VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Přístavba nového showroomu značky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

P ř í s t a v b a n o v é h o s h o w ro o m u z n a č k y Hyundai v Chrudimi Bakalářská práce

Autor: Jakub Vrabec Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním podkladů pro potřeby získání úvěru pro realizaci projektu přístavby nového showroomu značky Hyundai. Jedná se o zpracování jednotlivých činností projektu, naplánování harmonogramu projektu, odhad rozpočtu, sestavení a řízení projektového týmu, stanovení zdrojů financování projektu, zpracování finančního výhledu do budoucnosti, určení a eliminace moţných rizik a zpracování udrţitelnosti projektu.

Klíčová slova Projektové řízení, projekt, přístavba, showroom, rozpočet.

Annotation This bachelor's dissertation deals with the document processing necessary for obtaining a loan to implement a new Hyundai showroom extention. It is about the processing of individual project activities, planning the project schedule, budget estimate, setting up and managing the project team, the resources of funding, processing of the financial outlook for the future, the identification and elimination of potential risks and processing of project sustainability.

Key words Project management, project, extension, showroom, budget.

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za vedení

a

pomoc

při

psaní

této

práce.

Dále

bych

chtěl

poděkovat

Ing. Vlastimilu Kurkovi, za podnětné připomínky a odborné názory a také vedení firmy, pro kterou byl projekt zpracováván, za poskytování podkladů pro psaní mé práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………… ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1

Základní informace o projektech ........................................................................ 10 1.1 Historie projektů ................................................................................................. 10 1.2 Definice projektu ................................................................................................ 10 1.3 Charakteristické rysy projektů ............................................................................ 11 1.4 Kategorie projektů .............................................................................................. 12 1.5 Druhy projektů .................................................................................................... 12 1.6 Ţivotní cyklus projektu ....................................................................................... 12 1.7 Zájmové subjekty ................................................................................................ 13 1.7.1 Projektový manaţer .................................................................................... 14 1.7.2 Projektový tým ............................................................................................ 16 1.7.3 Investor ....................................................................................................... 16

2

Projektové řízení ................................................................................................... 16 2.1 Plánování projektů .............................................................................................. 17 2.2 Zásady projektování ............................................................................................ 17 2.2.1 Cílovost ....................................................................................................... 17 2.2.2 Reálnost a účelnost ..................................................................................... 18 2.2.3 Systémový přístup....................................................................................... 18 2.2.4 Postupné řešení ........................................................................................... 18 2.2.5 Systematičnost: ........................................................................................... 18 2.2.6 Efektivnost: ................................................................................................. 19 2.3 Řízení projektů .................................................................................................... 19 2.3.1 Procesy řízení projektů ............................................................................... 19 2.3.2 Nejčastější problémy řízení projektů .......................................................... 19 2.4 Fáze ţivota projektu ............................................................................................ 20 2.5 Rozpočet projektu ............................................................................................... 21 2.5.1 Druhy nákladů projektu .............................................................................. 21 2.6 Riziko projektů .................................................................................................... 22 2.6.1 Definice rizika............................................................................................. 22 2.6.2 Charakteristika rizika .................................................................................. 22 2.6.3 Druhy rizika ................................................................................................ 22 2.6.4 Rizika podle věcné náplně .......................................................................... 22 2.6.5 Řízení rizika ................................................................................................ 23 2.6.6 Určení rizikových faktorů ........................................................................... 23 2.6.7 Sniţování rizika .......................................................................................... 24 2.7 Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti ...................................................... 24 2.7.1 Ukazatelé rentability ................................................................................... 25 2.7.2 Doba návratnosti ......................................................................................... 25

3

Projekt.................................................................................................................... 26 3.1 Představení firmy ................................................................................................ 26 3.1.1 Historie firmy .............................................................................................. 26 3.2 Cíl projektu ......................................................................................................... 31 3.3 Lokalita projektu ................................................................................................. 32 3.4 Automobily Hyundai .......................................................................................... 33 3.5 Zdůvodnění projektu ........................................................................................... 34 3.6 Analýza konkurence ........................................................................................... 38 3.7 SWOT analýza .................................................................................................... 39

4

Popis dílčích činností realizace projektu ............................................................ 41 4.1 1. Fáze ................................................................................................................. 41 4.1.1 Odsouhlasení projektu společností ŠKODA AUTO a. s.............................. 41 4.1.2 Uzavření smlouvy se společností Hyundai Motor Czech s. r. o.................... 41 4.1.3 Výběr vhodného projektanta ....................................................................... 41 4.1.4 Zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení ....................... 41 4.1.5 Ţádost o vydání územního rozhodnutí........................................................ 42 4.1.6 Ohlášení stavby ........................................................................................... 43 4.2 2. Fáze ................................................................................................................. 44 4.2.1 Výběr stavební firmy .................................................................................. 44 4.2.2 Zemní práce a základy ................................................................................ 46 4.2.3 Hrubá stavba ............................................................................................... 46 4.2.4 Instalace střechy .......................................................................................... 46 4.2.5 Skleněné výplně otvorů, oken a výloh ........................................................ 47 4.2.6 Rozvody elektroinstalace ............................................................................ 47 4.2.7 Instalace klimatizace ................................................................................... 47 4.2.8 Strop ............................................................................................................ 47 4.2.9 Pokládka dlaţby .......................................................................................... 47 4.2.10 Montáţ vstupních dveří .............................................................................. 48 4.2.11 Úklidové práce ............................................................................................ 48 4.3 3. Fáze ................................................................................................................. 48 4.3.1 Kolaudace ................................................................................................... 48 4.3.2 Zkušební provoz ......................................................................................... 49 4.3.3 Slavnostní otevření ..................................................................................... 49 4.4 Harmonogram projektu ....................................................................................... 49 4.4.1 Jednotlivé činnosti projektu a jejich časová náročnost ............................... 49 4.5 Řízení projektu .................................................................................................... 51 4.5.1 Manaţer projektu (investor)........................................................................ 51 4.5.2 Projektant .................................................................................................... 52 4.5.3 Stavební technik .......................................................................................... 52 4.6 Rozpočet projektu ............................................................................................... 52 4.7 Finanční a ekonomická část projektu.................................................................. 54 4.7.1 Financování projektu .................................................................................. 54 4.7.2 Stanovení trţeb v prvním roce provozu projektu........................................ 54

4.7.3 4.7.4 4.7.5

Stanovení nákladů v prvním roce provozu projektu ................................... 55 Promítnutí projektu v provozu do rozvahy a výsledovky ........................... 55 Daňové odpisy ............................................................................................ 62

4.8 Rizika projektu .................................................................................................... 63 4.8.1 Špatně zpracovaná projektová dokumentace .............................................. 63 4.8.2 Nedodrţení harmonogramu ........................................................................ 63 4.8.3 Špatně odvedené stavební práce ................................................................. 64 4.8.4 Překročení rozpočtu .................................................................................... 64 4.9 Udrţitelnost projektu .......................................................................................... 64 5

Závěr ...................................................................................................................... 65

Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 66 Seznam internetových zdrojů ...................................................................................... 66 Ostatní zdroje ................................................................................................................ 68 Seznam obrázků ............................................................................................................ 69 Seznam tabulek ............................................................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................................ 71

Úvod Práce se zaměřuje na zpracování podkladů pro potřeby získání úvěru na realizaci projektu přístavby nového showroomu na prodej automobilů. Práce je tedy specializovaná na obor projektové řízení. Projektové řízení je rok od roku stále více aktuálním oborem, narůstá počet lidí, firem, kteří přicházejí do styku s tímto oborem. Především firmy a instituce jsou si vědomy toho, ţe při realizaci projektů dochází k promrhání mnoha prostředků a je uděláno mnoho špatných rozhodnutí a zbytečných chyb. Kvalitní plánování a řízení projektů nám můţe pomoci vyhnout se mrhání prostředků, dělání špatných rozhodnutí a zbytečných chyb, ale ani projektové řízení není zárukou pro hladký průběh projektu. V teoretické části se zabývám základními termíny, popisuji například co je to projekt, projektové řízení, jaké jsou kategorie a druhy projektů a z čeho se skládá ţivotní cyklus projektu. Dále představím osobu projektového manaţera, vysvětlím, co má projektový manaţer na starosti a jaká je jeho náplň práce, nakonec uvedu, jak by se měl správný projektový manaţer chovat při řízení projektu. Poté představím zásady projektování a řízení projektů a uvedu také nejčastější problémy při řízení projektů. Charakterizuji rozpočet projektu a jeho skladbu. Také se budu zabývat riziky projektů, protoţe kaţdý projekt má svá rizika. V praktické části je zpracováván projekt přístavby nového showroomu, kde nejprve popíši společnost, na kterou je projekt zpracováván. Dále představím cíl projektu a zdůvodním, proč by se měl projekt realizovat. Popíši dílčí činnosti projektu, harmonogram projektu, zpracuji rozpočet projektu a finanční a ekonomickou část projektu. Nakonec popíši rizika, která by mohla projekt negativně ovlivnit a udrţitelnost projektu. Projekt je zpracováván na skutečnou společnost. Na ţádost majitelů společnosti se v práci neuvádí skutečný název firmy, ale je pouţíván fiktivní název.

9

1 Základní informace o projektech 1.1 Historie projektů Historie řízení projektů sahá aţ do doby, kdy se začaly stavět egyptské pyramidy a Velká čínská zeď. Novější historická zmínka řízení projektů, která se datuje k roku 1900, je spojena se zavedením Ganttových diagramů, které přinesly prostředek pro přehlednější plánování a přesnější řízení staveb. Hlavní období vzniku nových metod, nástrojů a technik u projektů přišlo aţ s rozvojem technik pro vojenské a kosmické projekty. V 70. letech dvacátého století se projektové řízení stalo profesí a vznikly první projektové společnosti. V 80. letech se do ruky projektovým manaţerům poprvé dostal osobní počítač, který se stal zdatným pomocníkem při jejich práci, vznikly první softwary pro řízení projektů. V 90. letech dvacátého století se s rozmachem informačních a komunikačních technologií ve světě, začal v projektovém řízení vyuţívat Internet. (Fiala, 2004)

1.2 Definice projektu „Projekt je výsledek materiální nebo nemateriální povahy zaloţený na strategickém plánu, navrţený, organizovaný a realizovaný pod řízením někoho v zájmu vlastníka nebo zadavatele.“ (Fiala, 2004, str. 12) Projekt je aktivita omezená v čase, realizovaná pouze jedenkrát bez opakování. (Fiala, 2004) „Projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení.“ (Němec, 2002, str. 11) V projektu se vţdy vytyčí nějaký konkrétní cíl, kterého chce zadavatel dosáhnout. Můţe se jednat o cokoliv. Důleţité je, aby byl cíl přesně definován, protoţe správná definice cíle je jedním z klíčových faktorů úspěchu projektu. Poté si zvolíme strategii, pomocí které se dosáhne daného cíle. Dále se v projektu určí zdroje, které budou nezbytné pro dosaţení zvoleného cíle, vypočtou se náklady, které budou souviset s realizací projektového záměru. K projektu se vypracuje harmonogram, pomocí kterého zjistíme, kdy bude projekt zahájen a kdy ukončen. Pokud se jedná o projekt, který bude v budoucnu generovat zisk, vypočítají se očekávané budoucí peněţní toky, které bude mít projekt po svém zrealizování. Nakonec se stanoví případná rizika projektu a jejich eliminace. 10

1.3 Charakteristické rysy projektů Podle knihy Řízení projektů od autora Milton D. Rosenaua (2007) existují čtyři charakteristické rysy:  Cíl projektu – kaţdý projekt má trojrozměrný cíl, který Rosenau označuje termínem „trojimperativ“, coţ znamená, ţe v projektu musí být splněny poţadavky na věcné provedení, časový plán a rozpočtové náklady. Je důleţité, aby lidé, kteří na projektu pracují, věděli, jak mají cíle splnit. Obrázek 1: Trojimperativ

(zdroj: http://www.systemonline.cz/clanky/rizeni-projektu.htm)

 Jedinečnost – projekt je jedinečný, protoţe se provádí jen jednou, je dočasný neboli časově omezený a v téměř kaţdém případě na něm pracuje jiný projektový tým.  Zdroje – k realizaci projektu jsou důleţité zdroje, které se dělí na materiálové a lidské.  Organizace – kaţdá organizace sleduje současně velké mnoţství cílů. Skládá se z jednotlivců (zastávajících různé profese), zájmů, povahových vlastností a reakcí.

11

1.4 Kategorie projektů Kategorie projektů se dělí na: (Němec, 2002) komplexní – dlouhodobý, unikátní, jedinečný, neopakovatelný, mnoho fází a činností, speciální organizační struktura, vysoké náklady, značné mnoţství zdrojů, speciální – střednědobý, niţší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, odpovídající zdroje a náklady, jednoduchý – krátkodobý (měsíce), malý projekt, jednoduchý cíl, zhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, vyuţití standardizovaných postupů. Je zřejmé, ţe spektrum projektů je velmi rozmanité, jejich realizace můţe trvat několik dní, ale i desítky let. Projekty se tedy mohou týkat projektů jednoduchých, které zvládne jeden člověk, ale také velmi sloţitých, na nichţ musí pracovat celé týmy projektantů různých profesí. Na všechny projekty však lze aplikovat prakticky shodné principy a metody řízení. (Němec, 2002)

1.5 Druhy projektů  projekty spojené s výstavbou – všechny kategorie projektů, kdy je k dosaţení cílů nutná nová výstavba nebo rekonstrukce stávajícího projektu,  výzkumné a vývojové – projekty řešící inovace,  technologické – projekty zavádění nových technologií bez zásahů do staveb,  organizační – projekty změn určitých struktur (např. systému řízení) nebo uspořádání významných akcí. (Němec, 2002)

1.6 Ţivotní cyklus projektu Celá následující kapitola vychází z knihy (Fiala, 2004). Kaţdý projekt má určený začátek a konec. Začátek a konec projektu neboli také ţivotní cyklus projektu se dělí na určitý počet fází. Počet fází závisí na velikosti rozsahu projektu. Základní členění projektu na fáze:  Koncepční  Plánu 12

 Realizace  Předání První fáze se zaměřuje na zanalyzování problému v týmu a určení moţných řešení. Konkrétně to znamená, ţe se stanoví cíl, identifikují se potřeby, sestaví se projektový tým, určí se strategie, hodnotí se úroveň potenciálních rizik, stanoví se poţadavky na potřebné zdroje. Poté se vypracují různé varianty řešení. Tyto varianty podléhají hodnocení podle různých ukazatelů např. ukazatel míry rizika, nákladový ukazatel a časový ukazatel. Po vyhodnocení se vybere ta varianta, která se jeví jako nejvíce optimální. Druhá fáze spočívá ve vyhotovení plánu pro navrhovaný projekt. Tento plán zahrnuje vypracování hierarchické struktury činností, kde se musí odhadnout čas realizace jednotlivých činností. Dále se navrhne rozpočet a plánované peněţní toky. Je nutné zjistit, jaké rizikové faktory by mohly v budoucnu projekt negativně ovlivnit. Nakonec se vše přehledně vyjádří buď ve formě síťového grafu, nebo pomocí Ganttova diagramu, vypracuje se časová a nákladová analýza a analýza zdrojů. Nedílnou součástí této fáze je navrţení moţných dodavatelů a jejich následný výběr, poté i příprava a uzavírání smluv s potenciálními dodavateli. Třetí fáze se věnuje řízení a kontrole projektu. Řízení probíhá v průběhu projektu a porovnává se tedy plán se skutečností, v případě ţe se v průběhu realizace vyskytne nějaká odchylka od plánu, přijímají se opatření, která tuto odchylku sniţují na minimum. Poslední fáze ukončuje ţivotní cyklus projektu, zabývá se zkušebním provozem projektu a předáním zrealizovaného projektu zadavateli (investor). Hodnotí se průběh projektu, ze kterého se získávají zkušenosti pro další projekty.

1.7 Zájmové subjekty Jedinci nebo organizace, kteří se podílejí na projektu. Patří mezi ně: 

projektový manaţer – je plně odpovědný za plánování a zrealizování projektu,



projektový tým – několik lidí podřízených projektovému manaţerovi, kteří se podílí na jednotlivých pracích,

13



investor – osoba nebo skupina, která je zadavatelem projektu a celý ho financuje.

1.7.1

Projektový manaţer

Zvolení vhodného manaţera je jedním ze základů úspěšného projektu. Osoba projektového manaţera musí mít dobré organizační schopnosti, musí umět vyuţívat lidské zdroje a musí dobře vyjednávat a komunikovat. Manaţer se musí snaţit splnit poţadavky zadavatele projektu, mezi které například patří dodrţení časového harmonogramu a nepřekročení rozpočtu. (Fiala, 2004) Příklad některých činností, které vykonává projektový manaţer: (Fiala, 2004)  odpovídá za projekt,  plánuje a koordinuje práce,  řídí a kontroluje projekt,  analyzuje a řeší problémy,  průběţně informuje investora. Práce projektového nebo jakéhokoliv jiného manaţera je velice náročná. Kaţdý manaţer musí dobře zvládat komunikaci, řešit nastalé konflikty a efektivně si organizovat čas. Zde je několik dobrých rad, které se dělí do třech oblastí: (Rosenau, 2007) Komunikace – dobrý manaţer musí skvěle komunikovat, aby všichni, ke kterým manaţer promlouvá, jeho sdělení pochopili. Výstiţně popisuje průběh komunikace ve své knize Řízení projektů Milton D. Rosenau. „Nejdříve řekněte lidem, co jim máte v úmyslu říci, pak jim to řekněte a pak jim řekněte, co jste jim řekli.“ (Rosenau, 2007, str. 207)

14

Pro zdokonalení v komunikaci existuje několik kroků: (Rosenau, 2007)  stanovte si dopředu, co chcete sdělit, předejdete tak výpadkům v řeči a váš projev bude srozumitelný a zřetelný,  dávejte přednost osobnímu setkání neboli „z očí do očí“, při tomto druhu setkání můţete sledovat řeč těla druhého člověka,  zvolte správnou kombinaci telefonního rozhovoru, osobního setkání a stručného interního sdělení tak, aby bylo co nejúčinnější,  e-mailovou korespondenci pouţívejte s rozmyslem, mnoho emailových zpráv můţe příjemce zahltit a nebude jim tak věnovat dostatečnou pozornost,  pouţívejte jednoduchý jazyk,  pouţívejte zpětnou vazbu, například tím, ţe poţádáte osobu, které byla informace sdělena, aby ji svými slovy zopakovala. Řešení konfliktů – další nezbytnou vlastností dobrého manaţera je zvládání konfliktů. Jak při vypracovávání projektu, tak i po jeho spuštění se manaţer konfliktům nevyhne. Při vzniku konfliktu musí manaţer intenzivně pracovat na odstranění konfliktu, jestliţe konflikt bude ignorovat, ještě více se rozroste. Jako dobrá prevence na konflikty je neustálá komunikace se všemi lidmi, kteří se na projektu podílí. Efektivní organizování času – práce manaţera je v kaţdém oboru velice časově náročná, proto kaţdý manaţer si musí umět dobře zorganizovat čas, jinak to snadno můţe skončit tím, ţe bude pracovat po nocích a třeba i o víkendech. Nejde jen o délku pracovní doby, ale i o to pracovat efektivně neboli dosahovat ţádoucích výsledků. Pravidlo číslo jedna při organizování času je, začít řešit věci od nejdůleţitějších po ty méně důleţité. Manaţer tedy musí dobře znát klíčové úkoly, které se mají udělat. Efektivně dosahovat poţadovaných cílů bude jenom tehdy, pokud si jasně uvědomuje priority.

15

Tabulka 1: Odbornosti potřebné pro úspěšného manaţera 1. Umění komunikovat Naslouchání Přesvědčování

2. Organizační dovednost Plánování Nastavení cílů Analyzování 3. Odbornost při budování týmu Empatie Motivace Soudrţnost Kreativita

4. Umění vést Uvedení příkladu Energičnost Vize ( velká obrazotvornost) Delegování Pozitivní postoj 5. Dovednost překonávat překáţky Flexibilita Kreativita Trpělivost Vytrvalost 6. Technologické znalosti Zkušenosti Znalosti projektu

(zdroj: Taylor, 2007, str. 13, vlastní zpracování)

1.7.2 Projektový tým Do projektového týmu si vybírá projektový manaţer své hlavní spolupracovníky. Počet členů v projektovém týmu záleţí na rozsahu projektu, měl by být ale co nejmenší, protoţe jenom tak bude řešit dané problémy co nejefektivněji. (Němec, 2002)

1.7.3 Investor Je osoba, která zadá poţadavky na projekt a která celý projekt financuje.

2 Projektové řízení „Projektové řízení je způsob řízení pomocí projektů. Je to vysoce účinný nástroj řízení změn, komplexní koncepce efektivního dosahování projektových cílů, která umoţňuje manaţerům dosáhnout odpovídající kvality výstupu s minimálními nároky na čas a ostatní zdroje. Projektové řízení zahrnuje řízení jednotlivých projektů a vytvoření organizační struktury a koordinaci projektů z hlediska termínů a disponibilních zdrojů.“ (Fiala, 2004, str. 19) Projektové řízení je tedy soubor nástrojů, technik, dovedností a znalostí, které se vyuţívají k dosaţení vytyčených cílů. Nástroje projektového řízení poskytují pruţnost při plánování, řízení a monitorování projektů. Umoţňují rychlou reakci při změnách 16

v projektu. Projektové řízení je vytvoření týmu, který bude schopen řešit problémy, při dosahování společného cíle. Mezi základní poţadavky projektového řízení patří poţadavky na splnění termínů a to jak dílčích tak hlavně konečného termínu dokončení. (Fiala, 2004)

2.1 Plánování projektů „Plány se týkají budoucích událostí. To znamená, ţe plány jsou simulací toho, jak se věci v budoucnosti budou odehrávat. Budoucnost v sobě nutně zahrnuje mnoho nejistot, z nichţ některé lze do určité míry předvídat, a tedy i částečně řídit, ale mnohé jsou nepředvídatelné.“ (Rosenau, 2007, str. 60) Dobrý plán nám můţe zajistit, ţe se vyhneme některým problémům v průběhu realizace, na které bychom jinak bez plánu narazili.

2.2 Zásady projektování Tuto kapitolu jsem popsal na základě informací čerpaných z knihy Vladimíra Němce (2002). „Slovo zásada znamená princip, základní pravidlo jednání, vůdčí ideu činnosti.“ (Němec, 2002, str. 25). Zásady projektování jsou:

2.2.1 Cílovost U této zásady je důleţité, aby projektant přesně znal cíl projektu, kterého má dosáhnout. Cíl mu určí zadavatel projektu. Na začátku projektu tedy musí být jasné, co zadavatel od projektu poţaduje. Tuto informaci s jasně definovaným cílem předá projektantovi, ten bude přesně znát cíl projektu, tím se projektantovi usnadní práce, bude jasně vědět, k jakému cíli má projekt směřovat. Pří špatně definovaném cíli ze strany zadavatele, by se projekt mohl ubírat špatným směrem.

17

2.2.2 Reálnost a účelnost U této zásady se musí ověřit, zdali je projekt realizovatelný. Prvně je potřeba ověřit, jestli je moţné zajistit potřebné zdroje, které jsou důleţité k uskutečnění projektu a které mají být pouţity podle jednotlivých fází projektu. Dále se musí ověřit, zdali jsou k dispozici potřebné finance na úhradu těchto zdrojů. Nakonec se ověří rozpracovanost projektu na fáze, zdali jsou činnosti, které se realizují v jednotlivých fázích, správně časově naplánované. Účelnost se zaobírá propracovaností projektu. Ta by neměla přesáhnout význam projektu.

2.2.3 Systémový přístup Projekt se chápe jako systém, ve kterém jsou definovány prvky a vazby mezi těmito prvky. Systémový přístup se zabývá všemi prvky. Jestliţe se některý prvek či vazba vynechají, tak se na to později přijde a tato skutečnost negativně ovlivní celkový výsledek projektu.

2.2.4 Postupné řešení Tato zásada nám říká, ţe by se jednotlivé úkoly v projektu měly začít řešit od obecných k více podrobným. Rozděluje se do čtyř fází: situace – souhrnné vyjádření poţadavků a podmínek, které se vztahují k projektu, kompozice – řeší uspořádání z hlediska materiálových a výrobních toků, informací, dispozice – jedná se o rozmístění prvků, jehoţ výsledkem je realizační dokument (projektová dokumentace), ve které najdeme např. podrobné propočty, realizace – řeší schvalovací řízení a přípravu na spuštění projektu (zkušební provoz).

2.2.5 Systematičnost: Zásada systematičnosti klade důraz na pouţívání jednotného projektového postupu. U projektového postupu to tedy znamená, aby se všechny navrţené varianty, které vyplynou z analýzy a které jsou určené pro danou fázi, vyhodnotily. Po vyhodnocení se vybere ta varianta, která se jeví jako nejvíce optimální.

18

2.2.6 Efektivnost: Tato poslední zásada vyţaduje, aby vţdy bylo dosaţeno maximálního efektu při minimálních nárocích na materiál, pracovní sílu, tak i na peněţní prostředky. Maximálního efektu se docílí jenom tehdy, pokud se bude kontrolovat průběh jednotlivých prací na projektu. Průběţně se bude propočítávat a kontrolovat efektivnost a při jakémkoliv náznaku nízké efektivnosti se navrhnou a vykonají příslušná opatření na zlepšení efektivnosti.

2.3 Řízení projektů Projekt je v průběhu nutné řídit, tím je myšleno, ţe musíme provádět průběţnou kontrolu projektu, aby bylo moţné provést nezbytné změny potřebné k zajištění správného chodu projektu a dodrţení rozpočtu. (Fiala, 2004)

2.3.1 Procesy řízení projektů Podle knihy Petra Fialy (2004) rozdělujeme tyto procesy do pěti skupin:  inicializační procesy – jsou procesy vedoucí ke vzniku či zahájení procesu nebo fáze,  plánovací procesy – definují a upřesňují cíle a vybírají nejlepší variantu způsobu dosaţení těchto cílů,  realizační procesy – koordinují lidské a další zdroje pro uskutečnění plánu,  kontrolní procesy – zajišťují dosahování cílů monitorováním a měřením postupu pro, určení odchylek od plánu, aby v případě nutnosti mohla být provedena nápravná opatření,  závěrečné procesy – formují převzetí projektu.

2.3.2 Nejčastější problémy řízení projektů Projektů, které by skončily neúspěchem vinou nekvalitního řízení, není mnoho. Většina projektů, které skončí katastrofálně, mají své kořeny problémů ve špatném plánování. Příklady nejčastějších problémů: (Svozilová, 2006)  špatná cenová strategie,  nesprávné stanovení cílů, 19

 špatné odhady zdrojů,  podcenění náročnosti a rizikovosti projektu,  špatně rozdělené odpovědnosti,  nedůslednost a nepravidelnost provádění kontrol.

2.4 Fáze ţivota projektu Kaţdý projekt má určitou délku ţivotnosti. Ţivotnost projektu můţeme rozdělit na několik fází, kaţdá z těchto fází je pro projekt důleţitá. Fáze se dělí na: (Fotr a Souček, 2005) Předinvestiční – je velice důleţitá, protoţe na ni z velké části závisí úspěch či neúspěch daného projektu. V předinvestiční fázi se vţdy identifikují podnikatelské příleţitosti. Tyto podnikatelské příleţitosti se musí posoudit a vyhodnotit, ještě neţ se začnou zpracovávat do podoby investičního projektu. Znamená to tedy, ţe je potřeba shromáţdit všechny dostupné informace o jednotlivých příleţitostech, postupně se tyto informace vyhodnotí a posoudí se nadějnost úspěchu projektu. (Fotr a Souček, 2005) Investiční – tato fáze se zaobírá především zajištěním finančních prostředků, právních věcí a organizačních věcí (zabezpečení financí pro projekt, sestavení projektového týmu, získání pozemků pro realizaci projektu, uzavření potřebných smluv). Investiční fáze (v projektu s výstavbou) se rozděluje na tyto etapy:  zpracování a zadání stavby,  zpracování projektové dokumentace,  realizace výstavby,  příprava uvedení do provozu a zkušební provoz. (Fotr a Souček, 2005) Provozní – provozní fáze se týká uvedení projektu do provozu neboli do záběhového systému, zde se mohou objevit určité potíţe např. u výrobních zařízení, nebo z nedostatečné kvalifikace pracovníků. Tyto nedostatky plynou z realizační fáze, proto je důleţité provádět u realizační fáze kontrolu u jednotlivých kroků, aby se předešlo právě těmto nedostatkům, neboť tyto případné nedostatky by mohly ohrozit úspěch celého

projektu.

Pozdější

náprava

nedostatků

bývá

velmi

nákladná.

(Fotr a Souček, 2005) 20

Ukončovací – jde o poslední fázi ţivota projektu, jedná se o poslední příjmy i náklady plynoucí z projektu. Příjmy jsou spojené s prodejem likvidovaného majetku a náklady zase s likvidací některého zařízení, dále jsou zde náklady spojené s ukončením provozu. Obvykle při ukončení provozu výdaje přesahují příjmy. (Fotr a Souček, 2005)

2.5 Rozpočet projektu „Rozpočet projektu je časově fázovaný plán obvykle reprezentovaný peněţními nebo pracovními jednotkami. Rozpočet projektu je soubor parametrů a číselných údajů, které dávají do souvislosti časová, mnoţstevní a finanční kvanta, která souvisí s plánem a realizací dílčích elementů projektu.“ (Svozilová, 2006, str. 155) Rozpočet projektu hraje jednu z nejvýznamnějších rolí v celkovém projektu. Je tedy nezbytným podkladem pro koordinaci všech činností a dílčích dodávek. (Svozilová, 2006) Rozpočet projektu podle Svozilové (2006) je důleţitou částí při plánování projektu, sestavuje se v konceptuální fázi jako podklad pro cenová jednání a uzavírání kontraktů a v plánovací fázi, kde tvoří součást plánu projektu. Obsahuje informace o tom, jak budou čerpány finanční zdroje projektu. Rozpočet je většinou vyjádřen ve třech částech a to jako:  celková suma investice,  detailní rozepsání na jednotlivé poloţky podle nákladových druhů,  rozepsání na fáze podle toho jak budou postupně čerpány.

2.5.1

Druhy nákladů projektu

 přímé náklady: do této skupiny patří náklady na práci, materiál, přepravné, pojištění,  nepřímé náklady: jsou náklady na provoz budov, daně, odvody, osobní náklady,  ostatní náklady: obsahují vyplacené bonusy obchodníkům, manaţerskou rezervu (která je vytvořena pro krytí vlivů neznámých rizik). (Svozilová, 2006).

21

2.6 Riziko projektů 2.6.1

Definice rizika

„Riziko je na jedné straně spojeno s nadějí na dosaţení zvláště dobrých hospodářských výsledků, na druhé straně je však doprovází nebezpečí podnikatelského neúspěchu, vedoucího ke ztrátám, které mohou mít někdy tak závaţný rozsah, ţe výrazně narušují finanční stabilitu firmy a mohou vést k jejímu úpadku.“ (Fotr a Souček, 2005, str. 135)

2.6.2

Charakteristika rizika

Riziko je charakterizováno třemi sloţkami:  Událost – událostí je myšleno to, co se můţe v projektu přihodit. Dobré ale i špatné události.  Pravděpodobnost, ţe se riziko objeví – vyjadřuje, jaká je šance, ţe k události dojde.  Dopad na projekt – znamená, jaké má riziko na projekt účinek. Pozitivní nebo negativní, jestliţe k události opravdu došlo. (Taylor, 2007)

2.6.3

Druhy rizika

 vnitřní – jsou taková rizika, vztahující se k faktorům uvnitř firmy,  vnější – vztahují se k podnikatelskému okolí, ve kterém firma působí,  ovlivnitelné – je takové riziko, které se dá oslabit, eliminovat (sníţit pravděpodobnost vzniku),  neovlivnitelné – není moţnost ho nijak eliminovat (např. povodeň), ale je moţné udělat

opatření,

které

sníţí

nepříznivé

následky (např.

pojištění).

(Fotr a Souček, 2005)

2.6.4

Rizika podle věcné náplně

 Výrobní – jsou spojená s nedostatkem zdrojů (např. surovin, pracovních sil, materiálu). Mohou výrazně ohrozit průběh projektu. Řadíme zde dodavatelská nebo provozní rizika.  Ekonomická – zde nás ohroţují rizika spojená s cenami jednotlivých nákladových poloţek (např. růst cen surovin, materiálu, energií, sluţeb).

22

S růstem ekonomického rizika rostou výdaje a můţe se stát, ţe dojde k překročení naplánovaného rozpočtu.  Finanční – jsou spojená s dostupností zdrojů financování anebo také s nepříznivými změnami úrokových sazeb při uţití úvěru s pohyblivými úrokovými sazbami.  Legislativní – souvisí s hospodářskou a legislativní politikou vlády (změny v daňových zákonech, zákonů na ochranu ţivotního prostřední, apod.). Dále také rizika spojená s nedostatečnou ochranou duševního vlastnictví (patenty, autorská práva).  Politická – zahrnují zejména stávky, národnostní a rasové nepokoje. Do politických rizik patří i rizika spojená s podnikáním v zahraničí a to především v rozvojových zemích.  Environmentální – jsou spojená s oblastí ţivotního prostředí, například náklady na odstranění škod na ţivotním prostředí. 

Informační – týkají se informačních systémů a dat vztahujících se k projektu, jejichţ nedostatečná ochrana můţe být zneuţita interními a externími subjekty s negativními dopady na projekt.



Zásahy vyšší moci – jde o ţivelné pohromy různého druhu (poţáry, zemětřesení, povodně). (Fotr a Souček, 2005)

2.6.5

Řízení rizika

Cílem řízení rizika u projektů je zjistit: (Fotr a Souček, 2005)  jaké faktory jsou významné a nejvíce ovlivňují riziko daného projektu,  jak velké je riziko projektu a určit zda je toto riziko přijatelné či nikoliv,  jakými opatřeními je moţné sníţit riziko projektu na přijatelnou míru.

2.6.6

Určení rizikových faktorů

Rizikové faktory se nejlépe určí na základě znalostí, zkušeností a intuice pracovníků, kteří se podílejí na přípravě projektu, důleţité jsou hlavně zkušenosti z přípravy a realizace podobných projektů v minulosti. (Fotr a Souček, 2005)

23

Při určení faktorů rizika nám můţe pomoci: (Fotr a Souček, 2005)  Rozčlenění projektu – do určitých fází (např. návrh, provoz) nebo do věcných oblastí (např. ekonomická, technická).  Stanovení oblastí zranitelnosti projektu – oblastí zranitelnosti se myslí moţné potenciální problémy a poruchy, jak lidské tak i mechanické, které by mohly nastat při realizaci projektu a jeho následném provozu. Nejvíce zranitelnými oblastmi jsou především ty, kde se u obdobných projektů v minulosti vyskytly nějaké potíţe, nebo jednotlivé dílčí činnosti projektu, které mají napjaté termíny realizace.  Kontrolní seznamy – poskytují vyčerpávající přehledy potenciálních rizik, které by mohly ohrozit projekt.  Pohovory s experty – kontaktování odborníka a následné zkonzultování oblasti, která se zdá být rizikovou.

2.6.7

Sniţování rizika

Opatření na sniţování rizika existuje velká spousta, můţeme je však rozdělit do dvou skupin: (Fotr a Souček, 2005)  Oslabení příčin vzniku rizika – cílem je ovlivnit potenciální zdroje rizika tak, aby v budoucnosti nedocházelo k situacím, které by nepříznivě ovlivnily průběh projektu. Jedná se tedy o určité preventivní

opatření,

které sniţují

pravděpodobnost výskytu takovýchto situací.  Sníţení nepříznivých důsledků rizika – znamená, ţe v případě vzniku nepříznivé situace, se snaţíme sníţit dopady na určitou přijatelnou míru pomocí nápravných opatření.

2.7 Kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti Kritéria ukazatelů ekonomické efektivností nám poskytují základní informace o tom, zda projekt přijmout a zrealizovat nebo ho raději odmítnout. Tato kritéria měří výnosnost zdrojů, které je potřeba do projektu investovat, aby byl realizovatelný. Jinými slovy se jedná o návratnost investice. (Fotr a Souček, 2005)

24

2.7.1 Ukazatelé rentability  Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return of Equity) vyjadřuje míru zhodnocení vlastních zdrojů, které investor vloţil do projektu. Vypočítá se jako poměr zisku po zdanění (popřípadě zisku před zdaněním) k vlastnímu kapitálu vloţenému do projektu.  Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return of Assets) vyjadřuje celkové zhodnocení všech zdrojů uţitých k financování projektu (vlastního i cizího kapitálu). Vypočítá se jako zlomek, kde do jmenovatele patří celkový vloţený kapitál do projektu a v čitateli buď součet zisku před úroky a zdaněním, nebo součet zisku po zdanění a zdaněných úroků.  Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROI – Return of Investment) se odlišuje od rentability celkového kapitálu pouze tím, ţe ve jmenovateli je dlouhodobě investovaný kapitál (celkový kapitál sníţený o krátkodobé cizí zdroje). (Fotr a Souček, 2005)

2.7.2 Doba návratnosti Je doba, která je potřeba pro navrácení celkové investice vloţené do projektu. Je často pouţívanou metodou, protoţe mezi její výhody patří jednoduchost, její nevýhodou je, ţe neuvaţuje časovou hodnotu peněz. (Fiala, 2004) Vypočítá se jako zlomek, kde v čitateli bude celková částka investice a ve jmenovateli roční peněţní toky. Jako nejlepší se bere ten výsledek, který má nejkratší dobu návratnosti. (Fiala, 2004)

25

3 Projekt 3.1 Představení firmy Projekt je zpracováván na společnost pocházející z Pardubického kraje, konkrétně tedy sídlící ve městě Chrudim, která soustřeďuje svoji podnikatelskou činnost převáţně na poskytování sluţeb a prodej výrobků v oblasti automobilů. Společnost si nepřeje být v této práci jmenována, proto jsem si pro tuto práci vymyslel fiktivní název společnosti ABC spol. s. r. o. Činnost společnosti – jak jiţ bylo zmíněno výše, společnost podniká v oblasti poskytování sluţeb a prodeje výrobků spojených s automobily. Obrat společnosti tedy tvoří: nonstop provoz čerpací stanice Shell, nonstop provoz čerpací stanice LPG, prodej a servis vozů Škoda, Bosch Car Service a provozování autobazaru. Vedení společnosti – statutárním orgánem ve společnosti je pouze jedna osoba, která je jednatelem ve funkci ředitele. Společníci – ve společnosti jsou dva společníci, kteří mají rozdělený obchodní podíl následovně: první společník 90 %, druhý společník zbylých 10 %. Zaměstnanci – firma zaměstnává v současné době 46 zaměstnanců. Přehledně zaměstnance ve společnosti zobrazuje následující tabulka. Tabulka 2: Přehled zaměstnanců

Pracovní pozice Čerpací stanice Shell Zaměstnanci LPG Prodej nových vozů, servis, autobazar Účtárna

Počet pracovníků 24 4 16 1

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

3.1.1 Historie firmy 1990:  zaloţení soukromé firmy ABC spol. s. r. o. se datuje k prosinci roku 1990. Firma byla zaloţena třemi účastníky společenské smlouvy. Od počátku se firma zabývala podnikatelskou činností v oblasti prodeje a koupě motorových vozidel, 26

jejich pronájmu, zprostředkování aj., kromě toho se věnovala obchodní činnosti a poskytování obchodních sluţeb. 1991:  rozvoj činnosti firmy – import automobilů z Německa a export nových automobilů a náhradních dílů do států východní Evropy,  zakoupení

obchodního

domu

nábytku

v Pelhřimově,

který

byl

celý

zrekonstruován,  zakoupení objektu bývalých uhelných skladů o rozloze 2 hektarů se správní budovou, sklady a ţelezniční vlečkou (po koupi probíhá likvidace, vyklizení a dále rekonstrukce staveb),  příprava firmy na zaloţení investičního fondu (název fondu jsem se rozhodl v práci neuvádět) v rámci kuponové privatizace,  přijetí nového společníka,  celkem 10 zaměstnanců kmenových a 10 externích. 1992:  firma se přestěhovala do svých vlastních prostor po bývalých uhelných skladech, kde získala správní budovu, sklady, dílny,  ukončení exportu nových vozů do Jugoslávie a Polska,  pokračuje export ojetých osobních i nákladních vozů do Ruska,  otevření prodejny mopedů značky Babetta a náhradních dílů včetně servisu,  rozšíření aktivit o vývoj a výrobu palivového spořiče ECO-FLOW,  zdárné dokončení ECO-FLOW – schválení prodeje Ministerstvem dopravy (výrobek patentován),  zaloţení samostatného společného česko-ruského podniku MER-IKS se sídlem, v Chrudimi a v Kaluze (společníci ABC spol. s. r. o. 51 %, zbytek IKSIKO Rusko),  zaloţení privatizačního fondu (v 1. kole privatizace byla hodnota fondu 30 milionů a asi 560 diků),  rozvoj firmy vyţadoval potřebu střednědobých úvěrů, které také byly bankou poskytnuty,  započetí technického vývoje nové motorové tříkolky MERA,

27

 účast ECO-FLOW a motorové tříkolky na výstavě „Země ţivitelka“ v Českých Budějovicích,  zakoupení nemovitosti – prodejna potravin v Humpolci za 600 000 Kč,  fungující prodejna nábytku v Pelhřimově, kde pracuje 6 zaměstnanců,  celkem firma zaměstnává 18 zaměstnanců,  trţby v tomto roce okolo 70 000 000 Kč. 1993:  prudký rozvoj prodeje ECO-FLOW, spolupráce s časopisem „Svět motorů“,  sponzorování akce Fiesta cup,  vývoj motorové tříkolky MERA – silničně terénní verze,  obchodní aktivity v Rusku – stavba obilných sil,  úspěšně se rozvíjí privatizační fond,  obchodní problémy společnosti ABC spol. s. r. o. v Pelhřimově (odtrţení a vznik samostatné firmy v Pelhřimově),  sadba cukrové řepy ve spolupráci s ZD Troubelice v Rusku,  zahájení spolupráce s firmou Pepa Pardubice na výrobě perníku a jiných cukrářských výrobků v Rusku,  výstavba pozemní čerpací stanice na naftu v prostorách firmy,  zřízení autobazaru,  vývoj invalidní verze motorové tříkolky pro tělesně postiţené,  zaloţení firmy KaPePa s. r. o., zakoupení skladů ve městě Chrudim a další aktivity (ABC spol. s. r. o., obchodní podíl 9 %),  rozšíření činnosti firmy o prodej a servis zahradní techniky,  odkoupení pozemku od města o výměře 2 837 m2, který se nacházel uprostřed areálu firmy. 1994:  prodej licence na výrobu motorové tříkolky MERA Motoru Jikov České Budějovice,  neúspěšný pokus o zprivatizování STS Slatiňany,  prodej privatizačního fondu do Hradce Králové,  zaloţení rusko-českého podniku Kapepa Kaluga se sídlem v závodě Polotnjany ve spolupráci s firmou Pepa Pardubice a AO AGRARIA Kaluga, 28

 vývoj 6 rychlostní motorové tříkolky v komunální a malozemědělské verzi, která umoţňovala připojení přídavných zařízení: sečení na nízkou parkovou trávu, sečení na vysokou trávu, vysavač odpadků a nečistot, vodní čerpadlo, drtič zahradního odpadu, šrotovník, pluh na sníh a závěsné zařízení pro tahání přívěsného vozíku. 1995:  jednání se Škoda auto Mladá Boleslav o dealerství vozů Škoda v okrese Chrudim,  výstavba benzínové čerpací stanice včetně shopu a ekologické myčky,  zahájen provoz pneuservisu – prodej, servis a skladování pneumatik,  vyplacení jednoho ze společníků a zároveň přijetí nového společníka,  ukončení práce na komunální verzi motorové tříkolky a dočasné odstoupení od tohoto projektu,  zahájení stavby autosalonu a autoservisu,  zahájení stavby stanice technické kontroly,  zaloţení firmy Z-MOTOR s. r. o.,  výstavba karosárny a lakovny. 1996:  zahájení provozu autosalonu, emisí, STK (STK pronajato firmě Z-MOTOR s. r. o.),  zahájení provozu čerpací stanice DEA (zrušení stávající naftové čerpačky),  výstavba a zahájení provozu diskontní prodejny potravin Unipo,  zahájení činnosti autokarosárny,  rozšíření činnosti o prodej nástrojové oceli,  přístavba dílny a rozšíření servisu o 7 pracovních míst (heverů) a myčku,  zakoupení bytového domu s pozemky se šesti nájemníky od Cukrovaru a. s. Hrochův Týnec. 1997:  rozšíření sluţeb o stanici LPG,  rozšíření servisu o 2 stání,  v tomto roce prodáno 423 vozidel, 29

 zakoupení 84 000 m2 pozemků a náročná změna územního plánu z lesoparku na stavební pozemky pro výstavbu rodinných domků,  zřízena pobočka v Kladně pro obchod s ušlechtilou ocelí ocelárny Breitenfeld AG Rakousko (dohoda o výhradním zastoupení pro Českou republiku a Slovensko). 1998:  rozšíření sluţeb o lakovnu,  plánuje se rozšíření autoservisu o 8 stání,  zhotoven přístřešek nad vchodem do servisu,  postaveny dvě plátěné haly jako sklad. 1999:  pronájem nemovitosti v Humpolci firmě Biama s. r. o. (prodejna a sklad léků),  prodej pozemků pro výstavbu rodinných domků městu Chrudim,  dokončení zateplení ocelové haly pro lakovnu,  zrealizována plánovaná přístavba autoservisu (přijato 6 nových mechaniků),  odstoupení jednoho ze společníků. 2000:  převod čerpací stanice DEA na Shell,  vyplacení jednoho ze společníků,  prodej budovy STK a ocelové haly s pozemkem firmě Z-MOTOR s. r. o. 2001:  smlouva se Ţdas a. s. (dodávky ušlechtilé ocele),  rozšířena činnost prodeje a servisu vozů Škoda o region Hlinsko,  certifikát ISO 9001 a tzv. „Zelená pečeť“. 2002–současnost:  zakoupení pásové pily pro řezání ocele,  zrušení společnosti MER-IKS s. r. o.,  od firmy Metrans Praha odkoupeny ocelové kontejnery na sklad materiálu (8 kusů), 30

 rekonstrukce bytového domu v areálu firmy,  rozšíření servisních sluţeb pro značky: BMW, Mercedes, Volvo, Audi, Volkswagen.

3.2 Cíl projektu Cílem projektu je vybudovat přístavbu, nového showroomu značky Hyundai (o ploše cca 80 m2), která bude propojena se stávající stavbou autosalonu Škoda, který se nachází v areálu firmy ABC spol. s. r. o. Tento projekt chce investor zrealizovat za účelem rozšíření nabídky automobilů, zachování obratů a udrţení zákazníků. Konkrétně se tedy jedná se o rozšíření činnosti firmy ABC spol. s. r. o. o prodej a servis vozů automobilové značky Hyundai a prodej náhradních dílů a příslušenství této značky. S novou přístavbou se rozšíří prodejní plocha o zhruba 80 m2, tím se zvýší počet vystavených nových vozidel z dnešních 6 na celkových 11. Jedná se tedy o spojení dvou automobilových značek pod jednou střechou. Není nutné přijímat ţádné nové zaměstnance, na to aby byl projekt schopen provozu. Na servis a prodej náhradních dílů není nutné budovat nové prostory. Na prodej náhradních dílů postačí současný sklad náhradních dílů Škoda i počet zaměstnanců, totéţ platí i pro servis vozů nové značky, ke kterému nám postačí stávající budova servisu i současný počet automechaniků a servisních techniků. Do prodeje nových vozů se také nemusí přijímat noví zaměstnanci, bohatě nám vystačí stávající počet prodejců. Jediné, co je tedy potřeba, je zajištění zaškolení některým zaměstnancům, aby se seznámili s novou automobilovou značkou. U prodejců nových vozů to znamená nastudování jednotlivých informací a dat o nových vozidlech. Pro automechaniky a servisní techniky to znamená absolvování krátkého zaškolovacího kurzu (první kurz je poskytován zdarma). U prodejců náhradních dílů to zahrnuje nastudování si jednotlivých dílů a součástek nové značky. U nové přístavby se počítá se zvýšením nákladů na elektrickou energii. Investorem je firma zabývající se poskytováním sluţeb a prodejem výrobků spojených s automobily. V tomto oboru má více neţ dvacetiletou praxi.

31

Celková doba realizace projektu se odhaduje na dva a půl měsíce. Zahájení projektu je naplánováno na začátek dubna 2012 a předpokládané slavnostní otevření je stanoveno na polovinu měsíce června 2012. Předpokládaná výše investice na přístavbu nového showroomu se odhaduje na 1 800 000 Kč. Předpokládá se, ţe financování projektu přístavby bude financováno buď úvěrem od banky, nebo formou vkladu tichého společníka. Jedná se o nenáročnou, jednoduchou přístavbu (4 . 20 m) z hlediska stavebních prací. Přístavba bude mít ocelovou konstrukci, sendvičovou střechu a nové obvodové zasklení. Součástí předinvestiční přípravy je přesné a konkrétní zadání projektu. Zejména architektonické řešení stavby, stanovení limitů energetické náročnosti a řešení omezení přeslunění s ohledem na prosklení fasády. Uvnitř přístavby bude kromě nových vozů umístěno několik stojanů s propagačními letáčky a několik pokojových rostlin.

3.3 Lokalita projektu Nová přístavba se bude nacházet ve městě Chrudim v areálu firmy ABC spol. s. r. o. V areálu se v současné době nachází autosalon značky Škoda Auto. Budova autosalonu Škoda má dvě podlaţí a je spojená se servisní halou. V přízemí budovy jsou umístěny kancelářské prostory, administrativní prostory pro servisní techniky, sklad a prodej náhradních dílů, sociální zařízení pro zákazníky. V prvním patře se nachází jídelna pro zaměstnance, účtárna, šatny a sociální zařízení pro zaměstnance. Dále je v areálu budova stanice technické kontroly, budova měření emisí a pneuservisu, karosárna, maloobchodní prodejna potravin, dům s byty pro zaměstnance, parkovací prostory pro zákazníky i pro zaměstnance firmy, čerpací stanice SHELL, čerpací stanice LPG. Areál je umístěn v dobré lokalitě na okraji města v průmyslové zóně, areál je vzdálen od centra města jenom 10 minut chůze. Podél areálu vedou dvě hlavní komunikace.

32

3.4 Automobily Hyundai Představení všech vozů Hyundai. Obrázek 2: Jednotlivé vozy Hyundai

Osobní:

Sportovní:

33

SUV:

Užitková:

(zdroj: http://www.hyundai.cz/nabizene-modely/)

3.5 Zdůvodnění projektu Hlavní důvody realizace projektu jsou následující. Značka

Hyundai

udělala

velký pokrok

v

kvalitě

a

spolehlivosti

vozidel,

je atraktivní designem a má kategorie neobsazené Škodovkou tj. kupé, MPV a Van.

34

Vozy značky Hyundai patří do světové elity, mají vysokou kvalitu a rok od roku jsou stále více populární mezi motoristickou veřejností v České republice. Svědčí o tom i statistiky, které ukazují, ţe značka Hyundai byla v roce 2011 pátou nejprodávanější automobilovou značkou v České republice. Prodáno 12 086 nových vozů. Vozy Hyundai se často vyskytují na předních příčkách hodnotících ţebříčků motoristických časopisů. (http://www.vybermiauto.cz/autodata/novinky/prodej-novych-aut-v-roce2011-skoda-pres-30-procent-aktualizovano) Nová přístavba showroomu vyroste vedle současného autosalonu značky Škoda, tím firma ABC spol. s. r. o. ještě více zvýší svoji konkurenceschopnost. Přístavba se bude nacházet na okruţní silnici města, jedná se o velice frekventovanou a dobře dostupnou lokalitu. V současné době se v Chrudimi nachází 4 autosalony, z toho jsou tři konkurenční (Dacia, Renault, Ford) a 3 prodejci ojetých automobilů z toho jsou dva konkurenční Je zřejmé, ţe investorská firma se rozhodla specializovat své podnikání na prodej výrobků a poskytování sluţeb spojených s automobily, v této oblasti se pohybuje od počátku 90. let minulého století, za tuto dobu získala v tomto oboru značné zkušenosti. Vybudovaní nového showroomu a přivedení nové automobilové značky Hyundai, zatraktivní současnou nabídku automobilových značek ve městě Chrudim. V současné době ve městě Chrudim obchodní zastoupení pro prodej a servis automobilové značky Hyundai ţádný podnikatelský subjekt nemá. Nejbliţší zastoupení této korejské automobilky je v krajském městě Pardubicích vzdáleného od města Chrudim 11 km. Cílovou skupinou zákazníků jsou občané města Chrudim a lidé ţijící v blízkém okolí. V České republice se nachází výrobní závod Hyundai v Nošovicích, kde se vyrábí verze Hyundai i30.

35

Obrázek 3: Výrobní závod Hyundai v Nošovicích

(zdroj:http://www.sedmicka.cz/frydek-mistek/clanek/v-automobilce-hyundai-zacalastavka-89232) Následující tabulky udávají přehled prodaných nových vozidel značky Škoda Auto ve společnosti ABC spol. s. r. o. od roku 2008 aţ do roku 2011. Tabulka 3: Přehled prodeje nových vozů za rok 2008 Model Fabia II Octavia II Roomster Fabia Superb II Octavia Superb Celkem

Počet 148 46 35 8 6 5 1 249

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

36

Tabulka 4: Přehled prodeje nových vozů za rok 2009 Model Fabia II Octavia II Octavia Roomster Yeti Superb II Celkem

Počet 114 68 48 29 9 8 276

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování) Tabulka 5: Přehled prodeje nových vozů za rok 2010 Model Fabia II Octavia II Octavia Yeti Roomster Superb II Celkem

Počet 86 56 34 32 10 8 226

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování) Tabulka 6: Přehled prodeje nových vozů za rok 2011 Model Octavia II Fabia II Yeti Roomster Superb II Citigo Celkem

Počet 93 72 34 14 10 2 225

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

37

Obrázek 4: Graf prodeje nových vozů Škoda ve společnosti ABC spol. s. r. o. za rok 2008–2011

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

3.6 Analýza konkurence BOHÁČ MILAN s. r. o. sídlí v ulici Obce Leţáků 814, 537 03, Chrudim, na druhé straně města, neţ je ABC spol. s. r. o. Poskytuje sluţby autorizovaného prodejce nových vozů Reanult a Dacia, prodej originálního příslušenství a náhradních dílů, kompletní záruční i pozáruční servisní sluţby a v menší míře provozování autobazaru. AUTO IN s. r. o. sídlí v ulici V Tejnecku 1050, 537 01, Chrudim. Firma poskytuje sluţby autorizovaného prodejce nových vozů značky Ford, prodej náhradních dílů a příslušenství, sluţby autoservisu a provoz autobazaru. Autobazar NIKA Chrudim s. r. o. sídlí na výjezdu z města směrem na Pardubice v ulici Pardubická 1214, 537 01, Chrudim. Mezi činnost firmy patří čistě pouze provozování autobazaru. Nabídka ojetých vozidel se obvykle pohybuje okolo 60 automobilů. Auto Moto Centrum Chrudim sídlí na výjezdu z Chrudimi směrem na Slatiňany naproti firmě BOHÁČ MILAN s. r. o. v ulici Obce Leţáků 845, 537 03, Chrudim. Poskytuje převáţně sluţby autobazaru, motobazaru, autoservisu, pneuservisu a doplňkových sluţeb: tónování autoskel, čištění interiéru. Nabídka ojetých vozidel se obvykle pohybuje okolo 90 automobilů.

38

3.7 SWOT analýza Metoda, s jejíţ pomocí se identifikují silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, ohroţení, týkající se nějaké oblasti. Silné stránky:  velký areál zaměřující se na komplexní poskytování sluţeb a prodej výrobků spojených s automobily,  dobrá komunikace ve společnosti,  péče o zaměstnance,  kvalitně proškolení zaměstnanci, s velkými zkušenostmi,  firma s dlouholetou praxí,  dostatečný počet parkovacích míst pro zákazníky,  dobrá dopravní dostupnost,  znalost kvalitních sluţeb poskytovaných firmou ABC spol. s. r. o. mezi občany města Chrudim a jejím okolí,  věrnostní program pro zákazníky,  dobrá propagace firmy,  podpora sportu. Slabé stránky:  není moţné ovlivnit cenu nově prodávaných vozidel,  předem stanovené obchodní marţe u vozidel. Příležitosti:  prodej a servis nové atraktivní značky,  přijímání mladých zaměstnanců – nové nápady,

39



výrobní závod v Nošovicích – výroba verze Hyundai i30,



oslovení nových zákaznických segmentů prostřednictvím rozšíření nabídky.

Hrozby:  zvyšování cen energií,  vznik nového konkurenčního autosalonu nebo autobazaru,  pozdní placení faktur,  záporné hospodářské výsledky,  ekonomická recese.

40

4 Popis dílčích činností realizace projektu Projekt je rozdělen do třech fází. První fáze projektu se týká přípravných prací předtím, neţ začnou stavební práce. Druhá fáze se týká stavebních prací. Třetí a tedy poslední fáze projektu zahrnuje kolaudační řízení, zkušební provoz a slavnostní otevření.

4.1 1. Fáze 4.1.1

Odsouhlasení projektu společností ŠKODA AUTO a. s.

Společnost ŠKODA AUTO a. s. musí být o projektu přístavby nového autosalonu značky Hyundai informována a musí tento projekt schválit.

4.1.2

Uzavření smlouvy se společností Hyundai Motor Czech s. r. o.

Hyundai Motor Czech s. r. o. je oficiální dovozce vozů a příslušenství značky Hyundai do České republiky. Investor osloví tuto společnost a seznámí ji se svým záměrem. Společnost Hyundai Motor Czech s. r. o., především její New Business Development Manager, sdělí ţadateli (investor) podmínky pro udělení licence. Jestliţe ţadatel tyto podmínky splní společnost Hyundai Motor Czech s. r. o., posoudí jeho ţádost a nakonec rozhodne o udělení či neudělení licence.

4.1.3 Výběr vhodného projektanta Investor na základě poptávkového řízení vybere vhodného projektanta. Projektanta vybere na základě posouzení doby zpracování projektové dokumentace, jeho pojištění, referencí, délky praxe v oboru a celkové ceny za zhotovení dokumentace. Po vybrání kandidáta, který se bude jevit jako nejvýhodnější, s tímto projektantem uzavře smlouvu. Součástí práce projektanta bude zajištění projednání a odsouhlasení projektové dokumentace se stavebním úřadem a dotčenými účastníky územního řízení dle stavebního zákona a příprava kolaudace stavby.

4.1.4 Zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení Projektant zpracuje dokumentaci k územnímu řízení. Dále Projektant zpracuje projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení (protoţe přístavba nepřesahuje 300 m2

41

plochy a 10 metrů výšky, stačí přístavbu pouze ohlásit na stavební úřad v Chrudimi). (zdroj: http://www.epis.cz/ohlaseni-jednoduchych-staveb) Projektová dokumentace musí být zpracována tak, aby nový autosalon vyhovoval nejnovějšímu jednotnému designu firmy Hyundai, a zároveň nijak výrazně nesmí narušovat současný stávající autosalon Škoda. Společnost ŠKODA AUTO a. s. i společnost Hyundai Motor Czech s. r. o. musí odsouhlasit zpracovanou projektovou dokumentaci.

4.1.5 Ţádost o vydání územního rozhodnutí Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení. Investor bude prostřednictvím projektanta ţádat vydání územního rozhodnutí stavební úřad města Chrudim. Ţádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náleţitostí základní údaje o poţadovaném záměru a identifikační údaje příslušných pozemků a staveb. K ţádosti investor připojí doklad prokazující vlastnické právo k pozemku a k budově autosalonu, která na pozemku stojí a zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Účastníky územního řízení jsou:  ţadatel (investor),  obec (na jejímţ území má být poţadovaný záměr uskutečněn) v tomto případě tedy obec Chrudim,  osoby mající vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům na nich můţe být územním rozhodnutím nějak dotčeno (majitelé okolních pozemků a staveb). Jelikoţ se nejedná o nijak rozsáhlou stavbu, stavební úřad bude rozhodovat o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení. Pro rozhodnutí ve zjednodušeném územním rozhodnutí, musí však být splněny následující podmínky:  záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,  záměr nevyţaduje posouzení vlivů na ţivotní prostředí,  záměr má všechny předepsané náleţitosti,

42

 ţádost musí být doloţena závaznými stanovisky dotčených orgánů a se souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, které jsou předmětem územního řízení anebo s nimi sousedí, a stavbám (souhlasy musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením). Jak jiţ bylo zmíněno, jedná se o nenáročnou přístavbu na území, kde se v současné době jiţ nachází několik budov. Přístavba by neměla nikoho nikterak omezovat, předpokládá se tedy hladké splnění všech podmínek. Po splnění všech podmínek stavební úřad návrh zpracuje a zveřejní. Jestliţe do 15 dní od zveřejnění nikdo nepodá proti tomuto návrhu ţádné námitky nebo připomínky, návrh nabude právní moci. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad předá investorovi (ţadateli) jedno vyhotovení územního rozhodnutí opatřené záznamem o účinnosti. (zdroj:http://www.elaw.cz/cs/ostatni/191-co-obnasi-proces-uzemnihorozhodovani.html), (zdroj:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast 3h3d5.aspx)

4.1.6 Ohlášení stavby Stavba nepřesahuje zastavěnou plochu 300 m2 a je výškou menší jak 10 metrů. Stačí tedy přístavbu (§ 104 Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udrţovacích prací) pouze stavebnímu úřadu ohlásit. Investor prostřednictvím projektanta stavebnímu úřadu doloţí, ţe o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich. Vlastníci mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni. Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, o pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu

a

účelu,

o

způsobu

a

době

provádění

stavby,

dále

se

připojí

její jednoduchý technický popis, k ohlášení se také připojí projektová dokumentace. Projektovádokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. (zdroj:http://business.cent er.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast4h1d1.aspx)

43

4.2 2. Fáze 4.2.1 Výběr stavební firmy Jedná se o stavbu na klíč. Investor v poptávkovém řízení na stavební firmu, ve kterém zadá poţadavky na přístavbu, vybere firmu, která se bude jevit jako nejvhodnější. Kritéria poţadavků na zhotovení přístavby jsou: celková cena, termín dokončení (poţaduje se rychlé provedení), kvalita provedených prací, záruka na provedené práce, reference stavební firmy. S vítěznou firmou bude uzavřena smlouva. Smlouva musí být zpracována kvalitně, aby nedocházelo k navyšování ceny a prodluţování délky zhotovení. Smlouva o dílo bude obsahovat celkovou cenu zakázky, termín dokončení zakázky, detailní popis investorových představ (poţadavků na materiál, funkčnost), odstraňování nekvalitně odvedených prací, sankce za porušení smlouvy, výše zálohy. Součástí smlouvy s generálním dodavatelem stavby dále bude časový harmonogram stavebních prací, stanovení reţimu kontrolních dní a vymezení dílčích omezení provozu investora stavbou co do času a rozsahu. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe) Pro tento projekt jsem se rozhodl navrhnout tyto stavební firmy: Společnost A: vznikla v roce 1993, jedná se o společnost s ručením omezeným, firma zaměstnává okolo 44 zaměstnanců, sídlo společnosti má firma v Chrudimi. Mezi činnosti společnosti patří: generální dodávky staveb (bytových, občanských, průmyslových), provádění inţenýrských sítí, výstavba a rekonstrukce rodinných domů na klíč, úprava bytů včetně rekonstrukcí bytových jader, provádění zemních prací, montáţ elektroinstalací a další. Firma vlastní drobné mechanizace potřebné pro realizaci staveb a široký vozový park. Společnost B: vznikla v roce 1992, jedná se o akciovou společnost, sídlo společnosti má firma v Chrudimi. Mezi činnosti společnosti patří: projektová činnost, generální dodávky staveb, rekonstrukce a modernizace, zemní práce, demolice a demontáţ, půjčovna mechanizace, nákladní doprava, elektroinstalace, výstavba ocelových konstrukcí, podlahářské práce. Společnost je vlastníkem certifikátu řízení jakosti (ČSN EN ISO 9001:2001) a certifikátu ochrany ţivotního prostředí (ČSN EN ISO 14001). Jedná se o větší stavební firmu. 44

Společnost C: vznikla v roce 1997, jedná se o společnost s ručením omezeným, sídlo společnosti se nachází v Chrudimi. Mezi činnosti společnosti patři: generální dodávky staveb, opravy fasád, subdodávky stavebních prací, nákladní autodoprava, půjčovna lešení, rekonstrukce budov a prostor. Společnost je vlastníkem certifikátu systém environmentálního managementu (ČSN EN ISO 14001:2005), certifikátu systém managementu BOZP (ČSN OHSAS 18001:2008) a certifikátu ISO 9001:2008. U společností nejsou uvedena jména, aby bylo dodrţeno přání majitelů, zůstat v anonymitě. Následující tabulka zobrazuje cenové nabídky od jednotlivých stavebních firem. Ceny v tabulce jsou zjištěny na základě osobního dotázání zástupců příslušných stavebních firem. Tabulka 7: Cenové nabídky stavebních firem

Stavební firma Společnost A Společnost B Společnost C

Kč 1 900 000 1 700 000 1 500 000

(zdroj: vlastní zpracování)

Doporučuji vybrat jednu z těchto tří mnou navrţených firem. Všechny stavební firmy se jeví jako dobré, mají kvalitní reference a jejich cenové nabídky na zhotovení díla se pohybují od milionu a půl do dvou milionů korun. Dle mého názoru by vybudování přístavby měla provést společnost C, jelikoţ její cenová nabídka je nejniţší a dále z důvodu, ţe se nejedná o nijak sloţitou stavbu, tudíţ se tato menší stavební společnost na vybudování přístavby nového showroomu bude hodit nejvíce. Přestoţe se jedná o technicky jednoduchou stavbu, doporučuje se investorovi zajistit smluvně stavebně odborný dozor, pro kontrolu kvality a technologických postupů stavebních prací, včetně dodrţení ceny díla. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe) Projektová dokumentace stanoví s ohledem na minimalizaci omezení provozu investora stavbou umístění a velikost zařízení staveniště. Omezení skladových ploch pro stavbu bude moţné, vzhledem k tomu, ţe nadzemní konstrukce budou převáţně montované s minimem mokrých procesů. Omezení skladových ploch zrychlí průběh stavebních prací. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe) 45

4.2.2 Zemní práce a základy Stavební firma začne s pracemi, jako první se musí rozebrat zámková dlaţba, která se nachází okolo celého současného autosalonu Škoda. Rozebere se pouze část zámkové dlaţby na místě, kde bude stát nový autosalon Hyundai (cca 80 m2). Dodavatel stavby zajistí ochranu stávajících ploch a komunikací proti poškození stavbou. Poté se odstraní podkladní vrstvy zámkové dlaţby, aţ na úroveň základové spáry pro základovou desku. Dále se vykopou základové patky a pasy. Na základovou spáru se uloţí sanační štěrkopísková vrstva a podkladní beton, na který se osadí ţelezobetonové základové patky a pasy. Jelikoţ se jedná o přístavbu, bude nutné prefabrikáty doplnit betonováním přímo na stavbě. Dále se vybuduje základová deska, na zhutněné sanační vrstvy štěrkopísku se po zatvrdnutí uloţí izolace proti zemní vlhkosti a ochranná betonová vrstva. Dokončí se výkop pro uloţení leţaté dešťové kanalizace, která se napojí na stávající kanalizační síť a následně zasype. Poté se uloţí konstrukce hrubé podlahy včetně tepelných izolací. Všechny stavební práce budou probíhat, aniţ by se narušil provoz současného autosalonu. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

4.2.3 Hrubá stavba Ještě neţ proběhne montáţ ocelové konstrukce, je nutné provést statické posouzení (zkušební vrty a výpočet únosnosti betonového podkladu). Svislé ocelové konstrukce budou tvořeny montovaným ocelovým skeletem zakotveným do základových patek (osazení je moţné 21–28 dnů po zabetonování základů, v případě pouţití prefabrikovaných patek je montáţ moţná po týdnu od usazení). Při práci na hrubé stavbě uţ je moţnost prodlouţení délky pracovní doby (některé práce mohou probíhat i přes noc). (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

4.2.4 Instalace střechy Krytina z ocelového trapézového plechu s povrchovou antikorozní úpravou se napojí na stávající střechu autosalonu Škoda. Trapézové plechy se upevní plochými šrouby. Tepelnou izolaci budou tvořit zavěšené sendvičové izolační panely. Dokončovací klempířské práce budou probíhat současně s dokončováním interiéru. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

46

4.2.5 Skleněné výplně otvorů, oken a výloh Po dokončení střešní konstrukce se namontuje prosklená fasáda a následně se zdemoluje stávající prosklení mezi autosalonem Škoda a přístavbou.

4.2.6 Rozvody elektroinstalace Provede specializovaná firma. Hrubé rozvody proběhnou současně s montáţí sádrokartonu. Zkompletovány budou po dokončení nátěrů a malby. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

4.2.7 Instalace klimatizace Nainstalují se dvě klimatizační jednotky, které budou uvnitř autosalonu v létě ochlazovat vzduch a v zimě pomocí teplého vzduchu budou dodávat do místnosti teplo. Klimatizační jednotky se upevní do stropu a přes komunikační kabel se propojí dvě vnitřní klimatizační jednotky s venkovní klimatizační jednotkou. Nakonec se připojí klimatizace na hlavní přívod elektrického napájení.

4.2.8 Strop Podhled bude obloţen ze sádrokartonu, který bude zavěšen na nosném roštu. V meziprostoru se uloţí elektrorozvody a nutné rozvody pro klimatizaci ještě před zaklopením sádrokartonovými deskami. Současně budou probíhat i dokončovací klempířské práce. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

4.2.9 Pokládka dlaţby Proběhne aţ po instalaci podhledu a malby podhledu (cca 80 m2). Před pokládkou dlaţby se musí připravit podklad, který musí být čistý, suchý a rovný. Musí se zbavit prachu a všech nerovností, poté se nanese penetrační nátěr. Nakonec se provede samotná pokládka dlaţby a spárovací hmotou se vyplní spáry. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe)

47

4.2.10 Montáţ vstupních dveří Montáţ automatických vstupních dveří do nového showroomu provede specializovaná firma.

4.2.11 Úklidové práce Omyje se podlaha a poklidí se vnitřek přístavby, dále se omyjí a naleští se skleněné výlohy a uklidí se prostor okolo přístavby.

4.3 3. Fáze 4.3.1 Kolaudace Kolaudační řízení bude zahájeno na návrh stavebníka (investora) v této situaci bude investora zastupovat projektant. Návrh podá projektant v písemné formě, ve které bude uveden předpokládaný termín dokončení stavby. Stavební úřad v Chrudimi oznámí účastníkům řízení zahájení kolaudačního řízení nejméně do 7 dnů před ústním jednáním, při kterém účastníci řízení mohou nejpozději uplatnit své námitky. V kolaudačním řízení stavební úřad přezkoumá, zda stavba byla provedena podle dokumentace, která byla schválena ve stavebním řízení a zda došlo k dodrţení podmínek stanovených v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále přezkoumá, zda stavba neohroţuje veřejné zájmy. V případě nedostatků stavební úřad nařídí jejich odstranění. Nakonec stavební úřad vyhodnotí stavební řízení a do 7 dnů vydá kolaudační rozhodnutí. (zdroj:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stav ebni-1976-50/cast2o7.aspx#par82) Součástí kolaudace je převzetí stavby investorem do zkušebního provozu, včetně soupisů vad a nedodělků nebránících provozu a termínu jejich odstranění. (zdroj: ústní konzultace s odborníkem z praxe) Dodavatel stavby předá současně dokumentaci skutečného provedení stavby včetně všech potřebných revizí, certifikátů a prohlášení o shodě. (zdroj: ústní konzultace s oborníkem z praxe)

48

4.3.2 Zkušební provoz Ve zkušebním provozu se ověří vlastnosti a funkčnost provedené stavby. Případné nedostatky budou odstraněny stavební firmou.

4.3.3 Slavnostní otevření Je potřeba zajistit reklamní kampaň na slavnostní otevření showroomu formou rozhlasové reklamy, rozesílání reklamních letáčků, aby se lidé o novém showroomu Hyundai dozvěděli. Je nutné rozeslat pozvánky pro některé hosty. Dále je třeba při slavnostním otevření zajistit catering, propagační předměty na akci, hostesky, moderátora akce, soutěţ o hodnotné ceny. Součástí slavnostního otevření bude představení projektu ze strany zástupců společnosti, proč byl realizován, představení nové značky a jednotlivých vozů a slavnostní přestřiţení pásky.

4.4 Harmonogram projektu Projekt bude trvat dva a půl měsíce, bude zahájen dne 1. 4. 2012 a předpokládané slavnostní otevření nového showroomu se odhaduje na 20. 6. 2012.

4.4.1 Jednotlivé činnosti projektu a jejich časová náročnost Následující tabulka udává přehled o časové náročnosti jednotlivých činností projektu.

49

Tabulka 8: Časová analýza projektu Název činnosti 1. Fáze Odsouhlasení projektu společností Škoda Auto a. s. Uzavření smlouvy se společností Hyundai Motor Czech s. r. o. Výběr vhodného projektanta Zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení Ţádost o vydání územního rozhodnutí Ohlášení stavby 2. Fáze Výběr stavební firmy Zemní práce a základy Hrubá stavba Instalace střechy Skleněné výplně otvorů, oken a výloh Rozvody elektroinstalace Instalace klimatizace Strop Pokládka dlaţby Montáţ vstupních dveří Úklidové práce 3. Fáze Kolaudační řízení Zkušební provoz Slavnostní otevření

Délka trvání (dny) 35

Zahájení

Dokončení

1.4.2012

9.5.2012

3

1.4.2012

3.4.2012

5 3

4.4.2012 11.4.2012

10.4.2012 15.4.2012

7 17 17 38 3 14 5 9 2 4 1 3 5 1 1 3 1 1 1

16.4.2012 23.4.2012 23.4.2012 9.5.2012 9.5.2012 15.5.2012 29.5.2012 3.6.2012 7.6.2012 8.6.2012 8.6.2012 8.6.2012 13.6.2012 17.6.2012 17.6.2012 18.6.2012 18.6.2012 19.6.2012 20.6.2012

22.4.2012 9.5.2012 9.5.2012 17.6.2012 13.5.2012 28.5.2012 2.6.2012 11.6.2012 8.6.2012 11.6.2012 8.6.2012 12.6.2012 17.6.2012 17.6.2012 17.6.2012 20.6.2012 18.6.2012 19.6.2012 20.6.2012

(zdroj: vlastní zpracování)

50

Tabulka 9: Přehledné zobrazení harmonogramu projektu Název čínnosti

1.4.7.4.

Odsouhlasení projektu společností Škoda Auto a. s. Uzavření smlouvy se společností Hyundai Motor Czech s. r. o. Výběr vhodného projektanta Zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení Ţádost o vydání územního rozhodnutí

2012 8. 4.- 15. 4.- 22. 4.- 29.4.- 6.5.- 13.5.- 20.5.- 27.5.- 3.6.- 10.6.- 17.6.14.4. 21.4. 28.4. 5.5. 12.5. 19.5. 26.5. 2.6. 9.6. 16.6. 23.6.

X

X

X X

X

X

X X X

Ohlášení stavby Výběr stavební firmy Zemní práce a základy Hrubá stavba Instalace střechy Skleněné výplně otvorů, oken a výloh

X X

X X X

X X

X

X X X X X X X

Rozvody elektroinstalace Instalace klimatizace Strop Pokládka dlaţby Montáţ vstupních dveří Úklidové práce Kolaudační řízení Zkušební provoz Slavnostní otevření

X

X X X

(zdroj: vlastní zpracování)

4.5 Řízení projektu Na řízení projektu se budou podílet tři osoby: projektant, stavební technik, manaţer projektu (investor).

4.5.1 Manaţer projektu (investor) Manaţer projektu (investor) bude řídit a kontrolovat „z povzdálí“ celý průběh projektu od začátku aţ do konce. Bude vyhlašovat a řídit průběh výběrových řízení, připravovat a uzavírat smlouvy s dodavateli projektu. Dále bude sledovat plnění harmonogramu, 51

X X X X X X

rozdělovat peněţní zdroje a kontrolovat plnění rozpočtu (sledování nákladů). Průběţně bude dostávat zprávy od projektanta a stavebního technika o průběhu projektu. Bude konzultovat problémy s projektantem, stavebním technikem a dávat návrh na případné změny.

4.5.2 Projektant Projektant zpracuje dokumentaci k územnímu řízení a projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení, dále zajistí projednání a odsouhlasení projektové dokumentace se stavebním úřadem a dotčenými účastníky územního řízení dle stavebního zákona a přípravu kolaudace. Projektant bude průběţně informovat manaţera projektu (investora) o průběhu.

4.5.3 Stavební technik Náplní práce stavebního technika bude kontrola kvality a technologických postupů stavebních prací včetně dodrţení ceny díla. Průběţně bude informovat manaţera projektu (investora) o průběhu stavebních prací.

4.6 Rozpočet projektu Náklady na projekt přístavby nového showroomu jsou stanoveny v následujících dvou tabulkách, první tabulka zobrazuje nákladové poloţky na přístavbu (stavební práce). Ceny v tabulce jsou uvedeny bez DPH, neboť v souvislosti s novelou zákona o DPH se u stavebních a montáţních prací neúčtuje DPH, bude se jednat o přenesení daňové povinnosti (§ 92e zákona č. 235/2004 Sb.). Jednotlivé ceny v obou tabulkách jsou sestaveny na základě ústních konzultací s odborníkem ze stavebního průmyslu. Druhá tabulka

zobrazuje

náklady

za

jednotlivé

fáze

projektu

a

celkovou

cenu

za zrealizování projektu. (zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridanehodnoty/preneseni-dan-povinnost-dph-stavebnictvi/1001635/62366/)

52

Tabulka 10: Náklady na přístavbu Název 001: Zemní práce (včetně přípravných) 002: Základy 006: Úpravy povrchu (podlahy) 009: Ostatní konstrukce a práce 711: Izolace proti vodě 713: Izolace tepelné 730: Ústřední vytápění (klimatizace) 763: SDK konstrukce 764: Konstrukce klempířské včetně střechy 766: Konstrukce truhlářské (okna, výlohy, dveře) 767: Knostrukce zámečnické 771: Podlahy z dlaţdic 21-M: Elektroinstalace 24-M: Montáţe vstupního zařízení Cena celkem

Kč 30 000 80 000 50 000 30 000 20 000 60 000 40 000 90 000 100 000 490 000 290 000 60 000 100 000 70 000 1 510 000

(zdroj: ústní konzultace s odborníkem ze stavebního průmyslu, vlastní zpracování) Tabulka 11: Rozpočet projektu Název činnosti 1. Fáze Odsouhlasení projektu společností Škoda Auto a. s. Uzavření smlouvy se společností Hyundai Motor Czech s. r. o. Výběr vhodného projektanta Zpracování projektové dokumentace Ţádost o vydání územního rozhodnutí Ohlášení stavby 2. Fáze Stavební práce 3. Fáze Kolaudační řízení Zkušební provoz Slavnostní otevření Celkem za realizaci projektu

Kč 61 200 0 0 0 60 000 1 000 200 1 510 000 1 510 000 300 300 0 0 1 571 500

(zdroj: ústní konzultace s odborníkem ze stavebního průmyslu, vlastní zpracování) Celková cena projektu je 1 571 500 Kč. Nejvyšší poloţku rozpočtu tvoří stavební práce.

53

4.7 Finanční a ekonomická část projektu 4.7.1 Financování projektu Investor předpokládal, ţe částku na zrealizování projektu bude financovat úvěrem od banky, projekt byl nejmenované bance předloţen. Banka projekt posoudila a rozhodla se úvěr neposkytnout. Kvůli nemoţnosti získání úvěru bude projekt financován prostřednictvím tichého společníka (§ 673 aţ 681 obchodního zákoníku). Investor vyhledá společníka, který by chtěl zhodnotit své volné finanční prostředky. Se společníkem uzavře smlouvu o tichém společenství. Tichý společník se v písemné smlouvě zavazuje vloţit do firmy určitý vklad (finanční prostředky, věc, nemovitost, apod.) a podnikatel (investor) se zavazuje vyplácet společníkovi podíl na zisku. Nutno zdůraznit, ţe společník se podílí nejen na zisku, ale i na ztrátě. Tiché společenství má výhodu oproti bankovnímu úvěru v tom, ţe úvěr se musí splácet bez ohledu na výsledky hospodaření firmy. (zdroj:http://www.podnikatel.cz/clanky/nedostali-jsteuver-alternativa-je-tichy-spolecnik/) Částku, kterou je potřeba získat, je 2 771 500 Kč. Tuto částku tvoří celková cena za realizaci přístavby 1 571 500 Kč, dále 600 000 Kč na nákup náhradních dílů a příslušenství a nakonec 600 000 Kč vybavení servisu.

4.7.2 Stanovení trţeb v prvním roce provozu projektu Trţby byly stanoveny na základě konzultací se zaměstnanci společnosti ABC spol. s. r. o. Prodej nových vozů – společnost ABC spol. s. r. o. plánuje prodat v prvním roce po zrealizování projektu 40–60 vozidel značky Hyundai, průměrná cena jednoho vozidla se pohybuje okolo 330 000 Kč. Předpokládaný prodej vozů Hyundai vychází z čísel prodaných vozů Škoda za rok 2011 ve společnosti ABC spol. s. r. o., kterých se prodalo celkem 225 kusů. U vozů značky Hyundai se v prvním roce nepředpokládá, nijak velká prodejnost nových vozů. Předpokládá se, ţe zákazníci se budou spíše s novou značkou seznamovat. Průměrná obchodní marţe u vozů Hyundai se pohybuje okolo 6 %. Servis – průměrný počet zakázek za jeden den na servisu se odhaduje na 3. Průměrná cena opravy za den se odhaduje na 7 000 Kč. V prvním roce se předpokládá spíše menší počet zakázek, který bude postupně narůstat. 54

Prodej náhradních dílů – průměrná cena vyskladněného materiálu ze skladu za den se odhaduje na 10 000 Kč. Jedná se o denní odhad trţeb za náhradní díly. Následující tabulka udává přehled vypočtených trţeb za jeden rok provozu. Tabulka 12: Tabulka vypočtených trţeb za jeden rok v provozu

Oddělení Prodej nových vozidel Servis Prodej náhradních dílů Celkem

Kč 13 200 000 3 000 000 2 400 000 18 600 000

(zdroj: vlastní zpracování)

4.7.3 Stanovení nákladů v prvním roce provozu projektu Důleţité je připomenout, ţe mzdové náklady se nijak nenavýší, na provoz není nutné přijímat ţádné nové zaměstnance. Firma ABC spol. s. r. o. musí naskladnit tři nové vozy do nového showroomu a další tři nové vozy, které budou slouţit pro předváděcí jízdy. Musí se také nakoupit vybavení pro dvě servisní místa včetně diagnostického zařízení. Dále se musí nakoupit náhradní díly na sklad a příslušenství. V prvním roce se předpokládá nárůst nákladů na spotřebu elektrické energie, kterou spotřebuje přístavba (osvětlení, klimatizace). Potřebné je také vytvoření kvalitních, dobře fungujících webových stránek, na kterých bude nová automobilová značka, prodávaná v Chrudimi, prezentována. Na webové stránky se doporučuje najmout kvalitního odborníka. Důleţité je, aby webové stránky byly přehledné a zobrazovaly se na předních místech v internetových vyhledávačích. Je nutné také nakoupit CI prvky (prospekty, stojany, reklamní bannery, atd.) počítá se s 50 % finanční spoluúčastí importéra. Dále je nutné investovat do kvalitní reklamy, která bude zaměřena hlavně na vůz Hyundai i30, který je ve své třídě velice populární a také je nejvíce prezentován automobilkou ve všech celorepublikových médiích. Firma sama pak ještě zaměří reklamu na vozy vyšší třídy, na kterých má vyšší marţe. Do nákladů se promítnou také odpisy za přístavbu a diagnostické zařízení. Nakonec je zapotřebí zaplatit některým zaměstnancům školení.

4.7.4 Promítnutí projektu v provozu do rozvahy a výsledovky Tabulky zobrazují tři skutečné roky (2009, 2010, 2011) firmy ABC spol. s. r. o. a jeden fiktivní (2012). Jednotlivé změny v rozvaze a výsledovce byly konzultovány se zaměstnanci ABC spol. s. r. o.

55

Tabulka 13: Aktiva 2009–2012 (v tisících Kč)

AKTIVA Označení A B 1 2

3

C 1 2

3

4

D

(v tis.) Kč za období

2009

2010

2011

2012

POHLEDÁVKY ZA UPSANÉ JMĚNÍ Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek 2.1. pozemky 2.2. budovy a stavby 2.3. samostatné movité věci a soubory 2.6. jiný dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 3.1. podíly v ovládaných a řízených osob. 3.2. podíly v účetních jednot. s podst. vliv. OBĚŢNÁ AKTIVA Zásoby 1.5. zboţí Dlouhodobé pohledávky 2.1. pohledávky z obchodních vztahů 2.2. pohledávky - ovládající a řídící osoba Krátkodobé pohledávky 3.1 pohledávky z obchodních vztahů 3.7. krátkodobé poskytnuté zálohy 3.9. jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek 3.1 peníze 3.2. účty v bankách Časové rozlišení D.1 náklady příštích období

0 0 0 0 3 609 3 009 2 551 4 038 0 0 0 0 3 506 2 906 2 448 3 935 144 144 144 144 2 506 2 211 1 902 3 228 857 551 402 563 0 0 0 0 103 103 103 103 -50 -50 -50 -50 153 153 153 153 16 953 16 043 15 282 19 119 8 734 9 130 8 354 10 754 8 734 9 130 8 354 10 754 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 048 2 694 2 826 2 476 2 397 2 193 1 948 1 798 108 108 201 201 543 393 677 477 5 171 4 219 4 102 5 889 1 590 1 466 1 481 2 051 3 581 2 753 2 621 3 838 2 728 1 703 2 769 1 375 2 728 1 703 2 769 1 375

A K T I V A CELKEM (A+B+C+D)

23 290 20 754 20 602 24 532

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování) Aktiva 2012:  hodnota pozemků v majetku společnosti zůstane stejná, nepředpokládá se nákup nového pozemku,  u budov a staveb se předpokládá sníţení hodnoty o odpisy (224 000 Kč), zároveň se zvýší hodnota zařazením přístavby do majetku firmy (1 571 500 Kč), v tomto roce dojde také u přístavby k částečnému odpisu (22 001 Kč),  u samostatných movitých věcí se předpokládá sníţení hodnoty vlivem odpisů (79 000 Kč), zároveň se zvýší nakoupením diagnostického zařízení (300 000 Kč), u kterého dojde k částečnému odpisu (60 000 Kč), 56

 u dlouhodobého finančního majetku se nepředpokládají ţádné změny, hodnota zůstane stejná jako v minulých letech,  u zásob se předpokládá zvýšení vlivem nakoupení náhradních dílů a příslušenství (600 000 Kč), dále nakoupením 6 nových vozů (2 100 000 Kč) a nakonec nakoupením přípravků potřebných do servisu (200 000 Kč). Celkem o 2 900 000 Kč. Dále se hodnota zásob sníţí o odprodané zásoby (500 000 Kč).  u krátkodobých pohledávek se předpokládá sníţení hodnoty, především u jiných pohledávek (půjčky zaměstnancům, předfakturace, obědy), dále sníţení u pohledávek plynoucích z obchodních vztahů, společnost si dala za úkol sniţovat krátkodobé pohledávky,  u krátkodobého finančního majetku se počítá s nárůstem vlivem vyšších trţeb,  náklady příštích období tvoří leasing, u kterého se předpokládá sníţení hodnoty.

57

Tabulka 14: Pasiva 2009–2012 (tisících Kč) PASIVA Označení (v tis.) Kč za období A VLASTNÍ KAPITÁL 1 Základní kapitál 1.1 základní kapitál 2 Kapitálové fondy 2.2. ostatní kapitálové fondy 3

4

5 B 1 2 3

4

C 1

2009 2010 2011 2012 4 823 4 298 4 856 6 251 5 060 5 060 5 060 5 060 5 060 5 060 5 060 5 060 1 811 1 811 1 811 1 811 1 811

1 811

1 811

1 811

Rezervní fondy, neděl. fond

506

506

506

506

3.1. zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření z minulých let 4.1. nerozdělený zisk z minulých let 4.2. neuhrazená ztráta z minulých let 4.3. výsledek hospodaření běţného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky 2.9. jiné závazky Krátkodobé závazky 3.1. závazky z obchodních vztahů

506

506

506

506

-2 513

-2 554

-3 079

-2 521

10 457 10 457 10 457 10 457 -12 970 -13 011 -13 536 -12 978 -41 -526 558 1 395 17 967 15 957 15 246 17 781 0 0 0 0 3 103 1 926 10 518 13 290 3 103 1 926 10 518 13 290 14 163 14 031 4 728 4 491 4 414

4 089

3 300

3 150

3.4. závazky ke společníkům

10

37

36

36

3.5. závazky k zaměstnancům 3.6. závazky ze soc. zabez. a zdrav. poj. 3.7. Stát - daňové závazky a dotace

543

554

494

467

288

308

294

279

-20

89

145

100

3.8. krátkodobé přijaté zálohy 199 199 194 194 3.10. dohadné účty pasivní 5 38 265 265 3.11. jiné závazky 8 724 8 716 0 0 Bankovní úvěry a výpomoci 700 0 0 4.3. krátkodobé finanční výpomoci 700 0 0 0 Časové rozlišení 500 500 500 500 1.2. výnosy příštích období 500 500 500 500 P A S I V A CELKEM (A + B + C) 23 290 20 754 20 602 24 532

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování) 58

Pasiva 2012:  předpokládá se nárůst vlastního kapitálu vlivem zvýšení výsledku hospodaření,  u základního kapitálu, kapitálových fondů a rezervního fondu se nepředpokládá ţádná změna,  do dlouhodobých závazků, se promítne vklad tichého společníka (2 771 500 Kč), 

u krátkodobých závazků se předpokládá, ţe dojde k zaplacení části závazků plynoucích z obchodních vztahů, dále se předpokládá, ţe dojde ke sníţení závazků vůči zaměstnancům, sníţení závazků ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, také se předpokládá sníţení závazků vůči státu, dále u závazků ke společníkům, u krátkodobých přijatých záloh a dohadných účtů pasivních se nepředpokládá ţádná změna,

 u časového rozlišení se nepředpokládá ţádná změna, hodnota zůstane stejná jako v minulých letech.

59

Tabulka 15: Výsledovka 2009-2012 (v tisících Kč) Název Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marzě Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky

Označení I. A. + A. II. A. II.1. B. B. 1. B. 2. + C. C. 1. C. 3. C. 4. D.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opr. poloţek v prov. oblasti a kompl. nákl. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Prodané cenné papíry a podíly Náklady z finančního majektu Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou oblast Výsledek hospodaření za běţnou oblast Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

2009 51 940 40 983 10 957 11 604 11 604 11 552 2 925 8 627 11 010 10 425 7 790 2 488 147 29

2010 51 196 40 017 11 179 10 593 10 593 10 715 2 507 8 207 11 057 10 722 7 948 2 652 122 24

2011 46 651 38 757 7 894 12 267 12 267 9 519 2 308 7 211 10 641 10 667 7 897 2 665 106 21

2012 54 251 45 811 8 440 13 100 13 100 9 824 2 473 7 351 11 716 10 670 7 900 2 670 100 18

E. E. III.

654 290

600 0

451 70

385 0

F.

138

0

67

0

G. G. IV. H. I. * J. K. L.

0 281 49 0 285 0 0 0

0 29 51 0 -312 0 0 0

0 1 640 269 0 877 0 0 0

0 1 600 300 0 1 943 0 0 0

0 0 0 7 277 0 -270 0 15 0 56 -56 -41 -41

0 0 0 10 231 0 -221 0 -533 7 0 7 -526 -526

0 0 0 0 253 0 -253 65 558 0 0 0 558 623

0 0 0 0 240 0 -240 308 1 395 0 0 0 1 395 1 703

M. M. X. N. N. XI. O. P. * Q. ** Q. XIII. R. * *** ****

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

60

Výsledovka 2012:  ve výsledovce se v roce 2012 předpokládá zvýšení trţeb za prodej zboţí (prodej nových automobilů 6 600 000 Kč, prodej náhradních dílů a příslušenství 1 000 000Kč) o 7 600 000 Kč oproti roku 2011, v důsledku uvedení projektu do provozu, zbytek trţeb projektu se promítne aţ v roce 2013,  vzrostou náklady na prodané zboţí o 7 054 000 Kč,  obchodní marţe naroste oproti roku 2011 cca o 6,9 %,  u výkonů se předpokládá nárůst v důsledku zvýšení trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb, konkrétně se jedná o nárůst servisních sluţeb (833 000 Kč), v roce 2012 se nepředpokládá velký počet přijatých zakázek, vyšší počet se očekává aţ v roce 2013,  u spotřeby materiálu a energie se předpokládá nárůst nákladů, do kterých se promítne nákup nářadí do servisu (100 000 Kč), nákup CI prvků (30 000 Kč) a spotřeba elektrické energie (35 000 Kč),  u nákladů na sluţby se předpokládá nárůst vlivem pořízení webových stránek (70 000 Kč), reklama (50 000 Kč) a školení zaměstnanců (20 000 Kč),  u mzdových nákladů se nepředpokládá s výraznou změnou, počítá se s podobným vývojem jako v minulých letech,  u nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se předpokládá podobný vývoj jako v předchozím roce,  u sociálních nákladů se předpokládá podobný vývoj jako v roce 2011,  předpokládá se zaplacení části daní a poplatků,  odpisy se v roce 2012 předpokládají u staveb (246 000 Kč), u samostatných movitých věcí (139 000 Kč),  u ostatních provozních výnosů (smluvní pokuty, úroky z prodlení, výnosy z postoupených a odepsaných pohledávek) se předpokládá podobný vývoj jako v roce 2011,  u ostatních provozních nákladů, které zahrnují především inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti, se předpokládá mírné zvýšení oproti roku 2011,  provozní výsledek hospodaření vzroste o 1 066 000 Kč oproti roku 2011 vlivem rozšíření činnosti firmy a především vlivem lepších obchodních marţí u nových vozů Hyundai,

61

 u ostatních finančních nákladů (kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku, bankovní výlohy) se předpokládá podobný vývoj jako v letech minulých, dojde k nepatrnému sníţení,  u finančního výsledku hospodaření se také předpokládá podobný vývoj jako v roce 2011, počítá se tedy se zápornou hodnotou,  výsledek hospodaření za účetní období vzroste oproti roku 2011 o 837 000 Kč. Výkaz cash flow 2012: Tabulka 16: Výkaz cash flow za rok 2010-2012 (v tisících Kč)

Označení P 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 A 11 12 13 14 B 15 16 17 18 C D E

V tis. Kč za období Stav peněţních prostředků na začátku úč. období Hospod. výsledek za účet. období Účetní odpisy hmot. a nehmot. majetku Změna stavu rezerv Změna stavu čas. rozlišení a dohadných účtů Změna stavu zásob Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodob.závazků (bez KÚ a fin.výpomocí) Zvýšení krátkodobých úvěrů a finančních výpomocí Sníţení krátkodobých úvěrů a finančních výpomocí Změna stavu krátkodobého finančního majetku Čistý peněţní tok z běţné a mimořádné činnosti Nabytí hmot. a nehmot. invest. majetku Nabytí finančních investic Výnosy z prodeje hmot. a nehmot. inv. majektu Výnosy z prodeje finančních investic Čistý peněţní tok z investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých závazků Zvýšení středně a dlouhodobých úvěrů Sníţení středně a dlouhodobých úvěrů Změna stavu vlastního jmění z vybraných operací Čistý peněţní tok z finanční činnosti Čistý peněţní tok Hotovost na konci roku

2010 5 171 -526 600 0 1 026 -396 354 -132 0 0 0 926 0 0 0 0 0 -1 178 0 700 0 -1 878 -952 4 219

2011 4 219 558 451 0 -1 068 776 -132 -9 241 0 0 0 -8 656 -54 0 0 0 -54 8 592 0 0 0 8 592 -118 4 101

2012 4 101 1 395 385 0 1 395 -2 400 350 -299 0 0 0 826 -1 811 0 0 0 -1 811 2 772 0 0 0 2 772 1 787 5 888

(zdroj: ABC spol. s. r. o., vlastní zpracování)

4.7.5 Daňové odpisy Následující dvě tabulky zobrazují daňové odpisy přístavby a diagnostického zařízení v prvních dvou letech uţívání. Přístavba i diagnostické zařízení budou zařazeny do majetku společnosti v roce 2012. První tabulka zobrazuje rovnoměrné odpisy přístavby, 62

která spadá do 5 odpisové skupiny a její vstupní cena je 1 571 500 Kč. Druhá tabulka zobrazuje rovnoměrné odpisy diagnostického zařízení, které spadá do 1 odpisové skupiny a jeho vstupní cena je 300 000 Kč. Tabulka 17: Odpisy přístavby v prvních dvou letech Rok Vstupní cena 1 1 571 500 2 1 571 500

Odpis Oprávky ZC 22 001 22 001 1 549 499 53 431 75 432 1 496 068

(zdroj: http://odpisy-majetku.mcsoftware.cz/index.php, vlastní zpracování) Tabulka 18: Odpisy diagnostického zařízení v prvních dvou letech Rok 1 2

Vstupní cena Odpis Oprávky ZC 300 000 60 000 60 000 240 000 300 000 120 000 180 000 120 000

(zdroj: http://odpisy-majetku.mcsoftware.cz/index.php, vlastní zpracování)

4.8 Rizika projektu Tato kapitola se zabývá moţnými riziky, která by mohla projekt negativně ovlivnit.

4.8.1 Špatně zpracovaná projektová dokumentace Toto riziko se můţe eliminovat tím, ţe se pečlivě prověří reference projektanta. Zjistí se, zda předešlí zákazníci byly s projektantem spokojeni. Dalším důleţitým krokem je zkontrolovat zda má projektant sjednané pojištění. Je dobré si před podpisem smlouvy nechat předloţit platnou pojistnou smlouvu. Dále se doporučuje si s projektantem sjednat pravidelné konzultace v průběhu vypracovávání projektové dokumentace a případné připomínky nebo závěry na konzultacích se doporučují stvrdit písemnou smlouvou.

4.8.2 Nedodrţení harmonogramu Všechny jednotlivé stavební práce se musí průběţně kontrolovat, aby se mohl porovnat plán se skutečností. V případě zjištění, ţe stavební práce „pokulhávají“ za plánem, se ihned musí udělat opatření, která zajistí, aby nedošlo k překročení termínu dokončení.

63

4.8.3 Špatně odvedené stavební práce Důleţité je kontrolovat kvalitu provedených stavebních prací. Nekvalitně odvedené stavební práce mohou výrazně narušit celý projekt. Toto riziko se eliminuje najmutím stavebního technika, který bude mít za úkol kontrolovat kvalitu stavebních prací.

4.8.4 Překročení rozpočtu Je nutné průběţně kontrolovat náklady projektu, zvláště u nejnákladnějších poloţek projektu, aby nedošlo k překročení předpokládaného rozpočtu. Při tvorbě rozpočtu by se měl stanovit plán, jak se bude postupovat při zjištění, v průběhu projektu, ţe náklady na projekt jsou větší, neţ se předpokládalo.

4.9 Udrţitelnost projektu Po dokončení projektu a následného uvedení do provozu je nutné ze strany investora učinit opatření jednak k zajištění návratnosti investice tichému společníkovi a jednak k udrţitelnosti projektu. Vzhledem ke kaţdoročním narůstajícím číslům prodaných nových vozů Hyundai v České republice, lze očekávat dlouhou udrţitelnost zamýšleného projektu. Ze začátku je nutné projektu zajistit kvalitní reklamu, aby se lidé o novém showroomu dozvěděli. První propagace bude uskutečněna ještě před slavnostním otevřením showroomu, v podobě rozdávání letáčků a zajištění reklamy v rozhlasovém vysílání a místním novinovém tisku. Dále bude nutné projekt propagovat i po uvedení do provozu, aby společnost ABC spol. s. r. o. získala a následně si i udrţela nové zákazníky. To lze provést, jak jiţ bylo zmíněno výše prostřednictvím reklamy v rozhlasovém vysílání a prostřednictvím reklamy v tisku, dále také prostřednictvím reklamy na billboardech, pomocí propagačního materiálu a za pomocí internetové reklamy, jak na nově vytvořených internetových stránkách projektu, tak i na stránkách města Chrudim. V areálu firmy je nainstalován bezpečnostní kamerový systém, po večerech hlídá celý areál bezpečnostní hlídač, riziko krádeţe, nebo poškození majetku firmy bude tedy dostatečně eliminováno. K udrţitelnosti projektu přispějí také kvalitně informovaní zaměstnanci a poctivě odváděná práce. 64

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo připravit podklady pro získání úvěru na realizaci projektu výstavby nového showroomu na prodej automobilů. V teoretické části práce jsem popsal základní termíny, které se týkají projektového řízení. V praktické části byl zpracován projekt přístavby nového showroomu na prodej automobilů. V praktické části nejprve popisuji firmu, pro kterou byl projekt zpracován. Dále jsem popsal jednotlivé dílčí činnosti projektu a následně na základě délky trvání jednotlivých činností vytvořil harmonogram projektu. Poté jsem zpracoval rozpočet projektu, finanční a ekonomickou část a nakonec rizika projektu. Investorovi se realizace projektu doporučuje, nejedná se o nijak rozsáhlý projekt z hlediska sloţitosti, projekt je realizovatelný a přispěje k rozvoji firmy. Rozpočet projektu přístavby se odhaduje na 1 571 500 Kč, realizace projektu zabere dva a půl měsíce. Realizace projektu je naplánována od 1. 4. 2012 do 20. 6. 2012. Aby byl projekt schopen provozu, musí se ještě do začátku nakoupit náhradní díly a příslušenství za 600 000 Kč a vybavení dvou servisních míst také za 600 000 Kč, jedná se tedy celkem o částku 2 771 500 Kč, na úvěr od banky společnost nedosáhla, tato částka tedy bude získána prostřednictvím vkladu tichého společníka do společnosti. Z výpočtů ve finanční části projektu je patrné, ţe projekt je realizovatelný a je ziskový, z tabulek rozvahy a výsledovky vidíme, jak projekt ovlivní jednotlivé poloţky v těchto tabulkách.

65

Seznam pouţité literatury [1]

FIALA, Petr. Projektové řízení: modely, metody, řízení. Praha: Professional Publishing, 2004, 276 s. ISBN 80-864-1924-X.

[2]

FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

[3]

NĚMEC, Vladimír. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002, 182 s. ISBN 80-247-0392-0.

[4]

ROSENAU, Milton D. Řízení projektů. Vyd. 3. Brno: Computer Press, a. s., 2007, 344 s. Business books. ISBN 978-80-251-1506-0 (BROţ.).

[5]

SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006, 353 s. ISBN 80-247-1501-5.

[6]

TAYLOR, James. Začínáme řídit projekty. Brno: Computer Press, 2007, 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0 (BROţ.).

Seznam internetových zdrojů [1]

Informace k reţimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 16.12.2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-zpridane-hodnoty/preneseni-dan-povinnost-dph-stavebnictvi/1001635/62366/

[2]

Stavební zákon - Část III. - Hlava III. - Díl 5. - Územní řízení. Businesscenter.cz [online]. [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast3h3d5.aspx

[3]

Stavební zákon - Část IV. - Hlava I. - Díl 1. - Povolení a ohlášení. Businesscenter.cz [online]. [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast4h1d1.aspx

[4]

Stavební zákon - Část II. - Oddíl 7 - Uţívání staveb. Businesscenter.cz [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni-197650/cast2o7.aspx#par82

66

[5]

Co obnáší proces územního rozhodování?. MGR. ING. JAN DANIHELKA. Elaw.cz: právní portál [online]. 17. 03. 2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.elaw.cz/cs/ostatni/191-co-obnasi-proces-uzemnihorozhodovani.html

[6]

Ohlášení jednoduchých staveb. Epis.cz: EPIS Ekonomicko Právní Informační Systém [online]. 22.4.2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.epis.cz/ohlaseni-jednoduchych-staveb

[7]

Modely Hyundai 2012: Nabízené modely. Hyundai.cz [online]. [cit. 2012-0304]. Dostupné z: http://www.hyundai.cz/nabizene-modely/

[8]

Odpisy majetku: Kalkulátor odpisů majetku. Odpisy-majetku.mcsoftware.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://odpisy-majetku.mcsoftware.cz/index.php?kat=kalkulacka

[9]

Nedostali jste od banky úvěr? Alternativou je tichý společník. Podnikatel.cz [online]. 11. 3. 2010 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/nedostali-jste-uver-alternativa-je-tichyspolecnik/

[10]

PIECHOWICZ, Kateřina. V automobilce Hyundai začala stávka. [online]. Mladá fronta, 2. prosince 2009 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.sedmicka.cz/frydek-mistek/clanek/v-automobilce-hyundai-zacalastavka-89232

[11]

RNDR. ZDENKO STANÍČEK. Řízení projektů: I. díl Podstata řízení projektů[online]. 2002, č. 12 [cit. 2012-02-23]. ISSN 1802-615X. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/rizeni-projektu.htm

[12]

Prodej nových aut v roce 2011: Škoda přes 30 % AKTUALIZOVÁNO. Vybermiauto.cz [online]. Economia, 7.1.2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.vybermiauto.cz/autodata/novinky/prodej-novych-aut-v-roce-2011skoda-pres-30-procent-aktualizovano

67

Ostatní zdroje [1]

Konzultace s panem Ing. Vlastimilem Kurkem (konzultace s odborníkem z praxe – stavební práce)

[2]

Konzultace s panem Ing. Zdeňkem Strouhalem (konzultace s odborníkem ze stavebního průmyslu – rozpočet přístavby)

68

Seznam obrázků Obrázek 1: Trojimperativ Obrázek 2: Jednotlivé vozy Hyundai Obrázek 3: Výrobní závod Hyundai v Nošovicích Obrázek 4: Graf prodeje nových vozů Škoda ve společnosti ABC spol. s. r. o. za rok 2008–2011

Seznam tabulek Tabulka 1: Odbornosti potřebné pro úspěšného manaţera Tabulka 2: Přehled zaměstnanců Tabulka 3: Přehled prodeje nových vozů za rok 2008 Tabulka 4: Přehled prodeje nových vozů za rok 2009 Tabulka 5: Přehled prodeje nových vozů za rok 2010 Tabulka 6: Přehled prodeje nových vozů za rok 2011 Tabulka 7: Cenové nabídky stavebních firem Tabulka 8: Časová analýza projektu Tabulka 9: Přehledné zobrazení harmonogramu projektu Tabulka 10: Náklady na přístavbu Tabulka 11: Rozpočet projektu Tabulka 12: Tabulka vypočtených trţeb za jeden rok v provozu Tabulka 13: Aktiva 2009–2012 (v tisících Kč) Tabulka 14: Pasiva 2009–2012 (tisících Kč) Tabulka 15: Výsledovka 2009-2012 (v tisících Kč) 69

Tabulka 16: Výkaz cash flow za rok 2010-2012 (v tisících Kč) Tabulka 17: Odpisy přístavby v prvních dvou letech Tabulka 18: Odpisy diagnostického zařízení v prvních dvou letech

70

Seznam příloh Příloha 1 – Ţádost o územní rozhodnutí Adresa příslušného úřadu Úřad:........................................................... .. Ulice:.......................................................... PSČ, obec:..................................................

V…………………dne……..…....…….

Věc:

ŢÁDOST O VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ o umístění stavby nebo zařízení o změně stavby a o změně vlivu stavby na vyuţití území

podle ustanovení § 86 ve spojení s § 79 a 81 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 3 a 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

ČÁST A. I.

Ţadatel fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu (popř. jiná adresa pro doručování) fyzická osoba podnikající – podání souvisí s její podnikatelskou činností jméno, příjmení, druh podnikání, identifikační číslo, adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci (popř. jiná adresa pro doručování) právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj, adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování), osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby

............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 71

Ţádá-li o vydání rozhodnutí více ţadatelů, jsou údaje obsaţené v bodě I. připojené v samostatné příloze: ano ne Ţadatel jedná: samostatně je zastoupen: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. II. Místo stavby / změny stavby Navrţené pozemky k umístění stavby: katastrální území

obec

parcelní č. druh pozemku podle katastru nemovitostí

výměra

Navrhuje-li se změna stavby, ţadatel uvede její identifikaci podle katastru nemovitostí. Navrhuje-li se stavba / změna stavby na více pozemcích / stavbách, ţadatel připojuje údaje obsaţené v bodě II. v samostatné příloze: ano ne III. Účastníci, kteří mají vlastnická práva k pozemkům pro umístění stavby / změny stavby Pozemek parc. č.: ……………….......,

katastrální území…………………………

Stavba - identifikace podle katastru nemovitostí: ……....…………………………. Vlastník:

fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu (popř. jiná adresa pro doručování) fyzická osoba podnikající – podání souvisí s její podnikatelskou

činností jméno, příjmení, druh podnikání, identifikační číslo, adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci (popř. jiná adresa pro doručování) právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj,adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování), osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. 72

Vlastník jedná:

samostatně

je zastoupen

Pozemek je ve vlastnictví:

ţadatele

jiného vlastníka

Stavba je ve vlastnictví:

ţadatele

jiného vlastníka

Navrhuje-li se stavba / její změna na více pozemcích, ţadatelé připojují údaje obsaţené v bodě III. v samostatné příloze: ano ne IV. Účastníci, kteří mají jiná věcná práva k pozemkům pro umístění stavby / změny stavby Pozemek parc. č.: ……………….……......,

katastrální území: ………………….

Stavba – identifikace podle katastru nemovitostí: ……..............................…………. Druh práva: (např. věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Oprávněný: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Navrhuje-li se stavba / změna stavby na více pozemcích, u nichţ jsou jiná věcná práva, ţadatelé připojují údaje obsaţené v bodě IV. v samostatné příloze: ano ne V.

Údaje o současném stavu vyuţívání dotčených pozemků a stavbách na nich

............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. VI. Základní údaje o stavbě / změně stavby Druh zamýšlené stavby / její změně:................................................................................... Půdorysná velikost, výška stavby / její změně:................................................................... Účel (kapacita) stavby / její změně:.................................................................................... VII. Posouzení vlivu stavby / její změny na ţivotní prostředí podle zvláštního právního předpisu stavba / změna stavby nevyţaduje posouzení jejích vlivů na ţivotní prostředí: nevztahuje se na ni zákon č. 100/2001 Sb. ani § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. vyjádření příslušného úřadu, kterým se konstatuje, ţe stavba / její změna nepodléhá posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. stanovisko orgánu ochrany přírody, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti 73

závěr zjišťovacího řízení, kterým se stanoví, ţe stavba / její změna nemůţe mít významný vliv na ţivotní prostředí stavba / změna stavby vyţaduje posouzení jejích vlivů na ţivotní prostředí: stavba / změna stavby byla posouzena před podáním ţádosti o vydání rozhodnutí – ţadatel doloţí stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní prostředí stavba / změna stavby bude posouzena souběţně s územním řízením – ţadatel předloţí současně posudek a dokumentaci vlivu záměru na ţivotní prostředí

VIII. Seznam dalších účastníků řízení (neuvedených v bodě I. a III.) Jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Je-li počet dalších účastníků větší, ţadatel připojuje údaje obsaţené v bodě VIII. v samostatné příloze: ano

ne

…………………………………………… podpis ţadatele nebo jeho zástupce

74

ČÁST B. Přílohy k ţádosti: 1. Doklad prokazující vlastnické právo ţadatele nebo doklad o právu zaloţeném smlouvou provést stavbu / změnu stavby nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí. 2. Souhlas vlastníka pozemku / stavby (v případě, ţe je odlišný od ţadatele), na němţ má být stavba umístěna nebo provedena změna, daný na podkladě dokumentace stavby, obsahující identifikaci pozemku / stavby a záměru ţadatele, doloţený jeho ověřeným podpisem s připojeným situačním výkresem, popřípadě dohoda o parcelaci, jejíţ přílohou je situační výkres. 3. Plná moc v případě zastupování, není-li udělena plná moc pro více řízení, popř. plná moc do protokolu. 4. Kopie katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, poţadovaného umístění stavby / změny stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. 5. U liniových staveb delších neţ 1 000 m a u staveb zvlášť rozsáhlých se doklad uvedený v bodě 4. doplní zákresem stavby na mapovém podkladě v měřítku 1:10 000 aţ 1:50 000. 6. Dokumentace stavby podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb. 7. Stanovisko nebo vyjádření dotčeného orgánu nebo příslušného úřadu nebo závěr zjišťovacího řízení, ţe stavba / změna stavby nevyţaduje posouzení jejích vlivů na ţivotní prostředí 8. Stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní prostředí, bylo-li vydáno. 9. Posudek a dokumentace vlivů záměru na ţivotní prostředí, bude-li posouzení probíhat v rámci územního řízení. 10. Závazná stanoviska dotčených orgánů, popř. jejich rozhodnutí opatřená doloţkou právní moci, která ţadatel připojuje k ţádosti v případě, ţe byla vydána: samostatně

jsou připojeny v dokladové části dokumentace,

s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, a to na úseku: ochrany přírody a krajiny………….…………...…………………………………………… ochrany vod …………………………………………………….………………………… ochrany ovzduší………………………………………………….…..……………………… ochrany zemědělského půdního fondu ……………...………………………………….….. ochrany lesa………………………...………………………………..……………………… ochrany loţisek nerostných surovin……………...……………...………………………….. odpadového hospodářství ………………………………...…….…..……………………… ochrany veřejného zdraví ……………………………...…………...……………………… veterinární péče………………………,,,,,,,…………..………………..…………………… památkové péče…………………………………...…………………………………………

75

dopravy na pozemních komunikacích …………………………..………………………….. dopravy dráţní………………………………………………………….…………………… dopravy letecká………..…………………...……………………………………………….. dopravy vodní…………………………………………...…………………………………... energetiky……………………………………………...…………………………….……… vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření …………………….………………...……. elektronických komunikací …………….…………………………...……………………… obrany státu…………………………………...……………………………..……………… bezpečnosti státu………………………………...…………………………..……………… civilní ochrany…………………………………...…………………………..……………… poţární ochrany………………………………………...………..…………..……………… bezpečnosti práce..………………………….………………….…………………………… další, není-li uvedeno výše…………………………..………………………………………

11. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k moţnosti a způsobu napojení stavby, vyznačená na situačním výkrese, které ţadatel připojuje k ţádosti: samostatně

jsou připojeny v dokladové části dokumentace,

s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání, a to na úseku: elektřiny ...……………………….…………………………………………… plynu……...……………………………..…………………………………… vody………………………………………………….……………………………………… kanalizace…………………………………...……….……………………………………… rozvodu tepla…………………………...…………………………………………………… elektronických komunikací ..…………………...…………………………..……………… dopravy ……………………………………...……………………………………………… ostatní………………………………………………………………………………………..

12. Vyjádření účastníků řízení vč. obce, pokud byla získána před zahájením řízení, příp. sdělení, ţe byli vyrozuměni o podání ţádosti. 13. Samostatné přílohy s uvedením údajů: ţadatelů (bod I. ţádosti) pozemků a staveb (bod II. ţádosti) vlastnických a jiných práv (bod III. a IV. ţádosti) dalších účastníků řízení (bod VIII. ţádosti)

76

Příloha č. 2 – Ohlášení stavby Adresa příslušného úřadu Úřad:........................................................... Ulice:…...................................................... PSČ, obec:..................................................

V ………………dne……..…....…………

Věc: OHLÁŠENÍ STAVBY nové stavby nástavby přístavby stavební úpravy změny stavby před dokončením

ČÁST A. I.

Stavebník

fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu (popřípadě téţ adresa pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu) fyzická osoba podnikající – záměr souvisí s její podnikatelskou činností jméno, příjmení, datum narození, IČ bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu (popřípadě téţ adresa pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu) právnická osoba název nebo obchodní firma, IČ bylo-li přiděleno, adresa sídla (popřípadě téţ adresa pro doručování, není-li shodná s adresou sídla ), osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. Ohlašuje-li stavbu více osob, připojují se údaje obsaţené v tomto bodě v samostatné příloze: ano

ne

77

II. Stavebník jedná samostatně je zastoupen: jméno, příjmení/ název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu/adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování, není-li shodná): ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. III. Označení a účel stavby Označení a účel stavby………………………………………………………………….. Rozsah stavby : zastavěná plocha ………………………...…..…………………………….……………. počet nadzemních a podzemních podlaţí………...……………………………….…… hloubka podzemního podlaţí/ podzemní stavby…….………………………………… výška stavby…………………………………………………...………………………… IV. Místo stavby a pozemky dotčené ohlašovanou stavbou obec

katastrální území

parcelní č. druh pozemku podle katastru nemovitostí

výměra

Jedná-li se o více pozemků, připojují se údaje obsaţené v tomto bodě v samostatné

příloze: ano

ne

78

V. Sousední pozemky a stavby na nich katastrální území

obec

parcelní č.

druh stavby na pozemku

Jedná-li se o více pozemků, připojují se údaje obsaţené v tomto bodě v samostatné

příloze: ano

ne

VI. Údaje o způsobu provádění stavby dodavatelsky - název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět (pokud je znám), IČ bylo-li přiděleno …………………………………………..……………………………………………… ……………………………………………………..…………………………………… svépomocí - jméno a příjmení - stavbyvedoucího spolu s uvedením čísla, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných osob - osoby vykonávající stavební dozor s uvedením dosaţeného vzdělání a praxe ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. předpokládaný termín zahájení stavby ........................................................................................................ dokončení stavby...................................................................................................... Jedná se o stavbu trvalou dočasnou

na dobu……………….……………............................... 79

K provedení stavby má být pouţit sousední pozemek (stavba)

ano

ne

s vlastníkem této nemovitosti dohoda uzavřena

ano

ne

V kladném případě uvést rozsah záboru…………………………………………………………………………….. dobu záboru………………………………………………………………………………. druh prací …………………………………………………………………………………

………………………………….. podpis

80

ČÁST B. Přílohy k ohlášení : 1.

doklad prokazující právo k pozemku nebo ke stavbě, pokud není ověřitelné v katastru nemovitostí

2.

plná moc v případě zastupování stavebníka

3.

seznam a adresy vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich

4.

doklad o informování vlastníků sousedních podzemků u staveb ohlašovaných podle § 104 odst. 1 stavebního zákona Tímto dokladem stavebník prokazuje, že informoval uvedené osoby o svém záměru; z dokladu musí být zřejmé datum poskytnutí této informace. Pokud nedojde k osobnímu jednání, je dokladem o informování dopis zaslaný doporučeně na dodejku v souladu se zákonem o poštovních službách.

5.

u staveb prováděných svépomocí podle okolností písemné prohlášení stavbyvedoucího, ţe bude řídit provádění stavby nebo prohlášení odborně způsobilé osoby, ţe bude vykonávat stavební dozor (není-li stavebník pro takovou činnost sám odborně způsobilý)

6.

doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor

7.

projektová dokumentace

8.

územně plánovací informace u staveb uvedených v bodě 4, pokud ji vydal jiný orgán neţ stavební úřad, kterému se podává ohlášení

9.

územní souhlas, popřípadě územní rozhodnutí ( pokud je pro daný případ stavebním zákonem vyžadován a vydal jej jiný orgán než stavební úřad, kterému je stavba ohlašována)

10.

závazná stanoviska dotčených orgánů vyţadovaná zvláštním právním předpisem, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny: samostatně

jsou připojena v dokladové části dokumentace,

s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, a to na úseku: ochrany přírody a krajiny…………………………………………………………………. ochrany vod ………….……………………………………………………........................ ochrany ovzduší…………………………………………..………………………………. ochrany zemědělského půdního fondu ………………………………………………….. ochrany lesa…………………………………………..……………………………........... ochrany loţisek nerostných surovin ……………………………………………………...

81

odpadového hospodářství ………………………………………………………………... prevence závaţných havárií………………….………………………………………..….. veřejného zdraví………………………………………………………………………….. lázní a zřídel………………..………………………………………………………..……. veterinární péče …………………………………………………………………………... památkové péče…………………………………………………………………………... dopravy na pozemních komunikacích ……………………………...……………………. dopravy dráţní…………………………………………………………………………….. dopravy letecké……………………………………………………………………………. dopravy vodní …………………………………………………………………………..… energetiky…………………………………………………………………………............. jaderné bezpečnosti a ochrany před ionizujícím zářením……………………………........ elektronických komunikací……………………………………………………………...... obrany státu…………………………………………………………………………........ bezpečnosti státu………………………………………………………………………..... civilní ochrany…………………………………………………………………..….......... poţární ochrany………………………………………………………………………….. jiné……………………………………………………………………………..…............

11. stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou se stavba bude napojovat, k moţnosti a způsobu napojení (vyznačená například na situačním výkrese), pokud nebyla opatřena při územním řízení nebo při vydání územního souhlasu: samostatně

jsou připojena v dokladové části dokumentace

s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání, a to na úseku: elektrické energie………………………………………………………………………. plynu…………………………………………………………………………………… vody……………………………………………………………………………………. rozvodu tepla…………………………………………………………………………… kanalizace……………………………………………………………………………… elektronických komunikací……………………………………………………………… dopravy………………………………………………………………………………….. ostatní……………………………………………………………………………………

82