VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení
P o ro v n á n í s y s t é m u S A P a L O S Y S v e f i r m ě B O S C H D I E S E L s . r. o . J i h l a v a Bakalářská práce
Autor: Gabriela Solařová Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková Jihlava 2013
Anotace Úkolem práce je v teoretické části popsat funkční použití obou programů (jak SAPu, tak Losysu). V praktické části se zaměřit na zpracování konkrétního odesílání a znázornit tak, které úkony se provádí v SAPu a na které se používá Losys. Cílem práce je pak zjistit, zda existuje možnost doplnit SAPové transakce a nemuset přenášet data do Losysu. Dle zjištěných výsledků práce navrhnout optimální řešení.
Klíčová slova logistika, informační systém, doprava, objednávka
Annotation Theoretical part of the bachelor´s work aims to describe functional application of both SAP and Losys programs. Practical part focuses on concrete dispatching process and shows which operations are performed in SAP and which are used by Losys. The goal of the bachelor´s work is to find out whether there is a possibility to add SAP transactions without the need to transfer data to Losys as well as to suggest an optimal solution according to findings of the bachelor´s work.
Key words logistics, information system, transport, order
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí, paní Mgr. Haně Vojáčkové, za její trpělivost, ochotu, pomoc a skvělý přístup při tvorbě této bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům společnosti Bosch Diesel, s. r. o. Jihlava na odděleních LOG a ICO za poskytnutí důležitých podkladů a speciálně pak úseku LOG13 za velkou podporu a cenné informace. Velký dík patří také panu Pavlu Doškovi, bez jehož pomoci by práce nemohla být dokončena. Ze všeho nejvíc bych pak chtěla poděkovat celé své rodině, především pak své mamince, která mi byla velkou oporou po celá léta mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), u výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.
V Jihlavě dne 13. května 2013 …………………………… Podpis
Obsah
Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1
Program SAP ............................................................................................................ 9 1.1
Aplikace a komponenty.................................................................................... 10
1.2
SAP Business Suite .......................................................................................... 10
1.2.1
SAP Product Lifecycle Management ........................................................ 11
1.2.2
SAP Supplier Relationship Management ................................................. 11
1.2.3
Supply Chain Management ....................................................................... 11
1.2.4
SAP Customer Realtionship Management ............................................... 11
1.2.5
SAP Enterprise Resource Planning........................................................... 12
1.3 2
SAP NetWeaver ............................................................................................... 16
Program Losys ........................................................................................................ 18
Praktická část .................................................................................................................. 20 3
Společnost Bosch Diesel s.r.o. – Jihlava ................................................................ 20 3.1
Oddělení fyzické logistiky ............................................................................... 21
4
Práce s programem SAP ......................................................................................... 23
5
Zpracování odesílání v programu SAP ................................................................... 25 VA01: Založení zakázky odběratele ........................................................................... 26 VL01N: Založení odesíl. dodávky k zák. odběr. ........................................................ 28 VL02N: Změna odesíl. dodávky ................................................................................. 29 VT01N: Založení přepravy ......................................................................................... 30 VT02N: Změna přepravy ............................................................................................ 31
6
Práce s programem Losys ....................................................................................... 33
7
Zadání objednávky v Losysu .................................................................................. 35
8
Výhody a nevýhody obou systémů ......................................................................... 37
9
Závěr ....................................................................................................................... 38
10 Seznam použité literatury ....................................................................................... 40 11 Seznam obrázků ...................................................................................................... 41 Příloha 1 - Etiketa ........................................................................................................... 42 Příloha 2 – Balící list ...................................................................................................... 43 Příloha 3 – Nákladní list ................................................................................................. 44 Příloha 4 – Transportauftrag ........................................................................................... 45 Příloha 5 – Dodací list .................................................................................................... 46
Úvod a cíl práce Téma bakalářské práce jsem si zvolila na základě své praxe. Téměř před rokem jsem nastoupila jako praktikanta do společnosti Bosch Diesel, s. r. o. Jihlava na oddělení fyzické logistiky JhP/LOG1. Díky působení na tomto oddělení mám možnost sledovat celý logistický proces – od výroby zboží až po jeho doručení finálnímu zákazníkovi. Firma Bosch mi umožňuje i komunikaci s ostatními odděleními společnosti, které jsou nezbytné pro chod celé organizace. Díky této praxi se tak můžu lépe orientovat na roli problematiky, kterou tato bakalářská práce řeší. Hlavní náplní bakalářské práce bude komparace obou programů, jak SAPu, tak Losysu; především pak s cílem navrhnout možnost usnadnění posílání zboží v těchto programech.
Bakalářská práce je členěna do dvou částí: Kapitola Teoretická část – poskytuje základní informace o programu SAP a možnosti jeho použití, dále pak možnosti programu Losys, které jsou omezenější. Kapitola Praktická část – nám nejdříve charakterizuje společnost Bosch Diesel, s. r. o. se zaměřením na oddělení logistiky podniku. Dále nám ukazuje praktické použití obou programů na konkrétním odesílání a navrhuje možná opatření. Cílem práce je pak určit, zda existuje možnost doplnit SAPové transakce a nemuset přenášet data do Losysu. Můžeme předpokládat, že výsledkem práce bude jedna z následujících tří variant:
SAP nemá schopnosti zajistit potřebné kroky při ukončování vývozu (apelace na systém, proč tomu tak je).
V SAPu tyto možnosti jsou, ale nejsou využívány - v tom případě:
zda je pro Bosch výhodnější používat i nadále Losys,
navrhnout pro jeho výhodnost celkový přechod k SAPu.
8
Teoretická část „Informační systém definujeme jako uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými a informačními zdroji a procedurami jejich zpracování za účelem dosažení stanovených cílů.“ (Vymětal, 2009) V dnešní době je představa absence informačního systému v podniku jakékoliv velikosti naprosto nereálná. Vnitropodnikové informační systémy nám pomáhají zrychlit a systematizovat práci ve všech oblastech, ať už se jedná o řízení financí, lidských zdrojů, výroby, expedice či dokonce řízení podniku jako celku. Proto si zde představíme dva z mnoha takových programů, které nám usnadňují práci při řízení hmotných toků v rámci logistických procesů.
1 Program SAP Společnost SAP byla založena roku 1972 v německém městě Mannheim. Za celkovou vizí stála skupina bývalých zaměstnanců společnosti IBM. Společnost IBM působí především jako poskytovatel služeb informačních technologií – specializace na prodej širokého spektra IT technologií od serverů a systémů pro ukládání dat až po software (www.ibm.com,2013). Prvotní myšlenkou bylo vytvořit systém, jenž by byl schopen spojit běžně používaných 10 až 15 programů pro řízení podniku v jeden propojený systém, který by byl schopen řešit problémy od finančního účetnictví, přes aplikace pro řízení skladů, plánování výroby až po systémy pro evidenci údržby a mnoho dalších. Program měl přinést zjednodušení při práci, ale zároveň měl být dostatečně flexibilní, aby vyhovoval různým typům podniků v rozdílných odvětvích. S tímto záměrem byl vyvinut dnes již celosvětově známý a uznávaný program, který dostal pojmenování ze zkratky německého
názvu
Systeme,
Anwendungen,
Produkte
in
der
Datenverarbeitung (Systems - Applications - Products in data processing; Systémy – Aplikace – Produkty v datových procesech): SAP. V dnešní době je SAP rozšířen ve 120-ti zemích světa a může se pochlubit milionem uživatelů (z čehož více než 150.000 patří mezi zaměstnance společnosti Bosch). Tato multikulturní myšlenka se promítla i do více jak 40 jazykových mutací a možnosti používat v programu 50 různých měn (Intranet, 2013). Celosvětové užití tohoto programu jistě svědčí velkém technickém zajištění, kvalitním propojení jednotlivých procesů a uživatelské přístupnosti. Společnost SAP nabízí obdobně jako její konkurence program pro řízení 9
podniku, business inteligence a řešení pro datové sklady, platformy pro vývoj standartních i webových aplikací, software pro integraci různých počítačových systémů, software pro malé a střední podniky, řešení pro cloud computing a mnoho dalšího. Hlavní důvod velké úspěšnosti společnosti SAP však nespočíval ve výše zmíněných schopnostech programu, ale především v revoluční změně technologického základu podnikových aplikací. Jako první aplikace totiž opustila softwarové modely pro mainframové počítače. Mainframový počítač byl dříve používán především velkými firmami pro zpracování velkého množství dat, například pro finanční transakce, sčítání lidu, zpracování statistických údajů či třeba ERP, které nás bude zajímat nejvíce. Zkratka ERP z anglického sousloví Enterprise resource planning je druh informačního systému, který se zabývá především řízením vnitropodnikových procesů jako je výroba, distribuce, propagace, vývoj, logistika, fakturaci či prodej. Zásadním přelomem pro tento dosud používaný systém bylo právě vyvinutí programu SAP tak, že se dal použít na více než 20-ti různých hardwarových platformách, za využití různých databází i operačních systémů. Díky tomuto zásadnímu kroku se podařilo společnosti SAP dosáhnout svého předsevzetí stát se mezinárodním řešení vnitropodnikových procesů, dosáhnout obratu v řádu několika miliard dolarů ročně a dokonce změnit svět informačních technologií. (Anderson, 2012)
1.1 Aplikace a komponenty Program SAP můžeme rozdělit do několika sad, které jsou určené pro podniky různých velikostí. Mezi ty pravděpodobněji nejznámější sady patří bezesporu SAP Business Suite či SAP NetWeaver. Tyto sady se dále dělí na komponenty specializující se na určité oblasti v rámci podnikových procesů podniku. Pro správné nastavení komponent vzhledem k velké odlišnosti různých podniků, je možné dále upravovat nastavení komponent díky používání modulů.
1.2 SAP Business Suite V rámci sady Business Suite se můžeme setkat s následujícími komponentami:
PLM – SAP Product Lifecycle Management.
SRM – SAP Supplier Relationship Management.
SCM – SAP Supply Chain Management. 10
CRM – SAP Customer Realtionship Management.
ERP – SAP Enterprise Resource Planning. (Maassen, 2007)
1.2.1 SAP Product Lifecycle Management Komponenta PLM je používána především v podnicích zaměřujících se na problematiku s řízením životního cyklu výrobků. Je ideálním řešením pro podniky, které zavádějí na trh nové výrobky a chtějí se vyvarovat možnosti snížení produktivity. PLM dokáže provázat veškeré procesy od výroby až po plánování odbytu společně se zainteresovanými stranami dodavatelů, zákazníků a pracovníky společnosti. (Maassen, 2007)
1.2.2 SAP Supplier Relationship Management SRM je používán především pro zajištění produktů a služeb, které podnik potřebuje ke své existenci. Nejedná se tedy o procesní zajištění produktů společnosti, ale spíše o materiál nutný ke každodennímu přežití společnosti. SRM je těsně integrován s ostatními komponenty SAPu.
1.2.3 Supply Chain Management Jedná se o komponentu SAPu, která přeměnila tradiční pohled na dodavatelský řetězec na dynamičtější uskupení ve všech oblastech – zásobování, výroba a distribuce. Díky tomuto systému je společnost schopna lépe koordinovat souvislosti mezi nákupem surovin, jejich přeměnou na hotové výrobky až po expedici. Dochází tak z lepšení schopnosti reakce na problémy vzniklé v dodavatelském řetězci v reálném čase, zlepšení obrátkovosti synchronizací vstupů a výstupů, zvýšení úrovně služeb i celkové ziskovosti společnosti. (Maassen, 2007)
1.2.4 SAP Customer Realtionship Management Tato komponenta našla uplatnění především v oblasti marketingu, prodeje a služeb. Kromě podpory těchto tří hlavních oblastí je její inovace patrná také v dalších podnikových scénářích, mezi které řadíme například webový kanál (zvýšení prodeje a snížení nákladů díky zapojení Internetu), podpora řízení interaktivního centra (nejvíce užívanými částmi je telemarketing, prodej po telefonu či elektronické služby), řízení 11
partnerských kanálů, obchodní komunikace či řízení nabídek v reálném čase. (Kappauf, 2011)
1.2.5 SAP Enterprise Resource Planning Komponentou, která je z našeho hlediska nejdůležitější, je ovšem ERP. Komponenta ERP vznikla z nutnosti sestavit takový typ programu, který bude denně využíván velkým počtem zaměstnanců k plnění různých úkonů v jednom čase. Vznikla tak komponenta, která pracuje na základě zadávání transakcí pro řízení lidských zdrojů, řízení financí, logistikou, managementem jakosti, služby zákazníkům a mnoho dalšího. Pro širokou základnu svých možností můžeme rozdělit ERP na čtyři základní moduly:
Finanční řízení – známe především jako SAP ERP Financials je modulem systému ERP, který se snaží o co největší snížení nákladů díky rychlé správě a minimalizaci uživatelských chyb. Napomáhá podniku vést účetní záznamy v souladu se zákonnými předpisy, zvyšovat transparentnost finančních toků a zjednodušovat proces finančních transakcí. o V oblasti řízení a správy rizik rozhodně uživatelé ocení snadnou kontrolovatelnost
výdajů
díky
různým
typům
analýz
rizik
a předpokládaných výnosů. o Tento
modul
je
taktéž
nepostradatelnou
součástí
finančního
a manažerského účetnictví, kde díky integraci různých dceřiných společností,
rozdílných
měn
a
implementaci
účtových
osnov
(stanovených na základě mezinárodních účetních standardů) dokáže poskytnout vedoucím pracovníkům jasný podklad pro další strategické rozhodování. Součástí tohoto modulu je možnost vedení hlavní účetní knihy, účetnictví odběratelů / dodavatelů / investičního majetku a v neposlední řadě řízení rozpočtu (sestavování výkazů o výnosech a výdajích, kontrola pohybu finančních transakcí a určení míry překročení limitů). o Další oblastí, v níž najde své uplatnění ERP Financials je řízení treasury. To je zaměřeno především na oblast likvidity podniku a s tím spojené rizikovosti úrokových sazeb a devizových kurzů.
12
o Controlling je obecně systém pro řízení nákladového účetnictví. Výhodou jejího používání v SAPu je propojenost modulu SAP Financials s modulem SAP Logistics a s tím související přenos dat o hodnotě a množství jednotlivých produktů. Modul umožňuje sledování režijních nákladů, controlling procesů i nákladů za určitý produkt. Její součástí je i možnost vytváření konsolidovaných výkazů odpovídající zákonům dané země. o Modul známý jako služby globálního obchodování se zaměřuje především na import a export produktu skrze celní hranice s tím spojené plnění předpisů a závazných norem. o Poslední oblastí, na kterou se v rámci ERP Financials zaměříme, je řízení finančního dodavatelského řetězce, díky kterému podnik může spravovat úvěrové limity, řídit pohledávky, ale i proplatit faktury. (Anderson, 2012)
Řízení lidských zdrojů – známý jako podnikový scénář SAP ERP Human Capital Management se zaměřuje na největší bohatství podniku a využití inteligentu a fyzické zdatnosti lidského faktoru. o Mezi funkce ERP HCM rozhodně můžeme řadit řízení koncernových náhrad, které nám v podniku zajišťuje dodržování předpisů v rámci platových ohodnocení zaměstnanců, systém pro povýšení, zajišťování náhrad i dodatečných pracovních benefitů. o Další výhodou je elektronický nábor, který eviduje celý proces přijetí nového pracovníka – od zveřejnění poptávky, přehled o jednotlivých uchazečích a jejich pohovorech, až po výběr konkrétního zaměstnance. o Časový management se stará o typ pracovní doby (pevná, pohyblivá), řízení práce i přestávek, zjišťování odpracované doby i plánování volných dnů zaměstnanců. o Nepostradatelnou součástí ERP HCM je také výpočet odměny zaměstnancům za jejich práci a následné zúčtování mzdy či platu s ohledem na platné zákonné normy. o Doplňkově se v rámci tohoto modulu můžeme setkat s transakcemi pro určení struktury podniku či koordinaci podnikového vzdělávání. (Anderson, 2012)
13
Pro zjednodušení interních procesů můžeme využít Koncernové služby, nebo-li SAP ERP Corporate Services. o V tomto
podnikovém
scénáři
najdeme
moduly
pro
zajištění
bezproblémového chodu mezinárodního obchodu. o V oblasti řízení jakosti můžeme zajišťovat plánování i kontrolu kvality a zlepšovat jak vnitropodnikové operace tak i mezi podnikové procesy. o
ERP CS můžeme použít i k dodržování ostatních dodatečných předpisů jako je ochrana životního prostředí, správa a údržba nemovitostí, bezpečnost práce či řízení cest.
o Zajímavou součástí toho balíčku je možnost řízení projektů a portfolia, která
svým
uživatelům
nabízí
získání
komplexního
přehledu
o jednotlivých projektech společnosti a jejich vazeb. Je zde možnost využít strukturovaný systém činností, naplánovat projekt a zahájit jej z provozního hlediska, implementovat potřebné informační systémy a vytyčit klíčové prvky nezbytné ke zdárnému dokončení projektu. (Kappauf, 2011)
Posledním a z našeho pohledu nejdůležitější podnikovými scénářem jsou SAP ERP Operations and Manufacturing. Ty se zaobírají především řízením fyzického toku materiálu a jednotlivých operací, které jsou s ním spojené, jako je nákup, údržba, oprava, výroba, řízením skladů či odbyt. Jedná se o soubor logistických výkonů, které umožňují každodenní správu procesů zajišťujících hlavní cíl každého podniku - zajistit a distribuovat svůj produkt (ať už zboží či službu). o ERP Manufacturing zajišťuje propojení výrobních aktivit s ostatními středisky podniku. Společnost tak může těžit výhodu ze systému Six Sigma a Lean Sigma, které jsou součástí tohoto podnikového scénáře. V ERP Manufacturing můžeme plánovat, přeřazovat či sledovat výrobní proces v rámci společnosti, nebo i se zapojením dodavatelskoodběratelského kanálu, s ohledem na splnění bezpečnostních rizik a ochrany životního prostředí. o Hlavní součástí ERP Operations je plánování a řízení výroby, kdy z kmenových dat naplánujeme odbyt a výrobu, potřebné materiálové a lidské zdroje, sériovou výrobu či montážní zakázky, samotné vyrobení produktů a kalkulace nákladů a následná kolektivizace informací 14
z výrobního procesu. Součástí tohoto modulu jsou pak i následné logistické procesy, jejichž podrobnější ukázkou se budeme zaobírat v praktické části práce. o Další zajímavým modulem je řízení materiálového hospodářství, které nám zaznamenává spotřebu materiálů, řízení skladů či potvrzování faktur. Napomáhá tak podniku zefektivnit procesy uvnitř dodavatelského řetězce a šetřit tak peníze i čas. o Pro zkrácení výpadků a prostojů, maximálního využití pracovních sil i materiálových zdrojů a v neposlední řadě zmenšení výdajů za opravy, je nezbytný modul údržba a opravy. o Posledním důležitým modulem v rámci ERP Operations je modul odbytu, který nám řídí prodejní transakce. Je dostupný online pro koncové uživatele a informuje o cenách a dodacích podmínkách, jako je například čas dodání či disponibilní množství. (Kappauf, 2011)
Obrázek 1: Provázanost SAPu a logistického procesu (Zdroj: Logistic Core Operations)
15
1.3 SAP NetWeaver Zatímco aplikace SAP Business Suite je velice oblíbená a především ukotvená v myslích uživatelů programu SAP, mnoho z nich již netuší o nezbytném technologickém základu, platformě SAP NetWeaver. SAP NetWever má velmi široký rozsah aplikací a nástrojů pro správnou funkcionalitu aplikací, zaměříme se proto pouze na ty nejdůležitější. Aplikační server na základě technické databáze a příslušného operačního systému vytváří základ systémových operací jednotlivých aplikací společnosti SAP. Procesní integrace se zaměřuje na propojení SAPových aplikací a jednotlivých systémů používaných v rámci podniku či propojení se zákaznickými či dodavatelskými servery. Datový sklad, který je další z komponent SAP NetWeaveru, slouží ke shromažďování veškerých dat získaných z jednotlivých procesů uskutečňovaných skrze SAP. Může být také skvělým pomocníkem při zpracovávání statistik. Informační integrace zajišťuje uživatelů konzistentní a neměnnou distribuci dat. Komponenta, kterou bychom mohli označit pojmem řízení znalostí, nám napomáhá k synchronizaci dat v různých podobách (ať už se jedná o textový dokument, prezentace či HTML soubory). Tyto základní komponenty SAP Net Weaveru byly vybrány především díky jejich praktickému použití právě při logistických procesech. Pro lepší pochopení smyslu SAP Net Weaveru uvádím technický náhled na tuto platformu. (Khan, 2005)
16
Obrázek 2: Technický vzhled SAP NetWeaveru (Zdroj: Logistic Core Operations)
V rámci společnosti Bosch se budeme zabývat výše popsanou komponentou ERP, která byla navíc upravena do podoby, která umožňuje nahlížení do informací ostatních divizí společnosti Bosch po celém světě. Protože však ani jednotlivé firmy v rámci Bosche nemají stejné konceptuální řešení či se dokonce ani nezabývají výrobou stejného produktu, firma SAP vyřešila tento diverzifikační problém v rámci různých oborů vytvořením SAPových šablon pro automobilový průmysl, průmyslové stroje a zařízení/komponenty, domácí spotřebiče, služby a mnoho dalších. Program SAP byl tak pro potřeby Bosche osekán do podoby známé pod zkratkou UBK RM, která umožňuje používání SAPu ve všech pobočkách, nicméně její podstatnou nevýhodou je vypuštění některých funkcionalit programu.
17
2 Program Losys Společnost Bosch Diesel s. r. o již od svého počátku v roce 1993 potřebovala systém na evidenci dopravy v rámci fyzické logistiky. Prvotní myšlenkou a až do roku 1999 používaným způsobem zapisování exportu či importu, byl přepis do tabulky Excelu. Byly zde uvedeny přehled o přepravách, avšak absence jakékoliv funkcionality. (Intranet, 2013)
Obrázek 3: Excel – export/import (Zdroj: Intranet JhP)
Excelovskou tabulku tak vystřídala databáze MS Access. Ta již disponovala více separovanými tabulkami, které se řadili podle pohledávek, doprav, speditérů či ceny. Fungovali zde jisté možnosti provázání jednotlivých vztahů, ale některé návaznosti zde patrné nebyly. (Intranet, 2013)
Obrázek 4: Access – vývozy (Zdroj: Intranet JhP)
V říjnu 2003 bylo navrženo další vylepšení, tentokrát na základě SQL Serveru za pomoci Visual Basicu. Jednalo se o stabilnější aplikaci běžící off-line, opět na základě více separovaných tabulek, tentokrát ovšem s možností analýzy mnoha možných. (Intranet, 2013) 18
Obrázek 5: Vývozy SQL (Zdroj: Intranet JhP)
V říjnu 2008 pak přišla na řadu první verze systému Losys. Ta byla navržena firmou Droptop speciálně na zakázku pro Bosch Diesel a která také zajišťovala programovou podporu. Vývoj a správu databáze pak měla na starost společnost Oracle Corporation. Program Losys byl spouštěn přes rozhraní Internetu Exploreru. Výhodou bylo, že každý měl k databázi přístup přes příslušný link bez potřeby instalace program; nevýhodou, která však převážila, byly časté komplikace způsobené převážně padáním serveru. Proto se v roce 2010 přešlo na instalační verzi, která má stejnou funkcionalitu, je ovšem podstatně rychlejší. Program Losys tak od té doby zabezpečuje veškerou systematizaci dopravy ve společnosti Bosch Diesel, ať už se jedná o pozemní dopravu, leteckou či námořní dopravu. Rozlišuje také typy dopravy – vlastními milkruny, smluvními společnostmi či kurýrními zásilky. Hlavní funkce informačního systému fyzické logistiky – Losysu:
objednávání a evidence dopravy,
kontrola faktur za dopravu,
odesílání vratných obalů,
úplné informace o přepravovaných objemech,
úplné informace o transportních nákladech,
umožňuje přesné sledování vytížení vozidel, plánování milkrunů, plánování nakládkových/vykládkových oken. (Intranet, 2013)
19
Praktická část 3 Společnost Bosch Diesel s.r.o. – Jihlava Datum zápisu:
4. ledna 1993
Obchodní firma:
BOSCH DIESEL s.r.o.
Sídlo:
Jihlava, Pávov 121, PSČ 586 01
Identifikační číslo:
469 95 129
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání: výroba, obchod a služby Základní kapitál:
150 000 000,- Kč
Ostatní skutečnosti: Společnost se zahraniční majetkovou účastí. Společnost Bosch Diesel s. r. o. byla založena v roce 1993. Původně jediný závod se 160 zaměstnanci se brzy stal celosvětově největším závodem v rámci Bosche, který vyráběl Common Raily (vysokotlakové vstřikovací systémy pro dieselové motory). V dnešní době je společnost Bosch Diesel s. r. o. největším zaměstnavatelem v kraji Vysočina. Hlavními produkty jsou již zmiňované raily, dále čerpadla a tlakové regulační ventily. Výroba 15 produktových řad probíhá na třech závodech:
Závod I – Humpolecká o sériové opravy, technická podpora závodu
Závod II – Na Dolech o výrobní úsek, vysokotlaký zásobník, tlakový regulační ventil
Závod III – Pávov o výroba čerpadla CP3, CP4, CPN5 a CP1H
Bosch Diesel dodává své výrobky 30 předním automobilkám na celosvětovém trhu. Profiluje se jako firma známá pro vynikající kvalitu, s nadšenými a flexibilními zaměstnanci, dodržováním dodacích termínů, konkurenceschopnou nákladovou strukturou a sociální angažovaností v regionu Vysočiny. K prioritám firmy bezesporu
20
patří také bezpečnost práce ochrana zdraví pracujících a ochrana životního prostředí. (www.bosch.cz, 2013) Společnost Bosch je v současné době držitelem těchto certifikátů:
ISO 9001:2008,ISO/TS 16949:2009 – management kvality,
ISO
14001:2004/OHSAS
18001:2007
–
ochrana
životního
prostředí
a bezpečnost práce,
držitel osvědčení Bezpečný podnik,
opakovaně oceněna jako Investor roku, Exportér roku a Zaměstnavatel regionu. (Intranet, 2013)
3.1 Oddělení fyzické logistiky Porovnání informačních systémů SAP a Losys budu uskutečňovat na středisku fyzické logistiky, kde působím již rok na pozici praktikanty a mám tak možnost sledovat a podílet se na všech činnostech logistického procesu od výroby zboží až po jeho distribuci. Logistika sama o sobě je věda o plánování a řízení aktivit, které zajišťují výkon toku zboží nebo služby. Oddělení fyzické logistiky se pak specializuje především na tyto činnosti:
Zajišťování kompletního materiálového toku zboží od dodavatelů, přes příjem zboží, skladování a výdej do výroby, až po odesílání hotových výrobků k našim zákazníkům.
Zajišťování interní a externí dopravy.
Celní problematika a Intrastat.
Logistika obalů.
Fakturace.
Podpora všech aktivit směřujících ke snižování zásob, zrychlení průtoku materiálu a rovnoměrné a pravidelné zajišťování potřeb výroby.
Vize fyzické logistiky: Řízením logistických procesů a jejich aktivní optimalizací přispíváme k dosahování strategických cílů firmy a k spokojenosti našich zákazníků, zaměstnanců a dalších partnerů firmy. 21
Mise: Naší odbornou kvalifikací, flexibilitou a štíhlými procesy přispíváme k úspěchu naší firmy a jsme kompetentní partner v zajišťování logistických služeb. (Intranet, 2013)
22
4 Práce s programem SAP První výhodou SAPu z hlediska uživatele je možnost spuštění programu v libovolném jazyce, což zaměstnancům usnadňuje ovládání a je možné na stejnou transakci nahlížet v pobočkách po celém světě. Každému uživateli se po přihlášení k SAPu vytvoří nová relace skrze rozhraní SAP GUI. Značnou výhodou programu je možnost spuštění více relací (ve společnosti Bosch je tento počet limitován šesti relacemi). Vytvořením další relace dojde k vyvolání nové obrazovky se stromovým rozcestníkem, aniž by se ztratily data z již používané relace. Tento systém je nedocenitelný například u nutnosti rozpracovat více zakázek ve stejný čas bez nutnosti některou z nich rušit. Základní okno SAP GUI je vybaveno standardní neměnnou lištou s intuitivním ovládáním. Pod standardní lištou najdeme podle zadané transakce ještě lištu aplikační, která je závislá na druhu prováděné operace. Ke vstupu do určité transakce je pak povětšinou nezbytné, aby zadavatel znal možnosti zadání hodnot pro jednotlivá pole. Tyto hodnoty nemusíme zadávat povinně, ale usnadňují nám vyhledávání ve výběru z určitého seznamu. Může se jednat například o třídění dle data, materiálu či pobočky. Druhým typem zadávaných hodnot jsou hodnoty vkládané do povinných vstupních polí. Tyto pole jsou označena malý čtverečkem se zaškrtnutím. Pokud nejsou takto označená pole vyplněna, neumožní program uživateli další procházení. Je proto nutné znát základní data o podniku, ve kterém je daný program používán, aby nedocházelo ke kolizím. Systém procházení jednotlivých oken nepříliš designově propracován, ale je logický a díky stromovému či záložkovému procházení, i velice přehledný. V systému je většina pohybů vpřed řešena intuitivně klávesou enter, při chybném zadání dat program nepřejde na další stránku a zobrazí se chybová hláška ve stavovém řádku. Dalšími užitečnými pomocníky jsou zaškrtávací políčka (s jejichž pomocí můžeme vybrat či naopak potlačit jisté varianty výběru) a přepínače (opětovný výběr z možností, které se ale vzájemně vylučují). Výhodou programu je také možnost nastavení uživatelských rolí a zamezení určitým uživatelům vstup do jednotlivých odnoží, či dokonce blokace pouze některých transakcí. Oproti ostatním systémům můžeme spustit SAP ve všech známých typech prostředí počítačů, ať už se jedná o SAP pro Javu (v případě operačních systému UNIX, Linux nebo Mac OS X), SAP pro HTML (program běží standardně, ovšem v rámci webového prohlížeče Internet Explorer či Firefox) a nakonec nejvíce používanou verzí SAPu pro Windows. Tato verze je rozhodně nejpokročilejší a bezvadně spolupracuje s Microsoft Office či Internet Explorer, na druhé straně je však 23
nutno jí vyhradit 110 až 510 MB volného místa na pevném disku. Uživatelé této verze SAPu jistě ocení možnost úpravy layoutu, kde můžeme nastavit zobrazování jednotlivých vyplňovacích oken a odebrat tak výběry, které nepotřebujeme, či naopak přidat třídění dat, které nám bude užitečné. Možnost změny barvy programu pak jistě nadchne ty zaměstnance, kteří pracují ve více odnožích SAPu a při synchronizované práci je díky odlišnosti barevného pozadí mohou rychleji rozlišit. Velkou výhodou práce s programem SAP je rozhodně možnost využití technické podpory, která je zajištěna formou call-centra v Německu.
24
5 Zpracování odesílání v programu SAP Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala názornou ukázku odesílání výrobků na fyzické logistice. V rámci rozsahu bakalářské práce a reálném uplatnění práce na oddělení fyzické logistiky se budeme v rámci SAPu zabývat odnoží P87: Production. Zaměříme se zde především na procesní řízení odesílání výrobků. U tohoto procesu pak musíme rozlišovat jednotlivé transakce nezbytné k odeslání výrobků. Transakcí rozumíme například zadaní objednávky, zpracování zakázky či zahájení transportu. Velkou výhodou práce s programem je možnost uživatelské úpravy SAPového rozcestníku. Uživatel si může nadefinovat jak složky, tak jednotlivé transakce a vytvořit si tak menu, které potřebuje pro svoji práci. Pro usnadnění používání jsou jednotlivým transakcím přiřazeny technické názvy, neboli zkratky, které požadovanou transakci vyvolají.
Obrázek 6: Uživatelské menu (Zdroj: Vlastní zpracování)
25
VA01: Založení zakázky odběratele První transkace, do které se podíváme, bude VA01 Založení zakázky odběratele. Zde si můžeme nadefinovat, za jakým účelem budeme SAP používat. Vybrala jsem si předvedení názorné ukázky, jak odeslat vzorkové zboží do firmy Bosch Ltd. Jaipur, Indie (ostrou fakturaci zde bohužel z důvodu ochrany interních údajů nemůžu publikovat).
Druh zakázky – zde si určíme druh prodejního dokladu. Jeho zadání nám určí, které masky se objeví a v jakém prostředí. SAP bude jinak nastaven pro kontrak nežli pro termínovanou zakázku, prodej či bezplatné odesílání. Pro kooperaci použijeme zkratku yatm.
Prodejní organizace – zde nadefinujeme, ze kterého závodu Bosche bude výrobek odcházet (v našem případě je to závod 5150).
Pro větší vymezení dat můžeme ještě vyplnit políčka týkající se cesty odbytu a oboru výrobků.
Postup do dalšího okna provedeme klávesou Enter (platí pro pohyby v jakýkoliv transkacích). Založení termínované zakázky : Přehled
Zadavatel zakázky – můžeme použít SAPový vyhledávač odběratelů Bosche podle kritérií jména, města, PSČ; nebo můžeme zadat přímo číslo odběratele, pod kterým je veden v evidenci. Zadavatel zakázky je zákazník, který si objednal materiál.
Příjemce materiálu – partner, který obdrží dodávku materiálu. Nemusí se shodovat se zadavatelem zakázky. V našem případě se shodovat bude, poněvadž u zadavatele zakázky se bude materiál také přebírat.
Inconterms (dodací podmínky) – jsou jedním z nejdůležitějších kritérií zakázky. Jsou to formulace obchodních smluv, které podléhají Mezinárodní obchodní komoře. Určují nám pravidla obchodu, která jsou závazná jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího. Definují nám, na čí náklady se bude realizovat expedice zboží. Tabulka č.1 nám ukazuje možnosti, ze kterých můžeme vybrat. Nejčastěji používanými jsou DAP a FCA. DAP (s dodáním v místě určení) nám signalizuje, že dopravu hradí naše společnost, proto 26
v doplňujících podmínkách bude uvedeno město, do kterého se zásilka přepravuje. V případě FCA (vyplaceně dopravci) hradí expedici zákazník a rozhoduje i o způsobu této přepravy, proto v dodatečné klauzuli bude uvedeno město, ze kterého zásilka vyráží (tedy Jihlava). Pro lepší pochopení souvislosti těchto dvou položek v rámci Inconterms si můžeme uvést dašlí příklad: FOB (vyplaceně na loď) obsahuje druhé pole informace o přístavu, ze kterého se dodávka odesílá.
Materiál – u určení materiálu nám mohou vyvstat tři možnosti zadání: o Prodej – pak se uvádí přímo výrobní číslo materiálu. o Neskladové odesílání nebo skladové odesílání, které zároveň není prodejem (zboží se musí vyskladnit, ale je odepsáno jiný účetním příkazem) – do tohoto typu spadájí i kooperace pod kódem f01s8492fe. o Odesílání mimo EU – kód f01s84920e.
Zakázkové množství – uvedeme celkové množství určitého typu výrobku.
Označení – jedná se o krátký text, který bude zahrunut do označení zásilky. Může jím být například sériové číslo výrobku nebo podrobnější popis výrobku.
Číslo materiálu zákazníka – používá se v případě, že odběratel užívá jiného označení pro materiál než firma Bosch. Může ale zahrnovat i podmínky o minimálním dodaném množství či dohody o dílčích dodávkách.
V detailech hlavičky pak musíme upravit odesílání v případě, že zboží cestuje mimo hranice Evropské unie. Do doplňkových dat je nutno uvést zemi původu zboží a nomenklaturu – jdená se o statistické číslo materiálu nebo číslo celního tarifu (kódové číslo importu). Podle tohoto čísla se stanovuje výše cla a je také podstatné pro účely úřadů při evidenci zahraničních
obchodů
(v
EU
se
jedná
o
hlášení
INTRASTAT
A EXTRASTAT, v USA o Automated Export System).
27
Obrázek 7: Založení zakázky odběratele (Zdroj: Vlastní zpracování)
Po dvojitém rozkliknutí libovolného řádku s materiálem se dostaneme na další obrazovku, kde můžeme blíže specifikovat požadavky na přepravu zboží. Na kartě podmínky určíme cenu výrobků, na kartě texty doplníme informace, které se zobrazí na dodacím listě. Je zvykem uvést sem počet přepravovaých jednotek, takzvaných colli. Pojmem colli rozumíme jakýkoliv typ balení, do kterého jsou materiály umístěny. Počet colli tedy není shodný s početem kusů dodávaného materiálu. Můžeme si pod ním představit paletu, adaptér paletu (jedna adaptér paleta obsahuje 4 spáskované skejty, ve kterých je materiál uložen), KLT vozík, krabici, paket… V našem případě máme 1 colli (podrobnější vysvětlení ve VL02N). Vše uložíme.
VL01N: Založení odesíl. dodávky k zák. odběr. Dalším krokem bude vytvoření dodávky v transakci VL01N. Po uložení se nám vygeneruje a vytiskne balící list. Zde je již určeno číslo dodacího listu, který je bezpodmínečně nutný pro expedici jakéhokoliv zboží. Můžeme si zde také 28
zkontrolovat příjemce materiálu, podmínky dodání, typ či množství materiálu. Na baličáku také můžeme nalézt informaci o osobě, která zakázku zpracovala. Zkratka sog6jh značí uživatele Solařová Gabriela, závod Jihlava. Tímto způsobem můžeme v SAPu zjistit, kdo je za zakázku zodpovědný a dozvědět se od něj případné doplňující informace.
VL02N: Změna odesíl. dodávky V této transakci materiál zabalíme. Zobrazí se nám dvě okna pod sebou. Horní máme prozatím prázdné a čeká na vytvoření manipulačních jednotek. Dolní obsahuje materiál, který jsem do dodávky zadali. Číslo obalové jednotky vybereme ze SAPového seznamu nebo zadáme ručně. Uvádíme zde typ obalového materiálu (kontejner, paleta, KLT,…), který bude použit k zabalení a přepravě našeho materiálu. Materiálem v této dodávce jsou čerpadlo, které se bude balit do KLT typu 4328. V SAPU toto balení najdeme pod kódem 6099.514.328. Po zadání tohoto číselného kódu nám program vygeneruje váhu samotného obalu. Máme pouze jeden materiál, zaklikneme proto řádek s předpisem balení a řádek s tímto zbožím a použijeme pokyn Je-li plné. Pokud by nám nastal případ, že by nám množstí materiálu sahalo do více obalových jednotek, opět zaškrtneme řádek s typem obalu a řádek s materiálem, tentokrát však použijeme pokyn Pro díl.množství. Materiál se nám automaticky rozdělí do více colli. Posledním krokem je přepis reálné váhy zboží. SAP již sám přepočítá, jaká hmotnost spadá na obalovou jednotku a jaká na samotný materiál. Můžeme si také prohlédnout kartu simulace a ujistit se, že se nám zboží zabalilo do správného počtu přepravních jednotek. Uložením se dostaneme zpět do hlavního menu.
29
Obrázek 8: Změna odesílání dodávky (Zdroj: Vlastní zpracování)
VT01N: Založení přepravy Další důležitá transakce je bezpochyby VT01N Založení přepravy. Zde budeme specifikovat způsob expedice našeho zboží.
Místo přepravní dispozice – je zde určeno, které místo má kompetence pro zpracování přepravy a je za expedici zodpovědné. V rámci společnosti může existovat přepravní dispozice, která je zodpovědná za námořní přepravu a jiné, které se stará o přepravu silniční. Přepravní místo může být však určeno i z geografického hlediska. V našem případě zvolím závod na Pávově, tedy 5150.
Druh přepravy – určuje způsob zpracování přepravy. Pomocí druhu přepravy jsou definovány čísla přeprav, specifikace dokladu, druh odbavení, schéma zprávy, druh expedice. V našem případě použijeme YA10.
V této transkaci vidíme všechny dodávky, které byly založeny v rámci Bosch Jihlava, ale zatím nebyly realizovány. Přetažením naší zakázky do vrchního okna započneme proces přepravy dodávky. Pokud bychom měli více dodávek jdoucí na stejné místo určení, můžeme je všechny přetáhnout do horního okna a vytvoři hromadný příkaz 30
k transportu. U dodávky opět vidíme číslo budoucího dodacího listu, místo určení, gramáž a dodací podmínky.
Obrázek 9: Založení přepravy (Zdroj: Vlastní zpracování)
VT02N: Změna přepravy V transakci VT02N si navolíme přepravní společnost, která bude naši zásilku expedovat. U stálých zakázek se již generuje automaticky číslo nejčastěji používaného přepravce, ale můžeme jej zadat i ručně. V našem případě bude zboží přepravovat společnost Jipocar. Do značení se tradičně zadává číslo vývozu. Toto číslo není zjistitelné v SAPu, poněvadž je generováno programem Vývozy, který se používá ve společnosti vedle programu SAP a doplňuje některé funkce, které nejsou SAPem podporovány. Dále ve VT02N zahájíme dispozici a začátek nakládky, čímž dáme příkaz k jejímu vyexpedování. Po uložení této transakce se nám automatiky vytisknou etikety, nákladní list, transportauftrag a dodací list. Etikety – slouží k polepení přepravních jednotek a jejich rychlé a přesné určení. Nákladní list – důležitý především pro expediční středisko, obsahuje seznam čárových kódů, přes které je možné nahrát materiál do systému a spojit jej s etiketami na jednotlivých materiálech. Podle tohoto listu se nakládá zboží z expedice na přistavené auto přepravce.
31
Transportauftrag – shrnuje základní body dodávky. Odesílatele – přepravce – příjemce. Je také podstatným pro přepravní společnost, protože podle počtu colli, typu balení a váhy přebírá přepravce zboží od odesílatele a stvrzuje, že zadané hodnoty souhlasí s reálnou situací. Dodací list – je dokladem potřebným k přepravě zboží podle zákonů České republiky a je také informací pro příjemce, jaký typ a množství materiálu mu přišlo od odesílatele. Veškerá dokumentace, která cestuje společně se zbožím a je výsledkem zpracování zakázky v programu SAP, je uvedena v příloze. Pouze zde opět není z ochrany interních údajů zahrnuta proforma faktura (nezbytný doklad při vývozu neskladového zboží mimo Evropskou unii).
32
6 Práce s programem Losys V návaznosti na zadání objednávky je pracovníky dopravního úseku logistiky LOG13.2 přiřazeno přepravě referenční číslo (kód nakládky). Toto číslo slouží k usnadnění vyhledávání přeprav a řídí se jím i expediční středisko při fyzickém nakládání zboží. Ke každé objednávce mohou být doplněna další data, která slouží k lepší identifikaci konkrétního vývozu/dovozu (např. číslo faktury či proforma faktury, číslo dodacího listu, podmínky přepravy a další). Kromě objednávek zde lze třídit náklady za přepravy dle použitých dopravních prostředků, dle země/města/společnosti, podle typu (export, import) či vyfiltrovat sonderfahrty (speciální typ přepravy). Mimo těchto funkcí zde najdeme databázi zákazníků a dodavatelů s jejich adresami a odpovídajícími čísli v SAPu či ceníky za přepravu jednotlivých expedičních společností. Z našeho pohledu pak doplňkovými funkcemi programu je možnost vystavení dodacích listů pro transport obalů či vedení evidence na příjmu zboží. Tato „kniha balíčků“ automaticky rozesílá email doručovateli, že byla firmě přijata požadovaná zásilka.
Obrázek 10: Losys (Zdroj: Vlastní zpracování)
33
Obrázek 11: Číselník firem v Losysu (Zdroj: Vlastní zpracování)
34
7 Zadání objednávky v Losysu Po zpracování veškeré dokumentace v programu SAP je nutno danou přepravu zaevidovat. Tento krok se provádí v systému Losys. Po naběhnutí úvodní stránky, která je řešena formou okna s výběrem možností, zvolíme záložku Dopravy a dále pokračujeme na Založení nové prázdné. Vyběhne nám okno, ve kterém podle jednoho z filtračních parametrů najdeme již předefinovanou společnost, do které zboží zasíláme. Poté vyplníme výběrem z možných, zda-li se jedná o export či import, dále o vykládku či nakládku. Nutností je uvést hmotnost celkového nákladu, počet přepravovaných jednotek colli a počet balících listů. Tím jsou povinné kroky hotovy. V našem případě však ještě rozšíříme informace o přepravě v poznámce: uvedeme číslo dodacího listu, platební podmínku, množství a rozměry balení, datum nejpozdějšího možného dodání, přepravní společnost, nakládkový závod, osobu zodpovědnou za dokumentaci a nakonec číslo proforma faktury.
Obrázek 12: Zadání zákaznické objednávky (Zdroj: Vlastní zpracování)
35
Středisko dopravy následně vygeneruje referenční číslo zakázky, podle kterého se orientuje expediční středisko při nakládce zásilky. V Losysu dále můžeme vysledovat stav zakázky, začátek přepravy, přepravní společnost, trasu cesty, předpokládanou cenu, zakladatele přepravy a další doplňující informace.
Obrázek 13: Detail dopravy (Zdroj: Vlastní zpracování)
36
8 Výhody a nevýhody obou systémů Za největší výhodu systému SAPu rozhodně považuji jeho celkovou propracovanost, široký záběr procesů, které se díky němu dají realizovat, i vysokou oblíbenost programu, který si získal především intuitivním ovládáním, systematickým členěním činností i možností rozličných úprav uživatelského rozhraní. Podle paní Fejtové, uživatelky SAPu v rámci plnění pracovních povinností, je SAP přehledným a rychle osvojitelným programem. Jednou z nevýhod systému je jeho monotónnost a nedostačující grafická úprava programu. Také nastavení lay-outu (změna uživatelského rozhraní) u některých položek v určitých transakcích systém neumožňuje, což zaměstnancům zbytečně komplikuje práci. SAP sice zachovává historii jednotlivých operací a jejich zpětné vyvolání, ale neumožňuje klasické vytváření znovupoužitelných šablon na uživatelské úrovni.
Předností programu Losys oproti výše zmíněnému SAPu je rozhodně možnost vytvoření velkého množství typových šablon na různé typy přeprav a jejich opakované použití bez nutnosti tvořit nové objednávky na import či export, pouze s přiřazením nového referenčního kódu. Jistou nevýhodu systému spatřuji v nemožnosti spustit naráz více relací programu a pracovat tak na různých přepravách současně. Další nevýhodou je určení vytíženosti nákladního prostoru. Pokud máme například automobil zatížen standartní zakázkou s plnými paletami materiálu, hmotnost odpovídá zatížení. Problém však nastává u obalového materiálu, který svým rozměrem zabírá celý nákladový prostor, nicméně vytíženost automobilu se nám vzhledem k tíze nákladu jeví jako nedostatečná. Další sporný bod nastává v kalkulaci ceny za dopravu, protože systém páruje předpokládanou cenu s první došlou fakturou. Pokud je faktur více či se částky zcela neshodují, pak dojde k duplicitnímu zdvojení ceny systémem a tato vada musí být odstraňována ručně. Je škoda, že se vývojáři tohoto systému více nepropracovali některé funkcionality programu, aby tak nedocházelo k výše zmíněným kolizím.
37
9 Závěr V závěru této práce přichází na řadu otázka eventuálního zjednodušení procesu odesílání výrobků díky možnosti nepřenášet ručně data ze SAPu do Losysu a systematizovat veškeré přepravy pouze v rámci jednoho programu. Program SAP obsahuje určitý modul, který by se dal charakterizovat submodulem dopravy. Po jeho aplikaci by byl SAP schopen splnit následující kritéria, které prozatím obstarává program Losys:
Možnost sdružovat několik zakázek (dodávek) do jedné přepravy; dokonce i seskupování dodávek pro různé odběratele do jednoho celku.
Možnost využít SAP jako databázi, kde se dají třídit objednávky například dle použitých dopravních prostředků, dle země/města/společnosti, podle typu (export, import).
Schopnost vyfiltrovat sonderfahrty (speciální požadavek na rychlejší, ale dražší přepravu; z německého sonderfahrt – zvláštní/speciální jízda, mimo jízdní řád) – v SAPu je tato možnost omezena pouze pro zásilky typu export.
SAP je schopen nahradit Losys na poli kalkulace přepravy.
SAP dále umožňuje samofakturaci ceny dopravy.
Z těchto důvodů můžeme říci, že přepravy jako takové se dají zakládat a spravovat. Hlavní a tou nejpodstatnější nedokonalostí systému je však ta skutečnost, že v SAPu neexistuje žádné plánování a optimalizace. Používání submodulu dopravy není tak nejvhodnějším kritériem pro výběr SAPu jako systému. Zrovna tato část je poměrně málo flexibilní, v případě rozsáhlejší přepravy (v závislosti na plánování a optimalizaci tras) je lepší data o sdružených dodávkách v rámci jedné přepravy exportovat ze SAPu a pro samotné plánování použít externí systém. V závěru bakalářské práce se tak ukázalo, že SAP nemá vhodné prostředí pro shromažďování vývozů a proto by měla společnost Bosch i nadále využívat programu Losys, jakožto vhodnější řešení pro logistické oddělení společnosti. Rozhodně však stojí za zamyšlení skutečnost, že jeden z gigantů na poli informačních systémů pro řešení vnitropodnikových procesů nemá zcela propracovanou základní oblast každého výrobního podniku, jakou je logistika společnosti. Tato práce by tak 38
měla apelovat na systém SAP, který by propracováním submodulu dopravy byl schopen ulehčit práci nejen zaměstnancům, ale i manažerům společnosti. Zaměstnanci by jistě ocenili úsporu času, který nyní musí věnovat transformaci dat ze SAPu do Losysu, tak i snížení chybovosti v závislosti na selhání lidského faktoru. Manažeři by tak zefektivnili proces zadávání vývozů, snížili náklady na zakoupení a provoz dalšího softwaru. Další výhodou by byla absence potřeby zaškolovat zaměstnance na externí program a s tím spojené ušetření výdajů na pracovní síly i materiálové zdroje. Domnívám se, že by touto cestou mohl SAP poskytnout uživatelům na logistických odděleních prvotřídní a komplexní řešení pro jejich každodenní práci a stát se tak ideální volbou pro systematizaci vnitropodnikových procesů.
39
10 Seznam použité literatury ANDERSON, George W. Naučte se SAP za 24 hodin. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 432 s. ISBN 978-80-251-3685-0. Bosch: Stvořeno pro život. Společnost Bosch Diesel s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-1231]. Dostupné z: http://www.bosch.cz/content/language1/html/2927.htm KAPPAUF, Jens. Logistic core operations with SAP: procurement, production and distribution logistics. New York: Springer, 2011, p. cm. ISBN 9783642182037 KHAN, Arshad. SAP and BW data warehousing: how to plan and implement. 1. vyd. San Jose, CA: Khan Consulting and Pub., LLC, 2005, 432 s. ISBN 05-953-4079-2. MAASSEN, André. SAP R/3: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 733 s. ISBN 978-80-251-1750-7. O
IBM.
IBM
[online].
2013
[cit.
2013-05-05].
Dostupné
z:
http://www.ibm.com/ibm/cz/cs/?lnk=ftai TEAM, Dreamtech Software. SAP R/3: SAP architecture. New Delhi, India: Dreamtech Press, 2006. ISBN 978-817-7226-812. VYMĚTAL, Dominik. Informační systémy v podnicích: teorie a praxe projektování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 142 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-3046-2.
Intranet JhP a následující intranetové dokumenty: LBM LOG11 LOG 13.2 doprava Mise a vize LOG(1) Organigram JhP-LOG Prezentace LOG1 CZ
40
11 Seznam obrázků Obrázek 1: Provázanost SAPu a logistického procesu (Zdroj: Logistic Core Operations) ........................................................................................................................................ 15 Obrázek 2: Technický vzhled SAP NetWeaveru (Zdroj: Logistic Core Operations) ..... 17 Obrázek 3: Excel – export/import (Zdroj: Intranet JhP) ................................................. 18 Obrázek 4: Access – vývozy (Zdroj: Intranet JhP) ......................................................... 18 Obrázek 5: Vývozy SQL (Zdroj: Intranet JhP) ............................................................... 19 Obrázek 6: Uživatelské menu (Zdroj: Vlastní zpracování) ............................................ 25 Obrázek 7: Založení zakázky odběratele (Zdroj: Vlastní zpracování) ........................... 28 Obrázek 8: Změna odesílání dodávky (Zdroj: Vlastní zpracování) ................................ 30 Obrázek 9: Založení přepravy (Zdroj: Vlastní zpracování) ............................................ 31 Obrázek 10: Losys (Zdroj: Vlastní zpracování) ............................................................. 33 Obrázek 11: Číselník firem v Losysu (Zdroj: Vlastní zpracování) ................................ 34 Obrázek 12: Zadání zákaznické objednávky (Zdroj: Vlastní zpracování)...................... 35 Obrázek 13: Detail dopravy (Zdroj: Vlastní zpracování) ............................................... 36
41
Příloha 1 - Etiketa
42
Příloha 2 – Balící list
43
Příloha 3 – Nákladní list
44
Příloha 4 – Transportauftrag
45
Příloha 5 – Dodací list
46
