VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Pořízení vysokozdvižného vozíku v akciové společnosti FARMTEC a. s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Pořízení vysokozdvižného vozíku v akciové společnosti FARMTEC a. s . Bakalářská práce

Autor: Petra Voráčková Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2013

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Petra Voráčková

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Finance a řízení

Název práce:

Pořízení vysokozdvižného vozíku v akciové společnosti FARMTEC a. s.

Cíl práce:

Cílem je zhodnotit možnosti financování dlouhodobého majetku pomocí finančního pronájmu, dlouhodobého bankovního úvěru nebo koupí za hotové v konkrétní společnosti s dopadem na finanční a daňové zatížení firmy.

Ing. Ivana Důrasová

Ing. Roman Fiala

vedoucí bakalářské práce

zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií

Anotace Bakalářská

práce

řeší

problematiku

financování

dlouhodobého

majetku.

Podnik může dlouhodobý majetek financovat z vlastních nebo cizích zdrojů. Teoretická část bakalářské práce popisuje dlouhodobý majetek, odpisy, finanční a operativní leasing, dlouhodobý úvěr, faktoring, forfaiting a další. Praktická část je zaměřena na možnosti financování dlouhodobého majetku pomocí dlouhodobého úvěru a finančního pronájmu nebo z vlastních zdrojů podle finančního a daňového zatížení konkrétní akciové společnosti.

Klíčová slova Aktiva; pasiva; financování; dlouhodobý majetek; odpisy; finanční pronájem; operativní (provozní) leasing; dlouhodobý úvěr; vlastní kapitál; cizí kapitál; náklady; diskontované výdaje.

Annotation The bachelor thesis deals with sphere of financing fixed assets. The enterprise can fixed assets financed from equity or foreign capital. The theoretical part of bachelor thesis describes fixed assets, depreciation, capital (financial) lease and operating lease, long-term credit, factoring, forfaiting and others. The particular part of bachelor thesis focuses on options for financing fixed assets with long-term credit and capital lease or from equity capital according to financial and tax burden of a particular joint-stock company.

Keywords Assets; liabilities; financing; fixed assets; depreciation; capital (financial) lease; operating lease; long-term credit; equity capital; foreign capital; costs; discounted costs.

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Ivaně Důrasové, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady, poznatky, vstřícnost a ochotu a všem zaměstnancům akciové společnosti FARMTEC a. s. včetně vedení, kteří mi pomáhali během mé studijní praxe a při psaní této práce, především Ing. Karlu Charvátovi. Také bych chtěla velice poděkovat mé rodině za morální a finanční podporu během studia, která mi byla po celou dobu oporou.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na

úhradu

nákladů,

vynaložených

vysokou

školou

na

vytvoření

díla

(až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 17. 12. 2012

...................................................... Voráčková Petra

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 9 1

Rozvaha.................................................................................................................... 9

2

Majetková struktura podniku ............................................................................. 10

3

2.1

Dlouhodobý majetek a jeho členění ................................................................. 12

2.2

Pořízení, oceňování, evidence a vyřazení majetku .......................................... 13

Kapitálová struktura podniku ............................................................................. 17 3.1

Vlastní zdroje financování ............................................................................... 19

3.1.1

Základní kapitál ........................................................................................ 19

3.1.2

Odpisy ....................................................................................................... 20

3.1.3

Výsledek hospodaření ............................................................................... 28

3.2

Cizí zdroje financování .................................................................................... 30

3.2.1

Poskytnutý úvěr ........................................................................................ 30

3.2.2

Leasing ...................................................................................................... 31

3.2.3

Faktoring a forfaiting ................................................................................ 36

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 39 4

Představení společnosti FARMTEC a. s. ............................................................ 39

5

Účetní metody a zásady společnosti FARMTEC a. s. ........................................ 43 5.1

Způsoby oceňování .......................................................................................... 43

5.2

Odpisy .............................................................................................................. 43

6

Zdroje financování ................................................................................................ 45

7

Pořízení vysokozdvižného vozíku ........................................................................ 47 7.1

Financování z vlastních zdrojů......................................................................... 47

7.2

Financování prostřednictvím finančního pronájmu ......................................... 52

7.3

Financování prostřednictvím bankovního úvěru .............................................. 55

7.4

Daňově uznatelné náklady spojené s financováním......................................... 58

7.4.1

Ovlivnění daňového základu pro výpočet daně z příjmů PO ................... 61

5

7.5

Finanční zatížení společnosti spojené s financováním..................................... 62

7.5.1 8

Současná hodnota výdajů na pořízení z vlastních zdrojů ......................... 67

Výsledky a zhodnocení ......................................................................................... 69

Závěr .............................................................................................................................. 72 Seznam použité literatury ............................................................................................ 74 Seznam tabulek ............................................................................................................. 78 Seznam grafů ................................................................................................................. 79 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 80 Seznam příloh ................................................................................................................ 83

6

Úvod Předmětem bakalářské práce je „Pořízení vysokozdvižného vozíku v akciové společnosti FARMTEC a. s.“. Důvod, který mě ke zmíněnému tématu přiměl, je zřejmý a

to,

že

problematika

z odborného

hlediska

přitahuje

značnou

pozornost.

Dalším důvodem, který utvrdil mou volbu ve správnosti tématu je, že má studijní praxe probíhala právě ve společnosti FARMTEC a. s. Profesionální přístup zaměstnanců o znalostech financování dlouhodobého majetku a investičního rozhodování mi poskytl cenné informace k již zmíněné problematice a významně přispěl k vytvoření mé bakalářské práce. “Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí. Jeho náplní je rozhodování o přijetí či zamítnutí jednotlivých investičních projektů, které firma připravila. Čím rozsáhlejší tyto projekty jsou, tím větší dopady mohou mít na firmu a její okolí.” (Fotr, Souček, 2005, str. 13) V teoretické části bakalářské práce je obecně popsán dlouhodobý majetek a jeho členění na dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Dlouhodobý majetek je součástí majetkové struktury podniku stejně jako krátkodobý majetek. Jelikož je bakalářská práce zaměřena na financování dlouhodobého majetku, o krátkodobém (oběžném) majetku se nebudu více zmiňovat. Dlouhodobý neboli investiční majetek potřebuje každý podnik pro své každodenní podnikání, jehož cílem je dosáhnout maximálního zisku. Krátce jsou zde popsány možné způsoby oceňování, evidence, inventarizace a vyřazení dlouhodobého majetku. Další část teorie je soustředěna na možnosti financování dlouhodobého majetku podnikem buďto z vlastních (interních) nebo cizích (externí) zdrojů včetně tzv. zvláštních neboli alternativních cizích zdrojů financování, kterými je leasing (pronájem), faktoring a forfaiting. Zdroje financování tvoří tzv. kapitálovou strukturu podniku. Praktická

část

bakalářské

práce

je

zaměřena

na

akciovou

společnost

FARMTEC a. s. sídlící v Tisové u Jistebnice poblíž Tábora. Ze začátku je zde společnost krátce představena včetně jejích produktů, poté jsou uvedeny účetní metody a zásady, kterými se společnost řídí, zdroje financování, zadluženost apod.

7

V praktické části je řešen nákup nového dlouhodobého hmotného majetku společností FARMTEC a. s., konkrétně koupě vysokozdvižného vozíku, pro snadnější manipulaci ve skladu a na dvoře. Dále se zabývá problematikou zjištění a určení nejvýhodnějšího způsobu financování dlouhodobého hmotného majetku pořízeného formou finančního pronájmu, dlouhodobého bankovního úvěru nebo z vlastních zdrojů (samofinancování). Je zde ukázán postup při určení optimální volby s dopadem na daňové a finanční zatížení společnosti. Můžeme říci, že financování poskytnutým dlouhodobým úvěrem od banky a finančním pronájmem dnes patří mezi nejčastější formy financování. K požadovanému výsledku z hlediska daňového zatížení společnosti dospějeme určením daňově uznatelných nákladů souvisejících s pořízením vysokozdvižného vozíku

formou

dlouhodobého

bankovního

úvěru,

finančního

pronájmu

nebo financováním z vlastních zdrojů. Daňově uznatelné náklady snižují daňový základ pro výpočet daně z příjmů právnických osob. Čím více daňově uznatelných nákladů společnost uplatní, tím bude vypočtená daň nižší. Finanční dopady posoudíme metodou diskontovaných výdajů na finanční pronájem a dlouhodobý bankovní úvěr pomocí odúročitele. Pomocí této metody zohledníme faktor času, který musí být respektován, jelikož peněžní částky získané, resp. vydané dnes nemají stejnou hodnotu jako částky získané nebo vydané později (dnešní peníze mají větší hodnotu než peníze budoucí). Výdaje na pořízení vysokozdvižného vozíku z vlastních zdrojů společnosti nelze posoudit metodou diskontovaných výdajů na pronájem a úvěr. Jak již bylo zmíněno, cílem praktické části a též bakalářské práce je po analýze všech kladů

a

záporů

určit,

která

varianta

financování

vysokozdvižného

vozíku

by byla pro akciovou společnost FARMTEC a. s. nejvýhodnější s dopadem na daňové a finanční zatížení.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Rozvaha Rozvaha neboli bilance je spolu s výkazem zisků a ztrát (výsledovkou) a cash-flow základní

výkaz

účetní

závěrky

a

podává

podnikateli

přehled

o

aktivech

(majetku podniku) a pasivech (zdrojích financování) v peněžním vyjádření k určitému okamžiku. Rozvaha pomáhá posoudit majetkovou a kapitálovou (finanční) situaci podniku v konkrétním časovém okamžiku. (Hrdý, Horová, 2009) Rozvaha může být sestavena podle účelu jako zahajovací (sestavuje se při vzniku podniku), řádná (sestavuje se většinou k poslednímu dni daného kalendářního roku), mimořádná (sestavuje se v případě potřeby vykázat přehled majetku k jinému okamžiku)

a

mezitímní.

Správně

sestavená

rozvaha

musí

splňovat

tzv. základní bilanční rovnici, kde součet aktiv a součet pasiv musí být roven. Hlavní úlohou rozvahy je zajistit přehled o stavu majetku a finanční situaci účetní jednotky k určitému datu srozumitelně a přehledně. (Štohl, 2011) „Položky aktiv řadíme podle jejich likvidnosti, od nejlikvidnějších po nejméně likvidní. Znamená to, že nejprve uvedeme majetek, který se nejrychleji a nejsnadněji dá přeměnit v peněžní hotovost – oběžná aktiva a potom následují aktiva stálá. Položky pasiv řadíme podle jejich splatnosti, od krátkodobých po dlouhodobé. Nejprve jsou uvedena cizí pasiva, protože jsou krátkodobého charakteru. Vlastní zdroje jsou uvedeny následně, neboť jsou charakteru dlouhodobého.“ (Králová, 2009, str. 11).

Obrázek 1: Členění rozvahy (Zdroj: Růčková, Roubíčková, 2012, str. 85)

9

2 Majetková struktura podniku Majetek, který podnik nezbytně potřebuje ke své každodenní činnosti, je souhrn všech hmotných a nehmotných věcí, pohledávek a jiných majetkových hodnot. Zmíněný majetek patří podnikateli a slouží k jeho podnikání za cílem vytváření zisku. Na majetek podniku lze pohlížet z hlediska jeho formy a z hlediska původu, tj. z jakých zdrojů byl pořízen, a je zachycován v aktivech rozvahy podniku. (Hrdý, Horová, 2009; Synek a kol., 2010) Podle Hrdého a Horové (2009) lze majetkovou strukturu podniku charakterizovat takto: 1) Pohledávky za upsaný základní kapitál. 2) Dlouhodobý majetek: a) dlouhodobý nehmotný majetek; b) dlouhodobý hmotný majetek; c) dlouhodobý finanční majetek. 3) Oběžná aktiva: a) zásoby; b) dlouhodobé pohledávky; c) krátkodobé pohledávky; d) krátkodobý finanční majetek. 4) Časové rozlišení (přechodná aktiva): a) náklady příštích období; b) příjmy příštích období.

10

Obrázek 2: Majetková struktura podniku (Zdroj: Synek a kol., 2007, str. 47)

Obrázek č. 2 znázorňuje majetkovou struktura, která je v jednotlivých podnicích odlišná. Velký vliv na její různorodost má druh podniku, charakter činností (např. výrobní podniky, tj. průmyslové a zemědělské podniky nebo podniky poskytující služby), technická náročnost provozu, ekonomická situace podniku atd. Základní dělení majetku každého podniku, jak

bylo uvedeno výše, je na majetek

dlouhodobý a majetek krátkodobý. Jelikož bakalářská práce je zaměřena pouze na pořízení dlouhodobého (investičního) majetku, o krátkodobém neboli oběžném majetku již nebude zmínka.

11

2.1 Dlouhodobý majetek a jeho členění Dlouhodobý (investiční) majetek neboli stálá aktiva je majetek, který podniku slouží delší dobu než jeden rok. Dlouhodobý majetek během používání neztrácí původní formu, pouze se postupem času opotřebovává, což vyjadřují odpisy, a tím ztrácí svou hodnotu. Výjimkou jsou pozemky, které se neopotřebovávají. V účtové osnově pro

podnikatele

najdeme

dlouhodobý

majetek

(DM)

v

účtové třídě

0 – Dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek se dělí na tyto skupiny:  dlouhodobý nehmotný majetek (DNM);  dlouhodobý hmotný majetek (DHM);  dlouhodobý finanční majetek (DFM). Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) musí mít dobu použitelnosti (životnosti) delší než jeden rok a cenu pořízení vyšší než 60 000,00 Kč. Podnik dlouhodobý nehmotný majetek odepisuje. Pokud je cena pořízení nižší než 60 000,00 Kč, majetek se označuje jako drobný DNM. Mezi dlouhodobý nehmotný majetek se řadí software (programové vybavení), licence, patenty, ochranné známky, autorská práva, vydavatelská práva, know-how, googwill (kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku a cenou, za kterou byl pořízen) aj. Do dlouhodobého nehmotného majetku jsou též zahrnuty zřizovací výdaje, které jsou spojené se založením nového podniku (od okamžiku, kdy byla účetní jednotka založena, do okamžiku, kdy vznikla – zápisem do OR). Zřizovacím výdajem mohou být notářské poplatky, soudní poplatky,

správní poplatky, odměny

za poradenské služby apod. (Mrkvička, Strouhal, 2009) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) je vymezen zákonem o účetnictví § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dlouhodobým hmotným majetkem mohou být: a) pozemky, budovy a stavby bez ohledu na výši ocenění; b) samostatné movité věci, např. stroje, zařízení, přístroje nebo dopravní prostředky (doba použitelnosti musí být delší než jeden rok a pořizovací cena vyšší než 40 000,00 Kč); 12

c) pěstitelské celky trvalých porostů; d) dospělá zvířata a jejich skupiny (doba použitelnosti musí být delší než jeden rok). Dlouhodobý majetek se postupem času opotřebovává. Jeho opotřebení vyjadřují odpisy. Výjimku tvoří umělecké předměty a drahé kovy, které podnik neodepisuje a tím majetek neztrácí svou hodnotu. V literatuře se můžeme setkat s rozdělením dlouhodobého hmotného majetku (DHM) na aktivní DHM, který se přímo účastní výroby (např. výrobní stroje nebo zařízení) a

pasivní

DHM,

který

napomáhá

k výrobě

výrobků,

zboží

či

služeb

(např. sklady a výrobní haly). (Štohl, 2011) Dlouhodobý finanční majetek (DFM) nemá přesně stanovenou cenu pořízení a podnik ho neodepisuje. Mezi dlouhodobý finanční majetek patří např. cenné papíry (CP), které podnik nakupuje za účelem dlouhodobé investice a předpokládaná doba jejich držení je větší než jeden rok, finanční účasti podniku, termínované vklady a ostatní finanční majetek. Dlouhodobý finanční majetek může podnik pořídit nákupem akcií a jiných cenných papírů od dodavatelů, upsáním akcií nebo získáním obchodního podílu či nepeněžním vkladem do obchodní společnosti. (Štohl, 2011; Hrdý, Horová, 2009)

2.2 Pořízení, oceňování, evidence a vyřazení majetku Dlouhodobý majetek (DM) lze pořídit několika způsoby. Nejčastějším způsobem, jak požadovaný majetek získat, je koupí od dodavatele na základě kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo. Pořízení dlouhodobého majetku nákupem (dodavatelským způsobem)

může

být

financováno

z peněžních

prostředků

společnosti

nebo z poskytnutého úvěru. Další možností pořízení majetku je tzv. vytvoření vlastní činností (podnik si sám majetek zhotoví, při vytvoření majetku vznikají náklady, které jsou součástí ceny pořízení), bezúplatným nabytím, pomocí leasingu/pronájmu (takto lze pořídit pouze movitý majetek), převedením z osobního užívání do podnikání (převod je možný pouze u podnikatele, který je fyzickou osobou a vede podvojné účetnictví), darováním, novým zjištěním nebo vkladem jiné osoby (např. společníka). (Štohl, 2011)

13

Při zařazení majetku do účetnictví musí být majetek řádně oceněn, aby měl podnik přehled o hodnotě svého majetku. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek může být oceněn třemi způsoby (podle § 25 odst. 5 zákona o účetnictví) a to pořizovací cenou, tj. cena, za kterou podnik majetek nakoupil od dodavatele a skládá se z ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů, které souvisejí s pořízením (např. doprava, poštovné nebo clo). Podnik může dále majetek ocenit vlastními náklady (toto oceňování se používá u majetku vytvořeného vlastní činností), což jsou veškeré přímé a nepřímé náklady související s vytvořením dlouhodobého majetku (tzv. výrobní režie) nebo reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cenou rozumíme cenu, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy o něm účtujeme. Ocenění majetku reprodukční cenou se používá především u dlouhodobého majetku, který byl nabyt darováním, u nově zjištěného a v účetnictví zatím nezachyceného majetku a majetku, který byl vložen do obchodní společnosti či družstva. (Štohl, 2011) Finanční majetek se oceňuje cenou, za kterou byl pořízen (pořizovací cena včetně vedlejších nákladů souvisejících s pořízením). Přesné stanovení hodnoty majetku a okamžik, ke kterému se majetek zařazuje do užívání, je také nezbytné pro výpočet účetních a daňových odpisů. Evidenci jednotlivých složek dlouhodobého majetku podnik zaznamenává a sleduje na tzv. inventárních kartách, popřípadě v inventárních knihách. Předmětem evidence majetku může být jednotlivý předmět (např. automobil nebo kopírovací stroj) a soubor movitých věcí, který plní svou funkci jako jednotlivý celek. Inventární karta by měla obsahovat následující náležitosti: a) název (popis) majetku, popřípadě podnikové číselné označení; b) ocenění majetku; c) datum a způsob pořízení (může být uvedeno i datum uvedení do užívání); d) způsob odpisování (podnik si způsob odpisování zvolí sám); e) částky odpisů za zdaňovací období; f) zůstatková cena (tj. vstupní cena snížená o odpisy); g) datum a způsob vyřazení. (Štohl, 2011) 14

Inventární

kartu

lze

doplnit

jinými

údaji

týkajících

se

majetku,

kterými

je např. odpisová skupina, roční odpisová sazba, oprávky (souhrn odpisů za dobu používání majetku), výrobní číslo, údaje o technickém zhodnocení nebo místo, kde je majetek v podniku umístěn atd. (Štohl, 2011)

Obrázek 3: Ukázka inventární karty dlouhodobého majetku (Zdroj: vlastní zpracování)

Minimálně jedenkrát ročně, nejčastěji ke dni sestavení účetních výkazů, podnik provádí inventarizace majetku a závazků, kterou upravuje Zákon o účetnictví. Součástí inventarizace majetku je inventura, která znamená zjišťování skutečného stavu majetku podniku,

jeho

ocenění

a

písemné

zaznamenávání

zjištěných

skutečností.

Porovnává se skutečný stav zjištěný inventurou s účetním stavem. Pro každý majetek podnik vystavuje inventární soupis a uvádí označení majetku. Inventuru podle způsobu zjišťování rozdělujeme na fyzickou a dokladovou. (Štohl, 2011) Fyzická inventura, jak uvádí Štohl (2011), se provádí u majetku, který je hmotné povahy, tudíž u dlouhodobého hmotného majetku a zásob (zboží, výrobků, materiálu a peněz v pokladně). Skutečný stav se zjišťuje přepočítáním, zvážením a přeměřením.

15

Dokladová inventura se provádí u položek, u kterých není možná inventura fyzická. Těmito položkami jsou např. závazky a pohledávky nebo peněžní zůstatky na bankovních účtech. Dokladová inventura spočívá v ověřování skutečného stavu s potvrzením dokumentace např. od banky nebo odběratele. (Štohl, 2011) Při inventarizace majetku mohou vzniknout tzv. inventarizační rozdíly, které musí být vypořádány: a) manko – skutečný stav je nižší než stav účetní; b) přebytek – skutečný stav je vyšší než stav účetní. Stejně jako při pořízení majetku, i u jeho vyřazení je několik možností. Způsoby, jak vyřadit majetek z evidence podniku jsou: 1) fyzická likvidace (používá se v případě opotřebení nebo poškození majetku); 2) prodej; 3) bezúplatné převedení (darování); 4) přeřazení z podnikání do osobního užívání (možné pouze u podnikatele jako fyzické osoby); 5) vkladem dlouhodobého majetku do základního kapitálu jiného subjektu (společnosti); 6) v důsledku manka nebo škody. (Štohl, 2011) U majetku, který se neodepisuje (např. pozemky) se při vyřazení zaznamená pouze zúčtování z majetkového účtu na příslušný účet odpovídající účelu vyřazení. Neodepisovaný majetek se vyřazuje v pořizovací ceně.

16

3 Kapitálová struktura podniku „Jedním ze základních problémů finančního řízení je vedle stanovení celkové výše potřebného jeho

kapitálu

činnosti

–

i

volba

to

správné

označujeme

skladby

pojmem

zdrojů

financování

kapitálová

struktura.“

(Růčková, Roubíčková, 2012, str. 141). Kapitálová (finanční) struktura podniku je struktura podnikového kapitálu. Podnikový kapitál slouží k financování majetku a je zachycován v pasivech rozvahy k určitému časovému okamžiku. Můžeme říci, že finanční zdroje představují souhrn peněz, které podnik získává především z realizace svých výrobků a služeb a zdroje financování majetku vyjadřují způsob, jakým podnik majetek sloužící k jeho každodenním činnostem získal. (Hrdý, Horová, 2009; Růčková, Roubíčková, 2012) Podle Hrdého a Horové (2009) lze finanční strukturu podniku charakterizovat takto: 1) Vlastní kapitál: a) základní kapitál (ZK); b) kapitálové fondy; c) fondy ze zisku; d) výsledek hospodaření minulých let; e) výsledek hospodaření běžného účetního období. 2) Cizí zdroje (cizí kapitál): a) rezervy; b) dlouhodobé závazky; c) krátkodobé závazky; d) bankovní úvěry a výpomoci;

17

3) Časové rozlišení (přechodná pasiva): a) výdaje příštích období; b) výnosy příštích období.

Obrázek 4: Kapitálová struktura podniku (Zdroj: Synek a kol., 2007, str. 56)

Obrázek 5: Členění finančních zdrojů (Zdroj:Růčková, Roubíčková, 2012, str. 48)

18

Obrázky č. 4 a 5 znázorňují rozdělení zdrojů financování a to z hlediska vlastnického (vlastní a cizí), podle původu prostředků (vnitřní/interní a vnější/externí) a z hlediska časového (krátkodobé se splatnostní do jednoho roku a dlouhodobé splatné nad jeden rok). V literatuře se můžeme setkat i s termínem střednědobé zdroje financování, které mají splatnost od 1 roku do 4 let. (Hrdý, Horová, 2009; Růčková, Roubíčková, 2012) Z výše uvedeného plyne následující. Pokud podnik potřebuje navýšit vlastní kapitál, může učinit vnitřně neboli interně, kdy zadrží část nebo celý dosažený zisk, či externě, např. emisí akcií u akciové společnosti. V praxi je poměr mezi vlastním a cizím kapitálem různý. Závisí na druhu podniku (např.

v

podniku

v průmyslovém

odvětví

převládá

vlastní

kapitál,

naopak

u peněžní instituce je větší podíl cizího kapitálu), struktuře majetku, výnosnosti podniku, úrokové míře bank a na subjektivním postoji podnikatele. (Synek a kol., 2007)

3.1 Vlastní zdroje financování Vlastní zdroje financování (vlastní kapitál) neboli samofinancování je z vnitřních (interních) zdrojů, které podnik vytváří vlastními činnostmi. Jde o peněžní a nepeněžní vklady majitele nebo

majitelů

podniku a výsledky podnikatelské činnosti.

Nejdůležitějším vlastním zdrojem k financování majetku je základní kapitál. Dále sem patří odpisy, které jsou považovány za interní finanční zdroj, protože zůstávají podniku a jsou k dispozici, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného

účetního

období.

Některé

způsoby

financování

z vlastních

zdrojů

jsou podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách. (Hrdý, Horová, 2009)

3.1.1 Základní kapitál Šiman a Petera (2010) uvádějí, že základní kapitál (ZK) neboli základní jmění je interním vlastním zdrojem a není zcela stabilní položkou mezi ostatními položkami vlastního kapitálu – nejprve je potřeba vytvořit dostatečný zisk a poté je možné financovat zamýšlené investiční projekty podniku. Jedná se o peněžní a nepeněžní vklady podnikatele.

19

Základní kapitál nejméně ve výši stanovené zákonem povinně musejí vytvářet tzv.

kapitálové

společnosti,

mezi

které

patří

akciová

společnost

(a.

s.)

a společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Výše základního kapitálu u těchto společností se zapisuje do obchodního rejstříku a je veřejnosti k nahlédnutí. U společnosti s ručením omezeným je minimální hodnota základního kapitálu 200 000,00 Kč a vklad společníka musí být alespoň 20 000,00 Kč. Základní kapitál akciové společnosti bez veřejné nabídky k úpisu akcií musí být minimálně 2 000 000,00 Kč a s veřejnou nabídkou k úpisu akcií musí být základní kapitál alespoň ve výši 20 000 000,00 Kč.

3.1.2 Odpisy Odpisy vyjadřují fyzické nebo morální opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v souhrnu za rok a určují dobu životnosti dlouhodobého majetku (ode dne zařazení do používání až do dne vyřazení). Hodnota odpisů je uvedena v peněžním vyjádření a snižuje hodnotu aktiv podniku. Sumu odpisů udávají oprávky, které se každým rokem zvyšují. Pokud odečteme oprávky od pořizovací (vstupní) ceny, dostaneme zůstatkovou cenu majetku. Opotřebení majetku může být:  fyzické

–

vzniká

v důsledku

užívání,

např.

vlivem

tepla,

světla

nebo povětrnostních podmínek;  morální – způsobeno vlivem technického rozvoje (zastarání majetku, který z tohoto důvodu ztrácí svou hodnotu). (Štohl, 2011) Odpisy patří mezi interní zdroje financí, protože zůstávají podniku k dispozici (podnik odpisy nikam neodvádí, představují pouze náklad, nikoliv výdaj). „Odpisy však pro účetní jednotku nepředstavují vytvořené zdroje pro financování. Můžeme říci, že se jedná o tzv. omezený zdroj.“ (Růčková, Roubíčková, 2012, str. 53). Odpisy patří též mezi vlastní zdroje financování z toho důvodu, že odpisy jako nákladová položka jsou součástí při kalkulaci ceny výrobků, zboží a služeb, do podniku se vracejí v rámci inkasovaných tržeb a podnik je nikam neodvádí.

20

Jak uvádí Hrdý a Horová (2009), výši odpisů ovlivňuje především: a) výše a struktura dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku; b) cena majetku, který se odepisuje; c) doba odpisování majetku; d) metoda odpisování (podnik si metodu odpisování zvolí sám). Od 1. ledna 2005 může poplatník v případě, že je prvním majitelem nově pořízeného majetku, u rovnoměrných i zrychlených odpisů v prvním roce odpisování zvýšit odpis o: a) 20 % vstupní (pořizovací) ceny stroje pro zemědělství a lesnictví; b) 15 % vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod a pro třídící a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin; c) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zařazeného podle zákona v odpisových skupinách 1 až 3 s několika výjimkami, např. u letadel či osobních automobilů. (Valouch, 2011) Účetní odpisy upravuje § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyjadřují skutečnou (reálnou) velikost opotřebení dlouhodobého majetku. To znamená, že účetní odpisy musí přihlížet k opotřebení majetku v daných podmínkách podnikatelského subjektu

(doba

odpisování

by

měla

vycházet

z doby

životnosti

majetku).

Princip účetních odpisů spočívá v tom, že si podnik, lépe řečeno účetní jednotka sama stanovuje odpisový plán a dobu odpisování, určuje postupy účtování, sazby a metody účetních odpisů podle předpokládané doby použitelnosti. (Valouch, 2011) Daňové odpisy upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu a vyjadřují potřeby pro stanovení základu daně z příjmů. Doba odpisování, koeficienty a sazby pro jednotlivé způsoby odpisování jsou stanoveny zákonem. Majetek je zařazen do stanovených odpisových skupin podle zákona o daních z příjmů přílohy č. 1. Daňové odpisy jsou spíše nástrojem hospodářské politiky státu. Prostřednictvím daňových odpisů se stát snaží ovlivňovat podnikové investice a určovat pomocí zákona o daních z příjmů maximální výši odpisů, kterou si podnik může uplatnit jako náklad. (Valouch, 2011) 21

Tabulka 1: Odpisové skupiny dlouhodobého hmotného majetku

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.

Při zařazení majetku do užívání musí podnik, resp. účetní jednotka stanovit, jakým způsobem bude majetek odepisován. Podnik si může vybrat mezi dvěma základními metodami, kterými jsou rovnoměrné daňové odpisy (upraveny § 31 ZDP) a zrychlené daňové odpisy (§ 32 ZDP). Nutno říci, že po zvolení metody odepisování a v průběhu odepisování nelze již vybranou metodu změnit. Důležité je uvědomit si, že vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Odepisování majetku podle Nývltové a Mariniče (2010) může být: 1) lineární/proporcionální – roční odpis je určen jako částka pořizovací ceny dlouhodobého majetku dělená jeho životností; 2) degresivní – objem odpisů se snižuje, předpokládá se rychlejší tvorba pro financování (v literatuře se můžeme setkat s pojmem akcelerační daňové odpisy); 3) progresivní – v průběhu životnosti odpisy rostou (tato metoda odpisování není v praxi často používaná). Pro vypočtené odpisy dlouhodobého majetku je v účtové osnově pro podnikatele účet 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Současně snižují cenu pořízení DHM přes účtovou skupinu 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. 22

Rovnoměrné (lineární) daňové odpisy se počítají ze vstupní (pořizovací) ceny majetku pomocí ročních odpisových sazeb, které jsou stanoveny v zákonu.

Obrázek 6: Princip rovnoměrných daňových odpisů (Zdroj: Irwin, 2005, str. 126) Tabulka 2: Odpisové sazby pro rovnoměrné daňové odpisy

Zdroj: Hrdý, Horová, 2009, str. 50.

Vzoreček pro výpočet rovnoměrných (lineárních) daňových odpisů je následující, kde VC představuje vstupní cenu majetku a ROS je roční odpisová sazba v příslušném roce:

Obrázek 7: Vzoreček pro výpočet rovnoměrných daňových odpisů (Zdroj: Valouch, 2011, str. 67, vlastní úprava)

23

Zrychlené (degresivní) daňové odpisy umožňují odepsat v prvním roce odpisování vyšší

částku

než

rovnoměrné

(lineární)

daňové

odpisy.

Zrychlené

daňové

odpisy využívají především podnikatelé, kteří chtějí v počátečních letech zaúčtovat do nákladů co možná nejvíce odpisů. Při výpočtu se nepoužívají odpisové sazby jako u rovnoměrných daňových odpisů, ale tzv. koeficienty pro zrychlené odpisování (upraveno § 32 odst. 1 ZDP). Postup výpočtu zrychlených daňových odpisů upravuje § 32 odst. 2 ZDP. Zrychlené odpisy v prvním roce odpisování se vypočítají odlišným

způsobem

než

zrychlené

odpisy

v dalších

letech.

(Valouch, 2011; Bellová, Bohanesová, Zlámal, 2008)

Obrázek 8: Princip zrychlených daňových odpisů (Zdroj: Irwin, 2005, str. 127) Tabulka 3: Odpisové sazby pro zrychlené daňové odpisy

Zdroj: Bellová, Bohanesová, Zlámal, 2008, str. 155.

24

Vzoreček pro zrychlené daňové odpisy v prvním roce odpisování je následující, kde VC představuje vstupní cenu majetku a K1 je koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce:

Obrázek 9: Vzoreček pro výpočet zrychleného daňového odpisu v prvním roce odpisování (Zdroj: Valouch, 2011, str. 81, vlastní úprava)

Vzoreček pro zrychlené daňové odpisy v dalších letech, kde ZC představuje zůstatkovou cenu majetku, K2 je koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky odpisování majetku a n znázorňuje počet let, po které už byl majetek odepisován:

Obrázek 10: Vzoreček pro výpočet zrychlených odpisů v dalších letech odpisování (Zdroj: Valouch, 2011, str. 82, vlastní úprava)

U dlouhodobého hmotného majetku (DHM), který byl pořízen v

období

od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010 a rovněž je zařazen do první a druhé odpisové skupiny, může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, uplatnit tzv. mimořádné odpisy spočívající

v odepsání

vstupní

ceny

rychleji

než

standardním

způsobem

(odepsaní majetku v kratší době). Mimořádné odpisy byly zavedeny v roce 2009 jako snaha o řešení dopadů finanční krize. (Valouch, 2011; Štohl, 2011) „Hmotný majetek zařazení v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odespat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

25

Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období.“ (Valouch, 2011, str. 90). Technické zhodnocení a odpisy majetku Za technické zhodnocení lze považovat výdaje na dokončené nástavby, přístavby, rekonstrukce, stavební úpravy nebo modernizaci majetku v případě, že překročí částku 40 000,00 Kč za zdaňovací období. Technickým zhodnocením mohou být i výdaje nepřevyšující stanovenou částku. Poté je pouze na rozhodnutí podniku, zda výdaj uplatní či neuplatní jako technické zhodnocení, které je upraveno zákonem o daních z příjmů. (Štohl, 2011; Valouch, 2011) Výpočet odpisů s technickým zhodnocením je upraven § 31 odst. 8 ZDP. Od zdaňovacího období, ve kterém bylo provedeno technické zhodnocení, se zvýší vstupní

cena

majetku

a

výpočet

se

provádí

z této

zvýšené

ceny.

Vzoreček pro rovnoměrné daňové odpisy se zvýšenou vstupní cenou je následující, kde ZVC je zvýšená vstupní cena a ROSPZVC představuje roční odpisovou sazbu pro zvýšenou vstupní cenu:

Obrázek 11: Rovnoměrné odpisy ze zvýšené vstupní ceny (Zdroj: Valouch, 2011, str. 77, vlastní úprava)

Výpočet zrychlených daňových odpisů po provedení technického zhodnocení se řídí podle následujícího, jak uvádí Valouch (2011): a) v roce zvýšení zůstatkové ceny (ZC) jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu pro zvýšenou zůstatkovou cenu; b) v dalších mezi

letech

přiřazeným

jako

podíl

dvojnásobku

koeficientem

zrychleného

zůstatkové odpisování

ceny pro

a

rozdílu zvýšenou

zůstatkovou cenu a počtem let odpisování.

26

Vzoreček pro zrychlené daňové odpisy se zvýšenou zůstatkovou cenou je následující, kde ZZC je zvýšená zůstatková cena majetku a K3 je koeficient zrychleného odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu:

Obrázek 12: Zrychlený odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny (Zdroj: Valouch, 2011, str. 84, vlastní úprava)

Vzoreček pro zrychlený daňových odpis v dalších letech po zvýšení zůstatkové ceny, kde ZZC je zvýšená zůstatková cena, K3 představuje koeficient zrychleného odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu a n je počet let, po které již bylo odepisováno ze zvýšené zůstatkové ceny:

Obrázek 13: Zrychlený odpis v dalších letech po zvýšení zůstatkové ceny (Zdroj: Valouch, 2011, str. 84, vlastní úprava)

„Pokud je technické zhodnocení provedeno na odpisovaném majetku nejpozději v průběhu prvního roku odpisování, potom platí dle § 29 odst. 1 ZDP, že toto technické zhodnocení je součástí vstupní ceny majetku (nedochází ke vzniku zvýšené vstupní, příp. zůstatkové ceny). V tomto případě se bude majetek odpisovat přímo ze vstupní ceny + technického zhodnocení a nedojde k využití ročního odpisového koeficientu pro zvýšenou vstupní (zůstatkovou) cenu.“ (Valouch, 2011, str. 86). Může nastat situace, že cena technického zhodnocení je nižší než 40 000,00 Kč. Poté je pouze na určení a rozhodnutí podniku, zda částku označí za technické zhodnocení

či

nikoliv.

V případě,

že

by

podnik

tento

výdaj

označil

za technické zhodnocení, při výpočtech se postupuje stejně jako při daňovém odpisování

s technickým

zhodnocením

převyšující

částku

40 000,00

Kč.

Na druhé straně, pokud by podnik výdaj neoznačil za technické zhodnocení, může

částku

jednorázově

uplatnit

jako

daňově

uznatelný

náklad

snižující

daňový základ.

27

3.1.3 Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření běžného účetního období je hospodářský výsledek podniku (zisk nebo ztráta), který podnik vyprodukoval v aktuálním účetním období. Výše HV běžného účetního období se zjišťuje v účetním výkazu výsledovka (výkaz zisků a ztrát) a pomáhá podnikateli posoudit hospodářskou situaci podniku. Hlavním cílem každého podniku a podnikatele je dosažení maximálního zisku. „Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách týkajících se činnosti podniku, o struktuře a množství vyráběné produkce, o investicích, inovacích, trzích, nárůstu mezd apod.“ (Bellová, Bohanesová, Zlámal, 2008, str. 172).

Obrázek 14: Struktura hospodářského výsledku (Zdroj: Růčková, Roubíčková, 2012, str. 91)

Obrázek č. 14 znázorňuje strukturu výsledku hospodaření běžného účetního období. Výsledek hospodaření (HV) se skládá ze tří základních rovin:  provozní hospodářský výsledek – rozdíl provozních výnosů zaúčtovaných v účtové třídě 60-64 (např. tržby za prodané výkony nebo aktivace výkonů vlastní výroby) a provozních nákladů v účtové třídě 50-55 (např. spotřeba materiálu);  finanční hospodářský výsledek – zjištěn jako rozdíl finančních výnosů v účtové třídě 66 (z finančních investic) a finančních nákladů zaúčtovaných v účtové třídě 56-57 (např. úroky nebo kurzové ztráty);

28

 mimořádný hospodářský výsledek – rozdíl mimořádných výnosů zaúčtovaných v účtové třídě 68 (např. prodej odepsaného majetku) a mimořádných nákladů zaúčtovaných v účtové třídě 58 (např. škody). Po součtu provozního HV a finančního HV zjistíme výsledek hospodaření za běžnou činnost. Pokud k běžnému HV přičteme ještě mimořádný HV, získáme výsledek hospodaření za účetní období (před zdaněním). Výsledek hospodaření z minulých let je nerozdělený zisk z minulých let podnikání. Představuje část zisku z minulého účetního období po zdanění, která nebyla rozdělena mezi majitele podniku. Tato nerozdělená část zisku slouží k dalšímu podnikání a vytváření zisku. „Výhodou financování z nerozděleného zisku je především fakt, že podnik nemusí vyplácet žádné dividendy nebo podíly na zisku, jak je tomu u kapitálu poskytnutého vlastníky, a nemusí platit úroky, jak je tomu u cizího kapitálu. Nevýhodou financování z nerozděleného zisku je to, že velikost zisku je velice nestabilní a tudíž podnik se na tento finanční zdroj nemůže plně spolehnout. Zároveň se jedná o dražší zdroj financování ve srovnání např. s úvěrem, neboť zde nepůsobí žádný úrokový daňový štít.“ (Hrdý, Horová, 2009, str. 43). U

akciové

společnosti

je

tvorba

nerozděleného

zisku

podle

následujícího

zjednodušeného schématu:

Obrázek 15: Schéma tvorby nerozděleného zisku u akciové společnosti (Zdroj: Valach, 2010, str. 355)

29

3.2 Cizí zdroje financování Cizí zdroje patří mezi externí (vnější) zdroje financování a mohou být dlouhodobé i krátkodobé. Časové rozdělení cizího kapitálu hraje důležitou roli při financování majetku. Dlouhodobý investiční majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý oběžný majetek by měl být financován z krátkodobých zdrojů (tzv. zlaté bilanční pravidlo financování). V rozvaze podniku se nacházejí jako součást závazků, protože si je podnik vypůjčil a tím se zavázal vrátit je v určené době. (Hrdý, Horová, 2009; Růčková, Roubíčková, 2012) Podle Šimana a Petery (2010) patří mezi hlavní důvody financování z cizích zdrojů cena cizího kapitálu (cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál), vlastní kapitál není při založení podniku v potřebném množství, efekt finanční páky atd. Nutno říci, že financování z cizích zdrojů má i své nevýhody jako např. fakt, že cizí kapitál snižuje finanční stabilitu podniku a tím zvyšuje jeho zadluženost. Z časového hlediska rozdělujeme cizí kapitál na krátkodobý (splatnost je do jednoho roku) a dlouhodobý (splatnost je delší než jeden rok). Mezi krátkodobé cizí zdroje financování patří krátkodobý bankovní úvěr, dodavatelský a odběratelský úvěr, závazky vůči státu (např. nezaplacené daně), závazky vůči zaměstnancům (dosud nevyplacené mzdy) a krátkodobé finanční výpomoci. Dlouhodobým cizím kapitálem je dlouhodobý bankovní úvěr, rezervy, dluhopisy, obligace, akcie a dlouhodobé závazky. Speciální skupinu možností financování z cizích zdrojů tvoří tzv. zvláštní neboli alternativní formy financování, mezi které patří leasing/pronájem, faktoring a forfaiting. (Hrdý, Horová, 2009; Synek a kol., 2010)

3.2.1 Poskytnutý úvěr Mezi nejčastější způsoby financování dlouhodobého majetku patří financování prostřednictvím

poskytnutého

úvěru.

Úvěry

lze

rozdělit

na

finanční

úvěry (principem je vypůjčení finančního obnosu např. od banky) a obchodní úvěry (např. dodavatelský a odběratelský úvěr).

30

Finanční úvěr je charakterizován jako peněžní prostředky, které peněžní ústav (např. banka nebo spořitelna) půjčila podniku. Úvěr je dluh podniku, který se zavázal ve smlouvě o poskytnutém úvěru splatit jistinu a zaplatit navíc poplatek za úvěr neboli úrok. Úrok je vyjádřen v procentech z částky poskytnutého úvěru. Úrokové období může být roční, pololetní, čtvrtletní, měsíční či denní. Mezi obchodní úvěry patří dodavatelský úvěr a odběratelské úvěr. „Obchodní úvěr je

poskytován

v naturální

(věcné)

podobě

mezi

podniky

na

základě

odběratelsko-dodavatelských vztahů. Vzniká v důsledku nesouladu mezi převzetím výrobků nebo služeb a jejich úhradou.“ (Režňáková, 2012, str. 26). Dodavatelské

úvěry

poskytují

dodavatelé

svým

odběratelům

při

nákupu

např. dlouhodobého hmotného majetku nebo materiálu. V praxi to znamená, že dodavatel souhlasí s odkladem zaplacení peněžního plnění při dodání určitého zboží nebo služby. Délka dodavatelského úvěru je závislá na povaze zboží a konkurencí na trhu. Jedná se tudíž o závazky z obchodních vztahů. (Režňáková, 2012) Podle doby splatnosti lze rozdělit dva typy úvěrů – krátkodobý úvěr (splatnost je do jednoho roku) a dlouhodobý úvěr (doba splatnosti je delší než jeden rok). Pokud se podnik rozhodne financovat dlouhodobý majetek z poskytnutého dlouhodobého úvěru od banky, jehož splatnost je delší než jeden rok, součástí smlouvy o poskytnutí dlouhodobého bankovního úvěru je splátkový kalendář. Ve smlouvě je potřeba uvést výši úroků z úvěru, které představují pro podnik finanční náklady (daňově uznatelné náklady, které snižují základ daně). Výše úroků je ovlivněna především velikostí poskytnutého úvěru, úrokovou sazbou, celkovou dobou splácení, způsobem splácení aj. (Šiman, Petera, 2010; Růčková, Roubíčková, 2012; Sedláček, 2010)

3.2.2 Leasing Pojem leasing je převzat z anglického výrazu „lease“, které lze přeložit jako pronájem nebo smlouva o pronájmu. Leasing pochází z USA a Velké Británie. V Evropě se

rozvinul

v 50.

letech

20.

století,

v České

republice

až

v 90.

letech.

U nás je nejrozšířenější leasing automobilů a dopravní techniky.

31

Leasing je pronájem hmotného či nehmotného majetku a práv, kdy pronajímatel, osoba, která majetek pronajímá (většinou leasingové společnosti), poskytuje předmět leasingu za úplatu (tzv. leasingové splátky) nájemci, osobě, která má možnost a právo daný majetek používat během stanovené doby pronájmu. Po dobu pronájmu však majetek zůstává i nadále ve vlastnictví pronajímatele a nájemce má pouze právo majetek používat. Právní úpravu leasingu zajišťuje zákon č. 40/1994 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. (Valouch, 2005)

Obrázek 16: Princip leasingu (Zdroj: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/kb-leasing.shtml)

Výhodou leasingu je, že podnik nepotřebuje velký objem volných finančních prostředků k nákupu majetku. Během doby trvání leasingu, která je stanovena v leasingové smlouvě, nájemce platí pronajímateli splátky (výše plateb a termín splatnosti je předem stanoven ve splátkovém kalendáři), které jsou daňově uznatelným nákladem. Významným kladem pro podnik může být i malá administrativní náročnost a doplňkové služby (např. povinné ručení, havarijní pojištění, asistenční služby), které poskytuje leasingová společnost. Podniky čím dál více využívají financování pomocí leasingu z důvodu, že leasingové splátky jsou pro nájemce nákladem a tím se snižuje jejich daňový základ, ze kterého odvádějí daně (řeší ZDP v § 24 odst. 4, 5 a 6). Na druhé straně si pak ale nemohou od základu daně odečíst odpisy, jelikož nejsou vlastníky předmětu leasingu. (Valouch, 2005; Růčková, Roubíčková, 2012; Synek a kol., 2007)

32

Graf 1: Vývoj leasingu v letech 1991 – 2011 (v mld. Kč) (Zdroj: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64)

Leasingová smlouva musí obsahovat následující náležitosti:  základní identifikační údaje o pronajímateli a nájemci;  co je předmětem leasingu;  datum předání předmětu leasingu do užívání nájemci (počátek leasingu);  vstupní cenu (pořizovací cenu) leasingového předmětu. (Štohl, 2011) Podle Radové, Dvořáka a Málka (2007) můžeme za výhody leasingu považovat tyto skutečnosti:  není nutno najednou vynaložit celou sumu na pořízení investice;  leasingové splátky je možno rozvrhnout tak, aby kopírovaly výnosy vzniklé díky pořizované investici;  pořizovaný předmět leasingu lze obvykle do nákladů formou leasingových splátek promítnout dříve, než kdyby byl pořizován jiným způsobem.

33

Na druhé straně existují i nevýhody leasingu:  leasing může být příliš drahý z pohledu subjektů, které mají přístup k výhodným úvěrům;  je nutný souhlas pronajímatele jakožto vlastníka v případě provádění jakékoli úpravy předmětu leasingu (např. technické zhodnocení);  nepřináší-li předmět očekávaný efekt, popřípadě i z jiných důvodů, je možno od smlouvy ustoupit obvykle pouze za úhradu sankčního

poplatku

(není možné předmět prodat dříve jako v případě pořízení pomocí bankovního úvěru). (Radová, Dvořák, Málek, 2007) Leasing je možné rozdělit do několika skupin. Základní dělení leasingu z časového hlediska: a) finanční leasing; b) operativní (provozní) leasing. (Králová, 2009) Podle zainteresovaných stran lze rozlišit leasing: a) přímý – mezi nájemcem a pronajímatelem nevystupuje třetí osoba neboli prostředník (pronajímatel je v tomto případě zároveň výrobce); b) nepřímý –

mezi

nájemcem

a

pronajímatelem

vystupuje

třetí

osoba

neboli prostřední (nejčastěji leasingové společnosti). (Valouch, 2005) Další možné typy leasingu jsou podle místa původu: a) tuzemský; b) zahraniční (nájemce nebo pronajímatel je ze zahraničí). (Valouch, 2005) Pod pojmem finanční leasing neboli finanční pronájem můžeme rozumět pronájem, kde po skončení smlouvou sjednané doby pronájmu nájemce odkoupí věc, která byla předmětem leasingu za symbolickou cenu, popř. ji získá bezúplatně a dochází ke změně vlastnického práva. Nájemce platí pronajímateli leasingové splátky, jejichž součet se rovná ceně pronajímaného předmětu nebo ji nejčastěji převyšuje. Většina práv a povinností v tomto případě přecházejí na nájemce (nutno však říci, že nájemce

34

potřebuje souhlas pronajímatele k provedení jakékoliv úpravy, např. provedení technického zhodnocení majetku). Z pravidla je finanční pronájem dlouhodobější než

operativní

životnosti

a

doba

pronajímaného

pronájmu majetku.

se Po

ve

většině

celou

dobu

případů trvání

kryje

s dobou

zůstává

předmět

leasingu ve vlastnictví pronajímatele (pronajímatel má majetek ve své evidenci a

odepisuje

ho;

majetek

se

nepromítne

do

účetních

výkazů

nájemce).

(Synek a kol., 2007; Valouch, 2005; Růčková, Roubíčková, 2012; Režňáková, 2012) Operativní (provozní) leasing je charakterizován tím, že po skončení sjednané doby pronájmu se předmět leasingu vrací pronajímateli – vlastníkovi majetku . V pravém slova smyslu podnik požadovaný majetek nezíská, pouze si ho na kratší časové období vypůjčí od leasingové společnosti. Operativní leasing je krátkodobější než finanční pronájem. Doba pronájmu je menší než doba životnosti majetku, který je předmětem leasingu (ve většině případů je pronájem uzavřen na několik týdnů nebo měsíců). Setkáváme se s ním v případě, kdy se podnikateli nevyplatí potřebný majetek zakoupit, příkladem můžeme uvést těžkou techniku (např. bagr). Všechny náklady související s provozem majetku (výdaje na servis nebo údržbu) jsou hrazeny pronajímatelem. (Synek a kol., 2007; Valouch, 2005; Růčková, Roubíčková, 2012; Režňáková, 2012) V současné době se v praxi můžeme setkat se zpětným leasingem. Tento typ pronájmu je spojován především s nemovitostmi. Zpětný leasing znamená, že majitel prodá např.

nemovitost

leasingové

společnosti

a

ihned

si

ji

zase

pronajme.

Důvodem je potřeba získat potřebný kapitál (volné zdroje financování). I u tohoto typu leasingu nájemce (původní majitel) platí splátky po dobu trvání leasingu, na které se obě strany předem dohodly. Cenu nemovitosti, která je předmětem zpětného leasingu, určuje soudní znalec. (Králová, 2009)

35

3.2.3 Faktoring a forfaiting Mezi tzv. zvláštní neboli alternativní formy financování kromě leasingu patří faktoring a forfaiting. Rozdíly mezi faktoringem a forfaitingem jsou v délce splatnosti pohledávek a ve způsobu zajištění. Tabulka 4: Rozdíly mezi faktoringem a forfaitingem

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzit-faktoring-nebo-forfaiting/.

„Faktoring i forfaiting jsou finančním produktem – službou, která podniku snižuje vázanost peněz v pohledávkách. Podnik dosáhne zkrácení doby inkasa pohledávek, což mu umožní financovat svou provozní činnost s nižším objemem investovaných finančních

zdrojů

a

dosahovat

vyšší

míru

zhodnocení

kapitálu.“

(Režňáková, 2012, str. 97). Faktoring je odkup pohledávek. Jedná se o odkoupení krátkodobé pohledávky ještě před skončení její splatnosti (doba splatnosti nepřesahuje 180 dní), kterou odkoupí tzv.

faktor.

Faktorem

(faktoringovou

společností)

bývá

nejčastěji

banka

a specializovaná společnost. Pokud se podnik rozhodne prodat své krátkodobé pohledávky, nejprve musí s faktorem uzavřít smlouvu. Na základě smlouvy pak faktor odkoupí pohledávku za nižší hodnotu než je její skutečná vyfakturovaná hodnota a inkasuje ji. V případě financování prostřednictvím faktoringu podnik musí počítat ponechá

s tím,

že

přibližně

faktor

si

20

%

z celkové jako

hodnoty

provizi

za

odkoupené

pohledávky

poskytnuté

služby.

(Hrdý, Horová, 2009; Radová, Dvořák, Málek, 2007; Růčková, Roubíčková, 2012)

36

Podle toho zda faktor zná dlužníka, rozdělujeme tyto druhy faktoringu:  otevřený (zjevný) faktoring – faktor zná dlužníka;  skrytý (tichý) faktoring – faktor nezná dlužníka. (Hrdý, Horová, 2009) Další možné druhy faktoringu jsou podle přenesení rizika:  pravý (bezregresivní) – faktor přebírá veškerá rizika a zaručuje úhradu pohledávky v případě nezaplacení odběratelem;  nepravý (regresivní) – riziko nezaplacení dále nese dodavatel (v případě nezaplacení odběratelem). (Režňáková, 2012)

Obrázek 17: Fungování tuzemského faktoringu u České spořitelny, a. s. (Zdroj: http://www.factoringcs.cz/files/Tuzemsky_Factoring_prospekt.pdf)

Příklad výpočtu při financování pomocí faktoringu je uveden v příloze A: Faktoring České spořitelny, a. s.

37

Obdobou faktoringu je další možnost financování a to forfaiting neboli odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek.

Forfaiting se používá převážně

u pohledávek ze zahraničního obchodu a u pohledávek, které jsou zajištěny bankovní zárukou, směnkou s bankovním ručením apod.. Jednou z odlišností je, že platby jsou prováděny pomocí směnky. Vystupuje zde třetí osoba – aval neboli ručitel. Avalem ve většině případů je banka. Výhodou, proč forfaiting využívá stále více podniků, spočívá v okamžité úhradě postoupené pohledávky a přenesení všech rizik na forfaitéra v případě nezaplacení pohledávky. S forfaitingem se můžeme setkat u dodávek strojů, zařízení a vybavení nebo investičních celků. Stejně jako u faktoringu i u forfaitingu při odkupu pohledávky dochází k tomu, že si forfaitér z celkové hodnoty pohledávky sráží diskont, provizi

a poplatky – sražená částka se nazývá cena forfaitingu.

(Růčková, Roubíčková, 2010; Hrdý, Horová, 2009; Radová, Dvořák, Málek, 2007)

Obrázek 18: Fungování forfaitingu u Komerční banky, a. s. (Zdroj: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/forfaiting.shtml)

38

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Představení společnosti FARMTEC a. s. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na akciovou společnost FARMTEC a. s. Výpis z obchodního rejstříku společnosti je k nahlédnutí v příloze B a organizační schéma je uloženo pod přílohou C. Níže uvedené informace a údaje týkající se akciové společnosti FARMTEC a. s. jsou čerpány z interních zdrojů společnosti, webových stránek www.farmtec.cz a výpisu z obchodního rejstříku dostupného na or.justice.cz. Společnost FARMTEC a. s. působí na trhu s investicemi především do oblasti živočišné výroby a obnovitelných zdrojích energie již od roku 1996. Za dobu svého působení se postupně rozvíjela až do současné podoby, kdy je pro investory silným, stabilním a zkušeným partnerem. Společnost nepůsobí pouze na tuzemském trhu, ale soustředí se rovněž na zahraniční trhy (Slovensko, Polsko, Německo, Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Rumunsko, Chorvatsko atd.). Základní identifikační údaje organizace FARMTEC a. s. jsou:  název organizace: FARMTEC a. s.;  právní forma podnikání: akciová společnost (kapitálová společnost);  datum zápisu do OR: 13. 2. 1996;  sídlo: Tisová 326, Jistebnice 391 33 (Jihočeský kraj, okres Tábor);  IČ: 63908522;  DIČ: CZ63908522;  základní kapitál: 1 005 000,00 Kč (1 005 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,00 Kč);  orgány společnosti: představenstvo (statutární orgán, předseda Ing. Václav Škeřík) a dozorčí rada (předseda Václav Hájek).

39

Obrázek 19: Logo společnosti FARMTEC a. s. (Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.)

Cílem společnosti je poskytnout svým zákazníkům komplexní služby při investicích v živočišné výrobě a obnovitelných zdrojích energie. Výrobky jsou neustále vyvíjené dle striktních požadavků ze strany zákazníků, dle vlastních inovačních postupů a moderních trendů s ohledem na welfare zvířat. V současné době má společnost FARMTEC a. s. největší zázemí proškolených specialistů – praktiků, kteří jsou schopni s managementem chovu poradit a spolu s ekonomy a projektanty navrhnout individuální a optimální řešení pro každého zákazníka. Aby společnost FARMTEC a. s. pokryla trh celé České republiky, skládá se z několika oblastních ředitelství, které fungují samostatně a zodpovědně v přiděleném regionu. Mapka znázorňující působení jednotlivých oblastních ředitelství je pod přílohou D. Předmětem podnikání společnosti dle výpisu z obchodního rejstříku je: 

projektová činnost ve výstavbě;



provádění staveb, jejich změn a odstraňování;



zpracování rozptylových studií;



činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence;



opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů;



montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení;



výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona;



montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny.

40

Výrobní program společnosti FARMTEC a. s. zahrnuje vývoj, výrobu a montáž kompletních technologických celků do:  staveb pro všechny kategorie skotu;  staveb pro všechny kategorie prasat;  dojíren a dojících zařízení pro skot;  dojíren pro ovce a kozy;  staveb pro uskladnění kejdy a hnoje;  generální dodávky bioplynových stanic.

Obrázek 20: Produkty společnosti FARMTEC a. s. (Zdroj: http://www.farmtec.cz/vyrobni-program)

Obrázek 21: Poskytované služby společnosti FARMTEC a. s. (Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.)

41

Společnost zajišťuje prodej výrobků a jejich součástí. Všechny výrobní činnosti jsou prováděny v souladu s normami ISO 9001:2000. Zákazníkům též nabízí krmiva a krmné doplňky (především mléčné krmné směsi). Každý rok společnost uvádí na trh okolo 40 nových výrobků a své starší a provozem osvědčené výrobky dále inovuje a modernizuje. Sortiment doplňuje o kvalitní zahraniční výrobky. Zajištění servisní sítě po celé České republice vychází z nastavení jasných pravidel. Zástupci servisních organizací mají nepřetržitý kontakt s pracovníky, kteří zajišťují prodej náhradních dílů. Z tabulky č. 5 a grafu č. 2 je patrné, že společnost FARMTEC a. s. měla v roce 2011 největší výnosy z poskytování služeb svým zákazníkům a dále z prodeje výrobků. V roce 2010 tomu bylo naopak, kdy největší podíl na výnosech byl z prodeje výrobků. Tabulka 5: Výnosy z běžné činnosti (v tis. Kč)

Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.

Graf 2: Obraty společnosti FARMTEC a. s. za posledních osm let (Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.)

42

5 Účetní metody a zásady společnosti FARMTEC a. s. Akciová společnost FARMTEC a. s. má následující účetní metody a zásady, kterými se řídí při své každodenní činnosti.

5.1 Způsoby oceňování Nakoupené zásoby společnost FARMTEC a. s. oceňuje pořizovací (vstupní) cenou včetně vedlejších nákladů, které souvisejí s pořízením, a zásoby vytvořené ve vlastní režii oceňuje vlastními náklady. Vedlejší pořizovací náklady, které se zahrnují do pořizovacích cen nakoupených zásob, jsou především dopravné, pojistné, clo, poštovné a skladovací poplatky. Na rozvahových účtech je dlouhodobý hmotný majetek evidován v pořizovacích cenách, eventuelně v reprodukčních cenách (majetek oceněn reprodukční cenou v současné době společnost nemá ve své evidenci). Hmotný majetek v pořizovací ceně do 40 000,00 Kč a nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 000,00 Kč je účtován do nákladů (účet 501 – Spotřeba materiálu a 518 – Ostatní služby) v účetním období, ve kterém byl dán do užívání. Dále je evidován v operativní evidenci. Dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný je odepisován zrychleným (degresivním) odpisováním ve smyslu zákona o daních z příjmů.

5.2 Odpisy Společnost FARMTEC a. s. vlastní dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který se odepisuje podle podnikových stanov a finanční majetek, který se neodepisuje. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Je to hmotný majetek, jehož vstupní cena v úhrnu převýší částku 40 000,00 Kč bez DPH a má provozně technickou funkci delší než jeden rok, dále nehmotný majetek, jehož vstupní cena v úhrnu převýší částku 60 000,00 Kč. Odpisování hmotného majetku je prováděno formou zrychleného (degresivního) odpisování v souladu s § 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Odpisování nehmotného majetku je prováděno podle § 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. 43

Přehled

jednotlivých

FARMTEC

a.

s.

složek ve

hmotného

srovnání

a

nehmotného

s minulým

rokem.je

majetku

uveden

společnosti

v následujících

tabulkách č. 6 a 7. Tabulka 6: Rozpis na hlavní skupiny samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí

Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s. Tabulka 7: Rozpis nehmotného majetku

Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.

Při pořízení nového dlouhodobého majetku společnost FARMTEC a. s. dodržuje tzv. zlaté bilanční pravidlo financování. Toto pravidlo udává, že dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobým jměním a krátkodobý majetek by měl být financován z krátkodobého kapitálu. Drobný hmotný a nehmotný majetek Drobný hmotný majetek v úhrnné vstupní ceně do 40 000,00 Kč a drobný nehmotný majetek v úhrnné vstupní ceně do 60 000,00 Kč s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Tento majetek je odepisován jednorázově do nákladů ve výši 100% vstupní ceny v okamžiku zařazení do užívání.

44

6 Zdroje financování Společnost FARMTEC a. s. k financování své každodenní činnosti využívá vlastní zdroje (vlastní kapitál), jmenovitě převážně hospodářský výsledek minulých let, a cizí zdroje – bankovní úvěr a leasing/pronájem. Pomocí dlouhodobého bankovního úvěru a leasingu společnost nakupuje hmotný a nehmotný majetek. Výše poskytnutého bankovního úvěru je určena pomocí tzv. bonity a nejčastěji je kryt směnkou nebo nemovitostí. V současné době společnost FARMTEC a. s. nevyužívá k financování faktoring ani forfaiting. Tabulka 8: Změny vlastního kapitálu v průběhu roku 2011

Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.

Jak je již na první pohled zřejmé z tabulky č. 8, největší podíl na celkovém vlastním kapitálu společnosti FARMTEC a. s. má nerozdělený zisk minulých let, který byl na konci roku 2011 v celkové výši 172 180 000,00 Kč. Na konci roku 2010 byla hodnota nerozděleného zisku minulých let ve výši 136 338 000,00 Kč, během roku došlo ke zvýšení o 35 842 000,00 Kč. Součástí

vlastního

kapitálu

společnosti

je

zákonný

rezervní

fond.

Společnost FARMTEC a. s. má zákonný rezervní fond ve výši 201 000,00 Kč, který je již naplněn a nedochází k přídělům. Společnost fond použije v případě, kdy by se dostala do ztráty.

45

Zákonný rezervní fond je poprvé vytvářen v roce, kdy společnost dosáhla čistého zisku (kladný HV). Podíl rezervního fondu v prvním roce je 20 % z čistého zisku, ale ne více než 10 % základního kapitálu. V dalších letech je příděl alespoň 5 % z čistého zisku až

po

dosažení

výše

rezervního

fondu

určeného

stanovami

společnosti

(nejméně do 20 % základního kapitálu). (Štohl, 2011) V souvislosti s financováním dlouhodobého majetku z vlastních a cizích zdrojů je spojena celková zadluženost a koeficient samofinancování. „Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že společnost používá k financování svých aktiv a každodenním činnostem cizí zdroje.“ (Valach, 2003, str. 105). Vzoreček pro výpočet celkové zadluženosti:

Obrázek 22: Celková zadluženost (Zdroj: Valach, 2003, str. 105, vlastní úprava)

Společnost FARMTEC a. s. má celková aktiva ve výši 428 497 000,00 Kč a hodnota cizího

kapitálu

je

210 299 000,00

Kč.

Celková

zadluženost

je

přibližně

210 299 000 / 428 497 000 = 0,49078289 = 49,078289 %. Čím je uvedená hodnota vyšší, tím je vyšší riziko věřitelů a akcionářů. Vzoreček pro koeficient samofinancování:

Obrázek 23: Koeficient samofinancování (Zdroj: Valach, 2003, str. 106, vlastní úprava)

Vlastní kapitál společnosti FARMTEC a. s. je 207 641 000,00 Kč a celková aktiva jsou

428 497 000,00 Kč. Koeficient zadluženosti je 207 641 000 / 428 497 000 =

= 0,48457982 = 48,457982 %. V odborné literatuře se doporučuje financování 50:50. Toto doporučení má akciová společnost FARMTEC a. s. splněno (rozdíly vznikly zaokrouhlením výsledků).

46

7 Pořízení vysokozdvižného vozíku Společnost FARMTEC a. s. se v lednu 2013 rozhodla zakoupit nový vysokozdvižný vozík pro snadnější manipulaci v podnikovém skladu a na dvoře. Vysokozdvižný vozík je zakoupen značky Linde od specializované společnosti s manipulační

technikou,

která

je

dlouholetým

obchodním

partnerem

společnosti FARMTEC a. s. Společnost zvažovala, zda vysokozdvižný vozík pořídit formou poskytnutého finančního pronájmu, dlouhodobého bankovního úvěru nebo z vlastních zdrojů. Cena vysokozdvižného vozíku je 508 320,00 Kč včetně 20 % DPH a 423 600,00 Kč bez DPH (DPH ve výši 20 % činí 84 720,00 Kč).

Obrázek 24: Vysokozdvižný vozík Linde (Zdroj: http://www.linde-mh.cz/vysokozdvizne-voziky.asp?z=1)

7.1 Financování z vlastních zdrojů Pokud společnost disponuje dostatkem volných finančních prostředků a v nejbližší době neočekává vyšší finanční výdaje, pravděpodobně nebude zvažovat koupi majetku na úvěr nebo finančním pronájmem, ale pořídí majetek z vlastních zdrojů. Přesto i v případě, že společnost má k dispozici volné peněžní prostředky, nemusí být financování z vlastních zdrojů nejvhodnější variantou. Výhodou koupě z vlastních zdrojů je skutečnost, že společnost se více nezadlužuje a okamžitě se stává majitelem nově pořízeného majetku. Naopak nevýhodou je, že peněžní výdaje na pořízení si společnost nemůže uplatnit jako daňově uznatelné náklady a vysoký jednorázový výdaj se promítne do cash-flow společnosti. 47

„Nepovažujeme však za správné tvrzení (které se někdy v praxi objevuje), že samofinancování z nerozděleného zisku je levnější zdroj financování, protože na rozdíl od externích zdrojů nemusí podnik hradit dividendy. Nevýhodou samofinancování z nerozděleného zisku je to, že jde o poměrně málo stabilní finanční zdroj a – ve srovnání s úvěrem – i relativně dražší zdroj; nepůsob zde úrokový daňový štít.“ (Valach, 2010, str. 364). Při pořízení vysokozdvižného vozíku značky Linde z vlastních zdrojů jsou daňově uznatelnými náklady snižující základ daně pouze odpisy. Způsob odpisování vysokozdvižného vozíku záleží pouze na rozhodnutí společnosti FARMTEC a. s. Jak již bylo řečeno, společnost svůj majetek odepisuje zrychlenými (degresivními) daňovými odpisy, které jsou uvedeny v tabulce č. 9. Tabulka 9: Zrychlené daňové odpisy vysokozdvižného vozíku

Rok odpisování

Odpisy

Oprávky

Zůstatková cena

2013

84 720,00 Kč

84 720,00 Kč

338 880,00 Kč

2014

135 552,00 Kč

220 272,00 Kč

203 328,00 Kč

2015

101 664,00 Kč

321 936,00 Kč

101 664,00 Kč

2016

67 776,00 Kč

389 712,00 Kč

33 888,00 Kč

2017

33 888,00 Kč

423 600,00 Kč

0,00 Kč

Celkem

423 600,00 Kč

-

-

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Výpočet zrychlených (degresivních) daňových odpisů vysokozdvižného vozíku je následující:  1. rok odpisování (rok 2013): Odpis: (VC / K1) = (423 600 / 5) = 84 720,00 Kč ZC: 423 600 – 84 720 = 338 880,00 Kč Oprávky: 84 720,00 Kč  2. rok odpisování (rok 2014): Odpis: (2 · ZC) / (K2 – n) = (2 · 338 880) / (6 – 1) = 135 552,00 Kč ZC: 338 880 – 135 552 = 203 328,00 Kč Oprávky: 84 720 + 135 552 = 220 272,00 Kč 48

 3. rok odpisování (rok 2015): Odpis: (2 · ZC) / (K2 – n) = (2 · 203 328) / (6 – 2) = 101 664,00 Kč ZC: 203 328 – 101 664 = 101 664,00 Kč Oprávky: 220 272 + 101 664 = 321 936,00 Kč  4. rok odpisování (rok 2016): Odpis: (2 · ZC) / (K2 – n) = (2 · 101 664 / (6 – 3) = 67 776,00 Kč ZC: 101 664 – 67 776 = 33 888,00 Kč Oprávky: 321 936 + 67 776 = 389 712,00 Kč  5. rok odpisování (rok 2017): Odpis: (2 · ZC) / (K2 – n) = (2 · 33 888) / (6 – 4) = 33 888,00 Kč ZC: 33 888 – 33 888 = 0,00 Kč Oprávky: 389 712 + 33 888 = 423 600,00 Kč Společnost FARMTEC a. s. počítá i účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku. Princip účetních odpisů spočívá v tom, že si účetní jednotka sama stanový odpisový plán a dobu odpisování. Společnost se rozhodla účetními odpisy vysokozdvižný vozík odepisovat od ledna 2013 po dobu 8 let. Tabulka 10: Rozdíl účetních a daňových odpisů

Zdroj: http://www.vachtova.cz/ucetnictvi/vyklady/31-odpisy-dlouhodobeho-majetku.

Výpočet účetních odpisů vysokozdvižného vozíku po dobu 8 let: 

Odpis v roce 2013 – 2020: Měsíční odpis: 423 600 / 96 = 4 412,50 Kč = 4 413,00 Kč Odpis za rok 2013 – 2020: 4 413 · 12 = 52 956,00 Kč

Účetní odpisy jsou každý rok během 8 let ve výši 52 956,00 Kč. Srovnání průběhu účetních a zrychlených daňových odpisů vysokozdvižného vozíku je znázorněno v grafu č. 4 na str. 51.

49

Rozdíly mezi účetními odpisy a zrychlenými daňovými odpisy vysokozdvižného vozíku jsou zřejmé z tabulky č. 11 a grafu č. 3. V roce 2013 – 2016 jsou účetní odpisy menší než zrychlené daňové odpisy. Zjištěný rozdíl si společnost FARMTEC a. s. na konci příslušného zdaňovacího období odečte od daňového základu, čímž dochází ke snížení základu daně pro výpočet daně z příjmů právnických osob a tím bude i konečná daň nižší. V roce 2017 – 2020 jsou naopak účetní odpisy větší než zrychlené daňové odpisy, rozdíl se k daňovému základu připočte – dojde ke zvýšení daňového základu a konečná daň z příjmů právnických osob bude vyšší. Tabulka 11: Rozdíl účetních a zrychlených daňových odpisů

Rok odpisování

Účetní odpisy

Daňové odpisy

Rozdíl (+/-)

2013

52 956,00 Kč

84 720,00 Kč

-31 764,00 Kč

2014

52 956,00 Kč

135 552,00 Kč

-82 596,00 Kč

2015

52 956,00 Kč

101 664,00 Kč

-48 708,00 Kč

2016

52 956,00 Kč

67 776,00 Kč

-14 820,00 Kč

2017

52 956,00 Kč

33 888,00 Kč

19 068,00 Kč

2018

52 956,00 Kč

0,00 Kč

52 956,00 Kč

2019

52 956,00 Kč

0,00 Kč

52 956,00 Kč

2020

52 956,00 Kč

0,00 Kč

52 956,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Graf 3: Účetní a zrychlené daňové odpisy vysokozdvižného vozíku (Zdroj: vlastní zpracování)

50

Graf 4: Průběh účetních a zrychlených daňových odpisů (Zdroj: vlastní zpracování)

Společnost FARMTEC a. s. pro financování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku využívá především cizí zdroje, jmenovitě bankovní úvěr a finanční pronájem (v některých případech i operativní leasing). Vlastními zdroji je z hlavní části financován chod společnosti, provozní náklady, potřebné zásoby materiálu apod. Z vlastních zdrojů společnost též nakupuje méně finančně náročný majetek. Společnost FARMTEC a. s. zvažuje nákup dlouhodobého hmotného majetku z cizích zdrojů, jelikož lze uplatnit větší částky daňově uznatelných nákladů, které snižují základ daně pro výpočet daně z příjmů právnických osob, splátky jsou rovnoměrně rozloženy po dobu trvání bankovního úvěru nebo finančního pronájmu, tudíž nedochází k vysokému jednorázovému výdaji, který by se negativně promítl do cash-flow. Výhodou financování z cizích zdrojů je možnost rychlejšího rozvoje společnosti a růstu její hodnoty, kdy společnost může snadněji a rychleji investovat peníze do inovace výroby a vstoupit na nový trh. Výše zmíněné případy vedou k ziskovosti společnosti a tím i k růstu tržeb. Pokud by společnost zakoupila vysokozdvižný vozík z vlastních zdrojů, pojištění musí být sjednáno individuálně u vybrané pojišťovny dle aktuální nabídky.

51

7.2 Financování prostřednictvím finančního pronájmu Na českém trhu existují desítky společností, které zákazníkům nabízejí financování prostřednictvím leasingu, ať už operativního, finančního nebo zpětného. V dnešní době je leasing jednou z nejčastějších forem financování dlouhodobého hmotného majetku. V České republice od roku 1991 působí Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA). Na webových stránkách asociace www.clfa.cz lze najít všechny společnosti, které jsou jejími oficiálními členy. Dle zákona je vysokozdvižný vozík zařazen do druhé odpisové skupiny a minimální doba trvávání finančního pronájmu je 54 měsíců. Pokud by se společnost FARMTEC a. s. rozhodla o financování prostřednictvím finančního pronájmu, musela by k poptávce u vybrané leasingové společnosti předložit uvedenou dokumentaci: a) Podklady nutné k uzavření smlouvy:  výpis z OR a potvrzení daňové registraci;  účetní závěrku za běžné účetní období (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, popř. cash-flow);  roční účetní závěrky za loňské a předloňské účetní období;  přiznání k DPH;  zpráva auditora;  údaje o předmětu finančního pronájmu (např. nabídky). b) U rozsáhlejších projektů je požadována navíc následující dokumentace:  přehled závazků a pohledávek;  přehled aktuálních úvěrových a leasingových smluv a čerpaných půjček;  podnikatelský záměr;  doložení zajištění odbytu (marketingová studie, smlouvy s odběrateli apod.). 52

Při financování finančním pronájmem nebude vysokozdvižný vozík majetkem společnosti FARMTEC a. s. (společnost nemůže uplatnit odpisy vozíku jako daňově uznatelné náklady). Aby si mohla společnost zahrnout do svých nákladů splátky finančního pronájmu, musí být odkupní cena nižší než zůstatková cena majetku. V posledním roce mohou být uplatněny pouze poloviční odpisy. Zrychlené daňové odpisy vysokozdvižného vozíku a jejich výpočty jsou již uvedeny v tabulce č. 9 na str. 48. Poloviční odpis v posledním roce odpisování, v roce 2017, je 16 944,00 Kč (upravuje § 26 odst. 7 písm. a). Celkové odpisy k okamžiku prodeje činí 406 656,00 Kč. Zůstatková cena a tím i maximální kupní cena vozíku je 16 944,00 Kč. Společnost FARMTEC a. s. oslovila leasingovou společnost S MORAVA Leasing, a. s. ohledně poskytnutí finančního pronájmu na nákup vysokozdvižného vozíku s následným odkoupením vozíku po uplynutí doby pronájmu v ceně 1 000,00 Kč bez DPH (1 200,00 Kč včetně 20 % DPH). Leasingová společnost si účtuje zřizovací poplatek stanovený z pořizovací ceny bez DPH. Zřizovací poplatek činí 2 542,00 Kč včetně 20 % DPH (2 118,00 Kč bez DHP) a je splatný při zahájení finančního pronájmu v roce 2013. Společnost S MORAVA Leasing, a. s. nabídla

leasingový splátkový

kalendář uvedený jako příloha E, který je součástí leasingové smlouvy. Společnost FARMTEC a. s. si sjednala pojištění majetku, které je součástí leasingových měsíčních splátek (viz poslední sloupec leasingového splátkového kalendáře) a činí 353,00 Kč/měsíc. Důvodem, proč se společnost rozhodla sjednat pojištění u leasingové společnosti a ne individuálně je fakt, že leasingové společnosti a banky mají s pojišťovnami sjednané lepší a výhodnější sazby pojištění. Jak již bylo zmíněno, odkupní cena vysokozdvižného vozíku po ukončení doby finančního pronájmu je 1 000,00 Kč bez DPH (1 200,00 Kč včetně 20 % DPH). Odkupní cenu bez DPH je možné uplatnit jako daňově uznatelný náklad v posledním roce trvání finančního pronájmu, v roce 2017. Celková cena finančního pronájmu včetně pojištění je ve výši 594 564,00 Kč. Společnost by tudíž finanční pronájmem přeplatila o 86 244,00 Kč, což představuje o 16,96 % více. Přeplatek lze určit pomocí leasingového koeficientu.

53

Leasingový koeficient udává o kolik více společnost FARMTEC a. s. zaplatí než je vstupní (pořizovací) cena vysokozdvižného vozíku. Výsledkem leasingového koeficientu je vždy číslo větší než 1. Zjistíme ho jako podíl leasingové ceny (výdaje na finanční pronájem) a vstupní ceny majetku. Nejvíce leasingový koeficient napoví, když do čitatele započítáme akontaci, poplatky spojené s pronájmem, souhrn všech leasingových splátek, pojištění a zůstatkovou cenu majetku včetně DPH. Leasingový

koeficient

je

594 564

/

508 320

=

1,1696

=

116,96

%.

Přeplatek finančního pronájmu včetně pojištění majetku činí 16,96 %.

Obrázek 25: Vzoreček leasingového koeficientu (Zdroj: Synek a kol., 2007, str. 303, vlastní úprava)

Tabulka č. 12 ukazuje nabídky finančních pronájmů s různými výšemi akontace. Akontace neboli první zvýšená splátka je ve výši 10 %, 20 % a 30 %. Z uvedené tabulky je patrné, že čím je akontace vyšší, tím jsou měsíční splátky a celkové přeplacení finančního pronájmu nižší. Můžeme říci, že akontace ovlivňuje výši splátek a úroků z finančního pronájmu, protože dlužník/nájemce, který je ochotný složit větší akontaci, bývá obvykle považován za méně rizikového z hlediska splácení. Tabulka 12: Rozdíl v přeplacení a výši splátek finančního pronájmu s různými akontacemi

Výše akontace

10%

20%

30%

50 832,00 Kč

101 664,00 Kč

152 496,00 Kč

Leasingové splátky s DPH a pojištěním (60x)

546 720,00 Kč

492 900,00 Kč

438 000,00 Kč

Celkem

597 552,00 Kč

594 564,00 Kč

590 496,00 Kč

Akontace s DPH

Zdroj: Vlastní zpracování dle nabídky leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s.

54

7.3 Financování prostřednictvím bankovního úvěru V případě

financování

prostřednictvím

dlouhodobého

bankovního

úvěru,

vysokozdvižný vozík se stává majetkem akciové společnosti FARMTEC a. s. okamžitě po podepsání kupní smlouvy a je zařazen mezi dlouhodobý hmotný majetek společnosti (pořizovací cena je vyšší než limit 40 000,00 Kč). Vysokozdvižný vozík patří do druhé odpisové skupiny a je odepisován po dobu 5 let. Společnost FARMTEC a. s. využívá zrychlené (degresivní) daňové odpisy, jejichž výpočet je uveden v tabulce č. 9 na str. 48. Pokud by se společnost FARMTEC a. s. rozhodla o financování prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru, musí doložit následující dokumentaci:  doklad o právní subjektivitě (např. společenská smlouva) a přidělení IČ;  účetní závěrka běžného účetního období;  zpráva auditora;  daňové přiznání z minulého roku (stačí kopie s razítkem FÚ);  popis zamýšleného projektu;  u poskytnutí úvěru ve výši nad 500 000,00 Kč potvrzení o nedoplatcích vůči FÚ, OSSZ a zdravotním pojišťovnám;  popř. jiné dokumenty, které požadují jednotlivé banky. Společnost FARMTEC a. s. se pro poskytnutí dlouhodobého bankovního úvěru obrátila na Českou spořitelnu, a. s., u které má zaveden jeden ze svých bankovních účtů. Důvod, proč se společnost obrátila na danou banku, je ten, že Česká spořitelna, a. s. nabízí svým významným zákazníkům výhodnější úrokové sazby. Splátkový kalendář je uveden pod přílohou F. Celková výše poskytnutého úvěru činí 508 320,000 Kč (jistina) a bude splácen po dobu 5 let (60 měsíců) od ledna 2013 do prosince 2017. Výše měsíční splátky splatné vždy k poslednímu dni měsíci je 8 472,00 Kč (konstantní anuita), neměnná úroková sazba je ve výši 4 % p. a. a úročení je nastaveno na dobu 360 dní z kalendářního roku (každý měsíc obsahuje 30 dní). Součástí poskytnutého úvěru je i pojištění 55

vysokozdvižného vozíku, které činí 300,00 Kč/měsíc. Banka si účtuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z výše jistiny, který je splatný v prvním roce splácení poskytnutého bankovního úvěru, v roce 2013, a poplatek za vedení úvěrového účtu je ve výši 200,00 Kč/měsíc. Je nutné uvědomit si, že nabídka finančního pronájmu od S MORAVA Leasing, a. s. předpokládá vyšší finanční zatíženost při zahájení splácení kvůli akontaci ve výši 20 % z pořizovací ceny majetku. Pokud by se o tuto akontaci snížil i dlouhodobý bankovní úvěr od České spořitelny, a. s., potom by celková výše úroků byla nižší. Zde je uveden výpočet nákladů na poskytnutý dlouhodobý bankovní úvěr. Vypočtená čísla byla pro lepší viditelnost a znázornění zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Výši úroku např. v lednu 2013 vypočteme následně: 508 320,00 Kč · 4 % · (30 / 360) = 508 320 · 0,04 · (30 / 360) = 1 694,40 Kč Pro následující měsíce je výpočet založen na stejném postupu. Celkový poplatek za poskytnutí bankovního úvěru (1 % z jistiny): 508 320,00 Kč · 1 % = 508 320 · 0,01 = 5 083,20 Kč Zaplatí se pouze v roce 2013 s první splátkou, tzv. jednorázová platba. Poplatek za vedení úvěru (200,00 Kč/měsíc): 200,00 Kč · 60 měsíců = 12 000,00 Kč Splatný každý měsíc po dobu trvání bankovního úvěru. Pojistné majetku, které je součástí splátek (300,00 Kč/měsíc): 60 měsíců · 300,00 Kč = 18 000,00 Kč Splatné každý měsíc po dobu trvání bankovního úvěru. Dluhová částka: = splátky úvěru + úroky + poplatek za poskytnutí + poplatky za vedení + pojistné = = 508 320,00 Kč + 51 679,20 + 5 083,20 + 12 000,00 + 18 000,00 = 595 082,40 Kč Celková částka včetně pojištění vysokozdvižného vozíku poskytnutého bankovního úvěru splatná společností FARMTEC a. s. je 595 082,40 Kč. Společnost by dlouhodobý bankovní úvěr přeplatila o 86 762,40 Kč, což představuje o 17,06 % více.

56

Graf č. 5 zobrazuje jednotlivé náklady související s poskytnutím dlouhodobého bankovního úvěru převedené na procenta. Z grafu lze na první pohled usuzovat, že největší výdaje jsou spojené se splácením jistiny úvěru, které nelze uplatnit jako daňově uznatelné náklady, dále úroky, pojistné, poplatky za vedení úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru.

Graf 5: Přehled nákladů souvisejících s poskytnutím bankovního úvěru (Zdroj: vlastní zpracování)

Při financování pomocí dlouhodobého úvěru poskytnutého od banky se na rozdíl od finančního pronájmu a financování z vlastních zdrojů zvýši zadluženost společnosti FARMTEC a. s. Při pořízení vysokozdvižného vozíku dlouhodobým úvěrem poskytnutým od banky, celková zadluženost společnosti bude 49,148331 % a koeficient samofinancování 48,410112 %. Finanční pronájem u leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s. je o 518,40 Kč levnější než dlouhodobý bankovní úvěr od České spořitelny, a. s. V procentním vyjádření je finanční pronájem o 0,08 % levnější než poskytnutý dlouhodobý bankovní úvěr. Velkou roli při rozhodování hrají daňově uznatelné náklady, tj. úroky z úvěru, odpisy majetku, poplatky, pojistné a splátky finančního pronájmu bez DPH. Daňově uznatelné náklady spojené s jednotlivými možnostmi financování jsou určeny v následující podkapitole.

57

7.4 Daňově uznatelné náklady spojené s financováním Existuje několik pravidel, která určují, kdy lze finančním pronájmem snížit základ daně: a) předmětem pronájmu je hmotný majetek, který můžeme odepisovat (předmětem nemůže být nehmotný majetek a majetek, který se neodepisuje; b) po ukončení doby trvání pronájmu se předmět převede do vlastnictví nájemce, který ho zařadí mezi svůj obchodní majetek; c) doba pronájmu musí trvat nejméně minimální dobu odpisování majetku dle zákona o dani z příjmů; d) zahájení pronájmu je dnem předání majetku nájemci do užívání; e) první zvýšená splátka neboli akontace se týká celé doby trvání pronájmu, je to nájemné placené předem, které podléhá časovému rozlišení. „U leasingových smluv, které byly uzavřeny po 1. 4. 2009, platí nová pravidla. Minimální doba trvání leasingu se zkracuje, záleží však na druhu majetku. U majetku zařazeného v 1. odpisové skupině je minimální délka 36 měsíců doby trvání leasingu, v 2. odpisové

skupině

nejméně

54 měsíců a ve

3.

odpisové

skupině

nejméně 114 měsíců. Tato novelizace znovu přidává leasingu na atraktivitě. U nemovitostí

zůstává

doba

pronájmu

stejná

(musí

být

nejméně

30 let).“

(Sedláček, 2010, str. 53). Tabulka č. 13 ukazuje daňově uznatelné náklady související s poskytnutím dlouhodobého úvěru od banky. Do daňově uznatelných nákladu lze u bankovního úvěru zahrnout

odpisy

majetku

(dle

ZDP

v

§

24

odst.

2

písm.

a),

úroky

(upraveno ZDP v § 25 odst. 1 písm. a), poplatky a pojistné. Tabulka 13: Daňově uznatelné náklady z poskytnutého bankovního úvěru

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

58

Celkové daňově uznatelné náklady, které upravují daňový základ pro výpočet daně z příjmů

právnických

osob,

z poskytnutého

dlouhodobého

bankovního

úvěru

jsou ve výši 510 362,40 Kč. Tabulka č. 14 znázorňuje daňově uznatelné náklady související s poskytnutím finančního pronájmu. U finančního pronájmu lze do daňově uznatelných nákladů zahrnout měsíční splátky finančního pronájmu bez DPH, částku akontace bez DPH připadající na příslušný rok, pojistné majetku, poplatky a odkupní cenu bez DPH. Tabulka 14: Daňově uznatelné náklady z poskytnutí finančního pronájmu

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Jak

již

bylo

uvedeno

výše,

akontaci

nelze

uplatnit

celou

v

období,

ve kterém byla zaplacena. Akontace musí být postupně rozpuštěna do nákladů. Možné je uplatnit pouze část akontace, která připadá k danému období v poměrné výši z celkové

částky

rozpočítaná

na

celou

dobu

trvání

finančního

pronájmu

(která je stanovena ve smlouvě) – časové rozlišení. Postupné rozpuštění akontace je uvedeno v následující tabulce č. 15. Tabulka 15: Rozložení akontace

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Výpočet (84 720 / 60) · 12 (84 720 / 60) · 12 (84 720 / 60) · 12 (84 720 / 60) · 12 (84 720 / 60) · 12 -

Příslušná částka akontace 16 944,00 Kč 16 944,00 Kč 16 944,00 Kč 16 944,00 Kč 16 944,00 Kč 84 720,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Celkové daňově uznatelné náklady spojené s finančním pronájmem, které snižují daňový

základ

pro

výpočet

daně

z příjmů

právnických

osob,

jsou ve výši 502 108,00 Kč. 59

Daňově

uznatelné

náklady

z poskytnutého

dlouhodobého

bankovního

úvěru

jsou o 8 254,40 Kč vyšší než daňově uznatelné náklady z poskytnutého finančního pronájmu. V procentním vyjádření rozdíl činí přibližně o 1,64 %. Pro lepší představu je uveden rozdíl při financování z vlastních zdrojů, u kterého lze jako daňově uznatelné náklady uplatnit pouze odpisy vysokozdvižného vozíku ve výši 423 600,00 Kč. Rozdíl mezi financováním z vlastních zdrojů a finančním pronájmem je 78 508,00 Kč – samofinancováním lze uplatnit o 18,53 % daňově uznatelných nákladů méně než při pořízení finančním pronájmem. Při pořízení vozíku bankovním úvěrem

je

uplatněno

o

86 762,40

Kč

daňově

uznatelných

nákladů

více

než při financování z vlastních zdrojů, což v procentním vyjádření je o 20,48 % více. Daňově uznatelné výdaje ze všech tří uvedených způsobů financování vysokozdvižného vozíku jsou srovnány a porovnány v tabulce č. 16 a grafu č. 6. Tabulka 16: Daňově uznatelné náklady na úvěr, pronájem a samofinancování

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Daňově uznatelné náklady na bankovní úvěr 114 272,16 Kč 155 954,40 Kč 117 999,84 Kč 80 045,28 Kč 42 090,72 Kč 510 362,40 Kč

Daňově uznatelné Daňově uznatelné náklady náklady na finanční spojené se pronájem samofinancováním (odpisy) 101 916,00 Kč 84 720,00 Kč 99 798,00 Kč 135 552,00 Kč 99 798,00 Kč 101 664,00 Kč 99 798,00 Kč 67 776,00 Kč 100 798,00 Kč 33 888,00 Kč 502 108,00 Kč 423 600,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Graf 6: Srovnání daňově uznatelných nákladů z tabulky č. 16 (Zdroj: vlastní zpracování)

60

7.4.1 Ovlivnění daňového základu pro výpočet daně z příjmů PO Tabulka č. 16 a graf č. 6 na str. 60 srovnávají daňově uznatelné výdaje, které snižují základ daně pro výpočet daně z příjmu právnických osob, související s pořízením vysokozdvižného vozíku prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru, finančního pronájmu nebo z vlastních zdrojů. Z grafu je zřejmé, že nejvíce daňově uznatelných nákladů společnost FARMTEC a. s. uplatní, pokud vysokozdvižný vozík zakoupí pomocí dlouhodobého bankovního úvěru. Dále je výhodné financování finančním pronájmem a jako nejméně vhodná je varianta financování z vlastních zdrojů. Společnost FARMTEC a. s. počítá i účetní odpisy majetku, které též upravují daňový základ pro výpočet daně z příjmů právnických osob. Rozdíly mezi účetními odpisy a zrychlenými daňovými odpisy jsou znázorněny v tabulce č. 11 a grafu č. 3 na str. 50. Dosazením výše zjištěných hodnot do přiznání k dani z příjmů právnických osob společnosti FARMTEC a. s. za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013 vyplývá, že společnost zaplatí nejmenší částku daně při financování vysokozdvižného vozíku prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru, jak již bylo zmíněno. Při financování dlouhodobého bankovního úvěru je daň z příjmu právnických osob za rok 2013 ve výši 7 005 770,00 Kč, při financování z vlastních zdrojů 7 011 470,00 Kč a při poskytnutí finančního pronájmu 7 014 320,00 Kč. Přiznání

k

dani

z

příjmů

právnických

osob

za

zdaňovací

období

1. 1. 2013 – 31. 12. 2013 je k vidění pod přílohou G. 7 016 000 Kč

7 014 320 Kč

7 014 000 Kč 7 011 470 Kč

7 012 000 Kč 7 010 000 Kč 7 008 000 Kč

7 005 770 Kč

7 006 000 Kč 7 004 000 Kč 7 002 000 Kč 7 000 000 Kč Dlouhodobý bankvoní úvěr

Finanční pronájem

Financování z vlastních zdrojů

Graf 7: Daň z příjmů PO za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013 (Zdroj: vlastní zpracování)

61

7.5 Finanční zatížení společnosti spojené s financováním Ke zjištění optimální volby z hlediska finančního zatížení při financování vysokozdvižného vozíku je nutné převést výdaje na současnou hodnotu pomocí metody diskontovaných výdajů na leasing (pronájem) a úvěr. Důvodem je skutečnost, že peníze, které společnost FARMTEC a. s. vydělá dnes, mají odlišnou hodnotu než v budoucnu. “Vzhledem k odlišné časové hodnotě peněz není možné sčítat příjmy a výdaje realizované v různých časových obdobích, ale je třeba je přepočíst ke stejnému okamžiku, kterým je zpravidla zahájení projektu (tj. současnost). Tyto přepočtené hodnoty budoucích příjmů a výdajů se pak označují jako jejich současné hodnoty a proces přepočtu jako diskontování.” (Fotr, Souček, 2005, str. 68) Postup pro výpočet je následující: 1) nejdříve musíme určit výdaje, které vzniknou v souvislosti s financováním; 2) zjištěné výdaje snížit o hodnotu daní; 3) aktualizovat výdaje s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloženy; 4) vhodná je ta varianta, která má nejnižší celkové diskontované výdaje. (Valach, 2010) Výdaje spojené s možnými způsoby financování jsou určeny v tabulce č. 16 na str. 60. Následující tabulky č. 17 a 18 ukazují výdaje na financování vysokozdvižného vozíku prostřednictvím

bankovního

úvěru

a

finančního

pronájmu

již

po

zdanění

(daňová úspora neboli daňový štít – znázorňuje nezaplacené peněžní prostředky související s daní z příjmů v důsledku snížení daňového základu o nákladové položky). Tabulka 17: Výdaje na bankovní úvěr po zdanění

Rok 2013

Výdaje na bankovní Daň z příjmů 19 % úvěr 114 272,16 Kč 21 711,71 Kč

Výdaje na bankovní úvěr po zdanění 92 560,45 Kč

2014

155 954,40 Kč

29 631,34 Kč

126 323,06 Kč

2015

117 999,84 Kč

22 419,97 Kč

95 579,87 Kč

2016

80 045,28 Kč

15 208,60 Kč

64 836,68 Kč

2017

42 090,72 Kč

7 997,24 Kč

34 093,48 Kč

Celkem

510 362,40 Kč

96 968,86 Kč

413 393,54 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

62

Tabulka 18: Výdaje na finanční pronájem po zdanění

Rok

Výdaje na finanční pronájem

Daň z příjmů 19 %

Výdaje na finanční pronájem po zdanění

2013

101 916,00 Kč

19 364,04 Kč

82 551,96 Kč

2014

99 798,00 Kč

18 961,62 Kč

80 836,38 Kč

2015

99 798,00 Kč

18 961,62 Kč

80 836,38 Kč

2016

99 798,00 Kč

18 961,62 Kč

80 836,38 Kč

2017

100 798,00 Kč

19 151,62 Kč

81 646,38 Kč

Celkem

502 108,00 Kč

95 400,52 Kč

406 707,48 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Tabulka č. 19 a graf č. 8 přehledně znázorňují výdaje na pořízení vysokozdvižného vozíku po zdanění u jednotlivých způsobů financování. Největší úsporu na dani z příjmů právnických osob pro akciovou společnost FARMTEC a. s. má financování nového majetku formou dlouhodobého bankovního úvěru a poté pořízení finančním pronájmem. Tabulka 19: Přehled výdajů spojených s financováním po zdanění

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Graf 8: Přehled výdajů spojených s financováním po zdanění v grafickém vyjádření (Zdroj: vlastní zpracování)

63

Vypočtené částky v jednotlivých letech je potřeba odúročit metodou diskontovaných výdajů pomocí odúročitele, protože musí být zohlednit tzv. faktor času. Faktor času znamená, že peníze, které společnost získá nyní, mají jinou (větší) hodnotu než v budoucnu. K výpočtu potřebujeme úrokovou sazbu, která je 4 % p. a. a sazbu daně z příjmů právnických osob (PO), ta činí 19 %. Sazba musí být stejná pro aktualizaci výdajů na dlouhodobý bankovní úvěr a finanční pronájem. „Většinou se předpokládá, že oba způsoby financování jsou stejně riskantní, a proto se používá stejná sazba pro aktualizaci výdajů na finanční pronájem a bankovní úvěr.“ (Valach, 2010, str. 434). Tabulka 20: Diskontované výdaje na bankovní úvěr

Rok

Výdaje na bankovní úvěr po zdanění

Odúročitel

Diskontované výdaje na bankovní úvěr (Současná hodnota výdajů na bankovní úvěr)

2013

92 560,45 Kč

0,968616

89 655,53 Kč

2014

126 323,06 Kč

0,938219

118 518,70 Kč

2015

95 579,87 Kč

0,908774

86 860,50 Kč

2016

64 836,68 Kč

0,880254

57 072,75 Kč

2017

34 093,48 Kč

0,852629

29 069,09 Kč

Celkem

-

-

381 176,57 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Obecný výpočet je následující, kde i představuje diskontní sazbu a n počet let:

Obrázek 26: Odúročitel (Zdroj: Valach, 2010, str. 434, vlastní úprava)

i = 0, 04 · (1 – 0, 19) = 0,0324 Odúročitel pro rok 2013 se vypočte takto:

64

Odúročitel pro rok 2014 se vypočte obdobně:

Pro ostatní roky jsou výpočty založené na stejném principu. Tabulka 21: Diskontované výdaje na finanční pronájem

Rok

Výdaje na finanční pronájem po zdanění

Odúročitel

Diskontované výdaje na finanční pronájem (Současná hodnota výdajů na finanční pronájem)

2013

82 551,96 Kč

0,968616

79 961,15 Kč

2014

80 836,38 Kč

0,938219

75 842,23 Kč

2015

80 836,38 Kč

0,908774

73 462,00 Kč

2016

80 836,38 Kč

0,880254

71 156,55 Kč

2017

81 646,38 Kč

0,852629

69 614,07 Kč

Celkem

-

-

370 036,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Ze zjištěných údajů vyplývá, že pořízení vysokozdvižného vozíku finančním pronájmem, je s dopadem na finanční zatížení akciové společnosti FARMTEC a. s. výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru. Rozdíly

mezi

uvedenými

způsoby

financování

nejsou

zanedbatelné.

Srovnání diskontovaných výdajů na pořízení vysokozdvižného vozíku je pro lepší znázornění uvedeno v tabulce č. 22 a grafu č. 9. Tabulka 22: Srovnání diskontovaných výdajů spojených s financováním

Rok

Diskontované výdaje na bankovní úvěr (Současná hodnota výdajů na bankovní úvěr

Diskontované výdaje na finanční pronájem (Současná hodnota výdajů na finanční pronájem)

2013

89 655,53 Kč

79 961,15 Kč

2014

118 518,70 Kč

75 842,23 Kč

2015

86 860,50 Kč

73 462,00 Kč

2016

57 072,75 Kč

71 156,55 Kč

2017

29 069,09 Kč

69 614,07 Kč

Celkem

381 176,57 Kč

370 036,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

65

Graf 9: Diskontované výdaje spojené s financováním v grafickém vyjádření (Zdroj: vlastní zpracování)

Jak již bylo uvedeno na začátku této podkapitoly, výhodnější je varianta s nejnižšími celkovými diskontovanými výdaji. Diskontované výdaje na finanční pronájem jsou ve výši 370 036,00 Kč a 381 176,57 Kč na poskytnutý bankovní úvěr. Rozdíl činí 11 140,57 Kč. V procentním vyjádření jsou diskontované výdaje na bankovní úvěr o 3,01 % vyšší než diskontované výdaje na finanční pronájem. Z výše uvedeného je z finančního zatížení pro společnost FARMTEC a. s. výhodnější financování vysokozdvižného vozíku značky Linde prostřednictvím finančního pronájmu.

66

7.5.1 Současná hodnota výdajů na pořízení z vlastních zdrojů Pro posouzení finančních výdajů spojených s financováním vysokozdvižného vozíku z vlastních zdrojů nelze použít metodu diskontovaných výdajů jako u finančního pronájmu a dlouhodobého bankovního úvěru. Výdaje na pořízení jsou proto pouze převedeny na současnou hodnotu. „Technika diskontování slouží k přepočtu peněžních toků (příjmů a výdajů) realizovaných v odlišných časových obdobích na jejich současnou hodnotu k témuž časovém okamžiku (dnešku) a respektuje odlišnou časovou hodnotu peněz. Peněžní toky převedené

na

určitého

společného

jmenovatele

(současnou

hodnotu)

jejich diskontováním se pak nazývají diskontované toky, úroková míra se pak obecně označuje jako diskontní sazba.“ (Fotr, Souček, 2005, str. 69). Tabulka 23: Současná hodnota výdajů při financování z vlastních zdrojů

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Současná hodnota celkových výdajů vynaložených na pořízení vysokozdvižného vozíku z vlastních zdrojů (pořizovací cena a individuální pojištění po dobu 5 let) je 389 581,51 Kč. Budoucí hodnota investované peněžní částky Pokud společnost FARMTEC a. s. disponuje volnými peněžními prostředky, může

je

investovat

např.

do

dlouhodobých

termínovaných

vkladů

u České spořitelny, a. s. Vložená částka činí 508 320,00 Kč, roční úroková sazba je 4 % (konstantní), doba trvání termínovaného vkladu je 5 let a vedení účtu je zdarma.

67

Vzoreček pro budoucí hodnotu peněz je stanoven složitým úrokováním:

Obrázek 27: Budoucí hodnota současných příjmů/výdajů (Zdroj: Fotr, Souček, 2005, str. 68, vlastní úprava)

kde

Xt

je budoucí hodnota peněz v roce t;

X0

je částka investovaná dnes;

r

je úroková míra (v %);

t

je počet let, během kterých je částka investována. (Fotr, Souček, 2005)

Výpočet budoucí hodnoty je následující: rok 2013:

X1 = 508 320 · (1 + 0,04)1 = 528 652,80 Kč;

rok 2014:

X2 = 508 320 · (1 + 0,04)2 = 549 798,91 Kč;

rok 2015:

X3 = 508 320 · (1 + 0,04)3 = 571 790,87 Kč;

rok 2016:

X4 = 508 320 · (1 + 0,04)4 = 594 662,50 Kč;

rok 2017:

X5 = 508 320 · (1 + 0,04)5 = 618 449,00 Kč.

Tabulka 24: Budoucí hodnota investované částky

Rok

Výpočet

Budoucí hodnota

2013

508 320 · (1 + 0,04)1

528 652,80 Kč

2014

508 320 · (1 + 0,04)2

549 798,91 Kč

2015

508 320 · (1 + 0,04)3

571 790,87 Kč

2016

508 320 · (1 + 0,04)4

594 662,50 Kč

2017

508 320 · (1 + 0,04)5

618 449,00 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty a zpracování.

Z výše uvedeného plyne, že pokud společnost FARMTEC a. s. investuje částku 508 320,00

Kč

do

termínovaného

vkladu

u

České

spořitelny,

a.

s.,

zhodnotí ji o 110 129,00 Kč (v procentním vyjádření zhodnotí částku o 21,67 %).

68

8 Výsledky a zhodnocení Akciová společnost FARMTEC a. s. sídlící v Tisové u Jistebnice se rozhodla pořídit nový vysokozdvižný vozík značky Linde pro snadnější manipulaci ve skladu a na dvoře. Pořizovací cena vysokozdvižného vozíku činí 508 320,00 Kč včetně DPH. V praktické části jsou zhodnoceny a posouzeny možnosti financování vozíku dlouhodobým bankovním úvěrem od České spořitelny, a. s., finančním pronájmem od leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s. nebo z vlastních zdrojů s dopadem na daňové a finanční zatížení společnosti. Pokud by společnost zakoupila dlouhodobý hmotný majetek prostřednictvím poskytnutého dlouhodobého bankovního úvěru nebo z vlastních zdrojů, vysokozdvižný vozík by byl majetkem společnosti FARMTEC a. s. a musela by ho odepisovat po dobu 5 let (vysokozdvižný vozík patří dle zákona do druhé odpisové skupiny). Společnosti FARMTEC a. s. odepisuje majetek zrychlenými (degresivními) daňovými odpisy a počítá i účetní odpisy po dobu 8 let.

Účetní odpisy spočívají v tom,

že si společnost sama určí odpisový plán a dobu odpisování. Rozdíly mezi zrychlenými daňovými odpisy a účetními odpisy vysokozdvižného vozíku v jednotlivých letech: 

rok 2013:

- 31 764,00 Kč;



rok 2014:

- 82 596,00 Kč;



rok 2015:

- 48 708,00 Kč;



rok 2016:

- 14 820,00 Kč;



rok 2017:

+ 19 068,00 Kč;



rok 2018 – 2020:

+ 52 956,00 Kč.

V roce 2013 – 2016 jsou účetní odpisy menší než zrychlené daňové odpisy. Zjištěný rozdíl si společnost FARMTEC a. s. na konci příslušného zdaňovacího období odečte od daňového základu, čímž dochází ke snížení základu daně pro výpočet daně z příjmů právnických osob a tím bude i konečná daň nižší. V roce 2017 – 2020 jsou naopak účetní odpisy větší než zrychlené daňové odpisy, rozdíl se k daňovému základu připočte – dojde ke zvýšení daňového základu a konečná daň z příjmů právnických osob bude vyšší. 69

Při financování vozíku z vlastních zdrojů jsou výdaje na pořízení v hodnotě 508 320,00 Kč (pokud by společnost chtěla vozík pojistit, musí tak učinit individuálně). Celkové výdaje na pořízení vysokozdvižného vozíku financovaného formou bankovního úvěru jsou 595 082,40 Kč (částka zahrnuje splátky úvěru, úroky, poplatek a poskytnutí úvěru, poplatek za vedení úvěru a pojistné). Společnost by dlouhodobý bankovní úvěr přeplatila o 86 762,40 Kč, v procentním vyjádření o 17,06 % více. Celkové výdaje na finanční pronájem jsou 594 564,00 Kč (cena zahrnuje platby finančního pronájmu včetně DPH, akontaci, poplatky, odkupní cenu a pojistné), společnost by tudíž finanční pronájmem přeplatila o 86 244,00 Kč, což představuje o 16,96 % více. Finanční pronájem u leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s. je o 518,40 Kč levnější než dlouhodobý bankovní úvěr od České spořitelny, a. s. V procentním vyjádření je finanční pronájem o 0,08 % levnější než poskytnutý dlouhodobý bankovní úvěr. Dále jsou určeny daňově uznatelné náklady, které snižují daň z příjmů právnických osob, související s poskytnutím dlouhodobého bankovního úvěru, finančního pronájmu a financování z vlastních zdrojů. Daňově uznatelnými náklady u dlouhodobého bankovního úvěru jsou odpisy, úroky z úvěru, poplatky za vedení úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru a pojistné. Daňově uznatelné náklady související s finančním pronájmem jsou leasingové splátky, časově rozlišená akontace, poplatek za poskytnutí finančního pronájmu, odkupní cena a pojistné. Při financování vysokozdvižného vozíku formou dlouhodobého úvěru poskytnutého od České spořitelny, a. s. jsou daňově uznatelné náklady ve výši 510 362,40 Kč a 502 108,00 Kč při financování finančním pronájmem od leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s. Rozdíl činí 8 254,40 Kč. V procentním vyjádření daňově uznatelné náklady související s poskytnutím dlouhodobého bankovního úvěru převyšují daňově uznatelné náklady plynoucí z finančního pronájmu přibližně o 1,64 % více. Při samofinancování jsou daňově uznatelnými náklady pouze odpisy v hodnotě 423 600,00 Kč. Rozdíl mezi financováním z vlastních zdrojů a finančním pronájmem je 78 508,00 Kč – samofinancováním lze uplatnit o 18,53 % daňově uznatelných nákladů méně než při pořízení finančním pronájmem. Při pořízení vozíku bankovním úvěrem

je

uplatněno

o

86 762,40

Kč

daňově

uznatelných

nákladů

více

než při financování z vlastních zdrojů – v procentním vyjádření o 20,48 % více. 70

Zjištěné údaje jsou doplněny do přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013. Daň z příjmů právnických osob je poté: 

dlouhodobý bankovní úvěr:

7 005 770,00 Kč;



finanční pronájem:

7 014 320,00 Kč;



financování z vlastních zdrojů:

7 011 470,00 Kč.

Posledním krokem je potřeba možné varianty financování vysokozdvižného vozíku odúročit metodou diskontovaných výdajů na dlouhodobý bankovní úvěr a finanční pronájem. Pomocí této metody je zohledněn faktor času (časová hodnota investic, tj. přepočet budoucích plateb na současnou hodnotu). Při uvedeném zjištění jsme došli k vyhodnocení, že nejvýhodnější je z finančního hlediska pořízení vysokozdvižného vozíku prostřednictvím finančního pronájmu a jako méně výhodné je financování dlouhodobým bankovním úvěrem. Výše diskontovaných výdajů na dlouhodobý úvěr poskytnutý bankou je 381 176,57 Kč a na finanční pronájem ve výši 370 036,00 Kč. Rozdíl činí 11 140,57 Kč. V procentním vyjádření rozdíl představuje 3,01 %. Pro posouzení finanční výdajů spojených s financováním vysokozdvižného vozíku z vlastních zdrojů nelze použít metodu diskontovaných výdajů na finanční pronájem a dlouhodobý bankovní úvěr. Výdaje na pořízení jsou proto pouze převedeny na současnou hodnotu. Při tomto zjištění jsme došli k zjištění, že současná hodnota celkových výdajů vynaložených na pořízení vysokozdvižného vozíku z vlastních zdrojů (pořizovací cena a individuální pojistné po dobu 5 let) je 389 581,51 Kč. Pokud společnost disponuje volnými peněžními prostředky, může je investovat např. do dlouhodobých termínovaných vkladů u České spořitelny, a. s. po dobu 5 let. Vložená částka činí 508 320,00 Kč při roční úrokové sazbě 4 % se po pěti letech zhodnotí o 110 129,00 Kč, v procentním vyjádření o 21,67 %. Cíle praktické části bylo zjistit nejvýhodnější způsob financování vysokozdvižného vozíku u akciové společnosti FARMTEC a. s. s dopadem na daňové a finanční zatížení. Z hlediska daňového zatížení byl jako nejoptimálnější způsob určen dlouhodobý bankovní úvěr, kdy lze uplatnit největší částku daňově uznatelných nákladů. Z finančního hlediska byl pomocí metody diskontovaných výdajů na leasing a úvěr, tj. současné hodnoty, určen jako nejvýhodnější způsob financování finanční pronájem od leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s. 71

Závěr Hlavním úkolem bakalářské práce na téma “Pořízení vysokozdvižného vozíku v akciové společnosti FARMTEC a. s.“ bylo porovnat varianty financování nákupu dlouhodobého hmotného majetku a to pomocí dlouhodobého bankovního úvěru, finančního pronájmu a financování z vlastních zdrojů u akciové společnosti FARMTEC a. s. s dopadem na daňové a finanční zatížení. Investiční rozhodování dnes není lehkým úkolem pro žádnou společnost a spolu s ním jsou spojená i jistá rizika, která musí být respektována. Je nutné zvážit všechny ukazatele, které vedou ke zjištění optimální volby tak, aby se společnost nedostala do

finančních

problémů,

kdy

by

nebyla

schopna

hradit

své

závazky.

Úspěšné investiční projekty mohou vést ke zvýšení prosperity a ziskovosti společnosti. Naopak, neúspěšné projekty mohou způsobit finanční obtíže vedoucí i k zániku společnosti. Základním principem je tzv. zlaté pravidlo financování, které uvádí, že dlouhodobý majetek by měl být financován z dlouhodobých zdrojů a krátkodobý majetek financován krátkodobými zdroji. Některé možné způsoby financováni jsou podrobněji rozebrány v teoretické části bakalářské práce. Má-li společnost volné peněžní prostředky, může zamýšlenou investici financovat bez pomoci cizích neboli externích zdrojů. Nutno však říci, že samofinancování nemusí být vždy nejvýhodnější možností. Financování formou finančního pronájmu a dlouhodobého bankovního úvěru dnes patří mezi nejčastější způsoby financování dlouhodobého majetku při jeho pořízení. Při financování z vlastních zdrojů nebo dlouhodobým bankovním úvěrem se společnost ihned stává vlastníkem a může s majetkem volně nakládat dle uvážení. Nevýhodou při financování poskytnutým úvěrem od banky je skutečnost, že společnost se více zadlužuje a snižuje se její stabilita. V praktické části jsou vyhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých možností financování pořízení dlouhodobého majetku, konkrétně vysokozdvižného vozíku značky Linde. Těmito možnostmi byl dlouhodobý bankovní úvěr, finanční pronájem a financování z vlastních zdrojů (samofinancování). Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možné varianty financování vysokozdvižného vozíku a určit nejoptimálnější volbu s dopadem na daňové a finanční zatížení akciové společnosti FARMTEC a. s. Z uvedeného vyplývá, že stanovený cíl bakalářské práce byl naplněn.

72

Bakalářskou práci a uvedenou problematiku by bylo možné dále doplnit, např. o metodu čisté výhody leasingu (ČVL, Net Advantage to Lease – NAL), která v podstatě vychází ze stejného postupu jako metoda diskontovaných výdajů. Metoda čisté výhody leasingu je založena na posouzení čisté současné hodnoty (net present value) zamýšlené investice financované finančním pronájmem a úvěrem. Dále by bylo možné práci doplnit o metody hodnocení investice, které se používají k posouzení efektivnosti investičních projektů. Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů rozdělujeme na statické a dynamické podle toho, zda respektují faktor času. Těmito metodami jsou jmenovitě metoda výnosnosti investice, metoda čisté současné hodnoty, metoda doby návratnosti a metoda vnitřního výnosového procenta. Se zjištěnými výsledky bakalářské práce bylo seznámeno vedení akciové společnosti FARMTEC a. s. Doufám, že uvedené postupy a výsledky budou společnosti k užitku jako podklad pro budoucí investiční záměry a s tím spojené rozhodování a práce splní svůj účel.

73

Seznam použité literatury Monografická literatura BELLOVÁ, Jana, Eva BOHANESOVÁ a Jaroslav ZLÁMAL. Ekonomie nejen k maturitě: Ekonomické výpočty a projekty. Kralice nad Hané: Computer Media, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7402-005-6. BREZANIOVÁ, Mária. Finanční a operativní leasing a ZDP. Český Těšín: PORADCE, s. r. o., 2009. ISBN 1213-9270. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a. s., 2055. ISBN 80-247-0939-2. HRDÝ, Milan a Michaela HOROVÁ. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. ISBN 978-80-7357-492-5. IRWIN, David. Finanční řízení: Podpora klíčových rozhodnutí. Praha: Profess Consulting s. r. o., 2005. ISBN 80-7259-0219-7. KRÁLOVÁ,

Irena.

Finanční

analýza.

Praha:

Nakladatelství

Fortuna,

2009.

ISBN 978-80-7373-060-4. MIKOVCOVÁ, Hana a Hana SCHOLLEOVÁ. Praktikum podnikové ekonomiky pro magisterské studium. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7380-319-3. MRKVIČKA, Josef a Jiří STROUHAL. Manažerské finance. 1. vydání. Praha: Institut certifikace účetních, a. s., 2009. ISBN 978-80-86716-62-6. MULAČ, Petr a Věra MULAČOVÁ. Podniková ekonomika. České Budějovice: Vysoká škola

technická

a

ekonomická

v

Českých

Budějovicích,

2007.

ISBN 978-80-903888-0-2. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-90-247-3158-2.

74

RADOVÁ, Jarmila, Petr DVOŘÁK a Jiří MÁLEK. Finanční matematika pro každého. 6.

aktualizované

vydání.

Praha:

Grada

Publishing,

a.

s.,

2007.

ISBN 978-80-247-2233-7. REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-1835-4. RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. ISBN 978-80-247-4047-8. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3198-8. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. SYNEK MILOSLAV A KOL. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1992-4. ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: Teorie pro praxi. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-117-8. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2011. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., 2011. ISBN 978-80-87237-36-6. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Třetí přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-86929-71-2. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. Druhé aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. ISBN 80-86119-21-1. VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. ISBN 978-80-247-3803-1. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi - praktický průvodce. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0745-4. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1069-2.

75

Internetové zdroje Výpis z obchodního rejstříku FARMTEC a.s., B 736 vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 30. 09. 2012 [cit.

Dostupné

2012-09-30].

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

vypis?subjektId=isor%3a210735&typ=actual&klic=fla6ws. PRODUKTY. FARMTEC - Komplexní služby při investicích [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.farmtec.cz/vyrobni-program. Jak vám může posloužit faktoring nebo forfaiting?. Měšec.cz [online]. 2006 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzitfaktoring-nebo-forfaiting/. Tuzemský factoring. Factoring České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.factoringcs.cz/files/Tuzemsky_Factoring_prospekt.pdf. Forfaiting.

Komerční

banka

[online].

2012

[cit.

2012-10-03].

Dostupné

z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/forfaiting.shtml. KB

Leasing.

Komerční

banka

[online].

2012

[cit.

2012-11-05].

Dostupné

z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/kb-leasing.shtml. Zprávy o stavu a vývoji nebankovního leasingového, úvěrového a factoringového trhu v ČR. Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2012 [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64. Kdy je finanční leasing výhodný?. Podnikatel.cz [online]. 27. 8. 2009 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-je-financni-leasing-vyhodny/. Odpisy dlouhodobého majetku. Jitka Vachtová - vzdělání a software [online]. 27.

2.

2011,

31.

3.

2012

[cit.

2012-10-03].

Dostupné

z: http://www.vachtova.cz/ucetnictvi/vyklady/31-odpisy-dlouhodobeho-majetku .

Ostatní zdroje Interní dokumenty akciové společnosti FARMTEC a. s. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 76

Seznam obrázků Obrázek 1: Členění rozvahy ............................................................................................. 9 Obrázek 2: Majetková struktura podniku ....................................................................... 11 Obrázek 3: Ukázka inventární karty dlouhodobého majetku ......................................... 15 Obrázek 4: Kapitálová struktura podniku ....................................................................... 18 Obrázek 5: Členění finančních zdrojů ............................................................................ 18 Obrázek 6: Princip rovnoměrných daňových odpisů ...................................................... 23 Obrázek 7: Vzoreček pro výpočet rovnoměrných daňových odpisů .............................. 23 Obrázek 8: Princip zrychlených daňových odpisů ......................................................... 24 Obrázek 9: Vzoreček pro výpočet zrychleného daňového odpisu v prvním roce odpisování .................................................................................................... 25 Obrázek 10: Vzoreček pro výpočet zrychlených odpisů v dalších letech odpisování .... 25 Obrázek 11: Rovnoměrné odpisy ze zvýšené vstupní ceny ............................................ 26 Obrázek 12: Zrychlený odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny ....................................... 27 Obrázek 13: Zrychlený odpis v dalších letech po zvýšení zůstatkové ceny ................... 27 Obrázek 14: Struktura hospodářského výsledku ............................................................ 28 Obrázek 15: Schéma tvorby nerozděleného zisku u akciové společnosti ...................... 29 Obrázek 16: Princip leasingu .......................................................................................... 32 Obrázek 17: Fungování tuzemského faktoringu u České spořitelny, a. s. ...................... 37 Obrázek 18: Fungování forfaitingu u Komerční banky, a. s. ......................................... 38 Obrázek 19: Logo společnosti FARMTEC a. s. ............................................................. 40 Obrázek 20: Produkty společnosti FARMTEC a. s. ....................................................... 41 Obrázek 21: Poskytované služby společnosti FARMTEC a. s. ...................................... 41 Obrázek 22: Celková zadluženost................................................................................... 46 Obrázek 23: Koeficient samofinancování ....................................................................... 46 Obrázek 24: Vysokozdvižný vozík Linde ...................................................................... 47 Obrázek 25: Vzoreček leasingového koeficientu ........................................................... 54 Obrázek 26: Odúročitel ................................................................................................... 64 Obrázek 27: Budoucí hodnota současných příjmů/výdajů ............................................. 68

77

Seznam tabulek Tabulka 1: Odpisové skupiny dlouhodobého hmotného majetku .................................. 22 Tabulka 2: Odpisové sazby pro rovnoměrné daňové odpisy .......................................... 23 Tabulka 3: Odpisové sazby pro zrychlené daňové odpisy .............................................. 24 Tabulka 4: Rozdíly mezi faktoringem a forfaitingem .................................................... 36 Tabulka 5: Výnosy z běžné činnosti (v tis. Kč) .............................................................. 42 Tabulka 6: Rozpis na hlavní skupiny samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí ............................................................................................................... 44 Tabulka 7: Rozpis nehmotného majetku ........................................................................ 44 Tabulka 8: Změny vlastního kapitálu v průběhu roku 2011 ........................................... 45 Tabulka 9: Zrychlené daňové odpisy vysokozdvižného vozíku ..................................... 48 Tabulka 10: Rozdíl účetních a daňových odpisů ............................................................ 49 Tabulka 11: Rozdíl účetních a zrychlených daňových odpisů ....................................... 50 Tabulka 12: Rozdíl v přeplacení a výši splátek finančního pronájmu s různými akontacemi .................................................................................................. 54 Tabulka 13: Daňově uznatelné náklady z poskytnutého bankovního úvěru .................. 58 Tabulka 14: Daňově uznatelné náklady z poskytnutí finančního pronájmu ................... 59 Tabulka 15: Rozložení akontace ..................................................................................... 59 Tabulka 16: Daňově uznatelné náklady na úvěr, pronájem a samofinancování ............. 60 Tabulka 17: Výdaje na bankovní úvěr po zdanění ......................................................... 62 Tabulka 18: Výdaje na finanční pronájem po zdanění ................................................... 63 Tabulka 19: Přehled výdajů spojených s financováním po zdanění ............................... 63 Tabulka 20: Diskontované výdaje na bankovní úvěr...................................................... 64 Tabulka 21: Diskontované výdaje na finanční pronájem ............................................... 65 Tabulka 22: Srovnání diskontovaných výdajů spojených s financováním ..................... 65 Tabulka 23: Současná hodnota výdajů při financování z vlastních zdrojů..................... 67 Tabulka 24: Budoucí hodnota investované částky ......................................................... 68

78

Seznam grafů Graf 1: Vývoj leasingu v letech 1991 – 2011 (v mld. Kč).............................................. 33 Graf 2: Obraty společnosti FARMTEC a. s. za posledních osm let ............................... 42 Graf 3: Účetní a zrychlené daňové odpisy vysokozdvižného vozíku ............................. 50 Graf 4: Průběh účetních a zrychlených daňových odpisů............................................... 51 Graf 5: Přehled nákladů souvisejících s poskytnutím bankovního úvěru ....................... 57 Graf 6: Srovnání daňově uznatelných nákladů z tabulky č. 16 ...................................... 60 Graf 7: Daň z příjmů PO za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013 ...................... 61 Graf 8: Přehled výdajů spojených s financováním po zdanění v grafickém vyjádření .. 63 Graf 9: Diskontované výdaje spojené s financováním v grafickém vyjádření ............... 66

79

Seznam použitých zkratek apod.

a podobně

atd.

a tak dále

a. s.

akciová společnost

běž.

běžného

CP

cenný papír

č.

číslo

ČLFA

Česká leasingová a finanční asociace

daň.

daňových

DFM

dlouhodobý finanční majetek

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DIČ

daňové identifikační číslo

DM

dlouhodobý majetek

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

daň z přidané hodnoty

FO

fyzická osoba

FÚ

finanční úřad

HV

hospodářský výsledek

i

úroková sazba

IČ

identifikační číslo

ISO

International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

K1

koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce odpisování

K2

koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky 80

K3

koeficient zrychleného odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu

Kč

korun českých (měnová jednotka České republiky)

min.

minulých

mld.

miliarda

n

počet let

N

náklady

např.

například

odst.

odstavec

OR

obchodní rejstřík

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

p. a.

per annum – ročně nebo za rok (specifikace ročních úrokových sazeb)

písm.

písmeno

PO

právnická osoba

popř.

popřípadě

poř.

pořizovací

r

úroková míra (v %)

resp.

respektive

ROS

roční odpisová sazba v příslušném roce

ROSPZVC

roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu

Sb.

Sbírka zákonů

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

str.

strana

81

t

počet let, během kterých je peněžní částka investována

TH

technické zhodnocení

tis.

tisíc

tj.

to je

tzv.

tak zvané

USA

Spojené státy americké

úč.

účetních

VC

vstupní (pořizovací) cena

výsl.

výsledek

X0

peněžní částka investovaná dnes

Xt

budoucí hodnota peněz v roce t

ZDP

Zákon o daních z příjmů

ZK

základní kapitál

zůst.

zůstatková

ZVC

zvýšená vstupní cena

ZZC

zvýšená zůstatková cena

82

Seznam příloh Příloha A: Faktoring České spořitelny, a. s. Příloha B: Výpis z obchodního rejstříku Příloha C: Organizační schéma společnosti FARMTEC a. s. Příloha D: Působení oblastních ředitelství společnosti FARMTEC a. s. Příloha E: Leasingový splátkový kalendář Příloha F: Splátkový kalendář poskytnutého bankovního úvěru Příloha G: Přiznání k dani z příjmů PO za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013

83

Přílohy Příloha A: Faktoring České spořitelny, a. s.

Zdroj: http://www.factoringcs.cz/files/Tuzemsky_Factoring_prospekt.pdf

Příloha B: Výpis z obchodního rejstříku

Zdroj: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a210735&typ=actual&klic=fla6ws

Příloha C: Organizační schéma společnosti FARMTEC a. s.

Zdroj: Výroční zpráva 2011 společnosti FARMTEC a. s.

Příloha D: Působení oblastních ředitelství společnosti FARMTEC a. s.

Zdroj: interní dokumenty společnosti FARMTEC a. s.

Příloha E: Leasingový splátkový kalendář

Zdroj: Vlastní úprava dle nabídky od leasingové společnosti S MORAVA Leasing, a. s

Příloha F: Splátkový kalendář poskytnutého bankovního úvěru

Zdroj: Vlastní úprava dle nabídky dlouhodobého bankovního úvěru od České spořitelny, a. s.

Příloha G: Přiznání k dani z příjmů PO za zdaňovací období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013

Zdroj: vlastní výpočty a zpracování