VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Mzdové účetnictví a legislativní změny ve mzdové oblasti

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Mzdové účetnictví a legislativní změny ve mzdové oblasti Bakalářská práce

Autor: Markéta Babáčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Obsahem bakalářské práce je zobrazení mzdové problematiky ve vybrané firmě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá představením a vysvětlením důležitých pojmů mzdového účetnictví a charakteristikou jednotlivých oblastí, které zahrnuje. Náplní praktické části je analýza dopadů připravovaných legislativních změn z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatele. V závěru práce jsou shrnuty výsledky dopadů těchto změn.

Klíčová slova čistá mzda, hrubá mzda, daň z příjmu, daňová reforma, důchodová reforma, mzdové účetnictví, osobní náklady, sociální pojištění, zdravotní pojištění, základ daně

Annotation The payroll accounting issues of selected company are discussed in this thesis. The thesis is divided to theoretical and practical part. The theoretical part is focused at introduction and explanation of important terms of payroll accounting. The aim of the practical part is an analysis of forthcoming legislative changes impact from the perspective of employees and employers. The results of these changes are summarized in the conclusion of the thesis.

Key words net wage, gross wage, income tax, reform of tax, reform of pension, payroll accounting, payroll costs, social insurance, health insurance, tax base

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky a za čas strávený konzultacemi. Děkuji také Zdislavě Sedlákové za praktické rady, které jsem v práci využila. V neposlední řadě děkuji také svému příteli a rodině za podporu a trpělivost při vytváření práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 9 1 Pracovně právní vztahy ............................................................................................. 9 1.1 Pracovní poměr .................................................................................................. 9 1.2 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ........................................ 12 2 Mzdový mechanismus ............................................................................................ 13 2.1 Pracovní doba a doba odpočinku ..................................................................... 13 2.2 Dovolená .......................................................................................................... 15 2.3 Překážky v práci ............................................................................................... 16 2.4 Odměňování ..................................................................................................... 18 2.5 Cestovní náhrady.............................................................................................. 21 2.6 Průměrný výdělek ............................................................................................ 22 2.7 Srážky ze mzdy ................................................................................................ 23 3 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ................... 24 4 Veřejné zdravotní pojištění ..................................................................................... 28 5 Pojistné na sociální zabezpečení ............................................................................. 31 5.1 Nemocenské pojištění ...................................................................................... 33 5.2 Důchodové pojištění......................................................................................... 34 6 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele .................................................... 35 7 Obecný vzorec výpočtu mzdy................................................................................. 36 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 37 8 Představení firmy .................................................................................................... 37 9 Změny v zákoníku práce ......................................................................................... 39 10 Změny v oblasti mzdové problematiky .................................................................. 41 10.1 Nemocenské a náhrada mzdy ....................................................................... 41 10.2 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ......... 45 10.3 Pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění .................... 46 11 Daňová reforma ...................................................................................................... 49 11.1 Daňová reforma z pohledu zaměstnanců ...................................................... 57 11.2 Daňová reforma z pohledu zaměstnavatele .................................................. 59 11.3 Dopad daňové reformy na zaměstnance obecně .......................................... 61 12 Důchodová reforma ................................................................................................ 64 Závěr ............................................................................................................................... 69 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 72 Seznam použité literatury ............................................................................................... 73 Seznam obrázků .............................................................................................................. 77 Seznam tabulek ............................................................................................................... 78 Seznam příloh ................................................................................................................. 79

Úvod Mzdové účetnictví je velice rozsáhlou, ale zároveň velmi využívanou oblastí. Každý z nás se v životě s problematikou mezd setká, ať už z pozice zaměstnavatele či zaměstnance. Proto považuji znalost této oblasti za důležitou a pro praxi velmi užitečnou. Mzdové účetnictví je náplní práce mzdové účetní, která se musí umět orientovat v řadě předpisů. Základní znalost výpočtu mzdy je však důležitá i pro zaměstnance. Zároveň oblast mzdové problematiky podléhá častým legislativním změnám, které je třeba brát v potaz. Toto téma jsem si vybrala především kvůli jeho důležitosti, využitelnosti v praxi a také proto, že se jedná o velmi zajímavou oblast, především ve spojení s plánovanými legislativními změnami. Z důvodu velice rozsáhlého a široce obsáhlého tématu, se v práci zaměřím na soukromou, neboli podnikatelskou sféru, kde zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za práci mzdu či odměnu z dohod. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. Teoretická část má za úkol představit a vysvětlit důležité pojmy mzdového účetnictví. Mzdové účetnictví jako takové zahrnuje oblasti, které jsou sami o sobě velmi důležité a jejichž znalost je pro oblast mzdového účetnictví podstatná. Tyto oblasti jsou součástí jednotlivých kapitol teoretické části. Jedná se o pracovně právní vztahy, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Všechny oblasti mzdového účetnictví, uvedené v teoretické části, podléhají různým legislativním změnám. Těmito změnami se zabývá praktická část, kde jsou zobrazeny dopady připravovaných legislativních změn jak na zaměstnance konkrétní firmy, tak na samotnou firmu, jako zaměstnavatele. Práce se zabývá legislativními změnami od roku 2012, kam patří změna zákoníku práce, změna redukčních hranic pro náhradu mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti, změny v oblasti daně z příjmu fyzických osob a v neposlední řadě změny v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění. Obsahem samostatné kapitoly je připravovaná a z části již platná daňová reforma, jejíž účinnost se předpokládá od roku 2014. Cílem daňové reformy je vytvořit jednoduchý a přehledný systém výběru přímých daní, který bude administrativně méně nákladný jak pro stát, tak pro zaměstnavatele. Na základě této 7

reformy dojde k několika klíčovým změnám v mechanismu výpočtu mzdy a ke změnám v osobních nákladech zaměstnavatele, proto je cílem práce analyzovat tyto změny na konkrétní firmě. Doplnění legislativních změn v praktické části je obsahem poslední kapitoly v podobě důchodové reformy, jejíž účinnost bude od roku 2013. I na základě této reformy dojde ke změnám ve výpočtu mzdy, ale pouze u některých zaměstnanců. Předmětem práce, pro analýzu dopadů připravovaných legislativních změn ve mzdové oblasti, je firma zabývající se dodávkou pohonů pro stroje a zařízení v průmyslové automatizaci. Firma si nepřeje být jmenována, proto v práci uvádím pouze fiktivní název Elektro.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Pracovně právní vztahy Pracovně právní vztahy vznikají mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce. Závislou prací se rozumí práce vykonávaná za mzdu, plat nebo odměnu za práci. Platí zde vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.1 Základními pracovně právními vztahy jsou2: 

pracovní poměr,



dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

1.1 Pracovní poměr Pracovní poměr vzniká na základě písemné pracovní smlouvy3, nebo výjimečně jmenováním. Vzniká dnem nástupu do práce, který byl sjednán v pracovní smlouvě.4 Podle zákoníku práce (ZP) musí pracovní smlouva obsahovat5: 

druh práce,



místo nebo místa výkonu práce,



den nástupu do práce.

Kromě toho může pracovní smlouva obsahovat zkušební dobu, pracovní poměr na dobu určitou, kratší pracovní úvazek nebo výši mzdy. Pokud není uvedeno jinak, je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou a na plný úvazek.6 Zkušební doba může být podle zákona7 maximálně 3 měsíce po sobě jdoucí nebo 6 měsíců u vedoucího zaměstnance. Důvodem sjednání zkušební doby je možnost ukončení pracovního poměru bez udání důvodu k následujícímu dni u obou smluvních stran.8

1

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 3 3 Příloha 2A 4 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 5 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 34 6 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 7 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 34b 8 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 2

9

Doba určitá může být podle novely 2012 ZP9 sjednána nejdéle na 3 roky, ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nebo prodloužena maximálně dvakrát. Bývá sjednávaná například při zastoupení za mateřskou dovolenou.10 Kratší pracovní úvazek je sjednán v případě, že zaměstnavatel nepotřebuje pracovníka na plný úvazek, nebo když zaměstnanec nechce nebo nemůže pracovat na plný úvazek.11 Změna pracovního poměru je možná pouze na základě dohody obou smluvních stran. Ke změně pracovního poměru dochází z důvodů, které jsou popsány v ZP12 a jsou to: 

převedení na jinou práci,



pracovní cesta a přeložení,



dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli.

„Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo.“13 Skončení pracovního poměru je možné14: 

dohodou,



výpovědí,



okamžitým zrušením,



zrušením ve zkušební době.

Kromě těchto důvodů může pracovní poměr skončit i uplynutím sjednané doby, nebo smrtí zaměstnance.15 Dohoda o skončení pracovního poměru podle Vybíhala16 nastane, pokud se obě strany shodly na skončení k určitému dni. Pokud zaměstnanec požaduje důvod skončení, musí ho zaměstnavatel v dohodě uvést. V opačném případě to neplatí.17

9

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 39 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 11 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 12 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 40 13 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 33 14 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 48 15 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 16 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 10

17

10

Výpověď může být jak ze strany zaměstnavatele, tak zaměstnance a musí být doručena druhému účastníkovi. Zaměstnanec může podat výpověď i bez udání důvodu. Naopak zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů, které stanovuje ZP18. Těmito důvody jsou například nadbytečnost zaměstnance, zdravotní důvody nebo porušení pracovní kázně. ZP19 také stanovuje zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, která se vztahuje na ochrannou dobu. Je to například doba, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo doba, kdy je zaměstnankyně těhotná. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která je 2 měsíce. Okamžité zrušení pracovního poměru může nastat ze strany zaměstnance20 i zaměstnavatele21. Zaměstnavatel může okamžité zrušení použít v případě, kdy byl zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestní čin, nebo porušil pracovní kázeň. Důvodem okamžitého zrušení zaměstnancem je především nevyplacení mzdy. Zrušení ve zkušební době může nastat také z obou smluvních stran a to bez udání důvodu. Pracovní poměr zde končí doručením tohoto zrušení druhé straně. Zaměstnavatel nemůže

ve zkušební

době zrušit pracovní

poměr v prvních

14 kalendářních dnech a v prvních 21 dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Při výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo při dohodě pro organizační změny má zaměstnanec nárok na odstupné a to ve výši22: 

jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku (PMV), pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok,



dvojnásobku jeho PMV, pokud pracovní poměr trval méně než 2 roky,



trojnásobku jeho PMV, pokud pracovní poměr trval alespoň 2 roky,



dvanáctinásobku jeho PVM, pokud dochází ke skončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu, či nemocí z povolání.

Pokud je u zaměstnance uplatněno dlouhodobé konto pracovní doby (kapitola 2.1), zvyšuje se odstupné o trojnásobek jeho průměrného výdělku.23

18

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 52 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 53, § 54 20 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 56 21 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 55 22 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 67 23 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 19

11

1.2 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Těmito dohodami jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Obě dohody musí být písemné. Zaměstnavatel zde nemusí rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance, proto se dohody využívají na tzv. práci na zavolanou. Výkon práce ale nesmí podle ZP24 přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.25 Pouze pro účely poskytování náhrady odměny je zaměstnavatel povinen určit fiktivní rozvržení pracovní doby do směn, toto rozvržení ale nemusí mít nic společného s tím, jak zaměstnanec doopravdy pracuje.26

1.2.1 Dohoda o provedení práce Dohodu o provedení práce27 (DPP) lze uzavřít v případě, že rozsah práce na základě novely 2012 ZP28 nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Do této doby se tedy započítává i doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné DPP. V dohodě musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá (lze i doba na neurčito).29 Zaměstnanec pracující na DPP je nově od 1. 1. 2012 účastníkem zdravotního, sociálního a nemocenského pojištění, pokud jeho příjem z dohody přesáhne 10 000 Kč v kalendářním měsíci.30

1.2.2 Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti (DPČ) lze podle ZP31 uzavřít v případě, že rozsah práce nepřesáhne v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). Rozsah se posuzuje v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nebo nejdéle za 52 týdnů. V DPČ musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá (lze i na neurčito). Dále lze sjednat způsob

24

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 75 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 26 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 194 27 Příloha 2B 28 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 75 29 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 30 Dohoda o provedení práce. Jak podnikat [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php 31 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 76 25

12

zrušení dohody a není-li sjednán, lze ji zrušit dohodou nebo jednostrannou výpovědí i bez uvedení důvodu a to s 15 denní výpovědní dobou, která běží ode dne doručení.32 Z této dohody se nemusí odvádět zdravotní, sociální a nemocenské pojištění pokud je dohoda sepsána tak, že měsíční odměna je do 2 499 Kč. Pokud je ale měsíční odměna sjednána na 2 500 Kč a výše, pojištění se odvádí.33

2 Mzdový mechanismus V této kapitole se budu věnovat pojmům jako je pracovní doba, dovolená, překážky v práci a často používanému pojmu odměňování. Dále vysvětlím, co jsou cestovní náhrady, jak se zjistí průměrný výdělek a jaké existují srážky ze mzdy.

2.1 Pracovní doba a doba odpočinku Podle ZP34 je pracovní doba dobou, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Doba odpočinku není pracovní dobou. Základní délka stanovené týdenní pracovní doby je 40 hodin týdně. S výjimkou u zaměstnanců, kteří pracují v náročnějším režimu, a to35: 

v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerostných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu max. 37,5 hodin týdně,



v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu max. 37,5 hodin týdně,



v dvousměnném pracovním režimu max. 38,75 hodin týdně.

Podle Šubrta36 je rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné. Rovnoměrná pracovní doba je ve všech kalendářních týdnech stejně dlouhá a délka směn v týdnech se může lišit. Naopak nerovnoměrná pracovní doba je v některých týdnech kratší a v jiných delší. Podmínkou je vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby v rámci vyrovnávacího období (až 26 týdnů, nebo 52 týdnů pokud je tak dohodnuto v kolektivní

32

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. Dohoda o pracovní činnosti. Jak podnikat [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://jakpodnikat.cz/dohoda-pracovni-cinnosti.php 34 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 78 35 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 79 36 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 33

13

smlouvě). U obou rozvržení podle novely 2012 ZP37 platí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel může také použít pružné rozvržení pracovní doby. Podstatou je, že zaměstnavatel stanový základní pracovní dobu, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, ale začátek a konec si zaměstnanec zvolí sám. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období, které podle novely 2012 ZP38 určí zaměstnavatel (max. 26 týdnů, nebo 52 týdnů pokud je tak dohodnuto v kolektivní smlouvě). Nejpoužívanější formy pružného rozvržení pracovní doby jsou39: 

pružný pracovní den,



pružný pracovní týden,



pružné čtyřtýdenní pracovní období.

Podle ZP40 zaměstnavatel může pro rozvržení pracovní doby použít i konto pracovní doby. Je to způsob nerovnoměrného rozvržení, který smí zavést jen kolektivní smlouva a nesmí být použit u zaměstnavatele, který vyplácí zaměstnanci plat 41. Vyrovnávací období je zde stejné jako u nerovnoměrného rozvržení. Zaměstnavatel musí vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.42 Na účtu pracovní doby se porovnává stanovená doba zaměstnance s dobou skutečně odpracovanou a po skončení vyrovnávacího období je zjištěno, zda vznikla práce přesčas. Ta může být do pracovní doby započtena maximálně ve výši 120 hodin a to jen v následujícím vyrovnávacím období. Na účtu mzdy se vedou vyplacené stálé mzdy a mzdové nároky za kalendářní měsíce. Zaměstnanci v kontu náleží za jednotlivé měsíce mzda ve stálé výši, která činí min. 80 % jeho průměrného měsíčního výdělku.43 Zaměstnavatel může podle ZP44 se zaměstnancem uzavřít i kratší pracovní dobu, zaměstnanci tak náleží mzda za odpovídající kratší pracovní dobu.45

37

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 83 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 85 39 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 40 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 86 41 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 109 odst. 3 42 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 87 43 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 44 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 80 45 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 38

14

V rámci pracovní doby také existují přestávky v práci na jídlo a oddech, které se ale do pracovní doby nezapočítávají a nejsou placeny. Zaměstnavatel je musí stanovit nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce (mladistvému po 4,5 hodinách) v délce min. 30 minut. Výjimky a podrobnosti jsou uvedeny v ZP46. ZP47 také stanovuje pojem nepřetržitý odpočinek mezi směnami, kdy mezi koncem jedné a začátkem druhé směny musí být odpočinek alespoň 12 hodin a nepřetržitý odpočinek v týdnu, kdy za období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů musí být odpočinek alespoň 35 hodin). V obou případech existují výjimky popsané v ZP. Práce přesčas je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad rámec rozvrhu směn. Zaměstnavatel může přesčas nařídit max. 8 hodin v týdnu a 150 hodin v roce v období max. 26 týdnů (52 týdnů pokud je dohodnuto v kolektivní smlouvě).48 Práce v noci je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou. „Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.“49 Posledním pojmem této kapitoly je pracovní pohotovost, která není výkonem práce, ale dobou, v níž je zaměstnanec mimo pracovní dobu připraven, že bude v případě potřeby povolán do práce.50

2.2 Dovolená Podle ZP51 vzniká zaměstnanci nárok na: 

dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část,



dovolenou za odpracované dny,



dodatkovou dovolenou.

Podle Šubrta52 má nárok na dovolenou za kalendářní rok53 každý zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli konal práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Pokud pracovní poměr netrvá celý rok, má nárok na poměrnou část dovolené za každý kalendářní měsíc pracovního poměru ve výši 1/12. 46

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 88 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 90, § 92 48 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 93 49 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 94 50 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 51 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 211 52 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 53 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 212 47

15

Základní délka dovolené jsou 4 týdny v podnikatelské sféře a 5 týdnů ve veřejné sféře. Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, které se při čerpání dovolené přepočítávají na pracovní dny. Další dva druhy dovolené jsou popsány v ZP54. Za dobu čerpání dovolené náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Je poskytována za počet hodin směny, při níž byla čerpána. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou lze podle novely 2012 ZP55 vyplatit pouze při skončení pracovního poměru.

2.3 Překážky v práci Překážky v práci existují ze strany zaměstnance i ze strany zaměstnavatele. Při překážkách se jedná vždy o omluvenou nepřítomnost.

2.3.1 Překážky na straně zaměstnance Podle Šubrta56 existují na straně zaměstnance tyto druhy překážek v práci: 

důležité osobní překážky v práci,



překážky z důvodu obecného zájmu.

Mezi důležité osobní překážky patří především pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o dítě. Po tuto dobu zaměstnanci nenáleží žádná náhrady mzdy s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti. Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží zaměstnanci náhrada mzdy v době prvních 21 kalendářních dnů, ale až od 4. pracovního dne a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Náhrada přísluší za pracovní dny (ne kalendářní) a svátky, které by byli jinak pracovními dny. Od 22. dne přísluší nemocenské. Mateřská dovolená náleží zaměstnankyni po dobu 28 týdnů (v případě, že porodila zároveň 2 nebo více dětí je to 37 týdnů). Na dovolenou žena nastupuje od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve od počátku 8. týdne před tímto dnem. 54

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 214, § 215 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 222 56 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 55

16

Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené nebo otci od narození dítěte v rozsahu, o který požádají, maximálně do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená ale není to samé jako rodičovský příspěvek, dávka státní sociální podpory, kde lze volit délku poskytování příspěvku do 2, 3 nebo 4 let věku dítěte. Pro nárok na tento příspěvek nemusí matka omezit výdělečnou činnost, pokud zajistí celodenní péči o dítě, i jinou osobou. Takže matka vůbec nemusí čerpat rodičovskou dovolenou. Existují i jiné důležité osobní překážky v práci, uvedené v příloze nařízení vlády57. Patří sem zdravotní vyšetření, svatba, narození dítěte nebo úmrtí rodinného příslušníka. Překážkami z důvodu obecného zájmu se rozumí výkon veřejných funkcí (funkce poslance, senátora, člena zastupitelstva) a občanských povinností (svědek, soudní znalec, při poskytování první pomoci). Náhrada mzdy v těchto případech zaměstnanci nepřísluší. Jiné důvody obecného zájmu jsou vyjmenovány v ZP58.

2.3.2 Překážky na straně zaměstnavatele Na straně zaměstnavatele existují podle Šubrta59 tyto druhy překážek: 

prostoje,



přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy,



jiné překážky.

Prostoje jsou překážky, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodů, které nezavinil. Je to například porucha strojního zařízení, nedodání surovin nebo chybné pracovní podklady. V tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci, kde má nárok na mzdu ve výši průměrného výdělku. Přesušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy bývá nejčastěji v oboru zemědělství, lesnictví nebo stavebnictví. Zde zaměstnanci, není-li převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Překážkou může být i dočasné omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky, kdy zaměstnanci náleží 60 % průměrného výdělku. Pokud existují ještě jiné překážky na straně zaměstnavatele, náleží zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku. 57

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., o jiných důležitých osobních překážkách v práci Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 203 59 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 58

17

2.4 Odměňování Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je stanoveno v ZP60. Za práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Zaměstnavatel může uplatnit různé formy mzdy. Dle Vybíhala61 se v praxi uplatňují především tyto: 

časová,



úkolová,



podílová,



smíšená.

Struktura hrubé mzdy se skládá z pevné části, která je dána za měsíční období, tedy základní mzda. Dále následuje pohyblivá část, kam patří prémie, odměny, osobní ohodnocení a příplatky. A poslední složkou jsou náhrady za svátek a dovolenou. Specifickou částí mzdy jsou příplatky, které zaměstnavatel musí povinně vyplácet. Stanovuje je přímo ZP62 a vymezuje 5 druhů příplatků63: 

za práci přesčas,



za práci ve svátek,



za práci v noci,



za práci ve ztíženém pracovním prostředí,



za práci v sobotu a neděli.

Tyto příplatky se vzájemně nevylučují, takže pokud zaměstnanec pracuje v sobotu, na niž připadl svátek, a zároveň pracoval přesčas v noci. Má nárok na příplatky za práci přesčas, v noci, ve svátek i za práci v sobotu. Pro lepší orientaci dále uvádím příklady64 1 až 4, které mají za úkol vysvětlit problematiku výpočtu příplatků ve mzdě zaměstnanců.

60

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 109 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 62 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 113, § 114, § 115, §116, § 117, § 118 63 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 64 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7., vlastní úprava 61

18

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Příklad 1: Zaměstnanec má hodinový mzdový tarif 75 Kč, odpracoval celý měsíční fond pracovní doby 160 hodin a 10 hodin přesčasu. Jeho průměrný hodinový výdělek je 80 Kč. 

Základní mzda = 75 . (160 + 10) = 12 750 Kč.



Příplatek za práci přesčas = 0,25 . 80 . 10 = 200 Kč.



Mzda včetně příplatku = 12 750 + 200 = 12 950 Kč.

V případě stejného zaměstnance s měsíční mzdou 14 000 Kč. 

Základní mzda = (14 000 : 160) . (160 + 10) = 14 875 Kč.



Příplatek za práci přesčas = 0,25 . 80 . 10 = 200 Kč.



Mzda včetně příplatku = 14 875 + 200 = 15 075 Kč.

Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, kdy má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nebo příplatek k dosažené mzdě ve výši 100 % průměrného výdělku. Příklad 2: Zaměstnanec má měsíční mzdu 22 800 Kč. Odpracoval celý měsíční fond pracovní doby, který činil 168 hodin včetně 1 dnu svátku, který připadl na jeho pracovní den. Jeho průměrný hodinový výdělek je 140 Kč. Se zaměstnavatelem se dohodli na poskytnutí 100 % příplatku. 

Základní mzda = (22 800 : 168) . (160 + 8) = 22 800 Kč.



Příplatek za práci ve svátek = 1 . 140 . 8 = 1 120 Kč.



Mzda včetně příplatku = 22 800 + 1 120 Kč = 23 920 Kč.

Příklad 3: Stejný zaměstnanec jako v příkladu 2 s rozdílem, že za práci ve svátek čerpal náhradní volno. 

Základní mzda = (22 800 : 168) . 160 = 22 000 Kč.



Náhrada mzdy při čerpání náhradního volna = 140 . 8 = 1 120 Kč.



Mzda včetně mzdy za práci ve svátek = 22 000 + 1 120 = 23 120 Kč.

Příklad 4: Stejný zaměstnanec jako v příkladu 2 s rozdílem, že ve svátek nepracoval. a) zaměstnanci s měsíční mzdou v důsledku svátku neušla mzda, proto se svátek považuje za součást odpracované doby a nevzniká mu nárok na náhradu mzdy, 19



Základní mzda = (22 800 : 168) . (160 + 8) = 22 800 Kč.



Mzda celkem = 22 800 Kč.

b) zaměstnavatel si může zvolit způsob, kdy zaměstnanci s měsíční mzdou bude poskytovat náhradu za svátek a tím pádem krátit mzdu. 

Základní mzda = (22 800 : 168) . 160 = 22 000 Kč.



Náhrada mzdy za svátek = 140 . 8 = 1 120 Kč.



Mzda včetně náhrady mzdy za svátek = 22 000 + 1 120 = 23 120 Kč.

Pokud by byl tento zaměstnanec odměňován hodinovou mzdou 135 Kč. 

Základní mzda = 135 . 160 = 21 600 Kč.



Náhrada mzdy za svátek = 140 . 8 = 1 120 Kč.



Mzda včetně náhrady mzdy za svátek = 21 600 + 1 120 = 22 720 Kč.

Za práci v noci přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku, stejně tak jako za práci v sobotu a v neděli. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši 10 % základní sazby minimální mzdy, což je pro rok 2012 4,81 Kč za hodinu. Vymezení ztížení pracovního prostředí popisuje nařízení vlády65. Pojem odměňování zahrnuje i odměnu za pracovní pohotovost, která je nejméně 10 % průměrného výdělku.66 Dalším druhem odměny je plat. Tato bakalářská práce je zaměřena především na podnikatelskou sféru, proto se platu věnuji jen okrajově. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba. Každý zaměstnanec je zařazen do platové třídy a náleží mu platový tarif stanovený pro danou platovou třídu. Platové tarify jsou stanoveny v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. Stupnice platových tříd a minimálních platových tarifů je uvedena v ZP67, stejně tak jako příplatky68, které se k platu poskytují.69

65

Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 66 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 67 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 123 68 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 124 - § 133 69 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7.

20

Posledním druhem odměny je odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Odměna se neřídí pravidly o mzdě ani platu, takže nemusí zahrnovat složky mzdy, jako jsou příplatky za práci. Nevztahuje se na ně ani odstupné a náhrada za dovolenou. U dohod není stanovena ani maximální výše odměny, ale vztahuje se na ni povinnost minimální mzdy.70 Dalšími důležitými pojmy v kapitole odměňování jsou podle Šubrta71 minimální mzda a zaručená mzda. Minimální mzda je stanovena v ZP72. Mzda, plat ani odměna z dohod nesmí být nižší, než je právě minimální mzda. Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc. V případě že výše mzdy zaměstnance nedosáhne do této minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. U dohod se vždy použije doplatek do minimální hodinové mzdy. Zaručení mzda je také stanovena v ZP73. Je to mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vznikl nárok. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je stanovena nařízením vlády a její absolutně nejnižší úroveň se rovná minimální mzdě. Práce jsou odstupňovány podle složitostí, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin a pro zaměstnance odměňované mzdou jsou obecné charakteristiky skupin prací popsány v příloze nařízení vlády74.

2.5 Cestovní náhrady Za cestovní náhrady se považují náhrady poskytované zaměstnancům při pracovní cestě, či mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce, přeložením, dočasným přidělením mimo zaměstnání nebo při výkonu práce v zahraničí. V praxi se nejčastěji setkáváme s pracovní cestou, což je vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.75 Na pracovní cestě zaměstnanci přísluší76: 

náhrada prokázaných výdajů za ubytování,



náhrada prokázaných nutných vedlejších nákladů (parkování),

70

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4 72 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §111 73 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §112 74 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 75 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 152 76 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 71

21



náhrada prokázaných jízdních výdajů (jízdenky) a náhrada za používání silničního motorového vozidla, pokud není v majetku zaměstnavatele (za spotřebované pohonné hmoty + základní náhrada ve výši 3,70 Kč/1 km),



stravné minimálně 64 Kč při pracovní cestě 5 až 12 hodin, 96 Kč při pracovní cestě delší než 12 a do 18 hodin, 151 Kč při pracovní cestě delší než 18 hodin,77 pokud zaměstnavatel vyplatí více, je tento nadlimit součástí zdanitelných příjmů zaměstnance,



náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny při delších pracovních cestách.

Zaměstnanec dostane zálohu na cestovní náklady a musí do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty předložit doklady k vyúčtování. Zaměstnavatel na to do 10 pracovních dnů musí provést vyúčtovaní pracovní cesty.78

2.6 Průměrný výdělek Průměrný výdělek (PV) je důležitý nástroj v oblasti mzdové problematiky, prostřednictvím něhož se počítají různé nároky zaměstnanců. PV se zjišťuje z hrubé mzdy (bez náhrad) zaměstnance v rozhodném období (předcházející kalendářní čtvrtletí) a z doby v tomto období odpracované. PV se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce po skončení rozhodného období (k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a 1. 10.). PV nesmí být menší než je minimální mzda. Pokud zaměstnanec nepracoval ve čtvrtletí alespoň 21 dní, pak se počítá místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek vypočítaný z hrubé mzdy, které by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby pracoval.79

Základní formy průměrného výdělku podle Šubrta80 jsou: 

průměrný hodinový výdělek (PHV),



průměrný měsíční výdělek (PMV).

PHV se zjistí vydělením celkové hrubé mzdy za rozhodné období počtem skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových. PMV se zjistí vynásobením PHV týdenní pracovní dobou (40) a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů

77

Vyhláška č. 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad 78 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 79 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 80 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4.

22

v měsíci. Kromě těchto dvou existuje ještě průměrný čistý výdělek, který použije Úřad práce například pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Příklad 1: Zaměstnanec v prvním čtvrtletí odpracoval 488 hodin a 32 hodin čerpal řádnou dovolenou. Za práci dostal mzdové složky ve výši 86 000 Kč (základní mzda, osobní ohodnocení, prémie, odměny) a k tomu náhradu mzdy za dovolenou 5 588 Kč.81 Do výpočtu nezahrneme náhradu mzdy za dovolenou ani počet hodin dovolené. 

Průměrný výdělek = 86 000 : 488 = 176,23 Kč/hodinu.

Specifický výpočet PHV je v případě náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, kdy se zjištěný PHV upraví stejným způsobem, jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské tak, že se redukční hranice pro nemocenské pojištění vynásobí koeficientem 0,175. Existují 3 redukční hranice (RH), z PHV se do částky první redukční hranice započítává 90 %, z částky nad první RH do druhé RH se započítá 60 % a z částky nad druhou RH do třetí RH se počítá 30 % (k částce PHV nad třetí RH se nepřihlíží). Z redukovaného PV pak náleží náhrada ve výši 60 %. Procentuální výše použitého průměrného výdělku je vždy uvedena v jednotlivých kapitolách, kterých se týká. Především tedy jde o náhradu mzdy při překážkách v práci, dovolené, u příplatků a dočasné pracovní neschopnosti.

2.7 Srážky ze mzdy Podle ZP82 se srážky provádějí ze mzdy, platu a z jiných příjmů zaměstnance jako je odměna z dohody, náhrada mzdy, odměna za pracovní pohotovost, odstupné nebo peněžitá plnění věrnostní povahy (například při životním jubileu nebo za poskytnutí pomoci při požáru). Podle Šubrta83 existují 3 případy, kdy lze ze mzdy srážet: 

je-li to stanoveno zákonem,



na základě dohody o srážkách ze mzdy,



k úhradě členských příspěvků členům odborové organizace.

81

VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 145 83 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 82

23

Srážky stanovené zákonem jsou především daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Tyto srážky se srazí jako první a vytvoří čistou mzdu. Ostatní srážky se provádějí z čisté mzdy. Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provést srážky na soudní a úřední exekuce. Dohody o srážkách ze mzdy, uzavřené písemně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jsou k uspokojení pohledávky zaměstnavatele (zaplacení potravin v závodním stravování bez příspěvku zaměstnavatele). Dohodu lze uzavřít i k upokojení závazků zaměstnance (zaměstnavatel sráží ze mzdy zaměstnanci jeho dluh).

3 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků upravuje zákon o daních z příjmů84. Poplatníky daně jsou zaměstnanci a plátci tedy zaměstnavatelé. Tato kapitola vychází z knihy pana Šubrta85. Příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně na základě86: 

pracovněprávního poměru (pracovní poměr, DPP, DPČ),



obdobného poměru (služební nebo členský poměr),



příjmů žáků a studentů z praktického výcviku,



příjmů za práci členů družstev společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů v komanditní společnosti,



příjmů za práci likvidátorů,



odměn členů statutárních orgánů,



příjmů plynoucích v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce.

Těmito příjmy se rozumí příjmy peněžní i nepeněžní a příjem pravidelný i jednorázový. Dále práva, věci a služby poskytnutá za nižší cenu nebo zdarma (zaměstnanec poskytne zaměstnanci jeho produkt za cenu se slevou, tento produkt se ocení obvyklou cenou, za kterou dodává ostatním odběratelům a rozdíl mezi touto a cenou se slevou je zdanitelný 84

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 86 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 1 85

24

příjem). Příjmem je také 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnavatelem pro soukromé a služební účely, musí ale činit min. 1 000 Kč za měsíc. Funkčními požitky jsou funkční platy a odměny za výkon funkce. Příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně87: 

náhrady cestovních výdajů do limitu,



hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, obuvi, nápojů,



hodnota pracovního oblečení a stejnokrojů včetně příspěvků na udržování,



částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele nebo částky, jimiž zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje,



náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a pracovních předmětů.

Příjmy osvobozené od daně88: 

nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnance,



hodnota stravování a nealkoholických nápojů jako nepeněžní plnění,



nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) v podobě rekreace, vzdělávacích zařízení, knihovny a podobně,



zvýhodnění od zaměstnavatele provozující veřejnou dopravu osob (zlevněné nebo bezplatné jízdenky),



příjmy zahraničních zaměstnanců při práci v ČR do 183 dnů za rok,



hodnota nepeněžních darů z FKSP do výše 2 000 Kč ročně (při životním výročí, pracovním výročí, za mimořádnou aktivitu)89,



hodnota přechodného ubytování v souvislosti s výkonem práce do výše 3 500 Kč měsíčně,



peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček, nebo s nižším úrokem (bytové účely, sociální půjčky),



platba zaměstnavatele ve výši max. 24 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na životní pojištění,



sociální výpomoc zaměstnavatele při živelné pohromě do výše 500 000 Kč,



příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,



příjmy získané ve formě náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost.

87

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 7 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 9 89 Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, § 14 88

25

Základem daně (ZD) je úhrn všech příjmů zvýšený o částku pojistného na sociální zabezpečení (25 %) a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (9 %), které je povinen platit zaměstnavatel. Pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Příklad: Zaměstnanec má v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele hrubý příjem z pracovního poměru 11 000 Kč a odměnu z dohody o provedení práce 2 500 Kč. Dále mu byla vyplacena odměna člena statutárního orgánu 25 000 Kč.90 

ZD z pracovního poměru 11 000 + 2 750 + 990 = 14 740 Kč.



ZD z DPP = 2 500 Kč (bez odvodu SP a ZP).



ZD z odměny člena statutárního orgánu 25 000 + 6 250 + 2 250 = 35 500 Kč.



Úhrn příjmů ke zdanění 14 740 + 2 500 + 35 500 = 50 740 Kč.

Způsob zdanění vždy závisí na tom, zda zaměstnanec podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků91, které může mít podepsané vždy pouze u jednoho zaměstnavatele. Vliv podepsání na výpočet zdanění znázorňuje následující obrázek. Poplatník s podepsaným Prohlášením HRUBÁ MZDA

-

POJISTNÉ (zaměstnavatel)

+

SLEVA NA DANI

=

=

ZÁLOHA NA DAŇ PO SLEVĚ

ZÁKLAD DANĚ (zaokr. na 100 Kč nahoru) =

KONEČNÁ ZÁLOHA NA DAŇ

ZÁKLAD DANĚ (zaokr. na 100 Kč nahoru)

ZÁLOHA NA DAŇ 15 %

-

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

ZÁLOHA NA DAŇ 15 %

Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč HRUBÁ MZDA

+

POJISTNÉ (zaměstnavatel)

=

Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem do 5 000 Kč HRUBÁ MZDA

+

POJISTNÉ (zaměstnavatel)

=

ZÁKLAD DANĚ (zaokr. na celé Kč dolů)

SRÁŽKOVÁ DAŇ 15 % (zaokr. na celé Kč dolů) Obrázek 1 Výpočet měsíční daňové povinnosti92

90

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. Příloha 2K 92 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4, vlastní úprava 91

26

Zálohu na daň zaměstnavatel musí odvést správci daně do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla. Na žádost zaměstnance je povinen vystavit potvrzení o výši příjmů, základu daně, sražených zálohách na daň, výši poskytnutých slev a daňového zvýhodnění, které zaměstnanec musí předložit k daňovému přiznání či zaměstnavateli u něhož žádá o roční zúčtování. Příjmy zdaněné srážkovou daní jsou zdaněny definitivně, neprovádí se roční zúčtování a tyto příjmy se nepřipočítávají k celkovým příjmům zaměstnance. Podepsáním Prohlášení vzniká nárok na slevy, které jsou zobrazeny v tabulce 1. Tabulka 1 Výše daňových slev93 Daňové slevy

Ročně

Měsíčně

na poplatníka

24 840 Kč

2 070 Kč

na manželku (manžela) s vlastním příjmem do 68 000 Kč je-li manžel(ka) se ZTP/P

24 840 Kč 49 680 Kč

nelze nelze

při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně

2 520 Kč

210 Kč

při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně

5 040 Kč

420 Kč

16 140 Kč

1 345 Kč

4 020 Kč

335 Kč

u poplatníka s průkazem ZTP/P u poplatníka studenta do 26 let věku (denní doktorské studium do 28 let)

Zaměstnanci s podepsaným Prohlášením dále vzniká nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. To odečte od zálohy na daň po slevě, a pokud je tento nárok vyšší než daňová povinnost, rozdílem je daňový bonus, jehož výše je min. 50 Kč a max. 5 025 Kč měsíčně (100 Kč a 60 300 Kč ročně). Daňové zvýhodnění tedy lze uplatnit jako sleva na dani (max. do výše daňové povinnosti), daňový bonus, či oboje. Výše daňového zvýhodnění je měsíčně 1 117 Kč a ročně 13 404 Kč na 1 dítě. Podmínkou vyplacení měsíčního bonusu je dosažení výše příjmů v daném měsíci alespoň 1/2 minimální mzdy (4 000 Kč). Zaměstnanec, který podepsal Prohlášení u 1 zaměstnavatele, nebo u více postupně za sebou může po skončení zdaňovacího období požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Podmínky provedení jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmu94. Zaměstnavatel zúčtování provede na základě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze

93

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4, vlastní úprava 94 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, 38ch, § 35 odst. 6 až 9

27

závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění95.

Zaměstnanec

zde

může

dodatečně

uplatnit

nárok

na

odečet

nezdanitelných částek, slev na dani a daňové zvýhodnění. Všechny doklady musí předložit do 15. 2. následujícího roku. Od konečné daňové povinnosti ročního zúčtování se odečte skutečně zaplacená daň a od nároku na daňový bonus ročního zúčtování se odečtou poskytnuté bonusy v průběhu roku. Vznikne buď přeplatek, který se vrátí zaměstnanci (pokud je vyšší než 50 Kč), nebo nedoplatek, který se nevybírá. Zaměstnavatel podá roční zúčtování zaměstnanců prostřednictvím tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků96. Mezi nezdanitelné části daně, které se při ročním zúčtování odečtou od ZD, patří: 

dary (min. 1 000 Kč nebo více než 2 % ZD, nejvýše 10 % ZD),



úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru (max. 300 000 Kč),



platba úhrnu příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem sníženého o 6 000 Kč a penzijního pojištění (max. 12 000 Kč),



platba pojistného na soukromé životní pojištění (max. 12 000 Kč),



členské příspěvky člena odborové organizace (do 1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3 000 Kč),



úhrady za zkoušky u dalšího vzdělávání (max. 10 000 Kč u poplatníka, 13 000 Kč u poplatníka se zdravotním postižením a 15 000 Kč u poplatníka s těžším zdravotním postižením).

4 Veřejné zdravotní pojištění Tato kapitola o zdravotním pojištění vychází z knihy Šubrta97. Podle zákona98 jsou zdravotně pojištěny tyto osoby: 

osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR,



osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

95

Příloha 2L Příloha 2M 97 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 98 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 2 96

28

Každý pojištěnec má právo na výběr zdravotní pojišťovny a může ji měnit jednou za 12 měsíců. U novorozence se určí zdravotní pojišťovna podle matky. V současné době v ČR existuje 8 zdravotních pojišťoven. Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou: 

pojištěnci,



zaměstnavatelé,



stát.

Pojištěnec je zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Zaměstnanec je tedy osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků s výjimkou například osoby na základě DPP, která v kalendářním měsíci nedosáhla částky pro účast na nemocenském pojištění (10 001 Kč), osoby, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu, který je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění (2 500 Kč). OSVČ jsou osoby, které provozují živnost či podnikají. Další vymezení zaměstnanců a OSVČ je uvedeno v zákoně o veřejném zdravotním pojištění99. OBZP je osoba mající trvalí pobyt na území ČR, která není ani zaměstnancem ani OSVČ a ani za ni není plátcem stát. Je to například žena v domácnosti, student VŠ starší 26 let nebo nezaměstnaný, který není v evidenci Úřadu práce. Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a která zaměstnává zaměstnance. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za své zaměstnance. Při nástupu prvního zaměstnance se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů prostřednictvím formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele100. Dále je povinen do 8 dnů přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny (případně nahlásit změnu údajů) prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele101. Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu a to za nezaopatřené děti (posuzují se podle zákona102 o státní sociální podpoře a jsou to děti do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle do 26 let věku), poživatele důchodu, příjemce

99

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 5 Příloha 2C 101 Příloha 2D 102 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 100

29

rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání a další osoby vyjmenované v zákoně103 o veřejném zdravotním pojištění. Dále se zaměřím pouze na zaměstnance a zaměstnavatele. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (hrubá mzda). Z vyměřovacího základu každého zaměstnance se vypočte 13,5 %. Tuto částku zaokrouhlenou na koruny nahoru odvede zaměstnavatel zdravotní pojišťovně. Z toho 1/3 se strhne zaměstnanci ze mzdy a zbylé 2/3 je pojistné hrazené zaměstnavatelem. Tento postup platí, pokud mzda zaměstnance není nižší než minimální mzda. Pokud je nižší, musí zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč a zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 1 080 Kč. Naopak existuje i maximální vyměřovací základ ve výši 1 809 864 Kč za rok. Pokud zaměstnanec dosáhne v průběhu roku tohoto maxima, přestává zaměstnavatel odvádět pojistné až do konce roku. V případě překročení u souběhu více zaměstnání se pojistné zaplacené zaměstnancem považuje jako přeplatek a na základě jeho písemné žádosti se mu vrací. Pokud má zaměstnanec celý měsíc neplacené volno, vyměřovacím základem pro pojistné je minimální mzda a pokud má neplacené volno kratší než celý měsíc, připočte se k vyměřovacímu základu za každý den, který trvalo neplacené volno poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Zaměstnavatel musí pojistné za daný měsíc odvést od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet zdravotní pojišťovny. Dále je povinen měsíčně zasílat Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele104.

103 104

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 7 Příloha 2E

30

5 Pojistné na sociální zabezpečení Tato kapitola o pojistném na sociální zabezpečení vychází z knihy Šubrta105. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje částky odvodu pojistného na důchodové pojištění a nemocenské pojištění. V rámci této skupiny je také odváděn příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení je příjmem veřejných rozpočtů a v ČR se podílí na příjmové stránce státního rozpočtu asi 30 %. Podle zákona106 o pojistném na sociální zabezpečení jsou poplatníky pojistného: 

zaměstnavatelé,



zaměstnanci,



OSVČ,



osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (ODÚDP),



zahraniční zaměstnanci.

Zaměstnavateli jsou pro tyto účely ti, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo na základě DPP nebo DPČ. Zaměstnavatelé jsou poplatníky (pokud zaměstnávají zaměstnance, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění): 

nemocenského pojištění,



důchodového pojištění,



příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnanci se rozumí zaměstnanci v pracovním poměru, na základě DPP a DPČ, členové družstva, poslanci a další vyjmenováni v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení107. Zaměstnanci jsou poplatníky (pokud jsou účastníky nemocenského pojištění): 

důchodového pojištění.

OSVČ jsou povinny platit pojistné (pokud jsou účastníky důchodového pojištění) na: 

důchodové pojištění,



příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

105

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 107 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 1 106

31

Dále mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění, pokud se přihlásí k účasti na nemocenském pojištění. ODÚDP jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění a zahraniční zaměstnanci jsou povinni platit nemocenské pojištění za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění. Dále se zaměřím pouze na zaměstnance a zaměstnavatele. Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je úhrn vyměřovacích základů jeho zaměstnanců a vyměřovacím základem pro zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Sazba pojistného za zaměstnavatele je 25 % (z toho 21,5 % na důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), nebo 26 % v případě volby zaměstnavatele, který má průměrný měsíční počet zaměstnanců nižší než 26, zde se zvýší nemocenské pojištění na 3,3 %. Sazba pojistného za zaměstnance je 6,5 % na důchodové pojištění. Pojistné se zaokrouhlí vždy na celé koruny nahoru. Zaměstnavatel tedy vypočte pojistné za zaměstnance ve výši 6,5 %, které srazí zaměstnanci ze mzdy a dále 25 % což je pojistné hrazené zaměstnavatelem. Takto vypočtené pojistné odvede v úhrnu na OSSZ. Stejně jako u veřejného zdravotního pojištění zde existuje maximální roční vyměřovací základ. Jedná se o částku 1 206 576 Kč. V případě, že úhrn vyměřovacích základů přesáhne tuto hranici, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel pojistné z částky, která přesahuje hranici. V případě přesažené úhrnu u souběhu více zaměstnání se pojistné považuje jako přeplatek a zaměstnanec může požádat o jeho vrácení. Minimální vyměřovací základ zde neexistuje. Zaměstnavatel musí pojistné za daný měsíc odvést od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na příslušný účet OSSZ. Dále je povinen měsíčně zasílat Přehled o výši pojistného108.

108

Příloha 2I

32

5.1 Nemocenské pojištění Účastníky nemocenského pojištění (NP) jsou při splnění podmínek povinně zaměstnanci a dobrovolně OSVČ a zahraniční zaměstnanci.109 Mezi pojištěné zaměstnance patří zaměstnanci v pracovním poměru, členové družstev, zaměstnanci na základě DPP a DPČ a další osoby vyjmenované v zákoně110 o NP. Všichni tito zaměstnanci musí mít sjednaný, případně skutečně dosažený příjem za kalendářní měsíc alespoň ve výši rozhodného příjmu 2 500 Kč (příjem 2 499 Kč nezakládá účast na NP). Kromě zaměstnanců na základě DPP, kde je podmínkou příjem v kalendářním měsíci vyšší než 10 000 Kč (alespoň 10 001 Kč).111 Zaměstnavatel je povinen se přihlásit vždy do 8 kalendářních dnů do registru zaměstnavatelů (Přihláška do registru zaměstnavatelů112), odhlásit se z registru (Odhláška z registru zaměstnavatelů113), oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, nebo den skončení zaměstnání (Oznámení o nástupu do zaměstnání114) a ohlásit každou změnu údajů. Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy dávek: 

nemocenské,



peněžitá pomoc v mateřství (PPM),



ošetřovné,



vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Dávky vyplácí za kalendářní dny (KD) příslušná OSSZ. V případě nemocenské až od 22. KD dočasné pracovní neschopnosti, ostatní dávky již od 1. KD vzniku nároku. Dávky NP se vyměřují z denního vyměřovacího základu (DVZ), který se stanovuje na 2 desetinná místa. Stanový se tak, že vyměřovací základ (úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období) se vydělí počtem kalendářních dnů za rozhodné období. Rozhodné období je 12 předchozích kalendářních měsíců, a pokud existují vyloučené dny, snižují počet dnů

109

VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 5 111 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 112 Příloha 2F 113 Příloha 2G 114 Příloha 2H 110

33

rozhodného období. Vyloučené dny jsou dny omluvené nepřítomnosti, dny dočasné pracovní neschopnosti a dny kdy bylo vypláceno PPM nebo ošetřovné. Tento DVZ podléhá redukci. Existují 3 redukční hranice (RH)115: 

1. RH 838 Kč,



2. RH 1 257 Kč,



3. RH 2 514 Kč.

Do částky 1. RH se počítá 90 % u nemocenského a ošetřovného a 100 % u PPM a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Z částky nad první RH do druhé RH se počítá 60 %, z částky nad druhou RH do třetí RH se počítá 30 % a k částce nad třetí RH se nepřihlíží. Nárok na nemocenské pojištění má zaměstnanec při dočasné pracovní neschopnosti, kdy prvních 21 KD mu přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele a od 22. dne nemocenské. Podpůrčí doba, po kterou lze poskytnout dávku NP trvá nejdéle 380 kalendářních dnů. Výše nemocenského je 60 % DVZ. Ostatní dávky NP jsou popsány v zákoně116 o nemocenském pojištění.

5.2 Důchodové pojištění Tato kapitola o důchodovém pojištění vychází z knihy Vybíhala117. Úkoly v důchodovém pojištění plní u zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, pro studenty škola, pro osoby v evidenci úřadu práce je to úřad práce, pro OSVČ je to OSSZ a další jsou uvedeny v zákoně118 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Povinností zaměstnavatele je vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, protože orgán státní správy, který rozhoduje o dávkách pojištění, od něj musí získat údaje o době pojištění a o výši vyměřovacího základu z Evidenčního listu důchodového pojištění119 (ELDP). Pokud dojde ke změnám

115

VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 117 VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012. Praha: GRADA, 2012, sv. ISBN 978-80-247-4101-7. 118 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 36 119 Příloha 2J 116

34

rozhodným pro nárok na dávku, jsou zaměstnavatelé povinni ji písemně oznámit do 8 dnů. ELDP je veden na předepsaném tiskopise, pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok a vyplňuje se za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (do 30. 4. následujícího kalendářního roku) nebo do 1 měsíce v případě, že účast na důchodovém pojištění skončila před 31. 12. Zaměstnavatel musí vyhotovit originál a 2 stejnopisy tohoto listu. Jeden stejnopis si ponechá v evidenci po dobu 3 let a druhý je povinen dát zaměstnanci. Z důchodového pojištění se poskytují 2 skupiny důchodů: 

přímé (starobní a invalidní důchod),



nepřímé (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod).

Přímé důchody jsou vyměřeny podle doby pojištění a výše výdělku osoby a nepřímé důchody se stanový z přímého, který pobíral zemřelý nebo na který měl nárok. Více podrobností je uvedeno v zákoně120 o důchodovém pojištění.

6 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele V případě, kdy zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnavatele, mu automaticky vzniká povinnost hradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Podmínky a sazby zákonného pojištění jsou stanoveny vyhláškou121 Ministerstva financí. Zákonné pojištění lze sjednat u dvou pojišťoven: 

u České pojišťovny, a. s., pro ty zaměstnavatele, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992,

 Zákonné

u Kooperativy, pojišťovny, a. s., pro ostatní zaměstnavatele. pojištění

zaměstnavatele.

vzniká

dnem

Zaměstnavatel

vzniku

musí

tuto

prvního

pracovněprávního

skutečnost

oznámit

vztahu

pojišťovně

prostřednictvím formuláře Přihláška k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání122.

120

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Vyhláška č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZPOZ za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání 122 Příloha N 121

35

Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu, která vznikla zaměstnanci následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Při odškodňování zaměstnavatel vyplácí náhrady dle ZP123. Pojistné se vypočítá vynásobení sazby podle rizikové skupiny a vyměřovacího základu, který je stejný jako pro pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné se odvádí čtvrtletně, proto je základem souhrn vyměřovacích základů za uplynulé čtvrtletí všech zaměstnanců. Sazba pojistného se určí na základě převažující činnosti zaměstnavatele, dle klasifikace v příloze vyhlášky124 Ministerstva financí. Výše sazeb se pohybuje mezi 2,8 ‰ a 50,4 ‰. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč.

7 Obecný vzorec výpočtu mzdy Na závěr teoretické části uvádím schéma obecného výpočtu čisté mzdy zaměstnance, který by měla znát nejen mzdová účetní, ale i každý zaměstnanec, jehož se mzda týká.

Hrubá mzda + pojistné (zaměstnavatel) 34 % z hrubé mzdy = základ daně, který se zaokrouhlí na 100 koruny směrem nahoru . daň z příjmu FO 15 % = záloha na daň - slevy na dani = záloha na daň po slevě - daňové zvýhodnění = konečná záloha na daň / daňový bonus Hrubá mzda -/+ konečná záloha na daň / daňový bonus - sociální pojištění 6,5 % z hrubé mzdy - zdravotní pojištění 4,5 % z hrubé mzdy = Čistá mzda Obrázek 2 Obecný vzorec výpočtu čisté mzdy v roce 2012125 123

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 369 - § 379 Vyhláška č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZPOZ za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání 125 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4, vlastní zpracování 124

36

PRAKTICKÁ ČÁST 8 Představení firmy Firma, kterou se budu v praktické části zabývat, si nepřeje být jmenována. Z tohoto důvodu bude v práci používán fiktivní název Elektro. Firma Elektro s. r. o. se od roku 1994 zabývá kompletními dodávkami pohonů pro stroje a zařízení v průmyslové automatizaci. Činností firmy je především návrh a optimalizace zákaznických řešení včetně programování a v neposlední řadě také opravy elektrických přístrojů a elektronických zařízení. Pohony a řídící systémy firmy Elektro se využívají například v řezacích stolech, v obráběcích centrech, v automobilovém, sklářském a stavebním průmyslu. V čele společnosti stojí jednatel, který má zároveň uzavřenou pracovní smlouvu na pozici ředitele a z tohoto pracovněprávního vztahu mu tedy náleží nárok na mzdu. Důležité postavení ve společnosti má i hlavní technik, který zároveň plní funkci zástupce ředitele. Další pozice ve společnosti zobrazuje následující organizační struktura.

Ředitel

Hlavní technik Ekonomický úsek Obchodní zástupce

Programátor

Elektro projektant

Strojní projektant

Servisní technici

Skladník

Obrázek 3 Organizační struktura firmy Elektro126

Ekonomický úsek společnosti tvoří sekretářka a účetní. Obchodní zástupce se zabývá vyřizováním a získáváním obchodních zakázek. Dále společnost zaměstnává

126

Interní zdroje firmy Elektro, vlastní úprava

37

programátora a dva projektanty. Servisní technici jsou také dva a to hlavní servisní technik a servisní technik, jejich činnost spočívá v servisu a montáži finálních zařízení. Neopomenutelná je i pozice skladníka, který nese zodpovědnost za veškerý pohyb materiálu a zboží na skladu. Kromě těchto pozic firma zaměstnává jednu uklízečku a na 3 měsíce v létě přijímá brigádníka na pozici pomocného servisního technika. V roce 2012 společnost zaznamenává pracovně právní vztahy celkem s 12 zaměstnanci na hlavní pracovní poměr a s 1 zaměstnancem na dohodu o provedení práce. Pro účely odměňování mají všichni zaměstnanci v pracovním poměru stanovenou výši měsíční mzdy. Brigádník je zaměstnaný na základě dohody o provedení práce na dobu 3 měsíců a má stanovenou výši hodinové odměny. Společnost uplatňuje pružné rozvržení pracovní doby, kde minimální povinná přítomnost na pracovišti je 5 hodin denně. Vyrovnávacím obdobím jsou čtyři týdny. Tato pružná pracovní doba neplatí pro ekonomický úsek, skladníka a uklízečku, kteří mají pevně stanovenou délku pracovní doby. Přehled měsíční výše hrubých mezd těchto zaměstnanců a osobních nákladů firmy je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 2 Měsíční výše hrubých mezd zaměstnanců a osobních nákladů firmy Elektro v roce 2012 (v Kč)127 Pozice Ředitel Hlavní technik Obchodní zástupce Sekretářka Účetní Programátor Elektro projektant Strojní projektant Hlavní servisní technik Servisní technik Skladník Uklízečka Pomocný servisní technik (brigáda) Celkem

Měsíční hrubá mzda 85 000 65 000 50 000 25 000 25 000 50 000 35 000 35 000 35 000 25 000 16 000 8 000 12 000 466 000

Odvody zaměstnavatele 34 %

Osobní náklady

28 900 22 100 17 000 8 500 8 500 17 000 11 900 11 900 11 900 8 500 5 440 2 720 4 080 158440

113 900 87 100 67 000 33 500 33 500 67 000 46 900 46 900 46 900 33 500 21 440 10 720 16 080 624 440

Tabulka 2 zobrazuje měsíční osobní náklady firmy Elektro v roce 2012, které činí 624 440 Kč. V měsíci, kdy firma nezaměstnává brigádníka je to 608 360 Kč. 127

Interní zdroje firmy Elektro, vlastní úprava

38

Do osobních nákladů lze dále zahrnout zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele ve výši 4,2 ‰. Čtvrtletní zákonné pojištění firmy Elektro činí 5 872 Kč. Protože se pojištění odvádí čtvrtletně, nebudu s jeho výši dále počítat v rámci měsíčních osobních nákladů firmy. Je však třeba brát na vědomí, že uváděné osobní náklady nejsou úplné. Všichni zaměstnanci mají podepsané Prohlášení u firmy Elektro, uplatňují slevu na poplatníka a někteří i daňové zvýhodnění na dítě. Hlavní servisní technik si daňově uplatňuje 4 děti, ředitel 3 děti, hlavní technik, programátor, obchodní zástupce a skladník 2 děti a účetní se sekretářkou 1 dítě. Ostatní zaměstnanci nemají děti, nebo si je uplatňuje jejich manžel, či manželka.

9 Změny v zákoníku práce Významnou změnou v oblasti zaměstnávání je velká novela zákoníku práce, platná od 1. 1. 2012. Novela je obsažena v zákoně č. 365/2011 Sb. Změny obsažené v novele stojí za zmínku především za účelem úplné informovanosti firmy. Přehled nejdůležitějších změn zákoníku práce128: 

Zkušební doba činí dle ZP129 max. 3 měsíce a novela umožnila sjednání zkušební doby až na 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců.



Doba určitá může být sjednána nejdéle na 3 roky (dříve 2 roky). Ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nebo prodloužena nejvýše dvakrát.130



Novela

obnovila

možnost

dočasně

přidělit

zaměstnance

k jinému

zaměstnavateli na základě písemné dohody o dočasném přidělení uzavřené mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem, což bylo dříve možné pouze prostřednictvím agentur práce.131 

Byl zaveden nový výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele, kterým je porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Jde o povinnost zdržovat se v době prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.132

128

Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 35 130 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 39 131 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 43a 132 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 52 129

39



Odstupné je odstupňované podle odpracovaných let. Před novelou to byl vždy 3násobek PMV.133



Zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, nenáleží odstupné, ale náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy 2 měsíce.134



Dohodu o provedení práce lze uzavřít maximálně na 300 hodin v kalendářním roce (dříve 150 hodin). V dohodě musí být uvedena doba, na kterou se uzavírá, lze i doba neurčitá.135



Délka pracovní doby nesmí přesáhnout 12 hodin v rámci 24 hodin.



Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem. Dříve musela být naplněna ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.136



Zaměstnavatel musí zaměstnanci určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo, případně do konce následujícího roku. Novela již neumožňuje poskytnout náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou jindy, než při skončení pracovního poměru.137



Je upravena definice závislé práce: „Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele (ZL) a podřízenosti zaměstnance (ZC), jménem ZL, podle pokynů ZL a ZC ji pro ZL vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost ZL, v pracovní době na pracovišti ZL, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“138 S touto úpravou souvisí pojem nelegální práce, který specifikuje zákon o zaměstnanosti: „Nelegální prací je výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovní poměr“139 Legálnost práce je třeba prokázat případné inspekci práce a to doložením pracovní smlouvy, případně její kopie v místě pracoviště. To znamená, že zaměstnavatel i zaměstnanec musí mít smlouvu vždy u sebe.

133

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 67 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 56 135 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 75 136 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 85 137 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 218 138 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 2 139 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 5 134

40

Ke změnám v oblasti zaměstnávání lze dále zařadil zákon140 o specifických zdravotních službách, účinný od 1. 4. 2012. Zákon stanovuje povinnost provedení vstupní lékařské prohlídky před vznikem pracovního poměru (i u DPP, DPČ), jako předpoklad zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.

10 Změny v oblasti mzdové problematiky Od roku 2012 došlo v oblasti mzdové problematiky ke změně redukčních hranic a ke změnám v rámci daně z příjmů, pojistném na sociální zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění.

10.1 Nemocenské a náhrada mzdy Od 1. 1. 2011 byl v účinnosti zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten byl od 1. 1. 2012 nahrazen stejným zákonem č. 364/2011 Sb., kde je obsažena i novela zákoníku práce a související změna zákonu o nemocenském pojištění. Na základě tohoto zákona platí změna doby poskytování náhrady mzdy v období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2013.141 Do roku 2010 byla náhrada mzdy poskytována za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, přičemž nemocenské příslušelo od 15. dne. Od roku 2011 je náhrada mzdy poskytována za prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, přičemž nemocenské přísluší od 22. dne. Každoročně se upravují redukční hranice pro denní vyměřovací základ, které jsou důležité pro náhradu mzdy i nemocenské. Výši redukčních hranic stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.142 Na základě doporučení Šubrta143 je při následujících výpočtech PHV použito zaokrouhlení na celé haléře matematicky a při výpočtu redukovaného PHV a hodinové výše náhrady mzdy je použito zaokrouhlení na celé haléře nahoru. Náhrada mzdy je 140

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 142 KUČEROVÁ, Dagmar. Víte, o kolik vzroste náhrada mzdy v roce 2013?. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/vite-o-kolik-vzroste-nahrada-mzdy-vroce-2013/ 143 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4. 141

41

poté zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Při výpočtu DVZ je použito zaokrouhlení na celé haléře matematicky a při výpočtu redukovaného DVZ a denní výše nemocenské zaokrouhlení na celé koruny nahoru. Tabulka 3 Redukční hranice nemocenské v letech 2011 až 2013 (v Kč)144 Redukční hranice

Rok 2012

2011

1. RH 2. RH 3. RH

825 1 237 2 474

2013

838 1 257 2 514

863 1 295 2 589

Na základě redukčních hranic z tabulky 3 lze vypočítat maximální výši redukovaného denního vyměřovacího základu a maximální denní výši nemocenského. Pro rok 2013 je výpočet následující: 

Max. DVZ = 863 . 0,9 + (1 295 - 863) . 0,6 + (2 589 - 1 295) . 0,3 = 776,7 + 259,2 + 388,2 = 1 425 Kč.



Max. denní výše nemocenského = 1 425 . 0,6 = 855 Kč.

Tabulka 4 Maximální redukovaný DVZ a denní výše nemocenského v letech 2011 až 2013 (v Kč)145 Výpočet nemocenské maximální redukovaný DVZ maximální denní výše nemocenského

2011 1 361 817

Rok 2012 1 383 830

2013 1 425 855

Maximální denní výše nemocenského se v roce 2013 oproti roku 2012 zvýší o 25 Kč. V případě poskytování dávek nemocenského po dobu 30 dnů půjde o zvýšení o 750 Kč. Z redukčních hranic pro nemocenské pojištění se dále vypočítají redukční hranice pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a to vynásobením koeficientem 0,175.

144

Sdělení MPSV č. 336/2012 Sb., č. 310/2011 Sb., č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše RH pro úpravu denního vyměřovacího základu, vlastní úprava 145 Zdroj vlastní

42

Tabulka 5 Redukční hranice pro náhradu mzdy v letech 2011 až 2013 (v Kč)146 Redukční hranice 1. RH 2. RH 3. RH

2011 144,38 216,48 432,95

Rok 2012 146,65 219,98 439,95

2013 151,03 226,63 453,08

Na základě redukčních hranic z tabulky 5 lze vypočítat maximální výši redukovaného průměrného výdělku a maximální hodinovou výši náhrady mzdy. Pro rok 2013 je výpočet následující: 

Max. PHV = 151,03 . 0,9 + (226,63 - 151,03) . 0,6 + (453,08 - 226,63) . 0,3 = 135,93 + 45,36 + 67,94 = 249,23 Kč.



Max. hodinová výše náhrady mzdy = 249,23 . 0,6 = 149,54 Kč.

Tabulka 6 Maximální redukovaný PHV a hodinová náhrada mzdy v letech 2011 až 2013 (v Kč)147 Výpočet náhrady mzdy maximální redukovaný PHV maximální hodinová výše náhrada mzdy

2011 238,16 142,90

Rok 2012 241,99 145,20

2013 249,23 149,54

Maximální hodinová výše náhrady mzdy v roce 2013 vzroste oproti roku 2012 o 4,34 Kč. V případě poskytování náhrady mzdy po dobu 12 dnů jde o zvýšení o 416 Kč. Změny redukčních hranic se především projeví u vysokých příjmů, protože se jedná o maximální částky náhrady mzdy a nemocenské. To je ukázáno v následujících výpočtech. V modelovém příkladě pro zaměstnance firmy Elektro je pro výpočet PHV a DVZ brána výše hrubé měsíční mzdy, při uvažování všech odpracovaných dní. V příkladu je počítáno s nemocí po dobu 30 kalendářních dnů, z toho za prvních 21 dnů náleží náhrada mzdy (6 dnů víkendu a první 3 dny náhrada nenáleží) a za zbývajících 9 dnů nemocenské.

146

KUČEROVÁ, Dagmar. Změny v poskytování náhrady mzdy od roku 2012. Podnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-poskytovani-nahradymzdy-od-roku-2012/, vlastní úprava 147 Zdroj vlastní

43

Tabulka 7 Výše náhrady mzdy a nemocenské u zaměstnanců firmy Elektro při dočasné pracovní neschopnosti 30 dnů v letech 2011 až 2013 (v Kč)148 Hrubá měsíční mzda

8 000

PHV DVZ

46,15 263,01

92,31 526,03

16 000

25 000

35 000

50 000

65 000

85 000

144,23 201,92 288,46 375,00 490,38 821,92 1 150,68 1 643,84 2 136,99 2 794,52

2011 2012 2013

2 394 2 394 2 394

4 786 4 786 4 786

7 478 7 478 7 478

9 475 9 514 9 590

11 222 11 322 11 512

12 718 12 816 13 008

13 719 13 940 14 356

Nemocenské

2011 2012 2013

1 287 1 287 1 287

2 565 2 565 2 565

3 996 3 996 3 996

5 067 5 094 5 130

6 012 6 066 6 165

6 804 6 858 6 966

7 353 7 470 7 695

Celkem za nemoc

2011 2012 2013

3 681 3 681 3 681

7 351 7 351 7 351

11 474 11 474 11 474

14 542 14 608 14 720

17 234 17 388 17 677

19 522 19 674 19 974

21 072 21 410 22 051

Náhrada mzdy + nemocenské (v Kč)

Náhrada mzdy

700

641

600 500 400 300

289

300 200

112

154

338 Rok 2012 Rok 2013

152

66

100 0 8 000

16 000

25 000 35 000 50 000 Hrubá mzda (v Kč)

65 000

85 000

Obrázek 4 Zvýšení náhrady mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti 30 dnů v důsledku změny redukčních hranic149

Obrázek 4 ukazuje, že změna redukčních hranic se při nemoci po dobu 1 měsíce projeví pouze u zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy. U příjmů ve výši minimální mzdy a dokonce ani u příjmů do výše průměrné mzdy se tato změna vůbec neprojeví. To znamená, že změny redukčních hranice se ve firmě Elektro nijak nedotknou uklízečky, skladníka, sekretářky, účetní a ani servisního technika. U příjmu ve výši 35 000 Kč se změna projeví pouze částečně, takže projektanti a hlavní servisní technik dostanou za nemoc v roce 2013 zhruba o 112 Kč více než v tomto roce. U příjmu ve výši 50 000 Kč

148 149

Zdroj vlastní Zdroj vlastní

44

jde o zvýšení, které v roce 2013 představuje 289 Kč. Takto si polepší programátor a obchodní zástupce. Hlavní technik s hrubou mzdou 65 000 Kč dostane za nemoc v roce 2013 o 300 Kč více. Nejvyšší zvýšení nastane u ředitele s hrubou mzdou 85 000 Kč, je to zároveň nejvyšší možné zvýšení, protože jak průměrný hodinový výdělek, tak denní vyměřovací základ zde překročily výši 3. redukční hranice. Při nemoci 30 kalendářních dnů si takto nadprůměrný příjemce v roce 2013 polepší na náhradě mzdy o 416 Kč a na nemocenském o 225 Kč, celkem tedy o 641 Kč. Logicky platí, že čím vyšší je hrubý příjem, tím náleží i vyšší náhrada mzdy a nemocenské. Při výpočtu poměru celkového příjmu za nemoc k hrubé mzdě zaměstnance zjistíme, že tento poměr s rostoucí hrubou mzdou klesá. To je dáno redukcí. Například celkový příjem za nemoc v roce 2012 tvoří 46 % hrubé mzdy 8 000 Kč, 42 % hrubé mzdy 35 000 Kč a 21 % hrubé mzdy 100 000 Kč.

10.2 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Od 1. 1. 2012 došlo v zákoně150 o daních z příjmů ke změnám především v oblasti daňových slev a daňovém zvýhodnění. Sleva na poplatníka se podle zákona151 vrátila na částku 24 840 Kč ročně, což je 2 070 Kč měsíčně. V roce 2011 platila přechodně výše slevy 23 640 Kč ročně, 1 970 Kč měsíčně. Dále došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na dítě na částku 13 404 Kč ročně, 1 117 Kč měsíčně. V roce 2011 to bylo 11 604 Kč ročně, 967 Kč měsíčně. K tomuto zvýšení o 150 Kč měsíčně došlo v návaznosti na zvýšení spodní hranice daně z přidané hodnoty z 10 % na 14 %. Třetí změnou, která byla také důsledkem zvýšení daně z přidané hodnoty, bylo zvýšení maximální výše ročního daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč ročně, to je zvýšení z 4 350 Kč na 5 025 Kč měsíčně.152 V roce 2013 se předpokládá stejná výše slev na dani i daňového zvýhodnění jako v roce 2012. Pro zajímavost uvádím tabulku 8 s vývojem slev na dani a daňového zvýhodnění od roku 2010.

150

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 152 Změny v roce 2012 v kostce. Měšec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zmeny-v-roce-2012-v-kostce/ 151

45

Tabulka 8 Roční výše slev na dani a daňového zvýhodnění v letech 2010 až 2012 (v Kč)153 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Daňové slevy na poplatníka na manželku (manžela) invalidní důchodce s invaliditou 1. nebo 2. stupně invalidní důchodce s invaliditou 3. stupně držitel s průkazu ZTP/P poplatník student Daňové zvýhodnění na vyživované dítě na vyživované dítě s průkazem ZTP/P Daňový bonus maximální výše minimální výše

2010

Rok 2011

2012

24 840 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020

23 640 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020

24 840 24 840 2 520 5 040 16 140 4 020

11 604 12 000

11 604 23 208

13 404 26 808

52 200 100

52 200 100

60 300 100

10.3 Pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění V rámci pojistného na sociální zabezpečené došlo, kromě již zmiňovaných změn redukčních hranic, i k dalším významným změnám. Stejně tak je tomu i ve zdravotním pojištění. Od 1. 1. 2012 platí nový strop vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a to ve výši 48násobku průměrné mzdy, tedy 1 206 576 Kč. Loni to byl 72násobek průměrné mzdy ve výši 1 781 280 Kč. Stropu vyměřovacího základu je nový i pro odvod zdravotního pojištění a to ve výši 72násobku průměrné mzdy, tedy 1 809 864 Kč. Pro rok 2011 to bylo 1 781 280 Kč, stejně jako u sociálního pojištění. Nyní je v jednání zrušení stropu vyměřovacího základu u zdravotního pojištění a to v letech 2013 až 2015. V případě, že ke zrušení nedojde, bude platit strop vyměřovacího základu dle tabulky 9. Tyto změny se firmy Elektro nedotknou, protože žádný z jejich zaměstnanců nedosahuje těchto maximálních ročních vyměřovacích základů.154

153

KUČEROVÁ, Dagmar. Daňové slevy 2010. Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/danove-slevy-2010/, vlastní úprava 154 ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, sv. ISBN 978-80-7263-716-4.

46

Tabulka 9 Výše maximálního vyměřovacího základu pro pojistné v letech 2012 a 2013155 Rok

Údaj Všeobecný vyměřovací základ Přepočítací koeficient

2013 25 093 Kč 1,0315

25 137 Kč 25 884 Kč (24 526 . 1,0249) (25 093 . 1,0135)

Průměrná mzda Maximální vyměřovací základ

2012 24 526 Kč 1,0249

156

pojistné na sociální zabezpečení

1 206 576 Kč (48 . 25 137)

1 242 432 Kč (48 . 24 884)

pojistné na zdravotní pojištění

1 809 864 Kč (72 . 24 137)

1 863 648 Kč (72 . 25 884)

Dále se od roku 2012 zvýšila hranice rozhodného příjmu pro účast na pojištění z 2 000 Kč na 2 500 Kč.157 Důležitou změnou, která se dotkla i firmy Elektro, je zpojistnění dohod o provedení práce. Nově jsou tito zaměstnanci účastníky sociálního, nemocenského i zdravotního pojištění, pokud výše jejich příjmu za měsíc překročí částku 10 000 Kč. Firma elektro zaměstnává brigádníky právě na dohodu o provedení práce, kde měsíční odměna v roce 2012 činila 12 000 Kč. Změna, která nastala ve výpočtu odměny tohoto brigádníku oproti roku 2011, je zobrazena v následujících příkladech. Příklad 1: Brigádník je zaměstnaný u firmy Elektro na DPP uzavřenou na 3 měsíce, výše odměny činí 120 Kč na hodinu a v každém měsíci pracuje 100 hodin. Měsíční výše odměny je 12 000 Kč. Brigádník podepsal Prohlášení. Výpočet mzdy a odvodů v roce 2011. 

Odměna jako základ daně = 12 000 Kč.



Záloha na daň = 12 000 . 0,15 = 1 800 Kč.



Záloha na daň po slevě = 1 800 - 1 970 = 0 Kč.



Čistá mzda = 12 000 - 0 = 12 000 Kč.

Příklad 2: Stejný brigádník, jako v příkladu 1. Výpočet mzdy a odvodů v roce 2012. 

Odměna = 12 000 Kč.



Odvod pojistného zaměstnavatele = 12 000 . 0,34 = 4 080 Kč.



Základ daně = 12 000 + 4 080 = 16 080 Kč, po zaokrouhlení 16 100 Kč.

155

Údaje o průměrné mzdě pro rok 2013. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/prumerna-mzda/, vlastní úprava 156 Vyhláška č. 324/2012 Sb. 157 Nařízení vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

47



Záloha na daň = 16 100 . 0,15 = 2 415 Kč.



Záloha na daň po slevě = 2 415 - 2070 = 345 Kč.



Čistá odměna = 12 000 - 780 - 540 - 345 = 10 335 Kč.

Výpočty ukazují, že konečná odměna brigádníka se v roce 2012 snížila o 1 665 Kč a osobní náklady firmy Elektro se zvýšily o 4 080 Kč. Celkové osobní náklady firmy na tohoto brigádníka za období 3 měsíců v roce 2011 byly 36 000 Kč a v roce 2012 ve výši 48 240 Kč. Řešením pro firmu je snížení odměny brigádníka na 100 Kč za hodinu. Brigádník by tak dostal za 100 odpracovaných hodin za měsíc 10 000 Kč a i osobní náklady firmy by byly v této výši. Dále by firma mohla snížit počet odpracovaných hodin na 83, aby se měsíční odměna vešla do částky 10 000 Kč, která nepodléhá odvodu pojistného V případě, kdy firma nechce snížit odměnu brigádníka, ani počet odpracovaných hodin, může místo jednoho brigádníka zaměstnat dva na DPP. Každý z nich by v každém měsíci odpracoval 50 hodin za hodinovou odměnu 120 Kč. Příklad 3: Brigádník je zaměstnaný u firmy Elektro na DPP uzavřenou na 3 měsíce. Výše odměny činí 120 Kč na hodinu, měsíčně pracuje 50 hodin. Měsíční výše odměny je 6 000 Kč. Brigádník podepsal Prohlášení. Výpočet mzdy a odvodů v roce 2012. 

Odměna jako základ daně = 6 000 Kč.



Záloha na daň = 6 000 . 0,15 = 900 Kč.



Záloha na daň po slevě = 900 - 2 070 = 0 Kč.



Čistá odměna = 6 000 - 0 = 6 000 Kč.

Pokud firma v rámci 3 měsíců takto zaměstná na DPP dva brigádníky, budou celkové osobní náklady na tyto brigádníky činit 36 000 Kč. Za stejné množství odpracovaných hodin a stejnou výši odměny jako u jednoho brigádníka ušetří na osobních nákladech 4 080 Kč měsíčně což je celkem 12 240 Kč za 3 měsíce, kdy brigádníky potřebuje. Protože je o tuto brigádu velký zájem, především z řad studentů, doporučuji firmě Elektro tuto možnost zvážit a využít v roce 2013.

48

11 Daňová reforma Velká daňová reforma je obsahem zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Ten byl 20. 12. 2011 schválen Poslaneckou sněmovnou s účinností od 1. 1. 2015 a po podpisu prezidenta byl 30. 12. 2011 vyhlášen ve Sbírce zákonů. Daňová reforma byla původně chystána už od roku 2013. Podle schváleného zákona je účinná od roku 2015, ale ministr financí Miroslav Kalousek již v rámci jeho schvalování uvedl, že bude vrácena na počátek roku 2014. Tento předpoklad beru v úvahu i pro tuto práci. Je však nutné nevylučovat možnost účinnosti reformy až od roku 2015. Pro všeobecný přehled jsou uvedeny všechny chystané změny. Přehled změn daňové reformy158: 

změna základu daně z příjmů, kdy dojde se zrušení superhrubé mzdy a základem daně se stane hrubá mzda,



zvýšení sazby daně z příjmů FO z 15 % na 20 % (původně bylo v plánu zvýšení na 19 %, ale v dubnu 2012 se vláda dohodla na 20 %),



zvýšení sazby zdravotního pojištění u zaměstnanců ze 4,5 % na 6,5 %,



povinné odvody zaměstnavatele se spojí do jednotného odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a sníží se ze současných 34 % na 32,4 % (z toho důchodové pojištění 21,5 %, nemocenské pojištění 2,3 %, úrazové pojištění 0,4 %, veřejné zdravotní pojištění 7 %, státní politika zaměstnanosti 1,2 %)159,



vznikne jednotné inkasní místo (JIM), čímž se zjednoduší platba daní z příjmů a pojistných díky podávání jednoho formuláře a osobnímu daňovému účtu,



lidé s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy nebudou moci odečíst slevu na poplatníka,



OSVČ budou odvádět pojistné na sociální i zdravotní pojištění stejně jako zaměstnanci v sazbě 6,5 % a to ze 100 % vyměřovacího základu,



zvýšení maximálního limitu pro odečet darů u FO na 15 % ze základu daně,



snížení maximální výše odpočtu úroků z hypoték a úvěru ze stavebního spoření na 80 tisíc Kč ročně.

158

Daňová reforma. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/danova-reforma/ 159 BĚHOUNEK, Pavel. Daňová reforma 2014 - jedno inkasní místo. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/jedno-inkasni-misto/

49

Podle vlády je současný systém výběru přímých daní velmi náročný, složitý a administrativně nákladný, proto je cílem daňové reformy vytvořit nový jednoduchý a přehledný systém, který bude dlouhodobě stabilní a administrativně levnější jak pro stát, tak pro samostatné poplatníky.160 Dále se budu věnovat pouze změnám, které se týkají mzdové problematiky a které se dotknou mezd zaměstnanců a osobních nákladů firmy Elektro. Především pak změně sazby daně z příjmů FO na 20 %, změně základu daně z příjmu zaměstnanců a zvýšení sazby na zdravotní pojištění zaměstnanců na 6,5 %. Kromě těchto změn týkajících se přímo zaměstnanců se zmíním i o plánovaném snížení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na 32,4 % a jeho dopadu na osobní náklady firmy. Obecný vzorec pro výpočet čisté mzdy v roce 2014 bude pravděpodobně vypadat následovně. Hrubá mzda = základ daně .

daň z příjmu FO 20 %

= záloha na daň - slevy na dani = záloha na daň po slevě - daňové zvýhodnění = konečná záloha na daň / daňový bonus Hrubá mzda -/+ konečná záloha na daň / daňový bonus - sociální pojištění 6,5 % z hrubé mzdy - zdravotní pojištění 6,5 % z hrubé mzdy = Čistá mzda Obrázek 5 Obecný vzorec výpočtu čisté mzdy v roce 2014161

160

Daňová reforma. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/danova-reforma/ 161 Vlastní úprava obrázku 2

50

V tabulkách 10 až 18 jsou zobrazeny výpočty měsíční čisté mzdy jednotlivých zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 a 2014. V roce 2014 beru v úvahu stejnou výši daňových slev a daňového zvýhodnění, jako v roce 2012. Pro zjednodušení a lepší přehlednost nepočítám s žádnými ostatními zdanitelnými příjmy zaměstnanců, ani s nemocí, dovolenou a příplatky. Pořadí zaměstnanců je určeno vzestupně podle výše jejich hrubé mzdy. Tabulka 10 Výpočet mzdy uklízečky firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)162 Mzdové položky uklízečky Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 8 000 2 720 10 800 1 620 2 070 0 0 0 0 520 360 7 120

2014 8 000 2 592 8 000 1 600 2 070 0 0 0 0 520 520 6 960

Uklízečka firmy elektro si neuplatňuje daňové zvýhodnění na žádné dítě. Výše její hrubé mzdy odpovídá minimální mzdě. Důsledkem daňové reformy dojde ke snížení její čisté mzdy o 160 Kč. V případě uklízečky je to způsobeno zvýšením zdravotního pojištění právě o 160 Kč. Přestože se sazba daně zvýší, daň z příjmu bude v roce 2014 o 20 Kč nižší oproti roku 2012. To je způsobeno právě změnou základu daně a zrušením superhrubé mzdy. V roce 2012 činí výše zálohy na daň zhruba 20,1 % z hrubé mzdy. Snížení daně však nemá vliv na výši čisté mzdy uklízečky, protože daňová povinnost je nižší než sleva na dani a konečná daň je proto nulová. Pojistné placené zaměstnavatelem za tuto zaměstnankyni se sníží o 128 Kč, což znamená, že se o tuto částku sníží osobní náklady firmy.

162

Zdroj vlastní

51

Tabulka 11 Výpočet mzdy skladníka firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)163 Mzdové položky skladníka Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 16 000 5 440 21 500 3 225 2 070 1 155 2 234 0 1 079 1 040 720 15 319

2014 16 000 5 184 16 000 3 200 2 070 1 130 2 234 0 1 104 1 040 1 040 15 024

Skladník si uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, což se projeví získáním daňového bonusu. Zvýšení sazby daně a změna základu daně bude mít dopad v podobě snížení jeho daně, respektive zvýšení daňového bonusu o 25 Kč. Odvod na zdravotní pojištění se zvýší o 320 Kč. Obě tyto změny se odrazí na snížení čisté mzdy o 295 Kč, kde zvýšení zdravotního pojištění bude zmírněno zvýšením daňového bonusu. Pojistné placené zaměstnavatelem a tím i osobní náklady firmy na tohoto zaměstnance se sníží o 256 Kč. Tabulka 12 Výpočet mzdy servisního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)164 Mzdové položky servisního technika Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

163 164

Rok 2012 25 000 8 500 33 500 5 025 2 070 2 955 0 2 955 0 1 625 1 125 19 295

2014 25 000 8 100 25 000 5 000 2 070 2 930 0 2 930 0 1 625 1 625 18 820

Zdroj vlastní Zdroj vlastní

52

Servisní technik nemá žádné děti, proto si neuplatňuje daňové zvýhodnění. Jeho hrubá mzda je přibližně ve výši průměrné mzdy. Vlivem daňové reformy dojde ke snížení jeho daně o 25 Kč. Zdravotní pojištění se zvýší o 500 Kč. Tyto reformní změny se opět projeví v celkovém snížení čisté mzdy o 475 Kč, kde zvýšení zdravotního pojištění je zmírněno snížením daně. Osobní náklady firmy na servisního technika se sníží o 400 Kč. Tabulka 13 Výpočet mzdy účetní a sekretářky firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)165 Mzdové položky účetní a sekretářky Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 25 000 8 500 33 500 5 025 2 070 2 955 1 117 1 838 0 1 625 1 125 20 412

2014 25 000 8 100 25 000 5 000 2 070 2 930 1 117 1 813 0 1 625 1 625 19 937

Účetní i sekretářka si uplatňují daňové zvýhodnění jedno dítě, které se projeví snížením daně. Vlivem změny základu daně a zvýšením sazby daně se sníží daň těchto zaměstnankyň o 25 Kč, stejně jako u servisního technika se stejnou výší hrubé mzdy. Počet dětí nemá vliv na absolutní změny způsobené daňovou reformou, protože pro rok 2014 beru v úvahu stejnou výši daňových slev a daňového zvýhodnění, jako v roce 2012. Zdravotní pojištění se také zvýší o 500 Kč. Dojde i ke stejnému snížení čisté mzdy o 475 Kč a zvýšení osobních nákladů firmy na jednu z nich o 400 Kč. Následující tabulka 14 zobrazuje výpočty mzdy elektro projektanta a strojního projektanta. Oba nemají děti a neuplatňují si daňové zvýhodnění. Změna sazby a základu daně bude mít důsledek v podobě snížení daně o 35 Kč. Zvýšení sazby zdravotního pojištění způsobí vyšší odvod pojistného o 700 Kč. Jejich čistá mzda se díky těmto změnám sníží o 665 Kč. Firma za jednoho projektanta odvede na pojistném v roce 2014 o 560 Kč méně, než v roce 2012. O tuto částku budou zároveň nižší osobní náklady firmy na jednoho z těchto zaměstnanců. 165

Zdroj vlastní

53

Tabulka 14 Výpočet mzdy projektantů firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)166 Mzdové položky projektantů Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 35 000 11 900 46 900 7 035 2 070 4 965 0 4 965 0 2 275 1 575 26 185

2014 35 000 11 340 35 000 7 000 2 070 4 930 0 4 930 0 2 275 2 275 25 520

Tabulka 15 Výpočet mzdy hlavního servisního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)167 Mzdové položky hlavního servisního technika Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 2014 35 000 35 000 11 900 11 340 46 900 35 000 7 035 7 000 2 070 2 070 4 965 4 930 4 468 4 468 497 462 0 0 2 275 2 275 1 575 2 275 30 653 29 988

Hlavní servisní technik si uplatňuje daňové zvýhodnění na 4 děti, proto je jeho daň podstatně nižší a čistá mzda vyšší než u projektantů se stejnou výší hrubé mzdy. Absolutní vliv daňové reformy na něj bude ale stejný. Dojde ke snížení daně o 35 Kč, zvýšení zdravotního pojištění o 700 Kč a tím pádem ke snížení čisté mzdy o 665 Kč. Osobní náklady firmy se sníží o 560 Kč.

166 167

Zdroj vlastní Zdroj vlastní

54

Tabulka 16 Výpočet mzdy programátora a obchodního zástupce firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)168 Mzdové položky programátora a obchodního zástupce Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 2014 50 000 50 000 17 000 16 200 67 000 50 000 10 050 10 000 2 070 2 070 7 980 7 930 2 234 2 234 5 746 5 696 0 0 3 250 3 250 2 250 3 250 38 754 37 804

Programátor a obchodní zástupce si uplatňují daňové zvýhodnění na dvě děti. Jejich hrubá mzda je přibližně ve výši dvojnásobku průměrné mzdy. Výše jejich daně bude vlivem daňových změn nižší o 50 Kč. Na zdravotním pojištění zaplatí více dokonce o 1 000 Kč. Na základě těchto změn se jejich čistá mzda sníží o 950 Kč. Firma na jednom z těchto zaměstnanců ušetří na osobních nákladech 800 Kč. Tabulka 17 Výpočet mzdy hlavního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)169 Mzdové položky hlavního technika Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 65 000 22 100 87 100 13 065 2 070 10 995 2 234 8 761 0 4 225 2 925 49 089

2014 65 000 21 060 65 000 13 000 2 070 10 930 2 234 8 696 0 4 225 4 225 47 854

Hlavní technik firmy Elektro si uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Vzhledem k jeho výši hrubé mzdy lze konstatovat, že se jedná o nadprůměrného příjemce mzdy. 168 169

Zdroj vlastní Zdroj vlastní

55

Při jeho výši hrubé mzdy se daňová reforma projeví snížením daně o 65 Kč a zvýšením zdravotního pojištění o 1 300 Kč. Tím dojde ke snížení čisté mzdy o 1 235 Kč. Osobní náklady firmy budou nižší až o 1 040 Kč. Tabulka 18 Výpočet mzdy ředitele firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)170 Mzdové položky ředitele Hrubá mzda Pojistné (zaměstnavatel) Základ daně po zaokrouhlení Záloha na daň Sleva na dani Záloha na daň po slevě Daňové zvýhodnění Konečná záloha na daň Daňový bonus Sociální pojištění Zdravotní pojištění Čistá mzda

Rok 2012 85 000 28 900 113 900 17 085 2 070 15 015 3 351 11 664 0 5 525 3 825 63 986

2014 85 000 27 540 85 000 17 000 2 070 14 930 3 351 11 579 0 5 525 5 525 62 371

Posledním zaměstnancem firmy Elektro je ředitel, který si uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti. Jeho hrubou mzdu lze řadit mezi nadprůměrné příjmy. Změny daňové reformy způsobí snížení jeho daně o 85 Kč a zvýšení zdravotního pojištění o 1 700 Kč. Čistá mzda se řediteli sníží o 1 615 Kč. V případě snížení odvodů zaměstnavatele firma ušetří na osobních nákladech 1 360 Kč. Na základě předchozích výpočtů lze říci, že případné schválení daňové reformy se dotkne všech zaměstnanců negativním způsobem, v podobě snížení čisté mzdy. Toto snížení je způsobeno především zvýšením sazby zdravotního pojištění o 2 %. Změna základu daně na hrubou mzdu a zvýšení sazby daně na 20 % nemá na mzdu zaměstnanců podstatný vliv, protože v roce 2012 odpovídá výše zálohy na daň zhruba 20,1 % z hrubé mzdy. Přesto však dojde k nepatrnému snížení daně, případně zvýšení daňového bonusu, které následně zmírní snížení čisté mzdy způsobené zvýšením zdravotního pojištění. U nízkých příjmů, jako v případě uklízečky, se snížení daně neprojeví vůbec, protože daň je po odečtení slev nulová. Naopak zaměstnavatele se tato reforma dotkne pozitivním způsobem, díky snížení osobních nákladů. Přehledné shrnutí snížení čistých mezd jednotlivých zaměstnanců a snížení osobních nákladů firmy je zobrazeno v následujících kapitolách. 170

Zdroj vlastní

56

11.1 Daňová reforma z pohledu zaměstnanců Jak již bylo řečeno, dopad daňové reformy bude mít nepříjemný vliv na všechny zaměstnance firmy Elektro v podobě snížení čisté mzdy. Tabulka 19 Změna čistých mezd zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)171 Pozice

Hrubá mzda

Uklízečka Skladník Servisní technik Sekretářka Účetní Elektro projektant Strojní projektant Hlavní servisní technik Obchodní zástupce Programátor Hlavní technik Ředitel

8 000 16 000 25 000 25 000 25 000 35 000 35 000 35 000 50 000 50 000 65 000 85 000

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2014 7 120 6 960 -160 -2,25 15 319 15 024 -295 -1,93 19 295 18 820 -475 -2,46 20 412 19 937 -475 -2,33 20 412 19 937 -475 -2,33 26 185 25 520 -665 -2,54 26 185 25 520 -665 -2,54 30 653 29 988 -665 -2,17 38 754 37 804 -950 -2,45 38 754 37 804 -950 -2,45 49 089 47 854 -1 235 -2,52 63 986 62 371 -1 615 -2,52

Tabulka 19 zobrazuje dopad daňové reformy na zaměstnance. S rostoucí výší hrubé mzdy zaměstnanců roste absolutní snížení jejich čisté mzdy po reformě. Zatímco uklízečce s minimální mzdou se čistá mzda sníží pouze o 160 Kč (1 920 Kč ročně), řediteli s nadprůměrnou mzdou se sníží až o 1 615 Kč (19 380 Kč ročně). Změny se však dotknou všech zaměstnanců stejným způsobem. Poměr změny čisté mzdy k jejich hrubé mzdě v průměru činí 1,9 %, což je dáno 2 % zvýšením zdravotního pojištění a zhruba 0,1 % snížením daně. U zaměstnanců s nízkými příjmy se díky nulové dani po odečtení daňových slev snížení daně neprojeví vůbec. Znamená to, že snížení čisté mzdy uklízečky je vzhledem k její hrubé mzdě větší, než snížení čisté mzdy ředitele vzhledem k jeho hrubé mzdě. Poslední sloupeček tabulky ukazuje procentuální, neboli relativní změny čisté mzdy v roce 2014 oproti roku 2012. Tyto změny zároveň graficky zobrazuje obrázek 6. Je zde zohledněn i počet dětí jednotlivých zaměstnanců. Například servisní technik má stejnou hrubou mzdu jako sekretářka, ale jeho procentuální změna čisté mzdy je vyšší. To je dáno tím, že si sekretářka uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě a její čistá mzda je tak vyšší, přesto se sníží o stejnou částku jako servisnímu technikovi, tím vznikne tento 171

Zdroj vlastní

57

relativní rozdíl. Pokud by nikdo ze zaměstnanců firmy Elektro neuplatňoval daňové zvýhodnění, byla by procentuální změna čisté mzdy mírně rostoucí s hrubou mzdou. Daňová reforma bude mít nejmenší dopad na skladníka, který má poměrně nízkou hrubou mzdu a uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. Naopak největší dopad pocítí technici, protože mají poměrně vysokou hrubou mzdu a neuplatňují si žádné daňové zvýhodnění. Na základě relativního výpočtu změny čisté mzdy lze říci, že s rostoucí hrubou mzdou zaměstnance, roste snížení jeho čisté mzdy po reformě a s rostoucím počtem jeho daňově uplatněných dětí klesá snížení jeho čisté mzdy. Hrubá mzda (v Kč)

Snížení čisté mzdy (v %)

0 -0,5 -1 -1,5 -2 -2,5 -3

Obrázek 6 Relativní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v roce 2014 oproti roku 2012172

172

Zdroj vlastní

58

11.2 Daňová reforma z pohledu zaměstnavatele Daňová reforma bude mít kladný dopad na firmu Elektro, jako zaměstnavatele. Dojde ke snížení povinného pojistného, které firma odvádí za své zaměstnance a tím i ke snížení osobních nákladů. Tabulka 20 Změna osobních nákladů firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)173 Pozice

Mzdové náklady

Uklízečka Skladník Servisní technik Sekretářka Účetní Elektro projektant Strojní projektant Hlavní servisní technik Obchodní zástupce Programátor Hlavní technik Ředitel Celkem

8 000 16 000 25 000 25 000 25 000 35 000 35 000 35 000 50 000 50 000 65 000 85 000 454 000

Pojistné (zaměstnavatel) 2012 2720 5440 8500 8500 8500 11900 11900 11900 17000 17000 22100 28900 154 360

2014 2592 5184 8100 8100 8100 11340 11340 11340 16200 16200 21060 27540 147 096

Osobní náklady 2012 10 720 21 440 33 500 33 500 33 500 46 900 46 900 46 900 67 000 67 000 87 100 113 900 608 360

2014 10 592 21 184 33 100 33 100 33 100 46 340 46 340 46 340 66 200 66 200 86 060 112 540 601 096

Změna osobních nákladů -128 -256 -400 -400 -400 -560 -560 -560 -800 -800 -1 040 -1 360 -7 264

V tabulce 20 je zobrazeno, že s rostoucí hrubou mzdou zaměstnanců rostou povinné odvody zaměstnavatelů a tím i osobní náklady. S rostoucí hrubou mzdou zároveň roste snížení osobních nákladů firmy, které plánuje daňová reforma. Pokud bude toto snížení odvodů zaměstnavatele o 1,6 % schváleno, firma Elektro odvede na pojistném za každého zaměstnance v roce 2014 o 4,7 % méně než v roce 2012 a osobní náklady jí tak klesnou o 1,2 %. Firma například ušetří 128 Kč na osobních nákladech na uklízečku s minimální mzdou a 1 360 Kč na osobních nákladech na ředitele s nadprůměrnou mzdou. Celkem na osobních nákladech za 12 zaměstnanců ušetří 7 264 Kč měsíčně, což je 87 168 Kč ročně. Tato změna v rámci daňové reformy nijak neovlivní mzdu zaměstnance a bude mít pozitivní vliv na osobní náklady firmy.

173

Zdroj vlastní

59

Hrubá mzda (v Kč)

Snížení osobních nákladů (v Kč)

0 -200 -400 -600 -800 -1000 -1200 -1400 -1600

Obrázek 7 Snížení osobních nákladů firmy Elektro v roce 2014 oproti roku 2012174

Obrázek 7 zobrazuje grafické vyjádřené snížení osobních nákladů firmy, díky kterému dojde k podpoře zaměstnanosti. Firma tyto ušetřené peníze z odvodu pojistného za zaměstnance může použít například ve formě motivačních odměn pro své zaměstnance, čímž by alespoň trochu kompenzovala snížení jejich čisté mzdy. Rozhodnutí, jakým způsobem bude s penězi naloženo, je však na firmě. Kromě zmíněného snížení odvodu pojistného je součástí reformy vznik jednoho inkasního místa. Má dojít ke spojení odvodu daně z příjmů a pojistných na tzv. osobní daňový účet firmy. Firma tak bude měsíčně podávat pouze jeden formulář. Tak ušetří své administrativní náklady, protože nebude muset komunikovat zvlášť s finančním úřadem, OSSZ a zdravotními pojišťovnami. V konečné fázi by mělo dojít nejen ke snížení osobních nákladů firmy, které tato kapitola znázorňuje číselně, ale i ke snížení ostatních nákladů firmy na administrativu.

174

Zdroj vlastní

60

11.3 Dopad daňové reformy na zaměstnance obecně Jak už bylo uvedeno výše, daňová reforma bude mít nepříjemný dopad na mzdu všech zaměstnanců. V následujících tabulkách 21 až 24 je zobrazen přehled změn čistých mezd pro širší okruh hrubých mezd zaměstnanců bez dětí a s dětmi. Opět počítám s podepsaným Prohlášením zaměstnanců a uplatněním slevy na poplatníka, jak je v praxi běžné. Tabulka 21 ukazuje, jak se daňová reforma odrazí na čisté mzdě zaměstnanců, kteří si daňově neodečítají žádné dítě. S rostoucí výší hrubé mzdy opět roste absolutní snížení čisté mzdy. Je zde také vidět mírně rostoucí relativní snížení. I když změna postihne všechny zaměstnance stejným způsobem, co se týče výpočtu jejich mzdy, zaměstnanci s vyšší hrubou mzdou jsou na tom procentuálně hůře. K tomuto mírnému růstu dochází díky odečtení slevy na poplatníka, která je pro všechny zaměstnance stejná a to bez ohledu na výši jejich hrubé mzdy. Průměrně se čistá mzda zaměstnanců v roce 2014 oproti roku 2012 sníží o 2,53 %. Zaměstnanci, pohybující se okolo průměrné mzdy dostanou měsíčně o necelých 500 Kč méně a zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy dostanou méně zhruba o 1 000 Kč. Tabulka 21 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově neuplatňují žádné dítě v letech 2012 a 2014 (v Kč)175 Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000

175

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2014 8 900 8 700 -200 -2,25 12 405 12 120 -285 -2,30 15 850 15 470 -380 -2,40 19 295 18 820 -475 -2,46 22 740 22 170 -570 -2,51 26 185 25 520 -665 -2,54 29 630 28 870 -760 -2,56 33 075 32 220 -855 -2,59 36 520 35 570 -950 -2,60 43 410 42 270 -1 140 -2,63 50 300 48 970 -1 330 -2,64 57 190 55 670 -1 520 -2,66 64 080 62 370 -1 710 -2,67 70 970 69 070 -1 900 -2,68

Zdroj vlastní

61

Tabulka 22 ukazuje, dopad daňové reformy na zaměstnance uplatňující si daňové zvýhodnění na jedno dítě. Výše čisté mzdy je díky daňovému zvýhodnění vyšší o 1 117 Kč oproti čisté mzdě zaměstnanců bez dětí. Přesto bude absolutní změna čisté mzdy stejná. Tato absolutní změna vychází právě z výše hrubé mzdy. Relativní změna bude opět mírně rostoucí a promítne se zde i daňové zvýhodnění, které relativní snížení zmírní. Průměrně se čistá mzda těchto zaměstnanců v roce 2014 oproti roku 2012 sníží o 2,43 %. Jde o nepatrně nižší snížení v porovnání se zaměstnanci bez dětí. Tabulka 22 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 1 dítě v letech 2012 a 2014 (v Kč)176 Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2014 10 017 9 817 -200 -2,00 13 522 13 237 -285 -2,11 16 967 16 587 -380 -2,24 20 412 19 937 -475 -2,33 23 857 23 287 -570 -2,39 27 302 26 637 -665 -2,44 30 747 29 987 -760 -2,47 34 192 33 337 -855 -2,50 37 637 36 687 -950 -2,52 44 527 43 387 -1 140 -2,56 51 417 50 087 -1 330 -2,59 58 307 56 787 -1 520 -2,61 65 197 63 487 -1 710 -2,62 72 087 70 187 -1 900 -2,64

Následujíc tabulka 23 zobrazuje dopad daňové reformy na zaměstnance uplatňující si daňové zvýhodnění na dvě děti. Výše čisté mzdy se opět zvýšila o daňové zvýhodnění, tedy o 2 234 Kč oproti čisté mzdě zaměstnanců bez dětí. Absolutní změna zůstává stejná. Relativní snížení bude opět mírně rostoucí s hrubou mzdou. Průměrně se čistá mzda těchto zaměstnanců v roce 2014 oproti roku 2012 sníží o 2,34 %.

176

Zdroj vlastní

62

Tabulka 23 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 2 děti v letech 2012 a 2014 (v Kč)177 Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2014 11 134 10 934 -200 -1,80 14 639 14 354 -285 -1,95 18 084 17 704 -380 -2,10 21 529 21 054 -475 -2,21 24 974 24 404 -570 -2,28 28 419 27 754 -665 -2,34 31 864 31 104 -760 -2,39 35 309 34 454 -855 -2,42 38 754 37 804 -950 -2,45 45 644 44 504 -1 140 -2,50 52 534 51 204 -1 330 -2,53 59 424 57 904 -1 520 -2,56 66 314 64 604 -1 710 -2,58 73 204 71 304 -1 900 -2,60

Tabulka 24 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 4 děti, v letech 2012 a 2014 (v Kč)178 Hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2014 13 368 13 168 -200 -1,50 16 873 16 588 -285 -1,69 20 318 19 938 -380 -1,87 23 763 23 288 -475 -2,00 27 208 26 638 -570 -2,09 30 653 29 988 -665 -2,17 34 098 33 338 -760 -2,23 37 543 36 688 -855 -2,28 40 988 40 038 -950 -2,32 47 878 46 738 -1 140 -2,38 54 768 53 438 -1 330 -2,43 61 658 60 138 -1 520 -2,47 68 548 66 838 -1 710 -2,49 75 438 73 538 -1 900 -2,52

Tabulka 24 zobrazuje dopad daňové reformy na zaměstnance, kteří si uplatňují daňové zvýhodnění na 4 děti. Zde je výše čisté mzdy výrazně vyšší a to o 4 468 Kč oproti čisté

177 178

Zdroj vlastní Zdroj vlastní

63

mzdě zaměstnanců bez dětí. Přesto absolutní změna zůstala stejná. Rozdíl spočívá ve snížení relativní změny, kdy se průměrně mzda těchto zaměstnanců sníží o 2,17 %. Dopad daňové reformy na zaměstnance obecně je graficky zobrazen v následujícím obrázku 8. Graf zahrnuje snížení čisté mzdy v roce 2014 oproti roku 2012. Na základě relativního výpočtu lze říci, že s rostoucím počtem daňově uplatněných dětí klesá snížení čisté mzdy. Dále dochází k mírnému růstu relativního snížení čisté mzdy s růstem hrubé mzdy. Hrubá mzda (v Kč)

0,00

Snížení čisté mzdy (v %)

-0,50 0 dětí -1,00

1 dítě 2 děti

-1,50

4 děti

-2,00

-2,50

-3,00

Obrázek 8 Relativní snížení čisté mzdy v roce 2014 oproti roku 2012 v závislosti na počtu daňově uplatněných dětí179

12 Důchodová reforma Závěrem praktické části uvádím doplnění všech zmíněných změn ve mzdové oblasti v podobě důchodové reformy. Důchodová reforma je obsahem zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, jehož účinnost je od 1. 1. 2013. Reforma spočívá ve spuštění 2. důchodového pilíře. Nové povinnosti zaměstnavatelů (odvod záloh na nové pojistné, podávání hlášení o odvedených zálohách, podávání ročního vyúčtování) a povinnosti účastníků 2. pilíře, 179

Zdroj vlastní

64

tedy zaměstnanců (oznamovací povinnosti vůči zaměstnavateli) upravuje zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodovém spoření.180 Od nového roku budou existovat 3 pilíře181: 

I. pilíř - stávající povinný průběžný státní systém, do které zaměstnanec odvádí příspěvek na důchodové pojištění ve výši 6,5 %.



II. pilíř - dobrovolné spoření, které spočívá ve vyvázání prostředků z I. pilíře ve výši 3 % a k tomu povinné doplnění dalších 2 % ze mzdy zaměstnance.



III. pilíř - existující dobrovolné penzijní připojištění a daňově zvýhodněné životní pojištění.

Důvodem vzniku této reformy je stále se zvyšující průměrný věk dožitý. To prodlužuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i celkový počet seniorů. Za pár let nastane situace, kdy na 1 důchodce bude vycházet 1 ekonomicky aktivní občan. Neustále se také snižuje počet těch, kteří mohou na důchodce přispívat.182 Vstup do 2. pilíře je pouze dobrovolný, takže se tato změna dotkne pouze určité skupiny zaměstnanců. Rozhodnout se pro něj bude možné před dosažením 35 let nebo starší lidé v době 6 měsíců od okamžiku spuštění reformy. Rozhodnutí pak bude nevratné a účastník nebude moci do pilíře vstoupit, ale ani z něj vystoupit.183 O výhodách a nevýhodách vstupu do 2. pilíře a o vlivu tohoto pilíře na výši důchodu lze vést dlouhé spekulace a dohady. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo dokument Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře184, dostupný ke stažení. Protože se tato práce věnuje mzdové problematice, budu se dále zabývat pouze vlivem důchodové reformy na výši čisté mzdy zaměstnanců.

180

BĚHOUNEK, Pavel. Změny v daních pro rok 2013. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/zmeny-v-danich-pro-rok-2013/ 181 Schváleno: Důchodová reforma ochrání před chudobou. Vláda ČR [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/schvaleno-duchodova-reforma-ochranipred-chudobou--87233/ 182 Důchodová reforma. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/ 183 Druhý pilíř důchodové reformy dostal zelenou. Vláda ČR [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/druhy-pilir-duchodove-reformy-dostal-zelenou-97590/ 184 Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře penzijního systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13920/Varianty_reforma_penzi.pdf

65

Vstup zaměstnance do 2. pilíře, pro něj znamená vyšší odvod pojistného ze mzdy o 2 %. V roce 2012 zaměstnanec odvádí pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 %. Při vstupu do 2. pilíře by zaměstnanec v roce 2013 odváděl 3,5 % na důchodové pojištění a 3 % + 2 % na soukromé penzijní spoření. Následující tabulka 25 zobrazuje změnu čisté mzdy jednotlivých zaměstnanců firmy Elektro, pokud v roce 2013 vstoupí do 2. pilíře důchodové reformy. V případě, že se rozhodne nevstoupit, jeho mzda bude stejná jako v roce 2012. Pro rok 2012 jsem vycházela z předchozích výpočtů v rámci daňové reformy a dále z vlastní úpravy těchto výpočtů pro rok 2013. Tabulka 25 Čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 a 2013 v případě vstupu do 2. pilíře důchodové reformy185 Pozice Uklízečka Skladník Servisní technik Sekretářka Účetní Elektro projektant Strojní projektant Hlavní servisní technik Obchodní zástupce Programátor Hlavní technik Ředitel

Hrubá mzda 8 000 16 000 25 000 25 000 25 000 35 000 35 000 35 000 50 000 50 000 65 000 85 000

Čistá mzda Změna čisté Změna čisté mzdy v Kč mzdy v % 2012 2013 7 120 6 960 -160 -2,25 15 319 14 999 -320 -2,09 19 295 18 795 -500 -2,59 20 412 19 912 -500 -2,45 20 412 19 912 -500 -2,45 26 185 25 485 -700 -2,67 26 185 25 485 -700 -2,67 30 653 29 953 -700 -2,28 38 754 37 754 -1 000 -2,58 38 754 37 754 -1 000 -2,58 49 089 47 789 -1 300 -2,65 63 986 62 286 -1 700 -2,66

Lze říci, že vstup zaměstnanců do 2. pilíře se projeví snížením jejich čisté mzdy. To je způsobeno novým odvodem na soukromé penzijní spoření ve výši 2 %. U uklízečky s minimální mzdou by se vstup do 2. pilíře projevil snížením čisté mzdy o 160 Kč a u ředitele s nadprůměrnou mzdou by snížení činilo až 1 700 Kč. Absolutní změna čisté mzdy vždy závisí na výši hrubé mzdy a absolutní snížení čisté mzdy roste spolu s hrubou mzdou. Poslední sloupeček tabulky 10 ukazuje procentuální změny čisté mzdy v roce 2013 oproti roku 2012 a zohledňuje i počet dětí zaměstnanců. Průměrné relativní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro při vstupu do 2. pilíře činí 2,5 %.

185

Zdroj vlastní

66

Na základě výpočtů v příloze 1A je v následujících obrázcích zobrazen vývoj čistých mezd zaměstnanců od roku 2012 do roku 2014. Obrázky zahrnují jak dopad daňové reformy, který se dotkne všech zaměstnanců, tak dopad důchodové reformy v případě, kdyby se zaměstnanci rozhodli vstoupit do 2. pilíře důchodové reformy.

Hrubá mzda (v Kč)

Snížení čisté mzdy (v Kč)

0 -500 -1000 2013 - 2. pilíř

-1500

2014 - 1. pilíř

-2000

2014 - 2. pilíř

-2500 -3000 -3500

Obrázek 9 Absolutní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2013 a 2014 oproti roku 2012186

Obrázek 9 zobrazuje snížení čisté mzdy v důsledku důchodové a daňové reformy v korunách. Snížení v roce 2013, za předpokladu vstupu zaměstnance do 2. pilíře, je způsobeno zvýšením odvodu na soukromé penzijní spoření ve výši 2 %. Snížení v roce 2014, kdy zaměstnanec nevstoupí do 2. pilíře, je způsobeno zvýšením sazby zdravotního pojištění o 2 %, které je následně nepatrně zmírněno snížením daně z příjmu zaměstnanců. Nejvyšší zvýšení je zobrazeno v roce 2014, kdy zaměstnanec vstoupí do 2. pilíře, a dotknou se ho změny obou reforem.

186

Zdroj vlastní

67

Hrubá mzda (v Kč)

0,00

Snížení čisté mzdy (v %)

-1,00 -2,00

2013 - 2. pilíř 2014 - 1. pilíř

-3,00

2014 - 2. pilíř -4,00 -5,00 -6,00

Obrázek 10 Relativní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2013 a 2014 oproti roku 2012187

Obrázek 10 zobrazuje procentuální dopad reforem na čistou mzdu. Relativní vyjádření zároveň zohledňuje počet dětí, které si zaměstnanec daňově uplatňuje. Jak již bylo řečeno, čím větší počet děti si zaměstnanec daňově uplatňuje, tím mírnější je snížení jeho čisté mzdy. A relativní snížení čisté mzdy roste spolu s rostoucí hrubou mzdou jednotlivých zaměstnanců, což je způsobeno odečtením stejné výše daňových slev u všech zaměstnanců, bez ohledu na výši jejich hrubé mzdy.

187

Zdroj vlastní

68

Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat dopady připravovaných legislativních změn ve mzdové oblasti ve vybrané firmě a zároveň seznámit čtenáře s pojmy mzdového účetnictví. Jak již bylo řečeno, mzdová oblast je velmi rozsáhlá, proto se práce zabývala pouze podnikatelskou sférou, kde zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za práci mzdu či odměnu z dohod. V teoretické části jsem se zabývala především zobrazením a vysvětlením všech důležitých oblastí mzdového účetnictví, jejichž vymezení je podstatné pro praktickou část. Práce začíná vysvětlením pracovně právních vztahů. Dále se zabývá mzdovým mechanismem, který zahrnuje například pracovní dobu, překážky v práci, často používaný pojem odměňování, či zjištění průměrného výdělku, který je zásadní pro výpočet náhrady mzdy. Součástí mzdového účetnictví je i daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení, kterým jsou věnovány samostatné kapitoly. V závěru teoretická části je obecný vzorec výpočtu čisté mzdy, který musí znát nejen každá mzdová účetní, ale jeho znalost je důležitá i pro zaměstnance, aby věděl, z čeho se jeho mzda skládá a co ovlivňuje její výši. V praktické části jsem analyzovala dopady legislativních změn ve mzdové oblasti pro firmu Elektro. Zabývala jsem se změnami od roku 2012. Nejdříve jsem firmu upozornila na novelu zákoníku práce. Vzhledem ke změně redukčních hranic jsem dále zpracovala dopady této změny na výši náhrady mzdy a nemocenské u jednotlivých zaměstnanců firmy v letech 2012 a 2013 při dočasné pracovní neschopnosti 30 dní. Dále jsem zpracovala přehled změn v oblasti daně z příjmů, především pak změny daňových slev a daňového zvýhodnění. Legislativní změny také nastaly v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, kde jsem především zobrazila nové zpojistnění dohod o provedení práce na brigádníkovi firmy Elektro. Další kapitolou praktické části je daňová reforma, jejíž účinnost se předpokládá od roku 2014. Zde jsem analyzovala dopady této reformy z pohledu zaměstnance firmy, z pohledu samotné firmy a následně z pohledů všech zaměstnanců obecně. V závěru praktické části jsem zobrazila dopady případného vstupu zaměstnanců do 2. pilíře důchodové reformy na výši jejich čisté mzdy.

69

Na základě výpočtů v praktické části, jsem dospěla k výsledkům, které budou zajímavé nejen pro firmu Elektro, ale i pro všechny zaměstnance a zaměstnavatele. Změna redukčních hranic pro rok 2013 se obecně projeví pouze u zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy v podobně zvýšení náhrady mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti. Ve firmě Elektro se změna nijak nedotkne uklízečky, skladníka, sekretářky, účetní a ani servisního technika, jejichž hrubá mzda je do výše 25 000 Kč měsíčně. Naopak nejvyššího zvýšení dosáhne ředitel s hrubou mzdou 85 000 Kč, který za 30 dní nemoci v roce 2013 dostane oproti roku 2012 až o 641 Kč více. Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob nastaly od roku 2012 v podobě zvýšení slevy na poplatníka na částku 24 840 Kč ročně a zvýšení daňového zvýhodnění na částku 13 404 Kč ročně. Dále došlo ke zvýšení maximální výše ročního daňového bonusu na částku 60 300 Kč. V roce 2013 se předpokládá stejná výše slev na dani i daňového zvýhodnění jako v roce 2012. V rámci pojistného na sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění dochází každoročně ke změně výše stropu vyměřovacího základu pro odvod pojistného. U veřejného zdravotního pojištění je nyní v jednání zrušení tohoto stropu v letech 2013 až 2015. Dále došlo ke zvýšení rozhodného příjmu pro účast na pojištění na 2 500 Kč. Důležitou změnou od roku 2012, která se dotkla firmy Elektro, je zpojistnění dohod o provedení práce od měsíční odměny ve výši 10 001 Kč. Na základě výpočtů jsem zjistila, že brigádník zaměstnaný na DPP, s měsíční odměnou 12 000 Kč dostal v roce 2012 oproti roku 2011 měsíční odměnu o 1 665 Kč menší a firmě se zvýšily osobní náklady o 4 080 Kč. Doporučením pro firmu je zaměstnání dvou brigádníků na DPP s měsíční odměnou 6 000 Kč. Tímto způsobem za stejné množství odpracovaných hodin a za stejnou výši odměny, jako u jednoho brigádníka, ušetří na osobních nákladech 4 080 Kč měsíčně. Klíčové změny ve mzdové oblasti obsahuje daňová reforma. Z této daňové reformy jsem zkoumala dopady změn v oblasti mezd. Především tedy zvýšení sazby daně z příjmů zaměstnanců na 20 %, změnu základu daně v podobě zrušení superhrubé mzdy, nahrazenou hrubou mzdou a zvýšení sazby zdravotního pojištění zaměstnanců na 6,5 %. Dále potom snížení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na 32,4 %. Z výpočtů jsem zjistila, že z pohledu zaměstnance bude dopad daňové reformy negativní. Dojde ke snížení čisté mzdy u všech zaměstnanců. Toto snížení způsobí 70

především zvýšení zdravotního pojištění o 2 %. Zajímavým zjištěním je, že 5 % zvýšení sazby daně nemá na mzdu zaměstnanců podstatný vliv, protože v roce 2012 odpovídá daň zhruba 20,1 % z hrubé mzdy. Dojde však k nepatrnému snížení daně, které následně zmírní snížení čisté mzdy způsobené zvýšením zdravotního pojištění. Toto zmírnění se však neprojeví u příjmů, kde je daň po odečtení slev nulová. V absolutním vyjádření se všem zaměstnancům sníží čistá mzda na základě výše jejich hrubé mzdy. Uklízečce s minimální mzdou se čistá mzda v roce 2014 oproti roku 2012 sníží o 160 Kč měsíčně a řediteli s nadprůměrnou mzdou o 1 615 Kč měsíčně. Na základě relativního vyjádření snížení čisté mzdy jsem zjistila, že zaměstnanci uplatňující si daňové zvýhodnění na dítě se čistá mzda sníží méně než zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou bez dětí. Procentuální snížení mzdy hlavního servisního technika, který si daňově uplatňuje 4 děti činí 2,17 % a u projektantů bez dětí se stejnou hrubou mzdou toto snížení činí 2,54 %. Dále jsem zjistila, že relativní snížení čisté mzdy roste s rostoucí hrubou mzdou, to je způsobeno odečtením stejné výše slevy na dani u všech zaměstnanců. V závěru lze říci, že z pohledu zaměstnance dojde ke snížení jeho čisté mzdy v průměru o 2,4 %. Čistá mzda zaměstnanců se sníží i v případě jejich vstupu do 2. pilíře důchodové reformy a to v průměru o 2,5 % v roce 2013 oproti roku 2012. Z pohledu firmy Elektro, jako zaměstnavatele, bude dopad daňové reformy naopak pozitivní. Dojde ke snížení pojistného, které firma odvádí za své zaměstnance a tím i ke snížení osobních nákladů. Celkově firma odvede na pojistném v roce 2014 o 4,7 % méně oproti roku 2012 a osobní náklady jí tak klesnou o 1,2 %. Firma ušetří 128 Kč na osobních nákladech na uklízečku s minimální mzdou a 1 360 Kč na osobních nákladech na ředitele s nadprůměrnou mzdou. Celkem za 12 zaměstnanců ušetří 7 265 Kč měsíčně, což je 87 168 Kč ročně. Z pohledu zaměstnavatele tedy dojde ke snížení osobních nákladů. Na závěr bych ráda dodala, že platnost daňové reformy pro rok 2014 je pouze předpokládaná a může dojít i k různým dalším změnám v rámci této reformy, ty by případně mohli vést k pokračování této bakalářské práce. Také by bylo zajímavé srovnání této práce s výsledky výhodnosti 2. pilíře, na které v této práci již nezbyl prostor.

71

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

DPČ

Dohoda o pracovní činnosti

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPP

Dohoda o provedení práce

DVZ

Denní vyměřovací základ

ELDP

Evidenční list důchodového pojištění

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

FO

Fyzická osoba

HM

Hrubá mzda

JIM

Jednotné inkasní místo

KD

Kalendářní dny

NP

Nemocenské pojištění

OBZP

Osoba bez zdanitelných příjmů

ODÚDP

Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PHV

Průměrný hodinový výdělek

PMV

Průměrný měsíční výdělek

PPM

Peněžitá pomoc v mateřství

PV

Průměrný výdělek

RH

Redukční hranice

ZD

Základ daně

ZP

Zákoník práce

ZTP/P

Zvlášť tělesně postižený s průvodcem

72

Seznam použité literatury Odborné publikace ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2012. 22. aktualizované vydání. Ostrava: ANAG, 2012, sv. práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-716-4. VYBÍHAL, Václav. Mzdové účetnictví 2012: praktický průvodce. 15. vydání. Praha: GRADA, 2012, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-4101-7.

Právní předpisy Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Nařízení vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 336/2012 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2013. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláška č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010,

73

redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012. Vyhláška č. 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Vyhláška č. 324/2012 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

74

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

Internetové zdroje BĚHOUNEK, Pavel. Daňová reforma 2014 - jedno inkasní místo. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/jedno-inkasnimisto/ BĚHOUNEK, Pavel. Změny v daních pro rok 2013. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/zmeny-v-danich-pro-rok-2013/ Business.center.cz [online]. © 1998 - 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://business.center.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení [online]. © 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz Daňová reforma. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/danova-reforma/ Daňové změny od roku 2012. Vláda ČR [online]. 2012 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/danove-zmeny-od-roku-2013-95853/ Dohoda o pracovní činnosti. Jak podnikat [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://jakpodnikat.cz/dohoda-pracovni-cinnosti.php Dohoda o provedení práce. Jak podnikat [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://jakpodnikat.cz/dohoda-provedeni-prace.php Druhý pilíř důchodové reformy dostal zelenou. Vláda ČR [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/druhy-pilir-duchodove-reformy-dostalzelenou-97590/ Důchodová reforma. Informační centrum vlády [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/ Která daň nejvíce stoupne? Zdravotní pojištění. Investujeme.cz [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ktera-dan-nejvice-stoupne-zdravotni-pojisteni/ KUČEROVÁ, Dagmar. Daňové slevy 2010. Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/danove-slevy-2010/

75

KUČEROVÁ, Dagmar. Ohrožený podnikatel. Zákoník práce 2012. Velký rozcestník připravovaných změn. [online]. 2011 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/zakonik-prace-2012-pripravovane-zmeny/ KUČEROVÁ, Dagmar. Víte, o kolik vzroste náhrada mzdy v roce 2013?. Podnikatel.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/vite-o-kolikvzroste-nahrada-mzdy-v-roce-2013/ KUČEROVÁ, Dagmar. Změny v poskytování náhrady mzdy od roku 2012. Podnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/zmeny-vposkytovani-nahrady-mzdy-od-roku-2012/ Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře penzijního systému. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13920/Varianty_reforma_penzi.pdf Schváleno: Důchodová reforma ochrání před chudobou. Vláda ČR [online]. 2012 [cit. 2012-1129]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/schvaleno-duchodovareforma-ochrani-pred-chudobou--87233/ Údaje o průměrné mzdě pro rok 2013. Daňový poradce Běhounek [online]. 2012 [cit. 2012-1118]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/prumerna-mzda/ Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. © 2012 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://vzp.cz/ Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Kooperativa pojišťovna, a.s.[online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.koop.cz/nase-produkty/zakonne-pojisteni-odpovednostizamestnavatele/ Zdanění mzdy letos a v roce 2014. FinančníNoviny.cz [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/zdaneni-mzdy-letos-a-v-roce2014/783472&id_seznam= Změny v roce 2012 v kostce. Měšec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zmeny-v-roce-2012-v-kostce/

Ostatní zdroje Interní zdroje firmy Elektro

76

Seznam obrázků Obrázek 1 Výpočet měsíční daňové povinnosti ............................................................. 26 Obrázek 2 Obecný vzorec výpočtu čisté mzdy v roce 2012 ........................................... 36 Obrázek 3 Organizační struktura firmy Elektro ............................................................. 37 Obrázek 4 Zvýšení náhrady mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti 30 dnů v důsledku změny redukčních hranic.................................................................. 44 Obrázek 5 Obecný vzorec výpočtu čisté mzdy v roce 2014 ........................................... 50 Obrázek 6 Relativní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v roce 2014 oproti roku 2012 ........................................................................................................................ 58 Obrázek 7 Snížení osobních nákladů firmy Elektro v roce 2014 oproti roku 2012 ....... 60 Obrázek 8 Relativní snížení čisté mzdy v roce 2014 oproti roku 2012 v závislosti na počtu daňově uplatněných dětí ....................................................................................... 64 Obrázek 9 Absolutní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2013 a 2014 oproti roku 2012..................................................................................................... 67 Obrázek 10 Relativní snížení čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2013 a 2014 oproti roku 2012..................................................................................................... 68

77

Seznam tabulek Tabulka 1 Výše daňových slev ....................................................................................... 27 Tabulka 2 Měsíční výše hrubých mezd zaměstnanců a osobních nákladů firmy Elektro v roce 2012 (v Kč) .......................................................................................................... 38 Tabulka 3 Redukční hranice nemocenské v letech 2011 až 2013 (v Kč) ....................... 42 Tabulka 4 Maximální redukovaný DVZ a denní výše nemocenského v letech 2011 až 2013 (v Kč) ..................................................................................................................... 42 Tabulka 5 Redukční hranice pro náhradu mzdy v letech 2011 až 2013 (v Kč) .............. 43 Tabulka 6 Maximální redukovaný PHV a hodinová náhrada mzdy v letech 2011 až 2013 (v Kč) ..................................................................................................................... 43 Tabulka 7 Výše náhrady mzdy a nemocenské u zaměstnanců firmy Elektro při dočasné pracovní neschopnosti 30 dnů v letech 2011 až 2013 (v Kč) ......................................... 44 Tabulka 8 Roční výše slev na dani a daňového zvýhodnění v letech 2010 až 2012 (v Kč) ........................................................................................................................................ 46 Tabulka 9 Výše maximálního vyměřovacího základu pro pojistné v letech 2012 a 2013 ........................................................................................................................................ 47 Tabulka 10 Výpočet mzdy uklízečky firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ......... 51 Tabulka 11 Výpočet mzdy skladníka firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ......... 52 Tabulka 12 Výpočet mzdy servisního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) .................................................................................................................................. 52 Tabulka 13 Výpočet mzdy účetní a sekretářky firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) .................................................................................................................................. 53 Tabulka 14 Výpočet mzdy projektantů firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ...... 54 Tabulka 15 Výpočet mzdy hlavního servisního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ..................................................................................................................... 54 Tabulka 16 Výpočet mzdy programátora a obchodního zástupce firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ............................................................................................ 55 Tabulka 17 Výpočet mzdy hlavního technika firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ........................................................................................................................................ 55 Tabulka 18 Výpočet mzdy ředitele firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč)............. 56 Tabulka 19 Změna čistých mezd zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) .............................................................................................................................. 57 Tabulka 20 Změna osobních nákladů firmy Elektro v letech 2012 a 2014 (v Kč) ......... 59 Tabulka 21 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově neuplatňují žádné dítě v letech 2012 a 2014 (v Kč) ............................................................................................ 61 Tabulka 22 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 1 dítě v letech 2012 a 2014 (v Kč) ............................................................................................ 62 Tabulka 23 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 2 děti v letech 2012 a 2014 (v Kč) ............................................................................................ 63 Tabulka 24 Změna čistých mezd zaměstnanců, kteří si daňově uplatňují 4 děti, v letech 2012 a 2014 (v Kč) ......................................................................................................... 63 Tabulka 25 Čisté mzdy zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 a 2013 v případě vstupu do 2. pilíře důchodové reformy ........................................................................... 66

78

Seznam příloh Přílohy 1 Příloha A Přehled dopadů daňové a důchodové reformy na čistou mzdu zaměstnanců firmy Elektro v letech 2012 až 2014 Přílohy 2 Příloha A Vzor pracovní smlouvy Příloha B Vzor dohody o pracovní činnosti Příloha C Přihláška a evidenční list zaměstnavatele Příloha D Hromadné oznámení zaměstnavatele Příloha E Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele Příloha F

Přihláška do registru zaměstnavatelů

Příloha G Odhláška z registru zaměstnavatelů Příloha H Oznámení o nástupu do zaměstnání Příloha I

Přehled o výši pojistného

Příloha J

Evidenční list důchodového pojištění

Příloha K Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příloha L Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění Příloha M Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příloha N Přihláška k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání

79

Příloha 1A

Tabulka 26 Vývoj čistých mezd zaměstnanců v letech 2012 až 2014 v závislosti na daňové a důchodové reformě188 Pozice Uklízečka Skladník Servisní technik Sekretářka Účetní Elektro projektant Strojní projektant Hlavní servisní technik Obchodní zástupce Programátor Hlavní technik Ředitel

188

Zdroj vlastní

Hrubá mzda 8 000 16 000 25 000 25 000 25 000 35 000 35 000 35 000 50 000 50 000 65 000 85 000

Čistá mzda 2012 7 120 15 319 19 295 20 412 20 412 26 185 26 185 30 653 38 754 38 754 49 089 63 986

2013 2. pilíř 6 960 14 999 18 795 19 912 19 912 25 485 25 485 29 953 37 754 37 754 47 789 62 286

2014 1. pilíř 6 960 15 024 18 820 19 937 19 937 25 520 25 520 29 988 37 804 37 804 47 854 62 371

Změna oproti roku 2012 (v Kč) 2014 2. pilíř 6 800 14 704 18 320 19 437 19 437 24 820 24 820 29 288 36 804 36 804 46 554 60 671

2013 2. pilíř -160 -320 -500 -500 -500 -700 -700 -700 -1 000 -1 000 -1 300 -1 700

2014 1. pilíř -160 -295 -475 -475 -475 -665 -665 -665 -950 -950 -1 235 -1 615

2014 2. pilíř -320 -615 -975 -975 -975 -1 365 -1 365 -1 365 -1 950 -1 950 -2 535 -3 315

Změna oproti roku 2012 (v %) 2013 2. pilíř -2,25 -2,09 -2,59 -2,45 -2,45 -2,67 -2,67 -2,28 -2,58 -2,58 -2,65 -2,66

2014 1. pilíř -2,25 -1,93 -2,46 -2,33 -2,33 -2,54 -2,54 -2,17 -2,45 -2,45 -2,52 -2,52

2014 2. pilíř -4,49 -4,01 -5,05 -4,78 -4,78 -5,21 -5,21 -4,45 -5,03 -5,03 -5,16 -5,18