âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. • B¤EZEN 2012 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XVI. díl • Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! • Skot, kter˘ se u nás nepase • Poãátky chovu plemene Wagyu v âR • Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. dubna – 30. ãervna 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, téměř čtvrt roku 2012 je už za námi a vy dostáváte do rukou první číslo letošního zpravodaje. Pevně věřím, že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. Pro letošní rok bude počet narozených telat ještě o to důležitější, neboť nově zavedená dotace z tzv. 68 bude vyplácena právě přes narozená telata. V půlce února vláda definitivně potvrdila, že podoba nařízení, kterým se řídí výplata peněz z článku 68, dozná změn a že z něj bude podpořen i sektor masného skotu – v případě masného skotu bude dotace směřovat na tele masného typu, které se narodilo v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března příslušného kalendářního roku a které pochází od matky, jež je chována v systému bez tržní produkce mléka a jehož otec je býk masného plemene skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků. Předpokládá se, že uvedené podmínky pro podporu v rámci tohoto opatření bude dle statistických údajů schopno splnit cca 116 000 narozených telat (23 200 VDJ), což při tomto propočtu a schválené alokaci mezi jednotlivé sektory bude znamenat výši podpory na jedno narozené tele zhruba na úrovni 76 EUR. Horší to pak je z hlediska možnosti výplaty národních doplňkových plateb (top-up), kdy má Česká republika letos naposledy možnost dorovnat dotace z národních prostředků. Jako každý rok se však opakuje evergreen s nenaplněným rozpočetem pro tuto kapitolu. Každý rok se však naštěstí podařilo peníze někde „najít“ a zemědělci o své peníze (alespoň z části) nepřišli. Letošní rok však již Ministerstvo zemědělství vydalo tiskovou zprávu upozorňující na skutečnost, že se v květnovém termínu ani nebudou přijímat žádosti o dotace, což je bohužel dosti výmluvný fakt, jak to s top-upy letos vypadá... Jarní období je rovněž již dlouhá léta spojeno s výběry a aukcemi mladých plemenných býků. Než se nadějeme, bude tu jejich první kolo. V prvním turnusu bylo do odchoven plemenných býků naskladněno více než 800 býků a téměř další čtyři stovky pak jsou u chovatelů. V druhém kroku pak jen na odchovnách zahájilo test 223 býků. Po loňském rekordním roce co do počtu naskladněných a testovaných býků tak byl opět tento počet překonán, což by mělo být zárukou, že bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje a samozřejmě také na webových stránkách svazu. Oproti původnímu plánu došlo k prohození aukcí masných simentálů a angusů na OPB Cunkov, kalendář zveřejněný v prosincovém čísle proto doznal změn. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Chovatelům kupujícím býky přeji dobrý výběr a pevnou ruku při dražbách, prodávajícím chovatelům pak úspěšné ekonomické zhodnocení jejich dlouhodobé šlechtitelské práce. Na výběrech býků či v Brně na výstavě TechAgro se s vámi na viděnou těší

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2012 – roãník XIX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2011/2012 ................................................................................ Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Statek Ka‰parské Hory s.r.o.: 17 let chovu simentálského skotu nese ovoce.......... Franti‰ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaÏd˘ nedokáÏe ............................................ Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! ............................................................ 4. Národní pfiehlídka plemene masn˘ simentál – Berlín 21. ledna 2012 ............... Skot, kter˘ se u nás nepase ................................................................................... British white – anglické okrasné parkové plemeno .............................................. Jalovice po odstavu ............................................................................................... Poãátky chovu plemene Wagyu v âeské republice ............................................... Na aukcích v Nûmecku......................................................................................... Semináfi „Aktuální problémy v chovu masného skotu II“....................................... Zimní v˘jezd Junior teamu .................................................................................... Projekt Interbeef – mezinárodní genetické hodnocení u masn˘ch plemen skotu ... Historie chovu skotu v âechách, na Moravû a ve Slezsku..................................... Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“ v období 1. dubna – 31. ãervna 2012 ................................................................ Zmûna turnusÛ testování plemenn˘ch b˘kÛ na OPB ............................................ Zhodnocení národního ozdravovacího programu od IBR k 31. 12. 2011 .............. Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 ................................................. Recept – BoloÀsk˘ gulá‰........................................................................................

4 5 6 6 10 14 17 20 20 22 24 26 29 32 36 40 44 54 55 56 58

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Plemeno wagyu na farmě společnosti ERC s.r.o. v Mněticích (foto: Josef Müller) Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk charolais Ořech od Bílého domu (ZTP 180) na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Stádo masného simentála na farmě pana Bartoně z Ležnice (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , Schmallenbergsk˘ virus Na na‰ich webov˘ch stránkách jsme pfiinesli nûkolik zpráv o novém onemocnûní skotu a ovcí a koz, které se velmi rychle ‰ífií Evropou. Schmallenbergsk˘ virus byl poprvé objeven na sklonku loÀského roku v nûmeckém Schmallenbergu po kterém byl také pojmenován. Od té doby byl jeho v˘skyt potvrzen v Nizozemí, Belgii, Francii, Velké Británii a v posledních t˘dnech rovnûÏ i v Lucembursku a také Itálii (stav ke konci února). Pfiíznaky akutní infekce, kterou pfiená‰í pakomáfii jsou horeãka, ztráta chuti k Ïrádlu, pokles produkce u dojnic, potraty a prÛjem. Infekce bfiezích zvífiat mÛÏe mít za následek narození deformovan˘ch mláìat. Na lidsk˘ organismus se vir s nejvût‰í pravdûpodobností nepfiená‰í. Pfienos je podobn˘ jako v pfiípadû katarální horeãky ovcí tzn. pomocí tiplíkÛ. Nicménû v prohlá‰ení vydaném Evropskou komisí se uvádí, Ïe na základû znalostí, které v souãasné dobû jsou k dispozici, lze kontaktovat, Ïe vliv viru na zdraví zvífiat je mnohem men‰í neÏ v pfiípadû katarální horeãky ovcí. ZároveÀ se uvádí, Ïe s ohledem na omezen˘ dopad onemocnûní na zdraví zvífiat jsou pfiípadná obchodní omezení nepfiimûfiená a vûdecky neopodstatnûná. V âR zatím nebyl v˘skyt prokázán, nicménû probíhá monitoring zamûfien˘ pfiedev‰ím na sledování zdravotního stavu. Chovatelé skotu ve spolupráci se soukrom˘mi veterinárními lékafii by mûli sledovat v˘‰e popsané pfiíznaky uvedeného onemocnûní a v pfiípadû, Ïe takovéto pfiíznaky jsou v chovu zaznamenány, chovatelé nebo soukromí veterinární lékafii neprodlenû informují pfiíslu‰nou krajskou veterinární správu, která provede epizootologické Podpora chovatelÛ ‰etfiení. V pfiípadû pozitivního v˘sledku vy‰etfiení masného skotu z ãl. 68 pfiíslu‰ná KVS SVS nebude Ïádná mimofiádná potvrzena veterinární opatfiení ukládat, jelikoÏ se v této chvíli jedná pouze o monitoring, kter˘ má za V pÛlce února vláda rozhodla cíl zjistit, zda se na území âR uveden˘ virus o tom, Ïe podpora z ãl. 68 bude vyskytuje. kromû dojnic roz‰ífiena také o ostatní citlivé komodity vãetnû masného skotu. V tomto ohledu proto bylo upraveno i pfiíslu‰né vládní nafiízení. Nበsvaz se na pfiípravû tohoto opatfiení aktivnû podílel, a proto mÛÏeme konstatovat, Ïe s navrhovanou legislativní úpravou, pokud jde o technické podmínky, jsme spokojeni. Paragraf 5 návrhu poãítá s podporou telete masného typu, které se narodilo v období od 1. dubna roku pfiedcházejícího podání Ïádosti do 31. bfiezna pfiíslu‰ného kalendáfiního roku a které pochází od matky, jeÏ je chována v systému bez trÏní produkce mléka a jehoÏ otec je b˘k masného plemene skotu evidovan˘ v ústfiedním registru plemeníkÛ. Pfiepoãítací koeficient je pro tele nastaven na 0,2 VDJ. Termín pro podání Ïádosti o dotaci je stanoven stejnû jako u jin˘ch dotací do 15. kvûtna roku, na kter˘ je platba poÏadována. Finanãní prostfiedky mezi jednotlivé sektory byly rozdûleny ve smyslu návrhu „kráva jako kráva“. V praxi to znamená, Ïe na podporu masného skotu bude z celkové obálky vyãlenûno 27,83 %. Rozpoãtov˘ strop na zvlá‰tní podporu je stanoven ve v˘‰i 909 313 000 x 3,5 % = 31 825 955 EUR/rok pro období od roku 2012. Pro sektor krav bez trÏní produkce mléka je rozpoãtov˘ strop stanoven ve v˘‰i 31 825 955 x 27,83 % = 8 857 163,8 EUR. Pfiedpokládá se, Ïe uvedené podmínky pro podporu v rámci tohoto opatfiení bude dle statistick˘ch údajÛ schopno splnit cca 116 000 narozen˘ch telat (23 200 VDJ). Pfii tomto propoãtu lze oãekávat v˘‰i podpory na jedno narozené tele zhruba na úrovni 76,36 EUR. Pfiesné znûní vládního nafiízení najdete na na‰ich webov˘ch stránkách.

4

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 11. 2011 Ing. David Kratochvíl, Horní Cerekev David ·imáãek, Liberec Ing. Alojz Vörös, Pelhfiimov, Cheb MV AGRO s.r.o., Bfieznice, Poãaply Lenka Broncová, StfiíÏov, Chotûbofi Milan Novotn˘, Mezihofií, Chrast Karel Dvofiák, Tábor Ludûk Terã, ·Èenovick˘ Borek Jifií Egert, ml., Lomnice nad LuÏnicí EKO Humburky s.r.o., Humburky Zemûdûlské druÏstvo Selibov, Protivín Vladimír VaÀousek, Farma Javorná, Bochov Zemûdûlské obchodní druÏstvo Stra‰ice, Volenice Zemûdûlské a obchodní druÏstvo Lánov, Lánov Pavlína Dvorská, Teplá SFIM CZ s.r.o., Chfiibská Vítûzslav Hrub˘, LuÏe Petr Kubal, Albrechtice, Su‰ice Ing. arch. Martin Krtou‰, Brani‰ov, Stachy TomበPaták, Minartice, Vrchotovy Janovice Karel BartÛnûk, Pfiílepov, Milevsko Petr ·indler, âástkovice Jaroslava Kfienková, Vala‰ská Bystfiice Ludûk Petlan, Hovorãovice BIOFARMA Jestfiebice, s.r.o., Hefimaniãky Franti‰ek Du‰ek, Nov˘ Kostelec, Jistebnice

Aktivity âSCHMS 2011/2012 Prosinec 5. 12. pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) 7. 12. fieditel se zúãastnil jednání Rady SEUROP (VÚÎV Praha-Uhfiínûves) 13. 12. fieditel a pfiedseda jednali s vrchním fieditelem MZe ing. Machkem na téma dotaãních podpor pro masn˘ skot 13.–14. 12. schÛze ãlenÛ klubu plemene Charolais (Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) 15. 12. fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s. 15. 12. Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha) Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2012 • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Leden 2. 1. 5. 1. 10. 1. 11. 1. 12. 1. 17. 1. 19. 1. 20.–22. 1.

25. 1. 26. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) vypofiádání pfiipomínek v návrhu vládního nafiízení na podporu v rámci tzv. ãl. 68 (Malát) pracovní jednání se zástupci MZe a ostatních chovatelsk˘ch svazÛ na téma národní dotace v roce 2012 schÛze ãlenÛ klubu plemene Limousine (Hradi‰tko) v˘stavní v˘bor k v˘stavû TechAgro (Brno) jednání s fieditele kontrolní organizace KEZ ing. Berkou na téma ekologického hospodafiení v chovech masného skotu projednávání v˘zkumn˘ch zpráv a aktivit VÚÎV Praha vãetnû jednání s na téma Interbeef (Malát) zájezd chovatelÛ na v˘stavu Grıne Woche, kde probûhla 4. národní v˘stava plemene masn˘ simentál, Nûmecko prezentace chovu plemene masn˘ simentál v rámci sympozia „Beef Simmental in Europe“ (Berlin) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ (StfiíteÏ u Jihlavy) jednání k problematice ãipování skotu v rámci pfiipravovaného návrhu EU (MZe, Praha)

Dal‰í lednové aktivity: • • • •

Kontrola BOZP Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP Pfiíprava juniorské v˘jezdu na téma lineární hodnocení Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Únor 1. 6. 6. 15. 17.

2. 2. 2. 2. 2.

18.–19. 2. 23. 2. 24. 2. 27. 2. 28. 2.

pracovní schÛzka na téma internetov˘ch sluÏeb pro chovatele masného skotu s dÛrazem na plemeno limousine pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) Ministr zemûdûlství Petr Bendl jednal se zástupci chovatelÛ masného skotu na ·luknovsku (Malát, Vráblík) porada ãlensk˘ch spoleãenstev pfii AK (Vûtrn˘ Jeníkov) jednání s dánsk˘m specialistou Jorgenem Nielsenem na téma zapojení klubu chovatelÛ limousine do mezinárodního uskupení ILC (International Limousin Council) semináfi Junior teamu âSCHMS na lineární hodnocení OPB Újezd u Plánice jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Hradi‰tko) jednání v˘stavního v˘boru pro Techagro 2012 (Kopeck˘) fieditel se zúãastnil jednání pracovní skupiny IBR (MZe) pfiedseda, fieditel a pfiedseda kontrolní komise ing. Jungwirth se zúãastnil jednání Agrární komory (MZe Praha) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko)

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2012 • Podání Ïádosti na registraci nov˘ch ‰lechtitelsk˘ch programÛ pro plemena Bazadaise, Bruna d’Andorra, Vosgienne, Rouge des Prés a Wagyu • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012 • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, s prvním leto‰ním ãíslem pfiichází nov˘ cyklus reportáÏí z va‰ich farem, kter˘ je pravidelnou souãástí Zpravodaje jiÏ ãtvrt˘m rokem. Z reakcí, které jsem posbírala na rÛzn˘ch chovatelsk˘ch akcích, patfií tato rubrika mezi oblíbené. Jsem tomu ráda, ale víte, Ïe kdyÏ jsem s psaním ãlánkÛ o farmách zaãínala, vyzvala jsem chovatele, aby mne kontaktovali, pokud budou stát o to se v ãasopise prezentovat, a z 31 zde dosud publikovan˘ch ãlánkÛ byly pouze 2 z vlastní chovatelské iniciativy? Ostatní farmy jsem buì vytipovala sama, nebo mi byly doporuãeny. Nechci z toho vyvozovat, Ïe chovatelé nestojí o publicitu, neboÈ 99 % z osloven˘ch s reportáÏí rádo souhlasilo. Je ale ‰koda nevyuÏít reklamy, kdyÏ je zdarma, nemyslíte? Pfii tvorbû ãlánkÛ pro toto ãíslo jsem poÏádala o spolupráci Martinu Kopáãkovou z firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s., která má letitou praxi v odvûtví chovu masného skotu; její ãást získala ve spoleãnosti, o které se zde dozvíte více na následujících fiádcích, a která se, stejnû jako druhá farma, která vám bude pfiedstavena, fiadí mezi na‰e pfiední ‰lechtitelské chovy. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Statek Ka‰perské Hory s . r . o.: 17 let chovu simentálského skotu nese ovoce Statek Ka‰perské Hory s.r.o. je pojmem, kter˘ znají pfiedev‰ím chovatelé a pfiíznivci plemene masn˘ simentál. Jedná se totiÏ o firmu, kde se toto plemeno chová jiÏ 17 let, a která vyprodukovala jiÏ fiadu plemenn˘ch b˘kÛ. Její sídlo najdete v Ka‰persk˘ch Horách, stfiediska a stáje v nedalekém Kavrlíku a v Rej‰tejnû, pastviny se rozkládají na území CHKO· a v NP ·umava, a to v nadmofiské v˘‰ce 700–950 metrÛ nad mofiem. Málokdo ví, Ïe majitelem této prosperující firmy je mûsto Ka‰perské Hory, a Ïe toto vlastnictví je v rámci âR pravdûpodobnû uni-

❒ Pohled na stáj po kolaudaci v červnu 2011, v pozadí Hrad Kašperk (foto: Michaela Jelínková)

6

kátní. DÛvody a anabázi vzniku firmy nám pfiiblíÏila starostka mûsta Ka‰perké Hory, ing. Alena Balounová a jednatel Statku Ka‰perské Hory s.r.o., ing. Jaroslav Kratochvíl pak pohovofiil o provozu. Historie Zaãneme opravdu od zaãátku, respektive zaãneme na konci jednoho a na poãátku dal‰ího období ãesk˘ch dûjin. Na ·umavû a v Po‰umaví hospodafiil v devadesát˘ch letech Státní statek Su‰ice, s.p., moloch, ke kterému náleÏely 4 hospodáfiství – jedním

z nich bylo i hospodáfiství Ka‰perské Hory. V dobû, kdy se zaãínal vydávat restituãní majetek fyzick˘m osobám, bylo rozhodnuto, Ïe ve‰keré restituce se vydají z ka‰persko-horského stfiediska. To znamenalo de facto jeho konec a propu‰tûní asi 80ti lidí, ktefií zde v té dobû pracovali. Restituce se t˘kaly zvífiat, strojÛ, budov; zemûdûlská pÛda byla státní a zaãínali se o ní hlásit pÛvodní vlastníci. Mûstské zastupitelstvo bylo v roce 1992 postaveno pfied fie‰ení problému moÏné nezamûstnanosti a navíc hrozilo, Ïe pozemky v okolí mûsta

❒ Býk Vestermole Don Leon (ZSI 570) importovaný z Dánska je v současné době 6. býk v pořadí nejlepších býků pro přímý efekt (foto: Michaela Jelínková)

skoupí osoby ãi firmy, které nemají na ·umavû vazby. Rozhodlo se tedy jednat. Spolu se sv˘m jednatelem, ing. Kratochvílem, podalo v roce 1992 privatizaãní projekt na koupi ãásti hospodáfiství Státního statku Su‰ice, stfiediska Ka‰perské Hory. Jeho schválení se v‰ak protahovalo a mezitím se vydávaly restituce, ub˘vala zvífiata, vyprazdÀovaly se stáje a odcházeli zamûstnanci. Zkusilo se to tedy jinak. V roce 1993 byla zaloÏena pfiíspûvková organizace Lesy a statky mûsta Ka‰perské Hory a tato organizace si pronajala majetek, kter˘ byl zahrnut do privatizaãního projektu. Vzhledem k novû vznikající legislativû v‰ak bylo nutné i toto zmûnit a od 1. 1. 1994 byla ustanovena firma Statek Mûsta Ka‰perské Hory – pfiíspûvková organizace. Zaãátky nebyly jednoduché, pfiedev‰ím po finanãní stránce byla v poãátku nutná finanãní vratná pÛjãka od vlastníka – tedy od Mûsta. Privatizaãní projekt byl nakonec schválen v roce 1996 – v té dobû byla schválena privatizace majetku v hodnotû cca 9 milionÛ korun, vãetnû 600 tisíc korun úvûru. Jednalo se o úãetní hodnotu majetku, jeho trÏní cena v‰ak v té dobû byla jiÏ mnohem niωí. Smlouvou byl stanoven splátkov˘ reÏim na 30 let, splácí se majetek v hodnotû 58 % úãetní ceny privatizovaného majetku. V té dobû, 1. 5. 1996, tedy vznikl podnikatelsk˘ subjekt se souãasn˘m názvem – Statek Ka‰perské Hory s.r.o.

Mimo statku vlastní Mûsto Ka‰perské Hory i 6084 ha lesÛ (z toho je 4850 ha na území Národního parku ·umava) a historick˘ Hrad Ka‰perk. Ptám se paní starostky, jestli je tedy mûsto bohaté? „Ano, dá se to tak fiíci. Díky hospodafiení tûchto firem plynou do mûstského rozpoãtu jisté pfiíjmy a na‰e hospodáfiské zázemí je lep‰í neÏ u jin˘ch mûst.“ A co vlastnictví statku mûstu pfiiná‰í? „Jedním z dÛvodÛ je bezpochyby zamûstnanost obãanÛ mûsta a údrÏba krajiny v turisticky velmi atraktivní oblasti, ale také prosperita firmy.“ Poãátky chovu KBTPM Opustili jsme historickou budovu radnice a vûnujeme se dále provozu firmy, kter˘ pfiibliÏuje ing. Kratochvíl. Je‰tû pfied schválením privatizaãního projektu se vedení mûsta a Statku zab˘valo otázkou, jak dále hospodafiit. Bylo zfiejmé, Ïe i pokud bude privatizaãní projekt schválen, nebude moÏné bez velk˘ch investic pokraãovat v chovu dojného skotu. Jako alternativa se jevil chov krav bez trÏní produkce mléka. Do vznikajícího stáda byly zafiazeny dojnice ãervenostrakatého skotu a ve spolupráci s firmou M.I.L.O.S. Inc. se na farmu dovezlo cca 170 ks jalovic z Kanady. Jednalo se o plemena masn˘ simentál, hereford a charolais. K datu schválení privatizaãního

projektu bylo na farmû 160 ks krav, 172 ks mladého skotu (kanadské jalovice) a 6 plemenn˘ch b˘kÛ. Ne v‰echna tato zvífiata vlastnil Statek, jednalo se z ãásti o smluvní ustájení. Postupem ãasu se vyprofilovalo plemenné masné stádo tvofiené 25 kravami a 15 jalovicemi plemene masn˘ simentál, dal‰í stádo, uÏitkové, tvofiily jiÏ zmínûné ãervenostrakaté krávy v poãtu 130ks. Na farmû v té dobû pracovalo 18 lidí a obhospodafiovala se plocha 850 ha zemûdûlské pÛdy podle katastru nemovitostí. NejdÛleÏitûj‰ím úkolem v roce 1996 bylo nav˘‰ení stavÛ skotu, stabilizace a inovace strojového parku tak, aby firma byla zcela sobûstaãná pfii v˘robû krmiv (pfiípadnû mohla je‰tû poskytovat sluÏby okolním subjektÛm) a v neposlední fiadû také zaji‰tûní kvalitního ustájení pro zvífiata. Jednodu‰e shrnuto – nejdÛleÏitûj‰í bylo získat na toto v‰echno finanãní prostfiedky. To se podafiilo díky jiÏ zmínûn˘m vratn˘m finanãním pÛjãkám od zfiizovatele a díky garanci úvûrÛ z PGRLF. Do‰lo k nákupu 40 ks bfiezích jalovic, v roce 1999 padlo rozhodnutí o pfievodu farmy do ekologického reÏimu hospodafiení. Pfiechodné období trvalo 2 roky, od roku 2001 je firma zafiazena do seznamu ekologicky hospodafiících subjektÛ. Do „kladn˘ch ãísel“ se, podle slov jednatele, firma dostala aÏ po roce 2000. V té dobû se uskuteãnila první rekonstrukce objektÛ b˘valé vazné stáje na farmû Kavrlík a do‰lo také k nákupu objektu b˘valého ovãína v Rej‰tejnû. Souãasnost Investice do firmy V roce 1996 byl majetek Statku zhruba 9 milionÛ korun, pracovalo zde 18 lidí. Bûhem let 2001–2011 probûhly rozsáhlé investice za 36 milionÛ korun. Souãasn˘ majetek firmy je 26 milionÛ korun (bez nakoupené pÛdy) a zamûstnáno je zde 13 lidí vãetnû jednatele a THP. Rostlinná v˘roba Pfii pfiechodu na ekologickou formu hospodafiení bylo pfiijato

7

❒ Typická představitelka plemene masný simentál (foto: Michaela Jelínková)

rozhodnutí o zatravnûní v‰ech pozemkÛ, a tedy i ukonãení v˘roby obilovin. Tím nastal problém, jak zajistit stelivo pro skot. KaÏd˘m rokem se nyní z podhorsk˘ch oblastí, ãasto aÏ 30 km vzdálen˘ch, nakupuje a dováÏí cca 1000 ks balíkÛ konvenãní slámy, jejich lisování a doprava je ve vlastní reÏii. V souãasné dobû firma obhospodafiuje 793 ha trval˘ch travních porostÛ, coÏ je plocha vyjádfiená LPIS. Ale pozemkÛ vlastních a pronajat˘ch je podle zápisu v katastru nemovitostí cca 950 ha. Mûsto k dne‰nímu dni vlastní 690 ha zemûdûlské pÛdy. Snahou vedení Statku a Mûsta bude i nadále nákup zemûdûlské pÛdy, tak, aby se zajistila stabilita firmy. Odvûtví rostlinné v˘roby je zcela podfiízené podmínkám Ïivoãi‰né v˘roby. V podstatû pravidelnû, kaÏd˘ch 5 let, dochází k vût‰í obnovû strojového parku. Firma poskytuje zemûdûlské sluÏby a v zimním období zaji‰Èuje údrÏbu mûstsk˘ch komunikací. KaÏdoroãnû se z firmy prodává i ekologické krmivo, pfieváÏnû seno, pro potfieby okolních chovatelÛ koní a pro zakrmování zvûfie v mûstsk˘ch lesích. Naopak, pro potfieby skotu je kaÏdoroãnû nakoupeno zhruba 250q ekologického obilí. Îivoãi‰ná v˘roba Roãní prÛmûrn˘ stav masn˘ch krav na Statku Ka‰perské Hory

8

s.r.o. je 330 ks, z toho je 70 ks ãistokrevn˘ch simentálek, zbytek jsou jiÏ vysokopodílové kfiíÏenky âESTR xSM. Ve stavu je 52 bfiezích jalovic, 79 ks chovn˘ch jalovic a 14 plemenn˘ch b˘kÛ. V leto‰ním roce je poprvé zkou‰en odchov 3 mlad˘ch b˘ãkÛ na farmû, na odchovnách (OPB Mûcholupy, OPB Cunkov a OPB Skály) je dal‰ích 17 b˘ãkÛ v testu. LoÀská investice V loÀském roce do‰lo k v˘znamné investici do Ïivoãi‰né v˘roby – na stfiedisku Kavrlík byla postavena nová stáj pro ãistokrevné stádo o kapacitû 97 krav a telat a 5 plemenn˘ch b˘kÛ. Stavba v hodnotû 11,7 milionu Kã byla postavena s pomocí dotace. Na první i druh˘ pohled se jedná o stavbu velmi povedenou a funkãní, coÏ dokazuje prvních zde narozen˘ch 20 telat. V dobû psaní této reportáÏe byla venkovní teplota – 15 °C. Nebyla by pravda tvrdit, Ïe ve stáji se mají zvífiata jako za kamny, i zde je venkovní arktická zima znát, nicménû v suché a ãisté podest˘lce, za vûtrem a s fungujícími napájeãkami jsou krávy i telata viditelnû spokojené. Ve stáji jsou umístûni i mladí plemenní b˘ci, kter˘m je vûnována zvlá‰tní péãe. Pro otelené krávy fungují individuální kotce, potom jsou krávy zafiazovány do skupin podle pohlaví telat tak, aby jiÏ nebylo

nutné mûnit skupiny pfied pastevním obdobím. Telata mají k dispozici ‰kolku, kde jiÏ nyní dostávají jádro a seno, a jsou zde i napájeãky. Stáj je vybavena kamerov˘m systémem, takÏe zootechniãka, Michaela Jelínková, mÛÏe z kanceláfie nebo z domova sledovat dûní ve stáji. Ale na Ka‰persk˘ch Horách nespoléhají pouze na techniku, v období telení, které nyní probíhá na Kavrlíku ve staré a nové stáji soubûÏnû, je na farmû nepfietrÏitá sluÏba a v‰echny porody se hlídají. O oprávnûnosti tohoto kroku svûdãí i leto‰ní velice nízké procento ztrát: 4 %, coÏ je vyjádfiení mrtvû narozen˘ch a uhynul˘ch telat z celkového poãtu 120 dosud probûhl˘ch porodÛ. Zisky a prodeje Hlavním zdrojem trÏeb Ïivoãi‰né v˘roby je prodej zástavu. B˘ãci se dlouhodobû prodávají – zhruba 95 % z nich putuje do zahraniãí (Itálie, Chorvatska, Rakouska a Nûmecka). V prÛmûru se prodává 200 ks zástavov˘ch telat roãnû, nejlep‰í b˘ci se zafiazují do OPB, nejlep‰í jalovice se nechávají do obratu stáda. V roce 2011 se zástavová telata prodávala ve vûku 7 mûsícÛ a v prÛmûrné ãisté hmotnosti 280 kg – v tomto ãísle je zahrnut prodej b˘ãkÛ i jalovic. Dal‰ím zdrojem trÏeb je prodej plemenn˘ch b˘ãkÛ. Na odchovnách jich bylo od vzniku firmy vybráno do plemenitby 108. První b˘k se jmenoval Grey (ZSI 88) a byl vybrán do plemenitby 10. 9. 1998. V souãasné dobû je velk˘ zájem o prodej jalovic do ãesk˘ch chovÛ. V tuzemsku zÛstává aÏ 90 % vyprodukovan˘ch jalovic. DÛvodem je jejich dobr˘ zdravotní stav, odolnost a kvalitní genetika (zejména vysoká mléãnost). Plemenáfiská práce – rozhovor o souãasném stavu a o vizích do budoucna Jak fiekl ing. Kratochvíl: „Plemenáfiská práce je bûh na dlouhou traÈ, jakmile na chvíli ustrneme, bude trvat 3 roky neÏ se vrátíme zpût. Plemenná zvífiata budou pro nás do budoucna v˘znamn˘m zdrojem pfiíjmÛ.“

A jak˘ je Vበnázor na stále diskutovanou bezrohost? Trh si to Ïádá, budeme se snaÏit produkovat bezrohá zvífiata, ale ne za kaÏdou cenu. Chceme produkovat kvalitní rámcová a dobfie osvalená zvífiata. Nebudeme ale zavrhovat kvalitní rohaté kusy, máme nyní díky nové stáji moÏnost se více vûnovat inseminaci a ve stádû máme i nûkolik homozygotnû bezroh˘ch b˘kÛ. To je ‰ance do budoucna. Jakou genetiku ve svém stádû pouÏíváte? První ãistokrevné krávy byly dovezeny z Kanady, v poãátcích se pouÏívaly i kanadské inseminaãní dávky. Do pfiirozené plemenitby byl nakoupen b˘k z Nûmecka, Diesel (ZSI 24), kter˘ se spolu s tuzemsk˘m b˘kem Gerojem (ZSI 78) podílel na vytvofiení kvalitní matefiské populace. ProtoÏe aÏ do loÀského roku byly ãistokrevné krávy ustájeny spolu s kfiíÏenkami, byl problém s organizací inseminace. Firma se rozhoda zainvestovat do nákupu plemenn˘ch b˘kÛ ze zahraniãí, tedy z Dánska, odkud se dovezlo 12 plemenn˘ch b˘kÛ. Snahou bylo dovézt zvífiata nepfiíbuzná, mûli jsme zájem i o homozygotnû bezrohé b˘ky. Napfiíklad v roce 2010 se z Dánska dovezli jiÏ i b˘ci s anglick˘m pÛvodem. Jaké investice jste za posledních 10 let vynaloÏili na nákup plemenn˘ch b˘kÛ? Ve stádû pÛsobí nyní 14 b˘kÛ,

z toho je 7 tuzemsk˘ch a 7 importovan˘ch. Investice do nákupu plemenn˘ch b˘kÛ se vy‰plhala do v˘‰e 3 milionÛ korun. A vyplatila se? Zeptejte se lidí, ktefií od nás kupují b˘ky a jalovice do sv˘ch stád, a kaÏdoroãnû se vracejí. Nebo se podívejte na na‰e b˘ky na odchovnách, napfiíklad v loÀském roce. B˘k po otci Lyke Brume (otec Supery), Tullius ·umavsk˘, byl s 83 body za exteriér nejlépe hodnocen˘m b˘kem na OPB Mûcholupy, zúãastnil se Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a nyní pÛsobí na inseminaãní stanici firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s. Ale nemÛÏeme mluvit jen o b˘cích, na farmû se rodí i kvalitní jalovice. Dal‰í pfiízniv˘ dopad této investice je zvy‰ující se pfiírÛstek u telat, nejen ãistokrevn˘ch, ale i u stáda kfiíÏencÛ. Tím se zároveÀ zvy‰ují i trÏby z prodeje zástavu. A co v˘stavy a prezentace firmy? V poslední dobû se na v˘stavách prezentovali na‰i plemenní b˘ci, máme nûkolik ocenûní z NVHZ v Pfierovû a v LetÀanech, v loÀském roce jsme nakoupili b˘ka Siven VodÀansk˘ PP, kter˘ na v˘stavû Zemû Îivitelka získal prestiÏní ocenûní Zlat˘ klas. Ale na v˘stavách se mÛÏete potkat i s potomky zvífiat, které byli z na‰í farmy prodány. A prezentace firmy jinak? Ceníme si napfiíklad náv‰tûvy

❒ Skupina jalovic na pastvě – ročník 2011 (foto: Michaela Jelínková)

dánsk˘ch farmáfiÛ, ktefií nás nav‰tívili na podzim 2010. Ale nejde jen o Dány, napfiíklad díky aktivitû âSCHMS nás nav‰tívili i farmáfii z Nûmecka a v loÀském roce bavor‰tí zemûdûlci. Ví se o nás, a my doufáme, Ïe díky tomu bude moÏné prodávat na‰e zvífiata do tuzemska i do zahraniãí. Na‰eho rozhovoru se zúãastnila i zootechniãka Michaela Jelínková, která na farmû pracuje jiÏ od roku 2004. Zeptali jsme se jí, jak ona vidí budoucnost firmy a na co se zamûfií. Díky novû vybudované stáji máme nyní moÏnost se více vûnovat ãistokrevnému stádu. Uãíme se pracovat v nové hale, v leto‰ním roce se zamûfiíme na inseminaci krav a budeme se snaÏit zlep‰it odchov telat. A na závûr nepopulární téma – co vás trápí? Jednatel i zootechniãka jsou i v této otázce zajedno. Nejvût‰ím problémem souãasné doby je pfiíli‰ zatûÏující administrativa. Jak fiíká ing. Kratochvíl: „Na‰e firma není tak velká na to, abychom si mohli dovolit dal‰í sílu na zpracování administrativy, ale sami tyto vûci tûÏko stíháme a zvládáme je na úkor osobního volna.“ Abychom ale nekonãili pfiíli‰ pesimisticky. Nav‰tívili jsme farmu, která se má ãím pochlubit, kde se v‰ichni snaÏí o to, aby zvífiata byla co nejspokojenûj‰í,protoÏe to je cesta k prosperitû. Setkali jsme se s partou lidí zapálen˘ch do své práce, která je jim zároveÀ celoÏivotním koníãkem, moÏná lépe fieãeno konûm. Na závûr slovo jednatele: „Za provoz firmy jsem zodpovûdn˘ majiteli jiÏ 19 let já. Kde by v‰ak bylo moje snaÏení, pokud bych kolem sebe nemûl kolektiv nad‰encÛ, s jejichÏ pomocí se ve‰keré plány realizují. Tímto bych chtûl v‰em souãasn˘m i minul˘m spolupracovníkÛm podûkovat. Velk˘ dík patfií zároveÀ i Mûstu Ka‰perské Hory, vlastníkovi firmy, kter˘ umoÏÀuje její dal‰í rozvoj a podporuje investice do budoucna.“ A nám nezb˘vá neÏ popfiát: Jen tak dál!

9

Franti‰ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaÏd˘ nedokáÏe O Franti‰ku Lédrovi jste jiÏ moÏná zaslechli v souvislosti s v˘stavnictvím, jehoÏ je velk˘m pfiíznivcem. Prezentovat svá zvífiata na chovatelsk˘ch pfiehlídkách bylo hlavní motivací pro smûfiování chovu masného skotu plemene charolais, se kter˘m zaãal ve v˘chodoãeské Sopotnici pfied dvanácti lety. Zûmûdûlcem dílem náhody Otec pana Lédra byl poslední zemûdûlec okresu Ústí nad Orlicí. V rodné Sopotnici hospodafiil do roku 1974, kdy mu pole v rámci kolektivizace a likvidace soukromého zemûdûlství vymûnili za tak vzdálené, Ïe na nûm jiÏ nebylo moÏné pracovat. Hospodafiení tedy ukonãil, zaãal pracovat jako jefiábník a doma mûl malou záhumenku. Po roce 1989, i kdyÏ mûl pfied nástupem do dÛchodu, se k zemûdûlství ihned vrátil, a stal se tak prvním soukrom˘m zemûdûlcem v okrese. Dostal zpût 15 hektarÛ polí, 7 ha lesa a dal‰ích 30 hektarÛ se podafiilo pronajmout. Dûlal rostlinnou i Ïivoãi‰nou v˘robu, kde se specializoval na mléko a telata. Franti‰ek se dvûma bratry na farmû do sv˘ch 15ti let, neÏ ‰el do uãení, pomáhal, a to pfiedev‰ím s chovem tûÏk˘ch koní. KdyÏ farmu opou‰tûl, domníval se, Ïe se na ni jiÏ nikdy nevrátí. OtcÛv pfiístup k farmafiení v produkãní formû jej pfiíli‰ neinspiroval. V roce 1985 se tûsnû pfied odvedením na vojnu rozhodl emigrovat. DÛvodem byly spí‰e ekonomické neÏ politické dÛvody. Situaci na farmû ani v tehdej‰ím âSSR obecnû nevidûl jako zajímavou. Lákala ho rychlá auta, motorky, svût… Prostfiednictvím koníãku, jímÏ byl spoleãensk˘ tanec, v kterém vynikal, se mu podafiilo vycestovat do Bûlehradu, odkud se jiÏ nevrátil. Pfies Rakousko, kde poÏádal o azyl, se po pÛl roce dostal do vysnûné Ameriky. V USA chtûli mladé, zdravé, silné lidi – nezajímalo je vzdûlání, jen ãlovûk, kter˘ mÛÏe pracovat. Aãkoli nemûl kvalifikaci,

10

❒ František Lédr s pastevním areálem v Sopotnici (foto: Jana Řehořová)

pfiihlásil se na místo automechanika, a byl pfiijat. Bûhem pÛl roku se nauãil anglicky a postupnû se vypracoval na opraváfie motorÛ. Pfiivydûlával si jako ãí‰ník, a to v nejlep‰ích restauracích v Atlantû, státu Georgia. Vá‰eÀ pro auta jej pfiivedla i k závodûní na okruhu NASCAR a vybudování vlastního autoservisu, kter˘ funguje dodnes. Konkurenãní prostfiedí bylo v USA tvrdé. Po zaloÏení rodiny pan Lédr jiÏ nemohl vûnovat podnikání ve‰ker˘ svÛj ãas, a tak uvítal nabídku firmy Gerber (která se specializovala na dûtská jídla), kde zároveÀ pÛsobil ve vedoucí funkci, na post zástupce v Evropû. Prodal autoservis a v roce 1996 se vrátil do rodné zemû. Zde jej ale ãekalo zklamání. Zmûny, které se udály za 11 let, co byl pryã, byly velké. Ne‰lo navázat, kde se skonãilo. V deziluzi zvaÏoval návrat do USA. Upsal se ale na post provozního fieditele mlékárny holandské spoleãnosti Nutricia, tak se rozhodl, Ïe smlouvû dostojí. Firemní strategie, která mûla namísto budovatelské tendence spí‰e opaãnou, jej ale po pár mûsících stejnû pfiivedla k v˘povûdi. Dal‰í pÛlrok strávil jako poradce pro západní manaÏery, které uvádûl na v˘chodní trhy. Tuto práci vystfiídalo dvouleté pÛsobení v podniku zab˘vajícím se v˘robou dfievoobrábûcích strojÛ, a to zase nev‰ední pozice „létajího doktora“ u Forda Charouze, kde mûl

po svûtû opravovat to, na co mechanici v âR nestaãili. Ani v jednom z tûchto zamûstnání v‰ak nena‰el naplnûní. Rozhodl se tedy opût opustit republiku a odjet, tentokrát do Austrálie. NeÏ ale nachystal v‰e potfiebné na cestu, pfii‰la nehoda mlad‰ího bratra, kter˘ mûl pfievzít rodinné hospodáfiství. Franti‰ek Lédr se pro udrÏení rodinné tradice v roce 2001, na zaãátku nového tisíciletí, vrhnul zcela neãekanû a neplánovanû – do zemûdûlství. Chovatelské zaãátky Zaãínal sám s 15 ti hektary vlastními a 30ti pronajat˘mi. Provoz farmy byl velice nákladn˘. Hospodafiení chtûl pojmout jinak, neÏ otec, a tak bylo tfieba pfiipravit si podmínky a vybavení. Vlastní úspory byly záhy pryã. Bez státní podpory by se neobe‰el. Do zaãátku nakoupil traktor, baliãku, lis a první bfiezí jalovice plemene charolais. V˘bûr plemene byl opût dílem náhody. Na rozhodnutí mûl pan Lédr dva t˘dny, aby stihnul dotaãní termín. Osobnû se mu líbilo plemeno Aberdeen Angus, nikde ale nebyly dostupné bfiezí jalovice. Dostal tip na podnik ZEAS, a.s. Pod Kunûtickou horou, kde bylo zvífiat v potfiebné kategorii dostatek, nakoupil tedy tam. KdyÏ svÛj neplánovan˘, znalostmi nepodloÏen˘ krok hodnotí zpûtnû, fiíká: „Niãeho nelituji. Bylo to to nejlep‰í, co jsem mohl udûlat.

Po zvífiatech je na trhu stále poptávka.“ Po mechanizaci a zvífiatech bylo je‰tû tfieba vyfie‰it otázku ustájení. V Sopotnici, pÛvodním zázemí farmy, nebyly k tomuto úãelu vhodné podmínky. Jako na zavolanou se v nedaleké obci Kostelecké Horky uvolnil areál po zkrachovalé firmû se stájí K-96 a 100 kusy ãesk˘ch strakat˘ch krav. S areálem získal pan Lédr do nájmu i pfiilehlé pozemky. Stáj byla po rekonstrukci pfiipravena s rezervou pojmout 90 aÏ 100 kusÛ matek s telaty. âeské strakaté krávy byly ãásteãnû vybrakovány a nûkolik kusÛ si chovatel ponechal v uÏitkovém stádu. Pan Lédr mûl zku‰enosti s prací na farmû z dûtství, kdyÏ se ale dostal k vlastnímu hospodafiení, které chtûl pojmout jinak, musel se v‰e uãit znovu a od zaãátku. Zaãátky nebyly jednoduché, chybûly mu zku‰enosti se zvífiaty z pastvy. Po prvním pokusu o uvázání dovezen˘ch zvífiat se mu jalovice rozutekly a tfii mûsíce je shánûl po ‰irokém okolí. Na‰tûstí se nikomu nic váÏného nestalo a v prvních narozen˘ch telatech by uÏ divoké matky nikdo nena‰el. Odmaliãka byla na vazném ustájení, z nûhoÏ je pan Lédr odvádûl pouze ke krmení, a tím je zcela ochoãil. „Je to v‰echno o pfiístupu, péãi, kterou zvífiatÛm vûnujete,“fiíká na tuto zku‰enost. Systém odchovu Základ stáda tvofií 60 ãistokrevn˘ch matek a 35 uÏitkov˘ch krav plemene âeské strakaté. Stavy vzhledem ke kapacitû ustájení navy‰ovat nemÛÏe. Co v‰ak mûnit lze, je poãet ãistokrevn˘ch a uÏitkov˘ch kusÛ. Cílem je nav˘‰it poãty ãistokrevn˘ch kusÛ na 90 matek. UÏitkov˘ch krav se v‰ak pan Lédr zbavovat zcela nechce a pochvaluje si jejich v˘pomoc, pokud napfi. tele nepfiijme matka, je potfieba pfiíkrm, apod. V Sopotnici a Kosteleck˘ch Horkách obhospodafiuje pan Lédr plochu o v˘mûfie 295 hektarÛ, z ãehoÏ je 35 ha vlastních a 20 ha tvofií orná pÛda. Na té pûstuje obilí, pfiedev‰ím kvÛli slámû. Mechanizaci má v‰echnu vlastní, a to pfiedev‰ím na zpracování

❒ Stádo ve stáji v Kosteleckých Horkách (foto: Jana Řehořová)

píce. 300 hektarÛ bez problémÛ obhospodafií ve tfiech lidech. Vûnuje se téÏ agrosluÏbám. Pozemky v okolí Kosteleck˘ch Horek, které tvofií hlavní ãást pastevního areálu se nachází v nadmofiské v˘‰ce 320 m a jejich podkladem je nekvalitní písãitá pÛda. ¤adí se proto do kategorie LFA. Pokud je su‰‰í rok, na uÏivení jedné krávy jsou potfieba i více neÏ tfii hektary. Ze zmínûn˘ch dÛvodÛ mají zvífiata bûhem pastvy neustál˘ pfiísun sypk˘ch minerálií obohacen˘ch o selen, kterého je na písãité pÛdû nedostatek a od srpna se zaãíná s pfiikrmováním senem a senáÏí. V listopadu jsou jiÏ zvífiata ustájena do zimovi‰tû neboÈ na konci mûsíce zaãínají první porody, které chce mít chovatel pod dohledem. Krávy pfied otelením dostávají senáÏ a seno. Pan Lédr není pfiíznivcem pfiíli‰ nev˘Ïivné krmné dávky, aãkoli se této kategorii zvífiat doporuãuje. ¤íká a praxe mu to potvrzuje, Ïe telata jsou u dobfie Ïiven˘ch matek Ïivotaschopnûj‰í. B˘ci a jalovice do dvou let vûku dostávají navíc smûs drceného Ïita s ovsem a mineráliemi. Jalovice jsou do prvního pfiipu‰tûní, které je smûfiováno na vûk kolem dvou let, ustájeny a vykrmovány, aby byly na první tele v fiádné kondici. Mladá zvífiata se krmí adlibitnû, dospûl˘m b˘kÛ je dávka regulována. Telata mají na pastvinû pfiíkrmi‰tû, kde dostávají maãkané zrno. S granulemi se muselo vzhledem k ekologické formû hospodafiení pfiestat a v˘sledky jsou znát, pfiedev‰ím na b˘ãcích,

letos jich nepro‰lo do testu 9, coÏ je nejvíce v historii. VÏdy to byl maximálnû 1 kus. Jalovice slavily na poslední národní v˘stavû úspûchy, takÏe na tûch zmûna v˘Ïivy není na‰tûstí tak znát. B˘ãkÛ, ktefií putují do testu, je v posledních pár letech v prÛmûru 15 roãnû. Z organizaãních dÛvodÛ chovatel preferuje odchov na odchovnû b˘kÛ. B˘ãci, ktefií vybraní nejsou, jsou prodáni, stejnû jako jalovice, které se neponechají na roz‰ífiení stáda. Ale základní stádo se kaÏd˘m rokem navy‰uje, jalovic se prodává minimum. Do budoucna by se pan Lédr rád soustfiedil na produkci kategorie bfiezích matek a jalovic. V˘krmu se nevûnuje ani vûnovat nechce. Princip zvífie vykrmit, a pak porazit, jej nenaplÀuje. Od roku 2010 je pan Lédr registrován v ekologickém systému hospodafiení. S pfiechodem do této formy hospodafiení, která je zajímavá jak díky ‰etrnûj‰ímu pfiístupu k pfiírodû, tak po finanãní stránce, ale vyãkával, aÏ se pfiedpisy, které je nutno dodrÏet, trochu zmírní. Nûkteré postupy, které nejsou dovoleny, ukonãil – jako napfiíklad embryotransfer. Tomu se intenzivnû vûnoval 8 let a hlavnû prostfiednictvím nûj vybudoval své stádo. Embrya nakupoval a jako nositelky slouÏily ãervené straky. Co se nákupu z jin˘ch chovÛ t˘ká, tak pfiikoupil 4 jalovice s v˘born˘mi pÛvody od spoleãnosti Bovet Sloupnice, a.s., dal‰í 4 jalovice zakoupil od ing. Boudy z Veselíãka u Sedlãan, kter˘ má téÏ velmi kvalitní zvífiata.

11

❒ 156874952CZ národní vítězka v kategorii starších jalovic na NVHZ 2009 v Brně (foto: Karel Melger)

V chovu se od zaãátku pouÏívá inseminace, kterou nyní provádí zootechnik pana Lédra, pÛvodem z Ukrajiny, kter˘ je kvalifikací veterináfi, má inseminaãní kurs a je na farmû neustále k dispozici, pochvaluje si majitel. S provozem farmy v souãasné dobû vypomáhá je‰tû jeden zamûstnanec. Inseminace je pouÏívána pouze v rámci pfiirozené fiíje, a to v období od února do konce dubna. PouÏívá se semeno nejlep‰ích francouzsk˘ch b˘kÛ (napfi. ZTI 102 SUMO, ZCH 450 LE REBEL, ZTI 085 VIZIR P, ZCH942 UNICO SC PP, ZTI 712 CABAR SC P, ZCH 517 NELSON, ZCH 574 OHIO). 1. kvûtna jde stádo, rozdûlené na 3 skupiny na pastvinu a nastupují 3 plemeníci, ktefií zde pÛsobí do konce ãervence. Pfiesto se zatím nedafií docílit 100% bfiezost. „DÛvodem je, Ïe b˘ci nikdy „nezpracují“ v‰echny naráz fiíjící se kusy,“ fiíká chovatel. První b˘k od stáda byl na farmu zakoupen v roce 2003 z OPB Osík, následoval b˘k ZCH 876 Manitou od Vlastimila Hatláka, na kterého pan Lédr vzpomíná jako na v˘borného plemeníka i na v˘stavní kus. Musel v‰ak b˘t ze zdravotních dÛvodÛ utracen. Pfiedãasnû skonãil i Ïivot dal‰ího vynikajícího b˘ka ZTI344 Posel Smilovsk˘, kterého mûl chovatel ze ZD Pozovice. O tomto b˘kovi fiíká pan Lédr, Ïe mu nebylo v âechách rovno: „Na v˘stavách sbíral díky v˘raznému osvalení a dobré stavbû tûla jedno pfiední ocenûní za druh˘m.“ Ne‰Èastná událost potkala

12

chovatele zrovna pfied pfiipou‰tûcí sezónou. Potfieboval tedy rychle sehnat plemeníka do stáda. Aãkoli se nedomnívá, Ïe zahraniãní trh by nabízel lep‰í kvalitu, neÏ máme u nás, z organizaãních dÛvodÛ se rozhodl pro import. Francouzsk˘ b˘k ZTI 545 Eldorado (po otci Sesame), pÛsobil nejprve na inseminaãní stanici spoleãnosti Genoservis, a. s., v chovu Franti‰ka Lédra je druh˘m rokem. Dal‰í b˘k momentálnû pÛsobící v ãistokrevném stádû je ZTI 806 TIBET. Do ãistokrevné plemenitby vybírá chovatel tu nejlep‰í genetiku, aÈ se jedná o pfiirozenou plemenitbu ãi v˘bûr inseminaãních dávek. A jak chovatel postupuje, aby v pfiirozené plemenitbû dosáhl maximální efektivity? B˘ky dává „rozskákat“ do uÏitkového stáda jednoho jiÏ v únoru a druhého v bfieznu. Poté jsou odstaveni a dobfie krmeni, aby byli v kvûtnu ve správné „pracovní“ formû. SvÛj postup zdÛvodÀuje tím, Ïe b˘kovi trvá 2–3 t˘dny, neÏ se shodí nabraná kila a rozskáãe se. Tuto fázi si odbudou v uÏitkovém stádu, a fungují poté ihned od zaãátku pfiipou‰tûcí sezóny. Vzhledem k poptávce pan Lédr ‰lechtí ãásteãnû na bezrohost. Nûkolik geneticky bezroh˘ch krav a jalovic, které vyprodukoval, ale inseminuje opût rohat˘mi b˘ky, aby získal zvífiata s dobr˘m osvalením, které se u bezroh˘ch zvífiat ztrácí. „V bezrohosti vidím ryze obchodní záleÏitost, neboÈ Ïádn˘

bezroh˘ b˘ãek se ve v˘vinu nemÛÏe rovnat s rohat˘m. S bezrohou genetikou pracuji 5 let. Jsou lep‰í porody, protoÏe se rodí men‰í telata, která jsou ale men‰í i v dospûlosti,“ fiíká chovatel. Nad bezrohou genetikou ale hÛl zcela neláme: „·lechtûní je proces a v˘sledky nás mohou v‰echny pfiekvapit.“ S plemenem je spokojen˘, nemûnil by ho. Je v‰ak pravdou, Ïe toto plemeno vyÏaduje péãi a osobní pfiístup. Nelze jej odchovávat extenzivnû. Asistuje se u 70 % porodÛ tak, Ïe se porod hlídá, ale nezasahuje se do nûj, na 30 % porodÛ se aktivnû podílí, pfiesto je ãást porodÛ z tûchto tfiiceti procent obtíÏn˘ch, kdyÏ je tele napfi. ve ‰patné poloze, takÏe nemusí skonãit Ïivû narozen˘m potomkem. V˘stavy A proã se pan Lédr vydal na ‰lechtitelskou dráhu? Pfiiznává, Ïe „spí‰e neÏ ‰lechtûní samotné jej lákaly v˘stavy a obchod, kterému se vûnoval v jin˘ch profesích po mnoho let. Nav‰tûvoval první chovatelské pfiehlídky na Jangelci, v Litomy‰li a Pfierovû a zatouÏil mít na nich svá zvífiata téÏ. A protoÏe na na‰ich v˘stavách mohou soutûÏit pouze plemenná zvífiata, vydal se tímto smûrem. VÏdy jej bavilo dokázat to, co jiné ne, b˘t nejlep‰í, nejrychlej‰í. KdyÏ pracoval s auty, bylo to jednoduché – buì byla nejrychlej‰í nebo líbivá, ale genetika – to je ofií‰ek: „Odchovat kvalitní zvífie trvá nûkolik let a v prÛbûhu se mÛÏe kdykoli v‰e zmûnit. Nefunguje to tak, Ïe to, co se dnes udûlá, zítra se uvidí. Chovatel zvífie „piplá“ a v˘sledek je nejist˘ a v tom je jeho genialita. Hodnû lidí by se r v a l o , kdyby

vûdûlo, Ïe budou vítûzové. Chovatel zdaleka neví, zda vÛbec uspûje, a pfiesto jde dál. Tam je srdce chovatele.“ V˘stav se úãastnil od sam˘ch poãátkÛ, ale na tom, aby se zvífiata zaãala umísÈovat, musel zapracovat. Ne‰lo to rozhodnû hned. Zde vzpomíná jméno Pavla Káãera, kter˘ mu dal mnoho cenn˘ch rad v oblasti chovatelství i odchovu potenciálních v˘stavních kusÛ. V˘stavní pfiehlídky povaÏuje za velice dÛleÏité. Bonitéfii tam ãlovûku ukáÏí, jak má zvífie vypadat. „Není to o tom b˘t nejvût‰í, ale b˘t velk˘ a soumûrn˘.“ KdyÏ si vytipovává telata, soustfiedí se na ta, která mají tûωí porody díky ‰ir‰ím hrudníkÛm a mohutnûj‰í kostfie. Z tûch se mohou stát potenciální ‰ampioni. SvÛj recept chovatel popisuje: „KdyÏ chci ‰piãkovou jaloviãku, tele nebo pozdûji krávu nebo b˘ãka, musím poznat po porodu vhodné tele a ochoãit je s právû otelenou krávou ãeského strakatého skotu. Díky vy‰‰í produkci mléka této adoptované matky tele dosahuje dvoukilov˘ pfiírÛstek. Pak mohu pfiijít s roãní jaloviãkou nebo b˘ãkem o hmotnosti 600 kg. Ne kaÏd˘ ‰ampion tedy vyroste u své pravé matky, protoÏe ta nemá tolik mléka, aby jej odchovala.“ Na v˘stavách se mu podafiilo získat jiÏ první místa nebo ‰ampiony plemen ãi národní vítûze v kategorii telat, mlad˘ch i star‰ích b˘kÛ, roãních i dvoulet˘ch

❒ Plemeník ZTI 545 Eldorado importovaný z Francie (foto: Pavel Káčer)

jalovic – poslední, co zb˘vá, je kategorie krav, kde má pan Lédr zatím „pouze“ tfietí místo. Mezi poslední úspûchy chovatele patfií první místo a titul národního vítûze v kategorii mladí b˘ci pro b˘ka ZTI 846 TOM Z HOREK na Národní v˘stavû 2011 v Brnû. Pan Lédr by uvítal radûji men‰í v˘stavu kaÏd˘ rok neÏ jen jednu velkou jednou za dva roky. Domnívá se, Ïe chovatelské pfiehlídky nejsou dÛleÏité jen pro chovatele, ktefií si tam porovnají své v˘sledky a udûlají reklamu svému chovu, ale Ïe jsou atraktivní i pro laickou vefiejnost, a proto by mûly b˘t ãastûj‰í. K v˘znamu, jak˘ v˘stavnictví pfiiná‰í, dodává: „V˘stava mne peníze stojí, ale myslím si, Ïe pro chovatele je to nutná záleÏitost. Ti, co ãas a peníze neinvestují, si nemohou stûÏovat, Ïe nemohou prodat. A je tomu tak

❒ Býk ZTI 846 Tom z Horek získal 1. místo a titul národní vítěz v kategorii mladí býci vybraní v roce 2011 na NVHZ 2011 v Brně (foto: Karel Melger)

proto, Ïe je nikdo nezná, nic se o nich neví. V˘stava je jedineãn˘ zpÛsob, jak svÛj chov prezentovat.“ Pochvaluje si chovatel, kter˘ bûhem tûchto akci nasbíral mnoho kontaktÛ a zájem o svá zvífiata není schopen pokr˘t. Z tohoto dÛvodu je ochoten za vystavování ãásteãnû platit. Budoucnost Pan Lédr skromû fiíká, Ïe zaãínal od nuly a Ïe k dokonalosti má stále daleko: „Je tfieba nûco dostavût, nûco doplatit, a hlavnû dobudovat stádo o sto ãistokrevn˘ch kusech. Abych mohl b˘t v klidu, je‰tû je tfieba toho hodnû vykonat.“ Co jej ale tû‰í jiÏ dnes a na co je hrd˘ je, Ïe podobného nad‰ence na‰el ve svém synovi a mohou se tedy chovatelství vûnovat spoleãnû. Je moÏné, Ïe syn, kterému pan Lédr pfiedal ãást hospodáfiství, si do budoucna pofiídí jiné plemeno, ale zatím se v Sopotnici bude vûnovat v˘stavbû nového zimovi‰tû a komerãnímu stádu a pan Lédr bude mít na Kosteleck˘ch Horkách ãas na plemenafiinu. Kdyby se je‰tû nûkde na‰la Ïena, která by s ním sdílela radosti a strasti, které s sebou Ïivot nese, ke ‰tûstí by mu uÏ nic nechybûlo. Tím konãí rozhovor s muÏem, kter˘ se od motorÛ dostal k chovu masného skotu, v nûmÏ nalezl Ïivotní naplnûní. Jak sám fiíká: „Co mû nikdy nepfiestane fascinovat, je zázrak zrození Ïivota. Je to nûco, co nelze naprosto niãím nahradit. To je to, co mne Ïene dál.“ A my mu v jeho dal‰ím konání pfiejeme hodnû ‰tûstí!

13

Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! Anna Marcinková, Ota Beran, BM Profit Skot se u nás uÏ nûkolik desetiletí nechová jen kvÛli produkci mléka, nebo kvÛli takzvanû kombinované produkci maso-mléko. âást chovatelÛ si zvolila odli‰nou cestu a vybrala si jako svou hlavní produkovanou komoditu kvalitní hovûzí maso. Ti by ze svého rozhodnutí mûli stále více profitovat. Ale jakou cestou se dát, aby tomu tak bylo? Produkce hovûzího masa se dá zajistit nûkolika rÛzn˘mi cestami. Jedním z velmi ãast˘ch zpÛsobÛ, oblíben˘ zejména v na‰ich konãinách, je vykrmování b˘kÛ dojn˘ch nebo kombinovan˘ch plemen. Ale aÈ se to nûkomu líbí nebo ne, tak jsou na svûtû zemû, kde s b˘ãky dojen˘ch plemen zacházeno úplnû jinak, jsou odpadem v kaÏdém smyslu toho slova a kaÏd˘ den jejich Ïivota je poãítán za ztrátov˘. ProtoÏe nejen studie, ale i mnoho zku‰eností spotfiebitelÛ, potvrzují, Ïe kvalita masa specializovan˘ch masn˘ch plemen, která jsou po mnohá desetiletí ‰lechtûna právû a jen na produkci kvalitního masa se specifick˘mi vlastnostmi, se od toho z dojen˘ch ãi kombinovan˘ch plemen znaãnû li‰í. A tak se dostáváme k té druhé moÏnosti „v˘roby“ hovûzího, a tou je chov specializovan˘ch masn˘ch plemen nebo rÛzn˘ch uÏitkov˘ch kfiíÏencÛ aÈ uÏ masn˘ch plemen nebo v kombinaci s plemeny dojen˘mi ãi kombinovan˘mi. Kvalitní hovûzí je kdyÏ… O rozdílech v kvalitû masa rÛzn˘ch kategorií skotu nebo o rozdí-

❒ Kvalitní hovězí maso ve Francii

14

lech mezi jednotliv˘mi plemeny uÏ byla popsána spousta papíru. Stejnû tak by se dalo najít mnoho studií poukazujících na dÛleÏitost správného o‰etfiení masa po poráÏce a délce jeho zrání. Urãitû jste vy i zpracovatelé masa jiÏ spousty ãlánkÛ o tomto tématu ãetli. Ale nezapomínejme na to, Ïe opakování je matkou moudrosti a ponûkud smutn˘m faktem zatím stále je‰tû je, Ïe se jen málokter˘ z producentÛ zástavov˘ch zvífiat ãi jateãného skotu zajímá o to, co se vlastnû z jeho produkce dostane ke spotfiebitelÛm po zpracování na jatkách a po prÛchodu balicí linkou. A v˘sledkem bohuÏel b˘vá bûÏná skuteãnost, se kterou se mÛÏete setkat v chladicích regálech vût‰iny na‰ich obchodÛ a která je velmi odli‰ná od léty provûfien˘ch zku‰eností praktikÛ i doporuãení zasvûcen˘ch odborníkÛ. Nicménû, lze doufat, Ïe se tato situace mÛÏe do budoucna zlep‰it. Na‰tûstí se totiÏ pomalu ale jistû zaãínají objevovat chovatelé (a zpracovatelé), kter˘m není lhostejné, jak je prezentována (a pfiiznejme si, Ïe nûkdy spí‰e degradována) jejich práce. JiÏ existují i majitelé jatek a bouráren, ktefií nejen ví, které maso je k ãemu dobré a umí zákazníkovi poradit a chovateli za kvalitní kus zaplatit odpovídající cenu, ale také dovedou masu dát to, co je tfieba, aby si i spotfiebitel nakonec pfii‰el na své a opravdu si pochutnal – struãnû fieãeno: upfiednostní kvalitu nad kvantitou. Pfies hypermarket to nejde… MoÏností, jak dostat ke spotfiebitelÛm kvalitní hovûzí maso je více. Pokud chcete zákazníkÛm nabídnout skuteãnû prvotfiídní a specifick˘ produkt a zároveÀ získat dobrou reklamu pro svÛj chov, tak cesta k tûmto dvûma cílÛm urãitû nepovede pfies pulty hyper- ãi supermarketÛ. Tip na to, jak prezentovat plemeno nebo i konkrétní chov ãi chovy mÛÏeme získat napfiíklad ve Francii, kde pro vût‰inu potravin existuje rozsáhl˘ seznam znaãek kvality,

které mimo jiné deklarují i pÛvod produktu, u masa jsou to napfiíklad takzvané Label Rouge, a prodejny, které tyto produkty v˘hradnû prodávají (a jejich kvalita je peãlivû sledována), ale také fiada chovatelÛ vûnuje své úsilí hledání zpÛsobÛ, jak nauãit zákazníky vyhledávat právû jejich produkty. Toho se nejlépe docílí, pokud mÛÏe mít producent pfiím˘ kontakt se zákazníkem a skuteãnû ví, co mu nabízí. Ale pofiídit si jatky ãi bourárnu není ani ve Francii snadnou a levnou záleÏitostí. A proto nûktefií chovatelé vyuÏívají sluÏeb velk˘ch jatek, kde jim jsou ochotni a schopni vyrobit takfika cokoliv si fieknou – nejãastûji napfiíklad desetikilové vakuovû zabalené balíãky patfiiãnû vyzrálého masa, které obsahují ode v‰eho nûco a chovateli staãí jen v dohodnut˘ den v‰e vyzvednout a dopravit zákazníkovi, kter˘ je spokojen˘, protoÏe ví, Ïe za své peníze dostane do rukou maso, kterému byla vûnována maximální péãe jak za Ïivota zvífiete, tak po poráÏce. Není pak divu, Ïe pro takové maso si jezdí lidé i z pomûrnû velk˘ch vzdáleností a jsou ochotni zaplatit za nû i nûkolikanásobnû vy‰‰í cenu neÏ v supermarketu, protoÏe ví, jakou kvalitu mohou za své peníze oãekávat. A co u nás doma? I u nás uÏ se pomalu zaãíná bl˘skat na lep‰í ãasy. Producenti i zpracovatelé si postupnû uvûdomují, Ïe kvalitu, kterou jim specializovaná masná plemena skotu mohou nabídnout, je potfieba maximálnû vyuÏít a co nejlépe zpenûÏit. A tak se chovatelé nejen sdruÏují a budují vlastní jatky, aby jejich produkce nebyla „znehodnocena“ nevhodn˘m zacházením ziskuchtiv˘ch fiezníkÛ, ktefií nechtûjí, aby „pfiíli‰ dlouh˘m“ zráním pfii‰li o ãást hmotnosti jateãn˘ch tûl. Chovatelé si dobfie uvûdomují, Ïe kvalita a hmotnost jsou dvû rozdílné kategorie. JenÏe ne vÏdy je moÏnost zbudování jatek ãi aspoÀ bourárny do-

stupná, tak se chovatelé spojují napfiíklad se zpracovateli ãi distributory, ktefií jsou ochotni pfiistoupit na tro‰ku odli‰ná pravidla hry, kde není prioritou mnoÏství, ale kvalita, aby právû na té v˘jimeãné kvalitû, kterou dokáÏe nejeden farmáfi vytvofiit, mohli profitovat jak oni, tak zákazníci, ktefií ji jsou schopni ocenit a (nebojme se toho slova) zaplatit. Ano, i kdyÏ reklamy nepfiestávají lákat zákazníky na extra nízké ceny, tak i u nás se stále roz‰ifiuje skupina zákazníkÛ, která upfiednostÀuje kvalitu a cenu sleduje aÏ na druhém místû. Zku‰enosti z Posázaví Jedním z takov˘ch chovatelÛ, kter˘ pfii produkci hovûzího vsadil na masná plemena, konkrétnû na plemena gasconne a belgické modrobílé, a pro distribuci ke spotfiebitelÛm se rozhodl vyuÏít sluÏeb firmy Ecoproduct zab˘vající se prodejem celé ‰kály bioproduktÛ, je Ing. Josef Firman, kter˘ hospodafií nedaleko Jílového u Prahy – na Radlíku. Jak to v‰echno zaãalo… Po transformaci „posázavsk˘ch Slu‰ovic“ – JZD „Rozvoj Posázaví“ – kde byla pfied 20 lety oblast s intenzivní produkcí obilnin a mléka a navzdory kopcovité krajinû a pÛdním podmínkám se na velké v˘mûfie pûstovala kukufiice, se Ing. Josef Firman rozhodl pokraãovat v hospodafiení ponûkud jin˘m zpÛsobem, a to v souladu s tím co tamní krajina s jednotliv˘mi zemûdûlsk˘mi pozemky rozeset˘mi mezi lesy populární rekreaãní oblasti dovolí. Na poãátku tu pracovalo 35 lidí, jejichÏ poãet se postupnû sníÏil na 12 a od stoprocentní rostlinné v˘roby (fiepka, obilniny) se tu propracovali k pfiirozenému cyklu, ve kterém je zapojena i Ïivoãi‰ná produkce. Jak fiíká Ing. Firman: „Zemûdûlství bez chovu zvífiat je neúplné a ploché.“

❒ Ing. Josef Firman na prezentaci hovězího masa v Jílovém u Prahy

Dnes hospodafií na více neÏ devíti stovkách hektarÛ zemûdûlské pÛdy a chovají ovce na produkci masa a skot bez trÏní produkce mléka. Na pastvinách se pohybuje cca 200 plemenic (v ãisté formû je tu gasconne, pár krav kombinovan˘ch plemen a pak je‰tû kfiíÏenky s dojn˘mi plemeny) a nûkolik b˘kÛ (z toho 3 b˘ky plemene belgické modrobílé, ktefií pÛsobí v uÏitkovém kfiíÏení pro produkci zástavu a jateãn˘ch zvífiat). Základní stádo bylo zaloÏeno na nákupech plemenic po okolí, ale na konci tisíciletí pfiece jen do‰lo i na rozhodování o plemeni, které by nejlépe odpovídalo pfiedstavám chovu v dan˘ch podmínkách. VyÏadována byla odolnost, vytrvalost, snadné porody, v˘borná mléãnost a matefiské vlastnosti. Z tohoto „konkurzu“ vy‰lo vítûznû plemeno gasconne. V ãisté podobû se ale zástav plemene gasconne tûÏko prodává a v produkci plemenného materiálu bránilo ozdravování od IBR. A tak se ke slovu dostalo uÏitkové kfiíÏení. Bylo tedy tfieba vybrat vhodné plemeno, které k vynikající matefisk˘m vlastnostem a mléãnosti pfiidá z otcovské strany v˘raznou

❒ Telata na chovu pana Firmana (foto: Kamil Malát)

rÛstovou schopnost a osvalení (ale nepfiidá na síle kostry) – volba logicky padla na „krále osvalení“ – plemeno belgické modrobílé, jehoÏ obrovskou v˘hodou je v˘borná intenzita rÛstu, velmi dobrá jateãná v˘tûÏnost a vysoká kvalita jateãn˘ch tûl, a to i u kfiíÏencÛ s tímto plemenem. Rostou jako z vody… Ve‰kerá produkce masa je zaloÏena na vyuÏití objemn˘ch krmiv, pouze plemenn˘m b˘kÛm je v prÛbûhu zimních mûsícÛ pfiilep‰ováno koncentrovan˘m jadrn˘m krmivem. Tele je do 6–7 mûsícÛ Ïiveno matkou a jelikoÏ matkou b˘vá gaskoÀka nebo kfiíÏenka s podílem krve dojného plemene, tak se není co divit, Ïe tele roste „jako z vody“. „KfiíÏení s BM bylo v˘bornou volbou, protoÏe porody probíhají normálnû i u jalovic a zpenûÏení zástavu je mnohem lep‰í, dokonce není problém velmi dobfie prodat i kfiíÏené jalovice tak, jako Ïádné jiné,“ fiíká o svém rozhodnutí Ing. Firman. Cesta ke spotfiebiteli V plánech do budoucna je ne-

15

❒ Ochutnávka pokrmů byla součástí prezentace hovězího masa na akci v Jílovém u Prahy

jen dal‰í roz‰ífiení stáda, ale také dotaÏení celého cyklu – vãetnû finalizace produkce, pokud moÏno vlastními silami. JenÏe k tomu, aby chovatel mohl zvífiata nejen chovat, ale také poráÏet a nakládat s jejich masem tak, aby je mohl prodávat spotfiebitelÛm, je cesta dlouhá, ãasovû a finanãnû nákladná. Proto se lze vydat i ponûkud odli‰nou cestou, kterou vyuÏívá spousta zahraniãních chovatelÛ, ale i u nás jiÏ si tento zpÛsob na‰el své pfiíznivce. Jde o to, dokázat najít partnera (mohou to b˘t jatky nebo distributor), kterému také není lhostejné, co nabízí sv˘m zákazníkÛm. Velmi dobr˘m krokem pro to, aby se kvalitní maso vyprodukované v souladu s pravidly ekologického zemûdûlství dostalo co nejkrat‰í cestou ke spotfiebitelÛm v maximální kvalitû, se jeví spolupráce s firmou Ecoproduct, která se zab˘vá prodejem masa a dal‰ích potravin v biokvalitû a jejich pracovníci jsou schopni v‰em sv˘m zákazníkÛm doruãit objednané zboÏí prakticky aÏ do domu. Spoleãnost Ecoproduct spolupracuje s fiadou ãesk˘ch certifikovan˘ch ekofarmáfiÛ a jejich cílem je, aby se ke spotfiebitelÛm dostal produkt ‰piãkové kvality. U masa mají velkou v˘hodu v tom, Ïe cel˘ proces – od nákupu aÏ po distribuci – je v jejich rukách, a tak mohou úãinnû fiídit zejména proces zrání masa, kter˘ je právû u hovûzího jedním z klíãov˘ch faktorÛ ovlivÀujících kvalitu. A to je jen dobfie. Proã vozit hovûzí ze

16

zámofií, kdyÏ si je se zárukou kvality mÛÏeme vyprodukovat doma. DÛleÏitá je správná reklama Je potfieba nejen umût vyrobit, ale také prodat. Reklamní agentury se sice snaÏí zákazníky pfiesvûdãit o tom, Ïe reklama v médiích je tím nejdÛleÏitûj‰ím, co mÛÏe b˘t. Ale ruku na srdce, jak pozornû sledujete reklamy a jak ãasto se podle nich rozhodujete? Také se fiíká, Ïe dobré zboÏí se chválí samo. To je sice stará známá pravda, ale nesmíme zapomenout, Ïe nejdfiíve se o nûm musí zákazníci nûjak dozvûdût. Dal‰í známou pravdou je, Ïe jednou vidût, je lep‰í neÏ dvakrát sly‰et. A v pfiípadû potravin bude mnohem v˘stiÏnûj‰í, kdyÏ fiekneme, Ïe jednou ochutnat, je mnohem lep‰í neÏ nûkolikrát sly‰et, ãíst ãi jen „na vlastní oãi“ vidût. O tom se mÛÏeme pravidelnû pfiesvûdãit napfiíklad na tûch v˘stavách, kde jiÏ po nûkolik let nabízí âSCHMS náv‰tûvníkÛm hovûzí steaky. Kdo se v˘stav pravidelnû úãastní, tak ví, Ïe fronty k tomuto stánku jsou rok od roku del‰í. A kdo jednou ochutnal, tak se pfii kaÏdé pfiíleÏitosti rád vrací. A tak bylo velmi dobr˘m krokem, kdyÏ Ing. Firman, spoleãnost Ecoproduct a Svaz chovatelÛ pfiipravili prezentaci, jejíÏ souãástí byla i ochutnávka pokrmÛ, které lze z hovûzího masa pfiipravit. Pfii

pohledu na peãlivû pfiipravenou nabídku hovûzího rautu, se hned po prvním závanu vÛnû od tabule, kde byly rozmanité hovûzí pochoutky, se zaãaly v‰em pfiítomn˘m sbíhat sliny. Po chvíli si i chuÈové pohárky na jazycích v‰ech pfiítomn˘ch pfii‰ly na své. Inu, kdyÏ se kvalitní surovina snoubí s ‰ikovn˘ma rukama mistra kuchafie, tak je záruka, Ïe budou v‰ichni, vãetnû tûch nejvût‰ích gurmánÛ, spokojeni. KdyÏ se k tomu pfiidá pár slov o chovu, ze kterého zvífiata pocházela, jak˘m zpÛsobem byla chována a jak˘m zpÛsobem bylo s masem nakládáno po poráÏce, tak je dozajista vykroãeno tím správn˘m smûrem ke vzdûlávání budoucích spotfiebitelÛ. Co k tomu dodat? Jen více takov˘ch akcí! Nauãme laickou vefiejnost jak chutná kvalitní hovûzí. Budou-li znát pÛvod a Ïivotní podmínky skotu, ze kterého maso pochází, kdyÏ budou vûdût více o procesu, kter˘ pfiedchází (nebo by mûl pfiedcházet) tomu, neÏ se k nim maso dostane a budou mít moÏnost vyzkou‰et si, jak chutná opravdu odbornû o‰etfiené hovûzí, budou ho moci doporuãit sv˘m znám˘m, a ti se jistû nebudou zdráhat za kvalitu zaplatit více a tfieba i aktivnû vyhledávat zboÏí od toho „svého“ chovatele. Nejspí‰ nebudou potfiebovat ani Ïádnou drahou zahraniãní znaãku pÛvodu. MoÏná Ïe pak synonymem kvalitního hovûzího pfiestane b˘t pro spoustu lidí argentinské maso z Makra zpracované na lodních jatkách bûhem cesty Atlantikem. Pokud se podafií co nejvíce narovnat cesta od domácího producenta masa pfiímo ke spotfiebiteli, tak je moÏno si ze spotfiebitele vychovat gurmána, kter˘ se nespokojí jen tak s nûãím. Je tfieba spotfiebitele nauãit, Ïe co je dobré, má i svou cenu. Je to bezesporu bûh na dlouhou traÈ, ale princip je prost˘ a logick˘. V jednoduchosti je krása… a doufejme, Ïe je v ní skryto i budoucí udrÏitelné zemûdûlství v na‰í malebné zemi a dal‰í rozvoj chovu masného skotu.

4. Národní pfiehlídka plemene masn˘ simentál – Berlín 21. ledna 2012 Ing. Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel a.s. Leto‰ního roãníku Grüne Woche 2012 v Berlínû se zúãastnilo v leto‰ním roce rekordních 420 tisíc náv‰tûvníkÛ, mezi které patfiila i skupina chovatelÛ z âeské republiky. K tahákÛm jistû patfiila i 4. Národní pfiehlídka plemene masn˘ simentál, která probûhla premiérovû pod zá‰titou VDSI, coÏ je novû zaloÏené sdruÏení chovatelÛ masného simentála v Nûmecku. JelikoÏ je Nûmecko spolu s Rakouskem a ·v˘carskem zemí pÛvodu masného simentála, bylo pro na‰e chovatele jistû velmi zajímavou pfiíleÏitostí posoudit, jaká je souãasná úroveÀ chovu v Nûmecku. A kde jinde posuzovat neÏ na národní pfiehlídce? Organizace ustájení zvífiat i pfiehlídky byla na pfiíkladné úrovni a rovnûÏ velmi vysoce lze hodnotit estetické fie‰ení celého prostoru. I pfies skuteãnost, Ïe se pfiehlídky zúãastnilo 83 zvífiat, netvofiilo ustájení „kovov˘ les“, ale ‰lo o vkusnou expozici, které dominovalo dfievo jako pfiírodní materiál. Vût‰í ãást zvífiat byla navezena na v˘stavi‰tû jiÏ ve ãtvrtek 19. ledna. Zvífiata se naváÏela z 10ti spolkov˘ch zemí. 20. ledna si mohli vystavovatelé projít generálkou pro pfiedvádûní zvífiat jiÏ pfied relativnû poãetn˘m publikem v rámci obecné pfiehlídky a prezentace v‰ech zvífiat. JiÏ v prÛbûhu této zku‰ební pfiehlídky byla expozice i s pfiedvadi‰tûm z bezpeãnostních dÛvodÛ nepfiístupná pro vefiejnost. 21. ledna ráno se je‰tû pfiivezla poslední zvífiata na soutûÏ a ve 14 hodin jiÏ ‰lo do tuhého. Zaãala Národní pfiehlídka. Gerard Brickley z Irska posuzoval zvífiata klasick˘m zpÛsoben, kter˘ známe u nás. Pouze kategorie, ve kter˘ch bylo mnoho zvífiat, byly rozdûleny do nûkolika podskupin, ze kter˘ch byli vybráni reprezentanti do uωího kola posuzování. Tento systém pak ale v nûkter˘ch kategoriích (napfiíklad mladí b˘ci) celkem v˘raznû zamíchal celkov˘m pofiadím. SoutûÏilo se v kategoriích star‰í b˘ci nad 24 mûsícÛ, mladí b˘ci 11–23

mûsícÛ, krávy s telaty, bfiezí jalovice (kategorie, kterou u nás neznáme), star‰í jalovice 13–21 mûsícÛ a mlad‰í jalovice 8–12 mûsícÛ. V nûkter˘ch kategoriích jsme byli svûdky jisté „t˘mové reÏie“, která dokázala na ãelní místa prosadit zájmová zvífiata (celá v˘sledková listina je k dispozici u autora ãlánku). JiÏ v˘sledky jednotliv˘ch kategorií nám dávají tu‰it trendy v souãasném nûmeckém ‰lechtûní. Národním ‰ampionem v kategorii star‰ích b˘kÛ se stal b˘k Bruno. Syn anglického b˘ka Jacob na dánské krávû. Tento b˘k se prezentoval jiÏ na v˘stavû EuroTier v roce 2010, ale zde byl ve vrcholné formû a v ringu v první skupinû star‰ích b˘kÛ se utkal jiÏ se sv˘m synem. Excelentnû rámcové zvífie (165 cm v kohoutku) s v˘bornou hloubkou a s velmi harmonickou stavbou tûla. I pfii velkém tûlesném rámci jde o b˘ka s nadprÛmûrn˘m osvalením a kvalitními konãetinami. Reservním ‰ampionem se stal b˘k Alois – velmi nadûjn˘, plav˘, tfiílet˘ syn dánského Atlantise, kter˘ zaujal zejména excelentními ‰ífikov˘mi parametry. Tento mlad˘ b˘k má velk˘ potenciál do budoucna. Kategorie mlad˘ch b˘kÛ byla zastoupena 15ti zvífiaty, které se prezentovaly ve tfiech skupinách. Nakonec se národním ‰ampionem stal b˘k GH Bangie – syn dánského b˘ka Basse. I kdyÏ mám k pofiadí v této kategorii osobnû v˘hrady, tak je potfieba uznat, Ïe ‰ampionem se stal b˘k s vynikající délkou, stfiedotrupím a velmi dobrou pfiední ‰ífikou a hloubkou hrudníku. Reservní ‰ampion Knut, syn homozygotnû bezrohého b˘ka Kakau, se umístil spí‰e díky svému rodokmenovému potenciálu neÏ díky svému exteriéru. Kategorie krav s telaty byla velmi zajímavá tím, Ïe se sice posuzovala samotná kráva, ale jiÏ od zaãátku bylo jasné, Ïe rozhodne vyváÏenost celé dvojice. ·ampionka Linda zaujala velmi dobrou hloubkou a celkovou vyváÏeností a k vítûzství jí také velmi pomohlo pûkné tele po anglickém Telstarovi. Reservní ‰ampionka Hella vom Uchtetal byla prvním pÛvodovû ãistû nûmeck˘m zvífietem, které dosáhlo na ocenûní.

Soudce oslovila ve sv˘ch 7mi letech pravdûpodobnû perfektní hfibetní linii a v˘bornou hloubkou tûla. Pravdou je, Ïe mûla pod sebou nejstar‰í, velmi pûkné a rámcové tele. Kategorie bfiezích jalovic patfiila k tomu nejlep‰ímu, co bylo na pfiehlídce k vidûní. Zejména chovatelé velmi sázeli na dcery po dánském Atlantisovi, ale ‰ampionkou kategorie byla nakonec vybrána témûfi 22 mûsícÛ stará jalovice Sissy po dánském otci Niclas. Rezervní ‰ampionkou byla „nûmecká“ jalovice Elsa – zvífie velmi dobfie rozvinuté, zejména s perfektní hloubkou. V kategorii jalovic ve vûku 13–21 mûsícÛ bylo nejvíce zvífiat. Jalovice se hodnotily ve ãtyfiech „kruzích“ po pûti kusech. Zaujala mû zejména jalovice Kora – excelentní hluboká a ‰iroká dcera irského b˘ka Samual, která si nakonec odnesla titul reservní ‰ampionky této kategorie. K pfiekvapení mnoha pozorovatelÛ si v této kategorii odnesla prvenství a titul národní ‰ampionky dcera ãeského b˘ka jalovice Franzi. Jejím otcem je b˘k Rinaldi VodÀansk˘ (Národní Vítûz x Gorm) z chovu pana Franti‰ka Koláfie ze StoÏic, kterého Nûmci pfiejmenovali na Major Sky. Rámcovû velmi v˘razná jalovice nám tak udûlala obrovskou radost. Pfiehlídku ukonãila kategorie mlad˘ch jalovic, kde byla zástupkynû dánské genetiky Raja (vnuãka Ulrika a Uniteda) pfiedstiÏena jalovicí katalogového ãísla 110. Vnuãka dánského b˘ka Scotty byla sice drobnûj‰í neÏ Raja, ale rozhodující pro soudce byly pravdûpodobnû její lep‰í ‰ífikové parametry. Pfiehlídka celkovû mûla velmi dobrou úroveÀ a organizátorÛm i chovatelÛm je tfieba sloÏit poklonu. Zvífiata aÏ na pár v˘jimek byla na pfiehlídku kvalitnû pfiipravena a i pfiedvedení bylo odpovídající. Zejména si ale v‰ichni, kdo mûli zájem, mohli udûlat obrázek o úrovni sv˘ch chovÛ ve volné soutûÏi. Pro pozorného pozorovatele ale byla jasná je‰tû jedna tendence, která uhodila do oãí pfii pohledu do katalogu a na pÛvody zvífiat. Simentál se i v zemi pÛvodu stává internacionálním plemenem a pouÏí-

17

Fotogalerie

Alois P (Atlantis x Loriot)

GH Banqie P (Basse x Patrick)

Knut P (Kakau PP x Niclas)

Linda P (Pax x Balius) s teletem po otci Telstar

Hella P vom Uchtetal (Poker x Herluf) s teletem po Saenko

Sissy P (Niclas x Zorro)

Elsa P (Paul x Herkules)

Fota: Heinrich Schulte

Bruno Pp (Jacob x Palme ET)

18

vaná je nejen nûmecká, ale i dánská a anglická genetika, a to v‰e ku prospûchu kvality zvífiat. Neztratila se ani genetika pouÏívaná v âesku nebo s ãesk˘m pÛvodem. Jen necel˘ch 40 % zvífiat mûlo alespoÀ ve dvou generacích ãistû nûmeck˘ pÛvod. Naproti tomu 55 % se mohlo pochlubit v pÛvodu dánskou genetikou a 10 % i genetikou anglickou a irskou. ·ampionkou jedné kategorie jalovic se stala dcera ãeského b˘ka, jeÏ je kombinací anglické a dánské krve. I u simentála na nás útoãí globalizace a je na nás, abychom dokázali odli‰it, co je kva-

litní a co ne. Odli‰it co pfiinese kvalitu do na‰ich stád a co se jako kvalitní jen tváfií. Nejsou v‰ichni nûmeãtí b˘ci mléãní, stejnû jako nevynikají v‰ichni dán‰tí b˘ci excelentním rÛstem. A obrovskou moÏností osahat si jednotlivé linie a rodiny jsou právû pfiehlídky a v˘stavy. Já jsem si pro sebe odnesl z pfiehlídky pocit, Ïe ãistá nûmecká genetika je dnes zajímavá ve dvou hlavních smûrech. Prvním smûrem jsou jemná a mléãná zvífiata, která jsou pokraãováním pÛvodních kombinovan˘ch linií. Druh˘m smûrem jsou velmi pûknû osvalená zví-

fiata stfiedního rámce. I v Nûmecku se pak pro zlep‰ení rámce, ‰ífiek a celkové kapacity osvûdãili dánské a anglicko-irské linie. Na závûr jedna zajímavost. Nov˘m majitelem jednoho z nejnadûjnûj‰ích mlad˘ch b˘kÛ s excelentním pÛvodem se stal momentálnû nejlep‰í ãesk˘ chovatel masného simentála (dle uzávûrek âSCHMS) pan Manfred Reinold z Nové Vody. Tornádo P je synem anglického b˘ka Tyson a jeho matkou je 19tá nejlep‰í kráva v nûmecké TOPce Linda vom Uchtetal po Unitedovi. Gratulujeme.

Franzi P (Rinaldi Vodňanský x Zalu 1 S.W.)

Raja P (Urius x United)

Jalovice katalogové číslo 110 (Scholl PP x Landfriend2)

Tornado P (Tyson x United), býk nakoupený pro Manfreda Reinolda

Expozice masného simentála na Grune woche 2012 (foto: Pavel Káčer)

Fota: Heinrich Schulte

Kora P (Samuel x Pluto S.W.)

19

Skot, kter˘ se u nás nepase British white mÛÏeme nazvat asi nejstar‰ím hobby plemenem skotu na svûtû. V 19. století si jej pro jeho estetickou hodnotu oblíbila anglická ‰lechta, která ho nechávala pást v parcích spoleãnû s jin˘mi okrasn˘mi zvífiaty. Tak vznikl pÛvodní název plemene „Park cattle“. V souãasnosti opût získává oblibu chovatelÛ zejména z Británie, USA a Austrálie. British white mÛÏeme snadno zamûnit s galowayi se zbarvením white park, ktefií se chovají i u nás. Nicménû v dobû, kdy british white sv˘m zbarvením zdobilo parky anglické ‰lechty, se u galloway toto zbarvení nevyskytovalo. Maria Slezáková

British white – anglické okrasné parkové plemeno Historie a pÛvod plemene Vût‰ina historikÛ, zab˘vajících se pÛvodem jednotliv˘ch plemen skotu, do‰la k závûru, Ïe plemeno british white má své kofieny na poãátku 8. nebo 9. století ve Skandinávii, kde byly objeveny dÛkazy, Ïe se v tamních horách kdysi pásly bílé krávy s ãern˘mi skvrnami. Tento skot dovezli na Britské ostrovy zfiejmû Vikingové, ktefií sem pfiiplouvali buì za úãelem obchodu nebo jako dobyvatelé. První písemné zmínky o bílém, pfieváÏnû bezrohém skotu s barevn˘mi skvrnami se datují do roku 1697 a pocházejí z opatství Whalley. Zdej‰í stádo je povaÏováno za základ plemene, které vzniklo kfiíÏením bezrohého b˘ka z Clevelandu (severov˘chod Anglie) a „divoké“ rohaté formy bílého dobytka chovaného v okolí. Kolem roku 1725 se dobytek roz‰ífiil do Gisburne, a pak do Somerfordu a dále pak na v˘chod Anglie, kter˘ se stal na mnoho let centrem chovu tohoto plemene. Zde se nacházelo také nejstar‰í, stále existující stádo, patfiící rodinû WoodbastwickÛ. Ze stáda Woodbatwick byly mimo jiné importovány v roce 1958 první kusy do Austrálie. V 19. století se hlavní ãást stá-

20

da pfiemístila do Norfolku. Skot plemene british white zde byl prodáván po ménû kusech zejména místní ‰lechtû. Ta si ho oblíbila pro jeho atypické zbarvení a chovala ho v parcích jako okrasná zvífiata. Na zaãátku 20. století se stavy tohoto plemene sníÏily na cca 130 registrovan˘ch kusÛ lokalizovan˘ch hlavnû ve v˘chodní ãásti Anglie. Do konce 20. století se poãet zv˘‰il na více neÏ 1500 registrov˘ch kusÛ ve Velké Británii a zhruba na 2500 kusÛ ve Spojen˘ch státech. British white v‰ak najdeme i v jin˘ch ãástech svûta, napfi. v Austrálii. Zde byla roku 1983 zaloÏena Asociace chovatelÛ British white. Asociace chovatelÛ Brtish white vznikla ve Velké Británii v roce 1918 a plemenná kniha byla zaloÏena o tfii roky pozdûji. British white (bezrohé plemeno) v ní bylo registrováno spoleãnû s plemenem White Park (rohaté plemeno) aÏ do roku 1946, kdy byla plemenná kniha rozdûlena. V plemenné knize tak byly zpoãátku akceptovány rohaté kusy, nicménû roku 1948 se zmûnila pravidla zápisu do PK, která zápis rohat˘ch kusÛ neumoÏÀují. Do USA se první kusy dostaly v roce 1941, na poãátku nûmecké invaze do Anglie, kdy bylo pût krav a jeden b˘k

dovezeno do Pensylvánie. Tûchto pÛvodních ‰est kusÛ a nûkolik dal‰ích postupnû importovan˘ch b˘kÛ dovezen˘ch z Anglie vytvofiilo základ dne‰ního British white v USA. British White Cattle Association of America (BWCAA) Od svého vzniku v roce 1987 je tato asociace stál˘m oficiálním registrem plemene British White ve Spojen˘ch státech americk˘ch. Spojuje organizace zab˘vající se chovem British White (British White societies) z Velké Británie a Austrálie a zab˘vá se registrací a propagací plemene ve svûtû. Charakteristika plemene British White nebylo vyuÏíváno pouze jako okrasné plemeno. PÛvodnû ‰lo o kombinovan˘ skot s pfievládající masnou uÏitkovostí. Kolem roku 1950 se zaãalo se selekcí na masnou uÏitkovost, takÏe dnes se fiadí k masn˘m plemenÛm.

British white je typicky bezrohé plemeno s kompaktním tûlesn˘m rámcem. Srst je krátká, zbarvení je bílé s tmav˘mi skvrnami, které jsou ãerné anebo ãervené. âervená barva je stejnû jako u jin˘ch plemen recesivní. K nejãastûji zbarven˘m místÛm na tûle patfií u‰i, nohy, oãní víãka, mulec a ãasto i struky. Je Ïádoucí tmavá pigmentace kÛÏe. Stavba tûla má b˘t funkãní s dobfie utváfien˘mi konãetinami. Bedra mají b˘t ‰ir‰í neÏ boky. Plece mírnû ‰iroké a dobfie posazené, Ïebra klenutá. Hlava by mûla b˘t pfiirozené délky. U b˘ka je Ïádoucí samãí charakter, u krav se vyÏaduje jemnost. Hmotnost krav se pohybuje okolo 650 kg, b˘ci váÏí okolo 1000 kg. Jde o plemeno je vytrvalé a hospodárné, které bûÏnû spásá hrubou vegetaci, napfi. kopfiivy, rákosí, nebo vfies. K dal‰ím pfiednostem patfií odolnost vÛãi parazitÛm a nemocem, tepelná tolerance k extrémním teplotám (chlad i teplo), snadné telení a vysoká plodnost. Není bez zajímavosti, Ïe jde o plemeno resistentní k virové pneumónii a tuberkulóze. Dûdiãné vady se nevyskytují. Vemena krav mají minimum tukové tkánû a dobfie stavûné struky. Není neobvyklé, Ïe mÛÏeme vidût velmi pevné vemeno s dobfie tvarovan˘mi struky i u velmi star˘ch krav (14–15 let).

Krávy mají vynikající matefiské schopnosti, zejména mléãnost. Kombinace mléãnosti s v˘born˘mi pastevními schopnostmi zaruãuje dobrou kvalitu odstavovan˘ch telat. Pfii odchovu na slu‰né pastvû bez pfiíkrmu váÏí v Austrálii potomci krávy váÏící cca 500 kg pfii odstavu kolem 250 kg. Zajímavostí je i tzv. „matefisk˘ systém stráÏe krav“. Tento pojem oznaãuje chování, kdy jedna kráva

kontroluje skupinu telat v dobû, kdy se zbytek stáda pase. British white je typick˘m pfiedstavitelem tohoto chování, které je u nûj vysoce rozvinuté a je velk˘m pfiínosem v oblastech, kde jsou problémy s divok˘mi psy nebo s jin˘mi divok˘mi ‰elmami. Plodnost, telení, telata, kfiíÏení Jde o plemeno velmi rané. První tele se vyÏaduje od jalovice ve 24 mûsících vûku a dal‰í kaÏd˘ch 12 mûsícÛ. Plemeno je pravdûpodobnû nejplodnûj‰ím plemenem masného skotu.

Telení probíhá velmi snadno. TûÏké porody jsou u jalovic vzácné a témûfi nesl˘chané u dospûl˘ch krav. Plemeno se hodí i ke kfiíÏení s jin˘mi plemeny, zejména dojn˘mi, za úãelem dosaÏení snadn˘ch porodÛ u jalovic, od kter˘ch se s potomstvem nepoãítá na obnovu stáda (nicménû nûktefií chovatelé údajnû zafiazují i kfiíÏenky do dojeného stáda). Telata – kfiíÏenci jsou bezrohá, s jemnou

kostrou a pigmentací. Po porodu jsou dosti malá, porodní hmotnost se pohybuje v rozmezí 31–34 kg. Masná produkce V˘krm obvykle konãí pfii hmotnosti cca 500–550 kg. Hmotnost jateãnû upraveného tûla je 62–64 % Ïivé hmotnosti. Dne‰ní spotfiebitelé preferují libové a mûkké hovûzí maso, ale zároveÀ nechtûjí obûtovat chuÈ a kfiehkost masa. A právû tyto podmínky maso British White chovaného v˘hradnû na pastvinû splÀuje.

Plemena podobná zbarvením • White Park je velmi podobn˘ British White, na rozdíl od nûj je ale rohat˘. White Park je také robustnûj‰í s ménû skvrnami. • Galloway (white park zbarvení) – toto zbarvení není pro galloway typické. PÛvodní barvy plemene galloway byly plá‰Èovû ãerná a ãervená, pozdûji se objevilo zbarvení belted (bíl˘ pás). Zbarvení white park se u plemene galloway zaãalo vyskytovat teprve nedávno a pochází z neznámého zdroje. Plemeno galloway pochází ze Skotska. • Swedish Montan neboli Fjäll cattle – dobytek mléãného typu, zbarvení b˘vá v˘raznûj‰í. • Irish Moiled – dobytek ãerveného zbarvení, s jemnûj‰í stavbou tûla. Podobnûj‰í mléãnému typu skotu neÏ vût‰ina jedincÛ plemene British White. Foto: internetové zdroje

21

Jalovice po odstavu aneb: I tato kategorie má své potfieby Hubert Herrmann, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Ponofiíme-li se do statistik a budeme-li hledat údaje o vûku pfii prvním otelení, zjistíme, Ïe napfiíã v‰emi plemeny je tento údaj vy‰‰í, nûkdy podstatnû vy‰‰í, neÏ stanoví chovn˘ cíl. Jalovice ran˘ch plemen se telí ve vûku, kdy by se mûly telit jalovice pozdních plemen, ty pak sice v rámci rozmezí urãeného chovn˘m cílem, ale o cca 7 mûsícÛ pozdûji neÏ v zemi pÛvodu (viz tab. ã. 1). Tabulka ã. 1 – Vûk pfii prvním otelení (mûs.) plemeno

cíl

skutečnost

AA BA BM GA GS HE CH LI MS PI SA

24–28 30–40 max. 30 28–36 max. 40 24–28 max. 40 max. 40 23–29 25–30 max. 40

30 37 37 38 36 36 36 36 31 35 32

Ano, nejen autor, ale i mnozí jiní nav‰tívili ve Francii chovy napfi. plemene charolais, ve kter˘ch se jalovice stává krávou ve vûku 26 – 28 mûsícÛ. DÛvodem je ekonomika, kaÏdé se tele poãítá. Aby bylo zapoãitatelné, musí b˘t snadno porozené a náleÏitû odchované. Je nasnadû, Ïe to svede jen plnû tûlesnû vyspûlá plemenice. Z toho plyne, Ïe musela zabfieznout v dobû, kdy její tûlesná hmotnost dosahovala

minimálnû 60 % hmotnosti poÏadované v dospûlosti. A jsme u jádra problému. Tím je odchov jalovic po odstavu. Není pochyb o tom, Ïe chovná jalovice by mûla dosahovat standardÛ daného plemene. Pro nበpfiípad vyberme ze v‰ech ukazatelÛ pouze hmotnost ve 210 a 365 dnech vûku (tab. ã. 2). Rozdílem poÏadované hmotnosti v roce a hmotnosti v sedmi mûsících zjistíme, o kolik kg Ïivé hmotnosti musí pfiirÛst za 155 dní. PrÛmûrn˘ denní pfiírÛstek je pak v˘sledkem prostého dûlení, jak ukazuje poslední sloupec uvedené tabulky. K tomu, aby chovná jalovice dosáhla hodnoty standardu v jednom roce vûku, mÛÏe dosahovat v období od odstavu niωího neÏ uvedeného pfiírÛstku, ale to jen v pfiípadû, Ïe její hmotnost v sedmi mûsících byla vy‰‰í neÏ standardní. Mohlo by to staãit, ale v tom pfiípadû bychom prohospodafiili nadstandardní schopnost rÛstu a nadprÛmûrné zvífie shodili do ‰edého prÛmûru. Na v˘‰i denního pfiírÛstku se podílí mnoho faktorÛ. Tím nejpodstatnûj‰ím je bezesporu v˘Ïiva, a to nejen v mnoÏství, ale i kvalitû. To znamená, Ïe krmná dávka obsahuje v‰echny potfiebné Ïiviny v odpovídajícím mnoÏství a pomûru. V tabulce ã. 3 jsou uvedeny potfieby Ïivin v krmné dávce pro odchov jalovic od odstavu do vûku jednoho roku a poÏadovan˘ prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek Ïivé hmotnosti. S pouÏi-

Tabulka ã. 2 – Standardy jednotliv˘ch masn˘ch plemen plemeno

teo 210 (kg)

teo 365 (kg)

přír. ŽH (kg)

prům. př. ŽH (kg/den)

AA BA BM GA GS HE CH LI MS PI SA

250 250 230 160 225 230 250 235 265 170 230

360 380 330 240 305 330 350 345 420 280 315

110 130 100 80 80 100 100 110 155 110 85

0,710 0,839 0,645 0,516 0,516 0,645 0,645 0,710 1,000 0,710 0,548

22

Tabulka ã. 3 – Potfieba Ïivin (ks/den) živina sušina (kg) PDI (g) NEL (MJ) vláknina (g)

raná plemena

pozdní plemena

5,29–6,97 412–488 32,32–41,31 1028–1388

5,05–6,67 379–454 29,78–38,13 1015–1402

tím tabulky ã. 4, ve které jsou uvedeny obsahy základních Ïivin v bûÏn˘ch objemn˘ch krmivech, se pokusme modelovat krmné dávky. V˘poãet bude zatíÏen chybou, protoÏe obsahy Ïivin jsou pfievzaty z tabulek, nikoliv z konkrétních laboratorních rozborÛ. Pro ilustraci v‰ak postaãí. NejbûÏnûj‰ím objemn˘m krmivem je luãní seno. Obsah su‰iny ve velmi dobrém luãním senû je 0,85 kg na 1 kg pÛvodní hmoty. Mûjme na pamûti, Ïe pfiíjem su‰iny je limitující pro pfiíjem ostatních Ïivin. JestliÏe jalovice pfiijme v prÛmûru 6 kg su‰iny, znamená to pfiibliÏn˘ pfiíjem 7 kg sena. Prost˘m násobením zjistíme, Ïe uveden˘m mnoÏstvím sena pokryjeme potfiebu energie (33,25 MJ NEL), ale dostaneme se do deficitu v tenkém stfievû skuteãnû straviteln˘ch dusíkat˘ch látek (560 g PDI) a k velkému pfiebytku vlákniny (1561 g), která je ukazatelem plnivosti krmné dávky. Pfiebytek vlákniny bude stimulovat niωí spotfiebu sena. Tím se dostaneme i k deficitu energie. Je jasné, Ïe samotné, i kdyÏ velmi dobré luãní seno potfiebu rostoucí jalovice není schopno pokr˘t a dosahovan˘ denní pfiírÛstek Ïivé hmotnosti bude niωí neÏ poÏadovan˘. Provedeme-li stejn˘ propoãet s obsahy Ïivin v jetelotravním senû, dojdeme k obdobnému v˘sledku, ale s tím, Ïe obsah vlákniny se je‰tû zv˘‰í na témûfi 1800 g. Ani samotné jetelotravní seno není schopno pokr˘t potfieby rostoucí jalovice. Dal‰ím modelov˘m krmivem je senáÏ (odbornû správnû siláÏ o vy‰‰í su‰inû) z luãního porostu. K pokrytí potfieby su‰iny by jalovice musela pfiijmout pfiibliÏnû 17 kg senáÏe. Toto mnoÏství by

Tabulka ã. 4 – Obsahy Ïivin ve vybran˘ch krmivech živina

seno luční velmi dobré

seno jetelotravní

kukuřičná siláž

senáž – luční porost

senáž jetelotravní

sušina (kg) PDI (g) NEL (MJ) vláknina (g)

0,85 80 4,75 223

0,842 77 4,56 254

0,27 53 6,37 61

0,359 30 2,21 98

0,35 27 2,01 110

pokrylo potfieby základních Ïivin, av‰ak mnoÏství vlákniny by bylo pfiekroãeno pfiibliÏnû o jednu tfietinu. Proto o jednu tfietinu musíme poníÏit i mnoÏství ostatních Ïivin a rázem jsme opût v deficitu a jalovice neporostou. K podobnému v˘sledku dojdeme v pfiípadû jetelotravní senáÏe. Ani tato není samostatnû vhodná k odchovu jalovic. Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe do krmné dávky musí b˘t zafiazeno krmivo s vy‰‰í koncentrací Ïivin. Tím mÛÏe b˘t kukufiiãná siláÏ. Odpovídajícím pomûrem sena a kukufiiãné siláÏe mÛÏe b˘t (s odfien˘ma u‰ima) vytvofiena krmná dávka odpovídající potfiebám rostoucích jalovic v základních Ïivinách. Co v‰ak v lokalitách, kde kukufiice neroste? Tam nezb˘vá, neÏ do krmné dávky

zafiadit krmiva s vysokou koncentrací Ïivin, tedy krmiva jadrná. Îe je to drahé? Ano, zadarmo to není. Ale v˘sledkem je „standardní“ jalovice, kterou chovatel mÛÏe zafiadit do chovu ve vûku, kter˘ odpovídá vûku pro první koncepci daného plemene. Dobfie odchovaná jalovice je základem budoucí generace, která bude tvofiit hospodáfisk˘ v˘sledek v letech následujících. Nepochybnû existuje rovnítko mezi dobrá jalovice a dobr˘ hospodáfisk˘ v˘sledek. Stejnû tak mezi ‰patná jalovice a ‰patn˘ hospodáfisk˘ v˘sledek. Pokud si chovatel do stáda zafiadí „nestandardní“ jalovici, bude tratit, ale je to jeho nezvratitelné právo. Pokud takovou jalovici chovatel prodá, bude tratit nov˘ majitel. Je velmi pravdûpodobné, Ïe dal‰í jalovice cho-

vatel neprodá. Takové vûci se ‰ífií rychlostí blesku a chovatel ztrácí na prestiÏi a dÛvûryhodnosti. Pokud by se „nestandardní“ chovné jalovice staly pfiedmûtem mezinárodního obchodu s plemenn˘m materiálem, ostuda nepadne jen na chovatele takové jalovice, ale potaÏmo na v‰echny chovatele v republice. Tím by se uzavfiely zahraniãní trhy, které se, zvlá‰tû v zemích b˘valého SSSR, jeví jako znaãnû perspektivní se schopností pojmout velké mnoÏství plemenného materiálu za velmi v˘hodné ceny. Proto na kvalitu prodávaného materiálu nezapomínejme! Závûreãné shrnutí: Rostoucí jalovice mají své potfieby a chovatel je povinen tyto potfieby ve v‰ech ukazatelích náleÏitû uspokojit. Mimo jiné k tomu vede Ïivinovû vyrovnaná krmná dávka sestavená na základû laboratorních rozborÛ konkrétních pouÏívan˘ch krmiv a s potfiebn˘m obsahem minerálních látek a vitaminÛ. Spoléhat se na tabulky je o‰idné a ãasto vede k velk˘m chybám.

❒ Správně odchované jalovice jsou základem budoucí generace (foto: Karel Melger)

23

Poãátky chovu plemene Wagyu v âeské republice Úvod KdyÏ se na‰e rodina v roce 2006 rozhodla pro nákup zmraÏen˘ch embryí tehdy je‰tû neznámého masnéno plemene s tûÏko zapamatovateln˘m jménem „Wagyu“, spí‰e neÏ podnikatelsk˘ zámûr nás vedla chovatelská zvûdavost a vzru‰ující pocit, Ïe se moÏná ujímáme „introdukce“ mimofiádnû specifického plemene skotu do na‰í vlasti. V té dobû sice byla o Wagyu, tak jako dnes, k dispozici spousta informací na internetu, ale moÏností seznámení se s jiÏ fungujícími chovy, zpracovnami a distribuãními sítûmi masa na západ od na‰ich hranic bylo pouze nûkolik. Navíc spousta informací, jak jsme se pozdûji nejednou pfiesvûdãili, byla s evidentním zámûrem zkreslena (napfiíklad nutnost napájení chovn˘ch a jateãn˘ch zvífiat pivem nebo saké, nejlépe doprovázená pravideln˘mi masáÏemi svalov˘ch partií, ‰patné reprodukãní ukazatele plemena, atd.) Charakteristika plemene Japonsk˘ v˘raz „wagyu“ znamená „japonsk˘ skot“. Populace skotu se v Japonsku vyvíjela izolovanû a zvífiata se vyuÏívala pfiedev‰ím jako taÏná síla v zemûdûlství. AÏ na pfielomu 19. a 20. století do‰lo ke kfiíÏení s kontinentálními plemeny a poté docházelo k selekci na specifické vlastnosti masa. Navzdory soustavn˘m snahám Japonska uchránit své „rodinné stfiíbro“ na ostrovû, se podafiilo uskuteãnit nûkolik exportÛ zvífiat, které daly základ populacím wagyu skotu v Austrálii, na Novém Zélandu, v JiÏní a Severní Americe a pfied 20ti lety i na evropském kontinentu. Plemeno skotu wagyu se fiadí do kategorie rustikálních plemen

❒ Březí kráva 100% wagyu, narozená po importovaném embryu v roce 2007 (foto: Josef Müller)

a vyznaãuje se vynikající odolností a reprodukãní zdatností. Velmi dobfie se adaptuje i na na‰e kontinentální klima. Zvífiata jsou rohatá, ãerné barvy (existuje i ãervená forma) s v˘bornou kvalitou paznehtÛ. Navíc velmi nízká porodní hmotnost telat (30–35 kg) zaji‰Èující naprosto bezproblémové porody a velmi klidn˘ temperament pfiedurãují wagyu do extenzívních chovÛ. Wagyu je skot stfiedního rámce a ne pfiíli‰ v˘razné zmasilosti. RÛstová schopnost je niωí v porovnání s intenzívními masn˘mi plemeny jako napfi. Aberdeen Angus. Kaviár mezi hovûzími masy Prvofiad˘m cílem produkce plemene wagyu není mnoÏství, ale kvalita, v tomto pfiípadû kfiehkost a mramorování masa. Wagyu má v porovnání s ostatními plemeny masného skotu nesrovnatelnû v˘raznû vyvinutou schopnost ukládat tuk mezi svalová vlákna. Tohoto fenoménu se vyuÏívá pfii intenzívním v˘krmu volÛ pro produkci celosvûtovû proslulého wagyu nebo kobe beef. V praxi se

❒ Býčci 100% wagyu narozeni v lednu 2012 po embryotransferu (foto: Josef Müller)

24

pro hodnocení stupnû protuãnûní svaloviny pouÏívá oficiální 12ti bodová stupnice a cílen˘m systémem v˘krmu se „zákazníkovi na míru“ pfiipravuje Ïádan˘ produkt. K˘Ïen˘ tuk vyznaãující se nízk˘m bodem tání a vysok˘m podílem mononenasycen˘ch mastn˘ch kyselin, je právû oním

❒ Maso z plemene wagyu (foto: internet)

nositelem specifick˘ch chuÈov˘ch vlastností, ‰Èavnatosti a kfiehkosti masa. Vedle kulináfisk˘ch kvalit je tfieba zmínit i vûdecky prokázan˘ zdravotní aspekt konzumace wagyu masa v rámci nízkocholesterolov˘ch diet.

❒ Býček 100% wagyu, narozený po importovaném embryu z Holandska v lednu 2012 (foto: Josef Müller)

V˘voj chovu V roce 2006 jsme se tedy dali do systematické práce s cílem vybudování nukleárního stáda, které v horizontu nûkolika let zaãne slouÏit jednak pro produkci plemenného materiálu, tak i pro pfiíleÏitostn˘ odchov a v˘krm vyfiazen˘ch zvífiat. V roce 2007 se po pfienosu embryí narodil jeden b˘ãek a jedna jaloviãka. B˘ãek byl po úspû‰ném odchovu „zlicentován“ a pod jménem Wagus WAG001 pÛsobil na inseminaãní stanici. Vyrobené inseminaãní dávky jsou v distribuci pro tuzemsk˘ i evropsk˘ trh. Jaloviãka byla úspû‰nû odchována a ve vûku 28 mûsícÛ se poprvé telila. Nadále byla v prÛbûhu roku 2010 a 2011 celkem 10krát v fiadû vyuÏita pro produkci embryí a poté pfiipu‰tûna s pozitivním v˘sledkem. Získaná embrya byla pfiená‰ena buì ihned po v˘plachu v „ãerstvém stavu“, nebo zamraÏena pro pozdûj‰í pouÏití. Celkem se v lednu – bfieznu 2011 narodilo 8 prav˘ch sourozencÛ (4 b˘ãci a 4 jaloviãky). V prÛbûhu pfiipou‰tûcího období 2011 byla na na‰í farmû do otelen˘ch pfiíjemkyÀ pfiená‰ena dal‰í embrya jak z vlastní produkce, tak i nûkolik importovan˘ch. V souãasné dobû (konec února 2012) se tû‰íme z narození 3 b˘ãkÛ a oãekáváme narození dal‰ích dvou „embryí“. Kromû ãistokrevn˘ch zvífiat jsme zvolili i kfiíÏení za úãelem otestování kvalitativních parametrÛ ma-

sa u F1 a F2 kfiíÏencÛ. Stejnou cestou se vydali i dal‰í chovatelé ktefií jiÏ vyuÏili u nás dostupn˘ch inseminaãních dávek nebo importovali ãistokrevné b˘ãky do vlastních stád. B˘ãci narození zaãátkem roku 2011 byly zafiazeni do systému odchovu u chovatele a koncem bfiezna 2012, pokud test úspû‰nû dokonãí, budou pfiedvedeni k v˘bûrÛm. V‰ichni vybraní b˘ãci budou nabídnuti na prodej pro potfieby pfiípadn˘ch dal‰ích zájemcÛ o chov wagyu. Jaloviãky odchovávané u nás na farmû právû pohlavnû dospívají (12–16 mûsícÛ) a budou pfied vlastním pfiipu‰tûním vyuÏity jednou nebo dvakrát pro produkci embryí. Pro dal‰í roz‰ifiování ãistokrevného stáda 100% wagyu skotu budeme v horizontu následujících 5ti let odkázáni pfiedev‰ím na import inseminaãních dávek a embryí, a teprve po nachování základního stáda o cca 20ti kusech plánujeme vyuÏití pfiirozené plemenitby.

nost zÛstává finalizace produktu v podobû správnû poraÏeného dobytka a správnû o‰etfieného masa. I pro plemeno wagyu platí v‰eobecnû uznávané zásady, zejména dostateãnû dlouhé vyzrávání masa aÈ uÏ ve visu, nebo zpracované a vakuovû zabalené partie masa pfiipravené pro okamÏitou distribuci k zákazníkovi. Skuteãnost Ïe wagyu maso, je-li správnû mramorované vnitrosvalov˘m tukem, patfií mezi nejdraωí masa na svûtû, pfiedstavuje vysok˘ potenciál pfiidané hodnoty pro chovatele, zpracovatele a distributory. Logicky jedin˘m správn˘m modelem pro realizaci wagyu masa bude, po pfiíkladném vzoru napfiíklad chovatelÛ plemene Aberdeen Angus v âR, vybudování systému produkce znaãkového masa garantované kvality, nejspí‰ v podobû asociace ãi klubu chovatelÛ. BudiÏ spoleãn˘m pfiáním právû se formujícího klubu chovatelÛ wagyu skotu v âeské republice pod zá‰titou âeského svazu chovatelÛ masného skotu, abychom dokázali spoleãnû vytvofiit dobré zázemí a perspektivu pro tento luxusní doplnûk produkce kvalitního hovûzího masa v âeské republice.

Josef Müller Wagyu farma Pardubice – Mnûtice www.wagyufarm.cz ❒ Wagus WAG001, první wagyu býk v ČR (foto: archiv Natural – Schuhmann)

Hnací silou produkce je spotfieba Samostatnou kapitolou zasluhující zvlá‰tní pozor-

25

Na aukcích v Nûmecku

Süddeutsche Fleischrindertage 2012 Raul (francouzsk˘ pÛvod Rameau x Malibu), Dne 3. a 4. února se konala RZF 115, denní pfiírÛsv arénû Hohenlohe v Ilshofenu tek 1475 g, narozen tradiãní aukce, pofiádaná RBW 9. 11. 2010). V limousin(Rinderunion Baaden-Württem- ské kolekci nechybûli berg). Celkem bylo nabídnuto ani geneticky bezrozí k prodejí tfiináct b˘kÛ a tfii jalovice plemeníci. Celá kolekce plemene angus, dvacetpût b˘kÛ potvrzovala, Ïe nûmeãlimousine, pût charolais, osm tí chovatelé se ‰lechgalloway, highland a zwergzebu. tûní plemene opravdu vûnují. Páteãní veãer patfiil bonitování. Z extenzivních ple- ❒ 4600 euro získal chovatel za charolaiského býka Nejlépe hodnocen˘m angusk˘m men byl velice zajímav˘ po německém otci Hektorovi (foto: Hana Štráfeldová) plemeníkem byl vyhlá‰en Darko gallowaysk˘ b˘k, ãerve(Dalbo x dánsk˘ Kennedy), s prÛ- nû zbarven˘, kter˘ témûfi dvoulet˘ Pût charolaisk˘ch b˘kÛ bylo mûrn˘m denním pfiírÛstkem 1356 g váÏil 642 kg. následnû vydraÏeno v prÛmûru za 2880 euro, pfiiãemÏ cena se pohyMladí chovatelé bovala od 1900 po 4600 euro za neja aukce lépe bonitovaného geneticky bezSobotní dopoledne rohého syna nûmeckého Hektora. patfiilo, jak je na vût‰inû Druh˘ nejdraωí b˘k byl prodán za akcí tohoto typu v Nû- 2800 euro a je rovnûÏ geneticky mecku obvyklé, soutûÏi bezroh˘. Závûr patfiil aukci plemene limoumlad˘ch chovatelÛ. Následovala aukce, sine. DraÏilo se 25 b˘kÛ, pfiiãemÏ na kterou pfiijeli nejen za nejlépe bonitovaného syna zájemci z Nûmecka, ale Rameaua, otcem matky je v âesku i z Lucemburska, ·v˘- dobfie znám˘ Malibu ZLI 295, získal carska, Rakouska, âeska chovatel nejvy‰‰í cenu 3600 euro, a Rumunska. Podle druh˘ podle bonitace nejlep‰í lioãekávání byla vysoká mousine Oslo (nûmeck˘ pÛvod: poptávka po plemeni Onko x Noah) pfiinesl svému majiteli ❒ Nejlepší anguský býk Darko byl vydražen angus a díky tomu oba 3000 euro. Geneticky bezroh˘ syn za 3000 euro (foto: Hana Štráfeldová) nejlépe hodnocení b˘ci Matea P (otec matky Lagon) byl vy(narozen 1. 9. 2010, pfiírÛstek byli vydraÏení po 3000 eurech. Dal‰í draÏen za 4000 eur, tedy za druhou se uvádí k datu aukce) a odhadnu- vítûz tfiídy byl prodán za 2700 euro nejvy‰‰í cenu ilshofenské aukce. t˘m celkov˘m selekãním indexem a red angus za 2900 euro. Cena âtyfii z vydraÏen˘ch limousinÛ 117 (RZF). následujících devíti se pohybovala poputují do ·v˘carska. U pûti charolaisk˘ch b˘kÛ se okolo 2600 euro nebo odhad RZF pohyboval od 101 do v˘‰e. Bylo v‰ak moÏné 117. Mezi nimi exceloval syn Hek- nakoupit i za 1800, ãi tora, otec matky francouzsk˘ Profi 1900 euro. PrÛmûrná s denním pfiírÛstkem 1529 g, hmot- aukãní cena u angusÛ ností 882 kg (narozen 4. 8. 2010). se vy‰plhala na 2538 B˘k je heterozygotnû bezroh˘. euro. âtyfii z vydraÏeNej‰ir‰í nabídku v‰ak pfiipravili na n˘ch angusk˘ch b˘ãkÛ aukci chovatelé plemene limousi- poputují do Rumunska. ne, celkem bylo bonitováno 26 b˘- Tfii anguské jalovice pak kÛ, s prÛmûrn˘m RZF nad 105. byly prodány za v prÛPodle ‰lechtitele RBW dr. Thomase mûru 1700 euro, aãkoliv Schmidta mezi nimi nebyl Ïádn˘ se dvû z nich je‰tû nedo‰patn˘m rámcem ãi osvalením. sáhly ani vûku jednoho ❒ Býk limousine (Onko x Noah) přinesl svému majiteli 3600 euro (foto: Hana Štráfeldová) Nejlep‰ím z nich byl vyhodnocen roku. Hana ·tráfeldová

26

33. Fleischrindertage ve Verdenu Hana ·tráfeldová Verden se nachází 80 km severnû od nûmeckého Hannoveru smûrem na Brémy. Mûsto je sídlem VIT – organizace zodpovûdné mimo jiné za v˘poãet plemenn˘ch hodnot pro masná plemena skotu. Verden je i sídlem spoleãnosti Masterrind. Ta jednou v roce, letos jiÏ po tfiicáté tfietí, pofiádá v˘stavu a aukci masn˘ch plemen v místní v˘stavní hale. Letos akce probûhla 10. a 11. února a organizátofii mohou b˘t spokojeni nejen s vysokou náv‰tûvností, ale i úspû‰ností prodeje. Za celou historii bylo totiÏ dosaÏeno nejvy‰‰ích prÛmûrn˘ch cen. Podle organizátorÛ je to pfiedev‰ím díky vysoké kvalitû nabízen˘ch b˘kÛ a jalovic. Chovatelé v‰ak k tomu je‰tû dodávají i stoupající ceny jateãného skotu. Potvrdil se i zájem o bezrohou genetiku, pfiítomní nûmeãtí chovatelé odhadují hodnotu bezrohého genu na 500 euro. Rozdíl mezi stejnû kvalitním kusem rohat˘m a geneticky bezroh˘m je plus pût set ve prospûch bezrohosti. Je‰tû je potfieba dodat, Ïe v rámci Nûmecka jde o nejvût‰í aukci masného skotu: DraÏilo se celkem 130 plemeníkÛ, 12 jalovic a

❒ Mister Verden limousine býk Orkan 9-9-7, otec: Onglett, chovatel: Z. u. B Willen, Jochen (foto: Heinrich Schulte)

mimo prodej je‰tû probûhla v˘stava Goldmädel 2012. V pátek bonitace a aukce jalovic Cel˘ program chovatelského setkání odstartoval v pátek 10. února po poledni bonitací. Ta trvala zhruba ãtyfii hodiny a následoval chovatelsk˘ veãer. Ve 21 hodin zahájili pofiadatelé veãerní elitní aukce jalovic. Verdener Spätlese, nebo-li ãesky Verdensk˘ pozdní sbûr, pfiedstavoval draÏbu dvanácti jalovic, na kterou si chovatelé pfiipravili tu nejlep‰í kvalitu. Odmûnou jim byl zisk v eurech. Vyvolávací cenu stano-

❒ Před zahájením aukce (foto: Heinrich Schulte)

vili témûfi u v‰ech na 1500 euro. Nejvíce si odvezl domÛ chovatel Marko Beu, a sice 4500 eur za jeden a pÛlroãní Lawine, jejímÏ otcem je francouzsk˘ Bol. Ta je dcerou spolkové vítûzky v plemeni charolais Labell. Evita PP (DNA test), jejímÏ otcem je ‰védsk˘ Viking P, otec matky rovnûÏ ·véd Ub 40 pfiinesla svému majiteli 2800 eur, Ginger (T-Rex x Ocean) byla vydraÏena za 3200 eur, její sestra je spolkovou vítûzkou jalovic z Alsfeldu 2011. V âesku dobfie znám˘ chovatel plemene limousine Michael Klemm pfiivezl do Verdenu geneticky bezrohou jalovici Vidoru Pp (Viking PP x Troubador Pp). Ta byla vydraÏena za druhou nejvy‰‰í cenu veãera 4000 euro. Doublette P (Robo PS x Ibis 87) vydraÏili za 3200, Anetta Pp (Ulys-Mn x Avus) vynesla majiteli 3000 eur. Tato 15mûsíãní jaloviãka pochází z dlouhovûké rodiny a v˘jimeãná je sv˘m pÛvodem, její otec Ulys-Mn je inseminaãní b˘k, jehoÏ dávky jiÏ nejsou na trhu k dispozici. Roãní pûknû osvalená Franka (Marcos x Casimir) skonãila na cenû 3200 eur. Heterozygotnû bezrohá roãní jalovice plemene blonde d’Aquitaine (Kimu Urs Pp x Dominik), stála 2800 euro, anguská RF (Meiberg x kanadsk˘ Red Prince) 2600 euro, i ta se mÛÏe py‰nit v˘stavním pÛ-

27

V˘stava a draÏba b˘kÛ V sobotu dopoledne se chovatelská vefiejnost mohla potû‰it nejen snahou mlad˘ch a i velmi mal˘ch chovatelÛ získat ocenûní, kterou doprovázely i slzy zklamání, ale i bonitací extenzivních plemen, pfiehlídkou nejlépe hodnocen˘ch ❒ Skupina nejlépe hodnocených býků plemene limousine (foto: Heinrich Schulte) aukãních b˘kÛ v‰ech plemen a soutûÏí Goldmädel chovatelsk˘ch skupin (kráva + tele). ·ampiónkou mezi nimi se stala témûfi osmiletá kráva plemen angus Blubell (Trever x Dachs), s dvoumûsíãní jaloviãkou po ãeském otci Naturalu Rockym ZAA 729. ·ampiónem mezi b˘ky (Mister Verden) byl po souhlas❒ Skupina vybraných charolais plemeníků s nejlepším bodovým ohodnocením (foto: Heinrich Schulte) ném potlesku publika vyhlá‰en limousinsk˘ vodem. Podobnû anguska Bonny b˘k Orkan (nar. 15. 4. 2010, otec Onglett, aktuální hmotnost (Pen x Dorant) stála 2100 euro. Zájemci o koupi pfiijeli i pro 905 kg). extenzivní rasy: 1,5roãní welsh Následnou aukci 130 b˘kÛ zaháblack jalovici vítûzku v˘stav, bfiezí jili pofiadatelé plemenem blonde po australském Delmim, vydraÏili d’Aquitaine. Vyvolávací ceny, za 3000 euro (nejvy‰‰í vyvolávací stejnû jako u v‰ech ostatních plecena 1800 euro). Gallowayská bfie- meníkÛ byly 1800 euro. Pofiadí zí témûfi dvouletá jalovice Marja, pfiedvádûn˘ch b˘kÛ v rámci plerovnûÏ jiÏ vítûzka v˘stav, stála mene urãuje jejich hodnocení, od 2300 euro. nejv˘‰e po nejníÏe hodnocené. Chovatelé, ktefií nabízeli jalo- Nejvy‰‰í cenu za blonde d’Aquitavice ve veãerní aukci, opravdu pfii- ina získal nejlépe osvalen˘ Nero spûli k zajímavé pfiehlídce. Vût‰ina (otec francouzsk˘ Nadaillac). z nabízen˘ch pfiiná‰í sv˘m nov˘m Následovala pûtice masn˘ch simajitelÛm nûco v˘jimeãného, aÈ mentálÛ, mezi kter˘mi Rollex P jiÏ pÛvod nebo v˘stavní historii. (otec nûmeck˘ Rasputin P) byl

rovnûÏ vydraÏen za 3600 euro. Opravdu peãlivû pfiipravili chovatelé gallowayÛ své b˘ky na tento velk˘ den. Samozfiejmû nejen dÛkladná pfiíprava, ale pfiedev‰ím ‰piãková kvalita do‰la finanãního ocenûní. Tím se stalo 6500 euro za ‰ampióna mezi nimi, kter˘ vynikal rámcem. PrÛmûrná prodejní cena ãern˘ch gallowaysk˘ch b˘kÛ 3371 euro byla mezi plemeny nejvy‰‰í. DraÏbu témûfi ãtyfiicítky b˘kÛ plemene limousine zahájil ‰ampión Orkan a byl odmûnûn cenou 4600 euro, které za nûho dal kupec ze ·v˘carska. Dal‰í vysoké hodnocení 4000 euro získal rámcov˘ syn Lucka a geneticky bezroh˘ Oakland (OO: On-Dit, z nûmecké geneticky bezrohé matky, OM Silverado P). ·ampión mezi angusk˘mi plemeníky ãervenû zbarven˘ syn dánského Orlanda pfiinesl svému majiteli 6500 euro, druhá nejvy‰‰í cena dosáhla 3600 euro za ãerného anguse nûmeckého pÛvodu. V následné draÏbû 46 charolaisk˘ch b˘kÛ byla dosaÏena prÛmûrná prodejní cena 2926 euro, pfiiãemÏ osm Ia b˘kÛ bylo prodáno v prÛmûru za 4130 euro. ·piãkové ceny nejen mezi charolais dosáhl Aragon (Argus x Lanson, nûmeck˘ pÛvod), kter˘ nakonec po napínavém duelu dolnosaského a renomovaného sasko-anhaltského chovatele, jenÏ byl nakonec v draÏbû úspû‰nûj‰í. Pûkn˘ chovatelsk˘ veãer, dobré ceny za jalovice, 124 prodan˘ch b˘kÛ prÛmûrného stáfií 15 mûsícÛ za v prÛmûru 2815 euro, to byl dÛvod spokojenosti, která se odrazila ve spokojen˘ch tváfiích chovatelÛ i organizátorÛ.

V˘sledky aukce ve Verdenu Plemeno Charolais Blonde d’Aquitaine Masn˘ simentál Angus Limousine Galloway Hereford Celkem

28

Nabídka ks 46 6 5 24 39 9 1 130

Prodáno 46 6 5 20 39 7 1 124

PrÛmûrná cena eur 2926 2833 3080 2690 2633 3371 1900 2815

Nejvy‰‰í cena v eurech 8500 3600 3600 6500 4600 6500 8500

Semináfi „Aktuální problémy v chovu masného skotu II“ Martina Kopáãková, Jihoãesk˘ chovatel a.s., Ing. Jaroslava StaÀková, BIOMIN Czech s.r.o. V pfiedná‰kovém sále hotelu Tfii vûÏiãky ve StfiíteÏi u Jihlavy se konalo 24. aÏ 26. ledna 2012 tfiídenní fórum „JÍT VP¤ED! TOP AGRAR! âeské zemûdûlství 2012–2020“, vûnované problematice chovu mléãného a masného skotu a prasat. Pofiadateli byly spoleãnosti Biomin, Farmtec, Jihoãesk˘ chovatel, CRV, Pfizer a Ketris, ve spolupráci s Agrární komorou âR, âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu a chovatelsk˘mi svazy dojného skotu a prasat. PrÛvodcem celou akcí byl MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. ze spoleãnosti BIOMIN Czech s.r.o., jemuÏ patfiilo i úvodní slovo na jednotliv˘ch semináfiích. Vûnoval se v nûm vÏdy hlavním motivÛm fóra, tj. pfiípravû na novou etapu evropského zemûdûlství od roku 2014 a uplatnûní produkãní a preventivní medicíny jako nástroje ke kontrole zdraví chovan˘ch zvífiat. Semináfi pro chovatele masného skotu Dne 25. 1. 2012 se uskuteãnil druh˘ roãník specializovaného semináfie pro chovatele masného skotu s názvem „Aktuální problémy v chovu masného skotu“. Po zku‰enostech z pfiedchozího roku se organizátofii akce pokusili navázat na témata diskutovaná v loÀském roce a na základû ankety, která pfii prvním roãníku semináfie probûhla, tematiku je‰tû dále roz‰ífiit.

❒ Pohled do zaplněného sálu

❒ Předseda ČSCHMS ing. Miroslav Vráblík hovořil o problematice obchodování se skotem a hovězím masem v ČR a v rámci EU

Program semináfie Nároãn˘ pfiedná‰kov˘ blok zahájil pfiedseda âeského svazu chovatelÛ masného skotu Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ ve svém vystoupení pfiiblíÏil chovatelÛm souãasné trendy v obchodování se skotem a hovûzím masem v âR a v rámci EU. Uvedl, Ïe v souãasné dobû je hovûzí maso velmi Ïádanou komoditou. Do Turecka se vyváÏí jak maso, tak Ïivá zvífiata, Rusko má zájem o ãistokrevná zvífiata s prÛkazem pÛvodu. V prÛbûhu roku 2011 se do záfií vyvezlo z EU 100 000 tun hovûzího a telecího masa do Ruska a 131 000 tun pfieváÏnû Ïiv˘ch zvífiat a masa do Turecka. Zájem o hovûzí maso vedl také k v˘raznému rÛstu jeho cen na evropském trhu. Zatímco v âR se platí 3,2 eura za kg masa mladého b˘ka, v Nûmecku to bylo 3,9 eura, v Rakousku 3,88 eura. To je podle pfiedná‰ejícího hlavní dÛvod, proã fiada na‰ich chovatelÛ realizuje maso na rakousk˘ch a nûmeck˘ch jatkách, kde jsou ceny vy‰‰í. Na‰i chovatelé také mohou vyváÏet ãistokrevná zvífiata do Ruska, Kazachstánu i pobaltsk˘ch státÛ. V závûru pfiedná‰ky seznámil Ing. Vráblík posluchaãe s webov˘m nástrojem MaSkot. Pfiihlá‰e-

nému úãastníkovi se na nûm dostane informace o poptávce na trhu, o jejích podmínkách ãi získá informaci o tom, v jak˘ch cenov˘ch relacích se prodává zástavov˘ skot. Viceprezident Agrární komory âR Ing. Bohumil Belada poté pfiednesl informace o dotaãní politice v zemûdûlství a o jejím dal‰ím pfiedpokládaném v˘voji. Reforma Spoleãné zemûdûlské politiky EU, která bude platit pro v‰echny zemûdûlce v EU po dobu sedmi let, od roku 2014 do roku 2020, pfiinese i do chovu masného skotu fiadu zmûn. Ty se nyní teprve projednávají. Návrh rozpoãtu EU na pfiímé platby pro âR je prÛmûrnû 891 milionÛ eur roãnû, coÏ pfii pfiepoãtu na hektar zemûdûlské pÛdy na pfiímé platby je asi 255 euro na hektar, tedy asi 6300 Kã (podle kurzu eura) na hektar. Dotace v podobû pfiím˘ch plateb bude rozdûlena na základní platbu, zastropování, ozelenûní, couplované platby na citlivé komodity a zv˘hodnûní mlad˘ch zemûdûlcÛ hospodafiících krat‰í dobu neÏ pût let. Základní platba bude asi 140 eur na hektar, dotace na ozelenûní 70 eur/ha, platby na citlivé komodity (krávy, ovce, kozy, ‰krob, chmel) budou tvofiit

29

nejv˘‰e 15 % pfiím˘ch plateb. Ze souãasného SAPS se pfiejde na systém platebních nárokÛ také na hektar zemûdûlské pÛdy, a to od 15. 5. 2014. V této souvislosti doporuãil Ing. Belada chovatelÛm vyfie‰it si nájemní smlouvy na zemûdûlskou pÛdu, protoÏe pokud by jejich platnost konãila pfied uveden˘m datem, mohlo by to ohrozit získání platebního nároku. Aktuální podobu nabídky Platformy BovesPro (se kterou byli chovatelé masného skotu seznámeni v loÀském roce jako se spoleãn˘m projektem spoleãností Jihoãesk˘ chovatel a.s. a BIOMIN Czech s.r.o.) pfiedstavili Ing. Pavel Káãer a MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. Mezi chovateli si doposud nejvût‰í oblibu získala speciální minerální doplÀková krmiva a minerální lizy pro masn˘ skot fiady BovesPro a také deaktivátor mykotoxinÛ Mycofix®, v poslední dobû také siláÏní inokulanty fiady BioStabil®, ale i dal‰í nabízené produkty. A samozfiejmû také dostupnost zooveterinárního poradenství prostfiednictvím facebookové adresy na „Na Jihu (virtuální farma masného skotu)“. MVDr. Jan BaÏant ze Státní veterinární správy âR se vûnoval souãasné nákazové situaci v chovech masného skotu. Zajímavé a aktuální byly bezesporu jeho informace o probíhajícím Národním ozdravovacím programu od IBR. Ten je u nás v závûreãné fázi a neovlivní to ani skuteãnost, Ïe nûktefií chovatelé jej do konce roku 2012 nestihnou dokonãit a budou v nûm standardním zpÛsobem nuceni pokraãovat i v dal‰ím roce. Dnem 31. 12. 2012 jim v‰ak skonãí pfiíspûvek od státu, nebude jim dále hrazeno laboratorní vy‰etfiení, pfiíspûvek na odbûr krve ani na jednu vakcinaãní dávku. Dr. BaÏant hovofiil také o v˘skytu dal‰ích nákaz. SVS âR provedla v roce 2007 orientaãní monitoring a bylo zji‰tûno, Ïe u 60 % nejvût‰ích stád dojnic se vyskytl pÛvodce nákazy paratuberkulózy. Klinické projevy se objevovaly v ménû neÏ 0,5 % stád, v nichÏ byly detekovány protilátky v krvi zvífiat. Podle

30

❒ Ing. Bohumil Belada se zaměřil na informace o dotační politice v zemědělství

evropské komise není paratuberkulóza nákazou, která by chovatelÛm zpÛsobovala velké ekonomické ztráty a není zoonózou. Proto se zatím nepoãítá s tím, Ïe by EK schvalovala ozdravovací programy. Celosvûtovû roz‰ífien˘ch virov˘m onemocnûním je bovinní virová diarrhoea (BVD/MD). Ve stádû se mÛÏe zjistit 40–60 % zvífiat s protilátkami po infekci v krvi a asi 2 % zvífiat ve stádû mÛÏe b˘t perzistentnû infikováno (PI), a ta ‰ífií infekci po cel˘ svÛj Ïivot. Je nutné urãit nákazovou situaci stáda a odstranit PI zvífiata ze stáda. Ozdravení stáda od BVD/MD je ve srovnání s ozdravování od IBR levné a krátkodobé, trvá 18–24 mûsícÛ vãetnû laboratorní kontroly po odstranûní PI zvífiat Dal‰í zajímav˘m vystoupením, které se vûnovalo zdravotní problematice, byla pfiedná‰ka Doc. MVDr. Josefa Illka, DrSc. z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Chovatele zaujala problematika v˘Ïivy krav, zaji‰tûní jejich welfare ve vztahu k prevenci jejich poporodních onemocnûní (zejména ztíÏeného porodu, zadrÏení lÛÏka, mastitis, metritis) a také problematika v˘skytu a pfiedcházení prÛjmÛ u telat – to jsou problémy s kter˘mi se, bohuÏel, pot˘ká na své farmû asi kaÏd˘ z chovatelÛ.

Rien Louwes z Holandska (Royal Barenbrug Group) hovofiil o vlivu pícnináfiství na ekonomiku chovu masného skotu. Toto téma není u nás zmiÀované pfiíli‰ ãasto, nicménû je na zváÏení kaÏdého z chovatelÛ, jak bude peãovat o své louky a pastviny, protoÏe fieã ãísel je neúprosná. Podle pfiedná‰ejícího se vysoká kvalita objemu vÏdy projeví vy‰‰ím pfiíjmem krmiva, a tedy i vy‰‰ím celkov˘m pfiíjmem bílkovin a energie. Zvífiata pak mohou dosahovat lep‰ího denního pfiírÛstku hmotnosti. Kvalitní pastevní porosty tak umoÏÀují i vy‰‰í zatíÏení pastviny a nakonec se z nich vyrobí také vy‰‰í podíl siláÏe. Díky tomu se dosáhne celkovû lep‰ího ekonomického v˘sledku farmy. R. Louwes doporuãil pravidelnû sledovat stav pastvin a obnovovat je, zvolit travní smûsi, které budou pro danou situaci nejvhodnûj‰í a v˘robu konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv optimálnû

❒ Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.

❒ Ing. Milan Berka hovořil o ekologickém zemědělství

organizovat (dÛraznû zajistit) pro dosaÏení co nejlep‰ího v˘sledku farmy. Legislativu a zásady ekologického chovu shrnul ve své pfiedná‰ce Ing. Milan Berka, fieditel KEZ o.p.s. V ãeské legislativû platí zákon ã. 242/200 Sb. o ekologickém a dále vyhlá‰ka MZe âR ã. 16/2006 Sb., kterou se provádí nûkterá ustanovení zákona o ekologickém zemûdûlství. âeské ekologické zemûdûlství se fiídí také legislativou Evropské unie, a to nafiízením Rady (ES) ã. 834/2007 o ekologické produkci a oznaãování ekologick˘ch produktÛ a nafiízením Komise (ES) ã. 889/2008, kter˘m se stanoví pravidla k nafiízení Rady (ES) ã. 834/2007. Ing. Berka dále pfiedná‰el o pÛvodu zvífiat v ekologickém chovu skotu, o zásadách v˘Ïivy a krmení, zacházení se zvífiaty, veterinární péãi a evidenci zvífiat, pozemkÛ a farmy. Vûnoval se i nejãastûj‰ím chybám, kter˘ch se chovatelé mohou dopou‰tût pfii zavádûní a realizaci ekologick˘ch chovÛ masn˘ch plemen skotu. Velmi zajímav˘ název mûla pfiedná‰ka MVDr. Radky Bofiutové, PhD ze spoleãnosti BIOMIN. Její název „Zaplísnûné krmivo ‰kodí masnému skotu – jak bojovat proti mykotoxinÛm,“ vypovídá, o ãem byla fieã. Dr. Bofiutová se nevûnovala jen teorii, ale poskytla chovatelÛm i návod jak ochránit zvífiata pfied pÛsobením mykotoxinÛ v jejich chovech. Jak uvedla, bylo jiÏ identifikováno více neÏ 400 rÛzn˘ch mykotoxinÛ, které jsou produkovány plísnûmi. A co je závaÏné, 25–30 % celosvûtovû vyprodukovan˘ch krmiv je kontaminováno mykotoxiny.

Pro urãení toho, Ïe zdravotní problémy zvífiat zpÛsobují mykotoxiny, je vÏdy dÛleÏit˘ správn˘ odbûr vzorku krmiva. Av‰ak dal‰ím, ménû znám˘m, problémem jsou také tzv. maskované (konjugované) mykotoxiny. K jejich vzniku dochází po napadení rostliny plísní, kdy rostlina naváÏe mykotoxiny na cukr, a tak dochází k jejich detoxifikaci. Pfii zkrmování krmiva s takov˘mi maskovan˘mi mykotoxiny dochází v organismu zvífiete k jejich demaskování a mykotoxin se stává opût toxick˘m. Kontaminované krmivo vyvolává u masného skotu rÛzné pfiíznaky poruch zdraví, od zhor‰eného pfiíjmu krmiva a poklesu pfiírÛstkÛ aÏ po selhání reprodukce, v˘skyt prÛjmÛ a pfiípadn˘ úhyn zvífiete. Jako vhodn˘ prvek boje s mykotoxiny doporuãila R. Bofiutová vyuÏití firemního pfiípravku, kter˘ se pfiimíchává do krmiva, a kter˘ (jako jedin˘ z produktÛ nabízen˘ch na trhu) nejenom úãinnû váÏe polární mykotoxiny krmiva (aflatoxin, ochratoxin, fumosiny), ale souãasnû také obsahuje sloÏky k aktivní degradaci trichothecenÛ a zearalenonu pomocí enzymÛ esterázy a epoxidázy (pÛvodem z inaktivované biomasy Sacharomyces cerevisiae) na netoxické metabolity. PouÏívan˘ produkt je navíc doplnûn i o extrakty rostlin a fias ochraÀující játra a podporující imunitu zvífiat. „Prevence onemocnûní telat ve stádu masného skotu“ – tak se jmenovala pfiedná‰ka MVDr. Libora Borkovce ze spoleãnosti Pfizer Animal Health, kter˘ cel˘ pfiedná‰kov˘ blok uzavíral. Ve svém vystoupení doporuãil chovatelÛm dokonale kontrolovat

❒

MVDr. Radka Bořutová, PhD

stádo (jeho zvyklosti, sociální vztahy, hierarchii a prostfiedí) rovnûÏ z hlediska v˘skytu a projevÛ moÏn˘ch nákaz. Jak dále uvedl, pro permanentní kontrolu zdravotního stavu stáda je velice dÛleÏité mít podle dispozic své farmy sepsané standardní procesy a k nim stanovené kontrolní body, a to denní, t˘denní a mûsíãní, jak pro situaci, kdy jsou zvífiata na pastvû tak v zimovi‰ti. A s jejich pomocí hodnotit (a fiídit) v˘voj jejich zdravotního stavu – jako jednoho z hlavních pfiedpokladÛ jejich efektivní produkce. Podûkování závûrem Za organizátory této akce mÛÏeme konstatovat, Ïe, i pfies ne pfiíli‰ stabilní lednové poãasí, si na druh˘ roãník semináfie uspofiádaného pro chovatele a pfiíznivce masného skotu na‰lo cestu zhruba 230 úãastníkÛ, tedy obdobn˘ poãet jako pfiedchozí rok. Na‰í snahou bylo, aby se zde chovatelé dozvûdûli odpovûdi na problémy, se kter˘mi se dennû pot˘kají pfii své práci, aÈ se jedná o zdravotní stav zvífiat, pfiedpisy ãi dotaãní politiku. Vûfiíme, Ïe se nám nበzámûr podafiilo splnit. V‰echny pfiednesené pfiíspûvky se vûnovaly Ïhav˘m tématÛm. Jsme velice rádi, Ïe se o nich diskutovalo nejen v pfiedná‰kovém sále, ale i v pfiilehl˘ch prostorách Hotelu Tfii vûÏiãky. Pfiíjemnou záleÏitostí dne bylo i setkání s mnoha kolegy a pfiáteli a moÏnost v˘mûny informací a zku‰eností z vlastní praxe. Je‰tû jednou bychom chtûli podûkovat v‰em pfiedná‰ejícím za jejich maximální nasazení pfii prezentaci pfiedná‰ek a v‰em zúãastnûn˘m chovatelÛm za trpûlivost a pozornost, kterou pfiedná‰kám vûnovali. A také za to, Ïe neváhali podniknout v mnoha pfiípadech dlouhou cestu a i po roce si na‰li cestu na Tfii vûÏiãky. Vûfiíme, Ïe se zde za rok sejdeme znovu. Na závûr je‰tû jedna organizaãní pfiipomínka. Virtuální sborník z této akce je umístûn na webu spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel, a. s. a po zaregistrování bude moÏné si stáhnout sborníky z pfiedná‰ek.

31

Zimní v˘jezd Junior teamu: Semináfi o lineárním hodnocení Jana ¤ehofiová, âSCHMS My‰lenkou pfii zakládání juniorského uskupení pfied dvûma lety bylo vytvofiení nové generace odborníkÛ, ktefií se jednou budou aktivnû podílet na chodu odvûtví chovu masného skotu. V duchu této ideje je snahou pfiedávat dostupné teoretické a praktické informace z oblastí s ním souvisejících. Po ‰kolení na pfiípravu zvífiat na v˘stavy, exkurzi na inseminaãní stanici a odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ projevili mladí zájem o uspofiádání semináfie, kde by se dozvûdûli více o systému lineárního hodnocení. Je zfiejmé, Ïe klíãové je a bude obsáhnout systém ãesk˘. Za dÛleÏité jsme ale povaÏovali téÏ seznámení s celkov˘mi souvislostmi a blíÏe je‰tû s jedním systémem pouÏívan˘m v jiné zemi. Zajímavostí je, Ïe hodnocením exteriéru se v celosvûtovém mûfiítku detailnû zab˘vá jen pár evropsk˘ch státÛ. Z nich jsme vzhledem k zastoupení podobn˘ch plemen, jako máme u nás, vybrali Dánsko. Na pozvání na pro‰kolení k˘vnul koordinátor ‰lechtûní v‰ech masn˘ch plemen a národní poradce pro chov masného skotu, pan Jo /rgen Skov Nielsen. V˘jezd pÛvodnû plánovan˘ na jaro, byl z organizaãních dÛvodÛ pfiesunut˘ do zimního období. A mûli jsme ‰tûstí – minuly nás tfieskuté mrazy i snûhové kalamity, a tfietí únorov˘ víkend provázelo pfiíznivé poãasí. Základnou semináfie se stal novû zrekonstruovan˘ penzion Statek ãeská lípa v obci Myslovice u Klatov, kde jsme se se‰li v sobotu ráno. Zaãínalo se teorií. Ing. Vráblík seznámil pfiítomné se systémy lineárního hodnocení ve svûtû a pfiedal slovo zahraniãnímu hostovi. Pan Nielsen pfiedstavil systém lineárního hodnocení v Dánsku a po skonãení prezentace odpovídal na zvídavé dotazy mlad˘ch chovatelÛ. Chov masného skotu je v Dánsku organizován odli‰nû

32

neÏ u nás, a bylo zajímavé se dozvûdût v jak˘ch ohledech. (Více se o nûm dozvíte ve struãném shrnutí za ãlánkem.) Následovala prezentace ãeského systému lineárního hodnocení, kterou pfiednesl svazov˘ inspektor pro V˘chodní âechy a fieditel plemenné knihy, Jan Kopeck˘. (O ãekém systému se mÛÏete podrobnû dozvûdût nawww.cschms.cz, sekce ·lechtûní a PK a zde podsekce Základní informace.) Odpoledne pfii‰la na fiadu praxe. Svá zvífiata dala k dispozici spoleãnost Mûcholupská zemûdûlská, a.s. (o které se mÛÏete doãíst v reportáÏi ve Zpravodaji 3/2011). Její zástupce, vedoucí Ïivoãi‰né v˘roby Lubo‰ ·ilhav˘ nám se sv˘mi kolegy pfiipravili rÛznorodou kolekci zvífiat, na které pan Nielsen a inspektofii svazu demonstrovali své systémy lineárního hodnocení. Jako první se hodnotila kolekce krav plemene masn˘ simentál, poté se skupina pfiesunula na Odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ do Újezdu u Plánice, kterou Mûcholupská a.s. provozuje ve spolupráci se spoleãností Jihoãesk˘ chovatel, a.s., kde se hodnotili mladí b˘ci plemen masn˘ simentál, charolais, Aberdeen Angus a hereford. Poslední pfii‰la na fiadu kolekce charolaisk˘ch krav a dospûl˘ch b˘kÛ. Juniofii mûli moÏnost vidût rÛzné typy zvífiat v rÛzné kondici, a porovnat tak rozdíly mezi Ïádoucími a neÏádoucími znaky. I kdyÏ poãasí pfiálo, po skonãení sobotního programu se v‰ichni rádi pfiesunuli zpût do vytopeného penzionu. Po více jak pÛl roce, kter˘ uplynul od posledního setkání na Národní v˘stavû, byli v‰ichni rádi, Ïe se zase vidí, a tak bylo veãer o ãem vyprávût. V˘jezdu se opût úãastnilo zdravé jádro a pfiibyli i noví ãlenové. Mladá generace je jiÏ jazykovû vybavená, a tak se mohl do dûní zapojit i pan Nielsen. Druh˘ den semináfie zaãal prezentací dánského systému ‰lech-

tûní. Poté se juniofii pfiesunuli ke zvífiatÛm, kde si pod vedením svazového inspektora pro JiÏní âechy, ing. Vítka âepeláka, sami zkusili ohodnotit vybraná zvífiata. âesk˘ systém hodnocení si vyzkou‰el i dánsk˘ host a bodovû se pfiíli‰ neodchyloval. Podobnû na tom byli i mladí úãastníci, ktefií si tak na v˘bornou ovûfiili nabyté teoretické znalosti. K odborn˘m bonitérÛm jim zb˘vá je‰tû velk˘ kus cesty a desítky, moÏná stovky „nakoukan˘ch“ zvífiat, ale základy mají, dovoluji si tvrdit, dobré. Ovûfiení získan˘ch znalostí bylo posledním bodem programu semináfie. A skupina se mohla vydat na farmu jednoho z ãlenÛ Junior teamu, Martina Nejdla, hospodafiícího se sv˘m otcem ZdeÀkem v nedalek˘ch obcích Habartice a Kvaslice. Ve venkovním zimovi‰ti nám chovatelé pfiedstavili skupinu krav s telaty a bfiezí jalovice, nedávno nakoupené z nûkolika ãesk˘ch chovÛ. S chovem angusÛ zaãali Nejdlovi v roce 1998. Základ stáda vytvofiilo 5 jalovic z Kanady. V souãasné dobû se na 110ti hektarech pohybuje stádo se základem 50 matek a dvûma b˘ky v pfiirozené plemenitbû, ãerven˘m ZAA 842 z vlastního odchovu a ãern˘m ZAA 858 z chovu Jifiího Egerta. Vedle pfiirozené plemenitby se v chovu pouÏívá v urãité mífie i inseminace. V‰echny jalovice se stále ponechávají na roz‰ífiení stáda, které by mûlo ãítat 120 matek a plánuje se i odpovídající roz‰ífiení plochy. Nejdlovi, ktefií hospodafií v ekologickém systému, nedávno zakoupili komplex budov po spoleãnosti ZEMPRO Zbyslav, spol. s.r.o., které nyní rekonstruují s cílem vytvofiit odchovnu plemeníkÛ, odchovnu bfiezích jalovic a zimovi‰tû. Kromû roz‰ífiení se do budoucna plánuje i vlastní odchov plemeníkÛ, ktefií jsou nyní odchováváni na OPB a aukce bfiezích jalovic. FarmáfiÛm jsme popfiáli hodnû ‰tûstí v jejich dal‰ím pÛsobení a vydali se na poslední spoleãné posezení u obûda. Po nûm bylo

mlad˘m chovatelÛm pfiedáno osvûdãení o absolvování semináfie na lineární hodnocení a v‰ichni jsme se rozjeli zpût do sv˘ch domovÛ, rozeset˘ch po celé republice.

Dle kladn˘ch reakcí ‰kolitelÛ i juniorÛ mohu akci s radostí prohlásit za úspû‰nou. Ráda bych podûkovala sv˘m kolegÛm, ktefií se akce aktivnû úãastnili a spoleãnostem Mûcholupská zemû-

dûlská, a.s. a Jihoãesk˘ chovatel, a.s. za vstfiícn˘ pfiístup, dobrou organizaci a ãas, kter˘ nám vûnovali. Nashledanou na dal‰ím v˘jezdu!

Dánsk˘ systém chovu a lineárního hodnocení masného skotu v kostce V na‰em zpravodaji byly jiÏ pfiiblíÏeny rÛzné systémy chovu masného skotu v rÛzn˘ch zemích. Bûhem juniorského v˘jezdu se naskytla moÏnost dozvûdût se více o systému chovu masného skotu, kter˘ mají v Dánsku. Pozornost mu jistû patfií uÏ proto, Ïe se do systému chovu masného skotu snaÏí vnést fiád a jako jedna z mála zemí na svûtû se zab˘vá systémem lineárního hodnocení a v˘poãtem plemenn˘ch hodnot. Proto mi dovolte Vás s ním ve struãnosti seznámit. Zaãneme v˘ãtem ãísel – rozlohu i poãet obyvatel má tato zemnû oproti âeské republice poloviãní, dojen˘ch krav je 600 tisíc (v âR je to 340 000) a krav chovan˘ch v systému bez trÏní produkce mléka je 95 000 (u nás 170 000), z toho 35 000 (u nás 21 000) je zapsan˘ch v plemenné knize. Masn˘ch plemen se v Dánsku chová 16 – nejroz‰ífienûj‰í je plemeno limousin, následuje masn˘ simentál, hereford, charolais a Aberdeen Angus. ·lechtûní je v Dánsku vûcí asociací, do nichÏ jsou sdruÏeni chovatelé jednotliv˘ch plemen. ·lechtitelskou práci poté za‰tiÈuje v podstatû jediná ‰lechtitelská organizace v zemi, Viking Genetics, která ovládá 90 % dánZnaky popisované v rámci dánského ského trhu a pÛsobí i ve ·védsku a Finsku. Ta na podnût asolineárního hodnocení ciací plemen testuje vybrané b˘ky, vyrábí inseminaãní dávky I. RÁMEC ãi dováÏí zvífiata atd. Existuje zde také Svaz chovatelÛ mas1. Šířka hrudníku ného skotu, jehoÏ zamûstnanci mají na starosti poradenství 2. Hloubka hrudníku ve v‰ech oblastech t˘kajících se chovu masného skotu 3. Hřbetní linie 4. Velikost (dotace, zpÛsob odchovu apod.) a starají se o odbyt vypro5. Celkový vzhled (typ) dukovaného masa. V Dánsku totiÏ platí „co si doma uvafiím, to si doma sním“, a aãkoli nejvíce konzumované druhy masa II. OSVALENÍ jsou vepfiové a kufiecí, Dánové zvládají zkonzumovat témûfi 6. Šířka za lopatkou ve‰keré hovûzí maso z u nich odchovaného masného skotu. 7. Šířka beder V Dánsku funguje jediná testaãní stanice. Nachází se v Aalest8. Zaúhlení pánve rupu a roãnû jí projde 175 elitních b˘kÛ. Ty sem dávají chova9. Délka pánve 10. Šířka pánve telé na doporuãení zástupcÛ Asociací plemen. B˘ãci jsou 11. Šířka kýty naskladÀováni ve vûku 6 mûsícÛ a po mûsíãním pfiípravném 12. Spuštění kýty zezadu (plnost) období absolvují 5-ti mûsíãní test. Vzhledem ke kontinuální 13. Délka kýty potfiebû masa na trhu, a tedy celoroãnímu telení, jsou b˘ãci 14. Délka a plnost kýty (pohled z boku) naskladÀováni v turnusech s 6ti t˘denními intervaly. Odchovnu v Aalestrupu vlastní a fiídí dánská divize Viking Genetics, III. KONČETINY která se naz˘vá Viking Denmark, konkrétnû její inseminaãní 15. Zaúhlení zadních končetin (pohled z boku) 16. Zaúhlení spěnky (pohled z boku) stanice. Cílem testu je prioritnû vybrat ve spolupráci s chova17. Zadní končetiny (pohled zezadu) telsk˘mi asociacemi b˘ky pro pokraãování domácího ‰lech18. Přední končetiny (pohled zepředu) tûní. Nejlep‰í b˘ci konãí na inseminaãních stanicích, ostatní 19. Jemnost (hrubost) kostry b˘ci, ktefií projdou, jsou v rámci aukcí prodáni do ãistokrevn˘ch chovÛ. Zajímavostí je, Ïe bûhem testu se pfii kaÏdé manipulaci (váÏení kaÏd˘ch 30 dní, ãi skenování MLD neboli ro‰tûnce, atd.) sleduje chování a temperament zvífiat a tyto poznatky jsou pouÏity pfii selekci i se dokládají kupujícímu s ostatními dokumenty. A nyní k lineárnímu hodnocení, kter˘m se pfiedev‰ím zab˘val juniorsk˘ semináfi. V Dánsku se lineární hodnocení provádí u b˘kÛ star‰ích 1 rok a krav od prvního otelení (vÏdy minimálnû mûsíc od otelení). Kdy si nechá chovatel zvífiata ohodnotit dále, záleÏí na nûm. Pokud se zvífiata vizuálnû pfiíli‰ nemûní, inspektor lineár pfii dal‰í náv‰tûvû neprovádí. Lineární hodnocení je totiÏ placená sluÏba, kterou provádí 2 inspektofii, pracující pro spoleãnost, která registruje v‰echna hospodáfiská zvífiata v Dánsku. Za náv‰tûvu chovu si úãtují 50 euro, za bonitaci kaÏdého zvífiete poté 7 euro. Zda si chovatelé nechají zvífiata hodnotit ãi ne záleÏí na nich. Pokud jsou ale ochotni do této sluÏby investovat, dostávají se mezi tzv. certifikované chovy, které jsou propagovány Asociací svého plemene. Co se t˘ká zápisu do plemenné knihy, tak podmínkou jsou pfiedci zvífiete, zapsaní 3 generace nazpût. Zápis je zpoplatnûn, proto si chovatelé vybírají, která zvífiata nechají do plemenné knihy zapsat. V rámci lineárního popisu je hodnoceno 19 znakÛ, které dohromady dávají 3 sloÏené znaky (rámec, osvalení, konãetiny), jejichÏ spojením dostaneme celkov˘ obraz zvífiete, tzv. typ. V pfiiloÏeném pfiehledu je zobrazeno v‰ech 19 znakÛ spojen˘ch do v˘sledného typu. Zmínûn˘ systém se v Dánsku pouÏívá jiÏ 15 let a byl vytvofien podle norem Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti ICAR. Tolik struãnû k dánskému systému chovu a hodnocení exteriéru masného skotu.

33

Názory juniorÛ na semináfi o lineárním hodnocení „V rámci zimního v˘jezdu jsme se jako juniofii, pod odborn˘m vedením pana Nielsena z Dánska a zástupcÛ âSCHMS, seznámili s podstatou ãeského a dánského systému lineárního hodnocení zvífiat. Nejen prÛbûh tohoto setkání, ale i setkání pfiedcházející, a také jejich náplÀ hodnotím velice kladnû, neboÈ nejde jen o to, získat si jako budoucí chovatelé ‰piãkové znalosti, ale také se jako chovatelé rÛzn˘ch plemen podûlit o svoje zku‰enosti, aÈ jiÏ pozitivní ãi negativní. V neposlední fiadû, av‰ak neménû dÛleÏitá, je moÏnost se setkat jako lidé a utuÏit kolektiv, protoÏe v podmínkách ãeského zemûdûlství se nám bude jistû lépe existovat, budeme-li spolupracovat, vÏdyÈ v Junior teamu vyrÛstá urãitû nejeden ‰piãkov˘ chovatel masného skotu.“ Jan Zatloukal „Co se t˘ká v˘jezdu, tak jako pozitivní shledávám, Ïe svaz pozval odborníka jako je pan Nielsen, kter˘ má s dobytkem velké zku‰enosti. Velice zajímavé bylo pfiedstavení dánského bonito-

34

„Semináfi se mi líbil. Ovûfiil jsem si dosavadní znalosti a jsem rád, Ïe jsem se mohl seznámit s dánsk˘m systémem hodnocení, kter˘ je detailnûj‰í a umoÏÀuje tedy pfiesnûj‰í popis zvífiete. Líbila se mi téÏ moÏnost vyzkou‰et si hodnocení v praxi po boku Víta âepeláka.“ Leopold Paìour

www.juniori.cschms.cz vacího systému a povídání o kontrole uÏitkovosti, která je pro celou Skandinávii sjednocena. MÛj názor na bonitaci je, Ïe by mûla b˘t jako doplÀující údaj o zvífieti, ne v‰ak jako údaj, kter˘ rozhoduje o tom, zda bude zvífie chovné ãi ne, jednodu‰eji fieãeno vût‰í odpovûdnost bych pfienesl na chovatele, aÈ je kaÏd˘ odpovûdn˘ za to jak jeho dobytek vypadá.“ Martin Nejdl

„Tato akce mi pfiinesla mnoho dÛleÏit˘ch poznatkÛ a informací, jak z hlediska hodnocení zvífiat, tak o celkovém pohledu na nû a moÏnost porovnat ãesk˘ a dánsk˘ systém. Je to dobrá zku‰enost, která se hodí jak pfii koupi b˘kÛ, tak jalovic a krav. Akce byla opût vydafiená a tû‰ím se na dal‰í.“ Petr Králíãek „JelikoÏ se o lineární hodnocení zajímám od chvíle, kdy jsem v chovu masného skotu zaãal, byl jsem rad, Ïe JT tuto akci pfiipravil. Informace, které jsme bûhem víkendového setkání získali, budou urãitû pfiínosem pro na‰e dal‰í vzdûlávání v této problematice.“ Ale‰ Hatlák

Fota: Jana Řehořová, Karel Melger

F O T O G A LE RIE

35

Projekt Interbeef – mezinárodní genetické hodnocení u masn˘ch plemen skotu Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a. s. V âR existuje celá fiada masn˘ch plemen skotu, která jsou roz‰ífiená i v dal‰ích státech Evropy i v mimoevropsk˘ch zemích. Nejv˘hodnûj‰í strategií pro pfiístup k informacím z tûchto populací a k zaji‰tûní pfiedpokladÛ pro rozhodování ãesk˘ch chovatelÛ o ‰lechtitelsk˘ch opatfieních a pfii rozhodování o importech genetického materiálu ze zahraniãí je vybudování mezinárodní sítû pro sdílení informací o genetické evaluaci (hodnocení). V minulosti byl pro dojená plemena vybudován Interbull, kter˘ umoÏÀuje mezinárodní genetické hodnocení pro dojená plemena. Obdobn˘ projekt se slibnû rozvijí i pro masná plemena (Interbeef). Pfiíspûvek se zab˘vá aktuální situací v projektu Interbeef a vychází z materiálÛ ICAR (Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti), z podkladu projektu Interbeef, nûkter˘ch zahraniãních publikací z poslední doby a z jednání Interbeef, které se uskuteãnilo v polovinû ledna 2012 v Lond˘nû. V souãasné dobû lze v odhadu plemenn˘ch hodnot pro masná plemena na národní úrovni zaznamenat tyto trendy: • zv˘‰en˘ zájem o vyuÏití dat z poráÏek jateãn˘ch zvífiat pro odhad plemenn˘ch hodnot; • rozvoj v˘zkumu v oblasti genomiky pro masná plemena skotu a potfieby mezinárodní spolupráce v této oblasti pro získání dostateãnû rozsáhl˘ch referenãních populací; • zvy‰uje se frekvence odhadu plemenn˘ch hodnot, roste poãet hodnocen˘ch znakÛ a zvy‰uje se v˘znam hodnocení plodnosti u masn˘ch plemen skotu; • zvy‰uje se poptávka po spoleãné mezinárodní genetické evaluaci z dÛvodu genetické v˘mûny mezi zemûmi, prostfiednictvím Ïiv˘ch zvífiat a inseminaãních dávek. Z nûkter˘ch zemí je patrn˘ zájem chovatelÛ mít srovnání plemenn˘ch hodnot na stejné (spoleãné) bázi.

36

Z celosvûtového hlediska patfií mezi klíãová teritoria v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu a odhadu plemenn˘ch hodnot Severní Amerika, JiÏní Amerika a Oceánie. Je proto dÛleÏité, aby aktivity ICAR byly propojeny i s tûmito oblastmi. Vedle ICAR je v oblasti kontroly uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot v˘znamn˘m hráãem organizace BIF v USA (Beef Improvement Federation). Její v˘roãní zasedání pfiedstavují vedle ICAR nejvût‰í fórum pro sdílení praktick˘ch a technick˘ch informací o kontrole masné uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot. Obecnû lze konstatovat, Ïe existuje fiada plemen selektovan˘ch mimo jiné pro jejich schopnost a v˘konnost v tropick˘ch klimatick˘ch podmínkách a systémech s vy‰‰í vlhkostí, která nejsou zapojena do ICAR. Existuje celá fiada v˘zkumn˘ch prací pro vyuÏití genomické selekce pro masn˘ skot, jejichÏ v˘sledkem jsou genomické (genomicky optimalizované) plemenné hodnoty. V minulosti jiÏ byly realizovány nûkteré projekty mezinárodního genetického hodnocení. Jedná se napfiíklad o: • Austrálii a USA (National Beef Cattle Evaluation Consortium); • USA a Kanada; • Francie, Itálie, Lucembursko a Maìarsko; • Pilotní studie pro odstavové hmotnosti u plemen charolais a limousin sponzorovaná Irskem, Velkou Británii a Francii; • Projekt Breedplan, na kterém participuje 14 státÛ a hodnoceno je 40 plemen/populací • Projekt Francie a Trans-Tasmanského bloku (Austrálie/Nov˘ Zéland), v tomto projektu byly vykázány korelace mezi národním a mezinárodním odhadem plemenn˘ch hodnot vy‰‰í neÏ 0,9. V této studii byla testována topka nejlep‰ích b˘kÛ; • Masná uÏitkovost a exteriér u plemene fleckvieh ve spoleãném nûmecko-rakousko-italsko-ãeskomaìarském projektu a dal‰í.

Hlavní strategie pro mezinárodní genetickou evaluaci Z v˘zkumn˘ch prací vypl˘vá, Ïe pro mezinárodní genetickou evaluaci v rámci Interbeef pfiicházejí v úvahu dvû hlavní strategie (Wickham a Dürr, 2011): • MACE (multiple-trait acrosscountry evaluations), která vyuÏívá v˘stupy národní genetické evaluace b˘kÛ na národní úrovni (tento pfiístup je v souãasné dobû vyuÏíván pro dojená plemena v Interbullu); • mezinárodní genetické hodnocení zaloÏené na v˘poãtu pfiímo z fenotypov˘ch dat, kdy jsou surová fenotypová data vyuÏívána v kombinované multi-trait anal˘ze, kde je kaÏdá zemû o‰etfiena jako rozdílná vlastnost (to znamená, Ïe genetická korelace mezi zemûmi je men‰í neÏ 1). Francouzská a australská studie Z v˘sledkÛ francouzského a australského v˘zkumu provedeného v organizacích INRA (French National Institute for Agricultural Research) a AGBU (Animal Genetics and Breeding Unit, University of New England, Armidale, Australia) je patrné, Ïe z praktického hlediska a hlediska vhodnosti je pro mezinárodní genetickou evaluaci vhodná druhá varianta (to znamená kombinovaná anal˘za dat z kontroly uÏitkovosti – fenotypy, které jsou pfiímo pouÏity pro odhad plemenn˘ch hodnot). Francouzská studie V minulosti byl pro posun v této oblasti v˘znamn˘ v˘zkum realizovan˘ francouzskou organizací Institut de la Recherche Agronomique (INRA), irskou organizací Irish Cattle Breeding Fede-

ration (ICBF), britskou Meat and Livestock Comission, francouzsk˘m institutem Institu de l’Elevage a mezinárodní organizací ICAR. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout provozuschopné databáze pÛvodÛ a kontroly uÏitkovosti pro více zemí k vybudování prototypu mezinárodní genetické evaluace. V˘zkum se t˘kal plemen charolais a limousine a zahrnoval následující ukazatele: obtíÏnost porodÛ, hmotnost pfii odstavu, osvalení pfii odstavu a hmotnost pfii poráÏce. V˘sledné plemenné hodnoty byly hodnoceny jednotliv˘mi organizacemi, které se zúãastnily v˘zkumu. Tento v˘zkum ukázal, Ïe mezinárodní genetická evaluace je realizovatelná. Propojenost mezi zemûmi ve francouzské studii Aãkoliv je reprodukce masného skotu zaloÏena hlavnû na základû pfiirozené plemenitby, byla v minulosti ve francouzském projektu vykázána úzká propojenost mezi Velkou Británii, Francii a Irskem. Tato propojenost byla zaji‰tûna 164 b˘ky v inseminaci, po kter˘ch bylo k dispozici 8 % telat v celé populaci. Propojenost byla rovnûÏ zv˘‰ena mezinárodním obchodem s jalovicemi pro obnovu stáda, dcer 758 spoleãn˘ch otcÛ matek. V obou variantách dohromady (celkem 822 b˘kÛ) bylo zji‰tûno ve variantû otcÛ nebo otcÛ matek 14 % potomkÛ v tûchto kombinacích. Ve studii bylo odhadnuto, Ïe existoval v˘znamn˘ tok genÛ mezi Francii a Velkou Británii: 12 % telat ve Velké Británii mûlo pfiinejmen‰ím jednoho rodiãe z Francie a tento tok byl dokonce je‰tû vût‰í mezi Francii a Irskem: 32 % irsk˘ch telat mûlo pfiinejmen‰ím jednoho francouzského rodiãe. Z v˘zkumu dále vyplynulo, Ïe 3 % irsk˘ch telat mûlo britského rodiãe. Dal‰í propojení bylo zaznamenáno, pokud jde o star‰í generace. Pro v˘poãet propojenosti je jednou z velice vhodn˘ch moÏností francouzská metoda, kterou vyvinuli Fouilloux a Lalöe (2001, 2002). Tato metoda byla vyuÏita pro v‰echny tfii zemû sledované ve francouzské studii.

Bylo patrné, Ïe vût‰ina z Britsk˘ch (74 %) a Irsk˘ch (69 %) stád byla porovnatelná se 79 % francouzsk˘ch stád. Genetické propojení, které je dÛleÏité pro seriózní porovnatelnost plemenn˘ch hodnot, je mezi tûmito sledovan˘mi zemûmi na takové úrovni, Ïe je moÏné provádût seriózní mezinárodní genetickou evaluaci. Genetické korelace ve francouzské studii V‰echny genetické korelace mezi zemûmi byly vy‰‰í neÏ 0,8 s v˘jimkou Irska a dvou francouzsk˘ch regionÛ, kde dosáhly hodnoty 0,5. První genetická evaluace mezi zemûmi (francouzská studie) I kdyÏ v citované studii nebyly genetické parametry optimálnû odhadnuty, bylo pfiikroãeno k testování proveditelnosti mezinárodní genetické evaluace v modelu s interakcí mezi jednotliv˘mi zemûmi. PouÏit˘ model vycházel z metody animal modelu, s jehoÏ pomocí byly odhadnuty pfiímé a maternální plemenné hodnoty pro odstavovou hmotnost. Ta byla v jednotliv˘ch státech (Velká Británie, Francie a Irsko) uvaÏována jako rozdíln˘ ukazatel. Úmyslnû bylo vyuÏito v‰ech francouzsk˘ch dat a souborÛ s pÛvody, aãkoliv by byl nutn˘ pouze redukovan˘ poãet stád pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot pfiímo propojen˘ch zvífiat. My‰lenkou bylo testovat schopnost programu pracovat s vysok˘m poãtem pfiedpovídan˘ch plemenn˘ch hodnot. Program byl i flexibilní pro vyuÏití více fixních efektÛ v kaÏdé zemi. Pro mezinárodní hodnocení je klíãovou záleÏitostí pfiíprava vstupních dat. KaÏdá organizace participující na mezinárodním hodnocení musí vûnovat extrémní pozornost kvalitû a integritû dat, vstupujících do mezinárodního porovnání. Centrální evaluátor není schopen posoudit kvalitu jemu dodan˘ch vstupních dat a jeho v˘poãty mohou b˘t jenom tak kvalitní, jak kvalitní jsou vstupní údaje. Pod-

statná je také validace identifikaãních ãísel zvífiat v souborech pÛvodov˘ch databází. Z francouzské studie vyplynulo, Ïe pro mezinárodní genetické hodnocení pro pfiímé i maternální plemenné hodnoty se jeví multitrait animal model jako dostateãnû robustní a stabilní z pohledu dosaÏen˘ch v˘sledkÛ. Definice fixních efektÛ musí vznikat v souãinnosti s participujícími zemûmi a je do urãité míry také jejich zodpovûdností. DÛleÏit˘m prvkem je rovnûÏ definice skupin vrstevníkÛ (tzv. contemporary groups). Australská studie Z této studie vypl˘vá, Ïe pro kvalitu mezinárodního hodnocení je podstatná úroveÀ genetického propojení mezi zemûmi, struktura dat z kontroly uÏitkovosti a kvalita pÛvodové databáze. I z anal˘z australsk˘ch je zfiejmé, Ïe pro mezinárodní genetickou evaluaci by se mûlo vycházet z fenotypov˘ch dat. Na základû tûchto závûrÛ Interbeef nyní zavedl mezinárodní genetickou evaluaci pro masná plemena skotu pro celou fiadu dÛleÏit˘ch vlastností a znakÛ. Pracovní skupina Interbeef je dílãí organizaãní jednotkou ICAR a vedle zaji‰tûní mezinárodní genetické evaluace mezi její dal‰í úkoly patfií (Wickham a Dürr, 2011): • zaji‰tûní fóra pro sdílení znalostí v oblasti kontroly uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot; • udrÏování a rozvíjení pravidel a standardÛ pro kontrolu uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu; • provádûní mezinárodních sledování zamûfien˘ch na kontrolu uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu; • v˘voj mezinárodní genetické evaluace; • usnadnûní vyuÏití genomické selekce. âlenské organizace Interbeef První setkání zakládajících ãlensk˘ch organizací po podpisu smlouvy se uskuteãnilo ve Velké Británii v Lond˘nû v polovinû ledna roku 2012. Pfiehled zakládajících ãlenÛ je uveden v tabulce 1. Ze zemí stfiední a v˘chodní Evropy je do projektu zapojená pouze

37

Tabulka č. 1 – Zakládající organizace Interbeef, které podepsaly smlouvu Země âeská republika Španělsko Velká Británie Finsko Francie Švédsko Dánsko Irsko

Organizace âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. (jedná se o spoleãn˘ projekt âMSCH, a.s. a âSCHMS) Federación Española de Criadores de Limousin (FECL) Edinburgh Genetic Evaluation Service, dílčí organizační jednotka Scotish Agricultural College FABA Coop France Génétique Elevage Swedish Dairy Association Knowledge Center for Agriculture Irish Cattle Breeders Federation Society Limited

Zdroj: Bucek, 2012

âeská republika (jedná se o spoleãn˘ projekt âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a.s. a âeského svazu chovatelÛ masného skotu). V oblasti v˘zkumu bude rovnûÏ zapojen VÚÎV v Uhfiínûvsi. Zakládající ãlenové budou mít celou fiadu v˘hod do budoucnosti, protoÏe budou rozhodovat o pfiijímání dal‰ích zemí a o jejich roli v projektu. V souãasné dobû se jedná s dal‰ími zemûmi a jako vysoce pravdûpodobná se jeví napfiíklad úãast Nûmecka. Pfied podepsáním smlouvy byla ãinnost Interbeef financována fixními poplatky. Zainteresované zemû byly rozdûleny a poplatek byl odstupÀován podle velikosti dané zemû a rozsahu chovu masného skotu. Tato struktura poplatkÛ bude zmûnûna na kongresu ICAR v Irském Corku, kde bude pfiedneseno nûkolik návrhÛ, jak by mohl b˘t rutinní provoz Interbeef financován. Vedle Nûmecka se jedná v souãasné dobû o úãasti v projektu Interbeef s nûkter˘mi zemûmi ze Severní a JiÏní Ameriky. Interbeef je veden fiídícím v˘borem a pro fie‰ení technick˘ch a vûdeck˘ch problémÛ budu v krátké dobû ustavena technická komise. âR se uchází o tfii místa v této technické komisi. Tato komise bude jednat s vyuÏitím diskusního fóra a organizovat fyzická setkání podle potfieby. Technická komise se bude fiídit sama a odsouhlasí si svého pfiedsedajícího. V loÀském roce se rozpoãet na cel˘ projekt Interbeef pohyboval na úrovni 100 000 EUR a byl financován jednotliv˘mi ãlensk˘mi organizacemi spolu s finanãním pfiíspûvkem ICAR. Pokud se podí-

38

váme na sloÏení ãlensk˘ch organizací, které je uvedeno v tabulce 1, jedná se o ãlenské organizace ICAR nebo o spojení ãlensk˘ch organizací ICAR se Svazy chovatelÛ (pfiípad âR). Tyto organizace jsou schopné reprezentovat jednotlivé zemû, plemena a zaji‰Èují rozsah ãinností, které pokr˘vají kontrolu uÏitkovosti, databáze a zpracování dat, pÛvody, zaji‰tûní servisu a odhad plemenn˘ch hodnot. SluÏby nabízené Interbeef vychází ze smlouvy podepsané jednotliv˘mi ãlensk˘mi organizacemi, která pokr˘vá financování, pravidla pro úãast,

této mezinárodní genetické evaluace pak budou distribuovány a publikovány v jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemích v kombinaci zemûplemeno-ukazatel. Interbull, kter˘ bude zaji‰Èovat tuto mezinárodní genetickou evaluaci, nebude v˘sledky publikovat. Publikování v˘sledkÛ bude zaji‰tûno uÏivateli, kter˘mi jsou jednotlivé ãlenské organizace. V˘zkumné a v˘vojové práce pro projekt Interbeef – role jednotliv˘ch partnerÛ V minulosti byla za v˘voj zodpovûdná francouzská organizace INRA. Poãítá se, Ïe se na v˘zkumu pro mezinárodní genetickou evaluaci bude podílet více v˘zkumn˘ch partnerÛ. Na schÛzce v Lond˘nû bylo jednáno rovnûÏ o moÏnosti v˘zkumu pro organizaci Interbeef. Po nároãn˘ch jednáních do‰lo k v˘bûru v˘zkumn˘ch partnerÛ, které uvádí tabulka 2. Obhajoba projektÛ nûkter˘ch v˘zkumn˘ch t˘mÛ se uskuteãní na pfií‰tím kongresu ICAR v Irském Corku.

Tabulka č. 2 – Vybraní výzkumní patrneři pro projekt Interbeef Země (organizace)

Oblast výzkumu a její časový rámec

Česká republika (Výzkumný ústav živočišné výroby ve spolupráci s ČMSCH, a.s. a Český svaz chovatelů masného skotu)

Povede vývoj a výzkum mezinárodní genetické evaluace pro ukazatele obtížnosti porodů. Návrh by měl být finalizován v květnu a práce zahájena v roce 2012 Výzkum, který se týká odhadu komponent variance a využití data od kříženců. Tento úkol by měl být ukončen v roce 2012 Mezinárodní genetická evaluace SEUROP systému. Návrh by měl být udělán v roce 2012 a práce zahájeny v roce 2013 Výzkum a vývoj mezinárodní genetické evaluace pro plodnost masných plemen, návrh v roce 2012 a zahájení prací v roce 2013

Irsko (Irish Cattle Breeders Federation Society Limited) Velká Británie (Edinburgh Genetic Evaluation Service, dílčí organizační jednotka Scotish Agricultural College Španělsko (Federación Española de Criadores de Limousin) Zdroj: Bucek, 2012

role a zodpovûdnost jednotliv˘ch subjektÛ, provozní postupy, tok dat a rozhraní, kontrolu kvality, ochranu dat a metod, model pro mezinárodní genetickou evaluaci a dal‰í dÛleÏité oblasti. Plánovan˘ servis zahrnuje vytvofiení databáze pÛvodÛ a dat z kontroly uÏitkovosti, které se vyuÏijí pro v˘zkum a následnû pro rutinní mezinárodní genetickou evaluaci pro masná plemena skotu a vybrané ukazatele. V˘sledky

Postup prací a jednotlivé fáze realizace v roce 2012 Do souãasné doby byl vyvinut a testován prototyp databáze pro dvû plemena, ‰est zemí a jeden ukazatel. Metody k vyfie‰ení rozporÛ v identifikaci zvífiat byly vyvinuty a testovány. Systém genetické evaluace na základû multitrait mezinárodní genetické evaluace byl vyvinut a testován organizací INRA a zaveden v Interbull, kde bude realizován s vyuÏi-

tím software MIX99 (MTT, 2011). Tento program je velice dobfie vyuÏiteln˘ pro odhad plemenn˘ch hodnot a má celou fiadu v˘hod: • neexistují Ïádné limity poãtu hodnocen˘ch vlastností a znakÛ; • neexistují Ïádné limity v poãtu vyuÏívan˘ch efektÛ; • je podporována celá fiada genetick˘ch modelÛ, je moÏné vyuÏití pro sire & animal modely, maternální a paternální efekty; • je moÏné zpracovat velké objemy dat; • byly vytvofieny pfiedpoklady pro paralelní v˘poãet a existují i dal‰í v˘hody. Tento program je jiÏ rutinnû vyuÏíván v celé fiadû organizací: • Faba breeding; • Suomen Hippos; • STKL; • Pelsdyr; • Nordic Cattle Genetic Evaluation; • Scottish Agricultural College Commercial Ltd; • Bavarian State Research Center for Agriculture; • Association of Austrian Cattle Breeders. Interbull byl pro zaji‰tûní rutinní mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena skotu vybrán proto, Ïe jsou s ním dlouhodobû pozitivní zku‰enosti pfii zaji‰tûní mezinárodní genetické evaluace pro dojená plemena. Jedná se o dílãí organizaãní jednotku Zemûdûlské univerzity ve ‰védské Uppsale. Zku‰enosti Interbull demonstrují, Ïe mezinárodní spolupráce ve ‰lechtûní skotu mÛÏe b˘t velice úspû‰ná. Interbull vytvofiil fórum, které nejenÏe zaji‰Èuje mezinárodní genetickou evaluaci pro dojená plemena a jejich ukazatele, ale byl schopen vytvofiit pfiínosné fórum pro sdílení v˘sledkÛ v˘zkumu, zku‰eností z praxe a spoleãnû fie‰it ‰irokou ‰kálu technologick˘ch v˘zev. Tato praxe vedla k v˘raznému a rapidnímu zlep‰ení v‰ech aspektÛ genetické evaluace u dojen˘ch plemen skotu v zemích, které jsou zapojeny do Interbull. Dá se pfiedpokládat, Ïe i model a kon-

cepce navrÏená v Interbeef pro masná plemena skotu bude stejnû úspû‰ná a pfiínosná jako v pfiípadû Interbull pro dojená plemena skotu. Mûl by usnadnit chovatelÛm masn˘ch plemen skotu kvalifikovaná rozhodnutí pfii importu zvífiat. Toto je v˘zva v mnoha zemích s masn˘m skotem. Exportéfii potfiebují informaci, která by identifikovala genetick˘ potenciál zvífiat, kter˘ je Ïádoucí ve specifick˘ch populacích zvífiat. Pfiedpokládá se, Ïe za publikování by byla zodpovûdná kaÏdá zemû samostatnû. K publikování pak mohou existovat tyto strategie: • vyuÏívání mezinárodní genetické evaluace bez modifikace; • kombinace národní a mezinárodní genetické evaluace. Genomická selekce – masná plemena skotu Dal‰í otázkou je genomická selekce, která by mohla b˘t uÏiteãná zejména u obtíÏnû mûfiiteln˘ch znakÛ a vlastností s nízkou heritabilitou, jako jsou napfiíklad reprodukce, rezistence k onemocnûním a dal‰í. Je zfiejmé, Ïe velké referenãní populace s dostupn˘mi vysoce kvalitními fenotypov˘mi daty jsou poÏadovány k v˘voji a validaci genomické pfiedpovûdi. ShromáÏdûní dat z více zemí je základním pfiedpokladem k vytvofiení velké referenãní populace, neÏ jsou v souãasné dobû k dispozici pro masn˘ skot. Pro úspûch Interbeef je zcela nezbytnû nutné zajistit vysok˘ stupeÀ v˘mûny dat, kter˘ zahrnuje data o pÛvodech, fenotypov˘ch hodnotách a následnû genotypy. Postup dal‰ích prací v projektu Interbeef Prvním krokem bude zaslání pÛvodÛ zvífiat. Mezinárodní genetická evaluace bude provedena pouze pro zvífiata zaslaná se soubory s pÛvody (fenotypové hodnoty budou akceptovány pouze u zvífiat ze souborÛ s pÛvody). Interbull za‰le zahraniãní zvífiata do zemû jejich narození k validaci a tím zamezí problémÛm v budoucnu. Toto bude provedeno u kaÏdého zvífiete pouze

jednou. Jedná se z poãátku o velkou pracovní zátûÏ, která se pozdûji redukuje na niωí míru. Trvale bude za správu souborÛ s pÛvody zodpovûdn˘ Interbull. Ten má k dispozici software i hardware pro správu rozsáhl˘ch a objemn˘ch souborÛ a umoÏÀuje nahrání velkého objemu dat. V nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe nahrávání trvat ale del‰í dobu. Pro evaluaci se vyuÏívají data z této databáze. Za kaÏdou zemi je urãena zodpovûdná osoba, která zaji‰Èuje nahrávání dat a má pfiidûlenou speciální emailovou adresu. Tato emailová adresa bude vyuÏita pro zasílání souborÛ a zodpovûdná osoba získá uÏivatelské jméno a heslo. Nejvy‰‰í prioritou v souãasné dobû pro v‰echny ãlenské organizace je zaslat do Interbull data s pÛvody a jejich validace. Pro kontrolu pÛvodÛ je vyuÏíván speciální software, kter˘ byl pojmenován jako check pedigree. KfiíÏenci se v projektu znaãí XXX. Je naplánováno, Ïe se soubory s pÛvody nahrají na www stránky Interbull od 20. bfiezna do konce bfiezna, kdy byla stanovena uzávûrka pro zaslání pÛvodové databáze. Jako první se poãítá s pilotním zpracováním odstavov˘ch hmotností pro dvû hlavní plemena charolais a limousine s vyuÏitím programu MIX 99 pro mezinárodní genetickou evaluaci. V této oblasti existují stále nûkteré nedofie‰ené úkoly v oblasti odhadu komponent variance. Byla navrÏena technická diskuse, která by mûla fie‰it tyto problémy. Bylo odsouhlaseno, Ïe pilotní zpracování vyuÏije takzvané arbitrary correlations pro plemeno charolais a limousin. KaÏd˘ servisní uÏivatel ode‰le soubor s odstavov˘mi hmotnostmi, které budou vyuÏívány v pilotní evaluaci v pátek 4. kvûtna do centra Interbull k zaji‰tûní anal˘zy a ke zpûtné vazbû na konci kvûtna na konferenci ICAR. Datum pilotní evaluace bude odsouhlasen v kvûtnu na kongresu ICAR. Dal‰í ukazatele, které se plánují pro hodnocení v budoucnu, jsou obtíÏnost porodÛ a data z polního testu SEUROP.

39

Historie chovu skotu v âechách, na Moravû a ve Slezsku Karel ·eba Pfii studiu v˘voje chovu skotu u nás v 18. století, ale zejména v 19. století, se okamÏitû nabízí urãitá paralela s v˘vojem na‰eho chovu po roce 1989. Konec 18. století, poãínaje rokem 1791 a pádem Bastily, je poãátkem konce absolutistick˘ch monarchií v fiadû zemí Evropy. Rok 1848 pfiinesl zru‰ení poddanství a roboty v RakouskuUhersku. To umoÏnilo obyvatelÛm venkova stûhování. Zaãala rÛst prÛmyslová v˘roba a objevil se zv˘‰en˘ zájem o potraviny jak rostlinného, tak i Ïivoãi‰ného pÛvodu, protoÏe bylo tfieba nakrmit rostoucí populaci dûlníkÛ v továrnách. Novû vzniklé politické a hospodáfiské zmûny se tím pádem projevily i v zemûdûlské v˘robû. Zejména ‰lechtické velkostatky zaãaly se snahou po intenzifikaci zemûdûlské v˘roby. To pfiineslo souãasnû i zv˘‰enou produkci v oblasti krmivové základny. Nedostateãná v˘Ïiva skotu do té doby znaãnû limitovala produkci mléka a masa od na‰eho skotu. Naprosto dominantní postavení mûl do osmnáctého století chov ãesk˘ch ãervinek. Dosahovaná uÏitkovost byla vlivem nedostateãné v˘Ïivy velice nízká. I pfii velké variabilitû je nejãastûji uvádûna v rozpûtí 800 aÏ 1000 l mléka roãnû. RovnûÏ i tûlesné rozmûry krav v této dobû nebyly nic moc. Kohoutková v˘‰ka je uvádûna na úrovni 110 aÏ 115 cm pfii hmotnosti 250 aÏ 450 kg. JiÏ v roce 1797 koncipovala „Hospodáfiská spoleãnost v Praze“ svÛj plán pro zu‰lechÈování skotu v království âeském: a) Pfiimûfiená a dostateãná v˘Ïiva b) ¤ádné o‰etfiování, péãe a starost o zvífiata c) Lep‰í plemena Spoleãnost se tehdy domnívala, Ïe první dva body jsou v moci kaÏdého rolníka. Dají se ovlivÀovat osvûtou. K poslednímu bodu navrhuje zajistit kvalitní plemeníky. Je‰tû se nehovofiilo pfiímo o importech nov˘ch plemen. Ta se ale v té dobû jiÏ dováÏela. Ale je‰tû ne v takové mífie. Pan 40

Josef Rásk˘, správce na dvofie v Îerotínû na panství libochovickém, se v roce 1807 vyjádfiil k zu‰lechÈování chovu skotu. „Hlavní pozornost je nutno vûnovat chovu dojnic, neboÈ odchov a Ïír se nevyplácí. Je tfieba se starat o vy‰‰í dojivost nejen lep‰ím krmením, ale téÏ odchovem dojivûj‰ího dobytka. Nedbat vnûj‰ích znakÛ zvífiete (barvy, stavby tûla, velikosti), ale hlavnû si v‰ímat znakÛ dobré dojivosti a odchovávat telata jen od dobr˘ch dojnic.“ Pochopitelnû by se dalo o tomto návrhu diskutovat, ale berme v úvahu, Ïe je star˘ pfies dvû stû let. Mnû ale nejvíc oslovil jeho názor na plemenáfiskou práci. Je tfieba v úvodu pfiipomenout, Ïe byl vyfiãen jiÏ 15 let pfied narozením Johana Georga Mendela. „Jen spojením dobr˘ch dojiv˘ch vlastností krávy a b˘ka z dobré dojivé rodiny lze odchovat potomka s vy‰‰í dojivostí. B˘k sice sám mléka nedává, ale pfiená‰í (vtûluje), do pÛvodní substance a struktury oplodnûného zárodku vlastnosti své matky.“ ZároveÀ nevûfií, Ïe lze vy‰lechtit krávu Ïírnou a souãasnû i dojivou. Ponûkud nadãasovû pÛsobí jeho návrh na dal‰í postup pfii ‰lechtûní skotu: 1) Chov skotu zavést pfii dostatku píce a pod dozorem odbornû ‰koleného dobytkáfie. 2) Kontrolovat dojivost krav po del‰í dobu na mnoÏství mléka a délku laktace. 3) PouÏívat v plemenitbû jen b˘ky od dobr˘ch dojnic, bez ohledu na plemeno jak b˘kÛ, tak i krav. 4) Dávat pfiednost domácí rase pfied cizími, neboÈ má vy‰‰í dojivost a men‰í spotfiebu píce. Nebrání se ale kfiíÏení a pfiimísení cizí krve, neboÈ se mnohdy dosáhne znamenit˘ch v˘sledkÛ, jak sám uvádí. 5) Zavést oznaãování zvífiat a vedení záznamÛ o vybran˘ch zvífiatech a hodnotit je s pfiihlédnutím k tûm vlastnostem, které mají v˘znam pro dojivost, tuãnost mléka a kondici tûla.

6) Zcela zvlá‰tní pozornost je tfieba vûnovat v˘bûru b˘ka, kter˘ má b˘t vÏdy od nejlep‰í dojnice. 7) Plemenn˘ skot je nutno o‰etfiovat podle nejosvûdãenûj‰ích zásad, hlavnû pokud se t˘ãe krmení a upravit krmné dávky (‰rot, dobré seno a ostatní krmivo ovlivÀující dobré dojnice). I pfies názory, které spí‰ nabádaly k zu‰lechÈování stávající populace skotu, zaãalo v první polovinû 19. století docházet k pomûrnû masivním importÛm plemen ze zahraniãí. Celkem se jednalo o 21 importovan˘ch plemen ze v‰ech tehdy chovatelsky vyspûl˘ch zemí (·v˘carsko, Rakousko, Nûmecko, Holandsko). Pochopitelnû se nûkterá plemena importovala ãastûji a jiná ojedinûle. V‰echna se ale více ãi ménû podílela na ‰lechtûní na‰eho ãervenostrakatého skotu. Pro ilustraci si je vyjmenujeme, pfiestoÏe nûkteré názvy tûchto plemen jiÏ asi nûkomu nic nefieknou (za pomlãkou je uveden v˘znam plemene pfii ‰lechtûní ãeského strakatého skotu): 1) Bernsk˘ a Simensk˘ skot (rozhodující vliv) 2) Pincgavsk˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 3) ·v˘carsk˘ hnûd˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 4) Montafonsk˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 5) Hornoinnsk˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 6) Waldviertelsk˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 7) Freibursk˘ skot (místy velk˘ v˘znam) 8) Plemeno Mürztálské a horské straky (mal˘ vliv, ale místy se uplatnil) 9) Plemeno Mariahof-Lavantálské mal˘ vliv, ale místy se uplatnil 10) Plemeno Murbodenské (mal˘ vliv, ale místy se uplatnil) 11) Plemeno Duxs-Cilerské (mal˘ vliv, ale místy se uplatnil pfii vzniku místních rázÛ) 12) Algavsk˘ skot (velmi mal˘ v˘znam)

13) âernostrakaté holandské (velmi mal˘ v˘znam) 14) âervenostrakaté holandské (velmi mal˘ v˘znam) 15) Scheinfeldsk˘ skot (velmi mal˘ v˘znam) 16) Hornobádensk˘ skot (velmi mal˘ v˘znam) 17) Würtenbersk˘ skot (velmi mal˘ v˘znam) 18) Groningensk˘ skot (témûfi nepatrn˘ vliv) 19) Oldenbursk˘ skot (témûfi nepatrn˘ vliv) 20) Wilstersk˘ skot (témûfi nepatrn˘ vliv) 21) Wesersk˘ skot (témûfi nepatrn˘ vliv) Navíc byla z Anglie importována i masná plemena, ale o nich se zmíníme samostatnû. Od poloviny 19. století se mezi odborníky vedla diskuze o tom, které plemeno je do na‰ich podmínek nejvhodnûj‰í. Pochopitelnû se asi nedohodli. Souãasnû ale pokraãovalo ãasto Ïivelné kfiíÏení na‰ich pÛvodních ãervinek s novû importovan˘mi plemeny. Vybírám nûkolik názorÛ. Velice pouãn˘ je jeden na realizované importy. „Koupily se za drahé peníze krávy v Tyrolích a ve ·v˘carsku a za krátko se do‰lo k poznání, Ïe tyto krávy bez tyrolsk˘ch a ‰v˘carsk˘ch Alp, které se koupit nedají, neposkytují natrvalo ani tolik mléka, kolik dávají ãeské krávy pfii poloviãní krmné dávce a bídném o‰etfiování.“ Pfiední odborník Macalík v roce 1898 napsal. „V‰ichni, kdoÏ se zab˘vají zvelebováním domácího plemene skotu, nabyli zku‰enosti, Ïe se lze obejít bez ‰v˘carského a tyrolského skotu, jenom v mase je jeho uÏitkovost vût‰í.“ Ve snaze po usmûrnûní tohoto procesu vydala v roce 1873 „Zemûdûlská rada“ program zvelebování chovu skotu: 1) Rozdûlení kaÏdé zemû na oblasti chovné, tj. zamûfiené na odchov plemenného skotu, na oblasti uÏitkové, tj. oblasti zab˘vající se pfieváÏnû drÏením skotu uÏitkového (v˘doj, v˘krm). 2) Poskytování podpor z prostfiedkÛ

Obrázek č. 1 – Čechy – oblasti chovu podle plemen z roku 1899

Obrázek č. 2 – Morava – oblasti chovu podle plemen z roku 1897

Obrázek č. 3 – Slezsko – oblasti chovu podle plemen z konce 19. století

41

státních a zemsk˘ch na nákup plemenn˘ch b˘kÛ. 3) Poskytování podpor na nákup plemenn˘ch krav a jalovic. 4) Zfiizování stanic s kmenov˘m stádem pro odchov plemenn˘ch zvífiat, hlavnû b˘kÛ. 5) Pofiádání v˘stav a pfiehlídek plemenného skotu. 6) Pofiádání nákupních trhÛ na plemenn˘ skot. 7) Zfiizování chovatelsk˘ch místních (obce) a okresních chovatelsk˘ch organizací. 8) Zfiizování pastvin pro odchov mladého skotu. 9) Provádûní zákona o licentování plemenn˘ch b˘kÛ. Za pov‰imnutí jistû stojí to, Ïe v té dobû jiÏ existovalo licentování plemenn˘ch b˘kÛ na základû zákona. Jaké byly pro âeské zemû vymezeny chovné oblasti dokumentuje obrázek 1. Z pÛvodních plemen a rázÛ jsou v pfiehledu pouze Budûjovick˘ skot (pÛvodnû Jihoãeské Ïlutky), âerven˘ chebsk˘ a pochopitelnû Kravafisk˘ skot, kter˘ ale není v âechách pÛvodní. Neobjevují se jiÏ nûkteré rázy a pÛvodní plemena: • Po‰umavsk˘ – kter˘ vznikl kfiíÏením ãeské ãervinky a cilerského skotu a pozdûji bernského • Valdeck˘ – vznikl kfiíÏením ãeské ãervinky a plemene mürzalského (oblast Nepomuku) • Stadlersk˘ – vznikl kfiíÏením ãeské ãervinky se skotem bavorsk˘m horsk˘m • Mosteck˘ – vznikl kfiíÏením domácího skotu s bernsk˘m skotem • Sudetsk˘ – pÛvodní ãervinky, které byly od roku 1780 pfiikfiíÏeny plemenem dux-cilersk˘m a pozdûji bernsk˘m skotem. Na základû tohoto skotu byly pozdûji vy‰lechtûny rázy kravafisk˘, hfibíneck˘ a horské straky krkono‰ské. • Opoãensk˘ – opoãenské mourky, od roku 1832 byli na ãeské ãervinky pfiipou‰tûni b˘ci plemene cilerského, pozdûji bernského. V dal‰í etapû byli pouÏiti b˘ci mürzalského plemene a ‰v˘carsk˘ hnûd˘ skot. • Telãsk˘ – vznikl z ãesk˘ch ãervinek s plemenem dux-cilersk˘m 42

Na Moravû byl v roce 1874 vydán „Zemsk˘ licenãní zákon“. Tento zákon zaãal platit i pro Slezsko v roce 1898. Na základû tohoto zákona byla pro kaÏd˘ okres jmenována komise pro skot. Ta souãasnû zaji‰Èovala v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ. Toto opatfiení ukonãilo Ïivelné kfiíÏení a jako v âechách vymezilo chovatelské oblasti viz obrázek 2. PÛvodní struktura importovan˘ch plemen byla obdobná jako v âechách. Navíc se na Moravu dováÏely Chebské ãervinky (stejnû jako do âech zase Kravafisk˘ skot). Podobné rozloÏení chovatelsk˘ch oblastí platilo i pro Slezsko viz obrázek 3. Na Moravû a ve Slezsku byly v 19. století vy‰lechtûny tfii hlavní rázy a to bernsko-hanáck˘, kravafisk˘ a hfibíneck˘. Vedle nich se ale do konce století udrÏely i dal‰í krajové rázy: vala‰sk˘, slováck˘, jihomoravsk˘, ‰títarsk˘ a lí‰Àansk˘ (jejich základem byly opût ãervinky). Koncem století byl kravafisk˘ skot velice populární (byl úspû‰n˘ i na v˘stavách). V období let 1882 aÏ 1895 se z Kravafiska v prÛmûru roãnû vyváÏelo 120 b˘kÛ, 2080 krav a 4392 kusÛ mladého skotu (mÛÏeme jen ti‰e závidût). Jedním z opatfiení „Zemûdûlské rady“ bylo i pofiádání nákupních trhÛ. JiÏ jsem se zmínil o prodeji kravafi-

Byly zde i ãtyfii kusy plemene Shorthorn. To, Ïe chovatelé dokázali v té dobû do Prahy dostat 366 kusÛ, je i z dne‰ního pohledu úctyhodné. Na‰i chovatelé ale vystavovali i v zahraniãí. JiÏ v roce 1855 byla pfiedvedena ãtyfiletá kráva bernského plemene z lobkovického panství (chov Vysok˘ Chlumec u Sedlãan) na mezinárodní v˘stavû v PafiíÏi. Obrázky 1, 2 a 3 dokumentují vymezení chovn˘ch obvodÛ pro jednotlivá plemena skotu. Stále ale koncem století existovaly chovy, které zaji‰Èovaly ãistokrevnou plemenitbu na pÛvodních importech. To lze ostatnû dokumentovat na stavu plemenné knihy z roku 1905 „âeská kniha plemenná“, kterou vydala Ústfiední spoleãnost hospodáfiská pro království âeské. Je vedena pro plemena simenské, bernsko-simenské, freiburské, holandské, horno-innské, kravafiské, montafonské, pincgavské, scheifeldské a ‰v˘carské hnûdé. Nyní se dostáváme k masn˘m plemenÛm. Hlavním dÛvodem importÛ byla pfiedev‰ím snaha po zvy‰ování mléãné uÏitkovosti v na‰ich chovech. Druhotnû se pfii kfiíÏení zlep‰ila i masná uÏitkovost na‰eho skotu. Bylo to pfiedev‰ím díky zv˘‰ení tûlesného rámce a vy‰‰í dosahované hmotnosti. Musíme si ale uvûdomit, Ïe v 19. století byl skot chován pro troj-

Soudní okres

Místo trhu

Roční příloha (ks)

Přimda Trhové Sviny Ledeč České Budějovice Milevsko

Bor u Tachova Trhové Sviny Ledeč České Budějovice Milevsko

27 26 20 19 18

ského skotu. Byla ale prodejní místa, ze kter˘ch se pravidelnû prodávalo. Mezi nejvût‰í trhy v letech 1892 aÏ 1894 patfiily: Dal‰í ãinností bylo pofiádání v˘stav a chovatelsk˘ch pfiehlídek. Tûch se pofiádalo hodnû na místní ale i národní úrovni. Za v‰echny uvádím poãet zvífiat vystaven˘ch na celostátní v˘stavû v Praze 21. 6. aÏ 24. 6. 1891. Poãty podle plemen jsou v tabulce 1. Je docela zajímavé, Ïe nejpoãetnûj‰ím plemenem byl ·v˘carsk˘ hnûd˘.

591 200 163 700 271

strannou uÏitkovost mléko-maso-tah. Tak tomu bylo v celé Evropû. Nebyl velk˘ prostor pro specializovaná masná plemena. V pomûrech uÏitkovostí pochopitelnû existovaly rozdíly mezi plemeny a rázy. Extrémní tûlesné rozmûry byly koncem století uvádûny u bernsko-hanáckého skotu. Krávy dosahovaly hmotnosti aÏ 800 kg a b˘ci aÏ 1400 kg. Byla snaha o celkové zjemnûní kostry a sníÏení hmotnosti u krav na cca 600 aÏ 650 kg. Na druhé stranû, ale jihoãeské Ïlutky dosahovaly v té dobû u krav hmot-

Tabulka ã. 1 – Poãty vystaven˘ch zvífiat na v˘stavû v Praze 1891 Plemeno

Počet kusů

Chovatelská oblast

Švýcarský hnědý Bernsko – simenský Kravařský ráz Pincgavský skot Holandský skot Wilstermašský skot Montafonský skot Chebské červinky Algavský skot Shorthorn Freiburský skot Oldenburský skot

125 80 37 36 33 17 14 10 6 4 3 1

Děčín Horšovský Týn Nové Hrady, Smečno, Peruc Orlík, Nymburk Smečno, Chrášťany Plzeňsko Tlustovousy Cheb Trmice Uhy u Velvar Červená Řečice Neuvedeno

nosti 360 aÏ 400 kg, u b˘kÛ 500 kg. Jateãní v˘tûÏnost u b˘kÛ je ale uvádûna na úrovni aÏ 60 %. To je i na souãasnost velmi dobré. Prvním chovan˘m masn˘m plemenem v âechách a na Moravû byl shorthorn. JiÏ v letech 1840 aÏ 1870 se objevuje na Dûãínském panství, na velkostatcích Uhy u Velvar a JindfiichÛv Hradec. Na Moravû se toto plemeno objevuje o nûco pozdûji v roce 1875 na panství Bystfiice pod Host˘nem. Dále na velkostatcích Kvasice, Kelãany a Vracov. Import tohoto plemene je uvádûn i na Tfiebíãsko a dal‰í oblasti jiÏní Moravy. V roce 1886 se na velkostatku Kvasice zaãínají chovat chebské ãervinky. Na ty se od roku 1887 pou‰tûli b˘ci dal‰ího masného plemene a tím byl devon. Patrnû po vzoru oblasti pÛvodu. V Chebské oblasti se tito b˘ci pouÏívali na místní ãervinky jiÏ po roce 1870. DÛvodem byla snaha chovatelÛ

zlep‰it u ãervinek ranost plemene a patrnû i masnou uÏitkovost. Mimo to je uvádûn i import b˘kÛ plemene aberdeen angus zejména do oblasti âeskomoravské vysoãiny. B˘ci masn˘ch plemen se vyuÏívali pfiedev‰ím na velkostatcích s produkcí jateãních zvífiat. Pouze plemeno shorthorn se ale pozdûji vyuÏilo i pfii zu‰lechÈování ãeského strakatého skotu. V 19. století se pouÏívalo pfii formování hfibíneckého skotu. V období první republiky byl údajnû pouÏíván pfii ‰lechtûní ãervenostrakatého skotu. V˘sledky ale nebyly nikdy oficiálnû zvefiejnûny a proces ‰lechtûní ukonãila druhá svûtová válka. Byl to asi celkem logick˘ postup plemenáfiské práce, protoÏe shorthorn se vyuÏíval ve svûtû i pfii ‰lechtûní jin˘ch dnes v˘znamn˘ch plemen skotu. Ostatnû i holandsk˘ groningensk˘ skot, kter˘ se k nám importoval, byl v zemi svého pÛvodu ‰lechtûn pomocí shorthornského skotu.

❒ Býk plemene devon (foto: internet)

V úvodu jsem napsal, Ïe mezi v˘vojem chovu skotu v 19. století a v˘vojem po roce 1989 existuje urãitá paralela. Obû tyto etapy nastartovaly politicko-hospodáfiské zmûny v na‰í zemi. V obou pfiípadech mûly importy fie‰it nastalé ekonomické podmínky. V prvním pfiípadû se jednalo o zv˘‰ení mléãné uÏitkovosti na‰eho skotu u nás. Po roce 1989 se jednalo o celkovou zmûnu struktury na‰eho skotu, protoÏe se dal oãekávat pokles spotfieby mléka a hovûzího masa. Mimo tradiãnû chovaného dojeného skotu (vãetnû kombinovaného) a se zaãaly importovat masná plemena. To, Ïe tento proces nebyl usmûrÀován po odborné stránce tak, jak tomu bylo na konci 19. století, byla asi politická záleÏitost. Toto období poloÏilo základ chovu masného skotu, kter˘ po celé období uplynul˘ch dvaceti let zvy‰uje celkové stavy, ale i poãet u nás chovan˘ch plemen. PouÏitá literatura: Geneze chovu skotu v ãesk˘ch zemích, âeská kniha plemenná 1905, Rádce âeského rolníka.

43

PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“ V OBDOBÍ 1. DUBNA – 30. âER VNA 2012 Martina Kopáãková, Ing. Pavel Káãer, Ing. Zdenûk Schaffelhofer – Jihoãesk˘ chovatel, a. s., MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D. – Galaprojekt, VFU Brno, Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. – BIOMIN Czech s.r.o. ÚVOD áÏení ãtenáfii, milí chovatelé! Dovolte nám, abychom Vás potfietí provedli na‰í virtuální farmou a jejím prostfiednictvím Vás blíÏe seznámili s ãinností chovu masného skotu v prÛbûhu celého chovatelského roku. V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce), vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení a je v nûm chováno i 30 ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciál pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ. Je realizován uzavfien˘ obrat stáda, nakupováni jsou pouze plemenní b˘ci. âást stáda je zapojena v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen. Zástav je prodáván, b˘ãci nejsou vykrmováni, odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících, je zahajováno v lednu a konãí v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní 400 ha trval˘ch pastevních porostÛ v LFA oblasti. Základní stádo zahrnovalo pfii vstupu do leto‰ního chovatelského roku 200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32 chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30 roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘ch b˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ks b˘ãkÛ z na‰í farmy. O v‰echna zvífiata se stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû majitele). Je uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na variantu ekologického chovu.

V

44

V následujícím textu je popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu druhého ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. ve tfietím ãtvrtletí chovatelského roku, zaãínajícího 1. fiíjna. Dal‰í konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu jsou uvedeny na facebooku na adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Zahrnují doporuãení k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu masného skotu, uplatnûní vhodn˘ch pomÛcek, odborného zooveterinárního servisu a dal‰ích aktivit. Závûreãné, ãtvrté pokraãování tohoto ãlánku k období 1. ãervence – 30. záfií bude uvedeno v pfií‰tím ãísle Zpravodaje âSCHMS. Ve stávajícím dílu jsme se v na‰em seriálu dostali do jarního období. Také o nûm mÛÏeme fiíci, Ïe patfií k velmi dÛleÏit˘m obdobím na farmû masného skotu. Popravdû fieãeno, pfii hodnocení jednotliv˘ch fází chovatelského roku nemÛÏeme jednoznaãnû urãit, jestli je pro nás dÛleÏitûj‰í odstav loÀsk˘ch telat, období porodÛ a péãe o pfiíplodek nebo pfiipou‰tûní, ãi dal‰í úkoly v prÛbûhu roku. Ale co lze s jistotou konstatovat je, Ïe v‰echny dÛleÏité kroky pfii zaji‰Èování celoroãního chodu farmy musejí b˘t uskuteãÀovány s co nejvût‰ím rozmyslem, zodpovûdností, kvalitou a vztahem ke zvífiatÛm. I proto je na‰í snahou provést ãtenáfie v tomto seriálu ãlánkÛ ve Zpravodaji âSCHMS i na facebooku postupnû v‰emi roãními obdobími, upozornit na problémy, které mohou v chovu masného skotu nastat a poradit, jak jim pfiedejít. Co je tedy pro nás v tomto jarním období zásadní a ãemu se budeme nejvíce vûnovat? Vyhodnocení prÛbûhu telení Na na‰í farmû je zaãátkem bfiezna v podstatû vyteleno. Po celou dobu

telení jsme zodpovûdnû sledovali prÛbûh porodÛ, zdravotní stav krav i jejich narozen˘ch telat a fie‰ili pfiípadné komplikace. I kdyÏ lze jiÏ nyní fiíci, Ïe jsme v leto‰ní sezónû telení dobfie zvládli, víme i o tom, kde nás trochu „tlaãila“ bota, s ãím jsme mûli nûjaké starosti. Pro pfií‰tí rok se budeme muset je‰tû lépe zamûfiit na docílení optimální hodnoty tûlesné kondice (BCS) krav. Mûli jsme nûkolik bfiezích krav zatloustl˘ch a zejména proto jsme u nich pak pozorovali ztíÏen˘ prÛbûh porodÛ a hor‰í zdravotní stav (resp. men‰í Ïivotaschopnost) jejich telat. Pfies zimu jsme krmili kvalitní travní senáÏ a seno. Bfiezím i otelen˘m krávám jsme do krmné dávky pfiidávali speciální, pro masn˘ skot urãená, minerální doplÀková krmiva a souãasnû i k volnému pfiíjmu minerální lizy. Individuálnû jsme kontrolovali prÛbûh porodÛ. Kravám jsme letos poprvé po otelení podávali aditivní pfiípravky pro podporu jejich energetického a minerálního metabolismu a ke stimulaci funkcí bachoru. Dbali jsme jsme na ãistotu v porodních kotcích a dÛkladné o‰etfiení a napojení novorozen˘ch telat. Je nám v‰ak pfiesto jasné, Ïe si to v zimní období v na‰em t˘mu budeme muset znovu je‰tû rozebrat, aby to pfií‰tí rok bylo je‰tû lep‰í. Mimo jiné i proto, Ïe stále je‰tû nemáme vyteleno nûkolik kusÛ krav, které pfiená‰ejí a není moÏno je proto pustit ze zfietele. Tato zvífiata stále (a o to více) vyÏadují na‰i pozornost a péãi. TakÏe pfied námi nyní stojí úkol v nejbliωích t˘dnech dokonãit a vyhodnotit etapu telení z ohledem na celkov˘ prÛbûh porodÛ, zdraví matek, v˘voj telat a pfiíãiny obãas zji‰tûn˘ch komplikací ãi ztrát. Souãasnû také musíme vyhodnotit pouÏití b˘kÛ, a to pfied jejich opûtovn˘m nasazením do plemenitby.

Pfiipou‰tûní, pastva S koncem zimy pro nás znovu zaãalo období inseminací a pfiipou‰tûní. Je tfieba si pro nû stanovit jasná kriteria a ta pak dodrÏet. Jde zejména o termíny telení, pfiípravu plemenic a b˘kÛ. Samozfiejmû je v tomto období dÛleÏité pfiijmout odpovídající technická opatfiení. Víme, Ïe chceme i v pfií‰tí sezónû telit v období leden aÏ polovina dubna. Musíme, jako kaÏd˘ rok, uvaÏovat i o obnovû stáda b˘kÛ – i to je úkol na stávající období. Kolem 15. dubna, s ohledem na v˘voj poãasí, poãítáme s prvním vyhánûním zvífiat na pastviny. Také na tento dÛleÏit˘ krok v Ïivotû farmy je tfieba se velmi dobfie pfiipravit. I. – MANAGEMENT STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ Ukonãení zimní sezóny období konce bfiezna a zaãátku dubna je stádo relativnû stabilizované, telata jsou jiÏ star‰í a vût‰ina krav je jiÏ del‰í dobu po porodu. Proto se jiÏ nemusíme tolik vûnovat kontrole napájení telat a sledování krav po porodu. Na‰í nejdÛleÏitûj‰í ãinností je nyní zaji‰tûní reprodukce a pfiíprava zvífiat na pastvu. Vzhledem k tomu, Ïe u na‰ich stájí po celou zimu pouÏíváme venkovní v˘bûhy, v jarním období v˘bûhy roz‰ífiíme a postupnû pou‰tíme zvífiata na pastvinu. Ve stáji je v‰ak je‰tû pfiikrmujeme. Kvalita objemn˘ch krmiv je v tomto období závûru zimního ustájení a pfiechodu na pastvu stále velmi dÛleÏitá. Proto ménû kvalitní ‰arÏe krmiva (z hlediska obsahu Ïivin i fermentaãních pochodÛ pfii senáÏování) necháváme aÏ k pfiíkrmu na období, kdy jsou uÏ zvífiata plnû na pastvû. Rozdûlení krav do stád jsme si jiÏ v pfiedstihu promysleli a pfiipravili, protoÏe otelené krávy jsme rozdûlovali podle pohlaví telat. Stáda také tvofiíme s ohledem na pfiíbuznost b˘kÛ k matkám. AspektÛ, které je nutno brát v potaz je více, ale jsou zvládnutelné. Pfied definitivním vyhnáním krav na pastviny dokonãíme kroky (pro na‰e stádo speciálnû vypracovaného) vakcinaãního schématu – uskuteãníme podle nûj vakcinace, napfi. proti IKKS, infekãní keratokonjuktivitidû skotu, ãi proti BRSV, bovinnímu respiratornímu syncytiálnímu viru u telat, kandidátÛ do OPB). Pokud je u stád masného skotu provádûno odrohování telat, je tfieba dokonãit i tuto ãinnost. Zvífiata (minimálnû jalovice) je

V

tfieba odãervit. O rozsahu odãervení by urãitû nemûly rozhodovat jenom na‰e finanãní prostfiedky, ale pfiedev‰ím v˘sledky laboratorního vy‰etfiení odebran˘ch vzorkÛ trusu od jednotliv˘ch kategorií chovan˘ch zvífiat a rovnûÏ i dlouhodob˘ zdravotní plán na‰eho stáda, kter˘ zahrnuje i prevenci parazitóz. U b˘kÛ jiÏ od konce února dbáme na zlep‰ení jejich tûlesné (BCS) i celkové fyzické kondice a krmíme jim proto i speciální „minerálku“. Její podávání v rámci promy‰lené krmné dávky nám pomÛÏe je pfiipravit na jejich pfiibliÏnû tfiímûsíãní pÛsobení ve stádech. PrÛbûÏnû sledujeme nejenom BCS, ale i celkov˘ zdravotní stav b˘kÛ. Pokud máme pochybnosti o stavu jejich konãetin, máme poslední moÏnost jim je o‰etfiit. B˘ky do komerãních stád dáváme ke skupinám krav jiÏ ve stáji 1. dubna. Do té doby je v‰ak nutné ze stád vyselektovat krávy urãené k vyfiazení kvÛli jejich neÏádoucímu zabfieznutí. B˘ci do stád jalovic pÛjdou aÏ v kvûtnu, stejnû jako b˘k do ãistokrevného stáda. Vyãleníme si i plemenice (cca 10 ks na jednoho b˘ka) pro plemeníky, které se nakoupíme na jarních aukcích. Poãítáme s nákupem 2 b˘kÛ. II. – TECHNOLOGIE Vyhánûní na pastvu a pastva vífiata nelze na pastvu pfiíli‰ pfiipravit ve stáji. My máme tu v˘hodu, Ïe pastevní v˘bûhy dûlají pfiechod na pastviny velmi pozvoln˘m. Pfiesto je velmi vhodné dodrÏet nûkolik zásad. Dfiíve se tradovalo, Ïe na pastvu se vyhání aÏ kvetou pampeli‰ky, aby zvífiata mûla co pást. My na o‰etfiené pastviny vyháníme co nejdfiíve, jakmile to dovolí poãasí. Není moÏno zniãit drn, pokud je dlouhodobû vlhko (ale letos máme zatím spí‰e obavu z sucha), ale pfiekáÏkou vÛbec není to, Ïe na pastvinách není vidût zelen˘ koberec. Zvífiata radûji pfiikrmíme a dáme jim dostatek ãasu na adaptaci na pastevní porost, kter˘ se postupnû probouzí k vegetaci. U‰etfiíme si jarní prÛjmy i pastevní tetanie. Pozor je tfieba dát ale na to, abychom ãasnû zjara nevyhánûli na pastvu pfiíli‰ mladá telata (do cca 1 mûsíce vûku). Náhlá zmûna poãasí ve spojení s nedokonalou termoregulací mÛÏe b˘t pfiíãinou masivního v˘skytu zápalÛ plic právû u mlad˘ch telat. âím více je pfii vyhánûní na pastvinách mladého porostu, tím dÛslednûji je tfieba (zejména u stád jalovic a mlad˘ch krav) vûnovat pozornost suchému pfiíkrmu

Z

(i málo kvalitní seno, tfieba jenom na první t˘den) a minerální v˘Ïivû se zv˘‰en˘m obsahem hofiãíku (zde jiÏ fiada pastva). Velmi pozornû sleduje zejména zdravotní stav telat a plemenn˘ch b˘kÛ. Individuální zdravotní problémy fie‰íme uspáním a fixací konkrétních zvífiat. Pastevní technologie Na farmû Na Jihu jsme zvolili intenzivní oplÛtkov˘ systém pastvy. Nezbytnou souãástí pastevního areálu jsou napajedla. V poslední dobû se velmi osvûdãují pastevní pumpy, i kdyÏ ve vût‰inû stád bude pfievaÏovat napájení z pfiírodních zdrojÛ vyvedené do ÏlabÛ a koryt. Kvalitní pitná voda je pro skot velmi dÛleÏitá, budeme se vyh˘bat mokfiadÛm a stojat˘m vodám. V pastevním areálu máme vybudovanou i prohánûcí uliãku, na vzdálenûj‰ích místech fie‰íme napfiíklad zdravotní problémy vystavûním mobilní uliãky. Umístûní jednotliv˘ch stád v pastevním areálu volíme tak, abychom stáda, se kter˘mi budeme manipulovat mûli v dosahu prohánûcí uliãky (jedná se zejména o stádo ãistokrevn˘ch zvífiat, která budeme bûhem pastvy váÏit). Pfiíkrmi‰tû na jádro vyuÏijeme jen u ãistokrevného stáda. III. – ·LECHTùNÍ A REPRODUKCE Inseminace a pfiipou‰tûní ro ãistokrevné stádo jsme si sestavili individuální pfiipafiovací plán pro inseminaci. Jalovice budeme inseminovat maximálnû 2x z pfiirozen˘ch fiíjí. Inseminace probíhá od 25. 3 u dvoulet˘ch jalovic. Hlavním kritériem v˘bûru inseminaãního b˘ka byla snadnost porodÛ. U jalovic probíhají fiíjové cykly pravidelnû, proto jsme se rozhodli, Ïe nebudeme volit Ïádné synchronizaãní metody. DÛleÏité je sledovat spontánní fiíje uÏ od zaãátku bfiezna. Komerãní stádo jalovic má stejn˘ reÏim s tím, Ïe pfiipafiovací plán je skupinov˘ – volíme pouze 2 b˘ky vhodné na jalovice , ktefií budou unifikovat budoucí stádo

P

45

KaÏd˘ rok pak zafiazujeme dva nové inseminaãní otce. Na‰í snahou je mít po kaÏdém otci vût‰í skupinu plemenic a pfiitom zachovat genetickou variabilitu stáda. Do tohoto stáda dáváme b˘ka aÏ prvního kvûtna a vyháníme je na pastvu.

komerãních matek (jeden rámcov˘ na men‰í osvalené jalovice a druh˘ jako „typafi“ na velká zvífiata bez masa). OvSynch v ãistokrevném stádu Jediné stádo krav, kterému se budeme vûnovat dÛslednû individuálnû je 30 ks ãistokrevn˘ch krav, jeÏ se ve stáji zdrÏí nejdéle – inseminovat budeme kaÏdou krávu, pozdûji k nim do stáda pfiidáme plemenného b˘ka. Vyhledávání fiíje u krav se jeví ponûkud sloÏitûj‰í, proto zvolíme metodu OvSynch pro synchronizaci fiíje a ovulace. Schéma této metody je jednoduché, ale je nutné pfii ní dÛslednû dodrÏet ãasy aplikací a inseminace: 0. den (nejlépe pondûlí) – aplikace gonadotropin uvolÀujícího hormonu (GnRH), napfi. pfiípravku Supergestran a.u.v. inj. 2 ml. Následnû 7. den (opût pondûlí) – aplikace prostaglandinu (PGF2-alfa) nebo jeho analogu, napfi. pfiípravku Remophan a.u.v. inj. 2 ml). Za 48 hodin (9. den) – aplikace pfiípravku Supergestran a.u.v. inj. Za dal‰ích 24 hodin – vlastní inseminace. Metod fiízené ovulace je mnoho, napfi. PreSynch (kdy se s aplikací hormonÛ zaãíná cca 28 den po porodu a cel˘ proces synchronizace trvá 35 dní) nebo CoSynch, také se stále více i k chovatelÛm masného skotu dostávají progesteronová po‰evní CIDR tûlíska. Îádná z uveden˘ch metod v‰ak není samospasitelná. DÛleÏité je zajistit chovan˘m zvífiatÛm kvalitní v˘Ïivu, vãetnû moÏnosti podávání (reprodukãní funkce stimulujících) minerálních doplÀkÛ, nabídka na‰í Platformy Bovespro viz facebook na adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Ale i potfiebn˘ komfort zvífiat a dodrÏování správného ãasového schématu aplikací hormonÛ a inseminace. O na‰ich ãistokrevn˘ch kravách máme v‰ak mnohem více informací. Vzájemnû kombinujeme jejich plemenné hodnoty a na‰e vlastní poznatky o nich, resp. stádu. Individuální pfiipafiovací plán je u tohoto na‰eho stáda postaven na ãtyfiech b˘cích, které vÏdy rovnomûrnû pouÏíváme dvû sezóny.

46

Zapou‰tûní v uÏitkovém stádu UÏitkové kusy si rozdûlíme na ‰est stád a zaãleníme do nich na‰e plemenné b˘ky. Bereme v potaz pfiíbuznost b˘kÛ a krav. Z plemenic pfiitom vyãleníme dvû men‰í stáda, která se budou pást poblíÏ stáje a do nichÏ pfiidáme po aklimatizaci mladé nakoupené b˘ky. Na pastvû velmi peãlivû sledujeme, zda se plemenice fiíjí a jak se event. pfiebíhají. Dle moÏností si i znaãíme fiíje jednotliv˘ch zvífiat, abychom mohli posoudit, Ïe b˘ci plní svoje plemenné funkce tak jak mají a Ïe na‰e stáda budou po nich skuteãnû bfiezí. Pfiitom velkou pozornost vûnujeme zdraví a v˘konnosti plemenn˘ch b˘kÛ. Pokud máme podezfiení na neplodnost nûkterého b˘ka, tak situaci ihned fie‰íme spojením stád nebo pfiidáním volného b˘ka do skupiny, kde byl podezfiel˘ b˘k. Tento moment je velmi dÛleÏit˘ a mÛÏe zabránit velk˘m ekonomick˘m ztrátám v na‰em chovu v pfií‰tím období. Nákup plemeníkÛ Do kapitoly zaji‰tûní reprodukce padá i nákup nov˘ch plemeníkÛ. Pravidelnû kaÏdoroãnû je‰tû pfied koncem testÛ na odchovnách kontaktujeme odchovnu a vûnujeme tam jeden den pfiedbûÏnému v˘bûru vhodn˘ch b˘kÛ pro na‰e stáda. Zvífiata jsou v tomto období v plné kondici a je moÏno je objektivnû posoudit. Na základních v˘bûrech je mnohdy jiÏ projev zvífiete i úroveÀ jeho prezentace pod vlivem stresu, kter˘m zvífie prochází bûhem uãení se chodit na tyãi a celé pfiípravy k v˘bûrÛm. Na v˘bûry pak vût‰inou jezdíme jen pro dojednání definitivní ceny a podmínky odvozu. Mladé b˘ky necháme alespoÀ 14 dnÛ po dovozu aklimatizovat a pak je pfiidáváme do speciálnû pfiipraven˘ch mal˘ch stád. Zde pozornû sledujeme jak prospívají. DÛvody jsou dva – ovûfiíme si plodnost b˘kÛ a v pfií‰tím roce jiÏ budeme vûdût jak tûÏké telení mÛÏeme po jednotliv˘ch b˘cích ãekat. IV. – ODCHOV MLÁëAT A BRAKACE Nadále prÛbûÏnû sledujeme v˘voj letos narozen˘ch telat. V‰ímáme si

vyrovnanosti jejich pfiírÛstkÛ a celkového v˘voje, jenÏ mÛÏe b˘t mj. ovlivnûn mléãností matek, pfiípadnû i zánûtem jejich mléãné Ïlázy. Uskuteãníme brakaci ze stáda vyfiazen˘ch krav. V. – PÉâE O PASTVINY, V¯ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY A METABOLISMUS Kvalita krmiv o celé období od otelení aÏ do vyhnání zvífiat na pastvu jsme se snaÏili krmit to nejlep‰í krmivo, co na farmû máme. Jednak tím podpofiíme mléãnost krav, tím i v˘voj jejich telat a souãasnû si vytváfiíme dobré v˘Ïivné podmínky pro pfiipou‰tûní. Zodpovûdnû se na pastevní sezonu pfiipravujeme i z hlediska optimálního zásobení organismu zvífiat vitamíny a mikro- a makroprvky. S ohledem na to, Ïe jsme se v pfiedchozím období dÛslednû starali o zabezpeãení minerální v˘Ïivy prostfiednictvím kvalitních objemn˘ch krmiv a minerálních doplÀkÛ a lizÛ, nemáme u stáda dlouhodobû Ïádné problémy s jeho dotací selenem, zinkem ani dal‰ími mikroprvky a makroprvky, ani vitamíny.

P

Objemné krmivo pro masn˘ skot V chovech masn˘ch plemen skotu se vysoká kvalita objemn˘ch krmiv v˘raznû projevuje na v˘‰i pfiíjmu krmiva zvífiaty a tím i na jejich vy‰‰ím celkovém pfiíjmu energie a bílkovin. Zvífiata pfii nich dosahují lep‰ího denního pfiírÛstku a kvalitní pastevní porosty umoÏÀují také vy‰‰í zatíÏení zvífiaty a nakonec se na farmû z nich vyrobí také vy‰‰í mnoÏství siláÏe. Díky tomu se dosáhne lep‰ího ekonomického v˘sledku farmy. Jak poznáme ‰patn˘ travní porost? Bûhem vegetaãního období ve ‰patnû pfiipraveném travním porostu mnoho rostlin kvete, coÏ zpÛsobí také pokles stravitelnosti porostu. V takovém porostu je také mnoho plevele, takÏe v˘nos porostu kaÏdoroãnû klesá. Porost pomalu po seãi obrÛstá, správnû se za dva aÏ tfii dny zazelená, tento zÛstává zaÏloutl˘. Ve ‰patném porostu zÛstávají po de‰ti mokrá místa. V dobû skliznû trávy na senáÏ nebo seno je v˘nos pfiíli‰ nízk˘ a obsah popela v procentech je naopak vysok˘, coÏ je zpÛsobeno tím, Ïe plevele a nevhodné traviny jsou pfii sklizni vytrhány i s kofieny a do krmiva se dostává také hlína. Stravitelnost organické hmoty takového

porostu je niωí neÏ 70 %. Následn˘ rozbor senáÏe ukáÏe, jak je na tom travní porost. Rekultivace travních porostÛ Pastviny se dají rekultivovat dvûma zpÛsoby: mÛÏeme je zcela obnovit osetím nebo vylep‰it pfiísevem. Nejvhodnûj‰ím obdobím pro obnovu pastevních porostÛ je jaro, pfiípadnû pfielom léta a podzimu. Nejprve se musí zlikvidovat stará pastvina pouÏitím herbicidÛ a hlubokou orbou. PÛda musí b˘t velmi dobfie pfiipravena na setí. Podle rozboru pÛdy se plocha hnojí a pohlídá se také pfiípadné zaplevelení nové pastviny a plevely se likvidují. První seã nebo pastva se dûlá v dobû, kdy je v˘nos nízk˘. âasná seã je velmi vhodná, protoÏe trávy pak dobfie odnoÏují a porost se optimálnû zapojí. âástka potfiebná na renovaci porostu je asi 30–40 000 Kã/ha, její návratnost 3–4 roky. Doba obnovy pastviny dosevem se volí podle situace, vyuÏívá se u porostÛ, kde je málo plevelÛ a v místech, kde není moÏná hluboká orba (svaÏité pozemky apod.). Obvykle se dosévá ãasnû zjara, kdy je v pÛdû je‰tû dostatek vlhkosti. Pokud je v porostu mnoho plevelÛ je tfieba je vyhubit herbicidy ãi pomocí mechanizace – brán. Pro dosévání je tfieba si vybrat vhodnou mechanizaci. Dosev porostÛ je v porovnání s pfiedchozím zpÛsobem obnovy levnûj‰í, ale není tak úspû‰n˘ a musí se kaÏdoroãnû opakovat.

Vhodná smûs osiv Pfii volbû osiva je dÛleÏité se rozhodnout k ãemu bude porost slouÏit. K seãení nebo jako pastvina? Bude se vyuÏívat intenzivnû, nebo extenzivnû? Jaké jsou klimatické a pÛdní podmínky? Osivo by mûlo v âR plnit následující poÏadavky: zajistit vysok˘ v˘nos su‰iny, odolnost k nízk˘m teplotám, trvanlivost, vynikající odolnost k chorobám, efektivní vyuÏití dusíku, porosty by mûly mít vysokou stravitelnost a kvalitu. Kultivace travních porostÛ a pícnin Po zaloÏení dobré pastviny se musí dodrÏet nûkolik doporuãení t˘kajících se hnojení, organizace pastvy, organizace seãení a siláÏování. Pro správné a optimální hnojení jsou nezbytné rozbory pÛdy. Pûstování trávy v oblasti stfiední Evropy vyÏaduje podle zahraniãních expertÛ roãnû 250–350 kg dusíku, 75–95 kg P2O5 a 350–400 kg draslíku. Jetele mohou poskytnout díky kofienov˘m bakteriím, které poutají vzdu‰n˘ dusík, 150 kg dusíku. Pokud je v travním porostu jetel, nemusí se v letním období tolik pfiihnojovat dusíkem. Ale v jarním období se dusíkem hnojí. Levn˘m hnojivem, kter˘ obsahuje i dal‰í minerální látky kromû dusíku, fosforu a draslíku jsou kejda a hnÛj. Pastevní porosty V kontinuálních pastevních systémech je vhodná v˘‰ka travního porostu pro zvífiata 5–6 cm. Pokud se stane, Ïe je trávy vy‰‰í neÏ 8 cm, je tfieba omezit pastvu, vyhradit zvífiatÛm jen ãást porostu a zbytek posekat. Pfii pfiíli‰ vysokém porostu dochází ke znaãn˘m ztrátám, na pastvinû zÛstává mnoho míst, která krávy nespásají, v porostu leÏí a kálejí a následné je sníÏená chutnost píce. Naopak pfiíli‰ nízk˘ porost

znamená více zkonzumovan˘ch stonkÛ a niωí kvalitu krmiva. Navíc porost po spasení ‰patnû obrÛstá a seã má pak nízk˘ v˘nos. Je tfieba udrÏovat kvalitu porostu seãením pfierostlé trávy. Jetel v porostech a jeho vliv na uÏitkovost Podíl jetele v travních porostech mÛÏe b˘t aÏ nûkolik desítek procent. Jeho zastoupení se reguluje v˘‰kou seãení. Pro potlaãení jetele se vyuÏívá vysoké seãení, pfii kterém více obrÛstá tráva a pro podporu podílu jetele se seãe nízko. VÏdy je ale nutné zvolit vhodnou odrÛdu jetele, a to z hlediska v˘nosu i odolnosti vÛãi nízk˘m teplotám. Plynul˘ pfiechod na pastvu (zelené krmení) Pfii pfiechodu na pastvu by mûl travní porost zajistit dostatek Ïivin pro zachování Ïivotních funkcí, ale také pro produkci masa a mléka. Pfiíjem a spotfieba píce je dána kvalitou, sloÏením a stravitelností porostu. Pfii hor‰í stravitelnosti klesá pfiíjem píce. DÛleÏit˘ je správn˘ vzájemn˘ pomûr mezi obsahem jednotliv˘ch makroprvkÛ. V období zahájení pastvy nejãastûji b˘vají deficitní hofiãík a sodík, naopak draslík je v zelené píci obsaÏen nad úrovní potfieby zvífiat. ProtoÏe obsah minerálních látek v pastvû vût‰inou úplnû neodpovídá poÏadavkÛm pasen˘ch zvífiat, je nutné chybûjící minerálie doplnit prostfiednictvím minerálních lizÛ, pfiípadnû i pfiíjmem minerálních doplÀkov˘ch krmiv z pastevních krmítek. Nejvhodnûj‰í doba pro pastvu je v dobû rychlého rÛstu, pfied metáním dominantních trav, kdy porost obsahuje nejvût‰í mnoÏství cukrÛ nejen v listech, ale i v kofienech a tím dochází k rychlej‰ímu obrÛstání. Pokud se pase intenzivnû pfii vyuÏití kontinuální pastvy (nepfietrÏité pasení v jednom oplÛtku bûhem celé pastevní sezony), pak se nedostateãnû vytváfií zásoby cukru v kofienech, v˘nos je nízk˘, dochází k pomalému obrÛstání, porost mûlce kofiení a vznikají prázdná místa, kde se uchytí plevele a tím se sniÏuje intenzita pastvin. Pokud se s pozem-

47

kem poãítá na dlouhodobou pastvu a je oset druhy rostlin, které jsou odolné extrémnímu pastevnímu tlaku, k po‰kození porostu nedochází. SiláÏování (senáÏování), konzervanty âasto zaznívá otázka, zda se má (vedle su‰ení sena nejroz‰ífienûj‰ímu) procesu konzervace píce na zimu fiíkat siláÏování nebo senáÏování. Odborná terminologie nezná slovo senáÏ, ale pouze termín siláÏ. V praxi se v‰ak termín senáÏ bûÏnû pouÏívá. Její definice zní: „SenáÏ je druh siláÏe, vzniklé z píce zavadlé na pokose“. Cílem senáÏování je prostfiednictvím procesÛ fermentace zachovat Ïivinové a dietetické parametry krmiva. Rostlinnou hmotu bûhem senáÏování je tfieba v podmínkách anaerobního prostfiedí (bez pfiístupu kyslíku) okyselit. A to prostfiednictvím mikrobiálních fermentaãních procesÛ (jeÏ v ní z pfiítomn˘ch rostlinn˘ch sacharidÛ, pÛsobením Ïádoucích mikroorganismÛ a za podpory pfiidan˘ch mikrobiálních inokulantÛ, tvofií kyselinu mléãnou, kyselinu octovou a dal‰í organické slouãeniny) aÏ na hodnotu 4,2–3,8 log mol c. tak, aby byla potlaãena ãinnost pfiítomn˘ch neÏádoucích mikroorganismÛ, zejména klostridií a eneterobakterií. Souãasnû je tfieba blokovat aktivitu rostlinn˘ch a mikrobiálních proteáz. Správn˘mi postupy pfii siláÏování lze ve znaãné mífie zabránit ztrátám Ïivin, obsaÏen˘ch v píci, vyhnout se jejímu zkaÏení (hnilobû) a naopak zajistit její vysokou chutnost pro zvífiata po celou dobu zkrmování. K poÏadavkÛm na kvalitní prÛbûh senáÏování patfií i potlaãení ãinnosti kvasinek, plísní a aerobních bakterií po otevfiení sila ãi balíku senáÏe. Pfii senáÏování je moÏno pouÏít nûkolik technologick˘ch systémÛ. SenáÏování do balíkÛ je vhodné hlavnû v malov˘robních podmínkách, ekologick˘ch oblastech a nebo pro sklizeÀ z mal˘ch ploch. Pro chovatele, obhospodafiující

48

vût‰í plochy pastvin, pfiipadá v úvahu vedle tradiãního senáÏování do balíkÛ i v˘roba senáÏe v siláÏních jamách (silech). Kvalita senáÏované hmoty je v‰ak vÏdy ovlivnûna nûkolika základními faktory. Roli hraje: 1) Správn˘ termín skliznû. Ten b˘vá nejãastûj‰ím prohfie‰kem. Pozdní termín skliznû vede ke sníÏení v˘Ïivné hodnoty píce, nárÛstu obsahu vlákniny, poklesu její stravitelnosti, mnohdy hor‰ímu prÛbûhu fermentace a vÏdy ke sníÏení pfiíjmu krmiva. Proto je tfieba travní porosty sklízet mladé, na poãátku fáze metání. 2) Obsah su‰iny senáÏované hmoty, jeÏ se má pohybovat v rozmezí 32–38 %. Pokud stoupne dokonce aÏ na 45 % a více, je vhodnûj‰í sklízenou hmotu dosu‰it na seno. Pfii jejím zabalení do balíkÛ ãi udusání a zykyrtí v siláÏní jámû reálnû hrozí její zplesnivûní. JiÏ na úrovni 38–45 % dochází ve sklízené hmotû k odrolu lístkÛ, tj. cenné souãástí sklízen˘ch rostlin. Naopak senáÏování mokré píce s obsahem su‰iny 32 % a ménû je vÏdy doprovázeno zhor‰ením úrovnû procesÛ fermentace sklízené hmoty, vût‰ím v˘skytem kyseliny octové a nezfiídka i kyseliny máselné (jiÏ produkují klostridia) a její celkovou kyselostí, provázené men‰í chutností pro zvífiata. 3) Rychlost a kvalita zavadání „na pokose“. Je tfieba senáÏovat nevymoklé, ãisté krmivo, nezneãi‰tûné hlínou. Hlínou kontaminovaná píce obsahuje vysoké koncentrace ‰kodliv˘ch pÛdních klostridí. 4) Plynulost a celková kvalita dusání v siláÏní jámû nebo lisováním do balíkÛ a poãtem pouÏitích vrstev folií (nejlépe 6) pfii jejich balení. 5) PouÏití mikrobiálních siláÏních inokulantÛ, pouÏit˘ch k prohloubení procesÛ fermentace a jejího optimálního prÛbûhu a v˘sledku. V podmínkách chovu masného skotu jsou v men‰í mífie pouÏívány k okyselení rostlinné hmoty chemické konzervaãní prostfiedky. Jejich uplatnûní nachází místo ve velmi mokré sezónû, kdy je prakticky nemoÏné dosáhnout zavadnutí sklízené (siláÏované) hmoty. PfiestoÏe travní porosty patfií k dobfie siláÏovateln˘m krmivÛm, platí pro nû, Ïe pouÏití mikrobiálních siláÏních inokulantÛ u nich zlep‰uje procesy fermentace a jsou – nejsou-li pfiíli‰ drahé – pro chovatele ekonomicky návratnou

investicí. Pokud jsou v‰ak dodrÏeny ostatní uvedené zásady. Je známo, Ïe Ïádn˘ konzervaãní prostfiedek nemÛÏe nahradit technologickou nekázeÀ pfii senáÏování. 6) ÚroveÀ uskladnûní konzervované píce. 7) Správné zacházení s pící po jejím vybalení z balíkÛ ãi po odbûru ze siláÏní jámy. Nesmí se podceÀovat v˘skyt plísní v senáÏích. Plísnû patfií mezi aerobní (za pfiístupu vzduchu Ïijící) mikroorganismy, proto jsou typické pro ‰patnû zalisované (udusané) senáÏe s vysokou su‰inou, do kter˘ch pronikl vzduch. Nezfiídka se stává, Ïe se díky svému rozrÛstání vyskytují i uprostfied balíkÛ, kde by mûl b˘t pfiístup kyslíku men‰í neÏ pod povrchem. Navíc se plísnû dokáÏí velmi rychle mnoÏit po otevfiení balíkÛ, kdy se jednoznaãnû zv˘‰í pfiístup vzduchu do hmoty. Samotné plísnû obvykle pfiíli‰ ‰kodlivé pro zvífiata nejsou, av‰ak jimi produkované mykotoxiny (okem ãi vÛní ve hmotû nezjistitelné) jsou pro nû velmi nebezpeãná. Seãení pastevního porostu Pokud je to moÏné, ponechávat strni‰tû na 5–6 cm. Nasíkat porost s rozmyslem, nikdy nesekat do zásoby. Naseãenou hmotu radûji neobracet, neboÈ pfii obracení na fiádku dochází k olámání nejjemnûj‰ích lístkÛ a mÛÏe dojít ke kontaminaci stáÏované hmoty zeminou. SklizeÀ musí fiídit farmáfi pfiímo na pastvinû, pfiiãemÏ kontroluje a vybírá materiál k odvozu. Vût‰ina pozemkÛ je pÛdnû, expoziãnû, v˘Ïivnû i vlhkostnû nevyrovnaná a proto i naseãená hmota bude nestejnomûrnû dosychat. Su‰inu sklízené hmoty lze kontrolovat buì obãasn˘m váÏením jednotliv˘ch fÛr, nebo v mikrovlnné troubû, rozdílem váhy pfied a po su‰ení po dobu 2 hodin. Pfii sklizni senáÏním vozem volíme radûji spodní hodnotu, z dÛvodu lep‰ího udusání na jámû. NoÏe v senáÏním vozu je tfieba mûnit i v prÛbûhu dne, s cílem dosáhnout optimální délky fiezanky. RovnûÏ tak pfiizpÛsobit rychlost pojezdu v závislosti na mnoÏství sbírané hmoty. Píci hodnû kontaminovanou zeminou nesklízet, nebalit, zkazí se. VI. – KONTROLA ZDRAVÍ Prevence metabolick˘ch poruch ûktefií chovatelé jsou zvyklí si v prevenci onemocnûní zpÛsben˘ch deficitem selenu (zejména v oblastech

N

s jeho sníÏen˘m pfiírodním v˘skytem) vypomáhat jeho jednorázov˘m injekãním podáním zvífiatÛm. K této formû dotace je v‰ak potfieba vûdût, Ïe je moÏná a úãinná, ale Ïe nejenom vyÏaduje individuální zákrok, ale má i svoje omezení – nástup úãinku takto podaného selenu v dÛleÏit˘ch enzymatick˘ch reakcích organismu nastupuje plnû aÏ v prÛbûhu 2–3 t˘dnÛ po aplikaci a po injekcích mohou nastávat lokální reakce svalové tkánû. Ty jsou nejenom bolestivé, ale také dále zpomalují vstfiebávání selenu. Navíc jeho hladina v krvi se po takto jednorázovém podání drÏí na v˘znamné úrovni jen po dobu nûkolik t˘dnÛ a pak klesá, pokud souãasnû není zabezpeãen potfiebn˘ denní pfiísun Se a dal‰ích mikroprvkÛ (ale i makroprvkÛ a vitaminÛ) z jin˘ch zdrojÛ. My proto, v zájmu promy‰lené (a vÏdy jen pfiimûfiené) dotace v‰ech dÛleÏit˘ch komponent v˘Ïivy (a metabolismu) krmíme kravám po celé období zimního ustájení fiadu speciálních „minerálek“ (minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv) pro bfiezí a následnû pro otelené plemenice (navzájem se li‰ících obsahem a vzájemn˘mi pomûry jednotliv˘ch komponent). Po pfiechodu zvífiat na plnou pastvu (obvykle) od zaãátku kvûtna pak postupnû pfiecházíme na tfietí variantu tûchto minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv urãen˘ch speciálnû pro pastevní období. Na pastvinû je zvífiatÛm podáváme prostfiednictvím speciálních krmítek. Souãasnû po cel˘ rok v‰em kategoriím chovan˘ch zvífiat pfiedkládáme speciální, pro masn˘ skot navrÏené, minerální lizy. Preventivnû-medicínsk˘ pfiístup Takov˘mto komplexním, preventivnûmedicínsk˘m pfiístupem, se dokáÏeme vyvarovat v˘skytu metabolick˘ch poruch v na‰em stádu. Souãasnû tak stimulujeme úroveÀ imunitního systému chovan˘ch zvífiat a o to více i jejich celkov˘ zdravotní stav. Tyto postupy nám totiÏ souãasnû napomáhají pfii zaji‰tûní vysoké úãinnosti podávan˘ch vakcín proti v˘skytu pfienosn˘ch onemocnûní (virov˘ch chorob respiratorního ãi trávicího traktu, obdobnû to platí i pro vakcinaci proti IBR apod). Kontrolní biochemické vy‰etfiení O kvalitním zabezpeãení organismu na‰ich zvífiat v‰emi potfiebn˘mi Ïivinami jsme se pfiesvûdãili i v lednu proveden˘m preventivním biochemick˘m vy‰et-

fiením krve od 12 matek a jejich telat v laboratofii VFU Brno. To bylo vyhodnoceno s velmi dobr˘m v˘sledkem, kdyÏ sledované parametry energetického, dusíkového a makro- i mikrominerálního metabolismu byly u vy‰etfiovan˘ch zvífiat témûfi bez v˘jimky ve fyziologick˘ch mezích. To nás utvrdilo v názoru, Ïe takto – tj. pfii systematickém vyuÏívání kvalitních objemn˘ch krmiv, „minerálek“ a lizÛ, spoleãnû se znalostí Ïivin v nich (vãetnû provádûní rozborÛ senáÏovaného pastevního porostu) a v rámci pravidelnû provádûné kontroly sloÏení krmn˘ch dávek (s pomocí na‰í v˘Ïiváfiské poradkynû a jejího ãeského poãítaãového programu) – to dûláme se zaji‰tûním kvalitní v˘Ïivy chovan˘ch zvífiat a optimálního prÛbûhu jejich metabolsimu správnû, bez zbyteãn˘ch ztrát, s vysok˘mi pfiírÛstky hmotnosti u odchovávan˘ch kusÛ a s ‰ancí na dobrou ekonomiku celého chovu. Prevence deficitu selenu V oblastech s deficitem selenu je vhodné novorozen˘m selatÛm podávat druh˘ den po narození pfiípravky s obsahem selenu a vitamínu E (pfiípadnû i vitamínu A a D). Podle posledních vûdeck˘ch poznatkÛ není správné tyto pfiípravky podávat s prvním kolostrem, jak bylo doporuãováno dfiíve. Dochází pfiitom k urãitému naru‰ení vstfiebávání kolostra a dal‰ích úãinn˘ch látek v novorozeneckém stfievu telete. Proto je vhodné s jejich podáním poãkat aÏ na druh˘ den vûku telat. Více informací k této problematice lze nalézt v jedné z odpovûdí na zaslané dotazy v rámci zooveterinárního poradenství na facebooku na adrese Na Jihu (vituální farma

masného skotu). Tam je moÏné nalézt i podrobnou nabídku v‰ech námi uÏívan˘ch a doporuãovan˘ch produktÛ a sluÏeb pro plemenáfiskou práci, v˘Ïivu i kontrolu zdraví chovan˘ch zvífiat. Deficit hofiãíku Tento prvek je fiazen mezi makroelementy. Je souãástí ãi aktivátorem více jak sto rÛzn˘ch enzymÛ, jejichÏ prostfiednictvím zasahuje do metabolizmu. OvlivÀuje permeabilitu bunûãn˘ch membrán, nervovou ãinnost, nervosvalovou dráÏdivost a imunitní systém. Je dÛleÏit˘ pro mnoÏení bachorové mikroflóry, tvorbu trávicích enzymÛ, syntézu mikrobiálního proteinu a tûkav˘ch mastn˘ch kyselin. Nedostatek hofiãíku vyvolává u skotu syndrom pfiedráÏdûní, nervosvalové poruchy aÏ záchvaty kfieãí – tetanii. Pastevní tetanie je akutní aÏ chronické onemocnûní mladého skotu i krav charakterizované enormním sníÏením koncentrace hofiãíku v krevní plazmû, zv˘‰enou nervosvalovou dráÏdivostí, aÏ vznikem kfieãí. Vyskytuje se pfieváÏnû na jafie v období zahájení pastvy. Pfiíãinou vzniku pastevní tetanie je nedostateãn˘ obsah hofiãíku v mladém pastevním porostu a pÛsobení faktorÛ, které v˘znamnû sniÏují vstfiebatelnost hofiãíku v trávicím traktu. Jisté uplatnûní má i stresové zatíÏení zvífiat, kdy se potfieba hofiãíku zvy‰uje. Mlad˘ pastevní porost intenzivnû hnojen˘ dusíkat˘mi a draseln˘mi hnojivy má vysokou koncentraci dusíkat˘ch látek a draslíku, nízk˘ obsah su‰iny a vlákniny. Tento pastevní porost zvífiata s chutí pfiijímají a v bachoru se z nûj rychle uvolní velké mnoÏství ãpavku, kter˘ alkalizuje prostfiedí pfied-

49

50

Ïaludku, po‰kozuje sliznice trávicího traktu, vyvolává zánûtlivé reakce na sliznicích a omezuje resorpci hofiãíku. Hofiãík s ãpavkem a fosforem vytváfiejí nerozpustn˘ fosfohofieãnatoamonn˘ komplex, ze kterého nemÛÏe b˘t hofiãík vyuÏit a vyluãuje se v˘kaly. Vzniká porucha trávení (alkalóza bachorového obsahu), zrychluje se stfievní peristaltika a pasáÏ zaÏitiny, coÏ rovnûÏ sniÏuje resorpci hofiãíku, ale i ostatních Ïivin. Za tûchto podmínek se míra resorpce sniÏuje z pÛvodních 40 % aÏ na 5 % a organismus zvífiat trpí deficitem hofiãíku. To se projeví sníÏením koncentrace hofiãíku v krvi, tkáních, zmûnami v intermediárním metabolismu, sníÏenou aktivitou fiady enzymÛ, dochází k projevÛm zv˘‰ené neuromuskulární dráÏdivosti a kfieãím. Alkalóza bachorového obsahu Bachorová alkalóza je akutní nebo i chronická porucha trávení v pfiedÏaludcích, která je charakterizována zv˘‰enou hodnotou pH bachorové tekutiny nad 7,0 log mol c. Onemocnûní je nejãastûji vyvoláváno zkrmováním pastevního porostu s vysok˘m obsahem dusíkat˘ch látek, pfii souãasném nedostatku vlákniny a lehce straviteln˘ch sacharidÛ (cukrÛ). Vyskytuje se pfiedev‰ím na poãátku pastevního období. B˘vá spojováno s v˘skytem prÛjmÛ a nadmutí (tympanií). Prevence spoãívá v postupném navykání zvífiat na jarní pastvu, doplnûní krmné dávky senem ãi slámou. Akutní nadmutí – tympanie Tympanie je onemocnûní skotu, charakterizované enormním roz‰ífiením bachoru a ãepce v dÛsledku nahromadûní znaãného mnoÏství plynÛ, vytvofien˘ch intenzivní bachorovou fermentací. Plynovou formu tympanie lze o‰etfiit vypu‰tûním plynÛ jícnovou sondou u fixovaného zvífiete. ZáváÏnûj‰í pûnovou tympanii je nutno léãit podáním pfiípravkÛ, sniÏujícího tvorbu pûnov˘ch bublinek v bachoru. Prevencí je postupn˘ návyk na pastvu, sníÏení pfiíjmu jetelovit˘ch rostlin po ranním zahájení pastvy, pfiíkrm sena a slámy (pokud jej zvífiata budou spontánnû pfiijímat). Parazitární onemocnûní V˘znamnou skupinou onemocnûní s ekonomick˘m dopadem na produkci (ãasto svojí subklinickou formou, nûkdy váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem, spojen˘m se ztrátami produkce i samotn˘ch zvífiat) jsou parazitózy. ·ífií se a negativnû

pÛsobí na zdravotní stav zvífiat jak bûhem pastevního období, tak bûhem jejich pobytu v zimovi‰ti (mj. bûhem odchovu telat pfied vyhnáním stáda na pastvu). Vysoké ekonomické ztráty pfii parazitózách jsou dány pfiedev‰ím jejich znaãnou roz‰ífieností a dále poãetností druhÛ, které se obligátnû na infekcích podílejí. V˘znamná je i moÏnost vzájemného pfienosu mezi ostatními druhy domácích pfieÏv˘kavcÛ (ovce, koza) a pfiípadnû i spárkatou zvûfií. Endoparazitózy Endoparazitózy zahrnují protozoární onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi protozoárními onemocnûními má nejvût‰í v˘znam kokcidióza telat. Odãervení se má provádût v zimovi‰ti, pfied vyhnáním na pastvu, aby nedo‰lo k jejímu zamofiení. KaÏdému odãervení stáda by mûlo pfiedcházet koprologické vy‰etfiení. Za tímto úãelem lze odebrat smûsn˘ vzorek trusu ve kterém je zastoupen ãerstv˘ trus 5–10 % zvífiat dané kategorie. Trus odebíráme nejlépe do speciálních uzavírateln˘ch vzorkovnic (trusovek) a uchováváme a transportujeme pfii teplotû 5 °C co nejdfiíve (do 24 hodin) do laboratofie. Do programu prevence parazitóz musí b˘t zahrnuto stfiídání pastvin. V praxi to znamená, Ïe ãást (ideálnû minimálnû tfietina) pastvin je nutné celoroãnû pouze sekat a nevyuÏívat k pasení. UmoÏnûní pfiístupu ultrafialového záfiení aÏ na pÛdu a pfieru‰ení v˘vojov˘ch cyklÛ geohelmintÛ (smykování, sekání nedopaskÛ) vede na pastvinû k úhynu larválních forem parazitÛ. V následujícím roce je potom moÏné povaÏovat pastvinu za „ãistou“ a mûla

by se vyuÏít k první pastvû stáda nebo k pastvû stáda po odãervení. S ohledem na zabránûní v˘voje rezistence parazitÛ na podávan˘ pfiípravek je nezbytné pfii odãervování dodrÏet dávkování léãiva. Dávka by mûla b˘t spí‰e na horní hranici doporuãen˘ch dávek, preparát by nemûl b˘t nikdy poddávkován. VÏdy je nutné odãervit skuteãnû v‰echna zvífiata ve stádû (nesmí Ïádné utéci) a pfii stanovení dávky je potfiebné zohlednit jejich hmotnost. Ektoparazitózy Ektoparazitózy jsou onemocnûní vyvolané ãlenovci. Jejich patogenní pÛsobení u zvífiat se projevuje vût‰inou onemocnûními kÛÏe, dále sáním krve a jako pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímé pÛsobení ãlenovcÛ jako znám˘ch pfiena‰eãÛ více neÏ 50 virov˘ch, bakteriálních, protozoárních a helmintózních infekcí. Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme do dvou základních skupin a sice na akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi roztoãe a entomózy vyvolané hmyzem. Z akaróz je nejzávaÏnûj‰ím onemocnûním svrab (pra‰ivina), koÏní onemocnûní vyvolané zákoÏkami, z nichÏ u na‰eho skotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Psoroptes a Chorioptes. Demodikóza (trudníkovitost) je onemocnûní roz‰ífiené celosvûtovû u vût‰iny savcÛ. PÛvodcem je pro skot specifick˘ druh Demodex bovis, vnikající hluboko do chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz. V˘znamn˘mi ektoparazity u skotu jsou i v‰enky a v‰i, permanentní ektoparazité s pfiísnou hostitelskou specifitou. Ve‰ telecí mûfií 2–3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku,

51

bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen, ve‰ dobytãí dosahuje aÏ 4,5 mm napadá star‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolí báze rohÛ, oãí, mulce a na ocase. Napadení skotu bodav˘m hmyzem Muchniãkovití jsou drobné mu‰ky, 3–4 mm. Z poãetn˘ch druhÛ znám˘ch z na‰eho území má nejvût‰í v˘znam muchniãka zdobená. Krev sají pouze samiãky, kromû skotu napadají i spárkatou zvûfi a pfiíleÏitostnû i ãlovûka. Vût‰inou se vyvíjí dvû aÏ ãtyfii generace do roka, v˘voj probíhá pouze v ãist˘ch tekoucích vodách, vzhledem k tomu, Ïe larvy jsou vysoce nároãné na kyslík. Bezprostfiednû po nalíhnutí, které probíhá hromadnû (rojení) napadají hostitele, nejãastûji atakovan˘mi místy jsou u‰ní boltce, oãní víãka, slabiny a vemeno. Toxické produkty slinn˘ch Ïláz, které vnikají do organismu pfii sání do krve, ochrnují ãinnost d˘chacího centra, vyvolávají poruchy obûhu krve a silné lokální reakce na vpich. Zvífiata pfii napadení obvykle vyhledávají útoãi‰tû v lesních a kefiovit˘ch porostech, pfiípadnû i ve vodních zdrojích. Masivní napadení mÛÏe mít za následek onemocnûní s perakutním prÛbûhem a následné hromadné hynutí, které je v˘sledkem kombinovaného vlivu anafylaktické reakce, ztráty krve a v dÛsledku hromadného vdechování muchniãek i tûÏkého edému plic. NejdÛleÏitûj‰ím opatfiením pfii napadení je okamÏité ustájení skotu a symptomatická léãba zvífiat (infuze kalcia, antialergika, prostfiedky posilující srdeãní ãinnost). Chemoterapeutickou ochranu stáda na dobu asi 2 aÏ 3 t˘dnÛ

52

zaji‰Èuje o‰etfiení (postfiik, om˘vání) syntetick˘mi pyrethroidy z nichÏ nejvy‰‰í insekticidní úãinnost má cyfluthrin. Ovádovití jsou dvoukfiídlé mouchy, ãasto nápadnû pestfie zbarvené s velk˘ma oãima a ústním ústrojím tvofien˘m mohutn˘m sosákem. Cizopasí pouze samice, samci se Ïiví rostlinn˘mi ‰távami, kvûtním nektarem, pfiíp. i vytékající mízou ze stromÛ (ovádi mají pÛvod v kvûtopasném hmyzu). V˘voj probíhá ve vlhkém prostfiedí (okolí vodních zdrojÛ). Celkem více neÏ 60 druhÛ z 10 rodÛ bylo jiÏ zji‰tûno na na‰em území. Ovádi sv˘m bolestiv˘m vpichem ru‰í zvífiata nejen na pastvû, ale i pfii odpoãinku, nikdy v‰ak nezalétávají do stájí. ZpÛsobují znaãné ztráty krve, samiãka vysaje aÏ 0,2 ml krve a sání se opakuje kaÏdé tfii aÏ ãtyfii dny. U mlad˘ch kusÛ na pastvû dochází postupnû k v˘raznému sniÏování hmotnostních pfiírÛstkÛ, u dojnic mÛÏe pokles mléãné produkce dosáhnout 15 aÏ 25 %. Ovádi mají dále znaãn˘ v˘znam v pasivním i aktivním pfienosu pÛvodcÛ infekãních a parazitárních onemocnûní. Ochrana pasoucích se zvífiat je velmi obtíÏná, zejména pro velk˘ akãní radius samic (aÏ nûkolik km) a moÏnost stfiídání hostitelÛ (spárkatá zvûfi). Pfiípadné chemoterapeutické o‰etfiení je v‰ak nutno provádût podobnû jako u muchniãek opakovanû bûhem pastevní sezóny. Bodalkovití patfií do skupiny synbovinních a synantropních much, jsou typiãtí hematofágové, sají obû pohlaví. Kosmopolitnû roz‰ífien˘m druhem je bodalka stájová vázaná na prostfiedí stájí a lidsk˘ch obydlí a jejich bezprostfiední

okolí. Je podobná mou‰e domácí. Samiãky kladou vajíãka pfiedev‰ím do hnoje a cel˘ v˘voj pfies larvy a kukly probûhne za optimálních podmínek jiÏ asi za 12 dnÛ. Na pastvû napadají skot pfiedev‰ím bodalka podhorská a bodalka malá, jejichÏ v˘voj probíhá v ãerstv˘ch v˘kalech. Bodalky ve stájích trvale zneklidÀují zvífiata, aktivní jsou bûhem dne a v letním období. Na pastvinách se bodalky vyskytují hlavnû na jafie a na podzim, bodalka malá napadá zvífiata i v noci. Pfii masivním v˘skytu mohou zpÛsobovat znaãné ztráty na produkci mléka (aÏ 20 %) a pfiírÛstkÛ (10–20 %) u telat. Typick˘m druhem, obtûÏujícím skot, je i moucha dobytãí (Musca autumnalis), velikosti asi 4,5–6 mm, Ïivící se oãními a nosními sekrety, pfiípadnû krví z ran po napadení ovády. V prostfiedí stájí, pfiíp. i na pastvinách se vyskytuje i moucha domácí. Ústní ústrojí obou tûchto much je lízavé, v˘voj probíhá ve hnoji a rÛzn˘ch exkrementech, jejich larvy jsou bûlavé barvy. V období tepl˘ch letních dnÛ a pfii ‰patn˘ch zoohygienick˘ch podmínkách mÛÏe docházet k obrovskému namnoÏení tûchto much a spolu s bodav˘mi mouchami vyvolávají tzv. „mu‰í kalamity“, kdy mohou velmi nepfiíznivû ovlivÀovat jak zdravotní stav (pfienos pÛvodcÛ prÛjmov˘ch onemocnûní, letní mastitidy, protozoární cysty apod.), tak i uÏitkovost zvífiat. Komárovití pfiedstavují velmi poãetnou ãeleì dvoukfiídl˘ch s pfiibliÏnû 2500 druhy, z nichÏ se u nás vyskytuje více neÏ 50. Dosahují velikosti 3 aÏ 6 mm s v˘razn˘ sosákem. V˘voj komárÛ probíhá na vhodn˘ch vodních nebo zaplavovan˘ch plochách, zpravidla 3–5 generací do roka. Krev sají pouze samiãky vût‰inou na ‰irokém spektru hostitelÛ, jejich akãní radius je asi 300 m. Produkty slinn˘ch Ïláz vyvolávají svûdûní a v pfiípadech silného napadení mÛÏe docházet u mlad˘ch kusÛ k projevÛm alergické reakce. Medicinsk˘ v˘znam komárÛ v‰ak tkví pfiedev‰ím v pfienosu fiady patogenÛ virov˘ch, bakteriálních a pfiedev‰ím protozoárních jak u zvífiat tak i u lidí. K ochranû skotu je moÏno pouÏívat stejn˘ch prostfiedkÛ jako u ostatních dvoukfiídl˘ch, omezení populací komárÛ v líhni‰tích v blízkosti chovÛ zvífiat je moÏno dosáhnout pouze melioraãním zásahy. Bzuãivkovití pfiedstavují rovnûÏ poãetnou ãeleì dvoukfiídl˘ch, jejíÏ pfiíslu‰níci vyvolávají tzv. pravé myiáze,

vût‰ina druhÛ patfií mezi tzv. metalické mouchy pro své kovovû lesklé zbarvení. Samiãky kladou do ran, odûrek, pfiíp. i pfiirozen˘ch otvorÛ tûlních vajíãka, z nichÏ se jiÏ bûhem nûkolika hodin líhnou larvy, které sv˘mi proteolytick˘mi enzymy rozpou‰tí napadenou tkáÀ, postupnû vnikají do hloubky a Ïiví se exudátem. Podle teploty prostfiedí dozrávají bûhem jednoho aÏ dvou t˘dnÛ, kuklí se v povrchov˘ch vrstvách pÛdy a bûhem dvou aÏ tfiít˘denní metamorfózy se líhne imago. NejzávaÏnûj‰í jsou myiázy koÏní, napadeny v‰ak mohou b˘t rÛzné tûlesné orgány (myiáze oãní, u‰ní, stfievní a urogenitálního system). Bzuãivky mají v‰ak znaãn˘ v˘znam i v pfienosu nákaz, zejména pÛvodcÛ infekãních prÛjmÛ, cyst a oocyst prvokÛ, vajíãek helmintÛ, pfiíp. i botulotoxinu. Pfiedpokladem úspû‰ného tlumení myiází je vãasná diagnostika, která je závislá na prohlídce ran a okolí pfiirozen˘ch tûlních otvorÛ a individuálním mechanickém o‰etfiení a odstraÀování larev. Vlastní léãebné zákroky jsou tak velice nákladné a ãasovû nároãné. Prevence pfienosu nákaz závisí pfiedev‰ím v odstraÀování líhni‰È bzuãivek. PodkoÏní stfieãkovitost (hypodermóza) se fiadí mezi pravé myiáze, neboÈ larvy stfieãkÛ bûhem svého v˘voje migrují tûlem. PÛvodcem podkoÏní stfieãkovitosti u na‰eho skotu je jedin˘ druh a sice stfieãek hovûzí (Hypoderma bovis) velikosti od 13 do 16 mm. Na skot nalétávají asi od poloviny ãervna do konce srpna a kladou jednotlivû bûlavá, oválná vajíãka o velikosti asi 1 mm na srst spodních krajin tûla (bfiicho, slabiny, konãetiny). Bûhem tfií aÏ pûti dnÛ se líhnou larvy, které vnikají do podkoÏí a dále putují v mezisvalové pojivu podél nervov˘ch drah dorzálním smûrem a postupnû vnikají do pátefiního kanálu, kde se na del‰í dobu usazují. Teprve v jarních mûsících pronikají do podkoÏí ve hfibetní a bederní krajinû a vytváfií zde postupnû se zvût‰ující stfieãkové boule. V nich se dvakrát svlékají, dozrávají a asi po ‰esti aÏ deseti t˘dnech pomocí enzymÛ doslova rozpou‰tûjí kÛÏi a vytváfií si otvor, kter˘m vypadávají do vnûj‰ího prostfiedí a kuklí se. Imaga se líhnou po 40 aÏ 60 dnech, cel˘ v˘voj trvá jeden rok. Jako místa shromaÏìování a páfiení si stfieãci vybírají vyv˘‰ená a dobfie oslunûná místa v terénu. Akãní radius samic je asi aÏ 5 km, skot je velmi citliv˘ na vysokou frekvenci jejich zvuku a pfii nalétávání

se pla‰í „stfieãkuje“, pfiiãemÏ samiãky zpravidla trvale pronásledují pla‰ící se stádo, nikdy v‰ak nezalétávají do uzavfien˘ch prostorÛ (stájí, pfiístfie‰kÛ). Dospûlí stfieãci mají zcela zakrnûlé ústní ústrojí, bûhem Ïivota nepfiijímají Ïádnou potravu a postupnû tráví zásoby nahromadûné v prÛbûhu larválního v˘voje. Pfii migraci larev tûlem a v podkoÏí vznikají v dÛsledku zanesené bakteriální infekce lokální zánûty a hnisavé procesy a mohou se vytvofiit i abscesy s mohutn˘m edémem. V pátefiním kanálu mÛÏe docházet k po‰kození míchy s následn˘m váÏn˘m po‰kozením pohybového aparátu (parézy aÏ paral˘zy). Otvory v kÛÏi se hojí jizvami, které po koÏedûlném zpracování vypadávají a znehodnocují kÛÏi v místech, kde je nejhodnotnûj‰í. Vliv na zdravotní stav skotu se projevuje mnohostrannû, poãínaje vyru‰ováním na pastvû, pfiíp. i poraÀováním, pfii silném napadení i celkov˘m onemocnûním. NejzávaÏnûj‰ím ekonomick˘m dopadem jsou ztráty v dÛsledku ireverzibilního po‰kození kÛÏe a dále u krav na produkci mléka (10 aÏ 25 %) a na pfiírÛstcích u mladého skotu (10 aÏ 30 kg za pastevní sezónu). Hypodermóza byla v posledních desetiletích minulého století na na‰em území témûfi zlikvidována, nicménû s importy masn˘ch plemen skotu (z Kanady a Francie) je opûtovnû diagnostikována pfiedev‰ím v nûkter˘ch oblastech západních, stfiedních a severních âech a na severní Moravû. Úãinn˘mi prostfiedky pro léãbu podkoÏní stfieãkovitosti jsou makrocyklické laktony, a sice jak k parenterální tak pfiedev‰ím k pour-on aplikaci v doporuãovan˘ch dávkách. Jejich úãinnost se pohybuje v rozmezí 95 aÏ 100 %, nejvy‰‰í je na mladá v˘vojová stadia. V pfiípadech, kdy nejde uvedené prostfiedky pouÏít (ochranné lhÛty pro maso a mléko) a pfiedev‰ím jiÏ pfii v˘skytu stfieãkov˘ch boulí je moÏno aplikovat preparáty na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ (cyfluthrin, cypermethrin, tetramethrin), pfiíp. dimpylat. Aplikují se rovnûÏ systémem pour-on po celé délce hfibetní a bederní krajiny. Léãba podkoÏní stfieãkovitosti se v‰ak nesmí provádût od zaãátku prosince do konce bfiezna vzhledem k tomu, Ïe v této dobû se larvy H. bovis mohou nacházet v pátefiním kanálu a v pfiípadû jejich hromadného usmrcení a rozpadu mÛÏe dojít k irreversibilním zmûnám zejména pohybového aparátu.

Tiplíci Tiplíci jsou velcí nûkolik milimetrÛ, pfii pfienosu virov˘ch onemocnûní skotu se jich uplatÀuje pfiibliÏnû 30 druhÛ. Samiãky tûchto druhÛ se musí pfied nakladením vajíãek nasát krve. V˘voj tiplíkÛ trvá v prÛmûru dva aÏ ‰est t˘dnÛ, je pfiím˘ a zahrnuje stádia: vajíãko, 3 larvální instary, kukla a dospûlec. Aktivnû létají na vzdálenost 1–2 km, ov‰em vzhledem ke své velikosti mohou b˘t uná‰eni vûtrem aÏ nûkolik set kilometrÛ. Katarální horeãka ovcí Anglicky Blue Tongue Disease je virové onemocnûní domácích a divoce Ïijících pfieÏv˘kavcÛ. Onemocnûní je zpÛsobeno virem Bluetongue virus z ãeledi a je pfiená‰eno krevsajícím hmyzem, tiplíky. Nákaza se projevuje horeãkou, zánûty a otoky hlavy, víãek, u‰í a v‰ech sliznic. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevují krváceniny a vfiedy. âlovûk není k tomuto onemocnûní vnímav˘. Schmallenberg virus – nová nákaza skotu v Evropû V Holandsku a Nûmecku byly v roce 2011 hlá‰eny pfiípady nové virové nákazy, která byla popsána u skotu, ovcí a koz. Virus vyvolává vysokou horeãku, prÛjem, ztrátu kondice, v˘razné sníÏení uÏitkovosti aÏ úhyny. U novorozen˘ch mláìat byly popsány vrozené vady a deformity. Virus je pfiená‰en pfiedev‰ím vektory (pfiena‰eãi) a transplacentárnû. Riziko pfienosu na ãlovûka je velice nízké a nebylo zatím potvrzeno. Virus byl izolován na bunûãn˘ch kulturách. Na základû pfiedbûÏn˘ch informací je tento virus blízce pfiíbuzn˘ s Akabane viry. Virus byl pojmenován Schmallenberg virus, jelikoÏ infikovan˘ skot pocházel z hospodáfiství ve Schmallenberg v Nûmecku. Akabane viry jsou pfiená‰eny pfiedev‰ím zástupci z ãeledi tiplíkÛ; zástupci z ãeledi komárovití se mohou uplatnit v pfienosu také, ale jejich role je povaÏována za minoritní. Jejich pfiirozen˘ Ïivotní cyklus zahrnuje teplokrevné obratlovce, ktefií mohou pÛsobit i jako hostitelé a ‰ífií dál virus pfii migraci a pfiesunech. Infekce u tûchto hostitelÛ probíhá obvykle inaparentnû, aãkoliv se u zvífiat vyvíjí virémie jako následek pokousání ãlenovci. Lidé jsou povaÏováni za koncového hostitele a v ‰ífiení viru nehrají Ïádnou roli. Pokraãování ãlánku je pfiipravováno do dal‰ího ãísla Zpravodaje âSCHMS

53

Zmûna turnusÛ testování plemenn˘ch b˘kÛ na OPB Na základû poÏadavkÛ vût‰iny chovatelsk˘ch klubÛ grémium pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih na svém posledním zasedání schválilo návrh roz‰ífiit poãet turnusÛ pfii testování plemenn˘ch b˘ãkÛ. Nov˘ systém, kter˘ vejde v platnost pfií‰tí rok, poãítá s roz‰ífiením poãtu turnusÛ na celkem ãtyfii tak, aby první aukce byly realizovány uÏ v prÛbûhu února. Hlavním smyslem této zmûny je pruÏnûj‰í reakce na poptávku po plemenn˘ch b˘cích, která je v tomto období pomûrnû silná. Nov˘ systém bude uplatÀován od nové sezóny, pfiiãemÏ se dotkne uÏ i naskladnûní leto‰ního tfietího turnusu. UpozorÀujeme, Ïe poãet turnusÛ a termíny se mûní pouze u odchoven plemenn˘ch b˘kÛ, v pfiípadû odchovu u chovatele platí i nadále v souãasn˘ systém! Pfiesn˘ pfiehled nov˘ch termínÛ naskladnûní, zahájení testÛ a data aukcí najdete v pfiiloÏen˘ch tabulkách.

Zmûna III. turnusu 2012 na OPB Dochází ke zmûnû data narození b˘ãkÛ, ktefií budou odchovávani na OPB a to pouze b˘ãci narození do 30. 9. 2011. Data narození u odchovu u chovatelÛ se nemûní. OPB Grygov Benešov Osík Cunkov

Narození telat 1. 1. 1. 1.

7. 7. 7. 7.

2011 2011 2011 2011

– – – –

30. 30. 30. 30.

9. 9. 9. 9.

Přípravné období

Začátek testu

Aukce

30. 4. 2012 30. 4. 2012 1. 5. 2012 2. 5. 2012

30. 5. 2012 30. 5. 2012 31. 5. 2012 1. 6. 2012

10/2012 10/2012 10/2012 10/2012

2011 2011 2011 2011

Turnusy naskladnûní na OPB v sezonû 2012–2013 Turnus 1. 2. 3. 4.

turnus turnus turnus turnus

Narození telat 1. 10. 1. 1. 1. 4. 1. 7.

2011 2012 2012 2012

– – – –

31. 31. 30. 30.

12. 2011 3. 2012 6. 2012 9. 2012

Přípravné období* 1. 9. 1. 11. 1. 1. 1. 4.

2012 2012 2013 2013

– – – –

30. 30. 31. 30.

9. 2012 11. 2012 1. 2013 4. 2013

Test*

Aukce

1. 10. 2012 – 31. 1. 2013 1. 12. 2012 – 31. 3. 2013 1. 2. 2013 – 31. 5. 2013 1. 5. 2013 – 31. 8. 2013

2/2013 4–5/2013 6/2013 10/2013

* přesná data budou stanovena konkrétně pro jednotlivé OPB

Odchov u chovatele v sezonû 2012–2013 – zÛstává beze zmûny Turnus

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní)

Základní výběry

1. turnus 2. turnus 3. turnus

1. 11. 2011 – 31. 3. 2012 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012 1. 7. 2012 – 31. 10. 2012

31. 12. 2012 28. 2. 2013 31. 5. 2013

31. 3. 2013 31. 5. 2013 30. 9. 2013

4–5/2013 6/2013 10/2013

Zhodnocení národního ozdravovacího programu od IBR k 31. 12. 2011 K 31. 12. 2011 uplynulo V âeské republice ‰est rokÛ od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR. Za tuto dobu vzrostl poãet hospodáfiství, v nichÏ byla eliminována infekce pÛvodcem IBR, na témûfi 65 %. Pro realizaci programu byla stanovena doba 7 rokÛ, tzn. do 31. 12. 2012. Ministerstvo zemûdûlství na tuto dobu zajistilo finanãní pfiíspûvek státu. ChovatelÛm, ktefií chtûjí dokonãit ozdravování s pln˘m vyuÏitím státního pfiíspûvku, zb˘vá jiÏ jen necel˘ rok. Chovatelé, ktefií z váÏn˘ch dÛvodÛ nestihnou ozdravení dokonãit nebo ti, ktefií v prÛbûhu NOP pfii‰li o status IBR prostého nebo IBR ozdraveného hospodáfiství musí poãítat s tím, Ïe ve‰keré dal‰í náklady na vakcinaãní dávky, nezbytnou laboratorní diagnostiku v prÛbûhu a v závûru ozdravování a na ãinnost soukromého veterinárního lékafie budou muset hradit v˘hradnû ze sv˘ch finanãních prostfiedkÛ. Nutno pfiipomenout, Ïe Národní ozdravovací program od IBR byl pfiijat jako povinn˘ pro v‰echny chovatele, jejichÏ stáda nebyla v den zahájení programu prostá nákazy. Z toho vypl˘vá jedin˘ závûr, Ïe ozdravování v âR musí b˘t dovedeno do úspû‰ného konce, tzn. v‰echna hospodáfiství s chovem skotu v âR budou prohlá‰ena za úfiednû prostá nákazy. DÛvod je nejen zdravotní, ale i obchodní. Trendem evropsk˘ch chovatelÛ (nejen skotu) je ozdravovat od produkãních nákaz. Na‰im chovatelÛm nezb˘vá, neÏ se tomuto trendu podfiídit. Pokud jde o IBR, jsou na‰i bezprostfiední sousedi Rakousko a Bavorsko a zároveÀ nejvût‰í obchodní partnefii prostí. Zejména Rakousko dalo v závûru roku 2011 nûkter˘m na‰im chovatelÛm jasn˘ signál, Ïe zásilky, které bude povaÏovat za rizikové nepfiijme. Ve druhém pololetí 2011 byla spolková zemû Bavorsko prohlá‰ena evropskou Komisí za území úfiednû prosté IBR a zafiazena do pfiílohy ã. II rozhodnutí Komise 2004/558/ES. SRN se tím stala pro obchodní partnery se skotem a zárodeãn˘mi produkty zemí s dvojí nákazovou situací, coÏ je nutné pfii obchodu respektovat. SRN prosadila (vzhledem k dvojí nákazové situaci v zemi) doplnûní ãl. 3 v˘‰e uvedeného RK o nov˘ bod 4, kter˘ usnadÀuje obchod (dovoz) zástavového skotu urãeného k v˘krmu do zemí uveden˘ch v pfiíloze II v˘‰e uvedeného RK, tedy do zemí oficiálnû prost˘ch IBR. Tímto opatfiením mÛÏe b˘t do zemí prost˘ch IBR pfiemístûn neinfikovan˘ a nevakcinovan˘ zástavov˘ skot (nikoli urãen˘ k reprodukci), ale mÛÏe mít protilátky (v podstatû jen kolostrální) po markerov˘ch vakcínách. Skot musí pocházet z hospodáfiství, v nichÏ se nevyskytuje pÛvodce IBR, ve kter˘ch v‰ak jsou je‰tû chovány vakcinované matky. Podmínkou je, Ïe nab˘vající stát ãi region musí s ustanovením ãl. 3, bodu 4 souhlasit a svÛj souhlas oznámit evropské Komisi. Hospodáfiství, do nûhoÏ byl zástavov˘ skot dle ãl. 3, bodu 4 pfiemístûn, musí jej vy‰etfiit (ELISA, gE ELISA testy) a zaruãit, Ïe zvífiata po dokrmení budou pfiemístûna v˘hradnû na jatky. Obchod z âR do Bavorska se v duchu ustanovení nového bodu 4 jiÏ uskuteãÀuje. SZ Bavorsko pro tento úãel vydala pfiedti‰tûné formuláfie, obsahující v‰echny podmínky obchodu. K v˘raznûj‰ímu nárÛstu IBR ozdraven˘ch stád by mûlo dojít v závûru roku 2012, neboÈ fiada chovatelÛ má schválené ozdravovací plány s ukonãením do 31. 12. 2012.

V˘voj nákazové situace v prÛbûhu NOP IBR: Stav k datu

% prostých/ /ozdravených hospodářství

nárůst v % od předchozího období

31. 12. 2005 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2011

19,02 29,82 47,99 57,32 59,90 62,71 64,98

– 10,80 18,17 9,33 2,58 2,81 2,27

Individuální sledování hospodáfiství, v nichÏ probíhá ozdravování V lednu 2011 bylo zahájeno individuální sledování hospodáfiství, která dokonãují ozdravování. Pro tento úãel KVS pofiídily nové seznamy v‰ech hospodáfiství, v nichÏ jsou chována sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata. AÏ do ukonãení NOP od IBR budou tato hospodáfiství ve ãtvrtletních intervalech individuálnû sledována zejména z pohledu úbytku poãtu pozitivních zvífiat. V roce 2011 ubylo ze seznamu hospodáfiství chovajících IBR pozitivní zvífiata celkem 222 hospodáfiství. Jedná se o hospodáfiství, která dokonãila ozdravování vãetnû závûreãn˘ch vy‰etfiení, nebo o hospodáfiství, která jsou v ãasovém intervalu mezi prvním a druh˘m závûreãn˘m vy‰etfiením. Je také moÏné, Ïe nûkterá hospodáfiství z uvedeného poãtu skonãila s chovem skotu a zvífiata pfiemístila na jatky ãi jinému chovateli. Naproti tomu ve stejném období pfiibylo celkem 37 hospodáfiství s IBR pozitivním skotem, coÏ je nepfiíznivé. Nejvíce tûchto hospodáfiství je v Jihoãeském kraji, celkem 13. DÛvodem je, Ïe v nûkter˘ch stádech byla pfii namátkov˘ch vy‰etfieních (vesmûs u star‰ích krav) prokázána pozitivní zvífiata, která dosud nebyla jako pozitivní administrativnû vedena. âást pfiípadÛ z tohoto poãtu nastala u drobn˘ch chovatelÛ v dÛsledku zavleãení infekce. Zavedení individuálního sledování poklesu sérologicky pozitivního skotu v hospodáfistvích, která dokonãují ozdravování umoÏnilo nahlédnout, ve kter˘ch vûkov˘ch kategoriích se pozitivní zvífiata vyskytují. Zb˘vající sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata jsou kumulována pfiedev‰ím v kategoriích ‰estilet˘ch a star‰ích krav, v men‰ím rozsahu u pûti aÏ ‰estilet˘ch krav. Toto obecnû koresponduje s délkou realizace NOP od IBR u nás a odpovídá i pfiedpokladÛm a v˘sledkÛm opakované imunizace stád. Nepfiíznivé je, Ïe 1557 infikovan˘ch kusÛ se nachází v kategorii tfií aÏ pûtilet˘ch (mlad˘ch) krav. V˘skyt infikovaného skotu u prvotelek, pfiípadnû mladého skotu a telat je ojedinûl˘. Pozitivní v˘skyt 11 infikovan˘ch kusÛ u telat do 6 mûsícÛ stáfií vznikl pravdûpodobnû chybou pfii zápisu do klienta. Infikovan˘ skot ve vûkovém rozmezí 7 aÏ 60 mûsícÛ stáfií se nachází vesmûs v hospodáfistvích, kter˘m byl v letech 2008–2011 odejmut status prostého nebo ozdraveného hospodáfiství, v˘jimeãnû ve stádech, která zahájila ozdravování vãas tzn. poãátkem roku 2006. Ozdravování ve v˘krmov˘ch stájích skotu V ãervnu 2011 byla vydána ve Vûstníku MZe dopl-

nûná verze Národního ozdravovacího programu od IBR o ãlánek 8 a), kter˘ upfiesÀuje postup ozdravování ve v˘krmov˘ch stájích skotu. Jedná se o v˘krmové stáje v˘hradnû specializované na v˘krm, to znamená ty, které provoznû ani prostorovû nekomunikují se zvífiaty základního stáda. V âR je takov˘chto v˘krmen pomûrnû velk˘ poãet, celkem 3639, ale je v nich chováno pouze 68 454 ks skotu. Na jednu v˘krmnu pfiipadá necel˘ch 19 ks skotu. Na druhé stranû jsou v této skupinû i nejvût‰í specializované v˘krmny, které nakupují zástavov˘ skot i z více krajÛ. Vût‰í ãást v˘krmu skotu je chována v hospodáfistvích buì samostatn˘ch nebo tûch, které provoznû nebo prostorovû komunikují se skotem základního stáda. V tûchto v˘krmnách je chováno celkem 218 866 ks skotu. Tyto stáje v‰ak jiÏ ozdravují od roku 2006. Ozdravování v roce 2011 bylo zahájeno v men‰í skupinû prostorovû i provoznû oddûlen˘ch v˘krmov˘ch hospodáfiství. S ohledem na finanãní ãástku, kterou bylo moÏné pro v˘krmové stáje vyãlenit, bylo rozhodnuto zaãít s ozdravováním v hospodáfistvích, která vykrmují více neÏ 10 ks skotu. Ve stájích drobn˘ch v˘krmcÛ (1–10 ks) lze oãekávat lep‰í nákazovou situaci a pokud zde budou prokázána pozitivní zvífiata, lze s chovatelem dohodnout jednorázov˘ nebo postupn˘ radikální zpÛsob ozdravení s tím, Ïe po odsunu posledního zvífiete na jatky se provede mechanická oãista, desinfekce a naskladnûní nového zástavu z ozdraven˘ch nebo prost˘ch hospodáfiství. Je také moÏné po mechanickém vyãi‰tûní ponechat stáj po dobu 2–3 mûsícÛ prázdnou a poté naskladnit zástavem z nákazovû nerizikov˘ch stád. Hospodáfiství s v˘krmem chovající více neÏ 10 ks skotu bylo v âR k 7. 2. 2012 celkem 652. V nich bylo provedeno vstupní sérologické vy‰etfiení. Podle rozhodnutí KVS (zejména v kraji Vysoãina a PlzeÀ nebylo provedeno vy‰etfiení v hospodáfistvích dlouhodobû naskladÀovan˘ch v˘hradnû (jiÏ v dobû pfied zahájením NOP od IBR) z prost˘ch stád. Tato hospodáfiství jsou jako IBR prostá jiÏ vedena. Z vy‰etfien˘ch hospodáfiství byla infikovaná zvífiata prokázána v 71 hospodáfistvích, tj. ve 12,6 %. To je pfiízniv˘ v˘sledek. Podle oãekávání bylo nejvíce pozitivních zvífiat prokázáno v hospodáfistvích s nejvût‰í kapacitou, do kter˘ch je soustfieìován zástav z velké oblasti a nákazovû rÛznorodé situace. Postup v závûru ozdravování V souãasné dobû se intenzivnû jedná o tom, jak bude ozdravovací program pokraãovat u chovatelÛ, ktefií do konce leto‰ního roku ozdravení sv˘ch hospodáfiství nestihnou. V dobû uzávûrky tohoto zpravodaje v‰ak je‰tû nebylo pfiijato koneãné stanovisko. Nicménû jedno je jasné jiÏ nyní – chovatelÛm, ktefií nestihnou ukonãit ozdravování do 31. 12. 2012, bude umoÏnûno pfiipou‰tûní sérologicky pozitivních (infikovan˘ch) zvífiat do 30. 9. 2012. O datu vyfiazení tûchto samic ze stáda se vede je‰tû diskuze. O v˘sledcích vás budeme informovat na na‰ich webov˘ch stránkách. Zdroj: Státní veterinární správa âR

55

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB a OCH

56

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB a OCH

* zaãátky ZV u chovatelÛ jsou orientaãní, zmûna termínÛ vyhrazena

II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2011 – 30. 6. 2011 na OPB

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB). Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.

AA – Aberdeen Angus BA – Blonde d’Aquitaine BM – Belgické modrobílé GA – Galloway GS – Gasconne HE – Hereford CH – Charolais

LI – Limousine MS – Masn˘ simentál PI – Piemontese SA – Salers SS – Shorthorn UU – Aubrac WA – Wagyu

57

BoloÀsk˘ gulበČesnek, oregáno a olivy. Tak chutná Itálie. Tak chutná kraj na jihozápad od Benátek a severozápadně od San Marina, tak chutná město Bologna. Tak může chutnat i vaše kuchyně.

Budeme potřebovat: • 600 g hovězí kližky • 2 velké cibule • 2 mrkve • 2 stroužky česneku • 50 g odpeckovaných zelených oliv a stejné množství odpeckovaných černých oliv • 2 oloupaná rajská jablka • 3 lžíce rajského protlaku • 2 lžičky oregána (nejlépe čerstvé zelené) • 3 lžíce oleje (olivového, jak jinak v Itálii) • 2 dcl červeného vína • 1 dcl smetany • vývar, sůl, pepř

Jako příloha: • těstoviny • dle vlastních chutí a možností

Postup: Maso nakrájíme na kostky, osolíme, opepříme a na rozpáleném oleji osmažíme. Když kostičky mají kůrčičku, vyjmeme je a namísto nich vložíme jemně nakrájenou cibuli a na nudličky nakrájenou mrkev. Osmažíme, až je cibule zlatavá. Maso vrátíme zpět, přidáme rozetřený česnek, podlijeme vínem a vývarem, přidáme rajčata, rajčatový protlak a olivy a dusíme, až je maso měkké. Přidáme oregáno a smetanu a krátce povaříme.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ