VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Ekonomických studií Obor Finance a řízení
V l i v o bc h o d u n a g l o b ál ní ot e pl o v á ní bakalářská práce
Autor: Michal Lerch Vedoucí práce: Ing. Dagmar Frendlovská, Ph.D. Jihlava 2014
Vložený papír se zadánímVysoká
škola polytechnická Jihlava
Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Michal Lerch
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Finance a řízení
Název práce:
Vliv obchodu na globální oteplování
Cíl práce:
Cílem této práce je zhodnocení informovanosti obyvatel o problematice vlivu obchodu na globální oteplování. Dotazníkovým šetřením budu zjišťovat jak jsou lidé obeznámeni s touto problematikou a co jsou ochotni pro zmírnění klimatických změn obětovat ze svého každodenního životního stylu. Dále budu zkoumat do jaké míry ovlivňuje marketing zaměřený na podporu životního prostředí rozhodování člověka při výběru výrobků.
Jméno vedoucího BP
Jméno vedoucího katedry
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry
Anotace Úkolem bakalářské práce je seznámit Vás s rozsáhlou problematikou Globálního oteplování planety Země a vlivy působící ze strany člověka z hlediska osobní finanční expanze (obchodu) na Klimatické změny na naší planetě. První část bakalářské práce (kapitola) bude zaměřena na problematiku Globálního oteplování. Zde se budu zabívat základními teoretickými poznatky včetně vývoje klimatických změn doložených statistikami a výzkumi od řady vědců. Ve druhé části (kapitola) se budu zabívat dopadem lidských činností na změny klimatu. Jak narušuje ekonomické chování člověka rovnováhu v přírodě Ve třetí poslední části mé bakalářské práce (kapitola) budou vyhodnoceny dotazníky týkající se názorů občanů na danou problematiku a samotné řešení ke zmírnění neustále narůstající hrozby.
Klíčová slova Globální oteplování, marketing, obchod, životní prostředí,
Annotation The task of the thesis is to acquaint you with the extensive issues of global warming on the Earth and the influences, on the part of man, in terms of personal finance expansion (trade) on climate change on our planet.
The first part of this thesis will focus on the issue of global warming. Here I will cover the basic theoretical knowledge, including the development of climate change documented statistics and research from a number of scientists. In the second part, I’m covering the impact of human activities on climate change. How human behavior disrupts the economic balance of nature.
In the third final part of my thesis, questionnaires regarding citizens views on the issue itself, as well as the the efforts to lessen the ongoing threat of climate change, will be evaluated.
Key words global warming, marketing, trade, environment
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
............................................. Podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Dagmar Frendlovské, Ph.D. za obrovskou podporu a trpělivost při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem vědcům, kteří se zabívají tématem klimatických změn, bez jejichž poznatků bych nemohl práci napsat.
Obsah Úvod .............................................................................................................................8 1
2
Globální oteplování ..............................................................................................9 1.1
Extrémní výkyvy v počasí ............................................................................. 10
1.2
Nárust teploty................................................................................................ 10
1.3
Tání ledů v Antarktidě ................................................................................... 10
1.4
Sucho v Austrálii ........................................................................................... 11
1.5
Zásobárny pitné vody .................................................................................... 11
Ekonomické myšlení člověka............................................................................. 13 2.1
Význam marketingu pro životní prostředí ...................................................... 14
Obrázek 3-1: Lazarsfeldova dvoustupňová komunikace ........................................... 14
3
2.2
Hystorie ekonomického vlivu člověka na změny klimatu .............................. 15
2.3
Využívání fosilních paliv............................................................................... 15
2.4
Práva na straně obchodů ................................................................................ 16
2.5
Potrava jako palivo ........................................................................................ 17
2.6
Média jako nástroj dnešního trendu ............................................................... 18
2.7
Zelený marketing .......................................................................................... 18
Praktická část .................................................................................................... 22 3.1
4
5
Metodika výzkumu -dotazníkové šetření ....................................................... 22
Shrnutí a doporučení ......................................................................................... 42 4.1
Shrnutí .......................................................................................................... 42
4.2
Doporučení ...................................................................................................44
Závěr .................................................................................................................. 46
Seznam použité literatury ......................................................................................... 48 Internetové zdroje .....................................................................................................49 Seznam obrázků ........................................................................................................ 50 Seznam grafů ............................................................................................................. 50 Seznam příloh ............................................................................................................ 51 Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 51
Úvod Tématem této bakalářké práce je Vliv obchodu na globální oteplování. Touto prací bych chtěl poukázat na jednu z největších ekologických hrozeb ve vztahu s obchodem. Budu zde rozebýrat nejprve ekologickou teorii o klimatických změnách, působení ekonomického myšlení člověka na globální oteplování, a na závěr bakalářské práce zhodnotím různá opatření ke zmírnění následků Globálních změn klimatu. Bakalářskou práci budu analyzovat ze dvou stran. Na jedné straně obchod a na druhé globální oteplování. Poté mohu navzájem určit vztahy mezi chováním člověka po finanční stránce a zrcadlovím dopadem klimatických změn zpět na člověka. Nápomocna mi bude “jakási pomyslná váha“ ve které budou na pravé závěsné misce finanční prostředky a na levé zavěšené misce planeta Země. Cílem bakalářské práce je poukázat jak ekonomické chování obyvatel planety ovlivňuje dnes již největší ekologický problém Globální oteplování. Dále bych rád touto prací upozornil na současné klimatické změny, a kam až by tyto změny mohly bez přiměřených opatření dojít. Na závěr chci rozvést několik řešení na zmírnění tohoto problému, a čeho všeho by se museli lidé vzdát při příjmutí navrhnutých opatření.
8
1 Globální oteplování Zdrojem této kapitoly byla kniha
[1])
(Ochoa, 2005) . Před stoletím řekl švédský chemik Svante Arrhenium, že vypouštění CO 2 do ovzduší by mohlo vést ke zvýšení teploty, ale nikdo ho nebral vážně. Psal se rok 1968, kdy Apollo 8 kroužilo kolem měsíce a astronauti pořizovali fotografie míst, kde by mohli další výpravy přistát. Toho dne spatřil Frank Borman vycházející Zemi. „Bože, tamhle vychází Země!“ zvolal. Bill Anders člen posádky Apollo 8 rychle popadl do svých rukou fotoaparát a stiskl spoušť. Jehož snímek dnes patří mezi prvotřídní fotografie vůbec, nese jméno „Východ Země“. „Borman později prohlásil, že to byl „ten nejnádhernější pohled mého života, který mě vzal za srdce a zaplavil tesknou touhou a nesmírným steskem po domově.“ Tato planeta byla jediná v celém vesmíru barevná, všechno ostatní bylo ve vesmíru jen černé nebo bílé. Země zde vypadala jako „oáza v pustině.“ Tak vypadala naše planeta před čtyřmi desítkami let. Dnes již máme planetu radikálně přetvořenou. Kyselost oceánu se prudce zvyšuje, póly tají, lesy umírají, vychřice a bouře stále přitvrzují a žár ničí vše co mu příjde do cesty. Země se stává nehostinnou. [1])
9
1.1 Extrémní výkyvy v počasí Obyvatelé planety jsou dobří v zemědělství, a to díky schopnostem předvídat období tepla, či dešťů. Lidí mohlo na naší planetě stále přibívat, kukuřici, rýži, nebo obilí si nelze představit pěstovat na jiné planetě. Někdy dojde k prudké změně počasí, dlouhotrvajícímu suchu, hurikánu, silným mrazům, což bývalo opravdu jen výjimečně. Nyní
jsou
tyto
extrémní
výkyvy
v počasí
takřka
na
týdenním
pořádku.
[1])
1.2 Nárust teploty Důsledkem spalování fosilních paliv teplota vzrostla o jeden stupeň Celsia. Tento nárust má však velice negativní následky. Zvýšením teploty o jeden stupeň narostou kupovité bouřkové oblačnosti nad oceánem o 45%. Následkem bouřkové oblačnosti jsou přívaly dešťů a krupobití, které za poslední dekádu zvýšily množství vody na naší planetě o 1,5%. V roce 2008 z kupovité bouřkové oblačnosti vznikl na území Kalifornie rekordní počet požárů, který se pohyboval kolem 1700. [1])
1.3 Tání ledů v Antarktidě Jednostupňový nárust teploty rovněž napomáhá tání ledu v Antarktidě. V roce 2007 se tání ledů náhle zrychlilo (o 75% taje led rychleji než před 10 lety) a koncem téhož roku naměřili o více než 40% méně ledu než v roce 1968 kdy udělala posádka Apolla 8 již zmíněný snímek naší planety Země. Následkem velkého tání v Antarktidě se zmenšila zalidněná plocha o 2,8 milionu kilometrů čtverečních a dalo se volně plout Severozápadní i Severovýchodní cestou. Však zásadní zlom nastal roku 2008, kdy bylo zjištěno, že táním polárního ledu nastává akumulace tepla vody a polární amplifikace se posunula až tisícpětset kilometrů do vnitrozemí. Polární amplifikace měla za následek hned následujícího roku 2009 v polární oblasti dvacetinásobné zvýšení blesků a v tundře byly zpozorovány první požáry. Nyní již však víme, že není dalšího oteplení třeba, aby docházelo k dalšímu tání. [1])
10
1.4 Sucho v Austrálii Tropické klima dnes již panuje na více než 20 milionech čtverečních kilometrů. Tropy se šíří na sever a jih pásma subtropů. V tomto pásmu žijí miliony lidí, kteří trpý nedostatkem vody. Znamená to, že západní větry, které přinášely potřebnou vláhu se nyní stáčí k jihu a tudíš déšť má tendenci dopadat na mořskou hladinu namísto pevniny. Tento problém v roce 2008 zasáhl nejvíce Austrálii, kde panovalo na více než polovině pevniny sucho. O rok později, tedy v roce 2009 v Austrálii byli důsledkem sucha velké požáry, které si vyžádali stovky životů na obyvatelech tohoto světadílu. Oblasti sucha se však stále více rozšiřují i na další pevniny. [1])
1.5 Zásobárny pitné vody Dalším problémem, jež přináší nárust 1°C je vysychání řek na celé planetě a mnohem zásadnější je tání ledovců na vrškách hor, které slouží jako zásobárny pitné vody. 300 milionů obyvatel severozápadní Číny, kteří jsou závislý na vodě z tajícího sněhu nemají čím tuto rychle tající zásobárnu vody nahradit. Zachyceno na Obrázek 2 - 1: Ledovcové
-
glaciální
pochody.
[1])
Obrázek 2 - 1: Ledovcové - glaciální pochody
11
Kácení lesů Sucha, které vznikají po lidském odlesňování, snižují množství recyklovaného oxidu uhličitého do atmosféry a oteplování moří může uvolňovat velké množství CO 2 uloženého ve dně oceánu. Více než 70 zemí světa již nemá neporušené, nebo žádné původní lesy. Zachyceno na obrázku 2 - 2. Ve většině případech již na původních zalesněných místech lesy nevyrostou a jsou změněny na louky, nebo jinak lidmi znetvořená místa. Dnes tak velmi rozsáhlý problém zvaný vysekávání a spalování stromů v deštných pralesých vede k extrémnímu vysušování půdy z čehož vznikají pouště. Z celkového množství člověkem vyprodukovaného oxidu uhličitého se dostane do atmosféry přibližně 20% CO2 spalováním pralesů. Jsou to právě stromy, které dokážou pohltit značnou míru oxidu uhličitého, zadržet až 216 000 litrů vody, při více než 10 cm přívalovém dešti a tím zabránit povodním, vyčistit ji a vrátit ji zpátky do půdního systému. Více než 40% světového kyslíku je produkováno lesy, které jsou rovněž domovem přes 50 milionů všech druhů suchozemského života. (Ochoa, 2005)
Obrázek 2 – 2: Lesní pokrytí planety Země
12
2 Ekonomické myšlení člověka Zdrojem této kapitoly byly knihy:
(Tomáš Sedláček, 2012) (Van Jones, 2011) [1])
Jak se již zmínil náš známý ekonom Tomáš Sedláček ve své knize Ekonomie dobra a zla: Člověk je již od samého počátku tvor, který se neustále snaží obklopovat externím majetkem. „Nenasytnost, materiální i duchovní je základní lidskou metavlastností, která se objevuje již v těch nejstarších mýtech a příbězích.“
Lidé jsou v zásadě skupina živočichů, která je ovlivněna dvěmi základními vlastnostmi, oportunismus a nenasitnost. Zatím co první vlastnost je stejná pro zvířata a rostliny (vykonávání toho, co je nutné pro přežití), tak druhá vlastnost náleží pouze člověku. Jediný klíč k ovládnutí naší planety Země byl lidský mozek. Člověk je jediným tvorem, který si byl schopen uvědomit, jak může ovlivnit budoucnost tím, co vytváří dnes. Dívá se dopředu a vidí kde je příležitost, nebo kde číhá nebezpečí a na základě toho se rozhoduje, což byla výborná strategie, aby náš druh přežil. Žijeme v lidmi stvořeném prostředí, kde je velmi snadné si myslet, že jsme jiní než ostatní stvoření, že jsme tak chytří, že přírodu nepotřebujeme, nebo nám nad ní náleží nadvláda, a tou nejdůležitější věcí je pro nás ekonomika. Zatím co ve skutečnosti jsme součástí přírody, my sami jsme přírodou! (Tomáš Sedláček, 2012)
13
2.1 Význam marketingu pro životní prostředí Máme spoustu základních definic jak definovat marketing. Vybral jsem si tu od Kotlera z knihy Marketing: „Společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím jednotlivci a skupiny uspokojují své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“ Tato definice v sobě skrývá 3 základní pojmy, kterými jsou potřeba, přání a poptávka. Potřebu vyvolává u člověka pocit nedostatku. Potřeby jsou do značné míry ovlivněny kulturními a osobními charakteristikami. Z potřeby vychází touhy a přání, které jsou většinou neomezené, ale bohužel omezené zdroje ke splnění těchto tužeb a přání, proto je člověk nucen volit ty výrobky, které mu za jeho peníze poskytnou největší uspokojení. Po výběru výrobku přichází poptávka, která je založena na kupní síle zákazníků. Úspěch firem spočívá v porozumění potřeb a přání svých zákazníků. Velmi důležité pro rozhodnutí o koupi danného výrobku jsou sdělovací prostředky. Ve 40. letech zkoumal Paul F. Lazarsfeld předvolební chování a následně rozhodování voličů, přičemž přišel na tzv. dvoustupňový model komunikace, jehož platnost při rozhodování přetrvává dodnes. Zachyceno na obrázku 3 – 1. Významnou roli ve dvoustupňovém modelu hraje názorový vůdce (opinion leader). Názorový vůdce disponuje náležitými informacemi, které získává pomocí sdělovacích prostředků, díky nimž se mu dostává velké autoritě v malých skupinách, jako jsou rodina, pracovní kolektiv, třída ve škole atd. V dnešní době by měl být podle mého názoru názorový vůdce informován o životním prostředí a jeho problémech a mít kladný přístup k naší přírodě, tak aby byl schopen co nejlépe obhájit výrobek, který nijak neškodí životnímu prostředí. (Kotler, 2004; Foret 2006)
Obrázek 3-1: Lazarsfeldova dvoustupňová komunikace
14
2.2 Hystorie ekonomického vlivu člověka na změny klimatu Velký zlom nastal po roce 1800 s parním strojem, érou fosilních paliv a průmyslovou revolucí. Jednalo se o obrovský skok od dřívějších forem a rytmu života, které byly v zásadě sebeobnovující. Poprůmyslovou revolucí došlo ke změně přírody ve zdroj, který byl chápán jako nevyčerpatelný. Toto myšlení vedlo ke koncepci nekonečného růstu a neomezené expanze ekonomiky. Postupem času se z člověka stali alchymisté, kteří umí využívat fosilní uhlí a přeměnit ho v živou biomasu. Nastala doba supermarketů, dálkových nákladních doprav, silně rozvinutého průmyslu. Systém, který zde byl vytvořen je celý postaven na neobnovitelném, energeticky bohatém uhlíku, kterému říkáme fosilní paliva a využíváme jej dodnes. Používání fosilních paliv nás dovedlo k součastné kryzi globálních poruch, známích jako změny klimatu neboli globální oteplování. (Ochoa, 2005)
2.3 Využívání fosilních paliv Nejzávažnějším následkem našeho chování co se týče globálního oteplování je vypouštění velkého množství oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv do ovzduší. Naše Země má přirozený skleníkový efekt, bez něhož by byla naše planeta neobyvatelná. Tento skleníkový efekt nám udržuje příznivou teplotu k životu na Zemi. Zobrazeno na obrázku 3 - 1. Problémem však zůstává, že příliš mnoho z nás využívá příliš mnoho zdrojů a to ve velkém tempu. To nám umožnila ropa, kterou užíváme ke zvýšení rychlosti a efektivity růstu ekonomiky, čímž zároveň spotřebováváme rychleji i ostatní zdroje od orné půdy po pitnou vodu. Je velké množství škod, které ropa napáchá, ekonomové ji nazívají jako negativní externality, protože se netýkají přímo ceny za barel ropy. Mezi škody způsobené znečištěním vzduchu spalováním ropy patří bolesti hlavy, letargie, ale i mnohem závažnější onemocnění, která komplikují astma, nebo ho dokonce i vyvolávají. Kromě oxidu uhličitého a metanu, vypouštíme do ovzduší také jiné chemikálie, které mimo jiné ovlivňují ozónovou vrstvu. V roce 2014 bylo vypuštěno do ovzduší 32 tun oxidu uhličitého, což je obrovské množství, které je zapotřebí snížit. (Ochoa, 2005)
15
Obrázek 3 – 2: Skleníkový efekt
2.4 Práva na straně obchodů Největší zbraní masového ničení je globální korporativní ekonomika. Jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, lidská civilizace je nenasytná a chamtivá. To však ještě nebyl tak obrovský problém jako při vzniku korporací, které jsou dominujícími instituty naší doby. Ekosystémi (potoky, jezera, řeky, pralesy) nemají žádná práva. Tyto ekosystémi jsou majetkem lidí, což znamená, že mohou být koupeny, zničeny, směněny a prodány. V dnešním pojetí práva se jedná buď o osobu, nebo majetek, je naprosto jasné, na jaké straně je příroda. Stejně tak, jako naše korporativní ekonomika, jsou političtí vůdci ochotní udělat téměř cokoliv, aby se dostali k moci a penězům, proto reágují na jistou vyšší moc, a právě v dnešní době patří k vyšší moci průmysl fosilních paliv. Ekonomové nezapočítávají činnosti, které pro nás příroda vykonává zcela zdarma. Některé věci, které pro nás příroda odvádí, nemohou být nikdy nahrazeny ať už nejmodernější technologií, či technologií budoucnosti. Jako příklad si můžeme vzít čištění oxidu uhličitého v ovzduší a přeměnit jej na kyslík, jako to dělají všechny zelené rostliny. Příroda pro nás odvádí dvojnásobně větší službu než všechny ekonomiky na světě. (Van Jones, 2011) 16
2.5 Potrava jako palivo V dnešním světě, kde velká část populace, převážně chudčích zemí hladoví, by měla vláda spalování potravin pokutovat a nikoliv finančně podporovat. Přesto některé státy poskytli zemědělským firmám finanční prostředky k tomu, aby mohli tuny hlavní zemědělské produkce poskytovat nádržím benzínových pump. Toto vyvolává konkurenční boj mezi supermarkety a čerpacími stanicemi, díky nimž ceny těchto zemědělských plodin prudce narůstají. Nejedná se pouze o nárust cen obilí a kukuřice, nebo produktů z nich přímo vyrobených, nýbrž také produkce spojené s vykrmováním vepřů, kuřat, hovězího dobitka, nebo kráv chovaných pro mléko. Velké nárusty ceny dohánějí k rostoucímu počtu obyvatel bez stravy. Přesto, že biopaliva znečišťují ovzduší méně, než fosílní paliva, nezdá se být tato alternativa tou nejlepší. (Van Jones, 2011)
Obrázke 3 – 3: Spotřeba kukuřice jako paliva (zdroj: http://smarterfuelfuture.org)
17
2.6 Média jako nástroj dnešního trendu Každý rok je člověk vystaven tisíci reklamám ať už v televizi, rádiu, či jinde. Média jsou považovány dnes za jeden z nejmocnějších nástrojů, které předávají znalosti, trendy a kultůry v naší společnosti. Už dlouho nejsme závislí na získávání znalostí přímo od naší planety, nejsme už v kontaktu se zdroji našeho přežití, jako tomu bylo v dávné minulosti. Většina západní společnosti už nepěstuje vlastní potraviny, neučí se přímo z vlastních zkušeností, jsme dnes naprosto závislí na informacích, které k nám přichází z veliké dálky prostřednictvím médií. Většina Západních zemí žije ideologií konzumu. Každá vláda musí dát lidem to, co chtějí a to tehdy kdy to chtějí, což bývá hned. Reklamní média vyvolají impuls na nové spotřební zboží, a jakmile se zboží stane kulturním symbolem, jako například mobilní telefon značky Apple v Americe, nebo luxusní auta v Ženevě, tak je to skoro nemožné zastavit. Jedinou cestou jak změnit nastavený „kulturní symbol“ je změnit objekt touhy. Lidé vědí, že si mohou vybírat, což vede k nekonečné spotřebě. Proto je zapotřebí prosadit ideály ve všech cílových skupinách místo nekonečné expanze. Velká část reklamy vede ke stále maximalizaci prodeje a to pouze mírně odlišného spotřebního zboží, které nemůže splnit očekávání kupujícího. Takové velké korporace mají za cíl pouze zvýšit zisk a nikoliv uspokojit spotřeby svého zákazníka. Lidé měli vždy materiální touhy, pomocí materiálních věcí člověk definuje to, kým je, takže problém není, že by byl konzum špatný, ale problémem je, že se dostal mimo naši kontrolu. (Kalka, 2007; Čamrová, 2007)
2.7 Zelený marketing V předchozím článku jsem mluvil o médiích a marketingu jako negativnímu vlivu vůči globálnímu oteplování. Marketing lze využít také ve prospěch snížení klimatických změn a zlepšení životního prostředí. Tento marketing jsem pojmenoval Zelený marketing. Je mnoho výrobců a firem, které se snaží diváky, posluchače a čtenáře zaujmout svými produkty, kterými při jejich výběru napomůžou životnímu prostředí.
18
Dle mého názoru by nebylo ani od věci na takových svátcích, jako je například Den Země, na sociálních sítích, ale i na různých akcí a výstavištích představit různé inovativní produkty, které neničí, nebo dokonce i chrání životní prostředí. Myslím si, že když je den tohoto svátku, tak mnoho lidí ani netuší, že je právě dnes, takto by byl připomenut a navíc by představil nové produkty týkající se naší planety Země. Je obrovský počet uživatelů na sociálních sítích, který každým dnem přirůstá, proto je nezbytné začít právě zde tímto Zeleným marketingem. Internetový marketing je i mnohém levnější než třeba billboardy, časopisy a navíc vtáhne více potencionálních zákazníků svou animací, hudbou, interaktivitou či jinými nástroji, které jiné marketingové nástroje vůbec nenabídnou. (Stuchlík, 2000)
Mezi prvními firmami s ekologicky zaměřeným produktem v oblasti mobilních telefonů byl SAMSUNG, který v roce 2009 představil „ekologický“ mobilní telefon Samsung Blue Earth (do překladu Modrá planeta). Telefon byl vyroben z recyklovaného plastu se zadním krytem osazeným solárním panelem, který sloužil k jeho dobíjení. Mobilní telefon byl vybaven i slušnou paletou ekofunkcí jako je krokoměr, který počítá množství oxidu uhličitého ušetřeného při chůzi oproti využití automobilu, recyklačními schématy obrazovky a spoustou dalších aplikací. Bohužel jeho cena byla srovnatelná s dvojnásobně výkonnějšími konkurenty mezi mobilními telefony, a tudíž se nemohl těšit velkého úspěchu. Na základě tohoto neúspěchu již nalezneme solární panely pouze v příslušenství nabíjecích adapterů a nikoliv na zadní straně telefonu. Věřím, že v dnešním rozvoji technologie využívaných obnovitelných zdrojů lze vytvořit efektivnější solární panel (fotovoltaický panel), či lepší baterie v mobilních telefonech za nižší ceny než tomu bylo v minulosti. (http://www.samsung.com)
Obrázek 3 – 4: Využití solárního panelu na mobilním telefonu
19
Větší úspěch s programem životního prostředí dosáhla tuzemská firma ŠKODA AUTO. Do portfolia tohoto programu spadají hned 4 „podprogrami“. První z nich jsou Ekologické vozy Škoda s názvem GreenLine, které disponují úspornými motory a řadou moderních technologií, které snižují spotřebu paliva. Dalším programem je Zpětný odkup, kdy servisní síť ŠKODA AUTO umožňuje bezplatně odevzdat rozbyté, či nefunkční vozidlo zpět k ekologickému zpracování. V poslední řadě, myslím si nejůčinějším marketingovím lákadlem je program s názvem ŠKODA stromky. Jeho hlavním motem je: „Za každý prodaný vůz značky ŠKODA v České republice jeden zasazený strom.“ V roce 2014 bylo vysazeno v České republice 60 042 stromů. Za dobu trvání tohoto projektu, která činí již 8 let bylo zasazeno téměř půl milionu stromů. (http://www.skoda-auto.cz)
Dokonce obrovské nadnárodní firmy jako Microsoft se snaží o zlepšení životního prostředí. U popisů Microsoft výrobků nechybí ani sekce Ekologické vlastnosti, kde můžeme najít například, že daný produkt neobsahuje škodlivé materiáli, má recyklovatelné obaly i části zařízení a disponuje funkcemi energetické úspornosti. Dále microsoft u svých výrobků zavedl uživatelské příručky v podobě stručných tištěných manualech a úplné příručky uvádí na svých webových stránkách, nebo dokonce uložené v zakoupených zařízeních. Jsou to stále malé krůčky, ale přesto přispívají k lepšímu životu na naší planetě. Věřím, že do budoucna bude tento zavedený systém samozřejmostí u všech výrobců. (http://www.microsoft.com)
20
V marketingové sféře máme i organizace, které se snaží přes různé reklamí kampaně ukázat špatné stránky produktů, nebo úplně odlákat potencionální zákazníky od koupi jejich produktů. Mezi nejznámější aktivisty životního prostředí patři organizace GREENPEACE, která vytvořila reklamu proti produktům od Nestlé - KitKat. Tyto sladké tyčinky obsahují velké množství palmového oleje, pro které je firma ochotna vykácet značnou část pralesů a tím zapříčinit zánik vzácných živočišných a rostlinných druhů, které zde žijí. Je mnoho firem, které používají palmový olej do svých potravinových produktů, málo lidí však ví, že koupí produktů podporuje ohrožování naší planety Země a svého zdraví. Ironií však je, že řepkový olej, který není tak zdraví škodlivý používáme jako palivo a na místo toho dovážíme a přidáváme do většiny potravin právě tento palmový olej. (http://www.greenpeace.org)
Obrázek 3 – 5: Produkce palmového oleje (zdroj: http://smarterfuelfuture.org)
21
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu -dotazníkové šetření
Cílem praktické části bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak jsou lidé obeznámeni s problematikou globálního oteplování a co jsou ochotni pro zmírnění klimatických změn obětovat ze svého každodenního životního stylu. Dále jsem zkoumal, do jaké míry ovlivňuje marketing zaměřený na podporu životního prostředí rozhodování člověka při výběru výrobků. Celkem jsem oslovil 160 respondentů různého pohlaví, věkové kategorie a vzdělání. Větší část respondentů bylo osloveno elektronicky, zhruba 30% respondentů vyplňovalo dotazník fyzicky. Dotazník obsahuje 20 otázek, z toho je 18 otázek uzavřených a 2 otázky jsou otevřené. Shromážděná data z dotazníkového šetření byla zpracována a následně zanesena do výsečových grafů. K jednotlivým otázkám byl uveden slovní komentář.
22
Otázka č. 1 Jaké je Vaše pohlaví? Pohlaví v %
37% muž žena 63%
Graf 1 Pohlaví (zdroj: vlastní zpracování)
První otázka byla zaměřena na pohlaví respondentů. Z celkového počtu 160 respondentů vyplňovalo dotazník 63% žen a 37% mužů.
Otázka č. 2 V jaké jste věkové kategorii? Věková kategorie v %
4%
4% 3% 8%
4% 4%
15-20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 50-60 let 61-70 let
73%
71 a více
Graf 2 Věková kategorie (zdroj: vlastní zpracování)
Druhá otázka byla zaměřena na věkové složení respondentů. Nejvíce respondentů spadalo do skupiny 21 – 40 let, a to 77%. Nejmladších respondentů od 15 – 20 let bylo 8%. Dotazovaných ve věku 41– 60 let bylo 8% a zbylých 7% bylo ve věku 61 a více let. 23
Otázka č. 3 Jaké je Vaše vzdělání?
Vzdělání v %
8%
6%
Základní 4%
4% 2%
Vyučen/a bez maturity Vyučen/a s maturitou
27% Střední bez maturity Střední s maturitou
49%
Vysokoškolské bakalářské Vysokoškolské magisterské
Graf 3 Vzdělání (zdroj: vlastní zpracování)
Nejvíce dotazovaných (49%) mělo ukončeno střední školu s maturitou, nejméně však bylo respondentů se střední školou bez maturity, kteří činili pouhé 2%. Základní vzdělání mělo ukončeno 6% dotazovaných. Dále bylo vyučených bez maturity 4%, vyučených s maturitou 4% a bakalářské studium mělo 27% respondentů. Zbylých 8% respondentů mělo vysokoškolské magisterské vzdělání.
24
Otázka č. 4 Kde se nachází Vaše bydliště? Bydliště v %
3% 2% 1% 8% 9%
26% 25%
26%
Vesnice s počtem obyvatel do 300 Vesnice s počtem obyvatel od 301 do 3000 Město od 3001 do 10 000 obyvatel Město od 10 001 – 100 000 obyvatel Město od 100 001 – 1 000 000 obyvatel Město od 1 000 001 a více obyvatel Městys
Samota
Graf 4 Bydliště v % (zdroj: vlastní zpracování)
Nejvíce dotazovaných (26%) pocházelo z města do 10 000 obyvatel a z vesnice s počtem obyvatel do 3000. Nejméně respondentů, pouze 1% bylo ze samoty a 2% z městyse. Obyvatelé, kteří pocházeli z menší vesnice do 300 obyvatel činilo 8%. Z měst se střední rozlohou do 100 000 obyvatel bylo 25% dotazovaných a 9% dotazovaných uvedlo bydliště ve městě do 1 miliónu obyvatel. Z hlavního města Prahy pak pocházelo 3% respondentů.
25
Otázka č. 5 Na jaké škole jste se poprvé setkaly s předmětem, který byl zaměřen na životní prostředí? (vyjímaje přírodovědy a přírodopisu) Životní prostředí - absolvování předmětu na školách v %
Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na základní škole
23%
31%
Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na střední odborné škole Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na vysoké škole 14%
Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na magisterském studiu Nauka o životním prostředí byla částečně zakombinována v jiných předmětech
9% 1% 22%
Žádný takový předmět jsem neabsolvoval/a
Graf 5 Životní prostředí – absolvování předmětu na školách (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky bylo zjistit, zda je ve školách věnováno alespoň částečné pozornosti tak důležitému tématu jako je životní prostředí. Největší část respondentů, tedy 31% zvolilo jako odpověď, že se s takovým předmětem na škole vůbec nesetkali. S předmětem, který byl zaměřen na životní prostředí se nejčastěji dotazovaní setkali poprvé na základní škole (23%) a poté až na vysoké škole (22%). 14% respondentů absolvovalo předmět na střední odborné škole a pouze 1% dotazovaných se s tímto předmětem setkalo na magisterském studiu. Zbylých 9% mělo tento předmět zakombinováno do jiných vyučovaných předmětů. Bohužel, tak jak jsem předpokládal, velká část škol tento předmět má zakombinovaný v jiných předmětech nebo ho dokonce vůbec své studenty nevyučuje. Školy v České republice přikládají větší váhu některým předmětům, se kterými se člověk v praxi ani většinou nesetká. Přesto se ukázaly vyjímky mezi školami, kde tento předmět vyučují. Z analýzi dotazníkového šetření dále vyplynulo, že z nejmladších respondentů ve věku od 15 – 20 let se s tímto předmětem setkalo na základní škole, 5 z 12 respondentů, což je podle mého velice pozitivní výsledek. Sám jsem se s tímto předmětem setkal až na vysoké škole. Věřím, že do budoucna školy, které se zaměří na vyučování předmětu o životním prostředí přibudou. 26
Otázka č. 6 Z jakých zdrojů nejvíce čerpáte informace o globálním oteplování? Zdroje informací - globální oteplování v %
4% 1%
4%
2% Televize
21%
Rádio Internet 4%
Tištěné noviny Časopisy Příbuzní a přátelé Škola
64%
Graf 6 Zdroje informací – globální oteplování (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem otázky bylo zjistit odkud lidé nejčastěji zízkávají poznatky a vědomosti o tématech spojených s globálním oteplováním. Nejrozšířenějším zdrojem informací, odkud respondenti čerpali informace o globálním oteplování je bezpochyby Internet (64%). Druhý největší zdroj informací považují dotazovaní za Televizi, kde tuto odpověď zvolilo 21% respondentů. 4% dotazovaných vybrali Rádio, Časopisy, Příbuzní a přátelé jako zdroj informací. Zbylé 2% spadají na školu a pouze 1% na tištěné noviny. Z hlubšího zkoumání dotazníkového šetření lze říci, že bez menších vyjímek lidé mladší 40 let používají nejčastěji internet k nalézání informací o globálním oteplování. Lidé starší 40 a více let zase nejčastěji využívají televizi, rádio, časopisy a ostatní zdroje informací. Z analýzy dotazníkového šetření lze říci, že pohlaví, místo pobytu a vzdělání nehrají nijak velkou roly ve zdrojích, ze kterých dotazovaní čerpají.
27
Otázka č. 7 Jaký je váš názor na globální oteplování? Názor na globální oteplování v %
7%
2% Je zapříčiněno zčásti lidským chováním (vypouštění emisí do ovzduší) Není zapříčiněno lidským chováním (jedná se o zcela přírodní jev, cyklus) Globální oteplování neexistuje (pouhý výmysl)
91%
Graf 7 Názor na globální oteplování (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky je zjistit, jaký mají lidé postoj k této problematice. Pro tento výzkum se jedná o velice klíčovou otázku, od které se odvíjí většina dalších otázek a rovněž i cíl bakalářské práce. Drtivá většina dotazovaných (91%) odpovědělo na otázku, že globální oteplování je zčásti zapříčiněno lidským chováním. Však 7% respondentů odpovědělo, že se jedná o zcela přírodní jev a zbylých 2% respondentů odpovědělo, že globální oteplování je pouhý výmysl. Celkem 145 respondentů ze 160 odpovědělo, že globální oteplování je zapříčiněno zčásti lidským chováním. Tímto výsledkem se potvrdily slova z knihy Zeemě od autora Bill McKibben, který ve své knize Eaarth vzpomíná na malou tibetskou vesnici, kde ho štíhlý mládenec vedl k tamnější skále aby mu ukázal obrovský ledovec čnící nad údolím. Mladík mu ukazoval, jak se ledovec den po dni rychle zmenšuje a skála stále více vyčnívá. Vesnice se nacházela tisíce kilometrů od nejbližších škol, od televizních vysílačů a nikdo v této vesnici neuměl psát a číst. Bill, tedy autor knihy se proto ze zvědavosti zeptal mladíka „Proč taje?“ Podíval se na mě, jako kdybych spadl z měsíce „Globální oteplování,“ řekl mi. „Moc továren.“ [1])
28
Otázka č. 8 Třídíte odpad? Třídění odpadu v % Třídím (pravidelně)
3%
Netřídím 40% Občas 47%
Částečně (třídím pouze některý druh odpadu, např. plast a papír) 1% 9%
Pouze na veřejných prostorách, kde jsou koše na tříděný odpad (např. pracoviště)
Graf 8 Třídění odpadu (zdroj: vlastní zpracování)
Touto otázkou jsem zjišťoval, jestli se lidé dokážou aktivně zapojovat a řešit problémy životního prostředí. Výsledek této otázky naznačuje, že většina obyvatel, tedy 87% dotazovaných se snaží pomáhat zlepšovat své životní prostředí tím, že třídí, nebo alespoň částečně třídí odpad. 9% dotazovaných odpad třídí pouze občas a 3% třídí pouze na veřejných prostorách. Zbylé 1% respondentů odpad netřídí. Až na menší vyjímky se snaží většina respondentů aktivně zapojit do zlepšování životního prostředí. Jedná se o velmi pozitivní výsledek, když vezmeme v potaz, že třídění odpadu zabere nějaký čas a finanční prostředky. Lze tedy říci, že při vyhrocenějších situacích a nečekaných událostech lidé dokážou držet při sobě a obětovat část svých úspor i svůj čas na řešení různých ekologických problémů.
29
Otázka č. 9 Co Vás vede ke třídění odpadu?
Motivace ke třídění odpadu v %
8% Motivace vedoucí k lepšímu životnímu prostředí 41%
Moji příbuzní třídí odpad a tak mě motivují také Myslím si, že je to správná věc
43%
Chci zajistit lepší budoucnost pro naše potomky 8% Graf 9 Motivace ke třídění odpadu (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem bylo zjistit, proč lidé třídí odpad, co je v tom motivuje. Tuto otázku zodpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce zvolili odpověď, že netřídí odpad. Největší část respondentů (43%) třídí odpad, protože si myslí, že je to správná věc. 41% respondentů motivuje lepší životní prostředí. Zbylých 8% respondentů motivují příbuzní a stejné procento dotazovaných chce zajistit lepší budoucnost pro své potomky. Výsledek této otázky mě velmi zaskočil. Největší část 68 respondentů (43%) označilo jako odpověď, že si myslí, že je to správná věc. Odpověď dotazovaných se dá považovat za velice spekulativní, nicméně touto odpovědí bych řekl, že respondent netuší, proč třídí odpad, jen z nějakých zjištěných informací mu podvědomí říká, že je to správné a měl by třídit odpad. Je to podobný případ, jako když se ve škole naučíme používat matematický, nebo fyzikální vzoreček, ale nevíme co se s tím vypočítá, nebo dá zjistit. Proto si myslím, že by nebylo ani od věci, kdyby lidé více v tématech o třídění odpadu nekladli důraz jen na to jak třídit odpad, ale také proč ho máme třídit.
30
Otázka č. 10 Z jakého důvodu netřídíte odpad? Důvody netřídění odpadu v% Kontejnery na tříděný odpad jsou daleko od mého bydliště, nebo jich je nedostatek Je to pro mne časově náročné
50%
50%
Myslím si, že třídění odpadu nemá smysl Mám obavy, že bych nevěděl/a kam jaký odpad zařadit (např. polystyren) Je to pro mne finančně náročné (nákup košů, pytlů na tříděný odpad atd.)
Graf 10 Důvody netřídění odpadu (zdroj: vlastní zpracování)
Pouze 2 respondenti, procentuálně 1% netřídí odpad. Důvodem netřídění odpadu byla časová náročnost jednoho z respondentů a druhý byl názoru, že třídění odpadu nemá smysl. Jsem rád, že se našli z celkového počtu respondentů, tedy ze 160 pouze 2 respondenti, kteří odpad netřídí.
31
Otázka č. 11 Jaký využíváte nejčastěji dopravní prostředek? Nejvyužívanější dopravní prostředek v % 4% Osobní automobil Kolo
23%
Tramvaj
Trolejbus 50%
Metro Vlak
9% 2% 1%
Autobus Jiné
6% 5%
Graf 11 Nejvyužívanější dopravní prostředek (zdroj: vlastní zpracování)
Polovina respondentů, tedy 50% využívá ke své dopravě nejčastěji osobní automobil. Druhý nejpoužívanější dopravní prostředek dotazovaní zvolili autobus (23%). Vlak zvolilo 9%, tramvaj 6%, kolo 5%, jiný dopravní prostředek 4%, metro 2% a pouze 1% respondentů zvolilo trolejbus. Z výsledku dotazníku podle věkových kategorií a bydliště dotazovaní ve věku od 15-20 a ve věku od 60 a více let častěji využívají k dopravě hromadnou dopravu a to autobusy a vlaky. Respondenti, kteří žijí ve městě od 100 000 obyvatel více, využívají městskou dopravu (tramvaj, metro, trolejbus) a respondenti kteří zvolili otevřenou otázku (Jiné) často uváděli, že využívají ve stejné míře kombinaci vlaku a autobusu. Nepochybně nejrozšířenějším dopravním prostředkem, zřejmě z důvodu komfortu a pohodlnosti lidí se stal osobní automobil.
32
Otázka č. 12 Pokud by jste uvažovali o koupi nového osobního vozidla, jakému z nabízených automobilů by jste dali přednost, pokud by byly všechny vozidla na stejné úrovni co se týče kvality? Výběr automobilu v %
14%
Automobil se spalovacím motorem
47% 27%
Automobil poháněný biopalivem Hybrid
Elektromobil
12%
Graf 12 Výběr automobilu (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky bylo zjistit, jakému z nabízených vozidel by dali respondenti v nákupu přednost. Necelá polovina respondentů (47%) by si vybrala, dnes nejrozšířenější automobil se spalovacím motorem. 27% dotazovaných by byla pro hybridní automobil a 12% pro automobil poháněný biopalivem. Zbylých 14% respondentů by se spíše přiklonila k elektromobilu. Z grafu vychází, že 76 respondentů, tedy většina se přiklání k dnes nejrozšířenějším automobilům poháněným spalovacím motorem. Ze vzorku dotazovaných můžeme říci, že z nějakého důvodu, ať už zvyklostem nebo strachu z nové technologie májí lidé obavy z přestupu nejpoužívanějších automobilů na ekologicky šetrnější elektromobily. Pozitivnější zprávou je, že více jak čtvrtina dotazovaných, tedy 27% se přiklání k více zaběhnutým alternativám, kterými jsou hybridní vozidla. Co se týče pohlaví, ženy jsou více odhodlanější ve výběru automobilů na elektrickou energii (elektromobil, hybrid), než muži, kteří preferují více automobil se spalovacím motorem. 33
Otázka č. 13 Byly by jste ochotni používat alespoň 2x týdně hromadnou dopravu namísto osobních automobilů v případě, dostatečného pokrytí spojů? Ochotnost použití hromadné dopravy namísto osobních automobilů v % Ano, nedělá mi problém jezdit hromadnou dopravou, i když je to časově náročnější
15%
Ano, nedělá mi problém jezdit hromadnou dopravou, i když jsou zastávky dál rozmístěné od mého bydliště a cílového bodu
11%
Ne, automobil je pro mne pohodlnější 58% 16% Ne, je to pro mě časově náročnější
Graf 13 Ochotnost použití hromadné dopravy namísto osobních automobilů (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky bylo podobně jako u otázky č. 8, zjistit zda lidé dokážou obětovat svůj čas a pohodlí ke zlepšení životního prostředí. Tuto otázku vyplňovali pouze respondenti, kteří využívají osobní automobil k dopravě. Nejvíce respondentům, tedy 74% nedělá problém jezdit hromadnou dopravou, přesto, že by to bylo časově náročnější a zastávky by byly dále rozmístěny od bydliště nebo cílového bodu. Zbylých 26% dotazovaných nejsou ochotni použít hromadnou dopravu kvůli časové náročnosti, nebo pohodlnosti. Opět se ukázalo, podobně jako u osmé otázky, že většina respondentů je ochotna přistoupit na méně pohodlnou a časově náročnější alternativu, která však méně znečišťuje životní prostředí, než počet osobních vozidel, který by byl nutný k přepravě stéjného množství obyvatel. Důvodem ochoty respondentů můžou být nižší náklady na dopravu.
34
Otázka č. 14 Zohledňujete při koupi výrobků jeho ekologickou nezávadnost? Zohledňování ekologické nezávadnosti u výrobků v %
8%
Ano, vždy kontroluji jeho nezávadnost 14% Ne, vůbec tuto stránku nezohledňuji
26% 21%
Pouze když se jedná o koupě výrobku s delší dobou životnosti (např. kotel) Jen občas (když si vzpomenu)
Ne, protože jsou informace o daném produktu špatně značené (malé písmo, chybí 31% popisky atd.) Graf 14 Zohledňování ekologické nezávadnosti u výrobků (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem otázky je zjistit jestli se lidé při výběru výrobku také zajímají o jeho šetrnost k přírodě. Nejvíce respondentů (31%) přikládá váhu ekologické nezávadnosti na výrobky, jejiž doba životnosti je delší než jeden rok. 26% respondentů se zajímá o šetrnost výrobku k životnímu prostředí pouze občas. Bohužel velký počet dotazovaných (21%) tuto stránku vůbec nezohledňuje. Zbylých 14% vždy kontroluje nezávadnost výrobku a 8% respondentů nekontroluje tuto stránku výrobku, protože jsou informace o produktu špatně značené. Při hlubším rozboru informací u odpovědi: Ano, vždy kontroluji jeho nezávadnost, zvolili tuto možnost převážně respondenti starší než 30 let. Oproti předešlé odpovědi, odpověď: Ne vůbec tuto stránku nezohledňuji, zvolili tuto možnost s převahou více než 90% respondenti mladší 30 let. Dle mého názoru je to tím, že většina mladších respondentů jsou studenti, kteří se zaměřují především na cenu a uspokojení nakoupeného výrobku.
35
Otázka č. 15 Byli by jste ochotni koupit výrobek, který je ekologicky šetrnější, ale jeho cena by byla vyšší? Ochota nákupu dražšího ekologicky šetrnějšího výrobku v %
Ano, jsem ochoten připlatit navíc až o 10% ceny výrobku
1%
Ano, jsem ochoten připlatit navíc až o 15% ceny výrobku
34% 49%
Ano, nezáleží mi na ceně
Nejsem ochoten připlácet za šetrnost výrobku, kvůli nedostatku finančních prostředků
7% 9%
Nejsem ochoten připlácet za šetrnost výrobku, protože mě nezajímá životní prostředí
Graf 15 Ochota nákupu dražšího ekologicky šetrnějšího výrobku (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky bylo zjistit, zda jsou respondenti ochotni zaplatit více za ekologicky šetrnější výrobek. Z grafu můžeme vidět, že téměř polovina (49%) dotazovaných je ochotna připlatit až o 10% více za výrobek, který je k okolí šetrnější. 9% respondentů je ochotna zaplatit až o 15% více a 7% respondentům dokonce nezáleží na ceně, a je tedy ochotna zaplatit více než o 15% z ceny výrobku. Zbylých 34% dotazovaných nemá dostatek finančních prostředků aby si mohli dovolit připlácet za ekologicky šetrnější výrobky a pouze 1% dotazovaných nemá vůbec zájem o nákup šetrnějších produktů. Ochota vynaložení větších finančních prostředků na ekologicky šetrnější výrobek je obrovská. Celkem 65% dotazovaných, tedy 104 osob ze 160 by byli ochotni připlatit za šetrnější výrobek minimálně o 10% více z celkové ceny. Je to velice pozitivní výsledek. Respondenti, kteří nejsou ochotni připlácet za šetrnost výrobků, kvůli nedostatku finančních prostředků se převážně skládali z osob mladších než 30 let a starších 60 a více let, což jsou nejspíše studenti a lidé v důchodovém věku.
36
Otázka č. 16 Pokud někde zahlédnete reklamu na výrobek, který je ekologicky nezávadný, nebo jinak přispívá k lepšímu životnímu prostředí, rozhodnete se spíše pro jeho koupi? Reklama s ekologickým podtextem v %
10%
9%
Ano, je to pro mne důležitý faktor při výběru Ano, ale nesetkal jsem se ještě s žádnou takovou reklamou
25%
Při výběru výrobku to neberu vůbec v potaz 43%
13%
Pouze pokud je cena výrobku stejná Pouze jestli se jedná o výrobek s delší dobou životnosti
Graf 16 Reklama s ekologickým podtextem (zdroj: vlastní zpracování)
Touto otázkou jsem zkoumal, jestli by marketing s ekologickým podtextem dokázal hypoteticky nalákat, nebo dokonce i přesvědčit zákazníky v koupi prezentovaného výrobku. Celkem 52% respondentů odpovědělo, že je to pro ně důležitý faktor při koupi, ale většina z nich se s takovou propagací výrobků ještě nesetkalo. Pro 25% dotazovaných hraje táto stránka roli pouze pokud je cena stejná jako substituční produkt. 10% respondentů by dali přednost tomuto výrobku pouze pokud se jedná o produkt s delší dobou životnosti a zbylých 13% dotazovaných vůbec tuto stránku nebere v potaz. Podle většiny respondentů by marketing zaměřený na ekologii, tedy tzv. zelený marketing byl velmi úspěšný, co se týče motivace nákupu výrobků, které jsou ekologicky šetrné. Bohužel však zůstává pravdou, že ne mnoho výrobců v České republice zaměřuje svou propagaci výrobků právě na tuto stránku.
37
Otázka č. 17 Jste spokojen/a jak přistupuje naše vláda k životnímu prostředí? Spokojenost s přístupem vlády k životnímu prostředí v %
2%
Ano, dle mého názoru dělají pro životní prostředí maximum
19%
Částečně vláda bere ohled na životní prostředí, ale mohla by se více zabývat touto problematikou 51% 28%
Ne, dle mého názoru se vláda málo nebo vůbec nezabývá problematikou životního prostředí Nevím, nezajímám se o tuto problematiku
Graf 17 Spokojenost s přístupem vlády k životnímu prostředí (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem bylo zjistit, jaké má podle respondentů vláda postavení k životnímu prostředí. Více než polovina, tedy 51% respondentů je částečně spokojena s vládou a jejím ohledem na životní prostředí. Naopak 28% dotazovaných není vůbec spokojena s přístupem vlády k životnímu prostředí. Zbylých 19% respondentů se vůbec o tuto problematiku nezajímá a pouze 2% dotazovaných je úplně spokojena s tím, jak vláda přistupuje k životnímu prostředí. Pouze 2% respondentů jsou spokojeni s postavením vlády k životnímu prostředí. Když vezmeme v potaz předešlé otázky a odpovědi respondentů, lze říci na základě těchto výsledků, že obyvatelé, jako celek České republiky jsou ochotni pro životní prostředí obětovat více než sama mocnější vláda vykonává. Toto tvrzení však nelze brát zcela jednoznačně, ale pouze jako domněnku, která z dotazníkového šetření plyne.
38
Otázka č. 18 Pokud bychom se nacházeli ve vyhrocené situaci („malý krůček od zkázy životního prostředí“), jak si představujete záchranu planety? Řešení na záchranu životního prostředí v % Museli bychom rapidně regulovat vypouštění škodlivých látek do ovzduší (nižší produkce, zvýšení daní za vypouštění emisí atd.) 22% Museli bychom se vrátit ke starým zvykům, využívat koně k dopravě atd. (bez aut a jiné dopravy na spalovací energii)
33%
17%
Fosilní paliva a jiné škodlivé látky by museli být zcela nahrazeny elektrickou energií (solární panely, fotovoltaické panely, větrné elektrárny atd.) Neumím si to představit
28%
Graf 18 Řešení na záchranu životního prostředí (zdroj: vlastní zpracování)
Jedná se spíše o experimentální otázku, která má za úkol ukázat, jaké by respondenti zvolili řešení na záchranu planety, ve vyostřené situaci životního prostředí. Dle výzkumu dotazníkového šetření si 33% respondentů nedokáže ani představit tuto údálost. 28% dotazovaných by nahradily fosilní paliva a jiné škodlivé látky elektrickou energií. Další možnost řešení, kterou vybralo 22% respondentů by spočívala v regulaci vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Zbylých 17% si myslí, že bychom se museli vrátit ke starým zvykům, ještě před průmyslovou revolucí. Neumím si to představit, to byla odpověď, kterou zvolilo 53 respondentů, tedy nejvíce z vybraných odpovědí. Domnívám se, že respondenti, kteří zvolili tuto odpověď si nechtějí představovat a ani připustit tuto možnost. Ze zbylých 3 řešení by 22% respondentů stále více regulovalo vypouštění škodlivých látek, tedy nejedná se ani o řešení problému, ale spíše o zmirňování a odkládání hrozby. Řešení máme tedy jen zbylé dvě. 17% tedy 27 respondentů si představuje záchranu v podobě vrácení se do předprůmyslové revoluce, což by zřejmě nebylo dobré na ekonomiky a hospodárnost zemí, mnohím by se asi ani nelíbilo takové uskromnění. Tedy vylučovací metodou je očividně nejlepším řešením nahradit všechny škodlivé látky elektrickou energií.
39
Otázka č. 19 Věděli jste, že používání biopaliv vede ke zdražování potravin a k hladovění lidí v nejchudších zemích světa? Povědomí o biopalivu v %
30% Ano Ne
70%
Graf 19 Povědomí o biopalivu (zdroj: vlastní zpracování)
Cílem této otázky, tak jako otázky další je zjistit informovanost lidí o této problematice. Pouhých 30% respondentů vědělo o tom, že použíjvání biopaliv ve vyspělejších státech ohrožuje potravu lidí v chudších zemích. Zbylých 70% dotazovaných o tomto problému nikdy neslyšelo. Na samém začátku, kdy lidstvo přišlo na tuto „méně škodlivou“ alternativu pro fosilní paliva nikdo netušil, jak to může ohrozit obyvatele chudších zemí. Pouze 3 respondenti z 19 co by zvolili automobil poháněný biopalivem věděli o tom, co má používání biopaliv za následky ve světě. Jsem zcela přesvědčen, že kdyby se tato informace dostala do podvědomí dotazovaných dříve, pak by nezvolili upřednostnění vozidla poháněného biopalivem.
40
Otázka č. 20 Víte o tom, že při nákupu potravin obsahujících palmový olej podporujete ničení životního prostředí a ohrožujete své zdraví? Povědomí o palmovém oleji v %
28%
Ano, vím o tom, a snažím se vyhýbat výrobkům obsahujícím palmový olej Ano, vím o tom, ale nekontroluji složení nakoupených výrobků
59% 13%
Ne, nikdy jsem o tom neslyšel/a
Graf 20 Povědomí o palmovém oleji (zdroj: vlastní zpracování)
Více než polovina tedy 59% respondentů nikdy o tomto neslyšela, 28% odpovědělo, že o tom ví a snaží se vyhýbat výrobkům tuto látku obsahující. Ostatních 13% dotazovaných o palmovém oleji slyšelo, ale nekontrolují složení nakoupených výrobků. Někdo by řekl, že je to ironie, že namísto používání řepkového oleje, který má esenciální mastné kyseliny jako je i omega 3, které známe ze zdravého rybího tuku, používáme v potravinové sféře mnohem více palmový olej, který má více nasicených mastných kyselin než vepřové sádlo což přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvy. Řepkový olej v evropském zemědělství tak rozšířený totiž používáme spíše jako pohonou hmotu, než jako potravu. Důvod použití palmového oleje do většiny potravin je ten, že je levný a má dlouhou dobu trvanlivosti, což je pro výrobce důležitější než zdraví člověka a ničení deštných pralesů, odkud je palmový olej dovážen. Sám se snažím vyhýbat potravinám obsahující tento škodlivý olej, a proto vím jak je to těžké, je téměř všude, proto mám pochopení pro 13% respondentů, kteří vědí o škodlivosti oleje, ale stejně kupují produkty jej obsahující. Naopak většina respondentů, kteří o tom vědí, se snaží vyhýbat těmto olejům, což je velmi dobře. Většina, téměř 60% respondentů o tom nikdy neslyšelo, proto je potřeba informovat lidstvo o tomto problému, aby byl tento olej do budoucna úplně odstraněn z potravin. 41
4 Shrnutí a doporučení 4.1 Shrnutí Cílem praktické části bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak jsou lidé obeznámeni s problematikou globálního oteplování a co jsou ochotni pro zmírnění klimatických změn obětovat ze svého každodenního životního stylu. Dále jsem zkoumal, do jaké míry ovlivňuje marketing zaměřený na podporu životního prostředí rozhodování člověka při výběru výrobků. Celkem bylo osloveno 160 respondentů různého pohlaví, věkové kategorie a vzdělání. První otázky dotazníkového šetření měli za úkol zjistit, jak jsou respondenti obeznámeni s problematikou globálního oteplování. Z výsledků vyplývá, že více než 90% respondentů je obeznámeno s tím, že globální oteplování existuje a je zapříčiněno zčásti lidským chováním, bohužel však více než polovina dotazovaných si není vědoma, co všechno tento problém vyvolává a jak se může projevovat. Důvodem nižších vědomostí o globálním oteplování může být i fakt, že 40% respondentů se na své škole s předmětem, který by se zabíval životním prostředím vůbec nesetkal, nebo ho měl zakombinován v jiném předmětu. Velká část z dotazovaných (22%) se s tímto předmětem setkala až na vysoké škole, proto je jen na nich, aby si informace zjišťovali sami, a k tomu používá většina internet (64%) a televizi (21%). Dalším úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit, co jsou lidé ochotni pro zmírnění klimatických změn obětovat ze svého každodenního životního stylu. Výsledky byli velmi pozitivní. Aktivně se zapojuje 87% respondentů do třídění odpadu, na který je potřeba obětovat čas i finanční prostředky. Polovina dotazovaných, tedy 50% používá nejčastěji ke své dopravě osobní automobil, přesto 74% dotazovaných nemá problém použít 2x týdně namísto svých automobilů hromadnou dopravu, která není tak pohodlná a je navíc časově náročnější. Stejné pozitivní výsledky měla i 15 otázka, která se tázala, jestli by byli respondenti ochotni i připlatit za ekologicky šetrnější výrobek. Celkem 65% dotazovaných by byli ochotni připlatit o 10% vyšší cenu. Našli se i takový, kterým nezáleží na ceně a připlatili by i více. Když porovnáme výsledky se spokojeností respondentů s postavením vlády k životnímu prostředí, kde pouze 2% respondentů je 42
maximálně spokojeno s přístupem vlády k této problematice, pak lze říci na základě těchto výsledků, že obyvatelé, jako celek České republiky jsou ochotni pro životní prostředí obětovat více než sama mocnější vláda vykonává. Posledním cílem bylo zjistit, do jaké míry ovlivňuje marketing zaměřený na podporu životního prostředí rozhodování člověka při výběru výrobků. Tento cíl řešila 14 a 16 otázka, které dopadly kladně a dávají tak příležitost prodejcům vytvořit novou strategii marketingové propagace produktů. Pouze 21% respondentů vůbec nezohledňuje při koupi výrobku ekologickou nezávadnost. Mezi dalšími 79% jsou takový, kteří vždy kontrolují tuto stránku výrobku, jiní by zase rádi sledovali tuto stránku, ale bohužel jsou výrobky špatně značené, co se týče popisků, malého písma atd. Největší část (31%) respondentů přihlíží k ekologické nezávadnosti pouze pokud se jedná o výrobek s delší dobou životnosti. U propagace výrobků pak podle většiny respondentů (87%) by marketing zaměřený na ekologii, tedy tzv. zelený marketing byl velmi úspěšný, mnozí respondenti jsou ochotni připlatit i vyšší částku za takový výrobek. Bohužel 43% dotazovaných se s takovou strategií propagace ještě nesetkala. 25% dotazovaných by na tuto reklamu reagovalo pouze pokud by ceny výrobků byli stejné jako u konkurence a 10% respondentů by se o takovou propagaci výrobku zajímalo pouze pokud by se jendnalo o výrobek s delší dobou životnosti. Zbylých 13% dotazovaných ukazuje nezájem o tuto stránku výrobku, tudíž by byla pro ně reklama neefektivní. Na závěr můžeme tedy označit marketing s ekologickým podtextem jako příležitost marketingové strategie.
43
4.2 Doporučení Z dotazníkového šetření vyplívá, že více než 90% respondentů je obeznámeno s tím, že globální oteplování existuje a také vědí, že je zapříčiněno zčásti lidským chováním. Problémem je, že drtivá většina neví co všechno za těmito problémi stojí a k čemu může v budoucnosti nezastavením tohoto problému dojít. Mnozí respondenti si nedokáží ani představit co ve vyhrocených ekologických situací dělat, nebo spíše si to ani nechtějí představit a připustit, že by k něčemu takovému mohlo přijít. Proto si myslím, že by bylo za potřebí už na základní škole přednášet předmět, který by se zabíval životním prostředím. Věřím, že by se našli předměty, které by bylo možné nahradit výukou o naší přírodě, ve které žijeme, ale i se kterou musíme vycházet za dobře. Jak jsem již uvedl v komentáři pod grafem č. 5, téměř polovina mladších respondentů se s takovým předmětem na své základní škole již setkalo. Proto bych byl velice rád, kdyby i ti nejmladší žáci 2. ročníků základních škol byli obeznámeni s touto problematikou a byli na ni připraveni. Věřím, že do budoucna se tento předmět objeví ve většině základních škol. Lidé mohou v každodenním životě udělat maličkosti, jako třeba používat úsporné žárovky, na správnou úroveň napumpovat kola u svého automobilu, třídit odpad. Globální oteplování je obrovský problém, proto se může zdát zanedbatelné dělat tyto maličkosti individuálně, ale je to důležité a to z celé řady důvodů, když se každý zapojí a každý něco změní pak už to něco znamená. Když budeme ochotni tyto maličkosti, co vedou k lepšímu životu na naší planetě dělat, tak ukážeme naší vládě, že nám na tom záleží. Z výsledku dotazníkového šetření jsem velmi pozitivně přesvědčen, že lidé chtějí něco udělat pro naše životní prostředí, proto je zapotřebí docílit, tak důležité informovanosti mezi lidmi a nebát se jít do nových technologií, jako jsou například vozidla na elektronický pohon.
44
Velmi pozitivně dopadl v dotazníkovém šetření i marketing zaměřený na ekologii, tedy tzv. „zelený marketing“. Většina respondentů by dala přednost propagaci výrobku s ekologickým podtextem. Každý chce být svým způsobem hrdina a chce udělat pro planetu něco dobrého. Psychologicky je dokázáno, že když člověk udělá dobrou věc, pak má z toho dobrý pocit a cítí se dobře, i když si to mnohokrát ani neuvědomuje. Bohužel v České republice lze jen zřídka tento „zelený marketing“ zahlédnout. Už to je jeden z důvodů proč by výrobci měli této příležitosti využít, není co odkládat! Zelený marketing by nemusel fungovat pouze jako nástroj k propagaci výrobků, ale mohl by také zastávat funkce zdělovacích zdrojů informací o globálním oteplování a jiných problematik s životním prostředím spojených. Tudíž vedle motivace ke koupi konkrétních ekologicky nezávadných produktů by motivoval k celkové myšlence tzv. nové „zelené budoucnosti“. Tento směr by dle mého názoru mohl i odbourat strach lidí z nových technologií a nasadil by nový moderní trend, kam je potřeba směřovat pro záchranu planety. Jak jsem již popisoval v teoretické části, jedinou cestou, jak změnit nastavený trend, tedy kulturní symbol je změnit objekt touhy. V dnešní ekonomicky silné a urychlené době by to měl být právě zelený marketing, který by lidi vedl k žití v souladu s přírodou. Neznamená to v žádném případě, že bychom se museli vrátit zpět do jeskyní, naše vyspělá technologie plně umožňuje přechod na čisté obnovitelné zdroje, pouze je potřeba odbourat překážku mezi zažitými zvyky a novou zelenou budoucností. Podle dotazníkového šetření lze jednoznačně tvrdit, že lidé chtějí a přispívají k lepšímu životnímu prostředí, jen naše vláda pokulhává v postavení k přírodě. Proto je též nezbytné přesvědčit i vládu v tom co chceme. Proto je zapotřebý podpořit každý ekologicky šetrný produkt, obnovitelnou technologii a pozitivní postavení k životnímu prostředí, aby i ti nejmocnější viděli kam směřujeme.
45
5 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení informovanosti obyvatel o problematice vlivu obchodu na globální oteplování. Pomocí dotazníkového šetření jsem zjišťoval, jak jsou lidé obeznámeni s touto problematikou a co jsou ochotni pro zmírnění klimatických změn obětovat ze svého každodenního životního stylu. Dále jsem zkoumal, do jaké míry ovlivňuje marketing zaměřený na podporu životního prostředí rozhodování člověka při výběru výrobků. Teoretickou část bakalářské práce můžeme přirovnat jakýmsi pomyslným vahám, na jejichž stranách bylo globální oteplování a na straně druhé obchod. Nejprve jsem se snažil seznámit s problematikou globálního oteplování a poté navázat na vztahy obchodu a globálního oteplování (životního prostředí). V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření zjišťoval informovanost o problematice globálního oteplování, co jsou lidé ochotni obětovat na zmírnění globálního oteplování a do jaké míry může ovlivnit marketing zaměřený na životní prostředí při nákupu výrobků. Výzkumem bylo zjištěno, že drtivá většina respondentů je seznámena s globálním oteplováním, co se týče existence a jeho hlavní příčiny, bohužel však mají nižší znalosti v tom, co všechno může přispívat k růstu globálního oteplování a jaké může mít tento světový problém následky. I přes nižší informovanost o tomto tématu je většina dotazovaných ochotna obětovat ve větší míře své finanční prostředky, svůj čas a pohodlí.
Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že marketingová propagace
s ekologickým podtextem se zdá být velkou příležitostí jak motivovat zákazníky k nákupu právě propagovaného produktu. Na zemský povrch dopadne za jednu hodinu takové množství solární energie, které by vystačilo civilizaci minimálně na jeden rok. Pokud máme zastavit globální oteplování úplně, je zapotřebí nainstalovat sluneční kolektory, zateplit všechny budovy, postavit větrné a vodní elektrárny, využívat hybridní a elektronické vozidla, zasadit stromy. Toto je jednoduchý návod jak zamezit, či úplně zastavit globální oteplování. Zdá se to být jednoduché, bohužel nejsme na to připraveni, máme z takové velké změny z nějakého důvodu strach a na místo toho bude lidstvo raději stále více regulovat vypouštění škodlivých plynů do ovzduší, psát nové směrnice, normy a stále jen odkládat 46
neodkladatelné. Proto si myslím, že nezbytnou součástí jak začít bojovat je dostatečná informovanost obyvatel a již zmíněný tzv. zelený marketing, který by vedl k motivaci nákupu ekologicky šetrnějších produktů. Každý jedinec může hlasovat a to v jakémkoliv věku a to každý den, už jen tím, když za něco zaplatí. Pokaždé když za něco platíme, dáváme tím najevo, že tenhle předmět schvalujeme, jeho materiáli, jak byl vyroben a co se s ním stane, až ho nebudeme potřebovat. (Van Jones, 2011)
47
Seznam použité literatury
[1] MCKIBBEN, Bill. Zeemě: jak přežít na naší nové nehostinné planetě. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2013, 256 s. ISBN 978-80-7432-251-8 [2] SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 2. vyd. Praha: 65. pole, 2012, 367 s. ISBN 978-80-87506-10-3. [3] JONES, Van. Zelená ekonomika: jedno řešení pro dva nejpalčivější problémy naší doby. Vyd. 1. Překlad Eva Křístková. Praha: Vyšehrad, 2011, 219 s. Moderní dějiny. ISBN 9788074290329. [4] GEORGE OCHOA, Jennie Hoffman. Climate: the force that shapes our world - and the future of life on earth. London: Rodale, 2005. ISBN 140508782x. [5] KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3. [6] FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, xvii, 443 s. ISBN 80-251-1041-9. [7] KALKA, Jochen a Florian ALLGAYER. Marketing podle cílových skupin: [jak žijeme, co kupujeme, čím se řídíme]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vii, 270 s. ISBN 978-80-251-1617-3. [8] STUCHLÍK, Petr a Martin DVOŘÁČEK. Marketing na Internetu. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 247 s. Manažer. ISBN 80-7169-957-8 [9] Ekonomie a životní prostředí - nepřátelé, či spojenci?. 1. vyd. Editor Lenka Čamrová. Praha: Liberální institut, 2007, 399 s. Ekonomie studium. ISBN 9788086851693.
48
Internetové zdroje
ŠKODA AUTO. [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.skodaauto.cz/o-spolecnosti/zivotni-prostredi/skoda-stromky
Greenpeace. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/
Samsung. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.samsung.com/
Smarterfuelfuture. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://smarterfuelfuture.org/blog/details/how-much-corn-goes-into-agallon-and-a-tank-of-gas
Microsoft. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/
49
Seznam obrázků Obrázek 2 – 1: Ledovcové – glaciální pochody................................................................ 11 Obrázek 2 – 2: Lesní pokrytí planety Země ..................................................................... 12 Obrázek 3 – 1: Lazarsfeldova dvoustupňová komunikace ................................................ 14 Obrázek 3 – 2: Skleníkový efekt ...................................................................................... 16 Obrázke 3 – 3: Spotřeba kukuřice jako paliva .................................................................. 17 Obrázek 3 – 4: Využití solárního panelu na mobilním telefonu ........................................ 19 Obrázek 3 – 5: Produkce palmového oleje ....................................................................... 20
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví ................................................................................................................. 23 Graf 2 Věková kategorie.................................................................................................. 23 Graf 3 Vzdělání ............................................................................................................... 24 Graf 4 Bydliště ................................................................................................................ 25 Graf 5 Životní prostředí – absolvování předmětu ............................................................. 26 Graf 6 Zdroje informací – globální oteplování ................................................................. 27 Graf 7 Názor na globální oteplování ................................................................................ 28 Graf 8 Třídění odpadu ..................................................................................................... 29 Graf 9 Motivace ke třídění odpadu .................................................................................. 30 Graf 10 Důvody netřídění odpadu.................................................................................... 31 Graf 11 Nejvyužívanější dopravní prostředek .................................................................. 32 Graf 12 Výběr automobilu ............................................................................................... 33 Graf 13 Ochotnost použití hromadné dopravy namísto osobních automobilů ................... 34 Graf 14 Zohledňování ekologické nezávadnosti u výrobků .............................................. 35 Graf 15 Ochota nákupu dražšího ekologicky šetrnějšího výrobku .................................... 36 Graf 16 Reklama s ekologickým podtextem..................................................................... 37 Graf 17 Spokojenost s přístupem vlády k životnímu prostředí.......................................... 38 Graf 18 Řešení na záchranu životního prostředí ............................................................... 39 Graf 19 Povědomí o biopalivu ......................................................................................... 40 Graf 20 Povědomí o palmovém oleji ............................................................................... 41 50
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník ........................................................................................................... 52
Seznam použitých zkratek CO2 – oxid uhličitý
51
Dotazník Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tématem bakalářské práce je Vliv obchodu na globální oteplování. Dotazník je zcela anonymní. Děkuji za Vaši spolupráci, Michal Lerch 1. Jaké je Vaše pohlaví? a) Muž b) Žena 2. V jaké jste věkové kategorii? a) b) c) d) e) f) g)
15 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 50 – 60 let 61 – 70 let 71 a více
3. Jaké je Vaše vzdělání? a) b) c) d) e) f) g)
Základní Vyučen bez maturity Vyučen s maturitou Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské bakalářské (Bc) Vysokoškolské magisterské (Ing., Mgr., MUDr., atd.)
4. Kde se nachází Vaše bydliště? a) b) c) d) e) f) g) h)
Vesnice s počtem obyvatel do 300 Vesnice s počtem obyvatel od 301 do 3000 Město od 3001 do 10 000 obyvatel Město od 10 001 – 100 000 obyvatel Město od 100 001 – 1 000 000 obyvatel Město od 1 000 001 a více obyvatel Městys Samot
52
5.
Na jaké škole jste se poprvé setkaly s předmětem, který byl zaměřený na životní prostředí? (vyjímaje přírodovědy a přírodopisu) Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na základní škole Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na odborném učilišti Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na střední odborné škole Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na vysoké škole Setkal/a jsem se s takovým předmětem poprvé na magisterském studiu Nauka o životním prostředí byla částečně zakombinována v jiných předmětech g) Žádný takový předmět jsem neabsolvoval/a a) b) c) d) e) f)
6. Z jakých zdrojů nejvíce čerpáte informace o globálním oteplování? a) b) c) d) e) f) g) h)
Televize Rádio Internet Tištěné noviny Časopisy Příbuzní a přátele Škola Jiné……………….....(dopište)
7. Jaký je váš názor na globální oteplování? a) Je zapříčiněno zčásti lidským chováním (vypouštění emisí do ovzduší) b) Není zapříčiněno lidským chováním (jedná se o zcela přírodní jev, cyklus) c) Globální oteplování neexistuje (pouhý výmysl)
8. Třídíte odpad? a) b) c) d) e)
Třídím (pravidelně) Netřídím Občas Částečně (třídím pouze některý druh odpadu, např. plast a papír) Pouze na veřejných prostorách, kde jsou koše na tříděný odpad (např. pracoviště)
53
9. Co Vás vede ke třídění odpadu? (Vyplňují pouze respondenti, kteří zvolili v předchozí otázce jinou odpověď než b) ) a) b) c) d)
Motivace vedoucí k lepšímu životnímu prostředí Moji příbuzní třídí odpad a tak mě motivují také Myslím si, že je to správná věc Chci zajistit lepší budoucnost pro naše potomky
10. Z jakého důvodu netřídíte odpad? (Vyplňují pouze respondenti, kteří v 8. otázce zvolili odpověď b) Ne ) a) Kontejnery na tříděný odpad jsou daleko od mého bydliště, nebo jich je nedostatek b) Je to pro mne časově náročné c) Myslím si, že třídění odpadu nemá smysl d) Mám obavy, že bych nevěděl/a kam jaký odpad zařadit (např. polystyren) e) Je to pro mne finančně náročné ( nákup košů, pytlů na tříděný odpad atd.)
11. Jaký využíváte nejčastěji dopravní prostředek? a) b) c) d) e) f) g) h)
Osobní automobil Kolo Tramvaj Trolejbus Metro Vlak Autobus Jiné ……………………………..(dopište)
12. Pokud by jste uvažovali o koupi nového osobního vozidla, jakému z nabízených automobilů by jste dali přednost, pokud by byly všechny vozidla na stejné úrovni co se týče kvality? a) Automobil se spalovacím motorem (dnes nejrozšířenější osobní vozidla) b) Automobil poháněný biopalivem (energie vyrobená z biomasy, obilí, olejniny atd.) c) Hybrid (vozidlo s kombinací elektromotoru a spalovacího motoru) d) Elektromobil (vozidlo poháněné elektrickou energií, vezměme v potaz menší dojezd, průměrně o 100 km na jedno nabití než u automobilů se spalovacím motorem) 54
13. Byly by jste ochotni používat alespoň 2x týdně hromadnou dopravu namísto osobních automobilů v případě, dostatečného pokrytí spojů? (Tuto otázku vyplňují pouze respondenti, kteří využívají osobní automobil k dopravě) a) Ano, nedělá mi problém jezdit hromadnou dopravou, i když je to časově náročnější b) Ano, nedělá mi problém jezdit hromadnou dopravou, i když jsou zastávky dál rozmístěné od mého bydliště a cílového bodu (pracoviště, školy atd…) c) Ne, automobil je pro mne pohodlnější d) Ne, je to pro mě časově náročnější 14. Zohledňujete při koupi výrobků jeho ekologickou nezávadnost? a) b) c) d) e)
Ano, vždy kontroluji jeho nezávadnost Ne, vůbec tuto stránku nezohledňuji Pouze když se jedná o koupě výrobku s delší dobou životnosti (např. kotel) Jen občas (když si vzpomenu) Ne, protože jsou informace o daném produktu špatně značené (malé písmo, chybí popisky atd.)
15. Byli by jste ochotni koupit výrobek, který je ekologicky šetrnější, ale jeho cena by byla vyšší:? Ano, jsem ochoten připlatit navíc až o 10% ceny výrobku Ano, jsem ochoten připlatit navíc až o 15% ceny výrobku Ano, nezáleží mi na ceně Nejsem ochoten připlácet za šetrnost výrobku, kvůli nedostatku finančních prostředků e) Nejsem ochoten připlácet za šetrnost výrobku, protože mě nezajímá životní prostředí a) b) c) d)
16. Pokud někde zahlédnete reklamu na výrobek, který je ekologicky nezávadný, nebo jinak přispívá k lepšímu životnímu prostředí, rozhodnete se spíše pro jeho koupi? a) Ano, je to pro mne důležitý faktor při výběru b) Ano, ale nesetkal jsem se ještě s žádnou takovou reklamou (málo reklam, které propagují nezávadnost k životnímu prostředí) c) Při výběru výrobku to neberu vůbec v potaz d) Pouze pokud je cena výrobku stejná e) Pouze jestli se jedná o výrobek s delší dobou životnosti 55
17. Jste spokojen/a jak přistupuje naše vláda k životnímu prostředí? a) Ano, dle mého názoru dělají pro životní prostředí maximum b) Částečně vláda bere ohled na životní prostředí, ale mohla by se více zabývat touto problematikou c) Ne, dle mého názoru se vláda málo nebo vůbec nezabývá problematikou životního prostředí d) Nevím, nezajímám se o tuto problematiku 18. Pokud bychom se nacházeli ve vyhrocené situaci („ malý krůček od zkázy životního prostředí“), jak si představujete záchranu planety? a) Museli bychom rapidně regulovat vypouštění škodlivých látek do ovzduší (nižší produkce, zvýšení daní za vypouštění emisí atd.) b) Museli bychom se vrátit ke starým zvykům, využívat koně k dopravě atd. (bez aut a jiné dopravy na spalovací energii) c) Fosilní paliva a jiné škodlivé látky by museli být zcela nahrazeny elektrickou energií (solární panely, fotovoltaické panely, větrné elektrárny atd.) d) Neumím si to představit 19. Věděli jste, že používání biopaliv vede ke zdražování potravin a k hladovění lidí v nejchudších zemí světa? a) Ano b) Ne 20. Víte o tom, že při nákupu potravin obsahujících palmový olej podporujete ničení životního prostředí a ohrožujete své zdraví? a) Ano, vím o tom, a snažím se vyhýbat výrobkům obsahujícím palmový olej b) Ano, vím o tom, ale nekontroluji složení nakoupených výrobků c) Ne, nikdy jsem o tom neslyšel/a
56
