VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
P o s o u z e n í re n t a b i l i t y v p o d n i c í c h d l e o d v ě t v í n á ro d n í h o h o s p o d á ř s t v í Bakalářská práce
Autor: Markéta Dočekalová Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. Jihlava 2014
Anotace Cílem bakalářské práce je posouzení rentability v podnicích dle odvětví národního hospodářství. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je zaměřena okrajově na finanční analýzu a její základní pojmy a metody. Dále práce poukazuje detailněji na rentabilitu, která je ústřední pro tuto bakalářskou práci. V praktické části je proveden výpočet ukazatelů rentability, pozornost je poté blíže zaměřena na ukazatel ROE, jež je dále analyzován aplikací DuPontovy rovnice a analýzy odchylek za léta 2006 až 2012. Výsledky rentability vlastního souboru jsou rovněž porovnány s výsledky analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu.
Klíčová slova Finanční analýza, rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita vložených aktiv, rentabilita tržeb, DuPontova rovnice, logaritmická metoda, odvětví.
Annotation The aim of this bachelor thesis is the assessment of profitability of companies by sector of the economy. The bachelor thesis is divided into two parts, the theoretical part, marginally focused on financial analysis and its basic concepts and methods. The work shows details in profitability, which is central for this bachelor thesis. The calculations include profitability indicators, closer attention is then focused on the indicator ROE which is further analyzed by the DuPont equation and analysis of deviation for years 2006 through 2012. The results of profitability of the owned file are also compared with the results of the analysis of the Ministry of Industry and Trade.
Keywords Financial analysis, Return on Assets, Return on Equity, Return on Sale, DuPont equation, logarithmic method, sector.
Poděkování Je mi potěšením na tomto místě poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Petře Kozákové, PhD. za trpělivost, cenné připomínky, vstřícnost a odborné vedení při psaní bakalářské práce. Velké poděkování patří rovněž mé rodině a mým nejbližším za projevenou toleranci a oporu v době, kdy jsem tuto bakalářskou práci vypracovávala.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. května 2014 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod do problematiky finanční analýzy ................................................................... 8 1.1
Předmět a účel finanční analýzy ........................................................................ 8
1.2
Uživatelé finanční analýzy ................................................................................. 8
1.3
Externí a interní finanční analýza .................................................................... 10
1.4
Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy ........................ 10
1.5
Metody finanční analýzy .................................................................................. 11
2
Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................. 12
3
Ukazatele rentability ............................................................................................... 14 3.1
Analýza rentability ........................................................................................... 14
3.2
Zisk v analýze rentability ................................................................................. 16
3.3
Kapitál v analýze rentability ............................................................................ 17
3.4
Ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI) ................................................ 18
3.5
Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ROA) .................................. 19
3.6
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) ................................................. 19
3.7
Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (ROCE) ......................................... 20
3.8
Ukazatel rentability tržeb (ROS) ...................................................................... 21
3.9
Ukazatel nákladovosti (1 – ROS)..................................................................... 21
4
Pyramidový rozklad ukazatelů rentability .............................................................. 22
5
Vliv složek finanční rovnováhy na výnosnost ........................................................ 24
7
8
5.1
Vztah aktivity a rentability ............................................................................... 24
5.2
Vztah likvidity a rentability ............................................................................. 24
5.3
Vztah zadluženosti a rentability ....................................................................... 25
Metodika práce ....................................................................................................... 26 7.1
Databáze Albertina ........................................................................................... 27
7.2
Klasifikace ekonomických činností ................................................................. 27
7.3
Analýza odchylek pomocí logaritmické metody.............................................. 28
Praktická část .......................................................................................................... 31 8.1
Analýza ROA, ROE, ROS ............................................................................... 32
8.2
Analýza odchylek ............................................................................................. 40
8.3
Komparace výsledků s výstupy Ministerstva průmyslu a obchodu ................. 47
Seznam použité literatury ............................................................................................... 54 Seznam tabulek ............................................................................................................... 56 Seznam obrázků .............................................................................................................. 57 Seznam příloh ................................................................................................................. 58
Úvod a cíl práce Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala posouzení rentability v podnicích dle odvětví národního hospodářství. Jedním z klíčových důvodů, proč volit zrovna tuto problematiku, byla možnost již dříve pracovat na projektu Výzkum, Vývoj, Vysočina Cesty k vědění VŠPJ coby tzv. pomocná vědecká síla. V rámci tohoto projektu jsem již byla obeznámena s problematikou finančních ukazatelů a rovněž jsem zpracovávala data z databáze Albertina, tudíž se mi naskytla příležitost svoje dosavadní počínání spojit se svou bakalářskou prací. Rovněž dalším aspektem pro volbu tohoto téma je jakási odlišnost, která je dána tím, že ne každý má tu možnost mít taková množství dat, se kterými lze pracovat. Při přijímání důležitých finančních rozhodnutí by si měl každý finanční manažer či vlastník podniku udělat jakýsi přehled své dosavadní činnosti a hlavně se soustředit na to, jak se činnost podniku promítá ve finanční výkonnosti. K tomuto slouží finanční analýza. A právě finanční analýza a rozbory jednotlivých ukazatelů finanční analýzy (rentability) nám umožní jasný pohled na finanční zdraví a stabilitu podniku. Při výpočtech v souladu s metodikou finanční analýzy nejde jen o momentální stav, ale o vývoj v čase, porovnání se standarty či konkurencí a možný potenciál růstu podniku v budoucnu. Předkládaná bakalářská práce zpracovává v teoretické části finanční analýzu jako celek spíše okrajově, více je potom rozvinuta část ukazatelů rentability, které provází i praktickou část. Ukazatelé rentability vypovídají o schopnosti podniku dosahovat zisk a vytvářet tak nové zdroje financování. Hlavním smyslem a cílem je diagnostikovat rentabilitu pro jednotlivá odvětví, dále zhodnotit vybrané ukazatele rentability a identifikovat možné problémy, a to vše s pomocí metodických výpočtů a na základě hodnot z databáze firemních údajů Albertina. Úkolem je představit vývoj rentabilit ve sledovaném období (léta 2006 až 2012) v jednotlivých zastoupených odvětvích národního hospodářství a současně dále odkrýt případné rozdíly mezi odvětvími. Poukážu rovněž na roky 2009 a 2011, kdy lze předpokládat velký dopad celosvětové finanční krize na jednotlivé typy rentability. Hodnocení jednotlivých rentabilit je poté doprovázeno analýzou odchylek pro rentabilitu vlastního kapitálu. Na závěr je nutné doplnit mou analýzu o výsledky analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a navzájem komparovat možné rozdíly. 7
1 Úvod do problematiky finanční analýzy V současné době se neustále mění ekonomické prostředí a spolu s tím dochází také ke změnám v obchodních společnostech, jež jsou podstatnou součástí tohoto prostředí. Každá úspěšná firma si tedy zakládá na rozboru své finanční situace. Finanční situaci podniku lze chápat jako souhrnné vyjádření úrovně všech aktivit podniku, které daný podnik prezentuje na trhu. Hlavním úkolem finanční analýzy je právě posouzení finanční situace (finančního zdraví) dané společnosti.
1.1 Předmět a účel finanční analýzy Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení a měla by patřit k základním dovednostem každého finančního manažera. Je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku, propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení, jejichž význam v tržní ekonomice vystupuje výrazně do popředí. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a determinovat silné stránky.1 Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností.2
1.2 Uživatelé finanční analýzy Finanční analýzu si lze představit jako rozbor jakékoliv činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. Finanční analýzu provádíme běžně i na té nejjednodušší úrovni v rodině, my však budeme uvažovat složitější variantu na úrovni podniku. V rámci těchto analýz je finanční analýza důležitá pro management, akcionáře (respektive vlastníky), věřitele a další externí uživatele. Akcionáře zajímá především 1
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928. 2 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8.
8
současná výnosnost akcií a její predikce, banky ji využívají v důsledku poskytování nezajištěných zdrojů, dodavatele bude zajímat nejen schopnost včas splatit fakturu za dodané zboží, ale také možnost trvalých obchodních kontaktů, odběratele bude zajímat kvalita a dochvilnost dodávek, zaměstnance bude zajímat zachování pracovních míst a mzdová ujednání atd.3
Uživatelé finanční analýzy
Formulace cílů
Zaměření analýzy a výběr metod
Ukazatele a jiné nástroje
Management
Vlastník
Věřitel
Provozní analýza
Ziskovost
Zadluženost
Řízení zdrojů
Tržní ukazatele
Likvidita
Ziskovost
Kapitálové výnosy
Obrázek 1 - Uživatelé finanční analýzy a její zaměření 4
3
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. 4 tamtéž
9
1.3 Externí a interní finanční analýza Podle toho, kdo provádí a potřebuje finanční analýzu, ji můžeme rozdělit do dvou oblastí: 1. Externí finanční analýza je klíčem k interpretaci zveřejňovaných účetních výkazů, podle kterých externí uživatelé posuzují finanční důvěryhodnost (kredibilitu) podniku. Vychází ze zveřejňovaných finančních a účetních informací a jiných veřejně dostupných zdrojů. 2. Interní finanční analýza je prováděna podnikovými útvary a také i přizvanými nebo povolanými osobami jako např. auditory, ratingovými agenturami, oceňovateli, kterým jsou k dispozici všechny požadované interní informace, údaje finančního, manažerského nebo vnitropodnikového účetnictví, z podnikových kalkulací, statistiky, plánu apod.5
1.4 Účetní výkazy jako podklad pro zpracování finanční analýzy Zpracování finanční analýzy vyžaduje vstupní data. K významným zdrojům dat patří účetní výkazy. Znalost obsahu jednotlivých položek účetních výkazů je základním předpokladem pro práci s nimi v rámci doporučovaných metod a postupů finanční analýzy. Kromě znalosti položek jednotlivých výkazů je také nezbytné znát vzájemné souvztažnosti výkazů. Současně je nutné s daty z účetních výkazů zacházet obezřetně vzhledem k jejich vypovídací schopnosti dané účelem zpracování výkazů. Výkazy jsou zpracovávány pro účely účetní a daňové, neobsahují tudíž vždy data, která věrně zobrazují ekonomickou realitu podniku. Pohled na majetkovou a finanční strukturu podniku poskytuje rozvaha (bilance) podniku. Rozvaha dává na straně aktiv přehled o výši a struktuře majetku, na straně pasiv o způsobu financování tohoto majetku. Na straně pasiv je důležitá informace o výsledcích hospodaření podniku; tvorba výsledku hospodaření za aktuální účetní období je pak konkrétně zachycena ve výkazu zisku a ztráty. Výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi výnosy a náklady bez ohledu na to, zda vznikají skutečně reálné peněžní příjmy nebo výdaje. Z tohoto důvodu je pro finanční řízení podniku, a to zejména z důvodu udržení jeho platební schopnosti, nutné sledovat tok peněžních 5
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928.
10
prostředků – cash flow. Informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých položek vlastního kapitálu podává přehled o změnách vlastního kapitálu. Smyslem tohoto výkazu je poskytnout bližší informace o transakcích, které ovlivnily velikost a strukturu vlastního kapitálu.6
1.5 Metody finanční analýzy K základním metodám, které se při finanční analýze využívají, patří zejména:
Analýza stavových (absolutních) ukazatelů. Jedná se o analýzu majetkové a finanční struktury; užitečným nástrojem je analýza trendů (horizontální analýza) a procentní rozbor jednotlivých dílčích položek rozvahy (vertikální analýza).
Analýza tokových ukazatelů. Týká se především analýzy výnosů, nákladů, zisku a cash flow; opět je vhodné využití horizontální i vertikální analýzy.
Analýza rozdílových ukazatelů. Nejvýraznějším ukazatelem je čistý pracovní kapitál.
Analýza poměrových ukazatelů. Jde především o analýzu ukazatelů likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, produktivity, ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů na bázi cash flow a dalších ukazatelů.
Analýza soustav ukazatelů.
Souhrnné ukazatele hospodaření.7
6
KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8. 7 tamtéž
11
2 Analýza poměrových ukazatelů Finanční poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Jsou ovšem jen pomocníkem analýzy a interpretace jevů, jejich výpočtem však analýza nekončí, naopak spíše začíná. Můžeme je chápat jako určité síto, jež zachytí oblasti vyžadující hlubší analýzu. Důvodem, který vedl k širokému používání poměrových ukazatelů, je skutečnost, že:
umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy (tzv. trendovou analýzu),
jsou vhodným nástrojem prostorové (průřezové) analýzy, tj. porovnávání více podobných firem navzájem (komparativní analýza),
mohou být používány jako vstupní údaje matematických modelů umožňujících popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika i předvídat budoucí vývoj.8
Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako metodického nástroje analýzy finančního stavu podniku bylo navrženo velké množství, řádově desítky ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Vzhledem k tomu, že systém finančního řízení zachycuje složité a někdy i protichůdné procesy, je užitečné pro lepší orientaci systém poměrových ukazatelů dekomponovat do několika základních oblastí. Základními oblastmi ukazatelů finanční analýzy jsou ukazatele finanční stability a zadluženosti, ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity (obratu), ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu.9
8
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 9 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0.
12
Nákladovost Rentabilita výstupů Ukazatele rentability
Výnosnost vložených prostředků
Obrat aktiv (aktiva)
Ostatní T-B charakteristiky
Obrat fixních aktiv
Ukazatel zadluženosti UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY Ukazatele likvidity
Celková zadluženost
Dílčí zadluženost a úrokové krytí Návratnost úvěrů
Schopnost splácení krátkodobých závazků
Obrat pracovního kapitálu
Struktura a krytí majetku
Ocenění kapitálu akcionářů
Tržní hodnoty Bilanční hodnoty
Obrázek 2 - Soustava ukazatelů finanční analýzy10
10
DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0.
13
3 Ukazatele rentability Významný způsob, kterým se hodnotí podnikatelská činnost, je poměřování celkového zisku se zdroji, kterých bylo užito pro dosažení zisku. Jedná se o poměrové ukazatele rentability, které jsou též nazývány ukazateli míry zisku, ziskovosti nebo výnosnosti. Pojem rentabilita lze vyjádřit jako měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Proto patří mezi nejdůležitější způsob, jímž se hodnotí podnikatelská činnost. Základním vztahem rentability je poměr výsledku hospodaření (ekonomický smysl má pouze zisk) s jinými veličinami – vlastním nebo cizím investovaným kapitálem, náklady, tržbami apod.11
3.1 Analýza rentability Problematika zjišťování rentability, resp. výnosnosti, je již dlouhou dobu v řadě zemí velmi populární, a to z více důvodů. Především je organickou součástí mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo, resp. dosáhne, vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. Vzhledem k omezenosti finančních prostředků je takový propočet nutný v převážné většině dlouhodobých rozhodnutí, jejichž důsledky se – na rozdíl od rozhodnutí krátkodobých – projeví v průběhu více let. Jde např. o rozhodování o tom, do kterých projektů investovat finanční prostředky, zda koupit či naopak prodat akcie či dluhopisy toho či jiného podniku, zda má ústředí investovat do té či jiné pobočky, zda v činnosti podniku pokračovat či naopak ji ukončit atd. Rentabilita,
resp.
výnosnost,
vloženého
kapitálu,
patří
k nejdůležitějším
charakteristikám podnikatelské činnosti. Přestože každý podnik má své specifické cíle, jejichž míra naplnění slouží jako kritérium úspěšnosti daného podniku, je všem podnikům společný cíl dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu, kterou je
11
JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 97880-87035-14-6.
14
ovšem třeba hodnotit v souvislosti s platební schopností (likviditou) a finanční stabilitou, jež souvisí s celkovou majetkovou a finanční strukturou. Každé investiční rozhodnutí je také spojeno s rizikem, které musí být posuzováno spolu s očekávaným výnosem. Investoři se zajímají hlavně o míru rizika a míru výnosnosti jimi vloženého kapitálu. Obě veličiny spolu úzce souvisí a vzájemně na sebe působí, proto důsledky přijatých rozhodnutí je nutno hodnotit jak z hlediska dopadu na výnosnost, tak i z hlediska vlivu na riziko podstupované podnikem. V souladu s obecným cílem podniku dosáhnout uspokojivé rentability vložených prostředků spolu s trvalým zachováním uspokojivé finanční situace umožňující trvalý rozvoj podniku je třeba zkoumat, zda ve snaze maximalizovat zisk není podnik příliš zadlužen nebo naopak zda příliš neumrtvuje kapitálové zdroje udržováním relativně značné zásoby peněžních prostředků s cílem minimalizace rizika platební neschopnosti. Optimální kompromis těchto dvou proti sobě jdoucích cílů (výnosnosti a finanční stability) závisí na specifických podmínkách, ve kterých podnik funguje. Rentabilita vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, ziskovosti, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení:
celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku,
intenzity využívání majetku podniku,
reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku.
Za nejvýznamnější způsob, jímž se hodnotí podnikatelská činnost, úroveň hospodaření podniku, je porovnání celkového zisku s výší podnikových zdrojů, vloženého kapitálu, kterého bylo použito k jeho dosažení. Zisk je absolutním ukazatelem výkonu. Zisk vztažený ke kapitálu se nazývá rentabilita, resp. výnosnost, což je relativní ukazatel výkonnosti podle údajů z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty. Ukazatele rentability patří do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou základních účetních výkazů: z rozvahy zjišťujeme velikost kapitálu, z výkazu zisku a ztráty zjišťujeme velikost zisku a tržeb.
15
Obecně se rentabilita vyjadřuje pomocí jednoduchého vzorce, v němž se dosažený výnos (zisk) poměřuje k částce vloženého (použitého) kapitálu:
Do čitatele lze dosadit zisk před úroky a zdaněním, zisk před zdaněním, zisk po zdanění apod. Při výběru příslušné ziskové kategorie musíme především brát v úvahu požadovaný ekonomický význam ukazatele, záleží i na určitých zvyklostech platných v jednotlivých zemích.12
3.2 Zisk v analýze rentability České účetnictví rozeznává několik kategorií zisku, používá však pojmu výsledek hospodaření, který je obsahově více či méně srovnatelný s kategoriemi zisku používanými v anglosaských zemích. Ve finanční analýze se lze setkat s různými formami zisku. Přibližně nejpoužívanější kategorie zisku a základní vztahy mezi nimi:
zisk po zdanění = výsledek hospodaření za účetní období,
zisk před zdaněním = výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním,
zisk před úroky a zdaněním („provozní zisk“) ≠ provozní výsledek hospodaření,
zisk před odpisy, úroky a zdaněním – nemá protějšek v českém výkazu zisku a ztráty.13
Pro finanční analýzu jsou nejdůležitější tři kategorie zisku, které je možné vyčíst přímo z výkazu zisku a ztráty. První kategorií je EBIT (zisk před odečtením úroků a daní) a odpovídá provoznímu výsledku hospodaření. Ve finanční analýze se využívá tam, kde je nutno zajistit mezifiremní srovnání. Vychází se z faktu, že i když budou mít firmy stejné daňové zatížení, mají rozdílnou bonitu z hlediska věřitelského, tudíž by mohla výše úroků ovlivnit náhled na tvorbu výsledku hospodaření v hlavní podnikatelské činnosti. Druhou kategorií je EAT – zisk po zdanění nebo také čistý zisk; jde o tu část zisku, kterou můžeme dělit na zisk k rozdělení (dividendy prioritních a kmenových akcionářů) a zisk nerozdělený (slouží k reprodukci v podniku). Ve výkazu zisku a ztráty jej nalezneme jako výsledek hospodaření za běžné účetní období. Kategorie čistého 12
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928. 13 tamtéž
16
zisku se využívá ve všech ukazatelích, které hodnotí výkonnost firmy. Třetí kategorií je EBT – zisk před zdaněním, tedy provozní zisk již snížený nebo zvýšení o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, od kterého ještě nebyly odečteny daně. Využijeme jej tam, kde chceme zajistit srovnání výkonnosti firem s rozdílným daňovým zatížením.14 Zisk lze považovat za nejednoznačnou položku. Jde o kategorii, která je sama o sobě velmi široká. Podle toho, jaký zisk do vzorce vstupuje, tak se interpretuje i jeho výsledek. Tabulka 1 - Rozdělení zisku15 ZISK Zisk po zdanění (EAT) + daň z příjmů za mimořádnou činnost + daň z příjmů za běžnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před odpisy, úroky a zdaněním (EBITDA)
3.3 Kapitál v analýze rentability Kapitálem nazýváme ve finanční analýze veškeré finanční prostředky, uváděné v pasivech rozvahy. Ve vzorci rentability stejně tak jako u čitatele (zisku) mohou být rozdílné přístupy k vyjádření jmenovatele, pokud se týká vloženého kapitálu podniku. První přístup bere v úvahu celkový kapitál (vlastní i cizí), resp. celkový majetek (aktiva), bez ohledu na zdroje, z jakých je financován (zda ze zdrojů vlastních nebo cizích). V tomto případě hovoříme o rentabilitě celkového kapitálu nebo také rentabilitě aktiv. Druhá forma,
14
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. 15 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928.
17
která je důležitá z hlediska vlastníků podniku, považuje za vložený kapitál jen vlastní kapitál a pak hovoříme o rentabilitě vlastního kapitálu. Konstrukce ukazatele rentability a jeho výpočet není v různých zemích zcela shodný a liší se hlavně podle toho, jaký rozsah a obsah mají údaje zahrnuté do jeho výpočtu, jaký zisk se dosazuje do čitatele a co rozumíme v konkrétním případě pod pojmem vložený kapitál ve jmenovateli. Z toho pak vyplývají různé modifikace tohoto ukazatele a zejména při porovnávání jeho hodnot je nutno mít na zřeteli, jaké údaje se přebírají z výkazu zisku a ztráty, pokud jde o výši zisku a jeho různé formy, a z rozvahy, pokud jde o částku vloženého kapitálu.16
3.4 Ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI) ROI neboli ukazatel rentability vloženého kapitálu (ukazatel míry zisku, return on investment) patří k nejdůležitějším ukazatelům, jimiž se hodnotí podnikatelská činnost firem. Vypočítá se podle vzorce:
Ukazatel vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování. Čitatel zlomku není zadán jednoznačně. Setkáváme se zde se ziskem před úhradou všech úroků a daně z příjmů EBIT (earnings before interest and taxes), ziskem před úhradou dlouhodobých úroků a daně z příjmů, ziskem před zdaněním EBT (earnings before taxes), ziskem po zdanění EAT (earnings after taxes) či ziskem po zdanění zvýšeném o nákladové úroky, resp. zvýšeném o zdaněné úroky. Je to dáno tím, že jak zisk po zdanění, tak daň z příjmů i úroky placené z vypůjčeného kapitálu představují jen různé formy celkového zisku, kterého bylo dosaženo použitím celkového vloženého kapitálu. Na druhé straně zisk očištěný o úroky lépe vyjadřuje výsledek z běžných transakcí, poněvadž není ovlivněn tím z jakých zdrojů (a tím i z jak drahých) je aktivita podniku financována. Pestrost uvedených možností jen dokazuje, že volba závisí na účelu, jemuž má analýza sloužit. Výběr nejvhodnějších ukazatelů
16
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928.
18
závisí na analytikovi, který musí být schopen i vytvořit vlastní úpravy poměrových ukazatelů.17
3.5 Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (ROA) Ukazatel rentability celkových vložených aktiv (míry výnosu na aktiva, návratnosti aktiv, return on assets) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). Je-li do čitatele dosazen EBIT (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku) potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků. Je užitečný při porovnávání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. Dosadíme-li do čitatele čistý zisk (po zdanění) zvýšený o zdaněné úroky, znamená to, že požadujeme, aby ukazatel poměřil vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s úroky, jež jsou odměnou věřitelům za jimi zapůjčený kapitál. Fiktivní zdanění úroků pak vyjadřuje skutečnou cenu cizího kapitálu (CK). Zahrnutí úroků do nákladů vede ke snížení vykázaného zisku, a tím i k nižší dani z příjmů. A právě o takto ušetřenou částku daně je cena cizího kapitálu nižší. Podrobnějším zkoumáním čitatele i jmenovatele a užitím vhodných rozkladů lze odhalit slabiny podniku a stanovit účinné formy nápravy. ROA ve zdaněné verzi vypočteme podle vztahu: 18
3.6 Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, jímž vlastníci (akcionáři, společníci a další investoři) zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. V čitateli se obvykle uvádí čistý zisk po zdanění, avšak ve jmenovateli je třeba zvažovat, které z fondů bude vhodné vypustit (např. je-li fond určen k budoucímu rozdělení zaměstnancům). Pro investora je důležité, aby ukazatel ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné formě investování (z obligací, termínovaného vkladu, majetkových cenných 17
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 18 tamtéž
19
papírů apod.). Tento požadavek je oprávněný, neboť investor nese poměrně vysoké riziko (spojené se špatným hospodařením či dokonce bankrotem podniku, při němž může přijít o svůj kapitál). Z toho důvodu se má za to, že cena vlastního kapitálu (VK) placená ve formě dividendy či podílu na zisku je vyšší než cena cizího kapitálu (CK), placená ve formě úroku. Jinými slovy VK je dražší než CK. To je významné při rozhodování o struktuře zdrojů. Bude-li tedy hodnota ROE dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem (pokladniční poukázky, státní obligace ap.), podnik bude nejspíš odsouzen k zániku, neboť investor se bude snažit investovat svůj kapitál jinde, výnosnějším způsobem. 19
3.7 Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (ROCE) Kromě výše uvedených způsobů pro vyjádření rentability je znám i ukazatel ROCE, který můžeme uvést ve tvaru: 20
Jiní autoři používají různé modifikace pro výpočet ROCE. Například podle Dluhošové lze ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů vypočíst takto: 21
Ukazatel výnosnosti dlouhodobě investovaného kapitálu slouží k prostorovému srovnávání podniků, zejména se používá spíše u velkých průmyslových korporací, kde je dlouhodobý kapitál zastoupen značným procentem.22
19
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 20 tamtéž 21 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0. 22 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928.
20
3.8 Ukazatel rentability tržeb (ROS) Tento ukazatel charakterizuje zisk, který se vztahuje k tržbám. Informuje o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku mu vyplyne z jedné koruny tržeb, měří tedy ziskovost (efekt) tržeb. Z tohoto ukazatele můžeme usoudit, jak hospodárně firma vynakládá prostředky, jak kontroluje náklady a jaké má firma postavení na trhu z hlediska úspěchu jejích výrobků. Pro dosazení údajů z výkazu zisku a ztrát za tržby obvykle dosazujeme tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tj. ty, jež představují výstup z vlastní podnikatelské činnosti firmy, za čistý zisk považujeme výsledek hospodaření za účetní období. 23
3.9 Ukazatel nákladovosti (1 – ROS) Rentabilita nákladů bývá považována za doplňkový ukazatel k ukazateli rentability tržeb. Jedná se o poměr celkových nákladů k tržbám podniku. To, že se jedná o doplňkový ukazatel, je nejvíce patrné na rovnici:
Obecně platí, že čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím lepších výsledků hospodaření podnik dosahuje, neboť 1 Kč tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady. Je však nutné si také uvědomit, že ke zvýšení absolutní částky zisku lze dojít nejen snižováním nákladů, ale také zvyšováním odbytu.24
23
JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 97880-87035-14-6. 24 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1.
21
4 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability Rentabilita je vrcholový, komplexní, syntetický ukazatel efektivnosti hospodaření podniku, do kterého se promítá mnoho vlivů. Proto má-li finanční analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatele rentability, ale zajímá se o faktory, které se na jejím utváření a změnách podílely. Velký důraz je kladen na meziroční změny ukazatelů rentability, dílčí vlivy a základní faktory, které je způsobily, což zjistíme z dalšího rozkladu těchto ukazatelů. Součástí analýzy rentability je rozklad syntetických ukazatelů na ukazatele dílčí, tzv. DuPont analýza podle stejnojmenné nadnárodní chemické společnosti, která disagregaci těchto ukazatelů jako první prakticky prováděla a využívala. Tento DuPont systém finanční analýzy je také znám pod pojmem pyramidový rozklad rentability na ukazatele dílčí, příčinné.25 Vhodně zkonstruovaná pyramidová soustava ukazatelů umožňuje systematicky posoudit minulou, současnou i budoucí výkonnost podniku. Znalost vazeb, tj. příčinných souvislostí mezi ukazateli, zprostředkovává použití speciálních metod pro kvantifikaci míry vlivu ukazatelů v pozici příčinných faktorů na změnu vrcholového ukazatele v čase, resp. pro vysvětlení rozdílu hodnoty vrcholového ukazatele oproti benchmarku. K nejvhodnějším z těchto speciálních metod patří metoda rozkladu podle logaritmů indexů analytických ukazatelů, tzv. logaritmická metoda. Pomocí této metody lze v pyramidové soustavě ukazatelů např.:
kvantifikovat intenzitu vlivu jednotlivých dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel a vysvětlit tak vývoj finanční situace podniku mezi obdobími,
vyhodnotit rozdíly skutečné a plánované (žádoucí) hodnoty vrcholového ukazatele,
provést srovnání s výkonností konkurenčních podniků,
sledovat rozdíly výkonnosti podniku oproti situaci charakteristické pro obor nebo oproti situaci nejlepších podniků v oboru,
prognózovat budoucí vývoj vyplývající z kauzální provázanosti ukazatelů.
Levá strana diagramu odvozuje ziskovou marži. Odspodu jsou sečítány nákladové položky a jejich odečtením od výnosů (tržeb) se získá čistý zisk (EAT). Zisková marže 25
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-8073573-928.
22
se vypočítá jako zisk dělený tržbami. Je-li zisková marže nízká, nebo vykazuje-li klesající tendenci, je třeba se zaměřit na analýzu jednotlivých druhů nákladů. Pravá strana diagramu pracuje s rozvahovými položkami a vyčísluje různé druhy aktiv, sčítá je a ukazuje obrat celkových aktiv.26
Obrázek 3 - DuPontův rozklad27
26
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 27 JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-807400-052-2.
23
5 Vliv složek finanční rovnováhy na výnosnost Rentabilita jako jedna ze složek finanční rovnováhy firmy je ovlivňována všemi ostatními složkami tj. aktivitou, likviditou i zadlužeností. Vzájemné souvislosti a působení jednotlivých složek finanční rovnováhy lze sledovat v rozkladu ukazatelů rentability, např. v DuPontově diagramu.
5.1 Vztah aktivity a rentability Mezi obratem aktiv a rentabilitou firmy platí přímá úměra, čím více se aktiva otáčejí, tím více generují zisku. Podle charakteru podnikání je vhodné sledovat obrat takových aktiv, která tvoří největší položku. Mohou to být např. zásoby u obchodní firmy a následovat další méně objemné položky. Stálá aktiva se budou obracet pomaleji než oběžná aktiva a jejich hodnota se bude přenášet do produktu postupně pomocí odpisů. Firmy se budou snažit držet co nejnižší a současně co nejproduktivnější aktiva. Jejich obrat lze zvýšit např. leasingem. Závislost mezi aktivitou a ziskovostí lze vyjádřit následující rovnicí:
5.2 Vztah likvidity a rentability Firmy obecně usilují o co největší likviditu. Tomu vyhovuje vysoká hodnota oběžných aktiv, neboť zvyšuje čitatel ve vzorci pro výpočet likvidity. Paradoxně tedy může firmy s velkým objemem nepotřebných zásob nebo nedobytných pohledávek vypadat jako vysoce likvidní. V obou těchto skupinách aktiv jsou vázány prostředky, které by jinak měly sloužit k vytváření zisku. Jeví-li se firma z pohledu analytika jako až příliš likvidní, je třeba tento pohled korigovat analýzou obratu uvedených skupin aktiv (zásob a pohledávek). Vázanost prostředků v krátkodobých aktivech nevynáší firmě žádný nebo jen malý výnos. Proto platí nepřímý vztah mezi likviditou a ziskovostí, který lze zapsat jako:
24
5.3 Vztah zadluženosti a rentability Při hledání optimální zadluženosti se vychází z obecně platného předpokladu, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Jelikož náklady na financování úvěrem nebo obligacemi jsou nižší než při financování akciemi, vyplatí se firmě substituce vlastního kapitálů dluhem. Ke snižování celkových nákladů kapitálu substitucí dochází až po určitou mez (bod optima zadluženosti), ve které působí pozitivně finanční páka. Překročí-li úroveň dluhu tuto mez, pak se začnou náklady kapitálu zvyšovat a výsledkem bude nižší rentabilita firmy. Je to způsobeno tím, že s růstem zadluženosti roste i úroková míra, neboť roste riziko pro banku, která za větší riziko logicky požaduje větší výnos. Ze stejných důvodů požadují vyšší výnosy i vlastníci (akcionáři) firmy. Optimální hranice zadluženosti závisí na celkovém rizikovém klimatu a proměnlivosti makroekonomických podmínek, na bonitě firmy, na její dobré pověsti apod. Protože zadluženost nejprve zvyšuje rentabilitu firmy až do bodu optima a posléze rentabilitu snižuje, můžeme vztah popsat dvěma rovnicemi:
U krátkodobých závazků z obchodního styku platí nepřímá úměra ve vztahu obratu k rentabilitě firmy. Firma má zájem na co nejdelší době odkladu placení faktur za přijaté dodávky, a proto sjednává co nejdelší dodavatelské úvěry. Dlouhá doba splatnosti dodavatelských faktur znamená pomalý obrat krátkodobých závazků a současně levný zdroj kapitálu. Firma nemusí hledat jiné zdroje na financování svých aktivit.
Lze konstatovat, že všechny složky finanční rovnováhy ovlivňují rentabilitu firmy ať již pozitivně či negativně. Dominantní vliv lze připsat managementu aktiv, neboť ten určuje způsob hospodaření firmy s aktivy, dobu života aktiv i délku obratového cyklu peněz, v němž probíhá nákup zásob, výroba, prodej i inkaso tržeb.28
28
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6.
25
7 Metodika práce Zdrojová data, na jejichž základě je vypracována praktická část, byla čerpána z databáze Albertina společnosti CreditInfo. Pro analýzu byly použity údaje podniků (právnických osob), přesněji kapitálových společností a družstev s více než 20 zaměstnanci a se sídlem na území České republiky. Celkem se jedná o 19 074 podniků z různých odvětví národního hospodářství. Analyzovaná data jsou od roku 2006 až do roku 2012. Na základě vykázaných finančních údajů o čistém zisku, celkových tržbách, vlastním kapitálu, celkových aktivech a EBIT (odpovídá zhruba provoznímu hospodářského výsledku; pro výpočty je použito právě hodnot hospodářského provozního výsledku) byly vypočteny pro každý podnik za daný rok následující ukazatele rentability:
rentabilita vlastního kapitálu,
rentabilita aktiv,
rentabilita tržeb.
Poté byly vypočteny i další dva ukazatele, které spolu s rentabilitou tržeb ovlivňují rentabilitu vlastního kapitálu (ROE):
obrat aktiv,
finanční páka.
Jednotlivé ukazatele byly kalkulovány za daný podnik samostatně a následně z nich byly odvozeny ukazatele pro zastoupení každého odvětví jako celku. Pokud se v celém textu v souvislosti s vlastní analýzou hovoří o odvětví, má se vždy namysli zastoupené odvětví složené z podniků základního souboru. K celkovému posouzení jednotlivých odvětví za jednotlivé roky jsem použila medián. Z aritmetických průměrů nevycházím, jelikož je ovlivňován extrémními hodnotami. Mojí snahou bylo se od těchto extrémů oprostit, a proto použití aritmetického průměru k odvození jednotlivých ukazatelů pro zastoupení odvětví bylo nevhodné. Pro své výpočty jsem proto použila medián, protože není ovlivněn právě již zmíněnými extrémy a má lepší vypovídací schopnost pro mou analýzu. Každé odvětví je tedy charakterizováno mediánem z celkového počtu výsledků v daném odvětví a daném roce.
26
Důležité je rovněž zmínit to, že ne každý podnik vykazuje všechny ukazatele a čísla z každého roku. To má za následek mírné zkreslení výsledků, které ovšem pro tak velkou sumu podniků a její analýzu nehraje podstatnou roli. Dalším faktem je to, že celkový soubor obsahuje i ztrátové společnosti.
7.1 Databáze Albertina Albertina je firemní databází, která obsahuje důležité údaje o více než 2 700 000 společnostech, které jsou registrované v České republice. Databáze obsahuje veškeré kontaktní údaje, jména majitelů a jednatelů společností, adresy sídel, detailní popisy činností, dále pak informace o ekonomickém stavu společností, včetně účetních uzávěrek. Uplatnění databáze je velice široké. Mezi její hlavní výhody patří přehlednost a aktuálnost dat, možnost vytipování nových zákazníků, možnost analyzování obchodního prostředí a informovanost o rizicích plynoucích z obchodních styků, rovněž lze z databáze získat i informace konkurenčních společností.
7.2 Klasifikace ekonomických činností Zkratka NACE je klasifikace ekonomických činností, kterou používá Evropská unie od roku 1970. Používání NACE je povinné pro všechny členské státy EU. Statistiky, které vzniknou, lze tedy srovnávat v celém evropském společenství. Každé jednotce, která vytváří určitou ekonomickou činnost (výroba nějakého výrobku nebo služby, při které je použito výrobních prostředků a postupů, práce a meziproduktů), lze přiřadit kód NACE. Struktura NACE se skládá z více úrovní, my se omezíme pouze na tzv. první úroveň, která je seřazena abecedně. Všechna odvětví národního hospodářství jsou zobrazena v tabulce 2.
27
Tabulka 2 - Kód NACE - Klasifikace ekonomických činností29
Odvětví
NACE A B C D E F G H I J L M N O P Q R S T U
Zemědělství, lesnictví a rybaření Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
7.3 Analýza odchylek pomocí logaritmické metody V teoretické části jsem se zabývala tzv. DuPontovým rozkladem ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE). Tento ukazatel patří k nejsledovanějším ukazatelům hodnotící výkonnost podniku. Pro analýzu vlivu jednotlivých částí rozkladu ukazatele ROE je použito logaritmické metody rozkladu. Tato metoda se nejvíce doporučuje a to právě pro svou přesnost. Metodu však nelze použít, pokud vrcholový ukazatel je záporný (pro záporná čísla není logaritmus definovaný). Z rozkládaných částí lze poté vyčíst, které vlivy velkým či malým způsobem ovlivnily celkovou změnu vrcholového ukazatele, tedy jak změna jednotlivých částí přispěla k celkové změně hodnoty ROE.
29
CZ-NACE [online]. © 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.nace.cz/
28
Pro svůj rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu jsem použila následujících výpočtů a indexů:
Indexy jsem si poté definovala následujícím způsobem:
index pro rentabilitu tržeb
index pro obrat aktiv index pro finanční páku Nyní budu určovat vliv faktorů X, Y, Z na celkovou změnu ukazatele ROE. Celková absolutní změna ukazatele ROE je dána jako:
Změna ROE v důsledku vývoje x:
Změna ROE v důsledku vývoje y:
29
Změna ROE v důsledku vývoje z:
Jako kontrola a zpětná vazba pro mé výpočty mi sloužil následující vztah:
30
8 Praktická část Po uvedení metodiky, základních informacích o velikosti souboru podniků, odvětví, do nichž jsou zařazená, a postupů výpočtu logaritmické metody rozkladu ukazatele ROE přejdu ve své praktické části rovnou k samotným výsledkům analyzovaných dat. Zpracovala jsem velké množství podnikových dat, z nichž jsem vypočetla základní ukazatele rentability (ROA, ROE, ROS), a poté provedla rozklad prvního stupně DuPont diagramu. Ze tří rozkládaných částí (ROS, obrat aktiv a finanční páka) jsem výsledky použila pro analýzu odchylek pomocí logaritmické metody pro jednotlivá odvětví a výsledky mezi sebou vzájemně komparovala. Pokusila jsem se poukázat na kritický rok 2009, kdy ekonomika reagovala na dopady ekonomické krize z roku 2008, a dále na rok 2011, na druhou vlnu krize. Analyzovaná data byla zpracována v MS Excel. Použity byly údaje z účetních závěrek za roky 2005 až 2012 (v praktické části pouze roky 2006 až 2012, rok 2005 je důležitý pro znalost absolutní změny ROE a poté pro výpočty odchylek). Údaje o zastoupení jednotlivých podniků v daných odvětvích jsou znázorněny v tabulce 3. Tabulka 3 rovněž prezentuje i zastoupení počtu registrovaných jednotek dle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO). Soubor pro mou analýzu má největší zastoupení podniků v odvětvích C (Zpracovatelský průmysl), G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel), F (Stavebnictví) a M (Profesní, vědecké a technické činnosti), dle MPO je však pořadí rozdílné. Tabulka rovněž prezentuje zastoupení jednotlivých odvětví základního souboru a srovnává jej se zastoupením počtu registrovaných jednotek dle MPO. Více je zastoupeno odvětví C (Zpracovatelský průmysl), méně naopak odvětví G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel). Odvětví T (Činnosti domácností jako zaměstnavatelů) a odvětví U (Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů) nejsou ve zdrojovém souboru vůbec zanesena. Za povšimnutí stojí odvětví O (Veřejná správa a obrana), které je zastoupeno pouze 4 podniky. Z tohoto důvodu jsem toto odvětví ze zkoumaného vzorku vypustila, protože analýza tohoto odvětví by měla oproti ostatním více početným odvětvím zkreslující výsledky. Celkový počet podniků, se kterými je počítáno, je tedy 19070.
31
Tabulka 3 - Údaje o zastoupení podniků dle třídění NACE30
Odvětví
NACE
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U
Počet podniků souboru
MPO (počet registrovaných jednotek celkem)
898
98117
5%
4%
70 6493
628 308508
0% 35%
0% 12%
184
6109
1%
0%
351 1965
11477 322309
2% 10%
1% 13%
3473
669115
18%
26%
975
74206
5%
3%
651
136862
3%
5%
625
58573
3%
2%
134
33179
1%
1%
402
146313
2%
6%
1099
335658
6%
13%
804
48474
4%
2%
4 243 409
41159 32787
1% 2%
2% 1%
182
60310
1%
2%
112
178943
1%
7%
0
0
0%
0%
0
0
0%
0%
19074
2562727
100%
100%
Zemědělství, lesnictví a rybaření Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů
Celkem
Zastoupení Zastoupení souboru dle MPO
8.1 Analýza ROA, ROE, ROS Z poměrových ukazatelů rentability jsem si vybrala pro své výpočty následující ukazatele:
30
rentabilitu celkových vložených aktiv jako podíl čistého zisku a tržeb,
zdroj: databáze Albertina (2006 – 2012); údaje Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
32
rentabilitu vlastního kapitálu jako podíl EBIT (resp. provozního hospodářského výsledku) a celkových aktiv,
rentabilitu tržeb jako podíl čistého zisku a vlastního kapitálu.
Následně jsem pomocí mediánu (v Excelu funkce MEDIAN) vypočetla jednotlivé ukazatele za jednotlivé roky a jednotlivá odvětví. Porovnáním hodnot mediánů ukazatelů rentability lze odhalit odvětví, která se vyznačují podobnými hodnotami a naopak odvětví, která se vyznačují vyššími či naopak příliš nízkými hodnotami. Důležité je dodat skutečnost, že pro ukazatel rentability vložených aktiv, rentability vlastního kapitálu i rentability tržeb je doporučeno maximalizovat jeho hodnoty. Tabulky s hodnotami mediánu za jednotlivá odvětví a roky pro ROA, ROE a ROS se nacházejí v příloze 1 mé bakalářské práce. Níže uvádím obrázky jednotlivých rentabilit za odvětví v šestiletém cyklu.
33
Rentabilita aktiv (ROA) 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
P
Q
R
S
NACE 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obrázek 4 - Rentabilita aktiv v odvětvích za roky 2006-201231
31
zdroj: databáze Albertina, vlastní výpočty
34
Rovněž i v ostatních grafech obrázek 4 znázorňuje hodnoty mediánu pro rentabilitu celkových vložených aktiv za jednotlivá odvětví národního hospodářství v šestileté časové řadě. Na ose x se nachází třídění odvětví dle NACE, osa y poté znázorňuje hodnoty rentability udávané v procentech. Jednotlivé roky jsou barevně vyznačeny dle legendy. Z grafu můžeme například vyčíst skutečnost, že odvětví J (Informační a komunikační činnosti) je, co se týče hodnot rentability aktiv, na tom s porovnáním ostatními odvětvími nejlépe. Pro rok 2007 činí její hodnota více než 12 % a za celých 7 let její hodnota neklesla pod 7,5 %. V roce 2009 došlo k propadu, který může být zapříčiněn první vlnou finanční krize. Propad toto odvětví zaznamenalo i v roce 2011, kdy došlo k druhému úderu ekonomické krize. Propad ROA v těchto letech však zaznamenala skoro všechna odvětví, hluboký propad v roce 2009 je znát u odvětví A (Zemědělství, lesnictví a rybaření) a I (Ubytování, stravování a pohostinství). V roce 2009 a současně v roce 2011 je znatelný propad u odvětví B (Dobývání a těžba), F (Stavebnictví), G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel) a P (Vzdělávání). Výjimka je u odvětví Q (Zdravotní a sociální péče), které v roce 2009 zaznamenalo růst rentability vložených aktiv. ROA je zde na hranici 6,7 %. Za nejslabší odvětví lze označit odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství) a R (Kulturní, zábavní a rekreační činnosti), jejichž hodnoty rentability aktiv jsou v průměru kolem 1,5 %.
35
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 25%
20%
15%
10%
5%
0% A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
P
Q
R
S
NACE 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obrázek 5 - Rentabilita vlastního kapitálu v odvětvích za roky 2006-201232
32
zdroj: databáze Albertina, vlastní výpočty
36
Obrázek 5 znázorňuje hodnoty mediánu pro rentabilitu vlastního kapitálu za jednotlivá odvětví národního hospodářství v šestileté časové řadě. Na ose x jako v předchozím obrázku se nachází jednotlivá odvětví, osa y poté opět znázorňuje hodnoty rentability udávané v procentech. Jednotlivé roky jsou barevně vyznačeny dle legendy. Obrázek nám dává přehled o vývoji rentability vlastního kapitálu. Opět nejvyšší laťku pro hodnoty ROE nasadilo odvětví J (Informační a komunikační činnosti), jehož hodnoty pro první tři analyzované roky se pohybují přes 20 %. Poté toto odvětví zaznamenalo klesající trend vývoje. Na vysoké úrovni v letech 2006 až 2008 jsou dále odvětví F (Stavebnictví), G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel), M (Profesní, vědecké a technické činnosti) a N (Administrativní a podpůrné činnosti). Ovšem pro všechna je také společný postupný klesající trend od roku 2009, u odvětví G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel) je v roce 2009 však nejmarkantnější propad a to na úroveň 11 %. Rovněž odvětví F (Stavebnictví) se propadá v hodnotách ROE. V roce 2008 dosahovala střední hodnota ROE pro toto odvětví ještě 18 %, zatímco v roce 2012 už pouhých 4,7 %. Rok 2012 je rovněž kritický pro odvětví L (Činnosti v oblasti nemovitostí), P (Vzdělávání) a R (Kulturní, zábavní a rekreační činnosti), hodnoty ani v jednom odvětví nedosáhly na hranici 1,5 %. Ovšem pro odvětví A (Zemědělství, lesnictví a rybaření) rok 2012 je rokem opětovného posílení svého ROE oproti roku 2009, kdy jeho hodnota byla nejslabší.
37
Rentabilita tržeb (ROS) 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
P
Q
R
S
-5% NACE 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obrázek 6 - Rentabilita tržeb v odvětvích za roky 2006-201233 33
zdroj: databáze Albertina, vlastní výpočty
38
Obrázek 6 je na stejné bázi, jako předchozí dva, a znázorňuje hodnoty rentability tržeb pro jednotlivá odvětví národního hospodářství v šestileté časové řadě. Již na první pohled je zřejmé, které odvětví má nejvyšší hodnoty. Odvětví G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel) zaznamenalo nejvíc zjevné hodnoty a také vývoj ukazatele rentability tržeb. V roce 2007 dosahovala rentabilita tržeb dokonce až 38,5 %, od roku 2009 se však už držela jen kolem hranice 15 %, přesto je oproti ostatním odvětvím na tom odvětví G nejlépe. Tyto vysoké hodnoty jsou dány právě odvětvím, kde existují vysoké ziskové marže. Opět však můžeme vidět, že rok 2009 je například u odvětví A (Zemědělství, lesnictví a rybaření) na velmi nízké úrovni 1 %, ostatní odvětví jsou na tom v roce 2009 podobně, jejich rentabilita tržeb zaznamenala oproti předchozím letům pokles. Výjimka v tomto roce je opět (stejně jako u ROA a ROE) u odvětví Q (Zdravotní a sociální péče), kdy hodnota je vyšší než v předchozích letech. Zajímavá skutečnost nastala u odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství), kde se rentabilita tržeb pro roky 2008, 2009 a 2010 dostala na zápornou úroveň (v roce 2008 na minus 1,2 %). Obecně však můžeme říci, že vývoj ROS ostatních odvětví (kromě několika výjimek) je vcelku v klidném tempu se spíše klesající tendencí. Medián jednotlivých odvětví se dle mých propočtů pohybuje zhruba od 3 % do 9 %.
39
8.2 Analýza odchylek Po výpočtu rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb pro jednotlivá odvětví národního hospodářství jsem si dále stanovila za cíl analyzovat vliv jednotlivých částí prvního stupně DuPont rozkladu na základní (vrcholový) ukazatel ROE. Pro zjištění, které vlivy podstatně či méně podstatným způsobem ovlivnily celkovou změnu ROE, jsem použila metodu logaritmického rozkladu. Stanovila jsem si, že ROE je součinem tří podstatných komponent: rentability tržeb, obratu aktiv a finanční páky. ROE
ROS
Finanční páka
Obrat aktiv
X
X
Obrázek 7 - Model DuPont rozkladu (zjednodušeno)34
Na základě tohoto zjednodušeného schématu jsem si pro všechny podniky vypočetla každý ukazatel dle uvedeného vzorce. Poté jsem pro odvětví A, B, C, … udělala tři tabulky (viz dále), ve kterých je vypočten pro jednotlivé roky vliv faktorů ROS, obratu aktiv a finanční páky (tedy dle metodiky pro výpočet vliv faktorů X, Y, Z) na celkovou diferenci ROE. Pro lepší orientaci jsou výsledky v procentuálním vyjádření. Z každé tabulky je rovněž vytvořen obrázek pro lepší orientaci. V příloze 2 této práce je potom uvedena sumarizační tabulka, která zobrazuje všechny tři komponenty, jak působily společně na celkové ROE pro každý analyzovaný rok a pro každé odvětví.
34
JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-807400-052-2. (upraveno)
40
Tabulka 4 - Vliv ROS na ROE v % (medián)35
NACE
ROS 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
A
-0,05
2,90
-2,79
-1,21
0,84
2,13
-0,62
B
1,92
0,44
0,15
0,33
-1,47
-1,5
-0,12
C
0,69
0,46
-1,69
-0,61
0,26
-0,21
-0,62
D
0,44
0,20
-0,50
0,33
0,58
-0,21
-0,11
E
0,14
0,06
-0,16
0,31
0,19
-0,57
-0,43
F
1,56
0,91
0,13
-0,37
-0,81
-0,72
-1,27
G
1,40
0,41
-1,40
-3,31
-0,55
-0,33
-1,94
H
0,81
0,77
-1,35
-0,01
0,15
0,58
-0,82
I
0,09
0,38
-2,11
-2,94
-0,38
-0,23
-0,55
J
0,96
-0,23
0,03
-1,18
0,02
0,05
-0,89
K
0,20
1,06
0,12
-1,48
-0,32
1,29
-0,19
L
0,74
0,50
-0,50
0,19
-0,37
-0,15
-0,07
M
0,58
-0,33
-0,09
-1,13
-0,53
-0,36
-0,07
N
1,25
1,01
-0,45
-0,19
-0,29
-0,94
-1,77
P
1,25
-0,16
-0,43
-0,22
0,34
-2,56
0,23
Q
-2,68
0,52
-0,16
0,89
-2,25
0,67
-0,01
R
-0,21 -0,87
0,00 3,83
-2,10 -3,21
-1,26 -2,17
-1,95 -2,87
0,38 0,47
-1,67 -2,18
S
Tabulka 4 zobrazuje vliv rentability tržeb na rentabilitu vlastního kapitálu pro daná odvětví národního hospodářství za rok 2006 až 2012. Záporné hodnoty jsou pro přehlednost odlišeny červenou barvou. Na první pohled je vidět, jak hodnoty mediánu rentability tržeb působí pozitivně či naopak negativně na celkový ukazatel rentability vlastního kapitálu. Nekladná hodnota znamená, že ukazatel rentability tržeb eliminuje růst vrcholového ukazatele ROE. A naopak: kladná hodnota působí na růst rozkládaného ukazatele ROE. Negativní působení na pokles ROE se nejvíce projevuje v roce 2008 a poté v roce 2012. V těchto letech se objevuje nejvíce záporných hodnot vlivu ROS na rozkládaný ukazatel. Naopak rok 2007 je z pohledu vlivu ROS na růst ROE nejlepší, tento rok je zaznamenáno nejvíce kladných hodnot. Nejvíce záporných hodnot zaznamenalo odvětví M (Profesní, vědecké a technické činnosti), které mělo pouze v roce 2006 kladnou hodnotu. Rovněž odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství), L (Činnosti v oblasti nemovitostí), N (Administrativní a podpůrné činnosti), P (Vzdělávání), R (Kulturní, zábavní a rekreační činnosti), S (Ostatní
35
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
41
činnosti) mají pouze dvě kladné hodnoty, zbytek tvoří hodnoty záporné. Za nejlepší odvětví, co se týče kladných hodnot pro vliv ROS na ROE, lze označit odvětví J (Informační a komunikační činnosti), B (Dobývání a těžba), D (Výroba a rozvod elektřiny a plynu). Odvětví J (Informační a komunikační činnosti) nemá takové sklony k velkým výchylkám mezi jednotlivými roky. Obrázek 8 znázorňuje tabulku 4 v pavučinovém grafu.
Vliv ROS na ROE A
S
4
B
3 R
C
2 1
Q
D
0
2006
-1 -2
P
E
-3 -4
2007 2008 2009
N
F
2010
2011 2012 M
G
L
H K
I J
Obrázek 8 - Vliv ROS na ROE36
Zde můžeme vidět tabulku 4 v grafickém vyjádření. Pro lepší orientaci je nutné podotknout, že čím menší je plocha ohraničeného objektu, tím je větší vliv na snižování rentability kapitálu v odvětvích, který může působit až negativně na rozkládaný ukazatel (záporné hodnoty). A naopak, čím větší je plocha ohraničeného objektu, tím je větší růst a větší působení (kladné hodnoty) na rozkládaný ukazatel. Lze konstatovat, že vývoj hodnot zaznamenává po celé sledované období ve většině odvětví střídavý trend a pro jednotlivá odvětví je velmi individuální. Velké vychýlení je například znatelné u odvětví S (Ostatní činnosti) v roce 2007, kdy vzrostlo oproti roku 2006 36
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
42
o 4,7 %. Hodnota v roce 2007 činila 3,8 % a je největší hodnotou vyjadřující pozitivní působení na ROE vůbec. V roce 2008 hodnota tohoto odvětví však klesla na minus 3,8%, poté další roky opět rostla. Markantní skok zaznamenalo také odvětví G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel) v roce 2009, kdy hodnota vlivu pro ROS byla na úrovni minus 3,3 %. Odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství) rovněž nedosahuje v letech 2008 až 2009 hodnoty na vysoké úrovni. Jak již bylo uvedeno výše a nyní je i patrné z obrázku 8, negativní působení poklesu ROS pro všechna odvětví bylo nejvíce znatelné v roce 2008 a následně v roce 2012. Tabulka 5 - Vliv obratu aktiv na ROE v % (medián)37
NACE
Obrat aktiv 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
A
-0,08
0,12
-0,17
-0,32
0,03
0,22
0,03
B
0,02
0,05
-0,48
-0,89
-0,39
0,21
0,31
C
-0,04
0,09
-0,23
-0,92
-0,04
0,14
-0,04
D
0,04
-0,04
0,14
-0,02
-0,04
-0,33
0,03
E
0,01
0,02
0,08
-0,02
-0,06
-0,04
-0,01
F
-0,34
-0,08
-0,31
-0,66
-0,75
-0,42
-0,16
G
-0,23
-0,22
0,27
-0,11
0,01
-0,02
0,01
H
-0,06
0,01
0,03
-0,64
0,06
-0,20
-0,06
I
-0,07
0,15
0,06
-0,17
0,08
-0,01
-0,12
J
-0,70
0,05
-0,07
-0,25
-0,5
-0,22
-0,31
K
-0,68
-1,39
0,40
0,02
-0,31
-0,47
0,00
L
-0,14
-0,18
0,07
-0,17
-0,08
0,03
-0,01
M
-0,89
-0,30
0,18
-0,78
-0,22
-0,30
0,00
N
-0,21
-0,12
0,00
-0,88
-0,11
0,01
0,00
P
-0,51
-0,06
0,09
-1,31
-0,31
-0,16
-0,36
Q
-0,03
-0,01
0,05
-0,08
-0,17
-0,01
-0,11
R
0,02
0,01
0,33
0,01
-0,03
-0,07
-0,01
S
-0,06
-0,27
-0,36
0,13
0,23
-0,08
-0,64
Tabulka 5 zobrazuje vliv obratu aktiv na rentabilitu vlastního kapitálu pro daná odvětví národního hospodářství za rok 2006 až 2012. Záporné hodnoty jsou pro přehlednost odlišeny opět červenou barvou. Kladné hodnoty působí na růst ukazatele ROE, záporné ho naopak eliminují. Hodnoty pro vliv obratu aktiv na ROE se vyznačují různým vývojem v podnicích jednotlivých odvětví v analyzovaném období, viz obrázek 9. Nejvíc kladných hodnot zaznamenala odvětví R (Kulturní, zábavní a rekreační 37
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
43
činnosti), I (Ubytování, stravování a pohostinství), H (Doprava a skladování), E (Voda, odpady a sanace). Záporné hodnoty (kromě roku 2007) se však vyskytují u odvětví J (Informační a komunikační činnosti), dále u odvětví N (Administrativní a podpůrné činnosti) a P (Vzdělávání), kromě roku 2008, kdy hodnoty byly kladné. Rok 2008 zaznamenává nejvíce kladných hodnot, je tedy rokem nejlepším pro posouzení vlivu obratu aktiv na rozkládaný ukazatel. Jinými slovy, v tomto roce pro většinu odvětví převažuje pozitivní působení na růst ROE. Avšak rok 2009 lze považovat za rok nejhorší v počtu záporných hodnot vlivu obratu aktiv na ROE. Většina odvětví zaznamenává eliminaci růstu ROE.
Vliv obratu aktiv na ROE A
S
0.4
B
0.2 R
C
0 -0.2 -0.4
Q
D
-0.6 -0.8
2006
-1
P
E
-1.2
2007 2008
-1.4 N
F
2009 2010
2011 M
G
L
2012
H K
I J
Obrázek 9 - Vliv obratu aktiv na ROE38
Opět můžeme ve stejném typu obrázku vidět hodnoty pro vliv obratu aktiv na rentabilitu vlastního kapitálu. Na první pohled je zřejmé, ve kterých letech došlo v určitých odvětvích k razantnímu růstu či naopak propadu. Jak již bylo řečeno výše, můžeme vidět, jak nejlepší, resp. nejhorší byl rok 2008, resp. 2009 na jednotlivá odvětví. Rok 2009 byl kritickým pro odvětví P (Vzdělávání), dále rovněž pro odvětví B (Dobývání 38
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
44
a těžba), C (Zpracovatelský průmysl) a H (Doprava a skladování). Velký propad byl v roce 2007 u odvětví K (Peněžnictví a pojišťovnictví), kdy byla hodnota na úrovni minus 1,4 %, pro rok 2008 to však již byla hodnota kladná 0,4 %, a právě tato kladná hodnota je rovněž i nejvyšší kladnou hodnotou pro všechna odvětví za analyzované roky vůbec. Roky 2008 a 2011 lze považovat za roky nejstabilnější ve vývoji pro odvětví. Ostatní roky zaznamenávají pro jednotlivá odvětví střídavý trend vývoje. Opět je hned na první pohled znatelný rok 2008, který je ve vývoji pro jednotlivá odvětví, co se týče vlivu obratu aktiv na ROE, na tom nejlépe. Tabulka 6 - Vliv finanční páky na ROE v % (medián)39
NACE
Finanční páka 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
A
-0,08
-0,17
-0,07
-0,18
-0,10
-0,06
-0,11
B
-0,31
-0,25
-0,52
-0,71
-0,26
-0,30
-0,02
C
-0,50
-0,60
-0,77
-0,89
-0,28
-0,24
-0,31
D
-0,05
-0,17
-0,01
-0,02
-0,05
-0,02
-0,04
E
-0,02
-0,04
-0,08
-0,02
-0,03
-0,05
-0,03
F
-0,78
-0,66
-1,34
-1,34
-0,66
-0,21
-0,45
G
-0,90
-0,84
-1,35
-1,07
-0,28
-0,22
-0,21
H
-1,10
-0,64
-1,30
-0,56
-0,44
-0,34
-0,36
I
-1,77
-1,82
-1,72
-1,35
-1,18
-1,56
-0,78
J
-0,59
-0,88
-0,64
-1,23
-0,76
-0,28
-0,44
K
-0,55
-0,47
-1,31
-0,55
-0,41
-0,02
-0,48
L
-0,09
-0,11
-0,21
-0,19
-0,12
-0,18
-0,07
M
-0,84
-0,52
-0,57
-0,61
-0,55
-0,12
-0,24
N
-1,24
-1,46
-2,00
-1,88
-0,65
-0,44
-0,36
P
-0,95
-1,56
-1,62
-0,51
-0,85
-1,02
-0,18
Q
-1,10
-0,59
-0,59
-0,64
-0,37
-0,48
-0,27
R
-0,31
-0,04
-0,52
-0,16
-0,28
-0,01
-0,01
S
-0,99
-1,79
-0,83
-1,34
-0,26
-1,03
-1,83
Tabulka 6 zobrazuje vliv finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu pro daná odvětví národního hospodářství za rok 2006 až 2012. Můžeme pozorovat zajímavý jev, a to, že všechny hodnoty za všechny roky jsou záporné. Jinými slovy, vliv finanční páky na vrcholový ukazatel rentability vlastního kapitálu je negativní, tedy snižuje hodnotu celkové rentability vlastního kapitálu pro jednotlivá odvětví. Větší přehled umožní obrázek 10 dále. 39
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
45
Vliv finanční páky na ROE A
S R
0
B C
-0.5
Q
D
-1
2006
-1.5
P
E
2007 2008
-2 N
F
2009 2010 2011
M
G L
2012
H K
I J
Obrázek 10 - Vliv finanční páky na ROE40
Jak můžeme vidět z tabulky 6 a obrázku 10, pohybujeme se nyní pouze v záporných číslech. Vliv finanční páky na vrcholový ukazatel působí negativním způsobem na všechna odvětví za všechny analyzované roky. Čím menší je ohraničená plocha obrazce, tím je větší vliv na snižování rentability kapitálu. Každá odvětví jsou sama o sobě specifická a nelze celý soubor komentovat jako celek. Lze však poznamenat, že rok 2010 je asi nejstabilnějším rokem pro všechna odvětví, jeho hodnoty se pohybují v podobných mezích bez žádného obrovského vychýlení. Rok 2007, 2008 a 2009 jsou ovšem rapidně skokové. Například u odvětví N (Administrativní a podpůrné činnosti) znamená právě rok 2008 a 2009 nejhorší postavení v rámci všech odvětví vůbec. Rok 2011 u odvětví D (Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla), E (Voda, odpady a sanace), K (Peněžnictví a pojišťovnictví) a R (Kulturní, zábavní a rekreační činnosti) se však jeví jako nejlepší. Pro odvětví S (Ostatní činnosti) je znatelně nejhorším rokem rok 2012, kdy hodnota klesla na minus 1,8 %. Odvětví I (Informační a komunikační činnosti) je znatelně nejhorším odvětvím, co se týče hodnot pro vliv působení finanční páky na vrcholový ukazatel ROE. 40
zdroj: vlastní zpracování údajů databáze Albertina (2006-2012)
46
8.3 Komparace výsledků s výstupy Ministerstva průmyslu a obchodu Jako poslední jsem si v cíli své bakalářské práce vytyčila komparaci svých výpočtů s publikovanými hodnotami Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO). Součástí jejich zveřejňovaných údajů o ukazatelích je i metodika jejich výpočtu, díky níž lze zamezit situaci, že budu porovnávat ukazatele počítané jiným způsobem, než jakým tyto ukazatele počítá MPO. Myslím si, že výpočet samotných ukazatelů je vždy vhodné doplnit srovnáním. Důvodem, proč jsem si vybrala srovnání s MPO, je snaha o získání většího povědomí o hospodaření jednotlivých sektorů národního hospodářství a dále možnost zhodnotit, jak moc se mé výpočty liší od výpočtů uváděných právě od MPO. Je nutné podotknout, že od roku 2009 došlo ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků. Mezi nejdůležitější změny v metodice patří to, že výsledky jsou zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností NACE. Jinými slovy, dřívější třídění dle tzv. OKEČ bylo nahrazeno tříděním NACE. Změna v prezentaci výsledků je taková, že vymezení činností spadajících do odvětví průmyslu se po přechodu na NACE liší, to znamená, že některá odvětví jsou zařazována mimo průmyslové činnosti. Proto provádím komparaci pouze pro některá odvětví, které nebyly změnou v takové míře zasaženy, a rovněž uvedu pouze období od roku 2009 do roku 2012. Odvětví A (Zemědělství, lesnictví a rybaření) není v komparaci zaneseno, protože ve finanční analýze MPO se vyskytují jeho hodnoty až v roce 2011. Rovněž odvětví K (Peněžnictví a pojišťovnictví) není uvedeno. Odvětví P (Vzdělávání) a S (Ostatní činnosti) jsou ve finančních analýzách MPO sloučena, tudíž nebude taktéž provedena jejich komparace. Metodika MPO říká, že rentabilita aktiv (ROA) se počítá jako podíl EBIT a aktiv a rentabilita vlastního kapitálu (ROE) jako podíl výsledku hospodaření po zdanění a vlastního kapitálu. Vzorec pro ROS není uveden, a proto provedu porovnání jenom pro ROA a ROE. V metodice MPO je uvedeno, že EBIT je ztotožněný s provozním hospodářským výsledkem. Dále je nutné brát v úvahu, že MPO vychází ze sum částek jednotlivých odvětví. Odvětví z dat základního souboru jsou opět brána jako medián z celkového počtu podniků jednotlivých odvětví. Tabulky s výpočty ROA a ROE dle metodiky MPO uvádím v příloze 3 a 4 své bakalářské práce. Níže je provedena pouze komparace jednotlivých odvětví graficky. Právě z obrázků jsou lépe vidět odlišnosti mezi výsledky MPO a mými propočty. 47
Obrázek 11 a obrázek 13 znázorňují vývoj ROA, resp. ROE dle metodiky výpočtu MPO, obrázek 12 a obrázek 14 pak ukazují vývoj ROA, resp. ROE dle dat základního souboru.
Vývoj ROA dle MPO 16% B 14%
C D
12%
E
10%
F 8%
G
6%
H
I 4%
J
2%
L M
0% 2009
2010
2011
2012
N
-2% Obrázek 11 - Vývoj ROA dle údajů MPO za roky 2009 – 2012 (vlastní zpracování)
Vývoj ROA dle dat základního souboru 12% B 10%
C D
8%
E F
6%
G H
4%
I J
2%
L
M
0% 2009
2010
2011
2012
N
-2% Obrázek 12 - Vývoj ROA dle dat základního souboru za roky 2009 – 2012 (vlastní zpracování)
48
Co se týče vývoje ukazatele rentability aktiv, vývoj dle základního souboru se do jisté míry podobá vývoji dle MPO. Podobností ve vývoji si můžeme povšimnout u odvětví C (Zpracovatelský průmysl), F (Stavebnictví), G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel), J (Informační a komunikační činnosti), L (Činnosti v oblasti nemovitostí). Velký rozdíl ve vývoji ROA je u odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství), kde dle metodiky MPO byly kalkulovány hodnoty záporné, dále odvětví B (Dobývání a těžba) dle metodiky MPO se drží na vyšší úrovni než dle dat základního souboru, odvětví M (Profesní, vědecké a technické činnosti) dle metodiky MPO velmi ztrácí v porovnání s vývojem dle dat základního souboru. Rovněž odvětví D (Výroba a rozvod elektřiny a plynu) zaznamenalo větších hodnot při výpočtu dle metodiky MPO. Obecně lze z obrázku 11 konstatovat, že více než polovina odvětví zaznamenává dle MPO mírný růst své rentability aktiv v průběhu analyzovaných let. Na druhou stranu, obrázek 12 nám ukazuje, že většina odvětví zastoupených ze základního souboru zaznamenává spíše klesající tendenci ve svých hodnotách pro rentabilitu aktiv v průběhu analyzovaných let.
49
Vývoj ROE dle MPO 25% B 20%
C D
15%
E 10%
F
G
5%
H I
0% 2009
2010
2011
2012
-5%
J L M
-10%
N -15% Obrázek 13 – Vývoj ROE dle údajů MPO za roky 2009 – 2012 (vlastní zpracování)
Vývoj ROE dle dat základního souboru 20% B C D
15%
E F G
10%
H I J
5%
L M N
0% 2009
2010
2011
2012
Obrázek 14 - Vývoj ROE dle dat základního souboru za roky 2009 – 2012 (vlastní zpracování)
Obrázky 13 a 14 zaznamenávají znatelnější odlišnosti ve vývoji rentabilit vlastního kapitálu. Vysoké hodnoty, které jsou společné pro oba obrázky, jsou u odvětví J (Informační a komunikační činnosti). Podobný trend vývoje je u odvětví 50
F (Stavebnictví), E (Voda, odpady a sanace), G (Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel). Odvětví I (Ubytování, stravování a pohostinství), na rozdíl od vývoje dle dat základního souboru, se dle údajů MPO pohybuje pouze v záporných hodnotách. Velký skok dle MPO zaznamenalo odvětví M (Profesní, vědecké a technické činnosti), podle vývoje dle dat základního souboru se však pohybuje na vysoké úrovni. Odvětví D (Výroba a rozvod elektřiny a plynu) zaznamenává dle MPO citelný růst, dle dat základního souboru zaznamenává spíše úpadek. Je zajímavé podotknout odvětví N (Administrativní a podpůrné činnosti), který dle mých propočtů se nachází na mnohem vyšší úrovni než dle výpočtů MPO. Obecně můžeme shrnout, že rentabilita vlastního kapitálu dle MPO na obrázku 13 u většiny odvětví opět zaznamenává růst stejně jako rentabilita aktiv dle MPO na obrázku 11. Dle mých propočtů na základě dat základního souboru je však zaznamenám v průběhu let spíše útlum rentability vlastního kapitálu. Rozdíly v posuzování vývoje ROA i ROE dle výsledků MPO s výsledky analyzovaného souboru mohou být zapříčiněny jinou strukturou souboru, menším počtem podniků v analyzovaném základním souboru. Patrný rozdíl je možný vidět také v tom, na základě jaké metodiky je analýza kalkulována. Analýza základního souboru vychází z mediánů za všechny podniky, které vykazují své hodnoty, kdežto analýza MPO vychází z výsledků z celkové sumy za jednotlivé sektory národního hospodářství.
51
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit vývoj ukazatelů rentability v podnicích sledovaných
dle
sektorů
národního
hospodářství,
interpretace
odlišností
mezi odvětvími, dále analýza odchylek rentability vlastního kapitálu a porovnání výsledků mé analýzy s výsledky analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu. Domnívám se, že předložená bakalářská práce svůj cíl splnila. Myslím si, že finanční analýza jako taková by měla být dnes již doporučovanou záležitostí, ne-li samozřejmostí, pro každý podnik, který chce dosáhnout finanční stability a udržet své postavení na trhu. V současné době je důležité výpočty samotných ukazatelů umět doplnit se srovnáváním se s odvětvovými hodnotami nebo s konkurencí (popř. s nejlepším podnikem v odvětví). Každý finanční manažer by měl vnímat nejen hodnoty jako takové, ale i jejich vzájemné vazby, a to nejen při srovnávání s potenciálním konkurentem. Bakalářská práce zpracovává hodnoty řady podniků reprezentujících odvětví národního hospodářství podle struktury NACE a počítá ukazatele rentability, konkrétně rentabilitu vložených aktiv, rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu tržeb za podniky, přičemž dané odvětví je následně charakterizováno mediánem úrovní rentabilit jednotlivých podniků v letech 2006-2012. Rentabilita jako jeden z nejvýznamnějších poměrových ukazatelů zajímá nejen samotný podnik, ale i akcionáře a potencionální investory. Obecně platí, že by tyto ukazatele měly mít v časové řadě rostoucí trend. Výsledky však poukazují na skutečnost, že vývoj všech tří rentabilit nemá jednoznačnou rostoucí tendenci, ba naopak, dochází k velmi proměnlivým výkyvům a to pro každé odvětví individuálně. Na první laický pohled lze říci, že jednotlivé rentability mají spíše opačný než rostoucí trend. Existuje znatelný úpadek pro většinu odvětví, co se týče jednotlivých rentabilit v roce 2009. Můžeme tímto konstatovat, že domněnka, že celosvětová krize má nějaký negativní dopad na hospodaření podniků v jednotlivých odvětvích, se zdá být pravdivá. Na druhou stranu, některé sektory zaznamenávají v roce 2009 či v roce 2011 (druhá vlna krize) růst svých rentabilit oproti předchozím rokům, což je typické například pro sektor (Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla), Q (Zdravotní a sociální péče), S (Ostatní činnosti). Zajímavý fakt nastal v případě rentability tržeb u odvětví G (Velkoobchod,
52
maloobchod, opravy motorových vozidel). Toto odvětví velmi předčilo všechna ostatní odvětví se svými hodnotami v jednotlivých analyzovaných letech. Ukazatele rentability je někdy možné rozkládat a zjišťovat, jak které komponenty ovlivňovaly celkový rozkládaný ukazatel. Nejčastějším rozkladem je dekompozice rentability vlastního kapitálu na rentabilitu tržeb, obrat aktiv a finanční páku. Z rozkladu je posléze patrné, jak rentabilita vlastního kapitálu je ovlivněna maržemi (rentabilitou tržeb) nebo obratem aktiv či vývojem finanční páky. K analýze odchylek základního souboru jsem použila logaritmické metody rozkladu. Lze konstatovat, že v roce 2007 většina hodnot vlivu rentability tržeb za zastoupená odvětví byla kladná, tudíž působila na růst hodnoty ROE za tato odvětví. To samé nastalo v případě obratu aktiv o rok později. V roce 2008 nabývala kladných hodnot stanovující vliv obratu aktiv na ROE většina odvětví, tudíž v tomto roce dochází k pozitivnímu růstu rozkládaného ukazatele pro jednotlivá odvětví. Co se týče vlivu finanční páky, lze říci, že všechna odvětví za všechny analyzované roky zažila eliminaci svého ROE tímto ukazatelem. Jinými slovy, finanční páka část růstového vlivu dvou předchozích komponent (pokud byly v jednotlivých letech kladné) snižuje a tím působí negativně na vrcholový ukazatel. Při komparaci rentability aktiv a rentability vlastního kapitálu s výsledky finančních analýz Ministerstva průmyslu a obchodu s vlastní analýzou dat základního souboru jsem došla k zajímavým výsledkům. Můžeme říci, že většina odvětví dle výstupů MPO je s hodnotami pro rentabilitu aktiv na podobných úrovních v analyzovaných jednotlivých letech, nedochází zde ke skokovým propadům v číslech. Rentabilita vlastního kapitálu dle čísel uváděných MPO však už kolísá ve většině odvětví více než v případě rentability aktiv pro jednotlivá odvětví. V některých odvětvích došlo k propadům, existují však i odvětví, která postupem let (zejména po roce 2011) zaznamenávají růst rentability vlastního kapitálu, což můžeme považovat (na základě doporučení maximalizovat jednotlivé druhy rentabilit) za pozitivní jev. Dle dat základního souboru vývoj rentabilit aktiv a rentabilit vlastního kapitálu po roce 2011 spíše klesá. Je však nutno poznamenat, že existující rozdíly můžeme spatřovat v počtu podniků v analyzovaném souboru oproti počtu podniků registrovaných MPO či v rozdílné metodice, kdy analyzovaný soubor vychází z mediánů a výstupy MPO jsou brány jako suma za jednotlivé sektory národního hospodářství.
53
Seznam použité literatury Odborná literatura: DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-861-1958-0.
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928. JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Finanční management. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-052-2. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vydání. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xiii, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xviii, 301 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-154-3. ZMEŠKAL, Zdeněk, Dana DLUHOŠOVÁ a Tomáš TICHÝ. Finanční modely: koncepty, metody, aplikace. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2013, viii, 267 s. ISBN 978-80-86929-91-0. Jiné zdroje: Databáze Albertina společnosti CreditInfo
54
Internetové zdroje: Analytické materiály a statistiky: Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. © Copyright 2005 [cit. 201404-22]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analytickematerialy/#category238 CZ-NACE [online]. © 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.nace.cz/ Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2009 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/klasifikace-ekonomickych-cinnost-cz-nace3101.html O DATABÁZI FIREM ALBERTINA. Jmenuji se Albertina [online]. 2014 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.albertina.cz/o-mne/
55
Seznam tabulek Tabulka 1 - Rozdělení zisku ........................................................................................... 17 Tabulka 2 - Kód NACE - Klasifikace ekonomických činností ...................................... 28 Tabulka 3 - Údaje o zastoupení podniků dle třídění NACE ........................................... 32 Tabulka 4 - Vliv ROS na ROE v % (medián)................................................................. 41 Tabulka 5 - Vliv obratu aktiv na ROE v % (medián) ..................................................... 43 Tabulka 6 - Vliv finanční páky na ROE v % (medián) .................................................. 45
56
Seznam obrázků Obrázek 1 - Uživatelé finanční analýzy a její zaměření ................................................... 9 Obrázek 2 - Soustava ukazatelů finanční analýzy .......................................................... 13 Obrázek 3 - DuPontův rozklad ....................................................................................... 23 Obrázek 4 - Rentabilita aktiv v odvětvích za roky 2006-2012 ....................................... 34 Obrázek 5 - Rentabilita vlastního kapitálu v odvětvích za roky 2006-2012 .................. 36 Obrázek 6 - Rentabilita tržeb v odvětvích za roky 2006-2012 ....................................... 38 Obrázek 7 - Model DuPont rozkladu (zjednodušeno) .................................................... 40 Obrázek 8 - Vliv ROS na ROE ....................................................................................... 42 Obrázek 9 - Vliv obratu aktiv na ROE ........................................................................... 44 Obrázek 10 - Vliv finanční páky na ROE ....................................................................... 46 Obrázek 11 - Vývoj ROA dle údajů MPO za roky 2009 - 2012 .................................... 48 Obrázek 12 - Vývoj ROA dle dat základního souboru za roky 2009 - 2012 .................. 48 Obrázek 13 - Vývoj ROE dle údajů MPO za roky 2009 - 2012 ..................................... 50 Obrázek 14 - Vývoj ROE dle dat základního souboru za roky 2009 - 2012 .................. 50
57
Seznam příloh Příloha 1 - Tabulky s hodnotami ROA, ROE, ROS pro jednotlivá odvětví národního hospodářství za roky 2006 až 2012................................................................................. 59 Příloha 2 - Sumarizační tabulka vlivu jednotlivých komponentů na vrcholový ukazatel ROE pro jednotlivá odvětví za rok 2006 až 2012 v (%) ................................................. 61 Příloha 3 - Vývoj ROA v odvětvích národního hospodářství dle MPO (nahoře) a dle dat základního souboru (dole) .............................................................................................. 63 Příloha 4 - Vývoj ROE v odvětvích národního hospodářství dle MPO (nahoře) a dle dat základního souboru (dole) .............................................................................................. 64
58
Příloha 1 - Tabulky s hodnotami ROA, ROE, ROS pro jednotlivá odvětví národního hospodářství za roky 2006 až 2012 ROA NACE A B C D E F G H I J K L M N P Q R S
2006 2,96% 10,55% 8,08% 2,68% 5,33% 7,59% 8,24% 7,21% 2,74% 11,58% 2,76% 3,23% 11,33% 9,38% 3,43% 5,27% 1,71% 3,20%
2007 5,94% 10,36% 8,67% 2,76% 6,33% 8,48% 8,92% 7,13% 2,98% 12,39% 3,91% 3,33% 11,97% 10,22% 3,49% 5,63% 1,86% 5,50%
2008 3,31% 10,33% 6,57% 3,17% 4,74% 7,89% 7,78% 5,17% 0,75% 10,59% 2,96% 2,10% 10,28% 8,88% 3,82% 5,00% 2,35% 6,04%
2009 1,40% 6,13% 4,71% 3,70% 4,35% 6,77% 4,87% 4,70% 0,57% 9,61% 2,56% 2,48% 8,14% 8,66% 2,53% 6,71% 0,98% 5,14%
NACE A B C D E F G H I J K L M N P Q R S
2006 2,96% 14,04% 14,94% 6,38% 7,84% 17,42% 17,95% 12,32% 8,15% 23,05% 16,74% 5,10% 21,92% 21,80% 14,22% 9,37% 2,73% 8,50%
2007 7,79% 15,70% 16,04% 6,30% 8,62% 19,97% 18,44% 13,99% 10,39% 23,12% 20,88% 7,56% 22,53% 22,30% 13,36% 11,18% 5,18% 11,03%
ROE 2008 3,80% 15,89% 11,09% 6,39% 7,66% 18,01% 15,82% 9,79% 7,81% 21,63% 15,36% 5,62% 21,33% 21,90% 10,75% 12,80% 3,25% 13,94%
2009 1,08% 10,11% 7,13% 7,33% 5,91% 14,26% 11,06% 8,36% 5,27% 17,50% 15,86% 4,01% 16,71% 18,27% 7,09% 14,39% 3,86% 13,69%
2010 3,16% 5,90% 5,50% 3,88% 5,47% 5,51% 5,03% 4,91% 1,12% 10,24% 2,10% 2,36% 7,90% 8,24% 3,05% 5,38% 1,15% 5,47%
2010 3,48% 7,83% 8,70% 6,37% 8,47% 10,71% 11,10% 7,87% 7,04% 18,25% 13,33% 5,54% 13,77% 17,39% 10,29% 12,45% 3,61% 12,65%
2011 5,36% 5,97% 5,84% 3,38% 5,19% 4,60% 5,35% 5,97% 1,42% 9,22% 2,37% 2,59% 6,95% 6,79% 2,17% 5,26% 2,02% 6,79%
2011 6,79% 7,35% 9,31% 5,11% 7,19% 8,13% 10,72% 9,96% 7,46% 16,71% 10,94% 5,96% 12,60% 15,01% 7,84% 10,64% 6,89% 13,56%
2012 4,68% 4,82% 5,04% 2,85% 3,95% 2,71% 3,61% 3,93% 1,22% 8,83% 4,20% 1,18% 6,76% 6,65% 1,33% 4,99% 0,93% 3,19%
2012 5,83% 4,66% 8,03% 5,25% 5,81% 4,67% 6,89% 7,95% 6,46% 16,45% 13,48% 1,24% 12,48% 13,00% 0,85% 9,01% 0,89% 9,74%
59
ROS NACE A B C D E F G H I J K L M N P Q R S
2006 2,77% 6,04% 3,40% 2,89% 3,69% 2,44% 33,87% 1,54% 0,80% 5,66% 8,49% 4,47% 5,70% 2,60% 2,75% 2,78% 0,44% 1,24%
2007 7,33% 6,14% 3,78% 3,77% 4,71% 2,77% 38,53% 1,82% 1,12% 5,70% 9,15% 5,25% 6,04% 2,58% 1,23% 1,93% 1,98% 1,89%
2008 3,36% 6,40% 2,53% 3,36% 3,76% 2,90% 31,31% 1,10% -1,16% 4,92% 9,17% 3,73% 5,01% 2,61% 1,55% 1,85% 1,24% 1,61%
2009 1,01% 5,30% 1,96% 4,15% 3,88% 2,64% 14,77% 1,04% -0,35% 4,34% 6,10% 4,25% 4,42% 2,61% 1,10% 3,57% 0,24% 1,88%
2010 3,71% 2,75% 2,65% 3,54% 4,42% 2,16% 16,08% 1,15% -0,42% 5,09% 5,57% 3,01% 4,15% 2,54% 1,86% 2,19% 0,12% 1,58%
2011 7,48% 4,79% 2,86% 3,97% 4,00% 1,96% 16,79% 1,75% 0,12% 5,29% 7,20% 2,64% 4,50% 2,11% 0,67% 2,78% 1,01% 2,61%
2012 6,15% 2,60% 2,63% 4,65% 3,20% 0,99% 14,43% 1,42% 0,19% 5,12% 7,02% 3,33% 4,01% 2,46% 0,16% 2,16% 0,08% 0,76%
60
Příloha 2 - Sumarizační tabulka vlivu jednotlivých komponentů na vrcholový ukazatel ROE pro jednotlivá odvětví za rok 2006 až 2012 v (%) 2006
2007
2008
2009
NACE
ROS
Obrat A
FP
ROS
Obrat A
FP
ROS
Obrat A
FP
ROS
Obrat A
FP
A
-0,05
-0,08
-0,08
2,90
0,12
-0,17
-2,79
-0,17
-0,07
-1,21
-0,32
-0,18
B
1,92
0,02
-0,31
0,44
0,05
-0,25
0,15
-0,48
-0,52
0,33
-0,89
-0,71
C
0,69
-0,04
-0,50
0,46
0,09
-0,60
-1,69
-0,23
-0,77
-0,61
-0,92
-0,89
D
0,44
0,04
-0,05
0,20
-0,04
-0,17
-0,50
0,14
-0,01
0,33
-0,02
-0,02
E
0,14
0,01
-0,02
0,06
0,02
-0,04
-0,16
0,08
-0,08
0,31
-0,02
-0,02
F
1,56
-0,34
-0,78
0,91
-0,08
-0,66
0,13
-0,31
-1,34
-0,37
-0,66
-1,34
G
1,40
-0,23
-0,90
0,41
-0,22
-0,84
-1,40
0,27
-1,35
-3,31
-0,11
-1,07
H
0,81
-0,06
-1,10
0,77
0,01
-0,64
-1,35
0,03
-1,30
-0,01
-0,64
-0,56
I
0,09
-0,07
-1,77
0,38
0,15
-1,82
-2,11
0,06
-1,72
-2,94
-0,17
-1,35
J
0,96
-0,70
-0,59
-0,23
0,05
-0,88
0,03
-0,07
-0,64
-1,18
-0,25
-1,23
K
0,20
-0,68
-0,55
1,06
-1,39
-0,47
0,12
0,40
-1,31
-1,48
0,02
-0,55
L
0,74
-0,14
-0,09
0,50
-0,18
-0,11
-0,50
0,07
-0,21
0,19
-0,17
-0,19
M
0,58
-0,89
-0,84
-0,33
-0,30
-0,52
-0,09
0,18
-0,57
-1,13
-0,78
-0,61
N
1,25
-0,21
-1,24
1,01
-0,12
-1,46
-0,45
0,00
-2,00
-0,19
-0,88
-1,88
P
1,25
-0,51
-0,95
-0,16
-0,06
-1,56
-0,43
0,09
-1,62
-0,22
-1,31
-0,51
Q
-2,68
-0,03
-1,10
0,52
-0,01
-0,59
-0,16
0,05
-0,59
0,89
-0,08
-0,64
R
-0,21
0,02
-0,31
0,00
0,01
-0,04
-2,10
0,33
-0,52
-1,26
0,01
-0,16
S
-0,87
-0,06
-0,99
3,83
-0,27
-1,79
-3,21
-0,36
-0,83
-2,17
0,13
-1,34
61
2010
2011
2012
NACE
ROS
Obrat A
FP
ROS
Obrat A
FP
ROS
Obrat A
FP
A
0,84
0,03
-0,10
2,13
0,22
-0,06
B
-1,47
-0,39
-0,26
-1,50
0,21
-0,30
C
0,26
-0,04
-0,28
-0,21
0,14
-0,24
D
0,58
-0,04
-0,05
-0,21
-0,33
-0,02
E
0,19
-0,06
-0,03
-0,57
-0,04
-0,05
F
-0,81
-0,75
-0,66
-0,72
-0,42
-0,21
G
-0,55
0,01
-0,28
-0,33
-0,02
-0,22
H
0,15
0,06
-0,44
0,58
-0,20
-0,34
I
-0,38
0,08
-1,18
-0,23
-0,01
-1,56
J
0,02
-0,50
-0,76
0,05
-0,22
-0,28
K
-0,32
-0,31
-0,41
1,29
-0,47
-0,02
L
-0,37
-0,08
-0,12
-0,15
0,03
-0,18
M
-0,53
-0,22
-0,55
-0,36
-0,30
-0,12
N
-0,29
-0,11
-0,65
-0,94
0,01
-0,44
P
0,34
-0,31
-0,85
-2,56
-0,16
-1,02
Q
-2,25
-0,17
-0,37
0,67
-0,01
-0,48
R
-1,95
-0,03
-0,28
0,38
-0,07
-0,01
S
-2,87
0,23
-0,26
0,47
-0,08
-1,03
-0,62 -0,12 -0,62 -0,11 -0,43 -1,27 -1,94 -0,82 -0,55 -0,89 -0,19 -0,07 -0,07 -1,77 0,23 -0,01 -1,67 -2,18
0,03 0,31 -0,04 0,03 -0,01 -0,16 0,01 -0,06 -0,12 -0,31 0,00 -0,01 0,00 0,00 -0,36 -0,11 -0,01 -0,64
-0,11 -0,02 -0,31 -0,04 -0,03 -0,45 -0,21 -0,36 -0,78 -0,44 -0,48 -0,07 -0,24 -0,36 -0,18 -0,27 0,00 -1,83
62
Příloha 3 - Vývoj ROA v odvětvích národního hospodářství dle MPO (nahoře) a dle dat základního souboru (dole) NACE B C D E F G H I J L M N
NACE B C D E F
Název
2009
2010
2011
2012
medián
DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZV. ELEKT. PLYNU, VODA; ODPADY A SANACEMI STAVEBNICTVÍ VELKO A MALOOBCHOD; OPR.V. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
9,20%
10,99%
10,62%
5,97%
9,91%
5,02%
7,23%
7,20%
7,98%
7,21%
9,10%
5,79%
5,76%
3,97%
5,78%
3,74%
4,46%
3,66%
3,61%
3,70%
8,82%
5,93%
4,55%
3,32%
5,24%
3,73%
5,10%
4,88%
3,17%
4,31%
2,52%
4,00%
3,78%
3,81%
3,80%
UBYTOVÁNÍ, STRAV. A POH. INFORM. A KOMUN. ČINNOSTI ČINN. V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PROF., VĚDEC.A TECHN. ČINN. ADMINISTR.A PODP. ČINNOSTI
0,00%
-0,78%
-0,09%
-0,20%
-0,14%
13,80%
13,22%
12,40%
11,81%
12,81%
2,20%
2,86%
2,02%
2,87%
2,53%
0,84%
1,14%
1,20%
1,81%
1,17%
6,36%
5,35%
4,50%
5,41%
5,38%
2009
2010
2011
2012
medián
6,13%
5,90%
5,97%
4,82%
5,94%
4,71%
5,50%
5,84%
5,04%
5,27%
3,70%
3,88%
3,38%
2,85%
3,54%
4,35%
5,47%
5,19%
3,95%
4,77%
6,77%
5,51%
4,60%
2,71%
5,05%
4,87%
5,03%
5,35%
3,61%
4,95%
4,70%
4,91%
5,97%
3,93%
4,81%
0,57%
1,12%
1,42%
1,22%
1,17%
9,61%
10,24%
9,22%
8,83%
9,42%
2,48%
2,36%
2,59%
1,18%
2,42%
8,14%
7,90%
6,95%
6,76%
7,42%
8,66%
8,24%
6,79%
6,65%
7,51%
Název DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZV. ELEKT. PLYNU, VODA; ODPADY A SANACEMI STAVEBNICTVÍ
H
VELKO A MALOOBCHOD; OPR.V. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
I
UBYTOVÁNÍ, STRAV. A POH.
G
J L M N
INFORM. A KOMUN. ČINNOSTI ČINN. V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PROF., VĚDEC.A TECHN. ČINN. ADMINISTR.A PODP. ČINNOSTI
63
Příloha 4 - Vývoj ROE v odvětvích národního hospodářství dle MPO (nahoře) a dle dat základního souboru (dole) NACE B C D E F G H I J L M N
NACE B C D E F G H I J L M N
Název
2009
2010
2011
2012
medián
DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZV. ELEKT. PLYNU, VODA; ODPADY A SANACEMI STAVEBNICTVÍ VELKO A MALOOBCHOD; OPR.V. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
12,37%
14,47%
14,07%
9,08%
13,22%
6,15%
11,33%
11,52%
12,12%
11,42%
15,84%
12,01%
13,97%
19,30%
14,90%
4,44%
5,50%
4,11%
4,08%
4,27%
18,39%
12,46%
9,20%
6,76%
10,83%
7,63%
9,86%
10,28%
8,85%
9,35%
2,00%
6,58%
4,61%
4,08%
4,34%
UBYTOVÁNÍ, STRAV. A POH. INFORM. A KOMUN. ČINNOSTI ČINN. V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PROF., VĚDEC.A TECHN. ČINN. ADMINISTR.A PODP. ČINNOSTI
-9,82%
-1,80%
-9,17%
-11,72%
-9,50%
15,96%
16,04%
15,41%
15,32%
15,68%
1,18%
4,44%
0,95%
3,06%
2,12%
17,34%
3,14%
2,38%
4,43%
3,78%
11,32%
10,47%
7,55%
8,86%
9,67%
2009
2010
2011
2012
medián
DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL VÝROBA A ROZV. ELEKT. PLYNU, VODA; ODPADY A SANACEMI STAVEBNICTVÍ VELKO A MALOOBCHOD; OPR.V. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
10,11%
7,83%
7,35%
4,66%
7,59%
7,13%
8,70%
9,31%
8,03%
8,37%
7,33%
6,37%
5,11%
5,25%
5,81%
5,91%
8,47%
7,19%
5,81%
6,55%
14,26%
10,71%
8,13%
4,67%
9,42%
11,06%
11,10%
10,72%
6,89%
10,89%
8,36%
7,87%
9,96%
7,95%
8,16%
UBYTOVÁNÍ, STRAV. A POH. INFORM. A KOMUN. ČINNOSTI ČINN. V OBLASTI NEMOVITOSTÍ PROF., VĚDEC.A TECHN. ČINN. ADMINISTR.A PODP. ČINNOSTI
5,27%
7,04%
7,46%
6,46%
6,75%
17,50%
18,25%
16,71%
16,45%
17,10%
4,01%
5,54%
5,96%
1,24%
4,78%
16,71%
13,77%
12,60%
12,48%
13,19%
18,27%
17,39%
15,01%
13,00%
16,20%
Název
64
