VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Výběr nejvýhodnější formy podnikání pro práci účetní

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

V ý b ě r n e j v ý h o d n ě j š í f o r my p o d n i ká n í p ro p r á c i ú č e t n í Bakalářská práce

Autor: Romana Ryšavá Vedoucí práce: Ing. Martina Policarová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce pojednává o různých formách podnikání. Věnuje se zejména výběru vhodného typu podnikání pro konkrétní činnost, kterou je práce účetní. Výběr ovlivňují nejen zákonem nařízené podmínky pro zaloţení, ale dále i celkové daňové zatíţení, na které je kladen velký důraz.

Klíčová slova podnikání, ţivnostenské podnikání, obchodní společnost, daň z příjmů, daňové zatíţení

Anotation The bachelor thesis deals with various form of business. It is particularly suitable choice for a particular type of business activity which is the work of accountants. Selection not only affect the statutory conditions for the establishment, but also on the overall tax burden which is placed a great emphasis.

Key words Business, trade business, company, income tax, tax burden

Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Policarové za její odbornou pomoc, návrhy a připomínky, které mi při vypracování velice pomohly. Velký dík patří také mé rodině a přátelům, kteří mne podpořili

a přispěly

tak

ke

zdárnému

dokončení

této

práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 1

Podnikání a jeho právní úprava ................................................................................. 9 1.1

Přehled základních pojmů spojených s podnikáním .......................................... 9

1.2

Přehled právních forem .................................................................................... 10

1.3

Ţivnostenské podnikání ................................................................................... 11

1.3.1

Podmínky provozování ţivnosti ............................................................... 11

1.3.2

Druhy ţivností........................................................................................... 12

1.3.3

Vydání ţivnostenského oprávnění ............................................................ 13

1.4

1.4.1

Základní pojmy ve vztahu k obchodním společnostem ............................ 15

1.4.2

Veřejná obchodní společnost .................................................................... 16

1.4.3

Komanditní společnost ............................................................................. 17

1.4.4

Společnost s ručením omezeným .............................................................. 18

1.4.5

Akciová společnost ................................................................................... 20

1.4.6

Druţstvo .................................................................................................... 22

1.5

Daně z příjmů ................................................................................................... 23

1.5.1

Daň z příjmů fyzických osob .................................................................... 23

1.5.2

Daň z příjmů právnických osob ................................................................ 24

1.6

2

Obchodní společnosti ....................................................................................... 14

Evidence podnikatelské činnosti ...................................................................... 24

1.6.1

Charakteristika daňové evidence .............................................................. 25

1.6.2

Charakteristika účetnictví ......................................................................... 26

Praktická část ........................................................................................................... 27 2.1

Prvotní rozhodující kritéria pro volbu vhodné formy podnikání ..................... 27

2.1.1

Počet zakladatelů ...................................................................................... 28

2.1.2

Potřeba základního kapitálu ...................................................................... 29

2.1.3

Náročnost při zaloţení z hlediska nákladů spojených se zaloţením ........ 29

2.1.4

Oprávnění k řízení .................................................................................... 30

2.1.5

Způsob a rozsah ručení za závazky ........................................................... 31

2.1.6

Podíl na zisku ............................................................................................ 31

2.1.7

Účetní povinnosti ...................................................................................... 31

2.2

Shrnutí a vyhodnocení kritérií .......................................................................... 32

2.3

Ţivnostenské podnikání - výpočty daň. zatíţení a ostatních odvodů státu ...... 33

2.3.1

Základní výpočet....................................................................................... 36

2.3.2

Moţná optimalizace základu daně ............................................................ 37

2.3.3

Uplatnění paušálních výdajů ..................................................................... 37

2.3.4

Sociální a zdravotní pojištění .................................................................... 39

2.3.5

Daňová reforma 2013 - výpočty s ohledem na tuto reformu .................... 40

Obchodní společnosti – daňové zatíţení a ostatní odvody............................... 43

2.4

2.4.1

Veřejná obchodní společnost – podíly na zisku........................................ 45

2.4.2

Společnost s ručením omezeným .............................................................. 46

2.5

Přehled výpočtů a celkové vyhodnocení .......................................................... 49

2.6

Návrh formy podnikání .................................................................................... 53

Závěr ............................................................................................................................... 54 Přílohy 1

Ţivnostenské podnikání - vedení daňové evidence

2

Obchodní společnost - účetnictví s výplatou podílů

3

Obchodní společnost - účetnictví s výplatnou mezd a podílů

Úvod Pojem podnikání se objevuje jiţ v 10. století, kdy došlo k početnému nárůstu obyvatel, a po celé Evropě se rozvíjely nové typy osídlení – města. Jako základ podnikání můţeme povaţovat řemesla, která byla v minulosti provozována pouze v rodinném hospodářství a aţ postupem času byly řemeslníci spojeni do cechů. Nejstaršími cechy byl cech krejčích a cech zlatníků. V této době se také objevuje cechovní předpis, který upravoval rovnost při nákupu a prodeji surovin, reguloval objem výroby a určoval pracovní podmínky. Tento předpis můţeme chápat jako první právní rámec. Cechy však zaţily mnoho zlomových období - období naprosté volnosti bohuţel vedlo aţ k násilnému rušení cechů. Důvodem tohoto zrušení bylo vnímání cechu jako zeď pro rozvoj nových forem podnikání. Těmito novými formami podnikání se staly manufaktury, které znamenaly pro výrobu a obchod hlavní změnu. V počátku se manufaktury v podstatě neřídily cechovními předpisy, aţ kdyţ vznikly manufaktury centralizované, vydal Karel IV. tzv. Generální cechovní artikule, které sjednotily a upřesnily jiţ zmíněné cechovní předpisy. Naprostý konec cechů způsobil vznik ţivnostenského řádu, který upravoval práva a povinnosti osob provozující ţivnost a také slouţil jako sankční nástroj. Tento ţivnostenský řád byl převzat i Československým státem a aţ v roce 1965 byl vydán zákoník práce. Spolupráce několika ţivnostníků také vedla ke zjištění, ţe je výhodnější a praktičtější fungovat ve skupině a tím vznikaly první podniky. V dnešní době je na trhu nespočet podnikatelů, jak ţivnostníků, malých, středních nebo velkých firem. Tato diverzifikace je však pro celkovou ekonomiku velice prospěšná. První krok při začátku podnikání je ovšem rozhodnutí, zda vůbec člověk má předpoklady k podnikání a co je tou motivací, proč chce podnikat. Jedním z důvodů můţe být finanční situace. Dalším důvodem je moţnost si řídit svůj čas nebo pouze vytvořit pracovní příleţitost pro své děti. Nestačí také pouze zájem, ale k podnikání je potřebné mít odborné znalosti a dovednosti. Úspěch v podnikání jistě závisí i na podnikatelském nápadu, ale nesmí se zapomínat ani na formu podnikání. Forma podnikání má důleţitý vliv na výsledný zisk, zapojení v podniku a práva a povinnosti podnikatele.

7

Tato bakalářská práce se zabývá moţnými formami podnikání a jejich podmínkami zaloţení. Hlavním cílem je navrhnout nejvýhodnější formu podnikání pro konkrétní činnost, kterou je práce účetní. V teoretické části jsou popsány formy podnikání v České republice, popis daňové evidence a účetnictví, a jelikoţ konečné rozhodnutí vychází z daňového zatíţení, teoretická část obsahuje i charakteristiku daně z příjmu fyzických i právnických osob. První polovina praktické části se zabývá výčtem obecných kritérií, která jsou nařízena zákonem. Tyto kritéria jsou vyhodnocena a z toho pak vychází několik moţností jakou formu podnikání zvolit. Aby byl tento výběr přímo konkretizován, je ve druhé polovině bakalářské práce spočítáno daňové zatíţení a také výsledný zisk pro podnikatele. Vzhledem k výpočtům tohoto zatíţení je poté navrţena nejvýhodnější právní forma podnikání pro činnost účetní. Tento návrh by mohl přispět k rozhodnutí většiny začínajících podnikatelů, aby si udělali obraz na to, co vše musí do podnikání vloţit, co získají a co jim stát strhne z jejich zisků.

8

1 Podnikání a jeho právní úprava Samotnému podnikání by měla předcházet seriózní úvaha. Status podnikatele představuje pro kaţdého, kdo se rozhoduje pro podnikání, řadu pozitivních, ale i negativních důsledků. Tyto důsledky by si měl potenciální zájemce o podnikání uvědomit, promyslet a vyhodnotit. I kdyţ zapojení do podnikání nepředstavuje nenávratný proces, je spojeno s vynaloţením určitých nákladů, které mohou být nenávratně ztraceny, nemluvě o psychické újmě, pokud se tento záměr nezdaří. Na druhé straně je škoda, pokud je pracovník jako zaměstnanec nespokojený a má dobrý podnikatelský nápad, tak tento nápad nevyuţít. (Veber, 2008) Právní úprava podnikání v České republice vychází z Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno právo kaţdého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek. Konkrétně řeší právní úpravu podnikání zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Obchodní zákoník je legislativní předpis upravující postavení podnikatelů, právní formy podnikání či obchodní závazkové vztahy. Definuje pojmy podnikání, podnikatel, podnik, obchodní majetek a jiné. (Veber, 2008) Ţivnostenský zákon se zaměřuje na vztahy mezi státem a podnikatelskými subjekty provozující svou činnost na základě ţivnostenského oprávnění. Vymezuje pojem ţivnost, stanovuje všeobecné i specifické podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění. (Veber, 2008)

1.1 Přehled základních pojmů spojených s podnikáním „Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Dle obchodního zákoníku je podnikatelem:  osoba, zapsaná v obchodním rejstříku,  osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, 9

 osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,  osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Tedy dle platného obchodního zákoníku je podnikatelem jak fyzická, tak právnická osoba, a tudíţ kupř. téţ veřejná obchodní společnost, druţstvo, společnost s ručením omezeným atd. (Srpová, 2010) Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík vede k tomu určený soud. Rejstříkový soud vede pro kaţdého zapsaného podnikatele organizační sloţku podniku. Obchodní rejstřík také obsahuje sbírku listin. Je veden v elektronické podobě a je veřejně přístupný. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Ţivnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy, je tedy veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem. Na poţádání ţivnostenský úřad z rejstříku vydává v listinné nebo elektronické podobě zejména výpisy. (Srpová, 2010)

1.2 Přehled právních forem Volba, jaký typ právní formy je vhodný pro podnikání, je velice důleţitá, i kdyţ tento výběr není nezvratný, jelikoţ formu podnikání lze změnit na jinou, ale přináší to samozřejmě určité obtíţe a náklady. Tomuto se ale podnikatel můţe vyhnout správným počátečním rozhodnutím, kterému vţdy předchází určitá analýza. Obecně však obchodní zákoník nabízí moţnost podnikat buď jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Fyzické osoby podnikají na základě ţivnostenského oprávnění, to znamená, ţe vlastní ţivnostenský list nebo koncesní listinu. V praxi se poměrně často vyskytuje forma smluvní podnikatelské spolupráce fyzických osob tzv. sdruţení fyzických osob.

10

Právnické osoby obchodní zákoník definuje jako:  osobní společnosti,  kapitálové společnosti, 

druţstva.

U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. (Veber, 2008) Kapitálové společnosti znamenají, ţe společníci mají pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo ţádné. Těmito společnostmi jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. (Veber, 2008) Druţstva jsou sdruţení předem neurčeného počtu osob a jsou zakládána za účelem podnikání. Podstatou druţstva je, ţe jeho vlastníci, tedy členové druţstva nevnáší peníze, ale většinou majetkové hodnoty, například v zemědělských druţstvech jde o půdu. Jejich činnost upravuje obchodní zákoník a je také nutné připustit, ţe tato forma podnikání je v dnešní době spíše na ústupu.

1.3 Ţivnostenské podnikání Ţivnostenské podnikání je jednou z významných moţností podnikání. Toto podnikání upravuje samostatný zákon a to zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. „Živností je činnost vykonávaná soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.“ (Fleischmanová, 2002, str. 38)

1.3.1 Podmínky provozování živnosti Kaţdý zájemce o podnikání si můţe zaţádat o vydání ţivnostenského listu, pokud splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti, v některých případech i zvláštní podmínky provozování ţivnosti.

11

Všeobecné podmínky pro provozování ţivnosti jsou celkem čtyři:  dosaţení věku 18 let,  způsobilost k právním úkonům,  bezúhonnost – prokazuje se výpisem z rejstříku trestů, 

předloţení dokladu o tom, ţe fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. (Zákon č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, 2012)

Zvláštními podmínkami jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je zákon nebo zvláštní předpisy vyţadují. Způsobilost se prokazuje u řemeslných ţivností dokladem o vyučení a praxi, u vázaných ţivností dokladem o zvláštní odborné způsobilosti, o dosaţeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání a odborné praxi. (Veber, 2008)

1.3.2 Druhy živností Dle poţadavků na odbornou způsobilost se ţivnosti dělí do dvou hlavních skupin. Ţivnosti ohlašovací – vznikají na základě ohlášení a jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Podrobněji se dělí na: 

Řemeslné ţivnosti – jsou uvedeny v příloze č. 1 ţivnostenského zákona. Odborná způsobilost se prokazuje výučním listem z tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru nebo vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehoţ délka je kratší neţ 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe, dále diplom nebo jiný doklad o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, anebo šestiletá praxe v oboru. Příkladem jsou řeznictví, zednictví, hostinská činnost. (Zákon č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, 2012)

12



Vázané ţivnosti - pro jejich získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona. Příkladem jsou masérské sluţby, vedení účetnictví, provádění staveb aj. (Srpová, 2010)



Volné ţivnosti – pro získání nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. Příkladem oborů je velkoobchod a maloobchod, ubytovací sluţby.

Ţivnosti koncesované – vznikají na základě správního rozhodnutí a jsou také osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy upravenými v příloze č. 3 zákona. Podmínkou pro získání koncese je kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební sluţby, provozování cestovní kanceláře, taxisluţba. (Srpová, 2010) Dále rozlišujeme ţivnosti dle předmětu podnikání a to ţivnosti obchodní, výrobní a poskytující sluţby. Obchodní ţivnosti jsou zejména koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod, velkoobchod), provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, provádění draţeb mimo výkon rozhodnutí. (Zákon č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, 2012) Výrobní ţivnosti nejsou zákonem podrobně vyjmenovány. Podnikatel má právo v rámci ţivnostenského oprávnění vyrábět výrobky a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha ţivnosti. (Zákon č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, 2012) Sluţbami se pro účel tohoto zákona rozumí poskytování oprav a údrţby věcí, přeprava osob a zboţí, provozování cestovních kanceláří, poskytování zastaváren a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb. (Zákon č. 455/1991 Sb, o ţivnostenském podnikání, 2012)

1.3.3 Vydání živnostenského oprávnění Ţivnostenské oprávnění vydává místně příslušný ţivnostenský úřad podle bydliště fyzické osoby nebo podle sídla u právnické osoby. Za vydání ţivnostenského oprávnění se platí správní poplatek. Na příslušném ţivnostenském úřadě se podá ohlášení ţivnosti nebo ţádost o koncesi. Jedná se o předtištěný formulář, který je nutno pouze vyplnit. 13

K formuláři se musí přiloţit poţadované dokumenty a to výpis z rejstříku trestů, občanský průkaz, doklady prokazující odbornou způsobilost, doklady o právu uţívání prostor uvedených jako místo podnikání, případně výpis z obchodního rejstříku. (Veber, 2008) Fyzické osoby mohou začít provozovat ţivnost ohlašovací dnem ohlášení, ţivnostenský list by měl být vydán do 15 dnů ode dne ohlášení. Koncesované ţivnosti lze začít provozovat aţ dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. K rozhodnutí o udělení koncese má ţivnostenský úřad 60 dnů, koncesní listina by měla být vydána do 15 dnů ode dne nebytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. (Veber, 2008)

1.4 Obchodní společnosti Definování obchodní společnosti není jednoduché. Doslovný smysl sousloví obchodní společnost můţe být vyjádřen tak, ţe jde o vícečlennou podnikatelskou formu. Avšak obecně z jakékoli definice je jasné, ţe jde o určité sdruţení nebo sjednocení jak fyzických tak právnických osob. (Eliáš, 1994) Problematikou obchodních společností se zabývá zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Obchodní společnosti dle zmíněného obchodního zákoníku rozlišujeme na:  osobní o veřejná obchodní společnost, o komanditní společnost, 

kapitálové o společnost s ručením omezeným, o akciová společnost.

Obecně můţeme charakterizovat osobní společnosti jako společnosti zakládané výlučně za podnikatelským účelem a se zřetelem na osobní vlastnosti a schopnosti jejich zakladatelů, protoţe podnikání společnosti závisí především na osobní práci a výkonnosti společníků. Společník dává k dispozici vklad, jehoţ výše ale není zákonem předepsána a neovlivňuje společníkův podíl, má právo jednat jménem společnosti ve všech jejích věcech a ručení společníka za závazky je neomezené. (Eliáš, 1994) 14

Naproti tomu kapitálové obchodní společnosti povinně vytvářejí základní jmění minimálně ve výši předepsané zákonem, přičemţ ručení společníků za závazky je omezené. Výše majetkového podílu ovlivňuje váhu hlasu kaţdého společníka při rozhodování. Pro prosperitu společnosti nejsou v prvé řadě důleţité osobní vlastnosti jejích společníků, ale síla jejich kapitálové účasti na společenském podnikání. V těchto společnostech stanovuje zákon základní vnitřní organizační strukturu. (Eliáš, 1994)

1.4.1 Základní pojmy ve vztahu k obchodním společnostem Zaloţení společnosti znamená podepsání společenské smlouvy všemi zakladateli. Pravost podpisů musí být úředně ověřena. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Zakladatelé obchodní společnosti jsou osoby, které při zaloţení společnosti podepisují společenskou smlouvu. Pokud společnost zřizuje pouze jediný zakladatel, vydává zakladatelskou listinu. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Společenská smlouva je dokument, kterým se zakládá společnost a kde si zakladatelé upravují vnitřní poměry v dané společnosti. Podstatné náleţitosti této smlouvy upravuje Obchodní zákoník a to vţdy pro kaţdý typ společnosti odlišně. Společenská smlouva musí být vţdy písemná a musí být opatřena úředně ověřenými podpisy zakladatelů společnosti. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Pokud zakládá společnost jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina obsahuje stejné podstatné části jako společenská smlouva. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Základní kapitál společnosti je peněţní vyjádření souhrnu peněţitých i nepeněţitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti vyjádřený v jednotkách české měny. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Vklady společníků mohou být peněţité a nepeněţité. Podstatou je nevratná investice společníka do společnosti, vklad se stává majetkem společnosti, můţe jím být peněţní částka, pohledávka, věc či nemateriální hodnota. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) 15

Vznik společnosti počíná dnem, ke kterému byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Podíl je účast společníka ve společnosti, z kterého plynou určitá práva a povinnosti. Podíl je určitou mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu mají tzv. zákaz konkurence. Smyslem tohoto je především vyloučit obavu, ţe by určité osoby mohly vyuţívat svých znalostí či zkušeností získaných ve společnosti pro vlastní prospěch a tím společnost poškodit. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li jmění společnosti na právního nástupce. Likvidace se nevyţaduje, pokus se společnost ruší z důvodu uplynutím doby, na kterou byla zaloţena, dosaţením účelu, pro který byla zaloţena, dnem uvedeným v rozhodnutí společníků o zrušení. Je-li společnost zrušena s likvidací, vstupuje společnost do likvidace ke dni zrušení a vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012)

1.4.2 Veřejná obchodní společnost Je to osobní společnost, ve které dvě nebo více osob podniká pod společnou firmou. Společnost můţe být zaloţena pouze za účelem společného podnikání. Veřejná obchodní společnost nemá předepsaný ţádný základní kapitál a společníci tedy nemají povinnost vloţit vklad. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem nerozdílně. Společníkem můţe být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti. V případě právnické osoby, vykonává povinnosti buď její statutární orgán, nebo její zástupce, který musí splňovat stejné podmínky jako fyzická osoba. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012)

16

Veřejná obchodní společnost je zakládána společenskou smlouvou. Její náleţitosti popisuje obchodní zákoník, musí tedy obsahovat:  firmu a sídlo společnosti,  určení společníků a bydliště,  předmět podnikání společnosti. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku, který je proveden po podání návrhu s přiloţenou společenskou smlouvou. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn kaţdý společník. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Pokud jde o orgány společnosti, lze tu zmínit pouze statutární orgán. Jednou moţností je, ţe je ve společenské smlouvě pověřen určitý společník k jednání jménem společnosti, tento společník je pak i statutárním orgánem. Pokud to tak není ve společenské smlouvě zakotveno, jsou statutárním orgánem všichni společníci. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012)

1.4.3 Komanditní společnost Jde o osobní společnost smíšeného typu, kdy jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu – komanditisté a jeden nebo více společníků celým svým majetkem – komplementáři. Postavení komanditistů je blízké tomu ve společnosti s ručením omezeným a naopak komplementář má status obdobný jako společník veřejné obchodní společnosti. Důleţitým poţadavkem na komplementáře je způsobilost získat ţivnostenské oprávnění dle ţivnostenského zákona. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012) Společnost je zakládána společenskou smlouvou. Náleţitosti opět stanovuje obchodní zákoník, společenská smlouva tedy musí obsahovat:  firmu a sídlo společnosti,  určení společníků a bydliště,  předmět podnikání,  určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté, 17

 výši vkladu kaţdého komanditisty. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku, který podepíší všichni společníci, musí být přiloţena společenská smlouva. Společnost pak vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. Komanditisté jsou povinni vloţit do společnosti vklad v minimální výši 5 000 Kč. Komanditista je také oprávněn nahlíţet do účetních knih a dokladů. Zisk je rozdělen na část pro komanditisty a část pro komplementáře, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, dělí se na polovinu. Komplementáři si pak dělí část zisku rovným dílem a komanditisté dle výše splacených vkladů. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 2012)

1.4.4 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, kterou lze zaloţit za účelem podnikání nebo i za jiným účelem jako je například humanitární činnost. Společnost s ručením omezeným patří ke kapitálovým společnostem, ale objevují se v ní i prvky osobních společností a to například ručení společníků za závazky společnosti. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem a společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. To znamená, ţe společník přestává ručit za závazky společnosti dnem, ke kterému je do obchodního rejstříku zapsáno, ţe splatil celý svůj vklad. (Bartošíková, 1994) Společnost můţe být zaloţena jednou osobou a nejvýše můţe mít padesát společníků. Výše základního kapitálu musí být alespoň 200 000 Kč s tím, ţe minimální výše vkladu společníka musí činit 20 000 Kč. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady, které mohou mít peněţní i nepeněţní formu. Společnost musí také povinně vytvářet rezervní fond. Výši rezervního fondu a také způsob jeho zřízení určuje společenská smlouva. Pokud není vytvořen jiţ při vzniku společnosti, je pak společnost povinna tvořit jej ze zisku a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, ale ne více neţ 5 % hodnoty základního kapitálu. Prostředky fondu jsou vázány účelově a to například k překonání nepříznivého průběhu hospodaření a krytí ztrát. (Bartošíková, 1994) 18

Společnost se zakládá buď společenskou smlouvou, nebo zakládá-li ji jediný zakladatel, tak zakladatelskou listinou. Obchodní zákoník stanovuje, co musí obsahovat společenská smlouva a je to alespoň:  firma a sídlo společnosti,  určení společníků a jejich bydliště,  předmět podnikání,  výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka,  jména a bydliště jednatelů a členů dozorčí rady, pokud se zřizuje. Zakladatelskou listinu sepisuje notář na ţádost jediného zakladatele. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacena část vkladu společníků a to na kaţdý peněţitý vklad alespoň 30 %, celková výše peněţitých a nepeněţitých vkladů však musí být vyšší neţ 100 000 Kč. Poté společnost vzniká a to dnem, ke kterému byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. (Bartošíková, 1994) Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Do její působnosti patří například odmítnutí jednání učiněných zakladateli před vznikem společnosti, schvalování roční účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrada ztráty, schvalování stanov, rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu. Právo účastnit se valné hromady má kaţdý společník. Valná hromada je schopná usnášení, pokud jsou na ni přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Společník má jeden hlas na kaţdých 1 000 Kč svého vkladu. Valnou hromadu svolávají jednatelé nejméně jednou za rok. V případě, ţe společnost má pouze jednoho společníka, vykonává tento společník působnost valné hromady. (Bartošíková, 1994) Statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé. Jednatele jmenuje valná hromada a můţe jím být pouze fyzická osoba. Mezi povinnosti jednatelů patří řádné vedení evidence a účetnictví, informování společníků o záleţitostech společnosti a svolávání valné hromady. (Bartošíková, 1994)

19

Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada. Rozhodnutí o jejím zaloţení je v plné kompetenci společníků. Pokud je zřízena tak dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do obchodních a účetních knih. Dozorčí rada by měla mít alespoň tři členy, které volí valná hromada. (Bartošíková, 1994)

1.4.5 Akciová společnost Akciová společnost je jedna z nejstarších kapitálových právních norem. Základní kapitál společnosti je rozvrţen na určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Majitelé akcií za závazky společnosti neručí. Akcie je cenný papír, s kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka, podílet se na řízení společnosti. Akcie musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise a datum emise. Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem a to právnickou osobou. Jinak dvěma nebo více zakladateli. (Raban, 1991) Základní kapitál společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 000 000 Kč a bez veřejné nabídky 2 000 000 Kč. Společnost se zakládá zakladatelskou smlouvou, která musí dle obchodního zákoníku obsahovat:  firmu, sídlo a předmět podnikání,  navrhovaný základní kapitál,  počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu a podobu,  kolik akcií který zakladatel upisuje,  určení správce vkladu,  návrh stanov. Pokud je společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, musí obsahovat další údaje a to: 

místo a dobu upisování akcií



postup při upisování akcií 20



určení, ţe zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněţitými vklady

místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splácení emisního kursu. Emisní kurz je částka, za niţ společnost vydává akcie. Emisní kurs nesmí být niţší neţ její jmenovitá hodnota. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti ve formě dividendy, jehoţ rozdělení schvaluje valná hromada. (Raban, 1991) Akciová společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku a to ve výši 20 %, ale ne však více neţ 10 % z hodnoty základního kapitálu. Dále ho doplňuje kaţdý rok 5 % z čistého zisku. (Raban, 1991) Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, které se účastní kaţdý akcionář. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok a svolává ji představenstvo. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejich jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti. Valná hromada pak rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů. Do působnosti valné hromady náleţí rozhodování o změně stanov, změně základního kapitálu, volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, schvalování mimořádné účetní závěrky. (Raban, 1991) Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo. Představenstvo rozhoduje o všech záleţitostech společnosti a kaţdý člen představenstva jedná samostatně jménem společnosti. Představenstvo má nejméně tři členy, ty si volí svého předsedu. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví a předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Nejméně jednou ročně musí představenstvo předloţit valné hromadě zprávu o podnikání společnosti a stavu majetku. (Raban, 1991) Kontrolním orgánem je dozorčí rada, která dohlíţí na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové jsou oprávněni nahlíţet do všech dokladů a zápisů, přezkoumává účetní závěrku a své vyjádření pak předkládá valné hromadě. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy nebo jejich počet musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. (Raban, 1991)

21

1.4.6 Družstvo Druţstvo je společenství neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Druţstvo musí mít alespoň pět členů nebo dvě právnické osoby. Druţstvo zodpovídá za své závazky celým svým majetkem, členové za závazky neručí. Základní kapitál společnosti musí činit nejméně 50 000 Kč, před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacena alespoň polovina. (Veber, 2008)

22

1.5 Daně z příjmů Daň z příjmů fyzických i právnických osob je obsaţena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Daně z příjmů patří v soustavě do daní přímých.

1.5.1 Daň z příjmů fyzických osob Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob je dle tohoto zákona osoba, jejíţ příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobené dani, jsou to osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, čímţ je chápáno, ţe zde pobývají alespoň 183 dní kalendářního roku. (Dušek, 2011) Předmět daně z příjmů fyzických osob zahrnuje pět příjmových skupin a to:



příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky,



příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti,



příjmy z kapitálového majetku,



příjmy z pronájmu,



ostatní příjmy.

Zařazení příjmů do určité kategorie je důleţité a to hlavně kvůli správnému stanovení dílčího základu daně. Dílčím základem daně jsou příjmy sníţené o prokazatelné výdaje. Důleţité je také určení, které příjmy jsou předmětem daně a které nejsou. Toto je jasně vymezeno v jiţ zmíněném zákoně i s těmi příjmy, které jsou od daně osvobozené nebo které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. Základem daně z příjmů fyzických osob je pak souhrn dílčích základů daně. Od tohoto základu je moţné odečíst nezdanitelnou část základu daně dle §15 zákona o dani z příjmů ve výši a za podmínek, které jsou uvedeny v tomto zákoně. Mezi tyto nezdanitelné části patří například hodnota darů, hodnota zaplacených úroků. Dále je moţno odečíst částky dle §34 zákona o dani z příjmů, nejčastěji je to daňová ztráta. (Pikal, 2002)

23

Samotný výpočet daně je, ţe celkový základ daně sníţený o výše uvedené poloţky musí být zaokrouhlen na celá sta Kč dolů a z této částky je pak vypočítána daň ve výši 15 % pro rok 2012.

1.5.2 Daň z příjmů právnických osob Poplatníkem daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační sloţky státu dle zvláštního právního předpisu. Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu) Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není li stanoveno jinak. Zákon o dani z příjmů také uvádí, které příjmy nejsou předmětem daně jako například příjmy získané nabytím akcií a které příjmy jsou od daně osvobozené. Základem daně jsou pak příjmy sníţené o výdaje, které věcně i časově souvisí s daným zdaňovacím obdobím, kterým je kalendářní nebo hospodářský rok. Od tohoto základu lze odečíst částky dle §34 zákona o dani z příjmu. Sazba daně pro rok 2012 činí 19%. (Pikal, 2002)

1.6 Evidence podnikatelské činnosti Podnikatelskou činnost u fyzické osoby lze evidovat dvojím způsobem a to daňovou evidencí nebo účetnictvím. V případě právnické osoby je moţnost pouze jedna a to vedení účetnictví. Fyzická osoba vede účetnictví zejména v případech:  pokud je zapsána v obchodním rejstříku  pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 000 000 Kč,  pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví,  pokud je účastníkem sdruţení bez právní subjektivity a alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je účetní jednotka. Do obchodního rejstříku se musí fyzická osoba zapsat, pokud výše jejích výnosů nebo příjmů dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně jdoucí účetní období částku 24

120 000 000 Kč nebo pokud provozuje ţivnost průmyslovým způsobem. V případě překročení obratu, začíná povinnost vést účetnictví aţ od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou, tou se stává od prvního dne následujícího kalendářního roku po překročení obratu. (Štohl, 2011)

1.6.1 Charakteristika daňové evidence Cílem daňové evidence je poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Legislativně je daňová evidence upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňová evidence je obdobou jednoduchého účetnictví, ale je mnohem méně administrativně náročná. Daňová evidence obsahuje údaje o:  příjmech a výdajích,  majetku a závazcích podnikatele. (Sedláček, 2011) Údaje o příjmech a výdajích tvoří hlavní součást daňové evidence. Příjmem se rozumí peněţité i nepeněţité plnění plynoucí z podnikání. V evidenci by měly být zachyceny příjmy, které jsou předmětem daně. Výdaje mohou mít také peněţitou i nepeněţitou podobu. V evidenci se dělí na daňové a nedaňové. Přehled těchto příjmů a výdajů je veden v deníku příjmů a výdajů a to chronologicky. Na konci zdaňovacího období se zjistí konečné součty a zjistí se celkové příjmy, které jsou předmětem daně. (Sedláček, 2011) Další povinností je vést evidenci dlouhodobého majetku. Evidence by měla splňovat určité poţadavky a to aby obsahovala minimálně tyto údaje:  název majetku,  ocenění,  datum pořízení,  zvolený způsob daňových odpisů a částky odpisů,  datum a způsob vyřazení. (Sedláček, 2011) Poslední je evidence pohledávek a závazků. Daňová evidence by měla především odpovědět na otázku, jaké pohledávky a závazky podnikatel vlastní, v jaké výši a vůči 25

komu. Podnikatel můţe například tyto informace zapisovat do knihy pohledávek a závazků. (Sedláček, 2011)

1.6.2 Charakteristika účetnictví Účetnictví poskytuje informace o:  stavu a pohybu majetku a zdroje jejich financování,  nákladech, výnosech a s tím související zjištění hospodářského výsledku. Účetnictví zejména poskytuje informace o hospodaření firmy, informace pro daňové účely a pro rozhodování a řízení podniku. Je vedeno zákonem o účetnictví, který stanovuje povinnost vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Výsledek hospodaření se v účetnictví zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady. (Štohl, 2011)

26

2 Praktická část V této části mé práce je navrţena právní forma podnikání pro práci účetní. Rozhodnutí o formě podnikání ovlivňuje například výše počátečního kapitálu, zodpovědnost za riziko spojené s podnikáním, počet osob, ale určitě i výše zisku a výše daní. Podnikatel, jako fyzická osoba si nemůţe vyplácet mzdu a musí si sám odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění, avšak můţe si vyplácet peníze v libovolné výši pro osobní spotřebu, kdy osobní spotřeba není daňovým výdajem pro podnikání. Společník, pokud je i zaměstnanec pobírá mzdu, kterou daní jako příjem ze závislé činnosti a z této mzdy je odváděno sociální a zdravotní pojištění. Můţe být ale odměňován pouze na základě příjmů z kapitálového majetku, to znamená, ţe je mu ze zdaněného výsledku hospodaření vyplacen podíl na zisku. Nevýhodou je, ţe není moţnost vyplácet ţádné zálohy na podíl na zisku a společník tedy nemá po celý rok ţádný příjem. Nejvýhodnější forma podnikání je navrţena pro paní Danu Novákovou, která dostudovala vysokou školu se zaměřením na ekonomiku a účetnictví. Po vysoké škole byla zaměstnána 4 roky na pozici účetní, kde pracovala s daňovými zákony i právními předpisy. Nyní se rozhodla začít podnikat v oboru: vedení účetnictví, účetní poradenství a vedení daňové evidence. Má moţnost podnikat jako fyzická osoba nebo zaloţit obchodní společnost se svou bývalou spoluţačkou. Na podnikání dostala úvěr od banky ve výši 150 000Kč. Podnikání by chtěla zahájit k 1. 1. 2012, proto jsou všechny výpočty ve vztahu k tomuto roku a z důvodu plánované daňové reformy, která výše daní a odvodů ovlivní, jsou zmíněny i výpočty po těchto reformách. Všechny výpočty ohledně výše daní jsou zaúčtovány v účetním programu Stereo 2012, coţ je kompletní účetní program pro podnikatele. Potřebné sestavy z účetního programu tvoří přílohy bakalářské práce.

2.1 Prvotní rozhodující kritéria pro volbu vhodné formy podnikání V následující části je přehled několik faktorů, které ovlivní počáteční rozhodnutí paní Novákové. Při rozhodování musí být bráno v úvahu, ţe paní Nováková má do začátku podnikání pouze 150 000 Kč, má moţnost se spojit se spoluţačkou a jako velké pozitivum pro paní Novákovou je, pokud by si mohla o většině věcí rozhodovat sama. Při tomto prvotním rozhodování je bráno v úvahu provozování ţivnosti nebo zaloţení 27

některé z obchodních společností a to společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Jiţ v počátku je tedy vyloučena akciová společnost. Ta je většinou zakládána pro podnikání v poměrně velkém rozsahu, zaloţení této společnosti je velice sloţité a také zahrnuje vysoký základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč, v případě veřejné nabídky akcií dokonce 20 000 000 Kč. Velkou nevýhodou je také vytvoření dozorčí rady jako dalšího orgánu společnosti. Pro paní Novákovou je tento typ společnosti zcela nevhodný právě z důvodů administrativní a právní náročnosti spojené jednak se zaloţením společnosti a jednak s jejím fungováním a řízením. Stejně nevhodné je také sdruţení, které upravuje občanský zákoník. V takovém případě by paní Nováková musela uzavřít se svou spoluţačkou smlouvu o sdruţení. Toto uzavření smlouvy neznamená zaloţení právnické osoby, označuje se tím pouze příleţitostné sdruţení za účelem zhotovení zakázky, coţ není případ paní Novákové. V neposlední řadě je vyloučeno také zaloţení druţstva, pro které je nutný minimální počet pěti zakladatelů a běţně se jako právní forma pro tento typ podnikání nevyuţívá.

2.1.1 Počet zakladatelů Paní Nováková jako jedinec můţe provozovat ţivnost nebo zaloţit společnost s ručením omezeným. V případě společnosti s ručením omezeným, kterou by mohla zaloţit jako jedinec, naráţí na podmínku splnění minimální výše kapitálu, jelikoţ paní Nováková disponuje do začátku svého podnikání s výší 150 000 Kč. Proto by přicházelo v úvahu spojení se spoluţačkou, která by vloţila do podnikání chybějící potřebný kapitál. Muselo by dojít ke vzájemné dohodě, v jakém poměru bude tento základní kapitál rozdělen a splacen. Je moţné, ţe by spoluţačka paní Novákové vloţila pouze chybějících 50 000 Kč a disponovala by tak ¼ podílem oproti ¾ podílu paní Novákové. Nebo by došlo ke splacení minimálního základního kapitálu rovným dílem, kaţdá by tedy splatila 100 000 Kč a vznikl by jim 50 % podíl ve společnosti. Tuto moţnost budu brát jako základní, protoţe z pohledu spoluţačky je toto řešení výhodné, jelikoţ by měli obě ve společnosti rovnocenné postavení. Pokud by uvaţovala o zaloţení jiné obchodní společnosti, připadá v úvahu tedy veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, je tu podmínkou spojení se spoluţačkou, protoţe k zaloţení těchto společností jsou potřeba minimálně dvě osoby. U komanditní společnosti je také důleţité zmínit, ţe jiţ 28

nebudou v rovnocenném postavení vůči společnosti, jelikoţ jeden ze zakládajících společníku bude v roli komanditisty a druhý v roli komplementáře, tedy pouze jedna podnikatelka bude muset vloţit vklad, na druhou stranu druhá sice nebude muset vkládat nic, ale bude ručit za své závazky celým svým majetkem.

2.1.2 Potřeba základního kapitálu U přihlédnutí k faktoru minimální výše kapitálu by bylo nejvýhodnější zaloţení ţivnosti nebo veřejné obchodní společnosti, protoţe u těchto společností není stanoven základní kapitál. Následuje zaloţení komanditní společnosti, kde je povinný pouze vklad komanditisty a to 5 000 Kč. U zaloţení společnosti s ručením omezeným je minimální vklad 200 000 Kč. Toto je moţné splnit pouze spojením se spoluţačkou, která splatí svou poměrnou část vkladu, jak jsem jiţ zmínila výše.

2.1.3 Náročnost při založení z hlediska nákladů spojených se založením U paní Novákové se jedná o ţivnost ohlašovací vázanou, pro kterou musí být splněny podmínky odborné způsobilosti, které jsou uvedeny v příloze č. 2, ţivnostenského zákona. Paní Nováková, jako absolventka vysoké školy, má 4 roky praxe v oboru, splňuje tedy poţadovanou způsobilost uvedenou v ţivnostenském zákoně. Pro zaloţení ţivnosti ji tedy stačí pouze dojít na příslušný ţivnostenský úřad v místě bydliště, vyplnit příslušené formuláře a zaplatit správní poplatek. Do 5 dnů úřad provede zápis do ţivnostenského rejstříku a paní Nováková obdrţí výpis, který jí bude slouţit jako doklad k ţivnostenskému podnikání. Přehled nákladů na zaloţení ţivnosti 1. Ohlášení ţivnosti a. Výpis z rejstříku trestů – 100 Kč b. Doklad prokazující důvod uţívání prostor – 0 Kč c. Splacení správního poplatku – 1 000 Kč 2. Registrační povinnost – zdravotní pojišťovna, finanční úřad a okresní správa sociálního zabezpečení – 0 Kč Celkem

1 100 Kč 29

V případě zaloţení společnosti je postup o něco sloţitější, jelikoţ kromě samotného ţivnostenského oprávnění je nutné získat i zápis do obchodního rejstříku. Návrh na zápis paní Nováková musí podat příslušnému krajskému úřadu, v jehoţ obvodu bude mít firma sídlo. Návrh na zápis musí být podán na formuláři, který je specifický pro kaţdou společnost a musí k němu také dodat potřebné přílohy, jako například ţivnostenské oprávnění a společenskou smlouvu. Přehled nákladů na zaloţení obchodní společnosti 1. Sepsání společenské smlouvy ve formě notářského zápisu – 2 000 Kč 2. Sloţení základního kapitálu na účet zaloţený správcem vkladu 3. Návrh na zápis do obchodního rejstříku a. úředně ověřené podpisy jednatelů na návrhu – 60 Kč b. kolek na návrh na zápis do OR – 5 000 Kč c. Ţivnostenský list – 1 100 Kč d. Společenská smlouva – 0 Kč e. Doklady o splacení vkladu – 0 Kč f. Doklady o sídle – 0 Kč g. Doklady jednatelů (výpis z rejstříku trestů) – 100 Kč 4. Registrační povinnost – zdravotní pojišťovna, finanční úřad a okresní správa sociálního zabezpečení – 0 Kč Celkem

8 260 Kč

Z hlediska finanční náročnosti, tedy nákladů spojených se zaloţením společnosti, resp. se získáním ţivnostenského listu je výhodnější variantou forma ţivnosti. Celý proces je jak finančně tak i administrativně méně náročný.

2.1.4 Oprávnění k řízení Obecně platí, ţe čím více se osobně ručí za závazky společnosti, tím větší pravomoc má člověk při podnikání. Tedy největší pravomoc by v tomto případě měla paní Nováková jako ţivnostník, bude mít přímé řízení a naprostou kontrolu nad celým svým podnikáním, jelikoţ ho bude provozovat pouze prostřednictvím své osoby. Při zaloţení obchodní společnosti by byly pravomoci ustanoveny ve společenské smlouvě, ale nejpravděpodobněji by bylo rozhodování rovnocenné, obě podnikatelky by tedy měli ve 30

společnosti 50 % podíl a kaţdá by mohla jednat za společnost samostatně. Rozdílem je pouze komanditní společnost, kde je k obchodnímu vedení oprávněn pouze komplementář.

2.1.5 Způsob a rozsah ručení za závazky U ručení za závazky v podnikání je důleţité říci, ţe pokud podnikatel ručí za své závazky neomezeně, celým svým majetkem, je to velkou nevýhodou, jelikoţ při ztrátovém podnikání se můţe podnikatel dostat do velkých problémů a přijít i o svůj osobní majetek. Paní Nováková by tedy v případě, ţe by byla ţivnostník nebo zaloţila veřejnou obchodní společnost, musela právě ručit neomezeně, tedy celým svým majetkem, kdeţto při zaloţení společnosti s ručením omezeným je její ručení omezeno pouze výší jejího vkladu do společnosti, v tomto případě tedy 100 000 Kč. U komanditní společnosti by záleţelo na tom, zda by v ní vystupovala paní Nováková jako komanditista nebo jako komplementář, jelikoţ za závazky společnosti ručí celým svým majetkem pouze komplementář, komanditista pak do výše svého vkladu.

2.1.6 Podíl na zisku S ohledem na podíl na zisku by pro paní Novákovou bylo nejpříznivější podnikat jako ţivnostník, který si po zdanění nechává celou výši svého zisku, má tedy 100 % podíl na zisku. Naopak při zaloţení obchodní společnosti by musela zisk sníţený o daň z příjmů právnických osob rozdělit dle společenské smlouvy, v tomto případě na půl, pro sebe a svou spoluţačku.

2.1.7 Účetní povinnosti Nejjednodušší by pro paní Novákovou bylo podnikání formou ţivnosti, protoţe v tomto případě by měla moţnost vést pouze daňovou evidenci nebo dokonce výdaje uplatňovat paušálně. Samozřejmě má moţnost vést i účetnictví, pokud se sama dobrovolně rozhodne, povinnost vést účetnictví by pro ni nastala v okamţiku, kdy by obrat za předchozí rok přesáhl částku 25 000 000 Kč. Z hlediska administrativní náročnosti by ale bylo jednodušší vést daňovou evidenci. Naopak u obchodních společností je povinnost vést účetnictví přikázána zvláštním právním předpisem a to ode dne zápisu 31

do obchodního rejstříku. Paní Nováková by ho tedy jako právnická osoba vedla od zahájení podnikání.

2.2 Shrnutí a vyhodnocení kritérií Všechna kritéria jsou zapsána do tabulky a obodována dle komentářů, které jsou uvedeny výše. Bodování je od jedné do čtyř, kdy číslo čtyři má ta forma podnikání, která je nejvhodnější s ohledem na dané kritérium a číslo jedna naopak ta nejméně výhodná. Tabulka 1 - vyhodnocení prvotních kritérií (zdroj: vlastní výpočty)

Kritéria

ţivnostník

v. o. s.

s. r. o.

k. s.

Počet zakladatelů

3

1

3

1

Potřeba základního kapitálu

3

3

1

2

Náročnost při zaloţení

4

1

1

1

Oprávnění k řízení

4

2

2

1

Způsob a rozsah ručení za závazky

1

1

4

1

Podíl na zisku

4

1

1

1

Účetní povinnosti

4

1

1

1

Celkem

23

10

13

8

Z tabulky je vidět, ţe nejvíce bodů má a tedy nejvýhodnější forma podnikání by z hlediska určených kritérií byla ţivnost. Ta obdrţela téměř ve všech bodech to nejvyšší hodnocení. Nevýhodou je pouze ručení za závazky, protoţe jako ţivnostník musí ručit celým svým majetkem. Nejméně výhodná je komanditní společnost, která naopak získala nejmenší hodnocení téměř ve všech kritériích a to zejména díky tomu, ţe jsou ve společnosti rozděleny pozice komplementáře a komanditisty a kaţdá má své určité podmínky. Pro větší přehlednost jsou výsledné body uvedeny i v následujícím grafu.

32

Obrázek 1- výsledky dosaţených bodů dle kritérií

Na základě těchto kritérií by se jiţ mohla paní Nováková rozhodnout pro nejlepší formu podnikání, ale dalším důleţitým faktorem který volbu můţe ovlivnit, je určitě i daňové zatíţení a další odvody státu jako sociální a zdravotní pojištění. Proto je v dalším úseku mé praktické části počítáno i s těmito faktory a to konkrétně daně a odvody pro fyzickou osobu tedy ţivnostenské podnikání a dále pro veřejnou obchodní společnost a společnost s ručením omezeným. Jelikoţ komanditní společnost získala v první fázi hodnocení nejmenší počet bodů, bude jako další nejméně vhodná forma podnikání z dalšího posuzování vyřazena.

2.3 Ţivnostenské podnikání - výpočty daňového zatíţení a ostatních odvodů státu Pro výpočty daňového zatíţení jsou odhadnuty příjmy a výdaje podnikatelky. Odhad vychází z reálných hodnot získaných osobním šetřením v blízkém okolí u osob podnikajících v podobném rozsahu. Dále jsou vypsány následující informace, které celý výpočet ovlivňují. Paní Nováková je vdaná a má jedno dítě ve věku 5 let. Kaţdý rok chodí 1x na odběr krve, má uzavřeno penzijní pojištění do 60 let věku a příspěvky na toto pojištění činí 20 000 Kč ročně. To znamená, ţe si bude moci uplatňovat daňové zvýhodnění na své dítě v aktuální výši. Dále si bude moci uplatnit odčitatelné poloţky dle § 15 zákona o dani z příjmu. Od základu daně si tedy bude moci odečíst dar na zdravotnické účely, jehoţ hodnota se oceňuje částkou 2 000 Kč a také si bude moci odečíst příspěvek na penzijní připojištění v částce maximálně 12 000 Kč. 33

Paní Nováková by nebyla plátce DPH. Ke svému podnikání by pouţívala osobní automobil, který mají ve společném vlastnictví s manţelem a uţívají ho i soukromě. Z tohoto automobilu bude tedy muset paní Nováková platit silniční daň. První registrace automobilu byla 1. 8. 2007, zdvihový objem motoru 1280 ccm. Výdaje na cestovné by si uplatňovala paušálně tedy 80 % z 5000 Kč/měsíc. Částka je sníţena právě z toho důvodu, ţe automobil bude pouţíván i pro soukromé účely. Paní Nováková bude mít k pronájmu kancelář ve výši 4 000 Kč měsíčně včetně spotřeby energií. Platby bude muset provádět vţdy předem za následující čtvrtletí. Odhad faktur vydaných a přijatých za rok 2012. Tabulka 2 - Faktury vydané

Doklad

Text

Částka celkem

Zaplaceno

FAV/1

Vedení účetnictví

28 500,-



FAV/2

Vedení daňové evidence

39 200,-



FAV/3

Vedení účetnictví

34 600,-



FAV/4

Vedení daňové evidence

22 100,-



FAV/5

Účetní poradenství

18 250,-



FAV/6

Vedení daňové evidence

52 850,-



FAV/7

Účetní poradenství

72 650,-



FAV/8

Zpracování mezd

22 250,-



FAV/9

Zpracování výkazů

57 260,-



FAV/10

Vedení účetnictví

49 500,-



FAV/11

Zpracování ročních výkazů

69 000,-



34

Tabulka 3- Faktury přijaté

Doklad

Text

Částka celkem

Zaplaceno

FAP/1

Nájemné kanceláře na 1. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/2

Kancelářský nábytek

49 000,-



FAP/3

Nákup PC soustavy s tiskárnou

44 500,-



FAP/4

Nákup účetního programu

14 000,-



FAP/5

Ostatní kancelářské potřeby

3 800,-



FAP/6

Propagace v místním tisku na celý rok

8 400,-



FAP/7

Nájemné kanceláře na 2. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/8

Nájemné kanceláře na 3. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/9

Školení účetnictví a daně

7 500,-



FAP/10

Nájemné kanceláře na 4. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/11

Náklady na telefon a internet

15 400,-



FAP/12

Nájemné kanceláře na 1. Čtvrtletí

12 000,-



Daňová evidence je důleţitá pro zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Ten se počítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Paní Nováková bude mít povinnost vést evidenci příjmů a výdajů a dále majetku a závazků. Na příjmy a výdaje stačí vést deník příjmů a výdajů, jehoţ podoba není nijak závazně předepsána, důleţité je uvádět vše co spadá do daného kalendářního roku a odlišovat zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje. Do daňových příjmů nebude zahrnut úvěr poskytnutý do začátku podnikání a poslední vydaná faktura jelikoţ nebyla v roce 2012 zaplacena. Do výdajů nebude zahrnut nákup hmotného majetku, výdajem je pouze odpis, výdaje na osobní potřebu podnikatelky a také zdravotní a sociální pojištění. Dále je zmíněna evidence majetku a závazků v daném roce, tedy kniha faktur přijatých a vydaných, kde bude vidět splatnost a úhrada faktur. U evidence majetku, je důleţitý přehled získaného majetku, ve kterém budou zapsány odpisy, které také vstupují do daňového základu.

35

2.3.1 Základní výpočet Příloha č. 1 bakalářské práce obsahuje všechny sestavy, které podnikatelka musí evidovat při daňové evidenci. Nejdůleţitější sestavou je deník příjmů a výdajů, který je zpracován dle odhadu účetních případů paní Novákové za rok 2012. Dle tohoto deníku je výše příjmů zahrnovaných do základu daně 397 160 Kč a výdaje odčitatelné od základu daně činí 161 930 Kč. Jelikoţ paní Nováková pořídí během roku dlouhodobý majetek, mezi výdaje jsou zahrnuty odpisy za tento majetek a to ve výši 5 390 Kč nábytek a 8 900 Kč PC soustava, dle inventárních karet v jiţ zmíněné příloze č. 1. Účetní odpisy se rovnají daňovým. Dlouhodobý majetek bude odepisovat rovnoměrně bez moţnosti zvýšeného odpisu. Výsledný základ daně paní Novákové bude 235 230 Kč. Následující tabulka obsahuje výpočet konečné daně z příjmů fyzické osoby. Tabulka 4 - daň z příjmů FO - základní výpočet (zdroj: vlastní výpočty)

Celkový základ daně: Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru)

235 230 Kč - 2 000 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění)

- 12 000 Kč

Upravený základ daně

221 230 Kč

Upravený základ daně zaokrouhlený

221 200 Kč

Daň z příjmů FO – 15% Sleva na poplatníka Daň po slevách Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

33 180 Kč - 24 840 Kč 8 340 Kč - 13 404 Kč - 5 064 Kč

36

2.3.2 Možná optimalizace základu daně Při vedení daňové evidence u ţivnostníků je velkou výhodou, ţe si můţe výši základu daně sama ovlivňovat do určité výše. V případě paní Novákové by bylo výhodou například to, ţe pokud by si poslední fakturu v měsíci, tedy FAV/11 nenechala do konce roku zaplatit a naopak FAP/12 za nájem ještě do konce roku zaplatila, změnil by se celý základ daně, protoţe příjmy by byly 397 160 Kč a výdaje by se zvýšily na 173 930 Kč, vzniklý základ daně by byl niţší a to 223 230 Kč. Tabulka opět ukazuje konečnou daň, která i přes tuto mírnou optimalizaci vyšla výhodněji. Tabulka 5 – daň z příjmů FO - optimalizace ZD (zdroj: vlastní výpočty)

Celkový základ daně:

223 230 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru)

- 2 000 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění)

-12 000 Kč

Upravený základ daně

209 230 Kč

Upravený základ daně zaokrouhlený

209 200 Kč

Daň z příjmů FO – 15% Sleva na poplatníka Daň po slevách Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

31 380 Kč - 24 840 Kč 6 540 Kč - 13 404 Kč - 6 864 Kč

2.3.3 Uplatnění paušálních výdajů Pro ţivnostníky je tu také moţnost uplatnění výdajů paušálně. Znamená to, ţe by paní Nováková nemusela vést daňovou evidenci příjmů a výdajů v jiţ zmiňované formě, ale zapisovala by pouze přehled příjmů a pohledávek. Tyto příjmy by pak sníţila o procentuální část určenou zákonem. Konkrétně u paní Novákové pro ţivnost ohlašovací vázanou je to 60 % z příjmů. Výdaje by tedy byly 238 296 Kč, coţ je viditelný rozdíl. Základ daně by se tedy sníţil na 158 864 Kč. V následující tabulce je uveden třetí moţný výpočet daně z příjmů paní Novákové.

37

Tabulka 6 - daň z příjmů FO - paušální výdaje (zdroj: vlastní výpočty)

Celkový základ daně:

158 864 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru)

- 2 000 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění)

-12 000 Kč

Upravený základ daně

144 864 Kč

Upravený základ daně zaokrouhlený

144 800 Kč

Daň z příjmů FO – 15%

21 720 Kč

Sleva na poplatníka

- 24 840 Kč

Daň po slevách

0 Kč

Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

- 13 404 Kč 13 404 Kč

U vedení daňové evidence při ţivnostenském podnikání by dle uvedených výpočtů bylo pro paní Novákovou jednoznačně nejvýhodnější pouţívat paušální výdaje. Bohuţel díky plánovaným reformám nemůţu jasně říci, ţe procentuální výše paušálních výdajů bude stále 60 % nebo dokonce, ţe nebudou tyto paušální výdaje úplně zrušeny, avšak v návrhu připravované daňové reformy zatím ţádná změna ohledně paušálních výdajů není zmíněna. Pro přehlednější srovnání jsou všechny celkové výsledky, tedy výše daňových bonusů, zobrazeny v následujícím grafu.

Obrázek 2- srovnání daňového zatíţení

38

Při vedení daňové evidence paní Nováková získá finanční prostředky, které můţe pouţít pro svou osobní potřebu ve výši 306 020 Kč, které tvoří 50 000 Kč vybraných jiţ v průběhu roku a rozdíl příjmů a výdajů na konci kalendářního roku ve výši 256 020 Kč. Budu počítat s tím, ţe paní Nováková si bude chtít nechat v podnikání alespoň 100 000 Kč do dalšího roku. Výsledné příjmy z podnikání pro paní Novákovou jsou tedy ve výši 206 020 Kč.

2.3.4 Sociální a zdravotní pojištění Paní Nováková si bude muset celý rok platit sociální a zdravotní pojištění. Jelikoţ ţivnost je jejím hlavním příjmem bude muset odvádět měsíčně zálohy na pojištění a protoţe je začínající podnikatel budou zálohy placeny v minimální výši. Pro zdravotní pojištění je to tedy částka 1 697 Kč a pro sociální pojištění 1 836 Kč. Na konci roku se musí odevzdat přehled příjmů a výdajů za daný rok, dle kterého budou paní Novákové spočítány přeplatky nebo nedoplatky a také výše záloh pro příští rok. Pro tento výpočet je pouţita nejvýhodnější varianta a to daňová evidence s paušálními výdaji kdy vznikl zisk ve výši 158 864 Kč.

Postup výpočtu u sociálního pojištění Vyměřovací základ (50 % z 158 864 Kč)

79 432 Kč

Sociální pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu)

23 195 Kč

Zaplacené zálohy celkem (12 x 1 836 Kč)

22 032 Kč

Nedoplatek

1 163 Kč

Výše zálohy pro další rok (23 195 : 12)

1 933 Kč

U zdravotního pojištění je stejný postup výpočtu. Pro výpočet opět pouţiji zisk ve výši 158 864 Kč.

39

Postup výpočtu u zdravotního pojištění Vyměřovací základ (50 % z 158 864 Kč)

79 432 Kč

Zdravotní pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu)

10 724 Kč

Zaplacené zálohy celkem (12 x 1 697 Kč)

20 364 Kč

Přeplatek

9 640 Kč

Výše zálohy pro další rok bude opět v minimální výši

1 697 Kč

2.3.5 Daňová reforma 2013 - výpočty s ohledem na tuto reformu Reforma daní a odvodů, která byla navrhnuta ministrem financí a měla by být platná od 1. ledna 2013, můţe jiţ zjištěné výsledky ovlivnit, proto jsou v praktické části práce provedeny i výpočty, které by se týkali jiţ druhého roku podnikání paní Novákové s tím, ţe jsou pouţity pro výpočet stejné hodnoty příjmů i výdajů. Zatím jde sice pouze o návrh reformy, ale v tomto případě je počítáno s tím, ţe se většina z návrhu objeví i v konečné formě. Nejdůleţitější změny pro paní Novákovou jsou  zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 % na 19 %,  změna vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, který bude 100 % zisku,  pokles sazeb SP a ZP na 6,5 % z vyměřovacího základu,  sníţení limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč,  zvýšení slevy na dítě o 1 800 Kč ročně,  slevu na poplatníka si nebude moci uplatnit ten, jehoţ příjmy převyšuji čtyřnásobek průměrné mzdy. (Hovorka, 2012)

40

Základní výpočet po reformě Tabulka 7 - daň z příjmů FO po reformě - základní výpočet (zdroj: vlastní výpočty)

Celkový základ daně:

235 230 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru)

- 2 000 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění)

-12 000 Kč

Upravený základ daně

221 230 Kč

Upravený základ daně zaokrouhlený

221 200 Kč

Daň z příjmů FO – 19% Sleva na poplatníka Daň po slevách Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

42 028 Kč - 24 840 Kč 17 188 Kč - 15 204 Kč 1 984 Kč

Výpočet s paušálními výdaji Tabulka 8 - daň z příjmů FO po reformě - paušální výdaje (zdroj: vlastní výpočty)

Celkový základ daně:

158 864 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru)

- 2 000 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění)

-12 000 Kč

Upravený základ daně

144 864 Kč

Upravený základ daně zaokrouhlený

144 800 Kč

Daň z příjmů FO – 19% Sleva na poplatníka Daň po slevě Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

27 512 Kč - 24 840 Kč 2 672 Kč - 15 204 Kč 12 532 Kč

Z tabulek je vidět, ţe zvýšení procentuální sazby daně by pro paní Novákovou bylo negativní. V prvním případě vznikl rozdíl téměř 8 000 Kč. Pokud by zůstala moţnost paušálních výdajů, kterou by paní Nováková jistě ráda vyuţívala, tak v tomto případě vznikl rozdíl 1 000 Kč, který ale není oproti prvnímu výpočtu tolik citelný. Změny vůči roku 2012 jsou v následujícím grafu. 41

Obrázek 3 - srovnání výpočtů daňového zatíţení s ohledem na reformu

Sociální pojištění v roce 2013 Vyměřovací základ (100 % z 158 864 Kč)

158 864 Kč

Sociální pojištění (6,5 % z vyměřovacího základu)

10 327 Kč

Zaplacené zálohy celkem (12 x 1 933 Kč)

23 196 Kč

Přeplatek

12 869 Kč

Zdravotní pojištění v roce 2013 Vyměřovací základ (100 % z 158 864 Kč)

158 864 Kč

Zdravotní pojištění (6,5 % z vyměřovacího základu)

10 327 Kč

Zaplacené zálohy celkem (12 x 1 697 Kč)

20 364 Kč

Přeplatek

10 037 Kč

Ačkoliv se díky reformám zvýšil vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, tak sníţení procentuálních sazeb vedlo k tomu, ţe odvody na sociálním pojištění jsou téměř o polovinu menší neţ v roce 2012. U zdravotního pojištění nenastala téměř ţádná změna. Jelikoţ se ale důchodové pojištění bude nově počítat z odvedených peněz, musí na druhou stranu paní Nováková počítat s tím, ţe čím více peněz si odvede na sociálním pojištění, tím více ji pak bude vyplaceno na 42

důchodovém pojištění. Rozdíly v platbách sociálního a zdravotního pojištění jsou uvedeny v následujícím grafu.

Obrázek 4 - srovnání ročních plateb na SP a ZP

2.4 Obchodní společnosti – daňové zatíţení a ostatní odvody Druhou jiţ zmíněnou moţností pro paní Novákovou je zaloţení obchodní společnosti a to buď, společnosti s ručením omezeným nebo veřejné obchodní společnosti. V obou případech jde o společnost zapsanou v obchodním rejstříku, tudíţ paní Nováková bude muset vést účetnictví. Na rozdíl od daňové evidence poskytuje účetnictví komplexnější pohled na hospodaření, ale jeho vedení je administrativně náročnější. Účetnictví je upraveno Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účtuje se v něm podvojně a pouze o skutečnostech, které se týkají podnikání, tedy stav a pohyb majetku, pohledávek a závazků, ale také se shromaţďují informace o nákladech a výnosech, jejichţ rozdíl tvoří výsledný hospodářský výsledek z podnikání. Z důvodu porovnání výše daní a odvodů, jsou pouţity pro účetnictví obchodních společností stejné podklady, jako k výpočtům u daňové evidence v rámci ţivnostenského podnikání. Paní Nováková bude moci vyuţívat, pokud to je moţné, stejné slevy jako u daňové evidence, tedy na poplatníka a na dítě plus odčitatelné poloţky od základu daně z příjmů FO. Její spoluţačka můţe uplatnit pouze slevu na poplatníka, protoţe je bezdětná. V následujících tabulkách je tedy opět uveden přehled faktur, které by se objevily v účetnictví paní Novákové. 43

Odhad faktur vydaných a přijatých za rok 2012. Tabulka 9 - faktury vydané

Částka celkem

Doklad

Text

Zaplaceno

FAV/1

Vedení účetnictví

28 500,-



FAV/2

Vedení daňové evidence

39 200,-



FAV/3

Vedení účetnictví

34 600,-



FAV/4

Vedení daňové evidence

22 100,-



FAV/5

Účetní poradenství

18 250,-



FAV/6

Vedení daňové evidence

52 850,-



FAV/7

Účetní poradenství

72 650,-



FAV/8

Zpracování mezd

22 250,-



FAV/9

Zpracování výkazů

57 260,-



FAV/10

Vedení účetnictví

49 500,-



FAV/11

Zpracování ročních výkazů

69 000,-



Tabulka 10 - přijaté faktury

Částka celkem

Doklad

Text

Zaplaceno

FAP/1

Nájemné kanceláře na 1. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/2

Kancelářský nábytek

49 000,-



FAP/3

Nákup PC soustavy s tiskárnou

44 500,-



FAP/4

Nákup účetního programu

14 000,-



FAP/5

Ostatní kancelářské potřeby

3 800,-



FAP/6

Propagace v místním tisku na celý rok

8 400,-



FAP/7

Nájemné kanceláře na 2. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/8

Nájemné kanceláře na 3. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/9

Školení účetnictví a daně

7 500,-



FAP/10

Nájemné kanceláře na 4. Čtvrtletí

12 000,-



FAP/11

Náklady na telefon a internet

15 400,-



FAP/12

Nájemné kanceláře na 1. Čtvrtletí

12 000,-



44

I v tomto případě, tedy při vedení účetnictví, budou při výpočtech dvě různé varianty. A to výpočet pro veřejnou obchodní společnost, kde budou paní Novákové vyplaceny podíly na zisku a dále výpočet pro společnost s ručením omezeným kde je rozdělen výpočet pro výplatu mzdy, tedy případ kdy bude paní Nováková vůči společnosti ve vztahu zaměstnaneckém. Tento příjem bude daněn jako příjem ze závislé činnosti a bude z něj odváděno sociální a zdravotní pojištění. Druhou moţností je, ţe bude mít nárok jako společník na podíl na zisku, který by si po zdanění rozdělili se svou spoluţačkou. Před vyplácením těchto podílů, ale budou muset splnit zákonnou podmínku a to vytvořit rezervní fond ve výši 10 % z čistého zisku, ne však více neţ 5 % z hodnoty základního kapitálu. Na základě faktur je provedeno zaúčtování všech účetních případů, které by vznikly při podnikání. Výsledné sestavy jsou uvedeny v příloze č. 2 bakalářské práce. Závěrečným zaúčtováním na účet zisků a ztrát a konečný účet rozvaţný, který je také součástí přílohy, vyšel výsledek hospodaření ve formě zisku a to ve výši 305 330 Kč.

2.4.1 Veřejná obchodní společnost – podíly na zisku Veřejná obchodní společnost ačkoliv je to právnická osoba, nemá povinnost podávat vlastní daňové přiznání. Zisk bude tedy rozdělen na polovinu mezi obě podnikatelky a ty si ho ve vlastním přiznání k dani z příjmů fyzických osob zdaní jako příjem z podnikání. V následující tabulce je uveden výpočet. Tabulka 11 - výpočet zdanění v. o. s. paní Nováková (zdroj: vlastní výpočty)

Výsledek hospodaření

305 330 Kč

Rozdělení na ½ = základ daně

152 665 Kč

Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 1 zákona (hodnota daru) Odčitatelné poloţky dle § 15 odst. 5 zákona (penzijní pojištění) Upravený základ daně zaokrouhlený Daň z příjmů FO – 15% Sleva na poplatníka Daň po slevách Daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 1 zákona (1 dítě) Daň po slevách a zvýhodněních

2 000 Kč 12 000 Kč 138 600 Kč 20 790 Kč - 24 840 Kč 0 Kč - 13 404 Kč 13 404 Kč 45

V tomto případě se paní Nováková dostala na stejný daňový bonus jako při uplatnění paušálních výdajů u vedení daňové evidence. Samozřejmě díky rozdělení zisku dostane podíl ve výši 152 665 Kč, coţ je téměř o 100 000 Kč méně neţ to co získala při ţivnostenském podnikání. Na daních ale nebude odvedena státu ţádná částka, paní Novákové vznikl bonus a její spoluţačce by vyšla výsledná daň 0 Kč. Dále si paní Nováková bude muset po celý rok platit sociální i zdravotní pojištění ve stejné výši jako je jiţ uvedeno výše tedy 20 364 Kč ročně na zdravotním pojištění a 22 032 Kč na sociálním pojištění. Po daňové reformě, která zvýší sazbu daně a výši daňového zvýhodnění by byl opět daňový bonus a to ve výši 13 710 Kč, coţ je v tomto případě zanedbatelná změna.

2.4.2 Společnost s ručením omezeným V tomto případě je situace o něco sloţitější. Jak je jiţ zmíněno výše, společník můţe ve společnosti pracovat a za svou práci pobírat odměnu ve formě příjmu ze závislé činnosti nebo můţe získat příjem z kapitálového majetku formou podílu na zisku. Podíl na zisku Pokud by se paní Nováková rozhodla pro příjem ve formě podílu na zisku, musí počítat s tím, ţe vlastně po celý rok nebude mít ţádný stálý příjem, protoţe není moţnost vyplácet zálohy na podíly na zisku. Podíly na zisku se vyplácejí ze zisku po zdanění a zákonného odvodu do rezervního fondu, případně úhrady ztráty z minulých let. Jejich rozdělení musí být určeno a schváleno valnou hromadou. V případě paní Novákové by bylo rozdělení 50 % dílem. Podíl na zisku je zdaňován zvláštní sazbou daně, která je pro daný rok 15 %. Tuto daň je povinen srazit plátce při výplatě podílů. Takový podíl pak fyzická osoba dále nezdaňuje a také je důleţité, ţe podíl na zisku nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Dle přílohy č. 2 bakalářské práce je výsledek hospodaření firmy paní Novákové 305 330 Kč. Výpočet bude vypadat následovně.

46

Tabulka 12 - daň z příjmů PO podíly na zisku (zdroj: vlastní výpočet)

Výsledek hospodaření

305 330 Kč

Základ daně

305 330 Kč

Základ daně zaokrouhlený

305 000 Kč

Daň z příjmů PO – 19 %

57 950 Kč

Zisk po zdanění

247 380 Kč

Příděl do rezervního fondu (maximálně 5 % z hodnoty ZK)

10 000 Kč

Výsledný zisk

237 380 Kč

50 % podíl na zisku

118 690 Kč

Sráţková daň podílu – 15 %

17 804 Kč

Zdanění společnosti s ručením omezeným je jiţ patrné. Společnost jako právnická osoba odvede daň ve výši 57 950 Kč a dále bude odvedena sráţková daň za oba podíly, tedy dvakrát částka 17 804 Kč. Celkem tedy společnost odvede na daních 93 558 Kč a finanční prostředky, které získá paní Nováková, jsou ve výši 100 886 Kč za celý rok, coţ není moc příznivé s porovnáním podnikání fyzické osoby, ale i veřejné obchodní společnosti. Samozřejmě si paní Nováková bude muset opět za celý rok platit sociální i zdravotní pojištění v jiţ zmíněných částkách. Výplata mzdy Druhou moţností je příjem ze závislé činnosti. Společník můţe být odměňován na základě

obchodněprávního

nebo

pracovněprávního

vztahu.

V případě

obchodněprávního vztahu se jedná o příjem za práci jednatele, kdy společnost uzavře smlouvu o výkonu funkce. Na základě obchodněprávního vztahu je jednatel účastník pouze zdravotního pojištění nikoliv sociálního pojištění. Důleţitá je pak výše odměny, protoţe ta určuje, zda se společník bude účastnit alespoň na důchodovém pojištění. V případě pracovněprávního vztahu je společníkovi vyplácena mzda, z které je odváděno sociální i zdravotní pojištění. Protoţe tyto odvody na sociální a zdravotní pojištění by byly pro paní Novákovou velkou výhodou, aby jí odpadla povinnost platit tyto odvody zvlášť, je počítáno s moţností pracovněprávního vztahu. Obě podnikatelky si tedy budou vyplácet měsíční mzdu, kaţdá ve výši 9 000 Kč. Měsíční výplata paní Novákové je uvedena na následujícím obrázku. 47

Obrázek 5 - výplata paní Novákové (zdroj: www.vyplata .cz)

Čistá mzda paní Novákové bude 9 127 Kč, na sociálním pojištění odvede měsíčně 585 Kč a na zdravotním pojištění 405 Kč. Za celý rok tedy získá finanční prostředky ve výši 109 524 Kč a na dani neodvede státu nic. Na následujícím obrázku je uvedena i výplata spoluţačky – paní Nové.

Obrázek 6 - výplata paní Nové (zdroj: www.vyplata.cz)

Jelikoţ je paní Nová bezdětná nemůţe si uplatnit ţádné zvýhodnění na dani, tudíţ jí nevznikne daňový bonus. Odvody na sociálním i zdravotním pojištění budou stejné jako u paní Novákové. Její čistá mzda bude tedy 8 010 Kč a na daních státu ani ona neodvede nic. V příloze č. 3 bakalářské práce je uvedeno zaúčtování a výpočet výsledku hospodaření za rok 2012, pokud by si podnikatelky vyplácely tyto mzdy. Mzdy vstupují do nákladů 48

vynaloţených na podnikání, a tedy sniţují hospodářský výsledek. V případě vyplácení mezd nám vznikl opět zisk, ale pouze ve výši 15 890 Kč. Tento zisk by opět podléhal zdanění. Výpočet je uveden v následující tabulce. Tabulka 13 - daň z příjmů PO při mzdách (zdroj:vlastní výpočet)

Výsledek hospodaření

15 890 Kč

Základ daně

15 890 Kč

Základ daně zaokrouhlený

15 000 Kč

Daň z příjmů PO – 19 % Zisk po zdanění Příděl do rezervního fondu (10 % ze zisku) Výsledný zisk 50 % podíl na zisku Sráţková daň podílu – 15 %

2 850 Kč 13 040 Kč 1 304 Kč 11 736 Kč 5 868 Kč 881 Kč

Při moţnosti výplaty mzdy paní Nováková získá finanční prostředky ve výši 114 511 Kč, coţ je téměř o 15 000 Kč více neţ u výplaty podílů na zisku, s tou výhodou, ţe během roku bude mít stálý příjem a nebude muset čekat aţ na výplatu podílů. Na daních podnikatelky odvedou 2 850 Kč jako daň z příjmu právnické osoby a dvakrát 881 Kč sráţkovou daň. Celkem tedy 4 612 Kč.

2.5 Přehled výpočtů a celkové vyhodnocení V následujícím celkovém zhodnocení je porovnání finančních prostředků, které paní Nováková získá v kaţdé určité formě podnikání. Druhým důleţitým kritériem je celkové daňové zatíţení. Všechny potřebné výpočty jsou jiţ k dispozici výše, nyní jsou pouze dohromady vypsány a uvedeny v grafu.

49

V následující tabulce je přehled získaných finančních prostředků. Tabulka 14 - přehled získaných financí (zdroj:vlastní výpočty)

Získané finanční prostředky pro osobní spotřeby

Forma podnikání Ţivnostenské podnikání – DE

206 020,00 Kč

Veřejná obchodní společnost

166 069,00 Kč

Společnost s ručením omezeným

Mzda

114 511,00 Kč

Podíl

100 886,00 Kč

Z následující tabulky je vidět, ţe nejvíc finančních prostředků získá paní Nováková u zaloţení ţivnosti a to i s ohledem na to, ţe z výsledné částky 306 020 Kč byly odečteny peníze ve výši 100 000 Kč, které si paní Nováková chce nechat v podnikání. Výsledek u obou společností je samozřejmě velmi ovlivněn tím, ţe v podnikání budou podnikatelky dvě a o zisk se dělí. I přes zmíněné dělení je celkem dobrý výsledek u veřejné obchodní společnosti. Nejmíň finančních prostředků by získala u společnosti s ručením omezeným, v případě zisku z kapitálového majetku tedy u vyplácení podílů ze zisku. Pro větší přehlednost jsou výsledky uvedeny i v následujícím grafu.

Obrázek 7 přehled získaných finančních prostředků paní Novákové po zdanění

50

Dalším a velmi důleţitým kritériem je daňové zatíţení. V následující tabulce jsou opět dohromady uvedeny všechny výsledky. U daňové evidence jsou vypsány i všechny výsledky, aby byl vidět rozdíl, který si můţe ţivnostník sám ovlivnit postupem výpočtu. Tabulka 15 daňové zatíţení (zdroj: vlastní výpočty)

Forma podnikání

Ţivnostenské podnikání – DE

Daňové zatíţení celkem základní výpočet

- 5 604,00 Kč

optimalizace

- 6 864,00 Kč

paušální výdaje

- 13 404,00 Kč

Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným

- 13 404,00 Kč mzda

3 731,00 Kč

podíl

93 558,00 Kč

Nejmenší a tedy nejvýhodnější zdanění je u ţivnostenského podnikání a veřejné obchodní společnosti. U veřejné obchodní společnosti je to způsobeno tím, ţe si zisk společnosti daní společník v rámci svého daňového přiznání tedy daní z příjmů fyzických osob. U ţivnostenského podnikání je daňové zatíţení rozdílné s ohledem na postup výpočtu daně. Jak je jiţ uvedeno výše, pro paní Novákové by bylo nejvýhodnější při vedení daňové evidence uplatňovat paušální výdaje, protoţe u práce účetní nikdy nedosáhne vyšší hodnoty výdajů, neţ je zmíněný paušál. Největší daňové zatíţení je u společnosti s ručením omezeným v případě vyplácení podílů. Je to způsobeno tím, ţe vysoký zisk společnosti je daněn daní z příjmů právnických osob a dále je ze získaného podílu na zisku odvedena sráţková daň.

51

Výsledky jsem opět uvedla i v následujícím grafu.

Obrázek 8 - přehled daňového zatíţení

Aby mohla být navrţena výsledná forma podnikání, je vytvořena opět tabulka, ve které jsou tyto dvě kritéria obodována. Pouţito je bodování 1 – 6, dle počtu moţných forem podnikání s tím, ţe čím více bodů je přiřazeno, tím je daná forma výhodnější. Toto bodování je však poupraveno dle výsledků, jelikoţ u daňového zatíţení jsou dvě stejné hodnoty a proto jsou obě obodovány pětkou a u získaných financí, kde jsou pouze čtyři výsledky, bylo nejvyšší moţné hodnocení čtyři. Tabulka 16 – vyhodnocení výsledných kritérií (zdroj: vlastní výpočet)

Ţivnostenské podnikání

Kritérium

Veřejná obchodní základní paušální optimalizace společnost výpočet výdaje

Spol. s ručením omezeným podíl na mzda zisku

Získané finance

4

4

4

3

2

1

Daňové zatíţení

3

4

5

5

2

1

Celkem

7

8

9

8

4

2

52

2.6 Návrh formy podnikání Vyhodnocení nejvýhodnější formy podnikání probíhalo ve dvou fázích. V první fázi jsou zvoleny formy podnikání, které pro podnikatelku byly přijatelné a dle zvolených kritérií, které ovlivňují výběr, jsou tyto formy podnikání ohodnoceny. Z první fáze je tedy vyloučena komanditní společnost, a proto je v druhé fázi počítáno pouze s ţivnostenským podnikáním, veřejnou obchodní společností a společností s ručením omezeným. Pro tyto tři formy podnikání je ve druhé fázi spočítáno daňové zatíţení a tedy i finanční prostředky, které podnikatelka získá pro svou osobní spotřebu. Tyto dvě kritéria jsou opět obodována. Výsledkem je, ţe jako nejvýhodnější forma podnikání pro práci účetní je ţivnostenské podnikání, konkrétněji vedení daňové evidence, u které si bude podnikatelka uplatňovat výdaje paušálem. V tomto případě byly výsledky jednoznačně nejvýhodnější. Pakliţe by se stalo, ţe díky chystané daňové reformě bude tato moţnost zrušena, můţe se paní Nováková rozhodnout mezi ţivnostenským podnikáním a veřejnou obchodní společností. Takové rozhodnutí je těţké, jelikoţ se od sebe tyto dvě formy moc neliší. Například z pohledu budoucího rozvoje můţe paní Nováková v obou případech narazit na problém při získávání úvěru, protoţe ani ţivnostník a ani veřejná obchodní společnost nemá ţádný základní kapitál, coţ na banku můţe působit rizikově. Osobně vidím jako velkou výhodu to, ţe při ţivnostenském podnikání si paní Nováková můţe o všem rozhodovat sama, zaloţení ţivnosti je také velmi jednoduché coţ je další přednost, kdyţ paní Nováková teprve začíná. U této formy podnikání má také moţnost vést daňovou evidenci, která je administrativně méně náročná neţ účetnictví, i kdyţ v případě paní Novákové to není tak podstatný důvod, jelikoţ se tímto sama zabývá.

53

Závěr Prvotním krokem k podnikání je samozřejmě podnikatelský nápad, se kterým by se chtěl podnikatel realizovat. Tuto motivaci začít podnikat ale ovlivňují i ekonomické, politické a společenské faktory. Z ekonomického hlediska podnikatel musí počítat s tím, ţe na trhu není izolovaný, ale naopak vstupuje do podnikatelského prostředí, které se v poslední době vyznačuje tím, ţe se v České republice zostřuje konkurenční boj. Musí také čelit neustálému zvyšování nákladů. Také celkové daňové zatíţení nepřispívá k rozvoji podnikání. I z hlediska vnímání společnosti je v naší zemi stále podnikání povaţováno za nepoctivou činnost, která přispívá k obohacení majitelů podniků, ale nevede k dalšímu rozvoji společnosti. Podnikatel by měl proto předem vyhodnotit všechny výhody, ale i hrozící rizika, které přináší nejen toto trţní prostředí, ale také forma podnikání pro kterou se rozhodne a se kterou vstoupí na trh. Důleţité je nejen aby se při začátku podnikání na trhu uchytil, ale mohl se i nadále rozvíjet. V České republice je nejčastější a tedy i nejoblíbenější formou podnikání ţivnost. Dle dostupných statistik bylo evidováno v naší zemi v roce 2011 téměř 2,3 milionů podnikajících subjektů a z toho necelé dva miliony tvoří právě ţivnostníci a zbytek jsou právnické osoby. V bakalářské práci se objevuje nejen seznámení s moţnými formami podnikání, ale také konkrétní návrh formy podnikání pro činnost účetní. V práci jsou nejprve vypsána obecná kritéria daná zákonem, která uvádí základní podmínky pro prvotní rozhodování jako například počet zakladatelů, výše základního kapitálu, ručení za závazky. Tyto kritéria jsou zhodnoceny a to jak ve vztahu k paní Novákové, například co se týče peněţ, které má k dispozici, ale také ve vztahu ke kaţdé moţné formě podnikání. Z této prvotní analýzy byla předem vyřazena akciová společnost, jelikoţ k činnosti účetní se v praxi nevyuţívá a z hlediska zaloţení je administrativně i finančně náročná. Vyloučena byla také moţnost zaloţení druţstva, které vyţaduje nejméně pět členů pro zaloţení. Výsledkem této prvotní analýzy bylo vyřazení další moţné formy podnikání a to komanditní společnosti, která se při vyhodnocení stanovených kritérií umístila na poslední příčce.

54

V druhé části bakalářské práce je výpočet daňového zatíţení pro zůstávající tři moţné právní formy podnikání a to ţivnostenské podnikání, veřejnou obchodní společnost a společnost s ručením omezeným. Dle údajů získaných od podnikatelů v podobné oblasti byl proveden odhad příjmů a výdajů, ze kterých bylo následně vypočítáno daňové zatíţení a také výsledný zisk pro podnikatelku. Vyhodnocením těchto dvou kritérií se ukázala jako nejvýhodnější moţnost forma ţivnostenského podnikání, kde podnikatelka získá nejvíce finančních prostředků, protoţe podniká samostatně a nemusí se tedy s nikým dělit. Také daňové zatíţení bylo vypočítáno nejniţší. Velkou výhodou je také moţnost uplatnění paušálních výdajů, v tomto případě vznikl nejmenší daňový základ, jelikoţ jako účetní většinou nedosáhne vyšších výdajů, neţ nabízí právě tento paušál. V případě ţivnostenského podnikání je také velkou výhodou, ţe si podnikatelka můţe výši základu daně optimalizovat a sama upravovat. I samotné zaloţení ţivnosti je velmi jednoduché, rychlé a není zde povinnost vkladu základního kapitálu a proto finanční náročnost při zaloţení je mnohem menší neţ u zaloţení obchodní společnosti. Podnikatelka bude mít také díky přímému řízení společnosti absolutní kontrolu nad celým podnikáním. Tato forma samozřejmě má i své nevýhody a to zejména neomezené ručení za závazky. Také v případě rozvoje své ţivnosti, pokud by paní Nováková potřebovala půjčku od banky, tak není jako fyzická osoba, která nemá ţádný základní kapitál, v dobré vyjednávací pozici a je posuzována s přihlédnutím na určitou výši rizikovosti. Ke konci roku 2011 bylo v České republice zhruba 120 000 účetních. Paní Nováková tedy bude muset vést zmiňovaný konkurenční boj. Čeká ji určitě velká snaha, aby se na trhu nejen prosadila, ale zůstala i nadále úspěšná a mohla tak dosahovat ekonomických zisků.

55

Seznam pouţité literatury 1. BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava a Ivana ŠTENGLOVÁ. Společnost s ručením omezeným. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Prospektrum, 1994, 227 s. ISBN 80717-5015-8. 2. DUŠEK, Jiří. Daně z příjmů 2011: přehledy, daňové a účetní tabulky. Praha: Grada Publishing, 2011. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3801-7. 3. ELIÁŠ, Karel. Obchodní společnosti: základní otázky. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1994, 340 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 80-704-9090-X. 4. FLEISCHMANOVÁ, Irena a Venuška JANDOVÁ. Živnostenské minimum podnikatele. 1.vyd. Český Těšín: Poradce, 2002, 176 s. ISBN 80-863-4484-3. 5. PIKAL, Václav. Slabikář daně z příjmů fyzických osob. 2.přepr.vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002, 446 s. ISBN 80-863-9523-5. 6. RABAN, Přemysl a Ivo SKALICKÝ. Akciové a jiné společnosti u nás. 1. vyd. Praha: Práce, 1991. Impulsy. ISBN 80-208-0107-3. 7. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011: Praha: Grada, 2011. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3802-4. 8. SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 9. ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence 2011: praktický průvodce. 2., upr. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2011, 133 s. ISBN 978-80-87237-34-2 (BROţ.). 10. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, 311 s. ISBN 978-80-247-24096.

Internetové zdroje 11. Právnická osoba - základní rysy obchodních společností: Základní pojmy. Ipodnikatel [online]. 13.5.2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/pravnicka-osobazakladni-rysy-obchodnich-spolecnosti.html

56

12. HOVORKA, Jiří. Daňová reforma v roce 2012: zdraţení i úspory pro běţné lidi (výpočty). Spoctiduchod.cz [online]. 2011[cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/danova-reforma-v-roce-2012-zdrazeni-iuspory-pro-bezne-lidi/ 13. Výpočet čisté mzdy 2012. Vyplata.cz [online]. 10.3.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/vypocty/vypocet-cistemzdy.php?stayform=true

Seznam právních předpisů platných k 1. 1. 2012 14. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 15. Zákon č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon 16. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

57