VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Výběr optimální varianty podnikání p ro f i r m u J a n a M a c h á č k a Bakalářská práce
Autor: Eva Vránová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2012
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na výběr nejvýhodnější varianty podnikání pro Jana Macháčka, zabývajícího se stavební činností, který se rozhoduje, zda bude podnikat jako OSVČ nebo si založí společnost s ručením omezeným. Práce je rozdělena na 2 části, a to na teoretickou a praktickou. První část rozebírá problematiku živnosti, OSVČ, s. r. o., vedení daňové evidence s účetnictvím a daňové soustavy ČR, ze které má pro nás největší význam daň z příjmů fyzických a právnických osob. Druhá část se zabývá porovnáváním základních kritérií mezi OSVČ a s. r. o., daňové evidence s účetnictvím a zdaněním mezi OSVČ a s. r. o. Na základě těchto srovnání je podnikateli doporučena nejvýhodnější varianta pro jeho podnikání.
Klíčová slova Živnost, OSVČ, podnikatel, s. r. o., daňová evidence, účetnictví, daň z příjmů.
Die Annotation Diese Bachelorarbeit ist auf eine Auswahl einer Optimalvariante eines Unternehmens für die Firma Jan Macháček orientiert, befasst sich mit der Bautätigkeit, Jan Macháček entscheidet sich, ob er als ein Freiberufler unternehmen wird oder ob er die Gesellschaft mit beschränkter Haftung gründet. Die Arbeit ist in zwei Teile eingeteilt auf den theoretischen und praktischen. Erster Teil löst die Problematik des Gewerbes, des Freiberuflers, der Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Führen der Steuererfassung mit der Buchhaltung und des Steuersystems der Tschechischen Republik, aus dem für uns die größte Bedeutung Personalsteuer und Rechtssteuer haben. Zweiter Teil befasst sich mit dem Vergleich der Grundkriterien zwischen dem Freiberufler und der GmbH, der Steuererfassung mit der Buchhaltung und versteuern zwischen dem Freiberufler und der GmbH. Aufgrund dieser Vergleichen ist dem Unternehmer die günstigste Variante für sein Unternehmen empfohlen.
Die Schlüsselwörter Das Gewerbe, der Freiberufler, der Unternehmer, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung (GmbH), die Steuererfassung, die Buchhaltung, die Einkommenssteuer.
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné vedení, vstřícnost, trpělivost a cenné rady. Můj dík dále patří daňové poradkyni Ing. Vladislavě Fencíkové za její ochotu a též cenné rady, které mi poskytla pro tuto práci během celosemestrální praxe. Ráda bych také poděkovala své rodině a přátelům za jejich neustálou podporu a toleranci a pracovníkům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě za jejich ochotu kdykoliv pomoci.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Živnosti a osoba samostatně výdělečně činná..................................................... 10 1.1
Vymezení základních pojmů ............................................................................ 10
1.2
Živnosti a jejich rozdělení ................................................................................ 11
1.2.1
Volné živnosti ........................................................................................... 11
1.2.2
Vázané živnosti ........................................................................................ 12
1.2.3
Řemeslné živnosti ..................................................................................... 12
1.2.4
Koncesované živnosti ............................................................................... 12
1.2.5
Co není živností ........................................................................................ 13
1.3
2
3
4
Jak začít s podnikáním ..................................................................................... 13
1.3.1
Podmínky provozování živnosti ............................................................... 13
1.3.2
Založení, provozování, přerušení a ukončení živnosti ............................. 14
Společnost s ručením omezeným ......................................................................... 15 2.1
Vymezení základních pojmů ............................................................................ 15
2.2
Rozdělení obchodních společností ................................................................... 15
2.3
Společnost s ručením omezeným a její orgány ................................................ 16
2.4
Založení a zánik společnosti s ručením omezeným ......................................... 16
Daňová evidence .................................................................................................... 18 3.1
Příjmy a výdaje ................................................................................................ 18
3.2
Pohledávky a závazky ...................................................................................... 19
3.3
Dlouhodobý majetek ........................................................................................ 20
3.4
Zásoby .............................................................................................................. 20
3.5
Pokladna a bankovní účet................................................................................. 21
3.6
Mzdy ................................................................................................................ 21
3.7
Automobil v podnikání .................................................................................... 22
3.7.1
Evidence jízd............................................................................................. 22
3.7.2
Jízdní náhrady ........................................................................................... 22
3.8
Paušální výdaje (výdaje uplatněné procentem z příjmů) ................................. 23
3.9
Konec zdaňovacího období .............................................................................. 23
Účetnictví ............................................................................................................... 24 4.1
Rozvaha ............................................................................................................ 24
4.1.1
Rozvahové účty......................................................................................... 25
4.2
Účetní zápisy a účetní knihy ............................................................................ 26
4.3
Výnosy a náklady ............................................................................................. 27
4.4
Účetní uzávěrka a závěrka ............................................................................... 27
5
4.4.1
Účetní uzávěrka ........................................................................................ 28
4.4.2
Účetní závěrka .......................................................................................... 28
Daně a daňová soustava ČR ................................................................................. 29 5.1
Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................... 30
5.1.1
Poplatník ................................................................................................... 30
5.1.2
Předmět daně............................................................................................. 30
5.1.3
Výpočet daně ............................................................................................ 30
5.1.4
Zálohy na daň............................................................................................ 31
5.1.5
Daňové přiznání a platba daně .................................................................. 32
5.2
Daň z příjmů právnických osob ...................................................................... 32
5.2.1
Poplatník ................................................................................................... 32
5.2.2
Předmět daně............................................................................................. 32
5.2.3
Výpočet daně ........................................................................................... 33
5.2.4
Zálohy na daň............................................................................................ 34
5.2.5
Daňové přiznání a platba daně .................................................................. 34
6
Základní informace o budoucím podnikateli ..................................................... 35
7
Charakteristika a komparace OSVČ a s. r. o..................................................... 36 7.1
Porovnání základních kritérií mezi OSVČ a s. r. o. ......................................... 36
7.2
Porovnání daňové evidence a účetnictví .......................................................... 41
7.2.1
Daňová evidence ....................................................................................... 42
7.2.2
Účetnictví .................................................................................................. 44
7.2.3
Dílčí závěr porovnání daňové evidence a účetnictví ................................ 48
7.3
Porovnání zdanění u OSVČ a s. r. o................................................................. 49
7.3.1
Zdanění u OSVČ, která vede daňovou evidenci ....................................... 49
7.3.2
Zdanění u OSVČ, která uplatňuje výdaje pomocí paušální částky........... 50
7.3.3
Dílčí závěr porovnání u OSVČ ................................................................. 51
7.3.4
Zdanění u společnosti s ručením omezeným ............................................ 51
7.3.5
Dílčí závěr porovnání mezi OSVČ a s. r. o. ............................................. 53
7.4
Celkové vyhodnocení všech srovnání a výběr varianty podnikání .................. 53
Závěr .............................................................................................................................. 55 Seznam použité literatury ............................................................................................ 56 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 59 Seznam obrázků ............................................................................................................ 62 Seznam tabulek ............................................................................................................. 63
Úvod Tato bakalářská práce se bude zabývat výběrem nejvýhodnější varianty podnikání pro firmu Jana Macháčka – jejím cílem tedy bude zjištění, zda je pro daného podnikatele, který si jako předmět podnikání zvolil provádění staveb, jejich změn a odstraňování, výhodnější provozovat živnost jako OSVČ nebo si založit společnost s ručením omezeným. Ostatními právními formami podnikání se zde zabývat nebudu, protože pro založení akciové společnosti je potřeba poměrně vysoký základní kapitál, což je pro jednoho člověka prakticky nereálné a pro založení veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a družstva je zapotřebí více osob a pan Macháček chce podnikat samostatně, proto připadá v úvahu pouze provozování činnosti jako FO nebo společnosti s ručením omezeným. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž prvních pět se zaměřuje spíše na teoretickou oblast a poslední dvě na oblast praktickou. V první kapitole se zabývám především živností, protože právě ta je základem pro veškerou podnikatelskou činnost a její zřízení je nutné jak pro podnikání OSVČ, tak i pro činnost obchodních společností. Na začátku kapitoly vymezuji základní pojmy, které se v oblasti podnikání často vyskytují, a proto bychom je měli alespoň trochu znát. Dále pak popisuji živnosti, jejich rozdělení a základní podmínky, které jsou nutné pro jejich získání. Poslední částí kapitoly je návod jak začít s podnikáním, kde uvádím, co vše je potřebné udělat a jak postupovat pro získání živnosti, dále jak během roku při jejím provozování postupovat a na konec, jak jí případně přerušit či ukončit. Jelikož v závěru práce vyberu pro pana Macháčka nejvýhodnější variantu k podnikání, bude pro něj otázka živnosti a vše kolem ní z praktického hlediska důležitá (ať už při podnikání jako OSVČ nebo s. r. o.), a proto ho bude potřeba obeznámit alespoň se základními informacemi, které jsou právě v této kapitole popsány. V druhé kapitole se věnuji společnosti s ručením omezeným, její charakteristice, založení a vzniku. Na začátku kapitoly opět vymezím základní pojmy spojené s obchodními společnostmi a poté je na jednoduchém obrázku pro všeobecný přehled a lepší názornost rozdělím. Dále stručně popíši, co s. r. o. vlastně je, jaké jsou její orgány a jejich pravomoci a na závěr uvedu, co vše předchází a je potřebné k založení a vzniku této společnosti. Z hlediska toho, že pan Macháček ještě neví, jestli pro něj 8
náhodou nebude výhodnější podnikat spíše jako PO, měl by být obeznámen i s tím (což pro něj bude přínosné i v době rozhodování), co vše bude potřebné, aby mohl podnikat na tomto základě. Ve třetí a čtvrté kapitole se zaměřuji na daňovou evidenci a účetnictví. Pro tuto práci jsem vzala v úvahu pouze variantu vedení daňové evidence fyzickou osobou a účetnictví pouze osobou právnickou, jinak je samozřejmě možné, aby FO vedla i účetnictví, pokud se k tomu rozhodne. Účetnictví fyzické osoby jsem nevzala v potaz z toho důvodu, protože potřebuji porovnat pouze DE s účetnictvím, a tím ukázat např. rozdíl v náročnosti jejich vedení. FO dále může vést buď daňovou evidenci, anebo pouze evidovat příjmy a k nim uplatňovat výdaje pomocí paušální částky. V páté kapitole stručně charakterizuji daně a daňovou soustavu ČR, protože ať chceme nebo ne, daně musíme platit všichni bez rozdílu. Pro mou práci mají ovšem význam pouze DPFO a DPPO, které jsem podrobněji rozebrala. U obou jsem se zaměřila především na definování poplatníka a předmětu daně, okrajově jsem zmínila i zálohy na daň z příjmů. Dále zde popisuji výpočet daně a podání daňového přiznání. Vliv daní a daňové zatížení bude rozhodující především v dalších částech práce, protože i na tomto základě se bude rozhodovat o výběru optimální varianty pro podnikání. V šesté kapitole podávám základní informace o budoucím podnikateli Janu Macháčkovi a uvádím vše, co musí splnit, aby mohl začít provozovat činnost v provádění staveb. Veškerá data přitom čerpám z daňové evidence za rok 2011 konkrétního podnikatele označovaného jako M. V., aby výsledek veškerého porovnávání byl co nejpřesnější. V sedmé kapitole provádím charakteristiku a komparaci OSVČ a s. r. o. Tuto kapitolu dělím na tři hlavní části, kde porovnávám základní kritéria mezi OSVČ a s. r. o., daňovou evidenci s účetnictvím a zdanění obou podnikatelských forem. Výsledkem všech srovnávání bude výběr optimální varianty podnikání pro Jana Macháčka – tedy provozování činnosti jako OSVČ nebo společnost s ručením omezeným v provádění staveb, jejich změn a odstraňování.
9
1
Živnosti a osoba samostatně výdělečně činná
1.1
Vymezení základních pojmů
Jiná samostatně výdělečná činnost znamená, že osoba není podnikatelem. Je to např. poskytování autorských práv, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl na vlastní náklady, příjmy znalce, tlumočníka apod. (Marková, 2011) Občanský zákoník je zaměřen především na soukromé právo, ale obsahuje i části, které mají dopad také na zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Obchodní zákoník upravuje veškeré otázky, které se týkají postavení podnikatelů, obchodních firem a smluv a dalších témat týkajících se oblasti podnikání (www.podnikatelskyweb.cz). OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je osoba mající příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Je především důležitá pro úřady, zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení (www.jakpodnikat.cz). Podnikání je podle obchodního zákoníku „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Podnikatel se podle obchodního zákoníku vymezuje jako: a) „osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, které podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“ (Josková, Pravda, 2010, str. 11) Živnost „je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“ a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (Horzinková, 2004, str. 102). Živnostenský list se v dnešní době již nevydává, ale pokud jej máme z let minulých, je stále platný. Nyní souží pro živnostenské oprávnění výpis ze živnostenského rejstříku (www.jakpodnikat.cz). 10
Živnostenské podnikání specifikuje oblast podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb. Živnost lze provozovat pouze na základě získaného živnostenského oprávnění (Horzinková, 2004). Živnostenský rejstřík slouží k evidenci a vyhledávání FO a PO podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Má dvě části, a to část veřejnou, do které může nahlížet pomocí internetu každý a část neveřejnou, do které se musí osoba prokázat. Živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontroluje jejich dodržování. Dále definuje pojem živnost, co je a co živností není, podmínky k jejímu provozování, určuje základní druhy živností apod. (www.podnikatelskyweb.cz) V neposlední řadě upravuje vztahy mezi podnikateli a státem (Horzinková, 2004).
1.2
Živnosti a jejich rozdělení
Tato část týkající se živností a jejich rozdělení je čerpána z knihy Živnostenský zákon v praxi (Horzinková, 2004) a webu (www.jakpodnikat.cz), jehož autorkou je účetní a daňová poradkyně Mgr. Jana Konečná. Živnost může provozovat subjekt zapisující se do obchodního rejstříku povinně a subjekt, který se do něj zapisovat nemusí. Pro vykonávání činnosti musí mít všechny subjekty bez rozdílu živnostenské oprávnění. Živnosti lze rozdělit podle toho, zda je pro jejich získání nutné, včetně všeobecných podmínek, splnění i podmínek jiných (tj. odborná způsobilost, např. vzdělání nebo praxe). Dělíme je na živnosti ohlašovací (volné, vázané, řemeslné), které můžeme provozovat na základě ohlášení a koncesované, které smějí být vykonávány na základě povolení (tzv. koncese).
1.2.1 Volné živnosti Tyto živnosti můžeme provozovat, aniž bychom museli splňovat nějaké zvláštní podmínky. Jsou zde sdružené činnosti nevyžadující odbornou způsobilost. Volnou živnost získáme ohlášením na živnostenském úřadě, kde zaplatíme poplatek 1 000 Kč a doložíme všeobecné podmínky pro její udělení. Pokud již ovšem máme živnostenské oprávnění pro některý z oborů této živnosti a chceme další, tak nám ho na živnostenském úřadě doplní zdarma. 11
Do této živnosti můžeme zařadit veškeré činnosti výrobního a obchodního charakteru a služby, které nejsou zařazené jako živnosti vázané, řemeslné nebo koncesované. Příkladem volné živnosti, podle živnostenského zákona, může být: výroba krmiv, hnojiv a textilií, výroba a zpracování skla, velkoobchod, maloobchod, pronájem a půjčování movitých věcí, skladování a balení zboží, projektování pozemkových úprav, reklamní činnost, fotografické služby, chov zvířat a jejich výcvik, překladatelská a tlumočnická činnost apod.
1.2.2 Vázané živnosti Pro získání této živnosti nestačí pouze splnění všeobecných podmínek, jako tomu bylo u živnosti volné, ale musíme živnostenskému úřadu doložit i odbornou způsobilost. Při jejím ohlášení zaplatíme poplatek 1 000 Kč již za každou živnost. Příkladem vázané živnosti, podle živnostenského zákona, může být: výroba a zpracování paliv a maziv, oční optika, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence, autoškola, provozování solárií apod.
1.2.3 Řemeslné živnosti Získání této živnosti je podobné jako u živnosti vázané, musíme jí ohlásit na živnostenském úřadě, doložit všeobecné podmínky a odbornou způsobilost a zaplatit 1 000 Kč za každou další živnost. Příkladem řemeslné živnosti, podle živnostenského zákona, může být: pekařství a cukrářství, řeznictví a uzenářství, broušení skla, zpracování kamene, hodinářství, zlatnictví, zednictví, truhlářství, kadeřnictví, opravy silničních vozidel apod.
1.2.4 Koncesované živnosti Pokud chceme získat druh této živnosti, musíme požádat živnostenský úřad a ten rozhodne, zda nám živnost udělí nebo ne. Je třeba splnit všeobecné podmínky a doložit odbornou způsobilost. Poplatek činí také 1 000 Kč jako u ostatních živností.
12
Příkladem koncesované živnosti, podle živnostenského zákona, může být: silniční motorová doprava, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, služby soukromého detektiva, provozování pohřební služby apod.
1.2.5 Co není živností
Nezávislá povolání (nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů) – např.: herci, spisovatelé, hudebníci apod.
Činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů (je k nim většinou potřeba státní zkouška) – např.: daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, znalci, tlumočníci apod.
Dále např.: zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství a činnost autorů.
Jak začít s podnikáním
1.3
1.3.1 Podmínky provozování živnosti Proto, abychom mohli začít provozovat živnost, musíme dle Horzinkové (2004) splňovat podmínky živnostenského podnikání, které stanovuje živnostenský zákon. Živnostenský zákon rozlišuje všeobecné (u všech živností) a zvláštní (pouze některé živnosti) podmínky. Všeobecné podmínky musí splňovat samotná FO, která chce začít s podnikáním, anebo v případě zvláštních podmínek odpovědný zástupce 1 , který je stanoven v případě, že předešlá FO některé z těchto podmínek nesplňuje. Všeobecné podmínky:
min. věk 18 let,
způsobilost k právním úkonům,
trestní bezúhonnost,
bezdlužnost vůči finančnímu úřadu, státu a OSSZ.
Zvláštní podmínky:
odborná nebo jiná způsobilost, pokud je zákonem vyžadována (např.: příslušné vzdělání v oboru, praxe, popř. rekvalifikace).
1
„Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu.“ (Horzinková, 2004, str. 110)
13
1.3.2 Založení, provozování, přerušení a ukončení živnosti Část tohoto textu popisuje i Horzinková (2004), ale pro účely této práce budou vhodnější informace z webu daňové poradkyně Mgr. Konečné (www.jakpodnikat.cz). Před založením živnosti nejprve zjistíme, zda je potřeba k činnosti živnostenské nebo jiné oprávnění. Většina živností patří do ohlašovacích, a proto je stačí ohlásit na jakémkoli živnostenském úřadě. Doložíme všeobecné podmínky, v případě živností vázaných nebo řemeslných navíc odbornou způsobilost. Na ŽÚ vyplníme a odevzdáme jednotný registrační formulář, který nám umožní živnost ohlásit, registrovat se na DPFO, zdravotní a sociální pojištění. Pokud chceme, můžeme se takto zároveň registrovat i na plátce DPH, silniční daň, daň z nemovitosti a nemocenské pojištění. Dále si zjistíme, zda budeme muset platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pokud máme podnikání jako hlavní činnost, platíme od počátku zálohy každý měsíc. Při vedlejší činnosti doplatíme pojištění až po skončení roku po podání DAP a přehledu.2 Živnostenský list se v dnešní době už neuděluje, pro živnostenské oprávnění nyní slouží výpis ze živnostenského rejstříku. Pokud ovšem máme živnostenský list z předchozí doby, je stále platný a používáme jej nadále. Během roku buď schováváme veškeré doklady, ze kterých uděláme daňovou evidenci, anebo nám postačí schovávat příjmové doklady a faktury vydané, ze kterých uděláme evidenci příjmů a budeme uplatňovat výdaje pomocí paušálu. Jsme-li zaregistrovaní jako plátci DPH, tak vedeme čtvrtletně evidenci pro DPH. Po skončení roku podáváme DAP k DPFO (do 31. 3.) a přehledy sociálního a zdravotního pojištění (do 2. 5.). Obě pojištění doplatíme do 8 dnů od jejich podání. Živnost můžeme také přerušit nebo pozastavit, a to i na několik měsíců nebo roků. K tomuto kroku se přistupuje např. u sezonních prací. Přerušení musíme oznámit OSSZ a ZP (do 8 dnů). Živnostenský úřad nemusíme informovat, ale vše můžeme provést pomocí jednotného registračního formuláře. Chceme-li během přerušení dostávat podporu v nezaměstnanosti, dojdeme na úřad práce. Živnost opět obnovíme pomocí jednotného registračního formuláře na jakémkoliv ŽÚ. Zvlášť zajdeme na OSSZ a ZP. Pokud chceme živnost zrušit, provedeme tento krok stejně jako při přerušení (nemusíme dokládat souhlas FÚ). 2
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ – sociální pojištění a přehled OSVČ – zdravotní pojištění.
14
2
Společnost s ručením omezeným
2.1
Vymezení základních pojmů
Obchodní firma je vymezena obchodním zákoníkem jako název, pod nímž je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je podle obchodního zákoníku veřejný seznam vedený v elektronické podobě, do kterého se zapisují údaje o podnikatelích. Obchodní společnost je obchodním zákoníkem definována jako právnická osoba, která je založena za účelem podnikání. Zakladateli a účastníky na podnikání společnosti mohou být jak FO tak PO (Josková, Pravda, 2010). Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost založená společenskou smlouvou (Müllerová, 2009). Firma společnosti musí obsahovat toto označení, může být použito i zkrácené značení s. r. o. nebo spol. s r. o. (Josková, Pravda, 2010)
2.2
Rozdělení obchodních společností
Obrázek 1: Rozdělení obchodních společností (zdroj: Müllerová, 2009, vlastní úprava)
15
2.3
Společnost s ručením omezeným a její orgány
Společnost s ručením omezeným se řádí mezi kapitálové obchodní společnosti, kde její základní kapitál je vytvořen pomocí vkladů společníků, a tito za závazky společnosti ručí. Společnost je odpovědna za porušení svých závazků a ručí tedy celým svým majetkem. Naproti tomu všichni společníci ručí za závazky společně a bez rozdílu pouze do výše nesplacených částí vkladů (www.podnikatelskyweb.cz). Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti, který jedná jejím jménem před samotným zapsáním do OR, schvaluje účetní závěrky, rozhoduje o rozdělení zisku a o úhradě ztrát, změnách obsahu společenské smlouvy, zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů či dozorčí rady, vyloučení společníka apod. Jednatel je statutárním orgánem společnosti, který je jmenován valnou hromadou z řad společníků nebo jiných FO. V případě více jednatelů jedná každý z nich samostatně jménem společnosti. Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva nebo valná hromada. Jeho úkolem je řízení obchodní společnosti, zajištění řádného vedení evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a podávání informací společníkům o záležitostech týkajících se společnosti. Dozorčí rada se zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva. Jejím úkolem je dohlížení na činnost jednatelů, nahlížení do obchodních a účetních knih a ostatních dokladů, kde kontroluje dané údaje, přezkoumání účetní závěrky, navrhování na přerozdělování zisku nebo uhrazení ztráty (své vyjádření předkládá valné hromadě), podávání zpráv valné hromadě apod. (Josková, Pravda, 2010)
2.4
Založení a zánik společnosti s ručením omezeným
Založení společnosti spočívá v uzavření společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny a vznik je udán dnem zápisu do obchodního rejstříku (Běhounek, 2008). Dle Müllerové (2009) je založení společnosti limitováno počtem společníků. Min. počet zakladatelů je 1 osoba (FO nebo PO), max. počet je 50 společníků. Pro založení společnosti je nutné sepsání a podepsání zakládací listiny, která musí mít formu notářského zápisu. Zakládací listinou je v případě jednoho společníka 16
zakladatelská listina a u více zakladatelů je to společenská smlouva. Tato smlouva musí podle obchodního zákoníku (Josková, Pravda, 2010) obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a vkladu každého ze společníků, jména a bydliště jednatelů, určení správce vkladu a jiné údaje vyžadované zákonem. Další povinnou položkou při zakládání společnosti, kterou definuje Běhounek (2008), je základní kapitál, jehož min. výše je 200 000 Kč (před 1. 1. 2001 činila 100 000 Kč). Dle údajů od Müllerové (2009) musí výše vkladu od jednoho společníka činit alespoň 20 000 Kč. Na základním kapitálu se může společník účastnit jenom jedním vkladem a pro jednotlivé společníky může být výše vkladu rozdílná. Běhounek (2008) říká, že vklad může mít formu peněžitou, ale i nepeněžitou. Nutnou součástí dalších postupů při založení společnosti je ohlášení živnosti nebo požádání o koncesi3 na ŽÚ (www.firmin.cz). Jednou z nejdůležitějších částí je návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, který podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva (zakladatelská listina) a další dokumenty (Müllerová, 2009). Po zápisu společnosti do OR je třeba si zajistit u banky uvolnění podnikatelského účtu a zaregistrovat se na příslušném FÚ. Nevíme-li si se založením rady, můžeme využít pomoci profesionálních poradců, založení s. r. o. na míru, anebo zakoupit tzv. ready made společnost4 (www.firmin.cz). Společnost zaniká dnem výmazu z OR. Nejprve dochází k jejímu zrušení s likvidací nebo bez likvidace (tj. v případě, pokud její jmění přechází na právního nástupce). V likvidaci postupuje společnost ke dni, ke kterému je zrušena. Vstup do likvidace je zapsán v OR a po tuto dobu se firma vyznačuje s dovětkem „v likvidaci“. V tuto chvíli přechází na likvidátora, který je jmenován statutárním orgánem společnosti, oprávnění jednat jménem společnosti jako statutární orgán – zahajuje likvidační účetní rozvahu a soupis jmění, uspokojuje mzdové nároky zaměstnanců apod. (Josková, Pravda, 2010) 3
Touto problematikou jsem se již v této práci konkrétněji zabývala (viz kapitola 1 Živnosti a Osoba samostatně výdělečně činná). 4
Při zakoupení ready made společnosti můžeme podnikat prakticky okamžitě po podpisu smlouvy. Společnost je již zapsána do OR a registrována na FÚ, a navíc má již splacený základní kapitál.
17
Daňová evidence
3
Podle Sedláčka (2011) daňová evidence5 nahradila od 1. 1. 2004 jednoduché účetnictví. Jejím cílem je poskytnutí údajů potřebných ke zjištění základu DPFO a při průběžném vedení předkládá přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů firmy. DE je v podstatě obdoba jednoduchého účetnictví, rozdíl je však v tom, že po stránce administrativní není zdaleka tak náročná, její vedení je značně jednodušší a klade si podstatně menší nároky na technické vybavení než účetnictví. Forma jejího vedení není striktně předepsána. Cardová (2007) říká, že DE mohou vést pouze fyzické osoby (právnické osoby nikoliv), které se nerozhodly dobrovolně vést účetnictví, nejsou zapsané v obchodním rejstříku a limit jejich obratu nepřesáhl 25 mil. Kč (Rubáková, Hrouda, 2012). Daňová evidence obsahuje (Cardová, 2007):
údaje o příjmech a výdajích (zjišťujeme základ daně),
údaje o majetku a závazcích.
Obrázek 2: Struktura daňové evidence (zdroj: Sedláček, 2011, vlastní úprava)
3.1
Příjmy a výdaje
Příjmem se rozumí peněžité i nepeněžité plnění (Marková, 2011) nabyté poplatníkem v průběhu podnikání. V evidenci příjmů jsou zahrnuty skutečné peněžní přítoky (např.: příjem peněz do pokladny nebo jejich připsání na bankovní účet) a také příjmy nepeněžní (např.: započtení vzájemných pohledávek a závazků). 5
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 7b)
18
Výdaje mohou mít také formu peněžitou i nepeněžitou. V evidenci výdajů jsou zahrnuty skutečné peněžní odtoky (jak z pokladny, tak i z bankovního účtu) a výdaje nepeněžní, které jsou vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (výdaje snižující ZD, např. odpisy dlouhodobého majetku a tvorby rezerv). Deník příjmů a výdajů slouží podnikatelům, kteří mají příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, nejsou účetní jednotkou a neuplatňují výdaje procentem z příjmů (Sedláček, 2011). Zachycují se zde skutečné peněžní příjmy a výdaje a nepeněžní transakce zvyšující nebo snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji. Na konci zdaňovacího období jsou zjištěny skutečné stavy majetku a závazků a dané rozdíly se promítnou v daňové evidenci. Poté se udělají konečné součty a zjistí se celkové příjmy a výdaje. Při otevření deníku v něm musejí být zaznamenány zůstatky peněžních prostředků v pokladně a na bankovním účtu, které se převedou z předchozího účetního období (Holá, Znebejánková, 2008).
Pohledávky a závazky
3.2
Pohledávky jsou majetkem (aktivem) podnikatele, který v obchodních vztazích vyrovnává časový nesoulad mezi poskytnutím výrobků, zboží či služeb dodavatelem a jejich úhradou odběratelem. Podle doby splatnosti se dělí na krátkodobé a dlouhodobé pohledávky. Důležitou otázkou ohledně DE je, jaké pohledávky jsou podnikatelem vlastněny, v jaké výši a vůči komu. Závazky jsou dluhem (pasivem) podnikatele, který v obchodních vztazích spočívá v převzetí výrobků, zboží nebo služeb od dodavatele na dluh (tzv. obchodní úvěr). Doba splatnosti je uvedena na faktuře. Pokud není faktura uhrazena v dohodnutém termínu, vzniká dodavateli nárok účtovat si penále z prodlení. Stejně jako pohledávky se dělí podle splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé závazky. Z jejich evidence by mělo být jasné, o jaké závazky se jedná, v jaké výši a vůči komu (Sedláček, 2011). Kniha pohledávek a závazků obsahuje podle Holé a Znebejánkové (2008) pohledávky a závazky:
z obchodních závazkových vztahů (faktury vydané a přijaté),
z poskytnutých a přijatých záloh (od dodavatelů a odběratelů),
z poskytnutých a přijatých půjček, 19
vyplývající z plnění povinností podnikatele podle zvláštních právních předpisů (vztahy vůči FÚ, OSSZ a ZP).
V zápočtu pohledávek mohou nastat dva případy, a sice že vzájemné pohledávky jsou stejné a jejich započtením zaniknou v plné výši, anebo zápočtem nezaniknou, vznikne rozdíl, který se vyrovná penězi, popř. dalším zápočtem (Sedláček, 2011).
3.3
Dlouhodobý majetek
Pro dlouhodobý majetek je charakteristická doba životnosti (použitelnosti) delší než 1 rok. Tento majetek se stává DM dnem zařazení do užívání. Jeho spotřeba není jednorázová, ale postupná, tzn., že pořízení tohoto majetku se nedá přímo zahrnout do daňových výdajů (nákladů). Příslušná část ceny DM se do výdajů dostává postupně pomocí tzv. odpisů. Můžeme ho vyřadit z důvodů jeho prodeje, darování, manka nebo škody, likvidace po uplynutí doby životnosti, přeřazení do osobního užívání podnikatele (Sedláček, 2011). DM nehmotným jsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, apod., které jsou nabyté od jiných osob nebo vytvořené vlastní činností za účelem obchodování. Vstupní cena tohoto majetku musí být vyšší než 60 000 Kč. DM hmotným rozumíme pozemky, stavby, byty, nebytové prostory, kulturní památky, umělecká díla (bez ohledu na jejich cenu pořízení), samostatné movité věci a jejich soubory (ocenění u jedné položky musí převýšit 40 000 Kč) apod. (Marková, 2011) V případě potřeby může podnikatel vytvářet rezervy na opravy tohoto majetku (jejich tvoření spojené s výdaji na pořízení je zakázáno). DM finanční tvořící samostatnou kategorii se neodepisuje a ani nevytváří náklady při jeho samotném pořízení. Příkladem mohou být majetkové účasti, majetkové a úvěrové cenné papíry apod. (Sedláček, 2011)
3.4
Zásoby
Stav a pohyb zásob je sledován na skladních kartách. 6 Výdaje, které jsou spojené s pořízením běžných zásob, se evidují v deníku příjmů a výdajů (Sedláček, 2011).
6
Podle Cardové (2007) je jinak lze nazvat karty zásob (v knize zásob).
20
Za zásoby dle Cardové (2007) považujeme:
materiál do okamžiku spotřeby (nakoupené zásoby, které jsou určené ke spotřebě; např.: suroviny, náhradní díly, obaly apod.),
nedokončená výroba, polotovary (produkty vlastní výroby prošlé jedním nebo několika výrobními stupni, které již nejsou materiálem, ale ani hotovým výrobkem), výrobky (vlastní výroba určená k prodeji) a některá zvířata (chovná zvířata, ryby, včelstva apod.),
3.5
zboží do okamžiku prodeje (nakoupené zásoby za účelem prodeje).
Pokladna a bankovní účet
Podle Sedláčka (2011) řadíme pokladnu a bankovní účet do krátkodobého finančního majetku, který vytváří nejlikvidnější složku majetku podnikatele. Korunová pokladna může být vedena dvěma způsoby, a to v deníku příjmů a výdajů nebo samostatně za jednotlivé pokladny (v tomto případě se na konci zdaňovacího období sečtou jednotlivé příjmy a výdaje za každou pokladnu dohromady). Podnikatel nemá povinnost vést pokladní hotovost, ale pokud přijímá platby v hotovosti, je povinný vést záznamy o denních tržbách. V případě vedení pokladny je třeba skutečný stav v ní ověřovat fyzickou inventurou. Korunový bankovní účet slouží podnikateli k uskutečňování bezhotovostního styku plynoucího z běžné podnikatelské činnosti. Jsou zde realizovány platby, které podnikatel přijímá od svých odběratelů nebo sám platí svým dodavatelům. Na základě bankovního výpisu se do deníku příjmů a výdajů zapisuje pohyb peněžních prostředků na účtu.
3.6
Mzdy
Povinnost vést mzdovou agendu má podnikatel, který zaměstnává zaměstnance, a to i v případě, že se rozhodne vést pouze příjmy a výdaje bude uplatňovat paušálně (Cardová, 2007). Evidence důležitých údajů se vztahuje na pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce. Z těchto dokumentů musí být jasný výpočet mzdy, výše pojistného, záloh na daň apod. Pro každého zaměstnance je veden zvlášť mzdový list za kalendářní rok (Sedláček, 2011). 21
Obrázek 3: Výpočet zálohy na DPFO a čisté mzdy (zdroj: www.finance.cz, vlastní úprava)
Automobil v podnikání
3.7
3.7.1 Evidence jízd Podnikatelé, kteří ke své činnosti používají automobil, musejí vést knihu jízd bez ohledu na to, zda je vůz zahrnut do obchodního majetku nebo pronajatý, vypůjčený, popř. v soukromém vlastnictví (Holá, Znebejánková, 2008). Evidence jízd je především určena k prokázání výdajů na PHM a měla by alespoň obsahovat tyto údaje:
údaje o vozidlu – typ vozu, SPZ, stav tachometru k 1. 1. a k 31. 12.,
údaje o jízdě – datum, cíl a účel jízdy a ujeté km (Dušek, 2011).
3.7.2 Jízdní náhrady Sedláček (2011) říká, že výše náhrady za jízdní výdaje se liší podle toho, zda automobil je nebo není zahrnut do podnikatelské činnosti.
Soukromé vozidlo zahrnuté do podnikání – náhradou jízdních výdajů je skutečná spotřeba PHM doložená doklady o jejich nákupu a evidencí jízd (popř. uplatnění paušálních výdajů na dopravu).
22
Soukromé vozidlo nezahrnuté do podnikání – náhradou jízdních výdajů je základní náhrada a náhrada za spotřebu PHM nebo paušální výdaje na dopravu.
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy k 1. 1. 2011 činí pro osobní automobily 3,70 Kč/km.
Obrázek 4: Vzorec pro výpočet náhrady jízdného (zdroj: Sedláček, 2011, vlastní úprava)
Paušální výdaje (výdaje uplatněné procentem z příjmů)
3.8
Pokud poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může si uplatnit výdaje procentem z příjmů (Marková, 2011). Tyto výdaje jsou nejjednodušším a mnohdy i nejvýhodnějším způsobem, kterým se dají uplatnit výdaje v DAP, protože není nutné schovávat výdajové doklady a není tedy třeba vést daňovou evidenci (vede se pouze evidence příjmů a pohledávek). V paušálu je zahrnuto vše, veškeré výdaje vč. mezd a odpisů, proto si podnikatel nemůže už nic víc uplatnit, ani paušál na auto (www.jakpodnikat.cz).
3.9
80 % z příjmů → zemědělská činnost a řemeslné živnosti,
60 % z příjmů → ostatní živnosti,
40 % z příjmů → další činnosti,
30 % z příjmů → pronájem obchodního majetku (Marková, 2011)7.
Konec zdaňovacího období
K poslednímu dni zdaňovacího období je nutné zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků, o kterém podnikatel provede zápis. V DE se zjišťují stavy v deníku příjmů a výdajů (pokladny a bankovní účty), neuhrazených pohledávek a závazků, majetku v knihách majetku a další stavy v ostatních knihách. Veškeré údaje z daňové evidence slouží pro výpočet DPFO a k DAP (Cardová, 2007).
7
Procentuální sazby jsou podle daňových zákonů aktuální pro rok 2011 i 2012.
23
Účetnictví
4
Hlavním úkolem účetnictví8 je věrné zobrazení ekonomické situace podniku o majetku a jeho krycích zdrojích pro majitele, banky, úřady, zákazníky, veřejnost atd. (Rubáková, Hrouda, 2012) Zachycuje především stav a pohyb majetku a ostatních aktiv, závazků a ostatních pasiv, dále náklady, výnosy a výsledek hospodaření firmy (Holá, Znebejánková, 2008). Používá se zde soustava účtů s podvojnými zápisy. Záznamy se dělají do účetních knih, kterými jsou: hlavní kniha, deník, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů (Mrkosová, 2009). Zdaňovacím obdobím je kalendářní nebo hospodářský rok, popř. účetní období (Marková,2011). Finanční účetnictví vytváří základ celého účetnictví podniku. Pomocí něho se zjišťují informace z finanční oblasti vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí. Je upraveno právními předpisy. Manažerské účetnictví 9 poskytuje manažerům podniku informace ohledně vnitřních jevů (nákladů, výnosů a jejich struktury) a zároveň poskytuje data i pro finanční účetnictví (Sedláček, 2004).
4.1
Rozvaha
Rozvaha (bilance) je sestavována na základě informací z účetnictví a představuje přehled o aktivech a pasivech firmy k danému okamžiku. Jedním z možných způsobů jejího zobrazení je tzv. T-forma, kde v její levé části jsou aktiva a v pravé pasiva. V účetnictví se totiž na majetek díváme ze dvou úhlů pohledu, a to na konkrétní druh majetku (aktiva) a zdroje, ze kterých byl financován (pasiva), tzn., že každý druh majetku, se kterým podnik nakládá, musí být zaplacen z určitého finančního zdroje – proto se celková suma aktiv musí rovnat celkové sumě pasiv (Rubáková, Hrouda, 2012). Podle Holé, Znebejánkové (2008) rozeznáváme několik druhů rozvahy, a to: 8
zahajovací rozvahu – je sestavována při založení podniku,
Dříve se používal termín podvojné účetnictví, dnes už jen účetnictví (Mrkosová, 2009).
9
Kromě pojmu manažerské účetnictví můžeme také použít termín účetnictví vnitropodnikové, nákladové či provozní.
24
počáteční rozvahu – je sestavována na počátku období (nejčastěji k 1. 1.),
konečnou rozvahu – je sestavována na konci období (nejčastěji k 31. 12.), anebo při skončení činnosti podniku.
Obrázek 5: Schéma rozvahy (zdroj: Rubáková, Hrouda, 2012 a Mrkosová, 2009, vlastní úprava)
4.1.1 Rozvahové účty Účet (konto) může mít několik podob, nejjednodušší zobrazení je ve tvaru písmena T. Každý účet má dvě strany – levá strana je značena jako Má dáti (MD) a pravá jako Dal (D). Na jedné straně se zaznamenávají přírůstky a na druhé úbytky (Rubáková, Hrouda, 2012).
Obrázek 6: Schéma účtu (zdroj: Mrkosová, 2009, vlastní úprava)
25
Obrázek 7: Rozvahové účty aktiv a pasiv (zdroj: Holá, Znebejánková, 2008, vlastní úprava)
Podle Holé, Znebejánkové (2008) se účty dělí na syntetické a analytické – ty se dělí na: 1) rozvahové účty a) aktivní (účtová třída 0, 1, 2, 3) b) pasivní (účtová třída 2, 3, 4) 2) výsledkové účty a) nákladové (účtová třída 5) b) výnosové (účtová třída 6) 3) závěrkové a podrozvahové účty (účtová třída 7) Počáteční účet rozvažný slouží k otevírání účtů hlavní knihy a zaznamenávání počátečních stavů na začátku období. Pro zachování souvztažnosti zápisu se aktiva zapisují na stranu Dal a pasiva na stranu Má dáti (Mrkosová, 2009). Konečný účet rozvažný slouží k uzavírání a převodu konečných zůstatků rozvahových účtů na základě podvojného zápisu. Rozvahové účty se tímto zápisem vyrovnávají. Základním podkladem pro účtování je účtová osnova, která obsahuje syntetické účty a na jejím základě si podnik vytváří účtový rozvrh, což je seznam veškerých účtových tříd, skupin účtů a účtů syntetických a analytických (Rubáková, Hrouda, 2012).
4.2
Účetní zápisy a účetní knihy
Tato část vychází z knih Holá, Znebejánková (2008) a Mrkosová (2009). Hlavní kniha obsahuje věcné zápisy týkající se syntetických účtů – účtů aktiv, pasiv, výnosů a nákladů. Zápisy jsou vedeny v peněžních jednotkách a obsahují alespoň počáteční zůstatky účtů, celkové obraty stran MD a D a konečné zůstatky účtů ke dni účetní závěrky. Kontrola správnosti je prováděna pomocí obratové předvahy, která slouží k přezkoušení podvojnosti zápisů (∑ MD = ∑ D). 26
Deník zachycuje účetní případy podle data jejich vzniku. Je možné vést jeden i více deníků. Jeho funkce je kontrolní, prokazuje kompletnost účetnictví a to, že účetní případy byly zaúčtovány na základě účetních dokladů. Musí alespoň obsahovat číslo zápisu, datum, číslo dokladu, účetní případ, účtovací předpis a částku. Knihy analytických účtů obsahují podrobnější informace (analytické účty) a otevírají se k účtům syntetickým. Knihy podrozvahových účtů slouží k zápisům, které se neuvádějí v předchozích účetních knihách. Zápisy se zde provádějí bez souvztažnosti (např. vedení najatého majetku).
4.3
Výnosy a náklady
Obrázek 8: Zjištění výsledku hospodaření (zdroj: Mrkosová, 2009, vlastní úprava)
Výnosy se pojí s výstupy podniku (jedná se především o tržby). Jsou to výkony podniku vyjádřené v penězích bez ohledu na to, zda byly uhrazeny nebo ne. Nejčastějšími výnosy jsou tržby za vlastní výrobky, zboží, služby, z prodeje majetku apod. Náklady jsou v účetnictví děleny podle druhů a účtují se přímo na účty nákladů. Lze je dělit na náklady fixní (s objemem výroby jsou neměnné – odpisy, nájemné) a variabilní (v závislosti na výrobě a jejím objemu rostou nebo klesají). Za nejčastější náklady se považují mzdové náklady, spotřeba materiálu, energie, náklady ohledně služeb, odpisy, daně, pohledávky, dary, pokuty, úroky apod. (Mrkosová, 2009)
4.4
Účetní uzávěrka a závěrka
Podle Mrkosové (2009) mají zákonem uloženou povinnost sestavit roční účetní uzávěrku a závěrku všechny podnikatelské subjekty.
27
4.4.1 Účetní uzávěrka Inventarizace majetku a závazků spočívá v porovnávání skutečného stavu se stavem účetním, kdy se zjišťují případné rozdíly, a ty se odstraňují. Na jejím základě se zjistí skutečný stav majetku a závazků, tzv. inventura. Inventura se dělí na fyzickou (skutečný stav je zjišťován pomocí měření, vážení, počítání apod.) a dokladovou (skutečný stav je zjišťován z dokladů, např. peníze v pokladně). Na jejím základě zjistíme buď přebytek (skutečný stav převyšuje účetní), schodek (manko; skutečný stav je nižší než účetní) nebo stav vyrovnaný (Rubáková, Hrouda, 2012). Uzavření účetních knih se provede na základě zjištění obratů stran MD a D na syntetických účtech. Poté se vyčíslí konečné zůstatky na účtech aktiv a pasiv, ty se uzavřou a podvojným zápisem převedou na Konečný účet rozvažný. Dále se vyčíslí konečné zůstatky na účtech nákladů a výnosů a podvojně se převedou na Účet zisku a ztráty. Na konec se zjistí účetní výsledek hospodaření před zdaněním, který se dělí na provozní, finanční, mimořádný a celkový (Sedláček, 2004). Výpočet daně z příjmů10 (Mrkosová, 2009).
4.4.2 Účetní závěrka Účetní závěrka se dle Sedláčka (2004) sestavuje na základě závěrkových účtů (Konečný účet rozvažný a Účet zisků a ztrát) a údajů analytické evidence. Je tvořena rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohami, popř. výkazem o peněžních tocích (Cash flow). Tyto výkazy mohou být sestavovány buď v plném (povinnost ověření účetní závěrky auditorem), anebo zjednodušeném (účetní závěrka nemusí být ověřena auditorem) rozsahu. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) obsahuje výnosy, náklady (Mrkosová, 2009) a výsledek hospodaření. Příloha k účetní závěrce doplňuje a vysvětluje informace, které jsou obsaženy v rozvaze a výkazu zisku a ztráty (Rubáková, Hrouda, 2012). Výkaz Cash flow informuje o přítoku, popř. odčerpání peněžních prostředků a o jejich stavu na začátku a konci účetního období (Müllerová, 2009). 10
viz kapitola 5 Daně a daňová soustava ČR
28
5
Daně a daňová soustava ČR
Daně mají v ekonomice zajistit příjmy do veřejných rozpočtů. Dále je daň povinná, zákonem stanovená částka, která odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu (Široký, 2008). Podle Širokého (2008) a Duška (2011) lze soustavu daní rozdělit takto:
Obrázek 9: Daně v České republice (zdroj: Široký, 2008 a Dušek, 2011, vlastní úprava)
29
Daň z příjmů fyzických osob
5.1
Základní část tohoto textu vychází převážně z daňových zákonů (Marková, 2011). Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5.1.1 Poplatník Poplatníky daně z příjmů FO jsou pouze osoby fyzické, právnické osoby nikoliv. Dále osoby, jejichž povinnost k zaplacení daně se vztahuje na příjmy, které plynou ze zdrojů v ČR a ze zahraničí a mají na území ČR bydliště nebo se zde zdržují alespoň 183 dnů v roce. Pokud se zde zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jejich povinnost k dani se vztahuje pouze na příjmy plynoucí z ČR.
5.1.2 Předmět daně Předmětem daně z příjmů FO jsou:
příjmy ze závislé činnosti (např.: pracovněprávní poměr),
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (např.: zemědělská výroba, živnost, podíly společníků v. o. s.),
příjmy z kapitálového majetku (např.: podíly na zisku s. r. o.),
příjmy z pronájmu (např.: pronájem nemovitostí nebo bytů),
ostatní příjmy (např.: příležitostný pronájem, autorská nebo zděděná práva).
5.1.3 Výpočet daně Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdaje musí být prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Pokud je poplatník neuplatní tímto způsobem, může je spočítat pomocí tzv. paušálních výdajů (výdaje procentem z příjmů). Podle Konečné (www.jakpodnikat.cz) při uvádění výdajů na základě skutečnosti (tzn. podle dokladů) vycházíme z daňové evidence. Při výpočtu paušálních výdajů nepotřebujeme žádné doklady o výdajích. Na základě údajů zjištěných z formuláře pro přiznání k DPFO a daňových zákonů (Marková, 2011) takto vypočítaný ZD snížíme o nezdanitelnou část (např.: hodnota
30
daru, penzijní připojištění, životní pojištění) a odčitatelné položky (např.: daňová ztráta), zaokrouhlíme na celá sta korun dolů a zdaníme 15% sazbou daně.11 Od takto vypočtené daně lze odečíst řadu slev na dani a daňové zvýhodnění (uplatnění daňového bonusu).
Obrázek 10: Výpočet daně z příjmů FO (zdroj: Holá, Znebejánková, 2008, vlastní úprava)
5.1.4 Zálohy na daň Podle Markové (2011) a Holé, Znebejánkové (2008) můžeme zálohy na daň z příjmů definovat takto:12
Zálohy na daň neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřekročila 30 000 Kč.
Zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti platí poplatníci, jejichž
poslední
známá
daňová
povinnost
překročila
30 000 Kč
(tedy 30 001 Kč), ale nepřekročila částku 150 000 Kč. Zálohy jsou placeny pololetně (splatnost k 15. 6. a 15. 12.).
Zálohy na daň ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti platí poplatníci, jejichž
poslední
známá
daňová
povinnost
překročila
11
Sazba DPFO 15 % je podle daňových zákonů aktuální pro rok 2011 a 2012.
12
Údaje jsou, podle daňových zákonů, aktuální pro rok 2011 a 2012.
150 000 Kč
31
(tedy 150 001 Kč). Zálohy jsou placeny čtvrtletně (splatnost k 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.).
5.1.5 Daňové přiznání a platba daně Přiznání k dani z příjmů FO se podává nejpozději k 31. 3.13 na příslušný finanční úřad (Sedláček, 2011). Pokud si zajistíme spolupráci s daňovým poradcem a dáme mu plnou moc k zastupování nebo podáme žádost o odklad na FÚ (za poplatek, naši žádost nemusí schválit), je možné posunout termín pro podání DAP a zaplacení daně o 3 měsíce – k 30. 6. Při zajištění odkladu jej musíme do konce dubna ohlásit na ZP a OSSZ. Při podání DAP musíme zároveň zaplatit daň. Tu lze zaplatit dvěma způsoby, a to přímo na pokladně FÚ nebo převodem na účet FÚ. Při bankovním převodu musejí peníze na účet přijít do konce lhůty pro přiznání (www.jakpodnikat.cz).
5.2 Při
Daň z příjmů právnických osob definování
poplatníka
a
předmětu
daně
vycházím
z daňových
zákonů
(Marková, 2011). Daň z příjmů právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5.2.1 Poplatník Poplatníky daně z příjmů PO jsou takové osoby, které nejsou osobami fyzickými. Pokud mají poplatníci své sídlo na území ČR, jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy tuzemské i zahraniční. Nemají-li poplatníci sídlo na území ČR,14 jejich daňová povinnost k dani se vztahuje pouze na příjmy z ČR.
5.2.2 Předmět daně Předmětem daně z příjmů PO jsou veškeré příjmy/výnosy z činnosti a nakládání s majetkem. Předmětem této daně nejsou příjmy získané nabytím akcií, příjmy nabyté 13
Pokud poslední březnový den připadá na sobotu nebo neděli, můžeme DAP podat do následujícího pondělí, letos tedy do 2. 4. 2012 (www.jakpodnikat.cz). 14
Tito poplatníci mají sídlo v cizině, na území ČR mají pouze provozovnu.
32
dědictvím nebo darováním (výjimku tvoří příjmy, které získáme následně z tohoto majetku).
5.2.3 Výpočet daně Podle Markové (2011) a Mrkosové (2009) je základem daně rozdíl mezi výnosy a náklady, který zjistíme tak, že porovnáme veškeré účty výnosů a nákladů a tím zjistíme hrubý účetní výsledek hospodaření před zdaněním. Do těchto výnosů nezahrnujeme ty, které nejsou předmětem daně, anebo jsou od daně osvobozené. Výsledek hospodaření se upravuje o částky, které ho zvyšují (např.: smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, které byly přijaty a uhrazeny) nebo naopak snižují (např.: smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů, ale nebyly uhrazeny). Od takto vypočteného ZD odečteme odčitatelné položky (např.: dary), popř. ztrátu z minulých let. Upravený daňový základ zaokrouhlíme na tisíce korun dolů a zdaníme 19% sazbou daně.15 Od takto vypočtené daně můžeme odečíst slevy na dani.
Obrázek 11: Výpočet daně z příjmů PO (zdroj: Holá, Znebejánková, 2008, vlastní úprava)
15
Sazba DPPO 19 % je podle daňových zákonů aktuální pro rok 2011 a 2012.
33
5.2.4 Zálohy na daň Podle daňových zákonů (Marková, 2011) platí pro zálohy na DPPO stejné podmínky, jako u záloh na DPFO (viz výše).
5.2.5 Daňové přiznání a platba daně Daňové přiznání k DPPO se dle Markové (2011) podává i v případě vykázání daňové ztráty nebo nulového ZD. Na základě údajů z (www.czech.cz) se DAP podává nejpozději do 31. 3. následujícího roku. Má-li poplatník povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho DAP předkládá daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do 30. 6. následujícího roku. Podmínka, aby byla lhůta prodloužena, je podání plné moci k zastupování správci daně do neprodloužené lhůty, tedy do 31. 3. následujícího roku. Daň lze platit finančnímu úřadu dvěma způsoby, a sice bezhotovostním převodem z účtu nebo v hotovosti prostřednictvím banky nebo České pošty na příslušný účet správce daně.
34
6
Základní informace o budoucím podnikateli
Jan Macháček, narozený 5. 12. 1966, pracuje v současné době již sedmým rokem jako stavbyvedoucí ve společnosti ProfiStav, spol. s r. o. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a jeho praxe ve stavebnictví je více než bohatá: kromě již zmíněné sedmileté praxe pracoval 10 let jako stavební technik a 8 let se věnoval veškerým stavebním a zednickým pracím. Po 25 letech pracovního poměru ve stavebním oboru se rozhodl, že by mohl začít podnikat. V návaznosti na svou předešlou praxi si jako předmět podnikání zvolil živnost vázanou – provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Podle živnostenského zákona může začít podnikat na základě úplného středního odborného vzdělání ve stavebním oboru, k němuž potřebuje 8 let praxe ve stavebnictví (Horzinková, 2004), což se vším doteď zmíněným splňuje. Obsahovou náplní provádění staveb, jejich změn a odstraňování je „provádění veškerých stavebních prací při novostavbách, změnách staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), generálních opravách, opravách, údržbě a odstraňování staveb v režimu stavebního zákona“ a ostatních činnostech spojených s realizací staveb (Horzinková, 2004, str. 243). Nyní pan Macháček stojí před rozhodnutím, jakou formu podnikání si má zvolit. Rozmýšlí se mezi dvěma variantami – buď bude podnikat samostatně jako OSVČ nebo si založí společnost s ručením omezeným. Další část této bakalářské práce se tedy bude zabývat srovnáváním těchto dvou možných forem a hledáním nejvýhodnější varianty pro provozování dané činnosti. Převážná část informací a dat, které budu v následujících kapitolách používat, pocházejí z vlastních soukromých zdrojů (především z daňové evidence M. V., který podniká jako FO v provádění staveb) nebo od daňové a účetní poradkyně, u které jsem pracovala v rámci celosemestrální vysokoškolské praxe. Dále zde uvádím své vlastní názory, myšlenky a výpočty.
35
7
Charakteristika a komparace OSVČ a s. r. o.
7.1
Porovnání základních kritérií mezi OSVČ a s. r. o.
V první části hledání optimální varianty pro podnikání uvedu základní kritéria pro podnikání OSVČ a s. r. o., které následně na základě svého názoru porovnám, ke každému přiřadím bodové hodnoty (0 nebo 1) a vyhodnotím. Tabulka 1: Kritéria a jejich srovnání pro podnikání OSVČ a s. r. o. (zdroj: www.busyman.cz, www.e-sro.cz a nop.topsid.cz, vlastní úprava)
Kritéria
Počet zakladatelů
Administrativní náročnost pro založení Nároky na počáteční kapitál Finanční možnosti a přístupy k fin. zdrojům
Způsob a rozsah ručení za závazky
OSVČ (FO)
s. r. o. (PO)
• 1 osoba (pouze FO)
• min. 1 osoba, max. 50 společníků (FO i PO)
• v případě jednotlivce
• v případě jednotlivce nebo více zakladatelů
• pouze povolení k provozování činnosti – živnostenské oprávnění
• živnostenské oprávnění, sepsání zakladatelské smlouvy, zápis do OR + povinnost vytvářet rezervní fond
• zákonem neurčená výše základního kapitálu (tedy malá nákladovost)
• min. 200 000 Kč za společnost
• velice omezený přístup k cizím fin. zdrojům, dotace do podnikání z vlastních zdrojů
• jednoznačně lepší přístup k cizím fin. zdrojům (vklady do základního jmění, přijetí nového společníka, tichý společník …)
• relativní nevýhoda z hlediska ručení – ručení za závazky podnikatelské činnosti neomezeně (navíc i soukromým majetkem)
• ručení omezeno do výše majetkového podílu společníka ve společnosti
• jsou zde pochybnosti o zastupitelnosti a schopnosti plnění závazků v problémových situacích
• z hlediska plnění závazků působí společnost důvěryhodně a seriózně
• min. 20 000 Kč za společníka
36
Oprávnění k řízení podniku
Podíl na zisku
Účetní povinnosti
• čím větší je osobní ručení za závazky (v předchozím bodě se zdálo být poměrně nevýhodné), tím jsou větší pravomoci podnikatele v rozhodování a řízení
• pravomoci jsou vymezeny společenskou smlouvou (valná hromada, jednatel/é, popř. dozorčí rada)
• veškerý zisk po zdanění připadá podnikateli jako jedinému účastníkovi na podnikání
• zisk se dělí mezi veškeré společníky, a to buď rovným dílem (podle společenské smlouvy) nebo podle výše vkladů jednotlivých společníků
• daňová evidence • nebo příjmy + výdaje uplatněné pomocí paušálu
• povinnost vedení účetnictví • může vzniknout povinnost vést účetní závěrku ověřenou auditorem
• účetnictví se vede jen málokdy • daň z příjmů FO 15 % Daňové zatížení a platby
• zdravotní a sociální pojištění
• daň z příjmů PO 19 % • při rozdělení zisku mezi jednotlivé společníky navíc daň z příjmů FO 15 % • lepší možnost provedení daňové optimalizace
Hodnota podniku
Vyřazení majetku
• v průběhu podnikání lze zvyšovat cenu práce, ale nelze budovat žádnou hodnotu, která by byla převoditelná na jinou osobu
• hodnota společnosti se během času zvyšuje (lze jí prodat, anebo předat potomkům)
• možnost vyřazení obchodního majetku do osobního užívání
• vyřazení majetku je ekonomicky méně výhodné • aby bylo možné obchodní majetek převést do osobního užívání, muselo by jej s. r. o. jednateli prodat
Počet zakladatelů – jelikož lze s. r. o. založit také jednou FO, která si na rozdíl od podnikání OSVČ může přibrat do společnosti společníky, přiřadím bod na stranu společnosti. Administrativní náročnost pro založení – již na první pohled je zřejmé, že samotné zřízení živnosti pro FO je mnohem jednodušší a náklady na její založení a údržbu nejsou zdaleka tak vysoké jako u PO. Co se týká založení společnosti, je též potřeba získat živnostenské oprávnění a navíc je vše podmíněno sepsáním zakládací listiny, 37
složením základního kapitálu a zápisem do OR, což je poměrně zdlouhavý proces. Jasný bod pro OSVČ. Nároky na počáteční kapitál – jelikož u FO není stanoven a u s. r. o. je jeho min. výše 200 000 Kč (což je na jednoho zakladatele poměrně veliká částka), bod opět patří na stranu OSVČ. Finanční možnosti a přístupy k finančním zdrojům – zde je u FO poměrně těžší přístup k cizím finančním zdrojům (např. úvěry – banky nerady půjčují už z toho důvodu, že podnikání FO přiřazují malou hodnotu a tudíž takováto firma hůře dostává svým závazkům; pokud půjčí, tak rozhodně menší částku než PO), a proto podnikateli nezbývá nic jiného než financování z vlastních (soukromých) zdrojů. PO má tedy mnohem více možností financování a může si tedy vybírat, takže bod pro společnost. Způsob a rozsah ručení za závazky – jasná nevýhoda pro FO, jelikož ručí veškerým firemním i soukromým majetkem, což může mít tvrdé dopady nejen pro podnikatele, ale i pro celou jeho rodinu. U stavebnictví je velké riziko obtížně vymahatelných pohledávek (odběratelé nebudou platit za vykonanou práci a stavební materiál) a to může vést k tomu, že se podnikatel dostane do platební neschopnosti vůči svým dodavatelům, protože bude dlužit za materiál, subdodávky apod. Naproti tomu ručení PO je omezeno do výše majetkového vkladu společníka a společnost ručí celým svým majetkem, v žádném případě nedochází k ručení majetkem soukromým, nemůže se tedy stát, že by společník přišel o svůj osobní majetek (rodinné úspory či dům v osobním vlastnictví), který do společnosti nevložil. Tentokráte jednoznačně bod pro společnost. Oprávnění k řízení podniku – podnikatel jako FO má mnohem větší pravomoci v rozhodování a řízení než PO, která má pravomoci vymezeny společenskou smlouvou. Jelikož zde beru v úvahu pouze jednoho společníka, tak veškerá rozhodnutí připadnou na něj. V tomto případě je stav OSVČ a společnosti vyrovnaný, tedy bod pro každou. Podíl na zisku – pokud by ve společnosti bylo více společníků, padla by jasná výhoda na FO, protože výše rozdělení zisku mezi společníky je udána výší podílu . V tomto případě je podnikatel jeden, tedy jeden společník a zisk se nikam nedělí a připadá jemu. Musím zde však vzít v potaz, že s. r. o. má ze zákona danou povinnost vytvářet rezervní fond, proto část zisku musí být do něj odváděna. Naproti tomu vytváření rezervního fondu na pokrytí ztráty společnosti má svojí výhodu (u podnikání FO tato povinnost
38
není, ale přesto si ho může sama také vytvářet). I přesto se přikloním na stranu OSVČ a přiřadím jí bod. Účetní povinnosti – již na první pohled je zřejmé, že vedení daňové evidence bude z hlediska náročnosti jednodušší než účetnictví. Navíc forma, jakou má být DE vedena není předepsána (tudíž záleží na podnikateli, jakou variantu jejího vedení si zvolí), kdyžto u účetnictví ano. Pokud podnikatel podniká jako OSVČ, může buď vést daňovou evidenci, nebo evidovat pouze příjmy a výdaje uplatňovat paušálně, popř. se dobrovolně může rozhodnout pro účetnictví. PO takovéto možnosti nemá. I nyní tedy přiřadím bod pro OSVČ. Jinak k této problematice se zde ještě jednou vrátím. Daňové zatížení a platby – co se týká plateb, tak FO má na rozdíl od PO povinnost platit zdravotní a sociální pojištění (které si však nemůže uplatnit jako daňově uznatelný výdaj). Musím se přiklonit k názoru Františka Elis (2010), který říká, že porovnat výhodnost zdanění mezi OSVČ a s. r. o. není zcela možné bez toho, aniž by byl známý předpokládaný roční základ daně u FO a hrubý zisk, mzda a výplata podílu na zisku u PO. V tomto případě nepřiřadím bod k žádné variantě a tímto problémem se budu podrobněji zabývat až v další části této práce. Hodnota podniku – z informací od Elise (2010) a Macha (2010) vím, že firma FO není předmětem dědictví. Pokud majitel zemře, firma zaniká (předmětem dědického řízení se stává pouze její majetek). Naopak u PO (při úmrtí společníka s. r. o.) přechází podíl (v mém případě tedy 100 %) do dědického řízení. Z toho plyne, že ti, co s. r. o. zdědí, ho mohou nadále provozovat (např. prostřednictvím odborného zástupce), popř. prodat. Pokud budu uvažovat prodej firmy, lze jej realizovat v obou případech. U FO se firma prodává jako podnik, načež takto nabytý příjem podléhá DPFO. Při prodeji PO se změní pouze její vlastník, načež (na rozdíl od FO) název, IČO, číslo účtu, uzavřené smlouvy atd. změně nepodlehnou, tzn., že s. r. o. bude ve své činnosti nadále pokračovat. Pokud prodávající vlastní podíl déle než 5 let, nepodléhá dani z příjmů. V obou dvou případech (dědění a prodej) zde plyne výhoda pro společnost, které přiřadím bod. Vyřazení majetku – FO může vyřadit obchodní majetek do osobního užívání (např. osobní automobil, který už bude využíván pouze pro soukromé účely), poté ho může buď darovat nebo prodat (příjem může být buď od daně osvobozený, anebo zdanitelný). Naproti tomu u PO je vyřazení majetku z ekonomického hlediska méně výhodné (když uvedu stejnou situaci jako u FO, tak by společnost musela automobil 39
jednateli prodat) a navíc by musel být příjem z prodeje společnosti zdaněn (Elis, 2010). Bod tentokráte přiřadím na stranu OSVČ. Tabulka 2: Vyhodnocení kritérií pro podnikání OSVČ a s. r. o. (zdroj: vlastní výpočty)
Z této tabulky je na první pohled zřejmé, že ve vedoucím postavení se o pouhý 1 bod nachází podnikání FO. Pokud bych zde vzala v úvahu asi nejpodstatnější kritérium pro rozhodování – ručení za závazky podniku a dále pak možnosti financování, jednoznačně bych se, bez ohledu na ostatní kritéria, musela přiklonit na stranu společnosti. Jelikož pan Macháček chce v provádění staveb podnikat samostatně, jsou pro něj důležitá především kritéria týkající se ručení, finančních možností, nároků na kapitál a administrativní náročnost pro založení firmy. Pokud bych vzala v potaz pouze tyto 4 kritéria, byl by stav mezi OSVČ a s. r. o. vyrovnaný, ale v závěrečném vyhodnocení se budu řídit hodnocením všech výše zmíněných kritérií. Jako další rozhodující hledisko při posuzování vezmu daňovou evidenci a účetnictví, ty porovnám, zjistím základ daně a poté určím daňové zatížení pro obě varianty podnikání.
40
7.2
Porovnání daňové evidence a účetnictví
Veškeré údaje týkající se této části kapitoly jsem čerpala z daňové evidence konkrétního podnikatele (označovaného jako M. V.) za rok 2011. Pan M. V. podniká též jako FO v provádění staveb, svou činnost zahájil počátkem roku 2011, vede daňovou evidenci a pan Macháček má jakousi podobnou představu jako M. V. o své budoucí provozované činnosti. Z evidence M. V. jsem zjistila, že veškeré jeho příjmy, které fakturuje, spočívají v provádění různých stavebních prací a občas prodává stavební materiál, který zbyl z různých stavebních realizací a je pro něj tedy už nepotřebný. Jeho výdaje jsou zaměřeny především na nákup stavebního materiálu a nářadí. Dále pro svou činnost používá osobní automobil, který nemá zahrnutý v obchodním majetku, různé nářadí (míchačky, řezačky apod.), které potřebuje k výkonu své činnosti. Zaměstnance zatím nemá žádné, při stavbách spolupracuje s ostatními OSVČ (např. pokrývači, elektrikáři atd.). Jan Macháček uvažuje o tom, že by své podnikání rozšířil i o prodej základního stavebního materiálu a pro celou svou stavební činnost by si pronajal nějaký menší nebytový prostor, ve kterém by si zřídil kancelář a zároveň i prodejnu. Přemýšlí i o zaměstnancích, ale pro začátek by možná raději spolupracoval s ostatními OSVČ jako M. V. Jelikož pan Macháček nemá s podnikáním a vším kolem něj spojeného žádné zkušenosti, a potřebuje především vybrat nejvhodnější variantu pro svou činnost, nechala bych zatím otázku kolem firemního majetku, zaměstnanců aj. stranou a zaměřila bych se především na samotné příjmy a výdaje (popř. výnosy a náklady) plynoucí z podnikatelské činnosti a z nich zjištěný daňový základ. Nyní se pokusím jednoduše a stručně srovnat daňovou evidenci a účetnictví a z nich zjistit základ daně, který je potřebný především pro zdanění.
41
7.2.1 Daňová evidence Z evidence M. V. jsem zjistila veškeré příjmy a výdaje za rok 2011, které jsem shrnula do následující tabulky podle jednotlivých měsíců. V posledním sloupci tabulky jsem uvedla rozdíl mezi příjmy a výdaji, aby bylo jasněji vidět, jak si podnikatel v konkrétních měsících vedl. Tabulka 3: Měsíční přehled příjmů a výdajů za rok 2011 (zdroj: daňová evidence M. V., vlastní úprava)
Z této tabulky je vidět, že v měsících červen, říjen a prosinec výdaje přesahují příjmy, což je způsobeno především v posledních dvou měsících vyššími výdaji na nákup stavebního materiálu a malými příjmy za vyfakturované stavební práce. Tyto ztrátové měsíce ovšem nějak zásadně neovlivňují rozdíl mezi příjmy a výdaji, protože ten je v závěru roku kladný. Další tabulkou je deník příjmů a výdajů, který je nejpodstatnějším prvkem daňové evidence a díky němu zjistím základ daně, který mi bude v další části sloužit pro výpočet daně z příjmů a ostatních plateb, které musí OSVČ odvést státu. Hodnoty z tohoto deníku mi následně poslouží i pro výpočet výsledku hospodaření v účetnictví.
42
Tabulka 4: Deník příjmů a výdajů 2011 (zdroj: daňová evidence M. V., vlastní úprava)
Z deníku jdou na první pohled lehce určit příjmy ve výši 2 339 600 Kč, k nim výdaje ve výši 1 639 700 Kč a po provedení rozdílu mezi nimi základ daně, který činí 699 900 Kč.
43
Vůči podnikateli během roku 2011 nevznikly žádné pohledávky a ani on sám neměl žádné závazky do dalšího období, vše bylo splatné v daném roce, a proto uvedu (aby bylo vidět, jak se změní základ daně) alespoň 2 faktury, které podnikatel vydal, ale uhrazeny budou až v dalším roce. Změna daňového základu Aby měl podnikatel co nejmenší příjmy a tím zároveň i základ daně, může se domluvit se svými odběrateli na pozdějším zaplacení faktur. Tato možnost se vyskytuje pouze při vedení daňové evidence, u účetnictví takto snižovat daňový základ nejde. Příklad: Podnikatel vyfakturoval provedení stavebních prácí 29. 8. 2011 ve výši 190 000 Kč a 16. 11. 2011 ve výši 219 971 Kč, za které mu bude zaplaceno až v příštím roce. Jeho příjmy za rok 2011 fakticky činí 2 339 600 Kč a výdaje 1 639 700 Kč. Faktury, které byly vydány v roce 2011, ale jejich zaplacení se uskuteční až v roce 2012, sníží příjmy o 409 971 Kč (tato částka bude zdanitelným příjmem až v příštím období), výdaje zůstanou neměnné a daňový základ za rok 2011 se sníží o tyto neuhrazené faktury. Nové příjmy tedy budou 1 929 629 Kč, výdaje zůstanou ve výši 1 639 700 Kč a nový základ daně bude 289 929 Kč. Z takto vypočteného nového daňového základu bude zároveň i nižší daň z příjmů.
7.2.2 Účetnictví Pro určení výsledku hospodaření před zdaněním použiji číselné údaje z deníku příjmů a výdajů daňové evidence M. V. za rok 2011, aby byl výsledek co nejpřesnější. Ještě bych chtěla doplnit, že příjmy FO se nerovnají výnosům u PO, stejně tak je tomu i u výdajů a nákladů (Elis, 2010). Abych mohla co nejlépe porovnat, potřebuji vycházet ze stejných čísel, proto budu uvažovat mezi nimi rovnost. Abych navázala souměrně na počátek podnikatelské činnosti M. V., který svou činnost začal v lednu roku 2011, sestavím nyní zahajovací a zároveň i počáteční rozvahu k 1. 1. 2011. Jelikož M. V. s činností teprve začínal a do podnikání nevložil žádný majetek, tedy ani já nebudu uvažovat majetek pro s. r. o., jako vklad použiji pouze zákonem daný počáteční kapitál ve výši 200 000 Kč. 44
Tabulka 5: Zahajovací (počáteční) rozvaha roku 2011 (zdroj: vlastní výpočty)
Dále otevřu počáteční účet rozvažný (701), ve kterém zaeviduji počáteční zůstatky. Tabulka 6: Počáteční účet rozvažný (zdroj: vlastní výpočty)
Společnost může použít základní kapitál (po jeho splacení na speciální účet a zápisu s. r. o. do OR) k běžnému provozu (např. k nákupu materiálu). Kapitál může ponechat na účtu nebo převést do pokladny (www.e-sro.cz). Aby se dalo za nákupy platit i hotově, převedu z účtu 20 000 Kč na pokladnu a zbylých 180 000 Kč nechám na účtu. Nyní otevřu hlavní knihu, která obsahuje rozvahové účty aktiv (111, 112, 211, 221) a pasiv (311, 321) a výsledkové účty nákladů (501, 512, 542) a výnosů (602, 642), poté deník, jenž zachycuje účetní případy podle data a knihy analytických účtů. Význam jednotlivých čísel účtů (zdroj: účtový rozvrh pro podnikatele):
111 – Pořízení materiálu
112 – Materiál na skladě
211 – Pokladna
221 – Bankovní účet
311 – Pohledávky z obchodních vztahů – odběratelé
321 – Závazky z obchodních vztahů – dodavatelé
501 – Spotřeba materiálu 45
512 – Cestovné
542 – Prodaný materiál
602 – Tržby z prodeje služeb
642 – Tržby z prodeje materiálu
Na všech syntetických účtech musí být účtováno podvojně a souvztažně, proto jsem pro zjednodušení zvolila pouze formu předkontací. Tabulka 7: Předkontace syntetických účtů (zdroj: vlastní výpočty)
Ke konci roku provedu účetní uzávěrku. Pomocí inventury zjistím skutečné a účetní stavy materiálu a peněžních prostředků v hotovosti a na bankovním účtu. Poté uzavřu účetní knihy pomocí vyčíslení obratů MD a D na syntetických účtech. Konečné zůstatky z účtů aktiv a pasiv převedu podvojně na konečný účet rozvažný (702) a konečné zůstatky účtů nákladů a výnosů na účet zisku a ztát (710). Poté následuje konečná rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Tabulka 8: Celkové zůstatky a obraty rozvahových a výsledkových účtů (zdroj: vlastní výpočty)
46
Tabulka 9: Konečný účet rozvažný (zdroj: vlastní výpočty)
Tabulka 10: Účet zisku a ztrát (zdroj: vlastní výpočty)
Tabulka 11: Konečná rozvaha roku 2011 (zdroj: vlastní výpočty)
Z účtu zisku a ztráty jsou patrné výnosy ve výši 2 339 600 Kč a náklady ve výši 1 639 700 Kč. Jelikož výnosy přesahují náklady, vyšel mi zisk 699 900 Kč, což je zároveň i výsledek hospodaření roku 2011 před zdaněním, nebo-li také základ pro výpočet daně z příjmů.
47
7.2.3 Dílčí závěr porovnání daňové evidence a účetnictví Z obou variant porovnání je jasné, že účetnictví je mnohem složitější, pracnější, vyžaduje větší finanční náklady, administrativní náročnost a znalosti než daňová evidence. Na rozdíl od DE je účetnictví mnohem přehlednější (díky účtům a analytické evidenci) a má vyšší vypovídací schopnost (např. podnikatel vedoucí DE neplatí svým dodavatelům, má sice zisk pro daň z příjmů, ale neznamená to, že zisk skutečně vytváří). Vedení DE není žádným způsobem předepsáno, tudíž záleží na podnikateli, jakou formu si zvolí, naproti tomu způsob vedení účetnictví je daný zákonem. DE je možno vést na papíře, v MS Excel či v ekonomickém programu (např. Premier nebo Pohoda), u účetnictví takováto volnost není. V DE se zjišťuje základ daně pomocí rozdílu mezi příjmy a výdaji, v účetnictví se zjišťuje výsledek hospodaření jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Příjem je přírůstek a výdaj úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu – je zde rozhodující okamžik zaplacení. Výnos je výkon vyjádřený v penězích a náklad je spotřeba prostředků, cizích výkonů či práce – není zde rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení daného výkonu (www.akima.cz). OSVČ nemusí vést DE, ale může si evidovat příjmy a k nim uplatnit výdaje pomocí paušální částky, což PO nemůže. FO vedoucí DE se může, pro snížení základu daně, domluvit se svými odběrateli na pozdějším zaplacení vyfakturovaných částek, což u vedení účetnictví není možné. Pokud FO vystaví fakturu např. v listopadu 2011 na částku 200 000 Kč, může se na její splatnosti domluvit s odběratelem např. na leden 2012. Příjem z této faktury pude spadat do roku 2012. Pokud bude takto vystavena faktura v účetnictví, výnos z ní bude spadat do roku 2011 a nezáleží na tom, zda je zaplacená či nikoliv. Co se týká prodeje stavebního materiálu, v účetnictví jde do nákladů až při svém prodeji, v DE se může uplatnit jako náklad prakticky hned.
48
7.3
Porovnání zdanění u OSVČ a s. r. o.
Základní postup a informace pro výpočet daně jsem pro tuto část čerpala od Elise (2010). Z daňové evidence M. V. jsem použila stejné příjmy a výdaje i pro účetnictví, vyšel mi stejný daňový základ pro obě varianty (699 900 Kč), což je více než optimální pro lepší přesnost výsledku u zdanění. Nyní tedy přistoupím k samotným výpočtům daně z příjmů a provedu porovnání zdanění OSVČ vedoucí daňovou evidenci, OSVČ, která si eviduje příjmy a k nim paušálně uplatňuje výdaje a společnosti s ručením omezeným.
7.3.1 Zdanění u OSVČ, která vede daňovou evidenci Na základě informací z DE podnikatele M. V. jsem zjistila příjmy ve výši 2 339 600 Kč a k nim výdaje ve výši 1 639 700 Kč. Rozdíl mezi nimi mi udal základ pro DPFO, nebo-li také hrubý zisk představující 699 900 Kč. Tuto částku jsem vynásobila sazbou daně, která činí 15 %, daň je tedy 104 985 Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka 23 640 Kč16, na níž má nárok každá FO mající příjmy ze zdrojů plynoucích v ČR, mi vychází konečná daň 81 345 Kč. Roční zdanitelné příjmy Roční daňově uznatelné výdaje Hrubý příjem (základ daně) Zdanění ve výši 15 % Sleva na dani (poplatník) Konečná daň
2 339 600 Kč 1 639 700 Kč 699 900 Kč 104 985 Kč 23 640 Kč 81 345 Kč
Ovšem DPFO není jediná částka, kterou musí FO osoba zaplatit. K dalším platbám, které však nejsou daňově uznatelným výdajem, patří ještě sociální a zdravotní pojištění. Pro obě tyto platby platí stejný vyměřovací základ, který se vypočte jako 50% rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňově uznatelnými výdaji. Po vynásobení příslušným koeficientem vyjde částka, kterou je poplatník povinen zaplatit v příslušném termínu. Sociální pojištění má stanovený koeficient pro platby za rok 2011 na 0,292 a podle výše zmíněného mi vyjde částka 102 186 Kč, kterou musí FO zaplatit. 16
Částka 23 640 Kč je platná pro rok 2011, v roce 2012 je vyšší a činí tedy 24 840 Kč (Marková, 2011).
49
Zdravotní pojištění má stanovený koeficient pro platby za rok 2011 na 0,135 a vypočte se stejně jako sociální pojištění, akorát s tímto koeficientem. Částka, kterou musí FO též zaplatit, je 47 244 Kč. Po zdanění základu daně a ostatních povinných platbách mi vyšel čistý příjem 469 125 Kč, což je 67,03 % z dosaženého hrubého příjmu 699 900 Kč.
7.3.2 Zdanění u OSVČ, která uplatňuje výdaje pomocí paušální částky Kromě vedení daňové evidence si může OSVČ vybrat i druhý způsob, a tím je uplatnění výdajů pomocí procenta z příjmů, nebo-li také paušální výdaje. Uplatňování paušálních výdajů je zcela určitě jednodušší než samotné vedení daňové evidence, avšak ne vždy je to ten nejvýhodnější způsob. O tom, která varianta z těchto dvou je pro FO výhodnější, se pokusím provést další výpočet. Postup výpočtu provedu stejným způsobem, jako v předchozím případě, ale s rozdílnou výší výdajů. Podle daňový zákonů (Marková, 2011) je pro živnost vázanou, do které spadá provádění staveb, jejich změn a odstraňování, stanoven paušál na 60 % z příjmů. Výše zdanitelných příjmů činí 2 339 600 Kč a k nim daňově uznatelné výdaje ve výši 60 % z příjmů jsou 1 403 760 Kč. Základ daně spočtený jako rozdíl mezi příjmy a výdaji je 935 840 Kč. Už nyní je zřejmé, že uplatnění paušálních výdajů není pro OSVČ výhodné, neboť výdaje ve výši 60 % jsou nižší než výdaje skutečné, tudíž i daň z příjmů a ostatní platby budou vyšší (aby podnikatel zaplatil co nejmenší částky na dani a platbách, potřebuje mít co nejvyšší výdaje, aby měl co nejnižší daňový základ). Abych mohla porovnat celkový rozdíl, provedu veškeré kroky až k čistému příjmu. Nyní tedy vynásobím hrubý příjem 935 840 Kč 15% sazbou daně, dostanu částku 140 376 Kč, od té odečtu slevu na poplatníka 23 640 Kč a výsledkem je konečná daň 116 736 Kč. Roční zdanitelné příjmy Daňově uznatelné výdaje ve výši 60 % Hrubý příjem (základ daně) Zdanění ve výši 15 % Sleva na dani (poplatník) Konečná daň
2 339 600 Kč 1 403 760 Kč 935 840 Kč 140 376 Kč 23 640 Kč 116 736 Kč
Stejný výpočet jako v předchozím příkladě použiji i pro výpočet pojištění, kde platba na SP činí 136 633 Kč a na ZP je 63 170 Kč. 50
Po zdanění základu daně a ostatních povinných platbách mi tentokrát vyšel čistý příjem 619 301 Kč, což je 66,18 % z dosaženého hrubého příjmu 935 840 Kč.
7.3.3 Dílčí závěr porovnání u OSVČ V následujících tabulkách uvádím pro srovnání celkový přehled u OSVČ od hrubého příjmu, přes zdanění a veškeré platby až po čistý příjem, který podnikateli zůstane. Tabulka 12: Celkový přehled od hrubého k čistému příjmu při vedení daňové evidence (zdroj: vlastní výpočty)
Tabulka 13: Celkový přehled od hrubého k čistému příjmu při uplatnění paušálních výdajů (zdroj: vlastní výpočty)
Při pohledu na obě tabulky je vidět, že uplatnění výdajů pomocí paušálu není v případě zdanění výhodné. Čistý příjem je sice vyšší v tabulce 4 (rozdíl 150 176 Kč), ale zároveň je zde vyšší základ daně (rozdíl 235 940 Kč), daň (rozdíl 35 391 Kč), platby na SP (rozdíl 34 447 Kč) a ZP (rozdíl 15 926 Kč), proto ve srovnání se společností budu brát v úvahu pouze OSVČ vedoucí daňovou evidenci.
7.3.4 Zdanění u společnosti s ručením omezeným Z účetnictví mi vyšly roční výnosy ve výši 2 339 600 Kč, náklady ve výši 1 639 700 Kč a rozdíl mezi nimi jako hospodářský výsledek ve výši 699 900 Kč. Dále musím zmínit i to, že PO si nemůže uplatňovat výdaje pomocí paušálu jako FO, ani neplatí SP a ZP (podle www.podnikatel.cz by platila pouze v případě pracovněprávního vztahu jednatele či společníka). Základ daně byl u FO tvořen rozdílem mezi příjmy a výdaji (699 900 Kč), u PO snížím tuto částku o mzdu podnikatele, protože bude ve své firmě zaměstnán. Jako hrubou 51
mzdu mu stanovím 30 000 Kč a spočtu mzdové náklady společnosti a čistou mzdu zaměstnance. Hrubá měsíční mzda SP placené zaměstnancem (6,5 %) ZP placené zaměstnancem (4,5 %) SP placené zaměstnavatelem (25 %) ZP placené zaměstnavatelem (9 %) Základ daně Záloha na DPFO (15 %) Sleva na dani (poplatník) Čistá mzda
30 000 Kč 1 950 Kč 1 350 Kč 7 500 Kč 2 700 Kč 40 200 Kč 6 030 Kč 1 970 Kč 22 640 Kč
Z tohoto výpočtu odvodím roční čistou mzdu zaměstnance, která činí 271 680 Kč (22 640 x 12) a mzdové roční náklady společnosti 482 400 Kč (40 200 x 12). Hrubý zisk bude 217 500 Kč (699 900 – 482 400) a abych z něj mohla vypočítat daň, musím ho zaokrouhlit na celé tisíce směrem dolů, tedy na 217 000 Kč. DPPO, která činí 19 %, je 41 230 Kč a čistý zisk po zdanění 176 270 Kč. V případě, že podnikatel bude chtít použít zisk pro svou osobní spotřebu, bude si ho muset vyplatit jako podíl na zisku, který podléhá 15% srážkové dani, tedy 26 441 Kč. Podíl na zisku po zdanění je 149 829 Kč (176 270 – 26 441). Čistá roční mzda Mzdové náklady společnosti Hrubý zisk před zdaněním Hrubý zisk po zaokrouhlení DPPO 19 % Čistý zisk po zdanění Podíl na zisku Srážková daň 15 % Podíl na zisku po zdanění
271 680 Kč 482 400 Kč 217 500 Kč 217 000 Kč 41 230 Kč 176 270 Kč 176 270 Kč 26 441 Kč 149 829 Kč
Roční čistý příjem, který se skládá ze mzdy a podílu na zisku je 421 509 Kč (271 680 Kč + 149 829 Kč), což je 60,22 % z hrubého zisku 699 900 Kč před zdaněním a započtením mzdových nákladů.
52
7.3.5 Dílčí závěr porovnání mezi OSVČ a s. r. o. Abych mohla lépe porovnat výsledky, shrnu si je do následující tabulky: Tabulka 14: Srovnání výsledků mezi OSVČ a s. r. o. (zdroj: vlastní výpočty)
Rozdíl mezi zdaněním jednotlivých podnikatelských variant mluví ve prospěch OSVČ, a to o 6,81 %, tudíž čistý roční příjem bude u OSVČ vyšší o 47 616 Kč než u s. r. o. Jak říká Elis (2010), tato úspora se zdá být významná, hlavně v delším (např. desetiletém) časovém období, ale na druhou stranu nelze jasně předpovídat, jak se budou do budoucna vyvíjet daňové sazby.
7.4
Celkové vyhodnocení všech srovnání a výběr varianty podnikání
V celé této kapitole jsem se zabývala srovnáváním mezi OSVČ a s. r. o. Zvolila jsem si 3 hlavní hlediska pro porovnání, a to: 1. základní kritéria pro podnikání OSVČ a s. r. o., 2. daňovou evidenci a účetnictví, 3. zdanění u OSVČ a s. r. o. V 1. části jsem si určila základní kritéria pro podnikání OSVČ a s. r. o., ty jsem následně porovnala, ke každému přiřadila bodovou hodnotu (0 nebo 1) a vyhodnotila pomocí tabulky. Na tomto základě mi vyšlo 6 bodů pro OSVČ a 5 bodů pro s. r. o. Ve 2. části jsem znázornila postup při vedení daňové evidence a účetnictví během celého roku 2011 (zde byla patrná hlavně náročnost účetnictví a jednoduchost DE) a v obou případech jsem došla až k výpočtu stejného základu daně (699 900 Kč). Na závěr této části jsem provedla srovnání, ve kterém mi vyšla jasná výhoda pro DE, tedy opět pro OSVČ. Ve 3. části jsem se zaměřila na výpočet daně z příjmů u OSVČ vedoucí DE, OSVČ uplatňující výdaje pomocí paušální částky a s. r. o. Nejprve jsem mezi sebou porovnala 53
obě dvě varianty FO, kde jsem pro nevýhodnost a pro účely dalšího srovnávání vyloučila OSVČ uplatňující paušální výdaje, nakonec mi tedy zbyla OSVČ vedoucí DE a s. r. o. Výsledkem je opět výhoda pro OSVČ. Na základě všech výše uvedených výsledků doporučuji Janu Macháčkovi, aby si pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování zvolil variantu podnikání jako OSVČ. Já osobně nepokládám za nutné, aby si zakládal s. r. o., sledoval a plnil vše, co zákon udává pro podnikání společností, když jako OSVČ má prakticky větší svobodu. Navíc jako FO, v případě nedostatku práce a tedy i příjmů (např. přes zimu), může živnost pozastavit. Horší už to bude z pohledu FO v případě odběratelů „neplatičů“, případného nedostatku práce, což může zapříčinit značné snížení příjmů a možnost platební neschopnosti vůči dodavatelům za materiál, subdodávky apod., a zde je právě velmi pravděpodobná možnost dostat se do velkých finančních potíží, které mohou být završeny až exekucí firemního, ale i osobního majetku. K PO bych ještě dodala, že výdaje na založení a provozování s. r. o. nejsou pro jednoho člověka, pokud nedisponuje nějakým vyšším finančním obnosem, zrovna malé. Podle mého bude beze sporu pro začátek lepší začít jako „malý živnostník“ a vyzkoušet si co a jak v podnikatelské praxi chodí, nabýt nějaké zkušenosti a pak když bude chtít, nebo se mu to bude jevit výhodnější či se bude chtít více realizovat, může si s. r. o. založit kdykoliv.
54
Závěr Cílem mé práce bylo zjištění, zda je pro budoucího podnikatele Jana Macháčka, který si jako předmět podnikání zvolil provádění staveb, jejich změn a odstraňování, výhodnější provozovat živnost jako OSVČ nebo si založit společnost s ručením omezeným. Na základě tohoto požadavku jsem podrobila analýze 3 hlediska, a to základní kritéria pro podnikání OSVČ a s. r. o., daňovou evidenci s účetnictvím a zdanění u OSVČ a s. r. o., která jsem porovnala a v závěru vyhodnotila. Jako nejoptimálnější forma pro podnikání mi vyšla OSVČ, která je nejrozšířenější v rámci ČR, protože její provozování jednotlivcem je nejsnadnější a prakticky i nejvýhodnější. K jejímu založení stačí pouze ohlášení (v případě koncese povolení) a živnostenské oprávnění, nemá určenou výši základního kapitálu, může vést daňovou evidenci, nebo jen příjmy a k nim uplatňovat výdaje pomocí paušálu, anebo pokud se k tomu rozhodne, tak i účetnictví. Další nemalou výhodou je snižování základu daně při zaplacení faktury odběratelem až v dalším roce nebo možnost pozastavení živnosti. Tato forma má však i své nevýhody, největším záporem je beze sporu ručení za závazky veškerým firemním, ale i soukromým majetkem, což může vyústit až v jeho exekuce, poté také poměrně omezený přístup k finančním zdrojům (např. půjčkám) a ovlivnění neplatícími odběrateli, což může vést k podnikatelově platební neschopnosti.
55
Seznam použité literatury 1. BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: Řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe. 8. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 2008, 303 s. ISBN 978-80-7263-452-1. 2. CARDOVÁ, Zdenka. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 1. vydání. Praha 3: ASPI, a. s., 2007, 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4. 3. DUŠEK, Jiří. Daně z příjmů 2011: Přehledy, daňové a účetní tabulky. 6. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-3801-7. 4. ELIS, František. Společnost s ručením omezeným – pro a proti. Informace pro lékařské praxe. 2010, roč. 10, č. 3. 5. ELIS, František. Daň z příjmů. Informace pro lékařské praxe. 2010, roč. 10, č. 3. 6. HOLÁ, Karla, ZNEBEJÁNKOVÁ, Jitka. Maturitní otázky: Účetnictví. 1. vydání. Praha 10: Fragment, s. r. o., 2008, 248 s. ISBN 978-80-253-0596-6. 7. HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi od 1. 5. 2004. 5. aktualizované vydání. Olomouc 9: ANAG, spol. s r. o., 2004, 351 s. ISBN 80-7263-239-6. 8. JOSKOVÁ, Lucie, PRAVDA, Pavel. Obchodní zákoník 2010: Úplná znění s úvodním komentářem – právní stav k 1. 7. 2010. 7. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2010, 112 s. ISBN 978-80-247-3020-2. 9. MACH, Jan. Právní hledisko. Informace pro lékařské praxe. 2010, roč. 10, č. 3. 10. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011 (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů): Úplná znění platná k 1. 1. 2011. 19. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2011, 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. 11. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012 (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů): Úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0. 12. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2009: Učebnice pro SŠ a VOŠ. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2009, 291 s. ISBN 978-80-251-2368-3.
56
13. MÜLLEROVÁ, Libuše. Účetnictví podnikatelů – Fyzické osoby, obchodní společnosti: Sbírka úloh a testů s výkladem. 2. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica, 2009, 206 s. ISBN 978-80245-1553-3. 14. RUBÁKOVÁ, Věra, HROUDA, Pavel. Účetnictví pro úplné začátečníky 2012. 6. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-4186-4. 15. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, 273 s. ISBN 80-7179-859-2. 16. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2011, 128 s. ISBN 978-80-247-3802-4. 17. ŠIROKÝ, Jan a kol. Daňová teorie s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.
Elektronické zdroje: 18. AKIMA spol. s r. o. – Specialisté na účetnictví, mzdy a daňová přiznání: Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.akima.cz/rozdil-mezi-danovou-evidenci-a-ucetnictvim 19. Busyman: S. r. o. nebo živnostenský list? Pár rad do začátku podnikání, výhody a nevýhody
[online].
2012
[cit.
2012-05-05].
Dostupné
z:
http://www.busyman.cz/invest/zajimavosti/1132-sro-nebo-zivnostensky-list-par-raddo-zacatku-podnikani-vyhody-a-nevyhody 20. Česká republika: Podnikání: Daň z příjmů právnických osob [online]. 2010 [cit. 2012-04-12].
Dostupné
z:
http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Jak-to-tu-
funguje/Justice,-pravni-prostredi/Dan-z-prijmu-pravnickych-osob 21. E-SRO.cz – Vše, co potřebujete vědět o s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: www.e-sro.cz 22. Finance.cz 15 let s Vámi: Daně a mzdy [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/
57
23. FIRMIN: Postup založení s. r. o. [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.firmin.cz/postup-zalozeni-sro-jak-zalozit-firmu 24. KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat – Poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: www.jakpodnikat.cz 25. Nauka o podniku: Typologie podniků – hlediska třídění [online]. 2007 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://nop.topsid.com/index.php?war=podnik&unit=typologie_pod niku 26. Podnikatel.cz: Jít na trh v kůži OSVČ či se schovat pod křídly s.r.o.? [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jit-na-trh-v-kuziosvc-nebo-s-r-o/ 27. Podnikatelský web – Internetový magazín pro drobné podnikatele [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: www.podnikatelskyweb.cz
Ostatní zdroje: 28. Daňová evidence M. V. za rok 2011 29. Informace z firmy daňové a účetní poradkyně 30. Tiskopis pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro rok 2011 (25 5405 MFin 5405 vzor č. 18) 31. Účtový rozvrh pro podnikatele
58
Seznam použitých zkratek aj. – a jiné apod. – a podobně atd. – a tak dále č. – číslo ČR – Česká republika D – strana Dal DAP – daňové přiznání DE – daňová evidence DM – dlouhodobý majetek DPFO – daň z příjmů fyzických osob DPH – daň z přidané hodnoty DPPO – daň z příjmů právnických osob FaP – faktura přijatá FaV – faktura vydaná fin. – finanční FO – fyzická osoba FÚ – finanční úřad IČO – identifikační číslo km – kilometry KZ – konečný zůstatek max. – maximálně MD – strana Má dáti
59
mil. – milión min. – minimálně např. – například O – obrat OR – obchodní rejstřík OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PHM – pohonné hmoty PO – právnická osoba popř. – popřípadě PPD – příjmový pokladní doklad Příj. – příjemka PZ – počáteční zůstatek Sb. – sbírka SP – sociální pojištění SPZ – státní poznávací značka s. r. o., spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným tj. – to je tzv. – tak zvaný UZD – upravený základ daně VBÚ – výpis z bankovního účtu vč. – včetně VH – výsledek hospodaření v. o. s. – veřejná obchodní společnost 60
VPD – výdajový pokladní doklad Výd. – výdejka ZD – základ daně ZDP – zákon o dani z příjmů ZP – zdravotní pojišťovna, zdravotní pojištění ŽÚ – živnostenský úřad
61
Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení obchodních společností ............................................................... 15 Obrázek 2: Struktura daňové evidence ........................................................................... 18 Obrázek 3: Výpočet zálohy na DPFO a čisté mzdy........................................................ 22 Obrázek 4: Vzorec pro výpočet náhrady jízdného.......................................................... 23 Obrázek 5: Schéma rozvahy ........................................................................................... 25 Obrázek 6: Schéma účtu ................................................................................................. 25 Obrázek 7: Rozvahové účty aktiv a pasiv ....................................................................... 26 Obrázek 8: Zjištění výsledku hospodaření...................................................................... 27 Obrázek 9: Daně v České republice ................................................................................ 29 Obrázek 10: Výpočet daně z příjmů FO ......................................................................... 31 Obrázek 11: Výpočet daně z příjmů PO ......................................................................... 33
62
Seznam tabulek Tabulka 1: Kritéria a jejich srovnání pro podnikání OSVČ a s. r. o. .............................. 36 Tabulka 2: Vyhodnocení kritérií pro podnikání OSVČ a s. r. o. .................................... 40 Tabulka 3: Měsíční přehled příjmů a výdajů za rok 2011 .............................................. 42 Tabulka 4: Deník příjmů a výdajů 2011 ......................................................................... 43 Tabulka 5: Zahajovací (počáteční) rozvaha roku 2011 .................................................. 45 Tabulka 6: Počáteční účet rozvažný ............................................................................... 45 Tabulka 7: Předkontace syntetických účtů ..................................................................... 46 Tabulka 8: Celkové zůstatky a obraty rozvahových a výsledkových účtů ..................... 46 Tabulka 9: Konečný účet rozvažný ................................................................................ 47 Tabulka 10: Účet zisku a ztrát ........................................................................................ 47 Tabulka 11: Konečná rozvaha roku 2011 ....................................................................... 47 Tabulka 12: Celkový přehled od hrubého k čistému příjmu 1 ....................................... 51 Tabulka 13: Celkový přehled od hrubého k čistému příjmu 2 ....................................... 51 Tabulka 14: Srovnání výsledků mezi OSVČ a s. r. o. .................................................... 53
63
