âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. • PROSINEC 2011 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XV. díl • Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masa • Angus Tour 2011 • Minerální látky (I. díl) • Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. ledna – 31. bfiezna 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, rok se nachýlil ke svému konci a pomalu budeme všichni opět o rok starší. Je nutno si přiznat, že tento rok byl z hlediska zemědělství, a masný skot nevyjímaje, rokem celkem dobrým. Pevně věřím, že ti z vás, kteří prodávají zástavový skot svůj prodej zrealizovali za přijatelné ceny a bez větších komplikací. Těm, kteří se k tomu teprve chystají přejeme ať udělají dobrý obchod. V této souvislosti mi opět dovolte připomenout nedávné spuštění našeho nového MaSkota – webového nástroje, který by měl vám chovatelům pomáhat, a to nejenom při prodeji zástavu. Děkujeme těm z vás, kteří se do MaSkota aktivně zapojili a prostřednictvím něj se solidárně, ale anonymně podělili s ostatními za kolik se vám podařilo skot prodat. Pevně věříme, že aktuální přehled cen a možnost jejich filtrování dle nejrůznějších kritérií může být dobrým vodítkem pro ty chovatele, kteří svůj prodej teprve připravují. Pokud jste zástav už prodali a ceny ještě nenahlásili, buďte solidární a podělte se anonymně s ostatními chovateli i Vy – pomáháte tím vzájemně sami sobě! Ti z vás, kteří se do MaSkota ještě nezapojili mají stále šanci – registrace je velmi rychlá a snadná – více na www.cschms.cz/maskot Z pohledu svazu byl rok 2011 také celkem úspěšným a plodným. Po dlouhých přípravách se nám podařilo spustit již zmíněného MaSkota, počet exportovaného plemenného skotu vzrůstá, postupně se za asistence Českomoravské společnosti chovatelů zapojujeme do mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef a v neposlední řadě se nám společně v Brně podařilo uspořádat velmi dobrou výstavu. Stejně tak hospodaření naší organizace se vyvíjelo dobrým směrem, a tak jsme si mohli dovolit „luxus“ v podobě vrácení peněz chovatelům formou bonusu a odměn za výstavu. Bohužel je však pravděpodobné, že příští rok k nám všem nebude z hlediska financí už tak štědrý. V platnost vejde nejenom všem dobře známé zvýšení spodní sazby DPH, ale rovněž hrozí, že v rámci národních podpor a bohužel i národních doplňkových plateb dojde k výraznému snížení objemu dotačních peněz. Nic ale ještě není definitivně rozhodnuto, a tak buďme optimisté a doufejme, že se nám podaří ještě něco vybojovat. Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazových a klubových aktivit a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníků svazu, kteří jsou vám vždy k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni. Naše krédo je, že je stále co zlepšovat a něco nového vytvářet, a proto mi věřte, že Vaše spokojenost a dobře odvedená práce jsou pro nás hnacím motorem do další práce! A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2012. To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2011 – roãník XVIII.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2011 ......................................................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Rodinná farma Konvalinka: V‰e je o ekonomice ................................................... Farma Kali‰tû, s.r.o.: Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup................................... Jde to... ................................................................................................................. Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masa ......................................... V˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka v Rakousku ....................................................................................................... Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011 ......................................................... ANGUS TOUR 2011 – Severní âechy ................................................................... Minerální látky (I. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛ .............. Argentina 2011...................................................................................................... Limousine – plemeno s F94L „profit“ genem......................................................... Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“ v období 1. ledna – 31. bfiezna 2012 ................................................................. Poãet narozen˘ch telat v období od 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011 ............................ Pfiepoãtené hmotnosti 120, 210 dní ...................................................................... Odchov b˘kÛ u chovatele ..................................................................................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 ................................................. Recept – Medvûdí tlapa.........................................................................................

4 5 6 6 9 14 20 24 30 34 37 42 44 46 58 59 60 62 63

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Plemenice blonde d’Aquitaine na chovu ZD Krásná Hora a.s. (foto: Vít Čepelák) Titulní strana – malá fotka: red angusská kráva na chovu ZD Brloh (foto: Vít Čepelák) Vnitřní obálka – stádo plemene highland na chovu Mani, spol. s r.o. (foto: Vít Čepelák)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , Pozvánka na svûtov˘ charolaisk˘ kongres Pfií‰tí rok bude britská asociace chovatelÛ plemene charolais v termínu 10. aÏ 27. ãervna 2012 pofiádat jiÏ 38. svûtov˘ charolaisk˘ kongres. Rok 2012 je pro Britskou charolaiskou asociaci v˘znamn˘, neboÈ pfií‰tí rok oslaví „zlaté v˘roãí“ svého zaloÏení, které se datuje na 27. ãervenec 1962. Organizátofii mají pro úãastníky pfiipraven bohat˘ program. Hlavní ãást kongresu zaãne 10. ãervna a zakonãena bude 23. ãervna gala veãerem ve velkém sále Stirlingského zámku v Braveheart country v centrálním Skotsku. Pro zájemce bude následovat postkongresová tour, bûhem které bude nav‰tíveno 5 charolaisk˘ch stád, a dal‰í zajímavá místa v Aberdeenshire. Tato ãást severov˘chodního Skotska je známá pro kvalitu chovaného skotu a samozfiejmû také Speyside Whisky. V pfiípadû zájmu o úãast na tomto kongresu, kontaktujte, prosím, pracovníky sekretariátu svazu, ktefií Vám rádi a ochotnû podají dal‰í informace ãi pomohou s registrací. Detailní program vãetnû cen najdete na na‰ich webov˘ch stránkách.

NOP IBR jde do své poslední fáze

MaSkot má jiÏ více neÏ dvû stovky uÏivatelÛ!

Do konce národního ozdravovacího programu (NOP) od IBR chybí nûco málo pfies jeden rok. S blíÏícím se koncem se velmi intenzivnû diskutuje jak bude postupováno u chovÛ, které ozdravení do stanoveného data nestihnou. O tom, Ïe ozdravení budou muset dokonãit a navíc po roce 2012 za svoje peníze není pochyb. Diskuze se v‰ak vedou zejména nad zpÛsobem a termínem dokonãení ozdravení tûchto stád. I pfiesto, Ïe cel˘ NOP funguje dobfie a ozdravení na‰í republiky je nyní na úrovni bez mála 63 %, stále je‰tû u nás ke konci záfií bylo 843 hospodáfiství, kde bylo chováno více neÏ 25,5 tis. pozitivních kusÛ skotu (údaje SVS ke konci záfií 2011). Dle odborn˘ch propoãtÛ se ukazuje, Ïe zhruba 210 chovÛ je z hlediska termínu ozdravení problematick˘ch a zhruba osmdesátka chovÛ je vyloÏenû kritick˘ch. U ostatních chovÛ, pokud budou nadále svûdomitû plnit svÛj individuální ozdravovací plán, by k problémÛm dojít nemuselo a ozdravení svého chovu by mûli do konce prosince 2012 stihnout. V kategorii silnû ohroÏen˘ch a ohroÏen˘ch chovÛ je v‰ak bohuÏel i mnoho chovatelÛ masného skotu. Je to dáno jednak obecnû men‰í brakací masn˘ch krav a jejich vy‰‰í dlouhovûkosti, velkou roli v‰ak hraje také chovatelská nezodpovûdnost nûkter˘ch z nich. Apelujeme proto, aby chovatelé, ktefií jsou si vûdomi problémÛ s plnûním NOP, bez zbyteãn˘ch odkladÛ kontaktovali své privátní a krajské i veterinární lékafie a zaãali situaci neprodlenû fie‰it dokud je je‰tû nûjak˘ ãas!

Na konci listopadu mûl nበnov˘ webov˘ systém MaSkot jiÏ více neÏ dvû stovky uÏivatelÛ. Po dvou mûsících od spu‰tûní to povaÏujeme za dobr˘ v˘sledek a v‰em zaregistrovan˘m chovatelÛm za to dûkujeme. Velk˘ dík v‰ak patfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového skotu. Poskytnuté údaje o cenách jsou samozfiejmû anonymní a ostatní uÏivatelé vidí pouze cenu, nikoliv uÏ subjekt, kter˘ data nahlásil. Sledování cen zástavového skotu v‰ak není jedinou funkcí MaSkota. MaSkot umoÏÀuje také ãlensk˘m subjektÛm nahlíÏet a editovat údaje, které do ãlenské databáze v dobû pfiihlá‰ení do svazu nahlásili. Nemusíte se v‰ak v Ïádném pfiípadû obávat, Ïe vám bude nûkdo nahlíÏet do va‰ich osobních údajÛ. Cel˘ systém pracuje v souladu s principy ochrany dat – v‰echny údaje vãetnû ekonomick˘ch dat vztaÏen˘ch k va‰emu subjektu vidíte pouze a jen vy! Registrovaní uÏivatelé mají rovnûÏ moÏnost vstoupit do vyhlá‰en˘ch obchodních poptávek. Nûkteré poptávky jsou sv˘m rozsahem tak zásadní, Ïe je nepravdûpodobné, aby tyto zajímavé obchody pokryl jedin˘ chovatel. V na‰em internetovém obchodním systému lze takové akce vyhlásit a umoÏnit tak v‰em na‰im ãlenÛm se do takové akce hromadnû zapojit. V‰echny funkce MaSkota jsou pfiístupné zdarma, a to ãlenÛm na‰eho svazu a nûkteré rovnûÏ i neãlenÛm. Vy je‰tû nejste do MaSkota pfiihlá‰eni? Pfiihlaste se do nûj je‰tû dnes! Registraãní formuláfi a v‰echny podrobnosti vãetnû detailního návodu s obrázky najdete na www.cschms.cz/maskot.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2011 Milan Nechvátal, Poãátky ERC s. r. o., Mnûtice, Pardubice Ing. Martina Bene‰ová, Radlice, Volfífiov Franti‰ek Talián, ml., Kru‰lov, âestice

4

Milo‰ Vachtfeitl, Prachatice Hubert Krompask˘, Plánice AGRA ZVÍKOV spol. s.r.o., Zvíkov-Ortvínovice Hana Jufiicová, Vala‰ská Polanka

Aktivity âSCHMS 2011 Záfií 5. 9.

6. 15. 22. 23. 24. 30.

pracovní schÛze inspektorÛ (Skalsk˘ DvÛr) semináfi na téma „Chov masného skotu s ohledem na plemenáfiské a ekonomické aspekty“ (Skalsk˘ DvÛr) schÛze ãlenÛ klubÛ Salers, Limousine, Blonde d’Aquitaine a jednání Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (Skalsk˘ DvÛr) 9. v˘roãní ãlenská schÛze na Skalském Dvofie 9. spu‰tûní webového systému MaSkot (evidence ãlenÛ a cen zástavu a obchodní nástroj) – 24. 9. zájezd nûmeck˘ chovatelÛ z oblasti Badensko-Würtenberska (Malát) 9. chovatelsk˘ den Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ na farmû Mal˘ Hlavákov 9. akce „Poznejte nበvenkov“ na framû Pojedy (Herrmann) 9. – 2. 10. Angus Tour 2011 – Sever (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová)

Dal‰í záfiijové aktivity • • • • •

Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2011 Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2010 Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti Tvorba kalendáfie pro rok 2012 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

¤íjen 2. – 8. 10. 4. 10. 8. 10. 8. – 15. 10. 11. 10. 17. – 20. 10. 21. 10. 26. – 27. 10. 27. 10.

zájezd chovatelÛ pfii v˘stavû masného skotu Sommet de l’Elevage, Francie (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu marginálních oblastí v Horomûfiicích (Vráblík) farmáfiské slavnosti na farmû Milana ·ebelky v Ranãicích (Kopeck˘) technické zasedání Svûtového kongresu Aberdeen angus (chovatelská delegace) mezinárodní konference k problematice chovu masného skotu ve ·luknovû (Malát, Kopeck˘) tfietí turnus základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ aukce jalovic (OPB Cunkov) klub chovatelÛ plemene masn˘ simentál (Ka‰perské Hory) jednání Unie chovatelÛ (Malát, Vráblík)

Dal‰í fiíjnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Tisk a distribuce kalendáfie pro rok 2012

Listopad 1. 2. 4. 10. 16. 17. 23. 23. 24. 28. 29.

11. 11. 11. 11.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) schÛze ãlenÛ klubu Blonde d’Aquitaine (Jimramovské Pavlovice) jednání zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ ve èìáru nad Sázavou (Malát) fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2011 v Praze semináfi spoleãností Jihoãesk˘ chovatel a Reprogen v âervené nad Vltavou (âepelák) 11. náv‰tûva ruské delegace chovatelÛ masného skotu a zástupcÛ státní správy (Malát) – 19. 11. mezinárodní konference k problematice masného skotu v Litvû (Malát, Vráblík) 11. ãlenské shromáÏdûní SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v areálu ZD Dolany u Náchoda 11. komoditní rada AK pro mléko a hovûzí maso (Malát) 11. jednání provozovatelÛ odchoven (Kopeck˘) 11. jednání pracovní skupiny NOP IBR na MZe (Malát) 11. jednání klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé – Jílové u Prahy

Dal‰í listopadové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, máme za sebou dal‰í roãní období, které se letos opravdu povedlo. UÏili jsme si snad více tepla neÏ v létû a podzimní barvy zalité sluncem lahodily nejen oku, ale i srdci. V jednûch z takov˘ch poveden˘ch dnÛ jsem nav‰tívila dal‰í dvû farmy, které Vám v tomto ãísle pfiedstavím. Ani o jedné z nich asi neusly‰íte poprvé. Jak se ale fiíká: opakování je matka moudrosti. A pro ty, ktefií pfiíli‰ neholdují pouãkám, mám i nûco nového. Hospodáfiství se rozvíjí a mají se ãím pochlubit. O kom Ïe tedy bude tentokrát fieã? Ekofarmu rodiny Konvalinkov˘ch najdeme na kopcovité Vysoãinû a o pár desítek kilometrÛ severnûji se v Pardubickém kraji nachází Farma Kali‰tû, rodiny Papáãkov˘ch, která letos oslavila dvû v˘znamná jubilea. Více se dozvíte na následujících fiádcích. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Rodinná farma Konvalinka: V‰e je o ekonomice Farma Libora Konvalinky se nachází v ãlenitém terénu malebné vesniãky Jimramovské Pavlovice v okresu Îìár nad Sázavou. U odchovávan˘ch zvífiat se zde vÏdy kladl dÛraz na kvalitu. V ãesk˘ch chovech pÛsobí mnoho zdej‰ích plemeníkÛ a vybraní zástupci si pravidelnû odná‰ejí pfiední ocenûní z hospodáfisk˘ch v˘stav. Jednou z novinek, kter˘mi se mohou chovatelé pochlubit, je spu‰tûní prodeje masa ze dvora. Historie 1. 2. 1993 je datem, kdy rodiãe Libora Konvalinky oficiálnû navázali na tradici sv˘ch pfiedkÛ a zaãali, po ukonãení pÛsobení v ZD Vûcov, opût soukromû hospodafiit. V rámci restituãních nárokÛ jim bylo navráceno kolem 20ti hektarÛ pÛdy. Na farmû se dûlal v rámci Ïivoãi‰né v˘roby v˘krm prasat a ãervenostrakat˘ skot, kter˘ byl zapojen do kontroly uÏitkovosti. V prÛmûru nadojen˘ch 5500 kg mléka/kus za rok byl velmi pûkn˘ v˘sledek. Pûstovaly se brambory, fiepa a obiloviny. I kdyÏ se farmû dafiilo, po uplynutí pûti let do‰lo na

6

bilancování. Provoz hospodáfiství v tomto modelu byl ãasovû i fyzicky nároãn˘; zamûstnával celou rodinu. Ulehãení mohlo pfiinést roz‰ífiení a zmodernizování zázemí. Libor Konvalinka, kter˘ farmu v té dobû od svého otce zaãal pfiebírat, se ale rozhodl vydat jin˘m smûrem. Bylo mu jasné, Ïe v podmínkách v jak˘ch se hospodáfiství nachází, je tfieba udûlat zmûnu. Podhorská lokace ve v˘‰ce 550 m n. m. se svaÏit˘m terénem, velkou erozí, a ne tak úrodnou pÛdou se hodí daleko více na to, aby byla pokryta loukami, a ve 100% nasazení v mléãném hospodáfiství perspektivu téÏ nevidûl. Zku‰enosti s prací s dobytkem, poloha statku a v˘‰e dotací rozhodly, Ïe se zaãne s chovem masného skotu. UÏ ãervené straky byli Konvalinkovi zvyklí dûlat na úrovni, takÏe kdyÏ se rodina rozhodla pfiejít na chov masného skotu, tak rovnou s cílem produkovat kvalitní ãistokrevná zvífiata. Ale jaké plemeno zvolit? Libor Konvalinka se vyptal obchodníkÛ, o co je nejvût‰í zájem. Nejen z tohoto dÛvodu, ale téÏ díky

povaze bylo doporuãeno plemeno charolais. První ãistokrevné kusy (6 krav) se nakoupily od Vladimíra Re‰la z Jindfiichohradecka, jehoÏ zvífiata byla importována z Francie. âeské straky se vyuÏily jako nositelky embryí. Pro vybudování stáda pak následovaly dal‰í nákupy zvífiat z ãesk˘ch i zahraniãních chovÛ – z Francie bylo dovezeno sedm jalovic a dva b˘ci. Systém chovu Základní stádo nyní tvofií 40 matek. Koneãn˘m poãtem by mûlo b˘t 50 krav, v‰e ale bude záviset na dal‰ím v˘voji, napfi. zda se chov zamûfií ve vût‰í mífie na v˘krm u kusÛ, které nebudou z rÛzn˘ch dÛvodÛ zafiazeny do chovného stáda. V zaãátcích se inseminace praktikovala plo‰nû, nyní chovatel situaci komentuje: „KdyÏ investujeme do kvalitního b˘ka ze zahraniãí, chceme, aby se zhodnotil. Pou‰tíme jej tedy na v‰echny krávy. A to také proto, aby si vytvofiil plemenné hodnoty. Z dÛvodu snadn˘ch porodÛ inseminujeme v‰echny jalovice, a to

❒ Členitá krajina v Jimramovských Pavlovicích je pro chov masného skotu jako dělaná (foto: Libor Konvalinka)

❒ Býci ve výkrmu (foto: Jana Řehořová)

francouzsk˘mi b˘ky, napfi. Novotel ZCH 701, Nelson ZCH 517, Pacifik ZCH 943. V pfiirozené plemenitbû pro stádo staãí jeden plemeník, v souãasné dobû b˘k Emir ZTI 719, kter˘ je v nûm pfiítomen od února do ãervence. Krávy se zaãínají telit v prÛbûhu listopadu, kdyÏ jsou jiÏ zavfiené. Zámûrem je, aby se v‰echny kusy otelily v zimovi‰ti. Porody se sledují. Vzhledem k tomu, Ïe pan Konvalinka obstarává stádo více ménû sám, pofiídil si do stáje kamerov˘ systém, kter˘ mu snímá zvífiata pfiímo do televize umístûné v loÏnici. Nehrozí tak, Ïe by u nûjakého porodu chybûl. Snadnost porodÛ se li‰í. „Je pravdou, Ïe je potfieba zvífiata pfied porodem pfiimûfienû krmit,“ pfiipomíná chovatel známou pravdu, kterou doplÀuje konkrétními pfiíklady ze své praxe – „krmí se ménû kvalitní senáÏ se slámou nebo hor‰í seno“. Systém v˘Ïivy je i jinak velmi jednoduch˘. V zimû se zkrmuje seno, senáÏ, v létû pastva a v‰e je celoroãnû doplnûno o minerální doplÀky. Zvífiata v testu a ve v˘krmu dostávají objemná krmiva a jadrnou smûs smíchanou s mikro a marko prvky. Od doby, kdy se zaãal jako doplnûk v˘Ïivy pouÏívat selen na jiné bázi, se zlep‰ila vitalita telat. S plemenem, které si vybrali, jsou spokojeni. Na uÏitkovost ani na povahu si nemohou stûÏovat. Najdou se i problematické kusy, ale ty jsou z chovu vyfiazovány. Nejlep‰í jalovice si chovatel nechává na obnovu a k roz‰ífiení základního stáda, jehoÏ poãet je‰tû není uzavfien˘. V posledních letech chov produkuje prÛmûrnû

7 plemeníkÛ roãnû. Vybraní mladí b˘ãci byli posíláni na odchovny. Z ekonomick˘ch dÛvodÛ v‰ak zaãínají Konvalinkovi letos s ãásteãn˘m odchovem doma. Telata, která se nehodila do chovu, byla prodávána jako zástavová. To uÏ je ale minulost. Chovatel si uvûdomil rentabilnûj‰í moÏnost vlastního zuÏitkování velkého mnoÏství vyprodukovaného krmiva spolu s úplnou finalizací produktu ve formû prodeje masa ze dvora. A v loÀském roce zaãal s vlastním v˘krmem zvífiat, o kterém bude je‰tû fieã. Ptám se na ‰lechtûní na bezrohost. Tomu chovatel pfiíli‰ nevûfií. Dle jeho názoru nelze dlouhodobû pfiipou‰tût pouze geneticky bezrohá zvífiata, aby u potomkÛ nedo‰lo ke ztrátû masa. „I v ekologickém chovu lze zvífiata odrohovat na Ïádost o vyjímku, a za ztrátu masa mi to nestojí,“ shrnuje svÛj postoj. V˘stavy KdyÏ plemenafiina, tak prezentace na v˘stavách. Tak by se dal struãnû shrnout názor pana Konvalinky na vystavování. Od roku 2001 se v˘stav úãastní pravidelnû a aÏ na ojedinûlé pfiípady si jeho zvífiata vÏdy odvezla ocenûní. Jmenujme napfi. první místa v kategoriích jalovice star‰í a prvotelky a krávy na 2. teleti z PragaAgro v roce 2003, titul národní vítûz pro b˘ka ZCH 670 Bovet Kalibr ET na stejnojmenné v˘stavû v roce 2005, pfiední pozice v kategoriích krav a jalovic mlad‰ích na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû 2008, nûkolik umístûní na posledních dvou brnûnsk˘ch

národních v˘stavách i v˘stavách Animal Vetex. Na leto‰ní Národní v˘stavû v Brnû získala jalovice ã. 405923961CZ tfietí místo v kategorii mlad‰í jalovice a vyhrála téÏ soutûÏ MISS SYMPATIE, v níÏ se utkaly zástupkynû dojen˘ch i masn˘ch plemen. Vítûzství titulu Miss je úspûchem, neboÈ bylo udûleno zástupci masn˘ch plemen historicky poprvé. Chovatel povaÏuje zpÛsob prezentace na v˘stavách za samozfiejm˘ a podot˘ká pouze: „DobrodruÏnou zku‰eností bylo nauãit zvífiata poprvé chodit, a to pro âeské charolais dny. Nyní jiÏ máme praxi, a stalo se to, dalo by se fiíci, rutinou.“ Ekologie Od února 2009 je farma certifikována v registru farem kontrolovaného ekologického zemûdûlství. Letos uplynulo dvouleté pfiechodné období, chovu byl pfiidûlen certifikát a své produkty jiÏ mÛÏe oznaãovat jako „bio“. Motivem pro opu‰tûní konvenãního zemûdûlství byla nejenom v˘‰e dotací, která se za uplynulé roky neustále zvy‰ovala, ale také fakt, Ïe budoucí dotaãní prognózy téÏ hovofií pro tento systém. Ekologick˘ zpÛsob hospodafiení pfiíli‰ zmûn nepfiinesl. „S pouÏíváním minerálních hnojiv a postfiiky jsme skonãili, kdyÏ se v roce 1998 zatravnila orná pÛda. A stimulace fiíje a embryotransfery jsou jiÏ také dávnou minulostí. Jediná práce, která nám pfiibyla, je povinná evidence ve‰kerého krmení (seno, senáÏ, pastva, minerální lizy a ‰rot), které se pfiepoãítává na su‰inu, evidence nákupu a prodeje krmiv, ãistûní strojÛ a hospodáfisk˘ch budov. KaÏdoroãní kontroly plnûní pfiedepsan˘ch standardÛ berou chovatelé jako samozfiejmost a pfiestup do „ekologie“ vnímají ve v˘sledku kladnû, a to nejen díky financím: „V projektech v rámci rozvoje venkova máme automaticky více bodÛ,“ pochvalují si. Zázemí farmy Konvalinkovi nyní obhospodafiují 97 hektarÛ TTP a 9 ha lesa. Z této v˘mûry je 65 ha vlastních a zbylá plocha je pronajatá s tím,

7

Ïe se poãítá je‰tû s nájmem necel˘ch 20ti hektarÛ. Poté bude naplnûna kapacita chlévÛ a skladovacích prostor. Budovy potfiebné k provozu hospodáfiství si rodina zrekonstruovala nebo pfiímo postavila sama. Za zmínku stojí rekonstrukce starého kravína, kter˘ se podafiilo získat v roce 2007 v rámci restituãních nárokÛ odkoupen˘ch od jiného subjektu. Pfiestavûn byl na ro‰tovou stáj s betonov˘mi lehacími boxy vybaven˘mi polyuretanov˘mi matracemi. Krávy mají moÏnost chodit ven, ale setrvávají ve stáji, kde jsou spokojené. Kejdové hospodáfiství s sebou nese mnoho v˘hod, pochvaluje si Libor Konvalinka: „Máme minimální spotfiebu slámy (nemusí se nakupovat a skladovat, vyst˘lat ani kydat) a kejda se vyuÏije na TTP, a mÛÏe tak vzniknout kvalitní senáÏ“. Kapacitu kravína je moÏné roz‰ífiit. Díky tomu, Ïe se krmná chodba s krmi‰tûm udûlala venku, je moÏné pracovat s vnitfiním prostorem, kde je moÏné pfiistavût dle potfieby dal‰í boxy. Se strojním vybavením jsou sobûstaãní. Doby, kdy si vypomáhali se sousedy, jsou minulostí. Nyní má kaÏd˘ svou techniku, tak to jiÏ není tfieba. Prodej ze dvora Novinkou, která jistû stojí za zmínku je, Ïe farma v leto‰ním roce zapoãala s prodejem masa ze dvora. Zvífiata (pfieváÏnû b˘ky) si manÏelé nechávají poráÏet ve vûku 15 aÏ 24 mûsícÛ a minimální hmotnosti 600 kg na nedalek˘ch jatkách v Trpínû. Doprava kusu na jatka, poráÏka a následné porcování probíhá v souladu s certifikací bio. Kus je poraÏen ve ãtvrtek, bourání se odehrává v pátek, kdy fiezník dle instrukcí paní Konvalinkové vytvofií 5ti a 10ti kilové

8

balíãky, které pak Konvalinkovi pfievezou ve speciálním chladícím pfiívûsu na farmu. Tam si je zákazníci následující tfii dny vyzvedávají. K balíãkÛm sloÏen˘ch z partií pfiedního a zadního se zdarma pfiidávají játra, srdce, ledvinky, b˘ãí Ïlázy a morkové kosti. Nov˘m kupujícím je pfiedán leták s návodem, jak nechat maso vyzrát doma v lednici zabalené do potravinové fólie. „Známému, kuchafii, se osvûdãilo téÏ balit maso do papíru na peãení. Vsákne ãásteãnû ‰Èávu, která se pfii zrání uvolÀuje, a maso tak zraje ve vlhkém prostfiedí,“ dodává Eva Konvalinková. Zvífie se poráÏí vÏdy, kdyÏ se nahromadí dostateãn˘ poãet objednávek. Od kvûtna (kdy se s prodejem zaãalo) do záfií (kdy probûhl tento rozhovor) bylo jiÏ poraÏeno a rozprodáno 14 b˘kÛ. V˘stavba bourárny a prodejny nejsou díky vysok˘m vstupÛm v plánu. Navíc by bylo nutné zajistit vozidlo pro pfiepravu jateãních pÛlek z jatek do bourárny. Na projektu by se muselo podílet více chovatelÛ. Po poradû na krajské veterinární správû dospûli Konvalinkovi k pofiízení chladícího pfiívûsu a zmínûnému systému prodeje, kter˘ jim vyhovuje. „,I pfies ‰ífienou osvûtu o lep‰í kvalitû vyzrálého masa, na‰im zákazníkÛm nevadí, Ïe maso je ãerstvé a ne tak zralé. Nûkdo si nechá maso dozrát 14 dnÛ v ledniãce. Potom nám dají zapravdu, Ïe maso je kfiehãí a podstatnû se zkrátila doba tepelné úpravy. Ostatní zákazníci maso brzy uloÏí do mrazniãky. Lidé se stejnû podivují, Ïe takové maso v obchodû nekoupí. Pfiesto zam˘‰líme nechat maso ve ãtvrtích zrát minimálnû t˘den na jatkách a následnû jej vakuovat,“ dodávají manÏelé. V rámci propagace prodeje si Konvalinkovi zfiídili webové stránky (viz. odkaz pod ãlánkem),

❒ Libor Konvalinka s dcerami a vítězkou MISS SYMPATIE na letošní NVHZ v Brně (foto: Karel Melger)

nûkolikrát se zúãastnili farmáfisk˘ch trhÛ v Novém Mûstû na Moravû a na národní v˘stavû Brnû pronajmuli svÛj chladící vÛz Svazu pro uskladnûní masa na steaky. Reklama tedy probûhla v hojné mífie a na nedostatek poptávky si chovatelé nemohou stûÏovat. Klientelu tvofií pfieváÏnû lidé z okolí, zákazníky mají ale i v Brnû ãi Praze. Maso odebírají jiÏ i restaurace. napfi. vyhlá‰ená restaurace U Kastelána v Brnû ãi restaurace Jimram v Jimramovû. „Ideální by bylo prodávat celé pÛlky,“ svûfiuje se se sv˘m snem pan Konvalinka. Dal‰í plány V souãasné dobû Konvalinkovi zaãínají s rekonstrukcí pÛdních prostor stavení, které ob˘vají, kde by mûly vzniknout ãtyfii apartmány pro zájemce o agroturistiku. Pfiikoupili pfiilehlé pozemky, kde bude pro hosty vybudováno parkovi‰tû, hfii‰tû a jiné vybavení. Dále je v plánu oprava stfiechy jedné ze stájí. V˘stavba dal‰ích hospodáfisk˘ch budov není nutná. Souãasné ãtyfii staãí, stejnû jako v˘mûra obhospodafiované plochy. Nezb˘vá neÏ mlad˘m manÏelÛm popfiát hodnû úspûchÛ v jejich dal‰ím poãínání! Více se o farmû Konvalinkov˘ch dozvíte na www.ekofarmakonvalinka.wz.cz

❒ Zrekonstruovaná roštová stáj (foto: Jana Řehořová)

Farma Kali‰tû, s.r.o.: Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup Farma Kali‰tû patfií bezesporu mezi jedny z nejlep‰ích ‰lechtitelsk˘ch chovÛ u nás. Její zakladatel, ing. Josef Papáãek, st. nenavazoval na rodinnou tradici, a pfiesto se mu podafiilo vybudovat po v‰ech stránkách ukázkové hospodáfiství. To více jak pfied rokem zcela pfievzal jeho syn, ing. Josef Papáãek, ml., kter˘ chce nastavenou laÈku udrÏet. Farma i její zakladatel oslavili letos kulatá jubilea, a byl dÛvod ke kladnému bilancování. Historie Oficiální vznik Farmy Kali‰tû se datuje na 27. ãervna 1991, kdy byla jako spoleãnost s ruãením omezen˘m zapsána do obchodního rejstfiíku u Krajského soudu v Hradci Králové. Jejím zakladatelem a zároveÀ prvním vlastníkem byl ing. Josef Papáãek, st. Ten v dobách vlády socialistické strany pÛsobil v místním JZD jako agronom. Po revoluci v‰ak neváhal, a rozhodl se pro koupi hospodáfiství, navráceného v rámci restituce pÛvodním majitelÛm, ktefií se zemûdûlství vûnovat nechtûli. Farma zaãínala s majetkem z restituãního podílu, kter˘ tvofiilo nûkolik kusÛ skotu a pra-

sat. Pozemky byly získány pachtovní smlouvou, vãetnû práva myslivosti. Dal‰í majetek se pofiídil z úvûru a státní dotace pro podporu nov˘ch forem podnikání. PÛvodním zámûrem Josefa Papáãka bylo, mimo rostlinnou v˘robu, provozovat chov mléãného skotu. Vzhledem ke klimatick˘m podmínkám (dvÛr Kali‰tû leÏí v nadmofiské v˘‰ce 440 m n. m.), by se v zimû ke statku tûÏko dostávala cisterna, a tak bylo rozhodnuto, Ïe se pofiídí skot masn˘. První kusy stáda pfiedstavovaly zkolektivizované záhumenkové krávy a nakoupené ãerveno-strakaté jalovice z JZD Holice zapu‰tûné masn˘m plemenem Blonde d’Aquitaine. Dal‰í tvorba stáda byla poté ovlivnûna zásadním rozhodnutím pro chov francouzského masného plemene Limousine. To bylo vybráno pro svou nenároãnost, odolnost a matefiské vlastnosti. Nákup prvních deseti dvoulet˘ch jalovic tohoto plemene se uskuteãnil jiÏ v roce 1991 SSP Praha v Maìarsku ve ‰lechtitelském chovu Allami Gasdasag

❒ Plemenice základního stáda dávají zdravá a životaschopná telata (foto: Jana Řehořová)

Hajduszoboszlo. Následná reprodukce byla zaji‰Èována nákupem inseminaãních dávek nejlep‰ích plemeníkÛ z Francie, dovezen˘ch firmou ABS Praha. V roce 1995 bylo pÛvodní stádo roz‰ífieno nákupem sedmi kusÛ jalovic pÛvodem ze Slu‰ovic. Prvním ãistokrevn˘m b˘kem pro vyuÏití v pfiirozené plemenitbû se stal Magnum (ZLI 234) zakoupen˘ v roce 1996 ve Francii. Dal‰í historické prvenství si nese geneticky bezroh˘ plemeník Maine P (ZLI 405) po otci Mas du Clo (ZLI 324) importovan˘ na podzim 2004 z Nûmecka, (v únoru 2005 uznan˘ do plemenitby). Od té doby se cíl v chovu skotu ubíral ke genetické bezrohosti zvífiat. Velk˘ podíl na rozvoji ãistokrevného stáda mûlo vyuÏití embryotransferu zprostfiedkovaného firmou BOVET a.s. Sloupnice a inseminace. Embryotransfer se ve stádû se provádûl v letech 1991 aÏ 1998. Za tuto dobu bylo provedeno 22 superovulací, získáno 163 embryí, z toho pouÏiteln˘ch 79. Bylo provedeno 77 pfienosÛ a celkov˘ poãet bfiezích plemenic byl 41 kusÛ. Embryotransfer se podílel ze 14 % na zaji‰tûní reprodukce ze v‰ech narozen˘ch telat. Nese tedy dÛleÏit˘ podíl na vybudování kvalitních základÛ. V souãasné dobû se jiÏ ale nevyuÏívá. Inseminuje se stále. Na vybrané matky byly a jsou pouÏívány inseminaãní dávky francouzsk˘ch b˘kÛ, ktefií patfií ke ‰piãce jak ve Francii, tak i ve svûtû. V posledních letech jsou pouÏívány inseminaãní dávky geneticky bezroh˘ch b˘kÛ. Inseminaci provádûl doposud technik. V brzké dobû s ní zaãne sám majitel, kter˘ nedávno absolvoval inseminaãní kurs. A bude mít plné ruce práce. Po inseminaci se v tomto chovu rodí 40% ze v‰ech narozen˘ch telat. Zb˘vajících 60% je po b˘cích vyuÏívan˘ch v pfiirozené plemenitbû, ktefií podle na‰ich plemenn˘ch hodnot patfií k tûm nejlep‰ím v âeské republice.

9

Rostlinná v˘roba a… Pozemky Farmy Kali‰tû leÏí v mírnû teplé, vlhké, vrchovinné oblasti v geomorfologické oblasti úvalu Ústecko – Tfiebovského a vrchoviny Litického hfibetu. Nejvy‰‰í polohu mají pozemky na v˘chodní stranû hospodáfiského území 502 m n. m., ty postupnû klesají od v˘chodu k západu, aby tûsnû pfied mûstem Brand˘s nad Orlicí pfie‰ly do strmého svahu na v˘‰ku 320 m. n. m. ve mûstû. Samotn˘ dvÛr Kali‰tû leÏí v nadmofiské v˘‰ce 440 m n. m. Z agronomického hlediska je utváfiení reliéfu z pfieváÏné vût‰iny optimální pro vyuÏití zemûdûlské mechanizace. Farma obhospodafiuje cca 174 ha zemûdûlské pÛdy, pfiedev‰ím v okolí osady Kali‰tû. Souãástí farmy je také cca 40 ha pozemkÛ v katastru obce âeské Libchavy, kde je v souãasné dobû vybudován pastevní areál. Trvalé travní porosty tvofií 74 ha, na zb˘vající v˘mûfie jsou pûstovány obiloviny, kukufiice na siláÏ a na zrno, fiepka a luskoviny. Na zaãátku podnikání byl v podniku pûstován mák (na plo‰e 20 – 30 ha), kter˘ dosahoval nejvût‰ích ziskÛ na jednu jednotku plochy. V posledních dvou letech se k pûstování maku opût pfiistoupilo. Byly pûstovány i léãivé rostliny. Îivoãi‰ná v˘roba je kromû chovu skotu plemene limousine zamûfiena i na uÏitkov˘ chov prasat, kter˘ ãítá pfies dvû desítky chovn˘ch prasnic, plemenného kance a ve‰ker˘ v˘krm vyprodukovan˘ch selat. DoplÀujícím je chov koní a ryb. Cílem v rostlinné v˘robû je pûstovat plodiny na takové v˘mûfie, která pokryje potfieby podniku. Jedná se pfiedev‰ím o obiloviny pro krmné potfieby prasat, nyní jsou obiloviny dodávány do De Heus a.s. Bûstovice a zpûtnû jsou odebírány krmné smûsi pro v‰echny kategorie prasat. Jedná se i o v˘robu dostatku krmn˘ch obilovin pro skot – kromû minerálních pfiísad do krmiv (lizÛ), krmné smûsi pro pfiíkrm telat a jádra pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ, nejsou Ïádná krmiva nakupována a v‰e je vyrábûno v podniku. V˘mûra

10

❒ Farma Kaliště vyprodukovala již 156 plemenných býků (foto: Jana Řehořová)

pozemkÛ a struktura plodin, na nich pûstovan˘ch, plnû pokr˘vá potfiebu steliva v chovu skotu a prasat, potfiebu objemn˘ch krmiv, pfiedev‰ím siláÏe a senáÏe. Budovy stojí na statku v‰echny pÛvodní. V prÛbûhu let probíhaly a probíhají rekonstrukce. Strojovû je hospodáfiství vybavené. SluÏbami je zaji‰Èováno senáÏování do balíkÛ a sklizeÀ kombajnem. Na farmû pracují celkem 3 lidé (otec, syn a zamûstnanec). Pfii sezónních pracích vypomáhají pfiíbuzní. Masné stádo V souãasné dobû se základní stádo skládá z 63 kusÛ krav. Celkem ãítá chov 180 kusÛ ãistokrevn˘ch limousinsk˘ch zvífiat. Zam˘‰len˘ poãet matek je 70. Nad toto ãíslo není moÏné navy‰ovat z dÛvodu kapacity ustájení. Obrat stáda je uzavfien˘. V chovu se striktnû dodrÏují zdravotní pfiedpisy. V posledních letech se z jin˘ch, a to pfiedev‰ím zahraniãních chovÛ, nakupují jen plemeníci. Vzhledem k mnoÏství vyprodukované genetiky se v republice jiÏ velmi tûÏko najde zvífie, které by nebylo se stádem Papáãkov˘ch pfiíbuzné. V souãastné dobû je v pfiirozené plemenitbû pouÏíván b˘k ZLI 824 Enzo P, kter˘ byl na podzim roku 2010 dovezen

z Francie. Druh˘m b˘kem ve stádû je ZLI 888 Euplus, kter˘ byl tento rok v únoru zakoupen na draÏbû v PafiíÏi. U stáda se vede evidence dle rodin. V ãele rodiny stojí zakládající ãlenka a kaÏdá z rodin se vyznaãuje urãitou specifiãností. Dnes je stádo rozdûleno na tfiináct rodin. Nejpoãetnûj‰í je napfiíklad rodina D, H nebo M (písmena jsou zkratky jmen zakladatelek linií).

Reprodukce je, jak bylo zmínûno, zaji‰Èována témûfi z poloviny inseminací. Inseminují se nejprve jalovice, a to ve druhé polovinû února, pak pfiichází na fiadu otelené krávy. Jalovice se pfied zapu‰tûním pfiemístí do stáje s venkovním v˘bûhem, kde je moÏno lépe pozorovat zmûny v chování v fiíji a zajistit tak vãasnou inseminaci. Neinseminované kusy mají na starost plemeníci. Po odstavu telat (konec záfií – zaãátek fiíjna) zÛstávají krávy a bfiezí jalovice ustájeny venku a postupnû pfied termínem telení jsou po skupinách pfiemísÈovány do stájí (s pfiístupem do v˘bûhu bûhem dne) k porodu. Ve stájích, kde se telí, pak setrvávají s telaty aÏ do pfiehnání na pastvu. Cel˘ chov je organizován k sezónnímu

telení, které zaãíná v listopadu, nejvût‰í nárÛst má v bfieznu a poslední telata se rodí v dubnu a kvûtnu. Telení probíhá samovolnû pod dohledem chovatele. Hlídá se kaÏd˘ porod. Více neÏ 95% telat se rodí bez asistence. Poãet Ïivû narozen˘ch telat se blíÏí 100%. Vûk pfii prvním otelení je 2 roky a 11 mûsícÛ, délka mezidobí ãiní 387 dní.

Dlouhovûkost. Ve stádû se pohybuje kráva na 14 té laktaci, coÏ je jedna z nejstar‰ích krav zapsan˘ch v kontrole uÏitkovosti, která je navíc nositelkou titulu první ‰ampionka plemene limousine z první ãeské národní v˘stavy masného skotu ve Svinãicích z roku 1997 (kráva je narozena v r. 1995). „I kdyby uÏ nemûla zabfieznout, necháme ji u nás doÏít. Je to nበmazlíãek,“ fiíká chovatel. Dal‰í takto dlouhovûké kusy jsou, jako i kdekoli jinde, ojedinûlé – vût‰inu základního stáda tvofií krávy na prvním aÏ ‰estém teleti. Systém v˘Ïivy. Ve vegetaãním období jsou zvífiata chována na pastvinách bez pfiíkrmu. Pastviny jsou stabilnû oploceny a 2 aÏ 3krát za vegetaãní období o‰etfieny pfiesekáním nedopaskÛ. V období od odstavu do porodu jsou zkrmovány omlatky z trav na semeno a senáÏ. Zkrmování omlatkÛ z trav na semeno napo-

❒ Stádo je rozděleno na rodiny (foto: Jana Řehořová)

mohlo ke sníÏení porodní hmotnost telat, která je v prÛmûru 43,73 kg, a tím do‰lo ke zv˘‰ení poãtu prÛbûhu porodu bez pomoci. Niωí porodní hmotnost telat je vítána pfiedev‰ím u prvotelek, kdy procento obtíÏn˘ch porodÛ je ve vût‰inû podnikÛ vy‰‰í neÏ u krav na druhém a dal‰ím teleti. Kravám po porodu a jalovicím je zkrmována kukufiiãná siláÏ a senáÏ. TelatÛm se do prostoru ‰kolky pfiedkládá kvalitní seno a jádro. Po odstavu dostávají jalovice dále jádro, senáÏ a kukufiici. Po zváÏení roãní hmotnosti se s pfiíkrmem jádra pfiestane a musí staãit pastva a objemná krmiva. B˘ãci, ktefií zÛstávají na farmû v testu, dostávají jádro, které je namícháno do krmné smûsi a objemné krmivo. Stejnû tak jsou krmeni b˘ci, ktefií neprojdou do testu nebo na jeho konci, a to do 24 mûsícÛ, kdy jsou posláni na jatka. KaÏdoroãnû takto konãí kolem 6ti kusÛ.

Odchov plemenn˘ch zvífiat. Vybraní b˘ãci jsou po odstavu, pokud splÀují poÏadavky standardu plemene, pfiesunováni k odchovu na OPB Cunkov. V ãervenci roku 2008 se na Farmû Kali‰tû konal první základní v˘bûr plemenn˘ch b˘ãkÛ, odchov u chovatele, ve II. turnusu. K základnímu v˘bûru bylo pfiedvedeno a vybráno do plemenitby osm b˘kÛ. Od násle-

dujícího roku se na farmû konají základní v˘bûry plemenn˘ch b˘ãkÛ, odchov u chovatele, v I., II. a od roku 2011 i ve III. turnusu. „Na odchovnu ale stále putuje to nejlep‰í,“ dodává Josef Papáãek, ml. Do dne‰ního dne se chov Farmy Kali‰tû mÛÏe py‰nit jiÏ 156 vyprodukovan˘mi plemeníky, pÛsobícími v pfiirozené plemenitbû ve stádech krav bez trÏní produkce mléka, jak ãesk˘ch tak i slovensk˘ch. Z podniku pocházejí i b˘ci, ktefií po skonãení testu na OPB byli koupeni inseminaãními stanicemi, kde pÛsobí. PfieváÏná ãást jaloviãek je zafiazována do obratu stáda. Jedná se pfiedev‰ím o jaloviãky s dobr˘m pÛvodem nebo jaloviãky shodné s cílem probíhajícího ‰lechtûní skotu v podniku. Prodané jalovice zaloÏily nová stáda v âeské republice a na Slovensku. V majetku slovensk˘ch chovatelÛ jiÏ získala ocenûní na zemûdûlské v˘stavû Agrokomplex v Nitfie. K prodeji jsou nabízeny i vyfiazené plemenice, které v chovu nesplnily svÛj úãel, ale pro jiné jsou je‰tû – nûkolika narozen˘mi telaty a klidnou ochoãenou povahou, pfiínosem.

11

❒ Josef Papáček, st. prezentuje chovatelskou skupinu na NVHZ Brno 2009 (foto: Karel Melger)

Plemenáfiskou prací se farma zab˘vá od svého vzniku. V roce 1992 byl chov zapojen do kontroly uÏitkovosti. 17. ãervna 1999 byl tento chov uznán prvním Zemsk˘m chovem plemene Limousine. Cílem ve ‰lechtûní skotu jsou plemenice základního stáda produkující zdravá a Ïivotaschopná telata, pfii co nejmen‰ím procentu obtíÏn˘ch porodÛ, vyznaãující se pravideln˘m zabfiezáváním. Selekce se provádí k pfiihlédnutí k jeho plemenné hodnotû, zdravotnímu stavu a temperamentu. Josef Papáãek, ml. podot˘ká, Ïe s v˘bûrem plemene limousine jsou dodnes spokojeni. Na povahu si stûÏovat nemohou. „V‰e záleÏí na tom, jak˘ má chovatel vztah ke zvífiatÛm. Pár temperamentních zvífiat je vybrakovan˘ch. Rozhodnû si nemyslím, Ïe by, pokud je dobr˘ pfiístup, zvífiata byla i pfiesto temperamentní,“ uzavírá. I nadále je v plánu pouÏívat inseminaci kvalitními provûfie-

12

n˘mi b˘ky spolu s pfiirozenou plemenitbou, a to s ohledem na genetickou bezrohost potomstva. V‰e s ohledem na poÏadavky trhu, ãi v˘voji chovu Limousine v âR nebo ve svûtû.

Bezrohost. Celé stádo je odrohováno z dÛvodu prevence vzájemného zraÀování zvífiat a moÏného zraÀování personálu pfii manipulaci se zvífiaty ve volném ustájení. Odrohování zvífiat v podniku a v souãasné dobû pouÏití geneticky bezroh˘ch b˘kÛ, v inseminaci, vede ke zmen‰ení agresivity jedincÛ. Chov byl u nás jeden z prvních, kter˘ zaãal ‰lechtit na bezrohost. Do pfiirozené plemenitby mûli Papáãkovi u nás první dovezeného bezrohého limousinského b˘ka, jiÏ zmínûného Maine P (ZLI 405) po otci Mas du Clo (ZLI 324). Z 63 plemenic je 24% bezroh˘ch zvífiat. ·lechtí se na bezrohost, ale s ohledem na zachování zmasilosti. KdyÏ se ptám na tajemství úspûchu, mlad˘ chovatel odpovídá, Ïe je v dÛkladnû propracova-

ném pfiipafiovacím plánu. „Ne kaÏd˘ b˘k pasuje na kaÏdou plemenici. Tomuto je tfieba vûnovat pozornost a v˘sledky se dostaví,“ fiíká s jistotou. V˘bûr ve‰ker˘ch b˘kÛ, jak do pfiirozené plemenitby, tak inseminaãních, zvládá chovatel sám. Nov˘ majitel a cenná zku‰enost Nejeden chov se pot˘ká s problémem, Ïe nemá pokraãovatele. Farma Kali‰tû mezi nû na‰tûstí nepatfií. Syn zakladatele, Josef Papáãek, ml. se jiÏ v roce 2002 stal spoluvlastníkem firmy. V lednu 2010 ji od otce odkoupil,

❒ Farma Kaliště je nositelem mnoha výstavních ocenění (foto: Jana Řehořová)

a stal jejím jedin˘m majitelem. Pfied tím ale vyrazil do svûta na zku‰enou. V roce 2009 se na 6 t˘dnÛ vypravil do Francie s cílem podívat se, jak se to ve svûtové velmoci v oblasti chovu masného skotu, dûlá. Po dobu 6ti t˘dnÛ pob˘val na 5ti limousinsk˘ch farmách. Nav‰tívil také nejvût‰í zemûdûlskou v˘stavu v Clermont Ferrand a regionální limousinskou v˘stavu, kde bylo k vidûní 230 zástupcÛ tohoto plemene. Pfii zmínce o druhé v˘stavû se chovatel rozpovídá o 15ti minutách slávy, které si zde uÏil, pfii pfiedvádûní nûkter˘ch kusÛ. Bonitér zmínil, Ïe vodiãem je chovatel z âech, a sloupek pak váÏené náv‰tûvû vûnovaly i místní noviny. StáÏ byla pro Josefa velmi pfiínosná. Nauãil se perfektnû pfiipravovat zvífiata na v˘stavy. A poznal také, jak to vypadá na farmách, kdyÏ má chovatel hodnû ãasu, protoÏe za nûj velkou ãást práce udûlají poradci. „Tfiikrát dennû jsme se tfieba chodili podívat na stádo,“ fiíká, „není se pak co divit, Ïe zvífiata jsou tak ochoãená a mírumilovná. Jsou i zvyklá b˘t pfii krmení fixovaná, takÏe pak není vÛbec obtíÏné nauãit je pfied v˘stavou

chodit.“ Farmy, na kter˘ch Ïil, mûly od 20ti do 70ti matek základního stáda a byly v‰echny rodinného typu, stejnû jako Kali‰tû. „Podle mû se kvalitní zvífiata pfii pfiíli‰ velk˘ch poãtech kusÛ ani produkovat nedají. Strop vidím tak 100 matek, aby byl jeden ãlovûk je‰tû schopn˘ mít pfiehled,“ dodává. A pokraãuje v˘ãtem postfiehÛ z v˘stav, kde se zvífie se umyje, ostfiíhá a naãe‰e jen jednou bez ohledu na to, jak dlouho v˘stava trvá. Pokud se u‰piní, ãistí se pak uÏ jen „na sucho“. Na v˘stavních akcích panuje velmi pfiátelská atmosféra a z vítûzství jednotlivce se radují v‰ichni. Na svÛj nauãn˘ pobyt vzpomíná mlad˘ farmáfi velmi rád: „Po celou dobu tam panovala uvolnûná atmosféra. Farmáfii se nezab˘vali niãím jin˘m neÏ zvífiaty a svou rodinou. Pfii zmínce o neustál˘ch kontrolách, kter˘m u nás zemûdûlci musí ãelit, byli pfiekvapeni. Oni nic takového nepodstupují,“ posteskne si farmáfi, kter˘ svou nejvût‰í zátûÏ spatfiuje v byrokracii. Z ãeského farmáfie se stává úfiedník. Pfies den pracuje na farmû a veãer pfiichází na fiadu druhá smûna – „papírování“. V˘stavy Plynule pfiecházíme k tématu v˘stavnictví u nás. „V˘stavy jsou

urãitû potfieba. Je to pûkná vûc. Je rozhodnû dobré se jich úãastnit a prezentovat své nejlep‰í kusy,“ fiíká chovatel. Vybraní zástupci Kali‰tû byli a jsou na v˘stavách, kde velmi úspû‰nû reprezentují chov farmy, pravideln˘m úãastníkem. Mezi nejv˘znamnûj‰í posbíraná ocenûní patfií titul ‰ampión plemene, kter˘ získalo pût kusÛ, 19x získan˘ titul Národní vítûz a 3x udûlen˘ titul Nejlep‰í chovatelská skupina pfii úãasti na Národních v˘stavách masného skotu. Plány do budoucna Farma je velmi dobfie zavedená. V‰e zde funguje. Jak˘m smûrem ji pokraãovatel zam˘‰lí vést? „Vûnovat se plemenafiinû, souãasn˘m moderním trendÛm a technologiím. Nedûlat nic velkého, komerãního. Nechat hospodáfiství ve stylu rodinné farmy. Nadále produkovat kvalitní genetiku a s ní se zkusit prosadit do zahraniãí.“ To jsou malá velká pfiání mladého chovatele a my mu pfiejeme, aby do‰la naplnûní. Hodnû ‰tûstí!

Více se o Farmû Kali‰tû s.r.o. dozvíte na webov˘ch stránkách www.farmakaliste.cz

❒ Josef Papáček, ml. se svými krotkými zvířaty (foto: Jana Řehořová)

13

Jde to... Kamil Malát, âSCHMS Pfiipadá vám tento titulek zvlá‰tní? Na první pohled urãitû ano, ale pokud se zaãtete do následujících fiádkÛ, jeho smysl jistû velmi brzy pochopíte. Není Ïádnou novinkou, Ïe nûkteré chovatelské kluby jsou prostfiednictvím âeského svazu chovatelÛ masného skotu ãleny svûtov˘ch ãi evropsk˘ch sdruÏení chovatelÛ masn˘ch plemen skotu. Vedle plemen charolais, aberedeen angus ãi blonde d'Aquitaine jsou tak i zástupci chovatelÛ belgického modrobílého skotu zapojeni do mezinárodního uskupení chovatelÛ s názvem Belgian Blue International (BBI). A stejnû jako u jin˘ch plemen, i tato organizace pofiádá v urãit˘ch ãasov˘ch intervalech mezinárodní setkání sv˘ch ãlenÛ, aby se zde vzájemnû informovali o aktivitách a perspektivách chovu daného plemene v zemích, kde je plemeno chováno a poznali zpÛsob a systém chovu v dané lokalitû. Leto‰ní kongres BBI se po ‰estileté odmlce konal na území Velké Británie, konkrétnû ve Walesu a ãásteãnû také v Anglii. Pro úplnost uveìme, Ïe tato organizace zaloÏena v ãervenci 1986 v Belgii, a letos tedy slaví pûtadvacáté v˘roãí od svého vzniku. Na poãátku jejího zaloÏení tehdy stálo pût ãlensk˘ch zemí samozfiejmû v ãele s Belgií pod-

14

❒ Skupina mladých plemenných býčků připravených na prodej na farmě „Seifion“ (foto: Kamil Malát)

porované chovatelsk˘mi organizacemi z Francie, Velké Británie, Nizozemí a Dánska. Velkou roli pfii zakládání BBI hrál rovnûÏ dnes jiÏ zesnul˘ profesor Hanset, vûhlasn˘ propagátor plemene a odborník na slovo vzat˘, kter˘ je nejenom v Belgii povaÏován za hlavní osobu, která se zaslouÏila o rozkvût plemene a jeho celosvûtov˘ rozmach. Av‰ak po dlouh˘ch pûtadvaceti letech se struktura delegátÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ v˘raznû promûnila, a tak na leto‰ním kongresu byli úãastni pouze dva zástupci, ktefií mohli nostalgicky zavzpomínat na tehdej‰í dobu, neboÈ byli osobnû na ustavujícím zasedání pfiítomni. Bûhem doby se v‰ak i v˘znamnû roz‰ífiil poãet ãlen-

sk˘ch zemí, a tak dnes oproti 5 zemím jeÏ stály u zrodu BBI, je ãleny celkem 16 státÛ z celého svûta. Jak jiÏ bylo uvedeno, leto‰ní hostitelskou zemí se stala Velké Británie. Nutno fiíci, Ïe volba na uspofiádání kongresu na britsk˘ch ostrovech byla více neÏ oprávnûná, neboÈ zdej‰í populace belgického modrobílého skotu, co se roz‰ífienosti plemene a poãtu registrovan˘ch chovatelÛ t˘ká, je celosvûtovû jednou z nejv˘znamnûj‰ích. Ke konci loÀského roku bylo ãleny „British Blue Cattle Society“ celkem 679 chovatelÛ a aãkoliv poãet registrovan˘ch ãistokrevn˘ch telat tûchto chovatelÛ jen mírnû pfiesahuje

❒ Skupina matek s telaty na farmě pana Ernieho Hemmingse („Paulern Herd“) (foto: Kamil Malát)

dvû tisícovky, pak poãet telat, jejichÏ otec je plemeník belgického modrobílého plemene, pfiesáhl 175 000 kusÛ. Od období prvních importÛ do této zemû v roce 1982 ubûhla jiÏ dlouhá doba a tamní populace doznala oproti té pÛvodní zásadních zmûn. Velká Británie není Belgie, a tak tamní trh má zcela odli‰né poÏadavky na které brit‰tí chovatelé, chtûjí-li uspût, musí reagovat. Pfiednû je potfieba uvést, Ïe drtivá vût‰ina ãistokrevn˘ch jedincÛ je chována pro úãely produkce plemenného materiálu, zejména pak b˘kÛ, pro komerãní chovy. Systém chovu krav bez trÏní produkce mléka je zde postaven témûfi v˘hradnû na kfiíÏení, a tak i v˘sledn˘m produktem je hovûzí maso pocházející z kfiíÏencÛ s masn˘mi plemeny. U drtivé vût‰iny chovatelÛ to funguje tak, Ïe i ti plemenafiící mají svÛj chov z velké ãásti postaven˘ na kfiiÏbû a pouze men‰í ãást chovají oddûlenû v ãistokrevné formû. âastá je rovnûÏ kombinace chovu belgického modrobílého plemene s chovem plemene limousine. Poptávka po belgick˘ch plemenících se kaÏdoroãnû zvy‰uje, a tak k rychlej‰ímu rozmoÏení ãistokrevn˘ch jedincÛ chovatelé ve velké mífie vyuÏívají také embryotransferu. Trochu odboãím a pro lep‰í ilustraci uvedu pár ãísel t˘kajících se rozloÏení chovu masného skotu ve Velké Británii. Pokud jde o poãty chovatelÛ a zapsan˘ch zvífiat v plemenné knize, tak plemenem ãíslo jedna je na britsk˘ch ostrovech limousine (32 %), následované plemenem charolais (15 %) a aberdeen angusem (14 %). âtvrtou a pátou pfiíãku shodnû obsadila plemena masn˘ simentál a právû belgické modrobílé (obû shodnû 10 %). V porovnáních s pfiedchozími lety je to právû belgické modrobílé plemeno, jehoÏ stavy za poslední období rostou nejrychleji. Pozorní ãtenáfii jistû postfiehli, Ïe se dopou‰tím jisté chyby v názvosloví plemene. Od roku 2007 se totiÏ z „British Belgian Blue Cattle Society“ stala jen „British Blue Cattle Society“ a plemeno by se tedy v ãeském pfiekladu mûlo správnû naz˘vat „brit-

❒ Graymar Electra – šampionka plemene na Royal Welsh Show 2011, narozena: 16. 8. 2009, otec: Gitan Du P’Tit Mayeur, matka: Bringlee Beth, chovatel: Matthew Jones (foto: Kamil Malát)

ské modré“. Nicménû z hlediska plemenáfiské evidence a vedení plemenn˘ch knih se samozfiejmû stále jedná o jedno a totéÏ plemeno, a proto z dÛvodu zjednodu‰ení toto pomineme. DÛvody, které vedly chovatele ke zmûnû názvu plemene a asociace byly v podstatû dva: tím prvním byl fakt, Ïe britská populace se od doby prvních dovozÛ natolik zmûnila a odli‰ila od té belgické, Ïe i brit‰tí chovatelé cítili potfiebu b˘t „odli‰eni“. Ten druh˘ je pak ãistû komerãní, kdy si chovatelé, ale stále ãastûji i bûÏní spotfiebitelé, spojují belgické modrobílé plemeno s císafisk˘mi fiezy, a to v zemi, kde organizace ochráncÛ práv zvífiat mají velmi poãetn˘ poãet pfiíznivcÛ, není Ïádoucí. Odli‰né poÏadavky britsk˘ch spotfiebitelÛ se velkou mûrou promítají do smûru, kter˘m se bude ubírat ‰lechtûní na kter˘ následnû reagují chovatelé odli‰n˘mi prioritami a rovnûÏ rozdíln˘m managementem chovu. A co tedy tu britskou populaci natolik odli‰uje od té belgické? Pojìme si uvést nûkolik zásadních rozdílÛ: smyslem chovu ãistokrevného skotu ve Velké Británii je produkce plemenného materiálu zatímco v Belgii je hlavním úãelem chovu ãistokrevn˘ch zvífiat produkce kvalitního hovûzího masa (prodej plemenn˘ch zvífiat je pro belgické chovatele pouze finanãním pfiilep‰ením). Osvalení není pro britské chova-

tele na rozdíl od jejich belgick˘ch kolegÛ primárním selekãním kritériem – tím je naopak motorika pohybu, kvalita konãetin a tûlesné rozmûry (zejména v˘‰ka a délka tûla). DÛvod je nasnadû: chtûjí-li brit‰tí belgiãtí plemeníci v pfiirozené plemenitbû v dojen˘ch ãi masn˘ch komerãních stádech uspût v ostré konkurenci s b˘ky ostatních masn˘ch plemen, musí b˘t v tûchto aspektech „konkurenceschopní“. Je to dáno zejména zpÛsobem chovu KBTPM, kter˘ je velmi blízk˘ tomu na‰emu, tzn. klasick˘ pastevní systém matek s telaty. Naproti tomu v Belgii se uÏ i odchov telat velmi ãasto „odehrává“ ve stájích, kdy jsou telata ihned po narození odstavena a intenzivnû krmena. RovnûÏ i vûk pfii prvním zapou‰tûní je odli‰n˘ – zatímco v Belgii je trendem získat první tele uÏ ve dvou letech, ve Velké Británii se vût‰ina jalovic poprvé otelí aÏ ve tfiech letech. Dal‰ím rozdílem je pfiístup chovatelÛ k telení, kter˘ pfiímo souvisí právû s vûkem pfii prvním zapu‰tûní – díky tlaku vefiejnosti je ve Velké Británii pro tamní chovatele snadnost telení velmi dÛleÏitá i u ãistokrevného skotu, zatímco Belgiãané to pfiíli‰ zatím nefie‰í. Je sice pravdou, Ïe i v Belgii a Nizozemí existují projekty na mûfiení ‰ífiky pánve plemenic, zatím se v‰ak u chovatelÛ nesetkaly s pfiíli‰ pozitivní odezvou. Proã, to se doãtete dále.

15

❒ Bringlee Sandy ET je považována za královnu „British Blues“ (vlevo na obrázku z roku 2004, foto: Wayne Hutchinson). Tato kráva má již více než 100 potomků - mnoho býků působí v inseminaci nejenom na britských ostrovech, ale i v Belgii (např. býk Bringlee Blackstar). I ve svých 11,5 letech se těší velmi dobré kondici (na obrázku vpravo). Dlouhověkost má zřejmě v genech, neboť ve stádě pana Grahama Bringleeho, odkud pochází, působí stále i její 17ti letá matka Bringlee Nestor. (foto: Kamil Malát)

Reáln˘ pfiíklad z britské praxe demonstruje, jak jsou poÏadavky na welfare zvífiat ve spojení s komerãním tlakem obchodníkÛ pro britské chovatele nekompromisní: pfii vyjednávání chovatelÛ se spoleãností Tesco její zástupci chovatelÛm oznámili, Ïe pokud chtûjí i nadále chovatelé dodávat maso z belgického plemene do jejich fietûzce, musí otázce porodÛ vûnovat dostateãnou pozornost. Jin˘mi slovy fieãeno: obchodníci nebudou prodávat maso pocházející z plemene, kde je císafisk˘ fiez systematick˘m prostfiedkem k vybavení telete z tûla matky. A jelikoÏ je stejnû jako u nás drtivá vût‰ina masa prodávána prostfiednictvím tûchto velk˘ch marketÛ, nezbylo britsk˘m chovatelÛm nic jiného neÏ to akceptovat, neboÈ vidina ztráty tak velkého trhu by pro nû mohla b˘t smrtící ránou. Dnes je

tedy 85 % z celkem 2233 narozen˘ch a registrovan˘ch ãistokrevn˘ch telat v roce 2010 narozeno bez pomoci císafiského fiezu. Zkrátka jde to... A jsme zpátky na zaãátku u na‰eho titulku, nicménû na‰e vyprávûní je‰tû rozhodnû nekonãí. Chci se s vámi podûlit o to, jak toho brit‰tí chovatelé dosáhli. Vût‰ina si patrnû bude myslet, Ïe je to pouze za cenu v˘razného sníÏení osvalení zvífiat. Vûzte ale, Ïe to tak úplnû pravda není. Je jistû neoddiskutovatelné, Ïe oproti belgické populaci je stupeÀ osvalení na niωí úrovni, pfiesto ale v porovnání s ostatními masn˘mi plemeny je stále vysoce nadprÛmûrné. V‰e je pouze a jen otázkou managementu chovu, kdy chov a v˘bûr zvífiat do plemenitby není postaven v˘hradnû na maximálním osvalení, ale dÛraz je kladen na zcela jiné znaky. V˘razn˘m pozitivem plemene, které pfii snadnosti porodÛ sehrává také dÛleÏitou roli, je i to, Ïe doba bfiezosti belgick˘ch plemenic je ze v‰ech masn˘ch plemen nejkrat‰í, coÏ je dobr˘m pfiedpokladem niωí porodní hmotnosti telat. DosaÏení telení pfiirozenou cestou není Ïádná vûda, staãí jen dÛslednû dodrÏovat nûkolik stûÏejních zásad: 1. ãistokrevné jalovice se pfiipou‰tí aÏ pokud je jejich rÛst a v˘vin dostateãn˘ a je pfiedpo-

❒ Tweeddale Ebony na výstavě Royal Welsh Show (otec: Blak du Baty d’Eprave) (foto: Kamil Malát)

16

klad, Ïe v dobû porodu je jiÏ jejich pánev natolik vyvinuta, Ïe jsou schopny tele na svût pfiivést normální cestou – tzn. poprvé se zapou‰tí aÏ ve 24 – 26 mûsících. 2. k pfiipu‰tûní jalovic se pouÏívá b˘k jiného plemene (velmi ãasto limousine), kter˘ je provûfien na snadnost telení. 3. pfii v˘bûru plemeníkÛ se velk˘ dÛraz klade na vyuÏití plemeníkÛ s vysokou plemennou hodnotou pro snadnost telení. Velká Británie je zafiazena do australského systému v˘poãtu plemenn˘ch hodnot Breedplan, kde jedním z vyhodnocovan˘ch ukazatelÛ je také tento znak. 4. je dÛraznû dbáno na to, aby jalovice, ale i krávy cca 6 – 9 t˘dnÛ pfied otelením dostávaly pouze seno a minerální doplÀky. 5. posledním aspektem, kter˘ v‰ak není otázkou managementu, ale financí je to, Ïe britská asociace chovatelÛ „British Blue Cattle Society“ uvalila „daÀ“ na telení pomocí císafiského fiezu. Pfied lety totiÏ zavedla poplatek 10 liber, které pfii registraci novû narozeného telete musí chovatel zaplatit navíc oproti registraci telete narozeného pfiirozenou cestou. ByÈ se v kontextu ostatních poplatkÛ svazu nejedná o nijak vysokou sazbu, dává to vefiejnosti jasn˘ signál, Ïe chovatelé tomuto problému vûnují pozornost. Velká Británie v‰ak není zdaleka jednou zemí, která se vydala cestou telení pfiirozen˘m zpÛsobem. Dal‰ím z pfiíkladÛ je Dánsko. Dán-

sko jiÏ dnes sice nechová tolik kusÛ jako kdysi (zhruba 500 kusÛ chovan˘ch 45 chovateli), ale bylo první zemí na svûtû vÛbec, která plemeno belgické modrobílé na své území dovezla. Stalo se tak jiÏ v roce 1972, tedy dokonce je‰tû rok pfied tím, Ïe v Belgii plemeno dostalo své oficiální jméno. Na rozdíl tfieba od Velké Británie, zde v‰ak telení pfiirozenou cestou není diktováno pouze trhem ãi tlakem spotfiebitelÛ jako je tomu jinde, ale pfiímo ministerstvem spravedlnosti! V roce 1998 totiÏ tamní televizní stanice odvysílala v televizi pofiad se zábûry císafiského fiezu, coÏ mûlo na vefiejnost témûfi okamÏit˘ negativní dopad. V souladu se zákonem na ochranu zvífiat smí dán‰tí chovatelé volat veterináfie a poÏadovat provedení císafiského fiezu aÏ teprve pokud se plemenice není schopna otelit sama. Není tedy moÏné „císafie“ dûlat preventivnû, jak je tomu zvykem v Belgii. Av‰ak ani to se nezdálo dostateãné, a tak dánská veterinární správa poloÏila otázku, zda je vÛbec správné chovat plemeno, u kterého je vysok˘ pfiedpoklad obtíÏn˘ch porodÛ. Do celé záleÏitosti se tedy vloÏilo ministerstvo spravedlnosti a dalo dánsk˘m chovatelÛm doslova „nÛÏ na krk“, kdyÏ ustanovilo, Ïe chovatelé musí podíl císafisk˘ch fiezÛ sníÏit z tehdej‰ích padesáti na 10 % bûhem pûti let! Chovatelé tuto „v˘zvu“ pfiijali a „pûtiletku“ dokonce pfiekroãili. Bûhem pouh˘ch 4 let se

jim podafiilo procento císafisk˘ch fiezÛ dostat pod úroveÀ 10 %. Aby tento trend dán‰tí chovatelé dlouhodobû udrÏeli, dánská chovatelská organizace v roce 2005 rozhodla Na farmě „Paulern“ (Hay Lane Farm) bylo k vidění mnoho o tom, Ïe chova- ❒ vynikajících plemenic (foto: Kamil Malát) telé musí jalovice pfiipou‰tût plemeníky jin˘ch napadl u Evropského soudního plemen neÏ belgického modro- dvora, kter˘ zákaz zru‰il s odvolábílého plemene. KaÏd˘ rok musí ním na jeho nezákonnost podle rovnûÏ dánská asociace chovatelÛ práva EU. ·véd‰tí politici, skupiny belgického modrobílého pfied- spotfiebitelÛ a i nûktefií zemûdûlci kládat ministerstvu spravedlnosti na tento verdikt reagovali negazprávu o tom, jak se dafií chova- tivnû, a tak se na nûkolik let strhla telÛm podíl císafisk˘ch fiezÛ sni- vlna odvolávání a diskuzí na téma Ïovat. etiky v chovu hospodáfisk˘ch zvíJe‰tû o krok dále v boji proti fiat. V roce 2000 zaãal pÛvodní belgickému modrobílému skotu chovatel pfieci jen prodávat ‰li ‰védské úfiady, které v minu- hovûzí maso potomkÛ krav, které losti dokonce poÏadovali úpln˘ byly zapu‰tûny spermatem b˘kÛ zákaz chovu tohoto plemene. belgického modrého plemene, Evropské veterinární komisi pfied- pfiiãemÏ ‰védská vláda následnû loÏili návrh, aby zakázala pouÏí- stanovila podmínky pro vyuÏívání vání zvífiat nesoucí jakékoliv neÏá- tohoto plemene. Av‰ak roce 2001 doucí genetické zmûny s tím, Ïe ‰védsk˘ odvolací soud potvrdil v˘slovnû poukazovali na belgické dfiívûj‰í rozhodnutí, na základû modrobílé. PfiestoÏe usnesení kterého Národní rada pro zemûnebylo pfiijato, ·védsko zavedlo dûlství zakázala ‰védskému farzákaz chovu belgického modrého máfii inseminovat jeho krávy vãetnû dovozu Ïiv˘ch zvífiat spermatem b˘kÛ belgického a spermatu z dÛvodu, Ïe charak- modrého s odÛvodnûním, Ïe choteristické dvojité osvalení by vatel nesplnil v‰echny zákonné mûlo b˘t povaÏováno za gene- podmínky pro chov. Pfiesto v roce tick˘ defekt, kter˘ zvífiata po‰ko- 2006 na základû Evropského práva zuje. V roce 1998 v‰ak ‰védsk˘ far- padlo rozhodnutí, Ïe pouÏívání máfi Gunnar Nilsson tento postoj genetiky plemene belgické

❒ Vítěznou skupinou pěti se v ostré konkurenci 12 masných plemen na letošní Royal Welsh Show stala skupina plemene belgické modrobílé resp. britské modrobílé (foto: Kamil Malát)

17

coÏ se odráÏí i na stavech belgického modrobílého skotu. Odhady hovofií o cca 500 telat ve formû kfiíÏencÛ. Úspûch Gunnara Nilssona v boji s úfiedníky lze tedy spí‰e ozna❒ Všechny plemenice ve stádě „Nantyderri“ se již patnáct ãit za Pyrrhovo let telí pouze přirozeným způsobem (foto: Kamil Malát) vítûzství... modré není ve ·védsku ilegální, Samostatnou kapitolou jsou a tak ‰védské obchody nakonec pak zemû jako je Austrálie a Nov˘ zaãaly prodávat maso pocházejí- Zéland. Zde jsou dojezdové vzdácího z tohoto plemene. ·védská lenosti tak velké, Ïe ani nepfiipadá ministrynû pro zemûdûlství, Eskil v úvahu, aby chovatelé volali ke Erlandsson, v té dobû navrhla, kaÏdému porodu veterinárního aby ‰títek, kter˘m je povinnû lékafie. Navíc jsou zde náklady za v‰echno hovûzí maso v celé EU tento úkon pomûrnû vysoké, oznaãeno, obsahovalo také údaje v pfiepoãtu se pohybují nûkde o plemeni, aby si ‰véd‰tí spotfie- mezi 300 – 400 EUR, jinde i více. bitelé byli vûdomi toho, Ïe náku- Pokud tedy chtûli tamní chovapem tohoto masa podporují ple- telé toto plemeno vÛbec chovat, meno, proti kterému dlouhá léta museli telení zvládnout bez bojovali. Nicménû jak dobfie víme, pomocí císafiského fiezu, coÏ se ostatnû také povedlo. právní pfiedpisy EU stanoví, Ïe jim informace o plemeni nepatfií mezi V tûchto konãinách sice belgick˘ ty, jeÏ musí b˘t povinnû zvefiejÀo- modrobíl˘ skot není tak populární vané, a tak byl tento návrh nako- jako napfi. v Evropû, nicménû i zde nec staÏen a plemeno belgické je nûkolik desítek farem, ktefií se modré si po letech komplikací jeho chovu v ãistokrevné formû na‰lo díky vytrvalému ‰védskému vûnují. farmáfii svojí cestu na stÛl tamZ v˘‰e uvedeného je patrné, Ïe ních spotfiebitelÛ. Diskuze nad dÛvodÛ ke zlep‰ení snadnosti tímto tématem v‰ak bûhem let porodÛ u ãistokrevného belgicdospûla do takového stádia, Ïe kého skotu existuje v rámci i kdyÏ není chov ve ·védsku ile- celého svûta celá fiada. V Evropû gální, mediální „masáÏ“ mûla na jsou to velmi ãasto tlaky ze strany spotfiebitele takov˘ vliv, Ïe kon- spotfiebitelÛ prezentované prozumace masa z belgického mod- stfiednictvím skupin ochráncÛ robílého je na velmi nízké úrovni, zvífiat, jinde ve svûtû jsou dÛvody

❒ Kráva s teletem na farmě „Dragon Blues“ (foto: Kamil Malát)

18

o dost prozaiãtûj‰í. Je v‰ak evidentní, Ïe pokud má plemeno v celosvûtové konkurenci uspût, musí na tyto v˘zvy reagovat. I pfiesto, Ïe rostoucí svûtová populace bude klást vy‰‰í poÏadavky na lep‰í efektivitu produkce a v˘roba potravin poroste, dá se i tak pfiedpokládat, Ïe tlaky na zlep‰ení podmínek welfare budou v budoucnu stále silnûj‰í a dfiíve ãi pozdûji jim bude ãelit vût‰ina vyspûl˘ch zemí. Na tento okamÏik se ostatnû pomalu pfiipravují i chovatelé z Belgie a Nizozemí, kdy v tûchto zemích existuje projekt zamûfien˘ na sledování pánevních rozmûrÛ plemenic. Jak je jiÏ uvedeno v˘‰e, zatím se v‰ak nesetkává s pfiíli‰n˘m zájmem chovatelÛ. DÛvod je jednoduch˘ – nikdo jim totiÏ nemÛÏe garantovat, Ïe získané teoretické údaje z mûfiení budou v praxi platit a Ïe kráva (ãi jalovice) oznaãená jako plemenice, která se potencionálnû dokáÏe otelit sama, se také skuteãnû sama otelí. A navíc nikdo pochopitelnû není chovatelÛm schopen v pfiípadû úhynu tele ãi dokonce jeho matky kompenzovat vzniklou finanãní ztrátu. Navíc praktické poznatky ukazují, Ïe aspektÛ ovlivÀujících obtíÏnost resp. snadnost porodÛ je mnohem více a v nûkter˘ch pfiípadech se naopak dokáÏe samovolnû otelit plemenice u které teoretick˘ v˘poãet uvedl, Ïe to není reálné. ·lechtûní skotu je dlouhodobá záleÏitost formovaná podnûty od spotfiebitelÛ, které vychází z toho, za co je trh ochotn˘ farmáfiÛm zaplatit. ·lechtûní na samovolné porody je v‰ak bohuÏel v naprosto negativním vztahu k tûlesné stavbû a pfiedev‰ím k osvalení a v belgick˘ch trÏních podmínkách proto v tuto chvíli nemá ekonomické opodstatnûní. Z toho logicky pramení vlaÏn˘ zájem o zmûnu v pfiístupu k této problematice. Belgickému systému telení navíc nahrávají i vûdecké poznatky, které ukazují, Ïe telení pomocí císafiského fiezu minimalizuje ztráty pfii porodu a také ranou post-natální mortalitu. TudíÏ pfii velmi dobfie propracovaném managementu, kter˘ belgiãtí chovatelé pouÏívají, je to

❒ Bringlee Carlos, který působil i na inseminační stanici společnosti Cogent, dnes předává své geny ve stádě „Cromwell“ (foto: Kamil Malát)

nejlep‰í a nejekonomiãtûj‰í zpÛsob jak získat a odchovat zdravé tele. Je tedy zfiejmé, Ïe etické náhledy na problematiku telení a vûdecké poznatky mohou b˘t ãasto velmi protichÛdné. Mají se tedy farmáfii chovat racionálnû a fiídit se tím, co fiíká vûda nebo mají „podlehnout“ a jednat ve smyslu etického a emoãního cítûní? Rozum nebo srdce? Vskutku nelehká odpovûì... Nicménû i pfies obtíÏe, kter˘m musí chovatelé belgického modrobílého skotu na celém svûtû ãelit, se poãet zemí, kde se toto plemeno chová, rozrÛstá. VzrÛstající oblibu si plemeno získává zejména pfii kfiíÏení s dojen˘mi ãi ostatními masn˘mi plemeny. Ostatnû vyuÏití belgick˘ch b˘kÛ jako koncového plemene pro produkci jateãného skotu je to, pro co je plemeno ideálnû pfiedurãeno, neboÈ kvalita potomstva ve spojení se snadn˘mi porody jsou devizy, kter˘mi se Ïádné jiné masné plemeno pochlubit nemÛÏe. Není tedy divu, Ïe plemeno se v kfiíÏení stává stále oblíbenûj‰ím nejenom ve vût‰inû evropsk˘ch zemí, ale i jinde ve svûtû. Napfiíklad v Nûmecku je nûkolik let po sobû plemeno belgické modrobílé suverénnû ple-

menem ãíslo jedna pokud jde o poãty prvních inseminací. V loÀském roce bylo v celém Nûmecku provedeno 153 000 prvních inseminací, pfiiãemÏ více neÏ polovina, pfiesnû 70 859 pfiipadá právû na belgické modrobílé plemeníky. Belgické modrobílé je v Nûmecku dlouhodobû nejvyuÏívanûj‰ím plemenem a svojí pozici v konkurenci s ostatními plemeny si stále vylep‰uje. Kupfiíkladu nárÛst v poãtu proveden˘ch inseminací porovnání s rokem 2009 ãinil cel˘ch 23 % (v roce 2009 bylo 57 622 prvních inseminací BM b˘ky). Druh˘m nejoblíbenûj‰ím plemenem v inseminaci je pak limousine s 31 600 prvními inseminacemi, tfietí je plemeno charolais. Uplatnûní v‰ak belgické modrobílé plemeno nenachází pouze v chovatelsky vyspûl˘ch státech, ale i v ménû rozvinut˘ch zemích pfii zu‰lechÈování místních plemen skotu. Jedním z posledních pfiíkladÛ kam se plemeno roz‰ífiilo je napfi. Pákistán ãi africká Namibie. VzrÛstající popularita plemene je patrná také v zemích jiÏní Ameriky, kde je chov masného skotu postaven z velké ãásti na plemenech zebu a nelore. Tamní farmáfii stále více vyuÏívají belgické ple-

❒ Skupina delegátů BBI na fotce s vítěznou „skupinou pěti“ na Royal Welsh Show (foto: Anthony Mosley)

meníky pfii kfiíÏení s matkami tûchto plemen, aby zlep‰ili kfiehkost a jemnost masa. Co napsat závûrem? Sílící tlaky spotfiebitelÛ na dohledatelnost pÛvodu dodávan˘ch potravin ve spojení se zvy‰ujícími se poÏadavky na welfare chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, skotu nevyjímaje, staví pfied plemeno belgické modrobílé nové v˘zvy. Ty spoãívající zejména v eliminaci obtíÏn˘ch porodÛ jako hlavní etické námitky proti chovu tohoto plemene. Praktické zku‰enosti farmáfiÛ napfiíã mnoha státy svûta ukazují, Ïe docílit u ãistokrevn˘ch matek telení bez pomoci císafisk˘ch fiezÛ je reálné. K dosaÏení tûchto cílÛ je v‰ak nutné odklonit ‰lechtitelskou práci od jednostrannû zamûfiené selekce smûrem k enormnímu osvalení a pozornost soustfiedit také na druhotné znaky jako rámec, v˘vin pánve ãi dal‰ích znakÛ, které sice pfiímo s obtíÏností porodÛ nesouvisí, ale pro udrÏení konkurenceschopnosti plemene jsou velmi podstatné, jako je napfiíklad kvalita konãetin a celková motorika pohybu. Základním pfiedpokladem úspûchu pfii „pfiechodu“ na pfiirozené telení je v‰ak zmûna managementu chovu, která hlavní mûrou snadnost telení ovlivÀuje. Na druhé stranû enormní celosvûtov˘ nárÛst obliby vyuÏívání belgick˘ch b˘kÛ v komerãním kfiíÏení je jasn˘m signálem, Ïe popularita plemene sílí a Ïe jeho budoucnost je svûtlá. Jak fiíká Pierre Mallieu, fieditel belgické plemenné knihy: „Kdyby plemeno belgické modrobílé neexistovalo, dfiíve ãi pozdûji by vznikl poÏadavek na jeho vytvofiení“.

Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masa Graf č. 1 – Výroba hovězího masa v EU (kg/ha zem. půdy)

Jindfiich Kvapilík, VÚÎV, v.v.i., Praha-Uhfiínûves V souladu s aktuálními zásadami spoleãné zemûdûlské politiky EU a její pfiipravovanou reformou se pfiedev‰ím z hlediska Ïivotního prostfiedí zvy‰uje ve v‰ech evropsk˘ch státech v˘znam TTP. Konzumenty ãerstvé nebo konzervované travní hmoty jsou pfieÏv˘kavci, v âR pak pfiedev‰ím masná plemena skotu, resp. krávy chované v systému bez trÏní produkce mléka. Cílem pfiedloÏeného pfiíspûvku je poukázat na pozici chovu této kategorie skotu v rámci âR a státÛ EU, na dosahované v˘sledky a nûkteré faktory, které je ovlivÀují. Zahraniãní ekonomické ukazatele jsou z evropské na ãeskou mûnu pfiepoãítány v kurzu 1 Euro = 24,00 Kã.

Stavy krav bez TPM a v˘roba hovûzího masa v EU a v âR V roce 2010 se v EU chovalo cca 12 285 tis. krav bez TPM, coÏ je 53 % stavÛ dojen˘ch krav (23 072 tis.) ve stejném roce. V EU-15 se nacházelo 96,4 %, v EU-12 pak pouze 3,6 % krav bez TPM (tab. 1). Nejvíce krav bez TPM se chovalo ve Francii (4173 tis. a 34,0 %), ·panûlsku (1920 tis. a 15,6 %), V. Británii (1660 tis. a 13,5 %) a v Irsku (1 071 tis. a 8,7 %). Na tyto ãtyfii státy pfiipadalo 8 824 tis. a 72 % krav bez TPM v EU chovan˘ch. Dal‰í místa patfií Nûmecku (707 tis.), Belgii (495 tis.), Portugalsku (426 tis.), Itálii (372 tis.), Rakousku (261 tis.), ·védsku (185 tis.), âR (167 tis.), Nizozemí (118 tis.), Polsku (107 tis.) a Dánsku (106 tis.). Ve zb˘vajících deseti státech (bez Malty a Kypru) se chovalo 354 tis. krav (70 tis. v Maìarsku aÏ 12 tis. krav v Estonsku).

Z produkce hovûzího masa ve státech EU za rok 2010 (graf 1) vypl˘vá, Ïe s v˘robou 17,5 kg na hektar zemûdûlské pÛdy byla âR v Ïebfiíãku 27 státÛ unie na 19. pozici. Ve srovnání se státy EU-27 (42,0 kg), EU-15 (53,6 kg) a EU-12 (12,2 kg) dosáhla „ãeská“ produkce hovûzího masa na hektar cca 42, 33 a 143 %, ve srovnání s Nûmeckem (70,3 kg) a Rakouskem (71,0 kg) pak 25 % v˘roby

hovûzího masa. Velká variabilita mezi státy EU existuje i ve v˘robû hovûzího masa na obyvatele v roce 2010 (cca 132 kg v Irsku aÏ 0,6 kg v Bulharsku). Produkce 7,2 kg v âR pfiibliÏnû odpovídá 45, 39 a 116 % v˘roby v EU-27 (16,1 kg), EU-15 (18,7 kg) a EU-12 (6,2 kg), resp. 50 a 27 % v˘roby hovûzího masa na obyvatele v Nûmecku (14,4 kg) a v Rakousku (27,1 kg).

Graf č. 2 – Stavy krav bez TPM v ČR

Tabulka č. 1 – Stavy krav bez TPM v EU Ukazatel

jedn.

EU-27

EU-15

EU-12

ČR

kvóta

tis. kusů % tis. kusů %

11 907,4 100,0 12 284,7 100,0

11 013,0 92,5 11 744,4 96,4

894,4 7,5 440,3 3,6

90,3 0,8 166,6 1,4

2010

Pramen: Eurostat (2011); NR 1782/2003.

20

Krávy bez TPM jsou jedinou kategorií skotu, jejíÏ stavy vykazují v posledních letech v âR nárÛst. Mezi roky 2000 aÏ 2011 se zv˘‰ily o cca 111 tis. a 165 % na 178 tis. krav (graf 2).

Tabulka č. 2 – Výměna TTP a stavy krav bez TPM v EU a v ČR Ukazatel

jednotka

EU-15

EU-12

Rakousko

Německo

Polsko

TTP ze zem. půdy1) krav bez TPM kvóta na 100 ha TTP 2010

% kusů kusů %2)

39,7 20,4 21,8 107

25,9 6,6 4,0 61

54,6 21,7 15,1 70

28,1 13,5 14,9 110

19,7 10,2 3,4 33

ČR 23,2 9,2 16,9 184

Pramen: Faostat (2011); Eurostat (2011); Nařízení rady čís. 1782/2003 z 29. 9. 2003. 1) výměra zem. půdy a TTP z roku 2009 (Faostat), stavy krav bez TPM z roku 2010 (Eurostat).

Jedním z hlavních úkolÛ chovu krav bez TPM je ekologické a ekonomické vyuÏívání TTP. Z tab. 2 jsou zfiejmé znaãné rozdíly ve v˘mûfie TTP i v poãtech krav bez TPM mezi státy EU. Aktuální v˘mûra TTP (podíl z v˘mûry zemûdûlské pÛdy) je v âR pfies nárÛst (v období 1990 aÏ 2011 o 153 tis. ha a 18 %) zfietelnû niωí neÏ v EU-15 (cca 40 %) a mírnû niωí neÏ v EU-12 (26 %). Znaãné rozdíly mezi skupinou „star˘ch“ a „nov˘ch“ státÛ unie existují v pfiepoãtu na 100 ha TTP ve v˘‰i kvóty (20,4 a 6,6 kusu) i v poãtech krav bez TPM v roce 2010 (21,8 a 4,0 kusy). V roce 2010 vyuÏily státy EU-15 kvótu krav bez TPM v prÛmûru na 107 % (60 % v Itálii aÏ 187 % v Nizozemí), v EU12 pak v prÛmûru pouze na 61 % (14 % v Rumunsku aÏ 185 % v âR). Vzhledem k ohroÏení velké ãásti zemûdûlsky vyuÏívané pÛdy pfiedev‰ím vodní erozí (tab. 3) by se mûla v˘mûra TTP spolu s poãty pfieÏv˘kavcÛ v âR zv˘‰it.

Tabulka č. 4 – Spotřeba pracovního času na různé způsoby využívání TTP Svažitost pozemku (%) Metoda

do 35 hod./ha/rok % mulčování 1,25 100 výroba sena 6,6 100 výroba senáže 7,4 100 výkrm jehňat 15,6 100 výkrm skotu 18,0 100

nad 50 hod./ha/rok % 5,00 400 16,1 244 14,4 195 15,6 100 28,0 156

Pramen: Leithold a kol. (2011).

nejvíce pfii mulãování, konstantní byla pfii v˘krmu jehÀat. Nejniωí náklady a ekonomickou ztrátu rovnající se nákladÛm vykazuje mulãování. Z dÛvodu jeho negativního vlivu na biologickou diverzitu nelze podle názoru autorÛ mulãování povaÏovat za v˘znamnou metodu vyuÏívání TTP. Oba posuzované systémy skliznû TTP (na seno a na senáÏ) se jeví ekonomicky pfiíznivûj‰í neÏ pastva, pomûrnû pfiízniv˘ ekonomick˘ v˘sledek (zisk 2280 aÏ ztráta 3120 Kã na hektar) je pfii vysok˘ch nákladech (21 600 aÏ 27 000 Kã) vykázán u v˘krmu jeh-

Tabulka č. 3 – Ohrožení zemědělské půdy vodní erozí v ČR Ohrožení

eroze t/ha/rok

zem. p. tis ha

zem. p. %

velmi slabé slabé střední silné velmi silné extrémní celkem

do 1,6 1,6 až 3,0 3,1 až 4,5 4,6 až 6,0 6,1 až 7,5 nad 7,5 x

134,0 1 094,5 1 054,9 729,0 484,4 782,6 4 279,4

3 26 25 17 11 18 100

Pramen: MŽP (Poškození půd).

Spotfieba pracovního ãasu a vybrané ekonomické ukazatele nûkolika variant vyuÏívání TTP v Rakousku zji‰tûné Laitholt a kol. (2011) jsou uvedeny v tab. 4 a 5. Z tab. 4 je zfiejmé, Ïe ze srovnávan˘ch pûti zpÛsobÛ vyuÏívání TTP je pfii v‰ech uvaÏovan˘ch stupních svaÏitosti pozemku pracovnû nejménû nároãné mulãování, nejnároãnûj‰í pak v˘krm skotu. S rostoucí svaÏitostí se spotfieba pracovního zvy‰ovala

35 až 50 hod./ha/rok % 1,43 114 12,3 186 10,5 142 15,6 100 28,0 156

Àat. Pfii svaÏitosti do 35 % se jeví jako ekonomicky v˘hodnûj‰í pastva skotu neÏ pastva ovcí. Pro udrÏení multifunkãního zemûdûlství musí b˘t vykazovaná ztráta farmáfiÛm vyrovnávána formou dotací a prémií.

Vybrané v˘robní a ekonomické ukazatele chovu krav masn˘ch plemen Podmínkou ekonomicky úspû‰ného chovu krav masn˘ch plemen jsou dobré v˘robní ukazatele. Pfiíklad v˘robních a ekonomick˘ch plánovacích normativÛ (smûrn˘ch ukazatelÛ) pro chov krav bez TPM

Tabulka č. 5 – Náklady a zisk při různých způsobech využívání TTP Kč1) na hektar TTP při svažitosti pozemku (%) Metoda mulčování výroba sena výroba senáže výkrm skotu výkrm volů odchov jalovic výkrm jehňat

do 35 náklady zisk 3 070 –3 070 3 910 7 010 4 655 3 960 17 160 4 730 17 495 4 055 18 240 4 920 21 600 2 280

35 až 50 náklady zisk 3 530 –3 530 9 865 –815 12 050 –4 850 25 535 –3 650 26 185 –4 630 27 480 –8 760 25 010 –1 130

nad 50 náklady zisk 4 920 –4 920 13 440 –4 390 14 810 –7 630 29 880 –9 455 30 695 –9 170 33 025 –14 305 27 000 –3 120

Pramen: Leithold a kol. (2011). 1) 1 Euro = 24,00 Kč.

21

Tabulka č. 6 – Normativní ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu (2010) Ukazatel TTP na krávu s teletem telat na živě narozených 100 krav prodaných roční obměna stáda ztráty telat při odchovu ztráty (úhyny) krav výroba krmiv na krávu spotřeba času na krávu spotřeba času na hektar krav na ošetřovatele živá hmotnost býčků prodávaných jaloviček živá hmotnost krav při porážce býků vyřazených jalovic 1) 2) 3) 4) 5)

jednotka

hodnota

ha

1,74 95 74 13,5 5,0 3,5 7,0 26,5 19,2 125 250 230 600 900 440

kusů

%

hodin na rok kusů kg/kus

kg/kus

Ukazatel odstavená telata jatečný skot celkem krmiva + stelivo2) náklady pracovní3) ostatní položky4) celkem zisk bez dotací s dotacemi5) cena březí jalovice cena býčků prodaných jaloviček krávy cena za býky jatečné jalovice tržby

jednotka Kč1)/krávu

Kč1)/krávu

Kč1)/krávu Kč1)/kus Kč1)/kus

Kč1)/kg

hodnota 9 290 1 945 11 235 13 110 13 920 7 050 34 080 –22 845 +600 26 400 14 400 9 600 50,40 48,00 55,20

1 Euro = 24,00 Kč krmiva objemná a jadrná a minerální přísady celkem (včetně organizace a řízení práce aj.), výpočet ze spotřeby času a sazby 9,04 Euro (cca 215 Kč) za hod. celkem uvedeno cca 20 položek nákladů výši prémií a dotací uvádí tab. 5.

ve ztíÏen˘ch (LFA) oblastech (pastva pfies letní období, v zimním období stáj) pouÏívan˘ch v Nûmecku uvádí tab. 6. Normativní údaje potvrzují známou skuteãnost, Ïe bez prémií je v˘sledkem chovu krav bez TPM v˘razná ekonomická ztráta. Z údajÛ v tab. 4 ji lze odhadnout na cca 22 845 Kã na krávu a rok, aktuální prémie vyplácené v Nûmecku by mûly chovatelÛm zajistit mírn˘ zisk (cca 600 Kã na krávu a rok) odpovídající mífie rentability kolem 2 %. Hlavní normativní ukazatele pro ustájení krav bez TPM pfies zimní období ve stáji, resp. celoroãnû na pastvinû jsou podle Waßmutha a kol. (2006) uvedeny v tab. 7. Celková v˘‰e dotací souvisejících s vyuÏíváním TTP dosahovala v roce 2010 v Nûmecku kolem 13 450 Kã na hektar TTP a 23 400 Kã na krávu (tab. 8). Na pfiibliÏnû stejné v˘‰i se tyto dotace udrÏí do roku 2013.

Tabulka č. 8 – Vývoj dotací s vazbou na chov krav bez TPM v Německu (2010) Ukazatel

podniková prémie

ekologická prémie2)

vyrovnávací příplatky4)

celkem

Kč1) na hektar Kč1) na krávu3)

5 350 9 310

4 4404) 7 725

3 6505) 6 350

13 440 23 385

Pramen: Berger (2010). 1) 1 Euro = 24,00 Kč 2) program KULAP (Kulturní krajina) 3) 1,74 ha TTP na krávu s teletem 4) příplatky za hospodaření ve ztížených podmínkách (udržování krajiny, ochrana přírody a živočichů) 5) tříletý průměr vykázaný v účetnictví hodnocených podniků.

Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM ve spolkové zemi Brandenburg uvádí tab. 9. V kalkulaci v tab. 9 je uvaÏováno s délkou odchovu telat 7 mûsícÛ, pfii odchovu 80 a 90 telat od 100 krav s pfiírÛstky hmotnosti jaloviãek 850 a 1050 gramÛ a b˘ãkÛ 950 a 1150 gramÛ na kus a den a s hmotností odchovan˘ch jaloviãek 219 a 262 kg a b˘ãkÛ 242 a 282 kg. Z v˘sledkÛ kalkulace je mimo jiné patrno, Ïe zv˘‰ení poãtu odstaven˘ch telat od 100 krav o 10 za rok má za následek

Tabulka č. 7 – Vybrané ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu Ukazatel výměra TTP „hustota“ zvířatDJ/ produkce sušiny z TTP roční obměna stáda živě narozená / prodaná telata/100 krav úhyny krav / ztráty telat (vč. mrtvě nar.) vyřazování mladého skotu potřeba pracovního času krav na ošetřovatele Pramen: WAßMUTH a kol. (2006).

22

jednotka

stáj. ustájení

ustájení

ha/krávu ha TTP tun/ha/rok % kusů/rok %

1,63 0,85 3,5 13,5 96 / 75 3,5 / 7,0 17,5 23,6 124

1,70 0,80 3,5 12,0 96 / 77 2,0 / 6,5 17,5 18,2 160

hod./rok kusů

zv˘‰ení zisku o cca 2425 Kã na krávu a rok, a Ïe prémie (na podnik a ekologické) se na celkov˘ch pfiíjmech na krávu s teletem a rok podílejí 55 a 50 %. Hlavními poloÏkami nákladÛ (cca 20 500 Kã na krávu s teletem a rok) jsou krmiva (58 %) a pracovní náklady (27 %). Na ostatní nákladové poloÏky pak pfiipadá pouze 15 %. Jednou z variant související s chovem krav masn˘ch plemen je v˘krm jalovic. Z vybran˘ch nûmeck˘ch ukazatelÛ (tab. 10) je zfiejmé, Ïe intenzivní (dokrm) i extenzivní v˘krm jalovic je bez zapoãítání dotací ekonomicky ztrátovou záleÏitostí, pfiiãemÏ pfii

Tabulka č. 9 – Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM1) (Kč na krávu a rok, 1 Euro = 24 Kč) odchov telat na 100 krav

Ukazatel tržby za telata tržby za vyřaz. krávy a jalovice tržby celkem prémie celkem2) tržby (příjmy) celkem objemná krmiva jadrná krmiva, minerál. přísady pracovní náklady PHM, energie, voda zapouštění, plemenářské výkony veterinární výkony. léky ostatní položky náklady celkem zisk bez prémií / s prémiemi rentabilita (%) bez / s prémiemi

rozdíl %

80

90

(80 telat = 100 %)

7 850 2 925 10 775 13 270 24 045 11 040 575 5 330 480 480 25 2 085 20 015 –9 240 / 4 030 –46,2 / +20,1

10 440 3 000 13 440 13 560 27 000 11 255 575 5 640 480 480 25 2 090 20 545 –7 105 / 6 455 –34,6 / +31,4

+33,0 +2,6 +24,7 +2,2 +12,3 +1,9 0,0 +5,8 0,0 0,0 0,0 +0,2 +2,6 –23,1 / +60,2 +11,6

Pramen: Hanff a kol. (2010). 1) celoroční „venkovní“ chov, jarní telení; 2) z toho prémie na podnik 9020 a 9215 Kč a ekologická prémie (program KULAP) 4250 a 4345 Kč.

Tabulka č. 10 – Ukazatele výkrmu jalovic (1 Euro = 24 Kč) Ukazatel

jedn.

telata od krav jakost objemných krmiv jadrná krmiva pastva stájový dokrm přírůstek g věk při porážce porážková hmotnost jat. jalov. (308 kg x 3 Euro) tržby statková hnojiva celkem tele (75 kg x 3,40 Euro) objemná krmiva jadrná krmiva, miner. náklady pracovní náklady ostatní položky náklady celkem zisk

intenzivní – dokrm (900 g, 17 měs.)

extenzivní (700 g, pastva)

bez TPM vysoká 2,0 až 4,0 ne ne 1000 až 1100 do 17 450 až 580 22 175 3 430 25 605 6 120 9 265 3 625 3 890 10 365 33 265 –7 660

dojených, bez TPM dobrá (1,0 až 3,0) ano ano 700 až 800 19–22 550 až 600 22 175 4 850 27 025 6 120 11 090 4 585 4 800 13 435 40 030 –13 005

x x kg/kus/cen x x g/kus/den měs. kg/kus Kč/kus/rok

Kč/kus/rok

Kč/kus/rok

Pramen: Lindner, R.: Mit Färsenmast Geld verdienen. Landinfo (2010).

intenzivním zpÛsobu je vykázaná ztráta pfiibliÏnû poloviãní neÏ pfii extenzivním pastevním v˘krmu jalovic.

Autorka hodnocení v závûru uvádí, Ïe v˘krm jalovic mÛÏe b˘t ekonomicky efektivní v pfiípadû vyuÏívání pfieváÏnû odepsan˘ch

budov a mechanizace, nízk˘ch nákladÛ na krmení, dobrého fiízení genetiky, krmení a chovu, vysoké kvality masa a odpovídajících cen za jakostní produkci. Z publikace vydané âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu „Uzávûrky KU za kontrolní rok 2010“ je v tab. 11 uvedeno nûkolik ukazatelÛ. Jeden z hlavních ekonomicky v˘znamn˘ch ukazatelÛ – poãet odchovan˘ch telat na 100 krav – je pfiímo ovlivnûn poãtem Ïivû narozen˘ch telat. PonûvadÏ tento ukazatel dosahoval pouze 75,4 narozen˘ch telat na 100 krav, byl poãet odchovan˘ch telat niωí neÏ je pro pfiíznivou „ekonomiku“ chovu této kategorie skotu poÏadováno (90 a více telat). Vykázan˘ poãet narozen˘ch telat mohl b˘t ovlivnûn skuteãností, Ïe se jedná o podniky a chovu s KU krav bez TPM. Napfi. pfii zamûfiení na produkci chovn˘ch a plemenn˘ch zvífiat se mohla projevit snaha chovatelÛ o udrÏení kvalitních plemenic v chovu i pfii hor‰í plodnosti, o dosaÏení urãité hustoty zvífiat k optimálnímu vyuÏití TTP aj. Pfiesto je z ekonomick˘ch dÛvodÛ Ïádoucí tento ukazatel zlep‰it. Odhad ekonomického pfiínosu zlep‰ení nûkter˘ch produkãních ukazatelÛ a organizace chovu krav bez TPM uvádí tab. 12.

Tabulka č. 11 – Ukazatele plodnosti krav bez TPM v KU v ČR (průměrné ukazatele, 2010) Ukazatel krav bez TPM

celkem v KU celkem

narozená telata

živě mrtvě

jedn.

hodnota

poznámka

tis. kusů kusů % kusů kusů na 100 krav %

178,0 21 741 12,2 17 280 16 399 75,4 4,9

k 1. 4. 2011 v období 1. 10. 2009 až 30. 9. 2010 100 % = stav krav k 1. 4. 2011 79,5 telat na 100 krav 94,9 % z narozených celkem 74,9 telat za rok 2009 4,8 % za rok 2009

Pramen: Uzávěrky KU za kontrolní rok 2010.

23

Tabulka č. 12 – Odhad přínosů opatření v chovu krav bez TPM orientační přínos (Kč na krávu a rok)

Ukazatel zvýšení hmotnosti prodaného telete o 30 kg prodloužení odchovu telat o měsíc snížení nákladů na 10 MJ ME krmiv o 0,25 Kč snížení nevyhovujícího věku při 1. otelení o měsíc zvýšení ceny prodaného telete o 1250 Kč zvýšení přírůstku telat o 100 g na den snížení roční obměny stáda o 5 % snížení spotřeby práce o 1 hod. na krávu a rok zkrácení nevyhovující délky mezidobí o den

průměr

rozmezí

1500 1500 1250 1050 900 870 750 200 70

1200–1800 1200–1800 1000–1400 900–1500 700–1000 700–1000 400–1100 100–600 60–80

Graf č. 3 – Zmasilost a protučněnost JUT býků (n = 7511, 2004–2006)

Závûr Mezi hlavní (obecnû známé a vût‰inou chovatelÛ dodrÏované) faktory ovlivÀující ekonomické v˘sledky chovu krav masn˘ch plemen patfií:

• odchov 90 aÏ 95 telat na 100 krav a rok • ztráty telat pod 5 % z narozen˘ch • délka mezidobí kolem 365 dnÛ

• první otelení jalovic ran˘ch plemen ve vûku 24 aÏ 26 mûsícÛ • první otelení v‰ech plemen co nejdfiíve po dosaÏení vûku stanoveného chovn˘m cílem • roãní obmûna stáda krav v rozmezí 15 aÏ 20 % • úãelné investice (minimální odpisy a náklady na vybavení) • minimalizace v‰ech nákladov˘ch poloÏek • optimální management a organizace práce • ekologická produkce • zapojení do dotovan˘ch programÛ a projektÛ • splnûní podmínek pro maximální pfiíplatky, prémie a dal‰í dotace • volba nejv˘hodnûj‰í formy prodeje. Nadpodnikové záleÏitosti, mezi které patfií podpora podnikání, odbytu a prodeje, stavy a rozmístûní skotu, ozdravování stád, rozdûlení dotací, podpora v˘vozu a spotfieby domácích potravin, ochrana vnitfiního trhu aj.) musejí b˘t za podpory celé spoleãnosti fie‰eny ve spolupráci chovatelÛ, jejich profesních organizací, nadpodnikov˘ch orgánÛ a zpracovatelÛ. Pfiíspûvek byl vypracován v rámci fie‰ení v˘zkumného zámûru ã.: 0002701404.

V˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka v Rakousku Johann Häusler, V˘zkumné a ‰kolicí centrum (LFZ) Raumberg-Gumpenstein (Rakousko) Jindfiich Kvapilík, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i., Praha-Uhfiínûves

Rámcové podmínky chovu krav bez TPM v Rakousku Chov krav bez TPM v Rakousku charakterizují následující hlavní podmínky: • 54 % v˘mûry zemûdûlské pÛdy, to je 1,8 mil. ha, pfiipadá na TTP; • 37 % v‰ech farmáfiÛ hospodafií v horsk˘ch oblastech;

24

• více neÏ 56 % v‰ech farmáfiÛ provozuje zemûdûlství jako vedlej‰í zamûstnání; • kvóta (strop poãetních stavÛ) krav bez TPM dosahuje 375 000 kusÛ; • v roce 2010 se v Rakousku chovalo kolem 260 000 krav bez TPM (cca 70 % kvóty); • krávy bez TPM se chovají v cca 43 000 podnicích, z toho „ãist˘ch chovÛ“ je asi 20 000; • zvy‰ují se poÏadavky spotfiebitelÛ na regionální v˘robky, resp. roste poptávka po kvalitním hovûzím mase z regionÛ. V dÛsledku této situace jsou vyvíjeny znaãkové programy.

Z grafu 1 je patrno, Ïe celkové stavy krav se v letech 2008 a 2009 témûfi nezmûnily, do prosince roku 2010 se v‰ak poklesly o 3905 kusÛ. Trend ve sniÏování stavÛ krav bez TPM z let 2008 a 2009 pokraãoval i v roce 2010. Jejich poãet dosáhl 260 883 kusÛ, coÏ pfiibliÏnû odpovídá stavu v roce 2004. Podíl krav bez TPM na celkov˘ch stavech krav se v posledních letech udrÏuje na úrovni kolem 33 %. Jednou z podmínek udrÏení a zlep‰ování v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ chovu krav bez TPM je získávání a anal˘za v˘robních a ekonomick˘ch dat z podnikÛ. Za rok 2010 bylo do

Graf č. 1 – Vývoj početních stavů krav v Rakousku

hodnocení ukazatelÛ chovu krav bez TPM v pûti centrech zapojeno 23 pracovních skupin a 304 podniky, pfiiãemÏ roãní v˘sledky byly analyzovány z 228 podnikÛ a 4247 krav bez TPM. Za vyuÏití jednotného celostátního v˘poãetního programu jsou získány a analyzovány údaje o objemn˘ch a jadrn˘ch krmivech, veterinárních a plemenáfisk˘ch v˘konech, doplnûní stáda aj. a poãtech, cenách a v˘sledcích klasifikace jateãnû upraven˘ch tûl prodan˘ch zvífiat.

– prodej chovného a plemenného skotu; – péãi o krajinu a zachování genetick˘ch rezerv. Forma produkce musí b˘t pfiizpÛsobena specifick˘m podmínkám a zvlá‰tnostem podniku (poloha, kvalita pastvin, moÏnosti odbytu …) a zájmÛm (cílÛm) vedoucího podniku! Základní charakteristiku tfiinácti hlavních masn˘ch plemen skotu vyuÏívan˘ch v rámci v‰ech forem produkce v Rakousku uvádí tab. 2. „Ideální“ kráva bez TPM by mûla mít: – produkci 2500 aÏ 3500 kg mléka za cca 250 dnÛ laktace; – hlubok˘ hrudník a slabinu, dobré osvalení k˘ty, plece a hfibetu; – dostateãnû ‰irokou a mírnû klesající pánev; – spí‰e men‰í aÏ stfiední rámec, velmi dobré konãetiny; – zdravé a vysoko posazené vemeno, ne pfiíli‰ silné a dlouhé struky Rozdíl 1000 kg v produkci mléka na krávu bez TPM a laktaci pfiedstavuje rozdíl cca 150 g (100 aÏ 200) gramÛ denních pfiírÛstcích hmotnosti telat, resp. jejich o 40 aÏ 50 kg niωí Ïivou hmotnost pfii odstavu, a hor‰í klasifikaci jateãnû upraven˘ch tûl.

Z hodnocen˘ch 228 produkuje 123 (54 %) podnikÛ mladá jateãná zvífiata, 85 (37 %) podnikÛ zástavová zvífiata a 20 (9 %) podnikÛ plemenná a chovná zvífiata.

Formy produkce chovu krav bez TPM Chov krav bez TPM v Rakousku je zamûfien na: – produkci a prodej zástavu; – produkci masa z mlad˘ch zvífiat; – v˘krm jateãn˘ch zvífiat ve vlastním podniku;

Tabulka č. 1 – Velikost stád krav bez TPM a odstavená telata na podnik (2010) Podniků s počtem krav

n %2)

telat1)

n %2)

počet krav a počet odstavených (prodaných) telat na podnik < 10

10–19

20–29

30–39

40–49

59

85

53

17

8

≥ 50 6

25,9 60 26,8

37,3 91 39,9

23,2 41 18,0

7,5 25 11,0

3,5 4 1,8

2,6 6 2,6

Produkce zástavu – tradiãní zpÛsob zpenûÏování produktÛ chovu krav bez TPM; – telata se v 6–9 mûs. vûku a pfii Ïivé hmotnosti 200–320 kg (pfii nedostatku krmiv i dfiíve)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM. 1) odstavená (prodaná) telata 2) celkem 228 podniků = 100 %.

Tabulka č. 2 – Vlastnosti hlavních masných plemen skotu chovaných v Rakousku Rámec

plemeno

masná užitkovost1)

jatečná výtěžnost1)

požadovaná intenzita1)

plemena s velkým rámcem

charolais blonde d’aquitaine piemontese belgické modré fleckvieh gelbvieh (žlutý skot) limousin pincgavské německý angus aberdeen angus luing galloway highland

++ ++ + + + + + o + o – – –

++ ++ ++ ++ + + ++ + + + + o o

++ ++ ++ ++ + + + + o o o – –

➩

Z ústfiední evidence jsou pfiejímána data o stavech a zmûnách stavÛ zvífiat a o porodech telat. U hodnocen˘ch 228 podnikÛ bylo zji‰tûno, Ïe v roce 2010 v nich bylo v prÛmûru na podnik chováno 18,6 krav bez TPM a odchováno 18,1 telat. Z údajÛ v tab. 1 vypl˘vá, Ïe pfiibliÏnû ve dvou tfietinách podnikÛ bylo chováno ménû neÏ 20 a ve 14 % podnikÛ více neÏ 30 krav bez TPM, a Ïe v 27 % bylo odchováno ménû neÏ 10 a ve 40 % podnikÛ 10 aÏ 20. Odchovaná telata byla prodána k dal‰ímu chovu nebo v˘krmu, popfi. vyuÏita ve vlastním podniku.

plemena s malým rámcem 1)

++ = vysoká, + = nadprůměrná, o = průměrná, – = nízká.

25

odstaví a prodají podnikÛm specializovan˘m na v˘krm skotu; – systém je vhodn˘ i pro extenzivní suché a horské oblasti; – vût‰inou k uÏitkovému kfiíÏení spí‰e s pozdními plemeny se stfiedním a velk˘m rámcem (charolais, blonde d’aquitaine). Z v˘sledkÛ uveden˘ch v tab. 3 lze odvodit, Ïe o ekonomick˘ch v˘sledcích produkce zástavu rozhodují pfiedev‰ím náklady na chov krav bez TPM. Proto by kaÏd˘ podnik s chovem této kategorie skotu mûl hledat cesty ke sníÏení nákladÛ, napfi. zv˘‰ením kvality objemn˘ch krmiv a minimalizací nákladÛ na jadrná krmiva.

Tabulka č. 4 – Hlavní ukazatele produkce mladých jatečných zvířat v Rakousku (2010) Ukazatel

jednotka

průměr

+ 25 %

– 25 %

jateč. hmotn. za studena věk při prodeji přírůstky hmotnosti tržby za prodaná zvířata

kg/kus dny g/kus/den Kč1)/kus

222 341 1 072 25 730

228 350 1 074 25 775

211 341 1 005 24 120

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM. 1) 1 Euro = 24,00 Kč.

vost (pfiírÛstky, v˘tûÏnost, obsah tuku). Maso z mlad˘ch zvífiat odpovídá aktuálnímu trendu v˘Ïivy (kfiehkost, krátká doba pfiípravy). Hlavní v˘sledky dosaÏené u této formy produkce chovu krav bez TPM za rok 2010 jsou uvedeny v tab. 4.

Tabulka č. 3 – Hlavní ukazatele produkce zástavu v Rakousku (2010) Ukazatel

jednotka

průměr

+ 25 %

– 25 %

hmotnost při prodeji věk při prodeji přírůstky hmotnosti tržby za prodaná zvířata tržby – přímé náklady2)

kg dny g/kus/den Kč1)/kus Kč1)/krávu

317 227 1 263 17 590 14 495

335 232 1 245 18 335 8 710

367 233 1 246 19 270 2 830

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM. 1) 1 Euro = 24,00 Kč 2) tržby na krávu snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

Produkce mladého jateãného skotu – vhodná pro podniky specializované na chov krav bez TPM; – vyuÏívaná pfiedev‰ím v rámci znaãkov˘ch programÛ (NaturaBeef, Styria Beef, Tiroler Jahrling aj.) a pfiímého prodeje (ze dvora); – mlad˘ skot se poráÏí max. v 10–12 mûs. vûku pfii hmotnosti cca 300–420 kg (jateãná hmotnost 150–250 kg); – spí‰e intenzivní odchov – nutná dobrá krmivová základna; – obchodní tfiídy E, U, R, tfiída za protuãnûnost: 2, 3; – vûk 9 aÏ ménû neÏ 11 (12) mûsícÛ; – hmotnost jateãného tûla 200 (220) aÏ 270 kg, Ïivá hmotnost: 380–500 kg; K produkci mladého jateãného skotu lze vyuÏívat uÏitkového kfiíÏení. Matefiské plemeno by mûlo mít dobrou produkci mléka (napfi. fleckvieh), jako otcovské plemeno se obvykle volí b˘ci malého aÏ stfiedního rámce (napfi. limousin, aberdeen angus). Podmínkou dobr˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛ je dobrá masná a jateãná uÏitko-

26

Produkce kvalitního hovûzího masa v˘krmem jalovic a volÛ – jalovice a voli dobfie vyuÏívají a zhodnocují objemná krmiva; – v˘krm tûchto kategorií skotu je roz‰ífien pfiedev‰ím v rámci znaãkov˘ch programÛ; – poráÏková hmotnost cca 550 kg u jalovic a 620 kg u volÛ; – vûk pfii poráÏce: pfii extenzivní v˘krm 20 aÏ 34 mûs., intenzivní v˘krm 12 aÏ 16 mûs.;

– pfieváÏnû v rámci uÏitkového kfiíÏení, ale rovnûÏ napfi. plemeno fleckvieh; – pfii odchovu telat se poÏaduje dobrá produkce mléka (napfi. krávy plemene fleckvieh); – jako otcovská plemena by mûli b˘t vyuÏíváni b˘ci stfiedního aÏ velkého rámce, spí‰e pozdní (charolais, blonde d’aquitaine); – dobrá masná a jateãná uÏitkovost (pfiírÛstky, v˘tûÏnost) a dobrá kvalita masa; – moÏná realizace v kaÏdém podniku s chovem skotu. Vybrané provozní a ekonomické ukazatele v˘krmu volÛ za rok 2010 v Rakousku uvádí tab. 5. Prodej chovného a plemenného skotu Prodej jalovic, prvotelek a b˘kÛ z ãistokrevn˘ch chovÛ uplatÀuje v Rakousku pouze mal˘ podíl podnikÛ (cca 2700) s chovem krav bez TPM. Ve 20 podnicích s prodejem zvífiat k dal‰ímu chovu vyhodnocen˘ch za rok 2010 bylo chováno 381 krav a pfii prÛmûrném mezidobí 416 dnÛ bylo odchováno 99 telat na 100 krav. Pfii prÛmûrn˘ch trÏbách 1305 Euro (31 320 Kã) a pfiím˘ch nákla-

Tabulka ã. 5 – Hlavní ukazatele v˘krmu volÛ v Rakousku (2010)

Ukazatel

jednotka

průměr

+ 25 %

– 25 %

hodnoceno podniků/zvířat prodáno volů z podniku hmotn. při nákupu/na jatkách jatečná hmotn./výtěžnost přírůstky hmotnosti krmné dny cena zástavu objemná krmiva jadrná krmiva ostatní přímé náklady přímé náklady celkem tržby za prodaná zvířata

n n kg/kus kg/% g/kus/den n

35/529 19 219/706 381/54 921 529 17 520 4 055 2 545 2 015 26 135 33 865 7 730 5 330

9/171 15 151/729 401/55 981 588 14 880 3 890 2 065 1 915 22 750 35 495 12 745 7 920

9/124 14 292/694 375/54 742 542 19 970 4 130 3 190 1 940 29 230 31 845 2 615 1 752

tržby – přímé náklady2)

Kč1)/kus

Kč1)/kus Kč1)/kus Kč1)/kus 1) Kč /stáj. místo

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM. 1) 1 Euro = 24,00 Kč 2) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

dech 959 Euro (23 015 Kã) dosáhly trÏby sníÏené o pfiímé náklady 346 Euro (8305 Kã). Péãe o krajinu a zachování genetick˘ch rezerv K péãi o krajinu jsou vhodná nenároãná extenzivní plemena dobfie sná‰ející celoroãní pobyt venku (skotsk˘ náhorní skot, galloway, trpasliãí zebu, jak, luing aj.). PonûvadÏ intenzivní pastviny a kvalitní krmiva nevyuÏijí, jsou vhodná pouze pro extenzivní pastvu. Hospodáfisk˘ v˘znam chovu tûchto plemen je mal˘, uspokojiv˘ch pfiíjmÛ je dosahováno pfii prodeji ze dvora a do obchodÛ se specialitami. Mezi ohroÏená plemena v Rakousku patfií napfi. pustertaler sprintzen, murbodner, hinterwälder, tuxer aj. Jejich v˘znam je pfii obvyklém omezení na urãité regiony mal˘. Pfii znaãné variabilitû dosahují pomûrnû dobrou masnou uÏitkovost a kvalitu masa. Podpora zachování genetick˘ch rezerv v‰ak v podnicích zamûfien˘ch na tuto ãinnost tvofií podstatnou ãást pfiíjmÛ.

Nûkteré zásady krmení krav bez TPM a jejich telat Krávy – první mûsíc odchovu: spí‰e stfiídmû
nezávisle na produkci mléka (5,0 – 5,2 MJ NEL na/kg su‰iny)
seno + travní siláÏ nebo pastva hor‰í kvality; – 2. aÏ 5. mûsíc odchovu: dobrá jakost objemn˘ch krmiv (5,5 – 5,7 MJ NEL); – 6. aÏ 10. mûsíc odchovu: jakost objemn˘ch krmiv se mÛÏe sniÏovat
seno + travní siláÏ nebo pastva hor‰í kvality; – stání na sucho: kvalitu objemn˘ch krmiv pfiizpÛsobit kondici (BCS)
zabránit podv˘Ïivû a pfiekrmování krav; – minerální látky: postaãuje 30 – 50 g obchodní minerální smûsi obohacené vitamíny pfiizpÛsobené objemn˘m krmivÛm (s vysok˘m obsahem stopov˘ch prvkÛ a fosforu) a 20 – 30 g dobytãí soli; – tûlesná kondice (BSC) krav: pfii stání na sucho, resp. pfii otelení, BSC 3,00 aÏ 3,50 (3,75 bodu). Pokles tûlesné kondice do 100. dne

Tabulka č. 6a – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv Ukazatel počet zvířat hmotnost při narození porážková živá hmotnost dnů výkrmu přírůstky hmotnosti jatečné tělo za tepla výtěžnost za tepla zmasilost (E=1) protučněnost (1–5) ledvinový tuk kýta filé roštěná a rostbíf cenné části z pravé půlky

jedn.

průměr

býci

voli

jalovice

n

62 45 404 299 1216 230,1 56,9 2,5 2,4 5,0 2,19 35,15 1,94 9,38 41,41

9 47 438 291 1364 257,1 58,8 2,0 2,0 3,27 1,27 39,33 2,08 10,12 41,46

32 45 408 297 1233 231,6 56,7 2,5 2,4 5,00 2,14 35,42 1,95 9,29 41,22

21 43 383 307 1128 216,2 56,4 2,8 2,4 5,74 2,66 32,95 1,88 9,19 41,68

kg n g/kus/den kg % třída kg % z JUT kg %

Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007).

odchovu maximálnû o 1,00 bod, optimálnû pak o 0,5 – 0,75 bodu; Mezi ãasté chyby pfii krmení krav patfií: • pfietuãnûní krav pfii otelení; • nedostateãná v˘Ïiva v období odchovu telat – v˘razné zhubnutí; • nevyváÏené krmné dávky (bílkoviny, energie, minerální látky, vitamíny); • rychlá zmûna krmné dávky; • nízká kvalita krmiv a nedostateãné zásobování vodou. Pastva Pfii pastvû krav bez TPM je nutno vûnovat pozornost zejména: • pozvolnému pfiechodu na „jarní“ a „podzimní“ krmnou dávku (mikroflóra bachoru);

• pfiikrmování senem, dobrou senáÏí nebo slámou zaãátkem jara a na podzim • pfiístfie‰ku k ochranû pfied chladem, vûtrem, vlhkem a sluncem; • podávání minerálních látek; • prevenci a o‰etfiení vÛãi parazitÛm. Péãe o odchovávaná telata – ãisté a vydesinfikované porodní boxy a v pfiípadû potfieby pomoc pfii telení; – vãasné podání mleziva a udrÏování hygieny pfii krmení; – kontrola v˘skytu parazitÛ; – optimální v˘Ïiva krav (= dobrá produkce mléka); – nejlep‰í objemná krmiva ad libitum; – dostatek bezvadné napájecí vody (ãisté napájeãky!);

Tabulka č. 6b – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv Ukazatel počet zvířat hmotnost při narození porážková živá hmotnost dnů výkrmu přírůstky hmotnosti jatečné tělo za tepla výtěžnost za tepla zmasilost (E=1) protučněnost (1–5) ledvinový tuk kýta filé roštěná a rostbíf cenné části z pravé půlky

jedn.

fleckvieh

FV x LI

FV x MB1)

LI (75 %)

n

2 43 392 306 1140 216,2 55,2 2,5 2,5 5,73 2,69 31,68 1,75 8,28 41,15

49 45 404 300 1218 231,7 57,2 2,5 2,4 5,06 2,20 35,34 1,96 9,43 41,37

9 44 398 286 1249 220,5 55,3 2,8 2,4 4,99 2,26 34,63 1,88 9,00 41,76

2 44 428 345 1114 247 57,7 2,5 1,8 2,80 1,16 36,38 2,15 10,95 41,20

kg n g/kus/den kg % třída kg % z JUT kg %

Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007). 1) rakouské regionální plemeno „Murbodner“.

27

Graf č. 2 – Tržby za telata z chovu krav bez TPM (2010, 1 Euro = 24,00 Kč)

– pfiídavky minerálií (4 aÏ 6 % smûsi Ca a stopov˘ch prvkÛ + 2 aÏ 3 % krmného vápence v jadrném krmivu; – jadrná krmiva: odstavená telata ano, odchovávaná telata se zfietelem na situaci podniku, moÏnosti zpenûÏování, plemeno a produkci mléka matek. Pokud ano, pak „energetická“ jadrná krmiva, napfi. obilí, zrno kukufiice, su‰ené fiízky apod. K dosaÏení poÏadovan˘ch pfiírÛstkÛ hmotnosti telat nûkter˘ch plemen (napfi. limousin, charolais aj.) je pfiídavek jádra vût‰inou nutn˘. Produkci mladého jateãného skotu bez jadrn˘ch krmiv tab. 6a a 6b; – „telecí“ seno, jadrné smûsi a minerální doplÀky je nutno telatÛm pfiedkládat v pfiístfie‰ku; – odstav a zmûna krmení nemá probíhat souãasnû, nutná pozvolná zmûna krmné dávky.

Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM PoloÏky trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘ch nákladÛ zji‰Èované k v˘poãtu pfiís-

pûvku na úhradu (souãtu pfiíjmÛ sníÏeného o pfiímé náklady) uvádí tab. 7, trÏby za telata podle zamûfiení chovu krav bez TPM graf 2 a podíly hlavních poloÏek na

podniky, je odmûna za práci farmáfie a jeho rodiny hrazena, stejnû jako stálé náklady, z pfiíspûvku na úhradu (z trÏeb sníÏen˘ch o pfiímé náklady).

Tabulka č. 8 – Hlavní položky celkových tržeb (příjmů) a přímých nákladů na krávu a rok Tržby (příjmy) prodej telat prodej jatečných krav změna stavu přímé platby (prémie) ostatní tržby (příjmy) celkem (1153 Euro, resp. 27 670 Kč)

% 59 10 7 21 3 100

Přímé náklady objemná/jadrná krmiva obměna stáda/ nákup telat stelivo ostatní přímé náklady veterinární/plemenářské výkony celkem (673 Euro, resp. 16 150 Kč)

% 32/8 29/3 10 10 6/2 100

Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung. 1) 1 Euro = 24,00 Kč.

souãtu trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘ch nákladÛ tab. 8. Jak je z tab. 7 a 8 zfiejmé, neobsahují pfiímé náklady poloÏku „pracovní náklady“ (mzdy). PonûvadÏ se v Rakousku jedná pfiedev‰ím o men‰í rodinné

Tabulka č. 7 – Položky tržeb a přímých nákladů Tržby (příjmy)

mínus přímé náklady

tržby za potomstvo doplnění stavu mléčný výkrm telat, mladý skot, zástav, plem. zvířata nákup vnitropodnikové převody (odstav, chov) z vlastního chovu vyřazené jatečné krávy nákup telat (od kojných krav) změna stavu zapouštění přímé platby inseminace, přirozená plemenitba prémie na krávy bez TPM náklady na krmiva prémie na jalovice masných plemen (MUKA) objemná a jadrná krmiva prémie za chov ohrožených plemen zdravotní stav zvířat ostatní příjmy (výnosy) kontrola březosti, telení, ostatní náhrady za zapouštění ostatní náklady ceny (z přehlídek a výstav) stelivo, zpeněžování, reklama pojistné plnění (pojištění skotu) členské příspěvky ostatní příjmy (výkony) ostatní přímé náklady = tržby snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung – DfL) Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung.

28

Vybrané prÛmûrné ukazatele tfií hlavních produkãních smûrÛ a chovu krav bez TPM celkem jsou uvedeny v tab. 6. Je z ní mimo jiné patrno, Ïe nejlep‰í ekonomick˘ v˘sledek (trÏby sníÏené o pfiímé náklady) byl zji‰tûn pfii produkci mladého jateãného skotu (cca 13 130 Kã na krávu a rok a 123 % prÛmûru), nejhor‰í pfii produkci zástavov˘ch telat (8710 Kã a 81 %). Podíl pfiím˘ch plateb (prémií) na celkov˘ch trÏbách dosáhl v prÛmûru 24 % pfii kolísání mezi 22 a 27 %.

Tabulka č. 9 – Ukazatele hlavních produkčních směrů chovu krav bez TPM v Rakousku (2010) Ukazatel

jedn.

hodnoceno podniků/krav věk krav narozená telata na 100 krav odchovaná telata odchovaná telata na 100 krav mezidobí tržby za odchovaná zvířata tržby za jatečné krávy změna stavu přímé platby ostatní tržby (výnosy) tržby (výnosy) celkem obměna stáda plemenářské výkony objemná krmiva (kráva a tele) jadrná krmiva (kráva a tele) veter. výkony (kráva a tele) stelivo ostatní přímé náklady přímé náklady celkem tržby – přímé náklady3) přímé platby z tržeb variabilní náklady na den náklady na objemná krmiva náklady na jadrná krmiva

n roky kusy % kusy dny

Kč1) na krávu a rok

Kč1) na krávu a rok

% Kč1) na krávu a den

produkce jat. skot2)

zástav

chovný skot

celkem

123/1 886 6,4 104 84 95 403 20 160 3 000 2 350 6 550 1 055 29 785 5 615 410 6 770 1 560 1 175 1 655 2 110 17 065 12 720 22 47,30 18,50 4,30

85/1 992 5,9 106 87 100 392 16 150 2 570 1 970 6 265 650 25 130 5 425 310 5 930 1 560 1 250 2 230 1 200 16 655 8 475 25 47,05 16,30 4,30

20/381 5,8 1,01 84 0,99 416 17 570 4 920 2 305 8 375 1 010 31 320 9 000 600 7 610 2 090 1 585 1 990 1 465 23 015 8 305 27 47,05 20,65 5,75

228/4 247 6,2 104 85 97 400 18 050 3 000 2 110 6 550 840 27 670 5 785 385 6 410 1 630 1 250 1 970 1 945 16 150 11 520 24 48,25 17,50 4,55

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM. 1) 1 Euro = 24,00 Kč; 2) mladý jatečný skot; 3) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

Závûr • chov krav bez TPM je pracovnû extenzivní forma chovu zvífiat a hospodafiení na TTP; • chovem krav bez TPM je za pfiirozen˘ch podmínek chovu a úsporného vynakládání energie a kapitálu získáváno kvalitní hovûzí maso a v pfiirozeném a kulturním stavu udrÏována krajina; • hlavním zdrojem pfiíjmÛ z chovu krav bez TPM je tele; • mezidobí del‰í jak optimum (cca 365 dnÛ) má negativní dopad na ekonomiku chovu; • krmné dávky ovlivÀují plodnost, proto je nutno zamezit podv˘Ïivû a pfiekrmování; • zejména pfied koncem odchovu telat a v dobû stání na sucho je nezbytné sníÏení pfiíjmu energie; • forma produkce musí b˘t pfiizpÛsobena podnikov˘m podmínkám a poÏadavkÛm vedoucího podniku. Pfiíspûvek byl vypracován v rámci fie‰ení projektu NAZV ã. QH 81280.

V˘znamná Ïivotní jubilea Bûhem podzimních mûsícÛ oslavily svá Ïivotní jubilea ãtyfii v˘znamné osobnosti chovu masného skotu u nás. Pût kfiíÏkÛ si od záfií nese na zádech fieditel plemenn˘ch knih a inspektor pro oblast v˘chodních âech, Jan Kopeck˘, nûkolik let dohlíÏející na plemenáfiskou práci Svazu. A o jeden více uÏ má Karel ·eba, dlouholet˘ pracovník a ãinovník na‰eho svazu, nyní pÛsobící jako zootechnik v chovu Antonína ·Èastného a jako pfiedseda Klubu chovatelÛ blonde d’Aquitaine. Stejnû na tom je i Josef Papáãek, st., jeden z prvních chovatelÛ masného skotu u nás, konkrétnû plemene limousine, o jehoÏ farmû si mÛÏete pfieãíst v reportáÏi dále v ãasopise. A v neposlední fiadû pan Franti‰ek Jonát, kter˘ ze sv˘ch ‰esti kfiíÏkÛ ãtyfii vûnoval práci v ZD Brloh a z toho polovinu chovu plemene Aberdeen Angus, kde zanechal v˘raznou stopu, mimo jiné i v podobû 261 odchovan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ, coÏ nemá v âR konkurenci. V‰em zmínûn˘m pánÛm vyslovujeme respekt za jejich odvedenou práci a pfiejeme v‰e nejlep‰í do dal‰ích let!

29

Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011 Anna Marcinková JiÏ po druhé se âSCHMS ve spolupráci s firmou Bursia Praha rozhodl uspofiádat autobusov˘ zájezd na jednu z nejv˘znamnûj‰ích chovatelsk˘ch v˘stav, o které uÏ sly‰el snad kaÏd˘, kdo se zab˘vá chovem francouzsk˘ch masn˘ch plemen skotu – Sommet de l’Elevage, která kaÏdoroãnû probíhá v Clermond-Ferrand ve Francii. KaÏd˘ roãník v˘stavy Sommet de l’Elevage je „vûnován“ jednomu plemeni masného skotu, které má na v˘stavi‰ti hlavní prezentaci spojenou s národním ‰ampionátem. Vybrané plemeno je pak zastoupeno mnohem vût‰ím poãtem zvífiat a tuto prestiÏní událost si nenechá ujít snad Ïádn˘ vystavovatel. Napfiíklad rok 2009 patfiil plemeni salers. V roce 2010 se na v˘stavi‰ti se‰li pfiedev‰ím pfiíznivci plemene charolais. A leto‰ní rok byl ve znamení oblíbeného plemene limousine, které se jiÏ ve Francii sv˘mi stavy blíÏí kulaté hranici 1 milionu chovan˘ch kusÛ. S ohledem na úspûch akce v roce 2009 se âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu ve spolupráci se spoleãností Bursia Praha opût rozhodli vypravit na tuto v˘znamnou chovatelskou akci cel˘ autobus, kter˘ se opût bez problémÛ naplnil zájemci jiÏ krátce po zvefiejnûní podmínek úãasti. Náv‰tûva vûhlasné v˘stavy v‰ak nebyla jedin˘m lákadlem, kvÛli kterému se témûfi padesátka ãesk˘ch chovatelÛ a pfiíznivcÛ chovu masn˘ch plemen rozhodla vydat

na tuto cestu a strávit zhruba dvacet hodin v autobuse na cestû tam a o nûkolik dní pozdûji zase zpût. Krom v˘stavy byl pfiipraven bohat˘ doprovodn˘ program, kter˘ zahrnoval náv‰tûvy testaãní stanice limousinsk˘ch jalovic, nûkolika limousinsk˘ch chovÛ, jednoho chovu plemene charolais a inseminaãní stanice Creuzier s ukázkou zajímavého charolaiského b˘ka. Testaãní stanice Moussours Testaãní stanice slouÏí k provûfiení maternálních vlastností testovan˘ch limousinsk˘ch b˘kÛ. Do testace je kaÏdoroãnû vybíráno 12 b˘kÛ a do stanice je nakoupeno po 30 jalovicích po kaÏdém z tûchto b˘kÛ. Nejprve je u jalovic ovûfiena paternita, zji‰tûna hmotnost a je obodován jejich zevnûj‰ek. Na druhé stranû pomûrnû pfiísnû nastaveného síta zÛstane k vyhodnocení maternálních vlastností 25 dcer od kaÏdého b˘ka. V prÛbûhu testace jsou jalovice váÏeny kaÏdé 4 t˘dny pro vyhodnocení rÛstu. Ve vûku 15 mûsícÛ se zaãíná s jejich pfiipou‰tûním a v‰echny inseminace jsou na pfiirozené fiíje. Snahy o pfiipu‰tûní konãí ve vûku 17,5 mûsícÛ. Takto se zji‰Èuje jedna z nejv˘znamnûj‰ích vlastností – plodnost, a zároveÀ i ranost zvífiat a tyto v˘sledky jsou vyuÏívány pro stanovení indexu IFER. V 18 mûsících vûku je u jalovic opût hodnocen v˘voj zevnûj‰ku, kterého je spolu s hmotností vyuÏito pro v˘poãet indexu IMOCR. Ve 24 mûsících se ty nejranûj‰í a nej-

❒ Zvířata pana Hilarieho byla velmi krotká (foto: Jana Řehořová)

30

❒ Testační stanice Moussours (foto: Jana Řehořová)

plodnûj‰í zaãínají telit, a pak zaãíná hodnocení prÛbûhu porodÛ. Sleduje se nejen snadnost telení, hmotnost telat a pfiíprava k porodu, ale jsou mûfieny i vnitfiní rozmûry pánve. Na stanici je u jalovic v dobû telení sluÏba 24 hodin dennû, aby bylo moÏné vyhodnotit cel˘ prÛbûh porodu, pomoci v pfiípadû problémÛ a hlavnû co nejpfiesnûji stanovit, zda jsou jejich pfiíãiny na stranû matky ãi na stranû telete. KaÏdé novorozené tele je zváÏeno, je posouzena jeho vitalita a je hodnoceno matefiské chování prvotelek. Snadnost porodÛ je dÛleÏitou vlastností nejen proto, Ïe ovlivÀuje dal‰í Ïivot telete, ale také pro dal‰í chovnou kariéru matky, a tato vlastnost je vyjádfiena indexem IVEL. V prÛbûhu odchovu je hodnocena produkce mléka matek, a to podle hmotnosti telat v 60 a 120 dnech. Zjistit tento údaj je sice ponûkud pracnûj‰í, protoÏe telata musí b˘t bûhem tohoto dne celkem ãtyfiikrát zváÏena – poprvé tûsnû pfied napitím od matky a následnû ihned po té, co se napila, a to jak ráno, tak veãer. Do 120 dnÛ nejsou telata pfiikrmována a je hodnocena jejich rÛstová schopnost. RÛst telat a mléãnost matek jsou souãástí indexu IMER. V˘sledkem celého komplexního testování je stanovení maternálních kvalit testovan˘ch b˘kÛ, kde se ãtyfii v˘‰e jmenované indexy v urãeném pomûru spojí a dají vzniknout indexu IQM, kter˘ hodnotí maternální kvalitu testovan˘ch b˘kÛ, a tak na konci celého procesu získá 6 plemeníkÛ oprávnûní pÛsobit v inseminaci. Telata narozená na stanici jsou prodávána

❒ Býčci ve věku 9–12 měsíců na farmě Bernarda Hilarieho (foto: Jana Řehořová)

jako zástav a prvotelky jdou po skonãení testu do aukce, která je pofiádána jednou roãnû, obvykle ve druhé polovinû fiíjna a zájem o tyto plemenice je vskutku mimofiádn˘. Není se ãemu divit, vÏdyÈ jde o raná zvífiata s velmi dobrou plodností, temperamentem a matefisk˘m chováním. Zatím to vypadá, Ïe v pfií‰tím roce se na tuto aukci vydají i ãe‰tí chovatelé, aby získali pár pûkn˘ch prvotelek pro svá stáda. První den u chovatelÛ Po náv‰tûvû testaãní stanice zamífiila na‰e v˘prava ke dvûma v˘znamn˘m chovatelÛm, ktefií se nemalou mûrou podílí na ‰lechtûní a genetickém pokroku francouzské populace plemene limousine. První farmou byl chov pana Bernarda Hilarie. Chov Hilarie nachází se v srdci limuzínského kraje a jiÏ fiada generací této rodiny je spjata s chovem tohoto plemene. Farma obhospodafiuje 160 hektarÛ a 140 limousinsk˘ch matek zapsan˘ch v PK. Tento chov je znám˘ nejen ve Francii, ale i ve svûtû, protoÏe se nejen

❒ Nová výhodně postavená stáj pana Hilarieho (foto: Jana Řehořová)

aktivnû podílí na ‰lechtûní a také pravidelnû vystavují. Spolupracují v programu ‰lechtûní na bezrohost u plemene limousine. A krom toho, Ïe v hlavních bodech kopírují národní ‰lechtitelsk˘ program, tak je jejich pozornost zamûfiena na zlep‰ování kvality konãetin a paznehtÛ, kvality vemene a snadné porody. Díky prezentaci mimofiádnû vyrovnané skupiny b˘ãkÛ narozen˘ch v období záfií aÏ prosinec loÀského roku jsme mûli moÏnost poznat, co místní trh poÏaduje: velmi v˘razné osvalení, a to i za cenu men‰ího tûlesného rámce. Na v˘stavû by tato zvífiata nejspí‰ neuspûla, ale jejich hodnocení na jatkách bude v˘borné. Dal‰í pozoruhodnou vlastností byl temperament, v‰echna zvífiata, mezi kter˘mi jsme procházeli, byla velmi klidná. KdyÏ si pfiedstavíte, Ïe na pastvinu pfiijde více neÏ padesát lidí a se zvífiaty to ani nehne, maximálnû se pfiijdou zvûdavû podívat, kdo to pfii‰el, ãi co Ïe se to dûje, tak by se nûkomu ani nechtûlo vûfiit, Ïe jde o plemeno limousine. Ano, i tohle dokáÏe dlouholetá selekce na temperament. Poslední místo na farmû, kam jsme nakoukli, byla nová stáj s kapacitou pro 95 matek s telaty, která v pfiípadû potfieby slouÏí pro fie‰ení problémÛ s telením. Jinak jsou totiÏ zvífiata celoroãnû venku. Rozpoãet na tuto stáj byl 250 tis euro, ale díky tomu, Ïe fiadu prací zvládli chovatelé zajistit vlastními silami, se náklady sníÏily o 100 tisíc euro. KdyÏ se k tomu je‰tû pfiidala podpora

státu, kter˘ poskytl dotaci 50 tisíc euro, tak se dostaneme na ãástku, kterou nezb˘valo neÏ závidût. Dal‰í farmou, kterou jsme první den nav‰tívili, byl chov Lagrafeul-Puech s 240 hektary zemûdûlské pÛdy a 180 limousinsk˘mi matkami. Jako na vût‰inû francouzsk˘ch chovÛ, tak i na této farmû hospodafií jiÏ fiada generací z jedné rodiny. Otec souãasného majitele pfievzal farmu po svém otci, a tak bychom mohli pokraãovat dále do minulosti. Na poãátku moderní historie farmy tehdy stálo 50 limousinsk˘ch krav a pfied 30 lety se jim naskytla pfiíleÏitost odkoupit velmi dobré stádo limuzínÛ a dal‰ích 30 ha pÛdy. Díky tomu se tento chov zase posunul o kus dál. Cílem tamních chovatelÛ je pfiedev‰ím produkce plemenného materiálu, a tak i zde se jedná o aktivního a úspû‰ného vystavovatele – na leto‰ní Sommet de l’Elevage pfiipravili dokonce 12 zvífiat – mezi nimi byl napfiíklad b˘k Calin, na kterého jsme byli nûkolikrát upozornûni, protoÏe se jedná o velmi zajímavého plemeníka. Stfieda na v˘stavi‰ti Náv‰tûvníci z 62 zemí celého svûta se tu letos se‰li, aby si prohlédli pfiedev‰ím obrovské mnoÏství krásn˘ch zvífiat, ale na své si pfii‰li i zájemci o zemûdûlskou techniku a technologie. Letos se po v˘stavi‰ti pro‰lo více neÏ 80 tisíc náv‰tûvníkÛ, z toho více neÏ 3 tisíce náv‰tûvníkÛ dorazily ze zahraniãí. Své produkty a sluÏby tu pfiedvádûlo a nabízelo 1250 vystavovatelÛ a chovatelé sem pfiijeli s více neÏ dvûma tisícovkami zvífiat 64 plemen hospodáfi-

❒ Tři generace chovatelů na farmě Lagrafeul-Puech (vlevo) a Jean Luc Kress (foto: Jana Řehořová)

31

❒ Chov Lagrafeul-Puech produkuje plemenná zvířata (foto: Jana Řehořová)

sk˘ch zvífiat. Dojená plemena tu mûla 450 zástupcÛ, ovcí se tu ‰e‰lo 400 ks a 300 koní. Vlastního limousinského ‰ampionátu se zúãastnilo 420 zvífiat – coÏ byla témûfi polovina vystavovaného masného skotu. Pocházela od 200 chovatelÛ z velké ãásti Francie. Na‰e v˘prava mûla v˘stavû Sommet de l’Elevage v nabitém programu vyhrazenu stfiedu, kdy byl hlavní událostí ‰ampionát plemene limousine. Ale projít za necel˘ den v‰echny expozice bylo v podstatû nemoÏné, zejména pokud mûli náv‰tûvníci v˘stavy zájem sledovat nûkterou ze soutûÏních pfiehlídek, které ten den probíhaly, nebo mûli domluvené setkání se znám˘mi ãi nûjaké to obchodní jednání. Druh˘ den na farmách Den pfied odjezdem jsme nav‰tívili GAEC du Puy Giroux, kde hospodafií dva bratfii. Ti se plemeni limousine vûnují pomûrnû krátce, pfied tím se totiÏ vûnovali chovu plemene montbéliarde a patfiili mezi nejlep‰í chovatele

❒ Výstava Sommet de l’Elevage byla letos věnovaná plemeni limousine (foto: Jana Řehořová)

32

a vystavovatele. BohuÏel, zavedení mléãné kvóty a nízká cena mléka nepfiály chovu dojen˘ch krav, a proto se museli poohlédnout po nûãem ekonomicky v˘hodnûj‰ím. Ke svému limousinskému stádu pfii‰li pfied dvûma roky, kdy se jim naskytla ‰ance toto stádo koupit od jednoho chovatele, kter˘ skonãil. Pro plemeno limousine se rozhodli zejména kvÛli jeho mnoha dobr˘m vlastnostem a kvalitû. Vyhovuje jim jejich ranost, snadnost telení, vitalita telat, jateãná v˘tûÏnost a zhodnocení a v neposlední fiadû i velmi dobré maso, které prodávají pfiímo z farmy. Je zajímavé, Ïe dle slov chovatele se maso velmi dobfie prodává i tam, kde se chová aubrac, salers a charolais. A nezfiídka se stává, Ïe si chovatelé charolais pfiijedou koupit limousinského b˘ka do pfiirozené plemenitby, protoÏe tak se pr˘ velmi rychle zbaví problémÛ s telením, které mívali i oni u montbéliarda. Telata byla buì malá nebo veliká, limousin má v‰echna malá. Pfii v˘bûru zvífiat kladou dÛraz na temperament, velk˘ rámec a v˘razné osvalení – ideální kráva je vysoká, hluboká, v˘bornû osvalená s prostornou zádí. V souãasnosti chovají 47 matek. Reprodukci zaji‰Èuje pouze plemenn˘ b˘k, kter˘ je ve stádû celoroãnû. Díky tomu se tu obãas stane, Ïe nûkterá kráva porodí i dvû telata do roka. V‰echny vlastní b˘ãky chovatel vykrmuje a dal‰í pfiikupuje od sousedních chovatelÛ,

aby roãnû vykrmil 80 b˘kÛ. Nicménû, je tu je‰tû prostor pro roz‰ífiení, protoÏe kapacita v˘krmny je 110 b˘kÛ, a proto dostavuje sklady na krmivo, aby se na tento poãet mohl dostat. B˘ãci jsou poráÏeni ve vûku 17 mûsícÛ, hmotnost JUT je v prÛmûru 450 kg a do balíãkÛ jde 370 kg masa. Vykrmené jalovice jdou na poráÏku v 700 kg Ïivé hmotnosti, hmotnost JUT je v prÛmûru 435 kg a do balíãkÛ jde 300 kg masa. Vyfiazené devíti aÏ desetileté krávy dokrmuje na prÛmûrnou Ïivou hmotnost 910 kg. Jatka jsou vzdálená asi 60 km a tam mu dobytek nejen poráÏí, ale také tam provádí bourání a balení. PrÛmûrné náklady na poráÏku a zabalení jsou 1,65 eura za kg, maso v balíãkách se prodává za 11 euro za kg. Pro odbyt je velkou v˘hodou blízkost mûsta Clermond-Ferrand, nev˘hodou je rozdûlení pozemkÛ, coÏ ponûkud komplikuje pfiesuny zvífiat.

❒ GAEC du Puy Giroux vlastní dva bratři (foto: Jana Řehořová)

Na farmû GAEC Rousset nám ukázali nejen velmi pûkné roãní jalovice. Rodinné druÏstvo, ve kterém jsou krom chovatele sdruÏeni rodiãe a sestra, obhospodafiuje 300 hektarÛ a zvládnou tu 190 telení roãnû. Jejich cílem je produkce jateãn˘ch b˘kÛ. V‰echny jalovice jsou s ohledem na

❒ Jedna z nejlepších matek chovu GAEC du Puy Giroux (foto: Jana Řehořová)

dûlá b˘k. Telení probíhá mezí 15. fiíjnem a 20. únorem a aÏ neuvûfiiteln˘ch 78 % telat je po inseminaci. K inseminaci vyuÏívá chovatel pfiedev‰ím b˘ky se snadn˘mi porody, vysok˘m indexem maternálních vlastností a s v˘razn˘m dÛrazem na mléãnost a telení dcer. PrÛbûh porodÛ dcer je dÛleÏit˘m ukazatelem, aby v dÛsledku zamûfiení na snadné porody nedocházelo ke zmen‰ování jalovic a zejména jejich pánve a porodních cest. Inu, kdyÏ nûkdo ví, co a proã dûlá, tak jsou v˘sledky znát. ❒ Intenzivní chov GAEC de Noyers (foto: Jana Řehořová)

sezónní telení inseminovány pfiibliÏnû ve vûku 18 mûsícÛ a jsou vybíráni b˘ci se snadn˘mi porody. PfiibliÏnû 35 % telat se rodí po inseminaci a zbytek po b˘cích pÛsobících v pfiirozené plemenitbû. ProtoÏe se zájezdu neúãastnili pouze chovatelé plemene limousine, byl do programu zafiazen i GAEC des Noyers, kde chovají charolais, a to takfika v˘hradnû pro produkci masa. Navzdory tomuto ãistû produkãnímu zamûfiení je celé stádo zapojeno do plemenné knihy, do kontroly uÏitkovosti a do testaãního programu. Celkem tu mají 220 matek a hospodafií na témûfi 200 hektarech, ze kter˘ch je 170 ha pastvin. Celou farmu po pfiepoãtu na plnou pracovní dobu obhospodafiuje 2,5 pracovníka. Jedná se o vysoce intenzivní chov, coÏ je napfiíklad vyjádfieno zatíÏením 2 krávy na hektar. Na vysokou intenzitu poukazuje i procento

brakace, které se pohybuje na úrovni 27 procent. Takto v˘razná selekce u masného skotu neb˘vá obvyklá. Tyto vyfiazené krávy chovatel dokrmuje a dává na jatka. JUT má v prÛmûru 460 kg a cena za nû je 4,0 aÏ 4,2 eur. Roãnû se na farmû narodí pfiibliÏnû stovka jaloviãek a stovka b˘ãkÛ. Pro obnovu stáda je vybráno 65 nejlep‰ích jalovic a zbytek je vykrmen pro jateãné úãely. U b˘ãkÛ je tomu v˘raznû jinak 98 % absolvuje v˘krm a ve vûku 16 aÏ 18 mûsícÛ putuje na jatky. JUT dosahuje prÛmûrné hmotnosti 450 kg. Zb˘vající dva b˘ãci jsou urãeni buì pro plemenitbu ve vlastním stádû, nebo pro prodej jinému chovateli. Pro nás je pomûrnû neobvyklé, Ïe by producent zástavu zaji‰Èoval reprodukci z pfieváÏné ãásti prostfiednictvím inseminace. Tady jsou plemenice od ledna do dubna inseminovány, a to pouze na pfiirozen˘ch fiíjích, a doskok

❒ Šestiletý plemeník na inseminační stanici Creuzier (foto: Jana Řehořová)

Posledním odborn˘m cílem tohoto dne a celého zájezdu byla náv‰tûva inseminaãní stanice Creuzier, kde jsme si mohli prohlédnout velmi pûkného charolaiského b˘ka. Pak uÏ zb˘vala jen cesta na hotel, poslední noc a ráno dlouhá cesta k domovÛm. Opût jsme si mohli, díky perfektní práci organizátorÛ, uÏít v˘bornou akci a tû‰ím se, Ïe se i pfií‰tû sejdeme s odhodláním pfiekonat dlouhou cestu, protoÏe zatím to vÏdy stálo za tu trochu „nepohodlí“, v hojném poãtu i dobré náladû.

33

ANGUS TOUR 2011 – Severní âechy Lenka Tatarãíková, Agrární obzor Jana ¤ehofiová, âSCHMS Na podzim se uskuteãnil jiÏ ãtvrt˘ roãník exkurzí po farmách chovatelÛ plemene Aberdeen Angus, v rámci kterého mohli úãastníci nav‰tívit dal‰ích nûkolik vybran˘ch chovÛ. Pozornost byla tentokrát zamûfiena na farmy v Severních âechách. Organizace se na v˘bornou zhostil ing. Jan Hromas. Akce probûhla na pfielomu záfií a fiíjna a provázelo ji letní poãasí, hojná úãast a tradiãnû dobrá nálada. Soukromá farma ve Stvolínkách Exkurze zaãala v pátek odpoledne, a to pfiímo na soukromé ekologické farmû manÏelÛ Hromasov˘ch ve Stvolínkách, kde si mohli úãastníci prohlédnout nejprve stádo jalovic a poté skupinu krav s telaty. „Na tomto místû hospodafiíme od roku 2002, kdy jsme ze ZD Brloh pfiivezli prvních dvanáct jalovic. V tomto kraji byla je‰tû nûjaká volná pÛda, ale jelikoÏ se nacházíme mezi CHKO âeské stfiedohofií a Kokofiínsko, dostáváme jen základní sazbu dotací,“ fiíká ing. Hromas. Bûhem uplynul˘ch deseti let se manÏelé Hromasovi snaÏili vybudovat farmu a roz‰ífiit základní stádo. Nyní se starají asi o 50 krav s telaty. K tomu mají zhruba 200 ha luk a pastvin, ze kter˘ch vyrábí seno a senáÏ. „AÏ dosud jsme se snaÏili vytvofiit stádo a vylep‰it samiãí populaci. ·lechtili jsme na maternální efekt a narozené jaloviãky jsme si nechávali v chovu. Teì uÏ jalovice prodáváme jako chovné, a tak jsou pro nás pfiíjmem. BohuÏel ale nejsme schopni vyuÏít dostateãnû ranost tohoto plemene, protoÏe máme zvífiata pfies zimu venku a nenakrmíme tak, abychom je mohli dal‰í rok pfiipustit. Proto také nyní budujeme zastfie‰ené zimovi‰tû,“ fiíká ing. Hromasová, která zastává na farmû takfika ve‰kerou práci od té zootechnické aÏ po tu v traktoru. B˘ãci se prodávají na v˘krm a ti nejlep‰í jsou posíláni do odchovny. „Nûkolik let jsme zkou‰eli dûlat také vlastní v˘krm, ale to hlavnû proto, abychom zjistili, jak˘

34

mají na‰e zvífiata potenciál. PoráÏeli jsme je, kdyÏ jim bylo nûco pfies dva roky a mûli prÛmûrnou váhu 776 kg. PfiestoÏe v zimû nebyla pod stfiechou, dosahovali velmi dobr˘ch pfiírÛstkÛ, takÏe je vidût, Ïe to plemeno opravdu umí udûlat maso. Ekonomika u toho ale moc není,“ dodává. Eko chov v Hefimaniãkách Sobotní náv‰tûva chovÛ zaãala prohlídkou stáda krav s telaty na pastvû v Hefimaniãkách, která patfií podniku âeskolipská farma, s. r. o. hospodafiícím v systému kontrolovaného ekologického zemûdûlství. PrÛvodcem byl skupinû opût ing. Hromas, kter˘ ve firmû pÛsobí jako fieditel. 200 hektarov˘ pastevní areál se nachází na jílovit˘ch ãi písãit˘ch pÛdách. Díky nekvalitnímu podloÏí a stavu, ve kterém se pozemky nacházely pfii pfievzetí od Pozemkového fondu, bylo a je tfieba je obnovovat aplikací speciální pastevní smûsi s ãerven˘m luãním jetelem. „Vzhledem k tomu, Ïe podnik nemá ornou pÛdu, tak se v rámci procesu obnovy travních porostÛ produkuje i obilí, potfiebné na pfiíkrm,“ vysvûtluje ing. Hromas a pokraãuje v popisu procedury trvající tfii roky, „po sklizni krycí plodiny (obilí) v prvním roce je pozemek na podzim je‰tû posekán a hmota vyuÏita k produkci travní senáÏe. V dal‰ím roce, vzhledem k vy‰‰ímu zastoupení jetelovin, je pozemek je‰tû pouÏit ke sklizni na senáÏ s moÏností pfiepasení na podzim. V dal‰ích letech se zpravidla sklízí první seãe pro konzervované krmivo a dal‰í seãe jsou spásány. Velk˘m problémem je voda, kterou sem nejsme schopni dostat. Jednou aÏ dvakrát dennû se proto pozemky objíÏdí s cisternou,“ dodává. V ãistokrevném stádû âeskolipské farmy se bez zapoãítání telat pohybuje pfiibliÏnû 100 kusÛ. Pfiipou‰tí se harémov˘m zpÛsobem ãtyfimi b˘ky. Dále vlastní podnik je‰tû stádo komerãní. Vyprodukovaní b˘ãci se prodávají jako zástav, jaloviãky se vykrmují. Zástavová

telata se prodávají systémem v˘bûrového fiízení. U obchodníkÛ je o nû velk˘ zájem. Zastávka u frísk˘ch koní Zajímav˘m zpestfiením sobotního programu byla zastávka na Ranãi Radvanec s nejvût‰ím soukrom˘m chovem frísk˘ch koní v republice. Angu‰tí chovatelé si mohli zblízka prohlédnut toto u‰lechtilé krotké plemeno, pro jehoÏ chov se importem 10ti klisen z Holandska pfied lety rozhodl pan Josef Jí‰a. V souãasnosti je ve stádû 27 matek a v leto‰ním roce pfii‰la na svût jiÏ ‰está generace zde narozen˘ch hfiíbat. Ta jsou potomky nejlep‰ích holandsk˘ch hfiebcÛ. Konû jsou chováni pastevnû a jejich vyuÏití je pro lehãí zápfiah nebo jízdu pod sedlem. PÛvodní zámûr produkce plemenn˘ch zvífiat nevy‰el, a tak ekonomika chovu stojí na prodeji 3let˘ch hfiíbat pfieváÏnû zájmov˘m chovatelÛm. Ekologick˘ v˘krm b˘ãkÛ v Zákupech Poté se skupina pfiesunula do obce Nové Zákupy nedaleko âeské Lípy, kde provozuje spoleãnost Angusland s.r.o. ekologick˘ v˘krm b˘ãkÛ. O blaho zvífiat se v Zákupech stará také ing. Hromas, kter˘ skupinû pfiiblíÏil zdej‰í provoz. Îiv˘ inventáfi firmy ãítá zhruba 2200 kusÛ, které mají k dispozici 3000 ha luk a pastvin. „B˘ãky vykrmujeme do poráÏkové hmotnosti pfies 650 kg a prodáváme na na‰e jatka, která prÛbûÏnû cel˘ rok zásobujeme. K tomu úãelu tady máme v˘krmnu zhruba pro 200 zvífiat. âást b˘kÛ prodáváme také do zahraniãí,“ vysvûtluje ing. Hromas. Zvífiata jsou na zimu ustájena v zimovi‰ti, které má kapacitu 600 kusÛ a kromû senáÏe a sena jsou krmena i ekologicky vypûstovan˘m ovsem. Vyrobené BIO maso konãí u zákazníkÛ v obchodních fietûzcích Ahold, Billa a Interspar. V rámci prohlídky v˘krmny mûli úãastníci moÏnost shlédnout dva b˘ãky plemene pÛvodem japonského plemene Wagyu, které spoleãnost nedávno importovala

z Nûmecka za úãelem vyzkou‰et v rámci kfiíÏení jejich povûstné genetické vlastnosti ovlivÀující masa. Podniky âeskolipská farma s.r.o. a Angusland s.r.o. jsou souãástí akciové spoleãnosti Spojené farmy, coÏ je sdruÏení zemûdûlsk˘ch farem vytvofiené za úãelem spoleãného odbytu zemûdûlsk˘ch produktÛ. Jeho cílem je v˘roba kvalitních biopotravin pfii respektování podmínek ekologického zemûdûlství. Komerãní stádo z Trutnovska Poslední zastávka leto‰ní Angus tour zavedla chovatele na v˘chod do okolí Trutnova, kde si prohlédli farmu Voletiny pfiedsedy âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, pana Lubomíra Burkonû, která letos oslavila 20ti leté v˘roãí. V roce 1991 byla zaloÏena jako první v âR se zemûdûlskou prvov˘robou. Na zaãátku stál zprivatizovan˘ Horsk˘ závod Trutnov, 900 kusÛ ãervenostrakat˘ch krav a 150 zamûstnancÛ. Pûstoval se len, brambory a obilí. Od zamûfiení na zemûdûlskou prvov˘robu majitel po pár letech upustil. Zásadní zmûna nastala po roce 1996, kdy se, na základû náv‰tûv v USA a Kanady, rozhodl pro vybudování specializované velkofarmy s chovem masného skotu a hospodafiení spojené s údrÏbou krajiny, bez pûstování trÏních plodin. Ponechal si pouze 150 ha orné pÛdy, na kter˘ch pûstuje obilí a kukufiici a zbyl˘ch 2600 ha zatravnil. Základní stádo vytvofiily ãeské straky, které se

zaãaly pfiipou‰tût plemeníky Aberdeen Angus. V souãasné dobû je v masném stádû 450 matek s minimálním podílem krve AA 75 %. V produkci mléka se pokraãuje, ale v daleko men‰í mífie. Z pÛvodního mnoÏství zbylo 180 kusÛ. Celkem je na farmû 1720 kusÛ skotu a cílem je dosáhnout poãtu 2000. O provoz se stará 18 zamûstnancÛ. Podnik je sobûstaãn˘ z hlediska mechanizace i zázemí hospodáfisk˘ch budov. Elektrickou spotfiebu farmy pokr˘vá fotovoltaická elektrárna. Masné stádo, které má na starosti ing. Walter Hudec, je v pastevním období rozdûleno na 8 skupin. KaÏdou z nich má na starost najat˘ pastevec. Pan BurkoÀ vysvûtluje opatfiení, ke kter˘m dospûl díky ztrátovosti zvífiat, která se v zaãátcích pohybovala kolem 20 %. „S pfievzetím stáda za nûj pastevec pfiebírá osobní zodpovûdnost. Pfiesnû se eviduje poãet na jafie pfiedan˘ch, a na podzim z pastvy stahovan˘ch kusÛ. Ztracená zvífiata pak musí honák uhradit.“ Celkové ztráty se takto podafiilo sníÏit na 5 %. Inseminace se nepouÏívá. Ve stádech pÛsobí 6 plemenn˘ch b˘kÛ, ktefií konãí koncem srpna. Bfiezost se pohybuje kolem 90 %. Jalové kusy dostávají je‰tû ‰anci umístûním na zimu do skupiny k b˘kovi, a pokud nezabfieznou, jdou na poráÏku. Telení probíhá sezónnû od února do kvûtna, kdy se otelí 80 % kusÛ. Druh˘ cyklus pokraãuje, díky celoroãní potfiebû masa, od ãervna do prosince. Zimu tráví dobytek u ãtyfi stájí typu 96, které slouÏí jako otevfiená krmi‰tû.

❒ Účastníci 4. ročníku Angus tour (foto: Lenka Tatarčíková)

Hlavním cílem pana Burkonû je produkce masa. „Jaloviãky si necháváme pro obnovu a roz‰ifiování základního stáda a b˘ãky ve vûku 7 aÏ 8 mûsícÛ dáváme do v˘krmen. Roãnû jich máme kolem 150. âást z nich nakupujeme ve vûku 22 aÏ 24 mûsícÛ zpût v Ïivém a necháváme si poráÏet na jatkách. KdyÏ se vlastních b˘kÛ nedostává, nakupujeme je od jin˘ch chovatelÛ, ktefií zvífiata odchovávají ve stejn˘ch podmínkách. PoÏadavkem je, aby mûla minimálnû 50% podíl angusské krve. ZákazníkÛm pak nabízíme vakuovû balené v˘sekové kuchyÀské maso pod ochrannou známkou „Anguso“, kter˘m kaÏd˘ t˘den zásobujeme Prahu, Liberecko a Hradecko. Kromû toho prodáváme i nûkteré masné v˘robky,“ prozrazuje chovatel BurkoÀ. Farma finalizuje produkci nejen z masného, ale i mléãného stáda. Kromû dvou naporcovan˘ch b˘kÛ putuje z farmy kaÏd˘ t˘den i 500 aÏ 700 litrÛ mléka v láhvích pfiímo zákazníkÛm nebo do cukráren na v˘robu zmrzliny. Mimo rozvoz probíhá prodej kvalitních produktÛ na dvou prodejních místech v Trutnovû, pfies internetov˘ obchod (www.dianaseven.cz) nebo na farmáfisk˘ch trzích, které chovatel pofiádá na své farmû kaÏdou sobotu od jara aÏ do zimy. „Sedláci nemají oh˘bat hfibety. Musí o sobû dát vûdût. NestûÏovat si, ale b˘t produktivní,“ uzavírá povzbudivû exkurzi ve svém chovu i ãtvrt˘ roãník Angus tour Lubomír BurkoÀ.

FOTOGALERIE

Manželé Hromasovi

2,5leté jalovice s 18ti měsíčním plemeníkem na farmě ve Stvolínkách

A N G U S

Stádo 3–9ti letých krav s telaty na farmě Hromasových

Stádo 3–16ti letých krav s telaty Českolipské farmy, s.r.o. na pastvě v Heřmaničkách

T O U R Býčci původem japonského plemene wagyu

Foto: Jana Řehořová

Chov fríských koní na Radvanci


  

Lubomír Burkoň

36

1,5 až 2leté jalovice pana Burkoně

Minerální látky (I. díl) Onemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛ Ing. Pavla Vydrová, PhD.

Podzim je pomalu ale jistû za námi, s jeho koncem pfiichází i poslední leto‰ní svazov˘ zpravodaj a s ním také 16. pokraãování rubriky vûnované onemocnûní skotu, které bylo v minulém ãísle z technick˘ch dÛvodÛ pfieru‰eno, ale dnes je opût na svém místû. V pfiedprázdninovém (ãervnovém) ãísle (II/2011) jsme si zopakovali stfiedo‰kolskou uãební látku v podobû informací t˘kajících se nadbytku a nedostatku vitamínÛ, i kdyÏ v na‰em pfiípadû samozfiejmû ve vztahu k onemocnûní skotu bez trÏní produkce mléka. Dne‰ní pfiedvánoãní díl bude vûnován dal‰ímu velmi otfielému tématu – minerálním látkám – jejich rozdûlení, pÛsobení na organismus a zejména projevÛm jejich nadbytku a nedostatku u masného skotu. Vzhledem k tomu, Ïe se minerální látky primárnû dûlí na dvû základní skupiny – makroelementy a mikroelementy – budeme se v dne‰ní ãásti podrobnûji vûnovat první skupinû = makroprvkÛm a mikroprvky si ponecháme na první vydání zpravodaje v novém roce. Obecné informace o minerálních látkách UÏ v roce 1874 bylo zji‰tûno, Ïe minerální látky obsaÏené v popelu po zpopelnûní tkání jsou pro organismus nepostradatelné a tento objev vedl k zavedení pojmu tzv. dietetické esenciality minerálních prvkÛ. Esenciální prvek je takov˘ prvek, kter˘ je potfiebn˘ pro správn˘ rÛst, v˘voj, reprodukci a celkové zdraví organismu; aby v‰ak splnil svou úlohu musí b˘t ostatní nutriãní faktory optimální. Stejnû jako voda a vitamíny jsou také minerální látky povaÏovány za nekalorické Ïiviny (ve srovnání s kalorick˘mi = bílkovinami, cukry a tuky). Základní rozdíl mezi nimi je ten, Ïe zatímco kalorické Ïiviny dodávají zcela logicky tûlu energii, nekalorické nikoli, ale pfiesto

jsou pro tûlo naprosto nepostradatelné. Minerální látky jsou tedy anorganick˘mi komponenty krmiva a jejich obsah lze zjistit, jak jiÏ bylo naznaãeno, spálením organického materiálu (KD) a následn˘m rozborem popela. Minerální látky a vitamíny pfiedstavují pouze velmi malou ãást z celkové tûlesné hmotnosti organismu, a to pfiibliÏnû 4 %, zb˘vajících 96 % tvofií kyslík, vodík, uhlík a dusík. Prostfiednictvím potravy získává ãlovûk i zvífiata minimálnû padesát prvkÛ z více neÏ sta existujících. Fyziologické úãinky kaÏdého esenciálního prvku jsou závislé na jeho pfiijatém mnoÏství. Existuje takzvan˘ bezpeãn˘ a adekvátní rozsah, kter˘ zaji‰Èuje optimální funkci prvku. Pfii pfiíjmu v˘raznû niωím se objevují známky deficitu, pokud pfiíjem pfiesahuje tento rozsah, zaãínají se projevovat známky toxicity. Z toho vypl˘vá, Ïe v‰echny esenciální prvky lze povaÏovat za toxické, jestliÏe jsou pfiijímány v nadmûrném mnoÏství. Správná suplementace pfiedpokládá znalost teoretick˘ch poznatkÛ o funkcích a úãincích mikroprvkÛ na Ïiv˘ organismus. V praxi to znamená rozpoznat vãas problémy vzniklé nadbytkem ãi nedostatkem jednoho, nebo více prvkÛ. Nûkteré minerální látky (napfi. vápník a fosfor) je nutné dodávat organismu v pomûrnû velk˘ch dávkách, ale jiné (napfi. kobalt a mangan) jsou potfiebné pouze ve velmi malém mnoÏství. Minerální látky mají v organismu mnoho dÛleÏit˘ch funkcí, za jejich pfiítomnosti se napfi. udrÏuje osmotick˘ tlak, váÏe a rozvádí kyslík, vyluãuje se oxid uhliãit˘, vytváfií se slabû zásaditá reakce krve a tkáÀov˘ch tekutin, upravuje se rovnováha mezi kyselinami a zásadami, zabezpeãuje se správná ãinnost enzymÛ, hormonÛ i vitamínÛ. Obecnû jsou stavebními souãástmi chemick˘ch slouãenin a v tûle mají úlohu katalyzátorÛ chemick˘ch reakcí. Proto je dÛleÏité hlídat chovné podmínky zví-

❒ Liebigův zákon minima

fiat, jejich zdraví, kvalitu ustájení, welfare a zejména krmnou dávku, která ovlivÀuje celkovou produkci stáda. Je tfieba kontrolovat v‰echny sloÏky krmné dávky a kromû obsahu bílkovin a sacharidÛ také hlídat koncentrace prvkÛ vãetnû stopov˘ch, které (aãkoli se v krmn˘ch dávkách a následnû v organismu vyskytuji ve velmi malém mnoÏství) mohou v koneãném dÛsledku sv˘m nedostatkem ãi nadbytkem ovlivnit ekonomiku celé farmy. Staãí si pfiipomenout „LiebigÛv zákon minima“. U stád bez trÏní produkce mléka je samozfiejmû kladen dÛraz na zdravû odchovaná telata a zdravotní stav telete je pfiímo závisl˘ na zdravotním stavu jeho matky, protoÏe mléko matky odráÏí Ïivinovou úroveÀ pfiijímané krmné dávky. Je tedy dÛleÏité, aby byl i u extenzivnû chovan˘ch zvífiat zaji‰tûn nejen dostateãn˘ pfiísun kvalitního objemového krmiva, ale i vhodn˘ druh suplementace minerálními látkami. Dostatek minerálních látek a vitamínÛ v krmivu je pro organismus otázkou pfieÏití. Jejich vyuÏitelnost je ale také dána formou v jaké jsou pfiijímány a dále je ovlivÀována celou fiadou fyziologick˘ch faktorÛ organismu (vûk, hmotnost, pohlaví, zdravotní stav, stav trávicího traktu apod.). ¤ada minerálních látek (vápník, fosfor aj.) je v tûle ukládána do zásoby a z tûchto rezerv jsou následnû pfii potfiebû organismu ãerpány. ProtoÏe jsou prvky potfiebné pro adekvátní rÛst, reprodukci, v˘voj a zdraví v prÛbûhu celého Ïivota a dále ovlivÀují mnoho enzymo-

37

v˘ch, aktivaãních i regulaãních procesÛ, jsou pro Ïivot a funkce organismu nepostradatelné a nemohou b˘t nahrazeny jin˘mi prvky nebo slouãeninami. Biologická v˘znamnost jednotliv˘ch minerálních látek je znaãná. Fyziologick˘ stav je charakteristick˘ dynamickou rovnováhou v‰ech tûchto látek a je fiízen sloÏit˘mi homeostatick˘mi mechanismy. Funkce jednotliv˘ch minerálních látek (respektive makroprvkÛ), jejich nedostatek, toxicita a vzájemné vztahy budou podrobnûji popsány níÏe. Dûlení minerálních látek 1. Makroprvky (denní potfieba nad 100 mg) – Ca, P, Na, Cl, Mg, KaS 2. Mikroprvky (denní potfieba do 100 mg) oznaãované také jako stopové prvky – Fe, I, Cu, Zn, Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As, Sn, Si, V, ... Mikroprvky jsou ve tkáních v tak nízk˘ch koncentracích, Ïe je v minulosti nebylo moÏno dostupn˘mi analytick˘mi metodami mûfiit s dostateãnou pfiesností a citlivostí. Z tohoto dÛvodu bylo udáváno, Ïe se ve tkáních vyskytují ve stopách, a byly proto nazvány prvky stopov˘mi. PfiestoÏe rozvoj moderních analytick˘ch metod umoÏnil stanovit obsah tûchto prvkÛ s vysokou citlivostí, zÛstal termín stopové prvky zachován a je nadále uÏíván. Jejich charakteristick˘m rysem je tedy v˘skyt v organismech ve velmi nízk˘ch koncentracích. Stopové prvky lze dále dûlit do ãtyfi skupin: • esenciální • pravdûpodobnû esenciální • neesenciální • toxické prvky V souãasné dobû je do první skupiny zafiazeno deset prvkÛ, které jsou pro udrÏení Ïivotních funkcí vy‰‰ích organismÛ nezbytné – esenciální. Patfií mezi nû Ïelezo, jód, mûì, zinek, mangan, kobalt, molybden, selen, chróm, a cín. Ve druhé skupinû jsou prvky, jejichÏ esencialita není je‰tû plnû prokázána. Jsou to nikl, fluór, bróm, arzen, vanad, kadmium, baryum a stroncium.

38

Ve tfietí skupinû je 20–30 prvkÛ, které se konstantnû vyskytují v rÛzn˘ch koncentracích v Ïiv˘ch tkáních a dosavadní znalosti o jejich úãasti v metabolick˘ch procesech organismu zatím nedovolují rozhodnout, zda patfií do nûkteré ze dvou pfiedchozích skupin. Do této skupiny je zafiazován napfiíklad hliník, antimon, rtuÈ, germanium, kfiemík, stfiíbro, zlato, olovo, bismut, titan, rubidium a dal‰í. âtvrtá skupina stopov˘ch prvkÛ je oznaãována jako prvky toxické, mezi nûÏ je zahrnuto nûkolik prvkÛ, jejichÏ biologick˘ v˘znam je v souãasnosti omezován na jejich toxické vlastnosti pfii relativnû nízk˘ch koncentracích. Patfií sem arzen, kadmium, olovo a rtuÈ. Zafiazení prvkÛ mezi prvky toxické má jen omezenou platnost, protoÏe z hlediska vztahu dávka – úãinek a délky expozice povaÏujeme za toxické v‰echny prvky, jsou-li pfiijímány v dostateãnû vysoké dávce a po dostateãnû dlouhou dobu. Tato závislost je po svém objeviteli oznaãována jako BertrandÛv zákon. V dne‰ním díle se zamûfiíme na první skupinu = makroprvky (makroelementy). Konkrétnû: vápník (Ca), fosfor (P), sodík (Na), chlór (Cl), hofiãík (Mg), draslík (K) a síru (S). Koncentrace tûchto prvkÛ v tûlních tekutinách a ve tkáních je vy‰‰í neÏ 1 mmg/g ãerstvé tkánû.

nadbytek PO4 sniÏuje resorpci (vstfiebávání), nadbytek Mg sniÏuje resorpci, nahrazuje Ca v kostech a zvy‰uje vyluãování Ca.

Hlavní funkce Tvorba kostí a zubÛ, sráÏení krve, kontrakce svalÛ a ãinnost nervÛ (nervosvalová dráÏdivost), bunûãná permeabilita (schopnost membrán propou‰tût tekutiny) a produkce mléka.

Pfiíznaky nedostatku Ca (deficit) Nedostatek vápníku v organismu mÛÏe b˘t zapfiíãinûn buì jeho nízkou koncentrací v krmivu, nebo metabolick˘mi poruchami. Jeho uvolÀování a celkové hospodafiení v tûle je závislé na ãinnosti pfií‰títn˘ch tûlísek. Distribuci a vyuÏití vápníku fiídí také nûkteré hormony ‰títné Ïlázy. Ve v˘Ïivû je tfieba vÏdy hledat souvztaÏnosti, o které není v organismu nouze. Napfiíklad k resorpci vápníku dochází pfii vazbû s vitamínem D, vitamín D a Ca jsou tedy v pfiímé závislosti, zatímco jejich pfiirozen˘m antagonistou b˘vá v organismu fosfor. Z krmiváfiského pohledu je tedy na místû hlídat vzájemn˘ pomûr vápníku a fosforu v krmné dávce, ideální pomûr Ca:P = 1,5:1 (v rozsahu od min. 1:1 do max. 2:1). Deficit vápníku se projevuje nedostateãnou prosperitou organismu, u mláìat dochází ke zmûnám na jejich kosterním aparátu, které se projevují kfiivicí (rachitis), pro kterou je typick˘m projevem deformovan˘ rÛst a nedostateãná osifikace kostí. âinností pfií‰títn˘ch tûlísek ãerpá organismus vápník z kosterních zásob, kdy pfii dlouhodobém nedostatku v pfiíjmu hrozí organismu znaãné odãerpání vápníku, coÏ se projeví osteomalácií nebo lomivkou kostí, která se vyskytuje zejména u dospûl˘ch ãi star˘ch zvífiat (i u ãlovûka). Nedostatek Ca se dále projevuje: poporodními problémy, má úzk˘ vztah k poporodnímu ulehnutí (obrnû, poporodní paréze), tetanii, hypokalcemii, hor‰í sráÏlivosti krve, reprodukãním problémÛm, nedostateãné vitalitû mláìat a problémÛm u bfiezích samic apod. U vápníku, ostatnû jako u v‰ech ostatních minerálÛ, platí pravidlo zlaté stfiední cesty: zv˘‰ené ãi nízké dávky v KD pÛsobí na organismus nepfiíznivû.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicita Vitamin D je zapojen do resorpce a ukládání Ca v kostech,

Vápník v krmné dávce Vápník je ve vy‰‰ích koncentracích pfiítomen ve vojtû‰ce a jetelo-

Vápník (Ca) Vápník (chemická znaãka Ca, latinsky Calcium) je obecnû nejv˘znamnûj‰í prvek z fiady kovÛ alkalick˘ch zemin, lehk˘, velmi reaktivní kov. Autorem jeho ãeského a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. Patfií mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro v‰echny Ïivé organismy.

vinách, naopak v jádru a okopaninách je jeho mnoÏství nízké. • Osteoporóza Vzniká zejména pfii primárním nebo sekundárním nedostatku vápníku, ale také pfii nedostatku bílkovin a energie v krmné dávce, bachorov˘ch dysfunkcích, pfii onemocnûní jater i nedostatku nûkter˘ch dal‰ích prvkÛ a vitamínu C. Patogeneze: K rozvoji onemocnûní primárnû dochází pfii hypokalcémii z nedostatku vápníku a dále z nedostatku dal‰ích látek nutn˘ch pro v˘stavbu kostí. Díky vysoké produkci parathormonu dochází k odbourávání vápníku z kostí. Pfiíznaky a diagnostika jsou obdobné jako u rachitidy (kfiivice) – viz níÏe. Léãba se provádí optimalizací krmné dávky, ãímÏ se docílí úpravy ãinnosti bachoru. • Kfiivice (rachitis) Toto onemocnûní se vyskytuje v˘hradnû u mláìat a jedincÛ ve v˘vinu (jalovice). DÛvodem je nedostateãné ukládání vápníku a fosforu do kostní tkánû pfii moÏné dekalcifikaci kostní tkánû (z kosti je odnímán zbytkov˘ vápník). Tato choroba se projevuje tûÏkou poruchou tvorby kostí – kosti mûknou, pfievaÏuje chrupavãitá hmota. Zatímco ve zdravé kostní tkáni je chrupavãité sloÏky asi 30 %, v rachitické kosti aÏ 70 %. Ub˘vá znaãnû fosforeãn˘ch solí, kdeÏto obsah vápenat˘ch solí se celkem nemûní. Kostní zmûny mají za následek, Ïe dochází k poruchám ve tvaru kostí. U novorozen˘ch mláìat mûknou kosti lebeãní. Na Ïebrech je pfiechod ãásti chrupavãité v kostní znaãnû ztlu‰tûl˘ a i na ostatních kostech jsou hranice chrupavky a kosti zdufielé, kosti dolních konãetin se oh˘bají, mládû má deformovan˘ postoj a pozdûji pfiestává chodit. Také obratle se hroutí a tím vznikají rÛzné zkfiiveniny pátefie. Dále se kfiivice projevuje celkovou zakrslostí, vy‰‰í náchylností k infekci i krvácením.

Pfiíãinou onemocnûní mÛÏe b˘t nedostatek ve v˘Ïivû (Ca a P), nedostatek vitamínu D, onemocnûní trávicího traktu a znesnadnûné vstfiebávání minerálÛ a vitamínÛ do organismu – pfii prÛjmov˘ch stavech i acidóza aj. K typick˘m pfiíznakÛm patfií lízavka = telata olizují stûny ve stájích, dále nechutenství, malátnost, krvácení, strnul˘ postoj, uvolnûné zuby apod. U tûÏk˘ch stavÛ jsou oteklé klouby, deformovan˘ postoj, zakfiivené konãetiny a na‰lapování na paznehty. Léãba je vhodná a efektivní pouze tam, kde nedo‰lo ke zdeformování postoje, ale u tûÏk˘ch stavÛ je lépe zvífie utratit. U lehãích pfiípadÛ je optimalizována krmná dávka, odstranûny pfiíãiny metabolick˘ch poruch a podávání vitamínov˘ch preparátu v krmivu ãi injekãnû. • Osteomalacie (mûknutí kostí) Je vût‰inou onemocnûním dospûl˘ch zvífiat, zejména u plemenic po porodu a vzniká pfieváÏnû v dÛsledku nedostateãného pfiíjmu vitamínu D. K pfiíznakÛm patfií malátnost, skleslost zvífiat, opatrná chÛze, kulhání, trvalé ulehnutí, sníÏená produkce mléka a zlomeniny kostí hrudních i pánevních konãetin. Prevencí je úprava krmné dávky a zastoupení Ca, P a vitamínu D. Vitamín D se samovolnû uvolÀuje vlivem sluneãního záfiení, proto je vhodné zvífiata pást, zejména pak mlad‰í kategorie – jalovice. • Poporodní paréza (Paresis puerperalis) Poporodní paréza (dfiíve oznaãovaná jako obrna nebo-li mléãná horeãka) je metabolické onemocnûní, které se nejãastûji vyskytuje jeden aÏ tfii dny po porodu. Pfiíãinou onemocnûní je hypokalcémie (z nedostatku Ca), která je dÛsledkem zmûny hospodafiení s vápníkem po nástupu laktace. SníÏením hladiny vápníkov˘ch iontÛ v krevním séru získávají pfievahu hofiãíkové ionty a velmi rychle nastupující klinické pfiíznaky. Klinické pfiíznaky: V prvních sta-

diích lze pozorovat sníÏen˘ pfiíjem krmiva, nechuÈ k pohybu a sniÏování tûlesné teploty. MÛÏe se vyskytnout i svalov˘ tfies, pfiípadnû kfieãe. Pozdûji zvífie uléhá a není schopno se znovu postavit. Postupnû se prohlubuje somnolence (ospalost), ustává ãinnost pfiedÏaludkÛ a zastavuje se i defekace a moãení. Posouzení sníÏené teploty vyÏaduje urãitou zku‰enost, protoÏe pfii pomûrnû rychle se vyvíjejících pfiíznacích mÛÏeme i v pokroãilém stádiu namûfiit zcela normální rektální teplotu (hodnotu). Povrch tûla v‰ak b˘vá ve srovnání se sousedními zvífiaty mnohem chladnûj‰í. V pokroãilém stadiu zanikají postupnû v‰echny reflexy a puls je slab˘. Bez léãby zvífie uhyne. Diagnóza se opírá pfiedev‰ím o posouzení klinick˘ch pfiíznakÛ, protoÏe léãba, má-li b˘t úspû‰ná, musí b˘t zahájena co nejdfiíve. Diagnózu lze potvrdit stanovením hladiny Ca v krevním séru. Krevní vzorek je v‰ak nutno odebrat je‰tû pfied zaãátkem léãby. Základem léãby je aplikace kalciov˘ch preparátÛ do Ïíly. Vzhledem k tomu, Ïe stav se pomûrnû snadno komplikuje, pouÏívají se k terapii preparáty Ca doplnûné ionty Mg a P. U zvlá‰tû tûÏk˘ch pfiípadÛ (a vysokouÏitkov˘ch zvífiat) je vhodné léãbu doplnit intravenózní aplikací glukózy a perorální aplikací preparátÛ Ca. V indikovan˘ch pfiípadech je nutná i rehydratace. Dfiíve velmi roz‰ífiená insuflace vzduchu do vemene se dnes jiÏ nepouÏívá. Fosfor (P) Fosfor, chemická znaãka P (lat. Phosphorus, zastarale ãesky kostík – ale tento název se neujal) je obecnû nekovov˘ chemick˘ prvek pomûrnû hojnû se vyskytující v zemské kÛfie, kter˘ má zároveÀ dÛleÏitou roli i ve stavbû Ïiv˘ch organismÛ. Hlavní funkce Tvorba kostí, tkání a zubÛ, fosforylace (metabolick˘ proces, pfii kterém se do organické slouãeniny zavádûjí zbytky kyseliny fosforeãné), souãást bunûãn˘ch

39

struktur (DNA), v˘mûna energií (ATP, ADP, AMP), prostup membránami, PO4 jako hlavní aniontov˘ radikál nitrobunûãné acidobazické rovnováhy. Podílí se aktivnû na metabolismu tukÛ, sacharidÛ a bílkovin. Hlavní vzájemné vztahy a toxicita Fosfor je pfiirozen˘m antagonistou vápníku. Vitamin D ovlivÀuje resorpci P v ledvinách a ukládání v kostech, nadbytek Ca a Mg zpÛsobuje zmûny pomûru Ca:P, kter˘ by mûl b˘t 1:1 aÏ 2:1. U pfieÏv˘kavcÛ mÛÏe nadbytek P zpÛsobit moãové kameny. Pfiíznaky nedostatku P (deficit) Kfiivice u mláìat, osteomalacie u dospûl˘ch jedincÛ. Fosfor v krmné dávce Fosfor je obsaÏen zejména v obilovinách a pokrutinách, naopak nízké koncentrace jsou ve slámû a okopaninách. Sodík (Na) Sodík (chemická znaãka Na, latinsky Natrium) je obecnû nejbûÏnûj‰ím prvkem z fiady alkalick˘ch kovÛ, je hojnû zastoupen˘ v zemské kÛfie, mofiské vodû i Ïiv˘ch organismech. Sodík patfií mezi biogenní prvky a nachází se ve v‰ech buÀkách rostlinn˘ch i Ïivoãi‰n˘ch tkání. Hlavní funkce Hlavní kationt extracelulární tekutiny, kde se uplatÀuje v fiízení osmotického tlaku a acidobazické rovnováhy, dále pfii zachování normální dráÏdivosti svalov˘ch bunûk a bunûãné permeabilitû. Pfiíznaky nedostatku Na (deficit) Zpomalení rÛstu, poruchy oãí – poru‰ení rohovky, poruchy reprodukce (samãí neplodnost, zpoÏdûná pohlavní dospûlost u samic). Hlavní vzájemné vztahy a toxicita Pfii nadbytku Na v krmné dávce mohou nastat poruchy chÛze, slepota, poruchy CNS a hypertenze (zv˘‰ení tepenného krevního tlaku).

40

Chlor (Cl) Chlor, chemická znaãka Cl, (lat. chloros, „zelen˘“, starofiecky χλϖρο′ς, chlóros – „zelen˘“) je obecnû toxick˘, svûtle zelen˘ plyn a druh˘ ãlen fiady halogenÛ. Na Zemi je chlor pfiítomen pouze ve formû slouãenin, vût‰ina z nich je rozpu‰tûna v mofiské vodû a ve vodû nûkter˘ch vnitrozemsk˘ch jezer. Chlor je mikrobiogenním prvkem rostlin. Pfiijímají ho z pÛdy z vodného roztoku. Chlorid sodn˘ NaCl je nezbytnou sloÏkou potravy, je obsaÏen v krvi i krevní plasmû. Jeho pfiíjem v potravû je v‰ak tfieba udrÏovat v rozumn˘ch mezích, protoÏe jeho pfiebytek pÛsobí nepfiíznivû na kardiovaskulární systém a zvy‰uje riziko infarktu myokardu. Hlavní funkce Hlavní aniont zapojen˘ do fiízení osmotického tlaku (mimobunûãn˘) a acidobazické rovnováhy, tvorba kyseliny chlorovodíkové v Ïaludku pfii trávení. Pfiíznaky nedostatku Cl (deficit) Deficit se mÛÏe projevit hypochloremickou alkalózou, která je následkem dlouhodobého zvracení, pfii nûmÏ se ztrácí velké mnoÏství chloridového aniontu vyzvrácenou Ïaludeãní ‰Èávou. Klasick˘ v˘skyt nedostatku je vzácn˘, ale mÛÏe se projevit zpomalen˘m rÛstem. Hlavní vzájemné vztahy a toxicita Toxicita je nepravdûpodobná. Hofiãík (Mg) Hofiãík (chemická znaãka Mg, latinsky Magnesium) je obecnû lehk˘ stfiednû tvrd˘ stfiíbroleskl˘ kov, kter˘ b˘vá nesprávnû zafiazován mezi kovy alkalick˘ch zemin. Mezi organické slouãeniny hofiãíku patfií zejména hofieãnaté soli organick˘ch kyselin a hofieãnaté alkoholáty. K dal‰ím hofieãnat˘m slouãeninám patfií organické komplexy. Zcela zvlá‰tní skupinu organick˘ch hofieãnat˘ch slouãenin tvofií organokovové slouãeniny, mezi které patfií napfi. Grignardova ãinidla (v˘roba léãiv a silikonÛ).

Hlavní funkce Hofiãík je stejnû jako vápník a fosfor souãástí kosterní tkánû a svalÛ. Je velmi dÛleÏit˘ pro ãinnost srdeãní tkánû, tvorbu kostí a zubní tkánû i nervÛ a je také souãástí enzymÛ zapojen˘ch pfiedev‰ím v glykol˘ze (metabolick˘ proces, kter˘ pfiemûní glukózu na dvû molekuly pyruvátu za ãistého v˘tûÏku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH). Jeho vyuÏitelnost organismem je závislá na jeho chemické formû. UdrÏuje v dobrém stavu obûhov˘ systém a je prevencí infarktu. Globální v˘znam hofiãíku je v‰ak dán jeho v˘skytem v molekule chlorofylu. Tato organická slouãenina má jedineãnou schopnost pfiemûÀovat prostfiednictvím fotosyntézy sluneãní energii na energii chemické vazby sacharidÛ vytváfien˘ch z oxidu uhliãitého a vody. Tím je zdrojem energie pro v‰echny dal‰í biochemické a biologické reakce na Zemi. Pfiíznaky nedostatku Mg (deficit) Vazodilatace (roz‰ífiení cév), zv˘‰ená dráÏdivost provázená kfieãemi, ztráta rovnováhy, tfies a tetanie. Hlavní vzájemné vztahy a toxicity Nadbytek naru‰uje metabolismus Ca a P, ale toxicita není pravdûpodobná. Hofiãík v krmné dávce Vy‰‰í mnoÏství hofiãíku je obsaÏeno v jetelovém a vojtû‰kovém senû, naopak malé mnoÏství je v okopaninách, mlad˘ch pastevních porostech a v obilovinách. • Hypomagnesiemie (pastevní tetanie) Onemocnûní vzniká v dÛsledku pastvy ãi zkrmování mladého pastevního porostu, kter˘ obsahuje nízkou hladinu hofiãíku a vysokou hladinu draslíku. Nízká koncentrace hofiãíkÛ b˘vá v porostu zejména v jarních mûsících a u porostÛ, které byly intenzivnû hnojeny dusíkat˘mi hnojivy. K pfiíznakÛm patfií nechutenství, sníÏená tvorba mléka, podráÏdûnost zvífiat, zvífiata jsou lekavá,

mají nejistou chÛzi. Pfii velmi intenzivním rozvinutí je moÏné pozorovat v koneãném stádiu velmi siln˘ tfies svalÛ a kfieãové záchvaty. Léãba spoãívá v úpravû krmné dávky, pfiístupu zvífiat k minerálnímu lizu, úpravu celkového obsahu minerálních látek v KD. Pfii pastevním chovu je vhodné zvífiata „pfiedkrmovat“ kvalitním senem a slámou. Draslík (K) Draslík (chemická znaãka K, latinsky Kalium) je obecnû dÛleÏit˘m prvkem z fiady alkalick˘ch kovÛ, je hojnû zastoupen˘ v zemské kÛfie, mofiské vodû i Ïiv˘ch organismech. Autorem jeho ãeského a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. Draslík spoleãnû se sodíkem patfií mezi biogenní prvky a pomûr jejich koncentrací v bunûãn˘ch tekutinách je v˘znamn˘m faktorem pro zdrav˘ v˘voj organismu. Obvykle je zdÛrazÀována v˘znamná role draslíku, naopak vysoká konzumace sodn˘ch solí je pokládána za zdraví ohroÏující. Vy‰‰í koncentrace draslíku je v organismu uvnitfi bunûk, k uvolÀování ven dochází pomocí draslíkov˘ch kanálÛ pfii pfienosu vzruchu. Mezi organické slouãeniny draslíku patfií zejména draselné soli organick˘ch kyselin a draselné alkoholáty. K dal‰ím draseln˘m slouãeninám patfií organické komplexy draseln˘ch slouãenin tzv. crowny a kryptáty. Zcela zvlá‰tní skupinu organick˘ch draseln˘ch slouãenin tvofií organokovové slouãeniny. Hlavní funkce Hlavní kationt nitrobunûãné tekutiny, kde se zapojuje do fiízení osmotického tlaku a acidobazické rovnováhy, má svou úlohu pfii svalové aktivitû. Pfiíznaky nedostatku K (deficit) Deficit draslíku se mÛÏe projevit jako hypokalémie, letargie, prÛjem, zvífiata mají zvût‰ené bfiicho a neupraven˘ vzhled. TûÏké pfiípady konãí komatem a úmrtím.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicity Nadbytek sniÏuje resorpci hofiãíku, nedostatek Mg sniÏuje retenci K, coÏ má za následek nedostatek K. • Hypokalémie Pfii této poru‰e mÛÏeme pozorovat poruchy rytmu srdce, selhávání respiraãního aparátu zvífiat, dysfunkce hladkého svalstva a ischémii (‰patné prokrvování) svalÛ. Onemocnûní inhibuje uvolÀování inzulínu (sniÏuje se glukózová tolerance) a aldosteronu. Sv˘m vlivem na metabolismus bílkovin je chronická hypokalémie také pfiíãinou poruchy rÛstu a zvy‰uje se tvorba reninu (enzym produkovan˘ ledvinami, pÛsobící na zv˘‰ení krevního tlaku). Síra (S) Síra (chemická znaãka S, latinsky Sulphur) je obecnû nekovov˘ chemick˘ prvek Ïluté barvy pomûrnû hojnû zastoupen˘ v pfiírodû. Patfií do skupiny chalkogenÛ a jako makroprvek ho uvádûjí pouze nûkteré zdroje literatury. Síra je podstatnou sloÏkou organick˘ch materiálÛ a vyskytuje se v rÛzn˘ch bílkovinách. Typické jsou esenciální aminokyseliny jako cystein a methionin, které tvofií souãást bílkovin a jsou pfiítomné prakticky ve v‰ech Ïiv˘ch organismech. Dále tvofií v proteinech Fe-S struktury, je souãástí koenzymu A a rÛzn˘ch vitamínÛ. Vyskytuje se v glutathionu, kter˘ dokáÏe inaktivovat nûkteré toxiny. Glutathion je sloÏkou fytochelatinÛ, které dokáÏí vyvazovat z pÛdy tûÏké kovy. Hlavní funkce Sirné aminokyseliny, SH skupiny pÛsobící pfii tkáÀovém d˘chání, souãást vitamínu biotinu a tiaminu. Pfiíznaky nedostatku S (deficit) Zpomalen˘ rÛst v dÛsledku potfieby aminokyselin obsahujících síru pro syntézu bílkovin. Hlavní vzájemné vztahy a toxicity Toxicita je nepravdûpodobná.

MINERÁLNÍ V¯ÎIVA MASNÉHO SKOTU (P¤ÍKLADY) Pro zaji‰tûní odpovídající minerální v˘Ïivy je dobré znát jak potfieby jednotliv˘ch kategorií, tak obsahy minerálních látek v pouÏívan˘ch krmivech a celkovou situaci v dané oblasti (není-li zde napfi. nûkter˘ prvek deficitní). Pfii pastvû jsou pfiídavky vápníku pfieváÏnû zbyteãné, ale pfii zkrmování pastevního porostu v pozdûj‰ím vegetaãním stavu, resp. pfii pfiikrmování slámou, se mÛÏe dostavit karence fosforu. V kaÏdém pfiípadû je tfieba doplÀovat krmnou sÛl, protoÏe pfii pastvû je dusík kryt˘ jen z 20 aÏ 30 %. Zaji‰tûní minerální v˘Ïivy je tfieba vûnovat pozornost také pfii vyuÏívání nehnojen˘ch nebo nedostateãnû hnojen˘ch ploch. Pfiíklady rozdílÛ ve sloÏení lizÛ jednotliv˘ch katerogirií: Pro mlad˘ skot: obsahuje makroprvky, stopové prvky a vitamín E k pouÏití na pastvinách. Pro mlad˘ skot: vy‰‰í zásobení Cu, s vyváÏen˘m sloÏením vitamínÛ A, D a E k pouÏití na pastvinách. Pro dospûl˘ skot: na pastvu a do stáje, s nízk˘m obsahem Ca. Úãinné látky vitamín A a stopové prvky k pouÏití na pastvû cca 3 t˘dny pfied otelením. Pro ekologick˘ chov skotu: neobsahuje vitamíny k pouÏití na pastvinách. Pro ekologické chovy skotu: neobsahuje vitamíny, ale potfiebn˘ pfiedpis veterinárního lékafie – k pouÏití na pastvinách. Opakování z makroelementÛ a projevÛ jejich nedostatku a nadbytku máme tímto úspû‰nû za sebou, v pfií‰tím pokraãování se vrhneme na sedmnáct˘ díl této rubriky = mikroelementy (stopové prvky) a jejich vztah k onemocnûní masného skotu. Pfieji vám krásné zimní období, Vánoce klidné a naplnûné ‰tûstím, rok 2012 pfiízniv˘ zemûdûlsk˘m aktivitám a v novém roce se budu tû‰it ve zdraví na shledanou. Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

41

Argentina 2011 Miroslav Vráblík Hostitelskou zemí technického zasedání Svûtového kongresu Aberdeen angus byla v polovinû fiíjna tohoto roku jihoamerická Argentina. Tato zemûdûlská velmoc má rozlohu 2 780 000 km2 (8. místo na svûtû) a Ïije zde témûfi 40 milionÛ obyvatel. Velkou ãást zemû pokr˘vají úrodné pampy, na kter˘ch se pase neuvûfiiteln˘ch 52 milionÛ kusÛ skotu. Argentina je s 3 100 000 tun pát˘ nejvût‰í svûtov˘ producent hovûzího masa a ve spotfiebû této komodity – témûfi 70 kg na obyvatele za rok – zaujímají Argentinci první místo na svûtû. PfiestoÏe v zemûdûlství pracuje pouze 1 % práceschopné populace, tvofií zemûdûlská produkce 8,5 % hrubého národního produktu. Tolik statistické údaje. âasto se hovofií o konkurenceschopnosti evropského zemûdûlství a srovnání mnohdy smûfiuje do JiÏní Ameriky. Po na‰í náv‰tûvû v Argentinû musíme jednoznaãnû uznat, Ïe z hlediska klimatick˘ch a pfiírodních podmínek je to témûfi nemoÏné. Místní chovatelé skotu a ostatních hospodáfisk˘ch zvífiat mohou díky mimofiádnû vhodn˘m podmínkám past 365 dnÛ roãnû a tudíÏ nevyrábûjí konzervovaná krmiva na zimu. Nepotfiebují stáje

42

a v‰echny kategorie skotu jsou celoroãnû pod ‰ir˘m nebem – pastviny zaujímají 25 % rozlohy zemû. Vysoká produktivita práce a nízká cena pracovní síly jsou dal‰ími faktory toho, Ïe náklady na v˘robu 1 kg hovûzího masa dosahují v pfiepoãtu pouze 17–18 korun. Jistû nám organizátofii ukázali jen to nejlep‰í, ale dojem z organizace a managementu chovu byl úÏasn˘. VÏdyÈ kdo si dokáÏe pfiedstavit fiízení podniku s 26 000 masn˘mi kravami, které se otelí v prÛbûhu necel˘ch 3. mûsícÛ? Chovatelé hojnû vyuÏívají inseminace a pfiední farmy také embryotransfer. Farma Tres Marias napfi. zakoupila v USA 5500 mraÏen˘ch embryí za úãelem genetického zlep‰ení svého stáda. Pfii synchronizaci fiíje se pouÏívají hormonální tampóny namísto injekãní aplikace a dosahují úspû‰nosti pfii zabfiezávání aÏ 80 %. V‰echna zvífiata, která jsme vidûli (bylo jich nûkolik tisíc), byla fiádnû oznaãena, populární zaãíná b˘t pouÏívání u‰ních znaãek s elektronick˘mi ãipy. Obvyklé je oznaãování zvífiat pomocí v˘ÏehÛ tekut˘m dusíkem. Také v˘stavnictví dosahuje svûtové úrovnû. V˘stava v Tandil musela uspokojit kaÏdého znalce: pfiipravenost zvífiat, pfiedvádûní i kvalitativní vyrovnanost.

❒ Argentinské pochoutky (foto: Miroslav Vráblík)

Zastoupení plemen chovan˘ch v Argentinû (celkem 52 milionÛ kusÛ) v % Angus Hereford Brangus Braford Shorthorn Limousine Ostatní

49 20 10 5 2 2 11

❒ Gaučové (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Česká skupina (foto: Miroslav Vráblík)

Program kongresu: Sobota 8. 10. – uvítací veãer Nedûle 9. 10. – náv‰tûva Tortugas country club, mistrovsk˘ zápas v polu na koních. Pondûlí 10. 10. – zasedání kongresu, projednání agendy, pfiedná‰ky na téma genomika – galaveãer Úter˘ 11. 10. – náv‰tûva jatek Frigorífico Rioplatense (denní poráÏka 1400 kusÛ) – prohlídka Mercados Liniers Cattle Market (trhy s dobytkem) – náv‰tûva ranãe La Llovizna – náv‰tûva ranãe La Pastoriza stfieda 12. 10. – náv‰tûva ranãe Tres Marias – náv‰tûva ranãe Las Blancas ãtvrtek 13. 10. – náv‰tûva ranãe Santa Dominga – národní Angus Show v Tandil pátek 14. 10. – národní Angus Show v Tandil – aukce embryí a spermatu – závûreãn˘ veãer sobota 15. 10. – závûr a odjezd úãastníkÛ

❒ Show v Tandil (foto: Miroslav Vráblík)

nejlep‰í, co lze v Argentinû vidût. Byly to pfieváÏnû rodinné farmy s dlouholetou tradicí. Spoleãné pro v‰echny byla vysoká úroveÀ plemenáfiské práce, managementu a úspû‰né v˘stavnictví. Skupina na‰ich chovatelÛ mûla jedineãnou pfiíleÏitost prohlédnout si úroveÀ práce v zemi s velkou zemûdûlskou produkcí a mi-

❒ Show v Tandil (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Polo (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Přehlídka na Tres Marias (foto: Miroslav Vráblík)

Celkem se kongresu zúãastnilo na 150 delegátÛ z celého svûta. Pofiadatelé pfiipravili velmi nároãn˘ program a umoÏnili nav‰tívit velmi zajímavá místa. Velikost produkce a celkov˘ rozmûr zemûdûlství mnohé udivil. Na trzích „Mercados“ Liniers se dennû prodává aÏ 10 000 kusÛ dobytka. Dobytek je nabízen ve skupinách a nakupující pro jatka draÏí celé kolekce. Roãnû zde zobchodují 300 tisíc kusÛ skotu. Jatka v Rioplatense jsou velk˘ exportní závod, kter˘ denné poráÏí 1400

kusÛ, pfieváÏnû volkÛ. Velmi dobfie vybaven˘ provoz, vysoká úroveÀ hygieny a produktivity práce. Vakuovû zabalené maso v kartonech je urãeno jak pro domácí trhy tak export. Jednotlivé nav‰tívené ranãe jistû pfiedstavují to

mofiádnû pfiízniv˘mi klimatick˘mi podmínkami. Myslím, Ïe si to v‰ichni uÏili. Na této v˘znamné mezinárodní akci byla rovnûÏ âeská republika pfiijata za oficiálního ãlena svûtové anguské asociace.

❒ Stádo na Pampě (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Jalovice pod eukalypty (foto: Miroslav Vráblík)

43

Limousine – plemeno s F94L „profit“ genem Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel, a.s. V posledních asi 4 letech se zaãíná o plemeni limousine stále ãastûji hovofiit jako o plemeni, které ve své genetické v˘bavû disponuje jedineãn˘m genem, kter˘ ovlivÀuje velmi pozitivnû nûkteré vlastnosti tohoto plemene a pfiená‰í se i na kfiíÏence. O co vlastnû jde? V roce 2008 vedoucí vûdeckého t˘mu z Adelaine University v Austrálii Dr. Wayne Pitchford oznámil, Ïe mají první v˘sledky, které ukazují, Ïe gen F94L má v˘raznû pozitivní vliv na zvífiata, u kter˘ch se vyskytuje. Tato zvífiata mají o 19 % vy‰‰í jateãnou v˘tûÏnost, vy‰‰í podíl masa o 7 %, kfiehkost masa je vy‰‰í o 6 % aÏ 11 % a procento podkoÏního tuku niωí o 30 %. Konverze krmiva je u tûchto zvífiat na stejné úrovni jako u jejich vrstevníkÛ, které gen nemají. Souãasnû nemá tato mutace (protoÏe jde o mutaci, jak se doãtete dále) Ïádn˘ negativní dopad na jiné vlastnosti zvífiat. Zpráva souãasnû konstatovala, Ïe tento gen se témûfi v˘hradnû vyskytuje u plemene limousine, a to pouze u ãistû francouzsk˘ch pÛvodÛ. Od toho okamÏiku se o tomto genu mÛÏeme doãíst na mnoha místech zejména tam, kde se plemeno limousine pouÏívá v kfiíÏení. Jde zejména o Anglii a jiÏ zmiÀovanou Austrálii. A je to urãitû dobfie, protoÏe plemeno limousine své vlastnosti na kfiíÏence pfiedává celkem dominantnû a zdá se, Ïe tento gen to do jisté míry vysvûtluje. Na druhou stranu je moÏná na místû otázka, jak dÛleÏit˘ je tento gen pro nás, na‰e ‰lechtûní a na‰i plemenáfiskou práci. Trocha teorie snad nikoho nezabije. V záfií 1997 se ve vûdecké literatufie objevila první zmínka o myostatinu (zkratka GDF-8 tj. growth and differentiation factor-8), kter˘ patfií do „rodiny“ rÛstov˘ch faktorÛ, která hraje rozhodující úlohu v regulování skeletální svalové hmoty. Myostatin reguluje poãet svalov˘ch vláken pfii v˘voji a negativ-

44

ním zpÛsobem (více myostatinu znamená ménû svalu) reguluje postnatální rÛst svalu. V návaznosti na plemena skotu s extrémním osvalením bylo ale následnû odhaleno a popsáno 19 mutací tohoto genu (viz schéma). Zelené mutace jsou tzv. „spící“ mutace a jsou pro zvífiata nev˘znamné. Ale ãervené a modré mutace zpÛsobují v rÛzném stupni sníÏení úãinnosti nebo neúãinnost myostatinu, coÏ vede ke zv˘‰ené tvorbû svaloviny. âervené mutace mimo pozitiv pfiiná‰í i jistá negativa. Mutace nt821 je typická pro plemeno belgické modré (ale bez zajímavosti není, Ïe je zaznamenána celkem v˘znamná frekvence v˘skytu u francouzského plemene parthenaise) a mimo „dvojího osvalení“ sebou nese v ãistokrevné plemenitbû velké problémy s velikostí telat pfii porodu, problémy s protrahovan˘mi porody a problematické utváfiení ‰lachového aparátu. Jako negativum u piemontÛ (a samozfiejmû u gasconne jako u pfiíbuzného plemene, kde je frekvence této mutace také vysoká), kde je dvojí osvalení dáno mutací C313Y, je uvádûno velmi nízké protuãnûní masa. Z modr˘ch mutací je svou frekvencí zajímavá právû jenom mutace F94L, která bez negativních efektÛ se sebou skuteãnû nese v‰echna v˘‰e uvedená pozitiva. Dnes uÏ víme, Ïe frekvence v˘skytu genu u francouzsk˘ch limousine je na úrovni kolem 98,3 % a tudíÏ, Ïe v podstatû kaÏd˘ ãistokrevn˘ limousine je homozygotním nositelem tohoto genu. U ostatních plemen je v˘-

Schéma myostatinu

skyt této mutace zanedbateln˘ (piemontese 2 %, blonde d’Aquitaine 5 %, simentál 0,8 % atd.) s jedinou velkou v˘jimkou, kterou je ‰panûlské krajové plemeno pirenaica, kde je asi 44 % frekvence v˘skytu této mutace. Proã tomu tak je se mÛÏeme jen dohadovat. Bez zajímavosti samozfiejmû není ani skuteãnost, Ïe u zámofisk˘ch linií je v˘skyt tohoto genu v˘raznû niωí. A jak pracovat s informací o genu F94L? Pokud chováte jiné plemeno neÏ limousine, tak nijak. Pokud chováte francouzské linie limousine, tak je témûfi jisté, Ïe gen Va‰e zvífiata mají a není tfieba se o nûj nijak zvlá‰È zajímat. Pokud pracujete s bezroh˘mi liniemi (zejména s kofieny v zámofií) nebo pfiímo se zámofiskou genetikou, mûla by Vás skuteãnost, zda Va‰e zvífiata gen mají, zaãít zajímat. Existuje dosaÏiteln˘ test, kter˘ pfiesnû identifikuje jakou (pokud nûjakou) mutaci Va‰e zvífiata mají (info u autora ãlánku). Pokud pouÏíváte limousiny v kfiíÏení, mûl by Vám informaci poskytnout ten, od koho b˘ka kupujete. Potomstvo homozygotních b˘kÛ s genem F94L je v uveden˘ch ukazatelích o cca 40 % lep‰í neÏ potomstvo b˘kÛ, ktefií tento gen nemají. A tfieba 8 % ve v˘tûÏnosti navíc uÏ je znát.

❒ Typičtí představitelé dvou plemen s největší frekvencí genu F94L – limousine a pirenaica (foto: Pavel Káčer)

45

PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“ V OBDOBÍ 1. LEDNA – 31. B¤EZNA 2012 Martina Kopáãková, Ing. Pavel Káãer, Ing. Zdenûk Schaffelhofer – Jihoãesk˘ chovatel, a. s., MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D. – Galaprojekt, VFU Brno, MVDr. Marie Koubková, Ph.D. – MSD Animal Health, Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. – BIOMIN Czech s.r.o. ÚVOD áÏení ãtenáfii, milí chovatelé! Dovolte nám, prosím, abychom Vás podruhé provedli na‰í virtuální farmou a jejím prostfiednictvím Vás blíÏe seznámili s ãinností chovu masného skotu v prÛbûhu celého chovatelského roku. V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce), vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je standardnû uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení, ale je v nûm chováno i 30 ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciál pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ. V chovu je realizován uzavfien˘ obrat stáda, nakupováni jsou pouze plemenní b˘ci. âást stáda je zapojena v KUMP. Je prodáván zástav, b˘ãci nejsou vykrmováni. Odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících. Je zahajováno v lednu a konãí v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní 400 ha trval˘ch pastevních porostÛ v LFA oblasti. Základní stádo zahrnuje 200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32 chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30 roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘ch b˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ks b˘ãkÛ z na‰í farmy. O v‰echna zvífiata se stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû majitele). Je uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na variantu ekologického chovu. V textu je popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu prvního ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. ve druhém ãtvrtletí chovatelského roku, zaãínajícího 1. fiíjna. Dal‰í konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu jsou uvedeny na facebooku na adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Zahrnují doporuãení k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu masného skotu, uplatnûní vhodn˘ch pomÛcek,

V

46

odborného zooveterinárního servisu a dal‰ích aktivit. V pfií‰tím, bfieznovém, ãísle Zpravodaje âSCHMS bude uvedeno tfietí pokraãování tohoto ãlánku k období 1. bfiezna – 31. kvûtna. Bude zejména vûnovano problematice péãe o stádo masného skotu v dobû pfiíprav na jarní pastvu a na její vlastní prÛbûh. Budou dále rozvedena nûkterá témata z prvního a druhého dílu, pozornost budû vûnována i dal‰ím, v daném období aktuálním, otázkám. Autofii ãlánku (partnefii a spolupracovníci Platformy BovesPro) uvítají v‰echny vhodné doplÀující materiály (vlastní odborné poznatky, stanoviska, dotazy), vycházející z praktick˘ch zku‰eností chovatelÛ. Lze je zasílat buì na adresu pracovi‰È ãlenÛ autorského t˘mu nebo prostfiednictvím facebooku. Tím lépe bude naplÀován zámûr pfiispût novou formou k rÛstu odborné úrovnû chovatelÛ masného skotu a pfiedev‰ím jim b˘t k dispozici odbornou pomocí v jejich práci. Rádi bychom Vám podûkovali za návrhy na název na‰í virtuální farmy. Zvolené pojmenování Virtuální farma masného skotu „Na Jihu“ bylo jiÏ ocenûno a lze jenom pfiedpokládat, Ïe celému projektu Platformy BovesPro pfiinese ‰tûstí a pfiedev‰ím chovatelÛm, jimÏ je urãena, nabídne to, co potfiebují. Souãasnû bychom Vás rádi pozvali na II. semináfi Platformy BovesPro, kter˘ se, ve spolupráci s âSCHMS, bude po roce opût konat uprostfied republiky v hotelu Tfii vûÏiãky u Jihlavy (sjezd 112 km dálnice D1). Semináfi je pfiipravován na stfiedu 25. ledna 2011. Bude zamûfien na aktuální chovatelské otázky managementu, technologií, ‰lechtûní, v˘Ïivy a péãe o zdraví stád masného skotu. V‰ichni zájemci o informace jsou srdeãnû zváni. Závûreãná informace je vûnována dal‰í v˘znamné akci leto‰ního roku, v˘stavû Techagro. Ta se v roce 2012 uskuteãní 31. bfiezna aÏ 4. dubna. Autofii pfiíspûvku si dovolují pozvat v‰echny chovatele, ktefií do Brna pfiijedou, k náv‰tûvû expozice Platformy BovesPro. Ta bude umístûna na venkovní plo‰e vedle vchodu do pavilónu H, smûrem k hlavní bránû do areálu brnûnského v˘stavi‰tû.

I. – MANAGEMENT STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ ZVͤAT Péãe o základní stádo e 1. 1. a my se prostfiednictvím tohoto seriálu opût vûnujeme popisu práce na na‰í virtuální farmû. Zimní období pro nás zdaleka není obdobím klidu, ale naopak obdobím dÛsledné kontroly stáda a péãe o nû. A souãasnû nároãnou etapou, plnou starostí a oãekávání, jak dopadnou porody a jak se nám vydafií odchov narozen˘ch telat. I díky tomu lze tuto ãást chovatelského roku povaÏovat za nejdÛleÏitûj‰í z celého roku. A souãasnû za fázi, která nejvíce rozhoduje o úspûchu farmy a o dosaÏeném zisku v leto‰ním chovatelském roce.

J

Telení jalovic Na na‰í farmû máme zvífiata od poloviny listopadu zazimovaná a zavfiená v zimovi‰tích. Mûli jsme radost z leto‰ního dlouhého podzimu, kter˘ chovu masného skotu pfiál. Telit se nám bude nejdfiíve (od zaãátku ledna) skupina bfiezích jalovic, inseminovan˘ch od konce bfiezna loÀského roku. Zámûrnû jsme si tuto skupinu vyãlenili a pfiipravili na takto temínované telení. Jde nám o to, abychom se této skupinû mohli co nejvíce vûnovat. Poãítáme s tím, Ïe jalovice si nûkdy obtíÏnû zvykají na své prvorozené potomky, protoÏe jejich matefiské vlastnosti (a zku‰enosti) je‰tû nejsou úplnû vyvinuté. Vloni jsme tyto jalovice inseminovali semenem b˘ka, provûfieného na snadné porody. Nemusíme se tedy pfiíli‰ obávat tûÏk˘ch porodÛ, ale pfiesto u této rizikové a pro nás dÛleÏité skupiny zvífiat nechceme nic zanedbat. Odborné ‰kolení personálu V prvních dnech ledna pravidelnû svoláváme o‰etfiující personál a spolu s veterinárním lékafiem provádíme odborné ‰kolení personálu. Zamûfiíme se pfiitom zejména na problematiku porodÛ. Víme totiÏ, Ïe procento ztrát telat hodnû závisí na kvalitû pomoci pfii porodech, zji‰tûní pfiípadn˘ch nepravideln˘ch poloh plodu a zejména pak na hygienû porodÛ a základním o‰etfiení telat po narození. Je také nutné promyslet a zajistit organizaci práce tak, aby bylo na‰e stádo neustále pod kontrolou. CoÏ pro nás znamená stá-

lou pfiítomnost obsluhy u stáda. Mnozí tfieba namítnou, Ïe se jedná o notoricky známé postupy, které se opakují kaÏd˘ rok a které není tfieba pfiipomínat. My se zde v‰ak naopak drÏíme zásady: „Opakování matka moudrosti“. Dobfie víme, Ïe se nám to vyplatí. V leto‰ním roce máme dokonce pfiipraven písemn˘ postup péãe o plemenici a tele pfii a po porodu. Nauãili jsme se jej pouÏívat od na‰ich zahraniãních pfiátel, ktefií ve sv˘ch chovech tyto SOP (standard operation procedure – standardní pracovní postupy), jak jim fiíkají, pouÏívají del‰í dobu. Napomáhá jim to k dosahování vysoké kvality o‰etfiovatelské péãe. Nejenom v období porodÛ, ale i pfii dal‰ích dÛleÏit˘ch ãinnostech na farmû bûhem roku – mají samostatné SOP napfi. pro siláÏování, ale i pro dal‰í ãinnosti. A protoÏe i my jsme nároãní na sebe a svoje zamûstnance (a pfii dobr˘ch v˘sledcích se s nimi dûlíme o dosaÏen˘ zisk), budeme letos obdobnû dÛslední pfii zaji‰Èování pracovních ãinností i v na‰em chovu. A jak se fiíká: „DÛvûfiuj, ale provûfiuj“ – budeme na kaÏdomûsíãních poradách pracovníky farmy hodnotit, jak stanovené postupy dodrÏují a jaké, i s jejich pomocí, dosahují v˘sledky. Principy péãe pfii porodu Jako úplnû nejdÛleÏitûj‰í záleÏitost pracovníkÛm farmy nyní zdÛrazÀujeme nutnost kontroly a správného naãasování pomoci pfii porodu. Víme, Ïe správné je rodící plemenici nestresovat, ale pfii sebemen‰ích pochybnostech jí umût pomoci, na prvním místû zji‰tûním, nastupuje-li správná poloha plodu. Dal‰ím krokem je poskytnutí potfiebného (kvalifikovaného) odborného zásahu zvífiatÛm s komplikovan˘m porodem, v tûÏk˘ch pfiípadech za asistence pfiivolaného veterinárního lékafie. Personálu je tfieba také zdÛraznit na co se zamûfiit po porodu: provést vyãi‰tûní tlamy telete, pfiípadnû jeho rozd˘chání a o‰etfiení jeho pupeãního pah˘lu. Dále také sledování odchodu plodov˘ch obalÛ u plemenice. A co je velmi dÛleÏité, zkontrolovat (ãi pfiímo zajistit) napojení telete kolostrem do dvou hodin po narození. Pomoc chovatele je zde nutná zejména tehdy, pokud je matka neklidná nebo tele není schopno vstát. Pro tyto pfiípady máme v mrazniãce kvalitní mlezivo od zdravé krávy a po ruce vhodn˘ aditivní pfiípravek, kter˘ teleti poslouÏí jako pohotov˘ zdroj zdroje energie a dal‰ích Ïivin.

PodpÛrné pfiípravky PodpÛrné aditivní pfiípravky s obsahem energie, vápníku, selenu, vitaminÛ a dal‰ích Ïivin máme pfiipraveny i k (pfiípadnû opakovanému) podání krávám se zdravotními problémy. Zejména tûm, které mají zv˘‰enou hodnotu svojí tûlesné kondice (BCS – body condition score) nad úroveÀ 4,0 bodu, pfiípadnû absolvovaly tûÏk˘ porod, ulehly po porodu, ãi zadrÏely lÛÏko. Pfiehled vhodn˘ch pfiípravkÛ je uveden na facebooku na stránce vûnované na‰í farmû „Na Jihu“.

fiádat“ si hierarchické vztahy ve stádu. Podle v˘voje jejich tûlesné kondice (které si prÛbeÏnû v‰ímáme u v‰ech zvífiat stáda) volíme krmnou dávku této samostané skupiny. Dbáme vÏdy na to, aby prvotelkám (ale ani star‰ím kravám) bûhem zimného období (po otelení) rychle neklesala hodnota jejich BCS. Souãasnû sledujeme jejich (pfiimûfienou) mléãnost, aby mûly dostatek mléka pro telata, ne v‰ak jeho pfiebytek. I podle tohoto jejich fyziologického projevu upravujeme krmnou dávku chovan˘ch zvífiat.

Rizikové faktory pfiípravy krávy na porod Mezi hlavní rizikové faktory pfiípravy na porod patfií jejich vysoká tûlesná kondice, pfieplnûnost zvífiat v kotcích, jejich ãasté pfiesuny, omezen˘ pfiístup ke krmivu a k vodû a kvalita pfiedkládan˘ch objemn˘ch krmiv (jejich dietetické parametry, stravitelnost a Ïivinová hodnota).

Telení star‰ích plemenic Ve druhé polovinû ledna se v na‰em stádu zaãínají, vedle jalovic, telit i krávy. I kdyÏ se nám stane, Ïe dojde k ãásteãnému soubûhu telení obou skupin, nemûly by vzniknout problémy. Vût‰ina jalovic je totiÏ v tomto období jiÏ otelená a sledování tûch z nich, které jsou je‰tû bfiezí, není jiÏ tak nároãné. V‰echny na‰e krávy máme rozdûleny do 3 skupin podle stádia bfiezosti. Postupnû (podle porodÛ) vytvofiené skupiny krav s telaty se budou v prÛbûhu zimního období ve stáji posouvat, tak aby mohly b˘t novû sestavovány dal‰í skupiny krav s novorozen˘mi telaty. V závûru období telení mÛÏeme rozdûlit stádo podle vûku telat nebo podle jejich pohlaví.

Porody probíhají ve stáji Rozhodnutí, Ïe v‰echny porody budou na farmû probíhat ve stáji, se nám jiÏ v minul˘ch sezónách velmi osvûdãilo. Rozmary poãasí a tma nás díky tomu nijak neomezují. A i kdyÏ je i ve stáji zima, nesnûÏí nebo nepr‰í nám ani zvífiatÛm za krk a mÛÏeme se dobfie soustfiedit na práci. A díky technologickému vybavení stáje mÛÏeme vyuÏít i pohodlného zafixování o‰etfiovan˘ch zvífiat. Ustájení kráv a telat po porodu Po porodu umísÈujeme kaÏdou matku s teletem do zvlá‰tního kotce. K jejich sestavení v prostorách stáje vyuÏíváme bûÏn˘ch dílcÛ z Coral systému, s brankou o rozmûrech 3,0 x 3,6 m. V tûchto kotcích ponecháváme zvífiata podle potfieby, obvykle 2 aÏ 3 dny, tak abychom mûli zaruãeno, Ïe matka se teleti vûnuje a tele se zvládá samo napít, jeho pupeãní pah˘l dobfie zasychá (bez projevÛ zánûtu), nemá prÛjem a ani Ïádné dal‰í zdravotní problémy.

·kolky pro telata Pro telata, která jiÏ zvládají pobyt s matkami a jejichÏ odchov byl tak jiÏ úspû‰nû zahájen, ve stádû zfiizujeme samostatné prostory, tzv. ‰kolky. Jejich vybudováním mj. umoÏníme telatÛm pfiijímat hodnotn˘ pfiíkrm. Do kaÏdé ‰kolky k tomuto úãelu umísÈujeme krmítko (nejlépe to, které budeme následnû pouÏívat na pastvû) s doplÀkovou krmnou smûsí pro telata, tzv. startérem. Jeho pouÏití je velmi dÛleÏité pro v˘vin jejich bachoru (hodnotnûj‰í, neÏ z pfiíjmu sena ãi senáÏe, ãi ‰rotovaného obilí). Pro rozvoj pfiedÏaludkÛ a celkov˘ v˘voj chovan˘ch telat je v‰ak dÛleÏité i samotné kvalitní seno.

Samostatná skupina prvotelek s jejich telaty Skupina otelen˘ch jalovic (nyní jiÏ prvotelek), bude po celé zimní období ustájena samostatnû, oddûlenû od star‰ích krav. Tento postup volíme mimo jiné z toho dÛvodu, aby star‰í krávy neodstrkovaly ty mlad‰í od krmení, pfiípadnû je jinak neru‰ily ve snaze „uspo-

Zoohygiena ustájení Ve ‰kolce dbáme na to, aby vÏdy obsahovala ãistou a suchou podest˘lku. Ke zlep‰ení podmínek ustájení mÛÏeme pouÏít i nabízené vysu‰ovací a dezinfekãní prostfiedky. Pfii dodrÏení stanoven˘ch hygienick˘ch zásad ustájení zásad budou telata ‰kolku ráda nav‰tûvovat. Navíc se sníÏí riziko jejich úrazu

47

bûhem odchovu, které nastává zejména v dobû v˘skytu prvních fiíjí u krav po otelení. Provozování ‰kolek nám umoÏní i lépe hodnotit zdravotní stav telat, coÏ je dal‰í z dÛleÏit˘ch prvkÛ na‰i pravidelné ãinnosti v prÛbûhu zimního období. Evidence porodÛ Souãástí standardního pracovního postupu pro odchov telat je i úkol kaÏdé tele po narození zváÏit. Plnûní tohoto úkolu se na na‰í farmû stalo samozfiejmostí jiÏ v minulosti. Díky tomu si mÛÏeme sami vyhodnocovat hmotnost (velikost) telat po jednotliv˘ch b˘cích. KaÏdému teleti po narození nasadíme u‰ní známky. Na nû napí‰eme jeho pofiadí v rámci leto‰ního telení a jméno otce. Jde o nenároãn˘ úkon, kter˘ nám pozdûji na pastvinû umoÏní lépe sledovat odchovávaná mláìata. Do stájového deníku souãasnû, vedle základních údajÛ o teleti, zapí‰eme i prÛbûh jeho porodu. Tyto podklady následnû pfiedáváme inspektorovi âSCHMS. PomÛcky na telení Na porodnu, kterou máme vybudovánu v na‰í stáji, navazuje krátká probíhací uliãka. Na jejím konci je umístûna fixaãní klec. Stáj jsme si takto zafiídili proto, abychom mohli plemenice snadno zafixovat a vy‰etfiovat, bûhem komplikovaného porodu jim poskytnout asistenci, srovnat rodící se tele v jejich porodním kanálu, po otelení pak zkontrolovat stav matky, pfiípadnû (v pravou chvíli) odstranit lÛÏko. Navíc lze u zafixované plemenice snadnûji napojit tele, pokud to nejde zvládnout bûÏn˘m postupem. Pro telení si vÏdy nachystáme dva k˘ble s vodou (teplou s dezinfekãním roztokem a studenou), telící provázky a telící tyã. Její vyuÏívání na na‰í farmû jednoznaãnû zvítûzilo nad dfiíve pouÏívanou kladkou. Má nûkolik praktick˘ch v˘hod, zejména umoÏÀuje pouÏití pfiimûfiené síly a také posunutí si jednotliv˘ch konãetin a hlavy telete. Po ruce vÏdy také máme (jódov˘) dezinfekãní prostfiedek k o‰etfiení pupku a také resuscitátor. II. – TECHNOLOGIE Zimovi‰tû fii realizaci technologického vybavení musí b˘t dbáno na co nejvy‰‰í míru komfortu chovan˘ch zvífiat, samo-

P

48

zfiejmû s ohledem na vynakládané finanãní prostfiedky chovatele. Zfietel musí b˘t brán na skuteãnost, Ïe témûfi polovinu roku se vlastní chov základního stáda odehrává ve stabilních zafiízeních – zimovi‰ti. Základní podmínkou pro funkci zimovi‰tû je dostatek prostoru pro zvífiata, tj. dostateãnû velká stáj i pfiilehl˘ oplocen˘ v˘bûh, nejlépe se zpevnûn˘m povrchem. Plemenice, pfiicházející z pastvy, jsou vût‰inou ve vysokém stádiu bfiezosti, zvyklé na voln˘ pohyb. Pro svoje porodní období – vzhledem k charakteristick˘m vlastnostem, vycházejících z pÛvodních pfiírodních podmínek chovu, kdy se telí v ústraní, byÈ na dohled stáda – vyÏadují rovnûÏ dostatek volného místa. A kdyÏ jej nemají, dochází v jejich organismu k rozvoji stresové zátûÏe (nepohody), vzestupu hladin stresového hormonu kortisolu a následn˘m negativním dopadÛm na jejich imunitu a metabolismus. CoÏ se nezfiídká promítá do kvality prÛbûhu porodu a zdravotního stavu matky a telete. Zejména u zvífiat s pfiítomn˘mi dal‰ími rizikov˘mi faktory, jako jsou zv˘‰ená hodnota tûlesné kondice (ztuãnûní), onemocnûní konãetin, mléãné Ïlázy ãi skryté stádium parazitárního ãi infekãního onemocnûní. V zimovi‰ti, kde je prostor limitován zejména kolem Ïlabu, napajedla, ãi pfii úzkém vstupu do lehárny (nebo i v samotné lehárnû) mÛÏe docházet k maãkání a soubojÛm krav. To mÛÏe vést i k po‰kozením plodu v dûloze atakovan˘ch zvífiat a k jejich zmetáním. Velkou chybou je vystavení stáda krav v dobû porodÛ (a zejména novorozen˘ch telat) vûtru, mokrému snûhu a de‰ti. Navozen˘ chladov˘ stres je úplnou metlou narozen˘ch telat. Ta se dokáÏí (jsou-li dobfie napojena kolostrem) svojí poporodní termoregulací bránit nízké teplotû, ale nikoliv tehdy, je-li provázena vysokou vlhkostí a vûtrem. Urãitou v˘jimkou jsou (spí‰e ojedinûlá) rustikální plemena, u nichÏ v‰ak chováním matek (pfiípadnû chovatele) lze takov˘mto negativním vlivÛm pfii trvalém pobytu v pastevním areálu do urãité míry zabránit. Av‰ak i tato stáda potfiebují definované podmínky pro venkovní pobyt a také adekvátní v˘Ïivu. Nevhodné je i uzavfiení oken, vrat, ãi vûtrákÛ do stájí. Tímto opatfiením se, kromû zv˘‰ení teploty (nûkdy aÏ nad optimální pásmo pro zvífiata), dosáhne i zv˘‰ení vlhosti aÏ do úrovnû kondenzace vody v prostfiedí a také vzestupu

obsahu amoniaku a dal‰ích ‰kodliv˘ch plynÛ ve vzduchu. Zvlhãení povrchu tûla telat (navozující následné podchlazení) a zátûÏ jejich respiratorního traktu toxick˘mi plyny jsou v˘znamn˘mi faktory, jeÏ navozují rozvoj jejich onemocnûní d˘chacího traktu, nezfiídka aÏ do podoby komplikovan˘ch zápalÛ plic s úhyny. U plemen men‰ího rámce je vhodné pro matku s teletem zajistit dobfie slámou nastlanou plochu 6–7 m2, pro plemena vût‰ího rámce 7–9 m2. Porodní kotec by mûl mít plochu nejménû 12–15 m2. Délka Ïlabu na jednu odrohovanou krávu by mûla mít pfii dávkovaném krmení 80 cm (pfiípadnû více neÏ 1 m pro neodrohovaná zvífiata), pfii zaji‰tûní souãasného krmení najednou pro v‰echny kusy (pomûr krmn˘ch míst a zvífiat 1:1). Pfii adlibitním krmení mÛÏe b˘t plocha u Ïlabu pro jednotlivá zvífiata men‰í. III. – ·LECHTùNÍ A REPRODUKCE Sezónní telení krav bez trÏní produkce mléka je Ïádoucí uplatÀovat sezónní telení, aby se jednotlivé pracovní operace soustfiedily do urãitého období a tím se sníÏila potfieba práce na o‰etfiování jedné krávy. Správná volba období telení je velmi dÛleÏitá, neboÈ je znám vliv meteorologick˘ch faktorÛ na mortalitu telat. Období telení krav ve stádû má b˘t co nejkrat‰í, nemá trvat déle neÏ dvanáct t˘dnÛ. Krávy, které se otelí o více neÏ dva mûsíce pozdûji, neÏ je hlavní období telení, je vhodné ze stáda vyfiadit. Del‰í období telení mÛÏe mít za následek prodlouÏení neklidu ve stádû, zaostávání nejmlad‰ích telat v rÛstu (v dÛsledku jejich vytlaãování pfii sání star‰ími telaty) a nevyrovnanost hmotnosti telat pfii jejich odstavu. Období telení b˘vá v âR obvykle organizováno od 20. listopadu do 15. dubna, coÏ odpovídá pûti mûsícÛm. Nejlep‰í je ov‰em telit v lednu aÏ bfieznu. V˘hodou zimního telení je, Ïe spadá do období, kdy je v chovu ménû „venkovní“ práce. Pfii zimním telení je umoÏnûna lep‰í kontrola krav i telat, u kter˘ch je (mj. díky pfiíkrmu) dosahováno dobr˘ch pfiírÛstkÛ, coby prvního pfiedpokladu vysoké úrovnû Ïivé hmotnosti pfii jejich odstavu. Navíc to umoÏÀuje vyuÏívat následnou vysokou produkci mléka spotfiebou jejich tfií- aÏ pûtimûsíãních telat, pokr˘vanou pfiíjmem pastvy.

U

Ménû vyuÏívané letní telení spadá do období kvûtna a ãervna. K jeho v˘hodám patfií nízké úhyny telat v dÛsledku lep‰í hygieny pfii porodu na pastvinû a malé poÏadavky stáda na kvalitu a mnoÏství krmiva pro zimní období. Nev˘hodou je, Ïe po dlouhé zimû b˘vá organismus plemenic více vyãerpan˘ a telata mohou díky tomu v nûkter˘ch stádech mít po narození niωí Ïivotaschopnost. Dále je pfii porodu na pastvû omezena moÏnost kontroly nebo asistence, která b˘vá obvykle potfiebná u 5–15 % pfiípadÛ. Nev˘hodou je i to, Ïe vût‰inou nelze tele po porodu úãinnû o‰etfiit. Pfiíprava na dal‰í zapou‰tûní Koncem popisovaného období, tj. krátce po období telení následuje fáze dal‰ího zapou‰tûní plemenn˘ch zvífiat. VyÏaduje to mj. zájem chovatele získat od plemenice kaÏd˘ rok (zdravé) tele. Vzhledem k pfiibliÏnû devítimûsíãní bfiezosti zb˘vá na zapu‰tûní perioda tfií mûsícÛ, následujících po posledním otelení. Pfiípravû stáda na zapou‰tûní je tfieba se vûnovat jiÏ bûhem období leden aÏ bfiezen, tj. jiÏ v prvních t˘dnech a mûsících po porodu. ProtoÏe fiíje se opakují po 18–21 dnech, jsou fakticky k dispozici jenom 3 (aÏ 4) fiíje k udrÏení optimálního mezidobí. CoÏ není nijak dlouhá doba. Hodnocení tûlesné kondice plemenic Zabfiezávání krav hodnû závisí na jejich v˘Ïivném stavu. U vyhubl˘ch krav je zabfiezávání hor‰í. Pfii zimním období telení se proto doporuãuje krátce pfied zahájením a bûhem následného zapou‰tûcího období zlep‰it zásobování krav energií pfiikrmováním jadrn˘ch krmiv s obsahem vhodn˘ch minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv. Zásadnû mají b˘t do nového produkãního roku pfievádûny jen bfiezí krávy a jalovice. Hodnocení tûlesné kondice je kontrolním faktorem k dosaÏení bezproblémového zabfieznutí, v˘voje bfiezosti i prÛbûhu telení (a souãasnû dosahování optimálního v˘Ïivného stavu). Kondice je nejãastûji hodnocena pomocí pûtibodové stupnice v rozsahu 1 (vyhublé) aÏ 5 (extrémû tuãné zvífie). Zmûna o 1 stupeÀ pfiedstavuje rozdíl 30–35 kg (u jalovic 15–20 kg) Ïivé hmotnosti. V pfiipou‰tûcím období je optimální kondice 2,5–3,0 stupnû. Zvífiata s hodnotami pod a nad tímto rozmezím jiÏ mohou b˘t poznamenána pozdním nástup fiíje, niωí ovu-

laãní aktivitou, men‰í nidaãní schopností oplozeného vajíãka a pfieÏíváním embrya. V poslední tfietinû bfiezosti má kondice dosahovat 3,0–3,5 stupnû. Plodnost Plodnost je nejdÛleÏitûj‰í a ekonomicky nejcennûj‰í vlastností v chovu skotu pro produkci masa. Tento faktor zahrnuje poãet narozen˘ch a odchovan˘ch telat na krávu a rok a závisí na vûku krávy pfii prvním otelení, dlouhovûkosti krávy, tj. vûku pfii vyfiazení a na reprodukãní kapacitû bûhem Ïivota (v níÏ hrají roli faktory jako oplozovací schopnost a embryonální pfieÏití). DÛleÏit˘mi ukazateli jsou délka mezidobí kráv a Ïivotaschopnost telat. Ve stádech krav bez trÏní produkce mléka je ve vût‰inû pfiípadÛ pouÏívána pfiirozená plemenitba, a to formou spoleãného chovu plemenn˘ch b˘kÛ a urãitého poãtu plemenic ve stanoveném období. Tento zpÛsob reprodukce má pfiedev‰ím v˘hodu v relativní nenároãnosti. Mimo pfiirozenou plemenitbu je druh˘m nejãastûj‰ím zpÛsobem plemenitby inseminace. Svoji roli sehrává i embryotransfer, byÈ dnes v men‰í mífie, vzhledem k finanãní nároãnosti. Pfiedstavuje v‰ak nejprogresivnûj‰í nástroj zkvalitÀování stáda. U inseminace je v˘hodou moÏnost dosaÏení vût‰ího genetického pokroku mezi jednotliv˘mi generacemi a tím napfi. také zv˘‰ení prÛmûrné rÛstové schopnosti telat ve stádû. Inseminaci plemenic je samozfiejmû moÏno také kombinovat s pfiirozenou plemenitbou, jak to dûláme i na na‰í farmû. Plemenice po 1–2 inseminacích se pfiitom pfiefiazují do skupiny, kde pÛsobí plemeník a zapou‰tí pfiebíhalky. Pfii této kombinaci je moÏno pfiimûfienû zv˘‰it poãet plemenic na jednoho b˘ka a dosáhnout pfiíznivého zabfiezávání. Faktory, ovlivÀující reprodukãní v˘konost zvífiat Porod a poporodní v˘voj také ve znaãné mífie ovlivÀují následné reprodukãní schopnosti plemenic. Bez fyziologického prÛbûhu poporodního období nelze u nich oãekávat vãasnou následnou graviditu. Je proto Ïádoucí, aby porody probûhly pokud moÏno bez komplikací, zvífiata dobfie zvládla puerpérium (poporodní období) a mohly se u nich plnohodnotnû rozvinout fyziologické procesy v pohlavní aparátu (hormonální fiízení, folikulární v˘voj, involuce dûlohy a plnohodnotné fiíjové

cykly). K tomu v‰ak, po celé období zimního ustájení, plemenice vyÏadují zaji‰tûní fiady pfiedpokladÛ, mj. dobré zoohygienické podmínky a potfiebnou míru komfortu (dostatek prostoru, suché podest˘lky a ãerstv˘ vzduch) pfii ustájení, krmení a porodech, dále optimální tûlesnou kondici, kvalitní v˘Ïivu, plnohodnotn˘ prÛbûh procesÛ vnitfiního prostfiedí organismu (metabolismu), vysokou imunitu, dobr˘ zdravotní stav konãetin, mléãné Ïlázy a dal‰í faktory. Negativnû se zde pfiitom promítají chyby, navozené jiÏ ve v˘Ïivû suchostojn˘ch dojnic a dojnic v pfiípravû na porod, zmínûn˘ zásadní vliv má BCS zvífiat. RovnûÏ v˘skyt metabolick˘ch onemocnûní (hypokalcémie, ketózy, jaterní steatózy) naru‰uje involuci dûlohy. Mj. tím, Ïe nedochází k dostateãné kontrakci svalov˘ch vláken v dûloze. Dále vlivem pÛsobení tûchto patologick˘ch procesÛ (a obvykle soubûÏného poporodního deficitu energie) dochází i k oslabení imunitního systému. Na reprodukci krav bez trÏní produkce mléka tak pÛsobí fiada faktorÛ, mezi nûÏ patfií pfiedev‰ím chovatel, mikroklima a v˘Ïiva. Obecnû extrémy ve v˘Ïivû jsou na ‰kodu produkci a dlouhodobá dieta s nízk˘m energetick˘m pfiíjmem je povaÏována za nejménû vhodnou. Dal‰í, co je povaÏováno v managementu reprodukce za podstatné, jsou faktory prostfiedí jako svûtlo, teplota, sociální kontakty. Pfii hodnocení reprodukce se také nesmí zapomínat na ‰kodlivé pÛsobení mykotoxinÛ, pocházejích ze zaplísnûn˘ch krmiv. IV. – ODCHOV MLÁëAT Ztráty telat orody u krav masn˘ch plemen probíhají ve standardních podmínkách nejménû z 85 % bez asistence, do 12 % s asistencí a do 3 % z uskuteãnûn˘ch porodÛ s nutn˘m zákrokem veterinárního lékafie. Císafisk˘ fiez je provádûn v rozsahu do 0,5 % z uskuteãnûn˘ch porodÛ. Zmetání je v na‰ich chovech zji‰Èováno obvykle ve v˘‰i 0–6 %, av‰ak pfii v˘skytu pfienosn˘ch chorob ve stádu (napfi. Q-horeãky) i v úrovni více neÏ 10 %. Celkem ãiní ztráty telat pfii porodech 4–15 % (nejãastûji do 10 %), v chovech s problémy v‰ak i v úrovni 20 % a více. Z toho do vûku 1 t˘dne ãiní obvyklé ztráty telat (vãetnû

P

49

mrtvû narozen˘ch) do 7 %, v nûkter˘ch chovech s problémy v‰ak i 15 %, pfiípadnû více. Poãty MNT ãiní obvykle 1,5–5 %, ale v nûkter˘ch chovech i více neÏ 10 %. Ztráty telat od 2. t˘dne do do 4 mûsícÛ jsou jiÏ vût‰inou nízké a ãiní 1–3 %. Nejãastûji se vyskytujícími chorobami telat jsou jejich prÛjmová onemocnûní (infekãního nebo dietetického pÛvodu, kolem 30 % ze zji‰Èovan˘ch onemocnûní), choroby respiratorního traktu (15–20 %), zánût pupku (aÏ 10 %) a s ním spojené septické stavy. V chovech se zhor‰en˘mi zoohygienick˘mi podmínkami b˘vá v rostoucí mífie zji‰Èována kokcidióza, v deficitních oblastech onemocnûní metabolického pÛvodu (z nedostatku selenu, jódu a dal‰ích mikroprvkÛ, pfiípadnû vitaminÛ). Anal˘za ztrát V‰echny chovy, ve kter˘ch jsou vykazovány vy‰‰í ztráty telat, neÏ je obvyklé, následnû bojují s nepfiízniv˘mi ekonomick˘mi v˘sledky daného chovatelského roku. Jedin˘m racionálním fie‰ením vzniklé situace pak je dÛsledná anal˘za kvality naplÀování v‰ech existujících pfiedpokladÛ existence a produkce stáda – na úseku managementu, o‰etfiovatelské péãe, technologií, ‰lechtûní, odchovu telat, v˘roby krmiv a v˘Ïivy a prventivnû-medicínského pojetí zdravotní péãe. Poporodní v˘voj telete Znalost postupÛ pfii poporodním o‰etfiování telat je velmi dÛleÏitá. Uvádíme nûkteré jejich principy: asistence pfii porodu, která trvá déle neÏ 20 minut zvy‰uje pro tele nebezpeãí rÛzn˘ch následkÛ – úhynu, ‰patné absorpce kolostra a náchylnosti k onemocnûním. Mezi pfiíznaky poranûní, související s asistencí pfii porodu patfií vnitfiní krvácení do hrudní nebo bfii‰ní dutiny, zlomeniny Ïeber, natrÏená bránice, ruptura jater, oteklá hlava a jazyk, kÛÏe zbarvená (Ïlutû nebo oranÏovû) od smolky, vdechnutí plodov˘ch vod a abnormální chování tûsnû po porodu. Normální parametry chování u novorozen˘ch telat zahrnují vzpfiímení hlavy bûhem nûkolika minut, sternální polohu (leÏení na hrudníku) bûhem 5 minut, pokusy postavit se bûhem 15 minut, postavení se do 1 hodiny, sníÏení tûlesné teploty na 38,3–38,9 °C ze zv˘‰ené hodnoty pfii porodu bûhem první hodiny, tfies, sání do 2 hodin, dechovou frekvenci: 50–75 dechÛ za minutu a srdeãní frekvenci 100–150 úderÛ za minutu pfii pravidelném rytmu.

50

Záchrana postiÏen˘ch telat Aby byla resuscitace (záchrana) postiÏeného novorozeného telete efektivní, musí b˘t jednotlivé záchranné procedury dobfie vypracované, musí b˘t zvládnutá metodika tûchto úkonÛ a v prostoru porodny musejí b˘t k dispozici potfiebné pomÛcky. Kritick˘ stav lze rozpoznat na základû nálezu ochabl˘ch svalÛ, ztráty reakcí na stimulaci a namodralé barvy sliznic. Takto postiÏená telata by se mûla poloÏit na nízkou podloÏku (pytel pilin, prkno, vozík ãi desku). Hlava a krk by se mûly na chvíli (10–15 vtefiin) sníÏit poloÏením pfies hranu podloÏky tak, aby se z nozder a ústní dutiny umoÏnil v˘tok nahromadûného hlenu. Poté se tele natáhne zpût na podloÏku a uvede do polohy vsedû. Razantnû je tfieba jeho kÛÏi vytírat pomocí suchého ruãníku – od ocasu dopfiedu aÏ k hlavû, vyãistí se pfii tom nozdry od hlenu a tekutin. Vytírání ruãníkem by se poté mûlo provádût aÏ k u‰ím a oãním víãkÛ, coÏ zajistí jejich stimulaci. Pokud do této doby nezaãne tele d˘chat, lze se tlakem prstu mezi nozdry, v nosní dutinû napfiíã nebo kompresí prÛdu‰nice ze stran pokusit stimulovat d˘chací nebo ka‰lací reflex. D˘chací reflex lze také stimulovat politím hlavy studenou vodou a nalitím studené vody do ucha. KdyÏ se tele rozd˘chá, ale poslechovû se zdá, Ïe jsou jeho d˘chací cesty zneãi‰tûné tekutinou a hlenem, lze pouÏít odsávaãku a tento materiál z horních d˘chacích cest odstranit. Po porodu by mûla b˘t telata pfiesunuta do suchého, chránûného a ãistého prostfiedí, kde by se mûla znovu peãlivû vysu‰it ruãníkem. Stimulace v oblasti hlavy, u‰í a ústní dutiny podporuje snahu d˘chat a vyvolává ka‰el. Není vhodné vû‰et telata za úãelem vyãi‰tûní d˘chacích cest hlavou dolÛ. Naopak je dobré umístit oslabené tele do polohy vsedû a pohybovat jím ze strany na stranu, pfiiãemÏ se stfiídavû pokrãují a natahují teleti konãetiny. Svalová aktivita vãetnû tfiesu zvy‰uje produkci tepla a zabraÀuje vzniku hypotermie nebo hypoglykémie. Jakmile se u novorozeného telete zaãne projevovat sací reflex, je tfieba mu podat kolostrum. S aplikací kolostra se nemá ãekat déle neÏ 2–3 hodiny po porodu.Telata, jeÏ odmítají pít, je tfieba napojit kolostrem pomocí jícnové sondy. Vysokoriziková telata je tfieba oznaãit, aby mohly b˘t dále peãlivû sledována.

Dezinfekce pupku Dezinfekce pupku po porodu je v praxi v chovech dojnic nejuÏívanûj‰í úkon, ov‰em snad je‰tû dÛleÏitûj‰í je, aby se pupeãní ‰ÀÛra po porodu spontánnû pfieru‰ila, aby bylo tele porozeno do ãistého místa s dostateãn˘m mnoÏstvím podest˘lky a dostalo napít kvalitního kolostra. Dezinfekci pupku po porodu lze zopakovat jednou ãi dvakrát ve 12hodinov˘ch intervalech. AÈ uÏ se pupek v dezinfekãním pfiípravku namáãí nebo se na pupek naná‰í sprejem, je potfieba neaplikovat dezinficiens na okolní kÛÏi, aby nedo‰lo k jejímu podráÏdûní. Mezi nejvhodnûj‰í dezinfekãní látky patfií 7% roztok jódu a 0,5% roztok chlorhexidinu. Podávání kolostra Pfiíjem kolostra má zásadní vliv na zdraví a pfieÏívání telat od porodu aÏ do odstavu. Mimo okamÏit˘ prospûch pro zdraví telete se kolostrum také podílí na následné intenzitû rÛstu telete a konverzi krmiva, jeho reprodukãních parametrech, mléãné uÏitkovosti a dlouhovûkosti. Kromû toho sloÏky kolostra podporují rÛst, v˘voj a funkce tenkého stfieva, v˘voj bachoru a mají pozitivní metabolické a endokrinní úãinky. V kolostru jsou obsaÏeny imunitní faktory, hormony, rÛstové faktory, vitamíny, minerální látky a hlavní Ïiviny. Aby se dosáhlo minimální koncentrace IgG1 v séru telat, musí pfiijmout 150–200 g imunoglobulinu. AÈ uÏ se tele krmí kolostrem od matky, ãi zamraÏen˘m od jiné krávy, je dÛleÏité, aby do sebe dostalo potfiebné mnoÏství imunoglobulinÛ vãas, dokud jsou jeho absorpãní schopnosti ideální. Je potfieba dodat kolostrum vysoké kvality, které obsahuje alespoÀ 50 g imunoglobulinu IgG1 v litru, pfiiãemÏ pfii této koncentraci by mûlo tele pfiijmout 2,8–3,5 l kolostra. Bakteriální kontaminace kolostra Dal‰ím parametrem hodnocení kvality kolostra je úroveÀ jeho bakteriální kontaminace. Studie z poslední doby ukázaly, Ïe poãty bakterií v kolostru pfievy‰ující hodnotu 100 000 kolonietvofiících jednotek/ml interferují s absorpcí imunoglobulinÛ a mohou pfiedstavovat potenciální riziko infekcí. Mezi tyto agens patfií Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis, Mycoplasma bovis, Salmonella sp. a dal‰í stfievní patogeny. Pokud není získané kolostrum ihned zkrmeno, mûlo by se

uchovávat v chladniãce, v ãisté a zdravotnû nezávadné nádobû. Zchlazené kolostrum, které se nevyuÏije do 2 dnÛ po odbûru, by se mûlo zlikvidovat. Aplikace jícnovou sondou Pracovník, kter˘ krmí telata jícnovou sondou, musí projít dostateãn˘m pro‰kolením a musí se striktnû drÏet pokynÛ, jak aplikaci kolostra provádût. Dává se obecnû pfiednost tomu, aby tele pfii zavádûní jícnové sondy stálo. Na jedno nakrmení se doporuãuje podat asi 3,5 litru kolostra. Zásoby kolostra Obecnû se ve vût‰inû chovÛ dává pfiednost zkrmování ãerstvého nebo zchlazeného kolostra pfied zamraÏen˘m nebo pfied jeho náhraÏkami. KaÏdopádnû je ale vhodné mít pfiipraven˘ nûjak˘ záchrann˘ plán pro pfiípad, Ïe se nepodafií získat dostateãné mnoÏství kolostra. Mezi tyto situace patfií období zv˘‰eného tlumení infekãních onemocnûní nebo pfiípady, kdy je nutné, aby pro vybrané trhy mûla telata negativní titry protilátek. Pfiedpokládá se, Ïe v‰echny hodnotné sloÏky kolostra – imunitní, nutriãní, rÛstové a v˘vojové, vydrÏí v nezmûnûném stavu pfii zchlazení kolostra po dobu 7 dní. Imunoglobuliny, nutriãní, rÛstové a v˘vojové faktory lze uchovat prostfiednictvím zmraÏení kolostra po dobu aÏ jednoho roku za pfiedpokladu, Ïe je nízká teplota konstantní a Ïe pfii skladování nedochází k dehydrataci ãi jinému naru‰ení kolostra. Pfii rozmraÏování a ohfiívání by se nemûla pfiesáhnout teplota 60 °C. Tabulka ã. 1 uvádí rozdíly ve sloÏení kravského kolostra a mléka. Tabulka ã. 1 – Rozdíly ve sloÏení kravského kolostra a mléka

Hustota Sušina Bílkoviny Imunglobuliny Tuk Laktóza (mléčný cukr) Popel

Kolostrum

Mléko

1056 g/l 240 g/l 140 g/l 80 g/l 67 g/l

1030 g/l 130 g/l 34 g/l 5 g/l 40 g/l

26 g/l

50 g/l

130 g/l

70 g/l

Souãástí poskytovaného zooveterinárního servisu ze strany pracovníkÛ Platformy Bovespro je biochemická kontrola telat v poporodním období, zaji‰Èovaná ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno. Je zaloÏena na laboratorním

Tabulka ã. 2 – Biochemická kontrola telat v poporodním období Ušní číslo telete

Datum porodu

Ušní číslo krávy

Pořadí Zdravotní Kvalita laktace stav mleziva krávy matky

223456

1. 11.

123456

3

223457

1. 11.

123457

5

BCS 3,75, zdravá BCS 4,25, těžký porod, Nízká z. lůžko, ketóza

Vysoká

CB

ALB

GLB

IgG

GMT

> 60 g/l

26–36 g/l

35–43 g/l

> 16 SHj

> 4,5 ukat/l

73,3

33,2

40,1

16,8

9,6

54,1

29,4

24,7

9,7

3,8

Zkratky: CB – celková bílkovina, ALB – albumin, GLB – globuliny, IgG – imuniglobuliny tfiídy G, GMT – enzym gama-glutamylamyláza.

biochemickém vy‰etfiení krevního séra telat, získaného z odbûru krve 2. – 5. den po narození telat. UmoÏÀuje posoudit kvalitu imunitní v˘bavy (napájení kolostrem) a dal‰í rysy novorozeneckého metabolismu telat. Viz tabulka ã. 2. Interpretace nálezÛ z tabulky: první tele u. ã. 223456, pocházející od zdravé matky (u. ã. 123456, jejíÏ v˘sledky biochemické kontroly v poporodním období jsou uvedeny níÏe v tabulce ã. 4) bylo kvalitnû napojeno kolostrem. Druhé vy‰etfiované tele u. ã. 223457, pocházející od krávy u.ã. 123457, postiÏené ztuãnûním, poporodní ketózou, tûÏk˘m porodem, zadrÏením lÛÏka a ulehnutím (v˘sledky její biochemické kontroly v poporodním období jsou rovnûÏ uvedeny v tabulce ã. 4) a bylo od ní napojeno kolostrem v nedostateãné mífie. Uvedené biochemické vy‰etfiení dokáÏe nejlépe stanovit, zda a v jaké mífie a kvalitû telata pfiijala kolostrum a jaké parametry má jejich metabolismus.

V. – V¯ÎIVA , KRMNÉ DÁVKY, METABOLISMUS Krmné dávky ro zaji‰tûní optimálních podmínek ke krmení krav masn˘ch plemen v zimním období by mûly b˘t vytvofieny jejich samostané skupiny. Ty mají zajistit cílené pfiedkládání samostatn˘ch krmn˘ch dávek pro skupinu bfiezích krav, skupinu krav pfied otelením a skupiny krav po otelení. Tabulka ã. 3 uvádí pfiíklady jejich krmn˘ch dávek. Krmná dávka by mûla b˘t chutná, dobfie stravitelná a prostá ‰kodlivin (jejímiÏ nejãastûj‰ími zdroji jsou senáÏe s obsahem kyseliny máselné, vysokou proteol˘zou a tím i s vysok˘m obsahem volného ãpavku a toxick˘ch aminÛ). Zkrmování kvalitních objemn˘ch krmiv v potfiebném mnoÏství je základní prevencí v˘skytu subklinick˘ch a klinick˘ch metabolick˘ch poruch u bfiezích a otelen˘ch krav a jejich telat.

P

Zabránit pfiekrmování krav pfied porodem Krávy se nesmûjí v zábûru bfiezosti

Tabulka ã. 3 – Krmné dávky pro krávy masn˘ch plemen Název krmiva Luční seno Travní senáž Pšeničná sláma Sůl krmná (liz) Minerální doplňkové krmivo pro březí krávy Minerální doplňkové krmivo pro otelené krávy Krmná dávka (kg/ks/den) Sušina kg/ks/den NEL (MJ/kg sušiny) NL (% v sušině) Vláknina (% v sušině)

Březí krávy

Krávy před otelením

Otelené krávy

Kg/den 4 11 3 –

Kg/den 4 24 3 0,01

Kg/den 3 35 2 0,01

0,2

0,2

–

–

–

0,2

18 12 4,2 9 34

32 13 4,8 12 28

40 17 4,9 14 27

51

pfiekrmovat. Je známo, Ïe pfiíli‰ bohatá krmná dávka v posledních tfiech mûsících bfiezosti krav vede k vût‰ímu nárÛstu plodu a tím ãasto i k hor‰ímu prÛbûhu porodu, zejména u mlad˘ch, resp. men‰ích zvífiat. Tento problém je je‰tû umocnûn, jestliÏe bohaté v˘Ïivû pfiedchází relativnû chudá v˘Ïiva krav na poãátku jejich bfiezosti. Souvisí to s v˘vojem a velikostí jejich placenty. V pfiípadû, Ïe v˘Ïiva v dobû jejího v˘voje (pfiibliÏnû od 3. mûsíce bfiezosti) je na niωí úrovni, vytváfií se na ní a v dûloze ménû míst vzájemného propojení, tzv. karunkulÛ a kotyledonÛ. To je pro organismus vyvíjejícího se telete signálem k maximálnímu vyuÏití (právû jen pfies placentu) dostupn˘ch Ïivin. To platí i v pozdûj‰í fázi bfiezosti, kdyÏ je jiÏ kráva dobfie Ïivena. V˘sledkem jsou tûÏké porody velk˘ch telat. Vysoká kondice krav zhor‰uje prÛbûh jejich porodÛ i vzhledem k vy‰‰ímu v˘skytu jejich tûlesného tuku. Ztuãnûní krav je základním pfiedpokladem k rozvoji poporodní lipomobilizace (uvolÀování tukÛ zdo krevního obûhu a jater) a je spojeno s v˘skytem dal‰ích patologick˘ch poporodních procesÛ, mj. hypokalcémie (sníÏení obsahu vápníku v krvi) a imunosuprese. To dává za vznik nástupu poporodních onemocnûní, jako je ketóza, ztuãnûní jater, zadrÏení lÛÏka, ulehnutí, zánût mléãné Ïlázy (mastitis), zánût dûlohy (metritis). A má to rovnûÏ negativní vliv na funkci pohlavního traktu (a následnou reprodukci), zdravotní stav konãetin a rovnûÏ na zdravotní stav narozen˘ch telat. Dal‰ím pravidlem je nepfiekrmovat krávy pfied porodem vápníkem a draslíkem, coÏ mívá za následek zhor‰ení zásobování jejich organismu vápníkem pfii a po porodu. Makrominerální v˘Ïiva, v˘znam stopov˘ch prvkÛ a vitaminÛ Pro dosaÏení základních pfiedpokladÛ úspû‰ného chovu masn˘ch plemen skotu (jimiÏ jsou dobr˘ zdravotní stav, dlouhovûkost plemenn˘ch zvífiat, jejich vysoká plodnost, vysoká intenzita rÛstu telat a mladého skotu) je nutné jim zajistit – vedle optimálního prostfiedí a zooveterinární péãe – také kvalitní v˘Ïivu minerálními a mikrominerálními (stopov˘mi) prvky a vitamíny. Masn˘ skot je ve znaãné mífie vázán na pÛdu a rostliny (objemná krmiva) v konkrétním regionu. Obsah minerálních látek v objemn˘ch krmivech je ovlivÀován chemick˘m sloÏením pÛdy, sráÏkami, hnojením a botanickou

52

skladbou porostu. Skladba vyprodukované píce, konzervovaná siláÏováním, jsou tûmito faktory ovlivnûny a nezabezpeãují v plné mífie potfieby organismu zvífiat (zejména vysokobfiezích a otelen˘ch plemenic). Zimní krmná dávka obvykle nezabezpeãuje dostateãné krytí potfieby minerálních látek. Je proto nezbytné zvífiatÛm celoroãnû pfiedkládat minerálnû-vitamínová doplÀková krmiva a minerální lizy v dávkách, uspokojující potfieby (prostfiednictvím celkové krmné dávky) jednotliv˘ch kategorií masného skotu. Podávání minerálních doplÀkov˘ch krmiv a lizÛ Celková dostupnost minerálních látek, stopov˘ch prvkÛ a vitamínÛ je vyspûl˘mi chovateli povaÏována za jeden z klíãov˘ch faktorÛ kvalitní v˘Ïivy v‰ech kategorií masného skotu. Celková spotfieba minerálních krmiv (vãetnû mikroprvkov˘ch, resp. vitaminózních komponent) v podobû minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv a minerálních lizÛ se pohybuje kolem 30–40 kg za rok. JiÏ nûkolik t˘dnÛ pfied otelením by krávy mûly mít v krmné dávce dostatek vitaminÛ A, D a E a mikroprvkÛ selenu, jódu, zinku, manganu a dal‰ích. Nejvhodnûj‰ím zpÛsobem, jak tento poÏadavek zajistit je denní podávání sypk˘ch minerálních doplÀkov˘ch krmiv (MDK) s tûmito Ïivinami na Ïlab v krmné dávce, jak je uvedeno v tabulce ã. 3. Pfiitom se pouÏívá odli‰né sloÏení tûchto MDK s obsahem makroprvkÛ, vitaminÛ a stopov˘ch prvkÛ pro krávy bfiezí a otelené. Pfiidávání sypk˘ch MDK je vÏdy vhodné a ekonomicky návratné. Je navíc doporuãeno je doplnit i permanentní dostupností minerálních lizÛ, místûn˘ch u ÏlabÛ v krmi‰ti ãi jinde ve stáji. Kompletní nabídku MDK a minerálních lizÛ, obsahujících mj. i organicky vázané slouãeniny selenu, nabízen˘ch v rámci Platformy BovesPro lze najít na facebooku v materiálech Farmy Na Jihu, pfiípadnû ji lze získat od autorÛ pfiíspûvku. Obsah energie v krmné dávce Energie v období stání na sucho by se mûla pohybovat v rozmezí 4,2–4,7 MJ NEL/kg su‰iny krmné dávky. Ta by rovnûÏ mûla obsahovat potfiebné mnoÏství vlákniny. Oby tyto faktory umoÏní (i v zimním období, kdy je omezen pohyb zvífiat oproti pastvû) udrÏet hodnotu tûlesné kondice krav na poÏado-

vané úrovni 3,0–3,5 bodu BCS a zabránit zejména hrozícímu pfietuãnûní krav. U bfiezích krav je proto vhodné do krmné dávky zafiadit kvalitní slámu, pokud jí má chovatel k dispozici. Vût‰ina chovatelÛ masného skotu v‰ak nehospodafií na orné pÛdû, takÏe úlohu vlákniny v krmné dávce vût‰inou plní seno (pokud je to moÏné, tak kvalitní, bez v˘skytu plísní). V prvních 2–3 t˘dnech po otelení je dÛleÏité kontrolovat nárÛst produkce mléka, jeÏ by nemûla, s ohledem na pfiíjem teletem, pfiesahovat 10 kg dennû. Splnûní tohot poÏadavku b˘vá problémem zejména u pfievodu dojen˘ch krav do masného programu. Zamezí se tím zv˘‰enému vzniku mastitid. Opakem mÛÏe b˘t zkrmování sena a travních senáÏí s nízk˘m (deficitním) obsahem Ïivin v prÛbûhu zimního období. Tehdy je Ïádoucí doplÀovat krmnou dávku chovan˘ch zvífiat na úroveÀ jejich potfieby pfiídavkem doplÀkového jadrného krmiva, skládajícího se z vlastního (nakoupeného) obilí a men‰ího mnoÏství fiepkového a sójového extrahovaného ‰rotu, ãi dal‰ích zdrojÛ bílkovin (aminokyselin). Zkrmování jetelotravních senáÏí, luskoobiln˘ch smûsek, kukufiiãn˘ch siláÏí ãi dal‰ích konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv je ménû ãasté. Jejich pfiípadné zakomponování do krmn˘ch dávek a permanentní hodnocení efektivnosti jejich vyuÏití je obvykle chovatelem konzultováno s v˘Ïiváfisk˘m poradcem (tato sluÏba je rovnûÏ dostupná v rámci Platformy BovesPro, viz facebook na‰í virtuální farmy). Kvalita objemn˘ch krmiv PoÏadavky na kvalitu objemné píce a její vliv na zdravotní stav byly popsány v prvním díle seriálu v minulém ãísle Zpravodaje. Podmínky pro senáÏování v oblastech, kde se masn˘ skot chová, jsou obvykle hor‰í neÏ v produkãních oblastech s dojen˘mi stády krav a v˘skyt chyb pfii senáÏování je zde ãastûj‰í. K základním postupÛm, vedoucím k zaji‰tûní kvalitních objemn˘ch krmiv pro zimní v˘Ïivu zvífiat, patfií pouÏití úãinn˘ch konzervaãních (vût‰inou mikrobiálních, spí‰e vyjímeãnû chemick˘ch) látek. Kvalita vyroben˘ch senáÏí (aÈ v balících, ãi siláÏních jámách) je závislá na fiadû faktorÛ, jeÏ mají dopad na kvalitu v zimû zkrmovaného objemného krmiva. JiÏ pfii samotné v˘robû senáÏí je nutné respektovat i nutriãní poÏadavky zvífiat. SenáÏe, které se dûlají

pozdû, ztrácejí jiÏ pfii svém vzniku na obsahu Ïivin a mají hor‰í stravitelnost. âasto se nezabezpeãí ani úroveÀ procesÛ jejich fermentace (kva‰ení), jeÏ je podmínkou k uchování pro zimní spotfiebu. Laboratorní rozbory vyroben˘ch siláÏí, provádûné v zimû pfied zkrmováním nebo v jeho prÛbûhu jasnû chovateli ukáÏí, jaké má pfiedpoklady k úspû‰né produkci. Pfiíklad rozboru kvalitní travní senáÏe (sklízené pfied metáním v 1. seãi): su‰ina 34,5 %, obsah dusíkat˘ch látek v su‰inû 15,3 %, obsah vlákniny 24,3 %, obsah popela 8,9 %, BNLV 43,5 %, NEL 1,78 MJ/kg, vápník 0,78 %, fosfor 0,36 %, draslík 1,7 %, hofiãík 0,2 %, hodnocení NO3 – nezávadné, voln˘ NH3 0,03 %, stupeÀ proteol˘zy 3,2 %, kyselina mléãná 3,5 %, kyselina octová 1,1 %, kyselina máselná 0 %, pH 4,15 log mol c, kyselost vodního v˘luhu (KVV) 980 mg KOH/100 ml, barva po pÛvodní hmotû, vÛnû pfiíjemnû aromatická. Problematické siláÏe Problematické siláÏe se vyznaãují nízkou koncentrací Ïivin, nesprávnou su‰inou konzervované píce a nekvalitním prÛbûhem fermentaãního procesu. Negativní dopad na zdraví masného skotu mohou mít senáÏe s pfiíli‰ nízk˘m obsahem su‰iny, pod 26 %, ãasto provázené pÛsobením klostridií, zanesen˘ch pfii siláÏování hlínou a mnoÏících se v siláÏované hmotû. Toxiny uvolÀované klostridiemi jsou pro organismus zvífiat velmi nebezpeãné a jsou nejãastûj‰í pfiíãinou náhl˘ch úhynÛ. Nev˘hodou senáÏí o nízké su‰inû (s vysok˘m obsahem vody) je jejich zamrzání v zimû. PfiiãemÏ pfiíjem namrzlého krmiva bfiezími zvífiaty mÛÏe mj. b˘t pfiíãinou jejich potratÛ. Travní senáÏe o su‰inû vy‰‰í neÏ 38 %, zejména pokud nejsou nafiezána na krátkou fiezanku a dÛslednû udusána v balíku (vaku ãi siláÏní jámû), b˘vají velmi ãasto postiÏena plísnûmi. Na rozvoji plísní a rychlé produkci toxinÛ se podílí také aerobní degradace (sekundární aerobní fermentace) siláÏí po jejich odbûru z balíku, resp. na ãele naãnutého senáÏního vaku nebo jámy. Ani zaplísnûné seno neb˘vá Ïádnou zvlá‰tností, zejména za nepfiíznivého poãasí v dobû senoseãe. Obdobnû zaplísnûné obilí. Zaplísnûná krmiva pfiedstavují velmi závaÏn˘ nutriãnû zdravotní problém. B˘vají, pro svÛj obsah mykotoxinÛ, i pfiíãinou úhynu krav i telat.

Mykotoxiny Mykotoxiny zamofiovaly rostliny je‰tû dfiíve, neÏ se staly potravinou pro lidskou v˘Ïivu a krmivem pro ãlovûkem chovaná zvífiata. Je prokázáno, Ïe jsou v˘znamn˘m problémem i v chovu masného skotu. Souvislost mezi mykotoxiny a poruchami imunitního, trávicího systému krav a dal‰ích orgánÛ je faktorem, v˘znamnû naru‰ujícím produkci a ekonomiku chovu. ·kodlivost mykotoxinÛ je o to závaÏnûj‰í, Ïe znehodnocuje dva základní pfiedpoklady produkce – úroveÀ procesÛ pfiíjmu a zpracování Ïivin v organismu a komfort jejich chovu (vznikem onemocnûní). ·kodliv˘ proces pfiitom probíhá chronicky (dlouhodobû), subklinicky (skrytû) a s nespecifick˘mi projevy. Je tomu tak i proto, Ïe bachor, resp. v nûm se mnoÏící mikroorganismy, mají schopnost mûnit strukturu toxinÛ. Av‰ak ne vÏdy do detoxikované, ménû ‰kodlivé, formy. ·kodliv˘ úãinek mykotoxinÛ se projevuje zejména v chovech, ve kter˘ch je pozorován v˘skyt okoloporodních problémÛ (ztíÏen˘ch porodÛ, mrtvû narozen˘ch telat, zadrÏen˘ch lÛÏek, úhynÛ krav a telat), poporodních onemocnûní (mastitid, metritid), ãi zhor‰ení reprodukãních ukazatelÛ. A právû tyto pfiíznaky jsou typické pro ‰kodlivé pÛsobení mykotoxinÛ. Za této situace i v chovech masného skotu – jako krok k vyfie‰ení uveden˘ch problémÛ, navíc s vysokou ekonomickou návratností – pfiichází na fiadu pouÏití kvalitního deaktivátoru mykotoxinÛ. Je v‰ak nutno zvolit pfiípravek, kter˘ má úãinek proti v‰em skupinám mykotoxinÛ, vãetnû tûch, jeÏ nelze vyvázat adsorbcí. K tomu se vyuÏívají novû vyvinuté krmné pfiípravky, jeÏ jsou nadány nejenom schopností z pfiijat˘ch krmiv v organismu krav jedovaté látky vyvazovat, ale také je aktivnû enzymaticky ‰tûpit na ne‰kodné metabolity. Startérová v˘Ïiva telat Startérová v˘Ïiva telat je známa z chovu dojen˘ch krav. Má v‰ak svoje místo i v systému odchovu telat masn˘ch plemen, zejména pfii zimním ustájení a telení. Po narození má tele bachor hladk˘, bez papil. Úãelem je, aby v rozvíjejícím bachoru do‰lo k intenzivnímu v˘voji papil a tím i ke zv˘‰ení absorpãní plochy, coÏ je jedním z pfiedpokladÛ úspû‰ného v˘voje celého organismu telete. Právû to (ve vy‰‰í mífie neÏ seno) umoÏÀuje zkrmování doplÀkové krmné smûsi pro telata, oznaãované jako starter. Pfii jeho trávení dochází u telete k vy‰‰í produkci

kyseliny máselné a kyseliny propionové, jeÏ rÛst bachorov˘ch papil úãinnû stimulují. Naproti tomu se pfii zkrmování sena (a senáÏe) v rozvíjejícím bachoru telete vytváfií více kyseliny octové, která rÛst papil podporuje v men‰í mífie. Proto se seno doporuãuje zkrmovat aÏ ve stáfií 2–3 mûsícÛ, v návaznosti na startérov˘ charakter krmné dávky. Po celé toto období je základem krmné dávky telat matefiské mléko, starter je jim ve ‰kolce pfiidáván navíc. DoplÀkovou krmnou smûs – starter lze krmit jako kompletní krmivo s 19 % dusíkat˘ch látek. Lze si ji v‰ak u v˘robce objednat i jako koncentrát o 28–30 % dusíkat˘ch látek a domíchat si ji v chovu do v˘sledného obsahu 18–19 %. Podmínkou k tomu je vlastní bilance (kvalitního) obilí, nejlépe jeãmene, ovsa a p‰enice. Z praktick˘ch zku‰eností je známo, Ïe na starteru odchovaná telata dosáhují vût‰ího tûlesného rámce, neÏ jejich vrstevnice, krmené klasicky. VI. – KONTROLA ZDRAVÍ Prevence chorob ákladem správné zootechnické praxe je prevence chorob, tj. snaha chovatele pfiedcházet poruchám zdravotního stavu u chovan˘ch zvífiat (a sv˘mi postupy zvífiata pfied onemocnûními chránit). V˘skyt onemocnûní zvífiat má velk˘ ekonomick˘ v˘znam – je pro chovatele vÏdy citelnou ekonomickou ztrátou. Nejvíce zdravotních problémÛ se v chovech masného skotu vyskytuje v období porodÛ. Na facebooku jsou v paralelním zdroji informací k tomuto seriálu ãlánkÛ o Virtuální farmû masného skotu „Na Jihu“ podávány i informace o vhodn˘ch pfiípravcích pro v˘Ïivu jednotliv˘ch kategorií masného skotu (minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmivech, minerálních lizech, poporodních aditivech pro krávy, mléãn˘ch krmn˘ch smûsích pro telata, deaktivátoreh mykotoxinÛ, siláÏních konzervantech a dal‰í produktech a také o poskytovan˘ch odborn˘ch sluÏbách). Jejich pouÏívání je jedním z krokÛ k efektivní, preventivnû-medicínsky pojaté péãi o zdraví chovan˘ch zvífiat.

Z

Metabolická onemocnûní Za závaÏná metabolická onemocnûní skotu v období porodÛ je povaÏována lipomobilizace (rychlé uvolÀování

53

54

Tabulka ã. 4 – Biochemická kontrola krav v poporodním období Ušní číslo

Datum otelení

Odběr krve

Zdravotní stav krávy

Den po otelení 123456

1. 11.

1

123456 10. 11. 123456 25. 11.

10 25

123457

1. 11.

1

123457 10. 11. 123457 25. 11.

10 25

BCS 3,75, zdravá Zdravá Zdravá BCS 4,25, těžký porod, zadržené lůžko, ketóza Ketóza Zdravá

UREA

AST

Ca

Mg

P

2,7–5,5 mmol/l

< 1,4 µkat/l

5,3

1,4

2,3

1,1

2,1

5,2 4,9

1,3 1,3

2,5 2,6

1,0 1,1

6,3

3,5

1,9

2,3 5,2

2,7 2,4

2,0 2,3

BILIRUBIN NEMK

2,2–3,0 0,8–1,2 1,6–2,2,3 < 5,0 mmol/l mmol/l mmol/l umol/l

BHB

< 0,6 mmol/l

< 0,8 mmol/l

3,6

0,5

0,4

2,2 2,3

4,1 4,3

0,6 0,3

0,6 0,4

0,6

1,6

8,8

1,2

0,8

0,7 1,0

1,8 2,2

11,1 8,30

1,6 1,0

1,5 1,1

Zkratky: UREA – moãovina, AST – enzym aspartátaminotransferáza, NEMK – neesterifikované mastné kyseliny, BHB – beta-hydroxybutyrát.

tuku z tûlních zásob) u tlust˘ch krav a jalovic, vedoucí u nich ke ketóze a postiÏení jater a dále ãasto s ní spojená hypokalcémie (nedostatek vápníku v krvi). Tûmto dvûma poruchám metabolismu lze pfiedcházet vhodn˘mi (popsan˘mi) postupy bûhem podzimního období. Prevencí ketózy je v˘Ïiva a kontrola BCS bfiezích zvífiat, preventivním postupem, bránícím rozvoji hypokalcémie je pfiedev‰ím správná v˘Ïiva v období posledních t˘dnÛ pfied otelením. Uvedené poruchy metabolismu pfiedstavují aÏ 30 % ze v‰ech onemocnûní masného skotu. Souãástí poskytovaného zooveterinárního servisu pracovníkÛ Platformy Bovespro je také biochemická kontrola krav masn˘ch plemen v poporodním období, zaji‰Èovaná ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno. Je zaloÏena na znalosti anamnestick˘ch údajÛ z chovu a vy‰etfiení krevního séra krav po odbûru krve v den porodu a (pfiibliÏnû) 10. a 25. den po porodu. UmoÏÀuje posoudit kvalitu energetického a minerálního metabolismu krav, jejich funkci jater a nûkteré dal‰í prvky jejich metabolismu v dobû 1.–25. dne laktace. Viz tabulka ã. 4. Interpretace nálezÛ: Jedná se o matky obou telat, jejichÏ v˘sledky biochemického vy‰etfiení 3. den vûku byly uvedeny v˘‰e. První vy‰etfiovaná kráva u. ã. 123456 je na 3. teleti, absolvovala porod bez komplikací a v celém prÛbûhu puerperia byla zdravá. Druhá vy‰tfievovaná kráva, u. ã. 123457 byla postiÏena ztuãnûním, poporodní ketózou, tûÏk˘m porodem, zadrÏením lÛÏka a ulehnutím. Hodnoty jejích biochemick˘ch ukazatelÛ se pohybují mimo fyziologické rozmezí. Pfiitom je pro den

porodu za fyziologickou hodnotu povaÏována hladina vápníku nad 1,6 mmol/l krevního séra (nikoliv 2,2 mmol/l, coÏ je dolní hranice rozmezí pro zvífiata od druhého t˘dne po porodu). Uvedené biochemické vy‰etfiení dokáÏe jako jedin˘ objektivní postup pfiesnû stanovit, zda a v jaké mífie je u sledovan˘ch zvífiat (a v chovu) rozvinuta ketóza, hypokalcémie a dal‰í patologické procesy. PrÛjmová onemocnûní telat Neonatální prÛjmy telat (do 1 mûsíce stáfií) jsou jedním z nejbûÏnûj‰ích a také nejnákladnûj‰ích onemocnûní, vyskytujících se u skotu vÛbec. NejzávaÏnûj‰í prÛjmy, provázené vysokou mortalitou (v˘skytem úhynÛ), se vyskytují i u masn˘ch plemen skotu zejména ve 2. a 3. t˘dnu vûku telat. I kdyÏ se prÛjmy vyskytují i u star‰ích telat, z dÛvodu lep‰í imunitní v˘bavy a fyziologické vybavenosti jsou schopny se lépe vypofiádat s dehydratací, ãímÏ se sniÏuje mortalita (úhyny). Nad 3 mûsíce stáfií jsou prÛjmová onemocnûní jiÏ ménû obvyklá, s v˘jimkou kokcidiózy. Pfiíãiny prÛjmov˘ch onemocnûní skotu jsou mnohoãetné a nelze je vysvûtlit pouze jednoduch˘m mikrobiálním pÛvodem. Mezi nejãastûj‰í pfiíãiny, vyvolávající prÛjmová onemocnûní, patfií virové infekce. Akutní infekce v‰ak nejsou zpravidla vyvolány jedin˘m infekãním etiologick˘m agens (pÛvodcem). Ve vût‰inû pfiípadÛ se vyskytuje smí‰ená infekce dvou a více agens. Tyto smí‰ené infekce pfiispívají k závaÏnosti klinick˘ch projevÛ. Mezi virové pÛvodce patfií pfiedev‰ím rotaviry a koronaviry, dal‰ími jsou toroviry, astroviry, parvoviry, reoviry, enteroviry

a dal‰í. Patfií k nim i tzv. klasické virové nákazy, tj. virus BHV – 1 (IBR) a virus BVD-MD. K bakteriálním pÛvodcÛm prÛjmÛ náleÏí pfiedev‰ím Escherichia coli, Campylobacter jejuni, Salmonella spp., Clostridium perfringens, typ C a D. K protozoárním pÛvodcÛm patfií Eimeria spp., zpÛsobující kokcidiózu, obvykle u star‰ích telat a kryptosporidia. V etiologii a patogenezi se tak uplatÀují tfii biosystémy a to makroorganismus jako hostitel, infekãní agens (viry, bakterie, protozoa) a vnûj‰í prostfiedí (podmínky ustájení, mikroklima, technologie odchovu aj.). K diagnostice pÛvodcÛ virov˘ch a parazitárních onemocnûní se vyuÏívá vy‰etfiení vzorkÛ trusu od nemocn˘ch zvífiat, u bakteriálních infekcí je vhodné pouÏití speciální odbûrové soupravy (tampon na ‰pejli, transportní médium, zkumavka). Vhodné jsou odbûry tkání z patologicko-anatomického vy‰etfiení. V rámci odborného servisu jsou vzorky (obvykle prostfiednictvím veterinárního lékafie) pfiedávány k laboratornímu vy‰etfiení, nejãastûji ve Státních veterinárních ústavech, Veterinární a farmaceutické univerzitû Brno, ãi V˘zkumném ústavu veterinárního lékafiství v Brnû. Základními kroky prevence v˘skytu prÛjmov˘ch onemocnûní jsou dobr˘ management (adekvátní v˘Ïiva matek, dobré zoohygienické (i mikroklimatické) podmínky, ãistota, nepfieplnûné stáje, spí‰e pozdnûj‰í telení, i v rámci zimního období porodÛ), dále kvalitní napojení kolostrem (vhodné je nezasahovat pfiíli‰ brzy do utváfiení vztahu mezi matkou a teletem, zejména u prvotelek), vãetnû moÏnosti vyuÏít pfiipravené (zamraÏené) kvalitní zásobní kolostrum a koneãnû vakcinace matek s cílem dosáhnout v jejich organismu a kolostru zv˘‰ení protilátek. Konkrétní pfiíklady vakcinaãních postupÛ (nejãastûji jsou vyuÏívány vakcíny proti rotavirÛm, koronavirÛm a patogenním kmenÛm E. coli) jsou uvedeny na facebooku, podobnû jako pfiípravky k terapii a prevenci respiratorních onemocnûní, ãi kokcidiózy. Respiratorní onemocnûní telat Po pfiesunu stáda z pastviny do zimního ustájení se stává, Ïe se dobytek po uzavfiení do stáje rozka‰le (onemocní bronchopneumonií). Pfiíãin tohoto onemocnûní je nûkolik. Uvedená radikální zmûna ustájení pfiedstavuje totiÏ velk˘ stres pro zvífiata a vede ke sníÏení jejich odolnosti k onemocnûním. Mikroorga-

55

nismy, které bûhem pastvy nenápadnû (bez klinick˘ch pfiíznakÛ) pfieÏívaly v horních cestách d˘chacích nûkter˘ch zvífiat, se mohou ve stáji snadnûji mnoÏit, pfiecházet kontaktem z jednoho kusu na druh˘, pronikat do jejich prÛdu‰ek a plic, vyvolávat ka‰el aÏ tûÏké zánûty plic a úhyny. V uzavfieném prostoru stájí s hor‰ími mikroklimatick˘mi podmínkami mohou mikroorganismy snadnûji a rychleji zvy‰ovat svÛj infekãní tlak a pravdûpodobnost infekce. Primárními pÛvodci jsou vût‰inou viry podobné virÛm chfiipky u lidí, u skotu je v‰ak mnohem pravdûpodobnûj‰í, Ïe se pfii této infekci uplatní také patogenní bakterie a rozvine se i bakteriální infekce. Je to zpÛsobené relativnû malou pfiirozenou odolností skotu vÛãi respiraãním onemocnûním, která je dána stavbou plic a d˘chacích cest, niωí imunitní reakcí makrofágÛ v plicích, malou schopností zvládat zátûÏ fyzickou i psychickou, kter˘mi jsou pfiesun, hierarchické boje, pfiizpÛsobení se nov˘m podmínkám. Zoohygienické podmínky ustájení ¤e‰ení v˘skytu respiraãních onemocnûní souvisí s podmínkami chovu. Velmi záleÏí, do jak˘ch stájí je dobytek pfiemístûn. Nejlep‰í stáje jsou prostorné, kde velikost prostoru (nejen plochy) ale i kubatura odpovídá poãtu zvífiat, vzdu‰né, dostateãnû vûtrané (amoniak dráÏdí), suché, s kvalitní podest˘lkou. Tyto stáje zajistí nejen potfiebné welfare, neboÈ spokojená zvífiata jsou vÏdy odolnûj‰í k onemocnûním neÏ zvífiata strádající, ale v˘znamnû omezí moÏnost mnoÏení patogenních mikroorganismÛ (ve vlhku) a tím moÏnost infekce. Dostateãná velikost prostoru, resp. odpovídající koncentrace zvífiat, sníÏí v˘znamnû kontakty mezi jednotliv˘mi kusy, ãímÏ sníÏí i pravdûpodobnost pfienosu pÛvodcÛ onemocnûní. V ideálním pfiípadû se do stájí pfiesunují zvífiata zdravá, odãervená a vakcinovaná. Vakcinace ProtoÏe se proti respiraãním pÛvodcÛm pouÏívají pfieváÏnû inaktivované vakcíny, znamená to, Ïe zvífiata mají b˘t oãkovaná dvakrát, vût‰inou se 4t˘denním intervalem mezi jednotliv˘mi dávkami, minimálnû 2 t˘dny pfied pfiesunem. To vyÏaduje dobrou pfiípravu pfied ustájením. Ne v‰ichni chovatelé jsou schopni toto zvládnout. Nûktefií farmáfii volí kompromis, oãkování pouze jednou dávkou vakcíny.

56

Tady si ale musí uvûdomit, Ïe pfii prvním setkání s vakcínou se zvífie pouze seznamuje s antigeny pÛvodce a tvofií si pamûÈové buÀky, tvorba vlastních protilátek je minimální. AÏ pfii následném setkání s vakcínou dokonãuje svoji imunitní odpovûì a stává se tak plnû imunitnû kompetentní i pro pfiípad vlastní infekce. Pokud se tedy po první (a ãasto jediné) vakcinaci pfiesouvá zvífie do stáje, po setkání s patogenními viry a bakteriemi teprve dokonãí svoji imunitní odpovûì, ãasto i klinicky onemocní, i kdyÏ pak prÛbûh nemoci neb˘vá tak dramatick˘, jako u zcela nepfiipraveného zvífiete. Pokud chovatelé nemohou zvífiata vakcinovat pfied pfiesunem, napfiíklad ti, ktefií je zrovna nakoupili, mají men‰í volbu odborn˘ch postupÛ. Obecnû se v tûchto pfiípadech doporuãuje podat preventivnû antibiotika, aby zvífiata snáze zvládla infekci bakteriemi (Pasteurella multocida, Manheimia haemolytica), které pfii intenzivním d˘chání a stresu pfii transportu pronikly z nosních dutin do plic a dÛslednû sledovat zdravotní stav zvífiat. Existuje zde také moÏnost pouÏití Ïivé intranasální vakcíny pro stimulaci imunity proti virov˘m pÛvodcÛm. Intranasální Ïivé vakcíny navozují dobrou lokální odolnost (v horních d˘chacích cestách), celkovou odolnost (tj. tvorbu protilátek v krvi) v‰ak navodit neumí a jejich úãinnost je krátkodobá. Takové oãkování má tedy smysl pokud mÛÏe b˘t provedeno v období pfied pfiesunem, pozdûj‰í pouÏití je málo úãinné. Jak navodit dlouhodobou odolnost proti respiraãním onemocnûním Kromû v˘‰e uvedené optimalizace podmínek ustájení lze dlouhodobou specifickou odolnost docílit oãkováním zvífiete pfii dodrÏení doporuãeného klasického schématu, tj. vakcinace a revakcinace (dvû dávky vakcíny) v rozpûtí 4 t˘dnÛ (nedoporuãuje se zkracovat interval mezi vakcinacemi na ménû neÏ 3 t˘dny). Vakcinace by nemûla probíhat v dobû stresové zátûÏe, v pfiípadû v˘skytu nemoci apod. Ideálnû po odeznûní stresu ze zmûny prostfiedí, tj. 3 – 4 dny po pfiesunu. Preventivní podání antibiotik se doporuãuje pfii míchání zvífiat z rÛzn˘ch zdrojÛ, po nároãném transportu, ãi pfii v˘skytu nemocn˘ch zvífiat pfii naskladÀování. Jak vybírat vhodnou vakcínu Základem obsahu v‰ech vakcín proti respiraãním onemocnûním jsou viry

a to virus PI-3 (parainfluenza) a BRSV (bovinní respiraãní syncytiální virus), které jsou povaÏovány za primární pÛvodce onemocnûní respiraãního traktu. Nûkteré vakcíny obsahují je‰tû virus BVD-MD (bovinní virovou diarrhoeu), tyto vakcíny v‰ak nejsou vhodné pro chovy prosté BVD-MD. Nûkteré vakcíny obsahují i sloÏku bakteriální, nejãastûji pÛvodce Mannheimia heamolytica, ménû ãasto Pasteurella multocida. To jsou mikroorganizmy, které zpÛsobují nejvût‰í ‰kody. Ideální vakcínu proti tûmto patogenÛm se je‰tû nepodafiilo vyrobit, ale rozdíly jiÏ existují. Bakterie totiÏ mají obranné mechanismy, kter˘mi se brání pÛsobení imunitního systému hostitele, proto záleÏí na sloÏení vakcíny, tím je urãena její úãinnost. Chovatel by mûl vÏdy konzultovat se sv˘m veterinárním lékafiem, která vakcína a jaké vakcinaãní schéma je nejvhodnûj‰í pro jeho chov. Onemocnûní konãetin Velmi dÛleÏitou oblastí je zdravotní stav pohybového aparátu zvífiat. V období zimního ustájení jsou podmínky pro zdrav˘ v˘voj paznehtÛ zhor‰ené. DÛleÏit˘m prvkem preventivní ãinnosti je prÛbûÏné sledování stavu konãetin zvífiat bûhem celého roku a jejich o‰etfiení ve fixaãní kleci pfied zimním ustájením u zvífiat, jejichÏ stav to vyÏaduje. Stejnû tak je tfieba závaÏné pfiípady onemocnûní konãetin, zji‰tûné bûhem pobytu v zimovi‰ti, o‰etfiit. PfiestoÏe to není snadn˘ úkon, je potfiebn˘. Samozfiejmû se pfii jeho provádûní musí brát ohled na stádium bfiezosti krav a jejich celkov˘ zdravoní stav. CoÏ platí i u plemenn˘ch b˘kÛ, pro jejichÏ v˘kon ve stádu bûhem zapou‰tûní je závisl˘ na zdraví jejich konãetin. Mastitidy Mastitidy se vyskytují pfiibliÏnû v rozsahu 5–10 %, hlavnû u velk˘ch stád masného skotu. Jejich subklinick˘ prÛbûh ãasto uniká pozornosti chovatele. ·kodí postiÏené matce i odchovávanému teleti. Permanentní sledování mléãné Ïlázy chovan˘ch zvífiat a jejich vãasné odhalení (podle vzhledu vemene, odhánûní telete matkou) je základním pfiedpokladem k individuálnímu o‰etfiení postiÏen˘ch krav ve fixaãní kleci. Léãba se provádí intramamárními (do vemene podávan˘mi preparáty) a celkovû (subkutánnû, intramuskulárnû, ãi intravenóznû) podan˘mi

inejkãními pfiípravky. Jejich správné uÏívání a léãba závaÏnûj‰ích pfiípadÛ mastitid jsou záleÏitostí pfiivolaného veterinárního lékafie. Národní ozdravovací program od IBR NOP IBR je chovatelské vefiejnosti znám. Je z její strany také úãinnû plnûn. Byl na základû návrhu Spoleãné zdravotní komise svazÛ chovatelÛ skotu, pfii odborné spolupráci se Státní veterinární správou âR a Veterinárním ústavem veterinárního lékafiství v Brnû a za garance a spolufinacování Ministerstvem zemûdûlství âR zahájen 1. 1. 2006. Vlastní program má skonãit 31. 12. 2012. Vzhledem k tomu, Ïe do této doby nebude dokonãeno ozdravování v‰ech ãesk˘ch stád skotu, má b˘t metodika NOP IBR povinnû uplatÀována i v následném období (jehoÏ délka bude teprve urãena), jiÏ bez dotace ze strany státu. V souãasnosti je v âR evidováno nûkolik desítek tisíc krav s protilátkami proti viru IBR. Nepfiedpokládá se, Ïe by v roce 2012 bylo nafiizováno povinné vyfiazování tûchto zvífiat. Naopak je v zájmu v‰ech zainteresovan˘ch sloÏek spoleãnû pokraãovat v závûreãné fázi programu. Aktuální informace k prÛbûhu ozdravování lze nalézt na stránkách SVS âR. Parazitární onemocnûní Dal‰í v˘znamnou skupinou onemocnûní s ekonomick˘m dopadem na produkci (ãasto svojí subklinickou formou, nûkdy váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem, spojen˘m se ztrátami produkce i samotn˘ch zvífiat) jsou parazitózy. Bûhem pobytu v zimovi‰ti (mj. bûhem odchovu telat pfied vyhnáním stáda na pastvu) se mohou intenzivnû ‰ífiit. Importy plemenného materiálu pfiedev‰ím ze zemí s vysok˘m statusem pastevních parazitóz vytvofiily nebezpeãí opûtovného nárÛstu pfiedev‰ím tûch parazitóz, které byly v minulosti zcela nebo pfieváÏnû utlumeny. Jednalo se pfiedev‰ím o ekonomicky nejzávaÏnûj‰í parazitózy jako fasciolóza, tasemniãnatost, plicní a gastrointestinální helmintózy. Geografické a klimatické podmínky na‰eho území a jeho ãlenitost vytváfií v‰ak trvale velmi pfiíznivé podmínky pro jejich uplatnûní. Endoparazitózy Endoparazitózy zahrnují protozoární onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi protozoárními onemocnûními má nej-

vût‰í v˘znam kokcidióza telat. Pro zdraví skotu má v˘znam ãeleì Eimeridae a její dva rody Eimeria a Isospora. V souãasné dobû je u skotu potvrzeno 12 druhÛ Eimerií. Klinické pfiíznaky se nejãastûji objevují u nûkolikamûsíãních telat.Typick˘ je tûÏk˘ prÛbûh onemocnûní s krvav˘m prÛjmem, mnohdy doprovázen˘m nervov˘mi poruchami a zv˘‰enou tûlesnou teplotou. Úhyny telat pfii tomto onemocnûní jsou ãasté. Zvífiata, jeÏ onemocnûní pfiekonají zaostávají v rÛstu, jsou vyhublá. Diagnostika onemocnûní je zaloÏena na nálezu oocyst ve v˘kalech telat a u uhynul˘ch zvífiat na vy‰etfiení obsahu stfiev. K léãbû doporuãené moderní preparáty jsou uvedeny na facebooku. Prevence kokcidiózy se fiídí individuálními podmínkami na farmû. Hlavním krokem je nedrÏet telata v prostfiedí se silnou kontaminací vajíãky kokcidií. Ektoparazitózy Ektoparazitózy jsou onemocnûní vyvolané ãlenovci. Z více neÏ jednoho milionÛ znám˘ch druhÛ je asi 40 % ‰kÛdcÛ se zásadním zdravotním a veterinárním v˘znamem. Jejich patogenní pÛsobení u zvífiat se projevuje vût‰inou onemocnûními kÛÏe, dále sáním krve a jako pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímé pÛsobení ãlenovcÛ jako znám˘ch pfiena‰eãÛ více neÏ 50 virov˘ch, bakteriálních, protozoárních a helmintózních infekcí se uskuteãÀuje jednak formou inokulativní, tj. vbodnutím pfii sání apod. nebo kontaminativní tj. nepfiímo z exkrementÛ nebo v˘mû‰kÛ jednak pasivním pfienosem nebo po rozmáãknutí a vetfiení do kÛÏe nebo sliznic. Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme do dvou základních skupin a sice na akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi roztoãe a entomózy vyvolané hmyzem. Z akaróz je – zejména v období zimního ustájení – nejzávaÏnûj‰ím onemocnûním svrab (pra‰ivina), koÏní onemocnûní vyvolané zákoÏkami, z nichÏ u na‰eho skotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Psoroptes a Chorioptes. Demodikóza (trudníkovitost) je onemocnûní roz‰ífiené celosvûtovû u vût‰iny savcÛ. PÛvodcem je pro skot specifick˘ druh Demodex bovis, vnikající hluboko do chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz. V˘znamn˘mi ektoparazity u skotu jsou i v‰enky a v‰i, permanentní ektoparazité s pfiísnou hostitelskou specifitou. Mallofagózu zpÛsobuje u skotu v‰enka tufií. Ve‰ telecí mûfií 2–3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku,

bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen, ve‰ dobytãí dosahuje aÏ 4,5 mm napadá star‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolí báze rohÛ, oãí, mulce a na ocase. V‰i jsou obligátní hematofágové, v˘mû‰ky jejich slinn˘ch Ïláz vyvolávají v místû sání hypersenzitivní reakci, vznikají papuly a pustuly a následnû siln˘ pruritus, kter˘ zvífiata trvale zneklidÀuje. Souãasnou situaci na úseku roz‰ífiení jednotliv˘ch ektoparazitóz v âR vzhledem vzhledem k absenci centrální registrace není snadné úplnû podrobnû popsat. RovnûÏ tak laboratorní diagnostika nepostihuje jejich skuteãné roz‰ífiení, protoÏe pouze ãást vzorkÛ a koÏních zmûn je zasílána k vy‰etfiení. Nicménû zejména v dÛsledku importÛ ze zemí s vysok˘m statusem parazitóz je nutno pfiedpokládat stejnou úroveÀ v˘skytu a zdravotního v˘znamu ektoparazitóz jako je tomu u helmintóz a protozoóz. Ochrana stád pfied onemocnûními vyvolan˘mi ektoparazity pfiedpokládá cílené a ekonomické vyuÏití registrovan˘ch ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe jejich neodborná aplikace mÛÏe pfiedstavovat i riziko pro zdraví lidí a zvífiat a Ïivoãi‰né produkty, je vÏdy nutno pfiísnû dodrÏovat doporuãené metodické pokyny a ochranné lhÛty. Trichofytóza Trichofytóza (herpes, opar lysiv˘) je vysoce infekãní onemocnûní skotu, pfienosné i na ãlovûka, zpÛsobováné patogenními druhy plísní rodu Trichophyton, jejichÏ spóry jsou velmi odolné v prostfiedí. Projevuje se tvorbou ‰upin, krust a skvrn na kÛÏi. PrÛvodním jevem je vysoká svûdivost. Má chronick˘ charakter. Nejvnímavûj‰í jsou telata od tfií mûsícÛ. Pfii vzniku nákazy se jako predispoziãní faktory uplatÀují zv˘‰ená koncentrace zvífiat ve stáji, vysoká vlhkost vzduchu, zneãi‰tûná podest˘lka a dal‰í faktory, typické pro zimní ustájení masného skotu. K terapii onemocnûní se lokálnû pouÏívají antimykotika, nejãastûji se v‰ak opakovanû pouÏívají zv˘‰ené dávky Ïivé vakcíny. K prevenci a profylaxi onemocnûní slouÏí zv˘‰ená úroveÀ dezinfekce stájového prostfiedí chovu, dodrÏování zoohygienick˘ch zásad, kvalitní v˘Ïiva, vakcinace v‰ech ustájen˘ch kusÛ od 3 mûsícÛ vûku a dÛsledná karenténa nakupovan˘ch zvífiat. Pokraãování ãlánku je pfiipravováno do dal‰ího ãísla Zpravodaje âSCHMS.

57

Počet narozených telat v období od 1. 10. 2010– 30. 9. 2011

Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS

58

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní

59

Telení dle měsíců

Počet narozených telat v KUMP od 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011

Odchov b˘kÛ u chovatele Hlavním dokumentem, kter˘ uvádí závazná pravidla pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu je „Metodika odchovu plemenn˘ch b˘kÛ“, která byla schválena rovnûÏ i Ministerstvem zemûdûlství. Odchov u chovatele se pak fiídí Pravidly pro odchov u chovatele, které byly schváleny grémiem Rad plemenn˘ch knih dne 18. srpna 2009. Oba tyto dokumenty jsou volnû pfiístupné na webov˘ch stránkách svazu v sekci legislativa/âSCHMS. U odchovu u chovatele platí, Ïe je nutné na adresu plemenné knihy âSCHMS (Kopeck˘ Jan, Osík 201, 569 67 Osík) zaslat v daném termínu pfiihlá‰ku vãetnû osvûdãení DNA. Pokud nebudou v daném termíny dokumenty dodány, není moÏné b˘ka do odchovu zafiadit. Termíny jsou stanoveny následovnû:

I. turnus do 31. 12. II. turnus do 28. 2. III. turnus do 31. 5.

Pravidla pro odchov b˘kÛ u chovatele V‰eobecnû Odchov mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ je kromû odchovu na uznaném testaãním zafiízení (OPB) realizován i formou odchovu u chovatele. V˘sledky odchovu jsou podkladem pro selekci a v˘bûr b˘kÛ masn˘ch plemen do plemenitby. Za odchov u chovatele je povaÏován i odchov b˘ka (b˘kÛ) u nového majitele b˘ka (b˘kÛ). Zafiazení do odchovu B˘ci pocházejí z chovÛ zapojen˘ch do KUMP – metoda „A“ a splÀují v‰echny poÏadavky stanovené radou PK pro dané plemeno. PÛvod b˘ãka u nového majitele musí b˘t doloÏen Potvrzením o pÛvodu vãetnû Osvûdãení o DNA s v˘sledkem „PÛvod b˘ãka souhlasí s uveden˘mi rodiãi“. Odchov b˘kÛ u chovatele probíhá turnusov˘m zpÛsobem mimo plemen HI a GA. Termíny turnusÛ vyhla‰uje Grémium pfiedsedÛ rad PK. B˘ci se do odchovu u chovatele zafiazují po odstavu na základû písemné pfiihlá‰ky zaslané na PK âSCHMS Praha v termínu jí urãeném, tato pfiihlá‰ka musí b˘t doloÏena Zji‰Èování hmotnosti a tûlesn˘ch rozmûrÛ

Hmotnost Hmotnost je zji‰Èována pracovníkem âSCHMS ve 365 dnech vûku dle platné metodiky KUMP na konci období odchovu (datum váÏení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).

Tûlesné rozmûry Z tûlesn˘ch rozmûrÛ je pracovníkem âSCHMS zji‰Èována v˘‰ka v kfiíÏi ve vûku 365 dnÛ +/– 15 dnÛ (v˘‰ka v kfiíÏí ve vûku 365 dnÛ v‰ak není podmínkou) na konci období odchovu (datum mûfiení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).

Pfiíprava na základní v˘bûr Spoãívá v zaji‰tûní spolehlivé a bezpeãné ovladatelnosti b˘ka. Nosní krouÏek musí b˘t nasazen ke dni základního v˘bûru. Pfiedvedení b˘ka musí b˘t v souladu s pfiedpisy bezpeãnosti práce, tzn. je povoleno pouÏití pouze vodící tyãe, která se zapíná do nosního krouÏku. Dojde-li k vytrÏení nosního krouÏku, musí b˘t b˘k pfiedveden dvûma o‰etfiovateli na ohlávce o dvou lonÏích. Hodnocení odchovu u chovatele Je provádûno centrálnû âSCHMS. V˘sledky rÛstové schopnosti a hodnocení zevnûj‰ku jsou zpracovány matematicko-statistick˘mi metodami a slouÏí pro selekci b˘kÛ pfii základních v˘bûrech.

Selekãní kritéria Jsou stanovena âSCHMS na základû ‰lechtitelsk˘ch programÛ. Jedná se o: – b˘k musí splÀovat poÏadavky standardu plemene – lineární hodnocení minimálnû 4 body ve v‰ech ukazatelích – minimální index pfiírÛstku od narození do v˘‰e – 1 smûrodatné odchylky od prÛmûru vrstevníkÛ (mimo b˘kÛ plemene HI a GA) Po dokonãení ovûfiovacích v˘poãtÛ bude index pfiírÛstku od narození nahrazen RPH pro pfiírÛstek od narození. Limity selekãních kritérií, jejich pfiípadné doplnûní nebo zmûnu stanovují jednotlivé rady plemenn˘ch knih a vyhla‰uje je grémium pfiedsedÛ rad PK.

Základní v˘bûry Základního v˘bûru b˘kÛ u chovatele se úãastní b˘ci pfiihlá‰ení k tomuto odchovu a splÀující podmínky pro pfiedvedení k v˘bûrové komisi. V˘bûr b˘kÛ je realizován u majitele zvífiat, pfiípadnû formou svodu. Místo a datum v˘bûru nebo svodu stanovuje âSCHMS Praha.

61

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB

* poãty b˘kÛ jsou na zaãátku pfiípravného období

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB). Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.

Naskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného období I. turnus 2011–2012

62

Medvûdí tlapa Recept, který Vám dnes představíme, je relativně známý, ale často různě modifikovaný. Svůj název – medvědí tlapa – dostal podle tvaru, jaký maso po tepelné úpravě připomíná. Postup přípravy je vcelku jednoduchý, jen předpokládá, že maso, které budete používat, bude vyzrálé. Dobrou chuť!

Budeme potřebovat: • • • • • • • •

4 plátky masa z vysokého roštěnce 2 vejce 4 větší stroužky česneku strouhanku hladkou mouku sůl pepř olej

Jako příloha: • brambory na různé způsoby • pečivo • dle vlastních chutí a možností

Postup: Plátky masa rozklepeme paličkou na tenko, osolíme, opepříme a potřeme rozetřeným česnekem. Obalíme klasicky v hladké mouce, rozšlehaných vejcích a ve strouhance. Zprudka osmažíme na rozpáleném oleji. Vhodnou přílohou jsou šťouchané brambory se zelenou cibulkou.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ