âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. • PROSINEC 2010 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Druh˘ v˘jezd Junior teamu • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XI. díl • Angus tour 2010 – Morava • Highland – v˘prava do zemû pÛvodu • Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen • Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání Klubu chovatelÛ belgického modrého

Vážené chovatelky a chovatelé, rok 2010 se pomalu chýlí ke svému konci a s ním k Vám přichází i poslední číslo svazového zpravodaje. Jakkoliv budeme hodnotit tento rok každý z nás rozdílně, všichni se asi shodneme, že to byl rok, který už brzy odstartuje dosti zásadní změny v našich životech – některé možná pozitivní, jiné už zase tak moc ne. Úsporná opatření si vybírají daň na všech frontách, zemědělce nevyjímaje, a tak co jistě trápí všechny farmáře bez rozdílu orientace jejich podnikání, je v tuto chvíli prázdná obálka s nápisem Top-Up 2011. Není bohužel žádnou novinkou, že v návrhu rozpočtu pro příští rok se s žádnou výplatou národních doplňkových plateb zatím nepočítá. Jejich význam sice se zvyšujícími se penězi z EU poměrově klesá, stále to však je jedna z nejdůležitějších příjmových položek všech zemědělců co se dotací týče. Avšak chovatelé masného skotu pocítí znatelný pokles ve svých příjmech již letošní rok, kdy sazba na KBTPM poklesla o více než 1000 Kč v rámci „spravedlivějšího“ rozdělení mezi všechny přežvýkavce... Pojďme se však spíše poohlédnout po něčem pozitivnějším. Jednou z novinek letošního roku je založení Junior teamu při našem svazu, který sdružuje už více než 30 mladých chovatelů a chovatelek ze všech koutů naší republiky. Tato aktivita, která vzešla z nápadu předsedy svazu ing. Vráblíka, si velmi rychle našla své místo a troufám si říci, že se mezi mladými chovateli těší velkému zájmu. I přesto, že byl tento tým založen teprve v březnu při brněnské výstavě Techagro, stihli jsme již pro naše mladé chovatele uspořádat hned dvě akce a další připravujeme. Další důležitým mezníkem je rozšíření svazu o čtyři nová plemena – aubrac, parthenaise, shorthorn a texas longhorn. I když chápu, že drtivá většina z vás nad touto informací mávne rukou, neboť tato plemena nikdy chovat nebudou, z hlediska rozvoje svazu to považujeme za poměrně silný pozitivní signál do budoucna. I přesto, že se mnohé věci a akce letos podařily a naše společná práce se posunula zase o kus dopředu, je stále dost aktivit, které jsme bohužel zatím zrealizovat nestihli. Jednou z nich je například evidenční a obchodní internetový systém, který by umožňoval více se zapojit do obchodních záležitostí tak, abychom vám pomohli se lépe zorientovat na trhu a rychleji reagovat na případné nabídky či poptávky. Mohu vás ujistit, že nelenošíme a na tvorbě systému usilovně pracujeme. Bohužel provázanost všech jeho funkcí je o mnoho složitější než jsme si na počátku mysleli, a tak se jeho realizace a faktické spuštění posouvá. Nejsem příznivce planých slibů, a proto mě osobně toto zdržení velmi mrzí, ale pevně věřím, že se pozitivně projeví ve zlepšené funkčnosti celého systému. Prozatím můžete i nadále využívat naší internetovou burzu, která se za dobu svého fungování stala velmi využívaným nástrojem a podle vašich reakcí si troufám tvrdit, že i velmi užitečným a prospěšným. Jen pro vaši představu – již brzy bude jejím prostřednictvím podán inzerát s pořadovým číslem 1500. Pokud jste to ještě nezkusili, máte možnost, a to zcela zdarma! Mohl bych se rozepsat ještě více, ale prostor úvodní stránky je omezený. Proto mi dovolte, abych se rozloučil, popřál Vám a Vašim blízkým krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2011. To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2010 – roãník XVII.

O B SAH Aktuálnû.......................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2010 ................................................................................... V˘stavy Blonde d’Aquitaine ve Francii 2010 ................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu................................................ ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce .................................... Franti‰ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû ........................................... âSCHMS na v˘stavû Nበchov 2010 ............................................................. Aukce jalovic získávají na oblibû .................................................................... Druh˘ v˘jezd Junior teamu: Pfiíprava zvífiat na v˘stavy.................................... Náv‰tûva dánsk˘ch farmáfiÛ na ãesk˘ch simentálsk˘ch farmách...................... Belgické modrobílé bez problémÛ s porody – fantazie nebo budoucnost? ...... ANGUS TOUR 2010 – Morava ....................................................................... Skotsk˘ náhorní skot – v˘prava do zemû pÛvodu ............................................ Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen ............................................................. Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání Klubu chovatelÛ belgického modrobílého ................................................... Metabolické poruchy....................................................................................... Skóre tûlesné kondice (BCS) u masného skotu................................................. V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2010–2011... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 ........................................... Recept – Carnitas de Cholula ..........................................................................

4 5 6 10 10 14 17 18 19 22 23 26 29 33 38 42 47 50 51 54

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Kargo – ZCH 648 (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Bovet Mango – ZPI 406 (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Country Sports s.r.o. Milíře (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Ústín 122, 783 46 Tû‰etice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Jak dál s bluetonguem? Ministerstvo zemûdûlství a Státní veterinární správa po dohodû s chovatelsk˘mi svazy navrhují dokonãit vakcinaãní program proti bluetongue do kvûtna 2011 jako vakcinaci povinnou pro skot s moÏností v˘jimek obdobn˘ch jako v roce 2010. Po kvûtnu 2011 pak bude moÏné vakcinovat dobrovolnû bez pfiíspûvku státu. Od ãervna 2011 by se na území âR tedy jednalo jiÏ o dobrovolnou preventivní vakcinaci hrazenou chovatelem pokud by to vyÏadoval obchodní partner, resp. pokud by chovatel chtûl svoje zvífiata i nadále chránit. Povinností chovatele by bylo vést fiádnou evidenci o takto vakcinovan˘ch zvífiatech a informovat nakupujícího o faktu, Ïe zvífiata jsou vakcinována. Jaro 2011 tedy bude poslední fází národního povinného vakcinaãního programu, jehoÏ realizace vychází z plánu preventivního oãkování zpracovaného SVS âR na základû doporuãení Komise, která poÏaduje vakcinaci je‰tû minimálnû dal‰í 2 následující roky po provedeném nouzovém oãkování. Pfii nedodrÏení plánu, resp. doporuãeného schématu vakcinace hrozí nebezpeãí, Ïe Komise sníÏí âR finanãní pfiíspûvek nejménû o 25 % nebo jej bude poÏadovat zpût za celé období 2008 –2011. DÛvodem k pokraãování ve vakcinaci i v tomto roce bylo jak nebezpeãí v˘skytu dal‰ích pfiípadÛ na území republiky, tak hledisko obchodování, jelikoÏ âeská republika je v souladu se smûrnicí Rady 2000/75 uzavfien˘m pásmem a zvífiata musí splÀovat striktnûj‰í podmínky pro pfiesuny, pokud se jedná o pfiesun zvífiat mimo uzavfiené pásmo. Pokud by zvífiata nebyla vakcinovaná, pro tyto pfiesuny by bylo nezbytné virologické vy‰etfiení kaÏdého kusu. Tady se jedná o náklady chovatele, nikoliv státu, jak je stanoveno u vakcinace. Bezprostfiednû po ukonãení vakcinaãního programu v‰ak nebude âeská republika územím prost˘m nákazy. Tohoto stavu mÛÏe dosáhnout aÏ po dvou letech od posledního pfiípadu bluetongue a doloÏením údajÛ ze v‰ech ãástí monitoringu probíhajících na území âR. To znamená, Ïe po ukonãení vakcinace aÏ do dosaÏení stavu území prostého bluetongue budou muset b˘t vnímavá zvífiata pfiemísÈována z âR do jin˘ch pásem na základû sérologického, resp. virologického vy‰etfiení krve, protoÏe ukonãení vakcinace neru‰í podmínky pfiesunÛ dle nafiízení Komise 1266/2007. V pfiípadû, Ïe na na‰em území nebude zaznamenán Ïádn˘ nov˘ pozitivní pfiípad katarální horeãky ovcí (poslední v˘skyt byl na území âR v záfií 2009), poÏádá âeská republika v záfií 2011 Evropskou komisi o zru‰ení uzavfieného pásma a nastolení území prostého katarální horeãky ovcí. Tím dojde oficiálnû k uzavfiení „kapitoly“ zvané bluetongue. Shrnutí: ❏ poslední vakcinaãní kampaÀ probûhne za základû MNO v dubnu 2011 ❏ vakcína i úkon bude hrazen státem (nárokováno z prostfiedkÛ EU) ❏ vakcinaãní kampaÀ probûhne pouze u skotu, u ovcí a koz pouze na vyÏádání chovatele ❏ SVS poÏádá EU o vyhlá‰ení území prostého nákazy. Pokud se neobjeví nové ohnisko, bude âR od záfií 2011 obchodovat se zvífiaty bez jak˘chkoliv omezení z pohledu BT ❏ dal‰í vakcinace bude provádûna pouze na Ïádost chovatele a ten bude hradit jak vakcínu, tak úkon ❏ vzéhledem k signalizovan˘m problémÛm v reprodukci, SVS bude kladnû vyfiizovat Ïádosti chovatelÛ o odloÏení vakcinace (pfiedev‰ím plemenní b˘ci) udûlením v˘jimky

Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí V rámci osvûtov˘ch a publikaãních ãinností vydal nበsvaz novou publikaci s názvem „Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí“ s podtitulem „i pasení krav má své zákonitosti“. Autorem je pracovník na‰eho svazu Hubert Herrmann. Jak je jiÏ z názvu patrné, tato publikace je urãena zaãínajícím chovatelÛm, ktefií o chovu masného skotu nemají dostatek informací ãi zku‰eností a pfiesto se rozhodli s chovem zaãít. BroÏurka si neklade za cíl vyãerpávajícím zpÛsobem podat v‰echny informace o chovu masného skotu, ale odlehãenou a místy snad i humornou formou pfiinést základní orientaci v nejpodstatnûj‰ích aspektech spojen˘ch s pastevním zpÛsobem chovu skotu bez trÏní produkce mléka. BroÏurka je k dispozici jak v ti‰tûné formû, tak vám ji nabízíme volnû ke staÏení na na‰ich internetov˘ch stránkách. Pfiejeme pfiíjemné poãtení.

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat v roce 2011 Po velmi úspû‰né premiéfie Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky, jejíÏ první roãník se konal v ãervnu 2009, se v pfií‰tím roce brány brnûnského v˘stavi‰tû opût otevfiou pro v‰echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce zemûdûlství. Druh˘ roãník se bude konat v termínu 23.– 26. ãervna 2011. O v‰ech podrobnostech vás budeme vãas informovat.

Kalendáfi âSCHMS 2011 Tradiãní svazov˘ kalendáfi pro rok 2011 je jiÏ hotov˘. Kromû zajímav˘ch fotografií, novû obohacen˘ch o ãtyfii nová plemena, zde opût najdete také 12 nov˘ch receptÛ vãetnû fotek. Kalendáfi, kter˘ je urãen v˘hradnû na‰im ãlenÛm, je k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poÏadavkem kontaktovat. Vyzvednout si jej mÛÏete rovnûÏ po pfiedchozí dohodû osobnû na sekretariátu svazu v Praze na Tû‰novû v budovû Ministerstva zemûdûlství.

4

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2010 Zemûdûlské druÏstvo Slavãe, Slavãe Jihoãesk˘ chovatel, a.s., âeské Budûjovice Michal Stebelsk˘, DiS., Rynoltice Josef ÎíÏala, Úroãnice, Bene‰ov Agrochyt s.r.o., Mohelno Ing. Václav Vacík, Roupov Radomír Pavlíãek, ml., Rokytnice, Vsetín Kooperace Sádek, a.s., Lesonice, Tfiebíã Radek Douda, Ha‰kovcova Lhota, Bechynû

Aktivity âSCHMS 2010 Záfií 2.–5. 9. 7. 9. 8. 9. 9. 9. 14.–15. 9. 21. 9. 22. 9. 23.–24. 9. 30. 9.

Angus fórum 2010 Dánsko Konference chovatelÛ masného skotu ve ·luknovû ¤editel se zúãastnil slavnostního ãlenského shromáÏdûní Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu pfii pfiíleÏitosti 20. let zaloÏení svazu Národní v˘stava âeského strakatého skotu v Rade‰ínské Svratce (Malát, Vráblík, Kopeck˘) Semináfi a VâS 2010 na Skalském dvofie SchÛze ãlenÛ klubu Galoway a Highland (Seletice) Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen na farmû Pojedy, kde byla mj. chovatelsky uznána ãtyfii nová plemena masného skotu – Aubrac, Parthenaise, Shorthorn a Texas Longhorn SchÛze ãlenÛ klubu Masn˘ simentál (Újezd u Vala‰sk˘ch Klobouk a Skalica – SK) Pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)

Dal‰í záfiijové aktivity • V rámci osvûtov˘ch a publikaãních ãinností vydal âSCHMS novou publikaci s názvem „Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí“ s podtitulem „i pasení krav má své zákonitosti“ • Dokonãení, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2010 • Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2009 • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti • Tvorba kalendáfie pro rok 2011 • Dokonãení ‰lechtitelsk˘ch programÛ pro novû uznaná plemena masného skotu • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

¤íjen 1. 10. 1.–2. 10. 7.–10. 10. 14.–15. 10. 18. 10.

Aukce plemenn˘ch jalovic Cunkov Angus Tour 2010 Morava (Dobe‰, Kopeck˘, ¤ehofiová) V˘stava Nበchov 2010 v Lysé nad Labem (Herrmann, Kopeck˘, Melger, ¤ehofiová) Klub chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine (Vûdlice, farma pana ·Èastného) Semináfi Porody a telata masného skotu 2011 pofiádan˘ spoleãností Alltech pod zá‰titou âSCHMS v StfiíteÏi u Jihlavy (Malát) 18.–20. 10. Tfietí turnus základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 20.–23. 10. Klub chovatelÛ plemene belgické modré organizoval studijní cestu do Belgie 27.–29. 10. Druh˘ v˘jezd Junior teamu âSCHMS v Ranãicích na téma Pfiíprava zvífiat na v˘stavy (Malát, ¤ehofiová, Vráblík) Dal‰í fiíjnové aktivity • Pfiíprava a zpracování souhrnné dotace na podporu kontroly uÏitkovosti masného skotu • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • Tvorba kalendáfie pro rok 2011 • Aktualizace plemenn˘ch hodnot (s novû zaveden˘m barevn˘m odli‰ením pásem RPH pro lep‰í pfiehlednost) a databáze sluÏby webKUMP

Listopad 4. 11. 10. 11. 18. 11. 22. 11. 29. 11.

Pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) Pfiíprava primárních voleb v rámci Ïivoãi‰né sekce snûmovny spoleãenstev do orgánÛ AK – Praha-Uhfiínûves (Malát, Vráblík) ¤editel se zúãastnil jednání v rámci vypofiádání pfiipomínek k novele veterinárního zákona (MZe, Praha) Pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu svolaného ministrem Fuksou k problematice Ïivoãi‰né v˘roby (Mze, Praha) ¤editel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2010 (Praha)

Dal‰í listopadové aktivity • Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje • Tisk kalendáfie pro rok 2011

5

V˘stavy Blonde d’Aquitaine ve Francii v roce 2010 Karel ·eba Je tomu jiÏ zhruba tfiicet let, kdy mnû pfii diskuzi o v˘bûru krycího psa na konkrétní fenu, jeden v˘znamn˘ chovatel a souãasnû i rozhodãí pro exteriér fiekl: „KdyÏ se Ti narodí ve vrhu jeden ‰ampion, byl to velmi dobr˘ vrh. KdyÏ se Ti ve vrhu narodí dva ‰ampioni, tak to byl super v˘born˘ vrh. Pokud se Ti ve vrhu narodí tfii ‰ampioni, tak to není Tvoje zásluha, to je neuvûfiitelná náhoda, která se jiÏ nikdy nemusí opakovat“. Tento názor byl urãitû mínûn s urãitou nadsázkou, ale dodnes ho beru váÏnû. Kráva vût‰inou za svÛj Ïivot neporodí víc telat, neÏ je prÛmûrn˘ poãet narozen˘ch ‰tûÀat v jednom vrhu feny. âasto se jich narodí i ménû. Proto je odchování ‰ampiona v chovu krav sloÏitûj‰í. Na druhé stranû je snahou kaÏdého dobrého chovatele odchovávat co nejkvalitnûj‰í zvífiata a odchovávat ‰ampiony a nebo alespoÀ kvalitní jedince. Proto se chov kaÏdého plemene, a to bez ohledu na Ïivoãi‰n˘ druh, fiídí pfiíslu‰n˘m standardem. Dva rÛzní chovatelé se mohou v názoru na ideální vyjádfiení uÏitkového typu v souladu s tímto standardem li‰it. Je celkem pochopitelné i to, Ïe jsou nûktefií chovatelé pfiesvûdãeni o tom, Ïe jsou jeho zvífiata ta nejlep‰í. A nemusí to b˘t pfii srovnání s konkurencí pravda. Proto existují rÛzné, a to více ãi ménû objektivní metody, pro hodnocení zevnûj‰ku a uÏitkovosti. Jsou to pfiedev‰ím plemenné hodnoty. Ty se ale vût‰inou t˘kají jen nûkter˘ch vybran˘ch ukazatelÛ exteriéru. Za ãísly si také nemusí kaÏd˘ umût pfiedstavit konkrétní zvífie. K dal‰ímu objektivnímu hodnocení zevnûj‰ku slouÏí vzájemné srovnávání zvífiat stejné vûkové kategorie z rÛzn˘ch chovÛ. Je to systém pochopitelnû star‰í neÏ je odhad plemenn˘ch hodnot. Tak jsme se dostali k v˘stavám a chovatelsk˘m pfiehlídkám. Pofiádání v˘stav je tak v˘znamnou souãástí ‰lechtitelského procesu. V âeské

6

republice pofiádáme v˘stavy masného skotu od roku 1997. Do té doby to byly spí‰ ukázky plemen. Rozsah na‰ich v˘stav je pochopitelnû závisl˘ na velikosti na‰í populace plemene Blonde d’Aquitaine. Velkou inspirací pro na‰e chovatele proto mohou b˘t v˘stavy v zahraniãí, a to pfiedev‰ím v zemi pÛvodu. MÛÏeme zde sledovat urãité chovatelské trendy ve v˘voji exteriéru, ale také pÛvody zvífiat z jednotliv˘ch chovÛ. Tou inspirací chápejme pfiedev‰ím v˘bûr plemeníkÛ. V tomto pfiíspûvku se chci ohlédnout za leto‰ní v˘stavní sezonou Blonda ve Francii. V˘stav se zde pofiádá celá fiada. Já se zde chci zastavit pouze u tûch v˘znamn˘ch (dalo by se napsat, Ïe jsou to v˘stavy katalogové, protoÏe je SERSIA a MIDATEST uvádûjí kaÏdoroãnû v katalogu b˘kÛ). Jedná se o první v˘stavu SIA – CGA PafiíÏ, která se pofiádá na pfielomu února a bfiezna. Mohl bych tvrdit, Ïe je to v˘stava v˘bûrová, protoÏe se jí zúãastÀují ta nejlep‰í zvífiata z pfiedcházejícího roku. Katalog je znám daleko dopfiedu. Kdo se zúãastní v roce 2011 je známo jiÏ od leto‰ního fiíjna. Budou zde vystavována ta nejlep‰í zvífiata z leto‰ního ‰ampionátu a dal‰ích v˘stav. Dal‰í je AQUITANIMA, která se koná v kvûtnu. Nejv˘znamnûj‰í akcí je kaÏdoroãnû Národní ‰ampionát Francie, kter˘ se letos konal po 11 a to v záfií. Je také ve Francii v˘stavou nejvût‰í. Letos se ho zúãastnilo 561 kusÛ a budeme se mu vûnovat podrobnûji. Poslední v˘stavou je Sommet de l’élevage v fiíjnu. Na tuto v˘stavu se pravidelnû od nás jezdí. Poslední velká v˘prava z âech byla v roce 2009. Podrobnûji se psalo o tomto zájezdu ve zpravodaji 4/2009. ZároveÀ zde byl i ãlánek o Blondech na této v˘stavû. KaÏd˘ rok je na této v˘stavû vûnován urãitému plemeni a v tom pfiípadû je plemeno zastoupeno nejvíce. Jinak je tam v tomto mezidobí kolem 40 aÏ 60 BlondÛ a opût pfiedvybran˘ch kvalitních jedincÛ.

V˘stav se ve Francii pravidelnû zúãastÀuje jen urãitá a dalo by se fiíct malá ãást chovatelÛ. DosaÏené v˘sledky ale mají velkou publicitu. Pro porovnání poãtu vystavovan˘ch zvífiat a skuteãn˘ch stavÛ v kontrole uÏitkovosti jen nûkolik málo ãísel z roku 2009. V roce 2009 bylo do kontroly uÏitkovosti zapojeno 5075 chovÛ se stavem 152 084 krav. V prÛmûru to dûlá 30 krav na chov. Stav krav v kontrole pfiedstavuje 28 % z celkového poãtu chovan˘ch krav BA ve Francii. Souãastnû bylo v tûchto chovech pouÏíváno 7515 plemenn˘ch b˘kÛ. Tolik tedy úvodem. SIA – CGA PafiíÏ V˘stavy se letos zúãastnilo 36 zvífiat z 26 chovÛ. Ve tfiech sekcích bylo 14 b˘kÛ (do 3 let, 3 aÏ 4 roky a nad 4 roky). Absolutním vítûzem v b˘cích se stal Aaron z chovu EARL Dubosc. Tento b˘k je ‰ampion z pfiedcházejících let po otci Taolenn. Jeho pfiehled úspûchÛ je asi úctyhodn˘. 2008 první CGA PafiíÏ a na národním ‰ampionátu. 2009 první CGA PafiíÏ a absolutní vítûz v b˘cích na národním ‰ampionátu a na Aquitanimû. V pozici otcÛ b˘kÛ se na v˘stavû dále objevují b˘ci Ringot, Papyrus, Orion, Oulou. V kategorii krav se absolutní vítûzkou stala Vanille po otci Richelieu z chovu SCEA Plante-Moulet. V roce 2009 byla na Sommet el. druhá, ale je to ‰ampionka v kravách z národního ‰ampionátu a první na CGA PafiíÏ. V roce 2008 byla první na národním ‰ampionátu. I otcové krav jsou z velké ãásti inseminaãní. Napfiíklad se jedná o b˘ky Saxo, Scout, Jirens, Orion, Oulou, Hibernatus a Rubio. VyuÏití inseminaãních b˘kÛ se stává urãit˘m pravidlem teprve v posledních letech. Pfied deseti lety jich na v˘stavách v pÛvodech tolik nebylo. Aquitanima – Bordeaux Na tuto v˘stavu pfiivezlo 41 chovatelÛ 108 zvífiat a 9 telat mimo soutûÏ v doprovodu matek. Kvûtnov˘ termín konání v˘stavy do jisté míry ovlivÀuje vûkové slo-

Ïení vystavovan˘ch zvífiat. Z 24 b˘kÛ bylo 9 star‰ích neÏ 2 roky. Ti star‰í asi v té dobû pracovali ve stádech. Dále bylo vystaveno 62 jalovic a jen 22 krav (opût je dÛvod zfiejm˘). Proto i telata, která doprovázela matky byla ve vûku 6 aÏ 8 mûsícÛ. V mlad˘ch b˘cích zvítûzil Desir po otci Voltaire z chovu Christiana Sarcou. V mlad˘ch jalovicích zvítûzila Eguzkine po Scoutovi ze ·panûlska od chovatele Jose Migel Esnaola Egia. V kategorii tfiílet˘ch b˘kÛ zvítûzil Clark po Stanovi. O pÛl roku pozdûji byl na ‰ampionátu vyhlá‰en vítûzem dospûl˘ch b˘kÛ. Clark v záfií 2008 ukonãil test na odchovnû plemenn˘ch b˘kÛ Midatestu v Casteljaloux. Pfii nadprÛmûrném pfiírÛstku v testu 1902 g (na Francii) dosáhl v˘borné hodnocení zevnûj‰ku RPH 114 a pro masnou uÏitkovost RPH 109. V dospûl˘ch b˘cích byl první Boletero po Orionovi. Dvouleté jalovice vyhrála Daisy jako dal‰í jalovice opût po Scoutovi. Dospûlé krávy vyhrála Vahine po Serinovi. ·ampionem v˘stavy se ale stala Ariane po Orionovi z chovu EARL Darets. Nejvût‰í poãet zvífiat na Aquitanimû bylo po Orionovi a Rubiovi, a to po 7 jedincích. 5 potomkÛ mûl Scout. O tûchto b˘cích ale je‰tû bude fieã. Sommet de l’elevage – Cournon I kdyÏ je tato v˘stava poslední v fiadû, krátce se o ní zmíním nyní. 29 chovatelÛ pfiedvedlo 6 jalovic a 14 krav a 17 b˘kÛ. V jalovicích zvítûzila Defloree po Arpagonovi z chovu EARL Sazy Erica. Tato jalovice byla i absolutní vítûzkou na ‰ampionátu. V b˘cích zvítûzil Capucin po Ringotovi z chovu SCEA Plante – Moulet. Na ‰ampionátu byl aÏ tfietí za Calipsem po Theodule a jiÏ zmínûn˘m Clarkem (tito b˘ci na SOMMET ale nebyli). XI. Concours National de la Blonde d’Aquitataine – Les Herbiers Národní ‰ampionát byl v leto‰ním roce v˘stavou co do rozsahu nejvût‰í. Z 207 chovÛ a 15 sdruÏení bylo pfiedvedeno 561 zvífiat. V tabulce 1 jsou uvedeny chovy s nejvût‰ím zastoupením zvífiat. V závorce je za jménem chovatele z jakého kraje pochází (departement).

Tabulka ã. 1 – Vystavovatelé s nejvût‰ím poãtem zvífiat Majitel ALCOUFFE YVES [12] CERON MARIE JOSEE [31] DOBAIRE JEANINE [53] EARL BARBIER [53] EARL BELON & FILS [82] EARL CRANSAC [81] EARL DE LA BLONDE [47] EARL DULUARD [72] EARL GABORIT [85] EARL LA BELLE ETOILE [85] EARL LE PORTAIL [85] EARL PLANTE [40] EARL ROBIN-PICARD [56] EARL SAZY ERIC [82] EARL TARAN [32] GAEC ELEVAGE MORIN [79] GAEC ELINEAU [85] GAEC PIERRE [14] GAEC PUECH [81] HIRIGOYEN YVES [64] SAZY PATRICK [82] SCA ARSICAUD [17] SCEA CAMP CLAUX [12] SCEA PLANTE-MOULET [81]

Celkem 6 5 5 8 6 5 6 6 9 6 12 5 7 7 6 8 10 8 11 6 10 10 9 10

Úspû‰nost chovÛ jsem se pokusil vyjádfiit poãtem ocenûn˘ch zvífiat podle kategorií na prvních tfiech místech (viz tabulka 2). Podle tohoto hodnocení jasnû vychází chov SCEA Plante Moulet. Z deseti vystaven˘ch zvífiat je 8 ocenûn˘ch. Potom následuje Sazy Patrick a SCA Arsicaud. Ale i chovy s men‰ím poãtem zvífiat byly úspû‰né. Napfiíklad EARL Cransac z 5 má 3, EARL Dubosc ze 3 má 3 ocenûné, stejnû i EARL Saint Aubin. Prvnû jmenovan˘ chov je ale i v˘znamn˘m producentem plemenn˘ch b˘kÛ. Tabulka ã. 2 – Chovy podle poãtu ocenûn˘ch zvífiat Majitel EARL CRANSAC [81] EARL DUBOSC [32] EARL LE PORTAIL [85] EARL SAINT AUBIN [40] EARL SAZY ERIC [82] GAEC BOUAS [31] GAEC ELEVAGE MORIN [79] GAEC PIERRE [14] GAEC PUECH [81] SAZY PATRICK [82] SCA ARSICAUD [17] SCEA PLANTE-MOULET [81]

Celkem 3 3 3 3 3 3 3 4 4 6 5 8

Poãty zúãastnûn˘ch zvífiat podle pohlaví je v následujících tabulkách 3 a 4. V rámci tûchto skupin jsou je‰tû dal‰í sekce podle narození vût‰inou v rozpûtí 1 aÏ 2 mûsícÛ u mlad˘ch zvífiat. U star‰ích b˘kÛ a krav je toto ãlenûní podle roãníku narození. Tabulky ã. 3 – 4 – Poãty zvífiat podle pohlaví Býci 7 měs. až 1 rok 1 až 2 roky 2 až 3 roky 3 až 4 roky 4 roky a víc Celkový součet

celkem 38 84 38 23 16 199

Jalovice 1 až 2 roky 2 až 3 roky 3 až 4 roky Celkový součet Krávy prvotelky 4 a více Celkový součet

celkem 145 69 25 239 celkem 28 95 123

V tabulkách 5 a 6 jsou prÛmûrné tûlesné rozmûry vystaven˘ch zvífiat. Tyto údaje zde uvádím proto, aby si na‰i chovatelé pfied úãastí na svojí pfií‰tí v˘stavû mohli porovnat svoje zvífiata s Francií. Tabulka ã. 5 – B˘ci – tûlesné rozmûry Býci 7 měs. až 1 rok 1 až 2 roky 2 až 3 roky 3 až 4 roky 4 a více let

Výška 128 144 159 165 165

Hmotnost 462 738 1120 1277 1356

Tabulka ã. 6 – Jalovice a krávy – tûlesné rozmûry Jalovice a krávy 1 až 2 roky 2 až 3 roky prvotelky 3 až 4 roky 4 až 5 let 5 a více

Výška 141 151 153 156 158 161

Hmotnost 609 807 838 939 1007 1086

Ono by se dalo udûlat z v˘sledkové listiny je‰tû hodnû podobn˘ch rozborÛ. Dovolím si ale je‰tû jeden poslední. Pfiedstavím b˘ky, ktefií jsou uvedeni v pozici otcÛ a mûli na v˘stavû nejvíc potomstva. Souãasnû mûli i nejvíc ocenûn˘ch potomkÛ na prvních

7

tfiech místech. Pfiedev‰ím je to b˘k Orion s 22 potomky a 8 s umístûním. B˘k se objevuje pomûrnû ãasto v pÛvodech v˘stavnû úspû‰n˘ch zvífiat, ale mûl v posledních letech hodnû b˘kÛ v Casteljaloux. Jen letos jich bylo 5. Dal‰ím b˘kem je jiÏ star‰í roãník Rubio. Mûl 20 potomkÛ z toho se 7 umístilo. Opût ãasto vyuÏívan˘ otec b˘kÛ na odchovnû Midatestu. Letos jich tam mûl 14. Dal‰ím b˘kem je úspû‰n˘ v˘stavní b˘k Voltaire po otci Titaliom. Ten mûl 17 potomkÛ z toho 4 ocenûné. Dal‰ím b˘kem je opût v˘stavní b˘k Theodule po otci Ronald s 16 potomky a 8 ocenûn˘mi. Spoleãnû s Orionem je to nejúspû‰nûj‰í otec a i on je ãasto vyuÏívan˘m otcem b˘kÛ v programu Midatestu. Letos jich mûl na odchovnû 10. S 13 potomky následuje v tomto pfiehledu Leo, kter˘ mûl 4 ocenûné. Tento b˘k s vynikajícím IVMATEM se dnes jiÏ prosazuje spí‰ jako otec matek. Jen pro zajímavost. Letos mûlo 29 b˘kÛ v Casteljaloux matky po Leovi. Je tfieba se je‰tû zmínit o Scoutovi s 12 potomky a 7 ocenûn˘mi. Opût se jedná o úspû‰ného otce v˘stavních zvífiat, ale i ãasto vyuÏívaného otce b˘kÛ. Letos mûl na odchovnû 10 synÛ. Posledním b˘kem kterého uvedu je Tokapi. S 8 potomky a 3 ocenûn˘mi za pfiedcházejícími b˘ky trochu zaostává. V Casteljaloux mûl ale v leto‰ním roce 17 synÛ a jeho ãas je‰tû pfiijde i na v˘stavní scénû. ProtoÏe na ‰ampionátu bylo hodnû soutûÏních sekcí, uvádím v‰echny vítûze v posledních tabulkách 7 a 8. Z pohledu do tabulky nejlep‰ích krav a jalovic je zfiejmé, Ïe v pozici otcÛ jsou b˘ci s tou nejvy‰‰í kvalifikaãní tfiídou (je za jménem v závorce). To znamená, Ïe se jedná vût‰inou o jedince provûfiené a vyuÏívané v inseminaci a nebo o b˘ky s naprÛmûrnou plemennou hodnotou podle IBOVALU. To samé platí i pro matky tûchto zvífiat. Za úspû‰n˘m v˘stavním jedincem jsou proto i odpovídající ãísla (plemenné hodnoty). To pochopitelnû platí i pro b˘ky. Nyní si uvedeme absolutní ‰ampiony. V kategorii jalovic zvítûzila Epiphanie po otci Odalie z chovu GAEC Pierre.

8

Otec je synem Jirense s vysokou plemennou hodnotou podle IBOVALU (ISEVR – 117 a IVMAT – 114). Druhé místo získala Defloree po otci Arpagon z chovu EARL Sazy Erica. V kravách se stala vítûzkou Visiane po Saxovi z jiÏ

nûkolikrát zmiÀovaného chovu Sazy Partika. Tato kráva byla letos druhá na CGA PafiíÏ. V pfiedcházejících letech si odvezla vítûzství z národních ‰ampionátÛ 2009 a 2008. Byla 3. na CGA PafiíÏ 2009 a 1. na Sommet el. 2009. Druhé

Tabulka ã. 7 – Vítûzky ‰ampionátu – krávy a jalovice Kategorie 1 až 2 roky A

jméno/číslo PK ECLUSE 8126179829

narození 11. 9. 2009

otec TONUS [RVS]

majitel GAEC DE LA BOUISSONNADE [81]

1 až 2 roky B

EPIPHANIE 1430077966

10. 7. 2009

ODALIE [INS]

GAEC PIERRE [14]

1 až 2 roky C

ELECTRE 4004234411

30. 5. 2009

BARBES [RVS]

EARL PLANTE [40] TICOULET THIERRY [64]

1 až 2 roky D

ESQUIRE 6412269300

2. 5. 2009

VACHERIN [INS]

1 až 2 roky E

EMBA 1724240640

30. 3. 2009

BELPHEGORT [INS]

SCA ARSICAUD [17]

1 až 2 roky F

EUTESIA 3150068212

21. 2. 2009

BALTAZAR [INS]

EARL CERON [31]

1 až 2 roky G

EMERAUDE 8126029252

4. 1. 2009

THEODULE [RVS]

SCEA PLANTE-MOULET [81]

1 až 2 roky H

DORINE 8208011143

5. 12. 2008

THEODULE [RVS]

SAZY PATRICK [82]

1 až 2 roky I

DISCRETE 4976210316

3. 10. 2008

SCOUT [EVS]

GAEC LEFORT & FILS [49]

2 až 3 roky A

DOREMIFA 2237283722

2. 8. 2008

BAPTISTE [RRJ]

GAEC SOUS LA VILLE [22]

2 až 3 roky B

DEFLOREE 8207006162

29. 6. 2008

ARPAGON [INS]

EARL SAZY ERIC [82]

2 až 3 roky C

DERJBA 5345118038

20. 4. 2008

TITAN [RVS]

EARL BARBIER [53]

2 až 3 roky D

DALLAS 5351641420

21. 2. 2008

ORION [EVS]

PROUST BERNARD [53]

2 až 3 roky E

CANDY 7924800510

13. 11. 2007

SOPALIN [INS]

GAEC ELEVAGE MORIN [79]

3 až 4 roky A

CHARMANTE 8124137671

23. 4. 2007

THEODULE [RVS]

EARL BARTHES [81]

3 až 4 roky B

CALINE 8522797906

8. 1. 2007

SCOUT [EVS]

EARL LE PORTAIL [85]

3 až 4 roky C

BOHEME 3207668014

12. 11. 2006

SCOUT [EVS]

GAEC MALABIRADE-LESBATS [32]

4 až 5 roky A

BROCELIAND 2832904204

28. 3. 2006

SOUVERAIN [INS]

DEMARQUET JEAN PHILIPPE [76]

4 až 5 roky B

ANDALOUSE 6464219945

10. 10. 2005

SCOUT [EVS]

Copro: ARSICAUD/BORDAJAUD/METAIS [17]

plus 5 let A

ALEXANDRIE 5632465337

17. 9. 2005

ORION [EVS]

LE RAT ALAIN [56]

plus 5 let B

VISIANE 8235229982

15. 11. 2004

SAXO [INS]

SAZY PATRICK [82]

plus 5 let C

URSULA 6506243381

29. 9. 2003

LEO [EQM]

GAUZE PHILIPPE [65]

prvotelky 3 roky

CAPUCINE 2225203654

6. 10. 2007

SCOUT [EVS]

GAEC SOUS LA VILLE [22]

krávy s tel 3 – 4 r A

CARMEN 8522797929

12. 3. 2007

RUBIO [EVS]

EARL LE PORTAIL [85]

krávy s tel 3 – 4 r B

CLAIRE 8124117944

15. 1. 2007

VERACRUZ [AIA]

EARL CRANSAC [81]

krávy s tel 4 – 5 r A

BABYLONE 3206733275

7. 5. 2006

TAOLENN [INS]

EARL DUBOSC [32]

krávy s tel 4 – 5 r B

BERGERE 8123096814

6. 7. 2006

UNISSON [INS]

SCEA PLANTE-MOULET [81]

krávy s tel 5 a víc A

ANNA 3150144989

16. 2. 2005

SPIROU [INS]

CERON MARIE JOSEE [31]

krávy s tel 5 a víc B

VERVEINE 8122815922

6. 9. 2004

RUBIO [EVS]

SCEA PLANTE-MOULET [81]

krávy s tel 5 a víc C

USHUAIA 4004068010

16. 2. 2003

ORION [EVS]

EARL DE LUCUSPIN [40]

Tabulka ã. 8 – Vítûzové ‰ampionátu – B˘ci Kategorie 7 měs. až 1 rok A

jméno/číslo PK FEU FOLLET 6412831047

narození 20. 2. 2010

otec

majitel

UMEGA [EAB]

EARL LADONNE [64] EARL LABAT PIERRE [65]

7 měs. až 1 rok B

EVIAN 6504989141

6. 12. 2009

AZUR [INS]

7 měs. až 1 rok C

EVEIL 3209728559

28. 9. 2009

BARREJAC [INS]

DUPOUY JEAN PAUL [32]

1 až 2 roky A

EDOUARD 8126029288

5. 9. 2009

RONALD [INS]

SCEA PLANTE-MOULET [81]

1 až 2 roky B

ETE 8235344508

21. 7. 2009

URANIUM [EVS]

Copro: BLANC D.et J. / SAZY E. [81]

1 až 2 roky C

EMIR 8126029273

4. 6. 2009

THEODULE [RVS]

SCEA ARSICAUD [17]

1 až 2 roky D

EGAL 8126199834

17. 4. 2009

VOLTAIRE [INS]

GAEC PUECH [81]

1 až 2 roky E

ETAIN 8126199795

3. 1. 2009

VOLTAIRE [INS]

GAEC PUECH [81]

1 až 2 roky F

DOLANN 5614378908

2. 10. 2008

TILBURY [RVS]

EARL LE PALLEC [56]

2 až 3 roky A

DISCO 8208011119

8. 7. 2008

RONALDO [INS]

GAEC LAPEYRADE-HARTMAN [32]

2 až 3 roky B

DOMY 2934986325

4. 3. 2008

ARLEQUIN [INS]

EARL SAZY ERIC [82]

2 až 3 roky C

CYCLAMEN 3150077503

28. 9. 2007

TARTARIN [INS]

GAEC BOUAS [31]

3 až 4 roky A

CUPIDON 7960470821

3. 6. 2007

UTAH [INS]

GAEC METAIS-MARTIN [79]

3 až 4 roky B

CLARK 8124117680

16. 5. 2007

STAN [RVS]

GAEC DES JACQUARDS [33]

3 až 4 roky C

BARREJAC 4004169566

29. 9. 2006

ULYSSE [INS]

BARRE JACQUES [32]

4 roky plus A

BROOKLYN 8123096796

11. 2. 2006

RUBIO [EVS]

SCEA PLANTE-MOULET [81]

4 roky plus B

ALADIN 4976210135

4. 10. 2005

ORION [EVS]

GAEC LEFORT & FILS [49]

místo zaujala Andalouse po Scoutovi ze spoleãenství Arsicaud/ /Bordajaud/Metais. Tato kráva zároveÀ dostala prestiÏní ocenûní „Prix Boeuf Blond Femelle“. Na národních ‰ampionátech získala v roce 2009 druhé místo, ale v roce 2008 byla 1. V mlad˘ch b˘cích vyhrál Emir po otci Theodule z chovu SCEA Arsicaud. V kategorii o rok star‰ích b˘kÛ Disco po Ronaldovi z chovu GAEC Lapeyrade-Hartman. Disco je ‰ampion z roku 2009. Dospûlé b˘ky vyhrál Clark po Stanovi jeho chovatelem je EARL Laveze, ale dnes pÛsobí na jiném chovu. Byla o nûm jiÏ fieã v souvislosti s Aquitanimou. A dal‰í prestiÏní ocenûní „Prix Boeuf Blond Malle“ získal Corpulent po Papyrusovi z chovu Resseguet Francis. Tento b˘k ale ve své soutûÏní sekci skonãil aÏ 7. V roce 2009 byl na ‰ampionátu 2. a v roce 2008 byl 1. Na v˘stavû byly udûleny je‰tû dal‰í ceny pro chovy a oblasti, ale tûmi se jiÏ nebudu v tomto pfiíspûvku zab˘vat. Co napsat závûrem? Úspû‰ná úãast na v˘stavû je reklamou pro chov. Této ãinnosti se pfiedev‰ím vûnují ti chovatelé, ktefií produkují plemenná zvífiata. Proto také úspû‰né zvífie ze svého chovu nûkolik let ukazují. Není to záleÏitost jedné sezony. Od tûchto chovatelÛ nakupují ostatní. Napfiíklad z jiÏ zmínûného chovu SCEA Plante-Moulet na v˘stavû bylo celkem 19 jedincÛ z toho 10 v majetku chovatele. Z chovu Sazy Patricka to bylo 23 jedincÛ a 10 v jeho majetku. EARL De Lucuspin mûl na v˘stavû 2 zvífiata, ale z jeho chovu jich tam celkem bylo 11. Tento chovatel odchoval takové perly jako je Ogre, Goldorak, Richelieu, Bazooka. Dal‰ím dÛleÏit˘m poznatkem je to, Ïe v pÛvodech se objevují mlad‰í roãníky b˘kÛ, neÏ je tomu ãasto u nás. Bylo zde jen 34 jedincÛ s otci pfied roãníkem narození 1998, coÏ je O (napfi. 1x Fallou, 1x Malinois, 4x Leprince, 13x Leo apod). Jednalo se pfii tom vût‰inou o inseminaãní ‰piãkové b˘ky. Je zde snaha pouÏívat novou genetiku. U nás se je‰tû v roce 2009 dûlala inseminace Vailiantem a nebo Impairem. To je dal‰í námût k zamy‰lení na konec.

Přehled šampionů na nejdůležitějších výstavách plemene blonde d’Aquitaine ve Francii

❒ Aaron – šampion CGA Paříž

❒ Disco – šampion býků Espoir

❒ Visiane – šampionka Concours national

❒ Emir – šampion mladých býků na Concours national

❒ Clark – šampion býků na Concours national

❒ Babyllone – šampionka krav s telaty

❒ Ubella a Crenca – Prix Boeuf Blond Femelle na Sommet el.

9

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v rámci cyklu reportáÏí jsem si pro Vás do posledního leto‰ního ãísla pfiipravila povídání o dvou farmách, nacházejících se poblíÏ hranic na‰í republiky. Z Francovy Lhoty je to do sousedního Slovenska doslova pfies kopec a od Farkov˘ch, hospodafiících v jihoãeské Todni je zase co by kamenem dohodil do Rakouska. Tolik ke geografické podobnosti. Z mého hlediska mají obû farmy spoleãné to, Ïe jsem je obû nav‰tívila po skonãení akcí, které se konaly v jejich blízkosti. Na piemonty do Francovy Lhoty jsem se vydala po skonãení Angus Tour Morava a do Todnû po podzimní akci Junior teamu. A spoleãn˘ jmenovatel z hlediska chovu masného skotu? Aãkoli Francova Lhota se chovem masného skotu zab˘vá témûfi dvû desetiletí a Farkovi se na scénû pohybují „teprve“ ãtyfii roky, oba chovy mají z hlediska kvality systému chovu a odchovan˘ch jedincÛ co nabídnout. Vûfiím, Ïe se Vám zpráva o nich bude líbit. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

ZD Francova Lhota: Piemonti nejsou ve slepé uliãce Obec Francova Lhota leÏí v jiÏní ãásti vsetínského okresu, v údolí fiíãky Senice, obklopena malebn˘mi kopci a pohofiími. ¤íká se, Ïe je tu konec svûta, protoÏe cesta sem je pouze jednosmûrná a dále nepokraãuje. Podobnû koneãné by se mohly zdát i stavy plemene Piemontese v âeské republice. Ale není tomu tak. Piemonti mají u nás dosud nevyuÏit˘ potenciál a rozhodnû se nenachází ve slepé uliãce. Zemûdûlské druÏstvo Francova Lhota bude pfií‰tí rok slavit ‰edesát let své existence. Ve svém v˘voji muselo pfiekonat nejednu obtíÏ, ale dnes funguje a prosperuje. O tom nám vyprávûli jeho pfiedseda Josef Kli‰ a místopfiedseda a vedoucí Ïivoãi‰né v˘roby Zdenûk Novák.

Pfied... Historie ZD Francova Lhota se zaãala psát 3. 4. 1951, kdy bylo zaloÏeno jednotné zemûdûlské druÏstvo. To v‰ak nemûlo dlouhého trvání, a tak následujících deset let sedláci dál hospodafiili kaÏd˘ na sv˘ch pár hektarech. Zhor‰ující se politická situace v zemûdûlství donutila hospodafiící rolníky ke spoleãnému hospodafiení v jiÏ zaloÏeném JZD. To se z poãátku nijak nespecializovalo. Pûstovalo se obilí, brambory a krmné plodiny a trávy na semeno. Z dobytka se chovaly mléãné krávy a prasata. Z malodruÏstva se postupnû stal kooperaãní podnik specializující se na odchov jalovic s velmi vysokou úrovní. Oficiální název, které JZD

Francova Lhota neslo, byl „vzorovû pastevnû odchovn˘ závod“. DruÏstvu se mj. podafiilo vybudovat i ‰piãkové dojné stádo s nejvy‰‰í produkcí v kraji (prÛmûrnû 4 tis.l/krávu/rok). Vlastnilo ve své dobû nejmodernûj‰í vybavení, prosperovalo a tû‰ilo se vysokému zájmu zemûdûlsk˘ch exkurzí. V dobû rozkvûtu odchovávalo JZD 2000 kusÛ plemen âeské strakaté a hol‰t˘n. Zkrátka dafiilo se. S pfiíchodem sametové revoluce v roce 1989 v‰ak pfii‰ly radikální zmûny. JZD bylo transformováno na ZD. Kooperaãní systém odchovu zkrachoval a postupn˘ sestup ãekal i stádo hol‰t˘nÛ. Po krachu kooperaãního odchovu zÛstalo ve Francovû Lhotû 400 bfiezích jalovic z nûkolika

❒ Celkový pohled na areál družstva (Foto: archiv družstva Francova Lhota)

10

druÏstev, která vyuÏila toho, Ïe nemûla povinnost zvífiata odkoupit zpût. Jalovice byly pfiipu‰tûné Ïírn˘mi b˘ky. V druÏstvu nebyly podmínky na telení takového mnoÏství zvífiat. Chybûlo místo, pracovní síla i zku‰enosti s odchovem. „Bojovalo se, jak se dalo,“ fiíká Zdenûk Novák, kter˘ byl v té dobû ãerstvû po dokonãení stfiední zemûdûlské ‰koly. ... a po Privatizaãními a restituãními procesy nedo‰lo k témûfi Ïádn˘m majetkov˘m a pozemkov˘m ztrátám. Transformované druÏstvo se muselo rozhodnout, jak dál. Vzhledem k poloze v nadmofiské v˘‰ce 600 aÏ 800 m n. m. a velké svaÏitosti pozemkÛ se postupnû upou‰tûlo od produkce na orné pÛdû, která byla velmi ztrátová. Do‰lo ke kompletnímu zatravnûní v‰ech ploch a k pfiechodu na chov masného skotu. I pfies jasnou vizi ne‰lo v‰e zdaleka jako po másle. Zaãátky chovu masného skotu Pfiedstava o plemeni, z nûjÏ by se vytvofiilo ãistokrevné stádo, byla rámcová. Vzhledem ke kopcovitému terénu se mûlo jednat o plemeno chodivé, stfiednû rámcové a ne pfiíli‰ nároãné na v˘Ïivu (aby byly jalovice schopné dorÛst do pohlavní dospûlosti pouze z pastvy). Francova Lhota mûla odbornou druÏbu s nûmeck˘m druÏstvem, které chovalo plemeno Limousine a také praktikovalo kooperaãní odchov jalovic. Z tohoto chovu byli v roce 1992 dovezeni 2 b˘ci a 3 krávy. Ihned po dovozu se zaãalo s embryotransferem. Pfienos se úplnû nevydafiil, a tak veterináfi panu Novákovi v˘hodnû nabídnul piemontské inseminaãní dávky. KdyÏ pak pfii prodeji zástavu vidûl pfiekupník piemontská telata, nabídnul za nû o 5 Kã/ /kg více neÏ za ostatní. S limousiny byly navíc potíÏe díky siln˘m matefisk˘m instinktÛm. Zkou‰elo se pfiipou‰tût napfiíklad i angussk˘mi ãi blonde d’Aquitainsk˘mi b˘ky, ale v˘sledky nedopadly dle oãekávání. Piemonti navíc lépe reagovali na antibiotika, která se tehdy pouÏívala na obtíÏe, které

❒ Zdeněk Novák s plemenným stádem (foto: Jana Řehořová)

vyvstávaly, neÏ se zavedl správn˘ systém odchovu. DÛvodÛ bylo více, ale nakonec uãinil tehdej‰í zootechnik, ing. Pavel Káãer, rozhodnutí, Ïe Francova Lhota se bude specializovat pouze na plemeno Piemontese. V roce 1993 byl nasmlouván dovoz prvního piemontského b˘ka a jalovice, ale jako naschvál v Itálii propukla slintavka, která s sebou nesla i zákaz v˘vozu zvífiat. Situaci Italové vyfie‰ili pfievozem embryí do Polska, kde z nich byli odchováni b˘ãci, ktefií pak v poãtu cca 10ti kusÛ putovali mj. i do ãesk˘ch chovÛ. Francova Lhota zaãínala se dvûma plemeníky a velk˘m poãtem inseminací. Poté z Itálie pfii‰la zajímavá nabídka na v˘kup embryí a dal‰ího plemenného materiálu po zvífiatech, které Italové dovezou do âR. Vznikly zde 4 velké chovy. Francova Lhota do tohoto projektu ne‰la, neboÈ zvífiata se ze zemû pÛvodu prodávala za vysoké ceny. DruÏstvo si radûji samo dovezlo 3 jalovice a vykupovalo od zainteresovan˘ch ãesk˘ch chovÛ embrya (o které pak Italové jiÏ nejevili zájem). Na tomto základû bylo vybudováno ãistokrevné stádo. První ãistokrevná piemontská telata se narodila v roce 1995. Po nabytí zku‰eností byla úspû‰nost embryotransferu 60–70 %. Pfieneslo se kolem 250 embryí – pocházeli z nich i první plemeníci. V té dobû si je‰tû ZD Francova Lhota drÏelo stádo hol‰t˘nÛ, u kterého se v roce 2003 rozhodlo ukonãit jeho chov pro jeho nerentabilnost.

Historie souãasnosti VraÈme se ale k masnému stádu. Jako mnoho chovÛ skotu se i Francova Lhota v polovinû 90. let zapojila do národního ozdravovacího programu od IBR, kter˘ pokraãuje dodnes. „Od IBRu ozdravujeme uÏ 15 let. Poãítám, Ïe neÏ pÛjdu do dÛchodu, bude program dokonãen,“ usmívá se pan Novák, muÏ stfiedního vûku. A pokraãuje: „Pro mû je urãující, jestli mi kráva dá tele. Pak nevidím dÛvod posílat ji na jatka.“ Ve stádû se tak pohybují i 17leté kusy, s nimiÏ v‰ak po stránce plodnosti nebyl nikdy problém. IBRové stádo ãítá 300 krav rÛzn˘ch pÛvodÛ, které se postupnû pfiekfiiÏují. KaÏd˘ rok je uchovnûno 50 jalovic s minimálnû 75% podílem piemontské krve. Obnova stáda probíhá dle situace v daném roce. Selektují se ‰patnû se telící a star‰í roãníky. Telata z tohoto stáda jsou prodávána jako zástav do Itálie, Chorvatska a Slovinska. Z prodeje zástavov˘ch kusÛ plynou druÏstvu hlavní pfiíjmy. Plemenná zvífiata produkuje ãistokrevné bezibrové stádo, pasoucí se v místní ãásti obce Pulãín, v nûmÏ se pohybuje 50 krav (i s jalovicemi je celkov˘ poãet kusÛ 90). „Tam si hrajeme s plemenafiinou,“ fiíká pan Novák. Stavy se v tomto stádû zatím zvy‰ovat nemohou, neboÈ pro nûj chybí zimovi‰tû s potfiebnou kapacitou. Stádo produkuje roãnû do 10ti kusÛ plemeníkÛ. Více ani ãesk˘ trh není zatím schopen pojmout a v prodeji na Slovensko je tomuto plemeni velkou konkurencí plemeno Charolais.

11

❒ Plemeníků se ve stádech v současné době pohybuje šestnáct (foto: Jana Řehořová)

A potenciál rÛstu celkového poãtu zástupcÛ plemene Piemontese v âR? „Urãitû existuje,“ fiíká Zdenûk Novák. „Pokud se zaãne se zpenûÏováním jateãních trupÛ dle kvalitativních tfiíd. A ‰ance je téÏ pfii pouÏití piemontsk˘ch b˘kÛ na jalovice jak˘chkoli masn˘ch plemen, neboÈ pro toto plemeno jsou charakteristická drobnûj‰í telata, na rozdíl od napfi. zmínûného Charolais.“ S vybran˘mi zástupci ãistokrevného stáda se Francova Lhota pravidelnû úãastní v˘stav – od národních v LetÀanech, pfies Pfierov a akce v Brnû. Vystavují, vzhledem k období prÛbûhu akcí, hlavnû jalovice. Zdenûk Novák fiíká: „Na v˘stavy nejezdíme kvÛli cenám, ale hlavnû ukázat se, Ïe existujeme. Jsem pro prezentaci touto formou – kaÏdé plemeno by mûlo ukázat své nejlep‰í zástupce.“ Chov masného skotu v ãíslech DruÏstvo v souãasné dobû zamûstnává 30 lidí a hospodafií na 923 hektarech v katastrech Francova Lhota, Vala‰ská Senice a Pulãín. Pozemky jsou z více neÏ tfietiny vlastní a vût‰inou spolu sousedí. Získávání pÛdy do vlastnictví má rostoucí trend. Noví mladí majitelé zdûdûnou pÛdu ãasto nechtûjí a není pro nû zatûÏko ji odprodat. Ve‰keré zázemí bylo vybudováno pfii zaloÏení JZD a sv˘m provozovatelÛm slouÏí po úpravách dodnes. K druÏstvu náleÏí 4 kravíny, z nichÏ dva jsou po generální rekonstrukci. Tfietí se bude rekonstruovat v roce 2011 a poslední je v plánu zbourat a postavit znovu

12

na jiném místû. V zimû budovy slouÏí jako zimovi‰tû a sklady krmiva. S rekonstrukcemi se zaãalo aÏ po vstupu âR do EU, kdy pfii‰la moÏnost financování pfies projekty v rámci Programu rozvoje venkova. Období telení probíhá druh˘m rokem, kdy druÏstvo hospodafií v ekologickém reÏimu, sezónnû – od poloviny prosince do konce kvûtna. Pro dosaÏení krat‰ího uzavfieného období bylo potfieba nechat jeden rok 60 krav jalov˘ch a pfiikoupit plemeníky, ktefií do té doby ve stádech pÛsobili jen tfii. V termínu pro telení bude následovat je‰tû jeden posun, ale kapacity kravínÛ jsou uÏ takto v zaãátku telící sezóny plnû vytíÏené. V souãasnosti vlastní druÏstvo 16 plemeníkÛ – na jednoho tak vychází optimálních 25–30 kusÛ. Nejstar‰ímu je 5 let. Chov plemene Piemontese je v âR dosti uzavfien˘. U 70 % piemontsk˘ch b˘kÛ, pÛsobících v ãesk˘ch chovech, najdeme podobn˘ pÛvod ve Francovû Lhotû, o kravách a jalovicích ani nemluvû. DruÏstvu, které mûní b˘ky v prÛmûru po dvou letech, ãasto nezb˘vá, neÏ je nakupovat v zahraniãí. Inseminace je pouÏívána jen v malém mnoÏství a to v ãistokrevném stádû. Pfii v˘bûru inseminaãních dávek se pan Novák soustfiedí pfiedev‰ím na ukazatel „telení dcer“. Kdy jalovici poprvé zapustit se rozhoduje podle svého úsudku: „Nefiídím se normami. Jalovici zapustím, aÏ kdyÏ se mi zdá dostateãnû narostlá. Radûji ji nechám je‰tû rok, neÏ abych se

pak pot˘kal s problémy pfii telení.“ Obecn˘ problém masn˘ch plemen u nás (kromû masného Simentála) je ale také postupná ztráta mléãnosti na úkor rÛstu osvalení. „Zvífiata nyní pfiirÛstají 1–1,1kg/den, dfiíve 1,2–1,3 kg,“ fiíká váÏnû zootechnik. „Zaãali jsme tedy pouÏívat mléãnûj‰ího b˘ka. Uvidíme, jaké to pfiinese v˘sledky.“ PorodÛm se nechává co nejpfiirozenûj‰í prÛbûh. V‰echny se ale hlídají. V sezónû se u nich stfiídají 3 zamûstnanci. Po narození je kladen dÛraz na to, aby se tele napilo a chodilo pít pravidelnû. V roce 2006 byly vybudovány individuální telící kotce. Pan Novák si pochvaluje, Ïe od té doby se zv˘‰ila natalita a do‰lo k útlumu úhynÛ v krátkém ãase po otelení. Pfiehlednûji se manipuluje i se star‰ími telaty. Po 20. dubnu putují zvífiata na pastvinu. Urãující je, aby bylo sucho. DomÛ jsou pfiesouvána s prvními mrazy. Odchovna plemeníkÛ versus bio hovûzí Ve Francovû Lhotû je‰tû pfied dvûma lety fungovala odchovna plemenn˘ch b˘kÛ, zaloÏená v druhé polovinû devadesát˘ch let, slouÏící pfiedev‰ím k odchovu vlastních telat. Z dÛvodu potfieby zv˘‰ené prostorové kapacity po pfiechodu na sezónní telení a vzhledem k získanému statusu ekologick˘ chov, se s odchovem skonãilo. K poslednû zmínûnému pan Novák fiíká: „Udûlat plemenného b˘ka ekologicky je problém. I pfies to, Ïe vznikly ekologické krmné smûsi, není to ono.“ DÛvodem pfiechodu na ekologick˘ zpÛsob hospodafiení byla, kromû vy‰‰í dotaãní podpory, vÛle zpenûÏovat vyprodukované maso v bio kvalitû. Aãkoli je status „bio“ atraktivní, adekvátní zpenûÏení nezaruãuje. Zdenûk Novák se pozastavuje nad faktem, Ïe je nemoÏné u nás (nejen, pozn. aut.) Piemonty finalizovat, a to díky neochotû fiezníkÛ platit za kvalitní jateãní trup, v jehoÏ kvalitû se toto plemeno mÛÏe smûle srovnávat s ‰ampionem v hodnocení SEUROP, belgick˘m modr˘m. Si-

tuaci druÏstvo fie‰í vlastním prodejem ze dvora. KdyÏ se ptám, zda neuvaÏují o komplexním zpracování masa, pan pfiedseda Kli‰ odvûtí, Ïe druÏstvo vlastnilo masokombinát, ale jeho pfiedchÛdce jej prodal, takÏe tento zpÛsob zpracování je jiÏ pasé. Nyní se uvaÏuje o vlastní bourárnû. Kusy je moÏné poráÏet na ekologick˘ch jatkách v nedalek˘ch Vala‰sk˘ch Kloboukách a prodejna jiÏ existuje. Od pokusÛ dostat maso za odpovídající ceny i do obchodÛ se ale neupustilo. Nedávno se na Vsetínsku podafiilo sehnat prodejce, kter˘ je ochoten za masn˘ skot zaplatit jeho trÏní cenu. ¤ezníkova podmínka znûla: dodávka dvou kusÛ t˘dnû, coÏ je druÏstvo schopné vyprodukovat, ale ne vykrmit. Na spoleãném zásobování se tedy dohodlo s nedalekou v˘krmnou. Projekt je v zaãátcích, ale pan Novák doufá, Ïe lidé budou reagovat kladnû a obchod bude pro fiezníka rentabilní. Pfii zmínce o dotaãní podpofie se ptám pfiedsedy Kli‰e na moÏnost hospodafiení bez ní. „Pokud by nebyly dotace, tak nûkdo musí zaplatit náklady na produkci. Bez nich by se cena masa snadno vy‰plhala na 1000 Kã za kilogram. Dobré by bylo, kdyby byla v˘‰e a pfiísun dotaãních penûz pravideln˘, neboÈ nyní je to témûfi rok od roku jinak. Bylo by téÏ vhodné, aby se po roce 2013 vyrovnaly podmínky ãlensk˘ch zemích EU. Pokud bude situace neudrÏitelná, upustíme od Ïivoãi‰né v˘roby a pÛjde se prÛmyslovou cestou.“ Fotovoltaika a jiné Francova Lhota jde s dobou. Jako doplnûk si druÏstvo pofiídilo na stfiechách budov 100 kW fotovoltaickou elektrárnu, která funguje od poãátku roku 2010 a podstatnû sniÏuje náklady na enegrii. Do budoucna se plánuje její roz‰ífiení. PÛvodnû se uvaÏovalo o bioplynové stanici, která by zajistila i vytápûní, ale vzhledem k poloze v CHKO a zamûfiení na odchov masného skotu se od tohoto zámûru upustilo. Pfii zmínce o CHKO mû napadá, zda nejsou problémy s ochranáfii. „Pokud nepfiejde medvûd, tak

❒ Kráva s jalovicí (foto: Jana Řehořová)

ne,“ usmívá se pan pfiedseda a pokraãuje popisem komplikací, které vyvstávají, pokud je na jejich pozemcích spatfien medvûd zbloudiv‰í ze sousedícího Slovenska. Poté se zaãnou vytváfiet biokoridory, na kter˘ch se nesmí pást atd. Dal‰í komplikace zpÛsobují lidé bavící se jízdou na ãtyfikolkách, v kter˘ch se obãas probudí honácká krev a zaãnou si hrát na novodobé kovboje a pfii pfiípadném pádu poÏadují po majitelích pastvin od‰kodnûní. Jejich aktivita musela b˘t omezena s pomocí policie. Závûr DruÏstvo Francova Lhota b˘valo vzorov˘m podnikem se vzorov˘mi v˘sledky. Po zmûnû systému se dokázalo pfiizpÛsobit a zavést nov˘, prosperující zpÛsob hospodafiení. Dafií se mu a má mnoho plánÛ do budoucna. Nezb˘vá neÏ projevit ocenûní schopného vedení a popfiát do budoucna hodnû ‰tûstí. DrÏíme palce! Zajímavosti z pfiedrevoluãní doby: • Vysvûtlení pro neznalé systému zvaného „kooperaãní odchov jalovic“: z okolních druÏstev byly do odchovného stfiediska navezeny 200–250kilové jalovice, které toto zakoupilo. Následoval odchov a pfiipu‰tûní pÛvodním majitelem vybran˘m plemeníkem. Ve 4.–5. mûsíci bfiezosti byly kusy odprodány zpût za pfiedem sjednané smluvní ceny.

• Jako vzorov˘ podnik pfiivítala Francova Lhota mnoho, nejen ‰kolních, exkurzí a náv‰tûvníkÛ. Jedním z nich byl i znám˘ karikaturista Vladimír Renãín, kter˘ pro druÏstvo nakreslil propagaãní materiály. Na stûnách zázemí jsou k vidûní zarámované originály vtipÛ se zemûdûlskou tématikou, které druÏstvu pan Renãín vûnoval.

• DruÏstevní seníky jsou, tzv. ‰v˘carského typu. Byly postaveny za dob socialismu ve spolupráci s V˘zkumn˘m ústavem rostlinné v˘roby, jemuÏ pfii projektování slouÏil za vzor prototyp okoukan˘ ve ·v˘carsku. Seníky byly z velké ãásti zasklené. Na tehdej‰í dobu se jednalo o v˘jimeãnou stavbu, jeÏ mûla na území âSSR obdoby pouze v je‰tû jednom vyhotovení nedaleko Prahy. PouÏívají se dodnes, jen sklo bylo vymûnûno za plech.

13

Franti‰ek Farka: Mífiíme kupfiedu, ale ohleduplnû Farmu v Todni nedaleko Trhov˘ch SvinÛ vlastní hned ãtyfii osoby. Dala by se ale nazvat rodinnou, protoÏe se jedná o tfii bratry a bratrance. O tom, jak si mladí zemûdûlci vedou, jsem si povídala s jedním z nich, Franti‰kem Farkou. A budete pfiíjemnû pfiekvapeni. Aãkoli je vûkov˘ prÛmûr majitelÛ ménû neÏ tfiicet let, v chovatelství se zorientovali a kupfiedu se ubírají s jistotou a zdrav˘m sebevûdomím. Cesta mnohdy nevede k cíli rovnou Franti‰ek jeho bratfii Martin a Pavel i bratranec Jan v zemûdûlském prostfiedí vyrostli. Rodiãe pracovali ve vesnickém JZD – otec jako zootechnik a matka jako o‰etfiovatelka. Franti‰ek se jako dítû stále motal v kravínû. A kdyÏ pobral rozum, zaãal snít o povolání veterináfie. Po základní ‰kole si tedy vybral stfiední ‰kolu veterinární. Po jejím absolvování osud zamíchal kartami, a namísto nástupu na vysokou nastoupil mladík jako krmiã v ma‰tali. Pro‰el si hodnû provozÛ a práce se mu zalíbila. Po absolvování tehdy je‰tû povinné vojenské sluÏby mu uÏ nic nebránilo nastoupit do vesnického druÏstva jako zootechnik. VydrÏel dva roky. NepruÏn˘ systém mu nevyhovoval, a kdyÏ se snaÏil o zlep‰ení, nemûlo vedení podniku vÛbec pochopení. Znechucen nakonec ode‰el pracovat k hasiãÛm. Pofií-

dil si ale tfii konû, ktefií jej u zemûdûlství udrÏeli. S bratrem, také zemûdûlsk˘m fanou‰kem, se zaãali st˘kat s manÏeli, ktefií v rámci rodinné farmy obhospodafiovali 300 hektarÛ, na kter˘ch drÏeli dojné a masné stádo. Hasiãské povolání tak ãasovû nevytûÏuje, a tak byl ãas na této farmû vypomáhat. V roce 2004 si bratfii fiekli, Ïe by mohli zkusit nûco vlastního. Zaãínáme Aãkoli to v místních podmínkách nebylo snadné, pronajali si postupnû 80 hektarÛ. PÛvodní my‰lenka byla mít komerãní stádo a konû. V roce 2005 tedy zaãali s kfiíÏenkami, dcerami dvou krav plemene âervenostrakaté Franti‰kova otce, pfiipu‰tûn˘mi masn˘mi b˘ky. Z dob pÛsobení v druÏstvu mûl Franti‰ek zku‰enosti mj. s limousiny, s nimiÏ se setkal také pfii sousedské v˘pomoci nedaleko hospodafiícímu Josefu Valentovi. Rozhodl se nakonec pro toto plemeno, mnoh˘mi zavrhované díky své povaze, coÏ mlad˘ chovatel komentuje: „Jsou Ïivûj‰í, to ano, ale vidûl jsem i Ïivûj‰í simentály. To jak se krávy chovají, je zrcadlem pfiístupu chovatele k nim.“ KdyÏ po dvou letech padlo definitivní rozhodnutí, kfiíÏenky putovaly pryã. První limousinská jalovice byla zakoupena v roce 2006 z Francie, svezla se s kolekcí objednanou jin˘m jihoãesk˘m chovatelem, panem JÛnem. Dal‰í úspory Fran-

❒ Vlastní odchované kusy (foto: Jana Řehořová)

14

ti‰ka a jeho pfiíbuzn˘ch padly na nákup dvou krav a dvou jalovic od Pavla Kozáka, vyfiazen˘ch krav Josefa Papáãka nebo jednoho kusu z místního druÏstva. Po dal‰ích limousinech pátral Franti‰ek na internetu. Vyhlédl si zvífiata v Dánsku, Nûmecku a Maìarsku. Se zprostfiedkováním koupû mu tehdy pomohl rodinn˘ znám˘, nyní pracovník âeské zemûdûlské univerzity v Praze, ing. Mojmír Vacek, kter˘ kdysi pracoval s Franti‰kov˘m otcem v Todni jako zootechnik. Sehnal kontakt na bavorsk˘ svaz chovatelÛ masného skotu. Následovala náv‰tûva chovÛ, kde si Farkovi vybrali zvífiata. Z nûkolika vybran˘ch kusÛ se nakonec ze zdravotních dÛvodÛ dovezly jen tfii bezrohé jalovice (které mají letos první telata). Dal‰í importy pocházely ze stejného chovu, a to v letech 2008 (12 jalovic) a 2009 (6 jalovic). Letos byl nákup zvífiat také v plánu, ale vzhledem k probíhající stavbû zimovi‰tû, nezbyly finance. Ve‰keré zmínûné nákupy byly financovány ze soukrom˘ch úspor. Dotace, které mladí zemûdûlci získali, investovali z velké ãásti do dal‰ího pronájmu a nákupu pozemkÛ, oprav strojÛ a star˘ch budov. Nyní hospodafií na v˘mûfie 220 ha ve dvou katastrálních územích Todnû a Bfiezí a více neÏ tfietina ploch je vlastních. A jedeme... Jak˘ mají Farkovi systém v organizaci? V‰ichni se nestarají o v‰echno. Práce je rozdûlená. Franti‰ek a mlad‰í bratr Martin mají na starosti zvífiata, dal‰í dva obstarávají pole a stroje. Bratfii bydlí v‰ichni v obci Todnû a bratranec bude brzy pob˘vat vedle nového kravína v sousední obci Bfiezí. V‰ichni jsou zároveÀ povoláním hasiãi. Franti‰ek si tuto práci pochvaluje: „âlovûk se dostane do nevídan˘ch situací. Roz‰ifiuje to obzory.“ Farma je jiÏ tfii roky zapojena do ekologického systému. Franti‰ek nebyl pro, ale ostatní jej pfiehlasovali. On by rád pfiená‰el embrya

apod. a navíc se nedomnívá, Ïe by se správn˘ odchovu krav BTPM nûjak li‰il od eko provozu. Uznává ale v˘hody ve vût‰í dotaci na hektar a bodovém zv˘hodnûní v projektech. Co se zázemí t˘ká, s pÛdou byl koupen i star˘ kravín se skladem na 800 balíkÛ sena. Kravín se z poloviny zboural a buduje se z nûj stáj-zimovi‰tû. Bude se jednat o jednostrannû otevfienou stavbu – s otevfien˘m krmi‰tû a lehárnami na ãásteãnû hluboké podest˘lce. Stádo dosud zimovalo venku, kde bylo vyploceno cca ãtvrt hektaru, kam se stlalo. U toho byl vybudován ze tfií stran kryt˘ pfiístfie‰ek. „Fungovalo to dobfie, ale bylo to provizorium, kde se nedaly dûlat trvalé úpravy a jeho provoz byl neefektivní,“ odÛvodÀuje mlad˘ chovatel probíhající pfiestavbu. Technicky je farma vybavena kompletnû, rozumûno na pícnináfiství. Pokud je ãas, poskytují Farkovi i sluÏby. Kdyby chtûli pûstovat obilí, bylo by tfieba stroje doplnit: „Obilí kupujeme. Myslím, Ïe je to v dne‰ní dobû levnûj‰í varianta. Do budoucna se ale nebráním zaãít s jeho pûstováním, jakoÏ i s chovem jin˘ch hospodáfisk˘ch zvífiat.“ Pfies léto jsou zvífiata na trávû, v zimû se krmí senem a senáÏí. B˘ci jsou pfiikrmováni maãkan˘m jeãmenem a p‰enicí. Základní stádo Farkov˘ch má v souãasné dobû 18 krav. I s telaty se v nûm pohybuje 69 kusÛ. Pfií‰tí rok se poãítá s roz‰ífiením základny o 12 jalovic, napfiesrok o dal‰ích 12 a v plánu je i nákup dal‰ích kusÛ z Nûmecka. Cílem a zároveÀ kapacitou, kterou umoÏÀují plochy a zázemí je 90 krav. Franti‰ek podot˘ká, Ïe mûli smÛlu: „KdyÏ jsme potfiebovali jalovice, tak se rodili samí b˘ãci.“ Pak ale dodává, Ïe nyní to jiÏ pÛjde rychle. Od samého zaãátku je pouÏívána inseminace a ve stádû je na

❒ Rekonstrukce zimoviště (foto: Jana Řehořová)

❒ Osmiletý býk s jednou z importovaných plemenic (foto: Jana Řehořová)

doskok zatím pÛvodnû pofiízen˘ plemeník – Lilie z Kali‰tû, letos osmilet˘, kter˘ je stále ve velmi dobré kondici a rodí se po nûm pûkná telata, takÏe do dÛchodu se je‰tû nechystá. V pfií‰tím roce mu ale pfieci jen pfiibude pomocník, aby toho na nûj nebylo moc. Franti‰ek chce v pfiipou‰tûní pfiedev‰ím inseminací pokraãovat. PouÏívá semeno b˘kÛ z Francie, Dánska (napfi. b˘k Hammel Osvald, kter˘ se hodnû osvûdãil), Nûmecka. „B˘k se mi musí líbit. Stane se, Ïe dva b˘ky risknu, ale jinak jezdím po v˘bûrech a koukám se na potomky, a podle toho si b˘ky vybírám,“ vysvûtluje svá kritéria. „U dovezen˘ch zvífiat se plemenné hodnoty ukáÏou aÏ ãasem. Není tolik prostoru na experimenty. Musím pfiipou‰tût i podle ãísel. Nefiíkám, Ïe jen podle nich, ale zohledÀuji je, aby to nebyl vyloÏenû propadák. Pfiístup se mi zatím osvûdãil a pfiekvapení pfii‰lo jen v pozitivním slova smyslu. Plemenná zvífiata mají b˘t od nadprÛmûrn˘ch zvífiat. KaÏdé tele nemÛÏe b˘t plemenné,“ uzavírá sled sv˘ch my‰lenek mlad˘ ‰lechtitel. Hovofiíme je‰tû o tolik diskutovaném tématu – limousinská povaha. Franti‰ek fiíká: „Mám ve stádû jen jednu krávu, která je agresivnûj‰í v období po porodu, ale i ta mû tfiikrát varuje, neÏ zaútoãí. Ostatní kusy jsou krotké.“ Pfiiznává, Ïe povaha zvífiete je jedno ze selekãních kritérií, kte-

r˘mi se fiídí pfii v˘bûru nov˘ch kusÛ: „A vyplatí se to. Je s nimi pak polovina práce.“ Do stáda s b˘ãky, s nimiÏ se bude pracovat, chodí chovatel alespoÀ dvakrát dennû. Ostatní zvífiata kaÏd˘ den alespoÀ zkontroluje. Pfiístup nese své ovoce. Ve stádû se mÛÏe bez problémÛ procházet skupinka ‰esti lidí, aniÏ by se rozuteklo. Nûkteré kusy se dají i pohladit. V‰echna zvífiata mají svá jména. Franti‰ek je zatím rozeznává, aniÏ by musel koukat na ãísla. Cílem chovu je pfiedev‰ím produkovat plemenná zvífiata. Ta která „nevyjdou“, jsou vykrmována a ve vûku 18–24 mûsícÛ (pfii hmotnosti 700–900 kg) zpenûÏována do Nûmecka. Chovatel, od nûhoÏ Farkovi kupují jalovice, totiÏ mimo plemenného materiálu prodává i zvífiata na jatka. Franti‰ek s ním má dojednan˘ obãasn˘ odbûr mlad˘ch b˘kÛ, za které dostává za kus v˘raznû více, neÏ kdyby je zpenûÏoval na místním trhu. „B˘valy doby, kdy jsme prodávali i za 49 Kã/kg v Ïivém,“ fiíká a pokraãuje: „Nûmeckému chovateli jsem se ale musel zaruãit, Ïe zvífiata budu vybírat já sám a Ïe budou ve vûku do dvou let a v perfektní kondici, aby se dala dobfie zpenûÏit.“ A jaké jsou v˘sledky dosavadní ‰lechtitelské práce? Dosud narozené jalovice byly v‰echny zafiazeny do vlastního chovu a b˘ãci, pokud splnili podmínky, putovali na odchovny. Poté, co od druÏ-

15

Ïení, pfies které pro obec i pro hasiãe sehnal jiÏ nûkolik grantov˘ch projektÛ. Dále drÏí masopusty, pofiádají Hubertovy jízdy... Franti‰ek má doma 6 ãistokrevn˘ch teplokrevníkÛ. Pro konû má slabost, ale z ãasov˘ch dÛvodÛ se jezdí projet jen obãas a jinak je poskytuje zdarma místním zájemcÛm o jeÏdûní.

❒ Bratři František (vlevo) a Martin Farkovi na letošním Techagru (foto: Karel Melger)

stva Farkovi koupili star˘ kravín se skladi‰tûm, zavedli domácí odchov (poslední dvû sezóny). Za dobu svého celkového (ãtyfiletého) pÛsobení se farma v Todni mÛÏe pochlubit jiÏ 13ti uznan˘mi limousinsk˘mi plemeníky. S odchovem na OPB je Franti‰ek vcelku spokojen, ale pfieci jen inklinuje k vlastnímu odchovu, a tedy vlastní zodpovûdnosti za v˘sledek. Do budoucna plánuje vût‰inu b˘kÛ odchovávat doma a ty nejlep‰í poslat na odchovny, aby chovu udûlal dobrou reklamu. Motivem zpropagovat chov byla i úãast na loÀské Národní v˘stavû v Brnû, kde Farkovi poprvé pfiedstavili svá zvífiata. Prezentovali se se dvûma mlad˘mi b˘ky, z nichÏ jednoho pfiipravili doma a druhého pfiipravili na OPB Osík. B˘k ZLI 725 Reflex V, pfiipraven˘ na odchovnû, se ve své kategorii umístil na pûkném tfietím místû. Tato v˘stava byla zku‰ební, ale nabyté zku‰enosti byly kladné, a tak se s úãastí na leto‰ním Techagru neváhalo. Chov tentokrát reprezentovaly dvû dvouleté jalovice (z vlastního chovu a importovaná z Nûmecka), které se ve své kategorii umístily na prvním a tfietím místû. Franti‰ek k tomu fiíká: „Jalovice byly na pfiedvedení pfiipravovány v rámci technick˘ch moÏ-

16

ností, takÏe v˘sledek nebyl tak perfektní jako u jin˘ch chovatelÛ. Pfií‰tí rok se ale tû‰ím, Ïe vyuÏiji nového zázemí a zvífiata na dal‰í národní v˘stavu jiÏ pfiipravím tak, jak se má.“ KdyÏ k tomu vyuÏije i znalosti a dovednosti získané na druhé akci junior teamu, jehoÏ je s bratrem Martinem ãlenem, bude pro ostatní zajisté váÏn˘m konkurentem (pozn. aut.). Na první v˘stavu se ‰li Farkovi ukázat, aby lidé vûdûli, Ïe existují a Ïe mají b˘ky na prodej. Jeden z vystavovan˘ch kusÛ se na místû prodal. Franti‰ek je zastáncem vystavování: „Myslím si, Ïe to ãlovûku dûlá jméno. A není potfieba vyhrávat.“ Se zadostiuãinûním fiíká, Ïe mu nyní lidé sami volají, zda nemá plemeníky na prodej. „Kdybych mûl namísto pûti b˘kÛ deset, v‰echny je udám,“ fiíká s úsmûvem. Vztahy s lidmi ve vesnici, kde Farkovi hospodafií, jsou, aÏ na jedinou v˘jimku, dobré. Mladí chovatelé se snaÏí s místními vycházet a b˘t obecním pfiínosem. AngaÏují se, mimo profesi, i jako hasiãi dobrovolní, ktefií „táhnou“ místní dûní. Jednou roãnû, kdyÏ na farmû probíhají v˘bûry, pozvou sousedy a pohostí je. Jeden z Franti‰kov˘ch bratrÛ se angaÏuje v obãanském sdru-

Co teì a co potom V souãasnosti je aktuální rekonstrukce jiÏ zmínûného zimovi‰tû, na které získali Farkovi dotaci od EU a jenÏ se plánuje zprovoznit jiÏ tuto zimu. Do budoucna mladí zemûdûlci koketují s my‰lenkou na domácí poráÏku. Poãkají si, jak se to vyvine u jin˘ch chovatelÛ, a podle toho se rozhodnou. Musí se také je‰tû finanãnû stabilizovat. A je udrÏitelnost hospodafiení dosavadním zpÛsobem reálná? „Pokud by situace zÛstala stejná, jako je nyní, tak mÛÏeme hospodafiit bez problémÛ. Obávám se ale, Ïe po prasatech, která jsou nyní na fiadû, pfiijde moÏná na fiadu likvidace chovu masného skotu,“ vyjadfiuje obavy Franti‰ek Farka. „Bez dotací by ‰lo hospodafiit, ale muselo by to tak b˘t v celé EU, a bylo by potfieba uvalit clo na hovûzí z Argentiny. Bylo by hezké srovnat podmínky v celé Unii, ale není to reálné,“ uzavírá na‰e povídání. Jsem ráda, Ïe jsem chov rodiny Farkov˘ch, kterou jsem zatím znala „jen“ z v˘stav, mûla tu moÏnost poznat osobnû. Mladick˘ entuziasmus a energie, ale zároveÀ uvûdomování si, Ïe nic není zadarmo a vstfiícn˘ pfiístup k okolí, to v‰e na mne pÛsobilo velice kladnû. DrÏím jim palce a pfieji jim v jejich cestû hodnû ‰tûstí a úspûchÛ!

❒ Koně k Františku Farkovi neodmyslitelně patří(foto: Jana Řehořová)

âSCHMS na v˘stavû Nበchov 2010 Jana ¤ehofiová, âSCHMS V první polovinû fiíjna se na známém stfiedoãeském v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem konala jiÏ tfiicátá tfietí národní v˘stava Zemûdûlec, s níÏ soubûÏnû probûhl ãtrnáct˘ roãník v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat, technologií pro chov a veterinárních pomÛcek Nበchov, kterého se, kdyÏ uÏ jsme u v˘ãtu ãísel, letos popáté úãastnil âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu s cílem propagovat hovûzí maso a plemena, která jej produkují. Brány v˘stavi‰tû se opût otevfiely pro zemûdûlce, zahrádkáfie, chovatele, pûstitele, ale i pro nej‰ir‰í vefiejnost, zkrátka v‰echny, které zajímali novinky z oblasti pûstitelství ãi chovatelství nebo si pfii‰li zakoupit osvûdãen˘ v˘robek. Zajímavou novinkou byla V˘stava genov˘ch zdrojÛ národních plemen, jejichÏ zástupce bylo moÏné si prohlédnut ve speciálních expozicích. Pfiíznivci ovûfieného standardu i novinek si pfii‰li na své i u stánku âSCHMS. Podávaly se tradiãnû oblíbené steaky, ten-

tokrát ve tfiech variantách. Náv‰tûvníci si je mohli nechat udûlat ze zadního masa, nebo bylo moÏné objednat si „rumpsteak“ z ro‰tûnce, a fajn‰mekfii si pfii‰li na své u steaku ze svíãkové zvaného „chateaubriand“. Novinkou byl i postup pouÏit˘ pfii nakládání steakového masa. Namísto obvyklé marinády ze smûsi grilovacího kofiení a oleje jsou nyní pouÏívány pouze olej a ãerstvé byliny (koriandr, tymián, rozmar˘n aj.), které dávají lépe vyniknout pfiirozené chuti masa. Pro demonstraci vyuÏití v‰ech ãástí, které jateãn˘ trup nabízí, byly do nabídky zahrnuty hamburger a ossobuco. Pod slovem hamburger si ale nepfiedstavujte tenkou placku nejistého pÛvodu, nabízenou znám˘m fietûzcem rychlého obãerstvení. Na námi podávan˘ hamburger v ãerstvé housce opl˘val poctivou v˘‰kou i prÛmûrem, a bylo potfieba opravdu otevfiít ústa, aby se ãlovûk mohl zakousnout. O ‰Èavnaté masové chuti nemluvû. A co je „ossobuco“? Pro ty, ktefií tento název pokrmu sly‰í poprvé, se jedná o du‰enou

❒ Osvětu šířící stánek ČSCHMS na výstavě Náš chov (foto: Karel Melger)

❒ V oleji a bylinách naložené steaky jsou dochucovány až při grilování (foto: Karel Melger)

kliÏku s kostí, jeÏ jsme kaÏd˘ den pfiipravovali ãerstvou (du‰ením s kofienovou zeleninou s pfiídavkem vína a kofiení) a která se záhy stala tak oblíbenou, Ïe byla vÏdy rozprodána je‰tû pfied dokonãením. Vefiejnost tak mûla moÏnost poznat i jin˘ a téÏ velice chutn˘ zpÛsoby úpravy pfiedních ãástí neÏ jen gulá‰. Pro pfiípravu specialit bylo tentokrát pouÏito maso z plemen gasconne a hereford, kterého náv‰tûvníci za ãtyfii dny, co v˘stava trvala, zkonzumovali pfies 150 kilogramÛ. Kromû pokrmÛ z masa se lidé, ktefií zavítali na podzimní zemûdûlskou v˘stavu, zajímali téÏ o teoretické poznatky, a tak jsme je zásobili letáky o hovûzím mase, kuchafikami a publikací Masn˘ skot od A do Z. Pozornost poutal téÏ nauãn˘ film promítan˘ ve svazovém stánku, „Hovûzí maso, seznamte se, prosím!“, vyroben˘ na‰ím dvorním kuchafiem Liborem Kuntem a jeho spolupracovnicí Martou Kube‰ovou. Úãast âSCHMS na této akci splnila svÛj smysl. Mnoho lidí si jiÏ uvûdomuje rozdíl mezi masem, povût‰inou nabízen˘m ãesk˘mi obchody a kvalitním hovûzím. Vûfiím, Ïe není pouh˘m snem, Ïe se nám tuto skuteãnost podafií zmûnit a Ïe spotfiebitelé nebudou mít problém se plo‰nû dostat k hovûzímu z masn˘ch plemen a Ïe se opût zv˘‰í konzumace toho nejkvalitnûj‰ího z druhÛ mas.

17

Aukce jalovic získávají na oblibû ¤íká se, Ïe první vla‰tovka jaro nedûlá. Ale tahle „vla‰tovka“ není první a navíc není jaro, ale pfiichází podzim. Sluneãné poãasí jednoho krásného páteãního rána pfiivítalo chovatele na akci, která se stává jiÏ zaveden˘m a tradiãním setkáním chovatelÛ masného skotu. V pátek 1. fiíjna 2010 mûli chovatelé masného skotu jiÏ tfietí rok pfiíleÏitost sejít se na Odchovnû plemenn˘ch b˘kÛ Cunkov pfii akci, která si sice pomalu, ale jistû zaãíná získávat své pfiíznivce mezi chovateli masného skotu, zvlá‰tû mezi tûmi, ktefií chtûjí nûco zajímavého vidût, dozvûdût se, nakoupit zvífiata pro „oÏivení chovu“ ãi se jen tak setkat a pohovofiit s pfiáteli od fochu. Po prvních tfiech roãnících, je moÏno s pomûrnû velkou dávkou jistoty konstatovat, Ïe se jedná o zavedenou akci se vzrÛstající oblibou a kvalitou organizace i programu. A o ãem, Ïe je celou tu dobu fieã? Inu, o tradiãní podzimní aukci jalovic na cunkovské odchovnû Ing. Pavla Kozáka. Oproti roku loÀskému bylo tomuto setkání v roce leto‰ním naklonûno i poãasí, a tak podzimní sluneãní paprsky pfiispívaly k dobré náladû v‰ech zúãastnûn˘ch a nabízená zvífiata se pfiedvádûla v plné kráse.

❒ (foto: Karel Melger)

Dopolední program Dopolední ãást programu byla vûnována pfiedvedení v‰ech nabízen˘ch zvífiat. Celkem se náv‰tûvníkÛm pfiedstavilo 20 krásn˘ch plemenn˘ch jalovic. Pfiedvadi‰tûm postupnû defilovaly zástupkynû ãtyfi plemen: blonde d’Aquitaine, charolaise, limousine

a masn˘ simentál. Ale protoÏe podzimní slunko, jiÏ nedokázalo dostateãnû prohfiát prostor okolo pfiedvadi‰tû a dostavila se i chuÈ na nûco dobrého k zakousnutí ãi zahfiátí, bylo na ãase zajít dovnitfi a ukojit bûÏné potfieby na‰ich tûl. Aby se nejednalo jen o fyzickou potravu, byla objednána i nûjaká ta du‰evní: Tou se stala zajímavá prezentace Ing. Petra Pytlouna z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s. (âMSCH), kter˘ pfiedstavil aktivity obchodního oddûlení âMSCH. Zamûfiil svou pozornost zejména na problematiku plastov˘ch u‰ních známek. Pfiedstavil, jaké jsou moÏnosti a jak jde kupfiedu v˘voj v oznaãování skotu. Pfiítomní chovatelé souhlasnû pokyvovali hlavou na znamení toho, Ïe se v oblasti oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat v poslední dobû udûlal velik˘ kus práce. Dal‰ím tématem, o kterém se hovofiilo, bylo celkové pfiedstavení filosofie a fungování distribuãního skladu veterinárních léãiv na Hradi‰tku. I tato ãást pfiedná‰ky byla sledována s patfiiãnou pozorností. Z hovorÛ o distribuci léãiv se nejãastûji oz˘valo, Ïe cel˘ problém b˘vá skryt pfiedev‰ím ve vztahu chovatele a veterinárního lékafie, kter˘ musí b˘t vyváÏen˘.

❒ (foto: Karel Melger)

Odpolední program S pln˘mi Ïaludky a po naãerpání mnoha zajímav˘ch informací jsme se mohli vydat za vyvrcholením programu, kter˘m byla aukce jalovic. Jako na kaÏdé aukci si zájemci o nákup plemenn˘ch zvífiat vyzvedli draÏební terãíky, usedli na svá místa, draÏitel se chopil mikrofonu a „odklepávacího“ kladívka a „souboj“ mohl zaãít. (DraÏební

18

terãíky jsou na‰e národní specifikÛm. Ve svûtû se spokojenû draÏí i bez nich. Nûkdy je v‰ak problém podrbat se za uchem, aby ãlovûk náhodou nenakoupil nûco do chovu.) Prodalo se 11 jalovic a prÛmûrná cena se vy‰plhala pfies 36 000 Kã. Nejvíc zaplatil zájemce za limousinskou jalovici Happy z Kali‰tû a to celkem 46 500 Kã. Kdo uÏ nav‰tívil pfiedchozí aukce jalovic, tak mohl pozorovat, Ïe po rozpaãitém zaãátku v podobû prvního roãníku si lidé postupnû zvykají na to, Ïe aukce mohou b˘t jednou z moÏností, jak nakoupit plemenná zvífiata. Po dlouholeté tradici základních v˘bûrÛ a následn˘ch aukcí plemenn˘ch b˘kÛ se tu objevila moÏnost nakoupit podobn˘m zpÛsobem i plemenné jalovice. Je to moÏnost, která dává vítanou ‰anci si nakupované kusy pûknû prohlédnout a porovnat, a navíc

❒ (foto: Karel Melger)

je tu ãas potkat se se znám˘mi, pohovofiit u piva (ãi groãku) a dohodnout tfieba i jiné obchody. Je to nejenom obchodní záleÏitost, zároveÀ se jedná i spoleãenské setkání, kde je moÏno nejen zapít úspû‰né obchody a zajíst je nûjak˘m tím dobr˘m kouskem opeãeného prasátka, pfiípadnû si je‰tû nakoupit domÛ nûjakou tu specialitu z âeského Anguse. Aukce jalovic na Cunkovû se stává docela bûÏnou a ve v‰ech dobr˘ch smyslech toho slova normální akcí, co si na nic „nehraje“ a chovatelé urãitû i pfií‰tû pfiijedou nakoupit, potkat se, posedût, dát si pivo a poklábosit. A to je dobfie. Jen víc takov˘ch akcí! Ota Beran

Druh˘ v˘jezd Junior teamu: Pfiíprava zvífiat na v˘stavy Pfiíprava zvífiat na v˘stavy vyplynula záhy po zaloÏení Junior Teamu âSCHMS, ke kterému do‰lo letos pfii v˘stavû Techagro v Brnû, jako téma s vysok˘mi preferencemi. Juniory zkrátka velmi zajímalo. Proto se v jeho duchu nesl druh˘ v˘jezd, naplánovan˘ na období podzimních prázdnin. Zázemí rodinné farmy spolu s ãerstvû dostavûn˘m zimovi‰tûm a nahánûcí uliãkou pana Milana ·ebelky, hospodafiícího v obci Ranãice v JiÏních âechách se k uskuteãnûní této akce pfiímo nabízelo. Zájemci z fiad juniorÛ a ‰kolitelé se zde se‰li ve stfiedu 27. fiíjna v odpoledních hodinách. Po prohlídce a pfiedstavení farmy následovala první ãást soubûÏného volného programu – tmelení kolektivu. Vzhledem k vûku ãásti úãastníkÛ, s nimiÏ byli star‰í kolegové loajální, probíhal tento proces zastfiízliva, ale dalo by se fiíci s o to vût‰í razancí. První veãer kaÏd˘ pfiedstavil hospodáfiství, z kterého pochází a následovala první vlna vtipÛ a v˘mûny zku‰eností. Druh˘ den ráno byli v‰ichni ãilí, a tak se mohlo oficiálnû odstartovat. ¤editel Svazu, Kamil Malát pfiedstavil strukturu, systém fungování a úãel existence této instituce. Poté pfiedal slovo pfiedsedovi, Miroslavu Vráblíkovi, kter˘ si jej udrÏel aÏ do samého konce akce. Ing. Vráblík, sám nad‰en˘

chovatel a jeden ze zakladatelÛ chovu masného skotu u nás, byl hlavním ‰kolitelem celého semináfie. Mladé úãastníky nejprve seznámil s v˘vojem v˘stavnictví masného skotu – od pion˘rsk˘ch zaãátkÛ, pfies národní v˘stavy v LetÀanech aÏ po Brno, kde byla v loÀském roce ustanovena novodobá tradice Národních v˘stav, kdy se jiÏ zvífiata prezentují profesionálním zpÛsobem – na ohlávce a po pfiedchozím peãlivém v˘bûru a úpravû. Svazov˘ pfiedseda neopomnûl zmínit, Ïe vystavovatelství patfií mezi ‰piãku v chovatelské ãinnosti, a tak by se k nûmu mûlo téÏ pfiistupovat – soustfiedit se na v˘bûr objektivnû reprezentativních jedincÛ, s nimiÏ zaãít pracovat v dostateãném ãasovém pfiedstihu pfied konáním akce, aby byli v den pfiedvedení perfektnû pfiipraveni. K v˘stavû pfiistupovat jako k prestiÏní události, kde prezentací zástupcÛ na‰eho chovu mu dûláme reklamu a vytváfiíme si urãitou povûst. Mladí chovatelé, z nichÏ mnozí se jiÏ v˘stav úãastnili, byli s tímto ztotoÏnûni, a tak se pfiistoupilo k vysvûtlení konkrétních pfiípravn˘ch procedur s tipy z praxe: jak nasadit ohlávku, jak nauãit chodit, jak˘m zpÛsobem krmit pfied a bûhem v˘stavy a koneãnû samotná vizuální pfiíprava, která se z ãásti provádí doma a dolaìuje na samotné akci – úprava paznehtÛ, mytí, stfiíhání, foukání, tuÏení atd.

KaÏd˘ si mohl prohlédnout nástroje k pfiípravû urãené (ohlávku se speciálním uzlem, hfiebeny, kartáãe, strojek, fén atd.). Po teoretické pfiípravû se ‰lo na vûc. Trénink probíhal na zástupcích plemene Aberdeen Angus. Pan ·ebelka juniorÛm pfiipravil dvou a pÛl-letého plemeníka a dvû osmi mûsíãní jalovice – ãervenou a ãernou. Bûhem dvou dnÛ si mohlo v‰ech 14 úãastníkÛ akce vyzkou‰et pfii teoretickém úvodu zmínûné ãinnosti. Miroslav Vráblík v‰e pfiedvádûl dÛkladnû, se zapálením a aktivní zájemce, uãící se potfiebné postupy, povzbuzoval k lep‰ím v˘konÛm vûcn˘mi komentáfii. Akci provázelo sluneãné poãasí a dobrá nálada… Na sklonku dne putovali z uliãky do zimovi‰tû umyt˘, vyfoukan˘, ostfiíhan˘ a natuÏen˘ b˘k a jedna jalovice, která spolu s druhou „pokusnou“ adeptkou absolvovala je‰tû vyvazování v uliãce a první pokusy o vodûní. Úãastníci si vymûÀovali nabyté poznatky a dojmy a pokraãovali v utuÏování kolektivu. Ani jsme se nenadáli a byl tu tfietí den, den odjezdu. Práce ale je‰tû nebyla u konce. Um˘t, vyfoukat a ostfiíhat druhou jalovici a trénovat chození s, oproti pfiedchozímu dni o poznání, krot‰ími zvífiaty. S pocitem dobfie odvedené práce v‰ichni zapózovali spoleãné fotce a skupina se vydala na poslední bod programu – exkurzi k jednomu z juniorÛ, hospodafiícímu nedaleko, Franti‰ku Farkovi a jeho bratrÛm do obce Todnû. V‰ichni jistû ocenili velmi pûkné limousinské stádo i jiÏ témûfi dostavûné zimovi‰tû (o nichÏ se doãtete v reportáÏi na jiném místû tohoto zpravodaje), rozlouãili se a vydali zpût ke sv˘m domovÛm, za sv˘mi zvífiaty. Vûfiím, Ïe mluvím za v‰echny zúãastnûné, kdyÏ fieknu, Ïe se druh˘ juniorsk˘ v˘jezd povedl. Mladí získali nové poznatky a vytvofiili tzv. zdravé jádro. Úãel mise byl splnûn. KdyÏ se pfied dvûma lety, kdy do ZD Brloh pfiijeli tuto téma-

19

tiku ‰kolit chovatelé Leo McEnroe a Richard O’Beirne z Irska a na závûr akce vyslovili pfiání, aby chovatelé pfiedali nabyté zku‰enosti mlad˘m a vytvofiili zde pravou vystavovatelskou tradici, nikdo asi je‰tû netu‰il, Ïe se první kroky k cíli povedou tak relativnû brzy. Tû‰ím se se v‰emi juniory i ostatními chovateli tûlem i du‰í na setkání pfií‰tí rok na Národní v˘stavû v Brnû!

Jak na akci vzpomínají nûktefií zúãastnûní juniofii:

„ „

Líbilo se mi stfiíhání bejka. A potom se mi líbilo vodûní telat.“ Pepa Valenta Druh˘ v˘jezd byl opût supr. Získal jsem nové zku‰enosti a informace. Na dal‰í akci se urãitû tû‰ím,

Akce JT, která probûhla, pro mû osobnû byla velk˘m pfiínosem. Díky úãasti na‰ich zvífiat na leto‰ní v˘stavû Techagro jsem byl nucen nauãit se pfiipravit zvífie k vodûní na ohlávce. V pfiípravû exteriéru jsem v‰ak stále tápal. Nyní jsme se nauãili jak zvífie po v‰ech stránkách opravdu profesionálnû pfiipravit na v˘stavu!“ Ale‰ Hatlák

Na v˘jezdu se mi líbila organizace, program, prostfiedí, dobré poãasí a kolektiv, takÏe vlastnû v‰echno podstatné.“ ·tûpán ·ebelka

Na juniorech se nám obûma moc líbilo, akce byla dobfie zorganizovaná, poãasí pfiálo a k tomu v‰emu dobr˘ kolektiv, tak co si víc pfiát. Snad jenom, aby se nám nové zku‰enosti podafiilo dobfie zuÏitkovat na národní v˘stavû v Brnû.“ Andrea a Veronika Samohejlovy

„ „

Akce se mi velice líbila, utuÏili jsme kolektiv a mnoho jsem se od pana Vráblíka nauãil. UÏ se tû‰ím na dal‰í v˘jezd.“ Vláìa Chytka

FOTOGALERIE

www.juniori.cschms.cz

20

„

jako na kaÏdou, ale tû‰ím se i na lidi z kolektivu, protoÏe si myslím, Ïe se utvofiila super parta lidí poãínaje vedením a jsem moc rád, Ïe jsem tyto lidi poznal, a myslím si, Ïe my‰lenka vytvofiit junior t˘m byla skvûlá a já osobnû jsem hrd˘, Ïe sem se do této party pfiihlásil a vÏdy se budu k této organizaci hlásit.“ Petr Králíãek

„

Text a foto: Jana ¤ehofiová, âSCHMS

21

Náv‰tûva dánsk˘ch farmáfiÛ na ãesk˘ch simentálsk˘ch farmách Martina Kopáãková, Jihoãesk˘ chovatel, a. s. KdyÏ nás pfied necel˘m rokem ‰éf dánské simentálské asociace Henning Hansen poÏádal, zda bychom jemu a nûkolika dal‰ím dánsk˘m farmáfiÛm pfiipravili na podzim roku 2010 program na simentálsk˘ch farmách v âeské republice, bylo to pro nás velké pfiekvapení a pocta. Henninga znám 6 let, mÛj kolega Pavel Káãer mnohem déle, nûkolikrát nav‰tívil na‰i republiku, v fiíjnu 2005 jsme s ním byli na dvou farmách, ale to, Ïe by se nûkdy mûli pfiijet Dánové podívat do âech, to jsme neãekali. Pfiíprava programu byla celkem dobrodruÏná. Bûhem ãasu se mûnily termíny, trochu se zmûnil i poÏadavek na program. Delegace se skládala z chovatelÛ – lidí, ktefií cel˘ Ïivot pracují na sv˘ch farmách, a proto si u nás chtûli trochu odpoãinout, podívat se na kulturní památky a pochopitelnû na zvífiata. TakÏe, co ukázat? V Dánsku jsou farmy malé, zvífiata pûkná. A navíc ãím vût‰í pfiejezdy, tím ménû ãasu na prohlídky. Pokud se podíváte na mapu PlzeÀského kraje, fieknete si, Ïe kvalitních simentálsk˘ch farem je zde hodnû. Ale my mûli málo ãasu a nechtûli jsme Dány honit, jak se fiíká... Znáte to jadrné ãeské pfiísloví o nemocn˘ch kozách.

Rozhodli jsme se pro následující farmy: 14. 9. – Statek Ka‰perské Hory s.r.o. a farma pana Franti‰ka Koláfie ve StoÏicích 15. 9. – rodinná farma pana Franti‰ka Bartonû v LeÏnici

Jak to dopadlo? V úter˘ 14. 9. byla jako první dohodnuta náv‰tûva na Ka‰persk˘ch Horách. Zasvûcen˘m není nutno tuto farmu pfiedstavovat, pro ty, ktefií tuto farmu neznají: Statek Ka‰perské Hory s. r. o. obhospodafiuje cca 800 ha pozemkÛ, chovají 350 krav z toho necelou polovinu ãistokrevn˘ch simentálek. Farma se nachází v nadmofiské v˘‰ce kolem 750–850 m n. m. S Henningem jsme ji nav‰tívili jiÏ v roce 2005. Autobus, kter˘ mûl dorazit v 10 hodin, pfiijel s témûfi hodinov˘m zpoÏdûním. Uvítání pro dánskou delegaci bylo profesionálnû pfiipraveno na jedné z farem spoleãnosti, Kavrlík, kde probûhlo stylové pfiivítání „chlebem a solí“ v pfiípravnû stáje. Uvítání se zúãastnili za âSCHMS pfiedseda ing. Vráblík a inspektor pro JiÏní âechy, ing. âepelák, dále zástupci mûsta Ka‰perské Hory – starostka ing. Balounová a tajemník pan Rajtmajer. Ing. Kratochvíl, jednatel Statku Ka‰perské Hory, hosty uvítal a pfiedstavil firmu. Hosté se obãerstvili kávou a v˘born˘m peãivem z kvildské pekárny a jelo

❒ Jedno z top českých simentálských stád vytvořil František Kolář (foto: Jana Řehořová)

22

se do terénu. Zdej‰í cesty se ponûkud li‰ily od dánsk˘ch, proto se cesta za zvífiaty znaãnû protáhla. Ale urãitû to stálo za to. Vesniãka âervená, kde se tou dobou nacházela vût‰ina ãistokrevn˘ch stád, se DánÛm velmi líbila, stejnû jako pfiedstavovan˘ skot. Vzhledem k tomu, Ïe na této farmû jiÏ nûkolik let pouÏívají dánskou genetiku a pÛsobí zde nûkolik dánsk˘ch b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû, bylo o ãem diskutovat a na co se dívat. Chovatele z dánské farmy Lamhoj zaujal i b˘k Brume, jenÏ je synem Superyho, u nich narozeného inseminaãního b˘ka. (Fotka Bruma je nyní k vidûní na stránkách dánské simentálské asociace www.simmentaldenmark.dk). Následoval obûd s tradiãním ãesk˘m jídlem (knedlo-vepfio-zelo) v reprezentativním Parkhotelu Tosh, kde se hostÛm velmi líbilo a velmi jim chutnalo nejen jídlo ale i pivo.

A pak honem nasedat a hurá do StoÏic! Tam uÏ nás oãekával Franti‰ek Koláfi s celou rodinou a se sladk˘m poho‰tûním. My v‰ak pospíchali prohlédnout si stádo, protoÏe se zaãalo hor‰it poãasí a hrozilo, Ïe zaãne pr‰et. Pan Koláfi mûl stádo nachystané a o kaÏdém kusu krátce promluvil, rozdal hostÛm soupis zvífiat na farmû tak, aby se i bez tlumoãníka mohli zorientovat, jak je zvífie staré a kolik váÏí. I zde hosté vidûli mnoho kvalitních produktÛ nejen dánské genetiky. Velk˘ úspûch u nich slavili zdej‰í potomci Národního Vítûze VodÀanského. Mnozí poukazovali na to, Ïe jeho inseminaãní dávky také pouÏili ve sv˘ch stádech. Velice dobrá reklama – nejen pro pana Koláfie, ale pro cel˘ ãesk˘ simentálsk˘ chov! Po prohlídce chovu následovala spoleãná veãefie v nedalek˘ch VodÀanech, pfii které jsme debatovali o dal‰ím v˘voji simentálské populace u nás i v Dánsku. Také jsme si domluvili program na dal‰í den. V devût ráno se potkáme

❒ Početná dánská skupina navštívila jako první Statek Kašperské hory (foto: Michaela Jelínková)

v Horním Slavkovû a pojedeme do LeÏnice na farmu pana Franti‰ka Bartonû.

Ale... Ráno do‰lo k mírnému (asi 1,5 hod) zpoÏdûní... A pfii pfiíjezdu k BartoÀov˘m zaãalo pr‰et. MoÏná víc lilo, neÏ pr‰elo. Prostû smÛla. Proto jsme s radostí uvítali moÏnost posadit se do klubovny u BartoÀov˘ch, obãerstvit se a podívat se na prezentaci o farmû, kterou mûli BartoÀovi zpracovanou. Tak dán‰tí hosté vidûli pûknû „v suchu“, jak se co na této farmû dûlá, jak vypadá zimovi‰tû a proã jsou

nainstalované kamery. Velk˘ ohlas mûla i novû nainstalovaná fotovoltaická elektrárniãka na stfie‰e zimovi‰tû. Dopoledne nám uteklo velmi pfiíjemn˘m povídáním a ãas utíkal tak rychle, Ïe na‰i hosté uznali, Ïe se radûji je‰tû v klidu a jiÏ bez de‰tû podívají na farmu manÏelÛ BartoÀov˘ch a plánovanou odpolední náv‰tûvu hlavního mûsta Prahy nechají na jindy. MÛÏeme se tedy snad tû‰it, Ïe tato jejich náv‰tûva nebyla poslední. Rozhodnû by v‰ak mûla vstoupit do historie, protoÏe po akcích na mezinárodní úrovni, kter˘ch se úãastní chovatelé plemen aberdeen angus a charolais, se jedná o dal‰í velkou propagaci ãeského chovatelství. VÏdyÈ na‰i republiku nav‰tívilo 40 (!) chovatelÛ ze zemû, kterou já osobnû (a doufám, Ïe nejsem sama) povaÏuji za evropskou chovatelskou ‰piãku. A aÈ si fiíká, kdo chce a kde chce, dánská genetika na‰i simentálskou populaci posunula mnohem dále, neÏ jsme byli napfiíklad pfied 10ti lety. Tuto náv‰tûvu

povaÏujme za velkou událost a za uznání práce v‰ech na‰ich chovatelÛ, tedy nejen tûch, které stihla tato delegace nav‰tívit. Obrovsk˘ dík patfií v‰em, ktefií nám pomáhali s organizací exkurze, tj. managementu Statku Ka‰perské Hory s. r. o. (ing. Jaroslav Kratochvíl, Michaela Jelínková) a vedení mûsta, panu Franti‰ku Koláfiovi a celé jeho rodinû, manÏelÛm AlÏbûtû a Franti‰ku BartoÀov˘m, ing. Lumíru Dvorskému a vedení firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s., která nám umoÏnila akci uskuteãnit. Dán‰tí pfiátelé dostali na v‰ech farmách propagaãní materiály a reklamní pfiedmûty a odjíÏdûli plni kladn˘ch dojmÛ. To, Ïe i pro nû byla tato náv‰tûva inspirující, jsme se pfiesvûdãili pfii na‰í následné fiíjnové náv‰tûvû, kdy jsme o v‰em znovu diskutovali. Vûfime tedy, Ïe se nejednalo o náv‰tûvu poslední, a Ïe pfií‰tû bude více ãasu a lep‰í poãasí, abychom mohli ukázat i farmy dal‰ích chovatelÛ. Je‰tû jednou díky v‰em!

Belgické modrobílé bez problémÛ s porody – fantazie nebo budoucnost? Vûda je motorem pokroku, nebo by alespoÀ mûla b˘t. A nejedná se pouze o základní v˘zkum, ale hlavnû o jeho aplikaci v praxi. A právû genetika je vûdou, která se vyvíjí a postupuje stále rychleji. Zvlá‰tû ta v nejmodernûji stfiiÏeném molekulárnû genetickém hávu. O tom, ãím se chystá pomáhat chovatelÛm, se doãtete v následujících fiádcích. Vûda jiÏ odhalila nejedno tajemství, a kdo se snad domnívá, Ïe toho jiÏ mnoho nemÛÏe b˘t vyzkoumáno, tak je na velikém omylu. Stále je a v budoucnosti urãitû bude nepfieberné mnoÏství otázek, na které ãlovûk chce nebo dokonce potfiebuje znát odpovûdi. Pfii chovu skotu a dal‰ích hospodáfisk˘ch zvífiat se stále objevují nové problémy a na to navazující snahy o nalezení cest k jejich odstranûní. Stále ãastûji se vûdci vydávají zkoumat genetic-

kou informaci – o pfieãtení genomu skotu jsme se jiÏ dozvûdûli, ale samotn˘m pfieãtením genomu to rozhodnû nekonãí. Existuje je‰tû velká spousta bíl˘ch míst v lidském poznání. V tomto konkrétním pfiípadû spí‰e neznám˘ch (nûkdo by tfieba pouÏil slova temn˘ch) zákoutí smyãek deoxyribonukleové kyseliny smotan˘ch v chromozomech skryt˘ch uvnitfi jader bunûk skotu. Mnohá z tûchto tajemství bude tfieba prozkoumat a odhalit úãel, zákonitosti fungování a principy spolupráce jednotliv˘ch ãástí genomu. Zkoumání genetického zaloÏení hospodáfisk˘ch zvífiat kráãí mílov˘mi kroky stále vpfied a snaÏí se sv˘mi v˘sledky pfiispût k snadnûj‰ímu rozhodování chovatelÛ a ‰lechtitelÛ a v koneãném v˘sledku k mnohem vût‰í efektivitû ‰lechtitelsk˘ch programÛ. AÈ uÏ jde o pfiedpovídání moÏné budoucí

uÏitkovosti daného jedince nebo na druhé stranû tfieba odhalování jeho náchylnosti k metabolick˘m problémÛm, ãi predispozici k jin˘m zdravotním problémÛm, které více ãi ménû ohroÏují uÏitkovost nebo dokonce Ïivot postiÏeného jedince. V nedávné minulosti bylo obrovského pokroku v odhalování genetick˘ch vad dosaÏeno právû u belgického modrobílého plemene. O velikosti tohoto pokroku jasnû svûdãí skuteãnost, Ïe právû u tohoto plemene bylo bûhem nûkolika málo posledních let odhaleno celkem sedm genov˘ch defektÛ, jejichÏ pÛsobení má za následek nejen pokles úrovnû uÏitkov˘ch vlastností postiÏeného jedince, ale v mnoha pfiípadech i jeho smrt (o nûkter˘ch defektech jste jiÏ mûli moÏnost ve Zpravodaji ãíst). Právû takové genové defekty mají vzhledem ke svému snadnému zpÛsobu pfie-

23

nosu v˘znamn˘ vliv na ekonomiku ãistokrevného chovu tohoto plemene nejen v Belgii. KdyÏ jsme se pfii náv‰tûvû jednoho belgického chovatele mimo jiné dostali také do debaty o genetick˘ch vadách a v˘znamu jejich poznání pro praktického chovatele, tak jsme se dozvûdûli, Ïe díky vyfiazení b˘kÛ pfiená‰ejících genetické vady z pfiipafiovacího plánu dokázal on sám na své farmû v˘raznû sníÏit mortalitu telat. Díky poznání formy a zpÛsobu pfienosu a v˘voji testÛ na odhalení pfiena‰eãÛ lze relativnû snadno v˘skyt tûchto vad v populaci minimalizovat. Na‰tûstí se pro negativní projev vût‰iny genetick˘ch postiÏení musí sejít recesivnû homozygotní kombinace alel, takÏe v pfiípadû uÏitkového kfiíÏení se problémy na jedinci nemají pfiíli‰ ‰ancí projevit. Ale kdo ví, jak dlouho se na to bude moÏné spolehnout. Není to aÏ tak dlouho, co bylo zdvojené osvalení nebo bezrohost „v˘sadou“ jen nûkter˘ch plemen. A tak jako bylo objeveno dvojí osvalení u plemene charolaise a dal‰ích masn˘ch plemen nebo se vyuÏívá objevení genÛ pro bezrohost u hol‰t˘na, limousina a dal‰ích plemen, kde absence rohÛ rozhodnû nebyla pÛvodním plemenn˘m znakem, tak by moÏná mohlo dojít k odhalení i dal‰ích genov˘ch odchylek, které se v souãasnosti vyskytují

pouze u nûkter˘ch plemen, i u plemen dal‰ích. A to uÏ by v sobû skr˘valo nebezpeãí nepfiíli‰ dobfie odhadnuteln˘ch negativních následkÛ tfiebas i pfii uÏitkovém kfiíÏení. Lze fie‰it problematické porody u „belgiãákÛ“? Odpovûì na tuto otázku by mohl pfiinést projekt, na kterém se podílí Nizozemsk˘ chovatelsk˘ svaz, univerzita ve Wageningenu a Nizozemské ministerstvo zemûdûlství. Známou skuteãností je, Ïe u belgického modrobílého plemene existuje „genetická vada“, která dala vzniknout právû jeho charakteristickému plemennému znaku. Díky „vadnému genu“ kódujícímu bílkovinu zvanou myostatin brzdící v urãité fázi v˘voje jedince nárÛst svalové tkánû, dochází u tohoto plemene k v˘vinu dvojitého osvalení (tzv. double muscling). Tento jev s sebou pfiiná‰í nejenom enormní osvalení a s ním související vpravdû mimofiádnou produkci kvalitního hovûzího masa, ale zároveÀ s sebou pfiiná‰í i rÛzné funkãní problémy. Tím snad nejznámûj‰ím problémem je nutnost „rodit“ telata císafisk˘m fiezem – na vût‰inû farem je tak pfiivedeno na svût sto procent telat. Na druhé stranû je dÛleÏité pfiipomenout (jak jsme zjistili, tak to je‰tû není zcela zaÏitá informace), Ïe císafisk˘ fieÏ je obvykle nutné

❒ Pokud půjdou do inseminace pouze býci nepřenášející genetické vady, podaří se jejich výskyt a projevy v populaci minimalizovat (zdroj: internet)

24

❒ Budou takové jizvy u „belgičanek“ minulostí? (foto: Kamil Malát)

provádût pouze v pfiípadû ãistokrevn˘ch plemenic, jejichÏ nadmûrné osvalení zádí pfiispívá k hor‰í prÛchodnosti porodních cest. Pokud je ale matkou telete zdravá a normálnû vyvinutá kráva ãi jalovice jiného plemene a pouze otcem telete belgick˘ modrobíl˘ b˘k nevyskytují se komplikované porody o nic více neÏ u ostatních plemen. ZpenûÏitelnost takov˘ch kfiíÏencÛ se obvykle pohybuje v odli‰n˘ch cenov˘ch relacích, takÏe uÏitkové kfiíÏení s „belgiãákem“ vyuÏívá fiada chovatelÛ hol‰t˘nsk˘ch krav, ktefií zrovna nebojují o kaÏdou jalovici do obratu stáda. Belgie a zbytek svûta… JenÏe ne v‰ichni chovatelé chtûjí produkovat kfiíÏence, a ne v‰ichni chovatelé ãistokrevn˘ch „belgiãákÛ“ jsou ochotni se smífiit s nutností chirurgick˘ch „porodÛ“. A tak v nûkter˘ch zemích Evropy (napfi. ve Velké Británii ãi Dánsku) zaãali ‰lechtitelé klást dÛraz na zv˘‰ení v˘skytu spontánních porodÛ i v pfiípadû ãistokrevn˘ch plemenic. BohuÏel, jejich snaha jde ãasto na úkor masné produkce (podobnû jako u jin˘ch plemen ubylo uÏitku, kdyÏ se zaãalo „‰lechtit“ na bezrohost), kvÛli které je toto plemeno tak oblíbeno a díky které jsou zejména belgiãtí chovatelé s císafisk˘mi fiezy smífieni. Aãkoliv jde bezesporu o nefyziologick˘ zásah do organismu zvífiete, tak ekono-

mické v˘sledky, kter˘ch jsou chovatelé schopni díky tomuto plemeni dosáhnout, jim za tu námahu a náklady navíc stojí. Ale není to tak dlouho, co se nûktefií chovatelé v Belgii shodli na tom, Ïe by vÛbec nebylo ‰patné, kdyby se jejich národní plemeno dokázalo otelit samo i v ãistokrevné podobû (aniÏ by museli obûtovat v˘razné osvalení). Díky tomu by se totiÏ toto plemeno mohlo v˘raznûji roz‰ífiit i do dal‰ích zemí, jejichÏ chovatelé nejsou ochotni akceptovat „belgick˘ zpÛsob telení“. Kudy mÛÏe vést cesta k snadn˘m porodÛm? Pravdou je, Ïe v dÛsledku takfika stoprocentního vyuÏívání císafisk˘ch fiezÛ nevûnovali chovatelé a ‰lechtitelé tohoto plemene takfika Ïádnou pozornost utváfiení zádí (samozfiejmû s jedinou v˘jimkou, a tou je v˘vin osvalení). Není Ïádn˘m tajemstvím, Ïe krom velikosti telete a síly jeho kostry mají rozmûry a utváfiení pánve matky na prÛbûh porodu znaãn˘ vliv. A to je právû ta základní my‰lenka, na jejímÏ základû vznikl v Nizozemsku projekt, jehoÏ cílem je dosáhnout do roku 2020 sníÏení ãetnosti porodÛ veden˘ch císafisk˘m fiezem na padesát procent. Velk˘ podíl na tomto projektu má univerzita ve Wageningenu, která uãinila první kroky na cestû genetického pokroku k snadnûj‰ím porodÛm. Metodika tohoto ‰lechtitelského projektu je zaloÏena na v˘bûru zvífiat podle vnitfiních rozmûrÛ pánve, protoÏe bylo objeveno, Ïe od urãit˘ch rozmûrÛ ‰ance na schopnost pfiirozeného otelení v˘raznû stoupá. Koeficient dûdivosti vybran˘ch rozmûrÛ je navíc pomûrnû vysok˘ (0,65), takÏe by nemûl b˘t velk˘ problém vést naznaãen˘m smûrem efektivní selekci se zárukou celkem rychlé odezvy. To s sebou pfiinese dal‰í akceleraci genetického pokroku, protoÏe uÏ pfii nárÛstu podílu pfiirozen˘ch porodÛ z deseti na dvacet procent bude moÏné odhadovat pro tuto vlastnost dostateãnû spolehlivé plemenné hodnoty. Pokud budou chovatelé dostateãnû

motivováni k dÛsledné spolupráci pfii v˘bûru a vyuÏití tûch správn˘ch zvífiat, tak se mÛÏe podafiit stanoveného cíle dosáhnout. Genomická selekce je budoucnost Ale abychom se nevûnovali pouze problémÛm, na které se díky vûdeck˘m pracím pfiichází nebo se jejich prostfiednictvím hledá cesta k nápravû, tak zmíníme i v˘zkum smûfiující mimo oblast genetick˘ch vad. V˘zkumníci se totiÏ na celém svûtû zab˘vají celou ‰kálou projektÛ. Jedním z nich je vyuÏití genomick˘ch anal˘z u skotu. ·lechtitelé hol‰t˘na (a nûkter˘ch dal‰ích plemen s mléãnou produkcí) jiÏ mají nûjakou dobu k dispozici nástroje zaloÏené na testování genomu jednotliv˘ch zvífiat, díky kterému mohou na základû v˘sledkÛ genotypizace odhadovat budoucí uÏitkovost mlad˘ch zvífiat, coÏ jim sk˘tá moÏnost efektivnûji fiídit ‰lechtitelsk˘ program a dosahovat genetického pokroku rychleji, neÏ pfii tradiãním odhadu plemenn˘ch hodnot na základû v˘sledkÛ z testaãního pfiipafiování. Genomická selekce u masn˘ch plemen VyuÏití genomické selekce zaloÏené na anal˘ze DNA jiÏ nebude v˘sadou pouze dojn˘ch plemen. Francouzská organizace Limousine Sélection se ujala pozice lídra v zavádûní genomické selekce do ‰lechtûní masného skotu a v ãervnu 2010 vznikla biotechnologická spoleãnost IngenomiX, jejímÏ úkolem bude, napfiíklad ve spolupráci s univerzitou v Limoges, v˘voj spolehlivého nástroje pro zv˘‰ení efektivnosti ‰lechtitelského programu plemene limousin, zaloÏeného na vyhodnocení genetického potenciálu jednotliv˘ch zvífiat jiÏ v raném vûku. Spoleãnost IngenomiX zamûfií v první fiadû svou pozornost na plemeno limousin, ale pozdûji se dozajista naskytne moÏnost roz‰ífiení pÛsobnosti na dal‰í plemena z domácích i zahraniãních populací. Firma se vehementnû pustila do anal˘z. Pro v˘voj nové metody je tím nejdÛleÏitûj‰ím úkolem získat vzorky DNA od dostateãného

❒ S genomickými informacemi by měl být výběr snazší a cesta k dosažení šlechtitelského cíle přímější a rychlejší (foto: Anna Marcinková)

poãtu jedincÛ se znám˘mi uÏitkov˘mi parametry a znám˘mi pÛvody. Hned na poãátku se povedlo získat 12 tisíc vzorkÛ DNA od ãistokrevn˘ch limousinsk˘ch zvífiat se znám˘mi plemenn˘mi hodnotami, a uÏ jich bylo více neÏ 3000 analyzováno. První informace z „DNA ãipu“, by mohly b˘t k dispozici jiÏ v lednu 2011 a mûly by poskytnout více informací k prÛbûhu porodÛ, intenzitû rÛstu, utváfiení osvalení a v˘voji kostry, díky kter˘m by mûlo b˘t moÏné odhadnout genomické plemenné hodnoty pro tyto vlastnosti jiÏ u velmi mlad˘ch zvífiat. Podobnû, jako je tomu dnes napfiíklad u hol‰t˘nÛ, kdy jsou plemenáfisk˘mi organizacemi vybíráni do ‰lechtitelského programu pouze b˘ãci, jejichÏ genomické plemenné hodnoty odpovídají urãit˘m limitÛm – díky tomu není nutné kupovat nebo testovat v‰echny plné bratry narozené po embryotransferu, ale vybráni jsou pouze ti nejlep‰í. Jak rychle a jak˘m zpÛsobem se tyto informace odrazí do praktického ‰lechtûní masného skotu, ukáÏe budoucnost, která pravdûpodobnû není nijak vzdálená. Ale jiÏ dnes se dá pfiedpovûdût, Ïe získané informace urychlí a zefektivní cel˘ ‰lechtitelsk˘ proces masného skotu. VyuÏívání nejnovûj‰ích poznatkÛ genomiky tak nejspí‰ bude nutné vbrzku zafiadit do plánování a realizace ‰lechtitelsk˘ch programÛ, pokud tedy chtûjí b˘t chovatelé a firmy zab˘vající se TOP ‰lechtûním masného skotu úspû‰né. IngenomiX jde vpfiedu a pro‰lapuje cestu… uvidíme, kdo je bude následovat. Anna Marcinková, Ota Beran

25

ANGUS TOUR 2010 – Morava Jana ¤ehofiová, âSCHMS V rámci programu poznávání domácích chovÛ na‰ich chovatelÛ nazvan˘ ANGUS TOUR probûhla i letos bûhem prvních dvou fiíjnov˘ch dnÛ akce s názvem „ANGUS TOUR 2010 – MORAVA“. Jedná se jiÏ o tfietí roãník této akce a s jistotou lze fiíci, Ïe se povedl stejnû jako ty pfiede‰lé. Organizace se tentokrát na v˘bornou zhostila rodina Kotajnych, ing. Jan ·véda a ing. Pavel ·eliga. Na programu byla náv‰tûva tûchto chovÛ: • Farma KoÀákov Gustava a Tomá‰e Kotajn˘ch • Farma spoleãnosti MAMIAN spol. s r. o. v Hrobicích u Slu‰ovic ing. Jana ·védy a ing. Pavla ·eligy • Chov spoleãnosti Polfin v Drnovicích u Vala‰sk˘ch Klobouk • Stáj Vlachovice ing. Pavla ·eligy Den první ✥ Gustav a TomበKotajní: Farma KoÀákov Obec KoÀákov leÏí nedaleko âeského Tû‰ína. V ekologickém systému zde hospodafií TomበKotajny s podporou svého otce Gustava. První angusové byli nakoupeni v roce 2001 od ZD Brloh a spoleãnosti Seneco s.r.o. Hospodafiením se zde navazuje na rodinnou tradici, kterou zaloÏil Tomá‰Ûv dûdeãek, Pavel Kotajny,

kter˘ obhospodafioval kolem 15 hektarÛ. I za socialismu se Kotajn˘m podafiilo mít záhumenek a drÏet dvû krávy. Nyní se na rozloze 370 ha pase kolem sto padesáti angusÛ (85 krav základního stáda) a dvacítka zástupcÛ plemene highland (z toho 6 krav). Mimo masn˘ skot se na farmû chová i 40 ovcí – kfiíÏenek plemen Texel a Romney, jejichÏ jehÀata se prodávají v Ïivém i v mase. Ze skopového si Kotajní nechají vyrábût téÏ velmi oblíbené klobásky. Dále jsme se soustfiedili na informace o angusském stádû, pfieci jen jsme byli na Angus Tour. Tfii plemeníci putují do stád první t˘den v ãervnu. Období telení trvá pfiibliÏnû od bfiezna do kvûtna. V‰echny porody, aãkoli témûfi nevyÏadují pomoc, jsou hlídány. Farma má 3 zamûstnance. Mimo plemenn˘ dobytek jsou produkováni jateãní b˘ci v bio kvalitû, ktefií jsou poráÏeni ve vûku od 18 mûsícÛ a prodáváni ze dvora. Do budoucna je v plánu vlastní bourárna. Dále se plánuje vybudovat nov˘ seník, bioplynová stanice a spu‰tûní fotovoltaické elektrárny. Kotajní by chtûli b˘t, co se energie t˘ká, zcela nezávislí. Za negativum povaÏují malé procento vlastních pozemkÛ, které jsou v hustû osídlené oblasti Ïádané, a tedy drahé. Po exkurzi na pastviny, kde jsme se pokochali zvífiaty a malebnou krajinou, jsme s rado-

❒ Gustav Kotajny (vlevo) představil svůj chov, o který se stará se svým synem Tomášem (foto: Jana Řehořová)

26

❒ V září se zvířata na farmě Koňákov pásla ještě na vydatné pastvě (foto: Jana Řehořová)

stí pfiijali pozvání na steak z domácí produkce a na veãefii, pfii které nám zakladatel farmy, Gustav Kotajny vyprávûl o historii své rodiny, geografick˘ch souvislostech a prosperující spoleãnosti Koma s.r.o., která dala vzniknout farmû, kterou nám bylo potû‰ením nav‰tívit. Den druh˘ ✥ Chovy ing. Jana ·védy a ing. Pavla ·eligy Chovatelé ·véda a ·eliga jsou v moravském chovatelství jiÏ pojmem. ZpÛsob, jak˘m jiÏ 15 let hospodafií, není, podle toho, na co jsme ve ‰lechtitelsk˘ch chovech zvyklí, úplnû standardní, ale má v˘sledky a umoÏÀuje dal‰í rÛst s ohledem k pfiírodû, kter˘ je pro majitele cílem. Prohlídky jejich chovÛ otevíraly a uzavíraly program druhého dne. Systém odchovu je na v‰ech farmách stejn˘, a proto bude povídání o nich spojeno do jednoho odstavce. Zaãínali jsme v obci Hrobice. V‰ichni úãastníci po pfiíjezdu obdrÏeli katalog se souhrnn˘mi informacemi, neboÈ zmínûní chovatelé nejsou Ïádní tro‰kafii a farem mají rovnou pût. âtyfii v Podbeskydí (v obcích Hrobice, Vlachovice-Vrbûtice, Slu‰ovice a V‰emina) a jednu na Slovensku, kde zaãali hospodafiit pfied dvûma lety. Pánové se seznámili v polovinû devadesát˘ch let, kdy se Jan ·véda vrátil z pracovních pobytÛ ve Velké Británii a Austrálii, kde získal praxi v chovu koní a masného skotu. Pavel ·eliga se v zemûdûlském prostfiedí pohyboval odmaliãka, kdy pomáhal

❒ Jan Švéda se svou zootechničkou při práci na koních, která je v daném systému chovu nezbytná (foto: Jana Řehořová)

v rodinném hospodáfiství. Po absolvování stfiední ‰koly se zemûdûlsk˘m zamûfiením, pÛsobení v JZD na pozici agronoma a pÛlroãní stáÏi v USA byl pfiipraven jít do vlastního projektu. V té dobû se setkal s Janem ·védou, kter˘ byl v podobné situaci, a tak zapoãala jejich spoleãná spolupráce. Po b˘val˘ch JZD chovatelé pfievzali pÛdu a nûkolik seníkÛ, které jsou jedin˘mi hospodáfisk˘mi budovami na farmách. Masn˘ skot se pod jejich vedením chová „trochu“ jinak. Prioritou je ekonomika a minimalizace pracovní síly. První jalovice byly zakoupeny v roce 1996 na farmu Vrbûtice u Vlachovic. Bûhem dvou let se zakoupilo 52 jalovic a jeden b˘k. Na souãasné stavy (250 krav v âR a 50 na Slovensku) se chovatelé dostali jiÏ z vlastních zdrojÛ. Nakupováni byli a jsou pouze plemeníci, a to z ãesk˘ch a dánsk˘ch chovÛ. Farmy se rozkládají na plo‰e 1500 hektarÛ a stará se o nû 10 pracovníkÛ (vãetnû zmínûn˘ch dvou majitelÛ) o vûkovém prÛmûru 35 let. V rámci farem je chováno je‰tû 1000 kusÛ ovcí novozélandského plemene Romney Marsh a 40 koní. Z ovcí putuje do Velké Británie vlna na v˘robu odûruvzdorn˘ch kobercÛ, dále se

roãnû prodá 200 – 300 kusÛ jehÀat ze dvora a 1500 kusÛ (jak chovn˘ch, tak jateãn˘ch zvífiat) do zahraniãí (Rakousko, Nûmecko, Francie, Slovensko). Ve‰keré obchody si majitelé domlouvají sami. Konû jsou pouÏíváni na práci se stády, která se pasou celoroãnû venku a nejsou dokrmována Ïádn˘mi jadrn˘mi krmivy. K farmám, hospodafiícím v eko reÏimu, nepfiiléhá Ïádná orná pÛda. Zvífiata jsou krmena pouze senem a senáÏí. Co se pastvin t˘ká, nejsou spásány ihned zjara, a ani poté se úplnû nesekají. Zaseknou se pouze vr‰ky stébel, které dále fungují jako pfiírodní hnojivo, a ponechá se „patro“ – plynul˘ zelen˘ pás, které kravám nejvíce chutná. O tom, jak taková práce vypadá, jsme se mohli sami pfiesvûdãit, jak v Hrobicích, tak na farmû ve Vlachovicích-Vrbûticích. Pfii‰li jsme k pastvinû a stádo v nedohlednu. Po pár minutách se pfiifiítil pan ·véda se svou zootechniãkou, oba zdatní jezdci, a my se mohli zblízka podívat na stádo o nûkolika desítkách kusÛ, které je jinak zvyklé, Ïe s lidmi do kontaktu pfiíli‰ nepfiichází. Konû se pouÏívají na vût‰inu pfiesunÛ, pfiedev‰ím na vût‰í vzdálenosti. VyuÏívají se téÏ k oznaãování telat. Systém chovu s sebou nese minimalizaci veterinárních zákrokÛ, které, kromû povinné vakcinace obná‰í pouze odãervování a úpravu paznehtÛ. „Nemoce neléãíme a pfii porodech nepomáháme,“ demonstruje ekonomick˘ zpÛsob odchovu pan ·véda. Za 14 let se tak vyselektovali odolní jedinci a bezproblémové a dobré matky. Natalita se pohybuje kolem 98 %. Farmy roãnû prodávají 3 aÏ 6 plemenn˘ch b˘ãkÛ do

❒ Stádo chovatelů Švédy a Šeligy (foto: Jana Řehořová)

❒ Pavel Šeliga (vpravo): „Nejdůležitější je pro mě spokojené okolí.“ (foto: Jana Řehořová)

odchovu a 50 aÏ 70 kusÛ plemenn˘ch jalovic. Na obnovu je ponecháváno 10 % jalovic. Cca 30 jalovic je v mase roãnû prodáno ze dvora. Kusy, pro nûÏ se nenajde uplatnûní do plemenitby ãi na maso, jsou prodány jako zástav. U skotu je upfiednostÀován stfiední rámec a dobrá zmasilost. Jako chovné jsou selektovány jalovice s dobr˘mi hloubkov˘mi a ‰ífikov˘mi parametry. B˘ci pÛsobí ve stádech od ãervna do listopadu. Období telení tedy zaãíná v polovinû bfiezna. DÛvodem tohoto ãasového nastavení jsou místní zimy s velk˘m mnoÏstvím de‰Èov˘ch a snûhov˘ch sráÏek a teplá a suchá léta. Do budoucna by pánové ·véda a ·eliga své hospodafiení chtûli dále roz‰ífiit. A díky efektivnímu zpÛsobu chovu je to, jak bylo zmínûno na zaãátku, moÏné. V oblasti je problém s nedostatkem a cenou pÛdy. Proto se zaãalo s expanzí na Slovensku. ✥ Ing. Vlastislav Mudrák: Polfin eko vala‰ská, s. r. o. (Drnovice u Vala‰sk˘ch Klobouk) Dal‰ím nav‰tíven˘m chovem moravské Angus tour bylo stádo spoleãnosti Polfin. Ta je rozdûlená na tfii firmy: Polfin Agro, s. r. o. (pod kterou spadá komerãní stádo kfiíÏencÛ plemen ãervenostrakaté x masn˘ simentál a charolais), Polfin eko, s. r. o. (která se zab˘vá ãistokrevn˘m odchovem plemene masn˘ simentál) a Polfin eko vala‰ská, s. r. o. (kde se najdeme plemeno Aberdeen Angus). PrÛvodcem nám byl jeden z majitelÛ spoleãností, ing. Vlastislav Mudrák a zootechniãka, která se stará o angusské stádo, paní Ivana Miãudová. Zaãínalo se v roce 2000 s 9 kravami. Dozvûdûli jsme se, Ïe

27

❒ Závěrečný večer hrála k tanci a poslechu cimbálová kapela (foto: Jana Řehořová)

❒ Telata společnosti Polfin eko valašská (foto: Jana Řehořová)

na 260ti hektarech se nyní pase 53 matek a dva aÏ tfii plemeníci (na ãást stáda se pou‰tí charolaisk˘, pro lep‰í zpenûÏování potomkÛ a od roku 2006 se zaãal pouÏívat ãerven˘ Angus). Tyto poãty jsou, vzhledem k v˘mûfie, koneãné. Zimu tráví zvífiata v zimovi‰ti s venkovním v˘bûhem, telí se od pÛli ledna do bfiezna. Obecn˘m cílem do budoucna je neustupovat od chovu skotu. Dle pana Mudráka: „Je to ãinnost, kterou je tfieba obhájit a uhájit.“ Plánuje se stavba vlastní bourárny a zvaÏují se také jatka. Po mase s certifikací bio, které chov, hospodafiící v ekologickém systému, produkuje, je poptávka. Kromû plemenn˘ch zvífiat pro-

dukuje Polfin eko vala‰ská jateãné b˘ky v maximální váze 650 kg, kdy je, podle ing. Mudráka nejlep‰í v˘tûÏnost. B˘ci pfiirÛstají v prÛmûru 1,4 kg dennû. Zvífiata, která se nevyuÏijí v ani jedné ze zmínûn˘ch kategorií nebo pro obnovu stáda, jsou prodávána jako zástavová. Spoleãnosti se nyní otevírá odbytov˘ prostor na nedaleké Slovensko. Závûr Po prohlídce chovu spoleãnosti Polfin se úãastníci moravské tour, kter˘ch se tentokrát se‰lo pfies tfii desítky, vydali na prohlídku dal‰í farmy do Vrbûtic u obce Vlachovice, kterou spra-

vuje ing. Pavel ·eliga. Chovatel se nám po pfiedstavení chovu svûfiil, Ïe pro nûj je prioritou pfiedev‰ím spokojené okolí – nejen jít kupfiedu, ale pfiedev‰ím se starat krajinu a prostfiedí, v nûmÏ hospodafií. „Zastávám zemûdûlskou tradici, z níÏ jsem vze‰el. Je dÛleÏité si za v‰ech okolností zachovat úctu a pokoru k pfiírodû a lidem,“ uzavfiel velmi pûknû prohlídky farem. Poté nás téÏ na v˘bornou provedl zakonãením akce. Angu‰‰tí chovatelé z celé republiky se bûhem závûreãného veãera mohli tû‰it z moravské pohostinnosti a zazpívat a zatancovat pfii Ïivé produkci pravé cimbálové kapely, která byla pro v‰echny krásn˘m záÏitkem a teãkou, na kterou se jen tak nezapomene. Pûkná zvífiata, malebná pfiíroda a milí lidé. Urãitû vyjádfiím názor v‰ech zúãastnûn˘ch, Ïe exkurze po moravsk˘ch angussk˘ch chovech se velice povedla. Tû‰íme se na pfií‰tí roãník!

❒ Účast na moravské tour byla hojná (foto: Jan Káčer)

28

Skotsk˘ náhorní skot – v˘prava do zemû pÛvodu Ivana Míchalová, Pavel Ráli‰ Na konci loÀského roku 2009 nav‰tívil na‰í farmu v Tejmlovû na ·umavû pan Jozef Kamensk˘, kter˘ pochází ze Slovenska, ale jiÏ nûkolik let Ïije a pracuje ve Skotsku nedaleko Glasgow. Ve Skotsku se seznámil s extenzivním masn˘m plemenem Highland cattle (Skotsk˘ náhorní skot). Zvífiata se mu zalíbila, a právû proto nás nav‰tívil. Pfiekvapilo ho, jak vysokou úroveÀ plemenná zvífiata na na‰í farmû, potaÏmo v âeské Republice, mají. Nabídl nám na oplátku náv‰tûvu Skotska, kde má moÏnost nám zprostfiedkovat kontakty s místními chovateli Skotského náhorního skotu. Domluvili jsme se s manÏeli Ráli‰ov˘mi z Kozákova, rovnûÏ chovateli highlandÛ, a po nûkolikerém oddalování termínu náv‰tûvy, jsme se na zaãátku listopadu vypravili letadlem pfies leti‰tû Doncaster do útulného penzionku Craigend B&B asi 40 km jiÏnû od Glasgow. Paní Scott nás pfiivítala se snídaÀov˘m jídelníãkem v ãe‰tinû, kter˘ sama pfiipravila s pomocí „googlu“. Tomu v‰ak pfiedcházela jízda autem v levém jízdním pruhu a s volantem vpravo. Té se s bravurou zhostil pan Ráli‰.

První na‰e náv‰tûva byla na farmû nedaleko Kilmacolmu, západnû od Glasgow. Na farmû o velikosti cca 250 ha chovají Highland cattle a ovce. Farma byla donedávna v programu ekologie, ale vzhledem k problémÛm s parazity, a proto, jak nám sdûlili, Ïe ve Velké Británii jsou povoleny v ekologii jen nûkteré odãervovací pfiípravky, které nebyly dostateãnû úãinné, vrátili se pfied osmi mûsíci zpût ke konvenãnímu hospodafiení. Odãervují pfiípravkem, kter˘ zavádûjí sondou do Ïaludku, ale také pouÏívají polévací pfiípravky „Pour On“ (Dectomax). Ohrazenky jsme vidûli pfieváÏnû z pletiva s pfiídavn˘m horním drátem s elektrikou, nûkde se zavû‰enou kontrolkou ukazující, zda prochází proud, nebo je velmi ãast˘ i ostnat˘ horní drát bez elektriky. Na pfieváÏnû vlhk˘ch pastvinách mají nejvût‰í problémy se sítinou (trvalá, hustû trsnatá 30 aÏ 120 cm vysoká duÏnatá rostlina). Telata odstavují kolem ‰estého mûsíce a okamÏitû je pfiikrmují granulov˘m startovacím krmivem. Aby docílili vût‰ích komerãních pfiírustkÛ, zkou‰ejí pfiekfiiÏovat zvífiata pro jatka v první generaci Highland cattle s Short-

hornem a v druhé generaci s Aberdeen angusem. Slibují si od toho, Ïe si kfiíÏenci ponechají ideální vlastnosti plemene Highland (otuÏilost, moÏnost pfieÏívat v drsn˘ch podmínkách skotské vysoãiny, lehké porody...), a Ïe zároveÀ dosáhnou vût‰ích pfiírÛstkÛ. Základní stádo Highland cattle si samozfiejmû ponechávají a roz‰ifiují je o vybrané kusy. Zamûfiili se zvlá‰tû na udrÏení genetického potenciálu ãern˘ch zvífiat Highland. Velk˘ zfietel (a to jsme pak sly‰eli i na ostatních farmách) kladou na to, aby zvífiata byla klidná a dobfie se s nimi manipulovalo. Zvífiata, která nemají povahu dostateãnû klidnou, radûji vyfiazují. Ve stádû skenují bfiezost krav ultrazvukem, a pokud nastane problém se zabfieznutím, rovnûÏ zvífie vyfiadí. K manipulaci s dobytkem ãásteãnû vyuÏívají pastevecké plemeno psÛ Border-collie. Zájmem farmy je zároveÀ pfiispût k zachování „divokého Ïivota“ a poskytnutí prostfiedí pro zvlá‰tû chránûné druhy ptactva (skfiivan, lejsek ‰ed˘, koliha, konopka, ãejka a dal‰í). Odpoledne jsme se zastavili je‰tû na malém hospodáfiství nedaleko mûsteãka Jackton.

❒ Pohlednice ze Skotska (foto: Ivana Míchalová)

29

❒ V řeznictví R. Mc Dougall Butchers se v hovězím mase specializují pouze na plemeno highland (foto: Jitka Rálišová)

❒ Ohrazenky jsme viděli převážně z pletiva s přídavným horním drátem s elektrikou (farma v blízkosti Kilmalcolmu) (foto: Ivana Míchalová)

Následující den byla na programu farma pana Toma Thomsona a po té náv‰tûva nedalekého malého fieznictví, které se specializuje v hovûzím na maso Skotského náhorního skotu. Pan Thomson hospodafií pfiibliÏnû na 500 ha, z toho je asi polovina v pfiírodním parku, kter˘ nav‰tûvuje ‰iroká vefiejnost, takÏe je nezbytnû nutné, aby zvífiata byla klidná a nepla‰ila se. Hospodafií sám, jen mu vypomáhá jeho otec, kterému je pfies sedmdesát let a kter˘ byl v letech 1963–1964 pfiedsedou klubu chovatelÛ Highland cattle. ManÏelka je uãitelkou na druhém stupni základní ‰koly. Ani on nehospodafií v reÏimu ekologie, pfiestoÏe plochy parku by se za takové daly povaÏovat. Telata oddûluje v ‰estém aÏ sedmém mûsíci, pfievede je na „lep‰í“ pastvu a pfiikrmuje. Takto u‰etfií, protoÏe kdyby je nechal spoleãnû s matkami, musel by poskytnout stejné podmínky i jim. Má tfii plemenné b˘ky, které dává do stáda bûhem ãervna aÏ srpna. Pak je zase oddûlí a nechává spoleãnû stranou. Mladé b˘ãky kastruje pfiibliÏnû v listopadu, tudíÏ ve vûku kolem osmi mûsícÛ. Zvífiata poráÏí, kdyÏ dosáhnou stáfií 24–26 mûsícÛ. Experimentuje také s pfiekfiíÏením v první generaci s Shorthornem a v druhé se Simentálem. Pfiiná‰í to podle jeho slov v˘hodu v tom, Ïe kdyÏ mají zvífiata o nûco vût‰í pfiírustky, mÛÏe je dát na jatka

30

dfiíve (v cca 18–20 mûsících) a nemusí s nimi jít do dal‰ího zimního období. Maso kfiíÏencÛ není tak dobfie ohodnoceno, jako maso Skotského náhorního skotu (asi o 5 % ménû), ale na druhé stranû ho vyprodukuje více. Pan Thomson si nechal udûlat rozbor trávy (tedy ne pÛdy) a na jeho základû nechal namíchat vhodné minerální lizy, aby tak pfiizpÛsobil minerální lizy co nejlépe potfiebám skotu. Zajímavé je, Ïe pfiidávají do lizu i ãesnek, kter˘ pak pomáhá zvífiatÛm odpuzovat hmyz. Také tento farmáfi skenuje ultrazvukem bfiezost u krav a nezabfiezlé vyfiazuje. KdyÏ provádí zákroky (skenuje, odãervuje), vodí celé stádo na pût kilometrÛ vzdálenou farmu. Odãervuje dvakrát roãnû, na jafie a na podzim, injekãnû a polévacím pfiípravkem. Plemenní b˘ãci se vybírají u Highland cattle pfiibliÏnû od 14 mûsícÛ do dvou let jejich vûku. Pan Thomson je ãinn˘ i ve svazu chovatelÛ Highland cattle a jezdí hodnotit zvífiata Skotského náhorního skotu nejen po Británii, ale napfi. i do Dánska, Finska nebo Nûmecka. ¤ídí se mottem: „Chov pro kvalitu, otuÏilost, dlouhovûkost“. V fieznictví R.Mc Dougall Butchers se zamûfiují, jak jiÏ bylo fieãeno, kromû skopového a vepfiového speciálnû na tradiãní hovûzí z Highland cattle (Highland Beef). Maso nechávají ve ãtvrtích vyzrát pfii teplotû 0–5 °C

po dobu 14–21 dní. „Jen“ 14 dní nechávají vyzrát pfiední ãtvrti a ãásti, které nejsou tak silné, tedy pupek, ten oddûlí dfiíve, ostatní zÛstane v chladicím boxu 21 dní. LÛj zpracovávají do klobás, ale i do „Haggis“, skotského národního jídla, které pfiipomíná nûco mezi tlaãenkou a pa‰tikou a vyrábí se ze skopov˘ch a jehnûãích vnitfiností a ovesn˘ch vloãek. LÛj pfiidávají i do mletého masa, které nabízejí buì s lojem nebo bez loje. Zákazníci si mohou koupit i pfiipravené odblanûné libové kousky Highland Beef „Dice“ na pfiípravu napfiíklad oblíbeného jídla „Steak Pie“. V nedûli jsme podnikli v˘let na západní pobfieÏí Skotska a zastavili se na útesu pobfieÏí na zámku Culzean Castle nedaleko Ayru. Na zpáteãní cestû jsme projeli napfiíã pfiírodním parkem Galloway. V pondûlí jsme se dostali nejdále od na‰eho „hnízda“, na farmu vzdálenou asi 40 km severnû od Perthu, tedy asi 100 km severnû od Edinburghu. Zde byly podmínky pro chov dobytka nejdrsnûj‰í, jaké jsme na své v˘pravû vidûli. V˘‰ka této oblasti se pohybuje okolo 1200 stop tedy asi 370 m nad mofiem, pfiesto zde jiÏ leÏela nízká vrstva snûhu. Pastviny tvofií pfieváÏnû vfiesovi‰tû

❒ Zvědavec na první navštívené farmě (foto: Jitka Rálišová)

❒ Z farmy pana Thomsona hospodařícího částečně v přírodní rezervaci aneb neměli jsme vždy slunečno (foto: Jitka Rálišová)

a sítina. Chovatelsk˘m zámûrem této farmy je mít dvû stáda Skotského náhorního skotu. âervené (zrzavé) a ãerné, aby uspokojili pfiání kaÏdého zákazníka. Dobytek chovají asi na 500 ha a mají kromû hebridsk˘ch ovcí (Hebridean sheep) asi 120 kusÛ zvífiat Skotského náhorního skotu a od roku 2005 men‰í stádo belted Galloway. Zvlá‰tností plemene hebridsk˘ch ovcí je, Ïe mají ãtyfii i více rohÛ. Je to malé nenároãné plemeno, které se pfied rokem 1750 ve Skotsku vyskytovalo hojnû, ale pak ho vytlaãila plemena vût‰ího rázu. Hebridské ovce spásají nepfiíjemn˘ plevel a stejnû jako Skotsk˘ náhorní skot si vystaãí s chud‰í pastvou. Ne nepodstatnou ãinností farmy je chov baÏantÛ pro lov (cca 20 000 ks/rok). Zvífiata Skotského náhorního skotu se zde prodávají buìto jako plemenná nebo na jatka. Dozvûdûli jsme se, Ïe zpenûÏit zvífiata na jatkách je pro nû skoro v˘hodnûj‰í, neÏ je prodávat jako plemenná. Nedávno na farmu zakoupili v˘hodnû i jednoho b˘ka plemene Shorthorn na pfiekfiíÏení a budou to zkou‰et i tímto smûrem. Na jatka dávají zvífiata v cca 30–35 mûsících. Povinnost provádût zkou‰ky na BSE v Britanii pr˘ jiÏ odpadla. Ve ãtvrtích dosahují hmotnosti asi 250–290 kg/ks. Maso nechávají vyzrát 21–29 dní pfii teplotû asi 2 °C . Jalovice pfiipou‰tûjí nejdfiíve ve 24 mûsících aÏ ve tfiech letech podle jejich

vzhledu a hmotnosti. S paznehty problémy nemají díky kamenitému terénu. Podnebí na v˘chodním pobfieÏí je podstatnû drsnûj‰í neÏ na západním, to jsme si ostatnû sami vyzkou‰eli. Na na‰i otázku na podnebí nám bylo odpovûzeno, Ïe na ostrovû Mull, kde je chov Highland cattle roz‰ífien˘, jsou podstatnû lep‰í podmínky, ale na skotské Vysoãinû je klima pr˘ obdobné, ne-li je‰tû drsnûj‰í. Nepfiíjemn˘ je dé‰È a hlavnû siln˘ vítr. Sníh leÏí asi 3 mûsíce. Teploty v‰ak zde neklesají pod – 40 °C, jak bylo chybnû uvedeno v jednom ãeském ãlánku a dal‰í to pfiejímají. Podle zku‰enosti zdej‰ího chovatele z praxe je práce s Highland cattle podstatnû jednodu‰‰í neÏ s Galloway.

Jsou klidnûj‰í a lépe se s nimi vychází. Nedávno se i na této farmû vyvázali z ekologického zemûdûlství. Nepfiiná‰elo to podle nich ekonomick˘ efekt. Odãervují jedenkrát roãnû, s ãervy nemají takové problémy. Pfiikrmují od listopadu do kvûtna. Spolupracují se spoleãností, která dodává hovûzí maso na farmáfiské trhy a provozuje i „bed˘nkov˘“ prodej. Maso prodávají také ve ãtvrtích nebo pÛlkách. Poslední den jsme zamífiili na farmu nedaleko od Stirlingu (SZ od Edinburghu). Na této farmû se nám snad líbilo nejvíce. ManÏelé Barkerovi kromû toho, Ïe jsou oba v˘tvarníci (paní Barkerová maluje obrázky, samozfiejmû i s tématikou Skotského náhorního skotu) chovají zvífiata s velkou péãí. Mají bohuÏel jen málo plochy, nyní jen kolem 10 ha, dfiíve v‰ak obhospodafiovali podstatnû více. Nemají Ïádn˘ traktor ani jinou zemûdûlskou techniku – v tomto jsou závislí na sluÏbách – pfiesto nyní chovají kolem tfiiceti zvífiat. B˘ãky kastrují, nejsou ekologick˘m hospodáfistvím, pfiikrmují. Kontakt se zvífiaty udrÏují vyãesáváním kartáãem. Tito chovatelé kladou rovnûÏ dÛraz na to, aby bylo stádo klidné. Pokud tomu nûkter˘ kus neodpovídá, vyfiadí ho. KdyÏ jsme na farmu pfiijeli, byla zvífiata zrovna pfiipravena k odbûru krve v hale z jedné strany otevfiené a s podestlanou slámou. Slámu kupují. Po odbûru krve budou telata oddûlena a matky zase vypu‰tûny na

❒ Na farmě manželů Bakerových byli všichni její obyvatelé velmi milí (foto: Ivana Míchalová)

31

pastvinu. Maso je po zpracování rozporcováno na malé balíãky (vaniãky) o dvou aÏ ãtyfiech porcích. Bakerovi je sami prodávají na farmáfisk˘ch trzích. Balíãky pfiepravují v polystyrénov˘ch pfiepravkách s ledem. Na trzích si pronajímají stánek. Co se nestaãí prodat, zmrazí v mrazniãce. Rádi by si je‰tû zafiídili kuchyÀ, kde by mohli pfiipravovat dal‰í produkty z masa, jako napfiíklad tradiãní „Pie“.

•

•

• Shrnutí: • Chov plemene Highland cattle a nutn˘ rozvoj jeho plemenného materiálu, kter˘ probíhá jak ve Skotsku, tak na kontinentu, lze jednoznaãnû pojmenovat a zafiadit jako základnu chovného materiálu pro chov masného skotu v˘razn˘m extenzivním zpÛsobem. • Velmi nutn˘ je dÛsledn˘ v˘bûr zvífiat do plemenného chovu, a to nejen b˘kÛ, ale i jalovic, s patfiiãn˘m sledováním jejich matefiské linie a dal‰ích vlastností, které jsou pro tento skot charakteristické a Ïádoucí. • Pfiipou‰tûní jalovic probíhá zásadnû nejdfiíve aÏ ve 24. mûsíci dle jejich fyzické kondice, tûlesného rámce a hmotnosti. • Odstavení telat probíhá ve Skotsku cca po 6 mûsících; aby se zlep‰ily krmné podmínky pro telata, pouÏívá se granulovaného krmiva a pfiesouvají se na lep‰í pastviny. Skotsko se vyznaãuje vysok˘mi sráÏkami, v nûkter˘ch oblastech Skotska v˘raznû hor‰í kvalitou krmiva, neÏ v pod-

•

mínkách na‰í zemûdûlské v˘roby v horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastech. Jateãná zvífiata jsou vût‰inou ve vûku 24–35 mûsícÛ, ve váze masa na háku cca 250–290 kg, coÏ odpovídá i na‰emu standardu, a to bez pfiíkrmu granulovaného krmiva v ãesk˘ch podmínkách. Zrání masa probíhá 14–29 dní v teplotû 0–5 °C dle konkrétního druhu masa. Cena masa je cca o 5–10 % vy‰‰í neÏ ostatního masného skotu. Vy‰‰í cenu má maso i pro pfiímé zákazníky pfii prodeji pfiímo z farmy. Ti umûjí kvalitu tohoto masa ocenit a vracejí se k nûmu. Highland cattle a jeho ãist˘ chov je dále vyuÏit jako základna vlastností extenzivního chovu masného typu pro moÏnost kfiíÏení aÏ do generace F2 jin˘mi masn˘mi plemeny, tak aby i tito potomci nemuseli pfiejít na intenzivní zpÛsob chovu, udrÏeli si vlastnosti Highland cattle a tyto celé generace F2 pak byly vyuÏity jateãn˘m zpÛsobem (kde u generace F1 [b˘k Shorthorn]) je pfiírÛstek na váze cca 15–20 % pfii vûku poráÏky cca 20 mûsícÛ, údaje o generaci F2 (plnû jateãní – kfiíÏení Angusem, Simentálem – nebyly na dan˘ch farmách k dispozici). Tento zpÛsob pak v˘raznû zefektivÀuje chov Highland cattle jako extenzivního plemene v podmínkách, které jsme vidûli, ale za pfiedpokladu velké, kvalitní a naprosto geneticky ãisté základny tohoto Skotského náhorního skotu.

❒ Schůdky pro přechod pastviny, aby se nemusela otevírat ohrada. Zařízení ráda používá i Border colie, která pomáhá se stádem (foto: Pavel Ráliš)

Na‰e poslední, neménû dÛleÏitá zastávka, byla ve Stirlingu, kde se kromû velké zfiíceniny hradu nachází novû vystavená aukãní hala pro dobytek. V jejích pfiilehl˘ch prostorách má sídlo Asociace Highland cattle. Navázali jsme zde kontakt a nyní bude záleÏet na nás, jak ho dokáÏeme v rámci na‰ich farem a âR vyuÏít. Zvlá‰tní dík patfií Jozefu Kamenskému za organizaci na‰í v˘pravy i za ve‰ker˘ ãas, kter˘ nám vûnoval a âSCHMS za poskytnutí propagaãních materiálÛ.

Více fotografií z náv‰tûvy skotsk˘ch chovÛ naleznete na www.highland-cattle.eu

❒ Farma s nejdrsnějšími podmínkami, se kterými jsme se na své výpravě setkali (foto: Ivana Míchalová)

32

Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen Dvacát˘ druh˘ záfiijov˘ den roku 2010 se nesmazatelnû zapsal do historie dvûma pfielomov˘mi událostmi: konáním velmi povedené akce na Farmû Pojedy pana Jifiího Petersika a roz‰ífiením na‰eho svazu o ãtyfii nová plemena (Aubrac, Parthenaise, Shorthorn a Texas longhorn), pro která byly v âeské republice zavedeny plemenné knihy a jejichÏ ‰lechtitelské programy byly na zmínûné akci pokfitûny. O Dni francouzsk˘ch masn˘ch plemen tohoto bylo jiÏ napsáno hodnû. V minulém ãísle Zpravodaje jsme Vám pfiedstavili nová francouzská plemena, jejichÏ je pan Petersik u nás zatím jedin˘m chovatelem a jeÏ byla na akci pfiedstavena ‰iroké vefiejnosti. O prÛbûhu celé akce jste se mûli moÏnost jiÏ mnohé dozvûdût z ãlánku, kter˘ vy‰el v listopadovém vydání ãasopisu Nበchov. Pfiesto v‰ak i my se chceme z pozice jednoho z organizátorÛ a za‰ÈiÈovatele s vámi o na‰e poznatky podûlit a sdûlit vám nûkteré informace, vidûné zase z jiného úhlu pohledu. Jsme rádi, Ïe jsme mohli podpofiit jednu z nejvût‰ích soukrom˘ch akci t˘kající se v˘hradnû masného skotu uskuteãnûnou za posledních 20 let. Organizace mûla profesionální úroveÀ a co je nejdÛleÏitûj‰í, Ïe se setkala s velk˘m zájmem náv‰tûvníkÛ. Napadlo nás, Ïe by bylo zajímavé, podívat se na celou událost oãima jejího iniciátora, a dalo by se fiíci duchovního otce, ing. Jaroslava Burdy a paní Jaromíry ·edové, vedoucí chovu masného skotu na jiÏ zmínûné

farmû, a tak jsme je poÏádali o vyjádfiení. Na následujících fiádcích Vám pfiiná‰íme jejich „svûdectví“. Jana ¤ehofiová Jaroslav Burda: Proã se Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen pofiádal v Pojedech Vidím to jako dnes, jak se pfied ãtyfimi lety Jifií Petersik rozhodoval, zda se mimo hobby-chovu koní, ovcí, vodní drÛbeÏe a malého stáda skotského náhorního skotu na pozemcích u Buãického ml˘na, pensionu – urãeného k agroturistice, pustit i do chovu masného skotu „na tvrdo“. Po prvních zku‰enostech padlo rozhodnutí zamûfiit se na rustikální plemeno Gasconne, a tak se zaãalo s v˘bûry a prvními dovozy plemenic pfiímo z ‰lechtitelské jednotky ve Francii – ze stanice Villeneuve du Pareage a od nejlep‰ích chovatelÛ v centru gaskoÀska. Je pochopitelné, Ïe dovozy si vyÏádaly novou kapacitu ustájení, a tak na Buãicích byla v rekordnû krátké dobû postavena nová hala pro matky s telaty, jako porodna a zimovi‰tû. Souãasnû se pokraãovalo v moÏnostech roz‰ifiování nov˘ch pastvin nájmem i nákupem zemûdûlské pÛdy. V pravou chvíli se naskytla moÏnost koupû zemûdûlského objektu b˘valého druÏstva v Pojedech. BohuÏel, ale v tak Ïalostném stavu, Ïe si vyÏádal rozsáhlou rekonstrukci, která se je‰tû dnes dokonãuje. Co je ale podstatné, Ïe se jako první podafiilo ukonãit rekonstrukci pro v˘krm a ustájení mladého skotu.

První v˘sledky z v˘krmu pfiinesly nadûjné a optimistické závûry. ProtoÏe s jídlem roste chuÈ a bûhem cest po Francii bylo moÏné srovnávat i ostatní masná plemena, rozhodl se majitel roz‰ífiit svÛj chov i o intenzivní plemeno – limousine. RovnûÏ i v této etapû bylo zvoleno provádût pfiedv˘bûr a vlastní v˘bûr jen v elitních chovech, ale v rozsáhlé oblasti severo-západu centrálního masivu s centrem Limoges. Vût‰ina jaloviãek byla nakupována jako roãky, proto po dovozu byl po roãní aklimatizaci vypracován individuální plán pro pfiipafiování inseminací a k doskokÛm byli dovezeni kvalitní plemeníci. Tak jak probíhala dostavba ustajovacích kapacit v Pojedech se dnes dá fiíci, Ïe pro zimní období má souãasn˘ areál chovatele moÏnosti pro ustájení aÏ cca 500 matek s telaty a ve v˘krmu po dokonãení novû adaptované v˘krmny aÏ 1000 kusÛ. Souãasnû s vybudováním dvou hlavních, nosn˘ch stád chovu, v‰ak zámûr majitele neskonãil. Jen zcela vzácnû a zfiídka jsem za svoji praxi potkal osobnosti, které se bûÏnému Ïivotu vymykají. Jifií je jedním z nich. Pfii na‰ich cestách Francií shlédl a po ãetn˘ch debatách a studiem do‰el k závûru, Ïe v âR pfiedstavíme i dal‰í plemena, dosud zde neznámá, ãi alespoÀ nechovaná. Padlo rozhodnutí pro plemena Aubrac, Parthenaise, Basadaise, Rouge des Pres, Vosgienne a Brune Andorra. Pfiiznám se, Ïe to byl úkol nelehk˘, pfiedev‰ím

33

u poslednû jmenovan˘ch plemen. PÛvodní zámûr dovézt a pfiedstavit formou nauãné stezky tato plemena v prostorách turistické cesty kolem Buãic v mnoÏství cca 5 matek s telaty pro zájemce z fiad zemûdûlsk˘ch ‰kol, chovatelÛ, ãi vefiejnosti se rozrostl na otevfiení chovu plemen Aubrac a Parthanaise. I v tûchto plemenech se na‰e spoleãnost obrátila na partnery z fiad ‰lechtitelsk˘ch jednotek a v pfiípadû andorského hnûdého – pfiímo na ministerstvo zemûdûlství kníÏectví Andorra. Po dovozu celé kolekce ve dvou etapách a ãásteãné aklimatizaci se zaãalo profilovat dal‰í vyuÏití. Jako první vyvstala potfieba pokusit se u plemene Aubrac a Parthanaise o cosi nelehkého – totiÏ o registraci a zaloÏení plemenné knihy v âR. NarÛstající zájem a kvalita zvífiat, ale pfiedev‰ím obrovská pomoc ze strany âSCHMS a MZe nakonec dopomohla k odsouhlasení ‰lechtitelsk˘ch programÛ u obou plemen a jejich zápisu do plemenné knihy. Tyto skuteãnosti a snaha ukázat chovatelské vefiejnosti nûkolikaletou práci a zku‰enosti s poãátkem tvorby nového stáda rÛznorodé skladby z hlediska plemen, nás pfiivedly k my‰lence uspofiádat spolu s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen na farmû Pojedy. Tolik k otázce proã. A o ãem byly Pojedy? To, co vidím, jako cosi navíc, bylo pfiekvapení ze zájmu a náv‰tûvnosti celé akce. Zaãalo to nevídan˘m zájmem o úãast ze strany na‰ich francouzsk˘ch partnerÛ. Nበspoluautor projektu pro plemeno gasconne – Jean-Pierre Gajan, fieditel UPRA Gasconne pfiivezl nejen presidenta plemenné knihy, pana Alfreda Vismaru, ale i profesionálního mistra fieznického a kuchafie pro pfiípravu a ukázku úpravy masa z gaskonské jalovice dokrmené na farmû. Za jednotlivá plemena vystoupili jejich pfiední pfiedstavitelé: limousine – Jean-Luc Kress (fieditel KBS), aubrac – Franc‚ ois Nolorques (fieditel SARL Nolorques), parthenaise – Gilles Serais (fieditel Quest gensses a Geniss Bretagne),

34

vosgienne – Armand Mathieu a samozfiejmû Philippe Huet – obchodní fieditel spoleãnosti Fenvia, kter˘ je m˘m partnerem pro import z Francie jiÏ témûfi 20 let. Spolu s vedením âSCHMS a inspektory svazu pfiijali pozvání i ãelní pracovníci MZe, SVS a jin˘ch dÛleÏit˘ch organizací. Nejvût‰í pfiekvapení mimo pfiekrásného poãasí, které mÛÏe vytvofiit pouze typické indiánské léto, byla ale úãast cca tisícovky náv‰tûvníkÛ z fiad na‰ich chovatelÛ, autobusu chovatelÛ ze Slovenska, studentÛ zemûdûlsk˘ch ‰kol a vefiejnosti. Jednotlivá plemena byla bûhem celého dne prezentována v kategoriích matky s telaty, mlad˘ chovn˘ skot i v˘krm. Souãástí byla i ukázka plemenn˘ch b˘kÛ pÛsobících v pfiirozené plemenitbû. Mimochodem velmi podrobnou referenci o této akci pfiinesl ãasopis Nበchov (11/2010). Zcela na závûr si neodpustím pfiipomenout, Ïe pouze nûkolik zasvûcen˘ch mÛÏe potvrdit, kolik práce v rÛzn˘ch stádiích pfiíprav a vlastní realizace za celou akcí stálo. Je samozfiejmé, Ïe zdafiilé a motivující ukázce souãasného stavu chovu pana Petersíka pfiedcházely v minulosti i fiady trampot spojené s aklimatizací tzv. podzimních dovozÛ, zakládání nov˘ch pastvin a následn˘ch potíÏí ve v˘Ïivû, pfii bohaté pastvû nebo bûhem pfiísu‰kÛ a o síle lidského faktoru ani nemluvû. Co je ale dÛleÏité, Ïe tyto dûtské nemoci, které si kaÏd˘ normální a zvlá‰tû zaãínající chovatel nûkdy musí protrpût sám (protoÏe vlastní zku‰enost je více neÏ 5 profesorsk˘ch rad), vedly k souãasné podobû farmy. Jsem si naprosto jist, Ïe slova erudovan˘ch profesionálÛ ze zemû pÛvodu limousina i gasconne o kvalitû chovn˘ch plemenic, jejich potomstva a kvality v˘krmu (obzvlá‰tû gasconsk˘ch b˘ãkÛ), byla mínûna naprosto váÏnû a k blahopfiání k v˘sledkÛm dosaÏen˘m na farmû se mohu zcela rád pfiipojit. Dovolte, abych touto cestou podûkoval v‰em dûln˘m mraveneãkÛm, ktefií se na celé záfiijové akci podíleli a za sebe i na‰í spoleãnost BURSIA Praha popfiát v‰em zamûstnancÛm farmy a jejímu ma-

jiteli Jifiímu Petersíkovi nejen vlastní pevné zdraví, ale i zdraví celého chovu a úspûch pfii prodeji v˘sledkÛ snaÏení nejen na jatkách, ale i pfii prodeji chovného materiálu. Jaromíra ·edová: Ohlédnutí Den francouzského masného skotu pofiádan˘ farmou Pojedy, okres Nymburk a âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu dne 22. záfií leto‰ního roku nám zúãastnûn˘m prohfiál du‰i nejenom sv˘m krásn˘m sluneãn˘m poãasím, ale i pestrou nabídkou v prostorách farmy. Pfii procházce stájemi si náv‰tûvníci mohli prohlédnout kolekce zvífiat plemene limousine a gasconne, které zde mají nejvût‰í poãetní zastoupení (150 a 140 matek) a jsou základem chovu. Ve v˘krmové hale bylo moÏné shlédnout jejich loÀské potomstvo. Nûkteré chovatele jistû mile pfiekvapila klidná povaha plemene gasconne. Dal‰í, v malém poãtu chovaná rustikální plemena, byla k vidûní ve stáji a pfii procházce okolo areálu bylo moÏné nûkteré skupiny vidût i na pastvû. K hospodafiení patfií technika, a tak agentura odpovídající za chod slavnostního dne domluvila úãast nûkter˘ch firem se zemûdûlskou a komunální technikou. ProtoÏe areál je rozlohou nemal˘, na‰e kroky ãasto smûfiovaly ke stánkÛm s obãerstvením. Ukázka a ochutnávka pokrmÛ z celého skeletu skotu byla velmi chutná, inspirující a zdafiilá. Akci doplnilo kulturní vystoupení a hudba. Program byl po cel˘ den organizován pracovníky âSCHMS, agenturou a zájmem chovatelÛ, z nichÏ nûktefií i nakupovali. Velmi potû‰ila náv‰tûva zástupcÛ francouzsk˘ch chovatelÛ a kuchafiÛ, která nám pomohla nelehk˘ úkol pfiedstavení masn˘ch plemen zvládnout s vût‰í lehkostí. K vydafienému slavnostnímu dni pfiispûla i náv‰tûva Vás, chovatelÛ a vefiejnosti. Dûkujeme v‰em vystavovatelÛm za úãast, pracovníkÛm masného svazu a pofiadatelské agentufie za dobrou organizaci a hostÛm z Francie, prodejcÛm obãerstvení a pracovníkÛm na farmû, Ïe zvládli tento nároãn˘ den na jedniãku.

Pár slov k hlavním a novû uznan˘m plemenÛm, která mám na farmû v Pojedech na starost:
Plemeno limousine, které zde chováme v poãtu 140 matek vyniká lehk˘mi porody a dobrou mléãností. Matky jsou vzorné, nûkteré „Ïivûj‰í“ kusy je nutné si zapamatovat a nevystavit se nebezpeãí krátce po porodu, kdy se plemenice bojí o své tele. Je to tak u v‰ech plemen. Jalovice zapou‰tûné ve dvou letech jsou velkého rámce a není vyjímka, kdy jejich hmotnost pfiekroãí 600 kg. B˘ci ve v˘krmu dosahují 1200 g pfiírÛstku za den s v˘tûÏností nad 60%.


Plemeno gasconne je na farmû zastoupeno 150 matkami ‰edomodré barvy (ponechány rohaté) a jako limuzín vyniká lehk˘mi porody, telata jsou drobná a zbarvená hnûdû. Matky mají dobrou mléãnost, telata se dají velmi snadno ochoãit a jsou klidnûj‰í neÏ limuzínská, u kter˘ch je potfieba kaÏdodenního kontaktu, lákání a rozmazlování, pak jsou zvladatelná. Rozhodnû limousinské jalovice (1–2leté) pokud nûkdo pase, potfiebují dozor star‰ích jedincÛ – tedy pást s kravami, kdyÏ není ãas je dennû procházet. B˘ci ve v˘krmu jsou klidnûj‰í neÏ limuzín, nûkdy aÏ flegmatiãtí, jejich pfiírÛstek se rovná nebo je vût‰í neÏ má limuzín.Vyskladnûná kolekce mûla prÛmûr 750 kg ve vûku 20 mûsícÛ s v˘tûÏností nad 62 %.
Nové plemeno aubrac je zastoupeno 35 jedinci. Plemenice jsou rohaté, plavû hnûdé. Lety vy‰lechtûná inteligentní zvífiata se nedají zahánût. Chodí za vámi do stáje tak, jak jsou zvyklá z francouzsk˘ch vesniãek a hor. Stejnû se chovají na pastvinû – chodí za vámi.

Rámec je velk˘ a hlubok˘ – hrudník nás zmate, kdyÏ porod probûhl a na objemu to není nijak nápadné. Telátka jsou malá, ale velmi ãiperná. První b˘ãci narození v lednu jsou men‰í v˘‰ky, ale s hlubok˘m hrudníkem a vÏdy s dobrou chutí první u Ïlabu. PfiírÛstky jsou téÏ okolo 1200 g.
Druhé nové plemeno parthenaise je chováno v poãtu 8 kusÛ – v‰echny jsou otelené. Osvalením je velmi pûkné, pfiipomíná plemeno blonde d’Aquitaine. Jednotlivé partie jsou dobfie patrné. Otelení probûhlo bez komplikací,telata se rodí drobná. Matky jsou velmi mléãné, a tak bûhem nûkolika dní na teleti „naskoãí“ ‰irok˘ hfibet a krásnû osvalená záì. Matky po t˘dnu starostí o tele pfiestávají b˘t „ostraÏité“ a skupina telat probûhne oddûlením a v‰echny je vysaje. Matky to ani „nepoznají“. Telata brzo pfiijímají pevnou stravu a ráda cestují i po okolních prostorách, v‰ude ‰mejdí a zase se vracejí zpût do svého oddûlení. Plemeno parthenaise je velmi klidné a povahovû podobné aubracÛm, bezproblémové.

Foto: Karel Melger

Svazu pfieji, aby nadále podporoval v˘stavy tohoto typu a kdo by chtûl nûco podobného uspofiádat, pfieji hodnû sil. Mlad˘m pfieji dobrou volbu, správn˘ kolektiv, hodnû sil a odvahu. Zemûdûlec byl vÏdy hrd˘ na svoji práci a nedal se „rozpt˘lit“ blb˘mi náladami ve spoleãnosti. VÏdy jsme národ uÏivili. Mûj odvahu jako slunce. Navzdory v‰emu trápení na svûtû – vychází kaÏdé ráno! Pfieji krásn˘ adventní ãas, pohodu a klid a mnoho zdraví a ‰tûstí a tû‰ím se na dal‰í setkání v roce 2011.

35

Foto: Karel Melger

BURSIA Praha s. r. o . nabízí chovatelům masných plemen na hospodářský rok 2011 zajištění inseminačních dávek plně prověřených býků pro čistokrevnou plemenitbu i pro převodné či užitkové křížení z přímého importu z Francie pro plemena: Charolaise - Limousine - Blonde d'Aquitaine Gasconne - Salers - Aubrac - Parthenaise Bazadaise - Vosgienne a Belgické modré. Dále zajišťujeme pro zájemce uvedených plemen dovoz embryí a plemenných zvířat všech kategorií ve vysoké chovné kvalitě a s garancí zdravotních zkoušek. Kontakt pro poradenství, objednávky a konzultace: Ing. Jaroslav Burda, CSc. GSM: 603 869 839 e-mail: [email protected]

•

www.bursia.cz

37

Struãná zpráva z v˘jezdního zasedání Klubu chovatelÛ belgického modrobílého Jednoho krásného dne padl na Klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé návrh, Ïe by bylo dobré vyrazit na cestu za chovateli tohoto u nás málopoãetného plemene a zjistit co se v jeho domovinû dûje nového, zajímavého a inspirativního. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci se Svazem uspofiádat v˘jezdní zasedání Klubu, z nûhoÏ jsme se rozhodli podat struãnou zprávu, která dle na‰eho názoru mÛÏe b˘t pouãná i pro ostatní chovatele.

❒ Zhruba roční býčci v chovu pana Lamarche v Gerompontu (foto: Anna Marcinková)

Ve druhé polovinû fiíjna vyrazila dvû osobní auta smûrem k Belgii. Kam také jinam neÏ do zemû, kde to v‰echno zaãalo a kde je v ãistokrevné podobû chováno více neÏ 1,5 milionÛ kusÛ, abychom absolvovali nûkolikadenní a pomûrnû nabit˘ program, jehoÏ souãástí byly nejen náv‰tûvy nûkolika chovatelÛ plemene belgické modrobílé, ale také exkurze do inseminaãních stanic, odchovny ple-

menn˘ch b˘kÛ, prohlídka trhu s dobytkem i jatek. Po pomûrnû dlouhé cestû jsme se dostali na první odbornou zastávku na‰í cesty, a to na farmu pana Michela Lamarche v Gerompotu, kde jsme mûli pfiíleÏitost spatfiit nejen velmi pûknou skupinu belgick˘ch krav, kter˘ch má chovatel 54 (celkem se na jeho farmû nachází asi 120 kusÛ „belgiãákÛ“), ale také skupinu mlad˘ch b˘ãkÛ star˘ch jeden aÏ jeden a pÛl roku. Pfiítomní chovatelé se hned zaãali zajímat o situaci ohlednû IBR, která je v Belgii na odli‰né úrovni neÏ v âeské republice. V Belgii totiÏ zatím není v úãinnosti oficiální ozdravovací program od této nemoci (povinnost ozdravovat a vakcinovat by mûla zaãít platit od roku 2011), a tak je zde pouze malé procento chovÛ, které mohou deklarovat status IBR negativní (tzv. I4), kdy se v chovu nevyskytují zvífiata s protilátkami proti IBR (ani po vakcinaci), ani nevakcinují. Dále se tu rozli‰ují je‰tû tfii dal‰í stupnû zdravotního statusu: stupeÀ I3, kde vakcinují a nachází se zde pouze zvífiata s protilátkami po vakcinaci; stupeÀ I2, kde vakcinují a zvífiata mají protilátky nejen po vakcinaci; I1 má neznám˘ status. Vzhledem k této zdravotní situaci, je velmi ãast˘m statusem chovu I3, protoÏe to je z pohledu chovatele nejbezpeãnûj‰í stav.

❒ V chovu Du Fond de Bois jsou telata po narození umístěna v „slaměných kotcích“ (foto: Anna Marcinková)

Du Fond de Bois Pomalu se zaãínalo ‰efiit, ale nás ãekala je‰tû jedna farma, a tou byl chov Du Fond de Bois pana Monforta, kde jsme mûli moÏnost dÛkladnûji nahlédnout do zpÛsobu odchovu telat a mladého dobytka, kter˘ se zde velmi podobá intenzivnímu odchovu známému z chovÛ dojen˘ch plemen. Telata jsou krátce po narození oddûlena od matek a napájena nejprve mlezivem a poté mléãnou náhraÏkou. Zhruba po dvou t˘dnech jim zaãne chovatel pfiidávat koncentrovanou krmnou smûs (starter). Ustájení mlad˘ch telat tu bylo organizováno pro nás dost netradiãním zpÛsobem – ve stáji byly jednotlivé kotce vymezeny jednotliv˘mi balíky slámy. Padl i dotaz na mortalitu telat, která byla i v nûkter˘ch ãesk˘ch chovech dost velk˘m problémem. Tady si chovatel velmi chválil informace o v˘skytu letálních faktorÛ, které byly v posledních letech u belgického modrobílého

❒ Na farmě D’Izier zůstává část telat s matkami (foto: Anna Marcinková)

38

plemene objeveny. Díky tomu, Ïe k zaji‰tûní reprodukce vyuÏívá pouze inseminace (inseminuje si sám a úspû‰nost má 65 %) a z pfiipafiovacího plánu vyfiadil v‰echny b˘ky-pfiena‰eãe, tak se mu pomûrnû brzy podafiilo v˘raznû sníÏit úhyny u telat. U jalovic jsme se také setkali s vyvrácením „m˘tu“ o vûku pfii prvním otelení a „belgiãácích“ jako pozdním plemenu. Chovatel vyuÏívá intenzivní rÛstové schopnosti mlad˘ch zvífiat a jalovice zapou‰tí ve vûku kolem patnácti mûsícÛ, aby vûk prvního otelení spadal mezi 25–27 mûsíc vûku. Je to tfieba, pokud chce dostat od krav dvû aÏ tfii telata a je‰tû je v˘hodnû zpenûÏit na jatkách, protoÏe za belgiãanky se dostane nejlep‰í cena právû do vûku pûti let. D’Izier Dal‰ím chovem, kter˘ jsme nav‰tívili, byla farma D’Izier pana Jean-Marie Lamberta, kter˘ má krom stáda belgick˘ch modrobíl˘ch (ve kterém produkuje plemenná zvífiata – s nûkolika b˘ky jsme jiÏ mûli moÏnost se v inseminaci setkat) také nûkolik hol‰t˘nsk˘ch krav, které jsou nejen velmi dobr˘mi pfiíjemkynûmi embryí, ale také produkují mléko pro „belgiãácká“ telata. Vût‰ina telat je krátce po narození odstavena od matek, protoÏe „belgiãanky“ nejsou zrovna rekordmankami v mléãné produkci a zejména prvotelky by mohly mít problémy své tele dostateãnû dobfie nakrmit. Tak proã riskovat, Ïe kvÛli nízké mléãnosti matky zÛstane nevyuÏit obrovsk˘ rÛstov˘ potenciál telete. Matky, které neodchovávají samy svá telata, jsou v podstatû ihned po porodu zasu‰eny a pfiipravovány na dal‰í zapu‰tûní. Prvotelky tak mají mimo jiné velmi dobrou pfiíleÏitost dokonãit rÛst, aniÏ by je zatûÏovala produkce mléka pro tele. I zde je praktikováno intenzivní krmení v prÛbûhu odchovu, coÏ dovoluje jalovice pfiipou‰tût tak, Ïe se vûk pfii prvním otelení se tu pohybuje na hranici 27 mûsícÛ. Chovatel pro zaji‰tûní reprodukce vyuÏívá hlavnû inseminaci a v pfiípadû nejlep‰ích plemenic vyuÏívá embryotransfer. PrÛmûrnû získá 3,5

telete na krávu (jak jsme zmiÀovali v˘‰e, není to ani tak proto, Ïe by krávy více telat nedaly, ale kvÛli cenû za jateãnou krávu, kdy je pro chovatele lépe mít velmi dobfie zpenûÏenou krávu, neÏ prÛmûrné tele a podprÛmûrnû zpenûÏenou krávu) – nejlep‰í plemenice jsou vyuÏívány jako dárkynû embryí. Celkem chovatelé hospodafií na 150 ha travních porostÛ, na 10 ha pûstují obilniny a na 30 ha kukufiici. Telata dostávají v prvních dnech mlezivo a mléko od matek nebo od hol‰t˘nek, pak postupnû pfiechází na krmení koncentrovanou smûsí (starterem). Telata, která zÛstávají u sv˘ch matek jsou v prÛbûhu pastevního období, které je díky pfiírodním podmínkám o nûkolik t˘dnÛ del‰í neÏ v âesku, s matkami na pastvû. Ve vûku od 9 do 15 mûsícÛ jsou mladá zvífiata krmena stejnou smûsnou krmnou dávkou jako hol‰t˘nky (senáÏ, siláÏ, koncentráty), od 15 mûsícÛ dostávají krom senáÏe a siláÏe, navíc krmnou smûs obsahující sóju, obilniny a cukrovarské fiízky. Vût‰ina jaloviãek zÛstává v chovu, ãást b˘ãkÛ je urãena k prodeji do plemenitby (ti nejlep‰í putují na odchovnu) a ãást jich je urãena k v˘krmu. De La Béole Do tfietice jsme nav‰tívili farmu De La Béole pana Jean-Marie Wilmeta v Namuru. Po vfielém pfiivítání se omluvil, Ïe budeme tro‰ku chvátat, protoÏe odpoledne dûlají siláÏe – ale ve skuteãnosti nám vûnoval spoustu ãasu a Ïádn˘ spûch se neprojevil. Chovatel hospodafií na 100 ha (65 ha travní porosty, 35 ha obilniny a kukufiice, 5 ha cukrovka, 5 ha fazolí). Na farmû jsou chována dvû stáda – 40 hol‰t˘nek a 160 krav belgického modrobílého plemene, které jsou v‰echny zapsány v plemenné knize (celkem mají 400 belgiãákÛ). Chov je fiízen tak, aby se vûk pfii prvním otelení pohyboval kolem 25 mûsícÛ a od kaÏdé krávy je snaha získat 2–4 telata. Po druhém teleti chovatel krávy selektuje – nejhor‰í jsou dokrmeny na jatka, prÛmûrné jsou je‰tû jednou zapu‰tûny (na jatka jdou po tfietím teleti, kdy se na jatkách dostane je‰tû velmi dobrá cena) a od nej-

❒ Mladí býčci na odchovně v Ciney (foto: Anna Marcinková)

lep‰ích krav je snaha získat 4–5 telat, pfiípadnû je zaãne vyuÏívat jako dárkynû embryí (pfiíjemkynûmi jsou hol‰t˘nské jalovice). Reprodukci chovatel zaji‰Èuje pfieváÏnû inseminací – inseminuje od pÛlky listopadu do konce dubna, pak jdou krávy na pastvu a tehdy je k nim pfiidán b˘k, aby doskoãil zbylé kusy. SnaÏí se, aby pfies léto (ãerven-srpen) netelili. Jalovice jsou poprvé inseminovány ve vûku 14–15 mûsícÛ, kdyÏ jejich hmotnost dosáhne cca 400 kg. Chovatel fiekl, Ïe pokud se jalovice dokáÏe naÏrat a narÛst, tak zvládne i bfiezost. KdyÏ se blíÏí termín porodu, tak jsou plemenice umístûny ve stáji, kde je chovatel veãer kontroluje a u tûch, které mají dûloÏní krãek dostateãnû otevfien je proveden císafisk˘ fiez. Jinak chodí kontrolovat zvífiata je‰tû kolem 11 hodiny veãer a je-li to nutné „odrodí“ je. Neriskuje ztrátu telete nebo matky pfii „normálním porodu“. Telata po narození oddûluje od matek (pfiiãemÏ se snaÏí, aby byla napojena mlezivem od vlastních matek). Mlezivo k napojení telat pouÏívá jak od belgiãanek, tak od hol‰t˘nek – má zamraÏenou zásobu, aby v pfiípadû potfieby mohl tele bez problémÛ vãas mlezivem napojit.

❒ Na farmě De la Béole jsou krávy chovány na pastvě (foto: Anna Marcinková)

39

Na tomto chovu jsme také vidûli skupinu krav, se kter˘mi se chovatel úãastnil v˘stav. Jednalo se o velmi pûkné kusy, které prezentovaly nejen v˘born˘ rámec, ale také velmi pûkné osvalení a utváfiení konãetin.

❒ Skupina cestovatelů před odchovnou belgických modrobílých plemenných býků (foto: Anna Marcinková)

Do tfií t˘dnÛ jsou telata umístûna v individuálních kotcích a pak jdou do skupin. Telata jsou do vûku 58 dní napájena 2x dennû po 2 litrech mléka (cca po t˘dnu je jim nabídnut starter), pak zaãnou dostávat 4 litry mléka jednou dennû, a kdyÏ telata pfiijímají starter, tak mnoÏství mléka postupnû sniÏuje. Jakmile telata spotfiebují 3 kg starteru, jsou odstavena. Pokud jde o krmnou dávku krav, tak pfies léto je zaji‰tûna pastvou, zimní krmení tvofií ze 75 % senáÏ a kukufiiãná siláÏ, jalovice mají do 18 mûsícÛ pfiidáno asi 1,5 kg bílkovinného koncentrátu s 19 % bílkovin. Postupn˘ a plynul˘ pfiechod mezi rÛzn˘mi krmn˘mi dávkami se tu nepraktikuje – krávy z pastvy jdou do porodny, kde dostanou zcela odli‰nou krmnou dávku. Na dotaz na problémy pfii zmûnû krmení, chovatel udivenû zdvihl oboãí – proã by mûly mít nûjak˘ problém, to se pfiece belgiãanek net˘ká. Pravou je, Ïe krávy ani na pastvinû ani ve stáji nevykazovaly sebemen‰í problémy – byly ãilé, pozorné a Ïravé. Inu, asi jim nikdy nevyprávûli o nálevnících v bachoru. B˘ci dostávají kukufiiãnou siláÏ a koncentrát s 26 % bílkovin s dávkováním 1 kg koncentrátu na 100 kg Ïivé hmotnosti (limit je 5 kg koncentrátu). Tímto zpÛsobem jsou b˘ãci krmeni do 14 mûsícÛ. Ve vûku 14 mûsícÛ jsou selektováni – buì jsou pÛjdou do v˘krmu (dojde zmûna koncentrátu na v˘krmov˘) nebo do plemenitby (a zÛstávají na stejném krmení). Ve vûku 18–19 mûsícÛ je v˘krm ukonãen a b˘ci jsou na jatka (480 kg JUT). V‰echny jalovice jsou urãeny pro obnovu stáda, 25 % b˘kÛ je vybíráno do plemenitby a 75 % b˘kÛ je urãeno na jatka.

40

Odchovna plemenn˘ch b˘kÛ a inseminaãní stanice Do odchovny plemenn˘ch b˘kÛ jsou naskladÀováni b˘ãci od jednoho t˘dne do pûti mûsícÛ vûku, aby byli odchováni a testováni na vlastní uÏitkovost. KaÏdé zvífie musí mít v pofiádku zdravotní zkou‰ky. Pfied vstupem na odchovnu musí b˘t negativní na IBR, pak zaãne stanice testovat dal‰í choroby (napfi. brucelozu, leukózu, TBC, paratuberkulózu) – v prÛbûhu prvních dvou mûsícÛ v karanténû jsou u kaÏdého b˘ãka provedeny tfiikrát v‰echny potfiebné zdravotní zkou‰ky. Pokud by se v té dobû objevilo ve skupinû pozitivní zvífie, tak je toto vyfiazeno a celá skupina je opût testována. Zdravotní zkou‰ky jsou také provádûny po celou dobu odchovu v pravideln˘ch intervalech. Podle toho, v jakém vûku b˘ãek na stanici pfiichází, musí chovatel zaplatit za odchov. V pfiípadû, Ïe dá chovatel b˘ãka na odchovnu ve vûku jednoho t˘dne, pak za odchov do 13 mûsícÛ zaplatí 1500 euro (pokud je b˘ãek na odchovnû krat‰í dobu, pak chovatel zaplatí pomûrnou ãástku podle poãtu krmn˘ch dnÛ) – v této cenû jsou zahrnuty v‰echny zdravotní zkou‰ky provádûné na stanici. V prÛbûhu testu, kter˘ zaãíná v sedmi mûsících vûku b˘ãka a pfied jehoÏ zahájením jsou b˘ãci pfiedselektováni na základû hodnocení zevnûj‰ku, jsou sledovány nejen pfiírÛstky, ale také spotfieba krmiva a kvalita v˘voje zevnûj‰ku. B˘ãci jsou v prÛbûhu testu krmeni koncentrovanou smûsí, jejíÏ mnoÏství je sledováno a vyhodnocováno. KaÏdé dva t˘dny jsou b˘ãci ve vûku od 9 do 11 mûsícÛ váÏeni a mnoÏství krmiva je upravováno podle pfiírÛstkÛ. Po ukonãení odchovu jsou v˘sledky z testu vyhodnoceny a komise, jejíÏ sloÏení se kaÏdé tfii roky mûní, delegovaná plemennou knihou a slo-

Ïená ze zástupcÛ chovatelÛ a pracovníkÛ plemenné knihy provede u b˘ãka bonitaci. Pfied tím neÏ je b˘ãek nabídnut v aukci je také kontrolována jeho schopnost dávat sperma a kvalita – pokud by se objevil problém, tak b˘ãek do aukce nejde. B˘ãek, kter˘ úspû‰nû absolvuje odchov, následnou klasifikaci a kontrolu spermatu, je nabídnut v aukci – vyvolávací cena zaãíná na 2500 euro, pfiiãemÏ prÛmûrná prodejní cena se pohybuje kolem 4500 euro. Kromû odchovny jsme nav‰tívili také inseminaãní stanice spoleãnosti BBG v Ciney a Wavre. Oba objekty se sobû velmi podobají. Prosklen˘m oknem z ochozu je moÏné nahlédnout do pfiipou‰tûdla nebo do laboratofie a ustájené b˘ky je moÏné si prohlédnout pfii procházce prosklen˘m koridorem. V‰ichni noví b˘ci, ktefií mají jít na inseminaãní stanici, jsou testováni na nositelství sedmi genetick˘ch vad, aby se v inseminaci vyuÏívali v maximální mífie negativní plemeníci. Tím lze v˘raznû sníÏit v˘skyt „‰patn˘ch genÛ“ v populaci ãistokrevn˘ch belgick˘ch zvífiat. TrÏnice v Ciney âást na‰eho programu byla vûnována i náv‰tûvû trÏnice, kde se prodává skot urãen˘ pro v˘krm nebo na poráÏku. Mûsto Ciney má v pofiádání trhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat dlouholetou tradici – uÏ od osmého století se zde scházeli chovatelé, aby svá zvífiata nabídli kupcÛm a témûfi dvû tfietiny zvífiat, která jsou nabízena k prodeji na vefiejn˘ch trzích, jsou zobchodovány právû na trhu v Ciney. Dvoukfiídlá budova trÏnice s prostorem cca 16 tisíc metrÛ ãtvereãních, 88 rampami pro vykládku

❒ Pohled do velké haly tržnice v Ciney (foto: Oldřich Rozsévač)

❒ Krávy, se kterými byl chovatel Jean-Marie Wilmet na výstavě (foto: Anna Marcinková)

a nakládku zvífiat a témûfi tfiemi kilometry v˘vazi‰È pro zvífiata, vãetnû pfiilehlého velkého parkovi‰tû byla vybudována v roce 1985 na pozemku o rozloze zhruba 26 ha. KaÏd˘ ãtvrteãní veãer (po 22. hodinû, ale do areálu trÏnice jsou vpu‰tûni aÏ po pÛlnoci) se sem sjedou chovatelé z celé Belgie s dobytkem urãen˘m k prodeji (asi 200 náklaìákÛ a v prÛmûru 3000 zvífiat), aby ho od páteãního od rána mohli nabídnout pfiítomn˘m kupcÛm. Malá hala se otevírá v ‰est hodin ráno a velká o hodinu pozdûji. V nabídce b˘vají jak telata a mladé kusy, tak i vykrmená nebo tfieba i vyfiazená zvífiata. Ne kaÏd˘ chovatel má moÏnost mladé nebo vyfiazené kusy vykrmit do jateãné hmotnosti, a tak se tu sjíÏdûjí pracovníci jatek a v˘krmen, aby si vybrali to, co jim bude nejvíce vyhovovat. Prodávají se tu nejen rÛzné kategorie, ale také rÛzná plemena skotu – i kdyÏ pfieváÏnou vût‰inu z tûch zhruba tfiech tisícovek kusÛ tvofií zástupci belgického modrobílého plemene – inu, co jiného by se v Belgii na trhu s jateãn˘m dobytkem dalo ãekat. Pfii prodeji a nákupu pfiichází na fiadu smlouvání o cenû – chovatel musí vûdût za kolik chce prodat a nákupãí za kolik chce nakoupit, pak se dohadují a pokud nejsou jejich pfiedstavy pfiespfiíli‰ odli‰né, tak se dovedou dopracovat k ãástce, pfii které jsou oba spokojeni. Jakmile je obchod sjednán mÛÏe jít dobytek pfies váhu na vÛz. Náv‰tûvníci si musí pfii procházení halou dávat pozor nejen na to, aby do nûãeho malého ne‰lápli, ale také na to, aby nûco vût‰ího ne‰láplo na nû. Tak se stalo, Ïe jsme museli nakvap z cesty uh˘bat ponûkud temperamentnûj‰ímu hol‰t˘nskému b˘kovi, kter˘ se rozhodl, Ïe se mu na vÛz

nechce. To belgiãtí modrobílí b˘ci se pohybovali o poznání rozváÏnûji. Proto musí mít belgiãtí nákupãí nejen pfiehled o kvalitû a cenû zvífiat, ale také v˘bornou kondici – coÏ osvûdãili, kdyÏ „uprchlíka“ hnali zase pfies celou tu dlouhou halu zpût a v poklusu je‰tû stihli s úsmûvem zamávat a podûkovat ustupujícím pfiihlíÏejícím. Inu, jin˘ kraj, jin˘ mrav. Jatka v Ciney Program na‰í cesty po Belgii nás zavedl i na místo „velkého finále“ – mûli jsme moÏnost nav‰tívit jatka v Ciney. Tato jatka jsou v soukromém vlastnictví a zhruba 60 procent zvífiat, která jsou zde poráÏena, je vykoupeno pfiímo majiteli jatek a následnû jejich maso prodáno, zãásti napfi. v pfiilehlé „podnikové prodejnû“. Zb˘vajících 40 procent tvofií poráÏky pro ty, ktefií si maso následnû odvezou a sami finalizují. PoráÏecí linka ani chladící místnosti se nikterak neli‰í od jin˘ch jatek. Pravda, jateãná tûla belgick˘ch modrobíl˘ch b˘kÛ, jalovic a krav vypadala i na háku vskutku impozantnû a nebylo jednoduché je vmûstnat do objektivu. A je‰tû jedna místnost celkem zaujala, a to byl chladicí box, kde byly pfiipraveny „balíãky“ pro konkrétní zákazníky – napfi. fieznictví a restaurace, které jen ãekaly na to, aÏ bude ten správn˘ ãas je vyexpedovat. Vidûli jsme i dal‰í zajímavost: na tûchto jatkách je roãnû upraveno cca 80 tun zvûfiiny (ãerné a vysoké). RÛzné ceny „jednotného“ trhu Jednou z otázek, která nás velmi zajímala, byla cena, za kterou chovatelé prodávají jateãn˘ skot. Dozvûdûli jsme se, Ïe nyní se situace ponûkud zlep‰ila, protoÏe dostávají nûco pfies 3 eura za kilogram v Ïivém… Jak praví parafráze starého Ïidovského vtipu: Mezi prodejem za 1,5 eura nebo za 3 eura je „jen“ jedenapÛl eura rozdíl. Nám se ale ten rozdíl zdál více neÏ znateln˘. Dostávat za srovnatelné zboÏí polovic neÏ jinde na „jednotném“ evropském trhu vypadá jako ponûkud diskriminující – zejména, kdyÏ si uvûdomíme velikost do-

❒ Jatečná těla belgických modrobílých býků na jatkách v Ciney (foto: Anna Marcinková)

tací star˘ch zemí EU ve srovnání a na‰imi a kdyÏ jsou nám ze v‰ech médií pfiedkládány informace o tom, jak je nutné u nás zdraÏit, protoÏe „na západû“ platí za urãité sluÏby, zboÏí ãi komodity podstatnû víc neÏ u nás (to Ïe také podstatnû víc dostávají nejen na nákupních cenách uÏ média vût‰inou, kdo ví proã, „taktnû“ mlãí). Pfii vstupu do EU byly v‰ude hlásány v˘hody jednotného trhu, ale kdyÏ po létech máme moÏnost vidût v˘sledky té proklamované jednotnosti, dostává nejen ãesk˘ sedlák chuÈ táhnout na Brusel, i kdyÏ efektivnûj‰í by moÏná bylo udûlat na domácí nákupãí dlouh˘ nos a odvézt zvífiata tam, kde dají víc, nebo se navzdory sloÏit˘m podmínkám snaÏit dotáhnout do konce zhodnocení své produkce a dopravit ji bez celé fiady pfiekupníkÛ pfiímo (nebo aspoÀ co nejblíÏe) ke spotfiebiteli. Program, kter˘ se podafiilo poskládat do tûch tfiech podzimních dnÛ, byl skuteãnû rozmanit˘ a nabit˘. Chovatelé mûli pfiíleÏitost získat spoustu nov˘ch informací a pfiípadnû i inspiraci pro dal‰í postup ve svém vlastním chovu. Pfiejme jim úspûch v dal‰ím podnikání a co nejménû pfiekáÏek na cestû k vysnûnému modrobílému cíli. Anna Marcinková, Ota Beran, Pavel Kozák

41

Metabolické poruchy Ing. Pavla Vydrová, PhD. Po orgánov˘ch chorobách skotu, které jsme si pfiiblíÏili v minulém ãísle zpravodaje (III/10), navazujeme nepfiímo dal‰ím okruhem onemocnûní, tzv. Metabolick˘mi poruchami, mezi které fiadíme napfiíklad poporodní parézu, ketózu, akutní bachorovou acidózu a alkalózu, pfiesunutí slezu a nûkterá dal‰í onemocnûní jako je pastevní tetanie, ucpání jícnu, hniloba bachorového obsahu, akutní nadmutí (tympanie) a hypomagnesemie. Pochopení podstaty v˘Ïivy a trávících procesÛ skotu je základní podmínkou úspû‰ného chovu. K poruchám trávicího traktu dochází nejãastûji pfii nedodrÏení nûkolika zásad: Náhlé zmûny krmné dávky, zejména pak podávání velkého mnoÏství sacharidov˘ch a bílkovinn˘ch krmiv, vede u pfieÏv˘kavcÛ k v˘razn˘m zmûnám v bachorovém prostfiedí. Velmi dÛleÏité je si uvûdomit, Ïe bachor je ve své podstatû „bioreaktor“, ve kterém Ïijí miliardy prvokÛ, kvasinek a bakterií. Tyto mikroorganismy jsou u správnû Ïiveného zvífiete v homeostáze (harmonii). Je to zejména proto, Ïe jednotlivé druhy mikroorganismÛ jsou sv˘mi nároky na potravu specifiãtí, tzn. Ïe nûkteré druhy mikroorganismÛ metabolizují (tráví) sacharidy, jiné zase rozru‰ují celulózu, atd. Cílem kaÏdého chovatele by mûla b˘t snaha zajistit zvífieti po cel˘ rok pfiibliÏnû stejnou krmnou dávku a její sloÏení. Pokud chovatel musí zmûnit skladbu krmiv (zejména pfiechod ze zimní krmné dávky na pastvu), musí tento b˘t pozvoln˘ s cílem postupného návyku bachorové mikroflóry na nové krmivo. Pokud je pfiechod skokov˘ (‰okov˘), mÛÏe u pfieÏv˘kavcÛ docházet k prÛjmÛm, ztrátám tûlesné hmotnosti, sníÏení tvorby mléka a rozvoji fiady poruch trávicího traktu – napfi. acidózám, ketózám a tympanii. Pokles aktivity mikroflóry a fauny v bachoru se mÛÏe vyskytnout pfii neodpovídajícím pomûru Ïivin a jejich koncentraci v krmné dávce, ale také pfii zkrmování závadn˘ch krmiv, která jsou napfiíklad zaplísnûná, zmrzlá, obsahující ‰kodlivé chemické látky, nepomûr minerálních látek apod. Tyto negativní vlivy v˘raznû mûní obsah, pomûr a zastoupení jednotliv˘ch mikroorganismÛ.

42

Následky tûchto vlivÛ mohou b˘t aÏ fatální a vézt k úhynÛm zvífiat. NedodrÏení vhodné struktury podávan˘ch krmiv, která je pro pfieÏv˘kavce také velmi dÛleÏitá. Pfiíli‰ mûlnûná krmiva mohou zpÛsobit poruchy pfiíjmu, trávení i opûtovného vyvrhování sousta pfii pfieÏvykování. Tento nedostatek vede ãasto ke sníÏení produkce a poruchám trávicího traktu v podobû zastavení ãinnosti bachoru, neuskuteãÀování rejekce (vyvrhování sousta k pfieÏv˘kání), prÛjmÛm, ztrátám hmotnosti v dÛsledku metabolického hladovûní a z toho vypl˘vajících poruch z nedostatku základních Ïivin. U skotu je proto velmi dÛleÏité zachovávat strukturu krmiv, kdy zejména u siláÏí, senáÏí, sena a slámy je vhodná délka min. 3–5 cm. Velmi podstatnou roli hraje také obsah a struktura vlákniny v KD. Poporodní paréza (Paresis puerperalis) Porodní paréza (ochrnutí, ulehnutí) je akutní nehoreãnaté onemocnûní charakterizované hypokalcemií (nedostatkem vápníku) a ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vûdomí. Tato velmi váÏná porucha minerálního metabolismu se vyskytuje zejména u vysokouÏitkov˘ch zvífiat, ale je na tolik závaÏná, Ïe ji nemÛÏeme bez pov‰imnutí pfiehlédnout. Pfiíãinou parézy je zejména nepomûr obsahu fosforu (P) a vápníku (Ca) v tûle plemenice bezprostfiednû po porodu, kdy dochází k v˘znamnému v˘deji vápníku mlezivem a mlékem. Dále zde svou roli hraje také nízká koncentrace hofiãíku (Mg). Onemocnûní se nejãastûji projevuje v den porodu, nebo v prÛbûhu prvních dvou aÏ tfií dnÛ po porodu a zejména u star‰ích krav. Pfiíãiny Onemocnûní vzniká u samic, které jsou v období zaprahnutí pfiekrmovány vápníkem, mají nesprávn˘ pomûr vápníku a fosforu v krmné dávce (1,2 Ca x 1 P; 1,5 Ca x 1 P = správn˘ pomûr), nebo mají alkalogenní krmnou dávku. Na vzniku hypokalcémie se mÛÏe podílet nesprávn˘ pomûr kationtÛ a aniontÛ v krmné dávce, napfi. dávky s pfievahou aniontÛ (Cl, SO4, H2PO3, HPO4) nad kationty (Na, K, Ca, Mg) riziko vzniku paréz sniÏují. Onemocnûní mÛÏe propuknout také pfii poru‰e regulaãních mechanismÛ organismu.

❒ Porodní paréza (ochrnutí, ulehnutí) je akutní nehorečnaté onemocnění charakterizované nedostatkem vápníku a ulehnutím s postupnou ztrátou citlivosti a vědomí

Patogeneze Ve své podstatû je poporodní paréza poruchou regulace metabolismu vápníku, kdy v dÛsledku sníÏené ãinnosti pfií‰títné Ïlázy (pfií‰títn˘ch tûlísek) je omezena produkce parathormonu a tím sníÏena resorpce vápníku ve stfievû. V˘raznû je omezeno uvolÀování vápníku z kostní tkánû a je omezena i reabsorpce vápníku v ledvinách. Jeden aÏ dva dny pfied porodem, v den porodu a v prvních dnech po porodu je pfiíjem su‰iny krmné dávky nízk˘ a tím je nízk˘ i pfiíjem vápníku. Znaãné vyluãování vápníku do kolostra, omezená resorpce ze stfieva i znaãnû omezené uvolÀování vápníku z kostí vyvolává v˘razn˘ pokles koncentrace Ca v krevní plazmû. Se vznikem hypokalcemie (nedostatek Ca) se vyskytuje i hypofosfatemie (nedostatek P) a dochází ke zmûnám koncentrace hofiãíku, draslíku a sodíku. Naru‰ení vzájemného pomûru uveden˘ch minerálních látek, zvlá‰tû naru‰ení pomûru Ca:Mg, vyvolává poruchy CNS (centrální nervové soustavy), poruchy cirkulace, energetického metabolismu a charakteristické pfiíznaky onemocnûní. Pfiíznaky Onemocnûní vzniká náhle a má akutní prÛbûh. Nejtypiãtûj‰ím pfiíznakem je poporodní ulehnutí, kdy samice není schopna vstát. Symptomy se projevují postupnû, obvykle do 24 hodin po porodu: V 1. stádiu dochází ke krátkodobé excitaci (vzru‰ivost) a neklidu, nebo naopak k apatii, dále svalov˘m tfiesÛm, nekoordinovan˘m pohybÛm a slabosti, nechutenství, svû‰ení u‰ních boltcÛ a celkové skleslosti. Ve 2. stádiu vzniká paréza pánevních konãetin (kráva ulehne a nemÛÏe se postavit), která se postupnû ‰ífií smûrem k hlavû, zastavena je také motorika trávícího traktu. Kráva leÏí na hrudi s pod-

loÏen˘mi konãetinami, hlavou nataÏenou dopfiedu a opfienou o zem. Zvífie zaãíná postupnû ztrácet vûdomí. 3. stádium se projevuje jako koma (agónie). Povrchová teplota se sniÏuje, zcela vymizí citlivost a vyvine se typick˘ syndrom ulehnutí, kdy s prohlubujícími se pfiíznaky kráva stáãí hlavu k hrudníku, leÏí na boku s konãetinami odtaÏen˘mi od tûla. Oãní víãka jsou zavfiená, rohovka suchá a na dotek necitlivá. Motorická ãinnost bachoru je velmi zpomalená, vzniká mírná tympanie. Peristaltika stfiev je sníÏená, kálení a moãení zastaveno. Tûlesná teplota s rozvojem onemocnûní klesá pod fyziologickou mez, v˘raznû niωí je i povrchová teplota. D˘chání je zpoãátku zpomalené, prohloubené a nepravidelné. Srdeãní ãinnost je zrychlená, v komatózním stádiu nepravidelná. Puls je slab˘ a nepravideln˘, Ïíly jsou v oblasti bfiicha a vemene silnû naplnûny. Riziko úhynu je v této chvíli velmi vysoké, protoÏe dochází k zástavû dechu v dÛsledku obrny d˘chacích svalÛ. Diagnostika Diagnózu je moÏno stanovit velmi lehce na základû typick˘ch klinick˘ch pfiíznakÛ v souvislosti s porodem. Pro upfiesnûní diagnózy je moÏno stanovit koncentraci vápníku, fosforu a hofiãíku v krvi. Pfii tûÏké formû hypokalcemie b˘vají zji‰Èovány v krvi koncentrace Ca 0,8 – 1,4 µmol/l. Terapie Léãba se provádí postupn˘m nitroÏilním podáním roztoku (infusí) s obsahem kalciaboroglukonátu (rychlé doplnûní energie a minerálních látek, zejména Ca a P) a dále ústním podáním chloridu vápenatého a pfiípravkÛ s hofiãíkem proti kfieãím. Dle zku‰eností je v kritické situaci vhodné pfiipravit veterináfii teplou vodu, aby mohl co nejrychleji ohfiát infusi na fyziologickou teplotu zvífiete a co nejdfiíve roztok aplikovat. Prevence Velmi dÛleÏité je klást dÛraz na kvalitní vhodnou a vyrovnanou krmnou dávku. Velmi jednoduchou prevencí je také zaji‰tûní dostateãného pfiístupu zvífiat k minerálním lizÛm. Dále je v nûkter˘ch pfiípadech na místû pfiedporodní pfiíprava s moÏností aplikace lipofilních vitamínÛ (zejména vit. D3). Poporodní paréza ale mÛÏe souviset s nûkter˘mi

dal‰ími metabolick˘mi poruchami (napfi. ketózy a acidózy). Pfii sebemen‰ím podezfiení na rozvoj této poruchy je na místû volat co nejdfiíve veterinárního lékafie. Ketóza Ketóza je akutní aÏ chronicky probíhající porucha energetického metabolismu charakterizovaná hyperketonémií, hyperketolaktií, hypoglykémií a tukovou degenerací jater. Je dal‰ím onemocnûním z fiady metabolick˘ch poruch, které se objevují v dÛsledku tzv. záporné energetické bilance, coÏ je stav, kdy zvífie není schopno pfiijmout takové mnoÏství kvalitního krmiva, aby z jeho sloÏek bylo schopno kr˘t Ïivinové nároky na záchovu a produkci. Jde tedy o stav, kdy organismus více vydává, neÏ pfiijímá. K rozvoji onemocnûní dochází u krav v první tfietinû laktace, pfiiãemÏ nejãastûji je to ve druhém aÏ ‰estém t˘dnu po porodu. I tato porucha se vyskytuje zejména u vysokouÏitkov˘ch zvífiat, ale ani o tomto onemocnûní nelze mluvit jako o okrajovém. Ketóza patfií mezi nejãastûj‰í a ekonomicky nejv˘znamnûj‰í onemocnûní vysokoprodukãních dojnic. Pfiíãiny Pfiíãin projevÛ tohoto onemocnûní je obecnû celá fiada. Mezi nejdÛleÏitûj‰í se fiadí pfiekrmování a ztuãnûní zvífiete (zejména ke konci bfiezosti), velmi intenzivní odbourávání tukov˘ch rezerv po porodu + pfii zahájení laktace, s tím související nedostatek energie v krmné dávce (u ‰patnû Ïiven˘ch zvífiat) pfiedev‰ím první dva mûsíce po porodu, nevhodn˘ pomûr kyselin (zejména máselné a octové), nevyrovnaná krmná dávka s nadbytkem dusíkat˘ch látek, nedostatek vlákniny, fosforu, hofiãíku a vápníku v KD, deficit vitamínÛ (hlavnû vit. B12) a také nedostatek pohybu). Z hlediska etiologie je nutno rozli‰ovat dva základní typy ketózy – primární a sekundární. Hlavní pfiíãinou rozvoje primární ketózy je neadekvátní v˘Ïiva. Rozhodujícím faktorem je zde nedostatek energie, dále se mÛÏe spolupodílet nedostatek nebo pfiebytek bílkovin, karence kobaltu a zv˘‰en˘ pfiíjem ketogenních látek (kyselina máselná, kyselina octová, tuky). Jako predispoziãní vliv se také uplatÀuje velmi dobrá aÏ tuãná kondice krav v období stání na sucho. Znaãn˘ vliv mají rovnûÏ genetické predispozice a poruchy regulaãních systémÛ.

Pfiíãiny sekundární ketózy jsou velmi rozmanité. Patfií sem prakticky v‰echny faktory, které sniÏují pfiíjem krmiva kravami, ãímÏ sekundárnû vzniká energetick˘ deficit a ketóza. S touto formou ketózy se setkáváme v na‰ich chovech ménû ãasto. Patogeneze V˘‰e uvedené pfiíãiny vyúsÈují v energetick˘ deficit, kdy je zv˘‰eno odbourávání tukov˘ch rezerv tûla, tzv. lipomobilizace, která má za následek vznik velkého mnoÏství ketolátek a dal‰ích toxick˘ch slouãenin v organismu postiÏené plemenice. Zvífie se tedy dostává, jak jiÏ bylo naznaãeno, do negativní energetické bilance, kdy pfiíjem energie je men‰í neÏ v˘dej. Obecnû dochází k mobilizaci rezerv (odbourávání tukÛ a bílkovin z tûla), v játrech je produkováno velké mnoÏství glukózy a tím dochází k hromadûní ketolátek v organismu, coÏ vede k tukové degeneraci jater, nevyrovnané tvorbû mastn˘ch kyselin (pfievládá kyselina máselná), poklesu tvorby mléka i vitality telat. Pfiíznaky V souvislosti s tímto onemocnûním se vyskytují zaÏívací poruchy (prÛjmy, zácpy, sníÏená Ïravost), rychlé hubnutí zvífiat, pokles tvorby mléka a obsahu jeho sloÏek. U plemenic po porodech dochází velmi ãasto k zadrÏení lÛÏka, ulehnutí, tfiesu svalstva atd. Velmi typick˘m pfiíznakem je zápach po acetonu vycházející ze zaÏívacího traktu (ústní dutiny), protoÏe ketolátky jsou z tûla vyluãovány právû v podobû této tûkavé slouãeniny. Pfiíznaky jsou tedy velmi pestré a projevují se v rÛzné intenzitû buì na trávicím traktu (digestivní forma) nebo na nervovém aparátu (nervová forma). Digestivní forma vzniká u dojnic do 6. t˘dne po otelení, projevuje se postupn˘m poklesem pfiíjmu krmiva, poruchou motoriky bachoru a stfiev, v˘kaly jsou suché, formované, pozdûji dochází k prÛjmÛm, vydechovan˘ vzduch má acetonov˘ zápach, játra jsou bolestivá pfii pohmatu, zhor‰uje se kondice zvífiat – hubnou a jsou malátná. Onemocnûní nezfiídka konãí ulehnutím a následn˘m úhynem. Nervová forma nastává vût‰inou velmi rychle po porodu (do 2 hodin). Pfiíznaky se opakují po 12–24 hodinách. Zvífie je neklidné, podráÏdûné, má manéÏovit˘ pohyb – naráÏí do pfiekáÏek, stfiídavû vstává a lehá, kfiíÏí konãetiny, leká se,

43

postupnû se objevuje strnulá chÛze, kfieãe a deprese, tfiesy, nechutenství a ulehnutí. Dech, pot, moã a mléko jsou cítit po acetonu. Tvorba mléka klesá o 50–80 % a mûní se jeho sloÏení, podstatnû je sníÏen obsah laktózy (mléãného cukru) a zv˘‰en obsah ketolátek. Koma konãí ãasto úhynem. Subklinická forma se projevuje nejãastûji 2.–8. t˘den po porodu, probíhá témûfi bez pfiíznakÛ, ale dochází u ní ãasto k poruchám plodnosti. Diagnostika Diagnóza vychází z anamnézy (základem je datum otelení plemenice), klinick˘ch pfiíznakÛ a pfiípadného zhodnocení uÏitkovosti plemenice. Vy‰etfiení se provádí pohmatem (vy‰etfiení jater) a kontrolou vydechovaného vzduchu, kter˘ pfii pozitivním nálezu zapáchá po acetonu. U subklinick˘ch forem ketózy je nutné laboratorní vy‰etfiení moãi, mléka, pfiíp. i krve na pfiítomnost ketolátek, protoÏe jejich hladina je v tomto pfiípadû pouze mírná. Pfiípadná pitva uhynulého zvífiete odhalí zvût‰ená Ïlutá a kfiehká játra. Diferenciální diagnóza (onemocnûní s podobn˘mi pfiíznaky): dislokace slezu, acidóza, alkalóza, hniloba bachorového obsahu, traumata, zánût mléãné Ïlázy, zánût dûlohy, vyhublost, BSE a hypomagnesemie (nedostatek hofiãíku). Terapie Léãba by mûla b˘t zamûfiena na co nejrychlej‰í podání energie úpravou krmné dávky = dodáním sacharidového krmiva (‰rotu, cukrové fiepy ãi melasy), lze také pfiidat propylenglykol, propylenglycerol, prodigestran ãi glukokortikoidy a zabezpeãit dostatek vlákniny a mikro a makroprvkÛ (zejména kobaltu, vápníku, hofiãíku a fosforu do KD). Osvûdãen˘m pomocníkem je také odvar z lnûného semínka a bachorová tekutina od zdravé krávy. Pfiivolan˘ veterinární lékafi dodá injekãní formou potfiebné vitamíny A, D a E a v tûÏk˘ch pfiípadech i inzulín (40 % glukózy nitroÏilnû). Prevence Zabránit pfiekrmování a ztuãnûní zvífiat, zkrmovat kvalitní a nezávadná krmiva, znát nároky jednotliv˘ch kategorií zvífiat na Ïiviny v KD s pfiihlédnutím k produkãnímu zamûfiení zvífiete, pravidelnû kontrolovat zdravotní stav zvífiat, hlídat jejich kondici (optimální stupeÀ 3 z 5) a dÛleÏit˘ je také dostatek pohybu.

44

Optimalizace krmné dávky krav je dÛleÏitá zejména v období pfied porodem a v dobû porodu (pozvolné pfiidávání sacharidÛ do krmné dávky). Akutní bachorová acidóza Jedná se sice o ãastou metabolickou poruchu zejména v chovech produkãních dojnic, ale její závaÏnost je neopomenutelná a t˘ká se v podstatû v‰ech pfieÏv˘kavcÛ. Pfiíãina Akutní bachorové acidózy se objevují pfii hrub˘ch chybách v krmné technice, kdy pfiíãinou tohoto onemocnûní mÛÏe b˘t zkrmování velmi kysel˘ch siláÏí, nebo velkého mnoÏství lehce straviteln˘ch sacharidÛ (obilné ‰roty, cukerná krmiva, fiepa, kukufiice atd.), u kter˘ch hrozí díky velmi intenzivnímu metabolismu mikroorganismÛ v bachoru riziko akutního nadmutí (akutní tympanie). K poru‰e mÛÏe dojít také pfii náhodném pfiíjmu nadmûrného mnoÏství sacharidov˘ch krmiv. Patogeneze Pfii vzniku akutní bachorové acidózy dochází k naru‰ení bachorového trávení s následn˘m závaÏn˘m naru‰ením celkového zdravotního stavu, které vede k ulehnutí zvífiat, komatóznímu stavu a ãasto i k úhynu postiÏeného kusu. Pfiíãinou akutní bachorové acidózy je, jak jiÏ bylo naznaãeno, nadmûrn˘ pfiíjem lehce straviteln˘ch sacharidÛ. DÛleÏitou roli hraje také sekvence podávání jednotliv˘ch krmiv v prÛbûhu dne. Akutní bachorová acidóza mÛÏe vzniknou i tehdy, pokud je jako první ranní krmivo podáno vût‰í mnoÏství jádra a teprve potom jsou podávána objemná krmiva. Po pfiíjmu vysoké dávky sacharidÛ dochází k jejich rychlé fermentaci a vzniku velkého mnoÏství mastn˘ch kyselin v bachoru. Zv˘‰ená koncentrace kyselin v pfiedÏaludku sníÏí pH bachorového prostfiedí, omezí rozmnoÏování pfiirozené bachorové mikroflóry, pfiedev‰ím celulolytick˘ch bakterií a podporuje rozmnoÏování streptokokÛ a laktobacilÛ, které vytváfiejí kyselinu mléãnou. Její obsah se nûkolikanásobnû zv˘‰í a obsah kyseliny octové naopak v˘raznû poklesne. Zv˘‰ená koncentrace kyseliny mléãné v bachoru vyvolává zánûtlivé reakce na sliznicích trávicího traktu, dehydrataci organismu, acidózu vnitfiního prostfiedí, degenerativní ãi zánûtlivé zmûny v játrech, srdci a ledvinách. Produkty zmûnûné bachorové fermen-

tace (histamin a dal‰í toxické látky) vyvolávají zánûty ‰káry paznehtní a pozmûÀují parenchym mléãné Ïlázy. Pfiíznaky Obecnû dochází u acidózy k poruchám funkce jater a ledvin, neklidu, apatii, neÏravosti aÏ ulehnutí. Zvífiata odmítají krmivo a postupnû dochází k zastavení motoriky bachoru. SniÏuje se také tvorba mléka a jeho tuãnost. U postiÏen˘ch zvífiat se objevuje anorexie, zpoãátku se zvy‰uje pfiíjem tekutin, ale s postupnû vznikající dehydratací dochází ãasto i ke sníÏení pfiíjmu tekutin. Klinické pfiíznaky se nejãastûji objevují 12–24 hodin po pfiíjmu vysoké dávky sacharidÛ, ale jsou známy i perakutní prÛbûhy, kdy dochází k ulehnutí zvífiete za 3–5 hodin po nakrmení. Z klinick˘ch pfiíznakÛ je typick˘ prÛjem svûtlé barvy, dehydratace zvífiat, alterace triasu (zv˘‰ení frekvence pulzÛ a dechÛ), teplota b˘vá normální, u závaÏn˘ch pfiípadÛ se objevuje hypotermie (podchlazení). U nûkter˘ch zvífiat se dále vyskytuje skfiípání zuby, svalov˘ tfies a kolikové pfiíznaky. Moã je kyselá, u závaÏn˘ch pfiípadÛ dochází ke sníÏenému vyluãování moãi a mÛÏe vzniknout i anurie. Zvífiata uléhají, objevují se komatózní stavy s podobn˘mi pfiíznaky jako pfii hypokalcemickém ulehnutí (z nedostatku vápníku). Pfii rozvoji klinického syndromu konãí onemocnûní ulehnutím a velmi ãasto nutnou poráÏkou nebo úhynem zvífiete. Diagnostika Stanovení diagnózy se opírá o anamnestické údaje, anal˘zu krmné dávky a charakteristické klinické pfiíznaky. Z dal‰ích vy‰etfiení je dÛleÏité vy‰etfiení moãi (sníÏené pH) a vy‰etfiení bachorové tekutiny. Pfii akutní bachorové acidóze je bachorová tekutina svûtlá, mléãnû zelené barvy, má ‰tiplavû kysel˘ zápach, sedimentace je pomalá, typick˘ je v˘razn˘ pokles pH (pod 5,4), vysoká celková acidita (nad 40), nízká celková produkce TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin), vysoká koncentrace kyseliny mléãné (nad 10 µmol/l) a vymizení nálevníkÛ. Terapie Léãba se zahajuje podáním bikarbonátu ke sníÏení pH v bachoru (u lidí se pfiekyselení projevuje pálením Ïáhy a tlumí se také jedlou sodou). Pfiirozen˘m pufrem (stabilizátorem) jsou sliny zvífiat, které mimo funkci umoÏnûní

polknutí sousta a jeho zvlhãení mají také funkci regulace pH v Ïaludcích. Prevence Z v˘‰e popsaného vypl˘vá, Ïe je nutné hlídat kvalitu krmiv (kyselost ‰Èavnat˘ch krmiv – siláÏí) a rozdûlovat jadrná krmiva do nûkolika dílãích dávek v prÛbûhu dne a nikoliv je podávat pouze jednou. Pfiesunutí slezu – levostranná dislokace slezu Toto onemocnûní se vyskytuje u krav zejména v prÛbûhu první tfietiny laktace (nejãastûji do osmého t˘dne po otelení), pfii vysokém podílu jadrn˘ch krmiv v krmné dávce. Následnû dochází ke zv˘‰ené tvorbû plynu ve slezu, tím k dilataci (roz‰ífiení) slezu a jeho pfiesunu aÏ do levé hladové jámy. U postiÏen˘ch zvífiat se velmi rychle zhor‰uje kondice. Pfiíãiny Pfii této metabolické poru‰e dochází ke sníÏenému tonusu (napûtí) slezu zpÛsobeného nedostatkem vlákniny a nadbytkem ‰rotu v krmné dávce. MoÏná je i genetická predispozice, to se ale t˘ká pfiedev‰ím vysokouÏitkov˘ch dojn˘ch plemen skotu. Patogeneze JestliÏe se do slezu dostane vût‰í mnoÏství nedostateãnû natráveného bachorového obsahu s vysok˘m obsahem sacharidÛ, pokraãuje zde fermentaãní proces za vzniku znaãného mnoÏství plynÛ. Zv˘‰ená tvorba plynÛ vyvolá roz‰ífiení slezu a omezení jeho sekreãní ãinnosti. Trávicí procesy jsou v˘raznû naru‰eny, vzniká atonie (ochablost) slezu a jeho pfiesunutí na levou (pfiípadnû pravou) stranu. ZároveÀ dojde k naru‰ení prÛchodnosti slezu a duodena (dvanáctníku) a vyvine se klinick˘ syndrom onemocnûní. Pfii dislokaci Ïaludku dochází ke sníÏení sekrece kyseliny chlorovodíkové a vlivem omezeného nebo zastaveného prÛchodu tráveniny do stfiev také ke vzniku hypochlorémie v krvi a následnû vzniku metabolické alkalózy. Pfii závaÏn˘ch dlouhotrvajících stavech je i pfies metabolickou alkalózu v krvi zji‰Èována kyselá moã (pH 5–6), coÏ je tzv. paradoxní acidurie. U pravostranné dislokace dochází nûkdy kromû zmûny polohy k rotaci rÛzného stupnû kolem podélné osy, coÏ je závaÏná komplikace, která zhor‰uje prognózu.

Pfiíznaky Prvními pfiíznaky dislokace slezu jsou stfiídavé nechutenství nebo úplné odmítání krmiva, naru‰ení bachorové motoriky, ‰elesty nad pfiesunut˘m slezem a pokles tvorby mléka. S rozvojem inapetence (nechutenství) se mûní mnoÏství a charakter v˘kalÛ. Z trávícího traktu odchází pfii kálení malé mnoÏství pastovit˘ch tmav˘ch v˘kalÛ, které se stfiídá s kysele zapáchajícím vodnat˘m prÛjmem. Postupnû dochází k rozvoji ketózy, hubnutí, dehydrataci, slabosti zvífiat a pokud není vãas zahájena terapie mÛÏe dojít i k úhynu. Tûlesná teplota je normální (pfiípadnû lehce sníÏená), pfii pravostranné dislokaci je ãasto zji‰Èována tachykardie. V dÛsledku metabolické alkalózy a hypokalcémie se objevuje svalová slabost aÏ hypokalcemické ulehnutí a je zpomalena dechová frekvence (kompenzace alkalózy zadrÏováním CO2 v organismu). Diagnostika Provádí se na základû anamnézy a klinického vy‰etfiení moãi a mléka na pfiítomnost ketolátek, slezového obsahu, vy‰etfiení krve (alkalóza) a pfiípadnû vy‰etfiení bachorové mikroflóry. Vlastní potvrzení diagnózy se provádí auskultaãním vy‰etfiením dutiny bfii‰ní (poslechem), kdy jsou sly‰itelné kovovû znûjící tóny, které lze vyvolat nûkolika metodami (napfi. poklepem a poslechem,...). Diferenciální diagnóza (onemocnûní s podobn˘mi pfiíznaky): ketóza, bachorová dysfunkce, pravostranná dislokace slezu, zánût pobfii‰nice a zauzlení stfiev. Terapie Léãba se provádí chirurgick˘m zákrokem (laparotomií) – otevfiením dutiny bfii‰ní na pravé stranû v oblasti hladové jámy a vypu‰tûním plynu ze slezu. Dále se podává nitroÏilnû 40% glukózová infuze, zahájí se rehydratace organismu a lze také zavést sondou do bachoru bachorovou tekutinu od zdravého jedince. Bachorová alkalóza Bachorová alkalóza je akutní aÏ chronická porucha trávení v pfiedÏaludku, která je charakterizována zv˘‰ením pH v bachorové tekutinû a zv˘‰en˘m obsahem amoniaku v bachorovém prostfiedí. Pfii alkalóze, mezi jejíÏ akutní formy patfií také otrava moãovinou, dochází k typickému vzniku alkalického pro-

stfiedí v bachoru, kdy pH dosahuje hodnot aÏ 9. Pfiíãiny Onemocnûní vzniká v chovech pfieÏv˘kavcÛ, kde se zkrmuje nadbytek bílkovinn˘ch krmiv s vysok˘m obsahem N-látek (dusíkat˘ch látek) a v nedostateãném mnoÏství jsou zvífiatÛm podávána krmiva glycidová (lehce stravitelné sacharidy, hrubá vláknina = zejména obiloviny v podobû ‰rotÛ a smûsí). Vyskytuje se pfiedev‰ím pfii zkrmování mladé zelené píce, na pastvû, pfii senáÏním typu v˘Ïivy a zv˘‰ené riziko jejího v˘skytu je také pfii zkrmování moãoviny. Patogeneze Bezprostfiední pfiíãinou vzniku bachorové alkalózy je vznik amoniaku v prÛbûhu bachorové fermentace, kter˘ je koneãn˘m metabolitem dusíkat˘ch látek. Pfiebytek amoniaku v bachorovém prostfiedí nestaãí bachorová mikroflóra zpracovat, amoniak se hromadí v trávicím traktu, mûní pH bachorové tekutiny na alkalickou hodnotu, dráÏdí sliznice trávicího traktu a zpÛsobuje na nich zánûtlivé reakce. Vstfieban˘ amoniak silnû zatûÏuje detoxikaãní ãinnost jater a zvy‰uje potfiebu energie pfii tvorbû moãoviny. Pokud je naru‰ena metabolická funkce jater v˘skytem hepatopatií, zvy‰uje se koncentrace amoniaku v krvi, objevují se nervové pfiíznaky a mÛÏe dojít i k úhynu zvífiete. Pfiíznaky V poãáteãním stádiu jsou klinické pfiíznaky alkalózy bachorového obsahu nev˘razné, pozvolna dochází ke sníÏení pfiíjmu krmiva, k mírn˘m tympaniím a k prÛjmÛm. Plnû vyvinutá forma onemocnûní je charakterizována ulehnutím zvífiat, hypersalivací (siln˘m slinûním), podráÏdûností, v˘skytem tfiesÛ svalstva a kfieãemi. U chronické formy dochází k hubnutí postiÏen˘ch jedincÛ, poklesu tvorby mléka a zaÏívacím potíÏím. Diagnostika Stanovení diagnózy se opírá o anamnestické údaje, anal˘zu krmné dávky a charakteristické klinické pfiíznaky. Z dal‰ích vy‰etfiení je dÛleÏité vy‰etfiení bachorové tekutiny. Pfii bachorové alkalóze je bachorová tekutina tmav‰í barvy, vodnatá s mal˘m mnoÏstvím sedimentu, amoniakálního zápachu, pH je zv˘‰ené (nad 7,2), celková acidita je sníÏená (pod 15), sníÏená je i celková produkce

45

TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin), b˘vá sníÏená koncentrace kyseliny propionové a zv˘‰ené zastoupení kyseliny octové a máselné, koncentrace amoniaku je vysoká, poãet nálevníkÛ b˘vá sníÏen˘. Terapie a prevence Léãba by mûla b˘t zamûfiena v první fiade na úpravu krmné dávky v podobû podávání kvalitního sena a dotace lehce straviteln˘ch sacharidÛ (melasa, cukrové sloÏky, ‰roty aj.). DÛvodem úpravy krmné dávky je zmûna v kolonizaci zejména bachoru (sloÏení bachorové mikroflóry). Pokud se léãba postiÏeného jedince nezahájí vãas, hrozí vznik hniloby bachorového obsahu a u tûωích pfiípadÛ i úhyn zvífiete. Pastevní tetanie Jedná se o metabolickou poruchu, která také postihuje pfieÏv˘kavce a vyskytuje se u nich v akutní i chronické formû. âast˘m a v podstatû hlavním dÛvodem vzniku tohoto onemocnûní je spásání mladého travního porostu. Pfiíãina: Nejãastûj‰í pfiíãinou je nedostatek Mg (hofiãíku) v mladém porostu, kter˘ se u postiÏen˘ch zvífiat projeví hypomagnezií (deficitu Mg). Nedostatek hofiãíku b˘vá velmi ãasto doprovázen i nedostatkem Ca (vápníku) a naru‰ením pomûru mezi Na, K, Ca a Mg. PÛvodcem onemocnûní je také mlad˘ travní porost, kter˘ byl hnojen˘ draseln˘mi a dusíkat˘mi hnojivy. Mladá pastva je charakteristická zejména vysok˘m obsahem N-látek a draslíku, ale na druhou stranu je velmi chudá na vlákninu a sacharidy. Právû vysok˘ obsah N a K zhor‰uje vstfiebávání K v zaÏívacím traktu. Pfiíznaky: U akutního prÛbûhu jsou charakteristické velmi silné kfieãe svalstva (stfiídání kfieãov˘ch stavÛ s nekfieãov˘mi), apatiãnost zvífiat a svalov˘ tfies. Zvífiata mají velmi ãasto ‰patné a nekoordinované pohyby s ãast˘mi pády (u rozvinuté formy). Pro chronickou formu je velmi typická plachost, neÏravost, nûkdy i agresivita, nekoordinovaná chÛze a pohyby, ‰patné trávení aj. Terapie: Léãbu volí veterinární lékafi aplikací preparátÛ s Mg a Ca, pfieváÏnû formou infuse. Prevence: Dostupnost minerálních lizÛ s optimálním obsahem makro a mikroprvkÛ. V oblastech s nedostatkem Mg v pÛdû je potfieba tento deficit kompenzovat hnojením porostÛ.

46

Obturace (ucpání) jícnu Je poruchou, která je zapfiíãinûna ucpáním jícnu cizím tûlesem, velmi ãasto pozfiením velkého sousta, zejména pak celého jablka, brambory, fiepy, kukufiiãn˘ch klasÛ aj. Ucpání jícnu mÛÏe b˘t neúplné, nebo úplné. Pfii neúplném je tûleso v jícnu zaklínûno, ale sliny mohou kolem nûj prostupovat dále do trávicího traktu. Také plyny z bachoru mohou odcházet. U ucpání úplného je typick˘m pfiíznakem vysoká salivace (slinûní), protoÏe tûleso ucpalo jícen zcela a není zde moÏnost polknutí slin. Pfiíznaky: Zvífiata jsou neklidná, odmítají krmivo, nepijí, silnû sliní a snaÏí se tûleso odstranit pomocí pohybÛ hlavy, otíráním o jakékoliv pfiedmûty. U tzv. úplné obturace je vysoké nebezpeãí nahromadûní plynÛ v bachoru, které je patrné zvût‰ením levé strany krajiny bfii‰ní v oblasti hladové jámy (její vyplnûní aÏ vydmutí), coÏ je velmi dobfie rozpoznatelné zejména pfii pohledu zezadu. Terapie: Léãba je zamûfiena na odstranûní cizího tûlesa z jícnu a uvolnûní plynÛ z bachoru. Prevence: Prevencí je podávat zvífiatÛm men‰í ãásti ‰Èavnat˘ch krmiv a zamezit pfiístup napfi. k padanému ovoci apod. Hniloba bachorového obsahu K hnilobn˘m procesÛm bachorové tráveniny dochází pfiedev‰ím u zvífiat bohatû krmen˘ch bílkovinn˘mi krmivy s absencí sacharidov˘ch sloÏek krmné dávky (viz bachorová alkalóza). Bachorovou mikroflóru a faunu v˘raznû likvidují také zaplísnûná, zmrzlá, zahnívající a kontaminovaná krmiva. Pfiíznaky: Hniloba bachorového obsahu se u pfieÏv˘kavcÛ projevuje neÏravostí, sníÏením uÏitkovosti a zmûnou sloÏení mléka. U tûÏk˘ch prÛbûhÛ dochází k zaÏívacím potíÏím, ulehnutí, nekoordinované chÛzi, zvût‰ení jater, která jsou na pohmat zvût‰ená a znaãnû bolestivá (hepatitis) atd. Prevence: Spoãívá ve správné technice krmení a podávání kvalitních krmiv. Akutní nadmutí – akutní tympanie Akutní nadmutí se objevuje u pfieÏv˘kavcÛ (koz, ovcí a skotu) pfii velmi váÏn˘ch prohfie‰cích ve v˘Ïivû. Jde o akutní stavy, kdy dochází k hromadûní velkého mnoÏství plynÛ v zaÏívacím traktu (pfiedÏaludcích), které v‰ak nemohou

❒ Akutní nadmutí se objevuje u přežvýkavců (koz, ovcí a skotu) při velmi vážných prohřešcích ve výživě

z rÛzn˘ch dÛvodÛ krkáním odcházet (viz. ucpání jícnu apod.). Pfiíãiny: Znaãné mnoÏství plynÛ vzniká v bachoru v dÛsledku vysokého pfiíjmu lehce straviteln˘ch sacharidÛ v krmné dávce (‰roty, jádro, zapafiená zelená píce, mladá vojtû‰ka a jetel apod.). Pfiíjem takov˘chto krmiv vyvolává v pfiedÏaludcích velmi rychl˘ rozvoj bachorové mikrofauny a mikroflóry a jejich velmi intenzivní metabolickou ãinnost, pfii které právû vzniká velké mnoÏství plynÛ. Akutní (prudké) nadmutí je charakteristické velmi rychl˘m rozvojem, kdy chovatel mÛÏe pozorovat zvût‰ující se objem bfiicha, hladová jáma je vyklenutá, zvífiata jsou velmi neklidná, velmi ãasto sliní, moãí a kálejí, kopou se do bfiicha, následnû s rozvojem nadmutí a v dÛsledku otravy dochází k apatii aÏ úhynu. Terapie: Chovatelsk˘ zákrok musí b˘t okamÏit˘ (pohotov˘), jde zejména o zji‰tûní pfiíãiny akutního nadmutí (napfi. ucpání jícnu, vysoké dávky jádra, zapafiená píce apod.) a následné rychlé zvolení dal‰ího postupu. V pfiípadû, Ïe si není o‰etfiovatel jist˘ postupem, nebo nedokáÏe sám efektivnû zvífieti pomoci, mûl by co nejdfiíve zavolat veterinárního lékafie. Základem úspû‰né terapie je snaha o odstranûní plynÛ z pfiedÏaludkÛ, coÏ lze uskuteãnit nûkolika postupy. Prvním krokem je zevní prohmatání jícnu a hledání cizího tûlesa, dále zavedení jícnové sondy s zaji‰tûní odvodu plynÛ z bachoru. Zde je nutná urãitá zruãnost, aby se sonda dostala do jícnu a ne do d˘chací trubice, coÏ lze zjistit i poslechem na volném konci sondy. Po odvodu plynÛ je vhodné zvífieti podávat nálevy ãi preparáty, které usmûrní zaÏívací procesy a umoÏní rychlej‰í návrat k normálnímu stavu (Ïivoãi‰né uhlí – aÏ 0,25 kg, mléko – aÏ 4 litry, vápenná voda do 2 litrÛ, rostlinn˘ olej – do 0,7 l, pretympan, prodigestan, biprogentin, aj.). V kritické situaci je nûkdy jedinou moÏností trokarování zvífiete (proraÏení stûny bfii‰ní aÏ do bachoru a nasazení

trubice k odvodu plynÛ = vytvofiení tzv. pí‰tûle), které v‰ak vyÏaduje zku‰enost a znalosti (nejlépe veterinárního lékafie). Hypomagnesemie – tetanie Pfiíãina: SníÏené vstfiebávání hofiãíku v dÛsledku nesprávné krmné dávky, vysok˘ obsah dusiãnanÛ a bílkovin, nedostatek hofiãíku v krmné dávce, náhlé pfievedení zvífiat na jarní pastvu (nedostatek vlákniny a velké mnoÏství dusíkat˘ch látek), mÛÏe vzniknout také pfii alkalóze bachorového obsahu nebo pfii siln˘ch prÛjmech. Patogeneze: Vysok˘ obsah proteinÛ, dusíkat˘ch látek, draslíku a vápníku v krmné dávce sniÏuje absorbci hofiãíku v trávícím ústrojí, klesá jeho mnoÏství v krevní plazmû, coÏ vede ke zv˘‰ení neuromuskulární (nervovû – svalové) dráÏdivosti a vznikají tak tetanické kfieãe. Pfiíznaky: Akutní forma – svalov˘ tfies, strnulá chÛze, upadnutí, ulehnutí, teta-

nické kfieãe, opistotonus (pozice tûla s obloukovit˘m prohnutím dozadu – do „mostu“, které je zpÛsobeno kfieãí zádového svalstva), tonicko – klonické kfieãe (kfieãe celého tûla), pfiemr‰tûná reakce na zvukové podmûty, intenzivní srdeãní ozvy aÏ úhyn v dÛsledku udu‰ení (kfieãe). Chronická forma – nechutenství, pokles tvorby mléka, podráÏdûnost, svalové tfiesy, strnulá chÛze, tetanie pánevních konãetin, opistotonus. Subklinická forma – bez klinick˘ch pfiíznakÛ, pokles uÏitkovosti. Diagnostika: Provádí se na základû anamnézy, klinick˘ch pfiíznakÛ, vy‰etfiení krevní plazmy na pfiítomnost hofiãíku, vy‰etfiení moãi. Diferenciální diagnóza (onemocnûní s podobn˘mi pfiíznaky): ketóza, tetanus, metabolická alkalóza, otrava moãovinou, BSE, otrava organofosfáty a olovem, zánût mozkov˘ch blan (encefalitida). Terapie: Podání 20% roztoku síranu hofieãnatého – intramuskulárnû (do

svalu), subkutálnû (do podkoÏí), nebo 30% roztok chloridu hofieãnatého nitroÏilnû. Tímto uzavíráme dal‰í kapitolu – „metabolické poruchy“ – této rubriky vûnované onemocnûní skotu, ãímÏ se pomalu ale jistû blíÏíme k cíli, protoÏe toto téma bude jiÏ brzy zcela vyãerpáno. V novém roce si je‰tû oÏivíme plísÀová onemocnûní (na které uÏ v dne‰ním vydání nezbyl prostor), dále také poruchy zdraví skotu v souvislosti s vitamíny a nebo tfieba nemoci postihující nejmlad‰í kategorii – telata. Tû‰ím se tedy v novém roce na „pfieãtenou“ a pfieji vám i va‰im zvífiatÛm hodnû zdraví a aÈ se vám choroby vyh˘bají!

Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

Skóre tûlesné kondice (BCS) u masného skotu K pfieloÏení a doplnûní tohoto ãlánku o vlastní poznámky mû vedly dva dÛvody. Druh˘m jsou nesmyslné v˘kfiiky nûkter˘ch odborníkÛ o tom, Ïe to ãi ono zvífie bylo pfied dvûma roky ‰patnû bonitováno, kdyÏ dnes vypadá úplnû jinak (BCS pak asi povaÏují za zvlá‰tní formu BSE). Prvním a zásadním dÛvodem, je ale skuteãnost, Ïe „body condition score“ mÛÏe b˘t efektivním nástrojem fiízení masného stáda. BCS je nástrojem pro posouzení okamÏitého v˘Ïivného stavu Va‰eho stáda a je to údaj, kter˘ nám fiíká, jaké jsou (zejména) energetické rezervy Va‰ich zvífiat. Ty jsou velmi dÛleÏité pro reprodukci, ale i rÛstovou schopnost Va‰ich zvífiat. Je v‰eobecnû známo, Ïe plemenice s nízk˘mi BCS se po porodu pomaleji dostávají zpût do reprodukce, mívají neplnohodnotné mlezivo, ménû Ïivotaschopná telata a nejsou schopny produkovat odpovídající mnoÏství mléka. Naopak plemenice s vysok˘mi BCS mívají problém s otelením a nejsou schopny

hned po porodu pfiijmout dostatek su‰iny v krmné dávce, coÏ se rovnûÏ projevuje v jejich nízké mléãnosti. BCS u masného skotu se pohybuje v rozmezí 1 (velmi vyhublé zvífie) aÏ 9 (velmi tuãné zvífie). Skóre mÛÏeme pfii dostatku zku‰eností velmi snadno hodnotit pfii rutinní kontrole stáda (napfiíklad i pfii kontrole z automobilu).

Hodnocení pfii manipulaci (napfiíklad pfii váÏení nebo pfii hromadn˘ch úkonech) je také moÏné, ale obecnû se kvÛli stresu zvífiat nedoporuãuje. BCS je spolehlivûj‰ím údajem o nutriãním stavu zvífiat, neÏ pouhá Ïivá hmotnost. Ta, se totiÏ mÛÏe v závislosti na stavu reprodukce nebo zatíÏení zvífiete velmi mûnit. Udává se, Ïe zvífie se

mÛÏe pohybovat v rozmezí 70–140 % své ideální hmotnosti, která odpovídá 5 bodÛm BCS. Pro jednotlivé úrovnû BCS je charakteristick˘ i procentuální obsah tuku v tûle zvífiete. Tabulka ã. 1: Vliv skóre tûlesné kondice na obsah tuku v tûle a na aktuální hmotnost skóre tělesné kondice 1 2 3 4 5 6 7 8 9

obsah tuku v těle v% 4 8 11 15 19 23 26 30 34

hmotnost v % z průměrného skóre 5 bodů 77 81 87 93 100 108 118 130 144

Za pouÏití tabulky 1 a tabulky 2 mÛÏeme relativnû snadno vypoãítat, kolik kilogramÛ musí zvífie pfiibrat, aby se z jedné kondice dostalo do druhé. Napfiíklad kráva váÏící 544 kg v kondici 5 by mûla pfiibrat pro Ïádoucí kondici 6 cca 8 % své souãasné hmotnosti, tj. cca 44 kg.

47

Tabulka ã. 2: Zmûna hmotnosti nutná pro zmûnu BCS o bod skóre tělesné kondice

1

2

3

4

5

6

7

8

9

živá hmotnost (v kg)

349 419 489 367 441 514 395 474 552 422 506 591 454 544 635 490 588 686 535 642 749 590 708 826 653 784 914

změna živé hmotnosti v kg nutná pro povýšení BCS o jeden bod 18 22 25 27 33 38 27 33 38 32 38 44 36 44 51 45 54 64 54 65 76 64 76 89

Tûlesná kondice zvífiete je vÏdy odvislá od aktuální krmné dávky, ale také od toho, jak byla plnûna potfieba Ïivin zvífiete v minulém období. Management v˘Ïivy by mûl smûfiovat k tomu, aby se zabránilo velk˘m a rychl˘m zmûnám v kon-

Tabulka ã. 3: Potfieba Ïivin pro zv˘‰ení BCS ze skóre 4 na skóre 5 v posledních 90 dnech bfiezosti hmotnost zvířete při BCS 5 454 499 544

sušina krmné dávky 9,30 9,99 10,66

celková netto energie krmné dávky v Mcal 12,1 12,8 13,6

Tabulka ã. 4: Potfieba Ïivin pro zv˘‰ení BCS na skóre 5 u jalov˘ch krav hmotnost zvířete podmínky změny BCS při BCS 5 ze skóre 4 za 30 dnů ze skóre 4 za 60 dnů 454 ze skóre 3 za 30 dnů ze skóre 3 za 60 dnů ze skóre 4 za 30 dnů ze skóre 4 za 60 dnů 499 ze skóre 3 za 30 dnů ze skóre 3 za 60 dnů ze skóre 4 za 30 dnů ze skóre 4 za 60 dnů 544 ze skóre 3 za 30 dnů ze skóre 3 za 60 dnů

sušina celková netto obsah hrubého vápník fosfor krmné energie krmné proteinu (gramy (gramy v celk. (gramy v celk. dávky dávky v Mcal v krmné dávce) v krmné dávce) krmné dávce) 8,2 12,1 517 24 14 8,0 9,8 517 19 12 9,3 13,1 549 25 15 8,6 10,1 549 20 13 9,2 13,1 553 26 15 8,6 10,1 553 20 13 10,1 15,1 590 28 16 9,3 11,6 590 22 14 9,5 14,1 590 29 17 9,2 11,3 590 22 14 10,7 16 626 29 17 9,9 12,1 626 23 15

dici. Doporuãené BCS pro dospûlé krávy pfii otelení je 5, u jalovic je to 6. To je dáno tím, Ïe prvotelka dokonãuje svÛj v˘vin a potfiebuje mít vût‰í rezervu. ZvífiatÛm nestaãí pro zv˘‰ení BCS pouze zv˘‰it krmnou dávku, ale je i nutno zv˘‰it koncentraci Ïivin v krmné dávce. Jaké jsou nutriãní poÏadavky u dospûlé krávy pro zv˘‰ení BCS, je uvedeno v tabulce 3 a 4. Klíãem pro hodnocení BCS jsou specifické ãásti tûla. U nás jsou známá, zejména star‰ím roãníkÛm pod pojmem „fieznické hmaty“. Celková úroveÀ protuã-

❒ Foto: Pavel Káčer

48

obsah hrubého vápník fosfor proteinu (gramy (gramy v celkové (gramy v celkové v krmné dávce) krmné dávce) krmné dávce) 712 34 18 748 35 20 789 37 21

nûní se hodnotí u kofiene ocasu, na Ïebrech (mezi 12-13 Ïebrem), na pleci a na laloku. Velkou pozornost je tfieba vûnovat osvalení, protoÏe to se v˘raznû sniÏuje, pokud je zvífie v podprÛmûrném skóre (probíhá „pfiemûna“ svaloviny na energii). Pro posouzení kondice jsou velmi dÛleÏité viditelné a hmatatelné ãásti skeletu. Zejména jde o Ïebra, trnové v˘bûÏky pátefie a pánevní hrboly. Pfii men‰ích zku‰enostech je ideální, pokud je moÏno se o skuteãné kondici pfiesvûdãit i hmatem. Stanovit BCS je obtíÏnûj‰í pokud mají zvífiata hustou srst. Hodnocení BCS ve stádû by se mûlo provádût pravidelnû. Ideálním obdobím je odstav telat, období kolem porodu, zaãátek pfiipou‰tûní. Kondice krav by se mûla ideálnû pohybovat v rozmezí 5-7 bodÛ. Jen tak je moÏno zajistit bezproblémovou reprodukci a mléãnost krav po celé období roku. Pro udrÏení ideální kondice je dÛleÏité dodrÏovat management pastvy a krmení v zimním období. Efektivním nástrojem je i cílen˘ odstav telat (dle skóre kondice dfiíve pfii BCS pod 5 bodÛ nebo pozdûji pfii BCS nad 6 bodÛ). Chybám v managementu je nutno se vyvarovat,

BCS 1 hladové skóre – indikuje nemoc nebo t˘rání zvífiat, nebezpeãí úhynu Îádn˘ hmatateln˘ tuk, viditelné pfiíãné i trnové v˘bûÏky pátefie. Vystouplá Ïebra i pánevní hrboly. Vystoupl˘ kofien ocasu.

BCS 2 velmi hubené skóre – indikuje nemoc nebo t˘rání zvífiat, nebezpeãí úhynu Zvífie je stále vyhublé, ale kofien ocasu a Ïebra jiÏ nejsou tak vystouplá. âást Ïeber jiÏ má souvisl˘ pokryv svalovinou.

BCS 3 hubené skóre – nemocné zvífie, v˘razné nedostatky v managementu, problémová reprodukce Jsou viditelná jednotlivá Ïebra, ale jiÏ v˘raznû nevystupují. Podél pátefie a u kofiene ocasu je moÏno nahmatat náznaky tuku. Vût‰í ãást Ïeber je pokryta svalovinou.

BCS 4 hraniãní skóre – indikuje nedostatky v managementu, ohroÏení reprodukce Na pohled nejsou patrná jednotlivá Ïebra. Jsou hmatatelné trnové v˘bûÏky obratlÛ, ale nejsou ostré. Na Ïebrech a na pfiíãn˘ch v˘bûÏcích obratlÛ mÛÏe b˘t pfiítomen tuk.

BCS 5 prÛmûrné skóre – odpovídající kondice pro odstav telat od matek a pro porod Obecnû dobrá kondice, Ïebra mohou b˘t souvisleji pokryta tukem. Náznak tukov˘ch pol‰táfikÛ na obou stranách kofiene ocasu.

BCS 6 chovné skóre – ideální kondiãní stav pro reprodukci Souvislá tuková vrstva pfies Ïebra, tukové pol‰táfie na kofienech ocasu. Trnové v˘bûÏky jsou stále hmatatelné.

BCS 7 v˘stavní skóre – maximálnû pfiípustná kondice chovn˘ch zvífiat, hranice tuãnûní zvífiat, nebezpeãí tûωích porodÛ Zvífie je celkovû ve vynikající kondici a pÛsobí „masit˘m“ dojmem. Vrstva tuku pfies Ïebra jiÏ zaãíná mít houbovitou strukturu. V˘razné tukové pol‰táfie kolem kofiene ocasu.

BCS 8 tuãné skóre – problémy v reprodukci, tûÏké porody, nízká mléãná produkce Zvífie je tuãné, není moÏno nahmatat trnové v˘bûÏky obratlÛ. V˘razn˘ je tukov˘ lalok.

BCS 9 obézní skóre – nefunkãní reprodukce, nebezpeãí úhynu a podezfiení na t˘rání zvífiat Tuk tvofií viditelné „bloky“ na tûle zvífiete. Kofien ocasu i pánevní hrboly jsou zcela pfiekryty tukem. Kosterní podklad jiÏ není témûfi viditeln˘. Zvífie mÛÏe mít problémy s pohybem.

Z materiálÛ Mississippi State University pfieloÏil a komentáfiem doplnil ing. Pavel Káãer

49

Fota u nichž není uveden autor: Mississippi State University

protoÏe jejich fie‰ení zvy‰uje náklady na krmení (pfii nízkém BCS skóre) a nebo komplikuje provoz (restrikce krmení napfi. pfied otelením). Nefie‰ené problémy v BCS jsou pfiíãinou pfiím˘ch i nepfiím˘ch ztrát ve stádû. Speciálnû je nutno vûnovat pozornost BCS u plemenn˘ch b˘kÛ, ktefií by mûli zaãínat pfiipou‰tûcí období kolem 6 bodÛ a nemûli by klesnout pod 5 bodÛ. V pfiípadû poklesu skóre pod 5 bodÛ (hrozí v˘padek v reprodukci) se doporuãuje zváÏit individuální pfiíkrm b˘ka anebo do stáda pfiidat dal‰ího plemeníka. Îe by kondici svého stáda mûl vûnovat pozornost kaÏd˘ chovatel je zcela zfiejmé. Nûkterá státy evidují pfii bonitacích i kondiãní stav zvífiat (napfi. francouz‰tí ãi ital‰tí bonitéfii), aby zohlednili fázi reprodukce a úroveÀ v˘Ïivy, ve které se plemenice v okamÏik bonitace nachází.

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2010–2011 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele s sezonû 2010–2011

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech I. turnus – b˘ãci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

27. 10. 2010 27. 10. 2010 30. 10. 2010 31. 10. 2010 31. 10. 2010 1. 11. 2010 1. 11. 2010 2. 11. 2010 3. 11. 2010 3. 11. 2010

26. 11. 2010 26. 11. 2010 29. 11. 2010 30. 11. 2010 30. 11. 2010 1. 12. 2010 1. 12. 2010 2. 12. 2010 3. 12. 2010 3. 12. 2010

Pátek Pátek Pondělí Úterý Úterý Středa Středa Čtrvrtek Pátek Pátek

Janovice V. Újezd Osík Jestřebí Benešov Kundratice H. Jadruž Cunkov Maleč Měcholupy

26. 3. 2011 26. 3. 2011 29. 3. 2011 30. 3. 2011 30. 3. 2011 31. 3. 2011 31. 3. 2011 1. 4. 2011 2. 4. 2011 2. 4. 2011

Sobota Sobota Úterý Středa Středa Čtvrtek Čtvrtek Pátek Sobota Sobota

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Pondělí Úterý Úterý Úterý Úterý Středa Středa

Cunkov Kundratice H. Jadruž Janovice Jestřebí Osík Benešov

Datum ZV po 15. 15. 18. 19. 19. 20. 20. 21. 22. 22.

4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

II. turnus – b˘ãci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 Začátek přip. obd.* 18. 19. 19. 19. 19. 20. 21.

12. 12. 12. 12. 12. 12. 12.

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Datum zač. testu* 17. 18. 18. 18. 18. 19. 20.

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

17. 18. 18. 18. 18. 19. 20.

5. 5. 5. 5. 5. 5. 5.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

Úterý Středa Středa Středa Středa Čtvrtek Pátek

Datum ZV po 6. 7. 7. 7. 7. 8. 9.

6. 6. 6. 6. 6. 6. 6.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

* k posunu termínu v II. turnusu dochází z důvodů konání Národní výstavy v Brně 23.–26. 6. 2011

III. turnus – b˘ãci narození 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

1. 5. 2011 1. 5. 2011 2. 5. 2011

31. 5. 2011 31. 5. 2011 1. 6. 2011

Úterý Úterý Středa

Osík Jestřebí Cunkov

28. 9. 2011 28. 9. 2011 29. 9. 2011

Středa Čtvrtek Pátek

18. 10. 2011 18. 10. 2011 19. 10. 2011

Odchov b˘ãkÛ u chovatele Turnus odchovu

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

I II III

1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010

31. 12. 2010 28. 2. 2011 31. 5. 2011

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní) 31. 3. 2011 31. 5. 2011 30. 9. 2011

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK. c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj. I. turnus – k 30. 6. 2010

II. turnus – k 30. 9. 2010

III. turnus – k 31. 3. 2011

PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy Osvûdãení je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS

Jan Kopeck˘, Osík 201, 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni. e) U b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele. Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz Schváleno Grémiem Rad plemenn˘ch knih dne 2. 6. 2010, upraveno 24. 11. 2010

50

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 na OPB

II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 na OPB

Naskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného období I. turnus 2010–2011 dle OPB a plemen

51

Počet narozených telat v období od 1. 10. 2009 – 30. 9. 2010

Telení dle měsíců

52

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní

Počet narozených telat v KUMP od 1. 10. 2009 – 30. 9. 2010

Počet zvážených telat k 31. 10. 2010, přepočet na 120. den a 210. den

Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS

53

Carnitas de Cholula Těm, kteří mají rádi pikantní kuchyni, přinášíme rychlý mexický recept. Pokud budete mít v ústech příliš horko, nesnažte se hasit žár vodou. Jen přilijete olej do ohně. Raději si dejte suchou rýži či sousto pečiva.

Budeme potřebovat: ➣ 600 g hovězí svíčkové ➣ glutasol ➣ pepř ➣ olej na smažení ➣ 3 stroužky česneku ➣ 10 ks malých pálivých papriček ➣ 1 velkou cibuli ➣ 1 lžíci čerstvé sekané koriandrové natě Jako příloha: rýže opečené brambory dle vlastních chutí a možností

➣ ➣ ➣

Postup: Svíčkovou nakrájíme na silnější nudličky, smícháme s glutasolem, pepřem, olejem a necháme hodinku v ledničce odležet. Na rozpáleném oleji osmažíme podélně rozříznuté stroužky česneku dozlatova. Poté je vyjmeme, místo nich vložíme do rozpáleného oleje nudličky svíčkové spolu s celými papričkami a prudce je osmažíme. Osmaženou směs masa a papriček přemístíme na vyhřáté talíře a poklademe zprudka osmaženou, na kolečka nakrájenou, cibulí. Posypeme sekanou natí koriandru a podáváme s rýží.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ