VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Uplatnění studentů VŠPJ obor Finance a řízení v praxi

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Uplatnění studentů VŠPJ obor Finance a řízení v praxi bakalářská práce

Autor: Tereza Šíchová Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2016

ANOTACE Předmětem bakalářské práce je sociologický průzkum uplatnění studentů VŠPJ v praxi. Práce se dělí na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části budu popisovat sociologický výzkum, zaměstnanost a její vývoj, nezaměstnanost a její druhy. V praktické části jsem provedla výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Absolventy jsem oslovovala přes internet (Facebook a email) a přes mobilní telefon. Tento dotazník jsem měla vytvořený přes internetovou stránku google.com. Na závěr jsem vyhodnotila výsledky průzkumu, které jsem zpracovala do tabulek a grafů v programu MS Excel.

KLÍČOVÁ SLOVA Sociologický výzkum, dotazník, absolvent, zaměstnanost, VŠPJ

ANNOTATION The object of my bachelor thesis is the sociological research about application of students from College of Polytechnics Jihlava in practice. The thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part I will be describing the sociological research, employment and its development and then unemployment and its types. In the practical part I made a research using the method of questionnaire investigation. The absolvents were asked through the internet (Facebook and e-mail) and through mobile phones. The questionnaire was made on the internet page google.com. At the end I have evaluated the results of my research and I utilized them into graphs and tables in MS Excel program.

KEY WORDS Sociological research, questionnaire, absolvent, employment, College of Polytechnics Jihlava

Touto cestou bych chtěla poděkovat panu Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA za jeho odborné vedení, trpělivost a podporu při zpracování této bakalářské práce. Mé díky patří také všem absolventům, bez jejichž ochoty při vyplňování dotazníkového šetření by tato práce nevznikla. V poslední řadě nemohu zapomenout poděkovat mé rodině, která mi byla po celou dobu oporou.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1

2

3

Kompetence absolventů............................................................................................. 9 1.1

Poptávka firem s výhledem do budoucna ........................................................ 10

1.2

Uplatnitelnost absolventů VŠ a zejména ekonomických oborů ....................... 10

Funkce, metody a druhy sociologického výzkumu ................................................. 12 2.1

Funkce .............................................................................................................. 12

2.2

Metody ............................................................................................................. 13

2.3

Druhy sociologického výzkumu ...................................................................... 15

Kvantitativní výzkum .............................................................................................. 19 3.1

4

3.1.1

Přípravná etapa a projekt výzkumu .......................................................... 20

3.1.2

Realizační etapa ........................................................................................ 21

3.1.3

Závěrečná etapa ........................................................................................ 22

Zpracování výsledků sociologického šetření ........................................................... 23 4.1

5

Třídění dat ........................................................................................................ 23

4.1.1

Třídění 1. stupně ....................................................................................... 23

4.1.2

Grafická znázornění souboru – typy grafů ............................................... 24

4.1.3

Techniky sociologického výzkumu .......................................................... 27

Zaměstnanost ........................................................................................................... 30 5.1

6

Etapy kvantitativního sociologického výzkumu .............................................. 19

Vývoj struktur zaměstnanosti ........................................................................... 30

Nezaměstnanost ....................................................................................................... 31 6.1

Definice nezaměstnanosti................................................................................. 31

6.2

Měření nezaměstnanosti ................................................................................... 32

6.3

Typy nezaměstnanosti ...................................................................................... 32

6.3.1

Cyklická nezaměstnanost .......................................................................... 32 6

6.3.2

Frikční nezaměstnanost............................................................................. 32

6.3.3

Strukturální nezaměstnanost ..................................................................... 33

6.4

Přínosy a náklady nezaměstnanosti .................................................................. 33

6.4.1

Přínosy nezaměstnanosti ........................................................................... 33

6.4.2

Náklady nezaměstnanosti ......................................................................... 33

Praktická část .................................................................................................................. 35 7

Vysoká škola polytechnická Jihlava ........................................................................ 35 7.1

Základní údaje .................................................................................................. 35

7.2

Vznik ................................................................................................................ 36

7.3

Vedení školy..................................................................................................... 36

7.4

Obory................................................................................................................ 36

7.4.1 8

Dotazník .................................................................................................................. 39 8.1

9

Obor Finance a řízení ................................................................................ 37

Vyhodnocení jednotlivých otázek .................................................................... 39

8.1.1

První oddíl................................................................................................. 40

8.1.2

Druhý oddíl ............................................................................................... 41

8.1.3

Třetí oddíl ................................................................................................. 53

8.1.4

Čtvrtý oddíl ............................................................................................... 64

8.1.5

Pátý oddíl .................................................................................................. 68

Závěr ........................................................................................................................ 70

Zdroje .............................................................................................................................. 75 Seznam obrázků, grafů ................................................................................................... 78 Seznam tabulek ............................................................................................................... 79 Přílohy............................................................................................................................. 80

7

ÚVOD V mé bakalářské práci se zaměřuji na průzkum uplatnění studentů VŠPJ na trhu práce. Zjišťuji, zda studenti pokračují v navazujícím studiu či se snaží hned po dosažení bakalářského titulu najít zaměstnání. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry absolventi uplatňují znalosti získané studiem odborných předmětů vyučovaných na této škole a jak využívají poznatky a zkušenosti získané během své praxe probíhající v 6. semestru. V příloze uvádím doporučený studijní plán tohoto oboru pro lepší představu konkrétních absolvovaných předmětů. Teoretickou část zaměřuji na obecnou rovinu uplatnitelnosti absolventů VŠ. Uvádím kompetence, které zaměstnavatelé poptávají a jejich predikci v následujících letech. Dále se věnuji teorii sociologického výzkumu, ze které ve svém průzkumu vycházím. Uvádím, jak výzkum vzniká, jaké metody využívá, jaké cíle si klade. Součástí teorie je také definice pojmů zaměstnanost, nezaměstnanost, jejich druhy, vzorce pro výpočty. Připojila jsem i graf znázorňující vývoj počtu nezaměstnaných v letech 2000 a 2012. Pro praktickou část využívám dotazníkového šetření na průzkum uplatnění absolventů VŠPJ v praxi, které probíhalo přes sociální síť Facebook, e-mail a také komunikací přes mobilní telefon. Dotazník se skládá z 41otázek a je rozdělen do 5 oddílů. Na základě doručených odpovědí jsou absolventi rozděleni do tří skupin. První skupinu tvoří absolventi, kteří po ukončení studia na VŠPJ již dále nepokračovali v navazujícím studiu nebo ho z nějakého důvodu nedokončili - dosažené vzdělání Bc. - a pracují. Druhou skupinu absolventi, kteří dokončili navazující studium – dosažené vzdělání Ing. nebo Mgr. – a pracují nebo zaměstnání hledají. Poslední skupinu tvoří ti, kteří v současné době stále studují a soustavně nepracují. Od všech se snažím zjistit míru uplatnitelnosti znalostí získaných studiem odborných předmětů, využití zkušeností a dovedností získaných při praxi, zda pracují nebo dále studují ve svém oboru, platové rozpětí atd. V závěru dotazníku nechávám bývalým studentům prostor pro vyjádření svého osobního názoru na vylepšení, změny či doplnění toho, co VŠPJ svým studentům nabízí. V závěrečném souhrnu předkládám celkové výsledky průzkumu a hodnotím zjištěné skutečnosti.

8

Teoretická část 1 Kompetence absolventů Kompetence neboli dovednosti absolventů, které vyžadují zaměstnavatelé, se dají rozdělit do dvou základních skupin. Jsou to dovednosti profesní a klíčové. Profesní kompetence je úzce spojena s konkrétní odborností a umožňují či usnadňují výkon určitého povolání. Klíčové kompetence představují obecné schopnosti a dovednosti, které jsou důležité jak v studijních, tak pracovních či osobních situacích. Mezi takovéto kompetence patří např. umění jednat s lidmi, týmová spolupráce. Zaměstnavatelé upřednostňují vyváženost profesních i klíčových dovedností. Podle studie nároky zaměstnavatelů souvisí s dosaženým vzděláním. S jeho rostoucí úrovní přikládají zaměstnavatelé jednotlivým dovednostem větší význam. Mezi nejdůležitější dovednosti a schopnosti označují: 

čtení a následné porozumění pracovním instrukcím,



umění nést zodpovědnost,



ochota učit se,



schopnost řešit problémy,



znalost cizích jazyků,



schopnost vést kolektiv a lidi všeobecně,



umět pracovat s čísly.

Nejnižší požadavky na vybavenost schopnostmi a dovednostmi jsou na pracovníky s výučním listem a středním vzděláním. Naopak nejvyšší úroveň se logicky požaduje po absolventech s vysokoškolským vzděláním. Všechny klíčové kompetence jsou hodnoceny jako nezbytné nebo velmi důležité. Zdůrazňovány jsou především schopnosti nést odpovědnost, komunikační schopnosti, schopnost řešit problémy a umění rozhodovat se. Mezi absolventy s různými tituly nejsou, až na pár výjimek, výraznější rozdíly v úrovni získaných kompetencí díky vysokoškolskému vzdělání. (www.infoabsolvent.cz)

9

1.1 Poptávka firem s výhledem do budoucna Univerzity v České republice zavádějí nové obory a jsou inspirovány zahraničím nebo požadavky firem působících na českém pracovním trhu. Předpokládá se, že pracovní trh bude v následujících dvaceti letech ovlivněn vývojem moderních technologií. Podle kanadské společnosti (CST) budou žádaným povoláním telechirurgové, konstruktéři robotů či odborníci na správu digitálních archivů. Ze strany podniků neustále zaznívá, že na pracovním trhu chybí velké množství kvalifikovaných techniků, které firmy poptávají. Naše domácí ekonomika je také z velké části závislá na automobilovém průmyslu. Vedle automobilek, jako je Škoda Auto nebo TPCA, tu působí také řada výrobců komponent. Na tuto očekávanou proměnu na trhu v budoucnu i na konkrétní současné požadavky firem reaguje velké množství českých vysokých škol zakládáním nových oborů. Mezi takovéto školy patří i Vysoká škola polytechnická, která od nového zimního semestru 2016/ 2017 zavádí nový technicky zaměřený obor Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi. V současné době dochází také k tzv. „míchání oborů“, což znamená, že hodně vysokých škol začalo propojovat různé oblasti. Např. VŠE otevřela obor multimédia v ekonomické praxi, kde se ekonomika kombinuje s grafikou. Dalším takovým příkladem může být VŠB v Ostravě, která kvůli korejské společnosti Hyundai nabízí nově obor Materiály a technologie pro automobilový průmysl. (www.ekonom.ihned.cz)

1.2 Uplatnitelnost absolventů VŠ a zejména ekonomických oborů Nezaměstnanost absolventů vysokých škol je z velké části ovlivněna celkovým vývojem pracovního trhu. Do roku 2008 se situace neustále zlepšovala. Poté nastoupila ekonomická krize a to se negativně odrazilo v uplatnění čerstvých absolventů ekonomických, technických i zemědělských fakult. V souvislosti s oživením ekonomiky se situace postupně zlepšovala a nyní je průměrná míra nezaměstnanosti nejnižší od roku 2008. Největší jistotu budoucího zaměstnání dnes nabízí studium medicíny a to bez ohledu na konkrétní vysokou školu. Dále se velmi dobře uplatňují absolventi práv.

10

V oblasti ekonomie nacházejí největší uplatnění studenti, kteří vystudují VŠE, konkrétně těchto tří fakult: a) Fakulta informatiky a statistiky (VŠE) – nezaměstnanost 0,9 %, b) Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (MENDELU) – nezaměstnanost 1,2 %, c) Národohospodářská fakulta (VŠE) – nezaměstnanost 1,4 %. Pozn.: V tomto průzkumu nebyla zahrnuta Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. (14)

11

2 Funkce, metody a druhy sociologického výzkumu 2.1 Funkce Podle V. Lamstera jsou základními funkcemi sociologie především 

Poznat



Předvídat



Měnit

Z těchto základních funkcí sociologie vidíme, že základem sociologického výzkumu je přispět k poznání současného stavu společnosti. Poznáním není myšleno pouze shromažďování nových empirických údajů, ale také jejich kvalifikovanou interpretaci, která je možná prostřednictvím vědecké teorie. Sociologický výzkum využívá sociologickou teorii nejen na vysvětlování získaných údajů, ale také obohacuje její obsah o nové poznatky. Dá se tedy říci, že můžeme sumarizovat funkce sociálního výzkumu následně: 1. Poznávací a vědecko – teoretická funkce – snaha co nejobjektivněji poznat společnost a mechanizmus jejího fungování. Podle A. Comta je hlavní úlohou zjišťovat souvislosti mezi pozorovanými jevy. 2. Expertní funkce – odhalení podstaty, příčiny, souvislosti vzniku a vývoje jednotlivých sociálních jevů a procesů. 3. Sociotechnická funkce – realizace poznaného v praxi. 4. Výchovná funkce - nástroj na kultivaci společenského myšlení. Sociologie a sociologický výzkum pomáhá kulturní vyspělost jedince a jeho vzdělání, čímž pomáhá formovat jeho osobnost. Také napomáhá pochopit společenské, náboženské, kulturní a etnické problémy. (Murdza, 2010)

12

2.2 Metody Metoda je označována jako cesta, návod či způsob, který vede k dosáhnutí cíle. Bývá chápana jako vyzkoušený návod, který je možné kolektivně využívat. Pojem sociologické metody můžeme chápat jako všechny výzkumné metody používané v teorii sociologie, nebo ho můžeme chápat jako metody typické pro sociologii vzhledem k předmětu jejího zkoumání. V konkrétním sociologickém výzkumu musíme rozlišovat 2 roviny: 

metodickou – souhrn postupů, které jsou na základě vědecké práce,



metologickou.

Jak uvádí Murdza (2010), metologie je věda o metodách. Charakterizuje teoretická východiska a hodnoty, které slouží jako základní analytické principy výzkumu a jsou to také kritéria, která jsou využívána na odvozování závěrů. Sociologická metodologie je tedy nauka o metodách sociologického výzkumu. (Murdza, 2010) V sociologických výzkumech existuje mnoho alternativních metogologií, které poskytují široké spektrum možností na uchopení zkoumaného problému. Výběr metody závisí nejen na rozhodnutí výzkumníka, jeho metodologické orientaci, ale také především na charakteru zkoumaných jevů a jejich obsahu. Z věcného a obsahového hlediska můžeme zkoumané jevy dělit na jevy dostupné přímému sledování, sledovatelné nepřímo, přirozené, vytvořené k výzkumným účelům atd. Durkheim uvádí tyto základní metody sociologie: 

metoda sdružených typů,



metoda genetická,



metoda historická.

Kromě těchto metod se v sociologii používají ještě následující metody: Metoda historická – je založena na myšlenkovém postupu, při kterém se společenské jevy studují jako produkty historického vývoje. Tato metoda úzce souvisí s historií a snaží se zachytit vývoj společenských jevů. Význam spočívá v tom, že pokud chceme pochopit současnost a budoucnost, musíme poznat také minulost. Metoda poznávací – je založena na analýze jednotlivých jevů a snaží se najít jejich společné rysy. 13

Metoda typologická – základním pojmem je „typ“, jako pevná syntéza konkrétního. Typy napomáhají v organizaci sociologických poznatků. Tato metoda předpokládá: 1. Výběr případů zkoumaného společenského jevu. 2. Pomocí abstrakce vytvořit teoretické modely různých typů. Porovnat modelové typy s realitou a analyzovat rozdíly.

3.

Metoda statistická – má velmi dlouhou tradici. Vychází z objektivní existence a výskytu hromadných společenských jevů, které se dají kvalifikovat a také sledovat. Vše, co ve společnosti existuje, existuje v určitém množství. Každá skutečnost v sobě obsahuje určitou kvantitu, která se dá měřit. Význam statistických metod je mimořádně důležitý. Tato metoda přispívá ke zvýšení exaktnosti výzkumného procesu. Metoda bibliografická – tato analytická metoda je založena na studiu a rekonstrukci životopisů. Používá se v historiografických a demografických analýzách. (Murdza, 2010) Za nejdůležitější kritérium při klasifikaci sociologických metod, které velmi zásadním způsobem ovlivňují odlišnosti v přípravné fázi výzkumu, jeho průběhu, vyhodnocování a interpretaci výsledků se považuje členění podle použití kvalitativní nebo kvantitativní metodologie. V současné sociologii se vytvořili 2 relativně samostatné metodologické výzkumné metody: 

Kvalitativní metody sociologického výzkumu – cílem kvalitativní metody je vytvářet nové hypotézy a získávat mnoho informací od malého počtu jedinců s využitím studie osobních dokumentů a bibliografií, zúčastněného pozorování a rozhovor, které jsou založené na porozumění a interpretaci.



Kvantitativní metody sociologického výzkumu – cílem této metody je testovat hypotézy a získávat informace od velkého počtu respondentů jako statistických jednotek s využitím dotazníků a formalizovaných rozhovorů založených na kvantifikaci, měření a statistickém vyhodnocování. (Surynek, 2001; Murdza, 2010)

14

2.3 Druhy sociologického výzkumu Murdza (2010) uvádí pro lepší představu tabulku sestavenou podle Reichela: Tabulka 1: Druhy sociologického výzkumu (zdroj: vlastní zpracování podle Murdzy, 2010)

Kritérium

Názor Teoretický

Vztah teorie a empirie

Charakteristika a funkce Založený na dedukci, používá metody analýzy a komparace pojmů, výroků atd. Operuje s konkrétními údaji a informacemi získanými

Empirický

v terénu. Je součástí induktivní cesty poznávání a je založena skutečnosti Přispívá k rozvoji samotné vědy, rozšiřováním její

Základní

metodologické výbavy nebo teoretického poznání. Využívá sekundární analýzu empirických údajů. Řeší

Cíl

praktické

otázky a

konkrétní

problémy

specializovaných pracovišť a institucí. Často se Aplikovaný

uskutečňuje na objednávku a je označován jako komerční. Je zpravidla empirický a zahrnujeme akční výzkum (usilující o změnu) a evaluační výzkum (posouzení intervence a programů).

Použitá

Kvalitativní

Viz výše

metodologie

Kvantitativní

Viz výše Poskytuje základní přehled o zkoumaném problému,

Orientační

identifikuje hlavní parametry a formuluje další postup.

Očekávaný přínos

Sleduje vybrané aspekty určitého jevu. Může Diagnostický

mapovat neznámou problematiku, ověřovat změny parametrů v čase atd.

15

Zkoumá podstatu problému, jeho základní vlastnosti Explorační

a vztahy. Odkrývá hlubší a širší souvislosti, přináší nové poznatky. Je to vysvětlující a objasňující výzkum. Předpokládá

Explantační

široké a komplexní řešení na základě rozsáhlé komplexní činnosti.

Prognostický

Přináší odpověď o budoucnosti. Využívá specifické sběry informací (např. prostřednictvím expertů). Málo rozsáhlá výzkumná akce. Jejím cílem je popis a

Průzkum

orientace ve zkoumaných problémech. Neklade si důsledné metodologické požadavky, zejména v oblasti reprezentativity. Má omezené výzkumné cíle a není reprezentativní. Má rozpracované všechny fáze výzkumu, jde o

Sonda

neúplné zkoumání dílčího problému. Často se využívá na ověření zkoumané otázky či nejasností v přípravné etapě výzkumu. Cílem je ověřit vhodnost výzkumných postupů,

Rozsah

Pilotáž

navrhované techniky a sběru údajů v terénním výzkumu. Relativně

omezený

anonymní

druh

krátkého

průzkumu k získání názoru lidí na několik otázek. Anketa

Někdy je označována jako synonymum k dotazníku. Rozdíl je v tom, že v dotazníku je výběr respondentů cílevědomý, kdežto v anketě se jedná o výběr tzv. "samo výběrem". Komplexní

Předvýzkum

ověření

metodiky výzkumu

(resp.

Přípravné výzkumné metody), konkrétních otázek v terénním výzkumu.

16

Komplexní

Např. celostátní reprezentativní výzkum

Úplnost Částečný Extenzivní

Např. resortní výzkum v rámci jednoho podniku Zabírá se širokou paletou problémů, velkým počtem objektů, které ale nezkoumá do hloubky.

Zaměření Intenzivní

Krátkodobý Střednědobý Doba trvání

Dlouhodobý

Je pro něj typická orientace na velké množství otázek, kterým se věnuje podrobně. Realizace výzkumu se uskutečňuje v krátkém časovém intervale (např. několik měsíců). Realizace v průběhu několika let. Realizace se uskutečňuje v dlouhém časovém horizontu (deset let a více). Pravidelně se opakující výzkumy, které sledují určité

Longitudinální?? sociální skupiny anebo jevy určité periodicity (např. rodinné generace, studijní ročníky atd.). Úplný soubor Zkoumaný objekt

Výběrový soubor Panelový

Do výzkumu se zahrnují všechny respondenti, kteří tvoří základní soubor. Do výzkumu je zařazena pouze část respondentů ze základního souboru. Stálý vzorek respondentů.

V mém průzkumu využívám následující: 

Vztah teorie a empirie – je teoretický, dochází zde k dedukci.



Cíl – je aplikovaný, protože řeší konkrétní problémy určité organizace (VŠPJ).



Metodologie – používám kvantitativní metodologii, jelikož se dotazuji velkého množství respondentů a používám k tomu dotazníkového šetření.



Očekávaný přínos – dle mého názoru je očekávaný přínos orientační, protože poskytuje přehled o daném problému. 17



Rozsah – jak jsem již několikrát zmínila, jedná se o průzkum.



Úplnost – průzkum je to částečný, týká se jedné konkrétní VŠ.



Zaměření – můj průzkum je intenzivní, protože respondenti odpovídali na velké množství otázek, kterým se věnuji podrobně.



Doba trvání – průzkum to je krátkodobý, jelikož jeho realizace probíhá v rámci měsíců.



Zkoumaný objekt – zde jsem využila výběrový soubor, tedy část respondentů ze základního celku.

18

3 Kvantitativní výzkum Jelikož se můj průzkum přibližuje kvantitativnímu výzkumu, budu se nadále věnovat pouze kvantitativnímu výzkumu a jeho zvláštnostem. Kvantita představuje určitost vymezenou vztahy na jisté dimenzi a bere zřetel na vnitřní členitost skutečnosti. Znamená vlastně „vnitřní pohyblivý moment“, který se projevuje ve velikosti, váze, množství, časovém trvání, procentuálním vyjádření atd. Kvantita sociální zkušenosti se projevuje v různých rovinách, které vyjadřují: 

množství příslušníků dané populace,



varianty daných sociálních zkušeností,



v rovině vnitřního členění,



v rovině hierarchického uspořádání.

Výhodou kvantifikace je zejména skutečnost, že čísla odstraňují mnohoznačnost a je možné eliminovat chyby pozorování. Čísla dávají krátký a syntetický výsledek a mají jednoznačný přesvědčivý charakter. Jejich analýza má charakter technického postupu. Závěry kvantifikovaného výzkumu umožňují předvídat. Na druhou stranu je vždy číselný popis zjednodušením či redukcí. Měření je v sociologických výzkumech způsob, jak zjišťovat dimenze kvantitativní stránky vlastnosti daného společenského jevu. Rozpoznáváme přímé a nepřímé měření. (Surynek 2001; Murdza, 2010)

3.1 Etapy kvantitativního sociologického výzkumu Kvantitativně orientovaný sociologický výzkum je cílevědomou a systematickou poznávací činností vycházející z potřeb společenské praxe a směřuje od výběru problému, přes formulaci hypotéz, volbu metodologie až ke sběru empirických údajů, pomocí kterých dochází k následnému ověřování zkoumaných hypotéz a formulování závěrů. Tyto závěry se vrací opět do praxe s cílem tuto praxi zkvalitnit. Celý tento proces se skládá s několika kroků: 1. výběr a definice zkoumaného problému, 2. přehled a studium literatury, 3. formulace hypotéz, 19

4. volba strategie, 5. uskutečnění výzkumu – sběr empirických údajů, 6. analýza a interpretace údajů, 7. formulování závěrů a zveřejňování výsledků. Existují tři základní etapy sociologického výzkumu. Každá z těchto etap má svůj specifický cíl a je relativně uzavřená. (Surynek 2001; Murdza, 2010)

3.1.1 Přípravná etapa a projekt výzkumu Kvalita práce v této etapě a úroveň přípravy je jednoznačně určující, zda budou budoucí zjištění použitelná. Nejdůležitějším cílem této etapy je zpracování výzkumného projektu. Tento projekt je vlastně písemná koncepce výzkumu, která odráží jeho metodologickou a organizační strukturu. Projekt vzniká buď před započetím výzkumu anebo jako výsledek této přípravné etapy. Tento projekt je strategickým dokumentem, který slouží jako návod pro další postup. Projekt by měl obsahovat zdůvodnění konání výzkumu, teoretická východiska, formulaci všeobecných a pracovních hypotéz, charakteristiku souboru, popis navrhovaných metod a technik výzkumu, vzory jednotlivých nástrojů, předpokládanou interpretaci, formy výstupů a praktické využití. Projekt výzkumu by měl mimo jiné obsahovat personální, organizační a finanční zabezpečení výzkumu a také jeho časový harmonogram. (Murdza, 2010; Surynek, 2001) Volba výběrového souboru Je velice důležité stanovit objekt zkoumání, tzn. „koho“ budeme zkoumat. Objektem sociologického výzkumu jsou především konkrétní sociální skupiny lidí. Při volně objektu je důležité znát tyto pojmy: 

Cílový soubor – populace – množina objektů, kterých se výzkum týká. Jsou to jednotky, pro které chceme vyslovit náš zkoumaný závěr. (Např. obyvatelé Jihlavy)



Základní soubor – je soubor osob, organizačních a institučních jednotek, lidských výtvorů, které v dané situaci zastupují cílovou populaci. (Např. obyvatelé Jihlavy – mimo osob dlouhodobě žijících mimo Jihlavu).



Výběrový soubor – je „mikrokopií“ základního souboru. Vzhledem k tomu, že z organizačních ani technických důvodů nemůžeme do zkoumání nikdy zahrnout 20

všechny osoby ze základního souboru, pomocí statistických metod se vytvoří tzv. zmenšený model, který kopíruje všechny znaky charakteristické pro základní soubor. Tento model umožňuje zobecnit poznatky, které získáme, na celou populaci. Statistický odhad výběrového souboru je možný, pokud máme k dispozici údaje o všech charakteristikách základního souboru. Výběrový soubor je reprezentativním na tolik, na kolik odráží charakteristiky souboru základního. Reprezentativnost je velice diskutovaným problémem. Mnoho pochybností a výhrad k sociologickým výzkumům pramení právě z pochyb o reprezentativnosti. Reprezentativita závisí na mnoho ohledech, jako např.: 1. Přesnost vymezení základního souboru a přesnost vymezení výběrového souboru. 2. Adekvátnost výběru. 3. Homogenita výběrového souboru. Přesnost stanovení výběrového souboru je určována stupněm rozptýlení, vychýlení a standardní chybou průměru. Výběry mohou být náhodné (pravděpodobnostní) nebo nenáhodné (empirické). K nejpoužívanějším náhodným výběrům patří zejména kvótní výběr. Tento výběr se vytváří jako model základního souboru, kde jsou zachovány určité strukturální kvóty podle vybraných znaků. Použití tohoto výběru automaticky předpokládá dokonalou znalost struktury základního souboru. Náhodné výběry jsou relativně přesným výběrem vytvářejícím model základního souboru, který má vysoký stupeň reprezentativnosti. Hlavní rozdíl mezi kvótním a náhodným výběrem spočívá především ve způsobu zařazení jedince do výběrového vzorku. Při náhodném výběru se jednotky vybírají zcela náhodně a nezávisle na úsudku zkoumajícího a lze zde pomocí matematické statistiky vypočítat přesnost výsledků výběrového zjišťování. (Veselá, 2006; Murdza, 2010

3.1.2 Realizační etapa Tato etapa začíná schválením výzkumného projektu, kterým se řídí. Realizace výzkumu je ovlivněna zejména vhodným výběrem místa a času pro sběr dat. Úspěšnost sběru dat závisí hlavně na ochotě, motivaci a přístupu respondentů. Všichni respondenti by měli k výzkumu přistupovat dobrovolně, bez strachu ze zneužití jak identity, tak získaných údajů. Činnosti v průběhu této etapy bezprostředně ovlivňují kvalitu dat a součástí je také průběžná kontrola. (Murdza 2010; Veselá, 2006) 21

3.1.3 Závěrečná etapa Závěrečná část začíná ukončením sběru dat. Jejím hlavním cílem je analyzovat získané empirické údaje a ty následně syntetizovat do formy, která je odevzdávána jako výsledná podoba výzkumu. Zpravidla je to podoba závěrečné zprávy, která je dokument obsahující konkrétní výsledky výzkumu a poskytuje ucelený obraz o jeho smyslu. Píše se zde také o použitých metodách a případně o předložených doporučeních a návrzích na opatření. Struktura ani obsah této zprávy není pevně stanovený. Dále by také v závěrečné zprávě neměly chybět teoretická východiska, hypotézy a základní údaje o použitých metodách. (Murdza, 2010; Veselá, 2006)

22

4 Zpracování výsledků sociologického šetření V této fázi se zpravidla zjišťují věčné významy a hledá se zde zdůvodnění souvislostí mezi proměnnými. Jsou zde 2 základní úkoly: 

Stanovit rozložení (i charakteristiky) základního souboru z dat získaných z výběrového souboru = 1. stupeň třídění.



Ověření relační hypotézy, popř. rozložení dvou a více podsouborů v rámci jednoho výběrového souboru = 2. a vyšší stupně třídění.

4.1 Třídění dat Při zpracovávání empirických dat je prvním krokem kritika úplnosti materiálů, poté posouzení důvěryhodnosti a spolehlivosti prvotních informací. Další fází je uspořádání dat, které se provádí pomocí jejich třídění. Jedná se o klasifikaci dat a jejich následné uspořádání do skupin (tříd). Toto uspořádání je předpokladem pro měření souvislostí mezi těmito třídami dat. Jevy, které spolu mezi sebou srovnáváme, posuzujeme zejména z hlediska určitých vlastností – např. pohlaví, postoje k určité činnosti apod. Výsledkem tohoto třídění jsou četnosti jevů v jejich příslušných třídách. Z hlediska počtu použitých vlastností znaků, které používáme při třídění objektů, rozlišujeme různé stupně třídění. Třídění prvního stupně je začleňování jevů podle jedné jediné klasifikační vlastnosti. Pokud rozčleníme četnosti těchto tříd podle dalších vlastností, vznikne nám tím třídění dalšího, tedy druhého stupně.

4.1.1 Třídění 1. stupně Jak jsem již zmínila, tento první stupeň začleňuje jevy podle jedné klasifikační vlastnosti. Je to první krok statistické analýzy údajů. Zjišťujeme zde četnosti výskytu a jeho varianty. Máme několik druhů četností, které uvádí Murdza (2004): a) Absolutní četnost – počet statistických jednotek patřících do příslušné třídy. b) Relativní četnost – procentuální podíl statistických jednotek příslušné třídy z celkového rozsahu souboru. c) Kumulativní četnost – součet relativních četností od začátku rozdělení po danou třídu. 23

Pro lepší představu jsem sestavila vlastní tabulku, jako názorný příklad. Tabulka 2: Názorný příklad četností (zdroj: vlastní)

Počet hodin strávených na počítači (denně) Jedna

Dvě hodiny

Tři hodiny

hodina Absolutní

Čtyři

Pět hodin

hodiny

5

15

94

55

26

3%

8%

48 %

28 %

13 %

5

20

114

169

195

četnost Relativní četnost Kumulativní četnost

Třídění druhého stupně umožňuje pokračovat v třídění kategorií vzniklých v prvním stupni podle dalších znaků. V tomto typu třídění můžeme porovnávat rozložení určitého znaku v jednotlivých podsouborech. (Murdza 2010; Surynek, 2001)

4.1.2 Grafická znázornění souboru – typy grafů Tabulky i grafy jsou velmi užitečným nástrojem, který nám pomáhá zobrazit a lépe si představit výsledky získaných dat. Umožňují nám rychlou orientaci a mohou nám napovědět, jak s daty dále naložit. Existuje mnoho variant grafů, ale ne vždy se každý graf hodí do kteréhokoli výzkumu či průzkumu. Nyní blíže popisuji nejznámější typy grafů. (www.wikisofia.cz)

24

Sloupcový graf Sloupcový graf znázorňuje četnosti pozorovaných kategorií a také průměrné výsledky pro různé kategorie. Vyjadřuje jednoduchou závislost mezi dvěma hodnotami. Osa x je zde kategorická proměnná a osa y znázorňuje spojitou proměnnou. Sloupce se v tomto typu grafu nedotýkají, odlišuje se tím od histogramu, který popíši vzápětí. (www.wikisofia.cz; www.zcu.cz)

Obrázek 1: Sloupcový graf (zdroj: www.wikisofia.cz)

Histogram Tento graf znázorňuje rozptýlení jednotlivých výsledků okolo určitého rozpětí výsledků. Znázorňuje relativní nebo absolutní četnosti. Sloupce jsou zde spojené, jelikož se jedná o spojité výsledky. Na ose x se znázorňuje měřená proměnná (např. výška, váha) a na ose y je znázorněna četnost této proměnné. (www.wikisofia.cz; www.zcu.cz)

Obrázek 2: Histogram (zdroj: wikisofia.cz)

25

Koláčový graf Jiným názvem se tento graf pojmenovává také jako výsečový graf. Celý okruh zde zobrazuje úplnou množinu měřených údajů a jednotlivé úseky vyjadřují, do jaké míry se určitá sledovaná úroveň vyskytuje. Tento graf je nejvhodnější pro nominální užití. (www.wikisofia.cz)

Obrázek 3: Koláčový graf (zdroj: www.wikisofia.cz)

Bodový graf Bodový graf znázorňuje výsledky dvou současným měření. Je vhodný při korelaci a ke sledování vztahu mezi dvěma hodnotami, které jsou rozdílné. Osa x i osa y jsou zde spojité proměnné. (www.wikisofia.cz)

Obrázek 4: Bodový graf (zdroj: www.wikisofia.cz)

26

Spojnicový graf Tento graf nejčastěji znázorňuje, jak se hodnoty mění napříč kategoriemi nebo podél řady. Na ose y jsou proměnné hodnoty, na ose x jsou zobrazeny rovnoměrně rozmístěné kategorie dat, které jsou v logické souvislosti. Tento graf zobrazuje na dvou osách jednu sadu dat, tím se liší od grafu bodového. (www.wikisofia.cz; www.zcu.cz)

Obrázek 5: Spojnicový graf (zdroj: www.wikisofia.cz)

V mé práci využívám grafy sloupcové a koláčové. Je to z důvodů, že vždy zobrazuji jen jednu množinu dat a jsou pro čtenáře nejjednodušší pro pochopení zobrazované skutečnosti.

4.1.3 Techniky sociologického výzkumu Mezi základní techniky, které se používají pro sociologický výzkum, patří pozorování, rozhovor, experiment a dotazník. Jelikož jsem při mém výzkumu používala dotazník, budu se tedy dále věnovat pouze dotazníkové metodě sběru dat. (Murdza, 2010) Dotazník je pravděpodobně nejrozšířenější a nejefektivnější technikou výzkumu. Je to vysoce efektivní technika, která může postihnout velký počet jedinců v krátkém čase a má přitom relativně nízké náklady. Definován je jako soubor písemně zaměřených otázek, které sledují poznání zcela určitých jevů v určitém souboru osob. Tato technika nachází široké uplatnění. Sociologický dotazník je založen na systematickém uspořádání otázek, které byly sestavené na základě určitých teoreticko – metodologických východisk. Při této technice nedochází k přímému kontaktu mezi zkoumajícím a respondentem. Úlohu zprostředkovatele zde plní již zmínění dotazník. Odpovědi jsou získávány zejména na základě písemného či elektronického vyjádření respondenta. Otázky v dotazníkovém

27

šetření by měly být uspořádány přehledně a dají se rozdělit a následně kvalifikovat do několika skupin: 

podle obsahu – na fakta, na motivy, na myšlenky, na vědomost,



podle cíle – kontaktní, funkčně – psychologické, filtrační, kontrolní,



podle formy – otevřené (doplnění vlastní alternativy), polotevřené (spojení otevřených a uzavřených otázek spojením daných odpovědí s možností doplnit svou individuální odpověď), uzavřené (jsou zde předem stanoveny varianty odpovědí).

Každý dotazník by měl mít určitou strukturu. Základem jsou 3 části, a to úvodní list, hlavní záložka a závěr. Úvodní list by měl obsahovat informace o důvodech uskutečnění výzkumu, ubezpečení respondenta o anonymitě, instrukce k vyplňování. V hlavní záložce by se měl objevit systém uspořádaných otázek a v závěru by měly být sociodemografické údaje o respondentech (např. pohlaví, vzdělání…). Obrovskou výhodou dotazníku je, že tato technika může postihnout veliký počet jedinců při relativně nízkých nákladech a nedochází zde k nežádoucímu ovlivnění působením osoby tazatele. Respondent si zde také sám určí dobu, která mu vyhovuje, pro zodpovězení otázek. (Disman, 2000; Surynek, 2001, Murdza, 2010; Veselá, 2006) Dotazníková metoda má také své nevýhody, mezi které patří: a) možnost rozmýšlení si odpovědí nezachytí často důležité spontánní odpovědi, b) není zde možná kontrola, kdo dotazník vyplnil, c) nejsou zde pod kontrolou podmínky vyplňování dotazníku – zda zde nejsou rušivé elementy, d) při eventuálním nedorozumění nelze už nic opravit či doplnit.

28

Realizace dotazníkové techniky sběru dat má pár základních fází, kterými bychom se měli řídit. (Veselá, 2006) I. II.

výběr zkoumaného vzorku, sestavení dotazníku,

III.

předběžný výzkum na malém vzorku,

IV.

předání dotazníku vybranému vzorku a jeho zpětné soustředění,

V. VI. VII.

hodnocení odpovědí zkoumajícím a eliminace špatně vyplněných dotazníků, sumarizace a zpracování údajů, které probíhá především statistickými metodami, interpretace údajů a zpracování zprávy o výzkumu.

29

5 Zaměstnanost Zaměstnání je práce, která je na smluvním základě a zahrnuje odměnu za její výkon. Za zaměstnané jsou považovány všechny osoby, které jsou 15leté a starší, které patří mezi zaměstnance bud placené nebo jsou zaměstnáni ve vlastním podniku. Zahrnují se sem i lidé dočasně nepřítomní na trhu práce z důvodu nemoci nebo mateřské dovolené. (Liška, 2004)

5.1 Vývoj struktur zaměstnanosti Během posledních 12 let se počet zaměstnaných osob pohybuje kolem 5 milionů. Nejvyšší počet (5,3 mil.) jich byl před vypuknutím ekonomické krize a naopak nejmenší počet (4,9 mil.) byl právě během této krize. (www.strediskovzdelavacipolitiky.info)

30

6 Nezaměstnanost 6.1 Definice nezaměstnanosti Populaci naší země můžeme rozčlenit na obyvatelstvo, které je ekonomicky aktivní, a na obyvatelstvo, které je ekonomicky neaktivní neboli pasivní Tento stav nám může ukázat následující obrázek. (Pichaničová, Pačesová, 1999; Liška, 2004)

Obrázek 6: Definice nezaměstnanosti (zdroj: (Liška, 2004))

Nezaměstnaní Za nezaměstnané jsou považovány všechny osoby, které jsou 15leté a starší a v daném období splnily následující podmínky: 

Nebyly zaměstnané.



Hledaly aktivně práci.



Byly připraveni k nástupu do práce.

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo je taková skupina osob, které nejsou nikde zaměstnáni a nejsou ekonomicky aktivní (do této skupiny patří např. děti předškolního věku, osoby navštěvující vzdělávací zařízení a starobní důchodci). (Liška, 2004)

31

6.2 Měření nezaměstnanosti Výši nezaměstnanosti můžeme vyjádřit relativně a absolutně. Absolutně se míra vyjadřuje počtem osob a relativně jako míra nezaměstnanosti. Platí zde následující vztah: Urel= 100*U/(L+U) [ %] U znamená počet nezaměstnaných L znázorňuje počet lidí, kteří pracují

6.3 Typy nezaměstnanosti Většinou se uvádí základní tři typy nezaměstnanosti: cyklická, strukturální a frikční.

6.3.1 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vyplývá z všeobecného stavu hospodářství a je spojena s fázemi hospodářského cyklu. Klesající část se nazývá recese a v průběhu této fáze je celková poptávka v ekonomice nedostatečná a tedy je i poptávka po práci nízká. Pokud nastane tato situace, platí, že počet lidí, kteří hledají práci, převyšuje nad počtem volných pracovních míst.

6.3.2 Frikční nezaměstnanost Frikční typ nezaměstnanosti je způsoben pohybem pracovníků. Vždy existuje určité množství lidí, kteří jsou nezaměstnaní z následujících důvodů: 

vstupují do pracovní síly,



ztratili práci = propuštění,



dobrovolně opustili zaměstnání a hledají práci novou.

Všechny tito lidé práci hledají a jsou po určitou dobu zaměstnaní. Tento typ nezaměstnaných se tedy po určité době přemění v zaměstnané. U tohoto typu nezaměstnanosti se předpokládá, že profesní charakter a regionální rozmístění neobsazených míst odpovídá nabízené zaměstnané práci.

32

6.3.3 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, když dochází k nedostatečné poptávce po pracovnících. Nejčastěji jsou postižena odvětví, která prochází útlumem. Útlum některých odvětví však znamená rozmach a rozkvět odvětví jiných. Tato zaměstnanost je tedy vyznačována tím, že na jedné straně lidé neustále o zaměstnání přicházejí, ale na straně druhé jsou neustále vytvářena nová pracovní místa. Rozdíl od frikční nezaměstnanosti je v tom, že oproti nabídce práce stojí volná pracovní místa, která mají odlišné požadavky. Zvláštním příkladem strukturální nezaměstnanosti bývá uváděna nepružnost nominálních mezd směrem dolů, která bývá způsobena zákonem stanovenou minimální mzdou. Pokud je minimální mzda ve srovnání se mzdou rovnovážnou na trhu nekvalifikované práce příliš vysoká, vede to ke strukturální nezaměstnanosti. (Liška, 2004; Helísek, 2000)

6.4 Přínosy a náklady nezaměstnanosti Nezaměstnanost je samozřejmě spojena s mnoha náklady, ale na druhou stranu je nutné přiznat, že má i své jisté přínosy, a to hlavně nezaměstnanost frikční. (Liška, 2004)

6.4.1 Přínosy nezaměstnanosti 

Možnost výběru zaměstnanců – ze strany zaměstnavatelů.



Možnost výběru zaměstnání – ze strany uchazečů o zaměstnání.



Brzda přemrštění mzdových požadavků.



Zavádění nových technologií.

6.4.2 Náklady nezaměstnanosti 

Znehodnocení lidského kapitálu – přerušení kariéry, ztráta nabytého lidského kapitálu (lidským kapitálem se rozumí vzdělání, schopnosti, dovednosti atd.).



Ztráta agregátního výstupu důchodu – hodnota výstupu, která by byla vyprodukována, pokud by nezaměstnaní pracovali.



Ztráta lidské důstojnosti.



Zvýšení kriminality. 33

V následujícím grafu je zobrazeno, jak se v posledních třech letech nezaměstnanost vyvíjí. Je zde vidět, že počet nezaměstnaných osob v celkovém pohledu klesá. Nezaměstnanost na začátku každého roku mírně stoupá a poté začne postupně klesat.

Obrázek 7: Vývoj nezaměstnanosti za posední 3 roky (zdroj: www.kurzy.cz )

34

Praktická část 7 Vysoká škola polytechnická Jihlava 7.1 Základní údaje Oficiální název: Vysoká škola polytechnická Jihlava Zřízení: Veřejná vysoká škola neuniverzitního směru Adresa: Tolstého 16, 586 01 Jihlava Internetové stránky: www.vspj.cz E-mail: [email protected] IČ: 71226401 DIČ: CZ71226401

Obrázek 8: Budova VŠPJ, rok 2013 (zdroj: www.vspj.cz)

35

7.2 Vznik Počátky Vysoké školy polytechnické v Jihlavě spadají do roku 1999, kdy byla škola připravována jako veřejná vysoká škola neuniverzitního typu. Zároveň se mělo jednat o vysokou školu, která bude zaměřená na úzkou spolupráci s praxí. Její vznik byl stvrzen zákonem Parlamentu ČR č. 375 / 2004 Sb., z 3. 6. 2004. (Vysoká škola polytechnická, 2012) Od ostatních univerzit se VŠPJ lišila ve 3 základních bodech, a to: 

Nejsou zde doktorské programy, škola může realizovat pouze bakalářské a magisterské studijní programy.



Škola není členěná na fakulty.



Vědecká rada vysoké školy se zde nazývá „Akademická rada.

7.3 Vedení školy Rektor doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D., (funkční období současného rektora je od 24. 7. 2014 do 23. 7. 2018) Zástupci rektora 

Zástupkyně rektora, prorektorka pro rozvoj: Mgr. Alena Štěrbová



Prorektor pro tvůrčí činnost: doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.



Prorektor pro studium: Ing. Miloslav Reiterman



Kvestor: Ing. Oldřich Rambousek, Ph.D.



Užší vedení školy: doc. Ing. Zdeněk Horák, Ph.D., RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová

7.4 Obory VŠPJ poskytuje vzdělání v tříletých bakalářských studijních programech. Tyto programy jsou určeny pro zájemce se středoškolským vzděláním, zakončeným s maturitní zkouškou. Úspěšný absolvent tohoto programu získává titul bakalář neboli Bc.

36

Tříleté bakalářské obory jsou: 

Aplikovaná informatika



Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi



Cestovní ruch



Finance a řízení



Počítačové systémy



Porodní asistentka



Všeobecná sestra



Zdravotně sociální pracovník

Dále také poskytuje dvouleté navazující magisterské studium určené pro zájemce s dokončeným bakalářským stupněm vzdělání. Úspěšný student tohoto navazujícího programu získává titul magistr neboli Mgr. 

Komunitní péče v porodní asistenci

7.4.1 Obor Finance a řízení Studijní program: Ekonomika a management (B 6208) Studijní obor: Finance a řízení Forma studia: prezenční i kombinovaná Standardní doba studia: 3 roky Titul: Bc. (bakalář) Studijní obor, kterému se budu v mé bakalářské práci věnovat, se nazývá Finance a řízení. Tento obor poskytuje ekonomicky orientované bakalářské vzdělání, které se zaměřuje na výkon odborných činností v oblastech řízení veřejných či podnikových financí. Spadá sem i oblast účetní a daňové problematiky, marketingu firem, řízení lidských zdrojů a mnoho dalších souvisejících činností. Absolvent tohoto oboru dokáže řešit standardní ekonomické situace na střední řídící úrovni personálních, provozních, organizačních i finančních oblastí ve kterékoli formě podnikání. Ve všech ročnících je zhruba 500 studentů. Katedra ekonomických studií Vedoucí katedry: Ing. Martina Kuncová, Ph.D. 37

Zástupce vedoucí katedry: Ing. Roman Fiala, Ph.D. Každý student si v polovině studia vybere specializaci, v rámci které musí splnit 3 povinně-volitelné předměty. Na výběr jsou: Finance a daně, Finanční poradenství, Projektový management, Řízení průmyslových procesů, Veřejná správa a regionální rozvoj. Během studia také student absolvuje dvě praxe v trvání 15 a 3 týdnů. (Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012; www.vspj.cz)

38

8 Dotazník Ve svém dotazníku jsem se zabývala otázkou uplatnění studentů VŠPJ. V prvé řadě mne zajímalo, zda absolventi dále studují nebo nastoupili do zaměstnání. Dotazník mám na základě těchto skutečností rozdělen do „oddílů“. Na jednu část otázek odpovídali studenti, kteří dále studují/studovali a na další část odpovídali pouze ti absolventi, kteří nastoupili po ukončení studia do zaměstnání. Mým hlavním cílem bylo zjistit, do jaké míry studentům pomohlo studium Vysoké školy polytechnické v následujícím uplatnění (a to i uvedením konkrétních odborných předmětů) nebo zda jim předměty vystudované na této škole do budoucna nijak nepomohly. Dotazník se zaměřuje i na absolvovanou praxi. Na konci dotazníku jsem bývalým studentům nechala prostor, aby se sami vyjádřili k tomu, co by s odstupem určitého času na této škole změnili, doplnili. Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 122 respondentů.

8.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek Každá z otázek předloženého dotazníku je samostatně vyhodnocena a to pomocí koláčových nebo sloupcových grafů. Ve slovním popisu odpovědí uvádím číselnou hodnotu toho, co je v grafu vyjádřeno v procentech. Tato hodnota vyjadřuje, jaké množství respondentů danou odpověď uvedlo. Pokud je to nutné z hlediska pochopení významu nebo v souvislosti s dalším postupem v dotazníku otázku ještě blíže popisuji.

39

8.1.1 První oddíl 1. Studujete či studoval/a jste dále? Na základě odpovědi na první otázku jsem respondenty roztřídila do bloků podle toho, zda pokračovali ve studiu či nikoliv.

Studujete / studoval jste dále? NE

19%

Ve studiu jsem pokračoval/a, ale nedokončil/a jsem to

37%

Studuji a zároveň pracuji 19% Ano, studium mám už ukončené Ano, stále studuji

15%

10%

Obrázek 9: Graf otázky č. 1 (zdroj: vlastní)

Zjistila jsem, že 45 respondentů ve studiu nepokračovalo, 23 respondentů studovalo a již ukončilo navazující studium, 23 respondentů pokračuje v dalším studiu na jiné škole a 19 respondentů studuje a zároveň pracuje. 12 tázaných absolventů ve studiu původně pokračovalo, ale studium z různých důvodů ukončilo a nastoupilo do zaměstnání. Rozdělení respondentů do tří oddílů: 

První oddíl spojoval absolventy, pro které je momentálně jejich bakalářský titul nejvyšším dosaženým vzděláním.



-

Dále nestudovali.

-

Studovali, ale studium předčasně ukončili

-

Studují.

Druhý oddíl zahrnoval absolventy, kteří pokračovali a řádně ukončili navazující studium.



Třetí oddíl zahrnuje respondenty, kteří dále studují, ale studium zatím nedokončili a nemají trvalý pracovní poměr.

Otázky položené v závěrečném čtvrtém oddílu dotazníku jsou určeny pro všechny typy respondentů. 40

8.1.2 Druhý oddíl Otázka č. 2: Pracujete?

Pracujete? Ano, pracuji na plný úvazek

0% 2% 1%

4%

4%

5%

Pracuji na částečný úvazek Momentálně jsem v přijímacím řízení Práci nemám, ale sháním Práci nesháním DPČ, podnikání

84%

Rodičovská dovolená


Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že: 64 absolventů pracuje na plný úvazek, čtyři respondenti pracují na úvazek částečný, jeden z nich je momentálně v přijímacím řízení, tři absolventky jsou na mateřské dovolené a tři bývalí studenti pracují jako OSVČ. Na tuto otázku mi odpovědělo 76 respondentů, v dalších otázkách jich pokračovalo 73. Je to proto, že jeden respondent je teprve v příjímacím řízení, jeden respondent práci zatím nemá a jedna respondentka na mateřské dovolené dále neodpovídala. Otázka č. 3 Jste zaměstnáni tam, kde jste měli praxi? U této otázky jsem zjišťovala, zda studenti pracují tam, kde absolvovali na VŠPJ praxi.

41

Pracujete tam, kde jste měli praxi?

25%

75%

Ano

Ne


Pouze 18 studentů pracuje tam, kde byli při studiu na VŠPJ na praxi. Zbytek zaměstnaných absolventů pracuje jinde. Otázka č. 4: Kolika výběrovými řízeními jste prošli, než jste práci sehnali?.

Kolika výběrovými řízeními jste prošli, než jste práci sehnali? 25%

26%

12% 22% 15% Žádným, byl/a jsem přijat/a bez přijímacího řízení

Jedním

Dvěma

Třemi

Čtyřmi a více


Podle této otázky jsem zjistila, že 18 respondentů bylo přijato bez přijímacího řízení, zbytek respondentů musel projít přijímacími pohovory. Největší část z nich (19) prošlo minimálně čtyřmi pohovory.

42

Otázka č. 5 Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? Cílem této otázky bylo pomocí procent vyjádření toho, jak získané zaměstnání souvisí s absolvovaným studiem.

Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? 12%

19%

26%

15%

28% 100%

75%

50%

25%

24% a méně


Devět respondentů mi zde odpovědělo, že jejich práce 100 % navazuje na jejich předchozí studium na VŠPJ. U největší části absolventů, konkrétně u 20, jejich zaměstnání navazuje pouze z 50 %. To, v jakém oboru jsou zaměstnání, bylo předmětem další otázky. Otázka č. 6: Napište prosím, v jakém oboru jste zaměstnaní Chtěla jsem zjistit, zda je obor jejich zaměstnání blízký oboru, který vystudovali na VŠPJ. Za nejvíce příbuzné obory považuji finanční sektor, státní správu a obchod.

Napište prosím, v jakém oboru jste zaměstnaní Finanční sektor

3%

7%

Státní správa 1%

7%

25%

Obchod Výroba 16% Zemědělství, potravinářství 19%

Strojírenství, automobilní průmysl Science center

22%

Jiné


43

Více jak 50 % respondentů ve výše zmiňovaných oborech pracuje. Konkrétně je to 48 absolventů, 12 jich dále pracuje ve výrobní sféře a zbytek respondentů pracuje v jiných oborech. Otázka č. 7: Využíváte znalosti z VŠPJ?

Využíváte znalosti z VŠPJ? 4% 18% 34%

29% 15% V zaměstnání využiji všech znalostí z VŠPJ Využiji pouze předměty specializace Nevyužiji žádný předmět

Využiji většinu předmětů Využiji pouze jeden předmět


Většina absolventů VŠPJ využívá během svého zaměstnání většinu předmětů, které se učili během studia na této škole. 21 respondentů využívá v praxi pouze jeden nějaký předmět, který na této škole studovali. 13 studentů nevyužije v praxi žádný předmět. Otázka č. 8: Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? Na základě odpovědi na tuto otázku byli respondenti rozděleni do skupin, které jsou totožné s typy specializací, které VŠPJ nabízí.

4%

Jakou jste měli specializaci? 3%

28% 27%

38% Veřejná správa a regionální rozvoj Finanční poradenství

Projektový management Cestovní ruch

Finance a daně


44

Největší část absolventů volila při studiu specializaci Projektový management (29). Další významnou skupinu tvořili studenti se specializaci Veřejná správa a regionální rozvoj. V dalších části otázky jsem se u jednotlivých konkrétních typů specializací ptala na míru využití znalostí získaných při studiu této specializace a na předmět, který respondenti považují za stěžejní. 1. Veřejná zpráva a regionální rozvoj

Využití

Veřejná správa a regionální rozvoj Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

10 7 1 1 3 0

2

4

6

8

10

12

Počet absolventů

Obrázek 17: Využití VS v praxi (zdroj: vlastní)

Tuto specializaci si zvolilo celkem 22 absolventů, kteří byli zařazeni do tohoto oddílu. U této specializace celkem 45 % respondentů uvedlo, že v praxi nevyužívají žádné znalosti, které získali touto specializací. Velká část jich použije jen výjimečně něco málo. 14 % absolventů využívá v zaměstnání všechny předměty, které absolvovali. Tabulka 3: Využití předmětů specializace Veřejná správa a regionální rozvoj (zdroj: vlastní)

PŘEDMĚTY Samospráva ve veřejné správě

3x

Státní správa ve veřejné správě

4x

Veřejné finance

1x

45

2. Finance a daně

Vyzžití

Finance a daně Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

4 6 4 3 4 0

1

2

3

4

5

6

7

Počet absolventů

Obrázek 18: Využití FD v praxi (zdroj: vlastní)

Specializaci Finance a daně zvolilo 21 absolventů. Největší množství z nich využívá v praxi pouze výjimečně něco málo znalostí, které získali během studia. 19 % nevyužívá znalosti žádné a naopak také 19 % absolventů využívá v praxi všechny získané znalosti. Tabulka 4 Využití předmětů specializace Finance a daně (zdroj: vlastní)

PŘEDMĚTY Účetnictví

4x

Daně

3x

Controling

3x

Peníze, banky a finační trhy

2x

3. Projektový management

Využití

Projektový management Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

7 10 4 0 8 0

2

4

6

8

10

12

Počet absolventů

Obrázek 19: Využití PM v praxi (zdroj: vlastní)

46

V této specializaci jsem z tohoto oddílu evidovala 29 odpovědí. Většina studentů využívá pouze výjimečně znalosti, které jim tato specializace přinesla. 24 % nevyužívá znalosti žádné a 28 % absolventů využívá ve svém zaměstnání všechny znalosti a předměty, které absolvovali. Tabulka 5: Využití předmětů specializace Projektový management (zdroj: vlastní)

PŘEDMĚTY Projektové řízení I

7x

Projektové řízení II

2x

Softwarová podpora projektů

1x

4. Finanční poradenství

Využití

Finanční poradenství Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

0 1 1 0 1 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

Počet absolventů

Obrázek 20: Využití FP v praxi (zdroj: vlastní)

Finanční poradenství absolvovali pouze tři studenti a odpovědi byly různorodé. Každý respondent získané znalosti využívá jinak. U této specializace studenti neuvedli žádné konkrétní předměty, které by jim v dané specializaci pomohly s následujícím uplatněním nejvíce.

47

5. Cestovní ruch

Využití

Cestovní ruch Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

0 2 0 0 0 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Počet absolventů

Obrázek 21: Využití CR v praxi (zdroj: vlastní)

Touto specializací prošlo také jen malé množství absolventů VPŠJ a oba respondenti využívají své znalosti, které získali během studia tohoto okruhu pouze výjimečně. Respondenti neuvedli žádný z předmětů jako stěžejní. Otázka č. 9: Postupujete v kariéře na odpovědnější funkce? V otázce č. 9 jsem zjišťovala, zda absolventi postupují v kariérním růstu či zda stagnují na jedné pozici a jejich výhledy na povýšení jsou v nedohlednu.

Postupujete v kariéře na odpovědnější funkce? 15% 32%

34% 19%

Ano, velmi rychle

Ano, ale pomalu

Zatím ne, ale čeká mě to brzy

Ne a ani nepostoupím


Bilance této otázky je značně vyrovnaná. Hodně absolventů v kariéře postupuje, ale naopak velké množství je i těch, kteří v kariéře nepostupují a ani nepostoupí. Konkrétně v číselném vyjádření 11 absolventů postupuje v kariéře směrem nahoru rychle, 25 jich

48

postupuje pomalu, 14 respondentů na povýšení čeká v nejbližší době a 24 odpovídajících s kariérním růstem nepočítá. Otázka č. 10: Pokud ano: Pomohly vám k tomu znalosti z VŠPJ nebo jste se museli sami něco doučit?

Pokud ano: Pomohly Vám k tomu znalosti z VŠPJ? 0% 5% Ne, VŠPJ mi dala všechny potřebné znalosti

18%

32%

Pouze málo věcí, detaily Něco ano Mnoho informací jsem si musel/a dostudovat

45%

Všechny informací jsem si musel/a dostudovat


Většina respondentů uvedla, že své znalosti dále rozvíjela. A to konkrétně 25 odpovídajících z celkového počtu 56. 11. Pokud jste se museli sami něco doučit, uveďte prosím co: Tato otázka směřovala k tomu, aby respondenti sami specifikovali, v které oblasti si museli prohloubit své již získané znalosti, aby se jejich kariéra mohla vyvíjet správným směrem. Odpovědi jsem shrnula v následujících bodech: 

Marketing



Podrobněji zákoník práce, daňové zákony, daňové přiznání



Problematika mezd



Právo (např. občanský zákoník)



Celní legislativa



Anglický jazyk – psaný i mluvený projev



Prohloubení znalostí o účetnických programech v pc



Exekutorský řád, správní řád



Problematika auditů

49



Komunikační dovednosti



Metody operativního řízení kvality



Dotační programy EU



Pojišťovnictví, pojistná matematika



Odborné znalosti z oblasti energií



Obchodní činnost



SAP



Controlling



Mezinárodní obchod



APQP

Otázka č. 12: Kde a jakou jste měli praxi? Absolventů jsem se ptala, kde měli praxi, případně jakou tam vykonávali konkrétní činnost. Tabulka 6: Seznam praxí 2. oddíl (zdroj: vlastní)

Finance

Státní správa

ČSOB (2x)

Mikroregion Telčsko

Kooperativa

SFŽP ČR

Česká spořitelna (2x)

Katastrální úřad

Malá firma - daňová evidence, účetnictví

Městský úřad (7x)

Dopravní značení MŠ, s. r. o. - účetnictví

Sportoviště města Hlinska, s. r. o.

Telekomunikační společnost - účetní

Krajský úřad - asistentka

OVB

Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra

Zemědělské družstvo - účetní

Krajský úřad Vysočina

Účetní

Obecní úřad - administrativní činnost Magistrát města Jihlavy

Obchod

Výroba

50

Penny Market - zástupce vedoucí

Futaba Czech, s.r.o. - inženýr kvality

Příspěvková organizace - marketing

Žďas, a.s. - logistika

Fincentrum, a. s. (2x)

Automotive Lighting

Jiné

Messer

Obchod s drogerií

Motorpal, a.s. (3x)

Energetické poradenství

První brněnská strojírna – kvalita

Komunikační agentura R. C.

Centropen - marketingové oddělení

Dopravní společnost

Kühtreiber, s. r. o. - asistent managera jakosti

Český metrologický institut

Bosch Diesel Jihlava (5x) Gramex,

s

r.o.

-

technologie,

tvorba

pracovních postupů, údržba IS MGT Hlinsko - oddělení kvality Taria a.s. Stavoizola GCE, s. r. o. - marketingové oddělení Výrobní fabrika a na ČSSZ BGS, a.s. DEL a.s. - obchodní úsek Kühtreiber s. r. o. - asistent jakosti Agrostroj Pelhřimov - referent plánování PKS okna a.s. - ekonomický úsek Proman Chrudim

51

Otázka č. 13: Pomohla Vám praxe s následným uplatněním?

Pomohla Vám praxe s následujícím uplatňěním? 20%

23%

20%

30% 7% Rozhodně ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne


Více jak polovina odpovídajících (37) uvedla, že praxe nijak nesouvisela s jejich budoucím uplatněním. Naopak 32 respondentů uvedlo, že dále pokračovali v oboru, ve kterém praxi vykonávali nebo alespoň využili znalostí na praxi získaných. Otázka č. 14: Můžete mi prosím zaškrtnout interval s výší platu, v jaké se vaše výplata pohybuje? (Kč) - čistá mzda

Interval výše platu 14%

5%

6%

33% 42%

10 000 a méně

10 001 - 12 000

12 001 - 15 000

15 001 - 25 000

25 001 a více


Většina zaměstnaných absolventů (54) se pohybuje ve střední platové třídě 12 000 – 25 000 Kč. Vyšší plat uvedlo 10 respondentů, osm jich naopak nedosahuje ani na spodní hranici střední třídy. 52

Otázka č. 15: Vystřídali jste již Vaše zaměstnání od doby ukončení studia?

Vystřídali jste již Vaše zaměstnání od doby ukončení studia?

37%

63%

Ano

Ne


27 respondentů setrvává stále ve svém prvním zaměstnání, 46 respondentů své zaměstnání již minimálně jednou změnilo. Otázka č. 15 byla poslední otázkou pro ty respondenty, kteří v úvodu dotazníku uvedli, že po ukončení studia na VŠPJ již dále nepokračovali v navazujícím studiu nebo toto studium předčasně ukončili.

8.1.3 Třetí oddíl Otázky č. 16 – 30 byly určeny pro respondenty, kteří v úvodu dotazníku uvedli, že po ukončení studia na VŠPJ dále pokračovali v navazujícím studiu a toto studium úspěšně ukončili. Tomuto profilu odpovídalo 23 respondentů.

53

Otázka č. 16: Pracujete?

Pracujete?

Ano, pracuji na plný úvazek

0%

0% 9%

4%

Pracuji na částečný úvazek

Momentálně jsem v přijímacím řízení Práci nemám, ale sháním

87%

Práci nesháním


Z odpovědí vyplývá, že 21 respondentů, kteří již ukončili své navazující studium, pracuje na plný úvazek, jeden respondent na úvazek částečný. Pouze dva respondenti zaměstnání zatím nemají, ale aktivně ho shání. Otázka č. 17: Kolika výběrovými řízeními jste prošli, než jste práci sehnali?

Kolika výběrovými řízeními jste prošli? 24%

28%

5% 5%

38% Žádným, byl/a jsem přijat/a bez přijímacího řízení

Jedním

Dvěma

Třemi

Čtyřmi a více


Na tuto otázku mi odpovídali pouze ti dotázaní, kteří v předešlé otázce uvedli, že pracuji na plný úvazek (21). Odpovědi byly různorodé. Šest studentů si našlo zaměstnání bez přijímacího řízení, osm prošlo jedním řízením. Pouze dva absolventi prošli dvěma nebo třemi výběrovými řízeními a pět respondentů výběrových řízení absolvovalo několik. 54

Otázka č. 18. Jste zaměstnáni tam, kde jste měli praxi?

Jste zaměstnáni tam, kde jste měli praxi?

33%

67%

Ano

Ne


Pouze sedm respondentů uvedlo, že stálé zaměstnání našlo v místě výkonu své praxe. Otázka č. 19: Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? Absolventi v procentech ohodnotili návaznost jejich zaměstnání na předcházející studium.

Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? 19%

24%

24%

19%

14% 100%

75%

50%

25%

24% a méně

Obrázek 30: Graf otázky č. 19 (zdroj vlastní)

Čtyři absolventi uvedli, že pracují ve stejném oboru, který vystudovali (zaměstnání tedy 100 % navazuje na studium). Osm absolventů využívá svá studia v rozmezí 75 % a 50 % a devět absolventů využívá zaměření svého studia pouze částečně.

55

Otázka č. 20: Napište prosím, v jakém oboru jste zaměstnaní

V jakém oboru pracujete? 14%

Finanční sektor

10%

0%

Státní správa 14%

Obchod Výroba

38% Zemědělství, potravinářství

10%

Strojírenství, automobilní průmysl 14%

Jiné


Největší množství absolventů pracuje v oboru obchodu, a to osm. Dále byly odpovědi opět vyrovnané. Šest respondentů pracuje v oborech výroby, strojírenství a automobilového průmyslu. Otázka č. 21: Využíváte znalosti z VŠPJ?

Využíváte znalosti z VŠPJ? 9%

5%

24% 48% 14%

V zaměstnání využiji všech znalostí z VŠPJ Využiji pouze předměty specializace Nevyužiji žádný předmět

Využiji většinu předmětů Využiji pouze jeden předmět


Více jak polovina respondentů na tuto otázku odpověděla, že v praxi využívá většinu znalostí, které získali během studia. Tři absolventi využívají znalostí předmětů, které studovali v rámci své specializace, pět absolventů využívá pouze jeden předmět obecného studia. 56

Otázka č. 22: Jakou jste měli specializaci na VŠPJ?.

Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? 0%0% 9% 30%

61%

Veřejná zpráva a regionální rozvoj

Projektový management

Finanční poradenství

Cestovní ruch

Finance a daně


Z 23 absolventů studovalo 14 specializaci Projektový management, sedm specializaci Finance a daně a dva respondenti Veřejnou zprávu a regionální rozvoj. Specializaci Finanční poradenství a Cestovní ruch žádný z odpovídajících neabsolvoval. V dalších části otázky jsem se u jednotlivých konkrétních typů specializací ptala na míru využití znalostí získaných při studiu této specializace a na předmět, který respondenti považují za stěžejní.

1. Veřejná správa a regionální rozvoj

Využití

Veřejná správa a regionální rozvoj Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ

1

Využiji pouze výjimečně něco málo

1 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

Počet absolventů

Obrázek 34: Využití VS v praxi (zdroj: vlastní)

Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že absolventi své znalosti, získané touto specializací, v praxi téměř vůbec nevyužívají a žádný z předmětů nepovažují za stěžejní. 57

2. Projektový management

Využití

Projektový management Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

1 5 3 0 4 0

1

2

3

4

5

6

Počet absolventů

Obrázek 35: Využití PM v praxi (zdroj: vlastní)

38 % ze studentů této specializace v praxi využívá své znalosti pouze výjimečně, naopak 31 % absolventů znalosti využívá v plném rozsahu. Tabulka 7: Využití předmětů specializace Projektový management (zdroj: vlastní)

PŘEDMĚTY Projektové řízení

3x

Techniky projektového řízení

2x

3. Finance a daně

Využití

Finance a daně Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ Využiji pouze výjimečně něco málo Využiji pouze jeden předmět Využiji 2 předměty Využiji všechny předměty ( )

1 3 1 1 1 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Počet absolventů

Obrázek 36: Využití FD v praxi (zdroj: vlastní)

Tuto specializaci uvedlo sedm respondentů. Jeden uvedl, že ve své práci nevyužívá znalosti z žádného z předmětů studovaných na VŠPJ v rámci této specializace, tři z nich využívají získané znalosti pouze výjimečně, dva studenti využívají znalosti jednoho nebo 58

dvou předmětů a pouze jeden využívá v plném rozsahu znalosti z předmětů studovaných na VŠPJ v rámci této specializace. Tabulka 8: Využití předmětů specializace Finance a daně (zdroj: vlastní)

PŘEDMĚTY Účetnictví

2x

Controlling

2x

Otázka č. 23: Postupujete v kariéře na odpovědnější funkce?

Postupujete v kariéře směrem nahoru? 9%

9%

23%

59%

Ano, velmi rychle

Ano, ale pomalu




Největší množství respondentů v kariéře postupuje směrem nahoru, ale sami označují tento postup za pomalý. Pět respondentů očekává v dohledné době kariérní posun. Dva jsou bez vidiny postupu.

59

Otázka č. 24: Pokud ano: Pomohly vám k tomu znalosti z VŠPJ nebo jste se museli sami něco doučit?

Pokud ano, museli jste si sami něco dostudovávat? 0%

0%

10%

32% 58%

Ne, VŠPJ mi dala všechny potřebné znalosti Něco ano Všechny informací jsem si musel/a dostudovat

Pouze málo věcí, detaily Mnoho informací jsem si musel/a dostudovat


Ze studentů, kteří v předešlé otázce uvedli kariérní postup nebo příslib postupu, si muselo 11 z nich doplnit pouze malý rozsah znalostí, šest z nich si muselo doplnit značný rozsah znalostí a dva respondenti uvedli, že nečerpali ze znalostí získaných studiem vůbec a sami si museli veškeré potřebné informace získat a doučit. Otázka č. 25: Pokud jste se museli sami něco doučit, uveďte prosím co: Tato otázka směřovala k tomu, aby respondenti sami specifikovali, v které oblasti si museli prohloubit své již získané znalosti, aby se jejich kariéra mohla vyvíjet správným směrem. Odpovědi jsem shrnula v následujících bodech: 

celní deklarace,



anglický jazyk,



podrobnější znalosti MS Office,



podrobněji zákoník práce,



rozsáhlejší funkce v MS Excel,



techniky vyjednávání, komunikace,



řešení reklamací v podnicích,



personalistika,



daně,



účetnictví. 60

Otázka č. 26: Kde a jakou jste měli praxi? Respondenti měli popsat nejen místo výkonu své praxe, ale i pozici, na které praxi absolvovali Tabulka 9: Seznam praxí 3. oddíl (zdroj: vlastní)

Finance

Státní správa

Feroplast - ekonomické oddělení

Magistrát

Mzdová účtárna Nopek, a.s.

OÚ Dušejov - regionální rozvoj

Obchod

Výroba

Centropen - marketingové oddělení

Wöhler Bohemia s.r.o. Strojírenství analytické

-

zpracování

činnosti

s

BP

+

využitím

statistických metod Zemědělská a.s. Krucemburk - logistika Firma Entys Jiné

Ross Holding (2x) Firma,

Cestovní agentura

zabývající

se

výrobou

pro

automobilový průmysl Edscha Automotive Kamenice, s.r.o. -

Asistent právního zástupce

logistika

Advokátní kancelář

SMJ Tesla Jihlava, a. s. - tvorba kontrolních

Soukromník - nic odborného

plánů

Studium při zaměstnání - uznáno jako praxe

Bosch Diesel, s.r.o. - neustálé zlepšování

61

Otázka č. 27: Pomohla Vám praxe s následným uplatněním?

Pomohla Vám praxe s následujícím uplatňěním? 18%

18%

27%

32% 5%

Rozhodně ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne


Polovina respondentů uvedla, že jim praxe v jejich následujícím zaměstnání pomohla. Otázka č. 28: Pomohla Vám praxe s následným studiem?

Pomohla Vám praxe s následujícím studiem? 0%

25%

25%

12% 38%

Rozhodně ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne


S následujícím studiem studentům praxe pomohla většinou málo anebo vůbec. Toto uvedlo 10 respondentů. Čtyřem respondentům pomohla alespoň částečně.

62

Otázka č. 29: Můžete mi prosím zaškrtnout interval s výší platu, v jaké se vaše výplata pohybuje? (Kč) - čistá mzda

Můžete mi prosím uvést interval výše Vašeho platu? 4%

5% 14%

32%

45% 10 000 a méně

10 001 - 12 000

12 001 - 15 000

15 001 - 25 000

25 001 a méně


Většina zaměstnaných absolventů (17) se pohybuje v platové třídě 15 000 – 25 000 Kč. Pouze pět z nich uvedlo příjem nižší než je spodní hranice zvoleného intervalu. Otázka č. 30. Vystřídali jste již Vaše zaměstnání od doby ukončení studia?

Vystřídali jste již zaměstnání od doby ukončení studia?

41%

59%

Ano

Ne


13 respondentů setrvává stále ve svém prvním zaměstnání, devět respondentů své zaměstnání již minimálně jednou změnilo.

63

8.1.4 Čtvrtý oddíl V tomto oddíle odpovídá 23 respondentů, kteří stále pokračují v navazujícím studiu. Otázka č. 31: Jakou studujete VŠ?

Počet absolventů

Jakou studujete VŠ? 6

8 6 4 2 0

5 3 1

3 1

1

1

1

1

Navazující škola


Nejvyšší počet absolventů, kteří stále pokračují v navazujícím studiu, studuje na VŠE (šest), následuje MUNI (pět), stejný počet (tři) uvedlo VUT a ČZU. Ostatní uvedené VŠ studuje vždy jeden student. Otázka č. 32: Jaký obor studujete? V této otázce jsem se respondentů ptala, jaký zvolili obor v navazujícím studiu. Zda je

Počet studentů

tento obor stejný, jako jejich předchozí studium či zda studují něco jiného.

10 8 6 4 2 0

Jaký studujete obor?

9

5 2

2

0

1

0

2

1

1

Obor Obrázek 44: Graf otázky č. 32 (zdroj: vlastní)

Téměř všichni dotázaní studují obor, který na jejich předešlé zaměření přímo navazuje nebo s ním

úzce souvisí – finanční sféru, management, státní správu, provoz a

ekonomiku. Pouze dva studenti uvádějí zaměření zcela nebo výrazně odlišné.

64

Otázka č. 33: Využíváte znalosti z VŠPJ?

Využíváte znalostí z VŠPJ? 0% 0%

9%

17%

74% Využívám všechny znalosti z VŠPJ Využívám pouze předměty specializace Nevyužívám žádný z předmětů

Využívám většinu předmětů Využívám pouze jeden předmět (např. účetnictví..)


21 současných studentů během následujícího studia využívá buď všechny, nebo většinu předmětů, které absolvovali na VŠPJ. Otázka č. 34: Musíte si sami doplňovat znalosti, abyste zvládali další studium?

Musíte si sami doplňovat znalosti, aby jste zvládali další studium? 4%

Ne, VŠPJ mi dala všechny potřebné znalosti

9%

22%

Pouze málo věcí, detaily

Něco ano 30% Mnoho informací jsem si musel/a dostudovat

35%



Z 23 studentů jich pět uvedlo, že ve svém navazujícím studiu využívají znalosti získané během bakalářského studia na VŠPJ bez potřeby jejich rozšíření. Osm studentů znalosti mírně doplňuje, sedm pociťuje větší nedostatky a pouze tři uvedli, že potřeba doplnění a rozšíření informací je značně vysoká.

65

Otázka č. 35. Pokud ano, uveďte prosím, jaké nedostatky jste si museli dostudovávat Tato otázka směřovala k tomu, aby respondenti sami specifikovali, v které oblasti si museli prohloubit své již získané znalosti, aby zvládli navazující studium. Odpovědi jsem shrnula v následujících bodech: 

drobné detaily/ pojmy, které studenti doposud neslyšeli (jako příklad byl uveden pojem „Lean production“),



mikroekonomie,



makroekonomie,



anglický jazyk,



marketing,



média,



informace o EU – legislativa, politika, hospodařen,



informace o světových trzích,



informace o mezinárodních vztazích,



fakta o zemědělství obecně.

Otázka č. 36: Jakou jste měli specializaci na VŠPJ?

Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? 4%

4% 18%

35%

39%




Cestovní ruch

Finance a daně


Z 23 současných studentů navazujícího studia jich devět zvolilo na VŠPJ specializaci Projektový management, osm specializaci Finance a daně a čtyři respondenti Veřejnou zprávu a regionální rozvoj. Specializaci Finanční poradenství a Cestovní ruch v předchozím studiu volil vždy jeden student. 66

Otázka č. 37: Kde a jakou jste měli praxi? Respondenti měli popsat nejen místo výkonu své praxe, ale i pozici, na které praxi absolvovali. Tabulka 10: Seznam praxí 4. oddíl (zdroj: vlastní)

Finance

Státní správa

Česká spořitelna

Katastrální úřad 2x

Ekonomické oddělení

Úřad práce 2x

Pojišťovací kancelář

Obecní úřad - asistent

Malá stavební firma - asistent účetní

Jihlava, marketingový výzkum

Sberbank

Magistrát města - administrativa

Obchod

Výroba

Velkoobchod Heva, s.r.o.

Motorpal, a.s. - logistika

Decoleta, a.s. - výzkum konkurence

TZK Polná Bosch Diesel, s. r. o. (2x) Altreva, s.r.o. Automotive lighting - kontrola kvality Modia Jihlava

Jiné

Kovolis Hedvikov, a.s.

Jaso DISTRIBUTOR - dispečer

Hranipex

67

Otázka č. 38: Pomohla Vám praxe s následným studiem?

Pomohla Vám praxe s následujícím studiem? 13% 22%

26%

30% 9% Rozhodně ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Rozhodně ne


Na otázku, zda studentům pomohla jejich praxe při následujícím studiu, uvedla více jak polovina respondentů (12), že spíše ne (pouze v nepatrném množství) nebo dokonce vůbec ne. Zbytek (11) uvedl, že zkušenosti získané praxí určitě zcela využívají.

8.1.5 Pátý oddíl Otázky č. 39 – 41 byly určeny pro všechny respondenty. Otázka č. 39: Pohlaví?

Pohlaví

30%

70%

Muž

Žena


Ze 122 respondentů, kteří se dotazníkové šetření zúčastnili, bylo 85 žen a 37 mužů. 68

Otázka č. 40: Myslíte si, že máte stejné startovné pole jako pohlaví druhé?

Myslíte si, že máte stejné startovné pole jako pohlaví druhé? 31%

69%

Ano

Ne


Pouze 84 respondentů si myslí, že žádné z pohlaví není upřednostněno. Otázka č. 41: Uveďte prosím případné návrhy, v čem by se měla VŠPJ zlepšit, na zlepšení jakých předmětů by se měla VŠPJ zaměřit? V této závěrečné otázce jsem dala studentům prostor, aby se mohli sami vyjádřit k tomu, co jim studium na VŠPJ přineslo a co jim zde naopak chybělo. Jejich postřehy jsem se pokusila shrnout do následujících bodů. Negativa či doporučení 

Zkvalitnění výuky cizích jazyků.



Rozšířit obsah učiva (účetnictví, daně, management, regionální rozvoj, mikroekonomie, makroekonomie).



Zavést předměty pro rozšíření počítačové gramotnosti, znalostí týkajících se EU



V rámci specializace zavedení aktuálních seminářů (komunikace se zákazníky, psychologie osobnosti).



Zlepšit spolupráci s firmami v regionu



Zavést možnost diskusí s odborníky z praxe.



Větší důraz na absolvovanou praxi (měla by se týkat předmětu studia).

Pozitiva 

Kladně hodnocen přínos předmětů Strategické řízení a Aplikovaná statistika.



Kladně hodnocen přístup některých vyučujících. 69

9 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry absolventi uplatňují znalosti získané studiem odborných předmětů vyučovaných na VŠPJ a jak využívají poznatky a zkušenosti získané během své praxe probíhající v 6. semestru. Informace jsem získala od náhodného vzorku absolventů a výsledky tohoto průzkumu dávají indicie k tomu, aby se tyto zjištěné poznatky daly vztahovat na celek. Ve své práci jsem použila dotazníkovou metodu šetření. Absolventy VŠPJ jsem oslovila prostřednictvím dotazníku, který jsem respondentům zasílala přes sociální síť Facebook, e-mail a také je kontaktovala přes mobilní telefon. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsem popsala pojmy, které se zpracovanou problematikou souvisí – kompetence uchazečů o zaměstnání, předpoklad jejich vývoje, zaměstnanost, nezaměstnanost apod. V krátkosti jsem shrnula i teorii sociologického výzkumu, jeho metody a cíle, neboť z něj vycházel můj průzkum uplatnitelnosti. V praktické části je popsán dotazník a vyhodnoceny odpovědi respondentů. Samotný dotazník byl sestaven tak, aby na základě odpovědí 122 dotázaných bylo možno respondenty rozdělit do tří skupin. Skupinu č. 1 tvořili absolventi, kteří po ukončení studia na VŠPJ již dále nepokračovali v navazujícím studiu nebo ho z nějakého důvodu nedokončili - dosažené vzdělání Bc. - a pracují. Do této skupiny bylo zařazeno 76 respondentů. Skupinu č. 2 absolventi, kteří dokončili navazující studium – dosažené vzdělání Ing. nebo Mgr. – a pracují nebo zaměstnání hledají. Do této skupiny bylo zařazeno 23 respondentů. Skupinu č. 3 tvořili respondenti, kteří v současné době stále studují a soustavně nepracují. Do této skupiny bylo na základě odpovědí zařazeno 23 respondentů. Pro naplnění cíle této práce byly stěžejní odpovědi respondentů zařazených do skupiny č. 1 a skupiny č. 2. Tedy těch, kteří se již zapojili do pracovního procesu a mohou tak přímo konfrontovat svoje znalostí s praxí.

70

Následující zhodnocení jsou zpracovány pro skupinu č. 1 a skupinu č. 2. Nejprve bych chtěla zhodnotit uplatnitelnost absolventů v obecné rovině. Z 99 jich: -

88 % pracuje na plný úvazek nebo pracují jako OSVČ,

-

5 % pracuje na částečný úvazek,

-

3 % vybírají mateřskou dovolenou,

-

4 % zatím nenašlo uplatnění na trhu práce.

4 % znamenají v početním vyjádření 4 studenty. Dle mého názoru je to velice dobrý výsledek a svědčí o tom, že uplatnitelnost absolventů je vysoká. Zhodnocení uplatnění v rámci oboru vystudovaného na VŠPJ. Z 94 jich: -

13 % pracuje v oboru, který 100% koresponduje s jejich studiem,

-

25,5 % pracuje v oboru, který koresponduje s jejich studiem ze 75 %,

-

24,5 % pracuje v oboru, který koresponduje s jejich studiem z 50 %,

-

36 % pracuje v oboru, který koresponduje s jejich studiem méně než z 50 %.

Jako nejbližší obory zaměstnání po ukončení VŠPJ považuji obory finanční, státní sektor a také obor obchodu. Zhodnocení uplatnění v rámci těchto oborů: -

finanční sektor 21 %.

-

státní sektor 15 %.

-

sféra obchodu 26 %.

-

ostatní obory 38 %.

Zhodnocení využití odborných znalostí získaných během studia: -

4 % využívá všechny znalosti,

-

37 % využívá většinu znalostí,

-

15 % využívá pouze znalostí z předmětů studovaných v rámci specializace,

-

28 % využívá znalosti jednoho vystudovaného předmětu,

-

16 % nevyužívá žádné znalosti získané studiem VŠPJ.

U těchto skupin respondentů jsem také zjišťovala, zda postupují v kariéře na odpovědnější funkce a zda si k tomu museli sami doplňovat a rozšiřovat svoje znalosti. V kariérním žebříčku směrem nahoru jich do této doby postoupilo 85. Z toho: -

4 % nemuseli doplňovat a rozšiřovat svoje znalosti,

-

12 % doplňovalo pouze malé množství informací,

-

84 % muselo doplnit znalosti ve velkém rozsahu. 71

Nejčastěji uvedené předměty a oblasti, ve kterých absolventi museli své znalosti doplňovat: :anglický jazyk, podrobnější znalosti MS Office a MS Excel, daně, účetnictví, SAP, zákony (zákoník práce, daňový, týkající se mezd), právo, komunikační dovednosti, celní legislativa a pojišťovnictví. Zhodnocení využití dovedností získaných na praxi absolvované v 6. semestru (na tuto otázku odpovědělo 96 respondentů): -

22 % využívá dovednosti z praxe určitě,

-

23 % využívá dovednosti z praxe částečně,

-

49 % využívá dovednosti z praxe málo či vůbec,

-

6 % neví.

Zhodnocení užitečnosti specializací: -

74 % nevyužívá,

-

26 % částečně.

Respondentům byla také položena otázka, zda nastoupili do zaměstnání tam, kde vykonávali studijní praxi. Na tuto otázku odpovědělo 96 respondentů a z toho 20 % z nich uvedlo - v podstatě tedy každý pátý absolvent -, že po ukončení studia nastoupilo do stejné firmy. Následující zhodnocení je zpracováno pro skupinu č. 3. U respondentů, kteří v současné době ještě studují, považuji za důležitou informaci ohledně využití odborných znalostí získaných studiem VŠPJ v navazujícím studiu. Do této skupiny bylo zařazeno 23 respondentů, z toho: -

17 % využívá všechny znalosti,

-

74 % většinu znalostí,

-

9 % nevyužívá žádné znalosti.

Následující zhodnocení je zpracováno pro všechny skupiny respondentů Zvolená specializace při studiu VŠPJ: -

42 % Projektový management,

-

29 % Finance a daně,

-

23 % Veřejná správa a regionální rozvoj,

-

3 % Finanční poradenství,

-

3 % Cestovní ruch. 72

Bývalí studenti také dostali prostor, aby se mohli sami vyjádřit k tomu, co jim studium na VŠPJ přineslo, co jim zde chybělo, co by po konfrontaci s praxí doplnili, zlepšili. Jejich postřehy jsou shrnuty v následujících bodech. 

Zkvalitnění výuky cizích jazyků.



Rozšířit obsah učiva (účetnictví, daně, management, regionální rozvoj, mikroekonomie, makroekonomie).



Zavést předměty pro rozšíření počítačové gramotnosti, znalostí týkajících se EU



V rámci specializace zavedení aktuálních seminářů (komunikace se zákazníky, psychologie osobnosti).



Zlepšit spolupráci s firmami v regionu.



Zavést možnost diskusí s odborníky z praxe.



Větší důraz na absolvovanou praxi (měla by se týkat předmětu studia).

Pozitiva 

Kladně hodnocen přínos předmětů Strategické řízení a Aplikovaná statistika.



Kladně hodnocen přístup některých vyučujících.

Názory absolventů přinášejí škole užitečné informace. Je však zapotřebí si uvědomit výrazně subjektivní podtext. Dotazníkové šetření, ve kterém jsou osloveni absolventi VŠPJ, zajišťuje vedení školy potřebnou zpětnou vazbu. Trh práce prošel v posledních 15 letech výraznou proměnou, která velmi úzce souvisí se stavem ekonomiky. Poměrně otevřená ekonomika České republiky je značně závislá na exportu, kde dominantní úlohu hraje výroba v technických odvětvích (výroba dopravních prostředků, elektrických a optických zařízení apod.). Od toho se samozřejmě odvíjí i požadavky zaměstnavatelů na uchazeče o zaměstnání. Největší zájem je o techniky, vývojáře, informatiky. Jak i z průzkumu vyplývá i absolventi ekonomických oborů najdou své uplatnění, ale je předpoklad, že míra jejich uplatnění se bude snižovat. VŠPJ na tento trend již zareagovala a od roku 2016 otevírá nové studijní obor Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi.

73

Při hodnocení dotazníku je samozřejmě nutné přihlédnout k subjektivnímu podtextu u otázek, kdy respondenti hodnotí úroveň získaných znalostí a jejich využití. Ta totiž neodráží pouze kvality výuky, ale i samotného studenta – jak poctivě a svědomitě ke studiu přistupoval, jestli si aktivně doplňoval informace z přednášek a seminářů apod.

74

Zdroje Knižní zdroje 1. Historie a přítomnost Vysoké školy polytechnické Jihlava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012-. ISBN 978-80-87035-78-8. 2. Historie a přítomnost Vysoké školy polytechnické Jihlava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012-. ISBN 978-80-87035-90-0. 3. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7. 4. SURYNEK, Alois. Základy sociologického výzkumu. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-726-1038-4. 5. MURDZA, Karol. Sociologický výskum. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010. ISBN 978-80-86708-91-1. 6. VESELÁ, Jana. Sociologický výzkum a jeho metody. Vyd. 2. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. ISBN 80-719-4847-0. 7. PICHANIČOVÁ, Ludmila a Hana PAČESOVÁ. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 1999. ISBN 80-708-0356-8. 8. LIŠKA, Václav. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, c2004. ISBN 80-864-1954-1. 9. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: základní kurs. Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2000. ISBN 80-861-7510-3.

75

Elektronické zdroje 10. VŠPJ. Vysoká škola Polytechnická Jihlava [online]. Jihlava [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/ 11. MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/

12. KURZY:

Nezaměstnanost [online].

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 13. KOMPETENCE ABSOLVENTŮ: Jaké kompetence u absolventů očekávají zaměstnavatelé. Infoabsolvent.cz[online].

[cit.

2016-04-24].

Dostupné

z:

http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-14/Jakekompetence-u-absolventu-ocekavaji-/26 14. UPLATNITELNOST

ABSOLVENTŮ:

Poptávka

firem

do

budoucna,

uplatnitelnost absolventů VŠ. Ekonom.ihned.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-65168370-skoly-sazeji-na-korejstinu-imigraci 15. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DAT: Grafy a tabulky. Wikisofia.cz [online]. [cit. Dostupné

2016-04-25].

z:

https://wikisofia.cz/index.php/Grafick%C3%A9_zobrazen%C3%AD_dat 16. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DAT: Grafy. Zcu.cz: Západočeská univerzita v Plzni [online].

[cit.

2016-04-25].

Dostupné

z:

http://www.kmt.zcu.cz/person/Kohout/info_soubory/exam4_soubory/elearning/psych/data/Texty/Clanek/37.htm

76

17. VÝVOJ STRUKTUR ZAMĚSTNANOSTI: Vývoj struktur zaměstnanosti v ČR v letech 2000 - 2012. Střediskovzdelavacipolitiky.info [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné

z:

http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/2013_Analyza%20a%20 projekce%20dopadu%20ekonomickeho%20vyvoje%20do%20kvalifikacnich%2 0pozadavku%20trhu%20prace%20v%20CR.pd

77

Seznam obrázků, grafů Obrázek 1: Sloupcový graf (zdroj: www.wikisofia.cz) .................................................. 25 Obrázek 2: Histogram (zdroj: wikisofia.cz) ................................................................... 25 Obrázek 3: Koláčový graf (zdroj: www.wikisofia.cz) .................................................... 26 Obrázek 4: Bodový graf (zdroj: www.wikisofia.cz)....................................................... 26 Obrázek 5: Spojnicový graf (zdroj: www.wikisofia.cz) ................................................. 27 Obrázek 6: Definice nezaměstnanosti (zdroj: (Liška, 2004)) ......................................... 31 Obrázek 7: Vývoj nezaměstnanosti za posední 3 roky (zdroj: www.kurzy.cz ) ............. 34 Obrázek 8: Budova VŠPJ, rok 2013 (zdroj: www.vspj.cz) ............................................ 35 Obrázek 9: Graf otázky č. 1 (zdroj: vlastní) ................................................................... 40 Obrázek 10: Graf otázky č. 2 (zdroj: vlastní) ................................................................. 41 Obrázek 11: Graf otázky č. 3 (zdroj: vlastní) ................................................................. 42 Obrázek 12: Graf otázky č. 4 (zdroj: vlastní) ................................................................. 42 Obrázek 13: Graf otázky č. 5 (zdroj: vlastní) ................................................................. 43 Obrázek 14: Graf otázky č. 6 (zdroj: vlastní) ................................................................. 43 Obrázek 15: Graf otázky č. 7 (zdroj: vlastní) ................................................................. 44 Obrázek 16: Graf otázky č. 8 (zdroj: vlastní) ................................................................. 44 Obrázek 17: Využití VS v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................. 45 Obrázek 18: Využití FD v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................. 46 Obrázek 19: Využití PM v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................ 46 Obrázek 20: Využití FP v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................. 47 Obrázek 21: Využití CR v praxi (zdroj: vlastní)............................................................. 48 Obrázek 22: Graf otázky č. 9 (zdroj: vlastní) ................................................................. 48 Obrázek 23: Graf otázky č. 10 (zdroj: vlastní) ............................................................... 49 Obrázek 24: Graf otázky č. 13 (zdroj: vlastní) ............................................................... 52 Obrázek 25: Graf otázky č. 14 (zdroj: vlastní) ............................................................... 52 Obrázek 26: Graf otázky č. 15 (zdroj: vlastní) ............................................................... 53 Obrázek 27: Graf otázky č. 16 (zdroj: vlastní) ............................................................... 54 Obrázek 28: Graf otázky č. 17 (zdroj: vlastní) ............................................................... 54 Obrázek 29: Graf otázky č. 18 (zdroj: vlastní) ............................................................... 55 Obrázek 30: Graf otázky č. 19 (zdroj vlastní) ................................................................ 55 Obrázek 31: Graf otázky č. 20 (zdroj: vlastní) ............................................................... 56 Obrázek 32: Graf otázky č. 21 (zdroj: vlastní) ............................................................... 56 78

Obrázek 33: Graf otázky č. 22 (zdroj: vlastní) ............................................................... 57 Obrázek 34: Využití VS v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................. 57 Obrázek 35: Využití PM v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................ 58 Obrázek 36: Využití FD v praxi (zdroj: vlastní) ............................................................. 58 Obrázek 37: Graf otázky č. 23 (zdroj: vlastní) ............................................................... 59 Obrázek 38: Graf otázky č. 24 (zdroj: vlastní) ............................................................... 60 Obrázek 39: Graf otázky č. 27 (zdroj: vlastní) ............................................................... 62 Obrázek 40: Graf otázky č. 28 (zdroj: vlastní) ............................................................... 62 Obrázek 41: Graf otázky č. 29 (zdroj: vlastní) ............................................................... 63 Obrázek 42: Graf otázky č. 30 (zdroj: vlastní) ............................................................... 63 Obrázek 43: Graf otázky č. 31 (zdroj: vlastní) ............................................................... 64 Obrázek 44: Graf otázky č. 32 (zdroj: vlastní) ............................................................... 64 Obrázek 45: Graf otázky č. 33 (zdroj: vlastní) ............................................................... 65 Obrázek 46: Graf otázky č. 34 (zdroj: vlastní) ............................................................... 65 Obrázek 47: Graf otázky č. 36 (zdroj: vlastní) ............................................................... 66 Obrázek 48: Graf otázky č. 38 (zdroj: vlastní) ............................................................... 68 Obrázek 49: Graf otázky č. 39 (zdroj: vlastní) ............................................................... 68 Obrázek 50: Graf otázky č. 40 (zdroj: vlastní) ............................................................... 69

Seznam tabulek Tabulka 1: Druhy sociologického výzkumu (zdroj: vlastní zpracování podle Murdzy, 2010) ............................................................................................................................... 15 Tabulka 2: Názorný příklad četností (zdroj: vlastní) ...................................................... 24 Tabulka 3: Využití předmětů specializace Veřejná správa a regionální rozvoj (zdroj: vlastní) ............................................................................................................................ 45 Tabulka 4 Využití předmětů specializace Finance a daně (zdroj: vlastní) ..................... 46 Tabulka 5: Využití předmětů specializace Projektový management (zdroj: vlastní) ..... 47 Tabulka 6: Seznam praxí 2. oddíl (zdroj: vlastní) .......................................................... 50 Tabulka 7: Využití předmětů specializace Projektový management (zdroj: vlastní) ..... 58 Tabulka 8: Využití předmětů specializace Finance a daně (zdroj: vlastní) .................... 59 Tabulka 9: Seznam praxí 3. oddíl (zdroj: vlastní) .......................................................... 61 Tabulka 10: Seznam praxí 4. oddíl (zdroj: vlastní) ........................................................ 67 79

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený studijní plán pro obor Finance a řízení

80

Příloha č. 1: Dotazník Uplatnění studentů VŠPJ obor FŘ v praxi Dobrý den. Mé jméno je Tereza Šíchová a tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit jako základ pro mojí bakalářskou práci. Zabere to jen pár minut a mně to moc pomůže, abych se mohla stát dalším absolventem této školy. Mockrát Vám děkuji za pomoc a ochotu :).

Příjmení (Prosím o vyplnění. Dotazník je samozřejmě anonymní, nikde jména nepoužiji, je to pouze pro mě, abych si mohla zaznamenat a odškrtnout, kdo ze studentů mi již odpověděl). Tato kolonka není povinná. ………………………………………………………………………………………… 1. oddíl 1. Studujete či studoval/a jste dále? 

Ano, studium mám už ukončené (Odpovězte tedy prosím na otázky č. 16 až 30, poté č. 39 až 42)



Ano, stále studuji (Odpovězte tedy prosím na otázky č. 31 až 38, poté č. 39 až 41)



Ne (Odpovězte tedy prosím na otázky č. 2 až 15, poté č. 39 až 41)



Ve studiu jsem pokračoval/a, ale nedokončil/a jsem to (Odpovězte tedy prosím na otázky č. 2 až 15, poté č. 39. až 41)



Studuji a zároveň pracuji (Odpovězte tedy prosím na otázky č. 2 až 15, poté na otázky č. 39 až 41)

2. oddíl Nepokračoval/a jsem ve studiu či nedokončil/a jsem navazující studium Tyto otázky prosím vyplní ti absolventi, kteří ve studiu dále po ukončení Bc. titulu nepokračovali a snažili se najít práci. Také na tyto otázky odpovědí absolventi, kteří navazující studium nedokončili a také absolventi, kteří studují a zároveň pracují.

81

2. Pracujete? 







Momentálně jsem v příjímacím řízení



Práci nemám, ale sháním



Práci nesháním



Jiné …

3. Jste zaměstnáni tam, kde jste měli praxi? 

Ano



Ne

4. Kolika výběrovými řízeními jste prošli, než jste práci sehnali? 

Žádným, byl/a jsem přijat/a bez přijímacího řízení



Jedním



Dvěma



Třemi



Čtyřmi a více

5. Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? 

100 %



75 %



50 %



25 %



24 % a méně

6. Napište prosím, v jakém oboru jste zaměstnaní 

Finanční sektor



Státní správa



Obchod



Výroba



Zemědělství, potravinářství



Jiné … 82

7. Využíváte znalosti z VŠPJ? 

V zaměstnání využiji všechny znalosti z VŠ



Využiji většinu předmětů



Využiji pouze předměty specializace



Využiji 1 předmět (např. účetnictví)



Nevyužiji žádný z předmětů

8. Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? 




Finance a daně









Cestovní ruch

VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ: 

Využiji všechny předměty



Využiji 2 předměty



Využiji pouze jeden předmět






Nevyužiji žádné znalosti z VŠPJ

Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… FINANCE A DANĚ: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… 83

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… FINANČNÍ PORADENSTVÍ: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… CESTOVNÍ RUCH: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… 9. Postupujete v kariéře na odpovědnější funkce? 

Ano, velmi rychle



Ano, ale pomalu 84







10. Pokud ano: Pomohly vám k tomu znalosti z VŠPJ nebo jste se museli sami něco doučit? 







Něco ano



Mnoho informací jsem si musel/a dostudovat




11. Pokud jste se museli sami něco doučit, uveďte prosím co: …………………………………………………………………………………….. 12. Kde a jakou jste měli praxi? ……………………………………………………………………………………….. 13. Pomohla Vám praxe s následným uplatněním? 

Rozhodně ano



Spíše ano



Nevím



Spíše ne



Rozhodně ne

14. Můžete mi prosím zaškrtnout interval s výší platu, v jaké se vaše výplata pohybuje? (Kč) - čistá mzda 

25 001 a více



15 001 - 25 000



12 001 - 15 000



10 001 - 12 000¨



10 000 a méně

15. Vystřídali jste již Vaše zaměstnání od doby ukončení studia? 

Ano 85



Ne

3. oddíl Navazující studium již ukončeno Tato sekce je pro absolventy, kteří pokračovali v navazujícím studiu, a mají ho již ukončené 16. Pracujete? 







Momentálně jsem v příjímacím řízení



Práci nemám, ale sháním



Práci nesháním



Jiné …

17. Kolika výběrovými řízeními jste prošli, než jste práci sehnali? 

Žádným, byl/a jsem přijat/a bez přijímacího řízení



Jedním



Dvěma



Třemi



Čtyřmi a více

18. Jste zaměstnáni tam, kde jste měli praxi? 

Ano



Ne

19. Jak vaše zaměstnání navazuje na studium? 

100 %



75 %



50 %



25 %



24 % a méně 86

20. Napište prosím, v jakém oboru jste zaměstnaní 

Finanční sektor



Státní správa



Obchod



Výroba



Zemědělství, potravinářství



Jiné …


V zaměstnání využiji všechny znalosti z VŠ













22. Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? 




Finance a daně









Cestovní ruch















Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… FINANCE A DANĚ:

87
















Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… PROJEKTOVÝ MANAGEMENT: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… FINANČNÍ PORADENSTVÍ: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… CESTOVNÍ RUCH: 










Využiji pouze výjimečně něco málo 88




Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… 23. Postupujete v kariéře na odpovědnější funkce? 

Ano, velmi rychle



Ano, ale pomalu







24. Pokud ano: Pomohly vám k tomu znalosti z VŠPJ nebo jste se museli sami něco doučit? 







Něco ano







25. Pokud jste se museli sami něco doučit, uveďte prosím co: …………………………………………………………………………………….. 26. Kde a jakou jste měli praxi? ……………………………………………………………………………………….. 27. Pomohla Vám praxe s následným uplatněním? 

Rozhodně ano



Spíše ano



Nevím



Spíše ne



Rozhodně ne

28. Pomohla Vám praxe s následným studiem? 

Rozhodně ano 89



Spíše ano



Nevím



Spíše ne



Rozhodně ne

29. Můžete mi prosím zaškrtnout interval s výší platu, v jaké se vaše výplata pohybuje? (Kč) - čistá mzda 

25 001 a více



15 001 - 25 000



12 001 - 15 000



10 001 - 12 000¨



10 000 a méně

30. Vystřídali jste již Vaše zaměstnání od doby ukončení studia? 

Ano



Ne

4. oddíl Stále studuji Tuto sekci prosím vyplní absolventi pokračující v navazujícím studiu, kteří u toho nemají stálé zaměstnání. 31. Jakou studujete VŠ? 

VUT



VŠE



MUNI



UPCE



UHK



ČVUT



ČZU



UTB



JČU 90



MENDELU



UK



UP



OSU nebo OSB



Jiné …

32. Jaký obor studujete? 

Finanční obor



Státní správa



Marketing a obchod



Výrobní a technické obory



Chemické obory, zemědělství, potravinářství



Jiné …


Při studiu využiji všechny znalosti z VŠ













34. Musíte si sami doplňovat znalosti, abyste zvládali další studium? 







Něco ano






Ano, všechny informací jsem si musel/a dostudovat

35. Pokud ano, uveďte prosím, jaké nedostatky jste si museli dostudovávat ……………………………………………………………………………………. 36. Jakou jste měli specializaci na VŠPJ? 

Veřejná zpráva a regionální rozvoj 91



Finance a daně









Cestovní ruch















Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… FINANCE A DANĚ: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ………………………………………………………………………………………… PROJEKTOVÝ MANAGEMENT: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ……………………………………………………………………………………….. 92

FINANČNÍ PORADENSTVÍ: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: …………………………………………………………………………………………… CESTOVNÍ RUCH: 














Pokud využíváte alespoň nějaký z předmětů, uveďte prosím jaký, případně jaký nejvíce: ……………………………………………………………………………………………

37. Kde a jakou jste měli praxi? ……………………………………………………………………………………………. 38. Pomohla Vám praxe s následným studiem? 

Rozhodně ano



Spíše ano



Nevím



Spíše ne



Rozhodně ne

5. oddíl 93

Společné otázky pro všechny Prosím o vyplnění těchto otázek od všech absolventů VŠPJ. 39. Pohlaví 

Žena



Muž

40. Myslíte si, že máte stejné startovné pole jako pohlaví druhé? 

Ano



Ne

41. Uveďte prosím případné návrhy, v čem by se měla VŠPJ zlepšit, na zlepšení jakých předmětů by se měla VŠPJ zaměřit? ……………………………………………………………………………………………

94

Příloha č. 2: Doporučený studijní plán pro obor Finance a řízení Váš doporučený studijní plán Finance a řízení platný pro studenty, kteří započali studium od ZS 2013/2014 1. Semestr Anglický jazyk 1/FR u1 (CJ) Business Economics Český jazyk u1 (V) Finanční účetnictví 1 Management Management Matematika 1/F1 Mathematics 1 for Finance and Management Microeconomics Mikroekonomie Německý jazyk 1/FRu1 (CJ) Podniková ekonomika Úvod do účetnictví

2. Semestr Anglický jazyk 1/FRu2 (CJ) Český jazyk u2 (V) Finanční účetnictví 2 Macroeconomics Makroekonomie Marketing AJ Marketing Marketing auf Deutsch Matematika 2 Německý jazyk 1/FRu2 (CJ) Právo Úvod do ICT

3. Semestr 95

Anglický jazyk 1/FRu3 (CJ) Aplikovaná statistika Applied Statistics Český jazyk u3 (V) Daně 1 Financial Management and Investment Decisionmaking Finanční řízení a investiční rozhodování Německý jazyk 1/FRu3 (CJ) Podniková informatika

4. Semestr Anglický jazyk 1/FRu4 (CJ) Český jazyk u4 (V) Daně 2 Financial Mathematics Finanční analýza (PV) Finanční matematika (PV) Managerské účetnictví Money, banks, fin.markets Německý jazyk 1/FRu4 (CJ) Peníze, banky a finanční trhy Projektové řízení (PV) Průmyslová logistika (PV) Regionální rozvoj (PV) Veřejné finance

5. Semestr Cenné papíry a finanční poradenství (PV) Controlling a řízení nákladů (PV) Daně pro podnikovou praxi (PV) Finance Services Center Management Management jakosti výrobků a služeb Pojišťovnictví a pojistná matematika (PV) Projektové řízení II. (PV) 96

Quality Management of Products and Services Řízení kvality výrobních procesů (PV) Řízení lidských zdrojů Řízení výrobních procesů (PV) Samospráva ve veřejné Správě (PV) Softwarová podpora projektů (PV) Státní správa ve veřejné správě (PV) Strategické řízení Strategic Management

6. Semestr Diplomový seminář Praxe FŘ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY Anglický jazyk pro začátečníky u1 Anglický jazyk pro začátečníky u2 Anglický jazyk pro začátečníky u3 Anglický jazyk pro začátečníky u4 Anglický jazyk 2/CRu1 Anglický jazyk 2/CRu2 Anglický jazyk 2/CRu3 Anglický jazyk 2/CRu4 Business Communication Daňová evidence Databázové systémy pro ekonomy Decision making In Management Dějiny ekonomického myšlení Einführung in moderne Ekonomická teorie Ekonomika životního prostředí Elektronické obchodování pro ekonomy Etika Etiketa pro manažery Finanční právo Firemní vzdělávání a rekvalifikace dospělých Foreign Trade 97

Francouzský jazyk 2/CRu1 Francouzský jazyk 2/CRu2 Francouzský jazyk 2/CRu3 Francouzský jazyk 2/CRu4 Fundamentals of Financial Accounting Geography of the Czech Republic Geopsychology Handelskorrespondenz History and Basic Facts of the Czech Republic Interactive Communication International Business Week IBW International Business Week domácí Introduction into PR Italský jazyk 2/CRu1 Italský jazyk 2/CRu2 Italský jazyk 2/CRu3 Italský jazyk 2/CRu4 Kariérní poradenství Komunální a regionální politika Konverzace v anglickém jazyce Konverzace ve francouzském jazyce Konverzace ve španělském jazyce Konverzace v italském jazyce Konverzace v německém jazyce Konverzace v ruském jazyce Management lázeňství a wellness Manažerské rozhodování Matematický seminář Mediální komunikace Měření v systémech managementu jakosti Mzdová agenda v podnikové praxi Německý jazyk pro začátečníky u1 Německý jazyk pro začátečníky u2 Německý jazyk pro začátečníky u3 Německý jazyk pro začátečníky u4 Německý jazyk 2/CRu1 98

Německý jazyk 2/CRu2 Německý jazyk 2/CRu3 Německý jazyk 2/CRu4 Nové trendy marketingové komunikace Odborná anglická konverzace Management jakosti výrobků a služeb Operační výzkum Personalistika a mzdy na PC Podnikání fyzické osoby Podniková ekonomika II Pracovní právo Presentation Skills in English Project Management První předlékařská pomoc Psychologie a sociologie Psychologie a sociologie Regionální ekonomie Ruský jazyk 2/CRu1 Ruský jazyk 2/CRu2 Ruský jazyk 2/CRu3 Ruský jazyk 2/CRu4 Simulační manažerské hry Společnost s ručením omezeným SRO Sport Aerobic Sport Badminton Sport Basketbal Sport Bojové sporty Sport Florbal Sport Futsal Sport Kondiční cvičení Sport Kurz lanových a lezeckých aktivit Sport Kurz lyžování a snowboardingu Sport Kurz outdoorový Sport Kurz pěší turistiky Sport Kurz tanečních a aerobních aktivit 99

Sport Kurz vodní turistiky Sport Kurz zimní turistiky Sport Lanové a lezecké aktivity Sport Lokomoční outdoorové aktivity Sport Plavání Sport Spinning Sport Stolní tenis Sport Tenis Sport Volejbal Sport Vstupní kurz Sport Zdravotní TV Starting Business Project Světová ekonomika Španělský jazyk 2/CRu2 Španělský jazyk 2/CRu3 Španělský jazyk 2/CRu4 Tvorba simulačních modelů Tvorba WWW stránek Úvod do filosofie pro ekonomy Úvod do Public Relations Veřejná správa Zahraniční obchod Založení malého podniku Vysvětlivky: Typ předmětu: P povinný, PV povinně volitelný, CJ cizí jazyk, VP volitelný předmět Způsob zakončení předmětu: ZA zápočtem, ZK zkouškou, Z,ZK zápočtem a zkouškou Poznámky Studenti musí za dobu studia dále získat 10 kreditů z volitelných předmětů (VP). Doporučena je následující struktura: 3. semestr 4 kredity, 4. semestr 2 kredity, 5. semestr 4 kredity. Cizí jazyk 1: student si volí mezi AJ anebo NJ

100

Předmět v cizím jazyce: V rámci studia musí student absolvovat jeden předmět v cizím jazyce, lze zvolit i alternativu k česky vyučovaným povinným předmětům (např. Microeconomics, Strategic Management, …). Pokud student tento povinný předmět již vystudoval v českém jazyce, započítají se mu za cizojazyčný předmět pouze 2 kredity za předmět v cizím jazyce. V případě, že předmět ještě nevystudoval, započítají se kromě 2 kreditů za cizojazyčný předmět také kredity za povinný předmět a není tedy nutné studovat povinný předmět v českém jazyce. V případě, že student u povinného předmětu v českém jazyce neuspěje a zapíše si další semestr tentýž předmět jen v jiném jazyce, jedná se o opakování téhož, a tedy při neúspěšném ukončení předmětu následuje vyloučení ze studia. Předmět Praxe PR se skládá ze dvou dílčích částí: 

3 týdenní (prázdninová praxe) student ji vykonává mezi 4. a 5. semestrem,



15 týdenní (semestrální praxe) student ji vykonává v 6. semestru.

Doporučuje se vykonat obě praxe v jedné organizaci jak v České republice, tak i v zahraničí. Obě praxe lze spojit po dohodě s garantem praxí a s poskytovatelem praxe v jednu, která se uskuteční před a v průběhu 6. semestru. Státní závěrečná zkouška: 

Odborná část z předmětů společného programového základu: Makroekonomie, Mikroekonomie, Podniková ekonomika a Veřejné finance.



Odborná část z oborových předmětů: Peníze, banky, finanční trhy, Finanční řízení a investiční rozhodování, Management, Strategický management, Management jakosti výrobků a služeb, Řízení lidských zdrojů.



Obhajoba bakalářské práce

Specializace: Student si vybírá jednu specializaci tím, že absolvuje všechny tři předměty (povinně volitelné PV), ze kterých specializace sestává. Lze si vybrat jednu z těchto pěti specializací: Finance a daně (Finanční analýza, Controlling a řízení nákladů, Daně pro podnikovou praxi) Finanční poradenství (Finanční matematika, Cenné papíry a finanční poradenství, Pojišťovnictví a pojistná matematika). Projektový management (Projektové řízení I., Projektové řízení II., Softwarová podpora projektů).

101

Řízení průmyslových procesů (Průmyslová logistika, Řízení výrobních procesů, Řízení kvality výrobních procesů). Veřejná správa a regionální rozvoj (Regionální rozvoj, Samospráva ve veřejné správě, Státní správa ve veřejné správě).

102

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Uplatnění studentů VŠPJ obor Finance a řízení v praxi

Recommend Documents