VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení
Daňový systém v České republice se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob konkrétní firmy Bakalářská práce
Autor: Romana Vaňásková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce se zabývá vývojem daňového zatížení konkrétní firmy v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je shrnut daňový systém České republiky, daň z příjmů fyzických osob a elektronická evidence tržeb. Teoretická část se prolíná z částí praktickou. Cílem je analýza daňového zatížení před a po zavedení elektronické evidence tržeb.
Klíčová slova daň z příjmů fyzických osob, plátce daně, předmět daně, sazba daně, slevy na dani, elektronická evidence tržeb
Annotation This thesis deals with the evolution of tax burden of concrete company in personal income tax. The thesis icludes theoretical and practical parts. In theoretical part is summarized taxation system of the Czech republic, personal income tax and electronic registration of sales. Theoretical part is blending with practical part. The goal is analyze tax burden before and after introduction of electronic registration of sales.
Keywords Personal income tax, remitter of tax, object of tax, tax rate, tax discounts, electronic registration of sales
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohou jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14.12.2015
…………………………………… Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce Paní Ing. Marii Borské za její odbornou pomoc a ochotu, cenné připomínky a za její odborné vedení, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce. Další poděkování patří konkrétní firmě a její účetní, za poskytnutí cenných informací potřebných k tvorbě mé bakalářské práce. V posledním bodě bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psaní bakalářské práce a za celkovou podporu během studia.
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 9
2
Charakteristika daně ......................................................................................................... 10
3
Správa daní ....................................................................................................................... 10
4
Rozpočtové určení daní .................................................................................................... 11
5
Funkce daní ...................................................................................................................... 12
6
Konstrukční prvky daně ................................................................................................... 13
7
Daňový systém České republiky ...................................................................................... 14 7.1
7.1.1
Daně z příjmů ..................................................................................................... 16
7.1.2
Majetkové daně .................................................................................................. 18
7.2
8
9
Přímé daně ................................................................................................................. 15
Nepřímé daně ............................................................................................................. 18
7.2.1
Daň z přidané hodnoty ....................................................................................... 19
7.2.2
Spotřební daně .................................................................................................... 20
7.2.3
Energetické daně, cla a daň silniční ................................................................... 20
Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................................... 21 8.1
Poplatníci DPFO ........................................................................................................ 21
8.2
Předmět DPFO ........................................................................................................... 21
8.3
Sazba DPFO .............................................................................................................. 22
8.4
Nezdanitelná části základu daně a odpočty ............................................................... 22
8.5
Solidární zvýšení daně ............................................................................................... 22
8.6
Sleva na dani .............................................................................................................. 23
8.7
Zálohy ........................................................................................................................ 23
Základ DPFO.................................................................................................................... 24 9.1
Příjmy ze závislé činnosti .......................................................................................... 24
9.2
Příjmy ze samostatné činnosti ................................................................................... 25
9.3
Příjmy z kapitálového majetku .................................................................................. 26
9.4
Příjmy z nájmu........................................................................................................... 26
9.5
Ostatní příjmy ............................................................................................................ 27
10
Výpočet DPFO ................................................................................................................. 27
11
Elektronická evidence tržeb ............................................................................................. 28 11.1
Legislativa .............................................................................................................. 29
11.2
Subjekt a předmět .................................................................................................. 29
11.3
Princip elektronické evidence tržeb ....................................................................... 30
11.4
Autentizační údaje ................................................................................................. 31
11.5
Tržby ve zjednodušeném režimu ........................................................................... 31
11.6
Náklady spojené s EET .......................................................................................... 32
11.7
Srovnání českého a chorvatského modelu ............................................................. 32
11.8
Kontrola ................................................................................................................. 33
Praktická část.................................................................................................................... 34
12
12.1
Údaje o firmě ......................................................................................................... 34
12.2
Hmotný majetek firmy ........................................................................................... 35
12.3
Daňové zatížení firmy před zavedením EET ......................................................... 35
12.3.1 Daňové zatížení pro rok 2012 ............................................................................ 36 12.3.2 Daňové zatížení pro rok 2013 ............................................................................ 37 12.3.3 Daňové zatížení pro rok 2014 ............................................................................ 38 12.4
Daňová povinnost po zavedení EET ...................................................................... 38
12.4.1 Daňové zatížení pro rok 2012 ............................................................................ 39 12.4.2 Daňové zatížení pro rok 2013 ............................................................................ 42 12.4.3 Daňové zatížení pro rok 2014 ............................................................................ 45 12.5
Porovnání daňového zatížení ................................................................................. 49
12.6
Zhodnocení ............................................................................................................ 50
13
Závěr................................................................................................................................. 51
14
Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 53
15
Seznam tabulek ................................................................................................................ 53
16
Seznam obrázků ............................................................................................................... 54
17
Seznam zdrojů .................................................................................................................. 54 Seznam použité literatury ...................................................................................... 54
17.2
Seznam internetových zdrojů ................................................................................. 55
18
17.1
Seznam příloh ................................................................................................................... 56
Příloha A .................................................................................................................................. 57 Příloha B ................................................................................................................................... 61 Příloha C ................................................................................................................................... 65 Příloha D .................................................................................................................................. 69 Příloha E ................................................................................................................................... 73 Příloha F ................................................................................................................................... 77
1
Úvod
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Daňový systém České republiky se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob“. Důvody, které mě dovedli k tomuto tématu, jsou hlavně ty, že zavedení elektronické evidence tržeb je v současnosti velmi aktuálním tématem. S daněmi se setkal každý z nás. Daň z příjmů fyzických osob tvoří velký podíl na daňových příjmech České republiky a to hlavně proto, že každý kdo podniká nebo kdo je zaměstnán, odvádí tuto daň. Zavedení registračních pokladen by mělo tyto daňové příjmy státu zvýšit. Proto mě toto téma velice zaujalo, jelikož se tento krok dotkne mnoha podnikatelů. Na začátku své práce charakterizuji daně jako celek. Dále se zaměřuji na daň z příjmů fyzických osob, kde rozebírám jednotlivé paragrafy, které se této daně týkají. Posledním bodem v mé teoretické části je téma zavedení elektronické evidence tržeb. Zde popisuji budoucí program zavedení, který je rozdělen do několika vln dle typu podnikání. Praktická část se bude věnovat výpočtům daně z příjmů fyzických osob za rok 2012-2014 konkrétní firmy, kterou jsem si vybrala pro svou práci. Nejdříve se budu zabývat výpočty daně v situaci, kdy nebyla zavedena elektronická evidence tržeb. V následující části budou výpočty daně zasaženy zavedením evidence tržeb. Metodu, kterou jsem v praktické části použila, je analýza. Za svůj cíl jsem si zvolila analyzovat rozdíly mezi výsledky těchto výpočtů. Dalším mým cílem je daňová optimalizace daňového zatížení konkrétní firmy po zavedení elektronické evidence tržeb. Zde se pokusím o co nejreálnější a nejefektivnější daňovou optimalizaci, která by mohla konkrétní firmě v budoucnu posloužit. V závěru práce posoudím, zda dojde ke zvýšení daňového zatížení podnikatele. Mým posledním cílem je analyzovat, co tento nový legislativní krok bude znamenat pro malé a střední podniky a zda opravdu dojde k navýšení daňových příjmů.
9
2
Charakteristika daně
Daň se nejčastěji definuje jako povinná, nenávratná, neekvivalentní, zpravidla neúčelová a zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Lze si ji také představit jako tok prostředků ze soukromého sektoru do sektoru veřejného. Daň je pravidelně opakující se platba v určitých intervalech (např. daň z přidané hodnoty). Existuje také řada daní, které se platí pouze za určitých okolností, tudíž jsou nepravidelné (např. daň z převodu nemovitosti). „Daň je cena, kterou subjektu platí za to, že spotřebovává veřejně poskytované služby, resp. statky.“ (Vančurová a Láchová, 2014) Daň vznikla se vznikem státu a souběžně s ním se vyvíjela a přizpůsobovala se jeho potřebám. V současnosti se daň platí v penězích, v historii se daně platily také v naturáliích, prací nebo vojenskými službami (Kubátová, 2015).
3
Správa daní
Správu daní v České republice upravuje zákon 280/2009 Sb., daňový řád. Tento daňový řád vstoupil v platnost 1.1.2011. „Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní“ (§ 1 odst. 1 zákona 280/2009Sb., daňový řád). „Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady“ (§ 1 odst. 2 zákona 280/2009 Sb., daňový řád). Správci daně hrají nejdůležitější roli ve vykonávání správy daní. Jedná se o správní orgány, které jsou tímto úkolem pověřeny. Správce daně tvoří rozsáhlá soustava orgánů, kterou nám zachycuje schéma.
10
Správce daně
finanční správa
daně a poplatky
celní orgány
ostatní správní orgány
spotřební daně, cla, poplatky, daně z energií
sankce a poplatky
místní orgány
místní poplatky
Obrázek 1 - Schéma rozdělení orgánů správy Zdroj: Vančurová a Láchová,2014 Zpracování: vlastní
4
Rozpočtové určení daní
Rozpočtové určení daní, neboli jinak řečeno daňové určení, nám ukazuje, do jakého rozpočtu plyne příslušná daň. Další funkce tohoto daňového určení je, zobrazit procentuální míru daně, která plyne do příslušného rozpočtu.
11
Obrázek 2– Rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015 Zdroj: MFCR, online
5
Funkce daní
Daně se stávají nástrojem ekonomické politiky státu, požaduje se od nich mnohem víc, než je naplnit veřejné rozpočty. Moderní daně plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí. Těmi nejdůležitějšími jsou následující: -
fiskální – primární funkce, která má za úkol naplnit veřejný rozpočet určený k financování veřejných statků
-
alokační - funkce alokační se uplatňuje tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů (Kubátová, 2015)
-
redistribuční – daň je nástrojem, který zmírňuje rozdíly mezi důchody subjektů pomocí vybírání větší míry od bohatších a prostřednictvím transferů zvyšuje příjmy chudším
-
stimulační a
-
stabilizační. (Vančurová a Láchová, 2014)
12
6
Konstrukční prvky daně a) Daňový subjekt - si lze vysvětlit, jako osobu, která je podle zákona přiznat, odvést a zaplatit daň. Z pravidla se jedná o fyzické nebo právnické osoby. Tento subjekt je možné rozdělit na plátce daně a poplatníky. b) Místní příslušnost - jedná se o teritoriální rozdělení daňových subjektů pod příslušného správce daně. c) Plátce daně - plátcem rozumíme daňový subjekt, kterému zákon uděluje povinnost odvést vybranou daň od jiných subjektů do veřejného rozpočtu. Další jeho povinnost je odvést daň pod jeho majetkovou odpovědností sraženou jiným poplatníkům d) Poplatník - pojem poplatník lze vysvětlit jako daňový subjekt, jehož předmětem je se dani podrobit. Zpravidla je povinen daň zaplatit. e) Srážka daně u zdroje - tímto pojmem nazýváme výběr daně, kde je vymezen poplatník, jehož předmět je dani podroben, ale daň je vybírána prostřednictvím plátce. f) Vynětí z předmětu daně - vymezuje hranice, za kterou už předmět daně nesahá. Používá se také v situaci, kdy nejsme schopni jasně definovat předmět daně. Dále jeho funkcí je rozlišení předmětů více daní, aby nedocházelo k načítání daňového zatížení. g) Osvobození od daně - nastává v situaci, kdy předmět daně není součástí pro stanovení částky daně. Jeho úkolem je definovat předmět daně nebo jeho část, ze které se daň neodvádí. Osvobození můžeme rozdělit do několika forem:
Úplné osvobození – použijeme například u daně z příjmů fyzických osob, pokud souhrn příležitostných příjmů nepřekročí 30 000 Kč. Tento souhrn je úplně osvobozen od daně.
Částečné osvobození – jako příklad použijeme znovu daň z příjmů fyzických osob. Vyplacený starobní důchod ve výši 506 000 Kč. Celá tato částka nepodlehne zdanění. Osvobozeno od daně je podle zákona 306 000 Kč. Daňový základ bude tvořit 200 000 Kč
h) Odpočty – rozdělujeme do dvou skupin:
Standardní odpočty – dochází ke snížení základu daně o předem stanovenou pevnou částku nebo části základu daně, jestliže jsou splněny podmínky, které umožňují, aby došlo ke snížení (např. invalidita)
Nestandardní odpočty – jedná se o položky, které si můžeme odečíst od základu daně v prokazatelně vynaložené výši. (např. úroky z úvěrů)
13
i) Základ daně - vyjadřujeme v měřitelných jednotkách, které můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří jednotky fyzikální (například tuna, hektolitr, kus apod.). Druhou skupinou je peněžní vyjádření. j) Zdaňovací období - budeme ho definovat jako časový interval, který se pravidelně opakuje. V tomto intervalu dojde ke stanovení základu daně a poté je daň i vybrána. Základní zdaňovací období trvá 12 měsíců. Toto základní zdaňovací období se používá u přímých daní, ale pro daně ze spotřeby, je tento časový interval velmi dlouhý. Proto je nejčastěji jako zdaňovací období používán kalendářní měsíc nebo v menší míře se vyskytující kalendářní čtvrtletí. k) Sazba daně - jedná se o algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně l) Nedoplatek - jde o částku daně, která musí být uhrazena i po uplynutí lhůty splatnosti m) Přeplatek - je částka, která byla zaplacena, ale převyšuje splatnou daň (Vančurová a Láchová, 2014)
7
Daňový systém České republiky
Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňová soustava České republiky nabyla účinnosti daňovou reformou k 1.1.1993. V historii byly daně rozděleny do dvou skupin na daně přímé a nepřímé. Přímé daně se vypočtou z předmětu daně poplatníka, který je zpravidla povinen také daň sám odvést. Nepřímé daně vybírá a odvádí jiná osoba než poplatník. Daňové příjmy v České republice pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní V následujícím schématu je znázorněn daňový systém České republiky. (Vančurová a Láchová 2014; BusinessInfo, online)
14
Daně
z příjmů
majetkové
ze spotřeby
z nabytí nemovitých věcí
selektivní
z nemovitých věcí
z užívání
sociální pojistné
další daňové příjmy
všeobecné
Obrázek 3 - schéma daňového systému České republiky Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní
7.1 Přímé daně Hlavním rozdílem přímých daní od nepřímých je ten, že dokážeme přesně určit osobu, která daň odvede. Jsou tedy poplatník více pociťovány. Tyto daně mohou lépe vyhovět daňové spravedlnosti právě pro svoji adresnost. Nejvýznamnějšími daněmi tohoto typu jsou daně z příjmů neboli důchodové daně, které tvoří část rozpočtových příjmů země. V následujícím schématu můžeme vidět, jaké přímé daně se v současné době používají v České republice.
15
Daně majetkové
Daně z nemovitých věcí
Daně z příjmů
Daně z nabytí nemových věcí
Fyzických osob
Právnických osob
Z pozemků
Ze staveb Obrázek 4 - Schéma rozdělení přímých daní v České republice Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní
7.1.1 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou upraveny v České republice zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Souhrn těchto daní tvoří třetí nejdůležitější rozpočtový příjem České republiky. Předmětem zdanění je v tomto případě zisk, příjem, úrok, atd. Zákon daně z příjmů rozděluje na dva typy daní: -
Daň z příjmů fyzických osob,
-
Daň z příjmů právnických osob.
(Vančurová a Láchová, 2014)
16
Rok
Podíl daně z příjmů fyzických osob
Podíl daně z příjmů právnických osob
2000
12,92
9,87
2001
12,61
11,29
2002
12,84
11,92
2003
13,03
12,40
2004
12,83
12,17
2005
12,26
12,06
2006
11,66
12,92
2007
11,67
13,09
2008
10,57
12,09
2009
10,72
10,51
2010
10,23
9,96
2011
10,64
9,67
2012
10,59
9,89
2013
10,74
9,89
* Hodnoty jsou uvedeny v % Tabulka 1 - procentuální vyjádření podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech Zdroj: OECD Revenue Statistics 2015
Vývoj podílů daní z příjmů můžeme znázornit v grafu. Na svislé ose máme znázorněný procentuální podíl daní z příjmů na celkových daňových příjmech České republiky. Modrá barva spojnicové křivky nám znázorňuje průběh podílu daně z příjmů fyzických osob a červená barva spojnice značí průběh podílu daně z příjmů právnických osob.
17
Procentuální podíl na celkových daň. příjmech
13,5 13 12,5 12 11,5
Podíl daně z příjmů fyzických osob
11
Podíl daně z příjmů právnických osob
10,5 10 9,5
Rok
Obrázek 5 - Vývoj podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech Zdroj: OECD Revenue Statistic 2015 Zpracování: vlastní
7.1.2 Majetkové daně V daňovém systému České republiky rozeznáváme výběrové a všeobecné majetkové daně. V roce 2014 struktura majetkových daní prošla výraznou změnou. Došlo k zániku daně darovací a daně dědické. Tyto daně byly zahrnuty do daní z příjmů, jelikož předtím měly nízké výnosové procento. Mezi majetkové daně od roku 2014 řadíme tyto daně: a) daň z nemovitých věcí – tato daň zahrnuje daň z pozemků a ze staveb b) daň z nabytí nemovitých věcí. (Vančurová a Láchová, 2014)
7.2 Nepřímé daně Mezi nepřímé daně většinou řadíme daně, kde předmětem zdanění je spotřeba. Do nepřímých daní patří daň z přidané hodnoty, daně ze spotřeby, cla, energetické daně a daň silniční. Tyto daně se stávají součástí ceny zboží nebo služeb ve spoustě případů, a tímto se stávají velice oblíbenými, jelikož nejsou poplatníky tolik vnímány.
18
Můžeme je rozdělit do dvou skupin: -
všeobecné,
-
a selektivní.
Pro lepší přiblížení rozdělení nepřímých daní použijeme následující schéma, kde máme znázorněny nepřímé daně, které obsahuje současný daňový systém České republiky. (Vančurová a Láchová, 2014) Daně ze spotřeby selektivní
unierzální
daň z přidané hodnoty
cla
spotřební daně energetické daně
daň silniční
z tabákových výrobků daň z pevných paliv z lihu a alkoholických nápojů daň z elektřiny z minerálních olejů daň ze zemního plynu
Obrázek 6 - Schéma rozdělení nepřímých daní v České republice Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: Vlastní
7.2.1 Daň z přidané hodnoty Tato daň je daní všeobecnou ze spotřeby. Předmětem zdanění je poskytování služeb a zboží, zboží z dovozu mimo Evropskou unii a dodání zboží. Sazby daně z přidané hodnoty jsou dle 19
platného znění Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, rozděleny podle následujícího schématu. (Vančurová a Láchová, 2014)
Sazba DPH Snížená
Základní 21 % první snížená 10 % druhá snížená 15 % Obrázek 7 - Schéma rozdělení sazeb DPH Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní
7.2.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V tomto případě se jedná o výběrové, neboli selektivní daně. Tomuto zdanění podléhají minerální oleje, líh, víno a meziprodukty a nakonec tabákové výrobky. Výroba dovoz těchto produktů je předmětem daně. Základem je počet jednotek dovezeného nebo vyrobeného zboží. (Vančurová a Láchová, 2014) 7.2.3 Energetické daně, cla a daň silniční Energetické daně byly zařazeny do daňové soustavy, aby sloužily k ochraně životního prostředí. Řadíme sem daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu. Povinnost k těmto daním byla zapracována do Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Clo lze definovat jako specifickou daň ze spotřeby. Jedná se o platbu, která je povinná a souvisí s přechodem zboží přes hranice Evropské unie. Legislativní stránka cla je upravena předpisem č. 13/1993Sb., celní zákon. Předmětem zdanění u silniční daně je užívání motorových vozidel k výdělečné činnosti. Vybrané daňové příjmy od plátců jsou využívány na udržování silnic a dálnic. Zároveň tato 20
daň slouží k ochraně životního prostředí. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční vymezuje veškeré prvky této daně. (Vančurová a Láchová, 2014; Marková, 2015)
8
Daň z příjmů fyzických osob
Dalším bodem bakalářské práce se věnuje dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“). DPFO je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Z tohoto zákona budeme čerpat informace týkající se této části bakalářské práce.
8.1 Poplatníci DPFO Vymezení poplatníka DPFO je uvedeno v § 2 ZDP, kteří říká, že poplatníkem je fyzická osoba. Poplatníky zákon rozděluje do dvou skupin, a to: -
daňový rezident – jedná se o fyzickou osobu, která má na území České republiky bydliště nebo osoba, která zde bydliště nemá, ale pobývá tu minimálně 183 dní v roce. Jeho daňová povinnost zahrnuje nejen příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, ale i ze zahraničí.
-
daňový nerezident – jsou to osoby, které pobývají na území České republiky za účelem léčení nebo studia a jejich daňová povinnost se týká pouze příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky.
Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění příjmů, uzavírají se mezinárodní dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které uzavírají jednotlivé státy s Českou republikou.
8.2 Předmět DPFO Zdanění podléhají veškeré příjmy fyzické osoby, které jsou předmětem daně. Tyto příjmy dělí zákon do jednotlivých paragrafů. Existují zde i příjmy, které jsou vyňaté z předmětu zdanění, anebo jsou osvobozeny. Osvobozené bezúplatné příjmy jsou uvedeny v § 4 a § 4a ZDP.
21
8.3 Sazba DPFO Od roku 2008 se sazba daně drží na 15 %. Sazba se počítá ze základu daně, který je zaokrouhlený na celá sta korun směrem dolů. Sazbu daně z příjmů fyzických osob upravuje § 16 zákona ZDP.
8.4 Nezdanitelná části základu daně a odpočty Tyto položky jsou upraveny v § 15 ZDP. Jedná se o částky, o které si poplatník může snížit základ daně. Mezi nezdanitelné části řadíme: -
Bezúplatná
plnění
–
podmínky
bezúplatných
plnění
jsou
uvedeny
v §15 odstavec 1 ZDP. Minimální souhrn bezúplatných plnění je 1 000 Kč a maximální souhrn 15 % ze základu daně. -
Zaplacené úroky z úvěru na bytové potřeby – odpočet úroků je omezen maximální částkou 300 000 Kč.
-
Příspěvky na penzijní a životní pojištění – výše těchto odpočtů je limitována 12 000 Kč. V Případě životního pojištění musí být smlouva uzavřena na minimální dobu 60 měsíců.
-
Odborové příspěvky – lze odečíst částku 1,5 % zdanitelných příjmů podle §6, ale do maximální částky 3 000 Kč.
-
Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání - do maximální částky 10 000 Kč, pokud nebyly uplatněny v § 7 a v § 24 ZDP.
Odpočty jsou upraveny zákonem o dani z příjmů v § 34. Mezi odpočty patří: -
Daňová ztráta – poplatník ji může uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích kdykoliv
-
Výdaje na výzkum a vývoj
8.5 Solidární zvýšení daně Solidární zvýšení daně má stanovenou lineární sazbu, která je vyměřena na 7 %. Toto zvýšení se týká osob, které mají měsíční příjem vyšší než 103 536 Kč. Solidární zvýšení se vypočítá z rozdílu celkového příjmu zaměstnance, očištěného o sociální pojistné, a čtyřicetiosminásobku průměrné měsíční mzdy, která činí 26 611 Kč. (pro rok 2015). Princip výpočtu, můžeme vidět na příkladu.
22
Dílčí základ daně pana Josefa za rok 2015 činil 1 520 000 Kč, z toho bylo 374 000 sociální pojistné. část základu daně pro výpočet zvýšení 1 520 000 - 374 000 = 1 894 000 základ pro výpočet zvýšení 1 894 000 - (48 x 26 611) = 616 672 solidární zvýšení daně 616 672 * 0,07 = 43 167,04
Tabulka 2 - Výpočet solidárního zvýšení daně Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní
8.6 Sleva na dani Sleva na dani představuje částku, o kterou si může poplatník snížit již vypočtenou daň. Pro uplatnění slev, musí poplatník splnit určité podmínky, které jsou upraveny v § 35 ZDP. Sleva na poplatníka patří mezi nejčastěji užívanou slevu na dani, jelikož nárok náleží každému, kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V § 35ba, odst. 1 ZDP jsou popsány podmínky této slevy. Výše této slevy je stanovena na částku 24 840 Kč. Dalším typem slevy, je sleva na manželku, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem. Částka, kterou stanovuje zákon je vyčíslena na 24 840 Kč. Mezi další typy slev patří sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP/P a nebo na studenta. Výše slevy na studenta je stanovena na 4 020 Kč měsíčně.
8.7 Zálohy „Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž
poslední
známá
daňová
povinnost
nepřesáhla
30 000
Kč.
Poplatníci,
kterým nepřesáhla daňová povinnost 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve čtyřech vlnách. Záloha je vždy splatná do 15. dne měsíce - třetího, šestého, devátého a dvanáctého).“ (Hana Marková, 2015)
23
9
Základ DPFO
Základ daně z příjmů fyzických osob je rozdělen na další pět dílčích základů daně. Každý z dílčích základů má přidělený paragraf, kterým se řídí. Toto dělení vzniklo kvůli rozmanitosti příjmů každého poplatníka. Základ daně si může poplatník upravovat tak, že základ sníží o nezdanitelnou část a odečte odčitatelné položky. Všechny tyto podmínky jsou uvedeny v zákoně. Schéma níže nám přibližuje rozdělení dílčích základů daně.
Základ DPFO
Příjmy ze závislé činnosti
Přijmy ze samostatné činnosti
Příjmy z kapitálového majetku
Příjmy z nájmu
Ostatní příjmy
Obrázek 8- Schéma dílčí základy DPFO Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní
9.1 Příjmy ze závislé činnosti Tento druh příjmů upravuje § 6 ZDP. „Za příjmy ze závislé činnosti jsou plnění v podobě příjmů ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.“ (§ 6, ZDP). Dalšími příjmy, které lze zařadit do této skupiny jsou příjmy za práci společníka ve společnosti s ručeným omezeným, člena družstva nebo komanditisty komanditní společnosti. Také sem patří odměny členů orgánu právnické osoby anebo likvidátora. Tento druh příjmů se dotýká nejvíce poplatníků, jelikož se tento typ zdanění používá pro zdanění platů a mezd. Poplatník má možnost svou daňovou povinnost snížit 24
podepsáním prohlášení k dani. Lze si ho vysvětlit, jako formulář, který zaměstnanec vyplní a na základě vyplnění má možnost uplatňovat slevy na dani.
9.2 Příjmy ze samostatné činnosti Mezi hlavní příjmy ze samostatné činnosti řadíme podle § 7 ZDP příjmy, které plynou z podnikatelské činnosti poplatníka. Jako podnikatelskou činnost lze označit činnost, kterou provádí podnikatel na vlastní účet, na vlastní zodpovědnost a pod vlastním jménem. Účel této činnosti je dosažení zisku. Jedná se například o příjmy ze zemědělské výroby, příjmy ze živnosti nebo příjmy z jiného podnikání. Existují také příjmy ze samostatné činnosti, pro které nemusí mít podnikatel zvláštní oprávnění. Jsou to například příjmy z výkonu nezávislého povolání, jako jsou architekti nebo profesionální sportovci. Příjmy lze krátit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení. Je jen na poplatníkovi, jak se rozhodne, jakou cestou bude příjmy krátit. První varianta spočívá v tom, že podnikatel vede daňovou evidenci. Daňovou evidencí se rozumí sledování příjmů a výdajů poplatníka ze
samostatné
činnosti.
Další
varianta
je,
že
uplatní
výdaje
paušálem,
neboli „procentem z příjmů“. Paušály jsou rozděleny do skupin podle činnosti. Každá skupina má přidělená stanovená procenta. Tyto paušály taktéž upravuje § 7 ZDP. V tabulce níže můžeme vidět přehled platných paušálů pro rok 2014 i 2015, jelikož nedošlo ke změně. Procento z příjmů, je ale omezeno maximální částkou, kterou výdaje nesmí překročit. Poplatník si vybírá cestu, která pro něj představuje nejvyšší částku uplatněných výdajů, aby došlo k minimalizování daňového základu. (Vančurová a Láchová, 2015)
25
VÝDAJOVÝ PAUŠÁL
MAXIMÁLNÍ ČÁSTKA UZVATELNÝCH VÝDAJŮ ZA ROK
Osoby podnikající v zemědělství
80 %
1 600 000 Kč
Osoby s příjmy z řemeslných živností
80 %
1 600 000 Kč
Ostatní živnostníci
60 %
1 200 000 Kč
Příjmy z autorských práv
40 %
800 000 Kč
Osoby s příjmy z pronájmu
30 %
600 000 Kč
PŘÍJMY Z ČINNOSTI
Tabulka 3 - Daňové paušály Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní
9.3 Příjmy z kapitálového majetku Tyto příjmy jsou zahrnuty v §8 ZDP. Příjmy, které jsou zahrnovány do tohoto základu daně, tvoří příjmy z držení finančního majetku, tj. běžné příjmy. Například úroky z vkladů na účtech, které jsou vedeny z důvodu podnikání. Dalšími příjmy jsou úroky z vkladů, z dluhopisů, příjmy z podílů na zisku kapitálových korporací. V tomto základu daně nelze uplatňovat výdaje. Dále si musíme uvědomit, že velké množství příjmů je zdaněno srážkovou daní. V tomto případě se příjmy do základu nezahrnují. Srážková daň je zákonem stanovená na 15 %.
9.4 Příjmy z nájmu Do základu daně řadíme příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů. Výjimku tvoří příležitostný příjem, který nezařazujeme do příjmů z nájmu, ale do ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Příjmy jsou vyjmenovány v § 9 ZDP. Výdaje se mohou uplatnit dvěma cestami. První cesta vede přes klasické snížení příjmů o prokázané příjmy. Druhá cesta vede přes
procentuální
vyměření
výdajů.
Poplatník
může
uplatnit
výdaje
paušálem
ve výši 30 % z příjmů. Poplatník si zvolí cestu, která pro něj bude ve výsledku znamenat nižší dílčí základ daně. 26
9.5 Ostatní příjmy Ostatní příjmy vyjmenovává § 10 ZDP. Pokud ostatní příjmy přesáhnou částku 30 000 Kč., jsou zahrnovány do tohoto dílčího základu daně. Patří sem příjmy z příležitostného pronájmu, z nahodilé činnosti anebo ze zemědělské činnosti – pokud poplatník nemá speciální oprávnění k provádění této činnosti (např. prodej přebytků plodin). Tyto příjmy lze snížit o prokázané výdaje.
10 Výpočet DPFO Základ daně z příjmů fyzických osob
Ztráta
Příjmy ze závislé činnosti
NE
= dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti +
Příjmy ze samostatné činnosti
-
výdaje na udržení, dosažení a zajištění příjmů
ANO
= dílčí základ daně příjmů ze samostatné činnosti +
Příjmy z kapitálového majetku
NE
= dílčí základ daně příjmů z kapitálového majetku +
Příjmy z nájmu
ANO
-
výdaje na udržení, dosažení a zajištění příjmů = dílčí základ daně z příjmů z nájmu
+
Ostatní příjmy
NE
-
výdaje na dosažení příjmů = dílčí základ daně z ostatních příjmů
=
Celkový základ daně Tabulka 4 - Výpočet základu daně Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní
27
Celkový základ daně -
nestandardní odpočty
=
Základ daně po snížení Zaokrouhlíme snížený základ daně na stovky korun dolů
x
sazba daně (15%)
=
daň před slevami
+
solidární zvýšení daně
-
standardní slevy
=
Daň po slevách Tabulka 5 - Výpočet konečné daňové povinnosti Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní
11 Elektronická evidence tržeb Celá tato kapitola je čerpána z portálu finanční správy a z portálu asociace malých a středních podniků a živnostníků v České republice. Pojem elektronická evidence tržeb se v současnosti stal velice frekventovaným tématem. Pod pojmem elektrická evidence tržeb (dále jen „EET“), si můžeme představit online propojení mezi podnikatelem a finanční správou. Celý princip spočívá v tom, že každá tržba bude online přenesena na server finanční správy. Tím nebude docházet k úniku nezdaněných příjmů, což je vlastně cílem tohoto projektu. Všechny výpočty byly odvozeny ze zkušeností od Chorvatské republiky, kde už EET byla zavedena. Ve výsledku se prokázalo, že po zavedení EET v Chorvatské republice, vzrostly daňové závazky subjektů u daně z příjmů o 70 %. Podle předběžných plánů by mělo dojít k poměrně významnému nárůstu tržeb, což můžeme vidět v následující tabulce.
28
Sektor
Předpokládaný nárůst tržeb (v %)
Stravování, pohostinství Maloobchod, velkoobchod Suma
Předpokládaný nárůst tržeb (v mld. Kč)
9,3
104,5
27,0
16,1
36,3
120,6
Tabulka 6 - Předpokládaný nárůst tržeb Zdroj: Finanční správa, online
Evidovanou tržbou bude podle návrhu zákona, který je obsažen ve sněmovním tisku č. 513/0, platba: -
v hotovosti,
-
bezhotovostní platby,
-
šeky směnky,
-
nebo jiné formy plateb.
11.1 Legislativa Tento systém byl navrhnut ministrem financí Ing. Andrejem Babišem. V červnu 2015 vláda předložila návrh zákona poslanecké sněmovně ve sněmovním tisku č. 513/0. Návrh zákona již prošel druhým čteními. Elektronická evidence tržeb by se měla zavádět v postupných vlnách. Vlny jsou rozděleny dle klasifikace NACE. Dle návrhu zákona, se bude EET zavádět nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb (kódy NACE 55 a 56). V druhém čtvrtletí bude následovat sektor maloobchodu a velkoobchodu (kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47). Nakonec budou následovat i ostatní sektory. Pro motivaci byla vytvořena sleva na dani pro účastníky EET, která by měla kompenzovat poplatníkovi vynaložené náklady na zavedení EET. Její výše byla v návrhu zákona stanovena na 5 000 Kč.
11.2 Subjekt a předmět Poplatníka daně z příjmů fyzických a právnických osob zákon staví do pozice subjektu. Jako předmět evidence zákon označuje evidované tržby poplatníka.
29
11.3 Princip elektronické evidence tržeb Každý subjekt, který zavede EET, bude potřebovat určité vybavení, bez kterého by EET nebylo možné. Prvním bodem, který bude muset poplatník zajistit, je datové připojení, které umožní online spojení s Finanční správou. Tím se rozumí internetové připojení (i mobilní internetové připojení). Dále bude muset subjekt zajistit přístroj, pomocí něhož bude komunikace a tisk účtenek probíhat. Podnikatel tedy bude muset zakoupit přístroj, který mu tyto funkce umožní, včetně softwaru. Jako přístroj EET může podnikatel použít počítač, tablet, mobil anebo registrační pokladnu. K těmto přístrojům je nutností software, který umožní EET. Poté se musí registrovat u Finanční správy – tím získá autentizační údaje a přístup na server finanční správy. Vyplnění všech potřebných údajů o podnikateli je nutností. Princip spočívá v tom, že podnikatel v prvním kroku zašle datovou zprávu o platbě pomocí zařízení určené k EET. Posléze obdrží potvrzení od finanční správy, ve kterém je obsažen unikátní kód účtenky. Podnikatel vytiskne zákazníkovi doklad, který musí mít dle zákona určité náležitosti. Mezi tyto náležitosti patří: -
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
-
fiskální identifikační kód,
-
své daňové identifikační číslo,
-
pořadové číslo účtenky,
-
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
-
bezpečnostní kód poplatníka
-
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
-
celkovou částku tržby,
-
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
Je pouze na zákazníkovi, jestli si doklad převezme ne. Podnikatel si vše o proběhlé transakci může na serveru ověřit. Zákazník má možnost si transakci ověřit také. Tímto je ukončen proces EET. Pro lepší pochopení zde máme schéma, které nám celý proces přiblíží.
30
Obrázek 9 - Schéma fungování EET Zdroj: Finanční správa České republiky, online
Pokud dojde k dočasnému přerušení internetového spojení, zákazník obdrží účtenku bez unikátního kódu, a po obnovení spojení je subjekt povinen transakci odeslat do 48 hodin od uskutečnění transakce. Dále může nastat situace, kdy bude subjekt nucen tržbu vrátit. V tomto případě subjekt vytvoří stejnou transakci, ale s tím rozdílem, že částka bude záporná. 11.4 Autentizační údaje „Poplatník je povinen před přijetím první evidované tržby podat žádost o autentizační údaje. Autentizační údaje slouží k přístupu na společné technické zařízení správce daně umožňující poplatníkovi správu certifikátu pro evidenci tržeb a údajů pro správu evidence tržeb. Žádost může podat poplatník nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze: a) prostřednictvím společného technického zařízení správce daně datovou zprávou s ověřenou identitou této osoby způsobem, kterým se lze přihlásit do její datové schránky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, nebo b) ústně do protokolu, a to u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně.“ (Sněmovní tisk č. 513/0,online)
11.5 Tržby ve zjednodušeném režimu V návrhu zákona je uvedeno, že zjednodušený režim evidence se bude týkat pro subjekty, jejichž tržba vznikla na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob. 31
Dalším, kdo bude moci zjednodušený režim využívat, jsou subjekty, kterým by evidování běžným způsobem znemožnilo nebo ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržby plynou. Tyto tržby stanoví vláda svým nařízením.
11.6 Náklady spojené s EET Zavedení EET bude znamenat náklady, jak pro veřejnou správu, tak pro soukromé subjekty. Náklady, které se týkají veřejné správy, byly předběžně vyčísleny na cca 370 mil. Kč. Do těchto nákladů jsou zahrnuty technické náklady, administrativní náklady a provozní náklady. V případě soukromého subjektu, si můžeme uvést příklad z Chorvatska. Menší soukromý subjekt bude nucen pořídit zařízení, např. v podobě pokladny, kterou lze pořídit od cca 5 700 Kč. Další náklady jsou v podobě datového připojení, které vychází na cca 500 Kč/měsíčně. Pro středně velké subjekty už budou náklady na zařízení vyšší a pohybují se od 9 000Kč. V rámci kompenzace, kterou vláda přislíbila, by si subjekt mohl uplatnit slevu na dani, která, jak už jsme se zmínili, je předběžně stanovena na 5 000 Kč.
11.7 Srovnání českého a chorvatského modelu Pro oba tyto modely platí mnoho různých bodů, které máme zde vyjmenovány: a) Postup fiskalizace tržby je stejný: -
Podnikatel zašle Finanční správě datovou zprávu o transakci.
-
Z Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky.
-
Podnikatel vytiskne účtenku zákazníkovi účtenku (včetně kódu)
-
Zákazník obdrží účtenku, ale není povinen ji převzít
-
Evidenci si zákazník může ověřit pomocí webové aplikace Finanční správy
b) U podnikatelů není vyžadovaná certifikovaná pokladna. c) Existují řešení v případě výpadku datového připojení. d) Přístup Finanční správy bude rozumný, ale přísný. e) Obchodní data jsou chráněny.
32
Existují body, ve kterých se tyto dva modely rozcházejí, což si můžeme povšimnout v níže uvedené tabulce, která srovnává oba modely. Parametr
Chorvatská republika
Česká republika
Poplatek za digitální certifikát
NE
ANO
Zjednodušený elektronický režim
ANO
NE, PARAGONY
Regulace stavu hotovosti v pokladně
NE
ANO
Zasílání údajů o pokladním personálu
NE
ANO
Povinnost zákazníka převzít a držet účtenku
NE
ANO
Maximální výše sankce
500 000 Kč
V přepočtu 1,8 mil Kč.
Tabulka 7 - Srovnání modelů Zdroj: Finanční správa, online Zpracování: Vlastní
11.8 Kontrola Kontrolu dodržování zákona bude provádět Finanční správa, ale i dokonce celní správa. V prozatímním plánu se jedná o cca 400 pracovníků Finanční a Celní správy. Za účelem kontroly mohou tyto dva správci provádět i kontrolní nákupy. Nedodržení podmínek může subjekt stát až 500 000 Kč na pokutách.
33
12 Praktická část V této části bakalářské práce se budeme zabývat výpočty daňového zatížení konkrétní firmy před a po zavedení registračních pokladen. Hodnoty do daňových přiznání před zavedením EET, poskytla konkrétní firma, která je plátcem daně z příjmů fyzických osob. Časový úsek, ve kterém budeme pracovat, je vymezen od roku 2012 do roku 2014. Vše bylo konzultováno s majitelem firmy i s účetní, která firmě zpracovává účetnictví a daně.
12.1 Údaje o firmě Pro svoji práci jsem si zvolila konkrétní firmu, která si nepřeje být jmenována. Firma se nachází v Pardubicích. Jedná se o rodinnou firmu, která byla založena před více, jak 20 lety. Předmětem podnikání jsou opravy silničních vozidel. Majitel firmy podniká na základě živnostenského podnikání, které mu bylo uděleno. Podnikatel má přiřazené daňové identifikační číslo, jelikož je plátcem DPH kvůli velkému obratu. Jeho služby jsou zatížené sazbou 21 %. Dále je plátcem silniční daně. Firma má bohatou klientelu, díky své dobré pověsti.
Obrázek 10 - dílna Zdroj: vlastní
34
12.2 Hmotný majetek firmy Firma vlastní jeden automobil, který používá k podnikání. Vozidlo bylo zařazeno do obchodního majetku v roce 2012. Jelikož je automobil zařazen do obchodního majetku a slouží k podnikání, je subjekt povinen odvádět silniční daň. Automobil je zařazen do 2. odpisové skupiny dle Zákona o daních z příjmů, z čehož vyplývá, že ho budeme odepisovat 5 let. Podnik se rozhodl, že majetek bude odepisovat lineárně. Sazba pro první rok odepisování je stanovena na 11 %. V dalších letech, kdy se majetek bude odepisovat, použijeme k výpočtu sazbu 22,25 %. Pořizovací cena automobilu byla 720 000 Kč bez DPH. Jednotlivý odpis vypočítáme podle vzorce:
O – odpis v daném roce PC – pořizovací cena hmotného majetku k – příslušný koeficient n – označuje odpisový rok V následující tabulce se můžeme podívat na výpočty odpisů. O tyto vypočtené odpisy si subjekt mohl upravit základ daně, ale jelikož to nebylo nutné, odpisy uplatněny nebyly. Rok
Odpisová sazba (v %)
Odpis (v Kč)
Zůstatková cena (v Kč)
1
11,00
79 200
640 800
2
22,25
160 200
480 600
3
22,25
160 200
320 400
4
22,25
160 200
160 200
5
22,25
160 200
0
Tabulka 8 - Výpočet odpisů Zdroj: Vlastní
12.3 Daňové zatížení firmy před zavedením EET V této kapitole vypočítáme daňové zatížení firmy ze získaných dat od konkrétní firmy. Všechny tyto data nezohledňují zavedení EET. Tyto Výpočty se budou týkat roku 2012 až 2014.
35
12.3.1 Daňové zatížení pro rok 2012 Jako první rok jsme zvolili rok 2012. V níže uvedené tabulce nalezneme hodnoty pro výpočet daňové povinnosti firmy. Firma vykazovala pouze příjmy podle § 7 ZDP. Výdaje uplatňuje formou skutečně vynaložených nákladů. Odpisy firma v tomto roce neuplatnila. Pokud uděláme rozdíl mezi příjmy a výdaji, dostaneme základ daně. Tento základ, ale musíme dále upravit. Úprava spočívá v tom, že vypočtený základ daně zaokrouhlíme na stovky korun dolů. Z tohoto upraveného základu daně vypočítáme daňovou povinnost firmy, která je zákonem stanovena na 15 %.
2012 (v Kč)
Rok Příjmy podle § 7
2 772 812
Výdaje
2 512 835
Základ daně
250 977
Zaokrouhlený základ daně
250 900
Daň
37 635
slevy na dani
49 680
Výsledná daň
0 Tabulka 9 - Hodnoty pro rok 2012 Zdroj: Vlastní Zpracování: Vlastní
Firma si může od této daňové povinnosti odečíst daňové slevy, na které má podle zákona nárok. První slevu, kterou podnik uplatnil, byla sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. V tomto roce nastala situace, kdy manželka podnikatele, žijící ve společné domácnosti, neměla příjem ze závislé činnosti, ani žádný jiný. Sepsala prohlášení, v kterém dokládala, že v daném roce tyto příjmy neměla. Z této situace vyplývá, že si subjekt mohl uplatnit další slevu na dani, a to v podobě slevy na manželku. Tato sleva je vyměřena částkou 24 840 Kč.
36
Celková výše slev přesahovala vyměřenou daňovou povinnost, z tohoto důvodu je daňová povinnost podniku nulová. V tomto roce neměl subjekt nutnost uplatňovat odpisy. 12.3.2 Daňové zatížení pro rok 2013 V dalším roce firma vykázala hodnoty uvedené v následující tabulce. 2013 (v Kč)
Rok Příjmy podle § 7
2 203 550
Výdaje
1 955 754
Základ daně
247 796
Zaokrouhlený základ daně
247 700
Daň
37 155
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
0 Tabulka 10 - Hodnoty pro rok 2013 Zdroj: Vlastní
V roce 2013 si můžeme všimnout k poměrně významnému poklesu příjmů, ale i výdajů. Opět, abychom dostali základ daně, uděláme rozdíl mezi příjmy a výdaji. Firma neuplatňovala výdaje procentem z příjmů, ale ve výši skutečně vynaložených nákladů. Daňová povinnost nám vyšla 37 155 Kč, což se může zdát hodně, ale nesmíme zapomenout uplatnit daňové slevy, na které má poplatník nárok. Uplatněna byla jak sleva na poplatníka, tak na manželku, protože manželka i pro rok 2013 doložila prohlášení o nulových příjmech ze závislé činnosti. Po uplatnění těchto slev, nám vyšla nulová daňová povinnost jako v předešlém roce. I v tomto roce nebylo zapotřebí uplatnit odpisy hmotného majetku.
37
12.3.3 Daňové zatížení pro rok 2014 U následujícího roku, můžeme vidět stejné daňové zatížení jako v předešlých dvou letech. 2014 (v Kč)
Rok Příjmy podle § 7
2 162 651
Výdaje
2 075 594
Základ daně
87 057
Zaokrouhlený základ daně
87 000
Daň
13 050
Slevy na dani
24 840
Výsledná daň
0 Tabulka 11 - Hodnoty pro rok 2014 Zdroj: Vlastní
V roce 2014 můžeme vidět další pokles příjmů. Základ daně, který jsme získali pomocí rozdílu příjmů a výdajů, činil 87 057 Kč. Z tohoto základu daně nám vznikla daňová povinnost 13 050 Kč. Došlo ke změně v oblasti daňových slevy. Manželka poplatníka v tomto roce nebyla bez příjmů, proto si subjekt nemohl uplatnit slevu na manželku. I přes tuto změnu, nám vyšla nulová daňová povinnost.
12.4 Daňová povinnost po zavedení EET V následující kapitole, se budeme zabývat výpočty daňové povinnosti po zavedení EET. Opět se budeme pohybovat v období 2012 – 2015. Vláda očekává vzrůst tržeb až o 27 %. Dle předpokladu, budeme pro tento obor uvažovat zvýšení tržeb o 20 % za rok. Tento růst příjmů je zapříčiněný tím, že ne každý zákazník vyžaduje doklad o provedení opravy. Proto budeme vycházet z těchto procent, a dosud vykázané příjmy, zvýšíme o tyto procenta. Daňové zatížení vypočítáme z těchto zvýšených příjmů a nákladů. Náklady ponecháme ve stejné výši, jako byly vykázané.
38
12.4.1 Daňové zatížení pro rok 2012 Pro rok 2012 vyšly příjmy po zvýšení 3 327 374 Kč, což lze považovat za velmi výrazné zvýšení, a proto můžeme očekávat, že daňová povinnost kladná nevyjde. V následující tabulce máme uvedené hodnoty pro tento rok. 2012 (v Kč) Příjmy podle § 7
3 327 374
Výdaje
2 512 835
Základ daně
814 539
Zaokrouhlený základ daně
814 500
Daň
122 175
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
72 495 Tabulka 12 - Daňové zatížení pro rok 2012 Zdroj: Vlastní
Po získání základu daně, kdy jsme odečetli příjmy a výdaje, jsme vypočítali daňovou povinnost subjektu. Velký nárůst příjmů se odrazil už na základu daně, proto ho lze i očekávat ve výsledném výpočtu vyměřené daně. Daňová povinnost nám vyšla 122 175 Kč. Podnikatel si v tomto roce před zavedení uplatnil slevu na poplatníka a slevu na manželku. Na obě tyto slevy měl ze zákona nárok, proto pro tento typ výpočtu daňové povinnosti, ponecháme výši slev stejnou. V celkovém výsledku, po uplatnění těchto slev, vyšla daň 72 495 Kč. Jedná se o opravdu vysoký nárůst oproti vypočtené daňové povinnosti před zavedením EET.
39
Existuje varianta, kdy by si subjekt mohl svoji daňovou povinnost optimalizovat. Jelikož subjekt vlastní hmotný majetek, může si uplatnit v daňovém přiznání odpisy. Odpisy nám snižují
částku
vypočteného
základu
daně
z příjmů
a
výdajů
v
§
7
ZDP.
V roce 2012 (první rok odepisování) byla částka vypočtena na 79 200 Kč. To znamená, že rozdíl mezi příjmy a výdaji by se snížil o tuto částku, a ve výsledku by se změnila i daňová povinnost subjektu. V tabulce níže může toto snížení základu daně pozorovat. 2012 (v Kč) Příjmy podle § 7
3 327 374
Výdaje
2 512 835
Základ daně
814 539
Odpisy
79 200
Upravený základ daně
735 339
Zaokrouhlený základ daně
735 300
Daň
110 295
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
60 615 Tabulka 13 - Optimalizace pro rok 2012 Zdroj: Vlastní
Ve výsledku se nám daňová povinnost, díky uplatnění odpisů, snížila o 11 880 Kč. Vzhledem k velikosti podniku, je toto snížení pro subjekt velmi významné. Pokud by subjekt chtěl svoji daň nadále optimalizovat, mohl by zvážit variantu, kde by si mohl hradit penzijní nebo životní pojištění. V obou těchto případech, při splněných zákonem stanovených podmínek, by si mohl odečíst od základu daně za každou tuto položku až 12 000 Kč. Důležitou položkou, o kterou by si subjekt mohl snížit základ daně, je dar, který poskytl nadaci. Celková částka daru za rok činila 6 000 Kč. Daňová povinnost po uplatnění všech těchto výhod by vypadala následovně.
40
2012 (v Kč) Příjmy podle § 7
3 327 374
Výdaje
2 512 835
Základ daně
814 539
Odpisy
79 200
Základ daně
735 339
Odčitatelné položky Dary
6 000
Životní pojištění
12 000
Upravený základ daně
717 339
Zaokrouhlený základ daně
717 300
Daň
107 595
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
57 915 Tabulka 14 – Konečná daňová optimalizace pro rok 2012 Zdroj: Vlastní
Všechny tyto úpravy daně byly konzultovány s paní účetní subjektu a byly by pro poplatníka reálné. Další daňová optimalizace by pro tento podnik nebyla možná, jelikož se nejedná o tak velkou firmu, která by si mohla dovolit hradit např. další vzdělání, o jejichž výdaje by si mohla upravit základ daně.
41
V následující tabulce můžeme vidět, jak jsme se snažili optimalizovat daňovou povinnost subjektu za rok 2012. Celková optimalizace měla výsledek 14 580 Kč. O tuto částku jsme byli schopni firmě snížit daňovou povinnost z původního výpočtu zatížení. V procentuálním vyjádření jsme byli schopni optimalizovat o 20,11 %.
Daňová povinnost pro rok 2012 (v Kč)
Daňová povinnost
72 495
1. optimalizace
60 615
2. optimalizace
57 915
Celková úspora
14 580 Tabulka 15 - Výsledky optimalizace pro rok 2012 Zdroj: Vlastní
12.4.2 Daňové zatížení pro rok 2013 Po zvýšení, které jsme stanovili na 20 %, se hodnota příjmů podle § 7 ZDP vyšplhala na 2 644 260 Kč. Z těchto příjmů budeme vycházet pro výpočet daňového zatížení. Náklady opět ponecháme na stejné úrovni, jako u vykázaného případu, a to na částce 1 955 754 Kč. 2013 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 644 260
Výdaje
1 955 754
Základ daně
688 506
Zaokrouhlený základ daně
688 500
Daň
103 275
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
53 595 Tabulka 16 - Daňové zatížení pro rok 2013 Zdroj: Vlastní
42
Rozdílem příjmů a výdajů jsme dostali základ daně, který je 688 506 Kč. Tento základ dostanu po zaokrouhlení hodnotu 688 500 Kč. Z tohoto základu daně už je možné vypočítat daňovou povinnost, která je stanovena na 15 %. Výměr daňové povinnosti nám vyšel 103 275 Kč. V tomto roce, si subjekt uplatnil dva typy daňových slev. První byla sleva na poplatníka, která v tomto roce činila 24 840 Kč. V druhém případě se jedná o slevu na manželku, která je bez příjmů, a částka slevy je 24 840 Kč. O celkový úhrn slev, si podnik mohl snížit daňovou povinnost, která ho v konečné fázi, vyšla na 53 595 Kč. Tuto daňovou povinnost, se opět budeme snažit optimalizovat v následujících krocích. V prvním kroku daňové optimalizace, zařadíme odpisy hmotného majetku, o které si může snížit základ daně. Odpis pro hmotný majetek vyšel 160 200 Kč. Oproti prvnímu roku, je tento odpis vysoký a bude mít velký podíl na snížení základu daně, což je pro subjekt výhodou. V následující tabulce si můžeme prohlédnout daňovou optimalizaci pomocí odpisů. 2013 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 644 260
Výdaje
1 955 754
Základ daně
688 506
Odpisy
160 200
Základ daně
528 306
Zaokrouhlený základ daně
528 300
Daň
79 245
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
29 565 Tabulka 17 - Optimalizace pro rok 2013 Zdroj: Vlastní
Rozdíl příjmů a výdajů snížíme o 160 200 Kč a tím získáme upravený základ daně. Tento základ opět zaokrouhlíme na celé stovky korun směrem dolů. Z tohoto zaokrouhleného základu spočítáme daň. Můžeme vidět, že snížení základu daně splnilo svůj úkol, a daňová 43
povinnost subjektu se optimalizovala o 24 030 Kč. V porovnání s vypočtenou daní v předešlém kroku, je to velmi znatelné snížení. V tomto roce firma žádný dar neposkytla, proto ho nebudeme zohledňovat v další optimalizaci. Naším cílem je ještě daňovou povinnosti optimalizovat, jelikož by to bylo reálné. Další krok daňové optimalizace by mohl zahrnovat odčitatelné položky jako je životní nebo penzijní pojištění. Po konzultaci s majitelem firmy by volil tyto obě položky, jelikož se nám podařilo daňovou povinnost optimalizovat, a jemu by zbyly volné finance pro hrazení těchto pojištění. 2013 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 644 260
Výdaje
1 955 754
Základ daně
688 506
Odpisy
160 200
Základ daně
528 306
Odčitatelné položky Životní pojištění
12 000
Penzijní pojištění
12 000
Upravený základ daně
504 306
Zaokrouhlený základ daně
504 300
Daň
75 645
Slevy na dani
49 680
Výsledná daň
25 965 Tabulka 18 - Konečná daňová optimalizace pro rok 2013 Zdroj: Vlastní
44
Konečná daňová povinnost pro rok 2013 po zavedení EET nám vyšla 25 965 Kč. Daňovou povinnost se nám podařilo optimalizovat o 51,55 %. Majitel by byl s touto optimalizací spokojen. V následující tabulce můžeme vidět, jak se nám daňová povinnost postupně optimalizovala. Daňová povinnost pro rok 2013 (v Kč)
Daňová povinnost
53 595
1. optimalizace
29 565
2. optimalizace
25 965
Celková úspora
27 630 Tabulka 19 - Výsledky optimalizace pro rok 2013 Zdroj: Vlastní
12.4.3 Daňové zatížení pro rok 2014 Pro rok 2014 opět budeme navyšovat příjmy o 20 %, na kterých jsme se shodli s paní účetní firmy. Navýšení stávajících příjmů nám přineslo hodnotu 2 595 181 Kč. Výdaje necháme na stejné úrovni, jako ve vykázaném daňovém přiznání za rok 2014. Rozdíl příjmů a výdajů v tomto případě bude 519 587 Kč. Z tohoto základu daně, který musíme zaokrouhlit, dostaneme daňovou povinnost poplatníka. V tomto případě nám vyšla daň poměrně nízká například oproti daňové povinnosti po zavedení EET z roku 2012. Je to způsobené z části tím, že nám klesly příjmy. I nadále můžeme tento výsledek optimalizovat.
45
2014 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 595 181
Výdaje
2 075 594
Základ daně
519 587
Zaokrouhlený základ daně
519 500
Daň
77 925
Slevy na dani
24 840
Výsledná daň
53 085 Tabulka 20 - Daňové zatížení pro rok 2014 Zdroj: Vlastní
V dalším kroku se budeme snažit optimalizovat daň. V první optimalizaci zařadíme vypočítané odpisy z hmotného majetku, které jsou pro tento rok 160 200 Kč. O tuto částku si můžeme podle zákona o daních z příjmů pokrátit základ daně. Po tomto zkrácení základu daně, dostaneme upravený základ daně, který činí 359 387 Kč. 2014 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 595 181
Výdaje
2 075 594
Základ daně
519 587
Odpisy
160 200
Základ daně
359 387
Zaokrouhlený základ daně
359 300
Daň
53 895
Slevy na dani
24 840
Výsledná daň
29 055 Tabulka 21 - Optimalizace pro rok 2014 Zdroj: Vlastní
46
Pro další výpočty tento základ daně zaokrouhlíme. Daň nám v tomto případě vyšla 53 895 Kč. Poplatníkovi
ponecháme
daňové
slevy,
na
které
má
nárok.
Uplatníme
pouze
slevu na poplatníka, jelikož jeho manželka v tomto roce už příjmy měla. Po této optimalizaci pomocí dostaneme výslednou daň, která nám vyšla 29 055 Kč. I nadále jsem schopni subjektu daňovou povinnost optimalizovat, a to pomocí darů, které poskytl v tomto roce. Před zavedením EET neměl potřebu si tuto odčitatelnou položku uplatňovat ve svém daňovém přiznání. V roce 2014 poskytl nadaci dar ve výši 7 800 Kč. 2014 (v Kč) Příjmy podle § 7
2 595 181
Výdaje
2 075 594
Základ daně
519 587
Odpisy
160 200
Základ daně
359 387
Odčitatelné položky Životní pojištění
12 000
Dary
7 800
Upravený základ daně
339 587
Zaokrouhlený základ daně
339 500
Daň
50 925
Slevy na dani
24 840
Výsledná daň
26 085 Tabulka 22 - Konečná daňová optimalizace pro rok 2014 Zdroj: Vlastní
Základ daně, který jsme dostali po odečtení odpisů, ještě snížíme o odčitatelné položky. Nejdříve snížíme o 12 000 Kč díky tomu, že si subjekt hradil životní pojištění, a splnil podmínky, proto aby si tuto částku mohl od základu odečíst. Jak jsme zmínili výše, poskytl 47
dar nadaci, který od základu daně také odečteme, a to ve výši 7 800 Kč. Penzijní pojištění do optimalizace nedosazujeme, jelikož došlo k celkovému snížení příjmu a subjekt by si takové výdaje nemohl z hlediska finanční stránky dovolit. Dostaneme upravený základ daně, ze kterého nám po další úpravě vyjde daňová povinnost subjektu. Další snížení daně můžeme realizovat díky tomu, že poplatník má nárok na uplatnění daňových slev. Za tento rok jsme uplatnili slevu na poplatníka a slevu na manželku žijící ve společné domácnosti, která byla opět bez příjmů. Výsledná daň nám vyšla 26 085 Kč. V další tabulce můžeme vidět, jak se nám postupně snižovala daňová povinnost, díky optimalizaci, kterou jsme použili. V procentuálním vyjádření, jsme byli schopni daňovou povinnosti zkrátit o 49,14 % oproti prvnímu výpočtu bez daňové optimalizace. Daňová povinnost pro rok 2014 (v Kč)
Daňová povinnost
53 085
1. optimalizace
29 055
2. optimalizace
26 085
Celková úspora
27 000 Tabulka 23 - Výsledky optimalizace pro rok 2014 Zdroj: Vlastní
48
12.5 Porovnání daňového zatížení V tabulce níže máme zachyceny změny daňového zatížení před zavedením a po zavedení EET. Předpokládali jsme, že nám příjmy po zavedení EET vzrostly o 20 %. Tento nárůst znamenal pro poplatníka vysoký růst daňového zatížení. V celkovém součtu toto navýšení daňové povinnosti činilo 179 175 Kč za tři zdaňovací období.
Rok
Před zavedení EET (v Kč)
Po zavedení EET (v Kč)
2012 0
72 495
0
53 595
0
53 085
2013
2014 Tabulka 24 - Porovnání daňového zatížení Zdroj: Vlastní
Pro některé subjekty by toto zvýšení daňového zatížení mohlo mít i destruktivní účinky. Mnoho podnikatelů si nebude moci řešit svoji daňovou povinnosti pomocí takovéto daňové optimalizace, kterou jsme použili. Optimalizaci pomocí odčitatelných položek nebo odpisů, jelikož na pořízení majetku jsou nutné finanční investice. I vstupní náklady budou pro spousty subjektů velmi vysokou překážkou v pokračování jejich činnosti. V následující tabulce můžete vidět, jaké měla daňová optimalizace účinky. Konkrétní firmě bychom dokázali během tří let snížit daňové zatížení až skoro o 70 000 Kč.
49
Rok
Po zavedení EET (v Kč)
Po daňové optimalizaci (v Kč)
Rozdíl
2012
72 495
57 915
14 580
2013
53 595
25 965
27 630
2014
53 085
26 085
27 000
179 175
109 965
69 210
Celkem
Tabulka 25 - Výsledky optimalizace Zdroj: Vlastní
12.6 Zhodnocení Na zavedení EET existují dva úhly pohledu. První úhel je ten fiskální. Pokud si vezmeme v potaz, kolik existuje daňových subjektů podobné velikosti a s podobnými příjmy. Pokud jejich daňová povinnost po zavedení elektronické evidence takto vzroste, vzroste i příjem do státního rozpočtu a tím se bude snižovat deficit. Toto je hlavní záměr ministerstva financí. Druhý úhel pohledu je ze strany daňových subjektů. Pro menší podniky bude mít zavedení EET negativní dopady. Prvním problémem bude počáteční investice do vybavení, aby byl subjekt schopen zajistit elektronickou evidenci. Další problém bude zvýšení daňového zatížení, které se nebude týkat pouze oblasti daně z příjmů fyzických osob, ale také DPH. Vláda České republiky má v plánu, zavést nižší sazby pro sektor ubytovacích zařízení a pohostinství. Toto rozhodnutí bude mít demotivující dopad na subjekty z ostatních sektorů, což se týká i naší konkrétní firmy. Domníváme se, že toto je cílevědomá destrukce malých a středních podniků. Po zavedení EET lze očekávat úbytek těchto podniků. Také hrozí, že míra hotovostních plateb poklesne a nahradí ji ve větší míře bezhotovostní forma plateb např. platby pomocí převodu z účtu na účet.
50
13 Závěr Bakalářská práce se zabývala vývojem daňového zatížení před a po zavedení elektronické evidence tržeb v časovém úseku od roku 2012 do roku 2015. Cílem bylo analyzovat daňové zatížení konkrétní firmy a snažit se jej optimalizovat. Doposud konkrétní firma měla v oblasti daně z příjmů fyzických osob nulovou daňovou povinnost díky nízkým příjmům. Další body, které přispěly k tomuto nulovému zatížení, byly daňové slevy. V minulosti a současnosti neměl subjekt zákonem dané vydávání dokladů zákazníkům, jelikož ne každý zákazník doklad vyžadoval. Po zavedení EET již tato možnost není možná z důvodu, že by došlo k porušení zákona, jehož návrh je nyní v poslanecké sněmovně a prošel druhým čtením. Zavedení EET by pro firmu znamenala zvýšení daňového zatížení bez optimalizace až o 179 175 Kč. Po zavedení EET by pro konkrétní firmu vyplývalo i zvýšení daňového zatížení DPH. Dle předpokladu v tomto oboru, by hodnota vykázaných příjmů mohla dosáhnout růstu až 20 %. Logicky vzato by náklady měly zůstat na stejné úrovni. Daňová povinnost podniku v roce 2012 se po zavedení EET vyšplhala 72 495 Kč. V tomto roce se mi podařilo tuto povinnost optimalizovat o 20,11 %. Ve výsledku tyto procenta představovaly částku 14 580 Kč. V roce 2013 díky odpisům a odčitatelným položkám jsem byla schopná zredukovat daň o 51,55 % oproti původní vypočtené, která byla bez optimalizace. Částka optimalizace pro tento rok byla 27 630 Kč. V posledním roce se mi povedlo daňovou povinnost srazit až o 49,14 %. Tato optimalizace podniku ušetřila 27 000 Kč na daňové povinnosti. V součtu tyto optimalizace podniku ušetřily na daňovém zatížení částku 69 210 Kč. Pro majitele firmy byla tato optimalizace velmi příjemná a pozitivní, jelikož by nadále bylo zachováno finanční zdraví podniku a také by mohlo být zachováno investování do nového hmotného majetku firmy. Před zavedením EET bylo ve firmě pravidelně vypláceno bonusové ohodnocení zaměstnanců firmy. Po Tyto úsudky vycházejí ze současné finanční situace konkrétní firmy.
51
Optimalizaci daňového zatížení mohu hodnotit velmi kladně, jelikož se mi podařilo za 3 zdaňovací období ušetřit subjektu téměř 70 000 Kč. Do příloh bakalářské práce jsem zařadila daňová přiznání týkající se daně z příjmů fyzických osob, která jsem vyplnila. V první části máme daňová přiznání, která zachycují daňové zatížení konkrétní firmy před zavedení evidence tržeb (přílohy A-C). V druhé části nalezneme, jak by vypadala daňová přiznání konkrétní firmy po zvýšení tržeb a daňové optimalizaci (přílohy D-F). Vize firmy do budoucnosti spočívá v tom, že by větší část hotovostního styku převedla do bezhotovostního styku, čímž by se vyhnula EET.
52
14 Seznam použitých zkratek ZDP
zákon o dani z příjmů
DPFO
daň z příjmů fyzických osob
EET
elektronická evidence tržeb
DPH
daň z přidané hodnoty
15 Seznam tabulek Tabulka 1 - procentuální vyjádření podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech ... 17 Tabulka 2 - Výpočet solidárního zvýšení daně ........................................................................ 23 Tabulka 3 - Daňové paušály ..................................................................................................... 26 Tabulka 4 - Výpočet základu daně ........................................................................................... 27 Tabulka 5 - Výpočet konečné daňové povinnosti .................................................................... 28 Tabulka 6 - Předpokládaný nárůst tržeb ................................................................................... 29 Tabulka 7 - Srovnání modelů ................................................................................................... 33 Tabulka 8 - Výpočet odpisů ..................................................................................................... 35 Tabulka 9 - Hodnoty pro rok 2012 ........................................................................................... 36 Tabulka 10 - Hodnoty pro rok 2013 ......................................................................................... 37 Tabulka 11 - Hodnoty pro rok 2014 ......................................................................................... 38 Tabulka 12 - Daňové zatížení pro rok 2012 ............................................................................. 39 Tabulka 13 - Optimalizace pro rok 2012 ................................................................................. 40 Tabulka 14 – Konečná daňová optimalizace pro rok 2012 ...................................................... 41 Tabulka 15 - Výsledky optimalizace pro rok 2012 .................................................................. 42 Tabulka 16 - Daňové zatížení pro rok 2013 ............................................................................. 42 Tabulka 17 - Optimalizace pro rok 2013 ................................................................................. 43 Tabulka 18 - Konečná daňová optimalizace pro rok 2013....................................................... 44 Tabulka 19 - Výsledky optimalizace pro rok 2013 .................................................................. 45 Tabulka 20 - Daňové zatížení pro rok 2014 ............................................................................. 46 Tabulka 21 - Optimalizace pro rok 2014 ................................................................................. 46 Tabulka 22 - Konečná daňová optimalizace pro rok 2014....................................................... 47 Tabulka 23 - Výsledky optimalizace pro rok 2014 .................................................................. 48 Tabulka 24 - Porovnání daňového zatížení .............................................................................. 49 Tabulka 25 - Výsledky optimalizace ........................................................................................ 50 53
16 Seznam obrázků Obrázek 1 - Schéma rozdělení orgánů správy .......................................................................... 11 Obrázek 2 - Rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015.................................. 12 Obrázek 3 - Schéma daňového systému České republiky........................................................ 15 Obrázek 4 - Schéma rozdělení přímých daní v České republice .............................................. 16 Obrázek 5 - Vývoj podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech ............................ 18 Obrázek 6 - Schéma rozdělení nepřímých daní v České republice .......................................... 19 Obrázek 7 - Schéma rozdělení sazeb DPH............................................................................... 20 Obrázek 8 - Schéma dílčí základy DPFO................................................................................. 24 Obrázek 9 - Schéma fungování EET ........................................................................................ 31 Obrázek 10 - Dílna ................................................................................................................... 34
17 Seznam zdrojů 17.1 Seznam použité literatury
VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12., aktualiz. vyd. V Praze, 2014, 391 s. ISBN 978-80-87480-23-6.
GRÚŇ, Ľubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009, 335 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN 978-80-7201-745-4. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 275 stran. ISBN 978-80-7478-841-3. JIROUTOVÁ, Bc. Martina. Daňová soustava ČR [online]. 2005 [cit. 2015-09-17]. Dostupné z: http://www.diplomky.net/ekonomicke-obory/danova-soustava-cr. Diplomová práce.
MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2015: úplné znění platná k 1.1.2015. Grada, 2015, 275 stran. ISBN 978-80-247-5507-6.
54
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. ANAG, 2013, 275 stran. ISBN 978-80-7263-769-0.
17.2 Seznam internetových zdrojů Businessinfo: Daňový systém České republiky [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky-3429.html OECD Data: Tax [online]. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: https://data.oecd.org/tax/taxwedge.htm#indicator-chart Finanční správa: Základní informace o projektu [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/eet/zakladni-informace-o-projektu/kdo-akdy Elektronické
tržby:
pro
koho [online].
[cit.
2015-12-03].
Dostupné
z:
http://www.eltrzby.cz/cz/pro-koho Ministerstvo financí České republiky: aktuální tiskové zprávy [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/vlada-schvalila-zakon-oevidenci-trzeb-i-21576 Rozhlas: zprávy o elektronické evidenci tržeb [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zpravy/_zprava/1502046 Rozhlas: zprávy o elektronické evidenci tržeb - odklad [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/spusteni-elektronicke-evidence-trzeb-seodklada-na-polovinu-roku-2016--1526754
Finanční správa: Fakta o fiskalizaci [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-financni-sprava-cr/2015-0623_Fact_sheet_on_HR_experienceMH.pdf Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky: sněmovní tisk č. 513/0 [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=513 Rozpočtové určení daní: úřední deska obce Konojedy [online]. [cit. 2015-09-17]. Dostupné z: http://www.konojedy.cz/uredni-deska/schema-rozdeleni-rozpoctoveho-urceni-dani-v-letech2013-2015-bez-sfci-poplatku-a-pokut-411.html
55
O2 pro podnikatele - elektronická evidence tržeb [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.o2.cz/podnikatel/elektronicka-evidencetrzeb/?gclid=CJnIveKji8kCFaYSwwod3dkDVQ#d420587
18 Seznam příloh Přílohy jsou označeny A – F. Obsahují daňová přiznání příjmů fyzických osob za roky 2012 – 2014 před zavedením EET i po zavedení EET, včetně přílohy č. 1 k daňovému přiznání. A
Daňové přiznání před zavedením EET pro rok 2012
B
Daňové přiznání před zavedením EET pro rok 2013
C
Daňové přiznání před zavedením EET pro rok 2014
D
Daňové přiznání po zavedení EET pro rok 2012
E
Daňové přiznání po zavedení EET pro rok 2013
F
Daňové přiznání po zavedení EET pro rok 2014
56
Příloha A
57
58
59
60
Příloha B
61
62
63
64
Příloha C
65
66
67
68
Příloha D
69
70
71
72
Příloha E
73
74
75
76
Příloha F
77
78
79
80
