âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. • âERVEN 2009 • âÍSLO 2
Z OBSAHU: • Austrálie – zemû masnému skotu zaslíbená • VzhÛru za piemonty do podhÛfií Alp • Beef Expo 2009 • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – V. díl • Patnáct let chovu gasconne v âR • V˘sledky I. turnusu v˘bûrÛ ve v˘sledcích
Vážené chovatelky a chovatelé, za pár dní se nám rok přehoupne do své druhé poloviny, ale ještě před tím, že se tak stane, nás čeká několik velmi významných událostí. V době, kdy se Vám do rukou dostal tento časopis, zbývá již jen několik málo dní do otevření bran brněnského výstaviště, kde se letos uskuteční první ročník Národní výstavy hospodářských zvířat. Jak již dobře víte, náš svaz tuto akci od prvopočátku podporuje a jsme velmi rádi, že i chovatelé ji přijali za svou, což vyjádřili počtem zvířat, která by měla být v Brně prezentována. I přesto, že klademe větší důraz na kvalitu zvířat, než jejich kvantitu, můžeme s potěšením konstatovat, že počet přihlášených zvířat podle posledních informací předčil naše představy a sliby, které jsme prezentovali při jednáních výstavního výboru nebyly plané. Jsme tomu rádi o to více, že letošní rok je skutečně atypický z hlediska umístění výstavy, termínu, ale také snahou uspořádat výstavu, kde i masný skot bude důstojně předváděn na ohlávce. Děkujeme proto ještě jednou všem chovatelům našeho svazu a jako poděkování Vám do tohoto zpravodaje přikládáme pozvánku na výstavu, kterou po předložení na podkladně můžete „proměnit“ na volnou vstupenku do areálu brněnského výstaviště. První turnus skončil, ať žije druhý – by se s nadsázkou dalo parafrázovat známe rčení. Býků je mnoho a se vzrůstajícím zájmem o odchov býků u chovatelů, tak roste i počet dní, po které se výběry a aukce konají. Období mezi výběry se tak postupně zkracuje, a tak letos bude druhý turnus zahájen ani ne po měsíci od skončení předchozího kola výběrů. Důležitou zprávou je to zejména pro ty chovatele, kteří potřebují plemeníka do své chovu a ještě neměli čas jej nakoupit či nenašli toho vhodného. A na závěr jsem si nechal zprávu, která se z imaginárního světa dostala do toho reálného. Poté, co jsme si prošli bolestivou cestu, když se rodila na svět svazová kuchařka o hovězím mase nejprve ve formě časopisu a poté knihy, jsme tuto cestu absolvovali podruhé, tentokráte s knihou o masném skotu. Porodní komplikace však tentokráte nebyly tak velké jako ty předporodní. Vysoké nároky na odbornost připravované knihy a naše preciznost způsobila, že čas potřebný na přípravu knihy se nám protáhl více, než bychom si sami přáli. Věřte však, že zpoždění ve vydání knihy nebylo způsobeno naší leností či nečinností, ale okolnostmi, které takovýto typ publikace vyžaduje. Věříme však, že toto zpoždění bude kompenzováno vysokou kvalitou publikace a že se kniha stane důležitou pomůckou a studnicí informací pro všechny chovatele a zájemce o masný skot. Detaily o knize a o způsobu její objednávky najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Vážení chovatelé, těším se s Vámi všemi na viděnou na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně. Den masného skotu je naplánován hned na první den, tj. čtvrtek 25. června. Nenechte si ujít tento chovatelský svátek a navštivte náš stánek a expozici zvířat v pavilonu F. V rámci naší propagace chystáme také, dnes již tradiční, grilování steaků z kvalitního hovězího masa. Na své si tedy přijdou nejenom oči, ale i Vaše chuťové buňky! Brzy na viděnou se za kolektiv pracovníků svazu těší Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2009 – roãník XVI.
O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2009.............................................................................. Austrálie – zemû masnému skotu zaslíbená ............................................... VzhÛru za piemonty do podhÛfií Savojsk˘ch Alp ....................................... Beef Expo 2009 a systém chovu masného skotu ve Velké Británii ............. Svûtov˘ kongres charolais 2010 ................................................................. Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... Ing. Jan Tup˘, Farma Prak: Jde mi o princip .............................................. Skot, kter˘ se u nás nepase ........................................................................ Masn˘ shorthorn – plemeno, které dobylo svût.......................................... Patnáct let chovu gasconne v âR ............................................................... Bakteriální choroby skotu (III. ãást) ............................................................ V˘sledky I. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích.... Galerie néjlépe hodnocen˘ch b˘kÛ ........................................................... Recept – Svíãkové medailonky na divoko ..................................................
4 5 6 12 16 23 24 24 28 28 32 35 41 45 46
Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail:
[email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Karel ·eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem email:
[email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email:
[email protected],
[email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email:
[email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email:
[email protected], tel.: 724 073 641
Titulní strana – hlavní fotka: Gasconnský plemenný býk na chovu společnosti Rašelina, a.s. (foto: Vít Čepelák) Titulní strana – malá fotka: (foto: Kamil Malát) Vnitřní obálka – (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email:
[email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email:
[email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email:
[email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email:
[email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email:
[email protected], tel.: 724 073 640
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû Nová kniha o masném skotu je na svûtû Publikace o masném skotu je po nûkolikamûsíãních peãliv˘ch pfiípravách v prodeji. Kniha s názvem „Masn˘ skot od A do Z“ je v pofiadí tfietí komplexní publikací vûnovanou masnému skotu. Na více neÏ 400 stranách naleznete kapitoly vûnované problematice reprodukce, krmení a v˘Ïivy, technologie a techniky ustájení a chovu, chorob, masné uÏitkovosti vãetnû hodnocení SEUROP systémem, ‰lechtûní ve stádech masného skotu, bezrohosti ãi dvojího osvalení u masn˘ch plemen, ekonomiky chovu, ekologického zemûdûlství atd. Vedení autorského kolektivu se tentokráte ujala Ing. Radka Zahrádková, Ph.D. z V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi. Na psaní knihy se kromû ní podíleli pracovníci ze ‰kolství a v˘zkumu, zástupci svazu, tak i odborníci z rÛzn˘ch specializovan˘ch firem. Vûfiíme, Ïe ‰irok˘ autorsk˘ kolektiv lidí, jak z odborn˘ch institucí, tak i „ryzích praktikÛ“, je zárukou vysoké kvality a odbornosti této knihy. Tato kniha je urãena nejenom chovatelÛm, ale také studentÛm odborn˘ch zemûdûlsk˘ch ‰kol, pracovníkÛm v zemûdûlství a v neposlední fiadû v‰em zájemcÛm o masn˘ skot. Kniha si klade za cíl navázat na obû pfiedcházející publikace a roz‰ífiit je o nové vûdecké, ale i praktické poznatky, které se od doby vydání pfiede‰l˘ch knih podafiilo v tomto oboru nashromáÏdit. Dûkujeme autorÛm, ktefií se podíleli na psaní této knihy, ale rovnûÏ za finanãní podporu v‰em firmám, které se rozhodly umístit svÛj inzerát do knihy a v˘raznû tak pfiispûly k financování nákladÛ spojen˘ch s vydáním knihy. V‰echny získané prostfiedky byly pouÏity k tomu, abychom knihu maximálnû zlevnili a mohli ji tak nabízet za více neÏ pfiíznivou zavádûcí cenu 199 Kã. Kniha byla vydána v dostateãném nákladu, pfiesto v‰ak neváhejte a objednejte si ji je‰tû dnes! Uãinit tak mÛÏete prostfiednictvím on-line objednávky na na‰ich webov˘ch stránkách ãi emailem zaslan˘m se v‰emi potfiebn˘mi údaji (zejména zasílací a fakturaãní adresou) na adresu
[email protected]. Premiérovû budeme knihu také nabízet v ãervnu na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. (km)
Platby LFA se od pfií‰tího roku zmûní Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu JiÏ nûkolikráte jsme vás a plemenné knihy od 3. 3. 2009 informovali o tom, Ïe na pÛdû Evropské komise se pfiipravují zmûny v definiAGROFARMA 2007 Dubnice s.r.o., Úvalno cích LFA oblastí (kromû horRoman Macek, Raková, Vizovice sk˘ch). Tyto zmûny by v‰ak LOUDY s.r.o., LouãeÀ mûly zaãít platit nejdfiíve ZEMùDùLSKÉ DRUÎSTVO CHY·KY, Chy‰ky v roce 2014 – do té doby Jan Zatloukal, Velké Dvorce, Pfiimda zÛstává v platnosti souãasn˘ systém. Co je ale aktuální mnohem více je to, Ïe jiÏ IKL FRAMING, s.r.o., Nepfiejov, Nadûjkov od pfií‰tího roku dojde pro platbu LFA k nav˘‰ení minimálního zatíÏení TTP ze souãasn˘ch 0,2 VDJ/ha TTP na 0,3 VDJ/ha TTP. DÛvodem pro tuto zmûnu je snaha Ministerstva zemûdûlství o zmírnûní poklesÛ stavu skotu, která vypl˘vá z dlouhodobû neutû‰eného stavu v sektoru chovu skotu. I kdyÏ se nakonec podafiilo vyjednat mnohem niωí zv˘‰ení neÏ bylo pÛvodnû plánováno (uvaÏovalo se i o hodnotách 0,5 aÏ 0,6 VJD/ha), mÛÏe se pro nûkteré chovatele jednat o v˘raznou zmûnu se kterou je nutno poãítat a v dostateãném pfiedstihu se jí pfiizpÛsobit. Je rovnûÏ moÏné, Ïe dojde také ke zmûnû v termínu pro zji‰Èování prÛmûrného zatíÏení TTP. Evropská komise totiÏ vyjádfiila nesouhlas s jedin˘m datem, ke kterému je v âeské republice intenzita poãítána. Toto je v‰ak zatím ve stádiu diskusí a není zatím nic definitivního. (km)
4
Aktivity âSCHMS 2009 Bfiezen 3. 3. 5. 3. 6. 3. 11. 3. 17. 3. 19. 3. 24. 3. 26. 3. 30. 3. 30. 3.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedseda svazu, fieditel a ing. Vrablík se zúãastnili snûmu Agrární komory v Olomouci pracovní jednání k národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat (Malát, Kopeck˘, Kriegler) pfiedná‰ka pro studenty âZU o chovu masného skotu (Malát) v Ústí nad Orlicí se konal klub chovatelÛ plemene limousine na OPB Cunkov se konalo spoleãné zasedání klubu chovatelÛ masn˘ simentál a hereford v˘roãní ãlenská schÛze Svazu ãeského strakatého skotu (Vûtrn˘ Jeníkov) – Malát v˘stavní v˘bor k národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat (Malát, Kopeck˘, Kriegler) v Hradi‰tku pod Medníkem se konalo mimofiádné jednání revizní komise âSCHMS pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
Dal‰í bfieznové aktivity:
• âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Tisk a rozeslání prvního ãísla zpravodaje pro rok 2009 • Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy plemenn˘ch knih âSCHMS za rok 2008 (Kopeck˘, Malát) • âinnosti spojené s pfiípravou Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (25.–28. 6. 2009) • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009
Duben 3. 4. 7. 4. 8. 4. 9. 4. 15. 4. 16. 4. 20. 4. 23. 4.
v Kamenici nad Lipou probûhla v˘roãní schÛze Asociace chovatelÛ plemene aberdeen angus schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu hol‰t˘nského skotu (Vûtrn˘ Jeníkov) – Malát fieditel svazu jednal s kandidátem do Evropského parlamentu ing. Ja‰em semináfi k 15ti letému v˘roãí chovu plemene Gasconne v âR (VÚÎV Uhfiínûves), jednání pracovní skupiny PRV na MZe (Malát) fieditel svazu jednal s prezidentem AK ing. Velebou o problémech v chovu masného skotu a o pfiipravované akci na kontrolu pÛvodu a znaãení hovûzího masa v obchodních fietûzcích zaãátek prvního turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb fieditel a místopfiedseda svazu ing. ·trudl se zúãastnili V˘roãní ãlenské schÛze Zväzu chovateºov mäsového dobytka na Slovensku
Dal‰í dubnové aktivity:
• Kontrola âPI nad dodrÏováním povinností âSCHMS ve vztahu k odchovu plemenn˘ch b˘kÛ • âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Vydání a rozeslání V˘roãní zprávy plemenn˘ch knih âSCHMS za rok 2008 • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • âinnosti spojené s pfiípravou Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (25.–28. 6. 2009) • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2009
Kvûten 1.–14. 5. 4. 5. 10.–12. 5. 15. 5. 18. 5. 19.–21. 5. 20. 5. 21. 5. 26. 5. 28. 5.
technické zasedání organizace Charolais International v Austrálii (Malát) pracovní schÛze inspektorÛ (Osík) klub chovatelÛ piemontese organizoval náv‰tûvu genetického centra Anaborapi a chovÛ plemene piemontese v Itálii ukonãení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca v Bruselu (Vrablík) náv‰tûva v˘stavy Beef Expo 2009 v Malvern, Worcestershire a exkurze po britsk˘ch chovech masného skotu (Kriegler, Melger, ¤ehofiová) v Bernarticích se konalo jednání skupiny pro maso a mléko pfii AK (Malát), v˘stavní v˘bor k národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat (Kopeck˘) OPB Cunkov nav‰tívila za úãasti svazu zahraniãní delegace zástupcÛ zemûdûlského ‰kolství EU (Malát) probûhl Klub chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen – Buãick˘ Ml˘n fieditel svazu se zúãastnil v˘stavy ãeského strakatého skotu v Rade‰ínské Svratce
Dal‰í kvûtnové aktivity:
• Dokonãení nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ • Pfiíprava certifikátÛ pro ãleny plemenn˘ch knih • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • âinnosti spojené s pfiípravou Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (25.–28. 6. 2009)
5
Austrálie – zemû masnému skotu zaslíbená Kamil Malát, âSCHMS Úvod Îádné zemûdûlské dotace, velká stáda skotu, minimální byrokracie, chov u nás neznám˘ch plemen, velká chovatelská hrdost. Zhruba takto by se ve struãnosti dal charakterizovat chov masného skotu v Austrálii, konkrétnû v ãásti Queensland. V tomto ãlánku se chci s vámi podûlit o poznatky, které jsem získal bûhem svého krátkého pobytu o této zemi, chovu masného skotu a také o plemeni charolais, kvÛli kterému jsem se primárnû na druh˘ konec svûta vydal. Austrálie je sice nejmen‰ím ze v‰ech osídlen˘ch svûtadílÛ, av‰ak souãasnû je ‰est˘m nejvût‰ím státem zemûkoule s rozlohou pevniny 7 686 850 km2. Krajina nesk˘tá pfiíli‰ mnoho obmûn, neboÈ témûfi dvû tfietiny tvofií rozsáhlá pou‰tní oblast, tzv. Západoaustralská plo‰ina. Orná pÛda tak zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy zemû. A tak právû masn˘ skot spolu s chovem ovcí patfií ke stûÏejním pilífiÛm australského zemûdûlství. V oblasti rostlinné v˘roby jsou nejroz‰ífienûj‰ími plodinami p‰enice, jeãmen, oves, r˘Ïe, cukrová tfitina, bavlna, lu‰tûniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, sluneãnice, fiepka, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. RovnûÏ australská fauna a flóra je díky dlouhému geografickému odlouãení zcela unikátní: 85 % rostlin, 84 % savcÛ,
6
❒ Plemeno brahman je nejpopulárnějším australským plemenem (foto: internet)
více neÏ 45 % ptákÛ a 89 % procent pfiíbfieÏních ryb je endemick˘ch (tj. vyskytujících se pouze na urãitém území). Jméno Austrálie je odvozeno z latinského slova Australis znamenajícího na jihu. Povûst o „neznámé jiÏní zemi“ (terra australis incognita) je datováno aÏ do fiímsk˘ch ãasÛ. V dne‰ní dobû je 95 % obyvatel Austrálie britského nebo irského pÛvodu (potomci importovan˘ch trestancÛ a pfiistûhovalcÛ z nové vlny, ktefií zde hledali zlato) a pouze asi 380 000 obyvatel je pÛvodních. Ti do Austrálie pfii‰li zhruba pfied 42 000 lety, pravdûpodobnû z jihov˘chodní Asie.
Trocha historie Historické prameny hovofií o tom, Ïe první skot byl do Austrálie dovezen evropsk˘mi osadníky poprvé v roce 1788. Tehdy se jednalo pouze o 6 kusÛ. V prÛbûhu následujících let, bezprostfiednû po prvním osídlení, byl rÛst poãtu dobytka pomal˘, a tak v roce 1800 ãítal celkov˘ poãet dovezeného skotu pouh˘ch 1044 kusÛ. Av‰ak bûhem následujících padesáti let se situace zmûnila a nárÛst poãetních stavÛ byl velmi rychl˘. V roce 1850 se uÏ uvádí, Ïe stavy dosáhly celkové úrovnû 1 894 834 kusÛ a pfied rokem 1900 se vy‰plhaly aÏ na 8,6 milionÛ kusÛ. Nicménû dopad
❒ Brahman se chová i v červené formě (foto: internet)
dvou svûtov˘ch válek a vliv hospodáfiské krize zapfiíãinil, Ïe aÏ do roku 1950 zÛstaly poãty skotu relativnû stabilní a pohybovaly se na úrovni zhruba 9,7 milionÛ kusÛ. Navzdory tomu, Ïe ve 30. letech 20. století bylo do Austrálie poprvé dovezeno plemeno Brahman (dnes nejdÛleÏitûj‰í australské plemeno), aÏ do 50. letech dominoval chov plemen odvozujících pÛvod od tura domácího (Bos taurus) jako jsou hereford, aberdeen angus a shorthorn importovan˘ch z britsk˘ch ostrovÛ. AÏ koncem 50. let minulého století se zaãala stále více prosazovat plemena afrického a indického typu (Bos indicus), jeÏ se pro severní ãást kontinentu ukázaly jako vhodnûj‰í. Tyto typ dobytka hrál v˘znamnou roli v rozvoji chovu masného skotu v severní ãásti Austrálie a umoÏnil nárÛst obchodu s Ïiv˘m skotem s jihov˘chodní Asií. Teprve na sklonku 60. let se v Austrálii zaãala poprvé objevovat evropská plemena vût‰ího rámce jako je charolais, limousine a simmental. Zpoãátku byla tato plemena urãena zejména ke kfiíÏení s britskou populací, aby bylo dosaÏeno lep‰ích jateãních kvalit poráÏen˘ch zvífiat. Díky této nové kombinaci plemen vzniklé kfiíÏením, se poãty zvífiat v 60. a 70. letech prudce zvy‰ovaly, aÏ v roce 1976 dosáhly vrcholu, kdyÏ se vy‰plhaly aÏ na 29,8 milionÛ kusÛ. Po kaÏdém nárÛstu zpravidla pfiichází pád, a tak celkovû velmi vysoká úroveÀ svûtové produkce hovûzího masa zpÛsobila, Ïe se svûtové ceny hovûzího masa bûhem let 1974–75 zhroutily. Sucho a pokraãující nízké v˘kupní ceny na poãátku 80. letech vedly k pokraãujícímu poklesu poãtu chovan˘ch kusÛ aÏ na 19,4 milionÛ v bfieznu 1984. Pro pfií‰tích pût let, zÛstala velikost stád pomûrnû stabilní. Mezi lety 1989 a 2002 se poãty hovûzího dobytka postupnû opût navy‰ovaly aÏ na 24,7 milionÛ (vrchol v ãervnu 2002), ale poslední roky sucha opût v posledních dvou letech sníÏily stáda masného skotu o témûfi 1,4 milionÛ kusÛ.
Austrálie není Evropská unie, a tak se pfiesn˘ poãet chovaného skotu nedá urãit pfiesnû na kusy. Není proto bez zajímavosti, Ïe zatímco údaj o poãtu skotu z roku 1850 je uveden s pfiesností na jeden kus, v dne‰ní dobû je poãet skuteãnû chovan˘ch zvífiat odhadován s pfiesností na tisíce. Údaj z ãervna roku 2006 tak hovofií o tom, Ïe se v zemi chovalo asi 28,8 miliónu kusÛ, z nichÏ 26 mil. kusÛ bylo masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ a 2,8 mil. kusÛ bylo kusÛ urãen˘ch k produkci mléka. Ovcí se pak chovalo celkem témûfi 93 mil. kusÛ a prasat asi 2,7 mil. kusÛ. Dnes se v Austrálii chová více neÏ 50 masn˘ch plemen skotu mezi kter˘mi dominují plemena Brahman, Santa Gertrudis, Droughtmaster a dále kfiíÏenci Brahmana s evropsk˘mi plemeny (Brangus, Bradford, Simbrah, Charbray apod.). Brahman a jeho kfiíÏenci tvofií 95 % v‰echno skotu chovaného v oblasti Queenslandu. Evropská, resp. americká plemena v ãistokrevné formû, která známe z na‰ich podmínek, jsou zde chována také, jsou v‰ak ve v˘razné men‰inû. Struktura zemûdûlsk˘ch podnikÛ Jak jsem jiÏ uvedl v˘‰e, chov skotu je v Austrálii hlavní zemûdûlskou ãinností. Je to velmi rÛznorodé odvûtví, od mal˘ch podnikÛ v jihov˘chodní ãásti zemû, kde je více úrodné pÛdy a bohaté zásoby vody umoÏÀující vy‰‰í intenzitu chovu, aÏ po maximálnû extenzivní a poãtem zvífiat velmi rozsáhlé chovy, kde zvífiata poprvé uvidí ãlovûka aÏ k okamÏiku, kdy jsou shromaÏìována na jatky. Asi pro ãtvrtinu ze zhruba 133 000 australsk˘ch farem je hlavním pfiíjmem zisk z prodeje masného skotu. Pfiíjmy zhruba dal‰í pûtiny farmáfiÛ jsou z v˘znamné ãásti pokryty z kombinace chovu masného skotu s chovem ovcí a pûstování obilovin. Chov masného skotu V roce 2003 bylo v Austrálii 36 200 zemûdûlsk˘ch podnikÛ s chovem masného skotu, coÏ pfii celkovém poãtu cca 133 tis. ãiní 27 %
❒ Logo výstavy Beef Australia bylo k vidění na každém kroku a lákalo k návštěvě výstavy (zdroj: internet)
z celkového poãtu. To je rozdíl oproti 5 % v roce 1960, 19 % v roce 1980, 15 % v roce 1990 a 25 % v roce 1995. Tento obecn˘ trend smûrem k zv˘‰ení poãtu masného skotu koresponduje s poklesem poãtu farem s chovem dojeného skotu a chovem ovcí. Za posední dvû desetiletí, se prÛmûrná velikost stáda zv˘‰ila o 52 %. Zatímco v roce 1980 to bylo prÛmûrnû 218 zvífiat na farmu, v roce 1990 to bylo 301, v r. 1995 306 a v r. 2002 331. V 80. letech bylo 72 % stád s ménû neÏ 150 kusy a naopak je jen nûco málo pfies 1 % stád, kde je chováno více neÏ 2000 kusÛ. Od roku 1990 je patrn˘ trend zvy‰ování prÛmûrného poãtu chovan˘ch kusÛ na jedné farmû. Do tohoto obrazu pfiíli‰ nezapadají farmy v oblasti okolo mûsta Rockhampton ve státû Queensland, které je hrdû naz˘váno „Hlavním mûstem hovûzího“ (Beef capital of Australia). Uvádí se, Ïe v okruhu 500 km od toho
❒ Plastové figuríny krav a býků v nejrůznějších stylech byly k vidění po celém areálu rockhamptonského výstaviště (foto: Kamil Malát)
7
❒ Brahman je nejenom název plemene, v hinduismu tento výraz označuje také nepopsatelný základ božské podstaty bytí, hmoty, energie, času a prostoru (foto: internet)
mûsta je chována tfietina ve‰kerého masného skotu Austrálie. RovnûÏ prÛmûrná velikost zdej‰ích farem velmi v˘raznû pfievy‰uje australsk˘ prÛmûr. Mûli jsme moÏnost hovofiit moÏná s vÛbec nejvût‰ím australsk˘m chovatelem masného skotu, kter˘ chová více neÏ 500 tis. kusÛ masného skotu na pozemcích, jejichÏ rozloha pfiesahuje 1,2 mil. hektarÛ. Jen pro porovnání: tato plocha je je‰tû o zhruba 300 tis. hektarÛ vy‰‰í, neÏ je celková plocha TTP v celé âR. Díky tomu, Ïe v Austrálii je povinnost oznaãovat skot aÏ v okamÏiku jeho prodeje (na jatka ãi do dal‰ího chovu), v pfiípadû tohoto chovatele platí, Ïe jeho zvífiata vidí poprvé ãlovûka aÏ v okamÏiku, kdy jsou shromaÏìována z obrovsk˘ch pastvin na prostor odkud jsou transportována k prodeji. ShromaÏìování dobytka probíhá zpravidla tak, Ïe
8
honáci na koních jej pfied sebou Ïenou nûkolik dlouh˘ch dnÛ a na to v‰e dohlíÏí z v˘‰ky helikoptéra, která rovnûÏ slouÏí jako první pomoc pfii pfiípadn˘ch problémech. I z tohoto pfiíkladu je patrné, jak odli‰ná zemû Austrálie je. Na australském venkovû (ãi spí‰e samotách) se Ïije naprosto jin˘m Ïivotn˘m stylem, uznávají se jiné hodnoty a cel˘ Ïivot plyne mnohem poklidnûj‰ím tempem neÏ u nás a v maximálním souladu s pfiírodou. Starosti, které mají ãe‰tí zemûdûlci vypl˘vající ze stovek na‰ich a evropsk˘ch zemûdûlsk˘ch pfiedpisÛ hovofiících napfi. o podmínce oznaãit narozená telata do 72 hodin ãi povinnosti „zlikvidovat“ uhynulá telata prostfiednictvím kafilérie, jsou jednûmi z pfiíkladÛ, nad kter˘mi tamní farmáfii nevûfiícnû kroutí hlavou. Pochopit pak sloÏitost
systému evropsk˘ch dotací v rámci spoleãné zemûdûlské politiky EU a zejména jejich smysl se vût‰ina z nich radûji ani nesnaÏí. Jak sami fiíkají, odbourání ve‰ker˘ch zemûdûlsk˘ch dotací v polovinû 80. letech bylo v první fázi pro mnohé australské farmáfie bolestivé, ale postupem doby se s tím nauãili Ïít a dnes jich drtivá vût‰ina tvrdí, Ïe to byl krok správn˘m smûrem. Stejnû jako v pfiírodû totiÏ pfieÏili pouze ti silní a konkurenceschopní. Inu, v mnoh˘ch ohledech sociální rozmûr evropského pojetí zemûdûlského podnikání je „protinoÏcÛm“ zkrátka cizí. A upfiímnû se jim ani nedivím… V˘krm skotu V˘roba hovûzího masa pro‰la za posledních 30 let v˘raznou promûnou. Obdobnû jako to známe ze zámofií, se skot v dne‰ní Austrálii masivnû vykrmuje v tzv. feedlotech. Zatímco v USA se první typy tûchto specializovan˘ch v˘krmen zaãaly budovat uÏ ve 20. letech minulého století, v Austrálii se s tímto konceptem zaãalo poprvé experimentovat teprve okolo roku 1950. První komerãní feedlot v Austrálii byl uveden do provozu v polovinû 60. let na Darling Downs v Queenslandu. Tento zpÛsob v˘krmu se zrodil na základû poptávky zákazníkÛ ze zahraniãí, ktefií vyÏadovali trvale vysokou kvalitu a celoroãní dodávky. Austral‰tí spotfiebitelé tradiãnû preferují libové hovûzí maso, zatímco nûkteré trhy, zejména Japonsko, preferují vysokou úroveÀ mramorování
❒ Charolais je nejpočetnější evropské plemeno chované v Austrálii (foto: Kamil Malát)
❒ Sochy býků vítají návštěvníky Rockhamptonu přijíždějící ze všech směrů (foto: Kamil Malát)
(viz ãlánek ze zpravodaje o plemeni Wagyu). Pro splnûní tûchto poÏadavkÛ, spolu s rostoucí domácí poptávkou, je dobytek po pobytu na pastvinách pfied poráÏkou nebo exportem intenzivnû dokrmován na bázi krmné dávky, jejíÏ základ tvofií jeãmen a ãirok. Doba krmení touto krmnou dávkou se pohybuje od cca 30 dnÛ aÏ do 300 dnÛ v závislosti na úrovni poÏadavkÛ na mramorování a hmotnost vyÏadovan˘ch konkrétním zákazníkem. Navzdory doãasnému uzavfiení japonského trhu pro australské chovatele v roce 1996, se poãet feedlotÛ rozrostl na 830 licencovan˘ch v˘krmen. Od té doby znaãn˘ poãet pfiedev‰ím men‰ích v˘krmen zaniklo ãi pfii‰lo o licenci, coÏ mûlo za dÛsledek, sníÏení poãtu feedlotÛ na 710 v ãervnu 2000 a dále na 575 v bfieznu 2004. Oãekává se, Ïe v pfií‰tích letech se poãet opût mírnû zv˘‰í a nakonec ustálí zhruba na 600. V kontrastu s klesajícím poãtem feedlotÛ, stoupla v roce 2004 celková kapacita na rekordní v˘‰i 926 000 kusÛ, pfiiãemÏ témûfi polovina z nich byla v Queenslandu a více neÏ tfietina v New South Wales. Z celkové kapacity v˘krmen pochází 55 % vykrmeného skotu z 23 nejvût‰ích feedlotÛ, kaÏd˘ s poãtem 10 000 nebo více ustájovacích míst a 17 % z 481 feedlotÛ s kapacitou men‰í neÏ 1000 kusÛ. Vût‰ina z dobytka ve feedlotech je obvykle urãena pro japonsk˘ trh, coÏ pfiedstavuje více jak 50 % vykrmovan˘ch zvífiat; 37 % produkce pak zÛstává na domácím trhu. PoráÏky Poãet poráÏeného skotu se zvy‰oval postupem doby stejnû, jak
se zvy‰ovaly poãty chovan˘ch zvífiat. V posledních letech se poráÏky skotu pohybují zhruba na úrovni 7,8 aÏ 8,5 milionÛ kusÛ skotu roãnû, coÏ je nûco málo pfies 2,0 milionÛ tun hovûzího a telecího masa. Mléãn˘ skot se na tomto podílel zhruba 1,7 miliony kusÛ. PrÛmûrná hmotnost jateãnû opracovaného tûla je 232 kg, zatímco v roce 1950 to bylo pouh˘ch 171 kg. V˘roba hovûzího masa Podle FAO byla v roce 2003 Austrálie desát˘m nejvût‰ím chovatelem skotu na svûtû, po zemích, které Ïebfiíãku vévodí: Indie (226 mil. ks), Brazílie (190 mil. ks), âína (103 mil. ks) a Spojené státy americké (96 mil. ks). Navzdory tomu, Ïe australská populace skotu tvofií pouze asi 2 % populace skotu na celém svûtû a na svûtové v˘robû hovûzího masa se podílí pouze 4 %, je Austrálie v souãasné dobû nejvût‰ím svûtov˘m v˘vozcem hovûzího masa a její podíl na svûtovém obchodu s hovûzím masem tvofií 25 %. Zatímco stavy skotu v prÛbûhu 20. století v Austrálii zaznamenaly mnohé v˘kyvy, export hovûzího z Austrálie konstantnû roste. V roce 1901 vyvezla Austrálie celkem 43 600 tun hovûzího masa (asi 25% celkové produkce), v roce 2004 jiÏ bylo z Austrálie exportováno 886 400 tun hovûzího a telecího masa, coÏ odpovídá 44 % celkové produkce hovûzího a telecího masa. RovnûÏ struktura zemí se velmi v˘raznû zmûnila. Zatímco na poãátku minulého století byly hlavními destinacemi pro australské hovûzí Velká Británie, Jihoafrická republika a Filipíny, dnes jsou hlavními odbûrateli Japonsko, USA a zemû jihov˘chodní Asie. Naopak do Kanady, která byla v minulosti v˘znamnou destinací, se objem dovozu masa v posledním období prudce sníÏil (aÏ o 87 %). Pokud jde o farmáfiské ceny, není jistû bez zajímavosti, Ïe cena za tunu masa urãeného na v˘voz ãinila v roce 1901 60 % toho, co chovatelé obdrÏeli v roce 2004. V˘voz hovûzího masa dosahuje roãního obratu zhruba 4 mld. AUD, coÏ je asi 3,5% podíl
na celkovém v˘vozu zboÏí z této zemû, zatímco prodej Ïivého skotu na zahraniãní trhy vynesl dal‰ích 460 mil. AUD. V˘voz Ïivého skotu Zatímco ve v˘vozu hovûzího masa je Austrálie „pouze“ jednou z nejdÛleÏitûj‰í zemí, v exportu Ïivého skotu zaujímá ve svûtovém mûfiítku první pfiíãku. UÏ poãátkem minulého století, kdy byl skot je‰tû ve velké mífie do Austrálie dováÏen nov˘mi osadníky, jeho v˘voz jiÏ dominoval. Postupem ãasu se pomûr mezi dovozem a v˘vozem Ïivého skotu prohluboval, aÏ dospûl do situace, kdy v roce 2004 Austrálie vyvezla 683 tis. kusÛ zvífiat roãnû a dovezla pouze 4 kusy (pro plemenitbu)!!! Stejnû jako u nás, vût‰ina z Ïivého dobytka vyvezeného do zahraniãí jsou kfiíÏenci masn˘ch plemen, ktefií jsou obvykle urãeni k poráÏce v zemi urãení a jen v˘jimeãnû jsou re-exportováni do dal‰ích zemí. Zatím rekordní v˘‰e exportu dosáhla Austrálie v sezónû 2002–2003, kdy bylo vyvezeno celkem 977 000 kusÛ skotu. I pfiesto, Ïe export Ïivého skotu z Austrálie do Indonésie poslední dobou klesá, zÛstává Indonésie stále nejvût‰ím odbûratelem australského skotu. S pokraãující globalizací se zejména v posledních letech rÛzné mezinárodní události po-
❒ Sídlo australského svazu chovatelů plemene brahman v Rockhamptonu vypadalo skutečně impozantně (foto: Kamil Malát)
9
❒ Plemeno senepol a jeho kříženci (na obrázku senepol x charolais) vyniká extrémní odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám (foto: Kamil Malát)
mûrnû v˘raznû projevují i na australském masném prÛmyslu. I kdyÏ se situace pozdûji opût stabilizovala, asijská ekonomická krize v roce 1997 zpÛsobila Austrálii propad v obchodu s Ïiv˘m skotem o více neÏ pûtinu. Nicménû, pokles dodávky hovûzího masa do Asie byl ãásteãnû kompenzován zv˘‰ením v˘vozu Ïivého skotu do severní Afriky. Toto zv˘‰ení poptávky ze zemí severní Afriky se objevilo poté, co v Evropû propukla aféra kolem BSE (bovinní spongiformní encefalopatie neboli nemoc ‰ílen˘ch krav) a pozdûji také slintavka a kulhavka. Tradiãní dodavatelé z Evropy tak nebyli schopni splnit zdravotní poÏadavky na skot z dÛvodu v˘skytu ohnisek tûchto onemocnûní
a museli africk˘ trh nedobrovolnû pfiepustit napfi. také Austrálii. Spotfieba hovûzího a telecího masa Bûhem posledních 40 let pro‰ly stravovací návyky AustralanÛ mnoha zmûnami. Stejnû jako jinde ve svûtû, patfií mezi hlavní pÛvodce tûchto zmûn mûnící se pohled na zdravotní prospû‰nost potravin, jiné ceny surovin ãi marketing a propagace v˘robkÛ. I pfies to v‰echno zÛstává hovûzí a telecí maso nadále jedním z nejoblíbenûj‰ích mas na jídelníãku AustralanÛ. Spotfieba hovûzího a telecího masa vzrostla z 40 kg na osobu na konci 60-t˘ch let aÏ na úctyhodn˘ch 70 kg v období let 1976–77. Takto vysoká spotfieba
❒ Dražba jatečného skotu v Gracemere poblíž města Rockhampton (foto: Kamil Malát)
10
byla v té dobû ovlivnûna rekordní v˘robou hovûzího, která následnû zaznamenala v˘razn˘ propad ceny, kter˘ zpÛsobil nárÛst zájmu spotfiebitelÛ. O deset let pozdûji, coÏ odráÏí mûnící se názory na ãervené maso, klesla spotfieba na 39 kg. Tento trend pokraãoval aÏ do poloviny 90. let, kdy pfii‰el mírn˘ propad na 36 kg na osobu a rok a zhruba na této úrovni se drÏí dodnes. Spotfiebitelské preference hledající alternativní zdroje bílkovin znamenaly nárÛst spotfieby kufiecího masa (z 24 kg aÏ na dne‰ních 35 kg/osobu/rok) a naopak sníÏení obliby skopového masa (z 22 kg na dne‰ních 14 kg/ /osobu/rok). Jen pro srovnání, spotfieba vepfiového masa zÛstala relativnû konstantní – okolo
❒ Skot čekající na dražbu v Gracemere (foto: Kamil Malát)
20 aÏ 22 kg na osobu a rok, stejnû tak spotfieba ryb a mofisk˘ch plodÛ, která zÛstává dlouhodobû zhruba na úrovni 10–11 kg na osobu a rok. Rockhampton – hlavní mûsto hovûzího Mûsto Rockhampton se pfiízviskem „hlavní mûsto hovûzího“ py‰ní zcela zaslouÏenû. V‰echny pfiíjezdové cesty do mûsta jsou lemovány sochami b˘kÛ rÛzn˘ch plemen a v kaÏdém krámku se suven˘ry zde narazíte na nûjak˘ pfiedmût s „kravskou“ tématikou. Sídlo tu mají také mnohé chovatelské asociace (napfi. Brahman). KaÏdé tfii roky se zde také koná specializovaná v˘stava masného skotu s názvem „Beef Australia“. I pfiesto, Ïe první roãník se uskuteãnil teprve v roce 1988 a v˘stava tak nemá dlouhou tradici, dokázala se mezi chovateli velmi rychle etablovat a dnes je nej-
dÛleÏitûj‰í chovatelskou akcí v celé Austrálii. Leto‰ního roãníku se úãastnilo pfies 2000 zástupcÛ celkem 34 plemen. Nejvíce bylo zastoupeno plemeno Brahman, nejménû kusÛ pak mûlo plemeno belgické modré. Velmi zajímavé bylo pozorovat, jak v˘stavou Ïije skuteãnû celé mûsto a v‰ichni náv‰tûvníci. UÏ pfii pfiíletu na rockhamptonské leti‰tû byl na kaÏdém kroku plakát, samolepka ãi jiná upoutávka upozorÀující na konání v˘stavy. Ve vestibulu leti‰tû ãekal velik˘ informaãní stánek, kde byly kolemjdoucím pfiedávány propagaãní letáky a jiné informace o v˘stavû. DokáÏete si nûco také pfiedstavit tfieba u nás v Brnû aÏ se zde bude konat bude národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat? Na v˘stavû pak ze v‰ech chovatelÛ doslova ãi‰ela ohromná chovatelská hrdost a kaÏd˘, kdo nebyl obleãen v kovbojském odûvu (tedy jako napfiíklad já) pÛsobil trochu jako „exot“. Pfiedvádûní zvífiat zaãínalo kaÏdé ráno jiÏ v 7 hodin ráno, a aby se stihla bonitovat v‰echna plemena, hodnocení probíhala soubûÏnû ve ãtyfiech pfiedvadi‰tích. Je pravdou, Ïe ne vÏdy byla zcela plná, ale pokud se hodnotila v˘znamnûj‰í plemena jako tfieba Brahman, tribuny doslova praskaly ve ‰vech. V˘stavi‰tû bylo je‰tû o pÛlnoci plné lidí, ktefií si uÏívali neopakovatelnou atmosféru. Závist je
❒ Přehlídka býků charolais na výstavě Beef Australia (foto: Kamil Malát)
o‰klivá vlastnost, ale v tomto pfiípadû by si jistû posteskl nejeden ãesk˘ chovatel. Charolais v Austrálii V dne‰ní dobû patfií plemeno charolais k nejdÛleÏitûj‰ím plemenÛm evropské provenience chovan˘ch v celé Austrálii. Bylo prvním kontinentálním evropsk˘m plemenem importovan˘m na území Austrálie. Stalo se tak v roce 1969, kdy byly dovezeny inseminaãní dávky z Velké Británie a také Ïivá zvífiata z Nového Zélandu, odkud bylo v minulosti dovezeno do Austrálie velké mnoÏství zvífiat. Od roku 1970, kdy se v Austrálii narodilo první charolaiské tele, se poãty zvífiaty neustále zvy‰ovaly, a tak dnes australská populace ãítá zhruba
❒ Ocenění vítěze v kategorii starších býků plemene charolais (foto: Kamil Malát)
19 000 krav registrovan˘ch v plemenné knize, které pocházejí od 800 chovatelÛ z celé zemû. Vzhledem k místním podmínkám austral‰tí chovatelé preferují spí‰e zámofisk˘ typ charolais pfied francouzsk˘m. Na francouzsk˘ typ genetiky se zamûfiují ti, ktefií hospodafií v intenzivnûj‰ích oblastech. Za posledních deset v˘raznû narostl také poãet kfiíÏencÛ narozen˘ch po charolaisk˘ch b˘cích, neboÈ ti vzhledem ke sv˘m kvalitám nacházejí na australském trhu velmi dobré uplatnûní. Austrálie se tak fiadí mezi zemû, kde je plemeno charolais, mimo svou domovinu, nejroz‰ífienûj‰í. Také proto se leto‰ní rok konalo technické zasedání mezinárodní asociace chovatelÛ plemene charolais (Charolais International) právû v Austrálii. Hlavním cílem tûchto konferencí, které se konají kaÏdé dva roky, je zhodnotit uplynulé období, seznámit se s místními podmínkami chovu a také „utuÏit“ vzájemné vztahy. Klub chovatelÛ plemene charolais, resp. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu je ãlenem této organizace jiÏ 8 let. Zejména díky velmi povedenému kongresu, kter˘mi jsme mûli tu ãest loÀsk˘ rok na na‰em území pofiádat, jsme tak v tomto klubu bráni jako rovnocenn˘ ãlen v‰em chovatelsky vyspûl˘m zemím, kter˘m vévodí takové chovatelské velmoci jako je USA, Kanada, Francie a samozfiejmû také Austrálie.
11
VzhÛru za piemonty do podhÛfií Savojsk˘ch Alp Jana ¤ehofiová, âSCHMS a kol. Nebo snad do Ligursk˘ch nebo Kottick˘ch? Na první pohled má tato zemûpisná otázka pramálo co dûlat v odborném ãasopisu, kter˘ se zab˘vá masn˘m skotem, nicménû to, Ïe v‰echna tato pohofií mezi sebou svírají piemontskou níÏinu, jiÏ mnohé napovídá. Druh˘ kvûtnov˘ t˘den se skupina ãesk˘ch chovatelÛ zúãastnila pracovního setkání s odborníky Anaborapi (volnû pfieloÏeno jako Národní asociace chovatelÛ plemene piemontese). Místem setkání bylo malé mûsteãko Carru, kde Anaborapi sídlí a kde je pomyslná Mekka piemontského ‰lechtûní. Cílem v˘pravy byla také náv‰tûva nûkolika farem. O piemontech obecnû Pro pochopení v‰ech souvislostí je tfieba se alespoÀ krátce zastavit v historii: v období pfied cca 25–30
❒ Předkové plemene piemontese pochází z Pakistánu (zdroj Anaborapi)
❒ Plemeno piemontese pochází ze zebu (zdroj Anaborapi)
❒ Plemeno piemontese bylo využíváno k tahu (zdroj Anaborapi)
12
tisíci lety, z dÛvodÛ, které dodnes neznáme, se na své pouti uchytilo v „alpské pasti“ velké etnikum pocházející ze západního Pakistánu. Tito lidé s sebou pfiivedli mimo jiné i skot, kter˘ byl pfiíbuzn˘ se zebu. Kombinací s místními plemeny pak vznikla dne‰ní typická italská plemena, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í je plemeno piemontese. Stejnû jako ostatní plemena si i piemonti pro‰li obdobím trojstranné uÏitkovosti (maso–mléko– –tah) a v souãasné dobû (cca posledních 50 let) se oficiální ‰lechtûní soustfiedí pouze na masnou uÏitkovost (i kdyÏ se v˘znamná ãást zvífiat dojí a z jejich mléka se vyrábí speciální s˘ry). Oblast, ve které se plemeno chová, je oblastí velk˘ch extrémÛ – na jedné stranû superúrodné roviny piemontské níÏiny (s cenou pÛdy od 60 tisíc do 100 tisíc eur za ha) a na druhé stranû pro zemûdûlství prakticky bezcenné horské pastviny (almy), na kter˘ch v dobû na‰í náv‰tûvy leÏel je‰tû metr snûhu. ·lechtûní = ANABORAPI ANABORAPI je polostátní organizací, která je z cca 60 % financována státem a plnû odpovídá za ‰lechtûní piemontského skotu. ZaloÏena byla v roce 1960, a dnes je v plemenné knize zapsáno 3800 chovÛ se 115 tisíci krávami a s asi 15 000 jalovicemi (prÛmûrná velikost farmy je kolem 30 ks krav). Systém ‰lechtûní je zcela zcentralizován a není zde Ïádn˘ prostor pro konkurenci. ANABORAPI zaji‰Èuje ãinnosti, které jí urãuje zcela jasnû logika vûci tj. kontrolu uÏitkovosti a dûdiãnosti, v˘poãet plemenn˘ch hodnot a vedení plemenné knihy, ale souãasnû fiídí a vlastní i jedinou testaãní stáj b˘kÛ a i jedinou inseminaãní stanici piemontsk˘ch b˘kÛ v Itálii. Ta vyrábí úctyhodn˘ch 500 tisíc inseminaãních dávek roãnû. Pro informaci: 60 % chovatelÛ piemontského skotu v Itálii inseminuje! Systém plemenáfiské práce, se kter˘m nás seznámil ‰éf inseminaãní stanice, je velmi pragma-
❒ Starší býci na inseminační stanici (foto: Pavel Káčer)
tick˘ a na na‰e zvyklosti je aÏ neobvykle silnû podfiízen ekonomice. V chovech jsou získávána pouze data o reprodukci (prostfiednictvím oblastních chovatelsk˘ch organizací), v testaãní stáji jsou pak doplnûna daty o rÛstové schopnosti a osvalení zvífiat. Celá selekce je velmi silnû orientována na inseminaãní genetiku. Systém, kter˘ známe u nás, tj. objektivní sbûr velkého mnoÏství dat z chovÛ zde byl pouÏíván v minulosti, ale pro velkou finanãní nároãnost byl ukonãen. Napfiíklad vÛbec není sledována mléãnost dcer – s odÛvodnûním, Ïe s mléãností nejsou u tohoto plemene problémy (vzhledem k tomu, Ïe velká ãást populace, která se pase v horách, se dojí, jsme tuto otázku otevfieli u chovatelÛ a ti nám velmi ochotnû sdûlovali, které linie b˘kÛ jsou mléãné a které ne…). Centrem ‰lechtûní je v tomto systému celkem logicky testaãní stáj: od jednoho b˘ka se vykoupí ve vûku kolem 40 dnÛ do testu maximálnû 20 synÛ. B˘ãci jsou bráni do testu v takto raném vûku ze zdravotních a ekonomick˘ch dÛvodÛ. Roãnû se testuje zhruba 216 b˘kÛ, tj. cca 20 linií. Ve zcela srovnateln˘ch a objektivních podmínkách stráví b˘ci cel˘ rok a na závûr je vybráno do inseminaãní testace roãnû kolem 30 b˘kÛ. Od kaÏdého z tûchto b˘kÛ je vyrobeno 12 000 dávek a b˘ci jsou poraÏeni. Tím je zaruãena pro relativnû malou
populaci genetická variabilita. B˘k se testuje v chovech na 500 inseminaãních dávkách – toto první potomstvo kaÏdého inseminaãního b˘ka sledují inspektofii ANABORAPI a vyhodnocují jeho kvalitu a následnû i kvalitu dcer. Na základû tohoto vyhodnocení se b˘k buì potvrzuje pro inseminaci, anebo se skartuje a jeho dávky se zniãí. Pro pouÏití se v˘slednû kvalifikuje cca 20 % b˘kÛ z inseminaãní testace, tj. asi 6 b˘kÛ roãnû. Díky ochotû na‰ich hostitelÛ jsme se mohli pfiesvûdãit, Ïe systém odchovu je velmi precizní a dává kaÏdému zvífieti stejné podmínky pro „vyniknutí“. Krmení je individuální a pfiírÛstek je normovan˘. B˘ãci jsou vybíráni se zámûrného pfiipafiování a jde o ta nejlep‰í zvífiata roãníku. Navíc je populace po jednom b˘kovi dostateãnû velká na to, aby bylo moÏno objektivnû posoudit nejen zvífie jako takové, ale souãasnû i jeho otce. A jak jsou nastaveny selekãní priority pro plemeno, kde se ãást zvífiat chová absolutnû intenzivnû na kukufiici a vojtû‰kové senáÏi (v rovinách kde je velmi vysoká cena pÛdy) a ãást se polovinu roku pase ve v˘‰kách kolem 1800 m n. m. bez jakéhokoliv pfiíkrmu? První prioritou je telení – zvífiata s indexy pod 90 jsou automaticky vyfiazována z chovu (v dobfie veden˘ch chovech je kolem 5 % císafisk˘ch
fiezÛ u jalovic a 0 % u krav a ztráty telat jsou do 5 %). TotéÏ platí o telení dcer. • Osvalení – v‰ichni plemenní b˘ci jsou homozygotnû nositeli genu pro dvojí osvalení a osvalení v kombinaci s jemností kostry má jasnou pfiednost pfied rámcem (Ïádoucí jsou stfiednûrámcové matky s hmotností kolem 600 kg). • RÛst – do plemenitby jsou preferována zvífiata, která dosahují roãních hmotností kolem 500 kg (selekãní cíl je poráÏet 650 kg b˘ky ve vûku kolem 16 mûsícÛ). Co a jak v ãíslech Na závûr obecné ãásti moÏná trochu ekonomiky a ãísel. Cena mûsíãního ãistokrevného telete je 800 eur, cena odstaveného telete 1500 eur, 650kg b˘k á 3,8 eur za kilogram Ïivé váhy, 450kg jalovice á 4 eura. Cena plemenného b˘ka kolem 3000 eur. Cena odchovu b˘ka v testaãní stáji 600 eur (do 1500 eur doplácí stát). A ‰lechtûní? Italové sledují a vyhodnocují co nejlevnûji to, co je pro nû ekonomicky dÛleÏité – z velkého poãtu dat vytváfií pro chovatele sice jednoduché, ale srozumitelné indexy. A vûfií ve zdrav˘ rozum chovatelÛ a jejich schopnost vybrat si do stáda kvalitní plemenice i bez indexÛ a v˘poãtÛ. V Itálii Ïije 60 miliónÛ obyvatel, kaÏd˘ z nich zkonzumuje v prÛmûru 23,5 kg hovûzího roãnû. Tuto
❒ Býci čerstvě vybraní do inseminace (foto: Jana Řehořová)
❒ Na genetické stanici nám vysvětlili systém testace a šlechtění (foto: Pavel Káčer)
poptávku nejsou ital‰tí producenti schopni uspokojit. Nesobûstaãní jsou z neuvûfiiteln˘ch 90 %. Z tohoto objemu je polovina dovezena do zemû v jateãních pÛlkách a polovinu tvofií maso z importovaného zástavu. DováÏí se pfiedev‰ím plemena blonde d’Aquitaine, charolais, limousine a belgické modré, a to pfieváÏnû v ãistokrevné formû. KfiíÏence Italové pfiíli‰ nemusí. Dávají pfiednost uniformitû – tvrdí, Ïe u ãistokrevn˘ch zvífiat si mohou b˘t jistí, jak˘m zpÛsobem budou pfiirÛstat. Pro âeskou republiku je Itálie hlavním odbyti‰tûm pro zástavov˘ skot. Náv‰tûvy chovÛ Vût‰ina italsk˘ch chovÛ ozdrvavuje od IBR. S ozdravovaním se zapoãalo teprve nedávno. IBR negativita a cena je dÛvod pro odbûr b˘ãkÛ do testu ve vûku jednoho aÏ dvou mûsícÛ, jak jiÏ bylo zmínûno. V âeské republice jsme, co se ozdravování od IBR t˘ká, ve zcela opaãné situaci, a tak nám zástupci Anaborapi vybrali pro exkurzi v okolí jediné dva prosté chovy. Dále jsme nav‰tívili farmu pfiedsedy této asociace a farmáfie, kter˘ svá zvífiata pase ãást roku v horách. V‰echny chovy, do nichÏ jsme zavítali, byly ãistokrevné a nacházely se v provincii Cuneo. Vzhledem k velmi vysoké cenû níÏinné pÛdy v zemûdûlsky intenzivní oblasti, kde jsme se pohybovali, tu je vût‰ina dobytka odchovávána uvnitfi. V prvním IBR prostém chovu, kter˘ se nacházel v oblasti C a r a m a g n a ❒ Edoardo Luino, Piemonte a ãí- majitel první farmy tal 40 matek, navštívené prosté IBR (foto: hospodafiil pan Jana Řehořová)
13
❒ Telata jsou na farmě Racconigi záhy přesunuta do oddělených boxů a ke kravám jsou pouštěna jen 2x denně (foto: Jana Řehořová)
Edoardo Luino. JiÏ první pohled na ustájená zvífiata napovídal, Ïe zde není v‰e zcela v pofiádku. Na mnoha zvífiatech byly patrné stopy po provedení císafisk˘ch fiezÛ. Chovatel se nám svûfiil, Ïe „nemá to srdce“ zmûnit budoucím matkám systém krmení pfied otelením, a nûkteré jalovice navíc pfiipou‰tí jiÏ v 9ti mûsících (vût‰inou v 15ti mûsících vûku). V˘sledkem bylo nelichotiv˘ch 40 % císafisk˘ch fiezÛ u jalovic a 2–3 % u krav. V‰echna zvífiata mají u pana Luina stále stejn˘ objem a sloÏení krmné dávky dávky (seno, siláÏ, minerály). TelatÛm se pfiidává speciální koncentrát.
Krávy jsou v dobû, kdy jsou krmena, pfiivázány, aby sv˘m potomkÛm neujídaly. Pan Luino obhospodafiuje 170 ha, ale ty mu slouÏí pro v˘robu sena, které prodává. Zvífiata na nich nepase. První chov, kter˘ jsme nav‰tívili nebyl, vzhledem k ne pfiíli‰ dobfie zvládnutému managementu, dobrou vizitkou, ale exkurze, které následovaly, mûly, co do kvality odchovu, rostoucí tendenci. Na dal‰í farmû v oblasti Racconigi nás uvítala rodina Brugiafreddov˘ch. O 310 kusÛ dobytka a 38 ha pÛdy se zde starají otec a dva synové. Vzhledem k vysok˘m cenám pÛdy si farma ne-
mÛÏe dovolit pfiikupovat pozemky, a tak se snaÏí z rozlohy, kterou mají, získat maximum. Dafií se jim dokupovat jen 35 % sena, v produkci ostatního krmení jsou sobûstaãní. Do 18 mûsícÛ vûku krmí dobytek koncentrátem, pak podávají seno, kukufiiãnou siláÏ a trávu. Co se t˘ká obtíÏnosti porodÛ, tak u 14 % jalovic a 3 % krav se provádí císafiské fiezy. Telata mají oddûlené spoleãné boxy, kde jsou krmena speciální dávkou. Dvakrát dennû jsou pou‰tûna pod krávy, aby se napila. V brzké dobû zde plánují postavení dal‰í budovy a roz‰ífiení poãtÛ dobytka, nákup pÛdy si dovolit nemohou. Zeptali jsme se pana Brugiafredda na systém dotací, kter˘ pobírají. Referenãním obdobím na stanovení sazby na VDJ byly roky 2001 a 2002. Od té doby se ãástka vplácená na farmu nezmûnila. Chovatel se vyjádfiil ve smyslu, Ïe pro trh by bylo zdravûj‰í, kdyby se hospodafiilo zcela bez státní podpory. Farma byla velice dobfie vedená. Chovatel v plemenáfiské práci preferuje tûÏká zvífiata velkého tûlesného rámce. Kritériem pro b˘ka, kter˘m pfiipou‰tí, je, Ïe musí mít v roce hmotnost minimálnû 500 kg.
❒ Stádo čeká na farmě v Saluzzu na přesun do hor, kde tráví 5 měsíců v roce (foto: Jana Řehořová)
14
❒ Albino Pistonemu se vyplácí býky vykrmovat (foto: Jana Řehořová)
Tfietí chov, do nûhoÏ jsme byli pozváni, patfiil pfiedsedovi Anaborapi, panu Albino ❒ Předseda Anaborapi P i s t o n emu. Albino Pistone (foto: Jana Řehořová) Nacházel se v oblasti Cavallermaggiore. V kryt˘ch halách je zde odchováváno 320 kusÛ dobytka, z toho je 140 krav. K farmû patfií 80 ha pozemkÛ, z nichÏ 50 ha sloÏí pro v˘robu krmení a na 30 ha se pûstují rajãata. O v‰e se starají tfii lidé. Pan Pistone zvífiata pouze vykrmuje. B˘ci jsou vykrmení v 18ti mûsících pfii hmotnosti 700 kg (prÛmûrné mûsíãní pfiírÛstky jsou 1,2–1,3 kg). Neprodává b˘ky do pfiirozené plemenitby, neboÈ rozdíl v cenû plemeníka a vykrmeného zvífiete je zanedbateln˘ a odchov plemeníkÛ je pro nûj tedy neekonomick˘. Za jateãného b˘ka utrÏí 2450 eur. V chovu se pfiipou‰tí pouze inseminací. Jalovice jsou zapou‰tûny ve 14ti mûsících a jsou u nich 3 % císafisk˘ch fiezÛ. U krav probíhají porody témûfi bez obtíÏí, u 15 % z nich je potfieba pomoci. Telata jsou pfiikrmována jiÏ od 15 dnÛ vûku. Na chovu Albina Pistoneho bylo vidût, jak funguje spolupráce mezi Anaborapi a chovateli, pokud ti o to mají zájem. Pan Pistone nám ukazoval na míru vytvofiené pfiipafiovací plány, podle kter˘ch pfiipou‰tí, a za v‰e mluví miziv˘ podíl obtíÏn˘ch porodÛ, ve srovnání s ostatními chovy. Na poslední farmû v Saluzzu, kde hospodafií pan Giovanni
Dalmasso se Ïenou a tfiemi syny jsme koneãnû spatfiili zvífiata na p a s t v i n û. ❒ Giovanni Dalmasso se dvěma ze tří synů Rodina vlastní (foto: Jana Řehořová) 20 ha v níÏinû a pfiibliÏnû 60 ha v horách, kam se zvífiata kaÏd˘ rok odváÏí kamionem, aby se zde pásla pût mûsícÛ v roce. Pastevní období zaãíná, kdyÏ v horách roztaje sníh. Letos, kdy byla jedna z nejhor‰ích zim za posledních nûkolik let, to bude asi aÏ v ãervnu. Se zvífiaty se do hor do svého druhého domova pfiesouvá i celá rodina, aby na svá zvífiata dohlédla. Stádo se nepfiehání, pastva se posouvá dle elektrického ohradníku. V horách své piemonty Dalmassovi i dojí a z mléka vyrábí s˘ry. Proto pfii inseminaci preferují b˘ky z mléãn˘ch linií. Chovatel vypráví o sv˘ch pfiedcích, ktefií také spásali dobytek v horách – vlastnili pouze horskou usedlost, v létû, kdy se pfiesunovali do níÏiny, si pronajímali statky – vût‰inou na rÛzn˘ch mís-
tech. Vedli tedy ãásteãnû koãovn˘ Ïivot. Pan Dalmasso v tomto jiÏ nechtûl pokraãovat, a tak pro své syny, ktefií po nûm chov pfievezmou, upravil podmínky pro „stabilní“ Ïivot jiÏ jen na dvou místech. Ve stádû rodiny Dalmassov˘ch se pase 220 kusÛ piemontÛ, z toho 100 krav. Zvífiata se zde na rozdíl od ostatních chovÛ, které jsme nav‰tívili, nevykrmují. Prodávají se telata nebo zástav. Mûsíãní tele se zpenûÏuje za 800 euro, odstaven˘ 7-mi mûsíãní kus za 1200 euro. Jalovice jsou zapou‰tûny aÏ ve 20 mûsících a porody jsou zcela bez komplikací. Piemonti chovaní v horách se vyznaãují lep‰í chodivostí a vy‰‰í odolností. Pan Dalmasso je na svá zvífiata py‰n˘ a tvrdí Ïe chovy, které od nûj nakupují, jsou vÏdy spokojeny. Konec dobr˘, v‰echno dobré Na závûr na‰í exkurze jsme jako perliãku v místní restauraci vyzkou‰eli piemontské maso, známé sv˘mi vybran˘mi kvalitami. Podáváno bylo, pro Italy netypicky, maso z piemontsk˘ch krav. Tento druh masa nemají domácí spotfiebitelé v oblibû. Italové preferují maso z mlad˘ch zvífiat – svûtlé a libové. Italské krávy proto vût‰inou konãí na francouzském trhu, kter˘ je na tom zcela opaãnû a tento typ masa upfiednostÀuje. Nám kravské maso velice chutnalo a domÛ jsme tak odjíÏdûli s hfiejiv˘m pocitem nejen u srdce, ale i v Ïaludku. Náv‰tûva italsk˘ch chovÛ, odchovny a genetického centra pro nás byla cennou zku‰eností, o kterou jsme rádi, Ïe se s Vámi mÛÏeme podûlit.
❒ Dalmassovi chovají odolný horský typ piemontů (foto: Jana Řehořová)
15
Beef Expo 2009 a systém chovu masného skotu ve Velké Británii Jana ¤ehofiová, âSCHMS Bûhem tfií kvûtnov˘ch dní jsme mûli moÏnost poznat britsk˘ systém chovu masn˘ch plemen, nav‰tívit nûkolik chovÛ a v˘stavu Beef Expo 2009, která se letos konala v mûstû Malvern, hrabství Worcestershire v ãásti Británie zvané Wales. Progam byl nabit˘ a obû strany – jak anglická, tak na‰e byly nedoãkavé dozvûdût se o tom, jak se to dûlá u „tûch druh˘ch“ i otevfiené sdûlení ve‰ker˘ch informací. DruÏba mohla zaãít. Chov masného skotu ve Velké Británii Nemusím zajisté pfiipomínat, Ïe chov masného skotu patfií v âeské republice stále mezi odvûtví s krátkou historií. KdyÏ nepoãítáme první importované plemeno, Hereford, dovezené v sedmdesát˘ch letech minulého století, nechovají se u nás masÀáci je‰tû ani dvû desetiletí. Ve Velké Británii mají krávy bez trÏní produkce mléka historii o poznání del‰í. Témûfi tfiicet masn˘ch plemen, lokálních a tzv. kontinentálních (dovezen˘ch z Evropy) se na území Spojeného království pohybuje jiÏ mnoho desítek let. Kofieny nûkter˘ch plemen, napfi. populárního shorthorna, py‰nícího se prvenstvím
drÏitel nestar‰í plemenné knihy na svûtû, sahají aÏ k poãátkÛm devatenáctého století. RÛzné stádium v˘voje, v kterém se na‰e zemû, nejen v tomto ohledu, nacházejí, nedovolují moÏnost úplného srovnání systémÛ odchovu. V urãit˘ch ohledech srovnávat ‰lo, napfiíklad co se t˘ká povinností dodrÏovat normy a pfiedpisy dané EU, a tak jsme vyzvídali, hodnotili, abychom se o získané informace mohli podûlit s Vámi, na‰imi váÏen˘mi ãleny. Jak bylo zmínûno, krávy bez trÏní produkce mléka se ve Velké Británii jiÏ nûjak˘ pátek pohybují.
❒ Danny Wylie s býkem plemene britské modré (foto: Karel Melger)
Plemena, která byla vy‰lechtûna na ostrovû jsou napfiíklad jiÏ zmínûn˘ shorthorn, nám znám˘ highland, hereford, populární Aberdeen Angus ãi maliãk˘, ale tvrd˘ dexter. Lokálních plemen je pfievaha. Z Evropy pak byla dovezena plemena, která se pohybují i u nás, ale která si Angliãané ãasto upravili
❒ Krasavec Gretnahouse Archangel, farma Newroddidge (foto: Karel Melger)
k obrazu svému – nejv˘raznûji probûhla „úprava“ u plemene Belgické modré, které je jiÏ dva roky oficiálnû pfiejmenováno na Britské modré. AngliãanÛm vadily tûÏké porody a men‰í pohyblivost pÛvodních zástupcÛ, a tak tyto vlastnosti zmûnily tak, Ïe se nyní mohou py‰nit snadn˘m telením, dobrou chodivostí, krátk˘m obdobím bfiezosti a klidn˘m temperamentem. Dal‰í zajímavostí bylo na britském území nejvíce chované plemeno, limousine, které bylo ‰lechtûno (na dobrou pohyblivost, ménû v˘raznou kostru a vût‰í osvalení) tak, Ïe, podle zástupce limousinské asociace, pana Richarda Saunderse, se na nûj jezdí dívat chovatelé z Francie a kupují si jej do chovÛ, neboÈ v˘voj tohoto plemene probíhá spí‰e zde neÏ v zemi pÛvodu. Inu, kdoví. KdyÏ uÏ jsem zmínila nejpoãetnûji zastoupené plemeno, druh˘m nejvíce chovan˘m mas-
❒ Charolais a kříženec CH x BM na farmě Newroddidge (foto: Jana Řehořová)
16
❒ Kráva s teletem na farmě Nightingale (foto: Jana Řehořová)
n˘m plemenem je charolais, následuje britské modré, Aberdeen Angus a masn˘ simentál. Spotfieba hovûzího masa Nelze tvrdit, Ïe ãistokrevné chovy pfievaÏují nad chovy smí‰en˘mi. Na Britsk˘ch ostrovech tvofií pfiibliÏnû polovinu zástupcÛ masného skotu ãistokrevná zvífiata a polovinu kfiíÏenci. Ve‰kerá produkce je spotfiebována na domácím trhu. Britové Ïádn˘ masn˘ dobytek nevyváÏí. I pfiesto jsou sobûstaãní pouze ze 70 %. PrÛmûrná spotfieba hovûzího masa se pohybuje okolo 20 kg na osobu na rok. Nasytit témûfi 60 milionÛ obyvatel dá práci, a proto se hovûzí importuje zejména z Irska a dále ze zemí JiÏní Ameriky. V supermarketech je k dostání maso pfiedev‰ím z populárních kfiíÏencÛ plemen hol‰t˘n a britské modré. Napfiíklad fietûzec Tesco nabízí tfii druhy kvality hovûzího: value, standart a finest (fiazeno od obyãejného k nejlep‰ímu). Ve finest, nejvy‰‰í, kvalitû lze dostat maso z ãistokrevn˘ch plemen, které je jinak urãeno restauracím. ZpenûÏování jateãních zvífiat ZpenûÏování zvífiat uãen˘ch na poráÏku, probíhá podle systému SEUROP a to buì na jatkách, nebo prostfiednictvím aukcí. Základní cena se odvíjí od tfiídy R a kaÏdá
❒ Hrdý začínající chovatel Paul Westway s plemenicí (foto: Jana Řehořová)
tfiída v˘‰e ãi níÏe s sebou nese zmûnu v˘kupní ceny o 10 pencí (cca 3 Kã). PrÛmûrná v˘kupní cena se nyní pohybuje kolem 2,85 liber za kilo mrtvé váhy (tj. cca 85 Kã/kg). Dfiíve b˘vala jatka v kaÏdé vesnici. Bûhem posledních pár let ale vût‰ina z nich zanikla, neboÈ nebyla schopna plnit pfiísné normy dané EU. Nyní se tedy nachází pouze v kaÏdém okrsku. Zvífiata chovatelé radûji zpenûÏují na aukcích s odÛvodnûním, Ïe hodnocení pro zatfiídûní je na vefiejnosti objektivnûj‰í, fiezník si nedovolí kus podcenit, a navíc se draÏí. Aukce probíhají na rÛzn˘ch místech kaÏd˘ t˘den a úãastní se jich minimálnû dva a maximálnû kolem dvaceti fiezníkÛ. Domácí poráÏka Vlastní jatka zde farmy pfiíli‰ nemají, neboÈ díky povinnosti v‰e po poráÏce zlikvidovat správn˘m zpÛsobem a objemu odpadu se tím chovatelé nechtûjí zab˘vat. Zvífiata si radûji nechávají zabít na jatkách a prodávají jejich maso ze dvora. Tento zpÛsob prodeje se stal populárním zejména v posledních dvou letech, kdy spotfiebitelÛm ãím dál více záleÏí na pÛvodu kupovaného masa. Preferováno je kvalitní maso z okrsku, kde Ïijí, Velká Británie jiÏ jako zemû pÛvodu nestaãí. V souãasné dobû jde trh s hovûzím rostoucím odvûtvím. Podnikat v nûm je lukrativní. Zaãínají se v nûm angaÏovat i lidé, ktefií mají téÏ ekonomické zájmy. Odchov plemenného materiálu Z dal‰ích obecn˘ch informací nás zajímalo, jak je to s odchovem plemenn˘ch zvífiat. Systém zde mají ponûkud jin˘ neÏ my. Dne‰ní podoba je v˘sledkem v˘voje trvajícího desetiletí. Ve Velké Británii nemají odchovny plemenn˘ch b˘kÛ. Plemeníci a plemenné jalovice jsou tedy odchovávány „pouze“ na farmách. Soustfiedili jsme se na informace o odchovu plemenn˘ch b˘kÛ. O tom, kter˘ b˘k pÛjde do plemenitby a kter˘ na v˘krm rozhoduje sám farmáfi. B˘k urãen˘ do plemenitby musí splÀovat pÛvod – tfii pfiedchozí generace zapsané v plemenné
knize. Chovatel je povinen o nûm zaznamenávat údaje – prÛbûh porodu, váhu pfii narození a hmotnost v 200 dnech. Na váÏení ve 400 dnech pfiijede zamûstnanec spoleãnosti EBLEX (spoleãnost starající se o rozvoj a marketing pro v˘robce hovûzího a jehnûãího masa), zkontroluje zapsaná data a provede skenování osvalení hfibetu. Skenování se provádí speciálním pfiístrojem fungujícím na bázi ultrazvuku. Mûfií se jím hloubka/plocha svalu (hloubku zohledÀuje britsk˘ systém, plochu australsk˘ – viz. níÏe) a míra protuãnûní v bederní oblasti. Skenování se provádí z dÛvodu vût‰í objektivity získan˘ch údajÛ. ShromáÏdûná data se odesílají pfiíslu‰n˘m asociacím, zastfie‰ujícím konkrétní plemena, které z nich poãítají plemenné hodnoty.
❒ Pan Robertson má zvířata jako beránky (foto: Jana Řehořová)
Aby se b˘k stal plemenn˘m, musí b˘t schválen dan˘m chovatelsk˘m sdruÏením, které jej zapisuje do plemenné knihy. Schválení je v podstatû formálním aktem. Zapsáni jsou v‰ichni b˘ci, pro které si chovatel pfieje status plemeníka. Nicménû je tfieba zmínit, Ïe chovatel peãlivû vybírá, která zvífiata k tomuto úãelu vybere a dal‰í selekce probíhá, kdyÏ je b˘k nabídnut ke koupi. Pro plemenitbu jsou urãeny jen ty nejlep‰í kusy. Zmínûn˘ systém v˘bûru nefunguje odjakÏiva. Velice dlouho byli b˘ci vybíráni státem povûfien˘mi institucemi. Pfied dvaceti lety se chovatelé rozhodli, Ïe jejich zku‰enosti i úroveÀ chovu masného skotu dosáhly míry, kdy jsou schopni si o tûchto záleÏitostech rozhodovat sami a od té
17
doby probíhá v˘bûr dan˘m zpÛsobem. KdyÏ jsme vyprávûli o na‰em systému v˘bûru, bylo nám fieãeno, Ïe vzhledem k dobû, jakou se u nás krávy bez trÏní produkce mléka chovají, nejsme pro zpÛsob, jak˘m se selektují zvífiata v Británii je‰tû zralí a Ïe je v‰e tak, jak má. Co se t˘ká pÛsobení b˘kÛ ve stádû, tak pokud chovatel nechce produkovat plemenná zvífiata, ale jeho cílem je pouze komerãní kfiíÏení, má v Británii moÏnost vybrat si b˘ka jakého chce – ve stádech mohou pÛsobit i b˘ci, ktefií nejsou ãistokrevní. V˘poãet plemenn˘ch hodnot V kontrole uÏitkovosti je v Británii zahrnuto pfies 1000 plemenn˘ch chovÛ v‰ech plemen, takÏe mnoho producentÛ má dobr˘ pfiístup k údajÛm o zapsan˘ch plemenn˘ch zvífiatech. Dané chovy zaznamenávají informace o pÛvodech sv˘ch zvífiat, uÏitkovosti a systémech odchovu, které praktikují. Anal˘zou tûchto údajÛ se odhadují plemenné hodnoty. Pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot se pouÏívají dva modely – britsk˘ (zprostfiedkovává systém Signet) a australsk˘ (zprostfiedkovává systém Breedplan). Oba modely poãítají hodnoty pro celou fiadu základních znakÛ ( více neÏ 14 znakÛ napfi. prÛbûh telení, délku bfiezosti, rÛst v 200, 400 a 600 dnech, jateãnou hodnotu a maternální znaky atd.) a kombinují je do indexÛ. Britsk˘ model, kter˘ se pouÏívá pro plemena limousine a ta pÛvodem z USA, se více soustfiedí na maternální znaky, australsk˘, kter˘ se pouÏívá napfi. pro plemena charolais a britské modré (celkovû pro 8 plemen), se zamûfiuje na znaky rÛstové. Plemenné hodnoty poãítané britsk˘m modelem se aktualizují tfiikrát roãnû, australsk˘ model poãítá nové údaje kaÏd˘ mûsíc. Data pro v˘poãet PH se sbírají hromadnû, ale vyhodnocení je na kaÏdé chovatelské asociaci. Zatímco dílãí PH slouÏí pro v˘bûr plemenného materiálu podle urãit˘ch konkrétních znakÛ, mohou b˘t také zkombinovány do selekã-
18
❒ Angus versus dexter na farmě Westwayových v Melview (foto: Jana Řehořová)
ních indexÛ, podle kter˘ch se lze orientovat na urãit˘ komplexní cíl ‰lechtûní. Britsk˘ model uvádí nûkolik takov˘ch indexÛ – masnou hodnotu (Beef Value), hodnotu telení (Calving Value) a maternální hodnotu (Maternal Value), australsk˘ systém poãítá dva základní indexy – oba jsou finanãní: Terminal Production Index – predikuje schopnost zvífiete tvofiit zisk prostfiednictvím sv˘ch pfiím˘ch potomkÛ a Self Replacing Index – predikuje schopnost zvífiete pfiiná‰et zisk v dal‰í generaci – prostfiednictvím jeho dcer. Inseminaãní dávky a prodej plemenného materiálu Pokud je b˘k uznán jako plemenn˘, mohou od nûj b˘t odebírány inseminaãní dávky. Pro domácí trh lze b˘ka odebírat doma, semeno urãené na export musí b˘t odebráno na inseminaãní stanici. Zajímavé pro nás byl postup, jak˘ se aplikuje pfii odbûru semene pro domácí trh. Odebran˘ vzorek putuje na inseminaãní stanici, kde jej zpracují, rozdûlí a skladují. Vzorek téÏ pro-
❒ Plemeno limousine je nejpočetnější co do zastoupení v britských chovech (Beef Expo) (foto: Karel Melger)
chází zdravotními testy. Pokud se zjistí, Ïe je pozitivní na nûjaké onemocnûní, otestuje se, zda je moÏné pfienést jej semenem a pokud ano, virulentní ãástice se ze vzorku izolují a semeno je moÏné v tuzemsku pouÏívat. Pro dávky, které se vyváÏejí, tento postup díky evropsk˘m pravidlÛm, pouÏít nelze. Co se t˘ká prodeje plemenn˘ch zvífiat, farmáfi je mÛÏe prodat pfiímo z farmy, nebo prostfiednictvím aukcí, které se konají v rámci v˘stav ãi samostatnû. Dotazovali jsme se, zda existuje ozdravovací program na IBR, jako v na‰í republice. Bylo nám fieãeno, Ïe ne. S IBRem problémy nemají. BûÏnou praxí je testování zvífiat na rÛzná onemocnûní, ale IBR mezi nû nepatfií. Zvífiata se testují pouze, pokud mají jít na inseminaãní stanici nebo se prodávají do zahraniãí. Vût‰inou jsou IBR negativní. Ekologické zemûdûlství Jak vnímají brit‰tí farmáfii ekologick˘ zpÛsob hospodafiení? Rozhodovali se pro nûj v dobách, kdy odvûtví pfiíli‰ neprosperovalo a bylo tak moÏné pfiijít si na lep‰í peníze. V souãasné dobû se producentÛm hovûzího masa dafií, a proto z ekologick˘ch systémÛ chovu lidé odcházejí. Cross Compliance Na nejedné farmû, kterou jsme mûli moÏnost nav‰tívit, nebylo v‰e striktnû dle evropsk˘ch pfiedpisÛ. Divili jsme se, jak je to moÏné, neboÈ kontroly, na které jsme u nás zvyklí, by v nûkter˘ch
pfiípadech zajisté radikálnû zasáhly. Brit‰tí chovatelé odvûtili, Ïe uÏ se v tom takzvanû „nauãili chodit“. Ví, kam aÏ si mohou dovolit zajít a vláda si zároveÀ uvûdomila, Ïe nemÛÏe jít proti farmáfiÛm, Ïe je potfiebuje na své stranû. Tato pozitivní zmínka o vládû v‰ak byla jediná, kterou jsme sly‰eli. Jinak na ní Britové nadávají. Napfiíklad kvÛli neochotû investovat peníze do zamezení ‰ífiení tuberkulózy lesní zvûfií, coÏ je momentálnû na pofiadu dne. Vláda pr˘ radûji následnû vybíjí dobytek, neÏ aby se postarala o prevenci a zamezila pfienosu. Oznaãování dobytka Na Britsk˘ch ostrovech platí pravidlo oznaãit tele do tfiech t˘dnÛ vûku a to také dvûma u‰ními známkami. V chovech se téÏ pot˘kají se ztrátovostí, a tak vym˘‰lejí rÛzné finty, jak na zvífiatech známky udrÏet. Povinností je, aby mûl dobytek dvû známky – nemusí b˘t stejné. Lze kombinovat plastové známky s kovov˘mi a s ãipy. Pokud se na jatka dostane neoznaãené zvífie, majitel za nûj nedostane zaplaceno. Jak se stát draÏitelem ãi bonitérem Na Beef Expu jsme byli svûdky pro na‰ince nev‰ední podívané. Mladí lidé se snaÏili pfied porotou vydraÏit rÛzné pfiedmûty, napfi. smeták, prachovku ãi ohlávku a porota je hodnotila za jejich um. Toto v‰e s cílem vybrat nejlep‰ího draÏitele, kterému se tak otevfie cesta k tomu, aby se stal opravdov˘m draÏitelem zvífiat, coÏ patfií mezi prestiÏní povolání, stejnû jako b˘t bonitérem. Jako u nás, ani zde neexistuje Ïádná regulérní ‰kola, kde by vás nauãili hodnotit zvífiata. Pro mladé lidi, ktefií
❒ Výstava Beef Expo 2009 (foto: Karel Melger)
❒ Všechna plemena byla předvedena na ohlávce, i highland (Beef Expo) (foto: Karel Melger)
by se tímto jednou chtûli zab˘vat, se pofiádají soutûÏe v bonitování, na které mohou trénovat u farmáfiÛ. Postup je stejn˘, jak na tréninku, tak pfied porotou na soutûÏi. ZvífiatÛm jsou udûleny známky A, B, X a Y a hodnotitel má poté pár minut na vysvûtlení proã tu kterou známku udûlil. Pokud se objeví talent, je moÏné, aby byl stanoven bonitérem uÏ napfiíklad ve 25ti letech. Pokud se nûkdo chce stát hodnotitelem pozdûji, musí mít „povûst“, b˘t znám˘ mezi chovateli daného plemene a pfiedev‰ím lidem pÛsobícím v dané chovatelské asociaci – ti jej uznávají na základû jeho schopností a zku‰eností nebo jej téÏ mohou odmítnout. Oficiálnû se ãlovûk stává bonitérem, kdyÏ jej asociace zapí‰e na tzv. „seznam bonitérÛ“ – jeho kopií se pak mohou prokazovat, neboÈ Ïádn˘ jin˘ doklad nedostávají. Chovy masného skotu Abychom nezÛstali pouze u teorie, mûli jsme moÏnost nav‰tívit nûkolik chovÛ masného skotu a vyslechnout, jak to chodí v praxi. âekala nás stáda se zástupci plemen charolais, britské modré, aberdeen angus a masn˘ simentál. Jako prvního nás pfiivítal chovatel jménem Danny Wylie, py‰nící se jedním z nejlep‰ích stád plemen charolais a britské modré v zemi. Na farmû Newroddidge, kde hospodafií, bylo moÏné spatfiit téÏ pÛvodní ostrovní plemeno shorthorn. Pan Wylie je potomkem nûkolika generací farmáfiÛ. Na rozloze 130ha v souãasné dobû chová 220 kusÛ dobytka. Îiví se prodejem plemenn˘ch i jateãních zvífiat. Pro plemenné b˘ky
nachází odbyt za cenu 6–16 tisíc liber, podle toho, zda je prodává pfiímo z farmy ãi pfies aukci. Ve zobchodovávání vyprodukovan˘ch kusÛ je Danny jako doma. Dává k dobru nejednu historku o tom, jak zvífiata prodává „pfies mobil“ – pouze tím, Ïe je vyfotografuje mobilním telefonem a fotku po‰le zájemci. Vyhnul se i krizi v období, kdy Británii pfied lety postihla epidemie slintavky a kulhavky – neváhal a svá zvífiata natoãil na video, které rozeslal potenciálním kupcÛm, a podafiilo se mu zbavit témûfi v‰eho, co mûl na prodej. Pochlubil se nám ãtyfilet˘m charolaisk˘m krasavcem, b˘kem nesoucím jméno Gretnahouse Archangel, kter˘ ve svém vûku ohromoval v˘‰kou 164 cm v kfiíÏi (!). Tohoto plemeníka spoluvlastní se sousedním farmáfiem, jehoÏ stádo jsme mûli téÏ moÏnost vidût, panem Peterem Mallaberem. Ten zaãal s chovem masného skotu nedávno a stále si zároveÀ drÏí pÛvodní stádo hol‰t˘nského skotu. Spoluvlastnictví plemenn˘ch b˘kÛ je v Anglii ãast˘m jevem. Spojuje pfiíjemné s uÏiteãn˘m – rozdûlí se náklady a b˘k pÛsobí na více zvífiatech. Danny Wyllie patfií mezi pár chovatelÛ, ktefií zvífiata odchovává extenzivnû (vykrmovaná zvífiata dostávají spí‰e siláÏ neÏ proteiny), vût‰ina britsk˘ch farmáfiÛ jsou pfiíznivci vykrmování, jak jsme mûli moÏnost vidût na dal‰í farmû, patfiící Donu Marshallovi. Zde byla zvífiata odchovávána pro úãast na v˘stavách. PrestiÏ, kterou chovu pfiiná‰í získaná ocenûní, hrdû vystavená ve stáji, je v‰ak draze vykoupena utrpením pfiekrmen˘ch zvífiat, ãasto trpí-
❒ Zástupci australského plemene Murray Grey, vyšlechtěného z plemene shorthon a Aberdeen Angus (Beef Expo) (foto: Jana Řehořová)
19
❒ Soutěž v dražení (Beef Expo) (foto: Karel Melger)
cích problémy s konãetinami a celkovou zátûÏí organismu. Nicménû byli jsme rádi i za tuto zku‰enost. Druh˘ den jsme se vydali do angussk˘ch stád. Plemeno Aberdeen Angus patfií poãetnû v poslední dobû k nejrychleji rostoucím. Je to dáno pfiedev‰ím rostoucí poptávce po „znaãkovém mase“, kam angusské maso, díky sv˘m kvalitám a v˘borné reklamnû patfií. Abyste za maso v supermarketu dostali dobrou cenu, je poÏadován minimálnû 50% podíl angusské krve, a tak komerãní stáda, tvofiená pfieváÏnû kfiíÏenci britského modrého a hol‰t˘na pouÏívají pro koneãné kfiíÏení angusské b˘ky. Dal‰í z vlastností, které mÛÏe toto pÛvodní plemeno nabídnout souãasné trÏní poptávce je raná jateãní zralost. Nav‰tívili jsme v˘znamn˘ chov produkující plemenná zvífiata, veden˘ tfiemi generacemi rodiny Robertsonov˘ch v Nightingale. Chov byl zaloÏen pfied více neÏ tfiiceti lety importem jalovic z Kanady. Cílem bylo vy‰lechtit zvífiata odli‰ná od kontinentálního typu dobytka a b˘ky vhodné pro koneãné kfiíÏení. Trvalo to nûkolik generací, ale v˘sledek stojí za to. Zvífiata Robertsonov˘ch pÛsobí ãi pÛsobila na více neÏ 200 farmách ve Velké Británii a byla exportována do Rumunska, Maìarska, Nûmecka a Dánska. Pan Robertson, zakladatel farmy, která prodává kolem 50ti plemenn˘ch b˘kÛ roãnû, zastává názor, Ïe smysl má liniové ‰lechtûní, tvofiení tzv. chovn˘ch rodin. Podle nûj pouze tento zpÛsob poskytuje jednotn˘ trvající kladn˘ v˘sledek. Heterozní efekt povaÏuje za krátkodobû pfií-
20
nosn˘ – v˘jimeãné zvífie v první generaci pfiiná‰í po druhé generaci nev˘razné v˘sledky. Mnoho zákazníkÛ vlastní z farmy Nightinghale 2–6 plemeníkÛ, jeden farmáfi dokonce 25 (!). B˘ci se prodávají ve 12–15ti mûsících vûku, aby pÛsobili v komerãních i plemenn˘ch chovech. O farmu, kde se na 140 hektarech pohybuje 140 kusÛ se stará pfieváÏnû dcera pana Robertsona se sv˘m synem. Dobytek je odchováván pfiirozenû v duchu hesla, Ïe „velk˘ dobytek musí b˘t dobr˘ a dobr˘ dobytek musí b˘t funkãní“. Jalovice se telí ve dvou letech a jsou krmeny pouze trávou a trvaní siláÏí. Telata, která se rodí na jafie jsou odstavována v sedmi mûsících, poté je jim zkrmována senáÏ a kilo koncentrátu dennû a to aÏ do Vánoc, po Vánocích pfied odchodem na pastvu dostávají jen senáÏ. Dobytek je na farmû Nigtingale velice krotk˘, s dobrou povahou. V britsk˘ch chovech není ‰lechtûní na povahu pfiedepsáno, ale stalo se jak˘msi nepsan˘m pravidlem, Ïe v‰echna problematická zvífiata jsou vyfiazována. SniÏují se tak nároky na pracovní sílu a manipulace se zvífiaty je velice snadná. Dal‰í angusská farma, kterou jsme nav‰tívili, patfiila manÏelÛm Kirsty a Paulovi Westwayov˘m, hospodafiících v Melview. Chovem dobytka si mladí manÏelé plní svÛj Ïivotní sen. Hospodafiit zaãali teprve pfied tfiemi roky, ale jiÏ nyní má farma dobrou ekonomickou perspektivu. Hospodafií bez dotací, a proto se musí soustfiedit na generování zisku. Jejich cílem je produkce plemenného materiálu a kfiíÏenek plemen AA x hol‰t˘n pro tzv. Blade Farming. âást farmy pronajímají jako penzion a fungují téÏ jako pfiekupníci dobytka se zamûfiením na export. Zvífiata pro svÛj chov nakupili ze dvou domácích farem, z nichÏ jednou je v˘‰e zmínûná farma Nightingale. Na 50ti hektarech se zatím pase 20 ãist˘ch angusek a oãekává se narození 30 embryí ze ‰piãkov˘ch americk˘ch a kanadsk˘ch krav. B˘ãci jsou odchováváni pro plemenitbu, jaloviãky
se ponechávají na obnovu stáda. B˘ãky odstavují v 6ti mûsících, poté jsou krmeni koncentrátem, siláÏí a senem. Z farmy jsou prodáváni ve 13–15ti mûsících, pokud se prodávají na aukci, nabízí se ve stáfií 18 mûsícÛ. Letos se Paul Westway mÛÏe pochlubit jiÏ 20ti prodan˘mi b˘ky, urãen˘mi pro pÛsobení ve stádech. Pro inseminaci, kterou v˘hradnû pouÏívají, si Westwayovi vybírají b˘ky z celého svûta. Hledí na základní tfii parametry: snadnost telení, hmotnost ve 400 dnech a oblast vysokého ro‰tûnce. Zajímavost, kterou u nás opravdu nemáme a nechali jsme si ji proto detailnû vysvûtlit, je systém tzv. Blade Farmingu, kter˘ je v Británii v poslední dobû velice populární.
❒ Užitkové stádo Evansových (foto: Jana Řehořová)
Roãnû jím projde na 50 tisíc kusÛ dobytka (z ãehoÏ je 20 000 kfiíÏencÛ AA x hol‰t˘n, 15 000 ãist˘ch hol‰t˘nÛ a 5000 ostatních kfiíÏencÛ). Westwayovi mají v tomto systému za úkol roãnû „vyrobit“ 70 jalovic AA x hol‰t˘n, na coÏ mají smlouvu s fietûzcem Tesco, kter˘ od nich odebírá maso do kategorie „Tesco’s Finest range“ (tzn. maso nejlep‰í kvality). Smluvní poãet je rozdûlen do dvou skupin, které jsou pfiipraveny kaÏdého pÛl roku, aby byl zaji‰tûn trval˘ pfiísun penûz. Garantovaná v˘kupní cena 3 libry za kilo v mrtvém umoÏÀuje pfiímo kontrolovat náklady na odchov a získat maximální profit, kter˘ ãiní 130 liber za kus. A nyní jiÏ k systému odchovu: telata se nakupují ve vûku 12ti t˘dnÛ (ve hmotnosti 125 kg) od jatek, která je po vykrmení vykoupí zpût. Následuje 6 mûsícÛ pouze na pastvû (pravidlo daného
systému odchovu – je jedno kdy, ale bûhem doby v˘krmu musí zvífiata strávit pÛl roku pouze na pastvinû). Dal‰ích 6 mûsícÛ jsou jalovice krmeny travní siláÏí, kukufiiãnou siláÏí a koncentrátem. Posledních 60 dnÛ v˘krmu je zkrmována ze 60 % kukufiiãná siláÏ a ze 40 % travní siláÏ a 6 kg koncentrátu dennû. Dobytek se vykrmuje do hmotnosti 540 kg a vûku 16–18 mûsícÛ. Po poráÏce maso t˘den visí a poté je vakuovû zabalené skladované dal‰í dva t˘dny. Tfiít˘denní proces zrání zaruãuje, Ïe maso po zakoupení domÛ jiÏ není tfieba nakládat a je urãeno k okamÏité spotfiebû. Mûli jsme moÏnost tuto specialitu ochutnat a steak byl v˘teãn˘ – takov˘, jak˘ má b˘t kfiehk˘ a ‰Èavnat˘. Aãkoli si Angliãané musí za tuto pochoutku pfiiplatit, stává se velice módní, neboÈ lidé v souãasné dobû preferují pfiípravu jídel doma pfied stravováním v restauraci. Tfietí den nás ãekala v˘stava Beef Expo a náv‰tûva simentálsk˘ch chovÛ. Na v˘stavû, kde byly pfiedstaveny poslední technické, komerãní a marketingové novinky v odvûtví chovu krav bez trÏní produkce mléka, jsme pohovofiili se zástupci spoleãnosti EBLEX, která se stará o marketing hovûzího a jehnûãího masa a ãást penûz investuje do v˘zkumu pro zlep‰ení technologie chovu. Financována je z poplatkÛ, které jsou odvádûny pfii poráÏce na jatkách. Z tûchto poplatkÛ generuje zisk kolem 13 milionÛ liber roãnû. Peníze se dûlí rovn˘m dílem mezi zmínûné oblasti zájmu. Vzájemnû jsme si vysvûtlili systémy v˘poãtu plemenn˘ch hodnot a pokraãovali k zázemím jednotliv˘ch plemen. Vedle kaÏdého, jednodu‰e
❒ Pro užitkové křížení se často využívají býci plemene britské modré (farma Wroxall) (foto: Karel Melger)
koncipovaného stánku, byli k vidûní dva aÏ ãtyfii zástupci daného plemene, ãasto i kfiíÏenci. U charolais a masného simentála nás zajímalo ‰lechtûní na bezrohost. Odchovávat bezrohá zvífiata, která jsou zároveÀ dostateãnû osvalená, se dafií pouze pár chovatelÛm. V obecném povûdomí se drÏí, Ïe tato vlastnost s sebou nese ztrátu masa, a proto nebyla donedávna aÏ tak populární. V souãasnosti, kdy se zvífiaty manipuluje ãím dál ménû lidí, kvÛli nemoÏnosti dovolit si drÏet nákladnou pracovní sílu (pracovníkÛm se dle kvalifikace platí 25–40 tis. liber roãnû plus ubytování) a díky poptávce ze zahraniãí, kde jsou bezrohá zvífiata vût‰inou poÏadována, se ‰lechtûní na bezrohost zaãíná rozmáhat i zde. Napfiíklad u plemene limousine ale nemají pro bezrohá zvífiata na domácím trhu dostateãn˘ odbyt, jsou tedy urãena pouze na export. U stánku plemene britské modré (vy‰lechtûné z belgického modrého), které je na britsk˘ch ostrovech velmi populární, jsme se dozvûdûli, Ïe v 80 % u nûj probíhá kfiíÏení s plemenem hol‰t˘n. Dal‰í zpÛsob kfiíÏení je, Ïe se b˘k tohoto plemene pustí na kfiíÏence pÛvodního anglického plemene a plemene kontinentálního. DÛvodem ãastého vyuÏití britského modrého v systémech kfiíÏení je, Ïe po nûm vznikají pûkná telata, na nichÏ je záhy patrné osvalení. Na britském trhu se telata urãená na v˘krm prodávají jiÏ ve tfiech t˘dnech vûku. Mezi tfiemi a dvanácti t˘dny prochází pfiechodn˘m obdobím, kdy se pfievádí na tuhou stravu a poté mÛÏe zaãít vykrmování. Nûktefií chovatelé, jako napfi. zmínûn˘ Paul Westway, telata kupují aÏ kdyÏ jsou „zvyklá“ a dávají tak prostor jiné skupinû, která se specializuje pouze na nûkolikat˘denní pfiechodné období. Zajímavé bylo pohovofiit také se zástupci plemen, která se u nás nechovají, jako napfiíklad odoln˘ shorthorn, jehoÏ plemenná kniha vznikla v roce 1822 a kter˘ vydrÏí teplotní rozdíly od minus tfiiceti do plus ãtyfiiceti stupÀÛ a podílem jehoÏ krve se mÛÏe prokázat pfies tfiicet plemen na celém
❒ Sedmiměsíční býk z farmy Croxley (foto: Karel Melger)
svûtû. Nebo hybridní plemeno importované do Británie z USA zvané Stabilizer, vy‰lechtûné z plemen masn˘ simentál, hereford, aberdeen angus a galloway. Byl ãas i prohlédnout si hodnocení zvífiat v pfiedvadi‰ti, kde byla pfiedvedena nejen ãistokrevná plemena, ale téÏ kfiíÏenci (v˘stava byla urãena pfiedev‰ím chovatelÛm, a tak bylo moÏné vidût i co vznikne kfiíÏením pÛvodních plemen) a kde probíhaly soutûÏe mlad˘ch bonitérÛ a draÏitelÛ. âas na v˘stavû rychle utekl, a my se vydali na farmy, odchovávající masné simentály. Chovy, do kter˘ch jsme byli pozváni, opût patfiily mezi nejlep‰í v zemi. Farma Wroxall, kde hospodafií Rob a Dan Evansovi, odchovala plemeníky, jejichÏ dávky se pouÏívaly a pouÏívají i v ãesk˘ch chovech. PÛvodnû herefordské stádo bylo od sedmdesát˘ch let pfiekfiiÏováno na simentálské, které nyní ãítá na 200 ãistokrevn˘ch krav. V loÀském roce zde zapoãali s chovem bezroh˘ch charolais, kdyÏ od sousedního farmáfie zakoupili stádo o 25ti matkách. Na pûti stech hektarech se je‰tû pohybuje stádo kfiíÏencÛ (MS x BM). Farma se Ïiví prodejem plemenn˘ch zvífiat, kusÛ urãen˘ch na poráÏku, prodejem krmiva a sluÏbami pro okolní farmy. Plemenné b˘ky prodávají ve vûku 15 aÏ 24 mûsícÛ od dvou do ‰esti tisíc liber. Chovné jalovice prodávají nárazovû, pokud je zájem. 90 % prodejÛ plemenn˘ch zvífiat probíhá pfiímo z farmy, zbytek jde pfies aukce pofiádané Simentálskou asociací, jejíÏ byl Dan Evans donedávna prezidentem.
21
❒ David Bell a Rob Evans (dva zleva) nám ukázali výborné simentálské chovy (foto: Karel Melger)
Ve v˘krmu byla zvífiata finalizována do hmotnosti 650 kg, ale nyní je, vzhledem k poplatkÛm odvádûn˘m pfii poráÏce, cílová hmotnost stanovena na 800 kg. Plánovan˘ zisk je 1200 liber na zvífieti. Opût jsme se zde setkali s jevem spoluvlastnictví plemeníkÛ, a to dokonce tfií, tedy v‰ech pÛsobících v pfiirozené plemenitbû. Druh˘m jejich majitelem je David Bell, téÏ velice známá persona mezi simentálsk˘mi chovateli, kter˘ hospodafií na sousední farmû, kterou jsme si téÏ mûli moÏnost prohlédnout. S chovem simentálÛ zaãal v Croxley v osmdesát˘ch letech a v polovinû let devadesát˘ch se pro toto plemeno stal akreditovan˘m bonitérem (lze si ho pozvat téÏ na hodnocení nûkolika domácích plemen). PÛsobil taktéÏ jako prezident Simentálské asociace.
Pan Bell, aãkoli má ãtyfii syny, je na hospodafiení sám, jen obãas mu vypomáhá brigádník. Tvrdí, Ïe syny nikdy nenutil, aby se stali jeho pokraãovateli, Ïe nechal na jejich úsudku, zda se dají na farmafiení ãi ne a ti byli názoru, Ïe nasazení, které tato práce vyÏaduje, není úmûrnû finanãnû ohodnocené. Vydali se tedy jin˘m smûrem a pan Bell tajnû doufá, Ïe se tfieba jednou vrátí. Poslední dva roky jde odvûtví nahoru, ale do té doby zaÏívali chovatelé tûÏké ãasy. Vláda zde nijak nezv˘hodÀuje zaãínající zemûdûlce, coÏ má za dÛsledek, Ïe vût‰inû farmáfiÛ je mezi 50ti a 80ti lety. Ale zpátky k farmû – na pouh˘ch 35ti hektarech je zde odchováváno 130 kusÛ dobytka. Na dal‰ích 15ti hektarech je pûstována kukufiice, ale v krmení farma sobûstaãná není. David Bell prodává, stejnû jako farma Evansov˘ch plemenné b˘ky a jalovice i kusy urãené na konzumaci. Zajímavostí je ‰est gallowaysk˘ch krav, barevného rázu sedlové ãerné – s bíl˘m sedlem (Belted black), z nichÏ vyplachuje embrya nebo, pokud po embryích není zrovna poptávka, jim nechává telata, která prodává. U pana Bella jsme vidûli ustájené jalovice uvázané na ohlávce, pojídající ‰rot, tak se nabízel
❒ Simentálové Davida Bella na farmě Croxley (foto: Karel Melger)
22
dotaz, k ãemu je má. Bylo nám fieãeno, Ïe za t˘den se poblíÏ koná men‰í v˘stava a Ïe toto je první fáze, jak nauãit vybrané kusy chodit. Osvûdãen˘ postup je nechat zvífiata takto ustájená tfii aÏ ãtyfii dny, kdy si zvykají na ohlávku a jsou krmeny „pochoutkou“ – toto odvede velkou ãást práce, pak má pan Bell den aÏ dva na nauãení samotného vodûní. Vût‰inou pr˘ staãí den. Zvífiata jsou na Britsk˘ch ostrovech vÏdy pfiedvádûna na ohlávce, a tedy i tak zaneprázdnûn˘ chovatel, jako je tento, musí znát finty, jak docílit poÏadovaného s co nejmen‰í ãasovou investicí. Nechme se jím inspirovat! Zde konãí zpráva o chovatelství krav bez trÏní produkce mléka v Británii. Vûfiím, Ïe podané svûdectví bylo objektivní a Vás prosím, abyste uvedené informace, pokud je budete chtít hodnotit, uvaÏovali v kontextu podmínek, z kter˘ch vychází. Chovatelství má na Britsk˘ch ostrovech tradici, a proto se jeho podobou mÛÏeme nechat inspirovat, pouãit se z chyb a pfiedev‰ím nezapomenout b˘t hrdí na to, co jsme jiÏ dokázali v na‰ich chovech, neboÈ je b˘t na co. Jsme na správné cestû, tak aÈ z ní nesejdeme!
VáÏení chovatelé masného skotu, âeská republika je prostfiednictvím âeského svazu chovatelÛ masného skotu ãlenem mezinárodní asociace chovatelÛ plemene charolais (Charolais International). Po úspû‰ném kongresu, kter˘ jsme pofiádali loÀsk˘ rok na na‰em území, bude ten následující organizován ve Spojen˘ch státech americk˘ch. I pfiesto, Ïe se bude konat aÏ témûfi na rok, jiÏ dnes vám pfiedkládáme první informace, které jsme získali od americk˘ch kolegÛ. V rámci kongresu budou k vidûní i akce, které nebudou zamûfieny v˘hradnû na plemeno charolais, a proto nabízíme úãast na tomto kongresu v‰em chovatelÛm.
Svûtov˘ kongres charolais 2010 USA
Struãn˘ program: âtvrtek 13. 5. Pfiíjezd do mûsta Oklahoma City ve státû Oklahoma Pátek 14. 5. Den na zotavení se po pfiíjezdu, prohlídka Oklahoma City Veãer akce v Národním muzeu kovbojské a westernové tradice Sobota 15. 5. Náv‰tûva farmy M&M Charolais ve mûstû Perry, Oklahoma a pfiehlídky dobytka ve mûstû Marietta, Oklahoma Veãefie v chovu Lehman Charolais, poblíÏ mûsta Tioga v Texasu Na pfiespání pfiesun do Fort Worth v Texasu Nedûle 16. 5. Náv‰tûva farmy Wes Marti Charolais v Cleburne, Texas, kde bude podáván obûd Prohlídky a pfiedvedení zástupcÛ charolais ãistû francouzského typu Veãer v historické ãtvrti Fort Worth Stockyards, jejíÏ souãástí je „nejvût‰í putyka na svûtû“ Billy Bob’s Texas, kde bude pro hosty pfiipravena veãefie
Kdy:
13.–21. kvûtna 2010
Kde:
Oklahoma City, Oklahoma Fort Worth, Texas Corpus Christi, Texas San Antonio, Texas
Pofiádá: American International Charolais Association
Pondûlí 17. 5. Pfiesun na leti‰tû Dallas Love Field a odlet do mûsta Harlingen ve státû Texas Pfiíjezd do Raymondville, Texas na obûd a prohlídky farem Thomas Charolais a King Ranch v Kingsville Pfiíjezd do mûsta Corpus Christi v Texasu Úter˘ 18. 5. Náv‰tûva v˘krmny GRAHAM Land & Cattle Co. ve mûstû Gonzales v Texasu, kde probûhne obûd, prohlídka, diskuse o znaãkovém mase a ostatních tématech Náv‰tûva a obãerstvení v pivovaru Shinner ve stejnojmenném mûstû v Texasu Pfiíjezd do San Antonia, kde bude voln˘ veãer na prohlídku malebného mûstského centra Stfieda 19. 5. Hlavní setkání ãlenÛ Voln˘ program – moÏnost prohlídky San Antonia a místních zajímavostí Recepce a aukce embryí v hotelu, po níÏ bude následovat veãefie na lodi plavící se po fiece v San Antoniu âtvrtek 20. 5. Hosté si budou moci vybrat, zda zÛstanou v San Antoniu nebo pojedou na v˘let do mûsta Fredericksburg v oblasti Hill Country Návrat zpût do hotelu je plánován tak, aby mûli hosté ãas odpoãinout si pfied závûreãn˘m galaveãerem Pátek 21. 5. Pfiesun na leti‰tû v San Antoniu a ostatní odletová místa Pfiedpokládaná cena: cca 2500 USD (bude upfiesnûno pozdûji)
Pro naplánování cesty: Pokud si budete zamlouvat letenky, Va‰í cílovou destinací bude Oklahoma City, Oklahoma (leti‰tní kód: OKC). Oklahoma City leÏí tfii hodiny severnû od spojnice mûst Dallas a Fort Worth v Texasu ve stfiedu státu Oklahoma. JestliÏe plánujete odlétat z mûsta, kde bude konãit kongres, San Antonia, zvolíte si San Antonio, Texas (leti‰tní kód: SAT). Registrace: Ve‰keré registrace budou probíhat online (tj. pfies internet). MoÏnost zaregistrovat se bude od 1. ledna 2010. Podrobnosti t˘kající se programu a systému registrace budou uvefiejnûny od záfií tohoto roku na webov˘ch stránkách americké charolaiské asociace (www.charolaisusa.com) a budou prÛbûÏnû aktualizovány. Prostfiednictvím webov˘ch stránek âSCHMS a svazového zpravodaje budeme tyto informace pfiedávat i na‰im ãlenÛm. Pokud máte zájem se kongresu úãastnit, buì se mÛÏete pfiihlásit samostatnû, nebo kontaktujte sekretariát na‰eho svazu a my vám s registrací poradíme.
23
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v tomto ãísle Vám v rámci na‰í pravidelné rubriky pfiiná‰íme „pouze“ jednu reportáÏ, a to z nûkolika dÛvodÛ. Jak máte moÏnost vidût v obsahu druhého leto‰ního Zpravodaje, v uplynul˘ch mûsících se nám naskytla ‰ance poznat systémy chovu masného skotu na rÛzn˘ch místech v zahraniãí. Ve zprávách, které Vám z tûchto cest pfiiná‰íme, najdete informace nejen obecného, ale i konkrétního rázu. Spatfiit systémy odchovu pfiímo na farmách bylo cenné pro moÏnost utvofiení si pfiedstavy, jak si asi na mezinárodním poli stojíme. My informujeme, na Vás je vytvofiení úsudku. Dal‰ím dÛvodem je, Ïe následující fiádky budou vûnovány farmû, na které je odchováváno plemeno, z nûhoÏ se u nás pomalu stává rarita. Mám na mysli do âeské republiky první importované masné plemeno – plemeno Hereford. Tím, Ïe jej zmíníme jako jediného zástupce chovÛ âR, snad podtrhneme jeho solitérní postavení a dáme podnût k zamy‰lení, proã se nachází v situaci, v jaké se nachází. Je opravdu tak nevyhovující poÏadavkÛm souãasného trhu? Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Ing. Jan Tup˘, Farma Prak: Jde mi o princip Farma Prak stojí na místû, odkud byl dle povûsti ostfielován hrad âesk˘ ·ternberk obléhacím prakem pfii pokusu o dobytí Jifiím Podûbradsk˘m. Farma je situovaná v turisticky atraktivní posázavské lokalitû. Pár kilometrÛ od sjezdu z dálnice D1 se najednou ocitnete jakoby v jiném svûtû. Otevfiou se pfied Vámi rozlehlé pastviny a netknutá pfiíroda. TûÏko uvûfiit, Ïe se nacházíte jen 40 kilometrÛ od hlavního mûsta. Na Farmû Prak spolu hospodafií manÏelé Tupí. Jan Tup˘ je pÛvodnû vystudovan˘ stavební inÏen˘r. Za minulého reÏimu pracoval jako projektant a po zmûnû pomûrÛ zaãal podnikat ve stavebnictví. V zemûdûlství nikdo z jeho rodiny ani pfiedkÛ nikdy nepracoval. To mu ale nebránilo v tom zaloÏit si hospodáfiství. K my‰lence chovat masn˘ skot se inspiroval na dovolené v Rakousku. Poté, co se Ïenou spatfiili dobytek pasoucí se na horsk˘ch pastvinách, stala se touha mít vlastní stádo jejich spoleãn˘m snem. Zaãátky Pana Tupého vÏdy zajímalo nûco nového. Vítá a ãasto vychází vstfiíc nov˘m v˘zvám. V roce 1995 se mu naskytla moÏnost koupû statku ve Stfiedních âechách. KdyÏ poprvé spatfiil místo, kde se usedlost nacházela, okamÏitû si získalo jeho srdce. Budovy, pÛvodnû z 18. století, podávaly
24
ãerstvé svûdectví o donedávném hospodafiení státního statku, kter˘ zde mûl odchovnu prasat. Nov˘ majitel se ale nenechal odradit a soustfiedil se na svou vizi. Zaãalo se zatravÀovat a rekonstruovat. V˘hodou bylo, Ïe pozemky tvofiily ucelen˘ areál. Zanedlouho bylo tfieba rozhodnout, co bude nové travní plochy spásat. Pan Tup˘ nemûl se zemûdûlstvím prakticky Ïádné zku‰enosti. Pro radu, jaké plemeno si zvolit pro svou farmu, se za‰el poradit s prof. Ing. Franti‰kem Loudou, DrSc. na âeskou zemûdûlskou univerzitu, kter˘ dosud pÛsobí na Katedfie speciální zootechniky na Fakultû agrobiologie, potravino-
v˘ch a pfiírodních zdrojÛ (b˘valé Agronomické). KdyÏ pan profesor zjistil, jak na tom zaãínající chovatel se znalostmi o chovu krav bez trÏní produkce mléka je, okomentoval to poznámkou: „VÏdyÈ Vy o tom nic nevíte!“ Doporuãil mu plemeno, které se vyznaãuje velkou odolností a nenároãností na management chovu – plemeno Hereford, a dodal: „Oni mi je váÏou ke Ïlabu a krmí siláÏí, nechte dobytek volnû bûhat po loukách a vÛbec se o nûj nestarejte“. Tak tedy pan Tup˘ uãinil. V dal‰ích zaãátcích pak ãerstvému chovateli pomáhal kamarád, kter˘ mûl o hospodafiení teoretické i praktické znalosti.
❒ Ing. Jan Tupý se svým stádem (foto: archiv rodiny Tupých)
pro Ïivotní prostfiedí, Ambrozek, kterému si pan Tup˘ postûÏoval, kdyÏ do oblasti zavítal na náv‰tûvu.
❒ Dobytek má rád křoviny a remízky (foto: Jana Řehořová)
Pan Tup˘ si chtûl pofiídit je‰tû plemeno Highland, které je na tom s nároãností podobnû jako herefordi, a tak si v roce 1996 s manÏelkou pofiídili jedenáct herefordsk˘ch krav a pût 50% highlandÛ. První Herefordy odkoupili z nedalekého chovu pana Tichého, highlandy od ZD Vimperk. Pan Miroslav Faflák do nového stáda prodal dva b˘ky (herefordského a highlandského). Dva plemeníci zaãali ale záhy dûlat problémy. âasto prorazili ohrady a oddávali se soubojÛm. Jako nevhodné se ukázala téÏ snaha drÏet dvû stáda rÛzn˘ch plemen. Jakmile se zvífiata usly‰ela, snaÏila se k sobû dostat a plemena se nedafiilo zachovat v ãistokrevné podobû. Po tfiech letech se tady na Farmû Prak museli s highlandy rozlouãit.
❒ Malebné posázaví (foto: Jana Řehořová)
Zamûfiení na ekologii ManÏelé Tupí hospodafiili v podstatû ekologicky od samého zaãátku. Na oficiální status „ekologick˘ chov“ se ale museli pfiipravit. Do pfiechodného období vstoupili pfied dvûma roky a od leto‰ního roku jsou jiÏ naplno zafiazeni v systému ekologického hospodáfiení. Pan Tup˘ je zastáncem pfiírodního pfiístupu. Dobytku, kter˘ je celoroãnû venku a má k dispozici jen nekryté zimovi‰tû, zkrmuje kromû pastvy pouze seno, senáÏ a minerální doplÀky. Praktick˘ pfiechod do ekologického zpÛsobu hospodafiení byl snadn˘, hor‰í byla formální stránka. Pan Tup˘ pouÏívá trefn˘ v˘raz, kdyÏ fiíká, Ïe se mu do ekologie dlouho nedafiilo „propapírovat“. Pomohl mu aÏ poradce, jehoÏ mu poslal ministr
·lechtûní a plemenitba Na Farmû Prak b˘vala odchovávána plemenná zvífiata. Plemeníci byli produkováni dlouh˘ch deset let, a to v poãtu dva aÏ tfii kusy roãnû. Pan Tup˘ je dával na odchovny, kde vÏdy pro‰li základními v˘bûry a poté na‰li kupce. Jeden z jeho b˘kÛ získal titul ‰ampion plemene na Národní v˘stavû v LetÀanech a to jiÏ po prvních pûti letech od zahájení chovu. S produkcí plemenn˘ch b˘kÛ a jalovic se pfiestalo pfied ãtyfimi lety, a to díky podmínkám, které se zmûnili jak u pana Tupého, tak mezi producenty herefordsk˘ch b˘kÛ. âinnost se plánuje brzy opût obnovit. Nicménû ing. Tup˘ ne zcela souhlasí s dne‰ním systémem odchovu b˘kÛ masn˘ch plemen na odchovnách, kdy jsou b˘ci krmeni jádrem a dal‰ím dávkovan˘m krmivem na maximální pfiírÛstky v testu. „Takov˘ b˘k kdyÏ pfiijde do stáda a na pastvu, ztratí mnoho ze své váhy a neumí se ãasto ani pást,“ fiíká chovatel.
25
❒ Herefordské krávy se telí bez pomoci (foto: Jana Řehořová)
Podle jeho názoru by odchov a testy mûly probíhat ve více pfiirozeném prostfiedí. „Pokud je nutno z nûjakého dÛvodu odchov b˘kÛ intenzifikovat, jak se dûje v souãasnosti, tak alespoÀ u b˘kÛ pro ekologické chovy by mûl b˘t odchov pfiirozen˘, pastevní. DÛvod je ten, Ïe velk˘m odchovnám s poãítaãovû fiízen˘m dávkování krmiva nelze pfiirozen˘m zpÛsobem konkurovat, ale pro ekologické chovy by to bylo fie‰ení. VÏdyÈ ekologick˘ chov a ekologické hospodafiení by se nemûlo vyznaãovat intenzifikací, ale pfiedev‰ím kvalitou a pfiirozen˘m zpÛsobem hospodafiení,“ podot˘ká chovatel. Stádo bylo na Farmû Prak dosud odchováváno „na kvantitu“, nyní se zaãíná se selekcí „na kvalitu“. V nadmofiské v˘‰ce 500 m se na pfiibliÏnû 70ti hektarech pase 90 kusÛ dobytka, vãetnû telat. Cílem do budoucna je dostat se na stav pod 50 kusÛ. Krávy, které jsou urãeny na vyfiazení, jsou nyní oddûleny ve speciálním stádû. Ve stádû pÛsobí jeden b˘k. Inseminaci zkou‰eli, ale s neuspokojiv˘mi v˘sledky, a tak se zÛstalo u pfiirozené plemenitby. Jedin˘ b˘k, kterého si na stádo drÏí, pÛsobí vût‰inou tfii roky. Plemeníci, ktefií zde „skákali“, pocházeli z MZLU Îabãice, ZD Roãov a dvakrát si b˘ka odchovali sami. O stádo se pro pana Tupého stará jeden zamûstnanec, kter˘ zaji‰Èuje pfiedev‰ím krmení a údrÏbu pastvin. Vzhledem k tomu, Ïe herefordi jsou maximálnû sobûstaãní, se v tomto chovu porody nehlídají. Narozená telata se zkontrolují aÏ druh˘ den. Natalita se pohybuje kolem 90 %.
26
Dotace ManÏelé Tupí hospodafií v oblasti, kde jsou vypláceny nejniωí dotace. Tvrdí, Ïe se s tím stále dá pfieÏít a Ïe pfiíjmy z dotací jsou zajímavûj‰í neÏ pfiíjmy z vlastních produktÛ. To je pfiivádí k domnûnce, Ïe dotace jsou hlavním pfiíjmem pro hodnû zemûdûlcÛ. Ekonomická sobûstaãnost farmy je jednou z vûcí, která mû téÏ zajímala. Pokud by na farmû nebyl nikdo zamûstnán, pokryla by náklady na provoz, s tím, Ïe by v‰ak nebyly moÏné v˘raznûj‰í investice do rozvoje. Tak, jak ale hospodáfiství bûÏí nyní, je potfieba, aby bylo dotováno z jin˘ch aktivit, které pan Tup˘ provozuje. Jak se Ïije… Na otázku, jak vychází s místními, se mi dostává odpovûdi, Ïe nyní jiÏ velice dobfie. Zaãátky ale nebyly zrovna rÛÏové. Na vesnici nové obyvatele vût‰inou nevítají s otevfienou náruãí, a u manÏelÛ Tup˘ch, kter˘m navíc je‰tû „pfiilep‰il“ jejich praÏsk˘ pÛvod, tomu nebylo jinak. Respekt si museli vydob˘t postupnû. KdyÏ je místní vidûli, Ïe pracují rukama (znaãkují dobytek a zpoãátku jezdili na traktoru…) a kdyÏ pan Tup˘ uspofiádal se starostou nûkolik kulturních akcí, mûli vesniãany na své stranû. Aktuální problémy aneb co s masem z herefordÛ? Pan Tup˘ vypráví o své farmû v poklidu do chvíle, neÏ dojde na téma zpenûÏování zvífiat na jat-
kách. V tu chvíli zaãíná b˘t patrné rozãilení. Vadí mu, Ïe produkuje kvalitní maso, které není docenûné, a je nucen jej prodávat pod cenou. Pokud chce na jatka prodat cokoli jiného neÏ starou krávu, má problém. V˘kupci argumentují tím, Ïe plemeno hereford má niωí v˘tûÏnost a ãasto jej i odmítají. Nejednou se stalo, Ïe pot˘kal s obtíÏemi s odbytem pro b˘ka, kterého je dobré prodat do 30-ti mûsícÛ, aby nevznikly náklady na test BSE. Nedávno se mu stalo, Ïe jatka v okolí nemûla moÏnost pfievzít jateãního b˘ka v termínu, kontaktoval tedy vzdálenûj‰í jatka. Ta si b˘ka odvezla, ale a bez pfiedchozího upozornûní zaslala za celé zvífie s klidem ãástku pouze necel˘ch 5 tisíc Kã. Dal‰í problémy s odbytem nastaly, kdyÏ pfie‰el letos „do ekologie“ a zaãal produkovat maso v bio kvalitû. V˘kup za vy‰‰í ceny a jin˘ systém poráÏky, které se pro „bio maso“ provádí, znemoÏnily jeho prodej témûfi úplnû, neboÈ biojatka jsou pfiíli‰ daleko. Tento fakt zároveÀ s tím, Ïe leto‰ní bûÏné v˘kupní ceny jsou je‰tû niωí neÏ loÀské, takÏe v˘robce je podle nûj je‰tû více vykofiisÈován, jej pfiimûly k zámûru zfiídit si v budoucnosti vlastní poráÏkové místo – minijatka. Na dotaz, zda neuvaÏoval o zmûnû plemene, odpovídá ihned, Ïe ne. Ví, Ïe chovy omezují ãi ru‰í herefordská zvífiata kvÛli nízké rentabilitû, ale on si plemeno velice oblíbil pro jeho odolnost a uÏ z principu je odhodlan˘ si jej ponechat.
❒ Na Farmě Prak se nachází největší český chov lipických koní (foto: Jana Řehořová)
pouze formou privatu. Na stavbu penzionu, hospÛdky a pÛjãovnu sportovních potfieb je schválen˘ projekt od Evropské unie. Cílem je vytvofiit na Framû Prak sportovnûrelaxaãní centrum s pravou venkovskou kulisou, aby si hosté mohli uÏít agroturistiku se v‰ím v‰udy.
❒ Pohoda na pastvině (foto: Jana Řehořová)
Vyslovuje názor, Ïe pokud mezi sebou budou mít zemûdûlci stále meziãlánek, nedostanou za své produkty nikdy adekvátnû zaplaceno. Plánuje nabízet maso ze svého chovu tzv. ze dvora a také v restauraci, kterou se na farmû brzy chystá otevfiít jeho syn, neboÈ se téÏ domnívá, Ïe není dobré b˘t závisl˘ pouze na prvov˘robû. Je praktické mít více zdrojÛ pfiíjmÛ – otevfiít si pokud moÏno restauraci a penzión a zatraktivnit oblast, kde se hospodafií. Opût vzpomíná na rakousk˘ model, kter˘ stále chová v Ïivé pamûti, kde se na farmách bûÏnû mimo odchovu dobytka provozuje v˘‰e zmínûné a napfiíklad i v˘roba mléãn˘ch v˘robkÛ a pfiedev‰ím agroturistika.
Pro vlastní jatka se pan Tup˘ inspiroval opût na dovolené, tentokrát v Jihoafrické republice, kde bylo obvyklé, Ïe tfii sousedící farmy provozovaly spoleãná jatka. Otevfiení jatek je pro nûj otázkou prestiÏe, dal‰ího stupnû v˘voje farmy, v nûmÏ jiÏ nechce b˘t na nikom závisl˘. Plány do budoucna Tím se plynule dostáváme k plánÛm do budoucna. Kromû jiÏ zmiÀované selekce ve stádû a obnovení prodeje plemenn˘ch zvífiat, se v brzké dobû plánuje otevfiení restaurace, která dosud fungovala jen na objednání, formou cateringu (probûhlo zde nûkolik svateb a firemních akcí). Na jafie pfií‰tího roku by mûl zaãít naplno fungovat penzion. Ubytování hostÛ je na statku zatím moÏné
Zajímavosti na závûr Farma Prak se mÛÏe py‰nit nejvût‰ím ãesk˘m chovem lipick˘ch koní, kter˘ zde byl zaloÏen v roce 2001. I pfies relativnû krátkou dobu odchovu si lipicáni z Praku vydobyli úspûchy na vozatajsk˘ch soutûÏích a v˘stavách jak na domácím, tak na mezinárodním poli. Náv‰tûvníci farmy si mohou objednat jízdu koãárem nebo vyuÏít moÏnost dlouh˘ch vyjíÏdûk do krásného okolí a netknuté pfiírody. Farma téÏ nabízí moÏnost ustájení vlastních koní, a je zde velká krytá jízdárna. ManÏelé Tupí byli první, kdo v této oblasti zaãali chovat dobytek. AÏ po tfiech letech, od zaloÏení jejich chovu, kdy sousedi zjistili, Ïe jim dobytek pfies zimu neuhynul, vznikly v okolí dal‰í tfii chovy. Jeden z nich patfií hrabûti ·ternberkovi, ob˘vajícímu nedalek˘ hrad, dále zde najdeme stádo charolais a masn˘ch simentálÛ. Pfiejeme manÏelÛm Tup˘m hodnû ‰tûstí v jejich hospodafiení, a aby se jim podafiilo realizovat své plány tak, jak si pfiedstavují!
❒ Stádo krav s telaty (foto: Jana Řehořová)
27
Skot, kter˘ se u nás nepase Nová pravidelná rubrika s názvem „Skot kter˘ se u nás nepase“ je, jak uÏ její název napovídá, vûnována masnému skotu, kter˘ u nás na pastvinách bûÏnû nepotkáme. Jejím úkolem bude postupnû seznámit ãtenáfie s plemeny slavn˘mi i raritními, více ãi ménû roz‰ífien˘mi a rÛznû v˘znamn˘mi. První díl je vûnován „masné klasice“ – pfies 200. let starému britskému plemeni, jehoÏ vy‰lechtûní znamenalo ve své dobû opravdov˘ „boom“ a které se dodnes chová ve v‰ech koutech svûta a i pfies jeho klesající stavy je neustále vyuÏíváno ke ‰lechtûní nov˘ch masn˘ch plemen skotu. Dovolte mi pfiedstavit masného shorthorna. Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o.
Masn˘ shorthorn – plemeno, které dobylo svût Vznik a roz‰ífiení plemene Toto pÛvodnû kombinované plemeno bylo vy‰lechtûno pfied více neÏ 200 lety v severov˘chodní Anglii z pÛvodního Teeswatera, pozdûji naz˘vaného Durham. Teeswater byl pojmenován podle fieky Tees, protékající mezi hrabstvími Durham a York, kde se vyskytoval a kde také probíhalo ‰lechtûní. Mezi pfiedky teeswatera patfií pravdûpodobnû i holandsk˘ skot dojného typu. U zrodu shorthorna stáli bratfii Charles a Robert Collingové, ktefií zaãali na sv˘ch farmách Darlingtonu v hrabství Durham zu‰lechÈovat teeswatera pomocí revoluãního programu ‰lechtûní vypracovaného Robertem Bakewellem – inbreedingu, tedy blízké pfiíbuzenské plemenitby. Bakewell ho úspû‰nû pouÏil u sv˘ch stád leicestersk˘ch ovcí a longhornského skotu, kter˘ byl ve té dobû chovateli znaãnû oblí-
ben. V roce 1783 Charles Colling vybral ãtyfii krávy pojmenované Duchess, Cherry, Strawberry a Old Favourite a téhoÏ roku si jeho bratr Robert na místním trhu pov‰imnul vynikající kvality telat po b˘kovi Hubback, která zaãal kupovat. A byla to kombinace tûchto linií, ze které se v roce 1804 narodil legendární b˘k Comet, první b˘k na svûtû prodan˘ za 1.000 guinejí (rok 1810). Z Collingovic chovu pocházel také v˘jimeãn˘ vÛl The Durham Ox, kter˘ se narodil obyãejné krávû po pfiipu‰tûní jejich v˘znamn˘m b˘kem Favouritem. Ve sv˘ch pûti letech váÏil na tu dobu nevídan˘ch 3024 liber (cca 1370 kg)! The Durham Ox byl ãasto pfiedvádûn na jarmarcích a byl povûstn˘ svou hmotností. Dal‰ím v˘stavním zvífietem z Collingovic chovu byla dcera Favourita, jalovice s freemartinismem známá pod jménem „The White
❒ Plemenní býci Shorthorn na australské Glengallan Station v r. 1894 (foto: internet)
28
Heifer that Travelled“, váÏící úctyhodn˘ch 2300 liber (cca 1050 kg). Dnes nejsou takové hmotnosti u dospûl˘ch zvífiat aÏ tak ohromující, ale uvûdomme si, Ïe dle Youatta byla v roce 1795 prÛmûrná hmotnost poráÏen˘ch zvífiat zu‰lechtûn˘ch plemen 1000 liber (454 kg). Díky prezentaci tûchto v˘jimeãn˘ch zvífiat se dostalo shorthornÛm znaãného vûhlasu a toto plemeno zaãalo postupnû nahrazovat tenkrát populární longhorny. Stalo se tak i díky vy‰‰í rezistenci shorthornÛ k vedlej‰ím efektÛm inbreedingu ve srovnání s longhorny. Cílevûdomá práce bratfií CollingÛ vedla ke vzniku jedineãného plemene a dnes mÛÏeme najít v pÛvodech témûfi v‰ech shorthornÛ z Velké Británie a USA jména jako Foljambe, Favorite a Comet, pocházejících právû z jejich chovÛ a b˘ka Hubback, jehoÏ potomstvo ohromilo Roberta Collinga. Thomas Booth a Thomas Bates, dva souãasníci bratfií CollingÛ byli dal‰ími chovateli, ktefií pfiispûli rozvoji plemene. Thomas Booth byl první chovatel, kter˘ kladl dÛraz na masnou uÏitkovost novû vznikajícího plemene. Od bratfií CollingÛ nekupoval jalovice, ale pouze b˘ky a cenil si zvlá‰tû tûch po Favouritovi a Hubbackovi. Poté, co si zajistil typ zvífiat jak˘ poÏadoval, zaãal upevÀovat cenûné znaky také pomocí inbreedingu. Zamûfiil se na osvalení, mohutnost zad a beder a jím vyprodukované linie byly pevné konstituce a vyloÏenû masného typu. Jeho syn Richard pak pomocí otcov˘ch metod vylep‰il
u svého skotu stavbu pfiedních ãtvrtí. Thomas Bates naopak kupoval od bratfií CollingÛ jalovice a krávy a ‰lechtil více na mléãnou uÏitkovost. Z jeho chovu vze‰la zvífiata kombinovaného typu a mnoho z nich mÛÏeme najít v pÛvodech dne‰ního dojeného typu shorthorna. V˘znamnou vlastností shorthornÛ byla vysoká produkce loje dÛleÏitého pro v˘robu svíãek a m˘dla. První shorthorni byli dovezeni jiÏ v poãátku jejich ‰lechtûní (1783) do americké Virginie, kde bylo toto plemeno naz˘váno Durham. ·lo o první zu‰lechtûné plemeno importované do Nového Svûta. Díky sv˘m uÏitkov˘m vlastnostem, síle, klidnému temperamentu a ochotû v tahu byli velmi cenûni americk˘mi osadníky a rychle se ‰ífiili napfiíã celou Amerikou. V roce 1854 zaãali farmáfii ze stfiedozápadu se ‰lechtûním na masnou uÏitkovost. Roku 1870 se zaãali objevovat první geneticky bezrozí jedinci v rohat˘ch stádech a ameriãtí farmáfii si rychle uvûdomili v˘hody této vlastnosti a jiÏ roku 1881 zaãali se sytematick˘m programem ‰lechtûní na genetickou bezrohost. Dnes je 60 % shorthornÛ v USA geneticky bezroh˘ch. Do Kanady bylo toto plemeno importováno kolem roku 1825 a také zde si rychle získalo své pfiíznivce. Do Austrálie, zemû kde se skot pÛvodnû vÛbec nevyskytoval, byl shorthorn poprvé dovezen 12 let po prvních importech skotu roku 1800. V roce 1803 zde bylo 2450 kusÛ skotu, pfieváÏnû shorthornÛ a ti si udrÏeli oblibu mezi chovateli i na zaãátku 20. století, kdy bylo dováÏeno velké mnoÏství skotu zebu. Z Austrálie byl shorthorn dovezen roku 1814 na Nov˘ Zéland, kde byl dlouhá léta nejoblíbenûj‰ím plemenem vÛbec a má zde své pfiíznivce aÏ do dne‰ní doby. Dal‰ími v˘znamn˘mi zemûmi v chovu masného shorthorna jsou Irská Republika, Brazílie, Argentina, Jihoafrická republika, Uruguay a Zimbabwe, ale najdeme ho i na tak exotick˘ch místech jakou jsou Seychelské ostrovy, Papua, Nová Guinea
nebo Samoa. V polovinû 20. století byl importován do Peru. Plemenná kniha (PK) V letech 1730–1780 zaãalo mnoho v˘znamn˘ch chovatelÛ skotu ve Velké Británii s tfiídûním sv˘ch zvífiat podle typu a kvality a zaãali se zaznamenáváním jejich pÛvodÛ. Plemenná kniha shorthorna, vydaná roku 1822 George Coatesem, byla vÛbec první plemennou knihu skotu na svûtû. Bylo v ní zapsáno 710 b˘kÛ a 850 krav. Coates následnû vydal dal‰í tfii díly PK a poté ji pfievzal Henry Stafford od kterého ji v roce 1874 odkoupila novû zaloÏená Shorthorn Society of Great Britain and Ireland, která ji vede a publikuje dodnes. K rozdûlení PK na masnou a dojnou sekci do‰lo aÏ v roce 1958 pfii vydání jejího 106. dílu. Na zaãátku 70. let 20. století si chovatelé shorthorna zaãali uvûdomovat, Ïe jejich skot je pfiíli‰ mal˘ a nedostateãnû osvalen˘ ve srovnání s moderními francouzsk˘mi plemeny jako charolais ãi limousine dovezen˘mi pfiibliÏnû v té dobû do Velké Británie. Kontroverzním krokem k zlep‰ení tûchto vlastností bylo pfiilití krve francouzského plemene MainAnjou, pro které byla roku 1976 otevfiena PK masného shorthorna. Postupem ãasu mnoho chovatelÛ uznalo, Ïe to byl krok nezbytn˘ k záchranû shorthornského plemene pfied ztrátou v propadli‰ti dûjin. Roku 2001 byla PK pro linie Maine-Anjou uzavfiena, s v˘jimkou pfiístupu pfies tzv. Grading Register. Plemenná kniha plemene shorthorn zaloÏená roku 1822 a vydaná v roce 1846 v USA byla vÛbec první PK vydanou v Americe a je vedena
Pedigree b˘ka The Durham Ox Hubback neznámá kráva Lady Maynard Foljambe Young (nar. 1786) Strawberry Phoenix Lord Bolingbroke (nar. 1789) Favourite neznámá (nar. 1793) kráva Durham Ox
❒ Legendární The Durham Ox (zdroj: internet)
spoleãnû pro rohatou i bezrohou formu. Americká Asociace chovatelÛ Shorthorna zaloÏená chovateli z devíti státÛ vznikla o 26 let pozdûji, v roce 1872. V Kanadû byla první plemenná kniha publikována roku 1867. Vlastnosti masného shorthorna Vzhledem k ‰iroké variabilitû podmínek ve kter˘ch je shorthorn chován, bude jistû dobré v úvodu této kapitoly podotknout, Ïe produkce, hmotnost, velikost zvífiat atd., se li‰í v rÛzn˘ch teplotních pásmech a v rÛzn˘ch podmínkách chovu. Dne‰ní masn˘ shorthorn je stfiedního rámce, podsadit˘, obdélníkového tvaru tûla a velmi dobfie osvalen˘. Hmotnost krav se pohybuje od 630 do 730 kg a b˘kÛ od 1000 do 1100 kg. Typick˘mi barvami jsou plá‰Èovû ãervená, ãervená s bíl˘mi odznaky, bílá
❒ Krávy vynikají mateřskými vlastnostmi (foto: internet)
29
Vybrané v˘sledky kontroly masné uÏitkovosti shorthorna v USA Počet hodnocených jatečných zvířat (ks) Průměrný věk při porážce (dny) Průměrná živá hmotnost (kg) Průměrná hmotnost jatečného trupu (kg) Průměrná jatečná výtěžnost (%)
4234 466 ± 58 558 ± 59 351 ± 39 62,9 ± 2,2
Poãet narozen˘ch telat – Irsko 2007 (zdroj: Dept Agriculture & Food) ❒ Jalovičky plemene Shorthorn (foto: internet)
a gro‰ovaná, v˘znamná je oãní pigmentace, která sniÏuje riziko karcinomu oka v hork˘ch, intenzivnû osvûtlen˘ch oblastech. Zvífiata mají krátké rohy, podle kter˘ch bylo ostatnû plemeno pojmenováno (short – krátk˘, horn – roh). Dnes je vût‰ina populace v chovatelsky vyspûl˘ch zemích geneticky bezrohá. Matefiské vlastnosti vÏdy byly a budou velkou pfiedností plemene. Jalovice brzy dosahují pohlavní dospûlosti, jsou velmi plodné, snadno se telí. Krávy mají siln˘ matefisk˘ instinkt. Mimofiádná mléãnost umoÏÀuje rychl˘ rÛst telat do odstavu. Hmotnost telat pfii narození je 36–39 kg a b˘ci váÏí pfii prodeji ve 13 mûsících 480–500 kg. Ideální stavba tûla s minimem vad umoÏÀuje dlouhodobé vyuÏití krav v reprodukci. Shorthorni dosahují prÛmûrného denního pfiírÛstku ve v˘krmu 1,5 kg pfii odchovu na pastvinû a 2,5 kg pfii vysokém obsahu energie v krmné dávce. Vysok˘ denní pfiírÛstek umoÏÀuje rychlej‰í dosaÏení poÏadované poráÏkové hmotnosti a lep‰í ziskovost v˘krmu. V souãasnosti se zvy‰uje obliba shorthornÛ zejména díky nadprÛmûrn˘m
Počet narozených telat, kde otec je shorthorn Počet narozených telat, kde matka je shorthorn Počet narozených čistokrevných telat (podíl krve shorthorna u rodičů minimálně 3/4)
V˘sledky kontroly uÏitkovosti – Irsko 2007 (zdroj: Irish Cattle Breeding Federation) Reprodukční ukazatele Obtížné porody (% porodů hodnocených 3–4) Délka březosti (od inseminace do zabřeznutí, dny) Hodnocení masné užitkovosti Hmotnost při odstavu (kg), průměrný věk 215 dnů Cena odstavených telat (Eurocent/kg), průměrný věk při aukci 220 dnů Lineární hodnocení – tučnost (1–15) Lineární hodnocení – zadní čtvrtě (1–15) Hmotnost jatečného trupu za studena (kg), průměrný věk při porážce 782 dnů, 38 % poražených zvířat z matek dojných plemen Třída EUROP Příjem sušiny krmiva v testu vlastní užitkovosti (kg/den) Mateřské vlastnosti Věk při prvním otelení (měsíce) Délka mezidobí Přežitelnost krav (% krav, které přežily od 1 do 2 otelení)
jateãn˘m vlastnostem a mramorování masa (marbling). Mramorování masa je gurmány vysoce cenûnou vlastností, po které se neustále zvy‰uje poptávka zejména v Japonsku a Koreji. Mezi japonsk˘mi importéry patfií shorthorn mezi preferovaná plemena. U zvífiat urãen˘ch na export do Japonska je poÏadovan˘ prodlouÏen˘ v˘krm s denním pfiírÛstkem 0,8 kg po dobu 200–240 dnÛ. Za takto vykrmen˘ skot se platí prÛmûrnû 3000 USD za kus.
❒ Shorthorni jsou pověstní svou klidnou povahou (foto: internet)
30
19 433 35 727 7982
Počet hodnocení 13 865 1427
Hodnota 3,8 285,8
436
276,9
292 252 252
172,2 7,0 6,5
2103
325,8
2103 16
O+ 10,1
3410 2109 2631
29,6 387,9 88 %
Díky klidnému temperamentu a povolnosti je snadná manipulace i s vût‰ím poãtem zvífiat. O shorthornech je známo, Ïe postrádají instinkt kopání a nejsou nijak agresivní, kdyÏ se s nimi manipuluje aÈ uÏ ve stájích nebo na pastvinách. Temperament je také v˘znamn˘m faktorem pro produkci vysoce kvalitního hovûzího masa, protoÏe je v silné genetické korelaci s nejv˘znamnûj‰ím znakem kvality masa – kfiehkostí. Je to vysoce dûdiãná vlastnost, která mimo kvality masa ovlivÀuje i hmotnost zvífiat. V˘hodou plemene je také znaãná pfiizpÛsobivost nov˘m podmínkám a je ãasto chováno v marginálních oblastech. Zdraví a dûdiãné vady Shorthorn je konstituãnû velmi pevné, odolné, dlouhovûké a pfiizpÛsobivé plemeno. Na konci 20. století se v‰ak na tfiech farmách v Kanadû zaãaly u malého poãtu novorozen˘ch telat objevovat letální poruchy jako zkroucení vfieteních kostí, absence kostí holenních, srostlé klouby, velké
bfii‰ní k˘ly a ãasto deformace lebek. Stalo se tak pravdûpodobnû v dÛsledku linebreedingu (vzdálenû pfiíbuzenská plemenitba, napfi. bratranec x sestfienice) a vysokého koeficientu pfiíbuznosti v postiÏen˘ch stádech. Defekt byl identifikován jako syndrom tibiální hemimélie. Jeho fenotypov˘ projev vzniká pfii homozygotnû recesivním zaloÏení genu. Od roku 1999 je v Kanadû tato vada monitorována a v USA musí mít od roku 2006 v‰ichni inseminaãní b˘ci a dárkynû embryí proveden˘ test DNA na nepfiítomnost recesivního genu pro tuto poruchu. Dal‰í genetickou vadou, která se u shorthorna vyskytuje, je nemoc bíl˘ch jalovic spojená s genetick˘m zaloÏením pro bílou barvu. Jde o sterilitu nûkter˘ch bíl˘ch jalovic v dÛsledku geneticky podmínûné prouchy v˘voje pohlavního ústrojí z Müllerova v˘vodu v prenatálním období. Tato choroba se také ãasto vyskytuje u jalovic plemene belgické modrobílé. V Ïádném pfiípadû se v‰ak nedá fiíci, Ïe by genetické poruchy byly u shorthornÛ ãastûj‰í neÏ u jin˘ch plemen. VyuÏití shorthorna Díky po staletí trvající selekci na optimální a spolehlivou uÏitkovost ovlivnil shorthorn více neÏ 30 masn˘ch plemen na svûtû. Aãkoliv jsou jeho dne‰ní stavy v dÛsledku chovu modernûj‰ích
❒ Šampión roku 2008 na Královské výstavě ve Skotsku (foto: internet)
plemen v˘znamnû niωí neÏ pfied lety, matefiské vlastnosti, stavba tûla a excelentní kvalita masa jsou základem, pro které je stále vyuÏíván pfii ‰lechtûní nov˘ch plemen jako je belmont red (50 % africander, 25 % hereford, 25 % shorthorn), murray grey, santa gertrudius a droughtmaster. Vynikající plodnost a libido b˘kÛ jsou cenûné zejména v extrémnû hork˘ch africk˘ch oblastech pfii kfiíÏení s plemeny vy‰lechtûn˘mi ze skotu zebu (Bos Indicus) jako je brahman, droughtmaster a santa gertrudius, kde zvy‰ují úspû‰nost zabfiezávání a kvalitu masa potomstva. Ve své rodné Velké Británii je bílá forma shorthorna obvykle kfiíÏena s highlandsk˘mi kravami (v˘sledn˘ kfiíÏenec se naz˘vá highlander) a s galloways-
❒ Shorthornské stádo (foto: internet)
k˘mi kravami (bluegray). KfiíÏenci jsou pak velmi vhodní ke spásání porostÛ v marginálních horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastech, kde pfiispívají k udrÏení diverzity porostÛ. Bílá forma, neboli whitebred shorthorn je dnes zahrnuta v programu ochrany genetick˘ch zdrojÛ Velké Británie a její populace ãítala v roce 2006 pouze 190 kusÛ. Dobrou zprávou pro shorthornské plemeno je, Ïe v souãasnosti celosvûtovû roste poptávka po mase prémiové kvality s vysok˘m stupnûm mramorování a Ïe právû tûmito vlastnostmi toto plemeno disponuje. Zdroje: Internet, Clutton-Brock J., British cattle in the 18th century, The ARK, February 1982, 55–59
31
Patnáct let chovu gasconne v âR Graf ã. 1 – V˘voj poãtu krav GS v KUMP
Radka Zahrádková V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves Plemeno gasconne (GS) se v âeské republice chová od roku 1994, kdy bylo dovezeno na farmu Královice patfiící V˘zkumnému ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi. Jednalo se o import 15ti dvoulet˘ch jalovic, které poloÏily základy chovu gaskoÀského plemene u nás. Plemeno gasconne patfií k ménû poãetn˘m masn˘m plemenÛm chovan˘ch v âR, av‰ak k plemenÛm stále navy‰ujícím své poãetní stavy. Dnes je do kontroly uÏitkovosti skotu bez trÏní produkce mléka (KUMP) zapojeno celkem 501 krav tohoto plemene, z nichÏ je 169 krav se 100% podílem GS. K patnáctému v˘roãí chovu plemene gasconne v âR byl 15. dubna 2009 ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. v Praze Uhfiínûvsi ve spolupráci s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu uspofiádán semináfi urãen˘ nejen pro chovatelskou vefiejnost, ale i pro v˘zkumné a univerzitní pracovníky, studenty a v‰echny zájemce o toto plemeno. Tématem pfiedná‰ek nebylo pouze plemeno gasconne a jeho v˘sledky dosaÏené za 15 let chovu v âR, ale i problematika spotfieby a kvality hovûzího masa, fyziologie, etologie a ‰lechtûní masného skotu obecnû. Pfiedná‰ejícími byli pracovníci z VÚÎV, v.v.i. v Praze Uhfiínûvsi a MZLU v Brnû. V následujícím textu jsou shrnuty nejdÛleÏitûj‰í teze jednotliv˘ch referátÛ. Poãet krav GS zapojen˘ch do KUMP (Ing. Radka Zahrádková,
Graf ã. 2 – Spotfieba masa v âR v roce 2007
Ph.D.) ãinil k bfieznu 2009 celkem 501 kusÛ, pfiiãemÏ 259 kusÛ s 88–100% podílem GS (graf 1; kontrolní rok 2008). Z grafu 1 je patrné, Ïe k tomuto datu byl poprvé za období 1995–2008 zaznamenán vy‰‰í poãet krav s 88–100% podílem GS neÏ krav ostatních, tj. krav s podílem GS niωím neÏ 88 %. Stavy krav plemene gasconne podle podílu krve GS s ohledem na pofiadí otelení k bfieznu 2009 dokumentuje tabulka 1. Nejvût‰í podíl z celkového poãtu krav v KUMP pfiedsta-
vují prvotelky GS 100 % (91 kusÛ; 18 %). Do plemenné knihy v oddílu A bylo k 31. 12. 2008 (tabulka 2) zapsáno celkem 326 Ïijících zvífiat plemene gasconne pocházejících z 11 chovÛ, z toho 109 jalovic (65 % import), 164 krav (63 % import) a 53 b˘kÛ (94 % domácí produkce). DÛleÏit˘m ukazatelem sledovan˘m v rámci KUMP je u masného skotu poãet Ïivû narozen˘ch telat. Obecnû se za dobrou plodnost povaÏuje 95 % telat Ïivû narozen˘ch a 90 % telat odchovan˘ch. V˘sledky u plemene gasconne (tabulka 3) naznaãují, Ïe by v dal‰í chovatelské práci mûla b˘t vyvinuta snaha o zlep‰ení úrovnû tohoto znaku. Spotfieba hovûzího a telecího masa (Ing. Ludûk BartoÀ, Ph.D.) se v âR v roce 2007 pohybovala kolem 10,9 kg na osobu a rok, coÏ je o 19 kg ménû neÏ tomu bylo v roce 1990 (30,0 kg/osobu/rok). Co se t˘ãe obliby jednotliv˘ch druhÛ masa (graf 2) hovûzí maso u nás ve spotfiebû zaostává za
Tabulka ã. 1 – Poãet krav GS v KUMP podle pofiadí otelení % GS < – 74 75–87 88–99 100 ∑
1. 16 27 33 91 167
2. 24 29 30 33 116
3. 26 21 10 9 66
4. 8 19 10 11 48
5. 22 10 6 13 51
Poznámka: Stav k bfieznu 2009; krávy otelené po roce 2005
32
Pořadí otelení 6. 7. 13 7 6 6 1 0 3 3 23 16
8. 5 3 0 0 8
9. 0 0 0 1 1
10. 0 0 0 2 2
11. 0 0 0 2 2
12. 0 0 0 1 1
∑ 121 121 90 169 501
Tabulka ã. 2 – Stav Ïijících zvífiat GS v PK – oddíl A (k 31. 12. 2008) Chovů 11 ∑
Jalovice ČR import 38 71 109
Krávy ČR 61
Býci import 103
ČR 50
164
import 3 53
Tabulka ã. 3 – Poãet narozen˘ch telat GS v KUMP
2003 2004 2005 2006 2007
% GS
Celkem
88 –100 ostatní 88 –100 ostatní 88 –100 ostatní 88 –100 ostatní 88 –100 ostatní
92 366 50 355 74 176 155 65 254 109
Tabulka ã. 4 – Obsah cholesterolu u jednotliv˘ch druhÛ masa Obsah cholesterolu (mg/100 g) Hovězí 49–68 Vepřové 45–62 Kuřecí 43–95 Hovězí játra 271 Vejce 324–385 Pramen: Honikel a Arneth, 1996; Williams, 2007
masem vepfiov˘m (42 kg/osobu/ /rok) a masem drÛbeÏím (24,9 kg/ /osobu/rok). DÛvody poklesu spotfieby hovûzího masa jsou cenová konkurence drÛbeÏího masa, aféry spojené s v˘skytem BSE, slintavky a kulhavky, zkaÏeného masa na pultech obchodÛ, nízká nebo nevyrovnaná kvalita hovûzího masa, obava spotfiebitelÛ ze zdravotních rizik pfii jeho konzumaci, ale i sloÏitûj‰í pfiíprava pokrmÛ z hovûzího masa apod. Z hlediska obsahu tuku lze hovûzí maso zafiadit spí‰e mezi nízkotuãné potraviny, neboÈ tuk v libové hovûzí svalovinû obvykle nepfievy‰uje 5 %. ZáleÏí na zpÛsobu opracování – ofiezání mezisvalového nebo podkoÏního tuku. Názor, Ïe hovûzí maso obsahuje vysoké mnoÏství tuku a tím zvy‰uje riziko v˘skytu obezity, je tedy neopodstatnûn˘. Co se t˘ãe obavy z vysokého obsahu cholesterolu vedoucího ke vzniku kardiovaskulárních onemocnûní, obsah cholesterolu v hovûzím mase se v˘raznû neli‰í od ostatních druhÛ masa (tabulka 4). JestliÏe denní pfiíjem cholesterolu by
7 49 182 28 167 35 94 72 33 115 55
Živě narozeno 8 40 181 19 159 32 74 72 28 127 51
% z celkem 97 99 94 92 91 95 93 94 95 97
u zdravého ãlovûka nemûl pfiesáhnout 300 mg, pak konzumace hovûzího masa není v tomto smûru zásadním problémem. Diskutovanou otázkou je zastoupení jednotliv˘ch mastn˘ch kyselin (MK) v hovûzím mase a jejich pÛsobení na lidské zdraví. Libové hovûzí maso má jen málo tuku a tedy i málo mastn˘ch kyselin v nûm obsaÏen˘ch a zvy‰ujících hodnotu cholesterolu v krvi (nasycené MK a trans nenasycené MK). V hovûzím mase jsou v‰ak zastoupeny i mastné kyseliny s pozitivním úãinkem na lidské zdraví: omega-3 polynenasycené kyseliny sniÏují obsah cholesterolu v krvi a konjugované kyselinû linolové (CLA) jsou pfiisuzovány antikancerogenní a antiatherogenní úãinky. Kvalita hovûzího masa (Ing. Daniel Bure‰, Ph.D.) je ovlivÀována jeho pÛvodem, veterinární bezpeãností a jeho samotnou technologickou a kulinární kvalitou. Kulinární kvalita je pak dána vlivy pÛsobícími na zvífie v období odchovu, v˘krmu a pfied poráÏkou, zacházením s masem v období od poráÏky do jeho pfiípravy ke konzumaci a v neposlední fiadû je ovlivnûna stravovacími návyky konzumentÛ. K senzorickému hodnocení kvality hovûzího masa je pfii VÚÎV, v.v.i. v Praze Uhfiínûvsi sestavena hodnotitelská komise sloÏená z deseti zku‰en˘ch posuzovatelÛ hodnotících organoleptické vlastnosti masa (vÛni, kfiehkost, ‰Èav-
natost, vláknitost, intenzitu chuti a celkové hodnocení) podle devítibodové stupnice. Vlastní hodnocení probíhá ve speciálnû vybavené laboratofii, pfiiãemÏ kaÏd˘ hodnotitel je v samostatném boxu znemoÏÀujícím jeho vizuální kontakt s okolím. Pfied samotn˘m senzorick˘m hodnocením probíhá náleÏitá úprava vzorkÛ masa spoãívající v odbûru vzorku ro‰tûnce v úrovni 9. aÏ 11. Ïebra ze zchlazen˘ch pÛlek 24 hodin po poráÏce, jeho oãi‰tûní od vazivového a tukového pokryvu, následném vakuovém zabalení a skladování nejdfiíve pfii teplotû 4 °C a pozdûji pfii min. 18 °C. Tepelná úprava pfied vlastním hodnocením vzorkÛ je zaloÏena na grilování 2cm siln˘ch plátkÛ masa na oboustranném kontaktním grilu a je ukonãena pfii dosaÏení koneãné vnitfiní teploty 70 °C mûfiené vpichov˘m teplomûrem. Jednou z v˘zkumn˘ch aktivit probíhajících u stáda gaskoÀského skotu na úãelovém hospodáfiství VÚÎV, v.v.i. je sledování parametrÛ vnitfiního prostfiedí zvífiat (Ing. Ale‰ Pavlík, Ph.D.). Za vnitfiní prostfiedí organismu jsou povaÏovány pfiedev‰ím mimobunûãné tûlní tekutiny (krevní plazma, tkáÀov˘ mok), které umoÏÀují v˘mûnu látek mezi buÀkou a vnûj‰ím prostfiedím. V˘znam hodnocení vnitfiního prostfiedí zvífiete spoãívá v moÏnosti posouzení vztahu v˘Ïivy a produkãních ukazatelÛ právû na základû zmûn parametrÛ vnitfiního prostfiedí v prÛbûhu jednotliv˘ch fází ontogeneze organismu. U sledované skupiny jalovic jsou od raného vûku vyhodnocovány biochemické ukazatele krve (pH krve, celkové bílkoviny, glukóza, urea, triacylglyceroly, cholesterol, bilirubin, ALT, AST, ALP, CK, T3, T4, Ca, P, Mg, K, Na, Fe, Zn, Cu, Se aj.) a hematologické ukazatele (erytrocyty, hematokrit, hemoglobin, leukocyty, diferenciální rozpoãet leukocytÛ aj.) s ohledem na úroveÀ v˘Ïivy ve vztahu ke zmûnám probíhajícím v prÛbûhu postnatálního v˘voje a rÛstu zvífiat. Na základû biochemick˘ch a hematologick˘ch ukazatelÛ je tak dokladován aktuální, ale i dlouhodob˘,
33
fyziologick˘ stav zvífiat, kter˘ je odrazem pohody a zdraví zvífiat, stejnû jako pfiedpokladem oãekávané uÏitkovosti. Praktické uplatnûní mají v oblasti v˘Ïivy, reprodukce, správné techniky a organizace chovu masného skotu i poznatky vypl˘vající ze studia vûdního oboru zab˘vajícího se chováním zvífiat (etologie – Ing. Radka ·árová). Zásadním problémem se napfiíklad mohou stát komplikace ve v˘voji vztahu matky s mládûtem. Ustájení krav v dobû telení na men‰ím prostoru mÛÏe zvy‰ovat riziko, Ïe bfiezí kráva pfiijde do kontaktu s cizím teletem právû v citlivé periodû pfied upevnûním vztahu mezi matkou a mládûtem. Pokud je navíc kráva sama krátce pfied porodem, projevuje velk˘ zájem o právû narozená cizí telata a ãasto je oãichává a olizuje. To je pravdûpodobnû zpÛsobeno zv˘‰enou citlivostí matky vÛãi mláìatÛm v dÛsledku hormonálních zmûn provázejících porod. Pokud po vlastním porodu dovolí cizímu teleti sát, vlastní tele pak nemá dostatek mleziva. V nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe kráva cizí tele
❒
34
adoptovat a vlastní tele úplnû odmítnout. Pokud odmítané tele nenajde náhradní matku, nebo není dokrmováno z lahve, vût‰inou uhyne. Adoptována jsou ãastûji telata prvotelek a matek postaven˘ch nízko v hierachii stáda, protoÏe tyto krávy se nechají snadno odehnat od vlastního telete dominantními zvífiaty. Kromû nepfiíli‰ ãast˘ch adopcí mÛÏeme u skotu vidût tzv. „allosucking“. To znamená Ïe u krav sají kromû vlastního telete i telata cizí. Toto chování se vyskytuje alespoÀ nûkdy u v‰ech telat, ale ãastûji se snaÏí sát telata s nízkou porodní hmotností, nebo ta, která nemají dostateãné mnoÏství mléka od vlastní matky. Sáním u cizích krav se tak tele pravdûpodobnû snaÏí kompenzovat nedostateãnou v˘Ïivu. Pfiedná‰ka Ing. ZdeÀky Veselé, Ph.D. shrnula základy ‰lechtitelské práce u masného skotu vãetnû odhadu plemenn˘ch hodnot. Cílem ‰lechtûní je, aby kaÏdá nová generace zvífiat byla pro chovatele hospodáfisky v˘hodnûj‰í neÏ generace pfiedcházející. Z tohoto dÛvodu je tfieba mezi
Stádo plemene gasconne na VÚŽV v Praze Uhříněvsi (foto: Karel Melger)
rodiãi provést co nejpfiísnûj‰í selekci a do plemenitby pfiipustit jen takové, ktefií mají nadûji na dobré potomstvo. V souladu s tímto cílem se u v‰ech druhÛ zvífiat vûnuje mimofiádná pozornost odhadu plemenné hodnoty. V souãasné dobû jsou plemenné hodnoty odhadovány na základû celosvûtovû uznávané metody – Animal modelu. Podstatou hodnocení je oãi‰tûní namûfien˘ch údajÛ od „v‰ech ‰umÛ“ a nepfiesností, které vypl˘vají z rÛzn˘ch pfiírodních a chovatelsk˘ch podmínek a rÛzné úrovnû v˘Ïivy, tedy skuteãností ovlivnûn˘ch chovatelem. Cílem je objevit jedince, kter˘ bude poskytovat vynikající potomstvo, pfiestoÏe on sám mÛÏe strádat v neuspokojiv˘ch podmínkách, nebo naopak, byl pfiekrmován na luxusní v˘Ïivû. I kdyÏ nûkteré chovatelské hlasy mluví o opaku, je tfieba si uvûdomit, Ïe bez odhadu plemenn˘ch hodnot a jejich systematického vyuÏívání ve stádech skotu se neobejde Ïádná ‰lechtitelská práce, která má pfiinést chovateli maximální hospodáfisk˘ pfiínos.
Bakteriální choroby skotu (III. ãást) Ing. Pavla Vydrová Ve dvou pfiedcházejících ãíslech zpravodaje (4/08 a 1/09) jsme se v rubrice o onemocnûní skotu vûnovali nemocem pÛvodu bakteriálního. Podrobnûji jsme se jiÏ seznámili s aktinomykózou, antraxem, brucelózou a listeriózou. V dne‰ní, v pofiadí jiÏ tfietí a zároveÀ závûreãné ãásti vûnované bakteriím, si podrobnûji pfiipomeneme a pfiiblíÏíme tolik diskutovanou paratuberkulózu (Enteritis paratuberculosa bovis), stále aktuální tuberkulózu (Mycobacterium bovis) a témûfi neznámou a na‰tûstí neaktuální vibriózu (Vibriosis genitalis). V pfií‰tím pokraãování této rubriky koneãnû opustíme nemoci bakteriální a podíváme se podrobnûji na nûkteré parazity vyskytující se u skotu. Paratuberkulóza Je specifick˘m bakteriálním onemocnûní skotu doprovázené chronick˘m zánûtem stfiev, prÛjmem a hubnutím. ¤adí se mezi tzv. nebezpeãné nákazy a je uvedena v pfiíloze ã. 2 veterinárního zákona. PÛvodce paratuberkulózy byl objeven jiÏ v roce 1895 Johnem a Frotinghamem. Dfiíve se nemoc vyskytovala pouze na pastevních oblastech pfiímofisk˘ch státÛ (Anglie, Holandsko a Francie). U domácích pfieÏv˘kavcÛ na území stfiedoevropsk˘ch státÛ (Polsko, âeská republika, Slovensko, Maìarsko, Slovinsko a Chorvatsko) se objevovala zcela sporadicky a v âeskoslovensku bylo toto onemocnûní poprvé popsáno u skotu aÏ v roce 1962. V letech 1992 aÏ 1996 byla v dÛsledku liberalizace obchodu s hospodáfisk˘mi zvífiaty (pfiedev‰ím skot, ovce a kozy, jelen lesní a dal‰í) paratuberkulóza zavleãena na na‰e území importem více neÏ tfiiceti tisíc pfieÏv˘kavcÛ. V˘skyt tohoto onemocnûní ve stádû velmi negativnû ovlivÀuje ekonomiku celého hospodáfiství zejména poklesem uÏitkovosti postiÏen˘ch zvífiat (nepfiímé ztráty) aÏ úhynem zvífiat (pfiímé ztráty). Státní veterinární správa âeské republiky vydala v loÀském roce tzv. „Metodick˘ návod SVS âR ã. 5/2008“, ze dne 4. bfiezna 2008, kter˘ stanovuje postup v prevenci ‰ífiení paratuberkulózy skotu v âR (ã.j. 430/2008/RED).
Tímto Metodick˘m návodem se zru‰il Metodick˘ návod 6/2001 k prevenci, diagnostice a zdolávání nákazy. Nov˘ metodick˘ postup byl zpracován pro inspektory krajsk˘ch veterinárních správ na základû Ïádosti svazÛ chovatelÛ skotu s pfiihlédnutím k v˘voji nákazové situace v posledních 10 letech, dosavadní úspû‰nosti ozdravování v hospodáfistvích v nichÏ byla potvrzena paratuberkulóza, v˘sledkÛm provedeného monitoringu a z nûho vypl˘vajícího pravdûpodobného ‰ífiení nákazy v âR a v neposlední fiadû závûrÛm spoleãn˘ch jednání mezi pfiedstaviteli MZe, svazÛ chovatelÛ skotu, SVS, VÚVeL a SVÚ. K vypracování tohoto návodu zadal podnût i stávající stav legislativy ES a Mezinárodního úfiadu pro nákazy zvífiat (O.I.E.), v níÏ problematika paratuberkulózy nebyla v té dobû legislativnû o‰etfiena. PÛvodce Paratuberkulóza je chronicky probíhající nákazou, kterou vyvolávají acidoalkoholostabilní bakterie Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis. Kromû pÛvodce paratuberkulózy vyvolávají mykobakteriální enteritidy u pfieÏv˘kavcÛ i monogastrick˘ch zvífiat i jiné poddruhy Mycobacterium avium, které se od sebe li‰í biologick˘mi vlastnostmi vãetnû virulence a rozdílného epizootologického v˘znamu pro jednotlivé druhy zvífiat. Mycobacterium paratuberculosis bovis (skotu) má oproti zárodkÛm tuberkulózy (TBC) krat‰í a silnûj‰í tyãinky (bakterie). Odolnost PÛvodce paratuberkulózy je mimo hostitelsk˘ organizmus znaãnû odoln˘, v podstatû stejnû jako TBC. Na farmách skotu s diagnostikovanou paratuberkulózou mÛÏe pfieÏívat ve v˘kalech a pÛdû pastvin 9 aÏ 11 mûsícÛ, v kejdû 8 aÏ 9 mûsícÛ a v˘kalech pfii –14 °C pfieÏije dokonce jeden rok. M. a. paratuberculosis tedy není devitalizováno ani bûhem zimního období. Proto pfii ‰ífiení paratuberkulózy u divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ hraje v˘znamnou roli i zpÛsob jejich chovu. Je nutno rozli‰ovat chov voln˘, oborní, farmov˘ a v zoologick˘ch zahradách. V˘skyt paratuberkulózy u divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ úzce
souvisí s infekãním tlakem, jehoÏ intenzita je závislá na zdrojích M. a. paratuberculosis jak od Ïiv˘ch zvífiat, tak z prostfiedí. Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) Zdrojem nákazy b˘vají v˘kaly nemocn˘ch zvífiat (vyluãování zárodkÛ), kontaminované krmivo (zejména mlezivo a mléko infikovan˘ch samic), stelivo, stájové prostfiedí, v˘bûhy, napájecí voda a pastviny. Vnímavost hostitelÛ k onemocnûní zvy‰uje deficitní v˘Ïiva a nevhodné zoohygienické podmínky. Zvífiata se zpravidla nakazí perorálnû, nejãastûji ve stáfií do 3 mûsícÛ (kdy jsou k infekci nejvnímavûj‰í), star‰í zvífiata jsou odolnûj‰í. Do zdrav˘ch chovÛ se onemocnûní zavleãe pfieváÏnû nákupem infikovan˘ch zvífiat, a proto se za nejv˘znamnûj‰í zdroj pÛvodce nákazy povaÏuje právû nakaÏené zvífie vyluãující M. a. paratuberculosis. Bakterie je schopná po vstupu do hostitelského organizmu po nûkolik mûsícÛ aÏ let pfieÏívat v makrofázích pfiedev‰ím stfievních mízních uzlin. Po pÛsobení nûkter˘ch stresov˘ch faktorÛ (porod, tûÏké zimní období, dlouhodobû nepfiíznivû pÛsobící poãasí, interkurentní bakteriální a virové infekce, parazitární choroby a dal‰í) dochází k propuknutí klinického onemocnûní. Právû tato zvífiata se potom stávají opakovan˘m a v˘znamn˘m zdrojem M. a. paratuberculosis v populaci zvífiat pfii pfiímém kontaktu a v zevním prostfiedí pfii tzv. nepfiímém kontaktu. Inkubaãní doba Inkubaãní doba je dlouhá nûkolik mûsícÛ aÏ nûkolik let (literatura uvádí 6 mûsícÛ aÏ 15 let) v závislosti na velikosti infekãní dávky, stáfií jedince v dobû infekce, individuální odolnosti jedince, stresov˘ch faktorech a dal‰ích vlivech. Patogeneze Hlavní cestou vstupu M. a. paratuberculosis do organizmu je zaÏívací ústrojí, které také b˘vá stejnû jako u skotu a ostatních domácích pfieÏv˘kavcÛ nejãastûji postiÏeno. Mimo stfievní trakt (pfiedev‰ím sliznice tenkého stfieva a pfiíslu‰né mízní uzliny)
35
byla infekce prokázána u jelenÛ, daÀkÛ a koz. Velmi dÛleÏit˘ je prÛkaz M. a. paratuberculosis v mléãné Ïláze kozy, v dûloze lanû a ve varlatech kolouchÛ. Nákaza se tedy mÛÏe, stejnû jako u skotu, ‰ífiit zejména v dobû zv˘‰ené pohlavní aktivity zvûfie, pohlavní cestou a v dobû kladení mláìat. K nakaÏení mláìat mÛÏe docházet uvnitfi dûlohy ãi po porodu pfiijímáním matefiského mléka jako u domácích pfieÏv˘kavcÛ. Projevy a klinické pfiíznaky Klinicky se toto onemocnûní u skotu nejãastûji projevuje úporn˘m, obtíÏnû léãebnû zvládnuteln˘m prÛjmem s následn˘m hubnutím konãícím po nûkolika mûsících (aÏ letech) úhynem za úplného vyãerpání (kachexií organismu). Onemocnûní se vyvíjí jen velmi pomalu (i 4–5 let), prÛjem je silnû páchnoucí s vloãkami krve a hnisu, zvífiata jsou chudokrevná, vyhublá, se stagnaãními otoky, kÛÏe ztrácí svou pruÏnost, srst je zjeÏená a matná. Charakteristick˘ je rovnûÏ prÛbûh bez teplot za pfiíznakÛ ztráty mléka. U ostatních domácích, divok˘ch, farmovû chovan˘ch pfieÏv˘kavcÛ a pfieÏv˘kavcÛ v zoologick˘ch zahradách je v‰ak vût‰inou chronick˘ prÛbûh pfiedstavován pouze pfiechodn˘mi prÛjmy a zhor‰ením zdravotního stavu po zátûÏi (bfiezost, porod a laktace, závadné krmivo, ‰patné zoohygienické a klimatické podmínky a dal‰í). Hlavním klinick˘m pfiíznakem u divoké zvûfie, je oproti skotu, u kterého se velice ãasto vyskytuje chronick˘ prÛjem, jen chronické hubnutí. Pouze u 10 aÏ 20 % zvífiat s klinick˘mi pfiíznaky se objevuje prÛjem nazelenalé barvy a vodnaté konzistence, potfiísÀující krajinu ocasu, h˘Ïdí a kaudální ãást zadních konãetin. V dÛsledku hypoproteinémie se vyvine u nûkter˘ch zvífiat s pokroãilou vyhublostí mezisaniãní otok. Nemocná zvûfi vykazuje rovnûÏ zmûny srsti, kdy dochází k opoÏdûnému línání zimní srsti aÏ do vytvofiení alopetick˘ch loÏisek a srst se stává hrubou, matnou a kfiehkou. I tito pfieÏv˘kavci v‰ak nejãastûji hynou za pfiíznakÛ úplné vyhublosti. Nákaza mÛÏe v chovu probíhat skrytû, kdy zvífiata bez klinick˘ch pfiíznakÛ s negativními testy intravitální diagnostiky mohou dlouhodobû vyluãovat pÛvodce onemocnûní v˘kaly, mlezivem, mlékem ãi semenem.
36
Diagnostika Podezfiení z infekce M. a. paratuberculosis je nutné vÏdy potvrdit pfiím˘m prÛkazem (histologicky nebo bakteriologicky) pÛvodce onemocnûní. Pro odhalení infikovan˘ch zvífiat se pouÏívají rovnûÏ nepfiímé metody intravitální diagnostiky sledující stav bunûãné nebo humorální imunity. Za nejvhodnûj‰í je v‰ak moÏné povaÏovat kultivaãní vy‰etfiení v˘kalÛ, kter˘m je moÏné odhalit i klinicky zdravá zvífiata vyluãující pÛvodce paratuberkulózy, u nichÏ jsou ãasto sérologická vy‰etfiení negativní! U klinicky nemocn˘ch zvífiat je vzhledem k dlouhodobé kultivaci v˘kalÛ (min. tfii mûsíce) vhodnûj‰í sérologické vy‰etfiení, které je citlivûj‰í právû u tûchto nemocn˘ch zvífiat. V âeské republice provádûjí laboratorní diagnostiku akreditované a SVS âR autorizované laboratofie. Tzv. „Metodick˘ postup v prevenci ‰ífiení paratuberkulózy skotu v âR“ (viz napfi. Zpravodaj 1/2008) detailnûji popisuje jaká vy‰etfiení slouÏí ke stanovení diagnózy, jaké vzorky se k vy‰etfiení zasílají (krev, v˘kaly, tenké stfievo) atd. U divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ jsou k detekci protilátek proti M. a. paratuberculosis vyuÏívány sérologické testy jiÏ zavedené pro hospodáfiská zvífiata. V ran˘ch stádiích infekce je ale hladina protilátek pod hranicí detekce tûmito sérologick˘mi metodami. Proto tyto metody neumoÏÀují odhalit v‰echna infikovaná zvífiata a tedy ani ozdravení infikovaného stáda jelenovit˘ch. Pfiímé mikroskopické vy‰etfiení v˘kalÛ a pitevního materiálu na pfiítomnost M. a. paratuberculosis je vhodné pouÏít pouze pfii vy‰etfiení klinicky nemocn˘ch divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ, u nichÏ je moÏné pfiedpokládat masivní vyluãování pÛvodce v˘kaly. Diagnostika paratuberkulózy u divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ je komplikována ãast˘m v˘skytem obtíÏnû in vitro kultivovateln˘ch kmenÛ M. a. paratuberculosis. Patologicko-anatomické a histologické nálezy Nálezy jsou charakteristické hlavnû chronickou granulomatózní enteritidou, která se li‰í podle druhÛ zvífiat a u skotu dokonce podle plemenné pfiíslu‰nosti (napfi. Jersey). U skotu b˘vá nejãastûji postiÏen konec jejuna a ileum v Payerov˘ch placích (ãásti tenkého stfieva), jehoÏ sliznice b˘vá zfiasena a podslizniãní vrstva zesílena zánûtliv˘m infiltrátem. Korespondující
stfievní mízní uzliny jsou zvût‰ené a prostoupené lymfatickou tekutinou. V pokroãilém stádiu je nápadná svalová atrofie, úbytek tuku a podãelistní edém. Histologicky se prokazuje zkrácení, zesílení a deformace klkÛ tenkého stfieva a zánûtliv˘ infiltrát s pfievahou makrofágÛ v podslizniãní vrstvû. Barvením (podle Ziehl-Neelsena) lze v makrofázích prokázat acido-alkohol stabilní tyãky barvící se ãervenû. Terapie Léãba se u postiÏen˘ch zvífiat neprovádí. Vakcinace Vakcinace, vyuÏívající Ïivé nebo mrtvé vakcíny s atenuovan˘m (oslaben˘m) kmenem M. a. paratuberculosis, sniÏovala incidenci klinické paratuberkulózy, ale nechránila zvífiata pfied subklinick˘mi infekcemi. Navíc docházelo ve vakcinovan˘ch chovech ke zkfiíÏen˘m reakcím pfii tuberkulinaci s bovinním tuberkulinem. Proto se od vakcinace proti paratuberkulóze v chovech pfieÏv˘kavé spárkaté zvûfie stejnû jako u domácích pfieÏv˘kavcÛ ustupuje. Prevence ‰ífiení nákazy Provádí se prÛbûÏné sledování zdravotního stavu skotu chovatelem, zamûfiené na klinické pfiíznaky paratuberkulózy, laboratorní vy‰etfiování v hospodáfistvích s chovem skotu, sérologické vy‰etfiování organizované chovateli a sérologické vy‰etfiení pfii pfiemisÈování skotu v pfiípadû, Ïe toto nabyvatel skotu poÏaduje. Negativní v˘sledek vy‰etfiení v‰ak nezaruãuje, Ïe zvífie není infikované. Dále se provádí sledování zmûn na stfievech u poráÏeného skotu a patologicko-anatomického nálezu na stfievech u uhynulého skotu star‰ího 36 mûsícÛ, povinné pfiedávání informací chovatelem prodávajícím skot chovateli, kter˘ skot kupuje o aktuálním zdravotním stavu skotu v hospodáfiství a nákazovém profilu stáda vzhledem k paratuberkulóze minimálnû v posledních 3 letech, v hospodáfistvích s v˘skytem paratuberkulózy se chovatelÛm doporuãuje dodrÏovat opatfiení na minimalizaci rizik pfienosu pÛvodce nákazy uvnitfi stáda. K základním opatfiením patfií: zfiízení individuálních porodních boxÛ s moÏností oãisty místa mezi jednotliv˘mi porody, oddûlení odchovu telat bezprostfiednû po porodu a mlad˘ch zvífiat
do stáfií 18 aÏ 20 mûsícÛ od dospûl˘ch zvífiat, napájení telat mlezivem a mlékem buì od zaruãenû zdrav˘ch krav (laboratornû testovan˘ch) nebo mlékem v˘hradnû od vlastní zdravé matky, pasterovan˘m nebo pfievafien˘m mlékem nebo mléãn˘mi náhraÏkami. V indikovan˘ch pfiípadech na základû doporuãení vet. lékafie nebo inspektora KVS diagnostická poráÏka klinicky nemocn˘ch a vyhubl˘ch zvífiat doplnûná laboratorním vy‰etfiením, zlep‰ení ustájení, zoohygieny a optimalizace krmn˘ch dávek, o‰etfiení pastvin po ukonãení pastevní sezóny vápnûním v dávce 800 aÏ 1000 kg/ha nebo celková rekultivace pastvin. Obecnû lze prevenci ‰ífiení onemocnûní shrnout na nákup zvífiat ze zdrav˘ch chovÛ, zavedení pfiísné karantény a vápnit a meliorovat pastviny. Mezi opatfiení se fiadí izolace nemocn˘ch zvífiat, desinfekce stání a desinfekce náfiadí. Postup tlumení nákazy Podrobnû viz Metodick˘ návod SVS âR ã. 5/2008. V˘skyt v âR U nás byla poprvé u skotu paratuberkulóza diagnostikována v r. 1962 u jedné importované krávy z Dánska. V následujícím období k nám byla nákaza zavleãena dováÏen˘mi ovcemi, skotem, kozami, jeleny, daÀky a dal‰ími pfieÏv˘kavci. Ve volné pfiírodû a v oborách je zatím v˘skyt pÛvodce paratuberkulózy u volnû Ïijících pfieÏv˘kavcÛ vzácn˘, ale na farmách jelenovit˘ch je jiÏ podstatnû vy‰‰í. Do volnû Ïijící populace byla nákaza zavleãena prostfiednictvím pastvy a vyváÏeného hnoje na polní hnoji‰tû. Obchodem a v˘mûnou zvífiat ãasto bez veterinárních osvûdãení byla poté rozvleãena i v chovech oborních, farmov˘ch, zájmov˘ch a v zoologick˘ch zahradách. V˘skyt ve svûtû U spárkaté zvûfie byla paratuberkulóza popsána jiÏ v roce 1907, pfiiãemÏ do souãasnosti byla prokázána u mnoha druhÛ divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ. Na farmách jelenovit˘ch a v zoologick˘ch zahradách se celosvûtovû stává váÏn˘m ekonomick˘m problémem. Z dÛvodu ãasto dlouhého subklinického prÛbûhu onemocnûní u divok˘ch pfieÏv˘kavcÛ a nespolehlivosti testÛ diagnostiky se velmi obtíÏnû
infekce zpÛsobená Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis odhaluje a stejnû obtíÏnû se infikované stádo ozdravuje. MoÏn˘mi zdroji infekce ve volné pfiírodû mohou b˘t pro divoké pfieÏv˘kavce kromû domácích pfieÏv˘kavcÛ i jiné druhy zvífiat. Paratuberkulóza byla napfiíklad prokázána ve Velké Británii u divok˘ch králíkÛ (Oryctolagus cuniculus), jejichÏ kolonie se nacházely na pastvinách skotu a u farmovû chovan˘ch jelenovit˘ch, u nichÏ byla v minulosti diagnostikována paratuberkulóza. Následnû byla paratuberkulóza zji‰tûna u predátorÛ tûchto králíkÛ, li‰ek obecn˘ch a hranostajÛ odchycen˘ch na rÛzn˘ch infikovan˘ch farmách skotu paratuberkulózou. V USA (paratuberkulóza skotu x Morbus Crohn) V roce 2007 zapoãala na základû nejnovûj‰ích vûdeck˘ch poznatkÛ diskuse o tom, zda zpÛsobuje chronické onemocnûní stfievního traktu Morbus crohn (Crohnova choroba) bakterie Mycobacterium avium paratuberculosis (MAP). Závûry ze ‰etfiení americk˘ch vûdcÛ jasnû naznaãovaly existenci vzájemného vztahu mezi Crohnovou nemocí u lidí a bakteriemi MAP u zvífiat. Stále více v˘zkumníkÛ se pfiiklání k názoru, Ïe MAP jsou schopné prostfiednictvím mléãn˘ch v˘robkÛ (napfi. su‰en˘m mlékem urãen˘m k v˘Ïivû mal˘ch dûtí) nebo vody infikovat lidsk˘ organismus a tam následnû vyvolat vznik symptomÛ charakteristick˘ch pro Crohnovu chorobu. Podle v‰eho mohou mykobakterie infikovat také konzumenty nedostateãnû tepelnû o‰etfien˘m masem, zejm. pfii domácím grilování, nebo pfii pfiípravû rÛzn˘ch specialit, kter˘mi jsou napfi. oblíbené klobásky. V loÀském roce zadalo americké ministerstvo zemûdûlství agentufie Vose Consulting zhodnotit ekonomické následky pfiípadného jasného potvrzení existence vzájemného vztahu mezi paratuberkulózou skotu a Crohnovou chorobou u lidí. Autofii vy‰li z pfiedpokladu, Ïe by spotfiebitelé mohli na tuto skuteãnost reagovat odmítáním mléka a mléãn˘ch v˘robkÛ, coÏ by mohlo zpÛsobit ztráty v odbytu mlékárenského prÛmyslu. Na úrovni zemûdûlsk˘ch podnikÛ poãítala anal˘za rizik s tím, Ïe podniky s pozitivním v˘skytem paratuberkulózy by mohly b˘t odmítnuty zpracovatelsk˘m prÛmys-
❒ Mycobacterium leprae (foto: internet)
lem a ze zákona by byly vylouãeny z dodávek mléka. Pro úãely anal˘zy, jejíÏ v˘sledky byly v roce 2008 zvefiejnûny v odborném ãasopise Journal of Dairy Science, byly vytvofieny a následnû ekonomicky zhodnoceny tfii rÛzné scénáfie. Pfii poklesu spotfieby mléka v rozsahu 1 aÏ 5 % kalkulovali specialisté se ztrátou v rozmezí od 600 milionÛ aÏ 2,9 miliard USD na úrovni obchodu a ztráty ve v˘‰i 270 milionÛ aÏ 1,3 miliard USD u americk˘ch chovatelÛ dojného skotu. Zejména v˘raznû by byly po‰kozeny ekonomicky takové mléãné farmy, jejichÏ zvífiata by byla pozitivnû testována na paratuberkulózu. Autofii v anal˘ze poãítali s moÏn˘m poklesem spotfieby mléka aÏ ve v˘‰i 30 %. Vnímání zdravotních rizik spotfiebiteli samotn˘mi by bylo samozfiejmû v˘raznû ovlivnûno intenzitou zvefiejÀování zpráv prostfiednictvím médií. Tuberkulóza skotu Tuberkulóza skotu (Mycobacterium bovis) patfií, spoleãnû s dal‰ími závaÏn˘mi onemocnûními, na seznam nebezpeãn˘ch nákaz (viz veterinární zákon), které podléhají povinnému hlá‰ení. Jedná se o infekãní onemocnûní dobytka (bovinní tuberkulóza, BTB), ménû ãasto se vyskytuje u prasat, koní, ovcí a koz. Nejãastûji tato bakterie napadá vemena krav, postiÏeny mohou b˘t také plíce, játra, slezina i dûloha. Tuberkulóza (z lat. Tuberculum = hrbolek, nádorek; TBC ãi dfiíve souchotiny) je chronické infekãní onemocnûní zpÛsobené bakteriemi Mycobacterium tuberculosis. První písemné zmínky jsou dochovány jiÏ z dob Per‰anÛ. Nemoc se roz‰ífiila procesem domestikace zvífiat. Ve sv˘ch spisech se o ní zmiÀují také Hippokrates a Aristoteles. V roce 1882 objevil nûmeck˘ lékafi Robert Koch pÛvodce onemocnûní (Bacillus kochi), coÏ dalo základ k boji proti TBC. V âR se datují poãátky tlumení TBC od roku
37
❒ Mycobacterium tuberculosis (foto: internet)
1924, po druhé svûtové válce zaãalo znovu (koncem padesát˘ch let) a u skotu byla tuberkulóza zlikvidována oficielnû roku 1968. V Evropû stále patfií k závaÏnému onemocnûní lidí i zvífiat. Vzhledem k ohla‰ovací povinnosti tohoto onemocnûní je moÏné se kaÏdoroãnû seznámit s incidencí BTB u skotu ze statistik OIE (Office of International Des Epizooties). Nákazová situace BTB je v jednotliv˘ch evropsk˘ch státech rozdílná. Ve smyslu definice „International Animal Health Code“ OIE je území státu prosté BTB skotu pokud prevalence infikovan˘ch stád nepfiesahuje 0,2 % celkovû chovan˘ch stád. PÛvodce Je známo 5 druhÛ zárodkÛ zpÛsobujících tuberkulózu, které se od sebe li‰í tvarem, rÛstov˘mi vlastnostmi a patogenitou pro rÛzné druhy: Lidsk˘ typ (Mycobacterium tuberculosis, TBC); hovûzí typ (Mycobacterium bovis, BTB); ptaãí typ (Mycobacterium avium) – hlá‰ením povinné onemocnûní u slepic, krÛt aj. ptákÛ, postihuje hlavnû zaÏívací orgány. Dochází k hubnutí, pelichání a zástavû snÛ‰ky vajec. Pfienos na skot a ãlovûka jen pfii tûÏké poru‰e imunity; my‰í typ (Mycobacterium murinum); typy nestálotepelné. PÛvodcem tuberkulózy u ãlovûka jsou acido-rezistentní bakterie fiadící se mezi tzv. Mycobacterium tuberculosis complex (MTC), pfiiãemÏ jako dominantní pfiíãina tuberkulózy figuruje druh Mycobacterium tuberculosis. Dal‰ími mykobakteriemi, které se fiadí do tohoto komplexu a zpÛsobují onemocnûní, jsou druhy M. bovis (BTB), M. africanum, M. microti. Odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí Obecnû jsou bakterie tuberkulózy málo odolné, sluneãní záfiení je niãí po 2 hodinách, teplota 100 °C okamÏitû a 70 °C po jedné minutû.
38
Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) Zdrojem infekce jsou zejména nemocná zvífiata s otevfienou formou onemocnûní, k nakaÏení dochází kapénkovou infekcí, prachem ãi alimentárnû (voda, krmivo, trus i moãÛvka). Na ãlovûka se BTB pfiená‰í tuberkulózním mlékem a vyvolává hlavnû TBC stfiev. Hlavním zdrojem nákazy u lidí jsou nemocné osoby s otevfienou plicní formou TBC. Takto nemocn˘ ãlovûk vyluãuje M. tuberculosis ka‰lem do vzduchu a k pfienosu dochází kapénkovou formou. Ne kaÏd˘ ãlovûk, kter˘ inhaluje TBC musí onemocnût a to pfiedev‰ím díky obrann˘m mechanismÛm imunitního systému. Udává se, Ïe zhruba 5–10 % lidí majících v sobû pÛvodce onemocní bûhem Ïivota tuberkulózou. Pravdûpodobnost rozvinutí choroby je daleko vy‰‰í u HIVpozitivních ãi imunosupresivních jedincÛ. Patogenese Po vniknutí zárodkÛ do organismu se tyto zachytí v nûkterém z orgánÛ (napfi. plicích) a tam vznikne zánûtlivá specifická reakce tkánû = primární afekt a z tohoto místa se zárodky ‰ífií do korespondujících mízních uzlin, vzniká tzv. primární komplex. Má-li organismus dost protilátek, mÛÏe se proces omezit jen na primární komplex. V opaãném pfiípadû se zárodky ‰ífií krevní a lymfatickou cestou dále do jin˘ch orgánÛ a tvofií tam drobné uzlíãky (v jednom ãi více orgánech), tzv. miliární tuberkulózu. Pokud bakterie postihne v‰echny orgány, jedná se o generalizovanou tuberkulózu. Na v˘stelkách tûlních a serózách se tvofií tuberkulózní uzly pfiipomínající perly. Tzv. perlovina se nejãastûji vyskytuje na pohrudnici, pobfii‰nici a osrdeãníku. U ãlovûka napadají tuberkulózní bakterie nejãastûji plíce (plicní TBC), dále mízní uzliny, hrtan, stfieva, ledviny, kosti (kostní TBC), kÛÏi (koÏní TBC) a dal‰í orgány; pfiitom vznikají uzlíky (tuberkuly), které mohou v procesu hojení zvápenatût nebo se rozpadají a pokraãuje dal‰í chorobn˘ proces. Pfii masivním pomnoÏení zárodkÛ TBC a jejich roznesením krevní cestou vzniká tûÏk˘ TBC stav (miliární TBC). Klinické pfiíznaky Plicní BTB – krátk˘ such˘ ka‰el nûkolik mûsícÛ po nakaÏení. Pozdûji se
pfiidá namáhav˘ dech, spontánní záchvatovit˘ ka‰el, v˘hoz sputa, zpomalené pfieÏvykování a hubnutí. Zvífie hyne za celkové tûlesné se‰losti. BTB mléãné Ïlázy – vyvíjí se pomalu, zpoãátku lze pozorovat jen zmûnûné mléko, v parenchymu se postupnû vyskytují uzly, které spl˘vají = vemeno je asymetrické a hrbolaté. BTB trávicí soustavy – klinické pfiíznaky jsou málo typické. Stfiídají se zácpy a prÛjmy, pozdûji se vyskytuje krev s hnisem ve stolici, nad˘mání a koliky. BTB pohlavního ústrojí – poruchy cyklu, hnisav˘ hlenovit˘ v˘tok. TBC se u ãlovûka projevuje dlouhotrvajícím ka‰lem a hlenov˘m, vzácnû aÏ krvav˘m vyka‰láváním. Dal‰ím pfiíznakem mÛÏe b˘t zv˘‰ená teplota po dobu del‰í neÏ 3 t˘dny a pocení pfii spánku. V poãáteãním stádiu v‰ak mÛÏe probíhat i bezpfiíznakovû. Diagnóza Alergologické zkou‰ky – vysoce spolehlivé (98%) a technicky nenároãné (provádí veterinární lékafi). Klinické vy‰etfiení a mikrobiologické vy‰etfiení – posuzují se sekrety, exkrety, zmûnûné orgány a mízní uzliny. Pato-anatomické vy‰etfiení a sérologické a hematologické vy‰etfiení má jen mal˘ v˘znam. U ãlovûka se infekce potvrzuje na základû rentgenového vy‰etfiení a laboratorní kultivace ãi mikroskopické detekce pÛvodce tohoto onemocnûní. Prevence Kontrola pfiesunÛ zvífiat, pravidelné vy‰etfiení v rámci SVS. Prevence u lidí vyÏaduje zabránûní kontaktu (izolace nemocn˘ch s otevfienou TBC, ozdravovací plány v chovu skotu), správnou v˘Ïivu, pohyb na ãerstvém vzduchu, ochranné oãkování (malé dûti), preventivní a profylaktická opatfiení hygienické sluÏby atd. Nákazová situace BTB v âR âeská republika nemá, na rozdíl od fiady evropsk˘ch zemí, s tuberkulózou skotu v souãasné dobû problémy a BTB u nás povaÏujeme za potlaãenou jiÏ od roku 1967. Oficiálnû jsme ale Evropskou komisí uznáni za zemi prostou této nákazy aÏ od roku 2004. V˘‰e uvedená fakta v‰ak neznamenají, Ïe bychom mûli polevovat v pozornosti a usínat na vavfiínech. Stále existuje reálné riziko zavleãení tuberkulózy do
chovÛ, a proto je (zejména pfii nákupu plemenn˘ch zvífiat) tfieba provûfiovat odkud zvífie pochází a jak˘ má chov statut. V loÀském roce fie‰ila SVS 5 pfiípadÛ podezfiení, jeden na základû tuberkulinace v chovu a 4 podezfiení z nálezu na jatkách. Ani v jednom pfiípadû se v‰ak po následn˘ch vy‰etfieních nepotvrdilo onemocnûní tuberkulózou. Potenciálním nebezpeãím pro chovy skotu mohou b˘t ale i lidé. Pfii pfiijímání o‰etfiovatelÛ by zamûstnavatelé nemûli zapomenout na povinnost po pracovnících poÏadovat pfied nástupem zdravotní vy‰etfiení. Z evropsk˘ch zemí jsou kromû âR prosté BTB je‰tû Slovensko, v‰echny skandinávské zemû, Dánsko, zemû Beneluxu, Francie vãetnû Korsiky, Nûmecko, ·v˘carsko, Rakousko a nûkteré regiony v Itálii. Souãasná nákazová situace BTB v Evropû V dubnu 2008 bylo zaznamenáno nûkolik stovek pfiípadÛ tuberkulózy skotu ve dvou spolkov˘ch zemích SRN (Severním Por˘ní-Westfálsku a Dolním Sasku). Ve stejnou dobu se vyskytla BTB na pûti mléãn˘ch farmách v Rakousku (oblasti Lechtal v okolí mûsta Steeg v Tyrolsku). PoraÏeno muselo b˘t nûkolik desítek zvífiat. U tfiech osob – z fiad o‰etfiovatelÛ – byl pfii vy‰etfiení zji‰tûn pozitivní v˘sledek na pfiítomnost TBC. Byla pfiijata opatfiení ve formû zákazu prodeje mléka ze dvora v okolí mûsta Steeg a z prodeje staÏeny v‰echny mléãné a s˘rafiské produkty. Zhruba ve stejné dobû se nákaza objevila také na nûkolika farmách ve ·v˘carsku. Po Velké Británii, která v té dobû opûtovnû potvrdila v˘skyt tuberkulózy (v lednu 2008), se tak ·v˘carsko, SRN i Rakousko pfiidalo ke státÛm, které se kromû katarální horeãky ovcí musejí vyrovnávat i s problémem TBC (resp. BTB). Situace v chovu skotu v souvislosti s v˘skytem BTB je ve Velké Británii stále dramatická. V první polovinû loÀského roku zde bylo podle oficiálních údajÛ v rámci boje s tuberkulózou poraÏeno celkem 20 000 kusÛ hovûzího dobytka. V porovnání se stejn˘m obdobím roku pfiedchozího se jedná o nárÛst ve v˘‰i 44 %. RozmnoÏení pÛvodce onemocnûní BTB bylo prokázáno také u britsk˘ch psÛ, prasat, lam, lam alpak, koz, ovcí a fretek. Pfiedpokládá se, Ïe tuberkulózu skotu zavlekli
mezi domácí zvífiata infikovaní jezevci. Mezi roky 2005 aÏ 2007 byla nákaza diagnostikována u více jak 40 koãek. V prÛbûhu pfiedcházejících sedmi let (1997–2004) bylo takov˘ch pfiípadÛ zaznamenáno pouze patnáct. V uplynul˘ch letech byla tuberkulóza z Velké Británie zavleãena napfi. na hospodáfiství v Holandsku, které je zemí prostou BTB. Situace a v˘skyt TBC ve svûtû Tuberkulóza je celosvûtovû nejãastûj‰í pfiíãinou úmrtí bakteriálního pÛvodu. V roce 2005 zemfielo ve svûtû na tuberkulózu 1,6 milionu lidí, coÏ odpovídá 4400 úmrtí na den. Vût‰ina je hlá‰ena z rozvojov˘ch zemí (zejména z Asie). Témûfi tfietina svûtové populace, tedy 2 miliardy lidí, je latentnû infikovaná pÛvodci tuberkulózy. Jeden ãlovûk z desíti (latentnû infikovan˘ch) za svÛj Ïivot onemocní tuberkulózou. Za rok 2006 pfiibylo ve svûtû celkem 9,2 miliónÛ nov˘ch pfiípadÛ tuberkulózy, vãetnû 709 000 pfiípadÛ onemocnûní tuberkulózy u HIV pozitivních. KaÏd˘ neléãen˘ ãlovûk s otevfienou formou tuberkulózy nakazí roãnû v prÛmûru dal‰ích 10–15 lidí. Ve vyspûl˘ch zemích se díky moderní hygienû, úãinné léãbû antibiotiky a oãkování podafiilo v˘skyt tuberkulózy u ãlovûka potlaãit na minimum, i kdyÏ poslední dobou poãty nemocn˘ch opût stoupají a to i v tûch nejvyspûlej‰ích zemích. Vysoká schopnost pÛvodce choroby vypûstovat si imunitu nutí lékafie kombinovat více druhÛ velice siln˘ch antibiotik, modifikovat stávají antibiotika a hledat nová. Ze znám˘ch osobností zemfiel na TBC napfiíklad Franz Kafka, Jifií Wolker, Ludvík XIII. a pravdûpodobnû i Wolfgang Amadeus Mozart. Nová fakta o vztahu mezi TBC a BTB Zdomácnûní divokého tura pfiedstavuje jeden ze zlomov˘ch momentÛ v historii lidstva. âlovûk získal zdroj masa a mléka a zároveÀ sílu taÏn˘ch zvífiat. Nádavkem dostal i dar o kter˘ nestál, bakterii TBC. Tuto zaÏitou pfiedstavu o vzniku lidského pÛvodce tuberkulózy z bakterie skotu BTB zpochybnily nejnovûj‰í genetické anal˘zy. Dokazují, Ïe lidé Ïili s tuberkulózou dlouho pfiedtím, neÏ zaãali chovat domácí zvífiata. Tuberkulóza skotu pravdûpodobnû vznikla, kdyÏ bacily nemocného ãlovûka nakazily domestikovan˘ dobytek.
Vibrióza (Campilobacter fetus) Jedná se o pohlavní infekãní nákazu skotu a ovcí Vibriosis genitalis (angl. Bovine Genital Campylobacteriosis; Campilobacter fetus ssp. Venerealis), která u skotu zpÛsobuje neplodnost a zmetání, u ovcí hromadná zmetání. Její v˘znam (v negativním slova smyslu) je zejména v tom, Ïe se mÛÏe v období pfiipou‰tûní (pfiítomnosti b˘ka na pastvû) velmi rychle roz‰ífiit do celého stáda a zpÛsobit neplodnost samic aniÏ by si toho chovatel v‰iml, protoÏe pfiíznaky této infekce jsou velmi tûÏce odhalitelné. V âR (a celé EU) musejí b˘t v‰ichni b˘ci v inseminaãních stanicích povinnû na pfiítomnost (resp. nepfiítomnost) této bakterie vy‰etfiováni. V souãasné dobû je vibrióza jednou z nejzávaÏnûj‰ích pohlavních chorob vyskytujících se u skotu na území Austrálie. Úãinn˘ program vakcinace, kter˘ v Austrálii nyní probíhá, mÛÏe na‰tûstí v budoucnu zabezpeãit dlouhodobou imunitu skotu proti tomuto onemocnûní a tím zabránit ekonomick˘m ztrátám zpÛsoben˘m neplodností krav a jalovic. Na‰i chovatelé se v souãasnosti nemusí tohoto onemocnûní u sv˘ch zvífiat obávat, ale i kdyÏ není jeho v˘skyt právû aktuální, mezi závaÏné infekce skotu rozhodnû patfií, a proto jím celou rozsáhlou kapitolu bakteriálních onemocnûní uzavfieme. PÛvodce PÛvodcem onemocnûní je gramnegativní a nesporulující bakterie Campylobacter Foetus spp. Venerealis (pÛvodnû rod Vibrio – odtud vibrióza), esovitû zakfiivená tyãinka, ve star‰ích kulturách tvofiící spirálky. Odolnost Málo odolná bakterie, spolehlivû ji niãí sucho, teplota a desinfekãní prostfiedky. Zdroje a ‰ífiení infekce Compilobacter fetus je pohlavní chorobou, která je ‰ífiena infikovan˘mi b˘ky pfii páfiení s vnímav˘mi samicemi (kravami i jalovicemi). Onemocnûní se tedy pfiená‰í pohlavním stykem a infekãním semenem. Vibrióza není dle dostupn˘ch informací pfienosná na ãlovûka, i kdyÏ dle jiného zdroje mÛÏe zpÛsobit v ojedinûl˘ch pfiípadech septikémii.
39
ZávaÏnost infekce Vibrióza pfiedstavuje pro chovy (zejména masného skotu) potenciální riziko, protoÏe se velmi rychle ‰ífií nákazy prost˘m stádem, b˘vá del‰í dobu neodhalena a rozná‰ena b˘ky, u kter˘ch se v podstatû nákaza neprojevuje (bez pfiíznakÛ). MÛÏe zpÛsobit permanentní sterilitu krav. Klinické pfiíznaky U samic obecnû se vyskytují zánûty dûloÏní sliznice, dochází ke zmetání a zadrÏení plodov˘ch obalÛ. U krav na poãátku infekce vytéká zakalen˘ v˘tok z pochvy, u ovcí k v˘toku nedochází a diagnóza se tak stanovuje vy‰etfiením zmetaného plodu. Samice jsou neplodné a dochází u nich k nepfiirozenému prodluÏování intervalu mezi jednotliv˘mi fiíjemi. U samcÛ probíhá nákaza latentnû a vibria se izoluje v˘tûrem z pfiedkoÏkového vaku. Patologick˘ nález V akutním stadiu je u samic zfiejm˘
zánût pochvy, krãku a dûlohy. U samcÛ bez nálezu, u zmetaného plodu se v dutinû hrudní a bfii‰ní nachází krvavá tekutina s vloãkami fibrinu, ve slezu naÏloutlá zkalená tekutina a v podkoÏí edematózní prosáknutí. Diagnóza Obecnû se diagnostika provádí mikroskopicky a kultivaãnû. V Austrálii, kde je onemocnûní aktuální, se diagnostika provádí buì testováním vzorkÛ z poraÏen˘ch b˘kÛ pomocí Polymerázové fietûzové reakce (PCR); metodou „TRICAMPERTM“ se vy‰etfiuje vaginální hlen krav a jalovic, pfiípadnû v˘tûr z pfiedkoÏky b˘kÛ; nebo metodou ELISA testu. Terapie, prevence a tlumení nákazy Léãba se neprovádí. Preventivnû se doporuãuje pravidelné vy‰etfiování plemeníkÛ a karanténa nakoupen˘ch zvífiat. Nejlep‰í prevencí vibriózy, vzhledem k jejímu ‰ífiení b˘ky, je v˘hradní pouÏívání inseminace. Na inseminaãních
stanicích se testují na pfiítomnost infekce vzorky z pfiedkoÏky b˘kÛ produkujících sperma, nebo pfiicházejících do styku s b˘ky produkujícími sperma. B˘ci vracející se k odbûru po pfiestávce del‰í ‰esti mûsícÛ se musí podrobit testu nejdéle 30 dnÛ pfied obnovením produkce. Na tlumení nákazy se v souãasné dobû napfi. v Austrálii vyuÏívá rozsáhlého programu vakcinace – Vibrio vaccine (VibrovaxTM). Situace v Austrálii V nûkter˘ch oblastech Austrálie byla tato nákaza v roce 1997 roz‰ífiena u více jak 40 % stád masného skotu. V roce 2006 bylo vy‰etfieno 200 ks b˘kÛ ze 121 jihoaustralsk˘ch hospodáfistvích. Campylobakterie byla izolována u 32,5 % b˘kÛ (39 % hospodáfiství). V souãasné dobû probíhá na území Austrálie rozsáhl˘ program vakcinace, oãkují se v‰echna zvífiat ve stádû a nakaÏení b˘ci jsou léãeni antibiotiky. Zdroj informací: odborné internetové servery
Aplikace webKUMP oslavila první narozeniny Prvního ãervna loÀského roku jsme po dlouh˘ch a sloÏit˘ch pfiípravách slavnostnû spustili sluÏbu pro chovatele, ktefií jsou zapojeni do kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen (KUMP) vedené âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu. Jedná se o aplikaci, kterou zkrácenû naz˘váme webKUMP, nebo-li „kontrola uÏitkovosti masného skotu on-line“. Za dobu jednoho roku se ukázalo, Ïe v˘voj této aplikace byl krokem správn˘m smûrem a Ïe investice do ní vloÏené byly vyuÏity úãelnû. To se projevilo vysok˘m zájem uÏivatelÛ o tuto sluÏbu, kter˘ pfiedãil na‰e oãekávání. Tomu jsme samozfiejmû velmi rádi a vûfiíme, Ïe i ostatní chovatelé, ktefií je‰tû tuto sluÏbu aktivovánu nemají, tak v nejbliωí dobû uãiní. Za pouh˘ch 500 Kã roãnû získáte stále aktuální pfiehled o va‰em stádû a o va‰ich zvífiatech, které v rámci kontroly uÏitkovosti u vás vedeme. Pomocí rÛzn˘ch filtrovacích a vyhledávacích kritérií si sami mÛÏete zpracovávat nejenom základní sestavy, na které zvyklí od svého inspektora, ale také dal‰í roz‰ífiené v˘stupy, které si mÛÏete dle vlastních poÏadavkÛ vytváfiet a následnû s pomocí exportÛ hloubûji analyzovat. Díky tomu budete mít kdykoliv komplexní pfiehled o va‰em stádû v aktuálním ãase, ale rovnûÏ historicky. K získání lep‰ího pfiehledu o tom, jaké funkce a sluÏby webKUMP nabízí, máte moÏnost se podívat do plnû funkãní demoverze. Na skuteãn˘ch datech si mÛÏete ovûfiit v‰echny funkce, které aplikace webKUMP nabízí a teprve potom se rozhodnout, zda je tato sluÏba pro vás zajímavá a zda máte zájem si ji objednat. Nemusíte tak kupovat „zajíce v pytli“! A jak na to? Ve va‰em webovém prohlíÏeãi zadejte adresu www.kump.cschms.cz a jako uÏivatelské jméno a heslo zadejte v obou pfiípadech „demo“. Vûfiíme, Ïe s novou sluÏbou budete spokojeni a Ïe vám pfiinese komfortnûj‰í, efektivnûj‰í a rychlej‰í práci s va‰imi daty. Aplikace webKUMP je koncipována jako Ïiv˘ nástroj, kter˘ se bude dále vyvíjet, roz‰ifiovat a zlep‰ovat své funkce tak, aby maximálnû reflektovala va‰e potfieby. Oãekáváme proto va‰e podnûty na doplnûní ãi zlep‰ení funkãnosti. Va‰e námûty budeme peãlivû analyzovat a do aplikace postupnû zapracovávat. Abyste mohli pracovat s údaji o va‰ich zvífiatech, nejdfiíve se musíte pfiihlásit jménem a heslem. Jejich získání je velmi snadné. Kontaktujte buì va‰eho inspektora, ãi sekretariát svazu a ti vám ochotnû podají pfiíslu‰né informace. Ale nyní jiÏ dost psaní a ãtení a hurá do toho
www.kump.cschms.cz
40
V˘sledky I. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích Hubert Herrmann, âSCHMS V pátek 15. 5. 2009 kolem 15. hodiny byl na hospodáfiství pana ·Èastného komisionelnû posouzen, vybrán do plemenitby a oãipován poslední ze 507 b˘kÛ, ktefií úspû‰nû pro‰li I. turnusem základních v˘bûrÛ. Pro v˘bûrovou komisi tím skonãila první etapa zodpovûdné, nelehké, v mnoha pfiípadech nevdûãné práce a v‰ichni si oddechli. Ne na dlouho. Druhá etapa totiÏ zaãíná za necel˘ mûsíc. A v‰ichni se jistû tû‰í. JiÏ v sobotu zaãalo poãítání a vyhodnocování, aby se informace dostaly vãas k ãtenáfiÛm Zpravodaje. Jak tedy dopadl I. turnus? V˘sledky jsou náplní následujících fiádek. V první ãásti první tabulky jsou uvedeny standardní hmotnosti b˘kÛ naskladnûn˘ch na OPB a pfiihlá‰en˘ch do odchovu u chovatele v závislosti na plemeni. Zajímavé je porovnání hmotností b˘kÛ naskladnûn˘ch na OPB
a odchovávan˘ch u chovatele. Je patrné, Ïe chovatelé plemen Aberdeen Angus a Hereford poslali do odchoven b˘ky v˘raznû lep‰í neÏ si nechali pro odchov u chovatele. B˘ci plemene Hereford odchovávaní u chovatele dosáhli v roce hmotnost o 32 kg niωí, neÏ b˘ci téhoÏ plemene odchovávaní na OPB. U obou zmínûn˘ch plemen byl také Ïivotní pfiírÛstek b˘kÛ odchovávan˘ch „doma“ niωí neÏ tent˘Ï pfiírÛstek b˘kÛ odchovávan˘ch na OPB. Pfiesnû opaãnou strategii volili chovatelé plemen Gasconne, Piemontese a Blonde d’Aquitaine. Nejmarkantnûj‰í rozdíl je u b˘kÛ plemene Gasconne, kdyÏ b˘ci odchovávaní u chovatele byli v roce o 74 kg tûωí neÏ b˘ci stejného plemene zafiazení do odchovu na OPB. Jejich Ïivotní pfiírÛstek byl o témûfi 200 g/den vy‰‰í neÏ u b˘kÛ na OPB. Srovnáme-li první a druhou ãást první tabulky, zjistíme, Ïe do plemenitby byli ve v‰ech pfiípadech vybráni b˘ci jejichÏ prÛmûrné
standardní hmotnosti byly vy‰‰í, neÏ standardní hmotnosti b˘kÛ do odchovu zafiazen˘ch. Je patrné, Ïe do plemenitby byli vybráni ti kvalitnûj‰í b˘ci. Rozdíl v prÛmûrné roãní hmotnosti u b˘kÛ plemene Aberdeen Angus odchovávan˘ch na OPB a u chovatele se v˘bûrem v˘raznû sníÏil, neboÈ b˘ci vybraní u chovatele byli v prÛmûru o 28 kg tûωí neÏ pfiihlá‰ení do odchovu, zatímco u b˘kÛ zafiazen˘ch na OPB a tam vybran˘ch byl rozdíl prÛmûrn˘ch roãních hmotností zanedbateln˘. PrÛmûrné roãní hmotnosti b˘kÛ plemene Charolais zafiazen˘ch do odchovu jak na OPB, tak u chovatele byly totoÏné. Ov‰em mezi vybran˘mi do plemenitby byl jiÏ v˘razn˘ rozdíl 38 kg ve prospûch b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatele. Opaãn˘ trend je moÏno vysledovat v pfiípadû b˘kÛ plemene Masn˘ simentál. V tomto pfiípadû byl rozdíl v prÛmûrn˘ch roãních hmotnostech 16 kg
Tabulka ã. 1 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2009 dle plemen – I. turnus
41
ve prospûch b˘kÛ odchovávan˘ch na OPB. Samostatnou kapitolou jsou b˘ci plemene Hereford. Do odchovu u chovatele byli, jak jiÏ zmínûno, zafiazeni b˘ci hor‰í neÏ na OPB. Mimo jiné i to mÛÏe b˘t pfiíãinou, Ïe z tûchto nebyl do plemenitby vybrán Ïádn˘. V tabulce ã. 2 jsou uvedeny hmotnosti a pfiírÛstky Ïivé hmotnosti v závislosti na místû odchovu. Nejvy‰‰í denní pfiírÛstek v testu byl zaznamenán na OPB H. JadruÏ 1901 g/ks/den. Naopak nejniÏ‰í – 1382 g/ks/den na OPB Janovice. V˘raznûji po dosaÏen˘m prÛmûrem (1679 g/ks/den) byly pfiírÛstky v testu na OPB Bfiezová – 1519 g/ks/den. Zajímavé je srovnání dosaÏen˘ch pfiírÛstkÛ v testu ve staré a nové hala na OPB Cunkov. DosaÏen˘ prÛmûr pfiírÛstkÛ v testu na celé OPB Cunkov je mírnû podprÛmûrn˘ (1653 g/ks/ /den). Ve staré hale s tradiãní technologií krmení byl pfiírÛstek v testu mírnû nadprÛmûrn˘ (1717 g/ks/ /den). V nové hale vybavené krmn˘mi automaty byl v‰ak pfiírÛstek v testu v˘raznûji podprÛmûrn˘ (1588 g/ks/den). Dostáváme se k v˘sledkÛm v˘bûrÛ. V tabulce ã. 3 je uvedena úspû‰nost v˘bûrÛ v závislosti na plemeni. Celková prÛmûrná selekce pfii v˘bûrech byla témûfi 30 %. Tedy prakticky kaÏd˘ tfietí b˘ãek propadl z rÛzn˘ch dÛvodÛ sítem. U b˘ãkÛ plemene Hereford dokonce kaÏd˘ druh˘! Tento fakt je alarmující. U nás nejdéle chované masné plemeno s bohatou tradicí by si zaslouÏilo lep‰í v˘sledky. Pod hranicí prÛmûru se nacházejí b˘ci plemene Charolais (66 % úspû‰nosti), Masn˘ simentál (67 % úspû‰nosti), Piemontese (68 % úspû‰nosti). Tûsnû pod prÛmûr skonãili b˘ãci plemene Galloway (69 % úspû‰nosti). Pfii v˘bûrech nebyl vyfiazen ani jeden b˘ãek plemene Belgické modré, tedy úspû‰nost stoprocentní. Byli dva. ·est vybran˘ch z osmi do odchovu pfiihlá‰en˘ch (témûfi 86 % úspû‰nosti), takov˘ je v˘sledek b˘ãkÛ plemene Salers. Tûsnû pod 80ti procentní hranicí úspû‰nosti skonãily b˘ci plemene Limousine a Blonde d’Aquitaine. Pouze o je-
42
Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2009 dle místa odchovu – I. turnus
den procentní bod hor‰í byli b˘ci plemene Gasconne. V levé ãásti ãtvrté tabulky jsou uvedeny v˘sledky v˘bûrÛ v závislosti na odchovnû. Je patrné, Ïe v˘sledky se pohybují kolem prÛmûru, pfiípadnû mírnû nad ním. V˘jimkou je OPB Bfiezová, kde prakticky kaÏd˘ druh˘ b˘ãek byl vyfiazen. Ne o mnoho lépe dopadly v˘bûry na OPB Janovice. Zde byla úspû‰nost v˘bûru rovna pouh˘m 59 %. Jak které plemeno dopadlo na konkrétní odchovnû je uvedeno v pravém sloupci levé ãásti tabulky. KaÏd˘ chovatel si tedy mÛÏe ovûfiit, jak se dafií tomu jeho plemeni na jednotliv˘ch odchovnách. Pravá ãást tabulky je tvofiena údaji o draÏbách. Ne na v‰ech odchovnách byla aukce pofiádána. Z odchoven, které draÏbu organizovaly, nejhÛfie dopadla OPB Grygov, kde se prodalo je 15 % z nabízen˘ch zvífiat. Pouze kaÏd˘ tfietí b˘k byl prodán na OPB Maleã. Za pozornost stojí v˘sledky draÏeb na OPB Cunkov. Celkovû se na této odchovnû prodalo 72 % b˘kÛ z nabízen˘ch. Ov‰em propastn˘ rozdíl je mezi prodejnosti b˘kÛ odchovávan˘ch v nové hale (témûfi 84 % z nabízen˘ch) a staré hale (jen 60 %). I kdyÏ letos v˘bûry a aukce zaãínaly na Cunkovû a dalo se pfiedpokládat, Ïe tady s b˘ci prodávat budou, rozdíl v prodejnosti mezi halami zÛstává záhadou. DraÏby byly, jsou a zfiejmû i budou nevyzpytatelné. Ve vztahu k odchovnû a plemeni, byla v prÛmûru nejvy‰‰í prodejní cena dosaÏena na OPB Cunkov u jednoho b˘ka plemene charolais. Naopak nejlevnûj‰í b˘ci byli plemene Aberdeen Angus odchovávaní na OPB Kundratice. Prodávali se v prÛmûru za 67 750 Kã. Tolik extrémy. Jako aukce samotné, tak i aukãní ceny jsou nevyzpytatelné. Zatímco na jedné odchovnû se kvalitní b˘ci neprodají za Ïádné peníze, na jiné se ménû kvalitní prodají za horentní sumy. Tak to bylo, je a zfiejmû bude. Dokud budou odchovny, aukce a vyvolávací ceny.
Tabulka ã. 3 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen I. turnus 2009 – dle plemen
Detailní pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2009 najdete v pfiíloze tohoto zpravodaje.
43
Tabulka ã. 4 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen I. turnus 2009 – dle místa ochovu
44
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ
POKER Z KALIŠTĚ (ZLI 686), 562321053 CZ – 2. místo (81 bodů)
PARADE (ZBM 261), 540111052 CZ – 4. místo (80 bodů)
RITMO RED Z JANOVIC (AAP 875), 551665081 CZ – 5. místo (80 bodů)
RANÍK Z LEŽNICE V (ZSI 593), 517267041 CZ – 6. místo (80 bodů)
REJNOK OD BÍLÉHO DOMU P (ZSI 599), 540733032 CZ – 7. místo (80 bodů)
ROŠŤÁK (ZBA 598), 564150053 CZ – 2. místo v plemeni BA (75 bodů)
REX R.A.S. (ZPI 565), 549811052 CZ – 1. místo v plemeni PI (75 bodů)
Fota: Karel Melger
PÁRA (ZLI 710), 562005031 CZ – 1. místo (85 bodů)
45
Svíãkové medailonky na divoko Přinášíme Vám další tip na chutnou úpravu hovězího masa.Vyzkoušejte svíčkovou trochu netradičně. „Divoká“ kombinace hub, koření, cibule a brusinek je zárukou, že si opravdu pochutnáte! Za půl hodinky vykouzlíte chuťově i vzhledově atraktivní krmi, při jejíž konzumaci se budete i ve všední den cítit svátečně. Inspiraci k tomuto receptu jsme našli na internetových stránkách populárního pořadu „Kluci v akci“.
Budeme potřebovat (4 porce)
Jako příloha:
➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣
➣ bramborové placičky ➣ dle vlastních chutí a možností
400 g hovězí svíčkové olivový olej divoké koření 150 g červené cibule 150 g mražených hub hladkou mouku 50 ml vody 150 ml červeného vína 1 ks hovězího bujónu brusinky
Bramborové placičky Ingredience: ➣ 10 větších oloupaných brambor ➣ 2 vejce ➣ sůl, pepř, majoránka ➣ olej nebo sádlo
Postup: Plátky masa ochutíme divokým kořením a na rozehřátém olivovém oleji opečeme dozlatova. Maso vyjmeme a na vypečené šťávě orestujeme nakrájenou cibuli a houby. Zaprášíme moukou a zalijeme vodou a červeným vínem. Přidáme bujón a vše promícháme. Poté vložíme maso zpět a provaříme ještě cca 3 minuty. Servírujeme s bramborovými placičkami a zdobíme brusinkami.
Jak na to: Brambory nastrouháme nahrubo, přidáme vejce, koření a promícháme. Na rozpáleném tuku smažíme malé placičky o průměru cca 7 cm lehce dozlatova. Po vyndání odtučníme na ubrousku nebo kuchyňské utěrce.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL:
[email protected] WWW.CSCHMS.CZ