VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Tvorba rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkových organizací

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

T v o r b a ro z p o č t u m ě s t a H l i n s k a a j e h o příspěvkových organizací Bakalářská práce

Autor: Lucie Kučerová Vedoucí práce: Mgr. Alena Štěrbová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na tvorbu rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkovou organizaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část pojednává o soustavě veřejných rozpočtů, rozpočtovém procesu, o rozpočtu města a rozpočtu jeho příspěvkových organizací. Ve druhé části jsou popsány kroky rozpočtového procesu města a rozbor hospodaření města v jednotlivých letech. Na základě těchto informací je zpracován návrh rozpočtu na další rok. Dále je proveden rozbor jedné příspěvkové organizace a navržen příspěvek pro rok 2013.

Klíčová slova rozpočtový proces, sestavování rozpočtu, příspěvková organizace, rozpočtové provizorium, příjmy a výdaje, finanční příspěvek na provoz

Die Annotation Diese Bachelorarbeit orientiert sich an die Bildung des Haushalts der Stadt Hlinsko und ihre Beitragsorganisation. Die Arbeit ist in zwei Teile gegliedert. Erster Teil behandelt über das System der öffentlichen Haushalte, den Haushaltprozess, den Stadthaushalt und den Haushalt ihrer Beitragsorganisation. Im zweiten Teil sind die Schritte des Stadthaushaltsprozess und die Analyse der Stadtwirtschaft in den einzelnen Jahren beschreiben. Aufgrund dieser Informationen ist der Vorschlag des Stadthaushalts für nächstes Jahr verarbeitet. Zum Ende ist die Analyse einer Beitragsorganisation durchgeführt und der Beitrag für das Jahr 2013 vorgeschlagen.

Die Schlüsselwörter der

Haushaltprozess,

die

Haushaltsplanung,

die

Beitragsorganisation,

Haushaltsprovisorium, die Aufnahme und die Ausgabe, der Finanzbeitrag für Betrieb

das

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Aleně Štěrbové, za odborné vedení, trpělivost a poskytování cenných rad a připomínek. Můj dík dále patří zaměstnancům Finančního a ekonomického odboru města Hlinska, konkrétně Ing. Ingrid Pecháčkové a zaměstnancům příspěvkové organizace Domova seniorů Drachtinka za věnovaný čas při spolupráci a poskytování potřebných informací a podkladů.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 13. 12. 2012

……………………………. Podpis

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 8 1

Rozpočtová soustava ........................................................................................................ 8

2

Veřejné rozpočty .............................................................................................................. 9 2.1 Soustava veřejných rozpočtů ...................................................................................... 9 2.1.1 Funkce veřejného rozpočtu .................................................................................... 9 2.1.2 Státní rozpočet ...................................................................................................... 10

3

4

Rozpočty územní samosprávy ....................................................................................... 11 3.1

Zdroje financování obcí a krajů ............................................................................... 11

3.2

Sestavování rozpočtu ................................................................................................ 12

3.3

Příjmy rozpočtu obce ............................................................................................... 13

3.4

Výdaje rozpočtu obce ............................................................................................... 14

Rozpočtový proces obcí .................................................................................................. 15 4.1 Úkoly orgánů a finančního odboru města ................................................................ 16 4.1.1 Finanční odbor ...................................................................................................... 16 4.1.2 Rada města ........................................................................................................... 16 4.1.3 Finanční výbor ...................................................................................................... 17 4.1.4 Kontrolní výbor .................................................................................................... 17 4.1.5 Zastupitelstvo ....................................................................................................... 17 4.2

Rozpočtový výhled .................................................................................................... 18

4.3

Rozpočtové zásady .................................................................................................... 18

4.4 Rozpočtová skladba .................................................................................................. 19 4.4.1 Odpovědnostní třídění rozpočtové skladby .......................................................... 19 4.4.2 Druhové třídění rozpočtové skladby .................................................................... 19 4.4.3 Odvětvové třídění rozpočtové skladby ................................................................. 24 4.4.4 Konsolidační třídění rozpočtové skladby ............................................................. 25

5

4.5

Rozpočtové provizorium ........................................................................................... 25

4.6

Změny rozpočtu ........................................................................................................ 25

4.7

Závěrečný účet .......................................................................................................... 25

Základní charakteristiky příspěvkových organizací .................................................. 27 5.1 Rozpočty příspěvkových organizací ......................................................................... 27 5.1.1 Důvody pro sestavování rozpočtu ........................................................................ 28 5.1.2 Typy rozpočtů ...................................................................................................... 28

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 29 6

Rozpočtový proces města Hlinska ................................................................................ 29

6.1 Úkoly orgánů a finančního odboru města ................................................................ 29 6.1.1 Finanční odbor ...................................................................................................... 29 6.1.2 Rada města ........................................................................................................... 29 6.1.3 Finanční výbor ...................................................................................................... 30 6.1.4 Kontrolní výbor .................................................................................................... 30 6.1.5 Zastupitelstvo ....................................................................................................... 30 6.2

Rozbor příjmů a výdajů v roce 2009 ........................................................................ 30

6.3


6.4


6.5 Rozbor schváleného rozpočtu města Hlinska v roce 2012 ....................................... 48 6.5.1 Zhodnocení výsledků hospodaření u příjmů v letech 2009 - 2011 ...................... 52 6.5.2 Zhodnocení výsledků hospodaření u výdajů v letech 2009 - 2011 ...................... 53 6.6 7

Návrh rozpočtu v oblasti příjmů a výdajů města na rok 2013 ................................. 55

Příspěvkové organizace města ....................................................................................... 61 7.1 Přehled finančních prostředků pro příspěvkové organizace z rozpočtu města Hlinska ................................................................................................................................. 62 7.2 Charakteristika příspěvkové organizace - Domov seniorů Drachtinka ................... 63 7.2.1 Předmět činnosti ................................................................................................... 64 7.2.2 Finanční hospodaření ........................................................................................... 64 7.2.3 Majetkové vztahy ................................................................................................. 66 7.2.4 Sestavování rozpočtu............................................................................................ 66

8 Návrh příspěvku pro příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka na rok 2013 .......................................................................................................................................... 67 Závěr ........................................................................................................................................ 69 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 71 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 74 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 75 Seznam grafů .......................................................................................................................... 77 Seznam příloh ......................................................................................................................... 78

Úvod Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Tvorba rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkových organizací. Důvod, který mě vedl k volbě tohoto tématu, byl ten, že jsem v rámci povinné semestrální praxe pracovala pět měsíců na finančním a ekonomickém odboru Městského úřadu v Hlinsku a velmi mě zaujalo hospodaření města a s tím spojená práce s rozpočtem. Cílem mé bakalářské práce je na základě rozboru hospodaření města Hlinska a městem zřízené příspěvkové organizace Domov seniorů Drachtinka v letech 2009 - 2012 zhodnotit, jak město hospodařilo a sestavit návrh rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkové organizace na následující rok. Obsahem bakalářské práce je teoretická část, v které jsou nastíněny základní termíny týkající se tvorby městských rozpočtů. V první kapitole je pojednáno o soustavě veřejných rozpočtů, ve druhé o sestavování rozpočtů měst. Velká třetí kapitola se věnuje rozpočtovému

procesu.

Poslední

kapitola je zaměřena

na rozpočty

příspěvkových organizací, jejich typy a důvody, proč rozpočty tvořit. Další částí bakalářské práce je praktická část. Tvoří celkem čtyři kapitoly. Na začátku je popsán rozpočtový proces města Hlinska, hlavní úkoly důležitých orgánů města a finančního odboru, dále následuje jednotlivý rozbor příjmů a výdajů skutečného stavu rozpočtu v letech 2009, 2010 a 2011. Rozbor příjmů a výdajů města v roce 2012 je zpracován ke schválenému rozpočtu k 30. 11. 2012 a dopočítáván předpokládaný stav k 31. 12. 2012. Rozdělení příjmů je podle tříd z rozpočtové skladby na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Výdaje podle tříd na běžné a kapitálové. Důležitým bodem této kapitoly je zhodnocení celého hospodaření města v letech 2009 – 2011 a návrh rozpočtu v oblasti příjmů a výdajů na rok 2013. Druhá kapitola se zaměřuje na příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je město Hlinsko a na přehled finančních příspěvků, které získávají z rozpočtu města. V této kapitole je představena příspěvková organizace - Domov seniorů Drachtinka, její předmět činnosti, finanční hospodaření a majetkové vztahy. Ve třetí části je uveden návrh příspěvku od zřizovatele pro příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka na rok 2013. 7

TEORETICKÁ ČÁST 1 Rozpočtová soustava Rozpočtovou soustavu tvoří veřejné rozpočty a ostatní mimorozpočtové peněžní fondy, které jsou rozdělované a založené na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Do rozpočtové soustavy můžeme zařadit: soustavu veřejných rozpočtů – je nejvýznamnější částí rozpočtové soustavy, protože jimi prochází největší část veřejných finančních prostředků soustavu mimorozpočtových fondů – jedná se většinou o účelové fondy (u nás např. Státní fond kultury a další fondy zřizované samostatným zákonem) rozpočty vládních neziskových organizací – veřejné podniky (Peková, 2005)

Obrázek 1: Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě Zdroj: Peková, 2005, str. 91, vlastní úprava 8

2 Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty lze definovat jako: peněžní fondy, kde jsou soustředěny finanční prostředky, které se používají na financování veřejných statků, k němuž jsou oprávněny příslušné organizace. (Pilný, 2007)

2.1 Soustava veřejných rozpočtů Veřejný rozpočet je velmi důležitý pro financování potřeb a zabezpečování veřejných statků. Veřejné rozpočty podle správní úrovně: a) nadnárodní rozpočet – rozpočet evropské unie b) ústřední rozpočet – státní rozpočet c) rozpočty územní samosprávy – rozpočty obcí, měst a vyšších stupňů územní samosprávy (krajů) d) rozpočty veřejných podniků a veřejnoprávních neziskových organizací – rozpočty příspěvkových organizací Nejvýznamnějším veřejným rozpočtem je státní rozpočet. Tvoří největší část finančních prostředků v rozpočtové soustavě, neboť do něj plyne největší část výnosů daní a poplatků. (Peková, 2005) Od toho rozpočtu se odvíjejí rozpočty tzv. mimorozpočtových fondů, rozpočty měst a krajů, rozpočty dobrovolných svazků měst a krajů a rozpočty příspěvkových organizací. (Pilný, 2007)

2.1.1 Funkce veřejného rozpočtu Veřejný rozpočet plní následující funkce: alokační – spočívá v zajištění efektivního rozdělování finančních zdrojů, např. výrobních faktorů, aby produkce byla vyšší a efektivnější. Největší problém při rozdělování těchto zdrojů je spravedlnost.

9

redistribuční – cílem je dosažení větší rovnosti mezi subjekty, při rozdělování omezených zdrojů. Nástrojem redistribuce je správná daňová1 politika (příjmy) a výdajové programy2 rozpočtů. Zakládá se na efektivnějším rozdělení a používání finančních prostředků, jak na straně veřejných příjmů, tak na straně veřejných výdajů = distribuční spravedlnost. stabilizační – využitím tvorby, rozdělením a použitím peněžních prostředků vede ke stabilizaci ekonomiky. Vláda napomáhá ke stabilizaci trhu, ceny, zaměstnanosti, platební bilance. (Pilný, 2007) Pro přehlednější analýzu rozpočtu je důležité oddělit běžnou a kapitálovou část veřejného rozpočtu. Běžný (provozní) rozpočet je celkový přehled, běžných příjmů a běžných výdajů, vztahující se k rozpočtovému období jednoho roku. (Peková, 2005) Do

kapitálového

rozpočtu

zahrnujeme

příjmy

a

výdaje

spíše

jednorázové

a neopakovatelné, např. výdaje na investice, přesahující jeden rozpočtový rok.

2.1.2 Státní rozpočet Vzhledem k tomu, že státní rozpočet tvoří největší objem příjmů rozpočtové soustavy je podstatným finančním nástrojem pro hospodaření státu. Podle Provazníkové (2009, str. 76) je státní rozpočet „finančním plánem, který je sestavován na období jednoho roku v souladu s rozpočtovým obdobím celé rozpočtové soustavy.“ Státní rozpočet je v daném období a v jisté míře ovlivňován řadou faktorů. Z těch nejdůležitějších faktorů je: úroveň a vývoj cen zboží, služeb a nemovitostí výše vlastních nákladů podnikatelů (vliv výše daňových odvodů) dotační politika mzdová politika (růst mezd = výnos daně z příjmů, pokles mezd = sociální podpora, aj.)

1

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, (zákon o rozpočtovém určení daní), (§4) 2 Pomocí výdajových programů, vláda může zlepšit ekonomickou situaci určitých vrstev obyvatelstva tím, že občanům poskytne příspěvek na výchovu dětí, bydlení, rozvoj drobného podnikání aj. (Pilný, 2007)

10

3 Rozpočty územní samosprávy3 Základem finančního systému územní samosprávy je státní rozpočet. Rozpočty obce nebo kraje jsou uspořádány na úrovni územních samosprávných celků (tzn. územní rozpočty). S územním rozpočtem je zacházeno shodně jako s jiným veřejným rozpočtem,

pomocí

nenávratného,

neekvivalentního

a

nedobrovolného

typu

financování. (Provazníková, 2009) Rozpočtový rok je stejný jako rok kalendářní. Při sestavování ročního rozpočtu na konkrétní kalendářní rok se zpravidla vychází z rozpočtového výhledu, rozpočtového rozpisu, rozpočtového provizoria a informací ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. (Češková, 2011) Můžeme říci, že územní rozpočet je souhrnem plánovaných příjmů a výdajů obce. Rozpočet je nástrojem pro ekonomický a sociální rozvoj obce. Určuje pravidla pro nákup statků, třídí zdroje mezi ostatní činnosti v obci, případně stanovuje výši poplatků. Plní i informační funkci o plánech obce a jejím finančním stavu. Obsahem rozpočtu obcí a krajů jsou příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace vztahující se k cizím a sdruženým prostředkům. (Češková, 2011) Patří sem rozpočty příspěvkových organizací, zřizované obcí nebo krajem. Rozpočet příspěvkové organizace je finančně napojen na rozpočet obce (kraje). Řadíme sem i mimorozpočtové peněžní fondy.

3.1 Zdroje financování obcí a krajů Financování obcí a krajů je podloženo § 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. K přípravě územního rozpočtu se vychází z informací obsažených ve věcných4 a finančních5 dokumentech. Podstatným činitelem jsou disponibilní finanční prostředky.

3

„Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“ (Obce 2008-2009, str. 6) 4 Věcné dokumenty – strategie pro rozvoj obce a kraje, rozvoje obce a kraje, územní plán. 5 Finanční dokumenty- rozpočtový výhled.

11

Na základě těchto hledisek, lze vypracovat, co nejvěrnější odhad příjmů rozpočtu. (Rektořík, 2002)

3.2 Sestavování rozpočtu Obec vypracovává rozpočet nejen na základě rozpočtového výhledu, ale i pomocí rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria. Tímto státní rozpočet stanovuje své finanční vztahy k rozpočtům obcí. Povinností obce není schvalovat roční rozpočet až po schválení státního rozpočtu či rozpočtu kraje. (Češková, 2011) Při sestavování rozpočtu platí: PŘÍJMY ± FINANCOVÁNÍ = VÝDAJE Podle zákona6 platí, že se rozpočet sestavuje obvykle jako vyrovnaný, tzn. příjmy se rovnají výdajům. Z tohoto tvrzení plyne, že příjmy města kryjí výdaje města. Další typ rozpočtu je označován jako schodkový, kdy jsou příjmy menší než výdaje. V tomto případě město není schopno, uhradit svými příjmy své výdaje. Podmínkou pro použití schodkového rozpočtu je jeho krytí, např. finančními prostředky z minulých let; vlastními uspořenými penězi; půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí, které jsou zabezpečeny smlouvou (smlouva o půjčce, smlouva o smlouvě budoucí o poskytnutí půjčky nebo úvěru); výnosy z prodeje komunálních dluhopisů. Obce zpravidla uplatňují finanční prostředky přijaté z minulých let k úhradě výdajů běžného roku. Pokud obec uspoří část finančních prostředků z minulých let, vznikne přebytek hospodaření. V tomto případě jsou příjmy rozpočtu vyšší než výdaje a schvaluje se roční přebytkový rozpočet. (Češková, 2011)

6

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, (§ 4)

12

Obrázek 2: Přehled typu schvalovaných rozpočtů Zdroj: Češková, 2011, str. 205 Povinností obce je ze zákona zveřejnit návrh rozpočtu na vhodném místě (úřední deska, webové stránky obce) minimálně 15 dnů před zasedáním zastupitelstva obce, aby občané měli prostor k vyjádření. (Češková, 2011)

3.3 Příjmy rozpočtu obce Vlastní příjmy obce7 představují v průměru dvě třetiny všech finančních prostředků. Nejvíce zdrojů tvoří daně8. (Rektořík, 2002) Do skupiny příjmů územních rozpočtů patří: Nenávratné příjmy – daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy. Jedná se hlavně o příjmy z majetku a místních poplatků. Návratné příjmy – úvěry a půjčky. Jsou důležitým příjmem pro financování dlouhodobých investic. a) daňové příjmy – majetkové daně, nepřímé daně (spotřební daň, DPH), obecní či regionální daně, daně důchodového charakteru, b) transfery a dotace,

7 8

Vlastní příjmy obcí jsou daňové příjmy a nedaňové příjmy. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.

13

c) nedaňové příjmy – Podle Provazníkové (2009, str. 95) zařazujeme příjmy měst „z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, pokuty, případně příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků, ze sbírek a darů.“ Závisí na hospodářské a podnikatelské činnosti samosprávy.

d) úvěry a půjčky.

3.4 Výdaje rozpočtu obce Velkou skupinu, téměř dvě třetiny výdajů, územních rozpočtů tvoří běžné výdaje. Z těchto výdajů se financují provozní, opakující se potřeby daného roku. Např. výdaje na místní správu, výdaje na sociální věci, výdaje na školství. Největší procento kapitálových výdajů města slouží na služby pro obyvatelstvo (veřejné osvětlení, zásobování teplem), dále pak na školství, průmysl a ostatní. (Provazníková, 2009) Vzhledem k tomu, že se jedná o financování dlouhodobých investičních potřeb (nákup akcií), výdaje přesahují období jednoho rozpočtového roku.

14

4 Rozpočtový proces obcí Rozpočtový proces bývá delší než jedno rozpočtové období, zahrnuje dobu 1,5 až 2 roky. Dílčí činnosti: a) příprava podkladů pro návrh rozpočtu b) sestavení návrhu rozpočtu c) projednání a schválení návrhu rozpočtu d) realizace, tj. hospodaření dle schváleného rozpočtu e) průběžná (během rozpočtového období) kontrola plnění rozpočtu f) závěrečný účet – přehled o skutečném plnění rozpočtu

Obrázek 3: Rozpočtový proces města Zdroj: Rektořík, 2002, str. 26, vlastní úprava 15

Příprava podkladů zejména zahrnuje: připravit dokumenty pro plánované projekty, propočítat velikost příjmových položek podle hlavních zdrojů, určit výši plánovaných výdajů.

Návrh rozpočtu sestavuje finanční odbor města. I když se většina příjmových a výdajových položek opakuje z loňského rozpočtu, musíme vzít v potaz finanční situaci poplatníků a nárůst cen. Návrh rozpočtu projednává rada města a finanční výbor, poté je zveřejněn občanům k připomínkám. Konečný návrh rozpočtu schvaluje zastupitelstvo jako nejvyšší orgán města. Po schválení rozpočtu zastupitelstvem je rozpočet závazný. Realizace rozpočtu probíhá postupným financováním jednotlivých akcí a činností v průběhu roku. Avšak musí být dodrženo časové a účelové použití finančních prostředků. Kontrolu finančních prostředků město provádí stále, pomocí vlastních kontrolních orgánů. Mimořádné přezkoumání hospodaření města provádí finanční výbor a

zastupitelstvo.

Po

skončení

kalendářního

roku

se

veškeré

údaje

o hospodaření města zpracovávají do závěrečného účtu. Závěrečný účet zpracovává finanční odbor a schvaluje zastupitelstvo s finančním výborem. Kontrolní výbor dohlíží na dodržování usnesení a právních předpisů zastupitelstva a rady města. (Pilný, 1996)

4.1 Úkoly orgánů a finančního odboru města 4.1.1 Finanční odbor Zaměstnanci finančního odboru jsou jmenováni radou města. Zajišťují kompletní správu financí a rozpočtu města. Finanční odbor vede veškeré účetní úkony města a hotovostnía bezhotovostní platební styky.

4.1.2 Rada města Činnosti rady – dohlíží na hospodaření města dle schváleného rozpočtu, popř. tvoří rozpočtová opatření schválená zastupitelstvem; tvoří návrhy pro schůzi zastupitelstva a zajišťuje splnění usnesení zastupitelstva; může plnit funkci zřizovatele organizačním 16

složkám; vydává nařízení města; řeší návrhy a připomínky zastupitelstva; vytváří a ruší odbory a oddělení městského úřadu, jmenuje a odvolává vedoucí odborů. (Příhodová, 2009)

4.1.3 Finanční výbor Finanční výbor má nejméně tři členy a jejich členy nemohou být starosta, místostarostaa tajemník ani zaměstnanec města. Předsedu a členy výboru volí zastupitelstvo. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva. Jednání finančního výboru se konají podle potřeb a jsou neveřejné. Usnesení výboru musí schválit nadpoloviční většina všech členů výboru. Finanční výbor je podřízen zastupitelstvu města. Plní úkoly nařízené zastupitelstvem a provádí kontrolu hospodaření s finančními prostředky a majetkem města. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích)

4.1.4 Kontrolní výbor Kontroluje dodržování usnesení zastupitelstva a rady, dodržování právních předpisů městským úřadem a další úkoly určené zastupitelstvem. (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích)

4.1.5 Zastupitelstvo Členy zastupitelstva volí občané od 18 let na období 4 let. Celkový počet členů je od 5 do 55 členů v závislosti na počtu obyvatel města. Práva člena zastupitelstva – podávat návrhy zastupitelstvu, výboru a radě; dotazovat se, předkládat připomínky radě města, členům výborů; informovat se o věcech spojené s výkonem funkce. Povinnosti člena zastupitelstva – účastnit se zasedání zastupitelstva; splňovat úkoly této funkce; zastupovat občany; pokud by člen zastupitelstva mohl při rozhodování v určité věci škodit či zvýhodňovat blízkou osobu je povinen tuto skutečnost před jednáním nahlásit. Schvaluje rozpočet města a po skončení rozpočtového období kontroluje plnění rozpočtu. (Příhodová, 2009)

17

4.2 Rozpočtový výhled Od roku 2001 je povinností9 města vypracovat rozpočtový výhled, pro zlepšení efektivnosti hospodaření s veřejnými prostředky. Rozpočtový výhled slouží pouze pro vlastní potřeby územního samosprávného celku. (Obce 2008-2009) Podle Pohnerové (2012, str. 6) je rozpočtový výhled „dokument, který slouží pro střednědobé plánování finančního hospodaření obce. Je to plán plnění příjmů a výdajů rozpočtu v následujících dvou až pěti letech. Jako pomocný nástroj finančního hospodaření rozpočtový výhled pomáhá při sestavování rozpočtu, na jehož základě územní samosprávný celek či svazek obcí hospodaří v příslušném kalendářním roce.“ Každý rozpočtový výhled by měl obsahovat základní souhrnné údaje o celkových příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných plánů. (Unes, květen 2012).

4.3 Rozpočtové zásady Při sestavování rozpočtu je nutné dodržovat určité rozpočtové zásady: každoročního schvalování rozpočtu, reálnosti rozpočtu, jednotnosti a zásada úplnosti rozpočtu, publicity rozpočtu, hospodárnosti. Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, říká, že se rozpočet schvaluje každoročně na jeden kalendářní rok. Musí být schválen takový rozpočet, který bude odpovídat skutečnosti. Důležité je, aby rozpočtové prostředky byly použity na ty činnosti, pro které je schválilo zastupitelstvo. V případě změny účelu použití rozpočtových prostředků, je nutno tuto změnu schválit. Další zásada se zaměřuje na to, aby byl rozpočet přehledný, využívá k tomu rozpočtovou skladbu, aby byl dobře publikován o plnění rozpočtu. Poslední zásada klade důraz na použití rozpočtových prostředků pro ekonomické účely. (Pilný, 2006)

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ( § 4 odst. 3 zákona). „Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.“ 9

18

4.4 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba se provádí neprodleně po schválení rozpočtu v zastupitelstvu. Rozpočtová skladba je jednotné členění příjmů a výdajů závazné pro všechny rozpočty. Uplatní se v rozpočtech organizačních složek státu. (Provazníková, 2011) „Rozpočtová skladba je uvedena ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě.“ (Máče, 2012, str. 478) Druhy třídění příjmů a výdajů: Odpovědnostní – povinné výhradně u státního rozpočtu, Druhové – základní třídění, týkající se všech peněžních operací, Odvětvové – příjmy a výdaje třídí podle odvětví, Konsolidační – prvkem třídění jsou záznamové jednotky. (Provazníková, 2011)

4.4.1 Odpovědnostní třídění rozpočtové skladby Jak už bylo řečeno, toto třídění se používá pouze u státního rozpočtu. Jednotka třídění je kapitola.

4.4.2 Druhové třídění rozpočtové skladby Je to základní třídění, které je závazné pro obce a kraje. Z hlediska druhového třídění jsou jednotkami třídy, seskupení položek, podseskupení položek, jednotlivé položky. U tohoto hlediska řadíme peněžní operace do osmi tříd. 4.4.2.1 Příjmy, výdaje, financování PŘÍJMY Příjmy, dle druhového třídění jsou „nenávratně inkasované prostředky připsané na bankovní účet, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky.“ (Provazníková, 2011, str. 115) Příjmové pohyby rozdělujeme do čtyř tříd:

19

Třída 1 – Daňové příjmy Do daňových příjmů zahrnujeme, povinné příjmy, které vyplývají z daní, pojistného sociálního a zdravotního pojištění, doplatků a sankcí. Třída 2 – Nedaňové příjmy Spadají sem veškeré opětované příjmy, jako např. příjmy z prodeje zboží a služeb. Třída 3 – Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy zahrnují, výnosy z prodeje investičního majetku, a přijaté dary s investičním záměrem. Třída 4 – Přijaté dotace Neopětované a nenávratně přijaté dotace a dary. Vzor Číslo 2411 se v rozpočtové skladbě vyjadřuje: třída (nejvyšší jednotka) 2 – Nedaňové příjmy, seskupení položek 24 – Přijaté splátky půjčených prostředků, podseskupení položek 241 – Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů, položka (nejnižší jednotka) 2411 – Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů – fyzických osob. Podle Češkové (2011) a Provazníkové (2011) lze rozdělit druhové příjmy takto:

20

Obrázek 4: Základní druhové rozdělení příjmů Zdroj: Češková, 2011 a Provazníková, 2011

21

VÝDAJE Výdaji, dle druhového třídění jsou nenávratné platby a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky. (Peková, 2005) Základní rozdělení výdajů je běžné a kapitálové. Výdajové pohyby členíme do dvou tříd: Třída 5 – Běžné výdaje „Neinvestiční nákupy – tj. opětované výdaje za zboží a služby neinvestiční povahy a náklady související s pracovní silou.“ (mzdy) „Neinvestiční transfery – neopětované výdaje na neinvestiční účely charakteru dotací a příspěvků mimo rozpočtovou jednotku. Neinvestiční půjčky – návratně poskytované prostředky jiným subjektům na neinvestiční účely.“ (Provazníková, 2009, str. 117) Třída 6 – Kapitálové výdaje Podle Provazníkové (2009, str. 117) výdaje rozdělujeme takto: „Investiční nákupy – tj. opětované výdaje na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku a akcií a majetkových účastí. Investiční transfery – neopětované výdaje charakteru dotací a příspěvků na investiční účely poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku. Investiční půjčky – návratně poskytované prostředky jiným subjektům na investiční účely.“

22

Obrázek 5: Druhové rozdělení výdajů Zdroj: Češková, 2011 a Provazníková, 2011, vlastní úprava

23

FINANCOVÁNÍ Třída 8 – Financování, vyjadřuje změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech jako stavová veličina (pohyby nejsou peněžním tokem) a má přímou návaznost na zajištění salda územního rozpočtů. Zůstatek na účtu rozpočtu najdeme jako rozdíl příjmů a výdajů. Rozpočtový schodek tj. větší výdaje než příjmy musí mít financování kladné znaménko, to nám sděluje pokles stavu hotovosti, či přírůstek termínovaných závazků. V případě přebytku rozpočtu jsou příjmy větší než výdaje, financování je záporné (splácení závazků, či poskytování půjček). PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK + / SCHODEK – = –/+ FINANCOVÁNÍ

4.4.3 Odvětvové třídění rozpočtové skladby Jak už z názvu napovídá, příjmy a výdaje se třídí podle odvětví. Využívá čtyři jednotky třídění: skupiny (nejvyšší jednotka), oddíly, pododdíly, paragrafy (nejnižší jednotka). Skupiny se dělí: Skupina 1 - Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Skupina 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo Skupina 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti Skupina 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana Skupina 6 - Všeobecná veřejná správa a služby. (Rektořík, 2002)

24

4.4.4 Konsolidační třídění rozpočtové skladby Při třídění příjmů a výdajů se příjmy a výdaje třídí do záznamové jednotky, které mají význam pro provádění konsolidace na různých úrovních. Příklad záznamové jednotky: 023 – Převody uvnitř peněžního fondu. (Češková, 2011)

4.5 Rozpočtové provizorium Rozpočtové provizorium obsahuje pravidla, kterými město řídí rozpočtové hospodaření tehdy, pokud zastupitelstvo města neschválí rozpočet před 1. lednem rozpočtového roku. Město používá rozpočtové provizorium do té doby, než je schválen rozpočet a musí být zabezpečen bezproblémový provoz celého města.

Pravidla rozpočtového

provizoria, důležitá k zajištění plynulosti hospodaření, určuje zastupitelstvo města. Můžeme například stanovit, že rozpočtovým provizoriem je zároveň rozpočtový výhled. (Provazníková, 2009)

4.6 Změny rozpočtu Během hospodářského roku dochází k nesouladu mezi rozpočtem a skutečností. Může to být způsobeno – změnami v organizaci, změnami zákonů, nebo ne natolik plánovanými skutečnostmi (opravy po opakovaných povodních). Řešením těchto případů je: změna rozpočtu (schvaluje zastupitelstvo), využití finančních prostředků z mimorozpočtových zdrojů, nebo uskutečnit rozpočtové opatření (přesuny prostředků mezi druhy příjmů a výdajů rozpočtu). (Provazníková, 2009)

4.7 Závěrečný účet Přehled o skutečném plnění rozpočtu se sestavuje do závěrečného účtu. Závěrečný účet obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů; vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, měst a dalších; výsledek přezkoumání. Výstupem tohoto zkoumání je zpráva o přezkoumání hospodaření města. (Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) Závěrečný účet uzavírá zastupitelstvo a vyjadřuje se k celoročnímu hospodaření „bez výhrad“ anebo s „výhradami“, nejpozději do 30. 6. příslušného roku.

25

Pro veřejnost musí být návrh závěrečného účtu k dispozici nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu. Občané obce, nebo kraje mohou své připomínky k návrhu závěrečného účtu uplatnit ve stanovené lhůtě. Na zasedání zastupitelstva jsou jednotlivé výhrady projednávány a případné chyby napraveny.(Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)

26

5 Základní charakteristiky příspěvkových organizací Příspěvkové organizace zřizuje město nebo kraj, řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace jsou právnickou osobou a jsou zapsány do obchodního rejstříku, vznikají pro činnosti, které nemají jako hlavní cíl dosažení zisku. Vedou podvojné účetnictví, podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. O jejím vzniku, změně a zrušení vydá zřizovatel (město) zřizovací listinu10. Ve zřizovací listině musí být uveden hlavní účel, za kterým je organizace zřízena; označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace dále vymezení majetku, který je ve vlastnictví zřizovatele a příspěvková organizace si ho předává do vlastního hospodářského užití. V pravomoci11 zastupitelstva a rady města je podílet se na rozhodování a fungování příspěvkové organizace. Rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané a příjmy a výdaje jsou určené pouze na hlavní činnost. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky: z vlastní činnosti přijatými z rozpočtu města ze svých fondů (rezervní, investiční, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb) s dary od fyzických a právnických osob. (Rektořík, 2010)

5.1 Rozpočty příspěvkových organizací Můžeme říci, že rozpočet je plán činnosti organizace za určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. Organizace nejdříve musí naplánovat, jaké činnosti bude realizovat, a poté může sestavovat rozpočet. (Rektořík, 2010)

10

Zřizovací listina příspěvkové organizace zřízené městem musí obsahovat povinné náležitosti podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, § 27, odst. 2. 11 Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

27

5.1.1 Důvody pro sestavování rozpočtu Vývoj organizace – pomocí rozpočtu se realizují cíle organizace v jednotlivých činnostech. Plánování – sděluje odhad, kolik finančních prostředků se získá, aby v určitém období bylo dosaženo plánovaných cílů. Řízení činnosti organizace – porovnávají se předpoklady se skutečností (pomocí kroků z účetní evidence). Tento postup podává informace o finančních zdrojích. Podle toho se pak snažíme získávat další finanční zdroje anebo naopak, můžeme rozšiřovat svou činnost. Získávání prostředků – rozpočet hraje velkou roli v získávání prostředků pro organizaci. Organizace může pravdivě uvést, kde budou finanční prostředky použity, aby zajistily plánované cíle. Kalkulace a účetnictví – jsou důležitým prostředkem pro kvalitu rozpočtu.

5.1.2 Typy rozpočtů Programový rozpočet je nejpoužívanější typ. Bývá rozdělen podle jednotlivých programů. Zobrazuje předpokládané náklady a předpokládané zdroje finančních prostředků na každý jednotlivý program. Zdrojový rozpočet naznačuje, z kterých zdrojů bude organizace hradit jednotlivé druhy nákladů. Tento typ rozpočtu je vhodný pro organizace s větším počtem finančních zdrojů. Rozpočet finančních toků, cash flow upravuje programový rozpočet podle skutečných finančních toků, které nastanou v průběhu rozpočtového období.

28

PRAKTICKÁ ČÁST 6 Rozpočtový proces města Hlinska Návrh rozpočtu sestavuje finanční odbor, vychází se z rozpočtového výhledu, údajů z rozpisu státního rozpočtu a návrhů dílčích rozpočtů jednotlivých odborů. Tento návrh rozpočtu se zpravidla tvoří tři až čtyři měsíce před novým rozpočtovým obdobím. Vedoucí jednotlivých odborů předkládají a konzultují své předběžné návrhy rozpočtů s vedoucím finančního odboru. Na základě těchto rozpočtů vedoucí finančního odboru sestaví jednotný návrh rozpočtu, který je dále dle priorit města, požadavků vedení města a zastupitelů upraven do konečné podoby a předložen zastupitelům ke schválení. Jednotlivé odbory v průběhu roku zodpovídají za plnění rozpočtu, podle schváleného rozpočtu. V průběhu rozpočtového období probíhá nepřetržitá jeho kontrola plnění. Kontrolu provádí i rada města, kterou pověřilo zastupitelstvo. Výsledkem kontroly by měly být návrhy ke zlepšení hospodaření města.

6.1 Úkoly orgánů a finančního odboru města 6.1.1 Finanční odbor Na finančním odboru pracuje osm úředníků včetně vedoucí, kteří plní následující činnosti: vystavují faktury; zpracovávají cestovní příkazy; vedou evidenci přijatých faktur, půjček, pohledávek a fondu rozvoje bydlení; účtují fondy, pokladní příjmy a výdaje, bytová družstva, příjmy a výdaje, cizí prostředky; vyřizují pojistné události; povolují výherní automaty; účtují dotace a úvěry pomocí analytického přehledu; zpracovávají daně; sestavují rozpočet, zařizují smlouvy ohledně dotací; vedou hotovostní pokladnu, apod.

6.1.2 Rada města Rada města Hlinska je výkonný orgán města v otázkách samostatné působnosti. V otázkách přenesené působnosti rada vydává rozhodnutí a nařízení pokud tak určí zákon. Členy rady jsou starostka města, místostarosta a ostatní radní, kteří jsou voleni z řad zastupitelstva. Rozhodnutí rady musí být odsouhlasena nadpoloviční většinou.

29

Schůze rady jsou neveřejné a obvykle je svolává starostka dvakrát do měsíce. Z každé schůze se pořizuje zápis, kde jsou informace o výsledku hlasování a popřípadě informace o usnesení, která byla přijata. (Příhodová, 2009)

6.1.3 Finanční výbor Finanční výbor je kontrolním orgánem Zastupitelstva města Hlinska, přičemž rozhodování přísluší zastupitelstvu města. Své návrhy předkládá zastupitelstvu a plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo. Finanční výbor města Hlinska je sedmičlenný a provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. O provedené kontrole pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na odstranění nedostatků. Zápis se předkládá zastupitelstvu města. Finanční výbor projednává návrh na emisi komunálních obligací; zaujímá názor k závěrečnému účtu města; posuzuje záměr města zřídit trvalé a dočasné peněžní fondy; vyjadřuje se k poskytnutí a přijetí půjčky. (Jednací řád Finančního výboru Zastupitelstva města Hlinska, 2006)

6.1.4 Kontrolní výbor Má také 7 členů, jako finanční výbor. Schází se jednou za 5 týdnů až 2 měsíce.

6.1.5 Zastupitelstvo Hlinsko má nyní 21 členů zastupitelstva, kteří se scházejí na veřejném zasedání, minimálně jedenkrát za tři měsíce. Úkoly zastupitelstva: schvalovat rozpočet a závěrečný účet města Hlinska; vytvářet peněžní fondy; vytvářet a rušit příspěvkové organizace a odsouhlasit zřizovací listiny; volit a odvolávat starostu, místostarostu a radní města; atd.

6.2 Rozbor příjmů a výdajů v roce 2009 Město Hlinsko hospodařilo do 4. února 2009 podle schválených pravidel rozpočtového provizoria. Poté byl schválen schodkový rozpočet města, kde byly příjmy v celkové částce 174 650 200 Kč a výdaje ve výši 185 964 500 Kč. Schodek rozpočtu byl schválen ve výši 11 314 300 Kč s tím, že bude kryt zůstatkem finančních prostředků z minulých let. 30

DAŇOVÉ PŘÍJMY třída 1 Tabulka 1: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování Příjmy z daní a poplatků tvoří největší část běžných příjmů města. K nejvýznamnějším daňovým položkám patří DPH, daň z příjmů právnických a daň z příjmů fyzických osob. Ve srovnání se schváleným rozpočtem celkový výpadek u daní činil 17 181 000 Kč. Pokles zaznamenal příjem z místních poplatků. Celková výše příjmů ze správních poplatků byla ve srovnání s rokem 2008 nižší o 2 374 000 Kč. Nejvýznamnější místní poplatky jsou poplatek za ukládání odpadů na skládku a poplatek za likvidaci komunálního odpadu, který je vybírán na základě obecně závazné vyhlášky města.

31

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY třída 2 Tabulka 2: Přehled položek v oblasti nedaňových příjmů města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování Nedaňové příjmy tvoří druhou důležitou položku v rozpočtu města, která městu přináší značné finanční prostředky. Nejvyššími položkami v tabulce uvedených nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmů nemovitostí a k této položce se vztahující příjmy za služby. Výše částky za poskytování služeb jako jsou voda, teplo, elektrická energie, plyn závisí nejen na ceně energií od dodavatelů, ale i na realizaci úsporných opatření jako jsou např. zateplování budov, výměna oken za plastové, pořízení termoventilů k topným tělesům. U nedaňových příjmů došlo ve srovnání s předchozím rokem k poklesu, neboť město obdrželo navíc oproti minulým obdobím dividendy společnosti VaK, a. s. Chrudim ve výši 12 781 000 Kč. Tato částka byla v roce 2008 použita na financování investiční výstavby.

32

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY třída 3 Tabulka 3: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování V oblasti kapitálových příjmů pro rok 2009 se příjmy poněkud snížily a to v důsledku neuskutečněného prodeje městského majetku v roce 2009 v předpokládané výši. Celkový výpadek proti plánovaným kapitálovým příjmům byl 1 562 000 Kč. PŘIJATÉ DOTACE třída 4 Tabulka 4: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování Souhrnný dotační vztah ze státního rozpočtu proti roku 2008 vrostl o 549 000 Kč. Ostatní neinvestiční dotace ze státního rozpočtu vzrostly o 602 000 Kč.

33

Schválený rozpočet obsahoval pouze dotace, které byly schváleny na úrovni státního rozpočtu a dále dotace písemně potvrzené příslušným ministerstvem (krajem, obcí) k datu schválení rozpočtu. Dotace schválené v průběhu roku byly zahrnuty do upraveného rozpočtu. BĚŽNÉ VÝDAJE třída 5 Tabulka 5: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování Ve výdajové části rozpočtu bylo vzhledem k nízkým daňovým příjmům nutno omezit čerpání finančních prostředků v jednotlivých výdajových položkách. Byla provedena rozpočtová opatření. Snížen byl objem finančních prostředků pro všechny příspěvkové organizace na jejich provoz. K velké úspoře muselo dojít i u položek opravy a údržba a nákup služeb. Plánované opravy se nadále nemohly odkládat, proto úspora finančních prostředků v rozpočtu byla pouze dočasná. Tyto opravy byly zahrnuty do rozpočtu roku 2010. Výplata sociálních dávek se zvýšila ve srovnání s rokem 2008.

34

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE třída 6 Tabulka 6: Přehled položek v oblasti kapitálových výdajů města v roce 2009

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2009, vlastní zpracování Kapitálové výdaje byly o 17 928 000 Kč nižší proti předchozímu roku. Vyšší čerpání kapitálových výdajů v předchozím roce bylo způsobeno dofinancováním stavby Domova seniorů Drachtinka. Mezi další velké výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku patřila rekonstrukce výdejny obědů v Máchově ulici v částce 6 700 000 Kč, vybudování infrastruktury k rodinným domům v místní části Srní v objemu 4 800 000 Kč, regenerace panelového sídliště v hodnotě 4 200 000 Kč a zahájení akce výstavby kanalizace v místní části Kouty, kde bylo v roce proinvestováno 2 100 000 Kč. Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko byl poskytnut příspěvek 1 765 000 Kč na pořízení kompaktoru na skládku komunálního odpadu.

Provozní příspěvek pro Městská

sportoviště byl rozpočtovým opatřením převeden na investiční položku a 500 000 Kč bylo použito na nákup dálkového zařízení pro vířivku a pořízení užitkového vozu pro sportoviště.

6.3 Rozbor příjmů a výdajů v roce 2010 Rozpočet města Hlinska pro rok 2010 schválilo zastupitelstvo dne 3. února 2010. Do doby schválení rozpočtu město hospodařilo podle pravidel rozpočtového provizoria. Ve schodku rozpočtu města byly schváleny výdaje v celkové částce 164 671 800 Kč a 35

příjmy ve výši 163 465 700 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 1 206 100 Kč. Tento schodek rozpočtu bude kryt zůstatkem finančních prostředků z minulých let. Během roku se rozpočet několikrát upravoval na konečnou sumu v příjmech 285 806 000 Kč a výdajích 260 258 000 Kč. Největší rozpočtové změny představovaly dotace na sociální dávky a jejich výplata, dotace a čerpání úvěru na výstavbu multifunkčního centra v Hlinsku. K 31. 12. 2010 bylo dosaženo kladného hospodářského výsledku v částce 25 548 181 Kč. Vyšší objem příjmů ve vztahu ke schválenému rozpočtu se podařilo získat prodejem městských bytů. DAŇOVÉ PŘÍJMY třída 1 Tabulka 7: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2010

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování Nejvyšší podíl příjmů města představují daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálových výnosů, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty, jejichž procentuální podíl je dán zákonem 234/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. U ostatních daní jejich celý výnos náleží městu. Kromě daně z nemovitostí a daně z příjmů právnických osob měly dílčí daňové položky v porovnání s rokem 2009 rostoucí tendenci. Příjmy z místních poplatků byly ve srovnání s předchozím rokem nižší o 315 000 Kč. K velkému snížení došlo u poplatků za výherní hrací přístroje a odvodu výtěžku z provozování loterií. Důvodem byl stále se snižující počet výherních hracích přístrojů, které povoluje město Hlinsko. Navýšení 36

proti konečnému stavu v roce 2009 bylo u poplatků za uložení a likvidaci komunálního odpadu.

37


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování Oproti předchozímu období nedaňové příjmy vrostly o částku 3 739 000 Kč. Zvýšení bylo způsobeno vyššími příjmy za služby, z pronájmů a z přijatých pojistných náhrad. Důvodem bylo navýšení zálohových plateb za služby u pronájmů. Ostatní položky jsou srovnatelné s předchozím rokem.


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování 38

Zvýšení kapitálových příjmů se velice promítlo v hospodářském výsledku města. Vysokého růstu kapitálových příjmů bylo dosaženo prodejem městských bytů a bytového domu v Husově ulici a nemovitost v ulici Komenského. Příjmy z prodeje ostatního majetku představují prodej vodovodu a kanalizace k šesti rodinným domům v ulici Rataje a rodinným domům v Srní.

PŘIJATÉ DOTACE třída 4 Tabulka 10: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2010

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování Celkový vyšší objem neinvestičních dotací ve srovnání s předchozím rokem byl způsoben především navýšením dotace na výplatu sociálních dávek, dotace pro vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a nově dotace pro základní školy v rámci velkého projektu „EU peníze školám“. Během roku byla čerpána dotace na výstavbu Multifunkčního centra v Hlinsku, a to ze státního rozpočtu v částce 1 393 902 Kč a z evropské unie v částce 15 797 565 Kč. Investiční dotace na výstavbu kanalizace v místní části Kouty byla čerpána ze státního rozpočtu ve výši 7 407 000 Kč.

39

BĚŽNÉ VÝDAJE třída 5 Tabulka 11: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2010

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování K úspoře proti schválenému rozpočtu došlo u mzdových nákladů včetně odvodů. Za údržbu, ostatní nákupy a za platby daní a poplatků do státního rozpočtu bylo k 31. 12. uhrazeno méně než se předpokládalo. Výplata sociálních dávek byla nižší o částku 1 319 000 Kč. Ostatní položky rozpočtu se podařilo udržet.

40


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2010, vlastní zpracování Skutečnost kapitálových výdajů byla nižší proti upravenému rozpočtu, který byl v průběhu roku navýšen., protože plánované nákupy výpočetní techniky nebyly realizovány v předpokládaném rozsahu. Také se do výdajů promítl časový posun v realizaci investičních akcí (kanalizace v místní části Kouty a výstavba multifunkčního centra).

6.4 Rozbor příjmů a výdajů v roce 2011 Zastupitelstvo města schválilo rozpočet již na 2. řádném zasedání. Do doby schválení rozpočtu se řídilo pravidly rozpočtového provizoria, které bylo schváleno před začátkem hospodářského roku 2011. Schválen byl schodkový rozpočet, ve výdajové části 272 081 900 Kč a v příjmové části 208 989 000 Kč. Krytí schodku bude finančními prostředky z minulých let a dlouhodobým úvěrem určeným na dofinancování výstavby multifunkčního centra. V případě potřeby úpravy schváleného rozpočtu byla na základě rozhodnutí orgánů města prováděna rozpočtová opatření. Největší úpravy se týkaly přijatých dotací na sociální dávky a jejich výplatu a také příjem dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na spolufinancování dvou realizovaných projektů.

41

DAŇOVÉ PŘÍJMY třída 1 Tabulka 13: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2011

Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování V porovnání s loňským rokem vzrostla daň z přidané hodnoty a daň z příjmů města, jejíž velký nárůst byl způsoben zdaněním prodejů městského majetku, především bytů. Místní poplatky za psi, veřejné prostranství a vstupné se mírně snížily proti roku 2010. K dalšímu poklesu došlo u poplatků za uložení a likvidaci komunálního odpadu a u správních poplatků. Ve skutečnosti se daňové příjmy zvýšily o 5 833 000 Kč ve srovnání s rokem 2010.

42


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování Nedaňové příjmy zaznamenaly mírně klesající tendenci proti loňskému roku. Důvodem byly nižší příjmy z pronájmů městských bytů a služeb souvisejících s pronájmy po prodeji 44 městských bytů v letech 2010-2011. Příjmy z prodeje majetku se v tomto roce týkaly pouze prodeje drobného dlouhodobého majetku. Jednalo se o prodej vybavení prostor bývalého kina. Pokles rozpočtovaných příjmů z pronájmů movitých věcí byl ve srovnání s upraveným rozpočtem o 47 000 Kč, důvodem byl prodej sanitního vozu, který byl dříve pronajímán. V tomto roce město přijalo neinvestiční dar od firmy Megatech Industrie s. r. o. se sídlem v Hlinsku pro příspěvkovou organizaci města – Městský kulturní klub Hlinečan.

43


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování V roce 2011 kapitálové příjmy oproti roku 2010 značně poklesly. Zásadní snížení příjmů z prodeje nemovitostí bylo způsobeno realizací prodejů městských bytů v loňském roce. Nyní prodej bytů činil celkem 1 545 000 Kč a za prodej nemovitostí Horalka a Styl město obdrželo 8 120 000 Kč. Příjmy z prodeje ostatního majetku představují prodej plynárenského zařízení k rodinným domům v místní části Rataje a prodej rozvodů tepelné energie, příjem za uvedené změny v územním plánu města a prodej sanitního vozu. Za přijatý dar v tomto roce, byla pořízena vrata pro rychlou záchrannou službu v hodnotě 13 000 Kč.

44


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování

Nižší objem neinvestičních dotací s porovnáním předchozího roku byl způsoben především snížením příspěvku na výkon státní správy, příspěvku na školství a nižší objem na výplatu sociálních dávek. Znatelný nárůst finančních prostředků představují příjmy z neinvestičních dotací na projekty pro základní školy „EU peníze školám“. Nejvyšší položky investičních dotací v roce 2011 ukazují dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na výstavbu nákladných projektů Multifunkčního centra a na realizaci „Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém“ v Hlinsku. Město v tomto roce dále přijalo investiční dotaci na zateplení budovy Základní školy Smetanova.

45


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování Ve výdajové části rozpočtu města došlo ve srovnání s předchozím rokem k vysokému nárůstu oprav a údržby městského majetku, nárůst byl o 4 465 000 Kč. Celkem se v tomto roce za opravy a údržbu majetku města utratilo 13 377 000 Kč. Vzrostly platby za energie, vody a paliv z důvodů zvyšování cen. K nárůstu došlo u příspěvků pro příspěvkové organizace města, zejména v souvislosti se zahájením provozu v nové budově multifunkčního centra. Oproti roku 2010 byl vyplacen menší objem sociálních dávek. Vzhledem k novelizaci vyhlášky o sociálních službách, která stanovila nový postup pro posuzování zdravotního stavu žadatele o dávku příspěvku na péči.

46


Zdroj: závěrečný účet pro rok 2011, vlastní zpracování Došlo k výraznému navýšení kapitálových výdajů v porovnání s rokem 2010. V roce 2011 bylo dokončeno několik investičních akcí. V průběhu roku bylo celkem profinancováno 142 665 000 Kč za dokončení výstavby multifunkčního centra, za zahájení realizace dalšího projektu „Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém“, zateplení základní školy v ulici Smetanova, dalším investičním nákladem byla výstavba cyklostezky z Hlinska do místní části Čertovina, byla dokončena kanalizace v místní části Kouty.

47

6.5 Rozbor schváleného12 rozpočtu města Hlinska v roce 2012 DAŇOVÉ PŘÍJMY třída 1 Tabulka 19: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2012

Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Dvě položky daňových příjmů se rovnají schválenému rozpočtu. Výše daně z příjmů města za rok 2011 byla známa již v době schválení rozpočtu, tudíž předpokládaná skutečnost je shodná s rozpočtem. Daň z nemovitostí je konzultována s místním finančním úřadem, a proto je předpokládaná výše skutečnosti shodná se schváleným rozpočtem. Ostatní poplatky jsou shodné s upraveným rozpočtem, protože většina místních poplatků je hrazena občany v první polovině kalendářního roku.

12

Údaje pro rozbor příjmů a výdajů v letech 2009 – 2011 byly použity z příslušných závěrečných účtů města. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla zpracovávána tato bakalářská práce nebyl k dispozici skutečný stav roku 2012, je výše jednotlivých rozpočtovaných položek k 31. 12. 2012 predikována ve výši součtu skutečnosti k 30. 11. + dopočítané 1/12 skutečných příjmů (výdajů). Informace pro rozbor příjmů a výdajů v roce 2012 byly čerpány z účetnictví města Hlinska.

48


Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Položka přijaté pojistné náhrady nebyla v době sestavení tabulky vyčíslena, protože nebyla známa pojistná událost, která by položku navýšila. Finanční vypořádání z roku 2011 je již určené. KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY třída 3 Tabulka 21: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2012

Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Kapitálové příjmy se od doby upravení rozpočtu příliš nelišily. Skutečnost se nebude měnit, protože plánované kapitálové příjmy v tomto roce byly realizovány. V posledním měsíci roku se nepředpokládají nové příjmy k upravenému rozpočtu. 49


Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Výše přijatých dotací k 31. 12. je již známa dle rozhodnutí jednotlivých dotačních titulů (rozhodnutí o poskytnutí dotací). V prosinci tohoto roku město obdrží dotaci ze státního fondu životního prostředí za realizaci přechodu v místní části Chlum. Tato částka se promítne na položce investiční dotace ze státních fondů. Předpokládaná skutečnost dotací se proti schválenému rozpočtu snížila. Hlavním důvodem je dotace od Regionální operační rady NUTS II Severovýchod, kterou město obdrží až v následujícím roce, vzhledem k posunu termínu závěrečného vyhodnocení celé akce.

50


Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Výše úroků z úvěrů je již dána splátkovým kalendářem příslušných bankovních ústavů. K poklesu výdajů došlo u položky opravy a údržba a nákup služeb ve vztahu ke schválenému rozpočtu. Plánované opravy a služby související s opravami městského majetku nebyly realizovány v plném rozsahu. Důsledkem je nepřijatá dotace. Na snížení výdajů v roce 2012 mají velký vliv sociální dávky, které byly v předchozích letech pouze tzv. průtokovou dotací města (přijaty na účet a během roku vyplaceny). Od 1. ledna 2012 sociální dávky vyplácí úřad práce. Neinvestiční půjčky se do konce roku nebudou měnit, jejich konečná výše je dána na základě uzavřených smluv o půjčkách. Předpoklad proti schválenému rozpočtu má pozitivní tendenci - běžné výdaje se snížily.

51


Zdroj: schválený rozpočet města pro rok 2012, účetnictví města, vlastní zpracování Ke snížení předpokládaného stavu došlo i u kapitálových výdajů. Pro tento rok byly investiční akce pozastaveny, nebo nebyly zahájeny vzhledem k příjmové straně dotace rozpočtu. Realizace investic bude přesunuta na rok 2013 za předpokladu obdržení požadované dotace. Stálou položkou v rozpočtu jsou investiční dotace sdružení obcí mikroregionu Hlinecko, dotace je schválena zastupitelstvem města a její skutečná výše je známa.

6.5.1 Zhodnocení výsledků hospodaření u příjmů v letech 2009 - 2011 Při rozboru daňových příjmů byl zjištěn vyrovnaný stav v jednotlivých letech. Mírné zvýšení se týká převážně daní z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty. Zvyšující se sazby daně z přidané hodnoty zvyšují daňové příjmy města o položku DPH. U daně z příjmů města došlo v roce 2011 ke zvýšení oproti roku 2010, ve kterém proběhlo zdanění prodeje městského majetku. Růst poplatků se během sledovaných let nejvíce zvýšil o položku, poplatky za uložení a likvidaci komunálního odpadu. Na základě zvyšovaného množství komunálního odpadu na skládce, která se nachází na územní města Hlinska, došlo ke zvýšení poplatků za uložení komunálního odpadu. Výše jednorázových poplatků od občanů za likvidaci komunálního odpadu se v jednotlivých letech neměnila. V roce 2011 došlo ke snížení těchto poplatků.

52

U většiny položek nedaňových příjmů byla zjištěna kolísavá tendence. V oblasti nedaňových příjmů město dosáhlo nejvyšší částky v roce 2010, důvodem bylo zvýšení příjmů za služby, z pronájmů a z přijatých náhrad. Položka přijaté splátky půjčených prostředků se během sledovaného období snižovala. V oblasti kapitálových příjmů město dosáhlo své maximální výše v roce 2010, kde se výrazně promítl prodej městským bytů a bytových domů. O prodeji dalších bytů a nemovitostí město uvažuje v následujících letech. Při rozboru přijatých dotací byla zjištěna stoupající tendence, a to převážně z důvodu investičních dotací v roce 2011 z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na výstavbu Multifunkčního centra v Hlinsku a na realizaci projektu „Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko“.

Graf 1: Porovnání příjmů v letech 2009, 2010, 2011 (stavy k 31.12.)

Zdroj: závěrečný účet za roky 2009 – 2011, účetnictví města, vlastní zpracování

6.5.2 Zhodnocení výsledků hospodaření u výdajů v letech 2009 – 2011 V oblasti běžných výdajů město hospodaří účelně. Dílčí položky běžných výdajů v jednotlivých letech kolísaly, ale v celkovém součtu byly přiměřené rostoucím cenám 53

energií a dalších služeb. Od roku 2011 dochází ke zvyšování položky hrazených úroků v důsledku nově přijatého úvěru na výstavbu multifunkčního centra. V roce 2010 se zvýšil příspěvek příspěvkovým organizacím, největší část obdržela Městská sportoviště Hlinsko a Kulturní klub Hlinečan, kde v příspěvku byly zohledněny zvýšené náklady související se zahájením provozu nové budovy multifunkčního centra. Zvyšující tendence kapitálových výdajů je díky položce pořízení dlouhodobého hmotného majetku v roce 2011. K výraznému nárůstu těchto výdajů došlo vlivem dokončení výstavby multifunkčního centra, zahájení realizace projektu „Revitalizace Betlém“, zateplení budovy základní školy, výstavba cyklostezky Čertovina a byla dokončena kanalizace v Koutech. Stálou položkou byla v letech 2009 – 2011 investiční dotace pro Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko. Graf 2: Porovnání výdajů v letech 2009, 2010, 2011 (stavy k 31.12.)

Zdroj: závěrečný účet za roky 2009 – 2011, účetnictví města, vlastní zpracování Ke zpracování výsledků hospodaření v letech 2009 – 2011 bylo možné využít údaje z definitivní výše příjmů a výdajů v jednotlivých letech.

54

Následující kapitola uvádí porovnání upraveného rozpočtu 2012 s navrhovaným rozpočtem v roce 2013. Vzhledem k tomu, že rozpočet v roce 2012 zatím není uzavřen, bylo vycházeno z upraveného rozpočtu.

6.6 Návrh rozpočtu v oblasti příjmů a výdajů města na rok 2013 Město Hlinsko zahájí hospodaření v rámci rozpočtového provizoria s přihlédnutím k nejasné finanční situaci (dosud neschválená novela rozpočtového určení daní13). Návrh pravidel rozpočtového provizoria města Hlinska je předložen v souladu s § 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů tak, aby nedošlo k narušení plynulosti hospodaření města a jeho příspěvkových organizací. Zastupitelstvo města Hlinska v prosinci 2012 schvaluje pravidla rozpočtového provizoria města Hlinska na období od 1. ledna 2013 do doby schválení rozpočtu na rok 2013. Schvalování rozpočtu na rok 2013 se plánuje na měsíc únor, až budou známy např. sazby DPH, souhrnný dotační vztah ke státnímu rozpočtu a dále výše navrhovaná novela zákona. Graf 3: Návrh rozpočtovaných příjmů na rok 2013

Zdroj: účetnictví města, vlastní zpracování 13

Tento zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční. (www.mfcr.cz)

55

Navrhované daňové příjmy se oproti předchozím rokům zvyšují a to v důsledku navyšování sazby daně z přidané hodnoty, a růstu místních poplatků. V položce nedaňových příjmů je předpoklad růstu příjmů za služby, na základě růstu cen za energie. Kapitálové příjmy jsou odvozeny z plánu rozvoje města, pohybují ve výši upraveného rozpočtu roku 2012. Neinvestiční a investiční dotace jsou rozpočtovány dle již známých skutečností. Celkové plánované příjmy na rok 2013 se oproti upravenému rozpočtu z roku 2012 sníží o částku 3 910 tis. Kč, což jsou 2 %.

Graf 4: Návrh rozpočtovaných výdajů na rok 2013

Zdroj: účetnictví města, vlastní zpracování

56

Do běžných výdajů města se promítnou vyšší úroky z pořízeného úvěru v loňském roce. V plánu města je proinvestovat maximálně 20 milionů na opravu komunikací ve městě a jejich místních částí, dalším plánem je zateplování budov. Celková výše navrhovaných výdajů na rok 2013 se zvýší o 25 430 tis. Kč oproti upravenému rozpočtu z roku 2012, toto zvýšení je přibližně 11 %.

Tabulka 25: Návrh položek v oblasti daňových příjmů města na rok 2013


57

Tabulka 26: Návrh položek v oblasti nedaňových příjmů města na rok 2013


58

Tabulka 27: Návrh položek v oblasti kapitálových příjmů města na rok 2013

Zdroj: účetnictví města, vlastní zpracování Tabulka 28: Návrh položek v oblasti dotací města na rok 2013


59

Tabulka 29: Návrh položek v oblasti běžných výdajů města na rok 2013

Zdroj: účetnictví města, vlastní zpracování Tabulka 30: Návrh položek v oblasti kapitálových výdajů města na rok 2013


60

Tabulka 31: Návrh rozpočtu města na rok 2013


7 Příspěvkové organizace města Město Hlinsko nyní spravuje dvanáct příspěvkových organizací, z toho šest škol (mateřských, základních a uměleckou). Vznik každé příspěvkové organizace schvaluje zastupitelstvo města včetně zřizovací listiny, podle které se organizace řídí. Město každoročně přispívá na provoz (energie, mzdy, apod.) příspěvkových organizací. Výjimku tvoří školní příspěvkové organizace, kterým na mzdy přispívá Pardubický kraj. Příspěvek na provoz obsahuje závazné ukazatele (např. limit prostředků na platy), vyjadřuje rozdíl mezi náklady a výnosy. Pokud má organizace kladný hospodářský výsledek, jeho dosažená výše se převádí do rezervního fondu příspěvkové organizace, který lze použít k úhradě provozních výdajů v následujících letech. Organizace účtují podvojným účetnictvím, čtvrtletně předkládají účetní výkazy (rozvahu, výkaz zisků a ztrát) krajskému úřadu k dalšímu zpracování. Město Hlinsko zřizuje tyto příspěvkové organizace: Školní - Dům dětí a mládeže, ZŠ Resslova, ZŠ Ležáků, ZŠ Smetanova, Základní umělecká škola, MŠ Rubešova, MŠ Budovatelů.

61

Kulturní a sportovní - Městský kulturní klub Hlinečan, Městské muzeum a galerie, Městská knihovna, Městská sportoviště. Domov seniorů – Domov seniorů Drachtinka.

7.1 Přehled finančních prostředků pro příspěvkové organizace z rozpočtu města Hlinska Město Hlinsko, jako zřizovatel svých příspěvkových organizací poskytuje příspěvek z rozpočtu města na jejich provoz. Celková výše tohoto příspěvku je zpravidla třetí největší položkou běžných výdajů města. Během roku se výše jednotlivých příspěvků může změnit v důsledku obdržení krajských účelových dotací. Pokud v závěru roku příspěvková organizace nemá dostatek finančních prostředků, může zřizovatel z finanční rezervy určené výhradně pro příspěvkové organizace uvolnit prostředky na jeho dokrytí. Graf 5: Přehled finančních příspěvků příspěvkovým organizacím v jednotlivých letech

Zdroj: Finanční vztah 2009 – 2011, vlastní zpracování

62

Město poskytlo největší příspěvek na provoz kulturním a sportovním příspěvkovým organizacím, v roce 2012 příspěvek činil 16 124 000 Kč. Během roku došlo ke zvýšení cen energií a vody, toto zvýšení se promítlo na nákladech na provoz především pro Městská sportoviště - krytý bazén a zimní stadion. Velká část příspěvku byla použita na úhradu nákladů spojených se zahájením provozu Multifunkčního centra v Hlinsku. Na základě přijatých dotací od evropské unie v roce 2009 proběhly opravy a zateplování školních budov. Došlo k znatelné úspoře energií, a tím se snížila částka příspěvku na provoz z městského rozpočtu, který v roce 2011 byl 7 882 260 Kč. Vzhledem k tomu, že Domov seniorů Drachtinka zahajoval svoji činnost koncem roku 2009, příspěvek na provoz byl 375 000 Kč. V následujících dvou letech se příspěvek zvýšil, byl určen také na nákup nového vybavení domova seniorů. V roce 2012 příspěvek z městského rozpočtu klesl o 1 milion Kč, Domov seniorů Drachtinka obdržel dotaci od Pardubického kraje. V roce 2009 město Hlinsko přispělo všem příspěvkovým organizacím celkovou částkou 24 642 666 Kč, v roce 2010 to byl příspěvek 27 912 927 Kč, v roce 2011 částku 28 627 031 Kč a v roce 2012 nejvyšší částku 28 942 618 Kč.

7.2 Charakteristika

příspěvkové

organizace

-

Domov

seniorů

Drachtinka Na základě § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, město v Hlinsku vytvořilo příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka. Příspěvková organizace poskytuje seniorům ubytování, stravování, ošetřovatelskou péči a další podporu pro zajištění důstojného života. Domov seniorů Drachtinka podporuje samostatnost a kontakt s veřejným prostředím. Uživateli těchto služeb jsou senioři z Hlinecka a okolí, kteří mají sníženou soběstačnost, onemocnění nebo zdravotní postižení a potřebují o sebe častou péči. Domov seniorů Drachtinka funguje od 7. ledna 2008 a 8. ledna 2008 byl přijat první klient. Do obchodního rejstříku v Hradci Králové byla zapsána dne 26. července 2007. Organizace nese identifikační číslo: 275 20 269. Současný ředitel je oprávněn jednat jménem organizace samostatně ve všech věcech. Poskytování celoročních služeb se řídí podle § 49 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 63

7.2.1 Předmět činnosti ošetřovatelská, zdravotní a rehabilitační péče pro uživatele sociálních služeb hostinská činnost – vaření externím strávníkům obchodní činnost - bufet provozování prádelny reklamní a propagační činnost – pronájem prostor, tělocvična, společenský sál, střecha

7.2.2 Finanční hospodaření a) Ministerstvo práce a sociálních věcí – pomocí trasfer b) příspěvek na péči (úřady práce) c) vlastní činností – služba poskytovaná klientovi (ubytování, strava) d) sbírka – dar e) nadační granty f) Fondy (411, 412, 413, 416)

Fond odměn 411 – tvoří se ze zlepšeného výsledku hospodaření, a to do výše jeho 80 %. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům, nebo případné překročení prostředků na platy zaměstnanců. (Zákon č. 250/2000 Sb., § 32) Fond kulturních a sociálních potřeb 412 – tvoří se z náhrad o pojišťovny, přijatých darů, přídělů do fondu. Použití fondu kulturních a sociálních potřeb je např. na stravování zaměstnancům, na sportovní vybavení, nákup rekreačních poukazů. (Zákon č. 250/2000 Sb., §33) Rezervní fond 413 – tvoří se ze zlepšeného výsledku hospodaření. Zdrojem mohou být peněžní dary (sbírky). Tento fond slouží jako rezerva pro případnou ztrátu z předchozích let, k úhradě sankcí, k časovému nesouladu mezi výnosy a náklady a k rozvoji příspěvkové organizace. (Zákon č. 250/2000 Sb., § 30) 64

Investiční fond 416 – zdrojem tohoto fondu jsou odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu města, investiční příspěvky, výnosy z prodeje svěřeného majetku a z majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, dary. Používá se k financování svých investičních potřeb. (Zákon č. 250/2000 Sb., §31) 7.2.2.1 Veřejné sbírky Domova seniorů Drachtinka První veřejná sbírka byla uskutečněna za účelem dovybavení Domova seniorů, na vytvoření odpočinkové zahrady pro seniory a na automobil pro převoz seniorů. Během tříletého období od října 2008 do října 2011 čistý výtěžek sbírky dosáhl částky 783 115,- Kč. Další veřejná sbírka, která probíhá od roku 2011 je zřízena za účelem dovybavení Domova seniorů Drachtinka a vybudování Víceúčelového parku Drachtinka. Tyto sbírky jsou registrovány na Ministerstvu vnitra ČR a také získaly Osvědčení vydané Krajský úřadem. Veškeré sbírky jsou kontrolovány finančním odborem města. Sbírky jsou uskutečňovány následujícími způsoby: posláním příspěvku na účet pomocí pokladniček prodejem předmětů prodejem vstupenek pomocí benefičních koncertů dobročinnými aukcemi (např. internetová dobročinná aukce, aukční katalog) další akce (charitní e-shop Drachtinka) 7.2.2.2 Partnerství Domova seniorů Drachtinka Domov seniorů má několik partnerů, kteří do jisté míry finančně pomáhají. Organizace je dělí na dlouhodobé (římskokatolická církev, školy, firmy) a krátkodobé (jednotlivé projekty, např. Hodnoty času). Partnery Domova seniorů Drachtinka jsou: nadační, firemní, veřejné sbírky, dobročinné aukce.

65

7.2.3 Majetkové vztahy V roce 2009 byla provedena změna ve zřizovací listině Domova seniorů Drachtinka, kdy majetek města, který byl vypůjčený (dle Smlouvy o výpůjčce) příspěvkovou organizací přešel do jejího vlastnictví. Domov seniorů Drachtinka je povinen informovat zřizovatele (město) o plánovaných investicích, opravnách, údržbách a revizích majetku. Dále je povinna svěřený majetek odepisovat a vést v operativní evidenci. (Zřizovací listina, 2009) V případě zrušení příspěvkové organizace přechází veškerý majetek, práva a závazky organizace na město Hlinsko. (www.drachtinka.cz)

7.2.4 Sestavování rozpočtu Návrh rozpočtu probíhá na zasedání začátkem září, kde každý vedoucí předloží seznam požadavků pro svůj úsek paní ekonomce Domova seniorů Drachtinka, která jej následně projedná s panem ředitelem. Na základě těchto požadavků je sestaven rozpočet, který je odevzdán na finanční a ekonomický odbor města k dalšímu zpracování.

66

8 Návrh příspěvku pro příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka na rok 2013 Organizace v předchozích letech hospodařila s kladným hospodářským výsledkem, neměla žádné manko ani škody, nebyly jí uloženy sankce, penále ani pokuty a nemá žádné nevymahatelné pohledávky. Nejvyšší navrhované nákladové položky organizace vykazují spotřeba materiálu a mzdové náklady. Plánovaná úspora v nákupu kancelářských potřeb a chemických a hygienických prostředků sníží náklady na spotřebu ve srovnání s předchozím rokem. Na základě zhoršujícího se zdravotního stavu klientů a růstu počtu klientů s diabetickým onemocněním

bude

nutností

zvýšit

počet

zaměstnanců

v přímé

péči

o tyto klienty. Náklady na mzdy zaměstnancům oproti předchozímu roku tak vzrostou o 1 %. Tabulka 32: Návrh na platy zaměstnanců Domova seniorů Drachtinka pro rok 2013 ve srovnání s rokem 2012

Zdroj: návrh příspěvku od zřizovatele na rok 2012 Vlivem změny sazeb DPH vzrostou ceny energií. Cena pitné vody, která v předchozích letech byla 10 Kč/m3 vzroste na 14 Kč/m3. Položka odpisy se nemění, jelikož organizace k výpočtu odpisů používá rovnoměrné odepisování. Největší položkou výnosů jsou tržby z prodeje služeb, prvotní službou je péče, ubytování a stravování klientů. Úhrady za ubytování u klientů s těžkým zdravotním stavem jsou vyšší, tudíž i tržby za služby se zvýší. Zvýšení výnosů přinese i změna

67

v nastavení úhrad za ubytování podle komfortu pokoje. V současné době má Domov seniorů Drachtinka cca 86 klientů. Dalším výnosem jsou přijaté dotace od ministerstva práce a sociálních věcí na provoz organizace. Výše plánované dotace je čerpána ze žádosti o dotaci na rok 2013. Výše finančního příspěvku na provoz od zřizovatele závisí na hospodaření organizace a na výši městského rozpočtu. Rozdíl mezi náklady a výnosy kryje zřizovatel ze svého rozpočtu. Přijaté dotace z úřadu práce pro pracovníky vykonávající veřejně prospěšné práce také ovlivní výnosy Domova seniorů Drachtinka. Rozpočtovaná dotace je v průběhu roku měněna dle možností úřadu práce a potřeb organizace. Tabulka 33: Návrh příspěvku pro příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka pro rok 2013

Zdroj: návrh příspěvku od zřizovatele na rok 2012 Pozn.: V položce ostatní náklady jsou zahrnuty položky - prodané zboží, opravy a údržba, cestovné, náklady na reprezentaci, silniční daň a ostatní daně. V investičních plánech na příští rok je zahrnuto vybudování druhé etapy Víceúčelového parku Drachtinka, který bude vybaven pomůckami pro cvičení s klienty a dětským hřištěm. Hřiště bude sloužit i veřejnosti se záměrem přijít do kontaktu s jinými lidmi, převážně dětmi. Na tuto investici byla uskutečněna veřejná sbírka (zahájena v roce 2011). Dalším plánem je rekonstrukce bufetu v Domově seniorů Drachtinka, zabezpečení dveří kamerových systémem, informační tabule a nápis na budovu. Plánuje se i dovybavení lůžek a pořízení speciální vany a nákup vzduchotechniky. Zdrojem financování bude investiční fond a rezervní fond příspěvkové organizace. Některé z těchto plánů jsou dlouhodobého charakteru, jejich realizace a tudíž rozpočet budou přecházet do následujících let. 68

Závěr Cílem bakalářské práce bylo provést rozbor hospodaření města Hlinska a městem zřízené příspěvkové organizace Domov seniorů Drachtinka v letech 2009 – 2012, zhodnotit, jak město hospodařilo a sestavit návrh rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkové organizace na následující rok. Praktická část byla zpracována na základě získaných informací během praxe na Finančním a ekonomickém odboru města Hlinska, kde mi byly poskytnuty potřebné materiály k rozboru hospodaření města v období 2009 – 2012. Při zpracování bakalářské práce jsem se seznámila s problematikou týkající se města Hlinska a příspěvkové organizace Domov seniorů Drachtinka. Tato problematika je úzce spojena se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Záměrem této práce byl rozbor hospodaření města a výhled této oblasti na další rok. K celkovému zhodnocení jsem dospěla rozborem jednotlivých položek rozpočtu, v oblasti druhového třídění na daňové a nedaňové příjmy, přijaté dotace, kapitálové příjmy a běžné a kapitálové výdaje města. Ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2012 celkové příjmy rostly. Výrazně vzrostly daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, v roce 2011 se zvýšily o 11 % oproti roku 2009. Během sledovaných let se zvyšovaly sazby daně z přidané hodnoty, a tím i daňové příjmy města. Změnou koeficientu došlo k poklesu u daně z nemovitostí, v roce 2011 klesly o 16 % v porovnání s rokem 2009. Položka neinvestiční přijaté dotace výrazně klesla v roce 2012, kde městem nebyla přijata dotace od fondů sociálního a zdravotního pojištění na výplaty sociálních dávek. Od roku 2012 tyto dávky vyplácí občanům úřad práce. Sociální dávky do roku 2011 tvořily až 64 % neinvestičních dotací, zbylých 36 % jsou ostatní neinvestiční dotace. Celkové výdaje města v období od roku 2009 do roku 2012 rostly. Výdaje na nákup energií a údržbu městského majetku se zvýšily, důvodem byl nárůst cen energií od dodavatelů. Během sledovaného období byl zjištěn pokles mzdových nákladů, vlivem snižování stavů. Pokles mzdových nákladů byl v roce 2012 o 4 600 000 Kč oproti roku 2009. Investiční nákupy a související výdaje byly nejvyšší v roce 2010 a 2011. V tomto 69

období se realizovaly dva nákladné projekty, Multifunkční centrum Hlinsko a Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém. Investiční výdaje v roce 2011 činili 150 943 tis. Kč. V následujících letech město neplánuje další rozsáhlé investice, jelikož byly realizovány v předchozích letech. Město se zaměří na opravy městského majetku a komunikací. Město Hlinsko ve sledovaném období hospodařilo podle schválených pravidel rozpočtového provizoria do doby schválení rozpočtu města. V období 2009 - 2012 byl schválen schodkový rozpočet města. Vypracováním práce jsem se naučila vyhledat a zpracovat informace, které jsem se snažila převést z teorie do praxe. Přínosem mé práce pro město Hlinsko a příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka je externí zhodnocení finanční situace města.

70

Seznam použité literatury Knižní zdroje BŘEŇ, Jan, et al. Obce 2008-2009. MERITUM-výkladová řada. Praha: ASPI, a. s., 2008, 1092 s. ISBN 978-80-7357-331-7. ČEŠKOVÁ, Magdalena, KINŠT, Jan. Rozpočtová skladba v roce 2011. 4. rozšířené vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2011, 277 s. ISBN 978-80-7263-638-9. GRASPO CZ, a. s., 2002, 135 s. ISBN 80-210-2955-5. MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012, 632 s. ISBN 978-80-247-3637-2. MOCKOVČIAKOVÁ, Alena, PROKŮPKOVÁ, Danuše, MORÁVEK, Zdeněk. Příspěvkové organizace 2009. MERITUM – výkladová řada. Praha: ASPI, a. s., 2009, 346 s. ISBN 978-80-7357-416-1. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance – úvod do problematiky. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a. s., 2005, 528 s. ISBN 80-7357-049-1. PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance 1. 2. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 89 s. ISBN 80-7194-862-4. PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance (vybrané kapitoly). 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1996, 173 s. ISBN 80-7194-061-5. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-27899. PŘÍHODOVÁ, Renata. Hospodaření města Hlinska a jeho rozbor. Bakalářská práce 2009, 49 s. [cit. 2012-12-1]. REKTOŘÍK, Jaroslav, ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kolektiv. Jak řídit kraj, město, obec Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. Rukověť územní samosprávy II. díl. 1. vydání. Brno:

71

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010, 188 s. ISBN 978-80-8692954-5.

Elektronické zdroje Domov seniorů Drachtinka. Zřizovací listina [online]. 2009 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.drachtinka.cz/o-nas/zakladaci-dokumenty/zrizovaci-listina Domov seniorů Drachtinka. Obchodní rejstřík [online]. 2009 [cit. 2012-11-20]. Dostupné

z: http://www.drachtinka.cz/o-nas/zakladaci-dokumenty/obchodni-rejstrik Domov seniorů Drachtinka. Veřejná sbírka [online]. 2011 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.drachtinka.cz/verejnost/sbirka Hlinsko.

Městská

rada

[online].

2011

[cit.

2012-11-10].

Dostupné

z:

2012-11-10].

Dostupné

z:

http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/mestska-rada Hlinsko.

Zastupitelstvo

[online].

2011

[cit.

http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/zastupitelstvo Česká republika. Zákon č. 243/2000 Sb. [online]. 2011 [cit. 2012-12-1]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Zakon243_2000Sb08.pdf

Ostatní zdroje Časopis Unes – účetnictví neziskového sektoru, květen, 2012 POHNEROVÁ, Jitka. Informační servis pro obce a příspěvkové organizace – metodický materiál. 10/2012. Brno. Domov seniorů Drachtinka. Zřizovací listina, 2009 Jednací řád Finančního výboru Zastupitelstva města Hlinska Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších

předpisů

72

Seznam použitých zkratek aj. – a jiné apod. – a podobně MÚ – Městský úřad např. – například PO – příspěvková organizace tis. - tisíc tj. – to je tzv. – tak zvaný tzn. – to znamená pozn. – poznámka

73

Seznam obrázků Obrázek 1: Postavení rozpočtové soustavy ve finanční soustavě ............................................... 8 Obrázek 2: Přehled typu schvalovaných rozpočtů .................................................................... 13 Obrázek 3: Rozpočtový proces města ....................................................................................... 15 Obrázek 4: Základní druhové rozdělení příjmů ........................................................................ 21 Obrázek 5: Druhové rozdělení výdajů ...................................................................................... 23

74

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2009 ............................. 31 Tabulka 2: Přehled položek v oblasti nedaňových příjmů města v roce 2009 ......................... 32 Tabulka 3: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2009 ........................ 33 Tabulka 4: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2009 ............................... 33 Tabulka 5: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2009 ............................... 34 Tabulka 6: Přehled položek v oblasti kapitálových výdajů města v roce 2009 ........................ 35 Tabulka 7: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2010 ............................. 36 Tabulka 8: Přehled položek v oblasti nedaňových příjmů města v roce 2010 ......................... 38 Tabulka 9: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2010 ........................ 38 Tabulka 10: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2010 ............................. 39 Tabulka 11: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2010 ............................. 40 Tabulka 12: Přehled položek v oblasti kapitálových výdajů města v roce 2010 ...................... 41 Tabulka 13: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2011 ........................... 42 Tabulka 14: Přehled položek v oblasti nedaňových příjmů města v roce 2011 ....................... 43 Tabulka 15: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2011 ...................... 44 Tabulka 16: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2011 ............................. 45 Tabulka 17: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2011 ............................. 46 Tabulka 18: Přehled položek v oblasti kapitálových výdajů města v roce 2011 ...................... 47 Tabulka 19: Přehled položek v oblasti daňových příjmů města v roce 2012 ........................... 48 Tabulka 20: Přehled položek v oblasti nedaňových příjmů města v roce 2012 ....................... 49 Tabulka 21: Přehled položek v oblasti kapitálových příjmů města v roce 2012 ...................... 49 Tabulka 22: Přehled položek v oblasti přijatých dotací města v roce 2012 ............................. 50 Tabulka 23: Přehled položek v oblasti běžných výdajů města v roce 2012 ............................. 51 Tabulka 24: Přehled položek v oblasti kapitálových výdajů města v roce 2012 ...................... 52 Tabulka 25: Návrh položek v oblasti daňových příjmů města na rok 2013 ............................. 57 75

Tabulka 26: Návrh položek v oblasti nedaňových příjmů města na rok 2013 ......................... 58 Tabulka 27: Návrh položek v oblasti kapitálových příjmů města na rok 2013 ........................ 59 Tabulka 28: Návrh položek v oblasti dotací města na rok 2013 ............................................... 59 Tabulka 29: Návrh položek v oblasti běžných výdajů města na rok 2013 ............................... 60 Tabulka 30: Návrh položek v oblasti kapitálových výdajů města na rok 2013 ........................ 60 Tabulka 31: Návrh rozpočtu města na rok 2013 ....................................................................... 61 Tabulka 32: Návrh na platy zaměstnanců Domova seniorů Drachtinka pro rok 2013 ve srovnání s rokem 2012 .............................................................................................................. 67 Tabulka 33: Návrh příspěvku pro příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka pro rok 2013 .............................................................................................................................. 68

76

Seznam grafů Graf 1: Porovnání příjmů v letech 2009, 2010, 2011 (stavy k 31.12.) ..................................... 53 Graf 2: Porovnání výdajů v letech 2009, 2010, 2011 (stavy k 31.12.) ..................................... 54 Graf 3: Návrh rozpočtovaných příjmů na rok 2013 .................................................................. 55 Graf 4: Návrh rozpočtovaných výdajů na rok 2013 ................................................................. 56 Graf 5: Přehled finančních příspěvků příspěvkovým organizacím v jednotlivých letech ........ 62

77

Seznam příloh Interní sdělení – Návrh pravidel rozpočtového provizoria na období od 1. ledna 2013 do doby schválení rozpočtu města Hlinska na rok 2013.

78

79

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Tvorba rozpočtu města Hlinska a jeho příspěvkových organizací

Recommend Documents