âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. • ZÁ¤Í 2010 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Dvojí osvalení v chovu masného skotu • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – X. díl • Náv‰tûva farem ve Velké Brinátnii aneb „po stopách Herriota“ • Neobvyklá plemena skotu a jejich v˘znam pro budoucnost chovu • Orgánové choroby skotu

Vážení chovatelé a chovatelky, letošní velmi zvláštní léto pomalu končí a pro většinu z Vás nastává jedno z nejdůležitějších období celého roku, a to ekonomické zhodnocení Vaší celoroční činnosti ve formě prodeje zástavového skotu. Spolu s dotacemi je právě prodej odstavu pro drtivou část chovatelů masného skotu jediným příjmem za celý rok, a tedy o to důležitější. První informace naznačují, že ceny by se měly pohybovat na velmi podobné úrovni jako loňský rok, přičemž největší zájem bude o telata o nižší hmotnosti okolo 230 kg. Hodnotit, jestli jsou to ceny vysoké či nízké na tomto místě nemá cenu. Faktem však zůstává, že doby, kdy se odstavené tele prodávalo za 20 000 Kč jsou zřejmě pryč... Těm, kteří skot vykrmují a pak dokonce ideálně finalizují na českém trhu fandíme o to více a věříme, že budeme moci při různých propagačních akcích na podporu spotřeby kvalitního hovězího sdělovat další konkrétní případy, kde si mohou spotřebitelé takové maso zakoupit. Druhou, neméně podstatnou událostí, která se dotýká nás všech, byl nástup nového ministra zemědělství do úřadu. Asi nemá cenu zastírat, že osoba pana Fuksy byla po jeho jmenování pro všechny velkým překvapením. To, že není odborníkem na zemědělství, může však být do určité míry i výhoda. Teprve čas ukáže, jak dalece... Když jsme se při volbách vyjadřovali, kam chceme naši zem směřovat, velká většina z nás se přikláněla k cestě snižování schodku veřejných financí a snaze již dále nehospodařit na úkor našich dětí. Zní to dobře, zní to zcela určitě správně, ale jakmile se pak šetření dotýká každého z nás, už to tak libě neneseme. Konkrétně mám na mysli škrcení rozpočtu Ministerstva zemědělství, jak před pár týdny avizoval pan ministr. Každý, kdo alespoň trochu sleduje dění na politické scéně, jistě zaznamenal výroky pana ministra o nutnosti šetření, a to už v letošním roce seškrtáním bez mála 900 mil. Kč z národních doplňkových plateb. Pevně doufám, že je-li skutečně nezbytné se k podobným úsporným opatřením uchylovat, dojde k nim vyváženou měrou i na ostatních resortech, a ne jako tomu je nyní, kdy mají zemědělci šetřit na úkor ministerstva obrany. Ale co je opravdu nejdůležitější, je to, aby nezůstalo jen u líbivé, ale do jisté míry naivní představy, jak si všichni ochotně utahujeme opasky ve prospěch budoucího blahobytu a na druhé straně hrstka vyvolených za našimi zády ve formě nejrůznějších neprůhledných státních zakázek rozkrádá naše daně vesele dál. Vážené chovatelky, vážení chovatelé, dovolte mi, abych využil této poslední možnosti a ty z Vás, kteří čtou svazový zpravodaj ještě před konáním výroční členské schůze, je na toto vrcholné jednání našeho svazu srdečně pozval. Vyjádříte tím, že Vám svaz není lhostejný a že se chcete podílet na jeho fungování. Ve dnech 14.–15. září 2010 se na Skalském Dvoře na setkání s Vámi těší

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2010 – roãník XVII.

O B SAH Aktuálnû.......................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2010 ................................................................................... Dvojí osvalení v chovu masného skotu ........................................................... První v˘jezd Junior teamu ............................................................................... Skot, kter˘ se u nás nepase............................................................................ Murray grey – pfiíbûh australského úspûchu ................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .............................................. Marcela Velková, TFARMA spol. s.r.o.: Budoucnost je v jalovicích ................. Adolf Loos, Farma Katefiina: Pomoci si musíme sami ...................................... Brnûnská genetika pro masn˘ skot................................................................... Cesta za poznáním podruhé aneb: Opakování matka moudrosti..................... Náv‰tûva farem ve Velké Británii aneb „po stopách Herriota“ ......................... Neobvyklá plemena skotu a jejich v˘znam pro budoucnost chovu................. Orgánové choroby skotu ................................................................................ Zhodnocení prÛbûhu národního ozdravovacího programu (NOP) od infekãní rinotracheitidy skotu (IBR) v âeské republice k 30. 6. 2010...... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010 ........................................... Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus ............................................... Porovnání stability plemenn˘ch hodnot u zvífiat plemene limousine a masn˘ simentál ......................................................................................... V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2010–2011... Recept – Karbanátky........................................................................................

4 5 6 9 12 12 14 14 18 22 24 27 30 34 38 40 41 42 47 50

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Farma Kozák s.r.o. (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: ZD Brloh (foto: Vít Čepelák) Vnitřní obálka – Karel Melger

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Ústín 122, 783 46 Tû‰etice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Ceny u‰ních známek pro skot – plastové i elektronické

Den francouzského masného skotu 22. 9. 2010

Od 1. ãervence 2010 platí novela vyhlá‰ky o oznaãování, která umoÏÀuje chovatelÛm skotu vyuÏívat i elektronické u‰ní známky. Tuto sluÏbu v âeské republice nabízejí chovatelÛm dvû spoleãnosti Hema Mal‰ice s. r. o. a âMSCH a. s. Hradi‰tVe stfiedu 22. záfií 2010 pfiipravuje Farma ko. Stejnû jako klasické u‰ní známky, Pojedy spolu s âesk˘m svazem chovatelÛ i elektronické ãipy pocházejí od svûtomasného skotu Den francouzského masv˘ch v˘robcÛ Allflex resp. Zee Tags. ného skotu pfii jehoÏ pfiíleÏitosti budou DÛleÏité upozornûní PfiestoÏe období telení masn˘ch stád pfiedstavena plemena Aubrac a ParthechovatelÛm z Moravy a tím zároveÀ i nejvût‰í vlna objednaise. Prezentována bude taktéÏ návek známek zaãne aÏ za nûkokolekce dal‰ích, v âechách dopoDovolujeme si v‰em chovatelÛm lik mûsícÛ, jiÏ si mÛÏete na sud nezastoupen˘ch francouzz oblasti Moravy zapojen˘m do kontroly na‰ich webov˘ch stránkách sk˘ch masn˘ch plemen – prohlédnout kompletní naBazadaise, Rouge des Prés uÏitkovosti masného skotu (KUMP) oznámit, bídku v‰ech u‰ních zná(Maine-Anjou), ãi plemen Ïe k 9. 8. 2010 dochází ke zmûnû na postu mek obou firem, abys kombinovanou uÏitpracovníka pro KUMP v této oblasti. Namísto ste se mohli lépe kovostí Brune a Vosing. Pavla Krieglera, kter˘ tuto funkci vykonával více neÏ rozhodnout od jagienne. BliÏ‰í poké spoleãnosti si devût let, nastupuje Bc. Radek Dobe‰. V˘bûru nového drobnosti o této pfiípadnû elekakci najdete na pracovníka jsme vûnovali maximální pozornost, a tak jsme tronické u‰jiném místû pfiesvûdãeni, Ïe zmûna probûhne co nejhladãeji a plynulost v˘konu ní známky t o h o t o kontroly uÏitkovosti nebude nijak naru‰ena. Vûfiíme, Ïe tuto zmûnu objedZpravopfiijmete s pochopením a Ïe se pro vás ná‰ nov˘ kolega rychle stane náte. daje.

plnohodnotn˘m partnerem na kterého se budete s dÛvûrou obracet. Telefonní ãíslo na p. Dobe‰e zÛstává stejné, jako mûl ing. Kriegler, tj. 724 073 640, kontaktní e-mailová adresa je [email protected] a po‰tovní adresa je Ústín 122, 783 46 Tû‰etice. V pfiípadû jak˘chkoliv dotazÛ jsme vám plnû k dispozici. Hodnocení burzy zvífiat – Ïádost o spolupráci

Stejnû jako v jin˘ch podnikatelsk˘ch ãinnostech, i v sektoru chovu masného skotu platí, Ïe úspû‰n˘ prodej je základním pfiedpokladem ekonomiky podnikání. I my jsme si toho samozfiejmû vûdomi, a proto se snaÏíme pro na‰e ãleny vytváfiet nástroje, které k tomuto cíli chovatelÛm pomohou. Jedním z nich je i internetová burza zvífiat, kterou jsme jiÏ pfied lety na na‰ich stránkách spustili. Má-li v‰ak b˘t tento nástroj stále platn˘m pomocníkem, nesmí zÛstávat bez v˘voje. A proto jsme jej pfied nûkolika mûsíci doplnili o sluÏbu tzv. hlídacího psa, kter˘ sleduje vybrané inzeráty za vás a automaticky vás emailem informuje o nov˘ch inzerátech, které odpovídají va‰im poÏadavkÛm. Na‰ím cílem je sluÏby pro na‰e ãleny a chovatele masného skotu neustále zlep‰ovat a vyvíjet. Z tohoto dÛvodu potfiebujeme mít zpûtnou vazbu a znát vá‰ názor, ze kterého mÛÏeme lépe usuzovat na to, jaké sluÏby vyuÏíváte a jak jste s nimi spokojeni. Jedinû tak jsme schopni efektivnû investovat ãas a peníze do v˘voje nov˘ch, co nejuÏiteãnûj‰ích, nástrojÛ. Pokud jste na‰i internetovou burzu zvífiat nûkdy v minulosti vyuÏili, budeme velmi rádi, pokud budete vûnovat krátkému dotazníku, kter˘ má za cíl vyhodnotit vá‰ názor na její fungování, maximální pozornost a pokusíte se na nûkolik otázek odpovûdût co nejzodpovûdnûji a nejkonkrétnûji. Cel˘ dotazník má pouh˘ch nûkolik otázek a jeho vyplnûní vám nezabere více neÏ nûkolik málo minut. V pfiípadû, Ïe jste v minulosti na na‰em webu inzerovali opakovanû, nabídne vám rovnûÏ moÏnost zodpovûdût otázky jak individuálnû (ve vztahu k jednotliv˘m inzerátÛm), tak hromadnû. Máte moÏnost rovnûÏ napsat slovní hodnocení jednak vlastní burzy zvífiat, tak celého Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu svazového webu. Pokud ve va‰ich názorech objevíme nûco, co by se dalo pro dal‰í a plemenné knihy od 11. 5. 2010 v˘voj vyuÏít, rádi va‰e my‰lenky zapracujeme. Údaje získané prostfiednictvím va‰ich odpovûdí slouÏí v˘hradnû k vnitfiním potfiebám âSCHMS a nebudou pfiedávány dal‰ím LUNY, s.r.o., Tûchov, Blansko osobám. VáÏíme si va‰eho názoru a dûkujeme pfiedem za vá‰ aktivní pfiístup. V pfiípadû Rostislav Tomek, StûÏerov, Hofiice na ·umavû dal‰ích dotazÛ nás neváhejte kontaktovat na e-mailu [email protected].

Uzávûrky KUMP 2009 Poãátkem mûsíce záfií byla v‰em ãlenÛm na‰eho svazu a ãlenÛm plemenn˘ch knih odeslána tradiãní publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti za rok 2009“. Uzávûrky navazují na pfiedcházející publikace a jsou jiÏ v pofiadí osmnáct˘m vydáním uzávûrek KUMP, které byly âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu publikovány. Tato publikace je neprodejná a je urãena v˘hradnû na‰im ãlenÛm. Pokud nûkdo z vás tuto publikaci neobdrÏel, rádi vám poskytneme náhradní v˘tisk. V tomto pfiípadû kontaktujte sekretariát svazu.

4

Radek Matou‰ek, Raãice, ·tûtí TRUSINA s.r.o., Velká Lhota Jitka Jehliãková, Telã Václav Vystrãil, Dobfiínsko Czeslaw Niemiec, Dolní Îukov Farma âapí hnízdo, a. s., DvÛr Semtín, Olbramovice Ing. Josef Chára, Chy‰e Petr Domkáfi, ·molovy – Dolík, HavlíãkÛv Brod Jan Îák, Poteã, Vala‰ské Klobouky Marie ·ilhanová, Nová Ves, Mratín Petr ·indler, âástkovice, Telã Vûnceslava Plaãková, Dûtfiichovice

Aktivity âSCHMS 2010 âerven 31. 5.–17. 6. odborná stáÏ ve Francii (¤ehofiová) 2. 6. schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko) 3. 6. pracovní schÛze inspektorÛ a ‰kolení bonitace plemene limousine (Kali‰tû) 4. 6. schÛze ãlenÛ klubu Limousine (Kali‰tû) 8. 6. pfiedseda a fieditel se zúãastnili slavnostního semináfie hol‰t˘nského svazu k oslavám 20-ti let zaloÏení (zámek Tfie‰È) 9. 6. valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. Hradi‰tko (Malát, Vráblík) 14. 5. zaãátek II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb 21.–25. 6. pracovní ‰kolení inspektorÛ âSCHMS ve Francii za úãelem zdokonalení teoretick˘ch i praktick˘ch znalostí spojen˘ch s hodnocením zevnûj‰ku francouzsk˘ch masn˘ch plemen 30. 6. fieditel jednal s pracovníky VÚÎV kvÛli mezinárodnímu odhadu plemenn˘ch hodnot Interbeef Dal‰í ãervnové aktivity: • âSCHMS obdrÏel prostfiednictvím âMSCH a.s. od mezinárodní organizace ICAR (Mezinárodní v˘bor pro kontrolu uÏitkovosti)

certifikát kvality pro v˘kon kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu • Tisk a rozeslání druhého ãísla svazového zpravodaje • Organizace prvního v˘jezdu JuniorÛ do Nûmecka • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2010

âervenec 2. 7. 2.–3. 7. 7. 7. 15. 7. 16. 7. 19. 7. 22.–24. 7. 26. 7. 29. 7.

konec II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb první v˘jezd Junior teamu âSCHMS do Nûmecka pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) âSCHMS ve spolupráci s VÚÎV Uhfiínûves uspofiádali semináfi na téma Genetické parametry a plemenná hodnota pro SEUROP skotu (VÚÎV Uhfiínûves) schÛzka t˘kající se pfiíprav Dne francouzsk˘ch masn˘ch plemen skotu na farmû Pojedy u p. Petrsíka (Malát, Kopeck˘) jednání s vrcholn˘mi pfiedstaviteli spoleãnosti CRV Czech Republic ohlednû dal‰ího fungování OPB Osík (Vráblík, Malát, Kopeck˘) KfiemeÏsk˘ veletrh (¤ehofiová) schÛzka s firmou Exclusive Production zaji‰Èující organizaci Dne francouzsk˘ch masn˘ch plemen skotu na farmû Pojedy (Malát) K. Malát a K. ·eba se zúãastnili oslavy v˘znamného jubilea ing. Stanislava Kozáka (MZe)

Dal‰í ãervencové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • Tvorba kalendáfie pro rok 2011 • V˘bûr a objednávka svazov˘ch propagaãních pfiedmûtÛ • Pfiíprava semináfie a VâS 2010 • âinnosti pro zapojení se do mezinárodního systému hodnocení masného skotu Interbeef • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk˘ch vkladÛ pro rok 2010, vyfiazení nezaplativ‰ích ãlenÛ

Srpen 2. 8. 9. 8. 9. 8. 11. 8. 18. 8. 20. 8. 19.–22. 8. 23.–24. 8. 31. 8.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiijetí nového inspektora pro oblast Moravy, Bc. Radka Dobe‰e kontrola PraÏské správy sociálního zabezpeãení (Malát) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko) pracovní schÛzka k orgnizaãnímu zaji‰tûní konference masného skotu konané 7. 9. 2010 ve ·luknovû (Malát, Machaã) schÛze revizní komise (Brodce) 37. roãník v˘stavy Agrokomplex na v˘stavi‰ti v Nitfie (Kopeck˘) schÛzka pracovní komise pro ‰lechtûní masného skotu (Cunkov) pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)

Dal‰í srpnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ a tvorba tfietího ãísla svazového zpravodaje • Tvorba Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2009 • Pfiíprava na úãast na v˘stavû Ná‰ chov 2010 v Lysé nad Labem • Pomoc pfii organizaci záfiijov˘ch aktivit v chovu masného skotu:

➢ ➢ ➢ ➢

2.–5. 9. Angus fórum 2010 v Dánsku 7. 9. Konference chovatelÛ masného skotu ve ·luknovû 14. a 15. 9. semináfi a VâS 2010 na Skalském dvofie 22. 9. Den francouzsk˘ch masn˘ch plemen na farmû Pojedy

5

Dvojí osvalení v chovu masného skotu Stav aktuálních poznatkÛ, autor Gerry Ernst (CONVIS, Lucembursko) Gen pro dvojí osvalení (muscular hypertrohy mh) je syndromem, kter˘ se opûtovnû ve svûtû zvífiat objevuje v rÛzné ãetnosti u mnoha druhÛ. Dfiíve se mûlo za to, Ïe má syndrom stejn˘ pÛvod a jde o jedinou mutaci. Jak se ale zjistilo, gen se nachází na druhém chromozomu a ovlivÀuje funkci myostatinu, zjistilo se rovnûÏ, Ïe zde existuje mnoho rÛzn˘ch mutací. Myostatin MSTN nebo GDF-8 (growth and differentiation factor 8) je protein, kter˘ se tvofií v lidském nebo zvífiecím tûle. Inhibuje rÛst svalÛ, takÏe svaly rostou kontrolovanû. Inaktivace pfiirozené funkce proteinu myostatinu vede k nadmûrnému rÛstu svalÛ. Prostfiednictvím rÛzn˘ch mutací mÛÏe b˘t ovlivnûna funkce myostatinu. KdyÏ se funkce myostatinu kompletnû vysadí, hovofiíme o svalové hypertrofii nebo-li dvojím osvalení. U skotu je tento syndrom znám a popisován jiÏ velmi dlouho. Pfied nûkolika lety byl nalezen i u ovcí (belgick˘ texel) a u psÛ (wippet, divoké psí plemeno). V roce 2004 byla zji‰tûna mutace genu myostatinu u jednoho

chlapce, kde mûla za následek tvorbu zkrácen˘ch a ne zcela plnû funkãních proteinÛ myostatinu. Chlapec od narození je neobvykle svalnat˘. Selekce ovlivÀuje U rozdíln˘ch plemen skotu, o kter˘ch se dnes ví, Ïe nesou mh gen, dochází k jeho rozdílnému vyjádfiení. To souvisí s dlouhodobou selekcí na sílu vyjádfiení. U belgického modrobílého plemene tato selekce pokroãila zfiejmû nejdále. Ale také u nûkter˘ch dal‰ích plemen bylo realizováno ‰lechtûní z kombinovaného plemene na specializované masné právû pfies nástup fenotypu dvojího osvalení: piemontese, parthenaise, asturiana de los Valles. I kdyÏ podle intenzity selekce je jeho vyjádfiení vût‰í nebo men‰í. U tûchto plemen není takov˘ extrémní tlak selekce na sílu vyjádfiení jako u belgického modrobílého (BB). U tûchto plemen se usiluje o co moÏné nejvy‰‰í procento pfiirozen˘ch porodÛ, naproti tomu u BB je témûfi systematicky vyuÏíváno císafisk˘ch fiezÛ. Pfiesto u BB existuje také je‰tû kombinovan˘ typ, v rámci kterého se udrÏuje jedna linie homozygotních doplenderÛ, jejíÏ vlastnosti, pokud jde o prÛbûh porodÛ, jsou obdobné jako u ostatních plemen s dvojím osva-

❒ Kovboj ZPI 342 – typicky plošně využívaný a oblíbený býk plemene piemontese pro užitkové křížení (foto: Schuhmann)

6

lením (+/– 30 % císafisk˘ch fiezÛ). U plemene south devon bylo vyjádfiení dvojího osvalení je‰tû silnûji upfiednostÀováno neÏ u BB. Pozitivní efekty Nûkteré pozitivní efekty mh genu jsou vût‰inû chovatelÛ známé a ãasto jsou vyuÏívány v uÏitkovém kfiíÏení: • extrémní osvalení (+20–25 %), coÏ pfiiná‰í vysokou jateãnou v˘tûÏnost; • muskulární hyperplazie (více svalov˘ch bunûk, velikost bunûk normální nebo spí‰e jemnûj‰í, terminologie hypertrofie je ale ‰patnû zvolená, neboÈ se nejedná o vût‰í velikost svalov˘ch vláken); • ménû tuku, kter˘ je ukládán pozdûji; • ménû kolagenu (strukturální protein vazivov˘ch tkání), v dÛsledku toho kfiehãí maso; • jemnûj‰í stavba kostí a jemnûj‰í kÛÏe; V dÛsledku toho je pfiedností kfiehké, málo tuãné maso a vynikající jateãná v˘tûÏnost. Negativní efekty Také negativní efekty dvojího osvalení jsou chovatelÛm známé a jsou dÛvodem, proã se gen stává u mnoha plemen neÏádoucím: • tûÏké porody v dÛsledku vysoké porodní hmotnosti, del‰í doba bfiezosti, mohutnûj‰í tûlesná stavba telete, uÏ‰í a krat‰í porodní cesty, pokud je kráva také nositelkou dvojího osvalení; • Ïivotaschopnost, vitalita a schopnost telat pfiijímat mléko jsou zãásti omezené. Tyto b˘vají zapfiíãinûny ãasto se vyskytujícími poruchami stavby srdce, myopatiemi (svalové onemocnûní), makroglosií (pfiíli‰ dlouh˘ jazyk), poruchami tvorby tûlesné stavby (zkrácení dolní ãelisti. pátefie, konãetin…) a náchylností k plicním onemocnûním; • zvífiata pozdûji dospívají, aÈ jiÏ jde o jateãnou zralost, ãi plodnost;

dostateãnû honoruje jejich pfiednosti a od chovatele vícepráce s tím spojené zaplatí.

❒ Maximus ZCH 818 (foto: Schuhmann)

• zhor‰ená plodnost (pozdûj‰í v˘vin pohlavních orgánÛ, které jsou zpravidla ménû vyvinuty), nûkterá zvífiata v extrému nejsou schopná pfiirozeného rozmnoÏování; • niÏ‰í mléãná uÏitkovost, coÏ vût‰inou ovlivní hmotnost pfii odstavu. V mnoha podnicích v Belgii uÏ nejsou telata drÏena v chovu s matkami, n˘brÏ napájena z konví; • men‰í kostra (men‰í rámec), coÏ v extrému vede ke sníÏení jateãné hmotnosti; • niÏ‰í mramorování masa, díky tomu je maso s ménû v˘raznou chutí a ‰Èavnatostí; • krat‰í trávicí aparát vede k niÏ‰ímu pfiíjmu objemného krmiva, i kdyÏ vyuÏití koncentrovan˘ch krmiv je v˘znamnû lep‰í; • velmi jemná kÛÏe vede k vy‰‰í náchylnosti ke koÏním parazitÛm (svrab, mouchy, v‰i…); • díky niÏ‰í schopnosti pfiíjmu objemného krmiva je limitovaná schopnost tvorby tukové rezervy a díky velmi jemné stavbû kostry (rezervy minerálních látek) jsou zvífiata jen velmi omezenû schopná pfiestát bez ztráty uÏitkovosti jak˘koliv nedostatek v krmení. Schopnost kompenzaãního rÛstu je také sníÏená oproti normálním zvífiatÛm. Jsou tak jen omezenû vhodná pro extenzivní chov nebo chov v extrémních klimatick˘ch podmínkách. Nositelé dvojího osvalení zpravidla vyÏadují velmi intenzivní o‰etfiování a jsou ve v‰ech matefisk˘ch vlastnostech pod úrovní zvífiat, která nositeli nejsou. Jen za velmi vysok˘ch nákladÛ je moÏná akceptovatelná uÏitkovost. Chov ãistokrevn˘ch zvífiat s dvojím osvalením se vyplatí a je smyslupln˘ pouze, pokud trh

Testace dvojího osvalení V uÏitkovém kfiíÏení je ov‰em dvojí osvalení velkou pfiedností. Platí pouze drÏet v omezeném rozsahu podíl tûÏk˘ch porodÛ v pfiímém efektu. Zde se provûfiení nositelé dvojího osvalení prosazují. Genotyp dvojího osvalení pochází z devíti rozdíln˘ch mutací, které ovlivÀují myostatin. Interpretace mh-genotypÛ závisí na plemeni a odpovídá nalezené mutaci, jichÏ v˘klad vyvinula INRA. Devût mutací je následujících: nt821 Jde o tzv. Frame-Shift-Mutation, kdy dojde k posunu díky chybûjícímu 11. páru chromozomu, proto se téÏ naz˘vá del11. Dochází tak k inaktivaci myostatinu. Tato mutace je nejvíce roz‰ífiená. Objevuje se hlavnû u plemene belgické modrobílé, parthenaise a asturiana de los Valles a je zde rovnûÏ tolerována. Vût‰ina zvífiat tûchto plemen jsou homozygotními nositeli. Tato mutace se v souãasnosti objevuje skoro u v‰ech plemen. Více pak u nûmeckého angusu (36 %), south devonu (37 %) a plemene aubrac (26 %). U specializovan˘ch francouzsk˘ch plemen

blonde d'Aquitaine, charolais a limousine je spí‰ zfiídka (+/– 1 %). Kupodivu se vyskytuje i u britsk˘ch plemen galloway, longhorn a highland. U vût‰iny plemen není tento gen roz‰ífien z plemene durham (shorthorn), jak se dfiíve pfiedpokládalo. Jak ukázaly novûj‰í v˘sledky v˘zkumu pochází z pfiikfiíÏení s pÛvodním severoevropsk˘m ãernostrakat˘m skotem (star‰í kombinovan˘ ráz). Tím se vysvûtluje také pravdûpodobnû ãastûj‰í v˘skyt u nûmeckého anguse. U britsk˘ch a severoamerick˘ch populací se vyskytuje tato mutace také, i kdyÏ ne tak ãasto jako v Nûmecku. U aubracu a asi i u limousine pochází pravdûpodobnû z pfiikfiíÏeni s parthenaise, respektive z jeho vyhlazovacího kfiíÏení. U aubracu je velká snaha gen z populace eliminovat. V‰ichni b˘ci v chovech zapsan˘ch v plemenné knize jsou od roku 2000 testováni. Z pÛvodních 26 % nositelÛ na poãátku je v souãasné dobû nositeli jen 9 % b˘kÛ. Z 1057 proveden˘ch testÛ plemeníkÛ v roce 2008 nebylo jiÏ 82 % nositeli genu. C313Y Jedná se o tzv. Missence-mutaci, tedy mutaci zmûny pÛsobení díky zmûnû báze, v˘sledkem je tvorba jin˘ch aminokyselin. Tento gen se vyskytuje prakticky pouze u plemene piemontese. PfiikfiíÏení

❒ Pro belgické modrobílé plemeno je dvojí osvalení typickým plemenným znakem (Lorenc z Chýště ZBM 223) (foto: Kamil Malát)

7

piemontese b˘kÛ do populace gasconne od roku 1962 se roz‰ífiil i u tohoto plemene. Od roku 2000 se systematicky na jeho pfiítomnost testují inseminaãní i v pfiirozené plemenitbû vyuÏívaní b˘ci tohoto plemene. Z poãáteãního roz‰ífiení 75 % se dostali na 50 % nositelÛ. Cílem je v populaci gasconne gen eliminovat.

Zcela jednotlivû pak u plemene limousine.

Q204X Jde o gen specifick˘ pro plemeno charolais. Témûfi 20 % jsou jeho nositeli. Homozygoti nositelé nejsou zapisováni do hlavního oddílu plemenné knihy, n˘brÏ do tzv. „livre E“ (E=expérimental). Tito jedinci jsou ‰lechtûni cílenû pro vyuÏití v uÏitkovém kfiíÏení na dojná plemena nebo robustní plemena (aubrac, gasconne, salers). Také syntetické plemeno s dvojím osvalením INRA 95, které vzniklo na bázi mnoha plemen, je houfnû nositelem této mutace. Jednotlivû nacházíme tuto mutaci i u parthenaise, limousine a blonde d'Aquitaine (vyhlazovací kfiíÏení).

E291X Je to poslední objevená „disrupting“ mutace, která se objevuje u italského plemene Marchigiana.

nt419 Jde rovnûÏ o Frame-ShiftMutation (del7-ins10). I zde je kompletnû vysazena funkce myostatinu. Vyskytuje se pfiedev‰ím u plemene rouge des Prés (dfiíve naz˘vané Maine-Anjou).

E226X Jde rovnûÏ o „disrupting“ mutaci (vede k fenotypu dvojího osvalení), která pfiichází v úvahu pfiedev‰ím u plemene rouge des Prés (Maine-Anjou). Vyskytuje se i u plemene parthenaise.

F94L Jde o tzv. konzervativní mutaci (kdy myostatin z vût‰í ãásti ztrácí svou funkci). Vyskytuje se pfiedev‰ím u plemene limousine. Zde je nejvût‰í podíl (97 %) plemene homozygotními nositeli této mutace. Interpretace v‰ak zní, Ïe tato zvífiata nejsou nositeli dvojího osvalení. Tato mutace se rovnûÏ houfnû vyskytuje u plemene aubrac (80 %) a pirenaica. V jednotliv˘ch pfiípadech je i u plemen angus, blonde d'Aquitaine, charolais nebo britského longhorna. Podle nejnovûj‰ích v˘zkumÛ je mutace velice zajímavá, neboÈ dochází ke zlep‰ení masné uÏitkovosti (v˘tûÏnosti, protuãnûní, kfiehkosti…), aniÏ by se zhor‰ily matefiské vlastnosti. Tyto v˘sledky z Austrálie a Nového

❒ PAV ZGS 108 – u plemene gasconne jsou býci nositelé dvojího osvalení využíváni v užitkovém křížení (foto: Schuhmann)

8

Zélandu by ale musely b˘t potvrzeny v˘sledky na na‰í evropské populaci, aby tato mutace mohla b˘t zcela cílenû pouÏita ve ‰lechtûní. Ve spojení s pravou mutací zpÛsobujícící dvojí osvalení mají tato zvífiata, která jsou pak heterozygotními nositeli F94L a jedné dal‰í mutace (Q204X, nt821 nebo C313Y), ãasto fenotyp jako homozygotní nositelé dvojího osvalení. Toto lze pravidelnû sledovat u kfiíÏencÛ mezi charolais a aubracem nebo BB a limousinem. Existují je‰tû dal‰í dvû Missence-mutace, které vedou k neúplné funkci myostatinu: S105C, která se vyskytuje u parthenaise a D182N u rouge des Prés. Gen pro dvojí osvalení je ãásteãnû recesivní. V heterozygotní podobû v kombinaci s divokou formou nebo s dal‰ími z devíti dosud znám˘ch mutací pfiiná‰í jen velmi omezen˘ v˘raz svalové hypertrofie. V homozygotní formû nastupuje pak vût‰inou znám˘ genotyp dvojího osvalení. Rozpoznání dvojího osvalení testy Je témûfi nemoÏné, ãi obtíÏné na základû exteriéru rozeznat genotyp zvífiete. Proto se svazy chovatelÛ rozhodli v‰echny plemeníky vût‰iny plemen testovat systematicky na devût mutací myostatinu. Laboratofi od laboratofie interpretuje v˘sledky rozdílnû. INRA kromû v‰ech devíti mutací interpretuje v˘sledky následovnû +/+ není nositel, mh/+ heterozygot, mh/mh homozygot. CONVIS uvádí obligatornû v˘sledky v‰ech plemeníkÛ plemen limousine, angus, aubrac, salers, galloway, highland a britsk˘ shorthorn. Jde o to, geny v populacích kontrolovat. Nositelé nejsou z plemenné knihy vylouãeni, ale jsou zapsáni v jiném oddílu plemenné knihy. U uveden˘ch plemen nejsou zapisováni do oddílu A plemenné knihy, ale do oddílu B. Homozygoti pak jsou zapsáni do oddílu plemenné knihy E. Jejich potomstvo rovnûÏ nemÛÏe b˘t zapsáno do oddílu A. Pfieklad: Hana Adamová

První v˘jezd Junior teamu Jana ¤ehofiová, Miroslav Vráblík, âSCHMS Jak jsme Vás jiÏ informovali, v bfieznu leto‰ního roku byl na v˘stavû Techagro v Brnû zaloÏen Junior team âSCHMS, sdruÏení mlad˘ch zájemcÛ a pfiíznicvÛ chovu masného skotu. Smyslem zaloÏení tohoto uskupení je pomoc vzniku nové generace odborníkÛ, ktefií by rozvíjeli chov krav bez trÏní produkce mléka v âR na profesionální úrovni, a ktefií by se jednou i zapojili do jeho vedení. Cílem aktivit, které mají juniofii absolvovat, je pfiedání teoretick˘ch a praktick˘ch informací, t˘kajících se chovu masného skotu. Spolu s pfiihlá‰kou vyplnil kaÏd˘ z juniorÛ i formuláfi t˘kající se aktivit, které by si pfiál v rámci

tohoto uskupení absolvovat. Nejvût‰í popularitû se tû‰ily exkurze do zahraniãí a pfiíprava zvífiat na v˘stavu. První v˘jezd, kter˘ jsme pro juniory pfiipravili, se tedy odvíjel v tomto duchu. Oslovili jsme spfiátelenou nûmeckou organizaci, plemenáfiskou spoleãnost Rinderunion BadenWürttemberg (RBW) a po v˘mûnû nûkolika emailÛ byl na zaãátek ãervence naplánován dvoudenní odbornû – zábavní v˘jezd. PrÛvodce nám dûlal sám fieditel spoleãnosti, Dr. Thomas A. Schmidt, kter˘ s nûmeckou precizností téÏ cel˘ program pfiipravil. Den první aneb co lze zvládnout za 24 hodin V rámci finanãní i ãasové úspory jsme se na cestu vydali na noc. Obavy, jak se s pfiespáním v auto-

busu vyrovnají mlad‰í úãastníci, se ukázaly jako plané, a tak jsme byli v pátek 2. ãervence ráno pfiipraveni na exkurzi v plném poãtu. V zemûdûlském centru v Aulendorfu, patfiícímu spoleãnosti RBW jsme posnídali, ubytovali se a vyrazili na jeho prohlídku. Centrum slouÏí jako praktické pracovi‰tû pro vzdûlávání zemûdûlcÛ. Nachází se v nadmofiské v˘‰ce kolem 600 m, prÛmûrné sráÏky dosahují 900 mm a prÛmûrná roãní teplota je 8,4 °C. Hospodafií na 216 ha, pfiiãemÏ pastviny mají rozlohu 80 ha. Je zde odchováváno 80 mléãn˘ch krav, 110 jalovic 80 telat, 60 b˘kÛ ve v˘krmu, 30 krav bez trÏní produkce mléka plemene Simentál a 3 plemenní b˘ci. Souãástí farmy je biostanice, která produkuje 190 tis. kWh za rok.

9

Ve skupinû Simentálsk˘ch krav je reprodukce organizována tak, Ïe v dobû na‰í náv‰tûvy bylo oteleno asi 30 % zvífiat. Vemena nûkter˘ch krav byla po‰kozena zánûtem coÏ lze pfiisuzovat intenzivní pastvû pfied otelením a následné vysoké produkci mléka, kterou narozená telata nedokázala spotfiebovat. Bylo nám pfiedstaveno téÏ speciálnû vy‰lechtûné plemeno bezvlnn˘ch ovcí. V rámci souãasného trendu, kdy je u ovcí rentabilní produkovat pouze maso, se nûmeãtí ‰lechtitelé snaÏí farmáfiÛm ulehãit práci tím, Ïe pracují na vytvofiení plemene, které nebude nutné stfiíhat. Jak jsme se mohli pfiesvûdãit, jiÏ slaví první úspûchy. Dal‰í zastávkou na programu byla inseminaãní stanice v Herbertingenu. Stanice odebírá sperma b˘kÛ plemen Holstein, Fleckvieh a 19ti masn˘ch plemen. Odbûr masn˘ch b˘kÛ probíhá nepravidelnû, v daném roce jsou odebíráni 3–4 b˘ci. Sperma je uskladnûno a dal‰í odbûry se provádûjí podle poÏadavkÛ trhu. Stanice prodává velké mnoÏství dávek do celého svûta, velmi úspû‰ná je v prodeji do JiÏní Ameriky. Po pfiedstavení provozu centra jeho fieditelem probûhla odborná diskuse o chovu masného skotu mezi ním, Dr. Schmidtem a na‰imi zástupci. Skupina poté pokraãovala na farmu s chovem plemene Galloway. Na této farmû je odchováváno 30 krav, 50 mlad˘ch zvífiat a 2 plemenní b˘ci. Majitel farmy hrabû Königsegg-Aulendorf, kterému je pfies 80 rokÛ, s úãastníky Ïivû diskutoval o problematice realizace hovûzího masa na trhu. Dr. Schmidt nám na mladém b˘ãkovi pfiedvedl zpÛsob bonitace. A nejen nejmlad‰í úãastníky na závûr náv‰tûvy nadchlo, kdyÏ se mohli svézt na krotkém volkovi, kterého na farmû mûli, takÏe pfii následné cestû na farmu s chovem plemene Aberdeen angus bylo o ãem vyprávût. Chov manÏelÛ Straubov˘ch ãítá 60 krav, 100 mlad˘ch zvífiat a 3 plemenné b˘ky. Zajímavostí je, Ïe paní Ute je lékafikou a pro-

10

vozuje lékafiskou praxi a její muÏ Joachim pracuje jako manaÏer pivovaru. Pfiesto se vûnují chovatelské ãinnosti. Svá zvífiata mají rozdûlena do nûkolika stád a pasou je v chránûné krajinné oblasti. âást plochy je dokonce ponechána bez lidského zásahu a o krajinu se „starají“ pouze zvífiata. Na závûr dne, po kter˘ nás provázelo krásné poãasí, jsme vyrazili na veãefii k Bodamskému jezeru, pomyslnému bodu dûlícímu Nûmecko, Rakousko a ·v˘carsko. Tropické klima s vysok˘m stupnûm vlhkosti, které jezero obklopovalo v okruhu nûkolika kilometrÛ, mûnilo ráz okolní krajiny. Z oken minibusu jsme nejednou mohli pozorovat rostliny známé z pfiímofisk˘ch oblastí. Jako u mofie si ãlovûk pfiipadal i u samotného jezera. PrÛzraãná barva, lidé bezstarostnû korzující po promenádû a vlhk˘ tepl˘ vzduch. Proã jezdit do Itálie ãi Chorvatska? Po veãefii v restauraci s v˘hledem na jezero jsme se vydali na projíÏìku lodí, která byla osvûÏujícím záÏitkem na závûr parného dne. Den druh˘ – vûzni, minizebu, aréna a vracíme se domÛ Druh˘ den zaãal exkurzí na farmû s chovem plemene limousine v Lauchheimu. Nejednalo se o jen tak obyãejnou farmu. Zamûstnáni zde byli trestanci, kter˘m zb˘valo 12 aÏ 6 mûsícÛ do ukonãení trestu. Nerozli‰ovalo se, jak˘ delikt kdo spáchal. ·lo o pfiestupní stanici mezi vûzeÀsk˘m a bûÏn˘m reÏimem a pracovníci si dávali pozor na dobré chování, aby se nevrátili zpût do opravdov˘ch cel. S útûky zde tedy problém nebyl, ale vûzni mûli povolené vycházky a obãas se z nich zapomnûli vãas vrátit, jak nám sdûlil ãlovûk, kter˘ je mûl na starosti a kter˘ zároveÀ spravoval chod farmy a je‰tû fiídil svou vlastní. Na této zajímavé farmû se chová 80 mléãn˘ch krav a 40 krav plemene limousine. Vidûli jsme pro‰lechtûné stádo vynikajících zvífiat, limousiny ‰piãkové kvality. Peãliv˘ v˘bûr plemeníkÛ, dlouhodobá plemenáfiská práce a velmi

dobfie zvládnutá v˘Ïiva nesly své ovoce. Dal‰ím bodem v programu druhého dne byla náv‰tûva farmy v Dörzbachu s chovem pro na‰ince exoticky vyhlíÏejícího skotu, minizebu. Pfiivítala nás rodina Wunderlichov˘ch, ktefií zde s chovem tohoto, v Nûmecku pomûrnû populárního plemene, zaãali více ménû náhodou. Plemeno minizebu pochází z jiÏní Asie a je typické men‰ím vzrÛstem (v kohoutku má 80 aÏ 130 cm, dospûlí b˘ci váÏí cca 550 kg), hrbem (kter˘ se kromû tuku a pojivové tkánû skládá z ‰esti rÛzn˘ch svalÛ) a velkou odolností a nenároãností na kvalitu pastvy a pitn˘ reÏim. Wunderlichovi si jej velice pochvalovali a hrdû prezentovali i uzenáfiské v˘robky, které z nûj, kromû masa, jenÏ je povaÏované za vybranou pochoutku, prodávají. S nejlep‰ími zástupci svého stáda se chovatelé úãastní v˘stav. Pfiedvedli nám b˘ka, nositele ocenûní, kter˘ byl krotk˘ jako beránek a dûti mûly opût moÏnost se na nûm povozit, coÏ se setkalo, jak si jistû dokáÏete pfiedstavit, s velmi kladn˘mi ohlasy. Poslední zastávka prvního juniorského v˘jezdu byla v Ilshofenu, kde spoleãnost RBW nechala postavit velké aukãní a vystavovatelské centrum pro dobytek nesoucí název Arena Hohenlohe. Na podzim se zde kaÏd˘ rok konají aukce skotu a budovy jsou modernû vybaveny pro pfiípadné v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat. Aby se stavba splatila a vyuÏila, pronajímá ji RBW i pro jiné, neÏ zemûdûlské úãely. Pfii na‰í náv‰tûvû byla napfiíklad aréna plná fotbalov˘ch fanou‰kÛ, ktefií na velkém plátnû sledovali fotbalová klání v rámci MS ve fotbale. V odpoledních hodinách jsme se rozlouãili s na‰ím mil˘m prÛvodcem, doktorem Schmidtem a vydali se zpût k na‰im domovÛm plni dojmÛ a záÏitkÛ. Snad vyjádfiím názor v‰ech zúãastnûn˘ch, kdyÏ fieknu, Ïe se první spoleãná akce vydafiila, a Ïe se tû‰íme na dal‰í, která je plánována tentokrát na na‰em území a bude se t˘kat pfiípravy zvífiat na v˘stavy.

FOTOGALERIE

Autor fotografií: Karel Melger

11

Skot, kter˘ se u nás nepase Tentokrát bychom Vás v na‰í rubrice rádi seznámili s australsk˘m bezroh˘m plemenem murray grey, které bylo pojmenováno jednak podle místa vzniku (okolí fieky Murray) a jednak podle své charakteristické ‰edé (anglicky „grey“) barvy. Jeho vznik potvrzuje rãení, Ïe nejlep‰í vûci ãasto pfiichází zcela náhodnû. A kvality stvrzuje roz‰ífiení a obliba v rÛzn˘ch koutech svûta. Ing. Renáta Kolovratová

Murray grey – pfiíbûh australského úspûchu Historie Plemeno vzniklo v Austrálii specifick˘m zpÛsobem – neplánovanû. Okolo roku 1905 Peter a Eva Sutherlandovi, ktefií Ïili na Thologonlongském panství okolo fieky Murray v Novém JiÏním Walesu, vlastnili zvlá‰tní gro‰ované shorthornské krávy. Tyto krávy kfiíÏením s b˘ky plemene aberdeen angus rodily vÏdy jen ‰edá telata a ne telata s modr˘m gro‰ováním, jak se oãekávalo. Eva nikdy nedovolila Peterovi prodat ‰edá telata kvÛli jejich jedineãné barvû, kterou si oblíbila. Brzy pfii‰li na to, Ïe tento skot jim pfiiná‰í vût‰í uÏitek. Díky pfiísné selekci získali 12 telat tohoto zbarvení, která se pozdûji stala jádrem plemenného chovu murray grey. V roce 1929 Peter zemfiel a Eva si jiÏ nemohla dovolit udrÏovat ranã. Telata ‰edého skotu prodala sestfienici Helenû Sutherlandové, která zaãala se systematick˘m odchovem. Zaãátkem ãtyfiicát˘ch let zakoupil Mervyn Gadd ‰edého b˘ka od SutherlandÛ a zaãal tvofiit druhé stádo kfiíÏením s kravami plemene

❒ Sedmiletý plemeník, který získal v USA (zdroj: internet)

12

angus. Gadd zjistil, Ïe murray grey má lep‰í hmotnostní pfiírÛstky, av‰ak poptávka po nich nebyla nijak vysoká aÏ do roku 1957, kdy cena ‰edého skotu u fiezníkÛ stoupla pro jeho jednodu‰‰í jateãné zpracování a men‰í odpad. Austral‰tí chovatelé zaãali stále více pfiecházet na chov tohoto plemene. V roce 1962 se jich sdruÏilo jiÏ na 50 a vytvofiili Australskou spoleãnost masného skotu murray grey (Murray Grey Beef Cattle Society). Vznik této spoleãnosti byl podnûtem pro dal‰í rozvoj plemene, které ve své dobû v Austrálii, a pravdûpodobnû ani jiné zemi, nemûlo obdoby. Spoleãnost má své mezinárodní sídlo v Armidale v Novém JiÏním Walesu. Pfiedstavní plemene ve Spojen˘ch státech V roce 1969 pfiivezli do USA tfii rÛzní dovozci inseminaãní dávky b˘kÛ murray grey. V kvûtnu 1972 se uskuteãnil první dovoz Ïiv˘ch zvífiat, a to telete b˘ãka a roãní jalovice. Aãkoli byl poãet dovezen˘ch zvífiat relativnû nízk˘, expanze v chovu byla obrovská. Vznikla Americká spoleãnost murray greyského skotu, která vydala broÏuru informující o dal‰ím dovozu 28 ãistokrevn˘ch b˘kÛ a 9 jalovic z Nového Zélandu. V roce 1976 bylo v rořadu ocenění ãence Americké

❒ Mladý býk (zdroj: internet)

spoleãnosti chovatelÛ murray grey zapsáno jiÏ 83 plemenn˘ch b˘kÛ a 20 ãistokrevn˘ch krav. V˘skyt I kdyÏ bylo plemeno murray grey vy‰lechtûno v Austrálii, b˘vá obãas naz˘váno britsk˘m plemenem díky pfiedkÛm plemene Aberdeen angus, ktefií se podíleli na jeho vzniku. Postupnû se roz‰ífiilo od Nového Zélandu pfies Británii aÏ do Ameriky. Chová se téÏ v rÛzn˘ch ãástech Afriky. VyuÏívá se tam inseminaãních dávek b˘kÛ murray grey ke kfiíÏení se Zebu a plemenem charolais, kvÛli tmavé pigmentaci kÛÏe, snadnému telení, ranosti a zlep‰ení plodnosti. V kaÏdé zemi vznikla spoleãnost sdruÏující jeho chovatele. V dne‰ní dobû je to tfietí nejpoãetnûji zastoupené plemeno v Austrálii. Plemenné znaky Charakteristick˘ zástupce tohoto plemene je stfiedního tûlesného rámce s relativnû malou bezrohou hlavou. Mulec musí b˘t tmav˘. Oãi by mûli b˘t jasné, ostraÏité, umístûny daleko od sebe. Dobfie stavûné konãetiny. Spûnky mají b˘t krátké a silné. Samozfiejmostí by mûly b˘t zdravé paznehty. Spodní ãásti konãetin musí b˘t tmavé

barvy. Bílé pruhy na paznehtech nejsou akceptovatelné. Krok má b˘t voln˘, dlouh˘ a otevfien˘, znaãící schopnost ujít potfiebné vzdálenosti za potravou a rozmnoÏováním. Krávy mají mít tmavé konce strukÛ. Telata s rÛÏovou kÛÏí nebo paznehty nemohou b˘t registrována. Barva je zároveÀ pfiínosem i pfiítûÏí. ·edá je velmi praktická v horkém klimatu, protoÏe odráÏí více svûtla neÏ barva tmavá. KÛÏe je tmavû pigmentovaná po pfiedcích plemene angus a ãiní zvífiata odolnûj‰í vÛãi koÏním a oãním onemocnûním (rakovina oãí, zánûty rohovky a spálení vemene sluneãním záfiením). Naproti tomu nev˘hodou barvy je její sloÏitá dûdiãnost, a proto je velice tûÏké dodrÏet tento plemenn˘ znak. Krávy tohoto plemene váÏí obvykle okolo 600 kg. Jsou v˘born˘mi matkami s dostatkem mléka k v˘Ïivû zdrav˘ch, siln˘ch a dobfie osvalen˘ch telat, aniÏ by ztrácely svou tûlesnou kondici. B˘ci váÏí od 817 do 1135 kg a mají dobfie vyvinuté pohlavními orgány, coÏ znaãí vysokou plodnost. Díky mírnému temperamentu a poslu‰nosti jsou ideální jak pro malé farmy, tak pro komerãní velkochovy. Telení probíhá bez komplikací a asistence není nutná dokonce ani u prvotelek. Porodní váha telat se pohybuje v rozmezí 27–36 kg. Po porodu ihned vstávají a sají, rychle rostou, odstavují se v dobré váze a vykrmena pro prodej b˘vají ve 20 mûsících. Jateãné vlastnosti Plemeno murray grey pfiiná‰í geny k produkci kvalitního mramorovaného hovûzího masa bez pfiebyteãného podkoÏního a mezisvalového tuku. V Austrálii je toto rozhodující faktor pro v˘voz do Japonska a jin˘ch zámofisk˘ch státÛ. Tradiãní fiezníci preferují maso plemene murray grey pro jeho

❒ Mladé jalovičky (zdroj: internet)

❒ Jalovice (zdroj: internet)

trvalou kvalitu charakteristickou kfiehkostí a lahodností. Maso tohoto plemene dominuje v soutûÏích chuÈov˘ch testÛ a úspûchy plemene v soutûÏích jateãné v˘tûÏnosti jsou v Austrálii legendární. Co se jateãních vlastností t˘ká, stalo se murray grey neúspû‰nûj‰ím plemenem Austrálie. Vlastnosti a vyuÏití Murray grey je plemenem nenároãn˘m na systém odchovu. Krávy se snadno telí, jsou dostateãnû mléãné, telata rostou rychle, efektivnû mûní pastvu a vysoká je i jateãná v˘tûÏnost. Pfii dne‰ním tlaku na pfiírodní ekologicky vyrábûné potraviny se maso pasoucího se hovûzího dobytka tû‰í znaãnému zájmu. Díky ekonomice chovu ve v˘krmnách a v˘jimeãné kvalitû masa preferují zámofiské zemû jako jsou Japonsko a Korea dovoz Ïiv˘ch i poraÏen˘ch zvífiat tohoto plemene. Kupci na trhu pfiednostnû vyhledávají zástupce tohoto plemene a jeho kfiíÏence. Murray grey poskytuje vynikající kfiíÏence s Bos Indicus neboli zebu, britsk˘mi a stfiedoevropsk˘mi plemeny, na které pfiená‰í své vynikající vlastnosti jako je snadnost telení, klidnost, plodnost a kvalita jateãného trupu. B˘ci se hojnû vyuÏívají k pfiipou‰tûní jalovic a krav dojn˘ch plemen, protoÏe telata po nich jsou men‰í a Ïivotaschopnûj‰í. Tímto lze pfiedejít stresu krav z komplikovaného porodu a následn˘ch pfiípadn˘ch zdravotních komplikací a umoÏÀuje brzké zapojení do mléãné produkce. Skot plemene murray grey se ukázal b˘t dobfie pfiizpÛsobiv˘

k vût‰inû klimatick˘ch podmínek. Chová se v chladné Kanadû ãi na severu USA i v hork˘ch a vlhk˘ch oblastech Texasu.

❒ Stádo krav s telaty (zdroj: internet)

Shrnutí Toto pÛvodem australské plemeno je na pohled zajímavé svou promûnlivou barvou, která je ov‰em urãena pfiedepsan˘mi plemenn˘mi standardy. Yoichi Sakaguchi, kter˘ provedl studii na Queenslandské univerzitû v Austrálii zjistil, Ïe svûtlé zbarvení umoÏÀuje vy‰‰í pfiírÛstky v období horka, neÏ mají plemena zbarvení tmavého. Srovnával hmotnostní pfiírÛstky plemen hereford, angus a murray grey. Ukázalo se, Ïe tmavá zvífiata mají vût‰í sezónní rozdíly v rÛstu neÏ zvífiata svûtlého zbarvení. V poslední fázi v˘krmu v letních mûsících dosahovali svûtlí b˘ãci murray grey vy‰‰ího prÛmûrného denního pfiírÛstku. Jak pfiíslu‰í moderním chovÛm, murray grey je vysoce produktivním plemenem masného skotu. MÛÏe se stejnû dobfie chovat ve v˘bûzích ãi na pastvinách, tak i ve v˘krmnách. Je schopno uspokojit poptávku domácího i zahraniãního trhu kvalitou masa i produkãním potenciálem.

13

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, tfii mûsíce utekly jako voda a jsou tu opût reportáÏe z ãesk˘ch chovÛ. Tentokrát doslova, neboÈ jsem se vypravila do Západních a Severních âech. K obûma farmám, o kter˘ch bude dnes fieã, nepfiiléhají pfiíli‰ úrodné pastviny, a tak jsou kladeny vy‰‰í nároky na extenzitu odchovu. Obû se s tím ale vyrovnávají se ctí a pilnû pracují na produkci kvalitního plemenného materiálu. Farmu T˘ni‰tû spoleãnosti TFARMA spol. s.r.o., na Karlovarsku, jeden z nejvût‰ích chovÛ plemene charolais u nás, vede pevnou rukou paní Marcela Velková a na Farmû Katefiina v Kru‰n˘ch horách své men‰í stádo s láskou opeãovávají manÏelé Loosovi. Oba chovy mají co nabídnout, a tak vûfiím, Ïe ãetba následujících fiádkÛ pro Vás bude pfiínosem. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Marcela Velková, TFARMA spol. s.r.o.: Budoucnost je v jalovicích První podnik, kter˘ Vám dnes pfiedstavím, figuruje na scénû chovu krav bez trÏní produkce mléka ‰est˘m rokem. Nedlouho po svém vzniku se dostal mezi pfiední ‰lechtitelské chovy u nás. Zásluhu na tom má pfiedev‰ím vedoucí farmy, paní Marcela Velková, která zde pfiíkladnû zúroãuje svou celoÏivotní praxi a zku‰enosti, se sv˘m t˘mem. DÛleÏitou roli hraje i jednatel, Mgr. Martin Hanzl, kter˘ má na starosti ekonomiku spoleãnosti. Obû dÛleÏité persony jsem vyzpovídala, abyste si mohli udûlat pfiedstavu, jak to na takové dobfie fungující farmû chodí. Zaãátky Farma T˘ni‰tû spoleãnosti TFARMA s.r.o. vznikla v ãervnu roku 2004 v budovách b˘valého

státního statku Îlutice. První dva roky probíhaly intenzivní rekonstrukãní práce, které mûly za cíl upravit zázemí pro chov masného skotu. V roce 2005 bylo z Francie nakoupeno 450 roãních a dvoulet˘ch jalovic a dva b˘ci, základ budoucího stáda. Z ãesk˘ch stád bylo pofiízeno nûkolik krav-kfiíÏenek, které mûly na mladé jalovice „dohlíÏet“. O chovu plemene charolais rozhodli holand‰tí majitelé spoleãnosti, a to proto, Ïe se jim líbilo a také z dÛvodu jeho popularity po celé Evropû. A na scénu pfiichází…. V roce 2006 se na scénû objevila paní Marcela Velková, která se zootechnickou praxí u skotu zab˘vá, aÏ na krátkou pauzu, cel˘ svÛj profesní Ïivot. Po vystudo-

vání stfiední ‰koly zemûdûlské pÛsobila v JZD Îalany v okresu Teplice, kde mûla na starosti ãesk˘ strakat˘ skot. Po nûkolika mûsících se pfiestûhovala do místa svého souãasného bydli‰tû na Karlovarsku, kde pracovala do roku 2004 pro státní podnik, po revoluci transformovan˘ na spoleãnost s.r.o. Zde se od roku 1995 zaãal namísto dojeného chovat masn˘ skot, takÏe mûla moÏnost získat praxi, která se jí v zaãátcích na TFARMû více neÏ hodila. Ihned po svém nástupu musela fie‰it první telení 46ti kusÛ, po kterém bylo 40 telat a zaãalo se také s inseminací. Pfii dal‰ím telení paní Velkovou ãekalo otelit jiÏ 312 jalovic a 32 krav, po kter˘ch bylo 316 telat. V‰e se zvládlo bez jediného císafiského fiezu, jen s pouÏitím telící páky, kterou si

❒ Stádo je postaveno na francouzské genetice (foto: Jana Řehořová)

14

zku‰ená zootechniãka pofiídila ihned po svém nástupu. V zaãátcích mûla paní Velková k ruce jen 5 spolupracovníkÛ, které ihned nauãila v‰e potfiebné. KdyÏ v‰ak pfii‰ly první porody a pfiipou‰tûní, vyvstaly personální a technické nedostatky, které si s posvûcením pana Hanzla dala brzy do pofiádku. Nyní je v provozu zamûstnáno 10 lidí s vûkov˘m prÛmûrem 52 let. Pan jednatel si myslí, Ïe je to moc, paní Velková by naopak uvítala více. Oba se ale shodují, Ïe není vÛbec snadné nalézt pracovníky, ktefií by byli samostatní a mûli k tomuto typu povolání vztah. Paní Velková, která má se spolupracovníky velmi dobré vztahy fiíká: „Fungujeme jako rodinná farma.“ Sv˘ch kolegÛ si váÏí a podot˘ká, Ïe bez nich by mohla mít kvalifikaci, jakou by chtûla, ale nedokázala by nic. Pro vytváfiení dobr˘ch v˘sledkÛ je dÛleÏité, aby v‰ichni táhli za jeden provaz. A to je pfiípad zdej‰ího sehraného pracovního kolektivu. Hospodafiení v ãíslech Farma se rozkládá na plo‰e 1236 hektarÛ, z nichÏ 82 ha tvofií orná pÛda osazená vícelet˘mi pícninami, 651 ha pastviny a zbytek jsou TTP na v˘robu krmiv. âást pozemkÛ patfiilo k hospodáfisk˘m budovám a dal‰í byly následnû pfiikoupeny. Ve vlastnictví farmy je 800 ha, zbytek je v pronájmu. Pozemky jsou více ménû sousedící. Ve stádû se pohybuje 315 krav základního stáda, 7 b˘kÛ, 41 pfiipu‰tûn˘ch dvoulet˘ch jalovic, 42 roãních jalovic a 240 telat, tj. celkem 645 kusÛ. Z dÛvodu velikosti stáda a nutné úpravy luk a pastvin, které nebyly pfievzaty v dobrém stavu a vyÏadují rekultivaci, farma nehospodafií v ekologic-

❒ Zázemí farmy (foto: Jana Řehořová)

❒ Marcela Velková svou prací žije (foto: Jana Řehořová)

kém systému hospodafiení. Pan Hanzl se nechává sly‰et, Ïe nevyluãuje, aÏ na tom budou jednoho dne z hlediska krmivové základny dobfie, Ïe do ekologie pfiejdou. Za souãasn˘ch okolností by v‰ak bylo toto opatfiení nepraktické. Dále se rozpovídá o prosperitû spoleãnosti: „Po poãáteãních investicích je farma od roku 2006 plnû finanãnû sobûstaãná. Je moÏné vracet ãást investovan˘ch prostfiedkÛ majiteli. Pfiíjmy farmû plynou z prodeje plemenného materiálu (b˘ãkÛ, jalovic a embryí) a zástavového skotu. Stavy zvífiat i pozemkÛ jsou na cílov˘ch mnoÏstvích. Do budoucna chceme pracovat jiÏ „jen“ na jejich zkvalitnûní.“ Zástav z TFARMy putuje do Itálie a na Slovensko. Oproti tomu plemenná zvífiata jsou prodávána hlavnû v rámci âR. Jednou se povedl i obchod se Slovenskem. Pfiáli by si, aby byly vy‰‰í v˘kupní ceny zástavového skotu, které od roku 2005 zaznamenávají pokles. Nicménû tuto ztrátu se farmû dafií kompenzovat tím, Ïe dokáÏe prodat kvalitní jaloviãky a b˘ãky na odchov. Pan Hanzl hrdû hlásí, Ïe od zaãátku hospodafiení zatím vÏdy v‰e bez problémÛ kaÏd˘ rok prodali a kupující byli spokojeni. Stále mají dost zájemcÛ. Kvalita chovu je stále vy‰‰í a vy‰‰í. Pokládám spí‰e formální dotaz, zda by byla farma schopna pfieÏít bez dotací. Pan Hanzl fiíká: „Pokud by za souãasné situace do‰lo v˘raznému omezení dotací

ãi jejich naprostému zru‰ení, bez kompenzace v jin˘ch oblastech, musela by farma svou ãinnost ukonãit. Bez dotací by ‰lo hospodafiit pouze v pfiípadû, Ïe by v˘kupní cena skotu byla zcela nûkde jinde, Ïe by byla nûkolikanásobnû vy‰‰í.“ Jednatel dále zmiÀuje, Ïe pro investiãní akce vyuÏívá spoleãnost Program rozvoje venkova. „Ov‰em s tolika administrativními opatfieními, kter˘mi si musíme projít, neÏ se ke grantov˘m penûzÛm dostaneme, jsem se je‰tû nesetkal,“ fiíká jedním dechem. Vyfiizování dokumentace potfiebné k získání dotaãních penûz, které si mnoho spoleãností nechává vyfiizovat externû, má na TFARMû na starosti jeden z jejích zamûstnancÛ. âást v˘dûlkÛ farmy plyne na prÛbûÏné rekonstrukce zázemí budov. Letos byla provedena oprava stfiechy a vrat zimovi‰tû, které byly uzpÛsobeny dle návrhÛ paní Velkové. Tolik slova Mgr. Hanzla o ekonomice farmy. Systém odchovu Prostor dostává paní Velková, aby popsala systém odchovu zvífiat, kter˘ má v reÏii. Základní stádo tvofií, jak jiÏ bylo zmínûno, 315 krav. PlemeníkÛ vlastní TFARMA 7 – dva z Francie, jedno vlastní odchované embryo a ostatní pochází z dal‰ích ãesk˘ch chovÛ, coÏ není na tak poãetné stádo mnoho. Nezb˘vá Ïádn˘ náhradní. Paní Velková by

15

❒ Ze stáda krav s býčky (foto: Jana Řehořová)

si pfiála alespoÀ 10 plemeníkÛ, inspektor âSCHMS jich do tohoto chovu doporuãuje dokonce 14. DÛvodem je vy‰‰í procentuální podíl bfiezích kusÛ, neboÈ v chovu masného skotu je hlavním produktem tele. B˘ci na farmû vydrÏí v prÛmûru 2–3 roky. Poãet krav ve stádû se na jednoho b˘ka pohybuje v rozmezí 47–50 kusÛ. Inseminace se zde pouÏívá, jak jen to je z technického hlediska moÏné. KaÏdoroãnû se takto pfiipustí tfietina stáda. Pro ulehãení absolvoval jeden ze zamûstnancÛ inseminaãní kurs. V únoru a bfieznu se provádí synchronizace fiíje, po které se v jeden den pfiipustí aÏ 70 kusÛ. Zbylé kusy vyhledává paní Velková sama. V inseminaci se pouÏívají rÛzní b˘ci, coÏ ve v˘sledku zpÛsobuje rÛznou délku bfiezosti. Kusy inseminované v jeden den se tak telí v rozmezí tfií t˘dnÛ. Úspû‰nost zabfieznutí po inseminaci je 50 %. B˘ci se v inseminaci pouÏívají ãe‰tí a francouz‰tí – rohatí i bezrozí. âulibrk. Nûktefií tento v˘raz moÏná znají, ale pro ty, kter˘m toto slovo ze zootechnické terminologie nic nefiíká, jsem poÏádala paní Velkovou, pfii zmínce o nûm, o vysvûtlení. Co je tedy ãulibrk? B˘k, kter˘ má chirurgicky upraven˘ smûr rÛstu pyje do strany, aby nemohl pfiipou‰tût. PouÏívá se k identifikaci

16

fiíjících se krav a jalovic. Pfiedev‰ím tedy krav, které v laktaci vût‰inou neprojevují fiíji. Paní Velková takto vyuÏívá b˘ky, které mûla pfiipravené k prodeji jako zástavov˘ skot. Na zimu se jim provede operace a na jafie mohou zaãít pracovat. Vadou je pouze skuteãnost, Ïe mohou krást telatÛm mléko, protoÏe jsou hodnû mladí, ãímÏ lze zamezit aplikací speciálního nosního krouÏku. Vakcinace proti onemocnûní bluetongue. Na TFARMû se stejnû jako v jin˘ch chovech pot˘kají s nafiízením, t˘kajícím se povinné vakcinace plemeníkÛ je‰tû pfied pfiíchodem do stád. Nejen paní Velkové se toto opatfiení nezdá b˘t rozumné: „Z hlediska plemenitby by b˘ci mohli projít vakcinací v daleko vhodnûj‰ím období. Vakcína se aplikuje koncem bfiezna, zaãátkem dubna a plemeníci poté ve stádech odvádí hor‰í práci – u obskoãen˘ch krav je zaznamenána niÏ‰í bfiezost. AlespoÀ v plemenn˘ch chovech by mohli b˘kÛm vyjímku z termínu udûlit. Vakcinuje se jednou za rok a je jedno, jestli pfied nebo po pfiipou‰tûcí sezónû. Já si v loÀnském roce o vyjímku z termínu oãkování u plemenn˘ch b˘kÛ zaÏádala, nebyla mi v‰ak udûlena.“ Na pfielomu dubna a kvûtna jsou zvífiata pu‰tûna ze zimovi‰tû na pastviny. S inseminací se konãí

a nastupují b˘ci, ktefií ve stádech setrvávají do konce ãervna. Zvífiata jsou rozdûlena do dvou stád s b˘ãky, dvou stád s jaloviãkami a jednoho stáda s nejmlad‰ími telaty. Pfii takto velkém poãtu zvífiat jsou bûÏné krádeÏe mléka. A jak se takov˘ zlodûj pozná? „Zlodûj chodí s ãepicí!“ smûje se paní Velková a vysvûtluje, Ïe tele, které krade mléko, saje zezadu, a má díky tomu na hlavû od krávy „památku“. V˘‰e zmínûn˘m rozdûlením do stád podle pohlaví a vûku se paní Velková tomuto jevu snaÏí zamezit. Dále si peãlivû hlídá pfiíbuznost, snaÏí se dodrÏovat termíny a ihned doplÀuje pÛvody, pokud je tfieba. Zkrátka tak nûjak by mûla vypadat plemenáfiská práce. A Ïe Vám na tom nepfiijde nic v˘jimeãného? Tak si to zkuste, pfii takovém poãtu zvífiat! Shánûní nebo pfievádûní stád. Ze zaãátku si paní Velková pro tyto úãely pÛjãovala konû. Nyní si ale vystaãí s kapesníkem. Vezme si ho do nataÏené ruky a s pokfiikem: „Malá, malá!“ se stává vÛdkyní stáda. Spolupracovníci celou operaci jistí zezadu, kde popohánûjí pomalu jdoucí kusy a úspû‰ná manipulace je zaji‰tûna. Pastviny. Jak bylo zmínûno v první ãásti ãlánku, TFARMA nezaãala hospodafiit rovnou na kvalitních pastvinách. Po státních statcích zde zÛstala rozoraná pole. Plevele, kameny a nekvalitní ãediãové podloÏí nebyly na mnoha místech v˘jimkou. Pozemky se navíc nachází v Ïateckém sráÏkovém stínu, tak nemají dostatek vláhy. Nutná obnova probíhá postupnû. Jeden rok bylo s vyuÏitím vypÛjãené techniky upraveno 60 ha, dal‰í rok 80 ha. Je‰tû v loÀském roce se nedostatek kvalitní pastvy promítal do niÏ‰ích pfiírÛstkÛ telat. Farmû byla jiÏ pro tyto úãely zakoupena seãka na pfiísev pastvin, tak je v tomto ohledu flexibilnûj‰í. Travní porost ale stále není tak kvalitní, aby zvífiata uÏivil do konce pastevní sezóny. Od poloviny srpna je na nûkter˘ch pastvinách potfieba stáda pfiikrmovat senáÏí. Co se t˘ká v˘roby krmiv

a technického vybavení, farma je jiÏ témûfi plnû sobûstaãná. Zvífiata jsou pfies léto na trávû, v zimû se krmí senem a senáÏí. TelatÛm kupuje paní Velková startér. VraÈme se k systému odchovu. B˘ãci se odstavují v srpnu, jaloviãky v záfií, koncem fiíjna jdou domÛ krávy a zaãátkem listopadu se vy‰etfiuje bfiezost a tfiídí se na kategorie: bfiezí kusy, jalové kusy, jalovice a roãky. Z jalov˘ch krav se vybírají kusy na brakaci, které ale putují na jatka aÏ v únoru nebo bfieznu. Problémy se zmetáním. KdyÏ jsou krávy stahovány z pastvy, tak zaÏívají ‰ok z náhlé pfiítomnosti ve velkém stádû (280 kusÛ, oproti 80ti, na které byly dosud zvyklé). NeÏ se srovná hierarchie, dochází ke zmetání. První rok takto na farmû pfii‰li o 15 telat. I pfies ve‰keré zku‰enosti není paní Velková tomuto jevu schopna zabránit. Plemenní b˘ãci. Jakmile to bylo moÏné, zaãala farma produkovat plemenné b˘ãky. Zaãínalo se se tfiemi, následující rok jich bylo 6, v loÀském roce jiÏ 13. B˘ãci se dávají odchovat pouze na OPB. „Odchov doma“ není z ãasov˘ch a prostorov˘ch dÛvodÛ moÏn˘, tedy ani v plánu. Odchov jalovic. Více neÏ produkce plemenn˘ch b˘kÛ v‰ak paní Velkovou zajímá odchov jalovic, v nûmÏ spatfiuje budoucnost: „B˘ãci jsou spotfiební zboÏí, jalovice jsou nedocenûné!“ Jalovic produkuje TFARMA roãnû kolem 110ti kusÛ. Z toho poãtu je pfies 40 ponecháno na obnovu a zbytek je nabídnut k prodeji. S obnovou by se paní Velková chtûla dostat na úroveÀ alespoÀ 15 % základního stáda. Brakují se krávy, které mají problémy s konãetinami nebo mají útoãnou povahu. Nev˘hody problematického charakteru dokresluje tragikomickou historkou o agresivní krávû, které museli zakr˘t zrak, neboÈ útoãila na kaÏdého, koho vidûla. Nechali si ji v ohradû u stáje, neÏ odchovala tele, a pak byla ihned poslána na jatka. „Plemeno charolais má klidnou povahu“, fiíká paní Velková, „ale v dobû telení se musí dávat

❒ Letošní jalovička: 6 měsíců, ve 120ti dnech 189 kg, otec Sapristi ZTI 443 (Francie), matka Pomáda z Týniště č. 118029941 (prvotelka, vlastní odchov) (foto: Jana Řehořová)

pozor. Stává se, Ïe kráva má tele jiÏ narozené, vy jej nevidíte a ona jej jde bránit. Je proto lep‰í, kdyÏ se porod podchytí vãas a matka se pfiesune do telícího boxu.“ Tak se dostáváme k telení, které na TFARMû zaãíná koncem prosince. „KdyÏ se napeãe cukroví a uklidí na Vánoce, tak se mÛÏe zaãít telit,“ fiíká s úsmûvem paní Velková o pfiesném naãasování období telení, které zatím trvá aÏ do dubna. Porody se hlídají nepfietrÏitû. Pomocí redukované krmné dávky, kterou dostávají bfiezí kusy pfied porodem, se podafiilo dosáhnout zlehãení prÛbûhu porodu, jak jen to bylo moÏné, ale tûÏ‰í porody se vyskytují. Natalita se v loÀském roce pohybovala na úrovni 95 %, letos 92 %. Pfii v prÛmûru 260ti otele-

❒ Tým TFARMy (zleva): Josef Soukup, Aleš Polák, Ivan Nosek, Václav Kováč, Marcela Velková, Miroslav Huja, František Kluska, ležící: Josef Rom, Josef Velek (t. č. na brigádě) (foto: Karel Melger)

n˘ch kusech je to velice pûkn˘ v˘sledek. Plány do budoucna ProhlíÏím si nakreslené schéma na odchovnu jalovic, navrÏené paní Velkovou. Hovofií o ní s nad‰ením. A není se ãemu divit. AÏ bude hotová, dojde v zimovi‰ti k uvolnûní místa pro telení a bude moÏné zv˘‰it poãet matek v základním stádû o 50 kusÛ, jalovice budou moci b˘t o‰etfieny jinou krmnou dávkou, neÏ dostávají krávy pfied porodem, pÛjde je pfiipustit a zaãít tak produkovat dal‰í prodejní kategorii bfiezích jalovic, atd. V odchovnû se poãítá se s kapacitou 150 kusÛ. Na projekt se zaÏádá o grant. Dále je v plánu, jak zmínil v úvodu pan Hanzl, pracovat na zkvalitnûní stáda a pastvin. Nová krev se do stáda dostane pouÏíváním zahraniãních b˘kÛ v inseminaci a nákupem plemeníkÛ do stád. Základní stádo se bude obnovovat z vlastních zdrojÛ. Paní Velkové a v‰em jejím kolegÛm i vedení TRAFMY dûkujeme za pfiedstavení se a pfiejeme jim v jejich dal‰í cestû, kterou se ubírají svûdomit˘m a ambiciózním zpÛsobem, hodnû zdaru!

17

Adolf Loos, Farma Katefiina: Pomoci si musíme sami Na exkurzi k manÏelÛm Loosov˘m hospodafiícím v obci Hora sv. Katefiiny jsem se vydala na sever aÏ na samotné hranice s Nûmeckem. Nevím, zda za to mÛÏe horská oblast, kde se obec nachází, (nûkterá v˘‰e poloÏená stavení jsou v zimû zcela odfiíznuta od svûta), ale tû‰í mû, kdyÏ sly‰ím, Ïe zde panují velmi dobré sousedské vztahy. V takové obci musí b˘t radost hospodafiit. V‰echno má svÛj zaãátek Cesta Adolfa a Katefiiny Loosov˘ch se spojila na státním statku, kam oba nastoupili po absolvování stfiední zemûdûlské ‰koly jako do svého prvního zamûstnání. On zde pÛsobil jako agronom, ona jako zootechniãka. Netrvalo dlouho a mlad˘ pár ode‰el do Adolfovy rodné vsi, aby jako ãtvrtá generace navázali na zemûdûlskou tradici jeho rodiny. Aktivity, kter˘m se vûnovali pfiedci: v˘krm b˘kÛ, chov ovcí, koz, slepic a králíkÛ se pfiíli‰ neli‰í od toho, co najdeme na farmû dnes. Rozdíl je jen v tom, Ïe skot se odchovává volnû a ovce a kozy nahradili konû, velká vá‰eÀ paní Katefiiny. Oboustranná obliba zvífiat vût‰ího vzrÛstu manÏele inspirovala k zamûfiení na chov masného skotu. Zaãátky nebyly snadné. Aãkoli nechybûly zku‰enosti s hospodafiením, nebylo kde je

realizovat. K farmû, jejíÏ zázemí leÏí pfiímo ve vesnici, nepfiiléhaly témûfi Ïádné pozemky. V roce 1992 bylo Loosov˘m v restituci navráceno tfiiãtvrtû hektaru. Následoval tedy pronájem pozemkÛ od obce a pozemkového fondu, od kterého se jich pozdûji i nûkolik nakoupilo. Dlouhou dobu se hospodafiilo na v˘mûfie kolem 50ti hektarÛ. Pozitivní zmûna pfii‰la pfied dvûma lety, kdy se podafiilo získat do pronájmu navíc 120 ha. Nyní k farmû náleÏí 180 hektarÛ TTP, z nichÏ je 30 vlastních a zbytek pronajat˘. Pokud to bude moÏné, je vÛle podíl vlastních pozemkÛ navy‰ovat. Ne pfiíli‰ v˘razná v˘mûra a potfieba investic neumoÏÀovala manÏelÛm spolehnout se na farmu jako na zdroj obÏivy rodiny. Oba mají tedy je‰tû mimo aktivity na farmû své vlastní zamûstnání – Adolf v chemickém prÛmyslu a Katefiina ve státní správû. Spoleãnû se tû‰í, aÏ se farmafiení budou moci vûnovat na 100 %. Nutné investice probûhly a vût‰í rozloha umoÏÀuje dosáhnout lep‰í ekonomické v˘sledky. V plánu je ale je‰tû dal‰í rozvoj. V‰e, co farma vydûlá, bude je‰tû minimálnû 2–3 roky investováno zpût. VraÈme se ale k historii Loosovi zaãínali témûfi od nuly. Mûli kde bydlet, ale vybavení pro

chov masného skotu chybûlo. Postupnû tak svépomocí postavili zimovi‰tû, nakoupili základní stádo a techniku. Dosud nebylo nic financováno z grantÛ. O dotaãní peníze chtûjí poÏádat aÏ letos na dostavbu zimovi‰tû. Hospodafiit zaãali v roce 1999 s deseti kravami a necel˘mi dvaceti hektary a rovnou v ekologickém systému hospodafiení. První kusy nakoupené od sousedÛ byly kfiíÏenky s plemeny AA, Ch a Li. Podoba a vlastnosti tûchto kusÛ mûly mimo jiné vliv na rozhodnutí, na jaké plemeno se budou specializovat v ãistokrevné formû. Obûma se líbilo plemeno limousine, pro které hrála dobrá chodivost. Charakter pastvin, leÏících v nadmofiské v˘‰ce 730 aÏ 900 m n. m pfiiléhajícím k farmû, klade vysoké nároky na kvalitu konãetin. KdyÏ pfii dal‰ím ovûfiování vlastností plemene, aÈ jiÏ na v˘stavách ãi z odborné literatury, zjistili dal‰í klady, jako je velmi dobrá v˘tûÏnost a kvalita masa ãi celková odolnost bylo rozhodnuto. Zku‰enosti porovnávali na náv‰tûvû Neãtinské zemûdûlské, a.s., s vedoucím Ïivoãi‰né v˘roby, Petrem Stfiíbrn˘m. Následovaly je‰tû v˘jezdy do Francie, zemû pÛvodu plemene, dále odborné konzultace s ing. ·tráfeldou a ing. Papáãkem (asi nejznámûj‰ím chovatelem tohoto plemene u nás) a mohla zaãít vlastní práce.

❒ Stádo farmy Kateřina (foto: Jana Řehořová)

18

Aktivní získávání informací pokraãuje neustále. Loosovi jezdí do Francie a pravidelnû nav‰tûvují nedalekou farmu zku‰eného nûmeckého chovatele Michaela Klemma, kter˘ bonitoval limousinskou kolekci na loÀské národní v˘stavû v Brnû. Chovám, chová‰, chováme… První ãistokrevná zvífiata byla na farmu zakoupena od Richarda Vykoukala z Kumberka a z chovu Neãtinské zemûdûlské, a.s. v roce 2002. Dal‰í nákupy byly realizovány z Nûmecka, od ing. Kozáka, z VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín a z Francie. Ve stádû se nyní pohybuje 30 krav, 28 bfiezích jalovic a 1 b˘k. Vãetnû kfiíÏenek ãítá základní stádo 63 kusÛ, z toho je 31 kusÛ ãistokrevn˘ch. Poãty zvífiat se budou je‰tû navy‰ovat, ale jiÏ ne o moc. Horská oblast, do které farma spadá, neposkytuje pfiíli‰ v˘Ïivnou pastvu. 180 ha zde uÏiví maximálnû 70 kusÛ základního stáda. S tím, Ïe Loosovi zam˘‰lí brakovat roãnû cca 10 kusÛ. Chtûjí produkovat ‰piãková zvífiata, a tak zde se selekcí zaãali, jak to jen ‰lo. Dvû nejslab‰í jalovice z daného roku a charakterovû ‰patná zvífiata kaÏd˘ rok vyfiazují. Jinak jsou v‰echny narozené jalovice vraceny zpût a minimálnû je‰tû 2 aÏ 3 roky budou. Stejnû by chtûli do budoucna postupovat i u b˘ãkÛ, tzn. ne kaÏd˘, kter˘ projde na plemenné hodnoty a splní standard plemene, bude poslán na odchovnu, aby se stal plemeníkem. Vybíráni budou jen ti nejlep‰í. A co s vyfiazen˘mi kusy? Ty by chtûli Loosovi finalizovat doma. Plány do budoucna KdyÏ se dostaneme k tomuto tématu, Adolf Loos se zapálenû rozpovídá: „Stále se fie‰í problémy s prodejem zástavu, konkrétnû nízk˘ch v˘kupních cen. Cesta není stûÏovat si, ale nûco s tím sám udûlat. Rozhodl jsem se, Ïe namísto dohadování o ceny budu já ten, kdo je bude urãovat.“ Dále popisuje své plány s prodejem masa ze dvora. Pro realizaci v˘krmu nejsou na farmû podmínky, situace se tedy

❒ Sólo ze Sv.Kateřiny 529 802 042 geneticky bezrohý býček po Tigris P (foto: Jana Řehořová)

bude fie‰it del‰ím pobytem telat na pastvinû. Chtûjí brzké telení, tj. od listopadu do bfiezna. Nestar‰í kusy tak budou mít po roce v zimním období, kdy se budou poráÏet, kolem 400 kg a vznikne tzv. „baby beef“ (velmi populární a Ïádaná kategorie). B˘ãci se budou zabíjet tak, aby spadali do kategorie baby beef a jalovice, které nebudou zafiazeny do chovu, se porazí ve vûku 16–18 mûsícÛ v kategorii mlad˘ skot. Maso chtûjí prodávat ze dvora. V plánu jsou zatím dvû alternativy – buì pofiídit vlastní poráÏkovou místnost, bourárnu a chladící box nebo si nechat zvífiata zabít na jatkách, pak je odvézt na farmu, a tam je nechat vyzrát a rozporcovat. Obû varianty by konãily nabídkou tzv. „rodinn˘ch balíãkÛ“, které budou obsahovat od kaÏdého druhu masa nûco. A budou schopni zajistit plynulou nabídku? „Nebude to ve velkém mnoÏství, ale chceme nabízet celoroãnû,“ fiíká pfiesvûdãivû Adolf Loos. Pofiízení vybavení pro zpracování masa by chtûli financovat z grantu, kter˘ chtûjí získat s pomocí místní akãní skupiny (MAS), coÏ je organizace pomáhající sv˘m ãlenÛm ulehãit pfiístup k dotaãním penûzÛm. (Více o MAS viz poznámka mimo ãlánek, pozn. aut.) Obavy o odbyt nemají. Vûfií, Ïe se i u nás podafií zavést zahraniãní

trend, kdy spotfiebitelé preferují regionální v˘robky, o kter˘ch ví, za jak˘ch podmínek vznikly. Chtûjí prodávat v duchu rãení: „Co si doma (v regionu) uvafiíme (vyprodukujeme), to si doma sníme.“ Tolik k vizi Adolfa Loosa, kam smûrovat chov plemene limousine, kterou pfiedstavil i na poslední schÛzi klubu. Svou my‰lenku zdÛvodÀuje: „Limousine se pouÏívá nejen v ãistokrevn˘ch, ale téÏ v komerãních chovech a vlastní finalizace je zpÛsob, jak fie‰it jeho odbyt.“ Odbytov˘m druÏstvÛm v tomto ohledu pfiíli‰ nevûfií, ale jejich pfiípadné pomoci se nebrání. Zpût k systému odchovu V chovu je od zaãátku pouÏívaná inseminace. Dfiíve inseminovali i na pastvinách, ale nyní mají na doskok pofiízeného kvalitního b˘ka Pokera z Kali‰tû ZLI 686, takÏe s inseminací konãí v dubnu, neÏ jdou stáda na pastviny. V inseminaci pouÏívají z 90 % zahraniãní plemeníky. Pou‰tí i bezrohé b˘ky, ale nechtûjí plo‰nû – zástupce v‰ak v nabídce chtûjí mít. Inseminaci zaji‰Èuje inseminaãní technik, kter˘ aãkoli dojíÏdí zdaleka, je ochoten pfiijet témûfi v jakoukoli denní dobu. Jalovice jsou poprvé pfiipou‰tûny ve dvou letech nebo po dosaÏení hmotnosti 570 kg. Urãující je, aby se vyhovûlo sezónnosti. Úspû‰nost zabfieznutí po

19

❒ Březí jalovice (foto: Jana Řehořová)

inseminaci ãiní u jalovic témûfi 100 % a u krav více neÏ 50 %. Jalovice inseminují, dokud se nepfiipustí, krávy inseminují 2x, a poté pfiichází na fiadu b˘k. Ve stádû zatím pÛsobí jeden, ale do budoucna plánují mít plemeníky dva. Chtûjí dûlit stáda dle pohlaví telat uÏ pfii prvním vyhnání na pastvu. S tímto opatfiením se poãítá z praktického hlediska, neboÈ pastviny, kde se stáda pohybují, jsou od sebe daleko. B˘ky pro pfiirozenou plemenitbu chtûjí stfiídat ãasto (po 2 letech). Jeden bude ze zahraniãí kvÛli nepfiíbuznosti a jeden z âech. Plemenní b˘ãci jsou farmou produkováni od roku 2005. Od poãátku jsou dáváni na odchovny a s jin˘m systémem se ani nepoãítá, neboÈ zde v horské oblasti není moÏné pfiipravit takovou krmivovou základnu, aby se dal realizovat odchov doma. Pan Loos je se systémem spokojen, pokud by odchov realizoval doma, vy‰el by jej na stejné peníze a je‰tû by vyÏadoval pracovní sílu, kterou nemá. Chápe ale, Ïe farmáfiÛm, hospodafiícím v úrodnûj‰ích oblastech, se zdá odchov na odchovnách nákladn˘. „V‰ichni b˘ãci pfii základních v˘bûrech zatím vÏdy pro‰li a v‰ichni se v den aukce prodali,“ hlásí hrdû. Z farmy zatím vy‰lo pfies 10 plemeníkÛ, 3 z nich byli prodáni do ãistokrevn˘ch stád. Povaha limousinÛ. Ptám se Loosov˘ch, zda, neÏ si plemeno

20

limousine pofiídili, vûdûli o povûstech o jeho Ïivûj‰í povaze. Oba manÏelé se shodují, Ïe toto nezohledÀovali: „âerpali jsme ze zku‰eností, Ïe kdyÏ je ãlovûk se zvífiaty v ãastém kontaktu, tak i temperamentní zvífiata, jak˘mi jsou napfi. limousini, to ovlivní.“ Musím potvrdit, Ïe masné stádo Loosov˘ch bylo jedno z nejkrot‰ích, která jsem vidûla. Osobní pfiístup je zde znát. KaÏd˘ kus má své jméno a u karet plemenic najdeme mnohdy i fotografii. „Tím, Ïe je stádo men‰ího rozsahu, pro nás nejsou zvífiata pouze ãísly,“ fiíká paní Loosová, která kusy pojmenovává se svou dcerou. „Z organizaãního hlediska nám pfiijde lep‰í hovofiit o kusech jmenovitû.“ Ve stádû najdeme Rousie ãi Madonnnu nebo b˘ãka Tramala. Jména se snaÏí obmûÀovat, ale u ãistokrevn˘ch zvífiat jsou tendence dávat v rámci rodin jména zaãínající stejn˘m písmenem. Po vzoru chovu Josefa Papáãka chtûjí Loosovi v rámci stáda drÏet rodiny, které budou nositelkami urãitého znaku. Tendence je hlídat a rozvíjet matefiské linie, na kter˘ch je stádo postaveno. Zimu tráví zvífiata v zimovi‰ti, kde zÛstávají do dubna, neboÈ sníh zdej‰í kopce opou‰tí pozdûji. Zaãátkem kvûtna jdou na horské pastviny, kde setrvávají do poloviny fiíjna. O farmu se starají manÏelé se sv˘mi dvûma dûtmi, Luká‰em a Lucinkou. Sezónnû si najímají

brigádníka a urãité úkony zaji‰Èují sluÏby. Sami si hlídají i porody, které jsou vût‰inou bezproblémové, nicménû pravidlem je setrvávat u telete, neÏ se poprvé napije. Natalita se pohybuje na úrovni témûfi 100 %. Paní Katefiina hrdû hlásí, Ïe se letos doãkali prvních telat od sv˘ch ãistokrevn˘ch odchovan˘ch jalovic. Nadcházející sezónu, kdy se má narodit více telat, chtûjí najmout noãního hlídaãe. O pofiízení zamûstnance zatím neuvaÏují. Pfii dotazu, zda jiÏ mají ve‰keré potfiebné vybavení pro chod farmy, fiíká pan Loos, Ïe v investicích postupovali naopak, neÏ komerãní chovatelé, tj. nejprve se soustfiedili na nákup pozemkÛ, poté zvífiat, stavbu budov a nyní fie‰í techniku. Zb˘vá dokoupit je‰tû pár strojÛ. Aktivity Farma je, jak bylo zmínûno v úvodu, pfiímo ve vesnici. Co se vztahÛ s místními t˘ká, Loosovi se snaÏí neomezovat je svou ãinností a Katefiin‰tí zase chodí pomáhat, kdyÏ se dûlají sena a senáÏe. Nûktefií si na to berou i dovolenou! Na konci sklizÀové sezóny se pro pomocníky udûlá u LoosÛ jako v˘raz podûkování grilování, a v‰ichni jsou spokojeni. „Zní to témûfi idylicky, ale na vztahy se sousedy si opravdu stûÏovat nemohu,“ uzavírá pan Loos. ManÏelé se téÏ snaÏí se spolupracovat s obcí, pofiádají exkurze pro první stupnû základních ‰kol a matefiské ‰kolky. „Dûti poznají nûco nového a zároveÀ se pak umí chovat v pfiírodû, kdyÏ se setkají se senáÏními balíky ãi ohradníky,“ fiíká pan Loos. Farma je sv˘m vstfiícn˘m pfiístupem známá, a tak nemá o náv‰tûvníky nouzi.

❒ Sumo ze Sv.Kateřiny 529 801 042 po Talentovi MN (foto: Jana Řehořová)

V˘stavy. Adolf Loos se sv˘mi zvífiaty zúãastnil jiÏ dvou v˘stav, a to v loni uspofiádané Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, kde soutûÏil v kategorii mlad‰í jalovice s AneÏkou a Julií ze Sv. Katefiiny (116795942, 123205942) a Renátkou (163682981) a letos na stejném místû na v˘stavû Techagro, odkud si odnesl ocenûní za 1. místo v kategorii jalovice mlad‰í za jalovici jménem Emma ze Svaté Katefiiny (136803942). „V˘stavy bereme jako dovolené,“ fiíkají manÏelé a v‰ichni se zasmûjeme pfii zmínce, Ïe na dovolené byli uÏ tfiikrát (z toho dvakrát na v˘stavách). Pak, ale zváÏní a podotknou, Ïe i kdyÏ jsou v˘stavy nákladná záleÏitost, chtûjí jejich prostfiednictvím prezentovat svÛj chov, na kter˘ jsou hrdí. „·lechtitelské chovy by se takto mûly prezentovat a mûly by b˘t vnímány jako prestiÏní záleÏitost,“ pokraãují. Paní Loosová zmiÀuje smutn˘ fakt, Ïe ãe‰tí chovatelé stále obdivují své zahraniãní sousedy, ale pfiitom mají b˘t téÏ na co py‰ní a nemûli by se ost˘chat to prodat. Závûrem se ale shodnou, Ïe situace jiÏ není tak ‰patná a Ïe ta pravá vystavovatelská tradice zapoãala pofiádání v˘stav v Brnû, tj. v loÀském roce. Vûfií, Ïe se zanedlouho se vystavovatelé budou pfiedhánût, aby se zde mohli prezentovat. Povídání uzavíráme zmínkou o semináfii, kter˘ Loosovi uspofiádali na své farmû v loÀském roce a jehoÏ zámûrem bylo podûlit se o zku‰enosti vlastní a nabyté v zahraniãí. Pozváni byli místní obyvatelé, zástupci komerãních chovÛ a zástupci OPB. Hovofiilo se o v˘Ïivû, o pfiipou‰tûní… Co se t˘ká plemenafiiny, tak je Farma Katefiina ‰iroko daleko jediná, která se tímto smûrem ubírá. Komerãních chovÛ je naopak nepoãítanû. „DÛvodem, proã jsme na semináfi zvali zástupce komerãních chovÛ bylo, Ïe chceme, aby i tyto chovy produkovaly kvalitní zvífiata. SnaÏili jsme se je proto pfiesvûdãit o v˘hodnosti nákupu kvalitního b˘ka, po kterém budou pûkná telata, jeÏ v˘kupci ocení spí‰e, neÏ telata po levnûj‰ím plemeníkovi,“ fiíká Adolf

❒ Na NVZH v roce 2009 Brně si Adolf Loos odnesl cenu za 1. místo v kategorii jalovice mladší za jalovici Emma ze Svaté Kateřiny 136 803 942 (foto: Jana Řehořová)

Loos a uzavírá: „Sedlácká se‰lost v Kru‰n˘ch horách slouÏila k pfiedání námi dosud nabyt˘ch zku‰eností. Setkala se s kladnou odezvou. Uvidíme, zda se z ní stane tradice.“ A jsme na konci. NaplÀují mû kladné pocity. Ano, takhle nûjak by mûl vypadat ‰lechtitelsk˘ chov. Progresivní, sebevûdom˘, aktiv-

ní… Nezb˘vá neÏ popfiát rodinû Loosov˘ch hodnû ‰tûstí v jejich dal‰í ãinnosti, neboÈ jejich dosavadní v˘sledky a smûlé plány dávají tu‰it dobré v˘sledky. Dal‰í a aktuální informace o farmû najdete na jejích webov˘ch stánkách www.farmakaterina.cz

Místní akãní skupiny (MAS) jsou uskupení, které fungují na principu partnerství za úãelem zlep‰ení kvality Ïivota v regionu. Jedná se o organizace, které vznikly na základû poptávky obcí a podnikatelÛ po nûkom, kdo by vzal na svá bedra organizaãní a finanãní zaji‰tûní rozvoje regionu a mûl právní subjektivitu. MAS jsou tvofieny rÛzn˘mi subjekty – jedná se o spoleãenství obãanÛ, neziskov˘ch organizací, soukromé podnikatelské sféry a vefiejné správy (obcí, svazkÛ obcí a institucí vefiejné moci). Na rozhodovací úrovni skupiny nesmí b˘t více neÏ 50 % zástupcÛ státní správy. Hlavním cílem MAS je shromaÏìování a vyhodnocování projektÛ v rámci obcí tak, aby se následnû daly podpofiit finanãními prostfiedky z rÛzn˘ch evropsk˘ch programÛ ãi fondÛ. Pfiímo pro MAS je urãen program Leader+ a Leader âR. Funkci MAS v regionu lze mimo jiné pfiirovnat ke grantové agentufie. SZIFem jí je pfiidûlen finanãní obnos, kter˘ je moÏné bûhem urãitého období pfierozdûlit mezi své ãleny. Subjekty zde Ïádají o dotaãní peníze v rámci programu Rozvoje venkova a úspû‰nost jejich získání je témûfi 100%, coÏ je jistûj‰í prÛchodnost neÏ kdyby dan˘ subjekt Ïádal individuálnû. Îádost o grant si v‰ak musí vypracovat kaÏd˘ sám. První MAS u nás zaãaly vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. V souãasné dobû existuje na území âR více neÏ 150 MAS. Pokud Vás zajímá více, obraÈte se na zástupce Národní sítû MAS âeské Republiky, která v souãasné dobû sdruÏuje vût‰inu registrovan˘ch MAS. Kontakty a podrobné informace o NS MAS âR najdete na webov˘ch stránkách www.nsmascr.cz

21

Brnûnská genetika pro masn˘ skot Ing. Libor Stehlík, Mendelova univerzita v Brnû Dvojité osvalení (DM) je zpÛsobeno 11 mutacemi (odchylkami) genu myostatinu (MSTN). Nûkteré mutace jsou v takov˘ch oblastech genu, Ïe nemají Ïádn˘ nebo bezv˘znamn˘ vliv na fenotyp zvífiete, tzn. nedochází ke vzniku dvojitého osvalení. Anal˘za genotypu dvojitého osvalení u skotu se prodáví z DNA. Z tûchto 11 popsan˘ch mutací mÛÏeme nejvíce genotyp vyzdvihnout mutaci Q204X, která zpÛsobuje dvojité osvalení mh / + +/+ osvalení u plemene charolais. Dal‰í, pro na‰i popuplec 6,88 5,32 laci masn˘ch plemen, je v˘znamná mutace F94L, hřbet 6,62 5,49 která se vyskytuje u plemene limousine. Dále záď 7,51 5,39 mÛÏeme zmínit C313Y u gasconne a piemontese. Asociace genotypÛ genu MSTN s bodov˘m Mutace s oznaãením nt821 se vyskytuje u blonde hodnocením osvalení b˘kÛ na OPB (Stehlík, 2007). d’Aquitaine a belgického modrobílého. Doposud v‰ak nebylo pozorováno dvojité osvalení u plemen masn˘ simentál, aberdeen angus a hereford. Tato plemena jsou u nás hojnû zastoupena v mnoha chovech. V˘znamn˘m faktorem pfii v˘bûru b˘kÛ s dvojit˘m osvalením do pleDVOJITÉ OSVALENÍ menitby je znalost dÛsledkÛ, které s sebou DM pfiiná‰í. Ty mohou b˘t stanovení genotypÛ u plemen buì pozitivní nebo negativní. Z tûch pozitivních je dÛleÏité zmínit zejména vy‰‰í osvalení zádû, zmasilost, vy‰‰í podíl ekonomicky Charolais, Gasconne, Piemontese Blonde d’Aquitaine, Limousine v˘znamn˘ch ãástí JUT. U tûch negativních je tfieba zdÛraznit zv˘‰en˘ v˘skyt komplikovan˘ch porodÛ a také niÏ‰í podíl tuku na JUT, sníÏen˘ marbling a ‰Èavnatost masa. Poslední zmínûné charakteristiky (sníÏen˘ marbling, ‰Èavnatost) byly v‰ak v nedávné dobû vyvráceny rozsáhlou australskou studií. Byla provedena na témûfi 1000 ks masného skotu plemene limousine a jeho kfiíÏencÛ, ktefií mûli v genu myostatinu mutaci (variantu) F94L. Bylo prokázáno, Ïe sice dochází k celkovému úbytku tuku na JUT, av‰ak podíl intramuskulárního tuku zÛstává témûfi stejn˘. Tím byla vyvrácena i dal‰í domnûnka, Ïe maso, které pochází od DM zvífiat, je tuÏ‰í a má kulináfisky niÏ‰í hodnotu. Jak jiÏ bylo uvedeno, jednalo se o plemeno limousine, mutaci F94L, která zpÛsobuje odli‰nou funkci genu myostatinu ve srovnání s mutací Q204X u charolais. Nelze tedy plo‰nû tvrdit, Ïe dvojité osvalení vÏdy zpÛsobuje úbytek intramuskulárního tuku, jak bylo doposud známo. U nûkter˘ch plemen charolais, piemontese, limousine je v˘skyt dvojitého osvalení Ïádoucí a zálûÏí na chovateli, zda chce zv˘‰it poãet osvalen˘ch jedincÛ ve stádû. U jin˘ch plemen se DM vyskytuje u v‰ech jedincÛ – belgické modrobílé – a chovatel tak musí respektovat negativními vlastnostmi genu myostatinu – obtíÏné porody, které jsou mimo jiné dány i men‰í kapacitou tûla plemene. U pelmene charolais, zejména u star‰ích krav, tyto problémy nejsou ãasté. Dále pak jsou plemena – gasconne – kde je v˘skyt dvojitého osvalení povaÏován za negativní vlastnost z dÛvodu rustikálnímu rázu. Klub chovatelÛ plemene gasconne v âR vyÏaduje, aby byl u b˘kÛ, ktefií pÛjdou na OPB, znám genotyp dvojitého osvalení. Jak chovatel zjistí genotyp sv˘ch zvífiat Mezi nejv˘znamnûj‰í mutace genu myostatinu, o jejichÏ anal˘zu mh / mh homozygot s DM mají na‰i chovatelé nejvût‰í zájem, patfií: Q204X, nt821, C313Y, F94L. Je nejvût‰í osvalení to dáno tím, Ïe se vyskytují u plemen charolais, blonde d’Aquitaine, mh / + heterozygot s DM gasconne, piemontese a limousine. Dvojité osvalení dosud nebylo +/+ homozygot bez DM popsáno u plemen masn˘ simentál, hereford a aberdeen angus. Proto u tûchto plemen nemÛÏeme stanovit genotyp. Jak jiÏ bylo uvedeno v úvodu ãlánku, gen mystatinu se nachází v DNA. Abychom mohli stanovit genotyp jedince pro dvojité osvalení, potfiebujeme získat od zvífiete biologick˘ vzorek, ze kterého lze DNA izolovat. Mezi stále ãasto pouÏívan˘ zdroj DNA patfií krev. Odbûr krví od masn˘ch plemen skotu, která jsou vût‰inou odchovávána na pastvinû, je do jisté míry komplikovan˘ – fixace zvífiat, odbûr veterinárním lékafiem, skladovatelnost apod. Proto volíme tu nejzsnaÏ‰í cestu, jak zajistit kvalitní zdroj DNA z jiného biologického materiálu. Chlupové cibulky, které se nachází na bázi vytrÏen˘ch chlupÛ, jsou bohat˘m zdrojem kvalitní DNA. Nejvhodnûj‰ími místy pro odbûr chlupov˘ch cibulek, jak ukázal ná‰ v˘zkum, jsou kohoutek, kofien ocasu a slabiny. Pfii odbûru chlupov˘ch cibulek postupujeme takto: – vybereme nejménû zneãi‰tûné místo – buì kohoutek, kofien ocasu, slabiny – uchopíme chomáã chlupÛ mezi palec a ukazovák – prudk˘m pohybem vytrhneme asi 30 chlupÛ

22

– uloÏíme nejlépe do papírového pytlíku – pytlík uzavfieme, napí‰eme u‰ní ãíslo zvífiete – ode‰leme do akreditované laboratofie k anal˘ze Genotypy dvojitého osvalení stanovují pro chovatele mnohé laboratofie v Evropû, napfi.: VHL genetics – van Haeringen Laboratorie – Holandsko. V âeské republice je na základû laboratorních postupÛ a anal˘z pfiipraven˘ch pfii fie‰ení v˘zkumn˘ch projektÛ MZe moÏno provádût stejné anal˘zy DNA jako v zahraniãí. Laboratofi agrogenomiky Je zku‰ební laboratofi ã. L 1030.3 akreditovaná âIA dle normy âSN EN ISO/IEC 17025. SplÀuje mezinárodní normu, která je poÏádována ICAR. Laboratofi agrogenomiky pro chovatele skotu provádí DNA anal˘zy, které jsou uznávané akreditovan˘mi pracovi‰ti ve svûte. Pro chovatele masného skotu provádí ovûfiování pÛvodÛ, stanovování genetick˘ch typÛ (DNA profilÛ) a genotypypÛ dvojitého osvalení, anal˘zu bezrohosti jedincÛ a stád plemen charolais a masn˘ simentál. V pfiípadû zájmu ochotnû roz‰ífií anal˘zu bezrohosti u plemen limousine a hereford. Pokud chcete znát genotyp b˘ka, krav nebo narozen˘ch telat pro dvojité osvalení, bezrohost nebo genetick˘ typ je moÏno BEZROHOST kontaktovat Ing. Irenu Vrtkovou (607 753 219) a vyÏádat si papírové PP homozygot bezroh˘ pytlíky pro odbûr chlupÛ. Ve‰keré dal‰í informace naleznete na PR heterozygot bezroh˘ webové prezentaci www.lamgen.cz. Zde jsou také k dispozici RR homozygot rohat˘ objednávky.

23

Cesta za poznáním podruhé aneb: Opakování matka moudrosti Hubert Herrmann, âSCHMS Nikdo není dokonal˘, v‰ichni se musíme stále uãit. Abychom si zaslouÏili certifikaci „ICAR“ a odvádûli práci na úrovni, jeli jsme pro‰kolit v bonitaci zvífiat plemene Charolais. Kam jinam, neÏ k firmû Agena v Lampdes u Clermont Ferrand. Nûktefií si jistû vzpomenou na reportáÏ z na‰í první cesty k jmenované firmû pfied tfiiceti mûsíci. Tentokrát v‰e k naprosté spokojenosti úãastníkÛ vzornû zorganizoval Ing. Jaroslav Burda, CSc., majitel prosperující firmy Bursia Praha. Mnozí ho jistû znáte, mnozí od nûj nakupujete inseminaãní dávky, mnoh˘m zprostfiedkoval dovoz zvífiat. Cestu z âeska do Clermont Ferrand popisovat netfieba. Snad jen Ïe trvala stejnû dlouho jako minule, pouÏití navigace ji ani nezkrátilo ani ãasovû nezrychlilo. Uveìme úvodem mimopracovní postfiehy, aby nás pozdûji nerozptylovaly. Dálnice v Nûmecku se svou kvalitou zaãínají pfiibliÏovat na‰í D1. Zfiejmû zasáhla krize. Nebo Ïe by sjednocování podmínek nov˘ch a star˘ch ãlensk˘ch státÛ EU v resortu dopravy? Kvalita dálnic ve Francii tomu v‰ak nenasvûdãuje. Jsou stále velmi kvalitní, ale nekfiesÈansky drahé. Kdyby se sjednotili podmínky pfiepravy na dálnicích podle Francie, u nás by hrozil kolaps na objízdn˘ch trasách, ale z Prahy do Brna pro bohaté za dvû hodiny bez dopravních kolapsÛ a zbyteãného drkocání po nerovnostech. Francouzi se ãásteãnû zapojili do kulturní Evropy. I po ránu uÏ pijí kávu z hrneãku s ou‰kem, nikoliv z misky. Je‰tû kdyby se nauãili povlékat kousavé deky do povlakÛ! V Clermont Ferrand nehledejte typického Francouze. Nebo moÏná hledejte. Typick˘ Francouz mluví francouzsky. Tak mluví v‰ichni a jen málokter˘ dovede mluvit jinou fieãí. Typick˘ Francouz pije víno a po hlavním chodu si zgustne na s˘ru. To dûlají v‰ichni. Typick˘ Francouz konzumuje bagety. To v Clermont Ferrand v‰ichni. Ale jak typick˘ Francouz vypadá? Vysok˘ ãern˘? Mal˘ ‰ikmook˘? Robustní zrzav˘? Stfiednû velk˘ hnûd˘? Vysok˘ blond˘n? Tlust˘ brunet? Ve smûsici barev a typÛ se ztrácíte. V‰ichni se hlásí k Francii. Prostû Babylon. Tramvaj jezdí po jedné koleji naprosto nehluãnû. Vidíte-li jednu kolej a nad ní trolej, tûÏko si pfiedstavíte, jak tramvaj balancuje. Tramvaj se pohybuje na gumov˘ch kolech jako autobus. Kolej slouÏí pouze k pfienosu elektfiiny mezi trolejí a ti‰e vrnícím elektromotorem. PrÛjezd tramvaje se obejde bez rachotu a drnãení okenních tabulek. Pokud se vystfiíháte místních specialit typu sekané praseãí Ïaludky ve stfievû, je francouzská kuchynû bohatá, obûdvá ãi veãefií se s poÏitkem a dlouho. Jako teãka vÏdy s˘r a desert. Restaurace plné, pfiestoÏe ceny jsou na na‰e pomûry znaãnû vysoké. Zfiejmû platy ve Francii znaãnû pfiekraãují prÛmûrné platy u nás, tedy v pfiepoãtu necel˘ch 1000 euro. Renault assistance je Vám k disposici po celé Evropû 24 hodin dennû 7 dní v t˘dnu. Ne tak v âR a dokonce ani v zemi, kde je Renault doma. Porouchá-li se Vám auto uvedené znaãky v pátek kolem ãtvrté odpoledne, máte smÛlu. SluÏbû v âR trvá více neÏ dvû hodiny, neÏ Vám sdûlí adresu nejbliÏ‰ího autorizovaného servisu. GPS jménem Hilda to zjistí za nûkolik minut. SluÏba v âR Vám nic nezajistí, protoÏe nikdo na dispeãinku neumí jinak neÏ ãesky. V‰ichni ve Francii se Vám snaÏí pomoct, jen ten jedin˘ kompetentní momentálnû není k dispozici. Bude aÏ v pondûlí. VÛz odtahové sluÏby Renault assistance stojí pfied servisem, nápisy na nûm hlásají 24 hodin dennû 7 dní v t˘dnu a telefonní ãíslo na nûmÏ nikdo není. Sladká Francie. TakÏe z Besanconu na Pfiimdu jen na tfii hrnce. Jde to, ale oproti plánu témûfi o 8 hodin pomaleji. Chudák Thalie. Pracovní, tedy dÛleÏitûj‰í postfiehy. Lineární popis exteriéru je ve Francii ponûkud komplikovanûj‰í neÏ u nás zabûhnut˘. Na zvífieti se hodnotí osvalení, v˘voj kostry, funkãní vlastnosti, a dal‰í sledované znaky. KaÏd˘ znak se hodnotí body od 1 do 10, body za v˘‰ku ro‰tûnce se násobí 2x. Za osvalení a v˘voj kostry se následnû spoãítají indexy – procenta z maximálního moÏného ohodnocení. K tomu slouÏí dvû pfiepoãtové stupnice po stranách hodnotící tabulky, kterou bonitér vyplÀuje. Osvalení: hodnotí se ‰ífika k˘ty v nej‰ir‰ím místû, ‰ífika plecní ãásti charakterizovaná ‰ífikou hfibetu mezi lopatkami, ‰ífika hfibetu v nejuÏ‰í ãásti za lopatkou, zaoblenost k˘ty, v˘‰ka ro‰tûnce násobena 2x – maximální poãet bodÛ je 60. JestliÏe zvífie bude hodnoceno za osvalení celkem 30ti body, bude jeho index DMsev 50. V˘voj kostry: hodnotí se délka hfibetní partie, délka pánve, pfiední ‰ífika pánve, v˘‰ka tûla v kohoutku a obvod holenû. KaÏd˘ rozmûr je hodnocen subjektivnû, Ïádn˘ rozmûr se nemûfií. Obdobn˘m zpÛsobem jako u osvalení je vypoãten index DSsev. Funkãní vlastnosti: ‰ífika mulce, postoj pfiedních konãetin ze pfiedu a z boku, postoj zadních konãetin ze pfiedu a z boku a rovnost hfibetní linie. Dal‰í sledované znaky: ‰ífika hrudi mezi pfiedními konãetinami, hloubka hrudi, délka k˘ty a ‰ífika pánve v sedacích hrbolech. Samostatnû se v desetibodové ‰kála hodnotí kondice.

24

Ve‰keré hodnocení je subjektivní, Ïádn˘ údaj není exaktnû zji‰Èován váÏením ãi mûfiením. Úãelem hodnocení je takov˘ popis zvífiete, podle kterého si lze zvífie vybavit. Není rozhodující, zda má kráva za osvalení k˘ty 5 ãi 6 a za ‰ífiku mulce 7 ãi 8. DÛleÏitá je pfiedstava krávy s prÛmûrnou k˘tou a ‰irok˘m mulcem. Verdikt bonitéra je koneãn˘, není proti nûmu odvolání. Také se nikdo neodvolává, nemá k tomu dÛvod. Prostû proto, Ïe rozdíl jednoho bodu zvífie nijak nediskriminuje, nijak nesniÏuje jeho uplatnûní v plemenitbû jako je tomu u nás. Má-li kráva dostateãnû vysoké plemenné hodnoty a produkuje-li kvalitní telata, mohla by b˘t matkou b˘kÛ pfiesto, Ïe exteriérovû za moc nestojí. DÛleÏit˘ je potomek, tedy následná generace. Kráva musí splÀovat jediné kriterium. Rodit a odchovávat kvalitní telata o která je zájem na trhu. Bonitér ve Francii roãnû zhodnotí více neÏ 7000 ks. 2x za rok je pro‰kolen a pfiezkou‰en. Zkou‰í se dva dni po sobû na tfiiceti zvífiatech, pfiiãemÏ druh˘ den jsou zvífiata pfieãíslována a identitu zvífiete zná jen zku‰ební komise. Hodnocení daného zvífiete se nesmí zásadnû li‰it. Je-li kráva XY první den XY a má DMsev 50, musí mít tent˘Ï i druh˘ den, pfiestoÏe je identifikována jako YX. Po zkou‰kách se opût stává krávou XY, jak má uvedeno na kartû. Jak bonitér pfii hodnocení postupuje? O kaÏdém zvífieti pfiedem ví jedin˘ údaj, a to datum narození. Nesmí znát pÛvod. Prostû proto, aby ani podvûdomû nemohl protûÏovat urãité genetické kombinace. Pfiistoupí ke zvífieti ze pfiedu. Zvífie identifikuje a do první kolonky zapí‰e jeho ãíslo. ZároveÀ do kolonky ã. 8 zapí‰e hodnocení ‰ífiky mulce. Dále postupnû hodnotí znaky, které vidí zepfiedu. Zvífie pozvolna obchází, hodnotí znaky z boku. ·ikmo ze zadu hodnotí postavení konãetin. Nakonec zhodnotí pánev a její osvalení. Pfiesto, Ïe postup je vÏdy stejn˘, kolonky ve formuláfii jsou na pfieskáãku. Chce to cvik. My ten cvik nemûli. Hodnotili jsme od pondûlí do ãtvrtka kaÏd˘ den na nûkolika chovech prakticky v‰echny kategorie. Hodnocení jednoho zvífiete nám zabralo dost ãasu. Zvífiata se hodnotí zásadnû ve volnosti. Pokud je ve skupinû kolem pûti zvífiat, která se neustále pohybují, je‰tû se ãlovûk orientuje i pfies sloÏitost francouzského hodnocení. ObtíÏnû pfiedstavitelná je situace, kdy bonitér vstoupí na pastvinu o rozloze nûkolika hektarÛ, kde je pfies padesát odstaven˘ch b˘ãkÛ. Pro nás i pfii na‰em hodnocení problém témûfi nefie‰iteln˘. Uvûdomte si, Ïe kaÏd˘ lineární popis zaãíná pfieãtením visaãky. Francouzsk˘ bonitér to zvládne do obûda. Po obûdû si dá klidnû takové stádeãko u jiného chovatele znovu. KdyÏ za vzdûláním, tak za vzdûláním. KaÏdého chovatele, kterého jsme nav‰tívili jsme vyzpovídali. Není tfieba uvádût jména, dÛleÏitûj‰í jsou fakta. V‰em farmáfiÛm je spoleãné, Ïe se nikdo nechce bavit o dotacích. KaÏd˘ Vám fiekne, Ïe by to mohlo b˘t lep‰í, ale není vidût, Ïe by strádal. Dal‰ím spoleãn˘m rysem bylo vyuÏívání inseminace v nûkter˘ch pfiípadech ze 100 % pfii 80% úspû‰nosti. Samozfiejmû spermatem nejlep‰ích b˘kÛ. Má to své opodstatnûní a tím je genetick˘ pokrok. Proto kráva, která nezabfiezne je postavena na dva aÏ tfii mûsíce pfied Ïlab pln˘ koncentrátÛ, dokrmena a prodána na jatka. Její místo zaujme dobfie odchovaná jalovice s lep‰ím genetick˘m potenciálem. V nûkter˘ch chovech je roãní brakace na úrovni pfiesahující 30 %. V‰ichni chovatelé, které jsme nav‰tívili praktikovali stejn˘ zpÛsob odstavu. Tele od krávy je postaveno pfied Ïlab pln˘ koncentrátÛ s trochou sena, kde b˘ãek setrvá do konce v˘krmu a jaloviãka do poloviny gravidity. Tento zpÛsob umoÏÀuje poráÏet b˘ky ve stáfií 16–18 mûsícÛ v plné jateãní zralosti a zapou‰tût jalovice ve 14–16 mûsících. A to se o plemeni Charolais traduje, Ïe je to plemeno pozdní. DÛraz je kladen pfiedev‰ím na odchov jalovic. To je budoucnost stáda. Rozdíl mezi odchovem plemenného ãi Ïírného b˘ka prakticky neexistuje. To proto, Ïe cenov˘ rozdíl mezi plemenn˘m b˘kem prodan˘m do plemenitby a b˘kem Ïírn˘m prodan˘m na jatka není velk˘. Jak v˘‰e uvedeno, plemenn˘ b˘k v pfiirozené plemenitbû je u dobr˘ch chovatelÛ spí‰e v˘jimkou, inseminace vítûzí. Snahou v‰ech chovatelÛ bylo zvy‰ovat ve sv˘ch stádech plemenné hodnoty pfiedev‰ím v maternálním efektu. V tom vidí základ. Vysoká mléãnost s dobré matefiské vlastnosti tele vhodnû nastartují, maso se na zvífie i s prÛmûrn˘mi plemenn˘mi hodnotami v pfiímém efektu navûsí intenzivním v˘krmem. V‰echna zvífiata, která jsme mûli moÏnost posuzovat byla ve srovnání s na‰imi mírnû nad prÛmûrem. V˘jimkou byla skupina b˘kÛ jednoho chovatele. KaÏd˘ z pûti b˘kÛ ná‰ prÛmûr pfiesahoval znaãnû. Dle na‰eho hodnocení b˘ci na úrovni 85ti bodÛ a v˘‰e. Ze strany otce i matky geneticky na v˘‰i. U nás takové b˘ky hledat drobnohledem. Jaké bylo na‰e pfiekvapení, kdyÏ jsme zjistili, Ïe je to kolekce, která pÛjde druh˘ den na jatka. Chovatel nebyl ani zapsán v plemenné knize, pouh˘ producent masa. Ale kontrolu uÏitkovosti provádí svûdomitû, kaÏdé zvífie má lineárnû zhodnocené, u kaÏdého má spoãítány plemenné hodnoty. Kam aÏ by se vy‰plhala cena, pokud by byl takov˘ b˘k u nás draÏen, tûÏko odhadnout. Jak se projevuje lineární hodnocení exteriéru na jatkách? Zku‰en˘ bonitér dokáÏe podle lineáru s velkou mírou pfies-

25

nosti odhadnout do jaké kategorie dle SEUROP bude zvífie po poráÏce zafiazeno. Na jatkách nám jeden z nejlep‰ích bonitérÛ plemene Charolais na JUT ukazoval podle utváfiení jednotliv˘ch partií, jak by bylo zvífie klasifikována za Ïivota. Je-li k˘ta ohodnocena osmi body, vypadá takto, v˘‰ka ro‰tûnce za 5 vypadá takto, délka hfibetní linie za 9 – pÛlka na háku visí aÏ k zemi. Zajímavá byla i poráÏková linka. Pomûrnû krátká, ale koncert ostr˘ch nástrojÛ v rukou zruãn˘ch fiezníkÛ. Zvífie je v kleci stfieleno jateckou pistolí do ãela, klec je otevfiena, zvífie za zadní nohu vytaÏeno ke stropu pfiední noha je fietûzem pfiichycena k podlaze a rychl˘m hlubok˘m fiezem je zvífie vykrveno. Dal‰í operací je odfiíznutí pravého ucha a staÏení kÛÏe z ãela. Tím se obnaÏí místo vstfielu. V zápûtí je místo vstfielu zazátkováno ãerven˘m klobouãkem. Ti, ktefií si více pamatují si vzpomenou jak se kdysi zátkoval kvasn˘ lihov˘ ocet, pokud se prodával ve sklenûn˘ch litrov˘ch lahvích. Sled dal‰ích operací se nepodafiilo chronologicky uchovat v pamûti. ¤ezníci na vertikálnû se pohybujících plo‰inách, fiezníci na zemi, kaÏd˘ odvede bûhem tfií ãtyfi minut svÛj díl práce a linka se pohne. Jateãn˘ trup je jateãnû ãím dál tím víc upraven˘. Ke konci linky zbudou dvû pÛlky. Poslední operaci provede klasifikátor JUT. Odfiízne levé ucho s visaãkou peãlivû zabalené do mikrotenu. Zapí‰e ãíslo do poãítaãe a pfiidá klasifikaci, kterou vypálí na obû pÛlky. Vytiskne lístek s ãíslem zvífiete, ãíslem chovatele, plemennou pfiíslu‰nost zvífiete, pohlaví, hmotnost, zatfiídûní JUT atd. atd., pfiipíchne ho na pÛlky, které odjíÏdûjí do chladírny. Klasifikátor je zamûstnancem jatek, ale nedovolí si jatka protûÏovat. Kdykoliv mÛÏe pfiijít nezávislá kontrola, která pfii zji‰tûném neodpovídajícím zatfiídûní odebere klasifikátorovi licenci. Nelze se spoléhat na to, Ïe dnes tady kontrola není a zítra tady nebudou zatfiídûná tûla. Jateãní pÛlky zrají v odvû‰ovnû i 14 dní, takÏe zpûtná kontrola v fiádech nûkolika dnÛ je vÏdy moÏná. Bez licence klasifikátor pfiestává b˘t zamûstnancem jatek a jde na pracák. Mnoho chovatelÛ ve Francii nemá pokraãovatele. Pfii odchodu do dÛchodu prodávají celé farmy a odcházejí do mûsta. Dûti tam ode‰ly hned jakmile se osamostatnily, nûkteré tam ode‰ly studovat a uÏ se nevrátily. Farma – koncentrák. Chovatel vlastní stádo 150ti ks krav, odchovává telata, prodává jateãné kusy. Potud nic neobvyklého. Navíc se stará roãnû o 2000 ks telat mléãn˘ch plemen (Montbeliard z Francie a ·v˘carské hnûdé z Rakouska), které mu dodává firma specializovaná na v˘robu koncentrovan˘ch krmiv. Samozfiejmû je smluvnû vázán k odbûru krmiv od téÏe firmy. Telata jsou ustájena ve vyslouÏilé drÛbeÏárnû bez podest˘lky. O klimatizaci se bez úspûchu starají obrovské ventilátory u podlahy, které zfiejmû dostaãovaly slepicím pfii zemi. Nás pálily oãi, na telatech bylo patrné, Ïe v pohodû zrovna nejsou, pfiesto Ïe stála pfied pln˘mi Ïlaby granulí a cel˘ch zrn kukufiice. Je‰tû Ïe se tam nezdrÏí dlouho. Na jatka jsou prodávána ve 250 kg jako kvalitní a dietní telecí. I tudy vede cesta k zisku. Ostnat˘ drát. V‰echny pastviny jsou jím ohrazeny. A, kupodivu, krávy jsou spokojené. Pasou se, pfieÏvykují, starají se o telata. Jsou zvûdavé, takÏe se pfiijdou podívat na ãecháãka, kter˘ se diví, jak je moÏné pást za ostnat˘m drátem a kdeÏe jsou ti, ktefií káÏou co se smí a nesmí. A nesmí se hlavnû pást za ostnat˘m drátem. JenÏe z pozice francouzské krávy jsme za ostnat˘m drátem my a na nás se zákon na ochranu zvífiat nevztahuje. TakÏe proã ne ostnat˘ drát? Kráva si s Evropskou legislativou zjevnû hlavu neláme, francouzsk˘ chovatel rovnûÏ ne. A navíc nemá dÛvod fie‰it zda nafiízené sníÏení v˘konu elektrick˘ch ohradníkÛ nebude mít za následek zvífiata na silnicích, ve vsích i jinde mimo jim vyhrazené prostory. Poslední den na‰í náv‰tûvy byl vûnován na‰emu hodnocení francouzsk˘mi partnery a v˘stavû potomstva po TOP b˘cích, jejichÏ inseminaãní dávky má v nabídce i firma Bursia. K na‰emu hodnocení. Hodnotící komise se shodla na verdiktu, Ïe jsme obstáli velmi dobfie. NejenÏe jsme pochopili francouzsk˘ princip lineárního popisu exteriéru, ale dokázali jsme ho v praxi tvÛrãím a odpovídajícím zpÛsobem uplatnit. V‰ichni dokáÏeme správnû zvífie posoudit a komise vûfií, Ïe pro na‰e chovy bude námi provádûn˘ popis exteriéru pfiínosem. K v˘stavû. Vyrovnané kolekce prvotfiídních jalovic pod stfiechou, excelentní krávy s telaty na volném prostranství kolem haly. Kolekce odstaven˘ch, nádhernû osvalen˘ch b˘ãkÛ u zadního vchodu. Krásná podívaná, kterou kalí nûkolik maliãkostí u nás nemoÏn˘ch. Nádhernû osvalení b˘ãci mají herpes. Ve Francii Ïádn˘ problém. Zfiejmû docela bûÏná záleÏitost, protoÏe diskutující farmáfii se klidnû hol˘m pfiedloktím opírají o zábrany, o které se pfied chvílí drbalo postiÏené zvífie. MoÏná Ïe jsou chovatelé proti herpesu oãkováni na rozdíl od jejich svûfiencÛ. Nûkolik z prvotfiídních jalovic má v˘razné barevné skvrny u kofiene ocasu. Opût Ïádn˘ problém. Jen kdyÏ nemá pigmentovan˘ mulec a vnitfiek ustní dutiny, to by nemohla b˘t zapsána v plemenné knize. Pigmentace kdekoliv jinde je pfiípustná. Pfii slavnostním obûdû je nám pfiedán certifikát o absolutoriu první mezinárodní charolaiské university (byl tam s námi jeden Mexiãan), kter˘ nám udûlila Sersia France. Po obûdû louãení a jak se u Besanconu ukázala, strastiplná cesta domÛ. Pracovní t˘den v zápfiahu utekl, ale urãitû byl pro nás pfiínosn˘.

26

Náv‰tûva farem ve Velké Británii aneb „po stopách Herriota“ Martina Kopáãková, ing. Pavel Káãer Pokud vydrÏíte bez úhony hodinov˘ let z Bruselu do Newcastlu, pfii kterém cítíte i ten sebemen‰í poryv vûtru, dostanete se vám krásné odmûny. Uvidíte shora mofie a malebnou anglickou krajinu a Ti z vás, ktefií nûkolikrát ãetli knihy Jamese Herriota se budou chtít pfiesvûdãit, zda skuteãnû existuje to, co jsme „hltali“ ze stránek jeho knih o veterináfii a jeho dvou i ãtyfinoh˘ch klientech. Jestli opravdu nûkdy nûkde byly povûstné branky, kamenné zídky mezi pastvinami, stáda na pastvinách lemovan˘ch jalovcem a poãetná stáda ovcí. Z na‰í kvûtnové náv‰tûvy potvrzujeme v‰em tûm, ktefií nemûli to ‰tûstí – ano, Herriot nelhal, to v‰echno na severu Anglie skuteãnû najdete a pro chovatele masného skotu je toho mnohem víc. Proto nechme romantiku i prózu stranou. Na‰e náv‰tûva byla odborná a chtûli jsme navázat kontakty s britsk˘mi farmáfii, podívat se jaká plemena skotu chovají, srovnat na‰e a jejich podmínky a vÛbec se nûco nového nauãit. Trochu netradiãnû dáme na zaãátek tohoto ãlánku i závûr z celé na‰í cesty. Prioritou pro Angliãany jsou uÏitkové vlastnosti zvífiat, jejich konkurenceschopnost a vhodnost do místních podmínek. Tomu ãasto podfiizují i ‰lechtûní pÛvodních (napfiíklad francouzsk˘ch plemen). Plemena se zde k sobû více blíÏí sv˘m uÏitkov˘m typem (mínûno, Ïe rozdíl mezi angusem a blondem je ménû markantní neÏ u nás) a prioritou je produkce kvalitního masa v systému kfiíÏení. A právû v nûm si musí kaÏdé plemeno najít své místo. Proto se zde simentál velmi blíÏí svou masnou uÏitkovostí plemeni charolais. Proto se kaÏdé plemeno musí otelit na kfiíÏence hol‰t˘na s angusem. Jinak by s ním nikdo nepfiipou‰tûl. Chovatelé zde velmi ãasto jdou svojí „british“ cestou a vûfií jí. Velmi zanícenû o ní jsou ochotni

diskutovat a hájit ji. Na druhou stranu proã by nevûfiili, kdyÏ vyváÏí do svûta statisíce dávek masn˘ch plemen roãnû. Zatím nijak v˘raznû nefie‰í genetickou rohatost zvífiat. Samozfiejmû odrohovávají. Termíny telení (viz níÏe v textu) pfiizpÛsobují trhu s plemenn˘m materiálem, i kdyÏ jim to na první pohled komplikuje management chovu. Ale oni pfiece chovají zvífiata proto, aby je mohli co nejv˘hodnûji prodat. A kdo by kupoval do plemenitby roãního b˘ka? Pfiesvûdãili jsme se o konzervativnosti AngliãanÛ – nevíme jak jinde, ale v chovu skotu jsou konzervativní v tom smyslu, Ïe prosazují to, co se jim osvûdãuje u nich doma a ve svûtové konkurenci. Jsou konzervativní v prosazování novinek za kaÏdou cenu. Proto se jim moÏná podafiilo uchovat a vytvofiit u sv˘ch zvífiat vlastnosti, které by mohli b˘t k prospûchu i nám. A proto vzhÛru do chovÛ. Náv‰tûvy farem Po pfiíletu vyráÏíme na divokou dvouhodinou jízdu. Jedeme totiÏ vlevo, a i kdyÏ se na to pfiipravujete, tak ten pocit „proã se ten ãlovûk alespoÀ tady neuhne doprava, kdyÏ proti nic nejede a vlevo je sráz“, je alespoÀ ze zaãátku adrenalinov˘. Mífiíme z Newcastlu podél pobfieÏí smûrem k Edinburgu, kde máme domluvenou

náv‰tûvu na dvou ‰piãkov˘ch simentálsk˘ch farmách. British simmentals První farma, na kterou zavítáme, je farma Woodhall patfiící fiediteli Britské simentálské asociace, Hectoru MacCaskillovi. Pfii velmi pfiátelském pfiijetí máme moÏnost nahlédnout i do náv‰tûvní knihy, kde jsme byli upozornûni, Ïe v roce 1999 zde byla skupina ãesk˘ch chovatelÛ z Královéhradeckého kraje (pokud o nûkom z nich víte – byla o nich zmínka i v místních novinách). A mimo jiné jsme zjistili, Ïe tuto farmu nav‰tívil i ná‰ znám˘ Henning Hansen z Dánska. A zde se dostalo ãesk˘m chovatelÛm velké pocty, kdyÏ Hening Hectorovi fiekl, Ïe v âechách, hned po Dánsku samozfiejmû, je nejlep‰í simentál v Evropû. Skuteãnû velká pocta, je‰tû pfied tím neÏ jsme vidûli zdej‰í simetálská stáda... Zaãínáme s prohlídkou a první nás napadá typická otázka ãeského chovatele simentálÛ: „Je ten b˘k (kráva, tele) bezroh˘?“ A víte, jaká je typická odpovûì britského farmáfie? „Ne. Proã?“ Stádo je bezrohé – odrohované, krávy mají v‰e, co mají mít: v˘‰ku, ‰ífiku, hloubku, osvalení, plná vemena… Lhali bychom, kdybychom fiekli, Ïe se v Anglii nepouÏívá bezrohá simentálská genetika, ale fieknûme jen ve velmi omezené mífie. Neberte

❒ Typický dospělý simentálský býk na farmě Hectora MacCaskilla (foto: Jana Řehořová)

27

toto prosím jako návod ke zmûnû na‰í chovatelské orientace ãi zámûru, je to jen ná‰ první poznatek (kter˘ se opakuje v podstatû na v‰ech dal‰ích farmách). Prostû simentál je zde rohat˘, a vypadá tak, jak bychom si u nás pfiáli. Ale vraÈme se na Hectorovu rodinnou farmu, kterou nás provázela jeho dcera Jeny. Krav je zde 80, ovcí 1600 a obhospodafiují cca 300 ha zemûdûlské pÛdy. Ovce kam se ãlovûk podívá, i kdyÏ je nevidí, jsou sly‰et, protoÏe ãást jehÀat byla nedávno odstavená. Ve stáji najdeme nûkolik krav s telaty a odstavené b˘ky. Chovatelé pouÏívají turnusové telení, ale pro nás ponûkud netradiãním zpÛsobem – ãást krav se telí v záfií, dal‰í ãást v bfieznu. Telata jsou pak ideálnû stará na jarní a podzimní aukce (tj. ve vûku kolem 18 mûsícÛ jako vyspûlé kusy). Pfiírodní podmínky jsou zde pfiíznivé, zvífiata se krmí celkem intenzivnû. Proã také ne, kdyÏ se na v˘stavách posuzují napfi. nejlépe osvalení volci-kfiíÏenci rÛzn˘ch plemen. Jde o to pfiedvést, jakou mám genetiku a Ïe umím své zvífie nakrmit, a pak mne zajímá, jak bude ohodnocené na jatkách. A kdyÏ to zvífie bude dobré, bude u ostatních chovatelÛ zájem i o plemenn˘ materiál. Ale zde odboãuji. Na farmû jsme obdivovali b˘ãky pfiipravené na aukci, a pak jsme vyjeli na pastviny. Jeny nás naloÏila do Landroveru a jeli jsme, cesta necesta, kopec nekopec. Krávy byly rozdûlené do 3 stád, u v‰ech byli plemenní b˘ci. Inseminace se na této farmû pfiíli‰ nepouÏívá. Pomalu vstfiebáváme v‰e, co jsme vidûli a vyráÏíme na druhou farmu. Druhá farma – INNERWICK SIMMENTALS, má povûst vûãného rivala a soupefie farmy Woodhal. Tato farma se nachází jen asi tfii kilometry od farmy Woodhal a patfií paní Dorothy Moffato❒ Dorothy Moffat se o svou farmu vé, která ji sprastará s dcerou vuje spolu se (foto: Jana Řehořová) svojí dcerou.

28

❒ Odstavení býčci Dorothy Moffat připravovaní na aukce na jaře 2011 (foto: Jana Řehořová)

Dorothy je velmi energická dáma a jak nám sama napÛl v Ïertu prozradila, v chovatelské práci soupefií s Hectorem, kter˘ je v Anglii díky své funkci a stádu velmi uznávan˘. Jeden z jejích cílÛ se jí jiÏ splnil, na Woodhalu pÛsobí b˘k z její farmy. Dal‰ím cílem je prodat na aukci nejdraÏ‰ího b˘ka. Na farmû najdete 40 ãistokrevn˘ch simentálek a zhruba 30 pfiíjemkyÀ. Dorothy a její dcera totiÏ ve svém stádû provádûjí embryotransfery a kvalitní embrya téÏ prodávají v Anglii a po celém svûtû. Jeden z b˘kÛ, zde odchovan˘ch, je pouÏívan˘ i v inseminaci. Zvífiata na pastvinách nás velmi zaujala a upfiímnû nás moÏná oslovila i víc neÏ minulá farma. Zcela famózní byla skupina b˘kÛ pfiipravovan˘ch pro aukce. Tito fiíjnoví b˘ci dnes (tj. je konec kvûtna) váÏí kolem 500 kg, nejtûÏ‰í mûl 520 kg – pro orientaci jim je kolem 230 dní. Zvífiata jsou velmi klidná s excelentním stfiedotrupím. Hloubka hrudníku a délka tûla jsou excelentní a zvífiatÛm uÏ dnes „pfieb˘vá“ na pohlavním v˘razu – uÏ dnes jsou to b˘ci. Ve srovnání s „ãesk˘m“ simentálem jsou zvífiata v˘raznû více v mase. V‰e si peãlivû ukládáme v hlavû (vãetnû poznámky, Ïe se zde zvífiata krmí velmi intenzivnû), abychom je‰tû absorbovali v˘klad o systému v˘poãtu plemenn˘ch hodnot a o tom jak se provádí kontrola uÏitkovosti. Zítra nás totiÏ neãekají farmy, ale v˘stava.

❒ Připuštěné 16ti měsíční jalovice Dorothy Moffat (foto: Pavel Káčer)

Beef expo 2010 Náv‰tûva v˘stavy Beef Expo 2010, konané tentokrát v anglickém Hexhamu, je ukázkou, jak perfektnû je zorganizována na‰e náv‰tûva. Máme zde moÏnost diskutovat se zástupci v˘znamn˘ch „british“ klubÛ masn˘ch plemen. SnaÏíme se o propagaci a o ‰pionáÏ souãasnû. A i pfies tradovanou konzervativnost jsou ale Angliãané velmi otevfiení (urãitû zejména díky na‰im hostitelÛm a prÛvodcÛm) a dojednáváme náv‰tûvu simentálsk˘ch chovatelÛ v âesku.

❒ Prezentace komerčních kříženců na výstavě Beef Expo 2010 (foto: Jana Řehořová)

V˘stava nám pfiijde trochu stísnûná na to, Ïe ji letos nav‰tívilo pfies 6000 farmáfiÛ. Je prostû narváno a musíme se prodírat davem (zdÛvodÀujeme si to tím, Ïe jsme na ostrovû a není se kam roz‰ifiovat). Mísí se tu mezi sebou zvífiata, technika i technologie. Lidé jsou pro svá zvífiata velmi zapálení a na poãkání vysvûtlují proã je jejich plemeno (potaÏmo zvífie, systém chovu ãi ‰lechtûní a v˘bûru) ten nejlep‰í. A tomu co fiíkají, také jednoznaãnû vûfií. V pfiedvadi‰ti nám defilují skupiny kfiíÏencÛ po jednotliv˘ch plemenech a systém nám chvíli uniká. Po chvíli se nám ale dostane vysvûtlení. Na v˘stavû jsme v den, kdy se prezentují (tudíÏ vodí na ohlávce) komerãní kfiíÏenci, tj. kdy se chovatelÛm názornû ukazuje, jak budou vypadat zvífiata, která se u nich narodí, pokud budou svou ãervenou nebo ãernou nebo kfiíÏenou krávu zapou‰tût plemenem A, B nebo C. Variant je mnoho a tudíÏ je mnoho i kategorii. Nicménû i pro nás platí, Ïe je lep‰í jednou vidût, neÏ o nûãem desetkrát ãíst. Prostû praxe na v˘stavû. Platí zde to, co jsme asi je‰tû plnû nedocenili (neocenili?): v˘stava propaguje, ale hlavnû prodává. V˘stava pro nás konãí prvním pofiádn˘m promoknutím, prostû slunná Anglie.

British charolais Farma rodiny Campbellov˘ch je jedinou charolais farmou, kterou stihneme nav‰tívit, zvífiata mají ve jménû pfiívlastek Thrunton. Îe vám to nûco ❒ Starý pan pfiipomíná? A co Campbell se České republice kdyÏ napí‰eme ovyjádřil pochvalně Thruton Nostra- (foto: Jana Řehořová) damus? No, takÏe Nostradamus je b˘k, jehoÏ dávky byly k dispozici i na na‰em trhu (dobré telení, v˘borné telení dcer, vynikající rÛst a ponûkud slab‰í mléko a v˘borná délka tûla). Ano, jedná se o jednu z nejlep‰ích charolais farem odkud plemenáfiské firmy kontrahují b˘ky do inseminaãních stanic. Ianu Campbellovi je 17 let a je jiÏ sedmá generace Campbellov˘ch, ktefií zde hospodafií. Chovají 130 kusÛ krav, 1000 ovcí a obdûlávají 750 akrÛ pÛdy. Opût jsme se pfiesvûdãili jak je dÛleÏitá reklama, a jak se o na‰í zemi ví i v takto zapadlém koutû Anglie: Ianovi prarodiãe nav‰tívili âeskou republiku v rámci Charolais kongresu a velmi kladnû tuto akci hodnotili. Vlastnû víte, co nám star˘ pán fiekl? Doslova to znûlo: „Za dva roky bude kongres v Anglii a jeho hosté pojedou ke mnû na farmu. V âechách se mi moc líbilo, perfektní organizace, pûkná zvífiata. KdyÏ jsme k vám jeli, mysleli jsme si, Ïe âeská republika je v chovu skotu dva kroky za námi. U vás jsme zjistili, Ïe my jsme dva kroky za vámi.“ TakÏe i kdyÏ se zdá, Ïe âeské charolais dny jsou dávno za námi, vidíte, Ïe práce vûnovaná této v˘stavû a prezentaci va‰ich zvífiat se ve svûtû neztratila. ProjíÏdûli jsme stáda, z nebe padal typick˘ anglick˘ dé‰È a my se nemohli vynadívat na tak

pûkná zvífiata. Zde jsme si uÏ ale více pfiipadali jako doma. Zvífiata byla v typu, kter˘ se ze v‰ech plemen, která jsme vidûli, nejvíce blíÏil tomu, co známe z na‰ich ‰piãkov˘ch chovÛ. Zvífiata byla moÏná trochu v˘raznûj‰í v mase a jistû v˘raznû lep‰í v konãetinách, ale celkov˘ dojem byl, Ïe se nemáme doma za co stydût. NezmiÀujeme se o zelen˘ch pastvinách, udrÏovan˘ch, s kvalitní trávou a lemovan˘ch stromy, oplocen˘ch elektrick˘m plotem nebo ostnat˘m drátem. To aby ovce neutekly. „Proã by to mûlo nûkomu vadit?“ nechápal farmáfi. Co nás v‰ak pfiekvapilo, ve stádû charolais jalovic se pásly tfii ãerné anguské jalovice. Proã? ProtoÏe v souãasné dobû je ve svûtû velká poptávka po angusk˘ch embryích.

❒ Dvouletý plemenný býk na farmě Campbellových (foto: Pavel Káčer)

❒ Pětiletý inseminační býk s krávou na farmě Jamese Weightmana (foto: Jana Řehořová)

British blonde d’Aquitaine Poslední den v Anglii, tûsnû pfied odletem z Newcastlu jsme byli nav‰tívit farmu Hallifield, majitele Jamese Weightmana, ‰éfa „British blond“ asociace. James chová plemeno blon❒ James Weightman de d’Aquitaine. se svým krotkým Tedy po na‰em stádem blondů (foto: Jana „blondy“. Ale Řehořová) zde více neÏ kde jinde platí, Ïe british blondy. Zvífiata se pásla kolem starého, velmi malebného domu v anglickém stylu. Od domu jste obhlédli v‰ech 50 ks chovan˘ch krav, jalo-

vice byly na pastvinû ponûkud vzdálenûj‰í. K domu pfiiléhaly stáje, ve kter˘ch byli ustájení plemenní b˘ci a b˘ãci. Opût skupina velice kvalitních zvífiat pfiipraven˘ch na aukci. PÛvody pro nás byli z velké ãásti neznámé, ale b˘ci byli ‰piãkovû osvalení a pfiedev‰ím klidní. Nevidûli jsme zde vÛbec zvífiata velkého tûlesného rámce, jak je známe z nûkter˘ch francouzsk˘ch nebo i ãesk˘ch linii. To se nám potvrdilo i na pastvinách u krav a jalovic. Vysvûtlení nám podal James velmi lakonicky a i logicky: „My chováme british blonde d’aquitaine. Víme, Ïe Francouzi jdou trochu jin˘m smûrem, ale my jiÏ nûkolik desetiletí ‰lechtíme zvífiata stfiedního rámce s vynikajícím telením, masem a temperamentem. A to co jsme v posledních nûkolika letech importovali v inseminaãních dávkách z Francie, nám pfiíli‰ nevyhovuje. Proto jdeme vlastní cestou. A exportujeme desetitisíce dávek do celého svûta ke spokojenosti nás i na‰ich partnerÛ.“ Bez komentáfie. A co dodat na závûr? Vzhledem k tomu, Ïe závûr je na zaãátku, tak nám nezb˘vá nic neÏ podûkovat v‰em, ktefií nám tuto cestu umoÏnili. Nabyli jsme dojmu, Ïe ãlovûk musí mít pfiimûfienou míru pokory pfied sv˘mi zvífiaty a pfied podmínkami, ve kter˘ch hospodafií. Souãasnû se nesmí stydût a musí umût prodat v‰e, ãeho opravdu dosáhl, aÈ uÏ jde o genetiku nebo o systém práce.

29

Neobvyklá plemena skotu a jejich v˘znam pro budoucnost chovu Anna Marcinková, Ota Beran V poslední dobû se i díky v˘zkumu genomu u skotu, o kterém jsme informovali jiÏ v pfiedchozích ãláncích na stránkách Zpravodaje, zaãal ve svûtû (ale i u nás) zvy‰ovat zájem o málopoãetná a ménû obvyklá plemena skotu. Rozmanit˘ch plemen skotu je na svûtû celá fiada a jejich populace jsou rÛznû poãetné. Nûkterá jsou známá na celém svûtû, ale o jin˘ch se ví jen v regionu, kde jsou chována a jinde je zná jen úzká skupina odborníkÛ. Podrobn˘ prÛzkum genetického zaloÏení skotu ukázal velikou dÛleÏitost zachování a roz‰ífiení zvlá‰tû takov˘ch plemen skotu, která byla dfiíve povaÏována za primitivní a pohlíÏelo se na nû jako na takov˘ relikt minulosti se zpravidla tak nízk˘mi uÏitkov˘mi parametry, Ïe se zdálo, Ïe jsou v dne‰ním svûtû, kde je ekonomika chovu na prvním místû, odsouzena k zániku a musejí odejít ze scény zvífiecích dûjin jako nûjací dinosaufii, ktefií pr˘ kdysi museli udûlat místo lep‰ím a pfiizpÛsobivûj‰ím druhÛm. Pak se ale pfii‰lo na to, Ïe u skotu nikoliv pfiizpÛsobivûj‰í, ale právû naopak choulostivûj‰í jedinci pfieÏívají, protoÏe jsou to právû oni, ktefií pfiiná‰í ãlovûku nejvût‰í kvantum uÏitku, ale v pfiírodû by jejich ‰ance pfieÏít byla v˘raznû niÏ‰í. âlovûk vybíral jedince, ktefií mu poskytovali nejvíce... a zároveÀ jim pfiizpÛsoboval prostfiedí a zametal pfiekáÏky na jejich cestû Ïivotem. Dnes se pouÏívá velmi moderní termín – welfare – a tímto slovem se vlastnû oznaãuje pfiizpÛsobování prostfiedí potfiebám zvífiat. Remíza ze zápasu o domestikaci V dávn˘ch dobách poãátkÛ domestikace probíhalo cosi velmi podobného, jen na o mnoho niÏ‰í a mnohem primitivnûj‰í úrovni. Zvífiata, o která se staral ãlovûk, najednou mûla jiné Ïivotní podmínky (welfare), neÏ jejich divocí

30

pfiíbuzní a to zaãalo pomûrnû prudce mûnit jejich genetickou v˘bavu. UÏ se sama nemusela bránit predátorÛm, mûla tu mocného spojence – ãlovûka. Ani ãlovûk uÏ pro nû nebyl predátorem, ale mûl zájem, aby byla co nejvíce plodná a co nejménû divoká. A tak se hned na samém zaãátku domestikace vytrácely geny, které dávaly zvífieti schopnosti nezbytné pro pfieÏití v divoké pfiírodû a tedy i nûkteré z tûch, které by se moÏná ãlovûku hodily. Jsou to ty geny, které kódují vlastnosti obecnû dÛleÏité pro pfieÏití a jednou z nich je i to, co velmi ‰iroce naz˘váme odolnost a konstituãní pevnost. Zápas na poãátku domestikace tedy skonãil nerozhodnû, ãlovûk sice získal uÏitkovûj‰í a ovladatelnûj‰í zvífiata, ale zaplatil za to ãástí vlastností, které (jak zjistil aÏ o mnoho pozdûji), by se mu v genetické v˘bavû zvífiat velmi hodily. Druh˘ zápas uÏ bychom nemûli remizovat Druh˘ zápas s matiãkou pfiírodou, ve kterém uÏ nejde o domestikaci, by nemusel mít aÏ tak smífiliv˘ v˘sledek, jako ten první odehran˘ uÏ kdysi dávno. Tento druh˘ „maã“ uÏ bychom se znalostmi, kter˘ch jsme zvlá‰tû v poslední dobû nabyli, mûli b˘t schopni vyhrát. Genov˘ v˘zkum zcela jednoznaãnû prokázal, Ïe specializace na vysokou a jednostrannou uÏitkovost s sebou pfiinesla nejen vy‰‰í choulostivost ãlovûkem ‰lechtûn˘ch tzv. moderních plemen, ale i nûco, co by se snad uÏ ani nedalo naz˘vat genetickou homogenitou, jako spí‰e genovou „plochostí“. Tato absence pestr˘ch genov˘ch variancí stále více ztûÏuje efektivní ‰lechtûní, protoÏe se obraznû fieãeno snaÏíme najít a rozmnoÏit geny, které v tûch moderních plemenech uÏ moÏná dávno nejsou. Tady by mohla b˘t ta k˘Ïená role dlouho opomíjen˘ch plemen, která díky tomu, Ïe dosud unikala intenzivnímu ‰lechtitelskému úsilí ãlovûka, si mohla uchovat

nûkteré dÛleÏité geny, jeÏ by se mohly ãlovûku v tomto druhém a moÏná Ïe rozhodujícím zápase hodit k získání pfievahy. Z jak˘ch novinek je u nás moÏno vybírat? Mezi svûtov˘mi plemeny najdeme mnohá specializovaná plemena skotu s rÛznou úrovní pro‰lechtûnosti, z rozmanit˘ch klimatick˘ch podmínek a vhodná pro rÛznou intenzitu chovu. Takzvaná rustikální plemena skotu jsou mimo jiné i bohat˘m zdrojem genové variability a mohou mít ve sv˘ch genofondech uchovány mnohé geny, které byly u „kulturních“ plemen vlivem silné a mnohdy v˘raznû jednostranné selekce zredukovány do té míry, Ïe se objevují problémy s tzv. funkãními vlastnostmi, jako jsou plodnost, prÛbûhy porodÛ nebo vitalita telat. I to mÛÏe b˘t dÛvodem, proã se chovatelé rozhlíÏí po „nov˘ch“ plemenech, která by i do komerãních chovÛ mohla vrátit alespoÀ ãást tûchto vlastností, které nemalou mûrou pfiispívají k v˘sledné ekonomice chovu skotu. V tomto ãlánku se ve struãnosti podíváme na nûkolik masn˘ch plemen, se kter˘mi se budete moci novû setkat v âesk˘ch chovech. O nûkterá z nich (Aubrac, Beef Shorthorn, Parthenaise) je zájem takov˘, Ïe bylo poÏádáno o schválení ‰lechtitelsk˘ch programÛ a fiádÛ plemenn˘ch knih. Aubrac Zaãneme-li podle abecedy, tak plemeno aubrac je prvním, které bychom vám rádi pfiedstavili. Díky velkému zájmu na‰ich chovatelÛ je aubrac jedním z tûch plemen, kter˘m bude v âeské republice zaloÏena plemenná kniha. Na rozdíl od na‰í republiky, kde je chov aubraca teprve na zaãátku, tak ve Francii uÏ má za sebou dlouhou historii. Jeho plemenná kniha je vedena jiÏ od roku 1893 a populace není nijak zanedbatelná – v kontrolním roce 2008 bylo v kontrole uÏitkovosti témûfi

❒ Aubrac (Foto: Karel Melger)

50 tisíc krav. Nûkter˘m chovatelÛm sice uãarovalo jejich p‰eniãné zbarvení a kouzeln˘ pohled oãí orámovan˘ch ãernou linkou. Ale zajímav˘ vzhled není jedin˘m dÛvodem obliby aubraca mezi chovateli. K jeho pfiednostem patfií zejména nenároãnost. Oblast pÛvodu tohoto plemene – jiÏní ãást Centrálního masivu – pfiispûla u tohoto plemene stfiedního tûlesného rámce k dokonale funkãním konãetinám, jeÏ ovlivÀují v˘bornou pastevní schopnost. Aubrac dokáÏe i na pastvinách s pomûrnû nízkou kvalitou porostu dosáhnout vynikajících uÏitkov˘ch vlastností. Dal‰ími nesporn˘mi klady aubraca jsou v˘borné reprodukãní schopnosti, které potvrzuje jak prÛmûrná délka mezidobí 375 dní, tak snadné telení (98 % snadn˘ch porodÛ). KdyÏ k tomu pfiidáme dlouhovûkost (15 % krav je star‰ích 10 let a 6 % je star‰ích 12 let) a rÛstové schopnosti (v kontrolním roce 2007 dosáhli b˘ãci ve 210 dnech prÛmûrné hmotnosti 281 kg a jaloviãky 245 kg), je jasné, ãím toto plemeno pfiitahuje zájem chovatelÛ. Plemeno aubrac je chováno v ãistokrevné formû, nebo je vyuÏíváno k uÏitkovému kfiíÏení, pfii kterém jsou pfiipou‰tûni nejãastûji b˘ci plemene charolaise. Bazadaise KdyÏ jsme zaãali od A, pokraãujme i dál podle abecedy. Bazadaise je dal‰ím plemenem masného skotu, které si postupnû

nachází cestu za hranice zemû pÛvodu – b˘ci, inseminaãní dávky ãi embrya uÏ byli exportováni napfi. do Anglie, ·v˘carska, Chile a Austrálie, kde jsou nejãastûji vyuÏíváni k uÏitkovému kfiíÏení. Ve Francii se s plemenem bazadaise mÛÏeme setkat na jihozápadû zemû – stáda tohoto skotu se pasou od departementu Gironde aÏ po vy‰‰í oblasti Pyrenejí. V plemenné knize, která byla zaloÏena roku 1896, je v souãasnosti zapsáno asi 3300 krav star‰ích dvou let a 150 b˘kÛ. Od ãervence 2008 funguje ‰lechtitelská organizace Excellence Bazadaise, která vede plemennou knihu, jejíÏ 160 ãlenÛ nedá na toto plemeno dopustit. Pro plemeno bazadaise je charakteristické ‰edé zbarvení, jehoÏ odstín se mÛÏe li‰it v závislosti na pohlaví zvífiete a na jeho vûku. Tfieba telata ve vûku do 3–4 mû-

sícÛ mají p‰eniãné zbarvení srsti, které se aÏ postupem ãasu mûní v charakteristickou ‰edou. Dal‰ími typick˘mi znaky zevnûj‰ku jsou svûtle olemované oãi, rÛÏov˘ mulec a rohy s tmavû hnûd˘mi ‰piãkami. B˘ci dorÛstají v˘‰ky v kohoutku kolem 145 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 900 a 1200 kg. Krávy mají v kohoutku v prÛmûru 140 cm a hmotnost mezi 750 a 850 kg. Jalovice se obvykle poprvé telí ve vûku 30–33 mûsícÛ a následné mezidobí se (podle typu chovu) pohybuje v rozmezí 370 aÏ 400 dní. Obrovskou v˘hodou plemene bazadaise je jeho mimofiádná pfiizpÛsobivost rÛzn˘m podmínkám – zvládají pastvu i v nadmofiské v˘‰ce kolem 2400 m. Díky velmi dobrému utváfiení zádí a men‰ím telatÛm, jejichÏ hmotnost pfii narození se pohybuje kolem 35 aÏ 42 kg, neb˘vají problémy s prÛbûhem porodÛ. Telata jsou velmi vitální, disponují velmi dobrou rÛstovou schopností a dosahují prÛmûrné hmotnosti 164 kg ve 120 dnech, 250 kg ve 210 dnech a 360 kg ve 365 dnech. Bruna V oblasti Pyrenejí, na hranici mezi Francií a ·panûlskem se nachází údolí, v nûmÏ leÏí jeden z nejmen‰ích evropsk˘ch státÛ a kde je chováno plemeno hnûdého horského skotu (Bruna). Historie tohoto plemene je dozajista také rozsáhlá a barvitá, ale bohuÏel na dostupné písemné záznamy pomûrnû chudá. S evidencí

❒ Bazadaise (Foto: Anna Marcinková)

31

a cílen˘m ‰lechtûním se zaãalo vskutku nedávno – vyhlá‰ka ustavující vznik plemenné knihy a podmínky pro zápis zvífiat byla schválena na konci roku 2006. A aÈ uÏ bylo toto plemeno v minulosti vyuÏíváno jak˘mkoliv zpÛsobem, jeho dal‰í v˘voj je smûfiován k masné uÏitkovosti v extenzivních podmínkách horsk˘ch pastvin. U plemene bruna je standardem poÏadován stfiední tûlesn˘ rámec s kohoutkovou v˘‰kou kolem 135 cm. Dal‰ím poÏadavkem je v˘razná kapacita tûla, protoÏe toto plemeno musí b˘t schopno pfiijmout velké mnoÏství píce – obvod hrudi by se mûl pohybovat kolem 185–195 cm. Mimofiádnû dÛleÏité je utváfiení konãetin, které musí zvládnout pohyb na vût‰í vzdálenosti v obtíÏném horském terénu. Také utváfiení vemene bude sledovan˘m znakem, zejména jeho hloubka a utváfiení strukÛ, které musí b˘t velikostnû optimální pro bezproblémové sání telat. Pro v˘bornou produkci je nezbytné, aby zvífiata disponovala v˘bornou konverzí Ïivin, protoÏe z chud˘ch horsk˘ch pastevních porostÛ musí vyprodukovat spoustu kvalitního hovûzího. Aãkoliv se i u tohoto plemene vyskytuje zdvojené osvalení, tak tento znak není v novû se formující populaci plemenn˘ch zvífiat Ïádoucí, protoÏe nejen v podmínkách horsk˘ch pastvin není zájem o komplikace pfii porodech. B˘ci, ktefií mají b˘t zapsáni do plemenné knihy, musí b˘t na nositelství genu dvojitého osvalení testováni. U krav toto testování není povinné. Zvífiata s dvojím osvalením nejsou do plemenné knihy zapisována a nositelé genu pro dvojité osvalení musí b˘t pfied zápisem zvlá‰È schvalováni. DÛleÏitá je samozfiejmû i odpovídající úroveÀ reprodukce, pro kterou jsou v souãasnosti sbírána a zpracovávána data. Zpracování dat a ‰lechtitelského procesu, vãetnû testace mlad˘ch b˘ãkÛ probíhá ve spolupráci s UPRA Gasconne. Uvidíme, jak si toto málo poãetné plemeno povede v porovnání s tûmi ostatními. Parthenaise Dal‰ím plemenem, díky kte-

32

❒ Parthenaise (Foto: Anna Marcinková)

rému se rozroste poãet ãesk˘ch plemenn˘ch knih, je parthenaise. V roce 1892 bylo toto plemeno, jehoÏ domovinou jsou oblasti západní Francie, s více neÏ 1,1 milionu kusÛ tfietím nejãetnûj‰ím plemenem ve Francii. I u tohoto plemene se setkáváme s dlouhou historií (k zaloÏení plemenné knihy do‰lo ve stejném roce jako u plemene aubrac – 1893). A stejnû jako aubrac, i parthenaise bylo pÛvodnû kombinovan˘m plemenem s trojstrannou uÏitkovostí. Tak jako u jin˘ch plemen, i jeho stavy s postupujícím technick˘m v˘vojem, kdy taÏnou sílu skotu nahrazovala síla strojÛ, klesaly. V roce 1965 mûla plemenná kniha pouh˘ch 12 ãlenÛ. V 70. letech 20. století zaãala renesance tohoto plemene, kdyÏ se jeho chovatelé a ‰lechtitelé vydali na cestu ke specializaci na masnou produkci. V posledních 20 letech se populace roz‰ífiila pûtinásobnû na 35 tisíc ãistokrevn˘ch krav a v souãasnosti je ve ‰lechtitelském programu zapojena tfietina chovÛ, tj. 220 chovatelÛ s 11 tisíci kravami. I toto plemeno se py‰ní v˘bornou plodností a vynikajícími matefisk˘mi vlastnostmi. Jalovice jsou poprvé pfiipou‰tûny ve vûku kolem 24 mûsícÛ a 91 % porodÛ je oznaãováno pfiívlastkem snadné. Za nejvût‰í pfiednost plemene parthenaise jsou povaÏovány jeho jateãní vlastnosti – jemná kostra a mimofiádné osvalení ve spojení s nízkou tuãností a v˘raz-

nou jemností masa. Jateãn˘ trup je z 80 % tvofien masem a jeho klasifikace je nejãastûji ve tfiídách E a U, ale plemenice se umísÈují i ve tfiídû S. A právû tyto vlastnosti pfiispívají k vzrÛstající oblibû tohoto plemene. Rouge des Prés âervenostrakatû zbarvené plemeno skotu s extrémnû velk˘m tûlesn˘m rámcem, jehoÏ krávy nezfiídka dosahují hmotnosti pfies jednu tunu (a b˘ci je‰tû o hodnû více), moÏná znáte pod názvem Maine-Anjou, kter˘m bylo dfiíve oznaãováno. Toto plemeno vzniklo krátce pfied rokem 1830 jako v˘sledek kfiíÏení anglického plemene Durham, kter˘ mu pfiinesl ranost (jalovice se mohou poprvé telit ve vûku 24 aÏ 30 mûsícÛ), a plemene Mancelle (pÛvodního v oblasti Pays de la Loire), které pfiispûlo k nenároãnosti, síle a v˘born˘m rÛstov˘m schopnostem. Na poãátku 21. století bylo ve Francii chováno zhruba 57 tisíc krav, z toho v plemenné knize jich bylo zapsáno témûfi 8 tisíc a do kontroly uÏitkovosti jich bylo zapojeno pfies 15 tisíc. Ze zootechnického hlediska nepatfií toto plemeno na první pohled k tûm nejsnadnûj‰ím. Telata mají vysokou porodní hmotnost – b˘ãci 52 kg a jaloviãky 49 kg. Pfii 6 % porodÛ pfiijdou na svût dvojãata. I proto se u tohoto plemene se setkáváme s pomûrnû nízk˘m procentem snadn˘ch porodÛ,

více neÏ 40 rÛzn˘ch plemen. Shorthorn má nejen velmi dlouhou a rozmanitou historii a neustávající zájem chovatelÛ a postupující v˘voj, aÈ uÏ smûrem k mléãné nebo masné produkci, znamená, Ïe toto plemeno s dlouhou historií má pfied sebou moÏná je‰tû del‰í nejspí‰ i svûtlou budoucnost. Snad se mu i v âesku bude dafiit tak, aby v nové plemenné knize pfiib˘valy zápisy zvífiat z ãesk˘ch chovÛ.

❒ Rouge des Prés (Foto: Anna Marcinková)

které je 86 %, a proto se ‰lechtitelé velmi intenzivnû zamûfiují na zlep‰ení této vlastnosti. Pfii ‰lechtûní se chovatelé dále zamûfiují na rÛstovou schopnost – ve vûku 120 dní mají jaloviãky v prÛmûru hmotnost 169 kg a b˘ãci 179 kg. O tfii mûsíce pozdûji, tedy ve vûku 210 dní, uÏ jaloviãky váÏí 261 kg a b˘ãci 285 kg. Nesmíme zapomenout ani na dal‰í ukazatel dÛleÏit˘ pro produkci, kter˘m je mezidobí – to je u 90 % krav pod 400 dní. V rámci selekãního programu se u tohoto plemene také sleduje v˘skyt dvojího osvalení, které je neÏádoucím znakem pfii snaze o zv˘‰ení procenta snadn˘ch porodÛ (krom toho zvífiata s dvojím osvalením nemohou b˘t zafiazena do produkce masa se znaãkou AOC Maine-Anjou). Naopak, velkému zájmu se tû‰í typování na gen pro mramorování („marble“). Shorthorn Plemeno shorthorn pochází z Britsk˘ch ostrovÛ a do podoby, ve které jej známe dnes, se vyvinulo v prÛbûhu posledních dvou století s vyuÏitím plemen skotu Teeswater a Durham pÛvodních v oblasti severov˘chodní Anglie. V roce 1822 byla Georgem Coatesem otevfiena první plemenná kniha, ve které bylo zapsáno 710 b˘kÛ a 850 krav a která byla vÛbec první plemennou knihou skotu na

svûtû. V roce 1874 vznikla Shorthorn Society, která mimo jiné pfievzala i vedení plemenné knihy. Na poãátku 20. století byl shorthorn fiazen mezi kombinovaná plemena, ale postupem ãasu se zaãali chovatelé specializovat – jedni na maso a druzí na mléko, a tak v roce 1958 vznikl zvlá‰tní oddíl plemenné knihy pro zvífiata zamûfiená na produkci masa. Nûktefií chovatelé se pro vylep‰ení uÏitkov˘ch vlastností plemene rozhodli vyuÏít i jin˘ch plemen skotu, napfi. pro vylep‰ení osvalení bylo v roce 1978 schváleno vyuÏití plemene Maine-Anjou (dnes Rouge des Prés). V roce 2001 byla plemenná kniha pro dal‰í plemena „uzavfiena“. Nicménû, ne v‰ichni chovatelé se v 70. letech 20. století rozhodli jít cestou „pfiilévání krve“, a tak se u plemene shorthorn setkáváme s velkou rozmanitostí. To s sebou pfiiná‰í i celou ‰kálu moÏností vyuÏití shorthorna. Lze jej napfiíklad chovat v rÛzn˘ch (a to i velmi rozdíln˘ch) pfiírodních podmínkách a v rÛzn˘ch systémech chovu. V Irsku je vût‰ina shorthornÛ chována v systémech bez trÏní produkce mléka, zatímco v Británii se chovatelé pfiiklání spí‰e k mléãné produkci. Mimofiádn˘ v˘znam má plemeno shorthorn i pro ostatní plemena skotu – jeho vliv lze vystopovat prakticky po celém svûtû, protoÏe byl vyuÏíván pfii ‰lechtûní

Jak dál? V celosvûtovém mûfiítku je v první fiadû nejdÛleÏitûj‰í málo poãetná a neobvyklá plemena uchovat a rozmnoÏit do velikosti populace zaruãující jim úspû‰né pfieÏití. K tomu mohou pfiispût i vût‰í ãi men‰í populace tûchto plemen chované u nás. Îádné „genové rezervy“ uloÏené v podobû inseminaãních dávek zamraÏen˘ch v dusíku k pfieÏití plemene pfiíli‰ v˘raznû nepfiispûjí. Aby plemeno „fungovalo", musí Ïít… jeho pfiíslu‰níci se musí mnoÏit, musí se vyrovnávat s prostfiedím a musí v tomto prostfiedí najít svÛj prostor k pfieÏití (v pÛvodním i v pfieneseném v˘znamu). Proto je tak nesmírnû dÛleÏité najít jim odpovídající místo v dne‰ním ekonomikou ovládaném svûtû. K tomu bude tfieba pfiesvûdãit i koneãné spotfiebitele zemûdûlsk˘ch produktÛ, Ïe pestrost v nabídce potravin Ïivoãi‰ného pÛvodu a ‰kála rÛzn˘ch v˘robkÛ je mÛÏe obohatit nejen o poznávání rafinovan˘ch kulináfisk˘ch specialit. To je nejspí‰ ta nejlep‰í cesta k záchranû genetické diverzity skotu. Té genetické diverzity, kterou nám po sobû zanechali na‰i pfiedkové a kterou bychom mûli pfiedat na‰im potomkÛm. Ve svûtû uÏ dost z toho, o ãem pí‰eme, pochopili. Povede se to i u nás? Rádi bychom podûkovali chovatelÛm, ale i pracovníkÛm zahraniãních plemenn˘ch knih a chovatelsk˘ch sdruÏení, ktefií jsou pfiíznivû naklonûni snahám o „zviditelnûní“ sv˘ch plemen, a tak i díky jejich informacím mohl vzniknout tento ãlánek.

33

Orgánové choroby skotu Ing Pavla Vydrová, PhD. Nov˘m tématem, t˘kajícím se orgánov˘ch onemocnûní skotu, opou‰tíme dlouhou kapitolu vûnovanou parazitárním chorobám (vydání zpravodaje III/09, IV/09, I/10 a II/10). V dne‰ním díle se budeme vûnovat onemocnûním úzce spjat˘m s orgány zvífiat, mezi které patfií napfiíklad flegmóna, traumatická disfunkce pfiedÏaludku („hfiebík“), srdeãní slabost, Ïloutenka, zánût ledvin a mastitidy. Flegmóna (Phlegmona) Vût‰ina chovatelÛ se ve své praxi s lymfangitidou neboli flegmónou (lidov˘ název sloní noha) setkala, nebo pravdûpodobnû setká. Doslova z niãeho nic se ve stádû objeví jedinec, jehoÏ jedna konãetina je velmi oteklá (její tlou‰Èka mÛÏe b˘t aÏ dvojnásobná), ale bez známek vnûj‰ího poranûní.

❒ Flegmóna

PÛvodce Lymfangitis, neboli zánût mízních cév, je neohraniãen˘ bakteriální zánût, kter˘ se ‰ífií mûkk˘mi tkánûmi. V dÛsledku prudkého zánûtu pojivové tkánû zpÛsobeného bakteriemi dochází k hromadûní hnisu. Z hlediska etiologie nacházíme v postiÏeném místû nejãastûji baktrerie Fusobacterium necrophorum a Bacterioides melaninogenicus. Dle pÛvodce a vzhledu dûlíme flegmónu na plynovou, hnilobnou nebo nekrotickou. Opakem lymfangitidy je absces, coÏ je ohraniãené hromadûní hnisu. Zdroje a ‰ífiení infekce Nejãastûj‰í pfiíãinou flegmóny je vstup infekce v souvislosti s poranûním, vzácnûj‰í formou je aseptická flegmóna po aplikaci dráÏdivé látky. K zánûtu dochází pfieváÏnû ve spodních ãástech konãetin (holenû, spûnky), v nûkter˘ch

34

❒ Flegmóna

pfiípadech v‰ak postihne celou nohu. Dle dostupn˘ch statistik se ãastûji objevuje na pánevních konãetinách. Obvykle vzniká po neúspû‰né terapii nebo u zvífiat neléãen˘ch ve vhodnou dobu. Tento stav se ãasto u zvífiete odvíjí od primárního traumatu (poranûní), které je zpÛsobováno napfi. drsn˘mi povrchy, ostr˘mi kameny nebo i ledem. Takto naru‰en˘mi pfiirozen˘mi ochrann˘mi bariérami se do postiÏené tkánû dostávají neÏádoucí mikroorganismy. Vûk zvífiat není pro tuto infekci limitní, i kdyÏ s urãitou predispozicí pro jalovice. Rozli‰ují se dvû formy tohoto onemocnûní: Základní – pfiesn˘ pÛvodce vût‰inou není znám nebo jde o rÛzné pÛvodce, projevuje se pouze otokem konãetiny, bez dal‰ích zmûn v tkáních. Ulcerativní – pÛvodcem b˘vají bakterie rodu Corynebacterium pseudotuberculosis, Staphylococcus, Streptococcus, Pasteurela a dal‰í, tato forma je charakteristická tvorbou vfiedÛ a uzlíkÛ v mízní tkáni, které je v nûkter˘ch pfiípadech tfieba odstranit chirurgicky (rozfiíznout a vypustit nahromadûn˘ hnis). Patogeneze (vznik a v˘voj chorobn˘ch zmûn v tûle) Abychom mohli dobfie pochopit vznik této nemoci je tfieba nejprve znát základní vlastnosti mízního (lymfatického) systému. Míza (tzv. lymfa) zaji‰Èuje spolu s krví transport Ïivin a dal‰ích látek po organismu. SloÏení mízy je velmi podobné krevní plazmû, obsahuje velké mnoÏství lymfocytÛ (druh bíl˘ch krvinek), ale její proudûní po tûle je oproti krvi velmi pomalé a závislé na kontrakcích kosterního svalstva i d˘chacích pohybech hrudníku (nemá Ïádnou pumpu, jakou je v pfiípadû krve srdce). Aby mezi jednotliv˘mi kontrakcemi

nedocházelo ke zpûtnému toku, jsou mízní cévy opatfieny chlopnûmi. V prÛbûhu mízních cév jsou umístûny mízní uzliny, které mízu filtrují od cizorod˘ch látek. Hlavní funkcí tohoto systému je odvádûní pfiebyteãné tekutiny, proteinÛ a látek, které vznikly metabolismem v tkáních a spoluúãast na imunitních reakcích organismu. Nûkdy mÛÏe dojít k tomu, Ïe se mízní cévy ucpou, coÏ se projeví hromadûním tekutiny v okolní tkáni a tak vzniká navenek viditeln˘ otok. Tímto se, v pfiípadû flegmóny, sníÏí odolnost konãetiny proti dal‰ím infekcím, coÏ se projeví zánûtem. Onemocnûní nejãastûji vznikne na základû drobné odûrky, která nemusí b˘t pfii svém vzniku témûfi zfietelná, v dobû vzniku otoku jiÏ mÛÏe b˘t zhojená a bez dal‰ích pfiíznakÛ. Projevy a klinické pfiíznaky Flegmona se vyznaãuje místními a celkov˘mi pfiíznaky. K místním pfiíznakÛm patfií charakteristick˘ neohraniãen˘ otok, ke kterému dochází bûhem nûkolika málo hodin a mÛÏe se rychle roz‰ífiit do celé konãetiny. PostiÏené místo je znatelnû teplej‰í, i kdyÏ jsou evidovány i pfiípady, kdy byla postiÏená konãetina chladnûj‰í neÏ ostatní. Otok je vût‰inou tuh˘, ãímÏ je sníÏena pohyblivost jedince a bolestiv˘, ale jsou známi i pfiípady, kdy nebyla bolestivost zaznamenána. V mimofiádn˘ch pfiípadech mÛÏe pfies kÛÏi na postiÏené konãetinû prosakovat mízní tekutina. Mezi celkové pfiíznaky fiadíme zv˘‰enou tûlesnou teplotu, nechutenství a apatii. Flegmóna mÛÏe vyústit v závaÏnou celkovou sepsi, která konãí i smrtí. Ménû ãasto se vyvíjí chronická forma, tzv. elefantiáza (sloní noha). Z v˘‰e uvedeného je patrné, Ïe jde o sloÏité onemocnûní, které se mÛÏe u kaÏdého zvífiete projevovat jinak. Spoleãn˘m pfiíznakem je v‰ak vÏdy v˘razn˘ otok. Terapie, prevence, tlumení Flegmóna vyÏaduje léãbu antibiotiky a pomûrnû ãasto i chirurgické o‰etfiení. V pfiípadû, Ïe se léãba zanedbá ãi pfiijde pozdû, mÛÏe postiÏen˘ jedinec o konãetinu pfiijít. Léãba je tedy vÏdy v rukou veterinárního lékafie, kter˘ nasadí antibiotickou léãbu. Jako první pomoc

mÛÏeme pfiistoupit k zahfiívání postiÏené oblasti (Solux apod.). DoplÀková léãba vût‰inou spoãívá v klidovém reÏimu, ale s dostatkem mírného pfiirozeného pohybu, kter˘ podporuje proudûní mízy v tkáních. Dále jsou vyuÏívány teplé a studené obklady, které také zlep‰ují prÛchodnost mízních cév. Nûkdy pomÛÏe i zabandáÏování konãetiny. Je tfieba zdÛraznit, Ïe léãba nesmí b˘t podceÀována. Pfii nedoléãení ãi zanedbání léãebného postupu mÛÏe tato nemoc pfiejít ve svou chronickou formu. Jako základní prevence je uvádûno dodrÏování fiádné hygieny a péãe o konãetiny zvífiat. Infekce se do ranek dostává nejãastûji z infikované podest˘lky. DÛleÏit˘m faktorem je kontrola v˘bûhÛ a pastvin a odstraÀování pfiedmûtÛ, které mohou zpÛsobit zranûní. Pokud odhalíme u zvífiete poranûní konãetiny, je pokud moÏno potfieba ránu oãistit a opakovanû o‰etfiit desinfekãním prostfiedkem. Diagnóza Nejpfiesnûj‰í diagnózu je moÏné stanovit na základû laboratorních testÛ odebrané kÛÏe a mízní tekutiny z místa otoku. Vzorek je vy‰etfien na pfiítomnost bakterií a plísní. Po stanovení pÛvodce infekce veterináfi vybere vhodné antibiotikum. Traumatická disfunkce pfiedÏaludku (Reticuloperitonitis traumatica) Traumatická disfunkce pfiedÏaludku (lidové oznaãení „hfiebík“) je vnitfiním onemocnûním (zánûtem), ke kterému dochází zabodnutím cizího ostrého tûlesa do ãepce, pfiípadnû jeho pronikání stûnou pfiedÏaludku na pobfii‰nici a do ostatních vnitfiních orgánÛ. Jedná se o pomûrnû v˘znamné onemocnûní, které se v âR vyskytne roãnû u 20 000 ks skotu, pfieváÏnû dojnic. Pfiíãiny onemocnûní Pfiíãinami tohoto onemocnûní jsou ve vût‰inû pfiípadÛ ostré a nejãastûji kovové pfiedmûty o velikosti 3 –7 cm, které zvífie pfiíjme krmivem. Pfiedmût prochází zaÏívacím ústrojím, pronikne stûnou ãepce do dutiny bfii‰ní, coÏ se projeví klinick˘mi pfiíznaky souvisejícími s dal‰ími zasaÏen˘mi orgány. Traumatické zánûty zpÛsobené cizím tûlesem mohou postihnout jak ãepec a pobfii‰nici tak bránici, osrdeãník, plíce, játra, slezinu, velké cévy, stûnu bfii‰ní, pfiípadnû hrudní a nerv vagus.

Klinické pfiíznaky U postiÏeného zvífiete se projevují typické pfiíznaky jako je nechutenství (zvífiata pouze pijí), zpomalení bachorové ãinnosti – sníÏené pfieÏvykování, alterovan˘ trias (puls, dech, teplota), atypické postoje, kolikové bolesti, bolestivost pfii palpaci (pohmatu), tympanie a spontánní sténání, sníÏení mléãné produkce, proteinurie (bílkoviny v moãi) apod. Terapie Nasazení diety (hladovky), pfiístup k vodû v omezeném mnoÏství. V nûkter˘ch pfiípadech se vyuÏívá konzervativní léãby za pouÏití antibiotik a magnetu (magnetické sondy), kter˘m se cizí kovov˘ pfiedmût z pfiedÏaludku vytáhne, nebo se pfiikroãí k chirurgickému vyjmutí cizorodého tûlesa z tûla zvífiete. V pfiípadû nepfiíznivé diagnostiky je nutná poráÏka, maso je podmínûnû poÏivatelné, pokud se zánût roz‰ífiil na vût‰í úseky peritonea (pobfii‰nice). Prevence Zamezení pfiístupu zvífiat na místa, kde by mohlo dojít k pozfiení ostr˘ch (kovov˘ch, rezav˘ch) pfiedmûtÛ a jejich odstraÀování z pastvin, pfiístfie‰kÛ, zimovi‰È a okolí napajedel. Ochrana krmiv pfied kontaminací cizími tûlesy, pfiípadnû aplikace magnetu do ãepce. Srdeãní slabost (Insuffitientia cordis) Srdeãní slabost vzniká náhl˘m nebo postupn˘m selháním srdce. Pfiíãiny Zvífiata postihuje buì náhlá nebo vleklá forma tohoto onemocnûní: Náhlá slabost srdce se mÛÏe projevit pfii pfiíli‰né námaze, zejména v horkém letním období (v dobû sucha), pfii horeãnat˘ch onemocnûních nebo intoxikaci (otravû) organismu. Vleklá slabost srdce se mÛÏe vyskytnout pfii parazitózách (chronick˘ch neléãen˘ch invazích parazity), pfii zánûtu a degeneraci srdeãního svalu, chudokrevnosti, nûkter˘ch plicních, jaterních a ledvinov˘ch onemocnûních. Klinické pfiíznaky NÁHLÁ SLABOST: tûÏk˘ dech, cyanóza sliznic a nepigmentované kÛÏe (cyanóza = modravé zbarvení kÛÏe a sliznic pfii nedostateãném sycení krve kyslíkem), pfieplnûn˘ Ïilní systém, bu‰ení srdce, tep zrychlen˘, postupnû slábne, malátnost, neteãnost, poruchy rovnováhy, ztráta vûdomí.

VLEKLÁ SLABOST: stejné klinické pfiíznaky jako u náhlé srdeãní slabosti, ale dále dochází k poklesu uÏitkovosti a zhor‰uje se v˘Ïivn˘ stav postiÏeného zvífiete. První pomoc Je dÛleÏitá tepelná pohoda nemocného jedince, podávání kardiak a analeptik (léky stimulují Ïivotní funkce). Îloutenka (Icterus) Jedná se o patologick˘ stav, kter˘ se klinicky projevuje zeÏloutnutím kÛÏe, oãního bûlma, sliznic i ostatních tkání. Zabarvení je zpÛsobeno zv˘‰enou koncentrací Ïlutého Ïluãového barviva bilirubinu v krevní plasmû. Nesprávnû se termín Ïloutenka pouÏívá jako oznaãení pro virové zánûty jater, hepatitidy, u nichÏ je Ïloutnutí hlavním symptomem.

❒ Žloutenka

Bilirubin a jeho role v organismu Bilirubin je Ïluté barvivo, které vzniká jako odpadní produkt degradace hemoglobinu. âervené krvinky mají omezenou Ïivotnost (asi 120 dní), po té jsou vychytávány ve slezinû a jaterních sinusech a zniãeny. Z hemoglobinu je pak odstranûno Ïelezo, které se pouÏije k syntéze nového krevního barviva a bílkovinná sloÏka (globin), která se také recykluje. Zbytek hemu je postupnû pfiemûnûn na bilirubin. V tûle zdravého dospûlého ãlovûka napfi. dennû vznikne 250 –350 mg bilirubinu. Bilirubin je málo rozpustn˘ ve vodû, tedy i v krevní plasmû. Navázan˘ na krevní bílkovinu albumin se dostává do jater, kde je vychytáván hepatocyty (jaterní buÀky). Uvnitfi hepatocytu je konjugován na rozpustné bilirubinglukosiduronáty. Ty jsou vyluãovány do Ïluãe a následnû do stfieva. V tlustém stfievû jsou bilirubinglukosiduronáty rozloÏeny bakteriálními enzymy na bezbarvé urobilinogeny, z nichÏ ãást je zpûtnû resorbována do krve, vût‰ina je ale dále stfievní mikroflórou oxido-

35

vána na barevné urobiliny, které jsou zodpovûdné za zbarvení stolice. Pfiíãiny vzniku Ïloutenky Za normálních okolností je vût‰ina bilirubinu v krevní plasmû navázána na albumin. V pfiípadû, Ïe jeho koncentrace v krvi pfiesáhne 20–25 mg/l, vazebná místa na albuminu jsou plnû obsazena a pfiebyteãn˘ bilirubin pfiechází do tkání a zpÛsobuje Ïluté zabarvení. K této reakci mÛÏe dojí ze tfií pfiíãin a dle toho se Ïloutenky dûlí do tfií skupin: 1. prehepatální (hemolytick˘) ikterus 2. hepatální (hepatocelulární) 3. posthepatální (obstrukãní) Prehepatální Ïloutenka (Hemolytická) Prehepatální Ïloutenka je zpÛsobena zv˘‰en˘m rozpadem ãerven˘ch krvinek (hemol˘zou) a tedy i zv˘‰enou produkcí bilirubinu, zejména pfii otravách a krevních parazitózách. Játra nestaãí zpracovat v‰echen bilirubin a jeho koncentrace v plasmû se tak zvy‰uje. Tato Ïloutenka mÛÏe b˘t pfiíznakem infekãních onemocnûní, pfii níÏ dochází k rozpadu erytrocytÛ pÛsobením parazitického prvoka (malárie,...). Hemolytická Ïloutenka mÛÏe b˘t pfiíznakem geneticky podmínûn˘ch nemocí, jako je srpkovitá anémie a hemolytická anemie. Obû nemoci zpÛsobují rozpad ãerven˘ch krvinek, pfii srpkovité anemii se tvofií abnormální hemoglobin, kter˘ deformuje krvinky, hemolytická anemie je zpÛsobena nedostateãnou nebo Ïádnou aktivitou glukosa-6-fosfátdehydrogenasy, jednoho z enzymÛ pentózového cyklu, na kterém z velké ãásti závisí metabolismus erytrocytÛ (ãerven˘ch krvinek). Hepatální Ïloutenka (Parenchymatózní) V tomto pfiípadû dochází k po‰kození jaterních bunûk pfieváÏnû infekãními nebo toxick˘mi vlivy. Hepatální Ïloutenka je zpÛsobena neschopností jater pfiijmout (vychytávat) bilirubin z krve, konjugovat nebo vylouãit ho do Ïluãi. Z tohoto dÛvodu se koncentrace bilirubinu v krevní plasmû zv˘‰í, zároveÀ se bilirubin objeví v moãi (barva moãi je tmav‰í neÏ obvykle). Játra vyluãují ménû bilirubinu do Ïluãe, proto se ve stfievû tvofií ménû urobilinÛ a stolice je z tohoto dÛvodu svûtlej‰í (hypocholická stolice). Hepatální Ïloutenka b˘vá dÛsledkem po‰kození jater (toxická hyperbilirubinemie) látkami jako je chloroform, arsfena-

36

miny, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanta. Stejné pfiíznaky mají také virové hepatitidy (infekãní Ïloutenky) a cirhóza jater. Nûkteré vrozené dûdiãné choroby se také projevují jako hepatální Ïloutenka (u ãlovûka napfi. CriglerÛv-NajjarÛv syndrom nebo DubinÛv-JohnsonÛv syndrom). Posthepatální Ïloutenka (mechanická) Posthepatální Ïloutenka je zpÛsobena ucpáním Ïluãov˘ch cest, proto se naz˘vá také obstrukãní ikterus. Játra nemohou vyluãovat konjugovan˘ bilirubin, ten proto pfiechází zpût do krve. Pfii posthepatální Ïloutence je zv˘‰ená hladina bilirubinu v krvi, bilirubin je i v moãi, ta je proto tmavá. Naopak do stfieva se vinou uzávûru Ïádn˘ bilirubin nedostane, stolice je proto svûtlá (acholická stolice). Nejãastûj‰í pfiíãinou obstrukce Ïluãov˘ch cest jsou Ïluãové kameny, parazité, pfiípadnû nádor slinivky (pankreatu), kter˘ zvenãí utlaãuje Ïluãovody. Ménû ãasto je pfiíãinou nádor Ïluãov˘ch cest. Posthepatální Ïloutenka mÛÏe b˘t také pfiíznakem infekãních onemocnûní (schizostomiáza), zánûtu Ïluãníku nebo slinivky bfii‰ní. Neléãená obstrukce Ïluãov˘ch cest mÛÏe vést aÏ k jaternímu selhání. Klinické pfiíznaky Îlutû zbarvené sliznice a nepigmentovaná kÛÏe, Ïlutû zbarvené mléko, moã nahnûdlá, stolice svûtlá, poruchy trávení, hubnutí, apatie, ospalost a svûdûní. Terapie Ochranná léãba jater a dietní opatfiení. Zánût ledvin (Nephritis) Slovo Nephritis pochází z fieckého Nephro = ledviny a – itis, coÏ znamená „zanícení“. Nefritida mÛÏe b˘t buì jednostranná nebo oboustranná, protoÏe ledviny jsou párov˘m orgánem. Zánût ledvin mÛÏe b˘t infekãní povahy, nebo zpÛsoben intoxikací organismu, pfiípadnû se jedná o autoimunitním onemocnûním jedince. Ledviny filtrují krev a zbavují organismus pfiebyteãné tekutiny a neÏádoucích chemick˘ch látek (toxinÛ). Podtypy Glomerulonefritis je zanícení glomerul, intersticiální nefritida ãi tubulo-

intersticiální nefritida je zánût v prostoru mezi ledvinov˘mi kanálky, pyelonefritida pfii zánûtu moãov˘ch cest (pylem = pánev) ledvin. Lupus nefritis se projevuje pfii zánûtu ledvin zpÛsobené systémov˘m lupus erythematosus (SLE), coÏ je choroba imunitního systému. Pfiíãiny vzniku Vznik zánûtu ledvin mÛÏe mít nûkolik pfiíãin – infekãní, toxické (exogenní a endogenní). Klinické pfiíznaky Pfii akutním zánûtu ledvin má zvífie shrben˘ postoj, obtíÏnû se pohybuje, vstává, lehá, na dotek je zfiejmá bolestivost v krajinû ledvin, je apatické, skleslé a má zv˘‰enou teplotu. Zvífie málo moãí, moã má tmavoãervenou aÏ tmavohnûdou barvu, vyskytuje se proteinurie (bílkoviny v moãi) a hematurie (krev v moãi). Pfiíznaky Otok tkání (obliãej, kolem oãí, pozdûji konãetin, ménû moãi, tmavá moã (obsahuje krev), zv˘‰ení krevního tlaku, bolest hlavy, ospalost, poruchy vidûní, únava a malátnost, nevolnost. U rychle postupujícím onemocnûní dochází ke ztrátû chuti k jídlu, zvracení, bolestem bfiicha a kloubÛ a nemoc mÛÏe pfiejít do chronické formy. Chronická nefritida nemusí b˘t odhalena po dlouhou dobu (celá léta), dokud se nedostaví pfiíznaky selhání ledvin = únava, svûdûní kÛÏe, nevolnost, zvracení a du‰nost. Terapie Odstranûní pfiíãiny zánûtu, dietní a zoohygienická opatfiení. Mastitidy (Mastitis) Mastitidy, neboli zánûty mléãn˘ch Ïláz, mají v chovech dojeného skotu mimofiádn˘ ekonomick˘ i hygienick˘ v˘znam. ZatûÏují ekonomiku chovu více-náklady za léãbu a preventivní

❒ Mastitida

opatfiení, sniÏují produkci mléka, ale také nutriãní hodnotu a technologickou zpracovatelnost syrového mléka na mléãné produkty. Ekonomické ztráty Vyfiazení mléka postiÏen˘ch krav, náklady na léãení, brakace postiÏen˘ch krav, sníÏení uÏitkovosti postiÏen˘ch krav, zv˘‰ená nemocnost telat. Zdá se tedy, Ïe jsou mastitidy problémem pouze dojen˘ch stád, coÏ ale rozhodnû neznamená, Ïe se nemÛÏe toto onemocnûní vyskytnout u krav v chovech bez trÏní produkce mléka. Zánûty obecnû postihují mléãné Ïlázy v‰ech savcÛ a jsou nepfiíjemn˘m a bolestiv˘m onemocnûním, které negativnû ovlivÀuje welfare nemocné samice, s ãímÏ souvisí sníÏení produkce mléka, coÏ se mÛÏe negativnû projevit na pfiírÛstcích mládûte, které je na své matce v prvním mûsících Ïivota závislé. PÛvodce Mastitidy jsou polyfaktorová onemocnûní, na kter˘ch se podílí celá fiada ãinitelÛ vnûj‰ího prostfiedí na jedné stranû a úroveÀ obrann˘ch mechanismÛ organismu na stranû druhé. Pfiíãinou naprosté vût‰iny mastitid je infekce mléãné Ïlázy mikrobiálními patogeny. K infekci Ïlázy dochází témûfi vÏdy strukov˘m kanálkem. V˘znamné je rozli‰ovat, kdy k infekci dochází (u dojnic napfi. v dobû dojení, nebo mezi dojeními). Pfiíãinou mastitid je dle dostupné literatury témûfi devadesát druhÛ bakterií, ale devadesát procent zánûtÛ je vyvoláváno Staphylococcus aureus, Streptococcus agalastiae, Streptococcus dysgalactiae nebo Streptococcus uberis. Kromû tûchto agens se stále ãastûji uplatÀují i enterokoky, koliformní bakterie a nûkteré stafylokoky. INFEKCE – INFEKâNÍ ZÁRODKY Streptococcus agalactiae, Staphylococcus aureus, Mycoplasma spp., Streptococcus dysgalctiae, Corynebacterium bovis. ENVIRONMENTÁLNÍ ZÁRODKY Escherichia coli, Klebsiella spp., Enterobacter spp., Proteus spp., Serratia spp., Pseudomonas spp., Streptococcus uberis. V˘skyt patogenÛ Vût‰ina patogenÛ mléãné Ïlázy je schopna Ïít mimo Ïlázu, napfi. na jin˘ch místech tûla zvífiat: v dutin ústní, na mulci, v nozdrách, v genitáliích, na

kÛÏi strukÛ, av‰ak i v prostfiedí: na rukou a v horních cestách d˘chacích o‰etfiovatelÛ, ve hnoji, ve vlhké podest˘lce, na mouchách a v sekretu z mastitidou postiÏen˘ch Ïláz. Pouze pro Streptococcus agalactiae platí, Ïe jeho zdrojem je jen mléãná Ïláza a z vnûj‰ího prostfiedí vymizí bûhem nûkolika dní. Mastitidy zpÛsobené tímto pÛvodcem lze eradikovat, do stáda opakovanû proniká pouze infikovan˘mi zvífiaty. Mastitidy zpÛsobované ostatními patogeny eradikovat nelze, proto mastitidy pfiedstavují trval˘ zdravotní problém ve stádech skotu. Pfienos PÛvodci mastitid se vzájemnû li‰í epizootologick˘m charakterem. Hlavním zdrojem infekce mléãné Ïlázy bakteriemi Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a do znaãné míry i Streptococcus dysgalactiae je infikovaná mléãná Ïláza. K pfienosu tûchto infekãních agens dochází pfieváÏnû z dojnice na dojnici, témûfi v˘hradnû v dobû dojení, v˘skyt u nedojen˘ch krav je tedy jen velmi ojedinûl˘. Tyto bakterie jsou oznaãovány za pÛvodce kontagiózních mastitid. Mléãná Ïláza b˘vá ãasto kolonizována plazmakoaguláza negativními stafylokoky. Bylo zji‰tûno, Ïe tyto bakterie pronikají strukov˘m kanálkem a zpÛsobují infekci mléãn˘ch Ïláz. Jsou nejãastûj‰í pfiíãinou infekce mléãné Ïlázy jalovic. Zdrojem infekce mléãné Ïlázy enterokoky a koliformními bakteriemi je pfieváÏnû vnûj‰í prostfiedí. Proto jsou oznaãovány za environmentální pÛvodce mastitid. K infekci mléãn˘ch Ïláz tûmito bakteriemi dochází u dojeného skotu mezi dojeními a tito pÛvodci vyvolávají nejãastûji zánûty mléãn˘ch Ïláz také u skotu bez trÏní produkce mléka. Dispoziãní vlivy VNIT¤NÍ – genetická dispozice (koeficient dûdivosti 0,20–0,38), oslabení metabolick˘mi poruchami, vûk dojnic, období po porodu VNùJ·Í – dojení zvífiat (podtlak, prÛtoãnost, frekvence pulzÛ, strukové násadce), stresy pfiedojování, nedodojování, ‰patná pfiíprava pfied a nedostateãné o‰etfiení po dojení Klinické formy mastitid Mastitis catarrhalis acuta, Mastitis catarrhalis chronica, Mastitis acuta gratis, Mastitis apostematosa chronica

(M. abscedens), Mastitis interstitialis non purulenta (BAB, listerióza), Mastitis specifica. Diagnostika Klinické vy‰etfiení (celkové, vy‰etfiení mléãné Ïlázy), rychl˘ stájov˘ test, mûfiení vodivosti, hodnoty bazénov˘ch vzorkÛ, bakteriologické vy‰etfiení. Terapie mastitid Vzhledem k tomu, Ïe vyjmenované skupiny bakteriálních pÛvodcÛ mastitid jsou rÛznû citlivé k preventivním a terapeutick˘m opatfiením a zásahÛm, je úãelné pfiizpÛsobovat prostfiedky tlumení konkrétnímu spektru vyskytujících se patogenÛ mléãn˘ch Ïláz pfiíslu‰ného chovu (stáda). Pfii v˘skytu mastitid zpÛsobovan˘ch environmentálními pÛvodci je tfieba klást dÛraz na preventivní péãi o prostfiedí, ve kterém jsou krávy umístûny zejména v zimním období. Souhrnnû fieãeno, prosazovat ãistotu prostfiedí, sucho a chlad. Úãelné je i pouÏití imunomodulaãních prostfiedkÛ, potencujících pfiirozené obranné mechanismy (napfi. suplementace zinkem, selenem, vitaminem E). VÏdy je tfieba uplatÀovat obecné prvky tlumení mastitid, zejména vãasnou terapii zjevn˘ch mastitid. Lokální (intramamání aplikace, masti) Parenterální (atibiotika, antiflogistika, oxytocin, hypertonick˘ roztok sodíku) Prevence INFEKâNÍ MASTITIDY (t˘ká se dojnic): 1. desinfekce strukÛ po dojení 2. léãba krav v zaprahlosti 3. vyfiazování nemocn˘ch kusÛ 4. terapie klinick˘ch mastitid 5. správné sefiízení dojících strojÛ ENVIRONMENTÁLNÍ MASTITIDY (t˘ká se také skotu BTPM): 1. sníÏit riziko infekce konce struku 2. zv˘‰it celkovou rezistenci krav proti infekcím 3. redukce zárodkÛ ve vnûj‰ím prostfiedí Tímto pro dne‰ek uzavíráme krat‰í kapitolu „orgánov˘ch onemocnûní skotu“ a v pfiedvánoãním vydání Zpravodaje se mÛÏeme, obraznû fieãeno, tû‰it na plísÀová onemocnûní a metabolické poruchy. Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

37

Zhodnocení prÛbûhu národního ozdravovacího programu (NOP) od infekãní rinotracheitidy skotu (IBR) v âeské republice k 30. 6. 2010 MVDr. Zbynûk Semerád, Státní veterinární správa âR

Národní ozdravovací program od IBR funguje jiÏ ãtyfii a pÛl roku. Za tuto dobu znaãnû poklesl poãet chovatelÛ, u kter˘ch zb˘vá program dokonãit. BohuÏel v‰ak je také velké mnoÏství chovatelÛ, kde reálnû hrozí, Ïe proces ozdravování ve stanoven˘ch 7 letech nedokonãí. Je nutné pfiipomenout, Ïe kaÏdému, kdo nestihne ozdravit do konce roku 2012, se ozdravení v dÛsledku ukonãení pfiíspûvku státu znaãnû prodraÏí (viz dále). Za negativní fakt lze také povaÏovat to, Ïe v letech 2008, 2009 a prvním pololetí 2010 pfii‰lo o status IBR prostého hospodáfiství 87 chovatelÛ. To znamená, Ïe ve vysokém poãtu byl do prost˘ch hospodáfiství znovu zavleãen pÛvodce IBR. Tento stav je dÛsledkem toho, Ïe u ãesk˘ch chovatelÛ není vÏité vyÏadovat dodrÏování hygienick˘ch zásad pfii náv‰tûvû hospodáfiství cizími osobami ãi pracovníky sluÏeb. Úvod V prvním pololetí 2010 se podafiilo Krajsk˘m veterinárním správám pfievést do kategorie úfiednû prost˘ch IBR znaãnou ãást hospodáfiství, v nichÏ nebyla vstupním sérologick˘m vy‰etfiením zji‰tûna infikovaná zvífiata a velkou ãást hospodáfiství, v nichÏ bylo ozdravováno eliminaãní metodou bez vakcinace. V˘znamnû tomu napomohlo i zafiazení kódu IBR 202 v prvním ãtvrtletí 2010, kter˘ umoÏnil provést první ãi druhé závûreãné vy‰etfiení na IBR spolu s vy‰etfiením na brucelózu. V prvním pololetí 2010 stouplo procento úfiednû prost˘ch hospodáfiství z 59,90 % na 61,04 %. Hospodáfiství s chovem skotu – poãty skotu Celkov˘ poãet registrovan˘ch

38

hospodáfiství chovajících skot v âR byl k 30. 6. 2010 dle údajÛ v IZR 29 764. Naproti tomu poãet hospodáfiství s aktivním chovem skotu byl o 37 % niÏ‰í a ãinil 18 885. V celkovém poãtu hospodáfiství jsou registrována hospodáfiství sezónní, kdy jedno stádo pob˘vá v prÛbûhu roku na dvou místech (stáj – zimní období; pastvina, letní sala‰ – letní období). BohuÏel nûkdy zÛstávají registrována i hospodáfiství, v nichÏ skot i nûkolik rokÛ není chován a chovatel je opomenutím ãi zámûrnû neodhlásil. Od zahájení NOP od IBR docházelo kaÏdoroãnû k poklesu poãtu hospodáfiství s aktivním chovem skotu. Ub˘vá zejména drobnochovatelÛ chovajících 1–3 ks. skotu. V prvním pololetí 2010 se nepatrnû zv˘‰il poãet chovatelÛ chovajících 10 – 500 ks skotu. To mûlo za následek i mírné zv˘‰ení stavÛ skotu. Trend od r. 2006 (zahájení NOP) ukazuje následující pfiehled: Rok

2006 2007 2008 2009 2010 (1. pol.)

Počet (aktivních) hospodářství 24 087 21 676 19 558 18 872 18 885

Pokles (zvýšení) o: – 2411 – 2118 – 686 + 13

Poãetní stavy skotu aÏ do roku 2007 klesaly. Rok 2008 a první pololetí 2009 znamenaly stabilizaci, resp. mírné zv˘‰ení. Ve druhém pololetí 2009 v‰ak opût (asi v dÛsledku nízké nákupní ceny mléka) do‰lo k poklesu. První pololetí 2010 opût naznaãuje mírné zvy‰ování stavÛ. Dosavadní prÛbûh a v˘sledky NOP âtyfii a pÛl roku prÛbûhu NOP znamenaly vzestup procenta IBR prost˘ch/ozdraven˘ch hospodáfiství z 19,02 % na 61,04 %. To znamená, Ïe procento prost˘ch hospodáfiství se zv˘‰ilo o 42,02 %. PrÛmûrn˘ roãní pfiírÛstek ãiní cca

10 %. Procento prost˘ch hospodáfiství negativnû ovlivÀuje pokles poãtu chovatelÛ skotu a to zejména v kategorii drobnochovatelÛ, kde ub˘vají vesmûs jiÏ hospodáfiství IBR prostá. Tento trend nepfiíznivû ovlivÀuje zejména kraje, v nichÏ je procento prost˘ch hospodáfiství nejvy‰‰í. V˘voj nákazové situace v prÛbûhu NOP charakterizuje následující pfiehled: Stav k datu

31. 12. 2005 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 30. 6. 2010

% prostých/ nárůst v % ozdravených od předchozího hospodářství období 19,02 – 29,82 10,80 47,99 18,17 57,32 9,33 59,90 2,58 61,04 1,14

V˘sledky jednotliv˘ch krajÛ Z pohledu procenta prost˘ch hospodáfiství jsou nejdále kraje Vysoãina 79,91 %, PlzeÀsk˘ kraj 76,23 %, Královéhradeck˘ kraj 64,17 % a Zlínsk˘ kraj 63,56 %. Hodnotíme-li jednotlivé kraje podle pfiírÛstku v kategorii prost˘ch a ozdraven˘ch hospodáfiství za celé období ozdravování, pak si nejlépe vedou Hl. mûsto Praha, Zlínsk˘, Moravskoslezsk˘, Karlovarsk˘ a Ústeck˘ kraj. Obecnû do‰lo k pfiíznivému posunu ve v‰ech krajích. Jednotlivé kraje je také nutno hodnotit podle toho, jak úspû‰nû pfievádûjí skupinu „nejsnáze ozdravitelnou“, tzn. hospodáfiství, v nichÏ nebyla zji‰tûna infekce BHV-1, do úfiednû prost˘ch. V prvním ãtvrtletí 2010 bylo metodikou kontroly zdraví a nafiízené vakcinace stanoveno vyuÏít kódu IBR 202 (brucelóza, IBR) k provedení minimálnû prvního nebo jiÏ druhého závûreãného vy‰etfiení. Pfiíkladnû lze v tomto smûru hodnotit kraj Ústeck˘, kde nezÛstalo v této skupinû ani jedno hospodáfiství. Dobrá je situace v krajích Králo-

Tabulka ã. 1

Kraj

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM

% prostých hospodářství k 31. 12. 2005 10,00 6,02 21,60 51,34 6,50 6,70 27,82 26,54 2,76 47,70 2,57 1,91 1,46 0,52 19,02

Procento prostých a ozdravených hospodářství k 30. 6. 2010 72,22 51,19 59,54 76,23 60,51 59,58 57,63 64,17 50,80 79,91 41,36 42,41 63,56 59,79 61,04

véhradeckém a PlzeÀském (zÛstává pouze 1 hosp.), v kraji Karlovarském (3), kraji Vysoãina (4), a Libereckém kraji (5). Nepfiíznivá situace zÛstává ve Stfiedoãeském kraji (86 hosp.), v Olomouckém kraji (54) a Pardubickém kraji (38). Nutno pfiipomenout, Ïe v této skupinû se jedná vesmûs o hospodáfiství s niÏ‰ími poãty chovaného skotu, tudíÏ není nutné, aby se chovatel obával finanãní zátûÏe v podobû roãních cyklick˘ch vy‰etfiení dle MKZ po ukonãení ozdravování. Zb˘vajícím chovatelÛm této skupiny je potfiebné neprodlenû uloÏit (v souladu se schválen˘mi ozdravovacími plány) provedení závûreãného (závûreãn˘ch) vy‰etfiení a ozdravování zde ukonãit. Situaci v krajích charakterizuje tabulka ã. 1. Kromû hospodáfiství, v nichÏ nebyla zji‰tûna infekce BHV-1, je nezbytné dokonãit do 31. 12. 2010 ozdravování v hospodáfistvích, ozdravujících eliminaãní metodou bez vakcinace. V této skupinû je situace pfiíznivá, zb˘vá jiÏ jen nûkolik hospodáfiství. Namátková sérologická vy‰etfiení Namátková sérologická vy‰etfiení v hospodáfistvích ozdravujících eliminaãní metodou s vakcinací jsou nezbytn˘m fenoménem kontroly funkãnosti

Úspěšnost (nárůst) za čtyři roky ozdravování v% 62,22 45,17 37,94 24,89 54,01 52,88 29,81 37,63 48,04 32,21 38,79 40,50 62,10 59,27 42,02

Hospodářství, v nichž nebyla zjištěna infekce BHV-1 a nebyl dosud ukončen NOP 0 86 (!) 20 1 (+) 3 0 (+) 5 1 (+) 38 (!) 4 15 54 (!) 21 24 272

cyklick˘ch vakcinací, resp. kontroly, zda-li se v hospodáfiství nadále uplatÀuje (‰ífií) pÛvodce IBR. Bylo zji‰tûno, Ïe nûkterá hospodáfiství podcenila v˘znam tûchto vy‰etfiení, resp. neprovedla je dle schématu stanoveného v zásadách NOP a v dÛsledku toho do‰lo k pozdnímu zji‰tûní ‰ífiící se infekce a následnû i prodlouÏení procesu ozdravování. Je nutné, aby se KVS pfii kontrolách zamûfiily na provádûní tûchto vy‰etfiení a hlavnû hodnotily v˘sledky namátkov˘ch vy‰etfiení vzhledem k délce ozdravování v jednotlivém hospodáfiství. V pfiípadû chyb v ozdravování

a v˘skytu vy‰‰ího poãtu pozitivních zvífiat má KVS moÏnost nafiídit tato vy‰etfiení u v‰ech negativních zvífiat vãetnû zvífiat star‰ích 6 mûsícÛ, narozen˘ch po provedení vstupního sérologického vy‰etfiení. Ztráta statusu úfiednû prostého hospodáfiství V letech 2008, 2009 a v 1. pololetí 2010 pfii‰lo o status hospodáfiství úfiednû prostého IBR v âR celkem 87 hospodáfiství. Situaci dle krajÛ ukazuje tabulka ã. 2. Poãet chovatelÛ, ktefií pfii‰li o status IBR úfiednû prostého hospodáfiství je vysok˘. Ztráta statusu znamená pro chovatele chovatelskou, obchodní i ekonomickou újmu. Znovuzískání statusu trvá 4 mûsíce aÏ nûkolik rokÛ, v závislosti na roz‰ífiení infekce ve stádû. KaÏdého chovatele je nezbytné pfii písemném vyrozumûní o dokonãení ozdravování a získání statusu prostého (ozdraveného) hospodáfiství upozornit na rizika nového zavleãení pÛvodce nákazy do stáda a opatfiení, smûfiující k zábranû zpûtného zavleãení infekce. Samozfiejmostí by mûlo b˘t dodrÏování zásad pro pfiemísÈování skotu i dodrÏování hygieny v‰emi osobami, pro které je nezbytností pfiicházet do kontaktu se zvífiaty. Po v‰ech cizích osobách a pracovnících sluÏeb by mûl chovatel poÏadovat, aby systém náv‰tûv uzpÛso-

Tabulka ã. 2 Hospodářství, jímž byl odejmut status Praha 0 Středočeský kraj 1 Jihočeský kraj 43 Plzeňský kraj 1 Karlovarský kraj 3 Ústecký kraj 4 Liberecký kraj 0 Královéhradecký kraj 5 Pardubický kraj 12 Vysočina 3 Jihomoravský kraj 1 Olomoucký kraj 1 Zlínský kraj 5 Moravskoslezský kraj 8 ČR 87 Kraj

Prokázaná infekce terénním virem vakcinačním virem 0 0 1 0 24 19 1 0 3 0 3 1 0 0 1 4 2 10 2 1 1 0 1 0 0 5 1 7 40 47

Status získán zpět

1

2 0 2 1

2 8

39

bily tak, aby do jeho (prostého) hospodáfiství nevstupovaly po náv‰tûvû hospodáfiství rizikov˘ch. Dále po nich poÏadovat nebo jim zajistit ochranné odûvy a obuv, které budou nepfienosné a umoÏnit provedení potfiebné hygieny pfied vstupem do objektu se skotem. Závûr Pfied zahájením NOP od IBR bylo nezbytné stanovit dobu, po kterou bude program probíhat. Bylo uvaÏováno, Ïe pfii obmûnû základního stáda cca 20 %, maximálním promofiení stád na úrovni 90–95 % a za pfiedpokladu, Ïe nebude docházet ve velkém rozsahu k reinfekcím v prÛbûhu ozdravování, je reálné za 6 –7 rokÛ program úspû‰nû ukonãit. Reálnost tohoto pfiedpokladu byla mnoha hospodáfistvími, která ozdravovala dlouhodobû vakcinací a program jiÏ ukonãila, potvrzena. Podle sdûlení KVS v‰ak 212 hospodáfiství v âR signalizuje pravdûpodobné posunutí termínu dokonãení ozdravování do r. 2013, eventuelnû i pozdûji. KaÏdému chovateli, kter˘ uvaÏuje o dokonãení ozdravování pozdûji

neÏ k 31. 12. 2012, je nutné pfiipomenout finanãní nároãnost ozdravování, která po uvedeném termínu zatíÏí v˘hradnû jeho pokladnu. Je nutné vycházet z následujících skuteãností. • Vakcinaãní dávky pro vakcinaci v‰eho skotu star‰ího 6 mûs. 2x roãnû, cena 1 dávky 100 Kã. • Provedení prvního závûreãného vy‰etfiení gE ELISA testem v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ, cena jednoho vy‰etfiení 90 Kã. • Provedení druhého závûreãného vy‰etfiení gE ELISA testem v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ, cena jednoho vy‰etfiení 90 Kã. • Odbûry krve na vy‰etfiení (pro závûreãná i namátková vy‰etfiení) – dotace státu 13 Kã. V˘jimku v posunutí termínu dokonãení ozdravení po r. 2012 by mûli mít jen chovatelé, ktefií v prÛbûhu ozdravování (r. 2008 a pozdûji) v dÛsledku zavleãení pÛvodce IBR do stáda a jeho roz‰ífiení pfii‰li o status IBR prostého hospodáfiství. V prÛbûhu 1. pololetí bylo provedeno krajsk˘mi veterinárními správami 607 kontrol zamûfie-

n˘ch na dodrÏování ozdravovacích plánÛ v hospodáfistvích ozdravujících vakcinací. Celkem v 17 pfiípadech bylo konstatováno nedodrÏování schválen˘ch ozdravovacích plánÛ. Jednalo se vesmûs o zpoÏdûní ve vyfiazování infikovan˘ch zvífiat, chybûjící namátková vy‰etfiení nebo nedodrÏení stanoveného reÏimu vakcinací. Ojedinûle se vyskytla i závaÏná poru‰ení schváleného ozdravovacího plánu, napfi. chovatel je‰tû za 4 mûsíce (vzhledem ke stanovenému termínu v ozdr. plánu) neprovedl vakcinaci. V souãasné dobû je nutné za nejdÛleÏitûj‰í údaj povaÏovat poãet hospodáfiství, v nichÏ aktuálnû probíhá NOP, tj. 1685 hospodáfiství. U tûchto hospodáfiství je nutné mít neustál˘ pfiehled o prÛbûhu ozdravování. V pfiípadû, Ïe není postupováno v souladu se schválen˘m individuálním ozdravovacím plánem, je nutné pfiijmout nápravná opatfiení, eventuelnû opravit ozdravovací plán na aktuální situaci. V krajním pfiípadû zahájit správní fiízení a uloÏit sankci.

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010 III. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2009 – 31. 10. 2009 na OPB a OCH

40

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

SIXTIN KH (ZBA 683), 614817021 CZ – 2. místo (83 bodů)

SUPER VLS P (ZSI 696), 579362071 CZ – 3. místo (81 bodů)

SAM ZE SVATÉ KATEŘINY (ZLI 810), 529799042 CZ – 4. místo (79 bodů)

SONET POLLED Z ROCHOVA P (ZBA 688), 530635042 CZ – 5. místo (78 bodů)

SISKA Z ROCHOVA (ZBA 692), 530649042 CZ – 7. místo (77 bodů)

SHERIF Z MALEŠIC V (PMS 085), 674253031 CZ – 8. místo (77 bodů)

SOUDCE RED ET (ZAA 792), 665385031 CZ – 1. místo v plemeni AA (76 bodů)

Fota: Karel Melger

REKORD Z BĚSNA V (ZSI 693), 528006042 CZ – 1. místo (84 bodů)

41

Porovnání stability plemenn˘ch hodnot u zvífiat plemene limousine a masn˘ simentál Jaromír Ducháãek1), Lubo‰ Vostr˘2), Jifií ·plíchal2), Ludûk Stádník1), Jan Beran1) âZU v Praze 1) Katedra speciální zootechniky 2) Katedra genetiky a ‰lechtûní Úvod Chov masného skotu je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích odvûtví Ïivoãi‰né v˘roby. Pro masn˘ skot jsou nejdÛleÏitûj‰ími uÏitkov˘mi vlastnostmi reprodukce a rÛstová schopnost. RÛst je dynamick˘m procesem, kter˘ probíhá bûhem celého Ïivota jedince. Jedná se o biologick˘ proces, kter˘ mÛÏeme sledovat jak u jednice, tak i cel˘ch populací (Jakubec a kol. 1998). V nejjednodu‰‰ím pfiípadû rozumíme pod rÛstem denní pfiírÛstky mlad˘ch zvífiat, které jsou ve velmi úzkém vztahu k tvorbû masa. U skotu se nejãastûji mûfií rÛstová schopnost za jednotku ãasu do 210, 365, 400 a 500 dnÛ. Hmotnosti a pfiírÛstky do 210 dnÛ jsou v˘razem jak matefisk˘ch schopností, tak i rÛstové schopnosti telete. Proto jsou spolehlivûj‰ím vyjádfiením pro rÛstové schopnosti hmotnost a pfiírÛstek vykrmovan˘ch jedincÛ do 365, 400 a 500 dnÛ (Jakubec, 2005). JelikoÏ jsou zvífiata Ïiv˘mi organismy, je mezi nimi promûnlivost

❒ Ilustrační foto: Vít Čepelák

42

a navzájem se mezi sebou li‰í. Tato odli‰nost spoãívá v potenciálu produkce masa, jakosti masa a dal‰ích ekonomicky dÛleÏit˘ch parametrech (Jakubec a kol. 1998). UÏitkovost hospodáfisk˘ch zvífiat je ovlivnûna genetick˘m zaloÏením a chovatelsk˘m prostfiedím. Základem ‰lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat je plemenná hodnota. Pojmem plemenná hodnota se rozumí odhad genetického zaloÏení jedince pro odchylku v uÏitkové vlastnosti od prÛmûru vrstevníkÛ (Pfiibyl 1997). Pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot je nedílnou souãástí vût‰iny ‰lechtitelsk˘ch programÛ, které jsou podmínkou pro genetické zlep‰ení uÏitkov˘ch vlastností a znakÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Klíãov˘m faktorem pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot je pfiístupnost a vhodnost záznamÛ dat v KUMP (Jakubec a kol., 1999). Na zvífie pÛsobí rÛzné efekty jako je stádo (vliv chovatele), roãní období, poãet vrstevníkÛ a dal‰í vlivy aÈ jiÏ pevné nebo náhodné (jedinec, matka …). Promûnlivost uÏitkovosti je z 10% závislá na genetickém zaloÏení, z 30% na náhodném prostfiedí a ze 60% na chovateli. Z geneticky podmínûné sloÏky promûnlivosti nás v podstatû zajímá pouze adi-

❒ Ilustrační foto: Karel Melger

tivní ãást, která je vlastním vyjádfiením obecné plemenné hodnoty. Postupem odhadu plemenn˘ch hodnot je oãi‰tûní uÏitkovosti o vlivy prostfiedí aÏ na vlastní genetické zaloÏení. Pfii odhadu plemenn˘ch hodnot pro hmotnost mláìat pfii odstavu a v pozdûj‰ím vûku je nutno tuto hmotnost korigovat s ohledem na tzv. systematické prostfieìové efekty (vûk mláìat, pohlaví, ãetnost vrhu, vûk matky) (Jakubec, 2005). Od roku 2000 je rutinnû odhadována plemenná hodnota (PH) víceznakov˘m animal modelem s maternálním efektem pro v˘sledky polního testu (prÛbûh porodu, porodní hmotnost, hmotnost ve vûku 120, 210 a 365 dní) (Pfiibyl et al., 2003). V roce 2004 byl zaveden odhad PH pro vlastní rÛst b˘kÛ v odchovnách animal modelem pro jednu vlastnost (Pfiibylová et al., 2004) a pro odhad PH pro popis znakÛ zevnûj‰ku byl zaveden v roce 2005 víceznakov˘ animal model (Veselá et al. 2005). Hodnocení se t˘ká 12 masn˘ch plemen (aberdeen angus, belgická modrobílé, blond d’aquitaine, charolais, galloway, gasconne, hereford, highland, limousine, piemontese, salers a simmental) a jejich kfiíÏencÛ s ãesk˘m strakat˘m (kombinovan˘m typem) a mléãn˘m skotem. Na odhad PH u masného

skotu pÛsobí fiada faktorÛ, dva geneticky nejv˘znamnûj‰í, které se nejãastûji odhadují, jsou PH pro pfiím˘ (PE) a maternální efekt (ME). Zvífiata stárnou, rodí se jim potomci a tûmto opût dal‰í generace potomkÛ. ·lechtûním dochází k v˘voji plemene, kter˘ se projevuje genetick˘m ziskem, v jehoÏ dÛsledku jsou mlad‰í roãníky zvífiat v prÛmûru geneticky lep‰í, neÏ roãníky pfiede‰lé (star‰í) a je tfieba PH prÛbûÏnû aktualizovat v porovnání s mlad‰ími roãníky (Pfiibyl 2002). Dochází tak k postupnému zpfiesÀování plemenn˘ch hodnot. To znamená, Ïe stanovenou plemennou hodnotu je tfieba prÛbûÏnû aktualizovat v porovnání s mlad‰ími roãníky (Pfiibyl 1997). Proto se fiada autorÛ jiÏ v minulosti vûnovala genetick˘m trendÛm v populaci skotu, pro pfiíklad uveìme Boichard (1995). Podle Loudy (2008) je stabilita odhadu plemenné hodnoty (PH) pouze abstraktním ãíslem, které umoÏÀuje porovnat jednotlivé b˘ky v populaci mezi sebou. Stabilita odhadované PH je ovlivnûna celou fiadou faktorÛ. Hned na poãátku stojí zpÛsob testování b˘ka v populaci, vzhledem k velikosti populace a stávajícímu systému zpracování odhadu PH. Cílem tohoto pfiíspûvku je hodnotit v˘voj plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ (PE) i maternální efekt (ME) v ãase v souvislosti s nárÛstem databáze KUMP. K vyhodnocení byla vybrána hmotnost pfii odstavu u plemene limousine a masn˘ simentál, které jsou pomûrnû hojn˘mi masn˘mi plemeny chovan˘mi v âR. Jedná se o posouzení stability plemenn˘ch hodnot z ãasového hlediska u vybran˘ch plemen a mezi tûmito plemeny. Materiály a metody Základní údaje pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot byly získány z databáze KUMP. Hodnoceny byly pouze odstavové hmotnosti (hmotnost ve 210 dnech vûku) u plemene limousine a masn˘ simentál. Postupnû poãty zvífiat v databázi KUMP narÛstají. Rodí se nová zvífiata, která svojí uÏitkovostí zpfiesÀují odhady plemen-


n˘ch hodnot pro svoje rodiãe. Do tohoto odhadu plemenn˘ch hodnot byly pouÏity pouze ãistokrevní jedinci plemen limousine a masn˘ simentál (nad 88 % krve). Poãet zvífiat, pro odhad plemenné hodnoty, se pohyboval u plemene limousine od 775 kusÛ v roce 1998 do 6 297 kusÛ v roce 2007. Pro plemeno masn˘ simentál bylo hodnoceno od 1 129 kusÛ v roce 1998 do 7 941 kusÛ v roce 2007. S narÛstajícím poãtem zvífiat se zvy‰oval poãet vrstevníkÛ, matek a trval˘ch prostfiedí matek. Efekty pohlaví a vûk matky byly seskupeny do tfiíd, které byly ve v‰ech hodnocen˘ch letech stejné. Pro efekt pohlaví byly vytvofieny 4 tfiídy a pro efekt vûku matek 5 tfiíd. V‰echny odhadnuté plemenné hodnoty byly vyjádfieny v kg pfiírÛstku. Pro odhad PH byla pouÏita metoda BLUP-AM s maternálními efekty. ZpÛsob odhadu plemenn˘ch hodnot v jednotliv˘ch letech je popsán modelovou rovnicí, která má následující tvar: Y= jedinec + pohlaví + vrstevníci + vûk matky + matka + trvalé prostfiedí matky + e V˘sledky byly vyhodnoceny následujícími zpÛsoby: 1. Vyhodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot v‰ech zvífiat v letech 1998 aÏ 2007 Hodnocení vlivu pfiib˘vání dat v databázi KU na kolísání plemenn˘ch hodnot obou hodnocen˘ch plemen. Toto hodno-

cení vypovídá o dlouhodobûj‰ím trendu v odhadu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ a maternální efekt. 2. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch do roku 1998 V tomto hodnocení se jedná o zvífiata narozená do roku 1998. V hodnocení jsou zahrnuta pfiedev‰ím stará zvífiata, která mají vypoãítanou plemennou hodnotu na základû sv˘ch potomkÛ a rodokmenu. 3. Porovnání v˘voje plemenn˘ch hodnot mezi plemeny limousine a masn˘ simentál V˘sledky a diskuse Hodnocené soubory zvífiat se li‰ily s pfiib˘váním informací do databáze KUMP mnoÏstvím zvífiat v rámci plemene i mezi plemeny. Plemennou hodnotu v narÛstající databázi lze v podstatû chápat jako informaci o genetickém trendu v populaci. Oproti tomu plemenná hodnota u zvífiat narozen˘ch do roku 1998 nám vypovídá o její stabilitû. Tfietí ãástí, na kterou jsme se v této práci zamûfiili, je skuteãné porovnání mezi plemeny. To nám dokumentuje rozdílnost ‰lechtûní a zamûfiení v˘voje plemene. V‰echna zvífiata obsaÏená v narÛstající databázi KUMP V tabulce 1 jsou uvedeny základní statistiky vyhodnocení: poãty pfiípadÛ, prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné

43

Tabulka ã. 1 – PrÛmûrné PH narÛstající databáze KUMP pro pfiím˘ efekt pro plemeno limousine

PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet zvířat 775 1172 1615 2000 2771 3348 3821 4308 4953 6297

Průměr –0,36880 –0,99734 –0,55484 –0,82014 –0,97192 –0,97592 –0,75130 –0,11439 0,01099 0,55578

Směr. odchylka 7,17409 7,62893 8,53949 9,55986 9,24683 9,11274 9,09041 9,31039 9,08662 9,08651

Minimum –35,8032 –35,1666 –34,4792 –37,0137 –38,8208 –42,2309 –42,5564 –43,6168 –41,6586 –40,3400

Maximum 23,87640 26,88518 27,91389 30,49427 29,79858 30,36941 30,00609 32,44422 31,12974 34,23386

Tabulka ã. 2 – PrÛmûrné PH narÛstající databáze KUMP pro maternální efekt plemeno limousine


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet zvířat 775 1172 1615 2000 2771 3348 3821 4308 4953 6297

Průměr –0,14656 0,61764 1,36765 1,84684 1,57213 1,66335 1,85591 1,99600 2,13014 0,99467

odchylky a extrémy plemenn˘ch hodnot, narÛstající databáze KU pro pfiípad pfiímého efektu u plemene limousine. Trendem tûchto plemenn˘ch hodnot je i pfies znaãné kolísání mírn˘ vzrÛst prÛmûru. Jak je patrné z tabulky 1, soubûÏnû narÛstalo i rozpûtí PH uvnitfi rokÛ hodnocení, coÏ je dokumentováno jak extrémy, tak i smûrodatn˘mi odchylkami v PH. Základní popisné statistiky maternálního efektu pro plemeno limousine jsou uvedeny v tabulce 2. Do roku 2006 docházelo k postupnému nárÛstu prÛmûrn˘ch PH. V roce 2007 do‰lo ke znaãnému poklesu (do databáze pfiibylo o nûco více zvífiat neÏ v pfiedchozích letech). V tabulce 3 jsou podobnû jako v tabulce 1 uvedeny základní statistiky vyhodnocení PH, ale pro plemeno masn˘ simentál v narÛstající databázi KU pro pfiím˘ efekt. Trendem tûchto plemenn˘ch hodnot je pomûrnû konstantní nárÛst prÛmûrn˘ch PH. Opût s nárÛstem databáze KUMP narÛstalo i rozpûtí a smûrodatné odchylky. Tabulka 4 uvádí základní statistiky hodnocení PH pro maternál-

44

Směr. odchylka 3,62833 4,02681 5,42580 5,81218 5,47959 5,85268 5,81488 5,79149 5,73553 5,67238

Minimum –18,6407 –18,8708 –19,6616 –19,0550 –19,4869 –22,9099 –22,1284 –20,3991 –21,5144 –25,0683

Maximum 17,80364 18,11136 18,36772 24,50046 21,18414 21,49260 21,74116 20,96953 21,14267 22,46830

ního efektu u plemene masn˘ simentál. Do roku 2002 docházelo ke klesání prÛmûrn˘ch PH. Od roku 2003 jiÏ ov‰em docházelo k setrvalému nárÛstu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot.

Zvífiata narozená do roku 1997 V tabulce 5 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky, minimální a maximální plemenné hodnoty zvífiat, která mûla ve v‰ech hodnocen˘ch letech vypoãítánu plemennou hodnotu pro plemeno limousine a pfiím˘ efekt. Tento soubor obsahoval v‰echna zvífiata narozená do konce roku 1998 = 775 zvífiat limousine. U tûchto zvífiat dochází k pozvolnému poklesu prÛmûrn˘ch PH, coÏ je spojeno se stárnutím zvífiat a je to nepfiím˘ dÛkaz úspû‰nosti ‰lechtûní. V tabulce 6 jsou uvedeny tytéÏ základní statistiky u plemene limousine, ale pro maternální efekt. Do tohoto hodnocení byla zahrnuta zvífiata narozena do roku 1998 (775 kusÛ). V odhadu plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt je vidût tendence nárÛstu prÛmûrÛ do roku 2006 a mírn˘ pokles v roce 2007. V tabulce 7 jsou uvedeny statistiky plemenn˘ch hodnot pro plemeno masn˘ simentál a pfiím˘ efekt. Tento soubor obsahoval v‰echna zvífiata narozená do konce roku 1998 = 1129 zvífiat tohoto plemene. PrÛmûrné plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt

Tabulka ã. 3 – PrÛmûrné PH narÛstající databáze KUMP pro pfiím˘ efekt pro plemeno masn˘ simental


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet zvířat 1129 1650 2138 2661 3288 3876 4686 5565 6466 7941

Průměr 0,16760 –0,26672 0,26798 0,25683 0,32878 0,91713 0,90230 1,70300 1,73821 1,58316

Směr. odchylka 7,02033 7,56215 8,15836 8,51590 8,58540 8,51777 8,51222 8,77453 8,84453 8,99218

Minimum –30,8701 –36,7759 –38,1807 –40,3950 –41,4669 –41,3674 –43,9556 –43,0576 –43,6796 –42,0655

Maximum 25,62101 25,95103 27,70163 32,87834 32,04560 34,45520 30,74223 34,64727 33,92266 41,04538

Tabulka ã. 4 – PrÛmûrné PH narÛstající databáze KUMP pro maternální efekt pro plemeno masn˘ simental


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet zvířat 1129 1650 2138 2661 3288 3876 4686 5565 6466 7941

Průměr –0,14558 0,04664 –0,48170 –0,73734 –0,91084 –0,53149 –0,10395 –0,10420 0,21717 0,13026

Směr. odchylka 3,92120 4,23954 4,61198 5,13868 5,24848 5,32552 5,23821 5,46689 5,41900 5,25581

Minimum –15,2317 –19,8630 –20,2867 –21,7138 –21,7120 –21,8816 –22,0014 –24,0737 –26,9215 –25,3257

Maximum 15,72573 21,62133 21,83295 22,09934 26,76870 28,11602 30,05449 32,01251 32,26167 32,28227

Tabulka ã. 5 – PrÛmûrné PH zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro pfiím˘ efekt plemeno limousine


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr –0,36880 –0,49541 –0,35144 –0,43305 –0,83954 –0,92994 –1,16184 –1,10280 –1,19214 –1,12052

Směr. odchylka 7,17409 7,71573 8,14781 8,53868 8,61942 8,67933 8,75569 8,94467 8,90738 8,81444

Minimum –35,8032 –35,1666 –34,4792 –36,6220 –38,8208 –42,2309 –42,5564 –43,6168 –41,6586 –40,3400

Maximum 23,87640 26,88518 25,97568 29,41700 27,11084 27,84841 27,36694 28,34554 27,57095 26,73917

Tabulka ã. 6 – PrÛmûrné PH zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro maternální efekt plemeno limousine


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr –0,14656 0,46596 0,99562 1,48582 1,30657 1,43686 1,46567 1,58124 1,52138 0,71916

Směr. odchylka 3,62833 4,14438 6,00614 6,53118 6,41863 6,86088 7,00239 6,95117 6,92099 6,84485

Minimum –18,6407 –18,8708 –18,8831 –19,0550 –18,6385 –19,9734 –20,2567 –20,3991 –21,5144 –20,5508

Maximum 17,80364 18,11136 18,36772 24,50046 21,18414 21,49260 21,74116 20,96953 21,14267 20,07562

Tabulka ã. 7 – PrÛmûrné PH zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro pfiím˘ efekt plemeno masn˘ simentál


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr 0,16760 –0,43047 –0,23666 –0,49482 –0,50197 0,09317 –0,21610 0,10804 0,03933 0,16660

Směr. odchylka 7,02033 7,14414 7,63810 7,92866 7,74992 7,63837 7,78496 7,77107 7,74096 8,13648

Minimum –30,8701 –31,2611 –33,4159 –33,9072 –32,0381 –30,8680 –31,0022 –30,2907 –30,7531 –32,4613

Maximum 25,62101 23,98515 25,4338 25,05019 25,76689 26,46664 25,51850 25,14985 24,21966 26,20505

Tabulka ã. 8 – PrÛmûrné PH zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro maternální efekt plemeno masn˘ simentál


1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr –0,14558 0,12717 –0,38812 –0,33678 –0,48606 –0,04407 0,61437 0,74126 0,76131 0,89676

Směr. odchylka 3,92120 4,42427 4,91884 5,49089 5,73115 5,73827 5,76506 6,00421 6,13334 5,92955

Minimum –15,2317 –17,3719 –18,8983 –19,5531 –21,7120 –20,4838 –20,3497 –21,7599 –24,6072 –21,5566

Maximum 15,72573 21,62133 21,83295 22,09934 26,76870 28,11602 30,05449 32,01251 32,26167 32,28227

mûly v tomto souboru témûfi nemûnn˘ stav. V tabulce 8 jsou uvedeny stejné základní statistiky u plemene masn˘ simentál ale pro maternální efekt. V tomto hodnocení byla zafiazena zvífiata narozena opût do roku 1998. V odhadu plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt je vidût tendence nárÛstu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot, a to pfiedev‰ím od roku 2002, do kterého mûli plemenné hodnoty pfiibliÏnû stejnou úroveÀ. Porovnání prÛmûrn˘ch PH mezi hodnocen˘mi plemeny Porovnání pfiímého efektu u zvífiat v narÛstající databázi KUMP pro obû hodnocená plemena uvádíme v grafu 1. Z tohoto grafu je patrné, Ïe plemeno masn˘ simentál mûlo po celé sledované období vy‰‰í prÛmûrné PH a postupem ãasu se diference mezi tûmito plemeny i mírnû zvy‰ovala. NárÛst PH v posledních letech lze odÛvodnit tvrzením, Ïe nové generace jsou geneticky lep‰í, a to se projevuje postupn˘m nárÛstem prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro obû plemena v narÛstající databázi KUMP uvádíme v grafu 2. Za pov‰imnutí v tomto grafu stojí v˘raznû vy‰‰í plemenné hodnoty v ME pro plemeno limousine, které bylo v PE hor‰í neÏ masn˘ simentál. Porovnání zvífiat plemene limousine a masn˘ simentál pro pfiím˘ efekt narozen˘ch do konce roku 1998 uvádíme v grafu 3. Hodnocená plemena mûla v poãáteãních rocích hodnocení podobn˘ trend prÛmûrÛ plemenn˘ch hodnot (do roku 2002). V následujících letech docházelo u plemene limousine k prudkému poklesu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot, zatímco plemeno masn˘ simentál si udrÏovalo pfiibliÏnû stejné prÛmûrné plemenné hodnoty. Podobné porovnání ale tentokrát pro maternální efekt je uvedeno v grafu 4. Tento graf má podobn˘ charakter jako graf 2. Oproti nûmuÏ je rozdíl ve zvy‰ování prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt u plemene masn˘ simentál (pfiedev‰ím od roku 2002).

45

Graf ã. 1 – Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt v narÛstající databázi KUMP pro obû hodnocená plemena

Graf ã. 3 – Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt u zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro obû hodnocená plemena

Graf ã. 2 – Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt v narÛstající databázi KUMP pro obû hodnocená plemena

Graf ã. 4 – Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt u zvífiat narozen˘ch do roku 1998 pro obû hodnocená plemena

Závûr Plemenná hodnota je v souãasné dobû jednou z nejdÛleÏitûj‰ích informací pro chovatele nejenom skotu. Chovateli se takto dostává do rukou praktická pomÛcka pro ‰lechtûní ve stádû a plánování budoucích ekonomick˘ch trÏeb. Stavy jednotliv˘ch plemen masného skotu se v âR vyvíjejí, pfiib˘vá nového genetického materiálu a dochází ke zmûnám a zpfiesÀování odhadÛ plemenn˘ch hodnot. Tato práce byla zamûfiena na odhady plemenn˘ch hodnot u plemene limousine a masn˘ simentál, které jsou hned po plemenech aberdeen angus a charolais nejpoãetnûji chovan˘mi masn˘mi plemeny v âR. Jak u plemene limousine, tak i u plemene masn˘ simentál se ukázalo,

Ïe mladá zvífiata jsou v pfiímém efektu geneticky o nûco lep‰í neÏ star‰í zvífiata a dosahují tedy vy‰‰í potenciální hmotnosti ve 210 dnech vûku. Mlad‰í zvífiata se ov‰em ukázala o trochu hor‰í oproti star‰ím zvífiatÛm v maternálním efektu. To je zapfiíãinûno negativní genetickou korelací mezi pfiím˘m a maternálním efektem. Schaeffer 2000 uvádí, Ïe pokud je korelace mezi pfiímou a maternální plemennou hodnotou negativní (–0,1), pro pfiíklad jestliÏe zvífie mûlo vysokou plemennou hodnotu pro pfiím˘ efekt zaloÏeno na jeho vlastních záznamech o rÛstu, potom mÛÏe b˘t maternální plemenná hodnota následkem korelace negativní. U zvífiat plemene limousine narozen˘ch do roku 1998 dochá-

zelo k mírnému poklesu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. Oproti tomu zvífiata plemene masn˘ simentál narozená do konce roku 1998 mûla po celou dobu hodnocení pfiibliÏnû stejnou prÛmûrnou plemennou hodnotu. V maternálním efektu u zvífiat obou plemen narozen˘ch do roku 1998 docházelo k mírnému nárÛstu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot. Z porovnání obou hodnocen˘ch plemen v grafech 1–4 lze zfietelnû vypozorovat nestejn˘ genetick˘ pokrok a s tím související efektivitu ‰lechtûní. Mírn˘ pokles nebo ustálení prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt svûdãí o správné organizaci ‰lechtûní. Trend ve zvy‰ování prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot v narÛstající databázi KUMP je pfiím˘m dÛkazem dobré organizace ‰lechtûní a ãinnosti âSCHMS. OdhadÛm plemenn˘ch hodnot pro masn˘ skot se vûnovala fiada autorÛ, v âeské republice pfiedev‰ím prof. Pfiibyl. Ten napfiíklad odhadoval plemenné hodnoty pro 12 masn˘ch plemen a jejich kfiíÏence. Tato práce navazuje na pfiedchozí ãlánky vûnující se stabilitû plemenn˘ch hodnot u ãistokrevn˘ch zvífiat plemene abredeen angus a charolais. Byly oãekávány podobné trendy ve v˘voji prÛmûrÛ plemenn˘ch hodnot. Plemena limousine a masn˘ simentál nedosáhly tak vysok˘ch prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot jako dfiíve hodnocená plemena aberdeen angus a charolais. Pfiesto jsou pozorovatelné jisté v˘‰e popsané trendy. Do budoucna by bylo vhodné pokusit se porovnat i plemenné hodnoty pro dal‰í hmotnosti v rámci plemen a mezi plemeny. Tak by bylo moÏno ãásteãnû ohodnotit kvalitu a efektivnost ‰lechtitelsk˘ch opatfiení v rámci plemen. ¤e‰eno v rámci projektu Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âeské republiky (Projekt MSM 6046070901) a Ministerstva zemûdûlství âeské republiky (Projekt MZE 0002701404).


46

PouÏitá literatura je k dispozici u autorÛ ãlánkÛ.

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2010 – 2011 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2010–2011

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu v níÏe stanoven˘ch termínech Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ

I. turnus – b˘ãci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

27. 10. 2010 27. 10. 2010 30. 10. 2010 31. 10. 2010 31. 10. 2010 1. 11. 2010 1. 11. 2010 2. 11. 2010 3. 11. 2010 3. 11. 2010

26. 11. 2010 26. 11. 2010 29. 11. 2010 30. 11. 2010 30. 11. 2010 1. 12. 2010 1. 12. 2010 2. 12. 2010 3. 12. 2010 3. 12. 2010

Pátek Pátek Pondělí Úterý Úterý Středa Středa Čtrvrtek Pátek Pátek

Janovice V. Újezd Osík Skály Jestřebí Kundratice H. Jadruž Cunkov Maleč Měcholupská

26. 3. 2011 26. 3. 2011 29. 3. 2011 30. 3. 2011 30. 3. 2011 31. 3. 2011 31. 3. 2011 1. 4. 2011 2. 4. 2011 2. 4. 2011

Sobota Sobota Úterý Středa Středa Čtvrtek Čtvrtek Pátek Sobota Sobota

Datum ZV po 15. 15. 18. 19. 19. 20. 20. 21. 22. 22.

4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

II. turnus – b˘ãci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 Začátek přip. obd. 29. 29. 1. 1. 1. 2. 2. 3. 4. 4.

12. 2010 12. 2010 1. 2011 1. 2011 1. 2011 1. 2011 1. 2011 1. 2011 1. 2011 1. 2011

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

28. 1. 2011 28. 1. 2011 31. 1. 2011 31. 1. 2011 31. 1. 2011 1. 2. 2011 1. 2. 2011 2. 2. 2011 3. 2. 2011 3. 2. 2011

Pátek Pátek Pondělí Pondělí Pondělí Úterý Úterý Středa Čtvrtek Čtvrtek

Janovice V. Újezd Osík Kundratice H. Jadruž Skály Jestřebí Cunkov Maleč Měcholupská

28. 5. 2011 28. 5. 2011 31. 5. 2011 31. 5. 2011 31. 5. 2011 1. 6. 2011 1. 6. 2011 2. 6. 2011 3. 6. 2011 3. 6. 2011

Sobota Sobota Úterý Úterý Úterý Středa Středa Čtvrtek Pátek Pátek

Datum ZV po 17. 17. 20. 20. 20. 21. 21. 22. 23. 23.

6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6.

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

III. turnus – b˘ãci narození 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

1. 5. 2011 2. 5. 2011 3. 5. 2011

31. 5. 2011 1. 6. 2011 2. 6. 2011

Pátek Pondělí Pondělí

Osík Jestřebí Cunkov

28. 9. 2011 29. 9. 2011 30. 9. 2011

Středa Čtvrtek Pátek

18. 10. 2011 19. 10. 2011 20. 10. 2011

Odchov b˘ãkÛ u chovatele Turnus odchovu

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

I II III

1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010

31. 12. 2010 28. 2. 2011 31. 5. 2011

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní) 31. 3. 2011 31. 5. 2011 30. 9. 2011

47

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK. c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj. I. turnus – k 30. 6. 2010 II. turnus – k 30. 9. 2010 III. turnus – k 31. 3. 2011 PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy Osvûdãení je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS

Jan Kopeck˘, Osík 201, 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení (pfiípadnû odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie) nebudou do testu pfiipu‰tûni. e) U b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele. Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz Schváleno Grémiem Rad plemenn˘ch knih dne 2. 6. 2010

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. turnus 2010 – 2011 (b˘ãci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010)

Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 104 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2006 tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 (k 30. 6. 2010 – 105/98) – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení. – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát "5", ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ – u ostatních krav ( 4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. – plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 – (k 30. 6. 2010 – 96/98). B˘ãci narození po importovan˘ch – inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení v laboratofii LAMGen v Brnû nebo âMSCH Hradi‰tko. – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

48

Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 150 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 102 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 (k 30. 6. 2010 – 110/98) – lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2006. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ. tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 (k 30. 6. 2010 – 103/99) – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení. – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 96 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010. – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní – plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 (k 30. 6. 2010 – 106/99) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více,ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 107 a více v PE a 102 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní – plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2010 (k 30. 6. 2010 – 105/100) – plemenná pfiíslu‰nost otce S100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 240 kg – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena. Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 97 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2010 Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka

Jan Kopeck˘ ¤editel PK âSCHMS

49

Karbanátky Karboše zná každý, každý se s ním minimálně jednou setkal. Ostatně, jistá nadnárodní společnost na něm založila svou existenci a prosperuje. Nazývá ho ovšem hamburgerem, aby to ve světě znělo nadnárodně. Na karboš by se asi např. v Číně tvářili všelijak, ale hamburger si klidně dají i v zemi proslavené nepřebernou pestrostí národní kuchyně.

Budeme potřebovat: ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣

400 g mletého hovězího masa 100 g tučného od šunky koření na mletá masa 1 vejce 2 lžíce oleje 2 mrkve 2 papriky 100 g žampiónů 20 g másla 1 lžíci vývaru 1 dcl bílého vína 150 ml smetany sůl

Postup: Mleté maso smícháme s vejcem a nadrobno nakrájeným tučným od šunky. Okořeníme, případně dosolíme. Ze směsi vytvarujeme karbanátky, které smažíme na rozehřátém oleji po každé straně přibližně 8 minut. Žampióny, papriku a mrkev nakrájíme na nudličky, které osmažíme na rozehřátém másle. Přidáme vývar, smetanu a víno a za občasného míchání vaříme, až omáčka zhoustne. Na jednu porci připadají 2 karboše a přiměřeně houbovo-zeleninová směs. Pokud to někomu nestačí, může přidat vařený brambor.

Vesty ČSCHMS pro jednotlivá plemena Mnozí z Vás si zajisté vzpomenete na vesty, které nechal Svaz vyrobit pfied nûkolika lety. Byly na nich názvy a loga jednotliv˘ch plemen. Kdo si tehdy vestu pofiídil, má jí jiÏ zajisté obno‰enou a navíc pfiibylo hodnû nov˘ch ãlenÛ, kter˘m by se mohl hodit tepl˘ doplnûk ‰atníku. Tu‰íte správnû – rozhodli jsme se nechat vyrobit nové svazové vesty. Vybrali jsme pro Vás kvalitní typ s tûmito vlastnostmi: vatovan˘ stojací límec, fiada kapes, pfiední odepínání se zapu‰tûn˘m zipem, límec a kapsa s dráÏkou pro kabel mobilního telefonu, tûsnící prÛramky odolné proti vûtru, pruÏná stahovací ‰ÀÛrka kolem bokÛ, nepromokavá, materiál pfiipomínající na dotek broskev. SloÏení: mikrovlákno potaÏené PU, vnitfiní pod‰ívka nylon 190T Rozmûry: S (‰ífika 58x2 cm, délka 65 cm), M (‰ífika 61x2 cm, délka 68 cm), L (‰ífika 64x2 cm, délka 71 cm), XL (‰ífika 67x2 cm, délka 74 cm), XXL (‰ífika 70x2 cm, délka 77 cm). Za pfiíplatek moÏno objednat i velikosti 3XL, 4XL a 5XL Barva: univerzální tmavû ‰edá Nápis: na levé horní kapse název a logo Svazu v bílé barvû (jako mají trika a letní vesty, které jiÏ nabízíme) plus název daného plemene Cena/ks: dle vyrobeného mnoÏství od 700 do 900 Kã za kus

Prostfiednictvím této zprávy bychom rádi zjistili, zda byste mûli o vesty zájem. Pokud ano, po‰lete nám laskavû mail na adresu: [email protected] nebo zavolejte na tel.: 724 229 094 – prozatím nezávazná objednávka. Uveìte své jméno a název plemene, poãet kusÛ, o kter˘ byste mûli zájem, a velikost vesty. Na základû Va‰eho pfiedbûÏného zájmu necháme vyrobit pfiíslu‰n˘ poãet kusÛ. Vestu si poté budete moci objednat jako reklamní pfiedmût âSCHMS pfies webové stránky www.cschms.cz nebo zmínûn˘ telefon a email.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Recommend Documents