âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. • âERVEN 2010 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Masn˘ skot na v˘stavû Techagro 2010 • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – IX. díl • Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âSCHMS • Texas longhorn – plemeno Divokého západu • Stabilita PH zvífiat plemene charolais

Vážení čtenáři svazového zpravodaje, věřím, že období telení jste úspěšně ukončili a že se nyní budete moci soustředit na další neméně důležité činnosti, které jsou s chovem masného skotu spojeny. Ještě neskončila ani polovina roku a tři nejdůležitější události jsou již za námi. Pojďme se k nim nyní vrátit a stručně je zhodnotit. Po několika letech „přešlapování“ při hledání nejvhodnějšího místa pro pořádání výstav jsme se společně s chovateli během posledních dvou akcí přesvědčili, že zázemím se pro nás stane do budoucna výstaviště v Brně. Po velmi úspěšné loňské premiéře, se letos při Techagru znovu plně projevil potenciál tohoto výstaviště, když se zde opět podařilo zorganizovat úspěšnou přehlídku masného skotu podpořenou davy návštěvníků. Jen z počtu prezentovaných kusů na jednotlivých ročnících výstavy Techagro je patrné, že i sami chovatelé jsou s prostory, které výstaviště poskytuje a s nabízenými službami, spokojeni a že jejich zájem prezentovat svá zvířata před plnými tribunami návštěvníků rok od roku vzrůstá. Za to jsme samozřejmě moc rádi a o to lépe se nám bude při přípravě příštího ročníku národní výstavy jednat. O detailním zhodnocení výstavy z pera tajemnice svazu a Pavla Káčera se můžete dočíst na jiném místě tohoto zpravodaje. Druhou, neméně významnou událostí byl beze sporu společenský večer, který jsme pořádali v rámci oslav dvacetiletého výročí založení našeho svazu. Desátého dubna se téměř dvě stovky chovatelů, chovatelek a jejich blízkých sešlo v průhonickém areálu Floret, aby zde společně zavzpomínali na doby vzniku svazu a zároveň se příjemně pobavili při hudbě a tanci. I když se program oficiální části, kdy jsme oceňovali pamětníky a zakládající členy svazu, trochu protáhl a ubral tak čas na volnou zábavu, jsem přesvědčen, že osoby zakládající náš svaz si toto trochu nostalgické zavzpomínání určitě zaslouží. Já sám za sebe mohu říci, že tento večer hodnotím ve skrze pozitivně a dle reakcí některých z Vás, kteří jste se zúčastnili, usuzuji, že se s mým názorem ztotožňujete. Aby i ti, kteří se z nejrůznějších důvodů večera nezúčastnili, měli možnost se s jeho průběhem seznámit, předkládáme vám na toto téma dva články. Poslední akcí, kterou bych rád zmínil, jsou tradiční první jarní výběry plemenných býků. I když jsem se osobně z časových důvodů zúčastnil pouze některých z nich, jsem rád, že mohu konstatovat, že výběry proběhly v klidu a bez větších problémů. Věřím také, že spokojení byli jak producenti plemenných býků, tak i nakupující chovatelé. Naší snahou bylo výběry maximálně mediálně podpořit a vhodně motivovat kupce, kteří býka či býky potřebují, aby jej nakoupili na některé z odchoven případně u českých chovatelů odchovávajících býky doma. Průběžné články na našem webu, ale také v zemědělském tisku k podpoře určitě svým dílem přispěly. O tom, že byl o tyto informace zájem dokonce i za hranicemi, svědčí telefonát z Německa, kdy jsem se musel „vyzpovídat“ proč tak vehementně nabádáme chovatele, aby kupovali české býky, čímž je údajně odrazujeme od nákupu plemeníků v zahraničí. Závěrem mi dovolte popřát vám mnoho úspěchů a pevného zdraví do dalšího nelehkého období ve vašem podnikání.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2010 – roãník XVII.

O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2010.............................................................................. Masn˘ skot na v˘stavû Techagro 2010 ....................................................... Národní ‰ampionát masn˘ch jalovic Brno 2010 ........................................ Pastva má nejen dlouhou tradici, ale i velikou budoucnost ....................... Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âSCHMS .................................. âlen âSCHMS obdrÏel francouzsk˘ ¤ád za zemûdûlské zásluhy ............. Skot, kter˘ se u nás nepase ........................................................................ Texas longhorn – plemeno Divokého západu ............................................ Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... ManÏelé Hatlákovi, Mezibofií: ·lechtûní a plemenitba je ná‰ denní chleba ........................................... Statek Habfií a.s.: Jsme pro lokální zpracování ........................................... Den francouzského masného skotu 22. 9. 2010 v Pojedech...................... Parazitární choroby skotu (IV. ãást) ............................................................ Kongres v srdci zemû kovbojÛ ................................................................... Stabilita plemenn˘ch hodnot zvífiat plemene Charolais ............................. Testujeme, testujeme, vybíráme, vybíráme, prodáváme, prodáváme .......... Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ ........................................................... Recept – Masové kuliãky s chfiestov˘m kari ...............................................

4 5 6 8 9 12 15 16 16 20 20 23 27 28 34 36 40 44 46

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: (foto: Pavel Káčer) Titulní strana – malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Poprvé na pastvě. Vpředu býček (ZSI 154 Rolls Royce) vzadu býček (ZSI 390 Atlantis) (foto: Vladimír Chytka, Agrochyt s.r.o.)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Zmûna normy pro elektrické ohradníky se blíÏí! Zdroje impulsÛ pro elektrické oplocení vyrábûné na celém svûtû musí v‰eobecnû odpovídat mezinárodním normám pro tato zafiízení, jejichÏ tvorba je zastfie‰ována organizací International Electrotechnical Commission (IEC). Platná norma nese oznaãení IEC 60335-2-76. Tato norma zaji‰Èuje, Ïe v˘robek je bezpeãn˘ pfii správném pouÏití a do stávajícího stavu se vyvíjel na základû mnohalet˘ch zku‰eností a v˘zkumÛ vlivu elektrického proudu na lidské tûlo. Na celém svûtû vût‰ina zemí pfiejalo tuto normu jako svou národní. Evropská Unie má svou verzi s oznaãením EN 60335-2-76. V roce 2006 bylo na úrovni evropské normalizaãní instituce CENELEC rozhodnuto, Ïe tato evropská norma bude upravena tak, aby do‰lo ke zv˘‰ení bezpeãnosti elektrick˘ch ohradníkÛ pro obyvatelstvo. Od záfií 2010 se mûní nûkteré technické charakteristiky zdrojÛ impulsÛ pro elektrické oplocení. Hlavní zmûnou je zásadní omezení v˘stupní energie tûchto zdrojÛ. Citace normy je „energetick˘ v˘kon zdroje impulsÛ pfii zátûÏi odporem v rozmezí 50 Ω – 500 Ω nepfiekroãí 5 J”. V praxi to znamená, Ïe u bûÏnû pouÏívaného a stavûného elektrického oplocení, jehoÏ odpor/ztráty se pohybuje na úrovni do 500 Ω, lze instalovat zdroj impulsÛ s maximální v˘stupní energií 5 J (joulÛ). Pro chovatele vyuÏívající k pastvû rozlehlé pastevní areály s mnoha kilometry oplocení je to závaÏná komplikace v jejich práci. Od záfií 2010 bude nutné dlouhá oplocení dûlit na úseky, které bude zdroj impulsÛ s v˘stupní energií 5 J schopen bezpeãnû napájet energií. V praxi to bude v mnoha pfiípadech navíc technicky obtíÏnû realizovatelné. Celá realizace se znaãnû prodraÏí. Jaké jsou moÏnosti: 1. VyuÏít moÏnosti a pofiídit si siln˘ zdroj s v˘stupní energií nad 5 J do záfií 2010. Na zdroje impulsÛ s vy‰‰í energií zakoupené pfied tímto datem se platnost normy zpûtnû nevztahuje. 2. Vyãkat na pfiijetí dodatku ke stávající normû, vyãleÀující kategorii „inteligentních“ ohradníkÛ, které si v˘stupní energii pfiizpÛsobují skuteãn˘m ztrátám na oplocení. Pfii normou poÏadovaném odporu 500 Ω nepfiekroãí poÏadovan˘ch 5 J, ale pfii jin˘ch hodnotách odporu budou v˘stupní energii impulsÛ moci zvy‰ovat aÏ na úroveÀ 15 J za podmínky dodrÏení ãasové prodlevy na adaptaci zdroje na nové podmínky. Pfiedpokládan˘ termín pfiijetí dodatku ke stávající normû je rok 2011. Jejím pfiijetím by do‰lo k ãásteãné kompenzaci omezení, která vznikla zavedením maximální hranice v˘stupního napûtí na 5 J. Pfii standardních ztrátách na oplocení by tato energie byla dostaãující, ale pfii pfiedpokládan˘ch vy‰‰ích ztrátách na del‰ích úsecích oplocení, nová norma by umoÏnila tyto ztráty kompenzovat. 3. Nedûlat nic a vûfiit, Ïe stávající systém oplocení a zdrojÛ impulsÛ mi dlouho vydrÏí beze zmûn, nebo protoÏe se mû tato zmûna net˘ká a zdroj do 5 J mi postaãuje. Uvedená zmûna normy EN 60335-2-76 pro elektrické ohradníky chovatelÛm nepfiiná‰í Ïádné v˘hody, spí‰e komplikace. Její platnost je v‰ak realita a nelze na ní nic zmûnit. Na‰tûstí platnost této normy není retroaktivní a není tfieba pfiedûlávat stávající funkãní instalace oplocení se zdroji s vy‰‰í energií impulzÛ neÏ 5 J. Ing. Pavel Îìársk˘, AGROTRANS s.r.o.

âSCHMS se stal drÏitelem certifikátu kvality ICAR âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu obdrÏel prostfiednictvím âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. od mezinárodní organizace ICAR (Mezinárodní v˘bor pro kontrolu uÏitkovosti) certifikát kvality pro v˘kon kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu. âeská republika je tak jednou z mála zemí Evropy, která toto prestiÏní ocenûní kvality v˘konu ãinností spojen˘ch s kontrolou uÏitkovosti masného skotu získala. Tento certifikát je udûlován pouze na základû pfiísného a velmi detailního auditu celého systému v˘konu kontroly uÏitkovosti od sbûru dat aÏ po jejich zpracování. O tom, Ïe získání certifikátu není v Ïádném pfiípadû pouze formální záleÏitost, svûdãí i fakt, Ïe samotná textová dokumentace k Ïádosti mûla více neÏ 140 stran v anglickém jazyce. Certifikát byl zástupcÛm âMSCH a.s. jako ãlenské organizaci ICAR zastupující âR, slavnostnû pfiedán na ãlenském shromáÏdûní ve stfiedu 2. ãervna 2010 v Loty‰sku. Udûlen˘ certifikát tak potvrdil, Ïe v˘kon kontroly uÏitkovosti v âR je profesnû na velmi vysoké úrovni a Ïe splÀuje v‰echny mezinárodní poÏadavky. âeskou republiku v mezinárodní organizaci ICAR zastupuje âeskomoSeznam nov˘ch ãlenÛ svazu ravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. ICAR vytváfií celosvûtovû respektované a plemenné knihy od 15. 3. 2010 mezinárodní standardy a pravidla (ICAR Guidelines), která jsou souãástí legislativy EU a legislativ v chovatelsky vyspûl˘ch zemích. Hlavní náplní Jaroslav Uher, Rybník, HostouÀ ãinnosti ICAR je podpora v˘voje a propagace kontroly uÏitkovosti, odhadu NESEZ AGRO s.r.o., Chodová Planá plemenn˘ch hodnot, identifikace zvífiat a s tím souvisejících ãinností. Dûkujeme pracovníkÛm âMSCH a.s. za aktivní spolupráci pfii získání LOUDY s.r.o., Seletice, RoÏìalovice tohoto prestiÏního ocenûní na‰í práce. Renata Barto‰ová, Svinov Katefiina ·tûchová, Srnín, âesk˘ Krumlov Zemûdûlské druÏstvo ·onov u Broumova, Elektronická identifikace jiÏ brzy ·onov u Broumova Hanácká zemûdûlská a.s., Dolany Ministerstvo zemûdûlství vysly‰elo ná‰ Zemûdûlské druÏstvo SmrÏice, SmrÏice poÏadavek a pfiipravilo novelizaci vyhlá‰ky KOHEL – Folmava s.r.o., Dolní Folmava, âeská Kubice o oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat, která Miroslav Rájek, Ho‰Èálková by chovatelÛm umoÏnila vyuÏívat elektroJaromíra ·edová, Pojedy, RoÏìalovice nické u‰ní známky jako oficiální oznaãovací prostfiedek. V souãasné Jan Zatloukal, Pfiimda dobû jiÏ probíhá závûreãné schvalování v rámci legislativního proGUYOKRMA, spol. s r.o., Praha cesu s tím, Ïe se pfiedpokládá, Ïe známka s ãipem bude jako dal‰í Markéta Mejzlíková, ZÀátky, Námû‰È nad Oslavou varianta u‰ních známek typu B. V praxi by pak oznaãování skotu Petra Hudeãková, Trnava mohlo vypadat jako v pfiípadû obrázku telete z Velké Británie. Ing. Jan Ma‰talka, SkvrÀov 33, Zásmuky Sledujte na‰e webové stránky, kde vás budeme informovat o aktuálním v˘voji okolo novely vyhlá‰ky. Petr Králíãek, Rousínov, Slabce

4

Aktivity âSCHMS 2010 Bfiezen 1. 3. 2.–5. 3. 5. 3. 9.–10. 3. 11. 3. 15.–17. 3. 17. 3. 21.–25. 3. 31. 3.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) FIEBRA Annual Meeting – jednání evropského sdruÏení chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine, PafiíÏ (Malát) klub chovatelÛ plemene hereford a masn˘ simentál (Slavkov) spoleãné ‰kolení pracovníkÛ svazu a chovatelÛ plemene Aberdeen Angus zamûfiené na lineární hodnocení zevnûj‰ku (farma pana ·ebelky, Ranãice) snûm Agrární komory, Olomouc (Malát, Vráblík) úãast na mezinárodním semináfii k problematice chovu masného skotu v Chorvatsku (Malát, Kopeck˘) semináfi na téma „Prodej ze dvora“ pofiádan˘ âSCHMS a spoleãností UniConsulting s.r.o. (¤ehofiová) Techagro 2010, Brno v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu, Vûtrn˘ Jeníkov (Malát)

Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání V˘roãní zprávy plemenn˘ch knih za rok 2009 • âinnosti spojené s úãastí na v˘stavû Techagro v Brnû • Pfiípravy spoleãenského veãera k v˘roãí 20ti let od zaloÏení âSCHMS • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010 • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP

Duben 2. 6. 7. 8. 9.

4. 4. 4. 4. 4.

10. 4. 13. 4. 15.–17. 4. 15. 4. 19. 4. 21. 4. 28. 4.

v˘roãní schÛze Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (·vábov u Batelova) pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ, Îìár nad Sázavou (Malát) klub chovatelÛ plemene belgické modrobílé, Sulice (Kopeck˘, Malát) spoleãné ‰kolení pracovníkÛ svazu a chovatelÛ plemene masn˘ simentál zamûfiené na lineární hodnocení zevnûj‰ku (·ilhanovi, Nová Ves) spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem k v˘roãí 20ti let od zaloÏení âSCHMS (hotel Floret, PrÛhonice u Prahy) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ hol‰t˘nského skotu, Vûtrn˘ Jeníkov (Malát) kongres evropského sdruÏení chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine FIERBA, Arnhem, Holandsko (Malát, ·eba) v˘roãní ãlenská schÛze Zväzu chovateºov mäsového dobytka na Slovensku (Kopeck˘) zaãátek prvního turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb semináfi na téma „Prodej ze dvora“ pofiádan˘ âSCHMS a spoleãností UniConsulting s.r.o. (Malát, ¤ehofiová) úãast na jednání pracovního t˘mu Skupiny pro strategické otázky v zemûdûlství, skupina pfieÏv˘kavci (Malát)

Dal‰í dubnové aktivity: • Pfiípravy spoleãenského veãera k v˘roãí 20ti let od zaloÏení âSCHMS • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • Organizace prvního v˘jezdu JuniorÛ • Pfiíprava a spu‰tûní stránek Junior teamu âSCHMS (www.juniori.cschms.cz) • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2010

Kvûten 11. 5. 18. 5. 13.–21. 5. 26.–28. 5. 26. 5.

schÛze komise Junior teamu âSCHMS (ZD Brloh) ukonãení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ Svûtov˘ Kongres Charolais 2010 v USA (Malát) náv‰tûva v˘stavy Beef Expo 2010 v Hexham, Northumberland a britsk˘ch chovÛ (¤ehofiová) pfiehlídka b˘kÛ spoleãnosti Natural (Kopeck˘)

Dal‰í kvûtnové aktivity: • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • Uzavfiení administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010

5

Masn˘ skot na v˘stavû Techagro 2010 Kamil Malát, Jana ¤ehofiová, âSCHMS Ve dnech 21.– 25. 3. 2010 se na brnûnském v˘stavi‰ti po dvou letech opût uskuteãnil trojlístek mezinárodních agrárních veletrhÛ Techagro-Animal Vetex-Silva Regina. I pfies hospodáfiskou krizi zaznamenala úãast vystavovatelÛ i náv‰tûvníkÛ oproti minulému roãníku opût nárÛst. Do Brna se pfii‰lo pfiedstavit pfies 700 firem z 23 zemí a pfies 100 tisíc náv‰tûvníkÛ ze 40ti zemí svûta. Poãet náv‰tûvníkÛ se vÛãi roku 2008 zv˘‰il o 13 %. Brnûnské agrární veletrhy sv˘m rozsahem a v˘znamem opût potvrdily pfiední místo v evropském Ïebfiíãku akcí svého oboru. Stroje a lesnictví ponecháme stranou a podíváme se blíÏe na expozici masného skotu.

Expozice masného skotu trochu jinak âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu a jeho ãlenové jsou na této v˘stavû tradiãními úãastníky. Leto‰ní roãník byl v‰ak pro nû v nûãem jin˘ a v˘jimeãn˘. DÛvodem posunu kladn˘m smûrem byla probûhlá Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky, která si na Brnûnském v˘stavi‰ti v loÀském roce odbyla svou úspû‰nou premiéru. „DÛsledky“ byly letos více neÏ patrné. ZástupcÛ masn˘ch plemen se se‰lo jednou takové mnoÏství, neÏ bylo obvyklé pfii minul˘ch roãnících Techagra. Náv‰tûvníci mohli obdivovat celkem 68 zvífiat jedenácti plemen. Poprvé se zde konala pfiehlídka a ‰ampionát mlad˘ch zvífiat tûch plemen, která si zajistila dostateãné poãetní zastoupení. V kategoriích jalovic (mlad‰ích a star‰ích) zde soutûÏila plemena aberdeen angus, charolais, limousine a masn˘ simentál. Hodnocení angusÛ a simentálÛ se ujal Karel ·eba, francouzská plemena pak hodnotil francouzsk˘ bonitér Franc,ois Gauthé. Jak se které zvífie z toho kterého chovu umístilo, se dozvíte v pfiiloÏené v˘sledkové listinû. Z vítûzÛ jednotliv˘ch kategorií oba bonitéfii shodnû vybrali absolutního ‰ampiona v˘stavy. Tím se stala star‰í jalovice 191032/953 Heleda z Kali‰tû z chovu Farmy Kali‰tû s.r.o. otce a syna Papaãkov˘ch. ·Èastn˘ majitel si tak domÛ odvezl nejenom tradiãní ocenûní v podobû poháru a diplomu, ale také ‰ek v hodnotû 15 000 Kã na zboÏí od spoleãnosti Biomin Czech s.r.o. Ostatní plemena kromû belgického modrého mûla na venkovní plo‰e pfied pavilonem H, kde byla zvífiata pfiedvedena, ukázku v podobû nûkolika sv˘ch typick˘ch pfiedstavitelÛ. Stánek âSCHMS Ve stánku âSCHMS ãekali na náv‰tûvníky jako obvykle jeho pracovníci, ochotní odpovûdût na jakékoli dotazy t˘kající se chovu masného skotu a hovûzího masa. I svazová expozice zaznamenala oproti minul˘m roãníkÛm zmûnu. Po úspûchu, kter˘ slavily steaky loni na Národní v˘stavû, nám bylo umoÏnûno nabídnout marinované a speciálnû mechanicky upravené maso poprvé i na této akci. Po zku‰enostech z loÀska bylo pfiipraveno dostateãné mnoÏství masa, aby zásoba vydrÏela cel˘ch pût dnÛ, které v˘stava trvala. Náv‰tûvníci nezklamali a pochutnali si na celkovû 270ti kilech hovûzího. Junior team A pokraãujeme ve v˘ãtu novinek. Historickou událostí, jíÏ bylo Brnûnské v˘stavi‰tû svûdkem bûhem dne masného skotu, jímÏ bylo úter˘ 23. 3., bylo zaloÏení Junior teamu âSCMS (neboli sdruÏení mlad˘ch chovatelÛ a pfiíznivcÛ chovu masného skotu). Na webov˘ch stránkách âSCHMS a poté na samotné v˘stavû avizované setkání mlad˘ch zaznamenalo hojnou úãast. Do‰lo k vzájemnému pfiedstavení budoucích ãlenÛ a organizaãního t˘mu (pfieváÏnû z fiad pracovníkÛ svazu), byla pofiízena spoleãná fotografie a vytváfiení aktivit pro mladé mohlo zaãít. Podûkování Leto‰ní úãast na v˘stavû Techagro nelze hodnotit jinak, neÏ kladnû. Díky v‰em chovatelÛm, ktefií na tuto v˘stavu pfiipravili svá zvífiata a v‰em ostatním za vytvofiení pohodové atmosféry, která bûhem v˘stavy vládla. Za rok v Brnû pfii Národní v˘stavû nashledanou!

6

TECHAGRO 2010

Autor fotografií: Karel Melger Další fotky si můžete prohlédnout na webových stránkách svazu.

7

Národní ‰ampionát masn˘ch jalovic Brno 2010 Pavel Káãer, Genoservis, a.s. Hlavním cílem mého pfiíspûvku je zhodnotit Národní ‰ampionát masn˘ch jalovic Brno 2010 a doprovodnou expozici masn˘ch zvífiat. Samozfiejmû to bude hodnocení s trochu vût‰ím ãasov˘m odstupem, a proto moÏná i s trochu vût‰ím nadhledem. Mám siln˘ vnitfiní pocit, Ïe se nám letos v Brnû podafiilo zaloÏit tradici. Nám tím myslím v‰em chovatelÛm, organizátorÛm i ãinovníkÛm, ktefií se v posledních tfiech letech podíleli na organizaci v˘stav masného skotu. Zaãali jsme Charolais kongresem v roce 2008, kdy se „‰aroláci“ i pfies poãáteãní rozpaky dokázali dát dohromady a uspofiádali jsme v Pfierovû a v Cunkovû velkolepou prezentaci charolais zvífiat pro cel˘ svût. A zvífiata jsme poprvé vodili. V roce minulém se v Brnû na Národní v˘stavû pfiidali chovatelé vût‰iny ostatních masn˘ch plemen a opût jsme pfiipravili v‰em excelentní show. A zase jsme vodili. A letos v Brnû na Národním ‰ampionátu jalovic jsme potfietí vodili ‰piãková zvífiata. Je to potfietí, a to uÏ povaÏuji za tradici. Tradice je totiÏ ve slovníku cizích slov oznaãena jako generaãní dûdictví. A na‰e generace urãitû pfiedá tûm následujícím dûdictví v˘stav masného skotu, na kter˘ch se zvífiata vodí na ohlávkách a zvífiata se na v˘stavy pfiipravují. Jak v‰ichni víme leto‰ní „Techagro“ bylo od prvních schÛzek organizaãního v˘boru provázeno stínem ekonomické krize a speciálnû u masného skotu i jakousi kocovinou z loÀské veleúspû‰né „národky“. Budou chtít chovatelé znova, v tak krátkém ãasovém odstupu, pfiipravovat zvífiata a jet do Brna? Upfiímnû to aÏ do posledního v˘stavního v˘boru vypadalo, Ïe ne. O to vût‰í bylo na‰e pfiekvapení a ‰ok, kdyÏ jsme po nûkolika desítkách telefonátÛ s chovateli (a pfiiznejme si nûkdy i trochu nervózních telefonátÛ) byli postaveni pfied zásadní problém! Odmítnout zvífiata nebo pfiistavit kotce a ustájení (a pfiekroãit celkem fatálnû rozpoãet). V‰ichni víme, jak to dopadlo a v katalogu v˘stavy se poãet zvífiat zastavil na 76 kusech. Pfiijelo sice „jen“ 68, ale dík v‰em a klobouk dolÛ! Jen pro osvûÏení Va‰í pamûti. Ta moje sahá do roku 2002, kdy bylo v Brnû u pfiíleÏitosti Techagra cel˘ch 18 ks masného skotu. Pokraãovali jsme pfies 25 zvífiat v roce 2004 k 42 kusÛm v roce 2006. 42 bylo ãíslo, které se zdálo b˘t po 21 kusech v roce 2008 maximem, co jsme schopni na Techagru pfiedstavit. Ale to bychom nesmûli podcenit na‰e chovatele. Zdá se, Ïe zaãíná docházet na slova o dÛleÏitosti prezentací na v˘stavách a o dÛleÏitosti v˘stav pro plemenáfiskou práci. A která plemena (a jejich chovatelé) to s prezentací sv˘ch zvífiat myslí opravdu váÏnû a kdo vyhrál? Anguská expozice byla velmi pozitivnû poznamenána semináfiem o pfiípravû zvífiat na v˘stavu a mÛÏeme jistû fiíct, Ïe ‰lo o jednu z nejlépe pfiipraven˘ch kolekcí. ·piãkovû pfiipravená a kvalitní zvífiata – to bylo plemeno aberdeen angus. Plemeno masn˘ simentál zaÏilo premiéru. V ringu se s domácími zvífiaty utkalo i zahraniãí – konkrétnû skupina jalovic ze Slovenska. Bez ohledu na to kdo se jak umístil nám byla zfiejmá v˘razná dominance zvífiat s dánsk˘m pÛvodem. Ale co nás potû‰ilo nejvíc, byla kvalita zvífiat srovnatelná s cel˘m svûtem. Francouzská plemena reprezentovali „‰koláci“ a „limuzíni“ a po drobn˘ch problémech s tlumoãením nám k nim své sdûlil i francouzsk˘ soudce. Plemeno charolais se jiÏ tradiãnû prezentovalo zejména v pozici „elevage“ tj. v pozici zvífiat v˘razného chovného typu. Za pov‰imnutí, ale stála prezentace skupiny velmi kvalitních bezroh˘ch jalovic. Zdá se, Ïe v tomto smûru uÏ na‰e chovy u‰ly dost velk˘ kus cesty a máme se v budoucnu na co tû‰it. Jednoznaãnû nejkvalitnûj‰í kolekcí jalovic se mohlo py‰nit plemeno limousine. Toto plemeno (a jeho chovatelé) zaznamenali velk˘ zájem jiÏ na loÀské „národce“ a letos opût potvrdili, Ïe u nás jsou ‰piãková limousinská zvífiata, která by nám mohlo závidût mnoho francouzsk˘ch chovÛ. Osobnû myslím, Ïe pokud se nám podafií do této populace zapracovat bezrohost, tak máme exportní artikl pro cel˘ svût. A abych nezapomnûl: vyhráli v‰ichni, ktefií prezentovali svá zvífiata a své chovy. A ze zvífiat vyhrála ta uvedená ve v˘sledkové listinû pfiipojené k tomuto ãlánku. V‰em ostatním plemenÛm, která vytváfiela doprovodn˘ program, patfií samozfiejmû velk˘ dík, protoÏe zejména telátka a plemenní b˘ci byli ohromn˘m lákadlem na‰í masné expozice. Mimochodem bych si trochu vsadil na to, Ïe masná expozice byla náv‰tûvnicky nejzajímavûj‰í expozicí zvífiat na leto‰ním Techagru. Pravdou je, Ïe jsem v ringu a pfii pfiedvádûní postrádal zástupce nûkter˘ch plemen, ale vûfiím, Ïe v roce 2011 na Národní v˘stavû uÏ tam budou v‰ichni. TakÏe vzhÛru do Brna v roce 2011! ❒ Techagro 2010 (foto: Pavel Káčer)

8

V˘sledková listina Techagro BRNO 2010 Plemeno

ABERDEEN ANGUS

MASN¯ SIMENTÁL

CHAROLAIS

LIMOUSINE

Pofiadí

ã. kat.

U‰ní ãíslo

Majitel zvífiete

Národní vítûzka jalovic

003

262886932 CZ

·umavsk˘ angus, spol.s r.o., Sobûsuky

1. místo v jalovicích

006

381001961 CZ

Statek Habfií, a.s.


004

380991961 CZ

Statek Habfií, a.s.


002

262884932 CZ

·umavsk˘ angus, spol.s r.o., Sobûsuky

Národní vítûzka jalovic

013

380896961 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno


015

800950912 SK

MOVIS-AGRO AK, spol.s r.o., Skalica


012

800950905 SK



014

800950909 SK


Národní vítûzka mlad‰í jalovice

024

344612961 CZ

Ing. V. Hatlák, Mezibofií

1. místo mlad‰í jalovice

022

344615961 CZ



026

367671961 CZ

Libor Konvalinka, J. Pavlovice


023

345938961 CZ

DV Batelov

Národní vítûzka star‰í jalovice

033

315617961 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

1. místo star‰í jalovice

034

344606961 CZ



029

295406961 CZ

Libor Konvalinka, J. Pavlovice


030

297123931 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

Národní vítûzka mlad‰í jalovice

040

213673953 CZ

Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy


042

136803942 CZ

Adolf Loos, Hora sv. Katefiiny


041

163705981 CZ

VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín


038

348669931 CZ

Pavel Kaãírek, Nov˘ Kostelec

045

191032953 CZ

Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy


043

985808432 DE

Martin Farka, Todnû


047

163672981 CZ

VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín


044

260192931 CZ

Martin Farka, Todnû

Národní vítûzka star‰í jalovice ·AMPIONKA JALOVIC

Pastva má nejen dlouhou tradici, ale i velikou budoucnost Znáte dva národy na svûtû, které ovlivnil pastevní chov dobytka snad nejvíc? Jedním z nich jsou nejspí‰ afriãtí Masajové a tím druh˘m jsou urãitû Ameriãané, tedy obyvatelé USA. PfiiãemÏ („kulturní“) pfiínos dobytkáfiství tûch druh˘ch je na‰í civilizaci zajisté mnohem známûj‰í. Honák krav – „cowboy“ – je americk˘m fenoménem, kter˘ dnes zná takfika cel˘ svût. Zatímco od MasajÛ se velk˘ pfiínos do budoucna oãekávat nedá, ten americk˘ by mohl b˘t velmi zajímav˘. MoÏná bude chovatelsk˘ svût brzy znát i dal‰í americké „vymy‰lenosti“ pro vylep‰ení „kravského svûta“. Budou pastevci v budoucnosti vyuÏívat americké objevy, které

ovlivní pastevní chov hospodáfisk˘ch zvífiat? To je bezesporu zajímavá otázka. Jisté je, Ïe Ameriãané dûlají v oblasti zlep‰ování pastvy a pastevního chovu dlouhodobé a také finanãnû nároãné v˘zkumy, od kter˘ch se dají oãekávat v˘sledky, z nichÏ budou moci profitovat v‰ichni. Pastva je obecnû pokládána za ten nejpfiirozenûj‰í a nejzdravûj‰í zpÛsob v˘Ïivy pfieÏv˘kavcÛ, ale i v tak tradiãním a extenzivním zpÛsobu krmení se dají oãekávat velké zmûny – alespoÀ souãasn˘ americk˘ v˘zkum tomu nasvûdãuje. Pasení je pro pfieÏv˘kavce pfiirozené SloÏení krmiva a zpÛsob krmení v˘raznû pÛsobí na zdravotní stav

zvífiat, to není nic nového. Pasení, jak uÏ bylo v úvodu napsáno, je pokládáno za nejzdravûj‰í a nejpfiirozenûj‰í zpÛsob v˘Ïivy pfieÏv˘kavcÛ. Je to zpÛsob chovu, kter˘ se mimofiádnû líbí i v‰emoÏn˘m ochráncÛm zvífiat, protoÏe mnohdy to jediné co o pastvû vûdí je, Ïe se zvífiata pohybují volnû na ãerstvém vzduchu a na sluníãku a nedochází k jejich „t˘rání“ ve stáji. Nûkdy ale i ten nejpfiirozenûj‰í zpÛsob krmení nemusí b˘t tím nejlep‰ím a nejvydatnûj‰ím zdrojem Ïivin a mÛÏe se naopak stát trápením zvífiat z dÛvodu nedostatku krmiva tfieba proto, Ïe poãasí pfiíli‰ nepfiálo a pastevní porost nedosáhl optimálního objemu a kvality.

9

❒ Krávy mohou být na pastvě spokojené, ale musí k tomu mít vhodné podmínky (foto: Anna Marcinková)

Základem pastvy je tráva Pohled na vyhublé, hladové stádo skotu není vÛbec pûkn˘, a proto ameriãtí vûdci intenzivnû pracují na ‰lechtûní rostlin, které dokáÏí poskytnout v˘Ïivnou píci pro skot chovan˘ na tzv. „velk˘ch pláních“ (Great Plains) rozkládajících se na jihu USA. Klíãov˘m cílem této práce je vy‰lechtûní rostlin umoÏÀujících produkci krmiva jak v teplém, tak v chladném roãním období. Zájem je o rostliny, které dokáÏí Ïít po dlouhou dobu i na erodovan˘ch pÛdách. Vhodní kandidáti musí b˘t schopni zvládat vskutku nároãné podmínky: od dlouh˘ch období sucha, po útoky hmyzích ‰kÛdcÛ a rostlinn˘ch chorob. ·lechtûní pastevních porostÛ vychází z nûkolika druhÛ ãeledi lipnicovit˘ch, které jsou pÛvodními travami rostoucími na pláních amerického stfiedozápadu, napfi. z lipnice druhu Poa arachnifera, pfiíbuzné nám známé kukufiici, a Tripsacum dactyloides a Andropogon hallii, pícniny podobné ãiroku. ·lechtûním se podafiilo zv˘‰it nejen v˘nosy su‰iny, ale také dosahovat stabilnûj‰ích v˘nosÛ i v su‰‰ích oblastech a rocích a v neposlední fiadû zv˘‰it odolnost rzím a ostatním nemocem. Zatím se podafiilo vy‰lechtit více neÏ 80 nov˘ch hybridÛ s pfiízniv˘mi vlastnostmi a jejich poloprovozní zkou‰ky ukazují velice nadûjné v˘sledky. Trávy a dal‰í vytrvalé rostliny mohou b˘t právû tím, co budou farmáfii potfiebovat pro hospodafiení v nestabilních klimatick˘ch podmínkách. A maso, masné a mléãné produkty z volnû se pasoucího skotu budou nejspí‰e právû tím, co spotfiebitelé budou poÏadovat. To je jedna z vizí budoucího zemûdûlství, kterou pfiedstavili vûdci z ARS a dal‰í úãastníci na konferenci „Farming

10

with Grass“, konané v Oklahomû v roce 2008. Vytrvalé rostliny mají v rozmanit˘ch zemûdûlsk˘ch systémech velk˘ potenciál ke zlep‰ení jeho odolnosti v nejistém klimatu a pfii kolísajících podmínkách na trhu. To ukázala studie o produkci hovûzího masa na pastvinách, jejímÏ cílem je v˘voj systému pastevní produkce hovûzího na Great Plains. Pfii sumarizaci pfiíspûvkÛ z konference, úãastníci pfiedstavili vizi, kde hlavní roli bude hrát kombinovan˘ skot, vytrvalé rostliny a dal‰í vybrané plodiny, namísto vyuÏívání velk˘ch ploch fiádkov˘ch monokultur. Cílem je udrÏet farmafiení a venkovské komunity ekonomick˘mi a ekologicky pfiízniv˘mi tak, aby zemûdûlství mohlo nabízet spotfiebitelÛm místní a zdravé potraviny a dal‰í nové produkty. Nakolik je tato vize správná, odhalí aÏ budoucnost. Ale na pastvinách nerostou jen trávy Na pastvinû nerostou jen uÏitkové rostliny, ale i neproduktivní a ãasto i ‰kodliv˘ plevel, kter˘m jsou mnohdy nepÛvodní a invazivní druhy. Podobná situace b˘vá k vidûní i u nás, jen se o ní tolik nemluví. To v USA nejen mluví, ale i jednají: pro praktické pouÏití jeden z vûdcÛ z ARS vytvofiil online kalkulátor, kter˘ pomáhá ranãerÛm vypoãítat, o kolik víc skotu mohou odchovat na akru pÛdy, pokud nahradí plevele a exotické invazivní rostliny na sv˘ch pastvinách pícninami. Matt Rinella z ARS Fort Keogh Livestock and Range Research Laboratory v Miles City vytvofiil poãítaãov˘ model, kter˘ pfiedpovídá vliv urãit˘ch plevelÛ

❒ Na kvalitním pastevním porostu se dá produkovat kvalitní hovězí (foto: Anna Marcinková)

na produkci píce. Nebyla to vÛbec jednoduchá práce, data pro v˘voj tohoto modelu pocházela z 30 v˘zkumn˘ch prací zab˘vajících se nejroz‰ífienûj‰ími invazivními rostlinami a pleveli napfiíã cel˘m stfiedo-západem Spojen˘ch státÛ. Krom v˘voje kalkulátoru, kter˘ ranãerÛm mÛÏe vypoãítat, jakou ãástkou se kter˘ plevel promítne do nákladÛ, spoãítal napfiíklad i to, Ïe pokud by byl v jedné z oblastí odstranûn z pastvin pry‰ec obecn˘, mohli by ranãefii v daném regionu chovat na pastvinách o více neÏ 200 tisíc krav víc, a tím by u‰etfiili desítky milionÛ dolarÛ. V˘sledky studie, na základû které byl cel˘ algoritmus vytvofien, je moÏno v angliãtinû prostudovat na internetu: http://www.ars.usda.gov/ SP2UserFiles/Place/54340000/ Publications/BiolEv-Matt.pdf Co v‰e farmáfii pro vyuÏití kalkulátoru potfiebují? Poznámkov˘ blok nebo formuláfi k zaznamenání plevelÛ, tuÏku, metr a doma vyrobené vzorkovací rámy jakékoliv velikosti a tvaru (pravoúhlé nebo kruhové). Ranãefii si mohou potfiebn˘ formuláfi pro vybrané plevele stáhnout z internetu. Pak spoãítají plevele v urãitém poãtu (10 – 30) rámeãkÛ a rozdûlí je podle v˘‰ky. Potfiebná data se obvykle dají zjistit bûhem 30 minut. Po vloÏení dat do kalkulátoru a jejich zpracování se ranãer dozví, jaké mnoÏství rostlinné hmoty tyto plevele vytvofií na jednotku plochy pastviny a o kolik kusÛ skotu více by mohl na této plo‰e chovat, pokud by tato „neproduktivní“ rostlinná hmota byla nahrazena kvalitními pícninami. Je dÛleÏité vãas zlikvidovat malé zaplevelení, aby se pfiíli‰ neroz‰ífiilo. Ale ani pfii velkém zaplevelení není je‰tû nic ztraceno – kalkulátor napoví i základní principy integrovaného boje s „nepfiítelem“. Eliminovat ãi tlumit plevele a ‰kÛdce se totiÏ vyplatí pouze tehdy, pokud v˘nosy pfiev˘‰í vloÏené náklady. Takov˘ je diktát ekonomiky. Ani na pastvinách budoucnosti nebudou jen trávy Vûdci z ARS a novozélandského DairyNZ se rozhodli dopodrobna

si „posvítit“ na efekt, kter˘ pfiiná‰í pfii pastvû masného skotu snadná dostupnost vhodn˘ch rostlin. „Jsme schopní fiíci, jak dlouho má b˘t skot na pastvû a jak velká tato pastvina musí b˘t, a to podle v˘‰ky a olistûní rostlin, které tam rostou,“ fiíká Stacey Gunter, vedoucí v˘zkumu na ARS Southern Plains Range Research Station ve Woodwardu v Oklahomû, kter˘ spolupracoval s postgraduálním studentem Pablem Gregorinim a dal‰ími kolegy ve Woodwardu, aby pfiedvedli moÏnosti tohoto projektu u b˘kÛ masn˘ch plemen pasoucích se v pásov˘ch oplÛtcích na pastvinách. Pastviny byly vybrány tak, aby reprezentovaly rozmanité podmínky, pokud jde o pfiirozenou v˘‰ku rostlin a olistûní jejich horních ãástí. B˘ci se pásli volnû a byli pfiehánûni, kdyÏ dosáhli druhého konce oplÛtku, bez ohledu na to, kolik ãasu jim to zabralo. Bûhem pasení v oplÛtku byl kaÏd˘ b˘k filmován a dva, speciálnû pro tento úkol vy‰kolení, pozorovatelé poãítali doslova a do písmene kaÏdé sousto i kaÏd˘ krok. Proã to v‰echno vûdci tak sloÏitû zji‰Èovali? Vût‰ina studií t˘kajících se pastevního chování byla dosud provádûna na „umûl˘ch porostech“ speciálnû pûstovan˘ch pastvin nebo v mal˘ch oplÛtcích, které byly takfika uniformní. Ale Gunter a Gregorini spojili studie standardního typu s „terénními“ pastevními podmínkami, které jsou mnohem rozmanitûj‰í, a tak mohou znamenat lep‰í doporuãení. Krom chuti rostlin, skot upfiednostÀuje dostupnou potravu, tedy listy vysoko na rostlinách a rostliny s minimem stonkÛ, které pfiekáÏejí kravsk˘m jazykÛm, jeÏ musí potravu uchopit a odtrhnout. Skot mající pfiístup k velkému mnoÏství chutn˘ch rostlin konzumoval vût‰í sousta a byl schopen svou denní dávku potravy získat s men‰í spotfiebou ãasu a energie, coÏ vede i k lep‰ímu vyuÏití krmiva. Ideální parametry pastevního porostu pro skot tedy nejsou hodnoceny jen z hlediska v˘Ïiváfiského, ale také prostorového, které je dané umístûním a veli-

kostí listÛ rostlin na pastvinách. I to bude hrát svou roli pfii ‰lechtûní ideálních rostlin pro pastviny budoucnosti. Pastva je zdravá, ale… Pastva, pfii které zvífie pfiijímá ãerstvou rostlinnou hmotou bez jakéhokoliv prodlení, znamená nejen pfiísun spousty vitamínÛ, ale také napfiíklad minimální riziko kontaminace aflatoxiny – ãasto se vyskytujících v nesprávnû konzervovan˘ch ãi uskladnûn˘ch krmivech. Ale opravdu je pastva vÏdy tím nejzdravûj‰ím a nejlep‰ím zpÛsobem krmení? Mnohdy mÛÏe b˘t pastva, hlavnû kvÛli tomu, Ïe se jedná o pobyt zvífiat venku v nechránûném prostfiedí, spojována s pomûrnû velik˘mi zdravotními riziky, a to nejen pro zvífiata, ale i pro následného konzumenta Ïivoãi‰n˘ch produktÛ. Jak se takov˘m rizikÛm bráníme? Pastva s sebou napfiíklad pfiiná‰í potfiebu pravidelného odãervování pasen˘ch zvífiat, pokud nechceme riskovat jejich zdraví, související ekonomické ztráty zpÛsobené niÏ‰í uÏitkovostí a úhynem zvífiat. …odãervovat by se dalo i jinak, neÏ jsme zvyklí Co fiíkáte na to, Ïe by samotn˘ pastevní porost dokázal ochránit pasoucí se krávy pfied ‰kodliv˘mi parazity trávicího traktu, ktefií mohou zpÛsobovat u zvífiat rÛznû závaÏná onemocnûní. Na poãátku nûãeho takového je moÏná bioloÏka z ARS Joan Burke. Ta totiÏ spoleãnû s kolegy z nûkolika univerzit patentovala pfiípravek, jehoÏ základem je rostlina, která se dlouhá léta ve Spojen˘ch státech bûÏnû pouÏívala k rekultivacím, a to zejména díky svojí schopnosti pfieÏívat na ménû kvalitních pÛdách a chránit sv˘mi kofieny pÛdu pfied erozí. Tato rostlina se jmenuje lespedezie klínovitá (Sericea lespedeza) a bûÏnû se oznaãuje jako ãínsk˘ kefiov˘ jetel. Vûdci prokázali, Ïe pfiídavek jimi patentovaného sena nebo granulí vyroben˘ch z této rostliny do krmení úãinnû naru‰uje reprodukãní cyklus hlístÛ v trávicím traktu skotu, koz i ovcí. Je to

❒ Matt Rinella z ARS Fort Keogh Livestock and Range Research Laboratory v Miles City vytvořil počítačový model, který předpovídá vliv plevelů na produkci píce (foto: ARS)

zejména úãinné pfii tlumení v˘skytu obl˘ch ãervÛ z ãeledi Trichostrongylidae, pfiedev‰ím vlasovky slezové (Haemonchus contortus), hlísta napadajícího trávicí soustavu skotu, ovcí i koz a Ïivícího se jejich krví. Samiãky tûchto ãervÛ mohou vyprodukovat více neÏ 5 tisíc vajíãek za den, která pak odchází z tûla zvífiete ve v˘kalech. Po vylíhnutí Ïijí larvy vlasovky ve vnûj‰ím prostfiedí aÏ do té doby neÏ dorostou do stádia, které je pro pasoucí se zvífiata nebezpeãné. Bûhem pastvy dojde k pozfiení larev spoleãnû s trávou, a jakmile se tato infekãní larva dostane do tûla hostitelského zvífiete, tak zaãne sát jeho krev, coÏ mÛÏe vést k otokÛm chudokrevnosti, slabosti a dokonce i k úhynu, a to zejména mlad‰ích zvífiat. V nûkter˘ch oblastech svûta jsou právû infekce stfievními hlísty, zejména v˘‰e jmenované vlasovky slezové, hlavní pfiekáÏkou ekonomického chovu pfieÏv˘kavcÛ. Tento parazit zpÛsobuje chovatelÛm na celém svûtû obrovské ‰kody, tak proã nevyuÏít pfiírodní léãby k jeho tlumení. Dal‰í v˘zkumy smûfiované na získání pfiírodních metod k tlumení parazitÛ a získání nov˘ch zpÛsobÛ prevence ãi léãby nûkter˘ch chorob tou nejpfiirozenûj‰í cestou – prostfiednictvím pfiíjmu potravy – na sebe jistû nenechají dlouho ãekat. Necháme se pfiekvapit, s ãím se na pastvinách budeme moci setkat. Z materiálÛ amerického ministerstva zemûdûlství a ARS zpracovali Ota Beran a Anna Marcinková

11

Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âSCHMS Ing. Jan ·tráfelda, Natural spol. s r.o. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu vznikl pfied dvaceti lety ponûkud jinak, neÏ ostatní svazy chovatelÛ. Dojná plemena skotu ale i chovatelé prasat a ovcí mûli v roce 1990 jasnou strukturu chovÛ a plemen a pfiíslu‰né chovatelské svazy vznikaly kromû snahy vlastních chovatelÛ také iniciativou „ze shora“. Komplikovanû se tvofiila organizaãní struktura, ãasto v nesouladu mezi vÛlí chovatelÛ a pracovníkÛ plemenáfisk˘ch organizací a v˘zkumu. Masná plemena skotu byla v roce 1990 reprezentována cca 2000 populací krav hereford a nûkolika mal˘mi stády francouzsk˘ch plemen, dovezen˘ch z Maìarska. Zatímco populace dojen˘ch krav se za minul˘ch dvacet let chovu zredukovala na tfietinu stavu z doby konce socializmu, masná plemena zaÏila pfievratn˘ rÛst. Bûhem uplynulého dvacetiletí se z pÛvodních nûkolika tisíc masn˘ch krav stala populace 170 000 krav bez trÏní produkce mléka. Tento mimofiádn˘ úspûch zastfie‰oval jiÏ v roce 1990 vznikl˘ âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu. Svaz je unikátní v nûkolika ohledech. JiÏ od svého vzniku je nositelem a vykonavatelem v‰ech plemenáfisk˘ch a ‰lechtitelsk˘ch ãinností dle zákona 154/2000 Sb. Inspektofii svazu jsou zpravidla prvním poradcem zaãínajícího chovatele. Svaz pomocí sv˘ch vlastních zamûstnancÛ – inspektorÛ registruje zvífiata a vede plemenné knihy. Ti samí inspektofii

12

jako nezávislí pracovníci registrují snadnost porodÛ a váhu pfii narození. Osobnû váÏí telata ve 120, 210 a 365 dnech. Provádûjí taktéÏ hodnocení exteriéru. Inspektofii svazu zaji‰Èují váÏení b˘kÛ na odchovnách a úãastní se v˘bûrÛ b˘kÛ do odchovu, jakoÏ i jejich selekce do plemenitby. Svaz zaji‰Èuje vedení 12 plemenn˘ch knih. Ve spolupráci s VUÎV Uhfiínûves a âMSCH jsou vypoãítávány plemenné hodnoty v‰ech zji‰Èovan˘ch uÏitkov˘ch vlastností. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu tedy sv˘mi vlastními silami, témûfi nezávisle na jin˘ch organizacích, zaji‰Èuje ‰lechtûní v‰ech masn˘ch plemen skotu od poãátku aÏ do konce. Druhou unikátní vlastností svazu je neobyãejná svornost a porozumûní mezi chovateli rÛzn˘ch plemen. Aãkoli plemena masného skotu pokr˘vají celou ‰kálu pfiírodních podmínek, také si mezi sebou konkurují. Pfiesto v‰ak masní chovatelé nalezli soulad. Spoleãné zájmy zastfie‰uje svaz, kter˘ je také jedin˘m funkãním právním subjektem. Problematiku plemen si fie‰í jednotlivé kluby, které jsou ve stanovování standardÛ a ‰lechtitelsk˘ch cílÛ svého plemene, jakoÏ i kritérií selekce. Kluby si volí svého pfiedsedu, kter˘ je zároveÀ ãlenem v˘boru âSCHMS. Bûhem dvaceti let historie svazu vznikly rÛzné rozpory, vãetnû snahy komerãních plemenáfisk˘ch firem infiltrovat struktury svazu. RovnûÏ volby pfiedsedÛ nebyly vÏdy snadné vzhledem k rotaci prezidentÛ klubÛ na této pozici. VÏdy v‰ak svaz na‰el cestu nápravy a v roce 2010 stojí tváfií v tváfi zemûdûlské i prÛmyslové krizi pevn˘ a otevfien˘ nov˘m v˘zvám dvacátého prvního století. Historie vzniku a ãinnosti âeského svazu chovatelÛ masného skotu je poznamenána osobnostmi, které jí spoluvytváfiely. Ti nejv˘znaãnûj‰í byli ocenûni na spoleãenském veãeru, kter˘ svaz uspofiádal k oslavû v˘roãí svého zaloÏení a o jehoÏ prÛbûhu se

doãtete v následujícím ãlánku. âasto se jednalo o zakládající ãleny svazu. Václav Cihla pracoval za socializmu jako hlavní zootechnik Státního statku Tochovice. Vlastní iniciativou prosadil vyuÏití tehdej‰ích odchoven jalovic v RoÏmitále pod Tfiem‰ínem k chovu masného stáda hereford. Tomuto plemeni se vûnoval ve stejné lokalitû i po privatizaci a je‰tû dnes jako dÛchodce obslouÏí poãetné stádo. Dal‰í ocenûn˘ Václav Wasserbauer poznamenal historii masného skotu jako zootechnik tehdej‰ího zemûdûlského druÏstva Mûfiín a dosud jsou pro nûho masní b˘ãci zdrojem obÏivy. Pracuje totiÏ na jejich exportu jako obchodní zástupce spoleãnosti Bohemia Breeding. Prof. Franti‰ek Louda pomohl masn˘m plemenÛm nejen díky dlouholeté pedagogické ãinnosti na dne‰ní ãeské zemûdûlské univerzitû. VáÏená profesorova osobnost mûla v˘znamn˘ vliv hned po roce 1990, kdy se rozhodovalo v pfiedsednictvu tehdej‰í v˘bûrové komise Ministerstva zemûdûlství o udûlení oprávnûní ke ‰lechtitelsk˘m ãinnostem pro svaz. Ing. Franti‰ek Shrben˘ z Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ byl mezi tûmi, ktefií stáli u kolébky hereforda u nás hned po jeho dovozu v roce 1974. Aã senior v dÛchodu, úãastní se chovatelského dûní a potkáváme ho na aukcích plemenn˘ch b˘kÛ, kde pfieje jak herefordÛm, tak masn˘m simentálÛm. Ing. Václav Suchan pomohl masn˘m plemenÛm svou prací na tehdej‰í vysoké ‰kole zemûdûlské v Suchdole. Vybaven francouz‰tinou, zorganizoval konferenci za úãasti reprezentantÛ rozhodujících chovatelsk˘ch organizací ze zemí pÛvodu v˘znamn˘ch masn˘ch plemen a tím otevfiel bránu informacím a kontaktÛm pro na‰e chovatele a odborníky. Následnû pracoval pro svaz jako jeho fieditel. Prof. Josef Pfiibyl se ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Uhfiínûvsi dlouhá léta zab˘vá

genetikou populací. Ve spolupráci s odborn˘mi pracovníky svazu rozpracoval v˘poãet odhadu plemenn˘ch hodnot plemeníkÛ i plemenic pro rÛstovou schopnost a prÛbûh porodu, jak v pfiímém, tak maternálním efektu. Následnû pak se sv˘mi spolupracovníky vyvinul metodu v˘poãtu plemenn˘ch hodnot pro exteriér. Díky tomu mají chovatele pfiesnûj‰í nástroje k selekci ve ‰lechtûní a âeská republika se v odhadu plemenn˘ch hodnot masn˘ch plemen skotu zafiadila mezi nejpokroãilej‰í ve svûtû. Karel ·eba je znám ‰irokému okruhu chovatelÛ masného skotu. PÛvodní profesí severoãesk˘ plemenáfi byl získán pro spolupráci se svazem hned po roce 1990. Spoleãnû s Josefem Dufkou podchytili databázi masn˘ch krav a Karel ·eba se v˘znamnû zaslouÏil o její poãítaãové zpracování a dal‰í rozvoj aÏ do dne‰ní podoby. Pro svaz pracoval pozdûji i profesionálnû jako fieditel. Po svém návratu k chovatelství milovaného plemene Blond d'Aquitaine v chovu Vûdlice zastával pozici pfiedsedy svazu a dodnes je aktivním ãlenem v˘boru svazu. Bez Karla ·eby si lze tûÏko pfiedstavit svaz v dne‰ní úspû‰né podobû. Dal‰í ocenûn˘, ing. Jan Chroust je rovnûÏ muÏem, kter˘ plemeno Blonde d'Aquitaine v âechách zavádûl. Jeho rodinná farma v Jimramovsk˘ch Pavlovicích je vzorovou ukázkou chovu masného skotu v podmínkách vysoãiny. Jedná se o zemsk˘ chov s v˘znamnou mnohaletou produkcí plemenn˘ch b˘kÛ do pfiirozené plemenitby i inseminace. Ing. Jan ·tráfelda patfií k pion˘rÛm masn˘ch plemen od roku 1978. Tehdy pomáhal Josefovi Dufkovi jako plemenáfisk˘ elév

zavést pofiádek do plemenitby dovezen˘ch herefordÛ. Pod zá‰titou Státního plemenáfiského podniku a následnû Vûdecko technické spoleãnosti byl poloÏen systém plemenitby, vãetnû odchovny b˘kÛ v Javorné na Klatovsku. Po roce 1990 spoluzakládal svaz a nezi‰tnû pracoval jako jeho první neplacen˘ tajemník. I tehdy v synergii s Josefem Dufkou pomohl svazu rozvinout jeho organizaãní strukturu, získat oprávnûní k plemenáfisk˘m ãinnostem a pomocí pfiedná‰ek a publikací propagovat chov masn˘ch plemen. Jan ·tráfelda patfií k zakladatelÛm chovu plemene Charolais. V souãasné dobû jeho firma Natural chová 35 b˘kÛ masn˘ch plemen ãeského pÛvodu na inseminaãní stanici a je velk˘m exportérem jejich dávek. Ing. Jaroslav Burda se vûnoval v˘zkumu chovu krav bez trÏní produkce mléka jiÏ pfied rokem 1990 v Uhfiínûvsi. Po zmûnû politického systému se zapojil do práce svazu publikaãnû, metodicky, prací ve v˘boru a i podnikatelsky. Jeho spoleãnost Bursia podpofiila v˘znamnû dovozy jalovic vznik v‰ech francouzsk˘ch masn˘ch plemen i jejich rozvoj cestou importu nejkvalitnûj‰ích inseminaãních dávek. Ing. Zdena Procházková je nesmazatelnû spjata s historií svazu. Stala se na mnoho let tajemnicí

svazu, která byla ochotna pro vûc chovatelÛ masného skotu obûtovat maximum. Byla organizaãní du‰í svazu v dobû, kdy se jeho struktura teprve utváfiela a kdy pracovala v˘znamnû nad rámec sv˘ch povinností. V souãasné dobû Zdena Procházková pracuje na Ministerstvu zemûdûlství a chovatelé masného skotu jsou u ní vÏdy vítání s její radou i pomocí. Ing. Franti‰ek Skofiepa patfiil také k plemenáfiÛm, ktefií uÏ pfied rokem 1990 podlehli kouzlu masného skotu. Byl ãlenem odborné skupiny âSVTS a hned po zaloÏení svazu mu vûnoval své síly a schopnosti. Právû on byl autorem prvních standardÛ plemen, ‰lechtitelsk˘ch cílÛ, programÛ a plemenáfisk˘ch metodik. Vykonával ve svazu léta inspektorskou ãinnost a pomáhal propagaci plemen na v˘stavách. I po svém odchodu do dÛchodu dokáÏe upozornit, co je‰tû nabylo dodûláno a kudy by se mûla ãinnost svazu dále ubírat.

13

Ing. Miroslav Vráblík je spjat s historií plemene Aberden Angus v âechách. Spoleãnû s dal‰ím, in memoriam ocenûn˘m MVDr. Milo‰em Menhartem dokázali pfienést z Kanady nejen ‰piãkovou genetiku v podobû importovan˘ch jalovic ale i know-how jejich chovu a managementu. Jako jediné plemeno dotáhli produkci nejen do podoby prodeje plemenn˘ch zvífiat a zástavu, ale pfiímo na talífi v podobû vyzrálého anguského masa a v˘robkÛ z nûj. Miroslav Vráblík byl dlouholet˘m pfiedsedou angusÛ a v souãasné dobû je podruhé pfiedsedou svazu. Nejvy‰‰ího ocenûní si zaslouÏí ing. Josef Dufka. Jako zootechnik tehdej‰ího státního statku Tachov se stal chovatelem stáda herefordek uÏ v roce 1974. Byl mezi prvními, ktefií se uãili metodou pokusu a omylu chovat krávy bez trÏní produkce mléka. Nejen Ïe tento dosud neznám˘

obor perfektnû zvládl, ale své zku‰enosti ‰ífiil dál. Tak se stalo, Ïe po roce 1990 jsme jako jeden z mála stfiedoevropsk˘ch státÛ mûli skupinu zootechnikÛ znal˘ch vûci. Jak Josef Dufka fiíká: „Na herefordu jsme se to nauãili a byli jsme pfiipraveni i na nová v˘konná plemena“. Josef Dufka byl tím srdcem a motorem skupiny nad‰encÛ pro masn˘ skot pfii âSVTS. On podpofiil plemenáfisk˘ program hereforda, kter˘ garantoval alespoÀ nûjak˘ ‰lechtitelsk˘ pokrok i v dobû socializmu a zaji‰Èoval produkci nepfiíbuzn˘ch b˘kÛ. Po roce 1990 se Josef Dufka vrhnul neúnavnû do podpory chovu masn˘ch plemen skotu. SpoluzaloÏil svaz, stal se jeho prvním inspektorem a zavádûl ve stádech kontrolu uÏitkovosti a sbûr dat. Jako první pfiedseda svazu svojí vysokou profesní a lidskou autoritou za‰títil svaz v dobû jeho vzniku a prvotního rozvoje. Nezapomenutelná

je jeho ãinnost propagátorská a pfiedná‰ková. Celá nová generace ãesk˘ch masn˘ch chovatelÛ má v Josefovi svého uãitele. Dufkova autorita, pfii jeho neobyãejné osobní skromnosti a pracovitosti dokázala pfiesvûdãit uÏ tehdej‰ího ministra zemûdûlství Luxe a systém dotací masn˘ch krav byl zaveden dávno pfied vstupem do EU. I po odchodu do dÛchodu, omezován zdravotnû, Josef Dufka chová deset masn˘ch krav a radí a pomáhá svému synovi Jifiímu jako pokraãovateli a chovateli masn˘ch krav. Salut Josefe Dufko! Spoleãenského veãera se z rÛzn˘ch závaÏn˘ch dÛvodÛ nemohli zúãastnit následující osobnosti, kter˘m bylo ocenûní pfiedáno dodateãnû: ing. Vladimír ¤ehounek, ing. Václav Teslík, CSc., ing. Jaroslav Trmal, Josef Zíma, ing. Ludûk Hintnaus, ing. Ladislav Procházka a MVDr. Milo‰ Menhart.

Oslavy 20 let zaloÏení âSCHMS jsou za námi Kamil Malát, âSCHMS Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem, jak byla oslava v˘roãí dvaceti let od zaloÏení âeského svazu chovatelÛ masného skotu nazvána, se podafiil a vûfiím, Ïe jej tak hodnotí i v‰ichni jeho úãastníci. PrÛhonick˘ kongresov˘ komplex Floret, kde se tato akce konala, pfiivítal v sobotu 10. dubna 2010 zhruba 200 osob zejména z fiad na‰ich chovatelÛ a jejich partnerek, ale také v˘znamn˘ch hostÛ a zástupcÛ sponzorÛ. Uvítací drink, kter˘ v‰ichni pfiíchozí obdrÏeli pfii vstupu do sálu, je mûl vhodnû navnadit na zahájení hlavního programu, které bylo naplánováno na devatenáctou hodinu.

14

Po krátkém úvodním slovû fieditele svazu se jiÏ k mikrofonÛm postavila moderátorská dvojice Karel ·eba a Jan ·tráfelda, která s velk˘m nadhledem, vtipem, ale i potfiebnou dávkou nostalgie provedla pfiítomné oficiální ãástí veãera – ocenûním práce osob, které stáli u zrodu na‰eho svazu a jeho pfiemûnû z party nad‰encÛ na profesionální organizaci. Mezi jednadvaceti ocenûn˘mi byla celá fiada osob, z nichÏ nûktefií jsou dnes na zaslouÏilém odpoãinku v dÛchodu, jiní se vûnují jin˘m ãinnostem, mnozí z nich jsou v‰ak stále s chovem masného skotu úzce profesnû spjati. ByÈ oãekávan˘m, pfiesto pfiekvapujícím zlat˘m hfiebem bylo ocenûní pana Josefa Dufky, jemuÏ vzdal hold zcela zaplnûn˘ sál dlouh˘m aplausem ve stoje. Dûkujeme v‰em ocenûn˘m, Ïe na‰e pozvání pfiijali – není sporu o tom, Ïe si ocenûní plnû zaslouÏí. Velk˘ dík patfií také obûma moderátorÛm, neboÈ jejich fieãnick˘ um a soulad byl tak

vynikající, Ïe by s úspûchem mohli konkurovat profesionálním moderátorÛm. Po oficiální ãásti veãera následovalo pozvání na bohat˘ raut, a pak sál patfiil jiÏ jen volné zábavû. O dobrou atmosféru se postarala karlovarská hudební skupina A.S.Band, která aÏ do jedné hodiny ranní s pln˘m nasazením hrála písnû v‰ech hudebních ÏánrÛ, Ïe si snad kaÏd˘ úãastník pfii‰el na své. Pevnû vûfiím, Ïe ti, kdo pfii‰li, s tûmito slovy souhlasí a i ti, ktefií si ãas nena‰li, tak mohou jen litovat. Dûkujeme je‰tû jednou v‰em, ktefií se veãera zúãastnili ãi jej podpofiili jin˘m zpÛsobem a pfieji celému svazu a v‰em jeho chovatelÛm aÈ nám to dal‰ích dvacet let spoleãnû „‰lape“ minimálnû tak dobfie jako doposud! Autor fotografií: Karel Melger Další fotky si můžete prohlédnout na webových stránkách svazu.

âlen âSCHMS obdrÏel francouzsk˘ ¤ád za zemûdûlské zásluhy Jana ¤ehofiová, âSCHMS Ing. Jaroslav Burda, CSc. patfií mezi zakladatele chovu masného skotu u nás. Jeho pfiínos tomuto odvûtví se letos rozhodl ocenit nejen âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, kter˘ jej zafiadil mezi své zakladatele, ale téÏ jeho francouz‰tí spolupracovníci. Ti jej zahrnuli do skupiny 47 ocenûn˘ch, kter˘m byl pfii bfieznové Mezinárodní zemûdûlské v˘stavû (Salon International de l’Agriculture) v PafiíÏi pfiedán ¤ád za zemûdûlské zásluhy, tzv. Ordre du Mérite agricole. Toto v˘znamné státní ocenûní je udûlováno osobnostem, které se zapsaly do historie sv˘m pfiínosem v oboru zemûdûlství. ZaloÏen byl v roce 1883 a jeho prvním drÏitelem se stal Louis Pasteur. Jedná se o státní fiád, kter˘ písemnû udûluje ministr zemûdûlství – v souãasnosti pan Bruno Le Maire. O získání ocenûní se zmiÀujeme také proto, Ïe není obvyklé, aby cenu dostávali obãané cizích zemí. Jaroslav Burda je obdrÏel jako v˘raz díkÛ za svÛj v˘znamn˘ a v˘jimeãn˘ pfiínos zemûdûlství a francouzské genetice. V proslovu, kter˘ pfii pfiedávání pfiednesl Jean-Luc Poulain, prezident Mezinárodní zemûdûlské v˘stavy SIA byly zmínûny v˘znamné ãiny, kter˘mi se Jaroslav Burda zapsal do francouzské zemûdûlské historie. Po pÛsobení ve VÚÎV Uhfií❒ Zleva: ředitel Sersie Julien Cothenet, Jaroslav Burda nûves, odkud po revoluci ode‰el, zaãal a manažerka Sersie pro Evropu Hélène Dubarle (foto: Pascal PULVERY) prostfiednictvím své spoleãnosti BURSIA Praha od SERSIA France dováÏet genetick˘ materiál v podobû inseminaãních dávek, embryí a chovn˘ch zvífiat, pfieváÏnû bfiezích jalovic, ale i plemenn˘ch b˘kÛ. Bûhem posledních 20ti let importovala jeho spoleãnost více jak 750 000 inseminaãních dávek a témûfi 8000 kusÛ jalovic masn˘ch i mléãn˘ch plemen. Dlouhodobá spolupráce se dafií díky Jaroslavov˘m kvalitám profesionálním, technick˘m a lidsk˘m, zasvûcen˘m francouzskému ‰lechtûní skotu a dÛvûfie v sílu chovatelství v obou zemích. Stojí napfiíklad za dovozem plemene Gasconne do âR, které zde pfiedstavil v roce 1991 a na jehoÏ rozvoji se neustále podílí. V loÀském roce pomohl jednomu ãeskému chovateli s dovozem jalovic dal‰ích typick˘ch francouzsk˘ch plemen – Rouge des Prés, Parthenaise, Aubrac, Bazadaise a Vosgiennes. To je dÛvodem, proã je Jaroslav od roku 2008 také drÏitelem ocenûní Rytífi bratrstva plemene Gasconne (Chevalier de la Confrérie du Boeuf Gascon), které získal na stejné akci jako letos. Na Mezinárodní zemûdûlské v˘stavû v PafiíÏi za 20 let spolupráce s Francií ani jednou nechybûl. Nám nezb˘vá neÏ gratulovat, podûkovat Jaroslavu Burdovi za jeho dosavadní ãinnost a popfiát mu do budoucna je‰tû mnoho úspûchÛ! ❒ Dekret k Řádu za zemědělské zásluhy

15

Skot, kter˘ se u nás nepase Dal‰ím plemenem, které Vám rádi pfiedstavíme v na‰í pravidelné rubrice, je americké plemeno texask˘ longhorn charakteristické sv˘mi nápadnû dlouh˘mi rohy, podle kter˘ch dostalo svÛj název. V jeho Ïilách koluje kus americké historie, ale mezi americk˘mi chovateli je oblíbeno nejen z nostalgie. Pfiesvûdãte se sami o jeho kvalitách v následujících fiádcích. Ing. Renáta Kolovratová

Texas longhorn – plemeno Divokého západu Historie Toto plemeno a vÛbec první populace skotu v Severní Americe vznikla z jedincÛ dovezen˘ch do novû objevené Ameriky evropsk˘mi objeviteli ze ·panûlska roku 1493. Potomci tohoto dlouhorohého plemene vytvofiili první populaci skotu v Severní Americe. Potulovali se po severním Mexiku a Texasu pfies 300 let. Bûhem této doby se zkfiíÏili s pár kusy krav vût‰inou severoevropsk˘ch plemen, které sem dovezli první angloameriãtí osadníci. Jejich poãetní stavy se v˘znamnû zv˘‰ily, a vytvofiily tak základ vût‰iny pozdûji chovaného dobytka ve Stfiední a Severní Americe. Zmínûného rozmachu longhorni dosáhli bûhem obãanské války. Bojeschopní muÏi opustili své farmy a ode‰li bojovat. Takto oslabené ranãe byly pusto‰eny nájezdy indiánÛ. Tamní lidé, rozehnáni panikou a nepfiízniv˘mi klimatick˘mi podmínkami, ponechali farmy a pasoucí se dobytek svému osudu. Stáda se rozrÛstala, jedinci vyspívali a rostli potulujíc se po texask˘ch planinách, uvolnûn˘ch sníÏením stavÛ bizonÛ. Do konce války jejich poãet narostl pfiibliÏnû

❒ Longhornský býk (zdroj: internet)

16

na 5 milionÛ. Tento texask˘ dobytek mûl dlouhé nohy, vytáhlá tûla a konãetiny uzpÛsobené k rychlému bûhu. Dlouhé hlavy, vzdorn˘ v˘raz a dlouhé rohy byly pfiíãinou jeho hrozivého vzhledu. Matka pfiíroda z nich stvofiila odolná a sobûstaãná zvífiata, která dokázala ujít neuvûfiitelné vzdálenosti bez vody, pfieplavat fieky, pfieÏít pou‰tní Ïár i kruté zimy a pfiitom se mnoÏit a dobfie prospívat. Dlouhá léta divokého zpÛsobu Ïivota vytvofiila z longhornsk˘ch b˘kÛ nejobávanûj‰í stvofiení v tehdej‰ím Texasu. Jejich agresivita je uchránila jak pfied predátory, tak pfied Indiány. Jejich dlouhé a ostré rohy, svalnaté tûlo a rychlost, s jakou se dokázali pohybovat, je ãinily nebezpeãn˘mi a nekontrolovateln˘mi. KdyÏ se potkali dva b˘ci, bylo jisté, Ïe dojde k boji, ãasto na Ïivot a na smrt. Proti tûmto b˘kÛm mûl ‰anci obstát jen velmi dobfie vyzbrojen˘ honák. Po skonãení války se bojovníci vrátili domÛ, kde na‰li opu‰tûné ranãe, neobdûlaná pole a zdivoãel˘ dobytek, kter˘ se stal brzy v˘znamn˘m zdrojem jejich pfiíjmÛ. Dá se fiíct, Ïe prodej dobytka byl základním pfiíjmem pro rozvoj texaské pováleãné ekonomiky a její záchranou pfied hrozícím krachem. V dal‰ím ãtvrtstoletí bylo jiÏ desetimilionové stádo pfiehnáno na sever, kde byly bohat‰í pastviny nebo odvezeno pfiímo na hladovûjící v˘chod. Pfiekládání nebezpeãného divokého dobytka bylo epick˘m bojem mezi ãlovûkem, zvífietem a pfiírodou, kter˘ dal vzniknout romantické legendû o kovbojích Divokého západu.

Tato zlatá éra longhornÛ skonãila po roce 1900. Objevením ropy pfiestalo b˘t zemûdûlství hlavním zdrojem pfiíjmÛ, farmáfii intenzivnû dováÏeli anglick˘ a indick˘ skot ke „zlep‰ení“ kvality masa, zaãali zem orat a oplocovat pastviny. Intenzivní kfiíÏení a zmûna Ïivotních podmínek byly hlavními dÛvody, které pfiivedly longhorny témûfi k vyhubení. V roce 1927 federální vláda uãinila první kroky k jejich ochranû a tím i záchranû ãásti amerického dûdictví. Ze zbyl˘ch kusÛ zaloÏili stádo v Oklahomû, které se pozdûji stalo hlavním zdrojem genetického materiálu tohoto plemene. Druhé stádo bylo zaloÏeno v chránûné oblasti v Nebrasce. Díky nûkolika nad‰encÛm a pomoci vlády se podafiilo tento skot zachránit. Postupem doby stále více farmáfiÛ zaãalo díky kvalitû plemene zvy‰ovat stavy texask˘ch longhornÛ ve sv˘ch stádech. A právû vzrÛstající poãet chovatelÛ vyuÏívajících longhorny vedl k potfiebû stanovení plemenn˘ch standardÛ. V roce 1964 se v Oklahomû zformovala Asociace chovatelÛ plemene longhorn v Americe, ãímÏ zaãala novodobá historie plemene. Charateristika plemene Srst longhornÛ má b˘t krátká, rovná, hladká a lesklá. Ve zbarvení nenajdeme Ïádné zákonitosti, je to smûsice rÛzn˘ch odstínÛ a vzorÛ mnoha barev. ¤íká se, Ïe hrají v‰emi barvami jako duha. Velmi bûÏná je bledû ãervená. âastá je také linie podél pátefie charakteristická pro mustangy. Stínování a barevné kombinace jsou tak variabilní, Ïe Ïádné dvû krávy nejsou stejné.

Jejich vzhled je opravdu majestátn˘ aÏ nostalgick˘. PrÛmûrná hmotnost krav se pohybuje v rozmezí 800 – 1200 liber (360 – 540 kg). Ze základních znakÛ tûlesné stavby je dobré zmínit ováln˘ tvar tûla, kter˘ se zformoval jako adaptace na horké klima. Silné konãetiny jsou u b˘kÛ nepatrnû mohutnûj‰í s bohat‰ím osvalením neÏ u krav. Hlava nese v˘razné znaky pohlavní pfiíslu‰nosti. Není pfiíli‰ ‰iroká, spí‰ del‰í rovná s pigmentovan˘m mulcem a krátk˘ma aÏ stfiednû dlouh˘ma u‰ima. Charakteristické dlouhé rohy vyrÛstají horizontálnû a ke konci jsou zahnuté, u b˘ku více dopfiedu, ãímÏ získali velmi úãinnou zbraÀ. Dosahují délky aÏ dvou metrÛ u volÛ a krav, u b˘kÛ jsou dlouhé do 1,2 metru. Mezi v˘znamné vlastnosti plemene patfií jeho nenároãnost na chov spoãívající v sobûstaãnosti a odolnosti, jak vÛãi v˘kyvÛm poãasí, tak vÛãi parazitÛm a chorobám. Jejich kÛÏe je hrub‰í, ãímÏ jim poskytuje lep‰í ochranu pfied bodav˘m hmyzem. V˘zkumy prokázaly geneticky podmínûnou odolnost vÛãi zánûtÛm spojivek, zánûtÛm d˘chacího ústrojí, plynatosti a hnilobû paznehtÛ, které obvykle trápí evropská plemena. Není tedy nutná ãastá veterinární péãe. Longhorni nevyÏadují neustálou pfiítomnost ãlovûka ani v období telení, protoÏe porody b˘vají bez komplikací. 97 % jalovic pfiivede na svût zdravé tele bez asistence ãlovûka jiÏ pfied druh˘m rokem Ïivota. Snadné telení je umoÏnûno tûlesnou stavbou (o 20 % prostornûj‰í pánevní oblast) a niÏ‰í porodní hmotností telat (aÏ o 13 kg). NiÏ‰í váhu pfii porodu, ale dokáÏí telata rychle dohnat. Telata mají úzkou hlavu a obvod hrudi, coÏ ãiní porod ménû traumatick˘m a krávy jsou tak schopny se dfiíve vrátit do reprodukce. Díky této vlastnosti mnoho chovatelÛ vyuÏívá longhornské b˘ky k pfiipou‰tûní jalovic nebo krav s mal˘m tûlesn˘m rámcem, aby pfiede‰li problémÛm a úhynÛm pfii telení. Longhornské krávy mají vynikající matefiské vlastnosti. DokáÏí velice úãinnû bránit telata, ãímÏ minimalizují ztráty zpÛsobené predátory.

❒ Dvouletá jalovice černobílé variety jménem Barbless narozena 2007 na farmě Fairlea Longhorn ranch (zdroj: internet)

NejdÛleÏitûj‰ím znakem je vysoká plodnost. Krávy rodí v 99 procentech Ïivá a zdravá telata a b˘ci mají vy‰‰í koncentraci spermií v ejakulátu ve srovnání s b˘ky ostatních plemen. Dal‰ím znakem je dlouhovûkost. Krávy jsou schopny dát 20 a více telat za Ïivot a jsou známi b˘ci, ktefií se úãastní reprodukce i ve sv˘ch 21 letech. Obvykle se doÏijí dvaceti a více let, coÏ ‰etfií náklady chovatelÛ na obnovu stáda a umoÏÀuje kaÏdoroãnû prodat více telat. Neménû dÛleÏitá je nenároãnost na kvalitu krmení. Spásají ‰ir‰í spektrum trav, rostlin i plevelÛ neÏ vût‰ina ostatních. DokáÏí vyuÏít i ménû úÏivné zaplevelené pozemky, není tedy tfieba kaÏdoroãní hnojení a postfiiky ke zv˘‰ení produkce. Je prokázáno, Ïe maso longhornÛ pasoucích se na chemicky neo‰etfiovan˘ch porostech obsahuje ménû cholesterolu neÏ bílé drÛbeÏí maso. Také maso pasoucího se dobytka obsahuje více omega 3 mastn˘ch kyselin, vitamínu E, kyseliny linoleové a beta-karotenu neÏ jejich protûj‰ky Ïivené jadrn˘m krmivem. Tyto sloÏky jsou velmi dÛleÏité ve v˘Ïivû ãlovûka pro správnou funkci nervového a kardiovaskulárního systému. Produkují maso ❒ Kráva

pfiirozenû libové s nízk˘m obsahem tuku, je velmi chutné a má pûknou svûtle ãervenou barvu. Tento dlouhoroh˘ skot je od pfiírody vytrval˘, otuÏil˘ a nenároãn˘. Tyto a dal‰í jeho vlastnosti ‰etfií chovatelÛm ãas i náklady, které je potfieba vynaloÏit na jejich chov. Genetické vlastnosti Pfied rokem 1930 bylo vytvofieno 7 hlavních v˘vojov˘ch linií: Butler, Wichita Refuge, Peeler, Wright, Philips, Yates a Marks. Dne‰ní longhorni jsou potomci jedné z tûchto linií nebo jejich vzájemn˘ch kombinací. Zakladatelé linií, podle kter˘ch jsou také pojmenovány, vyhledávali zvífiata pro svÛj chov podle rÛzn˘ch subjektivních kritérií. Butler ve v˘chodním Texasu ‰lechtil pfiedev‰ím na délku a tvar rohÛ, u jedincÛ z linie Wichita Refuge byl kladen dÛraz na zachování star˘ch tradiãních charakteristik, takÏe plemeno není známé ani barevností, ani pfiíli‰ dlouh˘mi rohy. B˘ci váÏili od 495 kg do 630 kg

s teletem (zdroj: internet)

17

❒ Trénink na odchyt lasem (zdroj: internet)

pfii v˘‰ce okolo 1,4 metru, s délkou rohÛ pouh˘ metr. Dbalo se pfiedev‰ím, aby nedo‰lo ke kfiíÏení s evropsk˘mi plemeny. Linie Wright je jednou z nejstar‰ích linií pfiísnû ãistokrevného longhorna. Krávy musely mít dobfie patrn˘ pohlavní v˘raz, pravideln˘ krk a pfiím˘ hfibet. Vybírali se ne pfiíli‰ vysocí jedinci s dlouh˘m tûlem a u‰lechtil˘m v˘razem. UpfiednostÀováno bylo ‰edavé a ãervené zbarvení s linií podél pátefie. Oproti tomu pan Peeler pro svou linii vybíral zase ta nejdivoãej‰í zvífiata, protoÏe své stádo choval v polopou‰tních podmínkách pln˘ch predátorÛ. Zvífiata této linie byla velkého tûlesného rámce, s dobfie utváfien˘mi vemeny a vysoce plodn˘mi kravami, které dávaly vût‰í a silnûj‰í telata. Peeler se pfiátelil s Yatesem, od kterého bral plemenn˘ materiál, pomocí kterého vná‰el do své populace vût‰í osvalení typické pro jeho v˘bûrovou linii. Yates linie vychází ze zvífiat dovezen˘ch z Mexika a povaÏuje se za jednu z nejãistokrevnûj‰ích s nejmen‰ím podílem krve britsk˘ch plemen. Byl

❒ Typickým znakem longhornů jsou jejich dlouhé rohy (zdroj: internet)

18

to skot spí‰e vût‰ího tûlesného rámce, bezvadné stavby tûla, s dobrou mléãností krav a v˘born˘m matefisk˘m instinktem. Av‰ak po smrti zakladatele se stádo rozpt˘lilo a dnes uÏ pravdûpodobnû nenalezneme Ïádného ãistokrevného jedince této linie. Philips linie byla zaloÏena blízko západní Kolumbie panem J. G. Philipsem a jeho synem, ktefií spoleãnû s Peelerem vyhledávali po chránûn˘ch parcích pÛvodní longhorny. Philips upfiednostÀoval skot s dlouh˘m tûlem a úzkou dlouhou hlavou. Mezi charakteristiky linie patfiilo standartní zbarvení, dobré osvalení a dlouhé rohy. Linie Marks od západního Houstonu jiÏ témûfi zanikla, byla charakteristická pestrou ‰kálou zbarvení a zakroucen˘mi rohy. DÛraz byl kladen na vysokou plodnost. Longhorni této linie byli klidní a uãenliví, vhodní jak k jízdû, tak k tahu. Stádo témûfi vymfielo po napadení brucelózou, takÏe pfiíklady z této linie jsou dnes velmi ojedinûlé. Plemeno texas longhorn se vyznaãuje tak vysokou variabilitou genÛ, Ïe je naz˘váno genetick˘m zlat˘m dolem. Tato variabilita zaji‰Èuje ochranu pfied genetickou degradací, která pramení z genové uniformity na‰ich moderních plemen. Populace longhorna jako zásobárna unikátních a variabilních genÛ je tím cennûj‰í, ãím více tlaku vyvíjí rychle se mûnící ekonomika, která vytváfií nové potfieby a poÏadavky na Ïivoãi‰nou v˘robu, pfiedev‰ím hovûzí dobytek. Genetick˘ potenciál longhornÛ zahrnuje pfiedev‰ím geny pro vysokou plodnost, snadné telení, rezistenci vÛãi chorobám a parazitÛm a dlouhovûkost. Ameriãtí farmáfii longhorny pouÏívají ke kfiíÏení s jedinci evropsk˘ch plemen, aby si zajistili vysoce Ïivota schopné potomky s vy‰‰ími váhov˘mi pfiírÛstky. VyuÏití Pro své dlouhé rohy a impozantní zjev jsou vyuÏíváni v tradiãních divácky velmi oblíben˘ch americk˘ch soutûÏích v chytání do lasa. Jejich klidná povaha je umoÏÀuje vyuÏít pro jízdu nebo tah. Nezastupitelnou roli hrají v udrÏování krajinného rázu. Praktické vyuÏití spoãívá v ochranû telat

pfied predátory, kfiíÏení s ostatními plemeny nebo vyuÏití krav pfii embryotransferu pro jejich vynikající matefiské schopnosti a snadn˘m porodÛm. Samozfiejm˘ pfiínos poskytuje také prodej inseminaãních dávek chovn˘ch b˘kÛ. Pastevním zpÛsobem odchovu získává jejich maso jedineãné vlastnosti a sloÏení, ãímÏ jsou cenûni v gastronomii a zdravé v˘Ïivû. Je to plemeno mnohostranného vyuÏití, které pfii nízk˘ch vstupech vytváfií ve specifick˘ch podmínkách extenzivního hospodafiení vysoké v˘stupy. Shrnutí Jak jiÏ bylo zmínûno, plemeno je odolné a nenároãné vhodné zejména pro hobby farmáfie a ekologické hospodafiení. Jeho potenciál se nejlépe projeví v jejich pfiirozeném prostfiedí Stfiední a Severní Ameriky, v podmínkách intenzivní v˘roby jeho chov nemá pfiíli‰ velké opodstatnûní. Díky unikátnosti ve svém druhu, nezastupitelné roli v historii amerického obchodu s hovûzím dobytkem je plemeno texas longhorn oznaãováno jako „staré plemeno s novou budoucností“. Dále díky orientaci zájmu spotfiebitelÛ na potraviny ekologického pÛvodu, snaze farmáfiÛ minimalizovat své náklady, zájmu státu o udrÏování krajiny a v neposlední fiadû také módû a nostalgii se dostává longhornÛm v Americe dostateãné pozornosti i v dne‰ní dobû. Zajímavost Lidé, jejichÏ primárním zájmem není chov masného skotu, si pod pojmem „texas‰tí longhorni“ pfiedstaví spí‰e sportovní oblast. Atletické t˘my Texaské státní univerzity se hrdû hlásí k tomuto druhu skotu, jako k dÛleÏité souãásti historického v˘voje státu Texas. Longhorn se stal jeho oficiálním „zvífietem“. Îenské atletické t˘my jsou nûkdy naz˘vány „Longhornské dámy“, ale obecnû se muÏsk˘m i Ïensk˘m t˘mÛm fiíká „longhorni“. Na sv˘ch dresech mají typickou siluetu kravské hlavy s dlouh˘mi rohy.

Zdroj: internet

Texas longhorn – fotogalerie

19

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v tomto ãísle Vám pfiedstavíme dva chovy z Vysoãiny, blízké nejen svou polohou, ale téÏ pfiíbuzensk˘mi vztahy tûch, ktefií se o nû starají. Na poãátku byli ãtyfii sourozenci. Aãkoli k zemûdûlství v‰ichni odmaliãka tíhnuli, pÛsobení v nûm mûli rodiãe naplánované jen pro jednoho z nich – nejstar‰ího syna, Vlastimila. Ostatní mûli pfiichystané jiné Ïivotní cesty. Geny se ale nedají pfiíli‰ usmûrÀovat, a tak i kdyÏ absolvovali rÛzné studijní obory, nakonec v‰ichni Ïijí v jedné oblasti, nedaleko od sebe a zab˘vají se chovem masného skotu. My se v následujících ãláncích blíÏe seznámíme se zmiÀovan˘m Vlastimilem, kter˘ se se svou jiÏ také poãetnou rodinou stará o stádo charolais a s jeho bratrem Ale‰em, jenÏ vede nejen chov masného skotu na Statku Habfií a.s. Sestry necháme na jindy… Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

ManÏelé Hatlákovi, Mezibofií: ·lechtûní a plemenitba je ná‰ denní chleba Zajet vyzpovídat manÏele Hatlákovi jsem se chystala od doby, kdy jsem zaãala psát tuto rubriku. Skromní ‰ikovní lidé s „tahem na bránu“, ãetné úspûchy v oblasti ‰lechtûní – jak co do poãtu vyprodukovan˘ch plemenn˘ch zvífiat, tak co do mnoÏství ocenûní získan˘ch na v˘stavách, a pût potomkÛ. To v‰e je ãinilo pro reportáÏ velice atraktivními. Proã jsem tedy s ãlánkem otálela? O Hatlákov˘ch se jiÏ v jist˘ch periodikách psalo a jsou téÏ ãasto zmiÀováni v souvislosti s vystavovatelsk˘mi úspûchy. Nebylo kam spûchat. Stále ale existují lidé, ktefií je neznají. Proto jsem usoudila, Ïe je ãas na to pfiedstavit je v na‰em ãasopise. Zaãátky aneb co, jak a proã Vlastimil a Jitka Hatlákovi hospodafií na Vysoãinû v obci Mezibofií, nedaleko StráÏku, na statku, kde pÛsobili Vlastimilovi rodiãe. Tûm byl v rámci kolektivizace zemûdûlství odejmut a zaãlenûn

pod správu Státních statkÛ KfiiÏanov. Po revoluci zaÏádala rodina Hatlákov˘ch o navrácení majetku. V rámci vyrovnání dostali zpût krávy, jalovice, b˘ky (po ãtyfiech kusech od kaÏdého), 20 hektarÛ pozemkÛ a pár strojÛ. Zaãalo se s produkcí mléka a brambor. Poãátkem 90. let, kdy se toto odehrávalo, se zaãínalo mluvit o masn˘ch plemenech skotu. Mladí manÏelé nav‰tívili tématické semináfie v nedalekém Îìáru nad Sázavou, kde se seznámili s ing. Janem ·tráfeldou. Produkce mléka nemûla v malém rozsahu budoucnost, penûz na investice se nedostávalo, hospodafiit Hatlákovi urãitû chtûli, a tak netrvalo dlouho a v roce 1993 jim ing. ·tráfelda zprostfiedkoval dovoz sedmi jalovic z Francie, které se staly zakladatelkami souãasného chovu. Od té doby jiÏ k Ïádn˘m dovozÛm, kromû plemenného b˘ka Bonaparta, importovaného v roce 2006, nedo‰lo.

Proã si Hatlákovi vybrali plemeno charolais? Vlastimil vypráví: „Ing. ·tráfelda toto plemeno naz˘val formulí jedna mezi masn˘mi plemeny. A pro mû jiÏ nebylo neznámé, neboÈ jsem jím pfiipou‰tûl âervené straky, které jsem mûl.“ Povahovû jsou zvífiata, podle chovatele, vyhovující – krotká. Lze je v‰ak charakterovû po‰kodit ne‰etrn˘m pfiístupem pfii veterinárních zákrocích. V roce 1993 ukonãil Vlastimil S· zemûdûlskou v Bystfiici nad Pern‰tejnem a nastoupil na Mendelovu zemûdûlskou univerzitu v Brnû. O charolaiské stádo se staral od zaãátku sám. V roce 1996 se k nûmu pfiipojila manÏelka Jitka. Po dokonãení studií v roce 1998 zaãal podnikat. Masné stádo – na‰e hlavní zamûfiení Odchov krav BTPM a pûstování brambor pfiedstavuje pro manÏele Hatlákovi hlavní pracovní náplÀ. Obhospodafiují 93 ha pÛdy

❒ Plemenné stádo Hatlákových (foto: Jana Řehořová)

20

(25 OP, 50 ha pastvin a zbytek tvofií louky), z ãehoÏ jsou dvû tfietiny v jejich vlastnictví. V jejich charolaiském stádû se pohybuje kolem 30ti krav, 8 zapu‰tûn˘ch jalovic, 7 roãních jalovic na roz‰ífiení stáda a jeden b˘k, jiÏ zmínûn˘ Bonaparte ZTI 217. Poãet krav základního stáda je v plánu zv˘‰it na 40 kusÛ. První roky se pouze inseminovalo. Hodnû krav po tomto zpÛsobu pfiipu‰tûní nezabfiezávalo a sezóna telení se prodluÏovala. Zaãali se tedy poohlíÏet po b˘kovi. S pofiízením prvního plemeníka je spojena zajímavá historka. Od vedoucího jedné odchovny dostali tip na plemeníka, kter˘ pÛsobil na inseminaãní stanici na Pomezí u Poliãky. Byl nejlep‰í z roãníku, ale mûl problémy s odbûrem semene. Hatlákovi na jeho koupi k˘vli, aniÏ by jej vidûli. Jako nov˘m majitelÛm jim krátce na to volali, zda mÛÏe b˘t b˘k je‰tû vystaven na Národní v˘stavû v LetÀanech. Souhlasili a jeli se na svÛj nov˘ pfiírÛstek do stáda koneãnû podívat. Jaké bylo jejich pfiekvapení, kdyÏ jej na v˘stavû nena‰li, neboÈ musel b˘t odvezen z dÛvodu ‰patné kondice. Ze stanice si jej dva dny poté odvezli do Mezibofií. Hatlákovi mu vytvofiili dobré podmínky, a kdyÏ byl zanedlouho v pofiádku, s oãekáváním jej pfiivedli ke krávû. V‰e se podafiilo, jak mûlo, a plemeník Hordubal ZCH 403 pak ve stádû vykonal mnoho kvalitní práce. Zabfiezávaly po

❒ Idylka na pastvině (foto: Jana Řehořová)

nûm v‰echny krávy, které se nepodafiilo pfiipustit inseminací, a z hlediska plemenn˘ch hodnot se umísÈoval na pfiedních pfiíãkách Ïebfiíãku TOP b˘kÛ. Ve stádû pÛsobil jen tfii sezóny. Pak musel b˘t poraÏen, neboÈ spadal do skupiny plemeníkÛ, ktefií se na stanici setkali s jedincem pozitivním na BSE. Následovalo tfiíleté období, kdy se opût pouze inseminovalo. Procento nezabfiezl˘ch krav se sníÏilo, neboÈ Vlastimil Hatlák si udûlal inseminaãní kurs, zaãal inseminovat sám a v dobû, kdy se to nejlépe hodilo. Nûkteré krávy v‰ak stejnû zÛstávaly jalové. Zaãal se tedy opût shánût plemeník. Janem Kaplanem, kter˘ Hatlákov˘m mimo jiné sestavuje pfiipafiovací plán, byl ve Francii vybrán b˘k Bonaparte ZTI 217, po otci Primeur ZCH 938.

❒ Manželé Hatlákovi s jalovicí – č. 344606961CZ po býkovi Savinex, která získala 1. místo v kategorii jalovice starší na výstavě Techagro 2010 (foto: Jana Řehořová)

Momentálnû se inseminuje do kvûtna, po vypu‰tûní na pastvu je to uÏ na Bonapartovi. Matky základního stáda jsou zejména po otcích (Ficus, Jumper, Impair, Casoar). V posledních letech byli do pfiipafiovacího plánu zafiazeni i b˘ci s geny bezrohosti (Uno, Unico, Virgil, Vizír). Období telení trvá pfiibliÏnû od prosince do dubna. Telící sezónu je v plánu zkrátit. S telením nikdy Ïádn˘ závaÏnûj‰í problém nebyl. Natalita se pohybuje kolem 90 %. Vlastimil Hatlák si stûÏuje na problémy s reprodukcí, které pfiiãítá vakcinaci proti bluetongue: „Dfiíve nebyl problém – kráva se fiíjila, b˘k skoãil a v‰e ‰lo, jak mûlo. V posledních letech, kdy se provádí vakcinace, se vyskytly reprodukãní problémy. Krávy se opakovanû fiíjí i pfii pfiítomnosti b˘ka ve stádû a byly i pfiípady zmetání na pastvinû. Hlavním v˘stupem chovu je prodej plemenn˘ch zvífiat, a to pfiedev‰ím do domácích chovÛ. JiÏ tfietím rokem se osvûdãuje prodej bfiezích krav. V nabídce jsou i bfiezí a roãní jalovice. Jalovice Hatlákovi obecnû pfiíli‰ nenabízejí, ponechávají si je na obnovu stáda. Plemenní b˘ãci jsou posíláni na odchovny na Osíku a v Grygovû. Letos poprvé vyzkou‰eli nûkolik kusÛ odchovat doma. V˘sledek je více neÏ dobr˘. Vybráno bylo v‰ech pût b˘kÛ, ktefií byli pfiedvedeni. Jedním z nich je i geneticky bezroh˘ plemeník Senza z Mezibofií P ZTI 657, kter˘ se se 79ti body fiadí mezi nejlépe hodnocené b˘ky I. turnusu leto‰ních

21

sklad sena a slámy, z nûhoÏ vznikla stáj pro odstav plemenného skotu. Letos je v plánu zpevnûní ploch kolem objektÛ.

❒ Premiéra Vlastíka Hatláka na výstavě Techagro 2010, kde předvedl býka Bonaparta ZTI 217 (foto: Karel Melger)

základních v˘bûrÛ a po v˘bûrech putoval pfiímo na inseminaãní stanici. Do inseminace byl Hatlákov˘m letos vybrán i dal‰í geneticky bezroh˘ b˘k, Ráãek z Mezibofií V, kter˘ pro‰el v˘bûrem na OPB Grygov. Jen gratulovat mÛÏeme k tomu, Ïe v‰ech 11 v prvním kroku uznan˘ch plemeníkÛ má jiÏ nové majitele. Poãet b˘kÛ, ktefií od Hatlákov˘ch putují do testu, rok od roku roste. V devadesát˘ch letech zaãínali na dvou kusech a letos se jejich poãet vy‰plhal uÏ na 15. Za celou dobu svého pÛsobení vyprodukovali jiÏ 61 plemeníkÛ. Zvífiata, která se nehodí do plemenitby, dokrmují. My‰lenku na vybudování zázemí pro prodej ze dvora mají Hatlákovi v hlavû, ale za souãasn˘ch podmínek není aktuální. Není dostatek zvífiat.

22

Technické zázemí O celé hospodáfiství se starají manÏelé ve dvou. K ruce jim jsou star‰í potomci z jejich pûti dûtí: Vlastík (13), Ondra (12) a Vítek (10), ktefií jiÏ pomáhají pfii seãích a smykování. Mlad‰í Jitu‰ka (7) a Aniãka (5) zatím radûji jezdí na koních. Hospodáfiské budovy. Nûkolik budov bylo vybudováno bûhem prvních let po revoluci, kdy stát na zemûdûlskou ãinnost bezúroãnû pfiispíval. Hospodáfiství Hatlákov˘ch mûlo urãité zázemí, postrádalo v‰ak dostateãnû kapacitní zimovi‰tû. V roce 2005 aÏ 2007 se tedy vybudovalo v rámci grantu získaného od EU. Pfii jeho stavbû se vybudovalo i hnoji‰tû a pfiestavûl a zkolaudoval b˘val˘

V˘stavy Hatlákovi se se sv˘mi zvífiaty úãastnili v˘stav masného skotu velice záhy poté, co se zaãaly pofiádat. A z kaÏdé si odnesli minimálnû jedno ocenûní. Jako první se zúãastnili speciální v˘stavy urãené charolaiskému skotu v Jangelci v roce 2000. Zvífiata zde bonitoval Partick Reverse, zástupce francouzské genetické spoleãnosti Charolais Optimal. Hatlákovi získali 1. a 2. místo v kategorii jalovic ve vûku 12 – 24 mûsícÛ. Umístily se potomkynû b˘ka Ficus. Vlastimil vzpomíná, Ïe po tomto b˘kovi byly nejpûknûj‰í krávy – rámcové a mléãné. Národní v˘stavu v LetÀanech nav‰tívili dvakrát. V roce 2001 zde získali titul národní vítûz v kategorii star‰ích jalovic. Dal‰í trofejí, kterou spatfiuji v administrativním zázemí, které je zároveÀ jakousi „síní slávy“, je diplom s nápisem „Nejlep‰í chovatel za v˘sledky v kontrole uÏitkovosti za období 1990 – 1999 za kategorii do 100 kusÛ narozen˘ch telat“. Pfiichází v˘ãet dal‰ích cen, které Hatlákovi získali na v˘stavách v Pfierovû v letech 2005 a 2007, na Techagru v letech 2006, 2008 a 2010. Na speciálních v˘stavách plemene charolais zvífiata z chovu v Mezibofií také bodovala. V Litomy‰li v roce 2002 získal ocenûní b˘k Hordubal; v roce 2008 na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû, pfiehlídce zvífiat, která se uskuteãnila v rámci Svûtového kongresu

❒ Stádo charolais z Meziboří před nedávno postaveným zimovištěm (foto: Jana Řehořová)

charolais, byla jednou ze tfií získan˘ch cen ‰ampionka v kategorii jalovic. Z loÀské národní v˘stavy v Brnû si Hatlákovi odnesli ceny za 1. místo ve star‰ích b˘cích za b˘ka Bonaparte ZTI 217 a za 3. místo v mlad‰ích jalovicích za jalovici Rybka z Mezibofií (284361 961 CZ). Poslední úspûchy zaznamenali letos na jafie na v˘stavû Techagro (podrobnosti se doãtete v ãlánku o této akci na jiném místû tohoto Zpravodaje). A tím jejich vystavovatelská tradice zajisté nekonãí. Co se t˘ká pfiedvádûní zvífiat na ohlávce, tak chovatelé z Vysoãiny nejsou Ïádn˘mi nováãky. Poprvé pfiipravovali zvífiata pfii Charolaiském kongresu v roce 2008. Tehdy je‰tû zkou‰eli rÛzné postupy a pfiíprava jim zabrala více ãasu. Letos na Techagro poprvé zkusili postup, kter˘ praktikuje jin˘ chovatel s velk˘m Ch, ing. Adolf Neuman z Okfie‰ic, kter˘ spoãívá ve vodûní zvífiat k vodû na ohlávce. Pfiípravu zvládli v pouhém jednom t˘dnu. Svou premiéru v roli vodiãe si zde odbyl syn Vlastimil, ml., kter˘ pfiedvedl nejen b˘ka Bonaparta, ale pomohl s pfiedvedením

❒ Geneticky bezrohý Senza z Meziboří P ZTI 656, býk vybraný 7. 5. 2010 z domácího odchovu do inseminace (foto: Jan Kopecký)

i jinému chovateli. Bûhem v˘stavy se také s bratrem Ondrou pfiihlásili do Junior teamu âSCHMS, sdruÏení mlad˘ch zájemcÛ a pfiíznivcÛ chovu masného skotu. Z prvních zku‰eností s vodûním chovatelé podot˘kají, Ïe zvífiata, která se jednou nauãí vodit na ohlávce, si to jiÏ pamatují. A svá slova dokazují, kdyÏ mi po chvíli na pastvinû na ohlávce pfiedvádí jeden z ocenûn˘ch kusÛ.

Závûr Tolik k jednomu z na‰ich ‰lechtitelsk˘ch chovÛ. Nezb˘vá neÏ popfiát, aby se v dal‰ích letech dafiilo minimálnû tak, jako doposud, aby vy‰ly v‰echny plány, splnila se pfiání, a aby zájem potomkÛ o chov masného skotu vydrÏel a rodinná tradice na‰la své pokraãovatele. Hodnû ‰tûstí!

Statek Habfií, a.s.: Jsme pro lokální zpracování Statek Habfií se nachází jen nûkolik kilometrÛ od hospodáfiství manÏelÛ Hatlákov˘ch. Jako vedoucí rostlinné a Ïivoãi‰né v˘roby zde pracuje Ale‰ Hatlák, mlad‰í bratr Vlastimila Hatláka, kterého jiÏ znáte z první reportáÏe. Z Ale‰e stejnû jako z majitele spoleãnosti, ing. Karla Kalného, s nimiÏ jsem hovofiila, sálá odhodlání a entuziasmus. Fungují teprve krátce, ale jiÏ vykonali mnoho uÏiteãného a dal‰í pfiínosy okolí ãekají po dokonãení rozpracovan˘ch projektÛ. Hospodafiení ‰etrné k pfiírodû, zvelebení venkova, nabídka lokální produkce – to je pár z cílÛ, které si pan Kaln˘ vytyãil po nûkolika letech Ïivota na vesnici. Ing. Karel Kaln˘ je pÛvodem z Brna. V Habfií Ïije patnáct˘m

rokem. KdyÏ se na vesnici stûhoval, nebylo to proto, Ïe by chtûl zaãít hospodafiit. Pracoval jako strojní inÏen˘r a se zemûdûlstvím nemûl Ïádné zku‰enosti. TouÏil po klidném a malebném prostfiedí pro Ïivot. DÛvodem, kter˘ jej pfiivedl k zemûdûlství, byla snaha o zmûnu. Vadilo mu, Ïe krajina v místû jeho bydli‰tû je zdevastovaná ne‰etrn˘m pfiístupem zemûdûlského druÏstva, které zde hospodafiilo od roku 1989, neboÈ si pÛdu nikdo nevyÏádal zpût do vlastnictví. Cesty byly rozorané, neudrÏované, pÛda nezpevnûná… Pan Kaln˘ se rozhodl jednat aktivnû. Sehnal pozemky a v roce 2005 zapoãal zemûdûlskou ãinnost, kterou v roce 2007 pfievedl pod spoleãnost Statek Habfií, a.s.

Zaãínající zemûdûlec Vzhledem k nulov˘m farmáfisk˘m zku‰enostem si novopeãen˘ chovatel jako první zvífiata vybral „taková, kter˘ch se nebude bát“ – ovce. Jejich chov povaÏoval za, z technického hlediska, jednoduch˘ a vidûl u nich moÏnost vytvofiit cel˘ hodnototvorn˘ fietûzec, tj. „nakrmit, podojit, vyrobit s˘ry“.

❒ Plemeník Mewil Olda 29S (foto: Aleš Hatlák)

23

(neplánoval se prodej zástavu, ale v˘krm a prodej masa; maso z angusÛ mu chutnalo), bezrohost (chtûl bezrohá zvífiata a v ekologickém systému hospodafiení, v kterém spoleãnost od poãátku je, není odrohování povoleno), vizuální atraktivita (zvífiata se líbí).

❒ První úspěch na výstavě: Aleš Hatlák s jalovicí Stefi (č. 381001961CZ), která se umístila na 1. místě (foto: Karel Melger)

KdyÏ se mu dafiilo v oblasti získávat dal‰í pozemky, my‰lenka na roz‰ífiení hospodáfiství se pfiímo nabízela. SvaÏitá pÛda kolem vesnic se ukázala b˘t vhodná na pastviny. Navíc mûl pan Kaln˘ v hlavû ideu vytváfiet finální v˘robky. Nikdy nechtûl nic „uprostfied v˘robního fietûzce“, tzn. nûco nakupovat od pfiekupníkÛ nebo jim prodávat. Dostat se ke kvalitnímu hovûzímu masu nebylo a stále je‰tû není zcela jednoduché, proto se rozhodl do této oblasti zapojit. V˘bûr pfiipadl na plemeno Aberdeen Angus, a to z nûkolika dÛvodÛ: nenároãnost (pastviny leÏí v nadmofiské v˘‰ce 460 m a není zde kryté zimovi‰tû), masná uÏitkovost

24

Zemûdûlská v˘roba Cel˘ zemûdûlsk˘ sektor Statku Habfií má na starosti Ale‰ Hatlák. PÛsobí zde od samého zaãátku, kdy sem chodil brigádnû vypomáhat pfii studiu na stfiední zemûdûlské ‰kole. Po jejím dokonãení pfie‰el do trvalého zamûstnaneckého pomûru. Stará se kompletnû o rostlinnou a Ïivoãi‰nou v˘robu a administrativu s nimi související. Vypráví, jak se zde zaãalo s chovem zvífiat. V první fázi bylo nakoupeno 20 v˘chodofrísk˘ch ovcí z Nûmecka. Zámûr byl vyrábût s˘ry a v malém mnoÏství je prodávat. Po nákupu a pronájmu dal‰ích pozemkÛ bylo rozhodnuto, Ïe se zaãne chovat masn˘ skot. V roce 2007 se pofiídilo první stádo 29ti kusÛ jalovic – kfiíÏenek angusÛ z chovu Libora Vafiejky. V tom roce pfiibyl do stáda i plemeník – Mewil Olda 29S. V roce 2008 pak ãistokrevná skupina angussk˘ch roãních a bfiezích jalovic od spoleãnosti Tegro spol. s r. o. Tû‰enov. Nejvût‰í nárÛst pfii‰el na jafie 2009, kdy se otelily pofiízené kusy, a byli pfiikoupeni dal‰í dva plemeníci –

Rváã ET ZAA 699 od ing. Jana Kofronû a Rum Tegro ZAA 716 opût z Tû‰enova. V souãasné dobû se ve stádû pohybuje 90 krav, 24 jalovic, 3 plemeníci, pfies 60 telat a 15 b˘kÛ je ve v˘krmu. Cílem je dostat se na 250 matek základního stáda, a to vlastní produkcí. V loni na podzim poprvé putovali ze Statku Habfií b˘ãci na odchovnu – 4 do prvního a 2 do druhého turnusu. Za velk˘ úspûch lze jistû povaÏovat uznání v‰ech ãtyfi b˘ãkÛ v prvním kole základních v˘bûrÛ. DÛvodem je podle Ale‰e Hatláka dÛkladn˘ v˘bûr: „Podmínky pro naskladnûní splÀovalo asi deset b˘ãkÛ, my ale vybrali jen ty nejlep‰í. V‰e se teprve uãíme a chceme se soustfiedit na kvalitu, ne na kvantitu.“ Dva z vybran˘ch mlad˘ch plemeníkÛ, ktefií byli v‰ichni produkty inseminace, poputují zpût do vlastního stáda. Krávy jsou na Habfií pfiipou‰tûny pouze pfiirozenû. Stádo je celoroãnû venku, na inseminaci nejsou prozatím vhodné podmínky. Do budoucna je v men‰í mífie v plánu. Pro telení, které se nyní odehrává od února do dubna, jsou k dispozici lehké pfiístfie‰ky s nezamrzající vodou. Operativnû se staví zástûny, aby byla zvífiata chránûna pfied vûtrem, a stele se, aby si mohla lehnout na suché. Porody jsou hlídány, i kdyÏ probíhají pfieváÏnû bez problémÛ.

❒ Plemeník Rum Tegro ZAA 716 se svým stádem (foto: Aleš Hatlák)

Zatím mají na Habfií za sebou tfii telící sezóny. Leto‰ní byla díky vysokému poãtu zvífiat, mezi nimiÏ bylo 45 jalovic, nejnároãnûj‰í. „Uãíme se zvládat vy‰‰í poãty zvífiat,“ fiíká mlad˘ zootechnik. Jak uÏ to funguje V souãasné dobû obhospodafiuje Statek Habfií 330 hektarÛ pÛdy. Kromû chovu skotu je rozvíjen i chov ovcí. K v˘chodofrískému plemeni, které se dojí, a z jehoÏ mléka vyrábí ve vlastní minis˘rárnû s˘ry, pfiibylo na farmu je‰tû masné plemeno suffolk – jeho maso putuje do hostince, náleÏícímu ke statku. V souãasné dobû stáda obou plemen ãítají celkem 105 bahnic. Cílem je nav˘‰it stavy na 400 bahnic od kaÏdého plemene. Zázemí statku bylo vystavûno na zelené louce – tvofií jej hostinec, kotelna na biomasu a ovãín. Jako sklady krmiv se vyuÏívají star‰í objekty v sousedních vesnicích. Jak bylo zmínûno v úvodu, hospodafií se zde v ekologickém systému. Ve‰kerá krmiva si habfií‰tí vyrábí sami. Krávy jsou po celou dobu bfiezosti krmeny senem. KdyÏ je polovina stáda otelená, zaãne se adlibitnû pfiidávat senáÏ. Telata dostávají zaãátkem dubna na pastvinu pfiíkrmi‰tû s prolézaãkou, kde je namíchaná smûs z vlastního jádra. Po odstavu telatÛm díky tomu nedûlá problém pfiechod na novou krmnou dávku, neztrácejí tolik na hmotnosti. KdyÏ podot˘-

❒ Zázemí Statku Habří (foto: Jana Řehořová)

kám, Ïe nûktefií chovatelé nechávají své svûfience „jen“ na trávû, dostává se mi od Ale‰e Hatláka odpovûdi: „Tento systém odchovu se nám osvûdãil. Umíme si vypûstovat ekologické obilí, takÏe není problém.“ Kategorie ve v˘krmu – b˘ãci a chovné jalovice, které se pfiipou‰tí ve 14ti mûsících, dostávají seno, senáÏ a jadrnou smûs z místnû vyprodukovan˘ch obilovin (oves, jeãmen, p‰enice), hrachu nebo lupiny. V˘krmoví b˘ci jsou poráÏeni ve vûku 21 – 22 mûsícÛ pfii hmotnosti pfies 800 kg Ïivé váhy. Pro v˘krm b˘kÛ se vyuÏívá stáj s v˘bûhem v nedaleké vesnici. U statku v˘krmna nestojí z estetického

❒ Východofríské ovce (foto: Robert Zelený)

dÛvodu. „Zázemí statku má pÛsobit reprezentativnû. Idea je, Ïe kdyÏ pfiijede rodina s dûtmi, bude se moci projít po vyznaãené trase, kde si na stylov˘ch tabulích pfieãte nûco o tom, co vidí, projde se mezi ohradami. Náv‰tûvníci uvidí, jak jsou zvífiata odchovávána, a pak budou mít vût‰í dÛvûru k nabízenému masu,“ uzavírá svou úvahu pan Hatlák. Zatím statek produkuje ovãí a kravské s˘ry, které se prodávají pfiímo ve statkovém hostinci nebo se jezdí nabízet na jarmarky. AÏ budou hotová jatka, pÛjde o finalizaci se v‰ím v‰udy. V zemûdûlství zde pracují ãtyfii lidé. Hostinec a s˘rárnu má na starosti deset zamûstnancÛ. Farma disponuje kompletním technick˘m vybavením a poskytuje sluÏby jin˘m zemûdûlcÛm. Plány a ideje Cílem zdej‰í Ïivoãi‰né produkce je produkovat plemenné, ale téÏ v˘krmové kusy. Hlavní, s ãím se do budoucna poãítá, je stavba a provoz jatek. DÛvodem je situace na odbytovém trhu. Prodávat angussk˘ zástav je tûÏ‰í, neÏ prodej zástavu jin˘ch masn˘ch plemen, a nevyplatí se to. V zemûdûlství navíc, podle pana Kalného chybí, lokální zpracování. Sv˘m projektem na jatka s bourárnou

25

se dalo. A kde nestaãily „rozumy“, pomohla intuice.“ Pfiedvedení nakonec vy‰lo na v˘bornou a jaloviãky si odnesly ceny za první a druhé místo. „V˘stava byla velkou zku‰eností a s chutí se budeme úãastnit tûch, které budou následovat,“ fiíká s radostí mlad˘ nad‰enec.

❒ Jedna ze zakladatelek masného stáda Statku Habří a.s. (foto: Aleš Hatlák)

a zpracovnou masa chce dokázat, Ïe tento jednoduch˘ model – od v˘robce rovnou ke spotfiebiteli, mÛÏe fungovat. Na, v souãasnosti rozpracovaném, projektu se bude podílet téÏ chovatel Libor Vafiejka. Stavba zázemí pro zmínûné úãely byla zapoãata v záfií loÀského roku v sousední vesnici Mitrov, kde má Statek Habfií téÏ v˘krmnu b˘kÛ. Zku‰ební provoz by mohl zaãít letos na podzim a oficiální zahájení provozu je plánováno na 1. 1. 2011. V plánu je poráÏet bio i konvenãní kusy. Sami kapacitu bourárny, která ãiní 1000 kusÛ hovûzího roãnû, 4000 kusÛ prasat a 3000 ovcí, pokryjí cca ze tfietiny. Zbylá kapacita bude k dispozici dal‰ím chovatelÛm. Ti byli jiÏ sezváni na seznamovací a informaãní schÛzku a nyní ãekají, aÏ budou moci zaãít posílat své kusy na poráÏku. V druhé fázi se fie‰í odbyt. Maso se z jatek bude prodávat do restaurací a hotelÛ, jejichÏ majitelé by se mûli zanedlouho také setkat, aby byli s projektem seznámeni. Nákup zvífiat i rozvoz masa se zam˘‰lí fie‰it lokálnû, tzn. v okruhu do 100 km.

26

Jatka budou mít certifikaci „bio“, ale podle Ale‰ Hatláka není nálepka bio tím, co bude maso prodávat: „DÛleÏité je, Ïe lidé budou vûdût, kde byl produkt odchován, jak˘ má pÛvod.“ Co se plánÛ t˘ká, tak na pfií‰tí sezónu se plánuje otevfiení „malé zoo“, kde si náv‰tûvníci farmy, pfiedev‰ím z fiad dûtí, budou moci nejen prohlédnout zajímavé druhy zvífiat (jako napfi. alpaka), ale také si s nimi pohrát nebo se o nich nûco dozvûdût. V˘stavy Letos se Statek Habfií, a. s. poprvé úãastnil pfiehlídky masného skotu pfii v˘stavû Techagro v Brnû. Podnûtem byl impuls od svazového inspektora Jana Kopeckého, kter˘ farmû doporuãil, aby se jiÏ prezentovala. Na v˘stavu byly vybrány dvû roãní jalovice. „Prvního vefiejného vystoupení jsem se obával,“ pfiiznává Ale‰ Hatlák. „Nechtûl jsem nic ponechat náhodû. Zvífiata jsme stáhli z pastviny tfii t˘dny pfiedem. Nasadili jsme ohlávku a po pár dnech zaãali zkou‰et vodûní. S v˘stavní pfiípravou jsme nemûli Ïádné zku‰enosti, informace se shánûly, kde

Zajímavosti na závûr Teplo pro statkov˘ komplex zaji‰Èuje centrální ‰tûpková kotelna, jejímÏ prostfiednictvím vytápí i domácnosti témûfi celá vesnice. Teplo, které z kotelny proudí, má konstantní v˘‰i a spotfieba dfieva je o 60 % niÏ‰í, neÏ pfii klasickém zpÛsobu vytápûní. Drtiãe a ‰tûpkovaãe, v nichÏ se pfiipravuje palivo, umoÏÀují zuÏitkovat rÛzné produkty dfievafiského prÛmyslu. PouÏívá se odpadní i palivové dfievo. Jedná se o elegantní ekologické fie‰ení. Farma si vzala na starost také údrÏbu místních komunikací. V‰echny ohrady a cesty jsou udûlány tak, aby se vrátila zpût pÛvodní funkce, tj. aby se zkulturnila krajina pro své obyvatele. Pole neumûle spojená b˘val˘m JZD byla rozdûlena, do‰lo k obnovení pÛvodních cest… „Staráme se o sebe a o dûdinu tak, jak je normální,“ fiíká Karel Kaln˘ a mnû jeho slova zní trochu jako z jiného svûta. Západnû od na‰ich hranic moÏná, ale u nás je‰tû kaÏd˘ hledí spí‰e na sebe a pan Kaln˘ se sv˘mi názory ohlednû obecného blaha pÛsobí jako z jiné planety. KéÏ by takov˘ch bylo více! âlovûk by si myslel, Ïe za tato zlep‰ení budou panu Kalnému místní „líbat ruce“, ale není to pravidlem. Je to Statek Habfií, kter˘ vyvíjí iniciativu a snaÏí se s místními obyvateli vycházet a udrÏovat dobré vztahy. Jsem ráda, Ïe jsem tuto farmu nav‰tívila a seznámila se s racionálním, vstfiícn˘m a konstruktivním pfiístupem jejího vedení. Více takov˘ch a na‰e zemû by byla záhy jako ze ‰katulky! Pfieji jim hodnû ‰tûstí a úspûchÛ ve v‰ech jejich budoucích aktivitách! O Statku Habfií, a. s. se dozvíte více na jeho webov˘ch stránkách www.habri.eu

Den francouzského masného skotu 22. 9. 2010 v Pojedech Historie farmy B˘valé jednotné zemûdûlské druÏstvo ve stfiedoãeské vesniãce Pojedy na Nymbursku se s nov˘m vlastníkem pomalu mûní na farmu lep‰ího evropského standardu. Klasické zemûdûlské hospodafiení v Polabí nahradila zemûdûlská v˘roba s úzkou specializací na chov francouzského masného skotu. Zemûdûlské objekty typické socialistické architektury ‰edesát˘ch let postavené na panském dvofie z poãátku 14. století byly zrekonstruovány v osobitém stylu s vyuÏitím historicky tradiãních materiálÛ – dfieva, pískovcov˘ch kvádrÛ a cihel. Farma se zamûfiila na chov masného francouzského skotu pro chov plemenn˘ch zvífiat ve vlastních odchovnách v Pojedech, PodluÏanech, RoÏìalovicích a Hasinû a na intenzivní v˘krm vysoce kvalitní masné produkce pro trh EU. Chovem provûfien˘ch francouzsk˘ch plemen je moÏné dosáhnout vysoké kvality masa cenûné na trhu v západní Evropû znaãené známkou Label Rouge, o kterou farma Pojedy usiluje. Zastoupení plemen na farmû Z hlediska plemen jsou to produkãní chovy Limousine, Gascognne, Aubrac, Parthenaise a experimentální chov v âechách dosud nezastoupen˘ch plemen Rouge des Pres, Brune z Andorry, Vosgiene a Bazadaise. V souãasné dobû je na farmû stabilizován poãet chovn˘ch plemen i poãet plemenic jednotliv˘ch plemen a farma mÛÏe pfiedvést cca 700 ãistokrevn˘ch jedincÛ. Pfiedev‰ím v‰ak mÛÏe prezentovat dva nové chovy plemen Aubrac

❒ Farma Pojedy (foto: Radko Samek)

❒ Mapa původu plemen ve Francii (foto a grafika: Radko Samek)

a Parthenaise, pro které jsou vytváfieny plemenné knihy v âR a jejich roz‰ífiení lze vzhledem k jejich kvalitám a charakteristikám brzy oãekávat i v âechách. Den francouzského masného skotu 22. 9. 2010 v Pojedech Ve stfiedu 22. 9. 2010 pfiipravujeme spolu s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu na farmû pfiedstavení plemen Aubrac a Parthenaise a taktéÏ bude pfiedstavena kolekce dal‰ích doposud nezastoupen˘ch francouzsk˘ch plemen v âechách. Akce bude probíhat v souãinnosti zástupcÛ plemenn˘ch knih ze zemû pÛvodu. Úãast potvrdily i francouzské obchodní firmy, které mají zájem o spolupráci s ãesk˘mi chovy produkujícími kvalitní jedince. Nedílnou souãástí dnÛ francouzského skotu bude prezentace produkce masn˘ch plemen, kterou budou upravovat francouz‰tí kuchafii. Pfiedstaví se rovnûÏ specializovaní v˘robci s˘rÛ z plemen Aubrac a Vosgienne. V areálu farmy budou pfiipraveny moÏnosti prezen-

tace jednotliv˘ch chovÛ i v˘robcÛ produktÛ. Vybraná v˘‰e uvedená francouzská masná plemena budou prezentována ve v‰ech kategoriích. Ve‰kerá pfiedstavená plemena budou do budoucna na farmû Pojedy k odbûrÛm zájemcÛm a bude zde téÏ moÏno získat plemenné b˘ky z novû zfiizované vlastní odchovny. Pfiipravuje se i specializovan˘ obchod na regionální produkty z této farmy v RoÏìalovicích. Závûr Závûrem si dovoluji pozvat v‰echny zájemce a pfiíznivce do Pojed na strávení pfiíjemného dne s francouzsk˘m masn˘m skotem. Je to pfiíleÏitost k v˘mûnû zku‰eností a seznámení se s ‰irokou kolekcí nov˘ch masn˘ch plemen v âR a i s jejich produkty. ZároveÀ i moÏnost navázat pfiípadné kontakty s dodavateli i odbûrateli z âR a Francie. Jifií Petersik, majitel Farmy Pojedy S vyuÏitím podkladÛ Races bovines de France a ing. Jaroslava Burdy.

27

Parazitární choroby skotu (IV. ãást) Ing. Pavla Vydrová, PhD. JiÏ ve tfiech pfiedchozích vydáních zpravodaje (III/09, IV/09 a I/10) jsme tuto rubriku o onemocnûní skotu vûnovali parazitárním chorobám a nebude tomu jinak ani v tomto ãísle. Rozdûlili jsme si cizopasníky dle rÛzn˘ch vztahÛ a zamûfiili se podrobnûji na motolice (fasciolózu a dicroceliózu), babezielózu (klí‰tûnku hovûzí), ãervivost (slezová, stfievní a plicní) a uhfiivost (cysticerkóze). Dal‰í ãást byla vûnována tzv. ektoparazitÛm (vnûj‰ím parazitÛm), které jsme si pro lep‰í pfiehlednost rozdûlili na dvû skupiny – entomózy (vyvolávané bodav˘m i nebodav˘m hmyzem) a akarózy (vyvolávaná roztoãi). Z onemocnûní patfiících do první skupiny jsme si popsali stfieãkovitost skotu a okrajovû také klí‰Èatovitost, mallofagózu, anoplurózu, muchniãkovitost, ovádovité, bodalkovité, bzuãivkovité a komáry jako zástupce entomóz. Ze zástupcÛ druhé skupiny – akaróz – jsme se zamûfiili na velmi závaÏné a nepfiíjemné onemocnûní jehoÏ pÛvodcem je zákoÏka svrabová a dále pak na trudníkovitost skotu. Dne‰ní, ãtvrtá a zároveÀ závûreãná ãást o parazitárních onemocnûních skotu, bude vûnovaná pfieváÏnû okrajov˘m parazitózám, napfi. onemocnûní které vyvolává Trichinella spiralis a Toxoplasma gondii. Dále se pak zamûfiíme na ‰krkavãitost, vrtohlavost, kokcidiózu, myáze a „nové“ onemocnûní beznoitiózu. Trichinelóza (Trichinella spiralis) PÛvodce Trichinelóza je kosmopolitnû roz‰ífiené parazitární onemocnûní zpÛsobované larvami svalovce stoãeného (Trichinella spiralis; Owen 1833), jehoÏ hostitelem jsou zejména divoce Ïijící zvífiata – savci i ptáci. Dospûlci Ïijí pfiedev‰ím v tenkém stfievû hlodavcÛ, prasat, ‰elem, li‰ek, divok˘ch prasat i ãlovûka. Trichinely jsou biohelminté (geohelminté), v jejichÏ Ïivotním cyklu chybí exogenní fáze, coÏ znamená, Ïe se nevyskytují ve vnûj‰ím prostfiedí mimo hostitele. Zvlá‰tností jejich v˘vojového cyklu je, Ïe jeden hostitel slouÏí jako definitivní hostitel a mezihostitel zároveÀ. Samiãky jsou viviparní (rodí Ïivé larvy) a jejich velikost se pohybuje

28

❒ Trichinelóza – helmint

v rozmezí 3–3,9 mm, samci jsou o nûco men‰í (1,2–2,2 mm). Kromû druhu Trichinella spiralis jsou známe také dal‰í druhy Trichinella britovi (mírné pásmo palearktu), T. nelsoni (tropy – Afrika), T. nativa (polární oblasti), T. murrelli, T. pseudospiralis, atd. Odolnost v prostfiedí T. spiralis je málo rezistentní vÛãi mrazu. Ve svalovinû hostitele mohou larvy pfieÏívat i nûkolik let, nebo odumírají a kalcifikují. Zdroje a ‰ífiení infekce, patogeneze Nákaza koluje pfiedev‰ím mezi divoce Ïijícími masoÏravci a v‰eÏravci, nejãastûji jsou infikováni hlodavci. Z domácích zvífiat parazituje svalovec pfiedev‰ím u prasat, vyskytne se ale také u psÛ, koãek a byly zji‰tûny i ojedinûlé nálezy u koní a skotu. Hostitelsk˘ cyklus probíhá nejãastûji mezi prasetem a potkanem. Definitivní hostitel se nakazí konzumací masa obsahujícího infekãní larvy. Po natrávení v Ïaludku hostitele se larvy uvolní, pfiecházejí do tenkého stfieva, kde do 2–6 dní pohlavnû dospívají. Po kopulaci se samice zavrtávají do stfievní sliznice, kde vyprodukují 200–1600

❒ Trichinelóza – cysty ve svalovině

larev L1 (1. larvální stádium) o velikosti 100 µm. Nákaza hostitele je tedy velmi masivní. Samice Ïijí ve stfievû 4–6 t˘dnÛ. Vylíhnuté larvy poté pronikají do lymfatické soustavy a dále do krve, která je roznese do pfiíãnû pruhované svaloviny po celém tûle. Larvy v pfiíãnû pruhované svalovinû naru‰ují myofibrily svalÛ, rostou a postupnû se opouzdfií – encystují (vytvofií ochrann˘ obal – kapsulu). Kapsuly jsou oválného aÏ citrónovitého tvaru. Takto opouzdfiené larvy jsou Ïivotaschopné, respektive infekceschopné aÏ 10 let (u lidí aÏ 30 let). Encystace v modifikovan˘ch svalov˘ch buÀkách zaji‰Èuje larvám dostateãnou v˘Ïivu. Pfii napadení jin˘ch tkání se cysta nevytvofií a larva je buì zlikvidována imunitním systémem hostitele, nebo se vrací do krevního obûhu. Dal‰í jedinec se nakazí pozfiením svaloviny s Ïiv˘mi opouzdfien˘mi larvami. Svalovce je moÏné odhalit pfiedev‰ím ve Ïv˘kacích, brániãních, bfii‰ních a jazykov˘ch svalech. Napfi. bránice se povinnû vy‰etfiuje na pfiítomnost T. spiralis u stfielen˘ch divoce Ïijících prasat. Pfiesto, Ïe je ãlovûk jen neefektivním a slep˘m ãlánkem cyklu T. spiralis, jedná se u nûho o velmi nebezpeãné onemocnûní zpÛsobované nejãastûji pozfiením nedostateãnû tepelnû upraveného (vepfiového) masa obsahujícího Ïivé infekãní larvy. Projevy a klinické pfiíznaky JiÏ druh˘ den po pozfiení infikovaného masa zahajují larvy v tûle nového hostitele invazi. Stfievní fáze tohoto onemocnûní u ãlovûka trvá zhruba t˘den a projevuje se bolestmi bfiicha, zvracením a prÛjmem. PrÛbûh druhé (migraãní a svalové) fáze trichinelózy závisí na mnoÏství larev v organizmu. Projevuje se horeãnat˘m stavem, únavou, otoky, vyráÏkou, bolestmi v postiÏen˘ch pfiíãnû pruhovan˘ch svalech i poruchami jejich funkce, pálením nebo bolestí oãí a sníÏenou tolerancí ke stresu. V krajních situacích mÛÏe dojít k ochrnutí dÛleÏit˘ch svalÛ, pfiedev‰ím d˘chacích. Pfii masivní infekci a vysoké toxémii mÛÏe trichinelóza i v dne‰ní dobû konãit smrtí. Diagnóza Základní vy‰etfiovací metodou (v masném prÛmyslu) je dodnes postup

váno jiÏ v pozdûj‰í fázi, kdy se projevuje horeãkou ãi tfiesem, je úspû‰nost léãby prakticky nulová a mÛÏe dojít i ke smrti jedince. Pfii léãbû trichinelózy (trichinózy) se podává v první fázi onemocnûní silné projímadlo a v obou fázích pak mebendazol nebo albendazol. Pro jejich protizánûtlivé úãinky je nûkdy terapie kombinována s kortikoidy. Prevencí je dÛsledná veterinární kontrola divoce Ïijících i domácích prasat. ❒ Trichinelóza – stočení helmintů

zaveden˘ jiÏ roku 1864 Rudolfem Virchowem, tzv. kompresní metoda (diagnostika larev ve svalovinû). Na jatkách se bûÏnû pouÏívá tzv. kompresorium, které se skládá ze dvou siln˘ch skel rozdûlen˘ch na 28 polí a opatfien˘ch ‰rouby pro vzájemné spojení a stlaãení ãerstv˘ch vzorkÛ svaloviny vy‰etfiovan˘ch zvífiat (nejãastûji z bránice). Je-li potfieba vy‰etfiit vût‰í mnoÏství vzorkÛ, pouÏívá se tzv. koncentraãní trávicí metoda (vy‰etfiení získaného sedimentu trichinoskopem). Tato metoda, která je závazn˘m postupem na vy‰etfiení trichinelózy v zemích EU, je ãasovû i finanãnû nároãná a má niÏ‰í citlivost pfii porovnání se sérologick˘mi testy, ke kter˘m se postupnû pfiechází. Tfietí metodou laboratorní diagnostiky je tedy sérologick˘ prÛkaz protilátek (ELISA,...). Sérodiagnostické metody jsou v souãasné dobû vyuÏívány zejména na vy‰etfiení krevních sér ãi vzorkÛ tkáÀové tekutiny. MoÏn˘m vyuÏitím tûchto metod jsou také studie imunitních odpovûdí pfii dlouhodob˘ch infekcích. MoÏnou alternativou pro diagnostiku trichinelózy jsou imunologické metody zaloÏené na principu nepfiímého ELISA (Enzyme-Linked Immunosorbent Assay) testu. ELISA test nebyl doposud standardizován a je v˘znamn˘m a aktuálním tématem v souãasné problematice diagnostiky trichinelózy. Tento test by mûl slouÏit nejen k nepfiímé diagnostice trichinelózy u zvífiat poráÏen˘ch na jatkách, ale také k diagnostice trichinelózy u volnû Ïijících zvífiat. Diagnostika trichinelózy u ãlovûka se opírá o klinick˘ stav hostitele, o údaj poÏití nedostateãnû tepelnû zpracovaného masa a o prÛkaz protilátek v krvi pacienta. Terapie, prevence, tlumení Pokud je onemocnûní diagnostiko-

Historie Jako první si trichinel v‰iml jiÏ roku 1835 student prvního roãníku medicíny v Lond˘nû – James Paget a jeho objev publikoval pod názvem Trichina spiralis jeho profesor Robert Owen. Svalovec tu ale byl samozfiejmû uÏ dlouho pfied tímto objevem, archeoparazitologick˘m v˘zkumem byly zji‰tûny cysty svalovce v tkáních star˘ch více jak 3000 let. V˘skyt v âR U nás se infekce T. spiralis u ãlovûka objevuje v posledních desetiletích jen velmi vzácnû (1954 – SmrÏov u Pacova, 1998 – Vala‰ka na Slovensku). Mnohem ãastûji se v‰ak trichinelóza vyskytuje u li‰ek, divoãákÛ, jezevcÛ a psíka m˘valovitého – pfiedev‰ím na severní a jiÏní Moravû. V˘skyt ve svûtû V Evropû jsou nejãastûj‰ími hostiteli drobní hlodavci, divoká prasata, ale také li‰ky, tchofii, jezevci, vlci a medvûdi. Ve svûtû je obecnû toto onemocnûní pomûrnû roz‰ífiené (viz mapa v˘skytu ve svûtû). Nákaza se u lidí v podstatû nevyskytuje v zemích, kde se nekonzumuje vepfiové maso.

❒ Trichinelóza – výskyt ve světě

·krkavãitost (Ascaridosis) Je roz‰ífien˘m parazitárním onemocnûním v‰ech druhÛ (hospodáfisk˘ch) zvífiat i lidí.

❒ Škrkavičnost – oblý červ

PÛvodce PÛvodcem je obl˘ ãerv (‰krkavka) dorÛstající velikosti 15 aÏ 30 cm. ·krkavky jsou geohelminté, v˘voj u nich tedy probíhá bez mezihostitele. U skotu cizopasí konkrétnû Neoascaris vitulorum. Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí Vajíãka ‰krkavek jsou velmi odolná vÛãi nízk˘m teplotám (vydrÏí ve vnûj‰ím prostfiedí i pfies zimní období) a ani bûÏné desinfekãní prostfiedky je spolehlivû neniãí. Zdroje, ‰ífiení infekce a patogeneze Vajíãka se dostávají do vnûj‰ího prostfiedí v˘kaly hostitele. Pfii teplotách 25–30 °C prodûlávají r˘hování, které trvá 2–4 t˘dny. K invazi nov˘ch hostitelÛ dochází nejãastûji poÏitím zneãi‰tûné potravy (krmiva), ale zdrojem infekce jsou nemocná zvífiata i voda. Trávicím traktem se vajíãka dostanou aÏ do tenkého stfieva, kde se z nich líhnou larviãky, které pronikají pfies stûnu stfievní do vrátniãního krevního obûhu a do mízních cév. Krví jsou zaná‰eny do jater a následnû do plic, kde prodûlávají sloÏit˘ v˘voj (morfogenezi). Poté jsou zvífietem, kterému vyvolávají sv˘m dráÏdûním ka‰el, vyka‰lávána a spolknuta (prÛdu‰nicí se dostanou do hltanu) a trávicím systémem pfiecházejí do tenkého stfieva, kde pohlavnû dospívají a samice kladou vajíãka (aÏ 200 000 ks), která se dostávají v˘kaly do vnûj‰ího prostfiedí a cel˘ cyklus se uzavírá. Projevy a klinické pfiíznaky ·krkavky parazitující v trávicím traktu se Ïiví krví, kdy pfii velmi masivní invazi zpÛsobují hostiteli poruchy trávení jako prÛjmy, nechutenství, zvracení, katar stfiev, ucpání stfiev a perforaci = úhyn postiÏeného zvífiete. Dále se mohou dostavit pfiíznaky jako skfiípání zubÛ, zaostávání v rÛstu, zv˘‰ená teplota, ucpání ÏluãovodÛ zpÛsobující ikterus (Ïloutenku), nervové pfiíznaky

29

(malátnost, apatiãnost) a pfii migraci larev do plic je také jedním z pfiíznakÛ ka‰el. Terapie, prevence, tlumení Promofienost chovÛ je vizitkou ‰patné hygieny chovu a zanedbáváním základních pravidel asanace. MoÏnou léãbou je radikální dehelmintiazace antihelmintiky se ‰irok˘m spektrem (Ivomec, Bioverm atd.). Jako preventivní opatfiení je dÛleÏité pfiedev‰ím dodrÏování hygienick˘ch zásad, desinfekce (2% NaOH) i kontrola v˘kalÛ. U ãlovûka je dobrou prevencí mytí rukou, péãe o zdravotnû nezávadnou potravu (zejména zeleninu a ovoce) a depistáÏ (vyhledávání nemocn˘ch nebo zdrojÛ nemoci v populaci) osob podezfiel˘ch z nákazy. V˘skyt ve svûtû Toto parazitární onemocnûní se vyskytuje celosvûtovû. Vrtohlavost (Coenuroza) Vrtohlavost je jedním z parazitárních onemocnûní, které bylo popisováno jiÏ pfied mnoha stovkami let, zejména v chovech ovcí (ojedinûle i u skotu).

❒ Vrtohlavost – tasemnice vrtohlavá

PÛvodce PÛvodcem tohoto onemocnûní je tasemnice vrtohlavá (Taenia multiceps), respektive její larvální stádia – boubele (Coenurus cerebralis), která se vyskytující v mozku nebo mí‰e. Zdroje, ‰ífiení infekce a patogeneze Mezihostitelem je u tohoto onemocnûní ovce (ojedinûle skot) a koneãn˘m hostitelem jsou masoÏravci (ovãáãtí psi). Nejãastûji jsou hostitelé nakaÏeni pitím vody kontaminované psími v˘kaly, ve kter˘ch jsou vajíãka této tasemnice obsaÏena. Po pozfiení jsou vajíãka transportována krevním fieãi‰tûm do celého tûla, ale vyvíjí se dále jen ta, která se dostanou do mozku. Boubel (larvocysta), jako v˘vojové stádium tasemnice Coenurus cerebralis napadající mozkovou tkáÀ, vyvolává nervové poruchy – zánûty mozkov˘ch blan a atrofii mozku (v dÛsledku svého rÛstu a tlaku na mozkovou tkáÀ).

30

Projevy a klinické pfiíznaky Zvífiata jsou neklidná, skfiípají zuby, pozdûji mají nekoordinované pohyby – otáãejí se dokola, hubnou, nepfiirozenû drÏí hlavu a hynou. Terapie, prevence, tlumení Prevencí je pravidelné odãervování pastevních a honáck˘ch psÛ, ãímÏ se pfieru‰í Ïivotní cyklus tohoto parazita. Léãba je v dÛsledku lokalizace parazita v mozku neúãinná. Myáze Myáze, neboli napadení zvífiat larvami hmyzu, b˘vá roz‰ífieno zejména v chovu ovcí a koz, ale i paseného skotu. K v˘voji potfiebují nakladená vajíãka pfiíznivé podmínky, ty pfiedstavují na tûle zvífiete drobné ranky, odûrky ãi jiná po‰kození. Pfii masivním napadení hrozí riziko znaãn˘ch sekundárních infekcí postiÏen˘ch ran (zejména doprovodné infekce), které mohou vyústit aÏ v úhyn zvífiete. Zejména velmi rizikové jsou krvavé chirurgické zákroky, které nejsou fiádnû o‰etfieny desinfekãním prostfiedkem a které nejsou v prÛbûhu nûkolika dnÛ po jejich uskuteãnûní chovatelem kontrolovány. Nejroz‰ífienûj‰í je napadení ran, které vznikly v dÛsledku perforace u‰ního boltce (aplikace u‰ních známek), ale napadená b˘vá ãasto také krajina stydká, kofien ocasu, krajina fiitní aj., coÏ jsou místa ideální pro v˘voj vajíãek v larvy (zejména místa s koÏními záhyby). U zvífiat, která nemají hust˘ pokryv tûla je léãbou mechanické odstranûní viditeln˘ch larev, o‰etfiení místa desinfekcí a jako prevenci je vhodné pouÏití repelentního pfiípravku a aplikace antiparazitik. DÛleÏité je fiádnû o‰etfiit poranûní a rány. V nûkter˘ch pfiípadech veterinární lékafi aplikuje antibiotika. Prevence spoãívá v dÛkladném o‰etfiení i sebemen‰ích ran a pravidelné kontrole zdravotního stavu zvífiat. Aplikace repelentÛ u nûkter˘ch druhÛ zvífiat neb˘vá na ‰kodu. Toxoplasmóza (Toxoplasma gondii) PÛvodce PÛvodce onemocnûní Toxoplasma gondii zafiazujeme v rámci zoologického systému mezi parazitické prvoky, pfiesnûji mezi fakultativnû heteroxenní (podmínûnû vícehostitelské) kokcidie. Prvok parazituje intracelulárnû (vnitrobunûãnû), napadá v‰echny buÀky hostitele kromû ãerven˘ch krvinek, pfiiãemÏ se projevuje v˘raznou afinitou k nervové tkáni.

❒ Toxoplasmóza – cysta. Asi třetina onemocnění člověka je přenášena masem prasat, skotu a ovcí obsahujícím tyto cysty.

Inkubaãní doba Inkubaãní doba se pohybuje od 5–23 dnÛ. Odolnost v rÛzném prostfiedí DÛleÏit˘m faktorem pro ‰ífiení T. gondii tkáÀov˘mi cystami je jejich schopnost pfieÏívání v mase. Nejvíce pokusÛ bylo provedeno s toxoplazmov˘mi cystami v mase vepfiovém, formou biologick˘ch pokusÛ na laboratorních zvífiatech. V fiadû z nich bylo prokázáno, Ïe toxoplazmové tkáÀové cysty pfieÏívají pfii teplotû 1 aÏ 4 °C po dobu 3 t˘dnÛ, pfii teplotû –7 °C celkem 12 dní a pfii teplotû –12 °C okamÏitû hynou. Pfii vy‰‰ích teplotách se prokázalo, Ïe v˘vojová stádia T. gondii ve vepfiovém mase hynou okamÏitû pfii 67 °C a pfii 50 °C za 6 minut. Z tûchto údajÛ je zfiejmé, Ïe standardní tepelné opracování masa stádia T. gondii spolehlivû usmrcuje. Vnû hostitelského organismu, v teplé a vlhké pÛdû nebo ve vodû, mohou oocysty T. gondii pfieÏívat témûfi rok, ve stfievû ÏíÏal a koprofágních broukÛ tfii t˘dny. TkáÀové cysty uvnitfi hostitele jsou Ïivotaschopné po dlouhou dobu, pravdûpodobnû i po cel˘ Ïivot zvífiete a odolávají i pÛsobení trávicích enzymÛ. Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) Toxoplazmóza je zoonóza teplokrevn˘ch obratlovcÛ, jejímÏ koneãn˘m hostitelem jsou koãkovité ‰elmy, zejména koãka domácí. Infekce se ‰ífií nejãastûji alimentární cestou. Mezihostiteli T. gondii mohou b˘t kozy, ovce, králíci a jiní hlodavci, vepfii, skot, kufiata a jiní ptáci. U v‰ech zvífiat mohou b˘t pfiítomna infekãní stadia v tkáních (svalech nebo mozku), ale pouze u koãkovit˘ch ‰elem prodûlává T. gondii sexuální stadium. Vyluãování oocyst T. gondii ve v˘kalech bylo prokázáno u v‰ech koãkovit˘ch ‰elem. K vyluãování oocyst dochází vût‰inou pfii primární infekci mlad˘ch koãek ve vûku 3–8 mûsícÛ. Mladé koãky vyluãují v˘kaly oocysty pouze po dobu 1–3 t˘dnÛ, nicménû za tuto dobu mÛÏe vylouãit aÏ 150 milionÛ oocyst. K opa-

kovanému vyluãování oocyst bûhem dal‰ího Ïivota koãky dochází zcela v˘jimeãnû a probíhá ve velmi nízké intenzitû. Domácí zvífiata se li‰í vnímavostí k infekci T. gondii a také v poãtu a distribuci tkáÀov˘ch cyst. Nejvíce toxoplazmov˘ch cyst se vytváfií v mase prasat, ovcí a koz. Ménû cyst se vytváfií v mase hrabavé drÛbeÏe a králíkÛ a relativnû málo se vytváfiejí toxoplazmové cysty v mase skotu. K nakaÏení ãlovûka dochází nejãastûji tzv. tachyzoity, coÏ jsou vegetativní formy parazita, které se rychle rozmnoÏují a mohou napadnout jakoukoliv buÀku ãlovûka nebo teplokrevn˘ch obratlovcÛ (kromû erytrocytÛ). Primární infekce vzniká spolknutím infekãních oocyst u dûtí pfii hraní na místech, kde koãky kálejí; konzumací syrového nebo nedostateãnû tepelnû opracovaného masa; vodou kontaminovanou fekáliemi koãek; mlékem infikovan˘ch koz nebo krav apod. K transplacentárnímu pfienosu dochází u tûhotn˘ch Ïen s rychle se mnoÏícími tachyzoity v krevním obûhu, vût‰inou pfii primární infekci. Vzácn˘ je pfienos cyst transfuzí nebo transplantací. ZpÛsob nákazy ãlovûka masem s tkáÀov˘mi cystami je velmi ãasto podceÀován. Odhaduje se, Ïe asi tfietina onemocnûní ãlovûka je pfiená‰ena masem prasat, skotu a ovcí obsahujícím tyto cysty. Oproti tomu zpÛsob nakaÏení prostfiednictvím nepasterizovaného mléka je velmi ojedinûl˘, neboÈ pfiedpokládá akutní pomnoÏovací fázi infekce toxoplazmózy u laktujícího zvífiete (kráva, koza, ovce). Pouze v prÛbûhu této fáze toxoplazmózy jsou stádia T. gondii vyluãována mlékem. Dal‰ím limitujícím faktorem tohoto zpÛsobu nakaÏení je velká citlivost rychle se dûlících stádií T. gondii na kyselé prostfiedí a na pÛsobení pepsinu v Ïaludku. Tachyzoity se jako zdroj infekce uplatÀují i pfii transplacentárním pfienosu, kter˘ se vyskytuje jen u ãlovûka, ovcí a koz. U ostatních druhÛ, jako napfi. u skotu, je transplacentární pfienos na plod velmi vzácn˘. U ovcí a koz je toxoplasmóza spoleãnû s chlamydií Chlamydophila abortus nejãastûj‰í infekãní pfiíãinou potratÛ. Onemocnûní b˘vá nejrizikovûj‰í v dobû gravidity, kdy v dÛsledku transplacentárního pfienosu (pfienos na plod matky) mÛÏe dojít k po‰kození plodu (hydrocephalus nebo kalcifikace plodu,

mumifikace) a následnû i potratu. Onemocnûní je manifestováno horeãkou, která vzniká v dÛsledku reakce na metabolity tohoto parazita. Zánûtlivé zmûny postihují také mozek, coÏ je velice závaÏné. Toto onemocnûní není pfienosné z ãlovûka na ãlovûka. Patogeneze (vznik a v˘voj chorobn˘ch zmûn v tûle) Toxoplasma gondii má velmi komplikovan˘ v˘voj a k dokonãení v˘voje potfiebuje více hostitelÛ. Po perorální infekci zvífiete pronikají sporozoity (z oocyst) a bradyzoity (z tkáÀov˘ch cyst) do stfievní sliznice, zde se mûní ve zmiÀované tachyzoity, ty se intenzivnû mnoÏí a pronikají do ostatních tkání a vytváfiejí zde zánût. Vût‰ina zdrav˘ch jedincÛ pfiekoná toto stádium asymptomaticky (bezpfiíznakÛ), nebo jen s mírn˘mi pfiíznaky a infekce pfiejde do latentní formy. TkáÀové cysty jsou lokalizované nejãastûji v nervové tkáni (v mozku) a v dal‰ích tkáních hostitelÛ, kde pfieÏívají nûkolik mûsícÛ aÏ po cel˘ Ïivot jedince. V˘voj pokraãuje, kdyÏ je tkáÀ s cystami pozfiena dal‰ím hostitelem. Pokud pozfie tkáÀ s cystami T. gondii koãka nebo jiná koãkovitá ‰elma, vytváfiejí se v jejich stfievních buÀkách kulovitá stádia, tzv. oocysty, které po v˘voji ve stfievû koãky odcházejí v˘kaly do vnûj‰ího prostfiedí. Koãka je v rámci v˘voje T. gondii oznaãována jako definitivní hostitel. PfiestoÏe koãka vyluãuje oocysty T. gondii v˘kaly pouze nûkolik dní, jejich poãet odcházející v˘kaly je znaãn˘ a pohybuje se v desítkách miliónÛ. Oocysty T. gondii prodûlávají ve vnûj‰ím prostfiedí nûkolikadenní proces zrání, tzv. sporulaci, po které se stávají infekãní pro dal‰í hostitele. Odolávají podmínkám vnûj‰ího prostfiedí a dlouho zÛstávají infekãní pro v‰echny teplokrevné obratlovce, ktefií se nakazí jejich pozfiením. V organismu se uvolÀují z oocyst drobná rohlíãkovitá stádia, která se nejprve rychle pomnoÏují a namnoÏená stádia jsou krví roznesena do rÛzn˘ch orgánÛ a tkání (zejména v kosterních svalech, bránici, myokardu a v mozku), kde z nich vznikají jiÏ zmínûné tkáÀové cysty. V tûchto cystách dochází k dal‰ímu pomalému mnoÏení a kolem nich se formuje tenká stûna. ·ífiení toxoplazmózy je také moÏné bez tvorby oocyst ve stfievû koãky. Pokud pozfie tkáÀ s cystami T. gondii jin˘ teplokrevn˘ obratlovec neÏ koãka, dochází v jeho

stfievû k uvolnûní stádií z cyst a po dal‰ím pomnoÏení mimo stfievo se vytváfiejí nové cysty v orgánech. U tûchto hostitelÛ nedochází k tvorbû oocyst ve stfievní sliznici a oznaãujeme je jako mezihostitele. Dal‰ím moÏn˘m zpÛsobem nákazy je infekce plodu pfies placentu. K tomuto pfienosu dochází v poãáteãním stádium infekce tkáÀov˘mi cystami nebo oocystami, kdy se stádia T. gondii nacházejí v krvi matky a pronikají pfies placentu a napadají plod v dûloze. Projevy a klinické pfiíznaky U vût‰iny osob, které jsou infikovány po narození, tzn. po pozfiení oocyst nebo tkáÀov˘ch cyst, probíhá toxoplazmóza bez v˘razn˘ch klinick˘ch pfiíznakÛ. U malého poãtu pacientÛ se projevuje infekce jako horeãnaté onemocnûní s v˘raznou únavou a zvût‰ením mízních uzlin v oblasti krku. StupeÀ onemocnûní je v˘raznû ovlivnûn stavem imunity nemocného. U pacientÛ s naru‰en˘m imunitním systémem (HIV pacienti, po transplantaci, po ozáfiení) jsou pfiíznaky v˘raznûj‰í a pokud není toxoplazmóza v tûchto pfiípadech léãena, konãí smrtelnû. ZávaÏn˘m onemocnûním je vrozená toxoplazmóza, která je následkem získané infekce matky pfied nebo v prÛbûhu tûhotenství. Pravdûpodobnost vzniku infekce plodu a závaÏnosti postiÏení závisí na období tûhotenství, kdy dochází k infekci. U plodÛ infikovan˘ch v první tfietinû tûhotenství dochází ke spontánním potratÛm, pfiedãasn˘m porodÛm, vodnatelnosti hlavy a k poruchám ãinnosti mozku a zraku u narozen˘ch dûtí. PostiÏení je patrné hned po porodu nebo bûhem prvních mûsícÛ Ïivota. Pfii infekci v pozdní fázi tûhotenství se neobjevují u dítûte Ïádné pfiíznaky onemocnûní, ale cysty T. gondii pfietrvávají v mozku, oku, ve svalech nebo jin˘ch orgánech. Pozdûji se infekci mÛÏe projevit jako onemocnûní oãí nebo jako onemocnûní, které se projevuje zmûnûnou ãinností mozku. Diagnóza Diagnostika toxoplazmózy je zaloÏena na sérologickém vy‰etfiení, histologickém vy‰etfiení lymfatick˘ch uzlin, placenty, prÛkazu trofozoitÛ v tkáních nebo izolaci T. gondii. Terapie, prevence, tlumení Pfii léãbû u lidí se pouÏívá kombinace pyrimethaminu se sulfadiazinem

31

a kyselinou listovou po dobu 4 t˘dnÛ. Mezi preventivní opatfiení pfied nákazou oocystami vyluãovan˘mi koãkami patfií: – om˘vání ovoce, zeleniny pfied konzumací – ochrana jídla pfied mouchami, ‰váby a dal‰ím hmyzem – vyhnout se kontaktu s materiály, které jsou potenciálnû kontaminovány v˘kaly koãek, pfiípadnû pouÏívání rukavic pfii manipulaci s takov˘mi materiály – dezinfikovat koãiãí „záchod“ – doma chované koãky nekrmit syrov˘m masem Dále prevence infekce z masa, vajec a mléka: – dostateãná tepelná úprava masa – nedot˘kat se sliznice úst a oãí pfii manipulaci se syrov˘m masem – um˘vat se ruce po manipulaci se syrov˘m masem – um˘vat kuchyÀské povrchy, které pfii‰ly do styku se syrov˘m masem – vafiit vejce, nepít nepasterizované nebo nesvafiené mléko Prevence infekce nebo onemocnûní plodu: – prevence infekce matky – sérologické testování Ïen v riziku – léãba akutních infekcí v tûhotenství sniÏuje moÏnost pfienosu T. g. na plod aÏ o 60 % – stanovení infekce plodu pomocí ultrazvuku, amniocentézou a sérologick˘m vy‰etfiením vzorku fetální krve – léãba plodu sniÏuje závaÏnost onemocnûní NejdÛleÏitûj‰ím opatfiením, jak zmen‰it riziko nakaÏení oocystami, je dodrÏování hygieny pfii kontaktu s koãkami a zamezení defekace koãek na pískovi‰tích a záhonech. Nákaza podléhá povinnému hlá‰ení. V˘skyt v âR V posledních dvaceti letech byl sledován v˘skyt toxoplazmov˘ch protilátek v krvi domácích i volnû Ïijících zvífiat v rÛzn˘ch oblastech âR. V˘sledky tohoto prÛzkumu ukázaly, Ïe nejãastûji se mÛÏeme infikovat nedostateãnû tepelnû opracovan˘m masem ovcí, koz a králíkÛ. U více neÏ poloviny jedincÛ tûchto druhÛ zvífiat byly prokázány toxoplazmové protilátky, které nepfiímo dokazují pfiítomnost tkáÀov˘ch cyst. U prasat se v˘skyt toxoplazmov˘ch protilátek pohyboval od 10 do 31 % v závislosti na pouÏité metodû prÛkazu. U skotu byl v˘skyt v rozmezí 1 aÏ 4 %.

32

Z volnû Ïijících zvífiat byla toxoplazmóza nejãastûji prokazována u srnãí zvûfie. V nûkter˘ch lokalitách byly toxoplazmové protilátky zji‰tûny dokonce u v‰ech vy‰etfiovan˘ch kusÛ srnãí zvûfie. V posledních letech byl v âR zaznamenán zv˘‰en˘ v˘skyt (aÏ 1500 pfiípadÛ), pfiiãemÏ 92 % pfiípadÛ je u osob do 45 let Ïivota.

❒ Kokcidióza – prvoci. Patří k nejvýznamnějším parazitárním onemocněním, která jsou velmi nebezpečná zejména pro mláďata.

Inkubaãní doba Inkubaãní doba kokcidií je vût‰inou maximálnû jeden mûsíc.

u zvífiat do jednoho roku Ïivota, star‰í zvífiata b˘vají pfieváÏnû pfiena‰eãi a akutnû vût‰inou neonemocní. V˘vojov˘ cyklus obligátnû monoxenních zástupcÛ ãeledi je velmi sloÏit˘ a je ho moÏno rozdûlit do ãtyfi hlavních ãástí: Sporogonie je oznaãení pro finální ãást v˘vojového cyklu, jehoÏ koneãn˘m stadiem je infekãní exogenní (= zevní) stadium – oocysta. Bûhem procesu sporogonie dochází k uvolnûní oocysty z hostitelské buÀky a k jejímu dûlení ze stadia jedné buÀky tzv. sporontu pfies sporoblasty na finální, infekce schopné sporozoity. Encystace – po pozfiení oocysty vhodn˘m hostitelem dochází k uvolnûní sporozoitÛ z oocyst – k excystaci. Mezi faktory podmiÀující excystaci patfií – tûlesná teplota hostitele, koncentrace CO2, Ïluãové soli a trypsin. Jejich pÛsobením dochází k dezintegraci stûny oocysty a k uvolnûní pohybliv˘ch sporozoitÛ do stfieva. Mergonie (schizogonie) – proces mergonie zaãíná penetrací sporozoitÛ do bunûk hostitele. Uvnitfi buÀky se sporozoity zakulacují a mûní na jednojadern˘ meront. Uvnitfi merontu dochází k mnohoãetnému mitotickému dûlení – tzv. endopolygonii, jejímÏ v˘sledkem jsou rohlíãkovitá stádia – merozoiti. Gametogonie – merozoiti se po penetraci do hostitelské buÀky transformují na stádia pohlavního mnoÏení tzv. gamonty. Zatímco nûkteré merozoity dávají vzniknout samãím mikrogamontÛm, jiné se transformují na samiãí makrogamonty. Jádro mikrogamontu se mnohoãetnû dûlí za vzniku poãetn˘ch mikrogamet. Mikrogamety jsou protáhlé buÀky vybavené dvojicí biãíkÛ, které jim po uvolnûní se z hostitelské buÀky umoÏÀují pfii vyhledávání makrogamontÛ ãil˘ pohyb. Makrogamonty neprodûlávají dûlení, pouze rostou a po oplodnûní mikrogametou se mûní na zygotu, opou‰tûjící hostitelskou buÀku a po sléze i tûlo hostitele.

Zdroje, ‰ífiení infekce a patogeneze Nejãastûji dochází k onemocnûní

Projevy a klinické pfiíznaky Typick˘m pfiíznakem kokcidióz je

V˘skyt ve svûtû Toxoplazmóza je roz‰ífiená v postatû po celém svûtû. Kokcidióza Patfií k nejv˘znamnûj‰ím parazitárním onemocnûním, je vyvolávané prvoky kokciciemi, která jsou velmi nebezpeãná zejména pro mláìata.

❒ Kokcidióza – prvok

PÛvodce Kokcidie jsou obecnû poãetnou skupinou obligátnû intracelulárních (uvnitfi buÀky) jednobunûãn˘ch parazitÛ obratlovcÛ, s nûkolika druhy parazitujícími u bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. Nejpoãetnûj‰í ãeleì Eimeriidae se sv˘mi 18 rody zahrnuje druhy s obligátnû jednohostitelsk˘m-monoxennín typem v˘vojového cyklu spolu s nûkolika druhy se schopností vytváfiet klidová stádia v rezervoárov˘ch hostitelích. Taxonomické zafiazení kokcidií: Tfiída: Sporozoea; Podtfiída: Coccidia; ¤ád: Eucoccidiida; Podfiád: Eimeriina; âeleì: Eimeriidae.

velmi intenzivní, vodnat˘, velmi silnû páchnoucí prÛjem, kter˘ pfii neléãení mÛÏe následnû obsahovat pfiímûs krve, nebo b˘t krvav˘. Zvífiata (mláìata) ‰patnû prospívající a sniÏují se pfiírÛstky. Terapie, prevence, tlumení Léãba je v rukou veterinárních lékafiÛ, ktefií pouÏívají vût‰inou antibiotika a sulfonamidy. Novinkou je napfi. Baycox, suspenze pfiipravená k okamÏitému pouÏití u postiÏen˘ch telat. V˘skyt ve svûtû Kokcidióza je v chovu skotu závaÏn˘m celosvûtov˘m problémem a dokáÏe zpÛsobovat obrovské ekonomické ztráty. Beznoitióza (Besnoitia besnoiti) Jedná se o protozoární infekãní onemocnûní skotu, které bylo diagnostikováno v první polovinû loÀského roku na území Nûmecka, konkrétnû v jednom bavorském zemûdûlském podniku u nûkolika kusÛ dojnic. PÛvodce PÛvodcem onemocnûní je jednobunûãn˘ parazit, kter˘ napadá skot. MnoÏí se v mnoha druzích tûlesn˘ch bunûk infikovan˘ch jedincÛ a vytváfií charakteristické, silnostûnné cysty, které jsou naplnûné tzv. cystozoity. Zdroje a ‰ífiení infekce, patogeneze Toto onemocnûní postihuje pfiedev‰ím kÛÏi a podkoÏí, mukózní membrány, cévy a dal‰í tûlesné tkánû. Chronicky infikovaná zvífiata mohou trpût sklerodermií (zesílená kÛÏe), hyperke-

ratózou (nadmûrné zrohovatûní kÛÏe) a alopécií (ztráta srsti). Onemocnûní se mÛÏe ‰ífiit mechanicky prostfiednictvím krev sajícího hmyzu (ovádi, mu‰ky), coÏ bylo jiÏ prokázáno ve vûdeck˘ch experimentech a zfiejmû i pfiím˘m kontaktem mezi zvífiaty napfi. pfii pfiirozeném páfiení. PÛvodce bovinní besnoitiózy není pro ãlovûka nebezpeãn˘. Maso a mléãné produkty je moÏné bez obav konzumovat. Klinické pfiíznaky Akutní, klinické symptomy jako je horeãka, edémy v podkoÏí a zdufielé lymfatické uzliny se vyskytují jen zfiídka. Mnoho zvífiat, aÏ na v˘skyt nûkolika uzlíkÛ (mal˘ch bíl˘ch teãek) v oãním bûlmu, nevykazuje navenek Ïádné symptomy onemocnûní. U klinicky nemocn˘ch zvífiat je moÏné rozeznat dvû fáze: Akutní fáze (4 aÏ 14 dní po infekci): Onemocnûní zaãíná horeãkou a ventrálními, zánûtliv˘mi, bolestiv˘mi otoky (anasarka – prosáknutí podkoÏí). Zvífiata mají oteklé mízní uzliny, redukovanou chuÈ k Ïrádlu, jsou svûtloplachá, trpí v˘tokem z nosu, prÛjmem a samci vykazují symptomy zánûtu varlat. Chronická fáze (sklerodermální fáze, 3 aÏ 4 t˘dny po infekci): Bûhem chronické fáze onemocnûní dochází ke zhrubnutí a zesílení kÛÏe, která zaãne na povrchu praskat (sloní kÛÏe). Praskliny mohou b˘t zdrojem dal‰ích zdravotních komplikací vyvolan˘ch sekundární bakteriální infekcí nebo napadeny larvami much (myiáza). Terapie, prevence, tlumení Úãinná terapie, jak uvedl Dr. Benja-

min Schade z bavorské veterinární sluÏby, dosud neexistuje. Prevence spoãívá ve vylouãení nákupu zvífiat z oblastí ohroÏen˘ch v˘skytem tohoto onemocnûní. V˘skyt ve svûtû Tato choroba, která b˘vá také naz˘vána jako sloní nemoc, je známá z oblastí okolo Stfiedozemního mofie (od Portugalska, pfies ãást ·panûlska, jiÏní Francii aÏ po Turecko), Afriky (subsaharská oblast) a Asie, kde se vyskytuje endemicky. Na jihu Afriky vykazuje pfiibliÏnû 75 procent skotu pozitivitu. V uplynul˘ch letech se vyskytly informace o v˘skytu nûkolika pfiípadÛ tohoto onemocnûní i v severnûj‰ích regionech Francie. Je pravdûpodobné, Ïe toto onemocnûní bylo zavleãeno do Nûmecka z Francie prostfiednictvím dovezen˘ch zvífiat. V endemick˘ch oblastech zpÛsobuje besnoitióza velké ‰kody. Mortalita je sice nízká (do 10 %), ale postiÏená zvífiata jsou díky zhor‰ení jejich zdravotního stavu prakticky neprodejná. Kvalita jejich kÛÏe je v˘znamnû sníÏena. Ohla‰ovací povinnost nebyla prozatím pro toto onemocnûní ustanovena. Tímto jsme uzavfieli rozsáhlou kapitolu parazitárních onemocnûní skotu a pfií‰tû se v této rubrice zaãneme vûnovat novému tématu – orgánov˘m onemocnûním. Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

Junior team âSCHMS zaloÏen Pfii pfiíleÏitosti v˘stavy Techagro v Brnû se konala nejen povedená soutûÏní pfiehlídka jalovic masn˘ch plemen, ale také první seznamovací setkání novû vzniklého Junior teamu, kter˘ byl pfii na‰em svazu zaloÏen. Byli jsme velmi mile pfiekvapeni vysok˘m zájmem mlad˘ch chovatelÛ a chovatelek o tuto aktivitu. Mezi zájemci se objevili mladí muÏi a mladé sleãny v‰eho vûku, ze v‰ech koutÛ na‰í zemû, chovající v‰echna moÏná – nejenom masná – plemena. Na první schÛzce jsme se vzájemnû seznámili a vysvûtlili si hlavní smûr a cíle této aktivity. Po zhruba mûsíci od zaloÏení Junior teamu jsme spustili zcela nové webové stránky vûnované v˘hradnû mlad˘m chovatelÛm a pfiíznivcÛm masného skotu. Na adrese www.juniori.cschms.cz najdete v‰echny dÛleÏité informace t˘kající se aktivit Junior teamu. V souãasné dobû právû probíhá pfiíprava na první v˘jezd do zahraniãí (2.–3. ãervence), tak neváhejte a pfiidejte se. V‰echny potfiebné informace o zájezdu, pfiihlá‰ce do Junior teamu a dal‰í podstatné informace najdete na zmínûn˘ch stránkách. Pokud máte nûkdo podnûtné návrhy na vylep‰ení ãi doplnûní stránek, dejte nám vûdût!

33

Kongres v srdci zemû kovbojÛ Kamil Malát, âSCHMS Není to tak dlouho, co jsme pfied dvûma lety dolaìovali poslední detaily pfiíprav ãeské ãásti mezinárodního kongresu chovatelÛ plemene charolais, a je tu kongres dal‰í. V pofiadí jiÏ ‰estatfiicát˘ kongres mûla tu ãest pofiádat americká charolaiská asociace. Kongres se konal v pÛlce kvûtna na území dvou americk˘ch státÛ – Oklahoma a Texas. Úãast na tomto kongresu byla pro ãeskou delegaci o to dÛleÏitûj‰í, Ïe navazovala na jiÏ zmínûn˘ kongres v roce 2008, kter˘ se konal na území Maìarska, Slovenska a âeské republiky. Na‰e velmi povedená prezentace chovu plemene charolais, ale také rozmanité kulturní bohatství âeské republiky, zanechala mezi vût‰inou úãastníkÛ i po dvou letech velmi siln˘ dojem. Uspofiádáním této prestiÏní akce na na‰em území jsme se nesmazatelnû zapsali do povûdomí chovatelÛ z celého svûta a zafiadili jsme se tak mezi skuteãnou chovatelskou elitu. Pofiadatelství kongresu je pro kaÏdou zemi velmi prestiÏní záleÏitostí, neboÈ daná zemû má obrovsk˘ potenciál pochlubit se pfied náv‰tûvníky z celého svûta a vytvofiit tak „Ïivnou pÛdu“ pro komerãní stránku vûci. A tak se nelze divit, Ïe o organizování kongresÛ je mezi zemûmi obrovsk˘ zájem. O pofiadatelství je proto nutné se ucházet s velk˘m pfiedstihem – jiÏ dnes jsou termíny zadány aÏ do roku 2016. Populace plemene charolais ve

❒ Krávy s telaty na ranči Thomas Charolais v Raymondville (foto: Kamil Malát)

34

Spojen˘ch státech americk˘ch je po Francii jednou z nejv˘znamnûj‰ích, a tak si pofiadatelství urãitû plnû zaslouÏili. Amerika je zemû neomezen˘ch moÏností, a tak se ameriãtí hostitelé chtûli pfiedvést v tom nelep‰ím svûtle a ukázat delegátÛm z celého svûta co znamená Oklahoma a Texas v chovu masného skotu. Je‰tû pfied pfiesunem do Texasu, kde se odehrávala vût‰í ãást programu, byl kongres zahájen ve mûstû Oklahoma, které se nachází ve stejnojmenném státû Oklahoma. Mûsto bylo zaloÏeno pfii pfiíleÏitosti tzv. Oklahoma Land Run, kdy se v roce 1889 rozdávala volná pÛda v oblasti pro úãely hospodafiení. To, Ïe je dnes tento

❒ Pohled na zvířata po kolena v bahně a vlastních výkalech ve feedlotu nebyl zrovna příjemný (foto: Kamil Malát)

stát lídrem v zemûdûlské produkci, zejména pokud jde o chov masného skotu a pûstování p‰enice, je dÛkazem, Ïe se tento zámûr podafiilo naplnit. Texas, jinak téÏ naz˘van˘ státem osamûlé hvûzdy podle sv˘ch symbolÛ, je pak po Alja‰ce druh˘m nejvût‰ím státem USA. Jen pro pfiedstavu: jeho území je vût‰í neÏ Nûmecko, Velká Británie, Belgie a Holandsko dohromady. Texas byl pÛvodnû samostatn˘ stát, kdyÏ svou nezávislost vyhlásil v bfieznu roku 1836, k Unii se pak pfiidal jako 28. stát v roce 1846. Jádrem ekonomiky tohoto státu bylo vÏdy zemûdûlství, zejména chov dobytka. Po objevení ropy v roce 1910 se v‰ak chov skotu dostal do pozadí a od té doby pohání ekonomiku tohoto státu ãerné zlato. I pfiesto v‰ak zdej‰í populace skotu ãítá 19 milionÛ kusÛ a chov dobytka stále

❒ Plemenní býci na farmě Marti Charolais určení k prodeji (foto: Kamil Malát)

hraje nezastupitelnou roli v hospodáfiství tohoto státu. S trochou nadsázky se o Texasu fiíká, Ïe se zde stfiídají ãtyfii roãní období: vedro, sucho, hurikány a záplavy. My jsme v‰ak mûli to ‰tûstí, Ïe v dobû na‰eho pobytu vedro je‰tû nedosahovalo takov˘ch extrémÛ, tráva byla je‰tû celkem zelená a hurikány daleko. Na jihozápadû Texasu jsou v‰ak v období od ãervence do záfií teploty témûfi jako v pekle – v prÛmûru dosahují pfií‰ern˘ch 39 °C! To, Ïe oficiální zahájení kongresu probûhlo právû v Oklahomû nebylo urãitû náhodou. Právû v tomto mûstû totiÏ najdeme národní kovbojské muzeum (National Cowboy & Western Heritage Museum), které vzdává hold v‰emu, co souvisí s divok˘m západem a kovbojsk˘m stylem Ïivota. Muzeum je velmi rozsáhlou sbírkou v‰ech moÏn˘ch artiklÛ souvisejících s osídlováním západu – od uniforem vojákÛ, vojensk˘ch bot ãi jezdecké v˘stroje, pfies galerii obrazÛ na toto téma aÏ po rÛzné pfiedmûty t˘kající se zemûdûlsk˘ch ãinností na západû. Napfiíklad celá jedna místnost je vûnovaná, na‰imi úfiedníky a ochránci zvífiat tak zatracované a ãasto nenávidûné vûci, jménem ostnat˘ drát. Na americkém západû si v‰ak

❒ Ne, skutečně se nejedná o žádnou propagaci komunismu – rudá hvězda je oficiální symbol Texasu (foto: Kamil Malát)

❒ Jalovice francouzského typu na farmě Marti Charolais v Texasu (foto: Kamil Malát)

bez jeho pomoci nedovedou chov dobytka vÛbec pfiedstavit, a tak pov˘‰ili „ostnáã“ na jednu z nejvy‰‰ích pfiíãek v Ïebfiíãku vynálezÛ, které pomohly chov skotu roz‰ífiit. AÈ jedete po dálnici ãi té nejzapadlej‰í silnici, v‰echny cesty jsou jím lemované. Malá hádanka: jestli pak víte, kolik druhÛ ostnatého drátu v Americe vlastnû existuje? Troufnu si tvrdit, Ïe ani ty nejdivoãej‰í názory by se nepfiiblíÏily realitû. Je jich na 8000 druhÛ! Z tohoto poãtu se muzeum py‰ní sbírkou „pouh˘ch“ 1300 typÛ, které jsou zde vystaveny. V rámci náv‰tûv farem jsme mûli moÏnost vidût celkem tfii chovy. BohuÏel v‰echny náv‰tûvy byly koncipované spí‰e jako obecná ukázka nûkolika jedincÛ z daného chovu bez moÏnosti bliÏ‰í diskuze nad odborn˘mi tématy. A tak jsme aspoÀ mûli moÏnost lépe poznat, jak vypadá práce zku‰en˘ch kovbojÛ se stádem. Pfied dovednostmi kovbojÛ na koních a jejich prací s lasem je nutné skuteãnû smeknout. Rychlost a zruãnost tûchto lidí byla opravdu fascinující. Mûli jsme moÏnost shlédnout ukázku nahánûní telat a jejich následného oznaãování. Nikoliv v‰ak plastov˘mi u‰ními známkami, jak je v evropském pojetí chovu skotu zvykem, n˘brÏ pomocí v˘Ïehu. To, co se nezku‰enému oku mÛÏe zdát jako drastické, je ve skuteãnosti sice asi bolestiv˘, nicménû velmi rychl˘ zákrok. NepouÏívá se Ïádná anestezie, pouze se pfii provádûní v˘Ïehu provádí vakci-

nace proti rÛzn˘m druhÛm chorob. Tento typ oznaãování v‰ak nenahrazuje plastové u‰ní známky (ty se pouÏívají jen dobrovolnû), ale je vyjádfiením, Ïe dané zvífie pochází z urãitého chovu. KaÏd˘ ranã má totiÏ svÛj nezamûniteln˘ znak, kter˘ se pfiedává z generace na generaci z otcÛ na syny. Vût‰ina chovÛ v celé Americe je postavena na místní genetice, o které jsou Ameriãané pfiesvûdãeni, Ïe je ta nejlep‰í. Pouze malé procento chovatelÛ má svÛj chov zaloÏen na francouzském typu (tzv. Full French), a tak pro nás nebylo snadné porovnávat kvalitu zvífiat s na‰imi. Jedno je v‰ak jisté – klimatické, ekonomické a legislativní podmínky jsou tak odli‰né od evropsk˘ch, Ïe i kdybychom se o nûjaké srovnání pokusili, nebylo by pfiíli‰ korektní. Stejnû tak v˘roba hovûzího masa, která je z velké ãásti postavena na zvífiatech vykrmovan˘ch ve feedlotech, je na evropské pomûry vûc nevídaná. Urãitû to není v‰ude stejné, nicménû mûli jsme pocit, Ïe zvífie je v tûchto v˘krmnách postaveno pouze na úroveÀ zboÏí a podle toho to také ve feedlotu, kter˘ jsme nav‰tívili, vypadalo. V‰e je podfiízeno v˘hradnû minimalizaci nákladÛ a základní jednotkou v‰eho je dolar. Efektivita a rentabilita jsou pojmy, které jsou nadfiazené v‰emu ostatnímu. Není sporu o tom, Ïe ekonomické aspekty patfií k tûm nejzásadnûj‰ím v kaÏdém v˘robním odvûtví, chov skotu nevyjímaje. Nicménû tam, kde se pracuje se Ïiv˘mi zvífiaty by to urãitû nemûla b˘t jediná kritéria, kter˘m se v‰e pfiizpÛsobí. Ale jak jsem jiÏ uvedl, srovnávat americké podmínky s evropsk˘mi, potaÏmo na‰imi, by bylo znaãnû nefér, neboÈ bychom porovnávali neporovnatelné. A to, Ïe bûÏn˘m americk˘m spotfiebitelÛm to buì nevadí, nebo se o to vÛbec nezajímají, nemûní

❒ Společné foto účastníků 36. mezinárodního kongresu charolais 2010 (foto: American Charolais International Association)

❒ Provádění výžehu (foto: Kamil Malát)

❒ ... a po provedení zákroku (foto: Kamil Malát)

nic na tom, Ïe americké steaky jsou opravdu fantasticky kfiehké a ‰Èavnaté, a je jedno, jestli si ho dáváte ve specializovaném steakhousu nebo v pizzerii (kde je také standardnû nabízejí). Ale hlavnû – chutnají v‰em a spotfieba hovûzího masa zde patfií k nejvy‰‰ím na svûtû. I my jsme se olizovali! A co závûrem? Kongres se AmeriãanÛm urãitû povedl, i kdyÏ jeho pojetí bylo od pfiedchozích ãásteãnû odli‰né a dle mého názoru inklinovalo více k obecnûj‰ím trendÛm, kde prioritu hraje spí‰e spoleãensk˘ rozmûr celé události, neÏ odborná témata. Nicménû i tak jej nelze hodnotit jinak neÏ kladnû. Poznat historii tohoto obrovského území a na vlastní oãi vidût práci skuteãn˘ch kovbojÛ jsou záÏitky na cel˘ Ïivot. A nejen to – zejména fakt, Ïe jsme se zafiadili po bok svûtov˘ch chovatelsk˘ch velmocí, které nás mezi sebe pfiijaly jako rovnocenného partnera je velkou devizou, na které mÛÏeme do budoucna stavût pfii propagaci ãeského chovu a komerãních zájmÛ na‰ich chovatelÛ. Je jen na nás, jak s tím naloÏíme.

35

Stabilita plemenn˘ch hodnot zvífiat plemene Charolais Jaromír Ducháãek, Lubo‰ Vostr˘, Josef Pfiibyl, Ludûk Stádník âZU v Praze – Katedra speciální zootechniky a Katedra genetiky a ‰lechtûní VÚÎV, v.v.i. Praha - Uhfiínûves Úvod Pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot je nedílnou souãástí vût‰iny ‰lechtitelsk˘ch programÛ, které jsou podmínkou pro genetické zlep‰ení uÏitkov˘ch vlastností a znakÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Klíãov˘m faktorem pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot je pfiístupnost a vhodnost záznamÛ dat v KUMP. V kaÏdé populaci jsou k dispozici data jedincÛ, ktefií jsou víceménû mezi sebou pfiíbuzní a data jejich pfiíbuzn˘ch jedincÛ ãi potomkÛ. Pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot tedy spoãívá v podstatû na údajích o uÏitkovosti jedincÛ a jejich pfiíbuzn˘ch (Jakubec a kol., 1999). V nejjednodu‰‰ím pfiípadû rozumíme pod rÛstem denní pfiírÛstky mlad˘ch zvífiat, které jsou ve velmi úzkém vztahu k tvorbû masa. U skotu se nejãastûji mûfií rÛstová schopnost za jednotku ãasu do 210, 365, 400 a 500 dnÛ. Hmotnosti a pfiírÛstky do 210 dnÛ jsou v˘razem jak matefisk˘ch schopností, tak i rÛstové schopnosti telete. Proto jsou spolehli-

❒ Ilustrační foto: Karel Melger

36

vûj‰ím vyjádfiením pro rÛstové schopnosti hmotnost a pfiírÛstek vykrmovan˘ch jedincÛ do 365, 400 a 500 dnÛ. Hmotnost mláìat pfii odstavu a v pozdûj‰ím vûku je nutno korigovat s ohledem na tzv. systematické prostfieìové efekty (vûk mláìat, pohlaví, ãetnost vrhu, vûk matky) (Jakubec, 2005). RÛst je dynamick˘m procesem, kter˘ probíhá bûhem celého Ïivota jedince. Jedná se o biologick˘ proces, kter˘ mÛÏeme sledovat jak u jednice, tak i cel˘ch populací. JelikoÏ jsou zvífiata Ïiv˘mi organismy, je mezi nimi promûnlivost a navzájem se mezi sebou li‰í. Tato odli‰nost spoãívá v potenciálu produkce masa, jakosti masa a dal‰ích ekonomicky dÛleÏit˘ch parametrech. Vzájemnou odli‰nost mezi zvífiaty lze vyjádfiit plemennou hodnotou (PH) (Jakubec a kol. 1998). Odhad plemenné hodnoty je jediné vûrohodné a v praxi nezbytné ohodnocení zvífiat. Na zvífie pÛsobí rÛzné efekty jako je stádo (vliv chovatele), roãní období, poãet vrstevníkÛ a dal‰í vlivy aÈ jiÏ pevné nebo náhodné (jedinec…). Promûnlivost uÏitkovosti je z 10 % závislá na genetické sloÏce, ze 30 % na náhodném prostfiedí a ze 60 % na chovateli. Z geneticky podmínûné sloÏky promûnlivosti nás v pod-

statû zajímá pouze aditivní sloÏka, která je vlastním vyjádfiením obecné plemenné hodnoty. Postupem odhadu plemenn˘ch hodnot je oãi‰tûní uÏitkovosti o vlivy prostfiedí aÏ na vlastní genetické zaloÏení. Od roku 2000 je v âeské republice odhadována plemenná hodnota pro v˘sledky polního testu (prÛbûh porodu, porodní hmotnost a hmotnost ve vûku 120, 210 a 365 dnÛ) víceznakov˘m Animal Modelem – pro v‰echny znaky spoleãnû, vãetnû maternálních efektÛ. V roce 2004 byl zaveden odhad plemenné hodnoty pro vlastní rÛst b˘kÛ v odchovnách. PouÏíván je Animal Model pro jednu vlastnost – pfiím˘ efekt pfiírÛstku b˘kÛ v odchovnách. V roce 2005 byly do praxe zavedeny plemenné hodnoty pro popis zevnûj‰ku mlad˘ch zvífiat masného skotu. Plemenné hodnoty jsou odhadovány víceznakov˘m Animal Modelem pro deset znakÛ zevnûj‰ku spoleãnû: v˘‰ka v kfiíÏi, délka tûla, pfiední ‰ífika hrudníku, hloubka hrudníku, záì, osvalení plece, osvalení hfibetu, osvalení zádû a uÏitkov˘ typ. V roce 2006 byly na základû odhadovan˘ch plemenn˘ch hodnot vytvofieny selekãní indexy pro masn˘ skot (Veselá a kol., 2007). Zvífiata stárnou, rodí se jim potomci a tûmto opût dal‰í generace potomkÛ. Dochází tak k postupnému zpfiesÀování plemenn˘ch hodnot. Cílem tohoto pfiíspûvku je hodnotit v˘voj plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ (PE) a maternální efekt (ME) v ãase v souvislosti s nárÛstem databáze KUMP. K vyhodnocení byla vybrána hmotnost pfii odstavu u plemene charolais, které je nejpoãetnûji chovan˘m masn˘m plemenem v âR. Jedná se o urãení stability plemenn˘ch hodnot v závislosti na poãtu informací a ãasovém hledisku. Materiály a metody Základní údaje pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot byly získány

z databáze KUMP. Vybrány byly pouze údaje o odstavové hmotnosti u plemene charolais. Postupnû poãty zvífiat v databázi KUMP narÛstají. Do odhadu plemenn˘ch hodnot byly pouÏity pouze ãistokrevní jedinci. Poãet zvífiat, pro které byly odhadovány plemenné hodnoty, se pohyboval od 1748 v roce 1997 po 20 873 v roce 2007. S narÛstajícím poãtem zvífiat se samozfiejmû zvy‰oval i poãet vrstevníkÛ, matek a trval˘ch prostfiedí matek. Efekty pohlaví a vûk matky byly seskupeny do tfiíd, které byly ve v‰ech letech, pro které byly odhadovány plemenné hodnoty, stejné. V‰echny odhadnuté plemenné hodnoty byly vyjádfieny v kg pfiírÛstku. Pro odhad PH byla pouÏita metoda BLUP-AM s maternálními efekty. ZpÛsob odhadu plemenn˘ch hodnot v jednotliv˘ch letech je popsán modelovou rovnicí. V na‰em pfiípadû obsahovala následující efekty: pohlaví, vûk pfii otelení (u matky), stádo (poãet skupin vrstevníkÛ), jedinec, matka, trvalé prostfiedí matky a reziduální efekt (zbytková chyba). V˘sledky byly vyhodnoceny následujícími zpÛsoby: 1. Vyhodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot v‰ech zvífiat v letech 1997 aÏ 2007 Hodnocení vlivu pfiib˘vání dat v databázi KU na kolísání plemenn˘ch hodnot. Toto hodnocení vypovídá o dlouhodobûj‰ím trendu v odhadu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ a maternální efekt. 2. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch do roku 1997, následnû ve tfiídách podle pohlaví V tomto hodnocení jde o zvífiata narozená do roku 1997. V hodnocení jsou tudíÏ zahrnuta i velmi stará zvífiata, která mají vypoãítanou plemennou hodnotu pfiedev‰ím na základû potomkÛ a potomkÛ sv˘ch potomkÛ. V˘sledky a diskuse Hodnocené soubory zvífiat se li‰ily s pfiib˘váním informací do

databáze KUMP mnoÏstvím zvífiat, které bylo od 1748 do 20 873 jedincÛ. DÛleÏité je jak vyhodnocení narÛstající databáze, tak i zvífiat narozen˘ch do roku 1997. Plemenná hodnota v narÛstající databázi nám podává informaci o genetickém trendu v populaci. Plemenná hodnota u zvífiat narozen˘ch do roku 1997 nám vypovídá o její stabilitû. V kaÏdém zde uvedeném grafu jsou v˘voje prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot, jsou to ve vyjádfiení spojnice sloÏené z jedenácti bodÛ v rámci rokÛ hodnocení 1997–2007. V‰echna zvífiata obsaÏená v narÛstající databázi KU V tabulce 1 jsou uvedeny základní statistiky vyhodnocení: poãty pfiípadÛ, prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky a extrémy plemenn˘ch hodnot, narÛstající databáze KU pro pfiípad pfiímého efektu. U v‰ech zvífiat obsaÏen˘ch v databázi KU dochází postupem rokÛ k nárÛstu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. Jedinou v˘jimkou byl rok 2001, kdy do‰lo k men‰ímu poklesu. SoubûÏnû narÛstalo i rozpûtí PH uvnitfi roku hod-

nocení. Promûnlivost vyjádfiená ve smûrodatn˘ch odchylkách se ve v‰ech letech hodnocení zvy‰ovala jen mírnû bez ohledu na pfiib˘vání informací. Základní popisné statistiky maternálního efektu jsou uvedeny v tabulce 2. Tato tabulka obsahuje sloupce hodnocen˘ch rokÛ, prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky a extrémy plemenn˘ch hodnot dan˘ch rokÛ hodnocení. Do roku 2006 docházelo k postupnému nárÛstu prÛmûrn˘ch PH. V roce 2007 do‰lo ke znaãnému poklesu (do databáze pfiibylo více zvífiat neÏ v pfiedchozích letech). Z porovnání pfiímého a maternálního efektu, graf 1, pro narÛstající databázi lze vyvodit nûkolik závûrÛ. Pfiím˘ efekt s postupem Graf ã. 1 – Porovnání plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ a maternální efekt u narÛstající databáze

Tabulka ã. 1 – PrÛmûrné PH s narÛstající databází KUMP pro pfiím˘ efekt

PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr 1,11410 1,40387 1,84231 1,69128 1,18445 1,83808 2,18903 2,28110 2,96994 3,44841 5,59388

Směr. odchylka 8,14607 7,67023 8,08502 8,38573 8,41415 8,65649 9,10682 9,24981 9,49992 9,61906 10,31120

Minimum –31,7837 –28,2512 –28,0671 –37,0185 –39,1014 –39,6856 –52,7478 –49,9672 –50,1799 –51,3103 –53,0686

Maximum 29,86894 30,07747 32,49238 32,20183 35,14322 35,81098 38,17319 40,89682 44,65458 49,79376 55,43381

Tabulka ã. 2 – PrÛmûrné plemenné hodnoty s narÛstající databází KUMP pro maternální efekt


1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr –0,48416 –0,33316 –0,82691 –0,40693 0,61349 0,77360 0,58676 1,10591 1,20377 1,29751 0,54535

Směr. odchylka 4,58446 5,31378 5,33322 5,46322 5,61582 5,72321 5,76384 6,05124 6,34227 6,51875 6,54289

Minimum –17,9501 –26,7859 –31,3592 –28,5237 –30,4738 –30,2886 –30,7893 –28,4595 –28,6925 –31,1990 –30,6096

Maximum 16,90604 22,42152 22,40663 22,40732 22,22297 24,14274 23,01480 25,15452 30,94221 31,51495 31,50620

37

let mírnû narÛstá. Ov‰em v roce 2007 do‰lo k celkem prudkému nárÛstu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot. Nové generace jsou geneticky lep‰í coÏ se projevuje postupn˘m nárÛstem prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. U maternálního efektu dochází ke stagnaci a v roce 2007 k poklesu. Projevuje se zde záporná genetická korelace mezi pfiím˘m a maternálním efektem, která je jiÏ dosazena do v˘poãtu. Zvífiata narozená do roku 1997 V tabulce 3 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky, minimální a maximální plemenné hodnoty zvífiat, která mûla ve v‰ech hodnocen˘ch letech vypoãítánu plemennou hodnotu. Tento soubor obsahoval v‰echna zvífiata narozená do konce roku 1997 = 1748 zvífiat. U tûchto zvífiat nedochází témûfi k Ïádn˘m zmûnám v promûnlivosti a prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnotách. U tûchto zvífiat dochází vlivem pfiib˘vajících informací pouze k nárÛstu spolehlivosti plemenn˘ch hodnot.

efekt. V prvních pûti letech odhadu plemenn˘ch hodnot zvífiata narozená do roku 1997 kopírují sv˘m trendem zvífiata v narÛstající databázi KUMP. V dal‰ích rocích odhadu se ukazuje, Ïe mlad‰í zvífiata jsou vlivem pozitivní selekce v prÛmûru lep‰í v plemenné hodnotû pro pfiím˘ efekt. ZároveÀ lze tento obrázek vysvûtlit jako potvrzení stability plemenn˘ch hodnot, protoÏe zvífiata narozená do roku 1997 si udrÏují pfiibliÏnû stejnou plemennou hodnotu, a dokonce dochází v prÛmûru i k jejímu mírnému zv˘‰ení. V tomto grafu je modrou ãarou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt u zvífiat v narÛstající databázi KUMP. âervenou ãárou je znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt u zvífiat narozen˘ch do roku 1997. V tabulce 4 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty pro maternální efekt, smûrodatné odchylky, minimální a maximální plemenné hodnoty vyhodnocovan˘ch zvífiat, která byla narozena do roku 1997 (mûly vypoãítány plemenné hodnoty ve v‰ech

letech). Soubor obsahuje opût 1748 zvífiat. V odhadu plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt je vidût tendence nárÛstu prÛmûrÛ do roku 2006 a pokles v roce 2007. Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata v narÛstající databázi KUMP a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 pro maternální efekt jsou uvedeny v grafu 3. Jak zvífiata v narÛstající databází KUMP tak i zvífiata narozená do roku 1997 mají podobn˘ trend ve v˘voji plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt. Po fázi mírného poklesu je vzestup prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot a v roce 2007 opût mírn˘ pokles. Zvífiata z celé databáze ov‰em dosahují v prÛmûru o trochu vy‰‰ích plemenn˘ch hodnot. I v tomto grafu je modrou ãárou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt pro zvífiata v narÛstající databázi KUMP a ãervenou ãárou je vyjádfien v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata narozená do roku 1997. Graf ã. 3 – Porovnání plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt

Tabulka ã. 3 – Zvífiata narozená do roku 1997 – pfiím˘ efekt


1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr 1,11410 1,15652 1,65524 1,44148 0,97886 1,28264 1,46452 1,27692 1,27867 1,41727 2,65591

Směr. odchylka 8,14607 7,81478 7,89971 8,11023 7,94208 8,01480 8,14859 8,00052 8,02945 8,13320 9,14795

V grafu 2 jsou uvedeny porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata v narÛstající databázi KUMP a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 pro pfiím˘ Graf ã. 2 – Porovnání plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt

38

Minimum –31,7837 –28,2400 –28,0671 –28,6902 –28,8363 –28,5391 –28,8839 –28,9559 –28,3008 –28,0416 –36,6180

Maximum 29,86894 30,07747 32,43349 31,70400 35,14322 34,50694 34,04729 34,53273 34,25980 34,60418 39,54944

Vyhodnocení zvífiat ve skupinách v rámci pohlaví Zvífiata narozená do roku 1997 byla následnû rozdûlena dle

Tabulka ã. 4 – Zvífiata narozená do roku 1997 – maternální efekt


1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr –0,48416 –0,28589 –0,72472 –0,33804 0,27656 0,30205 0,39749 0,76637 0,79443 0,75852 0,29342

Směr. odchylka 4,58446 5,68935 5,96292 6,37746 6,54011 6,76509 6,86316 7,05247 7,17360 7,13276 7,12880

Minimum –17,9501 –26,7859 –31,3592 –28,5237 –30,4738 –30,2886 –30,4434 –28,4595 –28,6925 –28,7725 –28,9104

Maximum 16,90604 22,42152 22,40663 22,40732 22,22297 24,14274 22,48623 23,15352 23,78311 27,18667 28,47227

pohlaví. Skupina b˘kÛ obsahovala 482 zvífiat. Skupina krav obsahovala 1266 zvífiat. PrÛmûrné plemenné hodnoty u b˘kÛ a krav v PE jsou vyznaãeny v grafu 4. PrÛmûrné plemenné hodnoty se drÏí na pomûrnû ustálené úrovni. V˘jimku tvofií opût odhad pro rok 2007, kde dochází k prudkému nárÛstu. B˘ci mají v prÛmûru vy‰‰í plemennou hodnotu, coÏ je zpÛsobeno mnoÏstvím potomkÛ. Graf ã. 4 – PrÛmûrné plemenné hodnoty b˘kÛ a krav narozen˘ch do roku 1997 – pfiím˘ efekt

PrÛmûrné plemenné hodnoty pro b˘ky a krávy v maternálním efektu narozené do roku 1997 udává graf 5. Zde je vidût veliké kolísání plemenn˘ch hodnot, pfiedev‰ím u b˘kÛ. Po fázi rÛstu prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro ME do roku 2006 dochází k prudkému poklesu. Graf ã. 5 – PrÛmûrné plemenné hodnoty b˘kÛ a krav narozen˘ch do roku 1997 – maternální efekt

Vztah mnoÏství informací a dosaÏené plemenné hodnoty V tomto hodnocení byla zji‰tûna závislost velikosti plemenn˘ch hodnot na mnoÏství informací. Jako pfiíklad zde uvádíme graf 6 a 7 znázorÀující prÛbûh v˘voje plemenn˘ch hodnot u jednoho b˘ka a jedné krávy jak pro pfiím˘, tak i pro maternální efekt v ãasovém období 1997–2007. Na ose y jsou jednotlivé plemenné hodnoty a mnoÏství informací. Graf je dále proloÏen dvûma lineárními trendy a to podle plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt

Graf ã. 6 – Vztah mnoÏství informací na plemennou hodnotu pro pfiím˘ a maternální efekt u vybraného b˘ka

Graf ã. 7 – Vztah mnoÏství informací na plemennou hodnotu pro PE a ME u vybrané krávy

a podle plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt. V grafu 6 je viditelná negativní korelace mezi pfiím˘m a maternálním efektem u b˘ka. Oproti tomu v grafu 7 je nárÛst pfiímého i maternálního efektu témûfi rovnobûÏn˘. Závûr Plemenná hodnota je v souãasné dobû jednou z nejdÛleÏitûj‰ích a nejcennûj‰ích informací pro chovatele v‰ech kategorií skotu. Je dÛleÏité, aby si chovatelé uvûdomovali pravou podstatu a dÛleÏitost odhadÛ plemenn˘ch hodnot. Poãetní stavy jednotliv˘ch plemen masného skotu se vyvíjejí. Pod vlivem tohoto v˘voje dochází ke zmûnám plemenn˘ch hodnot a k jejich zpfiesÀování. Také u charolaiského skotu se ukázalo, Ïe mladá zvífiata jsou v pfiímém efektu geneticky o nûco lep‰í neÏ star‰í zvífiata a dosahují tedy vy‰‰í hmotnosti ve 210 dnech vûku. Mlad‰í zvífiata ov‰em nejsou v˘raznû hor‰í oproti star‰ím zvífiatÛm v maternálním efektu. Zvífiata s jiÏ vypoãítanou plemennou hodnotou si v prÛbûhu let udrÏují pfiibliÏnû stejné plemenné hodnoty. Nejvût‰í zmûny v plemenn˘ch hodnotách nastaly s odhadem pro rok 2007, kdy do‰lo k nárÛstu ãi poklesu jak plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ tak i pro maternální efekt. Obecnû

dochází pouze ke zpfiesÀování prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot a drobn˘m zmûnám v pofiadí zvífiat (s v˘jimkou roku 2007). Na základû v˘poãtÛ lze v podstatû potvrdit i negativní vztah mezi pfiím˘m a maternálním efektem. Schaeffer 2000 uvádí, Ïe pokud je korelace mezi pfiímou a maternální plemennou hodnotou negativní (–0,1), pro pfiíklad jestliÏe zvífie mûlo vysokou plemennou hodnotu pro pfiím˘ efekt zaloÏeno na jeho vlastních záznamech o rÛstu, potom mÛÏe b˘t maternální plemenná hodnota následkem korelace negativní. OdhadÛm plemenn˘ch hodnot se vûnovala fiada autorÛ, napfi. Pfiibyl a kol. (2003), kde byly odhadovány plemenné hodnoty pro 12 masn˘ch plemen a jejich kfiíÏení s ãesk˘m strakat˘m skotem. Konkrétním odhadÛm plemenn˘ch hodnot u charolaiského skotu se vûnoval Pfiibyl a kol., (2000). V tomto ãlánku byly uváÏeny podobné efekty jako v této práci: stádo-rok-období (SRO), vûk matky, pohlaví telete, plemenné sloÏení (pokud byly kfiíÏenci), pfiím˘ genetick˘ efekt (DGE), maternální efekt (ME), a trvalé prostfiedí matky (TPM). Tato práce navazuje na pfiedchozí ãlánek vûnující se stabilitû plemenn˘ch hodnot u ãistokrevn˘ch zvífiat plemene abredeen angus. Byly oãekávány podobné trendy ve v˘voji prÛmûrÛ plemenn˘ch hodnot. Ov‰em u plemene charolais byl odli‰n˘ v˘voj poãetního stavu populace a ‰lechtûní tohoto plemene, proto se zde grafy li‰í od pfiedchozí práce na plemeno abredeen angus. V dal‰ích moÏn˘ch pracích na toto téma je reálné odhadovat plemenné hodnoty i pro ostatní hmotnosti v rámci KUMP a ostatní plemena chovaná v âR. ¤e‰eno v rámci projektu Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy âeské republiky (Projekt MSM 6046070901) a Ministerstva zemûdûlství âeské republiky (Projekt MZE 0002701404). PouÏitá literatura je k dispozici u autorÛ ãlánkÛ.

39

Testujeme, testujeme, vybíráme, vybíráme, prodáváme, prodáváme aneb: Jak jsme testovali, vybírali a prodávali v I. turnusu základních v˘bûrÛ b˘kÛ Hubert Herrmann – text, Jan Kopeck˘ – tabulky, âSCHMS Tak jako kaÏdoroãnû po posledním vybraném b˘kovi základních v˘bûrÛ I. turnusu, letos to bylo 18. kvûtna, rekapitulujeme cel˘ proces, kter˘ zapoãal na zaãátku listopadu loÀského roku. Pokusme se v následujících fiádcích vnést trochu svûtla do stroh˘ch ãísel a v˘ãtÛ uveden˘ch v tabulkách. Budeme-li hledat souvislosti v tabulce ã. 1 zjistíme, Ïe rok od roku stoupá poãet b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatele. Porovnáním ãísel v prvém ãíslicovém sloupci zjistíme u plemen zastoupen˘ch více neÏ 20ti kusy v odchovu, Ïe chovatelé plemene Limousine zastavili doma 42 % ze v‰ech v testu, obdobnû se zachovali chovatelé plemene

Aberdeen Angus – 38 %. Chovatelé plemene Blonde d’Aquitaine doma nechali rovnou tfietinu zastaven˘ch b˘kÛ, po 17 % pak shodnû chovatelé plemen Charolais a Masn˘ simentál. Pfii stejném propoãtu v prvém sloupci druhé ãásti tabulky zjistíme, Ïe úspû‰nost v˘bûru b˘kÛ u chovatele je srovnatelná s úspû‰ností v˘bûru na OPB. U chovatelÛ plemene Limousine bylo vybráno 47 % b˘kÛ ze v‰ech vybran˘ch, tedy jejich úspû‰nost byla zákonitû vy‰‰í neÏ na OPB, neb zastaveno bylo, jak v˘‰e uvedeno, jen 42 % ze v‰ech zastaven˘ch. Vezmeme-li jako startovací hodnotu testu hmotnost ve 210 dnech, zjistíme z prvé poloviny tabulky, Ïe doma zÛstali b˘ci hor‰í neÏ ti, ktefií ode‰li na OPB. V˘jimkou jsou b˘ci plemene Charolais. V tomto pfiípadû doma zÛstali b˘ci v prÛmûru

Tabulka ã. 1 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2010 dle plemen – I. turnus

40

o 10 kg tûÏ‰í. Obdobn˘ trend je patrn˘ z analogického sloupce druhého oddílu tabulky. V˘sledky pfiírÛstkÛ b˘kÛ v testu na OPB jistû ovlivní pfiírÛstek od narození. Ov‰em porovnáním pfiírÛstku od narození jak b˘kÛ zastaven˘ch, tak vybran˘ch, zjistíme u poãetnûj‰ích plemen, Ïe pro ‰lechtitelskou práci dÛleÏitûj‰í údaj, kter˘m pfiírÛstek od narození bezesporu je, se zas aÏ tak moc neli‰í. Byl-li b˘k odchován u chovatele ãi na OPB, dosáhl v tomto ukazateli srovnateln˘ch v˘sledkÛ. V˘jimkou jsou b˘ci plemene Blonde d’Aquitaine, ktefií u chovatele zaostali témûfi o 200 g/ks/den. V tabulce ã. 2 jsou údaje o tom, jak b˘ci jednotliv˘ch plemen rostli v závislosti na místû odchovu. JiÏ první pohled upoutají ãísla uvedená ve sloupci pfiírÛstek v testu. Pfies

Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2010 dle místa odchovu – I. turnus

1800 g/ks/den se dostali b˘ci plemen Piemontese a Masn˘ simentál na OPB Cunkov, Masn˘ simentál a Charolais na OPB Kundratice, jeden Hereford na OPB Maleã, Masn˘ simentál a Charolais na OPB Osík, Masn˘ simentál na OPB V. Újezd. Rekordmanem je OPB H. JadruÏ, kde b˘ci plemen Charolais a Masn˘ simentál „‰li pfies dvû kila deset“! Nasnadû je otázka, zda takov˘ zpÛsob odchovu je je‰tû odchovem ãi intenzivním v˘krmem. Je na kaÏdém chovateli a pfiípadném zájemci o plemeníka, aby si na poloÏenou otázku odpovûdûl sám. Spí‰e zajímavostí je porovnání rÛstové schopnosti rustikálního plemene Gasconne, která byla dosaÏena na OPB Cunkov, se zástupci intenzivních masn˘ch plemen. Ve 120 dnech 221 kg. Na OPB JadruÏ tato hodnota je prÛmûrem plemen Masn˘ simentál a Charolais. 344 kg ve 210 dnech. Zcela srovnatelná hodnota s ostatními plemeny. Pro ilustraci: tato hodnota je o pouh˘ jeden kilogram niÏ‰í, neÏ byl prÛmûr v‰ech b˘kÛ na OPB JadruÏ. Roãní hmotnost 552 kg je zcela srovnatelná napfi. s prÛmûrem v‰ech odchovávan˘ch b˘kÛ na OPB Cunkov, se zástupci plemene Masn˘ simentál odchovávan˘ch na OPB Grygov ãi OPB Janovice, Charolais na OPB Kundratice ãi OPB Osík. PfiestoÏe v testu byl u b˘kÛ plemene Gasconne zaznamenán jeden z tûch niÏ‰ích pfiírÛstkÛ v testu (1608 g/ks/den), pfiírÛstek od narození (1408 g/ks/den) je srovnateln˘ s prÛmûrem v‰ech b˘kÛ odchovávan˘ch na OPB Kundratice a OPB Osík a je vy‰‰í neÏ prÛmûr v‰ech b˘kÛ na OPB Janovice. O pouhé 2 g/ks/den zaostává za prÛmûrem v‰ech b˘kÛ, ktefií byli odchovávaní na v‰ech OPB. Na tabulce ã. 3 je nejzajímavûj‰í poslední sloupec, kter˘ uvádí procentick˘ podíl b˘kÛ vybran˘ch z b˘kÛ naskladnûn˘ch. V˘sledek témûfi 73 % vybran˘ch z 851 zastaven˘ch lze povaÏovat za úspûch. V oãích nezainteresovan˘ch do systému, zvlá‰tû u zahraniãních cho-

41

Tabulka ã. 3 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen I. turnus 2010 – dle plemen

vatelÛ, toto ãíslo vede k domnûnce, Ïe je u nás mizivá selekce. V zahraniãí jsou v˘sledná ãísla podstatnû men‰í. Je nutné si uvûdomit, Ïe na rozdíl od zahraniãí neuvádíme, z kolika zvífiat se skuteãnû vybíralo, pro-

toÏe prvotní selekce byla provedena jiÏ u chovatele pfied naskladnûním do odchovu. Prostû jin˘ systém. VraÈme se k jednotliv˘m plemenÛm. Ze ãtyfi zafiazen˘ch ãtyfii vybraní – co si pfiát víc. Jedná se

Tabulka ã. 4 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – I. turnus 2010 – prÛmûrné ceny dle plemen

42

o b˘ky plemene Belgické modrobílé. Je ‰koda, Ïe jich nebylo zafiazeno a následnû vybráno více, protoÏe mnozí „kfiiÏiãi“ pfii‰li na to, Ïe Belgické modrobílé je vhodn˘m koncov˘m plemenem. KfiíÏenci jsou zajímaví jak pro pfiekupníky zástavu, tak v koneãné fázi pro fiezníky. Pfies 85 % vybran˘ch se dostali zástupci plemene Limousine, a to pfiedev‰ím díky odchovu u chovatele, kde bylo vybráno témûfi 92 % ze zastaven˘ch. ZástupcÛ plemene Masn˘ simentál bylo vybráno do plemenitby témûfi 85 %. V tomto pfiípadû v‰ak díky zástupcÛm odchovan˘ch na OPB. B˘ci plemene Piemontese byli odchováváni v˘hradnû na OPB, kde zaznamenali 80ti procentní úspû‰nost v˘bûru. Na pomyslném konci pomyslného Ïebfiíãku jsou zástupci plemene Salers. V‰ichni byli odchováváni u chovatele a vybráno bylo jen 55 % ze zastaven˘ch. RovnûÏ 57 % vybran˘ch zástupcÛ plemene Gasconne není lichotiv˘ v˘sledek. Je v uveden˘ch mal˘ch poãtech ovlivnûn pouze poloviãní úspû‰ností v˘bûru pfii odchovu u chovatele. Tabulku ã. 4 nazvûme tabulkou ekonomickou. VÏdyÈ jak nûktefií na‰i v˘znaãní ekonomové tvrdí, o prachy jde aÏ v prvé fiadû. V˘sledky draÏeb jsou v mnoh˘ch pfiípadech velmi pfiekvapivé. PrÛmûrn˘ b˘k za obrovské peníze, dobr˘ b˘k za jeden pfiíhoz. Urãitû jste se, vy ktefií se draÏeb aktivnû ãi pasivnû úãastníte, s tím setkali a nevûfiícnû kroutili hlavou. DraÏby o kvalitû b˘kÛ zcela urãitû nevypovídají. DosaÏené v˘sledky jsou zcela náhodné a nepodléhají Ïádn˘m zákonitostem. Pfiesto je zajímavé se s nimi seznámit. I kdyÏ se prodal v draÏbû jen jeden b˘k plemene Piemontese, dostal se do rukou chovatele, kter˘ na nûj vynaloÏil o více neÏ 25 tis. Kã nad prÛmûrnou vyvolávací cenu v‰ech piemontsk˘ch b˘kÛ nabídnut˘ch do draÏby. Na prodan˘ch 24 pfiíslu‰níkÛ plemene Aberdeen Angus pfiihodili kupující v prÛmûru 23 tis. Kã nad prÛmûrnou vyvolávací cenu

Tabulka ã. 5 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – I. turnus 2010 – dle místa odchovu

43

66 kusÛ nabídnut˘ch do draÏby. 15 tis. Kã se v prÛmûru pfiihazovalo na b˘ky plemene Limousine, 12 na b˘ky plemene Gasconne, 10 na Belgické modrobílé, Charolais a Masn˘ simentál, 5 na „blonìáky“ a pouze 3 na Herefordy. PrÛmûrem napfiíã v‰emi plemeny bylo zvednutí draÏební pálky 12 x. Obsáhlá tabulka ã. 5 podrobnû a pfiehlednû dokresluje v‰e v˘‰e popsané. KaÏd˘ chovatel z ní vyãte údaje o úspû‰nosti v˘bûru pro jednotlivá plemena na jednotliv˘ch odchovnách a souãasnû jak se kde a co prodávalo. Na tûchto údajích mÛÏe postavit strategii odchovu pro pfií‰tí rok. Údaje shrnuté do prvé ãásti uvedené tabulky jsou dané (I. turnus 2010) nejsou konstantní. Jsou podfiízeny rozhodnutím mnoha na sobû nezávisl˘ch cho-

vatelÛ, kam a jak˘ch plemen b˘ky naskladní do odchovu. Dále jsou podfiízeny kvalitû naskladnûn˘ch b˘kÛ a kvalitû odchovu. Prostû, rok od roku jiné a jiné, v ãasovém horizontu jen velmi obtíÏnû srovnatelné údaje. Jak jiÏ bylo v˘‰e uvedeno, druhá ãást pfiedmûtné tabulky (DraÏba a ceny) je úplná loterie a hra mnoha náhodn˘ch faktorÛ. Na tom se uÏ nedá stavût vÛbec. Obecn˘ trend zkrátka neexistuje. Zmûní se pofiadí odchoven pfii v˘bûrech a v‰echno je jinak. Sejde se nûkolik movit˘ch na jednom místû, nemají ãas a potfiebují koupit b˘ka a v‰echno je úplnû jinak. Nepfiijede movit˘ potenciální kupec nûkolika b˘kÛ, protoÏe se mu zrovna musí „finanãák“ hrabat v papírech a kvalitní genetick˘ materiál je rázem prodáván za

jeden pfiíhoz. Prostû hra náhodn˘ch ãísel, která nûkdy vyjde, jindy ne. KaÏdoroãnû se najdou ‰Èastní, kter˘m hra vy‰la a zklamaní, ktefií v této hfie prohráli. To je osud, to riziko, do kterého kaÏdoroãnû vstupují v‰ichni chovatelé, ktefií si b˘ky nechají odchovávat a draÏit na OPB. V dobû, kdy budete ãíst tyto fiádky, budou v‰ichni b˘ci z II. turnusu naposledy zváÏeni a ti, ktefií nebyli z jak˘chkoliv dÛvodÛ vyfiazeni z testu pfiipravováni k pfiedvedení pfii základním v˘bûru. Kdo b˘ka potfiebuje, nena‰el toho svého v prvním kole, nebo se mu ho nepovedlo koupit, ãi si nedovezl b˘ka ze zahraniãí, má ‰anci v kole druhém. Termíny základních v˘bûrÛ II. turnusu jsou uvedeny na jiném místû, pfiípadnû na webov˘ch stránkách svazu.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ

STONE LEŽNICKÝ P (ZSI 678), 522437041 CZ – 2. místo (87 bodů)

SCART (ZTI 623), 618722032 CZ – 3. místo (87 bodů)

SIMON Z LEŽNICE P (ZSI 669), 528232041 CZ – 4. místo (85 bodů)

Fota: Karel Melger

ROMEO Z BORU V (ZTI 590), 590710021 CZ – 1. místo (90 bodů)

44

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ

SUVERÉN Z LEŽNICE V (ZSI 668), 528231041 CZ – 6. místo (81 bodů)

RARÁŠEK Z BORU P (ZTP 558), 590709021 CZ – 10. místo (80 bodů)

ROLO KH ET (ZBA 652), 592159021 CZ – 1. místo v plemeni BA (75 bodů)

SKOT (ZAA 762), 603096053 CZ – 1. místo v plemeni AA (77 bodů)

STORM Z CUNKOVA (ZAA 748), 643797031 CZ – 2. místo v plemeni AA (77 bodů)

SIMON VFU (ZLI 781), 571324081 CZ – 2. místo v plemeni LI (79 bodů)

SOKRATES ET (ZPI 585), 552591072 CZ – 3. místo v plemeni PI (75 bodů)

Fota: Karel Melger

RARÁŠEK Z KALIŠTĚ (ZLI 770), 586239053 CZ – 5. místo (81 bodů)

45

Masové kuliãky s chfiestov˘m kari Kari, chilli – chuť a vůně exotických krajin. Proč bychom se trmáceli na druhý konec světa, když dnes vše potřebné seženeme v každé lepší sámošce. Provoňme si naší kuchyni a mějme se, i když na první pohled vypadá příprava složitě a náročně. Ale jen na první pohled.

Budeme potřebovat: ➣ 400 g mletého hovězího masa ➣ 1 lžíci sezamového oleje ➣ 2 lžíce strouhaného kokosu ➣ 2 lžíce sezamových semínek ➣ 2 vejce ➣ 1 kg zeleného chřestu ➣ 2 stroužky česneku ➣ svazek mladých cibulek ➣ 2 lžíce olivového oleje ➣ 0,5 l zeleninového vývaru ➣ sůl, mletý kmín, mleté chilli, kari, panák sherry

Jako příloha: ➣ vařený brambor ➣ dle vlastních chutí a možností

Postup: Maso promícháme se sezamovými semínky, strouhaným kokosem, sezamovým olejem a vejci. Osolíme (spíše více, než méně), přidáme mletý kmín, chilli a kari a necháme chvíli proležet. Chřest oloupeme, odřízneme zdřevnatělé konce a nakrájíme ho na kousky veliké cca 2 cm. Cibulky nakrájíme na tenká kolečka. Na rozehřátém olivovém oleji osmahneme celé stroužky česneku a pokrájenou cibulku. Přidáme nakrájený chřest, osmahneme, zaprášíme lžící kari, promícháme, přidáme sherry, podlijeme zeleninovým vývarem a pod poklicí povaříme 10 min. Z odleželé masové směsi formujeme malé kuličky, které dozlatova osmažíme na rozpáleném oleji a podáváme s již připravenou kari směsí.

Vesty âSCHMS pro jednotlivá plemena Mnozí z Vás si zajisté vzpomenete na vesty, které nechal Svaz vyrobit pfied nûkolika lety. Byly na nich názvy a loga jednotliv˘ch plemen. Kdo si tehdy vestu pofiídil, má jí jiÏ zajisté obno‰enou a navíc pfiibylo hodnû nov˘ch ãlenÛ, kter˘m by se mohl hodit tepl˘ doplnûk ‰atníku. Tu‰íte správnû – rozhodli jsme se nechat vyrobit nové svazové vesty. Vybrali jsme pro Vás kvalitní typ s tûmito vlastnostmi: vatovan˘ stojací límec, fiada kapes, pfiední odepínání se zapu‰tûn˘m zipem, límec a kapsa s dráÏkou pro kabel mobilního telefonu, tûsnící prÛramky odolné proti vûtru, pruÏná stahovací ‰ÀÛrka kolem bokÛ, nepromokavá, materiál pfiipomínající na dotek broskev. SloÏení: mikrovlákno potaÏené PU, vnitfiní pod‰ívka nylon 190T Rozmûry: S (‰ífika 58x2 cm, délka 65 cm), M (‰ífika 61x2 cm, délka 68 cm), L (‰ífika 64x2 cm, délka 71 cm), XL (‰ífika 67x2 cm, délka 74 cm), XXL (‰ífika 70x2 cm, délka 77 cm). Za pfiíplatek moÏno objednat i velikosti 3XL, 4XL a 5XL Barva: univerzální tmavû ‰edá Nápis: na levé horní kapse název a logo Svazu v bílé barvû (jako mají trika a letní vesty, které jiÏ nabízíme) plus název daného plemene Cena/ks: dle vyrobeného mnoÏství od 700 do 900 Kã za kus

Prostfiednictvím této zprávy bychom rádi zjistili, zda byste mûli o vesty zájem. Pokud ano, po‰lete nám laskavû mail na adresu: [email protected] nebo zavolejte na tel.: 724 229 094 – prozatím nezávazná objednávka. Uveìte své jméno a název plemene, poãet kusÛ, o kter˘ byste mûli zájem, a velikost vesty. Na základû Va‰eho pfiedbûÏného zájmu necháme vyrobit pfiíslu‰n˘ poãet kusÛ. Vestu si poté budete moci objednat jako reklamní pfiedmût âSCHMS pfies webové stránky www.cschms.cz nebo zmínûn˘ telefon a email.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Recommend Documents