VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení. Průvodce studenta VŠPJ při výběru zahraniční stáže skrz program Erasmus

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení

Průvodce studenta VŠPJ při výběru z a h r a n i č n í s t á ž e s k r z p ro g r a m E r a s m u s Bakalářská práce

Autor: Robert Hruška Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na aplikování marketingového výzkumu v rámci programu Erasmus provozovaného na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ). Cílem je popsat provozování výměnných pobytů na VŠPJ a trend oblíbenosti cílových zemí pro pomoc studentovi, který se uchází o výměnný pobyt. Dalším výstupem je dotazníkový průzkum zaměřený na zlepšení procesů týkajících se přijímacího řízení pro výměnné pobyty. Těmito procesy jsou propagace programu, vypsání volných míst pro přijímací řízení a samotný proces přijímacího řízení. Dotazníkového průzkumu se zúčastnili studenti VŠPJ, kteří absolvovali výměnný pobyt, nebo o něj neúspěšně ţádali.

Annotation Bachelor thesis is focuses on applying the marketing research in program Erasmus operated by the College of Polytechnics Jihlava (VŠPJ). The aim is to describe the operation of exchange visits held by VŠPJ and show the popularity of target countries to help students who are applying for the exchange visit. Another outcome is a questionnaire survey focused on improving the processes relating to admission procedure for exchange visits. These processes include: promotion of the program, call for vacancies and admission process itself. Questionnaire survey was attended by students of the VŠPJ who have passed an exchange visit, or they requested unsuccesfully for it.

Klíčová slova Program celoţivotního učení, Erasmus, Marketingový výzkum

Key words Life learning programme, Erasmus, marketing research

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ……………………………. Podpis

Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za odborné řízení při vypracování bakalářské práce, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat paní Bc. Ivetě Slotové za její drahocenný čas a poskytnutí uţitečných informací o provozování programu Erasmus na Vysoké škole polytechnické Jihlava.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Teoretická část………………………………………………………………………….10 1 Národní agentura pro evropské vzdělávací programy ................................................. 10 2 Program celoţivotního učení ....................................................................................... 11 2.1 Evropský kreditní systém (ECTS) ........................................................................ 13 2.2 Comenius .............................................................................................................. 13 2.3 Leonardo da Vinci ................................................................................................ 14 2.4 Grundtvig .............................................................................................................. 15 2.5 Erasmus ................................................................................................................. 16 2.5.1 Charakteristika programu .............................................................................. 16 2.5.2 Studijní pobyt ................................................................................................. 19 2.5.3 Pracovní stáţ .................................................................................................. 20 3 Marketingový výzkum ................................................................................................. 22 3.1 Proces marketingového výzkumu ......................................................................... 23 3.2 Zdroje informací k marketingovému výzkumu .................................................... 24 3.3 Typy marketingového výzkumu ........................................................................... 25 3.4 Metody získávání informací ................................................................................. 26 Praktická část…………………………………………………………………………...27 4 Program Erasmus na Vysoké škole polytechnické Jihlava .......................................... 27 4.1 Partnerské instituce ............................................................................................... 27 4.2 Přijímací řízení ...................................................................................................... 28 4.3 Statistiky z mobilit studentů na VŠPJ ................................................................... 29 4.3.1 Přijatí a ucházející se studenti na Erasmus v jednotlivých letech.................. 29 4.3.2 Oblíbenost cílových zemí pro výměnné pobyty studenty VŠPJ .................... 30 4.3.3 Porovnání oblíbenosti cílových zemí s celorepublikovou statistikou ............ 31 5 Dotazníkový průzkum k procesu přijímacího řízení do programu Erasmus na VŠPJ. 32

5.1 Tvorba dotazníku .................................................................................................. 32 5.2 Výsledky průzkumu názorů studentů ................................................................... 33 5.3 Diskuze k dotazníkovému šetření ......................................................................... 44 5.3.1 Propagace programu Erasmus na VŠPJ ......................................................... 44 5.3.2 Vypsání volných míst .................................................................................... 45 5.3.3 Proces přijímacího řízení ............................................................................... 46 Závěr ............................................................................................................................... 49 Seznam literatury ............................................................................................................ 51 Seznam grafů .................................................................................................................. 52 Seznam obrázků .............................................................................................................. 52 Seznam tabulek ............................................................................................................... 52 Seznam příloh ................................................................................................................. 53

Úvod Evropská unie je politické a rozpočtové společenství, které čítá 27 členských zemí s 500 milióny obyvatel. Unie jako taková vznikla roku 1993 na základě Maastrichtské smlouvy, která navazovala na integrační proces z předchozích let. V současné době se více neţ jindy projevují dva protipóly při pohledu na význam integrace evropských zemí. Ta je na jedné straně odsuzována širokou škálou kritiků, kteří mluví o neţivotaschopnosti a neperspektivnosti tohoto projektu zaloţeného na údajně špatně definované Lisabonské smlouvě. Na straně druhé stojí pozitiva a příleţitosti ze společenství vzniklé, jako je rozsáhlá alokace finančních prostředků mezi členské země. A to buď z fondů Evropské unie, či přímo z jejího rozpočtu. A právě orgán EU, který se nazývá Evropská komise, se podílí na financování výměnných pobytů pro studenty vysokých škol v rámci programu Erasmus. Pro studenta je pobyt v zahraničí cenným zdrojem nových zkušeností, poznatků, ale i záţitků. S trochou nadsázky lze povaţovat tento program za to nejcennější, co můţe vysoká škola společně s kvalitním odborným vzděláním nabídnout. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě (VŠPJ) je jednou z vysokoškolských institucí v České republice, která vlastní privilegium pro provozování výměnných pobytů v rámci programu Erasmus. Moţnosti vycestovat do zahraničí jsem vyuţil i já, a právě studijní pobyt v zahraničí mě motivoval k sepsání bakalářské práce právě na toto téma. Jihlavská vysoká škola je velice mladou institucí, tudíţ i zmíněný program zahraničních mobilit studentů je v Jihlavě provozován jen několik let. Za tak krátkou dobu je takřka nemoţné vypilovat všechny detaily pro maximální spokojenost jak vysoké školy, tak i jejích studentů. Proto jsem se rozhodl pouţít svoji bakalářskou práci jako prostředek pro osvětlení organizace tohoto programu zaměřeného na výměnné pobyty vysokoškoláků na VŠPJ a pro zlepšení vybraných procesů, které budou uţitečné jak studentům, tak i jihlavské vysoké škole. K tomu jsem vyuţil metodu marketingového výzkumu, ve kterém jsem vytvořil primární data pomocí dotazníkového průzkumu. Struktura a vůbec zaměření marketingového výzkumu je popsáno v dalším odstavci. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány důleţité součásti „Programu pro celoţivotní vzdělávání“, kam se řadí 4 odvětvové programy včetně projektu Erasmus. Dále jsem se zaměřil na deskripci základních pojmů v oblasti marketingového výzkumu. Praktická část je rozdělena na 8

dvě části. Tou první je popsání důleţitých aktivit v rámci organizace programu Erasmus na VŠPJ. Těmito aktivitami jsou spolupráce s partnerskými institucemi, proces přijímacího řízení. Součástí kapitoly jsou také statistiky týkající se preferencí destinací studenty VŠPJ. Tyto preference jsou následně porovnány s celorepublikovou statistikou. To pomůţe získat studentovi uţitečné informace, které by měl znát při ucházení se o výměnný pobyt. Statistiky týkající se obliby cílových zemí zajisté pomůţou v rozhodování při volbě destinace. Druhá část je zaměřena na získávání primárních dat pomocí

dotazníkového

průzkumu

mezi

současnými

studenty

Vysoké

školy

polytechnické v Jihlavě, kteří se zúčastnili či hlásili na výměnné pobyty. Je nutné zdůraznit, ţe tento průzkum se týká pouze studentů ekonomických oborů, kteří tvoří více neţ 90% uchazečů o pobyt v zahraničí. Dotazníkový průzkum se týká důleţitých činností souvisejících s procesem přijímacího řízení. Sem je zahrnuta propagace programu pro větší počet uchazečů na přijímacím řízení. Dále je třeba zmínit vypsání volných míst pro jednotlivé partnerské instituce. To se netýká pouze otázky kvantity, ale také struktury nabídky. Strukturou se rozumí poměr počtu vypsaných volných míst pro studenty jednotlivých oborů a také rozhodnutí, zda jsou vypsány u jednotlivých institucí volná místa pro studenty ekonomických oborů zvlášť, či dohromady. Výstupem je ověření názorů studentů na současný stav procesu výběrového řízení, na jejímţ základě byl vytvořen návrh na zlepšení jednotlivých procesů.

9

1 Národní agentura pro evropské vzdělávací programy O národní agentuře pro evropské vzdělávací programy, která bývá také označována zkratkou NAEP, je moţné se nejlépe dočíst na oficiálních webových stránkách. Tam je uvedeno, ţe NAEP je součástí Domu zahraničních sluţeb, jenţ je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy za účelem plnění úkolů při zajišťování školských, vzdělávacích a dalších styků se zahraničím. Posláním samotné agentury je koordinace vzdělávacích programů mezinárodní spolupráce a příčinou jejího vzniku je geneze nové generace Programu celoţivotního učení pro roky 2007-2013, kam se transformovaly aktivity Národních agentur programu Socrates a Leonardo da Vinci. (O NAEP) NAEP je zodpovědná za realizaci Programu celoţivotního učení v České republice a dalších vzdělávacích programů. Znalost Programu celoţivotního učení v ČR je pro čtenáře bakalářské práce velice důleţité, proto bude program podrobněji rozepsán ve 2. kapitole. Kromě administrativy jiţ zmíněného programu je agentura NAEP také prostředníkem pro poskytování finančních prostředků EU ve svěřených oblastech. Dle jiţ zmíněných webových stránek Národní agentury pro evropské vzdělávací programy je správa vzdělávacích programů také závislá na vyuţívání počítačových technologií, proto je jedním z cílů NAEP vytvářet informační systém o vzdělávacích programech EU a o jiných mezinárodních aktivitách. Agentura poskytuje informační a konzultační sluţby týkající se svěřených programů, stará se o organizaci národních a mezinárodních seminářů a konferencí, propaguje české školství v zahraničí a vydává informační materiály. (O NAEP) Předmětem další kapitoly je pro zachování systematičnosti jiţ zmíněný Program celoţivotního učení, který je spravován Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy a pod tento program spadá řada dílčích programů zaměřených na vzdělávání napříč EU, kam patří také program Erasmus, který je předmětem práce.

10

2 Program celoživotního učení V praxi často bývá pouţíván anglický název Lifelong Learning Programme a především jeho zkratka LLP. Základní fakta obsahují oficiální internetové stránky Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. „Program byl zaveden rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. 11. 2006, které vstoupilo v platnost dne 14. 12. 2006 a nese za něj odpovědnost právě zmíněné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.“ (Program celoţivotního učení 2007 – 2013, MŠMT ČR) Existenci programu na celoţivotní učení stručně ospravedlňují Brdek a Vychová, kteří tvrdí, ţe Celoţivotní učení by mělo být podporováno působením různých finančních a kulturních stimulů na úrovni společnosti, organizací i jednotlivců a kaţdý by měl mít zajištěn přístup k rozmanitým vzdělávacím příleţitostem během svého ţivota. (Brdek, Vychová 2004, s. 35) V rámci Programu celoţivotního učení jsou stanoveny dva druhy cílů pro období 20072013. A to hlavní a specifické cíle. Hlavní cíle jsou konkrétně zaměřeny na rozvoj a podporu výměny, spolupráce a mobility takovým způsobem, aby se vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy v souladu s cíli Lisabonské strategie staly zárukou světové kvality. Přispět tedy k rozvoji Společenství jako vyspělé znalostní společnosti s udrţitelným hospodářským rozvojem, s větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a s větší sociální soudrţností. Cíle specifické lze poté dle webových stránek agentury NAEP vyjmenovat takto: -

„přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního učení a podporovat vysokou výkonnost, inovace a evropský rozměr v systémech a postupech.

-

napomáhat

zvyšování

kvality,

přitažlivosti

a

dosažitelnosti

příležitostí

celoživotního učení. -

posilovat přínos celoživotního učení k sociální soudržnosti, aktivnímu občanství, mezikulturnímu dialogu, rovnosti žen a mužů a osobnímu naplnění.

-

přispívat k zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním učení, a to včetně jedinců se zvláštními potřebami a znevýhodněných skupin.

-

podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost.

-

napomáhat podpoře tvořivosti, konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a růstu podnikatelského ducha.“ (NAEP – Program celoţivotního učení) 11

Programu se mohou zúčastnit jednotlivci, kam patří studenti, učitelé, školitelé a trenéři, nebo instituce jako jsou například školy, výzkumná centra, instituce a subjekty zabývající se vzděláváním (nadace, firmy, úřady práce, asociace atd.). Na webových stránkách NAEP je také zobrazen výčet zemí, které jsou zařazeny do programu LLP v roce 2012. Patří sem všech 27 členských států Evropské unie bez výjimek. Dále jsou to čtyři země, které jsou členy ESVO (Evropské společenství volného obchodu) nebo EHP (Evropský hospodářský prostor). Tyto 4 země jsou Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Posledními dvěma partnery jsou Turecko a Chorvatsko, přičemţ obě země nejsou členy EU, avšak v současné době ţádají o povolení ke vstupu. (NAEP – Program celoţivotního učení) Na rozpočtové období 2007 – 2013 je vyčleněna pro Program celoţivotního učení částka 6,97 milionů Eur. Tabulka 1: Jednotlivé podprogramy v rámci programu LLP 4 odvětvové programy COMENIUS ERASMUS LEONARDO DA VINCI zaměřený na předškolní zaměřený na a školní vzdělávání až vysokoškolské vzdělávání zaměřený na do úrovně ukončení a odborné vzdělávání na odborné vzdělávání středního vzdělání vysokoškolské úrovni a odbornou přípravu

GRUNDTVIG zaměřený na vzdělávání dospělých a celoživotní učení

Průřezový program se skládá ze čtyř hlavních činností: - spolupráce a inovace politik, - podpora studia jazyků, - informační a komunikační technologie, - šíření a využívání výsledků v oblasti celoživotního učení program Jean Monnet zahrnuje akce Jean Monnet a provozní granty pro evropské instituce

Zdroj: NAEP - Program celoţivotního učení1 V této bakalářské práci jsou blíţe popsány 4 hlavní programy zaměřené na výměnné pobyty s důrazem na mobility na vysokoškolské úrovni v rámci projektu Erasmus. Avšak předtím neţ budou osvětleny jednotlivé projekty, je nutné popsat evropský kreditní systém, na kterém výměnné studijní pobyty stojí.

Program celoţivotního učení. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy NAEP [online]. © 2007-2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=17& 1

12

2.1 Evropský kreditní systém (ECTS) Na

oficiálních

webových

st=TyTy

ránkách

Ministerstva

školství,

mládeţe

a tělovýchovy je znázorněna minulost kreditního systému ECTS. Ten byl vytvořen jiţ v roce 1989, kdy slouţil jako nástroj pro zjednodušení uznávání částí studia, které studenti realizovali na zahraniční vysoké škole v rámci programu Erasmus (dříve program Socrates). V pilotní fázi byl systém testován přibliţně na stovce vysokých škol, přičemţ během více neţ dvacetileté doby jeho trvání byl několikrát upravován v souladu s probíhajícími změnami v evropském vysokém školství. V roce 1999 se stal kreditní systém součástí Boloňského procesu, kdy se stal jedním z nástrojů pro harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství. Systém byl postupně upravován, aby kromě funkce přenosu kreditů, nezbytné pro uznávání vzdělání dosaţeného na zahraniční vysoké škole mohl plnit funkci akumulace získávaných kreditů. Značné mnoţství zemí zahrnulo ECTS do svých právních předpisů. Česká republika se rozhodla nezařadit, ale dle iniciativy ministerstva se stalo ECTS prioritou do kaţdoročně vyhlašovaných rozvojových programů, takţe vysoká škola na jeho správnou implementaci můţe získat finanční prostředky z evropských fondů v rámci rozvojového projektu. Dalším důleţitým datem je rok 2004, kdy byla vymezena myšlenka spojení kreditů s jednotlivými kurzy či předměty, kdy se počet kreditů přidělených jednotlivému předmětu stal jednotkou studijní zátěţe, kterou musí vynaloţit průměrný student k absolvování daného prvku studijního programu. (ECTS) Internetové stránky MŠMT poukazují také na další vývoj, kdy byla funkce kreditového systému opět mírně poupravena a kredit je definován jako prostředek pro kvantifikované vyjádření objemu učení zaloţeném na pracovní zátěţi, kterou studenti potřebují k dosaţení očekávaných výsledků učení na určité úrovni. To znamená, ţe v současné době jiţ nejsou kredity přiřazovány k jednotlivým studijním komponentám, ale k výsledkům učení. (ECTS)

2.2 Comenius Na oficiálních internetových stránkách Evropské komise se lze dočíst, ţe program Comenius se týká škol zaměřených na niţší stupně vzdělávání, jako jsou mateřské, základní a střední školy. Ve zmiňovaných institucích je program určen ţákům, studentům, učitelům a pedagogickým pracovníkům. Program pomáhá mladým lidem 13

v lepším porozumění věcí, jako jsou rozdíly mezi jednotlivými kulturami, jejich úředními jazyky a hodnotami. Dalším cílem je pomoc dospívajícím lidem lépe získat základní ţivotní dovednosti, kompetence pro důleţité pro ţivotní rozvoj, budoucí vzdělání a aktivní občanství (European Commission - Comenius: Europe in the classroom). Comenius je určen pouze pro země určitým způsobem spjaté s Evropskou unií. Výčet zemí je totoţný s Programem celoţivotního učení, pod který ostatně Comenius spadá. Internetové stránky Evropské komise poté uvádějí tyto cíle programu Comenius: -

„zlepšit mobilitu žáků a učitelů napříč Evropské unii a zpřístupnit ji většímu počtu.

-

Zlepšit partnerské vztahy a zvýšit počet partnerství mezi školskými institucemi odlišných členských států.

-

Dopomáhat ke studiu cizích jazyků na základě informační a komunikační technologie a k lepším učebním praktikám.

-

Zlepšit

přístup

pedagogů

a

řízení

školských

institucí.“

(European Commission - Comenius: Europe in the classroom)

2.3 Leonardo da Vinci Projekt Leonardo da Vinci je dalším podprogramem spadajícím do Programu celoţivotního učení a je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání na všech úrovních s výjimkou vysokoškolské a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání a přípravu. Dle internetových stránek NAEP jsou v rámci programu stanoveny dva druhy cílů. Tím prvním jsou cíle specifické a ve druhém případě jsou to operativní cíle. Do prvního jmenovaného spadá především podpora účastníků odborné přípravy a dalších vzdělávacích aktivit za cílem získávání a pouţívání vědomostí a dovedností, které podporují osobní rozvoj, ale také zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce. V poslední řadě je vhodné zmínit snahu o zvýšení přitaţlivosti odborného vzdělávání a podporu zvyšování kvality a inovace v systémech a postupech odborného vzdělávání. Operativní cíle jsou zaměřené na zvýšení kvality jednotlivých procesů na operativní

14

úrovni, ale také na růst objemu a kvantity ve vztahu k zapojeným subjektům. Jako příklad jsou uvedeny následující cíle: -

„zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo ke zvýšení počtu stáží v podnicích alespoň na 80 000 za rok.

-

zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě.

-

usnadnit vývoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich přenos, včetně přenosu mezi zúčastněnými zeměmi.

-

zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a kompetencí, včetně kvalifikací a kompetencí

získaných

neformálním

a

informálním

učením.“

(NAEP – Leonardo da Vinci) V rámci programu pak dále rozlišujeme typy nabízených aktivit na decentralizované a centralizované. Mezi decentralizované patří přípravné návštěvy, projekty mobility (např. mezinárodní stáţe v podnicích nebo vzdělávacích institucích pro osoby v počátečním odborném vzdělávání nebo na trhu práce), projekty partnerství a multilaterální projekty/přenos inovací. Centralizované aktivity zahrnují multilaterální projekty/vývoj inovací, tematické sítě a doprovodné aktivity. Do programu Leonardo jsou zapojeny totoţné země, jako jsou v rámci programu LLP, s výjimkou Malty. Té bylo v roce 2011 pozastaveno členství z důvodu nezpůsobilosti institucí a organizací k financování v rámci tohoto projektu.

2.4 Grundtvig „Program Gruntvig je zaměřený na vzdělávání dospělých a na další formy celoživotního vzdělávání. Cílovou skupinu představují dospělí, kteří si potřebují nebo chtějí doplnit své vzdělání. Program podporuje všechny aktivity směřující ke zlepšení úrovně vzdělanosti, k jejichž realizaci dochází v návaznosti na základní, střední či vysokoškolské vzdělání.“ (Brdek, Vychová 2004, s. 42)

15

Cílem projektu v rámci vzdělávání dospělých jsou změny mobility osob nejen v měřítku kvality, ale také co se týče objemu. Dalším bodem je zlepšení komunikace mezi institucemi s tímto zaměřením a navázání nových partnerství.

Velice specifickým

a neméně důleţitým cílem je snaha poskytnout alternativní příleţitosti vzdělávání osobám ze sociálně slabých skupin a osobám v krajních sociálních podmínkách s důrazem na starší osoby a osoby bez dosaţení základní kvalifikace. Pro úplnost lze dále zmínit podporu inovačních postupů v rámci vzdělávání dospělých a inovačního obsahu, sluţeb, metod a praxe zaloţených na informačních a komunikačních technologií. Nabízené aktivity v rámci programu jsou rozděleny z hlediska zaměření. A to na jednotlivce nebo na instituce. Jednotlivcům jsou nabízeny individuální granty na vzdělávací kurzy aţ do délky 6 týdnů, stáţe a konference v maximální délce 12 týdnů a asistentské pobyty v délce 13 aţ 45 týdnů. Institucím jsou nabízeny projekty partnerství, které probíhají na základě grantové podpory dvouleté spolupráce nejméně tří institucí ze tří různých zemí s cílem vzájemné výměny zkušeností v oblasti vzdělávání dospělých. Spolupráce v rámci dobrovolnických projektů, jimiţ se rozumí podpora bilaterální spolupráce dobrovolnických organizací, probíhá ve formě vzájemné výměny dobrovolníků starších 50 let v délce 3 aţ 8 týdnů. Poslední aktivitou pro organizace je nabídka přípravných návštěv. Ty se uskutečňují v rámci přípravy projektu partnerství či dobrovolnického projektu, a to buď formou návštěvy budoucí partnerské instituce, nebo účasti na evropském kontaktním semináři.

2.5 Erasmus Programu Erasmus je věnováno nejvíce místa v rámci kapitoly 2 Program celoživotního učení záměrně, protoţe je potřeba popsat důleţité součásti tohoto programu pro praktickou část bakalářské práce, která se věnuje aplikaci Erasmu na vybrané instituci.

2.5.1 Charakteristika programu Jiţ v roce 1987 vznikl určitý program zaměřený na výměnu studentů zahraničních vysokých škol, avšak pro vznik Erasmu byl klíčový aţ rok 1995, kdy se rozhodla Evropská komise sloučit výměnný program s dalšími nezávislými projekty pod hlavičku programu Socrates, který byl později přejmenován na Socrates II. 16

Brdek a Vychová poukazují na důleţitost programu Erasmus, který v rozpočtovém obodbí 2000 – 2006 spotřeboval více neţ 50% celkového objemu prostředků programu Socrates, resp. Socrates II (Brdek, Vychová 2004, s. 41). V roce 2007 pak zanikl projekt Socrates II a program Erasmus se s platností do roku 2013 stal hlavní částí aktuálního Programu celoţivotního učení. Jméno programu je památkou po Erasmu Rotterdamském (1466 – 1536), který byl holandským filozofem a teologem. Stokes ve své publikaci objasňuje, proč nese program právě jméno Erasma Rotterdamského. Erasmus se po skončení nuceného klášterního ţivota věnoval studiu a cestování po Evropě, které ho z Holandska dovedlo přes Itálii aţ do Anglie. Čtenář si zajisté všimne spojitosti mezi cestováním Erasma a současnou filosofií programu (Stokes 2002, s. 61). „Cílem programu je posílit spolupráci vysokých škol evropského regionu při realizaci vzdělávací politiky jednotlivých zemích, postupně sbližovat vzdělávací systémy a odstraňovat bariéry mezi národy a zeměmi. Prvním krokem ke spolupráci je navázání kontaktů s vysokými školami v zemích EU a uzavření bilaterálních dohod, na jejichž základě bude probíhat budoucí spolupráce.“ (Brdek, Vychová 2004, s. 41-42) Projekt je určen studentům s moţností studia či práce v zahraničí, pedagogům a školitelům s cílem vyučovat v zahraničí a v poslední řadě vysokoškolským pracovníkům se zájmem o vzdělávání v zahraničí. Z pohledu institucí se do programu můţou přihlásit vysoké školy bez ohledu na provozovatele, vybrané vyšší odborné školy a zprostředkovatelské organizace. Proces výměnných pobytů nespadá do evropských fondů, ale je financován prostřednictvím rozpočtu Evropské komise. Po uzavření grantové smlouvy obdrţí instituce 1. zálohovou splátku, která činní 80% z grantu. Zbylá část je vyplacena po vyčerpání minimálně 70% z 1. splátky. Zbytek nákladů na výměnné pobyty je dofinancován ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Finance ze státního rozpočtu obvykle tvoří významnější část Aktivity Erasmu jsou opět rozdělené na centralizované a decentralizované. První jmenovaný

zahrnuje

multilaterální

projekty

podporující

spolupráci

mezi 17

vysokoškolskými institucemi a akademické sítě pro podporu evropské spolupráce a inovace v konkrétních tematických oblastech. Poslední, ale velice důleţitou součástí jsou doprovodné programy na podporu aktivit, které sice nejsou oprávněné v rámci hlavního programu, ale jasně přispívají k dosaţení jeho cílů. Proces přijímání ţádostí o projekty, hodnocení a výběr projektů a přidělování finančních prostředků řídí Výkonná agentura Evropské komise (EACEA) v Bruselu. Kompletní výčet decentralizovaných aktivit obsahuje tabulka 2, která se nachází na následující straně tohoto dokumentu. Oproti centralizovaným aktivitám je proces přijímání ţádostí o projekty, hodnocení projektů a jejich výběr a přidělování finančních prostředků řízen národní agenturou kaţdé země zapojené do Programu celoţivotního učení. Tabulka 2: Decentralizované aktivity Mobilita studentů na Studium na zahraniční vysoké škole v délce 3-12 měsíců studijní pobyty (SMS) Mobilita studentů na Práce v zahraniční organizaci v délce 3-12 měsíců pracovní stáže (SMP) Mobilita zaměstnanců Výuka na zahraniční škole v délce 5 výukových hodin až 6 týdnů na výukové pobyty (STA) Mobilita zaměstnanců Odborné školení v zahraniční organizaci v délce 1 - 6 týdnů na školení (STT) Organizace mobilit (OM)

Finanční prostředky pro VŠ/VOŠ nebo zprotředkovatelskou organizaci, která realizuje alespoň jeden z typů mobilit. Grant je určený na vytváření optimálních podmínek pro realizaci mobilit studentů a/nebo zaměstnanců.

Intenzivní programy (IP)

Projekty krátkého studijního programu (např. letní škola), kterého se účastní domácí i zahraniční studenti a učitelé.

Intenzivní jazykové kurzy (EILC)

Intenzivní kurzy méně používaných jazyků (v zemích zapojených do programu LLP) určené pro studenty programu Erasmus, kteří odjíždějí do těchto zemí studovat nebo pracovat Organizace intenzivních kurzů českého jazyka pro zahraniční studenty programu Erasmus, kteří přijíždějí studovat nebo pracovat do ČR

Zdroj: NAEP - Aktivity2

NAEP - Aktivity. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy - NAEP [online]. © 20072012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=37& 2

18

Z výše uvedených decentralizovaných činností nás budou podrobněji zajímat mobility studentů, kam se řadí studijní pobyty a pracovní stáţe. Oba si proto zaslouţí samostatnou kapitolu.

2.5.2 Studijní pobyt Jedná se o výměnný pobyt studentů, který je realizován mezi dvěma institucemi na základě bilaterální smlouvy. Ţadatel o výměnný pobyt musí být zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu na vysoké škole, nebo musí být zapsán ke studiu na vyšší odborné škole. Avšak není brán ohled na formu studia. Studium tedy můţe být prezenční, kombinované i distanční. Důleţitým kritériem je, ţe student musí být bezpodmínečně zapsán alespoň do druhého ročníku. Není brán zřetel na státní příslušnost ţadatele, avšak ten musí studovat v České republice v akreditovaném studijním programu. Brdek a Vychová zdůrazňují důleţitost mobility studentů, která je největší a nejvíce podporovanou aktivitou programu. Doba studia se pohybuje od 3 do 12 měsíců a celé období studia v zahraničí se studentovi započítává díky existujícímu systému uznávání kreditů (Brdek, Vychová 2004, s. 42). První semestr svého pobytu v zahraničí si můţe student nárokovat stipendium3, avšak při pokračování v dalším semestru jiţ student nárok na další finance z evropských fondů ztrácí. Před uskutečněním výměny je povinnost studenta být vybaven schváleným a podepsaným plánem studia na zahraniční instituci (studijní smlouvou). A následně po skončení pobytu si musí student vyţádat potvrzení o délce studia a výpis výsledků zkoušek. V průběhu zahraniční stáţe je příslušné osobě zakázáno přerušit či ukončit studium na domácí vysokoškolské instituci. Toto jsou kritéria, při jejichţ splnění je pak studijní pobyt Erasmus domácí institucí plně uznán. Pozor si musí student dát na pravidlo absolvování pouze jediného studijního pobytu během celého svého studia na vysokých a vyšších odborných školách. Není brán zřetel, jestli zájemce vyuţil moţnosti stipendia, či vyjel jako zero-grant student, který nemá nárok na stipendium, avšak náleţí mu stejná práva a povinnosti jako řádnému Erasmus studentovi.

3

Seznam stipendií pro studijní a pracovní pobyty přiloţen jako příloha č. 1

19

Na webových stránkách NAEP jsou definovány finanční podmínky studijního pobytu. Student obdrţí stipendium od vysílající instituce, které bývá zpravidla rozděleno do dvou částek. První je vyplacena před odjezdem do zahraničí, přičemţ druhá bývá studentovi doplacena přibliţně po měsíci a půl od zahájení pobytu. Zde je třeba počítat s odchylkou u jednotlivých institucí. Výše stipendia je nastavena paušální částkou na měsíc pobytu v zahraničí. Paušální částka se liší dle cílové země pro výkon studijního pobytu. Nic však nebrání studentovi vycestovat jako jiţ zmíněný zero-grant student bez nároku na stipendium od vysílající instituce. Ve většině případů však bývá tohoto statusu vyuţíváno k prodlouţení pobytu studentů, kteří právě studují v zahraničí první semestr, a škola nemá finanční prostředky na financování jejich studia na další semestr (NAEP - Studijní pobyt). Před výjezdem do zahraničí musí student podepsat studijní smlouvu (Learning Agreement) a uzavřít finanční dohodu mezi studentem a vysílající institucí, na základě které bývá vypláceno stipendium. Student před odjezdem obdrţí od vysílající instituce Erasmus Chartu Studenta, která obsahuje základní práva a povinnosti studentů programu. Po vykonání pobytu je student povinen předat své vysílající instituci potvrzení o délce pobytu (Confirmation of study period), které získá od zahraniční instituce. Dalším dokumentem je potvrzení o vykonaných zkouškách, na základě kterého jsou studentovi uznávány ekvivalenty na domácí škole. Posledním krokem k úspěšnému ukončení programu je vyplnění závěrečné zprávy z pobytu, jejichţ databázi spravuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy.

2.5.3 Pracovní stáž Charakteristika pracovní stáţe je téměř totoţná se studijním pobytem, s rozdílem předmětu výměnného pobytu a výše měsíčního paušálu pro výpočet stipendia. Student tedy vyjíţdí do zahraničí s cílem získání pracovních zkušeností, avšak stále platí, ţe musí být zapsán do libovolného vysokoškolského studijního programu. Oproti studijnímu pobytu však můţe být ţadatel o pracovní stáţ studentem kteréhokoliv ročníku na domácí vysoké škole. Díky webovým stránkám agentury NAEP se lze podrobněji seznámit s detaily studijní stáţe. Délka získávání pracovních zkušeností je v rozmezí 3 - 12 měsíců. Student pracuje v zahraničí na plný úvazek dle předem dohodnutého pracovního plánu. A to 20

v libovolném podniku vyjma institucí EU, organizací spravujících programy EU a národních diplomatických misí (ambasády, konzuláty) domovské země studenta v zahraničí. Při zajišťování stáţe není předmětem bilaterální smlouva mezi vysokou školou a zahraničním podnikem. Práci v zahraničí je povinna zprostředkovat domácí vysokoškolská

instituce

nebo

jí

určená

zprostředkovatelská

instituce.

(NAEP – Pracovní stáţ) Stejně jak to platí u studijního pobytu, tak student má právo vyjet na pracovní stáţ pouze jednou. To se týká stáţí se stipendiem i bez stipendia. Avšak je třeba si uvědomit, ţe pokud student v minulosti navštívil zahraniční studijní pobyt, tak mu náleţí právo zúčastnit se jednou také pracovní stáţe. Maximálně tedy můţe pobývat během svého studia na vysokoškolské instituci 24 měsíců v zahraničí. Jak jiţ bylo zmíněno, vysílající instituce vyplácí studentovi stipendium a je nutné si uvědomit, ţe stipendium nemusí nutně pokrýt ţivotní náklady v celém rozsahu. Jedná se pouze o příspěvek pro zvýšené ţivotní náklady. Zájemce má opět moţnost vycestovat jako zero-grant student, který je řádný Erasmus student bez nároku na stipendium. Častěji se však lze opět s touto formou pobytu opět setkat při prodluţování pracovní stáţe na další semestr, přičemţ vysílající instituce nemá dostatek finančních prostředků pro krytí pobytu. Před odjezdem musí být stáţ domluvena mezi vysílající institucí či zprostředkující organizací, studentem a přijímacím podnikem. Dále by měl být odsouhlasen pracovní plán stáţe (Training agreement), který obsahuje ustanovení Odpovědnosti za kvalitu (Quality Commitment). Při nároku na stipendium je samozřejmostí uzavření finanční dohody mezi vysílající institucí a studentem, na základě které obdrţí student příslušný finanční obnos. Přílohou finanční smlouvy jsou Kvalifikační podmínky pracovní stáţe. Účastník programu před odjezdem na zahraniční instituci obdrţí Erasmus chartu, kde jsou vypsány jeho práva a povinnosti týkající se mobility. Po skončení zahraničního pobytu je povinen doloţit délku stáţe a dosaţené výsledky či hodnocení pomocí Certifikátu. Posledním krokem a samozřejmostí je vyplnění závěrečné zprávy z pobytu. Pro přechod k praktické části je nyní nezbytně nutné se seznámit s marketingovým výzkumem, který je právě zde aplikován na program Erasmus provozovaný na vybrané vysokoškolské instituci.

21

3 Marketingový výzkum „Podle všeobecně přijaté definice P. Benetta z roku 1988 bývá marketingový výzkum chápán jako funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím informací – informací užívaných k zjišťování a definování marketingových příležitostí a problémů, k tvorbě, zdokonalování a hodnocení marketingových akcí, monitorování marketingového úsilí a k zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky“. (Přibová 1996, s. 13) Odpůrce

rozsáhlých

definicí

Kozel

poukazuje

na

zjednodušené

definování

marketingového výzkumu od Philipa Kotlera, kterému lépe porozumí i lidé, kteří se blíţe nezajímají o tuto problematiku. „Marketingový výzkum je definován jako systematické určování, shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí.“ (Kozel 2006, s. 48). Tentýţ autor Kozel ve své publikaci také stanovil jednotlivé charakteristiky marketingového výzkumu, kterými jsou na jedné straně jedinečnost, vysoká vypovídající schopnost a aktuálnost takto získaných informací, dále pak vysoká náročnost na kvalifikaci pracovníků, čas a pouţité metody. Dále autor poukazuje na problém ztotoţňování pojmu marketingový výzkum a průzkum. Průzkum je obvykle kratší a zpravidla nezachází do takové hloubky jako výzkum. Rozdíl je také v hierarchii, protoţe průzkum je součástí marketingového výzkumu. (Kozel 2006, s. 48). Renomovaný americký ekonom Philip Kotler si uvědomuje důleţitost marketingového výzkumu a uvádí, ţe manaţeři potřebují informace, aby mohli provádět marketingové analýzy, plánování, implementaci a kontrolu. Zároveň informace nepředstavují jen vstup potřebný pro rozhodování, ale i marketingový kapitál, který poskytuje strategicky důleţitou konkurenční výhodu. Konkurence můţe okopírovat cizí zařízení, produkty a postupy, ale nemůţe zkopírovat informace a intelektuální kapitál firmy (Kotler 2007, s. 407).

22

3.1 Proces marketingového výzkumu „Každý marketingový výzkum je jedinečný. Je totiž pokaždé ovlivňován jinými faktory, které vyplývají z různorodosti zkoumaných problémů. I přesto v procesu každého výzkumu můžeme definovat dvě hlavní etapy, které na sebe logicky navazují. Jedná se o etapu přípravy výzkumu a etapu realizace výzkumu. Obě etapy v sobě zahrnují několik za sebou následujících fází (kroků). Tyto kroky na sebe navazují, úzce spolu souvisejí a vzájemně se podmiňují.“ (Kozel 2006, s. 70) Obrázek 1: Proces marketingového výzkumu

Realizační etapa 4) sběr údajů Přípravná etapa

1) definování problému, cíle 2) orientační analýza situace 3) plán významného projektu

5) zpracování shromážděných údajů 6) analýza údajů

7) interpretace výsledků průzkumu 8) Závěrečná zpráva a její prezentace

Zdroj: KOZEL, Roman. et al., Moderní marketingový výzkum4 Kozel ve své publikaci dále popisuje schéma procesu marketingového výzkumu a pro prevenci nedostatků ve výzkumu doporučuje zvýšenou pečlivost především v přípravné etapě celého procesu. Konkrétním procesem vyţadující zvláštní pozornost je správné vydefinování problému, které představuje hlavní předpoklad úspěšnosti realizace výzkumu a získání relevantních výsledků (Kozel 2006, s. 71). Na proces marketingového výzkumu nahlíţí odlišným způsobem Philip Kotler, který schéma procesu zjednodušil na vydefinování čtyř kroků.

Zdroj: KOZEL, Roman. et al., Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0966-X 4

23

Obrázek 2: Proces marketingového výzkumu dle Kotlera Definice problémů a stanovení cílů výzkumu

Vytvoření plánu získání informací

Implementace plánu, sběr a analýza dat

Interpretace a sdělení zjištění

Zdroj: KOTLER, Philip. Moderní marketing5

3.2 Zdroje informací k marketingovému výzkumu Přehledné členění podkladů, z nichţ lze čerpat informace pro marketingový výzkum popisuje Boučková. Členění je následující: „Interní a externí podklady – výhodou interních materiálů jsou minimální až nulové náklady spojené s jejich získáváním, k tomu přistupuje jejich obvykle snadná dostupnost. Nevýhodou je, že sám způsob jejich sběru a ukládání může být snadno modifikován zaměřením pracovníků. Sekundární a primární podklady – Sekundární a primární materiály se liší důvodem svého vzniku. Pro konkrétní výzkum jsou sekundární podklady, takové, které byly původně zpracovány za jiným účelem, s jiným cílem, než ke kterému je zpracováváme v daném průzkumu. Jejich výhodou je časová a peněžní úspora, avšak nevýhodou je jejich sekundární využití. Primární podklady se shromažďují a zpracovávají k danému cíli a úkolu, na jejichž základě lze nalézt odpovědi na stávající otázky. Vyčerpávající a výběrové podklady – předností prvně jmenovaných podkladů je skutečnost, že nedochází k odhadům, ale jev je podchycen ve svém celku. Jejich 5

KOTLER, Philip. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-

2. (Překlad Mgr. Jana Langerová, Ing. Vladimír Nový)

24

shromáždění však bývá velmi zdlouhavé a neúměrně nákladné. Globální údaje pak často neumožňují pohled do hloubky jevu a neumožňují bližší prozkoumání jevu. Výběrové podklady jsou takové, které byly získány výběrovým šetřením. Ty naopak umožňují proniknout do hloubky jevu a zaměřit se na jeho významné aspekty“ (Boučková (2003, s. 61).

3.3 Typy marketingového výzkumu Kozel rozděluje typy marketingového výzkumu přednostně na sekundární a primární výzkum. „Sekundární výzkum – Doporučuje se nejprve v rámci analýzy hledat právě sekundární informace, abychom zjistili, zda by nebylo možné problém vyřešit bez náročnějšího a dražšího shromažďování informací primárních. Při posuzování sekundárních údajů je důležité především zjistit vhodnost údajů pro potřeby konkrétního výzkumu. Následně je možné hledat informace primární. Primární výzkum – jedná se o sběr údajů uskutečněný poprvé. Naší snahou by mělo být zodpovězení specifických otázek konkrétního řešeného problému.“ (Kozel 2006, s. 76) Primární výzkum pak můţeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní výzkum: „Kvalitativní výzkum – Informativní výzkum použitý pro zjištění motivací, postojů a chování zákazníka. Běžné metody v tomto typu výzkumu zahrnují sledované skupinové rozhovory (focus groups), sledování reakcí a opakované dotazování.“ (Kotler 2007, s. 409) Kvantitativní výzkum – tento druh výzkumu velice srozumitelně popisuje Boučková, která uvádí, ţe kvantitativní výzkum trhu se zabývá výzkumem a registrací zpravidla existujících, resp. realizovaných prvků trţního chování. Kvantitativní výzkum zpravidla vyţaduje metodiku výběru s akcentem na reprezentativnost populace – pouţívá se bud náhodný výběr (random sample), nebo plošný kvótní výběr (Boučková 2003, s. 59). Jiţ několikrát zmíněný Kotler, od kterého čerpá informace mnoţství českých ekonomů, dále rozděluje druh marketingového výzkumu dle jeho zaměření na:

25

„Informativní výzkum – Marketingový výzkum zaměřený na získání předběžných informací, které pomohou lépe definovat problémy a navrhnout hypotézy. Deskriptivní výzkum – Marketingový výzkum s cílem lépe popsat marketingové problémy, situace a trhy, například tržní potenciál určitého produktu, nebo demografické údaje a postoje zákazníků. Kauzální výzkum – Marketingový výzkum, který testuje hypotézy o vztazích příčina/následek.“ (Kotler 2007, s. 407)

3.4 Metody získávání informací Pozorování – Kotler zjednodušeně popisuje pozorování jako shromaţďování primárních údajů pozorováním příslušných osob, jejich jednání a situací. Poté dodává: pozorováním je moţné získat informace, které lidé nechtějí nebo nemohou poskytnout. V některých případech je pozorování jediný způsob, jak potřebné informace získat. Na druhou stranu existují věci, které nejde jednoduše pozorovat, například pocity, postoje a motivy nebo chování v soukromí. Také není snadné pozorovat dlouhodobé a nepravidelné vzorce chování. Vzhledem k těmto omezením pouţívají výzkumníci pozorování spolu s dalšími metodami sběru dat (Kotler 2007, s. 410). Dotazování – Kozel povaţuje metodu dotazování za nejznámější a hojně pouţívanou, kdy získáváme odpovědi na naše otázky přímo od respondentů. Můţeme se tak dozvědět o jejich znalostech, názorech, preferencích, uspokojení atd. Jednotlivé typy dotazování volíme dle jejich vhodnosti, resp. výhodnosti v konkrétním případě. Volíme pak způsob kontaktu s respondentem – osobní kontakt, poštovní styk, telefonní styk nebo kontakt pomocí internetu. Problémem pak můţe být neochota respondenta spolupracovat, kdy dojde buď k odmítnutí, nebo k poskytnutí nepravdivých odpovědí (Kozel 2006, s. 87). „Experiment – Experimentální výzkum poskytuje kauzální informace. Při experimentu jsou vybrány odpovídající skupiny respondentů, které jsou sledovány v různých podmínkách s kontrolovatelnými souvisejícími faktory. Poté jsou sledovány rozdíly v odpovědích skupin. Experiment se tedy snaží vysvětlit vztah příčina/následek. Pozorování a dotazování mohou shromažďovat informace pro experiment.“ (Kotler 2007, s. 411) 26

4 Program Erasmus na Vysoké škole polytechnické Jihlava Na jihlavské vysoké škole zajišťuje organizačně a administrativně zahraniční výměnné mobility studentů, akademických pracovníků a provozních zaměstnanců mezinárodní oddělení. Mezi konkrétní aktivity tohoto oddělení patří poskytování informací ohledně moţností mobilit v zahraničí, organizace výběrových řízení pro mobility, zajišťování mobilit studentů, akademických a provozních zaměstnanců (domácích i zahraničních) a organizace přednášek, besed, informačních a propagačních akcí mobilit v zahraničí. Vedoucím mezinárodního oddělení je paní doktorka Jarmila Bílkovská, avšak pro organizaci Erasmu je povolaná osoba Bc. Iveta Slotová, která je Erasmus koordinátorem. Mezinárodní oddělení sídlí v místnosti č. 3N051 a studentům poskytuje servis ve dnech od pondělí do čtvrtka. Vţdy od 9:00 do 12:00 s výjimkou úředních dnů pondělí a středy, kdy je návštěvní doba rozšířena o odpolední hodiny od 13:30 do 15:30.

4.1 Partnerské instituce Nabídka zahraničních výměnných pobytů je ovlivněna mnoţstvím bilaterálních dohod s partnerskými zahraničními institucemi. Partnerských institucí pro studijní stáţe eviduje v současnosti VŠPJ 3. Jmenovitě se jedná o Kancelář kraje Vysočina v belgickém Bruselu, CzechTourism v rakouské Vídni a Loughborough College ve Velké Británii, respektive v Anglii. Oba partneři v Rakousku i v Belgii nabízejí studentům pracovní místa přímo, kdeţto Loughboroug College je vysoká škola, která se zavazuje zprostředkovat studentům praxi v okolí města Loughborough. Tito partneři pro výkon pracovní stáţe v zahraničí spolupracují s VŠPJ jiţ delší dobu, čili počet a struktura partnerů zůstává neměnná. Partnerských vysokých škol pro studijní pobyty získala jihlavská polytechnika podstatně více (26). V tomto případě však dochází ke změnám v počtu partnerů, a to nejčastěji formou přírůstku. Přírůstek nových partnerských institucí se liší kaţdý akademický rok, avšak zpravidla se jedná o počet mezi 2 aţ 5 institucemi. V akademickém roce 2011/2012 byly zatím uzavřeny 3 nové smlouvy, avšak tento stav není definitivní. Na druhou stranu je nutné dodat, ţe můţe nastat i situace, kdy je partnerství zrušeno, avšak k tomuto jevu dochází zřídka. Tabulka 3 obsahuje kompletní evidenci partnerských institucí pro studijní pobyty.

27

Tabulka 3: Partneři VŠPJ pro studijní pobyty studentů Stát Belgie Dánsko Estonsko Finsko

Francie Litva Lotyšsko Německo Nizozemí Polsko

Portugalsko Rakousko

Slovensko

Slovinsko Španělsko Velká Británie

Město Brusel Leuven Kodaň Talin Mikkeli Pori Troyes Kaunas Riga Reutlingen Rotterdam Deventer Bydgoszcz Rzeszow Wroclaw Viana do Castelo Setúbal Vídeň Vídeň Vídeň Bánská Bystrica Rožumberok Nitra Portorož Castellón de la Plana Elgin

Škola Haute Ecole Ephec (Brussels) Katholieke Hogeschool Leuven Niels Brock Copenhagen Business College Tallinn College of Business Administration Mikkeli University of Applied Sciences Satakunta University of Applied Sciences Groupe ESC Troyes, Champagne School of Management Kaunas University of Applied Sciences BA School of business and finance Hochschule Reutlingen Rotterdam Business School Saxion University of Applied Sciences University of Economy in Bydgoszcz University of Rzeszow Wroclaw School of banking Polytechnic Institute of Viana do Castelo Polytechnic Institute of Setúbal FH Campus Wien FH Technikum Wien FHWien University of Applied Sciences of WKW Univerzita Mateja Bela Katolícka univerzita v Rožumberoku Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre University of Primorska Universitat Jaume I. Moray College

Zdroj: Partneři. VŠP Jihlava | www.vspj.cz 6

4.2 Přijímací řízení Student je povinen s podáním přihlášky odevzdat ţivotopis a motivační dopis, které jsou napsány v cizím jazyce. Poté je začleněn do přijímacího řízení, které se skládá ze 4 kritérií pro přijetí. Jsou jimi test z anglického jazyka (studijní pobyt – písemná forma, pracovní stáţ – ústní forma), psychologický test, průměr obdrţených známek během studia a počet obdrţených kreditů. Všechny části přijímacího řízení jsou ohodnoceny 10 Partneři. VŠP Jihlava | www.vspj.cz [online]. 25. listopadu 2011 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/skola/mezinarodni-oddeleni/partneri 6

28

body s výjimkou průměru známek, který je ohodnocen body 30. Maximálně tedy můţe účastník řízení získat 60 bodů. Pro podání přihlášky si student můţe zvolit dvě instituce, kdy se na jednu hlásí prioritně a druhou destinaci má jako záloţní v případě neúspěchu na té první. Volná místa pro výměnné pobyty získají studenti s největším počtem bodů z přijímacího řízení. Pokud zůstanou některé destinace neobsazeny, je moţné toto místo obsadit ze zájemců z jiných destinací. V případě, ţe ani tak se nenaplní volné kapacity, můţe Erasmus koordinátor vypsat dodatkové výběrové řízení.

4.3 Statistiky z mobilit studentů na VŠPJ 4.3.1 Přijatí a ucházející se studenti na Erasmus v jednotlivých letech Na Vysoké škole polytechnické Jihlava se v kaţdém akademickém roce uchází o program Erasmus přibliţně 90 studentů. Tento počet lze rozdělit na přibliţně 30 ţadatelů o výměnný pobyt pro zimní semestr a 60 ţadatelů o pobyt v semestru letním. Celková úspěšnost přijetí uchazečů o výměnné pobyty dosahuje přibliţné částky 70%. Přesněji řečeno úspěšně projde přijímacím řízením na studijní pobyty cirka 80% studentů, načeţ úspěšnost u pracovních stáţí se pohybuje okolo 60%. Tabulka 3: Počet přijatých studentů na výměnné pobyty Typ mobility/akademický rok Studijní pobyt Pracovní pobyt Celkem

2008/2009 2009/2010 2010/2011 30 32 41 17 7 10 47 39 51

Celkem 103 34 137

Zdroj: Vlastní zpracování údajů poskytnutých VŠPJ V tabulce 3 jsou vypsány počty vyjíţdějících studentů na Erasmus v posledních třech letech. Jelikoţ akademický rok 2011/2012 není dokončený, nejsou statistiky z tohoto období k dispozici. Čtenář si zajisté všimne nepoměru v počtu vyjetí na studijní pobyt a pracovní stáţ. Zatímco se účast na studijních pobytech pravidelně zvyšuje, u pracovní stáţe převládá spíše kolísající trend. VŠPJ kaţdoročně uzavře nové partnerské smlouvy pro studijní pobyty, avšak počet partnerů pro pracovní pobyty nemá rostoucí trend, ba naopak v akademickém roce čítal dokonce o jednu partnerskou instituci více.

29

4.3.2 Oblíbenost cílových zemí pro výměnné pobyty studenty VŠPJ Tabulka 4: Statistika výjezdů na studijní pobyty dle cílové země Země/rok Rakousko Finsko Litva Portugalsko Francie Slovinsko Estonsko Dánsko Španělsko Německo Belgie Polsko Nizozemí Velká Británie Slovensko CELKEM

2008/2009

2009/2010 4 2 6 4 3 3

2010/2011 6 5 3 3 3 4 2

2 2 2 2

Celkem 4 6 3 5 4 3 5 3 1

2 2 2

14 13 12 12 10 10 7 5 5 4 4 3 2 2 0 103

3 2 2 30

32

41

Zdroj: Vlastní zpracování údajů poskytnutých VŠPJ Oblíbenost destinací je do určité míry ovlivněna rozsahem nabídky, avšak lze s jistotou vyčíst, ţe destinace jako Rakousko, Finsko, Litva, Portugalsko, Francie a Slovinsko se těší velikému zájmu. Naopak cílové země Belgie, Dánsko, Nizozemí a Polsko jsou méně ţádanými. Na menší zájem studentů poukazuje především nepravidelné obsazování těchto destinací. Suverénně nejméně ţádanou zemí je dle předpokladu sousední Slovensko. Tabulka 5: Statistika výjezdů na pracovní stáže dle cílové země Země/rok Velká Británie Itálie Belgie Rakousko CELKEM

2008/2009

2009/2010 2010/2011 5 6 8 7 3 1 2 2 17 7 10

Celkem 19 7 4 4 34

Zdroj: Vlastní zpracování údajů poskytnutých VŠPJ V případě statistiky týkající se počtu vyjíţdějících studentů na pracovní stáţe je suverénem cílová země Velká Británie. V tomto případě hraje velikou roli vyšší počet vypsaných volných míst oproti ostatním zemím. Přesto je nutné dodat, ţe poptávka po pracovní stáţi v Británii několikanásobně převyšuje nabídku. Nabídka pracovní stáţe 30

v Itálii nebyla jiţ několik let vypsána, proto povědomí o této zemi není pro studenta VŠPJ aţ tak důleţité. Belgie a Rakousko nejsou navštěvované ve velkém rozsahu, coţ je samozřejmě způsobeno menším zájmem studentů a také niţším počtem vypsaných volných míst.

4.3.3 Porovnání oblíbenosti cílových zemí s celorepublikovou statistikou Tabulka 6: Počet vyjíždějících studentů české národnosti dle cílových zemí Země/rok Německo Francie Španělsko Velká Británie Finsko Rakousko Portugalsko Nizozemí Dánsko Belgie Polsko Slovinsko Slovensko Litva Estonsko CELKEM

2008/2009 873 674 521 445 350 294 257 206 191 188 149 130 73 53 32 4436

2009/2010 797 616 524 443 310 313 275 214 208 196 136 136 76 62 35 4341

2010/2011 804 612 592 440 316 279 325 235 206 203 141 144 75 51 35 4458

Celkem 2474 1902 1637 1328 976 886 857 655 605 587 426 410 224 166 102 13235

Zdroj: NAEP - Statistiky7 Při porovnání tabulky 6, která obsahuje data týkající se počtu výjezdů studentů z ČR dle cílových zemí, s údaji týkajícími se počtu výjezdů studentů VŠPJ do zemí Evropské unie je moţné najít několik souvislostí. A to velikou oblibu vyspělých a zajisté atraktivních zemí jako je Francie, Rakousko, Finsko a Portugalsko. Na VŠPJ patří mezi oblíbené země Litva, která se zde opírá o nabídku pobytů tradičního partnera ve městě Kaunas. Avšak v celorepublikovém srovnání si tato země vedla velice tristně. V tomto případě lze pozorovat jasný trend, kdy mají studenti v oblibě spíše západní vyspělé země. O státy bývalého Sovětského svazu je zájem o poznání menší.

NAEP - Statistiky. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy - NAEP [online]. © 2007-2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-projectfolder&project_folder_id=60& 7

31

5 Dotazníkový průzkum k procesu přijímacího řízení do programu Erasmus na VŠPJ 5.1 Tvorba dotazníku Při tvorbě dotazníku byla vynaloţena snaha na tvorbu krátkých a jednoznačně definovaných otázek. Samotný dotazník lze rozlišit dle předmětu otázek na tři části. Tou první je identifikace respondenta, druhou průzkum názorů na propagaci programu a nabídku pobytů a třetí na průzkum názorů týkající se náleţitostí přijímacího řízení. Cílovou skupinou jsou studenti ekonomických oborů Vysoké školy polytechnické Jihlava, kteří se zúčastnili programu Erasmus, či se o něj neúspěšně ucházeli. Pro větší motivovanost respondentů a získání aktuálních dat jsem průzkum zaměřil především na stále aktivní studenty jihlavské polytechniky. Jako cíl jsem si zvolil získat přibliţně 60 respondentů, coţ činní cirka 2 třetiny všech uchazečů o studijní a pracovní pobyty za jeden akademický rok. Poţadovaný poměr dotázaných muţů a ţen jsem nestanovil, protoţe to nepovaţuji za důleţité. Vzhledem k tomu, ţe na ekonomické škole převládají studenti ţenského pohlaví, tak jsem předpokládal vyšší počet oslovených studentek. To však rozhodně není na škodu, protoţe i na výměnné pobyty se hlásí více ţen. Poměr mezi studenty oboru „Finance a řízení“ a „Cestovní ruch“ nebyl opět předem stanoven. Znovu jsem předpokládal nerovnováhu v počtu oslovených studentů těchto oborů, a to ve prospěch studentů cestovního ruchu. Ti se o zahraniční pobyty hlásí ve větším počtu, proto lze povaţovat zvýšenou účast právě studentů tohoto oboru za přijatelnou. Posledním identifikačním údajem je status studenta vzhledem k programu. Čili jestli se zúčastnil výměnného pobytu, nebo o něj neúspěšně usiloval. Zde jsem dopředu opět nestanovil ţádný poţadovaný poměr. Sice by teoreticky studenti spadající do obou skupin mohli mít odlišné názory na přijímací řízení, avšak jsem si vědom faktu, ţe se vzhledem k relativně niţší účasti stále více studentů na zahraniční pobyt dostane, neţ neprojde přijímacím řízením. Proto jsem se domníval, ţe se mi podaří oslovit více studentů, kteří jiţ absolvovali pobyt v zahraničí. A právě tito studenti jsou pro můj výzkum vzhledem k větší motivovanosti více ţádaní.8

8

Náhled dotazníku je přiloţen v příloze č. 2

32

5.2 Výsledky průzkumu názorů studentů Tento marketingový průzkum byl uskutečněn za cílem zisku názorů studentů týkající se hlavních procesů souvisejících s výměnnými pobyty studentů. Tam se řadí propagace, evidence partnerských institucí a na základě domluvy i vypsání studentům jednotlivých oborů nabídky pobytu ve vybraných školách pro příslušný semestr, a především struktura a průběh přijímacího řízení. Právě na přijímací řízení byl kladen největší důraz, protoţe jsem si uvědomil moţnost několika vylepšení jiţ před začátkem průzkumu. V rámci řízení se pak týkaly otázky bodového ohodnocení a důleţitosti jednotlivých kritérií pro přijetí a způsobů a formě testování dovedností studenta. Pro dotazování jsem zvolil elektronickou formu, kdy jsem vyuţil webových stránek pro generaci marketingových průzkumů „vyplnto.cz“, načeţ část dotazování tvořil osobní kontakt s vybranou skupinou respondentů. Návratnost dotazníků činí téměř 80% a stanoveného počtu 60 vyplněných dotazníků jsem téměř dosáhl. Přesněji řečeno se mého průzkumu zúčastnilo 59 studentů, takţe povaţuji toto předsevzetí na splněné. Horní mez počtu účastníků průzkumu je definována počtem aktivních studentů VŠPJ, kteří splňují kritéria pro vyplnění dotazníku. Hrubým odhadem se můj vzorek pohybuje okolo 1 čtvrtiny všech těchto studentů. Otázka č. 1 Graf 1: Poměr mezi oslovenými muži a ženami

Vaše pohlaví? 32% 68%

Žena

Muž

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

33

Z otázky číslo 1 je patrné, ţe dotazníku se zúčastnily přibliţně dvě třetiny respondentů ţenského pohlaví a jedna třetina muţského pohlaví. Tento poměr povaţuji za ideální, protoţe si myslím, ţe zastoupení studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava bude podobného poměru muţů a ţen. Otázka č. 2 Graf 2: Poměr zastoupení studentů ekonomických oborů

Který obor na VŠPJ studujete? 39% 61%

Cestovní ruch

Finance a řízení

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Poměr studentů cestovního ruchu, kteří se zúčastnili dotazníkového průzkumu, je přibliţně o jednu pětinu vyšší. Jak bylo zmíněno, předem jsem nestanovil poţadovaný poměr studentů z obou oborů, avšak výsledek této otázky povaţuji za ţádoucí, protoţe přibliţně odpovídá aktivitě studentů obou oborů pro získání výměnného pobytu. Otázka č. 3 Graf 3: Forma účasti na programu Erasmus

Vaše zkušenost s Erasmem je? 32% 68%

Zúčastnil/a jsem se výměnného pobytu

Neúspěšně jsem se ucházel/a o výměnný pobyt

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 34

Dotazník jsem rozšiřoval kaţdému potenciálnímu respondentovi bez ohledu na to, zda se neúspěšně ucházel, či úspěšně vycestoval do ciziny. Pokud hodnotíme poměr úspěšných a neúspěšných uchazečů o pobyt jako celek, tak lze konstatovat, ţe stále převládá počet uchazečů, kterým se povedlo vycestovat do ciziny. Z grafu č. 4 je patrná silná převaha účasti studentů, kteří se dostali do zahraničí (68%). Podobný výsledek jsem očekával a povaţuji ho za optimální. Studenti, kteří byli úspěšní, mají větší motivaci vyslovit svůj názor pro zlepšení aktivit v rámci Erasmu. Avšak to neznamená, ţe účast studentů, kteří neprošli přijímacím řízením, je neţádoucí. 32% zastoupení neúspěšných ţadatelů plně postačuje k optimální rovnováze těchto dvou skupin. Otázka č. 4 Graf 4: Zdroj informací o Erasmu

Jak jste se dozvěděl/a o programu? 7%

2% 2% 7% 1%

25%

56%

Od spolužáků

Na webových stránkách školy

Od pedagogického pracovníka

Na nástěnce školy

Erasmus den

Na střední škole

Vše dohromady

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tato otázka je zaměřena na propagaci programu. Lze tedy vyhodnotit, zda je škola dostatečně aktivní v poskytování informací o výměnných pobytech, respektive je moţné přijít na různé nedostatky v reklamě. Nejvíce studentů se překvapivě dozvědělo o programu od svých spoluţáků (56%). Na webových stránkách se o Erasmu dočetlo 25%, načeţ od pedagogického pracovníka bylo motivováno 7%. Moţnost „Na nástěnce školy“ vybralo taktéţ 7% studentů. Ostatní odpovědi jsou zastoupeny jedním nebo dvěma procenty.

35

Otázka č. 5 Graf 5: Názor studentů na propagaci

Propagace programu Erasmus na VŠPJ je dostatečná. 5% 5%

12%

47% 31%

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím

Nevím

Souhlasím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Názor studentů na to, zda je programu dělána dostatečná reklama, je následující. 47 % respondentů uvedlo, ţe spíše souhlasí, 31% spíše nesouhlasí, 12% nesouhlasí a 5% shodně nesouhlasí a neví. Z toho je patrné, ţe téměř polovina odpovědí byla negativního charakteru. Otázka č. 6 Graf 6: Vhodnost rozsahu nabídky

Současná nabídka pobytů v zahraniční je úměrná zájmu studentů. 8% 19% 19%

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

34% 20%

Nevím

Nesouhlasím

Souhlasím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

36

Na otázku týkající se dostatečného počtu nabízených pobytů v zahraničí v porovnání s počtem uchazečů nejvíce respondentů odpovědělo „Spíše souhlasím“ (34%). Dále 20% spíše nesouhlasilo, 19% shodně nesouhlasilo a nevědělo a 8% souhlasilo. Zde je evidentní vysoký počet neurčitých odpovědí, ale poměr kladných a záporných odpovědí je téměř stejný. Ve vyhodnocování této otázky je zapotřebí určitý nadhled, protoţe nabídka pobytů je limitována faktory, jako je počet partnerských institucí, výše finanční podpory z fondů EU a od vysílající instituce a kapacita školy pro administrativu programu. Otázka č. 7 Graf 7: Alokace nabídky pro ekonomické obory

Myslíte si, že je rozsah nabídky pro oba ekonomické obory na VŠPJ stejně spravedlivý? 5% 36% 59%

Ne

Ano

Nevím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Zde bylo hlavním cílem zjistit názor studentů na rozdělení nabídky pobytů mezi studenty obou ekonomických oborů. Přesněji řečeno, zda souhlasí s počtem vypsaných míst na studijní či pracovní pobyty pro studenty cestovního ruchu a pro studenty financí a řízení. Je nutné konstatovat, ţe nabídka pobytů pro studenty cestovního ruchu je mírně rozsáhlejší. 59% dotázaných nesouhlasí se současným rozloţením vypsaných míst. Dále 36% zvolilo odpověď „Ano“ a 5% zvolilo „Nevím“.

37

Otázka č. 8 Graf 8: Zvýhodnění zvoleného oboru

V případě záporné odpovědi prosím uveďte, který obor je podle Vás více zvýhodněn. 34% 66%

Cestovní ruch

Finance a řízení

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tato otázka navazuje a rozvíjí předchozí dotaz, kdy blíţe specifikujeme, který z oborů je zvýhodněn na úkor druhého. Většina dotazovaných (66%) tvrdí, ţe je více zvýhodněn obor Cestovní ruch. 34% respondentů pak zastává názor, ţe studentům financí a řízení je vypsáno více volných míst na úkor druhého oboru. Otázka č. 9 Graf 9: Vypsání volných míst pro oba obory dohromady

Na některé destinace se mohou studenti obou ekonomických oborů hlásit dohromady 5%

2%

41%

25%

27%

Souhlasím

Spíše souhlasím

Nevím

Spíše nesouhlasím

Nesouhlasím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 38

Na pobyty do některých institucí se hlásí studenti obou oborů dohromady. Například student financí a řízení se musí prosadit mezi studenty svého oboru, ale také musí uspět mezi studenty cestovního ruchu. Oba tyto obory jsou ekonomického zaměření, ale nejsou úplně stejné a tak se otázka týká, zda studenti některého oboru nejsou zvýhodnění. To však studenti zamítli, protoţe s vypsáním volných míst pro oba obory dohromady souhlasí 41%, 27% spíše souhlasí, 25% nemá názor, 5 procent spíše nesouhlasí a pouhé 2% respondentů nesouhlasí. Otázka č. 10 Graf 10: Spokojenost respondentů se strukturou přijímacího řízení

Se strukturou přijímacího řízení jsem spokojený/á. 2% 13% 46%

15%

24%

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Souhlasím

nevím

Nesouhlasím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tato otázka se týká přijímacího řízení, kdy se zkoumají názory studentů ohledně struktury řízení. Tedy zda je současné rozdělení na 5 částí (průměr známek, počet kreditů, test z cizího jazyka, psychologický test, úroveň zpracování ţivotopisu a motivačního dopisu) optimální. 46% studentů spíše souhlasí se strukturou, 24% spíše nesouhlasí, 15% nemá názor, 13% projevilo úplný souhlas a 2% zcela nesouhlasí. Pozitivně odpovědělo celkem 59 respondentů a negativní odpověď uvedlo 26%.

39

Otázka č. 11 Graf 11: Bodové ohodnocení jednotlivých kritérií

S rozdělením bodového ohodnocení jednotlivých kritérií řízení jsem spokojený/á. 13%

7% 36%

19% 25%

Spíše nesouhlasím

Spíše souhlasím

Nevím

Souhlasím

Nesouhlasím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tento dotaz navazuje na předchozí otázku, kdy je zkoumán názor studentů na celkovou alokaci bodů mezi jednotlivé části přijímacího řízení. 36% dotázaných spíše souhlasí, 25% spíše nesouhlasí, 19% nemá názor, 13% souhlasí a 7% nesouhlasí. Pro vyhodnocení tohoto problému je důleţitá i následující otázka, kde se zkoumají určité preference studentů. Otázka č. 12 Graf 12: Průzkum názorů na důležitost jednotlivých částí přijímacího řízení

Které kritérium přijímacího řízení považujete za stěžejní? Test z cizího jazyka

4% 11% 20%

Průměr známek 41% Úroveň zpracování životopisu a motivačního dopisu

24%

Průměr kreditů Psychologický test

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 40

V této otázce studenti sdělili, ţe nejdůleţitějším kritériem při přijetí na Erasmus je posloupně test z cizího jazyka (41%), průměr známek (24%), úroveň zpracování ţivotopisu a motivačního dopisu (20%), průměr kreditů (11%) a psychologický test (4%). Výstupem tohoto dotazu je návrh na nové poměry pro bodové ohodnocení jednotlivých částí přijímacího řízení. Otázka č. 13 Graf 13: Dolní mez pro přijetí uchazeče

Nemělo by být povoleno vycestovat studentům s bodovým ziskem menším než: 12%

12%

47%

29%

Nesouhlasím se zavedením bodového limitu

20 bodů

10 bodů

15 bodů

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Vzhledem k tomu, ţe se většina studentů hlásí především do nejatraktivnějších destinací, občas podává přihlášku do ostatních institucí hrstka studentů. To pak zaručí moţnost cesty do zahraničí studentům, kteří mají tristní prospěch a z toho plynoucí jazykové dovednosti. Proto bylo předmětem tohoto dotazu, jestli se student přiklání k zavedení dolní meze pro úspěšné splnění přijímacího řízení. Téměř polovina respondentů (47%) nesouhlasí se zavedením bodového limitu, 29% by stanovilo minimální hranici na 20 bodů, a pro 15 a 10 bodů hlasovalo shodně 12%. Vyšší počet (například 25 bodů) jsem nestanovil, protoţe by se tato částka příliš blíţila průměru uchazečů v zisku bodů. Naopak dolní mez 5 bodů by také ztrácela smysl, protoţe kaţdý student zpravidla tuto mez bezpečně splní.

41

Otázka č. 14 Graf 14: Opakovaná žádost o výměnný pobyt

Student byl měl mít při opakované žádosti právo znovu absolvovat přijímací řízení? 5% 2% 22% 71%

Souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Nevím

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Při opakované ţádosti má student moţnost nechat si započítat bodový zisk z předchozího přijímacího řízení. Na poţádání by však měl mít právo na opakování řízení. Moţnost absolvování dalšího procesu pro přijetí podpořilo 71% dotázaných, kteří zvolili odpověď „souhlasím“. Dále 22% spíše souhlasí, 5% spíše nesouhlasí a 2% nemají názor na tuto problematiku. Otázka č. 15 Graf 15: Důležitost jazykových dovedností

Které dovednosti cizího jazyka by měl ovládat žadatel o pobyt v zahraničí. 5% 4% 1%

Schopnost plynule konverzovat

9%

Širokou slovní zásobu 24%

57%

Výslovnost Gramatiku Základy angličtiny Pokročilá angličtina

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 42

Tento dotaz je zaměřen na názory studentů, jaké jazykové dovednosti nejvíce potřebují pro hladkou integraci v novém prostředí. Na to by pak měl být zaměřen test z anglického jazyka, který je součástí přijímacího řízení. 57% studentů uvedlo, ţe nejdůleţitější je schopnost plynule konverzovat, podle 24% dotázaných by se měl klást důraz na širokou slovní zásobu, dle 9% na správnou výslovnost a 5% si myslí, ţe nejdůleţitější je gramatika. Pro doplnění je nutno uvést, ţe 4% respondentů uvedly svojí odpověď „základy angličtiny“ a 1% napsalo „pokročilá angličtina“. Tyto dvě odpovědi jsou však velice obecné, čili neposkytují informace o detailním zaměření studenta na jazykové schopnosti. Otázka č. 16 Graf 16: Forma testu z cizího jazyka

Jakou formu testu z cizího jazyka upřednostňujete? 22% 78%

Ústní

Písemnou

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření V tomto případě se jedná o jednoduchou analýzu názorů, jakou formu testu z cizího jazyka studenti preferují a povaţují za více vypovídající. 78% upřednostňuje ústní zkoušení a 22% by radši absolvovalo písemný test. Zde je patrná myšlenková návaznost na předchozí dotaz, kde většina studentů podpořila důleţitost schopnosti plynule konverzovat. Proto je logické, ţe většina dotázaných pak podpořila ústní formu zkoušení, protoţe jenom touto formou je moţné vyhodnotit úroveň zmíněné jazykové dovednosti.

43

5.3 Diskuze k dotazníkovému šetření Na základě marketingového průzkumu názorů studentů na vybrané procesy v rámci programu Erasmus jsem získal informace, díky kterým lze potvrdit správnost současných procesů jako je propagace programu, vypsání volných míst pro výměnné pobyty studentů a především organizace přijímacího řízení. V opačném případě lze na základě připomínek studentů navrhnout zlepšení zmíněných procesů. Zlepšení procesů by pak mělo vést například k větší objektivitě přijímacího řízení, lepší propagaci programu a v konečném součtu především k vyšší spokojenosti studentů.

5.3.1 Propagace programu Erasmus na VŠPJ Velikou část propagace výměnných pobytů na jihlavské vysoké škole zprostředkují sami studenti. Je to způsobeno uvědoměním si přínosu plynoucího z programu a také tím, ţe většina studentů, kteří se zúčastní pobytu v zahraničí, hodnotí mobilitu velmi kladně a svoje dojmy šíří mezi ostatní. Toto tvrzení potvrzuje fakt, ţe 57% respondentů se o programu Erasmus dozvědělo od svých spoluţáků. To znamená, ţe méně neţ 50% dotázaných se dozvědělo o programu díky marketingovým akcím mezinárodního oddělení. Na otázku, zda je propagace Erasmu na VŠPJ dostatečná odpověděla kladně mírná většina dotázaných a podle 43% tomu tak není. Mezi konkrétní marketingové prostředky školy patří nástěnka věnovaná výměnným pobytům, která se nachází v budově instituce. Poté je třeba zmínit webové stránky, na kterých lze vyhledat informace ohledně Erasmu, nebo je na začátku kaţdého semestru vyuţíván informační systém pro posílání vzkazů studentům od koordinátorky, která se snaţí upozornit na probíhající výběrové řízení. Zároveň je kaţdým rokem pořádána podpůrná akce „Erasmus den“, kde jsou prezentovány záţitky z výměnných pobytů, a která slouţí pro lepší propagaci programu a motivaci studentů. V poslední řadě je zřídka program propagován akademickými pracovníky. Vylepšení propagace programu nemusí být ani tolik orientované na kvantitu, avšak spíše na kvalitu. Prvním příkladem je skutečnost, ţe na oficiálních internetových stránkách Vysoké školy polytechnické Jihlava je hledání informací týkajících se programu příliš sloţité.

Napravo v úvodní straně existuje sloupec s bannery

obsahujícími důleţité odkazy. Jsem si jistý, ţe přítomnost rychlého odkazu na kompletní informace o programu by byla velice uţitečná pro všechny zájemce 44

a přispěla by také k lepší propagaci, protoţe by leckterého studenta na existenci programu Erasmus navedla a probudila jeho zvědavost. Školní nástěnka je v koridoru, kde denně neprojde aţ tak velký počet studentů. Optimální lokace by v případě moţnosti byla například na stěně, která je situována naproti schodům. Jsem si jistý, ţe by takto nástěnka upoutala zrak mnoha kolemjdoucích. Za nejlepší volbu povaţuji občasné vyuţívání hlavní nástěnky ve vestibulu školy. Vyvěšené prospekty by měly mít pestrou barvu, aby ještě více sváděly pohledy studentů.

5.3.2 Vypsání volných míst Jak jiţ bylo uvedeno ve vyhodnocení dotazníku, 59% studentů povaţuje rozsah nabídky pro oba ekonomické obory za nespravedlivý. V navazující otázce, jaký obor je více zvýhodněn na úkor druhého, hlasovalo 66% pro cestovní ruch a 34% pro finance a řízení. Proč tedy většina nespokojených studentů z oboru cestovní ruch uvedla, ţe je více zvýhodněn obor finance a řízení? Důvod je prostý. Na studijní pobyty se hlásí vysoký počet studentů oboru zaměřeného na cestování, avšak zájem studentů financí a řízení o Erasmus zatím silně pokulhává. Důkazem je i poslední konané výběrové řízení pro zimní semestr 2012/2013, kdy se o studijní pobyty ucházelo z celého počtu uchazečů téměř 92% studentů cestovního ruchu. Výběrové řízení o pracovní stáţ pak bylo pouze v reţii „cesťáku“. Z tohoto důvodu povaţuji určité zvýhodnění studentů cestovního ruchu za přijatelné, samozřejmě do doby, neţ se podaří zájem obou skupin studentů přibliţně srovnat. Nehledě na předchozí výrok se daří škole v současné době eliminovat rozdíl mezi oběma obory a pro zimní semestr 2012/2013 vypsala téměř shodný počet volných míst pro zájemce z obou ekonomických oborů. Citelný rozdíl ve výběru volných míst pak není aţ tak v rozsahu nabídky pro oba obory, ale spíše v geografické lokaci partnerských institucí. Zatímco pro cestovní ruch jsou k dispozici výměnné pobyty v zemích spíše na jihu Evropy, tendence nabídky financí a řízení je opačného rázu. Proto doporučuji při uzavírání nových partnerských smluv přihlíţet také k tomu, aby nabídka pobytů byla pokud moţno rovnoměrně rozmístěna po Evropě, a aby byla také v rámci moţností dodrţována rovnováha ve velikosti měst, kde sídlí zahraniční instituce. Tam však v současné době nevidím markantní nedostatky. Posledním a důleţitým faktem je názor studentů na vypsání volných míst u některých institucí pro více studijních oborů dohromady. V několika případech proto studenti 45

financí a řízení bojují o získání výměnného pobytu společně se studenty cestovního ruchu. I kdyţ se jedná o obory svým zaměřením blízké, kaţdý pak má ale v doporučeném studijním plánu značný počet odlišných předmětů. Studentům cestovního ruchu dokonce nenáleţí povinnost absolvovat obtíţné předměty zaměřené na matematiku. Z tohoto důvodu mě zajímal názor studentů na problematiku sloučených volných míst. Překvapivě však naprostá většina studentů (68%) zvolila kladnou odpověď, proto není třeba provádět díky převládající spokojenosti výraznější změny v zavedeném systému.

5.3.3 Proces přijímacího řízení První bod, který mě zajímal, je spokojenost studentů se strukturou přijímacího řízení a bodovým ohodnocením jednotlivých částí. Většina studentů je spokojena se současnými kritérii, které musí absolvovat a i já povaţuji tyto 4 části za vhodné pro úplnost přijímacího řízení. Dle předpokladu ale vzbudila rozdílné názory otázka ohledně spokojenosti s bodovým ohodnocením. Na to pak navazoval průzkum názorů studentů na to, kterou část povaţují za nejvíce důleţitou. Jak jiţ bylo napsáno v předchozí kapitole, 41% získal test z anglického jazyka a aţ poté se s 24% umístil průměr známek. To samozřejmě neznamená, ţe by se mělo 30 bodů náleţících známkovému průměru přesunout k testu z cizího jazyka. Průměr známek je klíčovou indicií pro zjištění prospěchu studenta, proto by mu mělo náleţet privilegium zvýšeného bodového ohodnocení. Avšak vyzdvihl bych také důleţitost jazykových schopností a motivace studenta učit se cizím jazykům pro jejich budoucí uplatnění. Doporučené bodové ohodnocení jednotlivých kritérií je následující: Tabulka 7: Bodové ohodnocení kritérií přijímacího řízení Kritérium Průměr známek Počet získaných kreditů Test z cizího jazyka Psychologický test Celkem

Bodové ohodnocení 20 bodů 10 bodů 20 bodů 10 bodů 60 bodů

Zdroj: Vlastní analýza dotazníkového šetření V otázce týkající se kritérií přijímacího řízení uvedla pětina dotázaných, ţe důleţitá je úroveň vypracování ţivotopisu a motivačního dopisu. K tomuto faktu by mělo být 46

samozřejmě přihlíţeno a do přijímacího řízení pro výměnný pobyt by měli být připuštěni jenom ti studenti, kteří v přiměřené míře zvládli správně formální úpravu těchto dokumentů. Za určitých okolností by se dalo uvaţovat o přidání tohoto kritéria přímo do přijímacího řízení, avšak bodové vyhodnocování motivačního dopisu a ţivotopisu je administrativně náročné a k objektivnímu posouzení je zapotřebí zapojení více erudovaných osob. Proto v současné době připojení vyhodnocení ţivotopisu

a

motivačního

dopisu

k bodovému

hodnocení

přijímacího

řízení

nedoporučuji. Vzhledem k tomu, ţe mezinárodní oddělení obsahuje pouze dvě funkce, tak je důleţité, aby bylo přijímací řízení za předpokladu maximální moţné spravedlnosti a spokojenosti studentů také administrativně co nejméně náročné. Mělo by být studentům s tristními výsledky z přijímacího řízení povoleno vycestovat do zahraničí? Polovina studentů nesouhlasí s bodovým limitem, avšak téměř jedna třetina respondentů vyslovila souhlas s dolní mezí 20 bodů. Logickým sečtením hlasů pro všechny uvedené bodové limity dostaneme odpověď, ţe 53% studentů si přeje, aby nebylo dovoleno vycestovat studentům s výsledkem horším neţ 10 bodů a 41% dotázaných si přeje, aby nebylo povoleno vycestovat studentům s dosaţeným počtem bodů niţším neţ 15. Mé osobní doporučení je zvolit minimální mez pro moţnost studijního pobytu či pracovní stáţe dosaţení alespoň 10 bodů. Je pravdou, ţe by si toto rozhodnutí získalo jak příznivce, tak i skupinu kritiků. Avšak argumentem pro zavedení dolní meze je, aby student dosáhl méně neţ 10 bodů, tak by musel být nezpůsobilý pro domluvení se v zahraničí, musel by mít špatný bodový průměr a pravděpodobně by měl problémy se studiem dle doporučeného studijního plánu. Výjezd studenta, u kterého není jisté, zda je vůbec v jeho kompetenci dokončit příslušný vysokoškolský stupeň, pak můţe být velice rizikový a můţe být posouzen jako neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Pro zmenšení administrativních nároků bývá studentovi při opakované ţádosti započítán výsledek z předchozího řízení. Na ţádost studenta lze při předchozích špatných výsledcích přijímací řízení zopakovat. Tuto moţnost podpořila jednoznačná většina studentů, proto je vhodné, aby byla zachována. Poslední otázky, které se týkají přijímacího řízení, se zabývaly formou testu z cizího jazyka. Mírná většina dotázaných povaţuje za důleţitou schopnost mluvit v cizím jazyce, čili schopnost plynulé konverzace. Dále pak 24% studentů zvolilo jako stěţejní schopnost širokou slovní zásobu, která je důleţitým faktorem implikujícím zvládnutí komunikace. Z toho plyne, ţe test z cizího jazyka by měl být zaměřen spíše na jiţ 47

zmíněné dovednosti, neţ na gramatiku. Na to navazuje otázka, zda student preferuje spíše ústní, či písemnou formu testu. Silná většina z dotázaných zvolila ústní zkoušení, které je vhodnější formou pro vyhodnocení komunikačních dovedností. Test z cizího jazyka doporučuji provádět dle preferencí studentů. Ústní forma zkoušení je administrativně náročnější postup, který je zatím vyuţíván pouze u pracovní stáţe, avšak vhodný pro větší spokojenost studentů a pro lepší vyhodnocení jazykových předpokladů pro pobyt v zahraničí. V případě nedostatečné kapacity pro ústní zkoušení studentů ţádajících o studijní pobyt doporučuji provést změny alespoň ve struktuře písemného testu. Ten by mohl být spíše prováděn formou stránkové eseje, na vybranou otázku, aby byla prověřena jiţ zmíněná schopnost domluvit se. Dalším kompromisem by mohlo být předloţení textu v cizím jazyce, kde by po jeho přečtení měl student odpovědět na uvedené výroky týkající se textu, zda jsou pravdivé, či nepravdivé.

48

Závěr S kaţdým rozpočtovým obdobím zpravidla přichází změna ve struktuře programů zaměřených na vzdělávání napříč Evropskou unií. S plánovaným rozpočtovým obdobím, které začne roku 2014, se opět dočkáme dalších změn. Tou hlavní by mělo být sloučení všech programů zaměřených na výměnné pobyty pod hlavičku právě Erasmu. Přesněji řečeno zaniknou odvětvové programy Comenius, Leonardo da Vinci a Gruntvig, které budou součástí právě programu, který je v současné době zaměřen na mobility vysokoškolských studentů, pedagogů a zaměstnanců. Přes tyto všechny změny si výměnný pobyt na vysokoškolské úrovni stále zachovává svůj prvotní účel. I kdyţ se jedná o aktivitu s dvacetiletou minulostí, pořád existuje nepřeberné mnoţství věcí, které jdou zlepšit jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni konkrétní vysokoškolské instituce. Jak bylo zmíněno v úvodu, Vysoká škola polytechnická Jihlava, je instituce s krátkou historií, proto pro ni platí moţnosti vylepšení jednotlivých procesů dvojnásob. K této příleţitosti povaţuji za vhodný prostředek pouţitý marketingový průzkum, díky kterému lze získat a analyzovat názory zaujatých lidí. V první kapitole byla objasněna Agentura pro evropské vzdělávací programy, která spravuje Program celoţivotního učení popsaný v kapitole druhé. Poté byly popsány jednotlivé odvětvové programy včetně Erasmu, které jsou součástí výše zmíněného Programu celoţivotního učení. Poté jsem se v teoretické části věnoval marketingovému výzkumu, jehoţ definování bylo nezbytné pro pozdější vyuţití této metody v praktické části. Zde jsem se pak zaměřil na deskripci programu Erasmus na Vysoké škole Polytechnické Jihlava. Ta eviduje značně vyšší počet partnerů pro studijní pobyty neţ pro pracovní stáţe. Počet studijních pobytů pak na rozdíl od druhého typu mobility neustále stoupá. Počet partnerů pro pracovní stáţe je po několik let neměnný. Zajímavé je zajisté porovnání statistik oblíbenosti cílových zemí studenty VŠPJ se statistikou celorepublikovou. Vyšší zájem o západní vyspělé země je evidentní v obou případech. Avšak zatímco je zájem o postsovětské státy v rámci republiky velice malý, VŠPJ eviduje jednoho velice významného partnera Litevský Kaunas, který se stal poměrně hojně vyuţívanou destinací. Pro marketingový výzkum je pak stěţejní seznámení se s procesem přijímacího řízení na výměnné pobyty v rámci programu Erasmus provozovaného na VŠPJ.

49

Návrh na zlepšení procesů týkajících se přijímacího řízení byl vytvořen na základě dotazníkového průzkumu předloţenému skupině s dostatečnou motivací. Procesy týkajícími se přijímacího řízení rozumíme propagaci programu pro větší zájem ze strany studentů, vypsání volných míst pro studijní a pracovní pobyty a v poslední řadě právě uskutečnění řádného přijímacího řízení. Na základě získaných informací doporučuji zpestřit proces propagace programu, co se týče reklamy programu pomocí webových stránek školy a nástěnky. Na druhou stranu schvaluji způsob současné nabídky výměnných pobytů, se kterým jsou dle výsledků dotazníkového šetření studenti spokojení.

Po vyhodnocení dat týkajících se procesu způsobu přijímacího řízení

navrhuji ponechat stejnou strukturu kritérií pro přijímací řízení, avšak s návrhem rozdílného přidělení počtu bodů jednotlivým faktorům. Navrhuji ubrat z 30 na 20 bodů z kritéria průměru známek, které by stále zůstalo klíčovým indikátorem prospěchu studenta, avšak bez přílišného nadhodnocení. Naopak bych dle názoru studentů 10 bodů přidal na důleţitosti jazykových schopností, které by měly horní mez 20 bodů. Důleţitost jazykových schopností je nesporná, protoţe intenzita studia cizího jazyka poukazuje na zájem studenta o mezinárodní styky. Zbylé dva faktory bych ohodnotil stejným počtem bodů, jako tomu bylo dosud. Doporučuji také přihlíţet k úrovni vypracování motivačního dopisu a ţivotopisu. Je to jednou z podmínek při ţádosti o práci, proto by měl být student vysoké školy schopný správě sestavit tyto dokumenty. Je nutno dodat, ţe kaţdá vysokoškolská instituce v České republice má svůj vlastní systém přijímacího řízení. Proto nelze konstatovat, ţe nějaký systém přijímacího řízení je vyloţeně špatný a nějaký zase by měl být vzorem pro ostatní. Z tohoto důvodu jsem se zaměřil pro návrh zlepšení vybraného procesu vyuţít názorů studentů, kteří mají s výměnným pobytem nějakou zkušenost. Právě spokojenost studentů by měla být hlavním stimulem pro výběr systému přijímacího řízení. Proč zrovna studentů? Protoţe pro ty je přece program Erasmus na VŠPJ provozován. Dovolím si tvrdit, ţe se mi podařilo dosáhnout stanoveného cíle mé bakalářské práce a věřím, ţe její výsledek bude pro školu přínosem a zdrojem námětů. Je nutné zdůraznit, ţe výsledek této bakalářské práce je ve formě doporučení, proto jeho následná implementace do praxe závisí na posouzení a administrativních moţnostech mezinárodního oddělení na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

50

Seznam literatury BRDEK, Miroslav a Helena VYCHOVÁ. Evropská vzdělávací politika: Programy, principy a cíle. Praha: Aspi Publishing, 2004. ISBN 80-86395-96-0. STOKES, Philip. Malé album velkých myslitelů. Přel. L. Mikulka. Praha: Brana, 2007. ISBN 978-80-7243-313-1. PŘÍBOVÁ, Marie. et al. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-299-9. KOZEL, Roman. et al. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0966-X. KOTLER,

Philip,

Veronica

WONG,

John

SAUNDERS

a

Gary

ARMSTRONG. Moderní marketing. 4. evropské vydání. Přel. J. Langerová. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. BOUČKOVÁ, Jana. et. al. Marketing. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-577-1. HINDLS, Richard. et al. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 80-7179-577-1. Internetové zdroje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy [online]. © 2007-2012 [cit. 201205-07]. Dostupné z: http://www.naep.cz/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. © 2006-2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.naep.cz/ European

Commission

Commission [online].

20.

Comenius: 3.

2012

Europe [cit.

in

the

classroom. European

2012-05-08].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-programme/comenius_en.htm Partneři. VŠP Jihlava | www.vspj.cz [online]. 25. listopadu 2011 [cit. 2012-0511]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/skola/mezinarodni-oddeleni/partneri

51

Seznam grafů Graf 1: Poměr mezi oslovenými muţi a ţenami ............................................................. 33 Graf 2: Poměr zastoupení studentů ekonomických oborů .............................................. 34 Graf 3: Forma účasti na programu Erasmus ................................................................... 34 Graf 4: Zdroj informací o Erasmu .................................................................................. 35 Graf 5: Názor studentů na propagaci .............................................................................. 36 Graf 6: Vhodnost rozsahu nabídky ................................................................................. 36 Graf 7: Alokace nabídky pro ekonomické obory............................................................ 37 Graf 8: Zvýhodnění zvoleného oboru ............................................................................. 38 Graf 9: Vypsání volných míst pro oba obory dohromady .............................................. 38 Graf 10: Spokojenost respondentů se strukturou přijímacího řízení .............................. 39 Graf 11: Bodové ohodnocení jednotlivých kritérií ......................................................... 40 Graf 12: Průzkum názorů na důleţitost jednotlivých částí přijímacího řízení ............... 40 Graf 13: Dolní mez pro přijetí uchazeče ......................................................................... 41 Graf 14: Opakovaná ţádost o výměnný pobyt ................................................................ 42 Graf 15: Důleţitost jazykových dovedností.................................................................... 42 Graf 16: Forma testu z cizího jazyka .............................................................................. 43

Seznam obrázků Obrázek 1: Proces marketingového výzkumu ................................................................ 23 Obrázek 2: Proces marketingového výzkumu dle Kotlera ............................................. 24

Seznam tabulek Tabulka 1: Jednotlivé podprogramy v rámci programu LLP ......................................... 12 Tabulka 2: Decentralizované aktivity ............................................................................. 18 Tabulka 3: Počet přijatých studentů na výměnné pobyty ............................................... 29 Tabulka 4: Statistika výjezdů na studijní pobyty dle cílové země .................................. 30 Tabulka 5: Statistika výjezdů na pracovní stáţe dle cílové země ................................... 30 Tabulka 6: Počet vyjíţdějících studentů české národnosti dle cílových zemí ................ 31 Tabulka 7: Bodové ohodnocení kritérií přijímacího řízení ............................................. 46

52

Seznam příloh Příloha č. 1: Tabulka stipendií pro studijní pobyty a pracovní stáţe 2012/2013 Příloha č. 2: Dotazník pro marketingový průzkum názorů studentů.

53

Příloha č. 1: Výše stipendií pro studijní pobyty a pracovní stáže 2012/2013 Program ERASMUS - Mobilita studentů - Tabulka přidělovaných stipendií v roce 2012/2013 MOBILITA STUDENTŮ

ISO kód

AT BE BG CY DE DK EE ES FI FR GR HR HU CH IE IS IT LI LT LU LV MT NL NO PL PT RO SE SI SK TR UK

Země

Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Německo Dánsko Estonsko Španělsko Finsko Francie Řecko Chorvatsko Maďarsko Švýcarsko Irsko Island Itálie Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Lotyšsko Malta Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Švédsko Slovinsko Slovensko Turecko Velká Británie

STUDIJNÍ POBYT

PRACOVNÍ STÁŽ

Paušální částka stipendia na 1 měsíc pobytu v zahraničí v EUR

Paušální částka stipendia na 1 měsíc pobytu v zahraničí v EUR

430 404 226 355 405 555 312 409 488 473 359 339 348 553 505 567 447 516 301 404 297 346 459 571 316 353 252 469 322 338 324 583

611 570 323 524 571 775 458 577 671 678 530 506 507 743 698 621 638 713 440 570 434 511 625 800 464 522 363 641 473 512 476 806

54

Příloha č. 2: dotazník pro marketingový průzkum názorů studentů VŠPJ. Průzkum názorů studentů týkajících se přijímacího řízení do programu Erasmus na VŠPJ. Váţená studentko, váţený studente, tento dotazník vypracoval Robert Hruška, který je studentem oboru Finance a řízení na Vaší vysoké škole v Jihlavě a stane se podkladem pro moji bakalářskou práci, jejímţ cílem je návrh vylepšení procesu přijímacího řízení na výměnný pobyt v rámci programu Erasmus. Prosím Vás o svědomité vyplnění dotazníku a předem děkuji za Váš čas. Robert Hruška

1. Pohlaví Muţ Ţena 2. Který obor na Vysoké škole polytechnické Jihlava studujete? Finance a řízení Cestovní ruch 3. Vaše zkušenost s Erasmem je? Zúčastnil/a jsem se výměnného pobytu Neúspěšně jsem se ucházel/a o výměnný pobyt. 4. Jak jste se dozvěděl/a o programu? Od pedagogického pracovníka Od spoluţáků Na webových stránkách školy Na nástěnce školy Jiné:

55

5. Propagace programu Erasmus na VŠPJ je dostatečná. Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím 6. Současná nabídka pobytů v zahraniční je úměrná zájmu studentů. Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím 7. Myslíte si, že je rozsah nabídky pro oba ekonomické obory na VŠPJ stejně spravedlivý?

Ano Ne Nevím 8. V případě záporné odpovědi prosím uveďte, který obor je podle Vás více zvýhodněn. Finance a řízení Cestovní ruch 9. Na některé destinace se mohou studenti obou ekonomických oborů hlásit dohromady. Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

56

10. Se strukturou přijímacího řízení jsem spokojený/á. Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím 11. S rozdělením bodového ohodnocení jednotlivých kritérií řízení jsem spokojený/á. Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím 12. Které kritérium přijímacího řízení považujete za stěžejní? (Může být více odpovědí) Průměr známek Získané kredity Test z cizího jazyka Psychologický test Úroveň zpracování ţivotopisu a motivačního dopisu 13. Nemělo by být povoleno vycestovat studentům s bodovým ziskem menším než: 20 bodů 15 bodů 10 bodů Nesouhlasím se zavedením bodového limitu

57

14. Student by měl mít při opakované žádosti právo znovu absolvovat přijímací řízení? Souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím 15. Které dovednosti cizího jazyka by měl ovládat žadatel o pobyt v zahraničí? (Může být více odpovědí)

Gramatiku Výslovnost Širokou slovní zásobu Schopnost plynule konverzovat Jiné: 16. Jakou formu testu z cizího jazyka upřednostňujete? Ústní Písemnou

58