VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Penzijní připojištění jako alternativní způsob spoření na stáří

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Penzijní připojištění jako alternativní způsob spoření na stáří Bakalářská práce

Autor: Jana Stejskalová Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce zpracovává problematiku penzijního připojištění. V teoretické části se zabývá základními důvody důchodové reformy, důchodovým systémem v České republice před a po změnách, které přinesla důchodová reforma, a celkovým zmapováním penzijního připojištění a jeho významu. Praktická část obsahuje anketu, pomocí které zjišťuji, jak si občané v místě mého bydliště v rámci penzijního připojištění spoří na důchod. Na základě vyhodnocení ankety je pak doporučena optimální výše příspěvků účastníka penzijního připojištění u modelových příkladů různých věkových skupin.

Klíčová slova Důchodový systém, důchodová reforma, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, doživotní penze

Annotation Die

vorliegende

Bachelorarbeit

befasst

sich

mit

der

Problematik

der Rentenzusatzversicherung. Im theoretischen Teil gehe ich auf die Hauptgründe der Rentenreform, das Rentensystem in der Tschechischen Republik vor und nach den

Änderungen,

die

die

Rentenreform

mit

sich

gebracht

hat,

und die Gesamtdarstellung der Rentenzusatzversicherung und ihrer Bedeutung ein. Der praktische Teil enthält eine Umfrage, bei welcher ich festgestellt habe, wie die Bürger an meinem Wohnort im Rahmen der Rentenzusatzversicherung für die Rente sparen. Durch die Auswertung dieser Ankette ist die optimale Beitragshöhe der

Teilnehmer

der

Rentenzusatzversicherung

anhand

der

Modellbeispiele

verschiedener Altersgruppen empfohlen.

Schlüsselwörter Rentensystem, Rentenreform, Rentenzusatzversicherung, zusätzliches Sparen für Rente, lebenslange Rente

Tímto bych chtěla poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní ing. Lence Lízalové, Ph.D. za její odborné vedení práce včetně přínosných rad a připomínek. Ráda bych poděkovala také své rodině za její trpělivost a všestrannou podporu po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 23. dubna 2013 ...................................................... Podpis

OBSAH Úvod ................................................................................................................................. 8 Teoretická část .............................................................................................................. 10 1

Důchodová reforma .............................................................................................. 10 1.1

2

3

4

Důvod důchodové reformy ............................................................................. 11

1.1.1

Porodnost ................................................................................................ 11

1.1.2

Počet ekonomicky aktivních obyvatel .................................................... 12

1.1.3

Prognóza Českého statistického ústavu .................................................. 14

Důchodový systém................................................................................................. 15 2.1

Základní důchodové pojištění......................................................................... 15

2.2

Penzijní připojištění ........................................................................................ 16

2.3

Negativa důchodového systému ..................................................................... 17

Důchodový systém od 1. ledna 2013 .................................................................... 19 3.1

Základní změny v I. pilíři ............................................................................... 20

3.2

Zavedení II. pilíře – důchodové spoření ......................................................... 20

3.3

III. pilíř – penzijní připojištění........................................................................ 22

III. pilíř důchodového systému ............................................................................ 23 4.1

Penzijní připojištění ........................................................................................ 23

4.1.1

Účastník penzijního připojištění ............................................................. 24

4.1.2

Příspěvky účastníka ................................................................................ 24

4.1.3

Státní příspěvek a daňové výhody .......................................................... 25

4.1.4

Penze....................................................................................................... 26

4.1.5

Dávky z penzijního připojištění.............................................................. 26

4.1.6

Základní ukazatele penzijního připojištění ............................................. 27

4.1.7

Vznik penzijních fondů........................................................................... 27

4.1.8

Vývoj penzijních fondů .......................................................................... 28

4.1.9

Hospodaření transformovaného penzijního fondu.................................. 29

4.1.10

Základní ukazatele penzijních fondů ...................................................... 30

4.2

Doplňkové penzijní spoření ............................................................................ 31

4.2.1

Nároky z doplňkového penzijního spoření ............................................. 31

4.2.2

Účastnický fond ...................................................................................... 32

4.2.3

Předdůchod ............................................................................................. 33

Praktická část................................................................................................................ 34

5

6

Spoření na stáří formou penzijního připojištění................................................ 34 5.1

Předvýzkum .................................................................................................... 34

5.2

Dotazníkové šetření ........................................................................................ 35

5.3

Struktura respondentů ..................................................................................... 35

5.4

Prezentace výsledků........................................................................................ 36

5.5

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření ......................................................... 55

Modelový příklad.................................................................................................. 59 6.1

Základní parametry ......................................................................................... 59

6.2

Výpočet naspořené částky a doživotní renty .................................................. 59

6.3

Shrnutí výsledků modelového příkladu .......................................................... 63

Závěr .............................................................................................................................. 65 Použité zdroje................................................................................................................ 67 Literatura..................................................................................................................... 67 Ostatní zdroje.............................................................................................................. 67 Internetové zdroje ....................................................................................................... 68 Seznam grafů................................................................................................................. 70 Seznam obrázků............................................................................................................ 70 Seznam tabulek ............................................................................................................. 71 Seznam příloh................................................................................................................ 71

Úvod Jaký důchod nás čeká? Bude výše státního důchodu natolik vysoká, aby nám zajistila důstojně prožité stáří? Odchod do důchodu se dotkne téměř každého z nás, někoho dříve, jiného později. Jak budeme finančně zajištěni ve stáří, bychom však měli řešit co nejdříve. V jaké výši náš důchod bude, samozřejmě nevíme, ale pro inspiraci můžeme vycházet například z průměrného starobního důchodu, který začátkem roku 2012 byl ve výši 10 740 Kč, což není v současné době ani polovina průměrné mzdy. V samém začátku teoretické části bakalářské práce popíšu základní důvody, proč byly nutné změny původního důchodového systému, jeho základní negativa a k jakým změnám došlo v rámci důchodové reformy. Tímto krokem chci případnému čtenáři vysvětlit nutnost zapojení vlastních úspor naspořených během ekonomicky aktivního života jako dalšího zdroje pro zajištění ve stáří. Jedná se o zásadní změnu pohledu české společnosti na zajištění v důchodovém věku, tzn. část odpovědnosti finančního zajištění se přesouvá ze státu na každého z nás. Od roku 1994 je součástí důchodového systému dobrovolné penzijní připojištění, jehož smyslem bylo již před téměř 20 lety připravit půdu pro to, aby v budoucnu občané pouze na stát nespoléhali. Dvanáct let jsem pracovala v bankovnictví na pozici bankovního poradce a penzijní připojištění bylo jedním z produktů, se kterým jsem se téměř denně setkávala. Klientům jsem vysvětlovala základy spoření, možnosti výplaty, uzavírala s nimi smlouvy o penzijním připojištění, prováděla případné změny, žádala o dávku z penzijního připojištění apod. Samozřejmě i já jsem účastníkem penzijního připojištění, zajímám se o veškeré změny, které se tohoto produktu týkají, a není mi finanční zajištění ve stáří lhostejné. Cílem mé bakalářské práce je zmapování problematiky penzijního připojištění, jeho významu a popisu změn, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy. V praktické části bakalářské práce pak zjišťuji, jak využívají občané v místě mého bydliště tuto možnou alternativu zajištění na stáří. Dotazníkovým šetřením nejdříve zjišťuji, zda produkt mají občané vůbec sjednán, jak dlouho, u jakého penzijního fondu či dnes společnosti, jaký byl důvod a podnět k jeho založení. Další část je věnována měsíčnímu příspěvku a doživotní penzi, kterou si občané představují. V závěru dotazníku se respondenti 8

vyjadřují ke změnám, jenž přinesla v rámci penzijního připojištění důchodová reforma (celková informovanost, možný přestup do účastnických fondů, zvýšení příspěvku účastníka v návaznosti na změnu státního příspěvku). Vedlejším cílem praktické části je u modelových příkladů různých věkových skupin na základě vyhodnocení dotazníkového šetření a představě občanů o výši doživotní renty doporučit optimální výši příspěvku účastníka penzijního připojištění. Závěrem bakalářské práce je shrnutí a vyhodnocení získaných údajů o spoření pelhřimovských občanů v rámci penzijního připojištění. V mé bakalářské práci bylo ke splnění cíle využito těchto metod: analýza zjištěných údajů, dotazníkové šetření, studium literatury, studium interních dokumentů Allianz penzijního fondu, osobní konsultace s pojišťovacím agentem, simulační program ING penzijního fondu pro výpočet doživotní penze.

9

Teoretická část 1 Důchodová reforma „Důchodová reforma“ neboli „důchodové spoření“ či „II. pilíř“ je spojován s problematikou hmotného zajištění ve stáří. Jedná se o největší důchodovou reformu, která nastala od roku 1989. Hlavním principem důchodové reformy je vytvoření II. pilíře, v rámci něhož si budou moci občané spořit v soukromých penzijních společnostech. V klasickém důchodovém pojištění (I. pilíř) dochází k parametrickým změnám, tzn. snižuje se výše důchodů a posouvá se věk odchodu do důchodu. Reformovaný český důchodový systém je tak od 1. ledna 2013 kompletní. K tradičnímu I. pilíři, který je založen na státním důchodovém pojištění, a III. pilíři tvořenému penzijním připojištěním, nyní transformovaným na doplňkové penzijní spoření, přibyl zcela nový II. pilíř, důchodové spoření. Zavedením II. pilíře a společně s větší podporou státu pro dobrovolné doplňkové penzijní spoření chce stát motivovat budoucí důchodce k větší osobní zodpovědnosti za svou budoucnost. Důchodovou reforma je upravena po legislativní stránce zejména tyto zákony:1 •

zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření,

•

zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření,

•

zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření.

1

http://www.starnesmysli.cz/otazky-a-odpovedi/legislativa-35/

10

1.1

Důvod důchodové reformy

Proč byla důchodová reforma nutná? Důvodem je zejména: •

Dlouhodobě nepříznivý až katastrofální demografický vývoj naší populace. Česká populace stárne, rodí se méně dětí a zároveň se lidé dožívají vyššího věku.

•

Fungování důchodového systému na mezigenerační solidaritě, tzn. současní plátci důchodového pojištění odvádějí pojistné do společného státního fondu, ze kterého jsou okamžitě vypláceny důchody současným důchodcům. Za tuto solidaritu očekávají, že až dosáhnou důchodového věku, bude jejich důchod financován generací mladší.

•

Nevýhodné parametrické nastavení, které při výpočtu důchodu potlačovalo zásluhovost.

•

Minimální diverzifikace příjmů v důchodu.2

1.1.1 Porodnost K největšímu snížení počtu narozených dětí oproti roku předešlému došlo v roce 1994. Tento pokles byl až téměř 12%. Historické minimum porodnosti zaznamenal rok 1999, kdy se narodilo méně než 90 tisíc dětí.3 V posledních pěti letech se sice počet narozených dětí oproti letům předešlým zvýšil, důvod však spočíval v posunu mateřství do pozdějšího věku u žen narozených v polovině 70. let. Příčinou nízkého počtu narozených dětí je nejen změna životního stylu, ale i vysoké finanční náklady, které souvisí se zaopatřením nového potomka. Stále více žen odkládá své mateřství na později z důvodu budování kariéry, ztráty osobní svobody, strachu ze ztráty zaměstnání, nepříznivé finanční situace, nedostatečné sociální podpoře rodin s dětmi, obavám z budoucnosti v době ekonomické krize apod.

2

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf

3

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf

11

V průběhu roku 2011 se v České republice živě narodilo 108,7 tis. dětí, což bylo o 8,5 tis. méně než v roce 2010. Průměrný věk prvorodičky dosáhl 27,8 roku.4 Z dlouhodobého hlediska plodnost stále zůstává na nízké úrovni, nezajišťující prostou reprodukci generací. I nejnovější prognózy Českého statistického úřadu nepředpokládají v nejbližších letech razantní zvýšení porodnosti v České republice. Dlouhodobá křivka porodnosti v ČR (tis.)

Obrázek 1 Dlouhodobá křivka porodnosti v ČR (tis.)5

Se snižujícím počtem nově narozených dětí úzce souvisí úhrnná plodnost. Tento demografický ukazatel vyjadřuje průměrný počet potomků na jednu ženu. V roce 2011 se jedné Češce narodilo 1,436 dítěte. Toto číslo je alarmující a svědčí o nepříznivém demografickém vývoji, poněvadž populace je schopna se přirozeně reprodukovat pouze tehdy, pokud se každé ženě narodí alespoň dvě děti.

1.1.2 Počet ekonomicky aktivních obyvatel Postupně se snižuje počet ekonomicky aktivních obyvatel, plátců pojistného důchodového pojištění, ze kterého jsou vypláceny současně starobní důchody. K 31. březnu 2012 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala 4 933 997 poplatníků důchodového pojištění, při počtu 2 340 218 starobních důchodců přispívalo tak na jednoho starobního důchodce 2,11 poplatníka pojistného.

4

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/6A002ECDC2/$File/400712.pdf

5

http://www.euroekonom.cz/grafy-demografie-data.php?type=cesko-porodnost-rok

6

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/6A002ECDC2/$File/400712.pdf

12

Ke konci března 2012 vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení klientům ČR 2 340 218 starobních důchodů, přičemž průměrná výše starobního důchodu činila celkem 10 740 Kč. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí 2012 68,5 roku.7

Obrázek 2 Počet důchodců a poplatníků pojistného v letech 2007–20128

Počet ekonomicky aktivních obyvatel ovlivňuje i zvyšující se nezaměstnanost, což je důsledkem nepříznivé ekonomické situace ve státě. Počet nezaměstnaných osob dosáhl v roce 2012 379,5 tis., z toho počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle činil 162,1 tis. osob. Ani začátek roku 2013 nezaznamenal příznivější zprávy ve vývoji nezaměstnanosti. K 31. lednu 2013 evidoval Úřad práce České republiky celkem 585,8 tis. uchazečů o zaměstnání.9 Česká ekonomika je zhruba rok a půl v recesi. Bohužel i pro letošní rok Česká národní banka ve své nejnovější prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky, kdy očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,3 %.10

7

http://www.mpsv.cz/cs/12950

8


9

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

10

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/singer-inflace-neprijemne-klesa-ekonomika-prochazidnem- poklesu-958466

13

1.1.3 Prognóza Českého statistického ústavu Český statistický ústav vypracoval projekci obyvatelstva, jehož cílem bylo nastínit populační vývoj do roku 2050 a poukázat na změny ve věkovém složení. Jednoznačně stěžejním rysem populačního vývoje České republiky v první polovině 21. století je a bude stárnutí obyvatelstva. To se bude vyznačovat přírůstkem obyvatelstva ve vyšších věkových skupinách a úbytkem dětí a mladších lidí. Od roku 2011 dochází k výraznému snížení počtu a podílu osob ve věkové skupině 15−64 let, a to v důsledku odchodu silných poválečných ročníků do starobního důchodu. Druhá vlna poklesu nastane v období 2038−2044, kdy tuto věkovou skupinu bude opouštět silná generace narozených ze sedmdesátých let. K nejvýraznějším změnám dojde ve věkové kategorii 65 a víceletých. Obyvatelé v tomto věku budou přibývat nejrychleji a předpokládá se, že do roku 2050 se jejich podíl přiblíží až k jedné třetině.

Věková struktura obyvatelstva v letech 2010–2050 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

65 let a více 15–64 let 0–14 let

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Graf 1 Věková struktura obyvatelstva ČR v letech 2010–205011

11

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001D6145/$File/4025rra.pdf

14

2 Důchodový systém V České republice se důchodový systém do 31. prosince 2012 skládal ze dvou částí: •

I. pilíř, povinné základní důchodové pojištění,

•

II. pilíř, penzijní připojištění se státním příspěvkem (od roku 2013 III. pilíř).

Základní důchodové pojištění12

2.1

Uspořádání českého důchodového systému platného do 31. prosince 2012 mělo své počátky vzniku v devadesátých letech minulého století. V tomto období byly přijímány dílčí reformní kroky, jejichž završením bylo v roce 1995 přijetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996. Tento zákon upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu. Důchodový systém byl dávkově definován a založen téměř výhradně na průběžném financování vyplácených důchodů (I. pilíř), principu pay-as-you-go (PAYGO), tj. příspěvky od ekonomicky aktivních účastníků se okamžitě rozdělí a vyplatí osobám pobírající důchod, aniž by se vytvářel nějaký fond. Základní důchodové pojištění je od roku 1996 založeno na těchto principech: •

Povinná účast prakticky všech ekonomicky aktivních osob na důchodovém pojištění.

•

Jednotná úprava pro jednotlivé skupiny pojištěnců, tzn. platí jednotné zásady pro nároky na důchody a jejich výpočet.

•

Obligatornost dávek - při splnění stanovených podmínek (důchodový věk a doba pojištění) vzniká na důchod z důchodového pojištění právní nárok.

•

Státní garance - důchody jsou garantovány státem. Výplata starobního důchodu je součástí výdajů státního rozpočtu a provádí ji státní orgány.

•

Při výpočtu důchodu převládá princip solidarity nad principem zásluhovosti. Při výpočtu důchodu dochází k vysoké redukci.

12


15

•

Pro základní důchodové pojištění je charakteristická jeho dynamičnost, která je dána každoroční aktualizací úrovně příjmů pojištěnců.

•

Ochrana nabytých práv – při přijímání nových právních norem je většinou v jejich přechodných ustanoveních uzákoněno zachování nároků na dávky, které již byly získány podle předchozích předpisů.

•

Sociální aspekt – existuje široký okruh náhradních dob pojištění, kdy pojištěnec neplatí pojistné, a přesto se tyto doby započítávají pro účely důchodového pojištění.

•

Systém je dávkově definovaný – konstrukce výpočtu důchodu je dvousložková, tvoří ji základní a procentní výměra.13

•

Na důchodové pojištění se platí stanovené pojistné. Za zaměstnance odvádí měsíčně pojistné zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou měsíčních záloh a ročního zúčtování.14 Tabulka 1 Pojistné na důchodové pojištění do 31. prosince 2012 (Zdroj: vlastní)

Podíl z vyměřovacího základu na důchodové pojištění

2.2

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

OSVČ

6,50%

21,50%

28,00%

Penzijní připojištění

Vedle státního průběžného pilíře funguje od poloviny 90. let minulého století jako prostředek k zajištění na stáří dobrovolné penzijní připojištění, které je realizováno na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento systém je nedílnou součástí finančního zabezpečení na stáří, který umožňuje vytvořit doplňkové důchodové příjmy. Je založen zejména na individualistickém a občanském principu a jako takový tak přispívá k přímé realizaci osobní odpovědnosti každého účastníka.

13

ČERNÁ, J., TRINNEROVÁ, D., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2007. 231 s. ISBN 978-807380-019-2. 14

KAHOUN, V. a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Nakladatelství TRITON. 2009. 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2. s. 219-220.

16

2.3

Negativa důchodového systému

To, že není první pilíř důchodového systému dostatečně stabilní, je všeobecně známo již poměrně dlouho. Téměř 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění. Důchodový účet je již čtvrtým rokem v řadě v propadu. V roce 2012 vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na důchody 323,3 mld. korun, ale vyplatila o 39,5 mld. více.15

Obrázek 3 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993–201116

Vybrané peníze nestačí na výplatu penzí důchodcům, musí být dotovány z výnosu jiných daní, čímž dochází k zadlužování budoucí generace daňových poplatníků. Další nevýhodou je nadměrná solidarita. I. pilíř je založen na nízké míře zásluhovosti a individuální odpovědnosti za své příjmy ve stáří. Pro občany, jejichž příjmy během produktivního věku byly vysoké, působí výše důchodu jako demotivující faktor. Na druhé straně systém zabraňuje sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení před chudobou. Negativum je spatřováno i v nízkém reálném odchodu do důchodu a nižší ekonomické aktivitě starších lidí.17 Zvyšování průměrného věku dožití by mělo být doprovázeno odpovídajícím prodloužením produktivního věku pojištěnce. Zda budou moci být jednotlivci aktivní i ve vyšším věku nám ukáže trh práce.

15

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/na-duchodovem-uctu-chybi-stale-vice-penez-loni-uz49-miliard-958178

16


17

http://www.epravo.cz/top/clanky/k-duchodove-reforme-uvod-do-problematiky-85680.html

17

Od poloviny 90. let minulého století měli možnost občané základní penzi navýšit o doživotní penzi plynoucí z dobrovolného penzijního připojištění, tzv. III. pilíř, který je podporován státem ve formě státních příspěvků. I přes tuto podporu však účastníci neplatili dostatečné příspěvky, aby byli ve stáří dostatečně zabezpečeni. Další nevýhodou byla skutečnost, že v okamžiku nároku na penzi, využili jednorázového vyrovnání.

18

3 Důchodový systém od 1. ledna 2013 Důchodový systém

Průběžný systém

Fondový systém

Fondový systém

Odvedené peníze jsou použity na výplatu penzí současným důchodcům. Nic si nespořím, nic se nedědí

Odvedené peníze jsou moje a zhodnocují se na mém důchodovém účtu. V případě úmrtí se dědí.

Odvedené peníze jsou moje a zhodnocují se na mém penzijním účtu. V případě úmrtí se dědí.

Odvádím státu:

Spořím si:

Spořím si:

28 % (pokud nevstoupím do 2.pilíře) - 25 % ze mzdy (pokud spořím ve 2. pilíři)

- 3 % (místo odvodu státu posílám na svůj důchodový účet) - 2 % navíc ze mzdy

- volitelnou částku

.

- získám příspěvek státu a případně i zaměstnavatele

Důchod dle zákona

Spravedlivý důchod

Spravedlivý důchod

Jeho výše je dána pravidly stanovenými zákonem v okamžiku mého odchodu do důchodu.

Výše důchodu záleží na výši naspořené částky (v případě doživotní penze i na očekávané době života).

Výše důchodu záleží na výši naspořené částky (v případě doživotní penze i na očekávané době života).

Graf 2 Důchodový systém České republiky od 1. ledna 2013 (Zdroj: vlastní)

Občan má od 1. ledna 2013 několik možností, jak si po stránce finanční zajistit příjemné stáří. Může se zcela spolehnout na stát a odvádět měsíčně povinnou platbu důchodového pojištění do státní kapsy, popřípadě si něco navíc přispořit v rámci doplňkového penzijního spoření, nebo se rozhodnout pro variantu II. pilíře a část z pojistného pro stát odkrojit a společně se dvěma procenty ze svého uložit na svůj účet u penzijní

19

společnosti. Jedná se o zásadní změnu pohledu české společnosti na zajištění ve stáří. Odpovědnost bude na každém z nás.

3.1

Základní změny v I. pilíři

Většina změn nabyla účinnosti již 1. ledna 2012. Tyto změny jsou někdy označovány jako „malá důchodová reforma“. Tato reforma zejména upravila s účinností od 30. září 2011 výši redukčních hranic a zápočet do tzv. osobního vyměřovacího základu, ze kterého se vypočítává konkrétní výše důchodu. V rámci malé důchodové reformy bylo zavedeno soustavné zvyšování důchodového věku dle zvyšující se střední délky života. Postupně se bude zvyšovat hranice pro odchod do důchodu až na 67 let, kterou dosáhnou ročníky narození 1977. U pojištěnců narozených po roce 1977 se k věku 67 let přičte takový počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Cílem je sjednocení důchodového věku pro muže i ženy, ke kterému dojde v roce 2041 u osob narozených v roce 1975 při dosažení důchodového věku 66 let a 8 měsíců. Rozdílná úroveň důchodového věku žen podle počtu vychovaných dětí bude tak postupně zrušena.18 Zákonem č. 314/2012 Sb., ze dne 5. září 2012, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jehož účinnost nastala 27. září 2012, bylo schváleno pro období 2013–2015 mimořádné opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu. Důchody jsou valorizovány pouze o třetinu nárůstu spotřebitelských cen a třetinu růstu průměrné mzdy.

3.2

Zavedení II. pilíře – důchodové spoření19

II. pilíř důchodové reformy je upraven zákonem č. 426/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, jež nabyl účinnosti 1. ledna 2013.

18

Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 7/2011 Praha: 2011. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. s. 7

19


20

Od 1. ledna 2013 mohou lidé část svých povinných odvodů na důchodové spoření zasílat do soukromých penzijních společností na svůj důchodový účet. Rozhodnout se pro vstup do II. pilíře má právo každá osoba, která dosáhla věku 18 let a není starší 35 let v roce uzavření smlouvy o důchodovém spoření s penzijní společností. Pro občany 35 let a starší je vstup do II. pilíře omezen do 30. června 2013. Každý občan však musí zodpovědně zvážit účast ve II. pilíři, neboť krok zpět již nelze učinit. V systému musí účastník zůstat až do přiznání starobního důchodu. Pojistné na důchodové spoření se platí v celkové výši 5 % z vyměřovacího základu. Z toho 3 % je částka, kterou by jinak odvedl jako pojistné na důchodové pojištění a 2 % je částka, kterou odvede sám. Pojistník tedy celkově odvede 8,5 % z vyměřovacího základu, z toho 3,5 % jako platba do státního rozpočtu a 5 % jako platba na jeho důchodové spoření. Účastník důchodového spoření neplatí příspěvky pouze v období, ve kterém nemá příjmy podléhající odvodu pojistného. Při uzavírání smlouvy s penzijní společností je účastníkem vyplněn investiční dotazník, na jehož základě je penzijní společností (nebo jejich zprostředkovatelem) doporučena investiční strategie. Penzijní společnosti jsou povinny nabízet čtyři fondy: •

Fond státních dluhopisů, který investuje prostředky do státních dluhopisů, a to zejména českých. Je určen pro účastníky s velmi nízkou tolerancí k riziku.

•

Konzervativní fond investuje převážně do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu. Je určen pro účastníky s nízkou tolerancí k riziku, jejichž zkušenosti s investováním jsou na základní úrovni.

•

Vyvážený fond investuje zejména do dluhopisů, podíl akciové složky je max. 40 %. Je určen pro účastníky, jejichž zkušenosti s investováním jsou na střední pokročilé úrovni.

•

Dynamický fond investuje zejména do akcií, podílových fondů, státních a korporátních dluhopisů. Je určen pro účastníky, jejichž zkušenosti s investováním jsou na pokročilé úrovni.

V průběhu trvání účasti ve II. pilíři je možno libovolně přecházet k jiné penzijní společnosti. Podmínkou však je uzavření smlouvy o důchodovém spoření s jinou penzijní společností a registrace této smlouvy v Centrálním registru smluv. 21

Kdy a jak bude vyplácen důchod z II. pilíře a v jaké výši? Nárok z důchodového spoření vzniká účastníkovi dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění. Důchod z důchodového spoření nebude účastníkovi vyplácen penzijní společností, nýbrž pojišťovnou, se kterou účastník uzavře smlouvu o pojištění důchodu. Podmínkou účinnosti této smlouvy je opět registrace správcem Centrálního registru smluv. Důchod z důchodového spoření je možno pobírat jako: •

doživotní starobní důchod,

•

doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši,

•

starobní důchod na dobu 20 let.

Účast ve II. pilíři ovlivní nárok na důchody z I. pilíře. Při výpočtu důchodu z I. pilíře se bude snižovat procentní výměra důchodu za každý rok účasti na důchodovém spoření o 0,3 %, tzn. z původních 1,5 % za každý rok pojištění na 1,2 %.20 Jaký je zájem o důchodové spoření? Do druhého pilíře penzijního systému za leden a únor 2013 vstoupilo 13 504 lidí. Průměrný věk těchto účastníků je 36 let. Nejčastějším důvodem rozhodnutí pro vstup do II. pilíře je nezávislost na státních důchodech a možnost dědictví.21

3.3

III. pilíř – penzijní připojištění

Od roku 1994 tvořilo III. pilíř důchodového systému penzijní připojištění, které od 1. ledna 2013 získalo svého nástupce, kterým je doplňkové penzijní spoření. Je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, který nabyl účinnosti 1. ledna 2013. Tomuto pilíři se dále samostatně věnuji v teoretické části bakalářské práce.

20

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/3

21

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=772986

22

4 III. pilíř důchodového systému III. pilíř důchodového systému v současné době tvoří dva produkty, a to: •

Penzijní připojištění, upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením ze dne 16. února 1994.

•

Doplňkové

penzijní

spoření,

upraveno

zákonem

č.

427/2011

Sb.,

o doplňkovém penzijním spoření ze dne 6. listopadu 2011.

4.1

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění můžeme charakterizovat jako nástroj dlouhodobého typu spoření, jehož primárním cílem je zajistit dostatek finančních příjmu pro období penze. „Jedná se o formu doplňkového důchodového systému, kdy občan dobrovolně přispívá do privátního penzijního fondu pravidelnou smluvní částkou, která je od určité výše vkladu podpořena vkladem předem definované částky od státu.“22 Penzijní připojištění je v ČR založeno na systému s definovaným příspěvkem, tzn. že je stanoven příspěvek, který účastník penzijního připojištění platí. Z výše příspěvku poté vyplývá možná výše dávky, kterou účastník bude pobírat. Pouze v případě invalidních penzí se uplatňuje systém s definovanou dávkou, tzn. že je stanovena pevná dávka, kterou bude účastník v případě invalidity pobírat.23

22

KAHOUN, V. a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Nakladatelství TRITON. 2009. 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2. s. 258 23

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. s. 132

23

4.1.1 Účastník penzijního připojištění24 Účastníkem penzijního připojištění se mohla stát osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území: •

České republiky,

•

jiného členského státu Evropské unie, pokud byla účastna důchodového pojištění nebo poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice,

která uzavřela s penzijním fondem nejpozději do 30. listopadu 2012 písemnou smlouvu o penzijním připojištění. Od 1. prosince 2012 se uzavřel stávající systém penzijního připojištění pro nové klienty, kteří si mohli založit penzijní připojištění za podmínek platných do konce listopadu 2012.

4.1.2 Příspěvky účastníka25 Penzijní připojištění lze platit v pravidelných měsíčních příspěvcích nebo i v delších časových obdobích (čtvrtletí, pololetí, rok). Minimální měsíční příspěvek činí 100 Kč. Konkrétní výše příspěvku je sjednána ve smlouvě. Placení příspěvku lze v průběhu spoření přizpůsobovat aktuální finanční situaci účastníka (zvyšovat či snižovat měsíční příspěvek, možnost přerušení nebo odkladu placení příspěvku). Účastník nemůže současně platit příspěvek na penzijní připojištění u více penzijních společností. Za účastníka může platit příspěvek nebo jeho část zaměstnavatel. Tato skutečnost musí být však písemně předem oznámena penzijní společnosti. Ve snaze motivovat zaměstnavatele k vyššímu přispívání svým zaměstnancům je daňová podpora od roku 2013 zvýšena z 24 000 Kč na 30 000 Kč ročně. Pro zaměstnavatele je daňově uznatelným nákladem bez omezení výše, pokud je to upraveno např. v kolektivní smlouvě. K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek.

24

Zákon 42/1994 Sb. ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 2

25


24

4.1.3 Státní příspěvek a daňové výhody Od 1. ledna 2013 došlo k úpravě parametrů a stanovení minimální částky měsíčního vkladu účastníka, ke které je vyplácen státní příspěvek. Nová struktura státního příspěvku má motivovat účastníky k vyšším měsíčním úložkám. Další výhodou penzijního připojištění je možnost snížení daňového základu a tím snížení daně z příjmu až do výše 1800 Kč ročně při měsíčním příspěvku účastníka 2000 Kč. Tabulka 2 Výše státního příspěvku a daňové úspory od roku 2013 v Kč26 Příspěvek účastníka (měsíčně)

100

200

300

400

500

600

700

1200

2400

3600

4800

6000

7200

8400

0

0

90

110

130

150

170

Státní příspěvek (ročně)

0

0

1080

1320

1560

1800

2040

Daňová úspora (ročně)

0

0

0

0

0

0

0

Celkem od státu od r. 2013

0

0

1080

1320

1560

1800

2040

800

900

1000

1100

1200

1300

1400

9600

10800

12000

13200

14400

15600

16800

Příspěvek účastníka (ročně) Státní příspěvek (měsíčně)

Příspěvek účastníka (měsíčně) Příspěvek účastníka (ročně) Státní příspěvek (měsíčně)

190

210

230

230

230

230

230


2280

2520

2760

2760

2760

2760

2760


0

0

0

180

360

540

720


2280

2520

2760

2940

3120

3300

3480

Příspěvek účastníka (měsíčně)

1500

1600

1700

1800

1900

2000 a více

18000

19200

20400

21600

22800

24000 a více

230

230

230

230

230

230


2760

2760

2760

2760

2760

2760


900

1080

1260

1440

1620

1800

3660

3840

4020

4200

4380

4560

Příspěvek účastníka (ročně) Státní příspěvek (měsíčně)


26


25

4.1.4 Penze27 Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: •

Starobní penze, podmínkou nároku je dosažení věku a placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem.

•

Invalidní penze, podmínkou nároku je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců a byl účastníkovi přiznán invalidní důchod z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

•

Výsluhová penze, podmínkou nároku je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců.

•

Pozůstalostní penze, podmínkou nároku je úmrtí účastníka. Tato penze náleží fyzické osobě, která je účastníkem určena ve smlouvě.

4.1.5 Dávky z penzijního připojištění28 Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: •

Penze, tzn. doživotní pravidelná výplata peněžní částky.

•

Jednorázové vyrovnání, náleží účastníkovi za podmínek stanovených penzijním plánem. Účastníkovi jsou jednorázově vyplaceny všechny prostředky evidované na jeho účtu.

•

Odbytné, podmínkou nároku je zaplacení příspěvků na 12 kalendářních měsíců. Výše odbytného je stanovena jako úhrn příspěvků a podílu na výnosech hospodaření penzijní společnosti. Součástí odbytného nejsou státní příspěvky a podíly na výnosech ze státních příspěvků.

Odbytné i jednorázové vyrovnání je zdaňováno, čímž je účastník pojištění motivován k tomu, aby raději využil pobírání penze, které zdaňováno není.29

27


28


29

KAHOUN, V. a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Nakladatelství TRITON, 2009. 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2. s. 262-265

26

4.1.6 Základní ukazatele penzijního připojištění

Obrázek 4 Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31. 12. 201230

Penzijní připojištění vykazuje stále růstový trend. Tempo jeho růstu se zvýšilo zejména v závěru roku 2012 (do 30. listopadu 2012) z důvodu poslední možnosti založit si novou smlouvu o penzijním připojištění za stávajících platných podmínek, a to podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění. S rostoucím počtem penzijních připojištění roste také objem státních a účastnických příspěvků.

4.1.7 Vznik penzijních fondů Počátek vzniku penzijních fondů datujeme rokem 1994, kdy vstoupil v platnost zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Tento zákon upravoval penzijní připojištění se státním příspěvkem u penzijních fondů, jejich činnost a státní dozor nad penzijním připojištěním. Pro vznik, fungování penzijního fondu a investování vložených peněz byla stanovena přísná pravidla.

30

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojisteni_77015.html

27

Ke vzniku a činnosti penzijního fondu bylo třeba povolení, které udělovala na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Součástí povolení byl schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře. Na rozdíl od statutu penzijního fondu, jež upravuje hospodaření konkrétního penzijního fondu jako celku (rozsah činnosti, zaměření a cíle investiční politiky, zásada hospodaření, způsob použití zisku, způsob zveřejňování zpráv o hospodaření apod.), penzijní plán obsahuje definice nároků na dávky pro účastníky penzijního připojištění v konkrétním penzijním fondu (druhy penze, podmínky nároku na dávky, způsob výpočtu, pravidla a způsob placení příspěvků atd.).31

4.1.8 Vývoj penzijních fondů Po počátečním boomu v roce 1994, kdy na území naší republiky fungovalo celkem 46 fondů, se postupem času situace ustálila. Některé penzijní fondy zanikly formou likvidace, např. Penzijní fond VIVA, Penzijní fond Thália, jiné fondy prošly řadou sloučení, jako např. ČSOB PF Stabilita (vznikl sloučením fondů Český penzijní fond, Penzijní fond ZDRAVÍ, Občanský penzijní fond, Českomoravský penzijní fond, v roce 2011 sloučení fondů ČSOB penzijní fond Stabilita a ČSOB penzijní fond Progres).32 K 31. prosinci 2012 působilo v České republice devět penzijních fondů: •

AEGON penzijní fond,

•

Allianz penzijní fond,

•

AXA penzijní fond,

•

ČSOB penzijní fond Stabilita,

•

Generali penzijní fond,

•

ING penzijní fond,

•

Penzijní fond České pojišťovny,

•

Penzijní fond České spořitelny,

•

Penzijní fond Komerční banky.

31

VESELÝ, J. Právo sociálního zabezpečení: 1. vydání. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. 2009. 201 s. ISBN 978-80-86775-23-4. s. 85 32

http://www.fondmarket.cz/penzijni-fondy-1/

28

K 31. prosinci 2012 proběhla transformace, při které se oddělil majetek účastníků penzijního připojištění od majetku penzijních fondů. Od 1. ledna 2013 vykonávají penzijní připojištění penzijní společnosti pomocí majetku v transformovaném fondu. Do těchto fondů již nelze vstoupit. V rámci nového systému nedošlo u stávajících účastníků penzijního připojištění kromě nové úpravy poskytování státního příspěvků k žádným dalším změnám.

4.1.9 Hospodaření transformovaného penzijního fondu Cílem investiční politiky penzijního fondu a od 1. ledna 2013 transformovaného fondu je zabezpečit spolehlivý výnos a krytí nároků na dávky penzijního připojištění. Peněžní prostředky musí být umísťovány tak, aby byla zaručena jejich bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. Současně musí být zaručena návratnost vložených prostředků, výnos z jejich držby nebo zisk z prodeje. Část finančního umístění musí být též pohotově k dispozici k výplatě dávek penzijního připojištění. Peněžní prostředky shromážděné v transformovaném fondu jsou umísťovány zejména do: •

dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které přebírá záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

•

dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

•

podílových listů otevřených podílových fondů,

•

cenných papírů,

•

movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

•

nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků.33

Z výše uvedeného je zřejmé, že transformované fondy budou fungovat obdobně jako dříve penzijní fondy, budou nadále investovat konzervativně a výnos bude kopírovat inflaci. Účastník bude sice v bezpečném, ale velmi málo výnosném prostředí.

33


29

Změna, která však v rámci důchodové reformy proběhla, je oddělení majetku klientů penzijních fondů od majetku akcionáře, tzn. majetek je vlastněn účastníkem a penzijní společnost ho pouze spravuje, za což si inkasuje předem domluvenou odměnu (transparentní poplatek). Toto opatření vede ke zprůhlednění nákladů, výkonnost fondů nebudou ovlivňovat náklady správce jako např. marketing, distribuce, výdaje na zaměstnance apod.34

4.1.10 Základní ukazatele penzijních fondů

Obrázek 5 Zhodnocení penzijních fondů v letech 2005–201135

Průměrná meziroční míra inflace v roce 2011 činila 1,9 %36, tzn. že pouze čtyři penzijní fondy dokázaly inflaci v tomto roce překonat. Prostředky účastníků nejlépe zhodnotil penzijní fond Allianz, který dlouhodobě připisuje účastníkům penzijního připojištění nejvyšší zhodnocení. Zhodnocení úspor v penzijních fondech za rok 2012 je již známé u šesti z devíti penzijních společností.37 Z důvodu konzervativního investování, a to v prostředí trvale nízkých úrokových sazeb na kapitálových trzích, se nepodařilo dosud žádnému fondu překonat inflaci, která v loňském roce dosáhla 3,3 %.38

34

SYROVÝ, P. Jak si spořit na důchod. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. 151 s. ISBN 978-80-247-4479-7. s. 125

35

http://www.pojisteni.com/zhodnoceni-penzijnich-fondu/

36

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

37

http://www.novinky.cz/finance/298683-penzijni-fondy-klienty-nepotesi-vynosy-za-lonskyrok-jsou-hluboko-pod-inflaci.html

38

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

30

4.2

Doplňkové penzijní spoření

Vedle penzijního připojištění je součástí III. pilíře od 1. ledna 2013 doplňkové penzijní spoření, jež je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Účastníkem doplňkového penzijního spoření může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která s penzijní společností uzavřela písemnou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Ve smlouvě si účastník určí strategii spoření, kterou může kdykoli měnit. Noví účastníci, kteří vstoupí do nového doplňkového penzijního spoření, vkládají své příspěvky do nových fondů (účastnických fondů) s potenciálem vyššího zhodnocení oproti fondu transformovaného.

4.2.1 Nároky z doplňkového penzijního spoření39 Prostředky z doplňkového penzijního spoření se použijí na výplatu těchto dávek: •

Starobní penze na určenou dobu - podmínkou nároku je dosažení věku účastníka, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle I. pilíře, a spořící doba v délce nejméně 60 kalendářních měsíců.

•

Invalidní penze na určenou dobu – podmínkou nároku je pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění a doba spoření nejméně 36 kalendářích měsíců.

•

Jednorázové vyrovnání – podmínkou je doba spoření minimálně 60 měsíců a dosažení věku odchodu do důchodu podle I. pilíře.

•

Odbytné – podmínkou nároku je spořící doba alespoň 24 kalendářních měsíců.

•

Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi - podmínkou nároku je dosažení věku účastníka, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle I. pilíře, a spořící doba v délce nejméně 60 kalendářních měsíců.

•

Úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu - podmínkou nároku je dosažení věku účastníka, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle I. pilíře, a spořící doba v délce nejméně 60 kalendářních měsíců.

39

Zákon 427/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011 o doplňkovém penzijním spoření, § 19

31

4.2.2 Účastnický fond40 Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu podává penzijní společnost České národní bance. Součástí žádosti musí být i schválení depozitáře a statut účastnického fondu. Do účastnického fondu jsou penzijní společností shromažďovány peněžní prostředky z: •

příspěvků účastníků,

•

příspěvků zaměstnavatelů,

•

státních příspěvků,

•

prostředků účastníků převedených z jiných účastnických fondů,

•

prostředků účastníků převedených z transformovaných fondů.

V každé penzijní společnosti spravující účastnické fondy si bude moci účastník zvolit ze čtyř investičních strategií (fondů). Sice ponese investiční riziko (není zachována garance nezáporného výnosu jako u transformovaného fondu), ovšem z dlouhodobého hlediska mají šanci dosáhnout vyššího zhodnocení svých prostředků. Do těchto účastnických fondů (fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený, dynamický) vstupují noví účastníci doplňkového penzijního spoření, popř. do nich přestupují účastníci z transformovaných fondů. Peníze je možné v rámci penzijní společnosti rozdělit a přesouvat mezi všemi čtyřmi účastnickými fondy.41 Jak je zajištěna bezpečnost prostředků v účastnických fondech? Vklady účastníků III. pilíře nejsou ze zákona pojištěny. Penzijní společnosti jsou však ze zákona auditovány, podléhají regulaci a dohledu ze strany České národní banky a depozitáře. Jedná se vždycky o banku se sídlem v České republice a s licencí ČNB, která vede účty fondů, kontroluje transakce, které na účtu probíhají, zda odpovídají zákonu a statutu konkrétního fondu. Majetek účastníků je pod ochranou mj. také insolvenčního zákona.42

40


41


42

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/82

32

4.2.3

Předdůchod

Je třeba upozornit, že se nejedná o předčasný starobní důchod přiznávaný při splnění zákonem stanovených podmínek dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.43 Předdůchody umožní osobám ve věku blízkém důchodového věku řešit finanční zabezpečení z úspor v systému doplňkového penzijního spoření. Pokud této možnosti bude chtít využít klient původního penzijního připojištění, bude muset nejprve přestoupit z transformovaného fondu do účastnického. O předdůchod je možné požádat až 5 let před dovršením důchodového věku. Předdůchody umožní občanům: •

čerpat úspory z doplňkového penzijního spoření, aniž by ztratili nárok na výplatu státního příspěvku,

•

být státním pojištěncem a nemuset platit zdravotní pojištění,

•

zachovat výši nároku na starobní důchod z I. důchodového pilíře,

•

neodcházet do předčasného důchodu.

Podmínkou podání žádosti o předdůchod je dostatečně naspořená částka v účastnickém fondu, která umožní vyplácet minimální měsíční dávku ve výši 30 % průměrné mzdy, tzn. za současných podmínek naspořeno minimálně cca 450 000 Kč, pokud by předdůchod trval 5 let.44

43

Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 11/2012. Praha: 2012. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. s. 12

44

http://www.sfinance.cz/predduchody-otazky-a-odpovedi/t1658

33

Praktická část 5 Spoření na stáří formou penzijního připojištění V rámci své bakalářské práce jsem provedla anketu, jejíž podstatou bylo zjistit, zda občané zodpovědně přistupují ke svému stáří, nespoléhají se pouze na starobní důchod vyplácený státem a vytváří si finanční rezervy formou penzijního připojištění. Pro sběr dat jsem použila metodu šetření, která patří mezi nejčastěji používané metody při shromažďování primárních informací. Organizačně tento způsob šetření není náročný a náklady jsou poměrně nízké. Potřebné informace jsem získávala od respondentů kladením cílových otázek písemným dotazováním, tzv. dotazníkem viz příloha č. 1. Dotazník byl anonymní, respondenti pouze uvedli pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Sběr dat byl konkrétně zaměřen na místo mého trvalého bydliště, tj. město Pelhřimov. Vyplňování dotazníků proběhlo v období od 1. února 2013 do 15. března 2013. Dotazník obsahuje 14 otázek, z nichž 12 otázek je polytomických výběrových, kdy respondentovi se nabízí možnost výběru jedné z několika možných odpovědí, a 2 otázky škálové, u kterých se od respondenta žádá, aby zařadil na základě svého názoru zkoumaný problém do jedné ze škál. U dvou otázek (otázka č. 4 a 5) má možnost respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí „jiné“ a k otázce se konkrétně vyjádřit.

5.1

Předvýzkum

Před samotným dotazováním jsem provedla předvýzkum, kterým jsem chtěla ověřit, zda otázky jsou srozumitelně položeny. Dotazník vyplnilo 5 náhodně vybraných osob, kterým byly otázky v průběhu vyplňování vysvětlovány. Na základě tohoto předvýzkumu jsem musela upravit formulaci dvou otázek a doplnit v závorce vysvětlení. Důvodem byl zejména fakt, že důchodová reforma je pro mnohé nesrozumitelná a občané zcela nerozumí nebo chybně používají pojmy „transformovaný fond“, „účastnický fond“, „penzijní připojištění“, „doplňkové penzijní spoření“, „důchodové pojištění“ apod.

34

5.2

Dotazníkové šetření

O vyplnění dotazníku byli mnou požádáni rodinní příslušníci, kolegové v zaměstnání a známí, kteří mi pomohli i s jeho další distribucí, tzn. předali ho k vyplnění svým rodinným příslušníkům, kolegům v zaměstnání apod. V úvodní části dotazníku jsem zjišťovala, zda má dotazovaný uzavřeno penzijní připojištění, jak dlouho, u jakého penzijního fondu, na základě jakého podnětu a jaký byl důvod uzavření smlouvy o penzijním připojištění či spoření. Další část je zaměřena na výši příspěvku účastníka, zaměstnavatele a výši doživotní renty, kterou si účastník představuje vyplácet z penzijního připojištění. V poslední části se respondenta dotazuji, zda je dostatečně informován o změnách, ke kterým došlo v rámci III. pilíře od 1. ledna 2013, zda uvažuje o přechodu do účastnického fondu a o navýšení svého měsíčního příspěvku v důsledku změny státní podpory.

5.3

Struktura respondentů

Z celkového počtu 120 respondentů vyplnilo dotazník 73 žen a 47 mužů. Nejvíce respondentů uvedlo nejvyšší dosažené vzdělání střední ukončené maturitní zkouškou, věková struktura byla kromě občanů ve věku 18–30 let téměř vyrovnaná. Tabulka 3 Struktura respondentů podle věku (Zdroj: vlastní) Ženy Počet v%

Věk

Muži Počet v%

Celkem Počet v%

18 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 let a více

8 15 27 23

6,7 12,5 22,5 19,2

8 20 9 10

6,7 16,7 7,5 8,3

16 35 36 33

13,3 29,2 30,0 27,5

Celkem

73

60,8

47

39,2

120

100,0

Tabulka 4 Struktura respondentů podle vzdělání (Zdroj: vlastní) Vzdělání

Ženy Počet v%

Muži Počet v%

Celkem Počet v%

Základní Střední s výučním listem Střední s maturitn. zkouškou Vyšší odborné Vysokoškolské

4 14 44 4 7

3,3 11,7 36,7 3,3 5,8

0 14 19 4 10

0,0 11,7 15,8 3,3 8,3

4 28 63 8 17

3,3 23,3 52,5 6,7 14,2

Celkem

73

60,8

47

39,2

120

100,0

35

5.4

Prezentace výsledků

Otázka č. 1: Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará? a) Ano, neuvažuji o tom, že bych si na důchod spořil(a). b) Ne, ale zatím jsem se pro žádné spoření nerozhodl(a). c) Ne, jsem si vědom(a), že je nutné si státní důchod doplnit o vlastní úspory. Tabulka 5 Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk

Odpověď

18–30 let v % 31–40 let v % 41–50 let v %

51 a více

v%

a) b) c)

1 0,8 3 2,5 12 10,0

1 0,8 2 1,7 33 27,5

2 1,7 4 3,3 29 24,2

5 4,2 5 4,2 23 19,2

Celkem

16 13,3

36 30,0

35 29,2

33 27,5

Počet 9 14 97

v% 7,5 11,7 80,8

120 100,0

100% 80% 60% 40% 20% 0% 18-30 let

31-40 let

41-50 let

51 a více

Celkem

Věk Ano, neuvažuji o spoření

Ne, zatím se rozhoduji

Ne, je nutné spořit

Graf 3 Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará? (Zdroj: vlastní)

80,8 % respondentů dotazníkového šetření provedeného ve městě Pelhřimov si uvědomuje, že jim samotný státní důchod k zajištění stejné životní úrovně v důchodu nestačí a že bude nevyhnutelné ho doplnit o vlastní úspory. 23 dotazovaných občanů ze 120 se prozatím spoléhá pouze na státní důchod, sice 61 % z těchto 23 osob si je vědomo velkého rizika, ale tuto situaci zatím neřeší. Téměř ke stejnému výsledku (81 % dotazovaných) dospěl v prosinci 2012 Sociologický ústav Akademie věd ČR při svém šetření, jehož součástí byl i blok týkající se důchodového systému ČR.45

45

http://www.duchod.cz/cesi-a-sporeni-na-duchod/

36

Otázka č. 2: Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)? a) Ano b) Ne Tabulka 6 Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk - muži

Odpověď 18–30 let

v%

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

a) b)

5 4,2 3 2,5

20 16,7 0 0,0

7 2

5,8 1,7

8 2

6,7 1,6

40 7

33,4 5,8

Celkem

8 6,7

20 16,7

9

7,5

10

8,3

47

39,2

Celkem

Věk - ženy


v%

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

a) b)

5 4,2 3 2,5

14 11,7 2 1,7

19 15,8 7 5,8

20 16,6 3 2,5

58 15

48,3 12,5

Celkem

8 6,7

16 13,4

26 21,6

23 19,1

73

60,8

Muži

Ženy

15%

21% Ano

Ano

Ne

Ne 79%

85%

Graf 4 Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)? (Zdroj: vlastní)

Smlouvu o penzijním připojištění má uzavřeno 81,7 % dotazovaných občanů Pelhřimova. Z této odpovědi je zřejmé, že občané v místě mého bydliště jsou vůči sobě samým za životní úroveň v penzi zodpovědní a penzijní připojištění jako další alternativu spoření na stáří využívají. Z grafu vyplývá, že přístup mužů a žen ke spoření se v podstatě výrazně neliší. I celorepublikovým průzkumem České asociace pojišťoven bylo zjištěno, že v Česku zabezpečení

na

stáří

80 % respondentů vidí jako stěžejní nástroj svého penzijní

připojištění,

které

má

sjednáno

celkem

71 % dotazovaných, přičemž důvodem pro sjednání bylo ze 70 % osobní rozhodnutí.46

46


37

Otázka č. 3: Jak dlouho již máte tento produkt sjednán? a) méně než 1 rok b) 1–5 let c) 6–10 let d) Více než 10 let Tabulka 7 Jak dlouho již máte tento produkt sjednán? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk

Odpověď

18–30 let v % 31–40 let v % 41–50 let v % a) b) c) d)

3 5 2 0

Celkem

3,1 5,1 2,0 0,0

2 2,0 16 16,3 9 9,2 7 7,2

10 10,2

34 34,7

5 6 9 6

51 a více

v%

Počet

v%

5,1 6,1 9,2 6,1

1 1,1 12 12,2 6 6,1 9 9,2

11 39 26 22

26 26,5

28 28,6

98 100,0

11,3 39,7 26,5 22,5

více než 10 let

18–30 let 31–40 let 41–50 let 51 a více

6–10 let

1–5 let

méně než 1 rok

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Graf 5 Jak dlouho již máte tento produkt sjednán? (Zdroj: vlastní)

Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina respondentů si uzavřela smlouvu o penzijním připojištění v období jednoho roku až pěti let. Celkem tuto odpověď uvedlo 39,7 % dotazovaných. Výsledek nemůžu hodnotit jako pozitivní zejména u občanů ve věku 41 a více let, neboť základem penzijního připojištění je pravidelné střádání finančních částek během ekonomicky aktivního života, jejichž výše nejčastěji závisí na účastníkových finančních možnostech. Uzavřít penzijní připojištění se doporučuje již před 30 rokem života. Díky složenému úročení peníze vydělávají peníze a účastník je tak schopen dosáhnout vyššího výnosu z naspořené částky.

38

Otázka č. 4: Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění (spoření)? a) osobní sběr informací b) nabídka finančního poradce c) reklama (televizní spot, leták, internet apod.) d) jiné (uveďte) ………………. Tabulka 8 Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění (Zdroj: vlastní) v%

b

Odpověď v% c

v%

Celkem v % Počet v %

Vzdělání

a

d

Základní Střední s výučním listem Střední s matur. zkouškou Vyšší odborné Vysokoškolské

1 8 33 3 10

1,0 8,2 33,7 3,1 10,2

3 3,1 11 11,2 22 22,4 2 2,0 4 4,1

0 0 1 0 0

0,0 0,0 1,0 0,0 0,0

0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

4 19 56 5 14

Celkem

55

56,2

42 42,8

1

1,0

0

0,0

98 100,0

4,1 19,4 57,1 5,1 14,3

100% 80% 60% 40% 20% 0% Základní

Střední s výučním lis tem

Osobní sběr informací

Střední s matur. zkouš kou

Nabídka finanč. poradce

Vyšší odborné

Reklama

Vysokoš kolské

Jiné.........

Graf 6 Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění (Zdroj: vlastní)

Dotazníkovým šetření bylo zjištěno, že pelhřimovští občané se většinou (z 56,2 %) rozhodli pro sjednání smlouvy o penzijním připojištění na základě osobního sběru informací. Na druhém místě uvedlo celkem 42 respondentů (42,8 %), že impulsem pro sjednání smlouvy byla nabídka finančního poradce. Reklamou (pouze 1 dotazovaný) ani jiným podnětem nebyli občané výrazně ovlivněni. Lidé s vyšším vzděláním se většinou rozhodli na základě vlastního podnětu, naopak nabídku finančního poradce upřednostňovali lidé s nižším vzděláním. I průzkum České asociace pojišťoven dospěl k závěru, že nejdůležitějším impulsem ke sjednání penzijního připojištění je osobní rozhodnutí (70 %) a to zejména u lidí s vyššími příjmy.

39

Otázka č. 5: Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření)? a) doživotní penze b) zabezpečení rodiny v případě smrti c) výhodné spoření se státním příspěvkem s možností jednorázového vyrovnání d) jiné (uveďte) ………… Tabulka 9 Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření) (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk


a) b) c) d)

7 0 3 0

Celkem

v%

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

7,1 0,0 3,1 0,0

13 13,3 5 5,1 16 16,3 0 0,0

13 13,3 4 4,1 9 9,2 0 0,0

6 6,1 1 1,0 21 21,4 0 0,0

39 10 49 0

10 10,2

34 34,7

26 26,6

28 28,5

98 100,0

39,8 10,2 50,0 0,0

51 a více 41-50 let 31-40 let 18-30 let 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Doživotní penze

Zabezpečení rodiny v případě smrti

Spoření s možností jednor. vyrovnání

Jiné….

Graf 7 Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření)? (Zdroj: vlastní)

Jako nejčastější důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění uvedli respondenti (50 % dotazovaných) výhodné spoření se státním příspěvkem s možností jednorázového vyrovnání. Tuto dávku účastníci penzijního připojištění většinou využívají, protože představuje pro účastníka 100% návratnost naspořených peněz včetně připsané státní podpory a zhodnocení penzijní společnosti. O jednorázové vyrovnání může klient požádat za podmínek stanovených v penzijním plánu, tzn. již dosažením věku 60 let a minimální dobou placení příspěvků 60 kalendářních měsíců. V případě úmrtí účastníka, má oprávněná osoba nárok na výplatu pozůstalostní penze, která je vyplacena ze všech prostředků evidovaných na účtu zemřelého. Podmínkou 40

nároku na penzi je sjednání pozůstalostní penze ve smlouvě a placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem. Výhodou pozůstalostní penze je skutečnost, že naspořená částka není předmětem dědictví, tzn. nepodléhá notářským poplatkům a nedochází tak mezi dědici ke sporům o majetek.47 39,8 % respondentů, a to převážně mladších 50 let, upřednostňuje penzi doživotní. Nárok na doživotní penzi z penzijního připojištění vzniká účastníkovi opět dnem, kdy dosáhl 60 let věku, a za podmínky placení příspěvků minimálně po dobu 60 kalendářních měsíců. Výše roční penze je určena pojistně-matematickými výpočty jako výše výplaty důchodu, který je polhůtně vyplácen doživotně. Pro výpočty používají penzijní společnosti aktuální úmrtností tabulky zveřejněné Českým statistickým úřadem. Způsob výpočtu výše penze a podmínky výplaty penze jsou stanoveny v penzijním výplatním schématu, jež je součástí penzijního plánu každého penzijního (transformovaného) fondu. Účastník má v případě vzniku nároku na starobní penzi možnost výběru z několika variant Penzijních výplatních schémat, např. doživotní penze pro účastníka (bez nároku na pozůstalostní penzi), doživotní penze pro účastníka a oprávněnou osobu, doživotní penze pro účastníka a oprávněnou osobu s garantovanou dobou výplaty apod.48 Nárok na výplatu dávky u doplňkového penzijního spoření vzniká dosažením věku, který je o 5 let nižší než důchodový věk pro odchod do starobního důchodu podle I. pilíře, při současném splnění podmínky minimální spořící doby 5 let. Nárok na jednorázové vyrovnání vzniká až dosažením důchodového věku.49 Možnost čerpat finanční prostředky již v 50 nebo 60 letech podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění stojí v protikladu s hlavní myšlenkou tohoto produktu, a to je „finančně zabezpečit své stáří dalším příjmem kromě řádného starobního důchodu.“ Bohužel možnost jednorázového vyrovnání je hojně využívána a lidé vyplaceným obnosem většinou řeší momentální potřeby (např. nákup nového auta, elektroniky, oprava bytu apod.).

47

Zákon 42/1994 Sb. ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státní příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 20, 21

48

http://www.srovnavac.cz/soubory/ing/penzijni_plan_ing.pdf

49


41

Otázka č. 6: U jaké penzijní společnosti máte sjednáno penzijní připojištění (spoření)? a) Aegon penzijní fond b) Allianz penzijní fond c) Axa penzijní fond d) ČSOB penzijní fond e) Generali penzijní fond f) ING penzijní fond g) Penzijní fond České pojišťovny h) Penzijní fond České spořitelny i) Penzijní fond Komerční banky Tabulka 10 U Jaké penzijní společnosti máte sjednáno penzijní připojištění (spoření) (Zdroj: vlastní) Název penzijního fondu

Počet respondentů

Počet respondentů v%

Aegon Penzijní fond Allianz penzijní fond Axa penzijní fond ČSOB penzijní fond Generali penzijní fond ING penzijní fond Penzijní fond České pojišťovny Penzijní fond České spořitelny Penzijní fond Komerční banky

0 8 10 9 1 10 30 21 9

0,0 8,2 10,2 9,2 1,0 10,2 30,6 21,4 9,2

Celkem

98

100,0

Dotazované nejvíce oslovilo penzijní připojištění České pojišťovny a České spořitelny. Pro dalších pět penzijních fondů se téměř rozhodl srovnatelný počet respondentů. U Generali penzijního fondu má založen penzijní připojištění jeden dotazovaný občan Pelhřimova a pro Aegon penzijní fond se nerozhodl žádný respondent. Ke sjednání penzijního připojištění (vycházím z výsledků u otázky č. 4) dotazovaní občané využili buď poboček pojišťoven, bank, spořitelen v místě bydliště a možnosti internetového sjednání smlouvy nebo nabídky finančního poradce. Výsledky z dotazníkového šetření i v tomto případě korespondují s údaji penzijních fondů k 31. prosinci 2012.

42

Tabulka 11 Počet klientů jednotlivých penzijních fondů k 31. prosinci 201250 Název penzijního fondu

50

Počet klientů

Penzijní fond České pojiťovny

1 280 079

Penzijní fond České spořitelny

1 058 852

ČSOB Penzijní fond

732 428

Penzijní fond Komerční banky

571 002

Allianz penzijní fond

486 445

AXA penzijní fond

438 430

ING penzijní fond

405 393

AEGON Penzijní fond

101 387

Generali penzijní fond

76 399

http://www.penize.cz/srovnani/penzijni-pripojisteni

43

Otázka č. 7: V jaké výši si představujete doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? a) do 1000 Kč b) 1001–2000 Kč c) 2001–3000 Kč d) 3001–4000 Kč e) 4001–5000 Kč f) Více než 5000 Kč Tabulka 12 V jaké výši si představujete doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk

Odpověď

18–30 let v % 31–40 let v % 41–50 let v % a) b) c) d) e) f)

1 1 4 3 0 1

Celkem

1,0 1,0 4,1 3,1 0,0 1,0

3 3,1 3 3,1 9 9,2 5 5,1 10 10,2 4 4,1

10 10,2

34 34,8

2 3 9 6 2 4

51 a více

v%

Počet

v%

2,0 3,1 9,2 6,1 2,0 4,1

9 9,2 2 2,0 10 10,2 0 0,0 5 5,1 2 2,0

15 9 32 14 17 11

15,3 9,2 32,7 14,3 17,3 11,2

26 26,5

28 28,5

98 100,0

více než 5000 Kč 4001–5000 Kč 18–30 let 31–40 let 41–50 let

3000–4000 Kč 2001–3000 Kč

51 a více

1001–2000 Kč do 1000 Kč 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 8 V jaké výši si představujete doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? (Zdroj: vlastní)

Dotazovaní nejčastěji (32,7 %) uváděli předpokládanou výši doživotní renty z penzijního připojištění, která jim včetně starobního důchodu zachová ve stáří životní úroveň, ve výši 2001–3000 Kč. Doživotní rentu nad 3000 Kč očekávají zejména občané ve věku 31–50 let.

44

Občané, kterým je v současné době 30 let, musí však počítat s tím, že jejich důchod bude ve srovnání se mzdami výrazně nižší než ten, který pobírají důchodci dnes. Do budoucna se mohou státní důchody snížit až o 50 %, tzn. že životní úroveň každého jednotlivce v důchodu bude záviset na úsporách, jež si během ekonomicky aktivního života na stáří naspoří. Každý občan má možnost si na základě kalkulačky k důchodové reformě uveřejněné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí vypočítat předpokládanou výši důchodu podle jeho současné situace.51 Zjištěné výsledky by měly být podkladem pro stanovení výše měsíčních příspěvků na penzijní připojištění. Pro představu, až jaký může být rozdíl ve vyměření státního důchodu v budoucnosti, uvádím příklad u muže ve věku 20, 30, 40 a 50 let. Pro výpočet byla použita průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců za rok 2012 na Vysočině, která je ve výši 22 307 Kč.52 Po odvodu zákonného sociálního pojištění (1450 Kč), zdravotního pojištění (1004 Kč) a daně z příjmu (2415 Kč), činí čistá měsíční mzda 17 438 Kč. Tabulka 13 Výše předpokládaného budoucího státního důchodu (Zdroj: vlastní)53 Rok narození 1963 1973 1983 1993

Důchodový věk 64 let a 8 měsíců 66 let a 4 měsíce 68 let 69 let a 8 měsíců

Státní důchod (v Kč)

Státní důchod po předpokl.poklesu (v Kč)

11466 11672 12085 12497

9316 7879 6345 6249

Z tabulky je na první pohled zřejmé, že v případě poklesu státních důchodů v budoucnosti, doživotní renta z penzijního připojištění ve výši 2000–3000 Kč pro prožití důstojného stáří nestačí.

51

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1993&pokles=1&pohlavi=1&mzda =22307&vynos=1&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc

52

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_na_vysocine_mezirocne_vzrostly_o_471 _kc 53

http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1993&pokles=1&pohlavi=1&mzda =22307&vynos=1&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc

45

Otázka č. 8: Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění (spoření). a) do 300 Kč b) 301–500 Kč c) 501–1000 Kč d) 1001–1500 Kč e) Více než 1500 Kč Tabulka 14 Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění (spoření) (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk


a) b) c) d) e)

5 3 2 0 0

Celkem

v%

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

5,1 3,1 2,0 0,0 0,0

5 5,1 14 14,3 10 10,2 4 4,1 1 1,0

3 3,1 7 7,1 11 11,2 3 3,1 2 2,0

5 5,1 5 5,1 13 13,3 1 1,0 4 4,1

18 29 36 8 7

10 10,2

34 34,7

26 26,5

28 28,6

98 100,0

100% 90% 80% 70% 60%

18,4 29,6 36,7 8,2 7,1

více než 1500 Kč 1001–1500 Kč 501–1000 Kč 301–500 Kč do 300 Kč

50% 40% 30% 20% 10% 0% 18–30 let

31–40 let

41–50 let

51 a více

Graf 9 Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění (spoření) (Zdroj: vlastní)

18 dotazovaných občanů, jejichž měsíční příspěvek je do výše 300 Kč, pobírají nejnižší státní podporu, která je v rámci penzijního připojištění poskytována. Tato státní podpora je v současné době ve výši 90 Kč (do 31. prosince 2012 činila 120 Kč), a to pouze za podmínky měsíčního příspěvku účastníka 300 Kč. Stát se snaží tímto krokem účastníky penzijního připojištění motivovat k větší spořivosti.

46

Většina respondentů (66,3 %) měsíčně spoří od 301–1000 Kč. Nad částku 1000 Kč spoří 15,3 % dotazovaných. Průměrný měsíční příspěvek na penzijní připojištění za rok 2012 dle evidence Ministerstva financí činil 464,95 Kč.54 Pokud mám porovnat tyto údaje s výsledky dotazníkového šetření, je patrné, že průměrný měsíční příspěvek občanů v Pelhřimově bude relativně podobný. Tyto údaje potvrzuje i tisková zpráva mluvčího Asociace penzijních fondů ČR Ondřeje Kubaly z 27. března 2013.55

Obrázek 6 Žebříček Kraje Vysočina podle okresů56

V kraji Vysočina si v rámci penzijního připojištění ukládají na penzi nejvíce obyvatelé okresu Pelhřimova.

54


55

http://www.starnesmysli.cz/media/

56

http://www.starnesmysli.cz/media/

47

Otázka č. 9: Myslíte si, že současná výše Vašeho měsíčního příspěvku je optimální k výši doživotní penze, kterou chcete ve stáří pobírat? a) Ano b) Ne Tabulka 15 Myslíte si, že současná výše Vašeho měsíčního příspěvku je optimální k výši doživotní penze, kterou chcete ve stáří pobírat? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk


a) b) Celkem

v%

4 4,1 6 6,1 10 10,2

31–40 let

v%

41–50 let

12 12,3 22 22,4 34 34,7

v%

51 a více

6 6,1 20 20,4 26 26,5

v%

v%

Počet

10 10,2 18 18,4 28 28,6

32 32,7 66 67,3 98 100,0

66 respondentů z 98 uvedlo, že výše jejich měsíčního příspěvku neodpovídá výši doživotní penze, kterou by chtěli navýšit svůj starobní důchod ve stáří. Otázkou je, co občany vede k tomu, aby tuto situaci neřešili. Jako důvod mohu určitě uvést nelehkou finanční situaci, nezodpovědný postoj k budoucnosti, spolehnutí se na stát apod. Z níže uvedené tabulky je možno vyčíst, že 32 dotazovaných z 98, kteří odpověděli na otázku kladně, nemají přehled o tom, jakou výši naspořené částky dosáhnou a jaká bude jejich předpokládaná výše doživotní renty z penzijního připojištění. Tabulka 16 Přehled o výši měsíčního příspěvku a předpokládané doživotní renty (Zdroj: vlastní) Výše měsíčního příspěvku v (Kč)

Doživotní renta (v Kč)

do 300

301–500

do 1000 1001–2000 2001–3000 3001–4000 4001–5000 5001 a více

0 1 0 0 0 0

1 3 1 1 4 0

2 1 5 0 3 1

0 1 2 0 0 1

0 0 1 0 0 4

3 6 9 1 7 6

Celkem

1

10

12

4

5

32

501–1000

1000–1500

Celkem 1501 a více

48

Otázka č. 10: Přispívá Vám zaměstnavatel na penzijní připojištění (spoření)? a) Ano b) Ne Z celkového počtu 98 respondentů jich uvedlo pouze 8, že jim zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění. Pro

zaměstnavatele

je

výhodnější

v rámci

zaměstnaneckých

benefitů

svým

zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění než zvýšit mzdu, z hrubé mzdy musí zaměstnavatel odvádět povinné pojistné (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění). Příspěvky zaměstnavatele

na

penzijní

připojištění

jsou

státem

podporovány

a zvýhodněny. Až do výše 30 000 Kč za rok z nich zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvání zdravotní a sociální pojištění a zaměstnanci se tento příspěvek do uvedené výše nezdaňuje. Pro zaměstnavatele je daňově uznatelným nákladem bez omezení výše, pokud je příspěvek na penzijní připojištění upraven např. v kolektivní smlouvě. V době ekonomické krize však nejsou tomuto kroku zaměstnavatelé příliš nakloněni. Otázka č. 11: V jaké výši Vám zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění (spoření), (uveďte v případě kladné odpovědi u otázky č. 10) a) méně než 500 Kč b) 501–1000 Kč c) Více než 1000 Kč 4 dotazovaní uvedli příspěvek zaměstnavatele do 500 Kč a stejný počet respondentů příspěvek ve výši 501–1000 Kč. K 31. prosinci 2012 evidovalo Ministerstvo finanční ČR 1 317 563 penzijních připojištění s příspěvky zaměstnavatelů.57

57


49

Otázka č. 12: Jste dostatečně informováni o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne Tabulka 17 Jste dostatečně informováni o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk

Odpověď v%

0 4 3 3

0,0 4,1 3,1 3,1

1 1,0 11 11,2 16 16,3 6 6,1

0 0,0 8 8,2 13 13,3 5 5,1

1 1,0 7 7,1 10 10,2 10 10,2

2 30 42 24

10 10,3

34 34,6

26 26,6

28 28,5

98 100,0

a) b) c) d) Celkem

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

18–30 let

2,0 30,6 42,9 24,5

100% 90% 80% 70% Ne Spíše ne Spíše ano Ano

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18–30 let

31–40 let

41–50 let

51 a více

Graf 10 Jste dostatečně informování o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? (Zdroj: vlastní)

Je zarážející, že pouze 2 respondenti z 98 odpověděli, že jsou informováni o změnách III. pilíře důchodového systému. Co je důvodem tohoto zjištění? Byla správně provedena cílená informovanost občanů? Pokud ano, tak se jedná o nezájem občanů své zabezpečení ve stáří řešit a odkládají své rozhodnutí na později, tzn. čekají na změnu zákonů, vývoj zhodnocení účastnických fondů pro zvýšení jistoty vstupu do nich nebo doufají, že se stát o ně stejně postará.

50

Otázka č. 13: Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu (původně penzijní fond) do nových účastnických fondů (založeny 1. ledna 2013 v rámci III. pilíře důchodového systému)? a) Ne b) Ano c) Doplňkové penzijní spoření mám založeno po 1. lednu 2013 d) Nedokážu odpovědět (nerozumím důchodového systému) Tabulka 18 Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu do nových účastnických fondů? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk


a) b) c) d)

8 0 0 2

Celkem

v%

31–40 let

v%

41–50 let

v%

51 a více

v%

Počet

v%

8,2 0,0 0,0 2,0

29 29,6 2 2,0 0 0,0 3 3,1

21 21,4 1 1,0 1 1,0 3 3,1

28 28,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0

86 3 1 8

87,8 3,0 1,0 8,2

10 10,2

34 34,7

26 26,5

28 28,6

98 100,0

100% 90% 80% 70% Nedokážu odpovědět Již sjednáno Ano Ne

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18–30 let

31–40 let

41–50 let

51 a více

Graf 11 Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu do nových účastnických fondů? (Zdroj: vlastní)

Pouze 1 z dotazovaných 98 občanů uvedl, že má založeno nové doplňkové penzijní spoření. Tento účastník již může mít zkušenosti s investováním svých peněz do podílových fondů a předpokládá, že tak může své naspořené peníze nejlépe zhodnotit. 87,8 % pelhřimovských respondentů o převodu z transformovaného fondu do účastnických fondů neuvažuje. Nezájem o přestup do účastnických fondů může být způsoben konzervativním chováním, tzn. účastník chce mít jistotu v nějaký výnos, bojí se riskovat a myslí si, že výše předpokládaného výnosu není úměrná k výši rizika, které 51

by

musel

postoupit

přechodem

do

účastnického

fondu.

Pokud

zůstane

v transformovaném fondu, bude mu zachována garance nezáporného zhodnocení, možnost výsluhové penze a jednorázového vyrovnání již v 60 letech věku. Jako další důvod mohu uvést nepochopení, nízkou informovanost o změnách, které nastaly od 1. ledna 2013 v rámci důchodové reformy. I když kampaň na důchodovou reformu proběhla v roce 2012 ve všech médiích a sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, letáky, internet, denní tisk, odborné časopisy, osobní návštěvy finančních poradců), z výsledků mého dotazníkového šetření vyplývá, že občané důchodovému systému příliš nerozumí a nebo mu nevěří. Pro kvalitnější informovanost občanů byly v této věci provedeny začátkem roku 2013 další kroky: •

Od 14. ledna 2013 může veřejnost využít k poskytnutí informací speciální call centrum, telefonní číslo 234 712 111.

•

Na okresních správách sociálního zabezpečení, finančních úřadech či úřadech práce jsou k dispozici informační letáky a Manuál k důchodové reformě, v elektronické

podobě

pak

na

webové

adrese

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Duch_ref_w1_Manual-2013_pdf.pdf. •

Informace

je

možné

získat

též

na

speciálních

webových

adresách

http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/3 a http://www.duchodovareforma.cz/.58 •

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo speciální facebookové stránky, jež mají informovat návštěvníky o všech novinkách a faktech o reformě penzijního systému v ČR.59

•

Začátkem ledna 2013 bylo zahájeno formou „kulatých stolů k důchodové reformě“

proškolování

odborníků

z řad

zaměstnanců

správ

sociálního

zabezpečení, finančních úřadů, úřadů práce, penzijních fondů, zástupců profesních asociací a zaměstnavatelů plnohodnotným balíčkem informací, které potřebují jak pro svou vlastní práci, tak i kvalitní informování klientů. Kulaté stoly se za účasti odborníků ze zainteresovaných institucí (Ministerstva práce

58

http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/kulate-stoly-s-odborniky-vysvetli-penzijnireformu-102311/

59


52

a sociálních věcí, Ministerstva financí, Finanční správy ČR) uskutečnily během 1. čtvrtletí 2013 v patnácti krajských městech.60 Otázkou však je: „Neměla být tato opatření provedena již v přípravné fázi?“. Tyto další kroky se uskutečnily až na základě reakce či dokonce nezájmu veřejnosti o důchodové spoření (II. pilíř) a doplňkové penzijní spoření (III. pilíř), tzn. v období, kdy změny již byly v platnosti.

60

Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 2/2013. Praha: 2013. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. s. 3

53

Otázka č. 14: Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? a) ANO b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím Tabulka 19 Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? (Zdroj: vlastní) Celkem

Věk


a) b) c) d) e) Celkem

31–40 let

51 a více

v%

Počet

v%

v%

41–50 let

v%

0,0 3,1 2,0 1,0 4,1

5 5,1 15 15,3 7 7,2 3 3,1 4 4,1

6 8 8 1 3

6,1 8,2 8,2 1,0 3,1

1 1,0 12 12,2 12 12,2 1 1,0 2 2,0

12 38 29 6 13

10 10,2

34 34,8

26 26,6

28 28,4

98 100,0

0 3 2 1 4

v%

12,2 38,8 29,6 6,1 13,3

Pro zvýšení svého měsíčního příspěvku je rozhodnuto nebo o něm uvažuje 51 % dotazovaných. Stát úpravou parametrů státního příspěvku chce motivovat a podle poskytnutých informací tuzemských penzijních společností61již v závěru roku 2012 přiměl občany (zejména s příspěvky nižšími 300 Kč), aby spořili vyšší částku. Minimální hranice pro poskytnutí státní podpory je za podmínky vkladu účastníka 300 Kč, maximální hranice 230 Kč za podmínky vkladu 1000 Kč a více. Tabulka 20 Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? (Zdroj: vlastní) Měsíční přísp. (v Kč) do 300 301–500 501–1000 1001–1500 více než 1500 Celkem

Celkem

Odpověď a

v%

b

v%

c

v%

d

v%

e

v%

8 4 0 0 0

8,2 4,1 0,0 0,0 0,0

8 16 12 1 1

8,2 16,3 12,2 1,0 1,0

1 7 19 2 0

1,0 7,1 19,4 2,1 0,0

1 0 3 1 1

1,0 0,0 3,1 1,0 1,0

0 2 2 4 5

0,0 2,0 2,1 4,1 5,1

12

12,3

38

38,7

29

29,6

6

6,1

13

13,3

Počet

18 29 36 8 7

v%

18,4 29,6 36,7 8,1 7,1

98 100,0

61

http://penize.ihned.cz/penze-navyseni-prispevku/c1-59117750-statni-motivace-fungujestovky-tisic-lidi-si-zvysily-vklad-na-penzijni-pripojisteni

54

5.5

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření

Jak si občané v místě mého bydliště spoří v rámci penzijního připojištění či nově od roku 2013 doplňkového penzijního spoření na důchod? Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že 80,8 % respondentů si uvědomuje, že se nemůže spoléhat pouze na státní penzi a musí si z vlastních úspor vytvářet dodatečný příjem nad rámec důchodu ze státního průběžného pilíře. K finančnímu zabezpečení ve stáří přistupují občané zodpovědně a jako alternativní možnost pro spoření si 81,7 % dotazovaných zvolilo penzijní připojištění, jež je příspěvkově definované, kapitálově financované a podporované státem formou státních příspěvků. Jako podnět k uzavření penzijní připojištění dotazovaní pelhřimovští občané většinou (57,2 %) uvedli osobní sběr informací. Z této skutečnosti vyplývá, že největší roli k uzavření penzijního připojištění hraje vlastní iniciativa. Nabídkou finančního poradce bylo osloveno 42,9 % dotazovaných, reklamou ani jiným podnětem občané výrazně ovlivněni nebyli. Při analýze výsledků z hlediska vzdělání mohu konstatovat, že lidé s vyšším vzděláním jsou většinou rozhodnuti na základě vlastního podnětu, nabídku finančního poradce upřednostňují zejména lidé s nižším vzděláním. Penzijní připojištění je založeno na pravidelných příspěvcích, jejichž výše je často závislá na finančních možnostech účastníka (měsíčním rozpočtu), tzn. tento příspěvek by neměl příliš zatěžovat měsíční rozpočet občana, ale zároveň by měl být znatelným příspěvkem do rozpočtu důchodce. Z tohoto důvodu je celková naspořená částka u mnoha účastníků nejvíce závislá na délce spoření. Při stanovení výše měsíčního příspěvku se doporučuje brát v úvahu současný a očekávaný příjem, věk a předpokládaný odchod do důchodu. Dotazníkovým šetřením však bylo zjištěno, že přes polovinu respondentů (51 %) uzavřelo penzijní připojištění teprve během posledních pěti let (v této souvislosti chci podotknout, že toto státem podporované spoření má svůj počátek vzniku v roce 1994) a téměř 50 % z nich jsou občané ve věku nad 40 let. Tuto skutečnost nelze pozitivně hodnotit zejména u respondentů, jejichž měsíční příspěvky jsou nízké a pohybují se kolem průměrného měsíčního příspěvku účastníků, jež v roce 2012 činil 464,95 Kč. Tito účastníci nemohou očekávat, že jejich celkový naspořený obnos v rámci penzijního připojištění jim zaručí dostatečný příjem (znatelný další zdroj) k přilepšení si na stáří.

55

Co bylo důvodem pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění? 50 % dotazovaných se rozhodlo pro penzijní připojištění z důvodu výhodného spoření se státním příspěvkem s možností jednorázového vyrovnání. O tuto dávku z penzijního připojištění může klient požádat již po dovršení věku 60 let (podle starého penzijního plánu i dříve) a současně za podmínky spoření minimálně 60 kalendářních měsíců. Pokud občan využije jednorázového vyrovnání již v 60 letech, je otázkou, zda budou prostředky využity na pokrytí snížených příjmů v důchodovém věku nebo na osobní potřeby v okamžiku výplaty. V tom případě penzijní připojištění pozbývá své základní funkce a stává se pouze dlouhodobou státem podporovanou formou spoření. 39,8 % respondentů je rozhodnuto pro výplatu doživotní penze z penzijního připojištění. Pro tuto variantu výplaty jsou rozhodnuti dotazovaní zejména ve věku 31–50 let. Doživotní penze se odvíjí od tabulkové střední délky života a naspořené částky. Pokud se účastník dožije vyššího než „tabulkového“ věku, je mu penze vyplácena z nevyplacených penzí těch účastníků, kteří se naopak dožijí věku nižšího. Způsob výpočtu výše penze, podmínky výplaty penze a její možné varianty jsou stanoveny v penzijním výplatním schématu každého penzijního plánu. Do 31. prosince 2012 existovalo v ČR devět penzijních fondů. Dotazované nejvíce oslovila nabídka penzijního připojištění České pojišťovny a České spořitelny. U dalších pěti penzijních fondů si sjednal tento produkt téměř srovnatelný počet respondentů, nabídku Generali penzijního fondu využil jeden dotazovaný, pro Aegon penzijní fond se nerozhodl žádný respondent. Dotazovaní při sjednání penzijního připojištění zřejmě využili nabídky banky či pojišťovny, kde mají založen běžný účet nebo sjednány již některé pojistné smlouvy. Na otázku, jaká je výše Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění, zodpovědělo 18 z 98 dotazovaných pelhřimovských občanů do 300 Kč. U účastníků, jejichž příspěvek je nižší než 300 Kč, došlo od roku 2013 k úplné ztrátě státního příspěvku. Důvodem je nová struktura poskytované státní podpory, kterou se stát snaží motivovat klienty penzijního připojištění k větší spořivosti. Tato změna se pro občany stala výzvou, nechtějí se vzdát státního příspěvku a 16 z výše uvedených 18 respondentů o zvýšení příspěvku vážně uvažuje. Nejčastější vklad na penzijní připojištění se u dotazovaných (66,3 %) pohybuje ve výši 300–1000 Kč. I tito občané se snaží co možná nejvíce využít maximální výše 56

poskytovaného státního příspěvku a s ohledem ke svému rodinnému rozpočtu uvažují o zvýšení měsíčního vkladu. Maximální státní podpora se posunula z původních 150 Kč při minimálním příspěvku 500 Kč na 230 Kč, ovšem podmínkou je minimální vklad ve výši 1000 Kč. 15,3 % respondentů spoří částku nad 1000 Kč. Tento příspěvek uvedli pouze občané ve věku nad 30 let. I zaměstnavatel se může podílet určitým příspěvkem na celkové výši naspořené částky účastníka, a to v rámci firemního benefitu. Příspěvky zaměstnavatele jsou do výše 30 000 Kč osvobozeny od placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění, daňově uznatelným nákladem jsou v jakékoliv výši za podmínky uvedení tohoto příspěvku např. v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní smlouvě. Pelhřimovští zaměstnavatelé

však

tohoto

nemzdového

benefitu

využívají

zřídka.

Pouze

8 respondentů potvrdilo příspěvek zaměstnavatele, jehož výše byla maximálně do 1000 Kč. Jakou si účastníci představují doživotní rentu vyplácenou z penzijního připojištění? Téměř polovina dotazovaných (47,0 %) by chtěla navýšit svůj státní důchod o měsíční penzi z penzijního připojištění ve výši 2001–4000 Kč. Představy občanů o výši doživotní penze jsou nereálné k výši svého měsíčního příspěvku. Tuto skutečnost si dotazovaní uvědomují, ovšem k problému se staví nezodpovědně, skepticky, laxně či pesimisticky. Důvodem může být více skutečností. Jako zásadní chci jmenovat nepříznivou rodinnou finanční situaci (nízké platy, splácení hypotéky, nezaměstnanost, dlouhodobou pracovní neschopnost apod.), nezodpovědný přístup ke svému stáří, 100% se spoléhání na státní důchod, nedůvěru ve spoření, které není ze zákona pojištěno atd. Jsou dostatečně informováni pelhřimovští občané o změnách, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? Pouze necelá třetina (32,6 %) dotazovaných uvedla, že ano či spíše ano. Již při vyplňování dotazníku respondenty bylo evidentní, že občané se nevyznají v důchodovém systému, nejsou jim vlastní a chybně používají pojmy jako důchodové pojištění, doplňkové důchodové spoření, penzijní připojištění, transformovaný fond, penzijní fond, účastnický fond apod. Cílená informovanost občanů o změnách důchodového systému byla systematicky prováděna během celého roku 2012 penzijními fondy, státem, správou sociálního zabezpečení apod. Ovšem i vlastní zkušenosti při sběru informací ke zpracování bakalářské práce mě přesvědčily o tom, že důchodová 57

reforma byla provedena za velkého chaosu. Sice na přepážkách bank, pojišťoven, správ sociálního zabezpečení jsme se mohli setkat s letáky, které nás informovaly o základních změnách, ovšem při žádosti o konkrétní informace, jsme byli často odkazováni na konec roku 2012, kdy měla teprve proběhnout školení pro prodejce penzijního připojištění či doplňkového důchodového spoření. Na poslední otázku, zda občané uvažují o přechodu z transformovaného fondu do účastnických fondů, odpovědělo 87,8 % respondentů záporně. Důvodem je zřejmě zachování garance nezáporného zhodnocení, možnosti využití výsluhové penze či jednorázového vyrovnání již v 60 letech.

58

6

Modelový příklad

V další části bakalářské práce vycházím z dotazníkového šetření a na základě modelového příkladu chci uvést, jaký příspěvek si musí účastník v rámci penzijního připojištění platit, aby pobíral doživotní penzi minimálně ve výši 2000 Kč (nárok na dávku vzniká dosažením 60 let věku za podmínky minimální doby spoření pět let). Vycházela jsem z nejčastěji uvedené odpovědi u otázky č. 7 – „V jaké výši si představujete měsíční doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena?“

6.1

Základní parametry

Výpočet doživotní penze jsem prováděla u potenciálního klienta (muž) ve věku 20, 30, 40 a 50 let. Jedná se o klienta, který využil šance do 30. listopadu 2012 a uzavřel si smlouvu o penzijním připojištění dle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění. V současné době vkládá tento klient příspěvky do transformovaného fondu a neuvažuje o přestupu do účastnických fondů. Nárok na pobírání doživotní penze vzniká klientovi v 60 letech, čehož využije, a zažádá si o pravidelnou výplatu penze. Při výpočtu se předpokládá, že po celou dobu spoření:

6.2

•

účastník nemění výši svého příspěvku,

•

zaměstnavatel nepřispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění,

•

roční zhodnocení je ve výši 2 %,

•

nemění se parametry státního příspěvku (platné od 1. ledna 2013).

Výpočet naspořené částky a doživotní renty

Pro výpočet celkové naspořené částky a výše doživotní renty z penzijního připojištění, kterou začne účastník pobírat v 60 letech, kdy mu vzniká nárok, jsem použila simulačního programu pro penzijní připojištění, a to prognostické modelování penzijního připojištění podle Penzijního plánu č. 4 ING Penzijního fondu na

59

internetových stránkách www.ingpojistovna.cz.62 Pro výpočet byly použity úmrtnostní tabulky 2009 muži. Klíčovým principem pro výpočet výnosů účastníka je ta skutečnost, že se vypočítává z průměrného zůstatku účtu účastníka v roce, tzn. není možné prostým úročením konečného zůstatku výnosovým procentem získat výši výnosů z příspěvku účastníka nebo státu. Pro výnos z každého jednotlivého příspěvku je rozhodující datum připsání na účet, které určí zbývající počet dní do konce roku, kdy bude tento příspěvek zhodnocen příslušným výnosovým procentem. Součástí každého penzijního plánu penzijní společnosti je penzijní výplatní schéma, ve kterém je uveden způsob výpočtu penzí. Výše konkrétní penze závisí na: •

celkové našetřené částce na účtu penzijního připojištění účastníka,

•

věku a pohlaví penzijně pojištěného,

•

technických podkladech, které penzijní fond využívá (úmrtnostní tabulky, technická úroková míra, která garantuje minimální zhodnocení naspořených prostředků na osobním účtu účastníka, výpočet pomocí střední délky života).

Při stanovení velikosti penze jsou využívány úmrtnostní tabulky pro potřebu zohlednění délky pobírání penze (průměrné délky dožití). Penzijní fondy nejsou povinny ze zákona využívat při výpočtu penze platné úmrtností tabulky vydané Českým statickým úřadem. Hodnoty v úmrtnostních tabulkách si mohou přizpůsobovat a upravovat vzhledem k rozdílu úmrtnosti v celé populaci či skupině účastníků penzijního připojištění příslušného penzijního fondu, kteří penze pobírají.63

62

https://www.ingpojistovna.cz/benefity/kalkulacky/kalkulator-penzijniho-pripojisteni/

63

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání – přepracované. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. s. 135

60

Tabulka 21 Porovnání naspořené částky a doživotní renty u různých věkových skupin (Zdroj: vlastní) Vstupní věk Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Naspořená částka Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta

400 Kč 110 Kč 2%

500 Kč 130 Kč 2%

600 Kč 150 Kč 2%

700 Kč 170 2%

800 Kč 190 Kč 2%

900 Kč 210 Kč 2%

1 000 Kč 230 Kč 2%

1 100 Kč 230 Kč 2%

1 200 Kč 230 Kč 2%

1 300 Kč 230 Kč 2%

20 let 192 000 52 800 128 599 373 399 1 776 240 000 62 400 158 872 461 272 2 194 288 000 72 000 189 145 549 145 2 611 336 000 81 600 219 417 637 017 3 029 384 000 91 200 249 690 724 890 3 447 432 000 100 800 279 963 812 763 3 865 480 000 110 400 310 236 900 636 4 283 528 000 110 400 335 504 973 904 4 631 576 000 110 400 360 771 1 047 171 4 980 624 000 110 400 386 039 1 120 439 5 328

30 let 144 000 39 600 67 187 250 787 1 193 180 000 46 800 83 006 309 806 1 473 216 000 54 000 98 824 368 824 1 754 252 000 61 200 114 644 427 844 2 035 288 000 68 400 130 462 486 862 2 315 324 000 75 600 146 280 545 880 2 596 360 000 82 800 162 099 604 899 2 877 396 000 82 800 175 308 654 108 3 111 432 000 82 800 188 517 703 317 3 345 468 000 82 800 201 726 752 526 3 579

40 let 96 000 26 400 27 804 150 204 714 120 000 31 200 34 352 185 552 882 144 000 36 000 40 899 220 899 1 050 168 000 40 800 47 447 256 247 1 219 192 000 45 600 53 995 291 595 1 387 216 000 50 400 60 543 326 943 1 555 240 000 55 200 67 091 362 291 1 723 264 000 55 200 72 564 391 764 1 863 288 000 55 200 78 037 421 237 2 003 312 000 55 200 83 509 450 709 2 143

50 let 48 000 13 200 6 490 67 690 322 60 000 15 600 8 020 83 620 398 72 000 18 000 9 549 99 549 473 84 000 20 400 11 079 115 479 549 96 000 22 800 12 609 131 409 625 108 000 25 200 14 138 147 338 701 120 000 27 600 15 668 163 268 776 132 000 27 600 16 950 176 550 840 144 000 27 600 18 232 189 832 903 156 000 27 600 19 514 203 114 966

61

Vstupní věk Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Celkem Měsíční doživotní renta

1 400 Kč 230 Kč 2%

1 500 Kč 230 Kč 2%

1 600 Kč 230 Kč 2%

1 700 Kč 230 Kč 2%

1 800 Kč 230 Kč 2%

1 900 Kč 230 Kč 2%

2 000 Kč 230 Kč 2%

2 100 Kč 230 Kč 2%

2 200 Kč 230 Kč 2%

2 300 Kč 230 Kč 2%

20 let 672 000 110 400 411 306 1 193 706 5 677 720 000 110 400 436 574 1 266 974 6 025 768 000 110 400 461 842 1 340 242 6 374 816 000 110 400 487 109 1 413 509 6 722 864 000 110 400 512 377 1 486 777 7 070 912 000 110 400 537 645 1 560 045 7 419 960 000 110 400 562 912 1 633 312 7 767 1 008 000 110 400 588 180 1 706 580 8 116 1 056 000 110 400 613 447 1 779 847 8 464 1 104 000 110 400 638 715 1 853 115 8 813

30 let 504 000 82 800 214 935 801 735 3 813 540 000 82 800 228 144 850 944 4 047 576 000 82 800 241 353 900 153 4 281 612 000 82 800 254 562 949 362 4 515 648 000 82 800 267 771 998 571 4 749 684 000 82 800 280 981 1 047 781 4 983 720 000 82 800 294 190 1 096 990 5 217 756 000 82 800 307 399 1 146 199 5 451 792 000 82 800 320 608 1 195 408 5 685 828 000 82 800 333 817 1 244 617 5 919

40 let 336 000 55 200 88 982 480 182 2 284 360 000 55 200 94 455 509 655 2 424 384 000 55 200 99 927 539 127 2 564 408 000 55 200 105 400 568 600 2 704 432 000 55 200 110 873 598 073 2 844 456 000 55 200 116 351 627 551 2 984 480 000 55 200 121 818 657 018 3 124 504 000 55 200 127 291 686 491 3 265 528 000 55 200 132 764 715 964 3 405 552 000 55 200 138 236 745 436 3 545

50 let 168 000 27 600 20 796 216 396 1 029 180 000 27 600 22 078 229 678 1 092 192 000 27 600 23 360 242 960 1 155 204 000 27 600 24 642 256 242 1 219 216 000 27 600 25 924 269 524 1 282 228 000 27 600 27 206 282 806 1 345 240 000 27 600 28 488 296 088 1 408 252 000 27 600 29 770 309 370 1 471 264 000 27 600 31 052 322 652 1 534 276 000 27 600 32 334 335 934 1 598

62

Vstupní věk 30 let 1 080 000 82 800 426 280 1 589 080 7 557 1 260 000 82 800 492 326 1 835 126 8727

40 let 720 000 55 200 176 545 951 745 4 526 840 000 55 200 203 909 1 099 109 5227

50 let 360 000 27 600 41 308 428 908 2 040 420 000 27 600 47 718 495 318 2356

1 440 000 82 800 558 371 2 081 171

960 000 55 200 231 272 1 246 472

480 000 27 600 54 128 561 728

Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Naspořená částka Důchod Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Naspořená částka Důchod

3 000 Kč 230 Kč 2%

Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Naspořená částka

4 000 Kč 230 Kč 2%

1 920 000 110 400 1 068 264 3 098 664 14 736

9897

5928

2671

4 500 Kč 230 Kč 2%

2 160 000 110 400 1 194 602 3 465 002

1 620 000 82 800 624 417 2 327 217

1 080 000 55 200 258 636 1 393 836

540 000 27 600 60 539 628 139

16478

11067

6628

2987

3 500 Kč 230 Kč 2%

Důchod Příspěvek účastníka Státní příspěvek Zhodnocení Naspořená částka Důchod

6.3

20 let 1 440 000 110 400 815 588 2 365 988 11 252 1 680 000 110 400 941 926 2 732 326 12944

Shrnutí výsledků modelového příkladu

Tabulka 22 Minimální měsíční příspěvek účastníka různých věkových skupin pobírajícího doživotní rentu z penzijního připojištění nad 2000 Kč (Zdroj: vlastní) Vstupní věk účastníka penzijního připojištění

Minimální měsíční příspěvek (v Kč)

20 let

30 let

40 let

50 let

500

700

1200

3000

Kdy začít spořit v rámci penzijního připojištění na důchod? Jakou částku měsíčně spořit? Na základě výsledků modelového příkladu doporučuji v rámci penzijního připojištění začít spořit již před 30 rokem věku, příp. nástupem do prvního zaměstnání. Výhoda spočívá zejména v postupném střádání relativně menších finančních obnosů během ekonomicky aktivního života, které se včetně státních příspěvků, výnosů, popř. příspěvků zaměstnavatele připisují na osobní účet klienta. Ze začátku mohou být příspěvky nižší, s růstem příjmů a pracovní kariéry však doporučuji příspěvky na spoření na penzi zvyšovat, aby bylo dosaženo dostatečných úspor a občan si tak zajistil ve stáří vyšší životní standard.

63

Pokud se klient ocitne ve finanční tísni, bude nezaměstnaný, na mateřské dovolené apod., má možnost kdykoli výši svého příspěvku snížit až na stanovené minimum, které činí 100 Kč. Maximální hranice výše příspěvku účastníka stanovena není. Ve svém příkladu jsem nastínila výši doživotní penze klienta, který založil penzijní připojištění do 30. listopadu 2012, po celou dobu spoří v transformovaném fondu a doživotní penzi začne pobírat dovršením věku 60 let. Pokud se účastník rozhodne o přestup z transformovaného do účastnického fondu, přijde o garanci nezáporného zhodnocení a výsluhovou penzi (možnost čerpat 50 % prostředků po 15 letech spoření), ale vhodně zvolenou investiční strategií může dosáhnout vyššího zhodnocení, které má z dlouhodobého hlediska na celkově naspořenou částku od určitého okamžiku větší vliv než státem poskytnutá podpora. Tento krok však závisí na zvážení každého jednotlivce. Nárok na výplatu starobní penze z doplňkového penzijního spoření pak vzniká účastníkovi až dosažením věku, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění a trvání spořící doby v délce nejméně 60 kalendářních měsíců. Pokud účastník žádá o jednorázové vyrovnání, nárok vzniká dosažením věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod a současně doby spoření nejméně 5 let.

64

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat problematiku penzijního připojištění a jeho významu. V teoretické části jsem zmínila důvody důchodové reformy, zejména klesající porodnost, snižující se počet ekonomicky aktivních obyvatel, současně zvyšující se počet starobních důchodců a nepříznivé prognózy populačního vývoje Českého statistického úřadu. V další části jsem se okrajově dotkla důchodového systému, který do konce roku 2012 zahrnoval dva pilíře. V rámci důchodové reformy však od roku 2013 dochází k velké změně, a to k zavedení dalšího pilíře, kterým je důchodové spoření. V kapitole 4 teoretické části již podrobně popisuji III. pilíř důchodového systému ČR, který je základem pro praktickou část bakalářské práce. V praktické části jsem za pomoci dotazníkového šetření provedla analýzu, jak pelhřimovští občané pro spoření na stáří využívají penzijního připojištění, zda si spoří dostatečnou částku, naspořená částka je využita za účelem zajištění na důchod, občané jsou dostatečně informováni o změnách, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy, a na tyto změny reagují kladně. Na základě vyhodnocení ankety pak doporučit optimální výši měsíčního příspěvku k předpokládané výši doživotní renty u modelových příkladů různých věkových skupin. Praktickou částí jsem dospěla k závěru, že většina občanů se nespoléhá pouze na státní důchod, reaguje na negativní zprávy ohledně snížení státních důchodů v budoucnu a řeší zajištění ve stáří uzavřením penzijního připojištění. Z dalšího šetření ale vyplývá, že dávají přednost možnosti jednorázového vyrovnání před výplatou doživotní renty. V tomto případě se však z penzijního připojištění stává jeden z produktů dlouhodobého spoření a penzijní připojištění tak pozbývá základní (podstatný) účel, pro který byl vytvořen, což je zabezpečení ve stáří. Důvodem jednorázového vyrovnání je zřejmě jistota občanů, že naspořené peníze se jim stoprocentně vrátí. Výplata doživotní renty se jim zdá rizikovější, tzn. že preferují likviditu, nad níž mají kontrolu. Dalším problémem penzijního připojištění je nízký měsíční příspěvek. 48 % pelhřimovských respondentů uvedlo, že jejich měsíční příspěvek je do výše 500 Kč, 36 % dotazovaných spoří od 501–1000 Kč, nad 1000 Kč spoří 15,3 %. Tyto měsíční vklady bohužel nejsou dostatečně vysoké, aby občanům zajistili doživotní rentu nad 2000 Kč, kterou si občané většinou (75,5 %) představují vyplácet.

65

Tuto skutečnost jsem potvrdila modelovým příkladem, na kterém jsem vysvětlila, jaké příspěvky musí účastník různých věkových skupin penzijního připojištění platit, aby jeho doživotní renta byla v minimální výši 2000 Kč. Jedná se o minimální výši doživotní renty, kterou si pelhřimovští občané většinou představují pobírat. Dospěla jsem k závěru, že účastník ve věku 20 let musí začít spořit minimálně 500 Kč, aby od svých 60 let pobíral doživotní rentu nad 2000 Kč, ve věku 30 let 700 Kč, účastník ve věku 40 let 1200 Kč a ve věku 50 let 3000 Kč. Občané si jsou vědomi nízkého příspěvku, ovšem impulsem k jeho zvýšení se stala až úprava parametrů státní podpory, která proběhla v rámci důchodové reformy. Tímto krokem přiměl stát občany, aby navýšili měsíční příspěvky z důvodu ztráty nebo snížení státní podpory. O změnách III. pilíře, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy, jsou občané informováni pouze částečně. Občané reagovali pouze na výzvu založit si penzijní připojištění do 30. listopadu 2012 za původních podmínek (11 z 98 respondentů) a zmiňovanou úpravu parametrů státní podpory. Zájem respondentů o převod prostředků z transformovaného fondu do nových účastnických fondů je zanedbatelný (3 z 98 dotazovaných). Důvod spatřuji v omezení likvidity a v upřednostňování garance nezáporného zhodnocení, která dává pocit jistoty a bezpečí, před možností vyššího zhodnocení volbou správné investiční strategie. Jsem přesvědčena, že svou bakalářskou prací jsem splnila cíl, který jsem si v úvodu práce zadala. V teoretické části jsem zmapovala problematiku penzijního připojištění a jeho významu, v praktické části jsem pak zanalyzovala postoj občanů v místě mého bydliště k tomuto produktu jako alternativnímu způsobu spoření na důchod a na základě modelového příkladu doporučila optimální příspěvek u různých věkových skupin. Lidský život, i když někteří odmítají tento fakt brát v úvahu, postupně plyne časem. Přes fázi narození, dětství, dospívání, studií, ekonomicky aktivní etapu, dospělost směřuje nevyhnutelně k fázi života zaslouženého odpočinku, tzv. penzi. Pokud chcete být v důchodovém věku finančně zajištění a prožít důstojné stáří, nespoléhejte pouze na stát a na důchod si během ekonomicky aktivního života spořte! Ve finančním světě je doporučováno si odkládat 10 % svého měsíčního příjmu. Neváhejte a začněte již dnes!

66

Použité zdroje Literatura DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání – přepracované. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. ČERNÁ J., TRINNEROVÁ D., VACÍK A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2007. 231 s. ISBN 97880-7380-019-2. KAHOUN, V. a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Nakladatelství TRITON, 2009. 445 s. ISBN 978-80-7387-346-2. Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 7/2011. Praha: 2011. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 11/2012. Praha: 2012. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 1/2013 Praha: 2013. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 2/2013. Praha: 2013. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. Národní pojištění: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 4/2013. Praha: Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395. SYROVÝ, P. Jak si spořit na důchod. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2012. 152 s. ISBN 978-80-247-4479-7. VESELÝ, J. Právo sociálního zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2009. 201 s. ISBN 978-80-86775-23-4.

Ostatní zdroje Zákon 42/1994 Sb. ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Zákon 427/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011 o doplňkovém penzijním spoření.

67

Internetové zdroje Aktualne.centrum.cz [on-line]. březen 2013 [cit. 2013-03-15]. Podnikání. Dostupné z: Czso.cz [on-line]. [cit. 2013-03-10]. Ediční plán 2004. Dostupné

z:

Czso.cz [on-line]. [cit. 2013-03-10]. Ediční plán 2012. Dostupné

z:

Czso.cz [on-line]. duben 2013 [cit. 2013-04-20]. Míra inflace. Dostupné z: Czso.cz [on-line]. březen 2013 [cit. 2013-03-23]. Průměrné mzdy na Vysočině mezimeziročně vzrostly. Dostupné z: Czso.cz [on-line]. červen 2012 [cit. 2013-03-17]. Úhrnná plodnost v letech 1950-2011. Dostupné z: Duchod.cz [on-line]. únor 2013[cit. 2013-03-20]. Češi a spoření na důchod. Dostupné z: Duchodovakalkulacka.mpsv.cz [on-line]. [cit. 2013-03-28]. Kalkulačka k důchodové reformě. Dostupné z: Duchodovareforma.cz [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Důchodová reforma. Dostupné z: Epravo.cz [on-line]. říjen 2012 [cit. 2012-03-20]. K důchodové reformě – úvod do problematiky. Dostupné z: < http://www.epravo.cz/top/clanky/k-duchodove-reformeuvod-do-problematiky-85680.html> Euroekonom.cz [on-line]. [cit. 2013-03-17]. Grafy-demografie. Dostupné z: Finance.cz [on-line]. [cit. 2013-03-31]. Předdůchody. Fondmarket.cz [on-line]. [cit. 2013-04-02].

Penzijní

fondy.

Dostupné Dostupné

z: z:

Ingpojistovna.cz [on-line]. [cit. 2013-04-10]. Kalkulátor penzijního připojištění. Dostupné z:

68

Mfcr.cz [on-line]. [cit. 2013-03-16]. Manuál k důchodové reformě. Dostupné z: Mfcr.cz [on-line]. únor 2013 [cit. 2013-04-10]. Základní ukazatele penzijního připojištění. Dostupné z: Mpsv.cz [on-line]. [cit.

2013-03-16].

Důchodové

pojištění.

Dostupné

z:

Mpsv.cz [on-line]. květen 2012 [cit. 2013-03-17]. Reformy MPSV. Dostupné z: Novinky.cz [on-line]. duben 2013 [cit. 2013-04-15]. Penzijní fondy klienty nepotěší. Dostupné z: < http://www.novinky.cz/finance/298683-penzijni-fondy-klienty-nepotesivynosy-za-lonsky-rok-jsou-hluboko-pod-inflaci.html> Penize.cz [on-line]. [cit. 2013-03-23]. Penzijní

připojištění.

Dostupné

z:

Penize.cz [on-line]. leden 2013 [cit. 2013-04-10]. Státní motivace zafungovala. Dostupné z: Pojisteni.cz [on-line]. [cit. 2013-03-20]. Zhodnocení penzijních fondů. Dostupné z: Portal.mpsv.cz [on-line]. [cit. 2013-03-20]. Statistiky nezaměstnanosti. Dostupné z: Srovnavac.cz [on-line]. [cit. 2013-04-02]. Penzijní plán

ING.

Starnesmysli.cz [on-line]. [cit. 2013-03-15]. Legislativa.

Dostupné z: Dostupné

z:

Vlada.cz [on-line]. leden 2013 [cit. 2013-04-08]. Kulaté stoly s odborníky vysvětlí penzijní reformu. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/kulatestoly-s-odborniky-vysvetli-penzijni-reformu-102311/> Zpravy.e15.cz [on-line]. únor 2013 [cit. 2013-03-16]. Inflace nepříjemně klesá. Dostupné z: Zpravy.e15.cz [on-line]. únor 2013 [cit. 2013-03-16]. Na důchodovém účtu chybí stále více peněz. Dostupné z:

69

Seznam grafů Graf 1 Věková struktura obyvatelstva ČR v letech 2010–2050 ..................................... 14 Graf 2 Důchodový systém České republiky od 1. ledna 2013........................................ 19 Graf 3 Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará?.......................................... 36 Graf 4 Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)?.................... 37 Graf 5 Jak dlouho již máte tento produkt sjednán? ........................................................ 38 Graf 6 Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění...................... 39 Graf 7 Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření)? ........ 40 Graf 8 V jaké výši si představujete doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? ........................... 44 Graf 9 Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění (spoření)..... 46 Graf 10 Jste dostatečně informování o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? .................................................................... 50 Graf 11 Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu do nových účastnických fondů? ....................................................................................................... 51

Seznam obrázků Obrázek 1 Dlouhodobá křivka porodnosti v ČR (tis.) .................................................... 12 Obrázek 2 Počet důchodců a poplatníků pojistného v letech 2007–2012 ...................... 13 Obrázek 3 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993–2011 ...................................................................................................................... 17 Obrázek 4 Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31. 12. 2012 ................................................................................................................. 27 Obrázek 5 Zhodnocení penzijních fondů v letech 2005–2011 ....................................... 30 Obrázek 6 Žebříček Kraje Vysočina podle okresů ......................................................... 47

70

Seznam tabulek Tabulka 1 Pojistné na důchodové pojištění do 31. prosince 2012.................................. 16 Tabulka 2 Výše státního příspěvku a daňové úspory od roku 2013 v Kč ...................... 25 Tabulka 3 Struktura respondentů podle věku ................................................................. 35 Tabulka 4 Struktura respondentů podle vzdělání ........................................................... 35 Tabulka 5 Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará...................................... 36 Tabulka 6 Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)?.............. 37 Tabulka 7 Jak dlouho již máte tento produkt sjednán?................................................... 38 Tabulka 8 Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění................ 39 Tabulka 9 Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření) .... 40 Tabulka 10 U Jaké penzijní společnosti máte sjednáno penzijní připojištění (spoření) . 42 Tabulka 11 Počet klientů jednotlivých penzijních fondů k 31. prosinci 2012 ............... 43 Tabulka 12 V jaké výši si představujete doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? ........................... 44 Tabulka 13 Výše předpokládaného budoucího státního důchodu .................................. 45 Tabulka 14 Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění ............ 46 Tabulka 15 Myslíte si, že současná výše Vašeho měsíčního příspěvku je optimální k výši doživotní penze, kterou chcete ve stáří pobírat? .................................................. 48 Tabulka 16 Přehled o výši měsíčního příspěvku a předpokládané doživotní renty........ 48 Tabulka 17 Jste dostatečně informováni o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? .................................................................... 50 Tabulka 18 Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu do nových účastnických fondů? ....................................................................................................... 51 Tabulka 19 Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? ........................................................................................ 54 Tabulka 20 Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? ........................................................................................ 54 Tabulka 21 Porovnání naspořené částky a doživ. renty u různých věkových skupin .... 61 Tabulka 22 Minimální měsíční příspěvek účastníka různých věkových skupin pobírajícího doživotní rentu z penzijního připojištění nad 2000 Kč .............................. 63

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník ...................................................................................................................... 72

71

Příloha 1 Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě obor Finance a řízení a ke své bakalářské práci potřebuji provést dotazníkové šetření, týkající se „využívání možnosti spoření na stáří prostřednictvím penzijního připojištění (spoření)“. Děkuji Vám za ochotu a čas strávený vyplněním dotazníku. Vaše dotazníky budou použity pouze pro zpracování bakalářské práce a nebudou nikde zveřejňovány. (Zakroužkujte, prosím, vždy jednu odpověď) 1. Spoléháte na to, že se stát o Vás v důchodu postará? a) Ano, neuvažuji o tom, že bych si na důchod spořil(a). b) Ne, ale zatím jsem se pro žádné spoření nerozhodl(a). c) Ne, jsem si vědom(a), že bude nutné si státní důchod doplnit o vlastní úspory 2. Máte sjednáno penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)? a) ANO b) NE 3. Jak dlouho již máte tento produkt sjednán? a) méně než 1 rok b) 1–5 let c) 6–10 let d) Více než 10 let 4. Na základě jakého podnětu jste si sjednal(a) penzijní připojištění (spoření)? a) osobní sběr informací b) nabídka finančního poradce c) reklama (televizní spot, leták, internet apod.) d) jiné (uveďte)…………..…………………………..

5. Jaký byl důvod pro uzavření smlouvy o penzijním připojištění (spoření)? a) doživotní penze b) zabezpečení rodiny v případě smrti c) výhodné spoření se státním příspěvkem s možností jednorázového vyrovnání d) jiné (uveďte)……………………………………… 6. U jakého penzijní fondu (nyní společnosti) máte sjednáno penzijní připojištění (spoření)? a) Aegon penzijní fond b) Allianz penzijní fond c) Axa penzijní fond d) ČSOB penzijní fondy e) Generali penzijní fond f) ING penzijní fond g) Penzijní fond České pojišťovny h) Penzijní fond České spořitelny i) Penzijní fond Komerční banky 7. V jaké výši si představujete měsíční doživotní rentu, která Vám bude z penzijního připojištění (spoření) jako další zdroj prostředků ve stáří vyplácena? a) do 1000 Kč b) 1001–2000 Kč c) 2001–3000 Kč d) 3001–4000 Kč e) 4001–5000 Kč f) Více než 5000 Kč 8. Uveďte výši Vašeho měsíčního příspěvku na penzijní připojištění (spoření). a) do 300 Kč b) 301–500 Kč c) 501–1000 Kč d) 1001–1500 Kč e) Více než 1500 Kč

9. Myslíte si, že současná výše Vašeho měsíčního příspěvku je optimální k výši doživotní penze, kterou chcete ve stáří pobírat? a) ANO b) NE 10. Přispívá Vám zaměstnavatel na penzijní připojištění (spoření)? a) ANO b) NE 11. V jaké výši Vám zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění (spoření), (uveďte v případě kladné odpovědi u otázky č. 10) a) Méně než 500 Kč b) 501–1000 Kč c) Více než 1000 Kč 12. Jste dostatečně informováni o změnách III. pilíře důchodového systému, ke kterým došlo v rámci důchodové reformy? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 13. Uvažujete o převodu prostředků z transformovaného fondu (původně penzijní fond) do nových účastnických fondů (založeny 1. ledna 2013 v rámci III. pilíře důchodového systému)? a) NE b) ANO c) Doplňkové penzijní spoření mám založeno po 1. lednu 2013 d) Nedokážu odpovědět (nerozumím důchodového systému)

14. Je pro Vás změna státního příspěvku od 1. ledna 2013 motivací pro zvýšení Vašeho měsíčního příspěvku? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne e) Nevím 15. Pohlaví: a) Žena b) Muž 16. Věk: a) 18–30 let b) 31–40 let c) 41–50 let d) Více než 50 let 17. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) základní b) střední s výučním listem c) střední s maturitní zkouškou d) vyšší odborné e) vysokoškolské

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Penzijní připojištění jako alternativní způsob spoření na stáří

Recommend Documents