VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Hospodaření a fundraising neziskové organizace Táborníci Chrudim

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Hospodaření a fundraising neziskové organizace Táborníci Chrudim Bakalářská práce

Autor: Alena BERANOVÁ, DiS. Vedoucí práce: Ing. Věra NEČADOVÁ Jihlava 2012 1

2

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na hospodaření a obtížné získávání finančních prostředků (tzv. fundraising) u neziskové organizace Táborníci Chrudim. Celá práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. První, teoretická část obsahuje obecné informace o neziskových organizacích, její hospodaření a financování. V druhé praktické části je řešení konkrétní organizace, její charakteristika s provedením SWOT analýzy, horizontální a vertikální analýzy, analýzy poměrových ukazatelů, fundraisingu s návrhy možných řešení, které by byly přínosné pro Táborníky Chrudim.

Klíčová slova Neziskové organizace, analýzy (SWOT, horizontální, vertikální, poměrových ukazatelů), hospodaření, fundraising.

Annotation Die Bakkalaureatsarbeit ist an Haushalt abgezielt und schwer Propaganda geldliche Erzeugnisse (sog. Fundraising) an unprofitable Organisation Táborníci Chrudim. Ganze Arbeit ist an ywek Teile getrennt, Teil theoretisch und Teil praktisch. Erste, theoretisch Teil enthält algemeine Information um unprofitable Organisation, ihr Haushalt und Finanzierung. In zweiter praktische Teile ist Lösung konkret Organisation, ihr Kennziffer mit Ausführung SWOT Analysen, horizontal und vertikal Analysen, Analysen Verhältniskennzahlen, Fundraisig mit Vorschläge die möglichen Lösung, die es waren der Beiträge für Táborníci Chrudim.

Schlüsselwörter Unprofitable

Organisationen,

Analysen

(SWOT,

horizontal,

vertikal,

Verhältniskennzahlen), Haushalt, Fundraising.

3

Poděkování Za pomoc s vypracováním mé bakalářské práce bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, za vzácné rady a připomínky. Poděkování patří rovněž panu Stanislavu Rychlému, náčelníkovi střediska Táborníci Chrudim, za podklady a cenné informace Táborníků. Dále bych chtěla poděkovat paní Růženě Walterové, hospodářce, za poskytnutí veškerých podkladů z účetnictví.

4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnou licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

5

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1

Principy a působení neziskových organizací....................................................... 11 1.1

Členění národního hospodářství ...................................................................... 11 1.1.1 Podle financování ...................................................................................... 11 1.1.2 Podle Pestoffa ............................................................................................ 12

2

3

1.2

Nezisková organizace ...................................................................................... 13

1.3

Historie a současnost NO................................................................................. 13

Poslání, vize, cíle NO ............................................................................................. 15 2.1

Poslání NO....................................................................................................... 15

2.2

Vize NO ........................................................................................................... 15

2.3

Cíle NO ............................................................................................................ 15

Charakteristika neziskových organizací ............................................................. 16 3.1

Vznik NO......................................................................................................... 16

3.2

Typologie NO .................................................................................................. 17 3.2.1 Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné – Občanské sdružení...................................................................................................... 18 3.2.2 Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné ....................... 20 3.2.3 Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků – Příspěvková organizace státu..................................................................... 23

4

Hospodaření NO .................................................................................................... 24 4.1 Hospodaření soukromoprávních neziskových organizací ............................... 24 4.2 Hospodaření příspěvkové organizace .............................................................. 24

5

Financování neziskových organizací.................................................................... 25 5.1

Fundraising – získávání finančních prostředků ............................................... 28

5.2

Druhy fundraisingu .......................................................................................... 28

5.3

Postupy získávání peněz .................................................................................. 29 5.3.1 Poslání organizace ..................................................................................... 29 5.3.2 Potencionální dárci – získání, oslovení, komunikace ................................ 30

5.4

Fundraiseři ....................................................................................................... 31

5.5

Techniky fundrasingu ...................................................................................... 32

6

6

Nezisková organizace Táborníci Chrudim.......................................................... 36 6.1

Historie a současnost Táborníků Chrudim....................................................... 36

6.2

Charakteristika a činnost organizace ............................................................... 38 6.2.1 Zvyky a tradice .......................................................................................... 38 6.2.2 Věkové kategorie ....................................................................................... 39 6.2.3 Oddíly ........................................................................................................ 39 6.2.4 Střediskové akce ........................................................................................ 40

6.3 Počet členů....................................................................................................... 45 7

8

SWOT analýza ....................................................................................................... 46 7.1

Silné stránky .................................................................................................... 46

7.2

Slabé stránky.................................................................................................... 47

7.3

Příležitosti ........................................................................................................ 47

7.4

Hrozby ............................................................................................................. 47

Hospodaření a financování Táborníků Chrudim ............................................... 48 8.1 Základní informace a vývoj hospodářství........................................................... 48 8.2 Příjmy.................................................................................................................. 51 8.3 Výdaje................................................................................................................. 53 8.4 Sponzoři, dárci .................................................................................................... 54 8.5 Horizontální analýza ........................................................................................... 55 8.5.1 Aktiva......................................................................................................... 55 8.5.2 Pasiva ......................................................................................................... 57 8.5.3 Výkaz zisků a ztrát..................................................................................... 58 8.6 Procentní rozbor – Vertikální analýza ................................................................ 59 8.6.1 Aktiva......................................................................................................... 59 8.6.2 Pasiva ......................................................................................................... 61 8.6.3 Zlaté bilanční pravidlo ............................................................................... 62 8.6.4 Výkaz zisků a ztrát..................................................................................... 63 8.7 Analýza poměrových ukazatelů.......................................................................... 77 8.7.1 Ukazatel rentability aktiv – ROA .............................................................. 77 8.7.2 Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE .......................................... 78 8.7.3 Ukazatel rentability nákladů ...................................................................... 79 8.7.4 Ukazatel zadluženosti – Koeficient samofinancování ............................... 79

9

Fundraising ............................................................................................................ 82

10 Shrnutí praktické části.......................................................................................... 85 7

11 Závěr ....................................................................................................................... 89 Seznam použité literatury ............................................................................................ 90 Seznam obrázků............................................................................................................ 92 Seznam tabulek ............................................................................................................. 93 Seznam zkratek ............................................................................................................. 93 Přílohy............................................................................................................................ 94

8

Úvod Neziskových organizací je v celé České Republice nespočet. Mají různá zaměření, počet členů, jiné finanční schopnosti, jiné úlohy i možnosti. Všechny mají jeden cíl, naučit druhé nové věci a usměrnit je určitým směrem. Ať jsou v sociální oblasti, kulturní, sportovní nebo jen jako volnočasová aktivita. Vždy se jedná o partu nadšenců, kteří Vám velice rádi poradí a odpoví na veškeré dotazy, které jim položíte. Problémy s financováním mají v dnešní době lecjaké organizace, nejen neziskové, které nejsou zakládány za účelem zisku. Jsou zcela závislé na dotacích, grantech a jiných finančních pomocích. Když jsem se rozhodovala, jaké si zvolit téma, okamžitě jsem měla jasno. Zaměřila jsem se na neziskovou organizaci Táborníci Chrudim. Hlavním důvodem výběru bylo mé dlouhodobé členství v této organizaci. Je to organizace pro děti a mládež, která má překrásnou historii, přetrvávající kroniky, akce pro děti i dospělé ba dokonce i každoročně konaný tábor na vlastním pozemku. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy financování a hospodaření neziskové organizace Táborníci Chrudim, když autorka bude vycházet z údajů od roku 2005 do současnosti. Dalším cílem této bakalářské práce je i složitá problematika získávání finančních prostředků, její rozbor a případná navrhovaná řešení. V první, teoretické části práce se seznámíme s členěním národního hospodářství a jeho rozdělením dle financování a dle Pestoffa. Dále se zmíním o historii neziskových organizací, o charakteristice, jak vznikají jednotlivé typy organizací a uvedu hospodaření vybraných druhů. V jedné kapitole se zaměřím na možnosti financování. Poslední část teoretické části bude podrobnější rozebrání fundraisingu, např. jak by měla organizace postupovat, aby získala finance, jak správně oslovit veřejnost, jak se má chovat fundraiser a druhy fundraisingu. V druhé části se již detailněji zaměřím na zvolenou organizaci. Prvně Vás provedu historií, ve které se postupně dostaneme až do současnosti, navážeme charakteristikou organizace, v nichž se zmíním o zvycích a tradicích, věkových kategoriích, o oddílech, střediskových akcích a o počtech členů. Následujícím bodem bude SWOT analýza s popisem silných, slabých stran, příležitostí a hrozeb. V hospodářství se zmíním 9

o příjmech, výdajích, o sponzorech organizace, provedu horizontální a vertikální analýzu aktiv, pasiv i výkazu zisku a ztrát. Na závěr druhé části práce se budu zabývat analýzou poměrových ukazatelů a fundraisingem, ve kterém navrhnu případná výhodná řešení pro organizaci. Metody použití ke zpracování mé bakalářské práce jsou následující: veškeré finanční výkazy střediska Táborníci Chrudim od roku 2005 do 2011, SWOT analýza, horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, popisy, zkušenosti a znalosti organizace.

10

1. Principy a působení neziskových organizací Abychom pochopili důvod vzniku NO, je třeba si vymezit určité hranice v národním hospodářstvím, mezi kterými se budeme pohybovat, rozvíjet činnost, fungovat a zdokonalovat se.

1. 1 Členění národního hospodářství 1. 1. 1 Podle financování Z pohledu financování NO lze brát v úvahu následující schéma.

Obrázek č. 1 Členění národního hospodářství podle principu financování (zdroj: Rektořík (2001))

Ziskový (tržní) sektor je financován ze zisku, který získáme z prodeje statků, služeb a výrobků za tržní cenu. Tržní cena vznikne na trhu, když se střetne nabídka s poptávkou. Do tohoto sektoru patří organizace, které mají stanovený cíl dosažení zisku. Cílem neziskového (netržního) sektoru není dosažení zisku, ale dosažení úspěchu a užitku. U NO jsou tyto cíle důležitější, než je samotný zisk. Finance pro činnost získávají formou fundraisingu, dotací, grantů či příspěvků. Veřejný sektor je pod bodem netržního sektoru. Jak lze z názvu vyčíst, jedná se o veřejnou organizaci financovanou z veřejných finančních zdrojů, pod nadvládou veřejné správy, kontrolováno veřejným dozorem a veřejná volba o všem rozhoduje.

11

Soukromý sektor má daný cíl přímý užitek, zisku se opět vyhýbá. Pro svou činnost získává finanční zdroje od fyzických i právnických osob, příjmy z jiných zdrojů se nevylučují. Sektor domácností zde hraje významnou roli. Díky začlenění do hospodářství ovlivňuje oběh financí, zboží, služeb i kapitálu. Veliký význam přinesl pro občanská sdružení, určuje jejich kvalitu.

1. 1. 2 Podle Pestoffa Nejlepší propracované rozdělení národního hospodářství vykreslil švédský ekonom Victor A. Pestoff do čtyř sektorů, ve kterých jsou zaznamenávány jednotlivé sektory. V první fázi dělí hospodářství na dvě části, veřejný sektor zabírá menší část a soukromý sektor větší část. Ve třetí fázi se přidá rozdělení ziskový a neziskový sektor. Tím zde vznikají tři sektory: neziskový, ziskový a soukromý ziskový. V předposlední fázi se do rozdělení přidává neziskový sektor domácností, formální a neformální sektor. V poslední, čtvrté, fázi jsou zobrazeny další sektory, které působí v organizaci a částečně se překrývají. Proto zde vznikají smíšené a hraniční organizace.

Obrázek č. 2 Konečná fáze členění národního hospodářství dle Pestoffa (zdroj: Rektořík (2001))

12

1. 2 Neziskové organizace Podstatou vzniku neziskových organizací je změna chování a jednání člověka, kvality způsobu a stylu života. Každá organizace se snaží ovlivnit své členy určitým zaměřením. Cílem NO není dosažení zisku, který si následně rozdělí mezi členy. Když vznikne zisk, opětovně ho musí vložit do rozvoje organizace.

1.3 Historie a současnost NO Historie je velice různorodá a bohatá. Lidé se shromažďovali od pradávna v různých spolcích, skupinách, komunitách spojené prve s církví (kláštery, kostely, fary), později s různým zaměřením. Sešla se skupina obyvatel se stejným zaměřením, zálibami, názory či uměním. Nejstarší zmínky jsou zaznamenány z církevních organizací, které sahají až do 18. století. Silné a rychlé rozšíření spolků proběhlo v druhé polovině tohoto století a končí v 19. století. V době národního obrození vznikla řada spolků, které podporovaly kulturu, vzdělání, umění, sport, přičemž některé z nich existují do dnes. Jsou to např. Sokol, spolek Mánes ad. Organizace byly rozdělené na malé organizace, pobočky, okresní, zemské a národní ústředí (Skaut, Sokol, Orel, ad.). Velká pozornost se věnovala organizacím pro děti a mládež a o péči o chudé spoluobčany. Po roce 1930 bylo zaznamenáno na území ČSR víc jak 6 500 spolků soukromých neziskových organizací. V období během 2. světové války byly spolky na dlouhou dobu zakázány, řada jich úplně zanikla. Znovu zrození spolkové činnosti nastal až v roce 1990 a od té doby vzniká řada spolků a organizací. V současné době se počet NO zvětšuje. Je zde ale jiný, závažnější problém a to s financováním. Všechny dostávají různě vysoké příspěvky, dotace větší organizace popřípadě granty, ale to v dnešní době nestačí. V tabulce je znázorněn rostoucí počet NO.

13

Obrázek č. 3 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2010 (zdroj: www.neziskovky.cz)

14

2. Poslání, vize, cíle NO 2. 1 Poslání NO Poslání má být formulováno výstižně, aby danou organizaci vyzdvihlo nad ostatní a vedlo daným směrem. Může vést k dlouhodobým cílům. Správně vypracované poslání by mělo obsahovat některé oblasti NO (má vycházet z filozofie NO, ctít jejich potřeby, být zformulováno srozumitelně všem skupinám). Jak se zformuluje poslání, záleží čistě na samotné organizaci. K vypracování není žádný mustr. V každém poslání by se mělo objevit zaměření organizace, velikost, historie ad. Poslání je základem pro dobré fungování NO.

2. 2 Vize NO Prvním úspěšným krokem vzniku organizace je mít vypracované vize. Plní uplatnění poslání a strategického plánu. Záleží na organizaci, jakou vizi si vypracuje, zda obtížnou nebo snadnou. Vize by měly být správně formulované, stručné, jasné, výstižné, aby jim každý rozuměl.

2. 3 Cíle NO Hlavním cílem je ovlivnit členy zaměřením organizace. Přesně stanovené cíle je třeba dodržovat, musí být jasné, srozumitelné, dosažitelné a aktuální. Lze je dělit i dle časového hlediska na krátkodobé (do 3 let), střednědobé (3 – 10 let) nebo dlouhodobé (10 a více let). Pro jejich vytvoření musíme dobře znát okolí (např. zdravotní zařízení, školy, sportovní aj. centra). Jak bylo výše zmíněno, dosažení zisku nepatří mezi cíle NO. „Cíle neziskové organizace jsou obvykle obsaženy v koncepci rozvoje, ve strategickém plánu, případně pro krátkodobé období, ve věcném a finančním plánu organizace na rok či čtvrtletí.“ 1

1

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6.

15

3. Charakteristika neziskových organizací 3. 1 Vznik a registrace NO Neziskové organizace hrají v tržní ekonomice důležitou roli, protože jsou její součástí. Veškeré NO (občanská sdružení, politické strany a hnutí, nadace, veřejné vysoké školy, různé fondy) různě vznikají a registrují na příslušných místech. Občanská sdružení Zákon umožňuje občanům se svobodně sdružovat, scházet se. Každé občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou, která jsou řízená

svými členy, fyzickými

i právnickými osobami. Do řízení organizace smí zasáhnout státní správa jen v hranicích, které dovoluje zákon. „Občanské sdružení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě, který vede evidenci sdružení. Sídlo, název, orgány a činnost občanského sdružení jsou vymezeny stanovami, návrh na registraci podávají nejméně tři občané, alespoň jeden z nich musí být starší 18 let. Název občanského sdružení se musí výrazně lišit od názvu jiné právnické soby, která již na území České republiky svoji činnost vyvíjí, musí se rovněž lišit i od názvu veřejné moci v naší republice, od názvů Evropské unie a jejích orgánů.“ 2 Nadace a nadační fond Nadace a nadační fond jsou zvláštní formy PO. Jejich činnost je převážně zaměřená na ochranu životního prostředí, přírody, lidských práv, kulturních památek, duchovních i humanitárních hodnot. Označení nadace nebo nadačního fondu je povinné uvést ve svém názvu. „Zřizovatelem nadace může být kterákoli fyzická či právnická osoba buď jednotlivě, nebo společně. Nadace se zřizuje dotací majetku – vkladem nadačního jmění – na začátku (to ovšem může být vkládáno i později v průběhu činnosti), a to zakládací listinou, kterou může nahradit i závěť. Vzniká dnem registrace u příslušného okresního rejstříkového soudu (§ 200a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

2

MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik - účetnictví - daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2011. ISBN 978-80-7263-675-4.

16

pozdějších předpisů), který je pověřen vedením obchodního rejstříku. Povinností zřizovatele je vydat statut nadace, který kromě důležitých identifikačních údajů musí obsahovat podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popř. okruh osob, kterým je lze poskytovat, a způsob, jakým se příspěvek poskytuje.“ 3 Obecně prospěšná organizace Obecně prospěšnou organizaci mohou založit jednak fyzické i právnické osoby, stejně tak jako u nadací, ale i stát nebo územní samosprávné celky. Sepíše se zakladatelská smlouva, která obsahuje zakládací listinu s důležitými náležitostmi. Jsou jimi např. identifikační údaje společnosti, druhy a cenu vykonávaných prospěšných služeb, pořízení majetku, řídící orgány či stanovení členů dozorčí rady. Společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností u příslušného soudu.

3. 2 Typologie NO Nejvhodnější členění organizací v neziskovém sektoru lze rozdělit do pěti skupin: I.

Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné (např. Občanská sdružení, Zájmová sdružení PO, Profesní komory, …)

II.

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné (např. Obecně prospěšná společnost, Nadace, Nadační fondy, Církevní a náboženské společnosti, …)

III.

Neziskové

veřejnoprávní

organizace

typu

organizačních

složek

a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků (např. Příspěvková organizace státu, Organizační složky, Kraje, Obce, …) IV.

Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace (např. Český rozhlas, Česká televize, ČNB, Veřejná vysoká škola, …)

V.

Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společnosti a jim podobných (např. Společenství vlastníků jednotek (bytových), …)

3

MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik - účetnictví - daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2011. ISBN 978-80-7263-675-4.

17

3. 2. 1 Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné Občanské sdružení „Je sdružení fyzických a právnických osob za účelem realizace společného zájmu (má nenáboženský, nepolitický a nepodnikatelský charakter). Registruje ho ministerstvo vnitra (při zakládání je k registraci potřeba žádost + 2x stanovy). Zakládací a organizační dokument, stanovy, povinně obsahují název občanského sdružení, jeho sídlo, statut, cíl, pravidla členství, práva, povinnosti členů, orgány, zásady hospodaření, pravidla zániku). Nejvyšší orgán je valná hromada (rada, předseda).“ 4

K založení občanského sdružení je třeba splnit následující podmínky: -

minimální počet zakladatelů jsou tři občané České republiky

-

alespoň jeden ze zakladatelů musí být starší 18 let

-

žádost s vypracováním stanov

-

podání návrhu na registraci

Nezbytné náležitosti žádosti: -

jasný a srozumitelný název organizace (musí vystihovat předpokládanou činnost, aby si ho lidé mohli snadno zapamatovat, nesmí být shodný s již existujícím sdružením)

-

sídlo sdružení

-

jejich cíle

-

identifikace členů výboru (jméno, příjmení, adresa, rodné číslo)

4

BOUKAL, Petr a VÁVROVÁ Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1293-8.

18

Nezbytné náležitosti stanov: -

přesný název organizace (případně zkratku, jestli se bude používat)

-

sídlo sdružení

-

jejich cíle

-

zásady hospodaření

-

ustanovení organizace

-

informovat o právech a povinnostech členů sdružení

-

v příloze přiložené podpisy všech členů výboru

Registrace sdružení je zahájena dnem doručení návrhu se všemi náležitostmi. V případě chybějící části návrhu, informuje ministerstvo do 5 dnů zmocněnce přípravného výboru o doplnění. Je-li vše v pořádku, organizace je zaregistrovaná do 10 dnů. Písemnou formu zaregistrování organizace obdrží zmocněnec. Pokud se ministerstvo neozve do 40 dnů od doručení žádosti o zaregistrování organizace, registr proběhne automaticky. Zamítnutí registrace lze podat u Vrchního soudu do 60 dnů ode dne zařezaní do registru. Zánik sdružení může nastat ve dvou variantách. a) Dobrovolné rozpuštění nebo sloučení s jiným sdružením. b) Pravomocné rozhodnutí Ministerstva vnitra o jeho rozpuštění.

19

3. 2. 2 Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné A) Nadace „Je účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle, které zřizuje právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Registruje krajský soud (založení vyžaduje žádost + návrh na zápis do nadačního rejstříku, nadační listinu, čestná prohlášení členů správní a dozorčí rady nebo revizora, výpisy z rejstříku trestů těchto osob, podpisové vzory oprávněných osob, doklad o splacení peněžitého vkladu zřizovatelů, doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zřizovatelem, doklad o oprávnění k umístění sídla). Minimální výše nadačního jmění 500 000 Kč.“ 5

Pokud je jen jeden zřizovatel, nadace se zřizuje podle notářského zápisu nebo podle závěti. Při více zřizovatelích je výhodou uzavřít mezi sebou smlouvu. Zřizovatel nadace podá návrh na zřízení nadace příslušnému Krajskému soudu, ke kterému musí přiložit důležité listiny, bez kterých je návrh neplatný: -

návrh na zápis do nadačního rejstříku (identifikace zřizovatele, název, sídlo, účel zřízení, výše vkladů a jmění ad.)

-

nadační listina (identifikace zřizovatele, název, sídlo, počet a identifikace členů správní a dozorčí rady, ověřené podpisy ad.)

-

čestná prohlášení a výpisy z rejstříku trestů členů správní, dozorčí rady nebo revizora

-

podpisové vzory oprávněných osob určené k vyjednávání za nadaci

-

doklad o vkladu (peněžitého nebo převzetí nepeněžitého, který je nutno řádně ocenit)

-

doklad o právní subjektivitě, je-li zřizovatel právnická osoba (výpis z obchodního rejstříku, doklad SÚ o IČ)

-

doklad o oprávnění k umístění sídla (nájemní smlouva)

5

BOUKAL, Petr a VÁVROVÁ Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1293-8.

20

Vznik nadace je velice složitý a komplikovaný proces. Zahájení zápisu do rejstříku nadací vzniká dnem obdržení návrhu nadace se všemi důležitými náležitostmi příslušnému soudu. V případě, že nějaká část náležitostí chybí, soud informuje zřizovatele nadace, aby chybu napravil. Zápis nadace do rejstříku není časově omezen, rozhoduje o tom soud, který následně opět informuje zřizovatele. Zamítnutí registrace lze podat u soudu do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zamítnutí zápisu. B) Nadační fond „Je podobně jako nadace účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle. Registruje se u krajského soudu. Proces založení i požadované dokumenty jsou stejné jako u nadace s výjimkou určení výše nadačního jmění. V podstatě proces založení nadačního fondu odpovídá procesu založení nadace. Zásadní rozdíl je v tom, že u nadačního fondu není povinná minimální výše nadačního jmění. Soudy však přítomnost nadačního jmění vítají (je vhodné nějaké stanovit alespoň ve výši několika set Kč). Žádosti bez nadačního jmění bývají nahlíženy jako problematické.“ 6 C) Obecně prospěšná společnost „Je právnická osoba poskytující obecně prospěšné služby všem za stejných podmínek, kterou zřizuje právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Registruje krajský soud (založení vyžaduje návrh na zápis do rejstříku o.p.s. + zakládací smlouvu nebo listinu, čestná prohlášení členů správní a dozorčí rady s úředně ověřenými podpisy, výpisy z rejstříku jejich trestů ne starší 6 měsíců, podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem o.p.s.).“ 7 Pokud je jen jeden zřizovatel, společnost se zřizuje podle notářského zápisu nebo podle závěti. Při více zřizovatelích je výhodou uzavřít mezi sebou smlouvu. Postup je stejný jako u nadace. V obvodu Krajského soudu, kam se podává i návrh na zřízení, má mít společnost své sídlo. K návrhu na zřízení musí přiložit i následující listiny: 6

BOUKAL, Petr a VÁVROVÁ Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1293-8. 7 BOUKAL, Petr a VÁVROVÁ Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1293-8.

21

-

návrh na zápis do rejstříku (identifikace navrhovatele, název, sídlo společnosti, identifikace členů správní rady, úředně pověřené podpisy ad.)

-

zakládací smlouva (identifikace zakladatelů, název, sídlo společnosti, druh nabízených služeb, počet a identifikace členů správní a dozorčí rady, úředně ověřené podpisy ad.)

-

čestná prohlášení a výpisy z trestního rejstříku členů správní a dozorčí rady

-

podpisové vzory

-

doklad o vkladu (peněžitý nebo nepeněžitý)

-

doklad o právní subjektivitě

Zapsání společnosti do rejstříku vzniká dnem doručení návrhu se všemi náležitostmi příslušnému soudu. V případě, že nějaká část náležitostí chybí, soud informuje zřizovatele společnosti, aby chybu napravil. Zápis nadace do rejstříku není časově omezen, rozhoduje o tom soud, který následně opět informuje zřizovatele. Zamítnutí registrace lze podat u soudu do 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zamítnutí zápisu. Základní jmění není povinné, ale je lepší ho stanovit. Výhoda obecně prospěšné společnosti je průhlednost a transparentnost. Společnost má určité povinnosti, které musí plnit v její prospěch. Jsou to: -

společnost musí poskytovat veřejně prospěšné služby

-

je nezávislá na zakladateli (může být kdokoli, podmínkou je minimální počet alespoň 2/3 členů správní rady z České republiky)

-

společnost se zakládá za účelem neziskovosti

-

o. p. s. vznikají v oblasti školství, kultury, zdravotnictví a sociální péče

Jestliže je hospodářským výsledkem zisk, zakladatelé ho nesmí použít ve svůj prospěch, ve prospěch členů nebo zaměstnanců, ale musí ho použít pouze na poskytování služeb, které nabízí daná společnost. „Financování OPS je zajištěno:

22

-

dotací ze státního, krajského nebo obecního rozpočtu

-

dotací ze státních fondů

-

příspěvky a dary od fyzických či právnických osob

-

z vlastní činnosti

-

z hospodářské činnosti (doplňková činnost)“ 8

3. 2. 3 Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků Příspěvková organizace státu „Příspěvková organizace státu je právnickou osobou zřízenou některým z ústředních orgánů státní správy, případně okresním úřadem podle zákona č. 218/200 Sb. – rozpočtová pravidla a zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu s obsahem dle zákona a oznámí její zřízení v Ústředním věstníku ČR.“ 9 Jakmile je příspěvková organizace založena, zřizovatel okamžitě vydá statut organizace, organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový řád, pravidla účetních dokladů a vnitřní předpisy. Celé hospodaření organizace závisí na peněžních prostředcích, které mají ze své hlavní činnosti, ze státního rozpočtu, z darů od FO, PO i ze zahraničí a hospodaření s peněžními fondy, kterými jsou: -

rezervní fond

-

fond reprodukce majetku

-

fond odměn

-

fond kulturních a sociálních potřeb

8

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6

9

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6

23

4. Hospodaření NO Vztah rozpočtu zřizovatele a hospodaření organizací určuje zákon o rozpočtových pravidlech. Neziskové organizace každoročně dosahují malých příjmů, které se odvádí do rozpočtu zřizovatele organizace. Všechny výdaje jsou placené z těchto příjmů formou běžných a kapitálových dotací. Zřizovat sleduje veškeré finanční transakce v rozpočtu pomocí peněžního deníku.

4. 1 Hospodaření soukromoprávních neziskových organizací Předpokládá se, že soukromoprávní neziskové organizace financují své potřeby převážně ze soukromých služeb. Záleží, jaké má organizace zaměření a podle charakteru činností lze počítat s výší dotace. Některé organizace využívají zákon k získání dotací (např. církve, náboženské společnosti ad.), jiné na tyto dotace nemají bez zažádání nárok, proto často volí variantu obdržení grantů. Organizace, které získávají peněžní prostředky formou dotací z veřejných rozpočtů, ze soukromých zdrojů a z obdržení grantů, spadají do skupiny tzv. vícezdrojového způsobu financování.

4. 2 Hospodaření příspěvkové organizace „Příspěvkové organizace jsou na rozpočet svého zřizovatele napojeny saldem svého rozpočtu. Získávají vlastní příjmy (např. z uživatelských poplatků), které jim však nestačí na úhradu nákladů spojených se zabezpečováním veřejných statků. Chybějící finanční prostředky na krytí nákladů na produkci veřejného statku jsou jim poskytovány ve formě běžného příspěvku (na provoz kapitálového příspěvku) na investice z rozpočtu zřizovatele. Výjimečně může dojít k situaci, kdy jsou příspěvkové organizace odvodové, tzn. odvádějí odvod do rozpočtu svého zřizovatele. To je už v minulosti v ČR využívaný tzv. netto rozpočtový způsob financování.“ 10

10

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. ISBN 80-7357-052-1.

24

NO většinou používají majetek, který jim zřizovatel propůjčí. Musí o něj pečovat a starat se o něj. Příjmy ze své činnosti si nechají pro financování svých výdajů. Protože je tato částka nízká a nepokryje nutnou výši nákladů (nejsou finančně soběstačné), NO dostávají z rozpočtu zřizovatele finanční dotace ve formě příspěvků. Mimo jiné hospodaří s peněžními fondy a dary od různých sponzorů.

5. Financování neziskových organizací Každý, i nezisková organizace, potřebuje pro svoji činnost finanční zdroje, které se v dnešní době špatně získávají. Všechny organizace si musí vytvořit excelentní strategii, která vede k dlouhodobému (případně trvalému) zajištění finančních zdrojů. Strategie organizací se přiklání k subjektům, kteří se chtějí nějakým stylem podílet na jejich poslání. Je nezbytně důležité, aby „sponzoři“ správně pochopily poslání a cíle organizací. Zde je dobré přejít na vícezdrojový způsob financování. Vícezdrojový způsob financování se skládá z veřejných a neveřejných peněžních prostředků, čímž jsou např. soukromé finanční zdroje, granty. Každá nezisková organizace se musí snažit sehnat co nejvíce různorodých finančních zdrojů, které mají k dispozici, ať to jsou veřejné nebo neveřejné finanční zdroje. Veřejné finance zajišťují státní správy (ministerstva) popřípadě samosprávy, kde se jedná o finance z veřejných rozpočtů ze státních dotací. Pro NO se jedná o zásadní informace z hlediska finančních zdrojů, které mohou získat. Mezi hlavní oblasti k získání státních dotací patří např.: -

řešení a pomoc krizových i mimořádných situací

-

zdroj rozvoje lidských potřeb a vzdělávání

-

ochrana, rozvoj a prezentace kultury

-

rozšiřování sportu a tělovýchovy

-

poskytování sociálních služeb

-

ochrana životního prostředí

-

rozvoj dobrovolnictví

25

-

bezpečnost provozu

-

problematika drog

Není možné, aby se NO zaměřila na získávání pouze jednoho zdroje financí, na dotace. K veřejným zdrojům lze zahrnout i následující zdroje: -

ostatní, výjimečné, zdroj

-

zdroje související se zadáním veřejné zakázky

-

zdroje plynoucí ze smluv o poskytování služeb

Neveřejné zdroje financování poskytují NO: -

České i zahraniční nadace

-

Dary od občanů a firem

Dalším způsobem získávání finančních zdrojů lze dosáhnout samočinností. Jsou jimi: -

členské příspěvky

-

daňová a poplatková zvýhodnění

-

příjmy z vlastní činnosti

Z výše uvedených bodů lze snadno zjistit, že se zde jedná o různé skupiny plátců, které odpovídá i jiná veřejnost. Organizace se jinak chová ke svým členům, od kterých vybírá členské příspěvky, jinak k zákazníkům, kterým prodává své výrobky, jinak ke sponzorům či široké veřejnosti. Jedním z bodů organizace je přátelská komunikace s těmito skupinami, aby od nich obdrželi finanční podporu. Česká a zahraniční nadace Aby organizace získala finanční pomoc od české nadace, musí přijmout jejich pravidla. Zažádat o grant mohou organizace nejen u českých, ale i u zahraničních nadací nebo čerpat ze zahraničních zdrojů.

26

Dary od občanů a firem Získání darů od občanů je velice složité. Lidé jsou nedůvěřiví, nevědí, do čeho vkládají své peníze nebo jednoduše nechtějí poskytnout dar. Do této kategorie patří zejména blízcí lidé organizace (členové organizace, dobrovolníci, příbuzní), když je potřeba, pomohou, dále např. lidé podobných zájmů nebo místní obyvatelé. Získat nové dárce je těžké, záleží na přímé komunikaci mezi organizací a veřejností, zástupce organizace musí umět přesvědčit lidi. U firem je to podobné. Záleží na přímém osobním jednání, je vhodné žádat i o něco jiného, než jen o finanční výpomoc. Velké firmy žádají poskytnutí písemné žádosti s informacemi o organizaci. Členské příspěvky Některé organizace, převážně občanská sdružení, komory, církve a náboženské společnosti, vybírají členské příspěvky. Jde o pravidelný příjem organizace, který nijak nezatěžuje práci organizace. Nevýhodou příspěvků je ten, že se jedná o malé částky, které se nemůžou brát jako finanční příjem organizace. Daňová a poplatková zvýhodnění Řada daňových zvýhodnění je pro neziskové organizace popsán v příslušných daňových zákonech. Zvýhodnění se uplatňují nejen v České republice, ale i v jiných zemích. „Nestátní neziskové organizace jsou na základě zákona č. 586/1992 Sb. právnickými osobami nezřízenými za účelem podnikání, kterým stát poskytuje úlevu při zdaňování jejich činnosti. Zákon zároveň definuje obecně prospěšné účely, na něž je možné poskytnout dary s daňovou úlevou pro dárce.“ 11 Příjmy z vlastní činnosti Některé organizace prodávají vlastní výrobky, ze kterých mají malý příjem. Jsou to organizace, které mají malou farmu, dílnu nebo jen malou místnost, kde vyrábí drobné výrobky, s nimiž si přivydělávají. Jedná se o zemědělské produkty, kurzy, služby, aukce, zařizování plesů, soutěží, akce pro veřejnost a řada dalších možností. Za tímto druhem příjmu se skrývá fundraising.

11

BOUKAL, Petr, Hana VÁVROVÁ. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1293-8.

27

5. 1 Fundraising – získávání finančních prostředků Běžnou součástí každé neziskové organizace se stává fundraising, zvyšování finančního obnosu, který je přiřazen k určitému cíli. „Fundraising je možné tedy definovat jako získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků. Fundraising tedy zahrnuje různé metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací.“ 12 Fundraisingem se zabývá jen malá skupinka lidí, kteří pracují v různých NO, v sociálních institucích, ale i ředitelé škol, kde každá finanční výpomoc hraje velkou roli. K těmto lidem patří i spousta nadšenců a dobrovolníků. Získávání finančních prostředků je zdlouhavý proces. Prvním krokem je efektivně naplánovat fundraising, kde by se měl dodržet určitý postup. Organizace, která chce plánovat dvoudobé získávání financí musí jasně definovat poslání, mít konkrétní a měřitelné cíle, zvážit zapojení dobrovolníků, sepsat seznam dárců a sponzorů. „Přesvědčit druhé může jen ten, kdo je sám přesvědčený.“ 13

5. 2 Druhy fundraisingu Mezi druhy fundraisingu lze zahrnout: -

Formou České pošty, kdy se jednoduše hromadně pošle adresátovi (adresátům) dopis s okolkovanou obálkou na odpověď

-

Pomocí sdělovacích prostředků (místní rozhlas, plakáty, letáky, článek v místním tisku apod.) vyhlásit veřejnou sbírku. Zahrnuje to výbornou organizaci, schopné a spolehlivé pomocníky, správně načasovaný termín sbírky a dokonalé ovlivnění veřejnosti.

-

Benefiční akce je dalším druhem, jak získat finance. Vyžaduje pestrý program s alespoň jednou známou osobností, bezchybný průběh, vše harmonicky sladěné pod dozorem soběstačných dobrovolníků.

12

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2001. ISBN 80-86119-41-6

13

LEDVINOVÁ, Jana a Karel PEŠTA. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN – Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. ISBN 80-238-0464-2

28

-

Jestli-že dobře známe dárce, můžeme použít telefonní metodu, ve které ho žádáme o poskytnutí daru, který již dříve poskytl.

-

Mezi další metody patří např. osobní setkání nebo písemná žádost o grant.

5. 3 Postupy k získání peněz 5. 3. 1 Poslání organizace „Prvním a nezbytným krokem při získávání finančních prostředků je definovat poslání organizace, toto poslání výstižně vyjádřit a nabídnout každému, kdo by nám mohl poskytnout finanční podporu.“ 14 Fundraiser by si měl předem připravit definice poslání organizace, naučit se mluvit o prezentované organizaci sebevědomě a s jistotou. Klíčem všeho je stručné, jasné a výstižné sdělení lidem, kteří zajímají organizaci. Fundraiser je chce přesvědčit o tom, aby je organizace zajímala. V poslání by neměla chybět: -

identifikace organizace

-

její cíle

-

jak dosáhne těchto cílů

-

komu je organizace určena

-

důvody fundraisingu

14

LEDVINOVÁ, Jana a Karel PEŠTA. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN – Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. ISBN 80-238-0464-2.

29

5. 3. 2 Potenciální dárci – získání, oslovení, komunikace Pro úspěšný fundraising je důležité správně určit okruh potenciálních dárců, kteří by organizaci mohli finančně vypomoct. Okruh potenciálních dárců, od kterých můžeme čerpat finanční zdroje jsou: -

nadace

-

občanská sdružení, církve a další nevýdělečné organizace

-

podnikatele, podniky a obchodní společnosti

-

stát a státní správa

-

individuální dárce, členy, příznivce, veřejnost

Jednou, z možností okruhů dárců je veřejnost nebo společnosti, kteří již v minulosti organizaci darovali finanční obnos. Na tyto dárce se organizace obracejí v situaci, kdy potřebují sehnat co nejrychleji peníze. Hlavní výhoda je v tom, že nemusí zdlouhavě představovat danou NO a jdou hned k věci. S dárci, kteří chtějí podpořit organizaci prvně, je doba schůzky delší. Zástupce NO detailně popíše představení organizace, její činnost a plynule přejde k důvodu žádání o výpomoc. Firmám zástupce organizace může nebo nemusí nabídnout nějakou protislužbu. Když NO nic nenabídne, jednatel očekává od dárce čistý dar. Některé organizace nabízejí dárcům i protislužbu, která jim ale nevrátí částku věnovanou organizace, protože se jedná o daleko nižší hodnotu. Mezi tyto protislužby patří např. prodej firemních věcí, příprava soutěží pro zaměstnance firmy, prezentovat firmu na veřejných akcí (mít vyvěšené logo firmy) a podobně. Chce-li zástupce organizace přesvědčit dárce, aby jim vypomohl, musí být v jeho hodnocení „Co už dali“ na prvních pozicích. V první řadě je důležité přesvědčit člověka. Když ho fundraiser získá, může se za krátkou dobu přemístit z kategorie „Darují poprvé“ do kategorie „Dárci, kteří již darovali v minulosti“. Vše zleží na jednání, chování a slušném vystupování fundraisera. Nejlepší metoda (nejvýnosnější, nejefektivnější, nejúčinnější) je přímá osobní setkání s dárcem, tzv. „z očí do očí“. Tuto metodu by organizace měli nejčastěji volit. Nejdůležitější je vždy první dojem a první kontakt, který dárce ovlivňuje. Rovněž se k němu chovat důstojně, vážit si ho, nepodceňovat ani neponižovat ho.

30

„Bývá někdy obtížné ho zajistit, obzvláště jedná-li se o významnou osobu, zaneprázdněného ředitele firmy, či dárce otráveného velkým množstvím žadatelů, kteří mu permanentně klepou na dveře. Víc než kde jinde tu platí, že kdo umí rychle a účinně reagovat na situaci, je král.“ 15 Hlavním cílem okruhů potenciálních dárců je vzbudit u nich důvěru, aby poskytli finanční výpomoc.

5. 4 Fundraiseři Fundraiseři jsou lidé, kteří shánějí pro neziskové organizace finanční podporu. Čím víc se bude touto pomocí zabývat, tím více peněz neziskové organizace obdrží. Každý fundraiser může oslovit své známé a tím se otevře široká škála možností, jak získat peníze. V dnešní době lze zvolit mezi profesionálním fundraiserem nebo dobrovolníkem. Obě varianty mají společný cíl, a to, získat co nejvíce peněz pro danou organizaci. Zároveň se dobře doplňují a lze říct, že co umí jeden, druhý nedokáže nebo neumí a naopak. Dobrovolníci Výhoda dobrovolníků je taková, že pracují srdcem a o organizaci vědí vše důležité. Za práci nedostanou finanční odměnu, ale pocit uspokojení a zlepšení finanční stránky své organizace. O peníze se jim lépe žádá, protože vědí, že nezískávají dar pro sebe. Do fundraisingu mohou zapojit své přátelé, rodinu, kolegy z práce či ze školy, kteří může požádat o podporu. Nesmíme zapomenout i na nevýhody. Díky tomu, že to jsou neškolení odborníci (v tomto zaměření), pravděpodobně nebudou mít potřebné znalosti. Ale ty si můžou samostudiem doplnit. Po delší době se jim může zdát fundraising nudný, méně cenný a začnou ho nenávidět. Do řad dobrovolníků můžeme zahrnout: -

Členy organizace – Podrobně znají historii, činnost i hospodaření organizace. Do práce jsou motivování tím, že pomohou své organizaci. Oproti tomu nejsou zasvěceni do odborného fundraisingu a tuto práci provozují ve svém osobním volnu.

15

LEDVINOVÁ, Jana a Karel PEŠTA. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN – Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. ISBN 80-238-0464-2.

31

-

Studenty – Nejrozšířenější skupina z dobrovolníků. Než odejdou studovat do ostatních měst, jsou nejvyhledávanější i nejdostupnější. Organizaci se snaží co nejvíce pomoct, touží po pocitu uspokojení z práce, ale hlavním důvodem jejich obětavosti je to, že jsou v dobré partě známých lidí.

-

Důchodce – Do fundraisungu lze zahrnout i skupinu seniorů, kteří mohou organizacím značně pomoct. Na druhou stranu se jim odvděčí tím, že je přesvědčí o tom, že má jejich práce smysl a důvod. Zážitky a zkušenosti z dlouholetými prácemi s NO jsou k nezaplacení, které mohou dál rozšiřovat.

-

Známé osobnosti, vědci, odborníci, cizinci aj.

Profesionálové Profesionálové mají oproti dobrovolníkům navrch tím, že mají daleko větší znalosti v tomto oboru, prostě vědí, kam šáhnout. Velkou motivací mají finanční odměnu za práci. Mezi záporné hodnocení patří nedostatek informací o historii i současnosti organizace, neznalost každodenní práce, chybí jim praktické zkušenosti s programy organizace. Pracují pouze v pracovní dobu, natož dobrovolníci pracují v každý volný čas. Když odejde z organizace, může se stát, že s ním odejdou i jeho kontakty a tím organizace ztratí nějakého dárce.

5. 5 Techniky fundraisingu Různé akce mohou přinést organizaci finanční zisk, ale i podporu místní komunity. Zejména to jsou výstavy, kulturní akce, přehlídky, veletrhy, společenské akce, plesy, sportovní klání a další. Každá z výše jmenovaných akcí nabízí prostor k představení organizace nebo možná i k získání určité finanční částky. Veřejná sbírka Veřejná sbírka je častý způsob získávání finančních prostředků, je považován za velice efektivní. Skládá se ze 3 forem: a) Návštěva domácností – Probíhá-li sbírka ve formě navštěvování domácností, musí se promyslet správně zvolená lokalita, část, města. Výběr ovlivňuje řada faktorů, např. struktura obyvatel, konkurenční organizace, přístup k obydlí, … Ve většině případů tuto formu sbírky provozují dobrovolníci, kteří jsou prvním

32

klíček k úspěchu. Vhodné oblečení, slušná a zdvořilá komunikace jsou samozřejmostí. Musí být připraveni na pohotové odpovědi ohledně jejich organizace nebo důvodu sbírky. Při tomto druhu veřejné sbírky je zvykem navštěvovat domácnosti dvakrát. Prvně se lidem sdělí veškeré informace o sbírce i organizaci a předají se jim různé letáky, časopisy či brožury k prostudování. V druhém kole sesbírají pomocné podklady a vyzvednou finanční dary, pokud obyvatelé budou chtít organizaci pomoct. Tato metoda je zdlouhavější, ale za to je efektivnější, protože si občané mohou v klidu prostudovat zaměření organizace i důvod zveřejnění sbírky. b) Přímé oslovení veřejnosti na ulicích – Druhá metoda vyžaduje větší počet dobrovolníků, než je v první metodě. Opět se zde klade silný důraz na vhodné oblečení, slušnou a zdvořilou komunikaci. První pohled je nejdůležitější. Zahájení přímého oslovování se musí včas naplánovat a vhodně zvolit místo, kde je velké množství lidí (velká nákupní centra, nádraží, stadiony, trhy). Nadšený, usměvavý dobrovolník osloví víc lidí a získá od nich více peněz do sbírky, než otrávený člověk. K debatě s lidmi na ulici mají jen několik málo minut, aby je přesvědčili a podpořili sbírku, proto se zde klade důraz na stručné, jasné a výstižné vyjadřování. c) Sbírka pomocí veřejných pokladniček – Je jedním z častých forem sbírky, ale za to nejméně efektivní, protože je anonymní. Nikdo neví, pro koho jsou získané peníze, popřípadě, čím se daná organizace zabývá a na co se zaměřuje. Když se pokladničky někde objeví, jsou vždy poblíž míst, kde se platí. Motivuje lidi tím, že když mají peníze či peněženku v ruce, mohou dovnitř vhodit nějaké drobné. Úspěch veřejné sbírky záleží na načasování, legalizování sbírky, vybrání dobrovolníků, vytipování místa, včasné zveřejnění, příprava, vyhodnocení, ve kterém se zobrazí silné a slabé stránky sbírky, vyhodnotí místo, kde byla sbírka nejefektivnější a získala nejvíce finančních prostředků. Přímé oslovování pomocí České pošty Tato technika fundraisungu je neosobní, ale často se s ní můžeme setkat, protože je nejsilnější a nejběžnější. Sice je nejdražší formou, ale pomocí pravidelného oslovování lze zabezpečit pravidelný příjem organizaci. Vhodnými příjemci jsou lidé, kteří znají

33

danou nebo podobně zaměřenou organizaci či lidé, které organizace náhodně osloví. Velkou váhou je správné formulování i celý obsah dopisu, který by měl být co nejvýstižnější, měl by zdůrazňovat důležitost finanční pomoci čtenáře, a správné načasování. Inzerce Informovat veřejnost o organizaci pomocí inzerátů je vhodné v době, kdy chceme oslovit širokou skupinu potenciálních dárců. Charakter inzerátu by měl být stručný, výstižný. Není důležité se zdlouhavě rozepisovat, čtenářům vždy padne do oka krátký inzerát, kde se autor stručně a jasně vyjádří, aby oslovil veřejnost. Pomocí inzerátu lze veřejnost požádat o peníze následujícími způsoby: a) Přímo – Do inzerátu organizace přímo zahrne žádost o finanční příspěvek společně s číslem účtu. Pak jen vyčkává na dary od anonymních dárců. b) Nepřímo – Přes inzerát organizace získá další dobrovolníky a lidi, kterým se zaměření organizace zamlouvá. Zájemce předá organizaci své kontakty, která ho pak může požádat o finanční pomoc. c) S dlouhodobou perspektivou – Vhodné pro nově vzniklé organizace, které si budují důvěru veřejnosti a upevňují si své cíle a poslání. V této situaci se nehodí žádat o finanční pomoc ihned, ale nejdřív zviditelnit organizaci a usadit se. Členské příspěvky Členské příspěvky vybírá mnoho organizací, považují to za efektivní zapojení členů do organizace. Počet členů je vizitkou organizace, budí důvěru u sponzorů, u města i u lidí samotných. V případě pomoci nebo žádosti o finanční příspěvek se organizace má na koho obrátit. Tři hlavní důvody odpoví na otázku, proč budovat členskou základnu. a) Členský příspěvek je něco jako závazek organizaci. Členství v organizaci nabízí efektivní způsob (převážně u sponzorů, u lidí, kteří podporují organizaci) vytvoření pocitu spoluodpovědnosti za organizaci. b) Člen se v organizaci má právo se zapojit do ovlivnění chodu organizace. Může navrhnou různé změny ke zlepšení činnosti, sehnat sponzora, zajistit akci, …

34

c) Příspěvky představují pravidelný příjem organizace, která se každý rok snaží mít co nejvíce členů, protože bude mít vyšší příjem. Skupina zaregistrovaných lidí jsou obvykle ochotni pozitivně reagovat i na další výzvy, jimiž organizace získává finanční příspěvky. Prodej Prodejem různých předmětů a služeb je jeden z nejběžnějších způsobů získávání peněz od místní veřejnosti. Prodávat lze vlastně cokoli, co se dostane do rukou členů organizace. Do prodeje je možné zahrnout následující: -

Sekond handy (bazary), kde se prodává zboží od dárců, kteří ho přináší na předem stanovená místa. V České republice tento druh prodeje organizuje např. Diakonie čs. církve husitské. Jedná spíše o charitativní bazary, v mnoha případech se jedná o humanitární pomoc poskytnutou ČR i zahraničí. Prodává se oblečení, věci (knihy, CD, bižuterie, nářadí), vlastnoručně vyrobené výrobky od členů a dobrovolníků organizace (malé domácí dřevěné výrobky, zavařeniny, ruční práce, kalendáře apod.) nebo zboží, které vyrábí sama organizace, na které se sama zároveň propaguje. Tento typ funraisingu se hodí nejlépe pro lidi v důchodu, kteří tuto práci berou jako příležitost setkat se s lidmi.

-

Prodej katalogů využívají organizace, které podporují svými aktivitami malé podnikatele. Některé organizace vyrábějí katalogy vlastních produktů, etnovýrobků, katalog s nabídkou pohlednic, triček a jiných výrobků podobných druhů. U jednotlivých výrobků je nutné zajistit nabízenou kvalitu, která je uvedená v katalogu společně s obrázkem.

-

Každá organizace se snaží prodávat vlastní výrobky, protože jsou nejrůznější a jedinečné. Kromě toho, že se organizaci zvětší příjem, zároveň ji plní propagaci, protože na výrobcích bývá uvedeno logo nebo zkratka organizace. Mimo atraktivnosti výrobku, musí mít dobře udělaný design, protože ten plní polovinu úspěchu.

Získání peněz formou prodeje nezaručuje zisk velkého finančního obnosu. Jedná se o velkou dřinu, vyčerpání spousty času a energie za minimální příjem. Proto je lepší tuto formu získání peněz řádně zvážit. 35

6. Nezisková organizace Táborníci Chrudim V druhé části práce je detailně uvedena nezisková organizace Táborníci Chrudim. Veškeré informace jsem čerpala z vlastní dlouholeté zkušenosti v této organizaci, údaje, výsledky hospodaření a ostatní materiály jsem získala od Stanislava Rychlého, náčelníka organizace a Růženy Walterové, účetní.

6. 1 Historie a současnost Táborníků Chrudim První zmínky o základech střediska – občanského sdružení - sahají do let 1969 – 1970, kdy organizace spadala pod celorepublikovou organizaci Skaut, jehož zakladatelem byl na konci 19. století v USA Ernest Thompson Seton. Jako první začal učit děti žít v přírodě a ochraňovat divokou zvěř. V tomto duchu přetrvalo zaměření dodnes nejen u Skautů, ale i v Zálesáku či Pionýru. V roce 1971 nastalo násilné rušení skautingu. Zakladatelé organizace se rozhodli nenechat utvořený kolektiv padnout a ač neradi, svou činnost rozvíjeli i nadále jako Pionýrská skupina. Po dlouhých 19 letech se kolektiv vedoucích i s dětmi rozhodl vstoupit do tehdejšího Československého svazu pro pobyt v přírodě – Zálesáku. Protože má svaz předepsaná určitá pravidla, která musela splňovat nově příchozí střediska, někteří náčelníci z Chrudimě se na jaře roku 1990 rozhodli splnit tzv. minikurz, který každoročně pořádá Ústřední rada Zálesáka. Minikurz je školení dobrovolníků, které podmiňuje absolvování k získání oprávnění vést v Zálesáku oddíly. Tohoto kurzu se zúčastnili Rudolf Beran, Pavel Svoboda, Jiří Pochobradský, Stanislav Rychlý, Anna Machová ad., kteří jsou stále členy nebo nějakým způsobem do Zálesáka patří, ať už jako sponzoři, kamarádi nebo rodiče svých dětí navštěvující opět oddíly výše zmiňované organizace. Od počátku Pionýrské skupiny se pan Stanislav Rychlý, dosavadní vedoucí, zúčastnil na Komáří louce náročného, dlouhodobého náčelnického kurzu k získání náčelnické kvalifikace, která ho opravňuje k založení vlastního střediska Zálesáka. Původní název z roku 1971 byl zanechán i v Zálesáku, kde od roku 1990 kolektiv začíná jako Zálesáci, kteří jsou registrování pod střediskem Zaječice u Chrudimi. Samotné středisko Táborníci Chrudim začalo fungovat 16. 5 1991. Od roku 1990 získala organizace oficiální název Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě, pod něhož spadá několik středisek rozptýlených po celé České i Slovenské republice. Zastoupení v ČR je značné: v Brně, Zlíně, Znojmě, Jičíně, Českém Brodě, Českých 36

Budějovicích, Zaječicích a v Chrudimi, střediska v SR jsou v: Martině, Popradě, Nitře, Košicích či Bratislavě. Dlouholeté zázemí pro činnost Táborníků poskytl ředitel chrudimského gymnázia pan Eduard Beránek. V blízkosti školy se nacházela stará dřevěná budova, dětmi zkracovaná na „Dřevák“, ve které středisku přenechal k užívání tři klubovny a sklady materiálu. Na oplátku se starala celá organizace o běžnou údržbu budovy i přilehlého okolí. Ke klubovnám a skladu patřily i dvě garáže u příjezdové brány do areálu, kde našly zázemí tehdy dvě motorová vozidla střediska, Gáz a Sanita. V roce 2001 nastal zlom ve spokojeném žití organizace. Ředitel gymnázia pan E. Beránek se z ničeho nic nesmyslně rozhodl, že organizací osídlený „Dřevák“ bude srovnán se zemí a místo něj bude postaven moderní sportovní areál s pískovým doskočištěm. Před začátkem letního tábora obdržel náčelník Táborníků tříměsíční výpovědní lhůtu na vystěhování se z prostor. Vyjednávání o zanechání budovy proběhlo ze všech stran, dokonce i osobní návštěvou pana senátora Pitharta, ale marně. Pan Moravec z odboru školství sehnal náhradní prostory v suterénu Střední odborné školy v Chrudimi, kam se po dlouhé a náročné přípravě přestěhoval veškerý materiál organizace. Od října roku 2001 se všichni s těžkým srdcem rozloučili s oblíbeným „Dřevákem“ a od té doby jsou sklady materiálu s jednou klubovnou v suterénu školy. Dvě malé místnosti uvolnil pro činnost oddílů i náčelník a člen Rudolf Beran ve svém podnikatelském objektu. Zde se oddíly scházely až do roku 2005, kdy se firma R. Berana rozšířila a tyto dvě místnosti potřeboval majitel. Opět nastalo hledání budovy pro činnost oddílů. Po dlouhých vyjednáváních s vedením města získala organizace velkou místnost poblíž centra města a ihned se přestěhovala. Sotva se v klubovně zabydlely oddíly, město tuto místnost nutně potřebuje pro školení zaměstnanců. Místo jedné místnosti Táborníkům nabídlo tři menší ve stejné budově v prvním patře. Náčelník neváhal a nabídku přijal. Problém nebyl jen s klubovnami a umístěním skladu materiálu, ale i se střediskovými automobily, které byly rovněž zagarážovány v areálu gymnázia. Výpověď organizace dostala o několik let déle, než na „Dřevák“. Parkování vozidel bylo zprvu problematické, vozidla parkovala na ulici před domem náčelníka střediska. Různě se měnila místa parkování, dvůr, zahrada sousedů, areál bývalého Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou) na Masarykově náměstí. Sehnat střechu již pro tři automobily nebylo vůbec jednoduché.

37

Letos, v roce 2012, se organizace stále schází v klubovně poblíž centra ve třech místnostech, kde se všechny oddíly útulně zabydlely, náčelníci vyzdobili hernu s chodbou plakáty z bývalých celotáborových her (CTH). Své sklady má stále, i přes další komplikace, v suterénu Střední odborné školy a neví, co bude dál, protože je objekt od prosince loňského roku na prodej. I parkování všech třech automobilů se vyřešilo minulý rok v prosinci, kdy organizace narychlo obdržela dotaci, za kterou mohla koupit plechovou garáž pro své „moto-miláčky“. Plochu, vyštěrkování a vše potřebné zajistil opět pan Rudolf Beran na pozemku své firmy.

6. 2 Charakteristika a činnost organizace Zálesák je dobrovolná, nezisková organizace pro děti a mládež od 4 let. Horní věková hranice není určená, nejstarší člence je 79 let. Děti nenásilně učí velkému množství potřebných a užitečných znalostí i dovedností, které v životě využijí, zvyšuje jejich tělesnou a psychickou zdatnost, šikovnost, odvahu, nebojácnost a hlavně samostatnost. Mládeži rozšiřuje všeobecný rozhled, který je v dnešní době velice potřebný. Vše vyžaduje pravidelné scházení se a pečlivé přípravy schůzek, výprav, akcí a samotného tábora vůbec.

6. 2. 1 Zvyky a tradice Zálesáci mají mnoho zvyků i tradic. Mezi nejzákladnější a nejdůležitější patří následující: -

podávání pravé ruky se zkříženými malíčky

-

všichni si bez rozdílu věku tykají

-

symbolem Zálesáka je indiánský znak lesní moudrosti složený z bílého kruhu, který symbolizuje přírodu, a černých rohů symbolizujících sílu, zdatnost, odvahu, dobrodružství i znalost

-

oddíly jsou pojmenovány dle zvířat až do „Černé“ kategorie, kde si členové určí libovolné jméno

-

k tradicím lze zařadit i některé střediskové akce, např. Podzimní oheň a Vánoční Křižánky

38

-

plnění kvalifikačních stupňů o 1. až 3. pochodeň: obsahuje znalost Morseovy abecedy, uzlů, topografických značek, postavení bivaku, druhy ohňů, zdolání vysoké lanové lávky, hod nožem a hvězdicí, znalost flory a fauny, rozpoznání souhvězdí na noční obloze a dalších úkolů

Táborové zvyky a tradice: -

nástupové kroje – skládají se ze zelené košile doplněné několika výšivkami na obou rukávech (symboly oddílů a střediska, domovenka, kvalifikační odznak, popřípadě kdo má i Zdatného táborníka, Orlí pera apod.) a zeleného šátku se znakem Zálesáka a turbánkem.

-

každodenní zařezávání slziček do kalendáře

-

slavnostní zapalování táborového ohně, z každé světové strany se postupně zapaluje oheň Přátelství, Lásky, Odvahy a Pravdy

-

pestrý program uváděný dvěma náčelníky Božidarou a Krtkem, kteří představí scénky jednotlivých oddílů

-

návštěvní den v polovině tábora, kdy mohou rodiče navštívit tábor svých dětí a zároveň se zúčastnit Rodičovské stezky odvahy

6. 2. 2 Věkové kategorie Organizace své členy dělí na čtyři věkové kategorie, podle nichž jsou určené i oddíly pro děti. První kategorie je tzv. „Bílá“ pro děti ve věku od 4 do 10 let, kteří plní 1. pochodeň. „Zelená“ kategorie je složitější, je určená pro starší členy ve věku 11 – 14 let. Zaregistrovaní členi plní už 2. náročnější pochodeň. Poslední kategorií pro mládež ve věku 15 – 18 let je „Černá“ kategorie, dokončuje se 2. pochodeň a 3. se začíná.

6. 2. 3 Oddíly Všechny oddíly se pravidelně schází 1x týdně v klubovně, na hřišti či parku. Program připravují náčelníci jednotlivých oddílů. Každý oddíl má alespoň dva své náčelníky, kteří se skládají z dětí (dnes už dospělých), kteří v této organizaci vyrostli. Nejmladšími náčelníky jsou již zmíněné členky a členi z oddílu Banda-Sek. Jednotlivé oddíly jsou 39

věkově oddělené od nejmladších po nejstarší, i počty se výrazně liší. Náš nejmladší oddíl, který vznikl v září roku 2011, Koloušci, navštěvuje pravidelně 12 dětí od 4 do 6 let. Na starosti si je vzala tři děvčata z oddílu Banda-Sky. Další početnou skupinou jsou Orlíci se 14 dětmi ve věku od 7 do 10 let, které si pod svá ochranná křídla vzala autorka této bakalářské práce společně s Petrem Vladykou, rovněž členem oddílu Banda-Sky. Jediným ryze dívčím družstvem jsou Berušky s 8 děvčaty ve stejné věkové kategorii. Jejich náčelnicemi se od září roku 2011, kdy vznikly, staly dvě členky z oddílu BandaSky (Barbora Holubová a Tereza Kohlová) pod dozorem zkušené náčelnice Michaely Kratochvílové. Pod vedením dlouholetých náčelnic Markéty Bartůškové a Anny Machové následuje oddíl Veverky s 10 dětmi v kategorii od 7 do 14 let. Hasičský a Zálesácký oddíl Piraní s 12 dětmi 8 – 12 let řídí Jiří Pochobradský a nejstarší oddíl Ježků s 6 členy 12 – 14 let se schází Miroslav Kudrnáč alias Želva. V neposlední řadě je třeba se zmínit i o úplně posledním oddílu Banda-Sky, který se skládá z mladých náčelníků, jenž mají od září roku 2011 své oddíly. I oni mají své náčelníky, Petra Sedláka a Tomáše Moudrého, se kterými podnikají různé výpravy do přírody.

6. 2. 4 Střediskové akce Pro zpestření celoročního plánu akcí připravují náčelníci různé střediskové akce určené pro registrované Zálesáky. Většina z nich je určena pro středisko Chrudim, ale některé, celorepublikově známé, jsou věnované všem střediskům Zálesáka z České i Slovenské republiky. Takovéto akce jsou dobrým způsobem, jak nové děti seznámit se členy ostatních oddílů s náčelníky, pro letité členy jsou vhodným okamžikem k setkání se se známými. První akcí je podzimní „Tráva show“, nedělní odpoledne věnované sportu na hřišti. Závodit mohou všichni, členové oddílů, náčelníci, návštěvy. Každá disciplína je na čas, výsledky se pečlivě zaznamenávají, celé seznamy se vyhodnotí a vznikne pořadí závodníků v jednotlivých věkových kategoriích. Celkové vyhodnocení je dostupné ve střediskových novinách nebo na internetových stránkách. Po skončení soutěží se proti sobě postaví team Černých obrů a Rudých draků (obě družstva jsou složená z náčelníků organizace), kteří se utkají ve fotbalovém klání. Druhou podzimní akcí je automobilový závod, „Camel Trophy“. Koná se po celých Železných horách. Posádky Camel Trophy tvoří děti a jejich rodiče (převážně Zálesáci),

40

kteří si chtějí užít zábavu a zasoutěžit si. Na trase čeká závodníky řada úkolů, které musí splnit, např. střelba ze vzduchové pistole, šplh po laně, lanové centrum, hod na cíl, pro děti vystřihování zvířátek na čas, provlékání korálků a další různé úkoly. Závěrem soutěže je jízda zručnosti. Veškeré výsledky se ještě ten den sečtou, vyhodnotí a vyhlásí se pořadí účastníků. Všichni závodníci dostanou na památku diplom, vítězové pak získají na rok putovního plyšového velblouda, který má na krku z kožených medailí napsaná jména všech výherců z minulých let. Paintballového víkendu, „Kóta X“, se účastní všechna střediska, která se do akce přihlásí. Rozhodčí tajně rozdělí závodníky na útočníky a obránce, jejichž cílem je dobýt nebo ubránit vlajku na utajené kótě. Na místě se musí dodržovat nutná bezpečnostní opatření, k dispozici jsou zde paintballové zbraně, dýmovnice, granáty aj. vojenské vybavení. Akce je určená pro zálesáky černé a rudé kategorie. Velice oblíbená víkendová akce „Podzimní oheň“ se koná v Křižánkách na tábořišti. Tradiční zapálení večerního ohně, rozloučení se s Kouzelným údolím a poděkování mu za krásnou sezónu strávenou v těchto místech každoročně přiláká několik náčelníků, kteří si tábořiště s jeho okolím zamilovali. „Vánoční Křižánky“, poslední středisková akce v roce, začíná být oblíbená i u mladších kategorií. Zimní předvánoční podvečer strávený opět na tábořišti si účastníci ozdobí „živý“ smrček, zazní několik koled a předají si vlastnoručně vyrobené dárečky. Na jaře malí táborníky vyčkávají na své oblíbené „Bingo“ (jméno nese po televizní soutěži moderované panem Rosákem). Soutěžící vyškrtávají čísla, která vylosuje náš střediskový moderátor Medvěd (Pavel Čáslavský). Vždy po desátém taženém čísle se zpříjemní program hrami, kde se utkávají jednotliví zástupci všech oddílů a soutěží mezi sebou o různě početný sáček plný bonbónů. Cílem hry je jako první z vylosovaných čísel vyškrtat rohy, linie, na závěr i Bingo. Výherci obdrží různé věcné ceny získané od sponzorů. Sportovně založené děti zbožňují „Ice show“. Nedělní dopoledne strávené na zimním stadionu si účastníci užijí spoustu zábavy, zabruslí si, plní různé disciplíny (slalom s hokejkou, sprint, střelba na brankaře, hokejový zápas, překážková dráha či curling – lední metaná), které se různě hodnotí (měří se čas, vzdálenost, počet inkasovaných

41

gólů). Stejně jako u předchozích střediskových akcí se výsledky vyhodnotí a zveřejní v našich novinách a internetových stránkách. Na závěr celé Ice show se proti sobě utkají hráči Černých obrů a Rudých draků. Teamy jsou složeny z řad náčelníků, kteří umí hrát hokej. „Drsoň“, pěší noční závod dvou nebo tříčlenných družstev se koná první víkend v dubnu. Zúčastní se ho členi nejstarších oddílů a někteří náčelníci. Závod je ztížený tím, že se koná za každého počasí v noci, kdy si závodníci svítí jen živým světlem (svíčkou), nesmí se používat baterky, mobilní telefony ani dopravní prostředky. Výhodou je, že se chodí v okolí Chrudimě, které většinou všichni dobře znají, ale i přesto se někdy stane, že jedna či dvě hlídky zabloudí. Průměrná délka závodu je přibližně 15 – 20 km. „Vpřed“ je celorepubliková akce připravovaná Táborníky Chrudim společně se střediskem v Zaječicích. Akce je velice populární závod, na který se každoročně hlásí až 30 tříčlenných hlídek složených z českých i slovenských středisek. Je to jeden z nejtěžších víkendových závodů (konané těmito organizacemi), protože se jde se všemi věcmi tzv. „s plnou polní“, které hlídky potřebují na dva dny (spací pytel, stan, karimatka, jídlo, náhradní oblečení). Zde se ukáže, kdo má jakou fyzičku. Je velice náročný, po trase se plní spousta složitých úkolů, luští se šifry, které poví soutěžícím, kudy dál. V tomto závodu má chrudimské středisko krásné zastoupení hlídek (každoročně kolem 5 hlídek), které se umísťují pravidelně do 10. místa. Při vyhlášení výsledků dostanou všechny tříčlenné hlídky diplom na památku s věcnými dary našich sponzorů. Někdy se stane, že některé hlídky zabloudí, zaspí nebo nechtějí pokračovat druhý den v 2. etapě a tudíž se závodem končí. Málokdy se soutěžící zraní, ale i to se může stát. Puchýře, otlačeniny a únavu pociťuje každý. Vždy dva víkendy před začátkem tábora táborníci vyhlásí pracovní akci Stavění tábora I. a II.. Akce se zúčastní náčelníci, děti se svými rodiči. Za dva víkendy všichni společně postaví tábor.

42

Tábor Největší odměnou pro děti i náčelníky je letní stanový tábor v Křižánkách u Svratky na Vysočině, který má velkou tradici. Do roku 1990 byl o stanový tábor obrovský zájem, proto se konaly dva běhy na 3 a 2 týdny. Od roku 1991 kvůli složitému uvolňování náčelníků ze zaměstnání je jen jeden běh. Každoročně, více jak 30 let, jezdí členové Táborníků Chrudim do „Kouzelného údolí“, kde stráví příjemných 15 dní. Děti pojmenovaly tábořiště názvem „Kouzelné údolí“, které nese dodnes. Bývalé tábořiště v blízkosti řeky Svratky, museli Táborníci opustit po 27 letech na příkaz CHKO – ŽV, která tuto lokalitu vyhlásila jako II. pásmo ochrany přírody. Díky bývalým členům, kteří zajistili financování pozemku, se mohlo přesunout v roce 1998 celé tábořiště na nové místo, nedaleko od starého tábořiště. Po náročných brigádách, kdy bylo zapotřebí vybudovat kuchyň, sklípek, studnu, příjezdovou cestu ze železničních pražců, hřiště, rovné plochy pro stany a mnoho dalšího si náčelníci a děti s rodiči pořádně zapracovali. Během tábora se o pestrý program starají zodpovědní náčelníci. Zaměstnání po oddílech je odlišné dle věku dětí a jejich fyzických zdatností. Tábory jsou zaměřené na různá témata celotáborových her (CTH), ve kterých soupeří mezi sebou všechny oddíly v soutěžích, šifrách i úkolech. Před každou etapovou hrou shlédnou děti malou motivační scénu hranou náčelníky. Téma táborů se rok od roku liší, lze nabídnout např.: Asterixe a Obelixe, Poklad na Stříbrném jezeře, Souboj Titánů, Piráty z Karibiku, Popletené pohádky, Pravěk, Robina Hooda, Záhadu hlavolamu, Magickou knihu Ethernal a spoustu dalších. Veškerá příprava a vymýšlení mají na starosti sami náčelníci.

43

Chlapci

Dívky

Náčelníci

45

40

35

Počet táborníků

30

25

20

15

10

5

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek č. 4 Grafické znázornění účastníků táborů v letech 2004 – 2011. (zdroj: letité interní záznamy S. Rychlého, zpracování vlastní)

44

6. 3 Počet členů Počet členů v organizaci se každý rok mění, někteří odcházejí za jinými zájmy, jiní přicházejí. Kompletní rozpis registrovaných členů pro jednotlivá léta od roku 1990 je přiložen v zadní části bakalářské práce.

Přehled celkového počtu členů 1990-2011 Celkem

200 190 180 170 160 150 140

Celkový počet

130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Roky

Obrázek č.5 – Přehled celkového počtu členů 1990-2011 (zdroj: letité interní záznamy S. Rychlého, zpracování vlastní)

45

7. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky - kolektiv známých lidí - problémy s klubovnami - bohatá historie - závislost na dotacích - během roku střediskové akce - zlepšit fundraising - stanový tábor s pestrým programem v Křižánkách - středisko i každý oddíl má moderní webové stránky - oddíly oddělené dle věku - silná podpora bývalých členů Příležitosti Hrozby - spolupráce s ostatními středisky - konkurenční neziskové organizace Zálesáka - snižování dotací od města - granty EU a dotace - nezájem dětí o přírodu a s ní - vlastní klubovna se sklady a spojené organizace garážemi Tabulka č.1 – SWOT analýza (zdroj a zpracování vlastní)

7. 1 Silné stránky Zálesák je jedna z mála organizací, ve které si všichni členi (bez rozdílu věku) tykají. Děti se schází každý týden se svými náčelníky na schůzkách. Během celého školního roku se Zálesáci schází na 8 – 10 střediskových akcí, čímž poznají i ostatní členy organizace. Díky letitým zkušenostem a velkým množstvím současných i bývalých členů má středisko bohatou historii, na kterou je pyšné. Veškeré dění zapisuje středisková kronikářka Soňa Rychlá, o grafické zpestření se stará Pavel Čáslavský. Pro snadnější komunikaci s veřejností i se členy má organizace založené vlastní stránky. Od roku 2012 musela opustit staré stránky a dnes je aktivní na nových stránkách. Jejich správcem je zástupce náčelníka střediska Pavel Sedlák, který se zabývá jejím vzhledem i obsahem. Středisko má mnoho přátel a kamarádů, má silnou podporu u bývalých členů, kteří rádi vzpomínají na svá dětská léta, tábory a zážitky prožité v Zálesáka. Často se vracejí byť jen na návštěvu v době konání letního tábora nebo se snaží vypomoct finančními dary. Například pan Rudolf Beran, bývalý náčelník 1. běhu na táboře, současný kamarád,

46

který středisko podporuje jak může. Díky jeho ochotě, spolupráci a dobrému srdci stojí na jeho pozemku plechová garáž pro Zálesácká vozidla,

do jejíž výstavby vložil

nemalou finanční částku, je spolumajitel tábořiště, na kterém se každoročně koná letní stanový tábor a spousta dalších drobných výpomocí.

7. 2 Slabé stránky Od doby, kdy organizace musela opustit „Dřevák“ v areálu gymnázia se potýká s problémy uskladnění materiálu a získání několika místností ke konání schůzek s dětmi. Za pronajaté prostory, které získala od města, platí vysoké nájemné, které převyšuje výši dotace. Většina příjmů střediska jsou právě dotace, na kterých je zcela závislé. Členové se snaží získat peníze i jinak, nejen příjmem z dotací. Avšak získávat peníze od firem, které mají samy málo financí je komplikované.

7. 3 Příležitosti Táborníci často spolupracují s ostatními středisky, členové spolu komunikují, scházejí se a soutěží o Zálesáckou trofej. Zastoupení každého střediska lze spatřit na společných akcích, jako jsou HOLP, Kóta X, Zálesácký večer nebo Vpřed. Vstupem ČR do EU se řadě neziskovým organizacím otevřely dveře k získání grantů a dotací z EU. Organizace tuto možnost zatím nevyužila, ale uvažuje o získání finanční podpory pro postavení vlastní klubovny se sklady pro materiál a garážemi pro středisková vozidla. Je to zatím vize budoucnosti, protože takový projekt by Táborníci museli z části sami dotovat.

7. 4 Hrozby Jednou z několika hrozeb jsou konkurenční organizace Skaut (lidmi často používaný název Junák) a Pionýr. Táborníci dříve byli jejich součástí, mají podobný program, zvyky, tradice, náplň schůzek nebo zapalování táboráků. V jednom se ale liší. Táborníci se v žádném případě nemůžou vyrovnat ani jedné organizaci v členské základně. Skauti mají cca 45 000 stálých členů, Pionýři cca 16 000 členů a Táborníci Chrudim cca 130 členů.

47

S nezájmem dětí se organizace zatím nesetkala, ale není lehké nalákat nové děti. V moderní době je těžké je zaujmout „jen“ na přírodu, táboření bez elektřiny a další. Jakmile se nenabízí počítačové hry, bojová umění či spousta násilí, nikdo nemá šanci je přesvědčit o opaku, protože se jim jiný program nelíbí. Chtějí být „in“.

8. Hospodaření a financování Táborníků Chrudim 8. 1 Základní informace a vývoj hospodaření V této kapitole bude proveden rozbor hospodaření Táborníků od roku 2005 do roku 2011. Organizace dodržuje pravidla neziskových organizací, tudíž vznikne-li při hospodaření zisk, je převeden do dalšího roku, kde bude pokrývat ztrátu nebo navýší zisk. O účetnictví organizace se stará hospodářka Růžena Walterová, vše v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zdrojem příjmů jsou převážně dotace z města Chrudim, z ústředního střediska v Brně, ze Svazu sportovců, dále pak členské příspěvky, vlastní výpomoc, dary od fyzických osob a sponzorů. Hospodaření 2005 - 2011 350 000

300 000

250 000

200 000

150 000

100 000

50 000

0 2005

2006

2007

2008

Příjmy

2009

2010

2011

Výdaje

Obrázek č.6 – Hospodaření 2005 – 2011 (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní).

48

V tabulce č. 3 je grafické znázornění příjmů a výdajů jednotlivých let. Při porovnání příjmů roku 2005, kdy organizace obdržela finance ve výši 221 139 Kč, a rokem 2011 s celkovou výší 263 050 Kč zjistíme, že se příjmy zvýšily pouze o 41 911 Kč, což je o18,95 %. Vezmeme-li v potaz výdaje v roce 2005, které činily 259 191 Kč, srovnáme je s loňským rokem, kdy se celkové výdaje vyšplhaly na 324 560 Kč zjistíme, že vzrostly o 65 370 Kč, tedy o 25,22 % skoro o ¼. Rovněž si můžeme všimnout kolísavých příjmů i výdajů. Organizace se snaží pokrýt své výdaje získanými příjmy, které jsou velice omezené. V letech 2006 - 2010 bylo středisko ziskové, ale v roce 2005 a 2011 naopak ztrátové. Podrobnější rozpis zisků a ztrát je uveden v následující tabulce.

Výsledek hospodaření 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-10 000 -20 000 -30 000 -40 000 -50 000 -60 000 -70 000

Obrázek č. 7 – Výsledek hospodaření 2005 – 2011 (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní).

49

Za sledované období vykazuje středisko zisk, jen v roce 2005 a 2011 dosáhlo ztráty. Veškeré ztráty byly vykompenzovány ze zisků z minulých let. Nejvyšší zisk v roce 2009 byl 28 415 Kč, druhý nejvyšší byl o dva roky dříve ve výši 27 583 Kč. Nejvyšší ztrátu si připsal rok 2011 s neuvěřitelnými 67 510 Kč, v roce 2005 organizace vykázala ztrátu ve výši 38 051 Kč. Vše podrobněji popisuje tabulka č. 5.

Výsledek hospodaření 40 000 30 000 25 044,74

27 582,45

22 994,31

28 414,65

20 000 10 000 3 317,03 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-10 000 -20 000 -30 000 -40 000

-38 051,06

-50 000 -60 000 -61 509,85 -70 000

Obrázek č. 8 – Výsledek hospodaření – zisk & ztráta (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní).

50

8. 2 Příjmy Z hlediska příjmů jsou pro organizaci nejdůležitější dotace, na kterých je zcela závislá. Do dotací spadá finanční výpomoc z města Chrudim, z ústředí Brno a Svazu technických sportů. Město Chrudim dotuje středisko každý rok částkou mezi 20 000 až 30 000 Kč. „Přidělené sportovní dotace na rok 2012 do 50 000 Kč (schváleno RM 25. 1. 2012, usnesení R/36/2012): Zálesák středisko Chrudim „Táborníci“ dotace ve výši 29 900 Kč.“ * Mezi největší příjmy Zálesáku patří poplatky za dětský tábor, ze kterého všichni 15 dní čerpají nejen v hmotné, ale i v nehmotné formě. Cena tábora se pohybuje ve čtyřech skupinách. První skupinu tvoří děti, druhou členové černé kategorie, kteří přes rok vypomáhají v nějakém oddíle. Do předposlední skupiny spadají náčelníci, kteří nemají oddíl a poslední, nejméně početnou skupinu tvoří aktivní náčelníci u oddílů. Jediná poslední skupina má tábor bezplatný, protože celoročně pracují s dětmi, připravují jim program na schůzkách i výpravách. Často čerpají ze svých zdrojů, veškerá příprava zabere velké množství času. Nejvyšší dotace dostává organizace z ústředí v Brně. Její výše se odvíjí od počtu registrovaných členů a od základní kvalifikace, která se skládá ze 3 stupňů – nováčkovský, členský a instruktorský stupeň, ve kterých se plní pochodně (viz. 6. 2. 1 Zvyky a tradice). Dotace z města a ze Svazu sportů jsou různě vysoké, příspěvky z města Chrudim kolísají dle rozdělení rozpočtu a zájmu ostatních organizací. Na členských příspěvcích Táborníci nevydělávají. Od svých členů každoročně vybírají 100 Kč na celý rok. Z této částky se část posílá na ústředí do Brna, zbytek patří organizaci. V celé Chrudimi patří Táborníci k nejlevnějším kroužkům pro děti. Je to dané tím, že náčelníci pracují, čerpají svůj volný čas i dovolenou (na tábor) zcela zadarmo.

*

Informace získány z Chrudimského zpravodaje XV. ročníku, březnové vydání 2012.

51

Celkové příjmy

Členské příspěvky; 4% Dotace z města Chrudim; 11%

Zboží; 1% Ostatní; 1%

Dotace z ústředí Brno; 12%

Dotace Svaz technických sportů; 2%

Dětský tábor; 64%

Úroky; 0% Vrácené zálohy; 2% Dary; 3%

Členské příspěvky Úroky Ostatní

Dotace z města Chrudim Vrácené zálohy Zboží

Dotace z ústředí Brno Dary

Dotace Svaz technických sportů Dětský tábor

Obrázek č. 9 – Koláčový graf celkových příjmů (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní)

52

8. 3 Výdaje Dětský tábor tvoří největší část výdajů, ale bez problému je pokryjí jeho příjmy. Provozní výdaje jsou nezbytné pro chod organizace. Ve svých 27 % zahrnují např. ceny pohonných hmot, které neustále rostou, cestovné z výprav, opravy nebo pomůcky pro oddíly. Zvyšující se nájem kluboven převyšuje dotace přidělené od města. Bohužel je středisko nijak nemůže ovlivnit, popřípadě snížit. Obě dvě klubovny patří městu. Nájem kluboven za sledované období činí 223 536 Kč, dotace přidělené městem Chrudim je ve výši 183 650 Kč. Drobný majetek a HIM mají malý podíl na výdajích. Zatím se jednalo pouze o renovaci podsad (dětských i náčelnických stanů), obnovu celt (všech dětských stanů, 1 zkušební náčelnický stan) a nové nafukovací lodi. Celkové výdaje

HIM; 4%

Drobný majetek; 6%

Provozní výdaje; 27%

Dětský tábor; 50%

Nájem kluboven; 13%

Drobný majetek

Provozní výdaje

Nájem kluboven

Dětský tábor

HIM

Obrázek č. 10 – Koláčový graf celkových výdajů (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní)

53

8. 4 Sponzoři, dárci Mezi sponzory Táborníků, kteří přispěli peněžním darem, lze zařadit firmu Czech marketing, ústředního náčelníka pana Rostislava Zabloudila, pana Pavla Hajzla (tatínek bývalého člena) a Radka Brychtu spolumajitele tábořiště v Křižánkách, staronového Zálesáka. Peněžní dary získané od firmy Czech marketing obdržela organizace vlastním zapojením při akcích konané touto firmou. Zástupci organizace asistovali na dvou Dětských dnech a Dnech kraje, kde zprovoznili několik překážek lanového centra a zajišťovali na nich bezpečnost. Lanové centrum Táborníci zveřejnili i v roce 2006, kdy Rostislav Zabloudil organizoval pro brněnskou firmu sportovní odpoledne. Překážky prolezli nejen děti, ale i dospělí a někteří senioři. Dobrovolníci z řad organizace každoročně vypomáhají při cyklistickém závodě MTB maratón Manitou Železných hor. Drobná finanční odměna připadne středisku, které z těchto peněz několikrát v sezóně zaplatí hodinový pronájem ledové plochy jako přípravný zápas na Ice show. Sponzoři, dárci 25 000 23 000

20 000

15 000

14 500

10 000

6 000

6 000

5 000 3 000

0 Czech marketing, s.r.o.

Radek Brychta

Pavel Hajzl

Rostislav Zabloudil

Sponzorský dar

Obrázek č. 11 – Přehled sponzorů a dárců Táborníků (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní)

54

Nelze opomenout i ostatní sponzory a dárce. Petr Rychlý daroval organizaci osobní terénní vůz UAZ - 469 ruské výroby. Mimo darovaného vozu každoročně sponzoruje celorepublikový závod Vpřed. Mezi sponzory a dárce nezbytně patří několikrát zmíněný Rudolf Beran, spolumajitel tábořiště. Bez jeho finančních pomocích, darů a obětavosti by měla organizace řadu potíží. Poslední důležitým gestem bylo v loňském roce postavení plechových garáží na jeho firemním pozemku a financování posypového materiálu. Nejnovějším sponzorem se stal Pavel Pohl, který organizaci daroval sadu nářadí a vodě odolné laminátové desky na ping pongové stoly.

8. 5 Horizontální analýza V této podkapitole je uvedena horizontální analýza organizace Táborníci Chrudim. Údaje jsou čerpané z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Nejprve se horizontálně analyzují aktiva, pasiva a výkaz zisků a ztrát (tzv. po řádcích), pak se analyzují vertikálně (tzv. procentní rozbor). Tato metoda porovnává dané položky účetních výkazů za vybraná období v určitém časovém horizontu. K detailnějšímu rozboru je vhodné mít vypočtené absolutní a procentní změny položek k vybranému roku. Pro lepší přehled a orientaci se používají dva indexy, řetězový a bazický.

8. 5. 1 Aktiva Z analýzy je zřejmé, že celková aktiva organizace byla rostoucí do roku 2010. V tomto roce se celková aktiva snížila o 10 %, ale větší pokles v celkových aktivech byl zaznamenán v roce 2011, kdy se snížila o 22,7 % oproti roku 2010. Hlavním důvodem růstu bylo zvýšení počtu dětí na letním stanovém táboře, rozšíření členské základny, sponzorské dary a zahájení renovace majetku. Díky prvním dvěma faktorům obdržela organizace více peněz na dotacích z kraje, z města i z ústředí v Brně. Od roku 2005 se začal obnovovat táborový materiál. Analýza aktiv vnáší organizaci příznivý vývoj, díky kterému se předpokládá, že organizace bude v budoucnu dobře hospodařit. V tabulce č. 2 jsou znázorněna celková aktiva s výpočtem bazických a řetězových indexů v jednotlivých položkách. Bazický index porovnává data letošního roku a základního roku, který si sami zvolíme. Řetězový index porovnává data letošního roku a loňského. Výsledky změn jsou v procentech.

55

Stálá aktiva Od roku 2005 docházelo k postupnému snižování stálých aktiv v průměru o 14,5 % ročně až do roku 2009. V tomto roce se aktiva zvýšila o 22 %, ale ihned v roce 2010 se opět snížila o 23 %. Mírnému poklesu odpovídala finanční situace organizace. Excelentní nárůst byl zaznamenán v roce 2011, kdy se podle dosavadních údajů stálá aktiva zvýšila o 147 %. Důvodem bylo zvýšení samostatných movitých věcí. Příčinou nárůstu bylo zahájení renovace podsad pro dětské i náčelnické stany. V roce 2005 zakoupila organizace podsady pro 20 dětských stanů (tj. 80 ks), o rok později 40 ks a v roce 2007 stejný počet. V tomto roce byly podsady pro dětské stany kompletní. V roce 2009 se obměnily velké podsady pro náčelnické stany. Mimo této renovace se obnovily i celty na dětské stany a pořídila se nová plachta pro Gaz. Na konci roku 2011 organizace zakoupila novou Pálavu (nafukovací loď) a plechovou garáž pro automobily. Dle dosavadní analýzy stálých aktiv se může jen odhadovat budoucí vývoj, zda bude rostoucí nebo mírně klesající. Předpokládám, že do roku 2013 bude trend pozvolna stoupat a v dalších letech se začne pozvolna snižovat. Poslední velký nárůst zahájil postupnou renovaci materiálu, který bude i nadále pokračovat. Oběžná aktiva Při porovnání se základním rokem rostla oběžná aktiva každý rok o 39,4 % až do roku 2011, kdy se snížila na polovinu. Peníze v pokladně a na účtu pozvolna rostly až do roku 2011, kdy se z 1 133 % snížily na 571 %. Pokles způsobily nižší dotace z města i z ústředí. Lze předpokládat, že v příštích letech budou oběžná aktiva pomalu stoupat. Také je možné, že překročí nejvyšší hodnotu dosaženou v roce 2010.

56

Trendy aktiv společnosti 350 000,00

300 000,00

250 000,00

200 000,00 Aktiva celkem Oběžná aktiva Stálá aktiva

150 000,00

100 000,00

50 000,00

0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 12 – Analýza trendů aktiv (zdroj a zpracování vlastní)

8. 5. 2 Pasiva Celková pasiva, stejně jako aktiva, ze začátku pomalu rostla až do roku 2010, kdy klesla o 10 %, ale větší pokles byl zaznamenán v roce 2011. V tomto roce celková pasiva klesla o 22, 7 %. Vlastní kapitál Vlastní kapitál pozvolna rostl až do roku 2010, kdy nastala změna a začal klesat. Jeho pomalý růst způsobovala ztráta v některých letech a nízký základní kapitál. V roce 2011 vykazovala organizace ztrátu, proto se vlastní kapitál od roku 2009 snížil o 32, 7 %. V jednotlivých letech měl výsledek hospodaření kolísavý vývoj. Oproti tomu základní kapitál začal růst každý rok o 54 %, ale ani to nezabránilo celkovému snížení pasiv. Z analýzy trendů nelze předpokládat, jak se bude nadále vyvíjet hodnota vlastního kapitálu. Je možné pouze odhadovat, že v příštích letech se hodnota ustálí nebo mírně vzroste.

57

Trend pasiv organizace Pasiva celkem = Vlastní kapitál 180 000

160 000

140 000

120 000

100 000

80 000

60 000

40 000

20 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č.13 - Analýza trendů pasiv (zdroj a zpracování vlastní)

8. 5. 3 Výkaz zisků a ztrát V tabulce č. 4 je kompletní zpracování analýzy trendů výkazů zisků a ztrát. Zde je na první pohled jasné, že náklady měly kolísavou tendenci až do roku 2011, kdy se oproti předchozímu roku zvýšily o 39 %. Jedním z důvodů zvýšení nákladů bylo neustálé zdražování nájemného za klubovny, které patří městu. Druhým důvodem byla výše ostatních výdajů, zejména výdaje na tábor, které každoročně rostly. Provozní výdaje měly rovněž kolísavou tendenci, kde největší výkyvy tvořily jiné provozní výdaje. Každoročně se pohybovaly v rozmezí několika desítek tisíc korun. Příjmy v letech 2005 až 2011 byly silně kolísající. Dva roky stoupaly, dva klesaly. Velkou roli zde hrály jiné ostatní výnosy (příjmy na dětský tábor), ale i přijaté dotace. V roce 2006 a 2011 dostala organizace nejnižší dotace za sledované období. Členské příspěvky od roku 2004 vzrostly, ale jen díky tomu, že se zvýšil registrační poplatek z 20 Kč na 100 Kč za rok.

58

V roce 2005 vykazovala organizace ztrátu ve výši 38 051 Kč, ale hned v následujícím roce vykazovala zisk. Od té doby měla vzrůstající tendenci až do roku 2009 (s výjimkou poklesu v roce 2008), kdy dosáhla svého nejvyššího zisku. Naopak nejnižší ztrátu zaznamenala v roce 2011, kdy dosáhla ztráty 61 510 Kč.

8. 6 Procentní rozbor - Vertikální analýza V této podkapitole je řešena vertikální analýza, která se také nazývá procentní rozbor nebo analýza společné základny. Způsob analýzy spočívá v převedení jednotlivých položek z absolutních hodnot na procentní hodnoty. K převodu je zapotřebí zvolit základnu, která se vždy rovná 100 %. Mezi základnu lze zařadit z rozvahy celková aktiva a pasiva, z výkazu zisků a ztrát celkové příjmy a výdaje. „Výsledky procentního rozboru ukazují strukturu aktiv a pasiv podniku, tedy jeho majetkovou a kapitálovou strukturu a složení výsledku hospodaření podniku z pohledu celkových výnosů a nákladů v jednotlivých letech zkoumání“ 16

8. 6. 1 Aktiva Procentní rozbor aktiv poukazuje na to, do čeho organizace investovala své finanční zdroje. Výpočet vertikální analýzy provedeme následovně. Absolutní hodnotu stálých aktiv v roce 2005 vydělíme absolutní hodnotou celkových aktiv v tomto roce. Výsledek je procentní hodnota. Ukázka s čísly: 45 531 : 61 329 = 74, 24 %. V roce 2005 tvořila stálá aktiva 74, 24 % celkových aktiv. Na začátku sledovaného období tvořila převážnou část celkových aktiv stálá aktiva, ale již od roku 2006 se začala vytvářet větší část u oběžných aktiv. Následující roky tvořila oběžná aktiva v průměru až 80 % celkových aktiv, přičemž zbylou částí byla stálá aktiva. V tabulce je vidět, že od roku 2005 do 2011 převažovala oběžná aktiva nad stálými pětkrát. Z výsledků se dočteme, že organizace vkládala své finance do krátkodobých aktiv. I když v roce 2011 se díky zahájení obnovy majetku procentní rozbor změnil a stálá 16

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

59

aktiva přesáhla hodnotu oběžných aktiv o 10, 28 %. V dalších letech můžeme očekávat nárůst stálých aktiv v důsledku pokračování renovace materiálu. Při detailnějším pohledu na vertikální analýzu zjistíme, že ve stálých aktivech zaujímají větší část samostatné movité věci, které v posledním roce značně vzrostly. Může za to pořízení a stavba plechové garáže. V oběžných aktivech značně dominuji finanční prostředky na běžném účtu. Přehlednější procentní rozbor aktiv zobrazuje tabulka č. 5 a obrázek č. 14. Struktura aktiv organizace 100,00% 90,00% 80,00%

70,00%

60,00% Stálá aktiva Oběžná aktiva

50,00% 40,00%

30,00%

20,00% 10,00%

0,00% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 14 – Procentní rozbor aktiv (zdroj a zpracování vlastní)

60

8. 6. 2 Pasiva Výpočet procentního rozboru je vypočítaný stejným způsobem, jako při výpočtu aktiv. Absolutní hodnotu základního kapitálu v roce 2006 vydělíme absolutní hodnotou vlastního kapitálu v tomto roce. Výsledek je procentní hodnota. Ukázka s čísly: 80 150 : 55 105 = 68, 75 %. V roce 2006 tvořil základní kapitál 68, 75 % vlastního kapitálu. Velkou váhu vlastního kapitálu nesl jednoznačně základní kapitál. Kapitál byl v roce 2005 a 2011 sto procentní, protože organizace dosáhla ztráty. V ostatních letech vznikal zisk, ale i přesto stále dominoval základní kapitál. Zisk postupně vzrůstal, až do roku 2009, kdy zatím dosáhl svého maxima a to ve výši 40 415 Kč. Naopak nejvyšší ztráta 61 510 Kč byla zaznamenaná v roce 2011. Organizace nemá žádné závazky, protože je nezisková a nevýdělečná. Přehlednější procentní rozbor aktiv zobrazuje tabulka č. 6 a obrázek č. 15. Struktura pasiv organizace 100,00% 90,00% 80,00%

70,00%

60,00% Vlastní kapitál Základní kapitál Hospodářský výsledek

50,00% 40,00%

30,00%

20,00% 10,00%

0,00% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 15 – Procentní rozbor pasiv (zdroj a zpracování vlastní)

61

8. 6. 3 Zlaté bilanční pravidlo Procentní analýza má své výhody i nevýhody. Jedna z výhod je ta, že umožňuje porovnávat účetní výkazy mezi sebou v delším časovém období. Metodu lze využít pro finanční plánování nebo vzájemné porovnání hospodaření firem. „Nevýhodou této metody je změna absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech a to, že pouze změny konstatuje, avšak neukazuje na příčiny těchto změn.“ 17 „Zlaté bilanční pravidlo ve svém pojetí říká, je nutno dbát na dodržování finanční likvidity podniku, tj. že dlouhodobý majetek je nutno financovat dlouhodobým kapitálem a krátkodobý majetek krátkodobým kapitálem. Dlouhodobější porušování tohoto pravidla vede k ohrožení finanční stability firmy.“ 18

Na obrázku č. 16 vidíme grafické znázornění zlatého bilančního pravidla. Zlaté bilanční pravidlo 160 000,00

140 000,00

120 000,00

100 000,00

Stálá aktiva Vlastní kapitál

80 000,00

60 000,00

40 000,00

20 000,00

0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 16 – Zlaté bilanční pravidlo (zdroj a zpracování vlastní)

17

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 18

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

62

8. 6. 4 Výkaz zisků a ztrát Výpočet procentního rozboru zjistíme následujícím způsobem. Absolutní hodnotu ostatních výdajů v roce 2005 vydělíme absolutní hodnotou celkových výdajů v tomto roce.

Výsledek

je

procentní

hodnota.

Ukázka

s číselnými

údaji:

119 018 : 259 191 = 45, 92 %. V roce 2005 tvořily ostatní výdaje 45, 92 % celkových výdajů. U výpočtu příjmů se postupuje obdobně. Absolutní hodnota jiných ostatních příjmů v roce 2005 vydělíme absolutní hodnotou celkových příjmů stejného roku. Výsledek nám sdělí, kolik procent tvořily ostatní příjmy celkové příjmy. Ukázka s číselnými údaji: 141 325 : 221 139 = 63, 91 %. V roce 2005 tvořily ostatní příjmy 63, 91 % celkových příjmů. Nejvyššími položkami ve výdajích byly ostatní výdaje v rozmezí 44, 18 % - 67, 62 % a jiné provozní výdaje, které se pohybovaly mezi 6, 99 % až 33, 84 %. Mezi další položky patřily nájem kluboven (7, 01 % - 20, 00 %), znatelně nižšími procentními hodnotami se mohly pochlubit ostatní položky (např. opravy a udržování, cestovné, daně s poplatky a poskytnuté příspěvky). U příjmů první zastoupení tvořily jiné ostatní příjmy, jejichž procentní hodnota se pohybovala v rozmezí od 52, 29 % do 72, 08 %. Za ostatními příjmy se umístily přijaté příspěvky v procentním hodnocení 20, 63 % - 27, 56 %, přijaté členské příspěvky (1, 34 % - 9, 89 %) a ostatní příjmy s hodnotami 0, 42 % -7, 62 %). Podrobnější hodnoty jsou v tabulce č. 7, procentní rozbor výdajů je graficky znázorněn na obrázku č. 17, procentní rozbor příjmů je na obrázku č. 18.

63

Struktura výdajů organizace 70,00%

60,00%

50,00%

Ostatní výdaje Nájem kluboven Provozní výdaje Opravy a udržování Cestovné Jiné provozní výdaje

40,00%

30,00%

20,00%

10,00%

0,00% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 17 – Procentní rozbor výdajů (zdroj a zpracování vlastní)

Struktura příjmů organizace 80,00%

70,00%

60,00%

50,00% Jiné ostatní příjmy Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky

40,00%

30,00%

20,00%

10,00%

0,00% 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek č. 18 – Procentní rozbor příjmů (zdroj a zpracování vlastní)

64

2004 2005 2006 absolutní absolutní absolutní změna Ři Bi změna Ři Bi hodnota hodnota hodnota Stálá aktiva 34 057 45 531 11 474 1,34 1,34 39 307 -6 224 0,86 1,15 SMV 28 890 40 460 11 570 1,40 1,40 31 795 -8 663 0,79 1,10 Materiál 5 167 5 071 -97 0,98 0,98 7 513 2 442 1,48 1,45 Oběžná aktiva 15 421 15 798 377 1,02 1,02 40 843 25 045 2,59 2,65 Pokladna 4 738 2 892 -1 846 0,61 0,61 9 666 6 774 3,34 2,04 Běžný účet 10 683 12 906 2 223 1,21 1,21 31 178 18 271 2,42 2,92 Aktiva celkem 49 478 61 329 11 851 1,24 1,24 80 150 18 822 1,31 1,62 Tabulka č. 2 – Horizontální analýza aktiv 2004 - 2006 (zdroj a zpracování vlastní) Výkazová položka

2007 Výkazová položka

absolutní změna hodnota

2008 Ři

Bi

absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Stálá aktiva 38 580 -728 0,98 1,13 25 951 -12 629 0,67 0,76 SMV 28 496 -3 299 0,90 0,99 16 489 -12 007 0,58 0,57 Materiál 10 084 2 571 1,34 1,95 9 462 -622 0,94 1,83 Oběžná aktiva 68 426 27 583 1,68 4,44 91 420 22 995 1,34 5,93 Pokladna 16 482 6 816 1,71 3,48 7 695 -8 787 0,47 1,62 Běžný účet 51 944 20 767 1,67 4,86 83 726 31 782 1,61 7,84 Aktiva celkem 107 005 26 855 1,34 2,16 117 371 10 336 1,10 2,37 Tabulka č. 2 – Horizontální analýza aktiv 2007 - 2008 (zdroj a zpracování vlastní)

65

Výkazová položka

2009 absolutní změna hodnota

2010 Ři

Bi

absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Stálá aktiva 33 469 7 518 1,29 0,98 25482 -7987 0,76 0,75 SMV 27 604 11 115 1,67 0,96 20 016 -7 589 0,73 0,69 Materiál 5 865 -3 597 0,62 1,14 5 467 -399 0,93 1,06 Oběžná aktiva 119 834 28 414 1,31 7,77 123 151 3 317 1,03 7,99 Pokladna 1 021 -6 674 0,13 0,22 2 161 1 140 2,12 0,46 Běžný účet 118 813 35 088 1,42 11,12 120 990 2 177 1,02 11,33 Aktiva celkem 153 303 35 932 1,31 3,10 148 622 -4 670 0,97 3,00 Tabulka č. 2 – Horizontální analýza aktiv 2009 - 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka

2011 absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Stálá aktiva 75 767 50 285 2,97 2,22 SMV 47 447 27 431 2,37 1,64 Materiál 28 321 22 854 5,18 5,48 Oběžná aktiva 61 642 -61 509 0,50 4,00 Pokladna 665 -1 496 0,31 0,14 Běžný účet 60 977 -60 013 0,50 5,71 Aktiva celkem 137 409 -11 224 0,92 2,78 Tabulka č. 2 – Horizontální analýza aktiv 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka Vlastní kapitál Základní kapitál HV Pasiva celkem

2004 2005 2006 absolutní absolutní absolutní změna Ři Bi změna Ři Bi hodnota hodnota hodnota 49 478 61 329 11 851 1,24 1,24 80 150 18 822 1,31 1,62 99 380 65 620 2,94 2,94 55 105 -44 274 0,55 1,63 33 759 15 719 -38 051 -22 332 -2,42 -2,42 25 045 63 096 -0,66 1,59 49 478 61 329 11 851 1,24 1,24 80 150 18 822 1,31 1,62

Tabulka č. 3 – Horizontální analýza pasiv 2004 - 2006 (zdroj a zpracování vlastní)

66

2007

Výkazová položka

absolutní hodnota Vlastní kapitál 107 005 Základní kapitál 79 423 HV 27 582 Pasiva celkem 107 005

2008

změna

Ři

Bi

26 855 24 317 2 538 26 855

1,34 1,44 1,10 1,34

2,16 2,35 1,75 2,16

absolutní hodnota 117 371 94 377 22 994 117 371

změna

Ři

Bi

10 366 14 954 -4 588 10 366

1,10 1,19 0,83 1,10

2,37 2,80 1,46 2,37

Tabulka č. 3 – Horizontální analýza pasiv 2007 - 2008 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka

2009

absolutní hodnota Vlastní kapitál 153 303 Základní kapitál 112 888 HV 40 415 Pasiva celkem 153 303

změna

Ři

Bi

35 932 18 512 17 420 35 932

1,31 1,20 1,76 1,31

3,10 3,34 2,57 3,10

2010 absolutní změna hodnota 148 633 -4 670 145 316 32 428 3 317 -37 098 148 633 -4 670

Ři

Bi

0,97 1,29 0,08 0,97

3,00 4,30 0,21 3,00

Tabulka č. 3 – Horizontální analýza pasiv 2009 - 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka Vlastní kapitál Základní kapitál HV Pasiva celkem

2011 absolutní změna Ři Bi hodnota -11 137 409 224 0,92 2,78 198 919 53 603 1,37 5,89 -58 -61 510 193 18,54 3,91 -11 137 409 224 0,92 2,78

Tabulka č. 3 – Horizontální analýza pasiv 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

67

Výkazová položka

2004 2005 absolutní absolutní změna hodnota hodnota

2006 Ři

Bi

absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Výdaje celkem Ostatní výdaje Nájem kluboven Provozní výdaje Opravy a udržování Cestovné Jiné provozní výdaje Jiné daně a poplatky Poskytnuté příspěvky

235 329 135 084 16 243 84 002 11 984 11 625 54 027 5 036 1 330

259 191 -16 599 0,93 0,93 119 018 -16 066 0,88 0,88 18 168 1 925 1,12 1,12 81 544 -2 457 0,97 0,97 6 962 -5 022 0,58 0,58 17 197 5 572 1,48 1,48 87 711 33 684 1,62 1,62 6 265 1 229 1,24 1,24 3 870 2 540 2,91 2,91

176 816 -41 915 119 567 549 14 947 -3 221 42 302 -39 242 5 428 -1 534 11 828 -5 369 14 705 -32 546 9 201 2 936 114 -2 730

0,81 1,00 0,82 0,52 0,78 0,69 0,31 1,47 0,29

0,75 0,89 0,92 0,50 0,45 1,02 0,27 1,83 0,86

Příjmy celkem Úroky Jiné ostatní výnosy Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Dary Ostatní příjmy Hospodářský výsledek

235 866 82 162 571 64 803

221 139 -14 727 0,94 0,94 73 -9 0,90 0,90 141 325 -21 246 0,87 0,87 60 951 -3 852 0,94 0,94

201 861 -19 279 31 -43 134 673 -6 652 52 607 -8 344

0,91 0,42 0,95 0,86

0,86 0,37 0,83 0,81

-1 090

0,71

1,02

0,00 0,06

0,00 0,15

2 660

3 790

1 130 1,42 1,42

2 700

0 5 750

0 15 000

0 0,00 0,00 9 250 2,61 2,61

11 000 11 000 850 -14 150

537

-38 051

1 872 4,49 4,49

25 045 22 636 10,40 46,63

Tabulka č. 4 – Analýza trendů výkaz zisků a ztrát 2004 – 2006 (zdroj a zpracování vlastní)

68

2007 Výkazová položka

absolutní změna hodnota

2008 Ři

Bi

absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Výdaje celkem Ostatní výdaje Nájem kluboven Provozní výdaje Opravy a udržování Cestovné Jiné provozní výdaje Jiné daně a poplatky Poskytnuté příspěvky

234 859 140 934 29 614 64 311 7 305 13 637 33 998 8 141 1 230

60 043 21 367 14 667 24 009 1 877 1 809 21 293 -1 060 90

1,34 1,18 1,98 1,57 1,35 1,15 2,45 0,88 1,08

1,01 1,04 1,82 0,79 0,61 1,17 0,67 1,62 0,92

242 038 5 179 1,02 106 932 -34 003 0,76 29 689 75 1,00 105 417 39 107 1,59 10 158 2 853 1,39 13 502 -1 136 0,92 71 490 35 493 1,99 9 018 877 1,11 2 250 1 020 1,83

1,03 0,79 1,83 1,25 0,85 1,08 1,32 1,79 1,69

Příjmy celkem Úroky Jiné ostatní výnosy Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Dary Ostatní příjmy Hospodářský výsledek

262 441 60 580 60 29 145 621 10 948 62 360 9 753

1,30 1,95 1,08 1,19

1,11 0,73 0,90 0,96

265 032 313 138 580 67 240

1,01 5,22 0,95 1,08

1,12 3,81 0,85 1,04

4,59

4,66

26 200 13 800 2,11

9,85

22 000 11 000 2,00 20 000 19 150 23,53

0,00 3,48

13 500 19 199

-8 500 0,61 -801 0,96

0,00 3,34

1,02 47,64

22 994

-2 588 0,90 42,82

12 400

27 582

9 700

538

2 591 253 -7 041 4 880

Tabulka č. 4 – Analýza trendů výkaz zisků a ztrát 2007 – 2008 (zdroj a zpracování vlastní)

69

2009 Výkazová položka

absolutní hodnota

změna

Ři

Bi

2010 absolutní změna hodnota

Ři

Bi

Výdaje celkem Ostatní výdaje Nájem kluboven Provozní výdaje Opravy a udržování Cestovné Jiné provozní výdaje Jiné daně a poplatky Poskytnuté příspěvky

214 048 -47 982 116 349 9 418 42 814 13 125 54 885 -70 524 7 396 -2 762 9 254 -3 248 29 305 -42 185 3 900 -5 118 5 030 2 780

0,80 1,09 1,44 0,33 0,73 0,74 0,41 0,43 2,24

0,82 0,86 2,64 0,42 0,62 0,80 0,54 0,77 3,78

233 419 39 363 1,20 143 082 26 733 1,23 44 627 1 813 1,04 45 710 10 817 1,31 8 699 1 303 1,18 13 881 4 627 1,50 16 321 7 008 1,75 4 831 931 1,24 1 978 -3 052 0,39

0,99 1,06 2,75 0,54 0,73 1,19 0,30 0,96 1,49

Příjmy celkem Úroky Jiné ostatní výnosy Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Dary Ostatní příjmy Hospodářský výsledek

254 463 -10 570 679 365 163 200 24 620 66 360 -880

0,96 2,17 1,18 0,99

1,08 8,27 1,00 1,02

236 736 -17 726 0,93 335 -343 0,49 158 436 -4 764 0,97 61 915 -4 445 0,93

1,00 4,08 0,97 0,96

12 400 -13 800

0,47

4,66

13 900

1 500 1,12

5,23

6 000 -7 500 5 824 -13 375

0,44 0,30

0,00 1,01

0 2 150

-6 000 0,00 -3 674 0,37

0,00 0,37

3 317 -57 089 0,05

6,18

40 415

37 412

2,63 112,48

Tabulka č. 4 – Analýza trendů výkaz zisků a ztrát 2009 – 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

70

2011 Výkazová položka

absolutní hodnota

změna

Ři

Bi

Výdaje celkem Ostatní výdaje Nájem kluboven Provozní výdaje Opravy a udržování Cestovné Jiné provozní výdaje Jiné daně a poplatky Poskytnuté příspěvky

324 560 198 355 43 677 82 528 9 648 15 651 44 945 9 964 2 320

91 141 55 273 -950 36 818 949 1 770 28 624 5 133 342

1,39 1,34 0,98 1,81 1,11 1,13 2,75 2,06 1,17

1,38 1,47 2,69 0,98 0,81 1,35 0,83 1,98 1,74

Příjmy celkem Úroky Jiné ostatní výnosy Přijaté příspěvky Přijaté členské příspěvky Dary Ostatní příjmy Hospodářský výsledek

263 050 26 189 600 54 274

26 314 -309 31 164 -7 641

1,11 0,08 1,20 0,88

1,12 0,32 1,17 0,84

16 200

2 300

1,17

6,09

0 2 950

0 800

0,00 0,00 1,37 0,51 -61 510 -64 827 -114,53 18,54

Tabulka č. 4 – Analýza trendů výkaz zisků a ztrát 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka

Aktiva celkem Stálá aktiva SMV Materiál

Oběžná aktiva Pokladna Běžný účet

2005 2006 2007 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota

61 329 100,00% 45 531 74,24% 65,97% 40 460 8,27% 5 071 15 798 25,76% 4,72% 2 892 21,04% 12 906

80 150 100,00% 39 307 49,04%

107 005 100,00% 38 580 36,05%

31 795 7 513

39,67% 9,37%

28 496 10 084

26,63% 9,42%

40 843

50,96%

68 426

63,95%

9 666

12,06%

16 482

15,40%

31 178

38,90%

51 944

48,54%

Tabulka č. 5 – Procentní rozbor aktiv 2005 – 2007 (zdroj a zpracování vlastní)

71

Výkazová položka

Aktiva celkem Stálá aktiva SMV Materiál

Oběžná aktiva Pokladna Běžný účet

2008 2009 2010 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota 117 371 100,00%

153 303 100,00%

148 622 100,00%

25 951 16 489 9 462

22,11% 14,05% 8,06%

33 469 27 604 5 865

21,83% 18,01% 3,83%

25 482 20 016 5 467

17,15% 13,47% 3,68%

91 420 7 695 83 726

77,89%

119 834 1 021 118 813

78,17%

123 151 2 161 120 990

82,86%

6,56% 71,33%

0,67% 77,50%

1,45% 81,41%

Tabulka č. 5 – Procentní rozbor aktiv 2008 – 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka

Aktiva celkem Stálá aktiva SMV Materiál

Oběžná aktiva Pokladna Běžný účet

2011 absolutní procentní hodnota hodnota 137 409

100,00%

75 767 55,14% 47 447 3453,00% 28 321 20,61% 61 642 665 60 977

44,86% 0,48% 44,38%

Tabulka č. 5 – Procentní rozbor aktiv 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál HV

2005 2006 2007 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota

61 329 100,00% 61 329 100,00%

80 150 100,00% 80 150 100,00%

99 380 100,00%

55 105

68,75%

79 423

74,22%

25 045

31,25%

27 582

25,78%

-38 051

0,00%

107 005 100,00% 107 005 100,00%

Tabulka č. 6 – Procentní rozbor pasiv 2005 – 2007 (zdroj a zpracování vlastní)

72

Výkazová položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál HV

2008 2009 2010 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota

117 371 100,00% 117 371 100,00%

153 303 100,00% 153 303 100,00%

148 633 100,00% 148 633 100,00%

94 377

80,41%

112 888

73,64%

145 316

97,77%

22 994

19,59%

40 415

26,36%

3 317

2,23%

Tabulka č. 6 – Procentní rozbor pasiv 2008 – 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

Výkazová položka Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál HV

2011 absolutní procentní hodnota hodnota

137 409 100,00% 137 409 100,00% 198 919 100,00% -61 510

0,00%

Tabulka č. 6 – Procentní rozbor pasiv 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

73

2005 2006 2007 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota Výdaje celkem 259 191 100,00% 176 816 100,00% 234 859 100,00% Ostatní výdaje 119 018 45,92% 119 567 67,62% 140 934 60,01% Nájem kluboven 18 168 7,01% 14 947 8,45% 29 614 12,61% Provozní výdaje 81 544 31,46% 42 302 23,92% 64 311 27,38% Opravy a udržování 6 962 2,69% 5 428 3,07% 7 305 3,11% Cestovné 17 197 6,63% 11 828 6,69% 13 637 5,81% Jiné provozní výdaje 87 711 33,84% 14 705 8,32% 33 998 14,48% Jiné daně a poplatky 6 265 2,42% 9 201 5,20% 8 141 3,47% Poskytnuté příspěvky 3 870 1,49% 114 0,06% 1 230 0,52% Příjmy celkem 221 139 100,00% 201 861 100,00% 262 441 100,00% Úroky 73 0,03% 31 0,02% 60 0,02% Jiné ostatní příjmy 141 325 63,91% 134 673 66,72% 145 621 55,49% Přijaté příspěvky 60 951 27,56% 52 607 26,06% 62 360 23,76% Přijaté členské 3 790 1,71% 2 700 1,34% 12 400 4,72% příspěvky Dary 0 0,00% 11 000 5,45% 22 000 8,38% Ostatní příjmy 15 000 6,78% 850 0,42% 20 000 7,62% Výkazová položka

Tabulka č. 7 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát 2005 - 2007 (zdroj a zpracování vlastní)

74

2008 2009 2010 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota Výdaje celkem 242 038 100,00% 214 048 100,00% 233 419 100,00% Ostatní výdaje 106 932 44,18% 116 349 54,36% 143 082 61,30% Nájem kluboven 29 689 12,27% 42 814 20,00% 44 627 19,12% Provozní výdaje 105 417 43,55% 54 885 25,64% 45 710 19,58% Opravy a udržování 10 158 4,20% 7 396 3,46% 8 699 3,73% Cestovné 13 502 5,58% 9 254 4,32% 13 881 5,95% Jiné provozní výdaje 71 490 29,54% 29 305 13,69% 16 321 6,99% Jiné daně a poplatky 9 018 3,73% 3 900 1,82% 4 831 2,07% Poskytnuté příspěvky 2 250 0,93% 5 030 2,35% 1 978 0,85% Příjmy celkem 265 032 100,00% 254 463 100,00% 236 736 100,00% Úroky 313 0,12% 679 0,27% 335 0,14% Jiné ostatní příjmy 138 580 52,29% 163 200 64,14% 158 436 66,93% Přijaté příspěvky 67 240 25,37% 66 360 26,08% 61 915 26,15% Přijaté členské 26 200 9,89% 12 400 4,87% 13 900 5,87% příspěvky Dary 13 500 5,09% 6 000 2,36% 0 0,00% Ostatní příjmy 19 199 7,24% 5 824 2,29% 2 150 0,91% Výkazová položka

Tabulka č. 7 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát 2008 - 2010 (zdroj a zpracování vlastní)

75

2011 absolutní procentní hodnota hodnota Výdaje celkem 324 560 100,00% Ostatní výdaje 198 355 61,12% Nájem kluboven 43 677 13,46% Provozní výdaje 82 528 25,43% Opravy a udržování 9 648 2,97% Cestovné 15 651 4,82% Jiné provozní výdaje 44 945 13,85% Jiné daně a poplatky 9 964 3,07% Poskytnuté příspěvky 2 320 0,71% Příjmy celkem 263 050 100,00% Úroky 26 0,01% Jiné ostatní příjmy 189 600 72,08% Přijaté příspěvky 54 274 20,63% Přijaté členské 16 200 6,16% příspěvky Dary 0 0,00% Ostatní příjmy 2 950 1,12% Výkazová položka

Tabulka č. 7 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát 2011 (zdroj a zpracování vlastní)

76

8.7 Analýza poměrových ukazatelů 8. 7. 1 Ukazatel rentability aktiv – ROA Ukazatel rentability aktiv patří mezi klíčová měřítka rentability. Porovnává zisk před úroky a zdanění s celkovými aktivy vloženými do podnikání. Ukazatel sděluje hodnocení vloženého kapitálu ať cizího nebo vlastního. Hodnocení této rentability je výhodnější a správnější než rentabilita vlastního kapitálu. Ukazatel se používá k souhrnnému rozboru schopnosti podniku z pohledu vytváření zisku i při klasifikaci vnitřních útvarů.

Zisk před úroky a zdanění (EBIT) ROA = ----------------------------------------Celková aktiva

ZpÚaZ - Zisk před úroky a zdanění CA – Celková aktiva

ZpÚaZ CA ROA

2005 -38 125 -38 051 1,0019

2006 25 014 25 045 0,9988

2007 27 523 27 582 0,9978

2008 22 682 22 994 0,9864

2009 39 736 40 415 0,9832

2010 2982 3 317 0,8990

2011 -61 536 -61 510 1,0004

Tabulka č. 8 – Ukazatel rentability aktiv (zdroj a zpracování vlastní)

Rentabilita celkových aktiv ve sledovaném období měla klesající tendenci až do roku 2010. V loňském roce 2011 se hodnota zvýšila o 10,5 %. Nejlepší hodnocení rentability bylo v roce 2005, kdy dosáhla 100,19 %, nejnižší pak v roce 2010 s 89,9 %. Nejvyšší pokles hodnot nastal v roce 2008 ve výši 1,14 %, naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2011, kdy ukazatel vzrostl o 10,14 %.

77

8. 7. 2 Ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE Ukazatel rentability vlastního kapitálu vyhodnocuje úspěšné vložení investic zakladatelů. „Vytvořený čistý zisk (=VH za účetní období) představuje zhodnocení kapitálu, který do podniku vložili. Investor samozřejmě požaduje, aby zhodnocení vloženého kapitálu bylo vyšší než zhodnocení tohoto kapitálu při alternativní formě investice.“ 19 Ukazatel určí, jestli je vložený kapitál rentabilní a zhodnotí vzniklá rizika.

Čistý zisk (EAT) ROE = ------------------------Vlastní kapitál

VK – Vlastní kapitál Čistý zisk VK ROE

2005 -38 051 61 329 -0,620

2006 25 045 80 150 0,312

2007 27 582 107 005 0,258

2008 22 994 117 371 0,196

2009 40 415 153 303 0,264

2010 3 317 148 633 0,022

2011 -61 510 137 409 -0,448

Tabulka č. 9 – Ukazatel rentability vlastního kapitálu (zdroj a zpracování vlastní)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu měl ve sledovaném období kolísavou tendenci. Kolísavá tendence hodnot byla způsobena kolísavými hodnotami čistého zisku, popřípadě hodnotami ztrát. Nejnižší hodnota ukazatele byla v roce 2010, kdy organizace dosáhla rentability pouze 2,2 %, naopak nevyšší hodnota byla zaznamenaná v roce 2006 se 31,2 %. Protože v letech 2005 a 2011 měla organizace hospodářský výsledek ztrátový, byl i výsledek rentability záporný.

19

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

78

8. 7. 3 Ukazatel rentability nákladů „Ukazatel rentability nákladů vyjadřuje kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny nákladů, vyjadřuje tedy, s jakou mírou efektivnosti byly náklady vynaloženy. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejvyšší a měla by se ve svém vývoji stále zvyšovat, neboť podnik by se měl snažit dosahovat co nejvyššího zisku při co nejnižších nákladech.“ 20

Čistý zisk Rentabilita nákladů = -----------------------Náklady

RN – Rentabilita nákladů

čistý zisk náklady RN

2005 -38 051 259 191 -0,1468

2006 25 045 176 816 0,1416

2007 27 582 234 859 0,1174

2008 22 994 242 038 0,0950

2009 40 415 214 048 0,1888

2010 3 317 233 419 0,0142

2011 -61 510 324 560 -0,1895

Tabulka č. 10 – Ukazatel rentability nákladů (zdroj a zpracování vlastní)

Z výsledků rentability nákladů lze vyčíst jejich silně kolísavou tendenci. Záporné hodnoty jsou způsobené ztrátovým hospodářským výsledkem z let 2005 a 2011. Nejlépe zhodnocené náklady byly v roce 2009, kdy na jednu korunu nákladů vznikl zisk ve výši 0, 1888 Kč, druhým nejlepším rokem byl rok 2006 se ziskem na 1 Kč nákladů 0,1416 Kč a rok 2007 se ziskem na korunu nákladů 0, 1174 Kč.

20

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

79

Vývoj ukazatelů rentability organizace ROA

ROE

Rentabilita nákladů

1,2 1 0,8 0,6

Hodnota

0,4 0,2 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-0,2 -0,4 -0,6 -0,8 Obdobní

Obrázek č. 19 – Vývoj ukazatelů rentability organizace (zdroj a zpracování vlastní)

8. 7. 4 Ukazatelé zadluženosti - Koeficient samofinancování „Koeficient samofinancování vyjadřuje z

kolika procent jsou celková aktiva

financována z vlastních zdrojů podniku (z peněz vlastníků). Ukazuje stupeň finanční nezávislosti účetní jednotky. Je recipročním ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika. Je považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku.“ 21

Vlastní kapitál Koeficient samofinancování = ----------------------* 100 Celková aktiva

21

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

80

VK – Vlastní kapitál CA – Celková aktiva KSam. – Koeficient samofinancování

VK CA Ksam.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

61 329

80 150

107 005

117 371

153 303

148 633

137 409

259 191

176 816

234 859

242 038

214 048

233 419

324 560

45,33

45,56

48,49

71,62

63,68

42,34

23,66

Tabulka č. 11 – Koeficient samofinancování (zdroj a zpracování vlastní)

Tabulka názorně ukazuje pozvolný nárůst až do roku 2009. Následující dva roky došlo k prudkému poklesu, kdy hodnoty klesly o 29,28 %. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenané v roce 2009, kdy se organizace financovala ze 71,62 % z vlastních zdrojů. Naopak nejnižší hodnota byla v roce 2005, kdy koeficient dosáhl 23,66 %. Největší nárůst byl v letech 2008 a 2009 skoro o 23,3 %. Tabulka ukazuje na celkové zlepšení finanční situace organizace. Vývoj ukazatele koeficientu samofinancování Koeficient samofinancování 80

70

Procentní hodnota

60

50

40

30

20

10

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Období

Obrázek č. 20 – Vývoj ukazatele koeficientu samofinancování (zdroj a zpracování vlastní)

81

9. Fundraising Fundraising je složité a obtížné získávání finančních prostředků, se kterým se potýkají všechny nestátní neziskové organizace. Každoroční zvyšování výdajů nedokáže organizace pokrýt finanční příspěvky z veřejné správy. Tyto organizace jsou neziskové, to znamená, že jejich cílem není dosažení zisku. Ale i přesto k činnosti potřebují finanční zdroje. U neziskových organizací je velice důležité se tímto problémem zabývat a řešit ho. V této kapitole se zaměřím na složitou problematiku získávání finančních zdrojů, její rozbor a případná navrhovaná řešení, která by mohla středisku Táborníci Chrudim pomoci. Fundraising v organizaci je známý, ale není hojně užívaný. Je to dané tím, že zde chybí člověk, který by se zabýval pouze touto problematikou. Všichni náčelníci v organizaci pracují jako dobrovolníci, nikdo nemá hlubší znalosti ve fundraisingu. Když se vyskytne možnost dotace, grantu nebo daru, středisko ho přijme. V roce 2006 organizoval ústřední náčelník pan Rostislav Zabloudil sportovní odpoledne plné lanových překážek. Zástupci střediska se chopili příležitosti, pomohli s organizací a dohlíželi na bezpečnost závodníků na jejich pěti lanových překážkách. Za práci obdrželi finanční odměnu v hodnotě 6 000 Kč, kterou předali středisku. O rok později obdržela organizace další nabídku provozování lanových překážek od firmy Czech marketing se sídlem v Pardubicích. Několik dobrovolníků se akce, pod názvem Dny kraje, zúčastnilo. Stejně jako v předchozí pomoci zajišťovali bezpečnost na lanových překážkách. Za celodenní působení na stanovišti obdrželi odměnu ve výši 4 000 Kč, která byla opět převedena na účet střediska. V roce 2008 se na středisko s prosbou o organizování Dětského dne obrátila opět firma Czech marketing. Žádosti středisko vyhovělo, několik dobrovolníků dohlíželo na bezpečnost dětí na překážkách. Za celodenní práci na stanovišti dobrovolníci obdrželi odměnu ve výši 4 500 Kč. Částka byla převedena na činnost střediska. V roce 2009 se organizace zúčastnila dvou akcí, které konala opět firma Czech marketing. Své malé lanové centrum nabídli veřejnosti na Dětském dnu v Kladrubech

82

nad Labem a na Dnech pro Foxconn. Lanové překážky přelézali nejen děti, ale i dospělí. Na obě dvě akce dohlíželi dobrovolníci ze střediska. Za svoji práci obdrželi odměnu ve výši 6 000 Kč. Částka připadla středisku na jeho činnost. Zajímavou pomoc a získání peněz má organizace každoročně při zajišťování bezpečnosti závodníků při cyklistickém závodě MTB maratón Manitou Železné hory Chrudim. Rozhodčí zajišťují závodníkům bezpečný průjezd křižovatkami na trati, uzavírání dopravních komunikací a zdvořilou komunikaci s lidmi. Za celodenní působení na stanovišti dostane středisko hotovost v různé výši, která záleží na počtu rozhodčích. Za každého člověka na stanovišti obdrží organizace 300 Kč. Tuto akci mají zálesáci rádi, protože se jezdí v termínu letních prázdnin, na památku obdrží sponzorská trička s motivy maratónu, svačinu a organizací přispějí penězi. Částí peněz je financovaná činnost střediska, zbylá část obnosu je věnovaná na financování pronájmu zimního stadionu ve Skutči, kam členové organizace jezdí hrát hokej. Dalším zdrojem fundraisingu jsou členské příspěvky, které se vybírají jednou za rok. Do roku 2006 se registrace platila ve výši 20 Kč u lidí, kteří byli zaregistrovaní a 30 Kč platili nováčci. Z této částky se odvádělo 50 % ústřednímu středisku v Brně, zbytek si ponechala organizace. Od roku 2007 bylo odsouhlaseno zvýšení registračního poplatku na 100 Kč pro zaregistrované členy i pro nově příchozí. Příspěvek, který se posílal do Brna je stále 10 Kč na jednoho člena. Jaká jsou případná řešení fundraisinug? Jedním z navrhovaných řešení by bylo pronajímání tábořiště v Křižánkách jiným neziskovým organizacím. Vyskytují se zde ale otázky, na které nikdo nezná odpovědi. „Kdo by dohlížel na pořádek v době působení cizích organizací na tábořišti?“ „Kdo by opravil a zaplatil jimi způsobené škody?“ „Je to dobrý nápad?“ „Chceme zveřejnit přesné místo tábořiště široké veřejnosti?“ „Čím víc lidí zná jeho pozici, tím na něm bude víc nepořádku v době, kdy se nekonají tábory?“ „Kdo zaručí, že se místu vyhnou vandalové a nebudou ničit dřevěné stavby?“ Všem dětem, rodičům i náčelníkům dalo velkou práci vybudovat tábořiště do dnešní podoby, zdejší stavby, které se budovaly i v době tábora, pomáhaly budovat i děti. Citový vztah ke kouzelnému místu si za krátkou dobu udělali úplně všichni a rádi se tam i po letech vrací.

83

Možné řešení by bylo i v přímém oslovení lidí na veřejnosti. V Chrudimi zná spousta lidí Táborníky, někteří by organizaci rádi pomohli, ale neví jak. Své „známé“ jméno si organizace vybudovala mnoholetou historií. Svou pozitivní stránku si zaslouží i bývalý největší podnik Transporta Chrudim, která zaměstnávala místní obyvatele, mezi nimiž byl i pan Stanislav Rychlý. V době podávání přihlášek na tábor stačilo obejít závod a oba dva běhy se ihned naplnily, v případě pomoci vyrobení různých pomůcek se vědělo, na koho se obrátit. Po rozpadu podniku se lidé „rozprchli“ do jiných firem, ale vzpomínky zůstávají. Jen je třeba je oživit. Věřím, že spousta lidí by byla ochotná organizaci přispět. Zviditelnění organizace by mohlo středisku pomoci tím, že by přicházely různé nabídky k zajištění lanových center, které jsou v Pardubickém kraji vzácností. Podobné překážky a prolézačky má málokterá organizace. Bambiriáda je přehlídka neziskových organizací, na které se každý rok objeví i dobrovolníci z Táborníků se svými dvěma nebo třemi lanovými překážkami.

84

10. Shrnutí praktické části Na začátku praktické části jsem představila středisko Táborníci Chrudim, jeho pestrou historii i charakteristiku. Veškeré podklady pro zpracování jsem částečně čerpala z vlastních znalostí a částečně od pana Stanislava Rychlého, od něho především historii organizace. Od roku 1990 získala organizace oficiální název Zálesák – svaz pro pobyt v přírodě. Samotné středisko Táborníci Chrudim začalo fungovat 16. 5. 1991.Své zastoupení má Zálesák v mnoha městech České i Slovenské republiky, hlavní ústředí je v Brně. Nejdůležitějším cílem organizace je vedení dětí a mládeže ke vzájemné spolupráci, k vytváření nových kamarádských vztahů, k úctě k druhým, k nenásilnému učení dovedností a znalostí v mnoha oblastech, k zvyšování tělesné zdatnosti, vytrvalosti, odvahy, šikovnosti a hlavně samostatnosti. Pomocí SWOT analýzy jsem zjistila, že organizace může zakládat na svých silných stránkách a příležitostech. Spojením těchto dvou částí analýzy je možné částečně potlačit slabé stránky a snížit hrozby. Při rozboru hospodaření je patrné, že má organizace kolísavý hospodářský výsledek. Jeho výše, zisk nebo ztráta, záleží na velikosti dotací získaných od města Chrudim a z ústředí v Brně. Na těchto dvou zdrojích je organizace zcela závislá. Finance získává i od jiných zdrojů, ale jsou to jen nepatrné částky. Nejvyšším příjmem i výdajem jsou každoročně konané, již mnohokrát zmiňované, dětské stanové tábory v obci Křižánky u Svratky. Vynecháme-li tábor, dalšími příjmy jsou veškeré dotace, členské příspěvky a nepatrnou část tvoří dary. Nejvyšší část výdajů tvoří nájmy za městem pronajaté klubovny a provozní výdaje.

85

Výsledek hospodaření 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-10 000 -20 000 -30 000 -40 000 -50 000 -60 000 -70 000

Obrázek č. 7 – Výsledek hospodaření 2005 – 2011 (zdroj: Účetnictví organizace, zpracování vlastní)

Z obrázku č.7 je zřetelné, že finanční situace organizace je kolísavá až nestabilní. V letech 2005 a 2011 se dostala do ztráty, ale od roku 2006 do 2010 vykazovala zisk. Vezmeme-li hospodářský výsledek jako celek, nemůžeme z něho vyčíst rostoucí ani klesající tendenci. Nejhůře na tom byl rok 2011, kdy organizace vykazovala ztrátu ve výši 61 510 Kč, další ztráta byla zaznamenaná v roce 2005 ve výši 38 051 Kč. Nejvyšší zisk měla organizace v roce 2009 s částkou 28 414 Kč, v těsné blízkosti této hodnotě se držel zisk z roku 2007 ve výši 27 582 Kč, následuje rok 2006 s 25 045 Kč a rok 2008 s 22 994 Kč. V roce 2010 byl zaznamenán nejnižší zisk ve výši 3 317 Kč. Z analýzy je zřejmé, že celková aktiva organizace byla rostoucí do roku 2010. V tomto roce se celková aktiva snížila o 10 %, ale větší pokles v celkových aktivech, byl zaznamenán v roce 2011, kdy se snížila o 22,7 % oproti roku 2010. Hlavním důvodem růstu bylo zvýšení počtu dětí na letním stanovém táboře, členské základny, sponzorským darům a zahájení renovace majetku. Díky prvním dvěma faktorům obdržela organizace více peněz na dotacích z kraje, z města i z ústředí v Brně. Od roku 2005 se začal obnovovat táborový materiál. Analýza aktiv vnáší organizaci příznivý vývoj, díky kterému se předpokládá, že organizace bude v budoucnu dobře hospodařit.

86

Celková pasiva, stejně jako aktiva, ze začátku pomalu rostla až do roku 2010, kdy klesla o 10 %, ale větší pokles byl zaznamenán v roce 2011. V tomto roce celková pasiva klesla o 22, 7 %. Náklady ve výkaze

; §Ú zisků a ztrát měly kolísavou tendenci až do roku 2011, kdy

se oproti předchozímu roku zvýšily o 39 %. Jedním z důvodů zvýšení nákladů bylo neustálé zdražování nájemného za klubovny. Druhým důvodem byla výše ostatních výdajů, ve kterých hrály důležitou úlohu výdaje na tábor, které každoročně rostly. Provozní výdaje měly rovněž kolísavou tendenci, kde největší výkyvy tvořily jiné provozní výdaje. Každoročně se pohybovaly v rozmezí několika desítek tisíc korun. Příjmy v letech 2005 až 2011 byly silně kolísající. Dva roky stoupaly, dva klesaly. Velkou roli zde hrály jiné ostatní výnosy (příjmy na dětský tábor), ale i přijaté dotace. V roce 2006 a 2011 dostala organizace nejnižší dotace za sledované období. Členské příspěvky od roku 2004 vzrostly, ale jen díky zvýšení registračního poplatku z 20 Kč na 100 Kč za rok. Procentní rozbor aktiv ukazuje na to, do čeho organizace investovala své finanční zdroje. Na začátku sledovaného období tvořila převážnou část celkových aktiv stálá aktiva, ale již od roku 2006 se začala vytvářet větší část u oběžných aktiv. Následující roky tvořila oběžná aktiva v průměru až 80 % celkových aktiv, přičemž zbylou částí byla stálá aktiva. V roce 2011 se procentní rozbor změnil a stálá aktiva přesáhla hodnotu oběžných aktiv o 10,28 %. V procentním rozboru pasiv nesl jednoznačně velkou část základní kapitál, který byl v roce 2005 a 2011 sto procentní, protože organizace dosáhla ztráty. V ostatních letech vznikal zisk, ale i přesto stále dominoval základní kapitál. Zisk postupně vzrůstal, až do roku 2009, kdy zatím dosáhl svého maxima a to ve výši 40 415 Kč. Naopak nejvyšší ztráta 61 510 Kč byla zaznamenaná v roce 2011. V procentním rozboru výkazu zisku a ztrát tvořily nejvyšší položku výdaje (44,18 % 67, 62 %) a jiné provozní výdaje (6, 99 % až 33, 84 %) a nájem kluboven (7, 01 % 20, 00 %). U příjmů byly hlavní jiné ostatní příjmy (52, 29 % až 72, 08 %), přijaté příspěvky (20, 63 % - 27, 56 %), přijaté členské příspěvky (1, 34 % - 9, 89 %) a ostatní příjmy s hodnotami 0, 42 % -7, 62 %).

87

Rentabilita celkových aktiv měla klesající tendenci až do roku 2010. Loňský rok 2011 se hodnota zvýšila o 10,5 %, nejlepší hodnocení bylo v roce 2005 (100,19 %), nejnižší v roce 2010 (89,9 %). Nejvyšší pokles hodnot byl v roce 2008 (1,14 %), nejvyšší nárůst byl v roce 2011 (10,14 %). Rentabilita vlastního kapitálu měla kolísavou tendenci. Nejnižší hodnota byla v roce 2010 (2,2 %), nevyšší hodnota byla v roce 2006 (31,2 %). Protože v letech 2005 a 2011 měla organizace hospodářský výsledek ztrátový, byl i výsledek rentability záporný. Rentabilita nákladů měla opět silně kolísavou tendenci. Nejlépe zhodnocené náklady byly v roce 2009 (0, 1888 Kč), druhým nejlepším rokem byl rok 2006 (0,1416 Kč) a rok 2007 (0, 1174 Kč). Koeficient samofinancování měl pozvolný nárůst až do roku 2009. Následující dva roky došlo k prudkému poklesu až o 29,28 %. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenané v roce 2009, kdy se organizace financovala ze 71,62 % z vlastních zdrojů. Naopak nejnižší hodnota byla v roce 2005 (23,66 %), největší nárůst byl v letech 2008 a 2009 (23,3 %). Fundraising v organizaci je známý, ale není hojně užívaný. Je to dané tím, že zde chybí člověk, který by se zabýval pouze touto problematikou. Všichni náčelníci v organizaci pracují jako dobrovolníci, nikdo nemá hlubší znalosti ve fundraisingu. Když se vyskytne možnost dotace, grantu nebo daru, středisko ji přijme. Zástupci střediska se snaží shánět finanční podporu kde se dá. V roce 2006 pomohli dobrovolníci z řad Táborníků s organizací a dohlíželi na bezpečnost závodníků na pěti lanových překážkách, v letech 2007, 2008 a 2009 si vydělávali peníze opět dozorem na lanových překážkách ve firmě Czech marketing na Dětských dnech a Dnech pro Foxconn, dále pomáhali při zajišťování bezpečných průjezdů závodníků v cyklistickém závodě MTB maratón Manitou Železné hory. Dalším zdrojem fundraisingu jsou členské příspěvky, které se vybírají jednou za rok ve výši 100 Kč. Organizace se každoročně objevuje na Bambiriádě (přehlídka neziskových organizací), kde nabízí široké veřejnosti ke zdolání dvě nebo tři lanové překážky.

88

11. Závěr Zvolila jsem si téma bakalářské práce hospodaření a fundraising neziskové organizace Táborníci Chrudim. Při vypracování teoretické části jsem čerpala z odborných zdrojů, které jsou uvedené v seznamu literatury. Daná problematika mě zajímala a vím, že je pro neziskové organizace potřebná a vyhledávají ji. Cílem bakalářské práce bylo provedení analýzy financování a hospodaření neziskové organizace Táborníci Chrudim. Vycházela jsem z údajů od roku 2005 do současnosti. Dalším cílem této bakalářské práce byla i složitá problematika získávání finančních prostředků, její rozbor a případná navrhovaná řešení. V praktické části jsem se podrobněji zabývala hospodařením a financováním neziskové organizace Táborníci Chrudim. Rozšířila jsem si znalosti v oblasti hospodaření a financování NO, seznámila jsem se s kompletním vedením účtování organizace. K dispozici jsem měla veškeré účetní podklady, v podobě peněžního deníku a závěrečného přehledu peněžního deníku. V jedné z kapitol se rovněž zmiňuji o fundraisingu, kde navrhuji i případná jeho řešení, která by, dle mého názoru, organizaci mohla pomoci, jelikož fundraising má organizace velmi špatně zajištěný. Doporučovala bych získat ochotného kvalifikovaného člověka, který by se daným problémem zabýval. Mohl by být organizaci velmi prospěšný a sám by se ve fundraisingu měl možnost zdokonalit. Domnívám se, že jsem cíle bakalářské práce, jež jsem uvedla na začátku, splnila.

89

Seznam použitých zdrojů, obrázků, tabulek: Použité zdroje:

LEDVINOVÁ, Jana a Karel PEŠTA. Základy fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. 1. vyd. Praha: ICN – Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. 141 s. ISBN 80-238-0464-2. REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik - účetnictví daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2011. 254 s. ISBN 978-80-7263-675-4. BOUKAL, Petr a VÁVROVÁ Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 110 s. ISBN 978-80-245-1293-8. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1. JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha : Eurolex Bohemia, 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-8087035-19-1. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. POLÁČKOVÁ, Zuzana. Fundraisingové aktivity: Jak získat finanční prostředky od místní komunity. 1. vyd. Praha: Portál, 2005, 120 s. ISBN 80-7178-694-2. STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, 2010, 270 s. ISBN 978-80-86825-55-7.

90

Internetové zdroje: Táborníci Chrudim [online]. Dostupné z WWW: . Neziskovky.cz [online]. Dostupné z WWW: .

91

Seznam použitých obrázků: Obrázek č. 1 Členění národního hospodářství podle principu financování Obrázek č. 2 Konečná fáze členění národního hospodářství dle Pestoffa Obrázek č. 3 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2010 Obrázek č. 4 Grafické znázornění účastníků táborů v letech 2004 – 2011 Obrázek č.5 Přehled celkového počtu členů 1990-2011 Obrázek č.6 Hospodaření 2005 – 2011 Obrázek č. 7 Výsledek hospodaření 2005 – 2011 Obrázek č. 8 Výsledek hospodaření – zisk & ztráta Obrázek č. 9 Koláčový graf celkových příjmů Obrázek č. 10 Koláčový graf celkových výdajů Obrázek č. 11 Přehled sponzorů a dárců Táborníků Obrázek č. 12 Analýza trendů aktiv

Obrázek č.13 Analýza trendů pasiv Obrázek č. 14 Procentní rozbor aktiv Obrázek č. 15 Procentní rozbor pasiv Obrázek č. 16 Zlaté bilanční pravidlo Obrázek č. 17 Procentní rozbor výdajů

Obrázek č. 18 Procentní rozbor příjmů Obrázek č. 19 Vývoj ukazatelů rentability organizace Obrázek č. 20 Vývoj ukazatele koeficientu samofinancování

92

Seznam tabulek Tabulka č.1 - SWOT analýza Tabulka č. 2 – Horizontální analýza aktiv Tabulka č. 3 – Horizontální analýza pasiv Tabulka č. 4 – Analýza trendů výkaz zisků a ztrát Tabulka č. 5 – Procentní rozbor aktiv Tabulka č. 6 – Procentní rozbor pasiv Tabulka č. 7 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát Tabulka č. 8 - Ukazatel rentability aktiv Tabulka č. 9 - Ukazatel rentability vlastního kapitálu Tabulka č. 10 - Ukazatel rentability nákladů Tabulka č. 11 – Koeficient samofinancování

Seznam zkratek NO – nezisková organizace SWOT – analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb PO – právnická osoba FO – fyzická osoba ČNB – Česká národní banka OPS – Obecně prospěšná společnost ČR – Česká republika HOLP – Hlídkový oheň Libora Plívy EU – Evropská unie RM – Roman Málek 93

Přílohy

Přehled počtů členů střediska od jeho založení Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Bílá kategorie 38 38 14 12 17 18 27 32 19 14 21 13 16 12 18 16 18 24 24 24 31 35

Zelená kategorie 76 76 45 30 39 31 48 63 65 68 54 40 39 39 48 38 29 30 28 29 20 18

Černá kategorie 40 40 26 16 10 14 16 12 21 24 20 16 16 22 15 14 17 16 16 13 13 8

Rudá kategorie 38 38 28 30 33 27 28 26 35 42 40 42 44 47 52 55 50 53 61 67 70 71

Celkem 192 192 113 88 99 90 119 133 140 148 135 111 115 120 133 123 114 123 129 133 134 132

Příloha č. 1 – Přehled počtů členů střediska od jeho založení (zdroj interní záznamy organizace)

94

Seznam táborníků od roku 1971 do roku 1991 Místo

Počet běhů

Rok

Počet dní

Kameničky I. běh 1971 14 Křižánky I. běh 1972 20 Křižánky I. běh 1973 20 Křižánky I. běh 1974 20 Křižánky I. běh 1975 17 Křižánky I. běh 1976 17 Křižánky I. běh 1977 16 Křižánky I. běh 1978 15 Křižánky I. běh 1979 14 Putovní tábory Vysoké Tatry v r. 78 - 79 Křižánky I. běh 1979 18 Křižánky I. běh 1980 14 Křižánky I. běh 1981 20 Křižánky I. běh 1982 20 Křižánky I. běh 1983 15 Křižánky I. běh 1984 18 Křižánky I. běh 1985 20 Křižánky II. běh 1985 15 Křižánky I. běh 1986 19 Křižánky II. běh 1986 15 Křižánky I. běh 1987 18 Křižánky II. běh 1987 15 Křižánky I. běh 1988 17 Křižánky II. běh 1988 15 Křižánky I. běh 1989 20 Křižánky II. běh 1989 17 Křižánky I. běh 1990 17 Křižánky II. běh 1990 14 Křižánky I. běh 1991 15

Chlapci Dívky Náčelníci Celkem 28 35 23 24 27 32 33 39 21 10 34 51

17 9 24 9 47 10 56 11 48 11 38 11 42 12 34 6 16 8 14 4 40 8 51 8 Ztráta podkladů 41 40 11 42 54 17 37 40 16 34 43 14 31 23 14 35 42 17 40 40 16 32 56 19 45 48 15 40 61 14 40 43 14 39 43 18 42 37 17 50 48 14 35 40 16 41 32 19

54 68 80 91 86 81 87 79 45 28 82 110 0 92 113 93 91 68 94 96 107 108 115 97 100 96 112 91 92

Příloha č. 2 – Seznam táborníků od roku 1971 do roku 1991 (zdroj interní záznamy organizace)

95

Seznam táborníků od roku 1992 do roku 2011 Místo Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky Křižánky

Počet běhů I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh I. běh

Rok

Počet dní

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

18 17 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Chlapci Dívky Náčelníci Celkem 39 33 40 35 43 38 47 30 28 31 35 31 31 33 26 28 31 41 39 40

20 29 27 20 31 35 36 30 28 27 26 26 29 30 23 26 19 17 19 29

16 14 12 27 25 19 22 21 27 28 23 28 40 33 30 28 30 38 38 36

75 76 79 82 99 92 105 81 83 86 84 85 100 96 79 82 80 96 96 105

Příloha č. 3 – Seznam táborníků od roku 1992 do roku 2011 (zdroj interní záznamy organizace)

96

Příloha č. 4 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2005 (zdroj účetnictví organizace)

97

Příloha č. 5 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2006 (zdroj účetnictví organizace)

98

Příloha č. 6 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2007 (zdroj účetnictví organizace)

99

Příloha č. 7 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2008 (zdroj účetnictví organizace)

100

Příloha č. 8 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2009 (zdroj účetnictví organizace)

101

Příloha č. 9 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2010 (zdroj účetnictví organizace)

102

Příloha č. 10 – Závěrečný přehled peněžního deníku rok 2011 (zdroj účetnictví organizace)

103