VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Úloha státu při nakládání se státním majetkem Bakalářská práce
Autor: Michaela Jiráčková Vedoucí práce: Ing. Bc. Ota Kovář, CSc. Jihlava 2012
Anotace Tématem bakalářské práce je popis realizace majetku státu, s nímž stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodaří. Teoretická část je věnována reformě veřejné správy a příslušným organizačním složkám státu, se kterými souvisí nabývání majetku a hospodaření s majetkem. V praktické části je již popsán průběh při nakládání s majetkem státu, který je promítán ve třech vybraných případech a je navržena racionalizace postupu.
Klíčová slova Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu, státní organizace, majetek státu, katastrální úřad
Annotation The theme of the bachelor thesis is a description of the implementation of state property which the state manages through the Office of the government representation in property matters. The theoretical part is devoted to the reform of public administration and to the relevant state organizational units, which are related to the acquisition of property and property management. The practical part of the thesis describes the process in the management of state property, which is shown on three chosen cases and suggests the rationalization of the procedure.
Key words Office of the government representation in property matters, state organizational unit, state organization, state property, cadastral office
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Bc. Otovi Kovářovi, CSc., vedoucímu své bakalářské práce, za odborné rady a vstřícnost při vypracování této práce. Ráda bych také poděkovala své rodině, všem blízkým a příteli Michalu Míškovi za jejich podporu a toleranci při psaní.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Teoretická část ........................................................................................................... 9 1.1
Současný stav veřejné správy v České republice ............................................... 9
1.1.1
Materiální a organizační pojetí veřejné správy ........................................... 9
1.1.2
Reforma veřejné správy .............................................................................. 9
1.2
Institucionální zajištění péče o státní majetek .................................................. 12
1.3
Základní legislativní rámec nakládání s majetkem .......................................... 13
1.4
Majetek ve veřejné správě ................................................................................ 14
1.4.1 1.5
Způsoby nabývání majetku státem ................................................................... 15
1.5.1
Nabývání státního majetku zákonem ........................................................ 16
1.5.2
Nabývání státního majetku na základě zákona ......................................... 16
1.5.3
Nabývání státního majetku děděním ze závěti ......................................... 17
1.5.4
Nabývání státního majetku rozhodnutím příslušného orgánu .................. 17
1.6
2
Struktura majetku státu ve vybraných odvětví veřejné správy ................. 15
Hospodaření s majetkem státu ......................................................................... 17
1.6.1
Třídění majetku ......................................................................................... 18
1.6.2
Struktura majetku vedeného v operativní a účetní evidenci ..................... 19
1.6.3
Základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu ............................ 21
Praktická část .......................................................................................................... 22 2.1
Charakteristika Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ............. 22
2.1.1
Právní služby Úřadu.................................................................................. 23
2.1.2
Informační podpora................................................................................... 25
2.2
Postup při nakládání s majetkem...................................................................... 26
2.3
Nakládání s majetkem státu ............................................................................. 29
2.3.1
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu ...................... 29
2.3.2
Prodej nemovitého majetku státu .............................................................. 35
2.3.3
Převody vlastnictví ................................................................................... 42
2.4
Rekapitulace a zobecnění postupu schvalování při realizaci majetku ............. 47
2.5
Návrh racionalizace postupu ............................................................................ 51
Závěr ............................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ............................................................................................... 57
6
Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 57 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 59
7
Úvod Významnou událostí ve výkonu veřejné správy se stala reforma veřejné správy, jejímž úkolem bylo zejména odstranit zjevné nedostatky v činnosti veřejné správy. Veřejná správa prošla několika etapami. Všechny tyto etapy převážně směřovaly k přenesení pravomocí na nižší úroveň. Jednalo se zejména o přesun kompetencí ze státní správy na samosprávu či ústřední správy na krajskou nebo obecní správu. Velkou roli hraje přenos působnosti na kraje a obce či orgány státní správy v souvislosti se zrušením okresních úřadů. Majetek spravovaný bývalými okresními úřady měl být v původním záměru přenesen na výše zmíněné subjekty. Tomu se tak stalo, ale bylo potřeba zřídit i organizační složku státu, která by se postarala o ostatní majetek, který nebyl žádné územní správě ani samosprávě přidělen. Především z toho důvodu vznikl ke dni 1. 7. 2002 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl zřízen zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. První část práce dále konkretizuje právní předpisy, kterými stát upravuje hospodaření se státním majetkem. Důležitou součástí hospodaření s majetek státu je jeho nabývání, které je mnohdy spojeno s různými překážkami, které je třeba řešit. Tato část představuje i majetek, se kterým je Úřad pro zastupování ve věcech majetkových příslušen hospodařit. Cílem bakalářské práce je poukázat na postup při nakládání s majetkem státu a popis vybraných případů realizace majetku státu od podání žádosti o odstátnění až po zapsání majetkové změny do katastru nemovitostí. Konkrétně se jedná o tři případy realizace majetku státu, na kterých je popsán základní postup při nakládání s majetkem a upozorněno na typické odlišnosti. Zároveň je ve druhé části vytvořen návrh racionalizace postupu.
8
1 Teoretická část 1.1 Současný stav veřejné správy v České republice Veřejnou správu lze charakterizovat jako záměrnou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu nebo jako soubor orgánů a institucí, které vykonávají tuto činnost přímo či zprostředkovaně. Jednoznačně veřejná správa definovat nelze. [4, str. 85]
1.1.1 Materiální a organizační pojetí veřejné správy Na základě rozdělení veřejné správy na činnost a instituce se rozlišuje pojetí materiální (funkční) a organizační (formální). Materiální vymezení představuje soubor úkolů zaměřujících se především na obsah a charakter činností veřejné správy. Veřejná správa v tomto smyslu je soubor zahrnující všechny správní činnosti, související s mocí veřejnou na ústřední či místní úrovni a s poskytováním veřejných služeb.
[3, str. 9]
Pro organizační pojetí je důležitý hlavně vykonavatel správních činností. Ve smyslu organizačním je veřejná správa chápána jako soubor organizačních jednotek a osob, kde jsou správní úřady přímí nositelé veřejné správy nebo úřední osoby vykonávající úkony správního charakteru, nebo také zařízení mající postavení nepřímých subjektů veřejné správy. [5, str. 63]
1.1.2 Reforma veřejné správy Ministerstvo vnitra České republiky se stalo v roce 1998 ústředním orgánem reformy veřejné správy. Úkolem reformy veřejné správy bylo v co největší možné míře odstranit dosud existující nedostatky v jejím výkonu. Reforma veřejné správy představuje, nejen změnu v organizaci veřejné správy, ale hlavně souhrnnou změnu systémů, rozvíjení decentralizačních a dekoncentračních procesů a profesionalizaci zaměstnanců úřadu. [6] Reforma veřejné správy probíhala v následujících úrovních:
Reforma územní veřejné správy (tato reforma probíhala ve dvou fázích),
reforma ústřední státní správy,
reforma zlepšování výkonu veřejné správy (souvisí s ní informatizace veřejné správy, vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě, veřejné a občanské
9
kontroly, zvýšení moci veřejných financí, dostupnost a kvalita veřejných služeb a řízení veřejného sektoru),
reforma zvyšování kvalifikovanosti zaměstnanců veřejné správy. [6]
Reforma dále vychází většinou při uplatnění těchto zásad:
Územní veřejná správa, ve které jsou úřady samosprávy pověřeny výkonem státní správy,
přesun oprávnění ze státní správy na samosprávu v co největší možné míře uskutečnění decentralizace,
přesun oprávnění příslušné činnosti státní správy z ústřední úrovně na úroveň krajskou a obecní ve státní správě v co největší možné míře - provedení dekoncentrace. [6]
I. fáze reformy územní veřejné správy V roce 2000 byl přijat právní rámec pro vykonání reformy územní správy. Pro ustavení krajských samospráv se stal tento rámec zcela zásadní. Přijaté zákony organizační a kompetenční:
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů,
Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech,
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. [6]
Přijaté zákony finanční a majetkové:
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), 10
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů,
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
Zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. [6]
Na základě těchto zákonů byly připraveny okruhy činností pro krajské úřady a orgány krajů. Tyto úkoly zahrnovaly především personální činnost krajských orgánů, majetkové převody spojené s přenosem působností, určovaly postup prací a vzdělávání se zřízením krajského stupně. Následovalo vybudování sídel krajských úřadů, vypracování organizačního řádu a pracovních náplní jednotlivých útvarů krajských úřadů i jejich zaměstnanců. V listopadu 2000 se uskutečnily volby do krajských zastupitelstev a v prosinci již proběhlo jejich první zasedání, kde byli zvoleni hejtmani. Ti se ujali řízení další činnosti krajských zastupitelstev. [6] II. fáze reformy územní veřejné správy Pro druhou fázi reformy veřejné správy bylo hlavním úkolem vyřešení problému uspořádání a přenos působností a majetku státu spravovaného okresními úřady na jiné subjekty a samotné ukončení činnosti okresních úřadů. Reforma se také potýkala s problémem využití budov bývalých okresních úřadů. K 31. 12. 2002 byla zrušena činnost okresních úřadů. Jejich kompetence byly přeneseny na krajské úřady, další správní úřady a obce s rozšířenou působností – samosprávní činnost a výkon státní správy v přenesené působnosti. Vznikly i nové úřady jako jsou Pozemkový úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. [6] Územní samosprávní celky (obce s rozšířenou působností) Okresní úřady Orgány státní správy (Pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových)
11
Na funkci ústřední státní správy působí decentralizace i dekoncentrace. V rámci modernizace by se podle vlády ČR měla ústřední státní správa více zaměřit na koncepční, koordinační a kontrolní funkce a jednotnost ministerstev vůči územním samosprávným celkům. [6]
1.2 Institucionální zajištění péče o státní majetek Součástí veřejné správy je státní správa a samospráva. Samospráva vykonává činnosti veřejné správy prostřednictvím příslušného zákona (zmocnění) a to především na úrovni územní samosprávy, zájmové samosprávy, specializované veřejnoprávní instituce, korporace, fond atd.
[4, str. 94]
Struktura státní správy je rozdělena na orgány ústřední
vlády (se všeobecnou působností) a ministerstva a ostatní ústřední orgány (se specializovanou působností). Tyto orgány představují organizační složky státu a základním právním předpisem je pro ně Ústava ČR a zákon o zřízení ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Vláda a ústřední orgány státní správy při výkonu státní správy Nejvyšším orgánem moci výkonné je vláda. Prezident ČR jmenuje předsedu vlády, místopředsedy a ministry, kteří mají na starosti řízení ministerstev a ostatních úřadů. Pravomoc vlády je ustanovena v Ústavě ČR a doplněna dalšími zákony. Činnost ministerstev je řízena a kontrolována vládou. V čele stojí ministr. Česká republika má v současnosti tato ministerstva – Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. [3, str. 33] Další ústřední orgány státní správy řízené vládou Tyto ústřední orgány státní správy s celostátní působností vykonávají speciální působnost v užším rozsahu. V čele těchto ústředních správních úřadů stojí vedoucí jmenovaný vládou nebo návrhem vlády prezidenta republiky. Ústředními orgány státní správy v ČR jsou – Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské
12
soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní
úřad,
Energetický regulační
úřad,
Úřad
vlády ČR
a
Český
telekomunikační úřad. [3, str. 37] Orgány státní správy s celostátní působností Jde o ústřední správní úřady zřízené zákonem s celostátní působností spadající svým vedení pod dané ministerstvo nebo pod jiný ústřední správní orgán. Patří sem například: Česká obchodní inspekce zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu, Státní veterinární správa zřízena Ministerstvem zemědělství atd. [4, str. 106] Výkon státní správy jinými státními orgány Například Ministerstvo financí pouze dohlíží na činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“ nebo „Úřad“), jinak tento správní úřad není podřízen žádnému jinému státnímu orgánu. Úřad vystupuje v soudním řízení, jedná se správními orgány a jinými úřady ve věcech týkajících se státního majetku a má příslušnost hospodařit s majetkem státu, který příslušel okresním úřadům nebo ministerstvu financí. [8] Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala ÚZSVM, kterému se budu dále věnovat.
1.3 Základní legislativní rámec nakládání s majetkem Hlavní právní předpis upravující hospodaření s majetkem státu je zákon č. 219/2000 Sb. ze dne 27. 6. 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V pozdějším znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., 88/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. zákona 227/2009 Sb. Tento zákon upravuje podmínky a způsoby hospodaření s majetkem státu a jeho vystupování v právních vztazích a to i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu. [13] Velmi důležitým právním předpisem, který se vztahuje k zákonu č. 219/2000 Sb. je jeho prováděcí vyhláška č. 62/2001 Sb. ze dne 26. 1. 2001 o hospodaření organizačních složek státu a státních 13
organizací s majetkem státu, ve znění zákona č. 569/2006 Sb., která určuje, jak mají organizační složky a státní organizace nakládat se státní majetkem.[15] Dalším významným právním předpisem je zákon č. 201/2002 Sb., ze dne 2. května 2002 o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., který zřizuje Úřad vystupující v řízení za stát před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány, s příslušností hospodařit s tímto majetkem.[14] K ostatním právním předpisům upravujících hospodaření s majetkem státu patří: Zákon č. 202/2002 Sb., o změně zákonů z důvodu přijetí zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve zněních pozdějších předpisů, Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, ve znění pozdějších předpisů. [9]
1.4 Majetek ve veřejné správě Státní majetek myšlený v širším pojetí musí uznávat specifické znaky tzv. rozpočtové sféry. Oblast rozpočtové sféry se vyznačuje tím, že část majetku státu má formu určitých peněžních prostředků a s nimi souvisejících určitých práv a povinností. Rozpočtová sféra jednoduše představuje příjmy a výdaje státního rozpočtu. V dané sféře nemá zásadní a rozhodující vliv vlastnictví. Náležité peněžní prostředky mohou zůstat ve vlastnictví státu např. přesun peněz ze státního rozpočtu. Naopak mohou také změnit vlastnictví např. dotace poskytnutá obci. V případě změny vlastnictví se mohou peněžní prostředky po čase zpět vrátit do vlastnictví státu. [1, str. 83]
14
1.4.1 Struktura majetku státu ve vybraných odvětví veřejné správy S majetkem státu nenakládá pouze Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale i další organizační složky státu jako jsou: Celní orgány Celní orgány jsou oprávněny hospodařit s výrobky, které propadly nebo jsou zabaveny a jsou předmětem spotřební daně. Potom také s dopravními prostředky, které jako u výrobků propadly nebo jsou zabrány v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní. [13] Správa úložišť radioaktivních odpadů Tato správa je příslušná hospodařit s radioaktivními odpady. [13] Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo je oprávněno hospodařit s exempláři rostlin a živočichů odebraných podle zvláštních právních předpisů. [13] Krajské ředitelství policie Ředitelství je dle § 11 zákona 219/2000 Sb., příslušné hospodařit s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami. [13]
1.5 Způsoby nabývání majetku státem Stát nabývá majetek od nestátních právnických osob nebo fyzických osob obvykle za úplatu a to pouze pro vlastní potřebu při výkonu státní správy, konkrétně organizačních složek státu. Za stát kromě příslušných organizačních složek nabývá majetek i zřízený Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad nabývá majetek na základě písemné smlouvy. Darovací či jinou smlouvou je majetek převáděn na stát bezúplatně. Zpravidla smluvní dokumenty vyžadují schválení Ministerstvem financí s výjimkou podle § 12 odst. 2 zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo jiného odvětvového ministerstva. [13]
15
„Stát nabývá majetek též zákonem, na základě zákona, dědictví ze závěti, rozhodnutím příslušného orgánu a na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem“ dle §13 odst. 1 zákona 219/2000 Sb. [13] Úřad je příslušen hospodařit se státním majetkem, s výjimkou majetku specifické povahy jako je např. majetek připadlý státu z rozhodnutí celních nebo finančních orgánů, rostliny a živočichové, radiová a telekomunikační technika, dopravní prostředky, zbraně, střelivo, výbušniny a radioaktivní odpady, který stát získal v podobě odúmrti, děděním ze závěti, rozhodnutím oprávněné organizační složky státu, na základě mezinárodní smlouvy nebo jiných skutečností daných zákonem. Státu také přísluší hospodařit s majetkem, pokud u majetku není jednoznačně prokázáno, kterému správnímu úřadu náleží s ním hospodařit nebo pokud s ním žádný správní úřad nehospodaří. [13]
1.5.1 Nabývání státního majetku zákonem Pokud stát nabývá majetek přímo zákonem, příslušný zákon představuje nabývací titul. Typickým příkladem přímého nabytí je zákon č. 541/1992 Sb. o dělení majetku ČSFR mezi Českou a Slovenskou republiku. Na základě tohoto zákona byly vydány i jiné zákony např. zákon č. 543/1992 Sb., o zrušení Federální bezpečnostní informační služby, zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře, nebo zákon č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy. V současné době stát nabývání majetku touto formou nevyužívá. [1, str. 126]
1.5.2 Nabývání státního majetku na základě zákona Specifičnost tohoto nabývání majetku spočívá v tom, že je vlastnictví upraveno příslušným zákonem, jenž určuje podmínky, za kterých stát smí majetek nabývat. Typickými příklady jsou např.:
vydržení, kdy po uplynutí vydržecí doby přejde majetek do vlastnictví státu
zpracování cizí (movité) věci na věc novou
odúmrť, kdy majetek přejde do vlastnictví státu v případě, že dědictví nenabude žádný dědic 16
uložení trestu propadnutí majetku; propadnutí věci, jiné majetkové hodnoty nebo náhradní hodnoty kdy se stát stává nuceným nabyvatelem majetku
speciální přechod likvidačního zůstatku dle § 9 odst. 1 a 4 zákona 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, a § 9 odst. 7 zákona 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech
připadnutí předmětu úschovy, pokud se do 1 roku po vydání usnesení soudu nikdo nepřihlásí, majetek je ponechán ve vlastnictví státu [2, str. 153]
Z výše zmíněných případů patří k nejčastějšímu nabytí státního majetku odúmrť a propadnutí věci. Připadnutí majetku státu z důvodu odúmrti nastává, pokud zůstavitel nemá žádné zákonné dědice, majetek není podle závěti nikomu odkázán nebo dědicové pozůstalost odmítnou. Předmětem dědictví může být veškerý majetek zůstavitele, jako jsou: věci movité, nemovitosti, peníze na účtech a v hotovosti, cenné papíry nebo majetkové účasti. Soud může nařídit propadnutí věci podle § 55 trestního zákoníku v případě, že dotčené předměty byly použity při trestné činnosti. Rozhodnout o propadnutí věci smí i příslušný orgán v přestupkovém řízení. Mezi předměty, které Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových získá, patří různé nástroje a nářadí. Většina těchto předmětů je určena k likvidaci. [11]
1.5.3 Nabývání státního majetku děděním ze závěti Stát je určen právoplatným dědicem, je-li v závěti jako dědic uveden. S tímto určením v závěti přechází na stát práva i povinnosti jako na jiné dědice. Pokud stát odmítne dědictví a nenabude jej žádný jiný dědic, připadne dědictví státu v podobě odúmrti. Majetek nabývá ke dni zůstavitelovy smrti. [1, str. 133]
1.5.4 Nabývání státního majetku rozhodnutím příslušného orgánu Získání majetku do vlastnictví státu je dáno příslušným orgánem, kterým může být např. soud, správce daně atd. Jedná se především o situace, kdy soud rozhodne o připadnutí majetku státu nebo rozhodnutí správce daně o propadnutí věci. [2, str. 153-154]
1.6 Hospodaření s majetkem státu Hospodaření vyjadřuje držbu, užívání a z části i používání státního majetku. Podle Havlana „Jde o výkon vlastnického práva státu“.[2, str. 154] Na hospodaření se svým 17
způsobem podílejí i organizační složky státu na vedoucí pozici, které schvalují výjimky, poskytují povolení a předchozí schválení nebo kontrolují jiné organizační složky státu a státní organizace atd. Hlavním pravidlem při určování příslušnosti hospodařit s majetkem státu je: „Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiným úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem o jiném způsobu naložení s majetkem.“ dle § 9 odst. 1 zákona 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. [13]
1.6.1 Třídění majetku Majetek státu má ve veřejné správě velmi významné postavení. Pro stát je důležité rozlišovat majetek zejména na hmotný a nehmotný. Hmotný majetek představuje pro stát věci, byty a nebytové prostory. Majetková práva a jiné majetkové hodnoty jsou zahrnuty do nehmotného majetku. [1, str. 86] Věci Věci jsou chápány jako předměty, se kterými lze manipulovat či přírodní energie (vodní, elektrická), které uspokojují lidské potřeby a přináší lidem užitek. Existují zde i výjimky jako jsou lomy, parkoviště, rybníky atd., které se mezi věci nezařazují. [1] Byty a nebytové prostory Další hmotný majetek představují bytové a nebytové prostory, které patří mezi hmotné předměty svého druhu. Tento hmotný majetek je vymezen několika zákony. Významným zákonem je zákon č. 72/1994 Sb., který upravuje jisté spoluvlastnické vztahy k budovám a k bytům a nebytovým prostorám. Zákon o vlastnictví bytu patří k doplňujícímu zákonu vymezující byt a nebytový prostor. Bytem se předpokládá ze zákona místnost nebo souhrn místností určené k bydlení. Nebytový prostor se odlišuje od bytu svým záměrem. Je určen k ostatním účelům než k bydlení. Do této skupiny patří např. prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti, umělecké a výchovné, vzdělávací činnosti, garáže, sklady a prostory veřejných budov. [1]
18
Práva Nemůžou být předmětem vlastnického práva. Práva patří do majetku pouze, pokud lze jejich hodnotu vyjádřit v penězích. K nejvýznamnějšímu typu majetkového práva patří pohledávky. Majetkem mohou být pouze práva, mající majetkovou povahu tj. majetková práva. [1] Jiné majetkové hodnoty Tyto majetkové hodnoty vystupují u zbylé části majetku, která nespadá do žádných výše zmiňovaných. Typickým příkladem jsou tzv. majetkové účasti u právnických osob. 1.6.1.1 Věci nemovité a movité Významnou podstatu má rozdělení hmotného majetku na nemovité a movité věci. Podle právní stránky se řadí do nemovitostí stavby spojené se zemí pevným základem (stavbou se rozumí stavba dokončená i rozestavěná) a pozemky. Pozemek je vymezená část na zemské půdě oddělena od ostatních sousedících částí hranicí. Hranice mohou mít podobu územní správní jednotky nebo katastrálního území, vlastnickou, držby, rozsahu zástavního práva, druhů pozemku atd. Pozemek znázorněný v katastrální mapě, u kterého je určena poloha a je geometricky zaměřen se nazývá parcela. Každá parcela musí být označena parcelním číslem. Pozemky se mohou dále dělit na zemědělské pozemky (tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy. Stavební pozemek je část nebo souhrn pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím či regulačním plánem. Movitostmi jsou pak všechny další věci, které nespadají do nemovitostí. Jedná se o věci, s kterými je možno manipulovat z místa na místo bez možnosti změny jejich charakteru. Nejznámějším příkladem movitosti je inventář. [1, str. 89]
1.6.2 Struktura majetku vedeného v operativní a účetní evidenci Převažující část majetku, se kterým stát hospodaří je využit k vlastní činnosti dílčích organizačních složek státu a státních organizací. Jak hospodařit se státním majetkem upravuje zákon č. 219/2000 Sb. a prováděcí vyhláška č. 62/2001 Sb. vydaná Ministerstvem financí ČR. Právní předpis uvádí i možnost vést operativní a účetní evidenci. Tyto dva typy vedení majetku se od sebe liší. 19
1.6.2.1 Operativní evidence Hospodaření s majetkem v operativní evidenci je prováděno ze dvou důvodů:
Při nabývání majetku státem, nelze určit, která organizační složka státu nebo státní organizace s příslušným majetkem hospodaří a nelze ihned stanovit jeho využití.
Majetek státu, s nímž žádná organizační složka státu ani státní organizace, nehospodaří.
Hlavní činností Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je získaný majetek v operativní evidenci důkladně zjistit, sepsat, zabezpečit a naložit s majetkem tak, aby byl co nejlépe využit. Na základě tohoto jednání je majetek, buď předán OSS nebo SO, které ho potřebují pro vykonávání činnosti nebo si Úřad majetek ponechá ke své potřebě. V případě vlastního upotřebení je majetek převeden do účetní evidence a Úřad s ním nakládá jako s provozním majetkem. [11] Pokud se Úřadu nepodaří majetek do dvou let od jeho nabytí realizovat, resp. nezdaří se mu konečným způsobem naložit s majetkem, automaticky přejde do evidence účetní. Příslušná OSS ho nadále spravuje a přitom hledá nejvhodnější způsob jeho využití. [12] 1.6.2.2 Účetní evidence Na rozdíl od operativní evidence, která má v zásadě splňovat povinnosti identifikační, evidenční a realizační, účetní evidence má na starosti veškerý tento majetek kontrolovat zda odpovídá skutečnosti. Organizační složky státu nebo státní organizace jako účetní jednotky musí:
„Vést podvojné účetnictví.
Držet se při vedení účetnictví podle směrné účtové osnovy a účetních metod, dodržovat uspořádání a označení položek v účetní závěrce.
Vést jednotné a ucelené účetnictví za jednu účetní jednotku.
Zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví.
Vést účetnictví v české měně a českém jazyce.
Vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem uchovávajícím trvalost účetních záznamů.“ [1, str. 159]
20
Základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu
1.6.3
Tyto povinnosti vyplívají ze zákona 219/2000 Sb. a představují soubor pravidel, které by měli být dodržovány a respektovány. Zároveň zákon upřesňuje, jak by měl být pojem hospodaření s majetkem státu chápán. Mezi hlavní povinnosti příslušné organizační složky státu dle § 14 zákona 219/2000 Sb., patří: [2, str. 156-161]
„Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností.
Počínat si tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a nesnižovala jeho rozsah, hodnotu nebo výnos.
Příslušnost vést majetek v účetnictví a provádět jeho inventarizaci.
Evidovat nemovitý majetek v katastru nemovitostí.
Pečovat o zachování majetku a jeho údržbu, popřípadě i o jeho zlepšení nebo rozmnožení, chránit majetek před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.
Využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
Průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky vůči státu, a zvláště včasným uplatněním a vymáháním práv zajišťovat, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv.
Naložit s nepotřebným majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o nepotřebnosti.“ [13]
21
2 Praktická část Ve druhé části této práce je popsán praktický postup při realizaci majetku od podání žádosti o odstátnění až po zapsání majetkové změny do katastru nemovitostí. Současně je k popisu realizace připojen návrh na racionalizaci postupu, který se zaměřuje zejména na zkrácení doby vyřizování realizace majetku. Pro ilustraci a zhodnocení postupů při realizaci jsou vybrány 3 případy realizace majetku řešené v praxi.
2.1 Charakteristika Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vznikl ke dni 1. 7. 2002 zákonem č. 201/2002 Sb. Úřad vystupuje v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu jako příslušná organizační složka nebo namísto organizační složky, která má příslušnost hospodařit s majetkem státu. Úřad smí na základě dohody zastupovat v řízení obce či města, nebo vystupovat v jejich prospěch v podobě vedlejšího účastníka. Organizační složky státu, státní organizace nebo Pozemkový fond ČR jsou povinny na základě žádosti poskytnout Úřadu všechny potřebné informace pro zpracování právních věcí v řízení týkající se státního majetku. [14] Úřad sídlí v hlavním městě Praze, v čele stojí generální ředitel. Ten je jmenován i odvoláván ministrem financí ČR. Činnost Úřadu je zajištěna prostřednictvím územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze. V čele územního pracoviště je ředitel, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel. Jsou zřízena tato územní pracoviště: Praha (ústředí úřadu), Střední Čechy, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň, Ostrava a Brno. Každé z těchto územních pracovišť řídí m. j. odbory Odloučených pracovišť, které působí v rámci území okresů: Blansko, Břeclav, Hodonín, Jihlava a Třebíč, Kroměříž, Prostějov, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. V čele odboru Odloučeného pracoviště Jihlava je ředitel, který je stejně jako u územního pracoviště jmenován do funkce a odvoláván generálním ředitelem. Odbor Odloučené pracoviště Jihlava se člení na oddělení Hospodářské správy a oddělení Hospodaření s majetkem. Obě tyto oddělení mají příslušného vedoucího, který 22
zodpovídá za činnost svěřeného oddělení. Vystupování v majetkoprávních vztazích ve svěřených územích má na starosti zejména právní zástupce sídlící v odboru, který je ale organizačně začleněn do odboru Právních služeb územního pracoviště v Brně. Důležitou součástí pracoviště jsou referenti, kteří mají na starosti hospodaření s majetkem státu a nakládání s ním. Počet zaměstnanců k datu vypracování této práce je celkem 19. Kolektiv tvoří ředitel, sekretariát, oddělení Hospodaření s majetkem 12, oddělení Hospodářské správy 5. Počet zaměstnanců zejména v majetkovém oddělení je mírně vyšší než u jiných odloučených pracovišť z důvodu územní působnosti v rámci dvou okresů (Jihlava, Třebíč). Totéž platí v oddělení Hospodářské správy, neboť odbor zajišťuje péči o objekt Tolstého 15, který je nejrozsáhlejší v rámci Územního pracoviště Brno a ve kterém je dislokováno ještě dalších 6 složek orgánů veřejné správy.
2.1.1 Právní služby Úřadu Výlučné jednání Úřad vystupuje v soudních a majetkoprávních řízeních za organizační složky státu, kterým přísluší s majetkem státu hospodařit. Tuto činnost zajišťuje ze zákona výhradně právní zástupce. Ze zákona jedná za stát:
Před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány v určení majetku ve vlastnictví státu.
Nemovitosti, jejíž cena v okamžiku zahájení řízení přesahuje částku 25 000 000 Kč,
nemovitosti i movité věci prohlášené za národní kulturní památku,
stavbu, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému, anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci.
Před tuzemskými soudy a rozhodčími jedná-li se o majetek peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a obchodní majetek převyšující 250 000 000 Kč.
Před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány jedná-li se o majetek peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a obchodní majetek převyšující 100 000 000 Kč. 23
Před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s majetkem státu. [10]
Dohodnuté jednání Úřad vystupuje v soudních a majetkoprávních řízeních za organizační složky státu, kterým přísluší s majetkem státu hospodařit i v případech nesplňující stanovená kritéria pro výlučné jednání dle zákona. [10] Vedlejší účastenství Úřad vystupuje za stát jako vedlejší účastník v občanském soudním řízení před soudy, které se týká majetku státní organizace s příslušností s tímto majetkem hospodařit nebo je ve správě Pozemkového fondu ČR a stát má právní zájem na výsledku řízení. Do řízení Úřad vstupuje z vlastního podnětu nebo na výzvu účastníka řízení zprostředkovanou soudem. [10] Právní stanoviska Organizační složky státu, státní organizace nebo Pozemkový fond ČR může požádat Úřad o právní stanovisko ve významných nebo právně složitých věcech dotčeného státního majetku. [10] Zastupování obcí Úřad smí v určitých případech za stanovených podmínek poskytovat obcím právní pomoc, která spočívá v zastupování obcí v soudním řízení, kdy je proti obci uplatněn nárok na vlastnictví nemovitosti, kterou obec nabyla již dříve od státu nebo na vyklizení předmětné nemovitosti. Vše probíhá na základě uzavření bezplatné vzájemné dohody. [10]
Přímá účast Úřadu v řízení Úřad se smí účastnit občanského soudního řízení v případě doložení majetkového zájmu státu a v souladu se zvláštním právním předpisem smí podávat návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, kterých se stát ani státní organizace neúčastní. [10]
24
Přímá účast v řízení, kdy Úřad vystupuje za stát jako příslušná organizační složka Úřad se účastní soudních řízení před rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v záležitostech týkajících se státního majetku, se kterým je Úřad, jako příslušná organizační složka státu, příslušen hospodařit. Zastupuje stát v dědických řízeních tzv. odúmrť státu a jedná za stát i ve správních řízeních, zejména stavebních, týkajících se majetku v příslušnosti Úřadu hospodařit s ním. [10]
2.1.2 Informační podpora Při dosavadním rozměru agend a stále se rozrůstajícím majetku je pro Úřad nezbytná odpovídající informační a komunikační opora, která zajistí plynulý chod nakládání s majetkem státu. Pro usnadnění práce a lepší přehlednost začal Úřad od roku 2006 využívat dva vzájemně propojené informační systémy:
ISMS – Informační systém o majetku státu a
ISSSL – Informační systém spisové služby.
Hlavním informačním systémem je ISMS, který řídí agendy právních jednání a správu majetku státu. V tomto systému je možnost vyhledávat a evidovat majetek státu. Zachycuje hospodaření s majetkem od jeho nabytí až po jeho realizaci. Společně s ISMS byl spuštěn informační systém ISSSL, který řídí všechny přijaté a odchozí písemnosti spolu se schvalovacími procesy. Po přijetí veškerých písemností Úřadem jsou dokumenty naskenovány, vloženy do systému a elektronicky popřípadě fyzicky rozeslány k vyřízení příslušným zaměstnancům Úřadu. Tento systém usnadňuje dohledání předmětných dokumentů, umožňuje zrychlení evidence spisů s možností zpětné kontroly. Sjednocením obou systémů je možno připojit ke konkrétnímu majetku dokumenty a spisy se k němu vztahující. Veškeré informační systémy jsou průběžně rozvíjeny v návaznosti na změny legislativy a nově vznikající potřeby Úřadu. [7]
25
2.2 Postup při nakládání s majetkem Následující postup popisuje činnost v rámci Územního pracoviště Brno a jeho organizační součásti - odboru Odloučeného pracoviště Jihlava. Pro lepší znázornění postupu jsem zvolila diagram, na kterém zachycuji všechny potřebné kroky k realizaci majetku.
Obr. 1 Hlavní kroky při postupu realizace majetku (Vlastní zpracování dle vnitřních dokumentů Úřadu)
Výběr nemovitosti k nakládání Nemovitost určená k nakládání je vybrána buď referentem Úřadu, který tuto nemovitost vybral na základě místního šetření, anebo podáním žádosti zájemce o určitý druh nemovitého majetku.
26
Zajištění nabývacích listin, restituce V souvislosti s majetkoprávním šetřením předmětné nemovitosti Úřad požádá státní okresní archívy, pozemkové úřady a katastrální úřad o zaslání listin k bližší identifikaci nemovitosti. Jedná se o tzv. nabývací titul, na základě kterého přešla předmětná nemovitost do vlastnictví státu. Důležité je tzv. rozhodné období. Pokud stát nabyl majetek v období 25. 2. 1948 – 31. 12. 1989 je nutné prověřit u příslušného Pozemkového úřadu, zda nebyl na majetek uplatněn restituční nárok. Dále je nezbytné vyloučit eventuální historické vlastnictví obce dle zákona č. 172/1991 Sb. a respektovat dočasné omezení v nakládání s bývalým majetkem církve. Výjimkou je v případě církve pouze převod majetku na původního vlastníka. Prověření příslušnosti Příslušnost hospodařit s majetkem státu je zjišťována na základě oslovování všech potřebných subjektů. V případě nečinnosti oslovených subjektů Úřad může zaslat urgenci oslovovanému i jemu nadřízenému orgánu. Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku Základní podmínkou pro převod majetku organizačních složek státu nebo státních organizací do vlastnictví právnické či fyzické osoby je trvalá nepotřebnost majetku pro výkon činností a poslání příslušných organizačních složek státu. Nepotřebnost majetku pro stát je vydaná Úřadem v případě, že majetek:
Přesahuje potřeby vlastního úřadu nebo příslušné oslovené OSS nebo SO,
přestalo být ve veřejném zájmu jeho ponechání státu,
není dohledán, jeho technické a funkční vlastnosti zastarávají, nebo je u něj zřejmá nepřiměřená nákladovost užívání.
Úřad vystavuje tzv. „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“ na základě zajištěných a ověřených nabývacích titulů a po negativních stanoviscích oslovených OSS písemně je podepsáno příslušným ředitelem podle úrovně jeho kompetencí. Nabídka nemovitosti organizačním složkám státu a státním organizacím Jedná se o prověření daného majetku, zda o něj nemají zájem další OSS nebo SO tzv. širší nabídka. Po zjištění nezájmu ostatních OSS nebo SO je možno tento majetek převést na příslušnou právnickou či fyzickou osobu. Širší nabídka se neprovádí 27
v případech, kde je z povahy nabízené věci zřejmé, že organizační složky ani státní organizace nemohou majetek ke své činnosti potřebovat. Zpracování záměru realizace Úřad zpracuje záměr realizace a předloží ho k odsouhlasení na územním pracovišti. V případě, že se bude záměr týkat přímého prodeje, vyhlášení výběrového řízení nebo bezúplatného převodu předem určenému zájemci, rozhoduje o návrhu záměru Komise pro nakládání s majetkem na ústředí v Praze. Po schválení záměru komisí může Úřad přejít k další fázi realizaci záměru. Realizace záměru a příprava dokumentace Realizace záměru se uskutečňuje na základě schválení záměru. Záměr musí obsahovat zejména způsob realizace. V případě prodeje je nezbytné stanovit cenu znaleckým posudkem (výpočtově administrativní cenu a cenu tržní zjištěnou porovnávací metodou – vždy je výchozí cenou pro další postup cena vyšší). Dále je potřeba zajistit veškerou potřebnou dokumentaci pro přípravu návrhu smlouvy. Smluvní dokument je schválen na základě návrhu odloučeného pracoviště v závislosti na stanovené kupní ceně příslušným územním pracovištěm nebo ústředím Úřadu. Podpisy oprávněných osob Po prověření validity podkladů pro vytvoření smluvního dokumentu právním auditem je předložen
k podpisu
protistraně.
Po
podpisu
dokumentu
přejímací
stranou
(nabyvatelem) je smluvní dokument znovu ověřen právním auditorem, zda nedošlo k modifikaci a předán k podpisu kompetentní osobě na straně Úřadu. V příslušném počtu výtisků je zpět navrácen přejímající straně. Zápis do katastru nemovitostí Společně se smluvním dokumentem podepsaným oběma stranami je přejímající vyzván, aby uhradil předepsanou pohledávku v případě úplatného převodu. U bezúplatného převodu tato podmínka odpadá. Po úhradě pohledávky je Úřadem podán návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí.
28
2.3 Nakládání s majetkem státu Jednou z hlavních činností Úřadu je realizace nepotřebného majetku státu. Pro svou práci jsem zvolila tři typické způsoby nakládání s nemovitým majetkem státu. V prvním případě se zabývám nakládáním s majetkem obce Oslavička mezi organizačními složkami státu, ve druhém případě prodejem majetku do vlastnictví nestátní právnické osoby v obci Jihlava. U posledního případu se zaměřím na bezúplatný převod pozemků pod místní komunikací do vlastnictví obce Volevčice.
2.3.1 Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu V rámci majetkoprávních úkonů je možnost rozdělit realizace majetku do dvou skupin:
Bez změny vlastnického práva – majetek stále zůstává vlastnictvím České republiky a
se změnou vlastnického práva – odstátnění majetku.
Specifické pro realizaci majetku bez změny vlastnického práva je, že se jedná o převod práva nebo příslušnosti hospodařit s majetkem státu mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi. Při převodu příslušnosti jsou rozlišovány tyto vztahy: [1]
Nakládání s majetkem státu mezi organizačními složkami navzájem,
nakládání s majetkem státu mezi organizačními složkami a státními organizacemi,
nakládání s majetkem státu mezi státními organizacemi navzájem.
Vymezením vztahů lze snadno určit, o jaký typ smluvního dokumentu se bude jednat. V prvním případě je zřejmé, že nejde o právní vztah, ale o vztah majetkově správní uvnitř subjektu, pro který je typickým smluvním typem „zápis“. Představuje specifickou dohodu zřízenou na základě zápisu, kterou nelze vymáhat soudně, ale lze vynutit plnění zápisu. Tato forma se uplatňuje spíše u nakládání s movitými věcmi nebo u jiných majetkových hodnot.
29
Další dva případy nakládání s majetkem státu jsou uzavírány na základě smlouvy o převodu příslušnosti. Zápis i smlouva jsou si povahově velmi blízké, a proto oba typy musí obsahovat základní informace, jako jsou: [1]
Názvy zúčastněných organizačních složek státu,
sídlo a identifikační číslo,
jméno, příjmení a funkce příslušných osob, které jsou oprávněny zápis provést.
Převod příslušnosti práva hospodařit s majetkem státu mezi organizačními složkami státu – případ č. 1 Následujícím typem případu převodu majetku státu je převod nemovitostí mezi organizačními složkami, kdy jde o převod příslušnosti práva hospodařit s majetkem státu mezi organizačními složkami do práva hospodařit nové (oprávněné) OSS. Toto se realizuje prostřednictvím smlouvy o převodu a případem popisujícím tuto skutečnost se budu dále zabývat. V tomto případě se jedná o převod tří pozemků resp. pozemkových parcel v katastrálním území Oslavička, okres Třebíč, vedených jako druh pozemku vodní plocha, jehož způsob využití je koryto vodního toku přirozené nebo upravené. Na pozemcích se nachází vodní tok Oslavička, který je vedený na listu vlastnictví č. 60000 pro ČR – ÚZSVM. Z podstaty věci (jde o vodní tok) je pravděpodobné, že by tyto pozemky měly být obhospodařovány jinou organizační složkou státu a to buď Povodím Moravy (dříve Zemědělská vodohospodářská správa) nebo Lesy ČR, s. p. Časový sled 1a)
09. 05. 2007
provedení identifikace pozemků zasláním žádosti KP Velké
Meziříčí 17. 05. 2007 1b) 22. 08. 2007
1c)
přijetí výpisu z KN – k. ú. Oslavička zaslání žádosti KP Velké Meziříčí o vyhotovení nabývacích listin
11. 09. 2007
přijetí nabývacích listin od KP Velké Meziříčí
14. 09. 2007
zaslání žádosti Pozemkovému úřadu Třebíč zda nebyl uplatněn
restituční nárok 30
20. 09. 2007
přijetí
vyjádření
Pozemkového
úřadu
Třebíč
k uplatnění
restitučního nároku 1d) 27. 09. 2007
zaslání žádosti ZVHS o vyjádření k převzetí příslušnosti
hospodařit s pozemky v k.ú. Oslavička 08. 10. 2007
přijetí vyjádření od ZVHS k nabídce převodu pozemků v k. ú.
Oslavička 10. 10. 2007
zaslání žádosti o převodu pozemků v k. ú. Oslavička na
organizaci Lesy ČR, s. p. 07. 02. 2008
zaslání urgence organizaci Lesy ČR, s. p. o vyjádření se
k převzetí pozemků v k. ú. Oslavička 18. 02. 2008
přijetí vyjádření k nabídce převodu pozemků v k. ú. Oslavička
1e)
18. 02. 2008
vyjádření OP Třebíč o nepotřebnosti majetku
1f)
22. 02. 2008
určení správce drobných toků v k. ú. Oslavička
26. 02. 2008
zaslání žádosti KP Velké Meziříčí o vyhotovení seznamu
z pozemkové knihy pro obec a k. ú. Oslavička 10. 03. 2008
přijetí výpisu z pozemkové knihy – k. ú. Oslavička
16. 04. 2008
zaslání žádosti KP Velké Meziříčí o vyhotovení smlouvy o zřízení
věcného břemene
1g)
06. 05. 2008
přijetí požadované smlouvy o zřízení věcného břemene
21. 05. 2008
zaslání návrhu smlouvy o převodu příslušnosti hospodařit
s majetkem státu do práva hospodařit s majetkem státu ke schválení na ÚP Brno po odsouhlasení na OP Třebíč 15. 08. 2008
schválení návrhu smlouvy na ÚP Brno a zpětné zaslání na OP
Třebíč 1h) 01. 09. 2008
zaslání smlouvy o převodu příslušnosti hospodařit s majetkem
státu k podpisu na Lesy ČR, s. p. 10. 09. 2008
přijetí podepsané smlouvy na OP Třebíč 31
17. 09. 2008
odeslání smlouvy o převodu příslušnosti hospodařit s majetkem
státu mezi ÚZSVM a Lesy ČR, s. p. k podepsání ředitelce ÚP Brno po zajištění podpisu ředitele OP Třebíč 26. 9. 2008
přijetí podepsané smlouvy od ÚP Brno o převodu příslušnosti
hospodařit s majetkem státu do práva hospodařit s majetkem státu Lesům ČR, s. p. a následné poslání organizaci Lesy ČR, s. p. 1i)
14. 10. 2008
podán OP Třebíč návrh na vklad do katastru nemovitostí
Specifikace jednotlivých kroků postupu realizace majetku V rámci vlastního šetření referent OP Třebíč zažádá o vyhotovení částečných výpisů a snímků katastrálních map všech pozemkových parcel spadajících pod KP Velké Meziříčí a vedených jako druh pozemku vodní plocha. Tyto výpisy z katastru nemovitostí poslouží OP Třebíč k identifikaci pozemků, viz 1a). Po zmíněné identifikaci pozemků nacházejících se v k. ú. Oslavička, žádá referent o vyhotovení nabývacích listin týkajících se předmětných pozemků. K těmto listinám zejména patří:
Výpis z listu vlastnictví,
kopie katastrální mapy,
nabývací listiny,
geometrické plány,
srovnávací sestavení parcel.
V rámci majetkoprávního šetření bylo zjištěno, že Česká republika je vlastníkem dotčených pozemků dle ustanovení § 147 a § 149 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava ČR, viz 1b). V souvislosti se získáváním nabývacích listin OP Třebíč dále zjišťuje u Pozemkového úřadu Třebíč, zda na předmětné pozemky, byl uplatněn restituční nárok. Podle vyjádření Pozemkového úřadu Třebíč nebyl uplatněn restituční nárok ani nebylo vedeno restituční řízení ve vztahu k předmětným nemovitostem dle jiných restitučních zákonů či probíhal soudní spor, viz 1c). Jelikož na předmětných pozemcích je situován vodní tok „Oslavička“, je pravděpodobné, že by tyto pozemkové parcely měly být obhospodařovány jinou organizační složkou státu. Nabízí se buď Povodí Moravy v minulosti Zemědělská vodohospodářská správa, nebo organizace Lesy ČR, s. p., které mají k těmto 32
nemovitostem nejblíže. Vzhledem k této skutečnosti žádá OP Třebíč v rámci majetkoprávního šetření o vyjádření, zda předmětné pozemky v k. ú. Oslavička patří do správy ZHVS a mají zájem tyto pozemky převzít do své příslušnosti hospodařit. Oslovená ZHVS vyjádřila nezájem převzít příslušnost hospodaření k předmětným pozemkům a specifikovala správcem vodního toku „Oslavička“ organizaci Lesy ČR, s. p. OP Třebíč na základě tohoto zjištění žádá organizaci Lesy ČR, s. p. o vyjádření k převzetí příslušnosti hospodaření k pozemkům v k. ú. Oslavička. Jelikož od oprávněné organizace Lesy ČR, s. p. nebylo doručeno doposud žádné vyjádření, bylo nutností zaslat na adresu organizace urgenci, viz 1d). Po odeslání zmíněné urgence vyjádřila organizace Lesy ČR, s. p. svůj zájem převzít pozemky do správy. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné pozemky Úřad žádným způsobem nevyužívá a uvedený majetek přesahuje potřeby Úřadu, byl uznán majetek za nepotřebný. Dokládajícím dokumentem je vydání tzv. „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“ ředitelem OP Třebíč, viz 1e). OP Třebíč v rámci opatření potřebné dokumentace v průběhu šetření zjišťuje dále eventuální zatížení nemovitosti věcným břemenem. Předmětné pozemky jsou zatíženy věcným břemenem, které umožňuje oprávněné místní společnosti zřizovat, provozovat, udržovat a upravovat podzemní vedení telekomunikační sítě. Smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavřena mezi místní společností a bývalým Okresním úřadem Třebíč. Součástí smlouvy je geometrický plán s vyznačením rozsahu věcného břemene. Práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene Oprávněná společnost má povinnost:
Oznámit každý vstup na předmětné pozemky vlastníkovi nemovitosti,
šetřit co nejvíce majetek a uvést ho bez zbytečného odkladu po provedení prací na telekomunikaci do původního nebo náležitého stavu.
Oznámení musí být vždy provedeno písemně a doručeno vlastníkovi nemovitosti. Vlastník pozemků má povinnost:
Strpět výkon věcného břemene,
v případě stavebních prací a výkopů, který by mohly ohrozit podzemní vedení telekomunikační sítě, musí oprávněná společnost souhlasit,
33
nevysazovat trvalé porosty v ochranném pásmu.
Obě strany se dohodly na obligatorní jednorázové úhradě za zřízení věcného břemene od oprávněné společnosti, která zahrnuje právo na pojíždění podél trasy vedení telekomunikační sítě a příjezd k ní. Smlouva o zřízení věcného břemene je uzavřena podpisem smlouvy oprávněné společnosti a vlastníka nemovitosti a po úhradě vypočtené finanční částky je vložena do katastru nemovitostí. Součástí zajišťovaných dokumentů je sdělení ve věci historie právního nástupnictví nabývajícího subjektu. V době vyřizování převodu bylo nutné respektovat potřebu vydání předběžného souhlasu Ministerstvem zemědělství k nakládání s lesy ve vlastnictví státu, který představuje schválení záměru OP Třebíč k převodu příslušnosti hospodařit s lesy ve vlastnictví státu do práva hospodařit státnímu podniku Lesy ČR, s. p. Tento souhlas byl potřebný pro tento případ v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů ke dni 31. 12. 2002, viz 1f). Po prověření všech nabývacích listin předloží referent návrh smlouvy o převodu příslušnosti k odsouhlasení OP Třebíč a ke schválení na ÚP Brno, ze kterého je zaslán zpět na OP Třebíč, viz 1g). Poté příslušný referent OP Třebíč zašle všechna potřebná vyhotovení smlouvy organizaci Lesy ČR, s. p. a požádá o podepsání a následné vrácení všech vyhotovení, aby je mohl zaslat k auditu a k podpisu na ÚP Brno. Výstupem je oboustranně parafovaná smlouva, kterou se převádí příslušnost hospodařit s majetkem státu z Úřadu do práva hospodařit pro Lesy ČR, s. p., viz 1h). Vzhledem k tomu, že se tento převod realizuje bezúplatně, musí být pro potřeby účetní evidence jak Úřadu, tak organizace Lesy ČR, s. p. vyčíslena účetní hodnota převáděného majetku. Konečnou fází převodu je zaslání návrhu OP Třebíč na záznam do katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu Třebíč, viz 1i). Vlastní komentář V době řešení případu existoval samostatný odbor Odloučené pracoviště Třebíč, který byl později transformován na referát Třebíč a ke dni 1. 2. 2011 byl zrušen. Veškerá agenda tohoto pracoviště přešla na odbor Odloučené pracoviště Jihlava. Dále s ohledem na obsah připojených listin bylo zjištěno, že se nejedná o historický majetek obce. Nabídka organizačním složkám státu v tomto případě nebyla provedena, jelikož na pozemku se nachází vodní tok ve správě organizace Lesy ČR, s. p., která měla od
34
začátku zájem o převzetí pozemků do práva hospodařit. Žádný jiný subjekt o nemovitosti kromě žadatele neprojevil zájem. Ocenění předmětných pozemků znaleckým posudkem zpracováno nebylo s ohledem na typ právního úkonu - převod příslušnosti hospodařit s majetkem státu do práva hospodařit s majetkem státu. Při vyřizování převodu nebylo zapotřebí schválení záměru na ÚP Brno / ÚP Praha (ústředí), odsouhlasení záměru proběhlo na základě vydání předběžného souhlasu Ministerstvem zemědělství. Ostatní fáze byly schváleny v rámci ÚP Brno. Po průzkumu předmětných listin konstatuji, že doba realizace majetku formou převodu příslušnosti hospodařit byla 1 rok a měsíc.
2.3.2 Prodej nemovitého majetku státu V této kapitole o dalším způsobu nakládání s majetkem státu nejprve objasním převod se změnou vlastnického práva – odstátnění majetku. Tento převod může být realizován formou bezúplatného převodu nebo úplatného převodu. Při úplatném převodu nemovitosti je uzavírána kupní smlouva. Zmíněná smlouva smí být uzavřena na základě dvou možných způsobů:
Z důvodu přímého prodeje nemovitosti,
po zjištění kupujícího proběhlým výběrovým řízením.
Uzavření kupní smlouvy přímým prodejem nemovitosti připadá v úvahu, pakliže je vybraný zájemce objektivně jediným možným kupcem. Obvykle je to v těchto situacích:
Vybraná osoba je zároveň spoluvlastníkem nemovitosti.
Vybraná osoba je vlastníkem pozemku pod stavbou, která je předmětem realizace.
Vybraná osoba vlastní stavbu na předmětném pozemku realizace.
Nemovitost určená k prodeji se nachází v prostorách vybrané osoby.
U nemovitosti určené k prodeji nelze objektivně očekávat zájem ze strany jiných osob.
Z důvodů vysokých nákladů spojených se zajištěním péče a rizik o majetek je v zájmu Úřadu uskutečnit realizaci majetku v co nejkratším čase. [1]
35
V okamžiku kdy se nemovitý majetek stane pro Úřad nepotřebný a nejeví o něj zájem ani organizační složky státu a státní organizace, je tento majetek nabídnut nestátním právnickým a fyzickým osobám převodem za úplatu formou výběrového řízení. V případě č. 2, který dále popisuji, probíhá zjišťování potenciálních zájemců právě formou výběrového řízení. Úplatný převod formou výběrového řízení s kritériem nejvyšší nabídkové ceny – případ č. 2 Pozemek vedený jako druh ostatní plocha se nachází v katastrálním území Jihlava a je zapsán na listu vlastnictví č. 60000. Dotčený pozemek vznikl oddělením z pozemku ve zjednodušené evidenci. Pozemek byl za celou dobu své existence několikrát majetkově převeden v pozemkové knize a přečíslován. Nakonec byl geometrickým plánem vytvořen nový pozemek a části tohoto pozemku byly číselně oparcelovány. V době realizace je pozemek nacházející se na okraji města Jihlava v průmyslové zóně neužívaný a neudržovaný. Časový sled 2a)
03. 11. 2004
přijetí žádosti od zájemce č. 1 o odkoupení pozemku v k. ú.
Jihlava 05. 11. 2004 2b) 05. 11. 2004
2c)
zaslání odpovědi na žádost o odkoupení pozemku v k. ú. Jihlava zaslání žádosti na KP Jihlava o vyhotovení nabývacích listin
08. 11. 2004
záznam o provedení místního šetření formou telefonátu
29. 11. 2004
přijaté nabývací listiny od KP Jihlava
06. 01. 2005
záznam o provedení místního šetření
07. 01. 2005
záznam o provedení místního šetření
12. 01. 2005
zaslání žádosti na KP Jihlava za účelem výpis z KN
21. 01. 2005
přijetí výpisu z KN
24. 01. 2005
zaslání
žádosti
Pozemkovému
úřadu
Jihlava
o vyjádření
restitučního nároku na předmětný pozemek 31. 01. 2005
přijetí vyjádření o restitučním nároku 36
2d) 07. 03. 2005
přijetí žádosti od zájemce č. 2 o odkoupení pozemku v k. ú.
Jihlava 08. 03. 2005
zaslání odpovědi na žádost zájemce č. 2
2e)
25. 03. 2005
vydání Úřadu rozhodnutí o nepotřebnosti majetku
2f)
11. 04. 2005
nabídnutí nepotřebného majetku OSS – OSSZ Jihlava, FÚ
Jihlava, Okresní soud Jihlava, KP Jihlava 2g)
02. 05. 2005
ocenění pozemku znaleckým posudkem – stanovení ceny
pozemku pro případný odprodej 2h) 30. 08. 2005
předložení návrhu výběrového řízení k posouzení právnímu
zástupci a ke schválení řediteli OP Jihlava 30. 08. 2005
vyhlášení výběrového řízení (vyvěšení na www stránkách Úřadu;
žádost o vyvěšení oznámení o výběrovém řízení; vyhlášení, oznámení, podmínky VŘ; typová kupní smlouva pro informaci uchazeče ve výběrovém řízení; prohlášení účastníka výběrového řízení; objednávka zveřejnění inzerátu) 01. 09. 2005
informování zájemce č. 1 a č. 2 Úřadem o vyhlášení výběrového
řízení
2i)
16. 09. 2005
přijetí nabídky zájemcem č. 3 do výběrového řízení
04. 10. 2005
přijetí nabídky zájemcem č. 2 do výběrového řízení
13. 10. 2005
vybrání nejvhodnější nabídky komisí pro vyhodnocení nabídek
podaných do výběrového řízení 19. 10. 2005
rozhodnutí o závěrech Komise pro vyhodnocení nabídek a
potvrzení ředitelem OP Jihlava nejvhodnější nabídky v rámci výběrového řízení
2j)
19. 10. 2005
zaslání sdělení o rozhodnutí výběrového řízení zájemci č. 3
19. 10. 2005
zaslání sdělení o rozhodnutí výběrového řízení zájemci č. 2
04. 11. 2005
předložení návrhu kupní smlouvy k posouzení právnímu zástupci
a ke schválení řediteli OP Jihlava 29. 11. 2005
schválení kupní smlouvy ředitelem OP Jihlava 37
2k) 01. 12. 2005
podepsání kupní smlouvy zájemcem č. 2 a zaslání smlouvy na OP
Jihlava
2l)
08. 02. 2006
podepsání kupní smlouvy OP Jihlava
22. 02. 2006
zaslání sdělení zájemci č. 2, aby zaplatil dohodnutou kupní cenu
13. 03. 2006
zaplacení dohodnuté kupní ceny zájemcem č. 2
2m) 20. 03. 2006
zaslání návrhu referentem OP Jihlava na KP Jihlava na zahájení
řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí Specifikace jednotlivých kroků postupu realizace majetku Podnětem pro zahájení majetkoprávního šetření je v tomto případě přijetí žádosti od zájemce o odkoupení pozemku pro účel výstavby nového areálu pro svou činnost. Zájemce k žádosti připojil i kopii katastrální mapy a ortofotomapy pro lepší identifikaci pozemku. Příslušný referent OP Jihlava vyrozumí zájemce o zaevidování jeho žádosti a nadále ho bude informovat o průběhu majetkoprávního šetření, viz 2a). V rámci prověřování vlastnictví referent OP Jihlava zažádá na KP Jihlava o vyhotovení nabývacích listin. Po důkladném prověřování bylo zjištěno, že původní pozemky byly připsány do vlastnictví panu a paní Novákovým, každému ideální polovina. Po konfiskaci jejich majetku dle dekretu č. 12/45 Sb. byl tento pozemek přidělen manželům panu a paní Hruškovým, každému ideální polovina, kteří se Prohlášením ze dne 8. 12. 1948 vzdali tohoto přídělu ve prospěch Československého státu – Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství. Zmíněné prohlášení je platným nabývacím titulem usvědčujícím vlastnictví státu. Dále je provedeno referentem OP Jihlava i místní šetření týkající se inženýrských sítí města Jihlava, ve kterém je zjištěno, že město Jihlava nevlastní ani nespravuje na dotčených pozemcích inženýrské sítě, viz 2b). Referent OP Jihlava dále žádá Pozemkový úřad Jihlava o vyjádření, zda byl na předmětný pozemek uplatněn restituční nárok. V tomto případě nebyl, viz 2c). OP Jihlava zaznamenalo přijetí další žádosti o odkoupení pozemku v k. ú. Jihlava od zájemce č. 2 a jako u prvního zájemce byla jeho žádost stejným postupem zaevidována a odbor bude zájemce dále o průběhu šetření informovat, viz 2d). Jelikož je pro Úřad tento majetek ve smyslu § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb. dále nepotřebný, bylo na dotčené pozemky vydáno dne 25. 3. 2005 tzv. „ Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, viz 2e). U majetku je provedena tzv. širší nabídka, kdy je nepotřebný majetek nabízen 38
organizačním složkám státu. V tomto případě byl majetek nabídnut organizačním složkám státu, např.: Okresní správa sociálního zabezpečení Jihlava, Finanční úřad Jihlava, Okresní soud a Katastrální pracoviště Jihlava. Žádná z výše uvedených organizačních složek státu neprojevila o nabízený majetek zájem, viz 2f). Pozemek je oceněn na základě znaleckého posudku. Znalec stanový administrativní cenu i cenu v místě a čase obvyklou předmětného pozemku. Administrativní cena je vypočtena podle cenového předpisu platného k datu podání znaleckého posudku a řídí se ustanovením zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Cena obvyklá (tržní, obecná) je cena nemovitosti, za kterou by bylo možné konkrétní nemovitost na daném místě a v daném čase za běžných podmínek prodat. Tato cena je stanovena na základě srovnání s nedávno uskutečněnými prodeji obdobných nemovitostí v místních realitních kancelářích. Jedná se o minimální cenu, kterou může Úřad zvýšit, ale ne snížit, viz 2g). V současné době je nutností ještě před vyhlášením výběrového řízení předložit návrh výběrového řízení posouzený právním zástupcem a odsouhlasený ředitelem OP Jihlava k posouzení a schválení na ÚP Brno a Komisi pro nakládání s majetkem na ÚP Praha (ústředí). Po schválení vše kompetentních osob je zpět návrh výběrového řízení vrácen OP Jihlava. Takto by se obecně postupovalo nyní – tj. v době vypracování práce, ale jelikož předmětný pozemek ve vlastnictví státu byl v době vyřizování úplatně prodáván za účelem výstavby, platilo schválení právním zástupcem a ředitelem OP Jihlava. Vyhlášením výběrového řízení odbor zjistí další potencionální zájemce a zároveň i informuje původní zájemce, kteří se ucházejí o předmětný pozemek. Na základě rozhodnutí ředitele OP Jihlava využít zjištění zájemců o koupi nemovitosti touto cestou, by se měl odbor řídit hlavními podmínkami výběrového řízení pro úspěšný prodej nemovitého majetku. Hlavní podmínky výběrového řízení Výběrového řízení se mohou účastnit fyzické osoby starší 18 let způsobilé k právním úkonům nebo právnické osoby. 1. Minimální nabízená cena je stanovena Úřadem nebo je určena cena dle znaleckého posudku jako cena v daném místě a čase prodeje obvyklá. 2. Výběrové řízení je vyhlášeno příslušným územním pracovištěm nebo odloučeným pracovištěm na základě zveřejnění Oznámení o výběrovém řízení například:
V místním, regionálním nebo celostátním tisku v podobě inzerátu, 39
na úřední desce v místě příslušného územního pracoviště a odloučeného pracoviště,
na webových stránkách Úřadu,
na vybraných realitních internetových portálech,
na úřední desce příslušného obecního úřadu v místě lokalizace prodávaného majetku,
přímo na prodávané nemovitosti.
3. Bližší informace o nabízeném nemovitém majetku jsou poskytnuty osobám, které projeví zájem a mohou je najít v odkazu, který je umístěn v oznámení nebo se účastnit minimálně dvou na místě realizovaných setkání s odpovědným referentem Úřadu. 4. Důležitým dokumentem, který účastník výběrového řízení obdrží je Prohlášení účastníka výběrového řízení, bez jehož vyplnění a odevzdání nebude nabídka účastníka do výběrového řízení akceptována. 5. Nabídka učiněná zájemcem musí obsahovat:
U fyzických osob jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, adresu pro doručování, telefon.
U právnických osob název, sídlo, identifikační číslo, adresu pro doručování, telefon.
Podepsané Prohlášení účastníka výběrového řízení včetně souhlasu s Podmínkami výběrového řízení a kupní smlouvou.
6. Ředitelem příslušného územního pracoviště je stanovena pětičlenná komise tzv. Komise pro otevírání obálek a pověřen příslušný zaměstnanec na shromažďování a kontrolu přijatých nabídek. Všechny došlé obálky musí být neotevřené, řádně očíslovány, zapsány v pořadí a označeny v čase, v jakém byly doručeny. 7. Lhůtou pro doručení obálek s nabídkami je 1 měsíc. Po této době se komise sejde, otevře obálky v pořadí, jak byly doručeny a vyhodnotí nabídky. Otevírání obálek se mohou zúčastnit všichni, kdo doloží podání nabídky. V současné době je již obvykle vyžadováno i složení finanční kauce ve výši 10 % vyhlášené minimální kupní ceny jako podmínka k připuštění účasti ve výběrovém řízení. Potvrzení finanční účtárny Úřadu o složení této kauce je nezbytnou podmínkou k splnění požadovaných kritérií účasti.
40
8. Komise ukončí otevírání obálek vyhotovením a podpisem příslušného protokolu, na jehož základě rozhodne ředitel příslušného územního pracoviště o výsledku výběrového řízení. Součástí podmínek je i možnost vyhlašovatele výběrové řízení zcela zrušit. 9. Nejpozději do 5 pracovních dnů od otevření obálek vyrozumí Úřad písemně všechny účastníky výběrového řízení o jeho výsledku. Vítěznému uchazeči je navíc zaslán s tímto oznámením návrh kupní smlouvy k podpisu. 10. Do 30 dnů od podpisu a přijetí smlouvy Úřadem je zajištěn podpis z jeho strany. Celkem byly přijaty dvě nabídky do výběrového řízení, viz 2h). Komise pro vyhodnocení nabídek podaných do výběrového řízení je pověřena držet se jediného kritéria stanovující výši nabízené kupní ceny a vybrat nejvyšší možnou nabídku. Pro potvrzení nejvhodnější nabídky v rámci výběrového řízení je vydáno Rozhodnutí o závěrech Komise pro vyhodnocení nabídek. Současně jsou o rozhodnutí informováni zájemci, viz 2i). Po vydání závěru Komise pro vyhodnocení nabídek je předložen návrh kupní smlouvy k posouzení právnímu zástupci a ke schválení řediteli OP Jihlava, viz 2j). Následuje podepsání kupní smlouvy vybraným zájemcem a zaslání kupní smlouvy na OP Jihlava, viz 2k). Poté co je kupní smlouva doručena na OP Jihlava je zájemce vyrozuměn, aby zaplatil dohodnutou kupní cenu, viz 2l). Po zaplacení dohodnuté kupní ceny zájemcem je zaslán návrh na KP Jihlava na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, viz 2m). Vlastní komentář: Pokud by byl tento převod řešen v dnešní době, musel by záměr výběrového řízení projít schvalovacím řízením na OP Jihlava, poté by byl zaslán ke schválení na ÚP Brno a z ÚP Brno by putoval ke schválení Komisí pro nakládání s majetkem na ústředí v Praze. Dále schválení kupní smlouvy a schválení podpisů kupní smlouvy je v kompetencích nejen příslušného odloučeného pracoviště, ale i příslušného územního pracoviště, tudíž by oba dokumenty musely projít nejprve schvalováním na OP Jihlava a poté odsouhlasením na ÚP Brno. Při řešení převodu byl majetek nabídnut OSS i bylo využito ocenění znaleckým posudkem. Převod (prodej) tohoto vybraného státního majetku na základě zjištění zájemce prostřednictvím výběrového řízení trval 2 a půl roku.
41
2.3.3 Převody vlastnictví Druhým výše zmíněným typem odstátnění majetku je bezúplatný převod nemovitosti. Bezúplatný převod nemovitosti je realizován pouze:
z důvodu hospodárnosti
z důvodu veřejného zájmu
Bezúplatný převod nemovitosti z důvodu hospodárnosti je prováděn pouze za podmínek, že o danou nemovitost neprojeví zájem žádná organizační složka státu ani státní organizace a na základě zjištění, že náklady na likvidaci nemovitosti jednoznačně převyšují náklady spojené s převodem. Typickým příkladem převodu z důvodu hospodárnosti jsou demolice a likvidace staveb. [1] V případě převodu z hlediska veřejného zájmu je důvod tohoto bezúplatného převodu důkladně přezkoumáván. Žádný právní předpis přímo nedefinuje pojem veřejný zájem, proto se Úřad řídí rozhodnutím Nejvyššího soudu a považuje za veřejný zájem činnost vykonávanou daným subjektem za účelem uspokojení potřeb lidí, zvláště pak obyvatel obce, s nepředpokládaným obohacením. Příznačné pro zajištění veřejného zájmu ve smlouvách o bezúplatném převodu jsou omezující podmínky nakládání pro nabyvatele (obvykle 10 – 25 let zachování charakteru převáděné nemovitosti nebo její nezcizení). Bezúplatný převod nemovitosti z důvodu veřejného zájmu – případ č. 3 Typickým příkladem bezúplatného převodu ve veřejném zájmu je převod pozemku pod tělesy komunikací, jejichž správcem jsou obce nebo kraje. Časový sled 3a)
02. 02. 2010
za účelem identifikace pozemků zaslána žádost na Obecní úřad
Volevčice 02. 02. 2010
za účelem identifikace pozemků zaslána žádost na obec Volevčice
09. 02. 2010
přijetí odpovědi obce Volevčice s následnou žádostí o bezúplatný
převod pozemků do vlastnictví obce 3b) 15. 02. 2010 16. 03. 2010
zaslání žádosti o vyhotovení nabývacích listin na KP Telč přijetí nabývacích listin od KP Telč 42
3c)
17. 03. 2010
přijetí výpisu z KN pro k. ú. Volevčice
19. 03. 2010
zaslání žádosti na Pozemkový úřad Jihlava o vyjádření se
k rozhodnutí o výkupu, na jehož základě přešly pozemky do vlastnictví státu 24. 03. 2010
přijetí hospodářské smlouvy o odevzdání národního majetku do
trvalého užívání 30. 03. 2010
zaslání vyžádaného rozhodnutí o výkupu nemovitostí v k. ú.
Volevčice 31. 03. 2010
přijetí sdělení obce Volevčice a obecního úřadu Volevčice
o pasportu místních komunikací 13. 04. 2010
zaslání žádosti na KP Telč o vyhotovení listin, na jejímž základě
přešly původní pozemky z vlastnictví pana Malého ve formě výkupu do vlastnictví státu 3d) 12. 04. 2010
zaslání žádosti na Pozemkový úřad Jihlava o poskytnutí informací
týkajících se uplatnění restitučního nároku na předmětné pozemky 21. 04. 2010
přijetí rozhodnutí o uplatnění restitučního nároku
07. 05. 2010
přijetí požadovaných listin na základě žádosti zaslané na KP Telč
3e)
08. 07. 2010
rozhodnutí Úřadu o nepotřebnosti majetku státu
3f)
03. 08. 2010
Usnesení obecního zastupitelstva Volevčice o schválení nabytí
pozemků v k. ú. Volevčice do vlastnictví obce Volevčice
3g)
10. 08. 2010
přijetí výpisu RES – obec Volevčice
11. 08. 2010
přijetí částečného výpisu z usnesení obce Volevčice
13. 08. 2010
schválení návrhu smlouvy OP Jihlava o bezúplatném převodu
nemovitostí na obec Volevčice 13. 09. 2010
zaslání smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí k podpisu
obci Volevčice 30. 09. 2010
Usnesení obecního zastupitelstva k. ú. Volevčice a podpis
smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí ze strany Úřadu 43
3h) 14. 10. 2010
podán návrh OP Jihlava na vklad do KN – Volevčice u Telče
Specifikace jednotlivých kroků postupu realizace majetku Prvním krokem Úřadu je zjištění, zda těleso komunikace situované na předmětných pozemcích, které se nacházejí v obci Volevčice je ve vlastnictví obce. Tuto skutečnost zjistí Úřad zasláním žádosti na obec Volevčice. Dále je obec v žádosti dotázána, zda má zájem o bezúplatný převod předmětných pozemků do svého vlastnictví, pokud je výše zmíněné těleso komunikace situované na předmětných pozemcích. Současně je nutné ověřit u Obecního úřadu Volevčice, který je současně i příslušným silničním správním úřadem dle § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, třídu a kategorii komunikace situované na pozemcích v obci Volevčice. V případě zájmu o bezúplatný převod předmětných pozemků obec Volevčice sdělí tuto skutečnost Úřadu, viz 3a). Po projevení zájmu obce Volevčice pokračuje Úřad v majetkoprávním šetření následujícím ověřením, zda majetek státu je skutečně na listu vlastnictví (dále jen „LV“) katastru nemovitostí ÚZSVM zapsán oprávněně. K tomu poslouží zaslání žádosti na Katastrální úřad pro Vysočinu, pracoviště Telč o vyhotovení nabývacích listin, které se skládají z:
Výpisu z katastru nemovitostí,
kopie katastrální mapy,
kopie katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel podle dřívějších pozemkových evidencí,
zpětného srovnávacího sestavení parcel na stav dle pozemkové knihy,
úplného výpisu z pozemkové knihy,
nabývacích titulů, na jejichž základě získal pozemky stát,
geometrického plánu na oddělení předmětných pozemků, pokud byl vyhotovován.
Porovnáním výstupu z KN případně z PK dochází k rekonstrukci historie pozemkové držby k předmětným pozemkům. „Srovnávací sestavení parcel“ tzn. parcela PK (pozemkového katastru) po zaměření a zanesení do katastrální mapy se stává parcelou KN (katastru nemovitostí) je provedeno písemně a graficky, viz 3b). Dále je zjišťována dokladová stránka převodů tj. dotazem na Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Jihlava, kde je rekonstruován průběh majetkových převodů vztahujících se k předmětným pozemkům. Pozemky vznikly z částí původních pozemků zapsaných 44
v pozemkové knize pro k.ú. Volevčice a byly připsány do vlastnictví panu Malému. Pozemky dále přešly do vlastnictví státu na základě Rozhodnutí o výkup dle zákona č. 46/1948 Sb. ze dne 4. 5. 1949, které byly Okresním národním výborem v Třešti vykoupeny a který později zanikl. Veškerá správa pozemků přešla na Okresní národní výbor v Jihlavě. U těchto typů pozemků je obvyklé, že majetek byl odevzdán československým státem do bezplatného trvalého užívání příslušnému Jednotnému zemědělskému družstvu (dále též „JZD“), a proto na základě hospodářské smlouvy o odevzdání národního majetku do trvalého užívání ze dne 23. června 1981 odevzdal Československý stát pozemky do trvalého užívání JZD. Kromě vlastního vlastnictví pozemku je nutné převést i majetkový vztah ke stavbě (těleso komunikace) situované na předmětných pozemcích, která je na příslušném pozemku situována. Příslušným prohlášením se obec Volevčice prokazatelně opírá o „Pasport místních (obecních) komunikací“, viz 3c). Důležitým krokem je zjištění, zda na předmětné pozemky nebyl uplatněn restituční nárok a zda byly vydány do vlastnictví oprávněných osob tj. parcely do roku 1948 ve vlastnictví obce či po roce 1948 byly přiděleny do národní správy. Rozhodnutí, kterým byl v této věci pověřen místní příslušný Pozemkový úřad Jihlava, vůči konkrétním restituentům specifikuje rozsah majetku, který je či není vydán do vlastnictví oprávněných osob. V našem případě na předmětné pozemky restituční nárok vydán nebyl neboť, jak uvádí odůvodnění v rozhodnutí, předmětné pozemky po přechodu vlastnických práv na československý stát byly zastavěny, nebo k nim bylo zřízeno právo osobního užívání, proto tyto pozemky dle § 11, odst. 1, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 93/ 1992 Sb. nelze vydat, viz 3d). Součástí spisu, který se k pozemkové nemovitosti a majetkoprávnímu šetření vede, jsou i kopie listin (notářské zápisy), které dokládají jednotlivé kroky vývoje majetkové držby, avšak v našem případě nejsou pro způsob nakládání rozhodující. Dalším krokem po provedení majetkoprávního šetření, které prokázalo oprávněnost majetkové držby předmětného pozemku státem, je Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku státu ze dne 8. 7. 1010. Toto rozhodnutí specifikuje majetek, který je pro stát nepotřebný s odůvodněním, jak dále bude s majetkem naloženo. Součástí zmíněného rozhodnutí je popis historie nemovitosti, který je formulován v tzv. votu, viz 3e). Na základě odsouhlasení obecního zastupitelstva o nabytí pozemků, dokládá k tomuto souhlasu např. výpis z registru ekonomických subjektů, potvrzení o volbě starosty formou výpisu ze zasedání zastupitelstva obce Volevčice. Toto potvrzení je důležité 45
z důvodu identifikace osoby oprávněné za obec jednat. Před konečným odsouhlasením nabytí majetku státu je toto rozhodnutí ještě s doklady v podobě snímku map z katastru nemovitostí s vyznačením předmětných parcel a fotodokumentací schváleno dle příslušných schvalovacích kompetencí v rámci Úřadu, viz 3f). Po získání veškeré potřebné dokumentace Úřad jako převodce vypracuje obci Volevčice, jako nabyvateli, návrh smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí, jejichž součástí je doložka ve smyslu ustanovení § 41 zákona č. 128/2000 Sb. dokládající veřejné zájmy na převodu pozemku, viz 3g). Po schválení návrhu smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí je následně zaslána smlouva k podpisu obci Volevčice s žádostí o zpětné zaslání. Když je smlouva podepsána oběma stranami Úřad může podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, viz 3h). Vlastní komentář: Obdobně jako v případě č. 1 nebylo při vyřizování převodu zapotřebí schválení záměru na ÚP Brno / ÚP Praha (ústředí), jelikož odsouhlasení záměru proběhlo v rámci OP Jihlava a na základě odsouhlasení obecního zastupitelstva o nabytí pozemků. Následující schvalovací fáze proběhli na OP Jihlava a ÚP Brno. Dále bylo zjištěno, že se nejedná o historický majetek obce, neboť původní pozemky byly ke dni 31. 12. 1949 ve vlastnictví státu. Majetek nebyl nabídnut organizačním složkám státu, neboť pozemky jsou zastavěny tělesem místní komunikace ve vlastnictví obce Volevčice a ze všech okolností případu je tedy zřejmé, že Úřad ani jiná organizační složka státu nebo jiná státní organizace nemůže pozemky potřebovat k výkonu své činnosti. Nemovitost byla oceněna dle účetní evidence, jelikož se jedná o bezúplatný převod, proto není potřeba znaleckého posudku. Realizace tohoto typu bezúplatného převodu trvala přes půl roku.
46
2.4 Rekapitulace a zobecnění postupu schvalování při realizaci majetku Veškeré procesy v postupu při realizaci majetku se řídí vnitřními předpisy ve formě příkazů a metodických pokynů, které Úřad vydává po schválení generálním ředitelem a které se samozřejmě dynamicky vyvíjejí. Postup můžeme rozdělit na část procesů, které nelze ovlivnit a na část procesů, které lze zejména časově ovlivnit a jejichž úpravou by bylo možné zkrátit dobu celkové realizace majetku. Úseky ve kterých je možnost zasáhnout a tím ovlivnit dobu jednotlivých procesů postupu realizace jsou vyznačeny v následujícím obrázku zelenou barvou.
Obr. 2 Koloběh označující ovlivnitelné úseky (Vlastní zpracování dle vnitřních dokumentů Úřadu)
Pro srovnání všech tří případů jsou to tyto části postupu:
Případ č. 1 – záměrem ke schválení je převod příslušnosti, návrh smlouvy o převodu příslušnosti, schválení podpisů smlouvy 47
Případ č. 2 – záměrem ke schválení je zjišťování zájemce výběrovým řízením, návrh kupní smlouvy, schválení podpisů smlouvy
Případ č. 3 – záměrem ke schválení je bezúplatný převod, návrh smlouvy o bezúplatném převodu, schválení podpisů smlouvy
V současné době je schvalovací systém rozdělen do tří fází. První fáze je zaměřena na schvalování záměru realizace majetku, který navrhuje odloučené pracoviště. Schvalování záměru probíhá přímo na odloučeném pracovišti, poté na územním pracovišti a případně také na ústředí Úřadu. Druhá a třetí fáze schvalování smlouvy a podpisů se již uskutečňuje pouze na územním pracovišti. Všechny tyto fáze a jejich popis bude blíže popsán v následujícím textu. Soudobý postup při schvalování v jednotlivých fázích I. FÁZE – SCHVÁLENÍ ZÁMĚRU REALIZACE MAJETKU Pověřený referent OP je povinen zajistit všechny potřebné dokumenty pro zpracování záměru realizace majetku. Návrh záměru na realizaci vloží do informačního systému ISSSL kde je předložen příslušným schvalovatelům. Schvalování na odloučeném pracovišti vykonává:
právní zástupce (pokud byl v jeho organizační struktuře)
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
Po schválení referent OP dokument odešle písemně i elektronicky na ÚP. Schvalování na územním pracovišti vykonává:
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP
Poté je výtah ze spisu odeslán pouze elektronicky na ústředí v Praze. Schvalování na územním pracovišti v Praze (ústředí) vykonává:
Komise pro nakládání s majetkem
48
Po schválení navrhovaného záměru realizace ÚP Praha (ústředí) je spisový dokument elektronicky zaslán zpět referentovi OP. II. FÁZE – SCHVÁLENÍ NÁVRHU SMLOUVY Pověřený referent OP shromáždí veškeré potřebné dokumenty a především návrh smlouvy. Ten vloží do informačního systému ISSSL, kde je předložen příslušným schvalovatelům. Schvalování na odloučeném pracovišti vykonává:
právní zástupce (pokud byl v jeho organizační struktuře)
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
Po schválení OP je spis odeslán písemně i elektronicky na ÚP. Schvalování na územním pracovišti vykonává:
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
Po schválení návrhu smlouvy je spis navrácen písemně i elektronicky zpět referentovi OP, který následně zajistí podpis na smlouvě ze strany příjemce. III. FÁZE – SCHVÁLENÍ PODPISŮ SMLOUVY Pověřený referent OP shromáždí veškeré potřebné dokumenty a podepsanou smlouvu, kterou vloží do informačního systému ISSSL, kde je předložena příslušným schvalovatelům. Schvalování na odloučeném pracovišti vykonává:
právní zástupce (pokud byl v jeho organizační struktuře)
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
Po schválení OP je spis odeslán písemně i elektronicky na ÚP.
49
Schvalování na územním pracovišti vykonává:
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP
Pokud je smlouva podepsána kompetentními osobami na ÚP spis se vrací v písemné i elektronické podobě zpět referentovi OP. Ten vyzve kupujícího o zaplacení kupní ceny. Po zaplacení kupní ceny podá tentýž referent návrh na vklad vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Popis jednotlivých fází schvalovacího řízení První fáze postupu schvalování zahrnuje zpracování veškerých dokumentů referentem OP, který na základě těchto písemností sestaví tzv. votum, ve kterém jsou popsány všechny potřebné kroky při nakládání s předmětným majetkem. Votum je doplněno tzv. průvodkou, která zajišťuje podpisy všech kompetentních osob. V této části schvalovacího řízení ručí za správnost a úplnost spisu právní zástupce, vedoucí oddělení a ředitel OP. Po schválení návrhu na OP je spis předkládán na ÚP. Zde je nejprve překontrolován příslušným referentem znalecký posudek (pokud byl vyhotoven) a navrhovaná kupní cena nemovitosti. Poté je spis opět podroben právnímu auditu, který provádí právník a ředitel odboru Právních služeb. Po důkladné kontrole je spis předložen k odsouhlasení řediteli ÚP, který elektronicky odešle záměr realizace majetku do Komise pro nakládání s majetkem na ústředí v Praze. Pokud komise záměr schválí, je spis zpět odeslán elektronicky na OP. Ve druhé fázi schvalovacího řízení, kdy je referentem OP připraven návrh smlouvy, postupuje tento spis odsouhlasením právního zástupce, vedoucího oddělení Hospodaření s majetkem a ředitele OP. Poté je návrh smlouvy zaslán ke schválení na odbor Právních služeb na ÚP. Zde prochází právním auditem prostřednictvím právníka a ředitele odboru Právních služeb. Po schválení na ÚP je návrh smlouvy navrácen zpět na OP, kde referent vyzve po telefonické nebo písemné domluvě zájemce o předmětnou nemovitost k podpisu smlouvy. Ve třetí fázi schvalování je již smlouva podepsána zájemcem a je odeslána ke konečnému podpisu řediteli ÚP. Nejprve je však schválena opět právním zástupcem, vedoucím oddělení Hospodaření s majetkem a ředitelem OP a musím být ještě naposledy zkontrolována právníkem a ředitelem odboru Právních služeb na ÚP. Jako poslední následuje podpis ředitele ÚP a odsouhlasená smlouva je zaslána na OP. Po převzetí referentem je vyzván 50
zájemce o zaplacení kupní ceny (pokud je požadována). Nakonec je referentem OP dán návrh na vklad do katastru nemovitostí. Myslím si, že dosavadní postup schvalovacího řízení je dosti složitý a časové náročný.
2.5 Návrh racionalizace postupu Největším problémem v současném postupování při realizaci majetku státu je časová náročnost jednotlivých případů. Ta je zapříčiněna především váznoucí komunikací, nedodržováním časových lhůt, zdlouhavým procesem schvalování nebo kompetencemi vedoucích pracovníků. Špatná komunikace uvnitř Úřadu je důsledkem formálního jednání mezi vnitřními útvary Úřadu na místech, kde by stačila pouze neformální vyřizování. Při častějším využívání neformální komunikace uvnitř Úřadu se zamezí prodlevám ve spolupráci a odstraní se veškerá interní sdělení, která nejsou svým významem zásadní. Zaměřím-li se na komunikaci Úřadu s klienty, zde je důležité dodržovat lhůty a celistvost odpovědí. Tyto body jsou ve většině případů nerespektovány a opomíjeny. Tím vzniká ze strany klientů nespokojenost, která vrhá špatné světlo na celý Úřad. Odpovědi by měly být jasné a srozumitelné, aby nevyžadovaly další vysvětlení. Zároveň by se měla dožádanými vnějšími subjekty dodržovat stanovená lhůta 30 dnů na odpověď Úřadu. Řešením problémů v oblasti komunikace a lhůt lze ovlivnit dobu průběhu realizace pouze minimálně. Větší zásahy v oblasti pravomocí ředitelů odloučených pracovišť a přímo ve schvalovacím řízení, by mohly výrazně zkrátit celkový proces realizace majetku státu. Pro zkrácení doby realizace majetku navrhuji sloučení I. a II. fáze schvalovacího postupu. Rozšířením kompetencí ředitelů odloučených pracovišť a oficiálním zřízení Komise pro nakládání s majetkem na ÚP, která by schvalovala záměry na realizaci majetku, které jsou v kompetenci ředitele OP a ředitele ÚP, by došlo k urychlení ve schvalovacím řízení. Samotný proces realizace by byl jako doposud dokončen na OP resp. ÚP.
51
Navrhovaný postup při schvalování v jednotlivých fázích I. a II. FÁZE – SCHVÁLENÍ ZÁMĚRU REALIZACE MAJETKU + SCHVÁLENÍ NÁVRHU SMLOUVY Referent OP stejně jako doposud zajistí všechny potřebné dokumenty pro zpracování záměru realizace majetku a navíc vytvoří ihned návrh smlouvy. Současně s návrhem záměru bude do informačního systému ISSSL vložen i návrh smlouvy, který bude předložen příslušným schvalovatelům. Schvalování na odloučeném pracovišti vykoná:
právní zástupce
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
Po schválení referent OP dokument odešle písemně i elektronicky na ÚP. Schvalování na územním pracovišti vykoná:
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
Komise pro nakládání s majetkem (poradní orgán ředitele ÚP)
ředitel ÚP
V případě schválení záměru Komisí pro nakládání s majetkem ÚP bude přímo řediteli ÚP předložen i návrh smlouvy ke schválení. Po schválení bude smlouva zpět zaslána na OP a na základě výzvy bude předložena k podpisu zájemci. Pokud by bylo nutné předložit záměr ke schválení Komisi pro nakládání s majetkem na ústředí v Praze, učiní tak ředitel ÚP a odešle elektronicky záměr realizace majetku do Komise pro nakládání s majetkem státu ÚP Praha (ústředí). Schvalování na územním pracovišti v Praze (ústředí) vykoná:
Komise pro nakládání s majetkem
Po schválení navrhovaného záměru realizace ÚP Praha (ústředí) bude spisový dokument elektronicky zaslán zpět na ÚP, kde po schválení návrhu smlouvy bude opět předán písemně i elektronicky referentovi OP.
52
III. FÁZE – SCHVÁLENÍ PODPISŮ SMLOUVY Tato fáze zůstane ponechána. Pověřený referent OP veškeré potřebné dokumenty a podepsanou smlouvu opět vloží do informačního
systému
ISSSL,
kde
bude
smlouva
předložena
příslušným
schvalovatelům. Schvalování na odloučeném pracovišti vykoná:
právní zástupce
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
Poté co bude spis schválen na OP bude odeslán písemně i elektronicky na ÚP. Schvalování na územním pracovišti vykoná:
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP
Po podepsání smlouvy příslušnými osobami na ÚP bude spis vrácen v písemné i elektronické podobě zpět na OP. Referent OP vyzve kupujícího o zaplacení kupní ceny a po zaplacení kupní ceny podá tentýž referent návrh na vklad vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Popis jednotlivých fází navrhovaného schvalovacího řízení První a druhá fáze budou probíhat současně. Referent OP zpracuje veškeré potřebné dokumenty těchto písemností a sestaví votum jako doposud, ve kterém budou popsány všechny potřebné kroky při nakládání s předmětným majetkem. Za záměr i návrh smlouvy bude ručit za správnost a úplnost spisu právní zástupce, vedoucí oddělení a ředitel OP, kteří oba spisy předloží před ÚP. U těchto dokumentů bude jako u současného schvalovacího procesu nejprve překontrolován příslušným referentem znalecký posudek (pokud byl vyhotoven) a navrhovaná kupní cena nemovitosti. Poté bude spis opět podroben právnímu auditu, který provádí právník a ředitel odboru Právních služeb. Po důkladné kontrole navrhovaného záměru zároveň i návrhu smlouvy bude spis předložen do Komise pro nakládání s majetkem státu ÚP, která zajistí, že 53
do Komise pro nakládání s majetkem na ústředí v Praze nebude předložen záměr, který není v jeho kompetencích a nedoporučuje ho. Po schválení záměru komisí na ÚP / ÚP Praha (ústředí) budou oba dokumenty schváleny ředitelem ÚP, který je zpět odešle písemně i elektronicky na OP. Referent OP vyzve po telefonické nebo písemné domluvě zájemce o předmětnou nemovitost k podpisu smlouvy. Třetí fáze zůstane zachována. Doposud nejsou určeny lhůty ve schvalovacím řízení. Při zavedení lhůt zejména u právního auditu, u kterého není určeno datum, do kterého musí být spis schválen, bude zajištěna jednotnost vyřizování dokumentu, nebude docházet k upřednostňování některých dokumentu ke schválení a tím se zkrátí doba vyřizování a referent bude moci vyřídit více žádostí.
54
Srovnání současného a navrhovaného schvalovacího postupu Současný schvalovací postup
Návrh schvalovacího postupu
I. FÁZE – SCHVÁLENÍ ZÁMĚRU
I. A II. FÁZE – SCHVÁLENÍ ZÁMĚRU
REALIZACE MAJETKU
REALIZACE MAJETKU + SCHVÁLENÍ
OP
NÁVRHU SMLOUVY
právní zástupce (pokud byl v jeho
OP
organizační struktuře)
právní zástupce
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
ředitel OP
ÚP
ÚP
právník odboru Právních služeb
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP
Komise pro nakládání s majetkem
ÚP Praha (ústředí)
ředitel ÚP
ÚP Praha (ústředí)
Komise pro nakládání s majetkem
II. FÁZE – SCHVÁLENÍ NÁVRHU
SMLOUVY
III. FÁZE – SCHVÁLENÍ PODPISŮ
OP
SMLOUVY
Komise pro nakládání s majetkem
právní zástupce (pokud byl v jeho
OP
organizační struktuře)
právní zástupce
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
ředitel OP
ÚP
ÚP
právník odboru Právních služeb
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP
III. FÁZE – SCHVÁLENÍ PODPISŮ SMLOUVY OP
právní zástupce (pokud byl v jeho organizační struktuře)
vedoucí oddělení Hospodaření s majetkem
ředitel OP
ÚP
právník odboru Právních služeb
ředitel odboru Právních služeb
ředitel ÚP Obr. 3 Srovnání současného a navrhovaného schvalovacího postupu (Vlastní zpracování)
55
Závěr Cílem bakalářské práce bylo poukázat na postup při nakládání s majetkem státu, popis vybraných případů realizace majetku státu od podání žádosti o odstátnění až po zapsání majetkové změny do katastru nemovitostí a navrhnout racionalizaci postupu. Abych mohla zpracovávat praktickou část, jelikož samotný proces realizace ji velmi složitou záležitostí, bylo důležité vyjasnit si pojmy jako je nabývání, hospodaření, nakládání atd. Ty jsou především obsaženy v teoretické části, ale prolínají se i do praktické části. Náplní praktické části bylo vypracování vzorového postupu nakládání s majetkem státu a zpracování tří typických případů realizace z praxe, jejich popis a vysvětlení daných částí. Dále bylo na těchto příkladech upozorněno na odlišnosti od hlavního postupu formou vlastního komentáře. Na základě tohoto popisu byly zjištěny body, u kterých je téměř nemožné je ovlivnit, ale i body, které lze ovlivnit a to především z časového hlediska. Jsou to veškeré části tzv. schvalovacího řízení, do kterých je možno zasáhnout. Schvalovací postup byl rozdělen na fáze realizace majetku, ty byly zpracovány a byl předložen návrh na racionalizaci postupu. Myslím si, že velkou roli při vyřizování spisu, hrají kompetence ředitelů odloučených pracovišť, které jsou značně omezeny. Rozšířením pravomocí těchto ředitelů a také částečným přepracováním schvalovacího procesu dojde ke zkrácení času i snížení počtu schvalovatelů v celkovém vyřizování spisu. Doposud je pouze na některých územních pracovištích zřízena oficiálně Komise pro nakládání s majetkem. Ta funguje neoficiálně jako poradní orgán na územním pracovišti. Při oficiálním založení této komise na všech územních pracovištích by se ve více případech odbouralo projednávání a schválení na komisi na ústředí v Praze, čímž by byla odstraněna další časová prodleva. Prvotním záměrem při zřízení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo přenechání zbývajícího majetku do jeho příslušnosti hospodařit s tímto majetkem. Dnes je již Úřad nedílnou a nepostradatelnou součástí veřejné správy, který se již nejen stará o majetek ale i vystupuje v právních vztazích a zastupuje příslušné organizační složky státu. Úřad je vybaven nejen odbornými zaměstnanci, ale disponuje také propracovanými informačními systémy, které je třeba dále zdokonalovat. 56
Seznam použité literatury [1] HAVLAN, P. A KOL. Majetek státu v platné právní úpravě. 3. aktualizované a podstatné doplněné vydání. Praha : Linde Praha, 2010. 504 s. ISBN 978-80-7201-796-6. [2] HAVLAN, P. Veřejné vlastnictví v právu a společnosti. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2008. 318 s. ISBN 978-80-7179-617-6 [3] HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380096-3. [4] PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5 [5] POMAHAČ, O., VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. Praha : C. H. Beck, 2002. 278 s. ISBN 80-7179-748-0
Seznam internetových zdrojů [6] Zpráva o aktuálním stavu reformy veřejné správy v ČR. Ministerstvo vnitra – reforma veřejné správy [online]. 2001 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/reforma/zpravy/olomouc.html [7] VANĚK, Miloslav.: Výroční zpráva ÚZSVM - 2011 [online]. Praha : ÚZSVM, 2012[cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://uzsvm.cz/vyrocni-zprava-uzsvm-286-0-85/ [8] Působnost. ÚZSVM [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://uzsvm.cz/Pusobnost-282-0-85/ [9] Právní předpisy. ÚZSVM [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://uzsvm.cz/pravni-predpisy-287-0-85/ [10] Právní služby úřadu. ÚZSVM [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://uzsvm.cz/pravni-sluzby-uzsvm-284-0-85/ [11] Majetek státu ve zvláštním režimu operativní evidence. ÚZSVM [online]. 2007 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.uzsvm.cz/cerven-1824-0-85/majetek-statu-vezvlastnim-rezimu-operativni-evidence-1-34818/ 57
[12] Majetek státu ve zvláštním režimu operativní evidence 2/. ÚZSVM [online]. 2007 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.uzsvm.cz/cervenec-1823-0-85/majetek-statuve-zvlastnim-rezimu-operativni-evidence-2-34843/ [13] Zákon č. 219/2000 Sb. o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových [14] Zákon č. 201/2002 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [15] Vyhláška č. 62/2001 Sb. o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
ČSFR
Česká a Slovenská Federativní republika
FÚ
Finanční úřad
ISMS
Informační systém majetku státu
ISSSL
Informační systém spisové služby
JZD
Jednotné zemědělské družstvo
k. ú.
katastrální území
KN
Katastr nemovitostí
KP
Katastrální pracoviště
LV
List vlastnictví
OP
Odloučené pracoviště
OSS
Organizační složka státu
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
RES
Registr ekonomických subjektů
SO
Státní organizace
58
ÚP
Územní pracoviště
ÚZSVM
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
ZVHS
Zemědělská vodohospodářská správa
Seznam obrázků Obr. 1 Hlavní kroky při postupu realizace majetku ........................................................ 26 Obr. 2 Koloběh označující ovlivnitelné úseky................................................................ 47 Obr. 3 Srovnání současného a navrhovaného schvalovacího postupu ........................... 55
Seznam příloh Příloha č. 1 – Znalecký posudek část A a D Příloha č. 2 – Oznámení o výběrovém řízení Příloha č. 3 – Výpis z katastru nemovitostí
59
Příloha č. 1 – Znalecký posudek část A a D
Příloha č. 2 – Oznámení o výběrovém řízení
Příloha č. 3 – Výpis z katastru nemovitostí
