âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. • B¤EZEN 2009 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Principy v˘bûru selekãních znakÛ • Japonské hovûzí: maso wagyu • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m a evropsk˘m chovatelÛm masného skotu – IV. díl • Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu • Hovûzí bez patogenÛ • Kontrola uÏitkovosti masného skotu v uplynulém období

Vážené chovatelky a chovatelé, více než dva měsíce roku 2009 jsou sice již za námi, ale vzhledem k tomu, že toto je první letošní číslo svazového zpravodaje, považuji za vhodné, abych vám touto cestou znovu všem popřál v letošním nelehkém roce mnoho pracovních, ale i osobních úspěchů. A ač se to nepíše zrovna snadno, lze asi opravdu předpokládat, že tento rok nebude patřit mezi ty nejlepší, a to se rozhodně životním názorem neřadím mezi pesimisty. I přesto, že i v sektoru masného skotu se potýkáme s mnoha problémy jako je klesající cena zástavu či problémy kolem vakcinace proti bluetongue, nedošla naštěstí situace až tak daleko jako v případě chovatelů dojného skotu, kde lze jednoznačně hovořit o krizi. Nicméně, i když situaci považujeme za velmi vážnou a jsme si plně vědomi, že pro mnohé podniky je skutečně likvidační, musíme hájit zájmy našich členů, a to jsou chovatelé masného skotu resp. skotu bez tržní produkce mléka. Z toho vyplývají některá naše stanoviska, která považujeme za nutné sdělit, i když se chovatelům dojeného skotu mohou jevit jako hyenismus či snaha o parazitování na jejich problémech. Mohu všechny ujistit, že toto rozhodně není naším cílem a že naše úsilí je naprosto jasné – citlivou a vhodnou formou upozornit na to, že i odvětví chovu masného skotu má své problémy a že je nutné tyto problémy minimálně vnímat a brát na ně při rozhodování ohled. Ale, abych tuto část editorialu zakončil skutečně optimisticky, vypůjčím si slova jednoho chovatele, který na obligátní otázku jak se má, odpovídá slovy: „Kéž by ta bída trvala ještě aspoň 20 let“. Věřme jen, že to nebylo jen ironické povzdechnutí nad současnou neutěšenou situací. A co nás čeká v nadcházejícím období? Události více méně tradiční, svým obsahem však vždy jedinečné a neopakovatelné. V druhé půlce dubna odstartuje téměř měsíční maratón prvního turnusu výběrů plemenných býků následovaný po ani ne měsíční pauze v červnu turnusem druhým (termíny najdete v druhé části zpravodaje). Bezprostředně po jeho skončení nás pak čeká událost, která by určitě měla patřit k těm příjemnějším v letošní roce – národní výstava hospodářských zvířat. Ta se letos poprvé uskuteční v Brně kam se přesouvá z Přerova. Detaily uvádět nebudu, ty najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. A tou třetí akcí, která se může nyní zdát jako ještě velmi vzdálená, je svazová výroční členská schůze. Ta letošní bude výjimečná tím, že to bude schůze volební na které budete svým hlasem z kandidátů vybírat chovatele na post předsedy svazu, ale také členů revizní komise. Chci vás proto požádat, abyste v průběhu roku napříč kluby diskutovali i tuto otázku a případně ze svého středu navrhli vhodné kandidáty, kteří by se na podzim zapojili do „klání" o svazové představitele na další čtyřleté období. Na závěr mi dovolte, jako každý rok, popřát šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky do svých stád a všem pohodu a klid ve vaší práci a úspěšné zakončení období telení. Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2009 – roãník XVI.

O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... 4 Aktivity âSCHMS 2008/2009..................................................................... 5 Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu...................................................... 6 Asociace chovatelÛ riggit gallowayÛ.......................................................... 9 Principy v˘bûru selekãních znakÛ.............................................................. 10 Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky Brno 2009 ... 13 Jak se Ïije evropsk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................... 14 Andrew Elliot: ¤íkají o mnû, Ïe jsem podivín ........................................... 14 Martin Korti‰ (Farma Drochov): Jak se chováte ke zvífiatÛm, tak se ona budou chovat k vám.............................................................. 18 Japonské hovûzí: maso wagyu ................................................................... 21 Kontrola uÏitkovosti masného skotu........................................................... 24 Hovûzí bez patogenÛ ................................................................................. 28 Bakteriální choroby skotu (II. ãást) ............................................................. 31 Skot, KBTPM, ovce a kozy ve svûtû, v EU a v âR ...................................... 38 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2009 ..................................... 44 Recept – Hovûzí plátky po fiecku ............................................................... 46

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Karel ·eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Moravia ZL Cheb s.r.o. (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Agromap a.s., farma Zavlekov (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Národní dotace v roce 2009 V pÛlce mûsíce února Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo „Zásady pro poskytování dotací pro rok 2009“. Oproti loÀskému do‰lo ke zv˘‰ení maximální sazby za KU (titul 2.A.e.1.a) ze 70 Kã na 95 Kã. V‰echny ostatní tituly t˘kající se podpor masného skotu jsou buì zcela nebo témûfi identické jako v pfiedchozích letech. Dotaãní tituly 2.A.c. na nákup plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu, 2.A.d. na podporu ET a 2.A.e.2.f. na kladnû provûfiené zlep‰ovatele byly zru‰eny jiÏ v roce 2008. V této souvislosti upozorÀujeme, Ïe jiÏ v loÀském roce do‰lo k úpravû dotaãního titulu na ozdravování od paratuberkulózy, kdy je moÏné Ïádat o dotaci na sérologické vy‰etfiení (do 35 Kã za jedno vy‰etfiení). Tento krok smûfioval k tomu, aby byli chovatelé více motivováni zapojit se do provádûní systematického monitorování stavu jednotliv˘ch stád. Vzhledem k tomu, Ïe tento program byl vyuÏíván velmi málo, hrozí, Ïe mÛÏe b˘t do budoucna zru‰en. Apelujeme proto na chovatele, ktefií mají zájem paratuberkulózu ve svém chovu fie‰it, aby si zpracovali individuální ozdravovací program, neboÈ ten je podmínkou k uznání dotace.

âlenské pfiíspûvky v roce 2009 V posledním loÀském ãísle na‰eho zpravodaje jsme v‰em ãlenÛm âSCHMS a PK poslali spolu s prÛvodním dopisem a potvrzením o úhradû poplatku také sloÏenku na úhradu ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ na rok 2009. Velmi dûkujeme v‰em, ktefií ãlensk˘ vklad za tento rok jiÏ uhradili. ZároveÀ tuto povinnost pfiipomínáme tûm, od kter˘ch platba do této doby nepfii‰la,

Zmûna v evropsky v˘znamn˘ch lokalitách (EVL) soustavy Natura 2000 V souãasné dobû je zpracováno Ministerstvem Ïivotního prostfiedí nafiízení vlády, kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 132/2005 Sb., kter˘m se stanoví národní seznam evropsky v˘znamn˘ch lokalit (EVL). Navrhované nafiízení vlády pfiedkládá k doplnûní národního seznamu celkem 245 nov˘ch EVL. Ve 29 pfiípadech dochází k velkému roz‰ífiení stávajících EVL spolu se zmûnou kódu EVL, u 176 stávajících EVL dochází ke zmûnû, aniÏ by do‰lo ke zmûnû kódu, pfiiãemÏ zmûna je navrÏena ve smyslu doplnûní pfiedmûtu ochrany, zmûny rozlohy EVL, zmûny navrÏené kategorie zvlá‰tû chránûn˘ch území, pfiípadnû zmûny názvu EVL. V pfiedkládaném nafiízení se navrhuje také 32 EVL k vyfiazení z národního seznamu, a to z dÛvodu zániku pfiedmûtu ochrany. Vzhledem k tomu, Ïe u tûchto lokalit existují z pohledu zemûdûlské v˘roby v˘razná omezení napfi. v mnoÏství dusíku, doporuãujeme v‰em chovatelÛm, aby si v rámci LPISu zkontrolovali, zda u jejich pozemkÛ nedo‰lo k zmínûnému roz‰ífiení ãi zmûnû EVL. Souhrnn˘ pfiehled v‰ech karet nov˘ch a mûnûn˘ch EVL a pfiehledová tabulka v‰ech nov˘ch a mûnûn˘ch EVL s detailním vypsáním zmûn jsou dostupné na webové adrese: http://www.mzp.cz/natura/index.html

4

Ïe termín úhrady je do 31. bfiezna. Pokud do tohoto data nebudou ãlenské poplatky uhrazeny, vystavujete se nebezpeãí, Ïe budete v souladu se stanovami ze svazu vylouãeni. V pfiípadû jak˘chkoliv nejasností kontaktujte sekretariát svazu, rádi vám poskytneme potfiebné informace.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 12. 2008 Agrodelikates s. r. o., Tachov Zemûdûlské druÏstvo OPA¤ANY, Stádlec MILͤE COUNTRY SPORTS s. r. o., Tachov ZEFA Levínská Ole‰nice a. s., Jilemnice TomበPustka, Îenklava Marie Marková, âastonín - Zachotín IDANIA, spol. s. r. o., Îìár, Jesenice Ing. Franti‰ek Bytel, Pancífi, Îelezná Ruda SACH s. r. o., Vla‰im Kukburg Capital a. s., Vonoklasy DANIMPEX TRADE INTERNATIONAL s. r. o., Dolní Bousov Jifií Lux, Vlkov, Litomy‰l Jaroslav KofroÀ ml., Zbislav, Milevsko SHOWA ELECTRONICS s. r. o., Srbeã Kamil Indrák, Hodslavice, Nov˘ Jiãín Farma Opatov s. r. o., Opatov v âechách Zdenka Poláková, Dolní Libochová, StráÏek Ing. Anna Marcinková, Dobfiejovice Milu‰e Mikulenková, Îivotice u Nového Jiãína Jaroslav Nûniãka, Janova Ves, Kaplice FRB HIGHLAND s. r. o., Vinohrad, Ostrava, Stará Bûlá EASTLAND, s. r. o., Radostná pod Kozákovem Katefiina Grégrová, Topûlec, Písek Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín

Aktivity âSCHMS 2008/2009 Prosinec 1. 12. 4. 12. 10. 12. 16. 12. 17. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko) schÛze ãlenÛ klubu Charolais (Hradi‰tko) schÛze ãlenÛ klubu Blonde d’Aquitaine (Jimramovské Pavlovice) Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha) konference „Genetické zdroje“ + slavnostní otevfiení genetické banky v Hradi‰tku pod Medníkem

Dal‰í prosincové aktivity:

• Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2009 • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2009

Leden 5. 1. 7. 1. 13. 1. 23. 1. 27. 1. 29. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko) v˘stavní v˘bor – Brno (Malát, Kopeck˘, Kriegler) fieditel se zúãastnil semináfie na téma léãiva v chovech hospodáfisk˘ch zvífiat (Skalsk˘ DvÛr) schÛze ãlenÛ klubu Gasconne, Salers (Praha-Uhfiínûves) schÛze ãlenÛ klubu Limousine (Buãick˘ Ml˘n) fieditel se zúãastnil odborného semináfie „Co teì a co potom – ãeské zemûdûlství 2009 – 2015“ (Îìár nad Sázavou)

Dal‰í lednové aktivity:

• Publikování plemenn˘ch hodnot 12/2008 • âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009

Únor 2. 2. 3. 2. 4.– 5. 2. 1.– 4. 2. 18. 2. 19. 2. 19. 2. 24. 2. 25. 2.

jednání se zástupci Asociace chovatelÛ masn˘ch plemen o spolupráci (Malát, Kopeck˘) pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko) fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Ministerstvem zemûdûlství na téma horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastí (Kochánov) v˘stavu a aukce v Perthu, náv‰tûva skotsk˘ch chovÛ (¤ehofiová) v˘stavní v˘bor – Brno (Malát, Kopeck˘, Kriegler) fieditel se zúãastnil jednání o problematice kontrol Cross compliance (âeská Lípa) schÛze ãlenÛ klubu Galloway, Highland (Pfiední Zvonková) jednání spoleãné zdravotní komise svazÛ chovatelÛ skotu (Hradi‰Èko) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)

Dal‰í únorové aktivity:

• âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2008 (Kopeck˘, Malát) • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009 • âlánek „Masn˘ skot v roce 2008“ Agromagazín 2/2008 (¤ehofiová) • Kontrola BOZP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009

5

Jarní aukce 2008 – naposledy v Perthu Jana ¤ehofiová, âSCHMS Ve dnech 2. a 3. února tohoto roku byla ve skotském Perthu naposledy k vidûní svûtovû proslulá Aukce b˘kÛ („Perth Bull Sales“), která se jako bûhem mnoha posledních let, konala v Perthském zemûdûlském centru. V samotném mûstû se aukce uskuteãnila jiÏ po stopadesáté. Od fiíjna 2009 se draÏby b˘kÛ pfiesunou do nov˘ch prostor, patfiících spoleãnosti United Auctions, leÏících poblíÏ mûsta Stirling, 30 mil jihozápadnû od Perthu. Stirling není, co se aukcí t˘ká, Ïádn˘m nováãkem, má vybudovanou povûst. Je znám˘m prodejním místem, kde probíhají draÏby nûkolikrát roãnû. Doposud se v‰ak specializoval spí‰e na men‰í hospodáfiská zvífiata, zejména ovce. United Auctions se do nûj z Perthu pfiesouvá z ekonomick˘ch dÛvodÛ – namísto stávajících dvou, bude mít jedno zrenovované draÏební místo. VraÈme se ale do Perthu, do míst, kde se nejedna událost zapsala do chovatelské historie. Aukci pfiedcházelo hodnocení zvífiat. Vût‰inu tvofiili zástupci plemene Abereen Angus, na které jsme se soustfiedili i my, jako náv‰tûvníci, a proto budu hovofiit pfiedev‰ím o nich. Dal‰í plemena, která mohli náv‰tûvníci vidût, byla

❒ Pomůcky k přípravě zvířat před předvedením (foto: Jana Řehořová)

6

❒ Býk plemene shorthorn (foto: Jana Řehořová)

shorthorn, pÛvodní plemeno, jehoÏ pÛvod se datuje do jihov˘chodní Anglie 18. století (dnes se plemeno chová v anglicky mluvících zemích a JiÏní Americe), dále bylo pfiítomno nûkolik zástupcÛ plemen limousine, salers a blonde d’Aquitaine, belgického modrého a plemene luing, vzniklého zkfiíÏením plemen highland a shorthorn. V˘stavní hala byla volnû pfiístupná, nevybíralo se Ïádné vstupné. Vût‰inu z ní zabíraly otevfiené kotce se zvífiaty. Stánky s chovatelsk˘mi potfiebami by se daly spoãítat na prstech jedné ruky. Pro na‰ince byla pfiekvapivá moÏnost volného pohybu v tûsné blízkosti zvífiat. U vchodu visela cedule, upozorÀující na vstup do oblasti s dobytkem a na zv˘‰enou pozornost, ale v‰e ostatní bylo na náv‰tûvnících. Nebylo ãeho se obávat, v‰echna zvífiata byla velice krotká. Bylo moÏné si zblízka prohlédnout pfiípravy pfied nástupem do pfiedvadi‰tû, které probíhaly pfiesnû, jak bylo k vidûní na loÀském podzimním kursu pofiádaném Angusskou asociací, kde na‰e chovatelé dva brit‰tí farmáfii uãili, jak pfiipravovat zvífiata na v˘stavy (více v ãlánku „Uãíme se…“ ve Zpravo-

daji 4/2008). A nyní jsme mûli moÏnost shlédnout v‰echny procedury doopravdy: mytí, foukání, stfiíhání, tuÏení, sprejování kopyt a pfiiãerÀování speciálním m˘dlem – jeden kus pûknûj‰í neÏ druh˘ a v‰echny samozfiejmû pfiedvádûné na ohlávce. První den byli pfiedvedeni a ohodnoceni angusské jalovice a b˘ci. Jalovice se hodnotily ve tfiech kategoriích, dohromady v rozmezí 31 – 17 mûsícÛ a mlad‰í. Celkovou ‰ampiónkou se stala Craigisla Joyce F289, narozená 12.6.2006, po otci Jeremy Eric z Bridgefootu (FBB.X3.23), která byla následnû v aukci vydraÏená za 3000 guinejí. U b˘kÛ bylo rozdûlení do kategorií sloÏitûj‰í. B˘ci ve vûku 26 aÏ 17 mûsícÛ a mlad‰í byli rozdûleni do 15ti tfiíd, z nichÏ vÏdy z pûti se volil ‰ampión, tzn. senior ‰ampión (tfiída 1– , vûk 26–22 mûsícÛ), ‰ampión stfiední tfiídy (tfiída 6–10, vûk 22–21 mûsícÛ) a junior ‰ampión (tfiída 11–15, vûk 20– 7 mûsícÛ a mlad‰í). Ze stanoven˘ch tfiech ‰ampiónÛ byl vybrán ‰ampión celkov˘, kter˘m se stal b˘k Ellin Evermore G354, narozen˘ 13. 3. 2007, po otci Wedderlie Net Profit E916. Zajímavostí je, Ïe v kaÏdé tfiídû

❒ Poslední úpravy před vstupem do koralu (foto: Jana Řehořová)

se pofiadí urãovalo do pátého místa. ·ampión kategorie (senior, stfiední tfiída, junior) se poté urãil z tûch, ktefií obsadili první místa. Spolu s ‰ampiónem (kategorie i celkov˘m) se zároveÀ volil jeho zástupce (tzv. „Reserve“). Vítûzné kusy byly na místû ocenûny stuÏkami. Tent˘Ï den pfii slavnostní veãefii, pofiádané místní Angusskou asociací, byly jejich majitelÛm pfiedány poháry, které jsou v‰ak „putovní“ a musí b˘t tedy dle tradice navráceny, a to pfied 1. lednem 2010. Odpoledne po probûhlém hodnocení pfii‰la dle programu na fiadu draÏba jalovic a nehodnoce-

n˘ch prvotelek s telaty. Nejvy‰‰í cenu v hromadném prodeji jalovic (6000 guinejí) dali kupci za 10ti mûsíãní Devron Elize H232, po otci Young Dale Dudley 26M, vítûzku ve své tfiídû (jalovice ve vûku 17 mûsícÛ a mlad‰í). Z kategorie prvotelek vynesla majiteli nejvíce penûz (7500 guinejí) dvouletá Wedderlie Karossa F315 (po otci Aynho Rossiter Eric B125) s b˘ãkem narozen˘m 19.8.2008 (po otci Wedderlie Black Beau F248). Druh˘ den ráno jsme se pfii‰li podívat netrpûlivû oãekávanou aukci anguss˘ch b˘kÛ, kvÛli které sem váÏila cestu vût‰ina pfiítomn˘ch. Nabízeno bylo cekem 242 b˘kÛ ve stáfií 12 aÏ 24 mûsícÛ. DraÏilo se symbolicky v guinejích, které jsou smûnn˘m kursem témûfi shodné s librami, bûÏn˘m britsk˘m platidlem (1 guineje = 1,05 libry). Vyvolávací ceny zaãínaly u vût‰iny b˘kÛ na 1000 guinejí, coÏ je pfii souãasném kursu kolem 30 000 Kã. U b˘kÛ, ktefií získali pfiedchozí den ocenûní, se zaãínalo na 1500 guinejích. PrÛbûh samotné draÏ-

❒ Všechny kusy byly předvedeny na ohlávce (foto: Jana Řehořová)

by byl velice dynamick˘ a pro nûkoho, kdo se úãastnil poprvé (jako tfieba já) se jednalo o velice zajímav˘ a netradiãní záÏitek. DraÏba jednoho kusu trvala, pro pfiedstavu, v prÛmûru minutu a pÛl. Aukãní halu lze popsat jako divadlo se stupÀovit˘m pÛlkruhov˘m hledi‰tûm. V‰echna místa byla do posledního obsazena, a kdo se neve‰el, stál pfied uliãkou, kterou vcházeli b˘ci do pfiedvadi‰tû. Pfiítomno mohlo b˘t více neÏ 600 lidí. Plácaãky, na které jsme u nás zvyklí, se zde nepouÏívaly. Kupci se museli pfied aukcí pouze zaregistrovat. Navy‰ování cen probíhalo tak, Ïe zájemce

❒ Šampion střední třídy – býk Lockerly Legolas G850, který byl vydražen za nejvyšší cenu: 24 000 guinejí (foto: Jana Řehořová)

7

❒ Krmné směsi (foto: Jana Řehořová)

pouze zvedl ruku a nav˘‰il tak ãástku o 100, u lep‰ích b˘kÛ o 200 guinejí (nûkdy i o více, dle dohody). Ceny b˘kÛ se pohybovaly od 2000 do 13 000 guinejí. Nad 20 000 se ceny vy‰plhaly vyjímeãnû. Pokud se cena nedostala na minimálnû 2000 guinejí, majitel draÏeného b˘ka, kter˘ stál po dobu jeho prodeje v blízkosti draÏitele, prodej odmítl a b˘k se vrátil domÛ. Pro ãeského diváka bylo zajímavé vidût, v jak malém poãtu zde byli zastoupeni ãervení zástupci plemene AA a pokud ano, tak za jak nízké ceny byli vydraÏeni (pokud tedy vÛbec). Priority zdej‰ích kupcÛ byly zfiejmé – klasická ãerná zvífiata. Nejvy‰‰í ãástku byl kupec ochoten dát za 21 mûsícÛ starého b˘ka jménem Lockerly Legolas G850 (po otci Idveis Euris B112), kter˘ se stal ‰ampiónem stfiední tfiídy, a to 24 000 guinejí (760 000 Kã). Dvoulet˘ b˘k Ellin Evermore

❒ Aukce jalovic (foto: Jana Řehořová)

8

G354, kter˘ získal ocenûní senior ‰ampion a nejvy‰‰í titul celkov˘ ‰ampion byl z aukce staÏen, neboÈ majitelÛm se zdálo nabízen˘ch 12 000 guinejí (380 000 Kã) málo. V sále na chvíli vzniknul rozruch, ale vlastník vyuÏil svého práva a nedlouho po aukci uÏ mûl b˘k nového majitele, kter˘ za nûj sloÏil 16 000 guinejí (pfies 500 000 Kã). Aãkoli v leto‰ním roce nepadnul rekord v nejv˘‰e zaplacené ãástce, vysoké nabídky ‰lechtitelÛ i komerãních kupcÛ vytvofiily nov˘ rekord v prÛmûrné cenû, za kterou se angu‰tí b˘ci na jarní v˘stavû v Perthu prodávali. Sedmimístné cifry a 42 cen na úrovni 5000 guinejí a více posunuli prÛmûr na 4921 liber za 129 b˘kÛ ve srovnání s 4104 librami za 152 b˘kÛ prodan˘ch v loÀském roce a pfiedchozím rekordem 4357 liber za 141 b˘kÛ prodan˘ch v roce 2007. S leto‰ním poãtem 51 neprodan˘ch b˘kÛ, byla úspû‰nost prodejÛ vy‰‰í neÏ 70 %. Aukce trvala ãtyfii hodiny a pozornost kupcÛ byla po celou dobu stejná; vy‰‰í cifry padaly ve druhé ãásti, kdy se nabízeli mlad‰í b˘ci lep‰í kvality. Statní, dobfie stavûní b˘ci se prodávali snadno a komerãní kupci byli ochotní jít aÏ na cenu 9000 guinejí za nejlep‰í kusy. Na závûr pfiiná‰íme hodnocení dvou v˘znamn˘ch osobností.

❒ Anguský býk Lidnertis Evulse prodaný v Perthu v roce 1963 za rekordních 63 000 liber (foto: Jana Řehořová)

❒ Aukce býků (foto: Jana Řehořová)

Nov˘ president Skotské angusské asociace William McLaren se nechal sly‰et, Ïe obû strany – ‰lechtitelé i komerãní kupci zaplatili pûkné peníze za pûkné b˘ky. „Vysoká úspû‰nost prodejÛ mluví sama za sebe“, fiekl McLaren. „Bylo mnoho seriózních kupcÛ, hledajících dobrého b˘ka a siln˘ komerãní tlak dostal v‰echny v˘borné b˘ky ke sv˘m cenov˘m hranicím.“ DraÏitel, David Leggat, v˘konn˘ pfiedseda spoleãnosti United Auctions, pochválil celkovou kvalitu b˘kÛ, která byla podle nûj nejlep‰í, jakou kdy v Perthu vidûl: „âetné zastoupení bylo jak na stranû poptávky, tak nabídky – mnoho zájemcÛm o koupi kvalitního b˘ka na stranû jedné odpovídal velk˘ poãet dobr˘ch zvífiat na stranû druhé.“ Chovatelé podle nûj skvûle prezentovali svá zvífiata a zaslouÏenou odmûnou jim za úsilí vyvinuté pro zlep‰ení svého dobytka byla ve vût‰inû pfiípadÛ úspû‰ná draÏba. Perthská v˘stava a aukce tedy ani naposledy nezklamaly. Rozlouãení probûhlo na vysoké úrovni, bude na co vzpomínat. Vûfiíme, Ïe pokraãování ve Stirlingu naváÏe na dlouholetou tradici a pfiinese zároveÀ nov˘ rozmûr.

Asociace chovatelÛ riggit gallowayÛ Jeho královské Veliãenstvo princ z Walesu laskavû vûnoval svou podporu oÏivení prastaré odnoÏi plemene galloway. Kdysi bûÏn˘ barevn˘ ráz plemene galloway – riggit, jak jistû mnoho z vás ví, témûfi vymizel v dÛsledku chovu moderních plemen skotu. To se zmûnilo se vznikem spoleãnosti chovatelÛ riggit galloway (Riggit Galloway Cattle Society), která byla zaloÏena za úãelem záchrany a propagace tohoto rázu. Aãkoliv riggit galloway má mnoho vlastností spoleãn˘ch s bûÏn˘mi gallowayi, je od nich velmi snadno rozeznateln˘ díky pozoruhodnému bílému pruhu na zádech. Podle tajemníka spoleãnosti Antona Coakera byl tento barevn˘ ráz kdysi dobfie zdokumentován v rámci skotsk˘ch bezroh˘ch plemen, ale na konci 19. století se zaãal rychle vytrácet. Tento trend byl ãásteãnû zpÛsoben obchodem, kter˘ vyÏadoval rovnomûrnû zbarvená zvífiata. Z této preference vznikala plá‰Èovû ãernû zbarvená ãistokrevná telata na úkor zvífiat zbarvení riggit. Návrat do minulosti Po nûkolik dekád se „riggiti“ objevovali pouze pfiíleÏitostnû jako v˘sledek vzájemné kombinace rustikálních linií gallowayÛ. âasto se tak stalo po pfiipáfiení plá‰Èovû ãerného b˘ka na bílé krávy z urãit˘ch linií. Telata se zbarvením riggit byla ve stádû ponechána jen zfiídkakdy, neboÈ jednodu‰e nebyla „vhodnou formou“.

Na‰tûstí se bûhem 80. let minulého století skupina skotsk˘ch chovatelÛ masného skotu rozhodla ráz riggit udrÏet a chovat jej v ãistokrevné formû. Jeden ãlen této skupiny, prezident spoleãnosti John Corrie, fiíká: „Bylo to privilegium stát se nástrojem pfii záchranû riggit gallowayÛ a je fantastické, Ïe pfiibylo i nûkolik nov˘ch chovatelÛ tohoto barevného rázu“. Malá skupina pfiíznivcÛ, ktefií se setkali po aukci b˘kÛ v Castle Douglas v fiíjnu roku 2006, podnítila vznik asociace, která mûla svou zahajovací schÛzi v únoru 2007. Chovatelé a nad‰enci pfiijeli ze vzdálen˘ch míst, napfi. ze Západního Cornwallu, Skotska, Midlandu, ãi New Forestu. Pocta Nato byla asociaci udûlena veliká pocta, neboÈ si ji vzalo pod patronát Jeho Veliãenstvo princ z Walesu. Je znám zájem Jeho královského Veliãenstva o chov unikátních pÛvodních plemen a o extenzivní produkãní systémy, které jsou bûÏné pro vût‰inu chovatelÛ gallowayÛ. Podpora nabídnutá Jeho královskou V˘sostí povzbudila ãleny asociace k dal‰í práci. Anne Bell, chovatelka ze Southwicku a registraãní tajemnice, zaãala v létû 2007 zaznamenávat pÛvod skotu chovaného v 80. letech minulého století jako základ pro plemennou knihu. Tato dáma také horlivû stopuje nezaznamenaná zvífiata a chovatele, ktefií doposud nebyli kontaktováni.

âerstvá krev Bylo sledováno nûkolik chovÛ, které získaly novou krev pfiipu‰tûním b˘kÛ riggit na bûÏnû zbarvené krávy. Toto sledování provádûl John Hodge, kterého dobfie znají chovatelé bíl˘ch a belted gallowayÛ. John fiíká: „Mohu vás ujistit, Ïe jsme selekci neprovádûli pouze na základû perfektního zbarvení zvífiat, ale dÛleÏit˘ byl i v˘born˘ typ, protoÏe gallowayové by mûli vÏdy b˘t schopni prospívat v extenzivních podmínkách.“ A koneãnû z riggit gallowayÛ se získávají skvûlé jateãné trupy. Chovatel Tim Oliver z Great Whittingtonu v Northumberlandu, kter˘ maso gallowayÛ prodává, fiíká: „Zjistili jsme, Ïe poraÏení gallowayové jsou velmi kvalitní. Jejich chov je snadn˘ a u fiezníkÛ jsou oblíbení.“ OÏivení plemene Tak, jak se ‰ífií zprávy o tomto barevném rázu plemene galloway, zaãínají chovatelé z celého svûta (napfi. z USA, Kanady, Evropy, Nového Zélandu a Brazílie) asociaci kontaktovat. Nûktefií hledají dal‰í chovy riggitÛ a pobídli také inseminaãní stanice k pouÏívání britsk˘ch b˘kÛ. Jin˘m daly jejich bílé „gallowayky“ telata se zbarvením riggit a oni neznají nikoho, komu by se stalo to samé. Dal‰í informace o tomto barevném rázu jsou k dispozici napfi. na webov˘ch stránkách asociace: www.riggitgallowaycattlesociety.co.uk Z ãasopisu Beef Farmer, vydávaného Národní asociací masného skotu ve Velké Británii pfieloÏila Ing. Zuzana Biniová.

9

Principy v˘bûru selekãních znakÛ Odhady plemenn˘ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit, ale DNA zÛstane navÏdy... Cíle komerãního chovu masného skotu jsou jednoduché. Rozhodnete, které vlastnosti zvífiat jsou nejdÛleÏitûj‰í k dosaÏení zisku z prodeje va‰eho produktu. Vyberete kvalitní zvífiata a pfiipafiujete je navzájem v oãekávání, Ïe z reprodukce vzejdou nové genetické kombinace, které vám vÏdy pfiinesou a trochu vylep‰í to, na co jste zamûfieni. Vskutku jednoduché aÏ do chvíle, kdy si uvûdomíte, Ïe existuje pár komplikujících faktorÛ, jako jsou snadnost (nebo obtíÏnost) mûfiení znakÛ, koeficient jejich dûdivosti (heritabilita), mnoÏství existujících variant a v neposlední fiadû je zde otázka, jestli dnes hodnocené vlastnosti budou stejnû v˘znamné i za pár let. Existuje mnoho vlastností, které mají vliv na uÏitkovost zvífiat, takÏe musíte uváÏit mnoho, ãasto i protichÛdn˘ch, chovn˘ch cílÛ. Základní podstata je v‰ak nemûnná, aÈ uÏ pouÏijete jakoukoliv metodiku. Proto tedy „DNA zÛstane navÏdy“ v podtitulku ãlánku. Nicménû metody se obmûÀují a zmûny postupují tak, jak se nové poznatky a prostfiedky stávají dostupn˘mi – a proto „...odhady plemenn˘ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit“. Podstata Graf ã. 1 pfiedstavuje populaci skotu, ve které byla sledovaná vlastnost spolehlivû zmûfiena, zde jde o rÛst. Jeho dûdivost je vysoká, mûfiení lze opakovat a váÏení zvífiat je relativnû levná záleÏitost – pfiímá vlastnost, na kterou selektovat. V˘bûrem nejlep‰ích zvífiat z populace a jejich vzájemn˘m pfiipafiováním mÛÏe chovatel získat novou generaci, která bude mít stejnou prÛmûrnou plemennou hodnotu jako byl prÛmûr rodiãÛ. Ale protoÏe geny pro rÛst (a ve skuteãnosti v‰echny geny) musejí v procesu miózy (tvorby vajíãek a spermií) podstoupit rekombinaci (jsou promíchány), jejíÏ v˘sledkem je genetická jedineãnost,

10

Graf č. 1 – Genetický nárůst v odhadovaných plemenných hodnotách porodní hmotnosti a hmotnost ve 400 dnech pro hlavní plemena skotu chovaná ve VB

je polovina nové generace lep‰í neÏ prÛmûr rodiãÛ – nûktefií jedinci více neÏ druzí. Opakováním tohoto procesu v po sobû jdoucích generacích mÛÏete získat genetick˘ pokrok a to je to, co dûláme u skotu po staletí. Graf ã. 2 znázorÀuje rÛst hmotnosti ve 400 dnech u hlavních masn˘ch plemen chovan˘ch ve Velké Británii. Graf č. 2 – Rodičovská selekce a genetický vývoj

Mûfiení znakÛ V posledních 40 letech se sledované znaky mûfiené v rámci oficiálních programÛ kupodivu nezmûnily, coÏ odráÏí jejich v˘znam u masného skotu. Sledování snadnosti telení, mûfiení pfiírÛstkÛ hmotnosti, tukové vrstvy a osvalení je stále dÛleÏité. Chovatelé také odjakÏiva selektují na uÏitkové vlastnosti, které nejsou souãástí oficiálního selekãního programu. Velmi dobr˘mi pfiíklady tûchto vlastností jsou napfiíklad chodivost a ovladatelnost. Se zaãínajícím vlivem molekulární genetiky se dostává toto odvûtví na pokraj moÏnosti uvaÏování o sledování dal‰ích vlastností. ZpÛsoby mûfiení uÏitkovosti se berou a stfiídají tak, jak se s dobou mûní metody a ceny. V˘krmnost byla, a stále je, ekomonicky v˘znamn˘m znakem pro masnou produkci. Tento znak se mûfiil v centrálních testaãních stanicích b˘kÛ. Av‰ak po seãtení nákladÛ na toto mûfiení se zisk nezdál srovnateln˘m s vynaloÏenou prací, takÏe se od tohoto mûfiení upustilo. V budoucnu se znaky, jejichÏ mûfiení nyní povaÏujeme za nemoÏné nebo pfiíli‰ drahé, mohou stát ekonomicky natolik v˘znamn˘mi, Ïe budou zahrnuty

Tabulka č. 1 – Systémy pro selekci vícečetných znaků

Rok 1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

Znaky Index osvalení Hodnota osvalení Hodnota pro telení Maternální hodnota Odolnost vÛãi nemocem Markerová selekce Genomová selekce

do oficiálních selekãních programÛ. V˘voj v oblasti genov˘ch markerÛ mÛÏe umoÏnit v souãasnosti nerealizovatelnou selekci, napfiíklad na odolnost k chorobám nebo na konzumní kvalitu hovûzího masa. Je nezbytné si uvûdomit, Ïe na zaãátku ‰lechtitelského programu je velmi dÛleÏitá hloubka záznamÛ (v souãasnosti se pouÏívá pedigree) o vlastnostech, aby mûl tento program nûjak˘ v˘znam. Musí b˘t pevnû stanoven vztah mezi genov˘mi markery a samotn˘mi vlastnostmi. Poté mÛÏe b˘t selekce provádûna na základû markerÛ pfiesnûji neÏ na základû mûfien˘ch vlastností. O následující vlastnosti je dlouhodob˘ zájem ze strany komerãních chovatelÛ a jsou pravdûpodobnû vysoko na seznamu vlastností, které si pfiejí selektovat. Jde o: • Konzumní kvalitu hovûzího masa zahrnující kfiehkost, ‰Èavnatost a chuÈ. • Odolnost k chorobám a celkové zlep‰ení imunity; vãetnû rezistence k parazitárním infekcím, virov˘m a bakteriálním onemocnûním. • Plodnost b˘kÛ a krav • V˘krmnost – poÏaduje se zejména sníÏení produkce metanu • Îivotaschopnost telat • Ovladatelnost Nûkteré z nich, pokud ne v‰echny, by jistû mohly b˘t selektovány pomocí selekce na kvantitativní znaky, av‰ak náklady na tuto selekci by byly ohromné anebo by zabrala pfiíli‰ mnoho ãasu. Jde o to, Ïe sloÏitá selekce má mít ekonomick˘ pfiínos a mÛÏe-li b˘t nalezena cenovû pfiíznivá metoda, pak je získaná hodnota pfiínosem.

Sluãování dat Genetick˘ pokrok dosaÏen˘ souãasnû u fiady vlastností jasnû dokazuje existenci vztahÛ mezi vlastnostmi, které jsou v negativní korelaci. U masného skotu je jednoduch˘m pfiíkladem napfiíklad selekce na rychlej‰í rÛst, která zároveÀ zpÛsobuje zv˘‰ení porodní hmotnosti telat, v jejímÏ dÛsledku nastávají obtíÏnûj‰í porody. K v˘voji tûchto vztahÛ jiÏ po fiadu let pfiispívá ekonomicky váÏen˘ index. Tabulka ã. 1 znázorÀuje historick˘ a plánovan˘ v˘voj pfiístupu k indexÛm. Je dÛleÏité, Ïe i v pfiípadû markerové selekce nebo genomové selekce, bude nezbytné vyuÏít nûkteré formy indexÛ – jak jinak byste mohli dosáhnout vyváÏeného pokroku u rÛzn˘ch vlastností? Je dÛleÏité poznamenat, Ïe souãasn˘ a budoucí pfiístup se ãásteãnû pfiekr˘vají. Selekce pomocí markerÛ se nejspí‰e vyuÏívá v souvislosti s kvantitativními pfiístupy jiÏ mnoho let a souãasnû je vyvíjena nová technika. Schopnost manipulace s velk˘m mnoÏstvím potenciálnû uÏiteãn˘ch dat s sebou pfiiná‰í moÏnost odhalení nov˘ch poznatkÛ, které umoÏní selekci na více znakÛ ve vût‰í mífie, neÏ bylo moÏné dfiíve. Odhady plemenn˘ch hodnot, jak je známe dnes, se mohou zmûnit v souvislosti s vyuÏitím markerov˘ch informací pfiesnûj‰ích neÏ kvantitativní data. Plemenná hodnota pak bude souhrnem vlastností ovlivnûn˘ch mnoha geny, stejnû jako je ekonomick˘ index ekonomick˘m souhrnem. Bylo by moudré zdÛraznit hranice markerovû provádûné selekce pfiedtím, neÏ toto téma opustíme. V blízké budoucnosti budou markery objasÀovat pouze omezené mnoÏství rozdílÛ mezi

zvífiaty – to se mÛÏe zmûnit, ale je o‰idné pfiedpovídat jak rychle. Úãinky markerÛ jsou u kaÏdého plemene jiné a pravdûpodobnû jsou také ovlivnûné prostfiedím, takÏe je zde obrovské mnoÏství práce, kterou bude nutno vykonat, neÏ se markery zaãnou skuteãnû vyuÏívat. Náklady na tuto práci budou limitovány moÏností jejich praktického vyuÏití. Budoucnost Terén (doslovnû i metaforicky) pro britskou masnou produkci se v uplynul˘ch dvaceti letech nezmûnil tak rychle, jak se tomu dûje dnes. Svûtov˘ nedostatek obilovin a mléãn˘ch produktÛ zmûní vyuÏití zemûdûlské pÛdy v zájmu dosaÏení co nejvût‰ích ziskÛ. Produkce skleníkov˘ch plynÛ masn˘m skotem se dostane pod kontrolu a dál se bude zkoumat pfiínos hovûzího masa ve zdravé v˘Ïivû. Souãasná návratnost z produkce hovûzího masa není dostateãná na udrÏení expanze prÛmyslu, takÏe vznikne tlak na sniÏování mzdov˘ch nákladÛ. Na co byste mûli ‰lechtit v takovéto perspektivû? Potfiebujeme zvífiata, která budou rychle rÛst, vyÏadovat minimální péãi, produkovat ménû metanu a v˘sledn˘m produktem bude hovûzí maso s lep‰ími nutriãními vlastnostmi. Av‰ak realizace tûchto cílÛ je velmi sloÏitá. Nicménû dnes jiÏ máme nástroje, se kter˘mi se mÛÏeme pustit do fie‰ení této problematiky. Existující BLUP animal model bude uÏiteãn˘ je‰tû mnoho dal‰ích let, ale s pfiísunem informací z genetick˘ch testÛ bude jeho v˘znam klesat. V souãasnosti dostupné testy zaloÏené na genetick˘ch marke-

11

rech mohou pomoci pfii selekci masného skotu na: • Mramorování masa • Kfiehkost masa • V˘krmnost • Genetickou bezrohost • Eliminaci zvífiat opakovanû infikovan˘ch BVD • Barvu zvífiat • Mléãnost krav • Osvalení • Jateãnou v˘tûÏnost • V˘‰ku podkoÏního tuku v oblasti hfibetu V budoucnu se tento v˘ãet roz‰ífií a Ïivotnímu prostfiedí by prospûlo mûfiení: • Rezistence (odolnosti) k eko-

nomicky v˘znamn˘m chorobám, napfi. mastitidy, pneumonie • Produkce metanu zaÏíváním – zejména u pasen˘ch zvífiat • Esenciálních mastn˘ch kyselin (omega-3 a omega-6) S rostoucím mnoÏstvím dat je potfieba jejich rozdûlení vût‰í, neÏ kdykoliv pfiedtím. Nesmíme zapomínat, Ïe existuje také poptávka po „nízkouhlíkovém dobytku“ a po vysoce kvalitním hovûzím mase. Obchod musí b˘t dostateãnû v˘nosn˘, aby podpofiil ve‰kerou vydanou námahu na vy‰lechtûní „super“ b˘kÛ. MoÏná je odpovûì ve fenotypu.

Se zlevÀovním genotypizace, musí b˘t fenotypizace dûlána efektivnû. Jedním pfiístupem je pouÏití velmi omezeného mûfiení v nûkolika elitních chovech, které jsou úzce napojeny na komerãní chovné programy. Tato získané informace mohou pomoci objevit a roztfiídit markery, ale také zavést genomickou selekci. V pfiípadû potfieby jiné struktury odvûtví je to v‰ak zcela jin˘ pfiíbûh… Z ãasopisu Beef Farmer, vydávaného Národní asociací masného skotu ve Velké Británii pfieloÏila Ing. Zuzana Biniová

Distribuce veterinárních léãiv „v rukou chovatelÛ“ âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. je, jak z názvu i vlastnické struktury vypl˘vá, chovatelskou organizací. Souãasná sloÏitá situace v chovatelském sektoru nutí v‰echny zúãastnûné subjekty hledat nové cesty k dosahování alespoÀ minimální rentability tohoto oboru. âMSCH, a.s se tedy snaÏí pruÏnû reagovat na potfieby sv˘ch akcionáfiÛ a pfiichází s nabídkou nov˘ch sluÏeb pro chovatele. Jednou z takov˘ch aktivit, která je odpovûdí na aktuální poptávku chovatelÛ, je distribuce veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ. Provozování této ãinnosti bylo spoleãnosti schváleno Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátÛ a léãiv v Brnû povolením ã. 224/2008/RDI vydaného dne 1. 7. 2008. Distribuãní sklad veterinárních léãiv byl vybudován na pracovi‰ti âMSCH, a. s. v Hradi‰tku a nabízí ucelen˘ sortiment veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ pfiedev‰ím pro chovatele hospodáfisk˘ch zvífiat. Novinkou, kterou umoÏnila novelizace legislativy, je pfiímé zapojení chovatele do obchodu s veterinárními léãivy. To umoÏÀuje trojstranná smlouva mezi distributorem, chovatelem a jeho veterinárním lékafiem (úplné znûní je k dispozici na internetové adrese: http://www.cmsch.cz/docs/vl_trojstranna_dohoda.pdf). Chovatel se díky této smlouvû stává pfiím˘m plátcem veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ, pfiiãemÏ jsou samozfiejmû dodrÏeny ve‰keré legislativní podmínky na jejich distribuci. V praxi to znamená, Ïe objednávku veterinárních léãiv zajistí veterinární lékafi chovatele, pfiiãemÏ vÏdy uvede pro koho objednává, místo dodávky a osobu povûfienou k pfievzetí dodávky. Distribuci léãiv na místo dodávky zajistí distribuãní sklad âMSCH, a. s. vlastními vozy s fiízen˘m teplotním reÏimem. Distribuce veterinárních léãiv zaji‰Èovaná distribuãním skladem veterinárních léãiv âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s. se tak stává novou sluÏbou pro chovatele, kter˘ má moÏnost se do urãité míry podílet, spolu se sv˘m veterinárním lékafiem, na optimalizaci a regulaci vyuÏívání léãiv˘ch pfiípravkÛ ve svém chovu. Chovatel, jemuÏ díky fakturovan˘m léãivÛm bude umoÏnûna pfiímá kontrola objemu spotfiebovan˘ch léãiv, bude pravdûpodobnû chtít po svém veterinárním lékafii, kter˘ jiÏ nebude finanãnû zainteresován na objemu prodeje léãiv˘ch pfiípravkÛ, aby hledal cesty minimalizace spotfieby léãiv napfi. i prostfiednictvím propracovaného systému preventivních opatfiení v jeho chovu. Obchod s veterinárními léãiv˘mi pfiípravky bude âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ, a. s. provozován otevfienû, dle jasn˘ch pravidel, kdy napfi. mnoÏstevní bonusy získané distribuãním skladem budou následnû poskytovány i odbûratelÛm, samozfiejmû v závislosti na velikosti jejich individuálního podílu na získaném bonusu. Tento postup zajistí zákazníkÛm distribuãního skladu âMSCH, a.s. pfiístup k takov˘m cenov˘m úrovním, kter˘ch by vlastním, individuálním objemem odbûru nemûli moÏnost docílit. Vzhledem k pravidlÛm, která platí pro propagaci a vefiejnou nabídku veterinárních léãiv, je ceník sortimentu nabízeného distribuãním skladem âMSCH, a.s. k dispozici pouze na vyÏádání na e-mailové adrese [email protected]. Zájemce ode‰le na zmínûn˘ e-mail svÛj poÏadavek na zaslání ceníku, v nûmÏ uvede název a adresu podniku, kontaktní osobu, telefonní a e-mailové spojení, na které má b˘t aktuální ceník odeslán. Ceník obdrÏí v elektronické podobû (soubor Microsoft Excel, popfi. na vyÏádání soubor Microsoft Word). Vlastní distribuce veterinárních léãiv˘ch prostfiedkÛ mÛÏe b˘t zapoãata aÏ po podpisu trojstranné smlouvy v‰emi subjekty. První dodávky léãiv budou realizovány nejpozdûji do 14 dnÛ po vyfiízení smluvních formalit. Ing. Petr Pytloun, Ph.D. vedoucí odboru obchodu âMSCH, a.s.

12

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky Brno 2009 Ing. Pavel Kriegler, âSCHMS Je‰tû jsme se pofiádnû nevzpamatovali z posledního v˘stavního maratónu v Pfierovû a Cunkovû pfii pfiíleÏitosti charolaiského kongresu, a uÏ je to tady zase – pfiíprava dal‰í velké akce, jakou bezesporu tato v˘stava bude. Historicky navazuje na tradiãní v˘stavy v Pfierovû, které byly kaÏdé dva roky v kvûtnu pofiádány na místním v˘stavi‰ti. Ale protoÏe Ïivot nese zmûny, tak i tradice se ne vÏdy podafií trvale udrÏet. KvÛli ztrátû parkovacích ploch se vlastník v˘stavi‰tû rozhodl areál prodat, a proto bylo tfieba najít náhradní variantu, jak zachovat moÏnost pofiádat na Moravû velkou zemûdûlskou v˘stavu, tradiãnû zamûfienou hlavnû na hospodáfiská zvífiata. Této v˘zvy se se zájmem ujal nov˘ pofiadatel – Veletrhy Brno a.s. , kter˘ dfiíve zaji‰Èoval servisní ãást v˘stavy v Pfierovû. Proto bylo rozhodnuto, Ïe v leto‰ním roce budou Veletrhy pofiádat v˘stavu zvífiat na brnûnském v˘stavi‰ti. Tentokrát to bude v termínu 25. aÏ 28. ãervna a soubûÏnû budou probíhat mezinárodní v˘stavy psÛ a koãek Intercanis a Interfelis. Toto zajímavé spojení jistû pfiitáhne do Brna desítky tisíc lidí. Je pravda, Ïe ãást náv‰tûvníkÛ i vystavovatelÛ smutnû vzpomíná na takovou „rodinnou“ atmosféru pfierovské v˘stavy, která vÏdy pfiilákala velké mnoÏství náv‰tûvníkÛ jak z odborné vefiejnosti, tak i obyãejné zájemce o zvífiata a Ïivot na venkovû, ale zase Brno pfiinese nové zajímavé moÏnosti – nûkolikanásobnû vût‰í kapacity v˘stavních ploch, ustájení v‰ech zvífiat v pavilonech, velk˘ poãet parko-

vacích míst a obvykl˘ vysok˘ standard, na jak˘ jsme zvyklí tfieba z TECHAGRA. NበSvaz má, tak jako na jin˘ch akcích, moÏnost spolupodílet se na pfiípravû a organizaci této v˘stavy, ãehoÏ je z rozhodnutí v˘boru vyuÏito a tato akce dostává oficiálnû punc ·ampionátu masného skotu. Ale v˘stava musí b˘t v prvé fiadû obsazena dostateãn˘m poãtem kvalitnû pfiipraven˘ch zvífiat, aby bylo co ukázat. Pavilon, kter˘ byl pro skot vybrán, má rozlohu více neÏ

7000 m2. Pfiedpokládá se, Ïe dvû tfietiny z plánovan˘ch 150 ks vystaven˘ch masn˘ch zvífiat bude vaznû ustájeno a bude hodnoceno a pfiedvádûno na ohlávce, zbytek bude ustájen v kotcích. Tato zvífiata by pak hodnocena nebyla. Chovatelé „charolákÛ“ loni v srpnu pfiedvedli, Ïe kdyÏ se opravdu chce, tak vodit zvífiata masn˘ch plemen je moÏné, tak jako na ostatních zahraniãních v˘stavách, a proto tato akce je velkou v˘zvou i pro ostatní plemena. Pokud se t˘ká organizace, tak podmínkou je úãast zvífiat z chovÛ prost˘ch IBR. Dopravu a zdravotní zkou‰ky hradí chovateli organizátor, jednotlivé dopravce budeme pomáhat zaji‰-

Èovat, aby doprava zvífiat byla plynulá a efektivní. Pfiedpokládá se, Ïe chovatel si sám zajistí bûÏné chovatelské pomÛcky jako jsou koleãka, metly, kbelíky, ohlávky apod. O‰etfiovatelé, ktefií budou chtít strávit cel˘ pobyt v blízkosti sv˘ch zvífiat, budou mít moÏnost ubytovat se pfiímo v areálu vãetnû zaji‰tûného obãerstvení, pro ostatní bude zaji‰tûno ubytování na vysoko‰kolsk˘ch kolejích nedaleko v˘stavi‰tû. Zvífiata budou po celou dobu pobytu na v˘stavi‰ti pod veterinárním dozorem a budou také poji‰tûna. Tyto organizaãní záleÏitosti pí‰u s pfiedstihem proto, aby pfiípadní dal‰í zájemci, ktefií se dfiíve nezúãastÀovali v˘stav, mûli pfiedstavu, jak tato stránka b˘vá zaji‰tûna a mohli se rozhodnout svoje zvífiata pfiedstavit na vefiejnosti. No a ti, ktefií uÏ s vystavováním zku‰enosti mají, tak byli uji‰tûni, Ïe podmínky budou opût zaji‰tûny na takové úrovni, na jakou jsou zvyklí z jin˘ch v˘stav. Vím, v dne‰ní dobû, kdy v‰udypfiítomn˘m slovem je ekonomická krize, ceny komodit jsou na nízké aÏ tragické úrovni, zavádí se kontroly cross compliance a bÛhví co je‰tû, budou mít chovatelé pocit, Ïe vystavovat je zbyteãná zátûÏ a náklady. Ale zase právû proto je dobré ukázat sami sobû i ostatním, Ïe na‰e snaÏení má smysl a Ïe zemûdûlství je obor, kter˘ tady byl a bude navzdory v‰em hospodáfisk˘m v˘kyvÛm. A k tomu úãast na v˘stavû urãitû pfiispívá. Tak co, jdete do toho? No a vy ostatní, ktefií se doufám pfiijedete do Brna podívat, nezapomeÀte nás nav‰tívit ve svazovém stánku, kter˘ bude umístûn v pavilonu u zvífiat s tradiãní pfiípravou hovûzích steakÛ.

13

Jak se Ïije evropsk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, pravidelná rubrika v tomto ãísle trochu vyboãí ze zajet˘ch kolejí. Nûktefií jiÏ moÏná tu‰íte podle odli‰ného názvu, kter˘m je nadepsaná – Jak se Ïije, ne „ãesk˘m“, ale „evropsk˘m“ chovatelÛm masného skotu. Nebudu Vás napínat. Pfii náv‰tûvû v˘stavy a aukce ve mûstû Perth, ve Skotsku, se mi naskytla pfiíleÏitost udûlat reportáÏ na jedné z tamûj‰ích farem a to u farmáfie, kter˘ se, dle jeho mínûní, vymyká místním chovatelsk˘m konvencím. Nepfiineseme Vám tedy typick˘ obraz skotské farmy, ale to myslím, aÏ tak nevadí. Dal‰í z farem, kterou jsem nav‰tívila, má majitele taktéÏ evropského formátu. Za komunismu emigroval do Rakouska a, i kdyÏ se po revoluci vrátil a zaãal zde podnikat, zÛstal i nadále ve spojení se sv˘m druh˘m domovem, a to nejen fyzicky, ale i my‰lenkovû. Oba farmáfii, o kter˘ch se dozvíte, se nebáli jít svou vlastní cestou, i kdyÏ se to ostatním nezdálo. Jsme rádi, Ïe zde mÛÏeme uvefiejnit jejich pfiíbûhy. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Andrew Elliot: ¤íkají o mnû, Ïe jsem podivín Farma, kterou Vám dnes pfiedstavím, je jednou z nûkolika, patfiících chovateli jménem Andrew Elliot, pocházejícímu ze skotského chovatelského rodu, kter˘ má pokraãovatele nejen v nûm, ale i v mnoha pfiíbuzn˘ch hospodafiících na dal‰ích farmách. S touto reportáÏí jsem nepoãítala, ale jak se fiíká, nejlep‰í vûci pfiichází v Ïivotû ãasto neplánovanû. Na v˘stavû a aukci ve skotského Perthu (o kter˘ch se mÛÏete doãíst na jiném místû tohoto Zpravodaje) nám byl pan Elliot pfiedstaven, jako majitel angussk˘ch b˘kÛ, o jejichÏ inseminaãní dávky by mohli mít ãe‰tí chovatelé zájem. Jeho farma leÏela nedaleko, a proto jsme dlouho neváhali a souhlasili s náv‰tûvou. Po ukázce b˘kÛ nás pan Elliot zaãal provádût po svém hospodáfiství a popisovat technologie, které vyuÏívá, a v tom mû napadlo, Ïe bych o nûm mohla napsat. On ochotnû souhlasil, a tak posly‰te, jak se farmafií ve Skotsku.

❒ 18-ti měsíční jalovice (foto: Andrew Elliot)

14

❒ Andrew Elliot se snažil princi Charlesovi prodat býka, což se mu sice nepodařilo, ale dostal oficiální pozvání k návštěvě zámku v Mey, aby se přijel podívat na královské ovce a dobytek (foto: archiv Andrewa Elliota)

Úvod Farma Blackhaugh, kterou jsme nav‰tívili, je jednou ze ãtyfi farem, které Andrew Elliot vlastní. Nachází se 40 km jihov˘chodnû od hlavního mûsta Skotska, Edinburhgu. Hospodáfiství je dûdictvím po pfiedcích, v jejichÏ tradici zde Elliot pokraãuje jiÏ v sedmé generaci. Rodinná kontinuita je hlavním dÛvodem, pro kter˘ udává, Ïe tu setrvává, neboÈ pro hospodafiení se v‰ím v‰udy zde

nejsou pfiíznivé pfiírodní podmínky. Nedafií se tu rostlinné v˘robû. Zaãnûme ale od zaãátku. Andrew vyrostl se dvûma sestrami, které se ani jedna zemûdûlství vûnovat nechtûly, a proto bylo na nûm pfievzít rodinné dûdictví. Po vystudování zemûdûlské univerzity v Edinburghu odjel na rok a pÛl pracovat do Austrálie a na Nov˘ Zéland, aby si vytvofiil vlastní názor na to, jak chovat zvífiata.

❒ Krmení (foto: Jana Řehořová)

Zaãátky chovu plemene Aberdeen Angus Jeho rodina se specializovala pfiedev‰ím na chov ovcí. Krávy se pÛvodnû chovaly pouze na udrÏování luk. Shoda okolností zpÛsobila, Ïe se pan Elliot zaãal chovu masného skotu vûnovat intenzivnûji. Impulsem se staly potíÏe vrcholící pfied pûti lety. Do té doby pou‰tûl na angusské krávy b˘ky plemene charolais a shorthorn. Nûkterá telata byla pfiíli‰ velká a po obtíÏném porodu krávy v nûkolika pfiípadech jiÏ znovu nezabfiezly. Tomuto negativnímu trendu se farmáfi rozhodl uãinit pfiítrÏ. KvÛli snadn˘m porodÛm, odolnosti, rÛstov˘m schopnostem a dobré cenû masa na trhu se rozhodl, Ïe bude chovat ãistokrevné anguse. Zaãal tedy shánût pûkné angusské b˘ky. Na aukcích a ze skotsk˘ch chovÛ nakoupil sedm 18-ti mûsíãních b˘kÛ. ·est z nich mu v‰ak do ãtyfi let vûku zemfielo. DÛvod vidí v tom, Ïe b˘ci byli umûle dokrmovaní a jejich metabolismus tuto zátûÏ, které byli vystaveni do roku a pÛl vûku, odnesl vût‰ím celkov˘m opotfiebením, jeÏ zpÛsobilo pfiedãasnou smrt. Jedin˘ z nich, kter˘ Ïije dodnes, umûle dokrmován nebyl. Elliot jiÏ skotsk˘m b˘kÛm nevûfiil. Odjel do USA a nakoupil 150 embryí. Nyní odchovává své vlastní b˘ky.

¤íká, Ïe je k tomu nucen, neboÈ na skotském trhu nejsou „b˘ci, ktefií vydrÏí“. KdyÏ jsme se chystali k náv‰tûvû jeho chovu, upozorÀoval nás, Ïe má b˘ky, ktefií jsou odchovaní pfiedev‰ím na travním porostu, Ïe je nijak umûle nedokrmuje. Sdûlili jsme mu, Ïe v ãesk˘ch chovech je toto bûÏné a nijak nás to neudivilo. Dostalo se nám vysvûtlení, Ïe ve Skotsku je tomu naopak. Vût‰ina chovatelÛ, ve snaze mít zvífiata co nejhezãí, jim podává cereálie a nehledí na to, Ïe pûknû vypadající zvífie neãeká dlouh˘ Ïivot. Elliot tvrdí, Ïe je za styl svého odchovu terãem kritick˘ch a ironick˘ch poznámek a Ïe mu jiní chovatelé ãasto radí, aby svá zvífiata „fiádnû nakrmil“. Naz˘vají jej podivínem. On si v‰ak stojí za sv˘m a snaÏí se svÛj dobytek odchovávat co nejpfiirozenûji. Jeho cesta se setkává i s kladn˘mi ohlasy. AniÏ by musel nûkde inzerovat ãi vozit zvífiata na v˘stavy a aukce, sami se mu oz˘vají zájemci z celé Velké Británie a poptávají plemenn˘ materiál. Telení Svou volbu pro pfiechod na ãistokrevné angusské stádo si pan Elliot pochvaluje. Vzpomíná, Ïe kdyÏ na angusské krávy pou‰tûl charolaiské b˘ky, mûl úspû‰nost 85 Ïivû narozen˘ch telat na 100 krav. Nyní, kdyÏ pou‰tí angusské b˘ky, dafií se mu odchovávat 93 aÏ 96 telat na 100 krav. Telí se ve dvou obdobích: listopad, prosinec a duben, kvûten. PfiibliÏnû 70 % trávy naroste od pÛli dubna do konce ãervna. Od ãervence je travní porost fiid‰í a první mrazíky pfiichází jiÏ zaãátkem záfií. Telata narozená v období listopad, prosinec

❒ 18-ti měsíční jalovice (foto: Andrew Elliot)

❒ Pan Elliot má zvířata krotká jako beránky (foto: Jana Řehořová)

mohou b˘t odstavena koncem ãervence a krávy jsou poté pfiemístûny na chud‰í pastvu. KdyÏ porost fiídne, klesá míra zatíÏení pastviny dobytkem. Telení v jarním období zpÛsobuje, Ïe telata nemohou b˘t ostavena do zaãátku listopadu, a tak musí b˘t v‰echen dobytek do té doby drÏen na lep‰ím travním porostu nebo na hor‰ím, s tím, Ïe se jim zkrmují pfiídûly na zimu. Pan Elliot povaÏuje za dÛleÏité zmínit, Ïe „z historického hlediska byla tato farma pÛvodnû ovãí (nebylo zde více neÏ 50 kusÛ dobytka a v‰echna telata byla prodána pfied zimou; dobytek slouÏil pouze k údrÏbû travního porostu) a ovce potfiebují mít trávu bûhem období páfiení – od fiíjna do prosince“. Produkce Nyní zde skot jiÏ neslouÏí pouze na údrÏbu pastvin. Farmy produkují plemenné b˘ky a jalovice, volky a zástav, kter˘ je prodáván pouze po Británii.

15

❒ Plemeník Blackhaugh Lord Hoyd G694 v 15-ti měsících (foto: Andrew Elliot)

Jedno z hlavních kritérií, na kter˘ch panu Elliotovi pfii produkci plemenn˘ch kusÛ záleÏí, je, aby mûlo zvífie dobrou, klidnou povahu. Pokud tomu tak není, dává jej na jatka. Jak jsme mohli vidût, jeho dobytek byl opravdu velice hodn˘ a pfiítuln˘. Zajímali jsme se o to, jak pan Elliot „dûlá“ volky. V prvním dni jim za‰krtí varlata krouÏkem a zaãíná v˘krm. Pfies zimu jsou zvífiata uvnitfi, krmeni speciální smûsí (viz. níÏe), jako ostatní dobytek a minerálními doplÀky. Náklady na krmení jednoho kusu dûlají 12 liber t˘dnû, tj. 380 Kã. Na jafie jdou na pastvu a hmotu vytváfiejí z trávy. Hotoví jsou v 18ti mûsících, kdy dosahují jateãné hmotnosti 350 kg. Pan Elliot tvrdí, Ïe dûlat plemenn˘ dobytek se ve Velké Británii chovatelÛm nevyplácí, je to pr˘ ztrátové. Pokud nûkdo plemenn˘ materiál produkuje, musí chov financovat z jin˘ch zdrojÛ (vût‰inou jiné podnikatelské ãinnosti). On se snaÏí, aby chov masného skotu u nûj byl zcela sobûstaãn˘. Jedním z dÛvodÛ volby chovu plemene AA byl dobr˘ odbyt na trhu s masem. Aberdeen Angus je neroz‰ífienûj‰í a nejznámûj‰í plemeno na svûtû a v Británii jej dokáÏou zaplatit. Za kilo mrtvé váhy za nûj lze dostat 3 libry (cca 95 Kã), za ostatní plemena se platí 2,90 liber (90 Kã).

❒ Pohoda v zimovišti (foto: Jana Řehořová)

16

Ovce Rodina ElliotÛ se pÛvodnû, jak bylo zmínûno v úvodu, specializovala na chov ovcí. Na v‰ech farmách se pohybuje na 5500 kusÛ plemenic a nûkolik beranÛ. KaÏd˘ rok jsou dokupováni jeden aÏ dva noví berani, jinak staãí vlastní. Ovce pan Elliot produkuje pfiedev‰ím na maso. KfiíÏí dvû lokální plemena North Country Cheviot a Wiltshire Horn, aby vytvofiil odolné, dobfie osvalené jedince s krátkou srstí. Pro maso z nich nachází odbyt ve Velké Británii, Francii a zemích Beneluxu. Dobytek Co se t˘ká poãtÛ skotu, na farmû Blackhaugh se chová 100 krav, z toho 50 ãistokrevn˘ch agnusek, na dal‰í z farem je 45 krav, z toho 30 ãistokrevn˘ch a na tfietí farmû se pohybuje 30 kfiíÏenek. Na celé stádo je potfieba 4–5 b˘kÛ. PouÏívají se vlastní b˘ci, ktefií se pou‰tí od 15ti mûsícÛ vûku a chovatel chce, aby v prÛbûhu jednoho roku pÛsobili celkovû na 90ti kravách. Ne pfiíli‰ ãasto se pfiipou‰tí i inseminací. Pro zji‰tûní fiíje se pouÏívá zku‰ební b˘k. Ptám se, co má pan Elliot v plánu udûlat, aby nedo‰lo k pfiíbuzenské plemenitbû, kdyÏ pouÏívá pfieváÏnû vlastní b˘ky? „V souãasnosti mám dostatek nov˘ch pokrevnû nepfiíbuzn˘ch linií, které bych rád, aby mi vydrÏely 3 nebo 4 roky. Poté si pravdûpodobnû nechám opût dovézt embrya, neboÈ je obtíÏné najít v Británii linie, které nesou vlastnosti jako niωí porodní váhy a snadné telení s dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi. Najdete zde téÏ pouze nûkolik chovatelÛ, ktefií svá zvífiata odchovávají „na trávû“, ale mnoho chovatelÛ, ktefií je krmí vydatnû. Vûfiím tomu, Ïe zkrmování velkého mnoÏství obilovin zpÛsobuje, Ïe vût‰ina zvífiat vypadá pfiijatelnû, ale zatímco témûfi v‰echen dobytek funguje dobfie na systémech krmení zaloÏen˘ch na obilovinách, jen nûkter˘ mÛÏe fungovat na systémech zaloÏen˘ch na trávû.“ Kde a jak Andrew Elliot vlastní ve Skotsku ãtyfii farmy, které celkovû zabírají plochu 7500 hektarÛ (z toho je

❒ Plemeník Blackhaugh Time F610 (foto: Andrew Elliot)

6500 ha jeho a 1000 ha pronajat˘ch), pro sezónní pastvu navíc vyuÏívá pozemky pfiilehlé k farmû v Severní Anglii, kde hospodafií jeho tchán. S celkovou rozlohou se pan Elliot fiadí mezi 5 % nejvût‰ích skotsk˘ch farmáfiÛ, nicménû on sám fiíká, Ïe hospodafií na takové plo‰e proto, Ïe vût‰ina pÛdy je málo úrodná a je jí tedy na uÏivení dobytka potfieba více. Od domovské farmy, kde jsme byli hosty, se ostatní tfii hospodáfiství nachází ve vzdálenosti 50 km, 70 km a nejdále je poloÏená farma ve vzdálenosti 480 km. 3 farmy jsou, jak se zde fiíká, „organické“, tj. „v ekologii“. Na v‰ech farmách je zamûstnáno 7 lidí. Pravidla pro ekologick˘ chov jsou témûfi identická s na‰imi – v rostlinné v˘robû se nesmí pouÏívat hnojiva nebo chemikálie. U zvífiat se chemické prostfiedky (repelenty, léky aj.) mohou pouÏívat pouze, je-li je k tomu dÛvod, ne preventivnû. Ve‰keré krmivo, podávané zvífiatÛm, musí b˘t vypûstováno na ekologick˘ch farmách. Lze inseminovat, ale ne synchronizovat fiíji nebo pfiená‰et embrya.

❒ Princ Charles si během nabitého programu oficiálních návštěv přijel na farmu Blackhaugh na pár hodin odpočinout (foto: archiv Andrewa Elliota)

❒ Vylepšení fixační klece (foto: Jana Řehořová)

Na dotaz, jak vychází s místními, odpovídá, Ïe dobfie. Nejbliωí vesnice má 500 obyvatel a v‰ichni farmu Elliotov˘ch znají. Nepfiejícnost se zde nenosí. Pan Elliot vtipkuje, Ïe se sousedem vychází dobfie, neboÈ sousedova farma je rozlohou mnohem vût‰í neÏ farma Blackhaugh, která se rozkládá na 600 hektarech. Krmení Farma Blackhaugh se nachází ve v˘‰ce 250–350 m.n.m. Pfiírodní podmínky tu nejsou zcela optimální, pfiízemní mrazíky se vyskytují jiÏ od záfií a v zimû zde velmi mrzne a snûÏí. To je také dÛvod, proã se zde pfiíli‰ nedafií rostlinné v˘robû. Aãkoli je zde dobytek odchováván pfiirozenû, na pastvinách, na zimu je ustájen a je potfieba mu zajistit potravu. Vût‰inu krmení je pan Elliot nucen nakupovat. 35 hektarÛ je oseto jeãmenem a 60 hektarÛ trávou, z níÏ se vyrábí senáÏ. V˘robu senáÏe jsme si nechali popsat. První vrstvu z trávy ukládají zaãátkem ãervence, pfiikryjí ji a v pÛli srpna pfiidají dal‰í vrstvu, tvofienou obilím. V‰e pfiikryjí igelitem, speciální zelenou sítí a zatíÏí pneumatikami. Pan Elliot fiíká, Ïe dokud nepouÏívali onu zelenou

síÈ vyrobenou ze speciálního materiálu, potfiebovali k zatíÏení 4 tisíce pneumatik, nyní jim staãí tisíc. V zimû krmí zvífiata smûsí, kterou si sami mixují. Smûs se skládá z travní siláÏe, jeãmenné siláÏe, drcen˘ch fazolí (pro získání bílkovin) a cca 10 % slámy (na podporu peristaltiky). Dobytek je vypu‰tûn ven na jafie, kdyÏ se objeví první tráva – vût‰inou v pÛli dubna. Nejmlad‰í kusy se vrací do zimovi‰tû nejdfiíve – telata narozená v listopadu, odstavená v srpnu jdou domÛ zaãátkem fiíjna, telata narozená na jafie jdou domÛ pfii odstavení, zaãátkem listopadu. Krávy, které se telí v listopadu, jdou domÛ jen nûkdy, a to kvÛli teleti a ty, co se telí na jafie, jdou domÛ o Vánocích. Dotace Ptám se na dotace. Dostávají nûjaké? „Ano, bez nich by to ne‰lo,“ tvrdí Elliot. Do roku 2002 byly dotace poskytovány na poãty kusÛ (50 liber na plemennou ovci a 250 liber na plemennou krávu na rok). Tento systém byl v roce 2002 zru‰en a nyní jsou dotace vypláceny „na farmu“ (na pÛdu), nicménû ãástka je stále stejná, jako b˘vala pfii vyplácením na poãty kusÛ, sníÏená o 15 %, které byly odvedeny jako daÀ na ekologii. Vût‰ina farmáfiÛ chová ménû zvífiat, a tak s pfiidûlovanou sumou vychází dobfie. Vláda toto opatfiení uãinila proto, Ïe se v chovech vyskytovalo více zvífiat, neÏ bylo únosné, z dÛvodÛ získání vût‰ího objemu finanãních prostfiedkÛ. Nyní se v‰ak trend obrátil opaãn˘m smûrem. Od roku 2002 se poãet krav chovan˘ch v systému bez trÏní produkce mléka sníÏil

❒ Stroj na výrobu speciální krmné směsi a siláž (foto: Jana Řehořová)

z 530 tisíc na 460 tisíc chovan˘ch v leto‰ním roce. Poãet ovcí klesl za stejné období ze tfií na dva miliony kusÛ. Existuje obava z toho, Ïe po roce 2013 se dotace poskytované farmáfiÛm zru‰í, pan Elliot k tomu dodává: „Bez nich není moÏné hospodafiit“. A dále hovofií o svém názoru na potfiebnost a správnost dotaãní politiky Evropské unie. Tvrdí, Ïe jsme koneãnû dosáhli stavu, kdy v Evropû není hlad a potraviny jsou snadno dostupné, to povaÏuje za pozitivní a hlavní prioritu. Nad faktem, Ïe ve Velké Británii zcela zanikl chov prasat a vepfiové je potfieba dováÏet, a Ïe jsou problémy na trhu s mlékem díky jeho nízk˘m v˘kupním cenám, se nepozastavuje. Tvrdí, Ïe ãtyfii roky, kdy pÛsobil jako fieditel spoleãnosti Quality Meat Scotland, která se stará o propagaci a zaji‰tûní odbytu ãerveného masa, vyprodukovaného ve Skotsku, mu pfiinesly jin˘ pohled na evropskou zemûdûlskou politiku. Chovatelské úspûchy DÛkazem profesního úspûchu Andrewa Elliota je získání komerãního ocenûní Chov Aberdeen Angus roku („Aberdeen Angus Suckler Herd of the Year“) za roky 2007 a 2008. Pfiejeme mu v jeho, na skotské podmínky netradiãní, cestû hodnû zdaru a úspûchÛ!

❒ Krávy s 8-mi měsíčními telaty (foto: Andrew Elliot)

17

Martin Korti‰ (Farma Drochov): Jak se chováte ke zvífiatÛm, tak se ona budou chovat k vám Druhá z farem, o níÏ máte moÏnost se doãíst, se nachází témûfi na ãesko-rakousk˘ch hranicích, v obci Dolní Dvofii‰tû. Chová se zde plemeno, o nûmÏ jsme je‰tû nepsali, ale které patfií nejen u nás k oblíben˘m pro svou odolnost, nenároãnost a líbiv˘ vzhled. Jedná se o skotsk˘ náhorní skot neboli plemeno Highland. V zimû se cítí jako ryba ve vodû, a tak i kdyÏ jsme se brodili metrov˘mi závûjemi, zvífiata jsme mohli v‰echna spatfiit na „pastvinû“. Vyslechnûte si, jak hospodafií lidé, ktefií o sobû fiíkají: „KdyÏ nûco dûláme, tak na 100 %“. O zdej‰ím chovu jsem si povídala se správcem, panem Martinem Korti‰em, kter˘ chod farmy fiídí pro jejího majitele, pana Franti‰ka Kotnauera. Trocha historie Pan Kotnauer je rodák z âesk˘ch Budûjovic. Po revoluci zaloÏil firmu MANI spol. s.r.o., kterou provozuje dodnes, specializující se na obchod a sluÏby v oblasti kávovarÛ, nápojov˘ch a prodejních automatÛ. Plemeno highland poprvé spatfiil u známého v Lichten‰tejnsku a velice se mu zalíbilo. Ale aÏ v roce 1997 se mu naskytla moÏnost splnit si sen a dovézt první vlastní kusy tohoto dobytka a umístit je na pozemky u hotelu

v RoÏmberku, kde dûlal správce pan Korti‰. Dovezlo se 11 kusÛ (2 b˘ci, 2 telata, 2 jalovice a 5 krav) a to pfiímo z chovu v Lichten‰tejnsku, kde se s highlandy seznámil. Cesty pánÛ Korti‰e a Kotnauera se nespojily ihned. Spolupráce zaãala aÏ v roce 2000, kdy pan Korti‰ nastoupil do firmy Mani, jako správce vznikající farmy. Místo pro hospodafiení mûl jiÏ pan Kotnauer vyhlídnuté – líbila se mu oblast Drochova, spadající do lokality u obce Dolní Dvofii‰tû, která se nacházela nedaleko místa, kam se jezdil rekreovat. Bylo potfieba sehnat pozemky – oslovovali se restituenti a chodilo se na draÏby pozemkového fondu. I kdyÏ se pÛda zaãala shánût relativnû pozdû, podafiilo se sehnat celkem 350 hektarÛ pÛdy. Nakoupené plochy se nachází v‰echny vedle sebe a jsou stabilnû oploceny. Farma mûla od poãátku status ekologická. Systém chovu highlandÛ by mûl b˘t dle platného ‰lechtitelského programu co nejpfiirozenûj‰í, a tak se ekologické hospodafiení pfiímo nabízelo.

❒ Pan Kortiš se svými mazlíčky (foto: Jana Řehořová)

18

Zaãínalo se s jiÏ zmínûn˘mi 11ti kusy, k nimÏ v roce 2001 pfiibylo dal‰ích 25 od stejného majitele pÛsobícího v Lichten‰tejnsku, kter˘ tím se sv˘m chovatelstvím skonãil. V roce 2004 se dovezlo dal‰ích 25 kusÛ. Odchov dobytka V âeské republice v souãasné dobû existuje 22 chovÛ tohoto plemene. Pan Korti‰ podot˘ká, Ïe je problém sehnat novou krev: „V‰e je zde prokfiíÏené“. KvÛli „v˘mûnû krve“ si v roce 2007 pofiídili 13-ti letého plemeníka, pÛvodem z Kanady a nechali jej pÛsobit v chovu dva roky. V souãasné dobû skáãí ve stádû na Drochovû tfii plemenní b˘ci, z toho dva z vlastního odchovu. Letos se plánuje pofiídit nov˘ b˘k, a to pfiímo ze zemû, odkud toto plemeno pochází, ze Skotska, kter˘ zaloÏí novou krevní linii. Highlandi, jak jsem jiÏ zmínila v úvodu, se vyznaãují tím, Ïe jsou nenároãné a velmi odolné plemeno, které je klasifikováno jako extenzivní. Nepotfiebují zimovi‰tû, vydrÏí celoroãnû venku. „Jediné období, které jim vadí,“ fiíká pan Korti‰, „je pfiechod z bfiezna na duben, kdy jsou pfies den plískanice nebo sluneãno a v noci mráz. Odná‰í to pfiedev‰ím telata. A pak léto, kdy je hodnû much.“ Letos plánují postavit na okrajích pastvin, u remízkÛ, pfiístfie‰ky, aby se zvífiata mûla, pfiedev‰ím v kritickém jarním období, kam uch˘lit. Co se t˘ká krmiva, tak si skotsk˘ náhorní skot celoroãnû vystaãí s tím, co dá pastvina. V zimû jsou pfiikrmováni senem, které si na farmû seãou a balí do balíkÛ sami s pomocí vlastních strojÛ. Na farmû, která se nachází v 600 metrech n.m. se v souãasné dobû pohybuje 212 kusÛ dobytka,

pouze plemene highland. Z tohoto poãtu je 90 matek, 28 jalovic, 27 b˘kÛ urãen˘ch na poráÏku, tfii plemeníci a telata. Ve stádû jsou k vidûní zvífiata v‰ech barevn˘ch rázÛ, které jsou pro toto plemeno uznané – klasické hnûdoãervené, dále ãerné, plavé, brindle (Ïíhané) a stfiíbrné. Pan Korti‰ tvrdí: „Nûkdo fiíká, Ïe highlandi by mûli b˘t jen hnûdoãervení, ale já mám rád, kdyÏ je dobytek na pohled pûkn˘ – kdyÏ jsou ve stádû barvy.“ Na otázku, zda nemají problém s barevností telat, odpovídá, Ïe ne: „Telata se rodí se zbarvením, které se neodchyluje od pfiedepsan˘ch standardÛ.“ Porody jsou zcela bezproblémové s témûfi 100% mírou Ïivû narozen˘ch. Aãkoli se prakticky v‰echna telata rodí Ïivá, moÏnost dospût ve stejném poãtu uÏ nemají. AÏ ãtvrtina z nich podléhá nástrahám, které s sebou nese extenzivní zpÛsob odchovu v souladu s pfiírodou (divoká zvífiata apod.). Telata doposud pfiicházela na svût celoroãnû, ale od leto‰ka se chystají zmûny. Aby zamezil porodÛm v problematickém jarním období, stahuje v souãasné dobû pan Korti‰ narozená telata ze stáda, s cílem pfiesunout období telení na konec dubna a zaãátek

kvûtna, kdy je stabilnûj‰í poãasí a matky mají více mléka. Oddûlit od stáda plánuje i plemeníky, pro které chytá stavbu pfiístfie‰ku s oddûlen˘mi kotci. „Mít b˘ky pohromadû se mi nevyplatilo,“ vzpomíná a vypráví hrozivû znûjící historku o tom, Ïe se ve skupinû 4 b˘kÛ tfii z nich „domluvili“ na toho nejsilnûj‰ího, napadli jej a pfiehodili pfies ohradu.“ Doporuãení, které sly‰el od jin˘ch chovatelÛ – aby do skupinky b˘kÛ dal jednu krávu a Ïe bude po rivalitû se mu, vzhledem k jeho zámûru – srovnat období telení, nezamlouvá. Ptám se, zda nemá problém s nahánûním dobytka, kdyÏ je potfieba jej zváÏit ãi navakcinovat. Pr˘ vÛbec ne. „T˘den pfiedem postavím uliãku na pastvinû. Zvífiata si na ní zvyknou, a kdyÏ pak pfiijde doba, kdy je do ní mám nahnat, jde to jako po másle“. Musím uznat, Ïe pan Korti‰ to se sv˘mi svûfienci opravdu umí. KdyÏ se jdeme mezi nû podívat, má pro nû pfiipravenou ta‰ku s tvrd˘m chlebem a zvífiata se k nûmu ihned mají. Nebojí se pfiijít aÏ k nám a vdûãnû pfiijímají oblíbené pamlsky. Pan Korti‰ vypráví, Ïe ãas s dobytkem tráví rád. Pokud má chvilku, vezme peãivo a jde jej krmit a „popovídat si“. Pfied zvífiaty s hrozivû vypada-

jícími rohy má respekt, ale nikdy se mu nestalo, Ïe by jej nûkteré z nich napadlo. „Je tfieba si spí‰e dávat pozor, aby o vás omylem nezavadili rohem, kdyÏ se mezi nimi pohybujete,“ fiíká s úsmûvem. Vûfií, Ïe zvífiata se k lidem chovají tak, jak se oni chovají k nim. Je proti jakémukoli násilnému pfiístupu. Zvífie by nikdy neuhodil. Je pûkné pozorovat vztah vzájemné dÛvûry a náklonnosti, kter˘ mezi sebou o‰etfiovatel a zvífiata mají. Skotsk˘ náhorní skot je plemenem pozdnûj‰ím. Ze zku‰enosti se panu Korti‰ovi osvûdãilo pfiipou‰tût jalovice mezi dvûma a pÛl aÏ tfiemi lety vûku. Zastává názor, Ïe i u b˘kÛ se jejich druhotné pohlavní znaky v˘raznûji projevují aÏ po druhém roce vûku, nebo dokonce aÏ ve tfiech letech. Farma Drochov produkuje plemenná zvífiata. Zájem je o jalovice i o plemeníky, ov‰em spí‰e nárazovû. O plemenné b˘ky se zajímají i chovatelé ze zahraniãí, ale odrazuje je náklad na dopravu. A tak jsou b˘ci ve vûku dvou a pÛl aÏ tfií a pÛl roku vûku prodáváni jednotlivû do hotelov˘ch restaurací v Rakousku a ve ·v˘carsku, ale vût‰ina jich konãí v tuzemsku. O zaji‰tûní odbytu se stará majitel. Pan Korti‰ fiíká, Ïe on má na starost dobytek odcho-

❒ Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy (foto: Jana Řehořová)

19

❒ Mně zima nevadí (foto: Jana Řehořová)

vat a majitel prodat. Popisuje, jak probíhá prodej zvífiat do jednoho hotelu v Rakousku: „Dobytek je nakupován pfied létem, kdy je turistická sezóna. Pase se kolem hotelu, jako zajímavost pro náv‰tûvníky. Jednotlivé kusy jsou postupnû poráÏeny. V Rakousku je povoleno porazit zvífie pfiímo na pastvinû, a tak je kvalita o nûãem úplnû jiném, neÏ kdyÏ se u nás stresuje pfii pfiesunu a krátkém pobytu na jatkách,“ upozorÀuje na rozdíln˘ pfiístup. Z tuzemsk˘ch odbûratelÛ masa z drochovského chovu je jedním z nejv˘znamnûj‰ích spoleãnost Maso Planá. Pokud mají lidé zájem o bio maso, zprostfiedkovává jej fieznictví Foitl ve Vele‰ínû, které má, jako jedno z mála, certifikát na bio poráÏku. Toto ale neprobíhá pravidelnû, fiíká pan Korti‰: „Lidé zde pfieci jen stále upfiednostÀují kvantitu nad kvalitou.“ Myslivost a mufloní ovce O chov highlandÛ se stará pan Korti‰ s jedním pomocníkem. Do budoucna by rád, aby byl dobytek schopen obstarat jeden ãlovûk. On má totiÏ na starosti je‰tû myslivost, kterou se majitel také zab˘vá. Od obcí a LesÛ âeské republiky mají pronajat˘ch pfies ãtyfii tisíce hektarÛ lesa, kde se starají o vysokou, losy, ãernou a srnãí zvûfi. Pan

❒ Co se škádlívá, to se rádo mívá (foto: Jana Řehořová)

20

Korti‰ celoroãnû zaji‰Èuje pfiísun krmení. V zimû jej tato ãinnost zamûstnává více, a tak má dobytek na starosti jen jeho kolega. Zajímavostí je téÏ chov vzácného plemene ovcí jménem Saöa, kter˘ch je na celém svûtû jen 2000 kusÛ. Pan Kotnauer si jejich odchovem plní sen o vlastnûní muflonÛ. Muflony mu myslivci nepovolili, neboÈ jsou v lesích povaÏováni za velkou ‰kodnou, a tak si pofiídil alespoÀ tyto ovce, které vypadají jako zmen‰enina muflonÛ. Ovce pfiivezli ze ·v˘carska. Zaãínali na pûti kusech a nyní jich mají ve stádeãku 13. Neprodávají se, slouÏí jen pro okrasu. Místní pomûry Jako kaÏdého, s k˘m v rámci reportáÏí hovofiím, se i pana Korti‰e ptám, jak vychází se zdej‰ími obyvateli. Pfieci jen Ïijeme v âechách, kdy se úspûch ãasto neodpou‰tí. Pan Korti‰ vzpomíná, Ïe kdyÏ s farmafiením zaãínali, místní na nû nehledûli zrovna pfiátelsky, postupem ãasu se jim v‰ak podafiilo vybudovat urãité postavení a nyní si jich lidé povaÏují a mají je dokonce za vzor. Jsou vdûãní za sezónní brigády a napodobují zpÛsob, jak˘m se drochov‰tí starají pozemky i o své zamûstnance a jak se jako firma prezentují, tj. Ïe chodí ve stejném obleãení a neváhají na budovách ãi mechanizaci vystavit své logo. V tomto jsou pan Kotnauer i Korti‰ zajedno – kdyÏ nûco dûlají, dûlají to pofiádnû a naplno a pak se na své v˘sledky nestydí poukázat. Ocenûní z v˘stav Pan Korti‰ vzpomíná, jak˘m zadostiuãinûním pro nûj za celoroãní dfiinu byla ocenûní, která získal na v˘stavách v LetÀanech, kter˘ch se se sv˘mi zvífiaty pravidelnû úãastnil. V roce 2005 si Farma Drochov odnesla ocenûní 3.nejlep‰í farma (z chovÛ masného skotu v âeské republice), dále získali vícekrát tituly národní vítûz a ‰ampion plemene. Ekonomika Jedním z posledních témat, která naãínám, je otázka financování. Je chov ekonomicky sobûstaãn˘? Zatím byla vût‰ina v˘dajÛ

❒ Seno přijde k chuti (foto: Jana Řehořová)

dotována z druhé ãinnosti majitele, zmínûné v úvodu ãlánku. Hospodafiení farmy konãilo obvykle na nule. Teprve letos se oãekává první zisk. Dotace povaÏuje pan Korti‰ za „pfiíjemnou záplatu“, ale na pokrytí investic nedostaãující.

❒ Vzácné ovce plemene Saöa (foto: Jana Řehořová)

Plány do budoucna Pfii my‰lence na budoucnost panu Korti‰ovi zajiskfií oãi. Ve svém zamûstnání je velice spokojen˘. Práce v pfiírodû a s dobytkem jej zcela naplÀuje. S chovem má své plány. Chtûl, aby v základním stádu bylo 100 matek o prÛmûrném vûku 3–4 roky. Co se t˘ká pozemkÛ, rádi by se dostali na rozlohu 400 hektarÛ vlastní pÛdy. V neposlední fiadû si chtûjí udrÏet klientelu, která jim zaji‰Èuje odbyt masa. A plánují téÏ více vyuÏívat moÏností ãerpání evropsk˘ch dotací, kter˘m se doposud pfiíli‰ nevûnovali. Dûkuji panu Korti‰ovi za pfiíjemné povídání a pfieji jemu i majiteli hodnû ‰tûstí v jejich dal‰ím konání. Farma Drochov by opravdu mohla slouÏit za vzor, co t˘ká pfiístupu k lidem, zvífiatÛm i práci obecnû. Jen tak dál!

Japonské hovûzí: maso wagyu Jana ¤ehofiová, âSCHMS V‰e zaãalo jednoho veãera, kdy jsem se zúãastnila pfiedná‰ky o Japonsku. âesk˘ mladík se na nûm se svou japonskou pfiítelkyní snaÏili pfiiblíÏit japonskou kulturu, pfiírodu a vÛbec specifika, která tuto zemi odli‰ují od Ïivota, na kter˘ jsme zvyklí. Moji pozornost upoutalo pfiedev‰ím vyprávûní o japonském hovûzím, které se zcela vymyká na‰im pfiedstavám o podobû tohoto druhu masa. KdyÏ zaznûly informace, Ïe dobytek je napájen pivem, masírován a Ïe za kilo chtûjí v supermarketu ãtyfii aÏ pût tisíc korun, fiekla jsem si, Ïe bude jistû zajímavé zjistit více a podûlit se o to s Vámi. Mlad˘ pár mi byl po skonãení pfiedná‰ky schopen fiíci jen, Ïe Japonci si hovûzí pfiíli‰ nekupují, neboÈ je pro nû drahé a Ïe pokud jej chcete ochutnat, je dobré nechat si jej pfiipravit v restauraci. Hledala jsem tedy na internetu a na následujících fiádcích mi dovolte Vám pfiedstavit „Wagyu“ [wa-gyı] neboli „japonsk˘ dobytek“ (wa znamená japonsk˘ a gyı znamená dobytek). Poãátky Pro gurmány po celém svûtû pfiedstavuje maso wagyu luxusní pokrm z nejvybranûj‰ích. Je povaÏováno za nejkfiehãí, nej‰Èavnatûj‰í a nej-

chutnûj‰í hovûzí na svûtû. A je samozfiejmû nejdraωí. B˘vá naz˘váno „hovûzí kaviár“. Pfii jeho pojídání se snoubí Ïádoucnost a mystika spolu s chutí a kfiehkostí, která se rozpl˘vá v ústech a vytváfií tak nezapomenuteln˘ gastronomick˘ záÏitek. Jemné, hladké s nenapodobitelnou sladkostí a vÛní, zkrátka nûco co bozi na Olympu zajisté naz˘vali Ambrósií. Japonci povaÏují svÛj skot za rodinné stfiíbro. I kdyÏ se chov tohoto plemene roz‰ífiil také v Austrálii, USA nebo Kanadû, japonské ministerstvo zemûdûlství si vymohlo, Ïe od roku 2006 mÛÏe b˘t jako wagyu oznaãované jen hovûzí maso ze skotu, kter˘ má japonsk˘ pÛvod a je zatfiídûné podle japonsk˘ch norem. Mnohé moÏná pfiekvapí, Ïe, na rozdíl od vût‰iny luxusních pokrmÛ, má za sebou japonské hovûzí krat‰í neÏ stoletou historii. Hovûzí maso bylo jako potravináfisk˘ produkt po vût‰inu japonské feudální historie zakázáno. Jako hlavní a prvotní dÛvod následného obecného zákazu, jsou ãasto citovány budhistické vlivy zakazující konzumaci hovûzího. Ostatní aspekty, jako nedostatek pastvin pro dobytek a v˘znam dobytka jako taÏn˘ch zvífiat pro obdûlávání r˘Ïov˘ch

❒ Japonský kobe steak z plemene wagyu si nemůže dovolit každý (foto: internet)

polí (r˘Ïe je neodmyslitelnou souãástí japonského jídelníãku, pozn. autora), mohli k zákazu taktéÏ pfiispût. Nástup dynastie Mei v Japonsku odstartoval velké politické a kulturní zmûny. Éra vládcÛ Mei podporovala osvojování v‰eho, na co bylo nahlíÏeno jako na pfiínosné postupy ze Západu. Na zru‰ení zákazu, t˘kajícího se hovûzího, se pohlíÏelo jako na nûco, co je v souladu s reformním hnutím, aãkoli zde nepochybnû sehrála svou roli také politická motivace oslabit moc budhistÛ. AÈ uÏ byly skryté dÛvody jakékoli, rok 1919 byl pro gurmány rokem oslav a dÛvodu k radosti, protoÏe tehdy vzniklo „wagyu“ (neboli „japonsk˘ dobytek“). Za peníze

❒ Jalovičky plemene wagyu (foto: internet)

21

❒ Rozdíl v mramorování klasického hovězího roštěnce (nahoře) a masa z plemene wagyu (foto: internet)

z vládou sponzorovaného programu byla rÛzná evropská plemena kfiíÏena s japonsk˘m dobytkem a vznikla v souãasné dobû 4 známá plemena Wagyu: Japonské ãerné, Japonské hnûdé, Japonské bezrohé a Japonsk˘ shorthorn. Co dûlá maso wagyu tak speciálním KdyÏ se podíváte na plátek vybraného hovûzího waygyu, pov‰imnete si velkého mnoÏství intramuskulárního tuku. Bûlost tuku kontrastuje s ãervenou barvou masa, a vytváfií jakoby mramorov˘ vzor. âím více je maso marmorované, tím je jemnûj‰í a chutnûj‰í a dÛsledkem toho je zafiazováno i do vy‰‰í klasifikaãní tfiídy. Nejvy‰‰í tfiída („prime beef“) v USDA – americkém hodnotícím systému, vyÏaduje obsah 6 aÏ 8% mramorovaného tuku. Pro srovnání, nejvy‰‰í kvalita wagyu se mÛÏe py‰nit 20 aÏ 25% mramorovného tuku. Tento extrémnû vysok˘ stupeÀ mramorování je tím, co dává masu wagyu jeho dokonalej‰í strukturu a chuÈ. Tuk v mase obsahuje více mononenasycen˘ch mastn˘ch kyselin v porovnání s jak˘mkoliv jin˘m plemenem skotu na svûtû a vyznaãuje se nízk˘m bodem tání (pokojová teplota). Vûdci z univerzity ve Wisconsinu vyzkoumali, Ïe maso wagyu je témûfi dietní, bez ‰kodlivého cholesterolu (je vhodné pro zafiazení do nízkocholesterolov˘ch diet), má pr˘ dokonce protirakovinné úãinky a doporuãuje se pacientÛm se srdeãními chorobami. Nejslavnûj‰í formou wagyu je nepochybnû „Kobe hovûzí“. Jed-

22

ná se o urãit˘ typ hovûzího z linie Japonského ãerného wagyu, zvané Tajima, pocházejícího z prefektury Hyogo v Kobe. Mezi v‰emi plemeny wagyu, bylo Tajima wagyu vysoce cenûno pro svou schopnost vytvofiit extrémnû vysok˘ stupeÀ mramorování. Kobe hovûzí není jedin˘m v˘znamn˘m druhem wagyu hovûzího. Napfiíklad Matsuzaka hovûzí z Mie a Mishima hovûzí z ostrova Mishima jsou mnoha Japonci povaÏovány za lep‰í neÏli je hovûzí Kobe – to je ov‰em nejznámûj‰í. Jak je maso wagyu produkováno Vysok˘ stupeÀ mramorování masa wagyu se vyskytuje nejen díky kvalitní genetice, která se podle odborníkÛ na jeho vzniku podílí z 35 %, ale také díky usilovné péãi, vûnované zvífiatÛm pfii jejich odchovu. Péãe o tento dobytek ze strany japonsk˘ch farmáfiÛ je nadstandardní. Striktnû dodrÏují zásadu, Ïe není dÛleÏitá rychlost rÛstu svalové hmoty, ale kvalita masa. Pfii tomto procesu se nedá nic urychlit. Pastevní prostor je v Japonsku velmi omezen˘ takÏe vût‰ina wagyu je na ostrovû odchovávána ve stájích. Neãinnost dobytka zpÛsobuje nejen to, Ïe se vyh˘bá nebezpeãn˘m situacím, které mohou nastat pfii pasení, ale pomáhá taktéÏ v utváfiení mramorování. Proces krmení dobytka

❒ Nabídka hovězího wagyu v japonském supermarketu (foto: Jan Melničuk)

waygyu je pozornû regulován – podávají se rozdílná krmiva v rÛzn˘ch fázích rÛstu. Bûhem první fáze je sloÏení potravy pro telata nízkoenergetické s vysok˘m podílem vlákniny. V pfiibliÏnû 10ti mûsících vûku zaãíná u dobytka období tuãnûní, kdy se podává krmivo s vysok˘m energetick˘m podílem, a to trvá aÏ do doby, neÏ je dobytek ve 28 mûsících poraÏen. Podstatné je, Ïe dobytek je krmen po celou dobu procesu tuãnûní. Bûhem léta, kdy vysoké teploty a vlhkost zpÛsobují, Ïe dobytek ztrácí chuÈ k jídlu, mu je podáváno pivo, aby stimulovalo apetit. ZvífiatÛm se dává láhev piva dennû, dokud se jim nevrátí chuÈ k jídlu. KdyÏ zaãnou pfiijímat potravu opût normálnû, od podávání piva se upustí. Dobytek je drÏen ve stavu optimálního odpoãinku. Nûkolik farmáfiÛ jej pravidelnû masíruje s pomocí oleje nebo saké. I kdyÏ

❒ Wagyu neboli japonský dobytek (foto: internet)

❒ Hovězí kaviár (foto: internet)

ãasto zmiÀovan˘m dÛvodem tohoto konání je, Ïe krásná kÛÏe dûlá chutné maso, pravdou je spí‰e, Ïe masírování uvolÀuje svalovou tenzi a zlep‰uje rozloÏení subkutánního tuku. Ne v‰echen wagyu dobytek je odchováván v Japonsku. Vysoká poptávka (zejména po Kobe hovûzím) vedla k tomu, Ïe wagyu dobytek byl exportován pro odchov na zámofisk˘ch farmách, pfiedev‰ím v Kalifornii a v Austrálii. Nûkteré kalifornské farmy povolují sv˘m telatÛm volnû se pohybovat do jednoho roku vûku, od kdy se jejich metody odchovu shodují s tûmi japonsk˘mi, aby podpofiili vznik co nejvût‰ího mramorování. Aby maso získalo pfiízvisko „Kobe hovûzí“, musí b˘t dobytek dopraven zpût do Kobe a zde absolvovat koneãnou etapu v˘krmu, poráÏku a finální zatfiídûní. Mnozí povaÏují tento pfiesun více za politicky a trÏnû fiízen˘ (podobnû jako debata o „terroir“ pro ‰umivá vína), jde v‰ak pravdûpodobnû jen o záruku kvality pro zákazníka. „Styl Kobe“ nebo nejaponské klasifikované „wagyu“ steaky nabízené restauracemi, spojené s odpovídající cenou, vÏdy provázela polemika. Zatímco jedni

❒ Wagyu „jednohubky“ (foto: internet)

mohou kritizovat tyto praktiky jako hraniãící s podvodem, je tfieba si uvûdomit, Ïe na waygyu odchovaném v Japonsku není nic mystického. Dokud budou farmy pfiejímat ten sam˘ zpÛsob pozorné péãe pfii odchovu tohoto geneticky v˘jimeãného dobytka, v˘sledkem bude vysoce mramorované a jemné maso waygyu, bez ohledu na místo, kde bylo vytvofieno. Pokrmy z wagyu âím více tukov˘ch vláseãnic a samotného tuku maso obsahuje na fiezu, tím vy‰‰í je jeho kvalita a samozfiejmû i cena, která se za kilogram prémiového masa v jateãném trupu pohybuje okolo 400 Kã. V japonsk˘ch obchodech se ceny ‰plhají aÏ k 5000 jenÛ za 100 gramÛ, coÏ je cca 750 Kã. I pfies tuto horentní cenu je v‰ak maso plemene wagyu souãasn˘m gurmánsk˘m ‰lágrem.

❒ Tradiční příprava v japonské restauraci (foto: Jan Melničuk)

Je moÏné jej ochutnat uÏ i u nás, i kdyÏ pouze v restauracích. Pfies cenu, jakou je za tuto lahÛdku tfieba zaplatit (cena kolem 3500 – 4000 Kã za 500 g steak), je uÏ sama moÏnost ochutnat ji i u nás v˘znamnou událostí a slibn˘m znamením pokroku. I v Japonsku radûji nechávají pfiípravu na odborníkovi – profesionálním kuchafii. Pfiesto Vám pfiiná‰ím tipy na jeho úpravu doma: Díky jemnému mramorování musí b˘t s masem nakládáno se zvlá‰tní péãí, aby se nepfievafiilo,

❒ Wagyu servírované jako carpaccio (foto: internet)

neboÈ tuk se rychle rozpou‰tí a lehce pfiipaluje. Je dobré jej zprudka opéci na horké pánvi minutu a pÛl z kaÏdé strany. Pfiipraveno tímto zpÛsobem se maso v ústech rozpustí a zanechá po sobû dlouho trvající máslovou chuÈ. K ukrojení masa není potfieba steakov˘ nÛÏ, staãí vidliãka. Doba, po kterou chuÈ waygyu zÛstává v ústech, vybízí ke spojení s vínem. Je v‰ak tfieba vyhnout se tûÏk˘m vínÛm s vysok˘m obsahem tfiíslovin, která by bohatou chuÈ masa pfiebila. Namísto toho je doporuãováno jemné elegantní ãervené víno, které zdÛrazní záÏitek z konzumace waygyu. Mnoho JaponcÛ dává pfiednost uchování si pfiirozen˘ch chutí masa tím, Ïe jej konzumují ve stylu „sashimi“, okofienûné kapkou sojové omáãky, omáãky dashi a jarní cibulkou. Wagyu shabushabu, s masem zrychla povafien˘m v masovém v˘varu je dal‰ím ze zpÛsobÛ tradiãního servírování. Jiné postupy pfiípravy jsou napfiíklad nakrájení na plátky a servírování ve stylu carpaccio nebo jako steaky typu „flank, skirt a rib-eye“, ugrilované do ne více neÏ do stfiedního stupnû propeãení.

PfieloÏeno z ãlánku „Wagyu Beef“ od autorÛ Juliana Peha & Lawrence Tana, publikovaného v internetovém magazínu Luxury Insider v roce 2008 a pouÏity informace z webov˘ch stránek www.japonsko.hu.cz ww.tyden.cz (rubrika Apetit) www.asz.cz

23

Kontrola uÏitkovosti masného skotu Co lze odvodit z poãetních stavÛ zapojen˘ch zvífiat? Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘, âSCHMS Ne v‰ichni chovatelé, ktefií mají chovy zapojené do kontroly uÏitkovosti, si plnû uvûdomují, Ïe kontrola uÏitkovosti není jen o tom, zda jejich b˘ãek splÀuje kriteria pro zafiazení do odchovny. Samozfiejmû, slouÏí i k tomu, ale je to jeden z mnoha v˘stupÛ. Kontrolu uÏitkovosti lze pomyslnû rozdûlit na dvû ãásti. Tu zjevnou, spoãívající ve váÏení, mûfiení a hodnocení a tu ménû zjevnou, leã neménû dÛleÏitou a neoddûlitelnou, ãást sloÏit˘ch v˘poãtÛ. Tu první nazvûme shromaÏìováním dat, tu druhou jejich zpracováním. Je zfiejmé, Ïe pouhé shromaÏìování dat bez jejich zpracování by bylo samoúãelné. TakÏe, aÈ chceme ãi nikoliv, dostáváme se na pole vûdního oboru zvaného statistika. Abychom byli konkrétnûj‰í, jedná se o statistiku populací. Vûdní obor, kter˘ si nevystaãí s takov˘mi veliãinami jako je prÛmûr a procento. Do sloÏit˘ch maticov˘ch poãtÛ vstupují v‰echny známé údaje o kaÏdém, i mrtvém, jedinci dané populace, nad kter˘mi se nûkolik hodin potí velmi v˘konn˘ poãítaã. V˘stupem jsou v na‰em pfiípadû odhady plemen-

n˘ch hodnot kaÏdého jedince definované populace. Z obsáhlé teorie statistiky populací, na jejíÏ popis by nestaãilo nûkolik ZpravodajÛ, vytrhnûme nûkolik, pro potfieby tohoto ãlánku dÛleÏit˘ch, faktÛ. Zji‰tûná data kaÏdého jedince (pÛvod, hmotnost, míry, lineární hodnocení) jsou v prÛbûhu v˘poãtu oãi‰tûna od vlivu prostfiedí, tedy od v‰ech vlivÛ negenetické povahy, jako je rok a období, kdy se jedinec narodil, vliv krmení a o‰etfiování atd. Poãítá se s „ãistou genetikou“. Vzhledem k tomu, Ïe kaÏd˘ jedinec má v populaci pfiíbuzné a ti mají zase pfiíbuzné, je zfiejmé, Ïe zji‰tûná data daného jedince ovlivÀují v˘sledky v‰ech pfiíbuzn˘ch. Blízk˘ch pfiíbuzn˘ch více, vzdálen˘ch ménû. TakÏe uÏitkovost mého b˘ãka má vliv na odhad plemenn˘ch hodnot jedincÛ chovatele na druhém konci republiky, protoÏe mÛj b˘ãek má v jeho chovu napfi. polosourozence po otci a, jak jiÏ bylo fieãeno, nezáleÏí na tom, zda já mám krmení dobré a on ‰patné. Druh˘m dÛleÏit˘m faktem je poãet jedincÛ dané populace a poãet údajÛ o kaÏdém jedinci, které vstupují do v˘poãtu. Pokud bychom napfiíklad sledovali prÛmûrn˘ plat populace

Graf ã. 1 – V˘voj stavu krav v KUMP v roce 2008

Tabulka ã. 1 – V˘voj stavu v KUMP v roce 2008

24

lidí v âR a do v˘poãtu zahrnuli jen pfiíjem fieditele známé energetické firmy a pfiíjem zaãínajícího uãitele, vyjde nám prÛmûrn˘ pfiíjem v âR v fiádech desítek miliónÛ. Tento v˘poãet samozfiejmû o prÛmûrném pfiíjmu u nás nic objektivního nefiíká, neb byl proveden na malém poãtu pfiípadÛ. âím více pfiípadÛ do v˘poãtu zahrneme, tím bude v˘sledek objektivnûj‰í. Ideální pfiípad by nastal v okamÏiku, kdy do v˘poãtu jsou zahrnuti v‰ichni jedinci, tedy 100 % populace. Podívejme se nyní na poãty zapojen˘ch jedincÛ do kontroly uÏitkovosti a pokusme se vyvodit nûjaké závûry. V tabulce ã. 1 jsou údaje o poãtu zapojen˘ch krav v jednotliv˘ch mûsících loÀského kalendáfiního roku. Pro pfiehlednost jsou tyto údaje zpracovány rovnûÏ v grafu. Od konce roku 2007 do bfiezna 2008 je patrn˘ pozvoln˘ pokles poãtu zapojen˘ch krav pravdûpodobnû zapfiíãinûn˘ selekcí krav, které se pfies oãekávaní ukázaly jako jalové. Velk˘ nárÛst poãtu zapojen˘ch krav v dubnu lze pfiiãíst poãtu otelen˘ch jalovic. Mírn˘ pokles stavÛ v následn˘ch dvou mûsících je zapfiíãinûn pravdûpodobnû úhyny a selekcí ze zdravotních dÛvodÛ. Druh˘ v˘raznûj‰í vzestup je zaznamenán v ãervenci, pravdûpodobnû zapfiíãinûn druhou vlnou telení jalovic. V˘raznûj‰í pokles na pfielomu záfií a fiíjna , tedy konci chovatelského roku, jde na vrub nahlá‰en˘m vyfiazen˘m kravám, protoÏe ke konci chovatelského roku se kaÏd˘ chovatel snaÏí, aby stav krav zapojen˘ch do KU odpovídal skuteãnosti. Dal‰í pokles do konce roku je zákonit˘. V té dobû se selektují krávy nevhodné k dal‰ímu chovu, od kter˘ch bylo odstaveno tele a zámûrnû nebyly oplodnûny. Rozdíl mezi lednem a prosincem 2008 je prakticky zanedbateln˘. V tabulce ã. 2 jsou uvedeny poãty

Tabulka ã. 2 – Poãty krav dle podílu plemen

zapojen˘ch krav dle jednotliv˘ch plemen a podílu krve v závislosti na kvartálu. Ve sloupcích nadepsan˘ch „index“ jsou pak zaznamenány vzestupy ãi poklesy stavÛ zapojen˘ch krav mezi jednotliv˘mi kvartály. Poslední sloupec je porovnání poãáteãního a koneãného stavu. Z nûj vypl˘vá, Ïe v˘raznû poklesl stav krav dojn˘ch a kombinovan˘ch plemen (DP) o 18 % a krav plemene Hereford o 12 %. I kdyÏ procentické vyjádfiení tomu nenapovídá, nejvíce meziroãnû pfiibylo krav plemene Masn˘ simentál (164 ks) a plemene Aberdeen Angus (159 ks). Procenticky

nejvíce pfiibylo krav plemene Salers, i kdyÏ se jedná o 21 ks. Tabulka ã. 3 ukazuje pfiehlednû poãty ãistokrevn˘ch krav jednotliv˘ch plemen, rovnûÏ kvartálnû s vyjádfiením mezikvartálního indexu a indexu mezi poãátkem a koncem roku. Potû‰itelné je, Ïe v kontrole uÏitkovosti se stavy ãistokrevn˘ch krav celkovû zvy‰ují. Procentické vyjádfiení je ponûkud zkreslující. Pfiedev‰ím u plemen ménû poãetn˘ch, kde rozdíl nûkolika kusÛ pfiedstavuje i nûkolik desítek %. Na celkovém zv˘‰ení o 466 krav se krávy plemene Aberdeen Angus podílejí poãtem 171

Tabulka ã. 3 – Poãty ãistokrevn˘ch krav zapojen˘ch do KU

ks. Pouze o jednu krávu ménû se zv˘‰il poãet ãistokrevn˘ch krav plemene Masn˘ simentál. Doposud byl popsán stroh˘ v˘ãet v˘voje stavu zapojen˘ch krav. K vyvození závûrÛ si vezmûme ku pomoci nûkteré pfiedbûÏné v˘sledky kontroly uÏitkovosti (budou, jako kaÏdoroãnû, publikovány v uzávûrkách) a obdobné v˘sledky kontroly uÏitkovosti ve Francii a Dánsku. Dánskou populaci masného skotu charakterizují v‰echna chovaná plemena stejnû jako u nás a i poãetnû není pfiíli‰ odli‰ná. Francouzskou pak suma tfiech nejroz‰ífienûj‰ích plemen – Charolais, Limousine a Blond d‘Aquitaine. Tato populace je samozfiejmû podstatnû poãetnûj‰í neÏ na‰e ãi dánská. Porovnáním zjistíme, Ïe poãet zapojen˘ch narozen˘ch telat k poãtu zapojen˘ch krav je u nás srovnateln˘ s Francií a vyjmeme-li z na‰í populace pouze ãistokrevná zvífiata, je v˘sledek naprosto shodn˘. V obou pfiípadech se zapojilo 83 % telat z poãtu zapojen˘ch krav. V Dánsku v‰ak jen 69 %. Z v˘sledkÛ kontroly

25

uÏitkovosti vypl˘vá, Ïe odstavová hmotnost (u nás a Francii 210ti denní, v Dánsku 200ti denní) byla zji‰tûna v Dánsku pouze u 15 % ze zapojen˘ch telat, tedy pouze u 10 % matek byla zji‰tûna odstavová hmotnost jejich potomkÛ. Ve Francii zváÏili 210ti denní hmotnost u 49 % z narozen˘ch. K poãtu zapojen˘ch krav to ãiní pouze

41 %. U nás se jiÏ nûkolik let pohybuje poãet zváÏen˘ch 210ti denních hmotností v kontrole typu A kolem 60 % z Ïivû narozen˘ch. Jak bylo shora uvedeno, ãím vût‰í procento z populace je zapojeno do zpracování dat tím jsou v˘sledky pfiesnûj‰í. MÛÏeme tedy odvodit, Ïe odhad plemenn˘ch hodnot je u nás pfiesnûj‰í neÏ v citovan˘ch zemích,

zvlá‰tû pak v Dánsku, kde je na chovateli, u kter˘ch zvífiat provede kontrolu uÏitkovosti. Je patrné, Ïe této kontrole podrobí pouze zvífiata tzv. „zájmová“, tedy ta lep‰í. Není tento fakt jednou z pfiíãin toho, Ïe odhad plemenn˘ch hodnot spoãítan˘ v zemi pÛvodu b˘ka je mnohdy rozdíln˘ s tím, kter˘ je spoãítán u nás?

Na Reginû zase o mase aneb: Nûkdo by mûl ‰krtit doktory celostní medicíny Pro zatím nezasvûcené: Regina je na‰e (va‰e) praÏské rádio. Vysílá nepfietrÏitû o dûní v Praze. Velk˘m pfiínosem je v aktuálním informování o prÛjezdnosti Prahou. Proto ho ráno toleruji, to abych vûdûl, kudy z domova. A dnes (26. 2.) jsem ho nevypnul, aã jsem nikam nejel. TakÏe hraje, zatím co sedím u poãítaãe a prokousávám se nafiízeními Rady Evropy pfii tvorbû novelizovaného ¤ádu pro chov skotu v systému bez trÏní produkce mléka. Práce málo záÏivná, leã nutná, neb star˘ pfiestává b˘t aktuální a platn˘. Rádio hraje potichu, ani ho nevnímám. Vytrhne mû aÏ oznámení hlasatelky, která ve studiu vítá doktory celostní medicíny. Co je celostní medicína? Medicína v celku? To doktofii celostní medicíny vystudovali celou medicínu a ostatní jen parciální, tedy dílãí ãi ãásteãnou? Nemûli by pak b˘t doktory parciálními? Problém, kter˘ mû vytrhl z práce. Je pfiece dobré vûdût, zda se, aÏ se na mém ãlovûku projeví hfiíchy mládí, obrátit na doktora celostního, nebo bude staãit parciální. Parciální by mûl b˘t logicky levnûj‰í. Tak chvíli poslouchám. A nestaãím se divit. Nafiízení Rady Evropy a ¤ád shazuji na li‰tu a musím to hodit na papír dokud jsem toho pln˘. ¤ád odpracuji s chladnou hlavou veãer. Maso je ‰kodlivé, ãlovûk by ho nemûl konzumovat a kdyÏ tak jen to dietní bílé a v mal˘ch dávkách. âlovûk se totiÏ vyvinul jako b˘loÏravec a jeho trávicí soustava je soustavou b˘loÏravce, k trávení masa nezpÛsobilá. Konzumace masa pfiiná‰í do organismu bílkoviny, které trávicí soustava nedokáÏe zpracovat a ty pak organismus prakticky otravují. âlovûk, kter˘ doposud konzumoval maso, by mûl projít oãistnou kÛrou a pfieorientovat stravovací návyky na konzum zelené stravy. Tak tohle jsem se ve zkratce dozvûdûl od doktora celostní medicíny. Je pravdou, Ïe anatomii b˘loÏravcÛ, masoÏravcÛ i v‰eÏravcÛ jsem studoval pfied mnoha lety a anatomii ãlovûka znám pouze ze svého pomûrnû krátkého pÛsobení na patologii ve funkci fotografa – dokumentaristy. Nespornû od té doby v˘zkum v této oblasti pfiinesl mnohé nové poznatky, nemyslím v‰ak, Ïe by byly aÏ tak pfievratné. Nás uãili, Ïe trávicí soustava prasete, nejznámûj‰ího ze v‰ech v‰eÏravcÛ je velmi podobná zaÏívací soustavû ãlovûka. Li‰í se pouze v uloÏení tenkého stfieva v dutinû bfii‰ní. U prasete je stoãeno do spirály, u ãlovûka jaksi poskládané. Funkãnû v‰ak stejné. Pfiiznávám, Ïe tenkrát mi to nebylo milé. Cítil jsem se pfiirovnán k pa‰íkovi. Co naplat, pitva tohoto hospodáfiského zvífiete to prokázala, takÏe jsem se s tím musel smífiit. O anatomii pfieÏv˘kavcÛ jsem se dozvûdûl, Ïe mají buì tfii rÛznû velké pfiedÏaludky a slez, kter˘ funguje prakticky jako Ïaludek (pfieÏv˘kavci), nebo velmi objemné slepé stfievo (napfi. lichokopytníci). V obou pfiípadech pak s trávením b˘lí pomáhají rÛzné mikroorganismy, jejichÏ tûla v dal‰ím procesu trávení jsou zdrojem nepostradatelné Ïivoãi‰né bílkoviny. Pfied mnoha lety jsem vidûl na vlastní oãi vnitfinosti nûkolika desítek neboÏtíkÛ a s jistotou mohu tvrdit, Ïe ani pfiedÏaludky, ani objemné slepé stfievo jsem tam nevidûl. Jen vnitfinosti podobné tûm praseãím. Nepfiedpokládám, Ïe by se od té doby ãlovûk tak zásadním zpÛsobem vyvinul. Utvrzuje mû v tom i fakt, Ïe pro ãlovûka je vláknina potfiebná, leã nestravitelná. To nás uãili a v rÛzn˘ch módních ãasopisech to tvrdí i dnes. Nedovedu si pfiedstavit b˘loÏravce, kter˘ by alespoÀ ãásteãnû netrávil vlákninu. Je pravdou, Ïe napfiíklad o trávení medvûda pandy ãi medvídka koaly vím jen to, Ïe jsou úzce specializovaní na urãit˘ druh rostlin (panda na bambus, koala na listy eukalyptu). Nepfiedpokládám v‰ak, Ïe bychom byli s tûmito mil˘mi zvífiaty nûjak spfiíznûni, i kdyÏ by mi to bylo milej‰í neÏ b˘t srovnáván s prasetem. Nevím, co, kde a z jak˘ch pramenÛ studují doktofii celostní medicíny. Ze mû v‰ak dûlat vola nebudou. Prostû proto, Ïe nemám pfiedÏaludky. Proto taky nezmûním své stravovací návyky a i nadále budu jíst maso i zeleninu, stravovat se jako v‰eÏravec. Pokud ve sv˘ch útrobách necítíte bachor ãi objemné slepé stfievo, doporuãuji to i vám. Smifime se s tím, Ïe na‰e trávicí soustava je podobná té praseãí. Doktofii celostní medicíny se s tím asi smífiit asi nedovedou. MoÏná z toho pramení jejich pfiesvûdãení ãi snad komplex? No, a aÏ se pfiihlásí hfiíchy mládí, radûji nav‰tívím doktora medicíny parciální, nebo lépe doktora normálního. Uf. A zpátky k nafiízením Rady Evropy.

26

Hubert Herrmann

Na aukci v saském Cavertitzu Hana Adamová, Natural, spol. s r. o. Hodnocení a aukce b˘kÛ masn˘ch plemen v prostorách hfiebãína v saském Cavertitzu se koná kaÏd˘ rok. Letos 28. února v‰ak pofiádající Masterrind i chovatelé mohli b˘t spokojeni: Prodáno bylo ze 33 b˘kÛ celkem 32 a ceny dosáhly vy‰‰í neÏ loÀské úrovnû. Na zaãátek hodnocení Sobotní dopoledne 28. února bylo vûnováno hodnocení a vyhlá‰ení ‰ampiónÛ. B˘ky masn˘ch plemen do Cavertitzu pfiivezli chovatelé ze sv˘ch farem, nejde o staniãní odchov. Nejsilnûji zastoupené bylo plemeno masn˘ simentál, limousine, angus, následovalo charolais a jeden b˘k blonde d’Aquitaine. Nejprve pfiedvedené b˘ky tfiíãlenná komise sloÏená z chovatele, specialisty pro chov masn˘ch plemen skotu pofiádající organizace a zástupce ze saského zemského úfiadu ohodnotila. Následovalo vyhlá‰ení ‰ampiónÛ podle jednotliv˘ch plemen. Nejvíce pozornosti si mezi publikem 400 náv‰tûvníkÛ získalo plemeno masn˘ simentál. Rozhodãí zaujal pfiedev‰ím 790kilogramov˘ Victory, jehoÏ otcem je geneticky homozygotnû bezroh˘ Vilhelm PP a otcem matky Eisenherz PP. B˘k se narodil 25. 10. 2007. Ocenili pfiedev‰ím jeho rámec

❒ Plná hala v Cavertitzu dosvědčuje velký zájem o masné býky pro novou sezónu (foto: Hana Adamová)

Primat). Potû‰itelné podle komentujícího Carsten Oesera byla pfiítomnost nov˘ch chovatelÛ, ktefií své b˘ky pfiivezli do Cavertitzu poprvé: „Je dobré, Ïe se stále více lidí zajímá o chov masného skotu,“ uvedl.

❒ Úspěšný den měli na aukci i chovatelé plemene angus. Na snímku býk Frontline, jehož otcem je australský N. Frontier a majitel za něho inkasoval 3500 euro (foto: Hana Adamová)

a osvalení. Na závûr získal Victory i titul jako absolutní ‰ampión pfiehlídky. Nejlep‰ím charolais se stal Romeo (Rodin x Maradscha), limousine Tojaner Pp (Troubadour Pp x Caesar I. PS) a angus Punk (Puma x

❒ Celkovým šampiónem hodnocení byl vyhlášen masný simentál Victory, syn Vilhelma PP (foto: Hana Adamová)

Na draÏbû Bezprostfiedné po hodnocení a krátké pfiestavce na obûd následovala aukce. Aukãního kladívka se chopil s profesionální rutinou Torsten Kirstein. Vyvolávací cena v‰ech b˘kÛ byla 1700 euro. I v aukci se potvrdila vynikající kvalita masn˘ch simentálÛ, prÛmûrná cena vydraÏen˘ch kusÛ dosáhla 3409 euro a nejdraωí b˘k byl prodán za 4800 euro. Podobn˘ obrázek poskytla i draÏba angusÛ. Pfiítomní zájemci si cenili zámofisk˘ch pÛvodÛ nûkter˘ch b˘kÛ a solidních nûmeck˘ch linií. Za nejdraωího b˘ka zaplatil kupující 3700 euro a prÛmûrná cena v‰ech se vy‰plhala na 3050 euro. Jako dobr˘ v˘sledek lze hodnotit i prÛmûrnou cenu prodan˘ch plemeníkÛ limousine – 2654 eur, kde nejvíce zaplatil kupující za geneticky bezrohého ‰ampióna plemene 3800 euro. U tohoto plemene jednoznaãnû kupující upfiednostÀovali bezrohou genetiku. Kromû jednoho b˘ka byli vydraÏeni i v‰ichni charolais v prÛmûru za uspokojiv˘ch 2333 euro. Jedin˘ geneticky bezroh˘ blonde d’Aquitaine pfiinesl svému majiteli 2300 euro.

27

Hovûzí bez patogenÛ Máte rádi pûknû ‰Èavnat˘ steak nebo si nedovedete letní grilování pfiedstavit bez doma vyroben˘ch hamburgerÛ? Inu nejste sami. A co takhle tataráãek? Taky byste si dali? Tak to jsme zfiejmû jedné krevní skupiny. A proto nejspí‰ máme i dal‰í spoleãn˘ zájem, a to abychom jedli zdravû, a tentokrát tím nejsou my‰leny nutriãní hodnoty, ale mikrobiologická kvalita. A co pro to dûlá v˘zkum? âtûte dál. O tom, Ïe poznání nepfiátel je tím nejdÛleÏitûj‰ím úkolem, pokud s nimi chceme skuteãnû efektivnû bojovat, není tfieba pfiíli‰ dlouho se pfiesvûdãovat. Svûtlono‰em nesoucím na této spletité cestû pochodeÀ osvûtlující v‰echna temná zákoutí pfiírody je vûda a v˘zkum. A co dûlají vûda a v˘zkum pro to, abychom si mohli pochutnat tfieba na onom ‰Èavnatém „stejãku“ a nemuseli se obávat nûjak˘ch pozdûj‰ích zdravotních následkÛ? Nahlédnûme do USA, protoÏe Amerika není jen zemí hamburgerÛ a steakÛ, ale je i zemí neomezen˘ch moÏností v˘zkumu i vûdy. Poznání pomáhá v boji Pochopení ekologie dvou hlavních nebezpeãn˘ch patogenÛ, které se mohou nacházet v potra-

vinách, a nalezení zpÛsobÛ, jak s nimi bojovat je vskutku velk˘m a nelehk˘m úkolem. A to je také dÛvodem, proã se t˘m v˘zkumníkÛ na Kansas State University zamûfiil na bakterie E. coli O157 a salmonellu. „Je stále obtíÏnûj‰í studovat tyto patogeny, protoÏe na to musíte b˘t doopravdy v‰eumûl,“ fiekl T. G. Nagaraja, profesor diagnostické lékafiské patobiologie na College of Veterinary Medicine K-State. Nagaraja vede skupinu v˘zkumníkÛ, ve které jsou nejen epidemiologové a molekulární biologové, ale také odborníci na nemoci hospodáfisk˘ch zvífiat a v˘Ïiváfii z v˘krmen skotu. Escherichia coli V posledních pûti letech vedl Nagaraja t˘m v˘zkumného projektu studujícího bakterie E. coli O157, kter˘ na K-State probíhal více neÏ desetiletí. „Nበcíl je docela jednoduch˘,“ fiekl Nagaraja. „Chceme pochopit ekologii bakterie E. coli O157 u skotu a pfiinést praktické strategické zásahy pfiímo na farmách.“ V˘zkumn˘ t˘m pracuje na zodpovûzení takov˘ch otázek, jak˘mi je napfiíklad: proã nûkter˘ skot má E. coli O157 a nûkter˘ ne, a také na tom proã nûkter˘ vyluãuje bakte-

❒ Dr. Nagarajovi to při předávání cen nejlepším studentům sluší. Je vidět, že se umí pohybovat nejen mezi bakteriemi... (foto: archiv autorů)

28

❒ Bakterie E. coli většinou nezpůsobuje tak závažné problémy u skotu, ale může být přenesena na člověka prostřednictvím potravin a způsobit nejen nepříjemné, ale někdy i životu nebezpečné komplikace (foto: archiv autorů)

rie del‰í dobu a ve vy‰‰ím mnoÏství neÏ jin˘. V˘zkumníci na K-State také chtûli pochopit proã je pfiítomnost E. coli O157 v˘raznû vy‰‰í bûhem nûkter˘ch mûsícÛ a proã nûkterá zvífiata ve stresu vyluãují více bakterií neÏ jiná. „Pokud nalezneme odpovûdi na tyto otázky, pak mÛÏeme pfiijít s úãinn˘mi intervenãními strategiemi,“ fiekl Nagaraja. „První ãástí v˘zkumu je proto zamûfiena na podrobné poznání ekologie tûchto bakterií a ve druhé ãásti jde o v˘voj testÛ a praktick˘ch intervenãních strategií.“ „Napfiíklad Dr. Thomson, kter˘ pracuje na spoleãném v˘zkumu s jednou spoleãností z Minnesoty a vyvíjí vakcínu s protilátkami bránícími bakteriím v získávání Ïeleza, které tyto bakterie potfiebují k pfieÏití. V‰echny tfii studie vedené v rámci této ãásti celého projektu vykázaly v˘znamn˘ pokles v˘skytu bakterií E. coli O157, kdyÏ je vakcína pouÏita,“ fiekl Nagaraja. Nagaraja také dodal, Ïe pracují na tom, aby zjistili, jaké by se daly provést zmûny ve v˘Ïivû skotu, které by mohly vést k tomu, aby byl zaÏívací trakt skotu ménû pfiívûtiv˘ pro bakterie E. coli O157. „ProtoÏe se bakterie shromaÏìují v zadní ãásti stfieva,“ vysvûtloval Nagaraja, „tak kdyby se nûkteré sloÏky krmiva dostaly aÏ do zadní ãásti stfieva a z nich uvolÀované kyseliny by mohly b˘t úãinné v zabíjení bakterií E. coli O157.“

Také je moÏno vyuÏít probiotik – prospû‰n˘ch bakterií, podobn˘ch tûm, co ãlovûk získává díky konzumaci Ïiv˘ch jogurtÛ – mohou v˘znamnû redukovat v˘skyt bakterií E. coli O157, protoÏe jsou tvrd˘m konkurentem v boji o zdroje potravy. Salmonella Salmonella je jedním z neãastûj‰ích pÛvodcÛ gastroenteritidy, která je nejen mezi lidmi roz‰ifiována prostfiednictvím kontaminovaného mletého hovûzího masa, ale i prostfiednictvím potravin rostlinného pÛvodu, napfiíklad zeleniny, pfii jejichÏ pûstování je vyuÏíváno hnojení kejdou nebo hnojem, ale postihuje i skot. ZpÛsobuje tûÏké krvavé prÛjmy ve v˘krmnách skotu a zmetání u dojnic. Dal‰í práce se zamûfiuje na objevení odpovûdí na to, proã skot ve v˘krmnách, kter˘ je léãen na jiné infekce vykazuje vy‰‰í podíl salmonelly neÏ jinak zdrav˘ skot. Ov‰em k odhalení sérotypu salmonelly musí veterináfii a v˘zkumníci poslat vzorky do laboratofie v Iowû, a tak Narayanan pracuje na v˘voji rychlé testovací metody zaloÏené na molekulární bázi, která bude dostupnûj‰í. „Salmonella je proslulá vytváfiením rezistence na ‰iroké spektrum antibiotik,“ fiekl Nagaraja. „Také ji mÛÏe pfiedávat v genech, coÏ mÛÏe pfiená‰et tuto rezistenci dal‰ím bakteriím. Na‰ím prvotním cílem je v tomto smûru v˘voj synergistického programu k hodnocení úlohy chovu skotu na v˘skytu, roz‰ífiení a ‰ífiení této rezistence.“ Nagaraja fiekl, Ïe v budoucnosti bude v˘zkumn˘ t˘m usilovat o dosaÏení dal‰ího cíle – eliminace bakterie E. coli O157 a salmonelly. E. coli O157 je roz‰ifiována také zrnoÏrav˘mi ptáky, ktefií pfiená‰í bakterie z jedné v˘krmny do druhé, zatímco o ‰ífiení salmonelly se starají hlodavci a dal‰í zvífiata, která Ïijí ve stáji. Navzdory tomu v˘zkumníci doufají ve sníÏení jejich v˘skytu. V˘zkumn˘ t˘m také studuje mikrobiální rezistenci s nadûjí v lep‰í moÏnosti prevence nadmûrného v˘skytu potravinov˘ch patogenÛ, aby se nestaly je‰tû nebez-

peãnûj‰í pro zvífiata a následnû i pro ãlovûka. Nová vakcinaãní technologie Navzdory miliónÛm dolarÛ, které byly v posledních deseti letech investovány do v˘zkumu majícímu vést k vy‰‰í bezpeãnosti potravin, byl podle v˘sledkÛ studií v˘zkumníkÛ z Kansas State University a West Texas A&M University poãet hlá‰ení v˘skytu bakterie E. coli O157:H7 v mletém hovûzím v roce 2007 vy‰‰í neÏ v roce 2006. E. coli O157:H7 je spojována s nemocemi, které se u ãlovûka objevují po konzumaci hovûzího masa a masn˘ch v˘robkÛ kontaminovan˘ch tûmito patogeny.

❒ „Studovali jsme účinky nové vakcinační technologie na zlepšení bezpečnosti hovězího,“ řekl doktor Dan Thomson, docent na Kansas State University (foto: archiv autorů)

S Danem Thomsonem pracoval doktor Guy Loneragan z West Texas A&M University a doktor T. G. Nagaraja z K-State na provûfiování úãinkÛ této nové vakcíny a její schopnost sniÏovat vyluãování bakterií E. coli masn˘m skotem. Thomson a jeho kolegové studovali vyuÏití technologie tzv. sideroforového receptoru a porinu, ve zkratce SRP, která byla vyvinuta spoleãností Epitopix, LLC ve Willmaru v Minnesotû. „V první studii jsme dosáhli pokles vyluãování bakterií E. coli skotem o 54 procent,“ fiekl Thomson. „Nicménû, ve druhé studii jsme napomohli pÛsobením SRP techniky a zv˘‰ili tím úãinek tak, Ïe podíl skotu uvolÀujícího E. coli klesl aÏ o 85 procent.“ Loneragan o tom fiekl: „To nám ukazuje, Ïe takov˘ úãinn˘ zásah, kter˘ redukuje zatíÏení bakteriemi E. coli O157 zejména u skotu konzumujícího konzervovaná krmiva, je více neÏ potfiebn˘. Úspû‰n˘ zásah dokáÏe sníÏit zatíÏení bakteriemi E. coli O157 na

úroveÀ, která bude naprosto ne‰kodná a bez vût‰ích problémÛ zvládnutelná. Pokud se to povede, tak bude opravdu uãinûn obrovsk˘ pokrok k prevenci toho, aby se bakterie E. coli O157 vÛbec dostala do lidské v˘Ïivy prostfiednictvím mletého masa. Tato vakcina se jeví b˘t pro tento úãel velmi vhodnou vzbuzuje velké nadûje a slibuje mnohé v˘hody.“ „Povedlo se nám do boje zapojit sideroforov˘ receptor a porinové proteiny, které jsou vyuÏívány tûmito „potravinov˘mi“ patogeny, jak˘m je i E. coli, k získávání Ïeleza,“ fiekl Thomson. Siderofory jsou látky produkované a vyluãované bakteriemi do prostfiedí ve zv˘‰ené mífie zvlá‰tû v podmínkách nedostatku Ïeleza, které vytvofií komplexní slouãeninu s trojmocn˘m Ïelezem. V této formû je Ïelezo transportováno do buÀky. Porin je protein obsaÏen˘ ve vnûj‰í cytoplazmatické membránû gram-negativních bakterií a vnûj‰ích membránách plastidÛ a mitochondrií. Zpravidla se na membránû uspofiádávají do tvaru ‰estiúhelníku. Obklopují tak otvor ve vnûj‰í membránû tûchto bakterií a umoÏÀují drobn˘m polárním (hydrofilním) molekulám procházet ven a dovnitfi. „SRP vakcinaãní technologie imunizující zvífiata zablokováním tûchto mechanismÛ, jeÏ pak nedovolí bakteriím získávat Ïelezo. Îelezo je pro bakterie, jako kyslík pro ãlovûka. Bez konzumace Ïeleza nemÛÏe bakterii fungovat látková pfiemûna a bakterie nemÛÏe ani rÛst ani se mnoÏit.“ „Vedli jsme základní studii pfiirozené infekce, na kterou navazovaly dva velké terénní pokusy v bûÏn˘ch komerãních v˘krmnách skotu, pfii kter˘ch bylo ve dvaceti stájích testováno více neÏ 1200 kusÛ skotu,“ fiekl Thomson. „V‰echny studie nám ukázaly pozitivní v˘sledky pfii pouÏití této vakcíny, pfiiãemÏ ta mûla vliv nejenom na sníÏení poãtu zvífiat uvolÀujícího bakterie, ale také na sníÏení koncentrace uvolnûn˘ch bakterií.“ Ve stájích se bûÏnû vyskytují tzv. „supervyluãovaãi“, coÏ jsou zvífiata vyluãující bakterie E. coli

29

ve velmi vysok˘ch koncentracích. „A na‰e polní studie ukázaly, Ïe vakcína s technologií SRP redukuje poãet takov˘ch zvífiat ve stáji,“ fiekl Thomson. Roãní období a pfiíprava masa A co je‰tû mÛÏe pfiispût k ‰ífiení patogenÛ? Co takhle tfieba roãní období a s ním související poãasí. Nová studie vûdcÛ z Oregon State University napovídá, Ïe podobnû jako je zima oznaãována za „chfiipkovou sezónu“, tak by se dny letních veder pro zmûnu mohly naz˘vat „obdobím bakteriálních infekcí“. V˘zkumníci pfii‰li na to, Ïe závaÏné infekce zpÛsobované gram-negativními bakteriemi mohou narÛst aÏ o 17 procent s kaÏd˘mi 10 stupni nárÛstu teploty. Tyto v˘sledky, které byly zaloÏeny na záznamech z Baltimorské nemocnice za posledních sedm let, naznaãují, Ïe v˘skyt nûkter˘ch onemocnûní mÛÏe b˘t v letním období dokonce aÏ o 46 procent vy‰‰í neÏ v zimû. „V‰echny pfiíãiny sice zatím nejsou úplnû jasné a prokazatelnû ovûfiené,“ uvedli vûdci, „ale sezónní kolísání je zcela zjevné.“ „Gram-negativní bakterie obecnû jsou ãastou pfiíãinou infekcí moãového, trávicího a d˘chacího

ústrojí, stejnû tak i váÏnûj‰ích nemocí, jak˘mi je napfiíklad zápal plic nebo infekce ran,“ fiekla Jessina McGregor, docentka na College of Pharmacy na Oregon State University. „KaÏd˘ ví, Ïe existuje sezónnost ve v˘skytu virov˘ch onemocnûní, jak˘m je napfiíklad chfiipka nebo nachlazení, ale my jsme nyní objevili, Ïe i nûkteré bakteriózy vykazují nejvy‰‰í v˘skyt v horku letního období.“ Poznání tûchto sezónních trendÛ mÛÏe nejenom zlep‰it diagnostiku nemocí a nasazení odpovídající léãby, ale v neposlední fiadû také moÏnost lep‰í prevence tûchto infekcí. V rámci této studie byly zkoumány infekce zpÛsobené nûkolika gram-negativními bakteriemi, hlavnû E. coli, ale pod mikroskopem se ocitly také Pseudomonas aeruginosa, E. cloacae a Acinetobacter baumanii. Nejvût‰í nárÛst infekcí v dÛsledku vy‰‰í teploty byl zji‰tûn u P. aeruginosa – bûÏného pÛvodce nûkter˘ch zánûtÛ, zejména infekcí zevního ucha, moãového ústrojí a plic – a A. baumanii – pfiíleÏitostného patogena, kter˘ mÛÏe zpÛsobit rÛzné závaÏné nemoci ale i smrt (zejména u lidí s naru‰en˘m imunitním systémem).

❒ Takhle krásně vypadá struktura porinu majícího důležitou funkci v bakteriálních membránách… (foto: archiv autorů)

30

Pfii studii vûdci také objevili, Ïe takov˘ sezónní vzestup není zfiejm˘ u infekcí zpÛsobovan˘ch gram-pozitivními bakteriemi, které mají odli‰nou bunûãnou strukturu. „Bakteriální infekce obecnû byly po urãitou dobu na vzestupu, z ãásti pravdûpodobnû v dÛsledku zv˘‰ené rezistence bakterií vÛãi antibiotikÛm,“ fiekla McGregorová. „âím víc se dozvíme o tom, co je pfiíãinou jejich rozsáhlej‰ího ‰ífiení a kdy se nejpravdûpodobnûji objeví, tím lépe se jim mÛÏeme vyhnout, pfiípadnû je léãit.“ „Existuje nûkolik moÏn˘ch pfiíãin, proã v letním období stoupá poãet infekcí gram-negativními bakteriemi,“ fiekli v˘zkumníci, „ale Ïádná zatím není prokazatelnû potvrzena.“ Zatímco napfiíklad P. aeruginosa je typick˘ vodní organismus, a tak by ãetnûj‰í infekce tímto patogenem v letním období mohly b˘t spojeny s ãetnûj‰ím koupáním lidí v jezerech a rybnících. U bakterie Escherichia coli by mohlo jít o kombinaci dvou pfiíãin skot má vy‰‰í podíl uvolÀování bakterií v létû a vrchol v˘skytu infekcí bakterií E. coli u ãlovûka by mohl b˘t spojen i s vy‰‰í konzumací mletého masa nebo dal‰ími faktory bûhem „grilovací“ sezóny. „Bez ohledu na mechanismy zodpovûdné za vznik a ‰ífiení infekce, tak poznání spojitostí mezi prostfiedím, v˘skytem patogenÛ a infekcí by mohlo pomoci s preventivními zásahy nebo v˘bûrem optimální antibiotické léãby,“ napsali v˘zkumníci ve své zprávû. Je vidût, Ïe obsáhlou problematikou mikrobiální nezávadnosti potravin a ãinitelÛ, které ji ovlivÀují, se vûdci intenzivnû zab˘vají jiÏ dlouhá desetiletí a stále zkou‰ejí nové metody, jak omezit zatíÏení zvífiat a lidí alimentárními patogeny zpÛsobujícími mnohou nesnáz. S ãím v‰ím se dfiíve nebo pozdûji setkáme v bûÏné praxi, nám ukáÏe teprve ãas.

Z materiálÛ Oregon State University a Kansas State University pfiipravili Ota Beran a Anna Marcinková

Bakteriální choroby skotu (II. ãást) Ing. Pavla Vydrová V pfiedvánoãním zpravodaji (4/08) jsme se v rubrice „Onemocnûní skotu“ poprvé vûnovali chorobám spadajícím do kategorie nemocí pÛvodu bakteriálního a podrobnûji jsme se seznámili s fakty o aktinomykóze a zejména antraxu. Dne‰ní, v pofiadí druhá ãást, bude vûnována dal‰ím dvûma nemocem, které jsou zpÛsobovány bakteriemi: brucelóze a listerióze. Brucelóza Je celosvûtovû roz‰ífiené a vysoce nakaÏlivé bakteriální onemocnûní zvífiat pfienosné na ãlovûka, dfiíve téÏ oznaãované jako vlnitá horeãka, Maltská horeãka, Bangova choroba ãi infekãní zmetání skotu. Název choroby, respektive jejího pÛvodce, je odvozen od jména sira Davida Bruce, jenÏ v roce 1887 poprvé onemocnûní popsal u britsk˘ch vojákÛ na Maltû (Bruce objevil a popsal také pÛvodce spavé nemoci). Primárnû jde u brucelózy o onemocnûní pfieÏv˘kavcÛ, prasat, psÛ a dal‰ích zvífiat. âlovûk se mÛÏe od infikovan˘ch zvífiat nakazit, ale nemoc se mezi lidmi nepfiená‰í. V pfiípadû v˘skytu u hospodáfisk˘ch zvífiat má toto onemocnûní negativní vliv na ekonomiku postiÏeného chovu, v˘znamnû sniÏuje reprodukci, zapfiíãiÀuje pokles uÏitkovosti, ovlivÀuje biologickou hodnotu mléka u skotu, omezuje rÛst zvífiat (lze pozorovat úbytky hmotnosti) a zvy‰uje náklady v podobû v˘dajÛ na tlumení onemocnûní. Brucelóza patfií spoleãnû s dal‰ími závaÏn˘mi onemocnûními na seznam nebezpeãn˘ch nákaz (viz. Veterinární zákon), které podléhají povinnému hlá‰ení. PÛvodce Brucelózu zpÛsobují bakterie rodu Brucella. Jedná se o gramnegativní, tyãinkovité, aerobní, nesporulující a nepohyblivé bakterie, které se v hostitelském organismu vyskytují intracelulárnû (uvnitfi bunûk). V souãasné dobû je známo celkem osm druhÛ brucel, které se li‰í pfiedev‰ím primárním hostitelem. Taxonomie brucel je dosud stále nejasná a nevyfie‰ená. Na základû sekvenace genÛ ribozomální RNA se brucely fiadí mezi alfaproteobakterie

a mají blízk˘ fylogenetick˘ vztah k rodÛm Agrobacterium, Rickettsia, Rhizobium a Rhodobacter. Byla provedena anal˘za DNA více neÏ 51 kmenÛ brucel a z v˘sledku je patrné, Ïe jednotlivé druhy brucel jsou si natolik fylogeneticky blízké, Ïe se jedná o jeden druh oznaãovan˘ jako Brucella melitensis s fiadou rÛzn˘ch biovarÛ a kmenÛ. KvÛli rozdílÛm v hostitelském spektru jednotliv˘ch druhÛ a odli‰nostem v klinick˘ch projevech, nebyl tento koncept v‰eobecnû pfiijat a v bûÏné praxi se stále pouÏívá pÛvodní druhové oznaãení.

❒ Kolonie Brucella melitensis na krevním agaru (foto: internet)

a mumifikovan˘ch telat, které najdou na zemi ve stájích skotu.

Pfiehled druhÛ Brucella spp. a jejich hlavních hostitelÛ Druh

Hostitel

Patogenita pro člověka

B. B. B. B. B. B. B. B.

skot (B. bovis), bizon, velbloud, jak, buvol ovce, koza, velbloud pes a psovití prase, zajíc, sob arktický, volně žijící hlodavci ovce hlodavci velryby, delfíni tuleni

vysoká vysoká střední vysoká žádná žádná neznámá neznámá

abortus melitensis canis suis ovis neotomae pinnipediae cetaceae

Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí Bakterie brucelózy jsou pomûrnû odolné, v prachu pfieÏívají aÏ dva mûsíce, ve vodû 72 hodin, var a desinfekãní prostfiedky je niãí okamÏitû, slunce velmi rychle. Vhodn˘mi desinfekãními prostfiedky jsou: 5% roztok chlorového vápna, 3% roztok chloraminu, 3% roztok kresolsírové smûsi a 2% roztok NaOH, KOH (70 – 80 °C). Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) Pfiímá cesta onemocnûní je pfies nemocné zvífie (per os, vzácnû per cutis, ejakulátem), nepfiímá pfies krmivo, stelivo, ãistící potfieby, spoleãnou pastvu a ãlovûka. Jednotlivé druhy brucel se vyskytují u sv˘ch typick˘ch rezervoárov˘ch hostitelÛ, k infekci je ale vnímavé daleko ‰ir‰í spektrum hostitelÛ. Napfiíklad B. melitensis, která se nachází u ovcí, koz a velbloudÛ je pfienosná na skot, ãlovûka, psa ale i dal‰í druhy zvífiat. Podobnû také hlavní pÛvodce brucelózy skotu – B. abortus – je pfienosn˘ ze skotu na psa, ze skotu na ãlovûka, ale dokonce i ze psa na ãlovûka. Bovinní brucelózou se psi infikují pojídáním plodov˘ch obalÛ krav

U zvífiat dochází k pfienosu pfiím˘m kontaktem s infikovan˘m zvífietem. Infekce je pfienosná také z matky na plod. V˘znamn˘m epizootologick˘m faktorem brucelózy zvífiat je i fakt, Ïe je pohlavnû pfienosná. Plemenní b˘ci, kanci, berani ale i psi mohou vyluãovat brucely ve svém semeni po cel˘ Ïivot a jsou tak nebezpeãn˘m zdrojem infekce. Z tûchto dÛvodÛ je na místû peãlivé vy‰etfiování zvífiecích samcÛ urãen˘ch k plemenitbû. U ãlovûka je nejãastûji brucelóza zpÛsobena druhem B. melitensis, kter˘ je roz‰ífien v oblasti Stfiedozemního mofie, Blízkého a Stfiedního V˘chodu i Stfiední a JiÏní Ameriky. Pfii v˘zkumu ve ·panûlsku bylo zji‰tûno, Ïe u 2107 pacientÛ s diagnostikovanou brucelózou byl v 98 % pÛvodcem B. melitensis. Po celém svûtû je znaãnû roz‰ífien B. abortus, pfiesto je ménû ãast˘m pÛvodcem onemocnûní u lidí neÏ druh B. melitensis. âlovûk se mÛÏe nakazit pouze od zvífiat, mezi lidmi se nemoc prakticky nepfiená‰í. Svûtová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, Ïe pfienos z ãlovûka na ãlovûka je moÏn˘, av‰ak extrémnû vzácn˘. Dochází k nûmu pouze pfii velmi blízkém kon-

31

taktu s nemocnou osobou nebo pohlavním stykem. Hlavní zpÛsob pfienosu infekce u lidí je pfiím˘ kontakt s infikovan˘mi zvífiaty a poÏití kontaminované potravy z nemocn˘ch zvífiat. Nejvût‰ímu riziku infekce jsou vystaveni lidé pracující se zvífiaty (farmáfii, veterináfii, pracovníci jatek apod.). Zdrojem infekce jsou v‰echny sekrety (mléko) a exkrety (moã, trus) infikovan˘ch zvífiat, jakoÏ i jejich orgány a svalovina. Nejvíce bakterií Brucella spp. obsahuje plodová voda a plodové obaly infikovan˘ch samic zvífiat. Brucelóza se pfiená‰í také vzduchem a to ve formû aerosolu, poranûnou kÛÏí a v‰emi sliznicemi (spojivka). Práce s brucelami v prostfiedí mikrobiologick˘ch laboratofiích je tedy znaãnû riziková a podíl infekcí laborantÛ pfiedstavuje zhruba 2 % ze v‰ech pfiípadÛ onemocnûní brucelózou u lidí. Brucelóza pfiedstavuje jedno z nebezpeãn˘ch alimentárních onemocnûní, kdy k infekci dochází konzumací mléka a mléãn˘ch v˘robkÛ z nepasterizovaného mléka. Velmi rizikov˘mi v˘robky je máslo, zmrzlina a mûkké s˘ry pfiipravené z tepelnû neo‰etfieného mléka ovcí, koz, skotu a pfiípadnû velbloudÛ. Právû mûkké s˘ry z nepasterizovaného mléka jsou ãast˘m zdrojem infekce ve Stfiedomofií a na Stfiedním V˘chodû. Pfii technologickém zpracování mûkk˘ch s˘rÛ (napfi. balkánsk˘ s˘r) dochází ke zkoncentrování brucel v s˘ru a ty pak vydrÏí uvnitfi s˘ru infekceschopné po dobu nûkolika mûsícÛ. Ostatní mléãné v˘robky jako jsou tvrdé s˘ry a kysané mléãné v˘robky pfiedstavují daleko niωí riziko, jelikoÏ bakterie nepfieÏívají proces fermentace. Svalovina nemocn˘ch zvífiat obsahuje pouze nízké poãty bakterií a nepfiedstavuje tak riziko pro ãlovûka. Navíc málokteré masné v˘robky se konzumují syrové. Urãité riziko mohou pfiedstavovat orgány a krev z nemocn˘ch zvífiat, neboÈ v nûkter˘ch zemích je zvykem pfiipravovat pokrmy ze syrov˘ch jater nebo pfiimíchávat krev do mléka. Lidé se mohou nejãastûji nakazit pfii neopatrné a nehygienické manipulaci s nemocn˘mi uloven˘mi a uhynul˘mi zajíci. Onemocnûní u ãlovûka probíhá za pfiíznakÛ podobn˘ch angínû, se stfiídav˘mi vysok˘mi teplotami a obdobn˘m postiÏením pohlavních orgánÛ jako u zajícÛ. NakaÏené maso nesmí do prodeje. Z vymezeného území se zajíci

32

nesmí dostat na trh a zajeãí zvûfiina urãená k tepelnému zpracování v masokombinátech musí projít laboratorním vy‰etfiením. Patogeneze Brucely vstupují do organismu poranûnou kÛÏí, spojivkou, respiraãním traktem ãi alimentární cestou (ústy) pfies sliznice trávicího ústrojí. Bakterie Brucella spp. jsou po proniknutí do organismu pohlceny fagocytujícími buÀkami, zejména makrofágy a neutrofily. Lymfatick˘mi cestami jsou zaneseny do mízních uzlin ãi lymfatick˘ch bunûk jater a sleziny, kde dochází k primárnímu pomnoÏení. Brucely jsou schopné dlouhodobû pfieÏívat a mnoÏit se v buÀkách monocytÛ a makrofágÛ v rÛzn˘ch orgánov˘ch systémech. Zárodky se ‰ífií krevní ãi lymfatickou cestou do jednotliv˘ch orgánÛ po celém tûle (dochází k tzv. bakteriémii), ve kter˘ch zÛstávají krátkou dobu a poté se u bfiezích zvífiat stûhují do dûlohy (placenty, plodov˘ch obalÛ), u nebfiezích do vemene a nadvemenních mízních uzlin, pfiípadnû tkánû varlat u samcÛ. V dûloÏní sliznici se pomnoÏí a vyvolávají nekrotick˘ zánût, pfii kterém (pokud postihne více placentomÛ) dojde k naru‰ení krvení plodu, jeho odumfiení a zmetání. Nedojde-li ke zmetání, rodí se neduÏivá telata. Projevy a klinické pfiíznaky U zvífiat má brucelóza chronick˘ prÛbûh a infekce mohou probíhat subklinicky (bez pfiíznakÛ), kdy potraty jsou ãasto jedin˘m pfiíznakem onemocnûní ve stádû. Nejãastûji se brucelóza projevuje právû potraty u gravidních samic, dále pak zánûty varlat, nadvarlat a ztrátou plodnosti samcÛ. Pfii dono‰ení plodu se rodí málo Ïivotaschopná a neduÏivá telata.

❒ Postižení pohybového aparátu při onemocnění brucelózou (foto: internet)

U skotu dochází k potratÛm v kterémkoliv stádiu gravidity. U b˘kÛ se onemocnûní manifestuje sporadicky a vût‰inou ve formû zánûtu varlat a nadvarlat. Infikovaní b˘ci jsou zdrojem infekce pro pfiipou‰tûné krávy a navíc mohou b˘t neplodní. Z epizootologického hlediska je bezpfiíznakové nosiãství infekce u b˘kÛ tou nejnebezpeãnûj‰í formou nemoci. U obou pohlaví se mohou objevit artritidy, zánûty ‰lachov˘ch pochev a podkoÏní zánûty. U lidí se jedná o tzv. multisystémové onemocnûní (postihuje více orgánov˘ch soustav), a proto je klinická manifestace nemoci velmi variabilní. Brucelóza je charakterizovaná dlouhodobou stfiídavou horeãkou (tzv. vlnivou), chronick˘m prÛbûhem a postiÏením rÛzn˘ch orgánÛ (varlata, klouby, játra apod.). Mezi hlavní symptomy brucelózy se fiadí horeãka, celková slabost, malátnost, nevolnost, nadmûrné pocení ãi nechutenství. Pfii postiÏení pohybového aparátu pacienti pociÈují bolesti svalÛ a kloubÛ pfiíznaãné pro artritidy, zánûty ‰lach a ‰lachov˘ch pochev. Z neuropsychick˘ch symptomÛ se mohou vyskytovat bolesti hlavy, únava a deprese. Z dal‰ích pfiíznakÛ jmenujme bolesti bfiicha, prÛjem ãi zvracení. U postiÏení nervového aparátu se vyskytuje u pacientÛ závraÈ, retence (zadrÏení) moãi a pfiechodné ochrnutí konãetin. Pfii klinickém vy‰etfiení b˘vá nejãastûji diagnostikována hepatosplenomegalie (patologické zvût‰ení jater a sleziny) ãi bradykardie (zpomalená srdeãní ãinnost). Infekce pohlavního ustrojí vede u muÏÛ k zánûtÛm varlat a mÛÏe zpÛsobit trvalou neplodnost. Infekce tûhotn˘ch Ïen mohou zapfiíãinit potraty ãi postiÏení narozen˘ch dûtí, není v‰ak jasné, zda brucelóza u Ïen zpÛsobuje potraty ãastûji neÏ jiné patogenní bakterie. Inkubaãní doba je dlouhá a trvá obyãejnû od 1 aÏ do 8 t˘dnÛ. Mortalita u lidí se pohybuje do 5 %, fatální infekce jsou dÛsledkem sekundárních komplikací, nejãastûji endokarditidy. Pro ãlovûka je nejvíce virulentní B. melitensis, po ní pak B. suis biotyp 3 a B. abortus. Diagnóza Jako u vût‰iny chorob, je diagnostika brucelózy také zaloÏena na kombinaci anamnézy, klinického vy‰etfiení a laboratorního vy‰etfiení. Z laboratorních metod dominuje, jak u lidí tak ve vete-

rinární oblasti, sérologická diagnostika zaloÏená na prÛkazu specifick˘ch protilátek. Pfii pozitivním sérologickém vy‰etfiení se infekce konfirmuje kultivací pÛvodce nebo pomocí PCR. U ãlovûka je diagnostika brucelózy zaloÏena na detailním klinickém vy‰etfiení (hematologické, biochemické, ultrasonografické, rentgenologické apod.) v kombinaci s laboratorní diagnostikou pÛvodce. Hlavními indiciemi jsou: dlouhotrvající opakující se horeãka, celková slabost, bolesti svalÛ a kloubÛ. DÛleÏit˘m prvkem v anamnéze je i fakt, Ïe pacient nav‰tívil v nedávné dobû zemi s endemick˘m v˘skytem brucelózy, kde mohl pfiijít do kontaktu s nemocn˘mi zvífiaty ãi konzumovat mléko a mléãné v˘robky z nepasterizovaného mléka. Brucely se diagnostikují klasickou kultivací bakterií na agarech a jejich barvením, sérologicky a v posledních letech i molekulárními metodami. U hospodáfisk˘ch zvífiat se diagnostika soustfieìuje na laboratorní urãení pÛvodce, neboÈ klinické pfiíznaky nemusí b˘t vÏdy zjevné. Podobnû jako v humánním lékafiství je i u zvífiat nejdÛleÏitûj‰í sérologické vy‰etfiení. Svûtová organizace OIE doporuãuje k diagnostice brucelózy tyto sérologické metody: Rose Bengal test, ELISA (nepfiímá x kompetitivní), komplement fixaãní reakce a test fluorescenãní polarizace. Pfiípadnû se vyuÏívá kultivace pÛvodce, která se provádí nûkolika zpÛsoby, mezi které patfií bakteriologické vy‰etfiení (u plodu, plodov˘ch obalÛ, dûlohy, vemene a nadvemenních mízních uzlin poraÏen˘ch krav, pfiípadnû ejakulátu), sérologické vy‰etfiení krve (RVK, CoombsÛv test), alergologická zkou‰ka (podobnû jako u tuberkulinace), krouÏková metoda u mléka (prokazují se protilátky – aglutininy – pomocí barevného antigenu, pfiítomnost protilátek = aglutinace obarven˘ch zárodkÛ, které jsou tukov˘mi kapénkami vyneseny na povrch a vytvofií barevn˘ prstenec). V âeské republice se musí povinnû sérologicky vy‰etfiovat v‰ichni b˘ci, berani, kozli a kanci urãení k plemenitbû. Dále se musí vy‰etfiit kaÏdá samice skotu, ovcí, koz a prasat, která potratila. K vy‰etfiení se odebírají vzorky plodové vody, plodové obaly nebo mrtvého plodu. Vy‰etfiují se rovnûÏ odlovení zajíci a to rychlou sklíãkovou aglutinací. Molekulární metody se ve veterinární oblasti v pfiípadû bru-

celózy z ekonomick˘ch dÛvodÛ zatím intenzivnû nepouÏívají. Terapie, prevence a tlumení Léãba brucelózy u lidí je vzhledem k ‰irokému spektru projevÛ nemoci a ãastému rozvoji komplikací pomûrnû sloÏitá a názory na ni se rÛzní. Základ terapie pfiedstavuje podávání antibiotik podporované dle potfieby symptomatologickou léãbou. Svûtová zdravotnická organizace (WHO) doporuãuje k terapii brucelózy dospûl˘ch antibiotikum rifampicin a doxycyklin dvakrát dennû minimálnû po dobu ‰esti t˘dnÛ. Prevence brucelózy u lidí je závislá na eradikaãních programech a tlumení nemoci u hospodáfisk˘ch zvífiat, i na dodrÏování veterinárnû-hygienick˘ch zásad, neboÈ neexistuje Ïádná komerãní bezpeãná vakcína s vysokou ochranou pfied infekcí. V minulosti byly pouÏívány oslabené Ïivé vakcíny proti B. abortus v Sovûtském svazu a âínû. Jejich úãinnost byla v‰ak omezená a existovalo riziko propuknutí onemocnûní u vakcinovaného ãlovûka z vakcinovaného kmene. Preventivní opatfiení tak spoãívají pfiedev‰ím v dÛsledném sérologickém vy‰etfiování domácích zvífiat a zamezení konzumace nepasterizovaného mléka a v˘robkÛ z nûj vyroben˘ch v oblastech s endemick˘m v˘skytem brucelózy. V turisticky preferovan˘ch zemí jako tfieba ¤ecko, ·panûlsko, Malta ãi Tunisko je tedy rizikové konzumovat nepasterizované ãi nepfievafiené ovãí, kozí, velbloudí mléko a mléãné v˘robky z tamních venkovsk˘ch domácích chovÛ a farem. Terapie hospodáfisk˘ch zvífiat i volnû Ïijících se neprovádí, ve vût‰inû státÛ je dokonce zakázána. V úvahu pak pfiichází pouze radikální metoda tlumení, tzn. Ïe nemocná zvífiata jsou utracena. U psÛ je terapie povolena, ale obvykle je neúspû‰ná a dochází k návratu klinick˘ch pfiíznakÛ. Je doporuãována kastrace nemocn˘ch fen i psÛ, v‰ichni sérologicky pozitivní psi musí b˘t vyfiazeni z chovu. Obecnû se doporuãuje eutanázie nakaÏen˘ch psÛ vzhledem k moÏnosti pfienosu nemoci na dal‰í psy nebo na ãlovûka. B. canis byla totiÏ prokázána v tkáních psÛ t˘dny aÏ mûsíce po léãbû. Preventivní opatfiení v rámci âeské republiky tkví pfiedev‰ím v zamezení zavleãení pÛvodce z jin˘ch státÛ, dÛsledném dodrÏování veterinárnûhygienick˘ch pfiedpisÛ, pravidelném

sérologickém monitoringu u skotu, prasat, ovcí, koz a zajícÛ, jakoÏ i preventivním sérologickém vy‰etfiování vzorkÛ mléka dodávan˘ch do mlékáren. V rámci mlékárensk˘ch podnikÛ je dÛleÏitá kontrola pasterizace mléka. U skotu se v nûkter˘ch zemích pouÏívají k oãkování Ïivé oslabené vakcíny B. abortus kmen 19 nebo kmen RB51. Proti B. melitensis existují vakcíny Rev 1 nebo mutantní pur E. Z historie brucelózy Minulost brucelózy je úzce spjata s oblastí Stfiedozemního mofie. V roce 1751 popsal britsk˘ armádní lékafi pfiípady chronické choroby s opakující se horeãkou u vojákÛ na ostrovû Menorca. Pfiíznaky se nápadnû podobaly nemoci, kterou jiÏ o 2000 let dfiíve popsal Hippokrates. Na objasnûní pÛvodu nemoci a jejím popisu se podíleli tfii dal‰í brit‰tí vojen‰tí lékafii pÛsobící na Maltû (odtud maltská horeãka) bûhem Krymské války. Prvním z nich byl J. A. Marston, jenÏ charakterizoval pfiíznaky onemocnûní na základû vlastní infekce. Nejv˘znamnûj‰ího objevu v‰ak dosáhl Dr. David Bruce, kter˘ v roce 1887 izoloval a popsal pÛvodce ze sleziny vojákÛ zemfiel˘ch na následky horeãnatého onemocnûní. Bakterii zafiadil do rodu Micrococcus a pojmenoval jako Micrococcus melitensis. Pozdûji byla bakterie pfiejmenována podle jejího objevitele na Brucella melitensis. Deset let po objevu Dr. Bruce publikoval dal‰í britsk˘ lékafi M. L. Hughes detailní popis klinick˘ch pfiípadÛ a patologick˘ch nálezÛ zji‰tûn˘ch u 844 pacientÛ. Onemocnûní pojmenoval jako vlnitá horeãka dle charakteristického projevu nemoci u lidí. Ve stejné dobû izoloval dánsk˘ vûdec Bernard Bang bakterii (sám pÛvodce pojmenoval jako Bacillus abortus, dnes je známá pod oznaãením Brucella abortus) z placenty a potracen˘ch plodÛ skotu. Odtud vzniklo oznaãení Bangova nemoc. Teprve v roce 1917 bakterioloÏka Alice Evans zjistila, Ïe pÛvodce abortÛ u skotu objeven˘ Bangem a bakterie popsaná Brucem ve Stfiedomofií, jsou témûfi identické a li‰í se pouze nûkter˘mi antigenními vlastnostmi. Bûhem 20. století byly postupnû popsány dal‰í druhy brucel u jin˘ch zvífiat. V roce 1956 byl objeven druh B. ovis jako pÛvodce infekãního zánûtu varlat u beranÛ. O rok pozdûji byla izolována B. neotomae z potkanÛ v pou‰tích

33

Utahu v USA. V roce 1968 byl odhalen druh B. canis jako pÛvodce hromadn˘ch infekãních potratÛ u bíglÛ. V minulosti patfiila brucelóza také mezi kandidáty na v˘robu biologick˘ch zbraní. V˘skyt brucelózy Brucelóza zvífiat i lidí je roz‰ífiena po celém svûtû, nicménû nejv˘znamnûj‰í lokality v˘skytu nemoci jsou omezeny v nûkolika endemick˘ch oblastech. Jedná se pfiedev‰ím o oblast Stfiedozemního mofie, Blízk˘ a Stfiední V˘chod, Stfiední a JiÏní Amerika. Incidence brucelózy lidí je vÏdy spojována s v˘skytem pro ãlovûka patogenních druhÛ brucel u zvífiecí populace. Vysoké poãty lidí nemocn˘ch brucelózou najdeme pfiedev‰ím v rozvojov˘ch zemí a zejména v zemûdûlsk˘ch oblastech, kde je Ïivot lidí úzce spjat s hospodáfisk˘mi zvífiaty. V˘skyt brucelózy u lidí v endemick˘ch oblastech kolísá od ménû neÏ 0,01 do více neÏ 200 pfiípadÛ na 100 000 obyvatel roãnû. Napfiíklad v Jordánsku je hlá‰eno 33 pfiípadÛ brucelózy na 100 000 obyvatel za rok, v Kuvajtu dokonce 88 pfiípadÛ/100 000 obyvatel/rok. Naproti tomu v USA se pohybuje incidence kolem 0,04, coÏ odpovídá zhruba 200 pfiípadÛ roãnû po cel˘ch Spojen˘ch státech. V EU bylo v roce 2004 hlá‰eno 1337 pfiípadÛ z celkem 21 ãlensk˘ch zemí. Incidence brucelózy tedy ãiní ve státech Evropské Unie kolem 0,4 pfiípadÛ na 100 000 obyvatel za rok. Nejvy‰‰í v˘skyty brucelózy u zvífiat v Evropû jsou tradiãnû hlá‰eny z Balkánského poloostrova a obecnû ze státÛ kolem Stfiedozemního mofie. Napfiíklad dle informací Svûtové organizace pro zdraví zvífiat (mezinárodní zkratka OIE) byla nejvy‰‰í incidence B. melitensis u domácích pfieÏv˘kavcÛ za rok 2006 a 2007 hlá‰ena z tûchto státÛ: Albánie, Bosna a Hercegovina, ¤ecko, Turecko, Portugalsko a ·panûlsko. V Itálii byla zji‰tûna pfiítomnost Brucella spp. v nezpracovaném kravském mléce v roce 2004. Je v‰ak tfieba zdÛraznit, Ïe ne v‰echny ãlenské zemû EU provádûjí monitoring brucelózy v mléãn˘ch potravinách. Vzhledem k rozsáhl˘m eradikaãním programÛm probíhajícím v fiadû státÛ byla brucelóza skotu, ovcí a koz ãi brucelóza prasat v nûkter˘ch zemích jiÏ zcela vym˘cena. Tyto zemû si drÏí statut zemí prost˘ch nákazy a platí v nich pfiísná veterinární opatfiení. Brucelóza skotu je zcela eradiko-

34

vána napfi. ve Velké Británii, ·védsku, Dánsku, Maìarsku a dal‰ích zemích Severní a Stfiední Evropy. V˘skyt v âeské republice âeská republika je prostá bovinní brucelózy od roku 1964 a od roku 1951 si drÏí statut zemû prosté B. ovis a B. melitensis u ovcí a koz. Jedinou formou brucelózy, jeÏ se vyskytuje na území âR, je tak brucelóza zajícÛ zpÛsobená B. suis biovarem 2. Brucelóza zajícÛ se vyskytuje v urãit˘ch pfiírodních endemick˘ch ohniscích. Jedná se pfiedev‰ím o oblasti Královehradeckého kraje (Hradecko, Náchodsko, Rychnovsko), Ústeckého (okres Litomûfiice) a Jihomoravského kraje (okresy Bfieclav a Znojmo), ale i dal‰í lokality âR. Ve v‰ech tûchto oblastech jsou nafiízena mimofiádná veterinární opatfiení k zamezení ‰ífiení infekce a zabránûní pfienosu brucelózy na ãlovûka ãi prasata. Souãástí tûchto opatfiení je v˘zva pro myslivce k opatrnému zacházení s uhynul˘mi ãi uloven˘mi zajíci (pouÏívání rukavic a desinfekãních prostfiedkÛ) a zejména povinné sérologické vy‰etfiení v‰ech odloven˘ch zajícÛ rychlou sklíãkovou aglutinací. V poslední dobû se v ochranném pásmu vyhlá‰eném hygieniky z dÛvodu roz‰ífiení brucelózy u zajícÛ ocitla v únoru roku 2008 témûfi stovka obcí z Královéhradeckého kraje. Do ãervna 2008 evidovali veterináfii v Pardubickém kraji na ãtyfiicet ohnisek této nebezpeãné nákazy pfienosné na ãlovûka a varovali pfied kontaktem s málo plach˘mi ãi uhynul˘mi zvífiaty ve volné pfiírodû. Ochranné pásmo (do pûti kilometrÛ od ohnisek) se vyhla‰uje na dobu dvou let od posledního pozitivního v˘sledku. V˘skyt v USA Zajímavou skuteãností ve v˘skytu brucelózy je, Ïe pfiestoÏe ve vût‰inû vyspûl˘ch státÛ byla brucelóza skotu jiÏ eradikována, tak v nûkter˘ch státech USA se B. abortus stále vyskytuje, a to i pfies dlouhodobé a rozsáhlé eradikaãní programy. Jednou z hlavních pfiíãin je endemick˘ v˘skyt B. abortus u volnû Ïijících zvífiat, zejména bizonÛ a jelenÛ wapiti. Ve Spojen˘ch státech funguje jiÏ nûkolik let program na eliminaci brucelózy u skotu a prasat s názvem Cooperative State Federal Brucellosis Eradication Program. Díky tomuto plánu je v˘skyt bovinní brucelózy hlá‰en uÏ jen ze 6 státÛ, pfiiãemÏ prevalence v tûchto

státech nepfiesahuje 0,25 %. Názorn˘m pfiíkladem efektivity tohoto ozdravovacího programu jsou ekonomické hodnoty. Roãní ekonomické ztráty zpÛsobené brucelózou (pokles mléãné produkce, potracená telata a selata) v USA, které ãinily v roce 1952 více neÏ 400 miliónÛ dolarÛ, ãiní v souãasnosti pouze 1 milion USD roãnû. Za rok 2007 a poãátek roku 2008 byla B. abortus u domácího skotu hlá‰ena pouze ze státÛ Montana a Louisiana. Eradikaãní program je zamûfien krom sérologického monitoringu skotu a mléka rovnûÏ na volnû Ïijící stáda bizonÛ a jelenÛ wapiti, ktefií jsou hlavním zdrojem brucelózy pro domácí dobytek. Nejv˘znamnûj‰í oblastí s endemick˘m v˘skytem B. abortus v USA je oblast Yellowstonského národního parku (YNP), kter˘ se nachází na území státÛ Wyoming, Montana a Idaho. Uvádí se, Ïe více neÏ 50 % populace bizonÛ z YNP je pozitivní na brucelózu. Brucelóza bizonÛ pfiedstavuje krom samotného ovlivnûní zdraví bizoní populace také zdroj infekce pro domácí dobytek a nebezpeãí infekce pro lovce, ktefií ulovená zvífiata zpracovávají. Proto se koncem 90. let 20. století pfiistoupilo k plo‰né vakcinaci bizonÛ v celém YNP za pouÏití vakcíny pÛvodnû vyvinuté pro skot. Brucelóza jako biologická zbraÀ? Vzhledem ke snadnému pfienosu brucel vzduchem pomocí aerosolu patfiila brucelóza (a hypoteticky stále patfií) mezi kandidáty vhodné na v˘robu biologické zbranû. Jistou nev˘hodou je v‰ak dlouhá inkubaãní doba této nemoci. V USA zaãal v˘voj biologické zbranû s pouÏitím kmenÛ B. suis v roce 1942. Bûhem let 1944–1945 byla tato biologická zbraÀ poprvé testována na zvífiatech, následnû byly americkou armádou vyrábûny bomby obsahující B. suis pro americké letectvo v Arkansasu. Dle dostupn˘ch zdrojÛ zastavila americká vláda v˘voj a pouÏívaní tûchto biologick˘ch zbraní v roce 1967. Aãkoliv bomby s brucelami nebyly nikdy pouÏity, stále se patogenní kmeny Brucella spp. fiadí mezi nákazy pouÏitelné jako biologické zbranû. Listerióza Listerióza je v˘znamná zoonóza (nemoc zvífiat pfienosná pfiirozenou cestou na ãlovûka) v‰ech druhÛ nejen hospodáfisk˘ch zvífiat (napfi. rÛzn˘ch savcÛ,

Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí Tato bakterie je obecnû velmi odolná a pfieÏívá pfiedev‰ím v pÛdû (aÏ tfii roky), ve vodû a krmivu (v siláÏi 2 – 6 mûsícÛ). Je typická tím, Ïe se dobfie pomnoÏuje i v chladném prostfiedí (pfii teplotû -2 °C aÏ 45 °C), odolává chladírensk˘m teplotám, bezpeãnû ji likviduje teplota 72 °C po dobu 10 minut a var za 15 min. Vhodn˘m desinfekãním prostfiedkem se jeví formaldehyd a hydroxid sodn˘ (2,5% NaOH ji niãí po 10 minutách). ❒ Listeria monocytogenes (foto: internet)

ptákÛ ale i kor˘‰Û). U lidí se vyskytuje spí‰e sporadicky, nicménû moÏnost epidemie se nevyluãuje a stejnû dobfie se mÛÏe stát nemocniãní nákazou (nosokomiální v˘skyt). Infekce postihuje zejména rizikové skupiny populace, osoby se sníÏenou imunitou nebo s fyziologickou zátûÏí (tûhotenství). U zdrav˘ch lidí s dostateãnou imunitou probíhá bezpfiíznakovû, pfiípadnû jako onemocnûní podobné chfiipce. Je ale pfiíãinou potratÛ u tûhotn˘ch Ïen, celkov˘ch septick˘ch onemocnûní novorozencÛ a zánûtÛ mozku a mozkov˘ch blan u star˘ch a oslaben˘ch osob. ZávaÏnost tohoto onemocnûní spoãívá pfiedev‰ím ve vysoké úmrtnosti pacientÛ. Vyskytuje se ve formû nervové, septikemické nebo chronické, enzooticky i sporadicky. PÛvodce Infekãní onemocnûní listeriózu zpÛsobuje nejãastûji malá grampozitivní tyãinkovitá bakterie Listerie monocytogenes, která se vyskytuje v nûkolika sérotypech a je pomûrnû odolná vÛãi vnûj‰ím vlivÛm. Onemocnûní u zvífiat vyvolává také L. innocula, L. ivanovii a L. seeligeri. Listeria m. byla popsána pfied více neÏ 100 lety, ale aÏ v polovinû 80. let byla potvrzena jako pÛvodce onemocnûní z potravin. Rod Listeria zahrnuje 6 druhÛ, L. monocytogenes je jedin˘ druh patogenní pro ãlovûka. Jedná se o fakultativního intracelulárního parazita schopného dlouhodobû pfieÏívat v prostfiedí. Dle v˘zkumÛ má aÏ 10 % lidí tuto bakterii ve stfievû aniÏ by se u nich projevily pfiíznaky nemoci, a také mezi zvífiaty se vyskytují bezsymptomatiãtí nosiãi, ktefií bakterii vyluãují tûlními sekrety vãetnû v˘kalÛ a mléka.

Rizikové skupiny populace Jedná se zejména o tûhotné Ïeny a kojence mlad‰í neÏ 1 mûsíc, osoby s oslabenou imunitou, onkologick˘m onemocnûním, diabetem, po transplantacích, HIV pozitivní, s chronick˘m onemocnûním jater a ledvin, seniory (zejména nad 60 let) a osoby dlouhodobû léãené vybran˘mi léãivy (napfi. kortikoidy...). Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) Listerie, vãetnû patogenního druhu L. monocytogenes, jsou v prostfiedí hojnû roz‰ífieny s vyskytují se v pÛdû, povrchov˘ch a odpadních vodách i na rostlinách. âasto b˘vají izolovány ze stolice zdrav˘ch lidí, z obsahu stfiev skotu, ovcí, prasat, ptákÛ, ryb a hlodavcÛ. Na ãlovûka je pfiená‰ena pfiím˘m kontaktem s domácími zvífiaty, zejména skotem. Zdrojem mÛÏe b˘t sám nemocn˘ ãlovûk, ale i zdrav˘ bacilonosiã. V naprosté

Kde se nejčastěji objevují listérie: ✓ měkké sýry (s plísní na povrchu i uvnitř, sýry zrající pod mazem, sýry z nepasterovaného mléka...); naopak tvrdé sýry, tavené a krémové nepředstavují riziko ✓ uzené a syrové ryby (suši), mušle, ústřice, tatarský biftek (i když tam je spíš riziko salmonelózy) ✓ syrová naklíčená zrna, třeba sojová ✓ lahůdkové saláty (hermelínový, pochoutkový...), třebaže riziko nákazy z potravin prodávaných v lahůdkářství je obecně nízké ✓ tepelně neopracované masné výrobky (métský salám, čajovka), ale i vařené masné výrobky (jitrnice, jelita, tlačenka, paštiky) konzumované za studena ✓ cukrářské výrobky se žloutkovou náplní

❒ Mikroskopický snímek bakterie Listeria monocytogenes (foto: internet)

vût‰inû pfiípadÛ se listerióza vyskytne jako jednotlivé sporadické onemocnûní, a proto je obtíÏné zjistit odkud nákaza pochází. Inkubaãní doba u této nemoci kolísá od 3 do 70 dnÛ. Vstupní branou infekce u ãlovûka je trávicí ústrojí, ale také poru‰ená kÛÏe a d˘chací cesty. K infekci dochází nejãastûji perorálnû = poÏitím kontaminované potraviny (tzv. alimentární onemocnûní) a k pomnoÏení L. monocytogenes v potravinách dojde pfii primární kontaminaci syrov˘ch potravin (jako jsou nedostateãnû pasterizované mléko, lahÛdkové v˘robky, saláty, uzeniny, zrající a plísÀové s˘ry, pa‰tika, nemytá zelenina, nedostateãnû tepelnû zpracované pokrmy) a dále pfii sekundární kontaminaci v prÛbûhu vlastního vafiení a uchování hotov˘ch pokrmÛ pfii pokojové teplotû, pfii pfiípravû potravy a pfii nedostateãné osobní hygienû pracovníkÛ manipulujících s potravinami. Pfii práci s potravinami a pfiípravû pokrmÛ v domácnostech je nutné dodrÏovat taková pravidla, která zabezpeãují jejich zdravotní nezávadnost. Bezpeãné jsou naproti tomu v‰echny mléãné v˘robky s ãist˘mi mlékafisk˘mi kulturami (napfi. jogurty, kefíry, podmáslí a tvarohy), dále tvrdé a tavené s˘ry. K nákaze mÛÏe dojít rovnûÏ transplacentární cestou, z tûhotné Ïeny na plod. U gravidní Ïeny má onemocnûní nev˘razn˘ prÛbûh, vût‰inou v podobû chfiipkového onemocnûní. Vzácnûji se vyvine zánût ledvinné pánviãky. V podstatû kaÏdé horeãnaté onemocnûní v tûhotenství mÛÏe b˘t dÛsledkem nákazy listeriemi, také nadmûrné a pozdní zvracení mÛÏe b˘t projevem nákazy. Pfiedpokladem pfienosu na plod je vniknutí bakterií do matãina krevního obûhu, pfiestup placentou na plod se dûje nejãastûji po pátém mûsíci gravidity a v˘skyt onemocnûní je u 0,5 %

35

tûhotn˘ch Ïen. Porod mÛÏe b˘t pfiedãasn˘, rodí se ãasto plody nitrodûloÏnû odumfielé, jindy s pfiíznaky tûÏké hypoxie (du‰ení) s modrav˘m zbarvením kÛÏe a obtíÏn˘m d˘cháním, zvracením, kfieãemi, nûkdy s pfiíznaky zánûtu mozkov˘ch blan nebo zánûtu mozku. Nûkdy se tento stav vyvine aÏ v prvních dnech po narození. Vzácnûj‰í je nákaza skrze spojivku oka (popsaná u zamûstnancÛ drÛbeÏích jatek) a koÏní forma onemocnûní, která se mÛÏe vyskytnout u lékafiÛ, ktefií jsou ve styku s nemocn˘mi, nebo u veterináfiÛ, ktefií jsou v kontaktu s nakaÏen˘mi zvífiaty ãi potracen˘mi plody. Problémem listeriózy není její roz‰ífiení a velké mnoÏství pacientÛ, spí‰e je to velká mortalita u vnímav˘ch skupin obyvatel. PrÛmûrná mortalita mÛÏe dosahovat 20 aÏ 30 %, u pacientÛ nad 60 let se jiÏ blíÏí 60 %, neléãená encefalická forma mÛÏe vést ke smrti i v 70 % pfiípadÛ. U dospûl˘ch zdrav˘ch osob naopak ãasto probíhá bezpfiíznakovû a v tûchto pfiípadech ãasto zÛstává neodhalena. V‰echny nemocné osoby vyluãují bakterie v tûlních sekretech a ve v˘kalech aÏ po dobu nûkolika mûsícÛ. Listerióza se mÛÏe projevovat rÛzn˘mi zpÛsoby: febrilní gastroenteritida, bakteriémie, nákaza plodu bûhem tûhotenství, infekce novorozencÛ, endokarditida, peritonitida a koÏní pfiíznaky. Z níÏe uvedené tabulky je patrné, Ïe v porovnání s jin˘mi bakteriálními nemocemi, které se pfiená‰ejí potravou, je toto onemocnûní pomûrnû vzácné:

lika dnÛ aÏ po nûkolik t˘dnÛ (3 dny aÏ 7 t˘dnÛ) v závislosti na infekãní dávce, virulenci baktérií a zdravotním stavu pacienta. U ãlovûka onemocnûní ãasto probíhá v podobû lehãích chfiipkov˘ch pfiíznakÛ (pod obrazem faryngitídy, sinusitídy nebo tonsilitídy), komplikované pfiípady pfiecházejí do meningitíd a sepsí, dále se nemoc projevuje jako zánût mozku, nebo jako otrava krve u novorozencÛ a dospûl˘ch osob. U tûhotn˘ch Ïen zpÛsobuje potraty nebo infekci plodu a pfiedãasn˘ porod, postiÏení vede k závaÏn˘m komplikacím ohroÏujícím Ïivot novorozencÛ. PrÛbûh listeriózy kolísá od lehk˘ch (nûkdy bezpfiíznakov˘ch) aÏ po smrtelná onemocnûní. U zvífiat se nemoc projevuje nechutenstvím, zánûtem spojivek, nekoordinovan˘m pohybem, ztrátou hlasu, tfiesem, kfieãemi, paresou – pfii chronickém prÛbûhu hubnutím, otoky kloubÛ, stfiídajícími se prÛjmy a zácpou, potraty. U ovcí a skotu lze pozorovat pfiíznaky zánûtu mozku, mláìata mají septikemickou formu a mortalita u nich b˘vá aÏ 25%. Diagnóza Laboratornû je diagnóza listeriózy potvrzována kultivaãním nálezem L. monocytogenes ve stolici, v krvi, mozkomí‰ním moku, sputu, ve v˘tûru z mandlí, z pochvy, plodov˘ch obalÛ, v placentû a mrtvém plodu pfii potratu nebo ve vzorcích jater, ledvin ãi sleziny

Alimentární infekce v âR (1996 – 2005, v˘skyt na 100 000 obyvatel) onemocnění

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

listerióza

0,10

0,10

0,10

0,13

0,22

0,20

0,20

0,12

0,16

2005 0,15

shigelóza

7,77

5,96

4,96

5,05

5,33

3,44

2,80

3,73

3,18

2,72

kampylobakterióza 22,08 35,16 53,83 95,72 164,67 210,48 227,49 196,66 249,75 295,89 salmonelózy

466,71 387,41 493,70 436,12 391,66 326,55 274,14 263,67 301,01 321,95

Údaje z Centra epidemiologie a Mikrobiologie

Ze zvífiat je k listerióze vnímav˘ch mnoho druhÛ domácích i divoce Ïijící, z domácích zvífiat jsou nejcitlivûj‰í pfieÏv˘kavci, zvlá‰tû skot a ovce. Typick˘m projevem je meningoencefalitida ãasto konãící úhynem nebo aborty a zánûty dûlohy. Nejãastûji se jedinci nakazí kontaminovanou krmnou dávkou (napfi. siláÏí) a poté vyluãují pÛvodce v˘kaly i mlékem. V âesku se listerióza v chovech vyskytuje sporadicky jako enzootie (nákaza zvífiat místního rozsahu). Projevy a klinické pfiíznaky Inkubaãní doba se pohybuje od nûko-

36

pfii pitvû pacientÛ se septickou formou, eventuelnû ve vzorcích mozkové tkánû pfii encefalické formû. Kultivaãní prÛkaz listerií vyÏaduje del‰í ãas. Terapie, prevence a tlumení K léãbû lidí se vyuÏívají antibiotika a jejich kombinace, terapie trvá 2–6 t˘dnÛ v závislosti na typu nemoci. L. monocytogenes je citlivá k penicilinu, ampicilinu, vancomycinu, ciprofloxacinu, lizenolidÛm, azithromycinu a kotrimoxazolu. Betalaktamová aktibiotika se pouÏívají v kombinaci s aminoglykosidy. Îádná specifická

prevence proti listerióze neexistuje (tzn., Ïe proti této nemoci není oãkování), lze pouze doporuãit obdobná preventivní opatfiení jako proti salmonelóze (dÛkladná tepelná úprava potravin a dodrÏování hygienick˘ch opatfiení). Pfii vãasném podání antibiotik tûhotné Ïenû s potvrzenou listeriózou lze vût‰inou zabránit nákaze plodu. V nûkter˘ch pfiípadech ale, i pfii okamÏité léãbû, nelze vylouãit úmrtí plodu ãi nakaÏen˘ch osob s oslabenou imunitou. K terapii u skotu se vyuÏívá streptomycin, neomycin a bacitracinb. V˘skyt v âeské republice V posledních 10 letech bylo u nás hlá‰eno roãnû tak 10–20 pfiípadÛ listeriózy u ãlovûka, ke zv˘‰ení poãtu do‰lo aÏ v roce 2006, kdy bylo zaznamenáno 78 pfiípadÛ. Listerióza, o které mnozí lidé pfied prosincem roku 2006 nikdy nesly‰eli, plnila najednou titulní stránky novin a úvodní minuty televizního ãi rozhlasového zpravodajství. V té dobû byla hlá‰ena tfii úmrtí pacientÛ s prokázanou L. monocytogenes, ktefií byli váÏnû chronicky nemocní a mûli sníÏenou obranyschopnost organismu. Dále bylo hlá‰eno úmrtí novorozence maminky, u níÏ byla prokázána listerióza pfii souãasném chronickém onemocnûní imunitního systému. Ve stejném období byl zaznamenán pfiípad pfiedãasného porodu nedono‰eného novorozence, u kterého byla zji‰tûna L. monocytogenes, byla ale nasazena adekvátní léãba a novorozence se podafiilo zachránit. Ministerstvo zdravotnictví tehdy vydalo souhrn základních rad a doporuãení a hlavní hygienik âR pfiijal jistá opatfiení, která s touto nebezpeãnou chorobou souvisela: Vyhlásil nebezpeãné v˘robky, nafiídil podrobná ‰etfiení ve v˘robnách uveden˘ch potravin spolu se Státní veterinární správou (SVS) a Státní zemûdûlskou a potravináfiskou inspekcí (SZPI), ve spolupráci s dal‰ími orgány nafiídil kontrolu v˘roben lahÛdek a následnou kontrolu distribuce a prodeje lahÛdek v trÏní síti celé republiky. Opatfiení byla upfiesÀována dle závûrÛ proveden˘ch inspekcí. Dále pfiipravil a vydal informace o onemocnûní a doporuãení pro obyvatele âeské republiky jak pfiedcházet tomuto onemocnûní. Zdroj informací: odborné internetové servery

Klub chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen a V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves si Vás dovolují pozvat na semináfi

„15 LET CHOVU PLEMENE GASCONNE V âR“

15. dubna 2009 od 9,00 hodin ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi Program semináfie: 8,30–9,00 9,00–9,15 9,15–12,30

Prezence úãastníkÛ Zahájení semináfie 15 let chovu plemene gasconne v âR Ing. Radka Zahrádková, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves Hovûzí maso – fakta a m˘ty Ing. Ludûk BartoÀ, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves Kvalita hovûzího masa a faktory ji ovlivÀující Ing. Daniel Bure‰, Ph.D., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves Parametry vnitfiního prostfiedí masného skotu Ing. Ale‰ Pavlík, Ph.D., MZLU v Brnû Masn˘ skot pohledem etologa Ing. Radka ·árová, VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves Masné krávy a pfiímé platby Ing. Jindfiich Kvapilík, DrSc., VÚÎV, v.v.i. Praha Uhfiínûves

Z organizaãních dÛvodÛ, prosím, potvrìte úãast na semináfii do 8. 4. 2009 na tel.: 267 009 540, 728 167 923 nebo na e-mailové adrese: [email protected]

37

Skot, krávy bez trÏní produkce mléka, ovce a kozy ve svûtû, v EU a v âR Jindfiich Kvapilík, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves Chov hospodáfisk˘ch zvífiat zaji‰Èuje potraviny v rozdílném mnoÏství obyvatelÛm v‰ech svûtadílÛ. PfieÏv˘kavci pak v dÛsledku sloÏité zaÏívací soustavy navíc pfiemûÀují jin˘mi druhy zvífiat nevyuÏitelné a ménû kvalitní travní porosty. Ve státech EU patfií chov pfieÏv˘kavcÛ mezi nejvíce regulovaná odvûtví zemûdûlství (kravské mléko, ovce, krávy bez TPM, b˘ci a voli, poráÏkové prémie aj.). Cílem pfiíspûvku je poukázat na nûkteré aspekty chovu skotu, ovcí a koz ve svûtû a v EU. Nûkteré ukazatele jsou v pfiíslu‰n˘ch statistick˘ch v˘kazech oznaãeny jako pfiedbûÏné nebo odhad (napfi. stavy zvífiat, v˘mûra zemûdûlské pÛdy a TTP v nûkter˘ch státech regionech). V˘mûra zemûdûlské pÛdy a TTP pfievzatá z Eurostatu (2009) pfiedstavuje (poslední) údaje za rok 2005. Stavy a produkce hlavních druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû Dlouhodobé prognózy odhadují nárÛst poãtu obyvatel svûta ze stávající 6,5 na 9,3 miliardy v roce 2050. Podle odhadu Svûtové organizace pro v˘Ïivu (FAO) se ve stejném období zv˘‰í poptávka po potravinách Ïivoãi‰ného pÛvodu na dvojnásobek. Tento nerovnomûrn˘ v˘voj bude vyvolán mimo jiné vy‰‰ími pfiíjmy obyvatel rozvojov˘ch zemí a vysokou jakostí masa, mléka a vajec (Flachowsky, 2008). Pfies obtíÏnou srovnatelnost je z údajÛ v tabulce ã. 1 a grafu ã. 1 zfiejm˘ nezastupiteln˘ podíl skotu (v roce 2007 cca 60 % DJ) a v˘znamn˘ podíl ovcí (7,2 %) a koz (5,5 %) na produkci potravin a vyuÏívání travních porostÛ (TTP) ve svûtû. Za desetileté období vymezené roky 1997 a 2007 se s v˘jimkou mírného poklesu stavÛ mul a krÛt (o 6,1 a 0,9 %) zv˘‰ily stavy v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat uveden˘ch v tabulce ã. 1. Nejvy‰‰í nárÛst se t˘kal hus a per-

38

Tabulka ã. 1 – Stavy hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû

1)

podle údajÛ FAOSTATu (2009) pfiepoãet na DJ: skot, buvoli, konû, osli, velbloudi a muly = 1, prasata = 0,25, ovce a kozy = 0,15, kufiata = 0,0015, krÛty = 0,016, kachny, husy a perliãky = 0,005 3) rok 2005 4) a perliãky 2)

Graf ã. 1 – Hlavní druhy hospodáfisk˘ch zvífiat ve svûtû

Pramen: Faostat

liãek, buvolÛ, kufiat, prasat a kachen. Pozoruhodn˘ nárÛst o cca 170 mil. kusÛ a 25 % vykázaly stavy koz. Poãetní stavy skotu vzrostly o 80 mil. a 6 % kusÛ, poãet v‰ech

druhÛ zvífiat se zv˘‰il o 208 a 9,9 % mil. DJ. RovnûÏ v uplynulém desetiletí byl nárÛst poãtu obyvatel na‰í planety rychlej‰í neÏ nárÛst zdro-

Tabulka ã. 2 – Spotfieba masa ve svûtov˘ch regionech (2006)

Pramen: Meat Market Assessment and Meat Statistics, FAO (2007)

jÛ potravin Ïivoãi‰ného pÛvodu. Zatímco stavy hlavních druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat se v letech 1997 aÏ 2007 zv˘‰ily o cca 10 %, poãet obyvatel vzrostl o 13,4 % (z 5 840 na 6 625 mil.). RovnûÏ tato skuteãnost spolu s v˘raznou ekonomickou podporou agrárního sektoru ve vyspûl˘ch státech má vliv na znaãné rozdíly v Ïivotní úrovni a ve spotfiebû masa na obyvatele mezi svûtov˘mi regiony. Zatímco v roce 2006 pfiipadalo napfi. na obyvatele Severní Ameriky 124 kg masa celkem a 42 kg hovûzího masa, v Africe to bylo pouze cca 15 a 6 kg (12 a 14 %) masa (tabulka ã. 2). Rozdílná spotfieba masa na obyvatele existuje i uvnitfi jednotliv˘ch svûtadílÛ. Nejvy‰‰í spotfiebu masa celkem na obyvatele ze v‰ech státÛ svûta vykazují Nov˘ Zéland (140 kg) a USA (126 kg), nejniωí pak Etiopie (8,1 kg) a Indie (5,5 kg). Stavy krav bez TPM nejsou ve svûtovém mûfiítku samostatnû uvádûny. Jedním z dÛvodÛ je skuteãnost, Ïe v mnoha zemích se krávy k trÏní produkci (prodeji) mléka ve vût‰ím rozsahu nechovají, resp. jsou vyuÏívány k samozásobení rodiny chovatele. Proto jsou v tabulce ã. 3 uvedeny státy s nejvût‰ími poãty skotu celkem, ovcí a koz. V deseti státech s nejvy‰‰ím poãtem v tabulce ã. 3 uveden˘ch hospodáfisk˘ch zvífiat se chová 59 % skotu, 53 % ovcí a 67 % koz. V mnoha pfiípadech poãty a podíly chovan˘ch zvífiat souvisejí s lidnatostí státÛ (âína, Indie, Pákistán, USA, Bangladé‰ aj.) nebo

Graf ã. 2 – Stavy skotu, ovcí a koz (kusÛ na 100 ha)

Pramen: Faostat

Graf ã. 3 – Stavy skotu, ovcí a koz na 100 obyvatel

Pramen: Faostat

s pfiírodními podmínkami a zamûfiením v˘roby (napfi. Brazílie – jateãn˘ skot, Austrálie a Nov˘ Zéland – ovce). Ze státÛ EU se na sedmé místo v poãtu ovcí zafiadila

Tabulka ã. 3 – Státy s nejvy‰‰ími stavy skotu, koz a ovcí (2007)

Pramen: Faostat (2009)

jen Velká Británie. Státy EU-27 na „svûtov˘ch“ stavech skotu, ovcí a koz v roce 2007 podílely 6,5, 9,6 a 1,6 %. Z grafu ã. 2 je zfiejmé, Ïe nejvy‰‰í stavy skotu na 100 ha zemûdûlské pÛdy jsou v Americe, ovcí a koz na 100 ha TTP v Evropû, resp. v Asii. Z údajÛ o poãtu zvífiat pfiipadajících na 100 obyvatel jednotliv˘ch kontinentÛ (graf ã. 3) tvofií v˘jimku Oceánie (Austrálie, Nov˘ Zéland, Melanésie, Mikronésie a Polynésie), kde v dÛsledku nízké hustoty obyvatelstva jsou stavy skotu více neÏ ‰estkrát a ovcí více neÏ dvacetkrát na 100 obyvatel vy‰‰í neÏ v Evropû. Vysok˘ pfievis domácí produkce hovûzího nad spotfiebou pak fiadí Austrálii a Nov˘ Zéland mezi státy s nejvy‰‰ím objemem v˘vozu této komodity v rámci svûta (cca 1450

39

Tabulka ã. 4 – Produkce masa a mléka ve svûtû (2007)

Pramen: Eurostat

a 530 tis. tun, resp. 19,3 a 7,1 % celkov˘ch svûtov˘ch exportÛ v roce 2008). Z tabulky ã. 4 je patrna pfievaha v˘roby hovûzího masa a kravského mléka ve v‰ech svûtadílech. Stavy a produkce krav bez TPM, ovcí a koz v Evropské unii V˘znamnou souãástí krajiny nejen ve státech EU jsou TTP. V závislosti na pfiírodních a klimatick˘ch podmínkách, dlouhodobém v˘voji zemûdûlství, tradi-

cích, zemûdûlské politice a na dal‰ích faktorech je podíl TTP ze zemûdûlské pÛdy v jednotliv˘ch státech znaãnû rozdíln˘. Ve státech unie kolísal podíl TTP ze zemûdûlské pÛdy v roce 2005 mezi cca 1 % ve Finsku a 71 % v Irsku. V EU-15 byl prÛmûrn˘ podíl TTP 39 %, v EU-12 pouze 27 %. Podíl TTP v âR (cca 23 %) patfií mezi nejniωí v EU (graf ã. 4). Vzhledem k ohroÏení zemûdûlské pÛdy vûtrnou a vodní erozí (cca 80 % v˘mûry) se zv˘‰ení plochy TTP jeví z hlediska ochrany

Graf ã. 4 – Podíl TTP (%) z v˘mûry zem. pÛdy (2005)

Pramen: Faostat

Tabulka ã. 5 – Stavy a státy s nejvût‰ími poãty krav bez TPM, ovcí a koz v EU (2007)

Pramen: ZMP Bonn (2008); Eusrostat statistic in focus 49/2008

40

Ïivotního prostfiedí a zemûdûlské pÛdy jako nezbytné. V Evropské unie patfií mezi kvótované ukazatele (stropy poãetních stavÛ) krávy bez TPM a ovce. Na „kvótované“ stavy jsou z rozpoãtu EU vypláceny pfiímé platby, které ve státech EU-15 jsou souãástí plateb na podnik, v EU-12 pak souãástí plateb SAPS. Z tabulky ã. 5 je zfiejmé, Ïe v pûti státech s nejvût‰ími poãty zvífiat se chová kolem 80 % krav bez TPM a koz a cca 75 % ovcí, Ïe ve státech EU-12 se v roce 2007 chovalo cca 3 % krav bez TPM, 11 % ovcí a 14 % ze stavÛ v EU-27, a Ïe podíl âR na stavech krav bez TPM, ovcí a koz v EU-27 dosahuje 1,2, 0,1 a 0,1 %. Vyjednané (EU stanovené) kvóty (stropy poãetních stavÛ) krav a ovcí na 100 ha TTP neodpovídají v nûkolika státech aktuální situaci a v˘voji tûchto odvûtví (grafy ã. 5 a 6). Pfii prÛmûrném plnûní na 102 % kolísalo plnûní kvóty krav bez TPM v roce 2007 mezi 19 a 20 % v Polsku a v Rumunsku a 168 a 179 % v âR a v Lucembursku. Pfii vyuÏití stropu stavÛ ovcí v EU na 120 % byla tato kvóta nejménû vyuÏívána v Bulharsku a ¤ecku (78 a 80 %), nejvy‰‰í pfiekroãení vykazují âR, Lucembursko a ·védsko (225, 228 a 281 %). Na kvótované ukazatele jsou vázány pfiímé platby. Sazba je stanovena ve v˘‰i 200 euro na krávu bez TPM a na cca 29 euro na ovci. Pfiekroãení kvóty pak má za následek niωí ãástku neÏ odpovídá aktuálním stavÛm zvífiat, pfii neãerpání kvóty je naopak poloÏka v pfiepoãtu na kus vy‰‰í. Ze státÛ EU-15 bylo v roce 2007 vykázáno niωí vyuÏívání kvótovan˘ch stavÛ krav bez TPM napfi. o cca 180 tis. v Itálii a o 104 tis. kusÛ v Rakousku. Z grafu ã. 7 je zfiejmé, Ïe v pfiepoãtu na 100 ha TTP patfií v âR souãet „kvóty“ krav bez TPM a ovcí mezi nejniωí, pfiekroãení souãtu obou „kvót“ (o cca 74 %) pak mezi nejvy‰‰í ze státÛ EU-27. Krávy bez TPM, ovce a kozy v âR Bez zfietele na v˘‰i „kvóty“ se stavy krav bez TPM a ovcí v posledních letech zvy‰ují, zatímco stavy koz stagnují (graf ã. 8). Poãet dobytãích jednotek tûchto

Graf ã. 5 – „Kvóty“ a stavy krav bez TPM v roce 2007 na 100 ha TTP

Graf ã. 6 – „Kvóty“ a stavy ovcí na 100 ha TTP v roce 2007

Graf ã. 7 – „Kvóty“ a stavy krav bez TPM a ovcí na 100 ha TTP (DJ, 2007)

tfií kategorií pfieÏv˘kavcÛ lze odhadnout na 211 tis. (kráva bez TPM = 1 DJ, ovce a koza = 0,15 DJ).

Na krávy bez TPM pfiipadá 87 %, na ovce 12 % a na kozy 1 %. Plocha TTP vyuÏitelná jejich chovem

z celkové v˘mûry TTP vychází z plochy TTP pfiipadající na dobytãí jednotku, resp. z poãtu DJ na hektar TTP. V literatufie uvádûné rozmezí se pohybuje v ‰irokém rozmezí od cca 0,5 do 2,0 ha TTP vyuÏiteln˘ch jednou dobytãí jednotkou pfieÏv˘kavcÛ, resp. od 0,5 do 2,0 DJ na hektar TTP. Nafiízení rady ãís. 1782/2003 stanovuje hranici pro vyplácení extenzifikaãních prémií na skot pod 1,4, resp. 1,8 DJ na hektar krmn˘ch plodin. V pfiípadû, Ïe by jedna DJ krav bez TPM, ovcí a koz spotfiebovala píci z 1,5 ha TTP, bylo by moÏno chovem tûchto druhÛ zvífiat vyuÏít celkem 317 tis. ha TTP, to je pfiibliÏnû jednu tfietinu jejich aktuální v˘mûry. Pfii vyuÏití jednoho hektaru TTP jednou DJ by se vyuÏitelná plocha TTP sníÏila na 210 tis. ha a 22 %, pfii spotfiebû krmiv z hektaru TTP polovinou DJ by bylo moÏno v âR vyuÏít 422 tis. a 43 % v˘mûry TTP (tabulka ã. 6). Spotfieba píce z TTP dal‰ími kategoriemi skotu v âR, pfiedev‰ím dojnicemi a jalovicemi, není známa. Z hlediska nutnosti zlep‰ovat ekonomické ukazatele v˘roby mléka, resp. dojivost na krávu a rok, a pomûrnû velk˘ch stád dojnic (prÛmûr kolem 150 kusÛ), je pastva vyuÏívána spí‰e ojedinûle stejnû jako konzervovaná píce z TTP ke krmení dojnic. Se zfietelem na tyto skuteãnosti, z praktick˘ch zku‰eností, z modelov˘ch propoãtÛ a z Poziãního dokumentu âR lze odhadnout, Ïe chovem v‰ech druhÛ a kategorií hospodáfisk˘ch zvífiat lze v âR vyuÏít cca 350 aÏ 450 tis. ha TTP, to je kolem 40 % jejich aktuální v˘mûry. Závûr Krávy bez TPM a ovce jsou jedin˘mi kategoriemi pfieÏv˘kavcÛ, jejichÏ stavy se v âR v posledních letech zvy‰ují. Tato skuteãnost svûdãí o dobré práci chovatelÛ a jejich profesních organizací. Z celospoleãenského hlediska musí b˘t cílem nadpodnikov˘ch orgánÛ udrÏení rÛstu stavÛ krav bez TPM a ovcí k plnûní produkãních a neprodukãních funkcí a schopnosti konkurovat chovatelÛm ve státech unie. Z hlediska

41

Graf ã. 8 – V˘voj stavÛ krav bez TPM, ovcí a koz v âR

Pramen: âSÚ

Tabulka ã. 6 – Stavy krav bez TPM, koz a ovcí (211 tis. DJ) a vyuÏití TTP v âR

1)

chovatelÛ je hlavním cílem zlep‰ování ekonomick˘ch ukazatelÛ podnikání. Pro splnûní uveden˘ch a dal‰ích cílÛ nejen v chovu krav bez TPM, ovcí a koz by mûly b˘t v rámci unie vyjednány shodné zásady spoleãné zemûdûlské politiky pro v‰echny státy zejména v oblasti v˘‰e a v˘poãtu pfiím˘ch (podnikov˘ch) plateb. Pro moÏnost zlep‰ování v˘sledkÛ uveden˘ch druhÛ pfieÏv˘kavcÛ a k pfiípadn˘m jednáním s nadpodnikov˘mi a unijními orgány jsou nutné spolehlivé v˘robní a ekonomické podnikové podklady, kter˘ch je v âR, narozdíl od mnoha chovatelsky vyspûl˘ch státÛ, nedostatek. Proto by mûla b˘t v nastávajícím období vûnována náleÏitá pozornost i této problematice.

Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu NAZV ã. QH 81280.

aktuální v˘mûra cca 975 tis. ha TTP

Realita versus ‰lechtûní Ing. Jan Kaplan ·lechtûní v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat je soustavné zvy‰ování genetick˘ch schopností, uÏitkov˘ch vlastností, ale i zlep‰ování ekonomické efektivnosti chovan˘ch zvífiat. Genetick˘ zisk charakterizuje úspû‰nost ‰lechtûní a je ovlivÀován spolehlivostí odhadu plemenné hodnoty, intenzitou selekce a délkou generaãního intervalu. To znamená, Ïe jde o zámûrnou selekci, dále pak o metody hodnocení zvífiat i vlastností a metody odhadu plemenné hodnoty a tím i zabezpeãení dostateãného pronikání zji‰tûn˘ch Ïádoucích genÛ k tûm kategoriím zvífiat, která vykazují uÏitkovost. Potud teorie. A skuteãnost? NaplÀování ‰lechtitelsk˘ch programÛ jednotliv˘ch plemen masného skotu jsou dílãí nebo jen ãásteãná. Produkãní ukazatele ovlivÀující chov nejsou analyzovány ke konkrétním chovÛm a jednotliv˘m zvífiatÛm i pfiesto, Ïe jsou z KUMP známy nebo je moÏné je získat. Pfiedev‰ím úroveÀ reprodukce, tj.

42

úroveÀ inseminace, zabfiezávání, úroveÀ mezidobí, plodnost b˘kÛ v inseminaci i pfiirozené plemenitbû, ovlivÀuje zásadním zpÛsobem ekonomiku chovu a má i genetické pozadí pro dal‰í chov a pfiitom se nikde nevyhodnocuje. A pokud ano, tak jen ãásteãnû a jen na úrovni populace. Sledování fitnes znakÛ a reprodukce jsou dnes pfii v˘voji skotu zásadní kritéria nejen pro jednotlivá zvífiata, ale pro stanovování dal‰ích indexÛ, které usnadÀují dal‰í selekci zvífiat. Jaká je pro‰lechtûnost jednotliv˘ch stád nebo chovÛ v uÏitkov˘ch vlastnostech nebo exteriéru? Kdo má nejvy‰‰í hodnoty pfiírÛstkÛ nebo hmotnosti telat na 120, 210 nebo 365 dnech, atd.? To mohou b˘t velmi ãasto otázky i chovatelÛ. Dále mÛÏeme diskutovat o kategorii matek b˘kÛ. Dle ‰lechtitelského programu jsou to nejlep‰í zvífiata v plemeni, typologicky vyrovnaná s v˘bornou uÏitkovostí a reprodukcí. Plemenné hodnoty PE i ME nezachycují v‰echny podmínky a navíc váha i vypovídající schopnost PE a ME není 1:1. A takovéto matky se podílejí na produkci dal-

‰ích plemeníkÛ. A to by mûly b˘t je‰tû zapu‰tûny cílenû s vyuÏitím ‰piãkov˘ch b˘kÛ (vybran˘ch otcÛ b˘kÛ). Dosavadní úroveÀ inseminace je sice rÛzná, ale u v‰ech plemen nízká, neboÈ nezabezpeãuje dostateãn˘ pfiísun vhodn˘ch genÛ do populace provûfien˘mi plemeníky. Vliv otcÛ (b˘kÛ nebo dcer) je vy‰‰í neÏ 60%, proto by mûli b˘t vyuÏíváni pro plemenitbu nejlep‰í provûfiení b˘ci plemene. V neposlední fiadû i vyhla‰ování otcÛ b˘kÛ (matek b˘kÛ) by mûlo vést nejen ke kumulaci vhodn˘ch poÏadovan˘ch vlastností, ale pfiedev‰ím k bránûní se pfiíbuzenské plemenitbû, neboÈ v na‰ich mal˘ch populacích jednotliv˘ch plemen nûktefií plemeníci procházejí v‰emi stády. Neúmûrn˘ poãet pouÏívan˘ch plemeníkÛ v malém rozsahu zákonitû vede i k nízké intenzitû selekce. V dne‰ní dobû je ‰lechtûní nemyslitelné bez vyuÏití poznatkÛ molekulární genetiky. Genetické markery jednotliv˘ch vlastností, genomová selekce, dal‰í biotechnologie, vãetnû sexace inseminaãních dávek navazují na jiÏ dfiíve vyuÏívan˘ embryotransfer atd. S tímto v˘vo-

jem biotechnologií pfiichází i v˘voj metod odhadu plemenn˘ch hodnot. My diskutujeme o tom, zda má smysl vyuÏívat plemenné hodnoty a pfiitom je jasné, Ïe je nutné v intervalu 3–5 let novelizovat postupy, které jsou stále komplexnûj‰í. Zvlá‰tû nyní, kdy se zaãínají pfiipravovat projekty mezinárodních spoluprací PK jednotliv˘ch masn˘ch plemen (Interbeef) a které se v dohledné dobû budou také realizovat i u nás. Tím dojde k objektivnûj‰ímu hodnocení zvífiat, bude umoÏnûna vy‰‰í selekce z celosvûtové v˘bûrové základny. Ov‰em na druhé stranû dojde ke zvy‰ující se vzájemné pfiíbuznosti jednotliv˘ch populací (jak jsme svûdky u hol‰t˘nského skotu). A jak se ‰lechtí jinde? Obrovsk˘ tlak je vyvíjen na vlastnosti, které ovlivÀují zásadním zpÛsobem ekonomiku chovu. U francouzsk˘ch plemen je pozornost soustfiedûna hlavnû na snadnost porodÛ. Jednoduch˘, spontánnû veden˘ porod, bez pomoci ãlovûka je základem. Pfiedpokladem pro to je nízká hmotnost narozeného telete. Pfiedev‰ím pro pfiipou‰tûní jalovic jsou v poslední dobû masivnû vyuÏíváni provûfiení plemeníci s vysok˘mi indexy snadnosti porodÛ. Potvrzuje to i prodej inseminaãních dávek tûchto b˘kÛ v posledních tfiech letech s meziroãním nárÛstem aÏ 7 %. V posledních letech se ve Francii vyhodnocuje i snadnost telení dcer jednotliv˘ch b˘kÛ a také zde je znateln˘ vzestup zájmu chovatelÛ o b˘ky s v˘raznou snadností porodÛ i v dal‰í generaci. Dal‰í sledovanou vlastností je mléãnost krav. Obdobnû jako u dojeného skotu se momentálnû intenzivnû pracuje na identifikaci genetick˘ch markerÛ pro mléãnost. Komplexní index matefisk˘ch vlastností je vyhodnocován, ale mléãnost je publikována zvlá‰È. Jsou pomûrnû velké rozdíly hodnocení staniãním testem a v˘sledky terénními. My mÛÏeme hodnotit mléãnost zejména podle v˘sledkÛ zji‰Èovan˘ch hmotností telat na 120 dnech vûku a podle tvaru a velikosti vemene. V na‰ich podmínkách jiÏ ve dvou t˘dnech vûku je moÏné zjistit mléãnost matky podle toho, jestli tele chodí pít jen k vlastní matce nebo jestli hledá

u jin˘ch krav. V neposlední fiadû i zneãistûná hlava telete signalizuje pití zezadu u cizí matky. RÛst, morfologie, síla kostry, dále pak ‰ífika a délka pánví u b˘kÛ i krav a jalovic patfií do zájmu ‰lechtûní jednotliv˘ch plemen. V neposlední fiadû hraje v˘znamnou roli ve ‰lechtûní kvalita konãetin. Jejich utváfiení, zaúhlení, dále pak v˘‰ka paznehtu a celková kvalita a pevnost paznehtu. Síla konãetin a celková chodivost patfií také k celkovému hodnocení. V na‰ich podmínkách máme u masn˘ch plemen v˘raznûj‰í zaúhlení pánevních konãetin, které ztûÏuje chodivost i vyrovnan˘ kyvadlovit˘ pohyb po pastvinách. V poslední dobû se sniÏuje pevnost i v˘‰ka paznehtu, pfiedev‰ím u b˘kÛ na odchovnách. Nedostatky se objevují i u takov˘ch plemen jako jsou AA nebo HE. Hitem posledních let ve ‰lechtûní je bezrohost rohat˘ch plemen masného skotu, pfiedev‰ím plemen francouzsk˘ch. Je paradoxem, Ïe na v˘stavách upravená zvífiata odrohováním konãí na posledních místech ve skupinách, ale programy bezrohosti v˘znamn˘ch plemen jsou velmi intenzivní. Ekologie, ochrana zvífiat, nakonec i systémy odrohování pfiispívají k rozvoji genetické bezrohosti. Ov‰em dosud krátká doba ‰lechtûní ponûkud oddûluje zvífiata bezrohá od rohat˘ch v podobû uÏitkov˘ch vlastností. Dosavadní úroveÀ mléãnosti, osvalení i matefisk˘ch vlastností není u bezroh˘ch jedincÛ natolik fixována, aby bylo moÏné vytváfiet spojení bezroh˘ch partnerÛ. Pro tvorbu bezroh˘ch zvífiat jsou vyuÏívány nejlep‰í krávy nebo jalovice a provûfiení b˘ci s nejlep‰ími vlastnostmi. Pro dal‰í plemenitbu jsou vyuÏíváni jen bezrozí plemeníci pro‰lí kontrolou dûdiãnosti uÏitkov˘ch vlastností, ktefií jsou pfiipafiováni na nejlep‰í rohatá zvífiata a bezrohé matky jsou pfiipafiovány nejlep‰ími provûfien˘mi b˘ky rohat˘mi. Tento systém se bude v následujících 2–3 generacích opakovat, samozfiejmû s vysok˘m tlakem selekce a teprve po zhodnocení dosavadního prÛbûhu a kvality zvífiat bude doporuãen dal‰í postup. Ztráta nûkter˘ch vlastností, jako napfi. osvalení, hraje v podmínkách Francie zásadní roli

pfii zpenûÏování masa a prodeji zvífiat na jatky. A to by mûl mít na pamûti i ãesk˘ chovatel. Dosavadní na‰e zku‰enosti odpovídají zku‰enostem ze zahraniãí. Rozdíly stále je‰tû mezi rohat˘mi a bezroh˘mi jsou patrné. V fiadû dal‰í v na‰ich podmínkách chybí propagace a v˘raznûj‰í reklama, ãi chcete-li management vedoucí k úspû‰nému obchodu a slibné ekonomice. Nestaãí dávat jen inzeráty na prodej, kde je podpora v˘sledkÛm jednotliv˘ch chovÛ a chovatelÛ? Nestálo by za to nejen zaãít publikovat v˘sledky jednotliv˘ch chovÛ v úrovních 120, 210 a roãních vahách v jednotliv˘ch letech, úrovnû plemenn˘ch hodnot v kategoriích roãních, dvoulet˘ch jalovic, krav i celkov˘ch stád a také ty chovatele, ktefií se umístí na prvních místech pfii valn˘ch hromadách ocenit pozorností ãi pohárem, aby bylo patrné nejen ocenûní práce chovatele, ale také aby vznikla motivace pro ty ostatní. Toho dobrého je v chovu masného dobytka jistû dost. Tato víceménû nesourodá úvaha není my‰lena jako kritika systému, ale snaha vybudit pozornost a diskusi k liberálnímu ‰lechtitelskému programu, kter˘ jednoznaãnû musí spût ke konkrétním krokÛm a dal‰ím zmûnám, které nás budou do budoucnosti provázet. A dovolte mi je‰tû jednu my‰lenku nakonec. Prodej genetického materiálu je nejen produktem dobrého ‰lechtûní, ale je dokonce efektivnûj‰í neÏ zemûdûlská prvov˘roba. Musí v‰ak b˘t konkurenceschopn˘ a musí zaruãovat vysok˘ genetick˘ zisk. BlíÏí se doba základních v˘bûrÛ mlad˘ch b˘kÛ a leto‰ní rok nebude jistû jednoduch˘. ZapomeÀme na rÛzné ‰arvátky, opusÈme osobní invektivy a zamysleme se v‰ichni pfii pohledu na mladé b˘ky na to, zda jsme vyãerpali v‰echny moÏnosti profesionálního pojetí chovatelské práce, vlastního umu, citu i entuziasmu, abychom skuteãnû spoleãnû naplnili beze zbytku nejen ‰lechtitelsk˘ program jednotliv˘ch plemen, ale i zabezpeãili úspû‰nou ekonomiku jednotliv˘ch stád ãi chovÛ.

43

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2009 I. turnus – b˘ci narození 1. 11. 2007 – 31. 3. 2008

II. turnus – b˘ci narození 1. 4. 2008 – 30. 6. 2008 na OPB

44

45

Hovûzí plátky po fiecku Každý, kdo byl v Řecku, chválí řeckou kuchyni. Jen málokdy měl tu smůlu, že měl zaplacenou plnou penzi v hotelu se specialitami české kuchyně, které připravoval rodilý Řek. A jen málokdy z těch, kterým v Řecku hovězí chutnalo, si uvědomil, že část hovězího na řeckém trhu má český původ. I v letošních zpravodajích budeme pokračovat v praktické a oblíbené rubrice s recepty z hovězího masa. Hovězí je odedávna považováno za specialitu. Předkové nynějšího hovězího dobytka žili již před 6 000 lety. Řekové a Římané hovězí podávali s množstvím koření, aby ukázali své bohatství. Hovězí maso však vždy preferovaly anglosaské národy. V Evropě a v USA v posledních letech obliba hovězího masa z různých důvodů klesá. Velmi záleží na módních trendech a mýtech, které právě kolují. Populární je vše, co je zdravé, a proto Vám přinášíme důvody, proč konzumovat hovězí, abyste pro svůj organismus udělali něco užitečného: s výjimkou vlákniny obsahuje tento druh masa většinu živin, které náš organismus potřebuje – například vápník, vitamin C a kyselinu listovou a navíc je cenným zdrojem základních minerálních látek, mimo jiné jodu, manganu, zinku, selenu, chromu, fluoru a křemíku. Jeho častější konzumací nic nezkazíte, a pokud víte, jak jej správně připravit a s čím podávat, nebude rozhodně platit přísloví, že zdravé věci nebývají dobré. Na následujících řádcích Vám jeden takový návod na přípravu dobré krmě přinášíme. Nechte si chutnat!

Budeme potřebovat (4 porce): ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣

600 g hovězí kližky 600 g hovězího masa (ořech) 3 lžíce olivového oleje 3 větší cibule 1 hlavičku česneku 5 lžic rajčatového protlaku 1 dcl červeného vína (suché je lepší) 1 menší lilek, sůl, pepř a oregano

Jako příloha: ➣ brambory (vařené, americké, aj.) ➣ bílé pečivo ➣ dle vlastních chutí a možností

Postup: Maso nakrájíme na plátky (4), naklepeme, osolíme, opepříme a zprudka osmažíme na oleji. Plátky masa s kůrčičkou, ale uvnitř ještě skoro syrové, vyjmeme. Do oleje přidáme nakrájenou cibuli a nasekaný česnek. Krátce osmahneme, aby se česnek nepřipálil. Přidáme protlak a zalijeme vínem. Krátce povaříme. Lilek nahrubo nakrájíme a zasypeme oreganem. Spolu s plátky masa vložíme do připraveného základu. Podle potřeby podlijeme a dusíme, dokud maso není měkké a omáčka náležitě hustá.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ