VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Hospodaření obce Mrákotín se zaměřením na odpadové hospodářství a výši poplatků za svoz tuhého komunálního odpadu
Bakalářská práce
Autor: Eva Balatá Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou hospodaření obce Mrákotín se zaměřením na odpadové hospodářství obce. Cílem je provedení analýzy hospodaření obce v letech 2010 – 2012 se zaměřením na odpadové hospodářství a výši poplatku za svoz tuhého komunálního odpadu. Tato práce se skládá z dvou částí – teoretické a praktické. První teoretická část vysvětluje pojmy, týkající se obce, jejího rozpočtu a odpadového hospodářství. První část je napsána za pomoci odborné literatury a zákonů. Druhá praktická část zahrnuje hospodaření obce v letech 2010 – 2012, finanční analýzu a analýzu odpadového hospodaření obce. Dále je v praktické části vyhodnocení dotazníku týkajícího se odpadového hospodářství. Klíčová slova Obec, obecní rozpočet, příjmy, výdaje, komunální odpad, odpadové hospodářství Abstract This bachelor dissertation deals with an analysis of economy of a municipality Mrákotín, with focus on waste management. The goal of this project is to analyse the economic performance of the municipality in years 2010 - 2012 with stress on waste management and municipal solid waste collection free. The bachelor thesis consists of two parts – the first theoretical and the second practical one. The first theoretical part explains the concepts relating to the municipality, to the municipal budget and to the waste management. This section has been processed according to specialized literature and relevant laws. The second practical part includes the development of management in years 2010 to 2012, a financial analysis and analysis of waste management. Practical part also includes evaluation of a questionnaire concerning waste management. Key concepts Municipality, municipal budget, revenues, expenditures, municipal waste, waste management
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce ing. Věře Nečadové za odborné vedení, rady, připomínky a projevenou trpělivost, kterou mi poskytovala v průběhu zpracování této práce. Děkuji také vedení a zaměstnancům městyse Mrákotín za poskytnutí informací, podkladů a materiálů. Zároveň chci poděkovat všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a byli ochotni vyplnit dotazník. Hlavně bych chtěla poděkovat mé rodině, všem blízkým a přátelům za jejich podporu a pomoc při tvorbě této práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. prosince 2013 ................................................... Podpis
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 8 1
TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 10 1.1 1.1.1
Typy obcí ............................................................................................................... 10
1.1.2
Působnost obcí ...................................................................................................... 11
1.1.3
Orgány obce .......................................................................................................... 14
1.2
Hospodaření obce ...................................................................................................... 18
1.2.1
Rozpočet obce ....................................................................................................... 18
1.2.2
Příjmy obce ............................................................................................................ 21
1.2.3
Výdaje obce ........................................................................................................... 23
1.3
2
Obec ........................................................................................................................... 10
Odpadové hospodářství............................................................................................. 25
1.3.1
Základní pojmy ...................................................................................................... 25
1.3.2
Druhy a kategorie odpadů ..................................................................................... 27
1.3.3
Produkce komunálního odpadu v České republice ............................................... 27
PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 30 2.1
Městys Mrákotín........................................................................................................ 30
2.1.1
Charakteristika městyse Mrákotín ........................................................................ 30
2.1.2
Historie městyse Mrákotín .................................................................................... 31
2.1.3
Organizační struktura městyse Mrákotín .............................................................. 31
2.1.4
Obyvatelstvo městyse Mrákotín ........................................................................... 32
2.2
Hospodaření městyse Mrákotín ................................................................................ 33
2.3
Finanční analýza městyse Mrákotín .......................................................................... 34
2.3.1
Čistý pracovní kapitál ............................................................................................ 36
2.3.2
Hotovostní likvidita ............................................................................................... 37
2.3.3
Pohotová likvidita .................................................................................................. 38
2.3.4
Běžná likvidita........................................................................................................ 39
2.3.5
Celková zadluženost .............................................................................................. 40
2.3.6
Ukazatel dlouhodobé zadluženosti ....................................................................... 41
2.3.7
Koeficient samofinancování .................................................................................. 42
2.4
Odpadové hospodářství............................................................................................. 43
2.4.1
Odpadové hospodářství městyse Mrákotín .......................................................... 43
2.4.2
Celkový objem vyprodukovaných odpadů městyse Mrákotín .............................. 45
2.4.3
Příjmy týkající se odpadového hospodářství městyse Mrákotín........................... 46
2.4.4
Výdaje týkající se odpadového hospodářství městyse Mrákotín .......................... 48
Dotazníkové šetření ............................................................................................................ 50 2.4.5
Vyhodnocení dotazníku ......................................................................................... 51
2.4.6
Konečné vyhodnocení dotazníku .......................................................................... 66
2.5 3
Shrnutí praktické části ............................................................................................... 66
Závěr ......................................................................................................................... 70
Seznam použité literatury ................................................................................................. 72 Seznam obrázků................................................................................................................ 75 Seznam tabulek ................................................................................................................ 76 Seznam použitých zkratek ................................................................................................. 79 Seznam příloh ................................................................................................................... 79
Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Tím hlavním důvodem je, že jsem rodačka z městyse Mrákotín. K Mrákotínu mám kladný vztah nejenom díky překrásné přírodě, ale i lidem, kteří zde žijí. Zajímají mě veškeré informace a dění v městysi. Zajímá mě problematika financování městyse a možnosti jeho rozvoje. Městys je základním územním samosprávným celkem a je spravován zastupitelstvem městyse. Navenek ho reprezentuje starosta, který stojí v čele úřadu městyse. Městys hospodaří s vlastním majetkem na základě schváleného rozpočtu na daný rok, Tento rozpočet je součástí soustavy veřejného rozpočtu. Pokud městys dosahuje dobrých výsledků, může se dále rozvíjet a poskytovat tak lepší služby občanům. Bakalářská práce je zaměřena především na problematiku odpadového hospodářství, které se v současné době stává velmi aktuální. Na celém světě se vyprodukuje obrovské množství odpadů. Stále se rozvíjí jeho třídění, hledají se různá řešení zpracování, uložení či likvidace odpadů. Tříděním se však problém odpadového hospodářství nevyřeší, proto je potřeba se zamyslet nad předcházením tvorby odpadů. Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu hospodaření obecního úřadu Mrákotín se zaměřením na odpadové hospodářství a výši poplatku stanoveného za svoz TKO. Součástí této práce je i provedení dotazníkového šetření mezi občany městyse Mrákotín s ohledem na přiměřenost výše poplatku za svoz TDO. Celá práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a praktické. Teoretická část se dělí na tři kapitoly. První kapitola se zabývá charakteristikou obce, typy obcí, působností obcí a orgány obcí. Druhá kapitola charakterizuje hospodaření obce, obecní rozpočet, obecní příjmy a výdaje. Závěrečná kapitola je věnována odpadovému hospodářství. Druhá praktická část se dělí na pět kapitol. V první kapitole je vypracovaný profil městyse Mrákotín. Zaměřila jsem se na historii, organizační strukturu a obyvatelstvo městyse. Druhá kapitola se zabývá hospodařením městyse. Třetí kapitola se věnuje finanční analýze městyse. Zde je zpracováno sedm analýz. Předposlední kapitola se zabývá odpadovým hospodářstvím. Je zde rozebrán celkový objem vyprodukovaných
8
odpadů, dále příjmy a výdaje týkající se odpadového hospodářství. V poslední kapitole je vyhodnocený dotazník. Dotazníkové šetření bylo určeno pro obyvatele městyse a bylo zaměřeno na odpadové hospodářství a výši poplatku za svoz TDO. Na zpracování bakalářské práce jsem používala následující metody:
výklad, popis, analýzu, syntézu,
studium literatury, odborné literatury,
sběr informací,
studium interních materiálů městyse,
dotazníkové šetření,
grafické metody a vyhodnocení těchto metod.
9
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Obec Z hlediska samosprávy existuje v České republice dvoustupňový systém. Základní jednotkou územní samosprávy je podle Ústavy ČR obec. Vyšším stupněm jsou vyšší územní správní celky, které se nazývají kraj. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvořící územní celek a je spravováno zastupitelstvem obce. Hospodaření obce probíhá na základě rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo obce. Každý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence, do kterých jiný územní celek nemůže zasahovat. Obec je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním. Má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet.
1.1.1 Typy obcí Obec Menší obce, které mají méně než 3 tisíce obyvatel. Jsou tvořené jednou nebo několika vesnicemi a přilehlým územím. Městys Titul městys souvisel dříve s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy. Po roce 1948 se přestal tento název používat. Od roku 2006 je zvonu obnoven. Jedná se o typ obce, který stojí významově a velikostí mezi městem a vesnicí. Město Městem rozumíme obec, která má minimálně 3 000 obyvatel. Jedná se o titul udělovaný za určitých podmínek předsedou Poslanecké sněmovny. Město může tvořit více původních měst nebo může zahrnovat i okolní vesnice, které nejsou samostatnými obcemi. Mezi hlavní znaky města patří velikost, velká hustota osídlení, poskytování vzdělávacích, kulturních a obchodních funkcí pro okolí.
10
Statutární město Město, kterému tento status přiznává zákon. Statutární město může vlastní vyhláškou zvanou statut města zřídit městské části nebo obvody a přenést na ně části svých kompetencí. Krajské město Město, které je podle zákona sídlem kraje. Hlavní město Status přiznaný zvláštním zákonem pouze Praze. Má zvláštní zákon, a ten říká, že je hlavní město obcí a zároveň krajem.
1.1.2 Působnost obcí Působností obcí myslíme společenské vztahy a činnosti, ve kterých má obec pravomoc. Města a obce členíme také podle činností, které v nich obce vykonávají. Působnost obcí se dělí na: 1
obec a obecní úřad s výkonem působnosti samostatné
2
obec a obecní úřad s výkonem působnosti přenesené
3
obec a obecní úřad s výkonem působnosti rozšířené
1.1.2.1 Samostatná působnost Obec plní základní samosprávnou funkci, což je samostatná působnost obcí. Samostatná působnost obcí je vymezena v zákonech. V mnoha oblastech veřejné správy má obec právo se samostatné rozhodovat. Jedná se o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi. Jde hlavně o uspokojování potřeby bydlení, dopravy a spojů, ochrany a rozvoje zdraví, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
11
Samostatná působnost obce zahrnuje:
„hospodaření obce
rozpočet a závěrečný účet obce
peněžní fondy obce
právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách
osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce
organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu
vydávání obecné závazných vyhlášek
místní referendum
obecní policii
ukládání pokut za správní delikty
program rozvoje územního obvodu obce
územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecné závaznou vyhláškou
spolupráci s jinými obcemi“ (Provazníková, 2009: str. 30)
Samostatná působnost obce na základě zvláštních zákonů zahrnuje:
„místní poplatky
zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci
zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva
zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících
zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví
ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi“ (Provazníková, 2009: str. 30)
12
1.1.2.2 Přenesená působnost Orgány obce konají v určitých záležitostech jménem státu, vykonávají vůli státu, což je přenesená působnost. Obce se od sebe odlišují rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Rozlišujeme obce se základním rozsahem přenesené působnosti, kterou vykonávají všechny obce a obce s širším rozsahem přenesené působnosti. Obce můžeme rozdělit na tři typy obcí podle rozsahu své působnosti a rozsahu státní správy, kterou vykonávají:
obce I. stupně, obce (minimální rozsah státní správy),
obce II. stupně, obce s pověřeným obecním úřadem,
obce III. stupně, obce s rozšířenou působností (většinou větší města s velkým správním obvodem).
Přenesená působnost obce zahrnuje:
„vydávání nařízení obce
rozhodování o místních a účelových komunikacích
projednávání přestupků
jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky
jsou povodňovým orgánem
jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší“ (Provazníková, 2009: str. 31)
U obcí s pověřeným obecním úřadem se jedná o:
„rozhodování v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost
rozhodování o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky
zajišťování voleb do Parlamentu ČR, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu
jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami
jsou orgánem ochrany přírody
13
jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu“ (Provazníková, 2009: str. 31)
U obcí s přenesenou působností se jedná o:
„evidenci obyvatel, vedení registru obyvatel
vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů
vydávání řidičských průkazů
vodoprávní řízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám
živnostenský úřad
ochranu životního prostředí
vykonávání státní správy lesů
rozhodování na úseku myslivosti a rybářství
dopravu a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy
dávky a sociální služby
sociálně právní ochranu dětí
péči o staré a zdravotně postižené
péči o nepřizpůsobivé občany“ (Provazníková, 2009: str. 31)
1.1.3 Orgány obce Orgány obce jsou v České republice vymezeny v Zákoně č. 128/200 Sb., o obcích. Orgánem, který samostatně spravuje obec, je zastupitelstvo. To volí ze svých členů starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovědný za výkon své funkce zastupitelstvu. Dále volí místostarostu, který zastupuje starostu v případě jeho nepřítomnosti. Výkonným orgánem obce je rada obce tvořená starostou a členy, kteří jsou zvolení z řad zastupitelů. V čele obecního úřadu stojí starosta. Obecní úřad tvoří dále místostarosta, tajemník a zaměstnanci obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly uložené v samostatné působnosti zastupitelstvem obce nebo radou obce a vykonává přenesenou působnost. Zastupitelstvo si může zřídit výbory, 14
které fungují jako iniciativní a kontrolní orgány. Každá obec musí mít vždy finanční a kontrolní výbor. Rada obce si může zřídit komise, které fungují jako iniciativní a poradní orgány. Jednotlivým orgánům obce se budu dále věnovat podrobněji. 1.1.3.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je základním a zároveň nejvyšším orgánem obce. Skládá se z členů zastupitelstva, kteří jsou voleni ve veřejných (komunálních) volbách tajným hlasováním. Členové zastupitelstva jsou voleni na funkční období čtyř let. Počet členů zastupitelstva je většinou poměrný k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Jejich počet je vždy lichý kvůli hlasování. Počet členů určuje samo zastupitelstvo obce, a to maximálně 85 dnů před komunálními volbami. „do 500 obyvatel
5 až 15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel
7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel
11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel
15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel
25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel
35 až 55 členů“ (Schelle, 2009: str. 235)
Zasedání zastupitelstva se koná kdykoli, ale musí být svoláno minimálně čtyřikrát za rok. Zasedání svolává i řídí starosta obce. Všechna zasedání zastupitelstva obce jsou veřejná, přičemž obec musí o zasedání informovat občany nejpozději sedm dní před zasedáním. Aby veškerá usnesení byla platná, musí pro ně hlasovat víc než polovina všech členů zastupitelstva. Zastupitelstvo má poměrně velké pravomoce, ale i odpovědnost. Má právo rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech. Jedná se o schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, rozhodování o vyhlášení místního referenda, schvalování programu rozvoje obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, navrhování změn katastrálních území a další. 15
1.1.3.2 Rada obce Radou obce nazýváme výkonný orgán obce se samostatnou působností. Tvoří ji starosta, místostarosta a další radní, kteří jsou voleni zastupitelstvem. Počet členů je vždy lichý, přičemž počet může být 5 až 11 členů. Zároveň však nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu všech členů zastupitelstva. Má-li obecní zastupitelstvo méně jak 15 členů, potom se obecní rada nevolí. Starosta v tomto případě zastává její funkci. Rada obce se schází dle potřeby a tato jednání jsou neveřejná. Aby veškerá usnesení byla platná, musí pro ně hlasovat více jak polovina všech členů rady obce. Obecní rada zejména zabezpečuje hospodaření obce podle chváleného rozpočtu, provádí opatření rozpočtu v rozsahu, který stanoví zastupitelstvo, vydává nařízení obce, řeší návrhy a připomínky od členů zastupitelstva, zřizuje a ruší komise obecní rady, dále stanovuje celkový počet zaměstnanců v obecním úřadu, ukládá sankce a pokuty a další 1.1.3.3 Starosta Starosta je zastupitelem obce a reprezentuje obec navenek. Za výkon své činnosti je odpovědný obecnímu zastupitelstvu. Starosta je volen zastupitelstvem, zároveň je volen z jejích členů. Ve statutárních a hlavních městech se tato funkce nazývá primátor. Ve své funkci setrvává až do zvolení nového starosty. Pokud není v obci zřízena funkce tajemníka, řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu. Starosta připravuje, svolává a řídí zasedání rady i zastupitelstva obce, informuje veřejnost o činnosti obce, podepisuje právní předpisy, obecní vyhlášky a další. 1.1.3.4 Místostarosta Místostarosta je zástupcem starosty a je volen zastupitelstvem obce. Jeho povinností je zastupovat starostu v případě jeho nepřítomnosti, při pracovní neschopnosti, dovolené, atd. Se starostou musí také podepisovat obecně závazné vyhlášky a nařízení obce.
16
1.1.3.5 Obecní úřad Mezi orgány obce řadíme také obecní úřad. Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti, které souvisejí se samosprávní i přenesenou působností obce. V čele obecního úřadu je starosta, dále místostarosta, tajemník a další zaměstnanci, kteří pracují v různých odborech a odděleních zřizovaných obecní radou. Tajemník je jmenován pouze tehdy, jsou-li zřízeny nejméně dva odbory. Obecní úřad plní v rámci samostatné působnosti úkoly, které mu uloží obecní rada nebo zastupitelstvo, pomáhá komisím a výborům v jejich činnosti, řídí organizace zřízené pro zabezpečení veřejných statků. V rámci přenesené působnosti vykonává obecní úřad státní správu v rozsahu vymezeném zákonem. Nezařazujeme sem činnosti, které jsou svěřené do působnosti příslušné komise obecního úřadu nebo zvláštního orgánu. 1.1.3.6 Tajemník Tajemník je pracovníkem obecního úřadu. Řídí celou administrativu, řídí a kontroluje zaměstnance obecního úřadu, stanovuje platy zaměstnancům, plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele. Tato funkce se zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a s rozšířenou působností. Ostatní obce si tuto funkci zřizují podle potřeby. Pokud však není tato funkce zřízena, vykonává ji starosta. 1.1.3.7 Výbory Obecní zastupitelstvo může zřizovat nejrůznější výbory, finanční a kontrolní výbor je však povinností. Členy výborů nesmí být starosta, místostarosta, tajemník a další osoby, které zabezpečují účetnictví a rozpočet. Výbor má vždy nejméně 3 členy a zároveň počet členů musí být lichý. Výbory se schází podle potřeby a tato jednání jsou neveřejná. Aby veškerá usnesení byla platná, musí pro ně hlasovat víc než polovina všech členů výboru. Finanční výbor
kontroluje hospodaření s finančními prostředky a majetkem obce
plní úkoly nařízené zastupitelstvem
17
Kontrolní výbor
kontrola plnění usnesení, které vydalo zastupitelstvo obce nebo rada obce
kontrola dodržování právních předpisů obecním úřadem a ostatními výbory
Dále může obecní zastupitelstvo zřídit výbor pro národnostní menšiny. Tento výbor zřizuje v případě, že se při posledním sčítání lidu prokáže, že v obci žije minimálně 10% občanů národnosti jiné než české. 1.1.3.8 Komise Komise je poradním orgánem a zřizuje ho rada obce. Komise mohou být i výkonným orgánem. Komise je za své činnosti odpovědná radě obce. Komise se stává výkonným orgánem v přenesené působnosti, pokud jí starosta svěří výkon statní správy. Komise v tomto případě odpovídá starostovi obce. Ve všech obcích se zřizují finanční a kontrolní komise. Počet komisí záleží na počtu obyvatel dané obce, dále na pravomoci a působnosti obecní samosprávy. Počet členů komise není stanoven. Aby veškerá usnesení byla platná, musí pro ně hlasovat více než polovina všech jejích členů.
1.2 Hospodaření obce Obec musí vlastnit odpovídající majetkovou základnu, aby mohla plnit své základní funkce. Vlastnictví majetku je důležitým ekonomickým předpokladem existence územních samospráv. Pomocí majetku obec může ovlivňovat sociální a ekonomický rozvoj daného území a společenství. Velikost majetku a způsob hospodaření s ním má významný dopad na rozpočet obce.
1.2.1 Rozpočet obce Rozpočet obcí a rozpočet krajů nazýváme územní rozpočet. Rozpočet obce je základem pro dlouhodobé finanční plánování obce. Skládá se z příjmů, výdajů, dále z ostatních peněžních operací, které se uskuteční v daném roce. Sestavuje se na jeden kalendářní rok. Rozpočet obce se dělí na běžný (provozní) a kapitálový.
18
Běžný rozpočet je bilancí běžných příjmů a běžných výdajů, většina z nich se každoročně opakuje. Běžné příjmy a výdaje se vztahují k danému rozpočtovému roku. Pomocí běžných příjmů financujeme provozní (neinvestiční) potřeby prostřednictvím běžných (neinvestičních) výdajů.
19
Tabulka 1: Schéma běžného rozpočtu (zdroj: Provazníková, 2009: str. 67)
Příjmy
Výdaje
daňové: svěřené daně sdílené daně místní (a regionální) daně správní poplatky nedaňové: uživatelské poplatky za služby příjmy z pronájmu majetku příjmy od vlastních neziskových organizací zisk z podnikání ostatní přijaté transfery: běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace ze státních fondů od územních rozpočtů ostatní běžné příjmy (nahodilé, přijaté dary, sankce apod.) (Saldo – přebytek)
všeobecné veřejné služby (veřejná správa apod.)
veřejný pořádek (policie, hasiči apod.) vzdělání péče o zdraví (veřejné zdravotnictví atd) bydlení komunální služby na podnikání ostatní běžné výdaje (nahodilé, placené pokuty apod.)
placené úroky běžné dotace jiným rozpočtům
(Saldo – schodek)
Kapitálový rozpočet představuje příjmy na financování investičních projektů, které přesahují období jednoho rozpočtového roku. Tyto výdaje jsou poměrně velké, proto o nich musíme uvážlivě rozhodovat. Jedná se o příjmy a výdaje jednorázové a neopakovatelné. Tabulka 2: Schéma kapitálového rozpočtu (zdroj: Provazníková, 2009: str. 68)
Příjmy z prodeje majetku kapitálové přijaté dotace z rozpočtové soustavy příjmy z půjček apod. příjmy z emise vlastních obligací přebytek běžného rozpočtu daty na investice apod.
Výdaje na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům na nákup obligací, akcií poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky splátky dříve přijatých půjček krytí deficitu běžného rozpočtu
Rozpočet obce se stanovuje převážně jako vyrovnaný. Může dojít i k případům, kdy je rozpočet schválen jako přebytkový nebo schodkový (deficitní). Vyrovnaný rozpočet obce znamená, že veškeré příjmy jsou využity na krytí výdajů. Pokud příjmy převyšují 20
výdaje, jedná se o přebytkový rozpočet. Důvodem jeho schválení může být splácení úvěru nebo šetření do budoucna. Schodkový rozpočet obce znamená, že výdaje převyšují příjmy. Tento rozpočet může být schválen pouze v případě, že schodek bude možné uhradit například z přebytku minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo finanční výpomocí. Dále může ke krytí schodkového rozpočtu použít majetkové nebo dlužné cenné papíry.
1.2.2 Příjmy obce Příjmy jsou základním zdrojem krytí výdajů obce a lze je členit podle různých hledisek. Rozdělujeme příjmy návratné a nenávratné, vlastní a přijaté, kapitálové a běžné, daňové a nedaňové. Svěřené daně Sdílené daně Místní poplatky
Daňové
Správní poplatky Z majetku
Vlastní
Z podnikání Nedaňové
Nenávratné
Příjmy rozpočtu obce
Ostatní
Uživatelské poplatky
Účelové
Z mimoř. fondů
Neúčelové
Dary
Dotace Úvěry a půjčky Návratné Emise kom. obligací
Obrázek 1: Příjmy obce (zdroj: Peková, 1997: str. 101)
21
1.2.2.1 Nenávratné příjmy Vlastní Daňové příjmy – tvoří v rozpočtu obce velké procento, jedná se o více než 50% z celkových příjmů obce. Jsou nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků obcí. Dále se tyto příjmy dělí na sdílené daně, svěřené daně, správní a místní poplatky. Místní poplatky si obce mohou samy upravovat, musí však respektovat zákon. Zastupitelstvo může rozhodnout, zda bude tyto poplatky vybírat a jaké poplatky se budou vybírat. Patří sem zejména poplatek za psy, poplatek za lázeňský pobyt, poplatek z ubytovací kapacity a v neposlední řadě poplatek za provoz systému sběru, shromažďování, třídění, využívání, odstraňování a přepravy komunálních odpadů. Správní poplatky jsou upraveny zákonem o správních poplatcích. Příkladem může být prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nebo prominutí příslušenství daně. Nedaňové příjmy – tvoří v rozpočtu zanedbatelné procento. Nedaňové příjmy se dělí na příjmy z majetku, z podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z mimořádných fondů a dary. Dotace Dotace také představují významný zdroj financování obce. Dotace obce získávají zejména ze státního rozpočtu, státních fondů, z rozpočtů krajů nebo z Evropské unie. Bez využití dotací by obec neměla dostatek finančních zdrojů, proto jsou pro rozvoj obce melice důležité. Dotace dělíme na: Kapitálové dotace můžeme zařadit mezi investiční dotace. Využívají se na jednorázové financování dlouhodobých potřeb. Jedná se například o výstavbu kanalizace, školy, čistírny odpadních vod apod.
22
Běžné dotace můžeme zařadit mezi neinvestiční dotace. Využívají se na financování pravidelně se opakujících potřeb. Slouží k zabezpečení kvality a zajištění veřejných statků a služeb. Jedná se především o školství, zdravotnictví apod. 1.2.2.2 Návratné příjmy Může se stát, že se obec dostane do platební neschopnosti, v tomto případě musí využít návratné finanční zdroje. Jedná se o využití úvěru, jak krátkodobých, tak dlouhodobých, obligací a půjček. Obec musí být velmi opatrná a důkladně zvážit, zda je schopna vrátit celou částku navýšenou o úroky.
1.2.3 Výdaje obce Výdaje obce dělíme na běžné a kapitálové. Běžné výdaje se dále dělí na neinvestiční nákupy, transfery a půjčky. Kapitálové výdaje dělíme na investiční výdaje, nákup akcií a majetkových podílů, kapitálové transfery a investiční půjčky. 1.2.3.1 Běžné výdaje Z těchto výdajů se financují běžné, pravidelně se opakující potřeby. Někdy hovoříme o neinvestičních nebo provozních výdajích. Patří sem především náklady na provoz obecního úřadu, provoz veřejného osvětlení, provoz škol, kanalizace, hřbitova, údržbu ulic, komunikací, náměstí, dále náklady na podporu sportu, kultury apod. 1.2.3.2 Kapitálové výdaje Z těchto výdajů se financují dlouhodobé, běžně se neopakující potřeby. Jde zejména o investiční výdaje přesahující jedno rozpočtové období. Jde o výdaje na nákup pozemků, nemovitostí a staveb, na investiční výstavbu, dále o náklady na rekonstrukce budov, nákup akcií apod.
23
Výdaje obce
Vlastní výdaje obecního úřadu Dotace podnik. subjektů
Neinvestiční nákupy
Dotace nezisk. organizací
Neinvestiční transfery
Organiz.složkám , příspěvkovým organizacím
Běžné Neinvestiční půjčky
Transfery obyvatelstvu
Ostatní Transfery jiným rozpočtům Výdaje rozpočtu obce Investiční výdaje Nákup akcií a majetk. podílů Kapitálové
Kapitálové transfery Investiční půjčky Ostatní
Transfery vlastním fondům Podnikatelským
subjektům Neziskovým organizacím Jiným rozpočtům Právnickým osobám Jiným fondům
Obrázek 2: Výdaje obce (zdroj: Peková, 1997: str. 183)
24
1.3 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je poměrně mladou, ale rychle se rozvíjející oblastí národního hospodářství. Odpadovým hospodářstvím se průmyslové a ekonomicky vyspělé země začaly zabývat až posledních 20 – 30 let. V České republice můžeme najít první zákon o odpadech až v roce 1991. Před tímto rokem nebylo odpadové hospodářství n České republice nijak kontrolováno. Nyní u nás platí zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který klade důraz na předcházení vzniku odpadů, stanovuje hierarchii nakládání s nimi a prosazuje základní principy ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel při nakládání s odpady. Odpady jsou produktem lidské činnosti a vznikají každý den. Vznikají při stavební a průmyslové činnosti, zemědělství, dopravě i při běžném životě každého jedince. Hlavně komunální odpady jsou produktem prakticky všech obyvatel. U všech odpadů je nutné zjistit, jak s ním bude naloženo, zda bude dále zpracován nebo zda se ho nemůžeme v budoucnu vyvarovat. Pokud odpad vrátíme zpět do průmyslu, zužitkujeme ho znovu, říkáme tomuto cyklu recyklace.
1.3.1 Základní pojmy „Odpad – odpad je každá movitá věc, které se jedinec zbavuje nebo má povinnost nebo úmysl se jí zbavit.“ (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) „Odpadové hospodářství – je činnosti zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s ním, dále na péči o místo trvalého uložení odpadů a kontrola všech těchto činností. Nebezpečný odpad – jedná se o odpad, který vykazuje jednu i více nebezpečných vlastností, které jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech“. Nebezpečnými vlastnostmi je v tomto případě toxicita, karcinogenita, infekčnost apod. Komunální odpad – je odpad, který vzniká na území obce, vzniká činností fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Výjimku tvoří odpady vznikající u právnických osob nebo fyzických osob, které mají oprávnění k podnikání.
25
Odpad podobný komunálnímu odpadu – je odpad, který vzniká na území obce při činnosti právnickýchosob nebo fyzických osob, které mají oprávnění k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Nakládání s odpady – shromažďování, sběr, přeprava, doprava, skladování, výkup, využití, úprava a odstranění odpadů. Shromažďování odpadů – krátkodobé shromažďování odpadů do prostředků na shromažďování v místě jejich vzniku. Skladování odpadů – přechodné shromažďování odpadů v zařízení, která jsou k tomu určena. A to nejvýše 3 roky před jejich využitím nebo 1 rok před jejich odstraněním. Skládka – zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem. Zařízení zřízené za účelem odstraňování a skladování vlastních odpadů. Sběr odpadů – soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Využití odpadů – činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven. Recyklace odpadů – jedná se o různé způsoby využití odpadů, kterými je odpad opět zpracován na materiály, výrobky nebo látky pro původní i jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů.“ (§ 4, zákon 185/2001 Sb.)
26
1.3.2 Druhy a kategorie odpadů „Za odpad se považuje movitá věc, která vznikla v procesu výroby (výrobní odpad průmyslový, stavební, zemědělský) nebo při spotřebě výrobku či během poskytování služby (spotřební odpad, např. v domácnosti, obchodě, na úřadech, v armádě) a nelze ji vlastníkem využít, proto ji odkládá. Může to být i movitá věc, která se již nesmí podle zvláštního předpisu použít (např. léky či potraviny s prošlou záruční lhůtou, nepoužitelné výrobky).“ (Filip, 2004: str. 12) Členění odpadů na druhy je nutné zvolit pro všechny činnosti s odpady. Odpady rozdělujeme podle kritérií a podle účelu, ke kterému členění slouží. Oficiální je pouze členění na ty druhy, které jsou uvedeny v katalogu odpadů. V tomto katalogu jsou odpady rozděleny podle původu a vlastností. Jsou přesně vymezeny v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle vlivu na životní prostředí rozdělujeme odpady na zvláštní a ostatní. Odpady jsou v tomto katalogu označeny šestimístným číselným kódem. První dvojčíslí udává zatřídění do skupin, druhé dvojčíslí do podskupin a poslední dvojčíslí udává zatřídění podle druhu odpadu. Charakter a množství odpadů je dán zdrojem vzniku. Tím určíme jeho vlastnosti, skupenství, chemické složení i časový výskyt, prostorový výskyt. To rozhoduje o způsobu zpracování, o využitelnosti odpadu, o nebezpečnosti a nakládání s ním, aby nebylo ohrožováno životní prostředí. Nejčastější rozdělení odpadů je na komunální a na průmyslový odpad.
1.3.3 Produkce komunálního odpadu v České republice Komunální odpad nebo také směsný odpad je veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce. Do komunálního odpadu patří tuhý komunální odpad, domovní odpad, objemný odpad, zemědělský odpad apod. Jedná se o odpad, který není separován, nebo ho již dále nelze separovat. Běžný svoz (odpad z popelnic, kontejnerů) tvořil v roce 2011 největší podíl komunálního odpadu, a to
27
72,86%. 14,4% tvořil tříděný odpad (papír, plasty, sklo) a 10,77% objemný odpad (nábytek, koberce). Tabulka 3: Produkce komunálního odpadů v ČR v letech 2007 - 2011 (zdroj: ČSÚ)
2007 běžný svoz svoz objemného odpadu
2008
2009
2010
2 273 836 2 282 866 2 374 027
2011
2 390 421 2 446 597
303 014
362 054
402 899
352 339
361 592
61 451
76 804
72 438
62 587
66 204
386 479
454 210
460 302
528 893
483 483
papír
-
-
-
-
158 348
sklo
-
-
-
-
120 358
plasty
-
-
-
-
102 772
kovy
-
-
-
-
53 164
-
-
-
- 1 645 704
3 024 781 3 175 934 3 309 667
3 334 240 3 357 877
odpady z komunálních služeb odděleně sbírané složky z toho:
z toho: biologicky rozložitelný odpad Produkce komunálních odpadů celkem
Pokud posoudíme výši komunálního odpadu z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že se stále pohybuje okolo 3 mil. tun ročně, má však vzrůstající trend. Následující obrázek znázorňuje vývoj produkce komunálního odpadu v kg na obyvatele v letech 2002 až 2011.
28
Graf 5 Vývoj produkce komunálních odpadů Generation of municipal waste 350
300
v kg/ob. kg per capita
250
200
150
264
256
261
272
267
274
263
253
252
259
27
26
29
32
37
44
44
45
46
16 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
100
50
0
Ostatní komunální odpad (bez odděleně sbíraných složek) Municipal waste excl. waste components separetely collected
Odděleně sbírané složky Waste components separetely collected
Obrázek 3: Vývoj produkce komunálního odpadu v letech 2002 až 2011 (zdroj: ČSÚ)
Ve způsobu sběru komunálního odpadu dochází k příjemným změnám. Obyvatelé stále více využívají možnosti tříděného sběru a svozu objemného odpadu. V roce 2007 tvořil tříděný odpad 12,78%. V roce 2011 to bylo už 14,4%. V České republice zajišťuje v současnosti systém sdruženého plnění povinností zpětného odběru odpadů a využití odpadů z obalů firma EKO – KOM, a.s.. Tuto činnost vykonává na základě udělení autorizace od Ministerstva životního prostředí ze dne 28. března 2002. Shromažďování recyklovatelného odpadu je zajišťováno pomocí systému tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. Společnost EKO – KOM, a.s. fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, ale podílí se hlavně na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu. Ta obec, která provozuje tříděný sběr komunálních odpadů a zároveň je v systému EKO – KOM, má nárok na finanční odměnu. Její výše je závislá na množství vytříděného odpadu.
29
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Městys Mrákotín
Obrázek 4: Znak městyse
2.1.1 Charakteristika městyse Mrákotín Tabulka 4: Základní údaje (zdroj: interní materiály městyse Mrákotín)
Charakteristika městyse Mrákotín Počet obyvatel (1.1.2013) Hustota obyvatel (ob./km 2 )
872 51
Počet místních částí Názvy místních částí Rozloha (ha) Nadmořská výška (m.n.m.)
2 Praskolesy, Dobrá Voda 1 827 545
Název městyse Mrákotín vznikl příponou –ín ke jménu Mrákota ze staročeského slova mrákota jako výraz temnoty. Mrákotín patří od roku 2002 pod okres Jihlava, kraj Vysočina. K Mrákotínu patří 2 místní části, a to Praskolesy a Dobrá Voda. Praskolesy jsou známé především dutou prastarou lípou, její stáří je kolem 800 let a obvod kmene dosahuje 10,5 metru. Do kmene je volný přístup, vejde se do něj až 12 osob. Uvnitř kmene se nachází i zvonice. Dobrá Voda je v celé České republice známá svou lázeňskou minulostí. Dále je také známá těžbou stříbra či železa. Podzemní chodby z dob těžby stříbra vedou z Dobré Vody až do Telče, ale bohužel veřejnosti nejsou přístupné. Mrákotín je známý především těžbou žuly. Nemusím snad ani zmiňovat monolit na Pražském hradě před chrámem sv. Víta, který je vyroben právě z mrákotínské žuly. Těžba je pro místní obyvatele hlavní náplní práce.
30
Městys Mrákotín leží v jižní části Českomoravské vrchoviny. Náleží do Javořické vrchoviny, kde leží i její nejvyšší vrchol Javořice. Javořice je od Mrákotína vzdálená 5 km a leží 837 m. n. m.
2.1.2 Historie městyse Mrákotín Mrákotín je v písemných pramenech uváděn poprvé roku 1385, ale předpokládá se, že vznikl už ve 12. století. Mrákotín původně náležel k hradu Štamberk, po husitských válkách k telčskému panství. Mrákotín vznikl zřejmě po zániku vesnice Mrzatec. V těchto místech dnes najdeme rybníky Horní a Dolní Mrzatec. Její obyvatelé podle pověsti zemřeli na mor a přežil pouze pan Mrákota s dcerou. Z Mrzatce odešli a usadili se v místě, kde vznikl dnešní Mrákotín. Mrákotínu byl navrácen titul městys, je však těžké doložit, kdy tento titul získal v minulosti. Jako městys je Mrákotín uváděn na nejstarší dochované pečeti z roku 1569. Ovšem o pravdě nás přesvědčuje až privilegium císaře Leopolda I. z roku 1684. Tímto uděluje Mrákotínu právo dvou výročních trhů a dále Císař František II. Přidal roku 1793 dva nové jarmarky a dobytčí trhy. Někdy kolem roku 1956 byl Mrákotínu tento titul odebrán. Podle Novely zákona o obcích z roku 2006 mohl znovu žádat předsedu Poslanecké sněmovny o obnovení městyse. Dne 23. ledna 2007 byl Mrákotínu tento titul po padesáti letech znovu navrácen.
2.1.3 Organizační struktura městyse Mrákotín Starosta je v čele městyse Mrákotín, zastupuje ho místostarosta. Zastupitelstvo je patnáctičlenné. Jde o obec s více než 500 obyvatel, proto musí mít zastupitelstvo podle zákona 7 až 15 členů. Rada městyse je složena z pěti členů. Podle zákona má mít rada 5, maximálně 11 členů. Nesmí však přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Sada musí být podle zákona zvolena, je-li počet zastupitelů patnáct a více. Mrákotín má podle zákona zřízen finanční a kontrolní výbor. Každý tento výbor má tři členy. Dále má městys 6 stálých zaměstnanců. Jedná se o účetní, matrikářku, 2 údržbáře, obsluhu ČOV a sběrného dvora a uklízečku.
31
2.1.4 Obyvatelstvo městyse Mrákotín Na území Mrákotína žije v současné době 872 osob, z toho 448 mužů a 424 žen. Z toho žije v Mrákotíně 792 osob, 66 osob žije na Dobré Vodě a 14 v Praskolesích. Věkový průměr místního obyvatelstva je 41,4 let. U mužů konkrétně 39,2 a u žen 43,7 let. Dnes v městysi žije asi o 5% více obyvatel, než zde žilo při prvním sčítání lidu v roce 1869. Nejvíce obyvatel zde žilo roku 1910, a to 1 110 obyvatel. Prakticky stejný byl počet obyvatel do druhé světové války, od konce druhé světové války však docházelo k trvalému poklesu populace. V následujícím grafu a tabulce můžeme vidět, jak se vyvíjí počet obyvatel městyse Mrákotín za posledních 10 let. Tabulka 5: Počet obyvatel vždy k 1.1. za posledních 10 let. (zdroj: ČSÚ)
Rok
Počet obyvatel
2004
909
2005
905
2006
923
2007
917
2008
923
2009
928
2010
912
2011
889
2012
879
2013
872
Počet obyvatel 909
905
917
923
928 912
20 12
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
889
879
872
20 13
923
Obrázek 5: Demografický vývoj obyvatelstva za posledních 10 let (zdroj: ČSÚ)
32
2.2 Hospodaření městyse Mrákotín Obec Mrákotín hospodaří dle územního rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo zákonem č. 128/200 Sb., o obcích. Struktura tohoto rozpočtu postupuje podle pravidel, které nalezneme ve vyhlášce Ministerstva vnitra číslo 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. V tabulce č.6 a následném grafu můžeme vidět hospodaření městyse Mrákotín za posledních 10 let. Tabulka 6: Přehled hospodaření městyse (zdroj: interní materiály městyse)
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Schválený rozpočet 8 931 300,00 Kč 11 409 900,00 Kč 7 600 200,00 Kč 23 868 400,00 Kč 15 924 800,00 Kč 13 984 900,00 Kč 24 311 700,00 Kč 25 014 600,00 Kč 26 720 075,00 Kč 16 240 000,00 Kč
Skutečné příjmy Skutečné výdaje 10 189 725,08 Kč 11 688 482,12 Kč 11 438 884,91 Kč 15 321 868,45 Kč 9 940 513,79 Kč 8 244 190,84 Kč 25 316 429,56 Kč 26 201 543,93 Kč 14 187 109,87 Kč 14 496 651,28 Kč 12 219 566,62 Kč 15 617 896,09 Kč 12 001 256,08 Kč 12 746 622,02 Kč 18 539 450,17 Kč 24 052 947,92 Kč 32 027 652,08 Kč 34 163 055,12 Kč 12 647 700,93 Kč 13 348 887,56 Kč
Saldo -1 498 757,04 Kč -3 882 983,54 Kč 1 696 322,95 Kč -885 114,37 Kč -309 541,41 Kč -3 398 329,47 Kč -745 365,94 Kč -5 513 497,75 Kč -2 135 403,04 Kč -701 186,63 Kč
33
40 000 000,00 Kč 35 000 000,00 Kč 30 000 000,00 Kč 25 000 000,00 Kč 20 000 000,00 Kč 15 000 000,00 Kč 10 000 000,00 Kč 5 000 000,00 Kč 0,00 Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Skutečné příjmy
Skutečné výdaje
Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje městyse Mrákotín v letech 2003 - 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
Z uvedené tabulky vidíme, že byl rozpočet téměř ve všech letech schodkový (kromě roku 2005). Tyto schodky jsou způsobeny především velkými investicemi do výstavby kanalizace a čističky odpadních vod, oprav komunikací, chodníků a dalších. I když městys získal dotace, musel i přesto čerpat z finančních prostředků z minulých let a sjednáním úvěrů. Nejvíce se výdaje vyšplhaly v letech 2010 a 2011. V roce 2010 se výdaje vyšplhaly na částku 24 052 947,92 Kč. V tomto roce byla provedena první výstavby kanalizace. V roce 2011 se výdaje vyšplhaly ještě víc a to konkrétně na částku 34 163 055,12 Kč. Tato částka byla tak veliká především z důvodu provedení druhé etapy výstavby kanalizace i první a druhé etapy výstavby chodníků podél hlavní silnice. Zastupitelstvo městyse schválilo rozpočet na rok 2013 ve výši 10 401 480 Kč. Tento rozpočet byl schválen jako vyrovnaný v příjmové a výdajové části s použitím přebytku z minulého roku 379 600 Kč.
2.3 Finanční analýza městyse Mrákotín Finanční analýzu vytvoříme pomocí finančního účetnictví. Konkrétně z jejich výkazů, a to z rozvahy, cash-flow, výkazu zisk a ztrát, přílohy k účetní závěrce, zprávy auditora,
34
apod. Pomocí finanční analýzy lze určit silné a slabé stránky obce či podniku. Slouží jako doklad pro hodnocení minulosti, současnosti, ale i pro předpovídání budoucí finanční situace. Finanční analýza obce Mrákotín v letech 2010 až 2012 má zhodnotit hospodaření obce v těchto letech. Pro její zpracování byly používány rozvahy obce z let 2010 – 2012. Pro potřeby finanční analýzy byly použity analýza čistého pracovního kapitálu, pohotová, hotovostní a běžná likvidita, koeficient samofinancování, ukazatel dlouhodobé zadluženosti a celková zadluženost.
35
2.3.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál je nejčastěji používaným ukazatelem. Vypočítáme ho jako krátkodobá aktiva, od kterých odečteme krátkodobá pasiva. Čím vyšší tato hodnota je, tím víc se zvyšuje schopnost organizace splácet své dluhy. Je-li ukazatel záporný, jedná se o tzv. nekrytý dluh. Čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva Tabulka 7: Čistý pracovní kapitál obce 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Aktiva (krátkodobá)
13 805 392,09 Kč 7 027 045,44 Kč
1 469 242,09 Kč
Pasiva (krátkodobá)
4 835 860,50 Kč
3 567 521,68 Kč
1 032 932,44 Kč
Čistý pracovní kapitál
8 969 531,59 Kč
3 459 523,76 Kč
436 309,65 Kč
V tabulce vidíme čistý pracovní kapitál městyse za období let 2010 – 2012. Ve všech letech vyšel kladně. Obec tedy může zabezpečit svoje závazky pomocí oběžných aktiv. Jak vidíme v tabulce, hodnoty v jednotlivých letech značně klesají. Obec by měla zajistit, aby k takovému poklesu nedocházelo. To by mohlo do budoucna znamenat ztrátu schopnosti krýt své dluhy.
Čistý pracovní kapitál 10 000 000,00 Kč 9 000 000,00 Kč 8 000 000,00 Kč 7 000 000,00 Kč 6 000 000,00 Kč 5 000 000,00 Kč 4 000 000,00 Kč 3 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
Obrázek 7: Čistý pracovní kapitál obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 2012)
36
2.3.2 Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita (likvidita I. stupně) je nejpřesnějším ukazatelem likvidity. Pomocí hotovostní likvidity určujeme schopnost organizace hradit splatné dluhy (krátkodobé úvěry, krátkodobé závazky apod.). Ideální hodnota se pohybuje v rozmezí 0,2 až 0,5. Jeli tato hodnota vysoká, jsou aktiva neefektivně využita, nemají skoro žádný úrok, tím pádem nepřináší vysoký výnos z vloženého kapitálu. Hodnota nad 1 už značí zbytečné vázání peněžních prostředků, což není výhodné z pohledu výnosnosti podniku. Hotovostní likvidita =
Krátkodobý. finančin .majetek Krátkodobá. pasiva
Tabulka 8: Hotovostní likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 2012)
2010
2011
2012
Krátkodobý fin. majetek
2 109 792,73 Kč
3 873 231,35 Kč
380 515,59 Kč
Krátkodobá pasiva
4 835 860,50 Kč
3 567 521,68 Kč
1 032 932,44 Kč
Hotovostní likvidita
0,44
1,09
0,37
Hodnoty hotovostní likvidity se pohybují v rozmezí 0,2 – 0,5. Jen v roce 2011 hodnota vystoupala na 1,09.
Hotovostní likvidita 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2010
2011
2012
Obrázek 8: Hotovostní likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 2012)
37
2.3.3 Pohotová likvidita Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) by se měla pohybovat v rozmezí 1,0 – 1,5 a neměla by klesnout pod dolní mez. Pokud se podnik nebo obec pohybují v tomto rozmezí, jsou schopni pokrýt své závazky a nemusí se přitom zbavit svých zásob. Pohotová likvidita =
Krátkodobý. finančin .majetek Pohledávky Krátkodobá. pasiva
Tabulka 9: Pohotová likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Krátkodobý fin. majetek
2 109 792,73 Kč
3 873 231,35 Kč
380 515,59 Kč
Pohledávky
11 597 195,36 Kč 2 952 686,09 Kč
891 540,50 Kč
Pasiva (krátkodobá)
4 835 860,50 Kč
3 567 521,68 Kč
1 032 932,44 Kč
Pohotová likvidita
2,83
1,91
1,23
Pohotová likvidita se pohybuje v ideálním rozmezí pouze v roce 2012. Obec je schopná pokrýt své závazky. Pokud je hodnota vyšší, není to pro obec příznivé, protože přináší pouze malý úrok. Působí nepříznivě na celkovou výnosnost vloženého kapitálu.
Pohotová likvidita 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2010
2011
2012
Obrázek 9: Pohotová likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
38
2.3.4 Běžná likvidita Běžná likvidita (likvidita III. stupně) by se měla pohybovat v rozmezí 2,0 – 2,5. Běžná likvidita určuje, zda je obec či podnik schopen uspokojit věřitele, pokud promění všechna oběžná aktiva na finanční hotovost. Čím je tato hodnota vyšší, tím je obec nebo podnik více schopný dostát svých závazků. Běžná likvidita =
Krátkodobá..aktiva Krátkodobá. pasiva
Tabulka 10: Běžná likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Krátkodobá akiva
13 805 392,09 Kč 7 027 045,44 Kč
1 469 242,09 Kč
Krátkodobá pasiva
4 835 860,50 Kč
3 567 521,68 Kč
1 032 932,44 Kč
Běžná likvidita
2,85
1,97
1,42
Běžná likvidita se pohybuje v daném rozmezí pouze v roce 2011. Ostatní hodnoty se i tak moc od daného rozmezí nevzdalují. Likvidita je nižší v roce 2012, v tomto roce by obec mohla mít problémy se splácením závazků.
Běžná likvidita 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2010
2011
2012
Obrázek 10: Běžná likvidita obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
39
2.3.5 Celková zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti je základním ukazatelem zadluženosti. Tento ukazatel nám řekne, do jaké míry používá podnik či obec cizí zdroje pro své financování. Čím vyšších hodnot celková zadluženost dosahuje, tím více jsou podnik či obec zadluženy. Čím více je zadlužen, tím více se stává nesolventním. Celková zadluženost =
Cizí .zdroje *100 Celková..aktiva
Tabulka 11: Celková zadluženost obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Cizí zdroje
11 219 929,74 Kč
13 848 984,58 Kč
8 480 638,71 Kč
Celková aktiva
141 465 077,23 Kč
117 708 068,27 Kč
112 668 629,10 Kč
7,93%
11,77%
7,53%
Celková zadluženost
Jak vidíme v předchozí tabulce, tak obec není příliš zadlužená. Zadluženost se v roce 2011 zvýšila, ale v roce 2012 se opět vrátila na předchozí hodnotu. Pro obec je to velice příznivý výsledek. Obec by se měla i nadále snažit, aby zadluženost nerostla, ale naopak klesala.
Celková zadluženost 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 2010
2011
2012
Obrázek 11: Celková zadluženost obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
40
2.3.6 Ukazatel dlouhodobé zadluženosti Tento ukazatel zobrazuje zadluženost z dlouhodobého hlediska. Ideální hodnota tohoto ukazatele je do 25%. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti =
Dlouhodobé.dluhy *100 Celková..aktiva
Tabulka 12: Ukazatel dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Dlouhodobé dluhy
6 384 069,24 Kč
10 281 462,90 Kč
7 447 706,27 Kč
Celková aktiva
141 465 077,23 Kč 117 708 068,27 Kč 112 668 629,10 Kč
Ukazatel dlouhodobé zadluženosti
4,51%
8,73%
6,61%
Ukazatel vyšel velice příznivě. Hodnoty se pohybují velice nízko a zdaleka nedosahují 25%. I když se ukazatel v roce 2011 zvýšil, v roce 2012 došlo znovu k poklesu.
Ukazatel dlouhodobé zadluženosti 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 2010
2011
2012
Obrázek 12: Ukazatel dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
41
2.3.7 Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování vyjadřuje schopnost podniku či obce financovat celková aktiva z vlastního kapitálu a jejich finanční nezávislost. Koeficient samofinancování =
Vlastní .kapitál *100 Celková..aktiva
Tabulka 13: Koeficient samofinancování obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
2010
2011
2012
Vlastní kapitál
130 245 147,49 Kč
103 859 083,69 Kč
104 187 990,39 Kč
Celková aktiva
141 465 077,23 Kč
117 708 068,27 Kč
112 668 629,10 Kč
92,07%
88,23%
92,47%
Koeficient samofinancování
Obec dosahuje velice dobrých výsledků. V roce 2010 a 2012 byl koeficient samofinancování velice vysoký, a to 92%. V roce 2011 klesl na 88%. Tato čísla ukazují, že obec je finančně nezávislá.
Koeficient samofinancování 93,00% 92,00% 91,00% 90,00% 89,00% 88,00% 87,00% 86,00% 2010
2011
2012
Obrázek 13: Koeficient samofinancování obce v letech 2010 - 2012 (zdroj: rozvahy městyse Mrákotín 2010 - 2012)
42
2.4 Odpadové hospodářství Produkce odpadů je celosvětovým problémem, každý člověk na světě vyprodukuje odpad. Ať už jde o odpady domácností, nebo odpady velkých firem, jejich produkce se neustále zvětšuje. Odpady bohužel nenajdeme pouze v popelnicích, kontejnerech nebo na skládkách, často v našem okolí nacházíme černé skládky a spoustu odpadků kolem silnic. Lidé jsou bezohlední, neváží si životního prostředí, nehledí na své okolí a odhazují odpadky kdekoliv. Dochází ke znečišťování ovzduší, povrchových a podzemních vod a půdy. Tento problém je potřeba řešit, protože příroda sama tento boj časem nezvládne. Lidé se tímto problémem začali v poslední době zabývat intenzivněji. Vznikl nápad odpad nadále využít a třídit. Objem vytříděných odpadů se každým rokem zvyšuje, to však nestačí. Lidé musí být více motivováni a uvědomit si, jak je recykování odpadů důležité, musí odpad roztřídit do speciálních kontejnerů, které jsou dnes již skoro v každé obci. Lidé jsou však stále špatně a málo informováni o možnostech třídění, o tom jak a proč vůbec odpad třídit. Jedním z hlavních témat při třídění odpadů je poplatek za provoz systému sběru, shromažďování, třídění, využívání, přepravy a odstraňování komunálních odpadů. Spoustě lidí tento poplatek považuje za příliš vysoký. Lidé se často ohrazují tím, že by se měl poplatek platit podle množství a druhu odpadu, poplatek by se měl zvolit podle velikosti popelnice a počtu popelnic na domácnost. Běžná rodina, která třídí odpad, naplní jednu popelnici komunálním odpadem v průměru jednou za dva týdny. Naopak občané, kteří odpad netřídí, naplní za stejnou dobu i 3 popelnice a ještě plné plastové pytle odpadu okolo nich a platí stejně jako ti, co odpad třídí. Z tohoto důvodu značná část občanů přemýšlí, zda vůbec odpad třídit.
2.4.1 Odpadové hospodářství městyse Mrákotín V roce 2012 vydal městys Mrákotín obecně závaznou vyhlášku číslo 1/2012, o místním poplatku za provoz systému sběru, shromažďování, přepravy, třídění, odstraňování a využívání komunálních odpadů, která stanovuje výši poplatků za komunální odpad, splatnost, úlevy, navýšení, osvobození a další náležitosti.
43
Tabulka 14: Vývoj poplatků za tuhý komunální odpad městyse Mrákotín v letech 2009 – 2013 (zdroj: interní doklady městyse)
Rok
Poplatek (Kč)
2008
450
2009
480
2010
500
2011
500
2012
600
V tabulce je znázorněn vývoj poplatku v letech 2008 – 2012. Jak vidíme, poplatek v jednotlivých letech stále stoupá. Do roku 2011 byla určená maximální výše poplatku 500 Kč, tato částka nešla překročit. Od 1.7.2012 došlo účinností zákona č. 174/2012 Sb., k další novelizaci zákona o místních poplatcích. Z důvodu této změny v legislativě bylo nezbytné, aby městys Mrákotín vydal novou obecně závaznou vyhlášku. Sazba poplatku činí 600 Kč a je tvořena ze dvou částí: 1. z částky 200 Kč za kalendářní rok 2. z částky 400Kč za kalendářní rok (tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů městyse předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka za kalendářní rok). Skutečné náklady roku 2011 činily 374 628 Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady 374 628 Kč děleno 936 (počet poplatníků) = 400,24 Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku ve výši 400Kč. Poplatek je splatný pro poplatníky jednorázově, případně ve dvou stejných splátkách. Od poplatku jsou osvobozeny fyzické osoby, které jsou v městysi přihlášeni k trvalému pobytu, ale v městysi se již nezdržují více jak jeden kalendářní rok, fyzické osoby, které jsou umístěni v domovech důchodců, dětských domovech, výchovných ústavech, zdravotnických léčebnách a ústavech, případně obdobných zařízeních mimo území městyse po dobu více jak jeden kalendářní rok. V případě zpoždění placení poplatku nebo nezaplacení má městys právo tento poplatek zvýšit o 50% dlužné částky. 44
Obec vlastní sběrný dvůr, kde mohou lidé odkládat nebezpečný odpad. Ve sběrném dvoře se nacházejí standardní sběrové nádoby, a to velkoobjemové oceloplechové kontejnery, které slouží na biologicky rozložitelný odpad a stavební suť, dále sudy určené především pro nebezpečné kapaliny, jako jsou oleje, barvy, rozpouštědla apod., speciální plastový box na akumulátory a také malé popelnice a velké kontejnery na vytříděné složky odpadu (sklo, PET-láhve, papír) a na směsný odpad (ostatní nevytříděný odpad, pope). Sběrný dvůr spolupracuje s firmami Asekol, Elektowin, Ekolamp, Ecobat, ASA a Šibra. Městys také poskytuje svým občanům svoz objemného odpadu, který probíhá dvakrát ročně. O svozu tohoto odpadu informuje městys místním rozhlasem, zasíláním sms zpráv, na internetových stránkách a v místním zpravodaji. Dále městys poskytuje svoz plastů, který probíhá každou poslední středu v měsíci, tedy dvanáctkrát ročně. Městys také uzavřel smlouvu s obalovou společností EKO-KOM, která byla založena výrobci obalů a balených výrobků roku 1997. Tento systém přináší do rozpočtu nemalé příjmy. Princip systému je jednoduchý. Společnost EKO-KOM, a.s. vybírá každé čtvrtletí od výrobců, dovozců a plničů obalů poplatky za uvedení obalu na trh. Utržené peníze systém přerozdělí ve formě odměn městům a obcím, a to přesně podle množství odpadu, které jejich obyvatelé vytřídí. Třídit odpad se tedy každému městu a obci jednoznačně vyplácí.
2.4.2 Celkový objem vyprodukovaných odpadů městyse Mrákotín Celkový objem vyprodukovaných odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 je znázorněn v následující tabulce a obrázku. Z tabulky vidíme, že celkový objem odpadů za poslední tři roky stále klesal. V letech 2011 a 2012 se objem odpadů nijak zvláště nezměnil. K výraznější změně došlo v roce 2011. Objem vyprodukovaných odpadů se v tomto roce snížil o 21,5 t oproti roku 2010. Jednou z hlavních příčin snížení produkce odpadů může být i snížení počtu obyvatel městyse, a to o 23 obyvatel. Množství tříděného odpadu se téměř nezměnilo a v každém roce se pohybovalo nad hranicí 9% v poměru k celkovému objemu odpadů.
45
Tabulka 15: Celkový objem odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 (v tunách) (zdroj: interní doklady městyse Mrákotín)
Druh odpadu/Rok
2010
2011
2012
Papír
1,54
1,426
1,515
Plast
7,24
7,235
7,16
Sklo
10,71
7,658
7,97
Kovy
10,13
5,96
7,4
166,99
148,7665
127,9494
Objemný odpad
1,84
4,95
19,11
Nebezpečný odpad
2,28
0,635
0,67
2,63
4,61
179,2605
176,3844
Směsný komunální odpad
Biologicky rozložitelný odpad Celkový objem odpadů
200,73
Celkový objem odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 205 200 195 190 185 180 175 170 165 160 2010
2011
2012
Obrázek 14: Celkový objem odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 (zdroj: interní doklady městyse Mrákotín)
2.4.3 Příjmy týkající se odpadového hospodářství městyse Mrákotín Příjmy týkající se odpadového hospodářství tvoří poměrně malou část celkových příjmů městyse. Největším příjmem z odpadového hospodářství tvoří místní poplatek za provoz systému
sběru,
shromažďování,
třídění,
využívání,
přeprava
a
odstraňování
komunálních odpadů.
46
Městys si sama na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích stanoví výši poplatku a ta musí být uvedena v obecně závazné vyhlášce. Významným příjmem odpadového hospodářství je i dotace od společnosti EKO-KOM, a.s.. Městys má s touto společností uzavřenou smlouvu. Společnost platí městysi dotace za zajištění zpětného odběru odpadů a využití odpadu z obalů. Čím větší množství tříděného odpadu by městys vyprodukoval, tím větší finanční obnos by od společnosti EKO-KOM, a.s. získal. I když jsou příjmy za odpadové hospodářství značné, zdaleka nepokryjí výdaje za toto hospodaření. Městys proto musí tento rozdíl hradit ze svého rozpočtu. Tabulka 16: Celkové příjmy z odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
Položka/Rok Poplatek za komunální odpad nebo místní poplatek Zisk z prodeje druhotných surovin Platby za zpětný odběr elektrozařízení Dotace od spol. EKO-KOM Celkové příjmy
2010
2011
2012
445 559,00 Kč
467 124,00 Kč
457 504,00 Kč
12 911,00 Kč
4 750,00 Kč
6 700,00 Kč
0,00 Kč 0,00 Kč 6 784,00 Kč 47 744,00 Kč 46 138,00 Kč 28 483,00 Kč 506 214,00 Kč 518 012,00 Kč 499 471,00 Kč
Celkové příjmy za odpadové hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 520 000,00 Kč 515 000,00 Kč 510 000,00 Kč 505 000,00 Kč 500 000,00 Kč 495 000,00 Kč 490 000,00 Kč 2010
2011
2012
Tabulka 17: Celkové příjmy z odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
47
2.4.4 Výdaje týkající se odpadového hospodářství městyse Mrákotín Výdaje týkající se odpadového hospodářství tvoří poměrně malou část celkových výdajů městyse. Největší položku tvoří výdaje na směsný komunální odpad. Směsným komunálním odpadem rozumíme odpady, které zůstávají po vytřídění ostatních odpadů. Jedná se o využitelné odpady, jako jsou plast, papír, sklo, kovy, dále nebezpečné odpady, objemné odpady a výrobky, které podléhají zpětnému odběru. Směsný komunální odpad shromažďují občané v popelnicích, které jsou pravidelně vyváženy. V následující tabulce vidíme, že výdaje za odpadové hospodářství klesly v roce 2011 o polovinu. Městys měl v roce 2010 velké výdaje z důvodu výstavby sběrného dvora. Výdaje se týkají vypracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení, vypracování žádosti do OPŽP, vypracování odborného posudku a samotné výstavby.
Tabulka 18: Celkové výdaje za odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
Položka/Rok
2010
2011
2012
Tříděný sběr plastu
19 885,00 Kč
21 685,00 Kč
20 245,00 Kč
Tříděný sběr skla
27 423,00 Kč
26 928,00 Kč
28 361,00 Kč
95 222,00 Kč
47 971,00 Kč
51 307,00 Kč
379 812,00 Kč 377 510,00 Kč
367 805,00 Kč
Objemný a nebezpečný odpad Směsný komunální odpad Úklid veřejného prostranství
24 968,00 Kč
17 600,00 Kč
15 648,00 Kč
1 100,00 Kč
8 844,00 Kč
20 482,00 Kč
524 816,00 Kč
29 888,00 Kč
12 312,00 Kč
1 073 226,00 Kč 530 426,00 Kč
516 160,00 Kč
Administrativa odpadového hospodaření obce Sběrný dvůr Celkové výdaje
48
Celkové výdyje za odpadové hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 1 200 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 800 000,00 Kč 600 000,00 Kč 400 000,00 Kč 200 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
Obrázek 15: Celkové výdaje za odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
Srovnání celkových příjmů a výdajů městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 1 200 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 800 000,00 Kč Celkové příjmy
600 000,00 Kč
Celkové výdaje
400 000,00 Kč 200 000,00 Kč 0,00 Kč 2010
2011
2012
Obrázek 16: Srovnání celkových příjmů a výdajů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 (zdroj: interní materiály městyse)
49
Dotazníkové šetření Součástí praktické části této práce je také dotazníkové šetření, které je věnováno odpadovému hospodářství a výši poplatků za svoz TKO. Hlavním cílem dotazníku je zjistit, zda a jaký občané třídí odpad, jaký mají názor na třídění odpadu, jak jsou spokojeni s poplatky za svoz komunálního odpadu, nebo s frekvencí svozů komunálního odpadu. V úvodu byli respondenti obeznámení se smyslem a cílem dotazníku, dále o způsobu vyplnění. Respondenti byli seznámeni s využitím tohoto dotazníku a ujištěni, že dotazník je zcela anonymní. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých otázek, z toho 12 otázek zaměřených na odpadové hospodářství a 3 otázky demografického typu, které se týkají věku, pohlaví a počtu členů domácnosti. Otázky jsou převážně uzavřené. Na výběr měli u takových otázek většinou 4 možnosti odpovědi (ano, spíše ano, spíše ne, ne). Dvě otázky byly otevřené. Jde o otázku číslo 2, „Pokud třídíte odpad, jaký?“ a o otázku číslo13, „Jestliže máte návrhy na zlepšení systému nakládání s komunálním odpadem, můžete se vyjádřit“. Dotazníky jsem v obci roznesla osobně, několik rozeslala pomocí e-mailu. Vyplněné dotazníky mohli občané odevzdávat v místních obchodech, kde byla připravena krabice. Roznesení a získání dotazníků zpět trvalo přibližně 2 týdny. Z celkem 300 dotazníků se jich vrátilo pouze 108. Tyto dotazníky jsou v následující části vyhodnoceny.
50
2.4.5 Vyhodnocení dotazníku Otázka číslo 1:
1) Třídíte v domácnosti odpad 0,93%
Ano Ne
99,07%
Obrázek 17: Třídíte v domácnosti odpad? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 19: Třídíte v domácnosti odpad? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
107
99,07%
Ne
1
0,93%
Celkem
108
100,00%
Na otázku číslo 1 odpovědělo kladně 107 dotázaných respondentů. Pouze jeden respondent odpověděl na tuto otázku záporně, tedy že odpad netřídí. V následující otázce však uvedl, že třídí plast, papír a sklo. Proto se domnívám, že se dotazovaný pouze přepsal a všech 100% dotazovaných odpad třídí, což je velice pozitivní výsledek. Otázkou však zůstává, zda všichni odpovídali upřímně.
51
Otázka číslo 2:
2) Pokud ano, jaký? 2,78% 22,22%
8,33% Plast 100,00%
52,78%
Papír Sklo Textil
11,11%
Nápojové kartony Železo
25,00%
Elektro Léky 97,22%
77,78%
Bioodpad
Obrázek 18: Pokud ano, jaký? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 20: Pokud ano, jaký? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Plast
108
100,00%
Papír
105
97,22%
Sklo
84
77,78%
Textil
27
25,00%
Nápojové kartony
12
11,11%
Železo
57
52,78%
Elektro
24
22,22%
Léky
3
2,78%
Bioodpad
9
8,33%
Otázka číslo 2 navazuje na první otázku. Pokud v první otázce respondenti uvedli, že odpad třídí, potom měli v druhé otázce uvést jaký. Tato otázka byla otevřená a dotazovaní mohli uvést několik odpovědí. Všech 100% dotazovaných uvedlo, že třídí plast, papír byl na druhém místě s 97% a na třetím místě sklo s necelými 78%. Překvapující je, že bioodpad třídí pouze 8,33%. V obci byly k zakoupení kompostery, občané tak můžou bioodpad používat pro vlastní kompostování.
52
Otázka číslo 3:
3) Má podle Vás třídění odpadu význam pro životní prostředí?
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
100,00%
Obrázek 19: Má třídění odpadu význam pro životní prostředí? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 21: Má třídění odpadu význam pro životní prostředí? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď Ano
Absolutní četnost 108
Relativní četnost 100,00%
Spíše ano
0
0,00%
Spíše ne
0
0,00%
Ne
0
0,00%
Celkem
108
100,00%
Na otázku číslo 3 odpověděli všichni respondenti kladně. Všichni si myslí, že třídění odpadu má význam pro životní prostředí.
53
Otázka číslo 4:
4) Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad?
Ano Ne Nevím
100,00%
Obrázek 20: Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 22: Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
108
100,00%
Ne
0
0,00%
Nevím
0
0,00%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 4 zkoumala, zda občané vědí o tom, jsou-li v obci kontejnery na tříděný odpad. Všichni respondenti odpověděli kladně. Snad také všichni respondenti tyto kontejnery používají.
54
Otázka číslo 5:
5) Je počet kontejnerů dostačující? 8,33% 5,56%
Ano Spíše ano 50,00%
Spíše ne Ne
36,11%
Obrázek 21: Je počet kontejnerů dostačující? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 23: Je počet kontejnerů dostačující? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
54
50,00%
Spíše ano
39
36,11%
Spíše ne
6
5,56%
Ne
9
8,33%
Celkem
108
100,00%
Na otázku číslo 5, zda je počet kontejnerů v obci dostačující, odpovědělo 86% dotazovaných kladně. Pouze 15 ze 108 dotazovaných odpovědělo záporně. U jednoho z respondentů se objevil názor, že by bylo vhodné umístit v obci kontejnery na plasty. Ty v obci nejsou, plast je pouze svážen v pravidelných intervalech jednou za měsíc.
55
Otázka číslo 6:
6)Je podle Vás v městysi dostatečně často svážen tříděný odpad? 8,33% 13,89% Ano Spíše ano 52,78%
Spíše ne Ne
25,00%
Obrázek 22: Je podle Vás v obci dostatečně často svážen tříděný odpad? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 24: Je podle Vás v obci dostatečně často svážen tříděný odpad? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
57
52,78%
Spíše ano
27
25,00%
Spíše ne
15
13,89%
Ne
9
8,33%
Celkem
108
100,00%
Nadpoloviční většina dotazovaných si myslí, že je tříděný odpad v městysi svážen dostatečně často. S frekvencí svozu odpadů je nespokojených 22% respondentů.
56
Otázka číslo 7:
7) Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? 16,67% 33,33% Ano Spíše ano 19,44%
Spíše ne Ne
30,56%
Obrázek 23: Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 25: Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
18
16,67%
Spíše ano
21
19,44%
Spíše ne
33
30,56%
Ne
36
33,33%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 7 zjišťovala, zda jsou lidé spokojeni s výší poplatku za svoz komunálního odpadu. Téměř 64% respondentů s výší poplatku spokojeno není (v současné době se pohybuje ve výši 600 Kč za osobu) a uvítali by poplatek nižší. V následující otázce se mohli respondenti vyjádřit, kolik by byli ochotni za svoz odpadu platit.
57
Otázka číslo 8:
8) Kolik jste ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu? 5,56%
16,67% S výší poplatku jsem spokojená (600Kč)
16,67%
Max. do 500 Kč Max. do 400 Kč Max. do 300 Kč 30,56% Max. do 200 Kč 30,56%
Obrázek 24: Kolik jste ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 26: Kolik jste ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
S výší poplatku jsem spokojená (600Kč)
18
16,67%
Max. do 500 Kč
33
30,56%
Max. do 400 Kč
33
30,56%
Max. do 300 Kč
18
16,67%
Max. do 200 Kč
6
5,56%
Celkem
108
100,00%
U otázky číslo 8 mohli respondenti uvést, jakou částku by byli ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu. S výší poplatku je spokojeno pouze 16,67% občanů. Většina občanů uvedla částku maximálně do 500 Kč nebo maximálně do 400 Kč. 22% občanů uvedlo maximální částku do 300 Kč, což je dosti nerealistické. Taková částka by neodpovídala ani nákladům na svoz komunálního odpadu.
58
Otázka číslo 9:
9)Jaký je počet členů Vaší domácnosti? 2,78%
8,33%
25,00% 1 2 36,11%
3 4 5 a více
27,78%
Obrázek 25: Jaký je počet členů Vaší domácnosti? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 27: Jaký je počet členů Vaší domácnosti? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
1
9
8,33%
2
39
36,11%
3
30
27,78%
4
27
25,00%
5 a více
3
2,78%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 9 zjišťovala, jaký je počet členů v domácnostech respondentů. Nejvíce se objevilo 2 členných domácností. 3 a 4 členné domácnosti tvořily polovinu dotazovaných. Převážně starší lidé uvedli, že žijí sami a necelý 3% respondentů žije v 5 členné domácnosti.
59
Otázka číslo 10:
10) Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? 30,56% 1 2 3 4 69,44%
Obrázek 26: Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 28: Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
1
75
69,44%
2
33
30,56%
3
0
0,00%
4
0
0,00%
Celkem
108
100,00%
V otázce číslo 10 uváděli respondenti počet popelnic v jejich domácnosti. 70% Respondentů má pouze jednu popelnici a 30% má dvě popelnice. Ani jedna domácnost nemá více jak 3 popelnice. Vzhledem k tomu, že všichni respondenti v otázce číslo 1 uvedli, že třídí odpad a odváží ho do kontejnerů, je počet popelnic v domácnostech dostačující.
60
Otázka číslo 11:
11) Využíváte v obci sběrný dvůr? 6,48%
19,44%
35,19% Ano Spíše ano Spíše ne Ne
38,89%
Obrázek 27: Využíváte v obci sběrný dvůr? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 29: Využíváte v obci sběrný dvůr? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
38
35,19%
Spíše ano
42
38,89%
Spíše ne
21
19,44%
Ne
7
6,48%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 11 zjišťovala, zda občané využívají sběrný dvůr. 74% dotazovaných sběrný dvůr využívá. Zbylých 26% respondentů sběrný dvůr nevyužívá. Tito respondenti zřejmě využívají pouze svozu velkoobjemového odpadu, který probíhá jednou za čtvrt roku a občanům se předem oznamuje.
61
Otázka číslo 12:
12) Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? 2,78%
Ano Spíše ano 41,67%
Spíše ne Ne
55,56%
Obrázek 28: Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 30: Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
60
55,56%
Spíše ano
45
41,67%
Spíše ne
3
2,78%
Ne
0
0,00%
Celkem
108
100,00%
V otázce číslo 12 respondenti odpovídali, zda mají dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu. Většina dotazovaných odpovědělo kladně. 55,56% dotazovaných odpovědělo ano a 41,67% dotazovaných spíše ano. Pouze 2,78% uvedlo spíše ne. Na tuto otázku neodpověděl záporně ani jeden respondent.
62
Otázka číslo 13: Otázka číslo 13 byla otevřená „Jestliže máte návrhy na zlepšení systému nakládání s komunálním odpadem, můžete se vyjádřit.“ Odpovědělo pouze pár z dotázaných. Zde jsou všechny konkrétní návrhy: „Vysvětlit občanům, že třídit odpad má smysl – beseda, pozvat odborníka, zástupce ASY, kompostárna. Zapojit lidi, třeba od dětského věku, do sběru odpadků po obci, kolem obce, kolem školy. Když budou lidé odpad třídit, tak se bude platit méně. Každá domácnost by měla třídit, popelnice by se měly kontrolovat a paketovat. Poplatek platit dle množství a druhu odpadu. Poplatek zvolit podle velikosti popelnice a počtu popelnic na domácnost. Některé domácnosti mají 2 – 3 popelnice a ještě plné plastové pytle odpadu okolo nich a platí stejně jako ti, co odpad třídí. Není to motivující k třídění? Bylo by vhodné umístit v obci kontejnery na plasty.“ (zdroj: dotazníkové šetření)
63
Otázka číslo 14:
14) Jaké je Vaše pohlaví?
41,67% Žena Muž 58,33%
Obrázek 29: Jaké je Vaše pohlaví? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 31: Jaké je Vaše pohlaví? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Žena
63
58,33%
Muž
45
41,67%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 14 se ptala na pohlaví respondenta. Do dotazníkového šetření se zapojilo 108 občanů. Z celkového počtu tvořilo 58,33% žen a 41,67% mužů.
64
Otázka číslo 15:
15) Do jaké věkové kategorie patříte? 5,56% 8,33%
22,22%
0 - 20 21 - 35 36 - 50 51 - 65
27,78%
66 +
36,11%
Obrázek 30: Do jaké věkové kategorie patříte? (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 32: Do jaké věkové kategorie patříte? (zdroj: vlastní zpracování)
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
0 - 20
6
5,56%
21 - 35
9
8,33%
36 - 50
30
27,78%
51 - 65
39
36,11%
66 +
24
22,22%
Celkem
108
100,00%
Otázka číslo 15 se ptala na věk respondenta. Zapojily se všechny věkové kategorie. Nejvíce respondentů spadá do kategorie 51 – 65 let. Další početné skupiny, které přesáhly 20%, patří do kategorie 36 – 50 let a 66 let a více. Nejméně odpovídalo občanů do 20let.
65
2.4.6 Konečné vyhodnocení dotazníku Jedním z hlavních cílů tohoto dotazníku bylo zjistit, jestli jsou občané městyse Mrákotín spokojeni se systémem odpadového hospodářství v městysi, zda třídí odpad a zda jim vyhovuje výše poplatků za svoz komunálního odpadu. Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že nadpoloviční většina obyvatel není s výší poplatků spokojena. Respondenti si také myslí, že plastové štítky na popelnice byly spravedlivější. Je však velice potěšující, že všech 100% respondentů uvedlo, že odpad třídí. Polovina respondentů si myslí, že je odpad v městysi svážen dostatečně často a že je počet kontejnerů dostačující. Někteří také uvedli, že je počet kontejnerů dostačující, ale bylo by vhodné umístit v obci kontejnery na plasty. Plasty jsou v obci pouze sváženy v pravidelných intervalech. V oblasti odpadového hospodářství nemá obec zásadní nedostatky, které by bylo nutné řešit.
2.5 Shrnutí praktické části Tato část se dělí na pět kapitol. V první kapitole je vypracovaný profil městyse Mrákotín. Zaměřila jsem se na historii, organizační strukturu a obyvatelstvo městyse. Druhá kapitola se zabývá hospodařením městyse za posledních 10 let. Městys Mrákotín hospodaří dle územního rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo zákonem č. 128/200 Sb., o obcích. Rozpočtová struktura postupuje podle pravidel uvedených ve vyhlášce Ministerstva vnitra číslo 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. Městys každý rok schválil rozpočet jako vyrovnaný. Měl však téměř ve všech letech schodek (kromě roku 2005). Tyto schodky jsou způsobeny především velkými investicemi do výstavby kanalizace a čističky odpadních vod, oprav komunikací, chodníků a dalších. I když městys získal dotace, musel i přesto čerpat z finančních prostředků z minulých let a sjednáním úvěrů. Nejvíce se výdaje vyšplhaly v letech 2010 a 2011. V roce 2010 se výdaje vyšplhaly na částku 24 052 947,92 Kč. V tomto roce byla provedena první výstavby kanalizace. V roce 2011 se výdaje vyšplhaly ještě víc a to konkrétně na částku 34 163 055,12 Kč. Tato částka byla tak veliká především z důvodu provedení druhé etapy výstavby kanalizace i první a druhé etapy výstavby chodníků podél hlavní silnice. Zastupitelstvo městyse schválilo rozpočet na rok 2013 ve výši 10 401 480 Kč. Tento rozpočet byl schválen jako vyrovnaný. Vyrovnaný v příjmové a výdajové části s použitím přebytku
66
z minulého roku 379 600 Kč. Městys by se měl i nadále snažit schvalovat rozpočet jako vyrovnaný a snažit se, aby výdaje nepřevyšovaly příjmy. Třetí kapitola popisuje finanční analýzu městyse, kde je zpracováno sedm analýz za poslední tři roky. Jde konkrétně o analýzu čistého pracovního kapitálu, hotovostní likviditu, pohotovou likviditu, běžnou likviditu, ukazatel dlouhodobé zadluženosti, celkovou zadluženost a koeficient samofinancování. Analýzy ukázaly, že městys hospodaří s finančními prostředky velmi dobře, je dostatečně likvidní, jeho zadluženost je minimální a koeficient zadluženosti se pohybuje okolo 90%. Čistý pracovní kapitál však poklesl za sledované tři roky o 8 333 221,94 Kč, na to by si měl městys dávat pozor a zajistit, aby dále neklesal. Pokud by docházelo k dalšímu poklesu, neměl by městys dostatek prostředků pro krytí svých dluhů. Hodnoty hotovostní likvidity se pohybují v rozmezí 0,2 – 0,5. Jen v roce 2011 hodnota vystoupala na 1,09. Městys je tedy schopný hradit splatné dluhy. Pohotová likvidita se pohybuje v ideálním rozmezí pouze v roce 2012. V předchozích dvou letech je pohotová likvidita vyšší. To není pro obec příznivé, protože přináší pouze malý úrok a působí nepříznivě na celkovou výnosnost vloženého kapitálu. Běžná likvidita se pohybuje v daném rozmezí pouze v roce 2011. Ostatní hodnoty se i tak moc od daného rozmezí nevzdalují. Likvidita je nižší v roce 2012, v tomto roce by obec mohla mít problémy se splácením závazků. Celková zadluženost se v roce 2011 zvýšila na 11,77%, ale v roce 2012 se opět vrátila na předchozí hodnotu pod 8%. Pro obec je to velice příznivý výsledek. Obec by se měla i nadále snažit, aby zadluženost nerostla, ale naopak klesala. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti vyšel velice příznivě. Hodnoty se pohybují velice nízko a zdaleka nedosahují 25%. Obec dosahuje velice dobrých výsledků. V roce 2010 a 2012 byl koeficient samofinancování velice vysoký, a to 92%. V roce 2011 klesl na 88%. Tato čísla ukazují, že obec je finančně nezávislá. Předposlední kapitola se zabývá odpadovým hospodářstvím, konkrétně celkovým objemem vyprodukovaných odpadů, dále příjmy a výdaje týkající se odpadového hospodářství a výše poplatku za svoz TKO. V roce 2012 vydal městys Mrákotín obecně závaznou vyhlášku číslo 1/2012, o místním poplatku za provoz systému sběru, shromažďování, třídění, přepravy, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Vyhláška stanoví výši poplatku za komunální odpad, úlevy, osvobození, navýšení, splatnost a další náležitosti.
67
Celkový objem vyprodukovaných odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 je znázorněn v tabulce číslo 14. Z tabulky vidíme, že celkový objem odpadů za poslední tři roky stále klesal. V letech 2011 a 2012 se objem odpadů nijak zvláště nezměnil. K výraznější změně došlo v roce 2011, kdy se snížil objem vyprodukovaných odpadů o téměř 21,5 tun oproti roku 2010. Jednou příčinou snížení produkce odpadů může být i nižší počet obyvatel městyse, a to o 23 obyvatel. Množství tříděného odpadu se téměř nezměnilo a v každém roce se pohybovalo nad hranicí 9% v poměru k celkovému objemu odpadů. Příjmy týkající se odpadového hospodářství tvoří poměrně malou část celkových příjmů městyse. Největším příjmem z odpadového hospodářství je místní poplatek za provoz systému
sběru,
shromažďování,
přeprava,
využívání,
třídění
a
odstraňování
komunálního odpadu. Městys si dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích sama stanovuje výši poplatku a ta musí být uvedena v obecně závazné vyhlášce. Poplatek v posledních letech stále stoupá. V roce 2013 je tato sazba 600 Kč a je tvořena ze dvou částí. Z částky 200 Kč, která je pevně daná a může dosahovat maximálně 250 Kč. Dále z částky 400Kč za kalendářní rok (tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů městyse předchozího roku na sběr a svoz netříděného tuhého komunálního odpadu za poplatníka za kalendářní rok). Motivující by pro občany jistě bylo snížení poplatku pro domácnosti, které odpad třídí. Dále snížení poplatku domácnostem, které mají menší množství popelnic. Je logické, že takové domácnosti odpad třídí a nevhazují vše do jedné popelnice. Dalším výrazným příjmem odpadového hospodářství je dotace od společnosti EKOKOM, a.s.. Městys má s touto společností uzavřenou smlouvu. Společnost platí městysi dotace za využití odpadu z obalů a zajištění zpětného odběru. Čím větší množství tříděného odpadu městys vyprodukuje, tím více finančních prostředků od společnosti EKO-KOM, a.s. získá. V obci se nachází sběrný dvůr a 3 sběrná místa s kontejnery, což není příliš velký počet. Lidé musí často s tříděným odpadem chodit příliš daleko. Vybudováním více míst s kontejnery by došlo k usnadnění této problematiky a lidé by začali více třídit.
68
I když jsou příjmy za odpadové hospodářství značné, zdaleka nepokryjí výdaje za toto hospodaření. Městys proto musí tento rozdíl hradit ze svého rozpočtu. Výdaje týkající se odpadového hospodářství tvoří poměrně malou část celkových výdajů městyse. Největší položku těchto výdajů tvoří výdaje na směsný komunální odpad. Pod tímto pojmem rozumíme odpady, které zůstávají po vytřídění ostatních odpadů. Řadíme sem využitelné odpady, jako jsou plast, papír, sklo, kovy, dále nebezpečný odpad, objemný odpad a výrobky, které podléhají zpětnému odběru. Směsný komunální odpad shromažďují občané v popelnicích, které jsou pravidelně vyváženy. V tabulce číslo 18 vidíme, že výdaje za odpadové hospodářství klesly v roce 2011 o polovinu. Městys měl v roce 2010 velké výdaje z důvodu výstavby sběrného dvora. Výdaje se týkají vypracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení, vypracování žádosti do OPŽP, vypracování odborného posudku a samotné výstavby. V poslední kapitole je vyhodnocený dotazník. Dotazníkové šetření bylo určeno pro obyvatele městyse a bylo zaměřeno na odpadové hospodářství a výši poplatku za svoz tuhého komunálního odpadu. Hlavním cílem dotazníku bylo určit, zda jsou obyvatelé městyse Mrákotín spokojeni se systémem odpadového hospodářství v městysi, zda třídí odpad a zda jim vyhovuje velikost poplatků za svoz tuhého komunálního odpadu. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých otázek, z toho 12 otázek zaměřených na odpadové hospodářství a 3 otázky demografického typu, které se týkají pohlaví, věku a počtu členů domácnosti. Z celkem 300 dotazníků se jich vrátilo pouze 108 Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že nadpoloviční většina obyvatel není s výší poplatku za svoz tuhého komunálního odpadu spokojena. Respondenti si také myslí, že plastové štítky na popelnice byly spravedlivější. Je velice potěšující, že všech 100% respondentů uvedlo, že odpad třídí. Otázkou však zůstává, zda všichni odpovídali upřímně. Polovina respondentů si myslí, že je odpad v městysi svážen dostatečně často a že je počet kontejnerů dostačující. Někteří také uvedli, že je sice počet kontejnerů dostačující, ale bylo by vhodné umístit v obci kontejnery na plasty. Plasty jsou v obci pouze sváženy v pravidelných intervalech jednou za měsíc. V oblasti odpadového hospodářství nemá obec zásadní nedostatky, které by bylo nutné řešit. Obec by se spíše měla zaměřit na motivování občanů a vysvětlit jim, že třídit odpad má smysl.
69
3 Závěr Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Tím hlavním důvodem je, že jsem rodačka z městyse Mrákotín a mám k němu velmi vřelý vztah. Zajímají mě veškeré informace a dění v městysi. Zajímá mě problematika financování městyse a možnosti jeho rozvoje. Cílem bakalářské práce bylo provedení analýzy hospodaření obecního úřadu Mrákotín se zaměřením na odpadové hospodářství a výši poplatku stanoveného za svoz TKO. Součástí této práce bylo i provedení dotazníkového šetření mezi občany městyse Mrákotín s ohledem na přiměřenost výše poplatku za svoz TDO. Celá práce je napsaná tak, aby byla srozumitelná pro každého čtenáře. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. První kapitola se zabývá charakteristikou obce, typy obcí, působností obcí a orgány obcí. Druhá kapitola charakterizuje hospodaření obce, obecní rozpočet, obecní příjmy a výdaje. Závěrečná kapitola je věnována odpadovému hospodářství. Praktická část se dělí na pět kapitol. V první kapitole je vypracovaný profil městyse Mrákotín. Zaměřila jsem se na historii, organizační strukturu a obyvatelstvo městyse. Druhá kapitola se zabývá hospodařením městyse. V třetí kapitole je vypracovaná finanční analýza městyse, kde je zpracováno sedm analýz. Předposlední kapitola se zabývá odpadovým hospodářstvím, celkovým objemem vyprodukovaných odpadů, dále příjmy a výdaje týkající se odpadového hospodářství. Poslední kapitola se zabývá dotazníkovým šetřením. Praktická část pracuje s konkrétními daty z hospodaření městyse Mrákotín. Tyto data jsou analyzována. Dále jsou zpracována do grafů a tabulek a doplněna komentářem. Všechna potřebná data jsou získána z interních dokladů městyse, hlavně z rozpočtů, rozvah a závěrečných účtů městyse za období let 2010 – 2012. Analýzy ukázaly, že městys hospodaří s finančními prostředky velmi dobře, je dostatečně likvidní, jeho zadluženost je minimální a koeficient zadluženosti se pohybuje okolo 90%. Čistý pracovní kapitál však poklesl za sledované tři roky o 8 333 221,94 Kč, na to by si měl městys dávat pozor a zajistit, aby dále neklesal. Pokud by docházelo k dalšímu poklesu, neměl by městys dostatek prostředků pro krytí svých dluhů. Na konci praktické části je dotazníkové šetření, které bylo určeno pro obyvatele městyse a bylo zaměřeno na odpadové hospodářství a výši poplatku za svoz tuhého komunálního 70
odpadu. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých otázek, z toho 12 otázek zaměřených na odpadové hospodářství a 3 otázky demografického typu, které se týkají věku, pohlaví a počtu členů domácnosti. Z celkem 300 dotazníků se jich vrátilo pouze 108 Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že nadpoloviční většina obyvatel není s výší poplatků za svoz odpadu spokojena. Respondenti si také myslí, že plastové štítky na popelnice byly spravedlivější. Je velice potěšující, že všech 100% respondentů uvedlo, že odpad třídí. Otázkou však zůstává, zda všichni odpovídali upřímně. Polovina respondentů si myslí, že je odpad v městysi svážen dostatečně často a že je počet kontejnerů dostačující. Někteří také uvedli, že je sice počet kontejnerů dostačující, ale bylo by vhodné umístit v obci kontejnery na plasty. Plasty jsou v obci pouze sváženy v pravidelných intervalech jednou za měsíc. V oblasti odpadového hospodářství nemá obec zásadní nedostatky, které by bylo nutné řešit. Závěrem lze říci, že městys Mrákotín hospodaří uvážlivě a jeho schodkové hospodaření je opodstatněné investiční výstavbou. Ustál krizové roky, kdy se výdaje vyšplhaly do velkých částek. Vložil nemalé investice na rekonstrukce, na infrastrukturu, výstavby, péči o veřejné komunikace a zeleň a celkového zvelebení městyse. Proběhla výstavby nových chodníků a silnic, osvětlení, nová kanalizace, nový sběrný dvůr, rekonstrukce školy a školky. Nejenom díky tomu patří Mrákotín k oblíbeným lokalitám pro život a práce zastupitelstva je občany vysoce ceněna. Věřím, že má práce bude přínosem, jak pro městys, tak pro občany městyse. Bakalářskou práci společně s vyhodnocením dotazníkového šetření poskytnu vedení městyse. Tímto získá městys názory občanů, které jsou pro vylepšování služeb a hlavně pro celkový rozvoj důležité, protože hlavním cílem městyse je především spokojenost místních obyvatel.
71
Seznam použité literatury Odborná literatura 1. BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 36 s. 2. KÁŇA, Pavel. Základy veřejné správy. Ostrava: MONTANEX, a. s., 2004. 302 s. ISBN 80-7225-139-2. 3. JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6 4. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. 5. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. 6. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4. 7. PEKOVÁ, Jitka. Místní rozpočty. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 253s. ISBN 80-7079-704-5. 8. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 9. PEKOVÁ, Jitka., PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, 2002. ISBN 80-86395-21-9. 10. SCHELLE, Karel. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-203-5. 11. ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, 208 s. ISBN 978-80-87212-11-0. Legislativa 12. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 13. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších přepisů 14. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech 15. Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích 72
16. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě 17. Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších přepisů 18. Zákon č. 174/2012 Sb., a zákon č 565/1990 Sb., o místních poplatcích Internetové zdroje 19. Městys Mrákotín. Úvodní strana [online]. 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.mestysmrakotin.cz/ 20. Městys Mrákotín. Struktura úřadu [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.mestysmrakotin.cz/struktura-uradu-mestyse/d-1006/p1=55/ 21. Městys Mrákotín. Obecně závazné vyhlášky a nařízení [online]. 2013 [cit. 201305-01]. Dostupné z: http://www.mestysmrakotin.cz/obecne-zavazne-vyhlasky-anarizeni/ms-1118/p1=57/ 22. Městys Mrákotín. Mrákotínský zpravodaj [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.mestysmrakotin.cz/mrakotinsky-zpravodaj/ms1110/p1=1086/ 23. ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ 24. ČSÚ Jihlava. Města a obce [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/mesta_a_obce/ 25. EKO-KOM, a. s. [online]. 2011 [cit. 2013-05-08]. Krátce o třídění. Dostupné z WWW:
.
73
Ostatní zdroje 26. ZEJDA, R. Městys Mrákotín. Třebíč: Akcent, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7268747-3. 27. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, Praha: Artedit, 2010. 184 s. ISBN 978-80-254-8660-3
74
Seznam obrázků Obrázek 1: Příjmy obce .................................................................................................. 21 Obrázek 2: Výdaje obce .................................................................................................. 24 Obrázek 3: Vývoj produkce komunálního odpadu v letech 2002 až 2011 ..................... 29 Obrázek 4: Znak městyse ................................................................................................ 30 Obrázek 5: Demografický vývoj obyvatelstva za posledních 10 let .............................. 32 Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje městyse Mrákotín v letech 2003 - 2012 ............. 34 Obrázek 7: Čistý pracovní kapitál obce v letech 2010 - 2012 ........................................ 36 Obrázek 8: Hotovostní likvidita obce v letech 2010 - 2012 ........................................... 37 Obrázek 9: Pohotová likvidita obce v letech 2010 - 2012 .............................................. 38 Obrázek 10: Běžná likvidita obce v letech 2010 - 2012 ................................................. 39 Obrázek 11: Celková zadluženost obce v letech 2010 - 2012 ........................................ 40 Obrázek 12: Ukazatel dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2010 - 2012 .................. 41 Obrázek 13: Koeficient samofinancování obce v letech 2010 - 2012 ............................ 42 Obrázek 14: Celkový objem odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 .............. 46 Obrázek 15: Celkové výdaje za odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 ..................................................................................................................... 49 Obrázek 16: Srovnání celkových příjmů a výdajů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 ................................................................................................................................ 49 Obrázek 17: Třídíte v domácnosti odpad? ...................................................................... 51 Obrázek 18: Pokud ano, jaký? ........................................................................................ 52
75
Obrázek 19: Má podle Vás třídění odpadu význam pro životní prostředí? .................... 53 Obrázek 20: Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? .................................................. 54 Obrázek 21: Je počet kontejnerů dostačující? ................................................................. 55 Obrázek 22: Je podle Vás v městysi dostatečně často svážen tříděný odpad? ............... 56 Obrázek 23: Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? ...... 57 Obrázek 24: Kolik jste ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu? ...... 58 Obrázek 25: Jaký je počet členů Vaší domácnosti? ........................................................ 59 Obrázek 26: Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? ...................................................... 60 Obrázek 27: Využíváte v obci sběrný dvůr? ................................................................... 61 Obrázek 28: Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? .......................................................................................................................... 62 Obrázek 29: Jaké je Vaše pohlaví? ................................................................................. 64 Obrázek 30: Do jaké věkové kategorie patříte? .............................................................. 65
Seznam tabulek Tabulka 1: Schéma běžného rozpočtu ............................................................................ 20 Tabulka 2: Schéma kapitálového rozpočtu ..................................................................... 20 Tabulka 3: Produkce komunálního odpadů v ČR v letech 2007 - 2011 ........................ 28 Tabulka 4: Základní údaje .............................................................................................. 30 Tabulka 5: Počet obyvatel vždy k 1.1. za posledních 10 let. .......................................... 32 Tabulka 6: Přehled hospodaření městyse........................................................................ 33 Tabulka 7: Čistý pracovní kapitál obce v letech 2010 - 2012 ........................................ 36 76
Tabulka 8: Hotovostní likvidita obce v letech 2010 - 2012 ............................................ 37 Tabulka 9: Pohotová likvidita obce v letech 2010 - 2012 .............................................. 38 Tabulka 10: Běžná likvidita obce v letech 2010 - 2012 ................................................. 39 Tabulka 11: Celková zadluženost obce v letech 2010 - 2012......................................... 40 Tabulka 12: Ukazatel dlouhodobé zadluženosti obce v letech 2010 - 2012 ................... 41 Tabulka 13: Koeficient samofinancování obce v letech 2010 - 2012 ............................. 42 Tabulka 15: Vývoj poplatku za komunální odpad městyse Mrákotín v letech 2009 – 2013 ................................................................................................................................ 44 Tabulka 14: Celkový objem odpadů městyse Mrákotín v letech 2010 – 2012 (v tunách) ........................................................................................................................................ 46 Tabulka 16: Celkové příjmy z odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 ..................................................................................................................... 47 Tabulka 17: Celkové příjmy z odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 ..................................................................................................................... 47 Tabulka 18: Celkové výdaje za odpadového hospodářství městyse Mrákotín v letech 2010 - 2012 ..................................................................................................................... 48 Tabulka 19: Třídíte v domácnosti odpad? ...................................................................... 51 Tabulka 20: Pokud ano, jaký? ......................................................................................... 52 Tabulka 21: Má podle Vás třídění odpadu význam pro životní prostředí? .................... 53 Tabulka 22: Jsou v obci kontejnery na tříděný odpad? .................................................. 54 Tabulka 23: Je počet kontejnerů dostačující? ................................................................. 55 Tabulka 24: Je podle Vás v městysi dostatečně často svážen tříděný odpad? ................ 56
77
Tabulka 25: Je podle Vás výše poplatku za svoz komunálního odpadu optimální? ....... 57 Tabulka 26: Kolik jste ochotni maximálně zaplatit za svoz komunálního odpadu? ...... 58 Tabulka 27: Jaký je počet členů Vaší domácnosti? ........................................................ 59 Tabulka 28: Kolik popelnic je ve Vaší domácnosti? ...................................................... 60 Tabulka 29: Využíváte v obci sběrný dvůr? ................................................................... 61 Tabulka 30: Máte dostatek informací o možnostech třídění a sběru komunálního odpadu? ........................................................................................................................... 62 Tabulka 31: Jaké je Vaše pohlaví? ................................................................................. 64 Tabulka 32: Do jaké věkové kategorie patříte? .............................................................. 65
78
Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad TDO – tuhý domácí odpad TKO – tuhý komunální odpad OPŽP – Operační program životního prostředí
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník městyse Mrákotín
79