VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Daňové zatížení vy brané fir my

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

D a ň o v é z at í ž e ní vy br a n é f i r my Bakalářská práce

Autor: Iva Macháčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2014

Anotace Předmětem bakalářské práce „Daňové zatížení vybrané firmy“ je analýza daňového zatížení a identifikace prvků, které by se mohly zlepšit. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. První část je zaměřena na základní pojmy, daně a jejich dělení. Detailně je analyzován daňový systém České republiky s jednotlivými daněmi. Následující část obsahuje studii daňového zatížení společnosti od roku 2010, která si nepřeje být jmenována. Shrnutí hodnotí daňovou situaci firmy a určuje doporučení pro její další vývoj.

Klíčová slova daň, poplatník, zákon, Česká republika

Annotation The subject of the thesis „Tax burden of chosen company“ is to analyse a tax burden and to identity those elements that could be improved. This thesis consists of the theoretical and the practical part. The first part is focused on the basic terms, taxes and their division. In detail is analysed a tax system of the Czech Republic with it´s particular taxes. The following part comprise the study of the tax burden of the company since 2010, which doesn´t want to be named. The resume reviews the company´s tax situation and determinates some recommendations of it´s further development.

Keywords tax, taxpayer, law, Czech Republic

Ráda bych poděkovala všem, kteří při mně stáli po celou dobu studia a podporovali mě. Velký dík patří především rodině a přátelům. Děkuji zároveň i Ing. Ireně Fatrové za její cenné rady, připomínky a čas, který mi při psaní této bakalářské práce věnovala.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 12. 2013 ................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................8 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................9 1

Daň........................................................................................................................9 1.1 Charakteristika, základní pojmy .........................................................................9 1.2 Funkce daní ..................................................................................................... 11 1.3 Třídění daní ..................................................................................................... 11 1.4 Daňové teorie .................................................................................................. 14

2

Daňový systém ČR .............................................................................................. 18 2.1 Legislativní a procesněprávní úprava daní ........................................................ 18 2.2 Daňová politika ............................................................................................... 18 2.3 Daňová kvóta................................................................................................... 19 2.4 Daňová správa ................................................................................................. 20

3

Daně v ČR ........................................................................................................... 22 3.1 Přímé daně ....................................................................................................... 22 3.2 Nepřímé daně .................................................................................................. 28

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 34 4

Představení společnosti ........................................................................................ 34

5

Daně ve firmě ...................................................................................................... 35 5.1 Daň z příjmů právnických osob ........................................................................ 35 5.2 Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 36 5.3 Silniční daň ...................................................................................................... 40 5.4 Mzdové náklady .............................................................................................. 41

6

Daňové zatížení firmy .......................................................................................... 49 6.1 Rok 2010 ......................................................................................................... 49 6.2 Rok 2011 ......................................................................................................... 50 6.3 Rok 2012 ......................................................................................................... 51 6.4 Porovnání zákonných odvodů s výnosy a ziskem ............................................. 52 6.5 Změny v roce 2013 .......................................................................................... 55 6.6 Osobní návrh a doporučení .............................................................................. 57

Závěr ........................................................................................................................... 61

Seznam použitých zdrojů a citací ................................................................................. 63 Seznam obrázků .......................................................................................................... 66 Seznam tabulek ........................................................................................................... 66

Úvod Daně, často diskutované téma, které se neustále vyvíjí. S daněmi se setkáváme neustále, ať už ve formě srážek mezd nebo při placení v obchodě. Daně jsou zkrátka všude okolo nás. Ve většině případů nemůžeme výši daní ovlivnit. Daňová sazba je pevně dána zákonem a my, jako poplatníci, ji musíme všichni respektovat. Člověk by měl znát alespoň základní termíny, které se týkají daní, aby se v nich mohl orientovat. Pokud například člověk nepřizná své všechny příjmy při podání daňového přiznání, bude mít problém s finančním úřadem a dalšími institucemi. Je lepší těmto problémům předejít. Samozřejmě existují i různá osvobození, kdy se daň nemusí platit, to vymezuje příslušný zákon. Při výpočtu daně z příjmů fyzické osoby lze za určitých podmínek využít i různé slevy na dani. Problematika daní je podle mého názoru velice rozsáhlá a zajímavá, proto jsem se rozhodla na ni zpracovat svou bakalářskou práci. Má bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části nejdříve vysvětlím základní pojmy, které se týkají daní, jejich historii, funkce. Zaměřím se na daňový systém České republiky a stručně charakterizuji jednotlivé daně vybírané na území České republiky. V praktické části provedu analýzu jednotlivých daní placené vybranou společností s ručením omezeným. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň, veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a úrazové pojištění zaměstnanců. Po rozebrání těchto vybraných daní zhodnotím daňové zatížení v jednotlivých letech 2010 – 2012. Zpracuji i vazbu daňového zatížení na výnosy a zisk. Zároveň nastíním změny pro rok 2013. Nakonec se pokusím nalézt místa, kde by spol. s r. o. mohla snížit své daňové zatížení. Firma si nepřeje zveřejňovat své obchodní jméno. Pro lepší orientaci využiji tabulek a grafického znázornění.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Daň Daň ovlivňuje obyvatele na celém světě, bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání. Daně se začínaly vybírat v době, kdy vznikaly první organizované státy. V tomto období to nebyly příjmy veřejného rozpočtu, jako je tomu v dnešní době, ale sloužily pouze pro financování potřeb panovníka. Na přesné definici se ekonomové, právníci či my, obyčejní lidé, neshodneme.

1.1 Charakteristika, základní pojmy „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). (Kubátová, 2006. str. 16) Povinnost platit daň vyplývá ze zákona. Zároveň se poplatníkovi přímo tato daň nikdy nevrátí, maximálně ve formě různých dávek nebo příspěvků ze státního rozpočtu. Tuto definici můžeme chápat tak, že v době, kdy daň platíme, ještě není známo, na co se výnos z daně použije. Výjimkou v některých státech jsou tzv. asignační daně. To znamená, že si poplatník může vybrat, na jaký účel má být jeho částka použita. Současně si poplatník nemůže nárokovat určitou protihodnotu za odvedenou daň do veřejného sektoru. „Daň je tudíž jednostranným transferem peněz od soukromého sektoru k sektoru veřejnému.“ (Hamerníková, 2004, 166) Daň patří mezi tzv. daňové příjmy. Do těchto příjmů můžeme zařadit též cla a povinné příspěvky na sociální zabezpečení. Daňové příjmy tvoří největší podíl ve veřejných rozpočtech. V celém daňovém procesu se vyskytuje složitá terminologie, proto je dobré, se v základních pojmech orientovat a především je nezaměňovat. Zde uvádím nejčastější pojmy, se kterými se můžeme setkat. 9

„U každé daně je zákonem stanoveno: a) subjekt daně (poplatník nebo plátce daně), b) objekt daně (předmět), c) daňová sazba, způsob výpočtu daně, d) slevy na dani, případně osvobození od daně, e) nezdanitelné minimum ze základu daně, f) způsob placení, splatnost daně, g) místo výběru daně.“ (Lajtkepová, 2009, str. 53) Subjektem daně je fyzická nebo právnická osoba. „Poplatník je daňový subjekt, který platí daň ze svého předmětu daně, přičemž se přepokládá, že daň krátí jeho vlastní důchod. Naproti tomu plátce odevzdává daň vybranou nebo sraženou od jiného subjektu, přičemž on sám tím nemá krácen svůj důchod.“ (Hamerníková, 2004, str. 167) Předmět daně je přesně vymezen zákonem, zároveň je v něm uvedeno i to, co je od daně osvobozeno. Tím můžeme jasně určit, co se stává daňovým základem, z čehož se pak platí daň. Základ daně je stanoven v určitých jednotkách, např. pro daně důchodové jsou to Kč, pro daň z nemovitosti m² a pro silniční daň cm³ apod. Daňová sazba je určována v %, setkáme se však i se sazbou, která je uváděna v Kč. Jestliže vynásobíme upravený základ daně daňovou sazbou, získáme daň. Z té může být následně odečtena sleva a tím dojde ke snížení celé daňové povinnosti. Pro představu lze celý proces výpočtu daně zjednodušeně popsat v jednotlivých krocích. „1. krok: určení předmětu daně, 2. krok: vyloučení osvobozených částek (základ daně), 3. krok: odečtení odčitatelných položek (upravený základ daně), 4. krok: vypočtení daně pomocí daňové sazby (daň), 5. krok: odpočet slevy na dani (daň po slevě).“ (Hamerníková, 2004, str. 168) 10

Mezi základní způsoby placení daní řadíme samovyměření, vyměření daně finančním úřadem či celním úřadem a srážka daně u zdroje příjmů. Se samovyměřením je spjato daňové přiznání, které podává poplatník na příslušném finančním úřadu.

1.2 Funkce daní Daně jsou úzce spjaty nejen s veřejnými financemi, ale i s veřejným sektorem. Pomáhají jim plnit 3 základní funkce: alokační, redistribuční a stabilizační. 

Alokační funkce je funkcí historicky nejstarší. Už v dávných dobách potřeboval panovník získat finanční prostředky, aby ufinancovat potřeby státu. Stejný princip je i dnes. Vláda musí nalézt peněžní prostředky, ze kterých jsou následně financovány veřejné výdaje. Jde zároveň i o optimální rozdělení mezi soukromou a veřejnou spotřebu.



Funkce redistribuční má za úkol zmírňovat nerovnosti ve společnosti. To znamená, že bohatší platí daně a tyto prostředky jsou následně skrze vládní transfery přerozděleny k chudším jedincům. Vláda se tímto snaží stírat rozdíly mezi obyvatelstvem.



Stabilizační funkce souvisí s vyrovnáváním cyklických výkyvů v ekonomice. Především si klade za cíl cenovou stabilitu a dostatečnou zaměstnanost. Prostřednictvím této funkce vláda usměrňuje výši daňových příjmů.

1.3 Třídění daní Daně lze třídit z několika hledisek. Každá firma si sama volí, jaké dělení se pro její účely nejvíce hodí. Kubátová (2009) ve svém díle rozebírá nejpoužívanější kategorie daní, a to: dle způsobu uložení, kde se setkáváme s daněmi přímými a nepřímými. Dále třídění podle objektu, tj. z čeho se daň platí. Další hlediska jsou vztah k poplatníkovi, dopad neboli progrese, vztah sazby k základu. Nesmíme zapomenout na třídění podle daňového určení, které dělí daně na sdílené a svěřené. Známé je též dělení podle OECD.

11

1.3.1 Třídění daní podle způsobu uložení V tomto hledisku klasifikujeme daně na přímé a nepřímé. Za daně přímé považujeme ty, které nám zkracují důchod, a není možnost jejich přesunu na jiný subjekt. Člověk platící přímé daně (důchodové, majetkové) se nazývá poplatník. U nepřímých daní dochází k tomu, že subjekt odvádějící tuto daň si nekrátí svůj vlastní důchod. Prostřednictvím zvýšení ceny přenáší tuto povinnost na jiný subjekt. Velice zjednodušeně lze říci, že člověk, který si koupí zboží v obchodě, je poplatník (musí zaplatit vyšší cenu a přichází o část svého důchodu), zatímco prodejce je plátce daně, který musí odvést daň příslušnému finančnímu úřadu. Za nepřímé daně považujeme daně spotřební daně, daň z přidané hodnoty a cla.

1.3.2 Třídění daní podle objektu Objektem daně rozumíme zejména určení předmětu, na který se daň vztahuje. Daně jsou placeny z příjmů (důchodů), ze spotřeby a z majetku. Jediná věc, která prozatím zdaněná není, je volný čas. Historicky známé jsou daň z hlavy nebo daně tzv. výnosové hrazené podnikajícími subjekty. „Daní z hlavy se rozumí daň uložená každému poplatníkovi bez ohledu na jeho příjem. Je pro všechny stejná. Daň výnosová postihuje určitý typ výnosu, jako je např. výnos ze zemědělské usedlosti, ze živnosti apod.“ (Kubátová, 2009, str. 31)

1.3.3 Třídění podle vztahu k poplatníkovi Platební schopnost poplatníka je pro toto třídění rozhodující, dělí daně na osobní a in rem (= „na věc“). Osobní daně vychází z platební schopnosti konkrétního poplatníka, jsou adresné. Lze je určit na základě důchodu, ze kterého jsou daně odvedeny. Do skupiny osobních daní řadíme daně důchodové hrazené fyzickými osobami. Naopak daně hrazené právnickými osobami nazýváme daně in rem. Do této kategorie spadají spotřební daně, výnosové daně, DPH a daně majetkové. U těchto daní není respektována platební schopnost poplatníků.

12

1.3.4 Třídění daní podle dopadu (progrese) Tato klasifikace je spojena s potřebou spravedlnosti. Proporcionální daně se s růstem příjmu nemění a daň zůstává stejná, odvádí se stejné %. Naopak u progresivní daně dochází ke zvýšení míry zdanění. Čím vyšší důchod, tím vyšší daň. Nejméně používané je daň regresivní, kdy se při zvyšujícím důchodu snižuje míra zdanění.

1.3.5 Třídění daní podle vztahu sazby k základu Vztah mezi daní a daňovou základnou rozděluje daně na specifické (jednotkové), ad valorem (=k hodnotě) a daně stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu. „Daně specifické jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu).“ (Kubátová, 2009, str. 33) V podstatě to znamená, že čím vyšší je daňový základ, tím vyšší bude daň. Platí to zejména u daně pozemkové a u spotřebních daní. „Daně ad valorem se určují podle ceny zdaňovaného základu.“ (Kubátová, 2009, str. 33) Hlavním představitelem daně ad valorem je všem známá DPH. Je stanovena jako procentní podíl z ceny výrobků. Vlivem inflace ceny rostou, avšak daňová sazba je stále stejná. „Daně stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu jsou daně paušální a z hlavy.“ (Kubátová, 2009, str. 34) Povinnost platit tyto daně vychází už z toho, že subjekty, platící tyto daně, žijí.

1.3.6 Třídění daní podle daňového určení Podle rozpočtu, kam které daně plynou, rozlišujeme daně nadstátní (evropské), státní, vyšších územněsprávních celků a v neposlední řadě daně municipální. Celostátně platné daně, které plynou do rozpočtů nižších úrovní, jsou tzv. svěřené daně. Rozdělují se mezi státní rozpočet, kraje či obce. V České republice se jedná o daně z příjmů a DPH.

13

1.3.7 Třídění daní podle OECD OECD je mezinárodní organizace, která klasifikuje daně do šesti hlavních skupin a dalších podskupin. Toto dělení slouží pro mezinárodní srovnávání daňových charakteristik různých států. V současné době má OECD 34 členských států, mezi které patří od roku 1995 i Česká republika. (www.oecd.org) 

„1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů



2000 Příspěvky na sociální zabezpečení



3000 Daně z mezd a pracovních sil



4000 Daně majetkové



5000 Daně ze zboží a služeb



6000 Ostatní daně“ (Kubátová, 2006, str. 23)

Součástí tohoto dělení jsou i příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky na zdravotní pojištění.

1.4 Daňové teorie S daněmi se setkáváme v běžném životě. Téměř každý den, aniž bychom si to uvědomovali, musíme platit daně. Většinou jsme v roli poplatníka, kdy platíme daň z předmětu vymezeného zákona. Daně platíme jednorázově či opakovaně. V případě jednorázové daně se jedná o daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Opakující se daně se musí platit po dobu, dokud přetrvává předmět daně. Typickým příkladem je daň z příjmů. V této souvislosti se často vyskytuje pojem tzv. den daňové svobody. Jednoduše tento pojem vysvětlit tak, kolik dní vydělává člověk na stát a od jaké doby pracujeme na sebe. Den daňové svobody nastal v České republice 11. června 2013. Pro lepší představu uvádím následující graf, kde je znázorněn DDS od roku 2000. V Dánsku nastal DDS až 1. 8. 2013, v Jižní Koreji už 27. 4. 2013. (www.dendanovesvobody.cz)

14

Obrázek 1: Den daňové svobody v ČR od roku 2000 (zdroj: www.dendanovesvobody.cz)

1.4.1 Daňové principy Daňové zásady se u autorů liší, v podstatě jsou však stejné. Záleží na jejich výkladu a rozpracování jednotlivých částí. Většinou se uvádí kolem pěti kritérií s různými obměnami. „Základní daňové principy mohou být: 

Spravedlnost (korektnost) daní,



Efektivnost daní,



Daňová výtěžnost,



Stabilita daňového práva (daňová jistota),



Právní průhlednost a perfektnost.“ (Lajtkepová, 2009, str. 40)

V následujících řádkách více provedu detailnější rozbor prvních dvou uvedených principů – spravedlnost a efektivnost daní.

15

1.4.1.1 Spravedlnost daní Daně jsou spravedlivé tehdy, když dochází ke spravedlivému přerozdělení příjmů, spotřeby či bohatství. V současnosti se mluví o dvou zásadách spravedlivého zdanění. První zásada je princip prospěchu ze zdanění. To znamená, že odvedená daň by měla být stejně vysoká jako užitek ze zdanění ve formě veřejných statků zabezpečovaných státem. Tato zásada je v praxi téměř nemožná. Princip platební schopnosti je druhá zásada. Jak už název sám napovídá, poplatníci by měli platit daně dle svých finančních možností v souladu s horizontální a vertikální spravedlností. Vertikální spravedlnost hovoří o tom, že bohatší poplatník by měl platit vyšší daně než poplatník s nedostatkem finančních prostředků. Princip horizontální spravedlnosti klade důraz na to, aby poplatníkům se stejnou schopností platit daň byla vyměřena stejná daň. 1.4.1.2 Efektivnost daní Efektivností rozumíme požadavek, aby celkové náklady na daňový systém byly co nejnižší. Pojem efektivnost nesmíme plést s efektem daně. Všechny daně mají důchodový efekt, který vždy snižuje disponibilní příjem. Naopak substituční efekt najdeme u všech daní s výjimkou paušálních. Tento efekt se vytváří důsledkem zkreslení cen, kdy spotřebitel vyhledává levnější statky. Poplatníci by neměli platit vyšší částku daně než tu, která uspokojuje veřejné potřeby. Náklady zdanění, které by měli být co nejnižší, zahrnují administrativní náklady a nadměrné daňové břemeno. „Administrativní náklady přímé nese sám veřejný sektor. Jsou to např. náklady na daňovou administrativu, náklady statistických úřadů, soudní moci při vymáhání daňových nedoplatků, náklady vlády a parlamentu na schvalování daňových zákonů apod.“ (Lajtkepová. 2009, str. 43) „Administrativní náklady nepřímé nesou sami poplatníci. Jsou to např. náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví atd.“ (Lajtkepová, 2009, str. 43) Aby daňoví poplatníci nemuseli platit daň, provádí substituci, jejímž důsledkem vzniká nadměrné daňové břemeno. Výše nadměrného břemena daně je závislá na velikosti daně, elasticitě nabídky a elasticitě poptávky. 16

Daňové břemeno lze rozdělit mezi jednotlivé poplatníky. Potom hovoříme o daňovém dopadu. Ten může být absolutní, kdy rozdělíme celkovou částku daně, nebo relativní – rozdělujeme procenta. Daňovému dopadu předchází daňový přesun, který může být částečný, plný, nulový a více než stoprocentní. Daň lze přesunout dopředu, dozadu nebo souběžně dopředu a dozadu. Daňové břemeno poplatníka

Daň

Nadměrné daňové břemeno

Administrativní náklady

Přímé

Nepřímé

Obrázek 2: Složení daňového břemene poplatníka (zdroj: Peková, 2008, str. 374)

17

2 Daňový systém ČR Co jiná země, to různá míra daňového zatížení. Vybírají se rozdílné daně a státy mají odlišné uspořádání daňových systémů. Daňové systémy jsou ovlivněny různými faktory, které jsou rozděleny do několika skupin. Kubátová (2009) uvádí faktory ekonomické, politické, kulturněhistorické, administrativní a institucionální, technický pokrok a globalizaci. V současné době je snaha zharmonizovat daňové systémy v rámci společného trhu Evropské unie. Při budování daňových systémů se musí brát ohled i na mezinárodní podmínky.

2.1 Legislativní a procesněprávní úprava daní Hmotněprávní úprava je v České republice upravena daňovými zákony, s kterými se postupně seznámíme. Autoritu zákonů podporují a upřesňují další předpisy, smlouvy, vyhlášky a dohody. Procesněprávní úpravy se řídí Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový rád, ve znění pozdějších předpisů. Proces daňového řízení sestává ze čtyř za sebou jdoucích fází, které se mohou navzájem prolínat. V první řadě je to řízení přípravné, následuje řízení vyměřovací, placení daní a v případě potřeby řízení vymáhací. Za porušení zásad daňového řízení jsou určeny pokuty. „Zásady daňového řízení jsou: 

mlčenlivost,



správce daně musí vždy vycházet ze skutečného stavu věcí a ne z formální stránky,



rovnost daňových subjektů před správcem daně,



spolupráce subjektu se správcem daně a další.“ (Kubátová, 2009, str. 44)

2.2 Daňová politika Daňová politika státu je nedílnou součástí fiskální politiky. Pomocí daňových nástrojů stát usměrňuje a formuje ekonomické a sociální procesy ve společnosti. Prostřednictvím 18

daňové politiky jsou naplňovány nejen fiskální úkoly, ale zároveň i redistribuční a stabilizační funkce. „Ke stěžejním úkolům daňové politiky patří: 

zajišťování růstu hrubého národního produktu,



zabezpečování plné zaměstnanosti a stability cen,



přispívání k rovnováze vnějších vztahů,



stimulace a zvýhodňování určitého okruhu investic,



ovlivňování rozsahu, struktury a forem výroby,



usměrňování výše spotřeby (spotřební daně),



rozmístění sociálních prvků (daň z příjmů),



podpora toku zahraničního kapitálu.“ (Vybíhal, 1995, str. 179)

Jak vyplývá z výše uvedených bodů, měla by daňová politika působit proti inflaci a stagnaci politiky. Míra úspěšnosti daňové politiky se odvíjí krom jiného i od daňového systému. Za základnu systémů se pokládají daňové zásady, které lze podle Vybíhala (1995) rozdělit do 3 skupin. Za finančně-politické zásady považuje především dostatečnost finančních prostředků, pružnost daňových zatížení, odpovědnost a průhlednost vazeb v rámci jednotlivých daní i mezi daněmi vzájemně. Národohospodářské zásady tvoří volba přijatelného objektu zdanění, administrativní nenáročnost správy daní, efektivní alokace peněžních prostředků, dále věcná a osobní daňová únosnost. Poslední skupina zásad se skládá z úměrnosti vůči finančním možnostem subjektu daně, všeobecnosti daní, solidárnosti a zmírňování majetkových rozdílů.

2.3 Daňová kvóta Ukazatel daňová kvóta slouží pro mezinárodní srovnávání daňového zatížení. Daňová kvóta může být jednoduchá či složená. O jednoduché mluvíme tehdy, pokud jsou v čitateli zlomku pouze příjmy z daní. Složená daňová kvóta obsahuje v čitateli celkové příjmy daňového charakteru. Daňové zatížení tedy zahrnuje daně, povinné příspěvky na 19

sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a cla. Strukturu daňové kvóty určuje tzv. daňový mix. Z hlediska druhů daní se používá třídění podle OECD, důležitá je i struktura daňových výnosů dle daňového určení. „Daňová kvóta říká, kolik z každé koruny nově vytvořené hodnoty se vybere jako daň. Pomocí ní můžeme porovnávat země v čase i prostoru.“ (Kubátová, 2009, str. 49) V roce 2012 byla v ČR složená daňová kvóta 35%, v roce 2013 by se měla podle průzkumů pohybovat okolo 35,5 %. Výhled na další roky je pouze orientační. Nejdříve by se mělo daňové zatížení zvýšit na 35,7 %, poté by mělo postupně klesat. Pokles by měl být v roce 2016 způsoben nahrazením sazeb DPH ze stávajících 15 % a 21% na jednotnou

sazbu

17,5%.

Tyto

informace

uvádí

Ekonomický

server

ČTK

(www.financninoviny.cz).

Obrázek 3: Vývoj složené daňové kvóty v ČR (zdroj: FinančníNoviny.cz, vlastní zpracování)

2.4 Daňová správa Od 1. ledna 2013 jsme z informací Ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz) zaznamenali změny v daňové správě. Od tohoto data je nově účinný Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční

správě

České

republiky,

v platném

znění.,

podle

kterého

došlo

k restrukturalizaci daňové správy. Z tohoto zákona lze zjistit údaje o orgánech Finanční 20

správy ČR, jejich vymezení, působnost a vedení. Orgány Finanční správy se musí řídit Daňovým řádem (Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění) i dalšími předpisy, např. správním řádem. Finanční správa by měla být chápána jako jednotné inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů. Finanční správa si klade za cíle zejména zlepšení činnosti správy daní, využívání informačních technologií, zjednodušení správy příjmů a zlepšení efektivity vymáhání.

2.4.1 Orgány finanční správy Uspořádání daňové správy se až do konce roku 2012 řídilo Zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, v platném znění. Daňová správa byla podřízena Ministerstvu financí a skládala se z třístupňového systému územních finančních orgánů. Jednalo se o: Generální finanční ředitelství, 8 finančních ředitelství, 199 finančních úřadů a Specializovaný finanční úřad. Od 1. ledna 2013 je zrušen Zákon o územních finančních orgánech. Tím došlo i ke změně výše uvedených finančních orgánů, podřízenost ministerstvu financí zůstává i nadále. Orgány Finanční správy ČR jsou letos nově: Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství, Specializovaný finanční úřad a 14 finančních úřadů dle Zákona o Finanční správě České republiky č. 456/2011 Sb.. (www.financnisprava.cz)

21

3 Daně v ČR Daňovou soustavou země rozumíme soustavu daní vybíraných na území státu. Celá daňová soustava podléhá Daňovému řádu, kde jsou blíže popsány postupy správců daní. Zároveň jsou zde zahrnuty práva a povinnosti daňových subjektů účastnících se daňového řízení. Daně vybírané na území ČR dělíme na přímé a nepřímé..

3.1 Přímé daně Přímé daně jsou spjaty s konkrétní PO nebo FO. Zdaňuje se jejich důchod či majetek. Dělí se na daně důchodové a majetkové. U přímých daní je nemožný přesun na jiný subjekt. Pro přehlednost uvádím schéma. V současné době mají přímé daně menší podíl na příjmech rozpočtů. Přímé daně

Důchodové daně

Daň z příjmů fyzických osob

Majetkové daně

Daň z příjmů právnických osob

Daň z nemovitosti

Daně z převodu majetku

Daň silniční

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Obrázek 4: Schéma přímých daní v ČR (zdroj: vlastní zpracování)

3.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob se řídí Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Dle §2 jsou poplatníci daně všechny fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště či se zde obvykle zdržují. Obvykle zdržující se znamená, že pobyt trval déle jak 183 dní v roce. Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy získané v ČR i na příjmy ze zahraničí. O těchto lidech mluvíme jako 22

o daňových rezidentech. Ti, kteří zde pobyli méně jak 183 dní zdaňují pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. O těch mluvíme jako daňových nerezidentech. „Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10).“ (Marková, 2013, str. 9) U poplatníka, který má více druhů příjmů v kalendářním roce, je základem daně součet dílčích základů daně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6) jsou nejčastějším příjmem. Tímto příjmem rozumíme příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru. Dále pak příjmy za práci členů družstev, odměny členů statutárních orgánů a příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Pokud zaměstnavatel umožní zaměstnanci používat bezplatně motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, zvyšuje se „příjem“ zaměstnance o 1 % ze vstupní ceny automobilu. V § 7 nalezneme příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud poplatník neuplatní skutečně vynaložené výdaje, může uplatnit paušální výdaje ve výši 80 %, 60 %, 40% či 30 % dle ZDP. Nejvyšší částka výdajů, kterou lze uplatnit, je 800 000 Kč. Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nelze snížit o výdaje, které byly nutné na jejich vynaložení. Pro ilustraci uvádím pár příkladů těchto příjmů - podíly na zisku, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček. Základem daně u příjmů z pronájmu (§ 9) je příjem z pronájmu nemovitostí, bytů a movitých věcí snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Lze uplatnit výdaje ve výši 30 % příjmů, nejvýše do částky 600 000 Kč.

23

Mezi ostatní příjmy (§ 10) řadíme příjmy, které se nevyskytují v § 6 až 9. Můžeme sem zahrnout příjmy z příležitostných činností, příjmy z jednorázového odškodnění. Příjmy jsou osvobozeny tehdy, pokud jejich částka nepřesáhne 20 000 Kč. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení příjmů. V tomto dílčím základu daně nelze prokázat ztrátu. Sečtením dílčích základů daně vzniká daňový základ, který můžeme upravit o nezdanitelné části základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34). Po odečtení zaokrouhlíme snížený základ daně na celá sta Kč dolů, vynásobíme daňovou sazbou 15 %. Od výsledné daně můžeme lze odečíst slevy na dani (§ 35ba) a využít daňové zvýhodnění (§ 35c). Nakonec získá poplatník výslednou daňovou povinnost, případně daňový bonus, který upraví o již zaplacené zálohy a dostane daňový nedoplatek nebo přeplatek. Tabulka 1: Slevy na dani v roce 2013

Sleva na dani uvedené v § 35ba ZDP

Roční slevy v roce 2013

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Sleva na manžela/manželku

24 840 Kč

Sleva na poplatníka s invaliditou 1. nebo 2. stupně

2 520 Kč

Sleva na poplatníka s invaliditou 3. stupně

5 040 Kč

Sleva na poplatníka – držitele průkazu ZTP/P

16 140 Kč

Sleva na studenta

4 020 Kč (zdroj: Marková, 2013, str. 48; vlastní zpracování)

Vývoj daňové sazby daně DPFO prošel mnoha změnami. Od 1. ledna 2008 až do současnosti je jednotná sazba 15%. DPFO se však počítá z tzv. superhrubé mzdy, což znamená, že se hrubá mzda se navyšuje o zdravotní (9 %) a sociální (25 %) pojištění hrazené zaměstnavatelem. (www.portal.gov.cz). Ve skutečnosti je tedy odváděna daň ve výši 20,1 %. Dříve se daň počítala pouze z hrubé mzdy. Zároveň je uzákoněno solidární zvýšení daně o 7 %, které upravuje §16a ZDP.

24

Obrázek 5: Vývoj sazby DPFO v ČR (zdroj:BusinessInfo.cz, vlastní zpracování)

3.1.2 Daň z příjmů právnických osob Poplatníky daně z příjmů právnických osob vymezuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. „Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační složky státu, podílové fondy a fondy obhospodařované penzijní společností a transformovaný fond.“ (Marková, 2013, str. 20) Pokud mají PO na území ČR sídlo, zdaňují příjmy získané na území ČR i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Zdaňovacím obdobím pro výpočet DPPO je kalendářní rok, hospodářský rok či účetní období. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Od základu daně lze odečíst dle § 34 daňovou ztrátu, pokud vznikla bezprostředně v pěti 25

předcházejících období, a 100 % výdajů vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Takto snížený ZD lze snížit o hodnotu darů, nejvýše 5 % ze sníženého ZD. Upravený ZD se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Sazba daně pro DPPO je v roce 2013 stanovena ve výši 19 %.

Obrázek 6: Vývoj sazby DPPO v ČR (zdroj: BusinessInfo.cz, vlastní zpracování)

Jestliže daňová povinnost v předchozím období překročila hranici 30 000 Kč, je firma povinna platit zálohy na daň z příjmů.

3.1.3 Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti je upravena Zákonem ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitosti tvoří daň z pozemků a daň ze staveb. Zdaňovací období je kalendářní rok. Daňové přiznání se musí podat do 31. ledna příslušného roku. Pozemky na území ČR zapsané v katastru nemovitostí jsou předmětem výše uvedené daně. Osvobozeny jsou vodní plochy s výjimkou těch chovných, pozemky stanovené pro obranu státu, lesní pozemky s ochrannými lesy a zastavěné pozemky, kterými se zabývá daň ze staveb. Vlastníci jsou ve většině případů poplatníci. Základem daně je

26

cena pozemku získaná vynásobením skutečnými m² a cenou půdy stanovené ve vyhlášce; u hospodářských lesů a chovných rybníků se skutečné m² násobí částkou 3,80 Kč. U ostatních pozemků je ZD skutečná výměra k 1. lednu zdaňovacího období. Sazby daně jsou uvedeny v % nebo v Kč. Pohybují se od 0,25 % – 0,75 % či od 0,20 Kč do 5,00 Kč za každý m². Zároveň mohou být SD zvýšeny koeficientem dle počtu obyvatel. Předmětem daně ze staveb jsou byty, stavby a nebytové prostory. Poplatníkem je vlastník vyjmenovaných objektů. Základ daně ze stavby tvoří výměra půdorysu nadzemní části stavby v m². U nebytového prostoru se jedná o výměru plochy v m² pronásobenou koeficientem 1,20. Sazby daně jsou určeny za m². I u této daně lze zvýšit koeficient dle velikosti obce.

3.1.4 Daně z převodu nemovitostí Mezi daně z převodu nemovitostí patří daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně jsou řízeny Zákonem ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, dle pozdějších předpisů. Při určení daňové sazby se přihlíží k příbuzenskému vztahu mezi oběma osobami. Tyto příbuzenské vztahy jsou rozděleny do 3 skupin. Do 1. skupiny řadíme rodiče, děti a manžele. Do 2. skupiny řadíme strýce, tety, neteře, synovce, sourozence, zetě, snachy, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů. Ve 3. skupině jsou ostatní PO a FO. 3.1.4.1 Daň dědická Poplatníkem je dědic, který nabyl dědictví či jeho část. Předmětem daně je majetek získaný děděním – věci nemovité, movité, peněžní prostředky, cenné papíry. Základ daně tvoří cena majetku ponížená o dluhy zůstavitele, osvobozený majetek a další. 3.1.4.2 Daň darovací Daňovým poplatníkem je nabyvatel majetku. Předmět daně tvoří bezúplatně získané nemovitosti, movitý majetek a jiné majetkové prospěchy. Za ZD se považuje cena majetku snížená o dluhy, osvobozený majetek a cla.

27

3.1.4.3 Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem může být nabyvatel, prodávající či oba současně. V případě společného jmění manželů jsou oba poplatníky a platí stejnou částku. Předmětem daně je přechod či převod vlastnictví k majetku. Pokud jde o výměnu nemovitostí, platí se jedna daň, ta z vyššího převodu. ZD je zjištěná cena platná v den získání nemovitosti. U této daně je SD ve výši 4 % ze ZD.

3.1.5 Silniční daň Silniční dani podléhají dle Zákona ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, silniční motorová vozidla registrovaná v České republice používaná pro účely podnikání. Poplatníkem daně může být FO nebo PO. Možností pro určení základu daně je několik. Základem daně osobních automobilů je zdvihový objem motoru, vyjádřený v m³. U nákladních vozidel se sazba určuje dle počtu náprav a nejvyšších povolených hmotností na ně. Zákon vyměřuje roční peněžní sazby daně. Zdaňovací období pro silniční daň je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává zpětně, do konce ledna následujícího roku. Během běžného roku platí poplatník čtvrtletně zálohy na daň.

3.2 Nepřímé daně Nepřímými daněmi jsou daně ze spotřeby. Jsou obsažené v cenách výrobků a služeb. Výrobci a obchodníci se snaží daň přesunout na konečné spotřebitele. Nepřímé daně dělíme na daně všeobecné a daně selektivní. Hlavním představitelem všeobecných daní je daň z přidané hodnoty. „Přidaná hodnota je přínos subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží či služeb.“ (Kubátová, 2009, str. 66) Selektivní daně lze rozdělit na daně spotřební a ekologické. Spotřební daně postihují jen vybrané zboží. Skupinu spotřebních daní tvoří daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Akcízy jsou ukládány jednorázově. Při nepřímém výběru daní nelze zohlednit platební schopnost poplatníků. Kategorii ekologických daní zastupuje daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

28

Nepřímé daně

Universální daně

Selektivní daně

Daň z přidané hodnoty

Spotřební daně

Ekologické daně

Daň z minerálních olejů

Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Daň z lihu

Daň z pevných paliv

Daň z piva

Daň z elektřiny

Daň z vína a meziproduktů

Daň z tabákových výrobků

Obrázek 7: Schéma nepřímých daní v ČR (zdroj: vlastní zpracování)

3.2.1 Daň z přidané hodnoty DPH upravuje Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů v souladu s předpisy Evropské unie. Touto daní je zdaněno veškeré zboží a služby. Plátcem se stává ta osoba, u které dojde k překročení obratu částky 1 000 000 Kč během 12ti po sobě jdoucích měsíců. Za zdaňovací období je považován kalendářní měsíc, v některých případech kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává do 25 dnů po ukončení zdaňovacího období. Při platbě, které podléhá DPH, je prodejce povinen vydat tzv. daňový doklad. „Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

29

d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.“ (Marková, 2013, str. 127) Základní sazba DPH je určena v roce 2013 na 21 %, sníženou sazbu stanovuje zákon na 15 %. Mezi zboží a služby podléhající snížené dani patří například služby cestovních kanceláří, sběr komunálního odpadu, ubytovací služby, potraviny a nealkoholické nápoje, léky, pohřební služby, provozování závodních jídelen a mnoho dalších, které jsou vyjmenovány v přílohách zákona o DPH.

30

Obrázek 8: Vývoj sazeb DPH v ČR (zdroj: BusinessInfo.cz, vlastní zpracování)

Jelikož v praktické části bude analyzováno daňové zatížení stavební firmy, musím se zmínit i o novince z roku 2012, kdy stavební firma musí dle § 92e zákona o DPH přenést daňovou povinnost. Jedná se o režim reverse charge, jehož základní principy jsou popsány v § 92a zákona o DPH. Zásadním rozdílem oproti běžnému zdaňování je, že plátce, pro kterého bylo uskutečněné plnění, je povinen přiznat a zaplatit daň na výstupu. Při běžném postupu – bez přenesení daňové povinnosti - obvykle přiznává a platí daň plátce, který dané plnění uskutečnil. Tento režim se může uplatnit tehdy, pokud je poskytovatel i příjemce zdanitelného plnění z tuzemska. Ten, kdo poskytne zdanitelní plnění, je i nadále povinen vydat daňový doklad. Nebude však vyplňovat částku DPH. Na daňovém dokladu se musí objevit zpráva, že částku daně musí doplnit a současně i přiznat plátce, pro kterého je plnění poskytováno. Poskytovatel i příjemce si musí vést evidenci o poskytnutých/přijatých plnění v rámci reverse charge a následně tuto evidenci odevzdat správci daně. (www.financnisprava.cz)

3.2.2 Spotřební daně Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, se zabývá zdaňováním vybraných výrobků, mezi které patří minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky, a způsobem jejich označení. Správcem daní je Celní 31

správa České republiky a její orgány. Daňovou povinnost zjistíme jako součin základu daně příslušnou sazbou. Jinak je tomu u piva a tabákových výrobků. Vyjma dovezených produktů platí pro spotřební daně kalendářní měsíc jako zdaňovací období. Daňové přiznání se podává pro každou daň samostatně, nejdéle do 25. dne od konce zdaňovacího období. Povinnost zaplatit daň je do 40. dne. Při dovozu je daň splatná do 10ti kalendářních dnů od doručení dokumentu o vyměření cla a dalších poplatků. 3.2.2.1 Daň z minerálních olejů Základ daně z minerálních olejů je množství vyjádřeno v 1 000 litrech. Pro těžké topné oleje a zkapalněné ropné plyny je ZD vyjádřen v tunách. Sazba daně je uvedena v Kč pro každý typ. 3.2.2.2 Daň z lihu Za základ daně z lihu považujeme množství lihu v hektolitrech etanolu. V zákoně jsou uvedeny čtyři sazby daně pohybující se od 14 300 Kč do 28 500 Kč/hl etanolu. 3.2.2.3 Daň z piva Základ daně tvoří množství piva v hektolitrech. Základní sazba daně z piva je určena na 32 Kč/hl. Zákon též vymezuje i různé snížené sazby pro malé pivovary, které jsou rozčleněny dle počtu vyrobených hektolitrů za rok. 3.2.2.4 Daň z vína a meziproduktů Hektolitry vína a meziproduktů představují základ této daně. Zákon třídí vína na šumivá, tichá a meziprodukty. Tichá vína mají stanovenou nulovou sazbu daně na hektolitr. U šumivých vín a meziproduktů to je 2 340 Kč/hl. 3.2.2.5 Daň z tabákových výrobků U tabákových výrobků se platí procentní a pevná část daně. Základy daně jsou tedy dva. Pro procentní část daně je základem cena pro konečného spotřebitele. Pro pevnou část daně je stanoven ZD jako množství uvedené v kusech. Procentní sazba daně je 27 %, pevná část je u cigaret 1,16 Kč/ks.

32

3.2.3 Ekologické daně Ekologické daně jsou zavedeny v daňové soustavě ČR od roku 2008. Nejdůležitější věci týkající se ekologických daní jsou uvedeny v Zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dohled nad ekologickými daněmi provádí celní správa. U všech tří daní je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. 3.2.3.1 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Nomenklatury plynu vyjmenované v zákoně se stávají předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Základ daně tvoří množství plynu v MWh. V roce 2020 by se měla daňová sazba vyšplhat až na 264,80 Kč/MWh. V období do konce roku 2014 je sazba pro plyn, který slouží k pohonu motorů, 34,20 Kč/MWh. Zbylé kategorie plynů jsou zdaňovány sazbou 30,60 Kč/MWh. 3.2.3.2 Daň z pevných paliv Předmětem daně jsou všechna pevná paliva, mezi která patří uhlí, brikety, koks a další. Množství pevných paliv slouží coby základ daně, jenž je vyjádřen v GJ spalného tepla. Tyto GJ se přebírají ze vzorku měření laboratoří. Daňová sazba se rovná 8,50 Kč/GJ. 3.2.3.3 Daň z elektřiny Předmětem daně, jak už název napovídá, je elektřina, která je vyjádřena v MWh, jakožto základ daně. Sazba je stanovena je určena ve výši 28,30 Kč/MWh.

33

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Představení společnosti Firmou, kterou se budeme zabývat, je společnost s ručením omezeným. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku v únoru 2010. Je to tedy poměrně mladá firma se sídlem v Malém Beranově. Předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Firma má jediného jednatele, který jedná v plném rozsahu, samostatně svým jménem, a je stoprocentním vlastníkem. Základní kapitál, který byl složen, je 200 000 Kč. Společnost vznikla původně v Ostravě. Již v roce založení, v roce 2010, došlo ke koupi společnosti a změně obchodního jména. Firma se následně přestěhovala na Vysočinu. Na českém trhu společnost provádí kompletaci staveb. Zajistí kompletní výstavbu domů, a s ní spojených prací – například zateplení, zámkovou dlažbu, oplocení, či rekonstrukce bytů, půdních prostor i kanceláří. Při zpracování projektové dokumentace dává firma přednost nízkorozpočtovým domům. Po domluvě společnost zajistí koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi. V neposlední řadě se firma zabývá prodejem stavebnin. Stavební činnost je v roce 2013 v útlumu. Firma je zapsána v Seznamu odborných dodavatelů a může uskutečňovat projekty financované z programu Zelená úsporám.

34

5 Daně ve firmě V této části bakalářské práce analyzuji daně, které společnost odváděla v letech 2010 až 2012.

5.1 Daň z příjmů právnických osob Stanovení a výpočet této daně se řídí zákonem o dani z příjmů. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem. Tzn., že hospodářský výsledek se stanoví jako rozdíl výnosů a nákladů a dále se pak upravuje. Do výnosů firma zahrnuje především tržby za prodané zboží a platby za provedené stavby či rekonstrukce. V interním předpisu si účetní jednotka stanovila, že odpisový plán účetních odpisů se bude rovnat odpisům daňovým. Firma využívá ke stanovením daňových odpisů zrychlenou metodu. Pro lepší přehlednost uvádím tabulku, z které se při výpočtu daně vychází. Tabulka 2: Daň z příjmů právnických osob v letech 2010 - 2012

Daňová povinnost

2010

2011

2012

Výnosy

1 961 458 Kč

4 144 615 Kč

4 455 807 Kč

-Náklady

1 675 395 Kč

3 708 155 Kč

4 080 228 Kč

286 063 Kč

436 460 Kč

375 579 Kč

+ Náklady daňově neuznatelné

0 Kč

0 Kč

0 Kč

-Výnosy nezahrnované do ZD

0 Kč

0 Kč

0 Kč

+/- Rozdíl mezi účetními a daň. odpisy

0 Kč

0 Kč

0 Kč

286 063 Kč

436 460 Kč

375 579 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

286 000 Kč

436 000 Kč

375 000 Kč

54 340 Kč

82 840 Kč

71 250 Kč

Slevy na dani (§ 35)

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Uhrazené zálohy

0 Kč

43 600 Kč

66 400 Kč

- 54 340 Kč

- 39 240 Kč

- 4 850 Kč

Výsledek hospodaření před zdaněním

Základ daně Odčitatelné položky (§ 34, 20) Upravený a zaokrouhlený ZD x sazba daně (19 %) Daň z příjmů

Přeplatek (+)/Nedoplatek (-)

(zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování)

35

Firma se při výpočtu daně z příjmů právnických osob nepotýká s žádnými složitostmi. Vše je jasné a přímo definované. Společnost má všechny příjmy daněné, nevyskytuje se žádný případ, kdy by se jednalo o osvobození od daně. Základ daně se pouze zaokrouhlí na celé tisíce Kč dolů a tím získáme upravený základ daně, který se pro všechny 3 roky vynásobí sazbou 19 %. Vynásobením získáme daňovou povinnost, kterou je firma povinna uhradit příslušnému finančnímu úřadu. Firma nezaměstnává žádné pracovníky se zdravotním postižením. Výsledná daňová povinnost se upravuje o zaplacené zálohy na dani, které firma musí od roku 2011 odvádět. Jelikož v roce 2010 byla daňová povinnost větší jak 30 000 ale menší 150 000 Kč, musí společnost platit v roce 2011 pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. V roce 2012 dochází stejné situaci s placením záloh.

5.2 Daň z přidané hodnoty Společnost je čtvrtletním plátcem DPH, povinnost podat daňové přiznání a uhradit daň je nejpozději k 25. dnu po skončení zdaňovacího období. Od 1. ledna 2013 je změna v tom, že pro nově vzniklé účetní jednotky platí zdaňovací období kalendářní měsíc. Firmy, které již na trhu fungují, si nemusí upravovat zdaňovací období z kalendářního čtvrtletí na měsíční. Nové firmy mohou při stanovených podmínkách zažádat o změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Ubylo tedy čtvrtletních plátců DPH a narostl počet těch, kteří DPH hradí měsíčně. Společnost zůstala u čtvrtletního zdaňovacího období. Veškerá přijatá i uskutečněná zdanitelná plnění podléhají základní sazbě. Stavební firma nerealizovala žádné stavby, které by podléhaly snížené sazbě daně (např. stavba pro sociální bydlení). Jak se u stavebních firem dá předem odhadnout a zde se mi to potvrdilo, v zimních měsících společnost mnoho odvedených výkonů neměla. Spíše se jí daří v letních měsících, kdy lze pracovat na stavbách venku. Z firemních podkladů jsem zpracovala následující tabulky, které zobrazují uskutečněná a přijatá zdanitelná plnění po jednotlivých čtvrtletích.

36

Tabulka 3: DPH v roce 2010

Období

2010

Daň na vstupu

Daňová povinnost Daň na výstupu (+)/ Nadměrný odpočet (-) 24 037 Kč -36 214 Kč

1.Q

60 251 Kč

2.Q

49 194 Kč

138 764 Kč

89 570 Kč

3.Q

71 396 Kč

179 384 Kč

107 988 Kč

4.Q

31 427 Kč

50 106 Kč

18 679 Kč

212 268 Kč

392 292 Kč

180 023 Kč

Celkem

(zdroj: firemní materiály, vlastní zpracování) Tabulka 4: DPH v roce 2011

Období

2011

Daň na vstupu

Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 74 528 Kč 2 529 Kč

Daň na výstupu

1.Q

71 999 Kč

2.Q

247 223 Kč

213 095 Kč

-34 128 Kč

3.Q

179 517 Kč

461 168 Kč

281 651 Kč

4.Q

89 028 Kč

80 132 Kč

-8 897 Kč

587 767 Kč

828 923 Kč

241 156 Kč

Celkem

(zdroj: firemní materiály, vlastní zpracování) Tabulka 5: DPH v roce 2012

Období

2012

Daň na vstupu

Daňová povinnost (+)/ Nadměrný odpočet (-) 24 197 Kč -3 951 Kč

Daň na výstupu

1.Q

28 148 Kč

2.Q

115 830 Kč

113 828 Kč

-2 002 Kč

3.Q

80 466 Kč

226 214 Kč

145 748 Kč

4.Q

54 536 Kč

32 129 Kč

-22 407 Kč

278 980 Kč

396 368 Kč

117 388 Kč

Celkem


Základní sazba po celé sledované období byla ve výši 20 %. Jak lze z tabulek vyčíst, firma nejvíce prosperovala vždy ve 3. čtvrtletí příslušného roku, kdy DPH překročila částku 100 000 Kč.

37

Obrázek 9: DPH ve firmě v letech 2010 – 2012 (zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování)

V uvedeném grafu znamenají záporné hodnoty nadměrný odpočet, kladné hodnoty daňovou povinnost. V roce 2010 firma vykázala nejprve v 1. kvartálu nadměrný odpočet, jelikož více nakupovala, než prodávala a odváděla výkony. Po zbytek roku se dostala do vyšších hodnot z hlediska tržeb, tudíž musela odvést více na DPH a vznikla jí daňová povinnost. Tato situace byla způsobena tím, že firma pracovala delší dobu na větší zakázce, a po ukončení prací tuto zakázku fakturovala. Rok 2011 střídavě kolísal. Nejprve v 1. čtvrtletí vykázala firma větší daň na výstupu, tudíž jí vznikla daňová povinnost. V 2. čtvrtletí se firmě zvýšily zakázky a výkony. Musela i více nakupovat materiál a suroviny potřebné pro stavební práce, čehož byl důsledek nadměrný odpočet. Období od července do září můžeme považovat za nejúspěšnější kvartál roku 2011. Daň na výstupu mnohonásobně překročila daň na vstupu, a firmě opět vznikla daňová povinnost. Koncem roku firma začala nakupovat opět zásoby na příští sezónu a z hlediska DPH se dostala do nadměrného odpočtu. V 1. pololetí roku 2012 firma více nakupovala materiál a zboží potřebné na pokrytí zákaznických zakázek a nárokovala si nadměrný odpočet DPH. Ve 3. čtvrtletí opět nastala situace, že firma více uskutečňovala zdanitelná plnění a vznikla daňová povinnost z důvodu fakturace velké zakázky. Poslední čtvrtletí roku 2012 bylo ve znamení nadměrného odpočtu.

38

Následující tabulka ukazuje, jak by DPH vypadalo, kdyby firma nevyužila režim přenesení daňové povinnosti. Tabulka 6: DPH v roce 2012 bez režimu přenesení daňové povinnosti

Daňová povinnost (+)/ Daň na vstupu Daň na výstupu Nadměrný odpočet (-) 71 680 Kč 60 572 Kč -11 108 Kč

Období 1. Q 2012

2. Q

250 247 Kč

244 529 Kč

-5 718 Kč

3. Q

195 258 Kč

516 996 Kč

321 738 Kč

4. Q

98 095 Kč

69 065 Kč

-29 031 Kč

615 280 Kč

891 161 Kč

275 881 Kč

Celkem

(zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování) Tabulka 7: Srovnání DPH v roce 2012 s využitím reverse charge a bez režimu reverse charge

1. Q

Bez reverse charge 11 108 Kč

S reverse charge 3 951 Kč

2. Q

5 718 Kč

2 002 Kč

3 716 Kč

3. Q

-321 738 Kč

-145 748 Kč

175 990 Kč

4. Q

29 031 Kč

22 407 Kč

6 624 Kč

-275 881 Kč

-117 388 Kč

193 487 Kč

Období

2012

Celkem

Úspora 7 157 Kč

(zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

Firma ušetřila na DPH v roce 2012 částku 193 487 Kč a to z důvodu uplatnění režimu reverse charge – přenesení daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce zdanitelného plnění. Společnost prováděla subdodávky pro podnikatele a tudíž byla daň na výstupu 0 Kč. Tím vznikla úspora, kterou museli dodatečně dodanit příjemci zdanitelného plnění. Uvádím grafické zobrazení pro lepší představu úspory.

39

Obrázek 10: Uplatnění vs. neuplatnění režimu reverse change (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

Jak z obrázku vyplývá, nejvyšší přínos prostřednictvím využití přenesení daňové povinnosti je pro společnost ve 3. čtvrtletí roku 2012, kdy firma ušetřila 175 990 Kč.

5.3 Silniční daň Společnost vykazuje ve svém obchodním majetku dva automobily. Jedná se o osobní automobil Hyundai ix35, který pořídila v srpnu roku 2010. Zdvihový objem motoru je 1 996 cm³. Roční sazba daně je pro tento automobil 3 000 Kč. V roce 2010 je účtována a placena daň v poměrné výši, která odpovídá datu pořízení automobilu a počtu měsíců využívání při podnikání. V roce 2010 je daň placena za 5 měsíců, což odpovídá částce 1 250 Kč. V následujících letech – 2011 a 2012 je daň placena v celé výši, protože je automobil součástí obchodního majetku po celý kalendářní rok. Druhý vůz, za který firma odvádí silniční daň, je Fiat Ducato. Fiat byl pořízen v září 2010. Pro tento automobil je základem daně počet náprav a největší povolená hmotnost. V technickém průkazu jsou uvedeny 2 nápravy vozidla a největší povolená hmotnost 2,5 tuny. Roční sazba je stanovena ve výši 3 600 Kč. Za rok 2010 je daň placena v poměrné výši čtyř měsíců z uvedené částky daně. Firma odvedla silniční daň za Fiat Ducato 1 200 Kč. V dalších letech je daň placena v celé výši, jelikož automobil slouží k podnikání beze změny. 40

Celková daňová povinnost silniční daně byla pro rok 2010 2 450 Kč za obě vozidla. V roce 2011 a 2012 byly odvedeny celé částky sazeb daně. Silniční daň se vyšplhala na částku 6 600 Kč, kterou firma musela uhradit finančnímu úřadu. V roce 2013 nedošlo ke změnám ve vozovém parku firmy. S největší pravděpodobností tedy bude placena stejná výše silniční daně jako v předešlých dvou letech. Tabulka 8: Silniční daň

Rok

Hyundai ix35

Fiat Ducato

Silniční daň

2010

1 250 Kč

1 200 Kč

2 450 Kč

2011

3 000 Kč

3 600 Kč

6 600 Kč

2012

3 000 Kč

3 600 Kč

6 600 Kč

Celkem

7 250 Kč

8 400 Kč

15 650 Kč


Společnost si však mohla uplatnit slevy na silniční dani, jelikož se jednalo o první registrace vozidel. Dle § 6 odstavce 6 zákona o dani silniční si firma může snížit sazbu daně o 48 % po dobu 36 měsíců od data první registrace. V tabulce uvádím částky, které by firma platila, pokud by využila toto zvýhodnění. Obchodní společnost mohla za 3 roky ušetřit 7 512 Kč. Tabulka 9: Silniční daň při využití snížené sazby daně

Rok

Hyundai ix35

Fiat Ducato

Silniční daň

2010

650 Kč

624 Kč

1 274 Kč

2011

1 560 Kč

1 872 Kč

3 432 Kč

2012

1 560 Kč

1 872 Kč

3 432 Kč

Celkem

3 770 Kč

4 368 Kč

8 138 Kč


5.4 Mzdové náklady Firma zaměstnává jen několika pracovníků, za které odvádí sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a zaměstnancem. Některé subdodávky zabezpečují jiné firmy, případně živnostníci. V letním období zaměstnává společnost brigádníky na základě podepsané dohody o provedení práce.

41

V roce 2010 a 2011 se z dohody o provedení práce neodvádí zdravotní ani sociální pojistné. Bez podepsaného prohlášení k dani z příjmů se z výdělku, který nepřesahuje 5 000 Kč, odvádí 15 % srážková daň. Pokud výdělek zaměstnance přesáhne částku 5 000 Kč, či podepíše prohlášení, je mu z výdělku odvedena zálohová daň. Rozsah dohody se uzavírá na 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Od roku 2011 musí být dohoda uzavřena písemně. Od roku 2012 se nemusí z DPP srážet sociální a zdravotní pojištění jak hrazené zaměstnancem (6,5 % a 4,5 %), tak zaměstnavatelem ve výši 25 % a 9 %, pouze v případě, že částka nepřesáhne 10. 000 Kč. Současně je zvýšen počet hodin ze 150 na 300 hodin ročně. V případě této firmy se žádný takový případ nevyskytuje, tudíž nemusí společnost odvádět z DPP zdravotní a sociální pojištění.

5.4.1 Sociální a zdravotní pojištění Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se vypočítá z úhrnu hrubých mezd za kalendářní měsíc. Zaměstnavatel je po celé období 2010 – 2012 povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení v celkové výši 31,5 % z vyměřovacího základu. 25 % hradí zaměstnavatel, zbývajících 6,5 % se strhává zaměstnanci. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění je odváděno ve výši 13,5 % z hrubých mezd. Zaměstnavatel platí 9 %, zaměstnanci 4,5 % z vyměřovacího základu.

42

Tabulka 10: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnavatelem v roce 2010

Měsíc

Hrubé mzdy

Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

Leden Únor

32 500 Kč

8 125 Kč

2 925 Kč

Březen

32 500 Kč

8 125 Kč

2 925 Kč

Duben

32 500 Kč

8 125 Kč

2 925 Kč

Květen

32 500 Kč

8 125 Kč

2 925 Kč

Červen

32 500 Kč

8 125 Kč

2 925 Kč

Červenec

48 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Srpen

33 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Září

33 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Říjen

33 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Listopad

33 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Prosinec

33 000 Kč

8 250 Kč

2 970 Kč

Celkem

375 500 Kč

90 125 Kč

32 445 Kč

(zdroj: poskytnuté materiály, vlastní zpracování) Tabulka 11: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnanci v roce 2010

Měsíc

Hrubé mzdy



Leden Únor

32 500 Kč

2 113 Kč

1 463 Kč

Březen

32 500 Kč

2 113 Kč

1 463 Kč

Duben

32 500 Kč

2 113 Kč

1 463 Kč

Květen

32 500 Kč

2 113 Kč

1 463 Kč

Červen

32 500 Kč

2 113 Kč

1 463 Kč

Červenec

48 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Srpen

33 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Září

33 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Říjen

33 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Listopad

33 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Prosinec

33 000 Kč

2 146 Kč

1 486 Kč

Celkem

375 500 Kč

23 441 Kč

16 231 Kč


43


Měsíc

Hrubé mzdy



Leden

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Únor

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Březen

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Duben

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Květen

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Červen

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Červenec

70 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Srpen

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Září

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Říjen

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Listopad

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Prosinec

34 000 Kč

8 500 Kč

3 060 Kč

Celkem

444 000 Kč

102 000 Kč

36 720 Kč


Měsíc

Hrubé mzdy



Leden

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Únor

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Březen

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Duben

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Květen

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Červen

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Červenec

70 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Srpen

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Září

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Říjen

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Listopad

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Prosinec

34 000 Kč

2 210 Kč

1 530 Kč

Celkem

444 000 Kč

26 520 Kč

18 360 Kč


44


Měsíc

Hrubé mzdy



Leden

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Únor

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Březen

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Duben

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Květen

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Červen

66 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Červenec

75 150 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Srpen

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Září

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Říjen

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Listopad

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Prosinec

51 000 Kč

12 750 Kč

4 590 Kč

Celkem

651 150 Kč

153 000 Kč

55 080 Kč


Měsíc

Hrubé mzdy



Leden

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Únor

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Březen

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Duben

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Květen

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Červen

66 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Červenec

75 150 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Srpen

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Září

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Říjen

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Listopad

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Prosinec

51 000 Kč

3 315 Kč

2 295 Kč

Celkem

651 150 Kč

39 780 Kč

27 540 Kč


V letních měsících se v tabulce vyskytují vyšší hrubé mzdy, ale neodpovídají tomu odvody sociálního a zdravotního pojištění. Je to proto, že firma najímala brigádníky na 45

základě dohody o provedení práce a jejich výdělek nepřesáhl výše zmíněných 10 000 Kč.

5.4.2 Úrazové pojištění zaměstnanců Pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí dle Vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hradit za zaměstnance úrazové pojištění. Sazby jsou uvedeny v příloze 2 příslušné vyhlášky. Stavebnictví podléhá dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností kódu 45, čemuž odpovídá sazba 9,8 ‰ z vyměřovacího základu, což je úhrn hrubých mezd, tentokrát, za kalendářní čtvrtletí. Úrazové pojištění se platí pouze za zaměstnance, kteří pracují v rámci pracovního poměru. Dohody o provedení práce a pracovní činnosti úrazovému pojištění nepodléhají. Tabulka 16: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2010

Období

Hrubé mzdy

Sazba

Úrazové pojištění

1. čtvrtletí

65 000 Kč

9,8 ‰

637 Kč

2. čtvrtletí

97 500 Kč

9,8 ‰

956 Kč

3. čtvrtletí

99 000 Kč

9,8 ‰

970 Kč

4. čtvrtletí

99 000 Kč

9,8 ‰

970 Kč 3 533 Kč

Celkem (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování) Tabulka 17: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2011

Období

Hrubé mzdy

Sazba


1. čtvrtletí

102 000 Kč

9,8 ‰

1 000 Kč

2. čtvrtletí

102 000 Kč

9,8 ‰

1 000 Kč

3. čtvrtletí

102 000 Kč

9,8 ‰

1 000 Kč

4. čtvrtletí

102 000 Kč

9,8 ‰

1 000 Kč 3 998 Kč

Celkem (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

46

Tabulka 18: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2012

Období

Hrubé mzdy

Sazba


1. čtvrtletí

153 000 Kč

9,8 ‰

1 499 Kč

2. čtvrtletí

153 000 Kč

9,8 ‰

1 499 Kč

3. čtvrtletí

153 000 Kč

9,8 ‰

1 499 Kč

4. čtvrtletí

153 000 Kč

9,8 ‰

1 499 Kč 5 998 Kč

Celkem (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

Jak tabulky ukazují, výše úrazového pojištění se meziročně navyšuje. V 1. čtvrtletí roku 2010 byla částka předepsaná k úhradě nižší než ve zbývající části roku. Je tomu proto, že ekonomická činnost byla zahájena až v únoru. V roce 2011 dochází k mírnému zvýšení hrubých mezd, proto úměrně roste částka k úhradě. Následující rok byl přijat další zaměstnanec do pracovního poměru, tudíž vzniká povinnost platit úrazové pojištění i za něj. Částka se za celý rok vyšplhala na částku 5 998 Kč, což je nárůst oproti roku 2011 o 50 %. Tabulka 19: Hrubé mzdy a hrazené pojištění v období 2010 - 2012

Rok

Hrubé mzdy

SP - 25 % SP - 6,5 % ZP - 9 % ZP - 4,5 %


2010

375 500 Kč 90 125 Kč 23 441 Kč

32 445 Kč 16 231 Kč

3 533 Kč

2011

444 000 Kč 102 000 Kč 26 520 Kč

36 720 Kč 18 360 Kč

3 998 Kč

2012

651 150 Kč 153 000 Kč 39 780 Kč

55 080 Kč 27 540 Kč

5 998 Kč


V roce 2011 a 2012 došlo ke zvýšení mzdových nákladů v důsledku rozšíření činnosti a přijetí nového zaměstnance.. Odvody sociálního a zdravotního pojištění odpovídají oběma situacím. Výrazné výkyvy z oblasti mezd se v podniku nevyskytují, což dokazuje následující graf, kde jsou zobrazeny celkové mzdové náklady v jednotlivých letech.

47

Obrázek 11: Mzdové náklady v období 2010 - 2012 (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

Tento graf ukazuje, kolik tvoří celkové mzdové náklady v období 2010 – 2012. Do mzdových nákladů zahrnujeme úhrn hrubých mezd za zaměstnance i pracovníky zaměstnané na základě DPP, dále pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a úrazové pojištění. Pojistné je placeno pouze za zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni na hlavní pracovní poměr. Pro rok 2010 činily mzdové náklady 501 603 Kč, v roce 2011 se jednalo už o částku 586 718 Kč. V roce 2012 došlo k navýšení nákladů na 865 228 Kč. Jak bylo řečeno výše, první navýšení mzdových nákladů je odůvodněno zvýšením hrubých mezd, nárůst v roce 2012 je důsledkem přijmutí nového pracovníka.

48

6 Daňové zatížení firmy V této kapitole přehledně shrnu strukturu a výši placených daní v jednotlivých letech.

6.1 Rok 2010 Tabulka 20: Přehled povinných odvodů v roce 2010

Druh daně

Výše daně


54 340 Kč

Daň z přidané hodnoty Silniční daň

180 023 Kč 2 450 Kč


90 125 Kč


32 445 Kč

Úrazové pojištění zaměstnanců Celkem

3 533 Kč 362 916 Kč


Obrázek 12: Struktura daňového zatížení v roce 2010 (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

49

V roce 2010 podnik nejvíce zatížila daň z přidané hodnoty, naopak nejmenší podíl na celkovém daňovém zatížení měla daň silniční ve výši 2 450 Kč a zaplacené úrazové pojištění zaměstnanců.

6.2 Rok 2011 Tabulka 21: Přehled povinných odvodů v roce 2011

Druh daně

Výše daně


82 840 Kč

Daň z přidané hodnoty Silniční daň Sociální pojištění

241 156 Kč 6 600 Kč 102 000 Kč


36 720 Kč


3 998 Kč

Celkem

473 314 Kč



V roce 2011 se opakovala stejná situace a téměř podobné procentní zastoupení jednotlivých daní. Nejvyšší podíl měla opět daň z přidané hodnoty, částka dosáhla téměř čtvrt milionu Kč. Mírně se zvýšil podíl daně z příjmů PO, jelikož se zvýšily 50

náklady i výnosy firmy. Pojistné na sociální zabezpečení pokleslo o 3 %, avšak v peněžním vyjádření se zvýšilo.

6.3 Rok 2012 Tabulka 22: Přehled povinných odvodů 2012

Druh daně

Výše daně


71 250 Kč

Daň z přidané hodnoty Silniční daň Sociální pojištění

117 388 Kč 6 600 Kč 153 000 Kč


55 080 Kč


5 998 Kč

Celkem

409 316 Kč



V roce 2012 vidíme rovnoměrnější rozprostření daňového zatížení. Nejvyšší podíl má tentokrát pojistné na sociální zabezpečení, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance a které zahrnujeme do nákladů při výpočtu daně z příjmů právnických osob. Nárůst všech tří pojištění je způsoben přijmutím nového zaměstnance, za kterého

51

vzniká povinnost platit pojištění. Pokles DPH, jak v procentním, tak peněžním vyjádření, je důsledkem přenesení daňové povinnosti, které od roku 2012 musí uplatnit dle § 92e i stavební firmy. V procentním zastoupení se však drží na druhém místě s 29 %. V letech 2010 až 2012 zůstávají všechny sazby daní stejné. Můžeme tedy říci, že zvýšení/snížení určité daně je objektivní.

6.4 Porovnání zákonných odvodů s výnosy a ziskem 6.4.1 Porovnání zákonných odvodů s výnosy V této části jsem analyzovala vztah mezi výnosy a zákonnými odvody firmy. Výnosy zahrnují tržby z prodeje zboží a tržby z odvedených výkonů. Celková částka daňového zatížení vznikla sečtením všech odvodů, které společnost musí odvádět. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň, uhrazené pojistné na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a dále úrazové pojištění zaměstnanců. Tímto vztahem jsem se zabývala proto, že některé z povinných odvodů (silniční daň, pojistné na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a úrazové pojištění) jsou daňově uznatelnými náklady, a ovlivňují výši zisku.

52

Obrázek 15: Výnosy a povinné odvody 2010 – 2012 (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

Z grafu je zřejmé, že se daňové zatížení v roce 2011 zvýšilo o 30 %. V roce 2012 následně kleslo o 14 %. Největší důvod shledávám v tom, že firma byla nucena od roku 2012 využít režim přenesení daňové působnosti, což také udělala a tím si snížila svou výši daňových odvodů. Výše daňového zatížení činila z celkové částky výnosů v roce 2010 18 %, v roce 2011 byl zaznamenán pokles na 11 %. Klesající tendence se projevila i v roce 2012, kdy povinné odvody odpovídaly 9 % z výnosů. Následující tabulka ukazuje, jaká částka daní připadala na 1 Kč výnosů. Jinak řečeno, kolik Kč daní se musí odvést z jedné Kč výnosů. Tabulka 23: Výnosy vs. povinné odvody

2010 Výnosy

2011

2012

1 961 458 Kč 4 144 615 Kč 4 455 807 Kč

Povinné odvody Daňové odvody z 1 Kč výnosů

362 916 Kč

473 314 Kč

409 316 Kč

0,19 Kč

0,11 Kč

0,09 Kč


Největší daňové zatížení měla společnost v roce 2010, kdy na 1 Kč výnosů připadal daňový odvod ve výši 0,19 Kč. V roce 2011 se daňové zatížení snížilo na 0,11 Kč z 1 53

Kč výnosů. Snižování pokračovalo i v roce 2012, kdy výše povinných odvodů dosáhla 0,09 Kč z 1 Kč výnosů. V těchto odvodech došlo ke zvýšení plateb za sociální, zdravotní a úrazové pojištění. Naopak pokles byl způsoben přenesením daňové povinnosti v rámci daně z přidané hodnoty. V průměru za všechny 3 roky je daňové zatížení ve výši 0,13 Kč z 1 Kč výnosů.

6.4.2 Porovnání zákonných odvodů se ziskem Zde provedu rozbor návaznosti mezi hospodářským výsledkem a zákonnými odvody. Daňové zatížení sestává z daně z příjmů právnických osob, silniční daně, sociálního pojištění, zdravotního pojištění a odvedeného úrazového pojištění zaměstnanců. Daň z přidané hodnoty do výpočtu nezahrnuji, protože DPH je vybráno od odběratelů a nemá vliv na výsledek hospodaření.

Obrázek 16: Zisk a povinné odvody 2010 – 2012 (zdroj: poskytnuté podklady, vlastní zpracování)

V prvním roce podnikání dosáhla firma zisku 286 063 Kč. V roce 2011 došlo k nárůstu o 150 397 Kč. V roce 2012 se hospodářský výsledek ponížil na částku 375 579 Kč. Pokud porovnávám daňové zatížení k základně, za kterou si zvolím rok 2010. Tak nárůst v roce 2011 byl přibližně 27 %. V roce 2012 bylo daňové zatížení oproti roku 2010 vyšší o 60 %. 54

Výše povinných odvodů činila z částky zisku v roce 2010 64 %, v roce 2011 byl zaznamenán pokles na 53 %. V roce 2012 odpovídaly povinné odvody 77 % ze zisku. Následující tabulka sleduje, kolika Kč daňových odvodů je zatížena 1 Kč zisku. Tabulka 24: Zisk vs. povinné odvody

2010 286 063 Kč

2011 436 460 Kč

2012 375 579 Kč

Daň z příjmů PO

54 340 Kč

82 840 Kč

71 250 Kč

Ʃ daňové náklady

128 553 Kč

149 318 Kč

220 678 Kč

Povinné odvody Daňové zatížení na 1 Kč zisku

182 893 Kč

232 158 Kč

291 928 Kč

0,64 Kč

0,53 Kč

0,78 Kč

Výsledek hospodaření


Podíl povinných odvodů na zisku je pro rok 2010 0,64 Kč z 1 Kč zisku. Následující období firma odvádí z 1 Kč zisku 0,53 Kč daňových odvodů. V roce 2012 dochází ke zvýšení daňového zatížení z jedné Kč zisku na částku 0,78 Kč. Způsobeno je to opět, několikrát zmiňovaným, režimem přenesení daňové povinnosti a nárůstem hrazeného pojistného. Průměrně v období 2010 – 2012 firma odvádí z 1 Kč zisku 0,65 Kč daní.

6.5 Změny v roce 2013 6.5.1 Daň z příjmů právnických osob Sazba daně z příjmů právnických osob zůstává i pro rok 2013 stejná, jedná se o 19 % zatížení upraveného základu daně. V roce 2013 firma předpokládá snížení daně, jelikož stavební činnost prochází mírným útlumem a nedosahuje tak vysokých výnosů jako v předchozích letech.

6.5.2 Daň z přidané hodnoty Základní sazba daně je stanovena na 21 % a snížená sazba daně je 15 %. Dochází tedy ke zvýšení obou sazeb o 1 % oproti roku 2012. Firma nadále uplatňuje přenesení daňové působnosti. Nemusí tedy jako poskytovatel odvádět daň. Povinnost zaplatit daň je na příjemci poskytovaného plnění. Oba musí vést evidenci o těchto uskutečněných 55

plnění, v jakém rozsahu byly provedeny, kdy byly provedeny, základ z jakého má být daň zpětně dopočítána. A důležité údaje jsou také identifikační čísla poskytovatelů i plátců. Firma si musí dávat pozor, aby na jedné straně vystavovala správně vlastní faktury a zároveň kontrolovat přijaté faktury, z kterých si musí sama spočítat a odvést daň. Za nejdůležitější změny v zákoně o DPH jsou považovány úpravy fakturací – především elektronických dokladů. Dále je pro nově registrované plátce zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Daňové subjekty mají nově povinnost nahlásit číslo svého bankovního účtu používaného pro ekonomickou činnost. Tato povinnost by měla zabránit daňovým únikům. Zároveň byl zaveden pojem nespolehlivý plátce. Je to takový subjekt, který porušuje základní povinnosti při správě DPH. V případě, že poskytovatel zdanitelného plnění je nespolehlivý plátce, bude muset ručit za nezaplacenou daň příjemce tohoto plnění. Od 1. ledna 2014 vstoupí v platnost povinnost plátců DPH komunikovat s úřady elektronicky, tzn., že veškeré přihlášky k registraci, daňová přiznání, hlášení a přílohy budou muset být podány elektronicky. To neplatí u fyzických osob, jejichž obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 milionů Kč. (www.mfcr.cz)

6.5.3 Silniční daň Ani v této dani nedojde pro rok 2013 ke změně. Firma vlastní stále jen 2 automobily, Fiat Ducato a Hyundai ix35. Předpis silniční daně bude tedy jako v předchozích dvou letech 6 600 Kč.

6.5.4 Sociální, zdravotní a úrazové pojištění Sociální pojištění V souvislosti se zavedením důchodového spoření dochází ke změně tiskopisu „Přehled o výši pojistného“ od 1. 1. 2013. Zároveň se upravují stanovené sazby pojistného u zaměstnance. U zaměstnance, který se neúčastní důchodového spoření, zůstává sazba 6,5 % z vyměřovacího základu. Naopak ten, který se rozhodl účastnit se důchodového spoření, je sazba stanovena ve výši 3,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel má povinnost uvádět na tiskopisu též úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří se účastní důchodového spoření. Od roku 2014 je plánovaná povinná elektronická komunikace zaměstnavatelů s Českou správou sociálního zabezpečení. (www.cssz.cz)

56

Zdravotní pojištění Od 1. srpna 2013 došlo ke změně výše platby zdravotního pojištění za zaměstnance, v důsledku zvýšení částky minimální mzdy na 8 500 Kč. Zaměstnavatel musí za zaměstnance odvádět měsíčně pojistné ve výši 1 184 Kč z minimálního vyměřovacího základu (8 500 Kč). Této firmy se však změna minimální mzdy nijak nedotkne. Hrubé mzdy jsou vyšší než zákonem stanovené minimální mzdy. U osoby samostatně výdělečně činné je pro rok 2013 minimální záloha 1 748 Kč. Úrazové pojištění Po dobu zaměstnávání alespoň jednoho zaměstnance, musí firma hradit úrazové pojištění za zaměstnance. Zůstává sazba 9,8 ‰ z úhrnu hrubých mezd za kalendářní čtvrtletí.

6.6 Osobní návrh a doporučení 6.6.1 U silniční daně využít možné slevy Při provedení podrobné analýzy daní ve firmě jsem nalezla možnou úlevu ze silniční daně. Společnost platí silniční daň v celkové výši, avšak dle zákona si může uplatnit slevu na dani, jelikož jde o první registraci vozidel. Doporučuji podat dodatečné daňové přiznání k silniční dani a zkrátit si tuto daň o 48 %. Slevu může firma uplatnit po dobu 36 měsíců následujících po první registraci. Uplatněním slevy firma ušetří 7 512 Kč.

6.6.2 Mzda společníka vs. podíly na zisku Během zpracování této práce jsem si povšimla, že společník není nijak odměňován. Nabízí se zde 2 varianty, mezi kterými se firma může rozhodnout. Jedná se o mzdu společníka a vyplácené podíly na zisku. Zaměřím se na porovnání výpočtů a odvodů pro rok 2012. Varianta A Společník si bude vyplácet pravidelnou mzdu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Z jeho mzdy je odváděno pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Společnost má povinnost za něj hradit i úrazové pojištění. V tabulce je uveden výpočet

57

společníkovy měsíční čisté mzdy a souhrnný přehled za rok 2012 Předpokládám, že společník podepíše daňové prohlášení. Tabulka 25: Výpočet měsíční a roční mzdy společníka

Měsíc Hrubá mzda

Rok

10 000 Kč 120 000 Kč

SP 25 %

2 500 Kč

30 000 Kč

900 Kč

10 800 Kč

ZP 9 % Superhrubá mzda

13 400 Kč 160 800 Kč

SP 6,5 %

650 Kč

7 800 Kč

ZP 4,5 %

450 Kč

5 400 Kč

15%

15%

Daň

2 010 Kč

24 120 Kč

Sleva na dani

2 070 Kč

24 840 Kč

0 Kč

0 Kč

Sazba daně

Daň po slevách Čistá mzda

8 900 Kč 106 800 Kč (zdroj: vlastní zpracování)

Varianta B Společník si nebude vyplácet pravidelně měsíční mzdu, ale vyplatí si jednorázově podíl na zisku po skončení zdaňovacího období. Tato situace nijak neovlivní nákladovou situaci společnosti. Po zdanění zisku a povinném odvodu do rezervního fondu vznikne disponibilní zisk. Z toho si společník vyplatí podíl ve výši 120 000 Kč, který bude snížen o srážkovou daň (15 %). Tabulka 26: Čistý příjem z podílu na zisku

Podíl na zisku

120 000 Kč

Srážková daň

18 000 Kč

Čistý příjem

102 000 Kč (zdroj: vlastní zpracování)

Porovnání původních dat s variantami A a B Pokud by si společník pravidelně vyplácel mzdu, tato mzda a s ní spojené odvody by vstupovaly do nákladů firmy. Došlo by tím ke snížení hospodářského výsledku a následně i daně z příjmů právnických osob. V roce 2012 by se jednalo o úsporu na této 58

dani 30 780 Kč. V případě, že si společník bude vyplácet podíl na zisku, daň z příjmů zůstane stejná. Změní se pouze disponibilní zisk společnosti. Tabulka 27: Disponibilní zisk při porovnání variant A a B

Skutečná data

Varianta A

Varianta B

Výnosy

4 455 807 Kč

4 455 807 Kč

4 455 807 Kč

Náklady

4 080 228 Kč

4 242 206 Kč

4 080 228 Kč

375 579 Kč

213 601 Kč

375 579 Kč

71 250 Kč

40 470 Kč

71 250 Kč

304 329 Kč

173 131 Kč

304 329 Kč

Rezervní fond

8 657 Kč

8 657 Kč

8 657 Kč

Podíl na zisku

0 Kč

0 Kč

120 000 Kč

295 672 Kč

164 474 Kč

175 672 Kč

Výsledek hospodaření DPPO Zisk po zdanění

Disponibilní zisk

(zdroj: vlastní zpracování)

V případě, že by vedení společnosti rozhodlo o tom, že bude společníkovi vyplácena mzda, firma by měla k dispozici disponibilní zisk ve výši 164 474 Kč. V opačném případě by se jednalo o částku 175 672 Kč. Následující tabulka ilustruje změnu zákonných odvodů v souvislosti s vyplácením mzdy či podílu na zisku. S hrubou mzdou společníka je spojeno navýšení odvodů sociálního, zdravotního a úrazového pojištění. Jelikož tyto odvody vstupují s hrubou mzdou společně do nákladů a následně ovlivňují daňový základ, je daň z příjmu nižší. Při využití varianty B zůstávají zákonné odvody beze změny. Společnost odvede navíc srážkovou daň vypočtenou z podílu na zisku společníka.

59

Tabulka 28: Změna zákonných odvodů při srovnávání variant A a B

Skutečná data

Varianta A

Varianta B

Výnosy

4 455 807 Kč

4 455 807 Kč

4 455 807 Kč

Náklady, z toho:

4 080 228 Kč

4 242 206 Kč

4 080 228 Kč

6 600 Kč

6 600 Kč

6 600 Kč

153 000 Kč

183 000 Kč

153 000 Kč



Silniční daň







55 080 Kč

65 880 Kč

55 080 Kč




5 998 Kč

7 176 Kč

5 998 Kč

375 579 Kč

213 601 Kč

375 579 Kč

71 250 Kč

40 470 Kč

71 250 Kč

0 Kč

0 Kč

18 000 Kč

Zisk po zdanění

304 329 Kč

173 131 Kč

304 329 Kč

Celkové odvody

291 928 Kč

303 126 Kč

309 928 Kč

Výsledek hospodaření Odvod DPPO Odvod srážkové daně

(zdroj: vlastní zpracování)

Firmě navrhuji využít variantu B. Společníkovi by byl vyplacen podíl na zisku, z kterého se hradí pouze srážková daň. Společnosti se vybraným způsobem nezvýší mzdové náklady a s tím spojené odvody pojištění.

6.6.3 Penzijní/životní pojištění Zaměstnavatel může svým zaměstnancům přispívat na penzijní či životní pojištění. Tyto příspěvky jsou daňově uznatelnými náklady. Ve sledovaném období 2010 – 2012 se jednalo o částku 24 000 Kč ročně (2 000 Kč měsíčně), od roku 2013 se částka zvýšila na 30 000 Kč (2 500 Kč měsíčně) pro každého zaměstnance. Znamená to tedy, že povinné pojistné placené zaměstnavatelem není hrazeno z celé částky hrubé mzdy, ale hrubá mzda je snížena právě o 2 000 Kč – příspěvek na pojištění. V roce 2010 a 2011 by se tedy povinná část odvodů na pojistné, a tím i celkové daňové zatížení, snížila o 16 320 Kč, v roce 2012 o 24 480 Kč. Celková úspora skrze příspěvky na penzijní nebo životní pojištění ve sledovaném období činí 57 120 Kč.

60

Závěr V teoretické části této práce jsem se nejprve zabývala základními pojmy, charakteristikou daní, jejich dělením. Detailněji jsem popsala daňový systém České republiky. Uvedla jsem daně, které jsou součástí daňového systému, s jejich stručnou charakteristikou a základními údaji. Před začátkem zpracování praktické části jsem konzultovala s účetní firmy možné rozbory daňové situace firmy. Jak z rozhovoru vyplynulo, společnost si nikde nevedla přehled celkových odvodů v jednotlivých letech, ani nebyla seznámena se strukturou odvodů a procentním zastoupením na celkové částce povinných plateb. Proto jsem se rozhodla zabývat se analýzou z tohoto pohledu. V praktické části jsem nejprve přehledně zpracovala jednotlivé odvody, kterými je firma zatížena v období 2010 - 2012. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, silniční daň, daň z přidané hodnoty a placené pojistné na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a úrazové pojištění. Následovala kapitola obsahující souhrn odvodů v jednotlivých letech. Pro lepší přehlednost jsem využívala hojně tabulek a grafů. Z těchto grafů i laik pozná, která daň měla nejvyšší procentní zastoupení. Ve všech analyzovaných letech se na předních příčkách objevovala daň z přidané hodnoty, odvody sociálního pojištění hrazené zaměstnavatelem a daň z příjmů právnických osob. Dále jsem porovnávala vztah mezi povinnými odvody a výnosy. V roce 2010 byla každá Kč výnosů zatížena 0,19 Kč. Postupně došlo k poklesu tohoto zatížení na 0,11 Kč v roce 2011 a v roce 2012 dokonce na 0,09 Kč. V roce 2012 přispělo nejvyšší mírou ke snížení tohoto zatížení využití režimu reverse charge. Provedla jsem i rozbor závislosti odvodů na zisku. Daňové zatížení ve vztahu k zisku bylo pro rok 2010 64 %, v roce 2011 odpovídalo výši 53 % a v roce 2012 činilo daňové zatížení 78 %. V další části práce jsem objevila a nastínila 3 různé situace, které by firma mohla změnit. Moje první doporučení je, aby si firma podala dodatečné daňové přiznání k silniční dani, jelikož si může uplatňovat slevy na dani a nečiní tak. Daň za období 2010 – 2012 by byla nižší o 7 512 Kč. 61

Druhý bod, který mne překvapil, je, že si společník nevyplácí žádnou mzdu ani podíly na zisku. Pokusila jsem se na jednom roce ukázat, jak by se změnily povinné odvody v obou případech, jaký by společník měl čistý příjem, a s jakou výší zisku by firma mohla disponovat pro další období. Třetí oblast, na kterou jsem se zaměřila, jsou příspěvky na penzijní či životní pojištění zaměstnanců. Ve sledovaném období se jednalo o částku 24 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, která je daňově uznatelným nákladem. V případě těchto příspěvků by se snížil základ pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a úrazové pojištění. Pokud by společnost využívala příspěvků na pojištění, za 3 sledované roky by došlo k úspoře ve výši 57 120 Kč na pojistných odvodech. Cílem bakalářské práce byla analýza daňového zatížení vybrané společnosti s ručením omezeným, vliv legislativních změn a návrh daňové optimalizace. Dle mého názoru jsem tento cíl splnila.

62

Seznam použitých zdrojů a citací HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance: úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-864-3288-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, c2009, 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance: úvod do problematiky. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony: Úplná znění platná k 1. 1. 2013. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VYBÍHAL, Václav. Veřejné finance: s praktickou aplikací. 2. vyd. Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 1995, 218 s. ISBN 80-854-9045-5. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení informuje o používání nového tiskopisu "Přehled o výši pojistného". Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ceska-spravasocialniho-zabezpeceni-informuje-o-pouzivani-noveho-tiskopisu-prehled-o-vysipojistneho.htm Daňový systém České republiky - HKCR. Hospodářská komora České republiky [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna63

informaci-pro-podnikani/provoz-podniku/finance-dane-ucetnictvi/dan-zprijmuucetnictvi/danovy-system-ceske-republiky.aspx Den daňové svobody. [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://dendanovesvobody.cz/ FinančníNoviny.cz: Ekonomický server ČTK. FinančníNoviny.cz [online]. [cit. 201310-22]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/danove-zatizeni-v-cr-pristirok-stoupne-pak-bude-klesat/949388 Finanční správa ČR. Finanční správa ČR [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/ Justice.cz. Obchodní rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx Minimální mzda. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. [cit. 201312-08]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcumetodika/obzp/minimalni-mzda Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ MPSV.CZ: Příručka pro personální a platovou agendu - 125/1993 Sb. ve znění 487/2000 Sb. s účinností k 01. 01. 2012. MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v125_1993#par1 Organisation for Economic Co-operation and Development. [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/ 48/1997 Sb. - o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů - Text předpisu - Portál veřejné správy. Občan - Portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=45178&nr=48~2F1997&rpp=15 #local-content

64

589/1992 Sb. - o pojistném na sociální zabezpečení - Text předpisu - Portál veřejné správy. Občan - portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40377&nr=589~2F1992&rpp=1 5#local-content Internetové stránky společnosti s. r. o.

65

Seznam obrázků Obrázek 1: Den daňové svobody v ČR od roku 2000 ................................................... 15 Obrázek 2: Složení daňového břemene poplatníka ....................................................... 17 Obrázek 3: Vývoj složené daňové kvóty v ČR ............................................................. 20 Obrázek 4: Schéma přímých daní v ČR ....................................................................... 22 Obrázek 5: Vývoj sazby DPFO v ČR ........................................................................... 25 Obrázek 6: Vývoj sazby DPPO v ČR ........................................................................... 26 Obrázek 7: Schéma nepřímých daní v ČR .................................................................... 29 Obrázek 8: Vývoj sazeb DPH v ČR ............................................................................. 31 Obrázek 9: DPH ve firmě v letech 2010 – 2012 ........................................................... 38 Obrázek 10: Uplatnění vs. neuplatnění režimu reverse change ..................................... 40 Obrázek 11: Mzdové náklady v období 2010 - 2012 .................................................... 48 Obrázek 12: Struktura daňového zatížení v roce 2010.................................................. 49 Obrázek 13: Struktura daňového zatížení v roce 2011.................................................. 50 Obrázek 14: Struktura daňového zatížení v roce 2012.................................................. 51 Obrázek 15: Výnosy a povinné odvody 2010 – 2012 ................................................... 53 Obrázek 16: Zisk a povinné odvody 2010 – 2012 ........................................................ 54

Seznam tabulek Tabulka 1: Slevy na dani v roce 2013 .......................................................................... 24 Tabulka 2: Daň z příjmů právnických osob v letech 2010 - 2012 ................................. 35 Tabulka 3: DPH v roce 2010 ....................................................................................... 37 Tabulka 4: DPH v roce 2011 ....................................................................................... 37 Tabulka 5: DPH v roce 2012 ....................................................................................... 37 Tabulka 6: DPH v roce 2012 bez režimu přenesení daňové povinnosti......................... 39 Tabulka 7: Srovnání DPH v roce 2012 s využitím reverse charge a bez režimu reverse charge ......................................................................................................................... 39 Tabulka 8: Silniční daň ................................................................................................ 41 Tabulka 9: Silniční daň při využití snížené sazby daně ................................................ 41 Tabulka 10: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnavatelem v roce 2010 ................... 43 Tabulka 11: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnanci v roce 2010 ........................... 43 Tabulka 12: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnavatelem v roce 2011 ................... 44 66

Tabulka 13: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnanci v roce 2011 ........................... 44 Tabulka 14: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnavatelem v roce 2012 ................... 45 Tabulka 15: Hrubé mzdy a SP, ZP hrazené zaměstnanci v roce 2012 ........................... 45 Tabulka 16: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2010 ............................................. 46 Tabulka 17: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2011 ............................................. 46 Tabulka 18: Úrazové pojištění zaměstnanců v roce 2012 ............................................. 47 Tabulka 19: Hrubé mzdy a hrazené pojištění v období 2010 - 2012 ............................. 47 Tabulka 20: Přehled povinných odvodů v roce 2010 .................................................... 49 Tabulka 21: Přehled povinných odvodů v roce 2011 .................................................... 50 Tabulka 22: Přehled povinných odvodů 2012 .............................................................. 51 Tabulka 23: Výnosy vs. povinné odvody ..................................................................... 53 Tabulka 24: Zisk vs. povinné odvody .......................................................................... 55 Tabulka 25: Výpočet měsíční a roční mzdy společníka ................................................ 58 Tabulka 26: Čistý příjem z podílu na zisku .................................................................. 58 Tabulka 27: Disponibilní zisk při porovnání variant A a B........................................... 59 Tabulka 28: Změna zákonných odvodů při srovnávání variant A a B ........................... 60

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Daňové zatížení vy brané fir my

Recommend Documents