000 1 080 000 1 080 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 1 080 000 1 080 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 1 080 000 1 080 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 84 000 84 000 144 000 144 000 204 000 204 000 564 000 564 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 84 000 84 000 168 000 168 000 252 000 252 000 756 000 756 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 91 440 91 440 183 000 183 000 274 200 274 200 822 600 822 600 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 102 000 102 000 204 000 204 000 312 000 312 000 1 104 000 1 104 000 a výše

Daň z příjmů 1993 15 % 9 000 Kč + 20 % 21 000 Kč + 25 % 36 000 Kč + 32 % 151 200 Kč + 40 % 367 200 Kč + 47 % Daň z příjmů 1994 dtto 367 200 Kč + 44 % Daň z příjmů 1995 dtto 367 200 Kč + 43 % Daň z příjmů 1996 15 % 12 600 Kč + 20 % 24 600 Kč + 25 % 39 600 Kč + 32 % 154 800 Kč + 40 % Daň z příjmů 1997 15 % 12 600 Kč + 20 % 29 400 Kč + 25 % 50 400 Kč + 32 % 211 680 Kč + 40 % Daň z příjmů 1998 15 % 13 716 Kč + 20 % 32 028 Kč + 25 % 54 828 Kč + 32 % 230 316 Kč + 40 % Daň z příjmů 1999 15 % 15 300 Kč + 20 % 35 700 Kč + 25 % 62 700 Kč + 32 % 316 140 Kč + 40 %

Ze základu přes 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 540 000 Kč 1 080 000 Kč Ze základu přes 1 080 000 Kč Ze základu přes 1 080 000 Kč Ze základu přes 84 000 Kč 144 000 Kč 204 000 Kč 1 564 000 Kč Ze základu přes 84 000 Kč 168 000 Kč 252 000 Kč 756 000 Kč Ze základu přes 91 440 Kč 183 00 Kč 274 200 Kč 822 600 Kč Ze základu přes 102 000 Kč 204 000 Kč 312 000 Kč 1 104 000 Kč 66

Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 312 000 312 000 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 109 200 109 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a výše Základ pro výpočet daně od Kč do Kč 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a výše Ze základu daně tvořeného „super hrubou mzdou“

Daň z příjmů 2000

Ze základu přes

dtto 62 700 Kč + 32 % 312 000 Kč Daň z příjmů Ze základu přes 2001-2005 15 % 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč 32 220 Kč + 25 % 218 400 Kč 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč Daň z příjmů Ze základu přes 2006, 2007 12 % 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč Daň z příjmů 2008-2012 15 %

Zdroj: Vlastní zpracování, dle zákona č. 586/1992 Sb., v původních zněních Příloha 2 Vývoj slev na dani Slevy na dani

2005

na poplatníka na vyživované dítě v domácnosti na manželku (-la) ve společné dom. s příjmy nižšími než (Kč) pro poplatníka poživatele částečného invalidního důchodu pro poplatníka poživatele plného invalidního důchodu pro poplatníka, je-li držitelem průkazu ZTP-P pro poplatníka do 26 let, soustavně se připravujícího na povolání studiem

6 000

20062007 7 200

20082009 24 840

2010

2011

2012

24 840

23 640

24 840

6 000

10 680

11 604

11 604

13 404

4 200

24 840

24 840

24 840

24 840

1 500

2 520

2 520

2 520

2 520

3 000

5 040

5 040

5 040

5 040

9 600

16 140

16 140

16 140

16 140

2 400

4 020

4 020

4 020

4 020

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení. Vývoj daně z příjmů fyzických osob

Recommend Documents