âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. • B¤EZEN 2013 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XX. díl • Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu • Kontroly oznaãování a evidence • V˘sledky projektu Interbeef a plán aktivit na rok 2013 • Pastva – mnoÏství, kvalita, v˘hody...

Vážené chovatelky a chovatelé, i přesto, že je téměř čtvrt roku už za námi, dovolte mi, abych Vás všechny v tomto roce pozdravil a popřál Vám mnoho pracovních i osobních úspěchů. Pevně věřím, že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. V kontrastu s tímto přáním je však skoro tradicí, že úvodník každého prvního zpravodaje není příliš optimisticky laděn a ani v tomto roce tomu nebude jinak. Důvodem k tomu jsou obavy z toho, jak bude daný rok vypadat z pohledu dotací, které velkou měrou ovlivňují ekonomickou úspěšnost Vašich chovů. Byť se summit Evropské rady Evropského parlamentu počátkem února konečně dohodl na podobě rozpočtu a mohou tedy pokračovat jednání okolo podmínek definitivní podoby společné zemědělské politiky pro další období, kalí tuto jinak pozitivní informaci fakt o výrazném snížení objemu peněz, které by měly plynout do Programu rozvoje venkova (PRV). Celkové snížení těchto prostředků se odhaduje okolo 20 % oproti současnému období, což v kontextu zvýšení obálek PRV v jiných zemích není pro naše zemědělce dobrá zpráva. Obdobně to vypadá s platbami pro oblasti LFA, které by nově měly být vypláceny nejenom na TTP, ale na všechnu zemědělskou půdu, čímž logicky dojde ke snížení sazby. Abychom však nebyli pouze pesimisty, přímé platby se by měly v následujícím období udržet na celkem dobré výši, v přepočtu by sazba měla být někde okolo 250 EUR/ha. Hlavním posláním našeho svazu je však odborná problematika, a proto mi dovolte několik slov o ní. Jarní období bylo dlouhá léta spojeno s prvními výběry a aukcemi mladých plemenných býků. Nově od letošního roku toto již neplatí, neboť v tuto chvíli první turnus, který začal již v druhé polovině února, máme už za sebou. Hlavním smyslem této změny bylo pružněji reagovat na poptávku po plemenných býcích, která je v počátkem roku poměrně silná a doposud musela být pokrývána dovozem býků ze zahraničí. Dobrá kvalita býků a slušný zájem kupců v prvním turnusu naznačily, že rozšíření počtu turnusů na čtyři, byl krok správným směrem. Zda časnější nabídka tuzemských býků skutečně omezí importy býků ze zahraničí, však budeme moci objektivně zhodnotit až po skončení turnusu druhého. Než se nadějeme, dubnové kolo bude zde, a proto na jiném místě tohoto zpravodaje najdete termíny výběrů na odchovnách i chovatelů. U třetího turnusu je uveden zatím pouze přehled termínů na odchovnách. Kalendář výběrů u chovatelů najdete v dalším čísle zpravodaje a na internetu. Velmi intenzivně probíhají i přípravy na další národní výstavu hospodářských zvířat. I když ani zde není situace ohledně financí úplně ideální, věříme, že se požadovaný příspěvek od chovatelů negativně na zájmu chovatelů výrazněji neprojeví a že expozice masného skotu bude na obdobné úrovni jako v předchozích letech, tedy čítající zhruba 250 kusů pokud možno všech masných plemen. Na počátek března je naplánováno další jednání výstavního výboru, kde bychom se měli v jednání opět o kus posunout. O podstatných novinkách vás poté budeme samozřejmě včas informovat. Chovatelům kupujícím býky přeji dobrý výběr a pevnou ruku při dražbách, prodávajícím chovatelům pak úspěšné ekonomické zhodnocení jejich dlouhodobé šlechtitelské práce. Na výběrech býků či na jiných chovatelských akcích se s vámi na viděnou těší

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2013 – roãník XX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ 4 Aktivity âSCHMS 2012/2013 ................................................................................ 5 Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... 6 Zemûdûlská a.s. V˘‰ina Ing. Jifií ·ulc: Bez dobrého kolektivu to nejde .................. 6 Náv‰tûva u skalick˘ch masn˘ch simentálÛ ............................................................ 11 VyuÏití inseminace ve stádech masného skotu ...................................................... 14 Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu ................................................. 18 Plemenné hodnoty a jejich správné vyuÏívání v chovu masného skotu ............... 22 Skot, kter˘ se u nás nepase: Black hereford .......................................................... 25 Kontroly oznaãování a evidence ........................................................................... 28 V˘sledky projektu Interbeef a plán aktivit na rok 2013.......................................... 30 Semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ jiÏ potfietí ...................... 34 Kontrola uÏitkovosti v roce 2011 – porovnání v˘sledkÛ ve Francii a âeské republice .............................................................................................. 36 Pastva – mnoÏství, kvalita, v˘hody... ..................................................................... 40 Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013 ..................................................... 44 Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2013 .......................................... 46 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ...................................................... 48 Zmûna selekãních kriterií pro v˘bûr b˘kÛ ............................................................. 50 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 ................................................. 52 Recept – Lasagne alla bolognese ........................................................................... 54

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Salerské plemenice na chovu pana Karla Hodonického (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Charolais na chovu pana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Herefordské stádo na farmě v Boleboři (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2013 Koncem loÀského roku jsme na na‰ich webov˘ch stránkách zvefiejnili podmínky k úãasti na pfiipravované národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat, která se bude konat v termín 27.–30. 6. 2013 v Brnû. Interaktivní pfiihlá‰ku, kde jsou uvedeny podmínky pro úãast, vãetnû tûch finanãních, a kterou je moÏné vyplnit pfiímo v poãítaãi, je k dispozici na na‰ich stránkách na adrese: www.cschms.cz/DOC_HOMEPAGE/211_Prihlaska.pdf Koneãná verze podmínek se nijak nezmûnila a koresponduje s informacemi zvefiejnûn˘mi pfied ãasem na na‰em webu a v prosincovém zpravodaji. To znamená v pfiípadû dopravy zaji‰Èované organizátorem je potfieba poãítat s úhradou ãásti nákladÛ spojen˘ch s dopravou max. do v˘‰e 1000 Kã/vystavené zvífie (net˘ká se telat vystaven˘ch jako doprovod matky); veterinární zkou‰ky a stravování a ubytování (kromû nocování v areálu v˘stavi‰tû) bude kompletnû v reÏii kaÏdého chovatele. Seznam nabídek vhodného ubytování v okolí v˘stavi‰tû vãetnû uvedení orientaãních cen najdete taktéÏ na na‰em webu. DÛvodem pro tyto nepopulární kroky je zejména nejasná v˘‰e státní dotace z MZe, která vÏdy podstatnou mûrou zaji‰Èovala financování expozice hospodáfisk˘ch zvífiat. I pfies tyto problémy probíhají intenzivní pfiípravy na pofiádání v˘stavy a vûfiíme, Ïe zájem chovatelÛ o v˘stavu bude i pfies úsporná opatfiení vysok˘. Novinkou by také mûlo b˘t pfiesunutí v‰ech hospodáfisk˘ch zvífiat (s v˘jimkou koní) do pavilonu „P“, pfiiãemÏ rozsah expozice masného skotu by mûl zÛstat na obdobné úrovni jako v roce 2011, tj. cca 250 kusÛ. Na poãátek bfiezna (av‰ak po uzávûrce tohoto ãísla zpravodaje) je naplánováno dal‰í jednání v˘stavního v˘boru. Pokud dojde k jak˘mkoliv zmûnám, budeme vás neprodlenû informovat na svazovém webu. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu dûkuje tímto firmám Zoetis âeská republika, s.r.o. a Agrotrans s.r.o., které se staly partnery a sponzory na‰eho svazu v rámci pfiipravované v˘stavy. Získané finanãní prostfiedky budou pouÏity na zabezpeãení expozice masného skotu. Vûfiíme, Ïe v˘ãet firem není koneãn˘ a Ïe se jejich poãet do doby konání v˘stavy je‰tû roz‰ífií.

V˘roãní ãlenská schÛze 2013 I pfiesto, Ïe nezaãalo je‰tû ani jaro, jiÏ nyní si mÛÏete do sv˘ch diáfiÛ poznamenat termín a místo konání podzimní v˘roãní ãlenské schÛze. Termín akce: 10.–11. záfií 2013 (úter˘ a stfieda), místo: Hotel Skalsk˘ DvÛr. První den jako tradiãnû probûhne blok semináfiÛ, druh˘ den pak vlastní ãlenská schÛze. Leto‰ní v˘roãní ãlenská schÛze je volební, a proto dáváme termín konání vûdût v takto velkém pfiedstihu, aby byla úãast ãlenÛ s volebním právem (fiádní ãlenové âSCHMS) co nejvy‰‰í. V souladu se stanovami, dojde na dal‰í ãtyfileté období k volbû pfiedsedy svazu a ãlenÛ revizní komise. Na fiádn˘ prÛbûh voleb bude pfiizván notáfisk˘ dohled.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 20. 11. 2012 do 12. 2. 2013 Agroeko-chov, s.r.o., Míkovice, ¤ádné + PK CH Stfiední ‰kola zemûdûlská a veterinární Lan‰kroun, ¤ádné + PK MS Koleno Andrej, Ing. PhD., Hlohovec, Zájmové VSACKO HOVùZÍ a.s., Janová, PK CH Tau‰ek Ivan, â. Budûjovice, PK CH Novák Jan, Smyslov, ¤ádné + PK LI ·véda Jan, Bc., Crhov, ¤ádné + PK PI VIMA Trade s.r.o., â. Budûjovice, ¤ádné + PK MS a LI NADE, s.r.o., Krásno, ¤ádné + PK CH Klusáãek Stanislav, Suchdol nad LuÏ, ¤ádné + PK LI Fi‰ar Filip, âeská Tfiebová, ¤ádné + PK LI Bulva Jaroslav, Mladostov, Zájmové

4

Jan Danko – DASO spol. s r.o., Lobzy, ¤ádné + PK CH Raus Josef, KromûÏdice, ¤ádné + PK BA Bouãek Miloslav, De‰enice, ¤ádné + PK AA Matou‰ek Radek, Raãice, PK CH Zemûdûlské obchodní druÏstvo Stra‰ice, PK CH Tich˘ Josef, Koblasko, Zájmové Pirkl Jifií, âeská Tfiebová, Zájmové

Aktivity âSCHMS 2012/2013 Prosinec 3. 12. 3. 12. 5. 12. 12. 12. 15. 12. 19. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) pracovní jednání komise pro ‰lechtûní, Ú‰tûk jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát, Vráblík) jednání Klubu chovatelÛ plemene salers ve Stachách vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)

Dal‰í prosincové aktivity: • Jednání s âeskou rozvojovou agenturou o budoucí moÏné spolupráci • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2013 • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kajících se masného skotu • Obchodní ãinnost – export skotu

Leden 2. 1. 3. 1. 4. 1. 10. 1. 10. 1. 11. 1. 21. 1. 21. 22. 23. 24. 24. 24. 28. 29.

1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.

30. 1. 29. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, KlouÏovice – Ch˘nov (Vráblík) vypofiádání pfiipomínek k návrhu novely nafiízení vlády ã. 60/2012 (tzv. ãl. 68) (Malát) zasedání roz‰ífieného Grémia rad pfiedsedÛ plemenn˘ch knih – schválení návrhu na zmûnu selekãních kritérií pro v˘bûr domácích b˘kÛ do plemenitby a ãásteãná úprava podmínek pro odchov b˘kÛ u chovatelÛ (Pojedy) jednání v˘boru âSCHMS v roce 2013 + jednání s pracovní skupinou z VÚÎV Praha na téma Interbeef (Pojedy, Buãick˘ Ml˘n) jednání na téma administrace národních dotací, MZe (Malát) pfiedstavení koncepãního materiálu MZe „Strategie pro rÛst – ãeské zemûdûlství a potravináfiství v rámci Spoleãné zemûdûlské politiky EU po roce 2013“, MZe (Malát) jednání se zástupci ASZ (Malát, Vráblík) jednání klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, Dolany (Vráblík) ustavující schÛze klubu chovatelÛ plemene wagyu pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, Prostûjov (Vráblík) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu III“ (hotel Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) jednání k problematice zafiazení podpory ET do PRV, MZe (Malát) pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, Hrádek u Ústí nad Orlicí (Vráblík) jednání se zástupci spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s. k moÏnostech spolupráce (Malát, Vráblík) pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, Vûtrn˘ Jeníkov (Vráblík)

Dal‰í lednové aktivity: • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • Administrativa spojená s BOZP a PO • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 • Pfiíprava ‰lechtitelského programu Dexter • Pfiíprava na NVHZ (stánky, reklamní pfiedmûty, tiskoviny) • Obchodní ãinnost – export skotu

Únor 4. 2. 14. 2. 15. 2. 18. 2. 19. 2. 20. 2. 21. 2. 28. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání v˘boru âSCHMS roku 2013 (Hradi‰tko pod Medníkem) jednání Klubu chovatelÛ plemene gasconne (Buãick˘ Ml˘n) zahájení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání kulat˘ stÛl MZe k problematice SZP (Vráblík) jednání k tématu reÏimu jakosti zemûdûlsk˘ch produktÛ a potravin, MZe (Malát) pfiedná‰ka „Chov krav BTPM, trvale udrÏitelné obhospodafiování a vyuÏívání TTP a ekonomika chovu“, Klatovy (Vráblík) 1. chovatelsk˘ den masného simentála na farmû ve Skalici firmy MOVIS-AGRO AK spol.s.r.o. (slovensk˘ chovatel a ãlen âSCHMS)

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2013 • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 • Administrativa spojená s pfiípravou na NVHZ

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne‰ním ãísle jsme pro vás pfiipravili reportáÏe ze dvou spoleãností. První je z prostfiedí firmy Zemûdûlská a.s. V˘‰ina se sídlem ve Star˘ch Bukách, která obhospodafiuje pÛdu a chová plemeno limousine v podhÛfií na‰ich nejvût‰ích hor – Krkono‰. Druhou spoleãností, kterou vám pfiedstaví Ing. Pavel Káãer, je slovenská MOVIS-AGRO, AK, spol. s r.o., která se zab˘vá chovem plemene masn˘ simentál. Od roku 2007 je zájmov˘m ãlenem âSCHMS a je rovnûÏ zapojena do ãeského systému v˘konu kontroly uÏitkovosti. Do Hodonína, je to ze Skalice, kde má spoleãnost sídlo, co by kamenem dohodil (cca 13 km). Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Zemûdûlská a.s. V˘‰ina Ing. Jifií ·ulc: Bez dobrého kolektivu to nejde Jméno/název: Zemědělská a.s. Výšina (ředitel Ing. Jiří Šulc, zootechnik Milan Fekiač a kolektiv spolupracovníků) Počet zaměstnanců: 19 Obec: Staré Buky Okres: Trutnov Nadmořská výška: 500 m (nejvyšší vrchol Hranná 552 m nad m.) Chované plemeno: limousine (LI), kříženky limousine Členem svazu: od konce roku 2006 V plemenných knihách: limousine Základní stádo: 330 ks + 6 býků v přirozené plemenitbě (2 budou dokupovat) Zemědělská půda: cca 1600 ha z toho 1250 ha TTP EKO zemědělství: ne Účast na výstavách: ne WEB: ne

Staré Buky, zapadlá vesniãka v podhÛfií Krkono‰, která se doslova táhne nûkolik kilometrÛ podél silnice a je tfieba projet v‰echny tfii její ãásti (dolní, stfiední i horní), neÏ se dostanete na koneãnou, toãnu autobusu a dál uÏ jsou jen pastviny, lesy a na kopci areál b˘valého Státního statku. Z internetov˘ch stránek obce se mÛÏete dozvûdût, Ïe zdej‰í drsnûj‰í podnebí je ovlivÀováno „stínem“ Krkono‰. Pfiíroda je zde aÏ polodivokého rázu a místní lesy jsou vyhledávan˘m houbafisk˘m rájem. Pfii tro‰e ‰tûstí pr˘ mÛÏete zahlédnout tlupy muflonÛ, divoãákÛ i jelenÛ. Je ale konec ledna, romantika se moc nekoná, leto‰ní zima je na zdej‰í pomûry sice mírná, ale i tak mÛÏe nûkoho zaskoãit hustû padající sníh a silnice, která není pod snûhovou nadílkou témûfi vidût. Li‰ky tu dávají dobrou noc, je tu krásnû a v létû to musí b˘t opravdová idylka. Z okolních návr‰í, z vût‰í ãásti zalesnûn˘ch, s nejvy‰‰ím vrcholem Hranná (552 m n. m.) pfiehlédnete pr˘ celé panorama v˘chodních Krkono‰, od Kotle pfies âernou horu, Studniãnou, SnûÏku a R˘chory, Královeck˘ ·piãák, Vraní hory i Jestfiebí hory se Îaltmanem. Za dobré viditelnosti dohlédnete na západním obzoru aÏ na Je‰tûd s vysílaãem, ale dnes není (pfies husté snûÏení) vidût ani na pár desítek metrÛ. I tak je moÏné si pfiedstavit tu nádheru, stohlavá stáda skotu plemene limousine a jeho kfiíÏencÛ, která na zdej‰í pastviny z jara vyhánûjí zamûstnanci místní spoleãnosti Zemûdûlská a.s. V˘‰ina.

❒ Středisko Staré Buky – čistokrevná plemenice (foto: Pavla Vydrová)

6

Z historie podniku Státní statek Hajnice byl transformován na Zemûdûlskou a.s. V˘‰ina v roce 1994. PÛvodnû se hospodafiilo v katastrech okolních obcí, ale po pfievodu zÛstaly hospodáfiská stfiediska pouze tfii: Staré Buky (sídlo spoleãnosti), StfiítûÏ a Kohoutov, kter˘ je vyuÏíván pouze na ustájení v zimním období. „Po Státním statku zbylo tisícihlavé stádo dojnic plemene âESTR. Situace byla kritická, nebyly finanãní prostfiedky, pfiestalo se dojit, a aby se nezru‰il cel˘ podnik a lidé nepfii‰li o práci, tak jsme zaãali v roce 1998 pomalu s pfievodn˘m kfiíÏením na plemeno limousine. Základní stádo

tehdy ãítalo kolem 500 hlav“, vysvûtluje zootechnik a dodává: „V té dobû jsme ani nepfiem˘‰leli, které masné plemeno zvolit, limousine byl dobfie dostupn˘ a zdál se do místních podmínek dobrou volbou a to se ãasem také potvrdilo.“ Pfied vstupem âR do EU mûla spoleãnost ekonomické a finanãní problémy stejnû jako spousta jin˘ch zemûdûlsk˘ch podnikÛ v podhorsk˘ch oblastech. Vstupem âR do EU pfii‰la nová dotaãní pravidla a bûhem nûkolika málo let se spoleãnost ekonomicky stabilizovala. Ing. Jifií ·ulc pfii‰el do podniku v polovinû bfiezna roku 2004. „V dobû mého nástupu do funkce byla uÏ spoleãnost rozjetá, sice na tom byla ekonomicky ‰patnû, protoÏe dotaãní podpory byly minimální, ale kmenové stádo bylo v relativnû dobrém zdravotním stavu. Skladba stáda byla je‰tû pomûrnû dost pestrá, protoÏe pfievodné kfiíÏení je samozfiejmû bûhem na dlouhou traÈ. Musím pfiiznat, Ïe díky vyplácení podpor se zaãal podnik rozvíjet a i kdyÏ pravidla nejsou vÏdy nastavena zcela objektivnû, tak nám pfiinesla slu‰né v˘nosy z dotací, které se zpûtnû vrátili do podniku, aÈ uÏ na louky, pastviny, do rostlinné v˘roby a pfied tfiemi lety i do staveb a posléze i do technologie. Bylo moÏné nakoupit nové traktory, Ïací mechanismy pro údrÏbu luk a pastvin, mulãovaã aj. Velká ãást finanãních prostfiedkÛ byla pouÏita na nákup pozemkÛ.“

❒ Adept na „eskové“ zatřídění SEUROP (foto: Pavla Vydrová)

Zakládáme si na kvalitní senáÏi Hned od prvopoãátku se zamûfiili na v˘robu ‰piãkové senáÏe, která je, dle slov pana fieditele, základem úspûchu a na jejíÏ kvalitû si opravdu zakládají. Zaãalo se nákupem senáÏního vozu Pottinger, následovala koupû 9 m Ïacího mechanismu, dusaãe senáÏe a moderního vybíracího zafiízení do senáÏních jam. Velk˘ dÛraz je samozfiejmû kladen na to, aby senáÏ nebyla zaplísnûná a nehnila, protoÏe od její kvality se odvíjí dobré reprodukãní schopnosti a dobr˘ stav odchovávan˘ch telat. Toho je dosaÏeno pouÏitím osvûdãen˘ch konzervaãních prostfiedkÛ a precizní práce v‰ech lidí podílejících se na sklizni. Celkové ztráty telat (vãetnû MN) se pohybují do 10 %, coÏ je v tûchto podmínkách, kde se dosahuje ztráty i 15 %, dobr˘ v˘sledek a jsou s ním spokojení

❒ Areál střediska Střítěž (foto: Pavla Vydrová)

(zootechnik i pan fieditel). U ostatních kategorií zvífiat jsou úhyny ve v˘‰i okolo 1 %. Co se t˘ãe preventivní péãe o zdravotní stav zvífiat, tak jsou na tom velice dobfie, protoÏe se plo‰nû a s pfiedstihem vakcinují v‰echny bfiezí krávy, coÏ je samozfiejmû spojeno s nemal˘mi finanãními náklady, ale má to návratnost v dobrém zdravotním stavu telat. „V˘roba hovûzího masa, speciálnû v˘krm b˘kÛ, není bez zapoãtení dotací ziskovou záleÏitostí a nikdo ji v této republice nedokáÏe dostat do plusu, pokud nerozpustí v˘nos dotací AEO a dal‰í podpory pfiímo na kategorie skotu. V˘krm jateãn˘ch zvífiat sice není ziskov˘, ale má to jeden efekt k nezaplacení, zamûstnáte lidi, coÏ je v této oblasti velice dÛleÏit˘m faktorem. Osobnû si myslím, Ïe je to cesta vedoucí dopfiedu, protoÏe

7

❒ Středisko Střítěž – výkrm býků (foto: Pavla Vydrová)

nikdo neví, co nás jiÏ v novém rozpoãtovém období EU od roku 2014 ãeká. Není na‰í vizí dûlat jen zástav a prodávat ho do zahraniãí, není cílem podnik minimalizovat. Pfiistoupili jsme i k fiadû investic, které byly z pohledu souãasnosti vynaloÏeny nadstandardnû, ale dali jsme lidem práci a snad to v budoucnu nûkdo ocení,“ fiíká pan fieditel ·ulc a doplÀuje: „Po osmi letech intenzivní práce je zde na v˘stupu velmi slu‰ná kvalita v‰ech kategorií skotu chovan˘ch na V˘‰inû, coÏ potvrzuje zájem obchodních partnerÛ a prodejní ceny.“ Podnik z pohledu ãísel Podnik hospodafií na 1600 hektarech, z toho cca 1000 ha je ve vlastnictví spoleãnosti a akcionáfiÛ a zbytek je v pronájmu.

8

Trvalé travní porosty se rozkládají na 1250 ha a 350 ha je orná pÛda (150 ha obilovin, 50 ha fiepky a 55 ha kukufiice a na zbytku stfiídají oves nebo nechají pÛdu ladem). Celkem je na podniku v prÛmûru 900 ks zvífiat v‰ech kategorií, z toho základní stádo se pohybuje kolem 330 krav. Jedná se o uzavfien˘ obrat stáda, dokoupilo se pouze nûkolik ãistokrevn˘ch jalovic plemene limousine. Prvních 5 ãistokrevn˘ch jaloviãek zakoupili do chovu v roce 2007 od Papáãkov˘ch z Farmy Kali‰tû s.r.o., jedné z nejlep‰ích farem s chovem plemene limousine v âeské republice. Následoval nákup 2 dal‰ích jaloviãek na aukci na OPB Cunkov, které pocházely ze stejného chovu. V souãasné dobû mají 8 vlastních 100% LI plemenic. Telí se v prÛbûhu celého roku, 2/3 do konce kvûtna a poslední tfietina pak do konce kalendáfiního roku. Porody b˘vají bezproblémové a tûch s asistencí je do 5 %. Brakuje se roãnû kolem 50 ks krav (15–20 %) a otelí se pfiibliÏnû stejn˘ poãet jalovic, ãímÏ se udrÏuje obrat stáda na stejné úrovni. Natalita se pohybuje kolem 105 %.

jejich vlastní b˘ãek z loÀského odchovu u chovatele. V souãasné dobû jsou v podniku tito plemenní b˘ci: • Pavlínek Vodensk˘ (ZLI 601) narozen˘ v roce 2007, nejlépe ohodnocen˘ b˘k pfii základním v˘bûru v âR – 92 bodÛ za exteriér (viz galerie nejlep‰ích; Zpravodaj âSCHMS 2/2008), syn IONESCA (ZLI 268). • Urban z BukÛ (LIP 807), syn Pavlínka Vodenského a zmiÀovan˘ b˘ãek z vlastního odchovu, kter˘ se narodil v roce 2011 (62 bodÛ za exteriér). • Láìa z Kali‰tû (LIP 224), kter˘ se narodil v roce 2003, je to tedy desetilet˘ b˘k a stále velmi dobr˘ a v˘konn˘ plemeník (63 bodÛ za exteriér). • Renoar ze Lhotky (LIP 502), narozen˘ v roce 2008 a pochází z odchovu u pana Pirkla. Byl ocenûn 78 body za hodnocení exteriéru pfii základním v˘bûru. • Tango z Cunkova ET (ZLI 876) se narodil v roce 2010 na Farmû Kozák s.r.o. a pfii základním v˘bûru získal 72 bodÛ za exteriér. • Marián VFU (ZLI 451) narozen v roce 2004 na ·ZP Nov˘ Jiãín a získal 82 bodÛ za exteriér.

B˘ci v pfiirozené plemenitbû V souãasné dobû má podnik 6 plemenn˘ch b˘kÛ, ale pro nastávající sezónu bude nezbytné pofiídit dal‰í dva, protoÏe v loÀském roce byl jeden b˘k nucenû odporaÏen a jeden byl vyfiazen pro neplodnost. Ve stádû bude v leto‰ním roce poprvé pÛsobit

Zakladatelé chovu: • Hut (LIP 089), ale fiíkali mu Ferda, narodil se v roce 1998 a koupili ho, kdyÏ mu byli tfii roky. Ferda byl úplnû 1. b˘kem v pfiirozené plemenitbû a na chovu pÛsobil od sezóny 2001 aÏ do roku 2009, kdy byl vyfiazen.

❒ Stádo za hustého sněžení (foto: Pavla Vydrová)

• Jeans z Kali‰tû (ZLI 332) narozen˘ v roce 2001, povaÏovan˘ za opravdového zakladatele chovu, byl vyfiazen v roce 2011 (bylo mu 10 let) a jednalo se o opravdu vynikajícího a spolehlivého plemeníka (80 bodÛ za exteriér pfii základním v˘bûru). Na V˘‰inû jsou zatím vûrní nákupÛm ãesk˘ch b˘kÛ, jediného francouzského plemeníka, kter˘ byl na chov pofiízen, museli dát bohuÏel pro neplodnost na jatka. Více se mÛÏete o jednotliv˘ch b˘cích (napfi. jejich RPH a PH) dozvûdût v databázi plemenn˘ch b˘kÛ na webov˘ch stránkách Svazu (www.db.cschms.cz). Inseminace se v podniku nevyuÏívá, dostateãné mnoÏství kvalitních b˘kÛ ve stádû obstará v‰e potfiebné a zvolen˘ systém zootechnikovi plnû vyhovuje. V roce 2007 mûli ambice vyzkou‰et v˘hody embryotransferu, ale z 10 pfienosÛ byl bohuÏel úspû‰n˘ pouze jeden a vysoké náklady s tím spojené je od dal‰ích pokusÛ odradily. Produkce plemenn˘ch b˘ãkÛ V leto‰ním roce mají první dva b˘ãky na odchovnû, drÏme palce, aÈ projdou úspû‰nû testem a mÛÏeme se tû‰it na jejich pfiedvedení pfii základním v˘bûru druhého turnusu na OPB v Osíku u Litomy‰le. Z loÀského roku mají prvního vlastního b˘ãka z vlastního odchovu: Urban z Buku (LIP 807, 62 bodÛ za exteriér), kter˘ bude v leto‰ní sezónû pÛsobit na domácí pÛdû. Produkce jateãn˘ch b˘kÛ Na v˘krm b˘kÛ je v podniku, zcela logicky, kladen opravdu velk˘ dÛraz. PoráÏejí se do 24 mûsícÛ vûku (nûco málo do 21 mûsícÛ) o prÛmûrné hmotnosti 830 kg s pfiírÛstkem od narození 1,10–1,15 kg. PfiírÛstek závisí na celé fiadû faktorÛ, od porodu pfies odstav aÏ po zafiazení do skupiny, v˘bûru vhodn˘ch vrstevníkÛ a precizní práci krmiãÛ. Jsou skupiny, které mají celoÏivotní pfiírÛstek kolem 1,20 kg, najdou se i jedinci s pfiírÛstkem

❒ Středisko Střítěž – nová hala (foto: Pavla Vydrová)

1,40 kg, coÏ je úctyhodná hodnota kdyÏ si uvûdomíme, v jak˘ch pomûrnû nároãn˘ch podmínkách jsou zvífiata chována, Ïe jsou 6 mûsícÛ pod matkou na pastvinû a pak teprve roztfiídûni do skupin s intenzivnûj‰ím v˘krmem. V‰ichni b˘ci jsou po dosaÏení poráÏkové hmotnosti (respektive vûku) zpenûÏováni na jatkách TORO Hlaveãník. Zootechnik si vÏdy pohlídá zafiazení jateãnû opracovan˘ch tûl do tfiíd zmasilosti SEUROP. „Po Pavlínkovi (ZLI 601), kter˘ je nositelem opravdu dobrého osvalení, bylo jiÏ 5 b˘ãkÛ zafiazeno do nejvy‰‰í

„eskové“ tfiídy. Zhruba 25 % jateãn˘ch b˘kÛ se dostane do tfiídy E a zbyl˘ch 75 % do tfiídy U", doplÀuje zootechnik „Do podhÛfií prostû maso patfií, i kdyÏ jsou zde obtíÏnûj‰í podmínky.“ Vyfiazené krávy, jalovice a pfiípadnû zástav jdou z 90 % na export. Krmivová základna Co se t˘ãe krmivové základy, tak jsou zcela sobûstaãní. Slámu z obilovin vyuÏívají jako stelivo do hluboké podest˘lky (4000 ks balíkÛ po 300 kg za sezónu) a fiepkovou prodávají jako ener-

❒ Středisko Staré Buky – stará stáj (foto: Pavla Vydrová)

9

getické palivo. V prÛbûhu zimního odchovu se hluboká podest˘lka vyhrnuje ze stájí, navozí na polní hnoji‰tû, nechá uzrát a pak se rozmetá zpût na pole a zaorá. I to je, dle slov pana fieditele, spojeno s pomûrnû vysok˘mi náklady (70 Kã/100 kg), ale tento postup je zcela logick˘ a správn˘, jak pro zlep‰ení struktury pÛdy, tak jejího zásobení. Obilí si dávají na vlastní krmn˘ fond do VKS âervená Hora, kde jim míchají ‰rot pro v˘krm b˘kÛ. Z vlastních zdrojÛ je 65 % smûsi a ostatní komponenty se dokupují (sója, fiepka), ãímÏ se náklady na 100 kg ‰rotu vy‰plhají k 600 Kã. V minulém roce byl zakoupen míchací krmn˘ vÛz (Luclar) pro b˘ky, kter˘ si pan fieditel velmi pochvaluje. „Nepostradatelnou souãástí KD pfii v˘krmu b˘kÛ je také kukufiice, která je sice drahá, ale b˘ci po ní perfektnû rostou. V dne‰ní dobû, kdy je na trhu nepfieberné mnoÏství hybridÛ vhodn˘ch do konkrétních podmínek, je moÏné dosáhnout slu‰ného v˘nosu i na úpatí Krkono‰. V posledních letech míváme kolem 55 ha vlastní kukufiice“, fiíká pan fieditel. SenáÏe se vyrábûjí z luk a pastvin v podmínkách urãovan˘ch dotaãními pravidly pro horské oblasti.

10

Strojov˘ park Podnik má 9 star‰ích traktorÛ Zetor, 1 nov˘ Zetor 120, 2 traktory John Deer a 1 trakor Lamborghiny, kompletní sklízecí linku TTP – Ïací maãkaã 9 m Pottinger, senáÏní vÛz Pottinger, lis John Deere, nahrabovák a obracák. Dále krmn˘ vÛz Luclar, rozdruÏovaã balíkÛ slámy, manipulátor JCB a nakladaã Locust. SklizeÀ obilí je zaji‰Èována sluÏbou. Nové stáje PÛvodní klasické vazné kravíny byly na stfiedisku v Bukách pfiedûlány svépomocí na volné ustájení, zvífiata jsou zde klasicky rozdûlena do skupiny (velké kotce) a v rámci moÏností je tento systém dostaãující a plnû funkãní. Druhé stfiedisko je na StfiíteÏi, kde byly rekonstruovány velké kravíny a pfiestavûna v˘krmna prasat na v˘krmnu b˘kÛ pfii vyuÏití financí z Projektu rozvoje venkova. Vlastní investice Majitelé Zemûdûlské a.s. V˘‰ina mají zcela logicky pomûrnû vysoké nároky a pfiedstavy o tom, jak by mûl jejich vlastní zemûdûlsk˘ podnik fungovat. Podafiily se zrealizovat komplexní rekonstrukce stájí stfiediska StfiíteÏ, vyasfaltovat

ãást stfiediska StfiítûÏ, vybudovat elektrické brány i kamerov˘ systémy a v neposlední fiadû nakoupit kvalitní stroje. T˘m je základ úspûchu „To v‰echno kolem, co vidíte venku a ve stájích, je v˘sledkem mnoha let intenzivní práce dobrého t˘mu lidí. Samozfiejmû máme za sebou spousty neúspûchÛ a tahanic, to je logické a lidské, ale já mám ze své pozice moÏnost srovnání. Pracoval jsem mnoho let v kraji, v úplnû jin˘ch podmínkách, které jsou s podhÛfiím Krkono‰ nesrovnatelné. Je tfieba mít kolem sebe ‰ikovné lidi, a takov˘ kolektiv, jak˘ je tady, takov˘ mám za svou kariéru poprvé“, zakonãuje pfiíjemné posezení fieditel spoleãnosti pan Ing. Jifií ·ulc. Co fiíci závûrem, kdyÏ tu pomyslnou teãku udûlal velmi hezk˘m zpÛsobem sám pan fieditel? Vstup do EU jim umoÏnil nadechnout se a udûlat druh˘ krok, a tak mi nezb˘vá, neÏ celému kolektivu zamûstnancÛ Zemûdûlské a.s. V˘‰ina popfiát, aby to teì uÏ byla jen kondiãní procházka v pfiíjemném tempu, pfii pevném zdraví a aÈ se jim ve „stínu“ Krkono‰ dafií!

❒ Kolektiv zaměstnanců (foto: archiv firmy)

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Jméno/název: Movis – AGRO, AK, spol. s r. o. Počet zaměstnanců: 10 Obec: Skalica, Slovenská republika Kraj: Trnavský Nadmořská výška: cca 180 m. n. m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od konce roku 2007 V plemenných knihách: masný simentál Základní stádo: 150 matek Zemědělská půda: 771 ha, z toho 685 orné půdy EKO zemědělství: ne Účast na výstavách: ano WEB: www.movis-agro.sk

Historie masného simentála se ve spoleãnosti Movis ve Skalici pí‰e od roku 2005, kdy zakoupili základní stádo i mladá zvífiata. Rok 2005 mÛÏeme ale nazvat spí‰e restartem tohoto stáda, neÏ jeho zaãátkem. V letech 1993 a 1994 byla v rámci americké pomoci stfiední Evropû importována do Vrádi‰tû ‰piãková simentálská embrya. Z nich vzniklo velmi zajímavé a pro nás zcela nepfiíbuzné stádo. 14 originálních linií reprezentovalo Ameriku v oãích EvropanÛ. Majitelé vytvofiili zvífiatÛm vysoké renomé, ale

Náv‰tûva u skalick˘ch masn˘ch simentálÛ Firma Movis – AGRO, AK, spol. s r.o. ve Skalici pozvala poslední únorov˘ den ‰irokou chovatelskou vefiejnost na den otevfien˘ch dvefií na svoji farmu. To je ideální pfiíleÏitostí pro alespoÀ krátké pfiedstavení této v souãasnosti asi nejlep‰í slovenské masné farmy, která je rovnûÏ aktivním ãlenem na‰eho svazu.

❒ Mladí býčci určení do plemenitby (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov)

je otázkou, zda chovatelé mohli jiÏ v té dobû ocenit vysoce funkãní zvífiata, která se ale vymykala tehdej‰ímu obrazu

❒ Stádo ve společnosti MOVIS dnes čítá 150 čistokrevných matek (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov)

masného simentála. Já sám jsem v roce 2001 importoval prvního inseminaãního b˘ka z tohoto stáda do âeské republiky

11

❒ Ing. Ivan Nemčovský přebírá ocenění za druhé místo 8. ročníku soutěže NAJ slovenský chov (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov)

(AGSK SIR SKALICA 2149 – ZSI 144) a pak nûkolik let pfiesvûdãoval chovatele o jeho pfiednostech. âas nám dal zapravdu a ukázal, Ïe kvality „skalického“ stáda jsou reálné. Mléãnost, rámec, konãetiny a kvalitní vemena jsou vlastnosti, které zdobí tento chov i dnes. Ing. Straka, jednatel Movisu, zachránil toto stádo v roce 2005 ve stavu, kter˘ nebylo moÏno nazvat ideálním. Pfiíbuzenská plemenitba v˘raznû ohroÏovala dal‰í moÏn˘ rozvoj a rovnûÏ zdravotní stav byl limitující. Na

12

podzim roku 2007 jsem byl osloven tehdej‰ím zootechnikem ing. Chocholáãkem s prosbou o spolupráci. Ta trvá dodnes a troufnu si fiíct, Ïe zejména zásluhou ing. Nemãovského, kter˘ nahradil ing. Chocholáãka po jeho odchodu koncem roku 2007, se dnes jedná o jedno z nejlep‰ích simentálsk˘ch stád v b˘valém âeskoslovensku. JestliÏe jsme v roce 2007 dûlali pfiipafiovák na 39 krav, tak letos se otelí ve Skalici jiÏ 150 plemenic. V první fázi jiÏ na podzim roku 2007, byla do stáda pfiilita nová,

nepfiíbuzná krev z dánsk˘ch linií. Pro zachování pÛvodního charakteru stáda jsou od roku 2008 pouÏívání i b˘ci s ãistû americk˘m pÛvodem. Snahou majitelÛ je zachovat dva smûry, kter˘mi se stádo bude dále rozvíjet. Prvním je udrÏení pÛvodních americk˘ch linii v „ãistokrevné“ podobû. I za tímto úãelem byl do stáda zafiazen vynikající b˘k Movis Sixtín (77 bodÛ za exteriér) po legendû chovu b˘kovi New Fredy. Druh˘m smûrem ‰lechtûní a selekce, je vybudování moderního evropského chovu. Za tímto úãelem se v roce 2009 importovalo od ãesk˘ch chovatelÛ 46 jalovic. Ze stejn˘ch dÛvodÛ se ve stádû pouÏívají ‰piãkov˘ ãe‰tí i dán‰tí plemeníci a v poslední dobû i inseminaãní genetika z Anglie. âást stáda je potvrzena genetick˘mi testy jako homozygotnû bezrohá, a tak je poãet narozen˘ch rohat˘ch telat, i pfies pouÏívání rohat˘ch b˘kÛ, mal˘ a nepfiesahuje 5 %. Ve stádû se intenzivnû inseminuje a jalovice se pfiipou‰tí ve dvou vlnách. Vût‰ina v 15–16 mûsících a mimosezonní zvífiata ve vûku 2 let. Chov u‰el za posledních 7 let obrovsk˘ kus cesty. Stádo je za cenu velk˘ch chovatelsk˘ch obûtí ozdravené od IBR a v leto‰ním roce bude tohoto viru pro-

❒ Nejlepší kráva plemene masný simentál CIPRIANA (SK 800375202) s býčkem nar. 15.12.2011 po inseminačním býkovi VINGEGAARD COLORADO P (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov)

❒ Úvodní slovo ředitele ČSCHMS Kamila Maláta na chovatelském dni ve Skalici (foto: Pavel Káčer)

❒ Plemenný AGSK SIR SKALICA 2149 (ZSI 144) býk ze skalického chovu (foto: Pavel Káčer)

sté. Prodávají se první plemenné jalovice a kaÏdoroãnû se zaãíná odchovávat kolem 30 plemenn˘ch b˘kÛ pro slovensk˘, ale uÏ i pro ãesk˘ trh. Stávající poãet 150 otelen˘ch plemenic hodlají majitelé zv˘‰it aÏ na 200 kusÛ. Doslova revoluãním krokem a milníkem byl rok 2011, kdy bylo celé stádo zapojeno do ãeského systému kontroly uÏitkovosti a v˘poãtu plemenn˘ch hodnot. V‰ichni úãastníci velmi vydafieného chovatelského dne se mohli na vlastní oãi pfiesvûdãit o kvalitách tohoto chovu. Více

neÏ 80 úãastníku ze slovenské, ale i ãeské chovatelské vefiejnosti se po velmi kvalitních dopoledních pfiedná‰kách odebralo na prohlídku farmy. Chovatelé mûli moÏnost posoudit úroveÀ odchovu na nûkolika vûkov˘ch kategoriích jalovic. Mimochodem velmi se diskutovalo nad vhodností zapou‰tût jalovice jiÏ v 14 mûsících vûku. Pfiednosti jednotliv˘ch uÏitkov˘ch smûrÛ a linií si mohl kaÏd˘ „osahat“ pfiímo na jednotliv˘ch plemenicích a jejich telatech. ZaslouÏené uznání sklidila i pfiipravenost farmy na chovatelsk˘ den. Celé setkání se nadprÛmûrnû povedlo a velmi

❒ Odpolední prohlídka stáda firmy MOVIS (foto: Pavel Káčer)

❒ Sál během dopoledního bloku přednášek byl zaplněn do posledního místečka (foto: Pavel Káčer)

❒ Jedním z přednášejících na semináři byl také Jan Kopecký z ČSCHMS (foto: Pavel Káčer)

dÛstojnû prezentovalo obrovskou práci odvedenou ve Skalici v poslední dobû. M˘m osobním dojmem je, Ïe pro nás v âesku mÛÏe b˘t tento chov pfiíkladem hned v nûkolika smûrech. Jasná orientace na inseminaci a genetick˘ pokrok, intenzivní odchov jalovic, vÛle a zájem majitelÛ posouvat chov dopfiedu, orientace na objektivní hodnocení a propagaci chovu. To jsou pfiíklady postupÛ a zásad, které bohuÏel obãas u na‰ich chovÛ postrádáme. Po b˘cích z „americk˘ch Bushov˘ch“ embryí se u nás jiÏ narodilo 842 telat a toto ãíslo se bude asi dále zvy‰ovat. Jde totiÏ o genetiku, která má potenciál na‰im chovÛm pfiinést uÏitek. A o to pfiece nejvíce jde.

13

VyuÏití inseminace ve stádech masného skotu Ing. Jan ·tráfelda, Natural, spol. s r. o. TrÏní produkce masn˘ch stád se realizuje vesmûs sezónnû na podzim a skládá se z trÏeb za zástavové b˘ãky, jalovice nepotfiebné do obratu stáda a za vyfiazené jateãné krávy. Rozhodující jsou trÏby za prodan˘ zástavov˘ skot. Vyfiazování krav by mûlo b˘t co nejniωí. Hospodáfisk˘ v˘sledek chovaného stáda je ovlivÀován ãtyfimi základními faktory: – Kvalitou ustájení v zimû a klimatick˘mi pomûry bûhem celého roku vãetnû rozloÏení sráÏek – MnoÏstvím a kvalitou krmiv v zimním období a kvalitou a mnoÏstvím pastvy v létû – O‰etfiováním stáda a jeho managementem – Zvolen˘m plemenem, zpÛsobem plemenitby a kvalitou genetiky Plemenáfisk˘mi prioritami chovatele masného stáda jsou: 1. Reprodukce Pfiejeme si mít od kaÏdé krávy roãnû jedno tele, narozené sezónnû v dobû pfiedjafií, je‰tû bûhem pobytu stáda v zimovi‰ti. Kráva, která nezabfiezne do následující sezóny, spotfiebovává krmiva a zvy‰uje tak náklady. ProtoÏe ale nedá následující rok tele,

14

chybí chovateli pfiíslu‰né trÏby. Vût‰inou proto volí cestu poslat jalovou krávu po skonãení pastvy na jatky. 2. RÛstová schopnost telat Plemenáfisky je moÏné zvy‰ovat rÛstovou schopnost v˘bûrem b˘ka do plemenitby. V‰ichni b˘ci z ãeského chovu mají vypoãtenou hodnotu pro „pfiím˘ efekt“. Tato hodnota je udávána relativním ãíslem a pohybuje se vût‰inou od 70 do 130, pfiiãemÏ prÛmûr je 100. Plemenné hodnoty jsou oddûlenû vypoãítávány pro hmotnost telat 120 dnÛ, 210 dnÛ a 365 dnÛ. Pro v˘bûr b˘ka z hlediska rÛstové schopnosti jeho telat jsou nejdÛleÏitûj‰í jeho plemenné hodnoty 210 a 365 dnÛ, tj. období ve kterém dochází k prodeji telat. 3. Osvalení telat Jedná se o dÛleÏit˘ znak, neboÈ dobfie osvalená telata se snadno prodávají a chovatel dosáhne vy‰‰í realizaãní cenu. Plemeníka pro stádo proto vybíráme i podle

plemenné hodnoty pro osvalení, hodnocené lineárním popisem. Praxe ukazuje, Ïe národní systém hodnocení exteriéru a v˘poãet plemenn˘ch hodnot je zcela funkãní stejnû tak, jako plemenné hodnoty pro pfiím˘ nebo maternální efekt. 4. Matefiské vlastnosti krav I zde mÛÏeme plemenné hodnoty vyuÏít. Tak zvaná plemenná hodnota pro „matefisk˘“ (neboli maternální) efekt nám fiíká, jak dobr˘mi matkami jsou dcery konkrétního b˘ka. Tento znak je ovlivnûn tím, jak se peãuje kráva o tele. V˘znamná je samozfiejmû i mléãnost matky, neboÈ zhruba 10 litrÛ mléka rezultuje v 1 kg pfiírÛstku telete. Pro v˘poãet maternálního efektu b˘ka jsou rozhodující hmotnosti telat dcer b˘ka váÏené ve 120 dnech. Ty právû nejvíce vypovídají o mléãnosti dcer b˘ka. Pokud tedy shrneme v˘‰e uvedené plemenáfiské informace: Do plemenitby vybíráme b˘ka hlavnû podle plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ a matefisk˘ efekt a pro osvalení. ·lechtûní a selekci chovatel masného skotu realizuje tfiemi cestami: 1. Selekce krav ve stádû Vyfiazujeme nezabfiezlé krávy a krávy s dlouh˘m mezidobím. TéÏ vyfiazujeme krávy, které jsou

‰patn˘mi matkami, mají málo mléka a odstavují se od nich malá telata. Potfiebná je i selekce na povahové vlastnosti. Zbavme se krav nervózních, plach˘ch, neovladateln˘ch nebo dokonce agresivních. Selekce u krav má charakter negativní a ovlivní tedy pouze sníÏení neÏádoucí variability ve stádû. 2. Nákup b˘kÛ do pfiirozené plemenitby ¤íká se, Ïe b˘k je pÛlka stáda. Z hlediska ‰lechtitelského pokroku je to v‰ak 70–80 %. Zájemci nakupují b˘ky masn˘ch plemen buì na odchovnách, nebo pfiímo z odchovu od chovatele. Po skonãení v˘bûru do plemenitby mají k dispozici bodové hodnocení b˘ka, jeho v˘sledky v odchovu i na farmû pÛvodu a rovnûÏ plemenné hodnoty. To je fiada informací, které lze pfii nákupu b˘ka vyuÏít. Je to i dÛvod, proã jsou „ãe‰tí“ b˘ci o okolo 1000 eur draωí neÏ v napfi. v sousedním Nûmecku. Nedoporuãujeme vybírat b˘ky podle ceny a uÏ vÛbec nenakupovat do komerãních masn˘ch stád levné b˘ky ze zahraniãí. Zde platí: u‰etfiil jsem korunu, abych následnû ztratil korun deset. Nelze ale v‰ak doporuãit opaãn˘ extrém, kdy se nûkolik kupujících nechá unést vynikajícím zevnûj‰kem b˘ka v den aukce a soutûÏíce mezi sebou, vyÏenou aukãní cenu nesmyslnû vysoko. 3. Inseminace Tato komerãními chovateli neprávem opomíjená nebo pfiímo

zavrhovaná metoda plemenitby má ohromné pfiínosy. V inseminaci totiÏ pÛsobí ti nejlep‰í z nejlep‰ích (a taky vût‰inou nejdraωí) b˘ci. Mají vysoké plemenné hodnoty pro pfiím˘ i matefisk˘ efekt. Jejich telata tedy v˘bornû rostou a jejich dcery jsou kvalitní matky. Pfii prohlídce stáda masn˘ch krav s telaty na pastvû obvykle uÏ pouze vizuálnû odli‰íte telata po inseminaci od telat po pfiirozené plemenitbû. Podívejme se proto na vyuÏití inseminace v masn˘ch stádech podrobnûji. Inseminace z pohledu zootechnického Obvykl˘ hlavní protiargument zní: nemáme uliãku, nemáme fixaci, nemáme lidi na nahánûní krav, fiíje nemÛÏeme vyhlídat. To jsou ov‰em zástupné dÛvody, protoÏe personál dûlá, Ïe se to nemÛÏe zajistit, ale ve skuteãnosti to nechce. KaÏdá farma masného skotu pfiece potfiebuje naháÀku, uliãku a fixaci nikoliv kvÛli inseminaci, stádo je tfieba manipulovat pfii povinn˘ch zdravotních zkou‰kách, vakcinacích, odstavu telat a nebo jen pfii oddûlení krávy v pfiípadû potíÏí pfii porodu. Je v‰ak pravdou, Ïe oddûlování krav v fiíji a jejich fixace pro inseminaci je pracovní operací „navíc“ pro chovatele nebo stájníka. Proto se ãasto pouÏívá synchronizace fiíje plemenic na jedno nebo dvû „píchnutí“ s následnou

inseminací celé skupiny. Pokud se tato metoda prakticky osvûdãuje v konkrétním chovu, nelze ji zavrhnout. Je v‰ak tfieba vzít v úvahu vy‰‰í náklady na veterináfie a na hormonální pfiípravek. Pokud po synchronizaci fiíje plemenice dobfie zabfieznou, je vyhráno. Hor‰í je nízké zabfieznutí, nejen z hlediska ekonomického. Velk˘ poãet plemenic se vrátí s následnû za 21 +/– 2 dny znovu do fiíje. Kdo z nás by chtûl b˘t na místû b˘ka, kdy bûhem 4 dnÛ si Ïádá jeho sluÏby tfieba 10 nebo i 20 plemenic? Velmi perspektivní technologií v zimovi‰tích masn˘ch krav se stávají samopoutací krmné zábrany. Plemenafiící stáda, kde inseminace je nezbytn˘m hybatelem genetického pokroku, se bez „samopoutaãek“ prakticky neobejdou. Inseminaãní praxe je v této technologii snadná. Chovatel si v období zapou‰tûní trochu ráno pfiivstane. V klidu pfied ranním krmením sleduje skupinu krav po otelení. Krávy, na které ostatní skáãou, jsou spolehlivû v fiíji. Poznamenáme si tedy jejich u‰ní ãísla nebo je oznaãíme barevnû. Pak se zaveze krmení, plemenice se zapoutají. Inseminace mÛÏe snadno probûhnout pfiímo v krmi‰ti, bez jakéhokoli ru‰ení stáda. Inseminace z pohledu ekonomického Protiargument je: Inseminaãní dávky a platba za úkon jsou drahé. Proã za to platit, kdyÏ bez starostí v‰e snadno zajistí plemenní b˘ci? Porovnejme to s inseminací: Inseminaãní dávka opravdu kvalitního b˘ka pro komerãní stáda stojí kolem 200 Kã. Inseminaãní úkon 120 Kã. Po inseminaci zabfiezne okolo 50 % plemenic

15

Budeme tedy kalkulovat:

(krávy + jalovice). Náklad na inseminaci je tedy 200 + 120 = 320 Kã. Náklad na zabfiezlou pfii 50% bfiezosti pfiedstavuje 320 x 2 = 640 Kã po b˘kovi v inseminaci. Hle! Inseminace nám pfiinese zabfiezlou levnûji neÏ pfiirozená plemenitba. V komerãních stá-

dech se samozfiejmû bez b˘kÛ neobejdeme. Platí heslo: inseminace popohání genetiku stáda, b˘ci to doskoãí a jistí bfiezost. Samozfiejmû známe pfiípady nízké bfiezosti po inseminaci. Ale kaÏd˘ rok máme také ne‰Èastné chovatele, kter˘m b˘k ve stádû zklamal a nezabfiezla ani jedna kráva. A to uÏ je ekonomická katastrofa. Proto doporuãujeme ideální model. V zimovi‰ti, jakmile krávy pfiicházejí do fiíje, soustavnû inseminovat. B˘ky pouÏít na „doskok“ a zafiadit je do stáda aÏ souãasnû s vyhnáním na pastvu.Do inseminaãních stanic se vybírá a nakupuje cca 1 % top

16

– Cena plemenného b˘ka je 80 000 Kã a jeho jateãná cena po vyfiazení je 40 000. Náklady na plemenitbu jsou tedy 40 000 Kã, rozloÏené na ãtyfii roky prÛmûrnû pÛsobícího b˘ka v plemenitbû pfiedstavují 10 000 Kã za rok. – Cena krmného dne b˘ka je 60 Kã na den. Tedy zhruba 22 tisíc Kã za rok. – Jeden rok plemenitby b˘ka je tady zatíÏen nákladem 32 tis. Kã. – Poãítaje od b˘kÛ mlad˘ch aÏ po star‰í, v prÛmûru dobfie potentní plemenn˘ b˘k zajistí bfiezost 32 plemenic. To my‰leno v systému sezónního pfiipou‰tûní od zaãátku s odebráním b˘ka ze stáda do 30. ãervna bûÏného roku. – Suma sumárum, jedna zabfiezlá plemenice po b˘kovi v pfiirozené plemenitbû je nákladovû 1000 Kã.

nejlep‰ích b˘kÛ z odchoven nebo pfiímo od ãesk˘ch, pfiípadnû zahraniãních chovatelÛ. Je skoro nemoÏné mít ve stádû v pfiirozené plemenitbû stejnû

kvalitního b˘ka jak˘mi jsou b˘ci v inseminaci. A kdyÏ, tak máte jednoho a v nabídce inseminace je jich cel˘ katalog. Dobfie provûfiení plemenní b˘ci se spolehliv˘mi plemenn˘mi hodnotami podle potomstva jsou základem individuálního, resp. korekãního propafiovacího plánu. Pro konkrétní plemenici lze vybrat nejvhodnûj‰ího b˘ka, coÏ umoÏÀuje pouze inseminace. Závûreãné praktická doporuãení Krmte v˘bornû (kukufiiãná siláÏí nebo jádrem) va‰e krávy po

otelení! Je tfieba podpofiit jejich tûlesnou kondici! Kráva musí dávat dostatek mléka pro tele. A zároveÀ po ní chceme, aby zabfiezla co nejdfiív po porodu. Ne‰etfiete a krmte své krávy po porodu, jako by to byly krávy dojné. Naopak ‰etfiete s krmením pfied porodem. Krmná dávka typu slamnaté seno, Ïádné jádro ani siláÏ vám pfiinese malá telata a snadné porody. Pfii plánování rekonstrukce nebo nové stáje vsaìte svoje peníze do samopoutacích zábran – minimálnû v sekci krav po otelení. Spolupracujte s plemenáfiskou firmou, která má dobr˘ masn˘ program. Vyberte si svého „masného“ konzulenta. DÛkladnû prostudujte katalog b˘kÛ masn˘ch plemen skotu a vyberte si b˘ky pro vás optimální. Na cenû ne‰etfiete! A inseminujte. Spolupracujte se schopn˘m inseminátorem – nezáleÏí na tom, je-li firemní, privátní nebo je to inseminující veterináfi. DÛleÏit˘ je v˘sledek v zabfieznutí. Jako chovatel máte moÏnost absolvovat inseminaãní kurz, pofiídit si vlastní kontejner a provádût si inseminaci ve svém stádû sám. Ve vhodném ãase, kdy to va‰e plemenice „potfiebují“. V˘sledek se pak zcela jistû dostaví.

Česká firma – Natural, spol. s r. o.: Největší nabídka inseminačních dávek býků masných plemen v ČR V nabídce ID 125 býků 15 masných plemen • Pro čistokrevnou plemenitbu špičková genetika z domácích i zahraničních zdrojů • Genetická bezrohost

NATURAL

CHAROLAIS Z francouzského programu Charolais Optimal: Novinka: Voltaire ZIT 100 (Necessaire x Harnois) – vhodn˘ na jalovice Na jalovice: Cabar P ZTI 712 (Uno P x Habit), Urfé ZTI 891 (Oural x Hasting), Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel), Voimo ZTI 718 (Natur x Diego), Virtuose ZTI 722 (Soprano x Liberte), Artois ZTI 900 (Ternois x Jacquart), Trezegoal ZTI 889 (Jumper x Agronome), Unico PP ZCH 942 (Roosevelt x Helsinki), Virgil Pp ZTI 085 (Le Rebel x Helsinki) Simon P ZTI 761 Na krávy: Tamilly ZTI 567 (Magenta x Ficus), Carnot Pp ZTI 558 (Virgil x Jumper), Tanzanien ZTI 890 (Lakanal x Ibiscus) a dal‰í Program Naturalu: Jock Pp ZCH 556 (Impair x Diminutif) – na jalovice skvûle provûfien˘ – 137 otelen˘ch dcer, Jeron˘m ZCH 539 (Impair x Exeden), Romeo Pp ZTI 590 (Vizir P x Novotel) Testace: Simon P ZTI 761 (Bajor P x Big Mac P), Stanley Pp ZTI 633 (Unico P x Damon) – sleva 50 % na testaci

LIMOUSINE Hinz PP ZLI 921 (Hergen P x Lorenzo P) – vítûz Lipsko 2011, Recif ZLI 739 (Otan x Echo), Unique ZLM 053 (Nelombo x Highlander), Vigny Pp ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur), Bolide Pp ZLI 551 (Ryde Uranos P x Nenuphar), Malibu ZLI 295 (Jabot x Farceur) a dal‰í Hinz PP ZLI 921 – v‰echno potomstvo bude bezrohé

MASNÝ SIMENTÁL Columbus PP ZSI 719 (Leon P x Celebrity Chief P), Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western P x Celebrity Chief P), Lango August PP ZSI 829 (Unesco P x Impuls P), Prima PP ZSI 507 (Ulrick P x Trinidad P), Hoeness PP ZSI 816 (United P x Hillmann P) – top 1 Nûmecko Testace: Tuareg PP ZSI 805 (Sirius P x UlrickP), Ucker P ZSI 927 (Atlantis P x Ginger P) – 50 % sleva na testaci Prima PP ZSI 507 – snadné porody, 100% bezrohost

ABERDEEN ANGUS Red Piper ZAA 798 (Aldhouseburn Karlos D218 x MVF Stockman 15), Lockerley Legend F612 ZAA 889 (Nightingale Dalriach A061 x Idvies Jeser Eric A057), Beeston Predator ZAA 887 (Wedderlie Netmark A281 x Shadwell Black Brigand Z092), MR Brazilian ZAA 934 (The Moss Florian B284 x Netherton Fabulous Cruz Y300), Smuggler ZAA 759 (Catrionas Elisand x Jakarta), Team ZAA 829 (Playboy red x Sharpshooter), Paul red ZAA 682 (Kreol x Red lazy Hobo), Saten red ZAA 788 (Noris Red Polmer x Monline Red 7 U-Trend 701) a dal‰í BLONDE d’AQUITAINE: Polled Rex Pp ZBA 621 (Unit P x Eda) a dal‰í, HEREFORD: novinka Terry HRF 405 (Homer x Ideal) a dal‰í, BELGICKÉ MODROBÍLÉ, PIEMONTESE, PARTHENAISE, AUBRAC, GALLOWAY, GASCONNE, SALERS, HIGHLAND, WAGYU

Na poÏádání Vám rádi kompletní nabídky za‰leme. Ke staÏení na: www.naturalgen.cz NATURAL

Natural, spol. s r.o. www.naturalgen.cz • [email protected] • [email protected] tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550

Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu Veselá Z., Vostr˘ L., Svitáková A. Plodnost je jednou z ekonomicky nejdÛleÏitûj‰ích uÏitkov˘ch vlastností v chovu masného skotu. Pfiesto u nás prozatím nebyl vyvinut systém pro genetické hodnocení této ekonomicky v˘znamné skupiny vlastností. DÛvodem je pfiedev‰ím její obtíÏné sledování a vyhodnotitelnost, které se v˘raznû li‰í od plemen dojeného skotu. Ve svûtû je v souãasné dobû plodnost masného skotu hodnocena pfiedev‰ím jako takzvaná plodnost matefiská. Genetické hodnocení matefiské plodnosti bylo vyvinuto napfiíklad Irsku ãi Velké Británii, kde jsou vlastnosti plodnosti hodnoceny víceznakov˘m animal modelem zahrnujícím tfii korelované vlastnosti: délku mezidobí (dûdivost 0,09 pro plemeno Aberdeen Angus – AA, 0,04 pro Limousin – LI a 0,1 pro Simmental – MS), dlouhovûkost (resp. poãet otelení za Ïivot) plemenic (dûdivost 0,13 AA, 0,07 LI a 0,03 MS) a vûk pfii prvním otelení (dûdivost 0,22 AA, 0,26 LI a 0,17 MS) a v Dánsku, kde je pfiedpovídána plemenná hodnota pro délku mezidobí. V˘voj systému pro genetické hodnocení plodnosti masného skotu v âeské republice je v˘znamn˘ také z mezinárodního hlediska, neboÈ je to jedna ze skupiny znakÛ, které jsou v budoucnu plánovány pro zahrnutí do mezinárodního hodnocení masného skotu v rámci Interbeef. Pro genetické hodnocení matefiské plodnosti máme k dispozici databázi polního testu, kterou vede âSCHMS a v souãasnosti je vyuÏívána pouze pro pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pro rÛstové vlastnosti a obtíÏnost telení. V této databázi jsou v souãasné dobû k dispozici údaje o 333 tisících zvífiat. V grafu 1 jsou znázornûné poãty otelení v rámci jednotliv˘ch rokÛ. Z grafu je patrné, Ïe poãty otelení v databázi polního testu vzrÛstaly aÏ pfiibliÏnû do roku 2003, kdy do‰lo k jejich poklesu, kter˘ trvá aÏ do roku 2012 (rok 2012 v‰ak je‰tû není v databázi

polního testu kompletní). K nejvût‰ímu poklesu poãtÛ otelení dochází u plemene Hereford. Naopak lehce vzrÛstající tendenci vykazuje plemeno Charolais. Skuteãností, kterou si pfii vyhodnocování matefiské plodnosti (pfiedev‰ím vûku pfii prvním otelení a délky mezidobí) musíme uvûdomit, je to, Ïe telení masného skotu je v˘raznû sezónní záleÏitost. Tuto skuteãnost si mÛÏeme graficky znázornit na následujícím grafu (graf 2), kter˘ ukazuje poãty otelení podle jednotliv˘ch mûsícÛ v rámci jednotliv˘ch masn˘ch plemen. Z grafu je patrné, Ïe nejvy‰‰í poãet otelení je dosahován v mûsíci bfieznu, zatímco v mûsících záfií a fiíjen jsou poãty otelení minimální. Toto souvisí pfiedev‰ím s organizací chovu masného skotu, tak aby vût‰ina telat byla odchovávána v dobû pastevního období. Graf č. 2: Poãty otelení podle mûsíce v rámci jednotliv˘ch plemen

Graf č. 1: Počty otelení podle roku v rámci jednotlivých plemen

Vlastnosti matefiské plodnosti V souãasné dobû jsou podle zahraniãní literatury ke genetickému hodnocení plodnosti masného skotu nejãastûji vyuÏívány tfii vlastnosti: 1. Vûk pfii prvním otelení 2. Mezidobí mezi prvním a druh˘m otelením 3. Dlouhovûkost plemenic

18

1. Vûk pfii prvním otelení V následujícím grafu mÛÏeme vidût poãty prvních otelení v závislosti na vûku matky. Z grafu je patrné, Ïe nejãastûji se prvotelky telí ve vûku 3 let, v˘znamná je i skupina prvotelek, které se telí po dosaÏení dvou let vûku (coÏ je mimo jiné ovlivnûno raností jednotliv˘ch plemen) a dále plemenic, které pravdûpodobnû nezabfiezly a vûk pfii jejich prvním otelení byl odsunut˘ do dal‰í sezóny ve vûku ãtyfi let, resp. nûkolik pfiípadÛ ve vûku pûti let.

2. Mezidobí Pro úãely genetického hodnocení matefiské plodnosti je bûÏnû vyuÏívána délka mezidobí mezi prvním a druh˘m otelením. I tato vlastnost vykazuje znaãnou sezónnost, jak je patrné z grafu 4. Graf ã. 4: Rozdûlení ãetností podle délky mezidobí mezi prvním a druh˘m otelením

Graf ã. 3: Poãty prvních otelení v závislosti na vûku matky

Vûk pfii prvním otelení je velmi v˘znamnû ovlivnûn sezónností a také organizací chovu v rámci jednotliv˘ch stád. Napfiíklad plemenice, které se otelí v chovech, které uplatÀují pouze sezónní telení v rámci jednoho období v prÛbûhu roku, jsou znev˘hodnûné, ve srovnání s plemenicemi, které se otelí v chovech, které sezónní telení nepraktikují, ãi vyuÏívají v rámci roku více období pro telení. Pro úãely genetického hodnocení je proto tato vlastnost dále upravována tak, aby nedocházelo k v˘‰e zmínûnému znev˘hodnûní a zkreslení. BûÏnou praxí je pfiidûlit plemenicím bodové hodnocení 0, ãi 1. Prvotelky, které se otelí v niωím vûku, ale zároveÀ je moÏné, aby se v rámci chovu a roku otelily i ve vy‰‰ím vûku, získají bodové hodnocení 0. Prvotelky, které se otelí ve vy‰‰ím vûku, ale zároveÀ u nich byla moÏnost, aby se v rámci chovu a roku otelily dfiíve, získají bodové hodnocení 1. Pokud se v rámci chovu a roku vyskytují pouze prvotelky v jediné vûkové skupinû, není moÏné stanovit, zda se prvotelka otelila dfiíve, ãi pozdûji v závislosti na organizaci chovu a záznam je tedy nutné povaÏovat za chybûjící. V následující tabulce jsou uvedené ãetnosti podle vûku pfii otelení pfiepoãítaného na bodové hodnocení.

Pro genetické hodnocení je nezbytné data o‰etfiit. Pfiedev‰ím vyfiadit mezidobí s délkou niωí neÏ 290 dní (chybné údaje v databázi). A dále vyfiadit mezidobí del‰í neÏ 630 dní, kteráÏto se t˘kají plemenic, které nezabfiezly a s jejich pfiipu‰tûním bylo poãkáno do dal‰í sezóny (opût vliv organizace chovu). 3. Dlouhovûkost Tfietí nesmírnû dÛleÏitou vlastností matefiské plodnosti je dlouhovûkost. To znamená, kolika otelení plemenice za Ïivot dosáhla. Jedná se o souhrnnou vlastnost charakterizující matefiskou plodnost, jeÏ je k dispozici pro kaÏdou plemenici, která se minimálnû jednou za Ïivot otelila. Dlouhovûkost si mÛÏeme rozdûlit do dvou skupin: 1. Skuteãná dlouhovûkost – Tedy poãet otelení, kter˘ch plemenice skuteãnû dosáhla. T˘ká se plemenic, které jiÏ ukonãily svou reprodukãní kariéru a byly z chovu vyfiazeny. 2. Pfiedpovûzená dlouhovûkost – T˘ká se plemenic, které stále je‰tû pÛsobí v chovu.

Tabulka č. 1: Četnosti podle věku při prvním otelení přepočítané na bodové hodnocení

Prvotelky s dřívějším otelením Prvotelky s pozdějším otelením

Bodové hodnocení Počet 0 14056 1 15930

Četnosti 46,88 % 53,12 %

19

Poãty dosaÏen˘ch otelení (skuteãné dlouhovûkosti) za Ïivot mÛÏeme vidût znázornûné v grafu 5. Graf ã. 5: Poãty otelení za Ïivot

nic, které se poprvé otelily, se otelilo také podruhé, 86 % plemenic, které se otelily podruhé, dosáhlo i tfietího otelení atd. Naopak nejniωí pravdûpodobnost vykazuje plemeno Blonde d’Aquitaine, Piemontese a Hereford. Graf ã. 7: Pravdûpodobnost uskuteãnûní dal‰ího otelení podle plemen

V tomto grafu jsou znázornûné i plemenice, které stále pÛsobí v chovu a lze u nich oãekávat dal‰í otelení. Pro tyto plemenice je nutné dosaÏenou dlouhovûkost pfiedpovûdût. To je provedeno pomocí pfiepoãtu na základû pravdûpodobnosti dosaÏení dal‰ího otelení, která byla spoãítána na souboru plemenic narozen˘ch mezi lety 1995 aÏ 2001, které jiÏ mûly pfiíleÏitost dosáhnout vy‰‰ího poãtu otelení. Získané pravdûpodobnosti dosaÏení dal‰ího otelení v závislosti na poãtu otelení jsou uvedené v grafu 6. Z grafu je patrné, Ïe se vzrÛstajícím poãtem otelení klesá pravdûpodobnost dosaÏení dal‰ího otelení. Graf ã. 6: Pravdûpodobnosti dosaÏení dal‰ího otelení

Závûr Analyzovali a upravili jsme databázi s v˘sledky polního testu pro genetické hodnocení matefiské plodnosti. Pro genetické hodnocení byly vybrány tfii potenciální vlastnosti matefiské plodnosti – vûk pfii prvním otelení, mezidobí mezi prvním a druh˘m otelením a dlouhovûkost plemenice. V souboru pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot bylo zahrnuto 30 530 prvních otelení, 28 295 údajÛ o mezidobí mezi prvním a druh˘m otelením a 59 318 dlouhovûkostí plemenic. Dal‰ími kroky na‰í práce je v˘bûr vhodné modelové rovnice a odhad genetick˘ch parametrÛ pro tyto uÏitkové vlastnosti. Zpracování v rámci fie‰ení projektu NAZV QH81312

Tato pravdûpodobnost se v˘raznû li‰í podle plemen, jak mÛÏeme vidût v grafu 7, kde jsou vyjádfiené prÛmûrné pravdûpodobnosti dosaÏení dal‰ího otelení od prvního do ‰estého otelení pro jednotlivá plemena. Z grafu je patrné, Ïe nejvy‰‰í pravdûpodobnost dosaÏení dal‰ího otelení vykazuje plemeno Highland, Salers a Aberdeen Angus. Jin˘mi slovy napfiíklad u plemene Aberdeen Angus 86 % pleme-

20

Plemenné hodnoty a jejich správné vyuÏívání v chovu masného skotu Veselá Z., Pfiibyl J., Vostr˘ L., Svitáková A. Cílem ‰lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat je získání jedincÛ, ktefií chovateli zajistí nejvy‰‰í hospodáfisk˘ pfiínos. Toho je dosahováno cílenou selekcí, která je souãástí takzvaného selekãního programu. Selekãní program je tvofien uzavfien˘m cyklem nûkolika krokÛ, kter˘ je po generacích neustále opakován, a kter˘ je v˘sledkem spolupráce chovatelÛ a ‰lechtitelÛ. Základní schéma selekãního programu mÛÏete vidût na následujícím obrázku.

V souvislosti s v˘‰e znázornûn˘m schématem je nutné zdÛraznit, Ïe ve‰keré ‰lechtûní a jeho v˘sledky stojí na kontrole uÏitkovosti a vypovídací schopnost a kvalita plemenn˘ch hodnot je pfiímo úmûrná kvalitû a organizaci kontroly uÏitkovosti. Základním pfiedpokladem ‰lechtûní zvífiat je pfiedpovûì plemenné hodnoty pro vlastnosti, na které je provádûna selekce (tzv. selekãní kritéria). Získaná uÏitkovost zvífiete je vÏdy v˘sledkem pÛsobení celé fiady vlivÛ, jako jsou genetické schopnosti zvífiete, chovatelské podmínky a také náhodné nekontrolované pÛsobení prostfiedí, které nelze pfiedvídat. Na základû mnoha studií bylo zji‰tûno, Ïe na celkové promûnlivosti uÏitkovosti mezi zvífiaty se nejvût‰í mûrou podílí chovatel (60 %). Vliv chovatele je dán pfiedev‰ím úrovní v˘Ïivy zvífiete, ale také podmínkami chovu a dal‰ími vlivy, které souvisí s ustájením a chovem hospodáfisk˘ch zvífiat. Vliv náhodného nekontrolovaného prostfiedí je druh˘m nejvût‰ím zdrojem promûnlivosti. Podílí se na celkové promûnlivosti pfiibliÏnû z 30 %. Genetické schopnosti zvífiete se tedy na celkové promûnlivosti uÏitkovosti podílí pfiibliÏnû z 10 %. I kdyÏ je tento podíl na celkové promûnlivosti relativnû mal˘, je s úspûchem vyuÏíván ve ‰lechtûní zvífiat. Z uvedeného tedy vypl˘vá, Ïe vlastní v˘sledky kontroly uÏitkovosti jsou pfiedev‰ím ukazatelem chovatelské péãe, proto nemohou slouÏit jako podklad pro selekci pfiímo. Pro potfieby ‰lechtûní je nutné z namûfiené uÏitkovosti oddûlit ãást podmínûnou geneticky.

22

Vyjádfiením genetického zaloÏení jedince je plemenná hodnota, která pfiedstavuje odchylku od vrstevníkÛ chovan˘ch ve stejn˘ch podmínkách. V souãasnosti jsou plemenné hodnoty pfiedpovídány na základû animal modelÛ. To znamená, Ïe pfii v˘poãtu plemenn˘ch hodnot konkrétního jedince jsou zohledÀovány uÏitkovosti v‰ech jeho pfiíbuzn˘ch. Snahou je provádût pfiedpovûì plemenné hodnoty pro co nejvût‰í komplex sledovan˘ch vlastností se zohlednûním jejich vzájemn˘ch vazeb (tzv. víceznakov˘ animal model). Pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot spoãívá v fie‰ení velké soustavy rovnic, do které vstupují informace o pfiíbuzn˘ch jedincích, vrstevnících, evidenci chovu, roku, období, stáfií zvífiat atd. Spoleãn˘m úsilím chovatelÛ, âSCHMS a vûdeck˘ch pracovníkÛ byl vytvofien systém genetického hodnocení pro masn˘ skot. V souãasné dobû je pfiedpovídáno 21 plemenn˘ch hodnot pro tfii skupiny vlastností: 1. Polní test 2. PfiírÛstky b˘kÛ v odchovnách 3. Hodnocení zevnûj‰ku

Od roku 2000 je v âeské republice pfiedpovídána plemenná hodnota pro v˘sledky polního testu (prÛbûh porodu, porodní hmotnost a hmotnost ve vûku 120 dní, odstavová hmotnost, roãní hmotnost) víceznakov˘m animal modelem – pro v‰echny znaky spoleãnû, vãetnû maternálních efektÛ. Vlastní rÛstová schopnost jedince, která se projevu pfiímo na konkrétním jedinci, je vyjádfiena pfiím˘m genetick˘m efektem. Maternální efekt je v˘znamn˘ u v‰ech vlastností spojen˘ch s reprodukcí a rÛstem. Je to vyjádfiení matefiské schopnosti matky a projevuje se lep‰ím rÛstem telat od urãit˘ch matek. Je mnohdy pro chovatele dÛleÏitûj‰í neÏ efekt pfiím˘ a nelze ho v hodnocení opomenout. Pfiím˘ a maternální efekt jsou vzájemnû korelovány spoleãnou maticí pfiíbuznosti. Dal‰ím dÛleÏit˘m efektem je trvalé prostfiedí matky. Jedná se o efekt negenetick˘, kter˘ se nedûdí na potomstvo, ale je dÛleÏit˘ pro uÏitkovost potomstva konkrétní matky. Pfiedpovídáno je celkem 10 plemenn˘ch hodnot pro v‰echna zvífiata v kontrole uÏitkovosti. Vlastní genetická schopnost jedince je tedy ovlivnûna pfiím˘m efektem ze strany otce, pfiím˘m a maternálním efektem ze strany matky a dále trval˘m matefisk˘m prostfiedím matky tak, jak je znázornûno na následujícím obrázku.

Na genetické zaloÏení jedince mají tedy vliv dva genetické a jeden negenetick˘ efekt: 1. P¤ÍM¯ EFEKT • Projevuje se pfiímo na jedinci • Napfiíklad vlastní rÛstová schopnost • Dûdí se na potomstvo 2. MATERNÁLNÍ EFEKT • Projevuje se na potomcích matek • Lep‰í mléãnost a matefiské schopnosti, které vedou k lep‰í rÛstové schopnosti potomka. • Dûdí se na potomstvo 3. TRVALÉ MATE¤SKÉ PROST¤EDÍ • Projevuje se na potomcích matek • Lep‰í mléãnost a matefiské schopnosti, které vedou k lep‰í rÛstové schopnosti potomka. • Je dán kvalitou odchovu matek a není ovlivnûn geneticky • Nedûdí se na potomstvo Maternální efekt a trvalé matefiské prostfiedí jsou dÛleÏité efekty pfiedev‰ím u vlastností rÛstu mla-

d˘ch zvífiat (polní test). U osvalení, v˘krmu a popisu zevnûj‰ku masného skotu mají vliv minimální ãi vÛbec Ïádn˘. Plemenné hodnoty pro polní test se k chovatelÛm dostávají pfiepoãítané na ãtyfii klíãové plemenné hodnoty: • Pfiím˘ efekt pro prÛbûh porodu (PePP) • Maternální efekt pro prÛbûh porodu (MePP) • Pfiím˘ efekt pro rÛst (PeRU) – sdruÏuje pfiím˘ efekt pro porodní hmotnost, hmotnost ve vûku 120 dní, odstavovou hmotnost a roãní hmotnost • Maternální efekt pro rÛst (MeRU) – sdruÏuje maternální efekt pro porodní hmotnost, hmotnost ve vûku 120 dní, odstavovou hmotnost a roãní hmotnost. V roce 2004 byla zaveden pfiedpovûì plemenné hodnoty pro vlastní rÛst b˘kÛ v odchovnách. PouÏíván je animal model pro více vlastností s cílem pfiedpovûdi jedné plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt pfiírÛstku b˘kÛ v odchovnách. Do v˘poãtu vstupují dále jako korelované vlastnosti pfiírÛstek od narození do 120 dní a pfiírÛstek od 120 dní do odstavu. Tyto korelované vlastnosti zpfiesÀují pfiedpovídanou plemennou hodnotu pro rÛst b˘kÛ v testu a oãi‰Èují ji od kompenzací rÛstu. Tato plemenná hodnota je publikována jako RPH prirT. V roce 2005 byly do praxe zavedeny plemenné hodnoty pro popis zevnûj‰ku mlad˘ch zvífiat masného skotu. Plemenné hodnoty jsou odhadovány víceznakov˘m animal modelem pro 10 znakÛ zevnûj‰ku spoleãnû: v˘‰ka v kfiíÏi (VK), délka tûla (DT), hmotnost (HM), pfiední ‰ífika hrudníku (·H), hloubka hrudníku (HH), záì (Z), osvalení plece (OP), osvalení hfibetu (OH), osvalení zádû (OZ) a uÏitkov˘ typ (UT). Tyto plemenné hodnoty jsou pro potfieby chovatelÛ opût sdruÏené do 4 plemenn˘ch hodnot: • • • •

Tûlesn˘ rámec (TR) – sdruÏuje VK, DT a HM Kapacita tûla (KT) – sdruÏuje ·H, HH a Z Osvalení (OS) – sdruÏuje OP, OH a OZ UÏitkov˘ typ (UT)

23

Od matky poÏadujeme vynikající masnou uÏitkovost jejího potomstva. Ta je ovlivnûna vlastní rÛstovou schopností, kterou tele z poloviny podûdilo po matce (1/2 plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt) a dále matefisk˘mi schopnostmi matky a to jak genetick˘mi (plemenná hodnota pro maternální efekt), tak negenetick˘mi (trvalé matefiské prostfiedí). Nejlep‰í matku vybereme proto podle indexu, ve kterém uvedené hodnoty kombinujeme: Matka = 1/2 P¤ÍM¯ + MATERNÁLNÍ + TP

Jak jiÏ bylo uvedeno, pfiedstavuje plemenná hodnota odchylku od prÛmûru populace. Pro usnadnûní práce s plemenn˘mi hodnotami je bûÏné vyjádfiení plemenné hodnoty jako hodnoty relativní. Vlastní relativní plemenná hodnota vychází z prÛmûru populace daného masného plemene a promûnlivosti této populace vyjádfiené smûrodatnou odchylkou. Vlastní relativní plemennou hodnotu získáme podle vzorce: RPH = 100 +

PHj – PHp . 10 s

kde: PHj – je plemenná hodnota jedince PHp – je prÛmûrné plemenná hodnota populace s – je smûrodatná odchylka uvnitfi plemene Relativní plemenná hodnota je tedy standardizována na prÛmûrnou hodnotu 100 a smûrodatnou odchylku 10. Znamená to tedy, Ïe napfiíklad zvífie s relativní plemennou hodnotou 110 je o jednu smûrodatnou odchylku lep‰í, neÏ prÛmûr populace. ZároveÀ víme, Ïe: • zvífie s jedincÛ • zvífie s jedincÛ • zvífie s jedincÛ • zvífie s jedincÛ • zvífie s jedincÛ

RPH nad 127 patfií mezi 1 % nejlep‰ích

B˘k = 1/2 P¤ÍM¯ 3. V˘bûr nejlep‰ích rodiãÛ krav v masn˘ch stádech (plemeníkÛ i plemenic) Od rodiãÛ poÏadujeme, aby dali základ kvalitnímu stádu masného skotu, to znamená, aby produkovali dcery, které budou dobr˘mi matkami a zároveÀ budou mít dobfie rostoucí potomstvo. Proto kombinujeme pfiímé a maternální efekty jako v pfiípadû (1), ale bez trvalého matefiského prostfiedí, které se nedûdí na potomstvo. Rodiã krav = 1/2 P¤ÍM¯ + MATERNÁLNÍ 4. V˘bûr plemeníka pro stádo masného skotu (pro produkci dcer na obnovu stáda a zároveÀ pro produkci jateãn˘ch telat) Tento pfiípad je kompromis, kter˘ by mûl vyhovovat zároveÀ jak pfiípadu (2), tak (3). Pfiímé a maternální efekty mají v tomto pfiípadû stejnou dÛleÏitost.

RPH nad 124 patfií mezi 2 % nejlep‰ích RPH nad 121 patfií mezi 5 % nejlep‰ích RPH nad 118 patfií mezi 10 % nejlep‰ích RPH nad 114 patfií mezi 20 % nejlep‰ích

V˘bûr plemeníkÛ a plemenic pro stádo masného skotu Pfii ‰lechtûní v rámci chovu pracujeme jak s plemenn˘mi hodnotami pro pfiímé tak maternální efekty. Pomocí plemenné hodnoty vybíráme rodiãe pfií‰tí generace. Jednotliví chovatelé v‰ak mohou mít odli‰né poÏadavky, které mÛÏeme shrnout do ãtyfi moÏností. 1. V˘bûr nejlep‰í matky

24

2. V˘bûr b˘ka s nejlep‰í masnou uÏitkovostí potomstva (napfiíklad pro uÏitkové kfiíÏení v dojen˘ch stádech) U b˘ka mÛÏeme poãítat jen s tím, co po nûm vykrmované zvífie podûdí, to znamená s polovinou genetického zaloÏení pro masnou uÏitkovost (1/2 plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt). Index pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby bude jednodu‰‰í:

Plemeník v masném stádû = 1/2 P¤ÍM¯ + 1/2 MATERNÁLNÍ Z uveden˘ch pfiíkladÛ vypl˘vá, Ïe kritéria pro v˘bûr zvífiat do plemenitby se mohou v˘znamnû li‰it podle cíle a zpÛsobu chovu v jednotliv˘ch stádech. DÛleÏité je, aby si chovatel uvûdomil, Ïe volba správného b˘ka do plemenitby je závislá na tom, k jakému cíli smûfiuje ‰lechtûní ve vlastním chovu. Napfiíklad b˘k s vysokou plemennou hodnotou pro pfiím˘ efekt, ale ‰patnou plemennou hodnotou pro maternální efekt je ideální pro chov zamûfien˘ se na uÏitkové kfiíÏení a produkci jateãn˘ch telat. Naopak jeho vyuÏití v ãistokrevném stádû pro produkci plemenn˘ch zvífiat je naprosto nevhodné.

Zpracování v rámci projektu QH81312

Skot, kter˘ se u nás nepase Black Hereford (BH) je pomûrnû nové plemeno, jehoÏ název vznikl na Britsk˘ch ostrovech, kfiíÏením krav hol‰t˘nsko-fríského skotu s b˘ky plemene hereford. V Evropû tedy název black hereford popisuje hybridní zvífie, nikoli plemeno. Zatímco v Americe pouÏili potomky plemene aberdeen angus a hereford a vytvofiili registrované plemeno, které naz˘vají „Black Herefords“. Existují tedy vlastnû dva typy black hereforda: hybridní typ a plemeno. Hybridní britsk˘ ãern˘ hereford je mléãn˘ typ (reps. kombinovan˘) a pfiedev‰ím je chován v Británii. V Severní Americe je tento hybrid naz˘ván „Hays Converters“, je to stejn˘ kfiíÏenec hereforda a hol‰t˘nky a je to oficiální kanadské plemeno. Toto plemeno se dá snadno zamûnit s jejich hybridními protipóly „Black Baldies“. âerní baldies nejsou plemeno, ale jsou sloÏeny ze dvou plemen – hereford a aberdeen angus, ale také to mÛÏe b˘t hereford a holstein, nebo hereford a black simmental, dokonce je moÏná varianta aberdeen angus a fleckvieh-simmental, ale hlavnû jsou plá‰Èovû ãerní s bílou pfiední ãástí hlavy. Chov tûchto kfiíÏencÛ vlastnû vyústil v zaloÏení tohoto nového plemene. BH mÛÏe b˘t také zamûÀováno s ãern˘mi simentály, ktefií mají také bílou hlavu. Nicménû simentál je obvykle mnohem vût‰í a osvalenûj‰í neÏ typick˘ BH. Black hereford je uãenlivé plemeno, s dobrou masnou uÏitkovostí

Black hereford Historie a souãasnost Americká asociace chovu plemene black hereford (American Black Hereford Association – ABHA), byla zaloÏena v roce 1994, jako nezisková organizace. První zápisy zvífiat do plemenné knihy se uskuteãnily v roce 1997. Toto nové plemeno bylo selektováno pfiedev‰ím na plodnost a b˘ci podle velikosti varlat. U krav byl tehdy kladen dÛraz na matefiské vlastnosti a snadnost telení. V roce 2000 zaãalo sdruÏení pouÏívat vlastní software na kontrolu uÏitkovosti, kter˘ monitoruje stáda a chovy a mÛÏe tak vytváfiet ãistokrevné kompozitní rodokmeny a vypoãítávat plemenné hodnoty (EPD = Expected Progeny Differences). V roce 2002 získal BH registrovanou ochrannou známku od US Patent and Trademark Office. O rok pozdûji obdrÏel oficiální mezinárodní oznaãení „Národní asociace

plemenn˘ch zvífiat“. EPD pro registrování b˘kÛ, krav a jalovic byly vytvofieny pro BH jako samostatné plemeno skotu v roce 2005. Americká asociace chovu plemene hereford nikdy neuznala BH plemeno jako souãást plemene hereford kvÛli tomu, Ïe to nejsou „skuteãní herefordi“, vzhledem k jejich ãernému zbarvení. ABHA pfiesto v souãasné dobû zaznamenává siln˘ nárÛst populace v cel˘ch Spojen˘ch Státech, zvy‰ují se jak poãty chovatelÛ, tak i poãty registrovan˘ch zvífiat. Mnoho chovatelÛ ãerveného hereforda chce také ãerné herefordy, protoÏe ãern˘ dobytek pfiiná‰í (v USA) vy‰‰í zisky. Mnoho chovatelÛ chce zanést do svého ãerveného stáda vlastnosti hereforda, ale se selekcí na ãernou barvy, coÏ jim umoÏÀuje BH. Pokud je registrovan˘ b˘k BH kfiíÏen˘ s registrovanou krávou „Red Hereford“ (klasická ãervená forma hereforda)

a v˘sledné potomstvo je ãerné, pak mÛÏe b˘t registrováno u asociace ãern˘ch herefordÛ, pokud má minimálnû 62,5 % krve ãerného hereforda. Toto plemeno bylo vytvofieno s cílem chovat dobytek, kter˘ bude mít Ïádoucí vlastnosti klasické ãervené formy hereforda, ale s ãern˘m plá‰Èov˘m zbarvením s bíl˘mi znaky. Stejnû jako ãervení, jsou ãerní herefordi ãasto kfiíÏeni s ãern˘m aberdeen angusem k produkci heteroze v potomstvu, bûÏnû známé právû jako „Black Baldy“. Vût‰ina farmáfiÛ chová pro své black baldies krávy hereford b˘ky, aby mûli více ãern˘ch telat. Hlavní v˘hodou krytí ãerné krávy b˘kem ãerného hereforda oproti ãervenému, je eliminace ãerven˘ch baldies, které znamenají niωí prodejní cenu na vût‰inû aukcí v USA. Hodnû chovatelÛ ãerveného here-

❒ Stádo black hereford (foto: internet)

25

❒ Black hereford – anglický hybrid (foto: internet)

forda uvádí, Ïe jejich zisky se tím zv˘‰ily aÏ o 40 %. Chov ãerného hereforda mÛÏe farmáfiÛm zajistit více penûz na aukcích a zároveÀ eliminovat zvífiata s niωí uÏitkovostí. Charekteristika plemene âerní herefordi se stávají oblíben˘mi pro jejich dobrou konverzi krmiva a klidn˘ temperament. Zvífiata mají velmi kvalitní maso, extrémnû jemné a s nízk˘m obsahem tuku. Mnoho chovatelÛ volí toto plemeno speciálnû kvÛli tûmto vlastnostem. Plemeno má celou fiadu dal‰ích vynikajících vlastností: PfiizpÛsobí se extrémÛm poãasí se zdánlivou lehkostí a dokáÏe velmi úãinnû vyuÏít i ménû kvalitní krmivo pro zv˘‰ení své tûlesné hmotnosti, coÏ je vynikající vlastnost zejména pro pastevní zpÛsob chovu. Dal‰í dobrou vlastností je jejich plodnost. U jalovice je první otelení poÏadováno v co nejranûj‰ím vûku, snadné a bez komplikací. Black Hereford je v tomto ohledu vynikající. Krávy mají ‰irokou pánev, která zaruãuje snadn˘ porod. Telata se rodí malá, ale rychle rostou. Typické zbarvení pro BH je ãernobílé. Hlava je bílá aÏ po u‰i, které jsou uÏ ãerné. Bílé zbarvení se táhne na spodní stranû tûla – pfies krk, hrudník, bfiicho aÏ pod ocas. Dále má bílé spodní ãásti konãetin. Nûktefií jedinci mají ãerné skvrny na tváfiích. Hlava je velmi podobná klasickému herefordu – krátká, ‰iroká a u‰lechtilá. Nicménû, na rozdíl od plemene hereford je ãern˘ here-

26

ford pfiirozenû bezroh˘. U nûkter˘ch se mohou vyskytovat tzv. volné rohy, které nejsou pevnû pfiirostlé ke kosti, jako klasick˘ roh. Ty chovy, které geneticky ovlivnil angus, u kterého je bezrohost plemenn˘m znakem, jsou pfiirozenû bezrohé. Black hereford disponuje vlastnostmi obou plemen, jak anguse tak hereforda. Morfologické znaky a stavba tûla odpovídají masnému typu skotu. Zvífiata mají stejn˘ tûlesn˘ rámec jako v˘‰e uvedená plemena. Rozvoj svalstva je rovnomûrn˘. Zvífiata jsou zavalitá a rozloÏitá, ale ne pfiíli‰ osvalená, jako je napfi. charolais. B˘ci jsou samozfiejmû vût‰í a svalnatûj‰í neÏ krávy. Souãasná populace a uÏitkovost Dnes je BH nejrychleji se rozrÛstajícím plemenem masného skotu ve Spojen˘ch Státech, za 15 let se chov roz‰ífiil do 30 americk˘ch státÛ.

❒ Black herefordský býk (foto: internet)

PouÏíváním registrovaného b˘ka v bûÏném chovu ãern˘ch krav se mohou eliminovat telata ãerven˘ch baldies. Skoro v‰ichni prodejci stahují z prodeje ãervená telata a telata ãerven˘ch baldies a prodávají radûji ãerná, to i pfies to, Ïe v‰echna telata pocházejí ze stejného chovu, jedin˘m dÛvodem je vy‰‰í cena na trhu za ãerná telata. Telata ãerveného hereforda a ãerven˘ch baldies se prodávají v‰eobecnû o 5 aÏ 15 centÛ na libru levnûji. BH má tfii hlavní v˘hody: 1. âerná barva srsti z pohledu obchodovatelnosti (platí v USA). 2. Doposud nebyla u registrovan˘ch herefordÛ popsána Ïádná genetická vada – jak˘koliv potenciální nosiã musí mít k registraci pfiiloÏen test DNA a nesmí se u nûho vyskytovat Ïádn˘ defekt. 3. Vynikající kvalita jateãnû opracovaného tûla ve srovnání s tradiãním herefordem. Howellova studie z roku 2011 potvrdila, Ïe ãern˘ hereford má vût‰í plochu ro‰tûnce, ménû tuku neÏ tradiãní hereford, ale mramorování masa témûfi stejné jako u anguse. Black hereford nabízí ve sv˘ch vlastnostech to nejlep‰í z ãerveného hereforda a aberdeen anguse. Je schopn˘ i v extrémních podmínkách produkovat kvalitní hovûzí maso. Toho dosáhne díky své nenároãnosti, dobré plodnosti a vynikajícím matefisk˘m vlastnostem. Dále je Ïádoucí dlouhovûkost krav pfii pravidelném telení, rození nevelk˘ch telat a v neposlední fiadû ranost plemene.

která nejsou zafiazena do základního stáda a inseminována, jsou urãena k produkci kfiíÏencÛ ve stádû s pfiirozenou plemenitbou (plemenn˘m b˘kem) za úãelem produkce hovûzího masa. Jalovice z tohoto kfiíÏení mají logicky hor‰í vlastnosti neÏ ãistokrevn˘ dojen˘ skot. Jako plemenn˘ b˘k mÛÏe b˘t pouÏit jak˘koliv b˘k masného plemene, ale nejãastûji chovatelé volí hereforda. Jedním z dÛvodÛ jeho pouÏití je, Ïe díky bíl˘m lícím u narozen˘ch telat, se dá snadno rozeznat rozdíl mezi kfiíÏenci a ãistokrevn˘mi telaty.

❒ Black baldies (foto: internet)

Pro v‰echny v˘‰e uvedené vlastnosti je plemeno vyuÏíváno stále více (zejména v USA) a jeho chov se velmi rychle roz‰ifiuje. Podle amerického Ministerstva zemûdûlství (USDA – United States Department of Agriculture) se procento chovu ãerného skotu v letech 1995–2010 zdvojnásobilo a ve 27 státech je pfies 100 chovatelÛ. Ameriãané fiíkají: „Hereford bude vÏdy Ïádan˘ pro svou v˘bornou konverzi krmiva a klidn˘ temperament. Black hereford je Ïádan˘ pro stejné vlastnosti plus je‰tû navíc pro „barvu, se, kterou mÛÏe‰ poãítat“.“

z generace na generaci, ale jsou v˘sledkem uÏitkového kfiíÏení = vedlej‰ím produktem mléãné prvov˘roby. Jsou nejbûÏnûj‰ím typem hovûzího dobytka na Britsk˘ch ostrovech, kter˘ poãtem pfievy‰uje ãistokrevné chovy.

Hybridní typ Hereford Black Na Britsk˘ch ostrovech je BH hybrid, kter˘ vznikl kfiíÏením herefordsk˘ch b˘kÛ s hol‰t˘nsko-frísk˘mi dojnicemi. âerní herefordi zde nejsou obvykle „udrÏováni“

PÛvod Pro produkci mléka je na Britsk˘ch ostrovech nejãastûji chováno plemeno hol‰t˘nsko-fríského skotu. V mléãn˘ch stádech jsou nejlep‰í dojnice bûÏnû inseminovány mléãn˘mi b˘ky a ãistokrevná telata z toho spojení jsou rozdûlena podle pohlaví. Jalovice jdou do prvov˘roby mléka. Polovina b˘ãkÛ, která není vhodná pro chov ani na v˘krm, jde na poráÏku za úãelem produkce telecího masa. Zbytek mléãn˘ch telat (jaloviãek),

❒ Tele black hereford (foto: internet)

UÏitkovost Black Hereford (anglick˘) je typovû v podstatû kombinovan˘ skot, siln˘ a zdrav˘, vhodn˘ na pastvu. Dobfie rostlí b˘ãci (i vût‰ina jalovic) jsou vhodní pro v˘krm. Jalovice, které nejsou vhodné jako jateãné, jsou dále vyuÏívány k chovu a pro produkci dal‰ích b˘kÛ v klasickém systému chovu krav bez trÏní produkce mléka (s telaty na pastvinách).

Vzhled BH má bílé líce jako hereford, ale ãervená barva plá‰tû herefordÛ je nahrazena ãernou barvou získanou od hol‰t˘nsko-fríského skotu. Bílé líce a ãerné tûlo jsou geneticky dominantními znaky, cel˘ vzor hol‰t˘nsko-fríského skotu se u potomkÛ neobjevuje.

❒ Homozygotní býk black hereford (foto: internet)

Podobné typy Black Baldy – v Austrálii a Severní Americe – hybridní typ, ãern˘ s bílou hlavou, vznikl kfiíÏením hereforda s aberdeen angusem. Black Hereford – plá‰Èovû ãern˘ s bíl˘mi znaky – pfiední ãást hlavy, distální ãásti konãetin, spodek trupu. Groningen – tradiãní ãistokrevn˘ mléãn˘ skot z Holandska, ãerná nûkdy ãervená barva s bílou hlavou.

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Zdroj: internetové stránky

27

Kontroly oznaãování a evidence ing. Zdenka Majzlíková, fieditelka âeské plemenáfiské inspekce Povinnost chovatelÛ oznaãovat svá zvífiata, evidovat je ve stájovém registru (popfi. v registru prasat v hospodáfiství), hlásit ve‰keré zmûny ve stanovené lhÛtû do ústfiední evidence a zajistit pro tury prÛvodní list skotu (prÛkaz konû – pro konû) není pro ãeské chovatele Ïádnou novinkou. âeská plemenáfiská inspekce kontroluje dodrÏování tûchto povinnosti od nabytí úãinnosti vyhlá‰ky 136/2004 Sb. Od roku 2005 do roku 2012 bylo zkontrolováno 1 812 334 turÛ na 20 575 hospodáfiství, 196 705 ovcí a koz na 4529 hospodáfiství a 662 260 prasat na 2452 hospodáfistvích. Zji‰tûné v˘sledky kontrol ukazují, Ïe do‰lo k v˘znamnému sníÏení poãtu kontrolovan˘ch zvífiat u kter˘ch nebylo zji‰tûno poru‰ení v oblasti oznaãování a evidence. V roce 2005 bylo pfii kontrolách zji‰tûno 13,1 % turÛ chybnû oznaãen˘ch a v roce 2012 pouze 3,5 %. U ovcí a koz byl od roku 2005 do roku 2012 zaznamenán pokles chybnû oznaãen˘ch zvífiat z 11,5 % na 5,6 % a u prasat ze 7,5 % na 2,4 %. Uvedené v˘sledky souvisí s osvûtou v této oblasti a v nemalé mífie také s vy‰‰í kvalitou u‰ních známek. Jen tûÏko lze jiÏ oãekávat lep‰í v˘sledky, protoÏe vÏdy se musí poãítat

28

s provozními ztrátami na pastvinách a ve volném ustájení. Nedostatky ve vedení stájového registru u turÛ, ovcí a koz jsou minimální a pohybují se od 1,9 % v roce 2005 do 0,7 % v roce 2012. Obdobn˘ trend byl zaznamenán u registru prasat v hospodáfiství. Nejvíce problémÛ v‰ak pfietrvává v oblasti zasílání hlá‰ení do ústfiední evidence a to u v‰ech druhÛ zvífiat na které se tato povinnost vztahuje. U turÛ do‰lo k poklesu zji‰tûn˘ch nedostatkÛ od roku 2005 z 10,7 % na 2,6 % v roce 2012, u ovcí a koz z 20,5 % v roce 2005 na 4,4 % v roce 2012. Nejvíce nedostatkÛ v zasílání hlá‰ení do ústfiední evidence bylo zji‰tûno u prasat a to 52,1 % v roce 2005 a 22,8 % v roce 2012. Velk˘m problémem hlá‰ení do ústfiední evidence je nedodrÏování zákonné lhÛty ve které mají chovatelé hlá‰ení do ústfiední evidence zasílat. Tato lhÛta je dle platné legislativy do 7 dnÛ ode dne, kdy k narození, úhynu, ztrátû, utracení nebo pfiemístûní zvífiete do‰lo, pfii narození ovcí a koz se hlá‰ení o narození zasílá do 7 dnÛ ode dne oznaãení. Na základû zji‰tûn˘ch nedostatkÛ v oblasti ústfiední evidence a naopak pomûrnû dobr˘ch v˘sledkÛ pfii kontrole chovatelské evidence (stájov˘ registr, registr prasat v hospodáfiství) lze chovatelÛm doporuãit vedení elektronickou formou (se schválen˘m softwarem) popfi. pfies portál farmáfi. Tento zpÛsob vedení zajistí jedin˘m z á p i s e m vedení obou evidencí, coÏ mÛÏe omezit v˘skyt chyb

a souãasnû by nemûlo docházet k prodluÏování lhÛty ke hlá‰ení do ústfiední evidence, protoÏe zápis do stájového registru (registru prasat v hospodáfiství) musí b˘t proveden bezodkladnû tak, aby údaje v nûm uvedené byly aktuální. V˘skyt turÛ s chybûjícími nebo neplatn˘mi prÛvodními listy byl v roce 2005 1,5 % a v dal‰ích letech poklesl pod jedno procento. Kontrola dodrÏování v˘‰e zmínûn˘ch povinností je dána legislativou a chovatelé jsou ke kontrolám vybírání anal˘zou rizika 3 % hospodáfiství s chovem turÛ, 3 procenta hospodáfiství s chovem ovcí a koz a 1 % s chovem prasat. Pro kontroly podmínûnosti je vybíráno 1 % ÏadatelÛ. Kriteria pro zafiazení do anal˘zy rizika jsou vãasné pfiedávání správn˘ch a úpln˘ch údajÛ do ústfiední evidence, veterinární a zoohygienické podmínky, dfiívûj‰í nákazová situace, v˘‰e roãních finanãních podpor, v˘sledky kontrol v uplynulém období, v˘znamné zmûny ke kter˘m na hospodáfiství do‰lo v minulém období, popfi. dal‰í kriteria stanovená ãlensk˘m státem. Informace pro Ïadatele o dotace V návaznosti na dotaãní titul podle ãlánku 68 Nafiízení Rady ã. 73/2009 a dle Nafiízení vlády ã. 60/2012, Sb., o stanovení nûkter˘ch podmínek pro poskytování zvlá‰tní podpory pro zemûdûlce na tele masného typu, na krávy chované v systému s trÏní produkcí mléka a na bahnice, popfi. kozy pasené na travních porostech a podle Nafiízení vlády 75/2007, Sb., o podmínkách poskytování plateb za pfiírodní znev˘-

hodnûní v horsk˘ch oblastech, oblastech s jin˘mi znev˘hodnûními a v oblastech Natura 2000 na zemûdûlské pÛdû, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a Nafiízení vlády 79/2007, Sb., o podmínkách provádûní agroenvironmentálních opatfiení (na skot star‰í 6 mûsícÛ) delegoval Státní zemûdûlsk˘ a intervenãní fond na âeskou plemenáfiskou inspekci kontroly ÏadatelÛ o v˘‰e zmínûné dotaãní tituly. Od leto‰ního roku novû i kontroly ÏadatelÛ o národní doplÀkové platby k pfiím˘m podporám – Top Up podle Nafiízení vlády ã.112/2008 novelizovaném nafiízením vlády ã. 332/2012 Sb. Zku‰enosti z kontrol proveden˘ch v roce 2012 ukazují, Ïe stále pfietrvávají problémy, které jsou zmiÀované v˘‰e, a to zejména v oblasti hlá‰ení do ústfiední evidence. Nejvût‰ím problémem kontrol v roce 2012 bylo opoÏdûné hlá‰ení do ústfiední evidence, zejména pozdní hlá‰ení data narození u telat masného typu. Z tûchto dÛvodÛ chceme ÏadatelÛm o v˘‰e zmínûné dotaãní tituly pfiipomenout co bude poÏadováno pfii kontrolách ÏadatelÛ v roce 2013. Pfii tûchto kontrolách je ovûfiováno, zda zvífiata, na která je podaná Ïádost o podporu, splÀují základní poÏadavky na oznaãování a evidenci. Tyto poÏadavky jsou následující: • zápis ve stájovém registru, • vãasné a správné nahlá‰ení zvífiete v ústfiední evidenci, • údaje v ústfiední evidenci se musí shodovat s údaji ve stájovém registru, • pfiípadné pfiísuny a odsuny musí b˘t doloÏeny jin˘mi

doklady (napfi. úãetní doklady, veterinární osvûdãení, kafilerní lístek apod.), • pfiedloÏení platného prÛvodního listu skotu, u koní prÛkazu konû (pfii kontrole intenzity) • oznaãení zvífiete musí b˘t v souladu s platnou legislativou. TU¤I: • Zvífie, které ztratilo jednu u‰ní známku, se povaÏuje za zji‰tûné (zpÛsobilé pro platbu) za pfiedpokladu, Ïe ho lze jednoznaãnû identifikovat podle ostatních prvkÛ systému pro identifikaci a evidenci skotu, tzn. zápisu ve stájovém registru, ústfiední evidenci a pfiedloÏením platného prÛvodního listu skotu. • Pokud jedno zvífie v hospodáfiství ztratilo obû u‰ní známky, povaÏuje se za zji‰tûné (zpÛsobilé pro platbu) za pfiedpokladu, Ïe ho lze jednoznaãnû identifikovat podle stájového registru, platného prÛvodního listu skotu, ústfiední evidence nebo jin˘mi prostfiedky stanoven˘mi v Nafiízení (ES) ã. 1760/2000, a za pfiedpokladu, Ïe drÏitel mÛÏe prokázat, Ïe jiÏ pfiijal opatfiení na nápravu situace pfied oznámením kontroly na místû (prokazatelnû doloÏí zaslanou objednávku duplikátÛ u‰ních známek). TELATA MASNÉHO TYPU: • U telat uveden˘ch na Ïádosti se ovûfiují základní poÏadavky na oznaãování evidenci. • Tele uvedené na Ïádosti musí mimo jiné i splÀovat poÏadavek, Ïe jeho otec je b˘k zapsan˘ v ústfiedním registru plemeníkÛ.

V pfiípadû dÛvodného podezfiení, Ïe otcem telat uveden˘ch na Ïádosti by mohl b˘t b˘k nezapsan˘ v ústfiedním registru plemeníkÛ, jsou u vzorku zvífiat odebrány chlupy na stanovení testu paternity pomocí DNA. Je-li laboratofií imunogenetiky zji‰tûno, Ïe otec deklarovan˘ ústfiední evidencí nesouhlasí u vût‰iny testovan˘ch vzorkÛ, je na chovateli, aby doloÏil prÛkaznost pÛvodu i u ostatních telat na které Ïádá o podporu. Pokud chovatel vûrohodnû nedoloÏí (v˘sledek z laboratofie imunogenetiky) prÛkaznost pÛvodu, resp. otce zapsaného v ústfiedním registru plemeníkÛ u ostatních telat ze Ïádosti, budou i tato telata vyhodnocena jako nezpÛsobilá pro platbu. OVCE A KOZY: • Ovce nebo koza, která ztratila jednu u‰ní známku, se povaÏuje za zji‰tûnou za pfiedpokladu, Ïe ji lze identifikovat prostfiednictvím prvního identifikaãního prostfiedku podle ãl. 4, odst. 2 písmene a) Nafiízení Rady ã. 21/2004 a za pfiedpokladu, Ïe jsou splnûny v‰echny ostatní poÏadavky na identifikaci a evidenci ovcí a koz. • V praxi to znamená, Ïe pokud má b˘t zvífie uznáno zpÛsobilé pro platbu (zji‰tûné) musí mít minimálnû 1 u‰ní známku a musí b˘t splnûny poÏadavky na evidenci tak, jak je uvedeno v˘‰e. Spolehlivost dodrÏení podmínek stanoven˘ch pro poskytnutí podpor je zaji‰tûna formou kontrol na místû u 5 % ÏadatelÛ. Pokud Ïadatel neumoÏní provedení kontroly na místû, Ïádost o dotyãnou podporu bude zamítnuta.

29

V˘sledky projektu Interbeef a plán aktivit na rok 2013 Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a. s. Pfiíspûvek se zab˘vá aktuální situací v projektu Interbeef. V âR se jedná o spoleãn˘ projekt âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s., âeského svazu chovatelÛ masného skotu a V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Praha Uhfiínûves. Podmínkou pro úãast v Interbeef je ãlenství v ICAR a Interbull. Proto je oficiálním reprezentantem âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a. s. V posledních mûsících do‰lo k v˘znamnému pokroku v tomto projektu a v leto‰ním roce lze oãekávat první v˘sledky mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti. Oãekává se také, Ïe dojde k roz‰ífiení o nové ãlenské zemû. V procesu pfiijímání do Interbeef jsou aktuálnû Nûmecko a Loty‰sko. Jednání v Lond˘nû se zúãastnil i zástupce ·v˘carska. Nûktefií ãlenové, napfiíklad JiÏní Afrika zatím nezasílají data do Interbeef, ale oãekává se jejich aktivní úãast pfii zasílání dat v blízké budoucnosti. Po podpisu smlouvy o pfiistoupení k Interbeef budou moci nové ãlenské organizace aktivnû vyuÏívat jeho sluÏby. Jedná se i o úãasti dal‰ích zemí v projektu. Pfiepoãtené odstavové hmotnosti a zasílání pÛvodÛ Jedním z nejdÛleÏitûj‰ích a nejpracnûj‰ích krokÛ pfii mezinárodní genetické evaluaci je zasí-

lání a editace pÛvodÛ. Pro identifikaci zvífiete se vyuÏívá jedineãné mezinárodní identifikaãní ãíslo. Toto ãíslo je konstruováno na základû pravidel Interbull a vyuÏívá se kombinace plemeno + zemû + pohlaví + identifikaãní ãíslo. Pro nahrávání a opravy pÛvodÛ se v souãasné dobû vyuÏívá databáze IDEA. PÛvody musí b˘t pfied pfiijetím zkontrolovány speciálním skriptem, kter˘ je k dispozici pod názvem CheckPedigree.py. Poté je vytvofien zazipovan˘ soubor, kter˘ je pfiijat do zpracování. Soubory, které neprojdou touto procedurou, nejsou do zpracování pfiijaty. Poté kdyÏ jsou soubory pfiijaty, probûhne verifikace pÛvodÛ. Dojde k identifikaci autoritativní organizace. Systém je koncipován tak, Ïe pfiíjme pouze údaje od autoritativní organizace. Zahraniãní organizace potvrdí a/nebo opraví cizí zvífiata v na‰í databázi a âR

potvrdí a/nebo opraví ãeská zvífiata v zahraniãí. Po potvrzení jsou zvífiata vyuÏívána ve v˘poãtech mezinárodní genetické evaluace. Na základû tûchto údajÛ by se mûla upravit národní databáze. Data z databáze âeského svazu chovatelÛ masného skotu byla bez v˘hrad pfiijata a svûdãí to o kvalitní práci zodpovûdn˘ch pracovníkÛ tohoto svazu. Vedle pÛvodÛ se poté zasílají soubory uÏitkovostí (v tomto pfiípadû pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností), soubor s parametry a formuláfie. I tato data byla do zpracování bez vût‰ích v˘hrad pfiijata. V‰echna zvífiata, pro která se zasílá uÏitkovost (v tomto pfiípadû odstavové hmotnosti), musí mít návaznost na zkontrolovan˘ soubor s pÛvody. V‰echny ukazatele uÏitkovosti musí mít pfiidruÏené environmentální efekty a dal‰í doplÀkové údaje. Soubor s parametry zahrnuje popsané

Graf č. 1: Aktuální situace v mezinárodní genetické evaluaci pro přepočtené odstavové hmotnosti

Kroky, které proběhly v roce 2012, a které se chystají v roce 2013

Zaslání původových dat (databáze původů)

30

Zaslání dat o přepočtených odstavových hmotnostech

První zpracování (Test run) a diskuse výsledku v průběhu technické komise Interbeef ve Švédsku

Diskuse pracovní skupiny Interbeef v Londýně

Připravuje se rutinní zpracování na základě dat z prvního pilotního zpracování a připomínek jednotlivých členských organizací

Diskuse na kongresu ICAR a pravděpodobně druhé rutinní zpracování v září 2013

promûnné a názvy environmentálních efektÛ pro kaÏdou vlastnost v souboru uÏitkovostí. Novû bude vyÏadován soubor ET (embraotransfér), kter˘ nebyl pfii prvním zpracování poÏadován. Tento soubor bude vãlenûn mezi pÛvody vyuÏívan˘mi pfii mezinárodní genetické evaluaci. Pro tato zvífiata budou také k dispozici plemenné hodnoty. V˘sledky prvního pilotního zpracování pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností byly diskutovány ve ‰védské Uppsale 6. a 7. prosince 2012 na zasedání Technické komise Interbeef a 17. ledna 2013 na jednání pracovní skupiny Interbeef v Lond˘nû. Byl diskutován tok dat, popis pÛvodÛ zvífiat pro zpracování a editace dat. Nejvût‰í diskuse se odehrávala pfii diskusi o editaci dat pfied vlastním v˘poãtem plemenn˘ch hodnot. Tato kritéria pro editaci byla v˘znamnû pozmûnûna a byl vypracován nov˘ návrh pro dal‰í zpracování. Bylo rozhodnuto, Ïe probûhne nové zpracování na základû dat, která byla zaslána pro první zpracování. DÛvodem pro toto rozhodnutí byla znaãná pracnost pfii sestavování poÏadovan˘ch souborÛ. Dodateãnû byly poÏadovány aktualizace nûkter˘ch souborÛ a nûkteré nové poÏadavky. Jednalo se soubor s ET a aktualizovan˘ soubor parametrÛ. V˘sledky tohoto zpracování pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností budou pravdûpodobnû k dispozici v bfieznu 2013 k diskusi. Dal‰í zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti je plánováno na záfii 2013. Diskuse

k v˘sledkÛm bude v tomto roce probíhat na tûchto jednáních: • ICAR v dánském Aarhusu (27. kvûtna 2013 – technická komise a 28. kvûtna 2013 pracovní skupina); • EAAP/Interbull (23. aÏ 25. srpna 2013) na jednání, které bude zamûfieno na maternální vlastnosti. Po tûchto dvou jednání by mohlo dojít, pokud nenastanou problémy k v˘znamnému posunu mezinárodní genetické evaluace pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností. Do budoucna lze oãekávat dvû mezinárodní genetické evaluace roãnû pro odstavové hmotnosti. Pravidla pro publikování v˘sledkÛ mezinárodní genetické evaluace pro odstavové hmotnosti Pomûrnû komplikovaná je situace v pravidlech pro publikování v˘sledkÛ. Na jedné stranû stojí zemû s mal˘mi populacemi mas-

ného skotu, které prosazují publikování v‰ech zvífiat bez omezení minimální hranicí spolehlivosti a dal‰ích kritérií (poãtu stád, potomkÛ, atd.) a na druhé stranû Francie, které prosazuje pomûrnû pfiísná kritéria pro publikaci v˘sledkÛ. Na jednání technické komise ve ·védsku na konci roku 2012 ani na jednání pracovní skupiny Interbeef nedo‰lo ke kompromisu a pfiijetí koneãné verze pravidel pro publikaci v˘sledkÛ. Byl vytvofien speciální v˘bor, kter˘ vytvofií podrobn˘ materiál pro publikaci v˘sledkÛ, kter˘ bude pfiijateln˘ pro v‰echny zemû. V‰eobecnû se v souãasné dobû pracuje s tûmito kritérií a zásadami: • kaÏdá ãlenská zemû zajistí seznam zvífiat, kter˘ vyhovuje jejím kritériím pro publikaci v˘sledkÛ; • Interbull bude poãítat ukazatele pfiesnosti mezinárodní genetické evaluace na základû kombinace spoãítaného ukazatele re-

31

liability a potenciálnû na základû dal‰ích ukazatelÛ (stáda, poãet potomkÛ, poãet populací s daty z kontroly uÏitkovosti, atd.); • Ïe zvífie, které splní, nebo pfiekroãí schválené kritéria pfiesnosti pro mezinárodní genetickou evaluaci, bude moÏné publikovat na stupnici dané ãlenské zemû; • kaÏdá ãlenská organizace by mûla moÏnost volnû a bez omezení publikovat svá vlastní zvífiata (která by byla oznaãena v souboru pro publikování) na své vlastní bázi a stupnici, podle sv˘ch vlastních kritérií pro publikování; • ãlenská organizace mÛÏe publikovat zvífiata, na své vlastní bázi a stupnici z dal‰ích ãlensk˘ch organizací Interbeef, pokud tato zvífiata vyhovují nárokÛm na minimální ukazatele pfiesnosti pro oficiální publikování; • pro test run budou distribuovány v‰echny v˘sledky od v‰ech zvífiat, ale Ïádn˘ z tûchto v˘sled-

32

kÛ nebude moci b˘t oficiálnû publikován; • pro rutinní zpracování pouze ta zvífiata, která splÀují poÏadovaná kritéria schválená pro mezinárodní genetickou evaluaci a lze je pak publikovat jedním nebo více uÏivateli (ãlensk˘mi organizacemi Interbeef). V˘zkum obtíÏnosti porodÛ v âR Po pomûrnû dlouhém a nároãném jednání (obrázek 2 schvalovací proces a jeho etapy v âR) bylo rozhodnuto o tom, Ïe v˘zkum ukazatelÛ, které charakterizují obtíÏnost porodÛ, bude realizován v âR. V˘zkumn˘ t˘m je v souãasné dobû tvofien ãleny z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s., V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Praha Uhfiínûves a âeského svazu chovatelÛ masného skotu. âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a. s. bude zodpovûdná za fiízení a koordinaci projektu, V˘zkumn˘ ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. za

vlastní v˘zkum a âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu za pfiípravu souborÛ a praktické poradenství a pfiipomínky k v˘zkumu. Ve v˘zkumu v âR se poãítá s vyuÏitím tûchto vlastností (dat, ne plemenn˘ch hodnot) a plemen: • charolais a limousin; • snadnost porodÛ; • hmotnost pfii narození; • stillbirth. Do data uzávûrky byl k dispozici pfiehled o moÏnostech z jednotliv˘ch zemí, kter˘ je uveden v tabulce 1. Pro v˘zkum se poãítá s daty s nov˘mi pÛvody, které jednotlivé zemû nahrály na konci ledna a na zaãátku února 2013. Pfii v˘zkumu se bude pracovat s tûmito informacemi: soubor uÏitkovostí, parametry, ET, formuláfi, s pfiehledem popisné statistiky o národních odhadech plemenn˘ch hodnot a specializovan˘m souborem pro telata, kter˘ vyextrahuje Interbull. V˘zkum je plánován na období jednoho roku po obdrÏení v‰ech podkladÛ a zodpovûzení v‰ech otázek a sporn˘ch bodÛ. Jako pfiíklad jednoho z fie‰en˘ch problémÛ bylo, jak pfiistupovat k telatÛm, která se narodila mrtvá a nebyla jim pfiidûlena ãísla u‰ních známek, a která nemohla vstoupit do pÛvodové databáze. Interbull nepodporuje virtuální pomocná ãísla pro identifikaci. Interbull navrhl, aby data jakou jsou stillbirth a hmotnost pfii narození byla oznámena jako maternální vlastnost a ukazatel byl pfiifiazen k matce. Efekt otce, pohlaví a identifikaãní ãíslo (pokud je k dispozici) budou vstupovat jako environmentální efekty. Poãítá se s v˘zkumem pro Nûmecko a Loty‰sko, které jsou

Tabulka č. 1: Přehled zemí a ukazatelů pro obtížnost porodů, který bude vyvíjen v ČR Země

Plemeno

Francie Česká republika Irsko

CHA, LIM CHA, LIM CHA, LIM

Dánsko Švédsko Španělsko Finsko Velká Británie

CHA, LIM CHA, LIM LIM ? LIM

Obtížnost porodů

Stillbirth

Hmotnost při narození

x x x většinou kříženci x x – ? x

– – omezený počet pozorování x ? – ? –

x x omezený počet pozorování x x x ? x

x znak je v dané zemi k dispozici; – znak se nesleduje; ? v současné době není k dispozici informace o aktuální situaci

nov˘mi ãleny Interbeef, v pozdûj‰ích fázích v˘zkumného projektu. Po pfiijetí dat se poãítá s tûmito hlavními etapami: • statistické anal˘zy a pfiíprava vstupÛ pro odhad genetick˘ch parametrÛ; • odhad genetick˘ch parametrÛ, odhad (pfiedpovûì) plemenn˘ch hodnot, vãetnû ukazatele reliability – pfiímé i maternální; • po dokonãení testu a kalkulaci plemenn˘ch hodnot a ukazatele

reliability pfiedání v˘sledkÛ do centra Interbull pro rutinní provoz; • pokraãování v˘zkumu pro mezinárodní evaluaci obtíÏnosti porodÛ, still birth a hmotnosti pfii narození (nové parametry a spolehlivost) pro nové zemû a plemena. âasov˘ plán v˘zkumu mÛÏe b˘t ovlivnûn tûmito faktory: • odhadem genetick˘ch parametrÛ a vyãi‰tûním dat; • velikostí souborÛ;

• kvalitou dat; • vyãi‰tûním dat od extrémních hodnot; • správností dat; • v˘bûrem vhodn˘ch datov˘ch souborÛ; • pfiedselekcí dat; • odhadem genetick˘ch korelací; • reakcí jednotliv˘ch zemí na otázky a moÏn˘mi dal‰ími faktory. Podrobn˘ plán prací v˘zkumného t˘mu zahrnuje tyto hlavní operace: • anal˘za situace v zúãastnûn˘ch zemích; • základní statistické ukazatele a kontrola datov˘ch souborÛ; • identifikace genetické propojenosti mezi jednotliv˘mi zemûmi; • pfiíprava vstupních datov˘ch souborÛ pro odhad genetick˘ch parametrÛ; • pfiíprava testování modelov˘ch rovnic a odhad genetick˘ch parametrÛ na datov˘ch souborech; • genetické parametry, kovarianãní matice; • pfiíprava vstupních dat pro pfiedpovûì odhad plemenn˘ch hodnot; • odhad plemenn˘ch hodnot; • základní statistické anal˘zy plemenn˘ch hodnot; • dokumentace a pfiedání v˘sledkÛ do Interbull k rutinnímu zpracování. V souãasné dobû pracuje v˘zkumn˘ t˘m s tûmito moÏnostmi: • Animal Modelem; • Bi- or multivariate anal˘zou; • Sire Modelem; • Metodikou, kterou vyvinuli Venot a kol. v roce 2009.

Graf č. 2: Aktuální situace ve výzkumu obtížnosti porodů v ČR

Kroky, které proběhly nebo které se chystají v roce 2013

Diskuse výzkumného záměru na jednání Interbeef v Londýně, 12. ledna 2012

Prezentace na konferenci ICAR v irském Corku, 28. 5. 2012 (přednášející Zdeňka Veselá)

Zaslání formální přihlášky výzkumného týmu do Interbull centra ve Švédsku, aktualizace výzkumného záměru podle připomínek a zpětné vazby z Interbull

Prezentace během technické komise ve Švédsku (přednášející Pavel Bucek, autoři: Pavel Bucek, Zdeňka Veselá a Luboš Vostrý), 6. prosince 2012

Prezentace na pracovní skupině Interbeef v Londýně (přednášející Pavel Bucek, autoři: Pavel Bucek, Zdeňka Veselá a Luboš Vostrý), 17. ledna 2013

Výzva pro zasílání dat pro obtížnost porodů, začátek února

Od získání dat a zodpovězení dodatečných otázek realizace výzkumu v průběhu jednoho roku

33

Semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ jiÏ potfietí Martina Kopáãková, Jihoãesk˘ chovatel a.s. Firma Jihoãesk˘ chovatel a.s., ve spolupráci s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu a firmou Biomin Czech s.r.o., uspofiádala 24. 1. 2013 jiÏ tfietí roãník semináfie pro chovatele a pfiíznivce masného skotu nazvan˘ Aktuální problémy v chovech masného skotu. Na Vysoãinû, v hotelu Tfii vûÏiãky u StfiíteÏe, kde se tradiãnû toto setkání koná, se opût se‰lo zhruba 200 chovatelÛ. I letos pro nû byl pfiipraven zajímav˘ program, kter˘ zahrnoval témata t˘kající se chovu zvífiat, veterinární péãe, dotaãní politiky a napfi. i nepfiíli‰ ãasto zmiÀované pícnináfiství a manipulace se skotem. Novinky v ãinnosti âSCHMS a v˘zvy pro rok 2013 Pfiedná‰kov˘ blok zahájil pfiedseda âSCHMS Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ ve své pfiedná‰ce pfiiblíÏil posluchaãÛm ãinnost svazu v loÀském roce. V˘znamn˘m úspûchem âSCHMS byl export zvífiat do zahraniãí. Velk˘ zájem o chovné jalovice plemen aberdeen angus, simentál, charolais a limousine byl v Litvû, Estonsku a Nûmecku. Do tûchto státÛ se vyvezlo více neÏ 300 ks plemenn˘ch jalovic. Zájem byl i plemenné b˘ky, zajímavostí je prodej simentálské jalovice do Irska. Zaji‰tûní reprodukce ve stádech masného skotu Dal‰ím pfiedná‰ejícím byl MVDr. Ondfiej Beãváfi, praktick˘ veteri-

❒ Přednáška ing. M. Vráblíka, ČSCHMS (foto: J. Škopek)

34

nární lékafi, specialista na reprodukci a také jeden z nejlep‰ích odborníkÛ v péãi o paznehty skotu u nás. PÛsobil 10 let v USA a je ãlenem a ‰kolitelem Severoamerické paznehtáfiské asociace.

Ve své pfiedná‰ce dr. Beãváfi zmínil hlavní cíl úspû‰né reprodukce: na konci sezony mít odstavené tele o hmotnosti cca 250–300 kg. DÛleÏit˘m ukazatelem reprodukce ve stádû je poporodní interval (55–95 dní, prÛmûr 83 dní) a mezidobí (365–390 dní). Ztráty telat by nemûly pfiesáhnout 5 %. Sezóna telení by mûla b˘t krátká, 45–90 dní. Bfiezost krav po 3 fiíjov˘ch cyklech by se mûla pohybovat kolem 95 %. Faktory, které toto ãíslo mohou ovlivnit, jsou zejména tûlesná kondice krav (kondice po porodu by mûla b˘t na úrovni 5 bodÛ) a onemocnûní jako napfi. BVD, IBR, neospora ãi leptospiroza. DÛleÏitá je téÏ správná pfiíprava plemenného b˘ka na pfiipou‰tûcí sezónu. Ta spoãívá ve správné krmné dávce, pozornost by mûla b˘t zamûfiena na pestrost a správn˘ obsah minerálních látek. Samozfiejmostí je i kontrola pohybového aparátu plemenn˘ch b˘kÛ. Pfiedná‰ka dr. Beãváfie zaujala vût‰inu chovatelÛ a v sále i pozdûji v pfiedsálí se o tématu hojnû diskutovalo. MoÏnosti vakcinace ve stádech masného skotu Zástupce firmy Dyntec spol. s r.o., MVDr. Ivan P‰ikal se snaÏil pfiiblíÏit v˘voj vakcíny na bovinní papilomavirus (BPV). Jedná se o infekãní onemocnûní, které u skotu mÛÏe zpÛsobit sníÏení

uÏitkové hodnoty zvífiete, pokud se bradavice vyskytují na mléãné Ïláze, mÛÏe docházet k zánûtÛm. BPV není pfienosn˘ na ãlovûka, ale napfiíklad na konû ano. Na v˘voji vakcíny firma Dyntec pracuje, komerãní vakcína v‰ak zatím není vyrobena. OPB Skály Bene‰ov u Boskovic letos experimentálnû ve spolupráci s firmou Dyntec vakcinuje v‰echny b˘ky a v˘sledek bude vyhodnocen. PfieÏije masn˘ skot u nás reformu spoleãné zemûdûlské politiky po roce 2013? Tomuto aktuálnímu tématu se vûnoval Ing. Milan Boleslav, pfiedseda Svazu marginálních oblastí. SMO zastupuje zemûdûlce hospodafiící v horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastech a jejich snahou je hájit zájmy tûchto zemûdûlcÛ. Ing. Boleslav mimo jiné seznámil pfiítomné zemûdûlce se zámûry Mze âR, která byla pfiedstavena nevládním organizacím 21. 1. 2013, tedy dá se fiíci Ïe se jednalo o Ïhavé novinky. Ze zprávy vypl˘vá,Ïe nejvy‰‰í prioritou Mze je investiãní podpora konkurenceschopnosti zemûdûlství a potravináfiství (modernizace podnikÛ a pfiidávání hodnoty ) a opatfiení pfiispívající k rozvoji Ïivoãi‰né v˘roby. Nejen selenem je Ïiva masná kráva Ing. Pavel Káãer, ‰lechtitel masného skotu z firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s., pfiedstavil posluchaãÛm prémiovou fiadu minerální v˘Ïivy pro masn˘ skot BovesPro. Zmínil mimo jiné nutnost podávat zvífiatÛm minerální doplÀky, protoÏe

❒ Přednáška ing. M. Boleslava, SMO (foto: J. Škopek)

❒ Přednáška ing. Krieglera, ALM centrum (foto: J. Škopek)

pouze pastva zvífiatÛm nestaãí a nedostatek minerálních látek se mÛÏe projevit v nízké produkci nebo ‰patné reprodukci. Upozornil, Ïe problematick˘m mikroprvkem není jen selen, ale zinek nebo mûì. Na druhou stranu varoval pfied nadmûrnou dotací selenu do krmn˘ch dávek, coÏ je v poslední dobû trendem nûkter˘ch v˘Ïiváfisk˘ch firem. Regenerace po‰kozen˘ch TTP Kvalita luk a pastvin závisí na kvalitû pouÏitého osiva a následné péãi. Toto je závûreãné motto z pfiedná‰ky Ing. Evy Pobofiilové z firmy RoÏnovská travní semena s.r.o. Její snahou bylo seznámit chovatele se základními druhy pastevních smûsí. Po‰kození TTP vzniká napfiíklad mrazem nebo suchem, rozhodnutí zda provést celkovou obnovu ãi pfiísev záleÏí na mífie po‰kození porostu, napfiíklad na procentu voln˘ch míst v drnu, pokud je toto ãíslo do 10 %, postaãí provést pfiísev. Technika pro pfiísev luk a pastvin Na téma ing. Pobofiilové plynnû navázal Ing. Polá‰ek z firmy P&L Biskupice. V úvodu pfiipomenul zpÛsoby obnovy a pfiísevÛ TTP (napfi. orba, diskování, pouÏití prutov˘ch bran), zhodnotil energetickou nároãnost a vyhodnotil rizika eroze a úspû‰nost vzcházivosti trav. Firma P&L nabízí moderní secí stroj vhodn˘ i pro malé farmy – STP 300. V následné prezentaci byly ukázány v˘sledky pokusÛ proveden˘ch v nûkolika firmách – napfi. ZD Francova Lhota, VLS Heroltovice a podobnû. Manipulace s masn˘m skotem Dal‰ímu „technickému“ tématu

se vûnoval Ing. Pavel Kriegler, zástupce firmy ALM centrum Vizovice. Pfiipravil si velké mnoÏství obrazového materiálu na kterém demonstroval vhodné a nevhodné typy fixace a správné zásady pfii manipulaci se skotem. Pfiipomenul i novinky ze zahraniãí, které jeho firma u nás distribuuje. Vliv mykotoxinÛ na zdraví a uÏitkovost masného skotu V loÀském roce zaujala pfiedná‰ka o ‰kodlivosti plísní v krmivech. Proto se MVDr. Radka Bofiutová PhD. z firmy Biomin Holding GmbH rozhodla vûnovat se této problematice i letos. Pfiipomenula, kde se v‰ude mohou plísnû nacházet – siláÏe, senáÏe, seno, sláma, pastva, jádro. Plísnû mhou zpÛsobovat problémy v reprodukci, zmetání, prÛjmy u telat, nekvalitní mlezivo, nízk˘ pfiíjem krmiva, zhor‰enou imunitu, laminitidu, problémy v reprodukci u plemenn˘ch b˘kÛ, ketózy, zadr-

❒ Pohled do sálu (foto: J. Škopek)

Ïená lÛÏka, mastitidy... MVDr. Bofiutová zde pfiedstavila i v˘robek firmy Biomin – Mycofix Select 3.E jako pomoc pfii problémech s mykotoxiny na farmách. Závûrem bych chtûla podûkovat v‰em, ktefií si udûlali ãas a semináfie se zúãastnili. Jsme rádi, Ïe se akce líbí a dûkujeme za pochvalné ohlasy. Vûfiíme,Ïe se na „VûÏiãkách“ potkáme i v pfií‰tím roce. Pokud se vám pfiedná‰ky líbily a nestihli jste si je zapsat, mÛÏete si je stáhnout na stránkách firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s.

Vyhodnocení neúspû‰nûj‰ích chovatelÛ V rámci semináfie na‰e firma vyhodnotila chovatele, jejichÏ b˘ci byli na odchovnách firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s. v uplynulém roce 2012 nejlépe hodnoceni. Diplom a vûcnou cenu obdrÏeli: • Pan KAMIL INDRÁK za b˘ka plemene charolais ZTI 942 URGENCE ZE STRÁNÍKA (80 bodÛ za exteriér) • Firma Polmer Vizovice, a.s. za b˘ka plemene aberdeen angus ZAA 920 UJEC RED POLMER (72 bodÛ za exteriér) • Firma ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. za b˘ka plemene blonde d’Aquitaine ZBA 796 UDO KH (75 bodÛ za exteriér) • Firma AGRO B¤EZOVÁ s.r.o. za b˘ka plemene piemontese ZPI 647 URSINY AGRO (71 bodÛ za exteriér) • Pan Jifií Zelen˘ za b˘ka plemene hereford HRF 414 UNICOR (76 bodÛ za exteriér) • VFU Nov˘ Jiãín za b˘ky plemene limousine Tonda VFU a Ústav VFU (oba shodnû 70 bodÛ za exteriér) • Firma STATEK KA·PERSKÉ HORY s.r.o. za b˘ka plemene masn˘ simentál ZSI 881 UTHER ·UMAVSK¯ V (85 bodÛ za exteriér) a absolutnû nejlépe hodnocen˘ b˘k na odchovnách firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s. v roãníku 2011–2012,odchovan˘ na OPB Mûcholupy • Diplom za v˘znamn˘ chovatelsk˘ poãin roku 2012 (pfiehlídku zvífiat a potomstva) obdrÏel pan Manfréd Reinold ❒ Předání diplomu panu Reinoldovi ze Staré âervené Vody (foto: J. Škopek)

35

Kontrola uÏitkovosti v roce 2011 – porovnání v˘sledkÛ ve Francii a âeské republice Karel ·eba Od roku 2009 se po pastvinách v âeské republice prohání kompletní paleta francouzsk˘ch masn˘ch plemen. Abych byl ale úplnû pfiesn˘, jsou tím my‰lena jenom ta plemena, která jsou zapojena ve Francii do kontroly uÏitkovosti. Navíc jsou v této zemi v kontrole uÏitkovosti masného skotu je‰tû dal‰í dvû plemena, a to belgické modrobílé (stejnû jako u nás) a brahman (to se t˘ká zámofiského departamentu Francouzská Guyana). Tûmito plemeny se proto dále nebudeme zab˘vat. Tabulka č. 1: Počty chovů a krav v kontrole užitkovosti počet chovů FR ČR

212 30 201

zváženo telat počet prům. porodní hmotnost hmotnost krav počet krav hmotnost ve 120 dn. v 210 dn. 933 943 44,0 95,9 % 44,2 % 40,6 % 6392 31,8 95,0 % 74,7 % 68,6 %

Nabízí se nám tak moÏnost porovnat v˘sledky kontroly uÏitkovosti ve Francii a v âeské republice u francouzsk˘ch národních plemen chovan˘ch souãasnû v obou zemích. U vybran˘ch ukazatelÛ si porovnáme v˘sledky, které jsou v obou zemích u tûchto plemen dosahovány. Hned v úvodu si musíme objasnit jeden podstatn˘ rozdíl. Jedná se o poãetní stavy krav. V nich se pochopitelnû francouzÛm nemÛÏeme rovnat. To je ostatnû zfiejmé jiÏ pfii pohledu do tabulky 1. Jsou zde uvedeny poãty chovÛ v kontrole uÏitkovosti masného skotu (dále jen KUMP), poãetní stavy krav a prÛmûrn˘ stav krav pfiipadající na chov. V tabulce jsou uvedena pouze ãistokrevná zvífiata. Chovy v âR v‰ak mimo ãistokrevné krávy jednoho plemene chovají nûkdy více plemen a nebo i krávy kfiíÏenky. Z toho dÛvodu pfiipadá ve skuteãnosti na chov v KUMP u nás 40 krav. Podíl telat s porodní hmotností je poãítán ze stavu krav v KUMP. V tomto ukazateli jsou v˘sledky v obou zemích srovnatelné. Podíl telat zváÏen˘ch ve 120 dnech a 210 dnech vûku je poãítán ze stavu telat s porodní hmotností. V âR je podíl zváÏen˘ch telat v˘raznû vy‰‰í neÏ ve Francii. To mimo jiné svûdãí i o dobré organizaci kontroly uÏitkovosti u nás. Obrázek 1 dokumentuje chov hodnocen˘ch plemen ve Francii. Barevnû je vÏdy zv˘raznûn departament (a nebo departamenty), ve kterém je v KUMP zapojeno nejvíc krav hodnoceného plemene. Ta

36

❒ Parthenaise na farmě v Pojedech pana Petersika (foto: Kamil Malát)

jsou ale pochopitelnû chována i v dal‰ích regionech. RozloÏení chovatelsk˘ch oblastí masn˘ch plemen ve Francii totiÏ vychází z historie. V âeské republice podobn˘ pfiehled sestavit dost dobfie ale nelze. Nejroz‰ífienûj‰ím plemenem ve Francii a také u nás, je plemeno Charolais s celkov˘m poãtem krav cca 1 700 000 kusÛ (ve Francii). âistokrevn˘ch krav tohoto plemene v âR je 6323 kusÛ a dal‰ích 52 910 Tabulka č. 2: Stavy krav v KUMP a v ÚE ČR kontrola užitkovosti stavy v ústřední evid. FR ČR kříženky čistokrev. Aubrac UU 58 339 31 34 34 Bazadais BB 1766 5 5 5 Blonde d’Aquitaine BA 158 480 593 5782 878 Gasconne GS 8444 413 1712 603 Charolais CH 376 240 4224 52 910 6323 Limousin LI 243 548 1041 17 601 1827 Parthenais PP 19 888 8 17 17 Rouge de Pres MM 18 694 1 2 2 Salers SA 52 249 76 1439 253 Celkem 937 648 6392 79 502 9942 Plemeno

kusÛ pfiedstavují kfiíÏenky. Stavy krav podle plemen jsou uvedeny v tabulce 2. Navíc jsou v této tabulce uvedeny i poãty ãistokrevn˘ch krav v ústfiední evidenci (ÚE) a poãty krav kfiíÏenek v systému krav bez

❒ Salerské stádo na chovu pana Hodonického (foto: Karel Melger)

❒ Bazadaise na pastvině v Pojedech (foto: Kamil Malát)

trÏní produkce mléka evidované k 1. 9. 2012 v ÚE. Je celkem zfiejmé, Ïe plemena UU, BB, PP a MM se vzhledem k zaloÏení chovu u nás v roce 2009 nestaãila je‰tû roz‰ífiit. Poãetní stavy krav v systému chovu krav bez trÏní produkce mléka u nás ovlivÀují pfiedev‰ím poãty kfiíÏenek. Zatímco ãistokrevné krávy francouzsk˘ch plemen tvofií z celkového stavu ãistokrevn˘ch krav 39 %, kfiíÏenky tûchto plemen pfiedstavují ze stavu kfiíÏenek 63 %. Francouzská masná plemena tak v˘raznû ovlivÀují chov masného skotu u nás pfiedev‰ím svou produkcí plemenn˘ch b˘kÛ pro pfiirozenou plemenitbu v chovu krav bez trÏní produkce mléka. Nejvíc se pouÏívají b˘ci plemen CH, LI, BA, coÏ opût dokumentuje tabulka 2 a poãty kfiíÏencÛ. VyuÏití plemen GS a SA je u nás zhruba na stejné úrovni. Ve Francii je tomu ponûkud jinak. AlespoÀ pokud hodnotíme poãty krav v kontrole uÏitkovosti a celkové stavy. V˘znamn˘m kriteriem chovatelÛ, ktefií pouÏívají kfiíÏení, je snadnost telení. Vzhledem k tomu, Ïe je v rámci KUMP v obou zemích pro hodnocení tohoto ukazatele pouÏívána stejná klasifikace, uvádím v˘sledky v tabulce 3.

prostor pro zv˘‰ení podílu porodÛ s pomocí a tím i zv˘‰ení podílu Ïivû narozen˘ch telat. Uvedu pfiíklad. V roce 2005 byl u plemene BA vysok˘ podíl mrtvû narozen˘ch telat (celkem 13,5 %). Podíl porodÛ bez pomoci tehdy ãinil 86 %. V roce 2011 je u tohoto plemene podíl mrtvû narozen˘ch telat 7,4 %, ale podíl porodÛ bez pomoci klesl na 74 %. K porodÛm si dovolím je‰tû malou poznámku. VyuÏívání b˘kÛ s velice snadn˘mi porody je sice dobrá vûc, ale mÛÏe se nám negativnû projevit v dal‰ím chovu. Dcery tûchto b˘kÛ mohou mít následnû problémy pfii vlastních porodech. To platí pfiedev‰ím pro pfievodné kfiíÏení. Ztráty telat pfii porodu v˘raznû ovlivÀuje zejména porodní hmotnost. Jaké jsou tyto hmotnosti u b˘kÛ a jalovic dokumentují grafy 1 a 2. Uvedené porodní hmotnosti u jednotliv˘ch plemen ukazují na rozdíly mezi hodnocen˘mi plemeny. ZároveÀ jsou patrné i rozdíly mezi vykazovan˘mi hmotnostmi ve Francii a âR. Graf ã. 1: Porodní hmotnosti b˘kÛ

Graf ã. 2: Porodní hmotnosti jalovic

Tabulka č. 3: Snadnost telení podle plemen (podíl porodů %) FR – výsledky 2011 1 2 1+2 3 4 Aubrac UU 87 10 97 2 1 Bazadais BB 81 13 94 5 1 Blonde d’A. BA 76 17 93 5 2 Gasconne GS 96 3 99 1 0 Charolais CH 66 25 91 5 4 Limousin LI 93 5 98 2 0 Parthenais PP 65 25 90 7 3 Rouge de Pr. MM 58 27 85 7 8 Salers SA 96 3 99 1 0 Plemeno

ČR – výsledky 2011 1 2 1+2 3 4 97 3 100 0 0 74 93 83 95

23 6 14 4

97 99 97 99

3 0,5 2 1

0 0,5 1 0

97

2

99

1

0

Porovnáním údajÛ v tabulce 3 zjistíme, Ïe v âR je vykazován mírnû vy‰‰í podíl porodÛ bez pomoci (tfiída 1). Urãitou v˘jimku tvofií jen plemena BA a GS. Ten rozdíl ale není zas tak podstatn˘. To se t˘ká vesmûs i v˘skytu tûÏk˘ch porodÛ (tfiída 3 a 4). Nebude bez zajímavosti dát podíl porodÛ bez pomoci do souvislosti s podílem Ïivû narozen˘ch telat z na‰ich uzávûrek KUMP. Francouzi tyto v˘sledky neuvádûjí. Nejvût‰í rozdíl mezi porody bez pomoci u nás a ve Francii je u plemene CH. Je zde proto moÏná urãit˘

PrÛbûh kfiivek grafu u b˘kÛ a jalovic je velice podobn˘. Souãasnû trvale (ne jen v roce 2011) vykazujeme proti Francii niωí porodní hmotnosti. Proã tomu tak je, se mohu jen domnívat. Já telata BA pravidelnû váÏím a v roce 2011 jsem mûl u b˘kÛ 46,3 kg a u jalovic 42,6 kg. V leto‰ním roce mají b˘ci 48,1 kg a jalovice 45,4 kg, ale je to jen ãást otelen˘ch po inseminaci. Vykazování porodních hmotností je tfieba vûnovat v budoucnu vût‰í pozornost, protoÏe se jedná Tabulka č. 4: Hmotnosti telat ve 120 dnech a 210 dnech

FR ČR FR ČR

býci býci jal. jal.

Aubrac 120 210 dní dní 167 279 168 287 153 240 156 250

Blonde d’A. 120 210 dní dní 183 305 183 289 173 277 172 263

Charolais 120 210 dní dní 184 309 186 299 172 274 175 275

Gasconne 120 210 dní dní 163 253 176 269 149 227 155 230

Limousin 120 210 dní dní 176 289 191 297 165 261 174 270

Salers 120 210 dní dní 169 275 189 299 153 239 168 253

37

Graf ã. 3: Telení podle měsíců u plemene BA (podíl %)

Graf ã. 4: Telení podle měsíců u plemene CH (podíl %)

❒ Blonde d’Aquaitine na chovu pana Šťastného v Julčíně (foto: Karel Melger)

o v˘znamné selekãní kriterium chovatelÛ. V tabulce 4 jsou uvedeny hmotnosti ve 120 dnech vûku a 210 dnech vûku telat. Pouze u plemen BA a CH dosahujeme niωí hmotnosti ve 210 dnech (u CH se to t˘ká navíc jen b˘kÛ). Pochopitelnû se nedá na základû tûchto v˘sledkÛ jenom prostû konstatovat, Ïe jsme lep‰í. Musíme brát v úvahu i klimatické podmínky a systém chovu v obou zemích. U plemene GS je chov postaven na pastvû v Pyrenejích. To jsou asi trochu jiné podmínky pastvy neÏ v Polabí. To samé platí pro plemena LI, UU a SA, která jsou chována v oblasti Centrálního Masivu. O podmínkách chovu plemene SA ale asi budou nûktefií na‰i chovatelé ze ·umavy ochotni diskutovat. Îe se systémy chovu li‰í, je zfiejmé z grafÛ 3 aÏ 6. Je zde uveden podíl telení podle mûsícÛ v prÛbûhu kontrolního roku u nejroz‰ífienûj‰ích plemen u nás a plemene GS. Poslední uvedené plemeno jsem do pfiehledu zafiadil z toho dÛvodu, Ïe jiÏ zmínûná pastva v Pyrenejích probíhá v obdobném termínu jako u nás. V âR je cel˘ systém telení postaven na sezonním telení v období leden aÏ kvûten a s urãit˘mi rozdíly platí pro v‰echna plemena. Plemeno BA se ve Francii (graf 3) telí témûfi po cel˘ rok. Je zde také urãit˘ vrchol v období bfiezen a duben. To se ale také mÛÏe t˘kat té ãásti populace, která se pase v jiÏ zmiÀovan˘ch Pyrenejích. Tato zvífiata jsou na pastvu vyhánûna s telaty. Také se zde ale

❒ Charolais na chovu pana Zatloukala (foto: Karel Melger)

38

Graf ã. 5: Telení podle měsíců u plemene LI (podíl %)

Graf ã. 6: Telení podle měsíců u plemene GS (podíl %)

uplatÀuje systém, Ïe jdou krávy na pastvu jiÏ po odstavu telat a souãasnû bfiezí, protoÏe plemenní b˘ci se na pastvu nedávají. U plemene CH (graf 4) naopak ve Francii probíhá telení jiÏ od záfií a vrchol telení konãí nûkdy v bfieznu aÏ dubnu. Zase je to vûcí podmínek chovatele a oblasti. U nás je vrchol v únoru a bfieznu. U Limousina (graf 5) se nejvíc telat rodí v záfií a fiíjnu. Pak se objevuje je‰tû jeden vrchol v bfieznu a dubnu. Není ale jiÏ tak v˘razn˘. U v‰ech tûchto plemen systém vychází jak z prodeje zástavu, tak i z realizace v˘krmu. V pfiípadû v˘krmu není v˘hodné sezonní telení, protoÏe dochází k vysoké nabídce jateãních zvífiat jen v urãitém období. Jak jiÏ bylo jednou uvedeno, chov plemene GS (graf 6) vychází z pastvy a z prodeje zástavov˘ch telat na podzim do produkãních oblastí, kde je provádûn

dobfie dokrmená zvífiata velmi pfiíznivé. I u nás se ale stav v posledním roce zmûnil k lep‰ímu. To je tfieba vyuÏít a pochopitelnû souãasnû zlep‰ovat reprodukãní ukazatele. Nikde není fieãeno, Ïe kráva, která nám dá tele pfii mezidobí 435 dní, se mÛÏe kaÏdoroãnû telit. Délku mezidobí ovlivÀuje i chovatel. ZáleÏí na tom, jak organizuje pfiipou‰tûní a kdy dává do stáda b˘ka. Pfiesto ale dosahujeme u v‰ech hodnocen˘ch plemen dle grafu 7 vy‰‰í podíl krav s mezidobím 430 dní a více. Graf ã. 7: Podíl mezidobí 430 a více dní v roce 2011

❒ Mladí býčci limousine na chovu pana Loose (foto: Karel Melger)

v˘krm. PrÛbûh grafu FR je velice podobn˘ âR, i kdyÏ vrchol telení v bfieznu je u nás v˘raznûj‰í. Chov krav bez trÏní produkce mléka nelze ekonomicky provádût bez co nejvy‰‰ího poãtu narozen˘ch telat. O tomto hodnoceném ukazateli rozhoduje reprodukce. Pravidelné kaÏdoroãní telení vyjadfiujeme mezidobím. I kdyÏ se publikované v˘sledky kontroly uÏitkovosti ve Francii a âeské republice ponûkud li‰í v prezentaci ãlenûní podílu mezidobí, zab˘vají se s tímto ukazatelem obû publikace. Pokusil jsem se je sjednotit v grafu 7. ProtoÏe u jednotliv˘ch hodnocen˘ch plemen se prÛbûhy grafu v˘raznû neli‰í, vybral jsem to podstatné. Tím je podíl mezidobí 430 a více dní. Tam jsou rozdíly u v‰ech hodnocen˘ch plemen. DÛvodÛ je asi nûkolik. V minulosti bylo snahou na‰ich chovatelÛ co nejvíce roz‰ifiovat stavy krav. K tomu také byly smûfiovány dotaãní tituly. Brakovat krávy na jalovost nebylo aÏ tak nutné. Pfiispívala tomu i nízká cena jateãních krav. Ve Francii je situace ponûkud jiná. Stáda jsou více ãi ménû stabilizovaná co se t˘ãe poãetních stavÛ. Je tam také urãit˘ vzestupn˘ trend, není v‰ak tak v˘razn˘. Jateãní kráva, která splÀuje poÏadavky trhu, je souãasnû dobr˘ obchodní produkt. Ceny jsou za taková

Z publikovan˘ch v˘sledÛ kontroly uÏitkovosti ve Francii a u nás jsem se pokusil hodnotit nûkteré srovnatelné ukazatele. V budoucnu by se dal tento rozbor je‰tû roz‰ífiit o srovnání vûkové skladby krav podle plemen a nebo vûk pfii I. otelení. To mÛÏe ovlivÀovat dosahované hmotnosti telat. Prvotelky mají u telat jiné hmotnosti neÏ krávy po tfietím otelení. Dal‰ím moÏn˘m srovnáním je vyuÏití b˘kÛ, ktefií pÛsobí v pfiirozené plemenitbû. Pfiesnûji se jedná o prÛmûrn˘ poãet narozen˘ch telat na jednoho b˘ka v pfiirozené plemenitbû a nebo podíl provádûn˘ch inseminací atd. Z pfiedloÏen˘ch rozborÛ je asi zfiejmé, Ïe rozdíly, které jsou mezi plemeny dosahovány ve Francii, potvrzujeme i u nás. Na‰e v˘sledky kontroly uÏitkovosti se na druhé stranû neli‰í od tûch ve Francii. Snad jen s v˘jimkou porodních hmotností a mezidobí. Telení v prÛbûhu roku jiÏ vychází z na‰ich podmínek a pfiedev‰ím z prodeje zástavov˘ch telat na podzim.

❒ Stádo plemene gasconne u pana Vöröse (foto: Karel Malger)

39

Pastva – mnoÏství, kvalita, v˘hody... Bfiezen je v na‰ich zemûpisn˘ch ‰ífikách spojován s pfiicházejícím jarem a blíÏící se dobou, kdy se masná stáda opût vydají na pastvu. Ve vût‰inû pfiípadÛ se pasoucí krávy nebudou starat pouze o v˘Ïivu svoji, ale také o v˘Ïivu potomka. Jak úspû‰né budou v obou tûchto úkolech, záleÏí na celé fiadû vnitfiních a vnûj‰ích faktorÛ. Zatímco chovatelé dojen˘ch krav jsou v nûkter˘ch oblastech ponûkud ménû nároãní a k získání hlavního produktu – mléka – jim staãí v podstatû pouze to, aby se jim kráva otelila (odchov telete uÏ není úkolem krávy, ale o‰etfiovatele), ale chovatelé masn˘ch krav, pfiesnûji krav bez trÏní produkce mléka, jsou pfii tvorbû zisku odkázáni hlavnû na to, zda se jejich kravám podafií porodit a odchovat potomka tak, aby mûl co nejlep‰í start do Ïivota. Jen dobfie odchované tele bude moci chovatel pozdûji také dobfie prodat. Sezónnost chovu Drtivá vût‰ina krav bez trÏní produkce mléka je chována v systémech vyuÏívajících v maximální moÏné mífie spásání pastevního porostu. Je to pro krávy nejpfiirozenûj‰í zpÛsob v˘Ïivy a pro jejich chovatele to zároveÀ znamená jedineãnou moÏnost jak u‰etfiit docela dost penûz na v˘robû a pfiepravû krmiva. To, Ïe v na‰ich konãinách lze v˘hod pastevního chovu vyuÏívat pouze v ãásti roku, je dostateãnû pádn˘m dÛvodem, proã se v tûchto chovech setkáváme s v˘razn˘m

40

sezónním charakterem managementu. Sezónní zapou‰tûní, jehoÏ cílem je, aby se plemenice otelily v co nejkrat‰ím ãasovém intervalu – nejãastûji v polovinû zimy nebo velmi brzy zjara – má své ekonomické odÛvodnûní, které ov‰em znamená, Ïe nezabfiezlá plemenice pfiedstavuje ztrátu a pokud si ji chovatel ponechá, bude mu cel˘ následující rok tvofiit pouze náklady. Pfiipou‰tûní je proto ve vût‰inû chovÛ organizováno tak, aby kojící krávy a jejich telata mûly co nejvût‰í uÏitek z pastvy a v období, kdy pastevního porostu ub˘vá, byla telata prodána ãi zafiazena do v˘krmu. Konzervovaná krmiva pro zimní období jsou pak zaji‰Èována pouze pro základní stádo krav a jalovic urãen˘ch k zafiazení do chovu. V˘Ïiva a reprodukce Studiu faktorÛ, které mají vliv na ekonomiku chovu masného skotu, se vûnuje spousta vûdeck˘ch t˘mÛ na celém svûtû. Zab˘vají se zejména otázkami reprodukce, rÛstové schopnosti, konverze Ïivin, ale i mnoh˘mi dal‰ími. A to v‰e proto, aby chovatelÛm dali do rukou patfiiãné vûdomosti a s jejich pomocí jim pomohli udrÏet ziskové hospodafiení. Jedna z fiady studií sledovala vztahy mezi Ïivou hmotností plemenic, kondicí, procentem zabfiezl˘ch a délkou mezidobí u krav telících se v rÛzném ãasovém odstupu od poãátku roku. Bylo zji‰tûno, Ïe krávy, které se telily z poãátku roku (pfiesnûji fieãeno do 65 dnÛ od zaãátku

roku), byly uÏ na podzim v˘raznû tûωí a i pfiesto Ïe v prÛbûhu zimy ztratily více ze své Ïivé hmotnosti, mûly pfii otelení vy‰‰í hodnocení kondice. Navzdory tomu, Ïe tyto krávy dosahovaly vy‰‰ího pfiírÛstku Ïivé hmotnosti v prÛbûhu pastevního období, tak celoroãní pfiírÛstek Ïivé hmotnosti tûchto ãasnû se telících krav byl niωí neÏ u pozdûji se telících krav (tedy u tûch otelen˘ch v dubnu a pozdûji). Trendy ve zmûnû kondice vykazovaly podobn˘ prÛbûh se zmûnami Ïivé hmotnosti, ale nebyl prokázán statisticky v˘znamn˘ vliv termínu otelení na zmûnu kondice v prÛbûhu roku. PrÛmûrné procento bfiezosti dosáhlo hodnoty 93,6 % a nebylo ovlivnûno ani termínem pfiedchozího otelení ani pofiadím bfiezosti krávy. PrÛmûrné mezidobí bylo 367 dní a bylo ovlivnûno termínem pfiedchozího otelení, ale na druhé stranû se nepodafiilo prokázat vliv pofiadí otelení nebo problémÛ pfii pfiedchozím otelení. PrÛmûrné mezidobí u krav telících se na poãátku sezóny, v jejím stfiedu ãi na konci bylo 378, 364 a 353 dní. V˘sledky ukázaly, Ïe dobré reprodukce mÛÏe b˘t dosaÏeno u krav telících se blíÏe k jaru, a to navzdory niωí úrovni krmení bûhem zimního období, ale za pfiedpokladu, Ïe pfies léto byly krávy paseny na velmi kvalitních a dobfie obhospodafiovan˘ch pastvinách. Mezi nejdÛleÏitûj‰ími faktory, které ovlivÀují jak biologickou, tak ekonomickou hodnotu stáda kojn˘ch krav, reprodukce, mortalita

senu. Druhá kategorie je spojena s jarním telením a pastvou na pastvinách s vysokou kvalitou píce v prÛbûhu pfiipou‰tûní, kdy vy‰‰í úroveÀ v˘Ïivy vede k rychlé obnovû tûlesné hmotnosti krav odchovávajících jedno tele. Kondice pfii otelení ovlivÀuje reprodukci zvífiat s nízkou/prÛmûrnou úrovní v˘Ïivy po otelení, ale je relativnû nedÛleÏit˘m znakem, kdyÏ je úroveÀ v˘Ïivy po porodu vysoká. Krom toho i dal‰í faktory, jako napfiíklad genotyp krávy, v˘Ïiva telete, vûk krávy, termín otelení a pfiítomnost b˘ka ve stádû, prokázaly svÛj vliv na reprodukci.

a rÛstová schopnost potomstva. JelikoÏ jsou náklady na krmení v mimopastevním období obvykle tou nejvy‰‰í ãástí celkov˘ch nákladÛ na v˘Ïivu, tak je cílem, aby zvífiata, zejména v oblastech, kde jsou k dispozici kvalitní a dobfie udrÏované pastviny, dokázala vyuÏít zásoby, které si vytvofiila v prÛbûhu pastevního období, ãímÏ by se do jisté míry sníÏila nutnost velk˘ch nákladÛ na zimní krmení. Nicménû je velmi dÛleÏité zabránit tomu, aby v˘razná restrikce v zimní krmné dávce nebyla pfiíãinou zhor‰ení reprodukãních schopností plemenic. V˘Ïiva a reprodukce jsou spojené nádoby a potvrdila to studie provedená na masn˘ch kravách, která prokázala, Ïe ty, které mûly optimální úroveÀ v˘Ïivy pfied otelením nebo ty, které byly pfii otelení v odpovídající kondici, mûly krat‰í poporodní anestrické období a také dosáhly vy‰‰ího procenta zabfiezl˘ch. Krom toho se jasnû projevila spojitost mezi úrovní v˘Ïivy krav po otelení, zmûnami v kondici a Ïivé hmotnosti po otelení jak s délkou anestru, tak s procentem zabfieznut˘ch. Krávy, které byly vystaveny niωí úrovni v˘Ïivy pfied i po otelení vykazovaly pouze ve 22 % pfiípadÛ fiíji v období do 90 dnÛ po otelení. Proti tomu, kdyÏ byla kravám po otelení poskytnuta v˘Ïiva na dostateãnû vysoké úrovni, tak se fiíje objevila ve stejném období u pln˘ch 85 %. Nástup fiíje byl opoÏdûn hlavnû u krav, které

mûly pfied otelením nedostatek energie. Niωí obsah energie v krmné dávce po otelení zase vedl k hor‰ímu zabfiezávání. Procento zabfiezl˘ch prvotelek Ïivících zároveÀ své první tele bylo pfiímo velmi úzce svázáno s poporodním pfiíjmem energie. CoÏ jen znovu dokazuje dÛleÏitost kvalitní v˘Ïivy v pfied- a poporodním období. Studie provedená ve Francii ve stádech charolaise a limousine, ve kter˘ch se krávy telily v zimním/jarním období, ukázala, Ïe kondice na konci zimy ovlivÀuje následn˘ reprodukãní cyklus u krav, které se telí pfiibliÏnû dva mûsíce pfied pastevní sezónou, ale nemá vliv na krávy, které se telí aÏ na poãátku pastevní sezóny. Tyto v˘sledky potvrdily, Ïe vy‰‰í úroveÀ v˘Ïivy kojn˘ch krav, kterou mÛÏe na jafie poskytnout kvalitní pastevní porost, v˘znamnû podporuje dobrou reprodukci. Bylo také zji‰tûno, Ïe omezené dodávky píce v pfiedporodním období reprodukci neovlivnily, zatímco podobná restrikce ve v˘Ïivû plemenic po porodu vedla k následnému v˘raznému sníÏení plodnosti. Na základû dfiívûj‰ích studií bylo moÏné pro porovnání vymezit dvû hlavní kategorie. Jedna zahrnovala prÛmûrnou aÏ nízkou úroveÀ v˘Ïivy odpovídající zvífiatÛm pasoucím se na nerozvíjen˘ch pastvinách nebo telících se na podzim, kdy mají krávy v pfiipou‰tûcím období k dispozici krmnou dávku zaloÏenou na senáÏi ãi

Jak hodnotit pastvu KdyÏ uÏ v pfiedchozích fiádcích byla zmínûna úroveÀ v˘Ïivy, tak by bylo dobré podívat se blíÏe na základní zdroj potravy stáda masn˘ch krav, kter˘m je nejbliωí pfiedev‰ím objemné krmivo – píce – z pastevního porostu. Samozfiejmû, je moÏné (v pfiípadû hor‰í kvality pastvin, tfieba v dÛsledku nepfiíznû poãasí je to dokonce nutné) nûkter˘m kategoriím pfiidávat konzervovaná ãi dokonce koncentrovaná krmiva. Ov‰em je tfieba mít na pamûti, Ïe tyto pfiídavky jsou nákladem navíc a dÛkladnû si spoãítat, co se je‰tû vyplatí. KdyÏ díky pfiídavkÛm konzervovan˘ch objemn˘ch ãi jadrn˘ch krmiv do krmné dávky sice dosáhnete vy‰‰ího pfiírÛstku, ale odbûratel zástavu, ãi jateãn˘ch kusÛ, vám to nebude schopen zaplatit, pak to nejspí‰e nebude správnou cestou k ekonomické produkci. Na dobfie o‰etfiovan˘ch pastvinách se nachází nejen trávy, ale také dal‰í rostliny, pfiiná‰ející uÏitek pasoucím se zvífiatÛm. Z tûchto dal‰ích rostlin mÛÏeme jmenovat napfiíklad luskoviny, léãivé byliny a dokonce i nûkteré plevele (i takov˘ p˘r plaziv˘, kter˘ je na orné pÛdû povaÏován za urputného nepfiítele, mÛÏe poskytnout kvalitní píci). A ve v˘ãtu nelze opomenout ani listy a vûtviãky kefiÛ a stromÛ rostoucích v dosahu pasoucích se zvífiat. Kdo nûkdy vidûl, jak vypadá taková pfiirozená pastvina s porostem stromÛ a kefiÛ, ví, o ãem je fieã.

41

Obsah energie a Ïivin, které pastevní porost dokáÏe zvífiatÛm poskytnout, závisí na jeho sloÏení, pÛdních podmínkách i managementu. Pfii organizaci pastvy je potfieba pfiihlíÏet k tomu, kolik zvífiat je porost schopen uÏivit, jak rychle dokáÏe obrÛstat, které druhy jsou spásáním podpofieny a které naopak z porostu zaãnou ustupovat. Pfii hodnocení pastevního porostu se nesmí brát v úvahu jen mnoÏství hmoty, jeÏ dokáÏe ta která pícnina vyprodukovat. Pokud byste pastvinu hodnotili pouze takto mechanicky, tak by se mohlo stát, Ïe pod vlivem tohoto zjednodu‰eného pohledu na hodnotu rostlin dojde k neúmûrnû vysokému dÛrazu na v˘nos luãního ãi pastevního porostu, kter˘ by mohl chovatele pfiivést napfiíklad k zanedbání vlivu zmûn kvality píce v prÛbûhu vegetaãního období. Vlastnosti nûkter˘ch trav a jejich vzájemn˘ch odli‰ností studoval napfiíklad v˘zkumn˘ t˘m vûdcÛ z US Dairy Forage Research Center, kdy porovnávali v˘nos a kvalitu píce spoleãnû se schopností obrÛstání v prÛbûhu vegetaãního období u ãtyfi zástupcÛ ãeledi lipnicovit˘ch, tedy rostlin typick˘ch pro louky a pastviny mírného pásma a bûÏnû zastoupen˘ch i u nás – kostfiavy luãní (Festuca pratensis), srhy laloãnaté (Dactylis glomerata), p˘ru plazivého (Elymus repens) a chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Byl vyhodnocován nejen v˘nos a obnova rostlinné hmoty, ale také podíl bunûãn˘ch stûn v píci a vlastnost, která je pro kvalitu pícniny velmi dÛleÏitá – stravitelnost a tedy i vyuÏitelnost tûchto bunûãn˘ch stûn.

42

Agronomická a ekonomická hodnota rostlin na pastvinách je v˘znamn˘m ãinitelem v chovech, kde je krmení zvífiat zaloÏeno hlavnû na spásání pastevního porostu, pfiípadnû na jejich vyuÏívání pro v˘robu konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv pro mimopastevní období. Hodnota porostu spoãívá v jeho schopnosti zajistit odpovídající a v ideálním pfiípadû vyrovnané mnoÏství kvalitní píce v prÛbûhu celé vegetaãní doby. Produktivita jednotliv˘ch druhÛ trav je ovlivÀována hlavnû jejich pfiizpÛsobením k místním pÛdním a klimatick˘m podmínkám. Dal‰í neménû dÛleÏitou vlastností dobré pícniny je její kladná odezva na agrotechnické zásahy. Tfietím neodmysliteln˘m faktorem jsou fyziologické a morfologické znaky, které ovlivÀují kvalitu pícnin nejen z hlediska jejich oblíbenosti a vyuÏitelnosti, ale tfieba také v dal‰í dÛleÏité vlastnosti – rovnomûrnosti v˘nosu v prÛbûhu celé vegetaãní doby. Vûdci zjistili nûkteré zajímavé skuteãnosti napfiíklad to, Ïe p˘r dosáhl nejvy‰‰ího v˘nosu v jarních mûsících. Oproti ostatním testovan˘m travinám vytvofiil o 40 aÏ 90 % vy‰‰í v˘nos su‰iny. Aãkoliv je p˘r povaÏován za plevel v mnoha kulturách hospodáfisk˘ch plodin, tak jeho schopnost nabídnout v˘born˘ v˘nos píce jiÏ ãasnû z jara jej mÛÏe zafiadit mezi dÛleÏité sloÏky pastevního porostu. Na jafie mûl p˘r obvykle lep‰í v˘sledky z hlediska obsahu neutrodetergentní vlákniny a stravitelnosti neutrodetergentní vlákniny in vitro. Rozdíly ve v˘nosech, které byly v˘raznûji zaznamenány v letních mûsících, se objevily

zejména v souvislosti s mnoÏstvím sráÏek v období od dubna do ãervna. Tady reagovaly rÛzné pícniny diametrálnû odli‰nû. V obdobích nadprÛmûrn˘ch sráÏek poskytla kostfiava luãní vy‰‰í v˘nos neÏ p˘r i srha. Naopak, pfii podprÛmûrn˘ch sráÏkách dala nejvy‰‰í v˘nos chrastice. Chrastice prokázala schopnost produkovat pomûrnû vyrovnané mnoÏství rostlinné hmoty pfii rÛzn˘ch sráÏkov˘ch podmínkách a ukázala se tak jako pícnina nejménû závislá na poãtu a vydatnosti sráÏek bûhem letního období. Schopnost obrÛstat v prÛbûhu letního období byla u této traviny stejná anebo vy‰‰í neÏ u ostatních. Na kvalitu píce mûlo mnoÏství sráÏek jen mal˘ vliv. Na podzim poskytla nejvy‰‰í v˘nos chrastice, zatímco p˘r ukázal jednu ze sv˘ch zásadních nectností – nevyprodukoval dostateãné mnoÏství biomasy ani pro testování. V pastevním porostu mírného pásma lze najít celou fiadu tradiãních druhÛ rostlin, kter˘mi nejsou pouze zástupci trav jako je napfiíklad srha laloãnatá (Dactylis glomerata), kostfiava rákosovitá (Festuca arundinacea), lipnice luãní (Poa pratensis), ale dÛleÏité jsou i dal‰í rostliny, z nichÏ jsou v porostech ãasto zastoupené jetel plaziv˘ (Trifolium repens), jetel luãní (Trifolium pratense) a tolice vojtû‰ka (Medicago sativa). Pro podzimní krmení b˘vá dÛleÏit˘ napfiíklad jílek mnohokvût˘ (Lolium multiflorum), ale dají se vyuÏít i rÛzné druhy brukvovit˘ch (napfiíklad tufiín, fiepka, kapusta) a ozim˘ch obil-

nin – p‰enice, Ïito, triticale. ¤ada z tûchto druhÛ je ov‰em obvykle pûstována na orné pÛdû, ale pokud neuvaÏujeme o jejich seãení a dováÏení zvífiatÛm, tak máme smÛlu, protoÏe jich k pastvû zvífiat vyuÏít nelze. Na orné pÛdû se u nás prostû a jednodu‰e nepase – zákony (a dotaãní metodiky) s nûãím takov˘m nepoãítají. Co na tom, Ïe jsou zemû, kde je pfiepásaní porostÛ na orné pÛdû (nebo dokonce vypásání lesního podrostu) zcela bûÏnou praxí, pomáhající zajistit ekonomické krmení zvífiat od ãasného jara do podzimu. U nás si musí chovatelé vystaãit pouze s trval˘mi travními porosty patfiiãnû obhospodafiovávan˘mi dle zásad pfiíslu‰n˘ch dotaãních titulÛ majících své dlouhé kofieny aÏ v Bruselu. Dal‰í v˘hody pastvy Krom krmiva pfiiná‰í pastevní chov fiadu dal‰ích kladÛ. Pohyb po dostateãnû velké a dobfie udrÏované pastvinû je jedním z nich. Nejen, Ïe si zvífiata uÏívají volného pohybu na ãerstvém vzduchu, kterého se stále je‰tû v nûkter˘ch stájích nedostává, ale i pro stav konãetin je pobyt na takovém komfortním povrchu pfiímo balzámem, pfiipoãteme-li k tomu je‰tû blahodárné pÛsobení sluneãních paprskÛ napomáhajících promûnû provitaminu na aktivní vitamin D, tak je na první pohled jasné, Ïe zdravotní aspekty pastvy se nedají jen tak snadno pfiehlédnout. Nûkdy jsou takové úãinky volného pohybu doslova k neuvûfiení. KdyÏ kdysi na jistém podniku „zakládali“ chov krav bez trÏní produkce mléka, spoãívalo to v tom, Ïe krávy mající na vazném ustájení pouze problémy s konãetinami se mûly stát základem budoucího masného stáda. Pfii jejich vyhánûní na pastvinu vypadaly jak kulhající boÏí umuãení. Nicménû, pfii pfií‰tí náv‰tûvû nikdo nechtûl vûfiit, Ïe na pastvinû jsou to ty samé krávy, co se ze stáje pfied mûsícem vypajdaly a na pastvinu tenkrát sotva do‰ly. Na téma pfiípravy pastevních areálÛ, sloÏení pastevního porostu a optimální pastevní techniky uÏ byla napsána spousta ãlánkÛ

vycházejících z celé fiady vûdeck˘ch studií. V jejich rámci byly porovnávány tradiãní i atypické pfiístupy k pastvû hospodáfisk˘ch zvífiat. Hodnotily pastvu nejen z pohledu objemu rostlinné hmoty, obsahu su‰iny, Ïivin, vitaminÛ a minerálních látek, ale v poslední dobû jsou sledovány i dal‰í úãinky rostlin. DÛleÏité jsou napfiíklad jejich dietetické anebo tfieba antiparazitární úãinky, protoÏe pfiítomnosti parazitÛ na pastvinû není dost dobfie moÏné stoprocentnû zabránit a chemické odãervovací prostfiedky jiÏ mnohde ztratily svou úãinnost. Proã tedy nevyuÏít pfiirozen˘ch rostlinn˘ch látek v boji proti vnitfiním parazitÛm? Tuto moÏnost uvítají nejen ekologicky hospodafiící chovatelé, ale i ostatním chovatelÛm mohou antiparazitické úãinky rostlin na pastvinû u‰etfiit nemalé náklady, kdyÏ nebudou muset vydávat peníze za léãiva a jejich aplikaci. Vlasovka slezová (Haemonchus contortus) je parazitem, kter˘ dokáÏe pofiádnû znepfiíjemnit Ïivot chovan˘ch zvífiat. Pfii její invazi dochází nejen ke zhor‰ení zdraví zvífiat a poklesu produkce, ale mÛÏe dojít i k úhynu napadeného zvífiete. V dÛsledku ãastého pouÏívání omezeného poãtu odãervovacích prostfiedkÛ, do‰lo v fiadû oblastí k tomu, Ïe se tento parazit stal vÛãi nûkter˘m z nich rezistentním. Chovatelé se tak dostali do velmi svízelné situace a vûdci byli zaúkolováni hledáním úãin-

ného fie‰ení. KdyÏ chemie zklamala, obrátili se k pfiírodû. Ta jim nabídla nûkolik moÏností fie‰ení, napfiíklad taniny nebo sesquiterpeny. Úãinné látky se nalézají v celé fiadû rostlin, pfiíkladem mÛÏe b˘t nám dobfie známá ãekanka nebo tfieba lespedézie, ale i fiada dal‰ích rostlin, mezi nimiÏ jsou nejãastûji luskoviny a léãivé byliny. Zatím spí‰e zajímavostí je, Ïe vûdci v USA testovali k o‰etfiení pastvin i olej z pomeranãov˘ch slupek, kter˘ rovnûÏ obsahuje velké mnoÏství úãinn˘ch látek. Pfii jednom z pokusÛ byla olejová emulze aplikována postfiikem na pastevní porost. V˘sledkem bylo napfiíklad sníÏení infekãnosti vajíãek vlasovky aÏ o dvû tfietiny. To uÏ jsou zajímavé v˘sledky, i kdyÏ je jasné, Ïe chovatelé u nás nejspí‰ nebudou hned tak stfiíkat své pastviny pomeranãovou olejovou emulzí. Na pomeranãov˘ olej si budou muset nûjakou dobu poãkat i ti ameriãtí, protoÏe je‰tû musí b˘t provedeny dal‰í zkou‰ky, které potvrdí, Ïe pouÏití pomeranãového oleje a podobn˘ch látek neovlivní negativnû Ïivoãi‰né produkty a Ïivotní prostfiedí. Uvidíme, co zajímavého je‰tû v˘zkum pfiinese, aby podpofiil tak tradiãní a pfiirozen˘ zpÛsob v˘Ïivy hospodáfisk˘ch zvífiat jak˘m je pastva.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ pfiipravili Anna Marcinková a Ota Beran, BM Profit

43

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013 Je jiÏ tradicí, Ïe vás na webov˘ch stránkách svazu, ale i zde ve svazovém zpravodaji, pravidelnû seznamujeme s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ. Pfiesto neb˘valo zvykem, Ïe jsme hned v prvním ãísle zpravodaje pfiiná‰eli v˘sledky prvního turnusu b˘kÛ. Av‰ak letos poprvé, kdy první turnus odstartoval uÏ v polorovinû února a v dobû uzávûrky na‰eho zpravodaje právû konãil, mÛÏeme tyto v˘sledky publikovat. Pouze pfiipomínám, Ïe kromû roz‰ífiení poãtu turnusÛ do‰lo také k úpravû selekãních kritérií pro v˘bûry a grafické podoby katalogÛ k v˘bûrÛm. Detaily si mÛÏete pfieãíst na konci tohoto ãlánku. Kromû ãíselného vyjádfiení v˘sledkÛ v podobû tabulek, nûkolik posledních let publikujeme také fotografie nejlépe hodnocen˘ch ãi jinak zajímav˘ch plemeníkÛ. Není v‰ak v na‰ich silách vÏdy vyfotit v‰echny b˘ky, ktefií by si uvefiejnûní ve fotogalerii zaslouÏili, a proto máte-li fotku svého b˘ka, která se neobjevila na webu, v pfiedstihu nám ji emailem po‰lete a my ji do galerie ve zpravodaji a samozfiejmû i na web zafiadíme. A jak vlastnû první turnus dopadl? Do prvního turnusu bylo naskladnûno celkem 179 b˘kÛ, vybráno pak bylo 148 b˘kÛ. Procentuálnû vyjádfieno byla selekce na úrovni 85,5 %. Dal‰í podrobnosti není potfieba rozepisovat – v pfiehledn˘ch tabulkách si kaÏd˘ najde to, co ho zajímá. Pokud jste b˘ka v prvním turnusu nesehnali, budete mít dal‰í moÏnost uÏ v dubnu, konkrétnû pak 19. 4. na OPB Kundratice, kde bude zahájen druh˘ turnus. Termíny najdete dále v textu.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2013 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE WAGYU – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM

44

V testu

Do plem.

6 0 6 3 0 3 0 0 0 0 1 0 1 8 0 8 79 8 87 32 9 41 21 6 27 3 0 3 2 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0 0 179

5 0 5 3 0 3 0 0 0 0 1 0 1 4 0 4 63 6 69 28 9 37 18 5 23 3 0 3 2 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0 0 148

I. turnus 2013 Vyřazeno Před 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 6 0 6 2 0 2 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11

Při 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 7 0 7 2 0 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 2 5 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6

83,3 % 0,0 % 83,3 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 50,0 % 0,0 % 50,0 % 82,9 % 100,0 % 84,1 % 87,5 % 100,0 % 90,2 % 90,0 % 83,3 % 88,5 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 85,5 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2013 dle plemen za I. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE WAGYU – u chovatele

6 0 6 3 0 3 0 0 0 0 1 0 1 8 0 8 79 8 87 32 9 41 21 6 27 3 0 3 2 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0

Býci v odchovu I. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 191 316 527 1475 1326 129 133 0 0 0 0 0 0 0 191 316 527 1475 1326 129 133 198 324 569 1616 1441 137 141 0 0 0 0 0 0 0 198 324 569 1616 1441 137 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 190 309 516 1425 1345 130 133 0 0 0 0 0 0 0 190 309 516 1425 1345 130 133 195 312 501 1452 1282 128 133 0 0 0 0 0 0 0 195 312 501 1452 1282 128 133 204 329 562 1638 1420 134 137 216 348 597 0 1546 135 138 206 330 565 1638 1431 134 137 204 316 519 1477 1303 133 137 196 302 521 0 1336 135 139 202 313 520 1477 1310 133 137 210 337 567 1679 1438 134 139 216 357 603 0 1484 136 140 211 341 575 1679 1449 135 139 196 312 505 1280 1245 133 137 0 0 0 0 0 0 0 196 312 505 1280 1245 133 137 199 313 489 1229 1228 136 139 0 0 0 0 0 0 0 199 313 489 1229 1228 136 139 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 168 289 475 1366 1209 133 134 0 0 0 0 0 0 0 168 289 475 1366 1209 133 134 0 0 0 0 0 0 0

ks 5 0 5 3 0 3 0 0 0 0 1 0 1 4 0 4 63 6 69 28 9 37 18 5 23 3 0 3 2 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 193 319 545 1503 1370 131 135 0 0 0 0 0 0 0 193 319 545 1503 1370 131 135 198 324 569 1616 1441 137 141 0 0 0 0 0 0 0 198 324 569 1616 1441 137 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 190 309 516 1425 1345 130 133 0 0 0 0 0 0 0 190 309 516 1425 1345 130 133 199 322 529 1496 1351 130 135 0 0 0 0 0 0 0 199 322 529 1496 1351 130 135 206 331 571 1655 1441 134 137 216 345 589 0 1524 134 137 207 332 572 1655 1448 134 137 206 319 526 1498 1320 133 137 196 302 521 0 1336 135 139 203 315 525 1498 1324 134 138 211 341 575 1718 1465 135 139 222 368 606 0 1507 137 141 213 347 582 1718 1474 135 140 196 312 505 1280 1245 133 137 0 0 0 0 0 0 0 196 312 505 1280 1245 133 137 199 313 489 1229 1228 136 139 0 0 0 0 0 0 0 199 313 489 1229 1228 136 139 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 168 289 475 1366 1209 133 134 0 0 0 0 0 0 0 168 289 475 1366 1209 133 134 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2013 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr I. turnus 2013

Do dražby ks 2 3 0 1 2 52 28 15 3 2 0 1 109

Vyv. cena Kč 80 000 80 000 0 75 000 74 000 75 731 71 286 75 067 78 333 67 500 0 70 000 74 523

Dražba a ceny Prodáno ks 2 1 0 0 2 32 21 14 0 1 0 0 73

Prodejní Kč 89 500 81 000 0 0 85 000 82 281 83 190 88 071 9 71 000 0 0 83 753

% prodaných 100,0 % 33,3 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 61,5 % 75,0 % 93,3 % 0,0 % 50,0 % 0,0 % 0,0 % 67,0 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

45

Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2013 Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

46

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Měcholupy

UNAGI AGROCHYT V

ZSI 960

20.02.13

743270061 CZ

u chovatele

ULTRA AGROCHYT P

21.02.13 OPB Cunkov 19.02.13 OPB Cunkov 19.02.13 OPB Osík 21.02.13 u chovatele 21.02.13 u chovatele 25.02.13 OPB Měcholupy 20.02.13 OPB Cunkov 18.02.13 OPB Cunkov 18.02.13 OPB Cunkov 18.02.13 OPB Cunkov 18.02.13 OPB Osík 21.02.13 u chovatele 20.02.13 OPB Měcholupy

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

S100

ZSI 715

1816

122

84

Agrochyt s.r.o., Mohelno

7.12.11

315615961 CZ

1734

142

100 000

PMS 439

S100

ZSI 495

743269061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

30.11.11

193697961 CZ

1539

146

x

UHLÍK ZE SV. KATEŘINY

ZLM 071

Y100

ZLI 804

1625

106

79

544127042 CZ

Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

17.11.11

123205942 CZ

1384

138

126 000

UNPOKO AGROCHYT PP

ZSI 957

S100

ZSI 287

1966

113

79

743268061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

26.11.11

199548931 CZ

1717

146

136 000

UJKO AGROCHYT P

ZSI 961

S100

ZSI 495

1916

121

79

743266061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

11.11.11

380913961 CZ

1667

146

90 000

UTOPIE AGROCHYT

ZPT 143

T100

ZTI 554

743263061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

1.11.11

343207961 CZ

USTIN Z TODNĚ P

ZLM 086

Y100

ZLI 650

757324031 CZ

Farka Martin, Todně

15.12.11

260191931 CZ

1468

142

x

ULTRA Z HÁJE

ZLM 082

Y100

ZLI 498

1433

110

78

729607031 CZ

Černěveský Háj s.r.o.

8.11.11

3150004994 FR

1508

143

82 000

UZUR LIPONOVA

ZIT 109

T100

ZCH 809

2100

117

78

654444053 CZ

Liponova a.s., Lipoltice

2.11.11

134462941 CZ

1617

143

96 000

UFO ZE ZVÍKOVA ET

ZIT 125

T100

ZTI 712

1741

111

78

748618031 CZ

Tájek Jaroslav, Zvíkov

24.12.11

147957201 CZ

1610

143

103 000

ULLY ZE LHOTY ET

ZIT 113

T100

ZTI 245

1491

106

78

774245031 CZ

Douda Radek, Haškovcova Lhota

23.11.11

339441931 CZ

1645

141

81 000

DON CAMILLO

ZIT 122

T100

273 162

1716

98

78

987135525 DE

Allmannsberger Robert, Fürstenzell

17.12.11

938261555 DE

1671

141

86 000

URAN Z MOKRÝŠOVA V

ZIT 149

T100

ZTI 590

1583

100

78

651184053 CZ

Slavík Leoš, Mokrýšov

6.12.11

182639953 CZ

1568

136

URANIN MĚCHOLUPSKÝ P

ZPT 133

T100

ZTI 442

690522032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

8.12.11

249986932 CZ

1695

140

x

MEWIL UNIKÁT 55Z

ZAA 940

G100

ZAA 514

1408

101

77

81

79 1566

140

x 79

x 78

20.02.13

753739031 CZ

M.I.L.O.S.Inc. ČR Těšínov

27.12.11

48716931 CZ

1534

135

x

OPB Cunkov

UNION ZE LHOTY ET

ZIT 118

T100

ZTI 567

1891

114

77

18.02.13

774246031 CZ

Douda Radek, Haškovcova Lhota

1.12.11

339455931 CZ

1612

138

124 000

OPB Cunkov

SIEGMAR

ZIT 114

T100

ZTI 244

1600

108

77

18.02.13

987135497 DE

Allmannsberger Robert, Fürstenzell

23.11.11

941797026 DE

1640

140

x

TOP AA Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Měcholupy

MEWIL UNIKÁT 55Z

ZAA 940

20.02.13

753739031 CZ

OPB Cunkov

URIÁŠ BLACK TOPANGUS

19.02.13 OPB Cunkov 19.02.13 OPB Cunkov

Pořadí

1

2

3

4

Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena1

G100

ZAA 514

1408

101

77

M.I.L.O.S.Inc. ČR Těšínov

27.12.11

48716931 CZ

1534

135

x

PAA 280

G100

ZAA 283

1516

101

63

766369031 CZ

Nechvátal Milan, Počátky

28.11.11

23098961 CZ

1352

136

x

UNREAL RED TOPANGUS

PAA 281

G100

ZAA 691

1475

101

62

788112031 CZ

Nechvátal Milan, Počátky

13.12.11

400700961 CZ

1370

134

95 000

ULM RED Z PĚČÍNA

PAA 282

G100

ZAA 693

1683

98

60

19.02.13

788114031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

15.12.11

159674931 CZ

1394

137

84 000

OPB Janovice

ULMAN RED Z JANOVIC

PAA 283

G100

ZAA 335

1433

107

56

22.02.13

605568081 CZ

Hořák Jan, SHR, Janovice u R.

6.11.11

192468981 CZ

1200

132

x

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

u chovatele

UTOPIE AGROCHYT

ZPT 143

T100

ZTI 554

21.02.13

743263061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

1.11.11

343207961 CZ

1566

140

OPB Cunkov

UZUR LIPONOVA

ZIT 109

T100

ZCH 809

2100

117

78

18.02.13

654444053 CZ

Liponova a.s., Lipoltice

2.11.11

134462941 CZ

1617

143

96 000

OPB Cunkov

UFO ZE ZVÍKOVA ET

ZIT 125

T100

ZTI 712

1741

111

78

18.02.13

748618031 CZ

Tájek Jaroslav, Zvíkov

24.12.11

147957201 CZ

1610

143

103 000

OPB Cunkov

ULLY ZE LHOTY ET

ZIT 113

T100

ZTI 245

1491

106

78

18.02.13

774245031 CZ

Douda Radek, Haškovcova Lhota

23.11.11

339441931 CZ

1645

141

81 000

OPB Cunkov

DON CAMILLO

ZIT 122

T100

273 162

1716

98

78

18.02.13

987135525 DE

Allmannsberger Robert, Fürstenzell

17.12.11

938261555 DE

1671

141

86 000

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

OPB Cunkov

UHLÍK ZE SV. KATEŘINY

ZLM 071

Y100

ZLI 804

1625

106

79

19.02.13

544127042 CZ

Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

17.11.11

123205942 CZ

1384

138

126 000

u chovatele

USTIN Z TODNĚ P

ZLM 086

Y100

ZLI 650

25.02.13

757324031 CZ

Farka Martin, Todně

15.12.11

260191931 CZ

1468

142

OPB Měcholupy

ULTRA Z HÁJE

ZLM 082

Y100

ZLI 498

1433

110

78

20.02.13

729607031 CZ

Černěveský Háj s.r.o.

8.11.11

3150004994 FR

1508

143

82 000

u chovatele

UNDIT Z TODNĚ

ZLM 087

Y100

ZLI 560

25.02.13

757327031 CZ

Farka Martin, Todně

27.12.11

985808432 DE

1312

135

76 000

u chovatele

ULI Z TODNĚ V

ZLM 085

Y100

ZLI 650

25.02.13

757323031 CZ

Farka Martin, Todně

15.12.11

986393508 DE

1421

140

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

OPB Měcholupy

UNAGI AGROCHYT V

ZSI 960

S100

ZSI 715

1816

122

84

20.02.13

743270061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

7.12.11

315615961 CZ

1734

142

100 000

u chovatele

ULTRA AGROCHYT P

PMS 439

S100

ZSI 495

21.02.13

743269061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

30.11.11

193697961 CZ

1539

146

OPB Cunkov

UNPOKO AGROCHYT PP

ZSI 957

S100

ZSI 287

1966

113

79

19.02.13

743268061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

26.11.11

199548931 CZ

1717

146

136 000

OPB Osík

UJKO AGROCHYT P

ZSI 961

S100

ZSI 495

1916

121

79

21.02.13

743266061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

11.11.11

380913961 CZ

1667

146

90 000

u chovatele

UTARA LEŽNICKÝ V

ZSI 962

S100

ZSI 495

26.02.13

545711041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

20.12.11

109618941 CZ

1704

142

5

TOP CH Pořadí

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena 79 x

TOP LI Pořadí

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena

79 x

76

75 x

TOP MS Pořadí

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena

81 x

77 x

47

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

UNAGI AGROCHYT V – ZSI 960 – Agrochyt s.r.o. Mohelno, 84 b., OPB Měcholupy, 19. 2. 2013

ULTRA AGROCHYT P – PMS 439 – Agrochyt s.r.o. Mohelno, 81 b., u chovatele, 21. 2. 2013

UHLÍK ZE SV. KATEŘINY – ZLM 071 – Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny, 79 b., OPB Cunkov, 19. 2. 2013

UNPOKO AGROCHYT PP – ZSI 957 – Agrochyt s.r.o. Mohelno, 79 b., OPB Cunkov, 19. 2. 2013

UTOPIE AGROCHYT –ZPT 143 – Agrochyt s.r.o. Mohelno, 79 b., u chovatele, 21. 2. 2013

USTIN Z TODNĚ P – ZLM 086 – Farka Martin, Todně, 79 b., u chovatele, 25. 2. 2013

ULTRA Z HÁJE – ZLM 082 – Černěveský Háj s.r.o., 78 b., OPB Měcholupy, 20. 2. 2013

UZUR LIPONOVA – ZIT 109 – Liponova a.s., Lipoltice, 78 b., OPB Cunkov, 18. 2. 2013

48

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

UNIDO ZE ŠKAREZU ET – ZBA 840 – Fidler Božetěch, Škarez, 73 b., OPB Cunkov, 18. 2. 2013

UWE ZE ZVÍKOVA P – ZLM 081 – Tájek Jaroslav, Zvíkov, 73 b., OPB Cunkov, 19. 2. 2013

UNICEF Z PODLESÍ – HRF 424 – ZD Podlesí Ročov, 73 b., OPB Cunkov, 18. 2. 2013

MEWIL UNIKÁT 55Z – ZAA 940 – M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov, 77 b., OPB Měcholupy, 20. 2. 2013

UTARA LEŽNICKÝ V – ZSI 962 – Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice, 77 b., u chovatele, 26. 2. 2013

URAN Z MOKRÝŠOVA V – ZIT 149 – Slavík Leoš, Mokrýšov, 78 b., OPB Osík, 21. 2. 2013

URANIN MĚCHOLUPSKÝ – ZPT 133 – Měcholupská zemědělská a.s., 78 b., u chovatele, 20. 2. 2013

UNION ZE LHOTY ET – ZIT 118 – Douda Radek, Haškovcova Lhota, 77 b., OPB Cunkov, 18. 20. 2013

49

Zmûna selekãních kriterií pro v˘bûr b˘kÛ Návrh na zmûnu selekãních kritérií pro v˘bûr domácích b˘kÛ do plemenitby a ãásteãnou úpravu podmínek pro odchov b˘kÛ u chovatelÛ na svém jednání schválilo roz‰ífiené Grémium rad pfiedsedÛ plemenn˘ch knih. To se konalo za úãasti tfií desítek ãlenÛ rad plemenn˘ch knih v‰ech masn˘ch plemen skotu v polovinû ledna v Pojedech. Návrh a konkrétní doporuãení vypracovala komise pro ‰lechtûní, která detailnû analyzovala v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ za posledních nûkolik let. Tyto materiály byly spolu s patfiiãn˘m komentáfiem a vysvûtlením pfiedstaveny pfiítomn˘m chovatelÛm a posléze podrobeny diskuzi. âlenové v˘boru pak s tûmito informacemi a s návrhem zmûn byli seznámeni v pfiedstihu v polovinû prosince. Zásadní zmûnou je rozhodnutí o zru‰ení pfiírÛstku v testu jako hlavního selekãního kritéria pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby. Novû bude hlavním selekãním kritériem pouze lineární hodnocení zevnûj‰ku. Souãasnû dojde k zavedení nové plemenné hodnoty pro pfiírÛstek od narození, pfiiãemÏ v katalogu budou uvedeny skuteãné dosaÏené hodnoty. Úpravu dozná také grafické vyjádfiení katalogového listu b˘ka pfii v˘bûrech ve smyslu lep‰í pfiehlednosti údajÛ o dosaÏen˘ch v˘sledcích, zejména pak v interpretaci plemenn˘ch hodnot formou grafu. V‰echny tyto zmûny bylo v‰emi zúãastnûn˘mi jednohlasnû schváleny a platí s úãinností od 1. turnusu 2013 (1. 2. 2013). U odchovu b˘kÛ u chovatelÛ bylo pak jednomyslnû schválena s úãinností od 1. 10. 2013 úprava podmínek pro odchov u chovatele tak, Ïe za odchov u chovatele bude povaÏován pouze odchov na chovu chovatele – tzn. tam, kde se b˘k narodil a ne u nového majitele. Hlavním dÛvodem tohoto omezení je fakt, Ïe pokud chceme pfii odchovu u chovatele statisticky správnû vyhodnotit pfiírÛstek od narození (a nezatíÏit ho chybou), je to moÏné pouze v pfiípadû, Ïe je b˘k od narození na jednom chovu a nedojde k jeho pfiesunu k jinému chovateli, jako tomu v nûkter˘ch pfiípadech bylo.

50

Schválená selekãní kriteria pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby od roku 2013 Na základû doporuãení komise pro ‰lechtûní, která se konala dne 5. 12. 2012 bylo na roz‰ífieném jednání zástupcÛ rad plemenn˘ch knih v‰ech masn˘ch plemen konaném dne 10. 1. 2013 v Pojedech odsouhlaseno následující: U v‰ech b˘kÛ na OPB a u odchovu u chovatele pracovat s plemenn˘mi hodnotami pro jednotlivé ukazatele a) na OPB: – pro pfiírÛstek v testu – pro pfiírÛstek od narození (v katalogu budou uvedeny skuteãné dosaÏené hodnoty) – plemenné hodnoty pro prÛbûh porodu a rÛst v pfiímém a maternálním efektu – plemenné hodnoty pro lineární hodnocení exteriéru b) u chovatelÛ: – pro pfiírÛstek od narození (v katalogu budou uvedeny skuteãné dosaÏené hodnoty) – plemenné hodnoty pro prÛbûh porodu a rÛst v pfiímém a maternálním efektu – plemenné hodnoty pro lineární hodnocení exteriéru Z dÛvodu objektivnosti s úãinností od 1. 10. 2013 se upravují podmínky pro odchov u chovatele tak, Ïe za odchov u chovatele bude povaÏován pouze odchov na chovu chovatele (tzn. tam, kde se zvífie narodilo) a NE u nového majitele. Jednotlivé plemenné hodnoty jsou rozdûleny do pásem na základû v˘poãtu kvantilu normálního rozloÏení, které udávají jak si konkrétní jedinec stojí v porovnání s prÛmûrem populace plemenn˘ch b˘ãkÛ za dané období ve stupnici v rozpûtí 1–10 bodÛ, pfiiãemÏ platí, Ïe: – 10 bodÛ = jedinec patfiící do nejlep‰ích 10 % populace v daném ukazateli – 1 bod = jedinec patfiící do 100 % populace v daném ukazateli

– – – –

Období hodnocení bude vÏdy posledních 5 let odchovu tzn. v roce 2013: I. turnus (únor): roãník 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 II. turnus (duben): roãník 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 + I. t. 2013 + II. t. 2013 III. turnus (ãerven): roãník 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 + I. t. 2013 + II. t. 2013 + III. t. 2013 IV. turnus (fiíjen): roãník 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 + v‰echny turnusy 2013

U kaÏdého b˘ka budou jeho plemenné hodnoty vyjádfieny jednak v tabulce (stejnû jako doposud) a také pro lep‰í pfiehlednost graficky v grafu.

Hlavní selekãní kriteria pro v˘bûr do plemenitby Hlavním selekãním kritériem bude pouze lineární hodnocení pfii základním v˘bûru. DÛvody vyfiazení pfied základním v˘bûrem: – hodnocení tûlesného rámce (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – hodnocení bodÛ za hmotnost v 365 dnech (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – nepfiedvedení b˘ka k základnímu v˘bûru na ohlávce nebo na vodící tyãi – na základû rozhodnutí majitele b˘ka o jeho vyfiazení DÛvody vyfiazení pfii základním v˘bûrem: – hodnocení délky tûla (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – hodnocení ukazatelÛ kapacity tûla (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – hodnocení ukazatelÛ osvalení (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – hodnocení uÏitkové typu (1, 2, 3 body dle parametrÛ daného plemene) – závaÏné vady exteriéru pfii základním v˘bûru – neodpovídající funkãnost konãetin pfii základním v˘bûru – zdravotní dÛvody (displazie varlat, apod.)

51

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 II. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2011 – 31. 3. 2012 u OCH a 1. 1. 2012 – 31. 3. 2012 na OPB Den Pátek

Datum 19. 4. 2013

Sobota

20. 4. 2013

Neděle

21. 4. 2013

Ponděli

22. 4. 2013

Úterý

23. 4. 2013

Středa

24. 4. 2013

Čtrvtek

25. 4. 2013

Pátek Sobota

26. 4. 2013 27. 4. 2013

Neděle

28. 4. 2013

Ponděli

29. 4. 2013

Úterý

30. 4. 2013

Středa

1. 5. 2013

Čtrvtek

2. 5. 2013

Pátek

3. 5. 2013

Sobota

4. 5. 2013

Neděle

5. 5. 2013

52

Začátek* 9,00 16,00 18,00 9,00 11,00 8,00 10,00 11,00 13,00 15,00 9,00 17,00 18,00 9,00 16,00 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 9,00 9,00 11,00 12,00 15,00 16,00 17,00 9,00 11,00 12,00 9,00 16,00 17,00 9,00 17,00 9,00 11,00 13,00 16,00 9,00 16,00 17,00 17,30 9,00 16,00 17,00 10,00 12,00 13,00 15,00 10,00 14,00 17,00

OPB, chovatel OPB Kundratice OPB H. Jadruž Nováková Hana, Sirá Fišar Filip, Lhotka Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Agrochyt s.r.o., Mohelno Poláková Zdenka, Dolní Libochová Hatláková Jitka, Meziboří Statek Mitrov, a.s. ZD Pozovice OPB Benešov Minaříková Hana, Hluk Dolňácko a.s., Hluk OPB Benešov VFU Brno ŠZP, Nový Jičín OPB Benešov ZEPO Loukov ZD Francova Lhota OPB Grygov Družstvo Velký Újezd OPB Osík Antoš Jiří, Kopidlno Zuzánek J., ing., Bernartice Chmelík L., Vlčkovice Novotný Milan, Mezihoří Hrubý Vítězslav, Lozice Novotný Martin, Doly ZD Chýšť Loudy Seletice s.r.o. Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn OPB Janovice Agro Hůzová VÚCHS Rapotín s.r.o. OPB Cunkov Statek Kašperské Hory s.r.o. Kraml Eduard, Stachy Vondrušková Věra,Protivec Krejcar David, Těšínov Maletická farma s.r.o. OPB Cunkov Heráň Jan, Radíč Bursík Frant., Křenovičky Bouda Petr ing., Voděrádky OPB Cunkov Farma Kozák, s.r.o. Zobal Vlastimil, Bor u Březnice VETLABFARM s.r.o., D. Dobrouč Paďour Leopold, Lukavice Šeda J., Helvíkovice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Tegro s.r.o., Těšenov Šašek Vl., Rantířov Dvořák Josef, ing., Telecí

ks 48 21 2 2 7 2 1 11 4 9 43 1 2 46 6 34 3 1 46 3 54 1 5 4 3 4 7 2 3 20 28 8 2 52 5 3 2 2 3 46 1 1 6 52 2 1 5 1 6 5 11 14 7

Plemena CH, LI, AA, MS CH, MS CH LI LI MS MS CH AA CH CH BA BA MS LI LI, PI, HE, AA MS PI CH, BA, AA, MS, LI CH CH CH CH, MS CH PP AA LI BM PI LI, UU, PP, VV MS, CH, HE, AA CH CH AA, HE, PI MS SA SA SA CH, LI LI, BA, SA CH CH CH MS, CH, GS, BM CH CH AA BA LI LI AA AA AA

Dražba hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x hodinu po skončení x x x x x x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x

ZV ZV

ZV

ZV ZV

ZV ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

Den Ponděli Úterý

Datum 6. 5. 2013 7. 5. 2013

Středa

8. 5. 2013

Čtrvtek

9. 5. 2013

Pátek

10. 5. 2013

Sobota Neděle Pondělí

11. 5. 2013 12. 5. 2013 13. 5. 2012

Úterý

14. 5. 2012

Středa

15. 5. 2012

Čtvrtek

16. 5. 2012

Pátek

17. 5. 2012

Začátek* 9,00 9,00 14,00 16,00 10,00 13,00 16,00 8,00 9,00 13,00 9,00 11,00 13,00 19,00 x x 9,00 11,00 13,00 15,00 10,00 15,00 10,00 14,00 12,00 16,00 10,00 12,00 14,00

OPB, chovatel OPB Osík OPB Měcholupy Měcholupská zem. a.s. Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Vacík Václav, Roupov Žaloudek Roman, Ptenín Černý Josef Ing., Raková Chlupáčková Hana, Ležnice Vaňousek Vladimír, farma Javorná Skalický J., Libnov Tůmová Anna ing., M. Lázně Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u ML. Ekočas spol.s r.o., Částkov Natural – ISB Hradištko x x Habr František ml., SZ, Báňovice Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí Tájek Jaroslav, Zvíkov Farka Martin, Todně ZD Brloh ZOD Strašice Zemědělská společnost Blšany Nečtinská zemědělská a.s. Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn Hodboď Gustav, Libštát Šimáček Luděk, Radčice Pavelka Roman, Javorník

ks 59 46 6 22 15 1 1 1 4 20 2 3 14 1 x x 7 7 2 6 22 5 11 24 7 26 2 2 2

Plemena LI, AA, BA, MS, UU, PI, PP MS, AA, CH, BA CH, MS AA GA, SS SS CH MS SA AA AA CH CH BB x x MS AA CH LI, AA AA, MS LI, WA MS SA BA GS GS GS PI

Dražba hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační, změna termínů vyhrazena

III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012 na OPB Den Ponděli Úterý Středa Čtrvtek Pátek

Datum 17. 6. 2013 18. 6. 2013 19. 6. 2013 20. 6. 2013 21. 6. 2012

Začátek 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00

OPB OPB OPB OPB OPB

OPB, chovatel Osík Benešov Cunkov Kundratice Janovice

ks 44 54 49 14 5

Plemena CH, BA, MS, AA, HE, LI CH, MS, AA, LI, BA, PI MS, BA, AA, LI, HE, GS, BM MS, CH, LI, AA MS, AA, CH

hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení

ZV ZV ZV ZV ZV

Termíny výběrů u chovatelů budou zveřejněny později.

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB). Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.

AA – Aberdeen Angus BA – Blonde d’Aquitaine BB – Bazadaise BM – Belgické modrobílé GA – Galloway GS – Gasconne HE – Hereford CH – Charolais LI – Limousine

MM – Rouge des Prés MS – Masn˘ simentál PI – Piemontese PP – Parthenaise SA – Salers SS – Shorthorn UU – Aubrac VV – Vosgienne WA – Wagyu

53

Lasagne alla bolognese Michelova rodina pochází z Corleta Monforte, provincie Salerno, Region Campanie. Zvyklý pěkně po italsku, podle své maminky, připravuje Michele těsto podomácku. Složitý proces si ale odpustíme a použijeme těstoviny již hotové, tedy koupíme si suché lasagne. Pro většinu českých „kuchtilů“ tak bude vaření zdánlivě složitého jídla velmi snadné!

Na osm porcí budeme potřebovat: • • • • • • • • • • •

1 mrkev 1 řapík řapíkatého celeru 1 malá cibule olivový olej 1 kg hovězího zadního (můžeme část nahradit libovým vepřovým) 200 ml červeného vína směs bylinek – oregano, bazalka, plocholistá petržel, rozmarýn mletý pepř a sůl 800 g drcených rajčat asi 250 g suchých lasagní 200 g parmigiano reggiano (parmezán)

Zeleninu nakrájenou na malé kostičky (mrkev s celerem můžeme i nahrubo nastrouhat) osmahneme na oleji, přidáme mleté maso a dobře promícháme a orestujeme, podlijeme červeným vínem, necháme vyvařit. Směs okořeníme sekanými bylinkami, pepřem a solí, zalijeme drcenými rajčaty a necháme na mírném ohni dusit asi hodinu. Připravená směs musí mít dostatek šťávy, aby ji mohly lasagne při pečení absorbovat. Na dno zapékacího pekáče dáme část masové směsi, pak vrstvu suchých lasagní, maso, vrstvu nastrouhaného parmezánu, lasagne, maso, parmezán a ještě jednou opakujeme, zakončíme bohatou vrstvou parmezánu. Přikryjeme olejem potřeným alobalem. Pečeme asi 25 minut při 180 °C. Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ