VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Nezaměstnanost na Vysočině a moţnosti vyuţití rekvalifikace k získání práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Nezaměstnanost na Vysočině a moţnosti vyuţití rekvalifikace k získání práce Bakalářská práce

Autor: Kateřina Mlsnová Vedoucí práce: Ing. Ludmila Šichová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce „Nezaměstnanost na Vysočině a moţnosti vyuţití rekvalifikace k získání práce“ se zabývá nástroji aktivní politiky zaměstnanosti státu. Analyzuje nezaměstnanost a popisuje její druhy. V této práci jsou uvedeny rekvalifikační reţimy a úhrada nákladů na rekvalifikaci. Dále charakterizuje podmínky pro osoby zařazené do rekvalifikačního kurzu a podporu v rekvalifikaci. Praktická část sleduje dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti, rekvalifikace a jejich dodavatelů v Kraji Vysočina a jeho okresech.

Klíčová slova Nezaměstnanost,

rekvalifikace,

míra

registrované

nezaměstnanosti,

uchazeč

o zaměstnání, úřad práce, aktivní politika zaměstnanosti.

Annotation Bachelor´s thesis „Unemployment at Vysočina and the possibilities of the reskilling usage for job conciliation“ deals with the tools of active government employment policy. It analyses the unemployment and its kinds. In this thesis, there are reskilling modes and reskilling cost payments listed there. It also describes the conditions for persons introduced into reskilling courses, and the reskilling allowance. The ractical part of this work observes long-term trend of unemployment, reskilling and its suppliers at Vysočina and its discrits.

Keywords Unemployment, reskilling, registered unemployment rate, job-seeker, employment office, active government employment policy.

Poděkování Nejdříve bych poděkovala všem respondentům za ochotu a vstřícnost při vyplňování dotazníku, který tvoří větší část mé práce. Dále velké díky patří mé vedoucí bakalářské práce Ing. Ludmile Šichové za dobré rady, vhodné připomínky a také trpělivost. A hlavně musím poděkovat mé rodině, která mě naplno podporuje při studiu a všem přátelům.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Zaměstnanost .......................................................................................................... 10 1.1 Úřady ................................................................................................................ 10 1.1.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí ......................................................... 10 1.1.2 Úřad práce ................................................................................................. 10 1.1.3 Evropský sociální fond ............................................................................. 11 1.2 Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 12 1.2.1 Rekvalifikace ............................................................................................ 13 1.2.2 Investiční pobídky..................................................................................... 13 1.2.3 Veřejně prospěšné práce ........................................................................... 13 1.2.4 Společensky účelná pracovní místa .......................................................... 14 1.2.5 Příspěvek na zapracování.......................................................................... 15 1.2.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.......................... 15 1.2.7 Opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ........ 15 2 Nezaměstnanost ...................................................................................................... 16 2.1 Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 16 2.1.1 Frikční nezaměstnanost............................................................................. 17 2.1.2 Strukturální nezaměstnanost ..................................................................... 17 2.1.3 Cyklická nezaměstnanost .......................................................................... 17 2.1.4 Sezónní nezaměstnanost ........................................................................... 18 2.1.5 Dobrovolná nezaměstnanost ..................................................................... 18 2.1.6 Nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................. 18 2.1.7 Dlouhodobá nezaměstnanost .................................................................... 19 2.1.8 Krátkodobá nezaměstnanost ..................................................................... 19 2.2 Rizikové skupiny.............................................................................................. 19 2.2.1 Zdravotně postiţené osoby ....................................................................... 19 2.2.2 Občané starší 5O let .................................................................................. 20 2.2.3 Matky s malými dětmi .............................................................................. 20 2.2.4 Absolventi škol ......................................................................................... 20 2.2.5 Romové ..................................................................................................... 20 2.3 Podpora v nezaměstnanosti .............................................................................. 20 2.4 Vývoj nezaměstnanosti .................................................................................... 22 3 Rekvalifikace .......................................................................................................... 26 3.1 Rekvalifikační reţimy ...................................................................................... 26 3.1.1 Grantové projekty ..................................................................................... 26 3.1.2 UNIV 2 ..................................................................................................... 27 3.1.3 Nahodilé rekvalifikace .............................................................................. 27 3.1.4 Zvolená rekvalifikace § 109 a ................................................................... 27 3.1.5 RIP – Regionální individuální projekt ...................................................... 28 3.1.6 NIP – Národní individuální projekt .......................................................... 28 3.2 Podmínky pro osoby zařazení do rekvalifikačního kurzu ................................ 28 3.3 Úhrada nákladů na rekvalifikaci ...................................................................... 29 3.4 Podpora při rekvalifikaci .................................................................................. 29 3.5 Typy rekvalifikace ........................................................................................... 29 4 Pracovní stáţ ........................................................................................................... 32 5 Vývoj nezaměstnanosti a počtu rekvalifikovaných osob v Kraji Vysočina a jeho okresech .................................................................................................................. 33 5.1 Období 1990–1995 ........................................................................................... 33 5.2 Období 1996–2000 ........................................................................................... 34

5.3 Období 2001–2005 ........................................................................................... 36 5.4 Období 2006–2011 ........................................................................................... 37 6 Dodavatelé rekvalifikací ......................................................................................... 39 6.1 Školská zařízení ............................................................................................... 39 6.1.1 Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod ............................ 39 6.1.2 Integrovaná střední škola obchodní Jihlava .............................................. 39 6.1.3 Střední škola Pelhřimov ............................................................................ 40 6.1.4 Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč .................................................................................. 40 6.1.5 Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD Ţďár nad Sázavou................... 40 6.1.6 Další školská zařízení ............................................................................... 41 6.2 Soukromé vzdělávací agentury ........................................................................ 41 6.2.1 Autoškoly .................................................................................................. 41 6.2.2 Gastronomická akademie .......................................................................... 41 6.2.3 Impuls Třebíč ............................................................................................ 42 6.2.4 IVEX ......................................................................................................... 42 6.2.5 Studio LENY ............................................................................................ 42 6.2.6 VIA ALTA ................................................................................................ 42 6.2.7 Další vzdělávací agentury ......................................................................... 43 6.3 Výzva ............................................................................................................... 43 7 Vyhodnocení dotazníku .......................................................................................... 45 7.1 Zpracování dotazníkových otázek v grafech.................................................... 46 Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 59 Kniţní zdroje............................................................................................................... 59 Odborné články ........................................................................................................... 60 Pouţité zákony ............................................................................................................ 60 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 63 Seznam obrázků .............................................................................................................. 63 Přílohy............................................................................................................................. 64 Příloha č. 1 DOTAZNÍK ............................................................................................ 64 Příloha č. 2 Výzva ....................................................................................................... 66

Úvod Předmětem bakalářské práce je nezaměstnanost v Kraji Vysočina a moţnosti vyuţití rekvalifikace k získání práce. V dnešní době je nezaměstnanost skloňována ve všech pádech, začne však být problémem v okamţiku, kdy se netýká pouze jedince, ale celé společnosti. Práce se v začátku věnuje zaměstnanosti, zmiňuje jednotlivé úřady, resp. jejich reorganizaci a rozebírá aktivní politiku zaměstnanosti. Další kapitola se zaměřuje na nezaměstnanost, její druhy a nejvíce ohroţené skupiny obyvatelstva. Do pasivní politiky nezaměstnanosti patří hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a podmínky pro jeho vyplácení. Je zde také popsán vývoj nezaměstnanosti v ČR. Rekvalifikaci jako jednomu z nástrojů aktivní politiky je věnována větší pozornost. Je jednou z moţností získání nové pracovní pozice uchazečů o zaměstnání. Část práce je

také

věnována

rekvalifikačním

reţimům,

podmínkám

pro

zařazení

do rekvalifikačních kurzů, úhradě nákladů na rekvalifikaci a podpoře při ní. Subjektem financování mohou být Kraj Vysočina, Úřad práce ČR a Evropská unie. Lidé bez práce jsou po určitou dobu zabezpečováni podporou v nezaměstnanosti, na kterou stát vynakládá nemalé finanční částky. V práci je zmíněná moţnost pracovní stáţe, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem školství. Vývoj nezaměstnanosti je popsán v tabulkách, které jsou rozděleny po 5 letech, v nichţ je vyčíslena míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Kraje Vysočina od roku 1990. Je zde porovnána míra nezaměstnanosti s počtem uchazečů o rekvalifikaci. Další kapitola se zabývá dodavateli rekvalifikačních kurzů, kterými jsou školská zařízení a soukromé vzdělávací agentury. V příloze je uvedena výzva úřadu práce pro Kraj Vysočina a je vypsaná pro jednotlivé rekvalifikační kurzy, které budou probíhat v letech 2012–2015. Práce obsahuje informace o rekvalifikacích, které jsou získané z dotazníku vyplněného náhodně oslovenými lidmi všech věkových skupin z celého Kraje Vysočina. Vyplněním 8

dotazníku se má především zjistit, jak je rekvalifikace nápomocná nezaměstnaným lidem v dalším profesním ţivotě. Odpovědi z dotazníku jsou znázorněny grafy a popsány komentáři.

9

1 Zaměstnanost Základním cílem hospodářské a sociální politiky státu je dovršení produktivní, plné a svobodně zvolené zaměstnanosti. Na zaměstnání má právo kaţdý občan, nezáleţí na pohlaví, věku, rase, barvě pleti, politickém zaměření, náboţenském vyznání, zdravotním stavu, etnickém či sociálním původu, jazyku, národnosti nebo majetku. Státní politika zaměstnanosti se dále zaměřuje na dosáhnutí rovnováhy nabídky s poptávkou po pracovních silách, na produktivní vyuţití všech zdrojů, které nabízejí pracovní síly a zabezpečení práva občana k získání zaměstnání. [5]

1.1 Úřady V České republice spravuje státní politiku zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR. Problematice nezaměstnanosti se také věnuje Evropský sociální fond.

1.1.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Hlavním úkolem MPSV je spravování úřadů práce, dále řeší otázky důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění, mzdové politiky a dalších. Na tento úřad se mohou obrátit občané, kteří potřebují zvláštní pomoc (péče o rodinu a děti, právní ochrana mateřství apod.). [26]

1.1.2 Úřad práce Úřad práce spadá pod pravomoc Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně pod Sektor trhu práce. Ovlivňuje nabídku s poptávkou pomocí různých opatření, eviduje uchazeče o zaměstnání, informuje uchazeče o stavu volných pracovních míst a zaměstnavatele o volných pracovních silách, nabízí poradenské sluţby nebo moţnost rekvalifikace a zabezpečuje její průběh. Zabývá se podporou chráněných pracovních míst pro zdravotně postiţené občany, poskytuje a odebírá povolení k zaměstnání cizím státním příslušníkům. Dále spravuje finance určené pro zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provozu úřadu práce, spolupracuje také se zaměstnavateli, orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správou a ostatními orgány státní správy.

10

Rozhoduje o zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení, o přiznání či odejmutí podpory a popřípadě o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. [22] Pod Ministerstvo práce a sociálních věcí spadalo 77 úřadů práce, kaţdý měl svoji samostatnou personální politiku, účetní jednotku a obsluţné útvary. Nebylo sjednocené vnitřní organizační uspořádání ani rozhodování, proto hlavní činnosti bude vykonávat jeden subjekt. Cílem je sníţit finanční náročnost těchto úřadů. Zákon o Úřadu práce ČR je platný od 1. dubna minulého roku. Úřad práce bude zastřešován praţským generálním ředitelstvím, 14 krajskými pobočkami a 409 kontaktními pracovišti. [24] Nové uspořádání chce zamezit stávajícím problémům a dopracovat se k těmto cílům. Oddělit a posílit tvorbu strategie, konceptů a legislativy politiky zaměstnanosti. Úřad práce České republiky je specializovaný úřad veřejné správy, který bude pověřen řízením politiky zaměstnanosti. Posílit roli krajského úřadu práce a vylepšit podmínky komunikace a spolupráce mezi krajským úřadem, krajskou samosprávou a ostatními subjekty na trhu práce v daném kraji. Sjednocením rozhodovacích činností úřadu práce bude pro podnikatele pozitivní. Úřad práce chce uspořit finance na personálních a vedlejších nákladech, které by následně vloţil do kontrolní činnosti. Veškeré kompetence související se změnou zákona o státní sociální podpoře jsou převedeny na krajské pobočky. Tato změna se nedotkne ostatních orgánů státní sociální podpory. [24] „Krajské pobočky Úřadu práce zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci“. [11] Tato změna zákona znamená, ţe v předchozích letech si jednotlivé okresy tvořily výzvy k rekvalifikacím sami, ale po uzákonění je tvoří jednotlivé kraje. Pro Kraj Vysočina je jiţ vytvořená výzva na roky 2012–2015. ( Viz. kapitola 6.3)

1.1.3 Evropský sociální fond Evropský sociální fond je finanční nástroj pro Evropskou strategii zaměstnanosti. Hlavním úkolem je sniţovat nezaměstnanost, rozvíjet další příleţitosti pro zaměstnané a podporovat sociální začlenění osob, dále se zabývá trhem práce a lidskými zdroji.

11

Evropský sociální fond má tyto cíle: -

pomáhat nezaměstnaným začlenit se na trh práce,

-

bojovat s diskriminací a nerovnostmi spojenými s trhem práce a vyrovnat příleţitosti pro všechny nově vstupující,

-

zlepšit podmínky pro účast ţen na trhu práce,

-

začlenit sociálně slabší skupiny na trh práce,

-

podporovat celoţivotní vzdělání a rozvoj kvalifikace,

-

zavádět nové moderní metody organizace práce a podnikání. [16]

1.2 Aktivní politika zaměstnanosti Hlavní funkcí aktivní státní politiky zaměstnanosti je podporování nových pracovních míst, tudíţ poskytnutí příspěvků zaměstnavatelům i uchazečům tak, aby byla stále dodrţována rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou tyto nástroje: -

rekvalifikace,

-

investiční pobídky,

-

veřejně prospěšné práce,

-

společensky účelná pracovní místa,

-

příspěvek na zapracování,

-

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program,

-

opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

Aktivní politika zaměstnanosti se také zabývá poradenstvím a skrze ní jsou poskytovány příspěvky na zahájení podnikání, na vznik nových pracovních míst a vyhrazování stávajících míst. Pokud nenalezne uchazeč o zaměstnání uplatnění jiným způsobem, pak úřad práce poskytuje příspěvky na základě dohody. Uchazeč o zaměstnání musí na takto domluvené pracovní místo nastoupit tehdy, aţ je zmiňovaná dohoda uzavřená. Dohoda je podmíněná tím, ţe ţadatel nesmí mít: -

daňové nedoplatky,

-

nedoplatky na pojistném,

-

penále na veřejném zdravotním pojištění,

-

penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

12

Výjimkou je povolený splátkový kalendář, který je řádně splácen nebo povolené posečkání daně. Uchazeč o příspěvek musí doloţit úřadu práce potvrzení o bezdluţnosti od příslušných úřadů. [21]

1.2.1 Rekvalifikace Jedná se o získávání nové kvalifikace nebo rozšiřování stávající kvalifikace, která probíhá formou vzdělávání ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, ve speciálních programech, které vedou k dosaţení konkrétních pracovních dovedností. Dále ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání a v dalších jiných vzdělávacích aktivitách. Více viz. kapitola číslo 3. [21]

1.2.2 Investiční pobídky Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění, hmotně poskytuje tvorbu nových pracovních míst, podporuje školení a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek. Ty jsou zaměřeny na podporu špičkové technologie výroby a dovozu kapitálu. Hmotná podpora je dána na konkrétní činnost, na jiné účely nemůţe být pouţita, vše je stanoveno v dohodě o jejím poskytnutí. Výši hmotné podpory na jedno vytvořené místo stanovuje vláda nařízením, dle míry nezaměstnanosti a dalších ukazatelů. Zaměstnavatel, který čerpal hmotnou podporu z investičních pobídek, nesmí pobírat po dobu trvání sjednaných dohod s ministerstvem nebo úřadem práce další příspěvek na stejný účel. [22, 23]

1.2.3 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou vytvářeny pro uchazeče dlouhodobě evidované na úřadu práce a pro těţce umístitelné uchazeče. Tyto pracovní příleţitosti jsou časově omezené. Úřad práce sjednává se zaměstnavatelem na základě písemné dohody krátkodobé pracovní místo. Na tomto místě můţe uchazeč pracovat maximálně dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Toto časové rozmezí se začíná počítat ode dne nástupu uchazeče na dané pracovní místo. Mzdové náklady na evidovaného zaměstnance jsou hrazeny úřadem práce, který je hradí aţ do skutečné výše nákladů, včetně zdravotního a sociálního pojištění. [21]

13

1.2.4 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou: -

vznik nového pracovního místa pro evidovaného uchazeče na úřadu práce, který se stane osobou samostatně výdělečně činnou,

-

zaměstnavatel zřizuje pracovní místo na základě dohody s úřadem práce, sjednává ho pro evidované uchazeče, kteří nemohou získat pracovní příleţitost jiným způsobem.

Příspěvek je poskytován za obsazení pracovního místa, které zřídil nebo vyhradil zaměstnavatel pro uchazeče o zaměstnání. Dále je příspěvek poskytován pro zahájení samostatně výdělečné činnosti. Na tento příspěvek pro úhradu nákladů nevzniká ţádný právní nárok, ale můţe být poskytnut úřadem práce ve formě: -

příspěvku, který musí vrátit,

-

příspěvku na uhrazení úvěrových úroků,

-

příspěvku na vyplácení mzdových nákladů v plné nebo částečné hodnotě, včetně sociálního a zdravotního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

-

příspěvku na další nezbytné účely.

Příspěvek poskytuje úřad práce zaměstnavateli nejdéle po dobu 12 měsíců. Zaměstnavatel si musí o příspěvek zaţádat u příslušného krajského úřadu práce, kde je uchazeč evidován a má být umístěn na konkrétní pracovní místo. Pokud se chce uchazeč stát osobou samostatně výdělečně činnou, můţe si zaţádat o příspěvek na krajské pobočce úřadu práce. V případě schválení ţádosti uzavře úřad práce s uchazečem dohodu o poskytnutí příspěvku. Příspěvek slouţí k nákupu vybavení, které souvisí s jeho činností. Dohoda obsahuje datum zahájení činnosti, k tomuto datu je uchazeč povinen odhlásit se z evidence úřadu práce a zároveň zaevidovat se jako osoba samostatně výdělečně činná na okresní správě sociálního zabezpečení. Dohoda zaznamenává dobu, po kterou musí osoba samostatně výdělečně činná svoji činnost vykonávat, aby nenastala situace vrácení příspěvku. Pokud osoba samostatně výdělečně činná ukončí činnost ze zdravotních důvodů, příspěvek nemusí vracet. Tento příspěvek musí být řádně vyúčtován a v případě vyuţití jiných neúčelových výdajů musí být vrácen. Na základě dohody můţe osoba samostatně výdělečně činná do 30 dnů od uzavření zaţádat na úřadu práce o překlenovací příspěvek. Ten slouţí pro částečnou úhradu provozních nákladů patřících k činnosti osoby samostatně výdělečně činné. [21] 14

1.2.5 Příspěvek na zapracování Zaměstnavateli je dle dohody poskytnut příspěvek na uchazeče o zaměstnání, který je přijímán do pracovního poměru se zvýšenou péčí. Jedná se o fyzické osoby se zdravotním postiţením, fyzické osoby do 20 let a starší 50 let, těhotné ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let, fyzické osoby evidované na úřadu práce déle neţ 5 měsíců a další osoby s nárokem na příspěvek na zapracování. Příspěvek je vyplácen po dobu 3 měsíců a jeho výše můţe dosáhnout poloviny minimální mzdy. [21, 23]

1.2.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Vytváří-li zaměstnavatel nový výrobní program, kterým nemůţe zabezpečit plnou týdenní pracovní dobu, má nárok na příspěvek. Nový podnikatelský program je chápán jako

změna

výroby

nebo

poskytování

sluţeb

s technologickými

změnami,

dále při změně předmětu podnikání, který je zapsán v ţivnostenském oprávnění nebo obchodním rejstříku. Podle pracovněprávních předpisů můţe příspěvek uhradit částečné náhrady mzdy, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Maximální příspěvek na zaměstnance je polovina minimální mzdy. [21]

1.2.7 Opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením „Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP.“ [21] Dohoda mezi zaměstnavatelem a úřadem práce je uzavřena po dobu 3 let. Dohodu můţe uzavřít i osoba zdravotně postiţená, která se chce stát osobou samostatně výdělečně činnou. [21] Příspěvek lze poskytnout zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné se zdravotním postiţením aţ po uplynutí 12 měsíců ode dne vytvoření chráněného pracovního místa nebo ode dne jeho obsazení. Maximální roční příspěvek činí 48 000 Kč. Náklady, které jsou uznatelné, najdeme v § 8 prováděcí vyhlášky. [21]

15

2 Nezaměstnanost Pojem nezaměstnanost se začal objevovat aţ po průmyslové revoluci, do té doby nebyl tento problém řešen.

Nezaměstnanost nastává tehdy, kdyţ nabídka zaměstnanců

či uchazečů o zaměstnání je vyšší neţ poptávka firem po pracovní síle. Míra nezaměstnanosti je pro makroekonomiku důleţitým ukazatelem. Je to procento vyjadřující podíl nedobrovolně nezaměstnaných osob a ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pro nezaměstnanou osobu se v kaţdém státě stanovují jiná pravidla. [1, 2]

nedobrovolně nezaměstnaní „Míra nezaměstnanosti

= ____________________________ * 100“ ekonomicky aktivní obyvatelstvo

[8, str. 43]

„Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, při které jsou ceny a mzdy v rovnováze, takže nedochází k inflaci. Je to míra nezaměstnanosti, která odpovídá potenciálnímu produktu. Zastánci koncepce přirozené míry nezaměstnanosti jsou monetaristé. Přirozená míra nezaměstnanosti se liší podle zemí a mění se s časem.“ [2, str. 145] Nezaměstnaná osoba je občan starší 15 let a je veden na úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která aktivně hledá práci (posílá ţivotopisy, chodí na pracovní pohovory) a je zároveň vedena na úřadu práce. [3] Zájemce o zaměstnání je fyzická osoba, která má práci, ale je nespokojená s nynějším zaměstnáním nebo jí dobíhá výpovědní lhůta. Poţádá proto úřad práce o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání a je mu zprostředkováno úřadem práce vhodné zaměstnání, popřípadě i rekvalifikace. [17]

2.1 Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanost je různě rozdělena, například podle délky trvání, důvodu vzniku nezaměstnanosti a jejího příznivého nebo nepříznivého dopadu na člověka.

16

2.1.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost je vedena jako nejméně závaţná. Vzniká tím, ţe zaměstnanec přechází z jednoho pracovního místa na jiné se stejnou nebo podobnou kvalifikací, a to z důvodu přestěhování, hledání lepšího pracovního místa nebo kvůli nespokojenosti ve firmě. Do frikční nezaměstnanosti patří také absolventi škol a ţeny po mateřské dovolené. Je povaţována za dobrovolnou a krátkodobou, jelikoţ si tyto osoby obvykle naleznou uplatnění velice brzy. [7, 8]

2.1.2 Strukturální nezaměstnanost Některá odvětví jsou ţádanější, a proto je pro nadbytek kvalifikovaných lidí velká nezaměstnanost, přičemţ v jiných či nových odvětvích je kvalifikovaných lidí nedostatek. Řešením toho problému můţe být rekvalifikace. Často se stává, ţe v jistém odvětví nebývá taková poptávka po „produktech“, která by dokázala udrţet všechny pracovníky na pracovních pozicích. Do této problematiky jsou zahrnuty i situace regionů. V jistém kraji můţe být přebytek pracovních sil, avšak v kraji jiném zase dostatek pracovních míst, která nejsou obsazena, ale lidé se nechtějí za prací stěhovat. [4, 7, 8]

2.1.3 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost nastává tehdy, pokud není ekonomikou zajištěno pro všechny pracovní síly určité zaměstnání. Obvykle trvá několik měsíců, a to do doby neţ začne růst národní produkce a také se zvýší poptávka po práci. [7, 8]

17

Obrázek 1: Hospodářský cyklus

(Zdroj: ŠVARCOVÁ, Jena a kolektiv. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2006. ISBN 80-903433-3-3.) 1. Expanze – vysoká spotřeba statků a sluţeb, firmy se mohou rozvíjet. 2. Vrchol – nabídka produktů od firem je vysoká, naopak poptávka po nich je nízká. 3. Krize – poptávka po produktech zaniká, firmy proto krachují, vzniká nezaměstnanost. 4. Sedlo – poptávka a nabídka se vyrovnávají, následuje expanze. [8]

2.1.4 Sezónní nezaměstnanost Mezi druhy nezaměstnanosti je také zahrnuta sezónní nezaměstnanost, která v určitých časových obdobích zaznamenává pokles poptávky po pracovních silách. Patří sem zejména sezónní profese v odvětvích, jako je zemědělství a stavebnictví. [7, 8]

2.1.5 Dobrovolná nezaměstnanost Nastává v situaci, kdy pracovních míst je nadbytek, přesto občané nechtějí vynakládat pracovní sílu z důvodu studia, trávení volného času, nemají potřebu pracovat nebo mají dostatek finančních prostředků. Někteří lidé jsou dobrovolně nezaměstnaní, protoţe shání lepší zaměstnání či poţadují vyšší plat. [6, 7]

2.1.6 Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaní mají snahu pracovat, ale neexistuje pro ně vhodná příleţitost, nabídka pracovních sil je totiţ vyšší neţ poptávka po nich. Řešením můţe být podporování 18

vzniku nových pracovních míst, daňové úlevy při zaměstnávání postiţených občanů, zaměstnávání absolventů škol a další. To byla aktivní opatření, mezi pasivní opatření patří podpora v nezaměstnanosti. [7]

2.1.7 Dlouhodobá nezaměstnanost Trvá déle neţ 12 měsíců, uchazeči uţ většinou po předchozích pokusech ztrácí veškerou snahu, nevěří si, jsou frustrováni, beznadějní a čím více upadají do tohoto stavu, tím méně mají šanci získat práci. [7]

2.1.8 Krátkodobá nezaměstnanost Z makroekonomického hlediska je prospěšná a efektivně vyuţívá zdrojů společnosti. Trvá do 6 měsíců a nezpůsobuje váţné problémy. Nezaměstnaný aktivně hledá práci, neztrácí svou kvalifikaci a pracovní návyky. [31, 8]

2.2 Rizikové skupiny I kdyţ definice zaměstnanosti říká, ţe na pracovní místo má nárok kaţdý občan, přesto se na trhu práce vyčleňují skupiny lidí, které mají častěji problém sehnat nebo si udrţet pracovní pozici. [3]

2.2.1 Zdravotně postiţené osoby Mezi ně patří osoby, které mají lékařsky uznanou částečnou či plnou invaliditu, mohou vykonávat povolání, avšak s jistým omezením. Proto pro zaměstnavatele nejsou tak atraktivní pracovní silou, protoţe nemusí splňovat pracovní úkony podle jejich představ (kvalitní a rychle odvedený výkon). Přes všechny výhody, které zaměstnavatel má, nejsou pro něj osoby zdravotně postiţené tak ţádané. Kaţdý zaměstnavatel si můţe za takového pracovníka sníţit daň o 18 000 Kč ročně, má-li zaměstnanec těţší zdravotní postiţení, pak lze sníţit daň aţ o 60 000 Kč za rok. Pokud firma zaměstnává víc neţ 25 pracovníků, je státem stanoveno, ţe alespoň 4% musí být právě postiţené osoby. Další moţností je odebírání výrobků či sluţeb od zaměstnavatele, který zaměstnává více jak polovinu těchto osob či odvádět 1,5 násobek průměrné mzdy do státního rozpočtu. [3]

19

2.2.2 Občané starší 5O let Zaměstnavatelé nechtějí tuto pracovní skupinu zaměstnávat z důvodu, ţe po dosaţení věku 50 let ztrácí pracovní nasazení a hůře se přizpůsobují novým podmínkám. Stát chrání takovéto občany pomocí odchodů do předčasných důchodů, a to po splnění určitých kritérií, např. dovršení určitého věku a doby pojištění. [3]

2.2.3 Matky s malými dětmi Poskytovatelé zaměstnání nenabízí pracovní místa matkám, právě z důvodů časté nemocnosti jejich dětí, hrozí zde velká nepřítomnost. Do této skupiny se zahrnují i mladé ţeny, které, vzhledem ke svému věku, budou chtít v brzké době zaloţit vlastní rodiny. [3]

2.2.4 Absolventi škol Absolventi

jsou

znevýhodněni

nedostatečnou

nebo

ţádnou

praxí.

Většina

zaměstnavatelů vyţaduje zkušené a proškolené pracovníky, kteří mají zaběhnutý pracovní reţim a vědí, co jejich práce obnáší. Pokud absolvent dlouho nemůţe ţádnou práci sehnat, přestává si věřit, jeho teoretické vědomosti, které nemohl vyzkoušet v praxi, se vytrácí. Zvyká si na „nic nedělání“ a tím pomalu o práci ztrácí zájem. Úřad práce dotuje pracovní místa zaměstnavateli. [3]

2.2.5 Romové Romští obyvatelé mají obvykle nízkou úroveň vzdělání, a proto mají malou moţnost získání práce. Ve většině případů jsou zařazeni do dobrovolné nezaměstnanosti, protoţe jsou podporováni státem v sociálních dávkách a tím nejsou motivováni k výkonu práce. [3]

2.3 Podpora v nezaměstnanosti Řadíme ji do pasivní politiky zaměstnanosti, jsou to dávky vyplácené místo příjmu, který se dostává z pracovního poměru. Podpora slouţí k tomu, aby si nezaměstnaní udrţeli ţivotní standard.

20

Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční pomoc státu určená osobám, které nemají práci, ale práci aktivně hledají. Od 1. 1. 2012 má nárok na podporu občan s bydlištěm na území ČR, který získal aspoň 12 měsíců důchodového pojištění v průběhu posledních dvou let před tím, neţ byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Důchodové pojištění lze získat tzv. náhradní dobou, která je například dobou při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, dobou při péči o dítě do čtyř let, dobou při výkonu veřejné sluţby nebo dlouhodobé dobrovolnické sluţby. Evidence uchazečů o zaměstnání v roce 2012 nastavuje tyto podmínky: pokud zaměstnanec ukončí sám pracovní poměr, který mu byl vhodně zprostředkován úřadem práce, ukončí ho bez váţného důvodu či dohodou se zaměstnavatelem, pak můţe být evidován na úřadu práce aţ po uplynutí doby 6 měsíců. Doba se počítá ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. Stejný postup také platí u případu, kdy je zaměstnanci vhodně zprostředkované pracovní místo od úřadu práce, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr kvůli hrubému porušení pracovních povinností. Opět tu platí, ţe aţ po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, se smí uchazeč evidovat na úřadu práce. Výše podpory se určuje z výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc. Tento vyměřovací základ nebo průměrný měsíční čistý výdělek se procentuálně poniţuje, první dva měsíce činí 65 %, další dva měsíce pobírá nezaměstnaný 50 % a zbývající část podpůrčí doby má nárok pouze na 45 %. Uchazeči, který ukončí zaměstnání dohodou se zaměstnavatelem nebo podá výpověď bez váţného důvodu, se podpora automaticky sniţuje na 45 % z vyměřovacího základu nebo čistého výdělku. Délka podpory v nezaměstnanosti je ovlivněna věkem uchazeče o zaměstnání, do 50 let je podpůrčí doba 5 měsíců. Nezaměstnané osoby od 50 do 55 let jsou podporovány po dobu 8 měsíců a osoby starší 55 let pobírají podporu v nezaměstnanosti 11 měsíců. [29, 30]

21

2.4 Vývoj nezaměstnanosti V době socialismu se politický systém snaţil o stoprocentní zaměstnanost, učinil tak díky uzákonění, ţe kaţdý musí pracovat. Aţ v roce 1989 začali postupně lidé o práci přicházet, přestal platit zákon o povinnosti být zaměstnán. Nový politický systém tvořil právní normy (Zákon o zaměstnanosti), pracovně právní normy (sepsány v Zákoníku práce), zavedl úřady práce a snaţil se o usměrnění vývoje na trhu práce. V této době se začínáme seznamovat s pojmem nezaměstnanost, i kdyţ ještě v malé míře okolo 4 %. Zaměstnavatelé sice začali pomalu propouštět nadbytečné zaměstnance, ale zároveň se otevřela moţnost soukromého podnikání, někteří propuštění zaměstnanci se snaţili uchytit tímto způsobem. Postupně začíná být nezájem o některé profese, ty tak zanikají, a jiné jsou přesyceny nadbytkem pracovních sil, vzniká tak nerovnováha mezi pracovními místy a pracovními silami. V roce 1995 aţ 1996 byl poměr jedno pracovní místo na dva ţadatele. Uţ v roce 1998 se eviduje více neţ 387 tisíc nezaměstnaných a v roce 2001 čekalo 3,5 ţadatelů na jedno pracovní místo. Nerovnováha na trhu práce se začíná lišit i v regionech. V roce 2005 nezaměstnanost dosahuje 8,9 %. Na konci roku 2007 úřady práce napočítali 354 878 uchazečů o práci na 141 066 volných pracovních míst, ale o dva roky později čekalo na práci 539 136 osob a neobsazená místa dosahovala čísla 30 923. Tento skok zapříčinila hlavně ekonomická krize, některé firmy omezily výrobu, některé přestaly vyrábět úplně, jelikoţ nebyla po jejich produktech poptávka. [27, 30]

Obrázek 2: Trh práce a vznik nezaměstnanosti

(Zdroj: ŠVARCOVÁ, Jena a kolektiv. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2006. ISBN 80-903433-3-3.) 22

Tabulka 1: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice podle krajů 1990–1996 (stav k 31. 12.) v % Kraj Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

1990 0,66 0,64 0,65 0,77 0,65 0,32 0,67 0,53 0,68 0,59 0,77 0,71 0,86 0,52 1,27

1991 4,13 1,16 4,86 4,52 3,97 2,32 4,47 3,76 4,02 5,17 6,73 5,36 6,60 5,84 6,30

1992 2,57 0,32 3,37 2,47 2,98 1,44 3,58 1,97 1,90 3,44 4,36 3,60 4,27 4,06 4,06

1993 3,52 0,34 3,98 3,03 3,69 2,03 5,23 2,82 2,58 3,87 5,10 5,28 5,60 4,83 6,63

1994 3,19 0,28 2,86 2,24 2,56 1,68 5,24 2,36 2,23 2,80 3,85 3,20 4,74 3,03 5,99

1995 2,93 0,29 2,57 1,99 2,19 2,12 5,79 2,45 1,99 2,66 3,39 2,92 4,31 2,40 5,07

1996 3,52 0,43 2,98 2,51 2,63 2,72 7,05 3,00 2,61 3,38 3,99 3,40 5,28 3,22 5,67

Zdroj: CZSO [online]. C2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf

Tabulka 2:Míra registrované nezaměstnanosti v České republice podle krajů 1997–2003 (stav k 31. 12.) v % Kraj Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

1997 5,23 0,87 4,62 3,95 4,23 4,64 10,00 5,16 4,04 4,71 5,66 5,37 7,56 4,71 7,85

1998 7,48 2,31 6,06 5,75 6,09 6,85 13,18 6,98 6,06 6,62 7,51 7,92 10,20 6,96 11,45

1999 9,37 3,52 7,46 6,69 7,43 9,04 15,92 7,77 7,54 9,03 9,16 9,85 12,41 8,71 14,94

2000 8,78 3,42 6,80 5,82 6,47 8,02 16,15 6,44 5,89 7,87 7,48 9,35 11,87 8,14 15,13

2001 8,90 3,39 6,76 6,03 6,52 8,71 15,83 7,35 6,30 7,93 7,02 9,73 11,78 8,51 15,11

2002 9,81 3,73 7,21 6,65 7,06 10,07 17,13 8,68 7,30 8,66 8,32 11,20 12,20 10,22 15,89

2003 10,31 4,02 7,43 6,96 7,60 10,62 17,94 9,48 7,89 9,42 9,20 11,45 12,48 10,61 16,84


http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf 23

Tabulka 3:Míra registrované nezaměstnanosti v České republice podle krajů 2004–2010 (stav k 31. 12.) v % Kraj Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2004 10,33 4,24 7,47 7,24 7,41 11,60 16,93 9,06 8,28 9,62 9,38 11,56 12,53 10,56 16,85

2004 9,47 3,58 6,85 6,59 6,74 10,75 15,85 8,22 7,67 8,94 8,85 10,69 11,73 9,53 15,66

2005 8,88 3,25 6,25 6,69 6,45 10,28 15,41 7,73 7,33 8,35 8,23 10,21 10,65 9,27 14,23

2006 7,67 2,72 5,32 5,68 5,60 9,20 13,77 7,04 6,32 6,91 7,10 8,82 8,97 7,75 12,58

2007 5,98 2,16 4,25 4,47 4,43 7,32 10,96 6,05 4,70 5,43 5,63 6,92 6,73 6,02 9,62

2008 5,96 2,14 4,47 4,83 5,03 7,62 10,26 6,95 4,81 5,95 6,27 6,83 6,87 6,13 8,49

2009 9,24 3,66 7,01 7,78 8,16 11,07 13,61 11,24 7,97 9,58 10,25 10,59 12,19 10,83 12,14

2010 9,57 4,07 7,73 8,50 8,25 11,39 13,90 10,54 8,37 9,87 10,73 10,87 12,48 10,74 12,36


http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf Výpočet registrované míry nezaměstnanosti podle původní a nové metodiky. Původní metodika byla platná do 30. června 2004. Jedná se o podíl počtu registrovaných uchazečů na pracovní sílu. Pracovní síla je zde myšlená jako počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním (klouzavý průměr za poslední

čtyři

čtvrtletí).

Registrovaní

uchazeči

jsou

neumístění

uchazeči

o zaměstnání, vedení úřadem práce podle trvalého bydliště (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců). Nová metodika platná od 1. července 2004 - jedná se o podíl počtu dosaţitelných uchazečů k pracovní síle. Pracovní síla je počet nezaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním, dále pracující cizinci s platným povolením k zaměstnání, zaměstnaní občané EU registrovaní na úřadu práce a cizinci s platným ţivnostenským oprávněním (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců). Dosaţitelní uchazeči jsou neumístnění uchazeči o zaměstnání, občané ČR a občané EU, vedení na úřadu práce podle jejich trvalého bydliště (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců). Za dosaţitelné uchazeče o zaměstnání nelze povaţovat uchazeče umístnění ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské sluţbě, 24

rekvalifikované uchazeče, uchazeče pobírající peněţitou pomoc v mateřství a uchazeče s pracovní neschopností. [15]

25

3 Rekvalifikace Pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání nabízí úřad práce rekvalifikace podle poptávky trhu práce, jenţ umoţňuje uchazečům nové uplatnění v zaměstnání. Rekvalifikací dosáhne uchazeč nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Pro zařazení uchazeče se vychází ze zdravotního stavu, fyzických schopností i předchozí kvalifikace. Po dokončení vzdělávacího kurzu získává uchazeč nové praktické i teoretické znalosti dovednosti pro svůj další pracovní růst. Rekvalifikační kurzy probíhají na základě smlouvy mezi úřadem práce a uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání. Náklady s tím související jsou hrazeny příslušným úřadem práce. Studium na středních a vysokých školách se nepovaţuje za rekvalifikaci. [21, 25]

3.1 Rekvalifikační reţimy Jsou to různé programy na poskytnutí rekvalifikací, kterými se řídí úřady práce. Jednotlivé programy mají různé podmínky pro absolvování rekvalifikačních kurzů.

3.1.1 Grantové projekty Rekvalifikační kurzy v rámci grantových projektů vychází z aktivity vzdělávacích společností i podnikatelů, kdy jednotliví vzdělavatelé reagují na výzvy příslušných úřadů práce a vytvářejí rekvalifikační kurzy pro určitou oblast. Je potřeba komunikace mezi vzdělavateli a úřadem práce, aby bylo vidět, kde je nutné vzdělávat a kde je jiţ dostatek pracovních sil. Stává se, ţe tyto rekvalifikační kurzy jsou otevírány bez vědomí úřadu práce, coţ ke zvyšování zaměstnanosti nepřispívá. V některých případech vzdělavatelé nabízí rekvalifikační kurzy, po jejichţ absolvování nenajde uchazeč o zaměstnání pracovní místo. Při realizaci rekvalifikačních kurzů v grantových projektech, úřad práce můţe, ale nemusí, přiznat uchazeči podporu při rekvalifikaci. Kaţdý rekvalifikační kurz má své poţadavky a uchazeč musí tyto poţadavky akceptovat. V některých případech je nutné před vstupem do rekvalifikačního kurzu předloţit výpis z rejstříku trestů, zdravotní způsobilost aj.

26

Na Úřadu práce v Jihlavě nyní probíhají rekvalifikace číšník, kuchař, obráběč kovů, v nejbliţší době začínají kurzy prodavač a manaţer prodeje. Opět budou zahájeny kurzy kuchař a číšník.

3.1.2 UNIV 2 UNIV 2 – v tomto reţimu připravují rekvalifikační kurzy školy. Ukončením těchto kurzů můţe být i získání výučního listu. Vyučen je však pouze ten uchazeč, který splní všechny dílčí kvalifikace k této profesi. Dílčí kvalifikace: kaţdá profese se rozděluje na několik úrovní, např. Kuchař – příprava teplých pokrmů, příprava pokrmů studené kuchyně, příprava minutek. Po zvládnutí všech těchto částí, se můţe absolvent podrobit závěrečné zkoušce, která mu zajistí výuční list. Instalatér má dílčí kvalifikace – Montér vnitřního rozvodu vody a kanalizace, Topenář a Montér vnitřního rozvodu plynu a zařízení.

3.1.3 Nahodilé rekvalifikace Do nahodilé rekvalifikace se zahrnují profese, které nejsou tak obvyklé a ţádané, např. stříhání psů. Zajímá-li se uchazeč o konkrétní nahodilou rekvalifikaci, osloví úřad práce vzdělavatele o kalkulaci nákladů a nabídkový list, podle těchto dokumentů se úřad práce rozhoduje. Pokud cena sahá pod 200 000 Kč stačí nabídka pouze jedné firmy, kdyţ se cena pohybuje mezi 200 000 Kč aţ 800 000 Kč oslovuje úřad práce aspoň 3 firmy, které poté mezi sebou soutěţí o to, kde se bude rekvalifikace uskutečňovat. Úřad práce si firmu vybírá podle cenové nabídky.

3.1.4 Zvolená rekvalifikace § 109 a Podle § 109a Zákona o zaměstnanosti si uchazeč nebo zájemce o zaměstnání můţe zaţádat o rekvalifikaci dle vlastního výběru, která je úřadem práce za určitých podmínek hrazená. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si vybere druh pracovní činnosti i rekvalifikační zařízení, ve kterém proběhne rekvalifikace. Vyplní příslušný formulář „Zájem o zvolenou rekvalifikaci“, ten poukazuje na poţadavky zájemce o rekvalifikaci a předkládá se úřadu práce. Poté vyplněný formulář posoudí komise, která ho schválí nebo zamítne. Zájemce musí mít vhodný zdravotní stav pro daný 27

rekvalifikační kurz. Úřad práce poskytuje na zvolenou rekvalifikaci maximální částku 50 000 Kč za 3 roky. Úřad práce se snaţí poskytnout maximálně dva rekvalifikační kurzy, v případě druhého kurzu ţádá úřad práce dostatečné zdůvodnění potřebnosti této rekvalifikace. Pokud uchazeč o zaměstnání odmítne pracovní místo související s nově získanou rekvalifikací, musí náklady související s rekvalifikací uhradit. Náklady spojené s rekvalifikací jsou hrazeny úřadem práce po celou dobu rekvalifikace příslušnému rekvalifikačnímu zařízení, za osobu, která absolvuje kurz a je vedena v evidenci úřadu práce. Náklady se hradí po předloţení získaného dokladu o úspěšném ukončení kurzu, pokud není absolvent u závěrečné zkoušky úspěšný, uhradí rekvalifikační kurz sám uchazeč. [25]

3.1.5 RIP – Regionální individuální projekt Úřadům práce jsou převedeny finanční prostředky na vytvoření projektu a je vyhlášena soutěţ pro vzdělavatele o spolupráci na daných rekvalifikacích. Vzdělavatelé posílají na úřad práce své nabídky, které jsou poté hodnoceny. Vítězný vzdělavatel je ten, který nabízí nejniţší cenu a splňuje daná kritéria ze zadávací dokumentace.

3.1.6 NIP – Národní individuální projekt Národní individuální projekty jsou na stejném principu jako regionální individuální projekty, jenom s rozdílem, ţe NIP jsou schvalovány ministerstvem a zastřešovány MPSV.

3.2 Podmínky pro osoby zařazení do rekvalifikačního kurzu Ne kaţdý uchazeč se můţe hlásit na kaţdou rekvalifikaci. Musí být splněny předem stanové podmínky. Uchazeč musí být zařazen v evidenci úřadu práce a být zdravotně způsobilý pro daný rekvalifikační kurz. Musí mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady. Rekvalifikace má být potřebná, uchazeč ji můţe podstoupit v případě, ţe se svojí nynější kvalifikací nemůţe získat vhodné zaměstnání a má být také účelná, tudíţ po jejím ukončení je moţné si najít pracovní místo. [25]

28

3.3 Úhrada nákladů na rekvalifikaci Pokud uchazeč uzavře písemnou dohodu o rekvalifikaci ještě před nástupem na doporučený rekvalifikační kurz, pak úřad práce hradí kurzovné neboli rekvalifikační náklady. Dále můţe být uchazeči poskytnut příspěvek, který je spojený s těmito souvisejícími náklady, např. jízdní výdaje na cestu hromadnými dopravními prostředky či pojištění pro případ škody na rekvalifikačním zařízení způsobené uchazečem. Dohodou se uchazeč zavazuje plně hradit náklady rekvalifikace, pokud ji nedokončí, aniţ by měl váţné důvody nebo odmítne nastoupit na vhodné pracovní místo, které odpovídá jeho nové kvalifikaci. [25]

3.4 Podpora při rekvalifikaci Na podporu při rekvalifikaci má právo účastník rekvalifikačního kurzu, který nepobírá starobní důchod, podporu v nezaměstnanosti nebo dávky nemocenského pojištění. Rozhodnutí o uznání podpory v rekvalifikaci má na starost daný úřad práce, který podporu poskytuje po celou dobu školení. [25] Při rekvalifikaci je výše podpory 60 % průměrného měsíčního výdělku za poslední čtvrtletí z předchozího zaměstnání. [25] „Uchazeči,

který

vykonával

samostatnou

výdělečnou

činnost,

se

podpora

při rekvalifikaci stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.“ [25] Nelze-li doloţit průměrný měsíční výdělek za předchozí čtvrtletí, podpora v nezaměstnanosti

se

vypočítá

0,14

násobkem

průměrné

mzdy

v národním

hospodářství. [25]

3.5 Typy rekvalifikace a) Profesní rekvalifikace – jedná se o získání nové kvalifikace v jiném oboru, neţ mají uchazeči dosud. b) Rozšíření rekvalifikace – tímto kurzem se získává rozšíření i zvýšení stávající kvalifikace, např. svářečský průkaz, řidičský průkaz.

29

c) Dílčí kvalifikace – je to nabytí znalostí a dovedností v jednotlivých činnostech dle Národní soustavy kvalifikací. d) Příprava k podnikání – úřad práce se snaţí připravovat osoby na výkon samostatné výdělečné činnosti. e) Specializovaný rekvalifikační kurz pro osoby se zdravotním postiţením – kurz, ve kterém se mohou rekvalifikovat pouze osoby se zdravotním postiţením. f) Obnovení kvalifikace – provádí se za účelem připomenutí jiţ získané kvalifikace a pochycení nových znalostí v rámci vývoje tohoto odvětví. g) Nespecifická rekvalifikace – kurzy se uskutečňují dle Usnesení vlády ČR. h) Kurz IT – tato rekvalifikace zahrnuje jak profesní rekvalifikaci, tak i rozšíření kvalifikace v rámci informační technologie. i) Specializovaný kurz pro OZP v pracovní rehabilitaci – zajišťuje ho úřad práce, který spolupracuje s rehabilitačními středisky tak, aby OZP měli moţnost získat a zůstat na pracovní pozici. j) Jiná rekvalifikace – tato rekvalifikace zahrnuje například kurz českého jazyka pro zahraniční osoby. k) Zaměstnanecká rekvalifikace – jde o případ, kdy zaměstnavatel ţádá od svých zaměstnanců rozšíření kvalifikace, zaměstnavatel poté uzavírá smlouvy se svými zaměstnanci ale i s rekvalifikačním zařízením. [28] Moţnosti výuky rekvalifikace mohou probíhat kaţdý den, a to buď v ranních hodinách nebo odpoledních hodinách či propojením obou variant, dále se účastníci mohou rekvalifikovat pouze v určité dny v týdnu, a to opět dopoledne, odpoledne nebo celý den. Úřad práce nabízí i víkendové kurzy či soustředění, které se několikrát opakuje a trvá více dnů (např. 4x třídenní soustředění). [28] Aby účastníkovi byla uznána další kvalifikace, musí po ukončení výuky rekvalifikace prokázat nově získané znalosti nebo dovednosti, a to ve formě závěrečného pohovoru, závěrečného testu, závěrečné zkoušky, obhajoby závěrečné práce či jinak. Tato zkouška můţe být rozdělena na praktickou a teoretickou část.

30

Společně s kvalitně vykonanou rekvalifikací zájemce můţe získat i další doklad dle typu rekvalifikace, např. řidičský průkaz, svářečský průkaz, osvědčení s mezinárodní platností. [28]

31

4 Pracovní stáţ Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem školství připravují program, který začne fungovat od dubna tohoto roku, kdy čerstvě nezaměstnaný nebo absolvent můţe na pracovním úřadu dostat nabídku pracovní stáţe ve svém oboru. Tento projekt bude nabídnut v první fázi pěti tisícům nezaměstnaných, a to těm, kteří mají vhodnou praxi nebo vzdělání, jsou ve věku 18–65 let a mají trvalé bydliště mimo hlavní město. Praha nemůţe být dotována z fondu EU, projekt je totiţ financován 680 mil. z EU a zbývajících 120 mil. je čerpáno ze státního rozpočtu. Zájemce bude vyhledávat nejvhodnější stáţ pomocí „internetového e-shopu“ nebo na úřadu práce, v budoucnosti se počítá i se zahraničními stáţemi v zemích EU. Výhodou tohoto programu bude získání praxe, kterou si uchazeč bude moci zapsat do ţivotopisu i v případě krátkodobé účasti ve firmě. Firmy, které by se projektu měly účastnit, se stáţemi souhlasí a věří, ţe stáţisté budou na kvalifikované úrovni, ale obávají se nepříznivé ekonomické situace. Stát očekává od firem, ţe stáţistům bude poskytnuta skutečná praxe. Tato pomoc nezaměstnaným bude nabízena úřadem práce nadále, a to v případě, ţe se v první fázi osvědčí. [9]

32

5 Vývoj nezaměstnanosti a počtu rekvalifikovaných osob v Kraji Vysočina a jeho okresech Tabulky k vývoji nezaměstnanosti ukazují vývoj registrované míry nezaměstnanosti od roku 1990. Největší podíl na trhu práce měl průmysl a stavebnictví, pak následovaly sluţby a nejmenší podíl mělo zemědělství, lesnictví a rybářství. Převáţnou část nezaměstnaných osob tvoří ţeny. Pro rok 2004 jsou sledovány dvoje údaje, jedná se o původní a novou metodiku, která platí od 1. července. Nejvíce postiţenou skupinou jsou absolventi škol, jelikoţ nemají ţádnou praxi. Dále jsou ohroţeny osoby nad 50 let a lidé se základním vzděláním, všechny tyto skupiny mají problém uplatnit se na trhu práce. V 90. letech se Česká republika přiblíţila v některých oblastech na úroveň vyspělých zemí Evropské unie, bohuţel k tomu patří i nárůst nezaměstnanosti. [13] Další tabulky zobrazují počty uchazečů o zaměstnání v jednotlivých obdobích v rekvalifikaci. Uvádějí údaje o skutečném stavu uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci a uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci s příspěvkem. Od počátku sledovaného období nebyly údaje k dispozici. Úřad práce a statistický úřad je začaly evidovat aţ od roku 1994. Z těchto dat lze vyčíst, ţe o rekvalifikaci byl zájem jednak z důvodu dalšího vzdělávání, jednak z důvodu pobírání podpory.

5.1 Období 1990–1995 Uţ od sledovaného roku 1990 je na tom Třebíčsko s nezaměstnaností nejhůře, jako jediný okres převyšuje jedno procento, konkrétně 1,19 %. Následující rok je zaznamenán značný nárůst míry nezaměstnanosti u všech okresů. Zde je vidět velký aţ 5 % rozdíl v nezaměstnanosti mezi okresem Havlíčkův Brod (3,60 %) a okresem Třebíč (8,80 %). Roku 1992 měl nejniţší míru nezaměstnanosti 2,09 % okres Pelhřimov. V roce 1993 byl zaznamenán mírný nárůst, který po zbytek období je vystřídán poklesem registrované míry nezaměstnanosti, ta klesla skoro na polovinu roku 1991. Tento pokles byl také způsoben změnou nezaměstnaných do role podnikatelů a vznikem nových institucí jako byly okresní úřady práce, které nabízely práci a slouţily pro poradenské, informační a jiné sluţby.

33

Tabulka 4: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v období 1990–1995 (v %) Oblast Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n. Sázavou

1990 0,77 0,51 0,79 0,53 1,19 0,72

1991 1992 1993 6,73 4,36 5,10 3,60 2,81 3,34 7,32 4,78 4,89 4,11 2,09 3,14 8,80 5,68 6,50 5,75 3,57 5,23 Zdroj: Vlastní z dat ČSÚ

1994 3,85 2,62 4,36 2,47 5,31 3,89

1995 3,39 2,41 3,38 2,38 4,76 3,51

Nejvíce rekvalifikovaných bylo v okrese Ţďár nad Sázavou, jejich počet tvořil nadpoloviční většinu. Je zajímavé, ţe v roce 1995 byly v Havlíčkově Brodě pouze 3 rekvalifikované osoby z celkového počtu 231. V roce 1994 a 1995 se v Kraji Vysočina míra nezaměstnanosti pohybovala pod čtyřmi procenty. Většina rekvalifikovaných osob v roce 1994 podstoupila rekvalifikaci s příspěvkem. Tabulka 5: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci 1994 1995 P PSP P PSP Vysočina 264 257 231 180 Havlíčkův Brod 11 11 3 3 Jihlava 37 28 27 19 Pelhřimov 28 35 29 33 Třebíč 19 15 33 24 Ţďár nad Sázavou 169 168 139 101 Zdroj: Vlastní z dat ČSÚ Oblast

Pozn.: P – počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci PSP – počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci s příspěvkem

5.2 Období 1996–2000 Dá se říci, ţe nastala hospodářská recese, která spočívala v dlouhodobém nárůstu nezaměstnanosti. Vývoj výroby, zánik tradičních profesí a také privatizace podniků přispěly ke zvyšování nezaměstnanosti v tomto období. Rok 1998 je nepříznivý 34

pro okres Třebíč, který přesáhl hranici 10 % a celkově se drţí nad krajským průměrem nezaměstnanosti. Kaţdý rok se míra nezaměstnanosti zvyšovala průměrně o 2 % a tento růst se zastavil v roce 1999, kdy byla nezaměstnanost v okrese Třebíč 13,37 % na rozdíl od okresu Pelhřimov s 4,92 %. Kraj Vysočina se za poslední dva roky dostal pod republikový průměr. Tabulka 6: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v období 1996–2000 (v %) Oblast Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár n. Sázavou


1999 9,16 7,89 8,64 4,92 13,37 9,25

2000 7,48 6,24 6,32 3,98 11,83 7,48

V tabulce lze vidět, ţe v roce 1997 byla menší účast osob v rekvalifikačních kurzech. V dalších

sledovaných

letech

viditelně

narostl

počet

rekvalifikovaných,

převáţně v okrese Třebíč, kde byla největší míra nezaměstnanosti. Během tří let vzrostla míra nezaměstnanosti v Havlíčkově Brodě o 4,95 % a počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci se zvýšil pouze o 21 osob. Tabulka 7: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci Oblast Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou

1996 1997 1998 P PSP P PSP P PSP 189 158 97 77 175 145 4 3 7 5 18 16 19 14 9 7 21 15 16 32 10 22 24 15 37 33 15 13 34 28 113 76 56 30 78 71 Zdroj: Vlastní z dat ČSÚ

1999 P PSP 164 113 25 18 44 32 18 15 66 40 11 8

2000 P PSP 193 118 32 21 34 28 11 7 89 40 27 22


35

5.3 Období 2001–2005 Začala se zvyšovat výroba hlavně v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví a ve sluţbách, avšak na nezaměstnanost to nemělo kladný vliv. Zemědělství zaznamenalo velký pokles. Nezaměstnanost v těchto letech byla zapříčiněná šedou ekonomikou, novou konkurencí, nákladnou pracovní silou a byly vypláceny velké sociální dávky. Do roku 2004 se nezaměstnanost neustále zvyšovala. Do tohoto roku je počítána míra podle původní metodiky, např. v Třebíči vyšla ve výši 14,29 %. Podle nové metodiky byla přepočítána na 13,76 %. I tak okres Třebíč značně zvyšuje celkový průměr nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Od roku 2005 se míra nezaměstnanosti v celém kraji sníţila, je to částečně zapříčiněno pouţitím nové metodiky výpočtu. Za toto sledované období je míra registrované nezaměstnanosti v Kraji Vysočina pod průměrem celé České republiky. Tabulka 8: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v období 2001–2005 (v %) Oblast 2001 Vysočina 7,02 Havlíčkův Brod 5,45 Jihlava 5,82 Pelhřimov 3,67 Třebíč 11,47 Ţďár n. Sázavou 7,23


2004 8,85 6,97 7,47 5,59 13,76 8,87

2005 8,23 5,80 6,82 4,94 13,03 8,90

V těchto letech byl velký nárůst uchazečů v rekvalifikaci, ale nedá se říci to stejné u uchazečů v rekvalifikaci s příspěvkem. Nejmenší zájem byl v okrese Pelhřimov, naopak největší počet rekvalifikovaných byl v okrese Třebíč. Na počátku 21. století se míra nezaměstnanosti a počet uchazečů v rekvalifikaci v Kraji Vysočina pohybuje téměř na stejné úrovni.

36

Tabulka 9: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci Oblast Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou


2004 P PSP 264 80 57 10 51 28 6 0 81 15 69 27

2005 P PSP 464 170 60 26 93 43 15 7 169 40 127 54


5.4 Období 2006–2011 Začátkem tohoto období pokračuje pokles nezaměstnanosti ovlivněný odchodem mnoha pracujících do důchodu a nástupem málo početné populace. V roce 2008 začala celosvětová hospodářská krize, ta nastartovala velké zvýšení nezaměstnanosti, která překročila v roce 2009 hranici 10 %. Největší byla zaznamenána v roce 2010 opět v okrese Třebíč, a to 13,84 %. Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina se ke konci roku 2011 vyšplhala na 9,44 %, tímto dosáhla na 8. místo v celorepublikovém srovnání. Největší nárůst nezaměstnanosti byl v okrese Třebíč (12,64 %) a ve Ţďáru nad Sázavou (10,04 %). Uchazečů o zaměstnání bylo na Vysočině 25 605, z toho ţen 12 444. [14] Tabulka 10: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v období 2006–2011 (v %) Oblast 2006 Vysočina 7,10 Havlíčkův Brod 5,58 Jihlava 6,08 Pelhřimov 3,73 Třebíč 11,14 Ţďár n. Sázavou 7,54


2010 10,73 10,23 9,58 7,78 13,84 11,07

2011 9,44 8,94 8,31 6,04 12,64 10,04

37

Rok 2006 zaznamenal rekordní počet rekvalifikovaných osob v Kraji Vysočina, konkrétně v okresech Jihlava, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Například v roce 2010 bylo v Třebíči pouze 28 rekvalifikovaných osob, přestoţe míra nezaměstnanosti dosáhla 13,84 %. I kdyţ v roce 2009 byla míra nezaměstnanosti 12,75 %, počet uchazečů vzrostl na 238 osob. Tabulka 11: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci Oblast Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďár nad Sázavou


2009 P PSP 592 141 53 13 55 10 22 4 238 27 224 87

2010 P PSP 237 49 31 7 45 7 29 3 28 6 104 26


38

6 Dodavatelé rekvalifikací Jsou to jednotliví vzdělavatelé, kteří nabízejí určité rekvalifikace. Mohou se rozdělit na školská a soukromá zařízení. Financuje je Kraj Vysočina, Úřad práce ČR a Evropský sociální fond. Jsou zařazeni v jednotlivých rekvalifikačních reţimech. Příslušný subjekt (např. úřad práce) vyzve školy a agentury, aby podávaly nabídky k provozování rekvalifikačních kurzů. Výběr budoucích dodavatelů záleţí na splnění stanovených kritérií.

6.1 Školská zařízení Do rekvalifikačních projektů je zapojeno mnoho škol z celého Kraje Vysočina. Školy mohou být zapojeny přes reţim UNIV 2, Národní individuální program i Nahodilé rekvalifikace. Spolupráce mezi některými školami a úřadem práce jsou dlouhodobé.

6.1.1 Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Rekvalifikace probíhá v oboru Příprava k dílčí kvalifikaci oboru Kuchař – číšník. Program se zaměřuje na dílčí kvalifikace Příprava minutek, Příprava teplých pokrmů, Příprava pokrmů studené kuchyně, Jednoduchá a Sloţitá obsluha. Uchazeč musí mít ukončené střední vzdělání s výučním listem, praxi v oboru a zdravotní potravinářský průkaz. Na obor Kuchař je zapotřebí splnit 478 hodin z toho 58 teorie, 313 praxe, 107 samostudium. Na obor Číšník je nutné absolvovat 450 hodin z toho 55 teorie, 283 praxe, 112 samostudium. A obor Kuchař – číšník vyţaduje 906 hodin, z toho 106 teorie, 593 praxe a 207 samostudium. [35]

6.1.2 Integrovaná střední škola obchodní Jihlava Rekvalifikační kurzy ve školských zařízeních probíhaly na ISŠO. V období 1990–1995 byly nabídnuty kurzy Prodavač a Číšník. Na rekvalifikaci v oboru Prodavač nastoupilo 20 osob a na obor Číšník 22 osob. Od roku 1996 aţ 2000 byly nabízeny rekvalifikační kurzy opět na ISŠO v oboru Prodavač, Aranţér a Kuchařské práce. Těchto kurzů se dohromady zúčastnilo přes 20 lidí. Školení však zajišťovala firma IVEX.

39

ISŠO se sloučila se Střední školou obchodu a sluţeb a tím se rozšířila nabídka rekvalifikačních kurzů. V období 2001–2005 byly nabízeny rekvalifikace v oborech Kosmetické sluţby, Hodinářské práce, Kuchařské a číšnické práce. Kurzy financované úřadem práce trvaly 3 měsíce. Dále byly financovány vzdělávacími agenturami a samoplátci. Rekvalifikační kurzy pro samoplátce mohou trvat aţ 10 měsíců. Od roku 2006 aţ do současnosti jsou uskutečňovány rekvalifikace Kosmetické sluţby, Manikúra,

Pedikúra

a

nehtová

modeláţ,

Holičské

a

kadeřnické

sluţby.

Tyto rekvalifikace probíhaly v reţimu Národního individuálního programu.

6.1.3 Střední škola Pelhřimov Strojírenské minimum je rekvalifikační kurz na získání či obnovení znalostí a dovedností z oblasti technického kreslení, technické dokumentace, programování CNC strojů a obráběcích center, prostředků pro kontrolu a měření společně se základními metodami a způsoby měření. Uchazeči stačí pouze základní vzdělání. Tento program je v rozsahu 200 hodin, z toho 128 hodin teorie, 72 hodin praxe. [36]

6.1.4 Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč Tato škola pořádá rekvalifikaci Kurz pro pečující o dlouhodobě nemocné. Rekvalifikovaný má díky tomuto kurzu moţnost uplatnit se při ošetřování seniorů, dlouhodobě nemocných, nesoběstačných a umírajících. Péče můţe být poskytována ve zdravotnických a sociálních zařízeních a také v domácím prostředí. Je důleţitá plnoletost uchazeče a ukončené základní vzdělání. Kurz obsahuje 75 hodin, z toho 50 hodin teorie, 25 hodin praxe. [33]

6.1.5 Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD Ţďár nad Sázavou Program Obchodně – administrativní pracovník je určen jednotlivcům zaměřujících se na obchodní korespondenci, právo, daňovou evidenci, informatiku, cizí jazyk a komunikaci. Touto rekvalifikací uchazeči znalosti a dovednosti získávají či si je zdokonalují. Je poţadováno minimálně středoškolské vzdělání s výučním listem. Kurz trvá 180 hodin, z toho 130 teorie, 50 hodin samostudia. [34]

40

6.1.6 Další školská zařízení Střední škola stavební, Jihlava – Elektrikář Střední škola, Horní Bříza – Kamnář montér topidel Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola – Kurz svařování Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola, Ledeč nad Sázavou – Účetnictví a aplikace na PC Střední odborná škola, Nové Město na Moravě – Obsluha motorové pily a základy těţby dřeva Střední průmyslová škola, Jihlava – Konstruování ve strojírenství – CAD systémy Střední průmyslová škola, Třebíč – Senzorika a pneumatické systémy ve výrobě Střední škola automobilní, Jihlava – Školení pracovníků stanic pro měření emisí spalovacích motorů [37]

6.2 Soukromé vzdělávací agentury Zaměřují se na různé rekvalifikační kurzy, které provádějí samostatně ve svých prostorách nebo je pořádají prostřednictvím školských zařízení. Úřad práce si můţe vybrat jednotlivé firmy ke spolupráci na rekvalifikacích. V některých případech společnosti mezi sebou soutěţí o spolupráci s úřadem práce, v jiném případě si firmu vybírá sám rekvalifikovaný.

6.2.1 Autoškoly Od roku 1990 v Jihlavě působí Autoškola Musil, která od svého počátku nabízí rekvalifikační kurzy na řidičská oprávnění skupin C, C + E, B/C,C/D, T, kde výuka trvá 66 hodin a u Profesního oprávnění je zapotřebí 140 hodin. Další spolupráci navázal úřad práce s firmou Autoškola Koutný z Jihlavy a Autoškola Nosek z Telče. [12]

6.2.2 Gastronomická akademie Jihlavská Gastronomická akademie se věnuje těmto rekvalifikačním oborům – Příprava teplých pokrmů (kuchař) a Jednoduchá obsluha hostů (číšník, servírka). Tyto kurzy byly 41

financovány Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost a Úřadem práce Jihlava. Kurzy jsou zaměřené převáţně na dlouhodobě nezaměstnané, osoby mladší 25 let bez vzdělání a starší 50 let bez vzdělání. V projektu Nová šance v obchodě bude nabízet obory Prodavač a Manaţer prodeje, určené pro nezaměstnané déle jak 5 měsíců. Kurzy finančně zajišťuje Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. [18]

6.2.3 Impuls Třebíč Soukromá společnost Impuls Třebíč pořádá osmiměsíční kurz, jedná se o Nespecifický rekvalifikační kurz, který je zaměřen na absolventy škol evidované na Úřadu práce v Třebíči. První měsíc bude rekvalifikovaný absolvovat teoretickou část a zbývajících sedm měsíců mu bude umoţněna praxe, například v oblastech cestovního ruchu, obchodu, veřejné zprávy, školství a vzdělávání. Praxi si zvolí sám uchazeč o zaměstnání. [19]

6.2.4 IVEX Firma IVEX je na trhu od roku 1992, byla akreditovaná MŠMT A MPSV. V Kraji Vysočina působí na SOŠ v Třešti a zabývá se rekvalifikačními kurzy. Nabízí kurzy Vazačské práce, Florista, Jednoduchá a Sloţitá obsluha hostů, dále gastronomické obory jako je Příprava teplých pokrmů a Výpomoc při přípravě teplých pokrmů. Oba dva zahradnické obory vyţadují 100 hodin a zbylé obory 150 hodin výuky. [20]

6.2.5 Studio LENY Firma působí na trhu uţ 19 let, má pobočku v Brně a v Praze. Studio LENY spolupracuje s úřady práce v Kraji Vysočina. Nabízí rekvalifikační kurzy zaměřené na manikúru,

pedikúru,

masáţe,

kosmetiku,

kadeřnictví

a

jiné,

například

doplňkové. [32]

6.2.6 VIA ALTA Jedná se o jednu z největších společností pro vzdělání a rekvalifikační kurzy v Kraji Vysočina. VIA ALTA se sídlem v Třebíči a pronajatými prostory v Jihlavě poskytuje tyto rekvalifikační kurzy – Obsluha PC, ECDL Start, ECDL 7 modulů, Účetnictví s PC, 42

Základy podnikání, Administrativní pracovník, Daňová evidence, Mzdové účetnictví, Pracovník v sociálních sluţbách, Správce počítačové sítě, Florista aj. Tyto projekty se realizují v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. [38]

6.2.7 Další vzdělávací agentury Bit cz training, Jihlava – Obsluha PC, ECDL Start, ECDL 7 modulů, Účetnictví s PC, Základy podnikání, Administrativní pracovník, Daňová evidence, Mzdové účetnictví, Pracovník v sociálních sluţbách, Správce počítačové sítě, Florista aj. Nemocnice Jihlava – Sanitář/ka Petr Beran, Havlíčkův Brod – Masér pro sportovní a rekondiční masáţe Josef Smejka, Třebíč – Obsluha motovozíku

6.3 Výzva Nejnovější nabídkou pro dodavatele rekvalifikací je výzva Generálního ředitelství pro roky 2012 aţ 2015 na kurzy financované Evropskou unií v celkové částce 110 780 000 Kč bez DPH. Projekty škol a soukromých zařízení přijímá Úřad práce v Jihlavě do 7. května 2012. Pro všechny okresy je moţné poskytnout kurzy pro obsluhu osobního počítače: 1) Základy obsluhy osobního počítače, kde je minimální počet hodin 60 a stačí základní vzdělání, na kaţdého účastníka je maximálně vyhrazeno 4 000 Kč bez DPH; 2) Obsluha osobního počítače dle sylabu ECDL Start, na tento kurz je minimální počet hodin 60, vzdělání musí být středoškolské a částka na jednu osobu činí 6 000 Kč bez DPH; 3) Obsluha osobního počítače dle sylabu ECDL je nutné splnit minimálně 120 hodin, také je nutné středoškolské vzdělání a kurz stojí maximálně 9 000 Kč bez DPH na jednu osobu. Minimální počet účastníků v kaţdém kurzu je 8. Dále probíhají kurzy Obsluha elektrovozíků a motovozíků s ŘP skupiny B nebo bez ŘP skupiny B. U obou kurzů stačí minimálně jeden uchazeč se základním vzděláním,

43

kde s ŘP musí být 60 hodin, kurz stojí maximálně 8 000 Kč bez DPH a bez ŘP musí podstoupit 80 hodin za maximální částku 10 000 Kč bez DPH. Rekvalifikační kurz Pracovník v sociálních sluţbách vyţaduje základní vzdělání s minimálním počtem 5 uchazečů, se 150 hodinovou účastí a maximálním vynaloţením 8 000 Kč bez DPH na jednoho účastníka. Na Všeobecného sanitáře musí být přihlášeno minimálně 5 uchazečů se základním vzděláním, kteří musí podstoupit 150 hodin, částka na jednoho uchazeče je 6 000 Kč bez DPH. Kurz na Sportovní masáţ vyţaduje minimálně jednoho uchazeče, zde je nutné středoškolské vzdělání a účastník musí splnit 150 hodin na kurzu, který stojí na jednoho uchazeče maximálně 8 000 Kč bez DPH. Pro Administrativního pracovníka s praxí je nutné středoškolské vzdělání, minimální počet účastníků na kurzu je 6, kdy na kaţdého je maximálně vynaloţeno 12 000 Kč bez DPH a musí splnit 500 hodin. Účetnictví zahrnuje dva kurzy: 1) Účetnictví s vyuţitím výpočetní techniky s nutným středoškolským vzděláním a minimálním počtem 6 účastníků, za kaţdého z nich je maximálně vyplaceno 12 000 Kč bez DPH, ale musí podstoupit 150 hodin kurzu; 2) Mzdové účetnictví s vyuţitím výpočetní techniky potřebuje pro zahájení minimálně 6 účastníků se středoškolským vzděláním a 120 hodinovou účastí na kurzu, kdy je na kaţdého z nich maximálně vynaloţeno 10 000 Kč bez DPH. Pro otevření kurzu Základy podnikání stačí 6 účastníků se základním vzděláním a musí podstoupit 150 hodin na kurzu, kdy je za ně maximálně zaplaceno 15 000 Kč bez DPH. Poradenský program Job club startuje s minimálním počtem 8 účastníků, kteří mají základní vzdělání a splní 24hodinový kurz, kde je za ně maximálně uhrazeno 3 333 Kč bez DPH.

44

7 Vyhodnocení dotazníku Pomocí dotazníku jsem chtěla především zjistit, jak je rekvalifikace prospěšná pro získání nové práce absolventů kurzů. Informace jsem získala od náhodně dotazovaných

osob

z okresů

Vysočiny,

a

to

z Havlíčkobrodska,

Jihlavska,

Pelhřimovska, Třebíčska a Ţďárska. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval informace od všech věkových skupin. Celkový počet dotazovaných je 126, z toho 61 % ţenského pohlaví. Cílem bylo zjistit, zda dotazovaným lidem, kteří podstoupili rekvalifikaci, byla nabídnuta nová pracovní příleţitost v oboru, ve kterém rekvalifikaci podstoupili – tedy zjistit, zda jsou nemalé finanční prostředky vynaloţeny účinně. Převáţná část osob vystudovala jiný obor, neţ v jakém získala práci. Při ztrátě zaměstnání byla moţnost rekvalifikace, která měla délku trvání převáţně od jednoho do 6 měsíců. Zdrojem financování rekvalifikací mohou být Úřad práce, Evropská unie nebo Kraj Vysočina. Z dotazníku vyplynulo, ţe 16 % dotazovaných netuší, jakým subjektem byla financována jejich rekvalifikace. Většině dotazovaných proběhly kurzy na odborné úrovni a jejich zakončení se provádí pohovorem, zkouškou nebo testem. Po rekvalifikaci 38 % dotazovaných novou práci nezískalo. Rekvalifikace probíhala v těchto oborech: Počítačové kurzy, Účetnictví, Svářečské kurzy, Obchodní dovednosti, Sanitární práce, Sociální sluţby, Kosmetické sluţby, Kuchařské a číšnické práce, Holičské a kadeřnické sluţby, Florista, Hodinářské práce a Profesní řidičské oprávnění. Před nástupem na rekvalifikaci je více lidí nezaměstnaných méně neţ 1 rok a získávají práci na lepších pozicích. Dotazník také zahrnuje moţnost pracovní stáţe, dotazuji se, zda jim byla nabídnuta a jestli by o nabídku pracovní stáţe měli zájem. Vyhodnocení jednotlivých otázek z dotazníku je znázorněno v grafech a čísla jsou uvedena v procentech.

45

7.1 Zpracování dotazníkových otázek v grafech Porovnání vystudovaného oboru s oborem zaměstnání (v %) 35 30 30 25

21

20 20 14

15 10

10

6

Obor zaměstnání

14 9

6

19

16

Vystudovaný obor 10 10 7 4

5

2 2

ys l ům

Sl uţ by St av St eb ro jír ni ctv en sk í ý pr ům ys l Šk ol st v Zd í ra vo tn ic tv í Jin ý …

vi ná

řsk

ý

pr

at iv a

in ist r

dm Po tra

A

N

ez am

ěs tn

an ý

0

Obrázek 3: Porovnání vystudovaného oboru s oborem zaměstnání (Zdroj: Vlastní)

Ve sluţbách vystudovalo 30 % dotazovaných osob, ale pouze 16 % jich v tomto oboru pracuje. Ve strojírenském průmyslu pracuje 21 % a tento obor vystudovalo 19 % oslovených. Zdravotnictví vystudovalo a v něm i pracuje stejné procento osob, stejně jako v jiných neuvedených oborech. V oboru administrativa pracuje o 4 % více, neţ ji vystudovalo. Ze všech dotazovaných osob je 20 % nezaměstnaných.

46

Podstoupili jste někdy rekvalifikaci? (otázka č. 3)

25% Ano Ne 75%

Obrázek 4: Počet osob, kteří podstoupili rekvalifikaci (Zdroj: Vlastní)

Převáţná část dotazovaných osob podstoupila rekvalifikace. Dotazovaní uvedli, ţe podstoupili tyto rekvalifikační kurzy – Obchodní dovednosti, Sanitární práce, Sociální sluţby, Počítačové kurzy, Účetnictví, Kosmetické sluţby, Kuchařské a číšnické práce, Holičské a kadeřnické sluţby, Florista a Svářečské kurzy. Jak dlouho trval rekvalifikační kurz? (otázka č. 4)

2% 4%

3%

23%

9%

1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 4 měsíce 5 měsíců 6 měsíců

59%

Obrázek 5: Délka rekvalifikačního kurzu (Zdroj: Vlastní)

Rekvalifikační kurzy, které trvaly 3 měsíce, podstoupilo 59 % dotazovaných. Další větší část 23m% tvoří kurzy trvající 1 měsíc. Dále následovaly dvouměsíční kurzy s 9 % a tuto hranici dohromady nepřesáhly kurzy s délkou trvání 4, 5, 6 a více měsíců. 47

Jak dlouho jste byl/a nezaměstnaný/á před nástupem na rekvalifikaci? (otázka č. 5)

5% 30% 65%

Méně neţ 1 rok 1 aţ 2 roky Více neţ 2 roky

Obrázek 6: Délka trvání nezaměstnanosti před rekvalifikací (Zdroj: Vlastní)

Nejvíce nezaměstnaných nastoupilo na rekvalifikaci do jednoho roku. Z grafu lze vyčíst, ţe většina krátkodobě nezaměstnaných má snahu o získání a dokončení rekvalifikace kvůli rychlému nástupu na novou pracovní pozici.

Probíhala rekvalifikace na odborné úrovni? (otázka č. 6)

13% Ano Ne 87%

Obrázek 7: Odborná úroveň rekvalifikace (Zdroj: Vlastní)

Ze všech rekvalifikovaných osob odpovědělo 87 %, ţe rekvalifikace proběhla na odborné úrovni, 13 % nebylo s odborností spokojeno.

48

Jakým subjektem byla rekvalifikace financována? (otázka č. 7)

16%

0% Krajem Vysočina Úřadem práce Evropskou unií Nevím

40%

44%

Obrázek 8: Subjekt financování rekvalifikačních kurzů (Zdroj: Vlastní)

Evropskou unii zmínilo 44 % dotazovaných, dále 40 % uvedlo subjekt financování úřad práce a 16 % nevědělo, kým je rekvalifikace financována.

V kterém roce proběhla Vaše rekvalifikace? (otázka č. 8)

0%

21%

14%

65%

1990-1995 1996-2000 2001-2005 2006-2012

Obrázek 9: Rekvalifikace proběhla v období

(Zdroj: Vlastní) V letech 2006 aţ 2012 proběhlo 65 % rekvalifikací, 21 % dotázaných podstoupilo rekvalifikační kurz v období 1996 aţ 2000 a zbývajících 14 % od roku 2001 do roku 2005. Údaje jsou zkresleny výběrem respondentů – v souboru chyběli lidé, kteří absolvovali rekvalifikaci na počátku 90. let. Zároveň je faktem, ţe v tomto období nebyla příliš rozmanitá nabídka. 49

Čím byla ukončena Vaše rekvalifikace? (otázka č. 9)

9%

19%

28%

44%

Pohovorem Zkouškou Testem Jinak

Obrázek 10: Zakončení rekvalifikačního kurzu

(Zdroj: Vlastní) Rekvalifikační kurzy končí ve 44 % zkouškou, 28 % ukončilo testem, 19 % odpovědělo jinak, například praktickou zkouškou a zbylých 9 % uvedlo zakončení pohovorem.

Byla rekvalifikace ve Vašem oboru či v jiném? (otázka č. 10)

3% 27%

Stejný Podobný Odlišný

70%

Obrázek 11: Změna kvalifikace

(Zdroj: Vlastní) Rekvalifikovaní se v 70 % vzdělávali v odlišném oboru a 27 % si zvolilo podobný obor svému vzdělání. Například z důvodu pracovního růstu nebo obnovení činnosti se ve svém oboru vzdělávalo 3 % respondentů.

50

Získali jste díky rekvalifikaci práci? (otázka č. 11)

38% Ano Ne 62%

Obrázek 12: Účinnost rekvalifikace k získání práce

(Zdroj: Vlastní) Z dotazovaných se 62 % díky rekvalifikaci zařadilo do pracovního procesu. Zbývajícím 38 % se na základě rekvalifikace nepodařilo sehnat práci.

Stačila Vám rekvalifikace pro získání práce či ţádali i jiné poţadavky? Např. praxe,jazyk. (otázka č.12)

45% 55%

Stačila Nestačila

Obrázek 13: Postačí rekvalifikace

(Zdroj: Vlastní) Samotná

rekvalifikace

pro

získání

práce

stačila

45

%

rekvalifikovaných.

U 55 % dotazovaných neměl rekvalifikační kurz tak efektivní vliv pro zapojení se do pracovního procesu.

51

Jaké další kvalifikační předpoklady po Vás zaměstnavatel poţadoval? (otázka č. 13)

4%

12%

Praxe Jazyk Jiné 84%

Obrázek 14: Další potřebná kvalifikace

(Zdroj: Vlastní) Zaměstnavatelé poţadovali po 84 % dotazovaných praxi. Jazykové znalosti si muselo prohloubit 12 % rekvalifikovaných. Na otázku jiné odpověděli 4 % rekvalifikovaných a uvedli nutnost počítačových znalostí a drţení řidičského oprávnění.

Víte o moţnosti "pracovní stáţ"? (otázka č. 14)

12%

Ano Ne 88%

Obrázek 15: Moţnost pracovní stáţ

(Zdroj: Vlastní) O pracovní stáţi neví 88 % dotazovaných. Pouhých 12 % bylo informováno o této moţnosti.

52

Byla Vám tato moţnost nabídnuta? (otázka č. 15)

1%

Ano Ne

99%

Obrázek 16: Nabídka pracovní stáţe

(Zdroj: Vlastní) Jen 1 % dotazovaných uvedlo, ţe jim byla nabídnuta moţnost pracovní stáţe, zbylých 99 % nemělo moţnost této nabídky.

Víte, co obnáší stáţ a máte zájem? (otázka č. 16)

25%

36%

8%

Vím a mám zájem Vím, ale nemám zájem Nevím a nemám zájem Nevím, ale mám zájem

31%

Obrázek 17: Zájem a informovanost o pracovní stáţi

(Zdroj: Vlastní) V souhrnu 67 % dotazovaných neví o moţnosti pracovní stáţe, z toho 31 % nemá ani o stáţ zájem, ale zbývajících 36 % osob by rádo uvítalo tuto nabídku. Celá čtvrtina všech oslovených je informována o pracovní stáţi a chtěla by stáţ absolvovat. Dotazovaných 8 % osob má přehled o tom, co moţnost stáţe nabízí, ale nemá zájem.

53

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? (otázka č. 17)

2%

8%

34%

6%

50%

Základní Výuční list Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

Obrázek 18: Dosaţené vzdělání

(Zdroj: Vlastní) Z celkového počtu 126 osob polovina respondentů dosáhla výučního listu, 34 % vystudovalo střední školu zakončenou maturitní zkouškou. Dále 6 % má středoškolské vzdělání s výučním listem a 8 % základní vzdělání. Nejméně dotazovaných získalo vysokoškolské vzdělání.

54

V jakém okrese je Váš trvalý pobyt? (otázka č. 18)

4%

18%

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Ţďar nad Sázavou Jinde

17%

13%

31%

17%

Obrázek 19: Trvalý pobyt respondentů

(Zdroj: Vlastní) Nejvíce oslovených, kteří odpovídali na dotazník, má trvalé bydliště v okrese Jihlava. V grafu je Ţďár nad Sázavou zastoupen 18 % respondentů, Havlíčkův Brod a Pelhřimov mají stejný podíl 17 %, z Třebíčska odpovídalo 13 % osob a zbylé 4 % nejsou z Kraje Vysočina.

Váš věk je: (otázka č. 19)

2% 33%

9%

31% 25%

Pod 20 21-30 31-40 41-50 Nad 50

Obrázek 20: Věkové rozpětí

(Zdroj: Vlastní) Dotazovaných osob pod 20 let je nejméně, 33 % zaujímá věková hranice nad 50 let, lidé v nejproduktivnějším věku 31 aţ 40 let jsou na druhém místě s 31 %. Ve věku 21 aţ 30 let odpovídalo 9 % respondentů a 25 % osob z věkové kategorie 41 aţ 50 let. 55

Jakého jste pohlaví? (otázka č. 20)

39% Ţena Muţ 61%

Obrázek 21: Pohlaví

(Zdroj: Vlastní) Ţeny zaujímají 61 % z grafu a muţů odpovídalo zbylých 39 %.

56

Závěr Získávání informací na zadání této bakalářské práce bylo sloţité, protoţe úřad práce má statistiky v omezené míře zejména kvůli provedené reorganizaci. Z dotazníku jsem zjistila, ţe 38 % lidí po absolvování kurzu nezískalo novou pracovní příleţitost. Domnívám se, ţe by se měly vést statistiky o uplatnění osob na trhu práce po dokončení rekvalifikace. To by mohlo vést k vyšší úspěšnosti pro získávání nových pracovních míst. Vedení statistik by bylo účelné pro lepší volby rekvalifikačních kurzů. V některých nabízených oborech je jiţ přebytek nabízené pracovní síly, přesto se i v nejnovější výzvě úřadu práce objevují. Často vzniká problém, ţe při nenaplnění kurzu do něj mohou být zařazeni i lidé, kteří o tento kurz zájem nemají a v jejich okolí je tato práce málo nabízena. Existují také jazykové kurzy, které však úřad práce nenabízí. V dnešní době se klade velký význam na znalost jazyků a mnoho uchazečů má o tyto kurzy zájem. Tuto moţnost nabízí pouze soukromé agentury, které si lidé sami zaplatí, ale většina lidí si to nemůţe dovolit kvůli nedostatku peněz. Je faktem, ţe studium jazyků nepatří do odborného vzdělávání, bylo by však vhodné zváţit, zda by úřady práce tyto kurzy nemohly finančně podporovat. Změna nabídky pracovních kurzů pomalu reaguje na změnu nabízených pracovních míst na trhu práce. Z prvních dvou otázek dotazníku

vyplývá,

ţe málo lidí

pracuje v oboru,

který vystudovali. Převáţná část dotazovaných osob podstoupila rekvalifikaci. Kurzy trvají převáţně 3 měsíce. Před nástupem na kurz jsou 2/3 lidí nezaměstnaných méně neţ 1 rok. Výuka rekvalifikačních kurzů probíhá převáţně na odborné úrovni. Větší část lidí se domnívá, ţe náklady na rekvalifikaci hradí pouze EU nebo úřad práce. V období 2006–2012 absolvovalo 65 % osob kurzy z celého sledovaného období. Kurzy se nejčastěji ukončují zkouškou. Lidé se dále převáţně vzdělávají v odlišných oborech neţ, které vystudovaly, a pouze 3 % dotázaných si rozšiřuje vzdělání ve stejném oboru. Nadpoloviční většina absolventů kurzů získala novou práci, coţ je potěšující informace a mohlo by se tedy zdát, ţe rekvalifikace je účinným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Přibliţně polovina dotázaných odpověděla, ţe k získání nové práce jim chyběla především praxe v oboru. O moţnosti pracovní stáţe ví velmi málo lidí a právě díky ní by mohli získat poţadované praktické zkušenosti. Úřad práce tuto moţnost zatím nenabízí. Polovina dotazovaných získala výuční list. 57

Statistika o míře registrované nezaměstnanosti je dobře evidována. Od roku 1990 do současnosti je stále nejvyšší nezaměstnanost v okrese Třebíč a nejniţší nezaměstnanost v okrese Pelhřimov. V roce 1990 byla nezaměstnanost v Kraji Vysočina pod 1 %, následující rok byla hodnota okolo 6 %, která byla do roku 2008. V roce 2009 se tato hodnota pohybovala okolo 10 % a trvá dodnes. Příčinou výrazného nárůstu byla celosvětová hospodářská krize. Existuje mnoho dodavatelů rekvalifikací, avšak jejich kvalita je velmi rozdílná. Na rok 2015 se plánuje novela zákona, která rozliší kvalitu jednotlivých školitelů. Rozlišení by mělo znamenat zefektivnění výuky a sníţení vynaloţených nákladů na další rekvalifikace. V důsledku nekvalitní výuky méně vzdělanými lektory se prostředky na rekvalifikaci plýtvá, protoţe znalosti absolventů kurzů neodpovídají poţadavkům zaměstnavatele. [10] Ceny kurzů se pohybují převáţně v hodnotách od 5 000 aţ 20 000 Kč. Rekvalifikace jako nástroj pro získání práce, je dobrá volba, ale stát by ji měl lépe ekonomicky ošetřit. Ať uţ chtěně nebo nechtěně, naši občané nemají dostatečné informace o spotřebě financí určené na rekvalifikace.

58

Seznam pouţité literatury Kniţní zdroje 1) BUCHTOVÁ, Boţena, a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 2002. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. 2) FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8. vydání. Praha: A plus, 2007. 208s. ISBN 978-80-903804-0-0. 3) HALÁSKOVÁ, R., Trh práce a politika zaměstnanosti. Ostravská univerzita, katedra psychologie. Ostrava 2001 4) KOLÁŘ, Pavel, VESELÁ, Monika. Ekonomie a ekonomika. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006. ISBN 80-7357-218-4. 5) KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-48-7. 6) RUSMICHOVÁ, Lada, SOUKUP, Jindřich a kolektiv. Makroekonomie Základní kurz. 5. vydání. Slaný: MELANDRIUM, 2002. ISBN 80-86175-24-3. 7) SAMUELSON, Paul A. NORDHAUS, William D. Ekonomie. 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3. 8) ŠVARCOVÁ, Jena a kolektiv. Ekonomie: stručný přehled. Zlín: CEED, 2006. ISBN 80-903433-3-3.

59

Odborné články 9) TÁBORSKÝ, J.: Jak získat práci? Jít na stáţ. Hospodářské noviny. 10. října 2011, s. 5. 10) DAŇKOVÁ, J.: Vzdělávací společnosti čeká třídění podle kvality. Hospodářské noviny. 16. dubna 2012, s. 4.

Pouţité zákony 11) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů § 8a, písm. h)

Elektronické zdroje 12) Autoškola Musil [online]. C2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.autoskolamusil.cz/onas.php 13) Brightside [online]. C2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://brightside.blog.cz/1011/priciny-a-reseni-nezamestnanosti-v-cr 14) CZSO [online]. C2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_kraji_vysocina_k_31_12 _2011 15) CZSO [online]. C2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf 16) ESFCR [online]. C2008 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr 17) Finanční noviny [online]. C2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/kariera/pravo/index_view.php?id=336318 60

18) Gastro akademie [online]. C2010 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://gastroakademie.cz/ 19) Impulst Třebíč [online]. C2005 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.impulstrebic.cz/cz/rekvalifikacni_kurzy.php?id=k436b16c9ac085 20) IVEX [online]. C2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.ivex.cz/ 21) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 22) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest 23) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/aktivni_politika_zamestnanosti__apz_ 24) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10707 25) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace 26) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3359 27) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.portal.mpsv.cz/sz/local/vy_info 28) MPSV [online]. C2002-2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/rekvalifikace/formulare 29) Sociální reforma [online]. C2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5 61

30) Sociální reforma [online]. C2011 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5#1.0 31) Studentka [online]. C2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://studentka.sms.cz/index.php?P_id_kategorie=7630&P_soubor=%2Fstudent%2Fin dex.php%3Fakce%3Dprehled%26ptyp%3D%26cat%3D34%26idp%3D%26detail%3D 1%26id%3D4059%26view%3D1%26url_back%3D 32) Studio LENY [online]. C2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.studioleny.cz/uvod 33) UNIV2 [online]. C2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/kurz-pro-pecujici-o-dlouhodobe-nemocne 34) UNIV2 [online]. C2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/obchodne-administrativni-pracovnik 35) UNIV2 [online]. C2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/priprava-k-dk-v-oborech-kuchar-cisnik 36) UNIV2 [online]. C2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/strojirenske-minimum 37) UNIV2 [online]. C2008 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/univ2k/vysocina-kraj 38) VIA-ALTA [online]. C2005-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.viaalta.cz/index.php/vzdelavani-rekvalifikace

62

Seznam tabulek Tabulka 1: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice................................. 23 Tabulka 2: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice................................. 23 Tabulka 3: Míra registrované nezaměstnanosti v České republice................................. 24 Tabulka 4: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti ................................................... 34 Tabulka 5: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci ............................................... 34 Tabulka 6: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti ................................................... 35 Tabulka 7: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci ............................................... 35 Tabulka 8: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti ................................................... 36 Tabulka 9: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci ............................................... 37 Tabulka 10: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti ................................................. 37 Tabulka 11: Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci ............................................. 38

Seznam obrázků Obrázek 1: Hospodářský cyklus ..................................................................................... 18 Obrázek 2: Trh práce a vznik nezaměstnanosti .............................................................. 22 Obrázek 3: Porovnání vystudovaného oboru s oborem zaměstnání ............................... 46 Obrázek 4: Počet osob, kteří podstoupili rekvalifikaci ................................................... 47 Obrázek 5: Délka rekvalifikačního kurzu ....................................................................... 47 Obrázek 6: Délka trvání nezaměstnanosti před rekvalifikací ......................................... 48 Obrázek 7: Odborná úroveň rekvalifikace ...................................................................... 48 Obrázek 8: Subjekt financování rekvalifikačních kurzů................................................. 49 Obrázek 9: Rekvalifikace proběhla v období ................................................................. 49 Obrázek 10: Zakončení rekvalifikačního kurzu.............................................................. 50 Obrázek 11: Změna kvalifikace ...................................................................................... 50 Obrázek 12: Účinnost rekvalifikace k získání práce ...................................................... 51 Obrázek 13: Postačí rekvalifikace .................................................................................. 51 Obrázek 14: Další potřebná kvalifikace.......................................................................... 52 Obrázek 15: Moţnost pracovní stáţ................................................................................ 52 Obrázek 16: Nabídka pracovní stáţe .............................................................................. 53 Obrázek 17: Zájem a informovanost o pracovní stáţi .................................................... 53 Obrázek 18: Dosaţené vzdělání ...................................................................................... 54 Obrázek 19: Trvalý pobyt respondentů .......................................................................... 55 Obrázek 20: Věkové rozpětí ........................................................................................... 55 Obrázek 21: Pohlaví........................................................................................................ 56

63

Přílohy Příloha č. 1 DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Kateřina Mlsnová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník je anonymní, údaje budou zpracovány pouze k vypracovaní mé bakalářské práce, která slouţí k úspěšnému ukončení školy. Byla bych velice ráda za Vaši ochotu a vstřícnost. Děkuji za vyplnění. 1. V jakém oboru jste VYSTUDOVALI?  Administrativa  Potravinářský průmysl  Sluţby  Stavebnictví  Strojírenský průmysl  Školství  Zdravotnictví  Jiný ……..………………

6. Probíhala rekvalifikace na odborné úrovni?  Ano  Ne

2. V jakém oboru PRACUJETE?  Nezaměstnaný  Administrativa  Potravinářský průmysl  Sluţby  Stavebnictví  Strojírenský průmysl  Školství  Zdravotnictví  Jiný ……………………..

8. V kterém roce proběhla Vaše rekvalifikace?  ………………………………..

3. Podstoupili jste někdy rekvalifikaci?  Ano  Ne  Pokud ano, v jakém oboru ………………..………………

10. Byla rekvalifikace ve Vašem oboru či v jiném?  Stejný  Podobný  Odlišný

4. Jak dlouho trval rekvalifikační kurz?  ………………………..………

11. Získali jste díky rekvalifikaci práci?  Ano  Ne

5. Jak dlouho jste byl/a nezaměstnaný/á před nástupem na rekvalifikaci?  Méně neţ 1 rok  1 aţ 2 roky  Více neţ 2 roky

7. Jakým subjektem byla rekvalifikace financována?  Krajem Vysočina  Úřadem práce  Evropskou unií

9. Čím byla ukončena Vaše rekvalifikace?  Pohovorem  Zkouškou  Testem  Jinak……………………………

12. Stačila Vám rekvalifikace pro získání práce či ţádali i jiné poţadavky? Např. praxe, jazyk.  Stačila  Nestačila 64

13. Jaké další kvalifikační předpoklady po Vás zaměstnavatel poţadoval?  Praxe  Jazyk  Jiné …………… 14. Víte o moţnosti „ pracovní stáţ“?  Ano  Ne 15. Byla Vám tato moţnost nabídnuta?  Ano  Ne 16. Víte co to obnáší a máte zájem?  Vím a mám zájem  Vím, ale nemám zájem  Nevím a nemám zájem  Nevím, ale mám zájem 17. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?  Základní  Výuční list  Středoškolské s výučním listem  Středoškolské s maturitou  Vysokoškolské 18. V jakém okrese je Váš trvalý pobyt?  Havlíčkův Brod  Jihlava  Pelhřimov  Třebíč  Ţďár nad Sázavou  Jinde 19. Váš věk je:  Pod 20  21 – 30  31 – 40  41 – 50  Nad 50 20. Jakého jste pohlaví:  Ţena  Muţ

65

Příloha č. 2 Výzva

Část č.

1.

2.

3.

4.

5.

Název části + RK

Kurzy pro obsluhu osobního počítače Základy obsluhy osobního počítače Obsluha osobního počítače dle sylabu ECDL Start Obsluha osobního počitače dle sylabu ECDL Počítačové dovednosti Pracovník grafického studia Tvorba www stránek Čtení a kreslení technické dokumentace Řidičské dovednosti + způsobilosti - Havlíčkův brod Řidičské oprávnění skup. C Řidičské oprávnění skup. E Řidičské oprávnění skup. D Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče s ŘP B) Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče bez ŘP B) Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C, D, E Řidičské dovednosti + způsobilosti - Jihlava Řidičské oprávnění skup. C Řidičské oprávnění skup. E Řidičské oprávnění skup. D Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče s ŘP B) Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče bez ŘP B) Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C, D, E Řidičské dovednosti + způsobilosti - Pelhřimov Řidičské oprávnění skup. C Řidičské oprávnění skup. E Řidičské oprávnění skup. D Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče s ŘP B)

60 90 120

Předpokl. min. počet účast. zakázky 2 1 280 280 280

80 80 50

Min. poč. hod.

Max. cena /1 osobu v Kč bez DPH

Předpokl. cena v Kč bez DPH

Max. celková Min. cena části Min. počet zakázky v Kč vzdělání účastníků bez DPH v kurzu

4 000 6 000 9 000

5 120 000 1 680 000 2 520 000

9 320 000

ZŠ SŠ SŠ

8 8 8

100 100 94

12 000 12 000 8 000

1 200 000 1 200 000 752 000

3 152 000

SŠ SŠ SŠ

5 5 5

67 27 60 44 79 140

120 40 20 20 20 120

16 000 8 000 18 000 8 000 14 000 15 000

1 920 000 320 000 360 000 160 000 280 000 1 800 000

4 840 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

3 3 3 1 1 1

67 27 60 44 79 140

80 10 16 10 0 120

16 000 8 000 18 000 8 000 14 000 15 000

1 280 000 80 000 288 000 80 000 0 1 800 000

3 528 000


3 3 3 1 1 1

67 27 60 44

20 10 4 6

16 000 8 000 18 000 8 000

320 000 80 000 72 000 48 000

1 054 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

3 3 3 1

66

79 140

6 30

14 000 15 000

84 000 450 000

ZŠ ZŠ

1 1

67 27 60 44 79 140

70 70 40 20 20 120

16 000 8 000 18 000 8 000 14 000 15 000

1 120 000 560 000 720 000 160 000 280 000 1 800 000

4 640 000


3 3 3 1 1 1

67 27 60 44 79 140

120 40 20 10 10 100

16 000 8 000 18 000 8 000 14 000 15 000

1 920 000 320 000 360 000 80 000 140 000 1 500 000

4 320 000


3 3 3 1 1 1

60 80

280 70

8 000 10 000

2 240 000 700 000

2 940 000

ZŠ ZŠ

1 1

40 120 40 70 100 60 200

100 180 74 90 60 54 50

6 000 18 000 6 000 10 000 16 000 10 000 22 000

600 000 3 240 000 444 000 900 000 960 000 540 000 1 100 000

7 784 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

5 5 5 5 5 5 5

10.

Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče bez ŘP B) Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C, D, E Řidičské dovednosti + způsobilosti - Třebíč Řidičské oprávnění skup. C Řidičské oprávnění skup. E Řidičské oprávnění skup. D Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče s ŘP B) Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče bez ŘP B) Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C, D, E Řidičské dovednosti + způsobilosti - Ţďár nad Sázavou Řidičské oprávnění skup. C Řidičské oprávnění skup. E Řidičské oprávnění skup. D Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče s ŘP B) Řidičské oprávnění skup. T (pro uchazeče bez ŘP B) Průkaz profesní způsobilosti řidiče skup. C, D, E Obsluha manipulačních vozíků (VZV) Obsluha elektrovozíků a motovozíku (s ŘP B) Obsluha elektrovozíků a motovozíku (bez ŘP B) Gastronomie DK Příprava pokrmů studené kuchyně (65-002-H) DK Příprava teplých pokrmů (65-001-H) DK Příprava minutek (65-004-H) DK Jednoduchá obsluha hostů (65-007-H) DK Sloţitá obsluha hostů (65-008-H) DK Výpomoc při přípravě pokrmů (65-005-E) DK Výroba zákusků a dortů (29-007-H) Svařování - Havlíčkův Brod

160

15 000 15 000 15 000 15 000 20 000

900 000 300 000 300 000 1 200 000 800 000

ZŠ

1

160 160 160 140

60 20 20 80 40

3 500 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1

11.

Základní kurz svařování v ochranné atmosféře CO2 (ZK 135 1.1) Základní kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Základní kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Základní kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) EN - 287 - 1 Svařování - Jihlava Základní kurz svařování v ochranné atmosféře CO2 (ZK 135 1.1)

160

40

15 000

600 000

1 450 000

ZŠ

1

6.

7.

8.

9.

67

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1

ZŠ

1

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1

ZŠ

1

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1

3 650 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1 1

3 680 000

3 680 000

ZŠ

5

6 000

1 080 000

1 080 000

ZŠ

5

160

8 000

1 280 000

1 280 000

SŠ

1

600 300 600 300

20 58 18 60

30 000 18 000 30 000 18 000

600 000 1 044 000 540 000 1 080 000

3 264 000

ZŠ SŠ ZŠ SŠ

1 1 1 1

240

28

15 000

420 000

2 496 000

ZŠ

1

160 160 160 140

10 10 10 20

15 000 15 000 15 000 20 000

150 000 150 000 150 000 400 000

12.

Základní kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Základní kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Základní kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) EN - 287 - 1 Svařování - Pelhřimov

160

60 10 10 10 10

15 000 15 000 15 000 15 000 20 000

900 000 150 000 150 000 150 000 200 000

13.

Základní kurz svařování v ochranné atmosféře CO2 (ZK 135 1.1) Základní kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Základní kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Základní kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) EN - 287 - 1 Svařování - Třebíč Základní kurz svařování v ochranné atmosféře CO2 (ZK 135 1.1) Základní kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Základní kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Základní kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) EN - 287 - 1 Svařování - Ţďár nad Sázavou Základní kurz svařování v ochranné atmosféře CO2 (ZK 135 1.1) Základní kurz svařování obalenou elektrodou (ZK 111 1.1) Základní kurz svařování plamenem (ZK 311 1.1) Základní kurz svařování netavící se elektrodou (ZK 141 ) EN - 287 - 1 Sociální péče Pracovník v sociálních sluţbách Zdravotnictví Všeobecný sanitář Masérské kurzy DK Sportovní masáţ (69-007-H) Sluţby - péče o tělo Holičské a kadeřnické práce Holičské a kadeřnické práce Kosmetické sluţby Kosmetické sluţby Sluţby - manikúra, pedikúra Manikúra včetně nehtové modeláţe

160 160 160 160 140

50 20 20 30 30

15 000 15 000 15 000 15 000 20 000

750 000 300 000 300 000 450 000 600 000

160 160 160 160 140

80 30 20 60 40

15 000 15 000 15 000 15 000 20 000

1 200 000 450 000 300 000 900 000 800 000

150

460

8 000

150

180

150

14.

15. 16. 17. 18.

19.

160 160 160 140

1 550 000

2 400 000

68

20. 21. 22.

23. 24. 25.

26.

27.

28. 29.

Manikúra včetně nehtové modeláţe Pedikúra včetně nehtové modeláţe Pedikúra včetně nehtové modeláţe Strojírenství Obsluha NC a CNC strojů Administrativa *2) Administrativní pracovník s praxí (4 nebo 5 měsíců) Účetnictví Účetnictví s vyuţítím výpočetní techniky Mzdové účetnictví s vyuţítím výpočetní techniky Základy podnikání Základy podnikání Maloobchod DK Prodavač (66-003-H) Údrţba stromů a dřevin Dřevorubec Obsluha motorové řetězové pily a křovinořezu Stavebnictví DK Montér suchých staveb (36-021-H) DK Malíř (39-001-H) DK Stavební truhlář (33-002-H) DK Tesař (36-051-H) DK Zedník (36-020-H) Zahradnictví DK Florista (41-008-H) DK Údrţba veřejné zeleně (41-033-E) Operátor plastů Operátor strojů a zařízení pro výrobu plastů Elektrotechnika DK Elektrické instalace pro slaboproud (26-008-E) DK Elektrické rozvody pro slaboproud (26-009-E) DK Elektrická zařízení pro slaboproud (26-010-E)

30.

Finanční gramotnost

31.

Specialista efektivnosti podnikání (dle osnov EBC*L-úroveň A) Poradenský program

SŠ ZŠ SŠ

1 1 1

3 300 000

SŠ

6

2 400 000

2 400 000

SŠ

6

12 000 10 000

5 520 000 1 160 000

6 680 000

SŠ SŠ

6 6

390

15 000

5 850 000

5 850 000

ZŠ

6

200

54

15 000

810 000

810 000

ZŠ

6

80 40

76 120

10 000 8 000

760 000 960 000

1 720 000

ZŠ ZŠ

1 1

300 200 250 300 300

80 70 70 70 90

25 000 20 000 25 000 25 000 25 000

2 000 000 1 400 000 1 750 000 1 750 000 2 250 000

9 150 000

ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1 1 1

100 100

140 90

18 000 15 000

2 520 000 1 350 000

3 870 000

ZŠ ZŠ

1 1

59

94

18 000

1 692 000

1 692 000

ZŠ

6

200 200 200

48 48 48

20 000 20 000 20 000

960 000 960 000 960 000

2 880 000

ZŠ ZŠ ZŠ

1 1 1

130

100

15 000

1 500 000

SŠ

5

140 240 140

100 28 84

9 000 15 000 9 000

900 000 420 000 756 000

200

110

30 000

3 300 000

500

200

12 000

160 120

460 116

150

1 500 000

69

Job club CELKEM

24

1 500

3 333

x

10 344

x

5 000 000 x

5 000 000 110 780 000

ZŠ

8

x

x

Poznámky: *1) místa konání rekvalifikace v uvedených městech (HB - Havlíčkův Brod, JI - Jihlava, PE - Pelhřimov, TR - Třebíč, ZR - Ţďár n. S.) *2) rekvalifikační zařízení zajistí účastníkům místo výkonu praxe

70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Nezaměstnanost na Vysočině a moţnosti vyuţití rekvalifikace k získání práce

Recommend Documents