VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Finanční analýza společnosti Malčínská, a. s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Finanční analýza společnosti Malčínská, a. s. Bakalářská práce

Autor: Lenka Krupičková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2014

Anotace Cílem této bakalářské práce je zpracování finanční analýzy zemědělské společnosti. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části jsou uvedeny definice základních pojmů, principy, historie a popis jednotlivých ukazatelů finanční analýzy. Praktická část je zaměřena na aplikaci vybraných metod a ukazatelů finanční analýzy na vybranou společnost. Praktická část směřuje k vyhodnocení finančního zdraví a doporučení možných nápravných opatření.

Klíčová slova Finanční analýza, absolutní ukazatele, horizontální analýza, vertikální analýza, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, Du Pont diagram, Altmanovo Z-skóre

Annotation The aim of the thesis is the financial analysis of an agricultural company. The thesis is divided into two parts: theoretical and practical. In the theoretical part I give information about the financial analysis as basic concepts, principles of financial analysis, history of financial analysis and basic financial analysis ratios and indicators. The practical part is focused on the application chosen methods of financial analysis and financial analysis ratios to the company. The practical part leads to evaluating the financial health and to proposing corrective recommendation.

Key words Financial analysis, horizontal analysis, vertical analysis, differential indicators, financial analysis ratios, Du Pont system, Altman Z-score

Tímto bych ráda poděkovala Ing. Magdě Morávkové vedoucí bakalářské práce za podporu, odborné poradenství a trpělivost při jejím vytváření. Dále bych ráda poděkovala celému vedení analyzované společnosti za poskytnutí informací pro vypracování práce. Moje díky patří i celé mojí rodině, přátelům a partnerovi za jejich podporu při psaní této práce i po celou dobu mého studia na vysoké škole.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2014 ......................................................

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Teoretická část ................................................................................................................ 10 1

2

3

4

5

6

7

Finanční analýza ...................................................................................................... 10 1.1

Definice finanční analýzy ................................................................................ 10

1.2

Cíle finanční analýzy........................................................................................ 10

1.3

Historie vzniku finanční analýzy ..................................................................... 11

1.4

Pojem finanční zdraví ...................................................................................... 11

1.5

Uživatelé finanční analýzy ............................................................................... 11

Zdroje informací pro finanční analýzu .................................................................... 12 2.1

Rozvaha ............................................................................................................ 12

2.2

Výkaz zisků a ztrát ........................................................................................... 13

2.3

Příloha účetní závěrky ...................................................................................... 13

2.4

Výroční zpráva ................................................................................................. 14

2.5

Ostatní zdroje informací ................................................................................... 14

2.6

Vypovídací schopnost účetních informací ....................................................... 14

2.7

Úprava účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy .................................... 16

Metody finanční analýzy ......................................................................................... 17 3.1

Fundamentální a technická analýza ................................................................. 17

3.2

Elementární metody ......................................................................................... 17

3.3

Vyšší metody.................................................................................................... 18

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................................ 18 4.1

Horizontální analýza ........................................................................................ 18

4.2

Vertikální analýza ............................................................................................ 19

Analýza fondů finančních prostředků ..................................................................... 20 5.1

Čistý pracovní kapitál ...................................................................................... 20

5.2

Čistý peněžní majetek ...................................................................................... 21

5.3

Čisté pohotové prostředky................................................................................ 21

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................. 21 6.1

Ukazatele likvidity ........................................................................................... 22

6.2

Ukazatele rentability ........................................................................................ 24

6.3

Ukazatele zadluženosti ..................................................................................... 26

6.4

Ukazatele aktivity............................................................................................. 27

Souhrnné indexy hodnocení .................................................................................... 29 7.1

Pyramidové soustavy ukazatelů ....................................................................... 29

7.2

Bankrotní modely ............................................................................................. 30

7.3

Bonitní modely ................................................................................................. 31

Praktická část .................................................................................................................. 35 Malčínská, a. s. ........................................................................................................ 35

8

8.1

Základní informace o společnosti .................................................................... 35

8.2

Události v jednotlivých letech .......................................................................... 36

Analýza absolutních ukazatelů ................................................................................ 39

9

9.1

Horizontální analýza aktiv ............................................................................... 40

9.2

Analýza trendů pasiv ........................................................................................ 45

9.3

Analýza trendů výkazu zisků a ztrát ................................................................ 49

9.4

Procentní rozbor aktiv ...................................................................................... 54

9.5

Procentní rozbor pasiv...................................................................................... 59

9.6

Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát .............................................................. 63

10

Analýza fondů finančních prostředků .................................................................. 68

10.1 Čistý peněžní majetek ...................................................................................... 69 10.2 Čistý pracovní kapitál ...................................................................................... 69 11

Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................... 70

11.1 Analýza ukazatelů likvidity.............................................................................. 70 11.2 Analýza ukazatelů rentability ........................................................................... 72 11.3 Analýza ukazatelů zadluženosti ....................................................................... 75 11.4 Analýza ukazatelů aktivity ............................................................................... 78 12

Analýza soustav ukazatelů ................................................................................... 80

12.1 Du Pont diagram .............................................................................................. 80 12.2 Altmanovo Z-skóre .......................................................................................... 81 12.3 Bilanční analýza II. .......................................................................................... 83 13

Souhrn finanční analýzy a doporučení ................................................................. 84

13.1 Vyhodnocení finanční analýzy ......................................................................... 84 13.2 Doporučení ....................................................................................................... 88 Závěr ............................................................................................................................... 91 Seznam obrázků .............................................................................................................. 93 Seznam použité literatury ............................................................................................... 95

Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma finanční analýza, které mě velice zaujalo a považuji jej za velmi důležitou součást podkladů pro rozhodovací procesy managementu podniku. Zároveň jsem přesvědčena, že v menších společnostech je často vypovídací schopnost analytických činností nedoceněna, ačkoliv se vývoj názorů managementu postupně mění k lepšímu. Finanční analýza posuzuje finanční zdraví firmy, proto by měla sloužit jako podklad pro důležitá rozhodnutí o činnostech v podniku. Ať chceme nebo ne, finance jsou nedílnou součástí všech firemních procesů, dá se říci, že každá vteřina života podniku se dá přepočítat na peníze a stejně tak každé rozhodnutí manažera. Právě z těchto důvodů je podle mě posouzení finančního zdraví nedílnou součástí rozhodovacích procesů. Na základě výsledků finanční analýzy manažer může posoudit, jak jeho rozhodnutí ovlivnilo finanční situaci společnosti. V práci jsem vypracovala finanční analýzu zemědělské společnosti Malčínská, a. s. pro období let 2008–2012. Podkladem pro finanční analýzu byly především veřejně dostupné informace, především listiny zveřejněné v obchodním rejstříku. Jediným zdrojem informací, který není dostupný v obchodním rejstříku, jsou zprávy představenstva o činnosti podniku za jednotlivé roky. Cílem bakalářské práce je provedení finanční analýzy uvedeného podniku, zhodnocení finančního zdraví a nakonec doporučení možných nápravných opatření ke zlepšení situace. Práce je členěna do dvou částí. První část se zabývá teoretickými východisky a druhá část praktickou aplikací finanční analýzy. V teoretické části práce jsou shrnuty nejdůležitější informace o finanční analýze, kterými jsou definice, cíle, vysvětlení pojmů, uživatelé, historie, zdroje informací. Po uvedení těchto základních informací jsou dále v této části vysvětleny jednotlivé metody a ukazatele, které budou aplikovány v praktické části práce. Na začátku

praktické

části

je souhrn základních informací

o

společnosti

Malčínská, a. s. a další důležité skutečnosti, které ovlivnili vývoj podniku. Na následujících stranách dokumentu jsou již aplikovány jednotlivé metody analýzy.

8

Struktura praktické části je obdobná teoretické části, finanční analýza začíná analýzou absolutních ukazatelů, pokračuje analýzou peněžních fondů a poměrových ukazatelů a je zakončena analýzou soustav ukazatelů. Závěrečnou pasáž praktické části tvoří souhrn údajů z jednotlivých částí analýzy tedy zhodnocení finančního zdraví a na něj navazují doporučení pro zlepšení finančního zdraví společnosti.

9

Teoretická část 1 Finanční analýza 1.1 Definice finanční analýzy Pod pojmem finanční analýza se ukrývá soubor činností, které mají za účel zhodnotit finanční zdraví podniku, jeho finanční politiku a ekonomickou situaci, umožňuje zhodnotit předchozí vývoj a předpovědět možný vývoj v nejbližší budoucnosti. Rovněž můžeme pojmem finanční analýza označit systém metod a postupů sloužících ke zhodnocení finančního zdraví podniku a zobrazující vývoj finančního zdraví od minulosti k současnosti a zároveň umožňuje predikci budoucího vývoje. Jak vyplývá z předchozích dvou odstavců finanční analýza má mnoho definic sestavených různými autory odborné literatury, jako příklad jedné takové definice jsem vybrala tu od Aleny Černé, která je uvedena v publikaci Finanční analýza: „Finanční analýza je rozbor účetních údajů za účelem hodnocení (ocenění) podniku. Finanční analýza je tedy jak analytický, tak i hodnotící (oceňovací) proces.“ (Černá, 1997)

1.2 Cíle finanční analýzy Roučková (2007) ve své publikaci uvádí, že hlavním cílem finanční analýzy je příprava podkladů pro rozhodovací procesy v podniku. Základními jednotlivými cíli finanční analýzy jsou: -

hodnocení minulého vývoje finanční situace podniku,

-

podklad pro finanční plánování,

-

podklad pro strategické řízení (finanční analýza je obsažena rovněž např. ve SWOT analýze).

10

1.3 Historie vzniku finanční analýzy Dá se předpokládat, že finanční analýza je tak stará jako samotné peníze. Postupně docházelo ke změnám struktur a úrovně provádění finančních analýz. Tento vývoj souvisel především s vývojem ostatních věd, účetnictví a technických pomůcek. Moderní metody finanční analýzy se vyvinuly především v USA, z této země pochází největší počet odborné literatury zabývající se tímto tématem. I pojem finanční analýza pochází z anglického Financial analysis. (Mrkvička, 2006) „I když si pod pojmem finanční analýza lze představit rozbor jakékoliv ekonomické činnosti, ve které hrají roli peníze a čas, vymezilo se postupem času chápání finanční analýzy ve smyslu rozboru finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu.“ (Mrkvička, 2006)

1.4 Pojem finanční zdraví Pod označením finančně zdravý podnik se zpravidla rozumí podnik, který je schopen včas hradit své splatné závazky, má perspektivu dlouhodobé likvidity a výnosnost kapitálu vloženého do podnikání je, co nejvyšší. (Mrkvička, 2006)

1.5 Uživatelé finanční analýzy Každý uživatel finanční analýzy má vlastní cíl finanční analýzy a výsledky finanční analýzy používá k různým účelům. (Růčková, 2007) Mezi uživatele finanční analýzy patří: -

management podniku (finanční analýza je součástí provozní analýzy, slouží jako podklad pro řízení zdrojů a ukazuje dosahovanou ziskovost),

-

vlastník (cílem vlastníka je návratnost jeho investic, zajímá se tedy o ziskovost, finanční analýza slouží jako podklad pro řízení kapitálové struktury podniku, vlastník se soustředí také na tržní ukazatele),

-

věřitel (cílem věřitele je získání poskytnutých prostředků zpět včetně úroku, z toho plyne, že věřitel se zajímá o likviditu podniku a celkovou zadluženost),

11

-

dalšími uživateli jsou mimo jiné zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, vláda, konkurenční podniky. (Růčková, 2007)

2 Zdroje informací pro finanční analýzu Kvalita a komplexnost informací jsou pro zpracování finanční analýzy nezbytné. Pro získání skutečného obrazu o finančním zdraví podniku je tedy nutné zohlednit všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit hodnocení finančního zdraví. (Růčková, 2007) Základním zdrojem informací jsou data z účetnictví. Externí analýza je téměř vždy postavena na veřejně dostupných informacích – především tedy na účetních výkazech zveřejněných v obchodním rejstříku, informacích na internetových stránkách firem, informací o cenách akcií apod. Při své práci si musí být finanční analytik vědom toho, že účetní výkazy mají i určité nedostatky. (Černá, 1997)

2.1 Rozvaha Rozvaha zobrazuje stav majetku, závazků a vlastního kapitálu k určitému datu. Jedná se tedy o výkaz stavový. (Mrkvička, 2006) Finanční analytik musí brát dle Mrkvičky (2006) v úvahu, že rozvaha má tyto nedostatky: -

Účetnictví využívá historické ceny. Pomocí odpisových metod se projevuje v účetnictví snaha zobrazit skutečnou hodnotu, tento způsob odhadu opotřebení však není přesný.

-

Účetnictví zpravidla nebere ohledy na možný růst hodnoty aktiv, typickým příkladem aktiv, jejichž hodnota může růst, jsou stavební pozemky, orná půda, lesy, doly, lomy apod.

-

Rozvaha a účetnictví jako celek nezachycují další položky, které mohou zvýšit hodnotu podniku např. lidské zdroje a jejich kvalitu, podpora jiným silným subjektem.

-

Rozvaha je často pro potřeby finanční analýzy upravována např. dle likvidity položek.

12

2.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát zobrazuje výnosy a náklady podniku v členění na provozní, finanční a mimořádné za určité období. „Výkaz zisků a ztrát obsahuje skutečnosti, které umožňují sledovat tvorbu hospodářského výsledku, podávají přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé činnosti a slouží pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.“ (Černá, 1997) Tento výkaz má za úkol zachytit souvislosti mezi výnosy a náklady za určité období a zobrazuje tak, jak se tyto jednotlivé složky podílí na dosaženém hospodářském výsledku. (Mrkvička, 2006) Nevýhodami výkazu zisků a ztrát jsou dle Mrkvičky (2006): -

Náklady a výnosy nekopírují peněžní toky, ne všechny náklady musí být současně výdajem a ne všechny výnosy musí být příjmem, např. i v případě, že se jedná o tržby za výrobky, není zde časový soulad – výnos (tržba) se ve výkazu zobrazí při fakturaci, ale platba může proběhnout v jiném období.

-

Některé náklady, související s vytvořením určitého výnosu se mohou objevit ve výkazu v jiném období než, kdy byl vytvořen daný výnos.

-

Pro finanční analýzu se často i tento výkaz upravuje tak, aby výnosy a náklady byly seřazeny dle potřeb analytika.

2.3 Příloha účetní závěrky Příloha účetní závěrky může mít pro finanční analýzu velký význam. Tento dokument by měl doplnit, rozvést a případně vysvětlit údaje rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Součástí přílohy účetní závěrky jsou údaje o aplikovaných účetních postupech (metoda odepisování, způsoby oceňování…). Struktura přílohy účetní závěrky je zakotvena i v české legislativě. (Knápková, 2010) Přínosem přímo pro finanční analýzu je například rozčlenění pohledávek dle data splatnosti či popis úvěrů a jejich doplatků (jejich výše a doby splatnosti).

13

2.4 Výroční zpráva Výroční zpráva je sestavována za účelem informování vlastníků podniku a zároveň i externích uživatelů účetních informací (především investorů, věřitelů, dodavatelů, odběratelů apod.) o finanční pozici podniku a o jeho hospodaření. Minimální obsah výroční zprávy je zakořeněn v národní legislativě. Takto definuje výroční zprávu autor publikace Finanční analýza Mrkvička (2006).

2.5 Ostatní zdroje informací Finanční analýza musí brát v úvahu i další zdroje informací o podniku, u akciových společností se jedná například o: -

prospekty cenných papírů,

-

užší prospekty cenných papírů,

-

pololetní zpráva emitenta cenných papírů.

Dalším zdrojem informací mohou být: -

informace v tisku, mediích, a odborných časopisech,

-

veřejné zprávy z tiskových konferencí a projevů představitelů podniku na odborných akcích, atd.

2.6 Vypovídací schopnost účetních informací Tato kapitola je zpracována dle publikací Růčkové (2007) a Mrkvičky (2006). Finanční analýza je postavena především na účetních výkazech. Analytik musí při své práci znát účetní postupy, které firma používá. Dále musí brát v úvahu časový rozestup jednotlivých výkazů a jejich stáří, musí vědět, co jednotlivé položky výkazů obsahují (tzn. znát principy sestavování účetních výkazů). Znalost účetních postupů v analyzované firmě je nezbytný proto, aby bylo možné správně porozumět účetním výkazům a rozklíčovat jejich jednotlivé položky.

14

Vzhledem k tomu, že účetní výkazy obsahují vždy hodnoty více či méně historické, proto musí analytik pracovat s odhady, předpověďmi a předpoklady vývoje podniku od data vydání posledních účetních výkazů. Další skutečnosti, které jsou pro finanční analýzu důležité, jsou slabé stránky účetních výkazů, proto je zde ještě jednou připomenu. Nevýhody rozvahy: -

nezobrazuje přesnou aktuální hodnotu podniku: o oceňování aktiv historickou hodnotou, o odpisování majetku nezohledňuje skutečnou hodnotu a stav majetku, o doba životnosti dle metod odepisování neodpovídá skutečné životnosti,

-

zkreslení hodnoty zásob a pohledávek: o často chybí vytváření či rozpouštění opravných položek, o tato skutečnost závisí na odpovědných pracovnících, o na opravných položkách (správné výši ocenění zásob a pohledávek) je závislá likvidita podniku,

-

není zobrazeno možné zhodnocení aktiv: o účetnictví takovou možnost vůbec nepřipouští,

-

v rozvaze nejsou zachyceny některé významné položky: o lidské zdroje a jejich kvalitu, kvalitu vedení podniku, profesionalitu a kvalifikaci zaměstnanců účetnictví vůbec nezachycuje.

Nevýhody výkazu zisků a ztrát: -

výkaz zisků a ztráty je zaměřen na zjištění účetního výsledku hospodaření: o stav peněžních prostředků se nerovná čistému zisku,

-

akruální báze sestavování: o souvislost mezi výnosy a náklady na tyto výnosy za určitý časový úsek,

15

-

některé položky nesouvisí s tokem peněz.

2.7 Úprava účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy Úpravy účetních výkazů slouží především pro lepší vypovídací hodnotu finanční analýzy a zjednodušení výpočtu jednotlivých ukazatelů. Některé položky účetních výkazů nelze jednoznačně přiřadit do patřičné kategorie položek, příkladem jsou položky časového rozlišení. Na zařazení některých těchto položek neexistuje jednoznačný názor, důležité však je při finanční analýze dodržet stejný postup pro celý podnik. (Jiříček, 2008) Úprava rozvahy: -

ostatní aktiva a ostatní pasiva, časové rozlišení: o v této práci budou ostatní aktiva a ostatní pasiva zahrnována pouze do celkových aktiv a pasiv, ale v ostatních ukazatelích zahrnuty nebudou,

-

rezervy: o jsou někdy z výpočtu ukazatelů zadluženosti vypouštěny (nejedná se o přímý dluh),

-

dlouhodobé pohledávky: o aby bylo možné sestavit správně ukazatele likvidity je vhodné pohledávky upravit o hodnotu dlouhodobých pohledávek.

Úprava výkazu zisků a ztrát: -

výsledek hospodaření tak, jak je uveden ve výkazu zisků a ztrát, nezobrazuje některé další podstatné informace (podíl vyplacených podílů na zisku z celkového čistého zisku),

-

spornou položku tvoří také mimořádný výsledek hospodaření, často je vhodné jej do finanční analýzy nezařazovat (nemusí se jednat o výsledek hospodaření související s činností podniku a může vzniknout například vlivem přírodní katastrofy).

16

3 Metody finanční analýzy Finanční analýza může být rozdělena na fundamentální a technickou analýzu. Dále můžeme různé druhy metod finanční analýzy, rozlišujeme tak elementární a vyšší metody finanční analýzy.

3.1 Fundamentální a technická analýza V odborné literatuře se často objevuje rozdělení na fundamentální a technickou analýzu, proto tyto dva pojmy vysvětlím dle publikace Mrkvičky (2006). „Fundamentální

finanční

analýza

se

soustřeďuje

na

vyhodnocování

spíše

kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. Technickou finanční analýzou rozumíme kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány.“ (Mrkvička, 2006) V této práci je finanční analýza omezena na technickou finanční analýzu.

3.2 Elementární metody Pojem elementární metody finanční analýzy zahrnuje další členění na jednotlivé skupiny ukazatelů: -

analýza absolutních ukazatelů: o horizontální analýza, o vertikální analýza,

-

analýza fondů finanční prostředků: o analýza čistého pracovního kapitálu, o analýza čistého peněžního majetku, o analýza čistých pohotových prostředků,

17

-

analýza poměrových ukazatelů: o analýza ukazatelů likvidity, o analýza ukazatelů rentability, o analýza ukazatelů aktivity, o analýza ukazatelů zadluženosti, o analýza finanční páky, o analýza ukazatelů kapitálového trhu,

-

analýza soustav ukazatelů: o Du Pont rozklad, o další pyramidové rozklady.

Jejich název elementární metody je odvozen od toho, že využívají pouze základní aritmetické operace.

3.3 Vyšší metody Tyto metody se využívají s pomocí softwarů a analytik by měl mít znalosti statistiky. Mezi tyto metody se řadí bankrotní a bonitní modely.

4 Analýza absolutních ukazatelů 4.1 Horizontální analýza Tato analýza srovnává změny jednotlivých výkazů v časové řadě, proto se rovněž nazývá analýza trendů či analýza po řádcích. V případě, že se podnik bude v budoucnu chovat stejně jako v minulosti, lze na základě těchto analýz stanovit pravděpodobný budoucí hodnoty jednotlivých ukazatelů. (Mrkvička, 2006) Předpoklady, pro co nejpřesnější analýzu jsou: -

dostatečně dlouhá časová řada údajů (doporučuje se 3-5 období),

18

-

zajištění srovnatelnosti jednotlivých údajů ve výkazech (nesrovnatelnost vzniká vývoje okolí podniku i vývojem uvnitř podniku např. výrazné změny účetních metod, změny v předmětu činnosti, organizační změny),

-

vyloučení náhodných jevů (př. ztráty či opravy způsobené požárem, povodní, apod.),

-

doporučuje se rovněž v odhadech zohlednit předpoklady vývoje inflace, regulace cen, vývoje měnového kursu.

Horizontální analýza sleduje absolutní změny a procentní změny jednoho ukazatele v časové řadě. (Knápková, 2010) 𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡 – 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡−1 𝑝𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 100

𝑎𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙𝑡−1

Aplikací této metody mohou vznikat bazické a řetězové indexy. Při tom bazický index porovnává hodnotu v jednotlivých obdobích s hodnotou období, které bylo zvoleno jako základní (bazické). Zatímco řetězový index vzniká tak, že porovnává vždy dvě po sobě jdoucí období. (Mrkvička, 2006) Metoda se používá při oborovém srovnávání mezi podniky i s různými parametry (odlišná velikost kapitálu, majetku, obratu či počtu zaměstnanců), k takovému srovnávání se využívá porovnávání procentních změn nebo porovnávání pomocí indexů. (Mrkvička, 2006)

4.2 Vertikální analýza Tato metoda se rovněž nazývá procentní analýzou, dochází k procentnímu porovnávání složek v jednom sloupci výkazu k základu. V rozvaze porovnáváme jednotlivé složky aktiv k aktivům celkem a složky pasiv k pasivům celkem. Ve výkazu zisků a ztrát jsou základem pro porovnávání výnosy celkem. (Knápková, 2010) Způsob výpočtu tohoto ukazatele je následující: 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙

a) pro aktiva 100 ∙ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

19

b) pro pasiva 100 ∙

𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙

c) pro výkaz zisků a ztrát 100 ∙ 𝑣ý𝑛𝑜𝑠𝑦

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

Metoda se využívá pro srovnávání pohybu v jednotlivých složkách výkazů za delší časové období. Rovněž může sloužit jako vodítko pro plánování, stanovení cílů strategií. (Mrkvička, 2006) Dalším využitím je oborové srovnávání nebo ve vnitropodnikovém srovnávání různých činností. (středisek, apod.). „Nevýhodou je změna absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech a to, že pouze změny konstatuje, neukazuje, však jejich příčiny.“ (Mrkvička, 2006)

5 Analýza fondů finančních prostředků Ve finanční analýze používáme rovněž ukazatele vypočítané jako rozdíl mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Takové ukazatele označujeme pojmem fondy. V této části budou přiblíženy čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek a čisté pohotové prostředky.

5.1 Čistý pracovní kapitál Jedná se o často využívaný ukazatel, zobrazuje jaká část krátkodobých aktiv je pořízena z krátkodobých dluhů a jaká část je pořízena z dlouhodobých zdrojů. čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva – krátkodobé zdroje Dle čistého pracovního kapitálu lze odhadovat možnost podniku rychle hradit své splatné dluhy. Pokud je ukazatel kladný, je likvidní schopnost podniku dobrá (čím vyšší tím lepší). V případě, že je záporný, vzniká nekrytý dluh, to je případ, kdy část

dlouhodobých aktiv je financována krátkodobými zdroji. (Mrkvička, 2006)

20

5.2 Čistý peněžní majetek Konstrukce tohoto ukazatele se podobá čistému pracovnímu kapitálu, avšak tento vylučuje z oběžných aktiv zásoby. čistý peněžní majetek = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobá pasiva Zásoby jsou vyloučeny z toho důvodu, že jejich rychlý prodej může být problematický, případně to mohou být zásoby, které jsou dlouhodobě neprodejné.

5.3 Čisté pohotové prostředky Tato skupina zachycuje nejlépe likvidní prostředky podniku, tj. především peníze v pokladně a na běžném účtu. (Knápková, 2010) čisté pohotové prostředky = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá pasiva Tento ukazatel hodnotí okamžitou platební schopnost, jeho správná konstrukce externími analytiky je však velmi často nemožná, protože je nutné znát informace, které nejsou mnohdy veřejně dostupné. (Jiříček, 2008)

6 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou vypočítány jako podíl dvou hodnot, z toho plyne, že ukazují matematický vztah dvou veličin. Ve finanční analýze jsou využívány jako základní metodický nástroj. (Růčková, 2007) Pro vyhodnocení poměrových ukazatelů je většinou stanoven doporučený maximální a minimální limit, nebo může být doporučena tendence vývoje daného ukazatele. Pozitivem je rychlý a snadný výpočet. Negativem je skutečnost, že pokud bude uskutečněna analýza pouze na základě těchto ukazatelů a při neznalosti interních poměrů ve firmě, může analytik dojít ke špatným závěrům. Doporučuje se tedy tuto metodu analýzy kombinovat s dalšími metodami. (Černá, 1997) Využití této analýzy je nalezení problematických úseků financování podniku, analýza časového vývoje. Dále může sloužit porovnávání s podobnými podniky. (Černá, 1997)

21

Poměrové ukazatele dále dělíme do těchto skupin: -

likvidita,

-

rentabilita,

-

zadluženost,

-

aktivita,

-

ukazatele kapitálového trhu,

-

ukazatele efektivity,

-

ostatní ekonomické ukazatele.

6.1 Ukazatele likvidity Tato část finanční analýzy je zaměřena na platební schopnost podniku. „Ukazatele likvidity jsou zřejmě nejpoužívanější ukazatele pro vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé dluhy, která je jednou ze základních podmínek jeho existence.“ (Jiříček, 2008, str. 45) K této problematice se vztahují rovněž pojmy likvidita, likvidnost a solventnost. „Solventnost představuje obecnou schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků.“ (Grünwald, 1994, str. 64) „Likvidita je obvykle chápána jako momentální schopnost uhradit splatné závazky. Likvidita je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti.“ (Grünwald, 1994, str. 64) „Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy, jak rychle je možné realizovat jejich přeměnu v hotové peníze. Zásoby jsou například obecně likvidnější než hmotný investiční majetek.“ (Grünwald, 1994, str. 64, 65) Nejčastěji využívanými ukazateli likvidity jsou hotovostní likvidita (likvidita 1. stupně), pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) a běžná likvidita (likvidita 3. stupně).

22

6.1.1 Hotovostní likvidita ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣𝑜𝑠𝑡𝑛í 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Jedná se o jeden z nejpřesnějších ukazatelů likvidity. Vyjadřuje, jak velkou část krátkodobých závazků by podnik uhradil, kdyby k tomu použil peněžní prostředky uložené ve formě finančního majetku. Odborná literatura doporučuje, aby se hodnota tohoto ukazatele pohybovala v intervalu od 0,2 do 0,5. Dá se obecně předpokládat, že čím vyšší hodnotu ukazatel má, tím je to pro podnik výhodnější. Avšak je nutné dbát na to, aby na účtech nebyla vázána příliš velká část prostředků, tyto prostředky mohou být použity pro zvýšení výnosnosti podnikání. Hodnoty nad 1,0 jsou již neefektivní. (Jiříček, 2008)

6.1.2 Pohotová likvidita 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 + 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Tento ukazatel je rozšířením ukazatele předchozího. Zobrazuje tedy, jak velkou část krátkodobých závazků by podnik uhradil z finančního majetku a pohledávek. K tomu je nutné dodat, že tento ukazatel může být do značné míry zkreslen, pokud firma nevytváří opravné položky k pohledávkám nebo má velkou část pohledávek dlouhodobě splatnosti. (Mrkvička, 2006) „Hodnota ukazatele by měla být v intervalu 1,0–1,5 a neměla by určitě pod tuto hranici klesnout.“ (Jiříček, 2008, str. 46) „Z doporučených hodnot pro tento ukazatel je patrné, že pokud by byl poměr 1:1, podnik by byl schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele bude příznivější pro věřitele, nebude však příznivá z hlediska akcionářů a vedení podniku. Značný objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší jen malý nebo žádný úrok. Nadměrná výše oběžných aktiv vede neproduktivnímu využívání do podniku vložených prostředků a tak nepříznivě ovlivňuje celkovou výnosnost vložených prostředků.“ (Růčková, 2007, str. 50)

23

6.1.3 Běžná likvidita 𝑏ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

Tento ukazatel zobrazuje, kolik Kč oběžných aktiv připadá na 1 Kč krátkodobých pasiv. Běžná likvidita by se měla pohybovat v intervalu od 1,5 do 2,5. Při vyšší hodnotě se dá předpokládat dlouhodobé udržení platební schopnosti. (Knápková, 2010) Při interpretaci je nutné dbát na nedostatky tohoto ukazatele, především na to, že nezohledňuje likvidnost jednotlivých skupin oběžných aktiv a nezohledňuje ani dobu splatnosti krátkodobých pasiv. Dalším významným nedostatkem, je možnost záměrného ovlivnění tohoto ukazatele, protože vyjadřuje stav k datu dané účetní závěrky, nikoliv vývoj během roku. (Máče, 2006)

6.2 Ukazatele rentability Rentabilita vyjadřuje poměr mezi ziskem podniku a prostředky investovanými do podnikání. „Je to finanční kategorie, která charakterizuje výnos z podnikání za určité období jako poměr zisku a (nejčastěji) kapitálu. Zisk určíme z výsledovky, velikost kapitálu z rozvahy.“ (Černá, 1997, str. 71) „Return-on-investment ratios compare measures of benefits, such as earnings or net income, with measures of investment.“ (Fabozzi, 2003, str. 723) Překlad předchozí definice: Ukazatele návratnosti investic porovnávají množství užitku, jako výnosy nebo čisté příjmy s množstvím investic. Výpočet těchto ukazatelů vychází obvykle z různých konstrukcí zisku (EBDIT = zisk před odpisy, úroky a zdaněním; EBIT = zisk před úroky a zdaněním; EBT = zisk před zdaněním; EAT = zisk po zdanění = také čistý zisk), který se nachází v čitateli zlomku. Do jmenovatele se dosazují různé formy investovaného kapitálu (celkový kapitál, vlastní kapitál, cizí kapitál, dlouhodobý kapitál), hodnota aktiv či tržeb. Pro interpretaci těchto ukazatelů se často ukazatele násobí stem, aby byly vyjádřeny v procentech.

24

6.2.1 Rentabilita aktiv (return on assets, rentabilita celkového kapitálu) 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Vzhledem k tomu, že celková aktiva se rovnají celkovým pasivům, vyjadřuje tato rovnice, jak efektivně je využito všech vložených zdrojů. Zobrazuje také, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč všech investic (z cizích zdrojů i vlastních zdrojů). (Máče, 2006) Slouží k posouzení schopnosti podniku tvořit zisk a k hodnocení jednotlivých středisek podniku. (Jiříček, 2008) Z angličtiny se často přebírá zkratka názvu ROA.

6.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Je důležitým ukazatelem pro vlastníky podniku, protože zobrazuje, kolik Kč zisku připadá na jednu Kč vlastního kapitálu. Po vynásobení stem zobrazuje zhodnocení kapitálu v procentech, toto procento by mělo být vyšší než by tomu bylo u jiných forem investování. (Růčková, 2007) Obecně se dá doporučit, aby míra zhodnocení vlastního kapitálu byla vyšší než úroková míra státních dluhopisů. (Knápková, 2010) Ukazatel bývá často označen jako ROE, což je zkratka z anglického názvu.

6.2.3 Rentabilita tržeb (return on sales) 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑡𝑟ž𝑒𝑏 =

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Tento ukazatel zobrazuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazuje, jak hospodárně dokáže podnik hospodařit. (Máče, 2006) Ukazatel se posuzuje z hlediska tendence jeho vývoje, i jeho výše. Tendence vývoje by neměla být dlouhodobě klesající. Čím vyšší je míra rentability tržeb, tím je to pro podnik lepší. (Jiříček, 2008)

25

Růčková (2007) doporučuje tento ukazatel porovnat s oborovým průměrem, při tom, pokud je ukazatel nižší než oborový průměr, není dosahováno dostatečné efektivity. Z angličtiny se využívá zkratka názvu ROS, rovněž se někdy používá název ziskové rozpětí.

6.2.4 Ostatní ukazatele rentability Konstrukcí ukazatelů rentability je samozřejmě více, tyto budou uvedeny v této části pouze formou názvů a způsobu výpočtu. 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑ů =

𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣𝑜𝑠𝑡 =

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦

𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑜𝑣𝑎𝑛éℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =

𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í + ú𝑟𝑜𝑘𝑦 ∙ (1 − 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 𝑑𝑎𝑛ě 𝑧 𝑝ří𝑗𝑚ů) 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦 + 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

6.3 Ukazatele zadluženosti Pojem zadluženost označuje, že pro financování aktivit podniku bylo využito i prostředků z cizích zdrojů, tedy vznikly dluhy. V reálném světě není možné, aby velké podniky nevyužili pro pořízení aktiv cizí zdroje. Analýza ukazatelů zadluženosti má tedy za úkol zhodnotit míru zadluženosti podniku a hledat optimum vztahu vlastního a cizího kapitálu. (Růčková, 2007) Konstrukcí ukazatelů zadluženosti je poměrně mnoho a vychází ze zvyklostí firmy, z potřeb uživatelů analýzy apod. V této práci budou uvedeny jen vybrané ukazatele.

6.3.1 Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = 100 ∙

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 = 𝑟𝑒𝑧𝑒𝑟𝑣𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦 𝑎 𝑣ý𝑝𝑜𝑚𝑜𝑐𝑖 + 𝑜𝑠𝑡𝑎𝑡𝑛í 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎

26

Jedná se o základní ukazatel zadluženosti. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku. Ukazuje kolik procent celkové hodnoty aktiv je financováno z cizích zdrojů. U tohoto ukazatele není možné jednoznačně říci, v jakém rozmezí by se měl pohybovat. Pro jeho vyhodnocení se buď používá zlaté pravidlo financování, nebo se vyhodnocuje na základě vyhodnocení působení finanční páky. (Mrkvička, 2006)

6.3.2 Dlouhodobá zadluženost 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =

𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

„Dlouhodobé dluhy zde obvykle představují součet rozvahových položek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů (případně rezerv dlouhodobého charakteru). Hodnota ukazatele by se měla v dlouhodobé tendenci pohybovat pod hranicí 25%.“ (Jiříček, 2008)

6.3.3 Ukazatel úrokového krytí ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í =

𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

Tento ukazatel zobrazuje kolik korun zisku před úroky a zdaněním připadá na jednu korunu nákladových úroků. Zobrazuje kolikrát je zisk před úroky a zdaněním větší než nákladové placené úroky. Často se využívám především v USA, kde hodnota nižší než 3,00 značí citelné problémy. Stabilní podnik by měl mít hodnotu 8,00. (Mrkvička, 2006)

6.4 Ukazatele aktivity Jejich úkolem je určit, jak je podnik schopen využít své prostředky a s jakou intenzitou, zda dochází k efektivnímu využití aktiv. Každé aktivum, které není efektivně využito, zvyšuje náklady spojené s jeho držením, ale nedostatek aktiv zase znamená nižší tržby, než jakých by mohl podnik dosahovat. (Jiříček, 2008)

6.4.1 Obratu celkových aktiv 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

27

„Ukazatel informuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál, jaký je obrat celkových aktiv.“ (Jiříček, 2008, str. 56) Logicky vyplývá, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je to pro podnik lepší.

6.4.2 Obrat zásob 𝑟𝑦𝑐ℎ𝑙𝑜𝑠𝑡 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦

Ukazatel znázorňuje počet obrátek zásob (od jejich nákupu, přes spotřebu a prodej, po opětovný nákup) za dané období. Vzhledem k tomu, že dochází ke kombinaci údajů z rozvahy a výkazu zisků a ztrát, je vhodnější využít pro výpočet průměrný stav zásob, nikoliv stav zásob uvedený v rozvaze. (Mrkvička, 2006) 𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Tato rovnice vyjadřuje dobu (počet dnů), po jakou jsou oběžná aktiva vázána v zásobách. V našich podmínkách se doporučuje jako optimální doba obratu do 30 dnů, běžná je doba obratu od 50 do 100 dnů, doba obratu delší než 100 dnů však působí velmi negativně. (Jiříček, 2008) Průměrné denní tržby jsou vypočteny jako podíl celkových ročních tržeb a 360 dnů.

6.4.3 Obrat pohledávek 𝑟𝑦𝑐ℎ𝑙𝑜𝑠𝑡 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦

Zobrazuje, kolikrát za sledované období se pohledávky přemění na finanční prostředky (peníze). Čím vyšší je hodnota, tím příznivější je to pro podnik, protože dochází k rychlému inkasování peněz za své pohledávky. (Mrkvička, 2006) 𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 (𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖) 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =

𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑑𝑒𝑛𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Doba obratu pohledávek nám ukazuje kolik dnů je nutných k tomu, aby byly pohledávky přeměněny na peníze. Je logické, že čím kratší je tato doba, tím je to pro

28

podnik výhodnější. Hodnota pohledávek je vhodné ponížit o pohledávky nedobytné. Za optimální hodnotu je považována doba obratu pohledávek do 30 dnů. (Jiříček, 2008)

7 Souhrnné indexy hodnocení Cílem finanční analýzy je komplexní vyhodnocení finančního zdraví podniku. Pro snazší dosažení tohoto cíle začaly vznikat různé konstrukce souhrnných indexů. Důvodem pro jejich vznik bylo usnadnit a urychlit práci analytika. Jejich výsledkem je obvykle jedno číslo, které by mělo mít dostatečnou vypovídací hodnotu o finančním zdraví podniku. Jak je, ale zřejmé vypovídací schopnost souhrnných indexů je velmi sporná. Doporučuje se analýzu souhrnných indexů využít pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků. (Růčková, 2007) Stejně jako předchozí ukazatele je nejlepší i tyto souhrnné indexy použít k doplnění celkového obrazu o analyzované společnosti. Soustavy ukazatelů dělíme do tří skupin – soustavy pyramidové, bankrotní modely a bonitní modely.

7.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové rozklady slouží k objasnění vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a k analýze vazeb uvnitř pyramidy. Pyramidové rozklady fungují na principu rozložení určitého ukazatele na složky, které jej ovlivňují. Při takovém rozkladu se používají multiplikativní či aditivní metody. Prvním a dodnes nejčastěji využívaným pyramidovým rozkladem je Du Pont diagram.

7.1.1 Du Pont diagram Tento rozklad je zaměřen na rozklad ukazatele ROE (rentability vlastního kapitálu), tento ukazatel tvoří tedy vrchol pyramidy. „The returns on investment ratios give us a “bottom line” on the performance of a company, but don’t tell us anything about the “why” behind this performance. For an understanding of the “why,” the analyst must dig a bit deeper into the financial

29

statements. A method that is useful in examining the source of performance is the Du Pont system.” (Fabozzi, 2003, str.725) Du Pont rovnice: 𝑅𝑂𝐸 = 𝑅𝑂𝐴 ∙

𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Du Pont diagram postupně tento vztah rozvádí v jednotlivých ramenech rovnice viz obrázek 1.

Obrázek 1 Du Pont diagram (zdroj: Růčková (2007))

7.2 Bankrotní modely „Bankrotní modely mají informovat uživatele o tom, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází se totiž z faktu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již určitý čas před touto událostí, vykazuje symptomy, které jsou pro bankrot typické. K těm nejčastějším symptomům patří problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu, problémy s rentabilitou celkového vloženého kapitálu.“ (Růčková, 2007, str. 72)

30

7.2.1 Altmanovo Z-skóre (Altmanův model) Altmanův model je určen především pro podniky obchodovatelné na burze, jedná se o součet pěti běžných ukazatelů, z nichž každý má přidělenou svou váhu. (Růčková, 2007) Rovnice pro výpočet: 𝑍 = 1,2 𝑋1 + 1,4𝑋2 + 3,3𝑋3 + 0,6𝑋4 + 1𝑥5 při tom: -

X1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva

-

X2 = zadržené výdělky/celková aktiva

-

X3 = zisk před úroky a zdaněním

-

X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje

-

X5 = tržby/aktiva celkem

Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lepší je to pro analyzovanou společnost, pokud je hodnota Z-skóre menší než 1,81, jedná se o podniky, které jsou na pokraji bankrotu. Jedná-li se o podnik, který má z-skóre v intervalu <1,81; 2,99>, jde o podnik, který má finanční problémy, ale nemusí nutně zbankrotovat. V případě, že hodnota z-skóre je větší než 2,99, podnik nemá finanční problémy a je stabilní. (Jiříček, 2008) Existují také různé konstrukce Altmanova modelu jedním z nich je Altmanův model upravený pro podmínky ČR, nebo Altmanův model pro podniky, které nejsou obchodovatelné na burze.

7.2.2 Ostatní bankrotní modely Mezi ostatní bankrotní patří např. Model „IN“ index důvěryhodnosti, Tafflerův model.

7.3 Bonitní modely Bonitní modely provádí diagnostiku finančního zdraví podniku a v oborovém srovnání provádí rozdělení firem na dobré či špatné. Nevýhodou je nutnost kvalitní databáze poměrových ukazatelů v oboru srovnávaných podniků. (Růčková, 2007)

31

7.3.1 Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy Tato metoda vznikla pro podmínky České republiky. Konstrukce této soustavy je stanovena tak, aby bylo možné ji použít bez ohledu na velikost podniku a jejím cílem je ověření fungování podniku. Tato metoda má několik variant, přičemž pro dvě jednodušší potřebujeme pouze výkazy Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát, pro složitější variantu, je nutný i výkaz Cash flow. Můžeme použít tři úrovně označené bilanční analýza I., bilanční analýza II., bilanční analýza III. (Růčková, 2007) Bilanční analýza I. je zaměřená jen na čtyři základní ukazatele a slouží pouze k rychlé orientaci v situaci podniku. (Růčková, 2007) 𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑠𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 𝑆 =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 𝐿 =

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 + 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 2,17 ∙ 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦

𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑖𝑡𝑦 𝐴 =

𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑦 2 ∙ 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 𝑅 =

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝐶 =

8 ∙ 𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

2∙𝑆+4∙𝐿+1∙𝐴+5∙𝑅 12

Hodnocení je velmi jednoduché, při hodnotě nad 1 je podnik považován za dobrý, hodnota z intervalu od 0,5 do 1 je únosná, hodnota pod 0,5 je pro podnik špatný. (Růčková, 2007) Bilanční analýza II. Jedná se o rozšíření bilanční analýzy I., zde je soustava 17 ukazatelů rozdělena do 4 kategorií, v každé kategorii je vypočítán celkový ukazatel za kategorii a k celkovému hodnocení celé soustavy je zkonstruován celkový ukazatel. Vyhodnocení je stejné jako v bilanční analýze I. Na rozdíl od bilanční analýzy I. je však hodnocení mnohem serióznější. (Růčková, 2007)

32

Ukazatele stability: 𝑆1 =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑆2 =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ∙2 𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑆3 =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

𝑆4 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 ∙ 5

𝑆5 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 ∙ 15

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 𝑆 =

2 ∙ 𝑆1 + 𝑆2 + 𝑆3 + 𝑆4 + 2 ∙ 𝑆5 7

Ukazatele likvidity: 𝐿1 =

2 ∙ 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦

𝐿2 =

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 + 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦

𝐿3 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦

𝐿4 =

𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 ∙ 3,3 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑦 𝐿 =

5 ∙ 𝐿1 + 8 ∙ 𝐿2 + 2 ∙ 𝐿3 + 𝐿4 16

Ukazatele aktivity: 𝐴1 =

0,5 ∙ 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

𝐴2 =

0,25 ∙ 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

33

𝐴3 =

4 ∙ 𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑖𝑡𝑦 𝐴 =

𝐴1 + 𝐴2 + 𝐴3 3

Ukazatele rentability: 𝑅1 =

10 ∙ 𝐸𝐴𝑇 𝑝ř𝑖𝑑𝑎𝑛á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎

𝑅2 =

8 ∙ 𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝑅3 =

20 ∙ 𝐸𝐴𝑇 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

𝑅4 =

40 ∙ 𝐸𝐴𝑇 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 + 𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑦

𝑅5 =

1,33 ∙ 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑣ý𝑠𝑙𝑒𝑑𝑒𝑘 ℎ𝑜𝑠𝑝𝑜𝑑𝑎ř𝑒𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑉𝐻 + 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑉𝐻 + 𝑚𝑖𝑚𝑜řá𝑑𝑛ý 𝑉𝐻

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑘𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑦 𝑅 = 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý 𝑢𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 𝐶 =

3 ∙ 𝑅1 + 7 ∙ 𝑅2 + 4 ∙ 𝑅3 + 2 ∙ 𝑅4 + 𝑅5 17

2∙𝑆+4∙𝐿+1∙𝐴+5∙𝑅 12

Bilanční analýza III. Jedná se o další rozšíření bilanční analýzy II., je zde více ukazatelů, využívá i výkaz cash flow, vyhodnocení by mělo být objektivnější. (Růčková, 2007)

7.3.2 Ostatní bonitní modely Mezi bonitní modely dále patří např. Kralickův Quicktest, Tamariho model, Argentiho model.

34

Praktická část 8 Malčínská, a. s. 8.1 Základní informace o společnosti Název společnosti:

Malčínská, a. s.

Právní forma podnikání:

akciová společnost

Sídlo společnosti:

Malčín 50, 582 91Světlá nad Sázavou

Hlavní činnost:

Zemědělská výroba: živočišná výroba – produkce mléka rostlinná výroba

IČO:

25278061

DIČ:

CZ25278061

Datum zápisu do obchodního

4. 11. 1997

rejstříku: Základní kapitál:

28 853 000 Kč

Odkaz na složku v obchodním

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-

rejstříku:

dotaz?dotaz=25278061

Orgány společnosti: Představenstvo společnosti k 31. 12. 2012:

Zdeňka Studená – předseda představenstva Jaroslav

Šimek

–

místopředseda

představenstva Karel Ptáčník – člen představenstva Milan Rezek – člen představenstva Josef Urbanec – člen představenstva

35

Dozorčí rada k 31. 12. 2012:

Jiřina Straková – předseda dozorčí rady Bohumil Ptáčník – místopředseda dozorčí rady Bohumír Vacek – člen dozorčí rady

Valná hromada:

ZD Malčín (vlastník 28,1 % akcií) Fyzické osoby vlastnící akcie v hodnotě max. 4,17 % základního kapitálu

Zdroje pro finanční analýzu:

Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Příloha účetní závěrky Výroční zpráva Zpráva představenstva o činnosti podniku (nejde o veřejně dostupný dokument)

Datum sestavení účetní závěrky

31. 12.

Analyzované období:

rok 2008 až rok 2012

8.2 Události v jednotlivých letech 2008 -

23 zaměstnanců,

-

produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, vepřové maso, chovná prasata,

-

nákup dlouhodobého majetku – manipulátor Merlo, drapákové vidle, diskový podmítač Downlands, nadzemní čerpací stanice nafty, v celkové pořizovací ceně 2 152 tis. Kč,

-

sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje,

36

-

ke konci roku 2008 se začíná projevovat ekonomická krize i v sektoru zemědělství a dochází k poklesu cen zemědělských komodit.

2009 -

20 zaměstnanců,

-


-

likvidace chovu prasat na jednom ze dvou středisek,

-

zařazení stavby „změna stáje pro dojnice v Malčíně“ v částce 6 275 tis. Kč,

-


-

pokračuje pokles cen mléka a současně klesá i cena ostatních zemědělských komodit.

2010 -

22 zaměstnanců,

-


-


-

pořízení baličky senážních balíků v pořizovací ceně 105 tis. Kč,

-

začátek

realizace

nové

investice

–

rekonstrukce

stáje

pro

jalovice

s předpokládaným dokončením v roce 2013. 2011 -

26 zaměstnanců,

-


-

postupný nárůst ceny mléka, znatelné zvýšení cen dalších jednotlivých hospodářských komodit,

-

zrušení chovu prasat na druhém středisku,

37

-

sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje, avšak byla vyšší než v předchozích letech (vyšší výnos z hektaru),

-

pokračování v rekonstrukci stáje pro jalovice.

2012 -

20 zaměstnanců,

-

zrušení chovu jalovic v 1 ze dvou středisek – živočišná výroba koncentrována pouze do jednoho střediska,

-

produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka,

-

vytvoření opravné položky k pohledávce z obchodních vztahů ve výši 422 tis. Kč,

-

opětovný pokles ceny mléka a pokles ceny řepky oproti roku 2011,

-

sklizeň obilnin a pícnin byla srovnatelná s průměrem kraje, avšak sklizeň řepky byla podprůměrná, a vzhledem k vyšším nákladům na hektar řepky oproti roku 2011, měla tato situace negativní vliv na hospodářský výsledek,

-

pokračování v rekonstrukci stáje pro jalovice, v prosinci roku 2012 zahájení kolaudace, dokončení kolaudace a zařazení do užívání proběhlo v roce 2013.

Další důležité informace Ve všech účetních obdobích společnost používala stejné účetní postupy a metody. Vývoj cen zemědělských komodit nemusí v jednotlivých obdobích odpovídat průměrným cenám v daném období, protože společnost nemá skladovací prostory a proto uzavírá smlouvy na prodej výrobků rostlinné výroby již od začátku kalendářního roku na sklizeň, která se uskuteční v tomto roce. Rozdíl v ceně mezi lednem a červencem daného roku může činit i 2000 Kč za jednotku produkce (tunu), a to v závislosti na komoditě, vývoji cen na mezinárodním trhu, na vývoji sklizňových prací a na vývoji průměrné sklizně z hektaru půdy. Informace o vývoji prodejních cen jednotlivých komodit a informace o vývoji sklizně v jednotlivých letech vychází ze Zpráv představenstva zveřejněných na řádných valných hromadách společnosti. Vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou nikde veřejně dostupné,

38

nebylo možné uvést přesná čísla. Z vlastní evidence ceny mléka, dávám k nahlédnutí graf vývoje ceny mléka v roce 2012, kde jsou znatelné značné výkyvy především postupný pokles ceny až do srpna roku 2012. 8,400 8,200

8,149

8,000 7,800 7,600

7,398974326

7,400 7,200

7,095059213

cena mléka Kč/l

7,000 6,800 6,600 6,400 1.12 2.12 3.12 4.12 5.12 6.12 7.12 8.12 9.12 10.1211.1212.12

Obrázek 2 Graf vývoje měsíční prodejní ceny mléka (v Kč/l) (zdroj: vlastní zpracování)

Další skutečností ovlivňující finanční analýzu je termín splatnosti nájemného z pozemků, které je smluvně stanoveno na 31. 12. každého kalendářního roku během trvání nájmu. Společnost platí nájemné z více než 90 % celkové výměry obhospodařované půdy, jejíž celková výměra tvoří 488 ha.

9 Analýza absolutních ukazatelů Nyní již přejdu k samotné finanční analýze představené společnosti a zahájím ji horizontální analýzou, pokračovat budu vertikální analýzou. Tyto analýzy budu provádět vždy v pořadí aktiva, pasiva a výkaz zisků a ztrát. Na začátku každé podkapitoly budou uvedeny tabulky sloužící jako podklad pro vypracování analýzy. Jako základní období pro porovnávání jsem zvolila rok 2008, protože od tohoto roku by měly být vidět postupně změny ve výrobě (postupné rušení chovu prasat a omezení provozu na jedno středisko živočišné výroby).

39

9.1 Horizontální analýza aktiv Tabulka 1 Horizontální analýza aktiv (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky

2008 2009 Č. řádku absolutní absolutní Bi výkazu hodnota hodnota

2010 absolutní hodnota

2011 Bi

absolutní hodnota

2012 Bi

absolutní hodnota

Bi

Aktiva celkem

1

50450

44207

0,88

42208

0,84

43059

0,85

44140

0,87

Dlouhodobý majetek

3

31543

26939

0,85

25495

0,81

25199

0,80

27555

0,87

Dlouhodobý nehmotný majetek

4

2782

1855

0,67

927

0,33

0

0,00

0

0,00

Ocenitelná práva

8

2782

1855

0,67

927

0,33

0

0,00

0

0,00

Dlouhodobý hmotný majetek

13

28661

25084

0,88

24568

0,86

25199

0,88

27555

0,96

Pozemky

14

270

271

1,00

482

1,79

525

1,94

819

3,03

Stavby

15

14578

18745

1,29

18162

1,25

18201

1,25

18070

1,24

Samostatné movité věci

16

4173

3114

0,75

2289

0,55

3330

0,80

4939

1,18

Dospělá zvířata

18

2726

2696

0,99

2827

1,04

2071

0,76

2387

0,88

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

20

6914

258

0,04

808

0,12

1072

0,16

1340

0,19

Dlouhodobý finanční majetek

23

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

26

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

40

Oběžná aktiva

31

18811

17148

0,91

16642

0,88

17699

0,94

16498

0,88

Zásoby

32

10696

10853

1,01

8415

0,79

9716

0,91

9474

0,89

Materiál

33

676

682

1,01

565

0,84

631

0,93

453

0,67

Nedokončená výroba a polotovary

34

1035

681

0,66

780

0,75

1014

0,98

1081

1,04

Výrobky

35

4026

3829

0,95

2400

0,60

4938

1,23

5317

1,32

Mladá a ostatní zvířata

36

4959

5661

1,14

4670

0,94

3133

0,63

2623

0,53

Krátkodobé pohledávky

48

8070

6155

0,76

7498

0,93

7790

0,97

6891

0,85

Pohledávky z obchodních vztahů

49

2236

1415

0,63

2083

0,93

2227

1,00

2078

0,93

Stát - daňové pohledávky

54

1665

569

0,34

1383

0,83

1273

0,76

238

0,14

Krátkodobé poskytnuté zálohy

55

65

28

0,43

0

0,00

196

3,02

37

0,57

Dohadné účty aktivní

56

91

114

1,25

2

0,02

65

0,71

508

5,58

Jiné pohledávky

57

4013

4029

1,00

4030

1,00

4029

1,00

4030

1,00

Krátkodobý finanční majetek

58

45

140

3,11

729

16,2 0

193

4,29

133

2,96

Peníze

59

45

42

0,93

53

1,18

19

0,42

107

2,38

Účty v bankách

60

0

98

x

676

x

174

x

26

x

Časové rozlišení

63

96

120

1,25

71

0,74

161

1,68

87

0,91

Náklady příštích období

64

96

120

1,25

71

0,74

141

1,47

73

0,76

Příjmy příštích období

66

0

0

x

0

x

20

x

14

x

41

60000 50000

tis. Kč

40000 celková aktiva 30000

dlouhodobý majetek oběžná aktiva

20000

časové rozlišení

10000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 3 Analýza trendů aktiv (zdroj: vlastní zpracování)

Z analýzy trendů aktiv vyplývá, že od poklesu hodnoty aktiv mezi lety 2008 (50 450 tis. Kč) a 2009 (44 207 tisíce Kč, pokles o 6 243 tis. Kč) je trend aktiv téměř konstantní. Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) Dlouhodobý majetek se podílel v roce 2009 na poklesu hodnoty celkových aktiv, jeho hodnota poklesla o 4 604 tis. Kč. V dalších letech již nejsou výkyvy v hodnotě stálých aktiv tak vysoké. Do roku 2011 dochází k mírnému snižování hodnoty, ale v roce 2012 dojde opět k mírnému zvýšení hodnoty stálých aktiv. Na klesající hodnotě se do roku 2011 podílí odepisovaná mléčná kvóta (dlouhodobý nehmotný majetek). Hodnota dlouhodobého hmotného majetku v roce 2009 poklesla o 3 577 tis. Kč proti roku 2008, tento pokles byl pravděpodobně způsoben pravidelnými odpisy a také mohlo dojít k likvidaci či prodeji některé stavby (cena zařazené stáje 6 275 tis. Kč, ale nárůst staveb pouze o 4 167 tis. Kč, při tom oprávky staveb se zvýšily pouze o 560 tis. Kč). V dalších letech je započata nová investice (rekonstrukce stáje pro jalovice). U ostatních složek dlouhodobého hmotného majetku je vidět snaha o zachování hodnoty na stálé úrovni či o zvýšení jejich hodnoty. Především u pozemků si můžeme všimnout rostoucího trendu. Dospělá zvířata se vyznačují větším poklesem hodnoty v roce 2011,

42

kdy došlo ke konečnému zrušení chovu prasat a tím i k prodeji chovných prasnic a kanců. Dlouhodobý finanční majetek měla společnost pouze v prvním analyzovaném období a v roce 2009 došlo k jeho celkovému prodeji. Oběžná aktiva Oběžná aktiva se ve sledovaném období vyznačují téměř konstantním trendem. Větší pokles v jejich hodnotě byl zaznamenán v roce 2009 (tento pokles se podílel i na poklesu

hodnoty

celkových

aktiv),

v tomto

roce

klesla

oběžná

aktiva

o 1 663 tis. Kč. Pokles byl způsoben především poklesem v pohledávkách. Zásoby poznamenal největší pokles hodnoty v roce 2010 (o 2 438 tis. Kč), pokles byl způsoben snížením hodnoty výrobků a mladých zvířat. Nedokončená výroba a polotovary a materiál po celé sledované období vykazují téměř konstantní trend. Na hodnotě mladých zvířat se negativně projevil rok 2011, a to především díky konečnému zrušení chovu prasat. Tento pokles byl však vykompenzován hodnotou výrobků, především z důvodu velmi vydařené sklizně produktů rostlinné výroby. Krátkodobé pohledávky nejvýrazněji změnily hodnotu, jak již bylo uvedeno výše, v roce 2009 (pokles o 1 915 tis. Kč). Drobné výkyvy v hodnotě krátkodobých pohledávek od roku 2009 jsou způsobeny hlavně výkyvy v položkách pohledávky z obchodních vztahů a stát – daňové pohledávky. Položka stát – daňové pohledávky zahrnuje především pohledávky plynoucí z čerpání dotací, jejich hodnota závisí na dotační politice v daném roce a na rychlosti jejich přidělení a vyplacení. Někdy jsou dotace ve větší míře vyplaceny před koncem roku a naopak někdy, je většina přidělených dotací vyplacena až na počátku následujícího roku. K pohledávkám je nutné zdůraznit, že hodnota řádku 48 krátkodobé pohledávky je značně zkreslená. Pro několik ukazatelů v následujících analýzách bude hodnota řádku 48 očištěna o řádek 57 jiné pohledávky. Je to z toho důvodu, že tyto pohledávky jsou pohledávkami dlouhodobými a jedná se o pohledávky, které z veřejně dostupných zdrojů nelze blíže specifikovat. O jejich dlouhodobém charakteru se dá usuzovat i z jejich konstantního trendu. Krátkodobý finanční majetek se skládá pouze z peněz v pokladně a peněz na bankovním účtu. Jejich hodnota k rozvahovému dni je kromě roku 2010 (729 tis. Kč) pod hranicí 43

200 tis. Kč. Tento stav je způsoben především termínem splatnosti nájmu z obdělávaných pozemků, který je pro pronajímatele stanoven na 31. 12. daného kalendářního roku. Tato skutečnost velmi negativně ovlivňuje stav krátkodobého finančního majetku ke dni sestavení výkazů, a tato složka majetku je proto k rozvahovému dni téměř zanedbatelná. Časové rozlišení Časové rozlišení se na hodnotě celkových aktiv téměř neprojevuje a jeho hodnota je ve srovnání s ostatními položkami zanedbatelná.

44

9.2 Analýza trendů pasiv Tabulka 2 Analýza trendů pasiv (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky

2008 2009 Č. řádku absolutní absolutní Bi výkazu hodnota hodnota



Bi


Bi

Bi

Pasiva celkem

67

50450

44207

0,88

42208

0,84

43059

0,85

44140

0,87

Vlastní kapitál

68

32096

30086

0,94

29340

0,91

31898

0,99

32069

1,00

Základní kapitál

69

28853

28853

1,00

28853

1,00

28853

1,00

28854

1,00

Základní kapitál

70

28853

28853

1,00

28853

1,00

28853

1,00

28854

1,00

Rez. fondy a ost. fondy ze zisku

78

650

640

0,98

640

0,98

640

0,98

768

1,18

Zákonný rezervní fond

79

389

389

1,00

389

1,00

389

1,00

517

1,33

Statutární a ostatní fondy

80

261

251

0,96

251

0,96

251

0,96

251

0,96

Výsledek hospodaření min. let

81

3555

2594

0,73

593

0,17

-153

-0,04

2277

0,64

Nerozdělený zisk minulých let

82

3555

2594

0,73

1069

0,30

1069

0,30

2277

0,64

Neuhrazená ztráta minulých let

83

0

0

x

476

x

1222

x

0

x

Výsledek hospodaření

84

-962

-2001

2,08

-745

0,77

2558

-2,66

170

-0,18

45

Cizí zdroje

85

18354

14121

0,77

12868

0,70

11161

0,61

12071

0,66

Dlouhodobé závazky

91

2361

2837

1,20

2877

1,22

2906

1,23

2980

1,26

Jiné závazky

100

1711

1711

1,00

1711

1,00

1711

1,00

1711

1,00

Odložený daňový závazek

101

650

1126

1,73

1166

1,79

1195

1,84

1269

1,95

Krátkodobé závazky

102

7022

6026

0,86

5927

0,84

3865

0,55

4343

0,62

Závazky z obchodních vztahů

103

3836

3854

1,00

4552

1,19

3367

0,88

3764

0,98

Závazky k zaměstnanců

107

196

170

0,87

274

1,40

301

1,54

295

1,51

Závazky ze soc. zab. a zdravot. poj.

108

182

138

0,76

153

0,84

166

0,91

155

0,85

Stát - daňové závazky a dotace

109

2808

1864

0,66

948

0,34

31

0,01

129

0,05

Bankovní úvěry a výpomoci

114

8971

5258

0,59

4063

0,45

4390

0,49

4748

0,53

Bankovní úvěry dlouhodobé

115

8963

5258

0,59

4063

0,45

4390

0,49

4748

0,53

Krátkodobé bankovní úvěry

116

8

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

46

60000 50000

tis. Kč

40000 pasiva celkem

30000

vlastní kapitál cizí zdroje

20000 10000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 4 Analýza trendů pasiv (zdroj: vlastní zpracování)

Jak vyplývá z podstaty rozvahy, vývoj celkových pasiv se nelišil od vývoje celkových aktiv. V roce 2009 došlo k poklesu hodnoty celkových pasiv o 6 243 tis. Kč a od tohoto roku je trend pasiv téměř konstantní. Vlastní kapitál Došlo k jeho poklesu v roce 2009 (o 2 010 tis. Kč) a v roce 2010 (o 746 tis. Kč). V roce 2011 došlo opět k jeho zvýšení a v roce 2012 (32 069 tis. Kč) se dostal na téměř stejnou hodnotu, jako měl v roce 2008 (32 096 tis. Kč). Základní kapitál je konstantní v celém sledovaném období. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku mají téměř konstantní úroveň po celé sledované období. V roce 2012, kdy došlo k rozdělení zisku roku 2011, je zde vidět mírný nárůst. Výsledek hospodaření minulých let se vyznačuje výkyvy na základě toho, jak byl rozdělen výsledek hospodaření jednotlivých předchozích období. Výsledek hospodaření nemá stálý trend, jeho vývoj bude více komentován v analýze trendů výkazu zisků a ztrát. Jeho hodnota se podílí současně s položkou nerozdělený zisk minulých let téměř 3 miliony Kč na poklesu hodnoty celkových pasiv, ke kterému došlo v roce 2009.

47

Cizí zdroje Velký pokles cizích zdrojů o 4 233 tis. Kč zaznamenala společnost v roce 2009, čímž se podílí i na poklesu celkových pasiv. Od roku 2009 do roku 2012 již vykazují téměř konstantní trend s maximálními výkyvy od - 1,7 mil. Kč do + 0,9 mil. Kč. Dlouhodobé závazky se skládají ze dvou složek jiné závazky, které mají stále stejnou hodnotu a dále pak z odloženého daňového závazku, který má spíše mírně rostoucí trend. Krátkodobé závazky mají spíše klesající trend, od roku 2008 z hodnoty 7 022 tis. Kč jejich hodnota klesla do roku 2012 na úroveň 62 % (tj. na 4 343 tis. Kč). Tento vývoj je ovlivněn především položkami závazky z obchodních vztahů a dále stát – daňové závazky a dotace. Daňový závazek zaznamenává výrazně klesající trend. Pokles hodnoty krátkodobých závazků o 1 mil. Kč se v roce 2009 podílí na změně hodnoty celkových pasiv. Poslední kategorií cizích zdrojů jsou bankovní úvěry a výpomoci, které se v roce 2009 podílely na změně hodnoty celkových pasiv poklesem o 3,7 mil. Kč, od této doby zaznamenávají pouze drobné výkyvy a v roce 2012 (4 748 tis. Kč) tvoří pouze 53 % hodnoty z roku 2008 (8 971 tis. Kč).

48

9.3 Analýza trendů výkazu zisků a ztrát Tabulka 3 Analýza trendů výkazu zisků a ztrát (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zab. a zdrav. poj. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh. nehm. a hm. majetku Tržby z prodeje dlouh. maj. a mat. Tržby z prodeje dlouh. majetku Tržby z prodeje materiálu

2008 2009 2010 2011 2012 Č. řádku absolutní absolutní absolutní absolutní absolutní Bi Bi Bi Bi výkazu hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota 28301 0,69 0,72 0,87 23279 0,82 4 19390 20433 24734 25486 0,67 0,79 0,86 21146 0,83 5 17025 20072 22009 174 0,87 7,10 -58 -0,33 6 151 -2321 -13,34 1235 2641 0,84 1,02 0,56 2191 0,83 7 2214 2682 1490 21608 0,70 0,72 0,77 16427 0,76 8 15047 15476 16726 18033 0,67 0,70 0,72 12490 0,69 9 12130 12573 12908 3575 0,82 0,81 1,07 3937 1,10 10 2917 2903 3817 6693 0,65 0,74 1,20 6852 1,02 11 4343 4957 8008 7450 0,76 0,76 0,79 5778 0,78 12 5644 5654 5916 5452 0,78 0,79 0,83 4410 0,81 13 4253 4296 4523 1887 0,68 0,67 0,72 1340 0,71 15 1289 1263 1364 111 0,92 0,86 0,26 28 0,25 16 102 95 29 245 1,01 1,03 0,32 83 0,34 17 248 253 79 3985 0,99 1,03 0,97 3231 0,81 18 3937 4093 3859 2056 0,20 0,52 0,45 783 0,38 19 406 1075 931 1887 0,21 0,24 0,43 595 0,32 20 390 452 818 169 0,09 3,69 0,67 188 1,11 21 16 624 113

49

Zůstat. cena prod. dlouh. maj. a mat. Zůstat. cena prod. dlouh. maj. Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Daň z příjmů za běž. činnost splatná Daň z příjmů za běž. činnost odložená Výsledek hospodaření za běžnou čin. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mim. činnosti Daň z příjmů z mim. činnosti - splatná Daň z příjmů z mim. činnosti - odložená

22 23 24

2252 2234 18

485 477 8

0,22 0,21 0,44

767 767 0

0,34 0,34 0,00

754 748 6

0,33 0,33 0,33

522 512 10

0,23 0,23 0,56

25

0

0

x

0

x

0

x

422

x

26 27 30 31 32 42 43 45 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57

4763 770 -1190 0 0 53 127 18 -92 -320 0 -320 -962 0 0 0 0 0

4644 680 -1601 600 100 82 492 13 77 476 0 476 -2000 0 1 0 0 0

0,98 0,88 1,35 x x 1,55 3,87 0,72 -0,84 -1,49 x -1,49 2,08 x x x x x

4956 667 -446 0 0 67 311 13 -256 40 0 40 -742 0 3 0 0 0

1,04 0,87 0,37 x x 1,26 2,45 0,72 2,78 -0,13 x -0,13 0,77 x x x x x

5070 567 2834 0 0 45 278 14 -248 28 0 28 2558 0 0 0 0 0

1,06 0,74 -2,38 x x 0,85 2,19 0,78 2,70 -0,09 x -0,09 -2,66 x x x x x

3592 705 486 0 0 62 291 13 -242 74 0 74 170 0 0 0 0 0

0,75 0,92 -0,41 x x 1,17 2,29 0,72 2,63 -0,23 x -0,23 -0,18 x x x x x

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

58 60 61

0 -962 -1282

-1 -2001 -1525

x 2,08 1,19

-3 -745 -705

x 0,77 0,55

0 2558 2586

x -2,66 -2,02

0 170 245

x -0,18 -0,19

50

3000 2500 2000 1500

tis. Kč

1000 provozní VH

500

finanční VH 0

mimořádný VH

-500

VH za účetní období

-1000 -1500 -2000 -2500 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 5 Vývoj jednotlivých složek VH (zdroj: vlastní zpracování)

Výsledek hospodaření za účetní období Trend se nedá stanovit, ale podstatnou informací je, že společnost se od roku 2008 do roku 2012 dostala ze ztráty do zisku. V prvních třech obdobích vykazuje společnost ztrátu, ale ve zbývajících dvou letech je v zisku. Největší skok v hodnotě výsledku hospodaření zaznamenala společnost v roce 2011, kdy došlo ke změně hodnoty o 3,3 mil. Kč z -745 tis. Kč na 2558 tis. Kč. Je nutné však dodat, že v roce 2012 došlo opět k velkému poklesu zisku způsobenému více faktory (nevydařená sklizeň řepky, vytvoření opravné položky k pohledávkám a opětovný pokles ceny mléka). Hodnoty nejvíce ovlivňuje provozní výsledek hospodaření. Provozní výsledek hospodaření Od roku 2008 do roku 2011 je zde jasně patrný vzestupný trend, který je způsoben především aplikací různých organizačních změn v živočišné výrobě (koncentrace výroby do jednoho střediska, změna krmného plánu skotu, postupné zrušení chovu prasat) a dále souvisejícími změnami v rostlinné výrobě (např.: menší spotřeba krmiv umožnila osetí větší plochy tržními plodinami). V roce 2012 došlo k poklesu zisku z 2 834 tis. Kč (rok 2011) na 486 tis. Kč, na tuto skutečnost měl vliv pokles tržeb a také 51

vytvoření opravné položky k pohledávkám a rovněž pokles celkové sumy získaných dotací. (zahrnuto v položce ostatní provozní výnosy). Tržby a náklady Nejvyšších tržeb dosáhla společnost v roce 2008, avšak vlivem hospodářské krize došlo v roce 2009 k prudkému poklesu tržeb (klesla cena některých komodit, především vepřového masa a mléka). Výkonová spotřeba Ve výkonové spotřebě došlo k velkému poklesu v roce 2009 (o 6 561 tis. Kč), ten je způsoben především omezováním chovu prasat a změnou v krmném plánu skotu. Dále vlivem nedostatečných finančních prostředků rovněž došlo k poklesu výkonové spotřeby na 1 ha orné půdy v rostlinné výrobě. Od roku 2009 je trend spíše rostoucí, avšak tempo růstu nedosahuje tempa růstu tržeb za vlastní výrobky. Přidaná hodnota Přidaná hodnota zaznamenala nejdříve skokový pokles, kdy v roce 2009 byla na úrovni 65 % hodnoty roku 2008 a následně pak zaznamenává rostoucí trend. V roce 2011 dosáhla svého maxima 8 008 tis. Kč (tj. 120 % hodnoty roku 2008) a v roce 2012 došlo opět k jejímu poklesu, kdy hodnota 6 852 tis. Kč byla téměř stejná jako v roce 2008. Osobní náklady Osobní náklady jako ostatní zmiňované položky zaznamenaly v roce 2009 pokles o 24 % proti hodnotě roku 2008. Od roku 2009 si osobní náklady drží téměř stejnou úroveň. Pokles byl způsoben odchodem několika zaměstnanců a změnou systému odměňování ve snaze zefektivnit výrobní procesy. Daně a poplatky Daně a poplatky mají v období let 2008-2010 konstantní trend, ale v roce 2011 došlo k prudkému poklesu jejich hodnoty na 32 % hodnoty roku 2008 a v roce 2012 jsou na úrovni 34 % hodnoty roku 2008.

52

Odpisy dlouhodobého majetku Odpisy mají téměř konstantní průběh, který se mění až v roce 2012, kdy došlo k poklesu hodnoty odpisů o 19 % proti hodnotě roku 2008. Konstantní trend je způsoben snahou o zachování hodnoty stálých aktiv a snahou předejít jejich zastarávání (rekonstrukce, nahrazení starého majetku novým, atd.). Pokles v roce 2012 je způsoben především ukončením účetního odepisování mléčné kvóty (ocenitelná práva), ke kterému došlo v roce 2011. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Hodnota tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu po celé sledované období kolísá, to podle toho, jak se docházelo ke změnám ve vývoji potřeby prodat zastaralé technologie a nepotřebné skladové zásoby. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní výnosy zahrnují především získané provozní dotace a jejich hodnota je do značné míry závislá na dotační politice vlády v daném roce. K určitému poklesu v hodnotě získaných dotací došlo v důsledku zrušení chovu prasat (do doby zrušení byly čerpány dotace související s chovem prasat). Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady nemají příliš významný vliv na provozní výsledek hospodaření a jejich hodnota v žádném období nedosahuje ani 1 mil. Kč. Finanční výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření se pohybuje s výjimkou roku 2009 ve ztrátě, tj. dáno především výší úroků z úvěrů. V roce 2009 dosáhla tato složka výsledku hospodaření jediné kladné hodnoty, a to z důvodu prodeje cenných papírů, které měla společnost v majetku. Mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření nemá svou výší vliv na výsledek hospodaření za účetní období v žádném sledovaném roce.

53

9.4 Procentní rozbor aktiv Tabulka 4 Procentní rozbor aktiv (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky

2008 2009 2010 2011 2012 Č. řádku absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní výkazu hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota

Aktiva celkem

1

50450

100,00

44207

100,00

42208

100,00

43059

100,00

44140

100,00

Dlouhodobý majetek

3

31543

62,52

26939

60,94

25495

60,40

25199

58,52

27555

62,43

Dlouhodobý nehmotný majetek

4

2782

5,51

1855

4,20

927

2,20

0

0,00

0

0,00

Ocenitelná práva

8

2782

5,51

1855

4,20

927

2,20

0

0,00

0

0,00


13

28661

56,81

25084

56,74

24568

58,21

25199

58,52

27555

62,43

Pozemky

14

270

0,54

271

0,61

482

1,14

525

1,22

819

1,86

Stavby

15

14578

28,90

18745

42,40

18162

43,03

18201

42,27

18070

40,94


16

4173

8,27

3114

7,04

2289

5,42

3330

7,73

4939

11,19

Dospělá zvířata

18

2726

5,40

2696

6,10

2827

6,70

2071

4,81

2387

5,41

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

20

6914

13,70

298

0,67

808

1,91

1072

2,49

1340

3,04

Dlouhodobý finanční majetek

23

100

0,20

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00


26

100

0,20

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

54

Oběžná aktiva

31

18811

37,29

17148

38,79

16642

39,43

17699

41,10

16498

37,38

Zásoby

32

10696

21,20

10853

24,55

8415

19,94

9716

22,56

9474

21,46

Materiál

33

676

1,34

682

1,54

565

1,34

631

1,47

453

1,03


34

1035

2,05

681

1,54

780

1,85

1014

2,35

1081

2,45

Výrobky

35

4026

7,98

3829

8,66

2400

5,69

4938

11,47

5317

12,05


36

4959

9,83

5661

12,81

4670

11,06

3133

7,28

2623

5,94


48

8070

16,00

6155

13,92

7498

17,76

7790

18,09

6891

15,61


49

2236

4,43

1415

3,20

2083

4,94

2227

5,17

2078

4,71


54

1665

3,30

569

1,29

1363

3,23

1273

2,96

238

0,54


55

65

0,13

28

0,06

0

0,00

196

0,46

37

0,08


56

91

0,18

114

0,26

2

0,00

85

0,20

508

1,15

Jiné pohledávky

57

4013

7,95

4029

9,11

4030

9,55

4029

9,36

4030

9,13

Krátkodobý finanční majetek

58

45

0,09

140

0,32

729

1,73

193

0,45

133

0,30

Peníze

59

45

0,09

42

0,10

53

0,13

19

0,04

107

0,24

Účty v bankách

60

0

0,00

98

0,22

676

1,60

174

0,40

26

0,06


63

96

0,19

120

0,27

71

0,17

161

0,37

87

0,20


64

96

0,19

120

0,27

71

0,17

141

0,33

73

0,17


66

0

0,00

0

0,00

0

0,00

20

0,05

14

0,03

55

70,00

procentní hodnota

60,00 50,00 40,00 Stálá aktiva 30,00

Oběžná aktiva

20,00 10,00 0,00 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 6 Struktura aktiv (zdroj: vlastní zpracování)

Procentní rozbor ukazuje, že větší část aktiv tvořila po celé analyzované období stálá aktiva. Podíl stálých aktiv na aktivech se pohyboval v rozmezí 58,52 %–62,52 %, přičemž nejnižší hodnoty 58,52 % dosáhl v roce 2011 a nejvyšší 62,52 % v roce 2008. Oběžná aktiva tvořila téměř celý zbytek aktiv, pohybovala se v rozmezí od 37,29 % (rok 2008) do 41,10 % (rok 2011). Zbylou část aktiv tvoří časové rozlišení, které však ve sledovaném období nedosahuje ani 0,5 % hodnoty aktiv. Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) Dlouhodobý majetek po celé období tvoří většinu celkových aktiv. Došlo zde k poklesu podílu stálých aktiv na celkových aktivech od roku 2008 (62,52 %) a vůbec nejnižší hodnoty dosáhl tento podíl v roce 2011 (58,52 %). Dlouhodobý nehmotný majetek v roce 2008 tvořil 5,51 % hodnoty celkových aktiv, jeho podíl se však v důsledku odepisování snižuje a od roku 2011 je jeho hodnota nulová. Podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech postupně rostl z 56,81 % (rok 2008) na 62, 43 % (rok 2012) a postupně dochází k vyrovnání jeho hodnoty s hodnotou celé skupiny dlouhodobý majetek. To je způsobeno jednak odepisováním ocenitelných práv a jednak prodejem dlouhodobého finančního majetku v roce 2009. Od roku 2011 je tedy jedinou podskupinou dlouhodobého majetku.

56

Z tohoto majetku tvoří nejvýznamnější položku stavby, jejich podíl na hodnotě celkových aktiv stoupnul v roce 2009 na 42,20 %, dále se již nemění. V roce 2008 je procentní podíl staveb ze sledovaného období nejnižší (28,90 %), vysoký nárůst v roce 2009 je dán zařazením rekonstrukce kravína, kdy díky tomu zároveň klesne podíl nedokončeného dlouhodobého majetku na celkových aktivech z 13,70 % (rok 2008) na 0,67 % (rok 2009). Podíl hodnoty nedokončeného dlouhodobého majetku pak mírně roste, vlivem zahájení další rekonstrukce, tentokrát stáje pro jalovice. Další složkou dlouhodobého hmotného majetku jsou samostatné movité věci, jejichž hodnota se pohybovala v rozmezí 5,42 % (rok 2010) až 11,19 % (rok 2012). Zvířata jsou důležitou složkou dlouhodobého majetku zemědělských společností. Jejich absolutní i procentní hodnota výrazněji nekolísá, nejnižšího podílu na celkových aktivech dosáhla v roce 2011 (4,81 %) a nejvyššího v roce 2010 (6,70 %). Pozemky, které tvoří poměrně malou část dlouhodobého hmotného majetku, vykazují rostoucí trend v absolutním i procentním vyjádření, od roku 2008 (0,54 %) vzrostl jejich podíl na 1,86 % (rok 2012). Dlouhodobý finanční majetek vykazuje společnost pouze v roce 2008, protože v roce 2009 došlo k jeho prodeji a v roce 2008 se na hodnotě celkových aktiv podílel pouze 0,20 %. Oběžná aktiva Jejich podíl na celkové hodnotě aktiv se drží na úrovni okolo 39 % (37,29 % v roce 2008 - 41,10 % v roce 2011). Zásoby v průběhu celého období tvoří většinový podíl oběžných aktiv. Na hodnotě aktiv se podílejí v jednotlivých letech hodnotami 21,20 % (rok 2008)–24,55 % (rok 2009). Kolísání v jejich podílu na celkových aktivech je způsobeno snižováním stavu mladých zvířat (především prasat na výkrm) a změnami ve skladových zásobách produkovaných rostlinnou výrobou, jejichž hodnota je závislá mimo jiné na sklizni z hektaru půdy. Krátkodobé pohledávky kolísají okolo 16 % hodnoty aktiv, při tom nejnižší podíl na celkových aktivech 13,92 % tvoří v roce 2009 a nejvyšší 18,09 % v roce 2011. Jejich kolísání ovlivňují především pohledávky za státem, které jsou tvořeny dotacemi nevyplacenými do konce kalendářního roku, na který byly přiděleny. Velkou část tvoří

57

pohledávky jiné, jejichž procentní podíl na aktivech je od roku 2009 na téměř stejné úrovni pohybující se těsně nad 9 %. Pouze v roce 2008 byl jejich podíl na aktivech nižší (7,95 %), to však bylo způsobeno větší absolutní hodnotou celkových aktiv. Pohledávky jiné nebudu v pozdějších analýzách zahrnovat do krátkodobých pohledávek, protože svou podstatou nesplňují požadavky na krátkodobé pohledávky, dá se tak usuzovat mimo jiné i z jejich konstantní výše. Krátkodobý finanční majetek – jeho podíl na celkových aktivech je velmi nízký a v závislosti na hodnotě jeho složek a hodnotě ostatních aktiv kolísá v rozmezí 0,09 % - 1,73 % celkových aktiv. Časové rozlišení Nedosahuje ani 0,5 % podílu na celkových aktivech.

58

9.5 Procentní rozbor pasiv Tabulka 5 Procentní rozbor pasiv (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky

2008 2009 2010 2011 2012 Č. řádku absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní výkazu hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota

Pasiva celkem

67

50450

100,00

44207

100,00

42208

100,00

43059

100,00

44140

100,00

Vlastní kapitál

68

32096

63,62

30086

68,06

29340

69,51

31898

74,08

32069

72,65

Základní kapitál

69

28853

57,19

28853

65,27

28853

68,36

28853

67,01

28854

65,37

Základní kapitál

70

28853

57,19

28853

65,27

28853

68,36

28853

67,01

28854

65,37

Rez. fondy, neděl. fond, a ost. fondy ze zisku

78

650

1,29

640

1,45

640

1,52

640

1,49

768

1,74

Zákonný rezervní fond

79

389

0,77

389

0,88

389

0,92

389

0,90

517

1,17


80

261

0,52

251

0,57

251

0,59

251

0,58

251

0,57


81

3555

7,05

2594

5,87

593

1,40

-153

-0,36

2277

5,16


82

3555

7,05

2594

5,87

1069

2,53

1069

2,48

2277

5,16


83

0

0,00

0

0,00

476

1,13

1222

2,84

0

0,00


84

-962

-1,91

-2001

-4,53

-745

-1,77

2558

5,94

170

0,39

59

Cizí zdroje

85

18354

36,38

14121

31,94

12868

30,49

11161

25,92

12071

27,35


91

2361

4,68

2837

6,42

2877

6,82

2906

6,75

2980

6,75

Jiné závazky

100

1711

3,39

1711

3,87

1711

4,05

1711

3,97

1711

3,88


101

650

1,29

1126

2,55

1166

2,76

1195

2,78

1269

2,87

Krátkodobé závazky

102

7022

13,92

6026

13,63

5927

14,04

3865

8,98

4343

9,84

Závazky z obchodních vztahů

103

3836

7,60

3854

8,72

4552

10,78

3367

7,82

3764

8,53

Závazky k zaměstnanců

107

196

0,39

170

0,38

274

0,65

301

0,70

295

0,67

Závazky ze soc. zab. a zdravot. poj.

108

182

0,36

138

0,31

153

0,36

166

0,39

155

0,35

Stát - daňové závazky a dotace

109

2808

5,57

1864

4,22

948

2,25

31

0,07

129

0,29

Bankovní úvěry a výpomoci

114

8971

17,78

5258

11,89

4063

9,63

4390

10,20

4748

10,76

Bankovní úvěry dlouhodobé

115

8963

17,77

5258

11,89

4063

9,63

4390

10,20

4748

10,76

60

80,00 procentní hodnota

70,00 60,00 50,00 40,00

Vlastní kapitál

30,00

Cizí zdroje

20,00 10,00 0,00 2008

2009

2010

2011

2012

období

Obrázek 7 Struktura pasiv (zdroj: vlastní zpracování)

Z procentního rozboru pasiv je zřejmé, že jejich převládající část tvoří vlastní kapitál a menší část cizí zdroje. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech od roku 2008 roste z 63,62 % na 74,08 % v roce 2011, v roce 2012 došlo k mírnému poklesu na 72,65 %. Jak vyplývá z předchozí věty, podíl cizích zdrojů na pasivech od roku 2008 do roku 2011 klesá z 36,38 % na 25,92 % a v roce 2012 dojde k jeho mírnému nárůstu na 27,35 %. Vlastní kapitál Tvoří většinu pasiv a jeho podíl na celkových pasivech má rostoucí trend, to se odvíjí od výsledku hospodaření, změn v cizích zdrojích a v roce 2009 se zde projevil i pokles celkové absolutní hodnoty pasiv. Ve sledovaném období se vlastní kapitál pohyboval v rozmezí od 63,62 % (rok 2008) do 74,08 % (rok 2011). Základní kapitál má stále stejnou absolutní hodnotu a jeho procentní podíl na celkových pasivech tvořil průměrně 65 % (57,11 %–68, 36 %). K největší změně došlo v roce 2009, ta je způsobena poklesem hodnoty celkových pasiv. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku tvoří po celé analyzované období podíl na celkových pasivech nižší než 2 %. Výsledek hospodaření minulých let jeho procentní podíl na celkových pasivech pro jednotlivé roky je ovlivněn celkovou výší pasiv a vývojem hospodářského výsledku

61

v předchozím roce. Jeho podíl na celkových pasivech klesl ze 7,05 % (rok 2008) na 5,16 % (rok 2012) a jeho průměrná hodnota byla 4 %. Výsledek hospodaření – jeho hodnota kolísá v rozmezí -4,53 % (rok 2009) až + 5,94 % (rok 2011). Záporné hodnoty dosahuje v letech 2008–2010 a kladných hodnot v roce 2011 a 2012, a to v závislosti na jeho absolutní hodnotě. Cizí zdroje Jejich podíl na pasivech měl spíše klesající trend, v roce 2008 tvořily 36,38 % pasiv a v roce 2012 27,35 %. V roce 2012 byly však mírně vyšší než v roce 2011, kdy tvořily 25,92 % pasiv. Dlouhodobé závazky od roku 2009 měly podíl okolo 6,7 % pasiv, v roce 2009 došlo k vzrůstu jejich podílu na pasivech ze 4,68 % (rok 2008) na 6,42 % (rok 2009). Tento výkyv se odvíjel od zvýšení hodnoty odloženého daňového závazku a zároveň poklesu hodnoty celkových pasiv. Součástí jsou rovněž jiné závazky s konstantní absolutní hodnotou, jejichž podíl je ovlivněn pouze absolutní hodnotou pasiv v daném roce. Tvoří přibližně 4 % pasiv. Krátkodobé závazky tvoří průměrně 12 % hodnoty pasiv, jejich podíl na celkové hodnotě pasiv spíše klesá (v roce 2008 hodnota 13,92 % a v roce 2012 hodnota 9,84 %). Největší část po celé období tvoří závazky z obchodních vztahů. Položku nejvíce ovlivňující tento pokles tvoří daňové závazky, které z hodnoty v roce 2008 5,57 % klesnou na 0,29 % (rok 2012). Bankovní úvěry a výpomoci jsou tvořeny pouze dlouhodobými bankovními úvěry (krátkodobý bankovní úvěr pouze v 1. roce, ale se zanedbatelnou výší). V prvním analyzovaném roce (rok 2008) se na celkové hodnotě pasiv podílejí 17,78 %, v dalších letech je to již pouze 10 % hodnoty pasiv, a výkyvy procentní hodnoty jsou minimální. Pokles je způsoben poklesem hodnoty pasiv v roce 2009 a rovněž splacením části úvěrů ve výši 3 705 tis. Kč.

62

9.6 Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát Tabulka 6 Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát (zdroj: vlastní zpracování)

Název položky

Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zab. a zdrav. poj. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh. nehm. a hm. majetku

2008 2009 2010 2011 2012 č. řádku výkazu absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota 4

28301

80,46

19390

77,18

20433

77,02

24734

80,36

23279

83,99

5

25486

72,46

17025

67,77

20072

75,65

22009

71,50

21146

76,30

6

174

0,49

151

0,60

-2321

-8,75

1235

4,01

-58

-0,21

7 8 9 10 11 12 13

2641 21608 18033 3575 6693 7450 5452

7,51 61,43 51,27 10,16 19,03 21,18 15,50

2214 15047 12130 2917 4343 5644 4253

8,81 59,90 48,28 11,61 17,29 22,47 16,93

2682 15476 12573 2903 4957 5654 4296

10,11 58,33 47,39 10,94 18,68 21,31 16,19

1490 16726 12908 3817 8008 5916 4523

4,84 54,34 41,94 12,40 26,02 19,22 14,69

2191 16427 12490 3937 6852 5778 4410

7,91 59,27 45,06 14,20 24,72 20,85 15,91

15

1887

5,36

1289

5,13

1263

4,76

1364

4,43

1340

4,83

16 17

111 245

0,32 0,70

102 248

0,41 0,99

95 253

0,36 0,95

29 79

0,09 0,26

28 83

0,10 0,30

18

3985

11,33

3937

15,67

4093

15,43

3659

11,89

3231

11,66

63

Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouh. majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstat. cena prod. dlouh. maj. a mat. Zůstat. cena prod. dlouh. maj. Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Daň z příjmů za běž. činnost splatná Daň z příjmů za běž. činnost odložená Výsledek hospodaření za běžnou čin.

19

2056

5,85

406

1,62

1075

4,05

931

3,02

783

2,83

20

1887

5,36

390

1,55

452

1,70

818

2,66

595

2,15

21

169

0,48

16

0,06

624

2,35

113

0,37

188

0,68

22

2252

6,40

485

1,93

767

2,89

754

2,45

522

1,88

23 24

2234 18

6,35 0,05

477 8

1,90 0,03

767 0

2,89 0,00

748 6

2,43 0,02

512 10

1,85 0,04

25

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

422

1,52

26 27

4763 770

13,54 2,19

4644 680

18,49 2,71

4956 667

18,68 2,51

5070 567

16,47 1,84

3592 705

12,96 2,54

30

-1190

-3,38

-1601

-6,37

-446

-1,68

2834

9,21

486

1,75

31

0

0,00

600

2,39

0

0,00

0

0,00

0

0,00

32 42 43 45

0 53 127 18

0,00 0,15 0,36 0,05

100 82 492 13

0,40 0,33 1,96 0,05

0 67 311 13

0,00 0,25 1,17 0,05

0 45 276 14

0,00 0,15 0,90 0,05

0 62 291 13

0,00 0,22 1,05 0,05

48

-92

-0,26

77

0,31

-256

-0,96

-248

-0,81

-242

-0,87

49

-320

-0,91

476

1,89

40

0,15

28

0,09

74

0,27

50

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

51

-320

-0,91

476

1,89

41

0,15

28

0,09

74

0,27

52

-962

-2,74

-2000

-7,96

-742

-2,80

2558

8,31

170

0,61

64

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mim. činnosti Daň z příjmů z mim. činnosti splatná Daň z příjmů z mim. činnosti odložená Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Výnosy celkem

53 54 55

0 0 0

0,00 0,00 0,00

0 1 0

0,00 0,00 0,00

0 3 0

0,00 0,01 0,00

0 0 0

0,00 0,00 0,00

0 0 0

0,00 0,00 0,00

56

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

57

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

58

0

0,00

-1

0,00

-3

-0,01

0

0,00

0

0,00

60

-962

-2,74

-2001

-7,97

-745

-2,81

2558

8,31

170

0,61

61

-1282

-3,64

-1525

-6,07

-705

-2,66

2586

8,40

245

0,88

35173

100,00

25122

100

26531

100

30780

100

27716

100,00

65

10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00

procentní hodnota

4,00 3,00

provozní VH

2,00

finanční VH

1,00

mimořádný VH

0,00

VH za běžnou činnost

-1,00

VH před zdaněním

-2,00

VH za účetní období

-3,00 -4,00 -5,00 -6,00 -7,00 -8,00 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 8 Procentní podíl jednotlivých složek VH na výnosech (zdroj: vlastní zpracování)

Zcela dominující část výnosů společnosti ve sledovaném období tvořily výkony, ty se pohybovaly v rozmezí od 77,02 % (rok 2010) do 83,99 % (rok 2012). Od roku 2008 (80,46 %) jejich podíl na výnosech mírně klesal až do roku 2010 (77,02 %), od tohoto roku začal mírně růst, až dosáhl maximální hodnoty 83,99 % v roce 2012. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Tvoří v celém období téměř celou část výkonů, v roce 2010 je jejich podíl na celkových výnosech pouze o 1,37 % nižší než výkony celkem, tento stav nastal především v důsledku záporné změny stavu zásob vlastní činnosti. Jejich podíl na výnosech v celém období kolísal v intervalu od 67,77 % (rok 2009) do 76,30 % (rok 2012), toto kolísání bylo způsobeno vývojem výnosů celkem, výkyvy v absolutní hodnotě tržeb za vlastní výrobky a kolísáním hodnoty položek změna stavu zásob vlastní výroby a aktivace.

66

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu dosáhly nejvyššího podílu 5,85 % výnosů v roce 2008. Celkově se v analyzovaném období pohybují v rozmezí od 1,62 % (rok 2009) do 5,85 % (rok 2008) a jejich průměrný podíl na výnosech je 3,5 %. Jedná se především o tržby z prodeje chovných prasnic a kanců, z prodeje vyřazeného dlouhodobého majetku či zbytečných zásob. Náklady Nejvýznamnější nákladovou položkou je, jak vyplývá ze zaměření společnosti výkonová spotřeba, která se kromě roku 2011 (54,34 %) pohybuje kolem 60 % výnosů. Společnosti se podařilo dosáhnout mírného poklesu výkonové spotřeby, tento vývoj byl ovlivněn: -

poklesem spotřeby materiálu a energií (v roce 2008 51,27 % a v roce 2012 45,06 %),

-

nárůstem využití a cen služeb (v roce 2008 10,16 % a v roce 2012 14,20 %).

Provozní výsledek hospodaření Jeho podíl vůči celkovým výnosům je v prvních třech analyzovaných obdobích záporný, vyplývá to z toho, že společnost v těchto třech letech vykazovala ztrátu. V roce 2011 a 2012 se společnost dostala do zisku a v roce 2011 dosahuje nejvyšší hodnoty, tj. 9,21 % hodnoty výnosů. V roce 2012 klesla opět jeho procentní hodnota na 1,75 %, protože došlo k poklesu provozního výsledku hospodaření na 486 tis. Kč, tento pokles byl mimo jiné ovlivněn tvorbou opravné položky k pohledávkám a poklesem v položkách výnosů. Finanční výsledek hospodaření Jak vyplývá z podstaty ekonomické činnosti společnosti, pohybuje se podíl finančního výsledku hospodaření na výnosech v záporných číslech. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze rok 2009, kdy je podíl kladný ve výši 0,31 %, a to z důvodu prodeje cenných papírů. V žádném roce neklesl pod hodnotu -1 %.

67

Mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření je buď nulový, nebo jeho výše i podíl na výnosech jsou zanedbatelné. Výsledek hospodaření za účetní období Jeho podíl k celkovým aktivům se v období 2008–2010 pohybuje na těchto hodnotách –2,74 %, –7,97 %, –2,81 %. V roce 2011 došlo k nárůstu podílu na výnosech na maximální hodnotu 8,31 % a v roce 2012 opět došlo k poklesu na 0,61 %. To je dáno celkovým vývojem ve výkonech, tržbách a nákladech.

10 Analýza fondů finančních prostředků Z rozdílových ukazatelů fondů finančních prostředků jsem si pro analýzu vybrala pouze čistý pracovní kapitál a čistý pracovní majetek. Čisté pohotové prostředky jsem vzhledem k nedostupnosti informací o právě splatných závazcích byla nucena vynechat. Tabulka 7 Analýza fondů finančních prostředků (zdroj: vlastní zpracování) Období

Položka 2008 Peníze (ř. 58)

2009

2010

2011

2012

45

140

729

193

133

Krátkodobé pohledávky (ř. 48-ř.57)

4057

2126

3468

3761

2861

Krátkodobá pasiva (ř.102 +ř. 116)

7030

6026

5927

3865

4343

Zásoby (ř. 32)

10696

10853

8415

9716

9474

Čistý peněžní majetek

-2928

-3760

-1730

89

-1349

Čistý pracovní kapitál

7768

7093

6685

9805

8125

68

12000 10000 8000

tis. Kč

6000 4000 čisté peněžní majetek 2000

čistý pracovní kapitál

0 -2000 -4000 -6000 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 9 Vývoj fondů peněžních prostředků (zdroj: vlastní zpracování)

10.1 Čistý peněžní majetek Pro výpočet tohoto ukazatele jsem pohledávky očistila o položku jiné pohledávky (nejedná se o typicky krátkodobé pohledávky). Ve výše uvedené výpočtové tabulce je vidět, že tyto peněžní prostředky se až na rok 2011 pohybují v záporných hodnotách, je tedy jasně vidět, že společnost není schopná pokrýt své závazky pouze z krátkodobého finančního majetku a z pohledávek. To by mohlo v určitých situacích být pro společnost rizikové.

10.2 Čistý pracovní kapitál Vývoj čistého pracovního kapitálu se může zdát jako velmi pozitivní, protože jeho hodnota se pohybuje v rozmezí od 6 685 tis. Kč (2010) do 9 805 tis. Kč (2011), avšak musíme brát v úvahu, že do krátkodobých aktiv jsou zahrnuty hodnoty nedokončené výroby, to je především hodnota nákladů investovaných do nejbližší sklizně. Dále je zde zahrnuta hodnota výrobků, avšak jejich značnou část tvoří krmiva, u kterých existuje riziko neprodejnosti. Krátkodobá aktiva byla opět očištěna o hodnotu jiných pohledávek.

69

11 Analýza poměrových ukazatelů V této části praktické části budou provedeny analýzy vybraných poměrových ukazatelů, nejdříve to budou ukazatele likvidity, a následovat budou ukazatele rentability, ukazatele zadluženosti a analýzu poměrových ukazatelů uzavřu ukazateli aktivity.

11.1 Analýza ukazatelů likvidity V analýze ukazatelů likvidity jsem zpracovala ukazatele běžné likvidity, pohotové likvidity a hotovostní likvidity. Protože jsem přesvědčena, že běžná likvidita vypočtená z hodnoty oběžných aktiv neočištěných o hodnotu jiných pohledávek by byla jejich hodnotou značně zkreslena, dovolila jsem si v tomto případě vypočíst ukazatel běžné likvidity i pro oběžná aktiva očištěná o hodnotu jiných pohledávek (ř. 57 rozvahy). Tabulka 8 Analýza ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování) období

Položka 2008 Krátkodobý finanční majetek (ř. 58)

2009

2010

2011

2012

45

140

729

193

133

7030

6026

5927

3865

4343

10696

10853

8415

9716

9474

4057

2126

3468

3761

2861

18811

17148

16642

17699

16498

Běžná likvidita

2,68

2,85

2,81

4,58

3,80

Běžná likvidita očištěná o ř. 57 rozvahy

2,10

2,18

2,13

3,54

2,87

Pohotová likvidita

0,58

0,38

0,71

1,02

0,69

Hotovostní likvidita

0,01

0,02

0,12

0,05

0,03

Krátkodobá pasiva (ř. 102 + ř. 116) Zásoby (ř. 32) Krátkodobé pohledávky (ř. 48 - ř. 57) Oběžná aktiva

70

5,00 4,50 4,00 3,50

Běžná likvidita

3,00 2,50

Běžná likvidita očištěná o ř. 57 rozvahy

2,00

Pohotová likvidita

1,50

Hotovostní likvidita

1,00 0,50 0,00 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 10 Vývoj ukazatelů likvidity (zdroj: vlastní zpracování)

11.1.1 Hotovostní likvidita Podnik v žádném období nedosahuje ani na minimální doporučenou hodnotu 0,2. Likvidita je velmi negativně ovlivněna splatností nájmů z pozemků (ty mají splatnost 31. 12.), dochází díky tomu každoročně ke snížení peněz na běžném účtu a je tak zkreslen ukazatel likvidity k rozvahovému dni (úbytek peněz v pokladně je rychlejší než úbytek krátkodobých závazků). Vývoj hotovostní likvidity je tedy ke dni sestavení rozvahy velmi negativní. Jak ukazuje tabulka, nejlepší hodnotu měla hotovostní likvidita v roce 2010, kdy byl i nejvyšší stav finančního majetku, hodnota 0,12 je však velmi nízká. Z této části analýzy vyplývá, že společnost není schopná okamžitě hradit své splatné krátkodobé závazky.

11.1.2 Pohotová likvidita Rovněž pro tento ukazatel byla hodnota pohledávek očištěna o hodnotu položky jiné pohledávky (řádek 57 Rozvahy). Po této úpravě pohledávek je vidět, že i tento ukazatel se pohybuje převážně pod doporučenou minimální hranici 1. Pouze v roce 2011 došlo k jeho nárůstu na hodnotu 1,02. Tato situace nastala po snížení hodnoty krátkodobých pasiv a současně mírném zvýšení krátkodobých pohledávek. Z analýzy tohoto ukazatele 71

vyplývá, že podnik není schopen uhradit své krátkodobé závazky bez nutnosti prodat zásoby.

11.1.3 Běžná likvidita Abych alespoň částečně omezila zkreslení tohoto ukazatele, rozhodla jsem se i zde provést úpravu pohledávek o řádek 57 rozvahy. Pro znázornění rozdílu jsou ve výpočtové tabulce uvedeny i hodnoty běžné likvidity pro neočištěná aktiva, při tom v roce 2011 nabývá rozdíl ukazatele po úpravě a před úpravou hodnoty 1,04. I po očištění hodnoty oběžných aktiv o dlouhodobé pohledávky je tento ukazatel pro společnost mnohem příznivější než dva předchozí ukazatele. Je to dáno především tím, že ke konci účetního období má společnost vždy velmi nízký stav finančních prostředků, ale zároveň má vysokou zásobu krmiv, která musí vystačit do dalších sklizní. Vzhledem k vysokému stavu zásob se i očištěný ukazatel ke dni sestavení rozvahy pohybuje ve všech obdobích nad minimální doporučenou hodnotou 1,5 a v letech 2011 a 2012 dokonce nad maximální doporučenou hodnotou 2,5. V těchto dvou letech existuje riziko, že podnik váže v zásobách příliš velké množství peněžních prostředků. Nejvyšší hodnotu ukazatel dosahuje v roce 2011 3,54, je to dáno poklesem krátkodobých pasiv, nárůstem zásob a krátkodobých pohledávek.

11.2 Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů rentability byla doplněna o porovnání ukazatele ROA s průměrnou hodnotou ukazatele ROA v sektoru zemědělství, tak jak jej publikovalo Ministerstvo zemědělství České republiky v publikacích Zemědělství 2009, 2010, 2011, 2012. Z těchto publikací jsou dostupné průměrné ukazatele pro období let 2008–2011, hodnota roku 2012 není v těchto publikacích k dispozici.

72

Tabulka 9 Analýza ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování) období

Položka 2008

2009

2010

2011

2012

EBIT (ř. 61 + ř. 43 + ř. 49)

-1155

-1033

-394

2864

536

Celková aktiva (ř. 1)

50450

44207

42208

43059

44140

Tržby (ř. 5)

27542

18031

21147

22940

21929

-962

-2001

-745

2558

170

Vlastní kapitál (ř. 68)

32096

30086

29340

31898

32069

ROA

-0,023

-0,023

-0,009

0,067

0,012

ROE

-0,030

-0,067

-0,025

0,080

0,005

ROS

-0,035

-0,111

-0,035

0,112

0,008

4,05

1,19

3,78

6,13

-

Čistý zisk (ř. 60)

Průměrný ROA v zemědělství v % (zdroj: Ministerstvo zemědělství 2009, 2010, 2011, 2012) 0,150 0,100 0,050

ROA

0,000

ROE ROS

-0,050 -0,100 -0,150 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 11 Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: vlastní zpracování)

11.2.1 Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) První tři období nejsou z hlediska ukazatele celkového vloženého kapitálu příznivá, ale vzhledem k rostoucí tendenci hospodářského výsledku před zdaněním a úroky (EBIT) dochází ke zlepšování situace, tato tendence trvá do roku 2011. V letech 2008–2010 je hodnota ukazatele záporná, v roce 2011 dosáhl ukazatel maxima 6,7 % a v roce 2012 dojde k poklesu na 1,2 %. Vzhledem k dokončení investice do rekonstrukce stáje roku

73

2013, se dá očekávat možnost zvýšení počtu jalovic a tím i později dojených krav, což by mělo znamenat zvýšení zisků i ukazatele ROA. V letech 2008–2010 se ukazatel pohybuje hluboko pod republikovým průměrem. V roce 2011 (6,7 %) byla rentabilita celkového vloženého kapitálu o něco vyšší než průměrná republiková hodnota v zemědělství (6,13 %).

11.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Vzhledem k vývoji ukazatele rentability vlastního kapitálu se dá očekávat nespokojenost akcionářů s vedením společnosti. Nedochází zde bohužel k výraznému zhodnocení vloženého vlastního kapitálu. V prvních třech obdobích se ukazatel pohybuje opět v záporných číslech. V roce 2011 vlivem několika pozitivních událostí, došlo k nárůstu ROE na 8 %, avšak v roce 2012 došlo opět k poklesu. Hodnota ukazatele zůstala kladná, ale klesla na 0,5 %. Pro akcionáře není vývoj tohoto ukazatele dostatečně pozitivní a nedochází k požadovanému zhodnocení jejich investic. I zde je předpoklad zlepšení vývoje vlivem snahy o rozšíření chovu skotu a produkce mléka.

11.2.3 Rentabilita tržeb (ROS) Z výsledků analýzy rentability tržeb vyplývá, že vzhledem k zápornému čistému zisku je i tento ukazatel v letech 2008–2010 v záporných číslech. Při tom v roce 2009 připadla na 1 Kč tržeb ztráta 0,111 Kč. Naopak v roce 2011 je zde výrazný skok, kdy na 1 Kč tržeb připadl čistý zisk ve výši 0,112 Kč, pozitivní vlivy, které působily na zvýšení čistého zisku, již byly jmenovány (vyšší cena komodit, vyšší produkce z hektaru nové půdy a prodej většího množství obilí z krmného fondu a doprodej chovu prasat). V roce 2012, kdy společnost doplatila na nevydařenou sklizeň řepky, opětovný pokles cen mléka a vytvoření opravné položky k pohledávkám, byl zisk z 1 Kč tržeb pouze 0,008 Kč.

74

11.3 Analýza ukazatelů zadluženosti I pro analýzu ukazatelů zadluženosti jsem využila informací publikovaných Ministerstvem zemědělství, a porovnala celkovou zadluženost s republikovým průměrem. Tabulka 10 Analýza ukazatelů zadluženosti (zdroj: vlastní zpracování) Období

Položka 2008

2009

2010

2011

2012

Cizí zdroje (ř. 85)

18354

14121

12868

11161

12071

Celková aktiva (ř. 1)

50450

44207

42208

43059

44140

Dlouhodobé dluhy (ř. 85 - ř. 102 - ř. 116)

11324

8095

6941

7296

7728

EBIT (ř. 61 + ř. 43)

-1155

-1033

-394

2864

536

Vlastní kapitál (ř. 68)

32096

30086

29340

31898

32069

127

492

311

278

291

Celková zadluženost (v %)

36,381

31,943

30,487

25,920

27,347

Dlouhodobá zadluženost (v %)

22,446

18,312

16,445

16,944

17,508

Krátkodobá zadluženost (v %)

13,935

13,631

14,042

8,976

9,839

Ukazatel úrokového krytí

-9,094

-2,100

-1,267

10,302

1,842

Koeficient samofinancování (v %)

63,619

68,057

69,513

74,080

72,653

Průměrná celková zadluženost v zemědělství (zdroj: Ministerstvo zemědělství 2009, 2010, 2011, 2012)

23,33

23,35

23,05

22,79

Nákladové úroky (ř. 43)

-

75

11.3.1 Celková zadluženost 40,000 35,000

procentní hodnota

30,000 25,000 celková zadluženost

20,000

dlouhodobá zadluženost 15,000

krátkodobá zadluženost

10,000 5,000 0,000 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 12 Vývoj zadluženosti (zdroj: vlastní zpracování)

Celková zadluženost zaznamenala spíše klesající trend. Především od roku 2008 (36,381 %) do roku 2011 (25,920 %) klesla o 10,5 %. V roce 2012 došlo k mírnému nárůstu na 27,347 %. Tato zadluženost se pohybuje nad úrovní míry celkové zadluženosti v zemědělském sektoru, ale rozdíl oproti průměrné hodnotě není vysoký 3,13% v roce 2011–13,05 % v roce 2008, je tedy zřejmé, že docházelo k vyrovnání s republikovým průměrem. Cizí zdroje jsou z větší části tvořeny dlouhodobými dluhy, přesto je celková zadluženost poměrně nízká. Vzhledem k výše uvedenému je celkově tento ukazatel nutno hodnotit pozitivně, protože hodnota není vysoká a ještě se od prvního sledovaného období snížila, věřitelé se tak nemusí bát, že by přišli o své investice. Z hodnot dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti vyplývá, že společnost preferuje dlouhodobé zdroje financí a poměr krátkodobé zadluženosti k dlouhodobé zadluženosti postupně spíše klesá.

76

11.3.2 Koeficient samofinancování 15 10 5 0

Ukazatel úrokového krytí

-5 -10 -15 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 13 Vývoj ukazatele úrokového krytí (zdroj: vlastní zpracování)

Z vývoje koeficientu samofinancování je vidět, že více než 50 % aktiv bylo financováno z vlastních zdrojů. Podíl vlastních zdrojů na aktivech byl nejvyšší v roce 2011 (74,08 %) a nejnižší v roce 2008 (63,62 %, v roce 2012 tvořil vlastní kapitál 72,65 %, dá se tedy říct, že koeficient samofinancování měl spíše rostoucí tendenci. Z toho se dá soudit, že finanční situace podniku se zlepšuje.

11.3.3 Ukazatel úrokového krytí Většinu sledovaného období je jeho hodnota velmi nízká. Od roku 2008 (–9,094 %) se jeho hodnota postupně zvyšovala (rok 2009 –2,100; rok 2010 –1,267) a v roce 2011 dosáhla maximální hodnoty 10,302, bohužel v roce 2012 došlo opět k poklesu pod minimální doporučenou hodnotu 3, hodnota v roce 2012 byla 1,842. Na vývoji tohoto ukazatele se podepsala především hodnota hospodářského výsledku v jednotlivých letech. Celkově je tedy tento ukazatel spíše negativní, pokud by se společnosti podařilo zvýšit zisky rozšířením chovu dojených krav, je pravděpodobné, že bude tento ukazatel růst.

77

11.4 Analýza ukazatelů aktivity Tabulka 11 Analýza ukazatelů zadluženosti (zdroj: vlastní zpracování) Období

Položka 2008

2009

2010

2011

2012

Tržby (ř. 5)

27542

18031

21147

22940

21929

Zásoby (ř. 32)

10696

10853

8415

9716

9474

celková aktiva (ř. 1)

50450

44207

42208

43059

44140

prům. denní tržby

76,51

50,09

58,74

63,72

60,91

Pohledávky (ř. 48)

8070

6155

7498

7790

6891

Pohledávky z obchodních vztahů (ř. 49)

2236

1415

2083

2227

2078

Rychlost obratu celkových aktiv

0,546

0,408

0,501

0,533

0,497

Rychlost obratu zásob

2,575

1,661

2,513

2,361

2,315

139,807

216,687

143,254

152,474

155,531

Rychlost obratu pohledávek

3,413

2,929

2,820

2,945

3,182

Doba splatnosti pohledávek

105,483

122,888

127,644

122,249

113,127

Rychlost obratu pohledávek z obch. vztahů

12,318

12,743

10,152

10,301

10,553

Doba splatnosti pohledávek z obch. vztahů

29,227

28,251

35,460

34,949

34,114

Doba obratu zásob

11.4.1 Obrat celkových aktiv Ukazatel nevykazoval kromě roku 2009 (0,385) výraznější výkyvy a v ostatních letech kolísala kolem hodnoty 0,5. Téměř konstantní trend nám ukazuje, že změny hodnot v aktivech jsou srovnatelné se změnami v tržbách společnosti.

11.4.2 Rychlost obratu zásob, doba obratu zásob Z výsledků tohoto ukazatele rychlosti obratu zásob je zřejmé, že v jednotlivých účetních obdobích jsou zásoby přeměněny přibližně 2,4 na jinou formu oběžných aktiv. Opět pouze v roce 2009 je znát pokles na hodnotu 1,7, což je ovlivněno především poklesem tržeb. Doba obratu zásob je značně ovlivněna ekonomickým zaměřením podniku a vzhledem k předmětu činnosti je pochopitelné, že dosahuje nepříznivě vysokých hodnot. Opět zde je výjimkou rok 2009, kde je hodnota 216 dnů podstatně vyšší než v ostatních letech.

78

V roce 2008 a v letech 2010–2012 hodnota kolísá v rozmezí 140–156 dnů. Důvodem takto vysokých čísel je především provoz živočišné výroby, pro kterou rostlinná výroba vyrábí zásobu krmiv na každý hospodářský rok. V druhé polovině kalendářního roku dochází k naskladnění krmiv a to je postupně spotřebováváno až do další sklizně.

11.4.3 Rychlost obratu pohledávek a doma splatnosti pohledávek Jak je z vývoje ukazatele rychlosti obratu pohledávek zřejmé, nejlepší hodnoty dosahuje v roce 2008 (3,413), ale i v tomto období je jeho hodnota nepříznivě nízká, negativní vliv na tento ukazatel má mimo jiné položka jiné pohledávky, z tohoto důvodu jsem pro tuto finanční analýzu vypočetla také ukazatele obratu pohledávek pro pohledávky z obchodních vztahů, které jsou okomentovány níže. Průměrná doba splatnosti pohledávek ve sledovaných letech je 118 dnů. Nejlepší hodnotu ukazatele dosáhla společnost v roce 2008 (105 dnů) a nejhoršího v roce 2010 (127 dnů). I tento ukazatel je do značné míry negativně ovlivněn hodnotou položky jiné pohledávky. Hodnota splatnosti pohledávek nad 100 dnů je pro podnik velmi riziková.

11.4.4 Rychlost obratu pohledávek a doba splatnosti pohledávek vypočtená pouze pro pohledávky z obchodních vztahů Pokud se podíváme na rychlost obratu pohledávek z obchodních vztahů a dobu jejich splatnosti je vidět, že oproti celkovým pohledávkám jsou hodnoty obou ukazatelů mnohem příznivější a doba splatnosti pohledávek z obchodních vztahů se pohybuje v rozmezí 28–35 dnů. To je hodnota, která je v našich ekonomických podmínkách velice dobrá.

79

12 Analýza soustav ukazatelů 12.1 Du Pont diagram

ROE - výnos na kapitál akcionářů 2008

2009

2010

2011

2012

-0,03

-0,07

-0,03

0,08

0,01

ROA - Výnos na aktiva

Multiplikátor jmění akcionářů

2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

-0,02

-0,02

-0,01

0,07

0,01

1,57

1,47

1,44

1,35

1,38

Zisková marže

Obrat aktiv

2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

-0,04

-0,12

-0,04

0,12

0,01

0,55

0,41

0,50

0,53

0,50

2008

2009

-962

-2 001 -745

Čistý zisk 2010

Tržby 2011

2012

2008

2009

2 558

170

27542 18031 21147 22940 21929

Tržby 2008

2009

2010

2010

2011

2012

Aktiva 2011

2012

27542 18031 21147 22940 21929

2008

2009

2010

2011

2012

50 450 44 207 42 208 43 059 44 140

Obrázek 14 Du Pont diagram (zdroj: vlastní zpracování)

Pro výpočet Du Pont diagramu bylo nutné přepočíst ukazatel ROA podle vzorce 𝑅𝑂𝐴 =

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚

, to proto, aby bylo možné provést správně rozklad.

ROE lze rozložit na tři základní složky, které mají různý vliv na jeho vývoj a manažeři mají různé možnosti k jejich ovlivnění, těmito složkami jsou zisková marže, obrat aktiv a podíl vlastního kapitálu na aktivech (multiplikátor jmění akcionářů).

80

Obrat aktiv je ovlivněn tržbami a hodnotou celkových aktiv obě tyto složky změnily nejvíce hodnotu v roce 2009, kdy došlo k jejich společnému poklesu, ale nikoliv ve stejném poměru, proto klesla i hodnota obratu aktiv, v dalších letech již výkyvy v obou složkách nebyly, tak rozsáhlé. Vzhledem k tomu můžu konstatovat, že ukazatel ROA je více ovlivněn vývojem ziskové marže. Jak je patrné z Du Pont diagramu, ziskovou marži nejvíce ovlivňují výkyvy v čistém zisku. Vzhledem k tomu, že tržby v roce 2009 výrazně klesly a od roku 2010 se tržby pohybovaly na úrovni okolo 22 000 tis. Kč a nevykazovaly již takové výkyvy, jako byly výkyvy v čistém zisku. Z toho vyplývá, že ukazatel ROA byl nejvýrazněji ovlivněn vývojem v čistém zisku, a proto tedy můžeme konstatovat, že největší vliv na jeho vývoj měly náklady společnosti.

12.2 Altmanovo Z-skóre Tabulka 12 Altmanovo Z-skóre (zdroj: vlastní zpracování) Období

Položka 2008

2009

2010

2011

2012

Čistý pracovní kapitál

7768

7093

6685

9805

8125


50450

44207

42208

43059

44140

Zadržené výdělky

3243

1233

488

3045

3215

Zisk před úroky a zdaněním (EBIT)

-1155

-1033

-394

2864

536

Tržní hodnota vlastního kapitálu

37700

9680

16740

32085

27540

cizí zdroje (ř. 85)

18354

14121

12868

11161

12071


50450

44207

42208

43059

44140

Tržby (ř. 5)

27542

18031

21147

22940

21929

0,154

0,160

0,158

0,228

0,184

0,064

0,028

0,012

0,071

0,073

X3 = EBIT/celková aktiva

-0,023

-0,023

-0,009

0,067

0,012

X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje

2,054

0,686

1,301

2,875

2,282

X5 = tržby/aktiva celkem

0,546

0,408

0,501

0,533

0,479

Altmanovo Z-skóre (1,2x1+1,4x2+3,3x3+0,6x4+1,0x5)

1,978

0,974

1,457

2,849

2,229

X1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva X2 = zadržené výdělky/celková aktiva

81

3,500 3,000 2,500 2,000

Altmanovo Z-skóre společnosti

1,500

hranice pro podniky směřující k bankrotu

1,000

hranice finančně stabilních podniků

0,500 0,000 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 15 Vývoj Altmanova Z-skóre (zdroj: vlastní zpracování)

Vývoj společnosti podle Altmanova modelu je poměrně nepřívětivý a nestálý. V roce 2008 je hodnota Altmanova Z-skóre jen těsně nad hranicí, která je typická pro společnosti mířící k bankrotu a v roce 2009 jeho hodnota ještě klesla, avšak v roce 2010 stoupla a v roce 2011 se pohybovala téměř u hranice typické pro stabilní společnosti, v roce 2012 jeho hodnota sice opět klesla, ale stále se pohybuje v tzv. šedé zóně. Společnost se tak od roku 2011 řadí do skupiny společností s určitými finančními problémy, ale neblíží se přímo bankrotu.

82

12.3 Bilanční analýza II. Tabulka 13 Bilanční analýza (zdroj: vlastní zpracování) Ukazatel Ukazatel S1 Ukazatel S2 Ukazatel S3 Ukazatel S4 Ukazatel S5 Celkový koeficient stability S Ukazatel L1 Ukazatel L2 Ukazatel L3 Ukazatel L4 Celkový koeficient likvidity L Ukazatel A1 Ukazatel A2 Ukazatel A3 Celkový koeficient aktivity A Ukazatel R1 Ukazatel R2 Ukazatel R3 Ukazatel R4 Ukazatel R5 Celkový koeficient rentability R Celkový ukazatel C

2008 1,018 2,035 1,749 1,435 0,314 1,126 0,013 0,583 2,676 0,508 0,662 0,253 0,199 0,972 0,474 -1,437 -0,240 -0,381 -0,689 1,235 -0,452 0,260

2009 1,117 2,234 2,131 1,467 0,272 1,230 0,046 0,376 2,846 0,529 0,591 0,193 0,141 0,963 0,432 -4,607 -0,532 -0,905 -2,139 1,396 -1,415 -0,151

Období 2010 1,151 2,302 2,280 1,424 0,334 1,282 0,246 0,708 2,808 0,523 0,815 0,238 0,171 0,938 0,449 -1,503 -0,203 -0,353 -0,717 0,841 -0,467 0,328

2011 1,266 2,532 2,858 2,228 0,295 1,534 0,100 1,023 4,579 0,751 1,162 0,256 0,172 1,396 0,608 3,194 0,642 1,188 2,146 1,458 1,446 1,296

2012 1,164 2,328 2,657 2,033 0,311 1,424 0,061 0,689 3,799 0,607 0,877 0,240 0,165 1,250 0,551 0,248 0,042 0,077 0,150 2,649 0,253 0,681

1,500

1,000 celkový ukazatel C společnosti 0,500

min. hranice pro stabilní podniky max. hranice pro finančně slabé podniky

0,000

-0,500 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 16 Vývoj ukazatele dle bilanční analýzy (zdroj: vlastní zpracování)

83

Jak je z tabulky a grafu vidět, společnost se v prvních třech letech pohybuje v číslech, která jsou velmi riziková. Nejhorší situace nastala v roce 2009, to vyplývá z toho, že došlo k poklesu aktiv a pasiv a dále z toho, že tento rok je celkově nejslabší ze sledovaného období. V roce 2011 nastalo skokové zvýšení ukazatele, to vyplývá i z toho, že podnik v tomto roce dosáhl nejlepšího hospodářského výsledku za analyzovaného období. Tento rok může být podle bilanční analýzy jako jediný hodnocen označením dobrý. V roce 2012 došlo opět k poklesu téměř na poloviční hodnotu ukazatele C z roku 2011. To bylo ovlivněno méně úspěšnou sklizní, ne tak vysokými cenami jako v roce 2011 a rovněž tím, že bylo v tomto roce nutno vytvořit opravnou položku k pohledávkám. V tomto roce je tedy podle hodnoty 0,681 ekonomická situace podniku únosná.

13 Souhrn finanční analýzy a doporučení 13.1 Vyhodnocení finanční analýzy K celkovému zhodnocení analýzy absolutních ukazatelů jsem využila zlaté bilanční pravidlo, pravidlo vertikální kapitálové struktury a vývoj výnosů a nákladů ve sledovaných letech.

13.1.1 Analýza absolutních ukazatelů

tis. Kč

Zlaté bilanční pravidlo 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

stálá aktiva dlouhodobé zdroje

2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 17 Zlaté bilanční pravidlo (zdroj: vlastní zpracování)

84

Jak je z grafu zřejmé, dlouhodobý majetek byl financován pouze dlouhodobými zdroji, což je velmi pozitivní. Z tohoto hlediska nedochází k ohrožování finanční stability firmy. Pravidlo vertikální kapitálové struktury 80,00 70,00

procentní hodnota

60,00 50,00 40,00

vlastní kapitál

30,00

cizí zdroje

20,00 10,00 0,00 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 18 Pravidlo vertikální kapitálové struktury (zdroj: vlastní zpracování)

Na grafu je jasně patrné, že ve společnosti není dodržováno pravidlo kapitálové struktury, avšak není zde riziko plynoucí ze zadluženosti, protože využívá především vlastní kapitál. Největším rizikem je v případě dosahování zisků, možnost, že by akcionáři rozhodli o vyplacení dividend, došlo by tak ke zvýšení průměrných nákladů na kapitál a mohli by zároveň ohrozit platební schopnost podniku.

85

Vývoj výnosů a nákladů 38000 36000 34000

tis. Kč

32000 30000 výnosy

28000

náklady

26000 24000 22000 20000 2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 19 Vývoj výnosů a nákladů (zdroj: vlastní zpracování)

Na výše uvedeném grafu je zřejmé, že náklady vykazují pomalejší a mírnější změny než výnosy, což negativně působí na vývoj hospodářského výsledku v letech 2008–2010 a v roce 2012. Pozitivně tento jev působí pouze v roce 2011, kdy došlo k prudkému nárůstu výnosů a velmi mírnému navýšení nákladů.

13.1.2 Analýza fondů finančních prostředků Tuto analýzu je nutné hodnotit s velkou opatrností a je nutné brát na zřetel všechny skutečnosti, které ji ovlivňují jako splatnost nájemného z pozemků a stav zásob. Vývoj čistého peněžního majetku, ačkoliv jeho hodnota je záporná, lze hodnotit jako pozitivní protože dochází ke snižování jeho záporné hodnoty a jeho trend je spíše rostoucí. Čistý pracovní kapitál je možno hodnotit pozitivně díky jeho vysoké kladné hodnotě a díky tomu, že nedochází k jeho výraznému poklesu.

86

13.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů likvidity Na základě analýzy pohotové a hotovostní likvidity jsem nucena konstatovat, že společnost může být ohrožena v případě nutnosti rychle uhradit větší část krátkodobých závazků. Běžnou likviditu podniku i její vývoj je možné hodnotit pozitivně, je nutné však počítat s tím, že část zásob nemusí být dostatečně rychle zpeněžitelná. Analýza ukazatelů rentability Pozitivně lze hodnotit pouze nárůst do kladných hodnot v letech 2011 a 2012 a rovněž hodnoty roku 2011. Celkově je však jejich vývoj neuspokojivý. Analýza ukazatelů zadluženosti Odpovídá výsledkům analýzy vertikální struktury pasiv, kdy celková zadluženost se neblíží hodnotě 50% a má klesající tendenci. Vývoj poměru dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti je možné hodnotit pozitivně vzhledem k tomu, že společnost se snaží využívat dlouhodobé levnější úvěry. Celkovou zadluženost hodnotím pozitivně, vzhledem k tomu, že se pohybuje jen o málo výše než je republikový průměr zemědělského sektoru. Ukazatel úrokového krytí je značně neuspokojivý vzhledem k tomu, že doporučenou minimální hranici 3 překročil pouze v roce 2011. Analýza ukazatelů aktivity Obrat celkových aktiv na mě působí spíše mírně negativně, bylo by dobré směřovat k jeho zvyšování. Obrat zásob je negativně ovlivněn vysokým stavem krmiv, čímž je překročena i maximální doba obratu zásob 100 dní. Obrat celkových pohledávek zahrnující i položku jiné pohledávky je velmi nízký a tato skutečnost by mohla dostat do finančních problémů.

87

13.1.4 Analýza soustav ukazatelů Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre vypovídá o tom, že firma má určité finanční problémy, nejedná se o stabilní podnik a především v roce 2009 byla nebezpečně blízko bankrotu. Bilanční analýza II. Skóre bilanční analýzy II. potvrzuje výsledky z Altmanova Z-skóre. Rovněž zachycuje, že v roce 2009 měl podnik největší finanční problémy. V letech 2008 a 2010 byla situace podniku rovněž špatná, ale v roce 2011 došlo k jejímu zlepšení. Podnik bohužel tento stav neudržel a v roce 2012 padá opět na úroveň podniků s určitým finančními problémy.

13.2 Doporučení Prvním krokem ke zlepšení finančního zdraví podniku je určitě zvýšení zájmu managementu podniku o finanční analýzu a případně další analytické činnosti podniku a zlepšení procesu finančního plánování. Z toho vyplývá, že vedení společnosti by se mělo mimo jiné zabývat i otázkou controllingu, která zde není dostatečně řešena. Společnosti bych doporučila, udělat kroky ke zlepšení likvidity společnosti a ukazatelů fondů finančních prostředků, především by bylo vhodné vyřešit otázku týkající se položky jiné pohledávky, v této položce jsou dlouhodobě vázány finanční prostředky, které by mohly být využity ke zvýšení prosperity podnikání. Pro zlepšení likvidity k rozvahovému dni by mohlo představenstvo využít i změnu termínu vyplácení nájemného z pozemků. Vhodnou variantou by mohlo být rozložení plateb nájemného do dvou termínů. Vzhledem ke znalosti vnitřních poměrů ve společnosti, doporučuji věnovat více úsilí plánování výrobních nákladů společnosti, a to především nákladů v rostlinné výrobě, kde není zatím nijak řešena jejich optimalizace. Optimalizace nákladů byla zatím řešena pouze na úseku živočišné výroby. V případě, že by firma optimalizovala své náklady na výrobky rostlinné výroby, byla by zde větší šance na zvýšení zisku. Na základě vývoje ukazatelů v Du Pont diagramu je naprosto zřejmé, že by se firma měla pokusit snížit své náklady, tím by došlo ke zvýšení zisku na korunu tržeb. 88

Vycházím z toho, že největší vliv v rovnici měly záporné hospodářské výsledky v prvních třech analyzovaných obdobích. Pro zvýšení hodnoty tržeb za vlastní výrobky by se měl ve společnosti rozvinout marketing se zaměřením na cílové zákazníky, především na zpracovatele zemědělských komodit nebo vývozce komodit do zahraničí. Omezením prostředníků mezi společností a zpracovatelským průmyslem by mohla společnost ušetřit na provizích. Jako varianta pro umožňující zvýšení zisku se také jeví výkrm býků na maso. V současné době jsou telata býčků prodávána ve věku do tří měsíců. Doporučila bych firmě posoudit, zda by nebylo výhodnější býky vykrmovat a prodávat jako býky jatečné. Případně bych zvážila i obnovení výkrmu prasat v provozovaném středisku živočišné výroby, avšak spíše formou nákupu selat jejich vykrmení a v následném prodeji na jatka. Vhodné by bylo rovněž posoudit, zda není vhodné investovat peníze do úpravy nevyužívaných budov na zrušeném středisku živočišné výroby, aby bylo možné je využít jako skladovací prostory. Tak by byl získán časový prostor, vhodný pro možnost vyčkání na výhodnou cenu jednotlivých komodit rostlinné výroby. Další možnou variantou je nevyužitý areál prodat a peníze investovat do dalších činností, případně by mohl být i pronajat k podnikání jiným osobám, čímž by se zvedly tržby společnosti při stejných nákladech na údržbu areálu. Dalším možným způsobem, jak zvýšit hodnotu tržeb a nezvyšovat výrazně náklady je rozšíření služeb pro veřejnost, např.: poskytování nákladní přepravy, poskytování výkopových prací a terénních úprav. Pro tyto služby má společnost vybavení i dostatečně kvalifikované zaměstnance. Rovněž bych doporučila podniku pokusit se, stát nezávislým na dotačním systému státu, především na provozních dotacích. Jsem přesvědčena, že při důsledném plánování výroby a nákladů by společnost mohla dosahovat zisku bez závislosti na výši dotací od státu. Tím by zároveň nedocházelo k negativnímu vývoji hospodářského výsledku v případě zrušení využívaných provozních dotačních titulů či v případě snížení jejich výše. Naopak bych společnosti doporučila zvážit větší využití investičních dotací, mohla by tak získat část prostředků na úpravy areálů, pořízení nových strojů, opravy budov, 89

rozšíření chovů apod. Získání investičních dotací bývá sice spojeno s větší administrativní náročností, avšak užitek z jejich využití je dlouhodobého charakteru. Bylo by vhodné rovněž udělat podrobnější analýzu zásob společnosti, z důvodu nízkého obratu zásob. Zde bych doporučila sestavení analýzy ukazatelů aktivity pro čtvrtletí roku, aby bylo možné ověřit, zda v zásobách není vázáno zbytečné množství peněžních prostředků.

90

Závěr Cílem této práce je vypracovat finanční analýzu zemědělské společnosti Malčínská, a. s. za období let 2008–2012, posoudit finanční zdraví této společnosti a nakonec navrhnout doporučení ke zlepšení situace. V první části práce jsem se snažila čtenáře seznámit s nejpodstatnějšími teoretickými východisky, která tvoří základní kameny pro pochopení praktické části práce. Jsou zde zahrnuty informace o tom, co je finanční analýza, jaké jsou cíle finanční analýzy dále o historii finanční analýzy, o jejích uživatelích, o zdrojích pro zpracování. Následující strany jsou již specializovány na elementární metody finanční analýzy a jsou zde uvedeny základní ukazatele, na jejichž základě proběhlo hodnocení finančního zdraví vybraného podniku. Pro praktickou aplikaci finanční analýzy jsem nejdříve uvedla informace, které mohou být pro vyhodnocení finanční analýzy důležité. Po tomto krátkém úvodu do praktické části následují již výpočty jednotlivých ukazatelů a jejich interpretace. Na tomto místě je určitě vhodné upozornit na to, že samotný výpočet jednotlivých ukazatelů není nijak složitý. Náročnější je vyhodnocení těchto ukazatelů a jejich interpretace. Jako podklad pro finanční analýzu mi sloužily rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha účetní závěrky za období roku 2008–2012, výroční zprávy za období 2008-2010, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách Obchodního rejstříku. Jediným zdrojem informací, který jsem použila, a který nebyl dostupný z veřejných elektronických portálů, jsou zprávy představenstva o činnosti společnosti. Přístup k nim mi umožnilo vedení společnosti. Finanční analýzu společnosti jsem začala analýzou absolutních ukazatelů, pokračovala jsem vybranými poměrovými ukazateli a ukončila jsem ji analýzou Du Pont diagramu, Altmanova Z-skóre a bilanční analýzou II. Na základě analýzy absolutních ukazatelů můžeme konstatovat, že společnost preferuje dlouhodobé zdroje financování, tyto zdroje převyšují hodnotu stálých aktiv. Z toho vyplývá, že všechna dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji. Pravidlo vertikální kapitálové struktury v podniku není dodržováno, avšak vzhledem k vyššímu podílu vlastního kapitálu není podnik ohrožen předlužením. Z vývoje ve výkazech zisků a ztrát můžeme konstatovat, že čistý zisk je nejvíce ovlivněn provozním výsledkem 91

hospodaření, který podléhá ve sledovaném období největším výkyvům. Náklady společnosti nejvíce změnily hodnotu v roce 2009, kdy došlo k prudkému poklesu, od tohoto roku jsou jejich výkyvy velmi nízké. To i přes to, že v roce 2012 byl očekáván velký pokles nákladů vlivem finálního zrušení chovu skotu v roce 2011. Výnosy společnosti podléhali mnohem větším výkyvům než náklady. Vývoj čistého peněžního majetku je pozitivní, alespoň v tom ohledu, že postupně je snižována jeho záporná hodnota. Čistý pracovní kapitál jsem zhodnotila pozitivně vlivem jeho kladné hodnoty a vzhledem k tomu, že jeho hodnota nemá výrazně klesající charakter. Z pohledu pohotové a hotovostní likvidity zde existuje ohrožení společnosti, že nebude moci dostatečně rychle uhradit své závazky. Běžná likvidita dosahuje vlivem vysokého stavu zásob, dobrých hodnot. Ukazatele rentability vykazují nestabilní vývoj a jejich hodnoty v prvních třech obdobích jsou značně neuspokojivé. Z výsledků ukazatelů zadluženosti, je vidět, že společnost není ohrožena předlužením, avšak vývoj ukazatele úrokového krytí je negativní vzhledem k tomu, že přes doporučovanou hodnotu 3 se dostal pouze v jediném ze sledovaných roků. Na základě analýzy soustav ukazatelů můžeme konstatovat, to co je zřejmé již z předchozích analýz. Nejhorší ze sledovaných období byl rok 2009 a nejlepší rok 2011. Altmanovo Z-skóre i Bilanční analýza II. ohodnotili podnik k poslednímu sledovanému období jako podnik s určitými finančními problémy, který však nemusí směřovat k bankrotu. Vzhledem k těmto neuspokojivým výsledkům, je pro další činnost podniku a jeho budoucí rozvoj nutné učinit nějaká opatření, která by zlepšila jeho finanční situaci. Manažeři by měli mít zájem na tom, aby se společnost nedostala zpět do ztráty a měly by zapracovat na zlepšení finančního zdraví podniku. Proto jsem v závěru práce navrhla možná nápravná opatření. Mezi těmito návrhy jsou doporučení týkající se finančního plánování a controllingu ve společnosti, návrhy na změnu struktury produkce, návrhy marketingového rázu, na odprodej nevyužitých aktiv.

92

Seznam obrázků Obrázek 1 Du Pont diagram............................................................................................ 30 Obrázek 2 Graf vývoje měsíční prodejní ceny mléka (v Kč/l) ....................................... 39 Obrázek 3 Analýza trendů aktiv ..................................................................................... 42 Obrázek 4 Analýza trendů pasiv ..................................................................................... 47 Obrázek 5 Vývoj jednotlivých složek VH ...................................................................... 51 Obrázek 6 Struktura aktiv ............................................................................................... 56 Obrázek 7 Struktura pasiv............................................................................................... 61 Obrázek 8 Procentní podíl jednotlivých složek VH na výnosech .................................. 66 Obrázek 9 Vývoj fondů peněžních prostředků ............................................................... 69 Obrázek 10 Vývoj ukazatelů likvidity ............................................................................ 71 Obrázek 11 Vývoj ukazatelů rentability ......................................................................... 73 Obrázek 12 Vývoj zadluženosti ...................................................................................... 76 Obrázek 13 Vývoj ukazatele úrokového krytí ................................................................ 77 Obrázek 14 Du Pont diagram.......................................................................................... 80 Obrázek 15 Vývoj Altmanova Z-skóre ........................................................................... 82 Obrázek 16 Vývoj ukazatele dle bilanční analýzy.......................................................... 83 Obrázek 17 Zlaté bilanční pravidlo ................................................................................ 84 Obrázek 18 Pravidlo vertikální kapitálové struktury ...................................................... 85 Obrázek 19 Vývoj výnosů a nákladů .............................................................................. 86

93

Seznam tabulek Tabulka 1 Horizontální analýza aktiv ............................................................................. 40 Tabulka 2 Analýza trendů pasiv ..................................................................................... 45 Tabulka 3 Analýza trendů výkazu zisků a ztrát .............................................................. 49 Tabulka 4 Procentní rozbor aktiv.................................................................................... 54 Tabulka 5 Procentní rozbor pasiv ................................................................................... 59 Tabulka 6 Analýza fondů finančních prostředků ............................................................ 68 Tabulka 7 Analýza ukazatelů likvidit ............................................................................. 70 Tabulka 8 Analýza ukazatelů rentability ........................................................................ 73 Tabulka 9 Analýza ukazatelů zadluženosti ..................................................................... 75 Tabulka 10 Analýza ukazatelů zadluženosti ................................................................... 78 Tabulka 11 Altmanovo Z-skóre ...................................................................................... 81 Tabulka 12 Bilanční analýza........................................................................................... 83

94

Seznam použité literatury ČERNÁ, Alena, Jiří DOSTÁL a Helena SŮVOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997, 293 s. FABOZZI, Frank J, Pamela PETERSON DRAKE, Wendy D HABEGGER a Pamela PETERSON DRAKE. Financial management and analysis. 2nd ed. Hoboken: Wiley, c2003, xiii, 1007 p. Wiley finance series. ISBN 04-714-7761-3. GRÜNWALD, Rolf a HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: VŠE - Fakulta financí a účetnictví, 1994, 197 s. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, Katedra ekonomiky a managementu, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xiii, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80247-3349-4. MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 155 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 80247-1558-9. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zemědělství 2009 [online]. Praha 1: Ministerstvo zemědělství, 2010 [cit. 2014-04-13]. ISBN 978-80-7084-924-8. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/69013/Zemedelstvi_09.pdf MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zemědělství 2010 [online]. Praha 1: Ministerstvo zemědělství, 2011 [cit. 2014-04-13]. ISBN 978-80-7084-963-7. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnoticizpravy/publikace-zemedelstvi/zemedelstvi-2010-2.html 95

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zemědělství 2011 [online]. Praha 1: Ministerstvo zemědělství, 2012 [cit. 2014-04-13]. ISBN 978-80-7434-033-8. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/165960/Zemedelstvi_2011_final.pdf MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zemědělství 2012 [online]. Praha 1: Ministerstvo zemědělství, 2013 [cit. 2014-04-13]. ISBN 978-80-7434-111-3. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/270631/Zemedelstvi_2012_small.pdf

96

Přílohy Rozvaha aktiva 2008–2012 Rozvaha pasiva 2008–2012 Výkaz zisků a ztrát 2008–2012

97

Rozvaha aktiva 2008–2012

Název položky

Č. řádku výkazu

Aktiva celkem

1

50450

44207

42208

43059

44140

dlouhodobý majetek

3

31543

26939

25495

25199

27555

dlouhodobý nehmotný majetek

4

2782

1855

927

0

0

ocenitelná práva

8

2782

1855

927

0

0


13

28661

25084

24568

25199

27555

Pozemky

14

270

271

482

525

819

Stavby

15

14578

18745

18162

18201

18070


16

4173

3114

2289

3330

4939

Dospělá zvířata

18

2726

2696

2827

2071

2387

Nedokončený dl. hmotný majetek

20

6914

258

808

1072

1340

Dlouhodobý fin.majetek

23

100

0

0

0

0


26

100

0

0

0

0

Oběžná aktiva

31

18811

17148

16642

17699

16498

Zásoby

32

10696

10853

8415

9716

9474

Materiál

33

676

682

565

631

453


34

1035

681

780

1014

1081

Výrobky

35

4026

3829

2400

4938

5317


36

4959

5661

4670

3133

2623


48

8070

6155

7498

7790

6891


49

2236

1415

2083

2227

2078


54

1665

569

1383

1273

238


55

65

28

0

196

37


56

91

114

2

65

508

Jiné pohledávky

57

4013

4029

4030

4029

4030

Krátkodobý fin.majetek

58

45

140

729

193

133

Peníze

59

45

42

53

19

107

Účty v bankách

60

0

98

676

174

26


63

96

120

71

161

87


64

96

120

71

141

73


66

0

0

0

20

14

2008

2009

2010

2011

2012

Rozvaha pasiva 2008–2012

Název položky

Č. řádku výkazu

Pasiva celkem

67

50450

44207

42208

43059

44140

Vlastní kapitál Základní kapitál

68 69

32096 28853

30086 28853

29340 28853

31898 28853

32069 28854

Základní kapitál

70

28853

28853

28853

28853

28854

Rez. fondy a ost. fondy ze zisku Zákonný rezervní fond

78 79

650 389

640 389

640 389

640 389

768 517


80

261

251

251

251

251


81

3555

2594

593

-153

2277


82

3555

2594

1069

1069

2277


83

0

0

476

1222

0


84

-962

-2001

-745

2558

170

Cizí zdroje

85

18354

14121

12868

11161

12071


91

2361

2837

2877

2906

2980

Jiné závazky

100

1711

1711

1711

1711

1711


101

650

1126

1166

1195

1269

Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů

102 103

7022 3836

6026 3854

5927 4552

3865 3367

4343 3764

Závazky k zaměstnanců Závazky ze soc. zab. a zdravot. poj. Stát - daňové závazky a dotace

107

196

170

274

301

295

108

182

138

153

166

155

109

2808

1864

948

31

129

Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé

114 115

8971 8963

5258 5258

4063 4063

4390 4390

4748 4748

Krátkodobé bankovní úvěry

116

8

0

0

0

0

2008

2009

2010

2011

2012

Výkaz zisků a ztrát 2008–2012

Název položky Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace

Č. řádku výkazu 4

2008

2009

2010

2011

2012

28301

19390

20433

24734

23279

5

25486

17025

20072

22009

21146

6

174

151

-2321

1235

-58

7

2641

2214

2682

1490

2191

Výkonová spotřeba

8

21608

15047

15476

16726

16427

Spotřeba materiálu a energie

9

18033

12130

12573

12908

12490

Služby

10

3575

2917

2903

3817

3937

Přidaná hodnota

11

6693

4343

4957

8008

6852

Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na soc. zab. a zdrav. poj. Sociální náklady

12 13

7450 5452

5644 4253

5654 4296

5916 4523

5778 4410

15

1887

1289

1263

1364

1340

16

111

102

95

29

28

Daně a poplatky Odpisy dlouh. nehm. a hm. majetku Tržby z prodeje dlouh. maj. a mat. Tržby z prodeje dlouh. majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstat. cena prod. dlouh. maj. a mat. Zůstat. cena prod. dlouh. maj.

17

245

248

253

79

83

18

3985

3937

4093

3859

3231

19

2056

406

1075

931

783

20

1887

390

452

818

595

21

169

16

624

113

188

22

2252

485

767

754

522

23

2234

477

767

748

512

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy

24

18

8

0

6

10

25

0

0

0

0

422

26

4763

4644

4956

5070

3592

Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly

27

770

680

667

567

705

30

-1190

-1601

-446

2834

486

31

0

600

0

0

0

32

0

100

0

0

0

Výnosové úroky

42

53

82

67

45

62

Nákladové úroky

43

127

492

311

278

291

Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Daň z příjmů za běž. činnost splatná

45

18

13

13

14

13

48

-92

77

-256

-248

-242

49

-320

476

40

28

74

50

0

0

0

0

0

Výkaz zisků a ztrát 2008–2012 Daň z příjmů za běž. činnost odložená Výsledek hospodaření za běžnou čin. Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mim. činnosti Daň z příjmů z mim. činnosti splatná Daň z příjmů z mim. činnosti odložená Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

51

-320

476

40

28

74

52

-962

-2000

-742

2558

170

53

0

0

0

0

0

54

0

1

3

0

0

55

0

0

0

0

0

56

0

0

0

0

0

57

0

0

0

0

0

58

0

-1

-3

0

0

60

-962

-2001

-745

2558

170

61

-1282

-1525

-705

2586

245

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Finanční analýza společnosti Malčínská, a. s

Recommend Documents