VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Daň z přidané hodnoty

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Daň z přidané hodnoty bakalářská práce

Autor: Tomáš Bártů Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Dačice 2013

Anotace Předmětem této bakalářské práce je daň z přidané hodnoty. První část je teoretická a popisuje daň z přidané hodnoty z obecného hlediska. Dále je zde pak popsána v zákonných podmínkách České republiky včetně nejdůležitějších změn pro rok 2013. V praktické části je poté popsána struktura daně z přidané hodnoty ve vybrané firmě za období 2010 – 2012 a její následný přepočet novými daňovými sazbami.

Klíčová slova daň, daň z přidané hodnoty, daň na vstupu, daň na výstupu, daňový základ, daňová povinnost, nadměrný odpočet, daňové přiznání

Annotation Der Gegenstand der Bachelorarbeit ist die Mehrwertsteuer. Die erste Teil ist theoretisch und beschreibt die allgemeine Mehrwertsteuer. Dann ist sie in den Bedingungen der Tschechische republik beschreibt. Und hier gibt es auch die Beschreibung der wichtigsten Änderungen für Jahr 2013. In dem zweiten Teil ist die Struktur der Mehrwertsteuer der ausgewählten Firma im Jahren 2010 – 2012 beschreiben. Und dann ist die Mehrwertsteuer mit den neuen Steuersätzen vorgerechnet.

Schlüsselwörter Steuer,

Mehrwertsteuer,

Übersteuer, Steuerklärung.

Vorsteuer,

Aussteuer,

Steuergrundlage,

Steuerpflicht,

Na tomto místě bych chtěl poděkovat, všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě při psaní mé bakalářské práce. Největší poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení v průběhu jejího zpracování. Dále bych chtěl poděkovat vybrané firmě za poskytnutí všech nezbytných podkladů, bez kterých by nebylo možné tuto práci napsat. V neposlední řadě patří také velké poděkování mé rodině, která mě nejen při psaní, ale hlavně v průběhu celého studia podporovala.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístění své bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Dačicích, dne 24. dubna 2013

………………………………… Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1

2.1.1

Historie daní ................................................................................................ 9

2.1.2

Současnost .................................................................................................. 9

2.1.3

Rozdělení daní .......................................................................................... 10

2.2

Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 11

2.2.1

Historie a původ daně z přidané hodnoty ................................................. 11

2.2.2

Vhodnost zavedení daně z přidané hodnoty ............................................. 12

2.2.3

Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty............................................ 12

2.2.4

Sazba daně z přidané hodnoty .................................................................. 14

2.3

Daň z přidané hodnoty v České republice........................................................ 17

2.3.1

Základní pojmy ......................................................................................... 17

2.3.2

Plátci daně z přidané hodnoty ................................................................... 19

2.3.3

Osvobozená plnění .................................................................................... 20

2.3.4

Místo zdanitelného plnění ......................................................................... 23

2.3.5

Princip fungování daně z přidané hodnoty ............................................... 24

2.3.6

Daňové doklady ........................................................................................ 25

2.3.7

Sazba daně a výpočet daně ....................................................................... 27

2.3.8

Režim přenesení daňové povinnosti ......................................................... 28

2.3.9

Daňové přiznání ........................................................................................ 29

2.3.10

Souhrnné hlášení ....................................................................................... 32

2.3.11

Daňový portál a elektronické podání ........................................................ 33

2.3.12

Nová omezení proti daňovým unikům...................................................... 33

2.4 3

Historie daní a jejich rozdělení .......................................................................... 9

Závěr teoretické části ....................................................................................... 35

Praktická část .......................................................................................................... 37 3.1

Popis vybrané firmy ......................................................................................... 37

3.2

Daň z přidané hodnoty ve vybrané firmě ......................................................... 39

3.2.1

Rok 2010 ................................................................................................... 39

3.2.2

Rok 2011 ................................................................................................... 44

3.2.3

Rok 2012 ................................................................................................... 48

3.2.4

Shrnutí sledovaných let ............................................................................. 52

3.3

Rok 2013 .......................................................................................................... 56

3.4

Plánovaná sazba 17,5 % ................................................................................... 60

3.5

Závěr praktické části ........................................................................................ 63 6

4

Závěr ....................................................................................................................... 65

5

Použité zdroje ......................................................................................................... 67

6

7

5.1

Knižní zdroje .................................................................................................... 67

5.2

Internetové zdroje............................................................................................. 68

Seznamy .................................................................................................................. 69 6.1

Seznam tabulek ................................................................................................ 69

6.2

Seznam grafů .................................................................................................... 71

6.3

Seznam obrázků ............................................................................................... 71

Příloha ..................................................................................................................... 72

7

1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolil téma Daň z přidané hodnoty. Myslím si, že daň z přidané hodnoty se týká téměř každého občana v České republice, včetně mě, ale ne každý ví, co to přesně znamená nebo jak se vůbec platí. Myslím si, že pro většinu lidí znamená daň z přidané hodnoty (DPH) jen jakousi procentní přirážku k ceně zboží nebo služeb, které si kupují. V teoretické části se zaměřím především na objasnění toho, co to pojem daň vůbec znamená, jak se daně dělí, a do které konkrétní kategorie daň z přidané hodnoty spadá. Dále se budu věnovat podrobné charakteristice, ve které popíši, jak daň z přidané hodnoty vznikla, jak se vyvíjela až po současnost a jak moc je rozšířená. V druhé polovině teoretické části se zaměřím na daň z přidané hodnoty v České republice a její fungování v podmínkách českých legislativních úprav a směrnic Evropské unie. Poté popíši nejdůležitější změny, které pro letošní rok v dani z přidané hodnoty nastaly. V praktické části se poté zaměřím na vybranou konkrétní firmu, která si ovšem nepřeje být jmenována. Jedná se o společnost s ručením omezením, jejíž hlavní činností je poskytování služeb v průmyslu. Zde bude mým cílem především rozbor daně z přidané hodnoty za poslední tři úplné roky. Zaměřím se v něm na podrobné zobrazení struktury daně z přidané hodnoty v jednotlivých měsících, její roční shrnutí a pokusím se nastínit následující vývoj v dalších letech. Zároveň budu věnovat pozornost i již nastalým a plánovaným změnám v dani z přidané hodnoty, které jsou reprezentovány především změnami daňových sazeb. V této části provedu přepočty údajů za poslední tři roky pomocí nových sazeb a vždy uvedu, co to pro firmu znamená nebo jaké by to mohlo mít dopady.

8

2 Teoretická část 2.1 Historie daní a jejich rozdělení Než se ve své bakalářské práci pustím do vysvětlování toho, jak daň z přidané hodnoty vlastně funguje, myslím si, že by bylo dobré na úvod alespoň stručně uvést něco k daňové historii, k vývoji daní a k tomu, jak dnes daně vlastně vypadají nebo jak se dělí.

2.1.1 Historie daní Pokud se na pojem daň podíváme z historického hlediska, tak zjistíme, že se jedná o mnohem starší výraz, než by se mohlo na první pohled zdát. „Vznik daní je spjat se vznikem organizovaných států, se vznikem peněžního hospodářství. Historie daní je z tohoto důvodů velmi bohatá.“ (Široký, 2003) Daně jsou tedy stejně staré, jako například obchod či peníze, které vznikly v důsledku usnadňování obchodu. Na první daně lze narazit už ve starověké Mezopotámii nebo Egyptě, kde měly spíše naturální charakter, či v Římě nebo Řecku, kde již převažovaly daně peněžní.

2.1.2 Současnost Jak se vyvíjela celá lidská společnost, hospodářství, tak se vyvíjely i daně. Poslední velkou změnou prošly po druhé světové válce, po které se postupně vyvinuly do dnešní podoby. Dnes lze daň definovat mnoha způsoby, jako příklady by šlo třeba uvést tuto definici: „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti).“ (Kubátová, 2006) V současnosti existuje celá řada daní, která se rovněž vyvíjela s celosvětovým hospodářstvím. Nejen v České republice lze daně dělit do několika kategorií, které nyní blíže specifikuji.

9

2.1.3 Rozdělení daní Přímé a nepřímé Základní způsob, podle kterého lze daně členit, je jejich dělení na přímé a nepřímé. Přímé a nepřímě dělení rozlišuje daně podle toho, jak jsou placeny. „Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt.“ (Kubátová, 2006) Znamená to tedy, že daň přímou musí poplatník zaplatit sám. Je zde jedna osoba, která daně platí. Do daní přímých patří především daně důchodové, do kterých bychom mohli zařadit daň z příjmu fyzických nebo právnických osob, daně majetkové, do kterých patří daň dědická či darovací a daň silniční. „U daní nepřímých se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt.“ (Kubátová, 2006) U nepřímých daní jsou tedy dvě osoby, kterými jsou daňový poplatník, který daně platí v podobě zvýšené ceny daňovému plátci a daňový plátce poté zaplatí daň příslušnému finančnímu úřadu. „Poplatník daně je osoba, která nese bezprostředně daňové břemeno, tedy osoba, které daň bezprostředně snižuje její disponibilní prostředky.“ (Dvořáková a kolektiv, 2000) Do daní nepřímých spadají například spotřební daň, různá cla, ale hlavně daně ze spotřeby, které reprezentuje především daň z přidané hodnoty. Ostatní rozdělení daní Rozdělení daní na přímé a nepřímé je považováno za nejzákladnější a rozhodně je i nejpoužívanějším rozdělením, které daně třídí. Existují ale i mnohá další rozdělení. Jako další rozdělení uvádí publikace Daňová teorie a politika od Květy Kubátové například rozdělení dle objektu, tedy podle toho, na co je daň uvalena. Toto rozdělení dělí daně na důchodové (příjmové), na daně ze spotřeby a na daně z majetku. Ovšem šlo by nepochybně najít i další, která již ale tolik používána nejsou.

10

2.2 Daň z přidané hodnoty Jak jsem již zmínil v minulé kapitole, tak daň z přidané hodnoty patří mezi daně ze spotřeby, které spadají do kategorie nepřímých daní. Spotřební daně fungují na takovém principu, že výrobci a obchodníci o tyto daně zvýší své prodejní ceny. Daň tedy zaplatí spotřebitel prodejci a ten ji pak následně odvede do státního rozpočtu.

2.2.1 Historie a původ daně z přidané hodnoty Ačkoliv daň z přidané hodnoty patří mezi relativně mladé daně, tak její původ je mnohem starší. Za její předchůdce lze považovat nejrůznější daně a poplatky, které museli platit obchodníci například při průjezdu či vstupu na určitá území, což lze považovat za dnešní cla a tento typ daní patří k nejstarším daním na světě. „Tyto daně měly původně postihovat obraty a zisky obchodníků, avšak přesouvaly se do cen, a tak se jejich faktickými plátci stali spotřebitelé.“ (Kubátová 2006) Následný vývoj tohoto typu daní se začal později ubírat dvěma různými směry, které zůstaly ve svém principu fungování zachovány prakticky až do dnešní doby. První směr vývoje znamenal vznik tzv. obratových daní, které fungují na principu určité procentní částky, která je připočítávána k ceně všeho zboží při prodeji. Typickým příkladem takovéto daně je právě daň z přidané hodnoty. Druhý směr znamenal vznik selektivních spotřebních daní, které se zaměřovaly pouze na určitý druh zboží. Předmětem zdanění v tomto případě není každé zboží, ale jen vybrané druhy, které jsou považovány za takové, které mají neblahý vliv na životní prostředí nebo na lidské zdraví. Všechny selektivní daně jsou rovněž započítány v ceně výrobků a tvoří základ pro výpočet daně z přidané hodnoty. Jako ukázky selektivních spotřebních daní lze uvést například daň z lihu, daň z tabákových výrobků nebo daň z uhlovodíkových paliv a maziv. Jak jsem již zmínil v předchozích dvou odstavcích, tak daň z přidané hodnoty patří mezi relativně mladé daně, ale její základy jsou mnohem starší. Samotná daň z přidané hodnoty byla poprvé zavedena v Dánsku, a to až v roce 1967. Do poloviny sedmdesátých let zavedlo daň z přidané hodnoty dalších pět zemí, kterými byly Belgie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemí. Vznik daně z přidané hodnoty lze tedy přímo spojit se vznikem a rozvojem Evropské unie a její zavedení je přímou podmínkou pro vstup. Další významnou vlnou zavádění daně z přidané hodnoty byl pád komunistického bloku počátkem devadesátých let ve střední a východní Evropě. 11

Hlavními důvody pro zavedení daně z přidané hodnoty ve většině zemí byl také velký deficit státních rozpočtů (především severské země) a nedostatečně dobře fungující daň z obratu ve většině zemí, kde byla daň z přidané hodnoty místo daně z obratu zavedena. V České republice byla daň z přidané hodnoty zavedena hned s jejím vznikem, tedy 1. ledna 1993. Daň z přidané hodnoty zaznamenala největší rozvoj v Evropě, funguje zde nejdéle a je zde také nejrozšířenější. V současnosti je zavedena zhruba ve sto zemích celého světa. Mezi ty nejvýznamnější mimoevropské lze uvést například Spojené státy americké, Kanadu, Japonsko nebo Nový Zéland nebo státy s rychle se rozvíjející ekonomikou, kam bychom mohli zařadit například Indonésii, Koreu nebo Chile.

2.2.2 Vhodnost zavedení daně z přidané hodnoty Zavedení daně z přidané hodnoty není ale vhodné pro každou zemi. Hlavní důvod pro její zavedení je především zisk plynoucí do státní pokladny, ale náročná administrativa spojená s jejím výběrem a evidencí je často velkou překážkou. Proto je zavedena jen v těch vyspělejších zemích, kde již si administrativa dokáže s jejím výběrem poradit. Zdůvodnění, proč tomu tak je, popisuje Květa Kubátová v publikaci Daňová teorie a politika následovně: „Z méně vyspělých zemí uvažují o dani z přidané hodnoty jen některé. V některých už zavedena byla. Významným protiargumentem je v těchto zemích především problém náročné administrativy daně týkající se širokého okruhu plátců, z nichž ne všichni mohou nabídnout dostatečnou kvalifikaci k náročnému účetnictví a správě této daně. Rovněž připravenost finančních úřadů je nesrovnatelně nižší než ve vyspělých zemích.“ (Kubátová, 2006)

2.2.3 Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty Stejně jako u každé daně, tak i u daně z přidané hodnoty můžeme najít spoustu výhod či nevýhod, které hovoří pro její zavedení nebo odmítnutí. Všeobecně lze ale říci, že výhody převažují, a tak je tato daň postupně zaváděna. Jako důkaz lze uvést třeba to, že ve všech zemích, kde byla daň z přidané hodnoty zavedena, nebyla nikdy zrušena a nikdy nedošlo k návratu zpět k původní dani z obratu.

12

Výhody daně z přidané hodnoty 

Neutralita



Možnost zdanění služeb



Vhodnost pro mezinárodní obchod



Odolnost proti daňovým únikům



Spolehlivost výnosů pro stát

Neutralita daně z přidané hodnoty znamená to, že je zamezeno dvojímu zdanění. Jednoduše lze tedy říci, že z výrobků, které jsou prodány více než jedenkrát (například prodej zboží od výrobce přes velkoobchod až po maloobchod, kde se zboží dostane ke konečnému spotřebiteli), je daň odvedena jen z té hodnoty, která je k tomu konkrétnímu zboží opravdu přidána. Zdanit služby pomocí daně z přidané hodnoty je jednodušší, než zdanění služeb pomocí daně z obratu. „Daň z přidané hodnoty značně zvyšuje úspěšnost zdanění služeb, u nichž všeobecně existuje větší možnost daňových úniků. Jednorázové daně z obratu totiž vyžadují rozlišování uživatelů služeb podle toho, zda se jedná o konečnou spotřebu nebo o výrobní službu, což některé daňové úniky usnadňuje.“ (Kubátová, 2006) Vhodnost

pro

mezinárodní

obchod

považuji

za

jednu

z nejpodstatnějších

a nejvýznamnějších výhod daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty totiž umožňuje vyvážet zboží do zahraničí s nárokem na odpočet daně. Důvody pro nárok na odpočet jsou zde především dva. Prvním je podpora exportu dané země a také rozdílnost sazeb daně v jednotlivých zemích. Odolnost proti daňovým únikům spočívá především v tom, že sami plátci jsou součástí daňového systému (řetězce), ve kterém má každý zájem na tom, aby měl potvrzeno zaplacení daně v ceně zboží. Díky tomu existují dodavatelské doklady, které jasně hovoří o platbě daně a jsou tedy snadno dohledatelné a mohou být kdykoliv zkontrolovány. Poslední výhodou je ta, že daň z přidané hodnoty přináší státu větší zisky než daň z obratu. Jak jsem zmínil v dřívějších odstavcích, tak větší potencionální výnosy byly

13

jedním z hlavních důvodů, které hovořily pro zavedení této daně. Pozdější srovnání výnosů daně z obratu s daní s přidanou hodnotou jasně ukázala, že tomu tak opravdu je. Nevýhody daně z přidané hodnoty 

Náročnost přechodu na novou daň



Administrativní nákladnost fungování daně



Obavy ze zvýšení inflace

Nároky na zavedení nové daně jsou vždy nemalé a daň z přidané hodnoty je toho jasným důkazem. V kapitole 2.2.2 jsem již zmiňoval, že je zapotřebí rozsáhlé administrativy, která bude daň spravovat, evidovat její plátce apod. Dále je rovněž nutné získat a proškolit nové pracovníky finančních úřadů, kteří budou mít vše na starosti. Toto všechno nese s sebou nejen nemalé finanční náklady, ale i velké úsilí a mnoho času. Ovšem v dnešní době si myslím, že nevýhoda plynoucí z administrativní náročnosti klesá. Je to především díky velkému rozvoji informačních technologií na přechodu tisíciletí, které usnadnily práci v mnoha odvětvích na celém světě. Poslední nevýhodou jsou obavy ze zvýšení inflace, tedy růstu cen. Tato poslední nevýhoda je spíše jen v teoretické rovině, protože je jen těžko zjistitelné, zda spotřebitelské ceny vzrostly v důsledku zavedení daně, nebo zda i jiné okolnosti se podílely na jejich růstu. Za zjistitelný růst cen, který prokazatelně souvisí s daní s přidanou hodnotou, lze považovat zvýšení sazeb. Jako příklad lze uvést poslední změnu v České republice, kdy byla základní sazba zvýšena o jeden procentní bod z 20 % na 21 % a snížená sazba byla rovněž o jeden procentní bod zvýšena, tedy z původních 14 % na nových 15 %. Nutno ale na druhou stranu dodat to, že někteří obchodníci zdraží své produkty více, než je skutečný růst ceny v důsledku změny sazby.

2.2.4 Sazba daně z přidané hodnoty Daňová sazba je vyjádření toho, jak velká má odvedená daň vlastně být. Nejčastějším způsobem vyjádření daňové sazby je pomocí procent. To je i případ daně z přidané hodnoty, která má v České republice již zmíněné sazby dvě (viz kapitola 2.2.3.2). Jako další příklad můžu uvést nejčastější daň, kterou je daň z příjmu fyzických osob, jejíž sazba má hodnotu 15 % nebo daň z příjmu právnických osob, jejíž sazba je 19 %. 14

Dalším způsobem, jak vyjádřit sazbu daně je například daň stanovená absolutní částkou, která je určena jednotkou množství. Na rozdíl od daně z příjmu fyzických či právnických osob, tak sazba daně z přidané hodnoty se relativně často mění. Jen od vstupu do Evropské unie se sazba změnila celkem pětkrát, z toho čtyřikrát v posledních pěti letech. Jak jsem již zmínil, tak v porovnání s ostatními daněmi má daň z přidané hodnoty více než jednu sazbu. Nejčastějším případem jsou sazby dvě, které používá tedy i Česká republika a to hned od zavedení této daně. V praxi se můžeme setkat i s daňovými systémy, které mají jen jednu sazbu, nebo naopak sazby tři. Hovoříme tedy o základní sazbě, která se týká naprosté většiny všech produktů nebo služeb. Snížená sazba je určena především takovému zboží, které je považováno za základní, například některé potraviny. Takovým příkladem rozdělení daně z přidané hodnoty je právě Česká republika. V mnohých zemích se ale snížená sazba daně z přidané hodnoty dále dělí, takže výjimkou nejsou ani dvě nebo tři různé úrovně snížené sazby daně z přidané hodnoty a pro příklad můžu uvést třeba naše sousední státy, kterými jsou Polsko a Rakousko, které mají sníženou sazbu rozdělenou ještě na dvě úrovně. Zvýšená sazba již moc častá není, ale pokud ji má stát zavedenou, tak se týká z pravidla luxusního zboží. V praxi můžeme najít ještě jeden typ rozdělení sazeb této daně. Jedná se o různé daňové sazby, které jsou v dané zemi nastaveny podle jednotlivých regionů, typickým příkladem je Kanada, která má kromě základní sazby ještě pět dalších sazeb, které jsou přiřazeny jednotlivým regionům. Přehled základních a snížených sazeb ve vybraných zemích, je možno vidět v následující tabulce č. 1.

15

Tabulka 1: Sazby daně z přidané hodnoty ve vybraných zemích za rok 2012 (zdroj: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/oecdtaxdatabase.htm#vat, vlastní zpracování, 2013) země Austrálie Česká republika Dánsko Estonsko Francie Chile Itálie Izrael Japonsko Kanada Korea Lucembursko Maďarsko Mexiko Německo Nizozemsko Nový Zéland Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Velká Británie

rok zavedení 2000 1993 1967 1991 1968 1975 1973 1976 1989 1991 1977 1970 1988 1980 1968 1969 1986 1993 1986 1973 1987 1993 1999 1986 1969 1995 1985 1973

základní sazba (%)

snížená sazba (%)

10,0 20,0 25,0 20,0 19,6 19,0 21,0 16,0 5,0 5,0 10,0 15,0 27,0 16,0 19,0 19,0 15,0 23,0 23,0

0,0 14,0 0,0 9,0 2,1/5,5/7,0 4,0/10,0 0 0 3,0/6,0/12,0 5,0/18,0 0 7,0 6,0 0 5,0/8,0 6,0/13,0

20,0 23,0 20,0 20,0 18,0 25,0 8,0 18,0 20,0

10,0/12,0 6,5/13,0 10,0 8,5 4,0/8,0 0/6,0/12,0 0/2,5/3,8 1,0/8,0 0/5,0

Z výše uvedené tabulky je vidět, že nejvyšší základní sazbu mělo v roce 2012 Maďarsko, které používá rovněž i dvě různé úrovně snížené sazby. Naopak nejnižší má například Japonsko (5%) nebo evropské Švýcarsko (8%). Nízká základní sazba je tedy typická spíše pro mimoevropské země resp. pro nečlenské země. Z členských zemí Evropské unie se základní sazba pohybuje nejčastěji okolo 20%, takže náš stát v roce 2012 netvořil, ani v roce 2013 netvoří, výjimku oproti ostatním členským zemím.

16

2.3 Daň z přidané hodnoty v České republice Daň z přidané hodnoty v České republice byla zavedena hned od jejího vzniku 1. ledna roku 1993, kdy nahradila daň z obratu. Daň z přidané hodnoty lze v naší zemi rozdělit na dvě etapy, které od sebe odděluje významný mezník, kterým je vstup České republiky do Evropské unie, který si vyžádal splnění nejrůznějších podmínek a jednou z těchto podmínek bylo i kompletní předělání zákona o dani z přidané hodnoty dle evropských směrnicí. Před vstupem do Evropské unie upravoval daň z přidané hodnoty zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, který začal platit se vznikem České republiky a postupně byl několikrát novelizován. Po vstupu Evropské unie v roce 2004, začal platit u nás jiný zákon, který upravoval tuto daň. Je jím zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. I ten byl několikanásobně novelizován a výjimkou nebyl ani rok 2013, kdy daň z přidané hodnoty dostála několika významných úprav.

2.3.1 Základní pojmy Základní pojmy, které se týkají daně z přidané hodnoty, jsou definovány přímo v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon). V následujícím odstavci nyní uvedu a popíši nejdůležitější termíny, které považuji za ty nejpodstatnější a nezbytné pro pochopení této problematiky. 

Předmět daně – předmětem daně je jednoduše řečeno zboží nebo služba, která se prodává a platí se z ní daň z přidané hodnoty. Předmět daně je přesně definován v druhém paragrafu zákona a říká nám, co všechno lze za něj považovat.



Zdanitelné plnění - druhý paragraf zákona definuje rovněž i tento pojem. Za zdanitelné plnění je považováno každé plnění, které se týká předmětu daně. V takovém případě se tedy jedná o zdanitelné plnění. Dále lze uvést ještě osvobozená plnění bez nároku na odpočet, osvobozená plnění s nárokem na odpočet a plnění, která nejsou předmětem daně. Této skupině se budu v další části své bakalářské práce ještě věnovat. 17



Úplata – jako úplata je v zákoně definována částka v penězích nebo v takových platebních prostředcích, které peníze nahradí. Důležité je zde to, že se jedná o částku, která je pouze vyjádřená, nikoliv však skutečně zaplacená.



Jednotková cena – jednotková cena je cena taková, která určuje, kolik stojí jedna jednotka určitého produktu nebo služby. Jako příklad lze uvést třeba jeden kilogram, kus nebo jeden litr. V případě služeb je definování jedné jednotky poněkud obtížnější. V praxi je tedy běžné, že za jednotkovou cenu se počítá celá služba. Jednotková cena je zároveň i povinnou součástí daňového dokladu.



Daň na výstupu – je to daň, kterou prodejce účtuje svým odběratelům za jím poskytnutá zdanitelná plnění.



Daň na vstupu – jedná se vlastně o opačný případ, než je daň na výstupu. Pokud prodejce nakoupí určité zboží nebo služby, tak zaplatí svému dodavateli daň. Tuto zaplacenou daň si pak může nárokovat tak, že o ní pokrátí svoji daň na výstupu.



Vlastní daňová povinnost – vlastní daňová povinnost vzniká, jestliže daň na výstupu je větší, než daň na vstupu. V takovém případě je plátce neboli prodejce povinen tento vzniklý rozdíl odvést do státního rozpočtu.



Nadměrný odpočet – jde o zápornou daňovou povinnost. Daň na vstupu je větší, než daň na výstupu. V takovém případě má prodejce právo si nárokovat tento vzniklý rozdíl.



Správce daně – správce daně je ten, kdo má na starosti vše ohledně správy daní. Zde, v České republice, to je příslušný finanční úřad nebo jím může být i celní úřad, pokud se jedná o dovoz zboží.



Obrat – obrat je pro potřeby daně z přidané hodnoty definován v § 4a a je jím ukončen první oddíl zákona, který vymezuje především základní pojmy. Za obrat je považován souhrn všech úplat bez daně. Obrat má rozhodující vliv při určování, zda se prodejce stane registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty či nikoli.

18

2.3.2 Plátci daně z přidané hodnoty Ne všichni podnikatelé jsou povinni platit daň z přidané hodnoty. Ti, kteří ji platí a jsou v tom případě registrovanými plátci, mají několik možností, jak se jimi stanou. Dobrovolní plátci Prvním způsob, jak být plátcem daně z přidané hodnoty, je ten, že se jím prodejce stane dobrovolně. Zda se stát plátcem dobrovolně záleží především na tom, zda se to podnikateli vyplatí. Vyplatí se mu to v takovém případě, že jeho daň na vstupu bude vyšší než daň na výstupu. Týká se to především zemědělců a stavařů, kteří mají vstupy se základní sazbou a výstupy mohou mít se sníženou. Povinní plátci Druhý způsob je takový, že podnikatel se stane povinným plátcem. Podmínka je ta, že jeho obrat za maximálně dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí 1 000 000 Kč (od 1. ledna 2015 se ale tato hranice posouvá níže a to na částku 750 000 Kč). V tomto případě se podnikatel stává měsíčním plátcem a je povinen podat daňové přiznání vždy do 25. kalendářního dne od skončení zdaňovacího období. Zde nastala od letošního roku změna. S rokem 2013 se totiž změnil § 99, který definuje zdaňovací období. Nově je za zdaňovací období považován kalendářní měsíc, takže podle tohoto paragrafu jsou všichni noví plátci od roku 2013 automaticky plátci měsíčními. V případě, že obrat nepřekročí 10 000 000 Kč, může se nový plátce přeregistrovat z měsíčního plátce na čtvrtletního. I tato podmínka byla v zákoně upravena až s počátkem letošního roku. Dřívější úprava stanovovala podmínky tak, že když obrat podnikatele překročí 10 000 000 Kč, tak se stává automaticky měsíčním plátcem a pokud měl obrat větší než 2 000 000 Kč, tak se jím mohl stát i dobrovolně. Neznamená to ale, že všichni čtvrtletní plátci do roku 2012 se stali od nového roku plátci měsíčními. Tyto nové podmínky platí až pro nové plátce od roku 2013. „Pokud tedy např. byl plátce v roce 2012 plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a dosáhl v tomto roce obrat ve výši 8 500 000 Kč, může zůstat pro rok 2013 plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.“ (Benda a kolektiv, 2013)

19

Osoba identifikovaná k dani Posledním významným způsobem, jak se stát plátcem daně z přidané hodnoty, je stát se osobou identifikovanou k dani (§ 6g). Osoba identifikovaná k dani je taková osoba, která má sídlo v tuzemsku a pořizuje zboží z jiného členského státu Evropské unie. Pokud hodnota nakoupeného zboží překročí hranici 326 000 Kč za kalendářní rok, tak je automaticky osobou identifikovanou k dani. „Prakticky to znamená, že jako identifikované osobě jí bude přiděleno DIČ pro účely DPH a bude muset z pořízeného zboží přiznávat daň, ale plátcem daně pro tuzemská plnění se nestane.“ (Benda a kolektiv, 2013) I zde nastala změna od nového roku. Do roku 2012 se totiž osoba identifikovaná k dani musela zaregistrovat i jako plátce daně z přidané hodnoty. Ostatní způsoby Mezi ostatní způsoby, jak se stát plátcem daně z přidané hodnoty, patří především sdružení (§ 6d). Sdružení několika živnostníků je běžné například ve stavebnictví. Členové sdružení mají podmínky pro povinné plátcovství stejné, jako jednotlivá fyzická osoba. Navíc je zde ale to, že pokud požadovaného obratu celé sdružení nedosáhne, tak postačí i to, aby jeden člen sdružení byl třeba dobrovolným plátcem, tak všichni ostatní členové se automaticky stávají plátci. Celé sdružení vystupuje ale jménem jednoho člena, který podává daňové přiznání za celé sdružení, a ostatní členové si podávají daňové přiznání nulové. Dalšími způsoby jsou, když podnikatel pokračuje v podnikání po zemřelém, který byl plátcem daně z přidané hodnoty (§ 6e) nebo když dojde k nabytí majetku privatizací nebo prodejem podniku (§ 6b).

2.3.3 Osvobozená plnění Osvobozená plnění se dále dělí na plnění s nárokem a bez nároku na odpočet. Osvobozená plnění bez nároku na odpočet Osvobozená plnění bez nároku odpočet přesně definuje § 51. Ten vyjmenovává, které druhy produktů a služeb nepodléhají dani z přidané hodnoty. Důvody pro zavedení těchto skupin mohou být různé. Jmenovat by šlo například podporu neziskových 20

organizací nebo obtížnou evidenci daně z přidané hodnoty. „Osvobození od daně bez nároku na odpočet vlastně znamená neuplatnění daně na výstupu a ztrátu nároku na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním.“ (Benda, 2009) Osvobozená plnění bez nároku na odpočet je plátce povinen udávat v daňovém přiznání. Nyní uvedu a stručně charakterizuji skupiny produktů a služeb, které spadají právě do této skupiny. 

Základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52) – za základní poštovní služby jsou považovány takové služby, které poskytuje držitel poštovní licence, u nás je to tedy Česká pošta.



Rozhlasové a televizní vysílání (§ 53) – veřejnoprávní média v České republice (Česká televize a Český rozhlas) jsou financována pomocí koncesionářských poplatků, které musí platit každá domácnost, která doma vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. A právě tyto poplatky jsou od daně z přidané hodnoty osvobozeny. Netýká se to pochopitelně komerčních reklam, které si na České televizi objedná fyzická nebo právnická osoba za účelem propagace. Takové poplatky pochopitelně od daně z přidané hodnoty osvobozeny nejsou. V posledních letech s nástupem digitálního vysílání ale došlo ke značnému omezení reklamy v České televizi.



Finanční činnosti (§ 54) – tento paragraf vyjmenovává všechny finanční činnosti,

které

nepodléhají

dani

z přidané

hodnoty.

Jako

příklad

nejvýznamnějších činností lze uvést třeba převod cenných papírů, přijímání vkladů veřejnosti, poskytování úvěrů a půjček, platební styk a zúčtování, směnárenská činnost, penzijní činnosti apod. 

Pojišťovací činnosti (§ 55) – veškeré pojišťovací a zajišťovací činnosti (pojištění pojišťoven) v České republice nepodléhají dani z přidané hodnoty. Takže například u soukromého životního pojištění si pojistník neplatí u pojistného daň z přidané hodnoty.



Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56) – jinými slovy je zde uvedeno, že nájem nepodléhá dani z přidané hodnoty. Při prodeji nových bytů se do pěti let od uplynutí první 21

kolaudace platí daň z přidané hodnoty, při prodeji po pěti letech již dani z přidané hodnoty prodej nepodléhá. 

Výchova a vzdělávání (§ 57) – do tohoto paragrafu spadají všechny činnosti všech druhů škol.



Zdravotní služby a dodání zdravotního materiálu (§ 58) – za zdravotní služby je pro účely tohoto zákona rozumí takové činnosti, které mají za cíl léčbu nebo záchranu lidského života. Za dodání zdravotního materiálu je považován například dovoz lidské krve, dodání stomatologických materiálů nebo dodání léčiv.



Sociální pomoc (§ 59) – „sociální pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu.“ (Benda a kolektiv, 2013)



Provozování loterií a jiných podobných her (§ 60) – tento paragraf osvobozuje od daně z přidané hodnoty všechny loterie a jiné podobné hry (hry v kasinu, tombola, stírací losy apod.)



Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (§ 61) – do posledního paragrafu týkajícího se osvobozeného plnění bez nároku na odpočet spadají především činnosti, které provádí obvykle neziskové subjekty.

Osvobozená plnění s nárokem na odpočet Tato druhá skupina osvobozených plnění (§ 63) se týká obchodního styku se zahraničím. Jedná se především o vývoz zboží, dodání zboží do jiného členského státu a další případy stanovené zákonem. „Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně znamená, že se neuplatňuje daň na výstupu, ale je možno uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši ve vztahu k těmto plněním.“ (Benda, 2009) Tato osvobozená plnění mají za účel podporovat export domácích podnikatelů a tím pádem růst celé ekonomiky České republiky, protože export je jednou z hlavních složek pro výpočet hrubého domácího produktu. I tato plnění je plátce ale povinen přiznat ve svém daňovém přiznání za své zdaňovací období, ve kterém tato skutečnost nastala. Nyní opět vyjmenuji a stručně charakterizuji

22

ty nejdůležitější skupiny zboží, kterých se osvobozená plnění s nárokem na odpočet týkají. 

Dodání zboží do jiného členského státu (§ 64) – pokud dojde k splnění určitých podmínek, tak dodání do jiného členského státu Evropské unie je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Těmito podmínkami je především to, že zboží musí být dodáno osobě, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a také to, že musí být opravdu dodáno.



Pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65) – za splnění určitých podmínek lze i dovoz zboží z jiného členského státu Evropské unie zařadit mezi osvobozená plnění s nárokem na odpočet. Hlavní podmínkou je zde to, aby dodání takového zboží plátcem v tuzemsku by bylo od daně osvobozeno.



Osvobození od daně při vývozu zboží (§ 66) – tento paragraf se týká vývozu zboží do třetích zemí, tedy do nečlenských států Evropské unie. Opět zde platí podmínka, že zboží musí být skutečně vyvezeno, tzn. propuštěno do celního režimu.



Osvobození při poskytnutí služby do třetí země (§ 67) – podmínkou odpočtu je zde poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, ale místo plnění v tuzemsku je.



Mezi další případy, ve kterých lze odečíst osvobozená plnění, patří například přeprava zboží, zavazadel nebo osob.

2.3.4 Místo zdanitelného plnění Pro předmět daně je nutné znát místo plnění, tedy místo, kde dojde k prodeji. Pro potřeby daně z přidané hodnoty je důležité rozlišovat to, zda se jedná o tuzemsko nebo zahraničí. Na území České republiky se daň z přidané hodnoty řídí českou zákonnou úpravou a je jedno, jestli dojde k plnění v Jihočeském kraji nebo třeba v Moravskoslezském. Pokud se ale jedná o zahraničí, tak je nutné postupovat podle místních zákonů.

23

Místa plnění upravuje § 7 a jeho další části. První vymezení se týká místa plnění, které je nejčastějším případem a tím je dodání zboží. „Místem plnění při dodání zboží v případě, že s dodáním zboží není spojena přeprava, je místo, kde dochází k dodání předmětného zboží.“ (Benda, 2009) Druhým nejčastějším případem, kdy je potřeba určit místo plnění, je dodání služby. U služby je určit místo plnění poněkud problematičtější. „Při vymezení místa plnění při poskytování služeb je výchozím principem sídlo, jedná-li se o poskytovatele službyprávnickou osobu, nebo místo pobytu, jedná-li se o poskytovatele-fyzickou osobu.“ (Benda, 2009) Dalšími zákonem upravovanými případy jsou převod nemovitosti, dodání plynu a elektřiny nebo zasílání zboží.

2.3.5 Princip fungování daně z přidané hodnoty Celý mechanismus daně z přidané hodnoty, nejen v České republice, funguje na takovém principu, že daní z přidané hodnoty je zatížen především koncový spotřebitel. Ten v místě zdanitelného plnění převezme daňový doklad, který ho zároveň informuje i o zaplacené dani za zboží či službu. Zaplacením za zboží či službu se daň dostane k prodejci, který ji pak musí povinně odvést, Toto všechno platí ale pouze v případě, že se jedná o prodejce, který je registrován jako plátce DPH. „Plátce daně má povinnost uplatňovat daň na výstupu za jím uskutečněná zdanitelná plnění a má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění, tím vlastně zdaňuje pouze svou přidanou hodnotu.“ (Benda, 2009) Uskutečnění plnění a daňová povinnost Uskutečnění zdanitelného plnění a vznik daňové povinnosti je vlastně povinnost přiznat daň na výstupu. „Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.“ (Zákon o dani z přidané hodnoty, 2013) Podle výše uvedené citace je zřejmé, že povinnost přiznat daň vzniká při vystavení dokladu nebo jeho zaplacení. Všeobecně lze říci, že v každém případě (nejenom při 24

uskutečňování zdanitelného plnění a nejenom u daně z přidané hodnoty) vždy platí ta skutečnost, která nastane dříve, protože dojde rychlejšímu zaplacení daně a to je pochopitelně výhodné pro stát. Povinnost přiznat daň vzniká zejména v případech, které uvádí § 21 a ten pak dále definuje přesné časové podmínky, za kterých je zdanitelné plnění považováno za uskutečněné: 

Při dodání zboží – den dodání dle kupní smlouvy, den převzetí pokud se nejedná o dodání nebo den vzniku práva užívat zboží nájemcem



Při převodu nemovitosti – den předání nemovitosti nebo den předání listiny s nabývacími právy



Při poskytnutí služby – den jejího poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu na službu

Nárok na odpočet Prodejce, který prodává zboží a služby, je plátce daně z přidané hodnoty a uskutečňuje zdanitelná plnění při prodeji, tak má i nárok na odpočet daně. Jedná se tedy o to, že si o částku daní na vstupu může snížit částku daní na výstupu a zmenšit tak svoji daňovou povinnost. Pokud tedy prodejce nakoupí zboží či služby za účelem své ekonomické činnosti (pro účely daně z přidané hodnoty je za ekonomickou činnost považována soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, je ale nutné náležitě rozlišovat, co do ekonomické činnost patří a co ne, například náklady na reprezentaci se do ekonomické činnost nezahrnují) od plátce daně z přidané hodnoty, tak má právo jím o tuto zaplacenou daň snížit svoji daň na výstupu.

2.3.6 Daňové doklady Ovšem všechna zdanitelná i osvobozená plnění musí být doložena, aby je mohl plátce použít pro výpočet své daňové povinnosti. K doložení těchto plnění slouží daňové doklady. Daňové doklady mají v zákoně o dani z přidané hodnoty stanoveny jasné podmínky, jak musí vypadat, co všechno musí obsahovat apod. Tyto podmínky daňových dokladů vymezují § 26 - § 33. 25

Vystavování daňových dokladů Vystavování daňových dokladů se řídí mnoha principy. Mezi nejdůležitější patří to, že daňový doklad musí povinně vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění a musí být vystaven do 15 dnů poté, co bylo plnění uskutečněno, nebo byla přijata úplata. Náležitosti daňových dokladů Daňový doklad musí obsahovat několik povinných údajů, aby byl platný. Je nutné ale ještě rozlišovat, zda se jedná o běžný daňový doklad nebo o zjednodušený daňový doklad, u kterého je povinných náležitostí méně. „Běžný daňový doklad je základním typem daňového dokladu, který má předepsané obsahové náležitosti, nemá však striktně předepsanou formu, musí však obsahovat zákonem stanovené náležitosti“ (Benda, 2009) Všechny náležitosti běžného daňového dokladu určuje § 29 a patří mezi ně zejména označení osob, kterých se doklad týká, IČO a DIČ prodejce, IČO a DIČ plátce (pokud mu bylo přiděleno), datum vystavení, předmět a rozsah plnění, základ daně, sazbu daně, výši daně, jednotkovou cenu a den uskutečnění plnění. Příkladem běžného dokladu jsou všechny faktury. Zjednodušený daňový doklad lze vystavit v takovém případě, že celková částka za plnění je menší než 10 000 Kč. S rokem 2013 došlo ke změně, která stanovila to, že podmínkou již není, aby to byl doklad za hotové. Další omezující podmínky jsou například to, že zjednodušený doklad nesmí být vystaven při dodání zboží do jiného členského státu nebo při zasílání zboží. Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu určuje § 30a a je jich podstatně méně, než u dokladu běžného, oproti kterému nemusí obsahovat označení osoby, pro kterou je plnění, její DIČ, jednotkovou cenu nebo základ daně a její výši. Typickým příkladem zjednodušeného daňového dokladu je paragon. Ovšem pokud plátce přijal zdanitelné plnění a má na něj zjednodušený daňový doklad, tak si musí některé údaje doplnit, respektive dopočítat. Jedná se o základ daně a o daň. Na dokladu je uvedena konečná částka a plátce si musí pro svoje potřeby z ní spočítat již zmíněný daňový základ a daň. Výpočet se provede pomocí koeficientů, které konečnou částku rozdělí na tyto dvě potřebné. Pro základní sazbu 21 % získáme hodnotu daně koeficientem 0,1736 a pro sníženou sazbu 15 % koeficientem 0,1304. 26

2.3.7 Sazba daně a výpočet daně Sazbu daně z přidané hodnoty jsem již ve své práci několikrát zmiňoval, a to především v první polovině teoretické části, kde jsem srovnával sazbu v České republice se sazbami ve vybraných zemích světa. Sazba daně z přidané hodnoty tedy slouží pro výpočet vlastní daňové povinnosti, takže toho, kolik plátce musí zaplatit. Daňová povinnost se odvíjí od výše daňového základu. „Základ daně je cena za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň. Je to částka, která slouží pro výpočet daně v závislosti na příslušné sazbě. Jde tedy o prodejní cenu výrobků nebo služeb bez daně.“ (http://www.podnikatel.cz/specialy/dph/zaklad-dph/, 2013) Dále je ale nutné rozlišovat to, zda zdanitelné plnění patří do základní sazby nebo snížené. To se pak vynásobí příslušnou daňovou sazbou a výsledkem je částka, kterou musí plátce zaplatit příslušnému finančnímu úřadu. Základní sazba daně v České republice od 1. 1. 2013 je 21 % a spadá do ní vše, co není uvedeno jako výjimka, která patří do sazby snížené, jejíž sazba se od letoška rovněž změnila ze 14 % na 15 %. Všechny druhy zboží a služeb, které spadají do snížené sazby, přesně určuje druhá a třetí příloha zákona o dani z přidané hodnoty. Přehled sazeb daně z přidané hodnoty v České republice je možno vidět v následující tabulce. Tabulka 2: Přehled sazeb daně z přidané hodnoty v ČR od jejího vzniku (zdroj: http://www.danarionline.cz/; vlastní zpracování, 2013) Základní sazba 23 % 22 % 19 % 19 % 20 % 20 % 21 %

Datum platnosti 1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 1. 1. 1995 – 30. 04. 2004 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012 1. 1. 2013 – 31. 12. 2015 1.1. 2016

Snížená sazba 5% 5% 5% 9% 10 % 14 % 15 % 17,5%

Z uvedené tabulky je vidět, že základní sazba se po celou dobu držela vždy okolo 20 %. Oproti tomu ale snížená sazba zaznamenává neustálý růst, který za 20 let má vzestup o deset procentních bodů. Změna v sazbách je naplánována na rok 2016, kdy má začít 27

platit jednotná sazba 17,5 %. Ovšem tato změna byla naplánována již na letošní rok a vzhledem k tomu, že k úpravám dochází relativně často, tak si myslím, že může ještě dojít ke změně. Nyní uvedu příklad výpočtu daně z přidané hodnoty pomocí sazby. Zvolím si výrobní firmu, která nakoupí materiál za 100 000 Kč bez DPH. Daň v tomto případě je 21 000 Kč, takže daň na vstupu je 21 000 Kč a základ daně za přijatá zdanitelná plnění je 100 000 Kč. Firma provede na materiálu několik úprav, zaplatí pracovníkům mzdy a přidá si obchodní marži a prodá hotové výrobky v celkové hodnotě 200 000 Kč bez DPH (poskytnuté zdanitelné plnění). Daň z přidané hodnoty je 42 000 Kč. Základ daně je tedy 100 000 Kč (poskytnutá zdanitelná plnění, od kterých jsou odečtena přijatá zdanitelná plnění). Po vynásobení 21 % získáme vlastní daňovou povinnost 21 000 Kč. Ke stejnému výsledku bychom pochopitelně došli pomocí daně na vstupu a daně na výstupu. Z tohoto výpočtu vlastně plyne i název celé daně, protože dochází opravdu ke zdanění jen toho, co bylo přidané k původní hodnotě zakoupeného materiálu.

2.3.8 Režim přenesení daňové povinnosti Přenesená daňová povinnost patří k nejpodstatnějším změnám, které byly v zákonu o dani z přidané hodnoty v nedávné době zavedeny. Za jeho zavedení bývá považován začátek loňského roku, ale není to pravda. 1. 1. 2012 byl pouze zaveden paragraf 92e, podle kterého do režimu přenesené daňové povinnosti začaly spadat stavební a montážní práce a tudíž došlo k hojnému používání tohoto režimu. Ve skutečnosti byl ale zaveden 1. 4. 2011 a to v souvislosti s dodáním zlata (§ 92b). Princip přenesení daňové povinnosti (tzv. revers - charge) funguje na trochu odlišném principu, než jaký jsem popsal v předchozích částech své bakalářské práce. V tomto případě nemá povinnost zaplatit daň na výstupu poskytovatel zdanitelného plnění, ale má ji povinnost zaplatit ten plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno. Jinými slovy řečeno – daň zaplatí odběratel a ne dodavatel. Odběratel si ji ale samozřejmě nárokuje i na vstupu, takže v konečném výsledku jde jen o její zlepšenou evidenci, která má za úkol zabránit daňovým únikům v podobě nepřiznání vydaných faktur. Podmínkou použití tohoto zvláštního režimu pochopitelně je, aby oba dva subjekty byly registrovanými plátci. „Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH – 28

namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo

plnění

uskutečněno.“

(http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/preneseni-dan-

povinnost-dph-stavebnictvi-3526.html, 2013) Použití režimu přenesení daňové povinnosti se ale pochopitelně netýká všech plátců, kteří poskytují zdanitelné plnění, ale jen těch, kteří poskytují zákonem definované skupiny zdanitelných plnění. V zákoně o dani z přidané hodnoty jsou uvedeny obchodní činnosti, kterých se přenesení daňové povinnosti týká. Patří sem: 

Dodaní zlata – pro účely zákona o daně z příjmu se jedná o zlato jako o surovinu. Nespadají sem tedy šperky, řetízky, prsteny apod.



Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu – zde se jedná o odpadové suroviny



Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů



Poskytnutí stavebních nebo montážních prací – tento případ, kdy je nutné použít režim přenesení daňové povinnosti je nejčastější. Týká se to naprosté většiny všech řemeslníků a všechny činnosti, které sem spadají, jsou podrobně definovány dle OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností). Základními skupinami jsou výstavby bytových a nebytových budov, inženýrské stavby (silnice, dálnice, mosty, železnice) a specializované stavební práce včetně montážních.

Přenesenou daňovou povinnost rovněž uvádějí plátci (poskytovatel i příjemce zdanitelného plnění) do svých daňových přiznání.

2.3.9 Daňové přiznání Daňové přiznání je způsob, kterým plátci odvádí státu svoji daň. Zákon o dani z přidané hodnoty ukládá plátcům nebo osobám identifikovaným k dani vést povinnou evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, která musí zahrnovat všechny nezbytné údaje pro správné stanovení výše daňové povinnosti. A na základě těchto údajů poté vyplní plátce své daňové přiznání a jeho tiskopis podá na příslušném finančním úřadě. Povinnost podat daňové přiznání (§ 101) má plátce nejpozději do 25 dnů od skončení jemu příslušnému zdaňovacímu období, které může být (jak jsem již dříve popsal) 29

kalendářní měsíc nebo čtvrtletí. Z toho plyne, že měsíční plátce má povinnost podat své lednové přiznání nejpozději k 25. únoru, únorové nejpozději k 25. březnu atd. Čtvrtletní plátci musí odevzdat své přiznání za první čtvrtletí nejpozději k 25. dubnu, za druhé k 25. červenci atd. Tuto lhůtu pětadvaceti dnů již nelze dále prodlužovat. Zároveň platí i to, že daň musí být zaplacena do 25 dnů od skončení příslušného zdaňovacího období. Ovšem podat daňové přiznání musí i ten plátce, kterému nevznikla daňová povinnost nebo nárok na odpočet, v takovém případě podá tzv. negativní daňové přiznání (pokud je mu třeba pozastavena činnost). Zákon poté dále stanovuje podmínky podání daňového přiznání pro ostatní plátce (viz kapitola 2.3.2) I v oblasti daňových přiznání dojde ke změně, a to od počátku roku 2014, kdy bude zaveden nový paragraf s číslem 101a. Tato nová úprava počítá s tím, že plátci budou muset podávat svá daňová přiznání elektronicky. Bude se to týkat všech právnických i fyzických osob. Výjimkou budou tvořit pouze fyzické osoby, jejichž obrat za posledních 12 kalendářních měsíců nepřekročí hranici 6 000 000 Kč. Vyplnění daňového přiznání Samotné daňové přiznání je oficiální tiskopis Ministerstva financí České republiky. Je téměř pravidlem, že každý rok dojde k jeho větším či menším obměnám, a proto se prakticky každoročně používá nový vzor tohoto tiskopisu. Pro rok 2013 se jedná o vzor číslo 18, který ale oproti loňskému vzoru číslo 17 doznal jen nepatrných úprav a ke změnám ve struktuře řádků nedošlo vůbec. Tiskopis daňového přiznání je jeden samostatný list a má tedy dvě strany a tři oddíly označené velkými písmeny A, B a C. První strana je velice podobná s ostatními tiskopisy pro ostatní daňová přiznání a obsahuje oddíly A a B. Oddíl A obsahuje všechny potřebné údaje o plátci. Nejprve je nutné vyplnit příslušnost k finančnímu úřadu, identifikační číslo a daňové identifikační číslo. Následuje typ daňového přiznání, které může být: 

Řádné – podává se v řádném termínu a jedná se o první verzi daňového přiznání, které plátce odevzdá.

30



Opravné - tento typ daňového přiznání podává sám plátce, pokud zjistil chybu v řádném daňovém přiznání a ještě nevypršela lhůta pro podání řádného. Opravné daňové přiznání nahrazuje řádné.



Dodatečné – dodatečné daňové přiznání se podává až po vypršení lhůty pro řádné. „Dodatečné daňové přiznání je nutné podat do konce měsíce, který následuje po tom, co jste chybu zjistili. Stejně tak v tomto měsíci musíte zaplatit dodatečnou

daň,

pokud

původní

přiznání

daň

snižovalo.“

(http://www.podnikatelskyweb.cz/dodatecne-danove-priznani-k-dph/, 2013) Poté následuje vyplnění období, kterého se daňové přiznání týká (rok, měsíc popř. čtvrtletí). Zbytek oddílu A jsou informace o plátci (název právnické osoby, jméno a příjmení fyzické osoby, sídlo, kontaktní údaje nebo hlavní ekonomická činnost). Poté následuje oddíl B, kterým je první strana ukončena. „V závěru první strany přiznání oprávněná osoba potvrdí správnost, úplnost a pravdivost údajů uvedených v oddílech A, B a C daňového přiznání, za které nese plnou odpovědnost. Osoba, která je oprávněná k podpisu za daňový subjekt, uvede jméno a příjmení a vztah k daňovému subjektu, není-li sama tímto daňovým subjektem.“ (POKYNY k vyplnění k přiznání k dani z přidané hodnoty, 2013) Nejdůležitější v celém daňovém přiznání je ale druhá strana, která je celá vyplněna oddílem C. Ten se dále dělí na pododdíly, číslované římskými číslicemi I – VI a jsou jimi: 

I. Zdanitelná plnění – Za nejdůležitější lze zde považovat hned první dva řádky, do kterých plátci vyplňují základy daně a daně za jimi poskytnutá zdanitelná plnění se základní i sníženou sazbou. Dále zde uvádějí pořízení zboží z jiného členského státu, přijetí služby od osoby registrované v jiném členském státě, dovoz zboží nebo přenesenou daňovou povinnost, kterou na něj přenesl jiný plátce.



II. Ostatní plnění a plnění s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet – druhý pododdíl se týká především těch plátců, kteří vyvážejí zboží a poskytují služby do jiného členského státu. Zároveň je zde i přenesená daňová povinnost, a to v takovém případě, že ji plátce přenesl na jiného daňového plátce. 31



III. Doplňující údaje – třetí pododdíl se týká dodání zboží formou třístranného obchodu, dodání zboží z třetích zemí nebo oprav výše daně u pohledávek v insolvenčním řízení.



IV. Nárok na odpočet daně – čtvrtý pododdíl patří opět k těm nejdůležitějším. Plátci zde vyplňují základy daně a velikosti daně za zdanitelná plnění (opět rozdělená na základní a sníženou sazbu), která přijali a mají tedy nárok o tato plnění snížit svojí daňovou povinnost. Dále je zde nárok na odpočet za plnění, která si může plátce odečíst od své daňové povinnosti, která je povinen v daňovém přiznání zahrnout v prvním pododdíle.



V. Krácení nároku na odpočet daně – tento pododdíl je spíše doplňkovým a do vlastního výpočtu daňové povinnosti zahrnut není. Je zde například uvedena hodnota osvobozených plnění bez nároku na odpočet.



VI. Výpočet daňové povinnosti – poslední pododdíl je zřejmě tím nejdůležitějším, protože je zde přehled daně na výstupu, daně na vstupu a výpočet vlastní daňové povinnosti, popřípadě nadměrného daňového odpočtu. V případě, že plátci vyjde nadměrný odpočet, tak finanční úřad plátci přeplatek do 30 dnů vrátí (minimální výše přeplatku musí být alespoň 100 Kč).

Vzor letošního daňového přiznání (č. 18) je zobrazen v příloze na konci mé bakalářské práce.

2.3.10 Souhrnné hlášení Druhým dokumentem, který je plátce povinen podat za jeho zdaňovací období, je souhrnné hlášení, které se na rozdíl od daňového přiznání podává pouze elektronicky. Souhrnné hlášení ale nemá plátce povinnost podat pokaždé, ale jen v případech, které určuje zákon a těmi případy jsou dodání zboží do jiného členského státu, přemístění obchodního majetku do jiného členského státu, dodání zboží pomocí třístranného obchodu v členském státě a poskytnutí služby do jiného členského státu. „Souhrnné hlášení informuje úřady ostatních států EU o zdanitelných plněních, která jsme udělali se subjekty z jiných států EU.“ (http://www.jakpodnikat.cz/souhrnne-hlaseni-dph.php, 2013)

32

Všeobecně lze vlastně říci, že souhrnné hlášení slouží jen pro evidenci obchodního styku daného podnikatele s ostatními státy Evropské unie. Žádná daň se zde tedy neplatí a jedná se čistě o informativní charakter. Ukázka souhrnného hlášení je zobrazena v příloze.

2.3.11 Daňový portál a elektronické podání Daňový portál, je internetový portál, který provozuje Ministerstvo financí České republiky a je součástí internetových stránek české daňové správy. „Daňový portál slouží pro komunikaci s finanční správou a k získávání informací z daňového řízení.“ (http://adisspr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces). Hlavním smyslem daňového portálu je komunikace plátců daní s daňovou správou. Mezi nejdůležitější funkce patří zprostředkování přístupu k daňovému účtu. Plátce si zde tedy může zjistit aktuální stav svého daňového účtu (zda má doplatek, přeplatek nebo zda je jeho účet vyrovnán). Další hlavní funkcí je elektronické podání. Mezi ně patří například elektronická podání daňových přiznání, nebo dalších dokumentů, kterými jsou třeba souhrnné hlášení nebo Výpis z evidence pro přenesení daňové povinnosti. V současnosti lze přes tento portál podat prakticky všechna daňová přiznání a postupně dochází k zavádění povinností podávat je jen tímto způsobem, což se týká i daně z přidané hodnoty (viz kapitola 2.3.9).

2.3.12 Nová omezení proti daňovým unikům V letošním roce došlo k několika novým podstatným rozšiřujícím úpravám, které mají za úkol zlepšit rozpoznání daňových úniků a dále zajistit, aby došlo k zaplacení daně.

Zveřejňování bankovních účtů Od letošního roku byl zákon o dani z přidané hodnoty rozšířen o povinnost zveřejnit bankovní účty, které používají daňoví plátci pro svoje podnikání (§ 96). Nově vzniklí plátci mají společně s přihláškou k registraci povinnost uvést i čísla bankovních účtů, které používají pro ekonomickou činnost. Plátci, kteří již byli registrováni před rokem 2013, měli povinnost dodat své bankovní účty nejpozději k 28. únoru 2013. Pokud to 33

ale neudělali, tak správce daně použije všechny účty, které vede na základě registrační povinnosti. Na základě nového znění § 98 zveřejní správce daně tyto čísla účtů v registru plátců a identifikovaných osob. Registr nadále obsahuje další údaje, kterými jsou DIČ, jméno nebo název obchodní firmy a sídlo plátce. Zveřejnění čísel bankovních účtů proběhlo 1. dubna 2013, ale po určitých problémech se správností všech údajů, bylo rozhodnuto, že další zákonná úprava, kterou je ručení za nesplacenou daň (viz níže), nebude platit od 1. dubna, ale až od 1. září tohoto roku. Hlavními důvodem těchto opatření je především zamezení toho, aby nedocházelo k daňovým podvodům pomocí účtů, které vedou třetí subjekty a správce daně tak nemůže efektivně provádět kontrolu zaplacení daně nebo jejího stanovení. Zveřejnění bankovních účtů má přímou vazbu na další novou úpravu, kterou je ručení za nespolehlivého plátce. Nespolehliví plátci Identifikování tzv. nespolehlivého plátce (§ 106a) je dalším opatřením proti daňovým únikům. Správce daně má právo plátce daně označit jako nespolehlivého, pokud závažným způsobem porušil své povinnosti vůči správě daně z přidané hodnoty. Seznam nespolehlivých plátců rovněž zveřejní správce daně a bude dostupný i na internetových stránkách Finanční správy a Daňovém portále www.daneelektronicky.cz Zveřejnění nespolehlivého plátce opět úzce souvisí s ručením za nespolehlivého plátce. Ručení za nespolehlivého plátce Ručení za nespolehlivého plátce (§ 109) přímo navazuje na předchozí dvě úpravy. Základní princip je ten, že pokud nedojde k zaplacení daně z poskytnutého zdanitelného plnění od poskytovatele zdanitelného plnění (dodavatel), tak je daň povinen zaplatit ručitel za daň, tedy příjemce zdanitelného plnění (odběratel). Povinnost ručit za daň vzniká ve čtyřech zákonem stanovených případech, z nichž poslední tři jsou pro letošek nové. Prvním z nich je ten, že je podezření, že příjemce zdanitelného plnění si je vědom toho, že v době vzniku zdanitelného plnění věděl, že poskytovatel zdanitelného plnění nemá v úmyslu daň zaplatit nebo ji chce zkrátit. Pak musí daň odvést právě příjemce, tedy 34

odběratel. Druhý případ, kdy ručí příjemce zdanitelného plnění za nesplacenou daň, se již týká povinnosti zveřejnit bankovní účet určený pro ekonomickou činnost. Pokud odběratel provede úhradu dodavateli na účet, který není zveřejněn správcem daně, tak se automaticky stává ručitelem za nesplacenou daň. Předposlední situací, kdy se příjemce zdanitelného plnění automaticky stává ručitelem za zaplacení daně, je ta, že mu zdanitelné plnění poskytl plátce, který byl v době uskutečnění zdanitelného plnění evidován jako nespolehlivý plátce. Poslední způsob, že plátce bude ručitelem za nezaplacenou daň, je ten, že nakoupí pohonné hmoty od dodavatele, který není evidován jako distributor pohonných hmot. Jak jsem již dříve zmínil, tak všechny tyto úpravy (ať již ty starší, ale především ty letošní) mají za úkol omezit daňové úniky, jedná se tedy o nástroj v rukou státu proti krácení daní. Zavedení těchto úprav ale s sebou nese i rizika a potencionální problémy, které zatím ještě nelze plně předpovědět, dokud vše nebude zavedeno a nezačne se plně používat. Myslím si, že největší problémy mohou vzniknout například při ověřování, zda firma není náhodou v registru nespolehlivých plátců. Takové ověření zabere nepochybně nějaký čas a může dojít k výraznému zpomalení celé práce.

2.4 Závěr teoretické části Daň z přidané hodnoty patří mezi nejnovější, ale zároveň i nejsložitější daně. V současnosti je zavedena ve většině moderních státech. V nich poté tvoří jednu z nejdůležitějších částí celkových příjmů státních rozpočtů. V České republice byla daň z přidané hodnoty zavedena hned s jejím vznikem. K největší legislativní změně došlo se vstupem do Evropské unie a každoročně dochází k její aktualizaci. Mezi největší změny pro letošek lze bezpochyby zařadit změnu daňových sazeb, změnu pro vydávání zjednodušených daňových dokladů nebo to, že nové zdaňovací období pro nově vzniklé plátce je automaticky kalendářní měsíc. K nejvýznamnějším plánovaným změnám poté patří zavedení elektronických daňových přiznání, snížení obratové hranice pro zařazení podnikatele mezi povinné plátce nebo sjednocení daňových sazeb.

35

V teoretické části jsem nejprve zařadil a popsal základní principy fungování daně z přidané hodnoty. Poté jsem popsal její nejdůležitější prvky v podmínkách české legislativy. Myslím si, že paří mezi důležité daně, díky kterým stát zajišťuje svůj chod a stabilitu. Určitě je ale rovněž potřeba dobře zvážit, jak moc může stát zdanit přidanou hodnotu. Tato otázka bude určitě vždy aktuální a na její důležitosti jí přidává i současná ekonomická a hospodářská situace nejen v České republice, Evropské unii, ale v celém světě.

36

3 Praktická část Pro svoji praktickou část jsem si vybral analýzu daně z přidané hodnoty ve vybrané firmě za poslední tři úplné roky, tedy za období 2010 – 2012.

3.1 Popis vybrané firmy Pro rozbor daně z přidané jsem si zvolil firmu, u které jsem vykonával svoji praxi, ale tato firma si nepřeje být jmenována. Historie firmy sahá až do roku 1996. Jako společnost s ručením omezeným byla do obchodního rejstříku zapsána roku 2005, základní kapitál firmy je ve výši 200 000 Kč a byl již plně splacen jediným společníkem. Hlavní činností firmy je poskytování služeb v průmyslu a patří mezi ně zejména: 

Kontrolní práce – firma je schopna poskytnout prakticky jakýkoli druh kontroly ve výrobním průmyslu, dle potřeb zákazníka. Mezi ty nejčastěji prováděné lze zařadit vizuální a měřící kontroly, a to se 100% kontrolou všech dílů, které zákazník požaduje zkontrolovat.



Třídění dílů a materiálů – po kontrole firma zajistí i třídění vadných dílů, které nevyhovují požadavkům zákazníka, nebo nesplňují jakostní požadavky dle interních předpisů firmy.



Čištění a jednoduché opravy dílů – jednoduché čištění a lehčí opravy dílů a materiálu je firma schopna poskytnout rovnou při samotné kontrole. Zároveň je schopna i zajistit dodatečné opravy a čištění dílů po kontrole a zajistit tak, aby díl nebyl označen jako vadný a zákazníkovi tak nevznikla zbytečná škoda.



Montáž jednoduchých dílů – jako poslední hlavní činnost uvádí firma montáž jednoduchých dílů. Podnik poskytuje jednak ruční montáž nebo i montáž pomocí strojů, které ale poskytuje zákazník. Při montáži dochází zároveň ke 100% kontrole všech vyráběných dílů.



Ostatní služby – mezi ostatní služby, které firma nabízí, patří především poskytování softwaru, prodej hardwaru a poradenství v obou oblastech.

37

Tato firma je zároveň i držitelem jakostních certifikátů, které jsou důkazem toho, že firma opravdu patří mezi kvalitní poskytovatele výše uvedených služeb. Certifikát, který firma získala, má označení ČSN EN ISO 9001:2009. Týká se managementu kvality pro provádění kontrolních a montážních operací, statistické přejímky ve strojírenské výrobě a zprostředkování zaměstnání. Tento certifikát firma obdržela 19. 10. 2010 a jeho platnost je do 19. 10. 2013, tedy tři roky. Hlavním zákazníkem této firmy je akciová společnost, které poskytuje firma naprostou většinu služeb. Tato akciová společnost je výrobní firma, která vyrábí komponenty k automobilům a využívá ve velké míře služeb mnou vybrané firmy. Jedná se především o kontrolní a měřící činnost přímo v jejím výrobním závodě, kde mají pracovníci mnou vybrané firmy i svoje pracoviště. Firma je zároveň i držitelem Povolení ke zprostředkování zaměstnání, což znamená, že může svým zaměstnancům nabídnout práci pro jiného zaměstnavatele. V případě této firmy to vypadá tak, že zaměstnanci pracují přímo ve výrobním závodě, ale stále jsou zaměstnáni pod původní firmou. Od svého vzniku se tato firma rozvinula natolik, že v současnosti zaměstnává přes 60 stálých zaměstnanců a zhruba stejný počet brigádníků, kteří pracují na dohodu o provedení práce. Již zmíněná akciová společnost není pochopitelně jediným zákazníkem, nedávno začala firma poskytovat své služby i do ostatních členských států Evropské unie, jako jsou například Francie, Anglie nebo Německo a dokonce i do mimoevropských zemí, které v tomto případě zastupuje Indie a Kanada. Hned po přechodu na společnost s ručením omezeným je firma plátcem daně z přidané hodnoty a jejímu rozboru se budu nyní podrobně věnovat.

38

3.2 Daň z přidané hodnoty ve vybrané firmě K analýze daně z přidané hodnoty jsem si vybral poslední tři kompletní roky, ve kterých firma platila daň z přidané hodnoty. Jedná se o roky 2010, 2011 a 2012. Po svém založení se firma stala plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, ale v posledních letech je již plátce měsíční, což je i případ mnou zvolených let k analýze. Firma pravidelně poskytuje služby do tuzemska, které mají naprostou převahu díky zakázkám od jedné akciové společnosti, která je největším průmyslovým výrobcem v regionu. Dále poskytuje služby do zahraničí, a to nejen do členských zemí Evropské unie ale i do třetích zemí. Tato plnění musí také povinně uvádět v daňovém přiznání. Firma ve vybraných letech použila celkem dva vzory daňových přiznání. V roce 2010 používala číslo 16, které oproti číslu 17, které se používalo v následujících dvou letech, nemělo ještě řádky pro přenesenou daňovou povinnost, protože ta v té době ještě neexistovala a byla zavedena až v průběhu roku 2011. Vzor č. 17 ji tedy již obsahuje. Přenesená daňová povinnost se ale této firmy skoro netýká, protože charakter jejího podnikání se na tuto problematiku nevztahuje. Kromě daňového přiznání je firma povinna podávat i elektronické souhrnné hlášení, protože poskytuje své služby do ostatních členských zemí. Ukázka potvrzení, které firma obdrží při elektronickém podání souhrnného hlášení, je zobrazena v příloze. V následující části své bakalářské práce se budu věnovat rozboru daně v jednotlivých měsících a vždy uvedu shrnutí za celý rok.

3.2.1 Rok 2010 Rok 2010 je prvním a nejstarším rokem, který jsem si vybral. V tomto roce již firma poskytovala služby do zahraničí. V roce 2010 byla základní sazba daně z přidané hodnoty 20 % a snížená měla hodnotu 10 %. Základní sazba se týkala všech poskytnutých zdanitelných plnění a naprosté většiny přijatých. Snížená sazba se týkala jen několika málo přijatých zdanitelných plnění. Následující tabulky zobrazují daň z přidané hodnoty v roce 2010.

39

Tabulka 3: Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Zdanitelná plnění (tuzemsko) uskutečněná zdanitelná plnění daň na 2010 (základ daně v výstupu (Kč) Kč) leden 823 711 164 742 únor 941 470 188 294 březen 1 221 554 244 311 duben 41 727 8 345 květen 1 736 674 347 335 červen 1 513 022 302 604 červenec 1 338 565 267 713 srpen 538 239 107 647 září 1 179 943 235 988 říjen 1 262 333 252 466 listopad 1 431 911 286 382 prosinec 2 646 293 529 259 celkem 14 675 442 2 935 086

Z tabulky č. 3 vyplývá, že celková částka poskytnutých zdanitelných plnění je 14 675 442 Kč. Firma je poskytovala pouze se základní sazbou 20 % a daň na výstupu má poté hodnotu 2 935 086 Kč. Největší základ daně byl v prosinci, nejmenší naopak v dubnu. Tyto velké rozdíly jsou dány především v nepravidelné fakturaci služeb pro největšího odběratele a množstvím zakázek této společnosti, protože ty přímo ovlivňují množství nakoupených služeb od mnou zvolené firmy. Poskytování služeb ale probíhá ve větší či menší míře prakticky nepřetržitě. V následující tabulce jsou zobrazena osvobozená plnění s nárokem na odpočet, a tedy nezvyšují základ daně. Téměř v každém měsíci firma poskytovala své služby do zahraničí (do členských zemí Evropské unie i do třetích zemí). Z toho více jak 75 % všech poskytnutých osvobozených plnění z roku 2010 tvoří poskytnuté služby do členských zemí.

40

Tabulka 4: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Osvobozená plnění 2010

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

poskytnutí služeb ostatní uskutečněná do členských plnění s nárokem na zemí (Kč) odpočet (Kč) 144 860 0 341 577 114 477 255 747 496 754 329 358 201 091 270 591 222 205 275 333 170 729 2 822 722

57 830 0 48 347 184 658 162 705 70 258 22 244 8 575 42 608 0 211 640 0 808 865

V tabulce č. 5 jsou uvedena přijatá zdanitelná plnění, která jsou rozdělena na základní a sníženou sazbu a u nich jsou dále zaznamenány příslušné daně na vstupu. O tyto daně na vstupu si firma snížila daně na výstupu a tím jí vznikla daňová povinnost popř. nadměrný odpočet (viz tabulka č. 6). Z tabulky dále vyplývá, že nejvíce přijatých zdanitelných plnění měla firma v srpnu, kdy přesáhly hranici 1 100 000 Kč, nejméně naopak hned z kraje roku, a to konkrétně v měsících lednu, únoru a březnu. Naprostá většina přijatých zdanitelných plnění spadala do základní sazby, snížená sazba tvořila jen zanedbatelnou část.

41

Tabulka 5: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

sazba

2010

Nárok na odpočet přijatá zdanitelná plnění (základ daně v Kč)

20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10%

68 977 0 54 948 0 78 149 0 358 550 113 219 734 182 804 543 0 560 299 1 427 1 109 458 0 632 191 0 351 657 1 455 497 688 0 190 387 576 4 926 581 3 753

daň na vstupu (Kč) 13 796 0 10 990 0 15 630 0 71 710 11 43 947 18 160 909 0 112 062 143 221 892 0 126 448 0 70 335 145 99 538 0 38 078 58 985 335 375

V poslední tabulce, která zobrazuje rok 2010, jsou uvedeny údaje o výši daňové povinnosti v tomto roce. Za rok 2010 zaplatila firma daň celkem 1 949 376 Kč. Daňová povinnost jí vznikla celkem v deseti měsících. Největší byla v prosinci, kdy firma musela zaplatit téměř půl milionu korun (491 123 Kč), což tvoří celou čtvrtinu celkové daně tohoto roku. Nadměrný odpočet měla firma naopak v dubnu (63 376 Kč) a srpnu (114 245 Kč). Celý vývoj daně z přidané hodnoty dále ještě přehledně zobrazuje graf, ve kterém jsou vyznačeny daně na vstupu, daně na výstupu a daňová povinnost popř. nadměrný odpočet. 42

Tabulka 6: Daňová povinnost v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Daňová povinnost (Kč) 2010 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

daň na výstupu 164 742 188 294 244 311 8 345 347 335 302 604 267 713 107 647 235 988 252 466 286 382 529 259 2 935 086

daň na daňová vstupu povinnost 13 796 150 946 10 990 177 304 15 630 228 681 71 721 -63 376 43 965 303 370 160 909 141 695 112 205 155 508 221 892 -114 245 126 448 109 540 70 480 181 986 99 538 186 844 38 136 491 123 985 710 1 949 376

Daň z přidané hodnoty v roce 2010 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 daň na výstupu

Kč

250 000 200 000

daň na vstupu

150 000 100 000

výsledná daň

50 000 0 -50 000 -100 000 -150 000 měsíce

Graf 1: Daň z přidané hodnoty v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

43

3.2.2 Rok 2011 V roce 2011 byly sazby pro daň z přidané hodnoty na stejné úrovni. To dává přímou možnost srovnání s minulým rokem. Pro rok 2011 platí stejná skutečnost, jako pro rok 2010 a to ta, že všechna poskytnutá zdanitelná plnění a naprostá většina přijatých měly základní sazbu daně. Snížená sazba je zde opět zastoupena jen minimálně. První tabulka pro rok 2011 opět informuje o poskytnutých zdanitelných plněních, která jsou rozdělena na daňové základy a na daně na výstupu. Z celkového součtu je patrné, že v roce 2011 je celkový základ daně téměř o 3 000 000 Kč větší, z čehož vyplývá, že daň na výstupu se zvýšila o odpovídající částku. V roce 2010 překonal daňový základ sumu 2 000 000 Kč jen jedenkrát, ale v roce 2011 to bylo celkem pětkrát a nejvyšší byl v březnu. Nejnižší byl naopak hned v lednu a velice podobný byl i v říjnu. Důvody těchto výkyvů jsem popsal již na začátku roku 2010. Tabulka 7: Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Zdanitelná plnění (tuzemsko) uskutečněná zdanitelná plnění daň na 2011 (základ daně výstupu (Kč) v Kč) leden 36 115 7 223 únor 2 105 334 421 067 březen 2 604 655 520 931 duben 2 283 057 456 611 květen 1 606 061 321 212 červen 1 076 060 215 212 červenec 853 311 170 662 srpen 1 057 519 211 504 září 2 449 627 489 925 říjen 36 375 7 275 listopad 1 437 405 287 481 prosinec 2 124 279 424 856 celkem 17 669 798 3 533 959

Z druhé tabulky pro rok 2011, která informuje o osvobozených plněních s nárokem na odpočet, lze zjistit, že celková suma poskytnutých služeb do členských zemí Evropské unie se zvýšila o více jak 300 000 Kč. Služby poskytnuté do třetích zemí ale zaznamenaly výrazný pokles a to téměř o 600 000 Kč. Po sečtení obou částek zjistíme, 44

že hodnota poskytnutých osvobozených plnění s nárokem na odpočet v roce 2011 byla o téměř 300 000 Kč nižší. Firma tedy zaznamenala pokles v obchodování se zahraničím, ačkoliv obchodní styky s odběrateli v jiných členských státech vykázaly nárůst. Tabulka 8: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Osvobozená plnění 2011

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

poskytnutí služeb ostatní uskutečněná do členských zemí plnění s nárokem na (Kč) odpočet (Kč) 209 524 323 107 146 165 426 343 144 009 318 463 351 505 261 528 185 073 261 412 305 798 206 117 3 139 044

0 13 592 0 106 476 0 0 45 735 0 32 981 0 0 13 621 212 405

Přijatá zdanitelná plnění v roce 2011 byla podstatně menší, než v roce předcházejícím. Celková suma přijatých zdanitelných plnění se základní sazbou byla téměř třikrát menší, než v roce minulém. Jejich hodnota byla 1 728 191 Kč, což je o více jak 3 000 000 Kč méně. Přijatá zdanitelná plnění se sníženou sazbou zaznamenala nárůst, ale stále se jedná pouze o 11 162 Kč, což v celkovém kontextu nemá velký vliv. Největší částky přijatých zdanitelných plnění byly v říjnu a listopadu, kdy se přehouply přes hranici 200 000 Kč, což je podstatně méně, než v roce 2010, kdy nejvyšší částka byla přes milion korun a běžně se pohybovaly kolem hranice 500 000 Kč. Přijatá zdanitelná plnění jsou uvedena v následující tabulce č. 9.

45

Tabulka 9: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

sazba

2011

Nárok na odpočet přijatá zdanitelná plnění (základ daně v Kč)

20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10% 20% 10%

109 011 0 134 366 229 163 470 758 149 417 2 349 154 831 42 166 644 3 939 57 710 28 92 421 55 122 617 1 400 241 889 0 222 881 124 112 934 2 238 1 728 191 11 162

daň na vstupu (Kč) 21 803 0 26 874 23 32 694 76 29 885 235 30 967 4 33 332 394 11 544 3 18 487 5 24 525 140 48 380 0 44 578 12 22 588 224 345 657 1 116

Poslední tabulka týkající se roku 2011 zobrazuje, stejně jako v roce minulém, výslednou daňovou povinnost popř. nárok na odpočet. Za rok 2011 zaplatila firma daň celkem 3 187 186 Kč. Je to skoro o 1 250 000 více, než v roce předchozím. Největší daňová povinnost vznikla firmě v březnu (488 161 Kč), ale i v jiných měsících (únor, září, prosinec) se daň blížila této maximální částce z března 2011. Za tyto dva roky ale firma zaplatila nejvíce již v loňském prosinci, ale takto vysoká daň byla ojedinělá, kdežto v roce 2011 byly daňové povinnosti na hranici 400 000 Kč překonány několikrát. Stejně jako v roce 2010, tak i v roce 2011, měla firma nárok na odpočet, konkrétně v měsících 46

lednu (14 580 Kč) a říjnu (41 105 Kč). Ani zde nebyla překonána maximální částka odpočtu z loňského roku, která překročila hranici 100 000 Kč. Tabulka 10: Daňová povinnost v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

2011 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

Daňová povinnost (Kč) daň na daň na daňová výstupu vstupu povinnost 7 223 21 803 -14 580 421 067 26 897 394 170 520 931 32 770 488 161 456 611 30 120 426 491 321 212 30 971 290 241 215 212 33 726 181 486 170 662 11 547 159 115 211 504 18 492 193 012 489 925 24 665 465 260 7 275 48 380 -41 105 287 481 44 590 242 891 424 856 22 812 402 044 3 533 959 346 773 3 187 186

Daň z přidané hodnoty v roce 2011 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 Kč

300 000

daň na výstupu

250 000 200 000

daň na vstupu

150 000

výsledná daň

100 000 50 000 0 -50 000 měsíce

Graf 2: Daň z přidané hodnoty v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

47

3.2.3 Rok 2012 V roce 2012 zůstala základní sazba na 20 %, ale došlo ke zvýšení sazby snížené na hodnotu 14 %. Tato změna se této firmy moc netýkala, protože ani v roce 2012 částka za přijatá zdanitelná plnění se sníženou sazbou moc velká nebyla. S tímto rokem byla zavedena ale další změna, kterou byla zavedení přenesené povinnosti u stavebních a montážních prací, a to se částečně týkalo i mnou vybrané firmy. V roce 2012 byl celkový základ daně 15 803 282 Kč, což je pokles oproti loňskému roku 2011, ale stále se rok 2012 pohybuje nad celkovou částkou z roku 2010. Příslušná daň na výstupu za tento rok pak činí 3 160 656 Kč. Největší daňový základ byl v listopadu (3 581 164 Kč) a tomu odpovídající i daň na výstupu 716 233 Kč. Tyto dvě sumy překonaly dosavadní největší z prosince 2010 o téměř 1 000 000 Kč na základu daně a o téměř 200 000 Kč na dani na výstupu. Údaje o zdanitelných plněních jsou uvedeny v následující tabulce č. 11. Tabulka 11: Uskutečněná zdanitelná plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Zdanitelná plnění (tuzemsko) uskutečněná zdanitelná plnění daň na 2012 (základ daně výstupu (Kč) v Kč) leden 165 548 33 110 únor 1 313 098 262 619 březen 1 810 726 362 145 duben 78 520 15 704 květen 872 276 174 455 červen 1 527 024 305 405 červenec 280 834 56 167 srpen 2 065 040 413 008 září 2 038 647 407 729 říjen 501 975 100 395 listopad 3 581 164 716 233 prosinec 1 568 430 313 686 celkem 15 803 282 3 160 656

Osvobozená plnění s nárokem na odpočet pokračovala v podobném trendu, jako v loňském roce, tedy v růstu celkové částky poskytnutých služeb do členských zemí a v poklesu celkové částky u ostatních osvobozených plnění s nárokem na odpočet, 48

která jsou reprezentována dodáním služeb do nečlenských zemí. Suma osvobozených plnění s nárokem na odpočet je ale ze tří sledovaných let největší, takže oproti roku 2011, kdy obchodování se zahraničím vykázalo pokles, tak v roce 2012 se jednalo o velký nárůst, který překonal i rok 2010. Tabulka 12: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Osvobozená plnění 2012

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

poskytnutí služeb ostatní uskutečněná do členských zemí plnění s nárokem na (Kč) odpočet (Kč) 260 503 982 945 360 395 648 676 422 093 388 120 391 337 186 753 119 147 179 673 0 246 518 4 186 160

7 745 2 253 0 0 0 3 260 6 082 0 0 0 0 0 19 340

Přijatá zdanitelná plnění v roce 2012 rovněž měla stejný trend, jako v roce předchozím. Suma přijatých zdanitelných plnění se základní sazbou byla v tomto roce 1 515 024 Kč, což je meziročně pokles o více než 200 000 Kč. Příslušná daň na vstupu pak činila 303 019 Kč. Přijatá zdanitelná plnění ve snížené sazbě měla svůj daňový základ 4 351 Kč, jedná se tedy opět o zanedbatelnou částku. Příslušná daň na vstupu k těmto plněním byla 572 Kč, ale podstatnější je zde to, že snížená sazba nebyla 10 % jako v předchozích letech, ale již zmíněných 14 %. Pokud bychom tedy chtěli udělat přesné srovnání s minulými roky, tak je potřeba převést daň na vstupu na stejnou sazbu, jaká byla v uplynulých letech. Po přepočtu činí daň na vstupu 435 Kč. I po něm se ale jedná o velmi malou částku, která by opět neměla rozhodující vliv na celkovou daňovou povinnost.

49

Tabulka 13: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

sazba

Nárok na odpočet přijatá zdanitelná plnění (základ daně v Kč)

2012

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14% 20% 14%

130 143 200 105 132 0 206 747 0 160 166 119 81 964 0 64 549 2 034 50 641 0 100 528 0 126 887 0 101 756 0 240 003 112 146 508 1 886 1 515 024 4 351

daň na vstupu (Kč) 26 029 28 21 028 0 41 355 0 32 033 17 16 393 0 12 909 285 10 130 0 20 105 0 25 380 0 20 353 0 48 002 16 29 302 226 303 019 572

V roce 2012, jak jsem již dříve zmiňoval, došlo k zavedení přenesené daňové povinnosti i u stavebních a montážních prací. Ačkoliv firma poskytuje služby a charakter jejího podnikání se tedy netýká těchto skupin podnikání, tak i jí se v malém množství v roce 2012 týkalo přenesení daňové povinnosti a to jako odběratele, takže byla povinnost uhradit daň z přenesené daňové povinnosti. Konkrétně se jednalo o drobné stavební práce, které si firma objednala kvůli úpravám při předělávání nemovitosti na pracovní prostory v místě sídla firmy. Tato skutečnost nastala celkem ve třech měsících a zobrazuje ji následující tabulka. 50

Tabulka 14: Přenesená daňová povinnost z přijatých zdanitelných plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Přenesená daňová povinnost částka (Kč) měsíc červen 705 srpen 8084 říjen 1960 celkem 10749

Přenesená daňová povinnost se tedy promítla i do daně na vstupu a do daně na výstupu, kterou zobrazuje poslední tabulka za rok 2012. Z ní dále vyplývá, že firma zaplatila celkem na dani z přidané hodnoty 2 875 065 Kč, což je meziročně o více jak 300 000 Kč méně, ale i tak rok 2012 překonal rok 2010 a zařadil se na pomyslné druhé místo. V tomto roce ale byla překonána maximální měsíční částka daňové povinnosti. Stalo se tak v listopadu, kdy daňová povinnost dosáhla výše 668 215 Kč a překonala tak prosinec 2010 o skoro 200 000 Kč. Nadměrný odpočet vznikl v roce 2012 pouze jednou a to v dubnu, kdy měl hodnotu 16 346 Kč a jedná se tedy o nejmenší částku ze všech tří sledovaných roků. Tabulka 15: Daňová povinnost v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Daňová povinnost (Kč) 2012 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

daň na výstupu 33 110 262 619 362 145 15 704 174 455 306 110 56 167 421 092 407 729 102 355 716 233 313 686 3 171 405

51

daň na daňová vstupu povinnost 26 057 7 053 21 028 241 591 41 355 320 790 32 050 -16 346 16 393 158 062 13 899 292 211 10 130 46 037 28 189 392 903 25 380 382 349 22 313 80 042 48 018 668 215 29 528 284 158 314 340 2 857 065

Daň z přidané hodnoty v roce 2012 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 Kč

400 000

daň na výstupu

350 000 300 000

daň na vstupu

250 000 200 000

výsledná daň

150 000 100 000 50 000 0 -50 000 měsíce

Graf 3: Daň z přidané hodnoty v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

3.2.4 Shrnutí sledovaných let Veškerá data z výše uvedených let jsou ještě jednou zobrazena v následující tabulce a grafech. Za poslední tři kompletní roky poskytla firma zdanitelná plnění v celkové hodnotě 57 778 223 Kč včetně daně z přidané hodnoty, která měla tedy ve všech třech letech základní sazbu 20 %. Zdanitelná plnění se sníženou sazbou firma neposkytovala a ani v budoucnu velice pravděpodobně poskytovat nebude, protože by muselo dojít ke změně hlavní činnosti podnikání a k tomu firma určitě důvody nemá. Přijatá zdanitelná plnění měla celkovou hodnotu téměř 10 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Zde již jsou započítána přijatá zdanitelná plnění se základní sazbou i sníženou sazbou. Základní sazba tvoří celkem 99,7 %. Plnění se sníženou sazbou poté mají podíl jen 0,3 %. Je zde nutné ale ještě jednou připomenout tu skutečnost, že snížená sazba nebyla po celé tři roky stejná, neboť v roce 2012 došlo k jejímu zvýšení 52

o čtyři procentní body z 10 % na 14 %.

Vzhledem ale k množství přijatých

zdanitelných plnění se sníženou sazbou je tento rozdíl, o který by byla v důsledku zachování snížené sazby v roce 2012 daň na vstupu menší, naprosto zanedbatelný. Jen pro zajímavost tedy uvedu, že po přepočtu roku 2012 ze 14 % na 10 % by byla celková částka přijatých zdanitelných plnění menší o 137 Kč a měla by poté hodnotu 9 824 999 Kč oproti původní 9 825 136 Kč. Osvobozená plnění s nárokem na odpočet reprezentuje vlastně zahraniční obchod, a to především prodej služeb do ostatních členských zemí. Tento obchodní styk neustále rostl a lze předpokládat, že tomu tak bude i nadále. Naopak obchodování s nečlenskými zeměmi, které je zastoupeno hlavně Indií a Kanadou, je na ústupu a důvodem je především pozdní uhrazování faktur z odběratelské strany. Firma nemá pochopitelně dále velký zájem obchodovat s těmito odběrateli, a proto obchodní styk v této oblasti zaznamenává pokles. Celková částka osvobozených plnění s nárokem na odpočet dosáhla za sledované období hodnoty 11 188 536 Kč. Daň na výstupu, daň na vstupu a příslušná daňová povinnost popř. nadměrný odpočet již byly detailněji zobrazeny v jednotlivých letech. Jen pro úplnost ještě uvedu, že firmě za její poskytnutá zdanitelná plnění vznikla celková daňová povinnost v hodnotě 9 640 450 Kč. Daň na vstupu činila ve sledovaném období 1 646 823 Kč, což v konečném důsledku znamená, že firma v letech 2010 – 2012 odvedla do státního rozpočtu na dani z přidané hodnoty celkem 7 993 627 Kč. Jedná se rozhodně o nemalou částku, která určitě svědčí o tom, že firmě se daří a s určitostí lze tvrdit, že tomu bude tak i nadále. Ale jak jsem již zmínil, tak hlavním odběratelem služeb mnou zvolené firmy je akciová společnost, která podniká ve výrobním průmyslu a jejím hlavním oborem podnikání je výroba automobilových komponentů a na zakázkách právě od této akciové společnosti je mnou zvolená firma do určité míry závislá. Celosvětová krize, která se dotkla především automobilového průmyslu, znamenala i pokles zakázek pro tohoto odběratele, což se pochopitelně promítlo i do počtu objednaných služeb od mnou vybrané firmy. V současnosti již ale automobilový průmysl vykazuje opět pozvolný růst, takže i z tohoto důvodu lze předpokládat, že firma bude nadále prosperovat. Následující tabulka ještě jednou přehledně zobrazuje výše uvedené skutečnosti. Dále jsou v ní ještě uvedeny údaje o průměrných hodnotách příslušných veličin za sledované 53

období, maximální a minimální hodnoty, které v průběhu tří let nastaly a celkové součty. Poskytnutá i přijatá zdanitelná plnění jsou uvedeny včetně příslušné daně z přidané hodnoty. Všechny částky jsou v Kč. Tabulka 16: Celkové shrnutí daně z přidané hodnoty v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Celkové shrnutí za roky 2010 - 2012

rok

2010 2011 2012 průměr měsíční maximum měsíční minimum celkem

poskytnutá zdanitelná plnění

přijatá zdanitelná plnění

osvobozená plnění s nárokem na odpočet

daň na výstupu

daň na vstupu

daňová povinnost

17 610 528 21 203 757 18 963 938 19 259 408

5 916 044 2 086 126 1 822 966 3 275 045

3 631 587 3 351 449 4 205 500 3 729 512

2 935 086 3 533 959 3 171 405 3 213 483

985 710 346 773 314 340 548 941

1 949 376 3 187 186 2 857 065 2 664 542

4 297 397

3 198 390

985 198

716 233

221 892

668 215

43 338

60 771

0

7 223

10 130

-114 245

9 825 136 11 188 536

9 640 450

1 646 823

7 993 627

57 778 223

Údaje z tabulky je možno ještě jednou přehledně vidět v následujících grafech, ze kterých je patrný i vývoj jednotlivých sledovaných hodnot. Z grafů vyplývá, že daňová povinnost kopíruje trend daně na výstupu a vlastně i křivku přijatých zdanitelných plnění, která jsou zobrazena v druhém grafu. Tyto křivky zaznamenaly nejprve rostoucí trend a v následujícím roce došlo k mírnému poklesu. Celkově se ale od roku 2010 do roku 2012 jedná o růst, který lze předpokládat i nadále. Důvody mohou být takové, které jsem zmínil již v předchozí kapitole, že objem objednaných služeb nadále poroste. Teoreticky druhým důvodem může být zvýšení sazeb z přidané hodnoty, které pochopitelně zvýší celkovou částku poskytnutých zdanitelných plnění, aniž by došlo ke skutečnému nárůstu poskytnutých služeb. Daň na vstupu, a tedy i přijatá zdanitelná plnění, vykazovaly neustálý pokles, ačkoli v posledním roce nebyl již tak velký. V tomto případě je poněkud složitější předpovědět, zda přijatá zdanitelná, a tedy i příslušná daň na vstupu, budou i nadále pozvolna klesat, nebo jestli vykáží nárůst. Proti poklesu hovoří především několik skutečností, kterými jsou zvýšení daňových sazeb nebo také to, že již takhle jsou obě veličiny na nízké úrovni, kterou může být nadále obtížné snižovat. Pro pokles hovoří ale 54

ty skutečnosti, že firmě se dařilo úspěšně hledat úspory a bude velice pravděpodobně v tomto trendu pokračovat.

Daň z přidané hodnoty v letech 2010 - 2012 4 000 000 3 500 000

3 533 959 2 935 086

3 000 000

3 171 405 3 187 186

Kč

2 500 000

2 857 065

daň na výstupu daň na vstupu

2 000 000

1 949 376

1 500 000

daňová povinnost

985 710

1 000 000

346 773

500 000

314 340

0 2010

2011 roky

2012

Graf 4: Daň z přidané hodnoty v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

Zdanitelná a osvobozená plnění 2010 - 2012 25 000 000 21 203 757 20 000 000

17 610 528

18 963 938

15 000 000

poskytnutá zdanitelná plnění

Kč

přijatá zdanitelná plnění

10 000 000 5 916 044 3 351 449

5 000 000 3 631 587 0 2010

2 086 126 2011 roky

4 205 500 1 822 966

osvobozená plnění s nárokem na odpočet

2012

Graf 5: Zdanitelná a osvobozená plnění v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

55

Následující graf zobrazuje poměry mezi hodnotami zahraničních a tuzemských zakázek v letech 2010 – 2012. Vyplývá z něho, že zahraniční zakázky měly největší podíl v roce 2012, kdy překročily jednu pětinu všech zakázek, které firma v tomto roce měla a jejich absolutní hodnota byla 4,2 mil Kč. Nejmenší podíl měly naopak v předchozím roce, kdy dosáhly necelých 16 % s absolutní hodnotou 3,6 mil Kč.

Poměry zahraničních a tuzemských zakázek Podíly zahraničních zakázek

Podíly tuzemských zakázek

80,16%

84,06%

78,98%

19,84%

15,94%

21,02%

2010

2011

2012

Graf 6: Poměry zahraničních a tuzemských zakázek ve sledovaných letech (zdroj: Přiznání

k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

3.3 Rok 2013 Jak jsem již zmínil v teoretické části, tak od roku 2013 došlo ke změnám sazeb daně z přidané hodnoty. Základní sazba má pro letošek již zmíněnou hodnotu 21 % a snížená je na úrovni 15 %. V této části své bakalářské práce přepočítám dosavadní zjištěné hodnoty pomocí sazeb z roku 2013 a provedu srovnání, jak by z hlediska daně z přidané hodnoty vypadala situace firmy, kdyby za poslední tři roky byly v platnosti letošní sazby. Poté nastíním následný vývoj a pokusím se odhadnout všechny skutečnosti, které budou mít vliv na celkovou daňovou povinnost v roce 2013.

56

Přepočet letošními sazbami Vzhledem k navýšení sazeb je jisté, že by se jednalo o navýšení všech hodnot, které do výpočtu daňové povinnosti vstupují. Jelikož částky daní na výstupech jsou větší, než částky daní na vstupech, tak by došlo k celkovému navýšení daňové povinnosti. Pro přepočty jsem vycházel z údajů za roky 2010 až 2012. Použil jsem stejné daňové základy a provedl jsem jejich nové zdanění pomocí letošních sazeb. Následující tabulka zobrazuje poskytnutá a přijatá zdanitelná plnění, k nim příslušnou skutečnou daň a přepočet pomocí sazeb z roku 2013. Veškeré částky jsou opět uvedeny v Kč. Tabulka 17: Přepočet zdanitelných plnění pomocí sazeb z roku 2013 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Přepočet zdanitelných plnění pomocí sazeb z roku 2013 rok

2010 2011 2012 celkem rozdíl

poskytnutá zdanitelná plnění 14 675 442 17 669 798 15 803 282 48 148 522 x

daň na výstupu (původní) 2 935 086 3 533 959 3 171 405 9 640 450 x

daň na přijatá výstupu zdanitelná (přepočtená) plnění 3 081 843 3 710 658 3 329 976 10 122 476 482 026

4 930 334 1 739 353 1 519 375 8 189 062 x

daň na vstupu (původní) 985 710 346 773 314 340 1 646 823 x

daň na vstupu (přepočtená) 1 035 145 364 594 330 094 1 729 834 83 011

Z výpočtu uvedených v tabulce je patrná již jednou zmíněná skutečnost, že došlo k navýšení jak daně na výstupu, tak daně na vstupu. Daně na výstupu za roky 2010 a 2011 byly vypočteny přímo pomocí nové sazby 21 %, ale v roce 2012 bylo ještě nutné počítat s přenesenou daňovou povinností, která činila 10 749 Kč. I ta musela být přepočítána a nově vzniklá částka po přepočtu činí 11 286 Kč. Celkem tedy přepočtená daň na výstupu odpovídá částce, která se skládá ze základu daně vynásobeného letošní sazbou a přepočtené daňové povinnosti. Z celkového a rozdílového řádku vyplývá, že by došlo k celkovému nárůstu daně na výstupu o částku 482 026 Kč. Postup při přepočtu přijatých zdanitelných plnění byl obdobný, akorát ještě bylo nutné rozlišovat, zda daňový základ za přijatá zdanitelná plnění patří do základní, nebo do snížené sazby. V tabulce je uveden již součet obou přepočtených daňových základů. Opět zde ale platí to, že muselo v roce 2012 dojít i k přičtení přepočtené přenesené

57

daňové povinnosti, která činí výše uvedených 11 286 Kč. Z celkového a rozdílového řádku poté následně vyplývá, že daň na vstupu by zaznamenala nárůst o 83 011 Kč. Dopad, který by tyto vyšší sazby měly, zobrazuje v Kč níže uvedená tabulka, která částečně vychází z tabulky č. 17 a je doplněna o skutečně vzniklou daňovou povinnost v jednotlivých letech a dále o nově vypočtenou daňovou povinnost. Tabulka 18: Přepočet daňové povinnosti (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Přepočet daňové povinnosti rok

2010 2011 2012 celkem rozdíl

daň na daň na daňová výstupu vstupu povinnost (přepočtená) (přepočtená) (přepočtená) 3 081 843 3 710 658 3 329 976 10 122 476

1 035 145 364 594 330 094 1 729 834

x

2 046 698 3 346 063 2 999 882 8 392 643 399 016

x

daňová povinnost (původní) 1 949 376 3 187 186 2 857 065 7 993 627 x

Daňová povinnost, která by firmě vznikla v případě zavedení letošních sazeb již od roku 2010, by byla v konečném součtu 8 392 643 Kč, což je téměř o 400 000 Kč více. Původní (skutečnou) daňovou povinnost a novou (přepočtenou) daňovou povinnost zobrazuje ještě jednou a přehledněji následující graf, ze kterého jsou patrné i teoretické rozdíly v jednotlivých letech.

Daňové povinnosti 3 500 000

3 346 063 2 999 882

Kč

3 000 000

3 187 186

2 857 065 původní daňová povinnost

2 500 000 2 046 698 2 000 000

přepočtená daňová povinnost

1 949 376

1 500 000 2010

2011

2012

roky

Graf 7: Skutečné a teoretické daňové povinnost v letech 2010-2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

58

Odhad pro rok 2013 Ke konci roku 2012 se firmě povedlo prodloužit rámcovou smlouvu s největším odběratelem. Znamená to tedy, že firma má zajištěné velké zakázky i pro letošek a lze předpokládat, že objem zakázek pro tohoto odběratele oproti minulému roku poroste. Nárůst poskytnutých služeb by se měl pohybovat v rozmezí 5 – 10 % a v důsledku toho dojde i k nárůstu daňové povinnosti. Vedení firmy by mělo rovněž počítat i s nárůstem zakázek pro ostatní tuzemské odběratele. Tento nárůst by měl být v rozmezí 3 – 5 %. Oba dva nárůstové předpoklady poté budou pro firmu znamenat celkový nárůst poskytnutých zdanitelných plnění. Jejich hodnota by se poté měla pohybovat v intervalu 16,5 – 17,2 mil Kč. Firma by ale měla pokračovat v získávání nových kontraktů pro zahraniční odběratele. Hlavní důvody jsou takové, že tyto poskytnuté služby jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty. I zde lze rovněž předpokládat nárůst. Ten dosavadní měl hodnotu 15 % a minimálně udržet tento trend by měla společnost i v letošním roce. V takovém případě by se jednalo o částku okolo 4 870 000 Kč. Vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská krize je již na ústupu, bych odhadl i 20% nárůst, který by znamenal překročení 5 000 000 Kč. Pro tuto skutečnost svědčí i získané zakázky z kraje letošního roku pro nové zahraniční firmy se sídlem v Evropské unii. Tyto výše uvedené skutečnosti a předpoklady by pro firmu měly znamenat nárůst poměru zahraničních zakázek k tuzemským. Na konci roku 2012 měly zahraniční zakázky podíl 21,02 %. Zde by se společnosti mělo podařit upravit tento poměr až na 25 % a do další let by se mohly zahraniční zakázky pohybovat až na hranici 30 %. Nárůst zakázek s sebou nese ale i větší potřebu pracovníků a především větší potřebu spotřebního materiálu, který zaměstnanci používají pro svoji práci. V této oblasti tedy nelze počítat s úsporou, ale cíl firmy je zůstat na stejné úrovni přijatých zdanitelných plnění, jako v roce předchozím. Měla by se tak pohybovat na úrovni 1,5 mil Kč. Rok 2013 by měl tedy pro firmu znamenat celkový nárůst poskytovaných služeb, který by měl být reprezentován hlavně zahraničním obchodem. S určitou opatrností si myslím, že je možné říci, že celková daňová povinnost mnou zvolené firmy v roce 2013 vzhledem k výše uvedenému opět překročí hranici 3 000 000 Kč, kterou již překročila v roce 2011 a je i možné, že tento rok dokonce překoná.

59

3.4 Plánovaná sazba 17,5 % V současnosti je plánováno zavedení jednotné sazby daně přidané hodnoty až od začátku roku 2016. Původně bylo ale její zavedení v plánu již od roku letošního. V této kapitole se budu věnovat tomu, jak by vypadala daň z přidané hodnoty, kdyby tato sazba platila už od roku 2010. Myslím si, že zavedení této jednotné sazby, bude pro firmu výhodné. Přepočet jsem provedl stejným způsobem, jako v předchozí kapitole. Vycházel jsem tedy z daňových základů, ze kterých jsem vypočítal příslušnou daň na výstupu a na vstupu. Platí zde prakticky opačná situace, než při přepočtu na sazby letošní. Jelikož částka poskytnutých zdanitelných plnění je větší, než částka přijatých zdanitelných plnění, tak při snížení daňové sazby dojde k většímu poklesu daně na výstupu než daně na vstupu. Nově vypočtené hodnoty daní na výstupu a daní na vstupu jsou uvedeny v celých korunách v níže zobrazené tabulce. Tabulka 19: Přepočet zdanitelných plnění sazbou 17,5% (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Přepočet zdanitelných plnění na sazbu 17,5 % rok

poskytnutá zdanitelná plnění

2010 2011 2012 celkem rozdíl

14 675 442 17 669 798 15 803 282 48 148 522 x

daň na výstupu (původní) 2 935 086 3 533 959 3 171 405 9 640 450 x

daň na přijatá výstupu zdanitelná (přepočtená) plnění 2 568 202 3 092 215 2 774 980 8 435 397 -1 205 053

4 930 334 1 739 353 1 519 375 8 189 062 x

daň na vstupu (původní) 985 710 346 773 314 340 1 646 823 x

daň na vstupu (přepočtená) 862 808 304 387 275 296 1 442 491 -204 332

Přepočtená daň na výstupu je tedy v každém roce menší a celkové snížení, které by koncem roku 2012 nastalo, má hodnotu 1 205 053 Kč. V roce 2010 a 2011 opět přepočtené daně na výstupu odpovídají vynásobení příslušného daňového základu sazbou 17,5 %. V roce 2012 bylo opět zapotřebí počítat s přenesenou daňovou povinností, která by po přepočtení z původních 10 749 Kč měla hodnotu 9 405 Kč. Přepočet daně na vstupu sazbou 17,5 % byl jednodušší, než v případě přepočtu na sazby z roku 2013. Důvodem je především to, že od roku 2016 by se již neměla rozlišovat základní sazba a snížená sazba. Stačilo tedy pouze znovu provést přepočet celkových 60

daňových základů a v roce 2012 opět ještě připočíst částku 9 405 Kč za přenesenou daňovou povinnost. Výsledná daň na vstupu poté vyšla celkově menší o 204 332 Kč. Tabulka 20: Výpočet daňové povinnosti sazbou 17,5 % (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) Výpočet daňové povinnosti sazbou 17,5 % rok

2010 2011 2012 celkem rozdíl

daň na daň na daňová výstupu vstupu povinnost (přepočtená) (přepočtená) (přepočtená) 2 568 202 3 092 215 2 774 980 8 435 397 x

862 808 304 387 275 296 1 442 491 x

1 705 394 2 787 828 2 499 684 6 992 906 -1 000 722

daňová povinnost (původní) 1 949 376 3 187 186 2 857 065 7 993 627 x

Tabulka č. 20 nyní udává v korunách výslednou daňovou povinnost, která by nastala, kdyby již od roku 2010 platila plánovaná jednotná sazba. Pro firmu by to bylo pochopitelně výhodné, protože zdanitelná plněná, která poskytla, by měla menší sazbu daně z přidané hodnoty, a tedy i menší daň na výstupu. Z tohoto důvodu by došlo k celkové úspoře, protože přijatá zdanitelná plnění, která firma nakoupila, by sice také měla menší sazbu, ale jejich objem je podstatně menší, takže částka daně na výstupu by tak velký pokles nezaznamenala a došlo by v tom případě i k poklesu celkové daňové povinnosti, která by činila 6 992 906 Kč, což znamená snížení prakticky o rovný 1 000 000 Kč. Celou přepočtenou situaci ještě jednou zobrazuje následující graf, který, jako při minulém přepočtu, porovnává skutečnou a teoretickou daňovou povinnost.

61

Daňové povinnosti 3 500 000 3 187 186

Kč

3 000 000 2 500 000

2 787 828 1 949 376

2 857 065 2 499 684

původní daňová povinnost přepočtená daňová povinnost

2 000 000 1 705 394 1 500 000 2010

2011

2012

roky

Graf 8: Skutečné a přepočtené daňové povinnosti pomocí sazby 17,5 % (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)

Obecně platí, že firma v ročních součtech vždy poskytne několikanásobně více zdanitelných plnění, než přijme a tato skutečnost se velice pravděpodobně ani v budoucích letech nezmění. Poté lze usoudit, že zavedení nižší sazby (i když bude stejná pro všechna plnění) je pro firmu výhodné a znamená úsporu právě oproti vyšším sazbám.

62

3.5 Závěr praktické části Mnou zvolená firma patří v regionu, kde působí, k nejvýznamnějším zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají relativně velký počet lidí a dokáže tak pomoci spoustě lidem, kteří v dnešní době jen stěží hledají práci. Tímto má tato firma velký význam pro celou společnost a také to považuji za její velkou přednost. Další velkou předností firmy je především kvalita a úroveň její služeb. Velké zakázky od jednoho odběratele jsou toho jasným důkazem. Především velká flexibilita pracovníků dokáže poskytnout vždy potřebnou kvantitu služeb, a to pochopitelně v odpovídající kvalitě. Důvody, proč je flexibilita velkého množství pracovníků tak důležitá, jsem již několikrát zmiňoval, jen ve stručnosti tedy uvedu, že nárazové zajištění velkého počtu pracovníků je pro největšího odběratele důležité především z toho hlediska, že on sám má nárazově velkoobjemové zakázky a zajistit pro ně velké množství pracovníků by bylo velice nákladné. Proto především výstupní kontrolu těchto zakázek řeší externím dodavatelem, který je na to specializovaný a ušetří tak nemalé finanční prostředky. Ve své bakalářské práci jsem se poté zaměřil na daň z přidané hodnoty, která tvoří ovšem jen jednu část celkového objemu všech daní, které firma musí platit. Jako další daně, které firma musí platit, lze příkladem uvést daň z příjmů právnických osob, daň z nemovitosti nebo daně z příjmů fyzických osob svých zaměstnanců. Daň z přidané hodnoty ale tvoří nemalé částky, které jsem již podrobně popsal v průběhu praktické části. Kromě analýzy všech údajů, které se daně z přidané hodnoty týkají, jsem provedl i přepočty na jiné daňové sazby a pokusil se nastínit to, jaký vliv by to na firmu mělo, a následně jsem se pokusil odhadnout, jak se bude daň z přidané hodnoty v této firmě vyvíjet do budoucna. Je ovšem nutné brát v potaz nejistou hospodářskou situaci posledních let, která se jen pozvolna stabilizuje, a o automobilovém průmyslu to platí mnohem výrazněji než o jiných odvětvích celosvětového hospodářství, která tak výrazně největší světovou hospodářskou krizí, od krachu newyorské burzy v roce 1929, zasáhnuta nebyla. Rozhodně lze ale říci, že firma od svého vzniku urazila velký kus pomyslné cesty, a tak lze i do budoucna předpokládat další rozvoj a dobrou prosperitu.

63

Závěrem v praktické části bych zde rád zmínil i to, že jsem měl možnost nahlédnout do chodu firmy nejen jako student, který zde vykonával svoji praxi v rámci bakalářského studia, ale i přímo jako pracovník kontroly, který tam byl před třemi roky na brigádě.

64

4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem nejprve popsal daň z přidané hodnoty nejen v kontextu všech ostatních daní, ale i například z historického hlediska a snažil jsem se ji vysvětlit tak, aby i čtenář, který se v daních příliš neorientuje, pochopil základní principy fungování této daně, která patří vůbec k těm nejsložitějším. Dále jsem popsal její výhody a nevýhody, zhodnotil důvody pro její zavedení a proti jejímu zavedení a provedl srovnání s ostatními zeměmi světa, kde byla zavedena. Jako zajímavost bych zde rád ještě jednou zmínil to, že poprvé byla daň z přidané hodnoty zavedena až v druhé polovině 20. století, konkrétně v roce 1967, v Dánsku. V druhé polovině teoretické části jsem se věnoval dani z přidané hodnoty v podmínkách české legislativy. Nejprve jsem stručně nastínil její vznik v České republice a její následné přepracování v roce 2004 dle podmínek Evropské unie, protože její zavedení a harmonizace dle unijních směrnic je jednou z mnoha podmínek pro to, aby se daný stát stal členským státem Evropské unie. Poté jsem se po vysvětlení nejpodstatnějších pojmů detailněji zaměřil na to, jak se podnikající fyzická osoba či právnická osoba může vůbec stát plátcem daně z přidané hodnoty. Dále jsem popsal rozdělení všech plnění, která mohou v případě daně z přidané hodnoty nastat, a uvedl jejich úlohu při výpočtu daňové povinnosti až po odevzdání daňového přiznání, které dává plátci povinnost uhradit daň nebo mu dává nárok na odpočet. Rovněž jsem popsal nejdůležitější změny v zákoně o dani z přidané hodnoty pro letošní rok a nastínil jsem i změny chystané do budoucích let. Myslím si, že o dani z přidané hodnoty lze z obecného hlediska i z hlediska právních úprav napsat mnohem více, než jsem napsal já ve své závěrečné práci. Přesto si myslím, že jsem vystihl nejdůležitější podstatu obou hledisek. Podle mého názoru patří daň z přidané hodnoty k nejsložitějším daním, které nejen v naší republice jsou zavedeny. Této složitosti ale využívají ti, kteří se snaží svoji daňovou povinnost snižovat nelegální cestou. Proti těmto zločinům je každoročně zavedeno několik nových právních úprav. Otázkou ale zůstává kdy a zda vůbec se podaří těmto daňovým únikům zabránit. Praktická část mé bakalářské práce se poté týkala analýzy daně z přidané hodnoty ve vybrané společnosti s ručením omezeným, jejíž přání bylo ale zůstat v anonymitě. Z analýzy posledních tří kompletních let (2010 – 2012) následně vyplynulo, že

65

společnosti prakticky každý měsíc vzniká nemalá daňová povinnost, která v konečných ročních součtech dosahuje částek v řádu milionů korun. Z následných přepočtů již známých údajů poté vyplynulo, jak velké dopady mají nové právní úpravy, které jsou reprezentovány především změnami daňových sazeb. Zároveň jsem se zde pokusil odhadnout i budoucí vývoj daně z přidané hodnoty v této firmě v následujících letech. Myslím si, že cíle mé bakalářské práce se mi splnit podařilo, jelikož v teoretické části jsem základní principy fungování této daně popsal a dále jsem se soustředil na nejnovější úpravy pro rok 2013, které jsou reprezentovány například změnami daňových sazeb nebo ručením za daň. V praktické části jsem poté provedl rozbor, který podrobně zobrazil strukturu daně z přidané hodnoty ve vybrané firmě, provedl přepočty pomocí nových sazeb a na základně těchto výsledků se pokusil nastínit budoucí vývoj. Téma daně z přidané hodnoty patří podle mého názoru mezi takové oblasti státního hospodářství, které bude neustále v popředí zájmů, protože jak jsem již zmínil dříve, tak výnosy z daně z přidané hodnoty patří mezi největší, které plynou do státního rozpočtu. Díky psaní této bakalářské práce jsem si rozšířil své znalosti o této problematice a doufám, že je i ve svém dalším životě použiji.

66

5 Použité zdroje 5.1 Knižní zdroje BENDA, Václav. Daň z přidané hodnoty 2009: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2009. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, sv. Meritum. ISBN 978-807357-426-0. Daně I. Doplněné a přepracované vydání Praha: Bilance, 2000, 284 s. ISBN 80-8637104-2. DUŠEK, Jiří. DPH 2011: zákon s přehledy. Osmé vydání. Praha: Grada, 2011, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80247-3619-8. DPH po novele: úplné znění zákona s komentářem. Český Těšín: Poradce, s.r.o., 2013. ISSN 1211-2437. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-807-3573-010. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualizované vydání Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xv, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Jana VÍTKOVÁ. Daňový systém ČR 2010. V Praze: 1. VOX, 2010, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. ZÁKON o dani z přidané hodnoty. In: č. 235/2004 Sb. 2013.

67

5.2 Internetové zdroje Být či nebýt plátcem daně z přidané hodnoty ? Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/ clanky/byt-ci-nebyt-platcem-dane-z-pridane-hodnoty/ Daňový

portál

[online].

2013

[cit.

2013-05-05].

Dostupné

z:

https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces Dodatečné daňové přiznání k DPH. Podnikatelský web: Internetový magazín pro drobné podnikatele

[online].

2013

[cit.

2013-04-01].

Dostupné

z: http://www.podnikatelskyweb.cz/dodatecne-danove-priznani-k-dph/ Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. BussinesInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2011 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/preneseni-dan-povinnost-dphstavebnictvi-3526.html Povinná registrace plátce DPH. Jak podnikat: poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2013, 28. 2. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/ platce-dph-registrace-povinna.php Souhrnné hlášení k DPH. Jak podnikat: poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2013, 19. 2. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/ souhrnne-hlaseni-dph.php Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005, 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Business

center.cz

[online].

1998

[cit.

2013-05-06].

http://business.center.cz/business/sablony/s9-souhrnne-hlaseni-dph.aspx

68

Dostupné

z:

6 Seznamy 6.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Sazby daně z přidané hodnoty ve vybraných zemích za rok 2012 (zdroj: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/oecdtaxdatabase.htm#vat, vlastní zpracování, 2013) ........................................................................................................................................ 16 Tabulka 2: Přehled sazeb daně z přidané hodnoty v ČR od jejího vzniku (zdroj: http://www.danarionline.cz/; vlastní zpracování, 2013) ................................................. 27 Tabulka 3: Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 40 Tabulka 4: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 41 Tabulka 5: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ......................................................... 42 Tabulka 6: Daňová povinnost v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 43 Tabulka 7: Uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 44 Tabulka 8: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 45 Tabulka 9: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ......................................................... 46 Tabulka 10: Daňová povinnost v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 47 Tabulka 11: Uskutečněná zdanitelná plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) .......................................... 48 Tabulka 12: Osvobozená plnění s nárokem na odpočet v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 49 69

Tabulka 13: Přijatá zdanitelná plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ......................................................... 50 Tabulka 14: Přenesená daňová povinnost z přijatých zdanitelných plnění v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ..... 51 Tabulka 15: Daňová povinnost v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 51 Tabulka 16: Celkové shrnutí daně z přidané hodnoty v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ................ 54 Tabulka 17: Přepočet zdanitelných plnění pomocí sazeb z roku 2013 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) .................................. 57 Tabulka 18: Přepočet daňové povinnosti (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 58 Tabulka 19: Přepočet zdanitelných plnění sazbou 17,5% (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................................ 60 Tabulka 20: Výpočet daňové povinnosti sazbou 17,5 % (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ......................................................... 61

70

6.2 Seznam grafů Graf 1: Daň z přidané hodnoty v roce 2010 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 43 Graf 2: Daň z přidané hodnoty v roce 2011 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 47 Graf 3: Daň z přidané hodnoty v roce 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013)........................................................................ 52 Graf 4: Daň z přidané hodnoty v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ......................................................... 55 Graf 5: Zdanitelná a osvobozená plnění v letech 2010 – 2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) .......................................... 55 Graf 6: Poměry zahraničních a tuzemských zakázek ve sledovaných letech (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ................ 56 Graf 7: Skutečné a teoretické daňové povinnost v letech 2010-2012 (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) .................................. 58 Graf 8: Skutečné a přepočtené daňové povinnosti pomocí sazby 17,5 % (zdroj: Přiznání k dani z přidané hodnoty zvolené firmy, vlastní zpracování, 2013) ............................... 62

6.3 Seznam obrázků Obrázek 1: Přiznáni k dani z přidané hodnoty pro rok 2013, první strana (zdroj: Ministerstvo financí České republiky) ............................................................................ 72 Obrázek 2: Přiznání k dani z přidané hodnoty vzor č. 18, druhá strana (zdroj: Ministerstvo financí České republiky) ............................................................................ 73 Obrázek

3:

Souhrnné

hlášení

k

dani

z

přidané

hodnoty

(zdroj:http://business.center.cz/business/sablony/s9-souhrnne-hlaseni-dph.aspx) ......... 74 Obrázek 4: Potvrzení k elektronicky podanému souhrnnému hlášení (zdroj: vybraná firma) .............................................................................................................................. 75 71

7 Příloha

Obrázek 1: Přiznáni k dani z přidané hodnoty pro rok 2013, první strana (zdroj: Ministerstvo

financí České republiky)

72

Obrázek 2: Přiznání k dani z přidané hodnoty vzor č. 18, druhá strana (zdroj: Ministerstvo financí České republiky)

73

Obrázek 3: Souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty (zdroj:http://business.center.cz/business/sablony/s9-souhrnne-hlaseni-dph.aspx)

74

Obrázek 4: Potvrzení k elektronicky podanému souhrnnému hlášení (zdroj: vybraná firma)

75