âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. • ZÁ¤Í 2008 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Charolaisk˘ kongres aneb jak to v‰echno zaãalo a skonãilo • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – II. díl • Virové choroby skotu (II. ãást) • Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2008 – 2009 • Senzorické hodnocení hovûzího masa

Vážené chovatelky a chovatelé, letní měsíce pomalu končí a s nimi i doba prázdnin a dovolených. Přišel čas na další číslo svazového zpravodaje. Hned v úvodu se Vám omlouvám za mírné zpoždění v jeho vydání. Světový kongres chovatelů plemene charolais nás zaměstnal natolik, že nebylo možné se v obvyklé době věnovat přípravě podkladů. Nicméně věřím, že po dobách, kdy byl zpravodaj vydáván v dosti nepravidelných intervalech, nebudete toto zpoždění vnímat dramaticky a přijmete jej s pochopením. Pojďme se společně podívat na hlavní události, které nás zaměstnávaly od vydání posledního, červnového čísla. Mezi nejdůležitější a časově nejnáročnější bych zařadil zmíněný Světový kongres chovatelů plemene charolais. I přesto, že kongres se týkal pouze jednoho plemene, jednalo se pro náš svaz a české chovatele o natolik prestižní záležitost, že si určitě zaslouží pozornost i po svém skončení. Zhodnocení kongresu a jeho dílčích částí proto věnujeme na následujících stránkách velký prostor. Nechybí samozřejmě fotografie z české části kongresu, o které se pohotovými záběry postaral náš inspektor, Karel Melger. Prostřednictvím jeho snímků můžete alespoň přeneseně prožít atmosféru, která během kongresu panovala. Díky patří všem, kteří se na přípravě české části organizačně podíleli a zejména vám, chovatelům, kteří jste kvalitně připravili svá zvířata a umožnili tak zahraničním návštěvníkům prezentovat kvalitní českou genetiku. O tom, že se obě výstavy (v Přerově a na Cunkově), konané v rámci kongresu, stejně jako návštěvy farem setkaly s velkým zájmem a úspěchem, svědčí mnoho děkovných a obdivných emailů, které jsme po skončení kongresu obdrželi. Druhá velice důležitá událost, kterou je třeba vzpomenout, se sice týká všech chovatelů skotu, ale tak příjemná už rozhodně není. Mnozí již zřejmě tuší, že mám na mysli povinnou nouzovou vakcinaci proti onemocnění bluetongue, které nadělalo vrásky nejednomu chovateli. Hlavním problémem, jinak jistě účelného kroku, je fakt, že vakcinace začala pro chovatele masného skotu v naprosto nevhodnou dobu; v období, kdy finišují přípravy na prodej zástavového dobytka. Česká republika je poslední zemí Evropy, která vakcinaci zahájila. Proč až tak pozdě, když ostatní země již vakcinaci a následnou revakcinaci provedly nebo ji dokončují? Proč nebyl dodržen původní časový harmonogram, který počítal s tím, že se s vakcinací začne někdy počátkem léta? Toto jsou zásadní otázky, které si spolu s chovateli klademe. Jako ve většině případů byl hlavní problém sehnat na vakcinaci potřebné peníze. Původní plán, že výběrové řízení vypíše Státní veterinární správa, vzal za své a do celého procesu se vložilo samo Ministerstvo zemědělství. To hledalo optimální model tak dlouho až došlo k tomuto nepochopitelnému a neomluvitelnému zpoždění. Nejsmutnější však na tom všem je to, že jsou nám, ale i veřejnosti od orgánů státní správy předkládány informace a tiskové zprávy o tom, jak se podařilo státnímu aparátu získat na vakcinaci peníze, jak vše perfektně běží a jak se pečuje o českého chovatele, který nebude muset ze své kapsy na vakcinaci vydat ani korunu. O tom, že chovatel bude muset vynaložit ze svého další nemalé finanční prostředky na technické zabezpečení vakcinace a manipulaci se zvířaty se už však nikde nedočteme. Je ještě vcelku pochopitelné, že pro úspěch státem řízených akcí ke zdolání nemocí je nutné se podřídit rozhodnutí bez ohledu na vlastní názor. Ale to, že je samotnou státní správou a jejími mediálními výstupy naprosto zbytečně a hlavně zcela neoprávněně přiživován obraz českého sedláka natahujícího ruku po další dotaci, je nepřijatelné. Doufám, že i přes nepřízeň, která v současné době v chovu masného skotu panuje, se nám společně podaří tyto problémy překlenout a že opět přijde doba, která bude tomuto odvětví více přát. Přeji pevné nervy a hodně štěstí ve Vaší nelehké práci! Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2008 – roãník XV.

O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... 4 Aktivity âSCHMS 2008.............................................................................. 5 Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... 6 Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta ................................ 6 Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary ............................................. 10 Charolaisk˘ kongres aneb jak to v‰echno zaãalo a skonãilo ...................... 14 PrestiÏní v˘stava a aukce charolais na 35. svûtovém kongresu .................. 18 Jak se organizuje galaveãer na Kongresu Charolais 2008........................... 22 âeské Charolais dny Pfierov ....................................................................... 28 Virové choroby skotu (II. ãást).................................................................... 31 Sonografická predikcia mramorovania mäsa hovädzieho dobytka ............. 34 Vliv pohlaví, vûku a délky zrání na senzorické hodnocení hovûzího masa .. 36 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008.......................................39 Nabídka u‰ních známek Zee Tags pro skot .................................................39 II. turnus 2008 základních v˘bûrÛ b˘kÛ v ãíslech ...................................... 40 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus.......................................... 43 Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2008 –2009 .............. 44 Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí ................................... 48 Recept – Sekaná s olivami a moravsk˘m uzen˘m ...................................... 50

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Karel ·eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Jan Zatloukal (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka: Ing. Alois Seidel (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû KniÏní zpracování svazové kuchafiky

Kalendáfi âSCHMS 2009 a chovatelsk˘ záznamník

Po velkém úspûchu se‰itového vydání svazové kuchafiky, kdy bylo na novinov˘ch stáncích prodáno více neÏ 52 000 v˘tiskÛ, bude v nejbliωích dnech k dispozici také kniÏní forma této kuchafiky. KniÏní publikace s názvem „Hovûzí kuchafika – Pfiemûna trávy na hovûzí aneb Z pastviny na talífi“ tak bude vhodn˘m fie‰ením pro ty, ktefií preferují kvalitní knihu pfied „trafikov˘m“ vydáním. Obsah knihy bude sice témûfi identick˘, forma v‰ak dÛstojnûj‰í, a proto by tato kniha nemûla chybût v knihovnû Ïádné pofiádné hospodynû! Publikaci budeme nabízet na v˘stavách a jin˘ch akcích s úãastí svazu. Objednat si ji budete moci rovnûÏ na na‰ich webov˘ch stránkách spolu s ostatními propagaãními pfiedmûty.

Tradiãní svazov˘ kalendáfi pro rok 2009 je jiÏ od srpna hotov˘. Kromû zajímav˘ch fotografií zde opût najdete také 12 nov˘ch receptÛ vãetnû fotek. Pro ãleny na‰eho svazu jsme dále nechali zhotovit také praktické chovatelské záznamníky kapesního formátu. Budete tak mít stále u sebe nejdÛleÏitûj‰í chovatelské údaje o va‰ich zvífiatech jako napfi. seznam plemeníkÛ ve stádû, deník telat, záznamy o narození a odstavu telat, údaje o zdravotním stavu zvífiat apod. Chovatelské záznamníky a kalendáfie jsou k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poÏadavkem kontaktovat nebo si jej pfiípadnû mÛÏete vyzvednout osobnû na sekretariátu svazu v Praze na Tû‰novû v budovû Ministerstva zemûdûlství.

DoplÀkové platby v roce 2009 zase jen na ornou pÛdu? V‰ichni bedlivû sledujeme, jak se vyvíjí debaty o rozpoãtu pro pfií‰tí rok pro resort zemûdûlství. Zatím je stav takov˘, Ïe celkov˘ rozpoãet by mûl b˘t z leto‰ních 15,6 mld. Kã poníÏen na 10,3 mld. Kã. Zfiejmû nejvíce by se pak ‰krty dotknuly národních doplÀkov˘ch plateb, tzv. top-up. V této oblasti by mûlo dojít k poníÏení z leto‰ních 6,9 mld. Kã na 4 mld. Kã. Pokud tento stav zÛstane koneãn˘, hrozí v˘razn˘ propad v pfiíjmech z dotací. V této souvislosti se proto zaãíná znovu debatovat nad podobou systému vyplácení národních doplÀkov˘ch plateb. Zatím se zdá, Ïe bude snaha maximálnû podpofiit citlivé komodity jako jsou napfi. pfieÏv˘kavci, ale v platbách na plochu by do‰lo k v˘razné redukci. Zfiejmû proto jsou snahy nûkter˘ch skupin, bohuÏel podporovan˘ch i rozhodnutím pfiedstavenstva AK z 22.8.2008, opût zmûnit leto‰ní systém z v˘platy na zemûdûlskou pÛdu opût pouze na ornou. To by pfii souãasné v˘‰i rozpoãtu znamenalo, Ïe na 1 ha orné pÛdy by vycházelo cca 500 Kã, na ostatní zemûdûlskou pÛdu by to byla nula. Pokud zÛstane rozpoãet v navrÏené v˘‰i a vyplácela-li by se platba na zemûdûlskou pÛdu bylo by to cca 300 Kã/ha. V pfiípadû nekrácení TOP UP by se jednalo o ãástky cca 1588 Kã/ha orné pÛdy a 1165 Kã/ha zemûdûlské pÛdy. Z uvedeného je patrno, Ïe klíãové je nedopustit Ïádné krácení TOP UP. K tomu se i zavázala i vláda âR ve svém programovém prohlá‰ení. Z moÏn˘ch 30 % nav˘‰ení jsou v souãasné dobû prostfiedky pouze na cca 17,7 %, tzn. Ïe chybí cca 2,79 mld Kã. I pfiesto, Ïe se o rozpoãtu stále jedná a v této fázi je primárním úkolem zabezpeãit maximální moÏnou v˘‰i finanãní prostfiedkÛ, vyslovili jsme naprost˘ nesouhlas s rozhodnutím pfiedstavenstva AK a poÏadujeme, aby AK své stanovisko je‰tû pfiehodnotila, aby bylo zaruãeno, Ïe koneãnému rozhodnutí o zpÛsobu v˘platy pfiedcházela dostateãná diskuze podepfiená argumenty obou stran – zemûdûlcÛ z produkãních i neprodukãních oblastí. (km, stav ke dni 11. 9. 2008)

V˘roãní ãlenská schÛze Datum a místo konání v˘roãní ãlenské schÛze je jiÏ známo. Uskuteãní se na tradiãním místû na‰ich jednání – v hotelu Skalsk˘ DvÛr v blízkosti Bystfiice nad Pern‰tejnem ve dnech 8.– 9. fiíjna 2008. Na základû pozitivní zku‰enosti z loÀského roku, zaãne první den blok semináfiÛ aÏ po poledni. Pozvali jsme opût nûkolik odborníkÛ, takÏe vûfiíme, Ïe semináfi bude kvalitní a Ïe si jej nenecháte ujít. Pozvánku s detailním programem samozfiejmû obdrÏí v dostateãném ãasovém pfiedstihu v‰ichni na‰i ãlenové po‰tou. Doufáme v hojnou úãast, kterou potvrdíte svÛj aktivní zájem o dûní v na‰em svazu.

4

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 6. 2008 Ing. Pavel Ráli‰, Radostná pod Kozákovem NADE, s.r.o., Krásno Vladimír Zhasil, Odry Franti‰ek Brabec, Srubec Václav Páník, TouÏim Vladimír Nedorost, Kaplice Jan ·ediv˘, Kaplice Josef BrÛna, Javorník Václav Kadlec, Telã Ing. Pavel Hromek, Kelníky Ing. Karel Kaln˘, Habfií

Aktivity âSCHMS 2008 âerven 1. 6. 4. 6. 5. 6. 6. 6. 10. 6. 20. 6.

spu‰tûní internetové aplikace „webKUMP“ – sluÏby umoÏÀující on-line pfiístup k datÛm z kontroly uÏitkovosti semináfi a pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ, pofiádané spoleãností Natural (Hradi‰tko pod Medníkem) fieditel a pfiedseda se zúãastnili schÛze Unie chovatelÛ schÛze ãlenÛ klubu Masn˘ simentál na Hradi‰tku pod Medníkem schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem) zaãátek II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb

Dal‰í ãervnové aktivity: • âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu (2008) • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • Dokonãování, tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2008, poprvé v celobarevném provedení • Vytvofiení plakátu masn˘ch plemen skotu chovan˘ch v âR • Vyhlá‰ení v˘sledkÛ 1. kola a spu‰tûní 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu • Informování o aktuálních opatfieních pro onemocnûní bluetongue na území âR • Administrace dodateãnû do‰l˘ch poplatkÛ pro rok 2008

âervenec 3. 7. 9. 7. 21. 7. 22. 7. 24. – 27. 7. 31. 7.

konec II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb pracovní porada zamûstnancÛ svazu (VraÏkov) fieditel se zúãastnil jednání SVS o novele zákona o léãivech fieditel se zúãastnil schÛzky o elektronické identifikaci KfiemeÏsk˘ veletrh – Angusská asociace ve spolupráci s âSCHMS (¤ehofiová) fieditel a pfiedseda se zúãastnili pracovního jednání na téma nouzová vakcinace proti bluetongue (Praha-Lysolaje)

Dal‰í ãervencové aktivity: • âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu • Aktualizace vyhledávací databáze plemenn˘ch b˘kÛ na www.db.cschms.cz a databáze webKUMP • Sledování a informování o aktuálním v˘voji opatfiení pro onemocnûním BT v âR • Tvorba kalendáfie na rok 2009 • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • PrÛbûh 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu • V˘bûr a objednávka nov˘ch svazov˘ch propagaãních pfiedmûtÛ • Administrace dodateãnû do‰l˘ch poplatkÛ pro rok 2008

Srpen 4. 8. 8. 8.

14. 21. 22. 26.

– 27. 8. – 25. 8. – 24. 8. 8.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem) fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Krajsk˘m informaãním stfiediskem pro rozvoj zemûdûlství a venkova Jihoãeského kraje (KIS JK) pfii Regionální agrární komofie Jihoãeského kraje (RAK JK), aby informoval o problematice vakcinace v chovech krav BTPM XXXV. mezinárodní kongres chovatelÛ plemene charolais (pfiedseda, fieditel, tajemnice, inspektofii svazu) Agrokomplex SK (Nitra) – v rámci kongresu Charolais 2008 âeské charolais dny (Pfierov) – v rámci kongresu Charolais 2008 V˘stava a aukce jalovic a b˘kÛ plemene charolais (Cunkov) – v rámci kongresu Charolais 2008

Dal‰í srpnové aktivity: • • • • • • •

Finální pfiípravy a úãast na kongresu Charolais 2008 Informování o opatfieních (vakcinaci) pro onemocnûní bluetongue v âR Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje Vydání a zaãátek distribuce kalendáfie na rok 2009 PrÛbûh 2. kola fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu Tvorba letákÛ pro plemena charolais a highland Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk˘ch vkladÛ pro rok 2008, vyfiazení nezaplativ‰ích ãlenÛ

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu VáÏení chovatelé, v rámci nového cyklu, kter˘ jsme odstartovali v minulém ãísle Zpravodaje, Vám dnes pfiedstavím dva chovy ze Západních âech. Jejich spoleãn˘m jmenovatelem je nejen oblast hospodafiení, ale i plemeno, které chovají a co nejvíce – Ïe se oba rozhodly pfiivítat delegáty ãeské ãásti Kongresu Charolais 2008. Uplynulo nûkolik let od doby, kdy na zasedání organizaãního v˘boru v Mexiku pfiihlásil pfiedseda klubu chovatelÛ plemene charolais, ing. Milan ·trudl, PhD. s tehdej‰ím pfiedsedou âSCHMS ing. Janem Chytilem na pofiadatelství mezinárodního Kongresu Charolais v roce 2008 âeskou republiku. Pak se zaãaly dít vûci. Zástupci maìarsk˘ch chovatelÛ charolais tvrdili, Ïe oni jiÏ pfied tím zaslali pfiihlá‰ku Svûtové charolaiské asociaci ve Francii a kongres by se tedy mûl konat u nich… Celou situaci nakonec ‰alamounsky rozfie‰ili francouzi, ktefií podpofiili my‰lenku, Ïe se kongres bude konat ve tfiech zemích Stfiední Evropy – k Maìarsku a âeské republice se pfiidalo je‰tû Slovensko a pfiípravy na XXV. Kongres chovatelÛ plemene charolais mohly zaãít. Od samého poãátku, kdy byl kongres u nás jist˘, se ing.·trudl snaÏil pfiesvûdãit ãeské chovatele charolais, aby prezentovali své chovy. Byly to ale nakonec pouze dvû spoleãnosti v západních âechách, co byly ochotné pfiedstavit svÛj chov – Farma Trojmezí a Pastviny a spoleãnost Sokolovská uhelná. Jim tedy patfií ocenûní a následující fiádky. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Farma Trojmezí a Pastviny: Farmafiení na konci svûta Druhá spoleãnost, která pfiivítala delegáty ãeské ãásti Charolaiského kongresu, je tvofiena dvûma farmami, patfiícími jednomu majiteli: Farma Trojmezí a.s. a Farma Pastviny s.r.o. Zajímavostí je, Ïe hospodáfiství se nachází v nejzápadnûj‰ím v˘bûÏku âeské republiky, k nûmeck˘m sousedÛm je to odsud pár metrÛ. Hovofiila jsem s panem Miroslavem Pickou, zootechnikem, kter˘ zde pracuje jiÏ od roku 1974. Tehdy bylo je‰tû v‰e jinak… V dobû, kdy zde pan Picka zaãal pracovat, nesla farma název Agrokombinát, státní podnik Cheb, od‰tûpn˘ závod A‰ – ve své dobû se jednalo o jeden z nejvût‰ích agrokombinátÛ v republice. Po revoluci z podniku vzniklo mnoho mal˘ch subjektÛ. Zámûrem tehdej‰ího fieditele bylo v‰e zprivatizovat. âást b˘valého podniku si rozebrali soukromû hospodafiící rolníci. Pan Picka si tehdy s dvûma kolegy také zaloÏili spoleãnost. Po tfiech letech provozu bylo potfieba pro její dal‰í pokraãování získat do pronájmu více pozemkÛ. Byl vytvofien privatizaãní projekt, pro jehoÏ schválení si úfiedníci vymínili zahrnutí tehdej‰ího velkokapacitního kravína. To pan Picka s kolegy odmítli, takÏe jejich projekt nepro‰el. Pozemko-

6

❒ Hrdý zootechnik (foto: Jana Řehořová)

v˘ fond zamítnul pronájem pozemkÛ a s podnikáním byl konec. Tehdy se objevil první vût‰í zájemce se sv˘m spoleãníkem. V roce 1997 podnik zprivatizovali a vytvofiili z nûj dva – PH Hranice a Bioland s.r.o. S jejich vznikem jsou spojeny poãátky místního chovu skotu BTPM. V roce 2003 pfievzal farmy souãasn˘ majitel a pfiidûlil jim nová jména, která mají dodnes. Obû úzce spolupracují a fiídí je stejn˘ management. Momentálnû je zde zamûstnáno 13 pracovníkÛ, z nichÏ jsou dva administrativní. O stáda se starají dva pastevci a zbytek zaji‰Èuje provoz (krmení, opravy atd.).

V roce 1997 zde byl na rozloze kolem 1000 ha zaveden v reÏimu ekologického zemûdûlství chov plemene Aberdeen Angus. Souãasn˘ vlastník, kter˘ zde hospodafií od roku 2004, nav˘‰il rozlohu obhospodafiovan˘ch pozemkÛ na 1300 ha. Zásadní zmûna, se kterou souãasn˘ majitel pfii‰el, byla v˘mûna plemene. Bylo zvoleno plemeno charolais díky tomu, Ïe vychází vstfiíc poÏadavkÛm trhu dlouhodobû lépe neÏ ostatní plemena. V roce 2004 se základem nového chovu stalo 200ks jalovic nakoupen˘ch po peãlivém v˘bûru v nejlep‰ích oblastech Francie, doplnû-

❒ Na povahu jsem lepší zvířata nezažil, jsou přítulná a klidná (foto: Jana Řehořová)

né byly o cca 150 jalovic ãeské produkce. Od samého zaãátku je pro reprodukci pouÏívaná ‰piãková francouzská genetika. Bylo dovezeno 9 ks plemenn˘ch b˘kÛ a kaÏdoroãní nákup inseminaãních dávek je peãlivû pfiipravován s ohledem na potfiebu zlep‰ení vlastností populace. V‰ichni zástavoví b˘ãci jsou vyvezeni do zahraniãí na v˘krm, pfieváÏná ãást jaloviãek se uplatÀuje pro roz‰ífiení základního stáda vlastního chovu. V souãasné dobû se na pastvinách obou farem pohybuje kolem 800 kusÛ dobytka – z toho je 330 krav, 210 telat, 130 jalovic do 2 let, 70 jalovic nad 2 roky, 24 plemen-

n˘ch b˘kÛ a nûkolik kusÛ hovûzího Ïíru (poãty jsou orientaãní, pozn. aut.). Cílem majitele je dostat se na 500 matek základního stáda. KdyÏ uváÏíme souãasné dvû generace jalovic a fakt, Ïe letos se jich pfiipou‰tí 100, pfií‰tí rok se poãítá s pfiipou‰tûním 120 – 130 kusÛ, tak cíl nav˘‰ení poãtu kusÛ základního stáda není tak vzdálen˘. PouÏívaní plemeníci byli nakoupeni na na‰ich odchovnách a ve Francii. V loÀském roce spoleãnost zaãala s vlastním odchovem. Na odchovnu b˘ky nikdy nedávali, neboÈ chov je mlad˘ a teprve v loÀském roce se telily krávy (pfied tím hlavnû prvotelky) a byl

tedy první vhodn˘ ãas pro v˘bûr b˘ãkÛ na odchovny. Pan Picka se rozhodl rovnou pro vlastní odchov. V˘sledkem bylo 8 vybran˘ch b˘ãkÛ, z celkem 11ti testovan˘ch, coÏ lze povaÏovat za velk˘ úspûch. Na otázku, zda budou ve vlastním odchovu pokraãovat, se mi ov‰em dostává negativní odpovûdi: „Nebudeme, protoÏe v souãasnosti je na ãeském trhu b˘kÛ dostatek. Vyzkou‰eli jsme si, Ïe to umíme, coÏ je dobré, takÏe v dal‰ím odchovu mÛÏeme kdykoli pokraãovat.“ Dva odchované b˘ky si chtûjí urãitû ponechat a zbylí jsou k dispozici pro pfiípadné zájemce. Pokud se nenajde kupec, ve vlastním stádû se neztratí. V rámci ekologického systému hospodafiení jsou vyhledávány pouze pfiirozené fiíje. Inseminací se pfiipou‰tí v dubnu a pak stále aÏ do doby, neÏ jdou krávy na pastvinu. Vzhledem k tomu, Ïe pfied nástupem na pastvu není moÏné vy‰etfiit bfiezost, pou‰tí se b˘ci ve stádû na v‰echny kusy. (V zimovi‰ti se pou‰tí b˘ci jen na krávy jalové z pfiede‰lého období a nebo na ty, které pfii‰ly o tele. U krav s telaty se sledují fiíje.) B˘ci jsou odstavováni zaãátkem ãervence a jsou poté oddûlenû aÏ do opûtovného vyhnání na pastvu. Na dotaz, jak plemeníci sná‰í tak dlouhou dobu oddûlenû, odpovídá pan Picka s úsmûvem, Ïe dobfie: „Je jich hodnû pohromadû, mají tam vytvofienou hierarchii, ani se neperou.“

❒ Krávy s jalovičkami s prvními věžemi větrného parku Trojmezí (foto: Jana Řehořová)

7

Rozdûlení do stád se bûhem roku se rÛznû kombinuje. Po vyhnání na pastvu jsou kusy rozdûleny do 40ti aÏ 50ti hlav˘ch stád a do kaÏdého je dán jeden b˘k (harémy nedûlají). KdyÏ jsou b˘ci staÏeni, stáda jsou spojena podle kategorií. Období telení vychází na Pastvinách a Trojmezí pûknû – obvykle od 1. ledna do konce dubna. V‰echny matky se telí zásadnû uvnitfi. Asistuje se u více neÏ 90 % porodÛ, jin˘mi slovy u v‰ech, které se podafií zachytit. Ne u kaÏdého je uÏ potfieba vypomáhat, ale pfied dvûma lety, kdyÏ se telily prvotelky, bylo potfieba pomoci témûfi u kaÏdého porodu a bylo provedeno 13 císafisk˘ch fiezÛ. Loni ‰lo císafisk˘m fiezem 12 telat a letos uÏ jen dvû. Telení se zlep‰uje. Letos se telilo 30 jalovic a císafisk˘ fiez nebyl ani jeden. Pan Picka to vysvûtluje tím, Ïe se podafiilo pustit dobré b˘ky. Pfii dotazu na veterináfie ne‰etfií chválou: „Sehnali jsme doktora, kter˘ je ochotn˘ tyto zákroky (císafiské fiezy, pozn. aut.) provádût a je jedin˘ z ‰irokého okolí. Ze zaãátku nemûl zku‰enosti, ale nebál se do toho jít a na na‰ich kravách se v‰e nauãil. Nyní uÏ nejsou pfii zákroku

Ïádné komplikace a zvládá jej i za 45 minut.“ Potvrzuje tím fakt, Ïe ãe‰tí veterináfii se císafisk˘ch fiezÛ u skotu ãasto obávají, neboÈ s nimi nemají pfiíli‰ zku‰eností a ne kaÏd˘ je ochotn˘ riskovat nedostatek praxe. Porodní hmotnost telat. KdyÏ podnik pfie‰el z chovu plemene Aberdeen Angus na charolais, bylo tfieba se plno vûcí nauãit. Jednou z nich bylo, jak zvífiata nakrmit pfied porodem. Problém byl pfiedev‰ím u prvotelek, kde byla nûkterá telata skuteãnû nadmûrná. Nev˘hodou je, Ïe chov se nachází v oblasti s málo úrodnou zemûdûlskou pÛdou v nadmofiské v˘‰ce okolo 600 m a prÛmûrn˘m roãním sráÏkov˘m úhrnem 800 mm a v blízkosti se nenachází nikdo, kdo by pûstoval obilí – farmy tedy nemají slámu. Po staÏení krav z pastvy je jim namísto slámy podáváno hor‰í seno. „Není to ono. Sláma by byla lep‰í, ale musela by se dováÏet z pfiíli‰ velké dálky,“ polemizuje nad sloÏitou situací pan Picka. Co se t˘ká krmení, tak je jinak farma plnû sobûstaãná. Do porodu krávy dostávají seno, po porodu se zkrmují senáÏe. Do pfiedloÀska zde vyrábûli senáÏe obyãej-

❒ Stádo krav bez telat (foto: Jana Řehořová)

8

n˘m zpÛsobem – jako hromady na zemi (navozili, u‰lapali, pfiikryli). Letos byla pofiízena nacpávaãka, takÏe se senáÏe jiÏ dûlají „modernû“, formou fóliov˘ch vakÛ. Otelen˘m kravám a jalovicím bylo zkrmováno maãkané obilí. Vzhledem k tomu, Ïe farmy hospodafií v ekologickém systému, tak jiÏ nemohou, dle norem platn˘ch od 1. 1. 2008, zkrmovat konvenãní obilí – shání tedy obilí ekologické, aby mohli znovu „maãkat“. V systému ekologického zemûdûlství je farma od roku 1998, tedy od dob pfiedchozího majitele. PÛvodní majitel se pro tuto formu hospodafiení rozhodl pravdûpodobnû z dÛvodu v˘hodnûj‰ích dotací. Nov˘ majitel jiÏ dÛvody nefie‰il a pfiebral farmu v systému, ve kterém fungovala. Na otázku, zda by bylo hospodafiení rentabilní i bez dotací, se mi dostává záporné odpovûdi. „Bez dotací by se hospodafiit nedalo, jsou velice dÛleÏitou souãástí rozpoãtu,“ fiíká pan Picka a fiadí se tak názorovû mezi vût‰inu ãesk˘ch chovatelÛ. Ptám se pana Picky je‰tû na to, jak vnímá plemeno charolais, neboÈ vím, Ïe jej díky finanãním aspektÛm vybral nov˘ majitel. „Ve

❒ Výstavní kusy(foto: Jana Řehořová)

srovnání s plemenem Aberdeen Angus jsem na povahu lep‰í zvífiata nezaÏil – jsou pfiítulná a klidná. I kdyÏ se poru‰í hrazení, neuteãou. Na druhou stranu angusové byla divoãej‰í, tvrdá a odolná zvífiata, která nemûla prakticky Ïádné zdravotní problémy, a 90 % porodÛ bylo samostatn˘ch. Nemohu fiíci, které plemeno jsem si oblíbil více.“ S nov˘m majitelem nepfii‰lo jen nové plemeno. Mnoho vûcí se dalo do pohybu. Bylo v˘raznû investováno do oblasti technologie chovu a ustájení v zimním období, skladování pícnin, modernizace a posílení strojového parku, lidsk˘ch zdrojÛ a dal‰ích. Investice zaãínají pfiiná‰et své ovoce v podobû kaÏdoroãnû se zlep‰ující ekonomické prosperity spoleãnosti. V loÀském roce bylo díky tomu moÏné zahájit projekt Vûtrného parku Trojmezí. Jedná se v první fázi o v˘stavbu pûti vûtrn˘ch elektráren s kapacitou 4,5 MW. V souãasné dobû jiÏ stojí a elektfiinu vyrábûjí tfii elektrárny. O peníze na opravy a rekonstrukce se Ïádalo v rámci Operaãního programu. Letos byly schváleny dal‰í Ïádosti v rámci Operaãního programu EU a chystá se stavba tfií nov˘ch seníkÛ. Ptám se i na plány s rozlohou pastvin. Zatím se hospodafií na plo‰e pfiesahující 1300 ha. Hodnû pozemkÛ je pronajat˘ch od pfiilehl˘ch obcí, ãást je majetkem Agentury ochrany pfiírody a krajiny âeské republiky (chránûné ob-

lasti kvÛli luÏnímu potoku, kde Ïije perlorodka fiíãní) a ãást je pronajatá od pozemkového fondu. Dvû tfietiny pozemkÛ je jiÏ ve v soukromém vlastnictví a v nákupu se stále pokraãuje. Pan Picka konstatuje, Ïe oni o pozemky ani tak bojovat nemusí, ale jiÏnûji, kolem Chebu ãi Franti‰kov˘ch Lázních, kde je úrodná pÛda, byly o pozemky velké boje a to hlavnû díky zájmu ze stany nûmeck˘ch investorÛ. Hovofiíme téÏ o znaãení, neboÈ je mezi chovateli stále aktuálním tématem. Zde se nejvíce osvûdãily doplÀkové kovové známky, které krávy neztrácejí – pokud ztratí plastovou, lze je podle kovové identifikovat. Tyto kovové doplÀky inspekce oficiálnû neuznává, ale jako pomÛcku si ji pan Picka nemÛÏe vynachválit. Dávají je pouze jaloviãkám, b˘ãkÛm ne. Kolegynû pana Picky se oz˘vá s tím, Ïe známky jsou rok od roku hor‰í. Pan Picka zmiÀuje, Ïe ani kusy dovezené z Francie nemûly nastfielené kdovíjak kvalitní známky – vydrÏely o pár mûsícÛ déle, ale pak se zaãaly také ztrácet. Zásadní problém, kter˘ farmy fie‰í jiÏ od svého vzniku, je doplnûní minerálních sloÏek do krmné dávky. Oblast, kde se nachází, se vyznaãuje nedostatkem hofiãíku, selenu, zinku a fosforu v pÛdû, a tedy i v rostlinách. DÛsledkem nedostatku tûchto látek jsou nadmûrné poãty zadrÏen˘ch lÛÏek po porodu ãi Ïivota neschopná telata.

Zvolit minerální pfiíkrm pfiijateln˘ v ekologick˘ch podmínkách a vpravit jej do lizÛ takov˘m zpÛsobem, aby jej umûl organismus krav vyuÏít, se jeví se jako nelehk˘ úkol. Klasické lizy jsou v dan˘ch podmínkách nevyhovující, je tfieba míchat speciální minerální smûsi. Pan Picka si pochvaluje firmu Tekro, která jim v tomto ohledu vchází maximálnû vstfiíc a tyto lizy pro nû vyrábí. Na zamûstnancích farem je pak provádût pravidelné odbûry vzorkÛ krve a sledovat, jak vymy‰len˘ systém funguje. Problém je‰tû není vyfie‰en. Stále se pracuje na nov˘ch postupech. Nበrozhovor se ch˘lí ke konci a pan Picka vyslovuje své první pfiání, ve kterém mu s radostí vyhovuji. Chce, aby bylo zmínûno, jak je spokojen˘ s na‰ím svazem. Za hlasitého pfiizvukování kolegynû si velmi pochvaluje spolupráci s inspektorem âSCHMS pro Západní âechy, Karlem Melgerem, kter˘ je dle jeho slov „velice vstfiícn˘, trpûliv˘ a ochotn˘“. Jsou s ním na farmách velice spokojeni. Dûlá ãest svému pfiedchÛdci, ing. Josefu Dufkovi, kterého pan Picka téÏ vzpomene: „V‰e, co vím o masném dobytku, vím od pana Dufky…“ Na závûr odlehãíme a bavíme se o tom, jak krávy utíkají z poru‰en˘ch ohrad. Pan Picka si pochvaluje, Ïe charoláci nikam neuteãou a dál se klidnû pasou na místû, Ïe by ode‰li, se stane v˘jimeãnû. „To s angusy to bylo jiné. Ti jak nalezli malou skulinku, hned byli pryã.“ ProtoÏe se farma nachází v tûsné blízkosti hranic s Nûmeckem, ptám se, zda dobytek nûkdy utekl do Nûmecka nebo naopak, zda nûkdy uvítali náv‰tûvu od sousedÛ. „Pfied revolucí sem zabloudila jedna nûmecká jalovice.“ A co se t˘ká útûku od nás ven, tak pan Picka vypráví, jak jim pfied 10ti lety utekli do Nûmecka dva plemenní b˘ci. Farmáfi, ke kterému se zabûhli, je ve svém stádû nechal chvíli skákat a pak si pro nû, na v˘zvu celníkÛ, pan Picka do‰el. Spravila to basa piv pro – pfiekvapivû, nûmeckého farmáfie.

9

Sokolovská uhelná: Dvû krávy na tfii hektary První z farem, které se rozhodly pfiivítat delegáty XXXV. kongresu charolais je farma patfiící známé tûÏební spoleãnosti, v souãasnosti nesoucí název Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Pokud pravidelnû ãtete nበzpravodaj, tak o tomto chovu jiÏ nûco málo víte. Je specifick˘ tím, Ïe krávy se zde pasou na pÛdû zrekultivované po probûhlé dÛlní ãinnosti. Jaké to je, hospodafiit v netradiãním prostfiedí a dal‰ích tématech jsem hovofiila s ing. Milanem ·trudlem, PhD., vedoucím oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací a pfiedsedou klubu chovatelÛ plemene charolais v jedné osobû.

❒ Ing. Štrudl se svými svěřenkyněmi (foto: Jana Řehořová)

Nejprve mû zajímá osobní pfiíbûh ing.·trudla. Jak se k takové zajímavé ãinnosti vlastnû dostal? Po dokonãení studia na vysoké ‰kole zemûdûlské se zamûfiením na Ïivoãi‰nou v˘robu, mûl nastoupit ke státním statkÛm Sokolov. Ty se ale po roce 1989 rozpadly. Nastoupil tedy jako zootechnik do státního podniku Rekultivaãní v˘stavba. Po nûkolika letech se, v rámci zamûstnanecké reorganizace, dostal na svÛj souãasn˘ post. Spoleãnost Rekultivaãní v˘stavba pÛvodnû nepatfiila pod Sokolovskou uhelnou (dále jen SU, pozn. aut.). Byl to samostatn˘ státní podnik pro rekultivace, kter˘ se pfiiãlenil k SU, vzniklé spojením dvou státních podnikÛ tûÏících uhlí, aÏ v rámci privatizaãního projektu. Rekultivace patfiily v SU pÛvodnû mezi divize, pozdûji mezi sekce; spadaly nejprve pfiímo pod technického fieditele, poté pod

10

tûÏební divizi. âasem do‰lo ke slouãení – oddûlení Ïivoãi‰né a rostlinné v˘roby se pfied nûkolika lety slouãilo do souãasného oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací. Trocha historie. Zahlazování ãinnosti dÛlních spoleãností patfiilo vÏdy mezi jejich základní povinnosti. První rekultivace (pfieváÏnû lesnické) se provádûly uÏ ve tfiicát˘ch letech minulého století. Intenzivnûji zaãaly od let padesát˘ch. Za komunismu rekultivace platil stát. V roce 1992 byl vydán zákon, Ïe tûÏební spoleãnosti si musí vytváfiet rezervy na rekultivace samy. KaÏdá tuna uhlí se pfii prodeji zatíÏila urãitou ãástkou, aby bylo na tvorbu rezerv. I kdyÏ skonãí tûÏba, musí b˘t dostatek financí na dodûlání rekultivací. Zemûdûlské rekultivace provádûné v SU za komunismu byly zamûfieny ãásteãnû na rostlinnou v˘robu. Po revoluci, kdy skonãily státní dotace, se toto pfiestalo vyplácet. V˘nosy na rekultivované zemûdûlské pÛdû se nemohly rovnat v˘nosÛm na klasické orné pÛdû a rostlinná v˘roba se stala nerentabilní. Byly zde ale plochy, o které je ze zákona jejich vlastník povinen se postarat. Pfiem˘‰lelo se, jak zemûdûlsky rekultivované plochy smysluplnû vyuÏít. Jako jedin˘ rozumn˘ zpÛsob se jevilo pofiízení chovu krav BTPM. Bylo rozhodnuto o zavedení chovu plemene charolais. A proã právû jeho? Ing. ·trudl vzpomíná: „Byla to náhoda. Tehdej‰í inseminaãní technik se znal s ing. ·tráfeldou (souãasn˘ fieditel plemenáfiské spoleãnosti Natural, a.s., pozn.

❒ Skromná vegetace na Lítovské výsypce (foto: Jana Řehořová)

❒ Mám dost pro všechny (foto: Jana Řehořová)

aut.). V roce 1993 pfii‰el s tím, Ïe ·tráfelda jede do Francie se podívat na charoláky. Tak jsem si vyfiídil sluÏební cestu a vydal se také. Plemeno charolais jsem poprvé spatfiil na aukci plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Charolais Optimal, kde mi okamÏitû padlo do oka.“ Pûkná zvífiata na ·trudla udûlala takov˘ dojem, Ïe od té chvíle jiné plemeno nechtûl. Pfiiznává, Ïe to nebylo tak jednoduché. Ve firmû se objevily i hlasy proti a preference jiného plemene. Pfii‰la tedy na fiadu argumentace: zcela racionálnû se zvaÏovalo, které plemeno lépe odpovídá trÏní poptávce. Plemeno charolais v tomto hledu nemûlo konkurenci. Na odbyt jde bez problémÛ ve v‰ech kategoriích jak zástav, tak uÏitkové kfiíÏení. Dal‰ím argumentem pro byla klidná povaha, ·trudl jej oznaãuje za „vzácnû klidné plemeno“. Nakonec tedy zvítûzilo a byla nakoupena první zvífiata. Na jafie roku 1994 bylo dovezeno 130 jalovic a plemenn˘ b˘k z Francie. Postupnû se pak stádo roz‰ifiovalo z vlastního odchovu. Pfied pûti lety se poãet kusÛ ve stádû jednorázovû nav˘‰il nákupem 90ti bfiezích jalovic od Jana Zatloukala, aby se dosáhlo cílového stavu. Základní stádo má v souãasnosti 300–330 kusÛ. Chov se jiÏ roz‰ifiovat nebude, neboÈ by byl problém jej uÏivit. Dvû krávy na tfii hektary. U pastvin na rekultivacích je potfieba vût‰í plocha. Ing. ·trudl vzpomíná na knihu o chovu masného skotu od ing. Josefa Dufky, kde se psalo, Ïe na dvou hektarech se upasou tfii krávy s telaty. Na rekultivacích je to spí‰e na-

opak: na tfiech hektarech se moÏná upasou dvû krávy s telaty. I ménû. Porost je fiídk˘ a díky ‰patn˘m vodním pomûrÛm (nedrÏí vodu, lehce vysychá) pomaleji dorÛstá. Tím, Ïe je porost fiid‰í, uÏiví ménû krav. I pfiesto, Ïe rekultivace zaãaly v padesát˘ch letech minulého století, neuplynula zatím doba potfiebná k vytvofiení obvyklé vrstvy humusu. To bude trvat stovky let. Celková rozloha pastvin je cca 650 ha, z toho okolo 400 ha jsou rekultivace a zbytek je pÛda od zemûdûlského pÛdního fondu. Rekultivace jsou pfieváÏnû ve vlastnictví Sokolovské uhelné, nûco je pronajaté od men‰ích soukrom˘ch vlastníkÛ (kter˘m se, vzhledem k rozloze a neúrodnosti nevyplatí vlastní chov a je pro nû v˘hodnûj‰í pÛdu pronajímat). O odkoupení pronajat˘ch pozemkÛ SU do budoucna, aÏ budou nabídnuty státem k odprodeji, neuvaÏuje. Jejím cílem je hospodafiení na vlastních rekultivovan˘ch pozemcích. V souãasné dobû se dodûlává 100 ha rekultivací, ãasem je‰tû nûjaké pfiibudou. Pronajatá pÛda, která ubude, je orná. Bude se tedy muset hledat náhrada pro rostlinnou v˘robu – obiloviny a fiepku. Krmivová základna je dobrá, pokud nejsou extrémní v˘kyvy poãasí. Stáda se bez problémÛ upasou a zb˘vá i na dostateãné zásoby na zimu; ãást pozemkÛ se dokonce mulãuje.

V zimû se zkrmuje senáÏ a krmná sláma, krávy po otelení dostávají maãkan˘ jeãmen jako pfiíkrm. Krávy pfied otelením jsou na slámû, aby trochu shodily, neboÈ z pastvin jsou nûkdy aÏ pfiíli‰ vykrmené. Ideální je, kdyÏ jdou krávy do zimovi‰tû v listopadu a zaãnou se krmit fiízenû. V odpovûdích na téma pfiirozená plemenitba a inseminace vyslovuje ing. ·trudl své, pro nûkteré moÏná pfiekvapivé, názory na ‰lechtûní. Pro statistické zvy‰ování kvality populace se inseminují v‰echna zvífiata (jalovice, které si nechají a krávy, které zÛstanou jalové, a které nevybrakují; krávy s telaty se neinseminují díky obtíÏné zjistitelnosti fiíje) bez ohledu na v˘‰i plemenn˘ch hodnot. Vysvûtluje dÛvody: „KdyÏ je prÛmûrná kráva, ale inseminuje ji ‰piãkov˘ b˘k, tak jaloviãka, co se narodí, je kvalitnûj‰í, nûÏ matka. Pokud dáte dohromady prÛmûr plus prÛmûr, vznikne zase jen prÛmûr nebo podprÛmûr.“ Po skonãení inseminace, zaãátkem bfiezna, nastupují plemenní b˘ci, ktefií jsou pak vypu‰tûni ve stádech na pastvinu a stahují se v polovinû ãervna. Vzhledem k tomu, Ïe se nehospodafií v ekologickém systému, tak se pro dosaÏení turnusu pouÏívají látky pro synchronizaci fiíje. Po jejich první aplikaci se za 30 dní dûlá raná diagnostika na bfiezost. Bfiezí kusy se dají stranou a ty které, zÛstaly jalové se opût „píchnou“ a za tfii

dny se fiíjící se kusy inseminují. Pak jiÏ nastupují b˘ci. Plemenní b˘ci. DÛkazem, Ïe v˘‰e popsan˘ postup se osvûdãuje, je kaÏdoroãní vysok˘ poãet b˘ãkÛ, ktefií splÀují podmínky pro naskladnûní na odchovny. Z loÀsk˘ch 130 narozen˘ch b˘ãkÛ splÀovalo podmínky pro naskladnûní na odchovny 55 kusÛ. V‰echny naskladnit nechtûli, takÏe probûhlo druhé kolo v˘bûru, v nûmÏ bylo vybráno nejlep‰ích 37 kusÛ. Kvalitní v˘bûr dokazuje fakt, Ïe pfii základních v˘bûrech pro‰lo 30 b˘kÛ. Letos se pfii prodeji plemeníkÛ díky vysoké domácí nabídce tak nedafiilo, takÏe v‰ichni je‰tû nejsou prodaní. PouÏijí se ve vlastním stádû, kde byli tak jako tak potfieba noví b˘ci. Ne v‰echny kategorie jsou na tom ale jako leto‰ní plemenní b˘ci. Poslední dva aÏ tfii roky je trend rostoucího zájmu o jalovice, coÏ je dáno pravdûpodobnû velkou poptávkou b˘val˘ch zemí SSSR. Zájem je tak obrovsk˘, Ïe jej Francie není zdaleka schopná ji pokr˘t. S odbytem této kategorie problém není, spí‰e naopak, pochvaluje si ·trudl. VraÈme se k plemeníkÛm. Ve stádech skáãe prÛmûrnû 12 b˘kÛ. Za ideálních podmínek by jich nebylo potfieba v‰ech 12, ale ve chvíli, kdy je potfieba, aby b˘ci skákali, tak se ãasto vyskytne problém (kulhání apod.). ·trudl vyslovuje praktick˘ názor: „Je lep‰í mít tfii v záloze, neÏ aby se jeden nedostával.“

❒ Spokojenost (foto: Jana Řehořová)

11

❒ Zrekultivovaná krajina – poznáte rozdíl? (foto: Jana Řehořová)

V dobû, kdy se pfiipou‰tí, je kolem 30 kusÛ krav a jalovic na jednoho b˘ka. Po staÏení b˘kÛ z pastvin se stáda spojují v 50 aÏ 60ti hlavá. B˘ci jsou od pÛlky ãervna do doby, neÏ jsou v bfieznu pfiipou‰tûni v zimovi‰ti, oddûlenû. V˘hoda rozlehlosti pastevní plochy je moÏnost vytvofiení vût‰ího poãtu stád. Pokud se b˘k osvûdãí (aktivnû skáãe a jsou po nûm telata), tak lze kaÏd˘ rok vybrat skupinu, s níÏ nemá nic geneticky spoleãného. B˘ci se zde drÏí, dokud jsou dobfií a skáãí. Neprodávají se po pár letech, jak tomu b˘vá zvykem. Dokud za to stojí, skáãí klidnû do vûku sedmi, osmi let. Porody. Období telení vychází od poloviny prosince do konce bfiezna. KdyÏ s plemenem zaãínali, platilo, Ïe plemeno má statisticky vy‰‰í v˘skyt tûωích porodÛ. V souãasné dobû, kdy se v âR hodnû pouÏívá inseminace (daleko více neÏ ve Francii), tak uÏ procento tûÏk˘ch porodÛ není tak vysoké. ·trudl je stále pfiesvûdãen o tom, Ïe „plemeno charolais není pro nûkoho, kdo se stádem nechce mít Ïádné starosti – chce jej jen nakrmit, pustit do stáda plemenné b˘ky, aby se mu narodilo plno telat a ráno jen pfiijít a spoãítat je. Na tento zpÛsob odchovu plemeno charolais vhodné není.“ Nahlas ale uvaÏuje, Ïe ani u plemen se „snadnûj‰ími“ porody si toto nikdo napfi. v plemenném odchovu nedovolí, neboÈ kaÏdé v pofiádku narozené tele je velice cenné. Charolais vyÏaduje pfii porodech více práce, ale následn˘ efekt pfii zpenûÏení práci zaplatí.

12

Vracíme se ke zdej‰ím postupÛm. Je snaha, aby u porodu vÏdy nûkdo byl – aby pomohl, kdyÏ je tfieba. Obãas se stává, Ïe tele zÛstane po narození zabalené v plodov˘ch obalech. Pokud to jde dobfie, kráva je pfii olizování protrhne sama, ale pokud se toto nestane, tele mÛÏe zadusit. „Pokud se pfiijde o tele, díky tomu, Ïe není moÏné jej z krávy dostat, tak se s tím vyrovnáme lépe, neÏ kdyÏ jej ztratíme proto, Ïe se udusí v plodovém vaku“, shrnuje ·trudl. Jak je to s úhynem telat? Ing. ·trudl si povzdechne: „Letos byl ‰patn˘ rok, co se t˘ká úhynu telat. TûÏko fiíci proã, asi se se‰lo více faktorÛ. BûÏnû je v roce 250 Ïivû odchovan˘ch telat. Norma byla do 8 % úhynu, coÏ se nûkolik let zpátky nepfiekroãilo, aÏ letos.“ Jiné svûtlo na situaci vrhá fakt, Ïe letos obvyklou normu úhynu pfiekroãily i chovy v okolí. Vliv mûly pravdûpodobnû poslední dvû mírné zimy, které zpÛsobily rÛzné zdravotní obtíÏe. Nehledû na souãasnou ãi minulou situaci je cílem do budoucn zv˘‰it poãet Ïivû odchovan˘ch telat. Zimovi‰tû, které se pouÏívá, pÛvodnû nemûlo b˘t zimovi‰tûm. KdyÏ se nakupovaly první kusy z Francie, tak se pro první várku 60ti zvífiat nepodafiilo sehnat karanténu. Vytvofiili si zde tedy svou. Jak uÏ tam zvífiata byla, pfii‰la idea, Ïe by tam mohla b˘t i pfies zimu a zimovi‰tû bylo na svûtû. Zaãalo se s roz‰ifiováním zpevnûné plochy, s nímÏ se stále pokraãuje. Stfie‰ní krytina byla instalována teprve pfied ãtyfimi

roky. Ze strany, z které fouká vítr, jsou dvû kÛlny s pln˘mi stûnami, dal‰í stavby mají jen stfiechu. Zvífiata jsou zde spokojená, a to je to hlavní. Kolik lidí je potfieba na provoz chovu? V létû se o krávy stará dennû zootechnik, dennû jeden ãlovûk rozváÏí vodu a dal‰í dva lidé operativnû pfiestavují ohradníky, apod. V zimû je u porodÛ 24 hodin nûkdo. Dle zásad bezpeãnosti práce by mûli b˘t u porodu vÏdy dva lidé. Jsou zde ãasto kontrolováni inspektory na bezpeãnost práce, a proto toto pravidlo, které se napfi. na men‰ích farmách nemusí dodrÏovat tak striktnû, dodrÏují. V zimû se u zvífiat prostfiídává celkem 8 pracovníkÛ (ve smûnném provozu po dvou), v létû se stará 3–5 lidí (1 zootechnik a traktoristé a chovatelé skotu v jedné osobû). Aktuální problém, kter˘ se v chovu fie‰í, mají spoleãn˘ s vût‰inou ãesk˘ch chovatelÛ. Je jím oãkování proti bluetongue, díky kterému se zvífiata budou prodávat pozdûji neÏ obvykle a v‰echna naráz, coÏ postaví nabízející do nev˘hody. A zajímavost na závûr. Hovofiíme o doktorandském studiu, které ing. ·trudl dokonãil teprve nedávno. Na my‰lenku dodûlat si „doktoranturu“ jej pfiivedl ing. Dimitrovsk˘ z V˘zkumného ústavu meliorací na Zbraslavi, kter˘ na Sokolovsko jezdí ohlednû lesnick˘ch rekultivací jiÏ od padesát˘ch let minulého století. Za téma disertaãní práce si ·trudl zvolil v˘zkum související se svou profesí: „Rizikové prvky v pÛdû sokolovského regionu (v˘skyt v pÛdû a jejich potenciální moÏnost pfiestupu do rostlin a vody a pfiípadnû i do potravního fietûzce)“. V˘sledkem práce bylo pozitivní zji‰tûní, Ïe sokolovsk˘ region je, co se t˘ká normy pro maximální koncentrace rizikov˘ch prvkÛ v pÛdû, hluboko pod hranicí. Pfiestup do rostlin, a tedy i potravního fietûzce, je tedy téÏ nerizikov˘. Spojily se dvû uÏiteãné vûci. Potvrdila se „zdravotní nezávadnost“ rostlinné i Ïivoãi‰né produkce na rekultivacích a panu ·trudlovi pfiibyl dal‰í vûdeck˘ titul.

Rekultivace Jak bylo zmínûno v úvodu, ing. ·trudl zastává post vedoucího oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací. Mnoh˘m z nás nejsou postupy okolo rekultivací zajisté niãím dÛvûrnû znám˘m, a proto vyuÏívám situace a zji‰Èuji alespoÀ základní informace. Po skonãení tûÏby je potfieba krajinû vrátit pokud moÏno její pÛvodní ráz. Na poãátku je projekt, vypracovan˘ projekãní kanceláfií. V nûm je popsáno, jak se dûlá nejprve technická rekultivace, kdy se pfiipraví terén, a co kter˘ rok vykonat v rámci navazující zemûdûlské rekultivace (nebo jin˘ch typÛ rekultivací), aby na konci byla pastvina. Dvacet zamûstnancÛ oddûlení zemûdûlsk˘ch rekultivací, kterému velí ing. ·trudl, projekt realizuje. Rekultivace je stavba jako jakákoli jiná – vede se stavební deník, dûlají se kontrolní dny, apod. Na rekultivacích se pracuje neustále – jak se tûÏí, tak vznikají nové v˘sypky a cel˘ proces se opakuje. V sokolovském revíru jsou provádûny rekultivace lesnické, zemûdûlské, vodní a ostatní. Základem tûchto rekultivací je rekultivace technická, která pfiedchází vlastní rekultivaci biologické, tj. lesnické nebo zemûdûlské. V rámci technické rekultivace jsou provádûny práce na úpravû terénu (vytvarování ploch, odvodnûní aj.). Nejãastûji (v 80 %) poté následuje rekultivace lesnická, realizovaná pfieváÏnû na svazích, která slouÏí ke zpevnûní krajiny. Realizuje se v 5ti letém biologickém cyklu (v˘sadba, oÏínání, okopání atd.) Zemûdûlská rekultivace se provádí buì s pouÏitím ornice sejmuté pfii záborech pÛdy ve vrstvû cca 35 cm. (DÛlní spoleãnosti, kdyÏ zaãínají tûÏit, tak musí nejprve skr˘t vrstvu ornice, kterou odvezou na deponii, kde se stfiíká proti plevelÛm a mulãuje se, aby se dala pozdûji pouÏít, pozn. aut.) a nebo bez ornice, rovnou na cyprisov˘ch jílech, z nichÏ je tvofiena vût‰ina zdej‰ích v˘sypek. Pfii pouÏití ornice je realizován 5ti let˘ agrocyklus, bez ornice 8let˘. Biologick˘ cyklus zahrnuje organické a anorganické hnojení, setí obilovin (pfii zafiazení do systému orné pÛdy) ãi jetelotravní smûsky (pfii zafiazení do trvalého travního porostu). KdyÏ je rekultivace ukonãená, pÛda je pfievedena do pÛdního fondu a pobírají se na ní dotace. Rekultivovaná pÛda je zde vedená vût‰inou jako pastviny, od ãehoÏ se odvíjí v˘‰e dotace. Bylo by téÏ moÏné vést ji jako ornou pÛdu a dûlat rostlinnou v˘robu – to se v‰ak z hlediska v˘nosÛ zemûdûlsk˘ch plodin, jak bylo zmínûno v úvodu, neosvûdãilo. Zajímavostí je zrekultivovaná oblast Lítov, kde se vegetaci pfiíli‰ nedafií. DÛvodem je sloÏení pÛdních vrstev, které mají zv˘‰enou kyselost a vysok˘ obsah hliníku, coÏ je pro rostliny letální (smrtelné, pozn. aut.). Rostliny zde pfiesto ãásteãnû rostou. Nûkde se stromky i tráva chytly pfiirozen˘m náletem, ale krajina stále pÛsobí spí‰ nehostinnû. Za nûkolik desítek let je moÏné, Ïe zde bude v‰ude normální porost. V tûsné blízkosti kofienového vlásku si rostliny totiÏ dokáÏou upravovat pÛdní prostfiedí a dokáÏou se naopak i pfiizpÛsobit. Dal‰ím fie‰ením je, Ïe se nebude ãekat, a zaveze se vrstva ornice, ãímÏ se proces zatravnûní urychlí. Vodní (hydrická) rekultivace. Na v˘sypkách se pfii jednotliv˘ch rekultivacích stále budují men‰í vodní nádrÏe, jako navrácení vodních ekosystémÛ do krajiny, dále slouÏí k zachycení pfiívalov˘ch de‰ÈÛ a k úpravû povrchov˘ch vod. Nûkteré mohou v budoucnu slouÏit i k rybolovu. Cenná jsou dále velká jezera ve zbytkov˘ch jámách lomÛ, která umoÏÀují ‰irokou ‰kálu rekreaãních aktivit. První, jiÏ hotové, je jezero Michal (zatopen˘ dÛl o men‰í rozloze 35–40 ha) pÛvodnû projektované jako pfiírodní koupali‰tû, kterému bylo díky velké náv‰tûvnosti dostavûno zázemí – investovalo se do sportovi‰È, tobogánu, parkovi‰tû, restaurace aj. Rekultivace, která je v souãasné dobû rozpracovaná, je projekt na velké jezero v místû b˘valého dolu Medard. I s pfiilehl˘mi bfiehy bude mít jezero rozlohu 485 ha, objem 136,5 mil. m3 a maximální hloubku 50 m; jeho napu‰tûní se plánuje v letech 2010 aÏ 2013. Velká plocha jezera není vhodná pro klasické koupali‰tû. Pfii vût‰ím vûtru se budou tvofiit velké vlny. Je tedy zam˘‰leno na vodní sporty. Plánuje se u nûj velké zázemí s kempy, restauracemi aj. Poslední velká zbytková jáma, která vznikne po zakonãení tûÏby na Sokolovsku po lomech Jifií a DruÏba po roce 2036 by mûla po zatopení dát vzniknout jezeru o plo‰e 1322 ha s objemem vody 515 mil. m3 a maximální hloubce 93 m. U obou tûchto dûl se uvaÏuje o napu‰tûní z fieky Ohfie.

❒ Zvědavé jalovičky (foto: Jana Řehořová)

13

Charolaisk˘ kongres aneb jak to v‰echno zaãalo a skonãilo Kamil Malát, âSCHMS KdyÏ jsem se rozhodoval, jak˘m zpÛsobem budu psát ãlánek o právû probûhlém svûtovém kongresu charolais, napadalo mû mnoho variant – od ãistû strohého popisu jeho prÛbûhu aÏ po detailní vypsání v‰ech podrobností, které bylo potfieba vyfie‰it v prÛbûhu pfiíprav a organizace. První by bylo pfiíli‰ neosobní, druhé pak nezáÏivné a dlouhé, proto jsem zvolil zlatou stfiední cestu . Na následujících fiádcích se pokusím soustfiedit na to nejpodstatnûj‰í, co kongresu pfiedcházelo a jak probíhal. I kdyÏ letos pí‰eme rok 2008, je pfii hodnocení kongresu nutné se ohlédnout pomûrnû dost let nazpût. Pamûtníci z fiad pracovníkÛ svazu, ale i chovatelÛ si jistû vzpomenou na ru‰né diskuze, které panovaly poté, co byla v roce 2002 v Mexiku âeskou republikou podána Ïádost o pofiádání kongresu v na‰í zemi. Kandidatura podaná tehdej‰ím pfiedsedou svazu Janem Chytilem v‰ak byla pÛvodnû my‰lena samostatnû pouze pro âeskou republiku. O moÏnosti pofiádat kongres spoleãnû se Slováky a Maìary se v té dobû neuvaÏovalo. Teprve v následujícím období Mezinárodní charolais asociace oficiálnû pfiifiknula pofiadatelství do stfiední a v˘chodní Evropy, tentokráte v‰ak ne pouze do âeské republiky, ale také na Slovensko a Maìarsko. I kdyÏ toto nebyl nበpÛvodní zámûr, nezdál se tento nápad aÏ tak ‰patn˘, neboÈ si musíme pfiiznat, Ïe na‰e zemû jsou samostatnû relativnû malé na to, aby byly natolik zajímavou destinací pro stovky zahraniãních úãastníkÛ, které jsme chtûli oslovit. A tak zaãaly první základní pfiípravy. Byl ustanoven organizaãní v˘bor (kter˘ se v prÛbûhu pfiíprav nûkolikráte zmûnil), byl vymy‰len program (kter˘ se mnohokráte i dosti radikálnû zmûnil), bylo sepsáno mnoho zápisÛ z jednotliv˘ch jednání (jejichÏ závûry se dosti ãasto vÛbec nectili), bylo vy-

14

pracováno mnoho návrhÛ loga kongresu (vybralo se samozfiejmû to nejlep‰í) atd. Z uvedeného by se mohlo zdát, Ïe v organizaci panoval od prvopoãátku chaos. Je faktem, Ïe nûkdy nebyly diskuze snadné a nûkterá rozhodnutí byla poté otáãena o 180 stupÀÛ. Jednu dobu se dokonce zdálo, Ïe se projekt spoleãného kongresu ukonãí, neboÈ se chovatelÛm charolais nezdála my‰lenka spoleãného kongresu s ostatními zemûmi jako dobrá a chtûli projekt opustit. Nicménû, i tyto nálady byly pfiekonány a „jelo“ se dál. I kdyÏ pomyslnému vozu se v té dobû zrovna moc jet nechtûlo. Pfiípravy, iniciativa a i zájem chovatelÛ o kongres se totiÏ nûkdy v roce 2005 dostaly na bod mrazu a nastalo hluché období moÏná i více neÏ jednoho roku, kdy diskuze a dal‰í pfiípravy naprosto ustaly. Teprve se zvolením Milana ·trudla za nového pfiedsedu klubu charolais se situace zaãala postupnû obracet k lep‰ímu. Bylo v‰ak nutné zaãít s pfiípravami programu a celou organizací de facto z gruntu znova. Z poãátku neoficiálnû, poté i se v‰emi náleÏitostmi, byl ustanoven základní dvouãlenn˘ t˘m ve sloÏení ·trudlMalát, kter˘ bude zodpovûdn˘ za organizaci kongresu. A tak byl znovu vytvofien detailní program, kter˘ se pak pfied jeho definitivním zvefiejnûním pouze modifikoval tím, Ïe do nûj byla zakomponována v˘stava v Pfierovû a na poslední chvíli také akce v Cunkovû. Z pÛvodního nezájmu chovatelÛ o jakoukoliv speciální v˘stavu se díky nabídce firmy Genoservis a nûkolika málo stûÏejních chovatelÛ podafiilo vytûÏit maximum a v˘stavu lze nakonec hodnotit více neÏ pozitivnû. O tom se v‰ak více doãtete na jiném místû tohoto zpravodaje. Obdobné to bylo s v˘stavou v Cunkovû, kdy se také teprve aÏ po aktivním pfiístupu organizátorÛ podafiilo, Ïe se, doslova za pût minut dvanáct, i tato akce stala plnohodnotnou souãástí programu. Abychom ale byli schopni vÛbec tak nabyt˘ pro-

gram do tak krátké doby vmûstnat, museli jsme poÏádat jednak o prodlouÏení ãeské ãásti kongresu o jeden den a rovnûÏ doslova obrat slovenské kolegy o jeden den, kter˘ pÛvodnû mûli delegáti strávit na území Slovenska (dûkujeme za vstfiícn˘ pfiístup, bratfii!). Ke koordinaci tak velkého projektu bylo zapotfiebí vybrat nûkoho, kdo má s podobn˘mi projekty zku‰enosti a dokáÏe spoleãné ãinnosti fiídit v dal‰ích dvou zemích. A tak jsme na návrh maìarsk˘ch kolegÛ a na základû pozitivních referencí vybrali maìarskou spoleãnost Altagra, která bude tyto ãinnosti spravovat. A opût následovalo mnoho spoleãn˘ch, mnohdy ne zrovna lehk˘ch, jednání, na kter˘ch jsme diskutovali spoleãné okruhy problémÛ. Jako vÏdy pfii podobn˘ch projektech, nejvût‰í diskuze se vedly na téma financování – stanovení v˘‰e ceny kongresu, spravování financí, vzájemné finanãní povinnosti vÛãi ostatním partnerÛm atd. V‰e se v‰ak dafiilo celkem obstojnû fie‰it, a tak jsme se mohli soustfiedit na to, abychom na na‰em území pfiipravili kvalitní program, kter˘ bude vyváÏenou kombinací odborného programu vztaÏeného k plemeni charolais a kulturnû-turistického poznávání na‰í zemû. Bûhem mnoha diskuzí pfii jednání na klubech padalo mnoho návrhÛ. Nejprve, Ïe v˘stavu ano, pak zase ne a nakonec byly dvû. Jaké paradoxy! Jsem rád, Ïe se nenaplnily obavy nûkter˘ch chovatelÛ, Ïe koncept dvou v˘stav bude kontraproduktivní. Nakonec se ukázalo, Ïe obû akce, sv˘m charakterem dosti odli‰né, se vzájemnû vhodnû doplÀují, mohou vedle sebe „Ïít plnohodnotn˘ Ïivot“ a mohou pfiispût k úspûchu kongresu jako akce celkovû. Ale nepfiebíhejme. Kongres oficiálnû zapoãal 15. 8. 2008 v Maìarsku. Zde byl pfiipraven pûtidenní program, kter˘ byl zamûfien na náv‰tûvy farem, jedné men‰í v˘stavy, krátce se delegáti podívali po Budape‰ti, nav‰tívili vinafiské sklepy v Tokaji a na

závûr spolu s tisíci obyvateli a náv‰tûvníky Budape‰ti oslavili svátek svatého I‰tvána zakonãen˘ veãefií na lodi a famózním ohÀostrojem, kter˘ v Budape‰ti pfiichystalo mûsto na poãest této oslavy. Program zajímav˘, ale dle mého názoru zbyteãnû dlouh˘. Na Slovensku to bylo uÏ o dost rychlej‰í. Ve ãtvrtek dopoledne pfiíjezd, odpoledne pû‰í prohlídka Bratislavy, veãer hotelová veãefie na pfiivítanou, druh˘ den celodenní pobyt v Nitfie na v˘stavû Agrokomplex a závûreãn˘ stylovû zpracovan˘ veãer v zámeãku Malanta poblíÏ Nitry. V sobotu ráno uÏ hurá do âech, tedy spí‰e na Moravu – do Pfierova! Schengen je dobrá vûc, a tak jsme pfiijeli témûfi na ãas. NejdÛleÏitûj‰ími okamÏiky, které mohou vÏdy v˘raznû pomoci úspûchu akce, je první a závûreãn˘ dojem. Také proto bylo první zastávkou v ãeské ãásti programu nejvût‰í pfiehlídka charolais v âR – âeské charolais dny v Pfierovû. Tato akce byla naplánována jako tfiídenní akce s tím, Ïe delegáti svûtového kongresu se jí zúãastní v sobotu 23. 8. 2008. S men‰ím zpoÏdûním, jsme na pfierovské v˘stavi‰tû dorazili chvíli po 11 hodinû. Po usazení na tribuny následovalo velmi stylové struãné pfiivítání v‰ech úãastníkÛ moderátorem akce panem Janãafiíkem, kter˘m sv˘m profesionálním vystupováním vhodnû propojoval jednotlivé ãásti programu. Za skupinou zvífiat z chovu pana Neumana se za mikrofon postavili zástupci organizátorÛ, aby úãastníky pozdravili a pfiivítali je – za spoleãnost Genoservis vystoupil Lumír Grusmann, za svaz nበpfiedseda Karel ·eba. Pro rychl˘ spád bylo zaji‰tûno simultánní pfiekládání, které bylo vyuÏito rovnûÏ pfii následné prezentaci Jana Kaplana, ve které pfiítomné seznámil se základními principy ‰lechtitelské práce v chovu masného skotu s dÛrazem na plemeno charolais. Mûli jsme trochu obavu, jak budou delegáti reagovat, neboÈ mnozí z nich, po zku‰enostech z pfiedchozích zemí, kdyÏ sly‰eli slovo „prezentace“ nadskakovali a dûsili se, jak˘ bude následovat dlouh˘ a nezáÏivn˘ projev. Myslím v‰ak,

Ïe charismatické a pfiedev‰ím struãné a v˘stiÏné vystoupení Jana Kaplana nikomu usnout nedovolilo a Ïe se podafiilo delegátÛm pfiedat nejdÛleÏitûj‰í informace, které by pro pochopení na‰eho systému plemenáfiské práce mûli znát. Po velmi zdafiilém obûdû následovalo pfiedvádûní a oceÀování nejlep‰ích zvífiat a jejich chovatelÛ. Detaily v tomto místû zmiÀovat není tfieba, neboÈ v‰echny potfiebné informace se dozvíte z jiného ãlánku v tomto zpravodaji. Díky nepfiíjemnému incidentu, kdy jeden z delegátÛ vyãerpaností z pfiedchozích dnÛ zkolaboval, nebylo ukonãení programu na pfierovském v˘stavi‰ti takové, jaké by si celá akce zaslouÏila, ale to uÏ je bohuÏel Ïivot… Na‰tûstí se podafiilo situaci za na‰í asistence a pomoci pfierovské záchranky vyfie‰it a ostatní delegáti mohli jiÏ bez svého australského kolegy pokraãovat na cestû do Karlov˘ch VarÛ, kde byl pro nû zaji‰tûn nocleh. V nedûli do‰lo k v˘raznému ochlazení, coÏ vût‰ina z nás pfiivítala s radostí. Pfiesto pro nûkteré z delegátÛ, byla cesta a pfiedchozí nároãn˘ program na Slovensku a Maìarsku natolik vyãerpávající, Ïe nedûlní den pojali jako relaxaãní a odborného programu se nezúãastnili. Nechali si tak ujít prohlídku unikátního systému chovu masného skotu na plochách rekultivovan˘ch po tûÏbû hnûdého uhlí, kter˘ je v celosvûtovém mûfiítku jedineãn˘. Po uvítání a seznámení se spoleãností Sokolovská uhelná nad „velkou ãernou dírou“ („big black hole“ v originále), jak nûktefií z úãastníkÛ naz˘vali pohled z vyhlídky na dÛl, jiÏ následovala prohlídka nûkolika stád, do kter˘ch mají sokolov‰tí svÛj chov rozdûlen˘. Poté, co jsme v Maìarsku byli svûdky spí‰e prÛmûrného skotu, mûli delegáti moÏnost koneãnû vidût kvalitní charolaisk˘ dobytek okomentovan˘ vedoucím zemûdûlsk˘ch rekultivací spoleãnosti Sokolovská uhelná Milanem ·trudlem. Zahraniãní delegáti se zajímali nejenom o odborné vûci okolo charolais, ale i o podrobnosti kolem rekultivací. Sv˘m umem zabodoval rovnûÏ Robert Novák, hlavní zoo-

technik firmy, kdyÏ se do dáli rozuteklo stádo, které jsme v té chvíli zrovna nav‰tívili. A tak zatímco v Maìarsku mûli k pfiihnání zvífiat zpût k dispozici vÏdy minimálnû jednoho pasáka a nûkolik pasteveck˘ch psÛ, u nás staãilo, aby Robert za své „holky“ zavolal a pfiítomní se nestaãili divit nad poslu‰ností jeho svûfienkyÀ. Odborn˘ program byl zakonãen obûdem na golfovém hfii‰ti spoleãnosti Sokolovská uhelná v Sokolovû, které rovnûÏ vzniklo na rekultivaci po tûÏbû hnûdého uhlí. Delegáti tak mûli moÏnost bûhem jedno dopoledne vidût dokonalou pfiemûnûnu krajiny od tûÏby aÏ po opûtovné vyuÏití pÛdy skotem a lidmi. Po dobrém obûdû si je‰tû nûktefií do‰li na „green“, aby jim po nûkolika více ãi ménû profesionálních odpalech, lépe vytrávilo. Odpoledne pak bylo po krátké náv‰tûvû hradu Loket vûnováno prohlídce svûtovû známé skláfiské manufaktury Moser v Karlov˘ch Varech. O úspûchu této zastávky v programu svûdãí nekonãící fronty zahraniãních delegátÛ dychtících po nákupu nûãeho „echt ãesk˘ho“. S vyuÏitím slevy, kterou jsme ve spolupráci s vedením spoleãnosti Moser, jakoÏto na‰eho sponzora, získali, trvalo dlouhou dobu neÏ byl uspokojen i ten poslední zájemce o nákup kvalitního skla. A to je‰tû netu‰ili, Ïe jsme pro zástupce jednotliv˘ch zemí, které se kongresu zúãastnili, pfiichystali dar ve formû umûleckého kusu speciálnû vyrobeného pro tento kongres, jeÏ jim bude pfiedán bûhem závûreãného ceremoniálu v pondûlí veãer. Po návratu do hotelu a spoleãné veãefii následoval voln˘ veãer, aby si mohli v‰ichni odpoãinout na dal‰í dlouh˘ den. Pondûlní dopoledne bylo vûnováno náv‰tûvû jednoho z na‰ich nejvût‰ích chovÛ charolais vÛbec – spoleãnosti Farma Trojmezí a Pastviny v samotném cípu ãesko-barovsko-saské hranice aÏ za A‰í. Celá náv‰tûva toho podniku byla rozdûlena do nûkolika dílãích zastávek tak, aby delegáti mûli moÏnost vidût cel˘ zpÛsob chovu charolais v tomto podniku. Bûhem perfektnû nachystané ná-

15

v‰tûvy na v‰eteãné dotazy ochotnû odpovídal manaÏer spoleãnosti Milan Zahradník a hlavní zootechnik chovu pan Miroslav Picka. Na poslední zastávce v Trojmezí byla kromû obûda pfiipravena i kolekce nejzajímavûj‰ích kusÛ farmy. Delegáti tak mûli moÏnost obdivovat nejenom kvalitní genetiku plnû srovnatelnou s francouzsk˘mi zvífiaty, ale rovnûÏ vysokou kvalitu managementu farmy vãetnû perfektnû udrÏovan˘ch pastvin. Pro mnohé bylo témûfi neuvûfiitelné, Ïe v ekologickém zpÛsobu hospodafiení bez moÏnosti pfiihnojování prÛmyslov˘mi hnojivy, je moÏné kvalitu udrÏet na tak vysoké úrovni. Inu, kdyÏ je ‰ikovn˘ sedlák a dobré poãasí, mohou vypadat pastviny jak na Novém Zélandû… I pfiesto, Ïe pondûlí je na na‰ich památkách standardnû zavírací den, tak na odpoledne jsme nachystali speciálnû objednanou prohlídku skvostu ãeské historie – relikviáfie svatého Maura, kter˘ je k vidûní na zámku v Beãovû. Po korunovaãních klenotech se relikviáfi fiadí na druhou pfiíãku v Ïebfiíãku nejhodnotnûj‰ích historick˘ch artefaktÛ v na‰í zemi. O tom, Ïe mu tato pozice právem náleÏí, se v‰ichni delegáti pfiesvûdãili bûhem 45-ti minutové prohlídky s v˘kladem o jeho historii a sloÏitostmi pfii jeho dvanáctiletém restaurování, jehoÏ vyvrcholením je prohlídka samotného relikviáfie. Po skonãení prohlídky jsme v‰ichni spûchali zpátky do hotelu, aby se v‰ichni mohli dÛkladnû pfiichystat na závûreãn˘ galaveãer – dámy do veãerních ‰atÛ, panové zase do oblekÛ. Pro tak vzácn˘ okamÏik jsme zvolili ty nejreprezentativnûj‰í prostory, jaké lze v na‰í zemi najít – slavností sál karlovarského grandhotelu Pupp. Je moÏné, Ïe farmáfie z celého svûta hostil sál ve své dlouhé historii vÛbec poprvé. Pamûtníka, kter˘ by nám to mohl potvrdit ãi naopak vyvrátit bychom asi hledali stûÏí, a tak jsme se museli spokojit s tím, Ïe po hvûzdách svûtov˘ch pláten karlovarského filmového festivalu ãi ãesk˘ch miss, zde usednou na‰e „stars“ – chovatelé plemene charolais z 15 zemí svûta. Atmosféra sálu byla

16

perfektní, scénáfi veãera do puntíku nachystán, pÛvabná moderátorka pfiipravena, stoly prostfieny, jídlo uvafieno, delegáti, na‰i vzácní hosté a zástupci sponzorÛ na místech, tak na co ãekat dál?! Veãer mohl zaãít. Obávali jsme se, aby v‰e dobfie dopadlo, ale mezi delegáty a na‰imi hosty vládla pfiíjemná pfiátelská a uvolnûná atmosféra, která se nejlépe projevila pfii závûreãném tanci. Po úvodních uvítacích slovech, vystoupení folklorního souboru a struãn˘ch proslovech na‰ich hlavních hostÛ – ministra zemûdûlství Petra Gandaloviãe a prezidenta Agrární komory Jana Veleby – následoval, mimo servírování kvalitního menu, okamÏik pro pfiedání jiÏ zmiÀovaného umûleckého daru z dílny sklárny Moser. Umûní se nedá popsat, to se musí vidût, a proto se jen omezím na to, Ïe dar zástupcÛm jednotliv˘ch zemí spolu s námi pfiedal fieditel marketingu spoleãnosti Moser, pan Sluneãko. Pak uÏ jen pár podûkování, pfiedstavení a pozvání na pfií‰tí kongres a volná zábava za doprovodu hudby mohla zaãít. Dlouh˘, ale podle reakcí delegátÛ, velmi zajímav˘ a pfiíjemn˘ veãer skonãil o pÛlnoci. Mírn˘ de‰tík ani malé zpoÏdûní autobusu nikomu náladu nezkazilo, a tak se v‰ichni spokojeni vrátili zpût do nedalekého hotelu, aby naãerpali sílu na dal‰í program. Pro nûkteré byl na úter˘ pfiipraven alternativní program ve formû pfiímé cesty smûr Praha spojené s náv‰tûvou pivovaru Kru‰ovice, na ostatní ãekala poslední destinace oficiální ãásti programu – v˘stava a aukce v Cunkovû. Cesta z VarÛ do Cunkova je daleká, a proto si mnozí krátili cestu buì dospáváním ãi popíjením ãeského piva, které jsme bûhem celého kongresu v hojné mífie servírovali. Na Cunkov jsme dorazili tûsnû pfied polednem a program mohl zaãít. Kromû na‰ich delegátÛ ãekalo na tribunách dal‰ích 120 francouzsk˘ch chovatelÛ, ktefií pfiijeli na Cunkov speciálnû kvÛli této akci. Mnohamûsíãní pfiípravy organizátorÛ, stejnû tak jako usilovná práce chovatelÛ s pfiípravou zvífiat a jejich vodûním se v krátkém okamÏiku zúroãily. V novotou se

bl˘skající a vonící hale, která bude slouÏit jako odchovna plemenn˘ch b˘kÛ, bylo v‰e pfiipraveno a pfiehlídka mohla zaãít. Komentování se ujal na‰im chovatelÛm jistû dobfie známí pánové, Patrik Reverse a Jan Kaplan, pfieklad do angliãtiny a francouz‰tiny zaji‰Èuje Boris Kasatkin. V‰e probíhalo dobfie. Po v˘stavû následoval obûd a po nûm aukce. Po prvotním ostychu se nakonec ruce zájemcÛ zvedly a prodaly se první kusy – nejprve jalovice a pak i nejlep‰í b˘ci z leto‰ních v˘bûrÛ, ktefií byli speciálnû vybráni a „schováni“ pro tuto akci. Dojetí, pfiedání cen, podûkování a úleva z dobfie provedené práce následovaly po vydraÏení posledního kusu. Náv‰tûvníci pomalu opou‰tûli halu, delegáti odjeli smûr Praha, chovatelé a organizátofii zÛstali, aby koneãnû v klidu posedûli a zhodnotili svou nároãnou práci. Já jsem se k nim na tomto místû téÏ pfiipojil – bylo to prostû skvûlé, díky moc v‰em! Stfiedeãní prohlídka Prahy s prÛvodcem vãetnû obûdu na lodi na Vltavû uÏ byla jen pro ty, ktefií si ji objednali a odlétali domÛ pozdûji. Stejnû jako více ménû turistická post-tour z Prahy do Vídnû pfies jiÏní âechy a jiÏní Moravu. Té se z více neÏ 130 delegátÛ úãastnilo jiÏ jen 25 úãastníkÛ, ktefií mûli dostatek ãasu (a moÏná i penûz), aby ve stfiední a v˘chodní Evropû strávili témûfi mûsíc. Pro ty, ktefií si totiÏ zvolili i pre-tour pofiádanou maìarsk˘mi kolegy, zaãal program jiÏ 9. srpna a konãil 2. záfií. Tfii zemû sdílející podobnou komunistickou minulost a pfiesto tak odli‰né kulturnû i z hlediska chovu masného skotu a charolais zejména. A moÏná, Ïe právû toto bylo na celém kongresu pro zahraniãní náv‰tûvníky to nejzajímavûj‰í. Poznat, vidût, porovnat – tak by se dal charakterizovat cel˘ prÛbûh kongresu. A to, Ïe jsme byli nejlep‰í, to si musíme fiíkat i kdyby nás nikdo jin˘ nepochválil. Pfii‰el totiÏ ãas na to, aby na‰i chovatelé byli hrdí a py‰ní na to, co mají a co umí a dokázali po letech dfiiny svou práci prodat. A Ïe se nemáme za co stydût a Ïe je co nabízet, tak také o tom nás tento kongres pfiesvûdãil!

Co na závûr? To nejdÛleÏitûj‰í ze v‰eho – podûkování v‰em, ktefií se na zdaru celého kongresu a v‰ech jeho ãástí v âeské republice nûjak˘m zpÛsobem podíleli. Samozfiejmû není moÏné vyjmenovat v‰echny, protoÏe lidí bylo skuteãnû dost. V takov˘ch pfiípadech se obvykle radûji nejmenuje nikdo, abychom nûkomu, koho vynecháme, neublíÏili tím, Ïe na nûj zapomeneme nebo tím, Ïe si myslíme, Ïe jeho zásluhy jsou men‰í, Ïe si nezaslouÏí b˘t v seznamu uveden. Pfiesto v‰ak já zvolím cestu vyjmenování firem a osob i za cenu, Ïe zde nebudou v‰ichni. Pfiedesílám v‰ak, Ïe ostatní neopomíjím z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ, ale prostû proto, Ïe by byl seznam pfiíli‰ dlouh˘. Dûkujeme:

• v‰em chova telÛm Zatloukal (N , ktefií pfiipravili svá zv ífia ová Ves), U FARMA sp ta aÈ na v˘stavy ãi pfii zemûdûlská a prohlídce fare ol. s r.o., H .s., ·umavsk ana Novákov m – Jan ˘ statek Dlo Adolf Neum á u h an (Okfie‰ice (Sirá), Mûc á Ves s.r.o., ), h Z olupská J P Konvalinka osef Dvofiák (Ptáãov), AG Hospfiíz a.s., DV Bate (Jimramovsk lov, Ing. é Pavlovice) ROCHYT Skály Bene‰ , Vlastimil s. ov, Josef ·ev a Jitka Ha r.o. (Mohelno), Libor ãík (Ludíkov potnice), Ing tlákovi (Mez ), ZePo a.s. . Josef R˘del ib Horní Libch (Hodslavice) loslav Kouk avy, Franti‰e ofií), ZD , Agro Huzo al (Miliãín), k Lédr (Sová s.r.o., Dru Ja právní nástu Ïstvo Velk˘ Ú pce, a.s., Ch sno spol. s.r.o. Jasenná jezd , ov Charolais Genoservis a (Milevsko), .s., Sokolovsk , MiSlabce, spol Bovet a.s. (S .s á loupnice), A mil Zobal (B grokomplet 2 r.o., Petr Tkáã, ing. Pa uhelná, or u Bfieznic v 0 el 00, spol. s.r. e) • v‰em organ Kozák o. (JanÛv D izacím a osob , ZD Opafiany, ZD Poz Ûl), Vlastovice ám, které pfii Genoservis, pravovali ãi a.s., ing. P se spolupodíl avel Kozák Genes Dif fu eli na zdaru (OPB Cunk sion obou v˘stav ov), Natura • speciální d – l, spol. s.r.o., ík patfií zást upcÛm farem Bovet a.s., Picka (Farm , které jsme a Trojmezí nav‰tívili – M a Pastviny), ná) a v‰em ji ilan Zahradn Milan ·tru ch kolegÛm, ík a Mirosla dl a Rober t • v‰em spon které do orga v Novák (Sok zorÛm, ktefií nizace zahrn olovská uhel uli pfiispûli sv˘m Moser, a.s., i financemi Sokolovská u ãi dary na helná, právn âebín a.s., â zv˘‰ení úrov í nástupce, a MSCH, a.s nû k .s., Alltechn • v‰em profe ology C.Z. s. ongresu – sionálním pra ., Z¤UD – Masokom r.o., Mikrop binát Poliãk covníkÛm sva a organizáto a, a.s. zu, ktefií tvofi ry il i dÛleÏit˘ sp • partnerÛm ojovací ãlánek kon mezi svazem • a v‰em osta gresu: Ministerstvo zem ûdûlství, Ka tním, ktefií n rl ovarsk˘ kraj ûjak˘m zpÛso jsem v˘‰e nev a mûsto Karl bem pfiispûli yjmenoval. ke zdárnému ovy Vary prÛbûhu celé akce a které Dûkujeme – bez vás by akce nemohla b˘t úspû‰ná!

❒ Plemenní býci z chovu společnosti Sokolovská uhelná, v pozadí elektrárna stejné firmy (foto: Karel Melger)

17

PrestiÏní v˘stava a aukce charolais na 35. svûtovém kongresu Jan ·tráfelda, Natural, spol. s r.o. Dne 26. srpna 2008 v rámci XXXV. Svûtového kongresu charolais probûhla na OPB Cunkov prestiÏní v˘stava a aukce charolais. Témûfi tisícovce náv‰tûvníku se pfiedstavila padesátka nejlep‰ích jalovic, b˘kÛ a krav, peãlivû vybraná, aby prezentovala úroveÀ chovu plemene v âeské republice. Obrovské úsilí v‰ech, ktefií akci pfiipravovali pfiineslo ovoce v pozitivních ohlasech nejen v âesku, ale i v zahraniãí. âe‰tí chovatelé charolais nûkolik let váhali, zda se úãastní 35. svûtovém kongresu charolais. Na jafie 2007 se ledy pohnuly. V‰emi na‰imi chovateli oblíben˘ genetik pan Patrick Reverse z Charolais Optimal nav‰tívil Odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû. Motivoval fieditele Naturalu, mnohaletého zástupce Charolais Optimal ing. Jana ·tráfeldu. Pfiesvûdãil ing. Pavla Kozáka z OPB Cunkov. Pro vûc se nadchl ing. Jan Kaplan, plemenáfisk˘ „guru" charolais. Do kvartetu organizátorÛ se pfiipojil Bovet a.s. s fieditelem MVDr. Petrem Krontorádem. Akci zafiadil do programu kongresu âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu a Klub chovatelÛ charolais. Pfiedseda svazu Karel ·eba, fieditel Kamil Malát, fieditel PK Jan Kopeck˘ a pfiedseda klubu charolais ing. Milan ·trudl podpofiili skutkem, úãastí i radou na‰í akci. Ministerstvo zemûdûlství pfiislíbilo podporu. Bylo rozhodnuto: rozjedeme to! DvoustupÀová selekce toho nejlep‰ího vykrystalizovala ve v˘bûr plemenic z chovÛ Bovet, Ostr˘ ing. Kozáka, zemského chovu charolais Pozovice, rodinné farmy manÏelÛ Hatlákov˘ch z Mezibofií, z farmy Capouchov˘ch s jalovicemi z Boudova Veselíãka a ze Sokolovské uhelné. Svou hfiivnu sloÏil i Patrick Reverse: ve Francii vybral ãtyfii elitní jalovice ve stáfií jeden a pÛl roku, které Genes Diffusion Optimal zakoupila a Natural na jafie 2008 importoval do âech.

18

O kvalitû tûchto jalovic mluví napfi. to, Ïe vybíral mezi vítûzkami v˘stavy Concours National Charolles 2007, nebo to, Ïe Patrick vypracoval na v‰echny jalovice pfiipafiovací plán pro embryotransfer a pro následnou inseminaci. ZároveÀ je Genes Diffusion Optimal pfiipraven od kaÏdé jalovice jeden v˘plach odkoupit zpût do Francie. Kolo ãasu nebylo jiÏ moÏno zastavit; byl stanoven den D: 26. 8. 2008, v poslední den programu 35. svûtového kongresu ve stfiední Evropû probûhne PrestiÏní v˘stava charolais v Cunkovû. Následnû se pfiidala my‰lenka nûkteré jalovice a b˘ky nabídnout v draÏbû. S nejlep‰ími b˘ky leto‰ního roãníku z odchoven se k Bovetu a OPB Cunkov pfiidal Agrokomplet 2000 JanÛv DÛl, Sokolovská uhelná, ZD Opafiany a Vlastimil Zobal z Boru u Bfieznice. Místo ãinu, Odchovna plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû se stala dûji‰tûm a následnû i jevi‰tûm na‰í prestiÏní akce. Zbrusu nová hala pro odchov a testaci stovky plemenn˘ch b˘kÛ v premiéfie poskytla svÛj impozantní prostor pfiedvadi‰ti a tribunám pro náv‰tûvníky. Pracovníci konstrukãních firem Wolf System, Vlastimil Racek, Wasserbauer z Rakouska a generálního dodavatele NEW, s. r. o. pod vedením stavitele Fuky dokonãovali poslední detaily budovy. Do haly doslova vtrhl realizaãní t˘m, zametalo se, stavûly se tribuny, pfiedvadi‰tû, zakrátko jiÏ byl zapojen k obveselení budovatelÛ mohutn˘ ozvuãovaní systém a jako vrchol ãtyfii metrové plazmové displeje. V pÛvodní budovû odchovny bylo shromáÏdûno a ustájeno 46 kusÛ jalovic, krav a b˘kÛ. O‰etfiovatelé z fiad pofiadatelsk˘ch firem peãlivû nacviãovali vodûní, myli a ‰amponovali, stfiíhali a naãesávali uÏ nûkolik dní. Aã zku‰ení profesionálové, pfiece jen se síly vyãerpávaly. Proto byli velkou posilou nejen fyzickou ale i morální dva chovatelé limousine, ktefií pfii‰li z pfiátelské kolegiality pomoci. Adolf Loos ze Svaté Katefiiny

a Pavel Kaãírek z Kostelce, ti oddfieli tu nejtûωí práci spoleãnû s Vlastou Zobalem a jeho synem. Vymydlení „charoláãci“ na speciálních lÛÏkách, opeãovávaní celou noc, jsou pfiipraveni na v˘stavu 26. 8. 2008. Ráno. Poslední zametání, pfiípravy, ãisté dÏínsy, svazové triãko a ãepice. Pavel Kozák, Patrick Reverse, Jan ·tráfelda a Petr Krontorád uÏ mají kravaty: V devût hodin pfiijíÏdí ãtyfii autobusy chovatelÛ charolais a specialistÛ pfiímo z Francie. Dal‰í stovky ãesk˘ch chovatelÛ a zájemcÛ o plemeno, zemûdûlcÛ z blíÏ i dál. Ministerstvo, veterináfii, lidí rychle pfiib˘vá. V deset hodin pfiijíÏdûjí pracovnû odûní jezdci v ãele s Karlem Spáãilem na westernov˘ch koních a zvou v‰echny, ktefií si prohlédli vystavované charolais na stání, aÈ je následují do pfiilehlé jezdecké haly. Zde bravurnû pfiedvádûjí „cutting“, oddûlení jednoho kusu z patnáctihlavého stáda a jeho následnou izolace. „KéÏ bych mûl u svého stáda takového jezdce a konû,“ pfieje si vût‰ina pfiítomn˘ch praktick˘ch chovatelÛ. Av‰ak ãas nepfie‰lapuje na místû. PfiijíÏdí tfii autobusy s úãastníky svûtového kongresu a v˘stava a pfiedvádûní charolais je zahájena. Zhasly plazmy s videoprezentací chovatelÛ a pofiadatelÛ. Uvítání a pfiedstavení svého chovatelství se ujímá hostitel ing. Pavel Kozák. Rozsvítilo se 8 KW reflektorÛ a jako na koncertû svûtov˘ch rockov˘ch skupin v praÏské arénû vchází postupnû letos odstavení b˘ãci a jaloviãky. Komentáfie se ujímá ing. Jan Kaplan, francouzky komentuje Patrick Reverse a do angliãtiny pfiekládá dr. Boris Kasatkin. Show nabírá spád, následují star‰í jalovice a posléze deset impozantních, kolem 1000 kg váÏících dam, elitních krav, dárkyÀ embryí, tûch nejlep‰ích z na‰í populace. Na podium vstupují dal‰í hodnotitelé: Arne Hansen z Norska a Jim Bruce z Austrálie. Vyhla‰ují vítûze kategorií: Kategorii mlad˘ch b˘ãkÛ vyhrál

geneticky bezroh˘ Patrik z Cunkova, narozen˘ 3. prosince 2007, po otci Superior, otec matky Paladin. Jeho chovatelem je ing. Kozák. Mezi mlad‰ími jalovicemi vybrali hodnotitelé Primu z Ostrého ET (narozená 2. 11. 2007, otec Pinay ZCH 809), také z chovu ing. Kozáka. V kategorii bfiezích jalovic zvítûzila Oliva z Mezibofií, z chovu ing. Vlastimila. Hatláka, po otci Impairovi, nar. 10. 1. 2006. Nejlep‰í kravou nakonec vyhlásili Karlu Bovet ET z Bovetu Sloupnice (otec Ibob, otec matky Cardinal). Dopolední show konãí a kolem tisícovky úãastníkÛ se odebírá k obûdu. Cel˘ 600kilogramov˘ peãen˘ b˘k je bûhem dvou hodin snûden a leÏet nezÛstaly ani sponzorské ‰tûdré „ochutnávky“ s˘rÛ z mlékárny v Pfií‰ovicích a blízk˘ch Sedlãanech ãi uzeniny z Masny Vimperk nebo víno ze ·ZP Îabãice. Nervozita potenciálních zájemcÛ v odpolední aukci, prodávajících chovatelÛ a organizátorÛ jim nenechá se pofiádnû najíst. Aukce zaãíná pfiesnû podle programu tfiicet minut po jedné odpolední. V kotli je 450 zájemcÛ a pozorovatelÛ. Na 60 cm zv˘‰ené podium vstupuje do záfie reflektorÛ první draÏená jaloviãka. Je nejistá, jako i její vodiã. Komentáfi a draÏba opût probíhá ve tfiech jazycích. Pochopit vyvolávací cenu a její zvy‰ování v draÏbû v‰ak mÛÏe

i hluch˘. Na ãtyfiech plazmov˘ch obrazovkách ãísla hovofií zcela jasnû. DraÏitelé jsou v‰ak vyvedeni z míry. Organizátor aukce zvolil mezinárodní styl: Ïádné zálohy ãi draÏební terãíky, Ïádná registrace. Îádné pomalé komentáfie ãi rozhodování! Aukce je prestiÏní, je ctí na ní nabídnout jalovice a b˘ky na prodej. Je pod úroveÀ organizátorÛ i draÏitelÛ skládat zálohu. DraÏí se rukou a za ní si kaÏd˘ stojí. Mlad‰í jaloviãky jsou vydraÏeny. Nûktefií majitelé neprodali a jsou paradoxnû rádi. Dali do draÏby to své nejlep‰í pro prestiÏ v˘stavy. KdyÏ neprodáme zÛstane „doma“, tím lépe, získáme dal‰í potomstvo. Pozornost aukce se vypíná ke ãtyfiem jeden a pÛl roãním francouzsk˘m jalovicím. Vyvolávací cena 3000 euro je jen rychl˘ start. Zde uÏ nejde jen o prestiÏ, hraje se o vysokou genetiku. Nejen ve v˘sledcích jejich kontroly uÏitkovosti a sloÏení pfiedkÛ v pÛvodu. Jde hlavnû o odhad plemenn˘ch hodnot jejich matefisk˘ch vlastností. Nezasvûcení v údivu pfiihlíÏejí, draÏitelé se vrhnou po hlavû do adrenalinu boje o vítûzství v draÏbû. Za pár minut je jasno: V‰echny jsou prodány v cenách od 3300 do 4600 euro. Následuje aukce ‰esti b˘kÛ, tûch nejlep‰ích z leto‰ních testÛ. Zájem draÏitelÛ je vlaÏnûj‰í neÏ u jalovic.

Je po sezónû, plemenice jsou bfiezí nebo jalové, chovatelé mají starosti s prodejem zástavu ãi s oãkováním na bluetongue. Pfiesto i b˘ci rozpálí draÏbu. Na pódium pfiichází Poutník z Boru, veden sv˘m milujícím chovatelem Vlastou Zobalem. Poutník je geneticky bezroh˘m synem Paladina, prvního bezrohého zlep‰ovatele ve Francii. Vlastimil Zobal by si nejradûji nechal Poutníka doma, b˘k ho poslouchá na nejmen‰í pokyn a vûrnû mu dÛvûfiuje. Ale aukce se bleskovû rozjíÏdí. „Húúú“ upozorÀuje pomocník draÏitele, Francouz Jean-Marie. Jan ·tráfelda z Naturalu chce Poutníka koupit za 3600 EUR pro inseminaãní stanici v Hradi‰tku. „Ááá“ kfiiãí dal‰í francouzsk˘ skrutátor Vincent nabídku konkurenta. UÏ jen mrknutím zvy‰uje ‰éf Naturalu o dal‰ích sto eur. A znovu protinabídka a vítûzí RVES Bublava. Poutník si pÛjde uÏívat slastí pfiirozené plemenitby a umûlá inseminace je mu odepfiena. Aãkoliv se na aukci v‰echny nabízené kusy neprodaly, opak se stal hned po aukci. Zbytek byl prodán po telefonu bûhem jednoho t˘dne. A tím máme záÏitek první mezinárodní v˘stavy a aukce za sebou a na‰i chovatelé získali zku‰enosti a sebevûdomí pokraãovat dál. V genetice a ‰lechtûní, ve v˘stavách i aukcích! Nejen v charolais!

Angus na náv‰tûvû u Charolais Svûtov˘ kongres Charolais je v˘znamná akce, a proto jsem byl velmi poctûn, kdyÏ mû kolegové oslovili s poÏadavkem, abychom na tuto v˘znamnou akci pfiipravili b˘ka na roÏni. VÛbec nikdo nemûl problém s tím, Ïe se na „bílém“ kongresu bude podávat „ãerné“ maso. Musím se pfiiznat, Ïe jsme cítili velkou zodpovûdnost a trochu i trémy, aby v‰e klaplo. Podafiilo se. Bylo pfiíjemné sly‰et z úst pfiedsedy klubu a i dal‰ích úãastníkÛ chválu a uznání. To vyjádfiili i zahraniãní úãastníci (pfiedev‰ím Francouzi), ktefií si vystáli dlouhou frontu na roÏnûnou dobrotu. Myslím, Ïe je to dobr˘ pfiíklad spolupráce mezi chovateli, byÈ jejich plemena soupefií na trhu. DÛleÏité je, Ïe chovatelé z âeské republiky odvedli kus dobré práce a dokázali jí prezentovat. A pro zvûdavé... B˘ãek se narodil 5. 3. 2007 v na‰em chovu v Libnovû po otci AAP 223. Byl to ãistokrevn˘ Aberdeen Angus. PoráÏková váha ve vûku 17 mûsícÛ byla 616 kg, zrál 3 t˘dny, pekl se 22 hodin a snûden byl za 1 den. Ing. Miroslav Vráblík, M.I.L.O.S. Inc.

19

Cunkov PrestiÏní v˘stava a aukce charolais – Cunkov 26. srpna 2008

Fota Karel Melger

Cunkov PrestiÏní v˘stava a aukce charolais – Cunkov 26. srpna 2008

Fota Karel Melger

Jak se organizuje galaveãer aneb hlavní úloha tajemnice na Kongresu Charolais 2008 Jana ¤ehofiová, âSCHMS Kongres se pfiiblíÏil Pfiípravy XXXV. mezinárodního kongresu chovatelÛ plemene charolais zapoãaly mnohem dfiíve, neÏ jsem na jafie roku 2007 nastoupila ke svazu. Vût‰inu práce obstarával nበfieditel, Kamil Malát, kter˘ si od samého zaãátku pfiedsevzal, Ïe by si od nás delegáti mûli odvézt záÏitky, na které jen tak nezapomenou. V duchu tohoto zámûru probíhala ãetná jednání a schÛzky s lidmi, ktefií se starali o ãeskou, ale i maìarskou a slovenskou organizaci kongresu. Zaji‰Èovaly se nejen pfiehlídky zvífiat, náv‰tûvy farem, ale téÏ kulturní program, typick˘ pro danou oblast. Pfiípravy ãeské ãásti, kterou svaz organizaãnû za‰tiÈoval, probíhaly mnoho mûsícÛ a vrcholily bûhem leto‰ního léta. Tehdy jiÏ bylo jisté, co a kde se pfiesnû odehraje a mohly b˘t rozdûleny poslední úkoly. Zatímco pro vût‰inu pracujících bylo letní období ve znamení dovolen˘ch, ve svazu probíhaly koneãné intenzivní práce. Moje úloha byla zajistit svazov˘ stánek bûhem chovatelsk˘ch pfiehlídek – v˘stavy âeské Charolais dny v Pfierovû a na aukci na Cunkovû. Nûkolik v˘stav mám jiÏ za sebou, tak mi to neãinilo vût‰í obtíÏe. Úplnou novinkou pro mû v‰ak bylo pfiidûlení organizace galaveãeru v karlovarském grandhotelu Pupp, kter˘ mûl b˘t slavnostním zakonãením nejen ãeské ãásti, ale kongresu obecnû. Jak se organizuje galavaãer V‰e zaãalo v ãervenci schÛzkou v samotném Puppu. Té jsem se zúãastnila spolu s Kamilem Malátem – fieditelem svazu, Milanem ·trudlem – pfiedsedou charolaiského klubu a paní Katrin Hou‰kovou – manaÏerkou hotelu Pupp. Slavnostní sál jsme mûli zamluven˘ jiÏ déle, nyní pfii‰lo na fiadu sestavit program veãera. Prohlídka sálu, kde se mûl veãer odehrá-

22

vat, na nás udûlala dojem. I kdyÏ byl prázdn˘, d˘chala na nás vzne‰ená atmosféra. Odcházeli jsme s dojmem, Ïe bychom se i my mûli do místní historie zapsat nûãím v˘jimeãn˘m. Pfii následném posezení jsme se zaãali domlouvat, co a jak by bylo moÏné. V Puppu se podobné akce dûjí ãasto, a tak nebyl problém zajistit mimo veãefie i hudební kapelu, projekci a doplÀkov˘ kulturní program, dle na‰eho pfiání. Pfii v˘bûru „kulturní vloÏky“ bylo veselo. Paní Hou‰ková nám nabídla napfiíklad kouzelníka ãi blond˘nku Ïonglující s fotbalov˘mi míãi, kterou pr˘ nedávno velice ocenili ital‰tí hosté, nebo latinskoamerické tance. Ze zajímavého menu jsme vybrali západoãesk˘ folklorní soubor DyleÀ, kter˘ v sobû spojoval tradici se zábavou. Po skonãení schÛzky jsme sepsali hrubou podobu scénáfie a rozdûlili si, kdo co zafiídí. Koneãn˘m koordinátorem jsem byla stanovena já. Nevím, z kterého konce zaãít, jen vím, Ïe neustále vyvstávaly nové otázky „co se bude dít, kdyÏ…?“, které bylo potfieba fie‰it. Moderátorka a ministr I bez zku‰eností nበpan fieditel odhadl, Ïe by bylo dobré, kdyby veãerem nûkdo provázel. Vzhledem k tomu, Ïe delegáti byli hosté ze zahraniãí, bylo potfieba, aby byl moderátor schopen hovofiit plynnû anglicky. Nemohli jsme si ale dovolit nûjakou „hvûzdu“ typu Leo‰e Mare‰e, neboÈ zde se honoráfie pohybují v ‰estimístn˘ch cifrách. Nakonec se mi podafiilo sehnat zaãínající perspektivní moderátorku a hereãku, sleãnu Michaelu Ochotskou, kterou moÏná nûktefií znáte jako Edinu Krásovou ze seriálu Poji‰Èovna ‰tûstí, která nejenÏe splÀovala na‰e poÏadavky, ale navíc vypadala velice atraktivnû. S úãastí ministra uÏ to tak jednoduché nebylo. Pfiáli jsme si (a od ledna se to snaÏili s jeho koordinátory domluvit), aby zahájil

ãeskou ãást kongresu na v˘stavû v Pfierovû. Po ne zrovna snadn˘ch jednání nám to bylo pfiislíbeno, a tak se asi nedivíte, jaké bylo na‰e pfiekvapení, kdyÏ jsme se t˘den pfied smluven˘m datem, kdy jsme pouze ovûfiovali úãast, dozvûdûli, Ïe pan ministr nepfiijede, neboÈ musí b˘t v âesk˘ch Budûjovicích na Zemi Ïivitelce. Popravdû nás to, vzhledem k dosavadnímu zpÛsobu jednání s úfiedníky z protokolu ministra aÏ tak nepfiekvapilo, trvali jsme v‰ak na tom, aby se ministr zúãastnil jakékoli akce v rámci kongresu. Úfiedníci se chytili za nos a ministr pfiislíbil pfiednést krátkou zdravici bûhem veãera v Puppu. Zpátky k rutinû Nebudu Vás unavovat popisem zaji‰Èování v‰ech nezbytn˘ch maliãkostí, jak˘mi byly: vlajky a sponzorské bannery, rozmyslet, kde uskladnit dárky, které se budou pfiedávat delegátÛm, domluvit úãast ãesk˘ch hostÛ a parkování pro nû, korespondování s moderátorkou atd., atd., neboÈ to zkrátka k organizaci galaveãeru patfií. DobrodruÏství v Pfierovû Den D se blíÏil. Nejprve jsem absolvovala v˘stavu v Pfierovû, která probûhla velice dobfie, aÏ na to, Ïe nám tam onemocnûl jeden z australsk˘ch delegátÛ. Z klimatizace v autobusu dostal zápal plic a musel b˘t hospitalizován v pfierovské nemocnici. Ostatní na nûj nemohli ãekat, tak jej tam nechali i se zavazadly. Jednalo se o svérázného 70ti letého b˘valého australského poslance, nyní farmáfie, kter˘ si pfied odjezdem odmítl nechat udûlat zdravotní poji‰tûní, takÏe mohl b˘t rád, Ïe nebyl v USA, ale v âeské republice. Nemocniãní personál se o nûj ochotnû postaral a já jsem se, alespoÀ po dobu prvních dvou dnÛ jeho hospitalizace, kdy jsem byla v Pfierovû

je‰tû pfiítomna, snaÏila zmen‰it jazykovou bariéru, která mezi ním a personálem byla. Pokud Vás zajímá, jak to s ním dopadlo, tak dobfie. Po nûkolika dnech byl z nemocnice propu‰tûn a nyní je na své plánované mûsíãní cestû po Evropû. Vût‰iny kongresu na na‰em území, vãetnû galaveãera, se sice nezúãastnil, ale hlavní je, Ïe se vyléãil. Kofiínek mûl opravdu tuh˘ a vtipkoval, i kdyÏ se zmítal ve vysok˘ch teplotách. Ptal se tfieba, jestli uÏ je v nebi nebo na otázku, na co má alergii, odvûtil: „Na Ïeny“… Den D V nedûli 24. 8. jsem po tfiech dnech opustila Pfierov a v pondûlí po poledni se vydala do Karlov˘ch VarÛ, zrealizovat naplánované. Pfiivezla jsem vlajky, které zamûstnanci Puppu rozvûsili po ochozech sálu a bannery, které byly umístûny na pódium. Pak následovala rychlá schÛzka s moderátorkou, s níÏ jsem se vidûla poprvé. V‰e mûla pfiipravené, dle instrukcí, které jsem jí zasílala emailem, takÏe jsme si jen rychle pro‰ly scénáfi a já jí sdûlila poslední zmûny, jako napfi., Ïe se zdravicemi vystoupí jen pan ministr a pan Veleba, neboÈ hejtman Karlovarského kraje se na poslední chvíli omluvil… Poté jsme fie‰ily poslední detaily s paní Hou‰kovou – pfiedev‰ím zasedací pofiádek ãesk˘ch hostÛ, jejichÏ sloÏení se je‰tû na poslední chvíli zmûnilo. Pak jiÏ bylo najednou pÛl osmé a já nebyla pfievleãená. Musela jsem to zvládnout bûhem pár minut i s líãením, neboÈ pfied osmou hodinou mûl dorazit ministr a hlavnû ti, pro nûÏ byl veãer urãen pfiedev‰ím, delegáti. Na‰tûstí byli pfiítomni pan fieditel a kolegové inspektofii, ktefií pomohli s uvedením a usazením hostí. Veãer mohl zaãít. Sv˘m prvním vystoupením jej otevfiel folklorní soubor DyleÀ a podle reakcí delegátÛ bylo vidût, Ïe jsme zvolili správnû. Lidové písnû s vlastním hudebním doprovodem a tradiãní kroje vytváfieli pÛsobiv˘ dojem. Následovalo uvítání moderátorky,

struãn˘ projev Milana ·trudla, servírování pfiedkrmu, zdravice ministra Gandaloviãe a projev prezidenta AK Jana Veleby. Zde nastala první z nûkolika neãekan˘ch situací, typick˘ch pro jak˘koli „pfiím˘ pfienos“. Pfiekladatelka, která mûla pfiekládat projev pana prezidenta jej, jak jsem zjistila pár minut pfied jejich nástupem na pódium, nikdy nevidûla, aãkoli jej mûla obdrÏet. Na‰tûstí jsem mûla jednu kopii i sebe, tak jsem jí ji dala, aby si rychle si odfiíkala alespoÀ jeho ãást… Na jevi‰ti pak nikdo nic nepoznal. Veãer dále probíhal podle plánu – hlavní chod podbarven˘ hudbou, dal‰í taneãní vystoupení,….kdyÏ tu ke mnû pfii‰el nov˘ prezident svûtové charolaiské asociace, australan Bill Dunlop, Ïe by si pfiál, spolu se zástupci dal‰ích tfií zemí, vystoupit – vyslovit podûkování ãesk˘m organizátorÛm a pfiedat jim dárky. Narychlo jsme tedy s moderátorkou upravili scénáfi. Spontánnû se k dûkujícím pfiidali je‰tû Francouzi a dal‰í, a tak jsme museli pfii organizaci trochu zaimprovizovat. I to se v‰ak podafiilo bez toho, aby byl naru‰en hladk˘ prÛbûh veãera. Pfiedaly se dary – jak od nás delegátÛm, tak naopak, Ameriãané vystoupili s pozvánkou na pfií‰tí kongres, probûhlo focení a oficiální ãást programu veãera se pomalu ch˘lila ke konci. Moderátorka se rozlouãila s hosty a uvedla poslední tanec, polku, kter˘ pak mûli umûlci uãit delegáty, ktefií mûli zájem. Najednou ke mnû ale pfii‰el vrchní ãí‰ník a ptá se: „UÏ mÛÏeme servírovat mouãník?“ Trochu mi zatrnulo. Jak jsem sledovala dûní na pódiu, uniklo mi, Ïe delegáti je‰tû nemûli dezert, kter˘ mûl tou dobou jiÏ b˘t servírován. Na polku i její v˘uku tedy do‰lo s men‰ím zpoÏdûním, i tak ale byli na‰i hosté nad‰eni. Oficiální ãást veãera skonãila a následovala volná zábava. Hosté se nahrnuli na parket a tanãili aÏ do pÛlnoci, kdy byl veãer zakonãen úplnû. Pfiipojila se i moderátorka, coÏ hlavnû pánové kvitovali s povdûkem. Byla nûkolikrát vyzvána k tanci a neodmítla ani spoleãné focení. Na‰el se i ãas na

zhodnocení prÛbûhu veãera. Potû‰ilo mû, kdyÏ sleãna Ochotská fiekla, Ïe nበveãer patfiil mezi ty povedené, z akcí, které moderovala. Nad neãekan˘mi situacemi, které se bûhem veãera objevily, jen mávla rukou a fiekla, Ïe daleko hor‰í je, kdyÏ vypadne zvuk nebo svûtla. Kladné ohlasy se oz˘valy i z fiad delegátÛ. Byli jsme více neÏ potû‰eni. Spadl nám kámen ze srdce a vystfiídal jej hfiejiv˘ pocit z dobfie odvedené práce. Po pÛlnoci hosté odjeli do blízkého hotelu Sansoucci, odkud se ráno vydali na poslední událost ãeské ãásti kongresu, v˘stavu a aukci na Cunkovû. Moje povinnosti s galaveãerem nekonãily. Na Cunkov jsem mûla dovézt vlajky a mûla zajistit svazov˘ stánek. Pfievlékla jsem se tedy z veãerních ‰atÛ zpût do pracovního, naloÏila vlajky a bannery a odjela do Prahy, odkud jsem ráno vyrazila na Cunkov. V Puppu po skonãení na‰eho galaveãera odpoãinek také nikoho neãekal. Sál byl je‰tû v noci upraven pro akci, která byla objednána dal‰í den. Podûkování Mé díky, které jsem vyslovila osobnû, patfií je‰tû jednou paní Hou‰kové, manaÏerce hotelu Pupp, jejímu manÏelovi, kter˘ zaji‰Èoval servírování chodÛ, hudební kapele, folklornímu souboru a sleãnû moderátorce – v‰ichni odvedli profesionální v˘kon a pfiispûli tak k celkovému dobrému dojmu, kter˘ veãer na delegáty udûlal. Zvlá‰È chci podûkovat sv˘m kolegÛm, a to zejména fiediteli Kamilu Malátovi za to, jak jsme t˘movû vyfie‰ili v‰echny organizaãní záleÏitosti, aÈ pfied ãi bûhem kongresu, a Pavlu Krieglerovi a Vítku âepelákovi za pomoc ve stánku v Pfierovû a na Cunkovû. V‰ichni jsme rádi, Ïe je kongres za námi a Ïe v‰e dobfie dopadlo. Více neÏ dva roky práce pfiinesly ovoce a kladné reakce, které nyní chodí od delegátÛ, jsou dÛkazem, Ïe jsme to dokázali. Hosté si odvezli záÏitky, na které budou vzpomínat, a o to ‰lo pfiedev‰ím.

23

Farmy Sokolovská uhelná – 24. srpna 2008, Farma Trojmezí a Pastviny – 25. srpna 2008

Fota Karel Melger

Karlovy Vary Závûreãn˘ galaveãer – Grandhotel Pupp Karlovy Vary – 25. srpna 2008

Fota Karel Melger

Pfierov âeské charolais dny – Pfierov 22. – 24. srpna 2008

Fota Karel Melger

Pfierov âeské charolais dny – Pfierov 22. – 24. srpna 2008

Fota Karel Melger

Pavel Káãer, Genoservis, a.s. „Kongres skoãil – aÈ Ïije kongres“ tak nûjak by se moÏná chtûlo kfiiãet tûm z nás, ktefií na jeho pfiípravû strávili dny, t˘dny a mûsíce. Hodnocení celé akce nechám na jin˘ch. Sám za sebe i za v‰echny bych se ale vrátil k jedné jeho ãásti, k âesk˘m charolais dnÛm Pfierov 2008. Shrnutí Pfierovská akce byla velmi úspû‰ná – splnila a v mnoha ohledech i pfiedãila oãekávání pfiíznivcÛ i skeptikÛ. KaÏd˘, kdo pfiijel do Pfierova, mohl vidût jak v hale G, tak i na jejím volném prostranství, 127 ks ãistokrevn˘ch charolais zvífiat ve v‰ech vûkov˘ch kategoriích. 67 zvífiat bylo pfiedvedeno na ohlávce, detailnû popsáno a zhodnoceno. Vystavovalo 24 majitelÛ a v˘stavu nav‰tívilo 2484 evidovan˘ch úãastníkÛ (platících, kongresmanÛ a chovatelÛ). Na v˘stavbu bylo tfieba mimo jiné 229 „coral“ plotÛ, 500 ks ‰roubÛ, sedm tun sena a osm tun písku. Zvífiata spolu se sv˘mi majiteli strávila na v˘stavi‰ti 82 hodin. Chovatelé obdrÏeli vûcné i finanãní odmûny ve v˘‰i cca 180 tisíc.

28

Podûkování „Chovatel jak hrdû to zní“ – obãas se nám stane, Ïe tento „v˘rok“ pouÏijeme v lehce pejorativním v˘znamu. Ale v Pfierovû nezbylo neÏ smeknout pfied v‰emi, bez nichÏ by nemohla celá akce probûhnout – pfied chovateli a jejich zvífiaty. Smekám pfied odvahou, se kterou do celé akce ‰li, i pfied prací, kterou pro její úspûch odvedli nejenom na v˘stavi‰ti, ale zejména doma pfii pfiípravû zvífiat. Odvaha mÛÏe b˘t okamÏitá a dlouhodobá. To je odvaha, kterou projevují chovatelé, kdyÏ zapou‰tí svá zvífiata s vûdomím, Ïe v˘sledek se dozví v lep‰ím pfiípadû za 9 mûsícÛ, ale obvykle aÏ za 4 roky – aÏ dcery, jejichÏ matky dnes pfiipou‰tí, odstaví svá telata. Myslím, Ïe pfied touto dennodenní odvahou musíme mít úctu a pokoru. Podûkování samozfiejmû patfií také v‰em, ktefií akci pfiipravili technicky, organizaãnû a finanãnû. Zvífiata V Pfierovû byla k vidûní nejvût‰í a nejkvalitnûj‰í kolekce charolaisk˘ch zvífiat za celou historii âR. Samozfiejmû nebyla zde jen zvífiata excelentní, ale i zvífiata „jen“ v˘borná. Ale nebyla zde Ïádná zvífiata ‰patná. V‰echna byla na v˘stavu pfiipravená a velká ãást jich byla poprvé v na‰í historii skuteãnû pfiedvedena na ohlávce ve velkém pfiedvadi‰ti, jehoÏ v˘‰ka umoÏnila si je dobfie prohlédnout a posoudit. Poprvé mÛÏeme hovofiit o pfiedvedení zvífiat na v˘stavû. Velk˘m experimentem, kter˘ ale velmi dobfie vy‰el, byl „stfiih“, kter˘ pro zvífiata vymyslela Martina Ko-

páãková a ve vût‰inû pfiípadÛ byla i jeho pfiímou autorkou. Lidé Chovatelé vûnovali velkou péãi sv˘m miláãkÛm nejenom doma, ale vzornû se o nû starali i po celou dobu v˘stavy. V Pfierovû byla parta lidí, která drÏela pohromadû a pomáhala si tehdy, kdyÏ to bylo potfieba. Navázali se zde cenné kontakty a moÏná zde vznikla i nová pfiátelství. Ne nadarmo se fiíká, Ïe lidé se nejlépe poznají v tûch tûωích chvílích – i kdyÏ pevnû vûfiím, Ïe tûch vesel˘ch bylo o mnoho víc. Jsem moc rád, Ïe i nበspoleãn˘ francouzsk˘ pfiítel Patrick Chevalier vysoce ocenil profesionální atmosféru a vyzvedl sobotní pfiátelské posezení, které „odbouralo ve‰ker˘ stres“. Genetika 127 to uÏ je ãíslo, které umoÏÀuje udûlat si pfiedstavu o ãeské charolais genetice. V Pfierovû byla moÏnost vidût na jednom místû a srovnat si jalovice po 23 inseminaãních b˘cích (jen pro pfiíklad zvífiata po Ananasovi, Habitovi, Hernanim, Jockovi , Ibobovi, Naturovi, Neccesairovi, Ventovi atd.). Navíc ke kaÏdému zvífieti jsme sly‰eli odborn˘ a vyãerpávající komentáfi od ãlovûka, o jehoÏ objektivnosti a nezávislosti lze tûÏko pochybovat. Zvífiata byla vybrána tak, aby reprezentovala to nejlep‰í v daném chovu bez ohledu na „stranickou“ pfiíslu‰nost otce nebo matky. U krav byla ‰kála pÛvodÛ také velmi ‰iroká a rovnûÏ umoÏÀovala reflexi toho, co u nás chováme. Pro mne osobnû byla nejzajímavûj‰í moÏnost vidût francouzsk˘ma oãima a pochopit, Ïe teprve vûk kolem dvou let je chápán jako konec dûtství a zaãátek dospûlosti. A to, Ïe dûtem se musí umût odpou‰tût. O tom, Ïe skupina zvífiat byla ‰piãková nejen exteriérovû,

ale i geneticky svûdãí 19 jalovic s PH pro rÛst nad 120 vãetnû tfietího nejlep‰ího zvífiete v âR a 12 zvífiat s PH pro typ nad 120. Pro budoucnost byla jistû velmi zajímavá i skupin plemenn˘ch b˘kÛ – uÏ proto, Ïe vût‰ina z nich je k dispozici i ve formû inseminaãních dávek. Seznam TOP zvífiat a ‰ampiónÛ je k dispozici a je z nûj zfiejmé, které chovy patfií do v˘stavní elity. Pfiekvapení a potvrzení I kdyÏ jsem vût‰inu zvífiat jiÏ vidûl pfied samotnou akcí (zejména pfii pfiedv˘bûrech s Rogerem Chevalierem), tak jsem stejnû jako ostatní podlehl atmosféfie akce. Spolu s ostatními jsem „vyhlíÏel“, jaká zvífiata kdo dovezl, odhadoval jsem ‰ance na umístûní a vítûzství a spolu s ostatními srovnával a porovnával jiÏ od ãtvrteãního veãera. Dnes uÏ známe v˘sledky a mÛÏeme hodnotit. Spravedlivé je se zastavit u v‰ech ocenûn˘ch chovÛ. • AGRO Huzová s.r.o. jako farma relativnû mladá se nejlépe prezentovala v kategorii telat, kde se umístilo tele po Vaillantovi – ·ampionovi plemene a Národním vítûzi LetÀan 2005. • Rodinná farma Agrochyt s.r.o. Mohelno zabodovala rovnûÏ v kategorii telat. Jejich hvûzdou bylo velmi nadûjné tele po mladém b˘kovi Rochefort RJ, jehoÏ ID byli importovány z Francie. Otcem matky ocenûného telete byl Jantar ZEPO – b˘k, jehoÏ geny kolovaly v krvi více zvífiat. Zvífiata bratrÛ Chytkov˘ch zaslouÏila obdiv navíc i kvÛli své ‰piãkové pfiipravenosti. • DruÏstvo Velk˘ Újezd pfiedvedlo dal‰ího ‰piãkového plemeníka Churchilla, kter˘ bude pÛsobit v jejich chovu a postaví se po bok Ananasovi – b˘kovi, kter˘ sklidil pfii pfiedv˘bûru nejvût‰í obdiv obou francouzsk˘ch hostÛ. • Rodina Hatlákova z Mezibofií potvrdila, Ïe právem patfií k TOPce ãesk˘ch charolais chovÛ a umístûní jejich zvífiat ve tfiech kategoriích mluví samo za sebe. Ocenûní ·ampiónka v kategorii jalovic pro zvífie z kombinace Jumper x Ficus bude jistû ve správn˘ch rukách.

• Chov Charolais spol. s.r.o. byl urãitû nejvût‰ím pfiekvapením celé pfiehlídky. Umístûní Puppa – homozygotnû bezrohého, ale zejména „plnûkanadského“ b˘ka pfied celou francouzskou konkurencí bylo velmi neoãekávané. Bylo velmi zajímavé sledovat skoro vá‰nivé diskuse, ve kter˘ch francouzsk˘ bonitér hájil zájmy kanadsko-americké genetiky. Ty ãasto probíhaly pfiímo na stání – a ve vût‰inû pfiípadÛ konãili smírn˘m konstatováním, Ïe se skuteãnû jedná o velmi zajímavé a perspektivní zvífie. • JASNO s.r.o. Jasenná bodovala Carnavalem velmi zajímav˘m b˘kem, kter˘ je velmi povedenou kombinací v˘stavní a inseminaãní genetiky. Bude jistû velmi zajímavé sledovat, jak se tento inseminaãní b˘ãek v na‰í populaci dále prosadí. • Libor Konvalinka bodoval jak v kategorii jalovic tak v kategorii krav. Mlad‰í jalovice Creole je polosestrou Carnavala a potvrdila, Ïe tato linie je geneticky velmi silná a vyniká v˘stavním exteriérem. Krávy z Liborova chovu zaujaly zejména vynikajícím chovn˘m typem. • Pan Franti‰ek Lédr se prezentoval jak v roli chovatele, tak v roli majitele, kdyÏ se mezi nejlep‰ími mlad‰ími b˘ky umístil jeho b˘ãek Posel z chovu ZD Pozovice. • Ing. Adolf Neuman nás ani tak nepfiekvapil svojí genetikou, protoÏe ta opût potvrdila – první místo v kategorii krav i telat a ocenûní Absolutní ‰ampión konãí v Okfie‰icích! Co bylo na kolekci zvífiat z jeho farmy fascinující bylo pfiedvedení celé kolekce v duchu „ala france“. Pût zvífiat od nejstar‰í krávy aÏ po tele na jednom úvazku v rukou majitele. To byla fascinující podívaná, která vítala úãastníky kongresu na pfierovském v˘stavi‰ti. • Sokolovská uhelná se prezentovala ve dvou rovinách – jako majitel a chovatel velmi vyváÏené kolekce jalovic z vlastní genetiky, jejíÏ nejlep‰í zástupkynû bodovala v kategorii star‰ích jalovic. A také jako majitel úspû‰ného importovaného b˘ka Unesco – b˘ka, kter˘ pfiímo na pfiehlídce potvrdil, Ïe na‰i chovatelé si

umí vybrat a umí ukázat na zvífie exteriérovû velmi vyváÏené, které svou kvalitu potvrzuje i plemennou hodnotou. • UFARMA spol. s r.o. pfiekvapila – a pfiekvapila velice mile. Chov, kter˘ je relativnû neznám˘, dokázal s nov˘m managementem pfiipravit na pfiehlídku jednu z nejvyrovnanûj‰ích kolekcí mlad‰ích jalovic. Dcery Ananasa a Natura se prezentovaly v perfektní formû a tele – jaloviãka po Ijoufflu, která se umístila v kategorii telat jen dokladovala, Ïe kdyÏ se pracuje srdcem i hlavou, tak Ïe v˘sledek na sebe nedá dlouho ãekat. • ZP Hospfiíz a.s. pfiedstavila poprvé „nûÏné pohlaví“ ze svého chovu. Znalci pomûrÛ nebyli pfiíli‰ zaskoãeni, protoÏe první b˘ci z tohoto chovu se prezentovali jiÏ pfii loÀsk˘ch v˘bûrech jako velmi zajímavá zvífiata. Star‰í jalovice pfiekvapily a potvrdily zároveÀ – nádherná kapacitní zvífiata z kombinace Pistil x Ficus byla ozdobou haly G i volné plochy. A závûr V‰ichni jsme se shodli, Ïe akce v Pfierovû byla velk˘m posunem v ãeském v˘stavnictví. Koncentrace skuteãnû pfiedveden˘ch zvífiat, ale i jejich vlastní kvalita byla ohromující. A v první fiadû je tfieba fiíct, Ïe akce byla pro chovatele úspû‰ná i komerãnû – vût‰ina z nich zde jiÏ pfiímo v prÛbûhu v˘stavy nebo hned po ní prodala vût‰inu sv˘ch voln˘ch jalovic. V dne‰ních dnech se dojednávají kontrakty na exporty inseminaãních dávek. Je tfieba pracovat se v‰emi podnûty, které zde vznikly a nezapomínat na to, Ïe právû neustálá zdravá konfrontace a konkurence na v˘stavách a pfiehlídkách je nejsilnûj‰ím motorem genetiky a populace. A je tfieba nezapomínat, Ïe plemenná hodnota se musí potvrzovat nejen na papífie, ale i na zvífiatech – na jejich funkãním exteriéru. Nezb˘vá neÏ zahájit na v‰ech frontách cestu, jeÏ bude ‰piãkov˘m ãesk˘m chovatelÛm otevírat cesty nejen na ãesk˘, ale i na svûtov˘ trh. A k tomu chceme svojí ãinností co nejvíce pomoci.

29

V¯SLEDKOVÁ LISTINA Nejlep‰í chovatelská skupina:

ing. Hatlák

·ampion ·ampion ·ampion ·ampion ·ampion

ing. Neuman ing. Hatlák ing. Neuman Sokolovská uhelná ing. Neuman

109 86 109 9 126

Mlad‰í jalovice ·ampion 1. místo 2. místo 3. místo

UFARMA spol. s r.o. UFARMA spol. s r.o. L. Konvalinka ing. Hatlák

12 11 49 44

Star‰í jalovice ·ampion 1. místo 2. místo 3. místo

ing. Hatlák Sokolovská uhelná ing. Hatlák ZP Hospfiíz a.s.

86 89 87 78

Krávy ·ampion 1. místo 2. místo 3. místo

ing. Neuman L. Konvalinka L. Konvalinka ing. Hatlák

109 106 100 97

Telata ·ampion 1. místo 2. místo 3. místo

ing. Neuman Agrochyt Mohelno UFARMA spol. s r.o. Agro Huzová

126 118 114 117

Plemenní b˘ci mlad‰í ·ampion 1. místo 2. místo 3. místo

Chov charolais Slabce Jasno Jasená F. Lédr DruÏstvo Velk˘ Újezd

v˘stavy: kategorie kategorie kategorie kategorie

jalovic krav b˘kÛ telat

Kat. ãíslo

PO¤ADÍ V JEDNOTLIV¯CH KATEGORIÍCH

4 2 6 3

Pofiadí nebylo stanoveno v kategorii mlad‰í krávy a star‰í plemenní b˘ci, protoÏe v kategorii bylo málo zvífiat. PÛvody a ãísla u‰ních známek jsou uvedena v katalogu, kter˘ je k dispozici ke staÏení na www.cschms.cz

30

Virové choroby skotu (II. ãást) Pavla Vydrová Ve ãtvrtém dílu rubriky s názvem „Onemocnûní skotu“ se podrobnûji seznámíme s virov˘mi onemocnûními, která lze v souãasné dobû bez nadsázky povaÏovat za okrajová, i kdyÏ svÛj „v˘znam“ z pohledu historického i souãasnosti rozhodnû stále mají a nelze je jen tak pfiehlíÏet. V minulém ãísle zpravodaje, I. ãásti vûnované virov˘m chorobám skotu, jsme se podrobnûji seznámili s Aujezskyho chorobou, Leukózou a Vzteklinou. Dnes na tato virová onemocnûní naváÏeme druhou ãástí a pfiiblíÏíme si problematiku Kravsk˘ch ne‰tovic (Variolla vaccina), Neprav˘ch kravsk˘ch ne‰tovic (Varicella vaccina) a také na Mor skotu (Rinderpest).

❒ Konjunktivitis a mukopurulentní exudát v ranných stádiích onemocnění

O ne‰tovicích obecnû Ne‰tovice jsou virové onemocnûní projevující se vyráÏkou a strupy na kÛÏi. Existují rÛzné typy této choroby, pfiiãemÏ nejznámûj‰í formou jsou pravé ne‰tovice, plané ne‰tovice a hovûzí dobytek napadající kravské ne‰tovice i nepravé kravské ne‰tovice. Pfii slovû „ne‰tovice“ si jistû témûfi kaÏd˘ vzpomene na své dûtství a vybaví se mu nepfiíjemné svûdivé pupínky rÛzného rozsahu a vÛnû tekutého podru. Je‰tû o nûco hor‰í vzpomínky má ten, kdo plané ne‰tovice prodûlal aÏ v dobû dospívání ãi dospûlosti, kdy je tato nemoc sná‰ena daleko hÛfie a s rozsáhlej‰ími pfiíznaky. Nûktefií chovatelé ãi o‰etfiovatelé mají moÏná osobní zku‰enost i s kravsk˘mi ne‰tovicemi, o jejichÏ obrovském v˘znamu pro lidstvo ve

vztahu k prav˘m ne‰tovicím a oãkování, respektive vakcinaci, se dozvíte pozdûji, nejprve si roz‰ífiíme vûdomosti t˘kající se ne‰tovic prav˘ch a plan˘ch. Historie i souãasnost Pravé ne‰tovice (Variola) jsou vysoce nakaÏliv˘m onemocnûním s vysokou úmrtností. Odhaduje se, Ïe v prÛbûhu 20. století tato choroba zahubila 300–500 milionÛ lidí. Je‰tû v roce 1967 onemocnûlo 15 miliónÛ lidí a z toho 2 milióny zemfiely. O deset let pozdûji se tato nemoc stala zatím jedinou na svûtû, kterou se soustfiedûn˘m úsilím a celosvûtov˘m oãkovacím programem podafiilo zcela vym˘tit. Variola se pfiená‰í v˘hradnû mezi lidmi a díky velmi úãinnému oãkování se podafiilo variolu eradikovat (vym˘tit). U ostatních chorob brání úplné eradikaci, kromû pracnosti a vysok˘ch nákladÛ to, Ïe mají své pfiirozené rezervoáry mezi divoce Ïijícími Ïivoãichy. Poslední znám˘ pfiípad Varioly pochází z roku 1977. Po ukonãení tohoto eradikaãního programu roku 1980, kdy WHO prohlásilo pravé ne‰tovice za zcela vyhubené, bylo rozhodnuto zniãit v‰echny laboratorní vzorky pÛvodce choroby. ZÛstat mûly pouze ve dvou laboratofiích – jedna v USA (jsou pfiechovávány v CDC v Atlantû) a jedna v SSSR. Podle svûdectví Kanatjana Alibekova v‰ak SSSR je‰tû v 70. a 80. letech provádûlo pokusy s cílem zv˘‰it nebezpeãnost tohoto viru a údajnû vyrobilo znaãné mnoÏství biologick˘ch zbraní zaloÏen˘ch na jeho bázi.

❒ Eroze v dutině ústní

V souãasnosti se jiÏ Variola povaÏuje za vym˘cenou a fiadu let se jiÏ oãkování neprovádí. Pokud by tedy byla tato choroba (nebo její umûle vytvofiená mutace) pouÏita jako biologická zbraÀ mûlo by to fatální následky. Existují sice zásoby oãkovacích látek (napfiíklad v USA pro potfieby armády a dá se pfiedpokládat, Ïe podobnû tomu bude v Rusku), ale jejich mnoÏství je omezené a pfiípadná v˘roba by jistû trvala del‰í dobu. Její dostupnost v ostatních zemích by byla spí‰e iluzorní. Existuje i riziko, Ïe by se tento virus dal získat z hrobÛ zemfiel˘ch na tuto chorobu, kter˘ch se po svûtû vyskytuje nepfiebernû. Plané ne‰tovice (Varicella) jsou také vysoce nakaÏliv˘m onemocnûním, které má povûst dûtské nemoci, neboÈ vût‰ina lidí se nakazí jiÏ pfii svém dûtství a prodûlání choroby dotyãnému zajistí doÏivotní imunitu. Onemocní-li ãlovûk dospûl˘, vede to obecnû k tûωímu prÛbûhu nemoci. Nemoc se ‰ífií zejména vzdu‰nou cestou. Infekãním materiálem je kÛÏe a je moÏné, Ïe i respiraãní sekrety (neprokázáno). Nemoc se obecnû povaÏuje za hrozbu pouze pro novorozence a lidi star‰í 20 let (vyskytují se ale v˘jimky). Proti této nemoci existuje úãinná oãkovací vakcína. Kravské ne‰tovice (Variolla vaccina)

❒ Výrazné slinění v ranných stádiích onemocnění

Virus Kravsk˘ch ne‰tovic napadá hovûzí dobytek, je velmi podobn˘ pÛvodci lidsk˘ch ne‰tovic a je pfienosn˘ na ãlovûka (pfii kontaktu o‰etfiovatelÛ se zvífiaty). Od neprav˘ch kravsk˘ch ne‰tovic ho lze rozeznat vût‰í velikostí puch˘fiÛ se zarudl˘m dvorcem na okraji.

31

a v souãasnosti se vyskytuje jen velmi sporadicky. V rámci kaÏdoroãního zji‰Èování profesionálních onemocnûní hlá‰en˘ch v âeské republice byl v roce 2007 zaznamenán v˘skyt jednoho pfiípadu v plzeÀském kraji, kdy byla touto infekcí nakaÏena jedna Ïena – o‰etfiovatelka zvífiat. ❒ Odlupování epitelu nad nekrotickými Payerovými plaky

Koncem 18. století na onemocnûní prav˘mi ne‰tovicemi umíral pfiibliÏnû jeden ãlovûk z deseti nakaÏen˘ch lidí. V té dobû si anglick˘ venkovsk˘ lékafi Edward Jenner uvûdomil, Ïe dojiãky, které prodûlaly kravské ne‰tovice, nikdy nebyly nakaÏeny prav˘mi ne‰tovicemi. Traduje se, Ïe jej k tomuto zji‰tûní (které bylo jiÏ dávno známo mezi prost˘m lidem) pfiivedla slova mladé venkovanky, která na jeho podezfiení, Ïe je infikována Variolou odvûtila: „Ale já pfieci nemÛÏu mít ne‰tovice, vÏdyÈ jsem mûla kravské“. Tato skuteãnost ho pfiivedla na my‰lenku pfienést virus kravsk˘ch ne‰tovic na zdravého jedince a vytvofiit u nûj pfiirozenou ochranu proti ne‰tovicím. âlovûk, kter˘ byl nakaÏen virem kravsk˘ch ne‰tovic, nebyl vystaven tak závaÏn˘m pfiíznakÛm a prÛbûhu onemocnûní jako tomu bylo u lidí nakaÏen˘ch virem prav˘ch ne‰tovic. V roce 1796 Jenner provedl velmi odváÏn˘ pokus, kdyÏ nakazil mladého chlapce kravsk˘mi ne‰tovicemi a po vyléãení nechal chlapce úmyslnû opût nakazit tentokrát v‰ak virem prav˘ch ne‰tovic. Jeho pfiedpoklad se vyplnil, chlapec neonemocnûl prav˘mi ne‰tovicemi. PfiestoÏe tento pokus a následné studie u lidí byly provádûny v rozporu se souãasn˘mi zpÛsoby klinick˘ch studií, jejich v˘znam pro rozvoj a v˘voj oãkovacích látek byl nesmírn˘. JennerÛv postup byl pojmenován „vakcinace“ (oãkování), vypl˘vající ze slova „Vacca“, coÏ je latinsky kráva. Nepravé kravské ne‰tovice (Varicella vaccina) Nepravé kravské ne‰tovice, nûktefií ãtenáfii moÏná znají i oznaãení „hrboly dojiãÛ“, jsou dal‰ím infekãním virov˘m onemocnûní, u kterého dochází ke koÏním zmûnám na kÛÏi strukÛ i jin˘ch ãástech tûla zvífiete. Nemoc je pfienosná na ãlovûka

32

PÛvodce, zdroje a ‰ífiení PÛvodcem onemocnûní je Parapoxvirus bovis 2, odoln˘ vÛãi suchu a nízk˘m teplotám, ale teplo i sluneãní záfiení ho velmi rychle a spolehlivû niãí a stejnû tak i desinfekãní prostfiedky (formalin, chloramin). Zdrojem nákazy je nemocné zvífie (i v inkubaãní dobû, k ‰ífiení dochází napfiíklad pfies strukové násadce, podest˘lku a hmyz. Klinické pfiíznaky Inkubaãní doba virózy je 4 aÏ 7 dnÛ. Zpoãátku se na strucích objevují zarudlá místa, po dvou aÏ ãtyfiech dnech pak tuhé uzlíky i velikosti hrá‰ku. Dále se tvofií puch˘fiky naplnûné lymfou, posléze praskají a vznikají ne‰tovice s propadl˘m stfiedem, na jejich místû zÛstávají tmavé strupy a nakonec jizvy. Poté dochází k uzdravení.

❒ Hyperémie slepého střeva a kolonu s krváceninami

pojetí bûÏné), v uωím pak konkrétní chorobu – u ãlovûka zpÛsobovanou bakterií Yersinia pestis (je tedy onemocnûním bakteriálního pÛvodu). Tento pÛvodce nemoci je stále pfiítomn˘ ve zvífiecích populacích od Kavkazu smûrem na v˘chod pfies centrální Rusko, Kazachstán, Mongolsko a ãásti âíny; v Jihozápadní a Jihov˘chodní Asii, JiÏní a V˘chodní Africe vãetnû Madagaskaru, v Severní Americe od pobfieÏí Tichého oceánu smûrem na západ k Velk˘m pláním a z Britské Kolumbie aÏ po Mexiko. V JiÏní Americe se vyskytuje na dvou místech v Andách a v Brazílii. Tato bakterie se jiÏ nevyskytuje ve zvífiecích populacích v Evropû ani Austrálii. Poslední epidemie moru postihla âechy a Moravu poãátkem 18. století. V souãasnosti se v âesku, stejnû tak jako v celé Evropû, toto onemocnûní u lidí v podstatû nevyskytuje, je v‰ak stále hlá‰eno z Ameriky, jiÏní a jihov˘chodní Asie i Afriky. Mor se, kromû ãlovûka, vyskytuje také v jin˘ch formách (virového pÛvodu) u nûkter˘ch zvífiat. Velmi znám˘ je kupfiíkladu Králiãí mor ãi Mor skotu, kter˘ bude podrobnûji popsán níÏe.

❒ Ulcerace na sliznici kolonu

Mor skotu (Rinderpest) Diagnóza, léãba a prevence Provádí se na základû klinick˘ch pfiíznakÛ, léãba se provádí hojivou mastí a jako prevence se doporuãuje klasické dodrÏování zásad hygieny a desinfekce. O moru obecnû Mor v ‰ir‰ím slova smyslu znamená jakékoliv váÏné infekãní onemocnûní s v˘razn˘m dopadem na spoleãnost (v moderní mluvû se v tomto v˘znamu uÏ prakticky nepouÏívá, ale ve star‰í literatufie a zejména ve stfiedovûk˘ch a ranû novovûk˘ch kronikách a dûjepisn˘ch pojednáních je toto

V Evropû se v souãasnosti toto virové onemocnûní nevyskytuje, naposledy bylo zaznamenáno u dovezen˘ch antilop v ¤ímû roku 1949. Pfiesto mor skotu patfií – spoleãnû s dal‰ími závaÏn˘mi onemocnûními – na seznam nebezpeãn˘ch nákaz (viz. Veterinární zákon), které podléhají povinnému hlá‰ení a proti kter˘m lze zvífiata také pfiipojistit. Etiologie PÛvodcem Moru skotu je RNA virus ãeledi Paramyxoviridae rodu Morbillivirus.

Odolnost k fyzikálním a chemick˘m vlivÛm Malé mnoÏství viru je odolné 56 °C po dobu 60 minut nebo 60 °C po dobu 30 minut. Stabilní je virus pfii pH 4,0 – 10,0. Je citliv˘ k tukov˘m rozpou‰tûdlÛm a lze jej inaktivovat bûÏn˘mi úãinn˘mi desinfekãními prostfiedky (fenol, kresol, 2% NaOH). Virus dlouhodobû pfieÏívá ve chlazen˘ch a zmraÏen˘ch tkáních. Epizootologie Pfii infekci dochází k vysoké morbiditû, k vysoké mortalitû pak pfii infekci virulentním kmenem. Po prodûlání onemocnûní vzniká u zvífiete velmi dobrá imunita, infikované zvífie se nestává bacilonosiãem.

❒ Hyperémie a krváceniny v kolonu „zebra stripping“

Hostitelé Skot, zebu, vodní buvol a volnû Ïijící zvífiata (africk˘ buvol, divoké ‰elmy, antilopy, divoká prasata, Ïirafy), ovce a kozy. Asijská prasata jsou vnímavûj‰í neÏ africká a evropská, velmi vzácnû se onemocnûní vyskytne u velbloudÛ. Nebylo zji‰tûno nakaÏení virem v souvislosti s vûkem ãi pohlavím zvífiete. Pfienos a zdroje viru K pfienosu dochází buì pfiímo, nebo nepfiímo a to na krátkou vzdálenost. K vyluãování viru dochází 1–2 dny pfied nástupem horeãky (slzy, sliny, respiraãní sekrety, moã a v˘kaly). Krev a v‰echny tkánû jsou infekãní pfied pfiíchodem klinick˘ch pfiíznakÛ. K infekci dochází pfies epitel horních a dolních d˘chacích cest. V˘skyt onemocnûní dle OIE Na území Afriky (kromû severní a jiÏní ãásti), stfiední v˘chod a jihozápad centrální Asie. Na území âeska byl naposledy zaznamenán v roce

Prasata: Pyrexie, konjunktivitis, eroze na sliznici tváfií, úhyny.

❒ Krváceniny na sliznici žlučového měchýře

1881. Nikdy nebyl popsán v Americe ani v Austrálii. (OIE = Svûtová organizace pro zdraví zvífiat)

Klinické pfiíznaky Inkubaãní doba tohoto onemocnûní je 3–15 dní, prvním pfiíznakem je serózní aÏ mukopurulentní v˘tok z nozder. Pozdûji se objevují nekrotická loÏiska na dolním pysku, jazyku, dásních a patfie a s tím spojené silné slinûní. Poté dochází ke zdufiení oãních víãek, keratokojuctivitismu, zánûtu sliznice pochvy nebo pfiedkoÏky. BûÏná je aÏ 90% mortalita. • Klasická forma: Febrilní stádium – horeãka 40 – 42 °C, deprese, anorexie, nepfieÏvykují, vzestup dechové a tepové frekvence. Otoky sliznic (dutina ústní, nosní, spojivka a pohlavní orgány), intenzivní slzení a slinûní. Trvání tohoto stádia 2 – 3 dny. Gastrointestinální pfiíznaky – profúzní prÛjem, ve v˘kalech zbytky sliznic a nekrotické tkánû, dehydratace, tenesmus (bolestivé nucení na stolici) a abdominální d˘chání. Úhyn za 8 –12 dní. MoÏno odeznûní klinick˘ch pfiíznakÛ bûhem 10 dní a úplné uzdravení za 20 – 25 dní. • Perakutní forma: Bez prodromálního stádia onemocnûní, vysoká horeãka (nad 40 – 42 °C), otoky sliznic a úhyn. Tato forma se vyskytuje u vysoce vnímav˘ch mlad˘ch a novorozen˘ch zvífiat. • Subakutní forma: Klinické pfiíznaky jsou mírné. Nízká mortalita. • Atypická forma: Intermitentní horeãka, mÛÏe b˘t mírn˘ prÛjem. Lymfotropní úãinek viru zvy‰uje vnímavost k ostatním infekcím. Ovce, kozy a prasata: Pyrexie, anorexie rÛzného rozsahu; obãasné prÛjmy.

Patologick˘ nález Buì lokální nekrózy a eroze, nebo otoky a krváceniny v dutinû ústní, stfievech a horních d˘chacích cestách. Edematózní zvût‰ení mízních uzlin. Bílá nekrotická loÏiska v Payerov˘ch placích. „Zebra stripping“ v tlustém stfievû. Celkové scházení a dehydratace. Diferenciální diagnostika Skot – SLAK, BVD/MD, IBR, Vesikulární stromatitis, Salmonelóza, Pasteurelóza, Hlavniãka, Plicní nákaza, Nekrobacilóza, paraTBC, otrava arsenem Malí pfieÏv˘kavci – mor mal˘ch pfieÏv˘kavcÛ Opatfiení U tohoto onemocnûní neexistuje terapie, nemocná zvífiata i ta podezfielá z nakaÏení musí b˘t izolována a utracena. Je velmi dÛleÏité odstranûní kadáverÛ, desinfekce prostoru a vymezení ochrann˘ch pásem. Imunoprofylaxe Vysoce úãinná atenuaovaná (oslabená) vakcína, nejãastûji se pouÏívá aktuálnû izolovan˘ kmen viru. Imunita proti viru je po oãkování zaji‰tûna nejménû na 5 let. Doporuãuje se kaÏdoroãní revakcinace z dÛvodu získání vysoké proimunizovanosti populace. Závûrem Snad nám v budoucnu zavleãení tûchto v˘‰e popsan˘ch onemocnûní do na‰ich chovÛ nehrozí, zcela staãí patálie zpÛsobené IBR, BSE a tolik diskutovanou a v souãasné dobû probíhající vakcinací proti Bluetongue. Pfiesto, nebo právû pro to, by tyto choroby mûly mít své místeãko alespoÀ v na‰em podvûdomí. Tímto uzavíráme kapitolu onemocnûní virového pÛvodu a v pfií‰tím díle se blíÏe podíváme na nemoci bakteriální. MÛÏete se postupnû tû‰it na choroby jako je napfi. aktinomykóza, antrax, brucelóza, listerióza, tuberkulóza a vibrióza.

Zdroj informací: Odborné internetové servery

33

Sonografická predikcia mramorovania mäsa hovädzieho dobytka Ing. Peter Polák, PhD., Ing. Ján Tomka, Ing. Ján Huba, PhD., Ing. Emil Krupa, PhD. Slovenské centrum poºnohospodárskeho v˘skumu V˘skumn˘ ústav Ïivoãí‰nej v˘roby, Nitra Dne‰n˘ stav a trend produkcie hovädzieho mäsa je dôsledok pôsobenia mnoh˘ch faktorov, napríklad zmeny konzumenstk˘ch návykov obyvateºstva pod vplyvom do istej miery nesprávne medializovan˘ch javov BSE, dioxíny, slintaãka a iné. Predmet ná‰ho ãlánku je spojen˘ s prv˘m javom. UÏ dávnej‰ie zaznievajú hlasy niektor˘ch odborníkov z oblasti humánnej v˘Ïivy analyzujúce vhodnosÈ konzumácie mäsa a moÏn˘ch negatívnych dopadov na ºudsk˘ organizmus. V‰eobecne tvrdia, Ïe sa pri konzumácií ãerveného a tuãného mäsa zv˘‰i prijem cholesterolu a s ním aj riziko ochorenia na arteriosklerózu, ão sa ukazuje v dne‰nom svetle poznatkov pomerne nepresné, pretoÏe obsah cholesterolu v mäse nezávisí ani od jeho farby ani od stupÀa pretuãnenia. Pravdou je, Ïe obsah cholesterolu je vy‰‰í v membranóznych tkanivách (mozog, peãeÀ, obliãky, srdce, jazyk, atì.) neÏ v samotnom mäse, nakoºko cholesterol je dôleÏitou stavebnou látkou celulárnych membrán. Pritom sa obsah cholesterolu v rôznych druhoch mäsa lí‰i. Najvy‰‰í (95,3 mg/100 g) bol zisten˘ v kuracom krídle s koÏou a nie v ãervenom hovädzom mäse, najniωí (42,8 mg/100 g) bol v kuracích prsiach. Medzi t˘mito krajn˘mi hodnotami sa pohyboval obsah cholesterolu ostatn˘ch druhov mias (hovädzie a bravãové). Je dokázané, Ïe so zvy‰ujúcim sa obsahom tuku sa zv˘‰il obsah cholesterolu len nepatrne, napríklad v surovej chrbtovej slanine o‰ípan˘ch bol jeho obsah (53,9 mg/ 100 g), takmer rovnak˘ ako v bôãiku (59 mg/100 g ), i keì obsah tuku v bôãiku bol trikrát niωí. Okrem toho napredovaním poznatkov v oblasti medicíny sa postupne zis-

34

tilo, Ïe samotn˘ príjem cholesterolu v potrave (v mäse) k vzniku ochorenia nestaãí. OvplyvÀuje ho cel˘ rad faktorov (napr. dediãná porucha metabolizmu cholesterolu v organizme, tzv. hereditárna predispozícia, vysok˘ krvn˘ tlak, nedostatok pohybu, stresy, zlá Ïivotospráva, atì.). Tieto fakty sú pre väã‰inu spotrebiteºov bohuÏiaº, takmer neznáme. Jedno je v‰ak isté, spotrebitelia uÏ tuãné mäso kupovaÈ nebudú, a pri kúpe si vyÏadujú mäso s vysokou kvalitou. Za najdôleÏitej‰ie kvalitatívne vlastnosti mäsa spotrebitelia povaÏujú farbu a mramorovitosÈ najmä v Severnej Amerike a Japonsku a Kórei. V Európe tento trend e‰te nie je aÏ tak˘ viditeºn˘ a to hlavne z dôvodov tradiãnej kuchyne v ktorej grilovanie steakov nie je beÏnou úpravou hovädziny. Tieto ukazovatele sú viditeºné a ºahko identifikovateºné a utvárajú prv˘ dojem zákazníka. Esteticky a príÈaÏlivo pôsobí do ruÏova sfarbené mäso s jemn˘m, rovnomerne rozloÏen˘m mramorovaním. Chovatelia si uÏ dlhé roky lámu hlavu s otázkou, ako najlep‰ie vyhovieÈ poÏiadavkám spotrebiteºov, domnievajú sa, Ïe rie‰enie spoãíva v odstránení hlavnej príãiny, v prebytoãnom tuku. V tejto snahe zaãali ‰ºachtiÈ jatoãné zvieratá na zníÏenie podielu tuku a zv˘‰enie podielu chudej svaloviny v jatoãnom tele. Cenou za zniÏovanie obsahu tuku je zhor‰enie kvalitatívnych vlastností mäsa, pretoÏe vinou negatívnej genetickej korelácie medzi obsahom tuku a podielom chudej svaloviny v jatoãnom tele sa zniÏuje zastúpenie celkového tuku, to znamená aj vnútrosvalového (mramorovanie). A práve viditeºné mramorovanie (intramuskulárny tuk) priamym spôsobom ovplyvÀujú vôÀu a chuÈ mäsa pri tepelnej úprave, ako aj krehkosÈ a ‰ÈavnatosÈ mäsa. Tento jav je príznaãn˘ predov‰etk˘m pri modern˘ch typoch o‰ípan˘ch, kde obsah intramuskulárneho tuku klesol pod optimálnu úroveÀ 2 aÏ 2,5 % (Ingr, 1998). Je potrebné podãiarknuÈ, Ïe v tomto procese sa musia ‰ºachtitelia, producenti

i spracovatelia koordinovan˘m úsilím dopracovaÈ k takému podielu intramuskulárneho tuku, ktor˘ bude re‰pektovaÈ zásady racionálnej v˘Ïivy, ale i kvalitatívne vlastnosti mäsa, ako hlavné poÏiadavky konzumentov. V tomto bode vidíme aktuálnosÈ na‰ej práce úlohou, ktorej je odhalenie genotypov s najoptimálnej‰ím intramuskulárnym tukom a ich intenzívne vyuÏitie pouÏitie v ‰ºachtení. Zatiaº ão farba mäsa je daná obsahom hemov˘ch farbív, hodnotou pH a hydrataãn˘m stavom mäsa, ktoré sú zároveÀ v úzkom spojení s mnoh˘mi faktormi intravitálneho (vek zvierat) a technologického charakteru predov‰etk˘m post mortem, mramorovanie je ovplyvÀované hlavne genetick˘mi ãiniteºmi. Heritabilita mramorovania mäsa je podºa najnov‰ích vedeck˘ch prác stredná (h2 = 0,25 – 0,35) aj keì sa sporadicky vyskytujú správy, ktoré informujú o vysokej dedivosti mramorovania (h2 = 0,50 – 0,60 ), ão má veºk˘ v˘znam zo ‰ºachtiteºského hºadiska. Hlavn˘m cieºom ná‰ho príspevku je priblíÏiÈ odbornej verejnosti moÏnosti predikcie intramuskulárneho tuku najdlh‰om chrbtovom svale (MLTL) hovädzieho dobytka ultrasonografickou metódou in vivo. Metodicky postup je moÏné rozdeliÈ na niekoºko etáp. Medzi najdôleÏitej‰ie patria: získanie sonogramov prierezu svalu na presne definovanom mieste, rozrábka jatoãného tela, získanie digitálnych obrazov prierezu svalu na tom istom mieste ako boli urobené sonogramy, chemická anal˘za vzorky MLTL na obsah tuku, poãítaãová anal˘za obrazového materiálu a ‰tatistické vyhodnotenie materiálu s odhadom percentuálneho obsahu intramuskulárneho tuku v najdlh‰om chrbtovom svale. V práci bola pouÏitá echokamera (sonograf) Sonovet 2000 s lineárnou sondou (170 mm, 2–5 MHz) PriloÏením sondy na presne definované miesto chrbta zvieraÈa (v oblasti napojenia posledného rebra) sa získa sonogram. Získanie sonogramu predstavuje najdôleÏitej‰iu

Oznaãenie plochy svalu na fotografii prierezu svalu na poslednom hrudnom stavci, v ktorej bude vykonan˘ odhad podielu intramuskulárneho tuku.

Fotografia svalu spracovaná algoritmom detekcie vrcholov. Biele plô‰ky sú detegovan˘ intramuskulárny tuk.

Oznaãenie plochy svalu na sonograme, v ktorej bude vykonan˘ odhad podielu intramuskulárneho tuku.

Sonogram spracovan˘ algoritmom detekcie vrcholov. Podobne ako na obrázku 2 sú biele plô‰ky detegovan˘ intramuskulárny tuk.

fázu práce, pretoÏe od kvality získaného sonogramu závisí presnosÈ budúceho merania a následného odhadu. Na sonograme je moÏné zistiÈ hrúbku koÏe, hrúbku podkoÏného tuku, hrúbku samotného svalu, plochu svalu krvné kapiláry, mramorovanie (obrázok ã. 1). Existuje mnoho faktorov, ktoré ovplyvÀujú kvalitu získaného sonogramu. Medzi najdôleÏitej‰ie patria nepredvídateºn˘ pohyb zvierat pri snímaní, nastavenie správnej frekvencie a intenzity zvuku, presná pozícia sondy a skenovanom mieste. Správne ovládanie t˘chto faktorov nám umoÏní získaÈ kvalitné snímky. Pri sonografovaní musíme venovaÈ veºkú pozornosÈ skutoãnosti, Ïe v MLTL je prítomné mnoÏstvo krvn˘ch kapilár, ktoré sonograf vníma ako nadmerné mramorovanie svalu. Ide o tzv. scattering efekt, ktor˘ je úzko spojen˘ s intenzitou a frekvenciou zvuku. Tento fenomén sa prejavuje, keì pouÏijeme vy‰‰iu intenzitu a frekvenciu zvuku. Pri pouÏití niωej frekvencie a intenzity zvuku dosiahneme niωí scattering efekt, ale zároveÀ vy‰‰iu absorbciu. To znamená, Ïe mramorovanie je takmer nebadateºné. Sonografovanie bolo opakované trikrát pri rovnakej frekvencii zvuku (5 MHz), ale pri rôznej intenzite jasu (60, 65 a 70 jednotiek). V˘‰kúsali sme i krajné hodnoty intenzity jasu menej neÏ 60 (nebolo takmer niã vidieÈ) a viac neÏ 70 (prili‰ vysok˘ scattering efekt). Zvieratá boli zabité na experimentálnom bitúnku SCPV – VÚÎV Nitra, deÀ potom sme vykonali rozrábku jatoãn˘ch tiel, poãas ktorej sme získavali i fotografick˘ materiál. Fotografovali sme prieãny rez MLTL v mieste posledného rebra pravej jatoãnej poloviãky, teda presne v mieste sonografovania. Na tomto mieste boli následne odobraté vzorky na laboratórne stanovenie podielu intramuskulárneho tuku. Poãítaãová anal˘za obraza bola robená pomocou softvéru LUCIA. Spracovan˘ môÏe byÈ len digitálny obraz, teda obraz ako súbor bodov (pixelov). KaÏdému bodu nasledovne priradí softvér sivú hodnotu (grey value), ktorá vyjadruje svetlosÈ kaÏdého bodu. Jej

hodnoty sa pohybujú od 0 do 255, priãom hodnota 0 predstavuje 100 % – né ãierne sfarbenie a hodnota 255 predstavuje 100 % – biele sfarbenie. Prv˘m krokom anal˘zy je oznaãenie plochy meraného svalu. ëal‰ím krokom je vlastná anal˘za s vyuÏitím funkcie detekcie vrcholov. Detekcia vrcholov je algoritmus pozostávajúci z kombinácie po sebe nasledujúcich funkcií dilatácie a erózie. Je definovan˘ typom matice a poãtom opakovaní. Softvér sa pohybuje po obraze tak, Ïe jeho stred sa postupne kryje s kaÏd˘m pixelom obrazu. Na základe urãenej matice priraìuje kaÏdému pixelu hodnotu 0 alebo 1 (uvaÏujme 0 = údolie, 1 = vrchol). Opakovan˘m presunom (poãet opakovaní sme urãili na 2) po obraze získame obraz „údolí a vrcholov“, priãom údolia (ãierne sfarbenie) predstavujú mäso a vrcholy (biele sfarbenie) predstavujú intramuskulárny tuk. Práca je v ‰tádiu v˘skumu, av‰ak prvotné anal˘zy naznaãujú, Ïe existujú preukazné vzÈahy medzi ukazovateºmi zisten˘mi in vivo a post mortem. Predikcia podielu intramuskulárneho tuku metódou in vivo nie je svetovou novinkou. V Európe je v‰ak málo vyuÏívaná. Zásadn˘ prínos metódy spoãíva v skrátení dob˘ potrebnej na zistenie dôleÏitej informácie (de fakto znamenalo ur˘chlenie ‰ºachtiteºského procesu). Nebude potrebné ãakaÈ na zabitie potomstva plemenn˘ch zvierat a následne vykonan˘ chemick˘ rozbor na stanovenie obsahu intramuskulárneho tuku v MLTL (ro‰tenka). Metóda nám dáva takmer okamÏit˘ v˘sledok, je neinvázna, ale predov‰etk˘m lacnej‰ia v porovnaní so staniãn˘mi metódami. A v prípade mäsového dobytka, pri predpoklade v˘krmu zástavu mimo ná‰ho územia (znemoÏnenie spätného toku informácií), je zdrojom cenn˘ch informácií a v prípade zapojenia do kontroly úÏitkovosti môÏe viesÈ ku efektívnemu pokroku pri ‰ºachtení na kvalitu mäsa. Koneãn˘m cieºom je navrhnúÈ metódu pre in vivo hodnotenie stupÀa mramorovania mlad˘ch plemenn˘ch zvierat, ktorá by bola ‰iroko pouÏiteºná v populáciách mäsového dobytka.

35

Vliv pohlaví, vûku a délky zrání na senzorické hodnocení hovûzího masa Daniel Bure‰, Ludûk BartoÀ, Radka Zahrádková VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves Senzorické a kulinární charakteristiky hovûzího masa ovlivÀuje celá fiada vlastností. Mezi v‰eobecnû známé vlivy patfií plemenná pfiíslu‰nost, kategorie zvífiete, v˘Ïiva, ale také zpÛsob a délka skladování masa po poráÏce nebo zpÛsob tepelné úpravy. V souãasné dobû, kdy se kvalitativní parametry potravin stávají stále v˘znamnûj‰ím hlediskem pro jejich uplatnûní na trhu, dochází k pomûrnû znaãnému rozvoji metod hodnocení. Metody posuzování kvality masa zaloÏené na vyuÏití lidsk˘ch smyslÛ doplÀují charakteristiky získané pomocí anal˘z fyzikálních vlastností nebo chemického sloÏení. Na rozdíl od tûchto metod umoÏÀuje senzorické hodnocení posuzovat napfiíklad libost ãi pfiijatelnost urãité potraviny a také stanovovat pofiadí ãi preferenci pfiedkládan˘ch vzorkÛ. V této práci jsme se zamûfiili na vliv pohlaví, vûku a délky zrání masa na jeho vybrané senzorické charakteristiky. Do v˘krmu bylo zastaveno 12 b˘ãkÛ a 12 jaloviãek kfiíÏencÛ plemen charolais a masn˘ simentál

❒ Příprava steaků na kontaktním grilu do konečné vnitřní teploty 70 °C měřené vpichovým teploměrem (foto: Daniel Bureš)

36

narozen˘ch v dubnu 2006 a pocházejících z chovu pana Zatloukala. Zvífiata obou pohlaví byla rozdûlena na dvû skupiny a v experimentální stáji VÚÎV krmena shodnou krmnou dávkou sestavenou z kukufiiãné siláÏe, vojtû‰kové senáÏe, vojtû‰kového sena, p‰eniãného ‰rotu a minerálních doplÀkÛ a podávenou ad libitum. Polovina b˘kÛ i jalovic byla poraÏena v dosaÏení vûku cca 14 mûsícÛ, zb˘vající polovina pfiibliÏnû o ãtyfii mûsíce pozdûji, tedy ve vûku 18 mûsícÛ. Druh˘ den po poráÏce byl z jateãného tûla kaÏdého jedince odebrán vzorek ro‰tûnce v místû dûlení pfiední a zadní ãtvrtû, tedy na úrovni 9.–11. Ïebra. Po odstranûní tukov˘ch a vazivov˘ch ãástí byl odebran˘ kus rozdûlen na dvû ãásti, které byly samostatnû vakuovû zabaleny a do zamraÏení skladovány v chladniãce pfii teplotû 4°C. První ãást byla 4. den po poráÏce uloÏena do mrazícího boxu a skladována pfii teplotû –18 °C. Druhá ãást byla zamraÏena stejn˘m zpÛsobem 11. den po poráÏce. Jeden den pfied plánovan˘m hodnocením byly vzorky z mrazícího boxu vyjmuty a rozmraÏení probíhalo v chladniãce pfii 4 °C. Tepelná úprava spoãívala v grilování na kontaktním grilu pfiedehfiátém na 200 °C. Pfii dosaÏení koneãné vnitfiní teploty 70 °C v 2 cm silném grilovaném plátku (zji‰Èované vpichov˘m teplomûrem, obrázek 1 a 2) byly steaky vyjmuty a nakrájeny na kostiãky o hranû 2 cm. Pro hodnocení nebyly vyuÏívány okrajové partie steaku (obrázek 3). Nakrájené kostiãky byly vloÏeny do uzavfiené sklenice a do doby podávání hodnotitelÛm (cca 1 hod) byly skladovány pfii teplotû 60 °C. Vlastní posuzování senzorick˘ch vlastností masa probíhalo ve speciálnû vybavené laboratofii desetiãlennou hodnotitelskou komisí. Polovinou byli zastoupeny Ïeny a muÏi rÛzn˘ch vûkov˘ch kategorií. KaÏd˘ ãlen komise je vy‰kolen˘ odborník schopn˘ rozli‰ovat barvy, vÛnû a chuti a mající

❒ Příprava kostiček pro jednotlivé hodnotitele (foto: Daniel Bureš)

s posuzováním masa zku‰enosti. Hodnotitel bûhem posuzování vzorkÛ sedí v samostatném uzavfieném boxu (obrázek 4), kter˘ znemoÏÀuje jeho vizuální kontakt s okolím. Rozli‰ování vzorkÛ podle barev bylo v tomto pfiípadû omezeno pfiítomností ãerveného osvûtlení. Jednotlivé vzorky byly hodnoceny tzv. rozli‰ovacím testem, kdy byly kaÏdému hodnoti-

❒ Senzorická laboratoř je vybavena dvěma řadami boxů pro hodnotitele (foto: Daniel Bureš)

teli pfiedloÏeny souãasnû 4 vzorky – tzv. „set“ (kaÏd˘ v uzavfiené lahviãce temperované na 65°C, obrázek 5). K posouzení organoleptick˘ch vlastností masa slouÏila devítibodová stupnice (stupeÀ 1 náleÏel vlastnosti nejhor‰í, stupeÀ 9 naopak nejlep‰í) a hodnotitel mûl za úkol u kaÏdé vlastnosti stanovit pofiadí od nejlep‰ího k nejhor‰ímu. První posuzovanou vlastností byla vÛnû, která byla rozli‰ována je‰tû pfied ochutnáním vzorku. V pofiadí druhá byla posuzována kfiehkost a to pouze po jednom kousnutí do daného vzorku. Následující charakteristiky: ‰Èavnatost, vláknitost, intenzita chuti a celkové hodnocení jiÏ byly posuzovány bez omezení. Bûhem kaÏdého dne hodnocení byly posuzovány celkem 2 sety.

❒ Set vzorků (foto: Daniel Bureš)

Jako neutralizátor chuti mezi jednotliv˘mi vzorky byl k dispozici chléb, pivo a voda. Z parametrÛ zvífiat zastaven˘ch do v˘krmu (tabulka 1) vidíme, Ïe v‰echna zvífiata mûla na poãátku v˘krmu velmi podobn˘ vûk, zatímco rozdíl ve hmotnosti pfii poráÏce mezi skupinami mlad‰ích a star‰ích zvífiat ãinil u b˘kÛ 149 kg, kdeÏto u jalovic pouze 80 kg. Jateãnû upravené tûlo (JUT) b˘kÛ ve 14 mûsících bylo tûωí o 46 kg oproti jalovicím, pfii dosaÏení vûku 18 mûsícÛ pak bylo tûωí jiÏ o 89 kg. V˘sledky senzorického hodnocení v závislosti na pohlaví, vûku a délce zrání masa jsou zobrazeny v tabulkách 3, 4 a 5. Kromû prÛ-

notliv˘mi skupinami. Lze tedy fiíci, Ïe pohlaví, vûk ani délka zrání podstatn˘m zpÛsobem neovlivÀovala vÛni masa. Naproti tomu pomûrnû v˘znamné rozdíly byly pozorovány mezi b˘ky a jalovicemi a také u vûku zvífiat. Kfiehkost je povaÏována u hovûzího masa za jednu z nejpodstatnûj‰ích vlastností urãujících jeho kvalitu. Kfiehãí maso bylo pozorováno u jalovic neÏ u b˘kÛ a také u star‰ích zvífiat neÏ u zvífiat mlad‰ích. V tabulce 2, ve které jsou uvedeny chemické vlastnosti hodnocené svaloviny, vidíme, Ïe u jalovic bylo pozorováno podstatnû niωí mnoÏství hydroxyprolinu neÏ u b˘kÛ. Hydroxyprolin je aminokyselina, jedna ze stavebních sloÏek kolagenu (vaziva), jejíÏ mnoÏství v mase ovlivÀuje jeho tuhost a Ïv˘katelnost. Se vzrÛstajícím vûkem zvífiat se podíl vaziva zvy‰uje, coÏ dokládá i zmiÀovaná tabulka. Pfiesto bylo maso star‰ích zvífiat hodnoceno jako kfiehãí neÏ maso zvífiat mlad‰ích, které obsahovalo niωí mnoÏství hydroxyprolinu. Tuto skuteãnost by ãás-

Tabulka 1: Základní parametry výkrmu v závislosti na pohlaví a věku

Věk při zahájení výkrmu (dny) Hmotnost na počátku výkrmu (dny) Věk při porážce (dny) Porážková hmotnost (kg) Hmotnost JUT (kg) Průměrný denní přírůstek ve výkrmu (kg/den)

Mladší býci (n=6)

Starší býci (n=6)

Mladší jalovice (n=6)

Starší jalovice (n=6)

254,3

252,5

251,7

246,5

344,3

345,7

306,0

307,8

408,8

526,0

406,2

520,0

534,3

683,8

463,5

543,3

302,3

388,2

256,1

299,6

1,229

1,236

1,020

0,861

mûrn˘ch hodnot, které obdrÏely jednotlivé skupiny, je zde uvedena i statistická v˘znamnost mezi tûmito skupinami. Zjednodu‰enû lze fiíci, Ïe aby byl zji‰tûn˘ rozdíl mezi skupinami povaÏován jako statisticky prÛkazn˘, je poÏadována hodnota <0,05 (ve sloupeãku v˘znamnost), coÏ znamená, Ïe existuje nejménû 95% pravdûpodobnost, Ïe zji‰tûn˘ rozdíl není pouze náhoda. Jak z uveden˘ch tabulek vypl˘vá, v pfiípadû posuzování vÛnû nebyli hodnotitelé schopni rozli‰it rozdíl mezi jed-

❒ Býk kříženec CH x MS ve výkrmu (foto: Ivana Ferenczyová)

teãnû mohlo vysvûtlit mnoÏství vnitrosvalového tuku, které se opût zvy‰ovalo s rostoucím vûkem. Podle nûkter˘ch zahraniãních studií vy‰‰í podíl tuku ve svalovinû pfiíznivû ovlivÀuje vnímání její kfiehkosti. Pokud se podíváme do tabulky 5 na závislost mezi délkou zrání masa a jeho kfiehkostí, vidíme, Ïe jako kfiehãí byla hodnocena svalovina zrající 11 dnÛ. Vliv délky zrání masa na jeho kfiehkost je obecnû povaÏován za velmi dÛleÏit˘, neboÈ pfii tomto procesu dochází k pÛsobení proteolytick˘ch i mikrobiálních enzymÛ na molekuly bílkovin, které se projeví v jejich fragmentaci a následnû ke zvy‰ování kfiehkosti. Pfiesto byl v na‰í práci pozorován v˘raznûj‰í vliv pohlaví a vûku zvífiat neÏ doba zrání masa. Jedním z moÏn˘ch vysvûtlení je, Ïe rozdíl by se zv˘raznil pfii vût‰ím ãasovém intervalu mezi obûma skupinami, neÏ je sedm dnÛ. Dal‰í dÛvod mÛÏe b˘t ten, Ïe hodnotitelé nejsou zvyklí bûÏnû konzumovat maso s vy‰‰ím stupnûm vyzrálosti (protoÏe se sním bûÏnû nesetkají), a proto nejsou tuto diferenci schopni identifikovat. Zb˘vající hodnocené vlastnosti, jako je ‰Èavnatost

Tabulka 2: Chemické složení roštěnce u býků a jalovic v závislosti na věku

Sušina (g/kg) Bílkoviny (g/kg) Popeloviny (g/kg) Tuk (g/kg) Hydroxylrolin (g/kg)

Mladší býci (n=6)

Starší býci (n=6)

Mladší jalovice (n=6)

Starší jalovice (n=6)

236,8

246,3

252,0

265,7

202,8

204,2

206,9

211,5

9,80

10,00

10,05

9,82

11,88

20,20

21,55

36,18

0,54

0,75

0,45

0,57

37

Tabulka 3: Vliv pohlaví na senzorické charakteristiky masa

Vůně Křehkost Šťavnatost Vláknitost Intenzita chuti Celkové hodnocení

Býci (n=12) 5,45 5,47 5,28 5,10 5,41 5,47

Jalovice (n=12) 5,45 6,11 5,62 5,50 5,71 6,00

Významnost

Starší (18 m) (n=12) 5,49 6,18 5,66 5,79 5,78 6,10

Významnost

0,9941 0,0002 0,0493 0,0156 0,0474 0,0014

Tabulka 4: Vliv věku na senzorické charakteristiky masa

Vůně Křehkost Šťavnatost Vláknitost Intenzita chuti Celkové hodnocení

Mladší (14 m) (n=12) 5,41 5,40 5,23 4,82 5,34 5,37

0,6096 <0,0001 0,0132 <0,0001 0,0031 <0,0001

Tabulka 5: Vliv délky zrání masa na senzorické charakteristiky

Vůně Křehkost Šťavnatost Vláknitost Intenzita chuti Celkové hodnocení

Zrání 4 dny (n=24) 5,53 5,67 5,51 5,23 5,52 5,71

Zrání 11 dnů (n=24) 5,37 5,90 5,39 5,38 5,59 5,76

Významnost 0,3014 0,1601 0,4802 0,3421 0,6367 0,7208

Graf 1: Křehkost a šťavnatost v závislosti na věku, pohlaví a délce zrání masa

Graf 2: Intenzita chuti a celkové hodnocení v závislosti ne věku, pohlaví a délce zrání masa

nebo intenzita chuti, jsou opût v˘znamnû ovlivnûny mnoÏstvím vnitrosvalového tuku. Tento druh tuku je nositelem rÛzn˘ch aromatick˘ch látek, které pfii tepelné úpravû dávají masu jeho typické kulinární vlastnosti. V souladu s mnoÏstvím tuku u jednotliv˘ch skupin, uvedeném v tabulce 2, bylo pozorováno lep‰í hodnocení masa jalovic oproti b˘kÛm a také u zvífiat star‰ích neÏ mlad‰ích. Maso jalovic obsahovalo témûfi dvojnásobné mnoÏství intramuskulárního tuku, maso star‰ích jalovic pak mûlo tuto hodnotu oproti mlad‰ím b˘kÛm témûfi 3,5x vy‰‰í. Tento ukazatel zfiejmû nejvíce ovlivnil i ukazatel „celkové hodnocení“, kter˘m senzorická komise oznaãovala u daného setu vzorkÛ svou celkovou preferenci, pokud by mûla moÏnost v˘bûru z pfiedloÏen˘ch vzorkÛ. Opût byly preferovány vzorky jalovic a star‰ích jedincÛ, zatímco vliv délky zrání masa na jeho v˘bûr byl témûfi minimální. V grafech 1 a 2 jsou uvedeny v˘sledky hodnocení pro v‰ech 8 skupin u 4 nejv˘znamnûj‰ích charakteristik, tedy kfiehkosti, ‰Èavnatosti (graf 1) a intenzity chuti a celkového hodnocení (graf 2). Jak z uveden˘ch grafÛ vypl˘vá, vÛbec nejlep‰í hodnocení získalo maso star‰ích jalovic s 11ti denní dobou zrání (zkratka SJ11), zatímco nejhÛfie byly hodnoceny vzorky mlad‰ích b˘kÛ pfii ãtyfidenní dobû zrání (MB4 – kfiehkost a intenzita chuti) a u celkového hodnocení u stejn˘ch b˘kÛ pouze s 11ti denní dobou zrání masa (MB11). Hodnotitelská komise tedy preferovala maso star‰ích zvífiat s vy‰‰ím obsahem tuku, které lépe splÀovalo její pfiedstavu kvalitního masa. U uveden˘ch v˘sledkÛ senzorického hodnocení lze ov‰em pfiedpokládat, Ïe mají omezenou geografickou platnost, neboÈ jsou v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivnûny stravovacími návyky hodnotitelÛ. Je tedy moÏné, Ïe pfii realizaci stejného experimentu v nûkteré jiné zemi svûta by hodnotitelé mûli preference zcela jiné. Pfiíspûvek byl zpracován za podpory projektu MZe 0002701403.

38

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008 III. turnus – býci narození 1. 7. 2007 – 31. 10. 2007

âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. nabízí u‰ní známky Zee Tags pro skot âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. nabízí chovatelÛm skotu v âR novou sluÏbu v oblasti oznaãování zvífiat. Od ãervna 2008 provádí laserov˘ popis u‰ních známek od novozélandské firmy Zee Tags Ltd., zastoupené v âR firmou Bentley Czech, s.r.o. Tento systém plnû odpovídá poÏadavkÛm na identifikaci pro ústfiední evidenci zvífiat podle národních smûrnic i dle poÏadavkÛ EU. U‰ní známky pro skot nabízí âMSCH, a.s. jak v ãíseln˘ch fiadách (pro prvotní oznaãení narozen˘ch zvífiat), tak i jako duplikáty (náhrada za ztracené známky u jiÏ dfiíve oznaãen˘ch zvífiat). Známky jsou dodávány ve dvou velikostech: Standard (obû ãásti známky stejné velikosti) a Maxi (ãást známky s otvorem /samiãí/ je vût‰í). ZároveÀ jsou k dispozici 2 typy popisu známek: bez popisového pole (typ A) (maximální velikost ãísel) nebo s popisov˘m polem (typ B) (ãísla minimálních moÏn˘ch rozmûrÛ + volná plocha pro chovatelské záznamy), pfiiãemÏ kaÏdé oznaãené zvífie musí mít, v souladu s vyhlá‰kou ã. 199/2007 Sb., alespoÀ jednu známku typu A. Ceník ve‰kerého sortimentu nabízeného zboÏí a sluÏeb naleznete na internetové adrese www.cmsch.cz/usniznamky. V pfiípadû zájmu o u‰ní známky Zee Tags oznaãí chovatel v novû upravené objednávce jako v˘robce âMSCH, a.s. Pokud budou známky objednány bez specifikace jejich velikosti, budou dodány dle základní nabídky, tj. velikost Standard pro obû pohlaví zvífiat, vÏdy bez popisového pole (typ A). V pfiípadû zájmu o známky velikosti Maxi je nezbytné tuto skuteãnost uvést do poznámky na objednávce. U‰ní známky Zee Tags mají originálnû konstruovan˘ hrot, kter˘ spolu s v˘klopnou aplikaãní jehlou na kle‰tích nové generace umoÏÀuje snadnûj‰í aplikaci. Pfii dodrÏení správného postupu aplikace tak lze docílit vysoké spolehlivosti tohoto typu oznaãení. Navû‰ení u‰ních známek Zee Tags musí b˘t provedeno pouze aplikaãními kle‰tûmi Zee Tags, neboÈ vloÏky do kle‰tí PRIMAFLEX/CAISLEY upravené k aplikaci u‰ních známek Zee Tags se v praxi neosvûdãily a nebudou nabízeny. Pro zaji‰tûní bezchybné aplikace budou chovateli s první dodávkou u‰ních známek zaslány originální aplikaãní kle‰tû za cenu 390 Kã vãetnû DPH. Souãástí kle‰tí a v jejich cenû je i náhradní aplikaãní jehla (samostatnû nabízená za 90 Kã vã. DPH). V pfiípadû, Ïe Vám u‰ní známky a aplikaãní kle‰tû ZEE TAGS nebudou vyhovovat, máte moÏnost nepo‰kozené kle‰tû do 3 mûsícÛ vrátit zpût âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a.s. a jejich cena Vám bude navrácena dobropisem. Více informací naleznete na www.cmsch.cz

39

II. turnus 2008 základních v˘bûrÛ b˘kÛ v ãíslech Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘, âSCHMS KaÏdoroãnû pouze v prvém, tedy bfieznovém, ãísle nenaleznete v˘sledky základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. RovnûÏ tak kaÏdoroãnû ve tfietím, tedy záfiijovém, ãísle vycházejí v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ narozen˘ch v rozmezí 1. 4. aÏ 30. 6. v pfiede‰lém roce. II. turnus

ve v˘sledcích. Z mnoÏství údajÛ, které z databáze vygeneroval fieditel plemenné knihy se v komentáfii zamûfime na ty nejdÛleÏitûj‰í. Jak nám to v druhém turnusu rostlo? Chceme-li najít odpovûì v závislosti na plemeni hledejme v tabulce ã. 1. Pfiekvapivû nejvy‰‰í pfiírÛstek v testu dosáhli b˘ci plemene Hereford a to jak b˘ci naskladnûní, tak b˘ci vybraní do ple-

Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu II. turnus 2008 – dle místa ochovu

40

menitby (1890, respektive 1907 g/ks/den). Pokud dále sledujeme pfiírÛstek b˘kÛ v odchovu, zji‰Èujeme, Ïe mezi b˘ky plemen Aberdeen Angus, Charolais a Masn˘ simentál není prakticky Ïádn˘ rozdíl a to jak v pfiírÛstku v testu, tak v pfiírÛstku Ïivotním (ve v‰ech pfiípadech více neÏ 1700, respektive 1400 g/ks/den). Vynecháme-li jednoho b˘ka plemene Belgické modré pro malou vypovídací schopnost o plemeni, nejmen‰í pfiírÛstek v testu i od narození vykázali b˘ci plemene Piemontese. U v‰ech plemen, s v˘jimkou plemene Piemontese, byli do plemenitby vybráni b˘ci s vy‰‰ím pfiírÛstkem v testu i vy‰‰ím Ïivotním pfiírÛstkem. Chceme-li najít odpovûì v závislosti na odchovnû, soustfieìme pozornost na tabulku ã. 2. Za v˘razné pfiekroãení v metodice odchovu uvedeného denního pfiírÛstku (1500 g) lze povaÏovat v˘sledky zaznamenané na odchovnách H. JadruÏ (2147 g) Cunkov (1841 g) a Brodec (1841 g). Samozfiejmû, Ïe tûmito enormními pfiírÛstky (pfii krmné dávce odpovídající dennímu pfiírÛstku 1500 g jak jinak, Ïe?) jsou ovlivnûny i Ïivotní pfiírÛstky b˘kÛ chovan˘ch na uveden˘ch odchovnách. Kolik se toho v II. turnusu vybralo? Chceme-li najít odpovûì dle jednotliv˘ch plemen, podívejme se do tabulky ã. 3. RovnûÏ v tomto pfiípadû pomiÀme jednoho b˘ka plemene Belgické modré pro malou vypovídací schopnost. I kdyÏ hodnotíme jen statistickou veliãinu procento je jeden pfiece jen málo. Napfiíã v‰emi plemeny bylo do plemenitby vybráno témûfi 75 % b˘kÛ ze zastaven˘ch. Uveden˘ prÛmûr v˘raznû pfiekroãili b˘ci plemene Limousine (87,1 %) a b˘ci plemene Hereford (84,6 %). Naopak stejnû v˘raznû pod prÛmûrem skonãili b˘ci plemene Blond d’Aquitaine (66, 7 %). Chceme-li najít odpovûì v závislosti na odchovnû, nalezneme ji v tabulce ã. 4, v její levé ãásti. V˘bûrová komise Ïádného b˘ka nevyfiadila na OPB Janovice a H. Ja-

Tabulka ã. 1 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2008 dle plemen – II. turnus

druÏ, to znamená, Ïe bylo vybráno 100 % k v˘bûru pfiedveden˘ch b˘kÛ. Naopak polovinu b˘kÛ vyfiadila na OPB B.Lhota. Ve v‰ech pfiípadech se v‰ak jedná o malé a je‰tû men‰í poãty zvífiat. Za nadprÛmûrn˘ poãet vybran˘ch b˘kÛ ze zastaven˘ch lze povaÏovat 80,3 % dosaÏen˘ch na OPB Cunkov, kde ze 71 bylo vybráno 57. Naopak pod prÛmûrem se pohybovaly odchovny Osík (53 ze 78, tj. 67,9 %) a OPB Kundratice (20 ze 30 tj. 66,7%). V pravé ãásti tabulky ã. 4 naleznete údaje o vyvolávacích a prodejních cenách, to jako podle plemen, tak podle odchoven. Obecnû lze shrnout: ceny jak vyvolávací tak prodejní oproti loÀsku oãekávanû niωí, ale co se neãekávalo, byl mal˘ zájem o nabízená zvífiata. Pokud se na odchovnách vÛbec draÏilo, prodalo se v prÛmûru jen nûco málo pfies 20 % nabízen˘ch b˘kÛ. Nejlépe hodnocen˘m b˘kem II. turnusu napfiíã v‰emi plemeny je SIP 827 PREDÁTOR R chovatele Agrochyt s.r.o. Mohelno, kterému komise po dÛkladném zváÏení pfiifikla hodnotu 83 bodÛ. Druh˘ nejlépe hodnocen˘ b˘k pochází z chovu M.I.L.O.S. Inc. âR Drouhaveã. Je jím HRF 378 MILOS PIASTR 41T V, kter˘ obdrÏel bodÛ 80. Bronzovou pfiíãku o pouh˘ jeden bodík

obsadil ZTI 406 PLAMEN ET chova- mraky a podrobnûj‰í komentáfi tele ZD Opafieny. Obsazení dal‰ích ke kaÏdému z nich nemíst naleznete v tabulce v pfiíloze. tfieba. Co se nejlépe prodávalo? Jednoznaãnû ãerTabulka ã. 3 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen ven˘ angus II. turnus 2008 – dle plemen z chovu Ing. Jana Kofronû. Jeho b˘ci obsadili prvá tfii místa a jsou to jediní b˘ci jejichÏ cena se vy‰plhala nad 100 000 Kã. ¤eknûme komerãní úspûch v rámci v‰ech plemen. Chovatelé jednotliv˘ch plemen si v dal‰ích pfiiloÏen˘ch tabulkách najdou podrobnûj‰í údaje o b˘cích svého plemene. ÚdajÛ jsou

41

Tabulka ã. 4 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen II. turnus 2008 – dle místa odchovu

42

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

MILOS PIASTR 41T V (HRF 378), 570357032 CZ – 2. místo (80 bodů)

PLAMEN ET (ZTI 406), 567752031 CZ – 3. místo (79 bodů)

MEWIL PARVIS 216T (ZAA 680), 517587041 CZ – 4. místo (79 bodů)

PATRON Z CUNKOVA V (ZSI 538), 600018031 CZ – 5. místo (78 bodů)

PIKOLÍK (ZTP 331), 529707071 CZ – 6. místo (78 bodů)

PARÁDA MZLU (HRF 373), 525455062 CZ – 7. místo (77 bodů)

POLDA Z BĚSNA P (ZSI 551), 518489042 CZ – 8. místo (76 bodů)

Fota: Karel Melger

PREDÁTOR R (SIP 827), 573002061 CZ – 1. místo (83 bodů)

43

Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 200 8 – 2009 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, ve stanoven˘ch termínech Datum narození b˘ãkÛ

Naskladnûní OPB do

Zaãátek testu OPB (+/– 3 dny)

Odchov u chovatele pfiihlá‰ky zaslat do

1. 11. 2007– 31. 3. 2008

31. 10. 2008

1. 12. 2008

31. 1. 2009

1. 4. 2008– 30. 6. 2008

31. 12. 2008

1. 2. 2009

31. 3. 2009

1. 7. 2008– 30. 10. 2008

30. 4. 2009

1. 6. 2009

30. 6. 2009

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ c) od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene d) pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH t.j. I. turnus – k 30. 6. 2008 II. turnus – k 30. 9. 2008 III. turnus – k 31. 3. 2009 pokud RPK nerozhodne jinak. PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz e) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy. Osvûdãení je majitel b˘ka (eventuelnû OPB ) povinen zaslat do zahájení testu na adresu Kopeck˘ Jan, ãp.201 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení (pfiípadnû odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie) nebudou do testu pfiipu‰tûni. f) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz g) pfiípadnou v˘jimku od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele.

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. turnus 2008 – 2009 (b˘ãci narození 1. 11. 2007 – 31. 3. 2008) Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. trnusu 103 a více v PE a 95 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 Pokud matka-prvotelka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 104/98). – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2005 tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení. – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ – u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

44

Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 99/98). B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení. – b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení (odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie LAMGen MZLU v Brnû) – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 150 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 101 a více v PE a 94 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 – lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech – 160 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 96 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 U matek – prvotelek turnusu je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2008 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2005. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ. tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení. – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“ , ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 94 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 U matek – prvotelek je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2008 . Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 107/98). – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více ,ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 101 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2008 (k 30. 6. 2008 – 104/99). – plemenná pfiíslu‰nost otce S100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãená hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 240 kg – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena. Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I.t urnusu 98 a více v PE a 100 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2008 Jan Kopeck˘, fieditel PK âSCHMS

45

Rozbor některých výsledků KUMP k 31. 8. 2008 Počet narozených telat v období od 1. 10. 2007– 31. 8. 2008

Telení dle mûsícÛ

46

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní

Počet narozených telat v KUMP od 1. 10. 2007– 31. 8. 2008

Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS

47

Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí aneb: I pasení krav má své zákonitosti Hubert Herrmann Aktivity kaÏdého ãlovûka lze zjednodu‰enû rozdûlit na ty, které ãlovûka, pfiípadnû i jeho rodinu, Ïiví, a ty které, vût‰inou pouze jemu, pfiiná‰ejí jisté fyzické ãi du‰evní (pfiípadnû obojí) uspokojení. Práce a hobby, ãi práce a relax. Herec maluje obrazy, bankéfi hraje golf, chirurg hraje na housle. Jistû kaÏd˘ známe mnoho takov˘ch pfiíkladÛ, jistû kaÏd˘ z nás má svou zálibu. Nejsou ojedinûlé ani pfiíklady, kdy se ãlovûk díky své zálibû stal velmi známou osobností, zatímco o jeho povolání ví jen hrstka jeho nejbliωích pfiátel. Prostû ‰el do hloubky, sehnal si mnoÏství potfiebné literatury, mnoho prostudoval, mnoho ãasu vûnoval svému koníãku. Chce-li b˘t herec úspû‰n˘m malífiem, musí se pouãit alespoÀ o zákonitostech míchání barev, chce-li b˘t bankéfi úspû‰n˘m golfistou, musí se nauãit pravidla golfu a v‰echna etická a estetická pravidla s tím související, chce-li b˘t chirurg úspû‰n˘m houslistou, musí se nauãit noty a zvládnout hru na housle. Co se stane, kdyÏ se odborník na reality ãi odborník na cokoliv jiného rozhone, Ïe se stane chovatelem masného skotu? Koupí pozemky a koupí krávy. A nestaãí se divit. Nestaãí se divit jeho okolí. Kráva, na rozdíl od golfov˘ch holí, má svÛj kravsk˘ mozek, poniãí sousedce skalku a zdrhne do lesa. Pfii jejím odlovu se zjistí, Ïe delikventka není pfiihlá‰ena na patfiiãném chovu, Ïe k ní neexistuje patfiiãná dokumentace. A problémy se vr‰í. V poslední dobû jsou odborníky jin˘ch profesí zakládány chovy masného skotu, nûkteré malé na údrÏbu trávníku, jiné vût‰í ãítající i nûkolik desítek hlav. Po zralé úvaze jsme se rozhodli, Ïe pro tyto budoucí chovatele napí‰eme ponûkud lehãí formou broÏurku, ve které naleznou pov‰echn˘ návod jak zaãít a co v‰echno by bylo záhodno prostudovat, neÏ se do toho pustí. To aby netápali a vyvarovali se zbyteãn˘m problémÛm z nevûdomosti, protoÏe neznalost zákonÛ neomlouvá. A to nejen zákonÛ v paragrafovém znûní, ale i zákonitostí biologick˘ch. Abyste si udûlali pfiedstavu o ãem to bude a jak to moÏná dopadne, pfiedkládáme nûkolik úvodních stran pfiipravovaného materiálu. Jistû v‰ichni máte nûjaké zku‰enosti, proto rádi uvítáme va‰e pfiipomínky a námûty. Napfiíklad jak˘ch chyb jste se v poãátcích dopustili a co byste zaãínajícím chovatelÛm v Ïádném pfiípadû nedoporuãovali. Na co by se urãitû nemûlo zapomenout atd. atd.

Pfiedmluva Rozhodneme-li se pofiídit si první automobil, dlouho zvaÏujeme v‰echna pro i proti a pokud nejsme odborníky pfies automobilismus, radíme se s kaÏd˘m, kdo je v oboru dál neÏ my, s kaÏd˘m kdo má zku‰enosti a nûco v autû proÏil. Samozfiejmû rozhodující je cena a úãel, ke kterému bude nበãtyfikolov˘ miláãek slouÏit. Nezanedbatelná je spotfieba. Pro nበpfiíklad pomiÀme pofiizovací cenu a pfiedpokládejme, Ïe na to máme. Tedy úãel. Jako „koãkolap" jistû neposlouÏí nejmen‰í z produkce na‰í nejznámûj‰í automobilky, na kaÏdot˘denní nákupy v supermarketu bude rud˘ ìábel z produkce italské automobilky také nevhodn˘. Opaãnû by to ‰lo. T˘denní nákup klidnû utáhne i tfiíválcov˘ motor, s mal˘m autem se vymotáme i na pfiecpaném parkovi‰ti. Rud˘ osmiválec by nákup utáhl taky, kdyby ov‰em mûl dostateãnû prostorn˘ kufr. Není tomu tak, byl postaven pro jin˘ úãel. Do jeho úloÏn˘ch prostor se vejde tak akorát kabelka („koãky“ vût‰inou víc nepotfiebují) a pánsk˘ ãasopis, ale uÏ bez pfiílohy. Musíme-li dennû dojíÏdût do zamûstnání pfies tankodrom, zvolíme tereÀák, kter˘ si, pokud se nefiadíme mezi celebrity ãi snoby, nepofiídíme pro rozvoz dûtí do ‰kolky a ‰koly po nové asfaltce v areálu satelitního mûsteãka. Poãetná rodina si na v˘lety nepofiizuje kabriolet, fieditel prestiÏního podniku na sluÏební cesty dodávku. Existují univerzální, tak zvané uÏitkové vozy, ale ruku na srdce, není to ono. Jistû, pro fiemeslníka je to nezbytnost, ale na dlouhé sluÏební cesty daÀového poradce za movit˘mi zákazníky to není. Dal‰ím aspektem je spotfieba. Jsme-li ochotni plnit objemnou nádrÏ stále draωími produkty ropného prÛmyslu, aÈ si nበmiláãek Ïere kolik chce. Musíme v‰ak vzít v úvahu, Ïe tolik bude Ïrát do konce sv˘ch dní a nebudeme-li v budoucnu mít na pohonné hmoty, prostû nebudeme jezdit, nebo auto budeme muset vymûnit za úspornûj‰í, samozfiejmû se ztrátou. UvaÏujeme-li ponûkud ekonomicky a víme, Ïe pfiídûl „Ïrádla“ pro na‰eho miláãka je limitován, volíme auto s úspornûj‰ím provozem. Pro nûkoho je je‰tû dÛleÏitá barva, je mu jedno o jaké auto jde, dÛleÏité je aby bylo barevnû trendy. Malé, velké, hranaté, kulaté, hlavnû svûtle hnûdé v metalíze, protoÏe ta pÛjde na podzim. Tak v‰ak neuvaÏuje automobilista. A my pfiece pfiedpokládáme, Ïe se mezi automobilisty koupí auta zafiadíme. Nyní víme, jaké vozidlo pofiídíme. Nav‰tívíme autosalon a nestaãíme se divit, co v‰echno je v základní v˘bavû a ãím v‰ím je moÏné námi vybran˘ vÛz dovybavit. Samozfiejmû za pfiíplatek. Seriózní prodejce nám trpûlivû vysvûtlí co znamenají rÛzné TDi, ABS apod. a vysvûtlí nám, k ãemu jsou v‰echna tlaãítka a páãky. Nauãí nás vÛz ovládat tak, abychom v de‰ti umûli zapnout stûraãe, abychom nelili smûs do ostfiikovaãÛ místo motorového oleje ãi opaãnû, v‰típí nám kdy a za jak˘ch okolností máme vyhledat servis. Kdo napoprvé nepochopí, mÛÏe dodateãnû nastudovat z návodu k pouÏití, kter˘ je souãástí koupû. B˘vá to pomûrnû silná kniha. Vysnûné auto koneãnû vlastníme, ale k zafiazení mezi automobilisty nám to nestaãí. Musíme znát dopravní pfiedpisy a v‰echny znaãky nad, vedle i na vozovce, umût jezdit dopfiedu i couvat, vûdût kde je motor a kde v‰echno ostatní, na jakém principu to i ono funguje. Z toho v‰eho musíme b˘t úfiednû pro‰koleni, vyzkou‰eni. A musíme mít doklad, kter˘ nás opravÀuje zafiadit se do stále del‰ích kolon. Drtivá vût‰ina automobilistÛ nejdfiíve projde mart˘riem testÛ a zku‰ebních jízd pod vedením instruktora. Úspû‰nou zkou‰kou získá oprávnûní k fiízení a aÏ následnû si pofiídí vÛz dle v˘‰e zmínûn˘ch zásad. Máme auto, máme fiidiãák, ale to je‰tû neznamená, Ïe jsme úspû‰ní automobilisté. Chybí nám nesdûlitelné zku‰enosti a praxe. Obé lze získat jen tvrdou dfiinou a obãasn˘m ‰krábancem ãi potluãen˘m plechem. Tím si projde kaÏd˘, to je fakt. Jak v˘‰e zmínûné souvisí s chovem masného skotu? Drobná paralela by tu byla. KaÏdá lidská ãinnost má své zákonitosti, které je nutné znát a k úspûchu oné dodrÏovat. V˘jimkou není ani chov masného skotu. JiÏ dlouho neplatí okfiídlená vûta babiãky, industriální uãitelky v dÛchodu: „Uã se, nebo bude‰ hloup˘ a skonãí‰ u krav“. Vûfite, Ïe témûfi v‰ichni, ktefií se chovem masného skotu zab˘vají profesionálnû a nûãeho v tomto oboru dokázali, se uãili dobfie. A témûfi v‰ichni vám potvrdí, Ïe je stále mnoho toho, co nevûdí. Pracují totiÏ s Ïiv˘m materiálem, kter˘ mívá mnohdy nevyzpytatelné vrtochy. V krávû prostû nejde vymûnit palubní poãítaã, vstfiikovací ãerpadlo ãi proraÏenou vanu, pfiípadnû ji nechat odtáhnout do servisu. Její chod fiídí mozek (kravsk˘), její spalování je oproti motoru znaãnû sloÏitûj‰í a, na rozdíl od auta, se mnoÏí. Prostû sam˘ problém. A pak jsou tu problémy, fieknûme, legislativní. Jak a kdy zvífie po narození oznaãit, kam a jak nahlásit jeho narození, koupi ãi prodej atd. atd. Auto mÛÏete parkovat

48

v garáÏi, pfiípadnû na ulici, najdete-li místo, kde se to smí. KaÏdému je to jedno, ale kde zaparkujete krávu zas aÏ tak jedno není. KaÏdé její zaparkování se musí hlásit. Chovem masného skotu se mÛÏe zab˘vat prakticky kaÏd˘, kdo se pro to rozhodne. Staãí si koupit krávy. Nikdo se nikoho nebude ptát, jaké má pro to pfiedpoklady a vzdûlání. K provozu na pozemních komunikacích je nutn˘ fiidiãák, k chovu masného skotu se takové osvûdãení nikde nevydává. Leã, je-li chov zaloÏen, vyÏadují se jednak v‰echny legislativní úkony s chovem spojené a pro prosperitu chovu je nutné znát alespoÀ základní principy fungování krávy jako jedince i krav coby kolektivu. A také nûco o prostfiedí, kde budou krávy parkovat. Následující fiádky si nekladou za cíl vy‰kolit úspû‰ného chovatele masného skotu. Chtûjí b˘t pouze jak˘msi poãáteãním vodítkem pro odborníky jin˘ch profesí, aby se tito orientovali ve spleti pfiedpisÛ, aby se zaãínající chov vyvaroval chyb, které páchali jiní, aby se navym˘‰lelo vymy‰lené. Vûfiíme, Ïe ti, ktefií to s chovem masného skotu myslí opravdu váÏnû, aã o tom dosud pouze snili, prostudují nejen tuto pfiíruãku, ale i literaturu, na kterou naleznou odkaz. Úspû‰n˘ chov masného skotu totiÏ opravdu není nic pro nepouãené. Na druhé stranû, stejnû tak jako se nûkter˘ drÏitel fiidiãáku nikdy nenauãí pofiádnû fiídit (a Ïe jich jsou plné silnice hlavnû v pátek odpoledne a v‰ichni na nû nadáváme) se z nûkoho nestane úspû‰n˘ chovatel, i kdyby pfieãetl od A do Z v‰e co bylo o kravách napsáno (o nûm se to vût‰inou nikdo nedoví a nadávat mu mohou jen ty krávy). Prostû na to nemá buÀky. Tak to je, ale to si musí kaÏd˘ pfiebrat sám. Odborníci na chov masného skotu jistû prominou, pro nû tato broÏurka urãená není. MoÏná Ïe by naopak uvítali obdobnou publikaci v pfiípadû, Ïe se rozhodnou vyprojektovat a postavit dÛm, pfii své práci podnikat v oboru daÀového poradenství ãi stavût prÛmyslové poãítaãe na míru, pokud jim na takové ãinnosti zb˘vá ãas.

Jak zaãít? Pfiedev‰ím rozvahou. A to nejen úãetní. Vlastnictví ãi pronájem pozemkÛ vhodn˘ch pro chov masného skotu je první a nezbytn˘ pfiedpoklad, ne v‰ak jedin˘. Pfiedpokládejme, stejnû jako pfii koupi vozu, Ïe na úãtu je dostateãn˘ obnos na pofiízení krav. To v‰ak nestaãí. Musíme poãítat s tím, Ïe kráva se prodává jen v základní v˘bavû bez pfiíslu‰enství a my musíme investovat do nezbytného vybavení. Tím je vhodná technologie pro manipulaci se stádem i jednotlivou krávou a bezpeãné ohrazení parkovi‰tû, tedy pastvin. Nedomnívejme se, Ïe si kráva napfi. nechá dobrovolnû odebrat krev (a to ze zákona o veterinární péãi musí veterinární lékafi obãas udûlat) nebo Ïe se bude pohybovat jen po na‰ich pastvinách a nepoleze k sousedovi do zahrady, kdyÏ jí to jen vysvûtlíme. Vzhledem k tomu, Ïe si kráva nedojede k pumpû pro pohonné hmoty, musíme jí je pfiedloÏit aÏ k nosu. V létû to je‰tû jde, funguje na pastevní porost, ale v zimû je to hor‰í. Musí tankovat kaÏd˘ den. Krávy nûkter˘ch plemen jsou konstruovány na ménû koncentrované palivo, jin˘m musíme nádrÏ plnit palivem s vy‰‰ím oktanov˘m ãíslem, tedy s vy‰‰í koncentrací Ïivin. Prostû, musíme mít zabezpeãenou krmivovou základnu a to s urãitou reservou. Nutnou poloÏkou na stranû v˘dajÛ jsou platby za sluÏby veterinárního lékafie, protoÏe i kráva se obãas porouchá. Máme-li poruchu na voze a nemáme-li na jeho opravu, vÛz jednodu‰e odstavíme. Porouchanou krávu ale musíme opravit ihned, na to je zákon – zákon na ochranu zvífiat. Pûtihlavé stádo je hobby a jeho obsluhu lze stihnout po práci a mzdu proto do nákladÛ nezahrnujeme. Tfiicetihlavé stádo je uÏ na pln˘ úvazek, musíme zaplatit krmiãe, o‰etfiovatele, traktoristu a ãlovûka mnoha profesí v jedné osobû. S poãtem hlav ve stádû lineárnû roste i poãet obsluÏného personálu. Jeden ãlovûk a sezónní brigádník, dva stálí a dva brigádníci atd. S velikostí farmy roste, tentokrát geometricky, neúprosná byrokracie. Evidence zvífiat, evidence pÛdy, evidence hnojení, pastevní deník, dotace, úãetnictví a dal‰í. Je nutné zamûstnat a zaplatit zootechnika, eventuálnû administrativní sílu. V závislosti na velikosti farmy zváÏíme, zda sklizeÀ pícnin a údrÏbu pastvin svûfiíme sluÏbám ãi zda farmu vybavíme potfiebnou mechanizací. V‰echno nûco stojí. Podtrhneme, seãteme, pfiipoãítáme jakousi reservu na nepfiedpokládané v˘daje. Poãítejme s tím, Ïe vedle stále se sniÏujících a nejist˘ch dotací je jedin˘m pfiíjmem z chovu masného skotu vyprodukované a prodané zvífie, to znamená prÛmûrnû 0,8 – 0,9 telete na jednu krávu. Porovnejme obû strany úãetní rozvahy. JestliÏe je v˘sledek stále v ãern˘ch ãíslech nebo alespoÀ na nule, mÛÏeme zaãít uvaÏovat o nákupu dobytka. Nesmíme v‰ak zapomenout, Ïe investice do chovu má pomûrnû dlouhou návratnost, pfiíjmy nejsou kaÏd˘ mûsíc, zatímco v˘daje prakticky kaÏd˘ den. První krok je za námi. Pfiedpokládejme, Ïe úspû‰nû. ZváÏili jsme v‰echna pro i proti a pro pfievaÏuje. Pofiídíme si krávy.

Jakou krávu? Bílou od ãerné rozezná i ãlovûk s naru‰en˘m barvocitem. âlovûk se zdrav˘m zrakem rozezná i zrzavou, ãervenou, stfiíbrnou, béÏovou a dal‰í. Podle barvy se vybírají tfieba kabelky a jiné módní doplÀky. Pfii v˘bûru auta je stûÏejní znaãka a typ a teprve následnû barva, kterou si mÛÏeme dle vzorníku vybrat. V pfiípadû krávy je stûÏejní plemeno a má-li toto nûkolik barevn˘ch forem, mÛÏeme volit i jednu z moÏn˘ch a ‰lechtitelsk˘m programem daného plemene povolen˘ch. Barva krávy je prostû daná a nedá se pfiestfiíknout, i kdybychom chtûli Milku v metalíze. Jaké plemeno zvolit? Potfiebujeme-li pouze udrÏovat a sklízet trávník kolem na‰í nemovitosti a rÛzn˘ch MauntfieldÛ uÏ máme plné zuby, je to prakticky jedno. KaÏdá kráva trávu spase. Volíme proto krávu, která bude vhodn˘m estetick˘m doplÀkem nemovitosti jak velikostí, tak pfiípadnû barvou. Je nasnadû, Ïe kráva váÏící tunu zanechá na trávníku v˘raznûj‰í stopu neÏ kráva poloviãní. My ale nechceme pouze sklízet trávu, my se chceme stát chovateli masného skotu. Zvolíme proto krávu konkrétního plemene. Tak, jako je urãit˘ typ auta konstruován pro urãité podmínky, jsou jednotlivá plemena konstruována pro rÛzné podmínky. Nikoho nenapadne zdolávat horské stezky nízk˘m sporÈákem. Pokud ano, na vrchol se pravdûpodobnû nedostane. Obdobnû v chovu krav. Bylo-li plemeno vy‰lechtûno pro podmínky úÏivn˘ch rovinat˘ch pastvin, v horsk˘ch podmínkách asi vrcholu nedosáhne. Proto je vhodné seznámit se s podmínkami, které panují v místû, kde bylo plemeno vy‰lechtûno a kde dosahuje nejlep‰í uÏitkovosti. Kolik tam napr‰í, jaká je tam konfigurace terénu, jak vydatné jsou tam pastviny, jaká jsou tam léta, jaké jsou tam zimy atd. âím víc se dozvíme, tím lépe. Zji‰tûné porovnáme s podmínkami, které panují na na‰ich pastvinách. Pokud jsou na‰e podmínky hor‰í neÏ podmínky v domovinû zvoleného plemene, musíme poãítat s urãit˘mi tûÏkostmi, pokud ov‰em nezvolíme vhodnûj‰í variantu a nevybereme-li plemeno do na‰ich podmínek vhodnûj‰í. V pfiípadû opaãném, tedy jsou-li na‰e podmínky lep‰í, setrváme ve volbû zvoleného plemene. Na lep‰í se dobfie zvyká, známe to. I kdyÏ i toto má svá úskalí. K udrÏení kondice pak obãas musíme pfiejít do dietního reÏimu a jinak drasticky t˘rat organismus.

49

Sekaná s olivami a moravsk˘m uzen˘m Italské olivy, moravské uzené, česká kuchyně? Proč ne. Vzájemně se to krásně a chutně doplňuje. Vyzkoušejte a posuďte sami! Ve třetím letošním zpravodaji Vám přinášíme další recept z již známé svazové kuchařky. Na našich webových stránkách je k dostání v časopisové podobě a během podzimu se můžete těšit na její knižní vydání, které jistě ocení především sběratelé knížek o vaření. Kdy a kde bude nová publikace k dostání, se zavčas dozvíte. Určitě je na co se těšit! A teď se již pojďme podívat, co a jak je potřeba k vytvoření pokrmu, na němž si smlsnou nejen chuťové pohárky, ale který potěší i oko strávníkovo. Dobrou chuť!

Budeme potřebovat (4 porce): ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣

600 g mletého hovězího z plece 1 cibuli 1 zelenou papriku 10 dkg moravského uzeného 2 lžíce rajčatového protlaku 2 vejce 1 pytlík nakládaných černých oliv bez pecek 15 dkg tvrdého sýra strouhanku, oregano, sůl, pepř

Jako příloha: ➣ brambory (vařené, americké, aj.) ➣ pečivo ➣ dle vlastních chutí a možností

Postup: Do mletého masa vmícháme nastrouhanou cibuli, jemně nasekanou zelenou papriku (může být i mírně pálivá), na drobné kostičky nakrájené moravské uzené, rajčatový protlak, 1 rozšlehané vejce a nadrobno nasekané olivy. Konzistenci hmoty upravíme přidáním strouhanky. Okořeníme pepřem a oreganem, osolíme, vše dle chuti. Vytvarujeme klasickou šišku sekané a pečeme ve vyhřáté troubě přibližně 3/4 hodiny. Tvrdý sýr nastrouháme a vmícháme do rozšlehaného vejce. Okořeníme oreganem. Směs nalijeme na hotovou sekanou a zprudka dopečeme – až se sýr roztaví a mírně zhnědne. Teplou sekanou podáváme s bramborem, studenou s pečivem.

2. kolo fotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu Pro zájem projeven˘ o úãast v prvním kole soutûÏe, jehoÏ v˘sledky jsme Vám pfiinesli v minulém ãísle a také díky neustálé potfiebû fotografií pro svazové materiály a publikace, na kter˘ch se zasláním fotografie a souhlasu s jejím uvefiejnûním nask˘tá pfiíleÏitost podílet se, jsme se rozhodli v soutûÏi pokraãovat. 1. 6. 2008 bylo odstartováno druhé kolo, jehoÏ uzávûrka byla stanovena na 20. 11. 2008. Pro pfiipomenutí jsou tu trochu pozmûnûná soutûÏní pravidla: SoutûÏe se mÛÏe zúãastnit kdokoli, kdo rád fotí masn˘ skot. Nejen ãlenové na‰eho svazu, i ostatní chovatelé a pfiíznivci „masÀákÛ“: Neváhejte a za‰lete nám své fotografie! Tfii nejlep‰í budou opût ocenûny a publikovány ve svazovém zpravodaji, v ãasopise Nበchov a na svazov˘ch internetov˘ch stránkách. Své pojmenované fotografie (zvífiata na pastvinû, komické situace, detailní zábûry aj.) zasílejte nejlépe elektronicky na adresu [email protected] ãi po‰tou na adresu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Tû‰nov 17, 117 05, Praha 1. V dopise ãi emailu, laskavû uveìte Va‰e celé jméno a spojení (adresa, telefon, email ). Pokud budete zasílat fotografii v elektronické podobû, pouÏívejte formát jpg s rozli‰ením alespoÀ 2000 x 1500 pixelÛ (4Mpix fotoaparát) a velikost nejménû 500 kB a nejvíce 1,5 MB. Zmûna v soutûÏních pravidlech oproti prvnímu kolu je, Ïe jeden soutûÏící mÛÏe zaslat více soutûÏních fotografií. Pokud navíc pfiipojíte „souhlas s uvefiejnûním“, mohou se Va‰e fotky objevit na webov˘ch stránkách www.cschms.cz (kde doplÀujeme fotogalerie u jednotliv˘ch plemen), v dal‰ích ãíslech zpravodaje, ve svazovém kalendáfii ãi jin˘ch svazem vydávan˘ch materiálech.

SoutûÏní fotografie jsou prÛbûÏnû k vidûní na na‰ich webov˘ch stránkách www.cschms.cz v sekci „V˘stavy, akce“. Uzávûrka tohoto kola soutûÏe je 20. 11. 2008. Poté vybere porota sloÏená ze zamûstnancÛ âSCHMS tfii vítûzné snímky, jejichÏ autofii získají následující zajímavé ceny: 1. místo: Inseminaãní dávky v hodnotû 6000 Kã vûnuje firma Genoservis, a.s. 2. místo: Krmivové doplÀky pro zlep‰ení zdravotního stavu a uÏitkovosti masného skotu v hodnotû 5500 Kã vûnuje firma Alltechnology CZ s.r.o. 3. místo: Roãní pfiedplatné ãasopisu Nበchov vûnuje vydavatelství ProfiPress Tû‰íme se na Va‰e fotografie!

Úãastnické prohlá‰ení: SoutûÏící zasláním snímku deklaruje, Ïe je autorem snímku a vlastní k ní autorská práva, která âSCHMS, o.s. propÛjãuje v˘hradnû pro úãely soutûÏe. Úãastníci a vítûzové soutûÏe souhlasí, Ïe vybrané fotografie mohou b˘t vystavovány pfii dodrÏení zásad autorsk˘ch práv.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ