VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Bc. Marek Nasli
Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu
Diplomová práce
2014
Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu
Diplomová práce
Bc. Marek Nasli
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Datum odevzdaní diplomové práce: 2014-05-14 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Master´s Dissertation
The analysis of development of tourism in the Czech Republic from the year 2000 with a regard to drawing public resources to support tourism
Bc. Marek Nasli
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Travel and Tourism studies Thesis Advisor: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Date of Submission: 2014-05-14 Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
Bc. Marek Nasli V Praze dne…………………………
ABSTRAKT NASLI, Marek. Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu. [Diplomová práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 99 stran. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v České republice s ohledem na čerpání z veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu ve zvoleném období mezi lety 2000 – 2013 a poukázat na dopady finanční podpory z veřejných zdrojů. Pro naplnění stanoveného cíle bude využito analýzy jednotlivých statistických ukazatelů, kterými jsou návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu, průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu. Závěrem stanoveného cíle bude uveden dosažený výstup z pohledu financování z veřejných zdrojů na jednotlivých ukazatelích a jeho pozitivní, negativní či neutrální obraz. Na základě stanoveného cíle lze říci, že výše finančních výdajů z veřejných zdrojů může mít vliv na růst počtu ubytovaných nerezidentů, ale nemá vliv na růst počtu ubytovaných rezidentů. Oproti tomu v ukazateli Průměrná délka přenocování a Průměrná délka pobytu bylo dojito k závěru, že čím větší částka je na podporu cestovního ruchu vynaložena, tím se paradoxně průměrná doba přenocování, ale i pobytu zkracuje. Vzhledem k výsledku korelačního koeficientu v ukazateli kapacity lůžek v HUZ, u kterého se projevila silná závislost na objem financování z veřejných zdrojů je zřejmé, že tento ukazatel je na objemu finanční podpory z veřejných zdrojů zřejmě nejvíce závislý. Pravdou je, že mezi nejčastější žadatele v oblasti cestovního ruchu patří právě HUZ, konkrétně pak hotely. U devizových příjmů se projevila slabá závislost, což značí, že v případě vyšší finanční podpory z veřejných zdrojů není generován větší objem devizových příjmů. Klíčová slova: Evropská unie, cestovní ruch, Česká republika, financování, veřejné zdroje
ABSTRACT NASLI, Marek. The analysis of development of tourism in the Czech Republic from the year 2000 with a regard to drawing public resources to support tourism. [Master´s dissertation]. Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 99 pages.
The aim of the thesis is to analyze the development of tourism in the Czech Republic with regard to the utilization of public resources to promote tourism in the selected period between 2000 - 2013 and to highlight the impact of the financial support from public sources. To fulfill its objective will be used for statistical analysis of individual indicators, which are collective accommodation establishments traffic (residents, non-residents, total), foreign exchange earnings from foreign tourism, capacity beds in collective accommodation establishments, the major source countries of inbound tourism, the average number of overnight stays and average length of stay. The output will be set objective reflection from the perspective of public funding to individual indicators and the positive, negative and neutral position. Based on the stated objectives can say that the level of public expenditure can affect the growth of non-residents accommodated , but does not affect growth in the number of residents accommodated . In contrast, the measure of the average length of overnight stays and average length of stay was concluded that the greater amount is to promote tourism is spent , thus , paradoxically, the average number of overnight stays, but also shortens the stay. Given the outcome of the correlation coefficient in capacity indicators beds collective accommodation establishments in which showed a strong dependence on the volume of public funding , it is clear that this indicator is the amount of financial support from public sources seem most dependent. The truth is that the most frequent applicants in tourism belongs to collective accommodation establishments , specifically hotels. For foreign exchange earnings was reflected weak dependence , which means that if more financial support from public funds not generated a greater volume of foreign exchange earnings.
Key words: European Union, Tourism, Czech Republic, financial support, public resources
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................. 13 1 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 16 1.1 Cestovní ruch ............................................................................................................. 16 1.1.1 Základní pojmosloví cestovního ruchu ............................................................... 19 1.1.2 Historie cestovního ruchu v České republice ..................................................... 19 1.1.3 Typologie cestovního ruchu................................................................................ 22 1.1.4 Organizace a řízení cestovního ruchu v ČR ........................................................ 24 1.1.5 Hromadná ubytovací zařízení ............................................................................. 28 1.2 Financování CR ......................................................................................................... 29 1.2.1 Finanční podpora cestovního ruchu z národních zdrojů ..................................... 31 1.2.2 Fondy EU ............................................................................................................ 32 1.2.3 Implementace strukturálních fondů EU v ČR..................................................... 36 1.2.4 Programovací období 2000 – 2004 ..................................................................... 37 1.2.5 Programovací období 2004 – 2006 ..................................................................... 38 1.2.6 Programovací období 2007 – 2013 ..................................................................... 39 2 ANALÝZA VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA FINANCOVÁNÍ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ .................................................................................................. 43 2.1 Analýza vývoje cestovního ruchu v ČR .................................................................... 44 2.1.1 Návštěvnost HUZ (rezidenti) .............................................................................. 46 2.1.2 Návštěvnost HUZ (nerezidenti) .......................................................................... 49 2.1.3 Návštěvnost HUZ celkem (rezidenti a nerezidenti) ............................................ 52 2.1.4 Devizové příjmy ze zahraničního CR ................................................................. 54 2.1.5 Kapacita lůžek v HUZ ........................................................................................ 56 2.1.6 Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR v daném období .......... 58 2.1.7 Průměrná doba přenocování turistů dle jednotlivých let .................................... 61 2.1.8 Průměrná doba pobytu turistů v ČR ................................................................... 63
2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů .............................. 65 2.2.1 Národní programy pro čerpání finančních prostředků na podporu CR .............. 66 2.2.2 Jednotlivé programy EU, pro čerpání finančních prostředků na podporu CR.... 69 2.3 Celková výše podpory z veřejných zdrojů od roku 2000 .......................................... 70 2.4 Závěrečné srovnání statistických ukazatelů cestovního ruchu s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 – 2013 ................................................................. 73 2.5 Další financované projekty Evropskou unií na podporu udržitelného cestovního ruchu s účastí České republiky ........................................................................................ 80 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 86 3.1 Návrh nové struktury financování cestovního ruchu ze státního rozpočtu ................ 86 3.2 Zjednodušení formálních náležitostí na podávání žádostí o finanční podporu z veřejných zdrojů .............................................................................................................. 87 3.3 Koncentrace na jeden nosný projekt .......................................................................... 88 Závěr .................................................................................................................................... 89 LITERATURA .................................................................................................................... 96
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu ........................................................................ 23 Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení a jejich dělení ............................................ 28 Tabulka č. 3: Návštěvnost HUZ (rezidenti) ...................................................................... 46 Tabulka č. 4: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (rezidenti) ..................................... 47 Tabulka č. 5: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) .................................................................. 49 Tabulka č. 6: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (nerezidenti) ................................. 50 Tabulka č. 7: Návštěvnost HUZ celkem ............................................................................ 52 Tabulka č. 8: Návštěvnost HUZ celkem ............................................................................ 53 Tabulka č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního CR......................................................... 54 Tabulka č. 10: Tempo růstu devizových příjmů .............................................................. 55 Tabulka č. 11: Vybrané ukazatele pro rok 2000 – 2013: Kapacita lůžek ...................... 56 Tabulka č. 12: Tempo růstu kapacity lůžek...................................................................... 57 Tabulka č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období .................................... 58 Tabulka č. 14: Průměrná doba přenocování turistů ........................................................ 61 Tabulka č. 15: Průměrná doba přenocování turistů ........................................................ 62 Tabulka č. 16: Průměrná doba přenocování turistů ........................................................ 63 Tabulka č. 17: Průměrná doba pobytu turistů ................................................................. 64 Tabulka č. 18: Státní program podpory CR ..................................................................... 66 Tabulka č. 19: Národní program podpory CR ................................................................. 68 Tabulka č. 20: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) 71 Tabulka č. 21: Poměření devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů ........ 77
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Návštěvnost HUZ (rezidenti) v období 2000 – 2013 ....................................... 47 Graf č. 2: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000 - 2013 .................................... 50 Graf č. 3: Návštěvnost HUZ celkem .................................................................................. 52 Graf č. 4: Devizové příjmy v mil. CZK ............................................................................. 55 Graf č. 5: Kapacita lůžek v HUZ ....................................................................................... 57 Graf č. 6: Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR od r. 2000 ............... 60
Graf č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let ....... 62 Graf č. 8: Průměrná doba pobytu turistů v ČR ............................................................... 64 Graf č. 9: Státní program podpory CR 2000 - 2007 ........................................................ 67 Graf č. 10: Národní program podpory CR 2010 - 2013 .................................................. 68 Graf č. 11: Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK ................................... 70 Graf č. 12: Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů za období 2000 – 2013 . 73 Graf č. 13: Vývoj počtu ubytovaných (rezidenti a nerezidenti) a výše finančních výdajů v jednotlivých letech………………………………………………………………………………….75 Graf č. 14: Poměr návštěvnost HUZ (rezidenti a nerezidenti) s financováním z veřejných zdrojů………………………………………………………………………..76 Graf č. 15: Poměr průměrné délky přenocování a průměrné délky pobytu s financováním z veřejných zdrojů……………………………………………………...77 Graf č. 16: Poměr kapacity lůžek v HUZ s financováním z veřejných zdrojů………..78 Graf č. 17: Poměr devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů……………79
SEZNAM ZKRATEK CK - cestovní kancelář CKM – cestovní kancelář mládeže CR - cestovní ruch CZK - Česká koruna CzT - Czech Tourism ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu ČEDOK - Česká dopravní kancelář ČR - Česká republika ČS - Československo ČSÚ - Český statistický úřad EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fu - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond ERDF - Evropsky fond regionální rozvoje ESF - Evropský sociální fond ETC - European Travel Commision - Evropská komise cestovního ruchu EU - Evropská unie FS - Fond soudržnosti HDP - hrubý domácí produkt HUZ - Hromadná ubytovací zařízení IOP - Integrovaný operační program JPD - Jednotný programovací dokument MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj NTO - National Tourism Organisation - Národní organizace cestovního ruchu NUTS - Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS II – Nomenklatura územních statistických jednotek - regiony soudržnosti NUTS III – Nomenklatura územních statistických jednotek - kraje
OP - operační program OPRLZ- Operační program rozvoje lidských zdrojů OSN - Organizace spojených národů ROH – revoluční odborové hnutí ROP - regionální operační program SPPCR - Státní program podpory cestovního ruchu SROP - Společný regionální operační program TIC - turistická informační centra TSA – Satelitní účet cestovního ruchu UNWTO - United Nations World Tourism Organization - Světová organizace cestovního ruchu WTTC - World Travel and Tourism Council - Světová rada cestování a cestovního ruchu
ÚVOD Tématem diplomové práce je Analýza vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu. Toto téma jsem si vybral z důvodu prezenčního studia oboru Management destinace cestovního ruchu. Důvodem mého zájmu je jednak prohloubení znalostí k této problematice a také fakt, že mě obor cestovního ruchu provázel celým mým pětiletým studiem na vysoké škole. Téma vývoje turismu a možnosti jeho financování, především pak z veřejných zdrojů, může být velkým přínosem pro jednotlivé subjekty cestovního ruchu. Mohou se naskytnout nové příležitosti a dochází k silnější konkurenceschopnosti, především pro slabší subjekty, které nemají možnost a prostředky pro konkurenční pozici na trhu. Tento jev prospívá celému trhu a jeho úrovni kvality. V diplomové práci se budu zabývat konkrétně obdobím od roku 2000 do roku 2013. Rok 2013 původně v této práci neměl být uveden, a to z důvodu zatím nezveřejněných a neúplných informací a také některým zatím nepublikovaným údajům. Nakonec jsem se ale rozhodl, že rok 2013 také do této práce připojím. Hlavním důvodem bylo programovací období Evropské unie 2007 – 2013, kdy jsem uvedený poslední rok za jedno programovací období, nemohl vynechat. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj cestovního ruchu v České republice, s ohledem na čerpání z veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu, ve zvoleném období mezi lety 2000 – 2013 a poukázat na dopady finanční podpory z veřejných zdrojů. Pro naplnění stanoveného cíle bude využito analýzy jednotlivých statistických ukazatelů, kterými jsou návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu, průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu. Závěr stanoveného cíle má za úkol prokázat, zda je prokazatelný vliv z pohledu financování z veřejných zdrojů na jednotlivých ukazatelích. Diplomová práce je rozvržena do tří hlavních částí – teoretická část, analýza vývoje cestovního ruchu s ohledem na financování z veřejných zdrojů a návrhová část.
13
Teoretická část je zaměřena na obecné vymezení cestovního ruchu, jeho základní charakteristiky, definice, pojmosloví, přínosy, historie a vývoj cestovního ruchu v České republice. Dále je tato část zaměřena na typologii cestovního ruchu a na organizace a řízení cestovního ruchu, které jsou v práci rozděleny v úrovni nadnárodní, mezinárodní, národní a regionální. Poslední částí teoretické části jsou hromadná ubytovací zařízení. Podkapitola 1.2 Financování CR poukazuje na jednotlivé možnosti financování cestovního ruchu z veřejných zdrojů, je rozdělena na finanční podporu z národních zdrojů a fondů Evropské unie. Dále je v podkapitole uvedeno, jak došlo k implementaci strukturálních fondů Evropské unie v České republice a další částí této podkapitoly jsou jednotlivá programovací období a jednotlivé programy, z kterých byly finanční prostředky z veřejných zdrojů čerpány. Část Analýza vývoje cestovního ruchu s ohledem na financování z veřejných zdrojů se zabývá především statistickými ukazateli. V první části této kapitoly jsou následující ukazatelé: návštěvnost HUZ - rezidenti, návštěvnost HUZ – nerezidenti, návštěvnost HUZ – celkem (rezidenti i nerezidenti), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu v České republice v daném období, poté průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu turistů v České republice. Zbytek této kapitoly je zaměřen na finanční prostředky, které byly poskytnuty na podporu cestovního ruchu v České republice z veřejných zdrojů. V části Financování cestovního ruchu jsou veřejné zdroje rozděleny na národní zdroje a zdroje poskytnuté z fondů Evropské unie. Jsou zde rozepsány jednotlivé programy a jejich podprogramy, díky kterým bylo možné finanční podporu čerpat. V Návrhové části diplomant uvede tři konkrétní návrhy, ke kterým dospěl na základě zpracování této diplomové práce. Jedná se o návrhy koncepce nové struktury financování cestovního ruchu ze státního rozpočtu. Dalším bodem je návrh na zjednodušení formálních náležitostí k podávání žádostí o finanční podporu z veřejných zdrojů. Posledním návrhem je koncentrace na realizaci jednoho nosného projektu, který by zabránil tzv. „rozmělňování“ finančních podpor do několika menších projektů a naopak by byla veškerá pozornost věnována tomuto projektu, který by měl na rozdíl od těch individuálních nějaký přínos pro celé odvětví cestovního ruchu, nikoliv pouze význam místní, či regionální.
14
V diplomové práci jsem stanovil tyto hypotézy: H1: Po vstupu do Evropské unie se snížil objem veřejných zdrojů ve státním rozpočtu České republiky na podporu cestovního ruchu. H2: Vzhledem k financováním z veřejných zdrojů se cestovní ruch vyvíjí v České republice rychleji a to zejména od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a bylo jí umožněno čerpání dotací. H3: V průběhu celosvětové finanční krize, která začala mezi lety 2007 - 2008, se snížil počet turistů v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky.
Ke zpracování této práce bylo využito několik metod. V teoretické části byla využita metoda deskripce, které předcházela rešerše literárních zdrojů a internetových pramenů. V části analytické byly využity metody primární a sekundární analýzy. V rámci primární analýzy byla využita elektronická komunikace s vybranými orgány veřejné správy, kam patřilo Ministerstvo pro místní rozvoj, Český statistický úřad, Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad. Sekundární analýza byla především zaměřena na analýzu časových řad, která vycházela z relevantních informačních zdrojů převážně dostupných na internetu. V Návrhové části bylo využito metody dedukce. Jedná se tedy o vyvození, závěru a porovnání jednotlivých zjištěných informací, které shrnuje celou problematiku tématu práce analýzy vývoje turismu v ČR od roku 2000 s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu turismu.
V práci jsem využíval i starších zdrojů, jelikož si myslím, že vybrané knihy mají své kvality a nemají ve své oblasti konkurenci, většina dat z těchto publikací byla aktualizována.
15
1 TEORETICKÁ ČÁST Tato část je zaměřena na obecné vymezení cestovního ruchu, jeho základní charakteristiky, definice, pojmosloví, přínosy, historie a vývoj cestovního ruchu v České republice. Dále je zaměřena na typologii cestovního ruchu a na organizace a řízení cestovního ruchu, které jsou v práci rozděleny na nadnárodní, mezinárodní, národní a regionální. Poslední částí teoretické části v podkapitole 1.1 Cestovní ruch, jsou hromadná ubytovací zařízení. V podkapitole 1.2 Financování CR se budu zabývat financováním cestovního ruchu. Bude se jednat o výčet jednotlivých programů a podprogramů, z kterých měla možnost Česká republika čerpat finanční prostředky na podporu cestovního ruchu z veřejných zdrojů. Financování je rozděleno na podporu cestovního ruchu z národních zdrojů a z fondů Evropské unie. Programy národního charakteru jsou seřazeny dle časové souslednosti a v případě evropských programů podpory, dle programovacích období. Dále je v podkapitole uvedeno, jak došlo k implementaci strukturálních fondů Evropské unie v České republice a další částí této podkapitoly jsou jednotlivá programovací období a jednotlivé programy, z kterých byly finanční prostředky z veřejných zdrojů čerpány.
1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví na světě, jehož rozmach a dynamičnost nemá v posledních desetiletích konkurenci. Je také významnou oblastí národního hospodářství. Jde o pohyb lidí v dané zemi nebo v zahraničí (kontinentech). Cestovní ruch je kategorizován jako sociálně-ekonomický jev. Člení se na kategorii sociální, která značí jako subjekt člověka. Buď jako jedince nebo může být tento subjekt také chápán jako skupina lidí, či různě velká společnost. Z druhé strany je zde kategorie ekonomická a ta je chápána jako obecná kategorie hospodářství (ekonomiky), jde tedy o tvorbu nabídky i poptávky na daném trhu a to z hlediska makroekonomického, ale současně také hlediska mikroekonomického. Z pohledu ekonomického hlediska je to především „…(tvorba nových pracovních příležitostí, zdroj kapitálu, obnova stávajícího bytového fondu, podněcuje rozvoj řemesel 16
atd. – celkově tak zvyšuje konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postižená území).“1 Definic cestovního ruchu je nespočetné množství a každá definice se na problematiku nahlíží z jiného pohledu a nikdy se úplně neshodují, ovšem určité společné rysy lze nalézt. Nyní bych uvedl tedy několik definic cestovního ruchu a přiblížil jejich hlavní specifika. Dle UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) zní definice cestovního ruchu takto: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“2 Definice UNWTO zahrnuje ale pouze turisty, jejich pohyb do míst, činnost a časovou ohraničenost pobytu v místech. Cestovní ruch je ale daleko složitější mechanismus a patří sem dále služby, s cestovním ruchem spojené, bez nichž by cestovní ruch nemohl téměř existovat. Je to kupříkladu ubytování, stravování, doprava, rekreace, animátorství, aj., dále také služby spojené s maloobchodem, ať už jde o tiskoviny, zdravotní zařízení, půjčovny aut, turistická informační centra, podpora rozvoje cestovního ruchu, bankovní služby, podpora cestovního ruchu, kulturní aktivity, pojišťovnictví, apod. Definice z Výkladového slovníku cestovního ruchu popisuje cestovní ruch takto: „cestovní ruch (turismus, zkratka CR, angl. tourism, travel) = komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“3
1
Czech Tourism. Didaktické podklady – Charakteristika a význam cestovního ruchu. [online] 2005.
Dostupné na internetu: cestovniho-ruchu-v-cesku/ 2 3
http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-
UNWTO (The United Nation World Tourism Organization). ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002, s. 45.
17
Definic cestovního ruchu je opravdu nepřeberné množství, ale ve své podstatě se všechny přibližují těmto rysům, kdy můžeme říci, že se jedná o cestovní ruch (z hlediska turisty). „Charakteristické rysy cestovního ruchu:
změna místa pobytu, pohyb, tj. cestování z místa běžného životního prostředí do místa či míst mimo běžné životní prostředí, tím se doprava, jako realizátor pohybu stává jednou ze základních a nezastupitelných součástí cestovního ruchu,
dočasný (přechodný) pobyt v místě, které není místem běžného životního prostředí účastníka cestovního ruchu, tím se poskytování služeb přechodného ubytování v nejrůznějších, tzn. i nekomerčních, formách stává druhou základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu,
hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi, jsou tedy vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru, ale zahrnují se služební pracovní cesty včetně účasti na kongresových akcích,
realizace se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníka cestovního ruchu,
vytváření vztahů mezi lidmi, v místě dočasného pobytu mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a mezi účastníky cestovního ruchu a zprostředkovateli.“4
S cestovním ruchem je také spojen pojem tzv. druhého bydlení (druhý domov). „Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa), které není trvalým bydlištěm. Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí, a tudíž se návštěvy takovýchto druhých domovů vylučují z cestovního ruchu.“5
4
ATTL, P.; NEJDL, K., Turismus I. Praha : VŠH., 2004. s. 8.
5
ČSÚ. Základní pojmy a definice. [online] 2008. Dostupné na internetu:
[cit. 2014-02-21].
18
1.1.1 Základní pojmosloví cestovního ruchu „Základní pojmy cestovního ruchu byly přijaty v červenci 1991 v Ottawě na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Bylo třeba zkvalitnit aktivity cestovního ruchu, výměnu informací a komunikaci mezi subjekty cestovního ruchu a to jak na celosvětové, mezinárodní, tak i národních a regionálních úrovních. Na konferenci byl přijat soubor „Doporučení pro statistiku cestovního ruchu“, který byl následně schválen Statistickou komisí OSN v březnu 1993. Tato konference poskytla vzájemnou srozumitelnou komunikaci mezi jednotlivými členskými státy WTO. Definice základních statistických pojmů obsažené v její rezoluci byly poměrně zjednodušené.“6
1.1.2 Historie cestovního ruchu v České republice V České republice se cestovní ruch začal rozvíjet v 19. století, konkrétně roku 1888 (již za Rakouska-Uherska), kdy byl v Praze založen Klub českých turistů, který od svých počátků zařizoval hromadné zájezdy, především v přírodě a horských střediscích. Největší, první pořádanou akcí Klubem českých turistů byl hromadný zájezd v roce 1889 na Světovou výstavu do Paříže, kam zavítal i Thomas Cook se svou výpravou. Klub českých turistů na tuto výstavu zavítal taktéž a to teprve po necelém roce od svého vzniku. Klub se zasloužil i o turistickou síť ubytoven a vytyčení a označení turistických cest. Tento fakt byl výhodou také pro skautská a trampská hnutí, která se těšila v této době velké oblibě. Po první světové válce vznikaly v Československu i další turistická sdružení, byly jimi například. Čs. obec turistická v Praze nebo Svaz dělnických turistů v Praze. Rozvoj cestovního ruchu byl v plném proudu, čeští občané nejvíce cestovali na území Československa, navštěvovali hlavně slovenské Tatry, kam si jezdili odpočinout a v zimní sezoně také zasportovat (lyže, běžky, túry), a jako další destinace byla hojně navštěvována Podkarpatská Rus.
6
NASLI, M.; Analýza možností využití PR v oblasti cestovního ruchu. [Bakalářská práce] Praha: Vysoká škola hotelová, 2013.
19
V období mezi první a druhou světovou válkou, roku 1920 zahájila jako první svého druhu v naší zemi svou činnost Československá cestovní a dopravní kancelář, která se zároveň zařadila, jako největší cestovní kancelář na světě. Až roku 1926 vznikl název společnosti ČEDOK, což je akronym z úplného názvu Československá dopravní kancelář, který je od té doby používán.
V období od konce druhé světové války až do roku 1989 se v Československu uzavřeli hranice směrem na západ a to byl také hlavní důvod, proč se začal rozmáhat domácí cestovní ruch. Velký význam měla vodní turistika, která se po období druhé světové války začala rozšiřovat i do našich zeměpisných šířek (v roce 1924 bylo 253 registrovaných vodáků v Československu). Mimo vodní turistiku tu bylo i tzv. „druhé bydlení“, které je spojeno s chatařením a chalupařením, tato éra začínala v 50. letech 20. století. Tato éra znamenala opouštění měst a pobývání na venkově, kde si lidé kupovali nebo pronajímali chaty a chalupy, kde se rekreovali. Bylo to dáno nárůstem obyvatel ve větších městech, rozvojem industrializace, které vedlo k zhoršování prostředí pro život, což obyvatele vedlo k životnímu stylu, který se navracel zpět k přírodě. Dalším faktorem pro rozvoj chataření a chalupaření bylo vylidňování obyvatel venkova – urbanizace. Také k tomu přispělo odsouvání obyvatel v pohraničních oblastech v období druhé světové války. I přesto, že se nám vztah mezi chatařením a chalupařením může zdát velice úzký, není tomu tak. „Chaty, na rozdíl od chalup, byly vymýšleny a zbudovány přímo za účelem trávení volného času, seberealizace a zejména uspokojení jejich majitelů a stavitelů zároveň (Janalík 1970). Pojmem chatař označujeme nejen majitele chaty, ale i například srubu či boudy. „Chata je většinou jednoduchá, malá stavba v přírodě nebo mimo město, kterou si vlastník vlastnoručně vystavěl a která často využívá recyklované nebo různě levně dostupné materiály“ (Zapletalová 2007: 9). Chalupu tedy můžeme charakterizovat jako venkovský 20
objekt, někdy i několik set let starý, který byl původně zbudován jako venkovské hospodářství k trvalému obývání (Zapletalová 2007). Na rozdíl od chat, které byly stavěny v přírodě, v blízkosti lesů a luk, se chalupy zpravidla vyskytují v intravilánu obcí.“7 „Chalupáři, na rozdíl od chatařů, svůj volný čas tráví aktivněji. Častěji navazují kontakty se sousedy i s obyvateli lokality, ve které je objekt umístěn, preferují aktivity spojené s manuální úpravou a údržbou chalupy či péčí o zahrádku (Pácl 1988). Chalupaření také bývá přijímáno pozitivněji, jelikož většinou nenarušuje vesnické a krajinné prostředí, uchovává stavební fond vesnice a navíc alespoň částečně zmírňuje úbytky obyvatel vesnice.“8 Mezi další poměrně lákavé aktivity v domácím cestovním ruchu patřily rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí bylo jedno z největších a nejsilnějších odborových organizací v socialistickém Československu) nebo závodní rekreace, což byly ve své podstatě organizované hromadné zájezdy, které organizovaly podniky pro své zaměstnance v atraktivních přírodních lokalitách, kde pro ně byly vystaveny rozsáhlé rekreační komplexy. Roku 1989, kdy padl socialistický režim, a otevřeli se hranice, dochází k velkým změnám v cestovním ruchu. Čeští turisté začali cestovat do zahraničí a to bez povinnosti víz a bezdevizového styku. Téhož roku docházelo k privatizaci a také k liberalizaci na trhu. Kvůli liberalizaci na trhu došlo k zakládání společností, které si v oblasti cestovního ruchu zakládali soukromníci. Také se zvyšovali počty hromadných ubytovacích zařízení a především cestovních kanceláří. Problémem v této době bylo, že si cestovní kancelář mohl otevřít téměř kdokoliv, kdo měl dostatečné finanční prostředky, bez ohledu na to, zda měl nějaké znalosti či zkušenosti s tímto oborem.
7
Smékalová, M..; Fenomén chataření a chalupaření v České republice. [Bakalářská diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita, 2009.
8
Smékalová, M..; Fenomén chataření a chalupaření v České republice. [Bakalářská diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita, 2009.
21
„Po roce 1989 zaznamenaly v sektoru cestovního ruchu asi největší boom cestovní kanceláře, a to ve svých nejrůznějších podobách. Jestliže koncem roku 1989 existovalo u nás 11 státních a „družstevních“ cestovních kanceláří, pak v roce 1995 jich bylo evidováno téměř 1 100, v současnosti je jich podle údajů ČSÚ asi 700, z toho však jen pouze 10–15 významnějších touroperátorů. Podobný trend zaznamenaly také informace pro turisty, zejména zakládáním a činností turistických informačních center (TIC), kterých je v současnosti již více než 400 v nejvýznamnějších turistických střediscích cestovního ruchu.“9 Přitom do roku 1989 na trhu působilo jen devět CK (ČEDOK, Autoturist, SportTurist, Balnea, Rekrea, CKM, Tatratour, Slovakoturist, Slovakoterma). Cestovní kanceláře měli poměrné volné pole působnosti, protože na trhu chyběla konkurence, tím docházelo k absenci kvality cestovních kanceláří a navíc měly podporu státu. (Pramen: Vystoupil, J.; a kol.,: Základy cestovního ruchu, Brno, 2006; str. 27 - 32).
1.1.3 Typologie cestovního ruchu „Cestovní ruch se v každodenní praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a možnostech nabídky. Rozeznáváme tedy druhy a formy cestovního ruchu: • Druhy cestovního ruchu - druhy jsou stanoveny na základě způsobu realizace. • Formy cestovního ruchu – určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu.“ 10 V tabulce č. 1 jsou přehledně uspořádány druhy cestovního ruchu.
9
Ústav územního rozvoje. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech 1990 – 2009. [online]. Dostupné na internetu: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2010/
10
2010-05/12_vyvoj%20cestovniho.pdf DIDAKTICKÉ METODY PRO VÝUKU CESTOVNÍHO RUCHU NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH
ŠKOLÁCH: Manuál pro učitele [online]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/26d3b784-dae34fa6-9c09-d7c89780a21d/22_04_13_didakticke_metody.pdf.aspx
22
Tabulka č. 1: Typologie cestovního ruchu Jednotlivá kritéria cestovního ruchu
Druhy cestovního ruchu
Motivace k účasti na turismu
rekreační kulturně poznávací zdravotně orientovaný se společenskými motivy sportovně orientovaný s profesní motivací, dobrodružný lovecký a rybolovný specificky orientovaný
Místo realizace
domácí zahraniční
Délka pobytu
krátkodobý dlouhodobý
Vztah k platební bilanci
aktivní pasivní
Počet účastníků
individuální skupinový (kolektivní)
Věk účastníků
děti rodiny s dětmi mládež lidé v produktivním věku senioři
Způsob financování
komerční sociální
Zabezpečení cesty
organizovaný neorganizovaný
Charakter místa pobytu
městský venkovský ve střediscích cestovního ruchu lázeňský
Roční období
letní zimní sezónní mimosezónní
Vliv na životní prostředí
tvrdý měkký
Zdroj: autor s využitím ATTL, P.; NEJDL, K. 2004. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 15 - 25 s. ISBN 978-8086578-37-2
23
Typologie návštěvníků „Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté nebo výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní návštěvník, ale také může být turistou. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery. Kromě výše zmíněné typologie lze návštěvníky rozlišit na dvě základní kategorie: Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.“11
1.1.4 Organizace a řízení cestovního ruchu v ČR Nedílnou součástí cestovního ruchu je bez pochyby v posledních letech také organizace cestovního ruchu – destinační management. Destinační management má roli koordinátora a kooperátora mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu v daném území (regionech).
11
ČSÚ. Základní pojmy a definice. [online] 2008. Dostupné http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/22003A4870/$File/921108m.pdf.
24
na
internetu:
Destinační management působí na těchto úrovních:
regionální,
národní,
mezinárodní,
nadnárodní.
1.1.4.1 Nadnárodní (UNWTO, WTTC, ETC) UNWTO (United Nation World Tourism Organization) je světová organizace cestovního ruchu, která je celosvětovou vládní organizací. Dříve pouze WTO, po přidružení do OSN (United Nation) – UNWTO. Tato organizace čítá 155 řádných členů a 350 členů přidružených. Sídlo organizace je v Madridu, vznikla roku 1975. Jejím hlavním cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu a jeho pozitivních ekonomických, sociálních a kulturních efektů. Hlavními aktivitami této organizace je podpora udržitelného cestovního ruchu, programy pro rozvojové oblasti, vzdělávání a výchova odborníků. Mezi další aktivity patří globální marketing a posilování prestiže cestovního ruchu v celosvětovém měřítku. WTTC (World Travel and Tourism Councily - Světová rada pro cestování a cestovní ruch). Organizace je celosvětovou nevládní organizaci. Tato uzavřená skupina, která čítá na 100 členů, jsou vrcholoví manažeři významných organizací, kam patří např. hotely a cestovní kanceláře - Hilton International, Gullivers Travers, J. W. Merriot, aj. Sídlo Světové rády pro cestování a cestovní ruch se nachází v hlavním městě Velké Británie, v Londýně a byla založena roku 1990. Cílem je zvýšit povědomí o dopadu cestovního ruchu na ekonomiku, zaměstnanost a na růstu HDP, snaha souladu rozvoje cestovního ruchu a jeho vliv na sociální, kulturní a životní prostředí a také se soustředí na dlouhodobé sledování růstu a prosperity. ETC (European Travel Commision) Evropská komise cestovního ruchu sídlící v Bruselu je makroregionální nevládní organizace s 34 členy, kterými jsou zástupci jednotlivých 25
členských států Evropské unie. Posláním ETC jsou marketingové aktivity zacílené na mimoevropských trzích, kde je snaha nabízet kontinent Evropa jako lákavou destinaci cestovního ruchu.
1.1.4.2 Mezinárodní (EUROPEAN QUARTET) EUROPEAN QUARTET představuje mezistátní spolupráci, která vznikla sdružením národních centrál cestovního ruchu mezi Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Polskem, vcelku pak tedy Visegrádská čtyřka. Snahou je vzájemná spolupráce zemí V4 iniciování o společný zájem zemí postkomunistického bloku o integraci mezi vyspělé západoevropské demokracie. Cílem této spolupráce těchto zemí je jejich rozvoj v příjezdovém cestovním ruchu, především pak na vzdálených zdrojových trzích. Mezi hlavní aktivity těchto národních centrál cestovního ruchu je produkce propagačních materiálů, buď se zaměřují regionálně na Visegrádskou čtyřku, nebo například na světové dědictví UNESCO, dalšími aktivitami jsou polygrafické činnosti, vydávají a zpracovávají mapy v příslušných jazykových mutacích, zpracovávají veřejně dostupnou statistickou brožuru za všechny tyto země. Mezi další aktivity patří kupříkladu společná účast těchto zemí na veletrzích cestovního ruchu nebo to potom může být například propagační film o zemích Visegrádské čtyřky.
1.1.4.3 Národní (Parlament ČR, Vláda ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Czech Tourism, Ministerstvo kultury) PALRAMENT ČR představuje v České republice zákonodárnou moc, která má dvě komory - poslanecká sněmovna a senát. Poslanecká sněmovna je podvýborem cestovního ruchu a zastává funkci výboru pro regionální rozvoj a veřejnou správu. Senát je podvýborem pro cestovní ruch a do jeho gesce spadá výbor pro dopravu. VLÁDA ČR – orgán, který má v České republice výkonnou moc. Jejím hlavním nástrojem jsou programová prohlášení vlády. Schvaluje „koncepce státní politiky CR v ČR“ na jednotlivá období.
26
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ je ústřední orgán státní správy cestovního ruchu a bylo zřízeno k 1. 11. 1996 zákonem 272/1996. MMR vytváří legislativu, zajišťuje a analyzuje statistická data v oblasti cestovního ruchu. Mezi její činnosti patří rozvoj cestovního ruchu v regionech a mezinárodní spolupráce v této oblasti. CZECH TOURISM je Česká centrála cestovního ruchu (NTO – National Tourism Organisation), Czech Tourism byl zřízen 1. 4. 1993 jako státní příspěvková organizace. Hierarchicky spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho hlavní náplní je koordinace marketingových aktivit cestovního ruchu v České republice na trhu domácím i zahraničním. Czech Tourism napomáhá rozvoji cestovního ruchu v regionech, rozvíjí střednědobou strategii pro marketing cestovního ruchu na trhu domácím i zahraničním, stanovuje marketingové plány na každý jednotlivý rok. Mezi významné produkty patří např. Kudy z nudy nebo Czech Specials. MINISTERSTVO KULTURY má největší přínos pro cestovní ruch v oblasti pro správu kulturních památek a také přispívá svými kompetencemi např. v oblasti umění, aj.
1.1.4.4 Regionální (Krajské úřady, DMO, Regionální rady, Magistráty) KRAJSKÉ ÚŘADY – u krajských úřadů dochází ke snaze přenesení základních koncepcí z národní úrovně na nižší úroveň, jde o tzv. princip decentralizace. Mezi další patří:
DMO – organizace destinačního managementu. Jedná se převážně o sdružení měst, obcí, neziskových organizací, mikroregionů nebo euroregionů.
Regionální rady.
Magistráty.
(Zdroj: Plzáková, L. Management turismu. Přednáška. Praha: VŠH, 2013.)
27
1.1.5 Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení (dále HUZ) je jedna z věcí, kterou budu v diplomové práci zkoumat a to z pohledu průměrné roční obsazenosti. HUZ a jejich statistiku má v České republice na starosti Český statistický úřad (ČSÚ). HUZ je „…zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.“12 Tato ubytovací zařízení mohou být hromadná i individuální a poskytují pravidelně i nepravidelně přechodné ubytování hostům. Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení a jejich dělení Hromadná ubytovací zařízení
Ostatní hromadná ubytovací zařízení
Individuální ubytování
Hotel
Rekreační zařízení podniků
Pronajímané pokoje
Motel
Školicí střediska
Byty
Botel
Kulturně-historické objekty
Chaty
Penzion
Lázeňská zařízení
Chalupy
Turistické penziony
Dům mládeže
Rodinné farmy sloužící agroturistice
Chatové osady
Vysokoškolské koleje
X
Kempy a ostatní ubytovací zařízení
Podnikové ubytovny, aj.
X
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ
12
ČSÚ. Metodika – časové řady cestovní ruch. [online] 2013. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch.
28
Dostupné
na
internetu:
1.2 Financování CR Cestovní ruch a způsob jeho financování může mít podobu soukromých zdrojů, veřejných zdrojů nebo podobu smíšenou, tzn. část ze zdrojů soukromých, část ze zdrojů veřejných. Mezi zdroje soukromé řadíme sponzoring, příspěvky podnikatelských subjektů, které mohou profitovat z cestovního ruchu v dané destinaci a mají zájem na rozvoji daného místa nebo je to individuální dárcovství, aj. Do zdrojů veřejných lze z pohledu financování zařadit příspěvky od obcí, sdružení obcí, mikroregionů, granty, dotace, fondy a programy se státní podporou, zdroje z Evropské unie, aj. Další část diplomové práce se zabývá pouze jedním z finančních zdrojů dle tématu práce. Proto je další část práce věnována pouze veřejné podpoře cestovního ruchu. Veřejná podpora a veřejné prostředky Veřejná podpora je forma podpory, kterou poskytuje stát nebo jednotlivé územní samosprávné celky. Veřejná podpora je především poskytována za účelem: regionálního rozvoje, ochranu kulturního dědictví, prosazování politik veřejného zájmu, kdy se jedná například o ochranu životního prostředí, apod. nebo podpora konkrétních aktivit. Z hlediska Evropské legislativy je tato podpora přijatelné jen tehdy, přispívá-li na jeden ze tří bodů, kterými jsou:
zlepšení vážné ekonomické situace v některém z členských států,
přispívání k rozvoji silně zaostávajících regionů,
v případě, kdy napomáhá praxi nebo činnostem ve společném zájmu všech členských zemí.
Cílem je vyrovnat se ze strany zaostalých regionů, regionům bohatším a stát se jim tak konkurenceschopným. V momentě, kdy by se tento cíl naplnil, mělo by dojít k tomu, že podpora bude postupně ukončována.
29
Veřejné prostředky představují pojem, jenž označuje veřejné peněžní prostředky. Tyto prostředky jsou plněny, „dotovány“ prostřednictvím peněz z vybraných daní, dále jsou to různé další poplatky, cla, atd. Veřejné prostředky musí být poskytovány na podporu veřejných služeb a měly by být transparentní. Veřejné prostředky jsou spravovány orgány, které mohou veřejně rozhodovat, vykonávají kontrolu a mohou jimi disponovat. Pokud bychom si tyto prostředky konkretizovali, šlo by o prostředky ze státního rozpočtu a poskytnuté prostředky obcemi nebo kraji. Patří sem také ale prostředky, které poskytují subjekty, které byly zřízeny státem anebo subjektem, který může být státem kontrolován nebo v něm má rozhodující vliv (podíl na základním kapitálu/personální obsazení správních, výkonných nebo dozorčích orgánů společnosti, aj.). V České republice není ze zákona stanovena povinnost financování cestovního ruchu. Není ani stanovena výše výdajů nebo předepsaná struktura. Nejdůležitější je celkový stav veřejných rozpočtů daného státu. Veřejné rozpočty v České republice jsou 3 stupňové. Prvním stupněm je státní rozpočet, druhým stupněm jsou rozpočty krajů a na třetím stupni jsou rozpočty měst a obcí. První stupeň je tedy stupněm na národní úrovni, kterým se v práci také zabývám. Tento nejvyšší stupeň poskytuje finanční podporu do dvou oblastí cestovního ruchu. Z národní úrovně je financována jednak činnost Národní organizace cestovního ruchu v České republice, kterou je příspěvková organizace Czech Tourism. A z druhé strany financuje specifické finanční nástroje na podporu rozvoje cestovního ruchu, kam patří jednotlivé programy, které jsou v práci dále popsány. Jedná se o dva programy, které byly ve sledovaném období použity (Státní program podpory CR a Národní program podpory CR). Druhým stupněm financování ve veřejném sektoru je regionální úroveň. Financování na regionální úrovni bylo zpravidla zřízeno kraji na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). V případě tohoto stupně realizace dochází k financování cestovního ruchu z krajských rozpočtů.
30
Posledním stupněm je stupeň na místní úrovni, tedy rozpočty měst a obcí, které vzniklo na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích a mají proto možnost místní poplatky vybírat. Ty jim následně po vybrání poskytují možnost financování právě z veřejných zdrojů.
1.2.1 Finanční podpora cestovního ruchu z národních zdrojů Nebýt přímé podpory finančních prostředků v rámci státního rozpočtu na rozvoj odvětví cestovního ruchu, zřejmě by si odvětví cestovního ruchu jen velice obtížně zachovávalo nebo dokonce zlepšilo dosavadní ekonomické parametry. Před implementací strukturálních politik, ke které došlo v roce 2004, měla veliký význam podpora cestovního ruchu z národních zdrojů. Tyto zdroje sehrávaly významnou roli od roku 2001 až do roku 2006, kdy došlo k jejich pozvolnému vyčerpání a ukončení. Nyní je podpora z národních zdrojů spíše jen doplňkem nového systému, kdy se cestovní ruch financuje převážně z fondů Evropské unie. Dne 1. listopadu 2000 došlo ke schválení programu s názvem Státní program podpory cestovního ruchu, k jeho realizaci nicméně došlo až v roce 2001. Tento program měl jasně stanovenou strukturu, v které však na základě analýz bylo možno provádět i úpravy dle aktuálních potřeb cestovního ruchu. Proto měl program v letech 2000 – 2002 název „Program podpory cestovního ruchu a lázeňství“, který, jak z názvu vyplývá, byl zaměřen na rozvoj lázeňství, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a na podporu marketingové prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu. Hlavním cílem národních zdrojů, které financují programy regionálního rozvoje je zmírňování regionálních disparit a snaha přispívat k vyváženému rozvoji území a také jsou zaměřeny
a
podporu
znevýhodněných
nebo
(zdroj: MMR)
31
strukturálně
postižených
regionů.
Příklad návrhu věcného záměru zákona z roku 2012 na podporu cestovního ruchu z veřejných zdrojů • „státní rozpočet /rok – ČCCR-CzT (400 mil. Kč), Národní program podpory cestovního ruchu (cca 70 mil. Kč) • krajské rozpočty/rok – cca 100 mil. Kč • rozpočty organizací cestovního ruchu/rok – 90-120 mil. Kč • do částek nejsou započítány prostředky z fondů EU (na cestovní ruch roční objem cca 5 mld. Kč) • zákon řeší postupný pokles podpory cestovního ruchu z národních zdrojů • zdroje financování – ze státního rozpočtu, krajských rozpočtů, příspěvky od obcí a podnikatelů, vlastní výdělečná činnost“13
1.2.2 Fondy EU „Cestovní ruch je ze strukturálních fondů podporován prostřednictvím dvou fondů – ERDF (Evropsky fond regionální rozvoje) a ESF (Evropský sociální fond). Z ERDF jsou financovány především investice do infrastruktury cestovního ruchu, podpora malých a středních podnikatelů v CR a výstavba či rekonstrukce turistických atraktivit. Evropsky sociální fond přispívá na aktivity spojené se vzděláváním pracovníků v CR. V některých případech je cestovní ruch podporován také z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), který se mimo jiné zaměřuje také na podporu rozvoje venkova a agroturistiky. Vedle strukturálních fondů existuje tzv. Fond soudržnosti (FS), který byl založen v roce 1993 jako zvláštní fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Jedna se o fond, který poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury
13
STUDNIČKA, P. Současný stav řízení cestovního ruchu v České republice [online]. 2012. Dostupné na internetu: http://www.vsh.cz/pool/clanek_priloha_187.pdf
32
(transevropských dopravních síti) s rozpočtem minimálně 10 mil. EUR. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU.“14 Česká republika má možnost čerpání finančních prostředků z Evropské unie, konkrétně z hlavních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti. Podmínkou je, aby měla zpracované strategické dokumenty, jak je již v práci zmíněno, které jsou pro toto čerpání naprosto nezbytné, a bez nich není čerpání z finančních zdrojů Evropské unie možné. Těchto dokumentů je několik a jsou určeny pro každé jednotlivé programovací období, které je Evropskou unií stanoveno na sedm let. Z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie, a dalších států, v roce 2004 bylo toto období vnímáno jako zkrácené programovací období, protože probíhalo na národní úrovni v letech 2004 – 2006. Dokumenty v tomto zkráceném období nesly názvy „Národní rozvojový plán“ a druhým byl „Rámec podpory Společenství“. V programovacím období 2007 – 2014, které následovalo, došlo ke změně struktury operačních programů v České republice. Původně totiž v předešlém období byl hlavní a nejdůležitější tzv. SROP, což byl Společný operační program, který se stal v období 20042006 klíčovým nástrojem pro získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V tomto období, právě změnou struktury došlo k decentralizaci programům a ke změně jejich implementace. V období 2007 - 2014 byl nejdůležitějším programem ROP (Regionální operační program), kdy se jednalo o hlavní finanční zdroj v oblasti cestovního ruchu. Celkem bylo v ROP alokováno (veřejné a soukromé zdroje) přes 981 mil. EUR. Tento Regionální operační program pokrýval opravdu široké spektrum oblasti podpory. Regionální operační programy byly financovány na regionální či místní úrovni a byly zpracovány Regionálními radami pro každý region soudržnosti (NUTS II). Stejně tak tomu bylo u IOP – Integrovaného operačního programu, který byl financován na národní úrovni a měl za úkol koordinovat rozvoj cestovního ruchu a také vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj podnikaní, zaměstnanost a růst konkurenceschopnosti v daných oblastech. (Zdroj: MMR)
14
Šauer, M..; Podpora cestovního Brno: Masarykova univerzita, 2008.
ruchu
z veřejných
33
financí.
[Doktorská
disertační
práce]
Hlavním koordinátorem v České republice je pro využívání fondů z Evropské unie Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo pro získání finanční podpory z fondů Evropské unie vytváří základní programové a strategické dokumenty pro jednotlivá období a jasně vytyčuje priority a alokace, kde by v daných obdobích bylo třeba finanční prostředky využít. Aby funkci bylo možné vykonávat, byl zřízen v gesci Ministerstva pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci. „Národní orgán pro koordinaci (NOK) je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Pracuje v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které bylo ustanoveno centrálním metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007–2013.“15
Jednotlivé fondy Evropské unie Fondů Evropské unie je vskutku mnoho, proto v práci vyberu pouze ty, které jsou nejdůležitějšími z pohledu čerpání pro Českou republiku, které dále popíši. Nejdříve ale výčet všech fondů, kterými Evropská unie disponuje:
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Evropský sociální fond (ESF)
Fond soudržnosti
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)
Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF)
Evropský fond solidarity (EUSF)
Evropský investiční fond (EIF)
Evropský rybářský fond (EFF), dříve Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIGF)
15
MMR. Národní orgán pro koordinaci [online] 2008. Dostupné http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci
34
na
internetu:
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) „je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí k tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí.“16 Hlavním posláním Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvoj zaměstnanosti a její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Z tohoto fondu byl objem finančních prostředků pro Českou republiku v programovacím období 2004 – 2006 celkem alokováno 456,98 mil. EUR a na programovací období 2007-2013 činil rozpočet 3,8 mld. EUR. Fond
soudržnosti
neboli
Kohezní
fond,
je
spolu
se Společnou
zemědělskou
politikou nejvýznamnější politikou Evropské unie. Podíl kohezní politiky z hlediska výdajů v programovém období 2007 - 2013 se podílel 35,7 % z celkového rozpočtu EU 347,410 mld. EUR. Tento fond slouží k poskytnutí pomoci na národní úrovni. Slouží vybraným zemím pro ulehčení vstupu do měnové a hospodářské unie. Tento fond se nezaměřuje na regionální politiku, proto není z pohledu cestovního ruchu a hotelnictví důležitý pro rozvoj oboru.
16
MMR. Strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF-European Regional Development Fund) [online] 2009. Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/E/Evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj(ERDF-Europe
35
1.2.3 Implementace strukturálních fondů EU v ČR Na základě žádosti České republiky ze 17. ledna 1996 a červnovém referendu České republiky v roce 2003, byla téhož roku podepsána smlouva o přistoupení do Evropské unie v Aténách a dne 1. května 2004 se stala Česká republika oficiálním členským státem tohoto společenství. Velkým pozitivem pro oblast cestovního ruchu byla integrace nejen do Evropské unie, ale i integrace do Schengenského prostoru. K integraci České republiky došlo v roce 2007. Tento krok odstranil kontroly na hranicích s ostatními zeměmi Evropské unie (sdílející Schengenský prostor) a zbavil osoby nutnosti přecházet hraniční kontroly nebo platit clo. Schengenský prostor umožnil zrušení vnitřních hranic společenství. Jsou ale některé státy, které patří do tohoto prostoru, ovšem hranice si stále udržují. Důvodem je to, že si nepřejí zrušit ochranu hranic nebo ještě nesplňují požadované podmínky pro uplatňování právních předpisů tvořících základ schengenské spolupráce. Stejně jako všechny ostatní kandidátské země před vstupem do Evropské unie, čerpala i Česká republika finanční prostředky z předvstupních nástrojů Evropské unie. Úkolem těchto nástrojů je připravit administrativu daného státu k převzetí legislativy Evropského Společenství na možnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Těchto nástrojů musela využít před vstupem do Evropské unie v roce 2004 také Česká republika. K nim patřily i nástroje na podporu transevropských dopravních sítí na podporu životního prostředí a podporu zemědělství a rozvoje venkova. Samotný cestovní ruch v těchto nástrojích není a nebyl zohledněn ani v období před rokem 2004, ale byl zohledňován ve výše popsaných, dílčích programech podpory. Dnem vstupu České republiky do Evropské unie byla otevřena možnost finančního čerpání z jejich fondů. Byly jimi Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Aby však Česká republika (a ostatní členské země) mohla z těchto fondů čerpat, byla podmínkou příprava několika strategických dokumentů. Výchozím dokumentem byl „Národní rozvojový plán“, když byl zpracován a následně schválen Evropskou Komisí, byl na jeho základě vypracován dokument „Rámec podpory Společenství“, který zajišťoval České republice koordinaci pomoci z fondů Evropské unie, tento dokument musel být schválen oběma stranami. (Zdroj: MMR) 36
1.2.4 Programovací období 2000 – 2004 Od roku 2000 - 2004 probíhaly programy, které byly především zaměřeny na rozvoj lázeňství, vybudování doprovodné infrastruktury pro sportovně rekreační aktivity a velký důraz byl také kladen na marketingovou podporu prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu především tedy organizace Czech Tourism. Vše bylo zahrnuto ve Státním programu podpory cestovního ruchu, schváleným roku 2000. Státní program podpory cestovního ruchu zahrnoval tyto programy: SPPCR, Program rozvoje regionů, PHARE a SAPARD.
1.2.4.1 Program SPPCR (Státní program podpory cestovního ruchu) Program SPPCR, měl tyto podprogramy: 1) Rozvoj lázeňství, 2) Vybudování dopravní infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity, 3) Podporu prezentace České republiky jako destinace. Projekt byl realizován na začátku roku 2001 (schválen již roku 2000) platil do roku 2004. V roce 2004 se však vláda České republiky usnesla na navazující pokračování až do roku 2007 a to včetně všech tří podprogramů (vyjma podprogramu č. 3 od roku 2006).
1.2.4.2 Program rozvoje regionů V letech 2001 – 2003 bylo podpořeno zpracování programů v regionech České republiky, kterou inicioval Czech Tourism (Česká centrála cestovního ruchu). Czech Tourism se rozhodl iniciovat tyto dokumenty, u kterých se zároveň podílel na financování a také přidělil těmto dokumentům určitou rámcovou metodu zpracování. Snaha byla především o rozvoj cestovního ruchu ve všech regionech, k čemuž napomáhalo hlavně to, že v roce 2001 byly vymezeny územní jednotky NUTS 3 (kraje). Výhodou bylo také to, že se jednalo o ohraničené časové období, tím pádem by se vytvořili v oblasti cestovního ruchu velice podobné výchozí podmínky pro rozvoj ve všech regionech. Dalším pozitivem bylo, 37
že zastupitelstva krajů mělo veliký zájem o zpracování těchto dokumentů, čímž přispěly k racionálnější zahraniční prezentaci.
1.2.4.3 PHARE Tento program poskytoval finanční prostředky několika kandidátským zemím, jehož snahou byla finanční pomoc jednotlivým kandidátským státům. Cílem programu PHARE, byla podpora rozvoje příhraničních regionů nečlenských zemí, dále také pozvednutí životního standardu v těch nejchudších regionech a než byl tento program ukončen, cílem bylo i financování investic a budování institucí. Od roku 2004, kdy se Česká republika přidružila k Evropské unii, byl tento program nahrazen Evropským fondem regionálního rozvoje a Evropským sociálním fondem.
1.2.4.4 SAPARD Program SAPARD byl programem, který poskytoval investice v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Snahou bylo zacílení na kandidátské státy a před vstupem do Evropské unie je naučit používat finanční postupy a kontrolní mechanismy, které byly v tomto společenství již zaběhnuté. Tento projekt byl v České republice předčasně ukončen v roce 2005 z důvodu brzkého vyčerpání alokace, jejíž čerpání bylo původně zamýšleno využívat až do konce roku 2006. 1.2.5 Programovací období 2004 – 2006 1.2.5.1 SROP (Společný regionální operační program) Program, který čerpal finanční prostředky z fondu ERDF. Souhrnný dokument pro 7 regionů soudržnosti (bez hl. m. Prahy). Důraz byl kladen především na vyvážený, udržitelný ekonomický rozvoj regionů. Snahou SROP bylo také eliminovat veškeré faktory, které zpomalovaly nebo bránily rozvoji potenciálu regionů a jejich ekonomickému rozvoji. SROP byl rozdělen na 4 priority:
Regionální podpora podnikání,
Regionální rozvoj infrastruktury, 38
Rozvoj lidských zdrojů v regionech,
Rozvoj cestovního ruchu.
1.2.5.2 JPD3 (Jednotný programovací dokument) Program, založený na podpoře efektivního trhu práce, kde byl kladen důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, konkurenceschopnost, sociální integraci ohrožených skupin a výzkumně – vývojového potenciálu pro region NUTS II – hl. m. Praha). Čerpáno z fondu ESF na území hl. m. Prahy.
1.2.5.3 OPRLZ – Operační program Rozvoj Lidských Zdrojů Operační program „Rozvoj lidských zdrojů“ je základem pro realizaci z fondu ESF v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice v daném období. Hlavím cílem, jak už sám název napovídá, bylo razantně zvýšit stabilní úroveň zaměstnanosti, která byla založena na kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Snahou také bylo přimět a integrovat také sociálně vyloučené skupiny a konkurenceschopnost podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. Také bylo využíváno čtyř průřezových politik:
rovné příležitosti,
udržitelný rozvoj,
informační společnost,
podpora místním iniciativám.
1.2.6 Programovací období 2007 – 2013
V tomto období bylo v České republice využíváno téměř 30 operačních programů, které byly rozděleny do tří cílů regionální politiky Evropské unie a kterými byly následující. Konvergence, ta se hlavně zaměřovala na podporu sociálního a hospodářského rozvoje málo rozvinutých regionů a členských států, kam za Českou republiku spadaly všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a 39
zaměstnanost podporoval ty regiony, které nebyly podporovány v cíli Konvergence, tudíž se tento cíl zaměřoval pouze na hl. m. Prahu. Posledním cílem byla Evropská územní spolupráce, snahou bylo podpořit harmonický a vyvážený rozvoj na území Evropské unie, tzn., podporoval příhraniční, meziregionální, ale také nadnárodní spolupráce jednotlivých regionů. Pro čerpání dotací v tomto programovacím období nastává zásadní rozdíl. Rozdíl, který se projevuje především v dílčích částech financování. Obec nebo dobrovolný svazek obcí musí uhradit 15% uznatelných nákladů a dotace z Evropské unie může být až 85%. Další významnou změnou je možnost průběžného financování, kdy se nečeká, až bude celá akce dokončena, ale dotace se čerpá po částech.
1.2.6.1 IOP – Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) byl program zaměřený na:
řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu,
veřejné služby a uzemní rozvoj, rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služby zaměstnanosti a bezpečnosti,
prevence a řešení rizik,
podpora cestovního ruchu,
podpora kulturního dědictví,
zlepšování prostředí na sídlištích ve městech,
rozvoj systémů tvorby územních politik
1.2.6.2 Tematické operační programy Tento program spadal pod cíl Konvergence a bylo připraveno dohromady 8 tematických OP. Každý z nich měl své specifické zaměření a byl určen pro celou Českou republiku až na hl. m. Prahu. 40
OP Doprava,
OP Životní prostředí,
OP Podnikání a inovace,
OP Výzkum a vývoj pro inovace,
OP Lidské zdroje a zaměstnanost,
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,
Integrovaný operační program,
OP Technická pomoc.
1.2.6.3 ROP – Regionální operační programy V programu ROP – Regionální operační programy bylo připraveno a7 regionálních OP pro NUTS II, kterými jsou regiony soudržnosti. Opět s výjimkou hl. m. Prahy.
ROP NUTS II Severozápad,
ROP NUTS II Moravskoslezsko,
ROP NUTS II Jihovýchod,
ROP NUTS II Severovýchod,
ROP NUTS II Střední Morava,
ROP NUTS II Jihozápad,
ROP NUTS II Střední Čechy.
1.2.6.4 Operační programy Praha V operačních programech se nezapomnělo ani na hlavní město, které nespadá do cíle Konvergence, ale do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a byly pro ni připraveny následující dva programy:
OP Praha Konkurenceschopnost,
OP Praha Adaptabilita.
41
1.2.6.5 Evropská Územní spolupráce V cíli Evropská Územní spolupráce bylo uvedeno 5 bilaterálních OP v rámci příhraniční spolupráce a poté jsou zde dále uvedeny další čtyři programy, které se ovšem nedotýkají jen České republiky. Podprogramy jsou následující:
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko,
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko,
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko,
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko,
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko,
OP Meziregionální spolupráce ,
OP Nadnárodní spolupráce ,
Síťový OP ESPON 2013 (všechny členské státy Evropské unie),
Síťový OP INTERACT II (všechny členské státy Evropské unie).
42
2 ANALÝZA VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU S OHLEDEM NA FINANCOVÁNÍ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ Analytická část mé diplomové práce je rozdělena do tří částí. V první části kapitoly jsou statistické ukazatele za každý jednotlivý rok, tzn. od roku 2000 do roku 2013. V této části práce budu analyzovat konkrétní ukazatele, které jsem si vybral, a jsou jimi: návštěvnost HUZ – rezidenti, nerezidenti, celkem; devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kde v roce 2000, 2001 a 2003 bylo třeba vlastního přepočítání dle kurzů devizového trhu z archivu ČNB (České národní banky), z důvodu původních údajů, uváděných v USD (především pro následující možné srovnání vývoje), dále je to kapacita lůžek, jejichž data (nebo data HUZ) jsou od počátku vybraného období, tzn. od roku 2000 zjišťovány pouze HUZ s 10 a více lůžky nebo 5 a více pokoji. Tyto ukazatele jsem si vybral z důvodu, že zachycují poměrně důležité výstupy, jsou srovnatelné v časové řadě a také proto, že jsem předpokládal, že tato statistická data budou v daném období poměrně snadno dostupná. U převážné většiny ukazatelů je navíc bráno v zřetel také tempo růstu, pomocí řetězového indexu. V tomto případu byla srovnávána dvě po sobě jdoucí období, kdy cílem bylo zjistit, jak se měnil jednotlivý ukazatel v čase. Výsledky jsou uvedeny za každý jednotlivý rok. Dále bylo využito také bazického indexu, který porovnává běžná období s obdobím základním, kterým byl rok 2000. Tento index ukazuje, o kolik procent vzrostly sledované ukazatele od základního období. Finanční podpora cestovního ruchu z veřejných zdrojů je v další kapitole rozdělena na několik podkapitol. Podkapitoly jsou rozděleny systematicky na financování z veřejných zdrojů v rámci státu a druhá část je brána z pohledu jednotlivých programů Evropské unie. Na závěr budou vybrané výstupy z analytické části, poměřeny v modelovém příkladu, a bude na něm demonstrováno, jaký objem finančních prostředků z veřejných zdrojů byl na podporu cestovního ruchu vynaložen a zda se tato podpora v těchto ukazatelích projevila.
43
2.1 Analýza vývoje cestovního ruchu v ČR Pro sběr statistických informací cestovního ruchu platí směrnice, kterou vydala Evropská unie a je jí konkrétně směrnice 95/57/EC (příloha č. 7). Na jejímž základě jsou veškeré státy Evropské unie povinny poskytovat předepsané statistické údaje (návštěvnost, kapacity HUZ, apod.). Tyto ukazatelé musí odpovídat mezinárodní metodice a musí být především srovnatelné. Návštěvnosti HUZ (sleduje ČSÚ). „Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních vycházejí z pravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Do roku 2002 (včetně) byla hromadná ubytovací zařízení do šetření zahrnována na základě náhodného 30-ti % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Byla stanovena měsíční výkaznická povinnost pro respondenty a výsledky byly zveřejňovány čtvrtletně. Od roku 2003 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.“17 Nevýhodou bohužel je, že ve statistice nejsou zachyceny naprosto přesné údaje, za co můžou poměrně časté jevy, kterými jsou - možná kuriózní přespání například v automobilech, což se týká většinou tranzitních osob, častějším jevem je ale ubytování například u známých, v pronajatých bytech nebo přes inzerát, příp. nový světový trend – tzv. couchsurfing, který spočívá v přespání u cizích osob v jejich bytě, nejčastěji na pohovce, podmínka je, že se tato aktivita musí odehrávat v cizí zemi a je domlouván pouze přes internet mezi registrovanými členy internetové stránky, která k tomuto účelu slouží. Devizové příjmy (sleduje ČNB) jsou ukazatele dílčí, které postihují pouze některé stránky ekonomiky, které jsou ovlivněny cestovním ruchem. Jde vlastně o spotřebu zboží a služeb, které návštěvník v cizí zemi nakupuje v době svého pobytu, který však nesmí přesáhnout
17
ČSÚ. Metodika – časové řady cestovní ruch [online] 2013. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch
44
Dostupné
na
internetu:
delší dobu, než je jeden rok. „Příjmy z cestovního ruchu zahrnované do platební bilance tvoří ubytování a stravování zahraničních hostů v hotelech a jiných ubytovacích zařízeních, stravování zahraničních návštěvníků ve stravovacích zařízeních, nákupy zahraničních návštěvníků v tuzemsku, příjmy za služby poskytované zahraničním návštěvníkům…“18 V ukazateli celkový počet lůžek (sleduje ČSÚ) se počítá celkový počet lůžek vyčleněných pouze pro hosty. Zahrnují se tedy výhradně lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka (tzv. přistýlky). „Turistický význam daných území je v rámci sledování v zemích EU měřen ukazateli kapacitními a výkonovými. Kapacitním ukazatelem je právě počet turistických a rekreačních lůžek (lůžka v HUZ, lůžka v soukromí, lůžka v objektech individuální rekreace – chaty, chalupy). V České republice jsou zjišťovány lůžkové kapacity v HUZ v obcích, kde jsou lokalizována nejméně 4 hromadná ubytovací zařízení. Informace o obcích s 1 až 3 zařízeními Český statistický úřad (ČSÚ) z důvodu ochrany individuálních údajů neposkytuje. Z těchto důvodů lze získat relevantní údaje o cca 80 % lůžkových kapacit v HUZ. Lůžka v ubytovacích zařízeních udávají počet stálých lůžek, která slouží pro noční odpočinek hostů (bez lůžek příležitostných).“19 Průměrný počet přenocování turistů (sleduje ČSÚ) představuje podíl počtu přenocování turistů a počtu turistů. Průměrná doba pobytu turistů (sleduje ČSÚ) představuje průměrný počet přenocování turistů plus jeden den.
18
FRANKE, A. a kol; Statistiky cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013. s. 30.
19
Metodická podpora regionálního rozvoje. Počet hromadných ubytovacích zařízení a lůžek [online] 2013. Dostupné na internetu: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html
45
Jednotlivé statistické ukazatele 2.1.1 Návštěvnost HUZ (rezidenti) Tabulka č. 3: Návštěvnost HUZ (rezidenti) Jednotlivé roky
Návštěvnost HUZ (rezidenti)
2000
6 090 978
2001
5 877 946
2002
5 672 482
2003
6 270 726
2004
6 158 464
2005
6 025 665
2006
6 289 452
2007
6 281 217
2008
6 186 476
2009
5 953 539
2010
5 877 882
2011
6 183 645
2012
6 482 337
2013
6 558 480
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ
46
Vývoj Návštěvnosti HUZ (rezidenti) Graf č. 1: Návštěvnost HUZ (rezidenti) v období 2000 – 2013 6 800 000 p o č e t
6 600 000
o s o b
5 800 000
6 400 000 6 200 000 6 000 000
5 600 000 5 400 000 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
5 200 000 roky Návštěvnost HUZ (rezidenti) období 2000 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Tempo růstu návštěvnosti HUZ (rezidenti)
Tabulka č. 4: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (rezidenti) Roky
Tempo růstu (v %)
Bazický index (v %)
2000
X
100
2001
96,50
96,50
2002
96,50
93,13
2003
110,55
102,95
2004
98,21
101,11
2005
97,84
98,93
2006
104,38
103,26
2007
99,87
103,12
2008
98,49
101,57
2009
96,23
97,74
47
2010
98,73
96,50
2011
105,20
101,52
2012
104,83
106,43
2013
101,17
107,68
Zdroj: vlastní zpracování
Jak je z ukazatele Návštěvnost HUZ (rezidenti) patrné, vývoj se za období nijak zvlášť nezměnil. Na začátku sledovaného období dosahovala návštěvnost ubytovacích zařízení 6 090 978. V průběhu let došlo k několika propadům, největším v v roce 2002, kdy obyvatelé České republiky byly zužováni přírodní katastrofou, která se projevila více než „stoletou vodou“. Jinak ale lze říci, že hodnota obyvatel, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, oscilovala kolem hodnoty 6 mil. rezidentů v těchto zařízeních. Nejvyšší růst byl zaznamenán v roce 2013 se 7,68 % růstu od základního období s počtem přes 6,5 mil. rezidentů. Takto vysoký počet návštěvnosti HUZ za minulý rok dle mého názoru může souviset s obdobím světové hospodářské krize. Většina domácností neměla prostředky k realizaci zahraniční dovolené, a proto jimi jako náhrada byla zvolená dovolená v tuzemsku a zřejmě v ní našli v tuto dobu případné zalíbení. I z diskuzního fóra Statistiky cestovního ruchu a výsledků průzkumu příspěvkové organizace vyplývá, že „Češi ve srovnání s minulými roky více cestovali za cykloturistikou a relaxačními pobyty. Zájem o poznávací turistiku sice mírně poklesl, přesto však zůstává s velkým náskokem nejoblíbenější aktivitou při letní dovolené – uvádí ji 54 procent respondentů. Mezi další oblíbené aktivity patří pěší turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty...Domácí turisté mají pozitivní vztah k místům svého pobytu. Z toho důvodu se do různých lokalit Česka vrací návštěvníci opakovaně, více než dvě třetiny dokonce častěji než třikrát. Vyplývá to ze zimní etapy výzkumu „Monitoring domácího cestovního ruchu“, který pravidelně zpracovává agentura CzechTourism. O dalším návratu do místa dotazování uvažovalo celkem 88 procent oslovených návštěvníků v turistických regionech. Celkově výzkum zaznamenal vysokou spokojenost
48
návštěvníků s místem pobytu, téměř polovina dotázaných byla dokonce velmi spokojena. Oproti minulému roku se spokojenost významně nezměnila“20
2.1.2 Návštěvnost HUZ (nerezidenti) Tabulka č. 5: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) Roky
Návštěvnost HUZ (nerezidenti)
2000
4 772 794
2001
5 405 239
2002
4 742 773
2003
5 075 756
2004
6 061 225
2005
6 336 128
2006
6 435 474
2007
6 679 704
2008
6 649 410
2009
6 032 370
2010
6 333 996
2011
6 715 067
2012
7 164 576
2013
7 309 856
Zdroj: vlastní zpracování; MMR, ČSÚ
20
Statistika v cestovním ruchu. Tisková zpráva [online] 2014. Dostupné na internetu: http://www.cestovniruch.cz/stat/diskuze.php?full_text=1
49
Vývoj Návštěvnosti HUZ (nerezidenti) Graf č. 2: Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000 - 2013 8 000 000
p o č e t
7 000 000
o s o b
3 000 000
6 000 000 5 000 000 4 000 000
2 000 000 1 000 000 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
roky Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Tempo růstu návštěvnosti HUZ (nerezidenti)
Tabulka č. 6: Tempo růstu návštěvnosti HUZ v ČR (nerezidenti) Roky
Tempo růstu (v %)
2000
X
2001
113,25
113,25
2002
87,74
99,37
2003
107,02
106,35
2004
119,42
126,99
2005
104,54
132,76
2006
101,57
134,84
2007
103,79
139,95
2008
99,55
139,32
2009
90,72
126,39
50
Bazický index (v %) 100
2010
105,00
132,71
2011
106,01
140,69
2012
106,69
150,11
2013
102,03
153,16
Zdroj: vlastní zpracování
Můžeme říci, že v hromadných ubytovacích zařízeních počet zahraničních turistů až na výjimečné roční výkyvy od roku 2000 stoupá. V roce 2002 navštívilo Českou republiku méně turistů, než předešlý rok a to ze stejného důvodu jako rezidenti, kterým byly ničivé povodně, které byly téměř na celém území státu. V roce 2000 se jednalo o poměrně nízkou hodnotu ukazatele, který dosahoval ve sledovaném období, návštěvnosti 4,7 mil. osob, kdežto v roce minulém, v roce 2013 již 7,3 mil. osob. Výjimkou jsou také roky po roce 2007, kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi a lidé utráceli méně za zbytné statky, mezi které samozřejmě patřil především cestovní ruch. S postupem času se ale vše vrátilo na původní hodnoty, ba dokonce se tyto hodnoty zvýšily a dosáhly svého maxima. Nicméně nejlepším rokem pro příjezdový cestovní ruch v České republice byl rok 2013 s počtem 7 309 856 nerezidentů, který znamenal 53,16% nárůst od začátku sledovaného období.
51
2.1.3 Návštěvnost HUZ celkem (rezidenti a nerezidenti) Tabulka č. 7: Návštěvnost HUZ celkem Roky
Návštěvnost HUZ celkem
2000
10 863 772
2001
11 283 185
2002
10 415 255
2003
11 346 482
2004
12 219 689
2005
12 361 793
2006
12 724 926
2007
12 960 921
2008
12 835 886
2009
11 985 909
2010
12 211 878
2011
12 898 712
2012
13 646 913
2013
13 868 336
Zdroj: vlastní zpracování; MMR, ČSÚ
Vývoj Návštěvnosti HUZ celkem Graf č. 3: Návštěvnost HUZ celkem
52
8 000 000
p o č e t
7 000 000
o s o b
3 000 000
6 000 000 5 000 000 4 000 000
2 000 000 1 000 000
roky
Návštěvnost HUZ (nerezidenti) v období 2000 - 2013 Návštěvnost HUZ (rezidenti) období 2000 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Návštěvnost HUZ celkem Tabulka č. 8: Návštěvnost HUZ celkem Roky
Tempo růstu (v %)
2000
X
2001
103,86
103,86
2002
92,31
95,87
2003
108,95
104,44
2004
107,70
112,48
2005
101,16
113,79
2006
98,18
117,13
2007
101,85
119,30
2008
99,04
118,15
2009
93,38
110,33
2010
101,89
112,41
2011
105,62
118,73
2012
105,80
125,62
53
Bazický index (v %) 100
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
101,62
2013
127,66
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu č. 3: Návštěvnost HUZ celkem můžeme vyvodit závěr, že od roku 2000 do roku 2004 docházelo z větší části o ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních ze strany rezidentů, s poměrně velkým rozdílem. V roce 2004, kdy se však Česká republika stala členem Evropské unie, a dostala se tímto krokem více do podvědomí zahraničních turistů, došlo k výměně vedoucích pozic v tomto ukazateli a to až do roku 2009, kdy se sledovaný trend nerezidenti dostal do recese, čímž došlo k poměrnému snížení, než tomu tak bylo od roku 2004 v závislosti na ukazateli rezidentů.
2.1.4 Devizové příjmy ze zahraničního CR Tabulka č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního CR Devizové příjmy ze zahraničního CR (v milionech CZK)
Roky 2000
114 685*
2001
120 321**
2002
100 537***
2003
112 434
2004
133 020
2005
138 043
2006
141 500
2007
146 120
2008
136 524
2009
125 051
2010
113 479
2011
114 683
2012
118 956
2013
167 717
Zdroj: vlastní zpracování dle MMR, ČSÚ
54
* průměrný roční kurz USD (38,590) z roku 2000 přepočten na CZK (ČNB) ** průměrný roční kurz USD (38,777) z roku 2001 přepočten na CZK (ČNB) *** průměrný roční kurz USD (33,93) z roku 2002 přepočten na CZK (ČNB)
Vývoj devizových příjmů Graf č. 4: Devizové příjmy v mil. CZK
roky Devizové příjmy v mil. CZK Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Devizové příjmy Tabulka č. 10: Tempo růstu devizových příjmů Roky
Tempo růstu (v %)
2000
X
2001
104,91
104,91
2002
83,53
87,66
2003
111,83
98,03
2004
118,31
115,99
2005
103,77
120,37
2006
102,50
123,38
55
Bazický index (v %) 100
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 mil. CZK 80 000 60 000 40 000 20 000 0
2007
103,27
127,41
2008
93,43
119,04
2009
91,60
109,03
2010
90,74
98,95
2011
101,06
99,99
2012
103,73
103,72
2013
140,99
146,24
Zdroj: vlastní zpracování
Z Tabulky č. 9: Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu lze vyčíst, kolik zahraniční turisté v České republice utrácejí. V posledních letech v České republice nejvíce utrácejí turisté z Ruské federace. (Zdroj: ČSÚ) Opět je v tabulce vidět, výkyv jinak poměrně rostoucího trendu v roce 2002 a po roce 2007, které byly opět způsobeny, jak již je v práci vysvětleno, nepředpokládatelnými situacemi, kterými byly povodně a světová hospodářská krize.
2.1.5 Kapacita lůžek v HUZ Tabulka č. 11: Vybrané ukazatele pro rok 2000 – 2013: Kapacita lůžek Roky
Kapacita lůžek
2000
437 440
2001
440 314
2002
445 611
2003
446 096
2004
433 214
2005
433 211
2006
441 968
2007
451 707
2008
466 832
2009
463 087
2010
449 068
56
2011
461 434
2012
472 015
2013
X
Zdroj: vlastní zpracování dle MMR, ČSÚ
Vývoj kapacity lůžek v HUZ Graf č. 5: Kapacita lůžek v HUZ 480 000
Kapacity lůžek v HUZ
470 000 460 000 450 000
440 000 430 000 420 000 2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
410 000 roky Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Vývoj kapacity lůžek v čase Tabulka č. 12: Tempo růstu kapacity lůžek Roky
Tempo růstu (v %)
2000
X
2001
100,65
100,65
2002
101,20
101,86
2003
100,11
101,97
2004
97,11
99,03
2005
99,99
99,03
57
Bazický index (v %) 100
2006
101,95
101,03
2007
102,27
103,26
2008
103,35
106,72
2009
99,20
105,86
2010
96,98
102,66
2011
102,75
105,49
2012
102,29
107,90
2013
X
X
Zdroj: vlastní zpracování
Je třeba říci, že v České republice se dlouhodobě absolutní kapacitní ukazatel, kterým kapacita lůžek je nijak extrémně neměnil, ale stále více se přibližuje hranici 0,5 mil. lůžek. Nejnižším počtem v ukazateli kapacity lůžek byl rok 2008 s počtem 433 211, naopak nejvyšším byl rok 2012 s počtem lůžek 472 015. Bohužel se nepodařilo shromáždit veškerá data, z toho důvodu není rok 2013 uveden.
2.1.6 Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR v daném období Tabulka č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období Roky
2000
2001
2002
Pořadí
Zdrojové země
Počet
1.
Německo
2.
Polsko
332 933
3.
Nizozemsko
314 153
1.
Německo
2.
Polsko
382 436
3.
Itálie
317 320
1.
Německo
2.
Polsko
349 374
3.
Spojené království
305 676
58
1 508 068
1 651 671
1 451 325
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1.
Německo
2.
Spojené království
412 402
3.
Polsko
291 344
1.
Německo
2.
Spojené království
650 622
3.
Itálie
391 192
1.
Německo
2.
Spojené království
657 110
3.
Itálie
405 079
1.
Německo
2.
Spojené království
566 225
3.
Itálie
399 023
1.
Německo
2.
Spojené království
565 470
3.
Itálie
413 085
1.
Německo
2.
Spojené království
484 279
3.
Ruská federace
418 184
1.
Německo
2.
Spojené království
371 346
3.
Itálie
357 492
1.
Německo
2.
Ruská federace
414 671
3.
Spojené království
368 643
1.
Německo
2.
Ruská federace
559 021
3.
Polsko
371 127
59
1 439 124
1 569 369
1 606 947
1 617 431
1 549 441
1 475 858
1 393 112
1 348 482
1 386 976
2012
2013
1.
Německo
2.
Ruská federace
694 138
3.
Slovensko
382 595
1.
Německo
2.
Ruská federace
759 138
3.
Slovensko
395 352
1 420 698
1 385 398
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ
Počet turistů ubytovaných v HUZ
Graf č. 6: Nejvýznamnější zdrojové země příjezdového CR v ČR od r. 2000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0 roky
Německo
Ruská federace
Slovensko
Spojené království
Itálie
Nizozemsko
Polsko
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 13: Nejvýznamnější zdrojové země v daném období je zřetelné, že nejvýznamnější zdrojovou zemí příjezdového cestovního ruchu v České republice je dlouhodobě, vlastně v celém sledovaném období Německo. Mezi další významné zdrojové 60
země patří Spojené království a Itálie. Bohužel tyto státy, v návštěvnosti poslední roky stagnují a není pro ně destinace Česká republika již tak atraktivní a turisté těchto zemí vyhledávají (bohužel) destinace jiné. Oproti tomu turisté z Ruské federace začínají přijíždět do České republiky v hojnějším počtu, než na začátku sledovaného období a vzhledem k trhu cestovního ruchu v České republice jde o pozitivní jev, protože i z dat ČSÚ je jasné, že turisté z Ruské federace nejen, že zvyšují průměrnou dobu přenocování, která je nejvyšší (u turistů z Ruské federace jde např. v Karlovarském kraji o dobu sedmi dnů v průměru, což je nejvyšší počet dní strávený v České republice ze strany zahraničních turistů vůbec) v poměru s ostatními státy, ale také díky této klientele se nám také zvyšují devizové příjmy, protože tito turisté poměrně dost v České republice také utrácejí.
2.1.7 Průměrná doba přenocování turistů dle jednotlivých let Tabulka č. 14: Průměrná doba přenocování turistů Roky
Průměrná doba přenocování turistů (ve dnech)
2000
4,1
2001
3,5
2002
3,6
2003
3,5
2004
3,3
2005
3,3
2006
3,3
2007
3,2
2008
3,1
2009
3,1
2010
3,0
2011
3,0
2012
2,9
2013
2,8
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, MMR
61
Vývoj průměrné doby přenocování zahraničních turistů
Graf č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let
2000
d n í
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2001
p o č e t
roky Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Průměrná doba přenocování turistů Tabulka č. 15: Průměrná doba přenocování turistů Roky
Tempo růstu (v %)
Bazický index (v %)
2000
X
2001
85,37
85,37
2002
102,85
87,80
2003
97,22
85,37
2004
94,28
80,49
100
2005
100
80,49
2006
100
80,49
2007
96,96
78,04
2008
96,88
75,61
2009 2010 2011 2012
100 96,77 100 96,66
62
75,61 73,17 73,17 70,73
96,55
2013
68,29
Zdroj: vlastní zpracování
V grafu č. 7: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů dle jednotlivých let je zřejmý klesající trend v počtu přenocování. Zahraniční turisté, ačkoliv využívají služeb HUZ, jejich doba se neustále zkracuje. Rok 2000 měl průměrnou hodnotu přenocování 4,1 dne a od té doby stále klesá. V roce 2013 byla průměrná doba přenocování zahraničních hostů už pouze 2,8 dne.
2.1.8 Průměrná doba pobytu turistů v ČR Tabulka č. 16: Průměrná doba přenocování turistů Roky
Průměrná délka pobytu (počet dní)
2000
5,1
2001
4,5
2002
4,6
2003
4,5
2004
4,3
2005
4,3
2006
4,3
2007
4,2
2008
4,1
2009
4,1
2010
4,0
2011
4,0
2012
3,9
2013
X
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ
63
Vývoj průměrné doby pobytu turistů
Graf č. 8: Průměrná doba pobytu turistů v ČR 5,5 5 p 4,5 o 4 č 3,5 e 3 t
2,5
2 d n 1,5 í 1
Průměrná doba pobytu turistů v ČR
0,5
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
roky Zdroj: vlastní zpracování
Řetězový a bazický index: Průměrná doba pobytu turistů Tabulka č. 17: Průměrná doba pobytu turistů Roky
Tempo růstu (v %)
Bazický index (v %)
2000
X
2001
88,24
88,24
2002
102,22
90,20
2003
97,83
88,24
2004
95,56
84,31
100
2005
100
84,31
2006
100
84,31
2007
97,67
82,35
2008
97,62
80,39
2009
100
64
80,39
2010 2011
97,56 100
78,43 78,43
2012
97,50
76,47
2013
X
X
Zdroj: vlastní zpracování
Nejen v ukazateli Průměrná doba přenocování má podobu klesající křivky, ale bohužel také i v ukazateli Průměrná doba pobytu turistů v ČR. Taktéž, jako v předešlém ukazateli je nejvyšší hodnota v prvním sledovaném roce, tedy roce 2000. Průměrná doba pobytu byla v roce 2000 delší, než 5 dní. Každým dalším rokem tento průměr znatelně klesá. Výjimkou byly roky 2004, 2005 a 2006, kdy hodnota dosahovala průměru 4,3 dne. V roce 2008 a 2009 také nedošlo ke změně a hodnota 4,1 dne se neměnila. Posledními roky, kdy nedošlo ani k nárůstu, ani k poklesu byly roky 2010 a 2011, kdy se tato hodnota rovnala 4 dnům. Tento fakt je velikým problémem, protože ačkoliv zahraničních turistů stále přibývá a za loňský rok se jednalo zatím o nejvyšší počty příjezdového cestovního ruchu, i návštěvnosti HUZ., turisté zde již v průměru nestráví delší dobu, než v průměru 3,9 dne (data z roku 2012). Tuto krátkou dobu pobytu opět přisuzuji globální hospodářské krizi, protože z tabulky i grafu je evidentní, že od roku 2004 do začátku této krize průměrná doba pobytu oscilovala kolem 4,3 dne. Průměrná doba pobytu začala klesat od roku 2007, protože krize se projevovala v každé části světa v jiném období, může být například rok 2007 a 2008 způsoben převážně mimoevropskými turisty a další roky turisty evropskými, případně českými.
2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů V podkapitole 2.2 Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů, budu navazovat na jednotlivé podprogramy, které byly uvedeny v teoretické části v kapitole 1.2 Financování CR.
65
2.2.1 Národní programy pro čerpání finančních prostředků na podporu CR Státní program podpory CR Tohoto nástroje využívalo MMR, a díky tomuto nástroji bylo možné podporovat rozvoj cestovního ruchu. „Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Realizace programu začala v roce 2001. V roce 2004 na základě usnesení vlády č. 110 ze dne 4. února 2004 bylo schváleno pokračování realizace programu i včetně zaměření jednotlivých podprogramů v letech 2004 -2007. Podprogramy jsou zaměřeny na:
rozvoj lázeňství,
doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity,
a na podporu prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.“21
Z důvodu realizace programu až v roce 2001 lze tedy uvádět finanční podporu z veřejných zdrojů až od tohoto roku, nikoliv od roku 2000. Tabulka č. 18: Státní program podpory CR Finanční podpora (v mil. CZK)
Roky
21
MMR.
Státní
2001
270,6
2002
242,4
2003
163,8
2004
164,9
2005
140,1
2006
260,5
program
podpory
cestovního
ruchu
[online]
2014.
Dostupné
na
internetu:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statni-programpodpory-cestovniho-ruchu
66
23,6
2007 Celkem za období
1 265,9
Zdroj: vlastní zpracování dle MMR
Ve Státním programu podpory cestovního ruchu jde o poměrně vysoké finanční částky z národních zdrojů, vzhledem k tomu, že dříve víceméně podpora cestovního ruchu v České republice nebyla a také k tomu, že od poloviny tohoto období byly již přislíbeny a schváleny finanční prostředky z fondů Evropské unie v řádech miliard korun. Do roku 2006 šlo o klasické čerpání peněz z tohoto programu na jednotlivé projekty. V roce 2007 je zřejmý propad a to téměř jedenáctinásobně oproti roku předešlému. K tomuto snížení došlo ale pouze kvůli „dočerpávání“ finančních prostředků ze Státního programu podpory CR, které trvaly právě do roku 2007.
Vývoj finanční podpory ze SPPCR Graf č. 9: Státní program podpory CR 2000 - 2007 300
250 200 mil. CZK
150 100 50
roky Finanční podpora v mil. CZK Zdroj: vlastní zpracování
67
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
0
Národní program podpory cestovního ruchu 2010 – 2015 „Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. Rozhodnutím ministryně pro místní rozvoj č. 61/2014 ze dne 23. 4. 2014 byl schválen seznam navržených akcí k poskytnutí dotace z Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestování dostupné všem.“22 Národní program podpory cestovního ruchu má sice konec období v roce 2015. Protože v tomto případě lze dotace rozdělit na jednotlivé roky, bude zohledňován tento program pouze do roku 2013, aby korespondoval se zvoleným obdobím v této práci. Tabulka č. 19: Národní program podpory CR Finanční podpora (v mil. CZK)
Roky 2010
64,325
2011
68,071
2012
48,385
2013
52,828
Celkem za období
233,609
Zdroj: vlastní zpracování dle MMR
V Národním programu podpory cestovního ruchu již nedochází k tak vysokému uvolňování finančních prostředků, jako tomu bylo v předešlém programu na podporu CR a to proto, že v programovacím období 2007 – 2013 byla České republice alokována rekordní částka z veřejných zdrojů.
22
MMR. Národní program podpory cestovního ruchu [online] 2014. Dostupné na internetu:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-programpodpory-cestovniho-ruchu-(2010-201
68
Vývoj finanční podpory z Národního programu podpory CR Graf č. 10: Národní program podpory CR 2010 - 2013 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 v CZK
40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 2013
2012
2011
2010
0 roky Finanční podpora v CZK Zdroj: vlastní zpracování
2.2.2 Jednotlivé programy EU, pro čerpání finančních prostředků na podporu CR Programové období 2004 – 2006 V programu 2004 - 2006 byla alokace finančních prostředků z veřejných prostředků ve dle dostupných zdrojů 7,4 mld. Kč a tato částka byla rozdělena ve strukturálních fondech, konkrétně ve Fondu soudržnosti a Iniciativy Společenství. Bohužel stejně jako v následujícím případě nebylo možné rozdělit tuto podporu na jednotlivé roky pro další zkoumání.
Programové období 2007 – 2013 K Operačnímu programu na období 2007 – 2013 nebylo možné dohledat přidělené finanční částky dle jednotlivých let. Celková částka k čerpání za toto období dosahuje však 69
38,3 mld. Kč, která je rozčleněna v jednotlivých programech (ROP, IOP, přeshraniční spolupráce a program rozvoje venkova). Vývoj finančních alokací programovacích období Graf č. 11: Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK 40 35 30 25 v mld. CZK
20
38,3
15 10 5
7,4
0 Program 2004 - 2006
Program 2007 - 2013 období
Finanční alokace pro jednotlivá období v mld. CZK Zdroj: vlastní zpracování
2.3 Celková výše podpory z veřejných zdrojů od roku 2000 V této části práce dochází k nástinu modelového příkladu a stejně tak tomu bude i v další kapitole. Vysvětlení tohoto kroku, viz níže. Částka z Podpory operačního programu, období 2004 – 2006 bude stejně jako Operační program 2007 - 2013 přerozdělen na jednotlivé roky. Celková alokace na jednotlivá období bude zprůměrována počtem let trvání každého jednotlivého období. V období 2004 – 2006 bude rozdělena částka 7, 3 mld. Kč na období 3 let a v období 2007 – 2013 se jedná o částku 38,3 mld. Kč, která bude taktéž rozdělena na roky, tzn. období 7 let. Částky budou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Tento krok byl podnícen faktem, že v obou případech nejsou k dispozici konkrétní částky k jednotlivým rokům. Za tyto roky proto 70
přistupuji ke kroku průměrné výše financování. Z dostupných zdrojů ale vyplývá, že období mezi lety 2007 - 2010 má nižší význam z pohledu finanční podpory, nežli zbývající část období, které je od roku 2011 – 2013 podstatně vyšší a samozřejmě se využívá pravidla n+2/(n+3), což znamená, že každá alokace může být čerpána ještě 2/(3) roky po uplynutí daného období, které Evropská unie stanovila. Tabulka č. 20: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) Roky
Finanční podpora z národních zdrojů
Finanční podpora ze zdrojů EU
Celková výše finanční podpory za jednotlivý rok
2000
X
X
X
2001
270,6
X
270,1
2002
242,4
X
242,4
2003
163,8
X
163,8
2004
164,9
2 466,66
2 631,56
2005
140,1
2 466,66
2 606,76
2006
260,5
2 466,66
2 727,16
2007
23,6
5 471,43
5 495,03
2008
X
5 471,43
5 471,43
2009
X
5 471,43
5 471,43
2010
64,325
5 471,43
5 535,75
2011
68,071
5 471,43
5 539,50
2012
48,385
5 471,43
5 519,82
2013
52,828
5 471,43
5 524,26
Celkem
1 499,509
45 699,99
47 199,499
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce č. 18: Celková finanční podpora z veřejných zdrojů od roku 2000 (v mil. CZK) je evidentní rozdíl ve výši poskytnutých finančních prostředků před a po vstupu do Evropské unie a možnosti čerpání z jejích fondů. Na začátku vybraného období, konkrétně v roce 2001 byla finanční podpora z národních veřejných zdrojů nejvyšší za celé sledované období, nejnižší pak v roce 2007, kdy se pouze dočerpávaly finanční prostředky ze SPPCR na jednotlivé projekty. Rok 2001 byl nejvyšším finančním přínosem pro podporu 71
cestovního ruchu s částkou 270,6 mil. Kč, druhá nejvyšší částka byla poskytnuta v roce 2006 a to ve výši 260,5 mil. Kč. Během celého období programu SPPCR byly finance z veřejných zdrojů v celkové výši téměř 1,3 mld. Kč. Samozřejmě částka měla být původně nižší vzhledem k prvotnímu plánu SPPCR, který měl probíhat pouze do roku 2004 a to zřejmě z důvodu očekávání možného financování ze zdrojů Evropských fondů. V době kdy bylo rozhodnuto o pokračování tohoto programu, v roce 2004, se Česká republika stala členem Evropské unie a mohla tedy po vytvoření několika důležitých dokumentů již z fondů čerpat finanční prostředky. Po ukončení SPPCR nebylo rozhodnuto o dalším prodloužení, z důvodu začínajícího programovacího období Evropské unie 2007 – 2013, kdy bylo České republice přislíbeno téměř 40 mld. Kč a bylo rozhodnuto, že vzhledem k takové finanční částce nebude třeba poskytovat finance z národních zdrojů. Vše se ale změnilo s nástupem roku 2010 a Národním programem podpory cestovního ruchu. Financování již nebylo hlavní prioritou pro oblast cestovního ruchu z pohledu státu, ale pouze doplňkové k již čerpaným finančním částkám z fondu Evropské unie. Suma obdržená jednotlivými subjekty z Národního programu podpory cestovního ruchu byl téměř 5,5 krát nižší, než z Národního programu podpory cestovního ruchu z let 2000 – 2004. Šlo o částku přesahující 230 mil. Kč. Za to finanční podpora z fondů Evropské unie celkem činila téměř 46 mld. Kč od roku 2004 do roku 2013. Ve zkráceném období 2004 – 2006 dosahovala částka 7,4 mld. Kč a V programovacím období 2007 – 2013 se tato částka pohybovala nad hranicí 38 mld. Kč. Přepočítaná částka z období 2007 – 2013 na každý rok je minimálně 2,2 krát vyšší než za 3leté programovací období, které tomuto období předcházelo. Nejvyšší částka, která byla v období 2000 – 2013 v tomto modelovém příkladu poskytnuta byla v roce 2011, kdy z národních zdrojů bylo vyčleněno přes 68 mil. Kč a z fondů Evropské unie téměř 5 ,47 mld. Kč. Celkem tato částka za celý rok 2011 byla 5,54 mld. Kč. Za celé období 2000 – 2013 bylo z obou sledovaných veřejných zdrojů poskytnuto na podporu cestovního ruchu v České republice poskytnuto přes 47, 2 mld. Kč. Z toho podpora z národních fondů činila v období 2000 – 2013 cca 1,5 mld. Kč. Podpora z fondů Evropské unie v jednotlivých obdobích téměř 46 mld. Kč. 72
Graf č. 12: Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů za období 2000 – 2013 (modelový příklad) 6 000 5 000 4 000 v mil. CZK
3 000 2 000 1 000
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0 roky Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů (v mil. CZK) Zdroj: vlastní zpracování
2.4 Závěrečné
srovnání
statistických
ukazatelů
cestovního
ruchu
s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 – 2013 V této kapitole nastíním modelový příklad možné závislosti financování z veřejných zdrojů s jednotlivými ukazateli pomocí korelační analýzy. Korelační analýza se zabývá mírou závislosti náhodných dat. Standardním výstupem, který bude i výstupem těchto jednotlivých korelačních analýz bude koeficient, popisující míru závislosti – tzv. korelační koeficient (značíme: r). Vztah mezi znaky, či veličinami může být kladný nebo záporný. Korelační koeficient může nabývat hodnot v rozmezí (-1 ≤ r ≤ 1). Výsledná hodnota, blížící se hodnotě korelačního koeficientu (-1) značí zcela nepřímou závislost, což znamená, že čím více se v první skupině znaků hodnoty zvětší, tím více se zmenší hodnoty ve skupině druhé. Za to hodnota korelačního koeficientu (+1) značí zcela přímou závislost. Pokud je tento koeficient roven 0, pak mezi znaky není žádná statistická lineární závislost, která by se dala zjistit. Pomocí míry korelace lze v další části diplomové práce poměřit 2 proměnné. V každém uvedeném případu půjde o nezávislou proměnnou: Celková výše 73
finanční podpory z veřejných zdrojů v mil. CZK. Uvedená nezávislá proměnná je stěžejní pro tuto analýzu a nachází se na ose X. Od grafu č. 14 nejsou na ose X uvedeny jednotlivé roky, nýbrž celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů v mil. CZK, která je seřazena vzestupně pro přehlednější orientaci v grafu. Proměnnými, které budou s tímto ukazatelem poměřovány, jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka č. 21: Celkové srovnání výše veřejných zdrojů s vývojem vybraných ukazatelů Průmě rná doba přenoc ování turistů (počet dní)
Průměr ná délka pobytu (počet dní)
Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů v mil. CZK
Ro ky
Návštěvn ost HUZ rezidenti
Návštěvnost HUZ nerezidenti
Kapacita lůžek v HUZ
Devizové příjmy v mil. CZK
2000
6 090 978
4 772 794
437 440
114 686
4,1
5,1
X
2001
5 877 946
5 405 239
440 314
120 321
3,5
4,5
270,1
2002
5 672 482
4 742 773
445 611
100 538
3,6
4,6
242,4
2003
6 270 726
5 075 756
446 096
112 434
3,5
4,5
163,8
2004
6 158 464
6 061 225
433 214
133 020
3,3
4,3
2 631,56
2005
6 025 665
6 336 128
433 211
138 043
3,3
4,3
2 606,76
2006
6 289 452
6 435 474
441 968
141 500
3,3
4,3
2 727,16
2007
6 281 217
6 679 704
451 707
146 120
3,2
4,2
5 495,03
2008
6 186 476
6 649 410
466 832
136 524
3,1
4,1
5 471,43
2009
5 953 539
6 032 370
463 087
125 051
3,1
4,1
5 471,43
2010
5 877 882
6 333 996
449 068
113 479
3,0
4,0
5 535,75
2011
6 183 645
6 715 067
461 434
114 683
3,0
4,0
5 539,50
2012
6 482 337
7 164 576
472 015
118 956
2,9
3,9
5 519,82
2013
6 558 480
7 309 856
X
167 717
2,8
X
5 524,26
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a MMR
74
Analýza ukazatelů Graf č. 13: Vývoj počtu ubytovaných (rezidenti a nerezidenti) a výše finančních výdajů v jednotlivých letech 8 000 000
6000
7 000 000
Počet ubytovaných
6 000 000 4000
5 000 000 4 000 000
3000
3 000 000
2000
2 000 000
Výše finanční podpory
5000
1000
1 000 000 0
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 roky Rezidenti
Nerezidenti
Výše finanční podpory
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 13: Vývoj počtu ubytovaných (rezidenti a nerezidenti) a výše finančních výdajů v jednotlivých letech zachycuje komplexnější obraz období 2000 – 2013, zachycuje návštěvnost HUZ z pohledu rezidentů i nerezidentů a z druhé strany ukazuje, jaký byl vývoj návštěvnosti s ohledem na čerpání veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu.
75
Graf č. 14: Poměr návštěvnost HUZ (rezidenti a nerezidenti) s financováním z veřejných zdrojů 8 000 000 7 000 000
Počet ubytovaných
6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0
Výše finančních výdajů (mil. CZK) Rezidenti
Nerezidenti
Zdroj: vlastní zpracování
Z předešlého grafu č. 14: Poměření Návštěvnost HUZ (rezidenti a nerezidenti) s financováním z veřejných zdrojů, bylo dle korelační analýzy prokázáno, že zvyšující se výdaje (v mld. Kč) v oblasti cestovního ruchu nutně neznamenají zvýšení počtu rezidentů, r=0,420307, což poukazuje na slabou míru závislosti. Zatímco u počtu nerezidentů s r=0,879441 ukazuje hodnota korelačního koeficientu silnou závislost. Lze tedy říci, že výše finančních výdajů může mít vliv na růst počtu ubytovaných nerezidentů, ale nemá vliv na růst počtu ubytovaných rezidentů.
76
Graf č. 15: Poměr průměrné délky přenocování a průměrné délky pobytu s financováním z veřejných zdrojů
6
5
Počet dní
4
3
2
1
0
Výše finančních výdajů (mil. CZK) Dékla přenocování
Délka pobytu
Zdroj: vlastní zpracování
Z
grafu č. 15: Poměr průměrné délky přenocování a průměrné délky pobytu
s financováním z veřejných zdrojů, je na první pohled zřejmé, že čím větší částka je na podporu cestovního ruchu vynakládána, tím se paradoxně průměrná doba jak přenocování, tak délky pobytu zkracuje. Délka přenocování r= -0,87665, což poukazuje na silnou, nepřímou závislost, stejně tak u průměrné doby pobytu, kdy r= -0,87298.
77
Graf č. 16: Poměr kapacity lůžek v HUZ s financováním z veřejných zdrojů
480000
p o č e t
470000
460000
450000 l ů ž e k
440000
Kapacita lůžek
430000
420000
410000
Výše finančních výdajů (mil. CZK) Zdroj: vlastní zpracování
V grafu č. 16: Poměr kapacity lůžek v HUZ s financováním z veřejných zdrojů, kdy r= 0,711415, poukazuje na fakt, že se v tomto případě jedná o silnou závislost na objem financování z veřejných zdrojů.
78
Graf č. 17: Poměr devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů
Devizové příjmy 180000 160000 140000 120000 v mil. CZK
100000 80000 60000 40000 20000 0
Výše finančích výdajů (mil. CZK) Zdroj: vlastní zpracování
Z předešlého grafu č. 17: Poměr devizových příjmů s financováním z veřejných zdrojů, ukazuje závislost devizových příjmů na podpoře z veřejných zdrojů, kdy r= 0,440626. I v tomto případě se jedná o slabou závislost. Proto tedy nelze říci, že v případě vyšší finanční podpory z veřejných zdrojů je generován větší objem devizových příjmů.
79
2.5 Další financované projekty Evropskou unií na podporu udržitelného cestovního ruchu s účastí České republiky Udržitelný cestovní ruch je úzce spjat s pojmem udržitelný rozvoj. Udržitelný rozvoj naplňuje potřeby přítomných generací, bez negativních následků a ohrožení schopnosti naplňování potřeb pro budoucí generace, pomáhá rozvoji území a vede k dlouhodobé prosperitě této oblasti. Základním pilířem jsou tzv. 3P (Planet, People, Profit). Přitom se jednotlivé pilíře zabývají ekologickou životaschopností, sociální žádoucností a ekonomickou proveditelností. Evropská komise učinila kroky k vytvoření určité koordinované iniciativy v oblasti cestovního ruchu. Hlavní příčnou byl zvyšující se význam cestovního ruchu v hospodářství zemí Evropské unie. Tyto iniciativy jsou také realizované společně s UNWTO, OECD a dalšími mezinárodními organizacemi, které jsou zaměřeny na oblast statistiky a udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Význam, cíle a jednotlivá opatření byla vyčleněna Evropskou komisí v dokumentu Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu. Tento dokument byl vydán 30. června 2010. V něm bylo pojednáváno o vytvoření nové politiky, která bude koordinovat programy v cestovním ruchu a připravovat iniciativy v této oblasti. Zaměřeny byly právě na udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost Evropy s ohledem na nově vytvořené trendy. Tímto novým trendem jsou myšleny země BRICSu (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), které se pomalu, ale jistě podílejí čím dál tím více na příjezdovém cestovním ruchu do Evropy. Dalšími trendy jsou například demografický vývoj, rozvíjející se informační a komunikační technologie, aj. Evropská politika má 4 priority, kterými jsou: 1) Snaha stimulovat konkurenceschopnost cestovního ruchu v Evropské unii, 2) Podpora udržitelného cestovního ruchu, 3) Zlepšení obrazu Evropy jako kvalitní turistické destinace, 4) Rozvoj cestovního ruchu s co největším možným využitím evropských politik a finančních zdrojů. 80
Otázkou však zůstává, zda se tyto kroky povede naplnit, i když dle mého názoru se to daří. Nicméně problémem je, že nezáleží pouze na Evropské komisi, nýbrž na jednotlivých členských státech a to z důvodu absence možnosti Evropské komise delegovat na národní úrovni. Primárně tedy závisí na jednotlivých státech a jejich společné koordinace při zapojení všech účastníků. Významné projekty, které jsou financovány z fondů Evropské unie, a jejím účastníkem je také Česká republika: (vybrané)
Calypso,
EDEN,
Evropské hlavní město kultury
Mezi další patří například: Dny evropského dědictví, Evropská značka kvality, Stezka Železné opony, aj.
Calypso Projekt Calypso je projektem Evropské Komise a vznikl roku 2009, návrhy projektů byly přijímány do druhé poloviny roku 2010 a v roce 2011 již byly vybrány konkrétní projekty. V tomto období je „Calypso součástí tříleté přípravné akce (2009–2011) s rozpočtem 1 milion eur na rok. Až doposud se do iniciativy přihlásilo 21 členských a kandidátských zemí EU a na různých místech Evropy bylo uspořádáno šest pracovních setkání s cílem zkoumat osvědčené postupy a budovat společnou strategii. Rovněž byla zřízena expertní skupina složená ze zúčastněných subjektů z veřejného i soukromého sektoru. Skupina má Evropské komisi pomáhat s prováděním iniciativy Calypso.23 Projekt v České republice spolufinancuje MMR a je součástí Národního programu pro cestovní ruch 2010 – 2015. Jeho hlavním úkolem je podpora cestování pro sociálně slabší
23
Evropská komise. Tourism Calypso. [online] 2009. Dostupné na http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/files/docs/calypso/leaflets/leaflet_calypso_cs.pdf
81
internetu:
skupiny obyvatel, kam se řadí mládež od 18 – 30 let, mladé rodiny s nižšími příjmy, senioři a zdravotně nebo tělesně postižení. Projekt je tedy určen pro tyto skupiny lidí a je především zaměřen na období mimo hlavní turistickou sezónu. V České republice je iniciativa Calypso spíše známá pod označením Cestovní ruch pro všechny. Projekt Calypso má 4 další podprogramy, ale Česká republika je členem pouze jednoho z nich a to podprogramu nesoucí název SOWELL: Social tourism Opportunities in WELlness and Leisure activities, který je zaměřen na podporu mimosezónního přístupu do wellness center a lázní pro skupiny lidí, které iniciativa Calypso zahrnuje. Jde o koordinace mezi Francií, Itálií, Španělskem a Českou republikou. „Hranice celkových způsobilých výdajů jednoho projektu je stanovena ve výši 1 – 5 milionů Kč. Dotace kryje 50 % podíl financování projektu, zbylých 50 % tvoří vlastní zdroje žadatele. Cílem je více zpřístupnit možnost cestování a aktivit s tím spojených i těm skupinám obyvatel, které na něj nemají z objektivních důvodů dostatek prostředků, … V rámci projektů financovaných z podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ mohou vznikat například bezbariérové přístupy, dětské herny, dětské koutky, mobilní bazény, vybavení třídy pro školy v přírodě, apod. Maximálně do 20 % z celkových způsobilých výdajů projektu.“24 Celková vyčleněná částka ze státního rozpočtu byla v Národním programu pro cestovní ruch ve výši 100 mil. Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje jednotlivé výzvy pro tento program, kam mohou podnikatelské subjekty zasílat návrhy. V roce 2010 byly dotace ve výši přes 79 mil. Kč a v roce 2011 se jednalo o částku přibližně 72 mil. Kč.
EDEN Projekt EDEN je z pohledu cestovního ruchu velice populární. Jedná se o zkratku z anglického European Destination of ExcelleNce, jedná se tedy o akronym z těchto slov. V překladu doslovně jako Evropské turistické destinace nejvyšší kvality. Základní myšlenkou tohoto projektu jsou každoročně pořádaná výběrová řízení na národní úrovni,
24
MMR. Tiskové zprávy. [online] 2009. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/ Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2009/Podprogram-Cestovni-ruch-pro-vsechny-podpori-ak
82
z kterých vždy vzejde alespoň jedna turistická destinace, která si tento titul právem zaslouží. Destinace, která tento titul získá má možnost získat prostředky z evropských zdrojů, ale především se dostane do povědomí veřejnosti a potenciálním turistům, dále může pomoci budovat dobrou image nejen regionu, ale celé zemi. Česká republika se zapojila do projektu EDEN v roce 2009. Národním koordinátorem v České republice je agentura Czech Tourism. V roce, kdy se Česká republika do projektu přihlásila, zvítězila turistická destinace České Švýcarsko na téma „Voda - turistický cíl", i v dalších letech měla Česká republika své reprezentanty, kteří jsou rozepsání níže. Předchozí ročníky od vzniku projektu EDEN 2006/07 - „Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky“. 2007/08 - „Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví“, 2008/09 - „Cestovní ruch a chráněná území“, 2009/10 - „Voda - turistický cíl“, 2010/11 - „Obnova hmotného dědictví“, 2012/13 - „Cestování bez bariér“. Celkový počet destinací, které vyhrály jednotlivé ročníky projektu EDEN: „V České republice je to těchto 13 destinací:
České Švýcarsko – excelentní destinace v kategorii „Cestovní ruch a chráněná území“,
Bystřicko – excelentní destinace v kategorii „Voda – turistický cíl“,
Slovácko – excelentní destinace v kategorii „Obnova hmotného dědictví“,
Lipensko - excelentní destinace v kategorii „Cestování bez bariér“,
Orlické hory a Podorlicko - finalista kategorií „Cestovní ruch a chráněná území“, „Obnova hmotného dědictví“ a „Cestování bez bariér“,
Králický Sněžník - finalista kategorií „Cestovní ruch a chráněná území“ a „Obnova hmotného dědictví“,
Posázaví – finalista kategorie „Voda – turistický cíl“,
Polabí - finalista kategorie „Voda – turistický cíl“, 83
Křivoklátsko - finalista kategorie „Voda – turistický cíl“,
Žatecko - finalista kategorie „Obnova hmotného dědictví“,
Mikroregion Kahan - finalista kategorie „Obnova hmotného dědictví“,
Krkonoše - finalista kategorie „Cestování bez bariér“,
Těšínské Slezsko – finalista kategorie „Cestování bez bariér“.“25
Vítěz národního kola obdrží finanční odměnu na marketingové aktivity v hodnotě 400 tis. Kč, a má privilegium využívat ochrannou známku projektu EDEN, kdy se zároveň stává součástí této sítě.
Evropské hlavní město kultury „Projekt „Evropské hlavní město kultury“ evropským městům umožňuje představit jednoroční kulturní program, který vyzdvihuje bohatství, rozmanitost a společné rysy evropské kultury. Každý členský stát EU může pořádat projekt chronologicky v letech 2007 až 2019. Od roku 2011 může být projekt realizován každý rok ve dvou členských státech.“26 Praha se stala evropským hlavním městem kultury v roce 2000, kdy se ale bohužel tato informace nijak zvlášť nerozšířila a snad nikdo z laické veřejnosti nemá o této události zdání. Krom Prahy se v tomto roce umístilo i několik dalších zahraničních měst, například Avignon, Bergen, Bologna, Brusel, Helsinky, Krakov, Reykjavík, Santiago de Compostela. Od roku 2000 se vnímání tohoto titulu změnilo a dnes jsou převážně vybírána města, kterým tento titul bude ku prospěchu, naláká turisty, investory, zlepší život ve městě a celkově přispěje k modernizaci a rozvoji. Dalším českým městem, které bylo jmenováno, jako Evropské hlavní město kultury, je Plzeň, tato západočeská metropole byla oficiálně vyhlášena v roce 2011 a svou
25
Czechtourism. Projekt Eden – aktuální http://www.eden-czechtourism.cz/aktualni-rocnik/
ročnik.
26
[online]
2013.
Dostupné
na
internetu:
Evropská komise. Přehledy právních předpisů - kultura. [online] 2011. Dostupné na internetu: http://europa.eu/legislation_summaries/culture/l29014_cs.htm
84
reprezentaci bude hostit v roce 2015. V tomto konkrétním případě je otázka, zda se tento projekt zdaří, či nikoliv, protože samotný projekt na období 2011-2016 (přípravná fáze, atd.) má zatím stanovenou výši rozpočtu na 2,6 mld. Kč. Dle dostupných zdrojů bylo městu Plzeň přislíbeno 9 mil. eur, v přepočtu tedy částka kolem 243 mil. Kč. Je pravda, že tato částka se může zdát vysoká, ale v poměru se stanovenou výší rozpočtu moc pozitivní vyhlídky město nemá. Přislíbené částky z minulosti tohoto programu jiným městům, kdy částka nabývala hodnot mezi 40 – 60 mil. eur.
85
3 NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Návrh nové struktury financování cestovního ruchu ze státního rozpočtu Cestovní ruch je jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví na světě, kdy jeho rozmach a dynamičnost nemá v posledních několika letech konkurenci. Mimo jiné je také významnou oblastí národního hospodářství. Cestovní ruch má poměrně široké spektrum pozitivních dopadů, mezi které patří: příliv investic, potenciální dopady na HDP, potenciální dopady na obchodní bilanci, vytváří nové pracovní příležitosti, generuje vysoké devizové příjmy, aj. V roce 2012 byl celkový počet pracovních míst 227,674 tis. pracovních míst a počet zaměstnaných osob 231,069 tis. zaměstnanců na celkovém hrubém domácím produktu České republiky tvoří podíl cestovního ruchu 2,7 % a na celkové zaměstnanosti činil podíl 4,52 % (nejaktuálnější data ČSÚ-TSA). Cestovní ruch je oblastí, která nejen že přináší mnoho pracovních míst, ale má mnoho pozitivních efektů na sociální a ekonomické prostředí a vzhledem k novému přístupu udržitelnému cestovnímu ruchu, má i pozitivní efekty na environmentální prostředí. Hlavním problémem v České republice v oblasti cestovního ruchu je fakt, že není blíže popsána výše a struktura výdajů na cestovní ruch, která by měla být stanovena v návrhu zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu, který zatím v České republice neexistuje, ale již je několik let projednáván. Doporučoval bych tedy konkrétní strukturu podpory finančních prostředků v rámci státního rozpočtu vzhledem k tomu, že je odvětví cestovního ruchu národnímu hospodářství přínosné poměrně znatelným podílem. Nemyslím si, že by finanční podpora z národních zdrojů měla převyšovat finanční částky, které byly k dispozici v rámci "Národního programu podpory cestovního ruchu" v období 2010 - 2013 (2015), ba naopak. Dle mého názoru jsou tyto částky přiměřené vzhledem k objemu státního rozpočtu České republiky a také s přihlédnutím k nutné spoluúčasti na financování z Evropských fondů. Navrhoval bych ročně stanovený procentuelní koeficient, kdy by se jeho výše odvíjela v závislosti kupříkladu na celkovém podílu na národním hospodářství. 86
Díky možnosti čerpání z fondů Evropské unie, v jednotlivých programovacích obdobích, které představují enormní finanční výpomoci, bez nichž by došlo v cestovním ruchu v České republice k o poznání horší realizaci projektů, které dotačních programů využívají. Nevidím jako důvodný krok zvyšování objemu finanční podpory z národních zdrojů za nezbytný a soustředil bych se právě na dotační příležitosti z těchto fondů.
3.2 Zjednodušení formálních náležitostí na podávání žádostí o finanční podporu z veřejných zdrojů Co se týče možnosti podávání žádostí o dotace, tak by bylo jistě lepší, kdyby si zájemci lépe prostudovali postup podání žádosti o dané dotace. Pokud o ně mají opravdu zájem a pouze vyplní tuto žádost špatně, připraví se o nemalou finanční podporu a to jak ze státního rozpočtu, tak z fondů Evropské unie. Příkladem uvádím situaci z náhodně vybraného roku 2005, kterou jsem vyčetl z několika dostupných zdrojů. V roce 2005, kdy byla přiznána dotace v rámci tří podprogramů s celkovou dotací ve výši 140 083 000 Kč. Na období roku bylo hodnoceno 356 projektů, jejichž celkový požadavek na dotace činil 817,491 mil. Kč. Schválený celkový rozpočet na program v roce 2005 byl 150 mil. Kč. V daném roce bylo do projektů, které žádaly o finanční podporu, na 356, z nichž bylo obodováno pouze 196 projektů. Důvodem vyřazení 160 projektů již v první fázi hodnocení bylo, že zájemci neměli buď částečně, nebo vůbec povinné přílohy a formální náležitosti. V tomto bodě bych navrhoval zjednodušení formálních náležitostí těchto formulářů, protože ne každý žadatel je v tomto ohledu kompetentní. Znevýhodněni jsou bezesporu menší podnikatelé, kteří podávají žádost prvně, nemají zkušenosti a nejsou se všemi těžkostmi této žádosti obeznámeni a následkem toho jsou jejich projekty vyřazeny zbytečně ze schvalovacího řízení soutěže. Do této skupiny patří například zemědělci, jejichž individuální žádosti jsou poměrně četné a mají také nárok čerpat z fondů Evropské unie. Zvýhodněny oproti tomu jsou velké firmy, které tyto žádosti podávají častěji a mají zkušenosti, případně jim s těmito náležitostmi vypomáhá najatá firma, která žádosti zpracovává, jedná se především o stavební firmy, apod. 87
3.3 Koncentrace na jeden nosný projekt Výstupy této diplomové práce poukazují na historicky zatím nejvyšší alokovanou částku na podporu rozvoje cestovního ruchu. Ve sledovaném období 2000 - 2013. V programovacím období Evropské unie 2007 - 2013 byla částka nejvyšší. Jak je ale z výstupů práce zřejmé, vynaložené prostředky na podporu cestovního ruchu za dané období nepřineslo pro oblast rozvoje cestovního ruchu takový užitek, s kterým se původně počítalo. Myslím si, že poskytnutá alokace byla naprosto zbytečně "rozmělněna" do několika stovek, možná tisícovek menších projektů, které nebyly pro rozvoj cestovního ruchu v celém jeho pojetí přínosem. Menší projekty nebyly tak významné a měli charakter především místní či regionální, kde chyběl význam na národní úrovni. Na základě těchto výstupů bych doporučoval, aby byl v projednávaném zákonu cestovního ruchu určen jeden (případně několik) nosných projektů, na kterých by byla podpora cestovního ruchu budována.
Počet těchto nosných projektů by samozřejmě neměl
překračovat určitou mez, aby nedošlo opět k soustředění na několik projektů najednou, které by znamenalo stejný problém, jako u menších projektů, které byly realizovány do této chvíle bez významnějších výsledků. Dále by v projednávaném zákonu měla být zohledněna gesce orgánů, které by tyto nosné projekty řídili, koordinovaly a nesly za ně v průběhu příprav, realizace i po dokončení projektu zodpovědnost. V návaznosti ke stanoveným návrhům také přikládám velký důraz na urychlení zpracování zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu, který je projednáván již několik let, bez něhož k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozvoji cestovního ruchu nemůže zákonitě dojít.
88
Závěr Diplomová práce byla rozdělena na několik částí, které byly rozděleny dle problematiky. V první části byl představen teoretický rámec, následně navazující analytické části s názvem Analýza vývoje cestovního ruchu s ohledem na financování z veřejných zdrojů, která byla dále rozdělena na několik podkapitol. Hlavními podkapitolami analytické části byly dvě hlavní, které byly stanoveny dle daného tématu diplomové práce. První z nich byla Analýza vývoje cestovního ruchu v ČR a druhá Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů. V těchto částech byla provedena analýza vývoje cestovního ruchu v letech 2000 – 2013. Cílem diplomové práce bylo analyzovat vývoj cestovního ruchu v České republice s ohledem na čerpání z veřejných zdrojů na podporu cestovního ruchu ve zvoleném období v letech 2000 – 2013 a poukázat na dopady finanční podpory z veřejných zdrojů. Pro naplnění stanoveného cíle bylo využito analýzy jednotlivých statistických ukazatelů, kterými jsou návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu, kapacita lůžek v HUZ, nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu, průměrná doba přenocování a průměrná doba pobytu. Závěr stanoveného cíle měl za úkol prokázat, zda byl v daném období prokazatelný vliv z pohledu financování z veřejných zdrojů na jednotlivých ukazatelích. Každý ukazatel má jednotlivé údaje srovnané dle jednotlivých let v přehledné tabulce, jeho trend je zobrazen v grafu a dále je posouzen jeho tempo růstu pomocí řetězového a bazického indexu. Na základě těchto údajů jsem došel k tomu, že k největším rozdílům od roku 2000 došlo v cestovním ruchu jednoznačně v devizových příjmech s nárůstem 46,24%. V roce 2013 bylo dosaženo v devizových příjmech téměř 170 mld. Kč. Na dalším stupni je to ukazatel Návštěvnosti HUZ nerezidenti s nárůstem 53,16% a 7,3 mil. návštěvníků za rok 2013. Mezi další patří Návštěvníci HUZ celkem se skoro 13,9 mil návštěvníků a nárůstem 27,66%. S nejmenším rozdílem 7,68% od základního roku 2000 je to ukazatel návštěvnosti HUZ rezidenti. Ukazatel počtu lůžek v HUZ nebyl sice dostupný z roku 2013, ale v roce 2012 vzrostl o téměř 8%, odhadoval bych tedy, že v roce 2013 dosahoval alespoň 9 - 9,5%.
89
Téměř všechny ukazatele nabývají stále vyšších hodnot s každým dalším rokem, počet turistů stále roste, devizové příjmy se neustále zvyšují. Velkým problémem je ale doba přenocování a průměrná délka pobytu zahraničních turistů, která neustále v České republice klesá. Turisté mají o destinaci Česká republika, potažmo destinace Praha, která je nejnavštěvovanější destinace v republice, zájem a potenciál cestovního ruchu zde evidentně je. Bohužel doba přenocování, jak je vidno z tabulek a grafů, neustále klesá a k loňskému roku, tedy roku 2013, byla průměrná doba přenocování 2,8 dne. Když bychom tento údaj poměřili s ostatními konkurenčními státy nebo dokonce porovnali se začátkem sledovaného období, kdy hodnota přesahovala hranici 4 dnů, dosahuje údaj z roku 2013 velmi nízké hodnoty. Tento ukazatel by měl i nižší hodnoty, ale díky Ruské klientele, která v České republice a její HUZ tráví v průměru 5 dní (ČSÚ) při své návštěvě, dosahuje ukazatel alespoň těchto hodnot. Další výjimkou, respektive propadem hodnot v období 2000 – 2013, bylo ve sledovaném období několik ukazatelů, kterými byly Devizové příjmy, Návštěvnost HUZ (rezidenti, nerezidenti, celkem), především rok 2002, kdy v České republice došlo k jedné z největších přírodních katastrof, kterými byly více, než stoleté povodně, jejichž rozsah byl tak velký, že znamenaly nejtěžší přírodní katastrofu v novodobé české historii. Dále došlo k velkému propadu také po roce 2008 a to nejen v příjmech cestovního ruchu, ale také návštěvnosti HUZ. V průběhu let 2007 - 2008 došlo totiž ke světové finanční krizi, která vznikla důsledkem americké hypoteční krize ve Spojených státech, kde vrcholila již mezi roky 2005 – 2006 a během několika málo let postihla samotné Spojené státy americké, poté se její vliv dostal do Evropy a následně i na ostatní kontinenty. Burzy na celém světě zaznamenávaly hluboké propady akcií a za banky a jejich úvěry musel většinou ručit stát. Tento okamžik se dotkl téměř každého. V tomto období lidé začínali šetřit své finanční prostředky z důvodu nejisté budoucnosti a nejasného časového horizontu této krize. Lidé na celém světě přestali v takovém množství vyhledávat zbytné statky, mezi které patří i cestování a zaměřovali se hlavně na statky nezbytné. Z toho důvodu se i snížil počet turistů z příjezdového cestovního ruchu a to nejen v České republice (platí i pro rezidenty). V rámci podkapitoly 2.3 Celková výše podpory z veřejných zdrojů od roku 2000 je evidentní rozdíl ve výši poskytnutých finančních prostředků před a po vstupu do Evropské unie a možnosti čerpání z jejích fondů. Na začátku vybraného období, konkrétně v roce 90
2001 byla finanční podpora z národních veřejných zdrojů nejvyšší za celé sledované období, nejnižší pak v roce 2007, kdy se pouze dočerpávaly finanční prostředky ze SPPCR na jednotlivé projekty. Rok 2001 byl nejvyšším finančním přínosem pro podporu cestovního ruchu s částkou 270,6 mil. Kč, druhá nejvyšší částka byla poskytnuta v roce 2006 a to ve výši 260,5 mil. Kč. Během celého období programu SPPCR byly finance z veřejných zdrojů v celkové výši téměř 1,3 mld. Kč. Samozřejmě částka měla být původně nižší vzhledem k prvotnímu plánu SPPCR, který měl probíhat pouze do roku 2004 a to zřejmě z důvodu očekávání možného financování ze zdrojů Evropských fondů. V době kdy bylo rozhodnuto o pokračování tohoto programu, v roce 2004, se Česká republika stala členem Evropské unie a mohla tedy po vytvoření několika důležitých dokumentů již z fondů čerpat finanční prostředky. Po ukončení SPPCR nebylo rozhodnuto o dalším prodloužení, z důvodu začínajícího programovacího období Evropské unie 2007 – 2013, kdy bylo České republice přislíbeno téměř 40 mld. Kč a bylo rozhodnuto, že vzhledem k takové finanční částce nebude třeba poskytovat finance z národních zdrojů. Vše se ale změnilo s nástupem roku 2010 a Národním programem podpory cestovního ruchu. Financování již nebylo hlavní prioritou pro oblast cestovního ruchu z pohledu státu, ale pouze doplňkové k již čerpaným finančním částkám z fondu Evropské unie. Suma obdržená jednotlivými subjekty z Národního programu podpory cestovního ruchu byl téměř 5,5 krát nižší, než z Národního programu podpory cestovního ruchu z let 2000 – 2004. Šlo o částku přesahující 230 mil. Kč. Za to finanční podpora z fondů Evropské unie celkem činila téměř 46 mld. Kč od roku 2004 do roku 2013. Ve zkráceném období 2004 – 2006 dosahovala částka 7,4 mld. Kč a V programovacím období 2007 – 2013 se tato částka pohybovala nad hranicí 38 mld. Kč. Přepočítaná částka z období 2007 – 2013 na každý rok je minimálně 2,2 krát vyšší než za tří leté programovací období, které tomuto období předcházelo. Nejvyšší částka, která byla v období 2000 – 2013 v tomto modelovém příkladu poskytnuta, byla v roce 2011, kdy z národních zdrojů bylo vyčleněno přes 68 mil. Kč. Z fondů Evropské unie se jednalo o částku ve výši 5 ,47 mld. Kč. Celkem tato částka za celý rok 2011 dosahovala 5,54 mld. Kč.
91
Za celé období 2000 – 2013 bylo z obou sledovaných veřejných zdrojů poskytnuto na podporu cestovního ruchu v České republice poskytnuto přes 47, 2 mld. Kč. Z toho podpora z národních fondů činila v období 2000 – 2013 cca 1,5 mld. Kč. Podpora z fondů Evropské unie v jednotlivých obdobích téměř 46 mld. Kč. Vliv finanční podpory na jednotlivé ukazatele byl uveden v podkapitole 2.4 Závěrečné srovnání statistických ukazatelů cestovního ruchu s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 – 2013. Došlo k nastínění jednotlivých modelových příkladů možné závislosti financování z veřejných zdrojů na jednotlivé ukazatele pomocí korelační analýzy. Výstupy korelační analýzy k jednotlivým ukazatelům, které byly poměřovány v závislosti na nezávislou proměnnou Celková výše finanční podpory z veřejných zdrojů v mil. CZK., jsou následující. V poměru závislosti s nezávislou proměnnou došlo u ukazatele návštěvnosti HUZ rezidenti k slabé míře závislosti a u návštěvnosti HUZ nerezidenti k silné závislosti. Ukazatelé průměrné doby pobytu a průměrné délky přenocování vyšla shodně silná, nepřímá závislost. V ukazateli kapacity lůžek v HUZ se jednalo o silnou závislost na objem financování z veřejných zdrojů a v posledním případě u devizových příjmů byla z grafu a výpočtu vyvozena slabá závislost. Na základě toho lze říci, že výše finančních výdajů z veřejných zdrojů může mít vliv na růst počtu ubytovaných nerezidentů, ale nemá vliv na růst počtu ubytovaných rezidentů. Oproti tomu v ukazateli Průměrná délka přenocování a Průměrná délka pobytu bylo dojito k závěru, že čím větší částka je na podporu cestovního ruchu vynaložena, tím se paradoxně průměrná doba přenocování, ale i pobytu zkracuje. Vzhledem k výsledku korelačního koeficientu v ukazateli kapacity lůžek v HUZ, u kterého se projevila silná závislost na objem financování z veřejných zdrojů je zřejmé, že tento ukazatel je na objemu finanční podpory z veřejných zdrojů zřejmě nejvíce závislý. Pravdou je, že mezi nejčastější žadatele v oblasti cestovního ruchu patří právě HUZ, konkrétně pak hotely. U devizových příjmů se projevila slabá závislost, což značí, že v případě vyšší finanční podpory z veřejných zdrojů není generován větší objem devizových příjmů. V této práci jsem si stanovil tři hlavní hypotézy, které budou v této části diplomové práce potvrzeny nebo vyvráceny a to vzhledem k šetřeným ukazatelům v jednotlivých kapitolách analytické části a dle informací, které jsem zjistil v průběhu zpracovávání této práce. 92
Stanovené hypotézy byly tyto: H1: Po vstupu do Evropské unie se snížil objem veřejných zdrojů ve státním rozpočtu České republiky na podporu cestovního ruchu. Tato hypotéza byla potvrzena. V programovacím období 2007 – 2013 se veřejné zdroje z rozpočtu České republiky razantně snížily (o více než polovinu) oproti období 2001 – 2006 (rok 2007 byl nejnižší v historii). Ke snížení sice nedošlo ihned v prvním programovacím období Evropské unie 2004 – 2006, kdy se v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu profinancovalo téměř 5,5 krát více finančních zdrojů, nežli v Národním programu podpory cestovního ruchu v letech 2010 – 2013, které bylo v práci sledováno. V období 2004 – 2006, kdy probíhalo zkrácené programovací období Evropské unie, byla tato částka 565,5 mil. Kč, kdežto v programovacím období 2007 – 2013 byla poskytnuta finanční částka 233,6 mil. Kč. A také na co je třeba poukázat, jsou roky 2008 a 2009, kdy ze strany státu nedošlo k žádné finanční podpoře z veřejných zdrojů z důvodu poměrné vysoké alokaci schválených zdrojů z fondů Evropské unie. H2: Vzhledem k financováním z veřejných zdrojů se cestovní ruch vyvíjí v České republice rychleji a to zejména od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a bylo jí umožněno čerpání dotací. Tato hypotéza byla vyvrácena. Pokud se zaměříme na jednotlivé ukazatele druhé kapitoly práce Analýza finanční podpory cestovního ruchu z veřejných zdrojů, především pak v podkapitole 2.4 Závěrečné srovnání statistických ukazatelů cestovního ruchu s celkovým objemem finančních prostředků za období 2000 – 2013, můžeme říci, že se cestovní ruch v České republice ve většině ukazatelů pozitivně vyvíjí, ale rozhodně tento vývoj nemůže být na základě veškerých analýz přiřčen financování z veřejných zdrojů. H3: V průběhu celosvětové finanční krize, která začala mezi roky 2007 - 2008, se snížil počet turistů v příjezdovém cestovním ruchu do České republiky.
93
Tato hypotéza byla potvrzena. Z šetřeného ukazatele Návštěvnost HUZ (nerezidenti) je patrné, že od roku 2007-2008, kdy došlo k celosvětové hospodářské krizi, se návštěvnost viditelně snížila. V roce 2007 navštívilo HUZ v České republice 6 679 704 zahraničních turistů, v roce 2008 nebyl rozdíl ještě tak znatelný, ale i tak navštívilo Českou republiku téměř o 30 tis. turistů méně. Ovšem v roce 2009, kdy se krize nejvíce projevila, už byl rozdíl poměrně znatelný, dorazilo téměř o 600 tis. turistů méně, nežli v roce 2007. Konkrétní číslo bylo 6 032 370 turistů. Až do roku 2011, kdy turisté začali opět více cestovat, a dozněly negativní vlivy světové hospodářské krize, dosahovala návštěvnost destinace Česká republika podobných hodnot, jako před jejím začátkem. Svého vrcholu za celou historii dosáhla poprvé v roce 2012 s počtem 7 164 576 turistů a rok 2013 jí dokonce překonal počtem 7 309 856 turistů.
94
Původně byl rozsah práce zamýšlen na období 2000 – 2012. Očekával jsem, že některá data z loňského roku, tedy roku 2013, nebudou zatím zveřejněna nebo zatím vůbec nebudou k dispozici. Práci jsem však musel z důvodu Programovacího období Evropské unie 2007 – 2013 rozšířit, na základě čehož došlo k tomu, že ne všechny ukazatele jsou kompletní a má původní obava byla naplněna. Během práce jsem se potýkal s několika problémy, které mi práci poměrně ztěžovaly a práce byla kvůli tomu i časově náročnější, než bylo původně v mém záměru. Mezi tyto problémy patřila především některá nedostatečná data, která nebyla v jednom konkrétním zdroji, tudíž jsem tato data musel složitě dohledávat a v nejednom případě jsem zjistil, že data nesedí s původním zdrojem, kde například chyběl ve statistice jeden či dva roky nebo se v ukazatelích za jednotlivé roky v celkovém souhrnu, například tří let, data liší o stovky, tisíce ba dokonce i miliony jednotek. Například v ukazateli Devizové příjmy jsou jednotky uváděny za období několika let ve třech různých měnách (USD, CZK, EUR), nezbývala tedy jiná možnost, než dohledat průměrné roční kurzy a částky přepočítávat. Tento fakt nebyl takovým problémem v práci, ale byl s podivem.
Poměrně neočekávanou těžkostí byla komunikace s orgány veřejné správy, kdy jsem se snažil komunikovat pomocí elektronické pošty. V několika případech byly mé dotazy zodpovězeny, řekl bych dosti povrchně, kdy mi pouze byly zaslány internetové odkazy, z kterých jsem již čerpal. V mých dotazech na tyto odkazy bylo z mé strany poukazováno, že nepodávají náležité nebo dostatečné informace o období, které žádám a zda by mi neposlali nějaké konkrétní podklady. V případě Ministerstva pro místní rozvoj, kdy jsem vznesl také několik dotazů ohledně zjišťovaných finančních prostředků z veřejných zdrojů na určité období, jsem byl odkázán přímo na konkrétní zaměstnankyni, kterou nebudu v práci uvádět, a bylo mi přislíbeno, že data v brzké době obdržím zpět na e-mailovou adresu. Bohužel, i přes moji průběžnou urgenci, jsem se ani po třech týdnech požadovaných dat nedočkal a žádný e-mail jsem ani do dnešního dne, neobdržel.
95
LITERATURA [1] ATTL, P. a kol. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [2] BERÁNEK, J. a kol. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: MAG CONSULTING s.r.o., 2013. 296 s. ISBN 978-80-86724-46-1. [3] BONIFACE, B., COOPER, CH. Worldwide Destinations : the geography of travel and tourism. Oxford: Butterworth Heinemann, 2011. 389 s. ISBN 0-7506-4231-9. [4] BROULAND, P., KOZMOVÁ, J. Le Francois pour l´industrie du tourisme. Praha: Oeconomica, 2009. 239 s. ISBN 978-80-245-1573-1. [5] Cestovní ruch: Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu. Český statistický úřad. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [6] Cestovní ruch: Udržitelný cestovní ruch. Czech Tourism. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [7] Cestovní ruch v Evropě – současnost a budoucnost. EBSCO: Veřejná databáze, [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu:
38f6c16a11de%40sessionmgr4002&hid=4212&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC 1saXZl#db=hjh&AN=93722943> [8] COOPER, Ch., FLETCHER J., Tourism: Principles and Practice. London: Prentice Hall, 2008. 704 s. ISBN 978-0-273-71126-1. [9] ČERTÍK, M., FIŠEROVÁ, E. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha: Vysoká škola hotelová, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4. [10] ČR a politiky EU: ČR a EU - regionální politika. EUROSKOP.CZ [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [11] Dotace a programy: Státní program podpory cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [12] Dotace a programy: Národní program podpory cestovního ruchu 2010 - 2015. Ministerstvo
pro
místní
rozvoj.
[cit. 2014-05-11]. 96
Dostupné
z
internetu:
Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201> [13] Dotace a programy: Programovací období 2004 - 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [14] Dotace a programy: Programovací období 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: < http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionua-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Programovaci-obdobi-2007-2013> [15] Do Česka přijelo loni rekordních 7,2 milionu turistů. 2013. Czech Toursim. Databáze výzkumů
a
analýz
agentury,
[cit.
2014-05-11].
Dostupné
z
internetu:
[16] Dotace a úvěry z EU. First International Company: Veřejná databáze. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z internetu: [17] DWYER, L. a kol. International Handbook on the Economics of Tourism. Norhampton : Edward Elgar Publishing, Inc., 2006. 495 s. ISBN 978-1-84376-104-4. [18] EDEN: European Destination of ExcelleNce: Témata a destinace projektu EDEN. Evropská komise. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [19] Fondy EU: Minulé období 2004 - 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 201405-11]. Dostupné z internetu: [20] FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola hotelová, 2013. 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. [21] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168948-3. [22] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-1076. [23] HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. [24]
INDROVÁ,
J.
Cestovní
ruch.
ISBN 978-80-245-1252-5.
97
Praha:
Oeconomica,
2007.
119
s.
[25] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu – 2. aktualizované a rozšířené vydání Praha: Grada, 2013. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [26] Kapacita hromadných ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Veřejná databáze, [cit. 2014-04-21]. Dostupné z internetu:
[27] KIRÁĹOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. [28] MIGUEL, N. a kol. An International Journal of Tourism & Hospitality Research, Anatolia. 8/2013, ISSN 13032917, s. 234-250. [cit. 2014-05-11]. Dostupné na internetu:
97ae-97f1abbdd39a%40sessionmgr11&hid=127> [29] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wloters Kluwer ČR, 2010. 152 s. ISBN 978-80-87411-08-7. [30] PAGE, S. J. a kol. Tourism: A Modern Synthesis. London : Thomson Learning, 2001, 475 s. ISBN 1-86152-640-7. [31] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [32] PÁSKOVÁ M.: Vlivy cestovního ruchu na přírodní i lidmi vytvořené prostředí a jejich časop-rostorové souvislosti, dizertační práce, Přírodovědecká fakulta UK Praha, v tisku. [33] PEKOVÁ, J., a kol. Veřejný sektor-řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 488 s. ISBN 978-80-7357-936-4. [34] PETŘÍČKOVÁ, L., STUDNIČKA, P., VRCHOTOVÁ, M. 2013. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. Praha: Nakladatelství CzechTourism, 2013. 125 s. ISBN 978-80-5756001-3. [35] Region a cestovní ruch. Eurovision [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu:
2006/Operacni-program-Rozvoj-lidskych-zdroju-(OP-RLZ)/Opatreni-4-2--Specifickevzdelavani/Knihovna> [36] Ročenka – Cestovní ruch v České republice 2007. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu:
98
[37] RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [38] SCHEJBAL, C., Typologie cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2008, ISBN 978-80-87179-03-1. [39] Statistiky a analýzy: Cestovní ruch. Český statistický úřad. [cit. 2014-05-11]. Dostupné z internetu: [40] Statistika v cestovním ruchu – Tisková zpráva, Cestovni-ruch.cz [cit. 2014-04-21]. Dostupné z internetu: [41] TIRADOS, G. R. M. Half a century of mass tourism: evolution and expectations. Universidad Politecnica de Madrid. 10/10 2011. ISSN 1743-9507. 15 s. [cit. 2014-05-11]. Dostupné na internetu:
be49-1b6ec93e9cb0%40sessionmgr15&hid=14> [42] TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. Praha : Grada, 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [43] Vloni bylo v ČR ubytováno téměř 14 milionů turistů. Tiskové zprávy. Ministerstvo pro místní rozvoj. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z internetu: [44] VYSTOUPIL, J. a kol. Základy cestovního ruchu. Brno : Olprint, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6. [45] Zdroje financování z EU: Regionální operační programy. BussinesInfo.cz. [cit. 2014-05-11].
Dostupné
z
internetu:
financovani/zdroje-financovani-z-eu/regionalni-operacni-programy-rop.html> [46] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.
99
