VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Analýza hospodaření obce Prosiměřice se zaměřením na odpadové hospodářství

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

A n a l ý z a h o s p o d a ř e n í o b c e P ro s i mě ř i c e s e z a mě ř e n í m n a o d p a d o v é h o s p o d á ř s t v í Bakalářská práce

Autor: Ivana Kráčmanová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou hospodaření obce Prosiměřice a je zaměřena na odpadové hospodářství obce. Cílem práce je zhodnotit hospodaření obce v letech 20062010. Práce je také zaměřena na odpadové hospodářství a finance spojené s touto oblastí. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje pojmy týkající se obce, rozpočtu obce, rozpočtové skladby a odpadového hospodářství. Teoretická část je zpracována pomocí odborné literatury a zákonů. V praktické části se nachází zhodnocení hospodaření obce v letech 2006-2010, finanční analýza a analýza odpadového hospodářství obce a vyhodnocení dotazníku, který se týká odpadového hospodářství.

Klíčová slova Obec, rozpočet obce, příjmy, výdaje, odpadové hospodářství, odpad

Abstract This bachelor dissertation deals with an analysis of economic activities of the village of Prosiměřice, focusing on waste management. The goal of this thesis is to analyse the economic activities of the municipality in years 2006 to 2010. This thesis is also focused on waste management and finances associated with this area. The thesis consists of the theoretical and the practical part. The theoretical part includes concepts related to the municipality, the municipal budget, budget structure and waste management. The theoretical part summarizes specialized literature and laws. The practical part contains evaluation of the management of the municipality in years 2006 to 2010, a financial analysis, an analysis of waste management and evaluation of a questionnaire concerning waste management.

Key concepts Municipality, municipal budget, revenues, costs, waste management, waste

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za ochotu a pomoc při tvorbě této práce. Poděkování si také zaslouží starosta obce Prosiměřice pan Jiří Lukeš a paní účetní Jindřiška Kratochvílová, kteří mi poskytli veškeré požadované informace obsažené v této práci. Největší dík však patří mé rodině, která mi při tvorbě této práce velmi pomáhala a zapojila se do roznášení a výběru dotazníků.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod .......................................................................................................................... 8 1 Teoretická část ........................................................................................................... 10 1.1

Územní samospráva v ČR ................................................................................ 10

1.1.1

Územní samospráva krajů ......................................................................... 10

1.1.2

Územní samospráva obcí .......................................................................... 10

1.2

Obec ................................................................................................................. 11

1.2.1 Znaky a funkce obce ...................................................................................... 11 1.2.2 Území obce .................................................................................................... 11 1.2.3 Občané obce ................................................................................................... 11 1.3 Působnost obcí ...................................................................................................... 12 1.3.1 Samostatná působnost .................................................................................... 12 1.3.2 Přenesená působnost ...................................................................................... 13 1.4 Orgány obce .......................................................................................................... 15 1.4.1 Zastupitelstvo obce ........................................................................................ 15 1.4.2 Obecní rada .................................................................................................... 16 1.4.3 Starosta........................................................................................................... 17 1.4.4 Obecní úřad .................................................................................................... 17 1.4.5 Odbory ........................................................................................................... 17 1.4.6 Komise ........................................................................................................... 18 1.4.7 Tajemník ........................................................................................................ 18 1.5 Rozpočtová soustava ............................................................................................. 19 1.5.1 Rozpočet obce ................................................................................................ 19 1.5.2 Rozpočtový výhled ........................................................................................ 20 1.5.3 Rozpočtové provizorium ................................................................................ 20 1.6 Rozpočtový proces ................................................................................................ 21 1.7 Rozpočtová skladba .............................................................................................. 24 1.7.1 Příjmy rozpočtu obce ..................................................................................... 26 1.7.2 Výdaje rozpočtu obce .................................................................................... 27 1.8 Odpadové hospodářství ......................................................................................... 28 1.8.1 Základní pojmy .............................................................................................. 29 1.8.2 Všeobecné povinnosti při nakládání s odpady ............................................... 30 1.8.3 Poplatky za ukládání odpadu ......................................................................... 30 1.8.4 Pokuty za porušení zákona o odpadech ......................................................... 31 2

Praktická část ........................................................................................................ 32 2.1

Obec Prosiměřice ............................................................................................. 32

2.2

Organizační struktura obce .............................................................................. 33

2.3

Hospodaření obce v letech 2006 – 2010 .......................................................... 33

2.3.1

Hospodaření obce v roce 2006.................................................................. 35

2.3.2


2.3.3


2.3.4 Hospodaření obce v roce 2009....................................................................... 38 2.3.5 Hospodaření obce v roce 2010....................................................................... 39 2.4

Finanční analýza obce Prosiměřice .................................................................. 40

2.4.1

Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 40

2.4.2

Hotovostní likvidita .................................................................................. 41

2.4.3

Pohotová likvidita ..................................................................................... 43

2.4.4

Běžná likvidita (také Celková likvidita) ................................................... 44

2.4.5

Celková zadluženost ................................................................................. 45

2.4.6

Ukazatel dlouhodobé zadluženosti ........................................................... 46

2.4.7

Koeficient samofinancování ..................................................................... 47

2.5

Odpadové hospodářství .................................................................................... 48

2.5.1

Odpadové hospodaření obce ..................................................................... 48

2.5.2

Objem vyprodukovaných odpadů v obci Prosiměřice .............................. 50

2.5.3

Celkové příjmy z odpadového hospodářství ............................................. 52

2.5.4

Celkové výdaje za odpadové hospodářství ............................................... 54

2.6

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 55

2.6.1

Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 56

2.6.2

Konečné shrnutí dotazníku ....................................................................... 75

2.7

Shrnutí praktické části ...................................................................................... 75

Závěr ....................................................................................................................... 78 Seznam použité literatury ....................................................................................... 80 Seznam obrázků ...................................................................................................... 83 Seznam tabulek ....................................................................................................... 84 Seznam příloh ......................................................................................................... 85

Úvod Obec je základním samosprávným celkem v České republice. Hospodaření obce probíhá na základě schváleného rozpočtu zastupitelstvem obce. Toto hospodaření se řídí zákony a vyhláškami, které tuto činnost upravují. Odpadové hospodářství je aktuálním tématem ve společnosti. Stále se hledají řešení a různé alternativy zpracování, uložení, likvidace či omezení produkce odpadů. Třídění odpadů umožňuje jejich další zpracování, ale problém odpadového hospodářství se tříděním nevyřeší. Je třeba se zamyslet nad předcházením tvorby odpadů. Produkce odpadů je celosvětovým problémem. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy hospodaření obce Prosiměřice se zaměřením na problematiku odpadového hospodářství a výše finančních prostředků plynoucích do této oblasti. Téma práce: „ Analýza hospodaření obce Prosiměřice se zaměřením na odpadové hospodářství“ jsem si vybrala, protože mě zajímá finanční situace obce, ve které žiji. Na odpadové hospodářství jsem se zaměřila, protože sama odpad třídím a myslím si, že je to jeden ze způsobů, jak ulehčit přírodě od vedlejších produktů lidské činnosti. Zajímalo mě, zda občané v obci také třídí odpad a jaké jsou příjmy a výdaje obce v této oblasti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje 8 kapitol, ve kterých se věnuji pojmům územní samospráva, obec, působnost obce, orgány obce, rozpočtová soustava, rozpočtový proces, rozpočtová skladba a odpadové hospodářství. Každá kapitola obsahuje podkapitoly, ve kterých jsou tyto pojmy blíže rozebrány. V praktické části je 6 kapitol. První 2 kapitoly jsou věnovány historii, popisu a organizační struktuře obce. Ve třetí kapitole je zhodnoceno hospodaření obce za období let 2006-2010. Čtvrtá kapitola je věnována samotné finanční analýze obce, kde je zpracován čistý pracovní kapitál, hotovostní, pohotová a běžná likvidita, celková zadluženost obce, dlouhodobá zadluženost obce a koeficient samofinancování. Pátá kapitola obsahuje údaje o odpadovém hospodářství obce Prosiměřice. Jsou zde informace o množství vytříděného odpadu, vývoj poplatku za svoz odpadu, příjmy a výdaje za odpadové hospodářství. V poslední kapitole je vyhodnocen dotazník, který je 8

součástí přílohy práce. Na závěr práce je provedeno shrnutí teoretické části. Praktická část je pro názornost a přehlednost především číselných údajů opatřena tabulkami a grafy. Pro zpracování této bakalářské práce jsem použila metodu výkladu, popis, analýzu, syntézu a dotazníkové šetření.

9

1 Teoretická část 1.1 Územní samospráva v ČR Pojem „Územní samospráva“ je zahrnut v zákoně č. 1/1993 Sb. Území státu je členěno na kraje a obce, které jsou celky územní samosprávy, a je jim přenechána moc. Jednotlivé celky územní samosprávy mají společenský a historický vývoj, vyznačují se občanskou sounáležitostí a geografickou soudržností. Územní samospráva je ekonomicky a hospodářsky samostatná, disponuje materiálními a finančními přestředky, ze které má také plnou zodpovědnost. Územní samospráva má také moc zákonodárnou a výkonnou. Územní samospráva chrání zájmy svých občanů a zajišťuje jejich potřeby. Kraje a obce mají právo vytvářet své vlastní právní normy, vyhlášky a věstníky, které jsou však závazné pouze pro území daného kraje či obce.

1.1.1 Územní samospráva krajů Česká republika je rozčleněna do 13 samosprávných krajů a hlavní město Praha. Kraj je vyšším územním samosprávním celkem. Kraj je spravován krajským úřadem v krajském městě.

1.1.2 Územní samospráva obcí Obec je spravována obecním zastupitelstvem, což je samospráva obce. Obyvatelé obce volí v komunálních volbách zastupitelstvo obce na období 4 let. Zastupitelstvo obce poté zvolí ze svých řad starostu a radu obce.[4]

10

1.2 Obec Společně se vznikem České republiky v roce 1993 byla decentralizována státní moc na územní samosprávu. Za činnosti, které dříve vykonávaly státní organizace, se staly odpovědnými obecní úřady. V roce 2003 zanikly okresní úřady a jejich správní činnosti taktéž přebraly obecní úřady spolu s krajskými úřady. Obec je základní územní samosprávní celek a samostatní právní subjekt. Obec je společenstvím občanů na vymezeném území. Posláním obce je zajištění veřejné správy na svém území, popřípadě výkon státní správy v územním obvodu a za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy.

1.2.1 Znaky a funkce obce Obec se vyznačuje svým vlastním územím, občany a samosprávní funkcí. Obec má název a může mít znak a vlajku.

1.2.2 Území obce Území obce je vymezeno jedním, nebo více katastrálními územími. Obec se dělí na intravilán a extravilán, jež jsou vyznačeny v územních plánech obce. Intravilán je vnitřní část obce, která je určena k bydlení. Extravilán označuje vnější část obce, kterou tvoří pozemky, zemědělská půda, lesy a podobně.[4]

1.2.3 Občané obce Občany obce je fyzická osoba, která má státní občanství České republiky a je přihlášen k trvalému pobytu v dané obci. „Občané obce starší 18 let mohou volit a být voleni do zastupitelstva obce, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce, podávat návrhy a připomínky orgánům obce, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska k projednávaným věcem a nahlížet do rozpočtu a závrečného účtu obce.“[22]

11

1.3 Působnost obcí Působností obce rozumíme společenské vztahy a rozsah činností, ve kterých má obec pravomoc. Obce a města jsou územními celky ČR, které členíme mimo jiné také podle činnosti, které v nich úřady vykonávají: 

„obec a obecní úřad s výkonem samostatné působnosti



obec a obecní úřad s výkonem přenesené působnosti



obec a obecní úřad s výkonem rozšířené působnosti”[4]

1.3.1 Samostatná působnost Samostatná působnost obce znamená, že obec plní základní samosprávnou funkci. Obec spravuje své záležitosti samostatně, ale pokud stanoví zákon, mohou státní orgány a orgány krajů do působnosti zasahovat. Obce se samostatnou působností se řídí: 

zákonem (při vydávání obecně závazných vyhlášek)



jinými

právními

předpisy

vydanými

na

základě

zákona

(v

jiných

záležitostech)[21,22] Samostatná působnost obce obsahuje: 

„rozpočet a závěrečný účet obce a hospodaření obce



peněžní fondy obce



osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce



organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu



vydávání obecně závazných vyhlášek obce



místní referendum



obecní policie



ukládání pokut za správní delikty



územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, atd.” (Provazníková, 2009, str. 30)

12

Do samostané působnosti patří podle zvláštních zákonů: 

„místní poplatky



zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci



zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva



zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících



zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví



ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.” (Provazníková, 2009, str. 30)

1.3.2 Přenesená působnost Přenesená působnost znamená, že orgány obce konají v jistých záležitostech jménem státu, nikoli jménem obce. Orgány obce tedy v přenesené působnosti vykonávají vůli státu. V přenesené působnosti je tedy výkon státní správy realizován nepřímým způsobem o to prostřednictvím obcí a jejich orgánů. [21,22] Obce s přenesenou působností vykonávají tyto činnosti: 

„vydávání nařízení obce



rozhodování o místních a účelových komunikacích



projednávání přestupků



jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky



jsou povodňovým orgánem



jsou orgánem ochrany přírody a ovzduší atd.”(Provazníková, 2009, str. 31)

Přenesenou působnost vykonávají obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Pověřeným obecním úřadem rozumíme obecní úřad v obci, který byl určen nařízením vlády ČR. Tento obecní úřad vykonává státní správu v územních obvodech, které zahrnují většinou několik obcí, nad rámec přenesené působnosti. To znamená, že pověřený obecní úřad vykonává státní správu v rámci své obce a současně v dalších obcích, které byly stanoveny v územním obvodu. [21,22] 13

Obce s pověřeným obecním úřadem mají oprávnění: 

„rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a pivinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost



rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky



zajišťují volby do Parlamentu ČR, do zastupitelstev krajů, obcí a do Evropského parlamentu



jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami



jsou orgánem ochrany přírody



jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu atd.” (Provazníková, 2009, str.31)

Obce s rozšířenou působností: 

provádí evidenci obyvatel



vydávají cestovní a osobních doklady



vydávajíj řidičské průkazy a technické průkazy



evidují motorová vozidla



vydávají živnostenské oprávnění



výplácejí sociální dávky



provádí sociálně právní ochranu dětí



pečují o stare a zdravotně postižené



provádí vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochranu životního prostředí



zabezpečují státní správu lesů, myslivosti a rybářství



zabezpečují dopravu a silniční hospodářství atd.[11]

14

1.4 Orgány obce 1.4.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je základním orgánem obce. Zastupitelstvu obce jsou na základě zákona o obcích poskytnuty nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti obce. Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva obce. Členové zastupitelstva jsou voleni v komunálních volbách na období čtyř let. Při stanovování počtu členů zastupitelstva se většinou přihlíží k počtu obyvatel a k velikosti územního obvodu. Počet členů určuje zastupitelstvo obce nejpozději 85 dnů před volbami do obecních zastupitelstev.[4,13] Počty zastupitelů se stanovují následovně: „do 500 obyvatel

5 až 15 členů

Nad 500 do 3 000 obyvatel

7 až 15 členů

Nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů


15 až 35 členů


25 až 45 členů

Nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů“(Schelle, 2009, str. 235)

Zastupitelstvo se schází kdykoli, minimálně jednou za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva svolává a řídí starosta. Tato zasedání jsou veřejnosti přístupná. Zastupiteltvo je usnášeníschopné při přítomnosti nadpoloviční většiny členů. K platnosti usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Při výkonu práv a povinností se zastupitelé řídí podle svého svědomí a přesvědčení, co je pro obec nejlepší.[12,13]

15

Zastupitelstvo obce má právo: 

schvalovat program rozvoje, rozpočet obce a závěrečný účet obce



schvalovat zřízení rozpočtových a přízpěvkových organizací



schvalovat vstup a výstup ze svazku obcí



schvalovat obecně závazné vyhlášky a zřízení obecní policie



schvalovat čestné občanství, nabytí a převod majetku obce



schvalovat převody movitých věcí



zřizovat peněžní fondy obce



rozhodovat o místním referendu



navrhovat změny katastrálních území v rámci obce



volit z členů zastupitelstva obce starostu apod.

[4,13]

1.4.2 Obecní rada Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti. Za svou činnost se zodpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce sestává ze starosty, místostarosty a dalších členů, kteří jsou voleni z řad zastupitelů obce. Členů rady je minimálně 5 a maximálně 11. Tento počet musí být vždy lichý a nesmí přesáhnout jednu třetinu členů zastupitelstva obce. Obecní rada není volena v obcích, které nesplňuje počet minimálně 15 členů zastupitelstva. V případě, že není v obci zvolenaobecní rada, vykonává její úkoly starosta obce. Jednání obecní rady je neveřejné. Obecní rada se schází podle potřeby a je usnášeníschopná většinou hlasů svých členů. [4,12,13] Rada obce má pravomoc: 

zabezpečovat hospodaření obce



stanovit plat starostovi a místostarostovi



řídit činnost komisí



kontorlovat činnosti orgánů zřízené obecní radou



vydávat obecní vyhlášky



ukládat sankce a pokuty



schvalovat organizační řád obecního úřadu apod.[4,13]

16

1.4.3 Starosta Starosta je orgánem obce, který obec zastupuje a navenek reprezentuje. Ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce, svolává a řídí zasedání zastupitelstva obce. Starosta je do své funkce volen zastupitelstvem obce z řad zastupitelů obce.[12,13] Starosta: 

odpovídá za přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok



plní úkoly zaměstnavatele podle předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr zaměstnanců obce, stanovuje jejich plat podle předpisů, pokud není v obci tajemník



odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce



podepisuje obecní vyhlášky



podepisuje zápisy z jednání zastupitelstva a rady obce apod.[13]

1.4.4 Obecní úřad Obecní úřad řadíme také mezi orgány obce. Je sídlem obecních orgánů. Tvoří ho starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu, pokud je v obci tato funkce zřízena, a zaměstnanci patřící do obecního úřadu. Starosta stojí v čele obecního úřadu.[12,13]

1.4.5 Odbory Odbory jsou výkonnými orgány obecního úřadu, pokud je obecní úřad vnitřně členěn. Odbory zřizuje obecní rada. Mohou být zřízeny odbory: 

organizační, které zajišťují správu obce a informačních system



finanční, který hospodaří s finančními prostředky



školství, apod.

17

1.4.6 Komise Komise je výkonným orgánem obce. Počet komisí závisí na počtu obyvatel, pravomoci a působnosti obce. Komise jsou zřizovány za účelem iniciativních a kontrolních orgánů. Vždy jsou zřizovány finanční a kontrolní komise. Dále mohou být zřízeny např. komise k projednávání přestupků, apod. Počet členů komise není pevně stanoven.

1.4.7 Tajemník Tajemník je zaměstnancem obecního úřadu. Zastupuje funkci ředitele. Tajemník působí v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory obecního úřadu. Tajemník provádí úkoly v přenesené působnosti, řídí a kontroluje pracovníky obecního úřadu, uzavírá a ukončuje pracovní poměr, stanovuje platy zaměstnancům obecního úřadu, řídí a kontroluje jejich činnosti.[4]

18

1.5 Rozpočtová soustava Veřejný rozpočet je obecné pojetí rozpočtu. V České republice existuje následující veřejné rozpočty: 

Státní rozpočet



Regionální rozpočet (v ČR např. kraj)



Rozpočet obcí a měst



Ostatní veřejné rozpočty

Veřejný rozpočet spolu s mimorozpočtovými fondy (státní rozpočtové fondy, rozpočty zdravotních pojišťoven, účelové obecní fondy, apod.) vytváří rozpočtovou soustavu.[10]

1.5.1 Rozpočet obce Tvorbu, obsah, funkci rozpočtů upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočty jsou základem pro hospodaření obcí. Jedná se o územní rozpočty, které mají povahu veřejných rozpočtů.[12] Rozpočet obce můžeme označit jako finanční plán, podle kterého se řídí financování obce. Rozpočet obce obsahuje příjmy a výdaje a další peněžní operace, které byly provedeny v rozpočtovém roce. Rozpočet obce je stanovován na rozpočtové období jednoho kalendářního roku. Při sestavování rozpočtu na daný rok se vychází z tzv. rozpočtového výhledu. Rozpočet obce projednává a následně schvaluje zastupitelstvo obce. Rozpočet obce můžeme rozdělit na běžný (provozní, s běžnými výdaji a příjmy, které se opakují) a kapitálový (investiční, s jednorázovými a neopakovatelnými příjmy a výdaji) rozpočet. Rozpočet obce bývá stanovován převážně jako vyrovnaný. Může se stát, že bude potřeba schválit i rozpočet schodkový. Taktéž lze schválit přebytkový rozpočet obce. [23] Vyrovnaný rozpočet obce Vyrovnaný rozpočet znamená, že příjmy se rovnají výdajům. To znamená, že všechny příjmy obce jsou použity na pokrytí obecních výdajů.

19

Přebytkový rozpočet obce Přebytkový rozpočet znamená, že příjmy převyšují výdaje. Přebytkové finanční prostředky se převádí do následujícího roku např. k pokrytí rozpočtových výdajů, nebo bývají převáděny do peněžních fondů. Schodkový rozpočet U schodkového rozpočtu výdaje převyšují příjmy. Schodkový rozpočet, nebo také deficitní, lze schválit, pouze pokud je možné tento schodek zaplatit financemi z minulých let, nebo pokud je zabezpečen půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí, apod. Obec také může ke krytí schodku rozpočtu použít dluhopisy nebo majetkové cenné papíry.[10,23]

1.5.2 Rozpočtový výhled Zákon č. 250/2000 Sb. určuje povinnost sestavovat kromě ročního rozpočtu také rozpočtový výhled. Pokud obec nezpracuje rozpočtový výhled, může být udělena pokuta i 1 milion korun. Sestavuje se většinou na 2 až 5 let, které následují po roce sestavení ročního rozpočtu. Rozpočtový výhled je nástrojem pro finanční plánování. Pomocí rozpočtového výhledu je možné zpracovat finanční potřeby obce v delším časovém úseku, než je jeden kalendářní rok. Výhodou zpracovaného rozpočtového výhledu pro obec jsou např. lepší hospodaření obce, stabilizování finanční situace, snadná orientace ve financování obce i pro právě zvolené zastupitelstvo, přehled o úvěrech, apod. [11] Podle zákona musí rozpočtový výhled zahrnovat příjmy, výdaje, pohledávky a závazky. Je možné rozpočtový výhled rozšířit o další informace, pro které se obec rozhodne, není to však povinné.[23]

1.5.3 Rozpočtové provizorium Obec hospodaří podle rozpočtového provizoria, když se zastupitelstvo obce do 1. ledna neshodne na podobě rozpočtu na následující rok. V tomto případě se obec řídí pravidly rozpočtového provizoria, které stanoví zastupitelstvo obce. Příjmy a výdaje, které vzniknou během provizoria, se zahrnou do rozpočtu obce po jeho schválení. [23]

20

1.6 Rozpočtový proces Rozpočtový proces chápeme jako souhrn činností, které zabezpečují řízení hospodaření obce v rozpočtovém období. Rozpočet je sestavován na jeden kalendářní rok. Rozpočtový proces však probíhá po dobu 1,5 roku až 2 let. Fáze rozpočtového procesu můžeme rozdělit do následujích etap: 

„ analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období



sestavení návrhu rozpočtu



projednávání a schválení



kontrola plnění rozpočtu



přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet



následná kontrola



aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu,, (Provazníková, 2009, str. 70)

Návrh rozpočtu a shromáždění podkladů k tvorbě rozpočtu většinou provádí výkonný orgán obce. Podkladem návrhu rozpočtu bývá rozpočtový výhled. Návrh rozpočtu by měl vycházet z analýzy hospodaření obce alespoň 2 roky zpětně. Návrh rozpočtu je následně projednán ve finančním výboru a v radě obce. Schvalování rozpočtu provádí zastupitelstvo obce. Schválená rozpočet bývá vyrovnaný, přebytkový nebo deficitní. „ Rozpočet musí být reálný, pravdivý a úplný.“ Kontrola plnění rozpočtu a vyhodnocení rozpočtu probíhá během roku. Výkonné orgány (finanční odbor a rada) vypracovávají závěrečný účet. Závěrečný účet je přehled a pravdivé plnění rozpočtu. Obec má povinnost přezkoumat své hospodaření. To provádí krajský úřad nebo auditor. Závěrečný účet obsahuje zprávu o přezkoumání hospodaření obce. Do této zprávy by měla být zahrnuta analýza faktorů, které ovlivnily příjmy a výdaje rozpočtu a návrhy na jejich omezení. „Struktura závěrečného účtu by měla obsahovat: 

celkový pohled na hospodaření v minulém roce



vyhodnocení příjmové části rozpočtu



rozdělení daňových příjmů na sdílené daně, výlučné daně, místní poplatky a správní poplatky 21



plnění sdílených daní po měsících v daném roce



porovnání běžných výdajů v odvětvovém členění rozpočtové skladby



analýza příjmů a výdajů po měsících



běžné a kapitálové výdaje po měsících atd.”(Provazníková, 2009, str. 71)

K závěrečnému rozpočtu se vyjadřuje zastupitelstvo slovy „bez výhrad“ nebo „výhradami“ nejpozději do 30. června. K závěrečnému účtu se mohou vyjadřovat i občané obce. Proto je nutné ho zveřejnit minimálně 15 dnů před projednáváním v zastupitelstvu. Nesoulad mezi naplánovaným rozpočtem a skutečným stavem může být zapříčiněn např. organizačními změnami, změnami zákonů, nebo změnami, které nebyly známé během sestavování rozpočtu (např. během krizových situací). V této situaci změnu rozpočtu schvaluje zastupitelstvo, jsou využity finance z mimorozpočtových fondů a realizuje se rozpočtové opatření. „Rozpočtovým opatřením jsou povolené přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu.[11]

22

Tabulka 1: Struktura rozpočtu obcí v ČR PŘÍJMY

VÝDAJE

Běžné

Běžné- neinvestiční

Daňové:

Mzdy a platy



Svěřené daně

Povinné pojistné za zaměstnance



Sdílené daně

Materiálové



Místní poplatky

Energie



Správní poplatky

Nájemné

Nedaňové:

Sociální dávky



Poplatky za služby

Výdaje na municipální podniky



Příjmy z pronájmu majetku

Sankce za porušení rozpočtové kázně



Příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací

Placené pokuty

Zisk obecních podniků

Placené úroky

Dividend z akcií, přijaté úroky

Ostatní (poskytnuté dary apod.)

Transfery- dotace- účelové a neúčelové

Dotace vlastním organizačním složkám a jiným subjektům Neinvestiční příspěvky příspěvkovým org. Výdaje na sdružování finančních prostředků

Kapitálové

Kapitálové- investiční výdaje

Z prodeje majetku

Na hmotný a nehmotný majetek

Z prodeje akcií a majetkových podílů

Nákup cenných papírů

Kapitálové transfery- účelové a neúčelové

Kapitálové poskytnuté dotace organizačními složkami

Přijaté splátky půjček

Investiční příspěvky příspěvkových organizací

Přijaté úvěry

Investiční půjčky poskytnuté různým subjektům

Příjmy z emise komunálních obligací

Splátky úvěru

Ostatní

Ostatní

Doplňkové, přijaté sankční pokuty apod. Zdroj: Peková, 2002, str. 187-188

23

1.7 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba byla upravena do roku 2006 ve vyhlášce Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. V současné době je v platnosti vyhláška č. 440/2006 Sb., o rozpočtové skladbě, která obsahuje podstatné změny v rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba, nebo také rozpočtová klasifikace, člení příjmy a výdaje veřejných rozpočtů. Tak můžeme lépe zjistit hospodaření a krytí schodku rozpočtu. Rozpočtová skladba umožňuje dlouhodobě analyzovat vývoj rozpočtu. Rozpočtová skladba třídí příjmy (inkasa; příjem peněžních prostředků) a výdaje (výdaj peněžních prostředků z bankovního účtu) jako peněžní operace. [11] „Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: 

Odpovědnostního



Druhového



Odvětvového



Konsolidačního”(Lajtkepová, 2007, str. 90)

Odpovědnostní hledisko, nebo také kapitolní třídění, je využíváno pouze pro potřeby státního rozpočtu. Pro územní samosprávy není toto hledisko povinné. Druhové hledisko je základní členění, které obsahuje příjmy, výdaje a okruh financování. Podle tohoto třídění rozlišujeme třídy, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky příjmů a výdajů. Druhové hledisko je rozděleno do následujících tříd: 

„ Třída 1 – Daňové příjmy



Třída 2 – Nedaňové příjmy



Třída 3 – Kapitálové příjmy



Třída 4 – Přijaté dotace



Třída 5 – Běžné výdaje



Třída 6 – Kapitálové výdaje



Třída 8 – Financování“

24

Odvětvové hledisko dělí příjmy a výdaje do odvětví. Toto třídění vychází z účelů, na které jsou vynakládány finanční prostředky. Třídí se na rozpočtové skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy.[5,10] Máme tyto základní skupiny: 

„ Skupina 1. Zemedělství a lesní hospodářství



Skupina 2. Průmyslová a ostatní odvětví hodpodářství



Skupina 3. Služby pro obyvatelstvo



Skupina 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti



Skupina 5. Bezpečnost státu a právní ochrana



Skupina 6. Všeobecná veřejná správa a služby”

Konsolidační hledisko obsahuje prvky, kterým říkáme tzv. záznamové položky. Konsolidační třídění zabrání duplicitám na základě interních transferů mezi fondy a umožní úpravu příjmů a výdajů.[5]

25

1.7.1 Příjmy rozpočtu obce

Obrázek 1: Druhové rozdělení příjmů (Zdroj: Provazníková, 2009, str. 116)

26

1.7.2 Výdaje rozpočtu obce

Obrázek 2: Druhové rozdělení výdajů (zdroj: Provazníková, 2009, str. 117)

27

1.8 Odpadové hospodářství Na odpadové hospodářství je v současné době kladen důraz. Vyspělé země se však začaly o problematiku intentivně zajímat zhruba před 20 až 30 lety. Česká republika ošetřila hospodaření s odpady poprvé zákonem v roce 1991. Do té doby nebylo v ČR na nakládání s odpady žádným způsobem dohlíženo (druhotné suroviny byly výjimkou). Nyní je v platnosti zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon upravuje pravidla na předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady, na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel v souvislosti s nakládáním s odpady. Podle zákona č. 185/2001 Sb. smí obec stanovit ve své samostatné působnosti vyhláškou systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování odpadů, které vznikly na územé obce. Obec má také právo vydat souhlas k podnikání s komunálním odpadem, vybírat poplatky za svoz odpadu a také ukládat pokuty týkající se odpadů. [10] Odpady v současnosti patří mezi nejčastější a nejsledovanější „vedlejší produkt“ lidské společnosti. Komunální odpad a odpady z čistíren odpadních vod produkuje veškeré obyvatelstvo. Dále se setkáváme s průmyslovým odpadem, stavebním, biologicky rozložitelným, nebezpečným odpadem a s mnoha dalšími. „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.“ Občané jsou povinni shromažďovat odpad na stanovených místech. Odpad se může třídit a dále zpracovávat nebo se může ekologicky zlikvidovat. Existují i možnosti svozu, sběru, výkupu sladování, či využívání odpadu. Občanům může být i nařízeno zbavit se movité věci jako odpadu, pokud daná věc není využívaná k účelu, za kterým byla vyrobena a pokud tato věc ohrožuje životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí v oblasti nakládání s odpady spravují nakládání s odpady.[19,24]

28

1.8.1 Základní pojmy Zákon definuje následující pojmy: Odpadové hospodářství „Odpadové hospodářství je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.“ Komunální odpad Všechen odpad, který je vyprodukován fyzickými osobami na území obce. Je dáno zákonem, že obec je původcemtohoto odpadu. Komunálním odpadem je směsný komunální odpad, třídění odpad (papír, plast, sklo, nápojové kartony), nebezpečný odpad, objemný odpad, odpad ze zahrad a parků atd. Nebezpečný odpad „Odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona.“ Zmíněnými nebezpečnými vlastnostmi je myšlena toxicita, karcinogenita, infekčnost apod. Nebezpečný odpad může poškodit lidské zdraví nebo životní prostředí. Odpad podobný komunálnímu odpadu Tento odpad je definován v Katalogu odpadů zákona č. 185/2001 Sb. Vzniká fyzickými nebo právnickými osobami taktéž na úzení obce a je považován za komunální odpad. Nakládání s odpady S odpady nakládáme následujícími způsoby: „shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů“ Shromažďování odpadů Je povinností odkládat odpad na předem stanovených místech, která jsou však pouze dočasná. Skladování odpadů Dočasné skladování odpadů v určeném zařízení je možné maximálně 3 roky před dalším využitím a maximálně 1 rok před odstraněním. 29

Skládka Skládka je místo zřízené pro umisťování odpadů, které jsou zde uloženy a zneškodněny. Sběr odpadů Fyzická nebo právnická osoba shromažďujeodpad za účelem předání k dalšímu využití nebo odstranění odpadu. Výkup odpadů Výkup odpadů může být uskutečněn osobou, která vlastní oprávnění k výkupu odpadů. Odpady jsou vykupovány za sjednocenou cenu. Úprava odpadů „Úpravou odpadů rozumíme každou činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů.“ [24]

1.8.2 Všeobecné povinnosti při nakládání s odpady 

„předcházení vzniku odpadů



příprava k opětovnému použití



recyklace odpadů



jiné využití, např. energetické



odstranění odpadů”

1.8.3 Poplatky za ukládání odpadu Za uložení odpadu je povinnost zaplatit poplatek. Tento poplatek je složen ze základní složky, která pokrývá uložení odpadu a rizikové složky, která zahrnuje uložení nebezpečného odpadu. Základní složka poplatku náleží obci, na jejímž území je skládka, a riziková složka Státnímu fondu životního prostředí. Pokud obec ukládá odpad na svém území, nemusí platit základní složku poplatku.

30

1.8.4 Pokuty za porušení zákona o odpadech Obec má právo uložit pokutu od 10 000 Kč do 300 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, pokud nemá: 

zpracován program odpadového hospodaření nebo ho vůbec neplní



zabezpečeno shromažďování odpadů, které jsou tříděny podle druhu



zajištěno využívání nebo likvidaci odpadů[10]

31

2 Praktická část 2.1 Obec Prosiměřice Název obce se pravděpodobně odvozuje od jména Prosimír. Obec však byla v minulosti nazývána různě. Například Jan Amos Komenský v roce 1627 ve své mapě Moravy uváděl název obce jako Prostomeritz. Dále byly používány názvy Prosemeriz, Prostmatz nebo Prozimeriz. Starousedlíci používali název Prostoměřice. První písemná zmínka o Prosiměřicích je z roku 1226, kdy král Otakar I. při zakládání města Znojma, požádal opata kláštera v Louce, aby mu vyměnil vesnici Kulchov za faru a kostel v Prosiměřicích. Obec Prosiměřice měly český základ, ale již od 16. století byla v obci německá většina obyvatel. Rok 1945 znamenal konec II. světové války a také odsun Němců z území obce. Obec poté byla osidlována stejně jako celé pohraničí českým a slovenským obyvatelstvem. V roce 1946 se k Prosiměřicím připojila obec Bohunice, která byla po několik staletí v těsné blízkosti Prosiměřic. Obec Prosiměřice se nachází v Jihomoravském kraji. Leží 13 km od Znojma směrem na Moravský Krumlov. Obec se nachází v nadmořské výšce 205 metrů a rozkládá se na 644 hektarech. V současnosti zde žije 812 obyvatel. Obecní úřad má přenesenou působnost a nabízí služby stavebního úřadu, matriky a Czech POINT. Obec v obci se nachází praktický, dětský lékař, zubař, lékárna, je zde základní a mateřská škola, školní jídelna, dům s pečovatelskou službou, knihovna, kostel a hřbitov, policejní stanice, kulturní dům, pošta, střelnice, hřiště s umělým povrchem, fotbalové hřiště, čerpací stanice. V obci působí firmy POPRO s r.o. vyrábějící obuv, Masiko s r.o. zpracovávající drůbeží a vepřové maso nebo Truhlářství ZdeNo. Dále v obci působí drobní podnikatelé provozující restauraci, čerpací stanici, trafiku, potraviny, textil, pneuservis, diskotéku, smíšené zboží, kadeřnictví, krejčovství, elektroinstalace nebo instalatérství.

32

2.2 Organizační struktura obce Zastupitelstvo obce čítá 7 členů. Volby do zastupitelstva proběhly v roce 2010. Funkční období končí v roce 2014. Pro nízký počet zastupitelů není možná existence obecní rady. Starosta obce byl zvolen z řad zastupitelů na začátku funkčního období. Jeho posláním je zastupovat obec. Z celého zastupitelstva je jediný, který je ve své funkci uvolněný. Místostarosta byl opět zvolen z řad zastupitelů. Jeho funkcí je zastupování starosty v jeho nepřítomnosti. V obci existují 4 výbory, a to finanční výbor, kontrolní výbor, výbor pro likvidaci nepotřebného majetku a výbor pro kulturní a společenské dění. Všechny 4 výbory jsou složeny z členů zastupitelstva. Každý výbor sestává z předsedy a dvou členů výboru. Obecní úřad se skládá ze starosty, místostarosty, matrikářky, vedoucího stavebního úřadu, účetní, pokladní, údržbáře a uklízečky. Na sezónní práce jsou každým rokem přijímáni další zaměstnanci za účelem údržby a úklidu obce.

2.3 Hospodaření obce v letech 2006 – 2010 Hospodaření obce Prosiměřice je založeno na územním rozpočtu, který schvaluje každý rok zastupitelstvo obce na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Struktura rozpočtu je podle vyhlášky č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. Tato kapitola analyzuje hospodaření obce v letech 2006 – 2010. Je zde srovnán schválený a skutečný rozpočet jednotlivých let. Bylo vycházeno a čerpáno informací z rozpočtů obce a závěrečných účtů analyzovaných let. V tabulce níže jsou vypsány schválené a skutečné rozpočty v daných letech. V letech 2006- 2010 byl rozpočet pokaždé schválen jako schodkový. Pouze v roce 2008 se podařilo obci hospodařit s přebytkem. V ostatních letech přetrvával schodkový rozpočet, který se pokaždé podařilo snížit na nižší sumu, nikoli zcela zvrátit. V žádném roce obec nehospodařila s větším schodkem, než byl schválen.

33

Tabulka 2: Přehled schváleného a skutečného rozpočtu obce v letech 2006-2010 Rok

Rozpočet

Příjmy

Výdaje

Schválený

14 235 200 Kč

21 564 400 Kč

-7 329 200 Kč

Skutečný

13 681 921 Kč

17 470 048 Kč

-3 788 127 Kč

Schválený

13 742 500 Kč

15 316 600 Kč

-1 574 100 Kč

Skutečný

13 678 458 Kč

13 917 330 Kč

-238 871 Kč

Schválený

18 338 900 Kč

18 837 300 Kč

-498 400 Kč

Skutečný

17 867 241 Kč

16 370 027 Kč

1 497 213 Kč

Schválený

13 455 600 Kč

18 577 200 Kč

-5 121 600 Kč

Skutečný

13 429 434 Kč

16 540 656 Kč

-3 111 221 Kč

Schválený

15 335 800 Kč

22 050 500 Kč

-6 714 700 Kč

Skutečný

15 237 438 Kč

19 275 878 Kč

-4 038 439 Kč

Saldo

2006

2007

2008

2009

2010 Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce v letech 2006-2010, vlastní zpracování

2 000 000,00 1 000 000,00 0,00 -1 000 000,00 -2 000 000,00 -3 000 000,00

2006

2007

2008

2009

2010

Schválený rozpočet Skutečný rozpočet

-4 000 000,00

-5 000 000,00 -6 000 000,00 -7 000 000,00 -8 000 000,00

Obrázek 3: Schválený a skutečný rozpočet obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce v letech 2006-2010, vlastní zpracování

34

2.3.1 Hospodaření obce v roce 2006 V roce 2006 byl schválen rozpočet obce 30. 3. 2006 jako schodkový. Do schválení rozpočtu se obec řídila rozpočtovým provizoriem, které schválilo zastupitelstvo obce 23. 12. 2005. Schodek byl financován z přebytku minulých let. Zastupitelstvo obce během roku 2006 přijalo celkem 14 rozpočtových opatření, kterými byl rozpočet upraven. Rozpočet byl schválen jako schodkový a měl dosahovat 7 329 200 Kč. Po úpravách a rozpočtových opatřeních během roku schodek klesl na 3 788 127Kč. V roce 2006 činily příjmy obce 13 681 921 Kč. Největší část příjmů obce tvořily daňové příjmy a to 5 586 085, což je necelých 41 % celkových příjmů. Velkou část také tvořily přijaté dotace, které dosáhly v tomto roce 5 703 167, tedy téměř 42 %. V roce 2006 byly nejvyšší výdaje na fasádu a výměnu oken na ZŠ Prosiměřice, kdy výdaje činily 3 925 749 Kč. Částka 1 999 999 Kč byla hrazena z dotace od Ministerstva financí. Obec v roce 2006 vybudovala inženýrské sítě pro výstavbu nových rodinných domů za 2 969 239 Kč. Úřad obce bylo potřeba pokrýt částkou 2 890 760 Kč. Celkové výdaje roku 2006 byly 17 470 048 Kč.

25 000 000,00

20 000 000,00

15 000 000,00


10 000 000,00

5 000 000,00

0,00 Příjmy

Výdaje

Obrázek 4: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2006 Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce v roce 2006

35

2.3.2 Hospodaření obce v roce 2007 Schodkový rozpočet na rok 2007 byl schválen 12. 4. 2007, kdy byl schodek opět financován z přebytku minulých let. Do schválení rozpočtu se obec řídila rozpočtovým provizoriem, které bylo schváleno 12. 12. 2006. Během roku byl rozpočet upraven 11 rozpočtovými opatřeními. Schodek rozpočtu měl činit 1 574 100 Kč, skutečný stav schodku byl 238 871 Kč. Celkové příjmy v tomto roce činily 13 678 458 Kč. Největší podíl na příjmech obce měly daňové příjmy a to 5 878 604 Kč. Nedaňové příjmy byly ve výši 2 159 305 Kč. Z kapitálových příjmů tvoří největší část příjmy z prodeje pozemnků a bytů, 2 439 695 Kč. Obec tento rok přijala dotace ve výši 3 060 453 Kč. Celkové výdaje v roce 2007 byly 13 917 330 Kč. Nejvyšší položky výdajů jsou na ZŠ Prosiměřice 2 147 944 Kč nebo úřad obce 2 729 930 Kč. Z kapitálových výdajů tvořily podstatnou část výdaje na výstavbu inženýrských sítí pro nové rodinné domy u motorestu- 2 844 559 Kč.

15 500 000,00 15 000 000,00 14 500 000,00 Schválený rozpočet 14 000 000,00

Skutečný rozpočet

13 500 000,00 13 000 000,00 12 500 000,00 Příjmy

Výdaje


36

2.3.3 Hospodaření obce v roce 2008 Rozpočet na rok 2008 byl schválen opět jako schodkový dne 31. 3. 2008. Do schválení rozpočtu se obec řídila rozpočtovým provizoriem schváleným 18. 12. 2007. Schodek byl financován z přebytku minulých let. Rozpočet byl během roku upraven 15 rozpočtovými opatřeními. Schválený schodek rozpočtu byl 498 400 Kč. Obci se podařilo během roku hospodařit s přebytkem. Skutečný rozpočet činil přebytek 1 497 213 Kč. Celkové příjmy v roce 2008 byly 17 867 241 Kč. Největší část příjmů opět tvořily daňové příjmy a to 6 817 784 Kč. Obec tento rok také prodala pozemky a ostatní hmotný dlouhodobý majetek za 748 340 Kč. Přijaté dotace byly ve výši 7 278 621 Kč. Celkové výdaje dosáhly částky 16 370 027 Kč. Největší položky běžných výdajů jsou opět ZŠ Prosiměřice (2 175 000) a úřad obce (2 599 792). Nejvyššími kapitálovými výdaji byly tento rok výstavba komunikace ke střelnici 3 865 890 Kč a výstavba komunikace ke školní kuchyni 794 560 Kč.

19 000 000,00 18 500 000,00 18 000 000,00

17 500 000,00 Schválený rozpočet 17 000 000,00


16 500 000,00 16 000 000,00 15 500 000,00 15 000 000,00 Příjmy

Výdaje

Obrázek 6: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2008 Zdroj: Rozpočet a skutečný rozpočet obce v roce 2008

37

2.3.4 Hospodaření obce v roce 2009 Zastupitelstvo obce schválilo v roce 2009 opět schodkový rozpočet. Jelikož byl rozpočet schválen až 21. 4. 2009, hospodařila obec podle pravidel rozpočtového provizoria, které bylo schváleno zastupitelstvem 16. 12. 2008. Schodek byl financován přebytkem z minulých let. Během roku bylo schváleno celkem 12 rozpočtových opatření. Celkové příjmy v roce 2009 byly 13 429 434 Kč. Největší část příjmů tvoří daňové příjmy, 6 277 336 Kč. Obec prodala pozemky za 505 316 Kč. Přijaté dotace v tomto roce byly 3 995 197 Kč. Celkové výdaje činily 16 540 656 Kč. Nejvyššími běžnými výdaji jsou položky ZŠ Prosiměřice (2 144 000 Kč) a úřad obce (2 793 714 Kč). Nejvyšším kapitálovým výdajem je úprava náměstí 3 201 445 Kč a zateplení ZŠ a MŠ 566 500 Kč.

20 000 000,00 18 000 000,00 16 000 000,00 14 000 000,00 12 000 000,00

Schválený rozpočet

10 000 000,00


8 000 000,00 6 000 000,00 4 000 000,00 2 000 000,00 0,00 Příjmy

Výdaje


38

2.3.5 Hospodaření obce v roce 2010 Rozpočet na rok 2010 byl schválen 29. 4. 2010. Do schválení rozpočtu se obec řídila rozpočtovým provizoriem, které schválilo zastupitelstvo obce 22. 12. 2009. Rozpočet byl schválen jako schodkový a schodek byl financován přebytkem z minulých let. Schválený rozpočet byl upravován během roku 13 rozpočtovými opatřeními. Celkové příjmy činily 15 237 438 Kč. Z toho byly daňové příjmy 6 609 007 Kč, nedaňové příjmy 2 403 864 Kč a obec prodala majetek za 790 376 Kč. Přijaté dotace byly ve výši 5 493 390 Kč. Celkové výdaje v roce 2010 byly 19 275 878 Kč. Z běžných výdajů byly nejvyššími výdaji ZŠ Prosiměřice 3 257 118 Kč, komunální služby a územní rozvoj 1 071 064 Kč, pečovatelská služba a podpora samostatného bydlení 600 000 Kč a činnost místní správy 2 447 119 Kč.

25 000 000,00

20 000 000,00

15 000 000,00


10 000 000,00

5 000 000,00

0,00 Příjmy

Výdaje

Obrázek 8: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2010 Zdroj: Rozpočet a závěrečný účet obce obce v roce 2010

39

2.4 Finanční analýza obce Prosiměřice Můžeme říci, že finanční analýza provádí rozbor získaných dat z účetních výkazů. Zdroji finanční analýzy jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash- flow, příloha k účetní závěrce, zpráva auditora, apod. Z finanční analýzy je možné zjistit silné a slabé stránky organizace. Finanční analýza hodnotí hospodaření v minulosti, současnosti a předpovídá budoucí finanční situaci. Finanční analýza obce Prosiměřice byla provedena za období 2006 - 2010. Má za úkol ukázat hospodaření obce v těchto letech. Pro zpracování finanční analýzy byly použity rozvahy obce z let 2006 – 2010. Pro potřeby této práce byly zvoleny analýza čistého pracovního kapitálu, hotovostní, pohotová a běžná likvidita, celková zadluženost, ukazatel dlouhodobé zadluženosti a koeficient samofinancování.

2.4.1 Čistý pracovní kapitál Pro čistý pracovní kapitál se používají zkratky ČPK a NWC. Čistý pracovní kapitál jsou krátkodobá aktiva bez krátkodobých závazků. S vyšší hodnotou čistého provozního kapitálu se zvyšuje schopnost organizace hradit své dluhy.

Č Tabulka 3: Čistý pracovní kapitál obce v letech 2006-2010 Rok

Krátkodobá aktiva

Krátkodobá pasiva

ČPK

2006

5 153 884 Kč

1 143 736 Kč

4 010 148 Kč

2007

5 040 878 Kč

1 797 513 Kč

3 243 365 Kč

2008

8 492 417 Kč

1 347 026 Kč

7 145 391 Kč

2009

5 374 321 Kč

373 504 Kč

5 000 817 Kč

2010

11 510 915 Kč

2 129 218 Kč

9 381 697 Kč

Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010, vlastní zpracování

40

V tabulce je zaznamenán čistý pracovní kapitál za období let 2006 - 2010. Hodnota čistého pracovního kapitálu vyšla ve všech letech kladně, což znamená, že obec je schopná zabezpečit své závazky pomocí oběžných aktiv. Hodnoty v jednotlivých letech se značně mění. Nemůžeme však jednoznačně říci zda spíše klesají, či spíše rostou. Od roku 2009 však došlo k nárůstu o 4 380 880 Kč. Obec by měla zajistit, aby čistý pracovní kapitál rapidně neklesal, jelikož by to mohlo znamenat, že stratí schopnost krýt své dluhy. 10 000 000,00 9 000 000,00 8 000 000,00 7 000 000,00 6 000 000,00 5 000 000,00

Čistý pracovní kapitál

4 000 000,00 3 000 000,00 2 000 000,00 1 000 000,00 0,00 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

2.4.2 Hotovostní likvidita Ukazatel hotovostní likvidity, také likvidity I. stupně, je nejpřesnějším ukazatelem likvidity. Ukazatel hotovostní likvidity určuje schopnost organizace hradit právě splatné dluhy, jako jsou krátkodobé závazky, krátkodobé úvěry apod.). Ideální hodnota likvidity I. stupně je mezi hodnotami 0,2 a 0,5. Pokud je tato hodnota příliš vysoká, jsou neefektivně využita aktiva, jelikož nemají téměř žádný úrok a tudíž nepřináší vysoký výnos z vloženého kapitálu. Hotovostní likviditu zjistíme poměrem mezi krátkodobým finančním majetkem a krátkodobými pasivy.

41

Tabulka 4: Hotovostní likvidita obce v letech 2006-2010 Rok

Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobá pasiva

Likvidita I. stupně

2006

4 368 870 Kč

1 143 736 Kč

3,8198

2007

4 129 998 Kč

1 797 513 Kč

2,2976

2008

7 627 212 Kč

1 347 026 Kč

5,6622

2009

4 515 991 Kč

373 504 Kč

12,0908

2010

4 174 238 Kč

2 129 218 Kč

1,9604

Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010, vlastní zpracování

Hodnoty likvidity se pohybují vysoko nad doporučenými a optimálními hodnotami. V roce 2009 dokonce hodnota dosáhla 12, 0908. Tyto vysoké hodnoty znamenají, že je obec příliš likvidní. Vysoká likvidita značí, že má obec prostředky na nerentabilních účtech, což snižuje výnos z vlastního kapitálu. 14 12 10 8 Likvidita I. stupně

6 4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 10: Vývoj hotovostní likvidity obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

42

2.4.3 Pohotová likvidita Pohotová likvidita, také nazývaná likvidita II. stupně, se pohybuje v rozmezí 1 - 1,5. V rozmezí těchto hodnot je podnik nebo obec schopna pokrýt své závazky, aniž by se musela zbavovat svých zásob.

Tabulka 5: Pohotová likvidita obce v letech 2006-2010 Rok

Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobá pasiva

Pohledávky

Likvidita II. stupně

2006

4 368 870 Kč

657 986 Kč

1 143 736 Kč

4,3951

2007

4 129 998 Kč

598 937 Kč

1 797 513 Kč

2,6308

2008

7 627 212 Kč

610 814 Kč

1 347 026 Kč

6,1157

2009

4 515 991 Kč

626 542 Kč

373 504 Kč

13,7683

2010

4 174 238 Kč

7 140 652 Kč

2 129 218 Kč

5,3141

Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

Hodnoty pohotové likvidity se také pohybují nad optimálními hodnotami. Obec je schopná pokrýt své závazky, ale je až nadmíru likvidní. Příliš vysoké hodnoty přináší pouze malý úrok z vloženého kapitálu. 16 14 12 10 8

Likvidita II. stupně

6 4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 11: Vývoj pohotové likvidity obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

43

2.4.4 Běžná likvidita (také Celková likvidita) Běžná likvidita, také likvidita III. stupně, je určena poměrem krátkodobých aktiv a krátkodobých pasiv. Ukazatel běžné likvidity určuje kolikrát je obec schopná uspokojit své věřitele, pokud promění svá krátkodobá aktiva na hotovost. Optimální hodnoty běžné likvidity jsou v rozmezí 1,5 – 2,5.

Tabulka 6: Běžná likvidita obce v letech 2006-2010 Rok

Krátkodobá aktiva

Krátkodobá pasiva

Likvidita III. stupně

2006

5 153 884 Kč

1 143 736 Kč

4,5061

2007

5 040 878 Kč

1 797 513 Kč

2,8043

2008

8 492 417 Kč

1 347 026 Kč

6,3045

2009

5 374 321 Kč

373 504 Kč

14,3889

2010

11 510 915 Kč

2 129 218 Kč

5,4061


V tabulcejsou vypočteny hodnoty celkové likvidity, které opět převyšují optimální hodnoty tohoto ukazatele. Obec je tedy schopná uspokojit své pohledávky, ale příliš vysoká celková likvidita snižuje výnos z vloženého kapitálu. Njeblíže doporučeným hodnotám je rok 2007, ve kterém dosahuje celková likvidita hodnoty 2,8. 16 14 12 10 8

Likvidita III. stupně

6 4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 12: Vývoj běžné likvidity obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

44

2.4.5 Celková zadluženost Ukazatel zadluženosti udává, v jaké míře používá obec cizích zdrojů ke svému financování. Tento ukazatel by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 0,4- 0,6. Vyšší hodnota ukazatele znamená, že je obec více zadlužená.

Tabulka 7: Celková zadluženost obce v letech 2006-2010 Cizí zdroje

Rok

Celková aktiva

Celková zadluženost

2006

4 123 655 Kč

104 942 478 Kč

0,0392

2007

4 513 349 Kč

100 407 700 Kč

0,0449

2008

3 798 779 Kč

109 720 277 Kč

0,0346

2009

2 995 674 Kč

109 392 847 Kč

0,0273

2010

8 046 887 Kč

90 574 152 Kč

0,0888


Hodnoty celkové zadluženosti se pohybují ve všech analyzovaných letech pod přijatelnou hranicí hodnot. Obec má tedy rezervy ve využití cizích zdrojů. 0,1 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05

Celková zadluženost

0,04 0,03

0,02 0,01 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 13: Vývoj celkové zadluženosti obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

45

2.4.6 Ukazatel dlouhodobé zadluženosti Ukazatel dlouhodobé zadluženosti analyzuje poměr dlouhodobých dluhů a celkových aktiv. Zadluženost je tedy brána z dlouhodobého hlediska. Optimální hodnotou tohoto ukazatele je 25 %.

Tabulka 8: Dlouhodobá zadluženost obce v letech 2006-2010 Dlouhodobé dluhy

Rok

Celková aktiva

Dlouhodobá zadluženost v %

2006

2 979 919 Kč

104 942 478 Kč

2,839

2007

2 715 836 Kč

100 407 700 Kč

2,704

2008

2 451 753 Kč

109 720 277 Kč

2,234

2009

2 622 170 Kč

109 392 847 Kč

2,397

2010

5 917 669 Kč

90 574 152 Kč

6,533


Ukazatel dlouhodobé zadluženosti obce vyšel velmi kladně. Pohybuje se hluboko pod hranicí 25%. I když se v roce 2010 zvýšil o 4,136 %, stále je v mezích optimální hodnoty. 7 6 5 4 3

Dlouhodobá …

2 1 0 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 14: Vývoj dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2006-2010 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

46

2.4.7 Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování je dalším z ukazatelů zadluženosti. Je to poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv. Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti a součet těchto dvou ukazatelů dává přibližně 1. Vyjadřuje schopnost obce či podniku financovat celková aktiva z vlastních zdrojů.

Tabulka 9: Koeficient samofinancování obce v letech 2006-2010 Rok

Vlastní kapitál

Celková aktiva

Koeficient samofinancování

2006

100 818 823 Kč

104 942 478 Kč

0,9607

2007

95 894 351 Kč

100 407 700 Kč

0,9550

2008

105 921 498 Kč

109 720 277 Kč

0,9653

2009

106 397 173 Kč

109 392 847 Kč

0,9726

2010

82 527 265 Kč

90 574 152 Kč

0,9111


Koeficient samofinancování se pohybuje ve velmi vysokých číslech, což znamená, že obec je finančně nezávislá. V průměru za 5 let je schopnost samofinancování obce 95%. 0,98 0,97 0,96 0,95 0,94 0,93

Koeficient samofinancování

0,92 0,91 0,9 0,89 0,88 2006

2007

2008

2009

2010

Obrázek 15: Vývoj koeficientu samofinancování obce v letech 2006-20100 Zdroj: Rozvaha obce v letech 2006-2010

47

2.5 Odpadové hospodářství Každý člověk na světě produkuje odpad. V poslední době se lidé začali tímto problémem zabývat intenzivněji. Třídění odpadu je jedním z řešení, jak zvrátit ohromné množství produkovaného odpadu. Lidem třídění odpadu není lhostejné. Mnozí z nich odpad třídí, ale stále je jeho množství nízké. Dnes jsou již téměř v každé obci kontejnery na tříděný odpad. Ovšem lidé jsou stále málo informovaní, jak a proč třídit odpad. Existují i lidé, kteří považují třídění odpadu za zbytečné, nebo za tímto důvodem schovávají pouze svou lenost. Dnešní doba ovšem řadí třídění odpadu mezi „moderní“. Je tudíž pravděpodobné, že se do třídění odpadu bude zapojovat stále více lidí i kvůli tomuto důvodu. Zásadním důvodem třídění však není „modernost“, ale péče o životní prostředí, což je potřeba, aby si lidé uvědomili. I přes zajišťování svozů směsného komunálního odpadu, nebezpečného odpadu nebo objemného odpadu, se v našem okolí nacházejí černé skládky a odpadky kolem silnic. Stále se zde zkrátka nachází jedinci, kteří nehledí na své okolí a na životní prostředí. Velmi diskutovaným tématem je poplatek za svoz odpadů. Spousta lidí jej považuje za příliš vysoký, a proto odmítá třídit odpad. Vláda však přichystala nový zákon, ve kterém bude zvýšen poplatek z 500 Kč na 1000 Kč. Slibuje si od toho kroku větší motivaci občanů třídit odpad. Plánuje platit poplatek podle vytříděného množství odpadu. Podle mého názoru však tímto krokem docílí právě opačného efektu a lidí třídících odpad bude ubývat, či přestane přibývat.

2.5.1 Odpadové hospodaření obce V roce 2010 obec přijala vyhlášku č. 2/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, využívání a odstraňování komunálních odpadů. V této vyhlášce je upravena výše poplatku, splatnost, osvobození a úlevy od poplatku a další náležitosti. Poplatek je složen ze dvou částí, kde první část je pevně stanovena na 250 kč za osobu na rok a druhá část je stanovena na základě skutečných nákladů obce v předchozím kalendářním roce za sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za osobu na rok.

48

Poplatek pro poplatníky s trvalým pobytem je splatný ve dvou splátkách. Poplatníci, kteří v obci vlastní rekreační objekt, ve kterém nemají trvalý pobyt, hradí poplatek jednorázově. Od poplatku jsou osvobozeny osoby ve výkonu trestu delším jak 10 měsíců, důchodci ve věku 80 let a více, osoby pobývající mimo stát déle než 10 měsíců a osoby mající trvalý pobyt v domě s pečovatelskou službou. V případě nezaplacení nebo zpoždění placení poplatku má obec právo tento poplatek zvýšit až na trojnásobek. V obci se nachází 2 místa s kontejnery na tříděný odpad, kde je možné vytřídit bílé sklo, barevné sklo, papír a plasty. Na obecním úřadě jsou umístěny nádoby na elektrozařízení, baterie a zářivky. V minulých letech byla v obci umístěna i nádoba na tuky a oleje, ale tato nádoba za dobu tří let nebyla nikdy naplněna, a proto byla odstraněna. Obec má smlouvu se společností EKO-KOM, od které získává finanční prostředky za vytříděný odpad. Výše financí se odvíjí od množství tříděného odpadu. Čím více tedy občané obce odpadu vytřídí, tím více financí obdrží obec od této společnosti. V roce 2011 obec Prosiměřice získala dotaci na zřízení kompostárny. Obec financuje projekt z 10%, zbylých 90% je čerpáno z dotace. Obec již pořídila traktor s čelním nakladačem a štěpkovač. Na kompostárnu bude možno svážet materiál ke kompostování z údržby zeleně, listí, sláma, seno apod. Realizací tohoto projektu chce obec snížit náklady a množství odpadů, které by jinak skončilo na skládce.

49

2.5.2 Objem vyprodukovaných odpadů v obci Prosiměřice V tabulce č. 10 jsou vypsány objemy vyprodukovaných odpadů za období 2006-2010. Z tabulky je patrné, že celkoý objem odpadů stále roste a to především díky zvyšujícímu se počtu obyvatel obce. V letech 2006-2009 docházelo k neustálému nárůstu směsného komunálního odpadu, počet tříděného odpadu s každým rokem nepatrně roste. Celkový objem odpadů v obci klesl pouze v roce 2010. Tento pokles zapříčinil nižší objem kovů a podílelo se i mírné snížení objemu směsného komunálního odpadu. Tabulka 10: Celkový objem odpadů obce v letech 2006-2010 Druh odpadu/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Papír

0

0,946

2,503

7,019

7,994

Plasty

4,039

4,061

4,723

7,158

11,03

Sklo

3,163

2,389

5,761

6,093

5,796

Kovy

12,536

10,340

9,970

16,520

5,000

103,854

136,430

164,693

166,010

158,950

0

5,340

0

5,320

8,610

1,984

2,950

2,642

3,096

2,462

125,576

162,456

190,292

211,216

199,842

Směsný komunální odpad Objemný odpad Nebezpečný odpad Celkový objem odpadů

Zdroj: Interní doklady obce, vlastní zpracování

V tabulce číslo 11 jsou znázorněny počty svozů odpadů v obci za období let 2006-2010. Směsný komunální odpad odpad je v obci pravidelně svážen každý druhý čtvrtek, tedy jednou za 14 dní. Stejnou frekvenci svozu má i tříděný odpad. Plasty jsou navíc sváženy v letních měsícíh každý týden. Kontejnery na tříděný odpad však občas bývají plné. Svoz nebezpečného odpadu a objemného odpadu probíhá dvakrát ročně. Tato frekvence svozů není příliš vysoká a občané musí tyto odpady buď skladovat doma do doby svozů, nebo tento odpad musí odvézt do sběrného dvora, který se na územní obce bohužel nenachází. Svoz stavebního odpadu po dobu 5 let nebyl proveden.

50

Tabulka 11: Počty svozů v obci v letech 2006-2010 Druh odpadu/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Tříděný odpad 26

26

26

26

39

Sklo

6

6

6

6

6

Papír

0

12

12

12

26

Nebezpečný odpad

2

2

2

2

2

Objemný odpad

0

2

0

2

2

Stavební odpad

0

0

0

0

0

26

26

26

26

26

Plasty

Komunální odpad


51

2.5.3 Celkové příjmy z odpadového hospodářství Příjmy z odpadového hospodářství tvoří jen malou část cekových příjmů obce. Největším příjmem z odpadového hospodářství je poplatek za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Obec si sama stanovuje výši tohoto poplatku. V současné době je však určena maximální výše poplatku 500 Kč, kterou nelze překročit. Obec tuto výši musí stanovit vyhláškou. V tabulce je znázorněn vývoj poplatku od roku 2006 do roku 2010. Poplatek se s přibývajícími roky stále navyšoval a v roce 2008 dosáhl maximální možné hodnoty 500 Kč za osobu na rok. Tabulka 12: Vývoj poplatku za komunální odpad v letech 2006-2010 Rok

Poplatek v Kč

2006

400

2007

450

2008

500

2009

500

2010

500


Dalšími, ale méně významnými příjmy, jsou poplatky za odpady od rekreantů, poplatky od ostatních původců odpadu, zisk z prodeje druhotných surovin a platby za zpětný odběr elektrozařízení. Další významný příjem je dotace od společnosti EKO-KOM na separovaný odpad. Obec má s touto společností uzavřenou smlouvu, podle které získává za odpad, který je vytříděn finanční odměny. Čím větší množství odpadů je občany vytříděno, tím více finančních prostředků obec od této společnosti obdrží. Přes veškeré příjmy za odpadové hospodářství nejsou zdaleka pokryty náklady. Obec je proto nucena dorovnávat rozdíly z příjmů z rozpočtu.

52

Tabulka 13: Celkové příjmy z odpadového hospodářství obce v letech 2006-2010 v Kč Položka/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

254 000

282 004

320 126

331 704

332 902

Poplatek za odpady od rekreantů

2 000

2 250

2 500

2 500

2 500

Poplatek od ostatních původců odpadu za využívání systému

4 000

4 050

5 000

5 000

8 460

10 000

6 750

23 610

4 066

3 660

0

0

500

4 930

3 700

18 953

16 421

26 501

53 618

97 978

288 953

311 475

378 237

401818

449 200

Poplatek za komunální odpad od občanů nebo místní poplatek

Zisk z prodeje druhotných surovin Platby za zpětný odběr elektrozařízení Dotace od spol. EKO-KOM Celkové příjmy


53

2.5.4 Celkové výdaje za odpadové hospodářství Mezi nejvyšší výdaje patří směsný komunální odpad. Tyto výdaje mají rostoucí tendenci. Jedním z příčin tohoto zvyšování je i rostoucí počet obyvatel obce a tudíž vyšší objem odpadů. Dalším vysokým nákladem je úklid veřejného prostranství, který dokonce v roce 2009 přesáhl částku 600 000 Kč. Celkové výdaje každým rokem rostou přibližně o 300 000 Kč. Pouze v roce 2010 došlo k poklesu celkových výdajů, což bylo způsobeno nižšími výdaji za úklid veřejného prostranství. Tabulka 14: Celkové výdaje za odpadové hospodářství obce v letech 2006 - 2010 v Kč Položka/Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Tříděný sběr plastu

39 652

40 769

48 552

67 253

91 520

Tříděný sběr papíru

0

2 493

7 979

15 366

21 584

Tříděný sběr skla

3 348

3 536

5 894

6 229

8 382

Nebezpečný odpad

27 521

38 892

34 912

51 343

42 904

0

8 848

20 343

24 255

22 552

253 367

306 618

343 439

371 409

393 439

Úklid veřejných prostranství

0

196 805

417 905

665 545

13 030

Černé skládky

0

0

0

0

131 810

323 888

644 759

941 449

1 201 400

846 709

Objemný odpad Směsný komunální odpad

Celkové výdaje


54

2.6 Dotazníkové šetření Součástí práce je i dotazníkové šetření zaměřené na odpadové hospodaření v obci Prosiměřice. Cílem bylo zjistit, zda občané třídí odpad, jak jsou s pokojeni s výší poplatku za svoz odpadu nebo frekvencí svozu směsného komunálního odpadu. Respondenti byli v úvodu dotazníku obeznámeni s cílem dotazníku. Bylo zde také vysvětleno jakým způsobem dotazník vyplnit. Respondenti byli ujištěni o anonymnosti dotazníku a o použití pouze pro potřeby bakalářské práce. (viz Příloha 1) Samotný dotazník obsahuje 20 otázek. Je složen ze 17 otázek na odpadové hospodářství a 3 otázek demografického typu, které se týkají počtu členů domácnosti, pohlaví a věku. Otázky byly převážně uzavřené, tedy s odpověďmi ano x ne. Další otázky měly možnost výběru odpovědi. V dotazníku jsoi také otevřené otázky, kteé měly za úkol zjistit, jaká výše poplatku za svoz odpadu je podle respondentů optimální a kolik popelnic vlastní domácnost respondenta. Dotazníky byly rozdány náhodně občanům obce Prosiměřice. Výběr dotazníků probíhal v místní trafice, kam respondenti vyplněné dotazníky odevzdávali. Rozdávání a výběr dotazníků probíhal přibližně 10 dní. Z rozdaných 167 dotazníků se jich vrátilo celkem 103.

55

2.6.1 Vyhodnocení dotazníku Tabulka 15: 1. Třídíte odpad? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

90

87,37

Ne

13

12,62

103

100

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování

12,62%

Ano Ne 87,37%

Obrázek 16: 1. Třídíte odpad? Zdroj: Vlastní zpracování

Na otázku číslo 1 odpovědělo 90 % dotazovaných kladně. Pouze 13 % respondentů odpad netřídí. I přes zjištění velmi pozitivního výsledku bychom měli předpokládat, že respondenti nebyli upřímní a tato informace může být zkreslená.

56

Tabulka 16: 2. Pokud ano, které složky odpadu separujete? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Papír

79

31,47

Plast

90

35,85

Sklo

82

32,66

251

100

Celkem


31,47%

32,66%

Papír Plasty Sklo 35,85%

Obrázek 17: 2. Pokud ano, které složky odpadu separujete? Zdroj: Vlastní zpracování

Druhá otázka navazuje na otázku číslo 1. Respondent tedy odpovídá na tuto otázku pouze v případě kladné odpovědi na otázku 1. Na výběr byly 3 odpovědi, které mohly být zaškrtlé všechny.

Výsledky ukázaly, že všichni respondenti třídí plasty. Dále

můžeme zjistit, že až na malé procento jsou současně tříděny plasty, sklo i papír.

57

Tabulka 17: 3. Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v % 103

100

Ne

0

0

Nevím

0

0

103

100

Ano

Celkem


0%

Ano Ne Nevím

100%

Obrázek 18: 3. Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 3 měla za úkol zjistit, zda respondenti ví o kontejnerech na tříděný odpad. 100% dotazovaných na otázku odpovědělo kladně, což znamená, že jsou dobře informováni.

58

Tabulka 18: 4. Je počet kontejnerů na tříděný odpad dostačující? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano, počet je dostačující

44

42,71

Ano, počet je dostačující, ale kontejnery bývají často plné

51

49,51

Ne, počet je nedostačující

8

7,76

Kontejnery v okolí bydliště nejsou

0

0

103

100

mého

Celkem


0 7,76%

Ano, počet je dostačující 42,71% Ano, počet je dostačující, ale kontejnery bývají často plné

49,51%

Ne, počet je nedostačující Kontejnery v okolí mého bydliště nejsou

Obrázek 19: 4. Je počet kontejnerů na tříděný odpad dostačující? Zdroj: Vlastní zpracování

V otázce číslo 4 bylo zkoumáno, zda respondentům vyhovuje počet kontejnerů v obci na tříděný odpad. 50% respondentů vypovědělo, že je počet kontejnerů přiměřený, ale bývají často plné. Tato skutečnost může snižovat ochotu obyvatel třídit odpad. 43% dotazovaných si však myslí, že počet kontejnerů je dostačující. Pouze 8% respondentů počet kontejnerů nevyhovuje a uvítali by navýšení jejich počtu.

59

Tabulka 19: 5. Je podle Vás dostatečně často svážen tříděný odpad? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

76

74

Ne

27

26

103

100

Celkem


26%

Ano

74%

Ne

Obrázek 20: Je podle Vás dostatečně často svážen tříděný odpad? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 5 zjišťovala, zda jsou respondenti spokojeni s frekvencí svozu tříděného odpadu. 74% dotazovaných považuje svoz tříděného odpadu za dostatečně častý a 26% nikoli.

60

Tabulka 20: 6. Jak nakládáte s odpadem ze zahrad? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Kompost

69

66,9

Nádoba na směsný komunální odpad

16

15,5

9

8,7

14

13,5

0

0

103

100

Sběrný dvůr Nemám zahradu Jiná odpověď Celkem


0%

Kompost

13,50% Nádoba na směsný komunální odpad

8,70%

Sběrný dvůr

15,50% 66,90%

Nemám zahradu Jiná odpověď

Obrázek 21: 6. Jak nakládáte s odpadem ze zahrad? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 6 měla za úkol zjistit, jak respondenti nakládají s odpadem ze zahrad jako je tráva, listí, apod. 67% dotazovaných tento odpad kompostuje, což se dalo na venkově očekávat. 15,5% respondentů bohužel tento odpad umisťuje do popelnic na směsný komunální odpad. Tento způsob nákládání s odpadem by mělo ovlivnit vybudování kompostárny v obci, která je v provozu od první poloviny roku 2012. 13,5% respondentů odpovědělo, že nemá zahradu a 9% vozí tento odpad do sběrného dvora. 61

Tabulka 21: 7. Jak nakládáte s použitými tuky a oleji z kuchyně? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Směsný komunální odpad

63

61,1

Svoz nebezpečného odpadu

3

2,9

Vylévání do odpadu (WC)

16

15,5

Nemám takový odpad

10

9,7

Jiná odpověď

11

10,6

103

100

Celkem


10,60% 9,70%

Směsný komunální odpad Svoz nebezpečného odpadu

15,50% 61,10%

Vylévání do odpadu (WC) Nemám takový odpad

Jiná odpověď 2,90%

Obrázek 22: 7. Jak nakládáte s použitými tuky a oleji z kuchyně? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 7 zjišťuje, kam respondenti umisťují použité tuky a oleje z kuchyně. 60% dotazovaných tento odpad vyhazuje do popelnice, 15,5% vylévá tuky a oleje do WC či dřezu a 11% respondentů dává tento odpad dobytku. 10% respondentů prý tento odpad neprodukuje. Bohužel respondenti netuší, jak s tímto odpadem nakládat. Na obecním úřadě byly umístěny nádoby na použité tuky a oleje, ale z důvodu malého využití byly odstraněny. 62

Tabulka 22: 8. Jak nakládáte s akumulátory? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Směsný komunální odpad

12

11,65

8

7,76

76

73,7

Nemám tento odpad

7

6,7

Jiná odpověď

0

0

103

100

Sběrný dvůr Svoz nebezpečného odpadu

Celkem


0% 6,70%

11,65% 7,76%

Směsný komunální odpad Sběrný dvůr Svoz nebezpečného odpadu Nemám tento odpad Jiná odpověď

73,70%

Obrázek 23: 8. Jak nakládáte s akumulátory? Zdroj: Vlastní zpracování

Na otázku číslo 8 odpovědělo 76% respondentů, že využívá pravidelných svozů nebezpečného odpadu. 12% respondentů vhazuje tento odpad do popelnice, 8% využívá sběrného dvora a 7% tento odpad neprodukuje. Přestože je na obecním úřadě umístěna nádoba na sběr akumulátorů, žádný z dotazovaných tuto možnost neuvedl. Můžeme se domnívat, zda o této možnosti umístění odpadu vědí nebo nejsou ochotni tento odpad do nádoby umisťovat.

63

Tabulka 23: 9. Jak nakládáte s objemným odpadem? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Sběrný dvůr

0

0

Přistavené mobilní kontejnery

8

7,76

93

90,29

2

1,94

103

100

Svoz objemného odpadu Jiná odpověď Celkem


1,94%

0%

7,76% Přistavené mobilní kontejnery Sběrný dvůr Svoz objemného odpadu 90,29%

Jiná odpověď

Obrázek 24: 9. Jak nakládáte s objemným odpadem? Zdroj: Vlastní zpracování

90% respondentů využívá k odstranění objemného odpadu mobilních svozů. 8% dotazovaných odpovědělo, že tento odpad umisťují do přistavovaných kontejnerů. 2% respondentů uvedly, že žádný objemný odpad nevyhazují.

64

Tabulka 24: 10. Jak nakládáte s elektrozařízením? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Sběrný dvůr

3

2,91

99

96,11

Prodejny elektro

0

0

Jiná odpověď

1

0,97

103

100


Celkem


1,94%

0,00%

7,76% Přistavené mobilní kontejnery Sběrný dvůr Svoz objemného odpadu 90,29%

Jiná odpověď

Obrázek 25: 10. Jak nakládáte s elektrozařízením? Zdroj: Vlastní zpracování

99% respondentů uvedlo, že pro odstranění elektrozařízení

využívá

svozu

nebezpečného odpadu. Pouhé 2% dotazovaných vozí elektro do sběrného dvora a 1% uvedlo, že tento odpad nemá. Nutno podotknout, že na obecním úřadě je opět umístěna nádoba na drobné elektrozařízení typu mobilní telefon, fotoaparát, apod. Žádný z respondentů tuto možnost však neuvedl.

65

Tabulka 25: 11. Jste spokojeni s výší poplatku za komunální odpad? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

48

46,60

Ne

55

53,39

103

100

Celkem


46,60% 53,39% Ano Ne

Obrázek 26: 11. Jste spokojeni s výší poplatku za komunální odpad? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 11 zkoumala spokojenost s výší poplatku za směsný komunální odpad. Pro 53% respondentů je poplatek za svoz směsného komunálního odpadu příliš vysoký. Zbylá necelá polovina je s poplatkem spokojena.

66

Tabulka 26: 12. Souhlasíte s plánem vlády, která chce tento poplatek o 100% zvýšit? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v % 2

1,94

Ne

101

98,05

Celkem

103

100

Ano


1,94%

Ano Ne 98,05%

Obrázek 27: 12. Souhlasíte s plánem vlády, která chce tento poplatek o 100% zvýšit? Zdroj: Vlastní zpracování

S plánem vlády razantně nesouhlasí 98% respondentů. Pouhé 2% tento záměr podporují.

67

Tabulka 27: 13. Unesl by Váš rodinný rozpočet toto zvýšení? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

20

19,41

Ne

83

80,58

103

100

Celkem


19,41%

Ano Ne 80,58%

Obrázek 28: 13. Unesl by Váš rodinný rozpočet toto zvýšení? Zdroj: Vlastní zpracování

81% respondentů přiznalo, že by se zvýšení poplatku za směsný komunální odpad významně projevilo v jejich rodinném rozpočtu. Pouze 19% respondentů uvedlo, že by zvýšení poplatku jejich rozpočet unesl. Bylo by vhodné si uvědomit, že například 4 členná rodina by toto zvyšování pocítila velmi silně, jelikož místo 2000 Kč by zaplatila 4000 Kč. Otázka číslo 14 byla otevřená a zjišťovala, jaký finanční obnos by respondenti byli ochotni za svoz komunálního odpadu platit. 39 respondentů uvedlo, že jsou ochotni zaplatit za tento poplatek maximálně 500 Kč, což je dosavadní výše poplatku. 28 respondentů uvedlo výši poplatku v rozmezí 100-350 Kč, což je velmi malá částka, která je samozřejmě nereálná. Pouze 3 respondenti uvedli částku 600 Kč, tedy vyšší než je současná výše poplatku. Další 4 respondenti uvedli přání, aby tento poplatek platili lidé starší 18 let. Jeden respondent navrhoval platbu za dospělého 500 Kč a za děti, studenty a důchodce 250 Kč. Dva respondenti uvedli, že zkrátka budou platit tolik, kolik po nich bude požadováno. 68

Tabulka 28: 15. Vyhovuje Vám svoz směsného komunálního odpadu 1x za 14 dní? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

87

84,46

Ne

16

15,53

103

100

Celkem


15,53%

Ano Ne 84,46%

Obrázek 29: 15. Vyhovuje Vám svoz směsného komunálního odpadu 1x za 14 dní? Zdroj: Vlastní zpracování

Na otázku číslo 15 odpovědělo 81% respondentů kladně, tedy frekvence svozu jim vyhovuje. Zbylým 19% se zdá svoz odpadu málo častý.

69

Tabulka 29: 16. Chtěli byste častější svoz směsného komunálního odpadu? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Ano

19

18,44

Ne

84

81,55

103

100

Celkem


18,44%

Ano Ne 81,55%

Obrázek 30: 16. Chtěli byste častější svoz směsného komunálního odpadu? Zdroj: Vlastní zpracování

Na otázku číslo 16 odpovědělo 82% respondentů, že by častější svoz odpadu nechtělo. Pouze 18% by častější svoz směsného komunálního odpadu uvítalo. Někteří respondenti také uvedli, že by větší frekvenci svozů uvítali právě v letních měsících, kdy je odpad v popelnicích vystaven vysokým teplotám.

70

Tabulka 30: 17. Kolik popelnice je ve Vaší domácnosti? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

1

33

32,03

2

57

55,33

3

8

7,76

4

5

4,85

103

100

Celkem


7,76%

4,85% 32,03%

1 2 3 55,33%

4

Obrázek 31: 17. Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? Zdroj: Vlastní zpracování

Více než polovina respondentů (55%) vlastní 2 popelnice. 32% oslovených respondentů má pouze 1 popelnici, 8% však využívá 3 popelnice a 5% dokonce 4 popelnice na 1 domácnost. Vzhledem k tomu, že většina respondentů v otázce číslo 1 uvedla, že třídí odpad, je počet popelnic v domácnostech poměrně vysoký.

71

Tabulka 31: 18. Počet členů Vaší domácnosti? Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

1

3

2,91

2

11

10,67

3

30

29,12

4

40

38,83

5 a více

19

18,44

Celkem

103

100


2,91% 18,44%

10,67%

1 29,12%

2 3

38,83%

4 5 a více

Obrázek 32: 18. Počet členů Vaší domácnosti? Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka číslo 18 zjišťovala počet členů v domácnostech respondentů. Téměř 40 % respondentů žije ve 4 členné rodině, 30 % respondentů v 3 členné rodině a 18% dotazovaných má 5 členů v domácnosti. Především starší lidé označili, že žijí sami (3%) a 2% respondentů žije ve 2 členné domácnosti.

72

Tabulka 32: 19. Pohlaví Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Žena

61

59,22

Muž

42

40,77

103

100

Celkem


40,77%

59,22%

Žena Muž

Obrázek 33: 19. Pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování

Podle otázky číslo 19 na dotazník odpovědělo téměř 60% žen a 40% mužů.

73

Tabulka 33: 20. Věk Odpověď

Počet odpovědí

Vyjádření v %

Do 19 let

8

7,76

20-29 let

18

17,47

30-39 let

20

19,41

40-49 let

23

22,33

50-59 let

8

7,76

60-69 let

16

15,53

70 a více let

10

9,70

103

100

Celkem


9,70%

7,76% 17,47%

15,53%

Do 19 let 20-29 let 30-39 let

7,76% 19,41%

40-49 let 50-59 let

22,33%

60-69 let 70 a více let

Obrázek 34: 20. Věk Zdroj: Vlastní zpracování

Poslední otázka zjišťovala věk respondentů. Zastoupeny byly všechny věkové skupiny obyvatelstva rozdělené do 7 kategorií. Nejvyšší zastoupení měla kategorie 40-49 let, 22%, dále kategorie 30-39 let měla 20%, kategorie 20-29 let 17% a 60-69 let 16%. Skupina obyvatel od 70 let byla zastoupena 10% a skupiny do 19 let a 50-59 let měly shodné zastoupení 8%.

74

2.6.2 Konečné shrnutí dotazníku Cílem dotazníku bylo zjistit, zda občané obce Prosiměřice třídí odpad, jestli jim vyhovuje výše poplatku za svoz směsného komunálního odpadu a jsou-li celkově spokojeni se systémem odpadového hospodářství v této obci. 50% respondentů vypovědělo, že kontejnery na tříděný odpad jsou často přeplněné. Tento nedostatek je možné vyřešit navýšením počtu nádob na tříděný odpad nebo vyšší frekvencí svozu odpadu. Další možností je vytvoředí dalších sběrných míst, jlikož jsou v obci pouze 2. Výše poplatku zhruba jedné polovině občanů vyhovuje, té druhé nikoli. Respondenti však ve většině případů uvedli v otevřené otázce „Kolik jste ochotni platit za poplatek za svoz komunálního odpadu?“, že jsou ochotni platit maximálně 500 Kč, což je současná výše poplatku.

2.7 Shrnutí praktické části Praktická část práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvod je věnován popisu obce Prosiměřice. Je zde zmíněna historie obce, poloha, počet obyvatel, poskytované služby apod. V kapitole 2.2 je popsána struktura obce, tedy počet členů zastupitelstva, existence výborů, zaměstnanci obecního úřadu apod. Kapitola 2.3 popisuje hospodaření obce v letech 2006-2010. Obec hospodaří na základě územního rozpočtu, který je schvalován podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Tato kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých je věnována pozornost jednotlivým letem hospodaření obce. Ve všech letech obec hospodařila na základě rozpočtového provizoria. Jelikož je obec povinna vypracovat rozpočet na základě rozpisu státního a krajského rozpočtu, byl díky tomu rozpočet obce připravován až po novém roce. Obec každý rok schválila rozpočet jako schodkový. Tyto schodky bylo v plánu financovat přebytky minulých let. V roce 2008 se podařilo hospodařit s přebytkem 1 497 213 Kč. Každý rok se obci podařilo hospodařit s menším schodkem, než byl schválen. Schválené a skutečné rozpočty jsou porovnány v tabulce číslo 2. Obec by i přes tyto pozitivní výsledky měla rozpočty obce sestavovat spíše jako vyrovnané. V kapitole 2.4 byla provedena finanční analýza obce Prosiměřice. Analyzováno bylo obět období let 2006-2010. Bylo zde zpracováno 7 ukazatelů. Analýza ukázala, že je 75

obce ve všech stupních likvidity nadmíru likvidní, což znanená, že je snížen výnos z vlastního kapitálu. Bylo by vhodné se zamyslet nad uložením finančních prostředků na termínovaných účtech nebo provést finanční investici, což by vedlo k efektivnějšímu využití a zhodnocení kapitálu. Hodnoty čistého pracovního kapitálu vyšly kladně, v posledních 2 letech měl čistý pracovní kapitál rostoucí tendenci. Obec má tedy dostatečné prostředky pro krytí svých dluhů. Měla by však zajistit, aby v budoucnu čistý pracovní kapitál rapidně neklesal. Ukazatel celkové zadluženosti se pohybuje ve všech analyzovaných letech hluboko pod optimální hranicí, což znamená, že má obec velké rezervy ve využití cizích zdrojů, proto bych doporučila větší využití cizích zdrojů v dalších letech, které bývají levnější než vlastní. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti se taktéž pohybuje pod optimální hranicí. V roce 2010 sice došlo k zvýšení ukazatele o 4,136%, ale stále je hodnota zhruba čtvrtinová. Posledním ukazatelem je koeficient samofinancování, který je dalším ukazatelem zadluženosti. V průměru se hodnota tohoto ukazatele pohybuje kolem 95%. Obec je tedy finančně nezávislá. Kapitola 2.5 je zaměřena na odpadové hospodářství obce Prosiměřice. V roce 2010 obec přijala vyhlášku č. 2/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, využívání a odstraňování komunálních odpadů. V této vyhlášce je stanovena výše poplatku 500 Kč na osobu za rok a jsou zde osvobozeny od poplatku osoby ve věku 80 let a více. V obci se nachází 2 sběrná místa s kontejnery na tříděný odpad, což je poměrně malý počet, jelikož musí občané chodit s tříděným odpadem daleko. Vybudování více míst s kontejnery by dle mého názoru usnadnilo občanům třídění odpadu. Dále jsou na obci umístěny nádoby na elektrozařízení, baterie a zářivky. Tyto nádoby však nejsou občany příliš využívány. Problém vidím v umístění na obecním úřadě. Pro lepší dostupnost bych proto tyto nádoby umístila například k místnímu obchodu, kde je vyšší frekvence pohybu lidí, tudíž můžeme počítat i s vyšším využitím. V roce 2011 obec získala dotaci na zřízení kompostárny, což umožní umisťovat občanům biologický odpad na vhodnější místo, než je popelnice a sníží se tím množství komunálního odpadu, které by jinak skončilo na skládce. Objem vyprodukovaných odpadů v obci neustále stoupá. Tento jev je z velké části způsoben zvýšením počtu obyvatel obce. Obec by však měla motivovat své občany, aby třídily odpad, jelikož se tím opět sníží množství odpadů, které skončí v popelnicích, ale hlavně do obce přiteče více peněz z dotací od společnosti EKO-KOM. Jako motivaci bych například viděla snížení poplatku pro třídící domácnosti na 450 Kč, nebo snížení 76

poplatku pro domácnosti, které mají méně popelnic, jelikož je logické, že budou muset třídit odpad. Příjmy plynoucí z odpadového hospodářství tvoří v průměru pouhých 2,5% celkových příjmů obce. Příjmy nejsou schopny pokrýt výdaje za odpadové hospodářství. Obec tedy dorovnává tyto rozdíly z jiných rozpočtových příjmů. Příjmy se sice neustále zvyšují především zvyšováním poplatku a vyššími dotacemi od společnosti EKO-KOM, ale souběžně s nimi rostou i náklady. Mezi nejvyšší příjmy patří poplatky za komunální odpad od občanů a dotace od společnosti EKO-KOM. Nejvyšší výdaje jsou na směsný komunální odpad a úklid veřejného prostranství. Výdaje na odpadové hospodářství tvoří zhruba 4,4% z celkových výdajů. V závěru práce je provedeno dotazníkové šetření, které je zaměřené na odpadové hospodářství v obci. Cílem bylo zjistit spokojenost občanů se systémem odpadového hospodářství v obci. Dotazník obsahuje 20 otázek, z nichž 17 se věnuje právě odpadovému hospodářství a 3 otázky jsou demografického typu. Rozdáno bylo 167 dotazníků, z nichž se vrátilo 103 vyplněných. Z dotazníku vyplynulo, že jsou občané spokojeni s frekvencí svozu komunálního odpadu 1x za 14 dní a hojně využívají svozů nebzpečného odpadu. Z dotazníku však byl

zjištěn vysoký počet

popelnic

v domácnostech. Při obchůzce v ranních hodinách před svozem směsného komunálního odpadu jsem zjistila, že mnozí občané mají opravdu nadbytek nádob na tento odpad. Můžeme se tedy domnívat, že odpad netřídí. Například domácnost o dvou členech vlastní jednu popelnici o 240 litrech a jednu popelnici o 120 litech. Tento počet se mi zdá neadekvátní, jelikož běžná 4 členná rodina je schopná naplnit během 14 dnů jednu popelnici o 240 litrech. Obec by si proto tyto počty nádob měla ohlídat, jelikož se tímto výrazně zvyšují výdaje obce. Za svoz 240 litrové popelnice obec zaplatí 56,90 Kč a za svoz 120 litrové nádoby 45 Kč. Obec tedy tato rodina o 2 členech ročně stojí 2 649,4 Kč, ale za poplatek zaplatí pouze 1 000 Kč. Přičemž by jim měla postačit jedna 120 litrová nádoba. Další otázka zkoumala, zda občané souhlasí s plánem vlády zvýšit poplatek za komunální odpad na 1 000 Kč. 98% tento krok razantně odmítá a 81% respondentů se vyjádřilo, že by bylo toto zvýšení pro jejich rodinné rozpočty neúnosné. 87% respondentů vypovědělo, že odpad třídí, nelze však předpokládat, že v tomto ohledu odpovídal každý podle skutečnosti. Mnozí se za to, že odpad netřídí, stydí a tento fakt nechtějí přiznat. Složky tříděného odpadu jako jsou plasty papír a sklo respondenti vesměs třídí ve stejném poměru. Za velké pozitivum považuji, že 100 % 77

respondentů má povědomí o kontejnerech na tříděný odpad v obci. Ovšem na druhé straně 50% dotazovaných vypovědělo, že tyto kontejnery bývají často plné, což může mnohé od třídění odpadu odradit. Další otázka zjišťovala, kolik by si respondenti příli pplatit za poplatek za svoz komunálního odpadu. Ve většině případů lidé uvedli současnou hodnotu poplatku, tedy 500 Kč. Byli zde i tací, kteří by si přáli poplatek v rozmezí 100-350 Kč, což je však nereálné. Pouze 3 respondenti uvedli částku vyšší než je současný poplatek, konkrétně 600 Kč. Bylo by na místě, aby obec uvedené nedostatky začala řešit.

Závěr Cílem bakalářské práce bylo provedení analýzy hospodaření obce Prosiměřice se zaměřením na problematiku odpadového hospodářství a výše finančních prostředků plynoucích do této oblasti. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám pojmy jako jsou obec, rozpočet obce, odpadové hospodářství apod. Tato část je zpracována podle odborné literatury a zákonů. Praktická část obsahuje konkrétní data týkající se obce Prosiměřice. Jako zdroje pro tuto část práce jsem převážně použila rozvahy a závěrečné účty obce Prosiměřice za období let 2006-2010. Tato část práce obsahuje velké množství tabulek a grafů, které jsou doplněny slovním komentářem. Pro analýzu hospodaření obce jsem použila tři typy likvidity, čistý pracovní kapitál, celkovou a dlouhodobou zadluženost a koeficient samofinancování. Z výpočtů vyplynulo, že je obec dostatečně likvidní, velmi minimálně zadlužená, schopná z 95% financovat celková aktiva z vlastních zdrojů a je schopná zabezpečit své závazky pomocí oběžných aktiv. Hodnoty všech stupňů likvidit však dosahovaly velmi nízkých hodnot, což znamená, že není výnos z vlastního kapitálu dostatečně vysoký. Celková zadluženost obce se pohybuje také v nižších hodnotách. Můžeme tedy říci, že obec má značné rezervy ve využití cizích zdrojů. V poslední části praktické části je vyhodnocen dotazník týkající se odpadového hospodářství v obci. Vyhodnoceno bylo 103 dotazníků. Dotazník odhalil, že kontejnery na tříděný odpad bývají často přeplněné, nebo vysoký počet nádob na směsný komunální odpad. Dle mého názoru jsem stanovený cíl splnila. Byla provedena analýza hospodaření obce a zaměřila jsem se odpadové hospodářství. Z obou analýz byly vyvozeny závěry a 78

doporučení pro obec. Údaje a doporučení získané z dotazníkového šetření budou poskytnuty obci k dalšímu rozvoji a vylepšování služeb pro občany.

79

Seznam použité literatury Monografie [1]

BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 36 s.

[2]

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, et al. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

[3]

JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

[4]

KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. Ostrava : MONTANEX, a. s., 2004. 302 s. ISBN 80-7225-139-2.

[5]

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2007. 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5.

[6]

NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1.

[7]

NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Jihlava, 2010.

[8]

NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0.

[9]

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance : úvod do problematiky. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4.

[10]

PEKOVÁ, Jitka a Jaroslav PILNÝ. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, 2002. ISBN 80-86395-21-9.

[11]

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

[12]

PRŮCHA, Petr a Karel SCHELLE. Základy místní správy. Brno: IURIDICA BRUNENSIA, 1995. ISBN 80-85964-00-7.

[13]

SCHELLE, Karel. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-203-5.

[14]

SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2424-9.

[15]

REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: EKOPRESS 2001. ISBN 80-86119-41-6

80

[16]

RŮŽIČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2481-2.

Internetové zdroje [17]

EKO-KOM, a. s. [online]. 2011 [cit. 2011-10-15]. Krátce o třídění. Dostupné z WWW: .

[18]

Prosiměřice. [online]. 2012 [cit. 2012-05-07] Úřad městyse. Dostupné z WWW: .

[19]

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Odpadové hospodářství. Dostupné z WWW: .

[20]

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 - 2011 [cit. 2011-10-15]. Odpady. Dostupné z WWW: .

[21]

Ekologický právní servis [online]. 2011 [cit. 2012-04-24]. Samostatná a přenesená působnost krajů a obcí. Dostupné z WWW: .

Legislativa [22]

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

[23]

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[24]

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

[25]

Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích

[26]

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě

Interní doklady obce Prosiměřice [27]

Obecně závazná vyhláškač. 2/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

[28]

Rozpočet obce Prosiměřice 2006 – 2010

81

[29]

Závěrečný účet obce Prosiměřice 2006 – 2010

[30]

Rozvaha obce Prosiměřice 2006 – 2010

[31]

Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci od společnosti EKO-KOM

[32]

Výkaz o celkovém množství odpadů 2006 – 2010

82

Seznam obrázků Obrázek 1: Druhové rozdělení příjmů ............................................................................ 26 Obrázek 2: Druhové rozdělení výdajů ............................................................................ 27 Obrázek 3: Schválený a skutečný rozpočet obce v letech 2006-2010 ............................ 34 Obrázek 4: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2006 ........................................ 35 Obrázek 5: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2007 ........................................ 36 Obrázek 6: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2008 ........................................ 37 Obrázek 7: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2009 ........................................ 38 Obrázek 8: Schválený a skutečný rozpočet obce v roce 2010 ........................................ 39 Obrázek 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2006-2010 ............................... 41 Obrázek 10: Vývoj hotovostní likvidity obce v letech 2006-2010 ................................. 42 Obrázek 11: Vývoj pohotové likvidity obce v letech 2006-2010 ................................... 43 Obrázek 12: Vývoj běžné likvidity obce v letech 2006-2010......................................... 44 Obrázek 13: Vývoj celkové zadluženosti obce v letech 2006-2010 ............................... 45 Obrázek 14: Vývoj dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2006-2010......................... 46 Obrázek 15: Vývoj koeficientu samofinancování obce v letech 2006-20100 ................ 47 Obrázek 16: 1. Třídíte odpad? ........................................................................................ 56 Obrázek 17: 2. Pokud ano, které složky odpadu separujete? .......................................... 57 Obrázek 18: 3. Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? .............................................. 58 Obrázek 19: 4. Je počet kontejnerů na tříděný odpad dostačující? ................................. 59 Obrázek 20: Je podle Vás dostatečně často svážen tříděný odpad?................................ 60 Obrázek 21: 6. Jak nakládáte s odpadem ze zahrad? ...................................................... 61 Obrázek 22: 7. Jak nakládáte s použitými tuky a oleji z kuchyně? ................................ 62 Obrázek 23: 8. Jak nakládáte s akumulátory? ................................................................. 63 Obrázek 24: 9. Jak nakládáte s objemným odpadem? .................................................... 64 Obrázek 25: 10. Jak nakládáte s elektrozařízením? ........................................................ 65 Obrázek 26: 11. Jste spokojeni s výší poplatku za komunální odpad? ........................... 66 Obrázek 27: 12. Souhlasíte s plánem vlády, která chce tento poplatek o 100% zvýšit? 67 Obrázek 28: 13. Unesl by Váš rodinný rozpočet toto zvýšení? ...................................... 68 Obrázek 29: 15. Vyhovuje Vám svoz směsného komunálního odpadu 1x za 14 dní? ... 69 Obrázek 30: 16. Chtěli byste častější svoz směsného komunálního odpadu? ................ 70 Obrázek 31: 17. Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? ................................................ 71 Obrázek 32: 18. Počet členů Vaší domácnosti? .............................................................. 72 83

Obrázek 33: 19. Pohlaví .................................................................................................. 73 Obrázek 34: 20. Věk ....................................................................................................... 74

Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura rozpočtu obcí v ČR ....................................................................... 23 Tabulka 2: Přehled schváleného a skutečného rozpočtu obce v letech 2006-2010 ........ 34 Tabulka 3: Čistý pracovní kapitál obce v letech 2006-2010 .......................................... 40 Tabulka 4: Hotovostní likvidita obce v letech 2006-2010 .............................................. 42 Tabulka 5: Pohotová likvidita obce v letech 2006-2010 ................................................ 43 Tabulka 6: Běžná likvidita obce v letech 2006-2010 ..................................................... 44 Tabulka 7: Celková zadluženost obce v letech 2006-2010............................................. 45 Tabulka 8: Dlouhodobá zadluženost obce v letech 2006-2010 ...................................... 46 Tabulka 9: Koeficient samofinancování obce v letech 2006-2010 ................................. 47 Tabulka 10: Celkový objem odpadů obce v letech 2006-2010....................................... 50 Tabulka 11: Počty svozů v obci v letech 2006-2010 ...................................................... 51 Tabulka 12: Vývoj poplatku za komunální odpad v letech 2006-2010 .......................... 52 Tabulka 13: Celkové příjmy z odpadového hospodářství obce v letech 2006-2010 ...... 53 Tabulka 14: Celkové výdaje za odpadové hospodářství obce v letech 2006-2010 ........ 54 Tabulka 15: 1. Třídíte odpad? ......................................................................................... 56 Tabulka 16: 2. Pokud ano, které složky odpadu separujete? .......................................... 57 Tabulka 17: 3. Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? .............................................. 58 Tabulka 18: 4. Je počet kontejnerů na tříděný odpad dostačující? ................................. 59 Tabulka 19: 5. Je podle Vás dostatečně často svážen tříděný odpad? ............................ 60 Tabulka 20: 6. Jak nakládáte s odpadem ze zahrad? ...................................................... 61 Tabulka 21: 7. Jak nakládáte s použitými tuky a oleji z kuchyně? ................................. 62 Tabulka 22: 8. Jak nakládáte s akumulátory? ................................................................. 63 Tabulka 23: 9. Jak nakládáte s objemným odpadem? .................................................... 64 Tabulka 24: 10. Jak nakládáte s elektrozařízením? ........................................................ 65 Tabulka 25: 11. Jste spokojeni s výší poplatku za komunální odpad? ........................... 66 Tabulka 26: 12. Souhlasíte s plánem vlády, která chce tento poplatek o 100% zvýšit? . 67 Tabulka 27: 13. Unesl by Váš rodinný rozpočet toto zvýšení? ...................................... 68 Tabulka 28: 15. Vyhovuje Vám svoz směsného komunálního odpadu 1x za 14 dní? ... 69 Tabulka 29: 16. Chtěli byste častější svoz směsného komunálního odpadu? ................ 70 84

Tabulka 30: 17. Kolik popelnice je ve Vaší domácnosti? .............................................. 71 Tabulka 31: 18. Počet členů Vaší domácnosti? .............................................................. 72 Tabulka 32: 19. Pohlaví .................................................................................................. 73 Tabulka 33: 20. Věk........................................................................................................ 74

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Problematika odpadů v obci Prosiměřice

85

Příloha č. 1 Dotazník Problematika odpadů v obci Prosiměřice (vlastní zpracování)

Dotazník Problematika odpadů v obci Prosiměřice Dobrý den, jsem studentkou VŠPJ Jihlava a provádím dotazníkové šetření pro svou bakalářskou práci. Informace získané z dotazníku jsou anonymní a zpracuji je pouze ve své práci. Otázky jsou zaměřeny na odpadové hospodářství a problematiku odpadů v obci Prosiměřice, je tedy určen pouze pro obyvatele obce. Všechny otázky mají jednu možnost odpovědi, pouze otázka číslo 2 umožňuje zakroužkovat odpovědí více. Chtěla bych poděkovat za strávený čas a ochotu a popřát pěkný den. 1. Třídíte odpad? 

Ano



Ne

2. Pokud ano, které složky odpadu separujete? (možno více odpovědí) 

Papír



Plasty



Sklo

3. Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? 

Ano



Ne



Nevím

4. Je počet kontejnerů na tříděný odpad dostačující? 

Ano, počet je dostačující



Ano, počet je dostačující, ale kontejnery bývají často plné



Ne, počet je nedostačující



Kontejnery v okolí mého bydliště nejsou

5. Je podle Vás dostatečně často svážen tříděný odpad? 

Ano



Ne

86

6. Jak nakládáte s odpadem ze zahrad? 

Kompost



Nádoba na směsný komunální odpad (popelnice)



Sběrný dvůr



Nemám zahradu



Jiná odpověď:……………………......

7. Jak nakládáte s použitými tuky a oleji z kuchyně? 

Směsný komunální odpad (popelnice)






Vylévání do odpadu (např. WC, dřez)



Nemám takový odpad



Jiná odpověď:………………………….

8. Jak nakládáte s akumulátory? 

Směsný komunální odpad (popelnice)



Sběrný dvůr






Nemám tento druh odpadu



Jiná odpověď:………………………....

9. Jak nakládáte s objemným odpadem, např. nábytek, koberce? 

Sběrný dvůr



Přistavené mobilní kontejnery



Svoz objemného odpadu



Jiná odpověď:………………………..

10. Jak nakládáte s elektrozařízením, např. TV, PC, lednice? 

Sběrný dvůr






Prodejny elektro



Jiná odpověď:…………………........

11. Jste spokojeni s výší poplatku za komunální odpad? 

Ano



Ne

87

12. Souhlasíte s plánem vlády, která chce tento poplatek o 100 % zvýšit? (na 1000 Kč) 

Ano



Ne

13. Unesl by Váš rodinný rozpočet toto zvýšení? 

Ano



Ne

14. Kolik jste ochotni platit za poplatek za svoz komunálního odpadu? (volná odpověď) …………………………………………. 15. Vyhovuje Vám svoz směsného komunálního odpadu 1x za 14 dní? 

Ano



Ne

16. Chtěli byste častější svoz směsného komunálního odpadu? 

Ano



Ne

17. Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti?(volná odpověď) ………………………………………… 18. Počet členů Vaší domácnosti? 

1



2



3



4



5 a více

19. Pohlaví 

Žena



Muž

88

20. Věk 

Do 19 let



20- 29 let



30- 39 let



40- 49 let



50- 59 let



60- 69 let



70 a více

89

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Analýza hospodaření obce Prosiměřice se zaměřením na odpadové hospodářství

Recommend Documents