VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení
Původy zboží ve firmě Automotive Lighting Bakalářská práce
Autor: Denisa Divišová Vedoucí práce: Ing. Martina Kuncová, Ph. D. Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou původů zboží ve firmě Automotive Lighting, Jihlava. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy související se zahraničním obchodem, celní problematikou a původy zboží z hlediska a preferenčního a nepreferenčního. V praktické části je provedeno srovnání získávání dlouhodobých prohlášení o původu od dodavatelů v posledních 3 letech, a dále jsou zde uvedeny příklady výpočtu ceny s preferencí a bez preference. Praktická část také obsahuje řešení problému se získáváním potvrzených dodavatelských prohlášení.
Klíčová slova původ zboží, clo, celní kodex, celní sazebník, preferenční status, nepreferenční status
Anotation The bachelor thesis occupies with the questions origin of goods in company Automotive Lighting Jihlava. In the theoretic part are clarified some basic concepts related to foreign business, duty questions and origin of goods with or without preference. In practical part is compared obtaining long-term supliers´ declarations in last 3 years and are shown examples of pricing for goods with preference and without preference. The practical part includes
solution to problem with obtaining confirmed supliers
declarations.
Key words Origin of goods, duty, customs codex, customs tariff, preferential status, not preferential status.
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní inženýrce Kuncové, Ph. D. za její trpělivost, za odborné vedení a rady při sestavování této práce. A velké poděkování také věnuji mé odborné konzultantce paní Lucii Filové, která mi poskytla všechny potřebné informace a díky které jsem si toto téma vůbec vybrala.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Zahraniční obchod ......................................................................................................... 9 1.1 Definice................................................................................................................... 9 1.2 Vývoz...................................................................................................................... 9 1.3 Dovoz...................................................................................................................... 9 1.4 Mezinárodní srovnatelnost...................................................................................... 9 2 Platební podmínky Incoterms ...................................................................................... 10 2.1 Mezinárodní výkladová pravidla Incoterms ......................................................... 10 2.2 Doložky Incoterms 2000....................................................................................... 11 2.3 Incoterms® 2010 ................................................................................................... 13 3 Celní unie EU............................................................................................................... 15 3.1 Základní principy a jejich fungování .................................................................... 15 4 Clo................................................................................................................................ 17 4.1 Funkce a význam cla............................................................................................. 17 4.2 Společný celní kodex a sazebník .......................................................................... 18 4.3 Preferenční celní režimy ....................................................................................... 19 5 Původ zboží.................................................................................................................. 21 5.1 Nepreferenční původ zboží................................................................................... 21 5.2 Preferenční původ zboží ....................................................................................... 21 5.3 Celní sazebník Taric ............................................................................................. 24 5.4 Evropsko-středomořská pravidla původu „Euromed" .......................................... 25 5.5 Prokazování původu ............................................................................................. 26 5.5.1 Používané předpisy ........................................................................................ 26 5.5.2 Prokázání statusu zboží.................................................................................. 26 6 Automotive Lighting Jihlava ....................................................................................... 27
6
6.1 Dodavatelé organizace.......................................................................................... 27 6.2 Firemní cíle ........................................................................................................... 28 6.2.1 Výrobní oblast................................................................................................ 28 6.2.2 Personální oblast ............................................................................................ 28 6.3 WCM (World Class Manufacturing) .................................................................... 28 7 Problematika původu zboží v AL ................................................................................ 30 7.1 Evidence původu zboží......................................................................................... 30 7.1.1 Dlouhodobá dodavatelská prohlášení o původu ............................................ 31 7.1.2 Sady, Montážní jednotky, Přebaly................................................................. 31 7.1.3 Kalkulace preference ..................................................................................... 32 7.1.4 Výpočet preference ........................................................................................ 33 8 Analýza vývoje získávání dodavatelských prohlášení o původech zboží ................... 36 9 Získávání dodavatelských prohlášení .......................................................................... 41 10 Zákaznická prohlášení ............................................................................................... 42 Závěr ............................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ............................................................................................... 45 Elektronické zdroje ......................................................................................................... 45 Seznam tabulek ............................................................................................................... 45 Seznam obrázků.............................................................................................................. 46 Seznam příloh ................................................................................................................. 46
7
Úvod Všeobecně je pojem původ zboží známý, téměř každý si představí slova ,,vyrobeno v“, ne ale všichni vědí, že nestačí např. na světlomet skládající se z více dílů uvést zemi původu EU. To, jak a proč se uvádí konkrétní původ zboží, stručně objasní tato práce. V první části jsou čtenáři seznámeni s celní problematikou a obecně s původem zboží, s rozdílem mezi preferenčními a nepreferenčními výrobky. Další část práce obsahuje stručné představení společnosti Automotive Lighting, Jihlava. Dále jsou zde uvedeny praktické příklady jak určit původ nebo jak vypočítat preferenci. Práce obsahuje i kapitolu zákaznických prohlášení, aby se čtenář seznámil s tím, že existují i jiná než dodavatelská prohlášení. Cílem práce je analyzovat vývoj získávání dodavatelských prohlášení o původech zboží v posledních 3 letech. Vysvětlit proč je nutné původy evidovat a také objasnit jak ovlivní zboží preferenční a nepreferenční status. V praktické části je uveden stručný příklad pro pochopení preference a nepreference. Hlavním cílem této práce je navrhnout řešení problému s nepotvrzováním dodavatelských prohlášení, který se pokusím nějakým způsobem vyřešit. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem byla ve firmě Automotive Lighting v Jihlavě na semestrální praxi a s touto problematikou jsem se na oddělení logistiky setkávala a pořád vlastně setkávám. Toto téma je mi blízké a po pracovní stránce se mě tyto problémy přímo dotýkají. Kdyby můj návrh byl firmou akceptován, znamenalo by to pro mě i pro firmu vyřešení jednoho dlouholetého problému.
8
1 Zahraniční obchod 1.1 Definice Po vstupu ČR do Evropské unie je zahraniční obchod České republiky souhrnem obchodu mezi členskými státy EU a obchodu se státy mimo EU. Statistika zahraničního obchodu je podle Českého statistického úřadu založena na dvou systémech, a to na sběru dat systémem Intrastat, který sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství (odeslání a přijetí zboží do/ze států EU), a na využití některých údajů z Jednotných správních dokumentů (JSD) pro Extrastat, který sleduje obchod s nečlenskými státy EU (vývoz a dovoz zboží do/ze států mimo EU).
1.2 Vývoz Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, které bylo odesláno do zahraničí, hodnotu zboží, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tedy skládá z odeslání do států EU a vývozu do zemí mimo EU.
1.3 Dovoz Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tedy skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze zemí mimo EU.
1.4 Mezinárodní srovnatelnost Mezi rozhodující změny, které postupně sjednocují, metodiku statistiky zahraničního obchodu ČR s praxí používanou ve státech Evropské unie patří zejména (www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo):
Zavedení Jednotné celní deklarace (Jednotný správní doklad – dále jen JSD)
zavedení Kombinované nomenklatury,
zavedení Intrastatu – statistického systému pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie.
9
2 Platební podmínky Incoterms 2.1 Mezinárodní výkladová pravidla Incoterms Podle Machkové a kol. (2009) je Incoterms soubor mezinárodních výkladových pravidel, který je připravován a vydáván Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Použitím těchto mezinárodních pravidel je možné vyhnout se nejistotě odlišných výkladů různých dodacích doložek v různých zemích. V současné době stále běžně používané znění pravidel bylo vydáno v roce 2000. Toto vydání již zohledňuje moderní trendy v mezinárodním obchodě. Jedná se především o dynamický rozvoj elektronických výměn dat, využívání systému EDI, o změny v oblasti mezinárodní přepravy a o liberalizaci mezinárodního obchodu. Incoterms jsou vydávány od roku 1936. Další změny a dodatky byly vydány v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990, 2000 a 2010. Pokud se vydají nové verze se změněnými pravidly, starší verze nezanikají. Proto je nutné u jednotlivých dodacích parit uvádět rok vydání Incoterms, kterými se budou strany kupní smlouvy řídit, např. Incoterms 2000 nebo Incoterms 2010. Incoterms nemají povahu právní normy a závaznými se stávají pouze tehdy, jestliže se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolají v textu smlouvy. Incoterms určují pouze vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Vztahy k ostatním subjektům, např. k bankám nebo dopravcům, musejí být řešeny formou jiných smluvních typů. Např. vztah k dopravci je upraven přepravní smlouvou, vztah ke speditérovi zasílatelskou smlouvou, vztahy k bankám např. smlouvou o otevření dokumentárního akreditivu atp. Incoterms neřeší otázku přechodu vlastnictví ke zboží, ale pouze otázku přechodu nákladů a rizik. Otázka přechodu vlastnictví ke zboží musí být vyřešena v kupní smlouvě zvlášť, jestli se tak nestane, pak tyto záležitosti řeší mezinárodní soukromé právo. Pravidla Incoterms vycházejí ze zásady určování minimálních povinností stran. Prodávající a kupující si mohou domluvit povinnosti širší, pokud chtějí. Výslovná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními v Incoterms.
10
Mezi základní povinnosti prodávajícího Šubert (2003) označil:
Dodat zboží podle podmínek uvedených v kupní smlouvě;
předat zboží kupujícímu k dispozici v čase a místě podle kupní smlouvy nebo v místě, které je obvyklé pro odevzdání takového zboží;
pokud má být zboží baleno, musí prodávající opatřit na vlastní náklady potřebné balení, ve kterém kupující může řádně zboží převzít;
vyrozumět kupujícího v přiměřené lhůtě o tom, kdy mu bude zboží dáno k dispozici;
nést všechny výlohy spojené se zbožím, dokud nebylo dáno kupujícímu k dispozici.
Mezi základní povinnosti kupujícího Šubert (2003) označil:
Převzít zboží v místě a čase stanoveném v kupní smlouvě;
zaplatit kupní cenu;
pokud si kupující vyhradil lhůtu k převzetí zboží nebo volbu místa dodání a nedodal včas instrukce, pak nese výlohy a rizika tím vzniklá;
nést všechny výlohy spojené se zbožím od okamžiku, kdy mu bylo dáno k dispozici.
2.2 Doložky Incoterms 2000 Machková a kol. (2010) popsala, že Incoterms 2000 obsahují celkem 13 doložek, které člení do 4 skupin podle počátečního písmena jednotlivých doložek – E (ex), F (free), C (cost, carriage), D (delivered). Uspořádání doložek je přehledné a umožňuje poměrně snadnou orientaci. U prvních tří skupin přecházejí povinnosti z prodávajícího na kupujícího při odeslání zboží, a jsou tedy poměrně náročnější pro kupujícího, u čtvrté skupiny přecházejí povinnosti při dodání zboží, a proto jsou dodací parity skupiny D často označovány jako doložky dodání a jsou z hlediska nutnosti plnění povinností náročnější pro prodávajícího. Skupina E má pouze jedinou doložku a povinností prodávajícího je připravit zboží ve svém objektu k odebrání. U skupiny F má prodávající dodat zboží dopravci, kterého určuje kupující. Skupina C obsahuje doložky, podle nichž prodávající zajišťuje přepravní smlouvu, ale nenese rizika ztráty nebo poškození, k nimž dojde po naložení a 11
odeslání zboží. U skupiny D nese prodávající všechny výlohy a rizika až do země určení. Podle Šuberta (2003), který tyto skupiny vyložil, znamená skupina E (Departure) zboží je odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího, kupující za něj dále zodpovídá.
EXW (Ex Works) – ze závodu (ujednané místo).
Skupina F (Main carriage not paid by seller) - prodávající je zde vyzván k dodání zboží dopravci, kterého určí kupující.
FCA (Free Carrier) – vyplaceně dopravci (ujednané místo).
FAS (Free Alongside Ship) – vyplaceně k boku lodi (ujednaný přístav nalodění).
FOB (Free On Board) – vyplaceně na loď (ujednaný přístav nalodění).
Skupina C (Main carriage paid by seller) - hlavní přepravné placeno prodávajícím.
CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné (ujednaný přístav určení).
CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení).
CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do (ujednané místo určení).
CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení).
Skupina D (Arrival) - prodávající nese veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží.
DAP (Delivered at Place) - doručeno na místo.
DAT (Delivered at Terminal) - doručeno na terminál.
DDP (Delivered Duty Paid) - s dodáním clo placeno.
Šubert (2003) také uvedl, že všechny doložky uvádějí 10 článků, ve kterých jsou vždy na straně A uvedeny povinnosti prodávajícího a na straně B povinnosti kupujícího. V kupních smlouvách, které uzavírají známí partneři, jsou obvykle uváděny pouze odkazy na vybranou doložku (např. FCA Rotterdam – Incoterms 2000). V případě obchodování s novými obchodními partnery, především pokud se jedná o malé a střední podniky, které obvykle nemají velké zkušenosti s mezinárodním obchodem, je vhodné 12
vyjmenovat a podrobněji vysvětlit povinnosti stran a vyžádat si od obchodního partnera souhlas s jejich zněním. Výběr doložky záleží na dohodě smluvních stran. V praxi je používání jednotlivých doložek ovlivňováno různými faktory, např. zvyklostmi (uzancemi) daného trhu, podmínkami, které nabízejí konkurenční firmy, zkušenostmi a možnostmi smluvních stran v oblasti mezinárodní logistiky, všeobecnými firemními podmínkami atp.
2.3 Incoterms® 2010 S účinností od 1. ledna 2011 vstoupila v platnost další inovovaná verze pravidel Incoterms® 2010 (Machková a kol., 2010). Úpravy zohledňují jak trendy ve vývoji mezinárodního podnikatelského prostředí (liberalizace mezinárodního obchodu, zvyšující se podíl zón volného obchodu, využití moderních komunikačních technologií, zavádění přísnějších bezpečnostních opatření, souvisejícími se zvýšenými riziky teroristických útoků, vývoj dopravních systémů), tak požadavky podnikatelské praxe (zjednodušené a srozumitelnější doložky). Nová pravidla obsahují 11 doložek řazených pouze do dvou velkých skupin podle způsobu přepravy, ne podle počátečních písmen doložek. Verze Incoterms® 2010 tedy již nepoužívá členění do skupin E, F, C a D. Vynechány byly doložky DAF, DES, DEQ a DDU, které si byly obsahově dost podobné. Tyto doložky byly nahrazeny doložkami DAT (Delivered at Terminal) a DAP (Delivered at Place).
13
Obr. 1: Doložky Incoterms 2010
14
3 Celní unie EU 3.1 Základní principy a jejich fungování Evropská unie je vůči okolnímu světu jednotným celním územím regulovaným ustanoveními společného celního kodexu a aplikujícím na dovozy z nečlenských zemí společný celní tarif (Janatka a kol., 2004). Původním cílem těchto opatření je přednostní rozvoj obchodu se zbožím a službami uvnitř EU před dovozy ze třetích zemí. Dvoustranné i mnohostranné obchodní vztahy s nečlenskými zeměmi spravují země EU společně, na základě výhradní pravomoci svěřené Evropské komisi a Radě ministrů. EU jako celek respektuje principy a závazky přijaté v rámci Světové obchodní organizace WTO. Světová obchodní organizace (World Trade Organisation-WTO) ,,V roce 1947 byla sjednána Všeobecná dohoda o clech a obchodu známá pod zkratkou GATT (General Agreement on Tariffs and Trade). Smluvní strany GATTu si vzájemně poskytovaly tzv. mnohostrannou doložku nejvyšších výhod, postupně omezovaly překážky obchodu a vylučovaly obchodní diskriminaci. WTO je hodnocena jako nejdůležitější mezinárodní hospodářská organizace. Jejím hlavním cílem je podpora rozvoje mezinárodního obchodu prostřednictvím co nejširší liberalizace jak v tarifní (zejména celní), tak netarifní oblasti. Sídlo WTO je v Ženevě ve Švýcarsku.“ (Janatka a kol., 2004) Dle Janatky a kol., (2004) je Evropská Unie také celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO a ve své společné obchodní politice ctí mnohostranné dohody (o clech, obchodu se zemědělskými výrobky, s textilem, o pravidlech původu zboží, celní hodnotě zboží, antidumpingu, subvencích, ochranných opatřeních atd.) uzavřené na jednáních této organizace. Vůči vnějšímu světu usiluje EU o vzájemné odstraňování obchodních bariér a pomoc rozvoji nejchudších zemí. Tyto principy vycházející z čl. 131-132 Smlouvy o ES a na ně navazujících nařízení ES se zřetelně dotýkají obchodníků z členských zemí. Jejich domovské státy předaly svou suverenitu v zahraničněobchodních otázkách společným orgánům EU a samy nevyjednávají ani neprovádějí žádné obchodní smlouvy, neupravují celní sazby, preference a režimy ve vztahu k nečlenským zemím. Vše má v rukou Komise, která 15
zpracovává návrhy celního sazebníku, ochranných opatření, vyjednávacích pozic pro dvoustranná i mnohostranná obchodní jednání a Rady ministrů, která tyto návrhy, zpravidla kvalifikovanou většinou hlasů, schvaluje. Tato výjimečná kompetence EU zahrnuje vnější obchod se zbožím, službami i s právy duševního vlastnictví. Podle Janatky a kol., (2004) však nesahá do těch oblastí, do kterých ani v rámci jednotného trhu nedospěla evropská harmonizace (daně, investice, tj. smlouvy o zamezení dvojího zdanění a ochraně investic zůstávají v kompetenci členských
států).
V citlivých
otázkách
mezinárodního
obchodu
s kulturními,
audiovizuálními, vzdělávacími, sociálním a zdravotními službami závisí EU na souhlasu každé členské země - princip jednohlasnosti při schvalování v Radě. V rámci své kompetence uzavírá EU dva druhy ekonomických dohod:
nepreferenční (dohody o clech, o obchodu a obchodní spolupráci, případně hospodářsko-sociální spolupráci);
preferenční (dohody o volném obchodu, o přidružení, o spolupráci, o Evropském hospodářském prostoru).
16
4 Clo 4.1 Funkce a význam cla Význam cla označil Svatoš a kol., (2009) jako jedno z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje již ve starověku. Původně bylo vyměřováno a vybíráno v momentě přechodu zboží přes geograficky a komerčně významné body, později bylo vybíráno v momentě přechodu zboží přes celní hranice. Původní význam cla je tedy především fiskální, teprve s postupným rozvojem mezinárodního obchodu začalo clo plnit i některé další funkce. Významnou se stala také jeho další funkce a to funkce ochranná, kdy s vyměřením a inkasem dovozního cla dochází k navýšení ceny dováženého výrobku na tuzemském trhu, a tím i k jeho cenovému znevýhodnění oproti domácí produkci. Celní opatření mohou tímto způsobem dočasně chránit určitá odvětví domácí výroby, její inovaci a restrukturalizaci, a tím i ke zvýšení vlastní konkurenceschopnosti domácích výrobců. Při delším použití cel ale domácí výrobci obvykle poleví ve snaze o kvalitativní změny vlastní produkce a přivyknou měkčímu ekonomickému prostředí. Z tohoto pohledu pak ztrácí aplikace cel svůj ochranný smysl. Podle Svatoše a kol., (2009) plní clo kromě ochranné funkce i úlohu nástroje regulace komoditní a teritoriální struktury dovozu. Aplikací rozdílných celních sazeb na jednotlivé komodity nebo vůči jednotlivým státům nebo skupinám států je možné účinně působit na teritoriální a zbožovou strukturu zahraničního obchodu. V ekonomice se můžeme setkat i s ekologickou funkcí cla, která spočívá v uvalení vyšších celních sazeb, stát tak může bránit dovozu takových surovin, materiálů nebo hotových výrobků, jejichž další zpracování nebo používání má negativní dopad na životní prostředí nebo život a zdraví obyvatel. V důsledku celkové liberalizace obchodu se cel v současné obchodní politice používá téměř výlučně při dovozu zboží. Vývozní ani tranzitní cla se v hospodářsky vyspělých zemích nevyměřují a vybírají se jenom ve zcela zvláštních případech.
17
4.2 Společný celní kodex a sazebník Každý dovoz ze třetí země do EU musí být před uvolněním na jednotný trh proclen postupem, který upravuje společný celní kodex a sazbou uvedenou ve společném celním sazebníku EU (Janatka a kol., 2004). Nezáleží na tom, přes který celní úřad kterého členského státu propuštění zboží do volného oběhu probíhá. Na určitou komoditu z určité nečlenské země je všude sjednoceným postupem aplikováno jednotné clo. Zboží, které touto procedurou prošlo a dovozce za něj uhradil příslušné clo, se stává zbožím „evropským“ a může putovat za svými spotřebiteli kamkoli po celé EU bez dalších celních formalit. Janatka a kol., (2004) tak uvedl, že celní řízení může celé proběhnout na první evropské celnici (hraniční přechod s nečlenskou zemí, vstupní přístav či letiště členské země EU), anebo zde může být jen propuštěno do tranzitu a následné proclení proběhne v členské zemi určení zboží. Základním celním předpisem je nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává Celní kodex Společenství. Společný celní kodex platný od roku 1994 vymezuje celní území EU. Vedle evropského území členských států do něj patří i Monako a San Marino, výjimky z něj představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboží a výpočtu cla, pravidla původu zboží, jakož i všechny celní režimy, ve kterých se zboží může na území EU nacházet (tranzit, přepracování pod celním dohledem, celní sklad, atd.). Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou upravující jejich vzájemnou součinnost v boji proti pašování a jiným porušením společného celního kodexu. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více než deset tisíc položek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Janatka a kol., (2004) ve své knize uvádějí, že jde o cla autonomně stanovená EU, dále cla vyplývající ze závazků ve WTO i cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi.
18
Kodex upozorňuje na některá ustanovení, která upravují práva a povinnosti celních orgánů a osob, které do řízení vstupují, jednání a postupy spojené s celní problematikou.
4.3 Preferenční celní režimy Preferenční celní režimy popsal Janatka a kol., (2004), většina cel EU vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S desítkami zemí však EU navíc udržuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy, se zeměmi jižního Středomoří a také se 77 bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (tzv. IV. úmluva z Lomé doplněná Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000–2020). S Tureckem, Andorrou, San Marinem a do přistoupení i Maltou a Kyprem ji spojuje celní unie. EU nakonec většině rozvojových zemí (143 nezávislým a 36 závislým zemím a územím) jednostranně poskytuje na základě Všeobecného systému preferencí (GSP) zcela volný nebo jen malým clem zatížený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj jednotný trh. Jak při jednáních WTO, tak i ve vztazích se všemi preferenčními obchodními partnery prosazuje EU vedle snahy o snižování obchodních bariér i dodržování minimálních pracovněprávních a ekologických standardů, práv duševního a průmyslového vlastnictví, nediskriminaci při veřejných zakázkách a ochranu investic. Lepší dovozní podmínky mohou být navrženy rozvojovým zemím, které na tyto principy přistoupí. Při prokázaném praní špinavých peněz, zpronevěrách rozvojové pomoci nebo užívání otrocké a dětské práce naopak EU neváhá poskytování GSP pozastavit. EU rovněž z tohoto systému jednostranných preferencí postupně vylučuje ty země, které již překročily statut rozvojové ekonomiky a jsou na světových trzích normálně konkurenceschopné. Janatka a kol., (2004) také uvádí, že jednotné dovozní clo uvedené ve společném celním sazebníku lze na žádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. Dovozce v žádosti adresované Evropské komisi musí prokázat, že dané zboží neúspěšně poptával uvnitř EU nebo v zemích s preferenčním režimem a potřebuje ho nutně dovézt pro svou výrobu na území EU. Nesmí se jednat o hotové výrobky, které jsou určeny ke spotřebě, 19
ale o suroviny, polotovary či součástky, které slouží pro další výrobu. Clo, které by bylo EU při neudělení suspenze nebo kvóty vybráno, musí přesahovat 20 000 eur, malí dovozci však mohou žádat společně, aby tento limit překročili.
20
5 Původ zboží S původem zboží souvisí uplatňování různých celních zacházení včetně preferenčních opatření nebo zákazů a omezení uplatňovaných EU. Tuto problematiku Svatoš a kol., (2009) rozdělil do dvou základních částí - nepreferenční původ zboží a preferenční původ zboží. S původem zboží a jeho prokázáním je v mnoha případech spojeno přiznání preferencí, a to jak smluvních, tak jednostranných. Vedle preferencí je s původem zboží spojeno i celní hodnocení. Jedním z prvků celního hodnocení je také označení zboží držitelem práva k jeho označení ochrannou známkou, značkou a podobně. Z těchto a případně dalších důvodů je třeba tento ukazatel považovat za rizikový.
5.1 Nepreferenční původ zboží Nepreferenční původ zboží se zabývá otázkou, ze které země zboží pochází, a to podle nepreferenčních pravidel původu. Ta, jak popsal Svatoš a kol., (2009), jsou v současné době jednostrannou záležitostí příslušných zemí, tzn., že nejsou podložena žádnou smlouvou nebo dohodou, ale jsou stanovena národními předpisy. Na základě nepreferenčního původu zboží nelze při dovozu do EU uplatňovat preferenční sazební opatření, nicméně jeho význam je převážně při uplatňování různých zákazů a omezení, antidumpingových cel, apod. používaných při dovozu zboží do EU. Nepreferenční původ zboží je určen pro účely použití celního sazebníku Evropských společenství, dále pro použití nesazebních opatření stanovených zvláštními předpisy Společenství upravujícími obchod se zbožím a pro vypracování a vystavení osvědčení o původu zboží.
5.2 Preferenční původ zboží Pravidla o preferenčním původu podle Janatky a kol., (2004) stanoví podmínky pro získání původu, které musí zboží splňovat, aby se na něj vztahovala preferenční sazební opatření obsažená v dohodách, které Společenství uzavřelo s některými zeměmi nebo s některými skupinami zemí, nebo preferenční sazební opatření přijatá jednostranně Společenstvím vůči některým zemím, skupinám zemí nebo územím.
21
Tyto podmínky a pravidla jsou stanovena v těchto dohodách a smlouvách nebo stanovená v souladu s postupem výboru. Konkrétní celní sazby a preferenční opatření jsou zpracována v Integrovaném tarifu EU-TARIC. Aby bylo možné preferenčního režimu využít, je třeba nárok na preferenci dohodnutým způsobem prokázat. Existující dohody v tomto směru rozlišují mezi tzv. výrobkem s původem, tedy výrobkem, který byl ve státě s preferovaným původem zcela získán nebo vyroben, a tzv. původním výrobkem.
V prvním případě se jedná o nerostné produkty vytěžené z území určitého státu;
rostlinné produkty sklizené v určitém státě;
živá zvířata narozená, vylíhnutá a odchovaná v tomto státě;
produkty honitby a rybolovu získané v tomto státě;
odpady, zbytky a vyřazené předměty, pocházející z výrobních operací tohoto státu, a další.
Janatka a kol., (2004) také vysvětlil, že pokud se na výrobě zboží podílí dva nebo více států, má se obyčejně za to, že pochází ze státu, kde došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování, které vyústilo v nový výrobek nebo které představuje důležitý stupeň výroby. Takový výrobek je označován za tzv. původní výrobek. Formulace přepracování výrobku může být ovšem zneužita pro účely neoprávněného získání preferenčního původu. Proto pokud se zjistí, že jediným cílem přepracování zboží je získání preferenčního původu, tento původ není uznán. Za zboží pocházející z určité země se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v této zemi. Zboží zcela získané nebo vyrobené v určité zemi jsou podle paní Filové (2012):
nerostné produkty vytěžené v této zemi,
rostlinné produkty sklizené v této zemi,
živá zvířata narozená nebo vylíhnutá a odchovaná v této zemi,
produkty lovu a rybolovu v této zemi,
22
produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody určitě země loděmi, jež jsou registrovány nebo přihlášeny v této zemi a nesou její vlajku,
zboží získané nebo vyrobené na palubě zpracovatelských lodí z produktů uvedených v písmenu f) pocházejících z této země, jsou-li tyto zpracovatelské lodě registrovány nebo přihlášeny v této zemi a nesou její vlajku,
produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody, má-li tato země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí,
odpady a zbytky pocházející z výrobních operací a vyřazené předměty sebrané v této zemi, jsou-li použitelné pouze k opětovanému získání surovin,
zboží v jakémkoli výrobním stupni získané v této zemi výlučně ze zboží uvedeného v písmenech a) až i) nebo z jeho následných výrobků nebo produktů.
Přepracování nebo zpracování, u něhož se zjistí nebo u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují, že jeho jediným cílem je snaha obejít předpisy upravující ve Společenství obchod se zbožím z určitých zemí, nebude za žádných okolností považováno za přepracování nebo zpracování, které takto vyrobenému nebo získanému zboží přiznává původ ze země, v níž bylo provedeno. Celní předpisy nebo jiné zvláštní právní předpisy Společenství mohou stanovit, že původ zboží musí být prokázán předložením určitého dokladu. I tehdy, kdy je doklad předložen, mohou v případě vážných pochybností celní orgány požadovat dodatečně důkazy prokazující, že původ zboží je stanoven v souladu s příslušnými předpisy Společenství. Celní kodex také výslovně stanoví operace, jejichž provedení není pro získání preferenčního původu dostačující. Podle Svatoše a kol., (2009) jde zejména o úkony spojené se skladováním a přepravou, jako například větrání, sušení, likvidace zkažených částí zboží, zbavování prachu, prosévání, třídění, krájení, výměna a plnění obalů, jednoduché úkony spojené s komerční prezentací, signování zásilek apod. Pro přiznání celní preference je také třeba dodržet podmínku tzv. přímého trasování dodávky, která předpokládá, že zboží bude ze země původu do země určení dopravováno přímou cestou. Pokud by tato podmínka nebyla dodržena, nebude zboží přiznán preferenční původ. 23
5.3 Celní sazebník Taric ,,Celní sazebník Taric je základním nástrojem praktické realizace Celního kodexu, vyhlašuje se nepravidelně formou Nařízení vlády (EHS) v souladu s aktuálními zájmy a potřebami unie. Celní sazebník představuje ucelený systém, založený na kombinaci dvou základních údajů: číselného označení zboží a celního sazebního opatření.“ (Svatoš a kol., 2009) Dále Svatoš a kol., (2009) popsal sazebník tak, že je členěn do skupin, tzv. tříd, které jsou označeny římskými číslicemi a nejsou součástí číselného kódu. V jednotlivých třídách se zboží dále členění do kapitol, které jsou označené čtyřmístným kódem a podkapitol a šestimístných skupin. Upřesnění na sedmém a osmém místě kódu- tj. do podskupin - umožňuje v unii používaná tzv. kombinovaná nomenklatura zboží. V případě potřeby lze číselný kód rozšířit až na dvanáct míst. V sloupcích, resp. pod čarou, obsahuje celní sazebník konkrétní celní sazební opatření ve formě: všeobecné celní sazby, smluvní celní sazby, preferenční celní sazby, obsažené v mezinárodních smlouvách, které upravují poskytování celních sazebních preferencí, preferenční celní sazby, přijaté jednostranně vůči některým státům, skupinám států nebo území, jednostranné sazby, poskytující snížení dovozního cla u některého zboží. Taric obsahuje především smluvní celní sazby. Tyto sazby jsou momentálně používány například na dovoz z Kanady, USA, Japonska, Austrálie nebo na dovozy z Nového Zélandu. Všeobecné celní sazby se používají jen tehdy, pokud jsou nižší než sazby smluvní nebo pokud není znám původ zboží nebo pokud deklarant není ochotný původ sdělit a doložit ho. Preferenční celní sazby jsou významnou součástí tarifního systému, jejich použití je však ve smyslu Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 vázáno na původ zboží a existenci příslušného dvoustranného nebo mnohostranného ujednání mezi EU a zemí původu. Preferenční sazby bývají oproti ostatním sazbám obvykle snížené, ve většině případů dokonce nulové. Jsou používány v zahraničním obchodě se státy:
evropského hospodářského prostoru (např. Norsko, Island, Lichtenštejnsko);
24
oblasti volného obchodu (např. Bulharsko, Rumunsko, JAR, Izrael, Mexiko, Chile, nástupnické země bývalé Jugoslávie);
ACP – Afrika + Karibik + Pacifik (např. Angola, Kamerun);
OCT – zámořská teritoria EU (např. Falklandské ostrovy, Grónsko);
Maghreb (Tunisko, Alžírsko, Maroko);
Mashraq (Egypt, Jordánsko, Libanon, Sýrie) a některými dalšími.
Jednostranně jsou tyto sazby poskytovány i některým rozvojovými a ekonomicky nejméně rozvinutým zemím v tzv. systému GSP (General System of Preferences).
5.4 Evropsko-středomořská pravidla původu „Euromed" Pravidla původu v rámci systému evropsko-středomořské zóny kumulace původu spočívají zejména v zavedení možnosti uplatňovat diagonální kumulaci původu. Tzn., že materiály, které jsou použity při výrobě pocházející ze země, s níž je dle systému Euromed povolena kumulace, jsou pokládány za původní. Dále je umožněno, aby byl materiál přepracován v zemích, se kterými je umožněna kumulace, aniž by hotový výrobek ztratil svůj preferenční původ nebo při reexportu potvrzovat původ v zemích, se kterými je umožněna kumulace. Tím bude umožněn volný obchod s větším využitím preferenčního zacházení při dovozu zboží do EU, ale i při vývozu z EU do zemí zapojených do systému (www.celnisprava.cz). Seznam všech zemí, u kterých by mělo dojít k zapojení do systému Euromed: Alžírsko (DZ), Egypt (EG), EU, Evropský hospodářský prostor (EEA), Faerské ostrovy (FO), Island (IS), Izrael (IL), Jordánsko (JO), Libanon (LB), Maroko (MA), Norsko (NO), Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy (Palestina - PS), Sýrie (SY), Švýcarsko včetně Lichtenštejnska (CH), Tunisko (TN) a Turecko (TR). Důležitou podmínkou pro využití systému Euromed je, že země musí mít mezi sebou podepsané dohody se stejnými pravidly původu. Materiály, které pochází ze zemí, které nemají se zemí konečné výroby a zemí určení uzavřenu příslušnou dohodu, jsou považovány za nepůvodní. Kumulace původu v rámci systému Euromed může být uplatňována až po splnění některých podmínek. Mezi zeměmi zapojenými do procesu získání statusu původu bude 25
uzavřena
preferenční
dohoda
se
stejnými
pravidly
původu
(doposud
jsou
v preferenčních dohodách rozdíly). Uzavření této preferenční dohody musí být zveřejněno v Úředním věstníku Společenství,
od
tohoto
data
pak
může
být
kumulace
uplatňována
(www.celnisprava.cz).
5.5 Prokazování původu 5.5.1 Používané předpisy Tyto předpisy se používají v rámci preferenčního systému EU na základě mezinárodních dohod, jednostranných opatření nebo NR č. 1207/01.
Průvodní osvědčení EUR.1,
Průvodní osvědčení EUR-MED,
Formuláře EUR.2 (Sýrie),
Prohlášení na faktuře (může být i na jiném obchodním, dokumentu) nebo prohlášení o původu,
Prohlášení na faktuře EUR-MED nebo jiném obchodním dokumentu,
Osvědčení o původu FORM A,
Prohlášení dodavatele.
5.5.2 Prokázání statusu zboží Osvědčení A.TR. Používá se pouze v rámci celní unie mezi EU a Tureckem. Není důkazem původu, ale prokazuje status EU nebo Turecka. To znamená, že se zboží nacházelo ve volném oběhu EU nebo Turecka (v případě dovozu ze třetí země bylo clo již vybráno). a) originál potvrzený celními orgány, b) originál potvrzený zvláštním razítkem schváleného vývozce, c) originál potvrzený předem razítkem celních orgánů. Osvědčení lze vystavit dodatečně, stejně jako i duplikát (www.celnisprava.cz).
26
6 Automotive Lighting Jihlava Automotive Lighting, s.r.o. je největším producentem automobilové světelné techniky v Evropě. Zahrnuje trh v oblasti osvětlovací techniky pro automobilový průmysl, zabývá se výrobou a prodejem vlastních produktů. Společnost působí na trhu náhradních dílů světlometů a nových světlometů, především v Evropě. Své výrobky dodává významných partnerům, jako jsou Daimler Chrysler, BMW a Honda, Hyundai, Renault, Škoda Auto a další. V současné chvíli je výrobní kapacita jihlavského závodu 6,5 miliónů kusů světlometů za rok. V roce 2012 by se měla kapacita díky rozšíření výroby dostat až na cca 7 miliónů kusů světlometů. Největším konkurentem ALCZ je Hella Lippstadt. Veškeré informace jsem čerpala z vlastních zkušeností, ze zkušeností a znalostí mé konzultantky paní Filové a z internetových a intranetových stránek firmy Automotive Lighting.
6.1 Dodavatelé organizace Do seznamu schválených dodavatelů je třeba zařadit všechny dodavatele výrobků a služeb (materiálů, dílů, konstrukčních celků, výrobků, balicích materiálů, služeb), na kterých podstatným způsobem závisí schopnost dodávat a jakost výrobků ALCZ. To zahrnuje: všechny dodavatele EZRS (originální vybavení od výrobce a obchod), též dodavatele, kteří dodávají pouze nepřímo, když odpovědnost za ceny je na straně AL nebo když subdodavatel svůj výrobek vzorkuje přímo u nás a AL ho poté schvaluje, dodavatele balicích materiálů vázaných na nástroje (nikoli fóliové sáčky, vlnitá lepenka, hedvábný papír, ochranná fólie se vzdušnými polštářky), dále pak obchodní zboží, materiály BVE, které vstupují přímo do výrobků (např. laky a lepidla), dodavatele nástrojů, výrobce prototypových dílů a dodavatele, kteří v ALCZ stabilně působí. Jednou ročně jsou pracovníci povinni kontrolovat seznam používaných dodavatelů. Pokud nedošlo v průběhu 5 let k založení objednávky, dodavatel bude odstraněn. Konkrétní seznam dodavatelů je k dispozici na intranetu firmy.
27
6.2 Firemní cíle Světelné systémy vyráběné firmou ALCZ reprezentují znalosti, dovednosti a vzájemnou spolupráci v nejmodernějších automobilech. Jejich strategickým cílem je vyvíjet, tvořit a vyrábět unikátní produkty. AL chce být uznávaným vzorem nejen ve výrobní oblasti, ale i ve vytváření optimálního prostředí a ve způsobu, jak tohoto náročného cíle společně a smysluplně dosáhnout (www.allighting.cz). 6.2.1 Výrobní oblast Rozšířit vývojový a konstrukční tým o prototypy, komplexní testy, a vlastní vedení nových projektů. Realizovat minimálně dva unikátní produkty a procesy. V rámci AL být nejlepší v klíčových ukazatelích (ztráty ve výrobě max. 5 % atd.). Udržet podíl zakázek u High-Tec klientů. Z 80 % provádět opravy vstřikovacích forem interně. Omezit činnost bez přidané hodnoty o 60 %. 6.2.2 Personální oblast Zavedení a fungování systému zvyšování odbornosti, vzdělávání. Zavedení sledování spokojenost zaměstnanců - porovnávání a adekvátní reakce ze strany vedení společnosti, cílem je nárůst spokojenosti/motivace. Kvalitní motivační program. Možnost seberealizace a rozvoje v různých oblastech a oborech. Důstojný výdělek. Týmová atmosféra a korektní vztahy na pracovišti. Dobré pracovní podmínky a prostředí. Propojení firmy a rodiny mimopracovními aktivitami. Program Inkubátor (rozvoj zaměstnanců, školství). Podpora zaměstnanců, kteří se nacházejí v tíživé situaci. Ke dni 23. 3. 2012 Automotive Lighting zaměstává 1362 zaměstnanců.
6.3 WCM (World Class Manufacturing) Globalizace a konkurence ze zemí s nízkými náklady, jsou velkou výzvou pro průmyslovou výrobu. Jen ty nejsilnější a ty nejvíce flexibilní společnosti mohou přežít. Stát se těmi nejlepšími, společnosti musí neustále zlepšovat svoje výkony / výsledky a musí posilovat vztahy s dodavateli a partnery.
28
Aby se firma AL dostala na úroveň světové třídy (World Class), musela si určit náročné cíle:
Q (Kvalita/Quality): nulová chybovost,
C (Náklady/Cost): -30 % v následujících 3 letech,
D (Dodávky/Delivery): zkrácení průběžné doby dle potřeb zákazníků.
A to prostřednictvím zapojení lidí - zaměstnanců, jejich rozvoje a standardizace. World Class Manufacturing 1. World Class Bezpečnost je základem k dosažení World Class výkonnosti. 2. WCM lídři podporují a vyžadují vytváření a dodržování standardů. 3. Ve World Class společnosti se hlas zákazníka stává “srdcem/motorem“ závodu. 4. WCM neakceptuje žádné ztráty (Cílem je vždy nulové úrazy, chyby v dodávkách a kvalitě, zásoby, prostoje). 5. Důsledné používání WCM metodiky garantuje eliminaci ztrát. 6. Ve World Class závodu jsou veškeré abnormality okamžitě viditelné. 7. WCM se odehrává přímo na pracovištích, v procesu, ne v kanceláři. 8. WCM se nejlépe učí prostřednictvím týmového používání technik / metod. 9. Síla WCM vychází ze zapojení lidí. 10. World Class společnosti sbírají energii z úspěšných řešení vlastních problémů, krizí. Firma používá certifikáty ISO 14001, ISO 9001, ISO/TS 16049.
29
7 Problematika původu zboží v AL Hlavním úkolem v oblasti původu zboží je zajistit evidenci původu veškerého materiálů vstupujícího do vyráběných světlometů, které firma vyrábí, případně původu nakupovaných dílů a následně pouze vyvážených jako náhradní díly. Dalším úkolem je zjišťovat, zda vyráběné světlomety splňují veškerá pravidla původu zboží, která jsou pevně stanovena celními pravidly EU.
7.1 Evidence původu zboží Na druhé straně kladou firmě požadavky na potvrzování původu také zákazníci, kteří požadují potvrzení původu na vyráběné světlomety z důvodu preferenčního zvýhodnění při jejich následném obchodování. Aby firma mohla potvrzovat původ na své světlomety, je nezbytné evidovat také původ na všechny komponenty, ze kterých se světlomet skládá. Při orientování se v problematice původu zboží je nutné rozlišovat základní pojmy:
Země původu zboží je země, ve které došlo k poslednímu podstatnému opracování.
Příklad: Tkaniny (nomenklatura 5112, získané z ovčí vlny nečesané ani nemykané) původní ve Společenství jsou dovezeny do ČR, podšívka, vyrobená z chemických střižových vláken (nom. 5513) je původní v Maďarsku. V ČR jsou vyrobeny pánské obleky (nom. 6203). Poslední opracování nebo zpracování je provedeno v České republice. Opracování nebo zpracování jde nad rámec minimálních operací, pánské obleky proto získají český původ.
Preference zboží je finanční zvýhodnění při odbavování zboží v zemích mimo EU.
Zemi původu je možné uvádět i v případě, že zboží nesplňuje podmínky preferenčního zvýhodnění. Základní postup a jednotlivé body, které je nutné dodržet pro zajištění správné evidence původu (interní práce paní Filové a pana Schweizera z AL): 30
1) dodržení základních kritérii pro určení původu zboží, 2) druhy platných prohlášení o původu + základní povinné náležitosti formuláře, 3) zajištění dlouhodobých prohlášení (dále jen LLE) od dodavatelů, 4) způsob evidence v systému SAP, 5) aktuální výroba v ALCZ, 6) sady + montážní jednotky + přebaly, 7) kalkulace původu zboží (způsob provádění, základní principy), 8) vystavování LLE na výrobky pro zákazníky firmy, 9) ostatní související body + kontaktní osoby. V současné době je pro firmu v některých ohledech problematické zajistit potřebné údaje a potřebná data k bezproblémovému a naprosto bezchybnému průběhu evidence původu. Jedním z problémů je také získávání prohlášení o původu od dodavatelů, kterému se budu ještě věnovat níže. 7.1.1 Dlouhodobá dodavatelská prohlášení o původu Podstata celé evidence původu zboží jsou dlouhodobá dodavatelská prohlášení o původu zboží. Je nutné zajistit toto prohlášení na co největší množství dodávaných dílů, zejména na nejdražší komponenty vstupující do světlometů a výlisků. Základní náležitosti (formulace textu) prohlášení, které je nutné dodržet kvůli platnosti dokladu, jsou stanoveny celními předpisy EU a jsou k dispozici na internetových stránkách www.cs.mfcr.cz. ALCZ mají k dispozici formulář zpracovaný v SAP, ale při zachování náležitostí je možné akceptovat kterýkoliv formulář vystavený dodavatelem, viz příloha č. 1. a č. 2. 7.1.2 Sady, Montážní jednotky, Přebaly Samostatnou kapitolou v evidenci původu jsou sady, montážní jednotky a přebaly. V tomto případě je pro firmu nezbytné vlastnit seznam s označením, o který druh se jedná, protože v těchto případech se země původu řídí podle jiných pravidel, protože se nejedná o minimální opracování:
Sady – za zemi původu se považuje ta, ze které pocházejí nejdražší položky v sadě (země posledního podstatného opracování) a potvrzení preference pro jednotlivé státy podle toho, na kolik dílů ze sady má firma potvrzené 31
dlouhodobé prohlášení (max. do 10 % nepůvodních), v případě nejistoty se doporučuje preferenci nepotvrzovat vůbec.
Přebaly – nakoupený materiál a pouze přebalený si ponechává zemi původu stejnou, jako měl před přebalením. Preferenci je možné potvrdit pouze v případě, že firma vlastní prohlášení od dodavatele a to stejným způsobem, jakým ji potvrdil dodavatel.
Montážní jednotky – montážní jednotka, která se skládá např. pouze ze 2 částí (např. sklo + těsnění), by neměla vlastnit původ CZ (pokud sklo není přímo ve firmě vylisované). Země původu se posuzuje podle nejdražšího dílu. Těchto případů je ale v celkovém množství minimum, proto se zadává země původu CZ, nomenklatura 85129090 a celní preference se nechává na výsledku kalkulace.
7.1.3 Kalkulace preference Dalším bodem evidence původu zboží po zanesení všech potřebných dat do systému SAP, je transakce „Kalkulace preference“. Kalkulace se provede u všech dílů (dále jen TTNr.), které mají v kmenových datech v systému druh pořízení „E“ = vlastní pořízení. Tento druh pořízení je správně uveden u – světlometů, blinkrů, montážních jednotek, výlisků. Nesprávně je uveden u – přebalů a sad. V těchto případech však není jiné řešení, protože u přebalovaných dílů je nutné zařídit, aby si 15místné TTNr. převzalo celní preferenci podle 12místného TTNr., což je možné pouze po proběhnutí kalkulace. V opačném případě by se musela celní preference udržovat zvlášť u 12místného TTNr. a současně u všech souvisejících 15místných TTNr.. Tento postup by byl ale z časových důvodů nemožný. Princip kalkulace (interní práce paní Filové a pana Schweizera z AL):
u jednotlivých komponentů je udržovaná preference pro jednotlivé celní zóny (pro každou zónu je v SAP zavedeno celní pravidlo – viz uvedené zóny na konci kapitoly),
při spuštění kalkulace systém hodnotí preferenci světlometu pro každou zónu zvlášť,
32
vyhodnotí poměr vstupujících původních a nepůvodních komponentů v % a u každé zóny je uvedena PGW = hraniční hodnota, za kterou by firma musela světlomet pro daný stát prodávat, aby mohla potvrdit celní preferenci (preferenční zvýhodnění),
následně při tištění prohlášení pro zákazníky systém porovnává PGW s prodejní cenou firmy a dle toho vyhodnotí, pro které zóny se může preference potvrdit.
7.1.4 Výpočet preference Při výpočtu PGW - hraniční hodnoty se počítá s prodejní cenou ze závodu v poměru k nasazeným výchozím materiálům. Prodejní cena ze závodu = zboží + balení (EXW Jihlava-doprava a clo je hrazena příjemcem). Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů nezbytné pro získání statusu původu u nomenklatury 8512 je procentní rozdělení - normální pravidlo 40 % a alternativní pravidlo 30 %. To platí pro výrobky, u nichž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % nebo 30 % ceny výrobku ze závodu (Nařízení Komise (EU) č. 1063/2010 ze dne 18. listopadu 2010). Příklad: Hlavní výrobek je světlomet do osobního automobilu, nom. 8512 (nomenklatura = celní sazební zařazení), prodejní cena je 100 EUR. Výchozí materiál:
1 žárovka z Itálie, nom. 8539, nákupní cena je 10 EUR,
1 domeček z plastu z Izraele, nom. 8512, nákupní cena je 15 EUR,
1 motorek z Malaysie, nom. 8501, nákupní cena je 10 EUR.
Na díl z Izraele máme platné dlouhodobé prohlášení o původu zboží. Výpočet dle normálního pravidla: Hodnota výchozího materiálu bez původu = 10 euro + 10 euro = 20 euro 40% z prodejní ceny (100 euro) = (100 x 0,4) = 40 euro 20 euro < 40 euro = splňuje procentní kritérium
33
Ale: Na tento díl je potvrzený původ i preference, tudíž není nutné s tímto dílem kalkulovat (domeček nom. 8512 je původní zboží, nebude tedy bráno v úvahu při výpočtu, protože je již původní). Pokud by ale cena byla vyšší, jak 40 euro, nemohl by být výrobek preferenčně zvýhodněn. Výpočet dle alternativního pravidla: Hodnota výchozího materiálu bez původu = 10 EUR + 10 EUR = 20 EUR 30% z prodejní ceny (100 EUR) = (100 x 0,3) = 30 EUR 20 EUR < 30 EUR = splňuje procentní kritérium Zde platí podobné pravidlo jako u normálního pravidla, pokud by byla cena vyšší jak 30 euro, výrobek by získal status nepreferenční. Oba případy tedy splňují pravidla pro určení preferenčního statusu! Na tomto příkladě je vidět, že výrobek určený pro export do Izraele může být preferenčně zvýhodněn, to znamená, že clo v Izraeli bude nižší.
Preferenční zóny udržované v systému Sap (celkem 29 zón), (interní zdroj AL): AL - Albanien-Albánie APS - Allgemeines Präferenzsystem - všeobecný systém preferencí BA - Bosnien-Herzegovina – Bosna a Hercegovina C+M - Ceuta + Melilla CAF - Cariforum – Karibik CH - Schweiz – Švýcarsko CL - Chile – Čile DZ - Algerien – Alžírsko EG - Egypt EWR - EFTA (IS, LI, NO, TR….) +EU FO - Färöer – Faerské strovy HR - Kroatien – Chorvatsko IL - Israel – Izrael JO - Jordanien – Jordánsko 34
LB - Libanon MA - Marokko – Maroko MAR - (bývalý AKP) – Afrika MD - Moldavien – Moldávie ME - Montenegro – Černá Hora MK - Mazedonien – Makedonie MX - Mexiko PS - Westjorda, Gaza – západní břeh Jordánu a pásmo Gaza SY - Syrien – Sýrie TN - Tunesien – Tunis WPS - Pacifické státy – Tichomoří XK - Kosovo XS - Serbien – Srbsko ZA - Süd Afrika – Jižní Afrika ÜLG - Überseeische Länder + Gebiete – zámořské země a území
35
8 Analýza vývoje získávání dodavatelských prohlášení o původech zboží Ke srovnání poslaných a došlých potvrzených dodavatelských prohlášení jsem měla k dispozici data z posledních 3 let, a to z roku 2009, 2010 a 2011. Tato data jsem mezi sebou srovnala a zanesla do tabulek a grafů, viz níže. Tab. 1: Dlouhodobá prohlášení v roce 2009
rok 2009 Obesláno
Potvrzeno
Zahraniční dodavatelé
166
120
Čeští dodavatelé
40
33
Dodavatelé celkem
206
153
Zdroj: Automotive Lighting s.r.o, úprava vlastní
Z tabulky č. 1 je vidět, že z celkových 206 obeslaných dodavatelů v roce 2009 dodavatelské prohlášení poslalo 153 dodavatelů, z toho 40 českých a 120 zahraničních dodavatelů. Tab. 2: Dlouhodobá prohlášení v roce 2010
rok 2010 Obesláno
Potvrzeno
Zahraniční dodavatelé
168
115
Čeští dodavatelé
41
32
Dodavatelé celkem
216
147
Zdroj: Automotive Lighting Jihlava s.r.o., úprava vlastní
Tabulka č. 2 ukazuje, že celkem bylo v roce 2010 obesláno 216 dodavatelů, ale potvrzených prohlášení přišlo jen 147. Ze 174 zahraničních dodavatelů jich reagovalo 115 a ze 42 českých odpovědělo 32 dodavatelů.
36
Rozdělení prohlášení dle země původu 29 25 9
CZ DE ostatní TW
880
Obr. 2: Rozdělení prohlášení podle země původu Zdroj: Interní zdroj firmy AL, úprava vlastní
Graf č. 1 obsahuje počet všech dílů, které byly českými dodavateli potvrzeny. Celkem tedy čeští dodavatelé potvrdili 943 dílů. Je zde jasně vidět, že nejvíce dílů má potvrzený původ český, dále jsou to díly s původem Taiwan, o 4 méně mají díly s německým původem a nejméně dílů je zařazeno ve skupině ostatní, kam patří původ GB, HU, FR a NL. Tab. 3: Dlouhodobá prohlášení v roce 2011
rok 2011 Obesláno
Potvrzeno
Zahraniční dodavatelé
166
138
Čeští dodavatelé
41
34
Dodavatelé celkem
207
172
Zdroj: Automotive Lighting s.r.o., úprava vlastní
Poslední tabulka č. 3 obsahuje data z roku 2011, kdy celkově obeslaných dodavatelů bylo 207 a z toho většina tedy 172 dodavatelů odpovědělo. Ze 41 tuzemských dodavatelů odpovědělo 34 a zahraničních dodavatelů nepotvrdilo prohlášení jen 28 dodavatelů.
37
Dodavatelé potvrzeno - dle materiálu
3
3 elektro
3
plast kov
1
sklo 11
pryž suroviny
8
Obr. 3: Rozdělení dodavatelů (potvrzených) z hlediska materiálů Zdroj: Interní zdroj firmy AL, úprava vlastní
V grafu č. 2 jsem rozdělila dodavatele, kteří potvrdili prohlášení, podle dílů, které dodávají z hlediska materiálu. Dodavatelů v roce 2011 bylo obesláno 34, ale v grafu je jich vidět pouze 28. Je to z toho důvodu, že ty dodavatele, kteří provádějí pouze povrchovou úpravu nebo služby, jsem do grafu nezařadila. Z grafu je vidět, že nejvíce českých dodavatelů dodává plastové díly, na druhém místě jsou díly kovové, vyrovnaní jsou dodavatelé elektronických, pryžových dílů a dodavatelé, kteří dodávají nějakou surovinu, např. granulát. Pouze jeden český dodavatel dodává skla a tím je Eco Glass a.s.
38
Dodavatelé nepotvrzeno - dle materiálu
1
plast balení 6
Obr. 4: Rozdělení dodavatelů (nepotvrzených) z hlediska materiálů Zdroj: Interní zdroj firmy AL, úprava vlastní
Do grafu č. 3 jsem zanesla údaje o dodavatelích, kteří nepotvrdili prohlášení. V roce 2011 nepotvrdil prohlášení pouze 1 český dodavatel, který dodával balení a tím byla firma Label design a.s., ostatních 6 dodavatelů dodávalo plastové díly. Ze srovnání grafu č. 2 a 3 jsem zjistila, že nejvíce dodavatelů, kteří původ potvrdili i nepotvrdili, je dodavatelů plastových dílů. Zde tedy nevidím problém v potvrzování původu u stejného materiálu. Důvod proč, dodavatelé původy nepotvrzují, tedy zůstává neobjasněn.
39
Vývoj získávání prohlášení 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
168
166
166 138
120
40
115
41
33
2009 obesláno, čeští
32
41
2010 potvrzeno, čeští
obesláno, zahraniční
34
2011 potvrzeno, zahraniční
Obr. 5: Vývoj získávání prohlášení v posledních 3 letech Zdroj: Interní zdroj firmy AL, úprava vlastní
Z tabulek a grafu č. 4 je patrné, že se zahraniční dodavatelé v potvrzování původů v posledním roce zlepšili, zatímco čeští dodavatelé se drží přibližně na stejné úrovni. Z tabulek je také vidět, že počet dodavatelů se příliš nemění, ale co zde není vidět je počet dodávaných dílců, který se každým rokem zvyšuje. Dodavatelé se neobepisují všichni, ale pouze ti, kteří dodávají více dílů nebo jen 1, ale zato drahý díl. Cílem firmy je získat co nejvíce těchto prohlášení o původu zboží, které umožní firmě potvrzovat prohlášení zase svým zákazníkům a tím je zvýhodnit při dalším obchodování.
40
9 Získávání dodavatelských prohlášení Podstata celé evidence původu zboží jsou, jak je již popsáno v kapitole 7.1.1, dodavatelská prohlášení o původu zboží. Tato prohlášení jsou získávána od dodavatelů, kteří jsou obesíláni firmou, které dodávají nějaké díly. Je to tedy reakce na výzvu jejich zákazníků. Ve firmě Automotive Lighting se o obesílání dodavatelů stará referent dovozu. Bohužel někdy není v silách člověka samotného toto pro firmu důležité prohlášení od dodavatelů získat. Jak je vidět z tabulek viz výše, ne všichni dodavatelé na výzvy reagují. Tato dodavatelská povinnost není bohužel stanovena zákonem. Proto, jsem přemýšlela o způsobu, jak by bylo možné prohlášení získávat. Tento stávající problém bych se pokusila vyřešit jistým průvodním dokladem, který by byl součástí smluvních podmínek mezi dodavatelem a firmou jako zákazníkem. V tomto dokladu by byly začleněny i jiné než např. logistické podmínky a pokud by dodavatel nepotvrdil svým podpisem všechny podmínky, mohla by si firma eventuelně vybrat jiného dodavatele. Pokud by dodavatel podmínky stvrdil svým podpisem a smlouva byla uzavřena, a on by přesto prohlášení nepotvrzoval, nebyl by sankcionován pokutou, ale např. 10% srážkou z ceny jednoho dílce, což by v dodávaném objemu asi pocítil více než určitou pokutou za rok. Příloha 3 obsahuje, jak by takový průvodní doklad mohl vypadat.
41
10 Zákaznická prohlášení Dlouhodobé prohlášení o původu na světlomety, které vyrobí Automotive Lighting vystavuje firma automaticky na většinu svých zákazníků. V současné době je pro vystavování prohlášení zplnomocněn závod Automotive Lighting Reutlingen, protože prodej se uskutečňuje právě přes Reutlingen, tudíž mají aktuální přehled o tom, co se kam prodává a za jakou cenu. Navíc mají již delší dobu zkušenosti s potvrzováním těchto prohlášení, jsou tak schopni předem odhalit případné chyby a ve spolupráci s Jihlavou jsou chyby postupně odstraňovány. Dlouhodobé prohlášení je možné vystavit na každé zákaznické číslo zvlášť nebo lze vystavit hromadně například pro všechny závody BMW….. Prohlášení je zákazníkům zasíláno buď automaticky na základě předchozích let, kdy zákazník prohlášení požadoval nebo na základě nových žádostí přímo od zákazníka. Zákazníků, kteří požadují prohlášení pro své závody je zhruba 45, je to 100 % všech zákazníků. Všichni (unijní) zákazníci, mezi které patří např. Mercedes, BMW, Ford, Honda a další požadují po firmě AL prohlášení o původu. Firma nemá žádnou povinnost prohlášení potvrzovat, tudíž by nevystavení prohlášení nemělo ovlivnit spolupráci se zákazníkem, pokud by ale z tohoto důvodu firma o zákazníka přišla, jednalo by se o částky v řádech milionu korun. Firma Automotive Lighting prohlášení vystavuje, dá se říct dobrovolně, takže pravděpodobnost, že by ztratila zákazníka kvůli vystavování prohlášení je téměř nulová. Tento způsob evidence původu zboží je pro firmu relativně nový a stále ještě není kompletně vyřešený. Neustále se naráží na problémy s tímto souvisejícími a je nutné je operativně řešit.
42
Závěr V této práci jsem se zabývala problematikou původu zboží, porovnala jsem 3 poslední roky z hlediska získávání dlouhodobých dodavatelských prohlášení a zjistila jsem, že za pomoci úsilí člověka, který poslední rok dodavatele takřka bombardoval upomínkami, se počet obdržených prohlášení zvýšil. To hodnotím jako pozitivní přínos pro celou firmu. Ne vždy je ale ve firmě člověk, který má čas se tímto problémem zabývat, proto jsem se této problematice věnovala více a pokusila jsem se nalézt řešení, které by problém s potvrzováním původů vyřešil. Další věcí, kterou jsem se zabývala, byl výpočet hraniční hodnoty pro přiznání preferenčního a nepreferenčního statusu zboží. Zde uvedený příklad je opravdu hodně zjednodušený, šlo hlavně o to, aby byla pochopena problematika preference a nepreference. Ve skutečnosti ve výpočtech hrají roli potvrzené původy, nomenklatury, kam to zboží jde apod. Ne každá země má preferenční dohody takové, aby mohla zvýhodnit sazbu cla. Dále jsem objasnila proč je pro firmu nutné evidovat původy zboží a proč je nutné požadovat prohlášení i od svých zákazníků. Co se týče problémů s dodavateli, kteří z neznámých důvodů dlouhodobá prohlášení nevystavují, jak už jsem zmínila výše, navrhla jsem řešení v podobě průvodního dokladu, který by měl zajistit povinnost dodavatele prohlášení potvrzovat. Zde se může vyskytnout pochybnost, jestli by dodavatelské firmy byly opravdu ochotny např. zmiňovanou 10% srážku akceptovat a průvodní dopis by opravdu na začátku spolupráce podepsali. Podle mého názoru, vyplnění prohlášení zabere 10 minut, takže by to nemusela být velká hrozba. Bohužel jsem nezjistila, u kolika % zboží se původ nepotvrdil a o které zboží jde, dodávky a díly se každý rok mění a dodávaných dílů jsou kvanta a firma je nemá zařazeny v žádném systému, jen v prohlášeních, které obdrží od dodavatelů na papíře, tudíž nejsem schopna říct, kolik by firma výše zmíněným opatřením při nepotvrzování dodavatelských prohlášení vydělala. Počet nakupovaných dílů zjistit také nelze, protože firma nemá kapacitu na vyrábění všech dílů, proto se různé formy přesouvají a to nelze pohlídat, tudíž nakupované díly nelze analyzovat. Proto bych firmě doporučila tento
43
problém vyřešit, nějak si pohlídat přesun forem a nakupovaných dílů, zanést tato data do nějakého systému, který bude sloužit pro přehlednost a pozdější analýzy.
44
Seznam použité literatury JANATKA, František a kol. Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-006-8. KALÍNSKÁ, Emílie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3396-8.
MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ Eva, SATO Alexej a kolektiv. Mezinárodní obchodní operace. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-2473237-4. SVATOŠ, Miroslav a kol. Zahraniční obchod teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2708-0. ŠUBERT, Miroslav. Incoterms 2000. Praha: ICC Česká republika, 2003. ISBN 80903297-0-5. Konzultace s paní Filovou, referentkou dovozu ve společnosti Automotive Lighting. (duben 2012)
Elektronické zdroje Český statistický úřad [online]. 8. 3. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo Celní správa [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz Automotive Lighting [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.allighting.cz/
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Dlouhodobá prohlášení v roce 2009 Tabulka č. 2: Dlouhodobá prohlášení v roce 2010 Tabulka č. 3: Dlouhodobá prohlášení v roce 2011 45
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Doložky Incoterms 2010 Obrázek č. 2: Rozdělení prohlášení podle země původu Obrázek č. 3: Rozdělení dodavatelů (potvrzených) z hlediska materiálů Obrázek č. 4: Rozdělení dodavatelů (nepotvrzených) z hlediska materiálů Obrázek č. 5: Vývoj získávání prohlášení v posledních 3 letech
Seznam příloh Příloha 1: Dopis k prohlášení Příloha 2: Prohlášení o původu zboží Příloha 3: Navržený průvodní doklad
46
