âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXI. • âERVEN 2014 • âÍSLO 2
Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XXV. díl • Pfiehlídka masn˘ch plemen na veletrhu Techagro 2014 • Plemenné hodnoty b˘kÛ aberdeen angus v zahraniãí • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2014
Vážené chovatelky a chovatelé, právě dnes, kdy píši tento editorial, finišuje druhý turnus výběrů plemenných býků. Dovolte mi proto, abych hned v úvodu tuto událost zmínil. Byť nešlo o nijak extrémně zvláštní či výjimečné výběry, tak si pozornost zaslouží ať už počet naskladněných a vybraných býků (detaily najdete na jiném místě tohoto časopisu), tak i některé události, které tyto výběry provázely. Tou jednou je např. historicky druhá nejvyšší cena, která byla v dražbě za plemeníka zaplacena, přičemž zřejmě není náhodou, že šlo opět o angusského býčka, tentokráte však v červeném „kabátě“. Po Tusconovi, který byl v roce 2011 vydražen za 231 000 Kč, za býka Zombie Red (ZAI 111) z chovu pana Nechvála zaplatil jeho nový majitel „jen“ 170 000 Kč. Novému majiteli přejeme, aby se mu Zombie ve stádě osvědčil a měl po něm mnoho pěkných a zdravých telat. Kromě výběrů je za námi i výstava Techagro, která byla letos rekordní snad ve všech směrech – od obsazené plochy vystavovateli až po počet návštěvníků. Expozice masného skotu byla pojata v porovnání s národní výstavou sice relativně skromně, i tak však byla důstojnou prezentací chovu masného skotu u nás, o čemž svědčí velmi velký zájem návštěvníků o vystavená zvířata. V minulém čísle zpravodaje jsme poprvé oficiálně informovali, že na konci srpna proběhne v rámci českobudějovického veletrhu Země živitelka specializovaná výstava plemene aberdeen angus a nově také limousine. S ohledem na propojení těchto dvou plemen jsme výstavu pojmenovali Jihočeská beef show. Přípravy jsou v plném proudu: chovatelé již pomalu začínají s přípravou zvířat, my zase pokračujeme s organizačním zabezpečením celé akce. Chtěl bych z tohoto místa velice poděkovat všem sponzorům a partnerům, kteří nám svými finanční dary pomáhají celou akci finančně zabezpečit. Je velmi potěšující, že počet firem a organizací, které se rozhodli chovatele podpořit, se stále rozšiřuje – jejich výčet najdete také v tomto zpravodaji. Skoro souběžně s jihočeskou výstavu angusů a limousinů by měla proběhnout prezentace chovatelů plemene charolais. Ti se však rozhodli, že na několik dní opustí českou kotlinu a vydají se se svými zvířaty do Magny Cours ve Francii. Právě zde by se totiž měla při příležitosti světového kongresu charolais konat Evropská výstava charolais. Podmínkou konání této akce je dostatečný počet zemí, které se k této aktivitě připojí. S radostí mohu konstatovat, že právě čeští chovatelé byli v celé Evropě první, kteří tuto myšlenku vzali za svou a k účasti se přihlásili. Na základě naší iniciativy se přidali maďarští chovatelé a věříme, že do konce května, kdy by mělo být definitivně rozhodnuto, zda se výstava uskuteční, se přidají další země. Pokud by se to podařilo, v což pevně věříme, ukázali bychom, že chov charolais a jeho chovatelé patří do chovatelsky vyspělého světa a že se evropského srovnání neobává. Přeji vám všem mnoho úspěchů ve vaší práci a těším se na některé akci na viděnou!
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2014 – roãník XXI.
O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2014 ......................................................................................... Pfiehlídka masn˘ch plemen na veletrhu Techagro 2014 ........................................ Leto‰ní v˘stava masn˘ch plemen skotu mûla úspûch ............................................ Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu...................................................... Hereford a masn˘ simentál z Drouhavãe .............................................................. PlzeÀsk˘ galloway................................................................................................. VyuÏitelnost a spotfieba krmiva u plemene belgické modrobílé ............................. Skot, kter˘ se u nás nepase: Nguni – plemeno z minulosti pro budoucnost ......... Evropsk˘ trh s hovûzím – quo vadis?..................................................................... Plemenné hodnoty b˘kÛ aberdeen angus v zahraniãí............................................ Umíme si vybrat inseminaãní dávky, aneb proã to u nás (u mû) nevychází?! ........ Vliv genetické propojenosti mezi chovy masného skotu na vyuÏitelnost plemenn˘ch hodnot .......................................................................................... Genetické nepropojení stáda masného skotu v Radhosticích ................................ Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2014 ..................................................... Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2014 ................................................................ Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus ..................................................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 ................................................. Recept – Harira – marocká polévka ......................................................................
4 5 6 7 12 12 19 24 28 32 34 42 45 46 48 52 53 57 58
Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail:
[email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email:
[email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email:
[email protected],
[email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email:
[email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice email:
[email protected], tel.: 724 073 641
Titulní strana – hlavní fotka: Herefordi na farmě v Boleboři (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Galloway z chovu pana Terče ze Štěnovického Borku (foto: Pavla Vydrová) Vnitřní obálka – Plemenní býčci a telata belgického modrobílého plemene z chovu Oldřicha Rozsévače z Chýště (foto: Kamil Malát)
inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email:
[email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email:
[email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email:
[email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email:
[email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email:
[email protected], tel.: 724 073 640
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû ,
Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora na DVD Avizované DVD na téma „Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“ bude jiÏ brzy v prodeji! Ve chvíli, kdy ho budeme mít k dispozici ve finální podobû, objeví se tato informace na webu âSCHMS a vy si ho budete moci objednat stejn˘m zpÛsobem, jako svazové reklamní pfiedmûty a ostatní publikace prostfiednictvím jednoduchého objednávkového formuláfie na svazov˘ch stránkách v sekci „âSCHMS/reklamní pfiedmûty“. JiÏ dnes ale máte moÏnost zaslat na adresu
[email protected] pfiedobjednávku v tomto znûní: Pfiedmût emailu: DVD, do textu: fakturaãní adresa (Iâ, DIâ), doruãovací adresa, poãet ks. Cena bude cca 150 Kã (dle celkov˘ch nákladÛ) + po‰tovné dobírkou. DVD obsahuje tyto kapitoly: Hygiena (Franti‰ek K‰ána), Bourání – pfiední a zadní ãtvrÈ (Franti‰ek K‰ána), Legislativní poÏadavky a pfiíklady z praxe (Ing. Smetana) a jako BONUS – tatarák, carpaccio, ‰kvarky (Franti‰ek K‰ána). Vûfiíme, Ïe se vám toto DVD bude líbit!
,Aktualizace databáze ãlenÛ
Îádáme v‰echny ãleny svazu, aby zaktualizovali své kontaktní údaje (zejména emaily), a to buì pfies webovou aplikaci MaSkot, do které se mohou pfiihlásit na hlavní stránce na‰eho webu, nebo emailem na adresu
[email protected]. MaSkot slouÏí mj. jako ãlenská databáze, do které mohou chovatelé po pfiihlá‰ení zasahovat, sami provádût zmûny, ke kter˘m u nich (ãi v podniku) v prÛbûhu let dochází (adresy, telefony, emaily, apod.). Jedinû tímto zpÛsobem mÛÏeme docílit co nejaktuálnûj‰í databáze, která bude dobfie slouÏit k informování ãlenské základny. Dûkujeme za spolupráci.
,Schmallenbergsk˘ virus stále hrozbou? Po dvou letech od propuknutí infekce Schmallenbergského viru v Evropû se ukazuje, Ïe 80 % zvífiat má vytvofienu imunitu proti této nákaze. Podle v˘sledkÛ studie nizozemského Central Veterinary Institute (CVI) ve Wageningenu, která byla provedena na farmách se skotem ve v˘chodním Nizozemsku, vûdci zjistili, Ïe dlouhodobá ochrana proti Schmallenbergskému viru se v‰ak vyskytuje pouze u dospûlého skotu. Telata narozená od infikovan˘ch matek získávají sice prostfiednictvím mleziva protilátky, nicménû ty bûhem ãtyfi aÏ ‰esti mûsícÛ mizí. Studie zároveÀ ukázala, Ïe virus se stále vyskytuje i farmách, kde je dospûlé stádo imunní a mÛÏe b˘t tak infikován mlad˘ skot, kter˘ je k nákaze stále vnímav˘.
,
Dotaãní kalkulaãka SZP2014+ Na základû informací Ministerstva zemûdûlství âR t˘kající se rozhodnutí k nastavení podmínek SZP pro dal‰í programovací období pro roky 2014+ vypracovala Asociace soukrom˘ch zemûdûlcÛ (ASZ) dotaãní kalkulaãku. KaÏd˘ si do ní mÛÏe dosadit data ze své farmy a zjistit, kolik financí by podle souãasn˘ch návrhÛ MZe dostal a pfiípadnû si data porovnat s návrhy ASZ. Dotaãní kalkulaãku naleznete v souboru MS Excel na internetov˘ch stránkách na‰eho svazu v ãásti novinky. Souãástí souboru je také návrh rozpoãtu PRV ke dni 25. 4.2014 prezentovan˘ neziskov˘m organizacím dne 6. 5. pfiepracovan˘ dle pofiadí alokací na jednotlivé dotaãní tituly. Îlutû jsou oznaãeny nové dotaãní tituly.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 17. 2. 2014 do 21. 5. 2014 Mahr Petr, Podhofií, ¤ádné + PK GA AB BOR, s.r.o., âeãkovice, Zájmové Tup˘ Pavel, âesk˘ ·ternberk, ¤ádné + PK HE Cach Josef, ml., âachnov, ¤ádné + PK CH MatyበRobert, Vala‰ské Klobouky, ¤ádné + PK AA Ha‰pl Zbynûk, HefimaÀ, ¤ádné + PK MS, LI, CH Farma ·idlákov s.r.o., ·idlákov, ¤ádné + PK AA a GA a DX SPOLAGRA, spol. s r.o., Leskovec nad Moravicí, ¤ádné + PK MS a AA ZEMASPOL Uhersk˘ Brod a.s., ¤ádné + PK MS Kfiivánek Jaromír, Ing., Horní Smrãné, Zájmové Holada Ladislav, Vla‰im, ¤ádné + PK BA Farma Moulisov˘ch s.r.o., Milínov, ¤ádné + PK MS Moulis Pavel, Ing., Milínov, PK DX Burianek Ladislav, Rudolec, Zájmové
4
Valenta Martin, Stfiíbrná Skalice, ¤ádné + PK UU Boãánek Franti‰ek, Volynû, ¤ádné + PK AA FARMA VAJGLOV a.s., Vajglov, ¤ádné + PK MS Byma Jifií, Pustá Polom, ¤ádné + PK CH Brádka Jifií, Hru‰ov, Zájmové ZD Selibov, PK MS PotÛãek Josef, Ing., Doma‰ín, ¤ádné + PK HI Kocábková Martina, Ing., Ole‰nice, ¤ádné + PK AA Hanzlík Milo‰, Ing., Hradec Králové, ¤ádné + PK AA Denk Jaroslav, Hodusice, ¤ádné + PK AA ·ulcová Hana, StaÀkov, Zámové Vacík Václav ml., Roupov, PK GA Vilánek Miloslav, Ing., âestice, ¤ádné + PK SA Farma Besednice s.r.o., Besednice, ¤ádné + PK LI
Aktivity âSCHMS 2014 Bfiezen 3. 3. 9.–10. 3. 10. 3. 11. 3. 13. 3. 13.–14. 3. 18. 3. 21. 3. 27. 3. 28. 3. 29. 3.–3. 4.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) Îofínské fórum, Praha (Malát) Grémium rad plemenn˘ch knih a jednání v˘boru (Pojedy, Buãick˘ ml˘n) âlenské shromáÏdûní SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v Lomnici nad Popelkou (Malát) pracovní jednání a v˘roãní ãlenská schÛze Asociace chovatelÛ plemene angus (Ko‰umberk) jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát) schÛzka s ministrem zemûdûlství (Vráblík, Malát) jednáni pfiedsednictva âMSZP, Vestec u Prahy (Vráblík, Malát) V˘roãní ãlenská schÛze Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Vráblík, Malát) Techagro 2014
Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2014 • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiípravy na Techagro 2014
Duben do 3. 4. Techagro 2014 3. 4. úãast na VâS ZCHMD na Slovensku (Malát, Kopeck˘) 4. 4. jednání s PK ZBH v Alsfeldu v Nûmecku (Kopeck˘) 8. 4. jednání k problematice PRV podopatfiení welfare (Malát) 9. 4. v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu ve Vûtrném Jeníkovû (Malát) 10. 4. jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) 11. 4. pracovní jednání chovatelÛ plemene aberdeen angus k problematice lineárního hodnocení („sladûní oka“) 15. 4. pracovní jednání k Evropské v˘stavû charolais, Litomy‰l 16. 4. pracovní jednání skupiny „Národní ozdravovací program od IBR“ (Malát) 16.–17. 4. jednání Klubu chovatelÛ plemene galloway, highland, shorthorn a longhorn (Agrocentrum Ohrada) 16. 4.–17. 4. jednání Klubu chovatelÛ plemene hereford (Nová Ves u R˘mafiova) od 22. 4. II. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 23. 4. jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát) 29. 4. jednání k problematice návrhu nafiízení Evropského parlamentu a Rady o zootechnick˘ch a genealogick˘ch podmínkách pro obchod s plemenn˘mi zvífiaty a jejich zárodeãn˘mi produkty v Unii a jejich dovoz do Unie, MZe (Malát) Dal‰í dubnové aktivity: • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a aplikace webKUMP • âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2014 • Úãast na druhém turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ • Pfiípravy na ZÎ 2014 • Obchodní ãinnost – realizace exportu zástavového skotu do Itálie • Finalizace videí na „Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“
Kvûten 1. 5.–16. 5. pokraãování II. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 12. 5. jednání k problematice PRV, podopatfiení spolupráce, MZe (Malát) 13. 5. jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ, Îìár nad Sázavou (Malát) 14. 5. zootechnické fórum, Tábor (Vráblík) 22. 5. jednání s CMSZP (Malát, Vráblík) 22.–25. 5. zájezd nûmeck˘ch chovatelÛ masného skotu (Malát) 26.–28. 5. audit ICAR k certifikaci systému v˘konu KUMP v âR 28. 5. pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Natural spol. s r.o, Hradi‰tko (Kopeck˘) 29. 5. valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. Hradi‰tko Dal‰í kvûtnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2014 • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2014 • Pfiípravy na ZÎ 2014 • Finalizace DVD na „Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“
5
Pfiehlídka masn˘ch plemen na veletrhu Techagro 2014 30. 3 . – 3. 4. 2014 Pavla Vydrová, âSCHMS Leto‰ní roãník tradiãního komplexu veletrhÛ zemûdûlské a lesnické techniky byl rekordní ve v‰ech smûrech. Vnitfiní i venkovní v˘stavní plocha brnûnského v˘stavi‰tû byla vyuÏita do posledního metru, stánky obsadily dokonce i trávníky a dal‰í nezvyklá v˘stavní místa. Náv‰tûvnost pfiekonala ve‰kerá oãekávání a za pût dní se vy‰plhala k poãtu 120 tisíc osob. Absolutní rekord byl zaznamenán v nedûli 30. bfiezna, kdy branami v˘stavi‰tû pro‰lo 38 034 náv‰tûvníkÛ, vÛbec nejvíce ze v‰ech veletrhÛ pofiádan˘ch v Brnû za posledních 10 let. „Leto‰ní Techagro definitivnû potvrdilo svÛj nadregionální stfiedoevropsk˘ v˘znam na pozici jednoho ze tfií nejdÛleÏitûj‰ích veletrhÛ agrární techniky v Evropû,“ uvedl generální fieditel a.s. Veletrhy Brno Jifií Kuli‰ v závûreãné zprávû. Aktivní úãast na veletrhu si samozfiejmû nenechal ujít ani nበsvaz.
Ze závûreãné zprávy BVV Brnûnská pfiehlídka zemûdûlské, chovatelské a lesnické techniky se poprvé uskuteãnila pfied 20 lety a dnes je tfietí nejvût‰í svého druhu v Evropû. Toto postavení potvrzuje i vysoká mezinárodnost – jak vystavovatelé, tak náv‰tûvníci letos pfiijeli ze ãtyfi desítek zemí svûta. Na v˘stavi‰tû dorazilo více neÏ 300 organizovan˘ch zájezdÛ odborníkÛ ze zemûdûlsk˘ch podnikÛ a firem. Z rÛzn˘ch ãástí âeské republiky pfiijelo pfiibliÏnû 250 autobusÛ, ze Slovenska 50, nûkolik dal‰ích desítek také z Rakouska, Slovinska, Srbska, Bulharska, Maìarska a Polska. Souãástí veletrhÛ byl rozsáhl˘
6
odborn˘ doprovodn˘ program, kter˘ fie‰il aktuální otázky sektoru. Rozvoji zahraniãní obchodní spolupráce se vûnoval kulat˘ stÛl „Euroasijská ekonomická komise – Rusko-Kazachstán-Bûlorusko-âeská republika“. O trendech v podpofie mlad˘ch zemûdûlcÛ jednal XVIII. Snûm Spoleãnosti mlad˘ch agrárníkÛ âR a perspektivou rodinn˘ch hospodáfiství se zab˘val semináfi Asociace soukromého zemûdûlství „Rok rodinn˘ch farem“. Veletrhy oslovily nejen odbornou, ale také ‰irokou vefiejnost, kterou na v˘stavi‰ti oãekával atraktivní doprovodn˘ program pfiipraven˘ partnersk˘mi organizacemi i vystavovateli. Velkému zájmu se tû‰ila také v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat.
rolais (4 ks), masn˘ simentál (3 ks), blonde d’aquitaine (2 ks), salers (3 ks), hereford (2 ks), andorsk˘ hnûd˘ skot (2 ks), rouge des prés (2 ks) a red aberdeen angus (2 ks). Poslednû jmenované plemeno (AA) v ãerné formû bylo dovezeno ze Statku Mitrov a.s. v poãtu ãtyfi kusÛ a nemÛÏeme opomenout ani plemenného b˘ka wagyu WAG 007 z chovu pana Mıllera (Wagyu farma Mıller), kter˘ byl dokonce na prodej. Celkem bylo v cca 30 venkovních kotcích k vidûní 54 zvífiat, z toho 15 krav, 13 telat, 23 jaloviãek a tfii plemenní b˘ci. Kromû zmiÀovaného b˘ka wagyu se mohli náv‰tûvníci pokochat pohledem je‰tû na gaskoÀského ZGS 085 a krásnû osvaleného parthenaise ZPA 003.
Pfiehlídka masn˘ch plemen pod ‰ir˘m nebem Jak se jiÏ stalo tradicí, expozice masného skotu byla koncipována formou volného ustájení v prostoru pfied halou zvífiat „H“. K vidûní zde byli zástupci 16 z celkem 22 masn˘ch plemen registrovan˘ch v âR. Vystavená zvífiata pocházela pfieváÏnû z chovu MontáÏnû obchodní firmy, s.r.o. (Farmy Pojedy): bazadais (3 ks), gasconne (5 ks), limousine (5 ks), andorsk˘ hnûd˘ skot (2 ks), vosgienne (4 ks), parthenaise (5 ks), aubrac (4 ks) a highland (1 ks) a ·kolního zemûdûlského podniku MZLU Îabãice: cha-
Stánek âSCHMS v hale „H“ Svazov˘ stánek, jako obvykle, poskytoval útoãi‰tû ãlenÛm svazu, ktefií se zde mohli obãerstvit, posedût a popovídat pfii kávû ãi u toãeného piva. Zamûstnanci svazu
podávali zájemcÛm informace o problematice masného skotu, prodávali reklamní pfiedmûty, nabízeli kolemjdoucím letáky na propagaci masného skotu a hovûzího masa. Hitem stánku se v leto‰ním roce staly modré nafukovací balónky s logem svazu, kter˘ch se celkem rozdalo pfies 1000 ks, z to-
ho pfies 500 ks hned první den v˘stavy. Nedûle byla, co se t˘ãe náv‰tûvnosti, opravdu rekordní, davy lidí proudily do haly a fronta na balónky, ale zejména na steaky na grilu, nebrala konce. Také v leto‰ním roce bylo moÏné si na na‰em stánku zakoupit grilovan˘ steak ãi burger. Spolupráce se zamûstnanci Mitrovského Dvora, která zapoãala na NVHZ v Brnû 2013, se osvûdãila, a tak jsme po oboustranné spokojenosti z loÀského roku, mûli na co navázat. VÛnû hovûzího masa, která se linula celou v˘stavní halou, lákala kolemjdoucí a tak se dlouhá fronta tvofiila témûfi po celou dobu v˘stavy. ¤editel Mitrovského Dvora, Robert Zelen˘, k tomu spokojenû dodává: „Na Techagru jsme prodali cca 1300 steakÛ a 450 burgerÛ. Maso jsme vybírali ze
tfiech mlad˘ch b˘kÛ plemene aberdeen angus, ktefií pocházeli z na‰eho chovu Statku Mitrov a jejich kvalita, kterou podpofiilo je‰tû 14 dnÛ zrání v chladicích boxech, se v pfiípravû steakÛ odrazila. Maso nebylo nutné pfiedem nûjak upravovat, a pfiesto byla jeho pfiíprava na grilu rychlá, maso bylo kfiehké a zákazníci spokojeni.“ Já dodávám, Ïe ‰ikovn˘ kuchafi Standa a jeho dvû mladé pomocnice Monãa s Mí‰ou se opravdu mûli co otáãet. Dûkujeme v‰em, ktefií se aktivnû podíleli na úspû‰né prezentaci jak masn˘ch plemen a hovûzího masa, tak i samotného Svazu, a tû‰íme se na pfií‰tí roãník veletrhÛ TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA a BIOMASA, kter˘ se bude konat v termínu 3. aÏ 7. dubna 2016.
Leto‰ní v˘stava masn˘ch plemen skotu mûla úspûch Alena JeÏková, NበChov V rámci veletrhu Animal Vetex 2014 byla plocha u pavilonu H vyhrazena pro ustájení masného skotu. Zvífiata masn˘ch plemen sklidila velk˘ zájem zejména vefiejnosti. Sly‰eli jsme slova obdivu, Ïe jsou zajímavá, které zbarvení je nejlep‰í, ãi kter˘ b˘k je nejvût‰í nebo které z telat nejroztomilej‰í. Zájmu náv‰tûvníkÛ se tû‰ilo 56 zvífiat 18 plemen, která do Brna pfiijela ze ãtyfi chovÛ. Ze statku Mitrov, a. s. pfiivezli ãtyfii zvífiata plemene aberdeen angus, a to zhruba ãtrnáctimûsíãní jalovice 492247961 CZ Zola z Mitrova a 492244961 CZ Zita z Mitrova, narozené v lednu 2013 a krávu 381001961 CZ
Stefi z Habfií (nar. 16. 4. 2009) s teletem, jaloviãkou 547988961 CZ Andulkou z Mitrova, která
se narodila letos 12. ledna. Statek Mitrov obhospodafiuje na Vysoãinû celkem pfies
7
meno wagyu, pfiivezli z chovu Wagyu farma Müller z Pardubic. B˘k 637523053 CZ Wag 007 Uwagus ERC ET se narodil prvního ledna 2011 v Pardubicích a je synem plemenného b˘ka Wag 001 Wagus ERC ET, jenÏ pÛsobil v roce 2009 a 2010 v inseminaci v âeské republice a jehoÏ inseminaãní dávky jsou stále k dispozici.
370 hektarÛ zemûdûlské pÛdy, pfieváÏnû pastvin. Do Brna to mûli nejblíÏ Dvaadvacet zvífiat pfiijelo ze ‰kolního zemûdûlského podniku Mendelovy univerzity Brno v Îabãicích. ·kolní zemûdûlsk˘ podnik Îabãice leÏí necel˘ch 25 km jiÏnû od Brna v okrese Brno-venkov. Pfiivezli dvû jalovice plemene red angus (201720962 CZ Vilma Red MZLU a 214899962 CZ Záfie Red MZLU) obû po stejném otci ZAA 768 Star Red Tegro a narodily se 2. bfiezna 2012, resp. 1. bfiezna 2013. Plemeno blonde d’Aquitaine zastupovala kráva Petra MZLU (nar. 16. února 2007) se sv˘m teletem, jaloviãkou 223138962 CZ Zita MZLU, narozenou 21. listopadu 2013. Ze Îabãic pfiijely také dvû jalovice plemene bruna d’Andorra, a to polosestry Uranka MOF (nar. 24. srpna 2011) a Ulita MOF (nar. 30. 8. 2011) po b˘kovi ZAH 001 Andor 1963. Jalovice 214913962 CZ Zeureka MZLU (nar. 20. bfiezna 2013) a kráva 152453962 CZ Rosela MZLU (nar. 13. února 2008) plemene hereford byly dal‰í, které Mendelova univerzita vystavovala. Pfiivezli také ãtyfii zvífiata plemene charolais, a to zhruba roãní jalovici 214903962 CZ Zabarku MZLU (nar. 5. bfiezna 2013), krávu Uhlava MZLU (nar. 10. bfiezna 2011) s teletem 223132962 CZ narozen˘m 11. listopadu 2013 a polosestru Uhlavy z matky 111469603 CZ Jedniãka MZLU krávu 182864962 CZ Trilka MZLU (nar. 14. bfiezna 2010).
8
·kolní zemûdûlsk˘ podnik v Îabãicích pfiivezl také zástupkynû plemene masn˘ simentál, dvû jalovice 214917962 CZ Zixie MZLU P (nar. 29. bfiezna 2013) a 201705962 CZ Viktorka MZLU P (nar. 16. února 2012) a krávu 163561962 CZ Romana MZLU P (nar. 26. ledna 2009). PÛvodnû italské plemeno piemontese pfiedstavila kráva 175242962 CZ Tetra MZLU (nar. 2. února 2010) se sv˘m témûfi pûtimûsíãním teletem 616354062 Zoro MZLU (nar. 14. listopadu 2013). Stejná sestava, tedy kráva s teletem, reprezentovala plemeno rouge des prés. Kráva, jejímÏ chovatelem je, podobnû jako v pfiípadû plemene bruna d‘Andorra, MontáÏnû obchodní firma s. r. o., Buãick˘ Ml˘n a majitelem Mendelova univerzita, která zvífiata vystavovala, se jmenuje 271949921 CZ Tamara MOF a narodila se 25. fiíjna 2010 a její tele 613065062 Zoran MZLU se narodilo posledního fiíjna loÀského roku. Dal‰í zvífiata, která ze Îabãic pfiijela, byla jalovice Zdenka MZLU (nar. 9. ledna 2013) a kráva 190504962 CZ Trefa MZLU s teletem 316362062 CZ narozen˘m 21. listopadu 2013, v‰ichni zástupci plemene salers. Japonsk˘ skot se pfiekládá wagyu Jedno z nejmlad‰ích plemen chovan˘ch v na‰í republice, a to pÛvodnû císafisk˘ japonsk˘ skot, proslul˘ masem nezamûnitelné chuti, které vyniká mramorováním, kfiehkostí a ‰Èavnatostí – ple-
Nejvíce zvífiat pfiijelo z Pojed Ostatní zvífiata pfiedvádûná v expozici masn˘ch plemen skotu pfiijela z MontáÏnû obchodní firmy, s. r. o., Buãick˘ Ml˘n, farmy Pojedy z blízkosti RoÏìalovic na Nymbursku. Pfiivezli ãtyfii zvífiata plemene aubrac, francouzského plemene, které bylo do âeské republiky importováno poprvé na konci roku 2009 právû do chovu spoleãnosti MontáÏnû obchodní firma, s. r. o. Jifiího Petersika. Plemeno v Brnû reprezentovaly dvû jalovice, 335404921 CZ Veãerka MOF (nar. 15. prosince 2012) a 335496921 CZ Zlatava MOF (nar. 18. února 2013) a také kráva 1208039797 FR 9797 importovaná z Francie a do Brna pfiijela se sv˘m teletem, jaloviãkou 740296021 CZ Anetka MOF, která se narodila letos 1. bfiezna. Stejnû jako plemeno aubrac se náv‰tûvníkÛm velmi líbilo i dal‰í francouzské plemeno, bazadaise, a to také díky zajímavému zbarvení, kdy krávy jsou svûtle ‰edé (b˘ci tmavû ‰edí) a telata se rodí svûtle béÏová v odstínu p‰enice. Z Buãického Ml˘na pfiijela tfii zvífiata, jalovice 335485921 CZ Zuzanka MOF (nar. 14. února 2013) a sedmiletá kráva 3207689193 FR Cadix importovaná z Francie s teletem 364275921 CZ Andulka MOF, která se na Nymbursku narodila leto‰ního 15. února. Spoleãnost MontáÏnû obchodní firma, s. r. o., reprezentovali také dva zástupci plemene bruna
d_Andorra, andorrského hnûdého skotu, a to pûtiletá kráva 909328402 FR 8402 dovezená kdysi z Francie a tele 740220021 CZ Zandor MOF (nar. 23. srpna 2013). Jifií Petersik chová také plemeno gasconne a do Brna pfiivezl dvû jalovice, 335460921 CZ Vanda MOF a 335461921 CZ Valerie MOF, které se narodily den po sobû (30. a 31. fiíjna 2012) a dále krávu s teletem – sedm a pÛl roku starou 155755921 CZ Olinu MOF a její tele 364240321 CZ, které se narodilo 31. fiíjna 2013. Pát˘m ãlenem skupiny byl plemenn˘ b˘k 905640948
FR ZGS 085 As de Cap, kter˘ se narodil ve Francii 6. února 2005. Plemeno highland zastupovala na v˘stavi‰ti jaloviãka 335400921 CZ Veverka MOF, narozená na farmû 25. srpna 2012, která byla ustájena ve spoleãném kotci s jalovicí aubrac Veãerka MOF. Dal‰ím vût‰ím stádem na farmû Jifiího Petersika jsou zvífiata plemene limousin. Na Animal Vetex pfiivezl dvû jalovice (335457921 CZ Vektra MOF– nar. 25. fiíjna 2012 a 335465921 CZ Viki MOF – nar. 10. listopadu 2012) a krávu francouzského pÛvodu 2307260526 FR Belinda se dvûma telaty, dvojãaty jaloviãkami 364251921 CZ Anetou MOF a 364252921 CZ Aniãkou MOF narozen˘mi 9. ledna 2014. Plemeno, které se náv‰tûvníkÛm velmi líbilo, bylo parthenaise. Skupinu tvofiily jalovice 335403921 CZ Volha MOF (nar. 5. prosince 2012) a 335408921 CZ Varta MOF (nar. 28. prosince 2012), dále kráva s teletem (8534119323
Více fotografií naleznete na www.cschms.cz v sekci „Akce, v˘stavy“
FR Escale importovaná z Francie a jaloviãka 364279921 CZ AlÏbûta MOF, narozená 15. února 2014). Do skupiny patfiil i plemenn˘ b˘k 7970791258 FR ZPA 003 Batailleur také dovezen˘ z Francie, kde se narodil 9. záfií 2006 a kter˘ je otcem jaloviãky AlÏbûty MOF. Náv‰tûvníci expozice masn˘ch plemen obdivovaly efektní zbarvení zvífiat plemen vosgienne. Poãátek chovu tohoto plemene v âeské republice byl zahájen v roce 2010, kdy byla první zvífiata dovezena na farmu pana Jifiího Petersika na Buãick˘ Ml˘n. Plemeno pfiedstavily dvû jalovice, 335561921 CZ Zonka MOF (nar. 8. bfiezna 2013) a 335516921 CZ Zorka MOF (nar. 24. února 2013) a nechybûla kráva s teletem. Kráva 8841151888 FR Canaille se narodila ve Francii 3. kvûtna 2007 a pfiijela se sv˘m leto‰ním teletem 740264021 CZ Alf MOF, kter˘ se narodil na farmû 16. února jako syn b˘ka VOS 003 Uman MOF.
(foto: Pavla Vydrová a Radek Dobeš)
9
jihoãeská BEEF SHOW Země živitelka • 28. 8. – 2. 9. 2014 • České Budějovice 2. jihočeská angus show – 29. 8. 2014 1. jihočeská limousine show – 1. 9. 2014
Tato akce je finančně podpořena Jihočeským krajem v rámci grantového programu: „Podpora přímého prodeje jihočeských zemědělských a potravinářských produktů“.
Hlavní sponzor:
Po předloňské premiéře se letošní rok na českobudějovickém výstavišti v rámci zemědělského veletrhu Země živitelka opět představí plemeno aberdeen angus, jehož chovatelé zde uspořádají již druhou jihočeskou angus show. Letos však „angusáci“ nezůstanou osamoceni – přidají se k nim chovatelé plemene limousine, kteří se rovněž rozhodli uspořádat svojí vlastní, historicky první, klubovou „speciálku“. Soutěžní přehlídka angusů se uskuteční v pátek 29. 8. 2014 a limousinů pak v pondělí 1. 9. 2014. Očekáváme, že chovatelé připraví kolekce čítají cca 40–50 kusů od každého z plemen. Výstavu Jihočeská beef show, jejíž součástí bude 2. jihočeská angus show a 1. jihočeská limousine show, organizuje Český svaz chovatelů masného skotu, Asociace chovatelů plemene angus a Klub chovatelů plemene limousine ve spolupráci s dalšími organizacemi, partnery a sponzory. Poděkování patří taktéž společnosti Jihočeský chovatel a.s., která zabezpečí krmivo a stelivo pro vystavená zvířata.
Spolupořadatelé: • Výstaviště České Budějovice a.s. – přední organizátor výstav a veletrhů v ČR • Jihočeský chovatel a.s. – plemenářská organizace v chovu hospodářských zvířat
Sponzoři:
• GE Money Bank, a.s. – poskytovatel bankovních služeb patřící mezi největší české peněžní ústavy • ČMSCH a.s. – zajišťování objektivních činností (UE, zpracování KU, laboratoř imunogenetiky) • SCHAUMANN ČR s.r.o. – mezinárodně působící výživářská firma • CRV Czech Republic, spol. s r.o. – přední plemenářská firma • HEMA Malšice s.r.o. – dodavatel veterinárních a hospodářských pomůcek • AGROMONT VIMPERK spol. s r.o. – zemědělské stavby a technologie pro živočišnou výrobu • Natural spol. s r.o. – ryze česká plemenářská firma s bohatým masným programem • Cymedica CZ, a.s. – prodejce a výrobce veterinárních léčiv a přípravků pro zvířata • Agrotrans spol. s.r.o. – pastevní potřeby a technologie pro chov hospodářských zvířat • Bursia Praha s.r.o. – výhradní zástupce plemenářské firmy Sersia France pro ČR • ABS cz s.r.o. – výhradní zástupce plemenářské společnosti ABS Global, Inc. pro ČR • FARMTEC a.s. – přední dodavatel stájových technologií • Mgr. Marek Navrátilík (kuly.cz) – největší zpracovatel akátu dřeva v ČR • KETRIS s.r.o. – distribuce farmářských a chovatelských potřeb • Kompostárna Kubata – zpracování biologických odpadů • Statek Vrábče – Zdeněk Kubata – chov plemene aberdeen angus
Partneři: • TOPANGUS – inseminační dávky masných plemen • ALM centrum s.r.o. – potřeby pro chov skotu, ovcí a koní
Finanční podpora, mediální partneři, žáštita: • Profi Press – vydavatelství odborných zemědělských časopisů • Zemědělec – odborný a stavovský týdeník • Náš Chov – odborný časopis věnovaný živočišné výrobě Všem zde uvedeným firmám, organizacím a osobám velice děkujeme za spolupráci!
Výstava je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky.
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, také v dne‰ním díle této rubriky se budeme vûnovat tématu, které zajímá mnohé z vás a které se toãí kolem prodeje ze dvora, respektive finalizace toho nejlep‰ího, co na hospodáfiství s chovem masného skotu naroste, tedy kvalitního masa. Jak jiÏ asi víte z jiného místa tohoto zpravodaje, podafiilo se nám po nûkolika mûsících dotáhnout avizovanou videonahrávku „Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“ do finální podoby, a tak máte moÏnost si tento zajímav˘ uãební materiál (kter˘ je sv˘m zpÛsobem ojedinûl˘ a pevnû vûfiíme, Ïe bude pro mnohé z vás také pfiínosn˘) zakoupit. Prodeji ze dvora jsme se vûnovali uÏ pfii reportáÏích v bfieznovém ãísle a ráda bych je‰tû u tohoto aktuálního tématu zÛstala. Tentokrát jsem se vydala ke dvûma na‰im chovatelÛm, ktefií uÏ mají s prodejem masa zku‰enosti a rádi se o své „know how“ do jisté míry podûlí. První reportáÏ je ze ·umavy, z Drouhavãe u Su‰ice, a mnozí z vás uÏ tu‰í, Ïe se jedná o pana Jifiího Zeleného (Farma Zelen˘), známého chovem masného simentála a plemene hereford (se kter˘m získal fiadu ocenûní na národních v˘stavách), ale také v˘ãtem mnoha dal‰ích aktivit, ke kter˘m zdaleka nepatfií pouze prodej masa a masn˘ch v˘robkÛ. Druh˘ chov, kter˘ jsem nav‰tívila pfii své cestû jihozápadními âechami, se nachází v tûsné blízkosti Plznû, obci naz˘vané ·tûnovick˘ Borek. Mlad˘ chovatel, uãitel a ãerstv˘ pfiedseda Klubu chovatelÛ plemene GA, HI, TL a SH v jedné osobû, pan Jindfiich Terã, Mgr., jeho bratr i otec (b˘val˘ ãlen na‰eho Svazu), se také mají ãím pochlubit, jednak hezk˘m stádem plemene galloway, ale také témûfi nov˘m areálem se seníkem, lehk˘m pfiístfie‰kem pro zvífiata a zejména velmi pûknou bourárnou, na kterou jsou právem py‰ní. Máte se opût na co tû‰it! Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová
REPORTÁŽ Z CHOVU:
Hereford a masn˘ simentál z Drouhavãe Jifií Zelen˘: Nabízíme zákazníkÛm kvalitu za rozumnou cenu Jméno/název: Jiří Zelený (Farma Zelený) Počet zaměstnanců: 6 stálých, příležitostní brigádníci a rodina Obec: Drouhaveč u Sušice Okres: Klatovy Nadmořská výška: 600–700 m nad m. Chované plemeno: masný simentál (MS) a hereford (HE) Členem svazu: od roku 1997 V plemenných knihách: MS a HE Základní stádo: cca120 ks (60 ks MS a 60 ks HE) Plemenitba: inseminace + 4 býci v přirozené plemenitbě (2 MS a 2 HE) Zemědělská půda: 405 ha (100 % TTP) V systému EKO zemědělství: NE Účast na výstavách: velmi úspěšná zejména s HE WEB: www.farmazeleny.cz
12
Jak veterinární technik o práci pfii‰el Pan Jifií Zelen˘ pracoval 3 roky jako veterinární technik, ale po roce 1989 v‰ichni zamûstnanci houfnû odcházeli do soukromého sektoru, probíhala privatizace a v‰e mohli dûlat pouze vystudovaní veterinární lékafii, ãímÏ pfii‰el o práci, a tak se rozhodl soukromû hospodafiit. Rodina Ïila v nedaleké Su‰ici, ale tatínek pana Jifiího pocházel z Drouhavãe, z hospodáfiství, které si vzali v restitucích zpût do osobního vlastnictví. K bydlení na rodinné usedlosti si se Ïenou pfiizpÛsobili podkroví domu, kter˘ sdílí od zaãátku se str˘cem (tatínkov˘m bratrem), kterému je dnes jiÏ úctyhodn˘ch 87 let. Zaãátek samotného hospodafiení se datuje k pfielomu let 1993 a 1994, kdy získali od místního ZD cca 100 ha zemûdûlské pÛdy a jalovice âESTR. Záhy se ale seznámili s panem Dionysem Hutárem, kter˘ je pfies firmu M.I.L.O.S. Inc. (a tedy i pfies souãasného pfiedsedu âSCHMS Ing. Miroslava Vráb-
líka a zakladatele firmy, Kanaìana ãeského pÛvodu, pana MVDr. Milo‰e Menharta) pfiivedl k masnému skotu. Pro zaãínající chovatele, kter˘m tfieba název firmy nic nefiíká, pouze doplÀuji, Ïe M.I.L.O.S. Inc. je ãesko-kanadská spoleãnost vzniklá v roce 1993, jejímÏ cílem bylo zaloÏení kvalitních chovÛ masného skotu v âeské republice a v ostatních zemích stfiední a v˘chodní Evropy. Pfiesto, Ïe hlavní dÛraz byl kladen na plemeno angus, spoleãnost chovala také plemeno hereford, masn˘ simental a charolais. DováÏeli z Kanady kvalitní zvífiata, která zaruãila zaãínajícím ãesk˘m chovÛm dobr˘ základ, na kterém se dalo vybudovat ‰piãkové stádo. Dnes jiÏ není firma fiádn˘m ãlenem na‰eho svazu, neprovádí kontrolu uÏitkovosti ve sv˘ch stádech, ani pan Ing. Vráblík uÏ ve firmû nefiguruje. Tolik tedy na vysvûtlení, ale teì jiÏ zpût k panu Zelenému, kter˘ si vzal právû od této firmy masné stádo do nájmu.
Pfiilnuli jsme k herefordÛm Na úplném zaãátku to bylo plemeno charolais, které pfies zimu sluÏbou krmili. Následovalo dvanáctihlavé stádo herefordÛ ze Sobûtic, které se záhy roz‰ífiilo o 50 ks, které pfii‰ly na hospodáfiství ze Statku Ka‰perské hory, kde o nû nemûli zájem. Do pÛl roku pfiibylo je‰tû plemeno masn˘ simentál a základní stádo tehdy ãítalo kolem 90 ks. Spolupráce s firmou M.I.L.O.S. pokraãovala do pfiedloÀského roku a byla nastavená tak, Ïe ãást produkce zÛstávala na farmû a díky tomu si rodina postupnû vytvofiila své vlastní základní stádo, které se dnes pohybuje nûkde kolem 60 ks krav HE a 60 ks krav MS. Od samého zaãátku se také zamûfiovali na produkci plemenn˘ch b˘ãkÛ v odchovu na dnes uÏ neexistujících OPB na Javorné a na Roãovû. V souãasné dobû spolupracují s Martinou Kopáãkovou z Jihoãeského chovatele a.s. a dávají b˘ky do testu na OPB Mûcholupy. S prací odchoven jsou spokojení, nikdy neuvaÏovali o odchovu doma, zejména z dÛvodu dal‰í pracovní zátûÏe, nedostatku ustájovacích prostor a také jsou rádi, kdyÏ se jejich zvífiata „popasují“ s vrstevníky. Odchovnami pro‰lo za ty roky kolem 150 ks b˘kÛ z Drouhavãe, klobouk dolÛ. I kdyÏ jsou spokojení s obûma plemeny, srdcovou záleÏitostí jsou v jejich pfiípadû herefordi, zejména proto, Ïe jsou do místních horsk˘ch podmínek ideálním plemenem. „Simentál je pfieci jen nároãnûj‰í, i kdyÏ jsme se to s nimi za ta léta také nauãili a umíme je nakrmit. Herefordi sem prostû patfií, zej-
❒ Srdcovou záležitostí jsou u Zelených herefordi (foto: Vít Čepelák)
ména díky v˘borné konverzi krmiva, sice pomaleji rostou, ale to nám vÛbec nevadí,“ dodává pan Jifií. Co se t˘ãe poãtu zvífiat, tak jsou nyní témûfi na úrovni 1:1 (ha/DJ), tj. cca 380 ks. B˘ky do plemenitby vybírají tak, aby se rodila spí‰e men‰í telata a to zejména u jaloviãek, které se pfiipou‰tûjí jiÏ na 16 mûsících. Proti proudu: od masÀákÛ k dojnicím V roce 2000 se farma roz‰ífiila nákupem areálu v Horním StaÀkovû (cca 5 km od Drouhavãe), ve kterém pan Jifií zmodernizoval chlév z roku 1837 s úÏasnou klenbou. Tato stáj je velmi praktická, nejen co se t˘ãe schopnosti udrÏovat stálé klima díky velmi ‰irok˘m zdem, ale také dostateãnû vyhovuje potfiebám stáda hol‰t˘nek a je plnû funkãní co do samoobsluÏného provozu, kter˘ zaji‰Èuje dojící robot. Díky dokonalé technologii dohlíÏí na stádo pouze jeden o‰etfiovatel. MoÏná vás napadne, stejnû jako mû, Ïe u Zelen˘ch to
❒ Budova bourárny s prodejem ze dvora v Drouhavči (foto: Pavla Vydrová)
bylo pfiesnû opaãnû, neÏ u vût‰iny ostatních chovatelÛ, ktefií postupnû upou‰tûli chov dojnic a pfiecházeli k systému bez trÏní produkce mléka. Zelení pfiesnû obrácenû. K masÀákÛm, aby se nenudili, si pofiídili je‰tû robota a stádo dojnic. V dobû, kdy zainvestovali do dojeného stáda a technologie, klesla cena na 5 Kã/l mléka a cel˘ch pût let trvalo, neÏ cena zase stoupla. Celkové náklady na jeden litr vyprodukovaného mléka se u nich pohybují kolem 8 aÏ 8,30 Kã, takÏe rentabilita je nad touto hranicí, které bylo velmi dlouho tûÏké dosáhnout. Masné krávy tak paradoxnû dotovaly dojné stádo. Posledního pÛl roku uÏ je to lep‰í, zejména díky vy‰‰ímu kurzu eura, protoÏe mléko (vût‰inu produkce) prodávají do Nûmecka a doufají, Ïe bude tento stav udrÏiteln˘ co nejdéle. V souãasné dobû
13
❒ Stáj z roku 1837 rekonstruovaná pro dojené stádo (foto: Pavla Vydrová)
❒ Nová stáj pro masný dobytek s rekonstruovanou stájí (v pozadí) určenou k výkrmu býků a odchovu jalovic do dojeného stáda (foto: Pavla Vydrová)
mají cca 90–100 ks dojnic, dva mléãné automaty, ve kter˘ch dennû prodají 50–70 l (v pátek aÏ 100 l), cenu drÏí na úrovni 15 Kã/l, coÏ je pro zákazníky zajímavé. Do budoucna uvaÏují také o minimlékárnû. UÏitkovost krav, která se v souãasné dobû pohybuje nad hranicí 10 tis. l, odráÏí kvalitu senáÏe, která je zatím stále dobrá, zejména proto, Ïe na zaãátku zatravÀovali ornou pÛdu, a tak si zajistili kvalitní porosty s rozmanit˘m dru-
hov˘m zastoupením, dosev se bude provádût dle potfieby. Zpoãátku nabízela farma sluÏbou sklizeÀ plodin, od okolních záhumenek aÏ po A‰, od této ãinnosti ale jiÏ z ãasového dÛvodu upustili, protoÏe se postupnû nav˘‰ila v˘mûra aÏ na souãasn˘ch 405 ha a o práci tedy není na hospodáfiství nouze. Kvalitní ustájení, základ pro úspû‰n˘ odchov telat Volné ustájení zaji‰Èují dvû haly. Men‰í z nich je b˘val˘ kravín, ze
kterého ale zÛstaly pouze dvû protilehlé obvodové zdi a v‰e ostatní je nové, vãetnû lehké stfie‰ní konstrukce, kterou si majitel pily vyrobil sám. Tato hala slouÏí pro v˘krm b˘kÛ a odchov jalovic do dojeného stáda. Vet‰í stáj, která umoÏnuje zvífiatÛm i pobyt venku (pod pfiístfie‰kem), slouÏí k ustájení masného stáda v zimním období, k telení a ustájení matek s telaty pfied odvozem na letní pastvu. Objem mají zvífiata k dispozici v kruhov˘ch krmi‰tích uvnitfi i vnû haly. Otelené krávy jsou umístûny v individuálních boxech, tele i matka jsou tak první den po porodu pod bedliv˘m dohledem o‰etfiovatelÛ. Pokud je v‰e v pofiádku, jdou druh˘ den ke skupinû ostatních otelen˘ch matek a cca po 3–4 t˘dnech jsou odvezeni na pastvinu. Na odchov telat je u pana Zeleného kladen opravdu velk˘ dÛraz, díky boxÛm a kamerovému systému mohou omezit jejich ztráty na minimum. „V fiíjnu se krávy pfievezou z pastevního areálu zpût do vzdu‰né haly s lehkou konstrukcí, kde se odãerví a naoãkují. Telata se odstaví a ta „navíc“ se prodají do chovu jin˘m chovatelÛm, b˘ci jdou do odchoven a ostatní na v˘krm do men‰í haly. Na jafie, kdyÏ se zaãne telit, tak jsou matky stále v zimovi‰ti. SnaÏíme se otelit v co nejkrat‰í dobû, takÏe se b˘ci oddûlují od stáda na pastvinách uÏ v srpnu, aby se telilo do konce dubna, nejpozdûji kvûtna. Napfiíklad nyní (v polovinû kvûtna) je na hale posledních osm krav, které se otelily tûsnû pfied odvozem matek s telaty na pastvinu, takÏe je necháme asi mûsíc na hale a aÏ poté odvezeme k ostat-
❒ Areál na Horním Staňkově (foto: Pavla Vydrová)
14
ním. DÛvod je jen jedin˘, chceme je mít pod dohledem. V minulosti se nám totiÏ ãasto stávalo, Ïe jsme o telata, odvezená do pastevního areálu brzy po narození, velmi ãasto z rÛzn˘ch dÛvodÛ pfii‰li. Krávy zase mohou mít problém s vemenem, tím jak mají po porodu a na pastvinû více mléka, proto si je necháváme doma pod dohledem a k ostatním jdou aÏ pozdûji,“ vysvûtluje majitel podrobnû technologii odchovu. 100 % TTP Z cca 400 ha obhospodafiované zemûdûlské pÛdy je asi 25 % jejich a zbytek mají v pronájmu. SnaÏí se nakupovat, jak to jen jde, ale ceny se vy‰plhaly aÏ na 10 Kã/m2. Úvûr na nákup pÛdy zatím nikdy nemûli, nakupují pouze z vlastních zdrojÛ. Farma má dva velké pastevní areály, které jsou – díky v˘mûnû pozemkÛ s rozumn˘mi sousedy – v jednom celku. Na orné pÛdû nehospodafií, mají pouze louky a pastviny, protoÏe katastrální území Drouhavãe je cca v 600 m nad m. a StaÀkov je‰tû o 100 m v˘‰e. Úrodnost polí byla tak slabá, Ïe velmi brzy v‰e zatravnili, tím pádem mohou mít více dobytka, ale samozfiejmû nejsou ve v‰em úplnû sobûstaãní. Dfiíve se tento systém vyplatil, v dne‰ní dobû ceny stoupají a nákup slámy a obilovin je finanãnû více zatûÏuje. Slámu mají od dodavatele aÏ z Nepomuku, kter˘ ji nechá po sklizni leÏet na poli, chovatelé si ji vlastní mechanizací slisují a na místû uskladní ve formû stohu. Balíky se dováÏí na farmu aÏ podle potfieby, souãasná rezerva v podobû 600 ks se moÏná bude letos hodit, ale to se ukáÏe aÏ za pár t˘dnÛ. Ve‰keré objemné krmivo, tedy senáÏe, si zaji‰Èují sami. Nakupují pouze minerální lizy, zmiÀovanou slámu a jadrná krmiva, které dávají mj. i kravám po otelení, aby mûly dostatek mléka = v‰e se odvíjí od kvality senáÏe. Krmná dávka se pfiipravuje v míchacím voze. Inseminace je základ dobrého chovu DÛraz kladou na inseminaci, coÏ samozfiejmû není, pfii tak velkém poãtu matek, jednoduchou
❒ Výkrm býků v rekonstruované stáji v Drouhavči (foto: Pavla Vydrová)
záleÏitostí a je nezbytná dobrá organizace práce i stáda. V loÀském roce se dostali na 30 % prvních inseminací, v leto‰ním roce to pan Jifií vidí nûkde na úrovni 40–45 %, protoÏe se podafiilo pfiipustit kolem ‰edesáti krav. ID nakupují pfies ãeské dodavatele (spoleãnosti), ze zaãátku se dováÏely dávky z Kanady pfies pana doktora Menharta z M.I.L.O.S. Inc. Inseminaãní technik pfiipustí zhruba od poloviny bfiezna do konce kvûtna kaÏd˘
den 3–4 krávy. Ty jsou v té dobû na louce u kravína, kde si je o‰etfiovatelé hlídají, bûhající se kusy oddûlí od stáda a pfiipraví k inseminaci. V prÛbûhu kvûtna je stádo spoleãnû s b˘ky odvezeno do dvou zmiÀovan˘ch velk˘ch pastevních areálÛ. V pfiirozené plemenitbû jsou vÏdy dva a dva b˘ci u kaÏdého stáda (resp. plemene). Vlastní b˘ky nepouÏívají, dle potfieby nakupují plemeníky od jin˘ch chovatelÛ (z odchoven).
V souãasné dobû pÛsobí na chovu v pfiirozené plemenitbû tito b˘ci: • POPULÁR Z PODLESÍ – HRF 371 (PH: PEpp 101, PEru 111, MEpp 111) • VLASTA Z PODLESÍ V – HRF 430 (PH: PEru 122) • REPPY Z MALE·IC P – ZSI 611 (PH: PEru 128, MEpp 119, 85 bodÛ za lineární hodnocení pfii ZV) • TLOU·Ë VOD≈ANSK¯ P – ZSI 859 (PH: PEru 114, MEru 105). V minulosti na chovu pÛsobili napfi.: • CHLUM P – SIP 160 (PH: PEpp 120), OREL Z BùSNA P – ZSI 517, PAPA P – ZSI 404 (PH: MEpp 121) a OGAR Z LEÎNICE P – SIP 684 (MEru 121) • HEMOGLOBIN Z PODLESÍ – HRP 353, LAN Z PODLESÍ – HRP 473, HEGEMON Z PODLESÍ – HRP 352 a HEFASO FÍK – HRP 288. Z inseminaãních b˘kÛ se na chovu pouÏívají (pouÏívali): • MOLDAU ERASMUS PP – ZSI 820 (dánsk˘ b˘k, dovoz dávek firmou Jihoãesk˘ chovatel, a.s.; PH: PEru 121, MEpp 107) • VINGEGAARD CRASSUS P – ZSI 714 (import dávek z Dánska pfies Jihoãeského chovatele, a.s.; PH: PEru 114, MEpp 116) • VINGEGAARD COLORADO P – ZSI 564 (jiÏ neÏijící dánsk˘ b˘k dovezen˘ do âR, majitelem byl Genoservis, a.s.; PH: PEru 116, MEpp 101) • HESTEHAVEN DADDI P – ZSI 715 (dánsk˘ b˘k, dovoz dávek pfies firmu Jihoãesk˘ chovatel, a.s.; PH: PEru 137, MEpp 102) • SIVEN VOD≈ANSK¯ PP – ZSI 689 (PH: PEru 115, MEru 106) Více se dozvíte o b˘cích na webu: http://www.db.cschms.cz/
15
❒ Stačí otevřít okénko, úsměv, a už se hrnou zákazníci (foto: Pavla Vydrová)
❒ S tímto autem je prodej na trzích mnohem jednodušší (foto: Pavla Vydrová)
Bouráme, odvû‰ujeme, rozváÏíme Pfied tfiemi lety vybudovali manÏelé na usedlosti bourárnu a zaãali zpracovávat maso, b˘ãkÛ, ktefií nejdou do odchovny a jaloviãek, které nejsou vhodné jako matky do základního stáda, nebo se jako chovné neprodají. „PoráÏíme kaÏd˘ch ãtrnáct dní, bouráme po dvou kusech, tedy tak 4 ks mûsíãnû. Pfies léto se poráÏí i více, v grilovací sezónû je poptávka po mase pfieci jen vût‰í,“ vysvûtluje majitel. Oddûlenou souãástí bourárny je také mal˘ obchÛdek, kam si zákazníci jezdí jak pro maso, tak také pro domácí uzeninu, s jejíÏ v˘robou zaãala rodina v loÀském
roce zejména z toho dÛvodu, aby vyuÏili ofiezy, kter˘ch mûli nadmûrné mnoÏství a nedokázali je prodat. Jak potvrdí mnoho fiezníkÛ-uzenáfiÛ, i do hovûzích párkÛ, ‰pekáãkÛ, salámÛ a pa‰tik, je dobré pouÏít kousek vepfiového, to dokupují od druÏstva s vlastním v˘krmem prasat i poráÏkou, takÏe vûdí, Ïe je maso opravdu kvalitní. V loÀském roce otevfieli manÏelé v Su‰ici farmáfisk˘ obchod, pfies kter˘ také prodávají své maso, masné v˘robky, ale také mléko. Farma Zelen˘ má v Su‰ici dva mléãné automaty, jeden na námûstí a druh˘ právû v jejich obchodû. Zákazníci si zde ale mohou nakoupit i zboÏí od jin˘ch
❒ Jednoduchá, ale plně funkční bourárna (foto: Pavla Vydrová)
16
farmáfiÛ z okolí – brambory, med apod. Dále prodávají maso a uzeninu do farmáfisk˘ch obchodÛ do Plznû, Klatov a Písku. Nyní je oslovili je‰tû z Tábora a ze Strakonic, takÏe pole své pÛsobnosti je‰tû roz‰ífií. V˘robky také sami rozváÏejí: „Jednou za ãas si udûláme „v˘let“ do Prahy. Máme na webu objednávkové listy, a kdyÏ se nashromáÏdí urãité mnoÏství, poÏadované maso a uzeniny zákazníkÛm rozvezeme.“ Témûfi kaÏd˘ t˘den objíÏdûjí také farmáfiské trhy, jen jeden víkend v mûsíci mají voln˘. V souãasné dobû jezdí rodina v pátek do Strakonic a v sobotu do Plznû a do Su‰ice. Dfiíve mûli jen chladicí vozík, ale novû si pofiídili chladicí „auto-prodejnu“ z Nûmecka. „Je to mnohem pohodlnûj‰í, veãer se v‰e narovná do chladicího pultu v autû a ráno se mÛÏe vyrazit,“ libuje si pojízdnou reklamu majitel: „Zaparkujeme, otevfieme okno a mÛÏeme s úsmûvem prodávat.“ Nebyli zvyklí komunikovat s lidmi pfii prodeji, teì se to uãí a zji‰Èují, Ïe je to opravdu umûní, zvládnout jednání se zákazníky a dokázat odhadnout, kolik financí bude ten kter˘ ãlovûk ochotn˘ utratit, které maso mu nabídnout a co tfieba je‰tû pfiihodit. Bez toho se dobr˘ obchodník neobejde. „V Plzni na trzích je tfieba kupní síla dobrá“, pochvalují si manÏelé a dodávají: „Ale napfiíklad v Su‰ici je to hor‰í, tam se trÏby zv˘‰í aÏ v letním období, kdyÏ pfiijedou lidé z velk˘ch mûst na své chalupy.“ Skot poráÏejí na jatkách v HoraÏìovicích, coÏ je asi 20 km daleko, kde se ãtvrtû vychladí a druh˘ den si je pfieváÏejí do své vlastní bourárny, kterou mají v budovû na dvofie hospodáfiství. Sedm aÏ deset dní ãtvrtû visí
v chladicím boxu a pak se rozbourají na jednotlivé partie. KaÏdé úter˘ pfiicházejí z farmáfisk˘ch obchodÛ objednávky, maso a uzeniny se pfiipraví a druh˘ den se zboÏí odveze na pulty. Dfiíve si bourali maso sami a fiezníka najímali pouze na dohodu, ale od podzimu 2013 ho zamûstnávají na pln˘ úvazek, zejména proto, Ïe zaãali navíc stavût nov˘ pension, v areálu na StaÀkovû opravují stáj a je‰tû budují kotelnu a nebylo uÏ moÏné v‰e ãasovû ani pracovnû obsáhnout. „Maso prodáváme vakuovû zabalené, ale pouze vzduchem, bez ochranné atmosféry. I tak vydrÏí pfii správném uskladnûní minimálnû tfii t˘dny. Zákazníky si ale musíme na vakuované maso nauãit, ne kaÏd˘ je tomuto zpÛsobu naklonûn˘ a hodnû lidí stále vyhledává maso nebalené. Pokud není zákazník znal˘ vûci, nebo pouãen˘ od prodejce, mÛÏe b˘t po otevfiení balíãku zklaman˘. Maso je tfieba pfied kulinární úpravou vãas z vakua vyjmout, om˘t a nechat na vzduchu odleÏet aby „vyd˘chlo“ a „nabralo“ krásnû ãervenou barvou a „ztratilo“ nakyslou chuÈ a vÛni, která je pro vakuovû balené maso typická. Lidi je tfieba tyhle vûci uãit, stávalo se nám, Ïe nám zákazníci vraceli maso s tím, Ïe bylo zkaÏené, ale bylo to pouze tím, Ïe ho nenechali vydechnout,“ popisuje pan Jifií své zku‰enosti s prodejem masa a dodává: „Uzeniny máme bez konzervantÛ, bez chemie a bezlepkové, proto jsou také po otevfiení obalu urãeny k rychlé spotfiebû, to také musíme nakupujícím vysvûtlovat.“ Mû nadchla je‰tû informace, Ïe dodávají pra-
❒ Apartmány Na Statku v Horním Staňkově (www.apartmanynastatku.cz) (foto: Pavla Vydrová)
videlnû maso do místní su‰ické ‰kolky, to je krok opravdu správn˘m smûrem! TIP: „Vakuovan˘ tatarák“ – manÏelé si tento zpÛsob prodeje základu na tatarsk˘ biftek nemohou vynachválit. Nabízejí zákazníkÛm namletou ro‰tûnou v mal˘ch vakuovû uzavfien˘ch balíãcích po cca 300 g (pro 2–3 osoby). Mají tu zku‰enost, Ïe ani zmraÏení v tomto stavu surovinû nijak neu‰kodí. O chod pensionu se stará paní domu Po tom, co pan Jifií odchází vyfiídit dodávku dfieva ke své pile, povídám si chvíli s paní domu, která se stará o rodinnou pohodu, vychovává tfii dûti (i kdyÏ nejstar‰í syn Jifií je uÏ dospûl˘ a studuje na Jihoãeské Univerzitû v â. Budûjovicích), vede úãetnictví a zaji‰Èuje chod pensionu, kter˘ rodina pronajímá v areálu na StaÀkovû. Dru-
❒ Provoz pily zajišťuje i palivové dřevo (www.sumavskepalivo.cz) (foto: Pavla Vydrová)
h˘ pension, v souãasné dobû ve fázi hrubé stavby, pomalu ale jistû roste v tûsné blízkosti rodinného domu a bourárny. „Nauãili se k nám jezdit exkurze a chtûjí samozfiejmû také ochutnávku, ale v prostorách bourárny to není moÏné ani z pohledu místa ani pfiísné legislativy, takÏe by mûl nov˘ pension slouÏit zejména pro tyto úãely. Mûla by tam b˘t spoleãenská místnost, ve které bude moÏné hosty velmi snadno obslouÏit v pfiíjemném prostfiedí,“ dodává paní Jana. Po prezentaci v˘robkÛ si budou moci v prodejnû dle chuti nakoupit a pak je‰tû zajet na StaÀkov na exkurzi dojeného stáda. Rodina by ráda navázala spolupráci také se ‰kolami, v dohledné dobû budou napfi. na farmu jezdit studenti vybírat si maso na vafiení do soutûÏe, aby mûli jednotné kulináfi-
17
❒ NVHZ v Brně 2013: ocenění za nejlepší chovatelskou skupinu (foto: Karel Melger)
❒ Národní vítězka a šampionka plemene PAULA z Drouhavče (č. 203279932 CZ) (foto: Karel Melger)
ské podmínky. V poslední dobû se hodnû rozmáhá záÏitková turistika, v Klatovech dokonce vznikla cestovní agentura s tímto zamûfiením a farma Zelen˘ je ãlenem této spoleãnosti a úzce s ní spolupracuje. Je nás pár na hodnû práce Na mou otázku, kolik lidí se tedy stará o chod celého hospodáfiství, mi pan Jifií s úsmûvem odpovídá: „Moc nás na to není, asi ‰est zamûstnancÛ trval˘ch, pak nûjací sezónní brigádníci a dÛchodci, ktefií pomáhají pfii seãích. K zemûdûlství máme je‰tû dfievo-
❒ Police slávy: poháry a plakety z NV v Brně 2013 (foto: Pavla Vydrová)
18
v˘robu. Jeden den se tfieba zabíjejí kufiata, druh˘ den se bourá maso, pak se dûlají uzeniny a dal‰í den dfievo. Do toho se prÛbûÏnû stále nûco buduje. Nenudíme se.“ V˘stavnictví je koníãek V˘stav se Zelení aktivnû úãastní v podstatû od zaãátku. UÏ ve Svinãicích v roce 1997, mûli v kravách ‰ampionku plemene a v telatech národního vítûze. V Praze v LetÀanech (2005) vyhráli 2. místo s teletem MS a 3. místo s krávou. V loÀském roce, na NVHZ v Brnû, zaznamenali s herefordy hned nûkolik úspûchÛ. Mezi ty nejvût‰í patfií ocenûní za národního vítûze, ‰ampiona plemene a nejlep‰í chovatelskou skupinu. Pfiíprava na Brno 2013 probíhala tak, Ïe mûsíc pfied v˘stavou oddûlili od stáda v˘stavní kusy a dali je do stáje, kde se jim kaÏd˘ den vûnovali. Kdo má zku‰enosti se zvífiaty z velk˘ch stád ví, Ïe to není Ïádná legrace, navyknout zvífiata na bezprostfiední kontakt s o‰etfiovatelem a je‰tû je nauãit chodit na ohlávce. Z poãátku „vodila“ zvífiata je, ale za pár t˘dnÛ uÏ s nimi chodili po Drouhavãi jako beránci. Tvrdá práce se vyplatila: Jsme na webu Na pfiehledn˘ch webov˘ch stránkách www.farmazeleny.cz se dozvíte plno zajímav˘ch vûcí:
❒ NVHZ v Brně 2013: ocenění za šampiona plemene (foto: Karel Melger)
o farmû, o hovûzím mase (vãetnû online objednávkového formuláfie), o ubytování, o zpracování dfieva (prodávají fo‰ny, prkna, krovy i palivové dfievo) o produkci mléka i novinky z dûní na farmû. Plány do budoucna „Pohodu, klid a cigárko...“, smûje se na mÛj dotaz ohlednû plánÛ pan Jifií: „PlánÛ máme hodnû, ale síly lehce ub˘vají. Chceme je‰tû nakupovat pÛdu do osobního vlastnictví, pokud to pÛjde, protoÏe máme strach z velk˘ch investorÛ, ktefií by nás mohli o pÛdu pfiipravit. Dostavût pension, moÏná pofiídit minimlékárnu, ale hlavnû udrÏet chod farmy na dobré úrovni.“ Ptát se na plány bylo moÏná tro‰ku nemístné, vzhledem k tomu, jak˘m smûrem se nበrozhovor celou dobu ubíral, tedy od jedné rozjeté aktivity k druhé, ale nemohla jsem si to odpustit. Zaujala mû zejména poslední vûta z v˘ãtu pana Jifiího: „UdrÏet chod farmy na dobré úrovni“. Za tímto, na první pohled skromn˘m pfiáním, se skr˘vá spousta potu, dfiiny a dobré vÛle. Tak mi závûrem dovolte, abych celé poãetné rodinû Zelen˘ch a jejím pomocníkÛm popfiála, aby tu ta dobrá vÛle byla a farma i nadále vesele vzkvétala, tedy vlastnû Zelenala.
REPORTÁŽ Z CHOVU:
PlzeÀsk˘ galloway Jindfiich Terã ml.: Îiví nás kupní síla velkomûsta Jméno/název: Jindřich Terč, Mgr. Počet zaměstnanců: 1 + Jindřich, jeho bratr Luděk Obec: Štěnovický Borek Okres: Plzeň–město (do roku 2006 Plzeň–jih) Nadmořská výška: 412 m nad m. Chované plemeno: galloway (GA) Členem svazu: od roku 2006 (otec od roku 2002) V plemenných knihách: GA Základní stádo: 30 ks Plemenitba: 2 býci, býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: cca 100 ha V systému EKO zemědělství: ano Účast na výstavách: ano WEB: www.farmaborek.cz
Ideální galloway Od roku 2001 se Terãovi zamûfiili na chov plemene galloway. Rodiãe chodili v té dobû do zamûstnání, oba synové studovali a tak pfiem˘‰leli, které masné plemeno by bylo ideální do jejich podmínek a s minimální potfiebou poãáteãních vstupÛ. ProtoÏe nevlastnili Ïádné budovy, bylo od zaãátku jasné, Ïe se musí jednat o plemeno extenzivní a galloway se jim zdál ideální. Pfii hledání kontaktÛ se zcela logicky dostali na chov manÏelÛ Vacíkov˘ch, kter˘ je v podstatû „Mekkou“ chovu GA v âeské republice a je od ·tûnovického Borku jen 20 km vzdálen˘. Terãovi koupili na Roupovû ãtyfii vysokobfiezí ãerné jaloviãky pfiipu‰tûné bíl˘m b˘kem. Dovezli si je na podzim, v lednu se otelily a ze ãtyfi telat vy‰li hned dva plemenní b˘ãci. Následoval nákup dal‰ích ãtyfi jalovic od pana Ing. Pichlera z Vimperku. Dvû kfiíÏenky, které mûli Terãovi ve chlévû, také vyhnali na pastvinu pod b˘ka a základ stáda byl na svûtû. V souãasné dobû obhospodafiují okolo 100 ha zemûdûlské pÛdy, z toho 12 ha orné, na které pûstují jetelotrávy, vojtû‰ky, oves
Farma Borek byla zaloÏena uÏ v roce 1993. Rodina zaãínala na necel˘ch dvou hektarech zemûdûlské pÛdy po pfiedcích, které si vzali po revoluci zpût do osobního vlastnictví. Pûstovali brambory, jetel a obilí a drÏeli si jednu krávu – dojnici. Mlad˘ chovatel vzpomíná, Ïe uÏ jako mal˘ kluk pomáhal rodiãÛm a vyváÏel koleãkem hnÛj (tedy chlévskou mrvu) a naváÏel „straãenû“ krmení. Jak se ale dostali k chovu masného skotu? „To takhle jednu pfiijel otec nad‰en˘ z v˘stavy v LetÀanech s tím, Ïe existují masné krávy, se kter˘mi se nemusí nic dûlat, kter˘m se dá v zimû seno, v létû se pasou, nemusí se dojit a jsou v podstatû bezúdrÏbové,“ fiíká s úsmûvem a nadsázkou Jindfiich Terã junior, pedagog a ãerstv˘ pfiedseda Klubu chovatelÛ plemene galloway, highland, shorthorn a texas longhorn: „Tak probûhl na pfielomu tisíciletí v Borku pfiechod na systém bez trÏní produkce mléka.“
❒ V základním stádě jsou opravdu moc hezké kousky (foto: Pavla Vydrová)
do senáÏe nebo na zrno (jako jádro pro jalovice a b˘ky). Zbytek jsou TTP – louky a pastviny. Co se t˘ãe krmivové základny, tak jsou Terãovi naprosto sobûstaãní, s touto skuteãností je mlad˘ chovatel velmi spokojen˘ a je rád, Ïe dokupuje pouze minerální lizy. Základní stádo a b˘ci v pfiirozené plemenitbû Základní stádo je nyní na úrovni 30 ks a celkem mají 85 hlav. Kolem 30 % obhospodafiované plochy drÏí ve vlastnictví, ostatní mají v pronájmu. Nákup pozemkÛ není jednoduch˘, protoÏe cena pÛdy na PlzeÀsku je samozfiejmû velmi
vysoká. V prÛbûhu let opravili zdûdûnou malou zemûdûlskou usedlost s 20 ha pÛdy, která je vzdálená cca 13 km od ·tûnovického Borku a slouÏí k odchovu jalovic. Po odstavu, zhruba v osmi mûsících, se jaloviãky odvezou „na samotku“ a zpût na farmu se pfiiváÏejí ve dvou letech b˘kovi na pfiipu‰tûní a uÏ zde zÛstávají. Ve stádû pÛsobí vÏdy jeden plemenn˘ b˘k. V minulosti to byl napfi. ACADEMIC JENO B (ZGA 251) ze Vsetína od pana Kubiceho, kter˘ mûl nadprÛmûrnou plemennou hodnotu pro prÛbûh porodu v pfiímém efektu (PePP 110). Po tomto b˘kovi bylo tfieba
19
vého vodního zdroje a byla samozfiejmû na vlastním pozemku.
❒ Plemenný býk Norm (ZGA 343), který letošní sezónou končí (foto: Pavla Vydrová)
pofiídit vût‰ího b˘ka a vrátit do stáda v˘‰ku, kterou lehce ztráceli. V souãasné dobû pÛsobí na chovu b˘k NORM (ZGA 343) z VÚCHS v Rapotínû, kter˘ je nadprÛmûrn˘ v maternálním efektu pro rÛst (PH 102), a kter˘ získal pfii lineárním hodnocení u základního v˘bûru „devítku“ za v˘‰ku tûla. Tento b˘k, narozen˘ v roce 2005, s nejvût‰í pravdûpodobností touto sezónou konãí a uÏ se na jeho místo pomalu ale jistû pfiipravuje nov˘ b˘ãek z leto‰ních v˘bûrÛ, „white park“ od Vacíkov˘ch z Roupova u‰ní ã. 691046032 CZ. Za dobu odchovu se podafiilo „udûlat“ asi pût kusÛ plemenn˘ch b˘ãkÛ. Na zaãátku mûli, jak uÏ bylo naznaãeno, problém s v˘‰kou, proto hledali b˘ka, kter˘ by zabezpeãil zvût‰ení tûlesného rámce. Po souãasném b˘kovi (zmiÀovaném Normovi) mají velmi hezké jaloviãky, ale zase po nûm nebyli tak dobfií b˘ãci. Se základním stádem jsou ale jinak spokojení, je vyrovnané a celkovû povedené.
20
V pohodû i bez pfiístfie‰ku Na pastvinû jsou zvífiata celoroãnû, nemají vybudovan˘ Ïádn˘ pfiístfie‰ek, pfiirozené vûtrolamy v podobû remízkÛ a zastínûní pod korunami stromÛ, kde je také umístûno kruhové krmi‰tû, je pro potfieby stáda plnû dostaãující. Dokonce ani v zimním období není tfieba nast˘lat slámu. Co si z krmi‰tû vytahají pod sebe, na to si lehnou a protoÏe je zde písãitá pÛda, nedochází k rozbahnûní a písek funguje jako drenáÏ. O pfiístfie‰ku, respektive vzdu‰né stáji lehké konstrukce, ale pfieci jen uvaÏují. Hodila by se jim zejména pro v˘krm b˘kÛ, na karantény a také v pfiípadech, kdy je tfieba nûkteré kusy z rÛzn˘ch dÛvodÛ oddûlit od zbytku stáda. UÏ nûjak˘ ãas pfiem˘‰lejí nad nejvhodnûj‰ím umístûním haly v pastevním areálu, aby jim po stránce funkãnosti maximálnû vyhovovala co do jednoduché obsluÏnosti, dostupnosti, dostateãné vzdálenosti od rodinn˘ch domÛ, ale tfieba i moÏnosti zavedení tlako-
Ménû je nûkdy více Obrat stáda je jiÏ uzavfien˘ a s navy‰ováním zatím nepoãítají, i kdyÏ ãekají, jak se vyvine zatíÏení DJ na ha a pak se uvidí, bude-li moÏné stádo je‰tû roz‰ífiit. Jejich filozofií není do nekoneãna navy‰ovat poãty hektarÛ a kusÛ, protoÏe jak sám majitel fiíká: „âím více toho ãlovûk má, tím více také ztrácí. Vût‰í poãty zvífiat se hÛfie ohlídají, takto je to pro na‰e potfieby v podstatû ideální“, a s úsmûvem dodává: „Ménû je prostû nûkdy více.“ Od nákupu prvních osmi jalovic na zaãátku se uÏ dal‰í matky nenakupovaly a základní stádo si postupnû vybudovali z vlastních zvífiat. Dle potfieby se obmûÀují pouze plemenní b˘ci do pfiirozené plemenitby. „Telení, jak jsme u gallowaye pfiedpokládali, je v naprosté pohodû, zatím se nám ani jednou nestalo, Ïe bychom museli volat veterináfie. Vût‰inou pfiijdeme k porodu ve chvíli, kdy uÏ telátko zaãíná sát od matky,“ spokojenû popisuje Jindfiich. Farma na pln˘ úvazek pfii zamûstnání KdyÏ zaãínal hospodafiit tatínek, chodil je‰tû fiadu let do zamûstnání a aÏ v dobû, kdy se farma rozrostla na cca 40 ha, se rozhodl pracovní pomûr ukonãit. Nyní vyuÏívá dotaãního programu. „Pfiedãasné ukonãení zemûdûlské ãinnosti“, kdy bratr Ludûk pfiebral jako „mlad˘ zaãínající zemûdûlec“ farmu pod podmínkou, Ïe otec pÛjde do „eurodÛchodu“. Podafiilo se jim tento plán zrealizovat a hned na to byl dotaãní titul zru‰en. „V té dobû, kdy bratr pfiebíral hospodáfiství po otci, jsem uÏ mûl vlastní zvífiata i vlastní pozemky, takÏe místo otce byl najednou konkurentem bratr,“ vysvûtluje
❒ Areál vybudovaný na zelené louce: seník (v levo) a bourárna dokončená v roce 2013 (v pravo) (foto: Pavla Vydrová)
rodinnou situaci s úsmûvem Jindfiich a dodává: „Jinak je ale farma v podstatû spoleãná, v‰ichni si pomáháme navzájem, bratr dûlá spí‰e rostlinnou v˘robu a já se starám o tu Ïivoãi‰nou. Zvífiata máme v‰echna pohromadû a zatím to funguje dobfie.“ Pfiitom ani jeden z bratrÛ nepracuje na farmû na pln˘ úvazek, bratr je „v civilu“ sváfiecím technikem a Jindfiich má pedagogické vzdûlání a je uãitelem Nad chodem hospodáfiství nyní otec, zku‰en˘ chovatel, uÏ jen dohlíÏí. Na mou otázku, proã studoval jin˘ obor neÏ zemûdûlství, mi mlad˘ pedagog odpovûdûl: „Od zaãátku jsem vûdûl, Ïe budu jednou pracovat na farmû, ale chtûl jsem prostû mít vzdûlání v jiném oboru, v zemûdûlství jsem vyrÛstal a tak jsem uÏ nemûl potfiebu ho je‰tû studovat, ãímÏ nechci fiíct, Ïe bych se tfieba nûãemu uÏiteã-
❒ Terčovi myslí na budoucnost, bourárna je předimenzovaná záměrně (foto: Pavla Vydrová)
❒ Větráky v bourárně zajišťující zchlazení čtvrtí před naskladněním do chladicího boxu (foto: Pavla Vydrová)
❒ Letošní telata se mají čile k světu (matka 189543932 CZ, tele 334072932 CZ) (foto: Pavla Vydrová)
nému nepfiiuãil, ale mû to potfiebné uãí Ïivot a hlavnû sama zvífiata.“ Na farmû pracuje jeden za-
❒ Pásová pila, nepostradatelný pomocník při bourání hovězího masa (foto: Pavla Vydrová)
❒ Okénko prodeje ze dvora v budově bourárny (foto: Pavla Vydrová)
mûstnanec, kter˘ zaji‰Èuje krmení, v letních mûsících sklizeÀ a zároveÀ pomáhá s bouráním masa. O pastviny se postaráme ProtoÏe je v téhle oblasti pÛda hodnû písãitá a má tedy i nízkou bonitu, tak z poãátku hodnû zatravÀovali. Z polí udûlali pastviny, a to zejména na svazích a tam, kde byly v˘nosy plodin, i pfies ve‰kerou snahu, opravdu ‰patné. Zatravnûná orná pÛda si uÏ pomûrnû dlouho drÏí svou kvalitu, ale do budoucna s pfiesevem poãítají. Jiná situace je ale na loukách, které uÏ jako TTP získali a o které se fiadu let nikdo nestaral, tam je kvalita ‰patná. Mají v plánu nakoupit secí stroj na obnovu pastvin a rotaãní brány na ornou pÛdu. Mechanizaci mají vlastní, sluÏbou se sklízí pouze obilí. Úãast na v˘stavách beru jako v˘zvu Jak jiÏ bylo naznaãeno v úvodu, Jindfiich Terã jr. je nyní pfiedsedou Klubu chovatelÛ plemene GA, HI, SH a TL, takÏe bude pomûrnû brzy postaven na jednání v˘boru pfied otázku, zda budou mít „jeho“ plemena na NVHZ v roce 2015 kvalitní zastoupení a tfieba i svÛj ‰ampionát. Zda se mu toto podafií, nezáleÏí ale zdaleka jen na jeho snaÏení a pfiesvûdãovacích schopnostech, ale zejména na pfiístupu chovatelÛ, sám za sebe by se ale
21
❒ V zimovišti s kruhovým krmištěm se slámou nenastýlá (foto: Pavla Vydrová)
rád v˘stav aktivnû úãastnil a navázal tak na úspûchy svého otce, kter˘ napfi. na NV v Praze LetÀanech v roce 2005 získal titul národního vítûze v kategorii star‰í krávy a v Brnû mûl v loÀském roce zvífiata na ukázku. Bouráme i poráÏíme V roce 2009 byl s pomocí evropsk˘ch fondÛ postaven na zelené louce sklad krmiv, v následujících letech se podafiilo ve stejném areálu vybudovat je‰tû men‰í pfiístfie‰ek pro zvífiata a v loÀském roce byla dokonãena také bourárna masa s poráÏkou pro ovce a kozy. PÛvodnû chtûli realizovat zmiÀovanou stáj v blízkosti tohoto areálu, ale protoÏe zde plánují je‰tû postavit penzion, hledají pro stáj vhodnûj‰í místo. ZákazníkÛ a turistÛ je na PlzeÀsku dost, poptávka vzrÛstá, a tak doufají, Ïe i pension bude farmû pfiínosem. Jindfiich má uÏ jasnou pfiedstavu
22
o tom, jak nenásilnou formou oddûlit prostor urãen˘ pro zákazníky (turisty) od prvov˘roby a proto chce stáj, ve které by mûla mít zvífiata klid, vybudovat na jiném místû. Ubytovaní ale o nic nepfiijdou, i tak se budou moci pfii pohledu z oken pokojÛ kochat pohledem na klidnû se pasoucí stádo v bezprostfiední blízkosti areálu. S prodejem masa mûli pfied vybudováním bourárny uÏ mnohaleté zku‰enosti, i kdyÏ pouze na úrovni rodiny a znám˘ch. Poptávka po mase se stále navy‰ovala, zájemcÛ pfiib˘valo, a proto se rozhodli, Ïe pÛjdou v˘zvû naproti a zfiídili men‰í provoz od poráÏky mal˘ch pfieÏv˘kavcÛ, chladicího boxu pro zrání masa, pfies bourárnu aÏ po prodej. Nemûli k dispozici Ïádnou vhodnou budovu, ve které by ‰lo projekt realizovat, a tak vznikl areál na zelené louce: postupnû pro-
stor zaplnil seník, pfiístfie‰ek pro zvífiata a v loÀském roce bourárna, na kterou také získali dotaci z EU. Od zaãátku budovali zpracovnu masa tak, aby bylo v pfiípadû potfieby moÏné v budoucnu provoz roz‰ífiit. V souãasné dobû funkãní jatka na ovce a kozy bude moÏné napfi. kdykoli bez komplikací a zbyteãn˘ch nákladÛ navíc pfiebudovat i na hovûzí poráÏku. „Z tohoto dÛvodu je bourárna pfiedimenzovaná, aby bylo moÏné kapacitu dle potfieby jednodu‰e nav˘‰it. ·tûstí pfieci pfieje pfiipraven˘m,“ uvádí chovatel a dle vlastní zku‰enosti dodává: „Jinak jsou jatka velmi nároãná v oblasti administrativy i legislativy. Bez jatek bychom mûli daleko ménû práce. PoráÏku ovcí a koz nabízíme i sluÏbou.“ V poslední dobû stále ãastûji pfiem˘‰lejí o tom, Ïe by tfieba nebylo ‰patné navázat spolupráci s men‰í farmou, která nemá je‰tû odbyt na svá zvífiata, aby vyuÏili kapacitu bourárny a pokryli poptávku, která se neustále zvy‰uje. Své maso neprodávají za ceny bio kvality, pouze za ceny farmáfisk˘ch obchodÛ a zákazníci se k nim rádi vracejí nejen kvÛli pfiíznivé cenû, ale také proto, Ïe vûdí, co kupují. Vidí pohodu zvífiat na pastvinách v okolí a jsou spokojení. Nyní dodávají maso do blízké Plznû, ale v pfiípadû zájmu by rádi zásobovali i Prahu. Reklamu nám dûlají spokojení zákazníci Nikdy farmû ani prodeji ze dvora reklamu nedûlali, jediné, co
❒ Jako přirozené zastínění a větrolamy slouží zvířatům křoviny a stromy (foto: Pavla Vydrová)
❒ Stádo na pastvině (foto: Pavla Vydrová)
sv˘m zákazníkÛm fiíkají je: „Pokud budete spokojeni, fieknûte to dál, pokud ne, fieknûte to nám.“ To je jejich filozofie. V souãasné dobû poráÏejí 2–3 kusy do mûsíce, podle zájmu zákazníkÛ. Na pfiehledn˘ch webov˘ch stránkách (www.farmaborek.cz) je vÏdy uveden datum pfií‰tího prodeje a zájemci zde mají k dispozici jednoduch˘ objednávkov˘ formuláfi, kde vyplní kontaktní údaje, vyberou poãet ta‰ek (smûsn˘ch balíãkÛ) a navíc si mohou objednat tfieba je‰tû svíãkovou, vysok˘ ro‰tûnec, oháÀku nebo dr‰Èky. Balíãek hovûzího masa obsahuje zadní maso, pfiední maso, maso na polévku, mleté maso a kosti. Nûkteré balíãky mohou obsahovat navíc ro‰tûnou nebo játra. Ostatní lze dokoupit a velké kosti nabízejí zdarma. Cena ta‰ky b˘vá vût‰inou v rozmezí 550–750 Kã dle váhy. Zatím prodávají pouze vlastní maso. Na jatkách v N˘fianech si nechávají poráÏet b˘ãky a jaloviãky ve vûku 20–25 mûsícÛ, které nejsou vhodné do dal‰ího chovu.
Vyfiazené krávy prodávají na jatka. V‰echna jejich zvífiata ‰la vÏdy pfiímo k zákazníkÛm, nikdy pfies Ïádné zprostfiedkovatele. Na prodeji ze dvora se jim líbí, Ïe jsou to rychlej‰í peníze, neÏ kdyby realizovali prodej pfies jatka. Zvífie se porazí, sedm aÏ deset dní odvûsí, rozbourá a pak uÏ jdou peníze od zákazníkÛ pfiímo do pokladny. Bourání i rozdûlování do ta‰ek si dûlají sami. Na pfiání zákazníkÛ maso vakuují. Dobr˘ tip: Z ekonomick˘ch a technick˘ch dÛvodÛ zatím neuvaÏují o zfiízení platebního terminálu (placení kartou). Pro vût‰í komfort ale zavedli moÏnost placení balíãkÛ masa formou pfievodu penûz pfies sluÏbu MOBITO, kterou podporují v‰ichni operátofii. Zatím je tato sluÏba ve zku‰ebním provozu, ale funguje na jakémkoli telefonu. Logicky jsme ekologiãtí „Farma hospodafií v reÏimu ekologického zemûdûlství, které je ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí. Na farmû nejsou pouÏívány Ïádné postfiiky na ochranu rostlin ani Ïádné chemické hnojení, které by mohlo zneãi‰Èovat podzemní i povrchovou vodu. Zvífiata v ekologickém chovu nedostávají Ïádné podpÛrné hormonální látky, nejsou preventivnû léãena antibiotiky ani jin˘mi léãivy. Zvífiata jsou chována celoroãnû venku s moÏností pfiirozeného úkrytu proti povûtrnostním vlivÛm. Krmná dávka je zaji‰tûna pouze pastvou a v zimním období senem, pfiípadnû senáÏí,“ toto je text, kter˘ jsem si „vypÛjãila“ z webov˘ch stránek farmy, zaloÏen˘ch a admi-
❒ Jindřich jr. na svém bujném „oři“ (foto: archiv rodiny)
nistrovan˘ch Jindfiichem osobnû. K povídání o zpÛsobu hospodafiení je‰tû dodává: „Farmafiení není jen o tom, pfiedhánût se v nákupu hektarÛ, ale také o tom, co pfiiná‰í zákazníkÛm navíc. Proto bychom rádi vybudovali ubytování, zamûfiili se na exkurze pro ‰koly a do budoucna zkusili tfieba je‰tû rybníkáfiství. NápadÛ by bylo dost. Pro nás je teì nejdÛleÏitûj‰í kontakt se zákazníky, umûní prodat, správnû s nimi komunikovat a mít zpûtnou vazbu,“ fiíká na závûr na‰eho povídání Jindfiich Terã jr. Je pfiíjemné setkávat se s pozitivním pfiístupem chovatelÛ, ktefií vûdí, co chtûjí a mají jasno v tom, jak˘m smûrem se bude jejich hospodafiení ubírat. Ráda bych tedy Jindfiichovi a jeho rodinû popfiála hodnû zdaru v jejich snaÏení, hodnû ‰tûstí pfii realizaci dal‰ích projektÛ a také, aby byl nov˘ pfiedseda Klubu ve své funkci spokojen˘ a dafiilo se mu chov (nejen) gallowayÛ u nás posouvat správn˘m smûrem. DrÏíme palce!
23
VyuÏitelnost a spotfieba krmiva u plemene belgické modrobílé Kamil Malát, âSCHMS Belgické modrobílé plemeno a jeho chovatelé drÏí mnohá prvenství. Belgické modrobílé bylo napfiíklad prvním masn˘m plemenem na svûtû, pro které bylo vyvinuto a do rutinní praxe zavedeno lineární hodnocení zevnûj‰ku. Vedle toho jsou v Belgii na tamních odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ jiÏ 40 let peãlivû sbírána a zpracovávána data t˘kající se spotfieby a vyuÏitelnosti krmiv testovan˘ch b˘kÛ. Na základû tûchto dat pocházejících z mûfiení spotfieby krmiva u více neÏ 6000 b˘kÛ, bylo zji‰tûno, Ïe pouÏitím kvalitního b˘ãka se mÛÏe vyuÏitelnost krmiva zv˘‰it aÏ o 1 kg/kg. V Belgii existují dvû specializované odchovny, tzv. „Centre de Sélection Bovine“. První z nich se nachází ve Vlámské ãásti Belgie v mûsteãku Ciney. Tato odchovna zahájila ãinnost jiÏ v roce 1973 a má ustájovací kapacitu aÏ 320 b˘kÛ roãnû. Druhá, novûj‰í odchovna v mûsteãku Ath, je v provozu od roku
❒ Mladí býčci odchovánaní v Ciney (foto: Kamil Malát)
1995 a má kapacitu 200 b˘kÛ. Obû odchovny slouÏí pouze pro b˘ky plemene belgické modré, pfiiãemÏ na stanici v Athu se také kaÏdoroãnû testuje nûkolik b˘kÛ kombinovaného uÏitkového typu. Údaje ze stanice v Athu jsou od roku 2005 vyuÏívány jako referenãní, potfiebné k rozvoji genomické selekce plemene belgické modrobílé. Stanice v Ciney od roku 1985, a odchovna v Athu od zahájení provozu, slouÏí k individuálnímu testování uÏitkov˘ch vlastností ãistokrevn˘ch plemenn˘ch b˘ãkÛ plemene belgické modrobílé. Vlastní test, kterému stejnû jako u nás pfiedchází pfiípravné období, probíhá od vûku 7 mûsícÛ a konãí ve stáfií 13 mûsícÛ. Bûhem tohoto období jsou b˘ci intenzivnû sledováni a provádí se jejich hodnocení. B˘ci se pravidelnû mûfií a váÏí, sleduje se denní pfiírÛstek, pfiíjem krmiva a poãítá se koeficient
spotfieby krmiva (spotfieba koncentrátu na 1 kg pfiírÛstku). Bûhem celého období testace je pomocí systému Calan, a od roku 2007 pomocí automatick˘ch krmn˘ch boxÛ, zaznamenáván individuální pfiíjem krmiva kaÏdého b˘ãka. Na konci testaãního období se pak provede lineární hodnocení zevnûj‰ku a odhad tzv. trÏní hodnoty b˘ka (jednotka je EURO, dfiíve belgick˘ frank), která se odvozuje z ceny masa ve vztahu k Ïivé hmotnosti b˘ka ve 13 mûsících. Po skonãení testu provádí komise sloÏená z chovatelÛ a technick˘ch pracovníkÛ plemenné knihy v˘bûr b˘kÛ. Pfii nûm se posuzují v˘sledky, kter˘ch b˘k dosáhl bûhem testaãního období, tûlesná stavba, chÛze a postavení konãetin, v˘‰ka v kohoutku, zdravotní stav, temperament a zda b˘k odpovídá poÏadavkÛm standardu plemene.
Pfii v˘bûrech jsou b˘ci zafiazováni do tfií základních kategorií: 1. nejlep‰í b˘ci kvalifikovaní jako plemenní (40 aÏ 50 %) –> prodej na aukcích chovatelÛm a inseminaãním stanicím 2. plemenní b˘ci s hor‰ími v˘sledky (30 aÏ 40 %) –> vrací se zpût chovateli s tím, Ïe
mohou b˘t pouÏiti jako plemenní ve stádech, odkud pocházejí 3. vyfiazení b˘ci (10 aÏ 20 %) –> jatka
Celkové v˘sledky 6000 b˘kÛ, ktefií pro‰li odchovnami: • doba testace: 7–13 mûsícÛ • hmotnost pfii naskladnûní: 260 kg ± 30 • hmotnost na konci testu: 546 kg ± 50,4 • prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek: 1,47 kg ± 0,19 • konverze krmiva (kg koncentrátu/1 kg pfiírÛstku): 5,63 kg ± 0,66 Nûktefií velmi proslulí b˘ci v rámci plemene belgické modrobílé, jako napfi. Galopeur des Hayons (nar. 1986) ãi Riant (nar. 1982), mûli hodnotu konverze krmiva extrémnû nízkou: 5,24 kg/kg resp. 5,36 kg/kg. V této souvislosti je nutné uvést, Ïe star‰í údaje hodnoty konverze krmiv nelze srovnávat s daty zvefiejÀovan˘mi u b˘kÛ v souãasné dobû. Novû se totiÏ hodnota konverze krmiva uvádí pouze za období od osmého do jedenáctého mûsíce testace a tento údaj je kalkulován v˘hradnû ze spotfieby koncentrátu (bez spotfieby sena a slámy). Pfiízniv˘ efekt genu pro dvojí osvalení âtyfii dfiíve provedené studie, které analyzovaly data získaná na stanici Ciney, potvrdily pozitivní vliv plemeníkÛ belgické modrobílé na konverzní pomûr krmiva a prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek. První studie poukázala na zlep‰ení konverze krmiva u plemeníkÛ s dvojit˘m osvalením (54 b˘kÛ), ve srovnání s b˘ky pÛvodního kombinovaného ple-
❒ Telata na farmě de Fooz (foto: Kamil Malát)
mene belgického modrobílého skotu (64 b˘kÛ). V˘sledek sledování ukázal zlep‰ení v konverzi z 6,32 kg na 5,85 kg koncentrátu na 1 kg pfiírÛstku. B˘ãek, kterému je podávána v rozmezí 7–12 mûsícÛ vûku krmná dávka na bázi koncentrátÛ (2,8 Mcal ME/kg su‰iny a 14 % straviteln˘ch dusíkat˘ch látek) a slámy ad libitum, vykázal zlep‰ení aÏ 0,5 kg. Zlep‰ení v konverzi krmiva u dvojitû osvalen˘ch b˘kÛ je vysvûtlováno lep‰ím vyuÏitím proteinÛ z krmné dávky. Druhá studie porovnávala BM b˘ky s dvojit˘m osvalením (n = 622), b˘ky belgického modrobílého plemene kombinovaného typu (n = 236), kfiíÏence BM x hol‰t˘n (n = 94) a kfiíÏence BM x MRI (n = 20) chovan˘ch ve stejn˘ch experimentálních podmínkách. Pomûry konverze krmiva byly u jednotliv˘ch skupin b˘ãkÛ zji‰tûny následující (kg koncentrátu/1 kg pfiírÛstku): 5,85 – 6,41 – 6,66 – 6,67.
❒ Odchovna v Ciney (foto: Oldřich Rozsévač)
Tfietí srovnání se t˘kalo b˘kÛ plemene hol‰t˘n, MRI (MeuseRhine-Issel) a kfiíÏencÛ BM x MRI a BM x hol‰t˘n. V˘sledky konverze Ïivin byly získány následující (kg koncentrátu/1 kg pfiírÛstku): hol‰t˘n 6,54 – BM x hol‰t˘n 6,21 – MRI 6,54 – BM x MRI 6,31. B˘ãci s podílem krve BM tedy vykázali o 3,5 % aÏ 5 % lep‰í konverzi krmiva neÏ-li v˘chozí plemena. âtvrtá studie byla provedena na dvou univerzitních pracovi‰tích v Gembloux a Liege. Anal˘za rÛstov˘ch schopností u skupiny hol‰t˘nsk˘ch b˘kÛ a kfiíÏencÛ BM x hol‰t˘n, ktefií byli krmeni krmenou dávkou na bázi koncentrátÛ, kukufiiãné siláÏe podané ad libitum (2,6 Mcal/kg su‰iny) a doplnûnou fiízky z cukrové fiepy a sójou, ukázala, Ïe b˘ãci s podílem krve BM vykazují v prÛmûru o 7 % vy‰‰í denní pfiírÛstek a souãasnû niωí spotfiebu krmiva neÏ-li b˘ci ze skupiny hol‰t˘nského plemene.
25
❒ Kříženec BM x gasconne na chovu pana Aloise Vöröse (foto: Alois Vörös)
❒ Kříženci BM x holštýn v ZD Všetary (foto: Martina Sasáková)
plemena ve v˘tûÏnosti z jateãnû opracovaného trupu. Do testu byla zahrnuta i tamní nejoblíbenûj‰í masná plemena angus a hereford. Pfii kfiíÏení dojn˘ch krav s belgick˘mi modr˘mi b˘ky dosáhnou ❒ Kříženec BM x české strakaté v ZD Chýšť (foto: Oldřich Rozsévač) kfiíÏenci prokazatelnû lep‰ích vlastností neÏ tivnû pfiená‰í i na kfiíÏence s tímto matefiské plemeno: lep‰í v˘tûÏ- plemenem. To se projevuje zlepnost, libovûj‰í a ménû tuãné ‰en˘m rÛstem zvífiat a kvalitou maso, lep‰í konverzi krmiva JUT a masa vyjádfiené vy‰‰í v˘tûÏa dal‰í. ností a niωím podílem tuku a kostí. V˘sledky rovnûÏ ukazují, Závûr Ïe pomocí „modrobílé“ genetiky Konverze krmiva má stfiední dû- lze u kfiíÏencÛ BM oãekávat zlepdivost, která závisí na poãáteãním ‰ení o 7 % v konverzi krmiva a zv˘vûku a hmotnosti a v prÛbûhu ‰ení rÛstov˘ch schopností. období vzrÛstá. Konkrétnû u plePfii kfiíÏení ve stádû dojného mene belgické modrobílé vliv skotu (nebo pro dal‰í chov nedvojitého osvalení zvy‰uje prÛ- vhodn˘ch matek masného stáda) mûrn˘ denní pfiírÛstek a zlep‰uje by se mûlo pfiibliÏnû 25 % krav vyuÏitelnost (konverzi) krmiva, s nejniωím genetick˘m potenciápfiiãemÏ se tato vlastnost pozi- lem inseminovat dávkami belgick˘ch modr˘ch b˘kÛ. Tím se zlep‰í zpenûÏení telat o cca 30 % (na Nûkolik dÛvodÛ proã vyuÏívat belgické plemeníky pfii kfiíÏení: nizozemsk˘ch, belgick˘ch a nûmeck˘ch trzích aÏ o 100 %) bez • zdravá a vitální telata finanãních investic a zlep‰í se ren• bezproblémové telení tabilita dojného (ãi masného) • 8–10 % více prodejného masa stáda, coÏ zajistí vy‰‰í v˘nos• velmi jemné maso nost v budoucnu. • nízk˘ obsah cholesterolu • velmi krotk˘ temperament âíselné údaje uvedené v tomto • vysoké denní pfiírÛstky = dosahuje vysok˘ch jateãn˘ch hmotností ãlánku vychází z dat a studií zvebez nebezpeãí ztuãnûní fiejnûn˘ch Herd-Book Blanc Bleu • v˘borná konverze Ïivin = nejniωí náklady na krmivo na kg Belge publikovan˘ch na internejateãného trupu tov˘ch stránkách a v broÏufie The • vût‰ina masa v 1. tfiídû = vy‰‰í prodejní cena Belgian Blue in Crossing (2006).
Belgické modrobílé = ekonomické fie‰ení pro komerãní kfiíÏení Zku‰ební kfiíÏení mezi belgick˘mi modrobíl˘mi b˘ky a kravami místních plemen probûhlo v mnoha zemích a ve v‰ech pfiípadech se ukázaly nadprÛmûrné vlastnosti narozen˘ch kfiíÏencÛ spoãívající v rychlém rÛstu, v˘krmnosti a pfiedev‰ím v osvalení. KfiíÏenci belgick˘ch b˘kÛ s kravami dojen˘ch a kombinovan˘ch plemen (zejména hol‰t˘nsk˘mi) mají v˘raznû lep‰í v˘tûÏnost (o 4–5 %) a zmasilost (o 8 %). Telata navíc vykazují vy‰‰í pfieÏitelnost, vy‰‰í denní pfiírÛstek a lep‰í konverzi krmiva. Díky niωím porodním hmotnostem telat v‰ak toto zlep‰ení není na rozdíl od jin˘ch masn˘ch plemen doprovázeno zv˘‰en˘m poãtem obtíÏn˘ch porodÛ (úroveÀ tûÏk˘ch porodÛ se pohybuje v prÛmûru mezi 2–3 %). V sérii testÛ, které byly provádûny na kfiíÏencích rÛzn˘ch plemen pod zá‰titou Ministerstva zemûdûlství Spojen˘ch státÛ, pfiekonali kfiíÏenci plemene belgické modré v‰echna ostatní
26
Hledá se vhodn˘ kandidát na pozici pracovníka KU âSCHMS hledá vhodného kandidáta na obsazení pozice „inspektor kontroly uÏitkovosti“ pro oblast stfiedních a severních âech. Hlavní pracovní náplní je v˘kon ãinností vypl˘vajících z metodiky KUMP – odborné, poradenské a dal‰í sluÏby spojené s terénním v˘konem kontroly uÏitkovosti v chovech masn˘ch plemen skotu. Hlavní pfiedpoklady uchazeãÛ: • velmi dobrá znalost problematiky chovu masného skotu a systému chovu KBTPM • dobrá orientace v plemenáfiské práci v chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, zejména masného skotu • vysoké pracovní nasazení a potfiebn˘ entusiasmus • ochota uãit se a dále vzdûlávat • samostatnost, komunikaãní zdatnost, odpovûdnost • velmi dobré znalosti práce na PC • bydli‰tû v oblasti Prahy nebo stfiedních âech • osobní vÛz a fiidiãsk˘ prÛkaz skupiny B • V· ãi S· zemûdûlského zootechnického oboru v˘hodou • ãasová flexibilita • znalost AJ ãi jiného svûtového jazyka v˘hodou • praxe vítána Nabízíme: • • • •
stabilní zamûstnání v perspektivním oboru dobré platové ohodnocení odpovídající v˘konu a nasazení zamûstnanecké v˘hody pfiátelsk˘ pracovní kolektiv
Oãekávan˘ nástup k 1. 1. 2015 Va‰e CV a nûkolik dÛvodÛ, proã si myslíte, Ïe právû Vy jste vhodn˘m kandidátem na tuto pozici nám za‰lete na email
[email protected], a to nejpozdûji do 30. 6. 2014. Na základû zaslan˘ch nabídek budou jednotliví uchazeãi v prÛbûhu letních mûsícÛ pozváni na osobní pohovor.
V‰echny ostatní potfiebné informace vám poté osobnû sdûlí fieditel svazu Kamil Malát, pfiípadnû fieditel plemenn˘ch knih Jan Kopeck˘.
27
Skot, kter˘ se u nás nepase Nguni pochází z JiÏní Afriky a je jedin˘m pÛvodním plemene skotu této africké zemû. Je hybridem domorodého afrického a indického skotu, kter˘ tam ze severu kontinentu pfiivedly kmeny Bantu. Nguni jsou stfiednû velká zvífiata, pfiizpÛsobená pastvû na otevfien˘ch africk˘ch pláních (v Africe oznaãovan˘ch v˘razem „veld“). Toto plemeno tvofií základ tradiãní Zulu kultury a patfií mezi nejoblíbenûj‰í skot domorodcÛ Bantu JiÏní Afriky (Jihoafrická republika, Svazijsko, Namibie, Zimbabwe, Botswana a Angola). „Nguni – plemeno z minulosti pro budoucnost“, tak zní slogan Asociace chovatelÛ plemene Nguni. Mezi chovateli je uznáváno nejen jako vynikající masné plemeno pro optimální produkci v drsn˘ch africk˘ch podmínkách, ale také, jak dodávají, je to „moÏná“ nejkrásnûj‰í plemeno na svûtû, kdy po jeho vzorované a rÛznobarevné kÛÏi a v˘robcích z ní je veliká poptávka. Nebylo tomu tak vÏdy. Po mnoho let, od poãátku 20. století aÏ do 80. let, bylo plemeno pronásledováno témûfi stejnû, jako jeho ãerní vlastníci. Hlavním rasistick˘m postojem pfiená‰en˘m na dobytek byla my‰lenka, Ïe zvífiata plemene nguni jsou hor‰í neÏ „ãistá“ evropská plemena. ·iroká ‰kála barev, velikost a tvar rohÛ, ale dokonce i pfiizpÛsobivost zvífiat, byli ve velkém rozporu s eurocentrick˘mi ideály. Nedávné studie v‰ak ukázaly, Ïe i toto plemeno má své nesporné v˘hody. Napfi. zvífiata jsou relativnû dlouhovûká, odolávají teplu i klí‰ÈatÛm, mají klidn˘ temperament a jsou schopna dobfie prospívat i pfii ménû kvalitní pastvû.
Nguni – plemeno z minulosti pro budoucnost Historie plemene Plemeno pochází jak z Bos Taurus tak z Bos Indicus. Název je odvozen od kmenÛ Afriky, kolektivnû znám˘ch jako lidé Nguni. Uvádí se, Ïe se pfiedkové dne‰ního plemene dostali do JiÏní Afriky mezi lety 600 a 1400 na‰eho letopoãtu s Nguni lidmi, coÏ jsou pfiedchÛdci dne‰ních Xhosa, Zulu a Swazi národÛ. Pfii migraci do JiÏní Afriky vzali dobytek s sebou a prostfiednictvím pfiirozeného v˘bûru a vlivem Ïivotního prostfiedí se vyvinulo toto otuÏilé plemeno. Vzhledem k tomu, Ïe se kmeny usazovaly v rÛzn˘ch oblastech, vznikly v˘raznû odli‰né ekotypy, ale v podstatû jsou to stále nguni. Zvífiata hrají dÛleÏitou sociální a ekonomickou roli v rozvoji spoleãností a jsou pouÏívána napfi. jako vûno pfii svatbách. Poãet zvífiat v drÏení obce nebo jednotlivce urãuje jeho váÏnost. Nedávn˘ v˘zkum ale ukázal, Ïe dobytek byl pravdûpodobnû pfiiveden do jiÏní Afriky mnohem dfiíve, neÏ se pÛvodnû myslelo.
❒ Nguni – skot lidu Amazulu
28
❒ Plemeno nguni je díky svému atraktivnímu vzhledu častou inspirací pro umělce, na fotce obraz s názvem „Nguni Herd Returning Home“ od Barbary Philip
A to díky Khoisan lidem, ktefií byli evropsk˘mi osadníky uráÏlivû naz˘váni Hotentoti. Existují záznamy ran˘ch portugalsk˘ch prÛzkumníkÛ, které popisují, jak Khoikhoi táhli na svém dobytku do bitvy, místo aby jeli na váleãn˘ch koních. KdyÏ Nguni lidé dorazili do jiÏní Afriky, velmi rychle si pfiisvojili dovednosti a chovatelské techniky Khoisansk˘ch lidí, vãetnû jazyka a zvykÛ okolo dobytka. Dokladem jsou také skalní malby skotu na Sahafie v Libyi, kter˘ se nápadnû podobá nguni. Stáfií tûchto obrazÛ se odhaduje na 8000 let a dotváfií pfiedstavu o pfiedchÛdcích dne‰ního moderního plemene. Existují dva druhy hrbatého skotu: zebu (s tukov˘mi hrby, stejnû jako má brahman) a sanga (hrby tvofiené svaly). Nguni patfií do skupiny sanga, i kdyÏ dochované poznatky
o jejich skuteãném pÛvodu z dávné historie to vyvrací. O rozvoj plemene se postaral také Král Shaka (1787–1828), tehdy jeden z nejv˘znamnûj‰ích Zulu králÛ. Velmi dobfie pochopil jeho velk˘ kulturní a hospodáfisk˘ v˘znam a pfievzal kontrolu nad stády nguni na sv˘ch panstvích. Shaka také choval tento dobytek podle barevn˘ch vzorÛ srsti a kÛÏe za úãelem vytvofiení odli‰n˘ch vzhledÛ armádních plukÛ, které potom byly podle nich pojmenovány. Z kÛÏí byly vyrobeny slavné mnohobarevné ‰títy Zulu váleãníkÛ. KaÏd˘ pluk mûl zvlá‰tní vzor kÛÏe k identifikaci sv˘ch ãlenÛ. âerná barva ve ‰títu znamená mládí, bílá vûk a zku‰enosti, a ãervená mohla b˘t pouÏita pouze pro manÏelské nebo smí‰ené pluky. Jeho elitní osobní stráÏ pouÏívala
❒ Teleta nguni v severozápadní části JAR
ãistû bílé kÛÏe ze zvífiat královského stáda „inyonikayiphumuli“. Poté, co ke konci 19. století Britové porazili Zulu a Xhosa národy, byly na domorodce uvaleny sankce v podobû konfiskace velkého poãtu zvífiat. Královská stáda byla poraÏena nebo zabavena, a bylo povaÏováno za nezákonné chovat krávy s nguni b˘kem s cílem zavést v JiÏní Africe „ãist‰í“ evropskou krev skotu. Chov plemene tak v podstatû zanikl. AÏ po roce 1940 byly uznány jeho v˘hody a vytvofieno pod zá‰titou vlády v˘zkumné stádo a zaloÏena byla také Asociace chovatelÛ plemene nguni (The Nguni Cattle Breeders’ Association). V roce 1983 bylo plemeno v JiÏní Africe zafiazeno na seznam rozvíjejících se plemen. Koneãné uznání pfii‰lo aÏ v roce 1986, kdy byla Asociace chovatelÛ pfiijata mezi ãleny Jihoafrické plemenné knihy a asociace chovu hospodáfisk˘ch zvífiat (The South Africa Stud Book and Livestock Improvement Association). Po letech v˘razného propadu v poãtu chovan˘ch krav v poslední dobû jeho stavy prudce stoupají.
❒ Skot nguni na afrických pláních
Vlastnosti a charakteristika Nguni jsou známí svou v˘bornou plodností a odolností vÛãi onemocnûním, zároveÀ je to nejoblíbenûj‰í plemeno mezi domorod˘mi lidmi Bantu z JiÏní Afriky. ¤adí se mezi sanga skot, kter˘ vznikl jako hybrid zebu a bezhrbého skotu na v˘chodû Afriky. Anal˘zy proteinÛ prokázaly, Ïe se jedná o kombinaci zebu (Bos Indicus) a Bos taurus, evropsk˘ch a domorod˘ch africk˘ch plemen. To zcela vyvrací pÛvodní teorii o jejich vzniku, která vycházela z historick˘ch dat. Jsou pro nû typické nízké hrby mezi hlavou a plecemi, zatímco zebu mají vysoké hrby nad plecí. Kromû rÛzn˘ch barevn˘ch vzorÛ kÛÏe, mají zvífiata i odli‰né tvary rohÛ. V‰echny kombinace byly na poãátku století katalogizovány jedním vûdeck˘m pracovníkem, ãehoÏ vyuÏila plemenná kniha a soubor byl v plném rozsahu vyuÏíván k popisu nguni plemenic a plemenn˘ch b˘kÛ. Hlavním charakteristick˘m rysem je rÛznobarevná kÛÏe a srst, které vytváfiejí mnoho vzorÛ, ale jejich mulce jsou vÏdy ãerné. Rozeznáváme celkem ‰est typÛ zbarvení srsti, a to bílá, ãerná, hnûdá, ãervená, dun a Ïlutá, pfiiãemÏ se vyskytuje dal‰ích 8 barevn˘ch vzorÛ. Teoreticky tedy existuje celkem 48 barevn˘ch vzorÛ, av‰ak lidé Zulu a Swazi popisují celkem 77 zbarvení, aby byli schopni nguni lépe identifikovat a urãovat vlastnictví skotu. V minulosti, kdy mladí chlapci pásli stáda krav, vznikla na základû inspirace jin˘mi zvífiaty, rostlina-
❒ Býci nguni jsou svalnatí s dobře vyvinutým a svalnatým hrbem
mi a pfiírodními tvary v jazyce Zulu africká pojmenování jednotliv˘ch barevn˘ch rázÛ plemene nguni: • isihlaalo – znamená „sedlo“, kter˘ se odkazuje na ãernû zbarvené krávy s ‰irok˘m bíl˘m pruhem po zádech • uNkwazi – toto oznaãení pochází ze slova inkwazi (název pro orla jasnohlasého), a odkazuje na krávy s ãernou kÛÏí a bílou hlavou • umngqithi – znaãí svûtle hnûdû zbarvenou krávu a bíl˘mi flíãky, podobnû jako rostliny Kori Drop • impemvu – coÏ je v˘raz pro ptáka Pfiílbovníka chocholatého a znaãí krávy s bílou hlavou a barevn˘m tûlem • ukhozi – toto je v˘raz pro orla indomalajského a oznaãuje krávy s bíl˘mi skvrnami na bfii‰e a na ãele • Isiqanda – coÏ znamená „jako vejce“ a odkazuje na krávy se znaky ve tvaru strakat˘ch vejcí • i(li)gamanxa – znamená „dûlat poloviãatû“ a odkazuje na bíle zbarvené krávy s barevn˘mi hlavami a krky
29
Ze standardu plemene Nguni je stfiednû velké plemeno, hmotnost b˘kÛ se pohybuje v rozmezí od 500 do 700 kg s kohoutkovou v˘‰kou 120 cm (ve vûku 15 mûsícÛ), zatímco u krav je to mezi 320 aÏ 440 kg pfii v˘‰ce 119 cm. B˘ci jsou svalnatí a musí mít typick˘ samãí v˘raz s dobfie vyvinut˘m a svalnat˘m cervikodorzálním hrbem, coÏ znamená, Ïe hrb je umístûn mezi hlavou a plecemi. ·ourek musí b˘t dobfie vyvinut˘, se správnou pigmentací a termoregulaãní funkcí a musí obsahovat dvû varlata stejné velikosti. Úd musí b˘t vtaÏen˘ proti Ïaludku a dobfie kontrolovateln˘. Krávy jsou men‰í s typicky samiãím v˘razem, s hladkou jemnûj‰í linií krku a pfiední ãástí tûla, zadní ãást od Ïaludku má nápadn˘ klínovit˘ tvar. SvaÏující se záì je v˘raznou charakteristikou plemenic a zaji‰Èuje snadné telení. Vemeno je malé aÏ stfiední, dobfie pfiiléhající s mal˘mi funkãními struky. Obû pohlaví mají lalok, kter˘ pokraãuje mezi pfiedními konãetinami aÏ pod hruì. Srst zvífiat mÛÏe mít znaky nûkolika barev a vytváfiet mnoho rÛzn˘ch vzorÛ v podobû skvrn nebo mohou b˘t zvífiata kropenatá ãi mít celoplá‰Èové zbarvení (viz v˘‰e). Tvar a velikost rohÛ se také li‰í kus od kusu. Srst by mûla b˘t hladká a lesklá, coÏ zamezuje pfiisávání klí‰Èat. Nohy a paznehty musí b˘t silné, aby zaji‰Èovaly zvífieti v˘drÏ pfii hledání potravy. Ocas je tenk˘ a pruÏn˘, prodlouÏen˘ aÏ pod hlezno. V‰echny smysly musí b˘t dobfie vyvinuty, aby zaji‰Èovaly ostraÏitost zvífiete. Pro nguni je typick˘ mírn˘ temperament.
❒ Několik ukázek různých barevných rázů plemene nguni. Kůže z plemen nguni patří k velmi oblíbeným surovinám pro výrobků nábytku či jiných dekorativních předmětů do domácností
Nepfiípustné jsou následující vady: ve‰keré kosterní odchylky, deformované nohy a paznehty, skolióza, hrbat˘ nebo propadl˘ hfibet, úzká pánev, kfiiv˘ ocas, kfiiv˘ mulec nebo líce. Dále jsou to pfiípadné odchylky u pohlavních orgánÛ, nekvalitní srst, albinismus a nedostateãná pigmentace, pokud mají b˘ci samiãí v˘raz a naopak, dlouhé svû‰ené u‰i, znaky jin˘ch plemen a agresivní temperament. Kromû charakteristik uveden˘ch v˘‰e, existují specifické rysy, o kter˘ch se ví, Ïe pomáhají zvífiatÛm lépe se pfiizpÛsobovat Ïivotnímu prostfiedí a Ïivotu ve stepích jiÏní Afriky. Typick˘ stepní skot je men‰ího rámce a je schopen pfieÏít i pfii minimální v˘Ïivû, má dostateãnou kapacitu Ïaludku, ve kterém dokáÏe strávit velké mnoÏství trávy, aby získal potfiebné mnoÏství Ïivin na kaÏd˘ den. Nguni jsou tolerantní vÛãi teplu, zvládnou extrémní t e p l o t y, ale i chlad. Jsou pfiizpÛsobiví a mají vynikající odolnost jak proti vnitfiním, tak také vnûj‰ím parazitÛm a jsou pfiirozenû imunní k nemocem pfiená‰en˘m klí‰Èaty. Jejich
rezistence vÛãi parazitÛm a nemocem je pro farmáfie velmi atraktivní a v souãasné dobû je také pfiedmûtem mnoha v˘zkumÛ. Zdá se, Ïe nguni mají protilátky, které zpÛsobují, Ïe místo postiÏené klí‰tûtem zaãne zvífie silnû svûdit a v˘sledkem je, Ïe se zvífie drbe tak dlouho, dokud nedojde k odstranûní parazita. Jejich ranost, plodnost, dobré matefiské vlastnosti, snadnost telení a dlouhovûkost zaruãují dlouh˘ a produktivní Ïivot. PrÛmûrná porodní hmotnost telat je pro obû pohlaví 22–25 kg. Telata pfii odstavu váÏí v prÛmûru okolo 160 kg, v 18 mûsících pak 300–420 kg (velk˘ vliv na uÏitkovost mají klimatické podmínky v daném roce). PrÛmûrn˘ vûk plemenic pfii prvním otelení je 30 mûsícÛ, mezidobí pak 380–410 dní. Plemeno mÛÏe b˘t chováno jak na pastvinách, tak také v intenzivním v˘krmu, tedy v halách. V obou pfiípadech produkuje kvalitní maso s rovnomûrn˘m rozloÏením tuku a vynikajícím mramorováním. Tím, Ïe mají rÛzné tvary rohÛ a rozliãné vybarvení srsti, je nemoÏné v populaci najít dvû stejná zvífiata. Velká variabilita jejich vzhledu z nich ãiní jedi-
neãné plemeno, tolik odli‰né od v‰ech ostatních. Mezi zajímavé vlastnosti jistû patfií jejich vysoká adaptabilita na rÛzná prostfiedí. Souãasn˘ rozvoj plemene Je smutnou ironií, Ïe v souãasnosti je vût‰ina ãistokrevn˘ch zvífiat v rukou bíl˘ch chovatelÛ. Pro uznání kulturní hodnoty plemene, stejnû jako jeho odolnosti, jihoafrická vláda zahájila The Ngunis Cattle Project, jehoÏ cílem je dostat plemeno zpût do venkovsk˘ch komunit. Ministerstvo zemûdûlství a rozvoje venkova v provincii North West, ve spolupráci s The Industrial Development Corporation (IDC) vyz˘vá zemûdûlce, ktefií mají zájem o chov zvífiat a splÀují poÏadavky plánu rozvoje skotu, aby poÏádali o úãast v tomto projektu. Mezi kritéria stanovená pro zafiazení do projektu patfií to, Ïe Ïadatel musí mít k dispozici nejménû 350 ha oplocen˘ch pastvin s pfiístupem k vodû, mûl by b˘t schopen ustájit urãit˘ poãet kusÛ a musí b˘t drÏitelem úfiednû potvrzeného dokladu o vlastnictví pozemku nebo farmy. Zájemci se zúãastní v˘bûrového fiízení, které zahrnuje pohovor a náv‰tûvu místa chovu technick˘m v˘borem projektu k ovûfiení poskytnut˘ch informací. KaÏd˘ úspû‰n˘ Ïadatel obdrÏí 24 kusÛ zvífiat plemene nguni (23 jalovic a jednoho b˘ka) a musí se smluvnû zavázat k dodrÏování podmínek projektu po dobu pûti let. Na konci pûtiletého ob-
❒ Kráva s teletem nguni
dobí pfiíjemce vrátí zpût do projektu jedenáct jalovic a jednoho b˘ka zapÛjãené od IDC, zb˘vající poãet pronajat˘ch jalovic je mu ponechán jako grant ministerstva a je povinen je nadále chovat vãetnû v‰ech jejich potomkÛ. Od pfiidûlení prvních zvífiat v roce 2007 bylo rozdûleno mezi drobné farmáfie celkem 1632 jalovic, 65 b˘kÛ a 675 telat, z toho bylo vráceno 216 ks zpût do projektu a znovu byly distribuovány nov˘m pfiíjemcÛm. Státní zamûstnanci, jejich nejbliωí rodinní pfiíslu‰níci a spoleãnosti, které mají jak˘koliv vztah k institucím zainteresovan˘ch v nûjakém projektu, mají zakázanou úãast na projektech, ale souãasnû dostávají státní pfiíspûvky. Ministerstvo utratilo na tomto úspû‰ném projektu od jeho zaloÏení do souãasnosti 16 217 milionÛ jihoafrick˘ch randÛ. Projekt je tripartitní partnerství mezi Severozápadním ministerstvem zemûdûlství a rozvojem venkova, IDC a Severozápadní univerzitou (Mahikeng campus), které si klade za cíl znovu zavést domorod˘ nguni dobytek do hlavního proudu masného prÛmyslu. O tom, Ïe má tento projekt úspûch, svûdãí bûhem velmi krátké doby rychlé nav˘‰ení stavÛ plemene nguni. Zatímco v roce 1999 plemeno nguni chovalo celkem 150 chovatelÛ (z toho 70 bylo v KU) a mûli pouh˘ch 9074 plemenic star‰ích dvou let (v KU bylo 5402 krav), v roce 2008 to uÏ bylo 412 chovatelÛ chovajících 29372
❒ Černý mulec a dlouhé rohy jsou typickými znaky pro plemeno nguni
krav. Urãit˘m negativem v‰ak je stagnující ãi pouze mírnû vzrÛstající poãet chovatelÛ a krav zafiazen˘ch do tamní kontroly uÏitkovosti. Dfiíve to byla zhruba polovina v‰ech chovÛ, dnes jen 22 % chovÛ, z hlediska poãtu zafiazen˘ch plemenic pak 62 resp. 33 %. Hospodáfiská zvífiata jsou i dnes v JiÏní Africe nejdÛleÏitûj‰í ãástí tamní kultury. Nguni mají ústfiední postavení v tradiãním Ïivotû Zulu. Tvofií tzv. lobola, coÏ je vlastnû dar v podobû skotu od Ïenichovy rodiny za nevûstu, ale znamená mnohem více neÏ samotná nevûsta, je to zpÛsob jak upevnit pfiíbuzenské vztahy, které jsou velmi dÛleÏité v Ïivotû kmene. Skot je také vnímán jako prostfiedník mezi lidmi a svûtem duchÛ. Zvífiata se poráÏí pfii svatbách, pohfibech a jin˘ch v˘znamn˘ch událostech, tyto zvyklosti pocházejí od pradávn˘ch pfiedkÛ. Nguni umí procházet pastvinou a instinktivnû identifikovat dostupné v˘Ïivné zdroje. Díky této schopnosti se zmen‰uje negativní dopad na vegetaci a okolí ve srovnání s nûkter˘mi vût‰ími plemeny. Bylo zji‰tûno, Ïe tempo rÛstu u nguni mÛÏe b˘t aÏ dvakrát vy‰‰í neÏ u evropsk˘ch plemen. V souãasné dobû je plemeno na vzestupu a mÛÏeme mu jen pfiát, aby to tak zÛstalo, uÏ kvÛli jeho barevné rozmanitosti, která je pro nûj tak charakteristická a která k domorodé JiÏní Africe prostû patfií. Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. a Kamil Malát, foto: internet
31
Evropsk˘ trh s hovûzím – quo vadis? Ekonomika a v˘znam Ïivoãi‰né v˘roby ve spoleãnosti se v posledních letech silnû zmûnily. Tento trend pokraãuje a zrychluje se. Globálnû produkce hovûzího masa hraje dÛleÏitou roli v zásobování potravinami, pfiedev‰ím vysoce hodnotn˘m proteinem. JeanFrancois Hocquette je pfiedsedou vûdecké rady pro maso a masnou produkci, která je úzce ve spojení s Institutem pro zemûdûlsk˘ v˘zkum (NRA). Ve svém pfiíspûvku vykresluje obraz trhu s hovûzím pro následující dekádu, jeho ãást uvádíme. Spotfieba, produkce a smûna Ve 27 státech Evropské unie byla v roce 2010 spotfieba masa na obyvatele na prÛmûru 77 kg. Hovûzí maso se pfiitom podílelo 21 % z celkové spotfieby, nebo 16 kg na hlavu (pro srovnání: 41 kg vepfiového, 17 kg drÛbeÏího a 3 kg skopové a kozí maso). Tyto údaje o spotfiebû se nacházejí pod Argentinou, Brazílií, USA a Austrálií, kde hovûzí maso pfiedstavuje nejvût‰í podíl z celkové spotfieby masa. Evropská spotfieba masa je ale vy‰‰í neÏ v jin˘ch zemích, jak˘mi je Rusko, âína nebo Japonsko. Spotfieba masa na osobu závisí pfiedev‰ím na kupní síle. To obzvlá‰tû platí u spotfieby hovû-
32
zího masa, za které se obecnû platí více neÏ za jiné zdroje Ïivoãi‰ného proteinu. Nejmlad‰í v˘voj spotfieby hovûzího v asijsk˘ch zemích, které profitují z v˘hodnûj‰í ekonomické situace, to potvrzuje. âínská spotfieba hovûzího sice pomalu, ale roste, pfiedev‰ím ve mûstech, kde se vyvíjí dobrá ekonomická situace. RÛst se v brzké budoucnosti pravdûpodobnû prosadí i v Brazílii. Ve 12 nov˘ch ãlensk˘ch státech EU, kde kupní síla oproti pÛvodním ãlensk˘m zemím je niωí, je upfiednostÀováno vepfiové maso (jen 4 kg hovûzího masa na
osobu ve srovnání s Nûmeckem, kde je 12 kg, 19 kg ve Velké Británii a 25 kg ve Francii). Podle odhadu svûtové organizace FAO a Organizace pro hospodáfiskou spolupráci (OECD) se oãekává, Ïe celosvûtovû spotfieba hovûzího bude mezi lety 2010 a 2020 pravdûpodobnû stoupat o 1,5 % roãnû. To je ale aÏ za odhadovan˘m rÛstem spotfieby drÛbeÏího (2,4 %) a vepfiového (1,8 %), v˘znam hovûzího se tak lehce sníÏí. Podle odhadu se tak sníÏí spotfieba v Evropû v následujícím desetiletí z 16,4 kg v roce 2010 na 16 kg v roce 2025. Spotfieba hovûzího v USA, Austrálii, Argentinû a Rusku, jako ve vût‰inû prÛmyslov˘ch zemí, kde je jiÏ na vrcholu, zÛstane stejná. Naproti tomu se oãekává trend zvy‰ování spotfieby v âínû, Japonsku, Mexiku, Brazílii a obecnû ve v‰ech rozvojov˘ch zemích (kromû Indie), v nichÏ pÛsobí pozitivnû ekonomická situace na rÛst kupní síly. EU v roce 2025 celosvûtovû bude zaujímat 4. místo ve spotfiebû hovûzího (po USA, Brazílii a âínû). Hovûzí maso v Evropû se produkuje ve dvou v˘robních smûrech: – specializované podniky bez trÏní produkce mléka a
Produkce a spotfieba hovûzího
– mléãné podniky, kde hovûzí je vedlej‰ím produktem k produkci mléka. V EU-27 pfiedstavují mléãné podniky dvû tfietiny z celkov˘ch stavÛ skotu. Nejednotnost evropského sektoru s hovûzím se ukazuje i ve specializaci, stupni intenzifikace, jaké kategorie se chovají (masné krávy, telata, jalovice, mlad˘ skot, b˘ci a voli) a v produkãních systémech (plemena skotu nebo krmné systémy). Tato rÛznorodost závisí na pfiirozen˘ch místních faktorech (bonita pÛdy, klima, nadmofiská v˘‰ka, topologie), zemûdûlsk˘ch tradicích a politice. Oãekávan˘ pokles produkce hovûzího v EU je dedukován pfiedev‰ím z toho, Ïe klesá celkov˘ poãet krav. Stav dojeného skotu v EU kontinuálnû klesá (23,4 mil. dojeného skotu v EU 27 v roce 2010). Zvy‰ování mléãné produkce na dojnici vedlo ve v‰ech zemích k poklesu stavu krav, pfiiãemÏ celková mléãná produkce se nezmûnila. To celkovû vede k niωí nabídce hovûzího masa. Tento fenomén je pro severské zemû (Dánsko, Nizozemsko) je‰tû více relevantní, kde dále dochází k intenzifikaci, neboÈ je zde nedostatek zemûdûlsk˘ch ploch. Pouze nárÛst exportu mléãn˘ch produktÛ z EU by mohl tuto zmûnu v následujících letech opût otoãit.
USA Brazílie EU-27 Čína Indie Argentina Austrálie Rusko Japonsko
2010 11781 9789 7870 5550 2850 2600 2080 1300 510
Produkce v 1000 t 2025 rozdíl 12982 1201 14955 5166 7689 –181 7957 2407 3555 705 3119 519 2579 499 946 –354 431 –79
2010 11865 8008 8200 5528 2150 2303 760 2235 1207
Spotřeba v 1000 t 2025 rozdíl 13631 1766 11395 3387 8102 –98 8464 2936 2848 698 2602 299 868 108 2110 –125 1364 157
Zdroj: US and Agricultural Outllok. Iowa State University and University of Missouri, Columbia, USA, 2011
Stavy skotu v EU Skot
Francie Německo Velká Británie Irsko Španělsko Itálie Nizozemsko Belgie Rakousko Dánsko EU-15 Polsko Rumunsko Česko Nové čl. země EU-27
V tisících 19307 12810 10115 6617 6277 6056 3970 2601 2019 1642 76019 5727 2501 1403 13322 89341
Dojnice
Masné krávy
Spotřeba na hlavu v kg
3513 4183 1847 1131 837 1851 1510 521 535 574 17599 2538 1431 381 5834 23433
4189 717 1658 1107 1992 424 80 529 264 112 11886 118 16 182 543 12429
25,0 12,9 19,7 19,5 10,7 23,1 15,0 14,6 17,6 20,0 18,1 3,5 1,9 9,1 4,1 15,2
Zdroj: Evropská komise, 2011
Evropské stavy skotu bez trÏní produkce zÛstávají stejné (12,4 mil. kusÛ v roce 2010). Tyto stavy se koncentrují pfiedev‰ím ve ãtyfiech ãlensk˘ch zemích, a sice ve Francii (34 % z celkového poãtu v EU), ·panûlsku (16 %), Velké Británii (13 %) a Irsku (9 %). Dlouhodobû je pozitivní v˘voj evropsk˘ch stavÛ skotu bez trÏní produkce je‰tû moÏn˘, minimálnû v tûch zemích, kde je dostatek krmn˘ch ploch. V˘voj závisí také na tom, zda bude docíleno na trhu lep‰í ceny za produkty z hovûzího masa. 10 % celosvûtové produkce sektoru hovûzího masa je mezinárodnû obchodováno. Pro následující leta se oãekává dal‰í nárÛst mezinárodních obchodních tokÛ, které budou ovlivÀovat produkãní náklady, obchodní politika (cla) a veterinárnû hygienická mûfiítka.
Evropské exporty hovûzího masa, 5 % produkce hovûzího, ztratily bûhem ãasu na v˘znamu. Je tomu tak nejen proto, Ïe produkce hovûzího v EU není konkurenceschopná v porovnání s jin˘mi zemûmi, ale i díky tomu, Ïe roste ménû neÏ spotfieba. 12 nov˘ch EU zemí tento fenomén je‰tû zhor‰uje. Produkce hovûzího v tûchto zemích je nízká, a poptávka stoupá. Evropská komise specifikuje, Ïe exporty hovûzího z EU v roce 2020 nepfiesáhnou 1 %. Dovoz hovûzího do Evropy, hlavnû z jihoamerick˘ch zemí, zÛstává od roku 2000 stabilní. Rozsah importÛ by mûl dosahovat v roce 2020 0,6 mil. tun (8 % potfieby EU). Voln˘ pfieklad Hana ·tráfeldová
33
Plemenné hodnoty b˘kÛ aberdeen angus v zahraniãí Karel ·eba, Pavla Vydrová, Kamil Malát Plemenné hodnoty jsou v chovatelsky vyspûl˘ch zemích nedílnou souãástí práce kaÏdého plemenafiícího chovatele. V pfiípadû propojenosti populací pfies inseminaãní otce je nutná znalost nejenom národního systému odhadu PH, ale také tûch zahraniãních. Vzhledem k tomu, Ïe celosvûtovû je pouÏíváno nûkolik systémÛ odhadu plemenn˘ch hodnot, rozhodli jsme se v tomto ãlánku pfiedstavit dvû stûÏejní metody odhadu plemenn˘ch hodnot vãetnû vysvûtlení, co která plemenná hodnota v praxi znamená. Jde jednak zpÛsob vyuÏívan˘ ve Spojen˘ch státech americk˘ch, druhou metodou je potom Breedplan. Tento zpÛsob odhadu plemenn˘ch hodnot byl vyvinut v Austrálii a dnes jsou do nûj zapojeny mnohé zemû a chovatelské asociace. V pfiípadû plemene abredeen angus, o nûmÏ zejména tento ãlánek pojednává, je Breedplan vyuÏíván ve Velké Británii, Irsku, Argentinû, Kanadû, Namibii, Novém Zélandu a samozfiejmû Austrálii. Tento soubor informací vznikl jako reakce na rozhodnutí Asociace chovatelÛ plemene Angus z bfieznové ãlenské schÛze, kdy byla pfiijata urãitá opatfiení t˘kající se podmínek pro úroveÀ PH u dovozen˘ch jedincÛ: „B˘ãci po importovan˘ch Ïiv˘ch otcích mohou b˘t vybíraní do testu plemenn˘ch b˘kÛ bez ohledu na PH pokud jsou tito dovezení otcové nad prÛmûrem populace v zemi pÛvodu v ukazatelích pro rÛst, mléãnost nebo osvalení. Rozhodnutí o udûlení této v˘jimky Ïivému b˘kovi náleÏí radû asociace.“ Z tohoto dÛvodu níÏe pfiikládáme odkazy na
úrovnû plemenn˘ch hodnot b˘kÛ plemene aberdeen angus ze zemí, odkud jsou v nejvût‰í mífie plemenní b˘ci do âeské republiky dováÏeni. Vzhledem k tomu, Ïe se tato pásma kaÏdoroãnû mûní, uvádíme pouze odkazy na konkrétní zdrojové tabulky, neboÈ zde by mûla b˘t v dispozici vÏdy nejaktuálnûj‰í verze. Tento soubor s odkazy je pro snaz‰í orientaci k dispozici i na webov˘ch stránkách svazu a Asociace chovatelÛ plemene Angus. Druhou ãástí tohoto ãlánku je pak jiÏ zmínûné vysvûtlení jednotliv˘ch plemenn˘ch hodnot v USA a hodnot odhadovan˘ch metodou Breedplan. Tfietí ãástí je pak rozbor EPD b˘kÛ Red Angus za rok 2013 v USA, kter˘ zpracoval Karel ·eba.
Úrovnû plemenn˘ch hodnot b˘kÛ plemene aberdeen angus: • Spojené státy americké – black angus: http://www.angus.org/Nce/PercentBreakdown.aspx • státy americké – red angus: http://redangus.org/genetics/epd-percentiles • Kanada – red angus (http://www.cdnangus.ca/breed/genetic_evaluation_results.htm): www.cdnangus.ca/breed\pdf\December2013_NCE_Results_Black\SIRE_SUMMARY-Black_Mature_Sires.pdf • Kanada – black angus (http://www.cdnangus.ca/breed/genetic_evaluation_results.htm): www.cdnangus.ca/breed\pdf\January_2014_NCE_Results_Red\Sire_Summary_Red_Mature.pdf • Velká Británie: http://abri.une.edu.au/online/cgi-bin/i4.dll?1=3E37202F&2=2323&3=56&5=2B3C2B3C3A • Austrálie: http://abri.une.edu.au/online/cgi-bin/i4.dll?1=22342A3D&2=2323&3=56&5=2B3C2B3C3A • Nov˘ Zéland: http://abri.une.edu.au/online/cgi-bin/i4.dll?1=3538202F&2=2323&3=56&5=2B3C2B3C3A
34
BREEDPLAN – aberdeen angus Vysvûtlivky k EBV, selekãním indexÛm a opakovatelnosti EBVs Plemenná hodnota vyjadfiuje genetickou vlastnost zvífiete, z níÏ polovina bude pfienesena na potomstvo. Zatímco my se nikdy nedozvíme pfiesnou plemennou hodnotu, pro uÏitkové vlastnosti (znaky) je moÏné dûlat kvalitní odhady. Tyto odhady se naz˘vají Odhady plemenn˘ch hodnoty (EBVs – Estimatimated Breeding Values). Pfii v˘poãtu EBVs, je uÏitkovost jednotliv˘ch zvífiat ze skupiny vrstevníkÛ pfiímo srovnávána s prÛmûrem ostatních zvífiat v této skupinû. Skupinu vrstevníkÛ (v rámci stáda) tvofií zvífiata stejného pohlaví a vûku chovaná ve stejn˘ch o‰etfiovatelsk˘ch podmínkách a managementu. Nepfiímé srovnání se provádí mezi zvífiaty chovan˘mi v odli‰n˘ch skupinách vrstevníkÛ, s pomocí pfiíbuzensk˘ch vazeb mezi skupinami. EBVs jsou vyjadfiovány v mûrn˘ch jednotkách pro kaÏd˘ jednotliv˘ znak. Ty jsou zobrazovány jako kladné nebo záporné hodnoty uvádûjící genetické rozdíly jednotliv˘ch zvífiat a genetick˘m základem, se kter˘m se zvífie srovnává. Napfiíklad u b˘ka s EBV +30 kg na hmotnosti ve 400 dnech, se dá pfiedpokládat (odhaduje se), Ïe bude mít o 30 kg nad genetick˘ základ, kter˘ je 0 kg. Vzhledem k tomu, Ïe základna je nastavena na historické referenãní hodnoty, prÛmûrné EBVs zvífiat kaÏdoroãnû poklesnou, jako v˘sledek genetického pokroku v rámci plemene. Absolutní hodnota kaÏdého EBV není rozhodující, ale dÛleÏité jsou rozdíly v EBVs mezi zvífiaty. Konkrétní zvífiata by mûla b˘t vnímána jako „nad nebo pod prÛmûrem plemene (populace)“ pro urãitou vlastnost. PrÛmûrné hodnoty pro (v souãasné dobû) dvouletá zvífiata jsou zvefiejÀovaná spoleãnû s EBVs vybran˘ch zvífiat. PfiestoÏe EBVs poskytují nejlep‰í základ pro srovnání genetické hodnoty zvífiat chovan˘ch v rÛzn˘ch prostfiedích a podmínkách managementu, mohou b˘t pouÏity pouze pro zvífiata srovnávaná v rámci téÏe anal˘zy. Proto nemohou b˘t EBVs „AA breedplan“ srovnávány s EBVs jin˘ch plemen. EBVs jsou publikovány pro celou fiadu znakÛ, které zahrnují plodnost, snadnost telení, mléãnost, rÛst a JUT. Pfii pouÏívání EBVs v praxi je dÛleÏité dosáhnout rovnováhy mezi rÛzn˘mi skupinami znakÛ a klást dÛraz na ty vlastnosti, které jsou dÛleÏité pro konkrétní stádo, trh a Ïivotní prostfiedí. Jednou z v˘hod, které komplexní EBVs poskytují, je to, Ïe je moÏné se vyhnout extrémÛm u konkrétních vlastností a selekcí se dostat k vyváÏené uÏitkovosti stáda.
• Calving Ease EBVs (%) – odhady plemenn˘ch hodnot pro snadnost telení jsou zaloÏeny na známce obtíÏnosti telení, porodní hmotnosti a délce bfiezosti. Vy‰‰í plusové hodnoty EBVs jsou upfiednostÀovány a naznaãují snadnûj‰í otelení. – CE% Dir = Direct Calving Ease – Odhad plemenné hodnoty v pfiímém efektu pro snadnost telení ukazuje vliv otce na prÛbûh porodu u ãistokrevn˘ch matek otelen˘ch ve vûku 24 mûsícÛ. – CE% Daughters = snadnost telení dcer – Odhad plemenné hodnoty pro snadnost telení dcer ukazuje, jak snadno se budou telit dcery otce ve vûku 24 mûsícÛ. • Gestation Length EBV (days) – EBV pro délku bfiezosti (dní) je odhadem doby od poãetí do narození telete a vychází z umûlé inseminace i pfiirozené plemenitby. Niωí (negativní) GL EBVs ukazují krat‰í délku bfiezosti, a tedy tendenci ke snadnûj‰ímu otelení a vy‰‰ímu rÛstu po porodu. • Birth Weight EBV (kg) – EBV pro porodní hmotnost (kg) odhad na základû mûfiené porodní hmotnost potomstva, upravené dle vûku matky. Platí, Ïe ãím niωí hodnota, tím lehãí by tele pfii narození mûlo b˘t a tím by mûla b˘t niωí pravdûpodobnost tûÏkého porodu. To je zvlá‰tû dÛleÏité pfii v˘bûru b˘kÛ pro pouÏití na jalovice. • 200-Day Growth EBV (kg) – EBV pro rÛst ve 200 dnech (kg) se vypoãítá z hmotnosti potomstva ve vûku od 80 do 300 dnÛ. Hodnoty jsou korigovány na 200 dní a na vûk matky. Tato EBV je nejlep‰ím odhadem genetické hodnoty zvífiete pro rÛst v raném vûku. • 400-Day Weight EBV (kg) EBV pro hmotnost ve 400 dnech (kg) se vypoãítá z hmotnosti potomstva ve vûku od 301 do 500 dnÛ, korigovan˘ch na 400 dní a na vûk matky. Tato EBV je nejlep‰ím odhadem genetické hodnoty zvífiete pro roãní hmotnost. • 600-Day Weight EBV (kg) EBV pro hmotnost v 600 dnech (kg) se vypoãítá z hmotnosti potomstva ve
35
vûku 501 aÏ 900 dnÛ, korigovan˘ch na 600 dní a na vûk matky. Tato EBV je nejlep‰ím odhadem genetické hodnoty zvífiete pro rÛst kromû mûfiení na roce. • Mature Cow Weight EBV (kg) EBV pro hmotnost dospûl˘ch krav (kg) – odhad vztaÏen˘ k hmotnosti krávy, v období váÏení telat ve 200 dnech vûku, s korekcí na 5 let vûku matky. Tato EBV je odhad genetického rozdílu v hmotnosti krav v 5 letech vûku a je ukazatelem rÛstu v pozdûj‰ím vûku a potenciálního poÏadavku na v˘Ïivu (KD) krav v ãistokrevném stádû. Chovatelé volkÛ (zvífiat ve v˘krmu), ktefií potfiebují zajistit maximální rÛst, mohou také pouÏít pfii v˘bûru vhodn˘ch matek do svého stáda tento EBV. • Milk EBV (kg) – EBV pro mléko (kg) je odhad mléãnosti zvífiete. U otcÛ ukazuje tato EBV vliv mléãnosti dcer, zdûdûn˘ po otci, na 200 denní hmotnosti telat. U matek poukazuje na jejich vlastní mléãnost. • Scrotal Size EBV (cm) – EBV pro velikost ‰ourku (cm) se vypoãítá z obvodu ‰ourku mûfieného mezi 300 a 700 dnech vûku s korekcí na 400 dnÛ vûku. Tato EBV je odhad genetické hodnoty zvífiete pro velikost ‰ourku. Je zde také nízká negativní korelace s dospíváním u jaloviãek, selekce na vût‰í velikost ‰ourku bude mít vliv na sníÏení vûku otelení u samiãího potomstva.
36
• Carcase Weight EBV (kg) EBV pro hmotnost jateãnû upraveného tûla (kg) vychází ze záznamÛ o JUT a je indikátorem genetick˘ch rozdílÛ v hmotnosti jateãnû upraveného tûla ve standardním vûku 650 dní. • Eye Muscle Area EBV (sq cm) – EBV pro oblast vysokého ro‰tûnce (cm2) se vypoãítá z mûfiení Ïiv˘ch zvífiat ultrazvukem a z JUT, s korekcí na standardních 300 kg JUT. Tato EBV odhaduje genetické rozdíly v oblasti vysokého ro‰tûnce mezi 12. a 13. Ïebrem u 300 kg JUT. Vy‰‰í kladné hodnoty EBV pfiedpovídají lep‰í osvalení. U plemenn˘ch b˘kÛ s relativnû vy‰‰ími EMA EBVs se dá oãekávat vy‰‰í procento potomkÛ s lep‰ím osvalením a v˘tûÏností na stejné hmotnosti tûla po poráÏce neÏ budou mít potomci b˘kÛ s niωí EMA EBVs. • Fat EBV (mm) – EBV pro protuãnûní (mm) jsou vypoãteny z mûfiení hloubky podkoÏního tuku na Ïebru (mûfieno na Ïiv˘ch zvífiatech ultrazvukem a pfiímo na JUT) s korekcí na standardních 300 kg hmotnosti (JUT). Tato EBV ukazuje genetické rozdíly v rozloÏení tuku na standardních 300 kg JUT. U plemenn˘ch b˘kÛ s nízkou nebo negativní EBV pro protuãnûní se dá oãekávat potomstvo s niωím protuãnûním pfii urãité hmotnosti JUT, neÏ u b˘kÛ s vy‰‰ími hodnotami. • Retail Beef Yield EBV (%) – EBV pro v˘tûÏnost masa (%) – uvádí genetické rozdíly mezi zvífiaty pro v˘tûÏnost masa ve standardních 300 kg JUT. U plemenn˘ch b˘kÛ s vy‰‰ími hodnotami EBVs se dají oãekávat potomci s vy‰‰í v˘tûÏností jateãného tûla. • Intramuscular Fat EBV (%) – EBV pro intramuskulární tuk (%) je odhad genetického rozdílu v procentech intramuskulárního tuku mezi 12. a 13. Ïebrem ve 300 kg JUT. Závisí na potfiebách trhu, ale vy‰‰í kladné hodnoty jsou obecnû upfiednostÀovány. Selekãní Indexy V souãasné dobû existují dva standardní selekãní indexy vypoãtené pro AACS s vyuÏitím nové technologie kontroly uÏitkovosti BREEDPLAN. Tyto indexy jsou: Terminal Sire „B˘k pro komerãní vyuÏití“ a Self Replacing „Vlastní obmûna“. KaÏd˘ selekãní index byl vyvinut pro jiné situace (potfieby) produkce/trhu. Hodnoty indexu jsou hlá‰eny jako EBV, v jednotkách
relativní v˘nosnosti (£) pro dan˘ trh. OdráÏejí jak krátkodob˘ zisk generovan˘ otcem pfii prodeji jeho potomstva, tak dlouhodob˘ zisk dan˘ jeho dcerami nahrazujícími matky ve stádû. • Terminal Index (£) – „B˘k pro komerãní vyuÏití“ odhaduje genetické rozdíly mezi zvífiaty, co se t˘ãe ãistého zisku/ krávu napfi. u komerãních stád zamûfien˘ch na trh EU bez nutnosti mramorování. Pfiedpokládá se, Ïe v‰ichni potomci jdou na trh o Ïivé hmotnosti kolem 550–580 kg (280–320 kg hmotnosti JUT) a pfiibliÏnû 16 mûsících vûku. Jak uÏ název napovídá, tento index fiadí b˘ky podle jejich genetického potenciálu co do schopnosti produkovat b˘ãky (volky) a jalovice (jateãná zvífiata) pro produkci hovûzího masa. Proto jsou EBVs pro rÛst a JUT nejdÛleÏitûj‰ími parametry pfii sestavování tohoto indexu. Znaãn˘ dÛraz je také kladen na snadnost telení v pfiímém efektu, coÏ je odhad genetického rozdílu mezi zvífiaty co do schopnosti snadného telení. Snadnost telení je u plemene AA známou a poÏadovanou vlastností a proto se také do tohoto indexu zahrnuje. B˘k s vy‰‰ím indexem by mûl mít vût‰í genetick˘ potenciál k tomu plodit jateãná zvífiata o vy‰‰í hmotnosti. ProtoÏe do v˘poãtu TI nejsou zahrnuty Ïádné matefiské vlastnosti, nemusí b˘t b˘ci s vysok˘m indexem vhodní na jalovice. • Self Replacing Index (£) – „Vlastní obmûna“ je odhadem genetick˘ch rozdílÛ mezi zvífiaty v ãistém zisku/krávu. Napfi. u komerãních stád slouÏí k v˘bûru nov˘ch matek do stáda pro produkci volÛ a jalovic (jateãn˘ch zvífiat) se zamûfiením na trh EU bez nutnosti mramorování. U volkÛ se pfiedpokládá, Ïe pÛjdou na trh v Ïivé hmotnosti kolem 615 kg (330 kg hmotnosti JUT) ve vûku kolem 18 mûsícÛ. Tento index (SRI) fiadí b˘ky podle jejich genetického potenciálu, co se t˘ãe produkce matek pro obnovu komerãního stáda, pfii souãasném v˘krmu kvalitních volÛ a jalovic (jateãn˘ch zvífiat) urãen˘ch pro produkci hovûzího masa. V tomto pfiípadû se
klade dÛraz na snadnost porodÛ a matefiské vlastnosti a zároveÀ na finalizaci jateãn˘ch zvífiat urãen˘ch na poráÏku pomocí pastvy a pfiíkrmu v poslední fázi v˘krmu. Tento index je vhodn˘ také pro pouÏití AA plemenn˘ch b˘kÛ ve stádech s kfiíÏenkami, kde se nové matky také zaji‰Èují v uzavfieném obratu stáda. Zde se také mÛÏe projevit síla hybridÛ vyjádfiená potomstvem v závislosti na plemenné pfiíslu‰nosti pouÏit˘ch krav. V tomto pfiípadû by mûl b˘t kladen dÛraz na EBV pro snadnost telení (vy‰‰í pozitivní hodnoty) otce, aby se pfiede‰lo v˘skytu obtíÏn˘ch porodÛ v dÛsledku vy‰‰ích porodních hmotností telat z dÛvodu „hybridní síly“. Tyto selekãní indexy jsou ovlivÀovány v˘robními podmínkami, cenami a náklady, jsou odvozeny pomocí technologie BreedObject. • Accuracy (%) – Opakovatelnost (%) je zaloÏena na mnoÏství dostupn˘ch informací z kontroly uÏitkovosti o zvífieti a jeho blízk˘ch pfiíbuzn˘ch (zejména co se t˘ãe poãtu potomkÛ). Opakovatelnost závisí na dûdivosti znaku a genetick˘ch vztazích (korelacích) s ostatními zaznamenan˘mi znaky. Proto opakovatelnost udává „úroveÀ spolehlivosti“ EBV. âím vy‰‰í je hodnota opakovatelnosti, tím niωí je pravdûpodobnost, Ïe se zmûní EBV zvífiete, kdyÏ se budou analyzovat dal‰í informace o zvífieti ãi jeho pfiíbuzn˘ch. I kdyÏ se EBV s nízkou opakovatelností mÛÏe v budoucnu zmûnit, je to stále nejlep‰í odhad genetické hodnoty zvífiete pro danou vlastnost. S tím, jak je k dispozici více informací, je stejná pravdûpodobnost, Ïe se hodnoty EBV zv˘‰í ãi sníÏí. Pfiesnost hodnoty v rozmezí 0–99 %. Pravidlem je, Ïe by mûla b˘t zvífiata srovnávána na základû hodnot EBV, bez ohledu na opakovatelnosti. Av‰ak tam, kde mají dvû zvífiata podobné EBV, by to s vy‰‰í opakovatelností mohlo b˘t bezpeãnûj‰í volbou za pfiedpokladu, Ïe ostatní faktory jsou stejné.
37
Vysvûtlivky k PH (EPD = Expected Progeny Difference) vyuÏívané v USA EPD (pfiedpokládané rozdíly potomkÛ), jsou pfiedpovûdí, jaké se dá od konkrétního zvífiete oãekávat budoucí potomstvo v porovnání s potomky ostatních zvífiat uveden˘ch v databázi. EPD jsou vyjádfieny v mûrn˘ch jednotkách v kladn˘ch ãi záporn˘ch hodnotách. Prozatímní (pfiedbûÏné) EPD mohou b˘t uvedeny u mlad˘ch zvífiat, kdyÏ je‰tû nebyla jejich uÏitkovost zapojena do „Národního hodnocení skotu (NCE) Americké Anguské Asociace“. Tato EPD bude oznaãena „I“, a mÛÏe nebo nemusí zahrnovat záznam o vlastní uÏitkovosti pro konkrétní vlastnost, to závisí na dostupnosti dat, odpovídající aktuální seskupení, nebo úpravû dat potfiebn˘ch pro NCE.
cích potomkÛ v porovnání s jin˘mi b˘ky, pfii konstantní krmné dávce. • Yearling Height EPD (YH): Roãní v˘‰ka je pfiedpovûdí schopnosti otce pfiená‰et na své potomky v˘‰ku v roce (vyjádfieno v palcích, 1 palec = 2,54 cm), v porovnání s jin˘mi plemenn˘mi b˘ky. • Scrotal Circumference EPD (SC): Obvod ‰ourku je vyjádfien˘ v centimetrech, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfiená‰et na potomstvo obvod ‰ourku pfii porovnání s jin˘mi b˘ky. • Docility (Doc): Mírná povaha je vyjádfiena jako rozdíl v temperamentu u roãních zvífiat, vy‰‰í hodnota oznaãuje krot‰í temperament. Pfiedpovídá prÛmûrn˘ rozdíl u potomstva daného otce ve
Příklad zveřejňování plemenných hodnot (EPD) využívané v USA: Production Užitkovost (přímý efekt)
Name / Jméno
Animal Name (individual detail link) Jméno zvířete (individuální označení)
Registration Birth Date Registrace Datum narození 987654321 07/04/80
Tattoo
80
Maternal (continued) Maternální efekt (pokračování) Milk MKH MW MH $EN Acc MkD Acc Acc +13 2681 +69 +2.0 +5.75 .99 11634 .98 .99
CW Acc –4 .89
Marb Acc +.06 .90
38
CED Acc
BW Acc
WN Acc
YW RADG YH Acc Acc Acc
SC Acc
Doc Acc
HP Acc
CEM Acc
+17 .99
+6.0 .99
+34 .99
+50 .99
+.14 .99
+14 .99
+7.9 .80
+10 .95
Carcass (JUT) RE Fat Acc Acc +.07 –.043 .89 .88
A. Produkãní EPD (pfiím˘ efekt) • Calving Ease Direct (CED) = Snadnost porodÛ v pfiímém efektu, je vyjádfiena jako rozdíl v procentech lehk˘ch porodÛ (bez asistence), s vy‰‰í hodnotou udávající snadnûj‰í porody u jaloviãek (prvotelek). Pfiedpovídá prÛmûrn˘ rozdíl v tom, jak snadno se budou rodit telata b˘ka pokud je pouÏíván na jaloviãky (prvotelky). • Birth Weight EPD (BW): Porodní hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfienést porodní hmotnosti na své potomky pfii porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. • Weaning Weight EPD (WW): Odstavová hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfienést odstavov˘ rÛst na své potomky v porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. • Yearling Weight EPD (YW): Roãní hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfiená‰et roãní hmotnost na své potomky v porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. • Residual Average Daily Gain (RADG): Residuální prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek vyjádfien˘ v librách za den, je pfiedpovûdí genetické schopnosti plemenného b˘ka pro pfiírÛstek po odstavu u jeho budou-
Maternal Matern. ef.
U Grp/Pg 17 51
C Grp/Pg 5 10
+.24 .99
+1.4 .99
$W +22.45
$Values $Hodnoty $F $QG $G $YG –23.25 +6.64 +12.78 +6.14
$B +36.45
srovnání s telaty jiného otce. Ve stádech, která nemají s temperamentem zvífiat problém, se oãekávané rozdíly neprojeví. B. Maternální EPDs • Heifer Pregnancy (HP): Bfiezost jalovic je selekãní nástroj slouÏící ke zv˘‰ení pravdûpodobnosti nebo ‰ance dcer daného otce zabfieznout jako jalovice ve vhodném období (zralosti). UpfiednostÀována je vy‰‰í EPD a uvádûna v procentech. • Calving Ease Maternal (CEM): Snadnost telení v maternálním efektu je vyjádfiena jako rozdíl v procentech porodÛ bez asistence, vy‰‰í hodnota oznaãuje snadnûj‰í prÛbûh porodu u dcer na prvním teleti. Pfiedpovídá prÛmûrnou snadnost (lehkost) s jakou se budou telit dcery otce na prvním teleti v porovnání s dcerami jin˘ch plemenn˘ch b˘kÛ. • Maternal Milk EPD (Milk): EPD v maternálním efektu pro mléãnost je pfiedpovûdí genetické hodnoty dané otcem pro mléãnost a matefiské schopnosti tak, jak by se mûla projevit u jeho dcer v porovnání s dcerami ostatních b˘kÛ. Jin˘mi slovy, je to ta ãást odstavové hmotnosti telat pfiisuzovaná mléãnosti a matefisk˘m schopnostem.
D. Ekonomické indexy vyjádfiené v USD ($value indexy) Vysvûtlivka: $ Value indexy jsou víceznakové (selekãní) indexy pro hodnotu amerického dolaru, vyjádfiené v dolarech na hlavu (ks). Tyto indexy usnadÀují producentÛm hovûzího masa rozhodování pfii genetické selekci. $ Hodnota je odhadem, jaká se dá v prÛmûru oãekávat uÏitkovost u budoucího potomstva daného b˘ka (otce) v porovnání s potomky jin˘ch b˘kÛ v databázi, pokud jsou b˘ci pouÏíváni a pokud jsou telata ve stejném (podobném) prostfiedí:
• Herds (MkH): Uvádí poãet stád, ze kter˘ch jsou dcery hlá‰eny. • Daughters (MkD): Vyjadfiuje poãet dcer, které mají záznamy o odstavov˘ch hmotnostech potomkÛ zahrnuty do anal˘zy. • Mature Weight EPD (MW): Hmotnost v dospûlosti vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí rozdílu hmotnosti dcer (v dospûlosti) konkrétního otce ve srovnání s dcerami jin˘ch otcÛ. • Mature Height EPD (MH): V˘‰ka v dospûlosti vyjádfiená v palcích, je pfiedpovûdí rozdílu v˘‰ky dcer (v dospûlosti) konkrétního otce ve srovnání s dcerami jin˘ch otcÛ. • Cow Energy Value ($EN): Energetická hodnota krávy vyjádfiená v úspofie dolarÛ na krávu a rok – hodnotí rozdíly u energetick˘ch poÏadavkÛ krav stejnû jako pfiedpokládanou úsporu dolarÛ u dcer otcÛ. Vy‰‰í hodnota je upfiednostÀována, pfii porovnávání dvou zvífiat (více dolarÛ u‰etfien˘ch v nákladech na (energii) krmiva). Do v˘poãtu $EN se zahrnují energetické poÏadavky na laktaci a náklady na energetické poÏadavky zvífiete související s rozdíly ve velikosti dospûl˘ch krav. C. EPD pro jateãné tûlo (carcass) • Carcass Weight EPD (CW): Hmotnost jateãného tûla vyjádfiená v librách je pfiedpovûdí rozdílÛ v hmotnosti jateãnû upraveného tûla potomstva daného otce v porovnání s potomky jin˘ch otcÛ. • Marbling EPD (Marb): Mramorování vyjádfiené jako ãásteãn˘ rozdíl v USDA skóre pro mramorování u potomstva daného plemenného b˘ka ve srovnání s potomky jin˘ch otcÛ. • Expected Progeny Difference: Oblast vysokého ro‰tûnce (MLD) vyjádfiená ve ãtvereãních palcích, je pfiedpovûdí rozdílu oblasti vysokého ro‰tûnce u potomstva daného otce v porovnání s potomky jin˘ch otcÛ. • Fat Thickness EPD (Fat): V˘‰ka tukového krytí vyjádfiená v palcích, je pfiedpovûdí rozdílÛ ve v˘‰ce (vnûj‰ího) tukového krytí na 12. Ïebru (mûfieno mezi 12. a 13. Ïebrem) u potomstva daného otce v porovnání s potomky jin˘ch otcÛ. • Group/progeny (C Grp/ Pg and U Grp/Pg): Skupina/potomstvo vyjadfiuje aktuální poãet skupin a poãet jateãnû upraven˘ch tûl a ultrazvukovû provûfien˘ch potomkÛ zahrnut˘ch do anal˘z.
• Weaned Calf Value ($W): Hodnota odstaveného telete ($ W) je hodnota indexu vyjádfiená v dolarech na hlavu (ks), je oãekávan˘ prÛmûrn˘ rozdíl v uÏitkovosti budoucího potomstva pro hodnotu (cenu) pfied odstavem. $ W zahrnuje jak úpravu pfiíjmÛ a nákladÛ spojen˘ch s rozdíly v porodní hmotnosti, rÛst do odstavové hmotnosti, mléãnost a velikost matky v dospûlosti. • Feedlot Value ($F): Hodnota v˘krmu je hodnotou indexu vyjádfiená v dolarech na hlavu (ks), oãekávan˘ prÛmûrn˘ rozdíl v uÏitkovosti budoucích potomkÛ pro hodnotu (cenu) pfied odstavem v porovnání s potomky jin˘ch b˘kÛ (otcÛ). • Grid Value ($ G) je hodnota indexu vyjádfiená v dolarech na hlavu (ks), oãekávan˘ prÛmûrn˘ rozdíl v uÏitkovosti budoucích potomkÛ pro JUT hodnotu (cenu) v porovnání s potomky jin˘ch b˘kÛ (otcÛ). • Quality Grade ($QG): StupeÀ kvality pfiedstavuje segment stupnû kvality z pohledu hospodáfiského zisku v $ G. $ QG je urãen pro specializované uÏivatele, ktefií chtûjí klást vût‰í dÛraz na zlep‰ení kvality zatfiídûní. Mramorování JUT (Marb) EPD pfiispívá k $ QG. • Yield Grade ($YG): StupeÀ v˘tûÏnosti pfiedstavuje segment stupnû v˘tûÏnosti z pohledu hospodáfiského zisku v $ G. $ YG je urãen pro specializované uÏivatele, ktefií chtûjí klást vût‰í dÛraz na v˘tûÏnost ãerstvého masa. Toto poskytuje víceznakov˘ model tak, aby zahrnoval oblast vysokého ro‰tûnce, v˘‰ku tukového krytí a ekonomicky rentabilní hmotnost pro maximální v˘tûÏnost ãerstvého masa. • Beef Value ($B): Hodnota „hovûzího“ indexu vyjádfiená v dolarech na hlavu (ks), oãekávan˘ prÛmûrn˘ rozdíl v uÏitkovosti budoucích potomkÛ po odstavu a JUT hodnotu (cenu) v porovnání s potomky jin˘ch b˘kÛ (otcÛ).
39
EPD b˘kÛ Red Angus za rok 2013 v USA Zpracovan˘ rozbor podle souboru plemenn˘ch hodnot EPD za rok 2013 u b˘kÛ plemene Red Aberdeen Angus, kter˘ byl zvefiejnûn v lednu 2014 „Red Angus Association of America“, dokumentuje vzájemné vztahy mezi jednotliv˘mi v˘sledky EPD. Tyto vzájemné korelace vychází podobnû jako u v˘sledkÛ plemenn˘ch hodnot v âeské republice. Pfii sestavování pfiipafiovacích plánÛ je tfieba brát tyto korelace v úvahu. Rozebereme je nyní podrobnûji. V˘sledky jsou zpracovány na základû plemenn˘ch hodnot (EPD) od 1574 b˘kÛ Red Angus v USA. Calving Ease Direct (CED): Snadnost porodÛ v pfiímém efektu Ta je vyjádfiena jako rozdíl v procentech lehk˘ch porodÛ (bez asistence) s ostatními porody a udávají v EPD rozdíl snadn˘ch porodÛ u jalovic (respektive prvotelek). Pfiedpovídá prÛmûrn˘ rozdíl v tom, jak snadno se budou rodit telata b˘ka, kter˘ je pouÏíván na jalovice (prvotelky). CED EPD počet býků BW EPD –5 a méně 50 2,17 0 – –4 282 0,71 1–3 366 –0,40 4–6 356 –1,52 7–9 243 –2,77 10 – 12 136 –4,38 13 – 15 72 –5,18 16 a více 69 –7,16 průměr 1574 -1,60
WW EPD 62,82 61,06 58,62 54,90 49,66 47,83 44,15 42,09 54,65
YW EPD 97,68 96,21 91,94 85,35 78,36 75,18 71,22 66,74 85,80
Milk EPD 16,26 17,50 17,70 18,57 18,98 20,41 18,29 18,74 18,32
Se zvy‰ujícím se podílem snadn˘ch porodÛ (CED EPD) klesá souãasnû i porodní hmotnost (BW EPD). Porody jsou proto snadné. U b˘kÛ se snadn˘mi porody jsou ale také niωí plemenné hodnoty pro odstavovou hmotnost (WW EPD) a hmotnost v roce (YW EPD). Na mléãnost (Milk EPD) nemají snadné porody v˘razn˘ vliv. Birth Weight EPD (BW): Porodní hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfienést porodní hmotnosti na své potomky pfii porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. BW EPD počet býků CED EPD –5 a méně 184 12,92 –4,9 – –3 267 8,36 –2,9 – –2 224 5,45 –1,9 – –1 234 3,59 –0,9 – –0,5 112 2,96 –0,4 – 0 105 2,18 0,1 – 0,5 93 1,55 0,6 – 1 93 1,13 1,1 – 2 129 0,41 2,1 a víc 133 –2,05 průměr 1574 4,61
40
WW EPD 40,79 47,45 52,58 55,53 58,72 57,47 59,39 61,77 63,12 68,04 54,65
YW EPD 65,38 75,21 82,53 87,47 91,04 88,97 91,96 97,66 99,19 105,39 85,80
Milk EPD 20,71 19,85 19,04 18,42 17,81 18,12 17,23 16,35 16,61 14,90 18,32
Se zvy‰ováním porodní hmotnosti (BW EPD) klesá podíl snadn˘ch porodÛ (CED EPD). B˘ci jejichÏ potomstvo vykazuje vy‰‰í porodní hmotnosti, mají souãasnû i vysoké odstavové hmotnosti (WW EPD) a roãní hmotnosti (YW EPD). Vysoká rÛstová schopnost je ale v negativní korelaci s mléãností (Milk EPD). S vysokou rÛstovou schopností se v prÛmûru zhor‰uje i mléãnost dcer b˘ka. Weaning Weight EPD (WW): Odstavová hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfienést rÛst do odstavu na své potomky v porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. WW EPD počet býků CED EPD 20 a méně 21 10,62 21 – 30 69 8,01 31 – 40 170 7,56 41 – 50 337 6,20 51 – 60 427 3,87 61 – 70 333 3,38 71 a víc 217 1,52 průměr 1574 4,61
BW EPD –5,91 –4,15 –3,52 –2,61 –1,16 –0,81 0,65 –1,60
YW EPD 14,19 43,07 57,81 73,27 86,97 102,14 120,33 85,80
Milk EPD 20,86 23,23 21,19 20,07 18,27 16,76 14,01 18,32
Yearling Weight EPD (YW): Roãní hmotnost vyjádfiená v librách, je pfiedpovûdí schopnosti otce pfiená‰et roãní hmotnost na své potomky v porovnání s dal‰ími plemenn˘mi b˘ky. YW EPD počet býků CED EPD 50 a méně 110 8,44 51 – 60 113 6,97 61 – 70 159 6,94 71 – 80 259 5,75 81 – 90 266 4,13 91 – 100 241 3,62 101 – 110 194 2,88 111 a víc 232 1,81 průměr 1574 4,61
BW EPD –4,11 –3,36 –2,88 –2,28 –1,40 –0,90 –0,65 0,36 –1,60
WW EPD Milk EPD 25,78 21,17 36,73 21,42 43,34 20,07 48,60 19,11 54,93 18,18 60,62 17,99 65,64 16,57 75,85 15,32 54,65 18,32
Pásma pro odstavové hmotnosti (WW EPD) a roãní hmotnosti (YW EPD) mají podobn˘ v˘voj. Klesá podíl snadn˘ch porodÛ (CED EPD) a zároveÀ rostou porodní hmotnosti (BW EPD). Pochopitelnû roste i odstavová (WW EPD) a roãní hmotnost (YW EPD). V obou pfiípadech se projevuje jiÏ zmínûná negativní korelace k mléãnosti dcer. Maternal Milk EPD (Milk): EPD v maternálním efektu pro mléãnost je pfiedpovûdí genetické hodnoty dané otcem pro mléãnost a matefiské schopnosti, tak jak by se mûla projevit u jeho dcer v porovnání s dcerami ostatních b˘kÛ. Jin˘mi slovy, je to ta ãást odstavové hmotnosti telat, která pfiisuzovaná mléãnosti a matefisk˘m schopnostem. Milk EPD počet býků CED EPD 0 a méně 26 0,88 1 – 10 193 3,80 11 – 13 141 4,38 14 – 16 254 4,30 17 – 19 254 4,72 20 – 22 254 5,13 23 – 25 215 4,94 26 – 30 166 5,39 31 a víc 71 4,75 průměr 1574 4,61
BW EPD 0,86 -0,71 -1,15 -1,25 -1,60 -2,01 -2,06 -2,37 -2,31 -1,60
WW EPD 66,54 61,46 59,66 57,33 54,38 53,78 50,75 47,75 44,25 54,65
YW EPD 101,73 93,16 92,16 88,72 85,96 85,33 81,19 76,90 72,80 85,80
S rÛstem mléãnosti (Milk EPD) se zvy‰uje EPD pro snadnost telení (CED EPD) a zlep‰uje se EPD pro porodní hmotnost (BW EPD). Souãasnû klesá rÛstová schopnost pro odstav vyjádfiená EPD (WW EPD) a roãní hmotnost (YW EPD). JestliÏe vezmeme 15 % nejlep‰ích b˘kÛ v mléãnosti, coÏ odpovídá hodnotû
EPD 26 a víc, patfií jejich prÛmûrná EPD pro WW mezi 35 % nejhor‰ích a pro YW 30 % nejhor‰ích. To prostû vychází ze vzájemné negativní korelace. Na druhé stranû ale najdeme v populaci b˘ky, ktefií mají hodnoty EPD pro WW, YW a Milk ve v‰ech pfiípadech mezi 15 % nejlep‰ích. V hodnoceném souboru b˘kÛ RED Angus z USA je takov˘ch b˘kÛ 8. Pro fajn‰mekry je uvádím v následujícím pfiehledu: âíslo zápisu 1051861 1189665 1108741 1131721 710819 854797 919825 958125
Jméno b˘ka Basin EXT 5233 Basin EXT 45T5 LSF JBOB Expectation 6034S Pelton IMF 48S LCC Southern King 1765K Beckton EPIC KM M115 Badlands PFFR New Desing 347 LCB Goldrobber 1105P
To, Ïe tvofií jen 0,5 % z populace, si kaÏd˘ mÛÏe spoãítat sám. Doporuãuji si peãlivû prostudovat jejich plemenné hodnoty a plemenné hodnoty jejich rodiãÛ. V pfiímém rÛstu nemusí patfiit jejich rodiãe do TOP 15 % ale v mléãnosti témûfi vÏdy. Pfii vlastní ‰lechtitelské práci v chovech musíme brát tyto vzájemné vztahy a korelace v úvahu. Konkrétního b˘ka je tfieba „pasovat“ na plemenici podle plemenn˘ch hodnot, ale také musíme respektovat urãit˘ ‰lechtitelsk˘ cíl. Popisovan˘ v˘voj se net˘ká jen plemene Aberdeen Angus v USA. Ten platí obecnû u v‰ech masn˘ch plemen ve v‰ech systémech odhadu plemenn˘ch hodnot. Pokud chceme úspû‰nû ‰lechtit, tak to musíme respektovat.
41
Umíme si vybrat inseminaãní dávky, aneb proã to u nás (u mû) nevychází?! Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel a.s. V bfieznu, v návaznosti na roz‰ífiené jednání grémia rad PK, probûhlo i jednání Asociace plemene AA. Toto jednání probralo více ãi ménû klidnû nûkolik témat a jedním z nich byla právû otázka, která stojí ve jménu tohoto ãlánku. V jednom slab‰ím okamÏiku jsem se dobrovolnû zavázal, Ïe k tomuto tématu zpracuji pro chovatele plemene AA anal˘zu evropské populace. My‰lenku na dobrovolníky, co umírají jako první, tudíÏ hoìme za hlavu a pojìme spolu vybírat. Zaãínáme klasicky: prodejce inseminaãních dávek (tfieba já) nebo importér zvífiat (opût tfieba já – dobrovolník) Vám nabídne ty nejlep‰í inseminaãní dávky (zví-
fiata) na svûtû. V‰e doplní efektní fotkou, v˘born˘mi plemenn˘mi hodnotami ze zemû pÛvodu a lehk˘m drbem na adresu konkurence a její nabídky (to já nedûlám). V lep‰ím pfiípadû se vût‰ina toho, co bylo pÛvodnû deklarováno, splní a v‰ichni jsou spokojeni. V hor‰ím pfiípadû pracujete nûkolik let se zvífiaty, které neustále zaostávají za oãekáváními, které jste do nich vkládali. Po ãase (vût‰inou promarnûném) si asi poloÏíte otázku: kde se stala chyba? Proã ta nejlep‰í svûtová genetika není u nás také nejlep‰í? ÚroveÀ populace, ze které zvífie pochází – aneb není 130 jako 130 Musíme si na samém poãátku uvûdomit, Ïe svûtové populace plemen nejsou na stejné úrovni.
Hold nûkde pracují chovatelé lépe a nûkde hÛfie. Nûkde je kladen vût‰í dÛraz na maso, nûkde na mléko, nûkde na temperament a nûkde na nic. V praxi to znamená, Ïe pokud prÛmûrná hmotnost b˘ãkÛ v zemi X je pfii odstavu 280 kg a u nás 291 kg (uzávûrka AA KUMP 2012), tak zcela urãitû není moÏno ãekat, Ïe plemeník, jehoÏ PH je v tomto parametru 100, u nás bude bodovat. Tak to aÏ na v˘jimky nefunguje. Aby byl plemeník (obdobnû platí pro plemenice) u nás v˘raznû nadprÛmûrn˘ v nûkterém znaku, mûl by plnit aspoÀ jednu z níÏe uveden˘ch podmínek: • Populace, z nichÏ pochází, je v˘raznû lep‰í neÏ na‰e a b˘k je i v ní alespoÀ nadprÛmûrn˘
Prezentace PH pro populaci AA v Anglii (ukázka b˘ka ZAA945 Prondor) přehled znaků pro které jsou publikovány PH absolutní hodnota PH – v absolutních jednotkách spolehlivost jednotlivých PH v % průměr populace AA v UK pro daný znak
grafické vyjádření relativní úrovně PH v jakém percentilu populace se zvíře nachází v tomto systému se PH nepřepočítává na RPH ale vyjadřuje se v percentilech obdobně jako to můžeme vidět v katalozích pro základní výběry na OPB
42
Percentile Breakdown Current Sires Accuracy
CED
BW
WW
YW
0.05 0.10 0.15 0.20 0.25 0.30 0.35 0.40 0.45 0.50
7.8 7.2 6.7 6.2 5.8 5.4 5.1 4.7 4.3 3.9
2.49 2.36 2.23 2.10 1.97 1.84 1.71 1.58 1.44 1.31
11.0 10.4 9.9 9.3 8.7 8.1 7.5 7.0 6.4 5.8
16.2 15.3 14.5 13.6 12.8 11.9 11.1 10.2 9.4 8.5
• populace je na stejné (nebo hor‰í) úrovni neÏ na‰e a b˘k v ní patfií k vysokému nadprÛmûru nebo lépe k absolutní ‰piãce Pfii tro‰e snahy a serióznosti partnerÛ zjistíte relativnû snadno, jak si b˘k stojí ve své rodné populaci. Problémem zatím je, Ïe nemáme Ïádn˘ metr, kter˘ by nám zmûfiil genetickou úroveÀ jiné populace vÛãi té na‰í. Prvním pokusem je sice Interbeef (zájemce odkáÏu na vynikající pfiedná‰ky a anal˘zy Karla ·eby ãi na ãlánek ve zpravodaji 4/2013, str. 24–27). Interbeef ale ani zdaleka nezahrnuje v‰echna plemena a uÏ vÛbec ne v‰echny vlastnosti, pro které se poãítají PH. Aby vûc nebyla jednoduchá (v˘jimka) navíc neplatí absolutnû, Ïe ménû je vÏdy ménû – populace extenzivní sice mohou b˘t v absolutní hod-
Top Pct 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % 50 % 55 % 60 % 65 % 70 % 75 %
CED
BW
+ 11 + 10 + 10 +9 +8 +8 +7 +6 +6 +5 +5 +4 +3 +3
– 0.6 – 0.1 + 0.2 + 0.6 + 0.8 + 1.1 + 1.3 + 1.5 + 1.8 + 2.0 + 2.2 + 2.5 + 2.7 + 3.0
WW + + + + + + + + + + + + + +
61 58 56 55 53 52 50 49 48 46 45 44 42 40
YW + 106 + 102 + 99 + 96 + 94 + 91 + 89 + 87 + 85 + 83 + 81 + 78 + 76 + 73
notû pod na‰imi ãísly, ale geneticky nás mohou pfievy‰ovat. Kudy z toho ven? Asi nejlep‰ím vodítkem je srovnání toho, jak vychází pro danou vlastnost provûfiení b˘ci u nás (plemenice vût‰inou mají malou spolehlivost a nikdy je nejsme schopni odpovûdnû porovnat). Pokud provûfiení nadprÛmûrní b˘ci ze zemû X u nás pravidelnû propadají, tak nemá cenu brát nadprÛmûrného b˘ka – musím vzít b˘ka ‰piãkového. Pokud zvífie nemá spoãtenou plemennou hodnotu, mÛÏeme ji odhadnout z vlastní uÏitkovosti nebo uÏitkovosti rodiãÛ. Zde je uÏ ale led mnohem tenãí a pravdûpodobnost chyby vût‰í. Nikdy nevíte, kolik „‰rotíku“ chovatel pfiisypal, aby dobfie prodal. Toto platí zejména pro zvífiata prezentovaná na v˘stavách.
PouÏití tabulky spolehlivosti a percentilu populace AA USA býk má pro spolehlivost pro WW (růst 210 dnů) 5 % (0,05) a jeho PH je + 48 což je průměr populace výsledek: jeho skutečná PH je v intervalu od TOP 15 % do TOP 85 % – tj. může být skoro nejlepší až nejhorší býk má pro spolehlivost pro WW (růst 210 dnů) 50 % (0,5) a jeho PH je + 48 což je průměr populace výsledek: jeho skutečná PH je v intervalu od TOP 30 % do TOP 70 % – tj. chyba je stále velká závěr: až 70 % spolehlivost garantuje pouze malou chybu ve vypočtené PH – na úrovni do 10 % populace
Podle kter˘ch ãísel vybírat – kdyÏ dva dûlají totéÏ, není to vÏdycky totéÏ Zjednodu‰enû fieãeno, nûkde mûfií zvífiata v kohoutku a nûkde v kfiíÏi. Nûkde je mléãností hmotnost telat ve 120 dnech, nûkde hmotnost ve 200 dnech. Nûkde je plodnost dána úspû‰ností inseminace a nûkde obvodem ‰ourku. A jak to pfietlumoãit na to „na‰e“? O úskalích v˘bûru jen dle absolutní vlastní uÏitkovosti a jejich ãíslech (aÈ uÏ to platí pro hmotnost nebo exteriér) jsme jiÏ mluvili v pfiedchozím odstavci. Je to témûfi vÏdy otázka nákupu Ïiv˘ch zvífiat pfiímo u chovatele. Pokud není vyhnutí, tak se vÏdy snaÏím získat maximum informací nejen o samotném zvífieti, ale také o jeho rodiãích a sourozencích, o úrovni chovu, o podmínkách odchovu (nejde o b˘ka z v˘krmu – „‰rotíãek“?!). B˘ka inseminaãního vÏdy vybíráme dle PH. Ale musíme si b˘t vûdomi, Ïe kaÏdá populace má trochu jin˘ systém získávání dat, ze kter˘ch se pak PH poãítají a k tomu i jin˘ systém toho, co vlastnû a jak poãítají. TudíÏ maternální index u nás nemusí b˘t shodn˘ s maternálním indexem v Anglii, ale ani se „stejn˘m“ indexem v Dánsku ãi nûkde jinde. Národní PH i jejich indexy jsou pfiizpÛsobeny podmínkám (vût‰inou ekonomick˘m) dané zemû a není je moÏno jednodu‰e pfievzít. Navíc ani struktura údajÛ není vÏdy stejná. Jak z toho ven? Já se ohlédnu
43
dle exteriéru pouze po zvífieti v˘jimeãném. Nemusí b˘t v˘jimeãné ve v‰em, ale v nûãem urãitû. Pokud jde o dávky a v˘bûru dle PH, tak vycházím z vlastní zku‰enosti a z regresí, které si poãítám pro jednotlivé státy a vlastnosti. Není to moÏná úplnû exaktní a pfiesahuje to dost rámec tohoto ãlánku. MÛÏu Vám to zkusit ukázat, aÏ Vám budu nabízet inseminaãní dávky. Spolehlivost – aneb testace je od slova zkou‰ka V praxi velmi ãasto zapomeneme na to, Ïe PH je pouze odhadem genetické hodnoty zvífiete. A kaÏd˘ odhad má svou pfiesnost. Jde o velmi sloÏitou otázku, kterou se pokusím jednodu‰e vysvûtlit (snad dobrovolník pfieÏije v oãích odborníkÛ). Velmi pûknû na to vyzráli AA za mofiem. Jejich tabulka „Accuracy and Associated Possible Change“ je souãástí publikovan˘ch PH stejnû tak jako vlastní spolehlivost pro danou plemennou hodnotu. TakÏe zamûstnan˘ americk˘ farmáfi letm˘m pohledem koukne na PH, její spolehlivost a na tabulku a hned pfiesnû ví, odkud PH fouká. A modeluje: • zvífie s vysokou PH a malou spolehlivostí mÛÏe b˘t ve skuteãnosti i „jen“ prÛmûrné – je drahé, protoÏe je to vût‰inou novinka • zvífie s vysokou PH a vysokou spolehlivostí je urãitû nadprÛ-
44
mûrné – je drahé, protoÏe je to jistota • zvífie s prÛmûrnou PH a malou spolehlivostí mÛÏe b˘t nadprÛmûrné, ale i podprÛmûrné – je levné, protoÏe to je risk, ale i pfiíleÏitost • zvífie s malou PH a vysokou spolehlivostí je uÏ navÏdy podprÛmûrné – je drahé, protoÏe se neprodává a âe‰i je stejnû chtûjí sehnat. Ruku v ruce se spolehlivostí, zejména u mal˘ch populací jako je ta na‰e, jde kvalita natestování. Zde uÏ jsem s jednoduchostí v koncích. Zaãnu pfiíkladem – pokud budete na jednom okruhu jezdit jen jedním autem (a ostatní tam nepustíte) tak nikdy nezjistíte, jestli jezdíte rychle nebo pomalu. Ani zda je Va‰e spotfieba malá nebo velká. ProtoÏe nikdy nezjistíte, zda by nûjaké jiné auto nejezdilo rychleji nebo s men‰í spotfiebou. KdyÏ budete sám jedin˘ pou‰tût ve svém stádû v sezonû jen jednoho (navíc nepfiíbuzného) b˘ka, tak nikdy objektivnû nezjistíte jeho PH. Z objektivnû ‰piãkového zahraniãního b˘ka tak lehce mÛÏete virtuálnû udûlat „prÛmûráka“ nebo z „prÛmûráka“ ‰piãkového b˘ka. Staãí málo (v˘padek v krmení, zdravotní potíÏ, technologick˘ problém) a v‰e ‰patné padne na hlavu na‰eho zahraniãního ‰ampiona a je z nûj „prÛmûrák“. A naopak – zejména chovatelé nûkter˘ch francouzsk˘ch v˘stav-
ních ‰ampionÛ by mohli povídat. Tam, kde jde o peníze a hlavnû ve velk˘ch populacích, je kvalita natestování a následná spolehlivost PH zcela stûÏejní – u nás prostû jen obãas nûco nesedí. A jak ãtete – nemusí to vÏdycky b˘t chyba toho, kdo poãítá. Jak z toho ven? U zahraniãních b˘kÛ vÏdy pracujte se spolehlivostí, s aktuálními PH (v prÛbûhu Ïivota zvífiete se PH neustále zpfiesÀuje – zvefiejnit PH b˘ka, kter˘ má spolehlivost pro v‰echny hodnoty 5 % a dle plemenné knihy v zemi pÛvodu Ïádné PH nemá je trochu faul) a kombinujte ve svém stádû nûkolik kvalitních plemeníkÛ. Mezi námi není moc b˘kÛ, ktefií zlep‰ují v‰echno. A ãlovûk, kter˘ Vám postaví pfiipafiovák pro 100 krav na jednom b˘kovi, je spí‰ odborník na obchod neÏ na ‰lechtûní. A co angusové? V dobû, kdy ãtete tento ãlánek, uÏ visí na www stránkách v˘klad k nejvût‰ím AA populacím. Tyto informace, tedy jak jednotlivé zemû zvefiejÀují své PH, jak je máte ãíst, jak˘ je prÛmûr jejich populace pro jednotlivé PH ãi jak si stojí u nás jejich inseminaãní b˘ci najdete nejenom na svazovém webu, ale také pfied tímto ãlánkem. A jak z toho ven? Obecnû vÏdy platí, Ïe nejlíp by Vám mûl poradit odborník, kter˘ zná nejlépe z osobní zku‰enosti populaci, odkud plemeník pochází. Prostû si nebudu kupovat na severním pólu plavky a na Sahafie zimní kabát, a kdyÏ mi nûkdo pravidelnû prodává trpaslíky, co vyrostou do dvou metrÛ, tak je nûkde problém. Stejnû tak pokud je chyba za to, Ïe nûco nevy‰lo, vÏdy u Vás a odborníka vidíte na svém chovu jen na fotce, dávky Vám posílá po‰tou (jen ty svoje na svûtû nejlep‰í) a neví, jak vysvûtlit co je ME SI RU, tak tûÏko zlep‰í Vበchov. Na druhou stranu za své stádo jste odpovûdn˘ hlavnû Vy, jsou to Va‰e zvífiata, Va‰e rozhodnutí a Va‰e v˘hra ãi prohra. A pokud si necháte radit, tak je Va‰e volba od koho.
Vliv genetické propojenosti mezi chovy masného skotu na vyuÏitelnost plemenn˘ch hodnot ZdeÀka Veselá, Alena Svitáková, Lubo‰ Vostr˘ Základem ‰lechtitelské práce je ohodnocení zvífiat plemennou hodnotou. Zdrojem pro stanovení plemenné hodnoty je vlastní uÏitkovost zvífiete a dále uÏitkovost v‰ech pfiíbuzn˘ch jedincÛ (rodiãÛ, sourozencÛ, potomkÛ, ...). Metody pfiedpovûdi plemenné hodnoty doznávají prudk˘ v˘voj související s moÏnostmi v˘poãetní techniky. V poslední dobû se stala standardem metoda „BLUP“ a její forma „individuální model jedince“ (animal model), která spoãívá v fie‰ení velk˘ch soustav rovnic, pomocí kter˘ch je pfii pfiedpovûdi plemenné hodnoty zohlednûn vliv chovatelského prostfiedí a souãasnû jsou vyuÏity ve‰keré pfiíbuzenské vztahy mezi zvífiaty nejen uvnitfi chovÛ, ale také mezi chovy. I pfies tento v˘voj a vyuÏití sloÏit˘ch matematick˘mi a statistick˘ch postupÛ stále platí, Ïe kvalita získan˘ch plemenn˘ch hodnot je pfiímo úmûrná kvalitû kontroly uÏitkovosti a organizaci pfiipafiování a v˘mûny genetického materiálu uvnitfi ‰lechtûné populace. Chovatelé se ãasto zamûfiují nejenom na vlastní plemenné hodnoty, ale také na jejich spolehlivost (obãas oznaãovanou jako opakovatelnost). Ta je pfiímo závislá na dûdivosti hodnocené uÏitkové vlastnosti a dále poãtu informací dostupn˘ch pro pfiedpovûì plemenné hodnoty (poãet namûfien˘ch uÏitkovostí pfiíbuzn˘ch jedincÛ a poãet uÏitkovostí vrstevníkÛ). Spolehlivost plemenné hodnoty je ukazatelem míry korelace mezi námi pfiedpovûzenou plemennou hodnotou a nezjistitelnou pfiedpokládanou skuteãnou plemennou hodnotou daného jedince. Plemenné hodnoty by mûly b˘t podkladem pro ve‰keré plánování ‰lechtitelské práce a sestavování rodiãovsk˘ch párÛ. Je v‰ak nutné s nimi pracovat obezfietnû a kromû vlastních plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivosti zohlednit také dal‰í dÛleÏité aspekty, z nichÏ tím nejv˘znamnûj‰ím je genetická propojenost (pfiíbuznost) chovu, ze
kterého jedinci pochází, se zbytkem populace. Míra této genetické propojenosti pfiímo ovlivÀuje pfiesnost porovnání plemenn˘ch hodnot mezi jednotliv˘mi chovy. Pfiíbuzenská propojenost chovÛ se promítne do matice pfiíbuznosti vyuÏívané pfii pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot, ale také do odhadu jednotliv˘ch fixních efektÛ. U chovÛ, které jsou geneticky izolovány od zbytku populace, je obtíÏné i tûmi nejsloÏitûj‰ími matematick˘mi postupy oddûlit vliv prostfiedí, tj. úrovnû celého stáda (resp. skupin vrstevníkÛ) od genetické úrovnû jedincÛ (plemenn˘ch hodnot). Tato situace mÛÏe b˘t o to sloÏitûj‰í, pokud se jedná o stáda zaloÏená na genetickém materiálu importovaném ze zahraniãí. Porovnání plemenn˘ch hodnot pfiedpovûzen˘ch pro jedince z geneticky izolovan˘ch chovÛ s plemenn˘mi hodnotami zbytku populace je velmi nepfiesné a to bez ohledu na to, jakou mají tyto plemenné hodnoty spolehlivost. Obecnû lze fiíci, Ïe ãím je vy‰‰í propojenost mezi chovy, tím je vy‰‰í pfiesnost porovnání plemenn˘ch hodnot mezi tûmito chovy. U chovÛ geneticky zcela izolovan˘ch od zbytku populace získáváme tedy plemenné hodnoty, které lze s plemenn˘mi hodnotami zbytku populace srovnávat velmi obtíÏnû. Takovéto plemenné hodnoty jsou prakticky vyuÏitelné pouze k selekci uvnitfi konkrétního geneticky izolovaného chovu. Jejich vyuÏití k selekci v rámci celé populace je v‰ak velmi nespolehlivé. Z hlediska celé populace o genetické úrovni jedincÛ z tûchto chovÛ nemáme témûfi Ïádné informace a jsou pro nás povûstnou ãernou skfiíÀkou. V populaci masného skotu, oproti skotu dojnému, není plo‰nû roz‰ífieno vyuÏití inseminace. V dÛsledku toho mohou b˘t jednotlivé chovy geneticky izolovány. Grafické znázornûní propojenosti mezi stády u jednotliv˘ch plemen masného skotu jsme si ukázali ve Zpravodaji 1/2014 v ãlánku „Genetická propojenost mezi stády masného skotu“. V˘sledky této anal˘zy ukázaly, Ïe u mnoha
plemen není situace, co se t˘ãe genetické propojenosti chovÛ, ideální. Mnohé chovy jsou se zbytkem populace propojeny pomûrnû volnû a u nûkter˘ch plemen se vyskytují i stáda, která nejsou se zbytkem populace ve sledu 4 generací pfiíbuzensky propojena témûfi vÛbec. Jak jsme jiÏ uvedli, matematicky není moÏné u stád geneticky izolovan˘ch od zbytku populace oddûlit vliv prostfiedí (stádo, skupina vrstevníkÛ) od vlivu genotypu (plemenné hodnoty). Plemenné hodnoty tûchto jedincÛ mohou b˘t tedy podhodnocené i nadhodnocené v závislosti na genetické úrovni celého chovu. Je tedy v zájmu chovatelÛ, aby se snaÏili udrÏovat genetickou propojenost svého chovu se zbytkem populace na uspokojivé úrovni promy‰len˘m nákupem genetického materiálu a vyuÏitím inseminace tak, aby se kvalitní genotyp jejich zvífiat mohl po zpracování v˘poãetními metodami promítnout do kvalitních plemenn˘ch hodnot. Pfiíkladem chovatelského postupu pro zv˘‰ení genetické propojenosti vlastního stáda se zbytkem populace je cílené pfiipu‰tûní ãásti plemenic b˘ky z domácí produkce. Tím ve stádû dosáhneme propojení se zbytkem populace a zároveÀ vytvofiíme podmínky pro pfiímé porovnání vrstevníkÛ importovan˘ch jedincÛ s domácí populací. Velmi diskutovaná a v zahraniãí vyuÏívaná je téÏ moÏnost vyuÏití „propojovacích“ b˘kÛ (tzv. referenãních plemeníkÛ). Jde o plemeníky, ktefií jsou pro dan˘ roãník vybráni a pfiipou‰tûni v co nejvût‰ím poãtu chovÛ na ãást plemenic. Jejich potomci zaruãí provázání zapojen˘ch stád a umoÏní porovnat úroveÀ jednotliv˘ch chovÛ. âlánek by zpracován za podpory MZERO0714.
45
Genetické nepropojení stáda masného skotu v Radhosticích Ve svém ãlánku bych chtûl navázat na ãlánek kolektivu Ing. Veselé z VÚÎV v Uhfiínûvsi o „Vlivu genetické propojenosti mezi chovy masného skotu na vyuÏitelnost plemenn˘ch hodnot“ z minulého ãísla zpravodaje a na pokraãování ãlánku v tomto ãísle. Cílem mého ãlánku je ukázat, jak se projeví v˘poãet plemenn˘ch hodnot pomocí „animal modelu“ u geneticky izolovaného stáda, coÏ je pfiípad na‰eho stáda. Na‰e stádo zaãalo v roce 2006 vznikat nákupem cca 90 ks ãervenostrakat˘ch jalovic, které byly pouÏity v˘hradnû jako pfiíjemkynû pro embrya plemene aberdeen angus (AA) nakoupená od plemenáfisk˘ch firem v Kanadû a v USA. Zvífiata narozená po embryotransferu (ET) byla z vût‰í ãásti naprosto nepfiíbuzná se zvífiaty tohoto plemene v âR. Jalovice byly postupnû zafiazovány do stáda, k pfiirozené reprodukci byli po celou dobu vyuÏívání b˘ci narození z dovezen˘ch embryí a k umûlé reprodukci byly vyuÏívány inseminaãní dávky b˘kÛ dovezen˘ch z Kanady. Z nejlep‰ích plemenic byla získávána embrya – opût inseminovaná b˘ky z Kanady. Vzhledem k velmi nízkému procentu podílu inseminace v ãistokrevn˘ch chovech lze odvodit, Ïe zvífiata narozená po inseminaci jsou vysokou mírou nepfiíbuzná s populací plemene AA v âR. V leto‰ním roce byly vyfiazeny poslední neplemenné matky pfiíjemkynû a stádo je tvofieno v˘hradnû ãistokrevn˘mi zvífiaty AA. Do dne‰ního dne jsme vyprodukovali více neÏ 100 plemenn˘ch b˘kÛ, z nichÏ vût‰ina pÛsobí v uÏitkov˘ch stádech, men‰í ãást b˘kÛ pÛsobí v ãistokrevn˘ch stádech. Jen malá ãást narozen˘ch plemenn˘ch jalovic byla prodána mimo chov, vût‰ina byla vyuÏita pro tvorbu stáda. Z tûchto základních informací vypl˘vá, Ïe genetická propojenost na‰eho stáda s ãeskou populací AA je velmi nízká i pfiesto, Ïe spoleãnû s ostatními chovateli pouÏíváme nûkteré stejné inseminaãní
46
❒ Plemenní býci na chovu pana Kofroně (foto: archiv autora)
b˘ky a na‰i b˘ci zase pÛsobí v jin˘ch ãistokrevn˘ch chovech. Podívejme se tedy, jak se tyto v˘‰e uvedené okolnosti projevují na plemenn˘ch hodnotách (PH) stáda. Pokud se budeme zab˘vat pouze nejvíce pouÏívan˘mi PH, tj. pfiím˘ efekt (PE) a maternální efekt (ME) pro rÛst, lze obecnû konstatovat, Ïe zvífiata z na‰eho chovu mají prÛmûrnou aÏ mírnû podprÛmûrnou PH pro PE a podprÛmûrnou aÏ v˘raznû podprÛmûrnou PH pro ME (prÛmûrná hodnota PH je hodnota, která se pouÏívá jako selekãní kritérium pro v˘bûr b˘ãka do odchovu na OPB). V na‰em stádû, které má v souãasnosti 111 krav Ïijících na chovu v KUMP, vypoãtená hodnota PH pro PE osciluje mezi 79 aÏ 125 a hodnota PH pro ME mezi 68 aÏ 112, ov‰em prÛmûrnou PH pro PE dosahuje jen 40 plemenic a pro ME pouh˘ch 9 plemenic. Dal‰í údaj – je‰tû zajímavûj‰í – je v˘‰e dosahovan˘ch PH napfi. pro telata narozená v roce 2013 a 2014. Z celkem 81 telat narozen˘ch v roce 2013 dosahuje prÛmûrnou PH pro PE celkem 41 telat, ale PH pro ME uÏ dokonce jen 7 telat a ze 71 telat zatím narozen˘ch v roce 2014 dosahuje prÛmûrnou PH pro PE celkem 37 telat, ale PH pro ME naprosto nepochopitelnû pouze 2 telata a to jen velmi tûsnû (hodnota je pfiesnû 100). Pokud nûkdo nezainteresovan˘ do problematiky v˘poãtu PH bude hodnotit na‰e stádo, jedno-
znaãnû mu vyplyne, Ïe krávy takzvanû nemají mléko. Mléãnost na‰eho stáda lze v‰ak nejlépe vyhodnotit pomocí údaje hmotnost telete ve 120 dnech. PoloÏme si tedy otázku, proã napfi. v roce 2013 z 32 u nás narozen˘ch b˘ãkÛ dosáhlo 26 b˘ãkÛ váhy minimálnû 170 kg (selekãní kritérium pro plemeno AA), tj. 81 % z celkového poãtu? Jako dal‰í pfiíklad fungování PH v takto budovaném stádû, mohu uvést narození 5 telat z embryí po stejném otci i matce v roce 2012 (matka CA 1233621 a otec 271 877). Tato telata jsou stejného pÛvodu, zcela nepfiíbuzná s domácí populací, jejich PH nemÛÏe b˘t ovlivnûna Ïádn˘mi pfiíbuzn˘mi, pouze PH pro PE bude ovlivnûna vlastním rÛstem telat. PH pro ME by mûla b˘t logicky stejná, pfiesto tomu tak není a PH pro ME se pohybuje nelogicky pouze od 83 do 88 a to je‰tû v závislosti na PH pro PE, takÏe tele s PE 120 má ME 83 a tele s PE 106 má ME 88. Konstatujeme, Ïe sice zvífiata dovezená jako embrya vstupují do v˘poãtu PH s hodnotami rovnajícími se prÛmûru pro ãeskou populaci, po narození se ale jejich PH sníÏí hluboko pod prÛmûr. Pro ukázku neschopnosti modelu v˘poãtu PH objektivnû zjistit plemenné hodnoty v takto izolovaném stádu je zajímav˘ i dal‰í pfiíklad (a poslední, abych neunavoval a nezdrÏoval zejména své kolegy, ãinící se na lukách a past-
vinách). Plemenice 360317931 – matka jiÏ 5 plemenn˘ch b˘kÛ, dosahuje v PE hodnotu 118, ale v ME pouh˘ch 74. A v uvádûní takov˘ch pfiíkladÛ bych mohl pokraãovat, pro zájemce o tuto problematiku jsem ochoten nechat nahlédnout do mého webKUMP. Závûr bude ale vÏdy jeden. V˘poãet plemenn˘ch hodnot u takto izolovaného stáda nemÛÏe fungovat, je zbyteãné ho provádût, protoÏe v˘sledkem jsou naprosto nepouÏitelné údaje. Jedin˘m správn˘m fie‰ením toho problému by bylo provést pfiepoãet plemenn˘ch hodnot získan˘ch v zemi pÛvodu zvífiat, to je ale v blízké budoucnosti asi nereáln˘ úkol, proto je nutné hledat náhradní fie‰ení. Takové fie‰ení je v celku jednoduché a je o nûm zmínka i ve v˘‰e uvedeném ãlánku kolektivu Ing. Veselé. Spoãívá ve stanovení opakovatelnosti, neboli spolehlivosti plemenn˘ch hodnot a to zejména u plemenn˘ch hodnot vyuÏívan˘ch jako selekãní kritérium pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby. Je totiÏ potfieba si uvûdomit, Ïe tzv. plemenná hodnota uvádûná u zvífiat není skuteãná plemenná hodnota, ale pouze její odhad. A jako kaÏd˘ odhad má i tento odhad svou spolehlivost (udávanou v procentech), která stanovuje s jakou pravdûpodobností se laicky fieãeno „trefím“ nebo „netrefím“. Samozfiejmû, Ïe v pfiípadû PH se nejedná o vû‰tûní ze sklenûné koule nebo oblíben˘ kámen-nÛÏky-papír, ale jde o velmi sloÏit˘ v˘poãet podle nastaveného modelu. Do tohoto v˘poãtu je nutno zadat co nejvíce objek-
❒ Embrya roku 2008 (foto: Jana Řehořová)
tivních dat, které kdyÏ neznám, tak nic nevypoãtu nebo vypoãtu nesmysl (a to je pfiípad u izolovan˘ch stád i jedincÛ). Teprve kdyÏ zadám urãitá data (snahou je co nejvíc vstupních dat), dostávám se pfii v˘poãtu k urãité v˘‰i spolehlivosti. Pokud chceme pracovat s plemenn˘mi hodnotami jako se selekãními kritérii pro v˘bûr, musíme si stanovit, od jaké v˘‰e spolehlivosti se dá vûrohodnû, zdÛrazÀuji vûrohodnû, s plemenn˘mi hodnotami pracovat ve ‰lechtûní. Pro pochopení celé problematiky tzv. spolehlivosti PH je dÛleÏité uvést, Ïe spolehlivost odhadu PH u masn˘ch plemen v âR (dosud spoãítaná) se pohybuje okolo 20 %. Netroufám si pfiedpovûdût, jak vysokou spolehlivost budou mít PH u zvífiat na‰eho stáda. Pokud neznáme spolehlivost odhadu jednotliv˘ch plemenn˘ch hodnot a provádíme na základû nich selekci, dopou‰tíme se nezodpovûdného jednání a riskujeme, Ïe si zlikvidujeme cenná zvífiata z chovÛ. ZvefiejÀováním plemenn˘ch hodnot, které nemají oporu v Ïádn˘ch relevantních datech, po‰kozujeme a tím i diskriminujeme geneticky nová zvífiata dováÏená z kolébek chovu plemene AA, která jsou pro nás cenná jako pro nemocného ãlovûka transfuze. Na závûr si dovolím polemizovat s nûkter˘mi názory autorÛ v˘‰e uveden˘ch ãlánkÛ o genetické propojenosti chovÛ. Na nûkter˘ch datech jsem ukázal, jak se projeví genetická izolace na‰eho stáda na v˘poãtu PH. Uvádûná data jsou aktuální, pochází z posledního v˘poãtu PH a vypl˘vá
z nich, Ïe ani s odstupem ãasu se nijak v˘raznû nemûní k lep‰ímu, aã dochází k postupnému propojení mého chovu s ostatními chovy pfies inseminaci stejn˘mi b˘ky a pfies pÛsobení m˘ch b˘kÛ ve stádech zafiazen˘ch v KUMP. Navrhovan˘ zpÛsob úpravy PH pomocí tzv. genetického propojování populace, by znamenal pro nበchov v˘raznû omezit importy nové genetiky, nakoupit plemenné b˘ky z domácích chovÛ a tím ztratit konkurenceschopnost a atraktivitu pro ostatní chovatele. Znamenalo by to pro nás jasnou ekonomickou ztrátu. A to jen proto, abychom získali lep‰í PH, o jejichÏ spolehlivosti nejsme (z dÛvodu malé poãetnosti ãeské populace) vÛbec pfiesvûdãeni. Pokud by se tak chovali v‰ichni importující chovatelé, z dÛvodu záchrany sv˘ch plemenn˘ch hodnot, do‰lo by k opûtovné izolaci celé ãeské populace plemene AA od svûta. KaÏd˘ chovatel se ve svém zájmu, a pfienesenû v zájmu celého plemene, snaÏí mít originální genetiku, aby oslovil dal‰í chovatele, aby do genofondu stáda zafiadil nové geny a tím roz‰ífiil selekãní základnu, aby zlep‰il exteriér zvífiat atd. A to v tak miniaturní populaci AA, ve srovnání se svûtem, nelze jinak, neÏ dovozem nové a nové genetiky. Takzvaná spoleãná testace inseminaãních b˘kÛ je samozfiejmû ideální stav, ale v praxi v âesku nefungovala ani u mléãn˘ch plemen, kde je podíl inseminace pfies 90 %. Plemenné hodnoty opravdu fungují v propojen˘ch chovech, a proto dosud relativnû fungovaly i v âesku. Od té doby, co se masivnûji zaãala dováÏet genetika ze zahraniãí, v‰ak ortodoxní trvání na selekci zvífiat podle plemenn˘ch hodnot zpÛsobuje neustálé problémy. Je potfieba nastavit systém tak, aby fungoval co nejobjektivnûji. Pokud tedy budeme selektovat podle odhadu PH, pak jedinû na základû znalosti spolehlivosti tohoto odhadu. PfiestaÀme skákat po jedné noze a zaãnûme chodit po obou, i kdyÏ je jedna krat‰í. Ing. Jan KofroÀ, chovatel AA
[email protected]
47
Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2014 Druh˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ pfied zhruba mûsícem skonãil. Není Ïádnou novinkou, Ïe vás na webov˘ch stránkách svazu, ale i zde ve svazovém zpravodaji, pravidelnû seznamujeme s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ. V bfieznovém ãísle jste si mûli moÏnost pfieãíst kompletní v˘sledky prvního turnusu, nyní pfiiná‰íme v˘sledky druhého turnusu. Souãástí tohoto pfiehledu jsou nejen tabulky s v˘sledky druhého turnus, ale i nápoãty – tzn. data z v˘bûrÛ spoleãnû za první i druh˘ turnus. Kromû ãíselného vyjádfiení v˘sledkÛ v podobû tabulek, nûkolik posledních let publikujeme také fotografie nejlépe hodnocen˘ch ãi jinak zajímav˘ch plemeníkÛ. âervnová fotogalerie je díky poãtu b˘kÛ velmi obsáhlá. Obãas se setkáváme s kritikou, Ïe v galerii nejsou uvedeni v‰ichni nejlep‰í b˘ci. Pfii nejlep‰í vÛli v‰ak není v na‰ich moÏnostech vÏdy vyfotit v‰echny b˘ky, ktefií by si uvefiejnûní ve fotogalerii zaslouÏili. Máte-li proto fotku svého b˘ka, která se neobjevila na webu, v pfiedstihu nám ji emailem po‰lete a my ji do galerie ve zpravodaji a i na web velmi rádi zafiadíme! Druh˘ turnus je, co se poãtu vybíran˘ch b˘kÛ, vÏdy ten nejpoãetnûj‰í. V tradiãních tabulkách si kaÏd˘ najde to, co ho zajímá, proto jen uveìme, Ïe naskladnûno bylo celkem 937 b˘kÛ (loni 965), vybráno pak bylo 717 b˘kÛ (loni 724). Procentuálnû vyjádfieno byla selekce na úrovni 79,5 % (v prvním turnusu to bylo 76,7 %). Kromû tûchto „klasick˘ch“ tabulek, uvádíme novû i pfiehledy b˘kÛ z daného turnusu sefiazené podle plemenn˘ch hodnot, a to jak v pfiímém, tak i maternálním efektu. Tyto tabulky najdete v ãernobílé pfiíloze zpravodaje. Pokud jste i pfiesto dosud b˘ka nesehnali, nav‰tivte buì na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo poãkejte do ãervna, kdy zaãíná tfietí turnus v˘bûrÛ. Termíny najdete dále v textu. V‰echny ostatní informace o v˘bûrech najdete na na‰em webu www.cschms.cz.
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2014 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MMODROBÍLÉ GALLOWAY - u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM
48
V testu
Do plem.
97 163 260 20 12 32 2 4 6 10 0 10 10 24 3 27 128 95 223 65 87 152 138 43 181 11 1 12 0 9 9 3 2 2 4 2 1 3 1 0 4 0 937
83 116 199 13 5 18 1 3 4 9 0 7 7 17 3 20 95 54 149 54 69 123 124 40 164 6 1 7 0 7 7 3 2 2 4 1 1 2 1 0 0 0 717
II. turnus 2014 Vyřazeno Před Při 5 9 20 15 25 24 3 4 2 4 5 8 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 1 2 1 2 3 3 0 0 3 3 9 20 17 15 26 35 0 8 7 9 7 17 3 10 2 1 5 11 1 3 0 0 1 3 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 3 1 0 0 79 106
Odročeno
% vyb.
0 12 12 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 4 9 13 3 2 5 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35
85,6 % 76,8 % 80,2 % 65,0 % 45,5 % 58,1 % 50,0 % 75,0 % 66,7 % 100,0 % 0,0 % 70,0 % 70,0 % 73,9 % 0,0 % 76,9 % 76,6 % 62,8 % 71,0 % 87,1 % 81,2 % 83,7 % 90,5 % 93,0 % 91,1 % 60,0 % 100,0 % 63,6 % 0,0 % 77,8 % 77,8 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 50,0 % 100,0 % 66,7 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 79,5 %
V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2014 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM
V testu
Do plem.
110 163 273 25 13 38 2 4 6 10 1 13 14 29 3 32 178 100 278 124 98 222 187 53 240 17 1 18 1 13 14 3 2 5 7 2 5 7 2 0 4 0 1168
87 116 203 17 6 23 1 3 4 9 1 10 11 21 3 24 128 59 187 104 78 182 164 48 212 11 1 12 1 10 11 3 2 4 6 1 3 4 2 0 0 0 893
I. + II. turnus 2014 Vyřazeno Před Při 14 9 20 15 34 24 3 5 2 4 5 9 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 1 2 1 2 3 4 0 0 3 4 15 31 17 15 32 46 2 15 8 10 10 25 8 14 3 2 11 16 1 4 0 0 1 4 0 0 1 2 1 2 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 2 0 2 1 0 0 0 0 3 1 0 0 105 135
Odročeno
% vyb.
0 12 12 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 4 9 13 3 2 5 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35
79,1 % 76,8 % 77,8 % 68,0 % 50,0 % 62,2 % 50,0 % 75,0 % 66,7 % 100,0 % 100,0 % 76,9 % 78,6 % 75,0 % 0,0 % 77,4 % 73,6 % 64,8 % 70,6 % 86,0 % 81,3 % 83,9 % 88,2 % 90,6 % 88,7 % 68,8 % 100,0 % 70,6 % 100,0 % 76,9 % 78,6 % 100,0 % 100,0 % 80,0 % 85,7 % 50,0 % 60,0 % 57,1 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 78,8 %
49
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2014 dle plemen za II. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele
ks 97 163 260 20 12 32 2 4 6 10 0 10 10 24 3 27 128 95 223 65 87 152 138 43 181 11 1 12 0 9 9 3 2 2 4 2 1 3 1 4 0
Býci v odchovu II. turnus 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 201 319 543 1691 1408 132 134 193 309 521 0 1346 131 133 196 312 529 1691 1369 131 134 202 327 519 1550 1322 136 140 201 309 469 0 1193 133 136 201 320 500 1550 1274 135 138 202 315 495 1091 1177 121 129 201 318 506 0 1268 129 127 202 317 502 1091 1237 126 128 138 214 329 0 821 117 118 0 0 0 0 0 0 0 207 323 507 0 1287 129 131 207 323 507 0 1287 129 131 189 290 489 1517 1253 129 133 174 275 471 0 1191 129 129 187 288 487 1517 1246 129 133 213 335 561 1666 1441 134 136 206 324 520 0 1333 132 135 210 330 544 1666 1395 133 136 197 313 526 1531 1350 134 138 197 312 506 0 1278 134 136 197 312 515 1531 1308 134 137 215 342 578 1666 1489 137 140 203 328 558 0 1438 136 139 213 338 574 1666 1477 136 139 179 281 461 1382 1150 130 132 178 284 463 0 1155 122 122 179 281 461 1382 1151 129 131 0 0 0 0 0 0 0 203 322 510 0 1273 137 141 203 322 510 0 1273 137 141 198 319 496 0 1206 129 129 190 329 547 1392 1356 129 132 205 304 510 0 1266 125 127 197 317 528 1392 1311 127 129 199 311 497 1217 1227 132 137 170 271 445 0 1151 0 131 189 298 479 1217 1202 132 135 180 291 453 0 1132 130 130 195 311 461 0 1137 124 127 0 0 0 0 0 0 0
ks 83 116 199 13 5 18 1 3 4 9 0 7 7 17 3 20 95 54 149 54 69 123 124 40 164 6 1 7 0 7 7 3 2 2 4 1 1 2 1 0 0
Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 203 321 548 1700 1422 132 134 194 310 530 0 1372 131 134 198 315 538 1700 1393 131 134 205 326 523 1627 1349 136 140 206 316 486 0 1249 133 138 205 324 512 1627 1321 136 140 187 317 482 1166 1164 120 130 203 323 528 0 1331 130 127 199 321 517 1166 1290 126 128 136 213 330 0 821 117 118 0 0 0 0 0 0 0 216 333 545 0 1389 130 133 216 333 545 0 1389 130 133 188 287 490 1550 1256 128 132 174 275 471 0 1191 129 129 186 285 487 1550 1246 129 132 213 336 565 1676 1450 134 137 209 329 538 0 1382 132 137 211 333 555 1676 1425 134 137 196 313 527 1544 1355 134 139 199 315 515 0 1301 134 136 198 314 520 1544 1325 134 137 216 344 581 1685 1498 137 140 204 329 560 0 1444 135 139 213 340 576 1685 1485 137 140 182 283 469 1391 1181 130 133 178 284 463 0 1155 122 122 181 283 468 1391 1177 129 131 0 0 0 0 0 0 0 203 327 516 0 1297 137 140 203 327 516 0 1297 137 140 198 319 496 0 1206 129 129 190 329 547 1392 1356 129 132 205 304 510 0 1266 125 127 197 317 528 1392 1311 127 129 207 322 496 1158 1237 129 132 170 271 445 0 1151 0 131 189 297 471 1158 1194 129 132 180 291 453 0 1132 130 130 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2014 Plemeno
Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“
50
Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr II. turnus 2014
Do dražby ks 117 11 1 0 14 84 50 112 5 0 2 1 397
Vyv. cena Kč 75 769 77 818 95 000 0 67 286 74 262 75 360 75 268 66 600 0 74 500 79 000 74 950
Dražba a ceny Prodáno ks 58 7 0 0 3 71 27 47 1 0 0 0 214
Prodejní Kč 92 569 86 286 0 0 73 000 88 986 86 556 84 468 82 000 0 0 0 88 313
% prodaných 49,6 % 63,6 % 0,0 % 0,0 % 21,4 % 84,5 % 54,0 % 42,0 % 20,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 53,9 %
RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2014 dle plemen – nápoãet 2014 Plemeno
ks
Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele
110 163 273 25 13 38 2 4 6 10 1 13 14 29 3 32 178 100 278 124 98 222 187 53 240 17 1 18 1 13 14 3 2 5 7 2 5 7 2 4 0
Býci v odchovu – nápočet 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 198 317 534 1651 1379 131 134 193 309 521 0 1346 131 133 195 312 526 1651 1359 131 133,3 202 326 518 1511 1319 136 139 201 312 476 0 1208 132 136 202 321 504 1511 1281 135 138,184 202 315 495 1091 1177 121 129 201 318 506 0 1268 129 127 202 317 502 1091 1237 126 127,667 138 214 329 0 821 117 117,9 196 339 605 1375 1471 134 140 202 314 500 0 1278 129 132 201 315 508 1375 1292 129 132,286 191 292 491 1475 1250 129 133 174 275 471 0 1191 129 129 189 291 489 1475 1245 129 132 211 334 561 1617 1430 133 136 206 324 524 0 1340 132 135 209 330 548 1617 1398 133 136 198 312 528 1497 1340 134 138 198 313 509 0 1283 134 136 198 312 519 1497 1315 134 137 217 341 574 1643 1476 136 139 204 330 559 0 1432 136 138 214 339 571 1643 1466 136 139 183 288 469 1369 1178 130 133 178 284 463 0 1155 122 122 183 288 469 1369 1177 130 132 192 306 463 1408 1216 129 133 203 318 501 0 1259 137 140 202 317 499 1408 1256 137 140 198 319 496 0 1206 129 129 190 329 547 1392 1356 129 132 180 285 485 0 1233 125 127 183 298 503 1392 1268 127 128 199 311 497 1217 1227 132 137 178 277 439 0 1119 0 128 184 287 456 1217 1150 132 131 185 279 445 0 1125 130 129 195 311 461 0 1137 124 127 0 0 0 0 0 0 0
ks 87 116 203 17 6 23 1 3 4 9 1 10 11 21 3 24 128 59 187 104 78 182 164 48 212 11 1 12 1 10 11 3 2 4 6 1 3 4 2 0 0
Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 202 321 546 1689 1416 132 134 194 310 530 0 1372 131 134 198 315 537 1689 1391 131 134 203 323 520 1573 1334 136 140 206 321 498 0 1273 132 137 204 323 514 1573 1318 135 139 187 317 482 1166 1164 120 130 203 323 528 0 1331 130 127 199 321 517 1166 1290 126 128 136 213 330 0 821 117 118 196 339 605 1375 1471 134 140 207 318 525 0 1348 130 134 206 319 532 1375 1359 131 134 192 291 495 1506 1261 128 132 174 275 471 0 1191 129 129 189 289 492 1506 1252 128 132 212 336 566 1633 1443 134 136 209 329 542 0 1390 133 137 211 333 559 1633 1426 133 137 199 313 530 1506 1348 134 138 200 315 516 0 1304 134 136 199 314 524 1506 1329 134 137 218 344 580 1676 1495 137 140 205 332 565 0 1453 136 139 215 341 576 1676 1485 137 140 188 293 470 1342 1189 131 134 178 284 463 0 1155 122 122 188 292 469 1342 1186 130 133 192 306 463 1408 1216 129 133 204 323 510 0 1284 137 140 203 321 505 1408 1277 136 139 198 319 496 0 1206 129 129 190 329 547 1392 1356 129 132 182 287 493 0 1251 125 128 184 301 511 1392 1286 127 129 207 322 496 1158 1237 129 132 177 280 451 0 1153 0 130 185 290 462 1158 1174 129 131 185 279 445 0 1125 130 129 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2014 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2014
Do dražby ks 121 15 1 0 18 114 96 148 10 1 1 2 527
Vyv. cena Kč 75 430 76 333 95 000 0 67 056 74 965 77 229 75 561 67 300 79 000 70 000 74 500 75 309
Dražba a ceny Prodáno ks 59 8 0 0 4 94 62 80 1 0 0 0 308
Prodejní Kč 92 203 85 500 0 0 73 750 89 043 96 081 86 063 82 000 0 0 0 89 977
% prodaných 48,8 % 53,3 % 0,0 % 0,0 % 22,2 % 82,5 % 64,6 % 54,1 % 10,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 58,4 %
51
Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2014 – bez rozdílu plemene Pořadí
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
52
Místo odchovu
Jméno býka
Přidělen státní registr
Plemeno
Otec
Př. test
Datum ZV
ušní číslo
Chovatel
Dat. nar.
Matka
Př. od nar.
kříž ZV
Prodej. cena
ZMS 201
S100
ZSI 807
1983
0
85
1887
139
x
0
84
OPB Měcholupy ZENTRUM VODŇANSKÝ P
RPH prT Celkem bodů
22.04.14
836371031 CZ
Kolář František, Stožice
22.3.13
181049931 CZ
u chovatele
ZEUS Z CHÝŠTĚ ČB ET
ZBM 311
B100
ZBM 272
04.05.14
695129053 CZ
Rozsévač Oldřich, Chýšť
7.3.13
386225931 CZ
1475
129
x
OPB Osík
ZOUNAR MOF
ZAU 022
UU100
ZAU 005
1425
0
83
30.04.14
710692021 CZ
Montážně obchodní firma s.r.o., B. M
14.2.13
1207046948 FR
1421
136
x
OPB Benešov
ZÁŽEH Z NOVÉ VODY PP
ZMS 180
S100
ZSI 844
1941
0
83
25.04.14
640256071 CZ
Reinold Manfred, Stará Červená Voda
29.3.13
155892972 CZ
1792
144
151 000
OPB Osík
ZORAN PAC V
ZIT 457
T100
ZTI 516
2033
0
82
09.05.14
762551032 CZ
PAC Hořovice s.r.o.
3.3.13
114400942 CZ
1738
144
141000
OPB Benešov
ZÁRUKA Z LEŽNICE PP
ZMS 164
S100
ZSI 369
1983
0
82
25.04.14
562579041 CZ
Bartoň František, Ležnice
23.1.13
123149941 CZ
1718
142
106000
u chovatele
ZUPER Z JAVORNÉ
ZSA 173
Z100
ZSA 129
0
82
22.04.14
559930041 CZ
Vaňousek Vladimír, farma Javorná
21.3.13
1303657019 DE
140
x
u chovatele
ZABADAC NEČTINSKÝ
ZLM 353
Y100
ZLI 896
0
82
15.05.14
723274032 CZ
Nečtinská zemědělská a.s.
6.1.13
224781932 CZ
1432
140
x
OPB Benešov
ZIKO VFU V
ZLM 311
Y100
ZLI 650
2050
0
81
24.04.14
626867081 CZ
VFU Brno ŠZP Nový Jičín
10.1.13
163673981 CZ
1565
142
101 000
OPB Cunkov
ZAPPA ZE ZÁBRDÍ P
ZMS 195
S100
ZSI 857
2083
0
81
06.05.14
808220031 CZ
Vachtfeitl Josef, Zábrdí
20.3.13
250690931 CZ
1777
140
91 000
OPB Měcholupy
ZEGOR Z PĚČÍNA
ZAI 064
G100
ZAA 848
2008
0
81
22.04.14
817428031 CZ
Lepša Vladimír, Pěčín
28.1.13
48806931 CZ
1708
139
x
OPB Osík
ZAJÍC ZE DVORA
ZLM 327
Y100
ZLI 945
1608
0
80
29.04.14
693442053 CZ
Šeda J., Helvíkovice
6.2.13
138527511 CZ
1435
138
86 000
OPB Kundratice
ZABO LEŽNICKÝ R
PMS 624
S100
ZSI 564
2083
0
80
23.04.14
561894041 CZ
Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice
17.2.13
135448941 CZ
1721
146
86 000
OPB Měcholupy
ZANGA Z LEŽNICE PP
ZMS 134
S100
ZSI 637
1816
0
80
22.04.14
554477041 CZ
Bartoň František, Ležnice
1.1.13
1302340333 DE
1699
148
122 000
OPB Měcholupy
ZORSUS Z LEŽNICE P
ZMS 138
S100
ZSI 817
1816
0
80
22.04.14
554480041 CZ
Bartoň František, Ležnice
10.1.13
133649941 CZ
1688
145
95 000
u chovatele
ZAPA LEŽNICKÝ P
ZMS 155
S100
BJ 185
0
80
22.04.14
553954041 CZ
Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice
25.1.13
115130941 CZ
142
x
u chovatele
ZELINKA Z NOVÉ VODY V
ZMS 187
S100
ZSI 844
0
80
02.05.14
640252071 CZ
Reinold Manfred, Stará Červená Voda
28.2.13
560363400519 UK
145
x
u chovatele
ZABULON NEČTINSKÝ
ZLM 358
Y100
LIP 693
0
80
15.05.14
758741032 CZ
Nečtinská zemědělská a.s.
29.1.13
256560932 CZ
140
x
u chovatele
ZVONEK Z TODNĚ P
ZLM 347
Y100
LIP 658
0
80
12.05.14
795149031 CZ
Farka Martin, Todně
8.2.13
986047959 DE
1362
138
x
OPB Osík
ZOLTÁN Z MOKRÝŠOVA V
ZIT 452
T100
ZTI 590
2191
0
79
09.05.14
679258053 CZ
Slavík Leoš, Mokrýšov
20.2.13
182635953 CZ
1670
137
122 000
1477
1519
1651
1413
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
ZEUS Z CHÝŠTĚ ET – ZBM 311 – Rozsévač Oldřich, Chýšť, 84 b., 4. 5. 2014
ZÁŽEH Z NOVÉ VODY PP – ZMS 180 – Reinold M., St. Č. Voda, OPB Benešov, 83 b., 25. 4. 2014
ZOUNAR MOF – ZAU 022 – Montážně obchodní firma s.r.o., B.Mlýn, OPB Osík, 83 b., 30. 4. 2014
ZABADAC NEČTINSKÝ – ZLM 353 – Nečtinská zemědělská a.s., 82 b., 15. 5. 2014
ZUPER Z JAVORNÉ – ZSA 173 – Vaňousek Vladimír, farma Javorná, 82 b., 22. 4. 2014
ZORAN PAC V – ZIT 457 – PAC Hořovice s.r.o., OPB Osík, 82 b., 9. 5. 2014
ZÁRUKA Z LEŽNICE PP – ZMS 164 – Bartoň František, Ležnice, OPB Benešov, 82 b., 25. 4. 2014
Fota: Karel Melger, Jan Kopecký, Kamil Malát, Pavel Káčer
ZENTRUM VODŇANSKÝ P – ZMS 201– Kolář Fr., Stožice, OPB Měcholupy, 85 b., 10. 5. 2014
53
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
ZIKO VFU V – ZLM 311 – VFU Brno ŠZP Nový Jičín, OPB Benešov, 81 b., 24. 4. 2014
ZAPA LEŽNICKÝ P – ZMS 155 – Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice, 80 b., 22. 4. 2014
ZAJÍC ZE DVORA – ZLM 327 – Šeda J., Helvíkovice, OPB Osík, 80 b., 29. 4. 2014
ZELINKA Z NOVÉ VODY – ZMS 187 – Reinold M., St. Č. Voda, 80 b., 2. 5. 2014
ZVONEK Z TODNĚ P – ZLM 347 – Farka Martin, Todně, 80 b., 12. 5. 2014
ZEDNÁŘ Z VLKOVA – ZIT 433 – Lux Jiří, Vlkov, 79 b., 30. 4. 2014
ZAKARTA PAVAS – ZAI 125 – Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky, 79 b., 10. 5. 2014
Fota: Karel Melger, Jan Kopecký, Kamil Malát, Pavel Káčer
ZEGOR Z PĚČÍNA – ZAI 064 – Lepša Vladimír, Pečín,OPB Měcholupy, 81 b., 22. 4. 2014
54
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
ZIDAN Z CHÝŠTĚ ET – ZBM 312 – Rozsévač Oldřich, Chýšť, 78 b., 4. 5. 2014
ZOOM RED – ZAI 088 – Ottenschläger G., Benešov n. Č, OPB Osík, 77 b., 30. 4. 2014
ZILBERT PAVAS – ZAI 121 – Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky, 76 b., 10. 5. 2014
ZÁVIST Z BĚSNA V – ZMS 214 – Zemědělská společnost Blšany, 76 b., 16. 5. 2014
ZORAN ZE SLAVKOVIC – ZBA 922 – Mrázek A.,Slavkovice, OPB Osík, 76 b., 29. 4. 2014
ZDENEK Z PĚČÍNA – ZAI 105 – Lepša Vladimír, OPB Cunkov, 76 b., 7. 5. 2014
ZZ-TOP KH – ZBA 930 – ZD Krásná Hora n.Vlt., a.s., OPB Cunkov, 76 b., 7. 5. 2014
Fota: Karel Melger, Jan Kopecký, Kamil Malát, Pavel Káčer
ZÁMIŠ RED Z RADHOSTIC – ZAI 141 – ing. Kofroň J., Radhostice, 78 b., 14. 5. 2014
55
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
ZOMBIE RED TOPANGUS – Nechvátal Milan, Počátky, OPB Cunkov, 74 b., 7. 5. 2014
ZAPA MOF – ZPA 028 – Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn, OPB Osík, 74 b., 30. 4. 2014
ZOLLO Z LUTONINY – ZPI 707 – Švidrnochová J. ing., Lutonina, OPB Cunkov, 71 b., 7. 5. 2014
VÍŠEK JŮNA – ZSA 177 – Kraml E., Stachy, 70 b., 13. 5. 2014
ZLATAN V – HRF 444 – Petlan Luděk, Heřmaneč, OPB Cunkov, 70 b., 6. 5. 2014
ZELOT Z DROUHAVČE – HRF 441 – Zelený J., Drouhaveč, OPB Benešov, 70 b., 28. 4. 2014
ZIGI Z PTENÍNSKÉHO MLÝNA P – ZSH 015 – Žaloudek Roman, Ptenín, 68 b., 10. 5. 2014
Fota: Karel Melger, Jan Kopecký, Kamil Malát, Pavel Káčer
ZERAF ROUPOVSKÝ W(P)B – ZGA 479 – Vacík Václav, Roupov, 75 b., 10. 5. 2014
56
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2013 – 30. 6. 2013 na OPB a OCH Den Středa
Datum 18. 6. 2014
Čtvrtek
19. 6. 2014
Pátek
20. 6. 2014
Sobota
21. 6. 2014
Neděle
22. 6. 2014
Pondělí
23. 6. 2014
Úterý
24. 6. 2014
Středa
25. 6. 2014
Čtvrtek
26. 6. 2014
Pátek
27. 6. 2014
Sobota Neděle Pondělí
28. 6. 2014 29. 6. 2014 30. 6. 2014
Úterý
1. 7. 2014
Začátek 9,00 11,00 13,00 9,00 17,00 18,00 9,00 14,00 16,00 8,00 10,00 11,00 12,00 14,00 17,00 9,00 12,00 9,00 16,00 17,00 18,00 9,00 15,30 16,00 17,00 18,00 8,00 9,00 16,00 17,00 8,00 9,00 10,00 11,00 13,00 16,00 9,00 11,00 13,00 16,00 17,00 x x 8,00 9,00 11,00 12,30 13,30 15,00 17,00 9,00 12,00 13,00 14,30 15,30 16,30
OPB, chovatel OPB Janovice Reinold Manfred, Stará Červená Voda ZD Agroholding Bernartice OPB Osík Novotný Milan, Mezihoří Novotný Martin, Doly OPB Benešov Družstvo Velký Újezd VFU Brno ŠZP Nový Jičín Agrochyt s.r.o., Mohelno Poláková Zdenka, Dolní Libochová Hatlák Vlastimil, Meziboří Statek Habří, a.s. ZD Pozovice Dvořák Josef, ing., Telecí Chmelík L., Vlčkovice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Cunkov Heráň Jan, Radíč Převrátil Jiří, Ing., Vacíkov Zobal Vlastimil, Bor u Březnice OPB Cunkov Kubík Dušan, Třebčice Měcholupská zemědělská a.s. Nejdl Zdeněk, Kvaslice Karpenková Natalija, Dubský Mlýn Ekočas spol.s r.o., Částkov OPB Kundratice Zatloukal V., Dvorce Vacík Václav, Roupov Nováková Hana, Sirá Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. Dvorská Pavlína, Teplá Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice Vaňousek Vladimír, farma Javorná Vörös Alojz ing., SHR, Pelhřimov Nečtinská zemědělská a.s. Zemědělská společnost Blšany Šilhanová Marie, Nová Ves Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Hromas Jan, Stvolínky Šimáček Luděk,Radčice x x Marek Petr, Častonín Habr František ml., SZ, Báňovice Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí Tájek Jaroslav, Zvíkov Placanda Jakub, Křenovice Farka Martin, Todně Lepša Vladimír, Pěčín ZD Brloh Vondrušková Věra, Protivec Valenta Petr, Budyně PLEMCHOV Strašice, a.s. Diviš Miroslav, Láz Maletická farma s.r.o.
ks 3 4 3 53 1 2 39 1 4 4 1 2 9 3 1 1 6 38 1 1 1 32 1 2 1 1 1 24 8 1 2 2 1 2 4 2 5 7 1 3 1 1 x x 1 6 1 2 1 3 9 11 1 2 4 1 1
Plemena HE, AA MS PI CH, MS, LI, AA, BA, HE PP LI CH, MS, LI, AA, BA, PI CH LI MS,LI MS AA AA CH AA CH LI AA, LI, CH, BA, SA, BM, PI CH CH CH MS, HE HE, AA CH, MS AA BA CH MS, LI, CH, AA CH, MS GA CH MS CH MS SA GS LI MS MS BA AA GS x x BA MS AA CH MS LI AA, MS AA, MS SA MS LI, PP LI LI
Dražba po skončení ZV x x hodinu po skončení ZV
hodinu po skončení x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
ZV
ZV
ZV
ZV
57
Harira – marocká polévka (6 – 8 porcí) Harira je velmi chutná polévka, navíc vydatná. Najdete v ní zeleninu, maso i luštěniny, od všeho trochu. Maroko vám z dálky zavoní díky jemné kombinaci koření – římského kmínu, skořice a mleté papriky, která zároveň pomáhá dobrému trávení spolu s čerstvými bylinkami, koriandrem a petrželkou. Na polévku budeme potřebovat: • 2–3 lžíce olivového oleje • 2 najemno nakrájené cibule • 1 řapík řapíkatého celeru – malé kostičky • 2 malé mrkve na kostičky • 3 stroužky česneku drcené • 500 g hovězího plecka + jehněčí na malé kostky • hrnek namočené cizrny • 1 1/2 lžičky římského kmínu • 2 lžičky papriky • 2 lžičky mleté skořice • 2 bobkové listy • 2 lžíce rajského protlaku • 2 lžičky cukru • 1,5–2 litry hovězího vývaru • 2 plechovky drcených rajčat • hrnek namočené čočky • hrst plocholisté petrželky • hrst čerstvého koriandru • sůl, mletý pepř • 1 citron, snítka koriandru a datle na podávání
• jako vložku do polévky někde navíc podávají i klasické polévkové nudle (harira je pak ještě vydatnější) • arabský chléb jako příloha
V hrnci rozpálíme olej, cibuli osmahneme dosklovata, pak přidáme mrkev a celer. Až mrkev pustí barvu, přidáme česnek, maso a cizrnu, osmahneme, okořeníme (římský kmín, skořice, paprika, bobkový list), rychle osmahneme, poté zarestujeme rajský protlak, cukr, opět osmahneme, zalijeme vývarem, přivedeme k varu, pozvolna vaříme hodinu. Pak přidáme namočenou čočku a rajčata, nahrubo nasekanou petrželku a koriandr, vaříme, až je čočka měkká. Dochutíme solí a velmi lehce mletým pepřem. Na závěr přidáme nasekané bylinky – petrželku a koriandr. Podáváme s arabským chlebem, můžeme vylepšit citronovou šťávou, datlemi a snítkou koriandru.
Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz
jihoãeská BEEF SHOW
Země živitelka • 28. 8. – 2. 9. 2014 • České Budějovice 2. jihočeská angus show – 29. 8. 2014 1. jihočeská limousine show – 1. 9. 2014
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL:
[email protected] WWW.CSCHMS.CZ