milost & pravda z p r a v o d a j
v š e c h
j i h o č e s k ý c h
www.cestazivota.cz
[email protected] [email protected]
leden 2009
c í r k v í
ročník 9
číslo 01
C e s t a
ž i v o t a
pro vnitřní potřebu − neprodejné
Ochraňování ovcí: Varujte se vlků v církvi
Slovo úvodem Je první den roku 2009 a my se vydáváme na zasněžený kopec s malou neteří. Soutěžíme, kdo pojede rychleji, jestli boby nebo sáňky. Už poněkolikáté vybíháme na kopec. Já usedám tentokrát na sáňky a neteř si sedá přede mě. Pojedeme spolu a pokusíme se být rychlejší než strejda na bobech. Nabíráme rychlost a v půlce kopce mě jímá děs. Kdybych jela sama, bylo by mi jedno, že se vybourám nebo převrátím, ale teď tu přede mnou sedí křehké malé stvoření, za něž mám zodpovědnost a které mi naprosto důvěřuje. Užívá si jízdu, vykřikuje radostí, směje se. Při− brzďuji sáňky a pokouším se udržet rovnováhu. Dojely jsme v pořádku. Neteř se vymotává z popruhu, chytá ho do ruky a chce znovu na− horu. Posílám místo sebe sestru (její maminku), ať si tu zodpovědnost zase chvíli užívá ona. „Jak jsem si v dětství mohla na těch sáňkách tak bezstarostně trandit?“ říkám si a kroutím hlavou. V ten moment mnou silně projelo zjištění. Mohla, a to z jediného důvodu − protože jsem to byla já, kdo seděl vepředu a plně důvěřoval taťkovi, který seděl vzadu. Ani trochu jsem se nebála. Taťka je přece nejlepší a nejsilnější a nejmoudřejší osoba na světě. Jak by vůbec mohlo někoho napadnout, že by se o mě nepostaral, když jedeme šílenou rychlostí z ohromného kopce...? Dneska už se řadím mezi dospělé. Z taťky je děda. Tak, jak se kdysi staral o mě, stará se teď o svou vnučku. Já ovšem dál můžu plně spoléhat na Tátu, ke kterému všichni smíme chodit jako děti. Cítit tu naprostou důvěru, že On se o nás postará, protože je nejlepší, nejsilnější a nejmoudřejší osoba na světě, která nám vždycky kryje záda při té šíleně rychlé jízdě životem. Nechť je tedy rok 2009 plný důvěry k našemu Tátovi, aby se nám snadněji „jelo“. −zdes−
Když byl Pavel, ve 20. kapitole Skutků, na své cestě do Jeruzaléma, zastavil se v Efezu. Svolal zde výjimečné shromáždění všech církevních vedou− cích. S vážnou tváří řekl těmto Efezským věřícím: „Teď vím, že nikdo z vás, mezi nimiž jsem chodil a kázal o Božím království, mě už nikdy neuvidí.“ (Skutky 20:25). Pavel pak pronesl své poslední poselství k Efez− ským. V podstatě jim řekl: „Byl jsem s vámi již dřív a vy víte, co zastávám. Sloužil jsem vám s pokorou a slzami. Kázal jsem ve vaší církvi, a od domu k domu. Všechno jsem to činil pod tlakem velikých zkoušek a pronásledování. A nic jsem před vámi netajil.“ Potom jim v slzách dal toto vážné varování: „Po tři roky jsem vás nepřestával dnem i nocí v slzách varovat před tím, co vidím přicházet na církev, až budu pryč. Teď chci, abyste si ještě jednou toto varování vyslechli“ (viz 20:31). Co Pavel viděl přicházet? Co ho tak zarmoutilo, že strávil tři roky pláčem nad touto církví. Před jakou nastávající tragédií je tolikrát varoval, jak veřejně, tak soukromě, v jejich církvi a v jejich domech? Jaká věc mohla tak hluboce otřást tímto svatým mužem modlitby? Pavla neznepokojoval výbuch chtíče, nebo cizo− ložství, nebo rozvodů, nebo opilství. Jeho varování se netýkalo nastávajícího pronásledování ze strany společnosti nebo zavedení vládních omezení na církev. Nevaroval je před propuknutím zvrhlosti nebo homosexuality za kazatelnou, nebo známek morálního úpadku, nebo nezaměstnanosti a chu− doby, nebo terorismu a válek. Stručně řečeno, Pavlova varování se netýkala chaosu, který bude vně církevních dveří. Ne, Pavel byl zarmoucený nad tím, co viděl přicházet uvnitř zdí Božího domu. Varoval Efezské před tím, co předpovídal, že přijde zejména na službu, na pastýře. A tato varování byla o zkáze, která přijde z rukou podvodníků, kteří se nahrnou do církve. Ve svém posledním poselství si nevšímal růstu církve nebo osobních bojů pastorů, ani zkoušek a pokušení věřících. Ne, volání z hlouby Pavlova srdce bylo: „Vy pastoři, vy pastýři, dávejte pozor. Buďte na stráži, kvůli vám samotným a kvůli vašim lidem.“ „Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, jehož správci vás Duch Svatý ustanovil, abyste pásli Boží církev, kterou vykoupil svou vlastní krví.“ (20:28). Jinými
Chvála a uctívání II. Vnitřní význam každého ze slov, které si za chvíli vysvětlíme, určuje, jak se můžeš v dané situaci sjednotit svým duchem s tím, co chceš Bohu říci, a vněj− ší symbolika pomáhá umocnit pravdivost toho, co Bohu říkáš. Vnitřní význam, to co říká tvoje srdce, je zpráva pro Boha, a vnější symbolika je pomocí tvé duši. YADAH – zvednuté ruce jako symbol ode− vzdanosti Potom povstali lévijci z Kehatovců a Kóra− chovců, aby chválili (yadah) Hospodina, Boha Izraele, hlasem velice mocným. (2Pa 20:19) TOWDACH − zvednuté ruce, projev díků Král Chizkijáš s velmoži nařídil lévijcům, aby chválili (towdach) Hospodina slovy Davida a Asafa, vidoucího. Chválili (towdach)ho plni radosti, padli na kolena a klaněli se. (2Pa 29:30) HALAL – hlučné radování se z Boha Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky, zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech, honoste se (halal) jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina! (Ž 105:1−3)
Pavel Zoul
SHABACH − slovo příkazu k činu anebo vyznávání Lidé všech národů, (shabach) tleskejte v dlaně, (shabach) hlaholte Bohu, (shabach) plesejte zvučně. (Ž 47:2) BARAK − kleknout, sklonit kolena před Bohem v uctívání a očekávání na pomoc a obecně na něco od Hospodina Pak vyzvali levité Jéšua a Kadmíel, Baní, Chaša− bnejáš, Šerebjáš, Hódijáš, Šebanjáš a Petachjáš lid: "Povstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, po všechny věky. Ať dobrořečí tvému slav− nému jménu, vyvýšenému nad každé dobrořečení a chválu. (Neh 9:5) ZAMAR znamená „dotknout se strun“ a mluví o způsobu chvály za doprovodu nástrojů Ne všechny chvály starého Izraele byly zpívány s nástroji, ale některé ano. V Žalmu 57, v.9 čteme: Probuď se, má slávo! Probuď se už, citaro a harfo, ať jitřenku vzbudím. A v Žalmu 98 se opět objevuje slovo zamar v kontextu s nástroji: „Hlahol Hospodinu, celá země, dejte se do plesu, pějte žalmy, pějte Hospo− dinu žalmy při citaře, při citaře nechť zazvučí žalmy; s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem! (Ž 98:4−6) V minulosti církev procházela různými obdo− bími, kdy jediným nástrojem, který byl přijatelně „svatý“ byly varhany. Vzpomínám si na kazatele,
slovy: „Vy přední, vy biskupové, vy vedoucí – krmte svá stáda, připravte je. Plňte je Božím ryzím Slovem. Přicházejí krutí vlci a podvodníci a budou se zamě− řovat na slabé ovce.“ „Vím, že po mém odchodu mezi vás přijdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou. Proto bděte…“ (20:29–31). V tu chvíli jim Pavel zdůraznil: „Právě teď jste požehnanou církví. Jste věrným lidem, mocným tělem věřících. Máte pevné základy.“ Rovněž Kristus říká totéž o Efezských ve Zjevení. Řekl jim: „Jste vytrvalí a nesete ovoce. Netrpíte zlé lidi a odhalujete všechny falešné kazatele.“ Přesto podle Pavla: „Tak, jak jste požehnaní, vaše církev nebude ušetřena, pokud nebudete dbát mého varování. Uvidíte, jak povstává nesvatá, zvrhlá služ− ba a kupčí s tímto stádem.“ Kristus ve 2. kapitole Zjevení varuje Efezské stejně: „Opustili jste svou první lásku. Čiňte pokání, jinak pohnu vaším sví− cnem, vaším žhnoucím, zářivým svědectvím světu.“ Jak tito Efezští věřící ztratili svou první lásku? Jak se nějaká církev stane mrtvou církví? Nepochybně proto, že jejich pastoři a vedoucí nestřežili ovce. Nedávali si pozor a umožnili vlkům získat přístup k stádu. Když tito vlci vtrhli, sežrali ovce, nešetřili je. Stručně řečeno, překroucené evangelium pro− sáklo do církve a vyučovalo se omylům a chybám. Brzy byli věřící čistého srdce svedeni z cesty straš− ným podvodem. Po léta si tato věrná církev dávala pozor a rozsuzovala, co je z evangelia a co z těla. Ale teď jsou ti samí věřící vedeni do pohodlného, laciného evangelia, které uklidňuje tělo. A jsou odtahováni daleko od Krista. Dnes je Pavel pryč a vlci a zvrhlost vstoupili Tito vlci a zvrhlost vtrhli do Božího domu. A okla− mali pastory a sbory na celém světě. Kamkoliv cestuji, vidím, jak zvrhlí kazatelé rozdělují stádo a rozhánějí ovce. Ježíš také varoval před jejich příchodem: „Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.“ (Mt. 7:15). Podle Krista přijdou chamtiví kazatelé a učitelé, oblečení jako Boží ovce. Budou vypadat jako andělé světla, ale přijdou, aby oklamali i vyvolené, kdyby to bylo možné. Devadesát procent toho, co říkají, zní jako pravé evangelium, ale používají Boží slovo jako plášť k zahalení svého klamu. který byl přesvědčen, že bubny do církve nepatří, že to je „ďáblův kotlík“ – doslovný citát. TEHILLA − Hlasitě zpívat, něco jako zpívaný HALAL Toto slovo najdeme v Žalmu 22 ve 4. verši a říká, že Hospodin přebývá ve chválách svého lidu, ekumenická Bible to překládá takto: Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. Slovo tehilla najdeme také v Iz 42:10 Zpívejte Hospodinu píseň novou! Ať zní jeho chvála ze všech končin země. Ti, kteří se vydávají na moře, i to, čeho je moře plno, ostrovy a ti, kdo na nich bydlí,... KARAR − MECHOWLACH − toto slovo popisuje jeden ze způsobů, jak vyjádřit emoce tancem David a všechen izraelský dům křepčili před Hospodinem za doprovodu různých nástrojů z cypřišového dřeva, citar, harf, bubínků, chřestí− tek a cimbálů. (2S 6:5) Tu vzala prorokyně Mirjam, sestra Áronova, do ruky bubínek a všechny ženy vyšly za ní s bu− bínky v tanečním reji. A Mirjam střídavě s muži prozpěvovala: "Zpívejte Hospodinu, neboť se slavně vyvýšil, smetl do moře koně i s jezdcem." (Ex 15:20−21) Tak to jsou způsoby, které jsou Bohu příjemné a které nás Bůh chce naučit už tady na zemi. (Aby− chom nebyli v nebi moc překvapeni.) Když se podíváte do Starého zákona, tak vidíte vůdce a Boží lid, jak těmito způsoby, v závislosti na situaci, vyjadřují Bohu chválu a úctu, a je jedno, kde. Je to v soukromí, v práci, ve shromáždění. Když je lidé vidí, ale také když je vidí jen Bůh.
−1−
D. Wilkerson
Prorok Ezechiel mluví o těchto vlcích: „Spiknutí jejích proroků je uprostřed ní; jsou jako řvoucí lev, který trhá kořist, požírají duše, berou klenoty a skvosty… jako vlci, kteří trhají kořist, prolévají krev a hubí duše, neboť chamtivě shánějí zisk … chudému a nuznému ubližují“ (Ez. 22:25, 27,29). Ukažte mi kazatele, který nikdy neodhaluje hřích – který neukazuje lidem rozdíl mezi svatým a rouhavým, který nezmiňuje pokání nebo soud, ale místo toho říká, že Bůh tě chce učinit bohatým a prosperujícím – a já nazvu tohoto člověka tím, co je. Je to vlk. A nahradil Kříž penězi. Dovolte, abych popsal takového současného vlka. Muž, na kterého myslím, je jeden ze známějších kazatelů prosperity v Americe. Před několika týdny měl toto poselství: „Slyšeli jste o příchodu Ježíše. Slyšeli jste, že se může vrátit kdykoliv. Já vám říkám, že je to nemožné. Nemůže přijít, dokud se vám nebude dobře dařit – dokud nedostanete hezké auto, dokud nebudete mít vysněný dům. On do té doby prostě nemůže přijít.“ Nedávno jsem dostal video z konference o prospe− ritě. Na konferenci hlásali tuto teologii: „Najděte nejvíce prosperujícího kazatele, jakého znáte, a dejte mu peníze. Požehnání, které je na něm, bude proudit do vás.“ Jeden prosperující pastor se postavil k řečnickému pultu a popisoval svoje auta, své letadlo, svůj dům, své diamanty, psa, kterého koupil za 15 000 dolarů. Prohlásil: „Postavím dům, na který by byl i Šalamoun pyšný. Potom, až lidé v mém městě uvidí moje sídlo a můj Rolls Royce, poznají, že Bůh je v nebi.“ Jak mluvil, lidé přistupovali a pěchovali mu peníze do kapes. Další pochodovali v zástupu dopředu a pokládali peníze na jeviště. Potom začali zpívat píseň s názvem „Utíkej pro peníze“. Někteří se vrhali tváří k zemi, zatímco jiní běhali kolem sálu a zpívali: „Utíkej pro peníze.“ Milovaní, byl jsem v šoku a úžasu, jak mohou být pastoři a křesťané, kteří věří Bibli, tak oklamáni. I v naší církvi pouštějí někteří farníci do oběhu mag− netofonové nahrávky s poselstvím, v nichž vlci učí: „Ježíš nemůže přijít, dokud se ti nebude dobře dařit.“ Jak strašné rouhání! Ježíš sám řekl, abychom očeká− vali Jeho zjevení, že přijde v mžiknutí oka, až to budeme nejméně očekávat.
Pokračování na str. 2 Někdo by mohl říci, že to byla hebrejská kultura a že u nás v Evropě jsme daleko zdrženlivější než východní národy a že není vhodné se chovat jako blázen. Podívejme se do nebe, kde se shromažďují různé kultury, co se tam děje dnes. .... Z toho, co jsme viděli, vyplývá, že se nejedná o východní kulturu, ale o kulturu Božího krá− lovství, kterého jsme příslušníci. Je načase si nejen zvykat, ale také se učit způsobům kultury Božího království. Praktické užitky životního stylu chvály a uctívání: 1. uctívání jako způsob proměny osobnosti
2. uctívání jako ochrana před démony 3. uctívání jako zdroj duchovní síly Znovu chci připomenout, že když mluvím o uctí− vání Hospodina, mám na mysli sedm dnů v týdnu, a tento „sedm dnů v týdnu“ styl života se přirozeně „přelévá“ i do neděle a uctívání Pána ve společném shromáždění. l 1. uctívání jako způsob proměny osobnost Každý z nás má určitou kapacitu energie, po− zornosti a času, kterou směřuje na věci, které ho zajímají, kterým se otevírá ať už vědomě, ale třeba i nevědomě (nebezpečné). To, na co se zaměřuje, čím se zabývá a čemu se otevírá, formuje jeho osobnost. Když mluvím o osobnosti, pak myslím charakter. Bůh má plán pro tvůj i můj život a ten plán je naše posvěcení (oddělení se pro něj) a proměna do podoby Ježíše – samozřejmě, že do charakteru Ježíše. Tento plán se může uskutečnit pouze tehdy, (Pokračování na str. 2)
Ochraňování...
Pokračování ze str. 1
Ó, jak církev oslepla. A jak slepí jsou právě teď mnozí pastýři. Církve, které kdysi věřily v oběť, sebe− zapření a nesení kříže, byly narušeny tělesností. Zaměřují se dnes zcela na sebe, na materiální věci, na úspěšný život, ne na svatý život. Prorok Jeremiáš popsal vlky, kteří přicházejí s tímto klamem: „Jako klec je plná ptáků, tak jsou jejich domy plné lsti. Proto se stali velkými, zbohatli. Tuční jsou, tlustí, zlé události netečně přecházejí, nikoho neobhájí, ani sirotka, a přesto je provází zdar. Za právo ubožáků se na soudu nepostaví. Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův. Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta? Úděsná, otřesná věc se děje v zemi. Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to má rád. Co však uděláte, až nastanou věci poslední?“ (Jeremiáš 5:27–31). Podle Jeremiáše staví tito vlci svůj úspěch a bo− hatství na zádech chudých a potřebných. Jeden význačný evangelista prodává „uzdravení rakoviny“ za 1000 dolarů. Za 500 dolarů může člověk přijít dopředu a přijmout modlitbu za jakýkoliv druh nemoci. Ale modlitba za rakovinu stojí 1000 dolarů. To všechno je odporný smrad v Božích nosních dírkách. A dovolte, abych vám řekl, kde to končí: Sloužíme trpělivému Bohu, který nezničí ani neod− soudí nikoho, kdo je z neznalosti vtažen do pasti. Bude napomínat a kárat své ovce. Ale přichází den, kdy těmto vlkům řekne: „Dost! Už nebudete okrádat vdovy. Nebudete měnit krev mého Syna na kreditní kartu k uspokojení vašich žádostí. Již nebudete smět chodit do celého světa a kázat materialistického Krista. Já zničím a odhalím každého vlka v ovčím rouše. Peníze, které proudí do vašich kapes, již velice brzy úplně vyschnou.“ Každý Pánův pastýř byl pověřen, aby střežil Jeho stádo před vlky Po kom jdou vlci? Jejich obětí se stávají slabé, podvyživené ovce. Vyhledávají ty, kdo neznají své Bible a chytili se do sobeckého, soběstředného evan− gelia. Proto je Pavlovo varování křišťálově jasné: „Pastoři a vedoucí, mějte se na pozoru. A střežte stádo, k jehož dohlížení jste byli povoláni. Krmte Boží církev.“ Nám pastýřům bylo přikázáno, abychom nasytili stádo ryzím Božím slovem. Jen tehdy budeme moci rozlišit, co je z Ducha svatého a co z vlka. Ptám se vás: co by mělo být hlavní starostí každé− ho pravého pastýře v tomto národě? Neměl by to být nějaký nový způsob, jak přilákat lidi do církve? Ne! Pastoři by měli být přemoženi obavou, která zlomila srdce apoštola Pavla. Bůh vložil tu samou obavu na srdce proroka Amose: nebezpečí hladu po Božím slově. Za dnů Amose byl Izrael posedlý šekelem, nebo penězi a materializmem. Zatímco chudí byli v opo− vržení. Každý, kdo nebyl úspěšný, byl zesměšňován. Tak Amos křičel: „Slyšte to vy, kdo bažíte po ubo− žákovi a kdo chcete odstranit pokorné v zemi. Říkáte: Kdy už pomine novoluní, abychom zas prodávali obilí, a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku, na míře ubírali, na ceně přidávali a podváděli falešnou váhou, abychom si koupili nuzáky za stříbro, ubožáka pro pár opánků, a abychom prodali obilní zadinu… Přísahal Hospodin… Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.“ (Amos 8:4–7). Amos viděl vlky, jak okrádají vdovy a chudé, berou jim jejich stříbro nebo živobytí. A křičel: „Zouváte boty z nohou vdov. Okrádáte chudé.“ Vidím, že totéž se děje dnes. Jeden vlk – poradce ve službě – řekl našemu finančnímu manažérovi: „Jestliže někdo pošle vašemu sboru nějaký dar, pošlete jim hned další prosby.“ Jinými slovy: „Nezá− leží na tom, kdo pošle peníze. Ať vdovy a starší lidé, kteří vás podporují, dají ještě víc, když chtějí. Jen dostat co největší dary, jaké můžete.“ Ne, tak to nikdy nebude! Dnes je tento poradce na pokraji úpadku. Jak Hospodin reagoval na takovou chamtivost Izraele? Řekl Amosovi: „Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. Budou vrávorat od moře k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou. V onen den budou omdlévat žízní krásné panny i jinoši.“ (Amos 8:11–13). Bůh v podstatě říkal: „Pokračuj, jdi si za šekely. Pohrdej chudým, potřebným, vdovou, zbožným. Ale sešlu na tebe a tvé stádo hlad. A budeš hladovět po slovu z nebe. Budeš utíkat od východu k západu a hledat slovo ode mě, ale žádné slovo nepřijde.“ Podobně dnes Pán zavře nebe každému pastýři šekelů. Každé požehnání, které k němu teď proudí, brzy vyschne. A v těžkých časech se žíznivá stáda,
která následovala tyto vlky, rozprchnou, jak se budou shánět po slovu od Boha. Milovaný, jediným velikým zájmem našeho nebeského Otce je, aby nás žádné „jiné evangelium“ neodvedlo od Kříže. Znám mnoho křesťanů, kteří věří, že ztroskotali, protože před lety dostali lichotivé slovo: „Budeš mít velikou službu. Získáš tisíce duší pro Pána.“ Ani jedno slovo z toho se neuskutečnilo. A teď jsou tyto ovce úplně bez odvahy, zastrašené, jejich víra je hromada popela. Jestliže přijímáš slovo od Pána, ať je z Písma. Ať je z tvého vzácného času v modlitebním pokojíčku s Ježíšem. Ať tvoji blízcí zbožní přátelé s tebou toto slovo pro jeho potvrzení zkoumají. Jinak, jestliže dopustíš, aby se cokoliv dostalo do cesty pravému evangeliu, skončíš v hladu. Pavel varuje před ještě nebezpečnější invazí proti Kristově církvi Pavel řekl Efezským: „I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou.“ (Sk. 20:30). Řecké slovo pro „převrácené“ tu znamená tvrdošíjnou umíněnost v propagování chyby. Pavel varoval: „Někteří z vás v autoritě povsta− nou a přinesou pokroucené evangelium. Budete předkládat zkomoleninu pravého evangelia.“ O čem to Pavel mohl mluvit? Jak by k tomuhle mohlo dojít mezi vedoucími této církve? Všimněte si, že teď Pavel nemluví o vlcích nebo o těch, kdo okrádají vdovy. Nezaměřuje se na ty, kdo pohrdají chudými. Ne, Pavel poukazuje na služebníky, kteří se krčí a uhýbají před kázáním úplné Boží vůle. Mluví o těch, kdo předkládají ředěné evangelium, polovičaté evangelium, pouze část Božího slova. Pavel těmto mužům oznamuje: „…neboť jsem nic nezamlčel, ale oznámil vám veškerou Boží vůli.“ (20:27). Proto jim říká: „Proto před vámi dnešní den prohlašuji, že jsem čistý od krve všech.“ (20:26). Jinými slovy: „Jsem před Pánem bez poskvrny, protože jsem vám ve svém kázání celé Boží pravdy nic nezatajil.“ Takže, co je „veškerá Boží vůle,“ o které se tu Pavel zmiňuje? Stručně řečeno, celá Boží vůle zahrnuje nesnadná, těžká témata Písma, nejen požehnání. Zahrnuje kázání o nesmírné hříšnosti hříchu. To znamená kázání o pekle, o příchodu Krista, o nad− cházejícím soudu. Znamená to i poselství o zbožném zármutku nad hříchem, o pokání, o zřeknutí se hříchu. Je to kázání útočného evangelia o Kristově krvi. Je to poselství o nesení kříže, o sebezapření, o oběti, o umírání s Kristem. Je to evangelium o sva− tosti a oddělení od světa. Určité služby se dnes výhradně věnují propago− vání toho, co nazývají „přátelské“ evangelium, což znamená nezávadné, neútočné. Slovník definuje „přátelské“ jako vřelé, povzbuzující, utěšující, co nepůsobí trápení, neruší. Samozřejmě, že věřím, že evangelium Ježíše Krista povzbuzuje a uzdravuje. Je to dobrá zpráva – opravdu největší zpráva, kterou by člověk mohl slyšet. A jako poslové a hlasatelé evangelia máme kázat povzbuzení, naději a víru. Ale budeme−li dbát Pavlova varování, potom jsme povoláni kázat celé evangelium. A „celé evangelium“ zahrnuje útočné poselství, slovo, které provokuje, pohoršuje a usvědčuje každé hříšné srdce, ve věřících a stejně tak v nevěřících. Podle Petra je evangelium Ježíše Krista „kámen úrazu a skála pohoršení, totiž těm, kdo se slovem uráží a jsou nepovolní“ (1. Petr 2:8). Ale „přátelské“ evangelium, které je dnes před− kládáno, to odmítá dělat. Takoví kazatelé zřídka přivádějí své lidi na místo, kde je Duch svatý usvědčuje z hříchu. Dovedeš si představit Pavla, jak káže poselství, které vyloučilo volání k sebe− zapření? Nikdy! „Přátelské“ evangelium není nic jiného než nanicovaté, zředěné, silně mlhavé poselství, určené k získání co největšího zástupu. Tragédií je, že nikdy nekonfrontuje ten hlavní problém, který žene lidi ke Kříži – hřích. Místo toho zatajuje pravdu, tu sku− tečnou pravdu, která je určená k osvobození lidí. Když čtu Pavlovo varování, třesu se při pohledu na to, co se v naší době děje Jsem odhodlaný kázat celou Boží vůli až do dne, kdy půjdu domů, abych byl s Pánem. A budu to dělat kvůli Božímu varování pro všechny kazatele ve 33. kapitole Ezechiele: „Když spatří, že na zemi přichází meč, zaduje na polnici a bude varovat lid. Uslyší−li kdo hlas polnice, ale nedá se varovat a meč přijde a zachvátí jej, jeho krev padne na jeho hlavu. Slyšel hlas polnice, ale nedal se varovat, proto jeho krev padne na něj; kdyby se byl dal varovat, byl by se zachránil.“ „Jestliže však strážce uvidí meč přicházet, ale nezaduje na polnici a lid nebude varován a meč přijde a zachvátí někoho z nich, ten bude pro svou
nepravost zachvácen, ale strážného budu volat za jeho krev k odpovědnosti. Ty, lidský synu, slyš. Ustanovuji tě strážcem izraelského domu. Uslyšíš− li z mých úst slovo, vyřídíš jim mé varování. Řeknu− li o svévolníkovi: »Svévolníku, zemřeš,« a ty bys nepromluvil a nevaroval ho před jeho cestou, ten svévolník zemře za svou nepravost, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe.“ „Jestliže budeš svévolníka varovat před jeho cestou, aby se od ní odvrátil, ale on se od své cesty neodvrátí, zemře pro svou nepravost, ale ty jsi svou duši vysvobodil.“ (Ezechiel 33:3–9). Jako kazatel Božího slova mám varovat hříšníky, jinak mě Hospodin shledá odpovědným za jejich krev. Není divu, že Pavel řekl Efezským: „Nepro− vinil jsem se krví žádného člověka.“ Věděl o Božím varování pro kazatele v Ezechieli 33. Kážu v církvi, kam přicházejí lidé ze všech spo− lečenských vrstev: transvestité žijící v osobním pekle, herci a herečky utápějící své zoufalství v alko− holu a drogách, zoufalí podnikatelé na pokraji sebe− vraždy. Když se dívám do tváří těchto ztrápených hříšníků, jak se mohu bát dát jim pravdu? Jak bych před nimi mohl něco zatajit z Božího slova, když vím, že jediná pravda, která k nim bude mluvit, je krev Ježíše a Kristův Kříž? Moje poselství může někdy hříšníky a ty, kdo činí kompromisy, urazit. Ale já nebudu mít na svých rukou v Den soudu žádnou krev. Možná si myslíš: „Všechno, co uvádíš, je ze Starého zákona. To se nedá aplikovat na tento den milosti.“ Kdyby to byla pravda, potom Ježíš udělal chybu, když citoval Izaiáše a další proroky. A totéž platí pro Jana Křtitele a apoštola Pavla. Petr píše: „Jemu [Ježíši] vydávají svědectví všichni proroci“ (Skutky 10:43). Toto jsou Ježíšova vlastní slova: „Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá za ovce svůj život. Nádeník ale není pastýř a ovce mu nepatří; když vidí přicházet vlka, opouští ovce a utíká. Když pak vlk ovce chytá a rozhání je, nádeník utíká, neboť je nádeník a na ovcích mu nezáleží.“ (Jan 10:11–13). Ježíš říká, že dobrý pastýř pokládá svůj život za ovce. Co přesně to znamená pro dnešní Boží služeb−
Chvála a... Pokračování ze str. 1 když to Bohu dovolíš. Tvoje uctívání Pána v tom hraje důležitou roli. Písmo nás povzbuzuje k tomu, abychom svoji kapacitu energie, pozornosti a času zaměřili správným směrem a nespotřebovali se, nevystříleli se na věcech, které nás formují jinak, než to má Bůh v plánu. Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě − to vše mocí Ducha Páně. (2K 3:18) Abychom se mohli stát zrcadlem, které bude odrážet Boží slávu, musíme se obrátit směrem k Ježíši. Zaměřit se na Něj. Dokážete si to představit – jste zrcadlem, které odráží to, k čemu je natočené. Vidíte důležitost toho, kam máte obrácenou pozornost? Zkuste si představit, čí obraz odrážíte jako zrcadlo dnes, co to je? Bůh je Stvořitel a ví, co je pro člověka dobré. Písmo říká, že si nás vykoupil k tomu, abychom se stali chválou jeho slávy a chválili Ho za Jeho velikou milost. To zní jako životní program. On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. (Ef 1:11−12) Pokud křesťan přijme tento program za svůj, pak mu to pomáhá v soustředění se na Ježíše a výsledný efekt tohoto zaměření je nejen uctívání Stvořitele, ale i proměna do Jeho podoby. Tak to je první důraz – energie, čas a tvoje kapacita využita k správným věcem vede k proměně tvojí osoby do podoby Ježíše. l 2. uctívání jako ochrana před démony Co se stane, když tento program nepřijmeš? Problém pýchy člověka je v tom, že se nepřijme jako stvoření, které by mělo dát na rady toho, který je Stvořitelem. To bylo na začátku a může se to stát i křesťanovi dnes. Nepřijme život tak, jak ho Bůh naplánoval. Když přestaneš žít životem uctívání Boha, pak se na místo, které Mu patří, dostanou falešní bohové, které budeš ctít. Toto je závažné prohlášení. Dovoluji si to říci, protože to můžeme vidět v Písmu, a to na několika místech. Je to duchovní zákon „prázdného domu“. Víte co je zákon prázdného domu?
−2−
níky? Zahrnuje to složit veškerou pýchu, všechen strach z člověka a všechno krčení se strachem, když dochází ke kázání celé Boží vůle. To je požadavek na každého pastýře, který je povolán krmit stádo. Teď mi dovolte, abych vám uvedl nějakou dobrou zprávu Vidím, jak Bůh pozvedá svatý zbytek dobrých pastýřů. Tito pastýři hledají Boha s čerstvou pílí. Jsou to oddaní služebníci, mladí i staří, kteří nedovolí žádnému vlkovi, aby se dotknul jejich stáda. Když se tito pastýři rozhlížejí kolem po dnešní církvi, mají plné zuby všech švindlů a pokrytectví, které vidí. Pláčou, když sledují, jak jsou napravo i nalevo ovce rozháněné, protože nemají pravého pastýře. Tito zbožní pastýři mají jediný zájem: jsou odhodláni krmit svá stáda Božím ryzím Slovem. Odmítají stavět své vlastní sny na zádech chudých nebo slabých ovcí. Místo toho přistupují ke kaza− telně s čerstvým, Duchem svatým zapáleným slovem. Vědí, že to je jediná věc, která uchová jejich stáda v těžkých dnech, které jsou před námi. Můj syn Gary a já se setkáváme s takovými pastýři na celém světě, když pořádáme shromáždění služeb− níků. Jsou stále unavenější z lidmi vytvořených představ, triků a pojetí služby. Všechno, co chtějí, je slyšet od Boha. Vědí, že tento svět se jako o závod řítí k soudu, tak se modlí s ohněm Ducha svatého. Nesoupeří navzájem, nesnaží se být náboženskými hvězdami. Nechtějí být shledáni jako ti, kdo se honí za bláznivými sny, když Bůh otřásá vším, čím lze otřást. Věřím, že brzy, v jediném dni – dni hrůzy a paniky – Bůh srazí všechna falešná, zvrácená evangelia. Zavře všechny církve, které uspokojují tělo. Zjevení říká, že v jediné hodině padne Babylon. Tohle bude, až, tak to vidím já, Bůh zničí každou „vlčí službu.“ Na jejich místě povstane tělo přemožitelů. Tito Boží služebníci budou odvážní, svatí, úplně při− praveni, protože byli plně varováni. Tehdy uvidíme, že se Boží sláva vrátila do jeho církve. Haleluja! Copyright © 2004 by World Challenge
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. (L 11:24−26) Člověk je stvořen tak, že jeho nitro musí být naplněné, nemůže zůstat prázdný. Zároveň duchovní svět funguje způsobem, že démoni se potulují po prázdných místech a hledají, kde by našli svůj příbytek. Když má v našem „domě“ příbytek Hospodin a Jeho Duch, když je celý náš život vyplněn chozením s Bohem a uctíváním Ho, pak je to ochrana proti zlému a démoni nemají šanci, aby se nás zmocnili, protože náš dům je obydlený. Uctívání Hospodina je tím, co má vyplnit náš život a naplnit naše nitro, aby nic jiného nemělo prostor. l 3. uctívání jako zdroj duchovní síly Posledním důrazem je zdroj duchovní síly. Co si pod tímto slovem máme představit? Duchovní síla je schopnost chodit v radosti s Bohem skrze okol− nosti života. Dobré i ty špatné a nehroutit se. To je duchovní síla. K životu vůbec nestačí mít jen svaly, ale být v kondici duchovně. Každý z nás procházíme různými okolnostmi a tak by nás mohlo zajímat, kde se síla k radostnému chození s Bohem, i když cesta vede skrze temné údolí, dá nabrat. Jak se dostat duchovně do kondice? Mojžíš to řešil takto: Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. On je můj Bůh, a já ho velebím, Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji. (Ex 15:2) Izaiášův koncept: Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. (Iz 40:31) A král David to měl takto: Bůh je má záštita pevná a vodí mě cestou dokonalou, on dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout, učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk. Podal jsi mi štít své spásy, tvá péče mé síly rozmnožila. (2S 22:33−36) Ve všech třech případech vidíme, že zdroj síly těchto lidí je v uctívání Hospodina, který vyplnil celý jejich vnitřní svět. Slova, která jsme četli, jsou slova uctívání, a to nejen v době, kdy se jim dařilo, ale vzdávali chválu Pánu i v době, kdy šlo všechno špatně a dokonce když spadli do hříchu. Když se pozorně podíváme na jejich příběhy, také padali, nevyhnuli se této zkušenosti, ale přesto byl jejich celý život vyplněn uctíváním. To byl zdroj jejich síly a to funguje i dnes.
Jídlo jako Boží dar Zemanová Pavla
F l o r e n t s k é ř e z y Těsto: 1 kelímek (200 ml) smetany ke šlehání; 4 vejce; 2 kelímky (300 g) polohrubé mouky; půl balíčku kypřícího prášku; 1 kelímek (200 g) cukru; 1 bal. vanilkového cukru
Jeremjáš 17:7−8 : „ Požehnaný, kdo spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Je jako strom zasazený u vody − zapouští kořeny u řeky. Nebojí se, když vedro přichází; jeho listy se vždy zelenají, v roce sucha nemá obavy a nepřestává nést plody.“ Věříte, že vás může uzdravit jen doktor a léky můžete získat jen v lé− kárně? Správná odpověď je ne. Bůh myslel opravdu na všechno. Ovoce a zelenina obsahují mnohé léčivé látky, které v nej− různějším složení poskytují pomoc téměř proti každé nemoci. Nejlepším lékařem a nejlepším dodavatelem léčiv, jakého si dovedeme představit, je však Pán Bůh. Připomeňme si Chizkijáše, který smrtelně onemocněl, prorok Izajáš mu oznámil od Hospodina, že zemře, Chizkijáš se modlil a k Izajášovi se dostalo slovo od Hospodina: (2. Královská, 20:5) „Vrať se a vyřiď Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě ...“
Obložení : půl bal. másla; půl až 1 kelímek (100 až 200 g) cukru; 1,5 kelímku (200 g) sekaných loupaných mandlí nebo oříšků; 100 g kandovaných třešní; 75 g tmavé čokoládové polevy; 1 lžička rostlinného oleje Smetanu nalijeme do uzavíratelné nádoby o objemu 3 litry. Kelímek použijeme na odměřování. Ve smetaně rozmícháme vejce. Mouku smícháme s kypřícím práškem a směs prosejeme do nádoby. Přimícháme cukr a vanilkový cukr. Nádobu uzavřeme, přísady v ní silně protřepeme 15 – 30 sekund, aby se zcela spojily. Vše ještě jednou promícháme metlou nebo vařečkou, aby na stěnách nádoby neulpělo nic ze suchých přísad. Těsto rozetřeme na tukem vymazaný plech velikosti cca 30 cm x 40 cm a předpečeme 10 minut v troubě při teplotě 200oC.
V 2. Královské 20:7 Izajáš poručil: „Vezměte suché fíky. Vzali je a přiložili na vřed a Chizkijáš zůstal naživu.“ Využíváme vděčně a rozumně Božích darů? Podle vědců lze nemoci léčit přírodními prostředky. Nezapomínejte však při tom na Boží slovo, které má největší význam pro váš život.
Do menšího kastrůlku vložíme máslo, cukr, sekané mandle nebo oříšky a za stálého míchání necháme zpěnit. Odstavíme ze sporáku a přimícháme nakrájené kandované třešně. Hmotu naneseme na předpečené těsto a pečeme ještě 10 −15 minut. Na ozdobení nakrájíme čokoládovou polevu a s olejem ji za stálého míchání rozpustíme v kastrůlku v horké vodní lázni. Polevou moučník pokapeme.
C i t r u s o v ý s a l á t s j o g u r t o v ý m k r é m e m Pro 4 osoby
Dobrou chuť a hlavně hodně Boží ochrany proti chřipce, která se v tomto období často objevuje. 1 limetka nebo citron; 3 lžíce medu; 2 pomeranče; 2 grapefruity; 400 g smetanového jogurtu; skořice; několik lístků máty
Jak proti chřipce bojovat pomocí výživy?
Mátové lístečky nakrájíme natenko a přidáme ke směsi. Pomeranč a grepy oloupeme, zbavíme vlákniny, měsíčky překrojíme a na chvíli vložíme do marinády. Jogurt, dvě lžičky medu a špetku skořice smícháme se zbylou citrónovou šťávou. Pomerančové a grepové kousky a nakrájenou kůru limetky dáme na talíř a zalijeme jogurtovým krémem. Ozdobíme mátou. Grapefruity jsou mimořádně bohaté vitamínem C, který je důležitý pro posílení imunitního systému. Působí preventivně proti nachlazení a infekcím. Hořký glykosid naringin podporuje chuť k jídlu. Grapefruity obsahují také velké množství kyseliny listové. Je to vitamín skupiny B a je nezbytný pro růst buněk. Je proto vhodný zejména pro děti a dorůstající mládež. Toto ovoce lze použít pro snížení tělesné hmotnosti. Nadměrná konzumace však může způsobit u alergiků pálení žáhy.
Ř e d k v i č k o v á p o m a z á n k a 200 g jemného tvarohu; 4 lžíce krémové smetany nebo jogurtu; 1 stroužek česneku; 4 ks ředkviček; sladká paprika; sůl; 3 trojúhelníčky smetanového sýra Tvaroh utřeme se smetanou nebo jogurtem, přidáme sýr, utřený česnek, hrubě nasekané ředkvičky, papriku a sůl a vše smícháme. Pomazánku mažeme na pečivo nebo jí plníme vydlabaná rajčata, papriky nebo vařená vejce. Podle některých zdrojů pocházejí ředkvičky ze zemí Blízkého východu. Dnes se pěstují v mírném podnebném pásmu Evropy a Ameriky. Ředkvičky jsou bohaté na vlákninu, která působí na peristaltiku střev, tím urychlují průchod tráveného jídla střevy. Vylučují jedovaté látky a škodliviny. Vláknina je rovněž důležitá k odstranění zácpy a ochablosti střev. Velké množství vitamínu C je důležité pro imunitu a mentální zdraví. Ředkvičky jsou významným rozpouštědlem hlenů, desinfikují sliznice a působí proti infekcím. Dříve se používaly k prevenci proti tvorbě ledvinových a močových kaménků.
P a e l l a s k u ř e t e m a k u ř e c í m s a l á m e m Recept na 4 porce 600 ml kuřecího vývaru; 3 lžíce oleje; 1 cibule; 250 g kuřecích prsních řízků; 200 g kuřecího salámu; 250 g rýže; 3 celé stroužky česneku; 2 papriky (zelená, žlutá); 1 rajče; 4 lžíce steri− lovaného hrášku; sůl Na velké pánvi rozehřejte olej, přidejte nakráje− nou cibuli a nechte zpěnit. Vložte kousky kuřecího masa a opečte ze všech stran. Přesuňte na talíř a ve stejné pánvi osmahněte salám, nakrájený na kostičky. Do pánve přisypte rýži a dobře promíchejte. Jakmile se zrnka obalí tukem, zalijte je částí vývaru, přidejte kousky kuřete a povařte. Ochuťte celými stroužky česneku, dolijte zbytek vývaru, přimíchejte nakrájené papriky, hrášek a podle chuti dosolte. Nakonec přidejte kousky rajčete a duste, dokud se tekutina neodpaří. Hrách je jednou z nejstarších plodin, který se začal pěstovat na Středním východě. Jeho předností je velké množství vlákniny. Hrášek, jako ostatní semena, obsahuje nukleové kyseliny, v nichž je uložena dědičná informace. Jsou prostředkem pro obnovu buněk. Bez nich naše tkáně nemohou regenerovat a organismus stárne. Hrášek odstraňuje zácpu, snižuje hladinu cholesterolu a krevních tuků. Obsahuje velké množství provitamínu A, železa a vitamínů skupiny B – tiaminu B1, který zajišťuje funkci nervů, riboflavinu B2, jež podporuje růst vlasů. Nezanedbatelný je také obsah fosforu, vápníku a mědi. Nejvyšší koncentraci všech živin obsahuje mladý, zelený hrášek, samozřejmě syrový.
−3−
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺ „Ahoj, kamaráde. Jak je?“ „Ále. Včera jsme se s manželkou trochu pohádali, ale pak jsme se smí− řili, dala mi pusu a odešla s úsměvem.“ „Tak to dobře dopadlo.“ „Ano, to ano. Ale stejně mě těší, že jako hlava rodiny jsem měl nakonec poslední slovo já.“ „A cos jí řekl? “ „No tak si to teda kup!“ Lež má krátké nohy Zesnul jakýsi technik a přišel před nebeskou bránu. Když uviděl sva− tého Petra, začal protestovat. – Tak počkej, Petře, já jsem moc mladý na smrt, mně je teprve pětatřicet. Svatý Petr se zamyslel, zahloubal do záznamů, pak se obrátil na tech− nika a zavrtěl hlavou. – Kdepak, chlapče, kdepak; podle toho, kolik sis nechal proplatit odpra− covaných hodin, ti táhne na stodva− cátý rok… Jeden ze snoubenců, kteří se připravovali na manželství, tele− fonoval na faru. „Otče, poraďte nám nějaký biblic− ký citát na svatební oznámení... chceme tam dát jen odkaz.“ „Dobře… Tak tam zkuste dát 1. Jan 4,18.“ Ovšem v telefonu bylo špatně sly− šet. Na svatebním oznámení se pak místo 1. Jan 4,18 (Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání.) objevil citát Jan 4,18 (Pět mužů už jsi měla, a ten, kterého máš teď, není tvůj muž.)…
Jakub 1:23−24 Vždyť je−li někdo posluchačem slova a ne jeho vykonavatelem, podobá se muži, který se dívá na svůj přirozený obličej v zrcadle; podíval se totiž na sebe a odešel a hned zapomněl, jaký byl.
Doktor, architekt a programátor diskutují o tom, které povolání je starší.. až došli na samý počátek, k Rajské zahradě. Doktor povídá: „Lékařská profese je evidentně nejstarší, protože Eva byla stvořena z Adamova žebra, a to byl ohromný chirurgický výkon.“ Architekt zjevně nesouhlasí: „Vez− měte si zahradu samotnou. Předtím byl jen chaos a prázdnota, než Bůh stvořil onu zahradu a celý svět. Takže Bůh musel být architekt.“ Programátor, který dosud jen po− slouchal, se ozývá: „To je hezký, ale odkud myslíte, že se vzal ten chaos?!“ Bible v překladu brněnského Hantecu Šéf vzal plac u kasy a házel čučku, jak ju maníci futrujó prachama. Fůra kolíků vyplázla těžký lováče. Naklusala taky nějaká koc, nic moc nóbl, a smékla tam dva drobáky, cirka tak búra. Šéf hókl na mladý a hodil k nim řeč: „Šlus, garantuju vám: tadle koc vysolila větší balík než celá ta partija, co futrovala kasu. Všecky ty móky vyšpulily, co jim od chlebárny upadlo. Tadle koc to smékla na doraz.“ (Mk 12,41–44)
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺
V horké vodě omyjeme limetku. Kůru z půlky limetky nakrájíme na jemné nudličky a vymačkáme šťávu, 2 lžíce šťávy smícháme se lžičkou medu.
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺
Nemocným pomáhá teplo, klid a dostatečný příjem tekutin (vlažný čaj). Pijeme řebříčkový, bezinkový a mátový čaj, který pomáhá zmírňovat příznaky chřipky. Zelenina s obsahem allicinu (cibule, česnek, pórek) posiluje vlastní obranné síly organismu proti chřipkovým virům. Ovoce a zelenina s obsahem vitamínu C podporují bílé krvinky imunitního systému a aktivují tvorbu antitělísek, zabíjejících viry.
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺
Ketčin římský deníček III. přímořské městečko. A to pro nás bylo to nej− důležitější.
Titův vítězný oblouk
Všechny tři jsme se těšily, že se vykoupeme v moři. Ačkoliv foukal docela studený vítr, nemohlo nás to odradit od koupání.
3. den Po snídani, která se opět skládala z cappuccina a croissantu, jsme se vydaly na Forum Romanum. V dobách starověkého Říma zde bylo centrum veškerého městského života a nejen to, i centrum celé římské říše. Stály zde velké pohanské chrámy, paláce, soudní budovy,
Celý nadšený jsme tam vlítly, plácaly se ve vlnách a užívaly si zbytku léta. Když se pak odpoledne nachýlilo, vyrazily jsme zase zpět do centra Říma a na naše ubytování. Večer jsme chtěly zažít trochu zdejšího nočního
života. Ochutnaly jsme skvělou pizzu v jedné z místních pizzerií, kde nám k jídlu hrál kytarista, a jelikož jsme v tu chvíli byly jediným jeho publi− kem, věnoval nám veškerou svou pozornost ☺. Po ve− čeři jsme se ještě chvíli procházely městem a po− malu začínaly přemýšlet, jak všechny ty věci, co máme s sebou, sbalit. 4. den tržiště, stavěly se zde na počest císařům vítězné oblouky (mimo jiné i vítězný oblouk císaře Tita, který v roce 70 n. l. zničil Jeruzalém). V dnešní době zde nalezneme pozůstatky této slavné a mocné minulosti. Na obrovské ploše stojí zbytky chrámů – z některých zůstaly jen sloupy, jiné stojí téměř celé. Někteří lidé nazývají toto místo, spolu s Colosseem stojícím poblíž, největším historickým muzeem pod širým nebem. Myslím, že je to celkem výstižné. Všude na nás dýchala historie. Hned při vstupu jsme se trochu špatně zorien− tovaly podle mapy – měla totiž nakreslený vchod někde jinde ☺ – a to nás tak mystifikovalo, že jsem při výkladu holkám popisovala úplně něco jiného. Když jsme se pak zorientovaly podle Colossea (které se nedá jen tak přehlédnout), šlo vše jak „po másle“. Procházely jsme se mezi památkami více než starými a užívaly si příjemnou atmosféru tohoto místa. U jednoho chrámu jsme se zastavily a fotily. Marťa se začala bavit s jednou paní, která stála poblíž. Ta paní ji začala přesvědčovat, že se určitě musíme dojet podívat na chrám svatého Pavla. A když zjistila, že jsme z České republiky, dávala i jízdenky na metro a tvrdila, že když jsme z tak strašně chudé země jako jsou Čechy, tak přece nebudeme platit ještě za metro. No, na to jsme vyndaly své permanentky na metro na celý týden a poděkovaly za její velkorysou nabídku ☺.
Ráno jsme se naposledy stavily v restauraci na snídani, rozloučily se s paní domácí a s veškerou bagáží se vydaly k nádraží. Jelikož jsme měly ještě fůru času, rozhodly jsme se, že na toto poslední dopoledne necháme návštěvu Colossea, a to zevnitř.
V minulosti se zde pořádaly nej− různější hry a gladiátorské zápasy. Mimo jiné zde byli zabíjeni i pro− následovaní křesťané. Podlaha, která pokrývala arénu, se časem propadla, a to znamenalo definitivní konec her.
„Popi“ v Colosseu
Poté celý areál zůstal nevyužívaný a lidé si z něj udělali zdroj materiálu pro stavbu jiných budov. Colosseum se tak postupně rozpadávalo až do 19. století, kdy díky rozvoji památkové péče bylo prohlášeno za památku, a tím bylo i zakázáno jakékoliv rozebírání jeho částí. Dnes jsou rozpadlé části vyztuženy podpůrným zdivem a každodenně sem proudí davy turistů. V poslední době se dokonce objevily nápady, jak přilákat
Hned, jak jsme dorazily do Prahy, jsme zazna− menaly výraznou změnu počasí. V Římě se teplota pohybovala kolem příjemných 25°C a v Praze nebylo ani 10°C. Celý výlet byl naprosto úžasný a už se těšíme na další ☺.
Zamyšlení... Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, které mluviti budou lidé, vydají počet v den soudný. Mat. 12:36 A tak jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. Řím. 14:12
K večeru jsme se k tomu chrámu nakonec přece jen dojely podívat, a opravdu to stálo za to.
Odpoledne jsme se pak vydaly pryč z města. Vlakem jsme dojely do oblasti Ostia. Kromě toho, že se zde nachází vykopávky z antiky, je to také
Markéta Plchová
Kufry jsme si nechaly v úschovně na nádraží a jely metrem ke Colosseu. Díky tomu, že jsme již měly koupenou vstu− penku z před− chozího dne (do Colossea a Fora Romana se kupuje jedna vstupenka, pla− tící dva dny do obou objektů), nemusely jsme stát frontu, ale mohly rovnou dovnitř. Celý prostor tohoto slavného amfiteátru je obrovský a panuje zde trochu pochmurná nálada, kterou ještě podtrhovalo pošmourné počasí.
ještě více návštěvníků do Colossea – a to znovu− zavedením gladiátorských zápasů, i když tentokrát pouze jako divadelní představení bez obětí. Po prohlídce nám nezbývalo nic jiného, než se zase dopravit zpět na nádraží, vyzvednout si kufry a jet na místo, odkud nám odjížděl autobus zpátky do Čech.
−4−
Jeden evangelista mluvil o slovech z Num. 32:23 − „Vězte, že hřích váš najde vás.“ (přel.) Trval na tom, že můžeme svá pochybení skrýt před zraky všech lidí, ale před Bohem ne. Pokud už zde na zemi neobdržíme odpuštění, budeme nakonec mít co činit s Bohem ohledně všech svých vin. O několik dnů později se ke kazateli dostal neznámý člověk s žádostí: „Pane, žádám vás, abyste mi sdělil obsah dopisu, který jste o mně dostal.“ − „Proč si myslíte, že jsem dostal nějaký dopis, který se vás týká? Neznám vás.“ − „To, co jste večer řekl, mě nenechává v tomto směru na pochybách. Když jste s důrazem opakoval: „Vězte, že hřích váš najde vás,“ díval jste se na mne jako na provinilce!“ − „Mohu vás ujistit, že se mýlíte. Nemám v ruce žádný dopis. Ale z čeho se cítíte být obviněn, ať právem či neprávem?“ − „Jakým právem se mne ptáte? Nepřijímám vás za svého zpovědníka!“ −„Vskutku, nemáte žádný důvod, abyste mi skládal účty; ale budete je muset složit Bohu, neboť takový je nezměnitelný zákon; váš hřích vás najde.“ Návštěvník svěsil hlavu. „Dnes,“ dodal evangelista, „se vám Bůh nepředstavuje jako Soudce. Dnes vám nabízí odpuštění hříchů a věčné spasení ve Svém Synu, Ježíši Kristu.“ (Dobrá setba, Pátek 14.11. 2003)
Chození s Bohem III.
Nejjemnější osuška
To, jak se cítíme, má tendenci ovlivnit to, co děláme. Ale je také pravda, že to, co děláme, může změnit to, jak se cítíme. Po druhém setkání žen na jaře 2008 v Trhových Svinech jsme se shodly na tom, že se chceme na podzim zase sejít. Vymýšlely jsme postupně různé termíny, ale vždy se to některé z nás nehodilo. Takže termín se posouval, až se ukotvil na datu 7.−8. listopadu. „To ale bude chladno, tma a možná i sníh a nebude možnost opékat vuřty,“ poznamenala jsem a začala vymýšlet jinou variantu večeře. Předpovědi počasí se měnily každý den, ale dál jsme se modlily za sucho na páteční večer. A skutečně, suché počasí vydrželo do chvíle, kdy byly vuřty opečené. Pane, tobě patří dík! Páteční večer jsme zůstaly kvůli většímu počtu žen v modlitebně Církve bratrské. Přijely sestry z Prahy, Budějovic a okolí, z Prachatic, a to z různých církví. Sešlo se nás kolem třiceti. Tři dívky nám pomohly Eliška Plchová podzimně vyzdobit sál a pomáhaly nám během celého setkání nejen s chválou, ale i se vším, co bylo potřeba. Roznášely čaje, svíčky, umyly všechno nádobí… úžasná pomoc! Jako tradiční host už byla Augustina Vernerová, která si na večer připravila povídání o Hagar, samařské ženě, a o studnici Živého. Ukazovala nám, kde máme čerpat vodu života a povzbuzovala nás, že ve chvílích největší zkoušky nejsme sami. Nemáme se zaměřit jen na to, co zrovna cítíme. Její modlitby udělaly ze setkání mimořádnou akci s přítomností Ducha svatého. Na závěr nám nechala dárek – dva verše: 2.Paralip. 16/9 Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při něm. A Koloským 1/10−12 Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti; a budete děkovat Otci, který vás připravil k účasti na dědictví svatých ve světle. Celou dobu jsem se dívala, kde má Augustina své poznámky, nebo alespoň vypsané verše. Nic jsem neviděla. Jen pod pouzdrem s brýlemi byl vidět jeden malý lísteček, na kterém byly odkazy na ony verše. Pane, s takovou myslí a moudrostí bych v 80letech také chtěla být. Druhým hostem byla Ela Mančalová. Ela je evangelizačně pastorační pracovník a má bohaté zkušenosti ve svém povolání. Dělila se také o zkušenosti, které má z pomoci narušené mládeži. V období totality mnoho let pracovala v diagnostickém ústavu. Její svědectví o modlitbách dívek jí svěřených jsme poslouchaly s napětím. Nechyběla svědectví dalších sester a společný oběd. Navázala se nová přátelství a za sebe mohu napsat: Opravdu jsem si to užila!
Cože? On je ve městě? Klopýtám ulicemi až k domu farizea. Ne, tam bych neměla chodit. Oni vědí, čím se živím. Jenže on je uvnitř. Musím tam vejít. Musím. Vcházím do domu a okamžitě padám na kolena u jeho nohou. Hned jsem ho poznala. Tolik jsem o něm slyšela. Prý dělá zázraky v každém městě v okolí... pomůže mi? Třesu se uvnitř. Proč? Nikdy jsem necítila ostych před muži. Teď se ale cítím tolik zranitelná. Tak špatná. Stydím se až do morku kostí. Slzy mi nezadržitelně kanou na jeho nohy. Nemám odvahu se mu podívat přímo do očí. Jeho nohy jsou úplně mokré mými slzami. Nemám nic, čím bych je utřela. Mé vlasy, ano. Beru pramen svých dlouhých vlasů a stírám vlhkost z jeho nártů. Slzy mi ale z očí padají dál. Když jeho nohy líbám, cítím se tolik nehodná. Třesoucí se rukou otvírám svou nejvzácnější vonnou mast. Normálně by si každý přál použít tuhle vzácnost na pomazání hlavy. Tak proč mi teď připadá tak laciná i na nohy? Kéž bych mohla udělat víc, pro tuhle vzácnou osobu. Něco si povídají s farizeem. Téměř je nevnímám, jsem tolik vděčná, že mě štítivě neodkopl za mou minulost. A najednou slyším: „Tvé hříchy jsou odpuštěny...Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“ Nechce se mi věřit vlastním uším. Nesměle se dívám do jeho laskavé tváře. Cítím se...jinak. Nově. Svobodně. On mi...odpustil.
−zdes−
Kde je tento příběh v Bibli?
Dětská církev
Máš nějakou osnovu pro dětské shromáždění? Je třeba se připravit, osnovu si píšeme.
Eliška Plchová
Máte nějaké společné schůzky se služebníky pro mladší děti?
Od konce října nastala změna ve službě dětem. Rozdělily se mladší a starší děti, pronajímá se tělocvična pro starší děti a mladší drobotině může nerušeně sloužit nový tým služebníků. K věrné, vytrvalé a dlouholeté dětské služebnici Dáše Novákové přibyla Hanka Brožková, Lenka Štantýská a dál zůstává Iva Stejskalová. Položila jsem pár otázek přímo Dáše. Dášo, sloužila jsi už v Praze ve Slově života. Jak dlouho už stojíš ve službě dětem? Začala jsem sloužit v Praze ve Vodě života s Jandovými, s Janou Kučerovou. Tehdy jsem sloužila zároveň ve chvále i u dětí. K dětem jsem šla původně nedobrovolně, prostě mě tam poslali. Nakonec mě ta služba tak uchvátila svým velkým významem a smyslem, prostorem pro tvořivost, nutností naslouchat Bohu a hledat Jeho záměr pro danou situaci. Je to možnost předávat víru a zkušenosti ze života s Bohem. V neposlední řadě mám ráda děti. Jsou spontánní, upřímné a vaši lásku vám vrací. Sloužím u dětí asi 15 let. Některé děti, které jsem měla v předškolním věku jsou dnes už dospělé a slou− ží u dětí; třeba Markétka Jandová a Eliška Bradnová. Pro jakou věkovou skupinu jsou tato shro− máždění? Sloužíme předškolním dětem. Nejmenší jsou
tříleté, prostě takové, aby snesly být bez maminky a účastnit se programu. Z čeho čerpáte inspiraci pro vaši bohoslužbu? Používáte nějaké pomocné materiály? Určila jsem tematický plán. Začínáme stvořením, pak první hřích, čisté a špinavé srdce, život Ježíše a evangelium. Inspiraci čerpáme z různých ma− teriálů, hodina musí být hlavně pestrá, jsou to malé děti. Hrajeme divadlo, zpíváme, máme pohyb, modlíme se, učíme se verše, básničky, hrajeme hry, kreslíme, tvoříme, apod. Často od vás slyšíme kytaru, tamburínu… Kdo hraje? Na kytaru hraju já, na tamburínu děti. Hanka hraje na klávesy, ale ty zatím nemáme. Může se udržet u takto malých dětí pozornost? Musí se střídat činnosti. Děti udrží pozornost 5 nejdéle 10 minut.
Koncert pro seniory
Na co se nejvíc těšíš při dětském shromáždění?
Schůzek je málo, ale jsou, a je to potřeba.
Na to, co mi děti poví, na osobní vztah s nimi.
Je pro tebe v této službě něco úplně nového?
Co bys chtěla vidět do budoucna?
Pořád je něco nového, i když je člověk připravený, vždy tě něco překvapí. Jsem ráda, že se děti rozdělily, hned narostly jejich počty. Je to super. Každý věk chce něco jiného. Líbí se mi, jak starší děti tancují a my zpíváme s ukazováním písní. Býváte někdy společně s většími dětmi? Někdy ano, je to potřeba, aby děti byly i společně. Přijímáš z této služ− by obohacení? Obohacení určitě. I když jsou období, kdy má člověk hodně starostí a připadá mu, že už to nezvládne, Bůh člověka vždycky občerství, dá mu po− mazání a novou energii. Děti člověka vždycky potěší a taky občerství svou nefalšovaností.
Eliška Plchová
18. prosince v podvečer přijel Robert Jakš se svým pěveckým sborem do Trhových Svin. Byli pozváni, aby zazpívali v pečovatelském domě. Okolo stolů sedělo asi 15 žen a jeden muž a oče− kávali jejich vystoupení. Libuška Randáková provázela slovem mezi písněmi, které se linuly vyzdobenou místností a svojí tématikou přibližovaly dobu vánoční. Sbor zpíval jak česky, tak anglicky. Bylo to, jako by se tu zastavil čas. Od Libušky nechyběly recitované básně a povzbu− zení, že Bůh je s námi v každé situaci. Na konci vystoupení se společně zpívaly koledy. Obyvatelé pečovatelského domu byli povzbuzeni a odměnili soubor vřelým potleskem. Kája Zettl měl pro každého malý dáreček. Myslím, že Robert a jeho tým budou opět na tomto místě vděčně přijati.
−5−
Jak reagují děti? Jsou prima. Někdy jsou zlaté, jindy zlobí. Prostě děti.
Chtěla bych vidět, jak Pán vede tuto službu do větší slávy, jak jsou rodiny uzdraveny, protože dětské bolesti vycházejí z rodiny. A také více veselých a nadšených služebníků, i když ti, se kterými sloužím, jsou úžasní, věrní a pracovití, ale je jich málo. Přijďte mezi nás, je to úžasné Boží dílo!
Známe se?
RAFTY − které i pořádal
Jak dlouho žijete v jižních Čechách? 4 a půl roku. Od 5.září 2004, přišli jsme sem za prací. Mohl jsem si vybrat, kde otevřu novou prodejnu s koberci, a zvolil jsem České Budějovice.
Petra Egnerová
TOMÁŠ MARŠÁLEK CESTA ŽIVOTA Český Krumlov
Bydliště: Dolní Třebonín Zaměstnání: Velkopodnikatel v podlahových krytinách Oči: hnědé Vlasy: černo−šedé Manželka: Jiřina Děti: Michaela (14), Lucie (9)
Jak jste se dostali do Cesty života? Znal jsem se s Peťou Petráškem, jezdil k nám kázat. Máš dvě dcery, co je baví a čemu se věnují? Starší Míša hraje na bicí, má ráda koně, kreslení a hodně čte. Lucka je bavič rodiny, je nejmenší, zato nejhlučnější. Koně si zamilovala stejně jako Míša. Co nejraději děláte, když máte všichni volno? To moc často nebývá. Ale rádi si zajde−me na dobré jídlo do příjemné restaurace. Nebo se procházíme po Krumlově, mám tam svoje místo na relax.
Co tě baví? Jíst, spát a bavit se s Davem Egnerem a Qéčkem.
TWB? TWB byla pro mne příjemná minulost, ale teď se chci při− pravit na budoucnost.
Co tě nebaví? Tak to je těžké říct. Mám v tom od Boha velkou milost, takže spousta věcí se mě nedotýká. Snad jen domácí práce ☺.
Kdy čteš Bibli a jaké slovo tě v poslední době oslovilo? Bibli čtu každý večer než se jdu modlit a spát.
Odkud pocházíš? Moravský bratr z Bruntálu.
Je to příběh, kdy Ježíš proklel fíkovník, protože nenesl ovoce. Což znamená, že nemáme právo nenést ovoce. Znáš svoje místo v církvi? První židle v druhé řadě ☺ (při pohledu od kazatelny pravá strana). Jaké máš plány v tomto roce? Chci se připravit na službu, popřípadě začít sloužit. Dodělat zástěnu v Č.Budějovicích. Děkuji za rozhovor
Máte dojem, že vám chybějí základy? Nebo pouze potřebují oprášit? Je tu pro vás Základní biblický kurz. Srozumitelně podané základní vyučování pro každého. V devíti lekcích se seznámíte s těmito tématy: n n n n
Proč Bible Kdo je Ježíš Evangelium Znovuzrození
n n n
Pokání Nový život Tvoje postavení v Kristu
n
Církev − křest do Kristova těla n Křest vodou
V případě zájmu vyplňte přihlášku. O začátku kurzu vás budeme včas informovat.
Vi z e j i h o č e s k ý c h s b o r ů C E S TA Ž I V OTA : Kol.1:28−29 Jeho zvěstujeme, když se vší moudro− stí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu. O to se snažím a zápasím tak, jak on ve mně působí svou silou. (ČEP)
Kol.1:28−29 Kteréhož my zvěstujeme, napomínajíce všelikého člověka a učíce všelikého člověka ve vší mou− drosti, abychom postavili každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši. O čež i pracuji, bojuje podle té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně dílo své mocně. (BK 1613)
2. Paral. 7:14 a můj lid, který se nazývá mým jmé− nem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (ČEP)
2. Paral. 7:14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich. (BK 1613)
Izajáš 54:2 Rozšiř místo ve svém stanu, ať na− pnou stanové houně tvých příbytků. Nerozpakuj se! Natáhni svá stanová lana a upevni kolíky. (ČEP)
Izajáš 54:2 Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď. (BK 1613)
− 6−
R o z p i s s h r o m á ž d ě n í s b o r ů Cesta života jižní Čechy: České Budějovice
Prachatice Agitační středisko Pod Hradbami neděle od 17:00
Český Krumlov,
budova Ambit
neděle od 9:00 modlitební − čtvrtek od 18:30
Sokolský ostrov1, Sokolovna modlitební procházky − (info u M. Kočerové)
modlitební ve sboru − St 18:00 neděle 15:00
Setkání mládeže v Č. Krumlově − sobota 14:00
Tento zpravodaj si vyhrazuje právo nezodpovídat za případné chyby dodané s příspěvky jednotlivých autorů. Děkujeme za pochopení.
