âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. • âERVEN 2013 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XXI. díl • Gen dvojího osvalení u plemene angus • Genomická selekce u masného skotu • Ekonomika ‰lechtûní masn˘ch plemen skotu • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, rok se pomalu dostává do své poloviny a za námi je už i druhý turnus výběrů býků. Chtěl bych touto cestou poděkovat jak chovatelům, tak i provozovatelům odchoven, za jejich profesionální přístup při výběrech (i když je samozřejmě vždy co zlepšovat). Dík patří ale hlavně kupcům, kteří zakoupením českých býků dávají důvěru našemu systému šlechtění a oceňují tím práci producentů plemenných zvířat. Je příjemné, že pozitivní obraz české genetiky se pak rychle rozšiřuje i za hranice naší malé země, kdy se každoročně zvyšuje počet kupců ze zahraničí. I ze strany svazu jsme se snažili, aby informace zveřejňované v katalozích u býků byly přehlednější a srozumitelnější, a proto doufám, že nová grafická podoba se setkala s úspěchem. V prvním kroku bylo vybráno celkem 148 býků, v druhém pak 724 plemeníků, což je v souhrnu opět rekordní číslo. Číselné a detailní statistické vyjádření výběrů v podobě tradičních tabulek najdete na jiném místě tohoto zpravodaje, stejně tak jako fotogalerii nejlépe hodnocených či jinak zajímavých býků. Jen připomenu, že třetí turnus výběrů bude zahájen 17. 6., a jelikož výběry přeruší brněnská výstava, bude pokračovat výběrem býků u chovatelů ještě i v červenci. Tímto jsem se dostal ke stěžejní akci letošního roku, kterou je již mnohokráte zmiňovaná národní výstava hospodářských zvířat, která se bude konat v červnu v Brně. V době, kdy píšu tento úvodník, ještě nedošly všechny přihlášky k účasti, ale přesto pevně věřím, že zájem chovatelů o výstavu bude i přes nepříznivou finanční situaci velký. Náš svaz si uvědomuje, že výstavnictví a propagace šlechtitelské práce jsou náročné činnosti nejenom po finanční, ale i časové stránce, a proto se výbor svazu rozhodl finančně podílet na nákladech spojených s účastí na této výstavě. Kromě toho, obdobně jako v předešlých ročnících, ocení zajímavou finanční částkou také šampióny jednotlivých plemen. Mimo to jsme pro většinu masných plemen oslovili zahraniční odborníky, kteří se zhostí nelehkého úkolu rozhodčích, kteří vyberou šampióny jednotlivých plemen. Zahraniční sudí vždy dodává soutěži patřičnou vážnost a je rovněž zárukou nezaujatého přístupu k hodnoceným zvířatům. I touto formou chce svaz deklarovat, že pro chov masného skotu je brněnská národní výstava skutečně stěžejní akcí letošního roku. Velký dík patří také firmám Zoetis Česká republika, s.r.o., Agrotrans s.r.o. a Topangus, které se staly partnery a sponzory našeho svazu v rámci připravované výstavy. Poslední událostí, která je sice ještě daleko, ale rozhodně si také zaslouží vaši pozornost, je výroční členská schůze našeho svazu. Tato schůze je o to důležitější, že je volební a budete mít možnost zvolit si zde na další čtyřleté období vedení svazu. Letošní členská schůze se bude konat v termínu 10.–11. září 2013 v hotelu Skalský Dvůr. V Brně či na jiné chovatelské akci se s Vámi na viděnou těší,

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2013 – roãník XX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ 4 Aktivity âSCHMS 2013 ......................................................................................... 5 Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... 6 Galloway belted z Pavlina Dvora – Katefiina Brettová: Skot a konû patfií k sobû ... 6 Îití a bytí s angusy v podhradí – Ing. Jan Hromas: Z na‰eho pohledu je nejdÛleÏitûj‰í dlouhovûkost ........................................................................... 11 Gen dvojího osvalení u plemene angus ................................................................ 16 Genomická selekce u masného skotu.................................................................... 18 ·kody zpÛsobené zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy .................................................. 24 Zmûna ve v˘poãtu indexÛ u plemene piemontese v Itálii ..................................... 26 Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2013................................................. 28 V˘jezd Junior Teamu ............................................................................................. 29 Ekonomika ‰lechtûní masn˘ch plemen skotu......................................................... 30 Skot, kter˘ se u nás nepase: Braford ...................................................................... 34 Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013... .................................................. 38 Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v II. turnusu 2013 ......................................... 42 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus ..................................................... 43 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 ................................................. 49 Recept – ·pízy z mletého masa s koriandrem, chilli a zázvorem .......................... 50

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Mladí býčci plemene parthenaise na chovu pana Milana Novotného z Mezihoří (foto: Milan Novotný) Titulní strana – malá fotka: Shorthornský býk na chovu pana Romana Žaloudka, Ptenínský mlýn (foto: Roman Žaloudek) Vnitřní obálka – Hereford na chovu pana Tupého na Farmě Prak (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,

V˘roãní ãlenská schÛze 2013 I pfiesto, Ïe je‰tû ani pofiádnû nezaãalo léto, jiÏ nyní si mÛÏete do sv˘ch diáfiÛ poznamenat termín a místo konání podzimní v˘roãní ãlenské schÛze. Termín akce: 10.–11. záfií 2013 (úter˘ a stfieda), místo: Hotel Skalsk˘ DvÛr. První den jako tradiãnû probûhne blok semináfiÛ, druh˘ den pak vlastní ãlenská schÛze. Leto‰ní v˘roãní ãlenská schÛze je volební, a proto dáváme termín konání vûdût v takto velkém pfiedstihu, aby byla úãast ãlenÛ s volebním právem (fiádní ãlenové âSCHMS) co nejvy‰‰í. V souladu se stanovami, dojde na dal‰í ãtyfileté období k volbû pfiedsedy svazu a ãlenÛ revizní komise. Na fiádn˘ prÛbûh voleb bude pfiizván notáfisk˘ dohled.

,Nové kravaty s logem âSCHMS Roz‰ífiili jsme nabídku reklamních pfiedmûtÛ o kvalitní kravaty od ãeské firmy Hedva. První typ má jemn˘ prouÏek v odstínech modré barvy doplnûn˘ bílou linkou a svûtl˘m tkan˘m logem âSCHMS v cípu. Druhá má ‰iroké pruhy v barvû bordó, které jsou lemovány jemn˘mi prouÏky v ãervené a ãerné barvû s v˘raznûj‰ím stfiíbrn˘m pruhem uprostfied a tkan˘m logem âSCHMS v cípu ve stejném odstínu. Díky decentnímu a vkusnému provedení, se obû kravaty hodí nejen na blíÏící se Národní v˘stavu hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, ale i na dal‰í chovatelské akce a jiné pfiíleÏitosti. Objednat si je mÛÏete prostfiednictvím na‰ich webov˘ch stránek v sekci „âSCHMS/reklamní pfiedmûty“.

,

Britové pokroãili s v˘vojem vakcíny proti Schmallenbergskému viru JiÏ bûhem nûkolika následujících t˘dnÛ by ve Velké Británii mûla b˘t k dispozici vakcína proti Schmallenbergskému viru, kterou vyvinula spoleãnost MSD Animal Health. Schmallenbergsk˘ virus byl poprvé objeven v Nûmecku na konci roku 2011 a poté se velmi rychle roz‰ífiil po velké ãásti Evropy. Británie byla zasaÏena obzvlá‰È tvrdû v roce 2012 – do bfiezna 2013 bylo 1753 hlá‰en˘ch pfiípadÛ. Vzhledem k tomu, bude Velká Británie první zemí, která bude mít pfiístup k vakcínû. Bûhem nûkolika následujících mûsícÛ by pak mûla b˘t vakcína k dispozici i v dal‰ích evropsk˘ch zemích.

,Nové plemeno dexter Poãátkem kvûtna jsme obdrÏeli oficiální rozhodnutí Ministerstva zemûdûlství o uznání âeského svazu chovatelÛ masného skotu jako uznaného chovatelského sdruÏení pro plemeno dexter. Tímto se poãet plemen, která ná‰ svaz zastfie‰uje, roz‰ífiil na celkov˘ch dvacetdva. Informace o plemeni dexter si zájemci o toto plemeno mohou pfieãíst na na‰ich webov˘ch stránkách.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 14. 2. 2013 Farma Ole‰ná s r.o., Vla‰im, ¤ádná + PK BA

Kodajek Jifií, Vlkovice, ¤ádné + PK MS

Páníková Renata, TfiebouÀ, ¤ádné + PK HE

OstroÏsko, a.s., OstroÏská Lhota, ¤ádné + PK AA

Karsit Agro, a.s., Dubenec, ¤ádné + PK CH

Mimra Pavel, Ing., Slatina, ¤ádné + PK MS

AGRO A.R.W., s.r.o., Stará âervená Voda, ¤ádné + PK MS

Kejfi Jifií, V‰estudy, ¤ádné + PK CH

Nátr Jifií, Ing., âervená Voda, ¤ádné + PK CH

Koláfi Jifií, âirá, ¤ádné + PK SA

Ficbauerová Lenka, Hladké Îivotice, ¤ádné + PK WA

Coufal Josef, Velk˘ Rapotín, ¤ádné + PK AA

Prima Agri PT, a.s., Prachatice, ¤ádné + PK CH a LI

Zemûdûlské druÏstvo Selibov, Protivín, PK CH

ZEAS Bánov a.s., Bánov, ¤ádné + PK MS Bursík Lubor, Ing., Praha, ¤ádné + PK CH HÛrka Stanislav, ¤epãice, Zájmov˘ Pauzr Bohuslav, Nové Mûsto – Dubá, ¤ádné + PK AA

4

Aktivity âSCHMS 2013 Bfiezen 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7. 3. 11.–2. 3. 19. 3. 19.–21. 3. 27. 3. 28.–29. 3.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) v˘stavní v˘bor k pfiípravû národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû (Malát, Kopeck˘) pracovní jednání skupiny „Národní ozdravovací program od IBR“, MZe (Vráblík) jednání Unie chovatelÛ, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha-Uhfiínûves (Vráblík, Malát) jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) jednání Klubu chovatelÛ plemene hereford v Drouhaveãi u Su‰ice úãast na veletrhu FIGAN ve ‰panûlské Zaragoze (Malát) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu ve Vûtrném Jeníkovû (Malát) v˘roãní ãlenská schÛze Asociace chovatelÛ plemene angus (SluÏátky)

Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 • PfiedloÏení ·lechtitelského programu a ¤ádu PK plemene dexter na MZe ke schválení • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiípravy na NVHZ 2013

Duben 2. 4. 4.–5. 4. 5.–6. 4. 16. 4. 16.–17. 4. 18. 4. 19. 4.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání Klubu chovatelÛ plemene galloway, highland, shorthorn a longhorn v Roupovû v˘jezd Junior Teamu – Ranãice (pfiíprava zvífiat na v˘stavu) jednání Klubu chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine v Pávovû pracovní jednání chovatelÛ plemene aberdeen angus k problematice lineárního hodnocení (Sobûsuky) jednání Klubu chovatelÛ plemene limousine v Libchavách zahájení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ

Dal‰í dubnové aktivity: • • • • •

Aktualizace plemenn˘ch hodnot a aplikace webKUMP Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 Úãast na druhém turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ Pfiípravy na NVHZ 2013

Kvûten 2.–5. 5. 4.–6. 5. 3. 5. 14.–16. 5. 16. 5. 17. 5. 22. 5. 23. 5. 23. 5. 28. 5. 29. 5. 30. 5.–2. 6.

autobusov˘ zájezd bavorsk˘ch chovatelÛ masného skotu v âR nákup plemenn˘ch b˘kÛ litevsk˘mi chovateli jednání Klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé v Cunkovû úãast na VâS ZCHMD na Slovensku (Malát) jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ, Îìár nad Sázavou (Malát) zakonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ semináfi k problematice elektronické identifikace skotu, Statek Bertín (Malát) jednání v˘boru âSCHMS na Hradi‰tku pod Medníkem úãast na pfiehlídce plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Natural (Hradi‰tko) v˘stavní v˘bor k pfiípravû národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû (Malát, Kopeck˘) valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. (Hradi‰tko) zájezd nûmeck˘ch chovatelÛ plemene limousine po farmách v âR

Dal‰í kvûtnové aktivity: • • • • • • •

Ve spolupráci s vydavatelstvím t˘deníku 5+2 dny realizace prÛzkumu znaãení hovûzího masa v obchodní síti âR Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2013 Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 Pfiíprava zájezdu na v˘stavu Sommet de l’Elevage 2013 Informování o dotaãní politice (na internetov˘ch stránkách)

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, od velk˘ch podnikÛ, které jsme vám prezentovali v minulém ãísle, se dnes pfieneseme do rodinného prostfiedí. Prvním hospodáfiem, s jehoÏ obdivuhodnou pílí bych vás dnes ráda seznámila, je Ing. Jan Hromas, mÛj spoluÏák a kamarád z Jihoãeské Univerzity. Pfied více jak deseti lety, je‰tû jako student V·, vzal na svá mladá bedra tíhu v podobû roky ladem leÏící neúrodné pÛdy v katastrálním území obce Stvolínky pod zfiíceninou hradu Ronov, kde se od té doby, na obnoven˘ch pastvinách, oddává klidu a pohodû stádo angusÛ. Na druhou reportáÏ se pfiesuneme jen o pár desítek kilometrÛ dál, pod jin˘ vrch (Ralsko) u Mimonû. Bezútû‰n˘m místem b˘val i Pavlin DvÛr, kter˘ ãekal na své obrození také dlouhou fiadu let. Na‰tûstí se na‰li dva lidé s notnou dávkou entuziasmu, pan Milan Picek a jeho paní Katefiina Brettová, ktefií dokázali – doslova z trosek – vybudovat mal˘ ráj na zemi v podobû rodinné farmy zamûfiené na chov plemene galloway a koní. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Galloway belted z Pavlina Dvora Katefiina Brettová: Skot a konû patfií k sobû

Jméno/název: Milan Picek (majitel) a Kateřina Brettová (spolumajitelka a „hlavní zootechnička“) Počet zaměstnanců: 8 Obec: Pavlin Dvůr – Svébořice, Ralsko Okres: Česká Lípa, Liberecký kraj Nadmořská výška: 331 m (nejvyšší vrchol Ralsko 696 m nad m.) Chované plemeno: galloway, kříženci limousine a hereford Členem svazu: od srpna 2003 V plemenných knihách: GA Základní stádo: 73 ks + 3 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 464 ha z toho 229 ha TTP a dalších 300 ha obhospodařují službou V systému EKO zemědělství: ano Web: www.pavlindvur.com

6

Svébofiice (nûmecky Schwabitz), zaniklá obec leÏící mezi Mimoní a StráÏí pod Ralskem v okrese âeská Lípa, jsou dnes katastrálním územím mûsta Ralsko. Ralsko (nûmecky Roll) se rozkládá na území stejnojmenného b˘valého vojenského v˘cvikového prostoru opu‰tûného sovûtskou armádou a svou úctyhodnou rozlohou (171 km2) se fiadí, co se t˘ãe plochy, k nejvût‰ím obcím v âesku (hned po Praze, Brnû a Ostravû). Název „Ralsko“ není názvem sídelní ãásti mûsta, ale dominantního kopce a hradu, kter˘ je v˘razn˘m a z daleka viditeln˘m zalesnûn˘m kuÏelovit˘m vrchem. Zvedá se 400 metrÛ nad údolní nivu Plouãnice a je, se sv˘mi 696 metry nad mofiem, nejvy‰‰ím bodem âeské tabule. Dal‰í okouzlující místo na‰í krásné vlasti jako stvofiené pro chov masného skotu. Na Pavlinû Dvofie se kromû masného skotu zab˘vají také chovem anglického plnokrevníka, prasat a drobn˘m chovem slepic, králíkÛ i kaprÛ. Mezi hlavní aktivity majitelÛ se fiadí také pronájem dostihové stáje. Pfied sto lety Pfii pohledu na atypické rozmístûní budov Pavlina Dvora, které nemá klasick˘ tvar do „U“, ani jiné rozloÏení typické pro ãeská hospodáfiství (budovy jsou jakoby „rozesety“ po celém areálu), vás napadne, co zde bylo pÛvodnû, k jakému úãelu bylo místo vybudováno a k ãemu slouÏilo. Byla to usedlost na samotû, nebo osada s pár chalupami? Napadá vás mnoho variant, ale která je ta správná? „Pfied sto lety zde stála hájovna hrabûte Hartiga, kter˘ mûl dceru Pavlínu a jí byl dvÛr vûnován, proto „Pavlin DvÛr“,

vysvûtluje paní domu. „Pozdûji, za minulého reÏimu, zde hospodafiily Vojenské lesy a statky, které pfiistavûly dal‰í budovy a cel˘ areál slouÏil k chovu drÛbeÏe,“ dodává. Dokládají to i staré fotografie, na kter˘ch je vidût malé dfievûné stavby (kurníky) rozmístûné po celém areálu. Hospodáfiství mûlo svého správce, kter˘ se o cel˘ komplex velmi dobfie staral, protoÏe mu místo pfiirostlo k srdci. Chovem slepic to ale zaãalo i skonãilo, nikdy se zde nechovala jiná hospodáfiská zvífiata. Budovy se zachovaly v‰echny, i kdyÏ byla nutná rozsáhlá rekonstrukce, kterou mají majitelé také zdokumentovanou fotografiemi, ze kter˘ch uÏ lze jen tu‰it, jak bylo místo zdevastované a zanedbané. „Vybudovat na tomto místû klasickou farmu bylo velice obtíÏné, protoÏe zde napfiíklad nebyl Ïádn˘ prostor pro manipulaci s tech-

nikou a také zcela chybûly skladovací prostory,“ pokraãuje paní Brettová a doplÀuje: „Bylo tedy tfieba nejprve vybudovat komunikace a zpevnûné plochy, které manipulaci usnadnily.“ Majitelé pfievzali místo opravdu v neutû‰eném stavu, protoÏe od smrti zmiÀovaného pana správce se o areál nikdo nestaral, pÛda byla ladem, budovy chátraly, louky zarÛstaly náletov˘mi dfievinami. „Jako z pohádky o ·ípkové RÛÏence“, hodnotí tehdej‰í situaci pan majitel. První byli konû Pan Picek Ïil velmi dlouho (od sv˘ch 17 let) ve ·v˘carsku, odkud si také po návratu do âech pfiivezl svoje konû, které mûl ze zaãátku ustájeny v místním hfiebãínû v Mimoni. Tehdy se poprvé dostal na Pavlin DvÛr, se správcem hfiebãína, kter˘ ho na toto místo pfiivedl s vizí, Ïe by to rád koupil a zvelebil. Na první pohled bylo jasné, Ïe se bude jednat o nároãnou investici nejen z finanãního pohledu. Po revoluci, je‰tû v dobû kdy Ïil v zahraniãí, investoval pan Picek na Ïádost rodiãÛ do firmy v Jablonci, kde také tehdy pracovala jeho partnerka Katefiina, se kterou se zde seznámil. Záhy ale zjistil, Ïe podnik neprosperuje tak jak má a je ve velmi ‰patné finanãní kondici, proto zaãal jezdit do rodné vlasti stále ãastûji, aÏ zde nakonec zÛstal natrvalo.

❒ Plemenný býk Niki Okřešický (ZGA 318) u stáda jaloviček (foto: Pavla Vydrová)

Postupné roz‰ifiování PÛvodní zájemce nakonec Pavlin DvÛr nekoupil, ten si poãkal aÏ na pana Picka, kter˘ ho získal pfies privatizaãní projekt od Fondu národního majetku 1. 8. 1996. Do roku 2000 se areál postupnû, objekt po objektu, rekonstruoval. Stát ale v té dobû prodával budovy bez pozemkÛ, ty se daly dokoupit aÏ pozdûji, z ãehoÏ mûli majitelé velkou obavu, ale na‰tûstí v‰e dobfie dopadlo a cel˘ areál a pfiilehlé pozemky jsou v jejich vlastnictví. PÛvodnû bylo v plánu pouze rodinné bydlení a zázemí pro pár koní, ale pak zaãali chodit lidé, Ïe jim chtûjí prodat pozemky

v okolí, následoval nákup od Pozemkového fondu, a tak se pomalu ale jistû dostali aÏ na souãasn˘ch 464 ha (235 ha orné pÛdy, 162 ha pastvin, 67 ha luk) z toho cca 300 ha vlastních. Náhodn˘ v˘bûr plemene Paní majitelka, která má zemûdûlství v krvi po rodiãích (tehdy to ale je‰tû byla ãistá „koÀafika“), vyãetla z odborné literatury, Ïe je pfii chovu koní velmi vhodné stfiídat pastvu se skotem – z pohledu ozdravování pastvin od parazitÛ a spásání nedopaskÛ. TakÏe si jako první, témûfi bez znalostí chovu masného skotu, pofiídili v roce 2002 jaloviãky plemene limousine. K milovan˘m gallowayÛm se dostali aÏ ãirou náho-

7

PÛsobící plemeníci Prvním plemenn˘m b˘kem pÛsobícím v chovu byl od roku 2003 Kewin Roupovsk˘ B (ZGA 266) od pana Vacíka (nar. 9. 2. 2002). Byla to velmi dobrá volba, protoÏe první jaloviãky (whitepark), které byly od pana Hyke‰e (pÛvodnû z Nûmecka), jiÏ ztrácely tmavé ãásti (u‰ní boltce, mulec) a díky tomuto b˘kovi se znaky u potomstva opût „oÏivily“.

❒ Kráva s teletem (zbarvení belted) (foto: Pavla Vydrová)

dou, kdy jim jeden chovatel koní nabídl toto plemeno v˘mûnou za oves. Zaujalo je na první pohled – mal˘ tûlesn˘ rámec (niÏ‰í zatíÏení pastvin), extenzivní (nenároãné) plemeno a krásné zbarvení (whitepark). Postupnû pofiizovali dal‰í zvífiata: v roce 2007 se na Pavlinû Dvofie poprvé objevili „beltedi“, pofiídili si 6 ks jalovic tohoto rázu (belted = tmavá srst s ‰irok˘m bíl˘m pásem táhnoucím se okolo trupu), kter˘m ale trvalo dva roky, neÏ si zvykly na prostfiedí a zaãlenily se do zbytku stáda. Poz-

8

dûji pfii‰li formou naturálií také k herefordÛm. „Mám tu malou zoo,“ smûje se paní Katefiina a dodává: „Ráda bych ale je‰tû vyzkou‰ela i intenzivnûj‰í plemena.“ Mají v plánu vybudovat kryté zimovi‰tû (halu lehké konstrukce), které by mûlo slouÏit mj. také k v˘krmu zvífiat, a tak se tû‰í, Ïe se fiady jejich svûfiencÛ rozrostou je‰tû o zástupce plemene aberdeen angus a charolais. Základní stádo ãítá v souãasné dobû 73 ks (vãetnû kfiíÏenek LI a HE), z toho ãistokrevn˘ch GA je 15 ks.

V souãasné dobû ve stádû pÛsobí tito b˘ci: 1. Nemo z Rampu‰e BB (ZGA 321) od pana Smolky (nar. 25. 7. 2005), jehoÏ polobratr pÛsobil v inseminaci. Nemo má zbarvení belted a pÛsobí u ãistokrevn˘ch plemenic. 2. Niky Okfie‰ick˘ (ZGA 318) od pana Hyke‰e je homozygotní bíl˘ b˘k, kter˘ je spí‰e men‰í, a tak je zafiazen ve stádû u jaloviãek. 3. Top topic z Pavlina Dvora WPB (ZGA 425) z vlastního odchovu (nar. 23. 3. 2010) po Kewinovi. PÛsobí ve stádû kfiíÏenek. V leto‰ním roce si vybrali novou „posilu“ z odchovu od manÏelÛ Vacíkov˘ch z Roupova, kter˘ je nyní roãní a do plemenitby bude zafiazen pfií‰tí sezónu. Je to b˘ãek zbarvení whitepark po otci Goofy (ZGA 324). Zámûrnû si vybrali vût‰ího b˘ka, protoÏe potfiebují zv˘‰it kohoutkové v˘‰ky potomstva.

❒ Pavlin Dvůr (foto: archiv rodiny)

❒ Býk Nemo z Rampuše BB (ZGA 321) (foto: Pavla Vydrová)

Od roku 2004 sami odchovávají roãnû tak dva plemenné b˘ãky. Eko(logie) a eko(nomie) Do systému ekologického zemûdûlství se zaãlenili v roce 2009 a nezastírají, Ïe to bylo i z ekonomick˘ch dÛvodÛ, i kdyÏ paní Brettové se v systému napfi. velice líbí prodlouÏené ochranné lhÛty. Jak sama fiíká: „Pfiijde mi to férové vÛãi zákazníkÛm, ktefií od nás kupují maso, i kdyÏ je to do jisté míry samozfiejmû omezující.“ Chybami se ãlovûk uãí „…ale je to nejrychlej‰í a nejefektivnûj‰í ‰kola“, fiíká paní majitelka. Ona i její muÏ jsou v podstatû bez zemûdûlského vzdûlání, paní Katefiina „pouze“ absolvovala rekvalifikaãní kurz pro zemûdûlskou v˘robu a nemÛÏe si ho vynachválit. ·kolitelé byli nad‰ení z lidí, ktefií se o zemûdûlství opravdu zajímají a hltají kaÏdé jejich slovo (ve srovnání s lavicemi pln˘mi znudûn˘ch studentÛ). Zaãínající chovatele vy‰kolily napfiíklad porody, které se odehrávají ve venkovním zimovi‰ti. Pan Hyke‰ jim tehdy kladl na srdce, aby nepfiikrmovali vysokobfiezí, ale paní majitelce se to nezdálo, a tak pfieci jen trochu budoucím matkám pfiilep‰ila, coÏ se záhy negativnû projevilo. „U koní je to jinak, nedala jsem si fiíct a chybami se

ãlovûk uãí,“ doplÀuje paní Katefiina. Od té doby nemají s telením problémy, v leto‰ní sezónû ‰lo v‰e bez pomoci a bez jak˘chkoli komplikací. Vlastní krmivová základna Co se t˘ãe krmné dávky, tak jsou naprosto sobûstaãní (vãetnû stelivové slámy) a nûkteré plodiny i prodávají. Lep‰í seno se zcela logicky nechává koním, „hor‰í“ dobytku. Pochvalují si vysokou kvalitu senáÏí, na orné pÛdû mají

vojtû‰ku, ze které se také dûlá senáÏ. Dále pûstují triticale, lupinu, p‰enici a luskovinoobilné smûsky. Na mÛj dotaz, ohlednû pfiíkrmÛ jádrem, vysvûtluje paní majitelka: „Odstavené jaloviãky a b˘ãci dostávají malé mnoÏství, jak fiíkám „kontaktní“, usnadÀuje mi to manipulaci se zvífiaty, kdyÏ si je nauãím na jádro,“ a dodává: „Dobytek zásadnû nenaháníme, ale snaÏíme se nad nimi vyzrát. Den pfied „zákrokem“ se napfi. vypne voda a pak se dají velké vany napu‰tûné vodou do míst, kde je potfiebujeme mít. Nebo jim dva dny nedopfieji senáÏ a dal‰í postup je podobn˘ jako s vodou. Prostû mou zásadou je, zvífiata nenahánût, mám s tím velmi ‰patné zku‰enosti, zvífiata jsou pak nedÛvûfiivá. Pokud se stresu pfii manipulaci nezabrání, trvá fiadu mûsícÛ i let, neÏ opût zaãne stádo spolupracovat.“ Strojové vybavení Farma disponuje celou fiadou kvalitních strojÛ bez kter˘ch se v Ïivoãi‰né ani v rostlinné v˘robû neobejdou. Nûkterá technika je zafiazována také do sluÏeb, napfi. mulãovaã se zábûrem 4,5 m a v˘konn˘ ‰tûpkovaã (aÏ do prÛmûru kulatiny 23 cm). V leto‰ním roce roz‰ífií strojov˘ park kombinovan˘ lis s baliãkou McHale Fusion 3 od irského v˘robce.

❒ Letošní jalovičky (zbarvení whitepark) (foto: Pavla Vydrová)

9

na dva syny majitelÛ, ktefií doufám jiÏ brzy roz‰ífií fiady na‰eho Junior Teamu. Na farmû je tedy opravdu Ïivo.

❒ Lehký mobilní přístřešek (foto: archiv rodiny)

Mobilní pfiístfie‰ky a jiná opatfiení V zimním období mají zvífiata k dispozici volné venkovní nezastfie‰ené zimovi‰tû s hlubokou podest˘lkou, leÏi‰tû je na panely zpevnûném povrchu s novû vybudovan˘m „pouliãním“ osvûtlením, aby bylo moÏné jednodu‰e zvífiata kontrolovat i v noci. Na pastvinách je dostatek vzrostl˘ch stromÛ, které poskytují zvífiatÛm v letním horku vyhledávan˘ stín. Velmi dobré zku‰enosti mají také s mobilními pfiístfie‰ky z manipulaãních ohrad s prody‰nou plachtou, které jsou velmi praktické a osvûdãily se jim jak u skotu, tak u koní. Dûlba práce O chod farmy se starají oba majitelé, paní kuchafika, tfii traktoristé, jeden pracovník u dobytka, dva lidé u koní a jedna administrativní pracovnice. Úãetnictví, díky ekonomickému vzdûlání, zvládá paní majitelka sama. Dostihovou stáj (30 koní) pronajímají trenérovi, kter˘ zamûstnává dal‰ích ‰est lidí. Nesmím zapomenout ani

10

V˘stavnictví ãeká na kluky? Jako vÏdy se ptám také na aktivní úãast na v˘stavách. „Na pfiípravu zvífiat na v˘stavu není je‰tû farma bohuÏel zafiízená, nemám moÏnost oddûlit si zvífiata a intenzivnûji se jim vûnovat,“ vysvûtluje mi paní Katefiina, která se mi zdá jako akãní Ïena, a tak vûfiím, Ïe se s ní a jejími mazlíãky pfieci jen na v˘stavû v budoucnu uvidíme. Nebo se toho tfieba ujme mlad‰í generace, kdo ví. Vlastní prodej ze dvora Prodej masa ze dvora realizují, ale zatím je systém takov˘, Ïe se na jatkách v Mimoni (Jatka Vá‰a) zvífie porazí, odvûsí a na bourání dostane paní Brettová k ruce ‰ikovného fiezníka, ten bourá a ona si maso dle potfieb zákazníkÛ vakuuje do balíãkÛ a odveze do vlastního obchodu, kter˘ mají cca 8 km od Mimonû. „Zájem o maso je velik˘, na prodej ze dvora bychom se rádi v budoucnu zamûfiili více, máme v plánu udûlat domácí poráÏku a bourárnu. Pro pravideln˘ prodej bude ale tfieba u plánovaného krytého zimovi‰tû udûlat i plochu, kde budou zvífiata urãená na jatka s intenzivnûj‰ím v˘krmem, protoÏe nelze kaÏd˘ t˘den nahánût celé stádo jen proto, aby se odebral kus urãen˘ na poráÏku,“ doplÀuje vizi paní Katefiina.

❒ Zimoviště (foto: Pavla Vydrová)

Sny a plány majitelÛ do budoucna KdyÏ se ptám na plány do budoucna, odpovídá paní majitelka, Ïe jejím hlavním snem je zejména roz‰ífiit základní stádo na 100 ks, vybudovat kryté zimovi‰tû (stáj s lehkou konstrukcí), vyzkou‰et chov intenzivnûj‰ích plemen (aberdeen angus a charolais), vybudovat domácí poráÏku s bourárnou a v neposlední fiadû zlep‰it pÛdní úrodnost (obnova pastvin, vyuÏití statkov˘ch hnojiv). Pan Picek by zase rád vysnûnou poráÏku s bourárnou roz‰ífiil je‰tû o mlékárnu s pekárnou a mo‰tárnou a zavedl chov bizonÛ. Bezpochyby z valné ãásti reáln˘m snûním jsme se dostaly aÏ k úplnému závûru reportáÏe z pfiíjemného prostfiedí Pavlina Dvora a setkání s mil˘mi a pohostinn˘mi lidmi. Dovolte mi popfiát majitelÛm, aby se jim podafiilo naplnit jejich sny a aby se i rok 2013 nesl ve znamení „skotmanie“ (vysvûtlení naleznete na www.pavlindvur.com). Hodnû zdaru a zdraví celému hospodáfiství!

❒ Galloway belted pod Ralskem (foto: Pavla Vydrová)

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Îití a bytí s angusy v podhradí Ing. Jan Hromas: Z na‰eho pohledu je nejdÛleÏitûj‰í dlouhovûkost

Jméno hospodáře: Ing. Jan Hromas Počet zaměstnanců: stálých 0 (o farmu se stará majitel společně s přítelkyní a v sezóně jim vypomáhají známí) Obec: Stvolínky Okres: Česká Lípa, Liberecký kraj Nadmořská výška: 289 m (nejvyšší vrchol Ronov 552 m nad m.) Chované plemeno: aberdeen angus Členem svazu: od března 2003 V plemenných knihách: AA Základní stádo: 60 ks + 3 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 170 ha TTP V systému EKO zemědělství: ano

V‰e zaãalo pod úplnû jin˘m kopcem Pod ¤ípem, tam to v‰echno zaãalo, v kraji úrodném a tedy vhodném k pûstování témûfi ãehokoli. Maminka Honzy byla spolumajitelkou hospodáfiství v Krabãicích, coÏ je vesnice rozprostírající se na severním úpatí bájné hory ¤íp. Vystudovaná zahradnice se od svého oboru pfiíli‰ nevzdálila, protoÏe rodina se vûnovala pfieváÏnû rostlinné v˘robû, ale chovali i dvacet hol‰t˘nek. Honza se od mala aktivnû zapojoval do chodu farmy, a tak pro nûho nebylo tûÏké vybrat si studijní obor, je absolventem VO· v Roudnici nad Labem, která má z Krabãic dobrou dopravní dostupnost. Rodina tehdy hospodafiila na 50 ha, z toho 40 ha byla orná pÛda a 8 ha velmi nároãn˘ch chmelnic. V‰e nasvûdãovalo tomu, Ïe po mamince pfievezme hospodáfiství, ale ãlovûk míní a osud mûní: „V té dobû nebyla situace na farmû zcela ideální, mûl jsem urãitou vizi, a tak jsem chtûl hospodáfiství pfievzít do vlastních rukou. Chtûl jsem odkoupit podíl od pfiíbuzn˘ch, nebo si v‰e dlouhodobû pronajmout,

Stvolínky jsou malou obcí, která se rozprostírá na rozhraní Ralské pahorkatiny a âeského stfiedohofií. Vlastní vesnice leÏí v prvnû jmenovaném celku, v údolní nivû Bobfiího potoka. Severnû od Stvolínek leÏí CHKO âeské stfiedohofií, z jihu pak k sídlu okrajem pfiiléhá CHKO Kokofiínsko. Nejstar‰í historicky doloÏená písemná zmínka o Stvolínkách pochází z roku 1197, nalézá se v ní stejnojmenn˘ zámek a v souãasné dobû má obec pfies 350 obyvatel. Koncem 14. století byl na nedalekém kopci, kter˘ se tyãí nad zdej‰í krajinou, a jehoÏ kuÏelovit˘ tvar vás zaujme na první pohled, postaven hrad Ronov, sídlo jedné z vûtví pánÛ z Dubé. Opravdu malebné místo pro klidné Ïití i chov extenzivního plemene aberdeen angus.

❒ Red angusská skupinka (foto: Pavla Vydrová)

ale bohuÏel jsem se s nimi nedokázal rozumnû dohodnout,“ vysvûtluje mlad˘ chovatel. Hospodafiení mûl v krvi, to je více neÏ zfiejmé, bez vlastní pÛdy dlouho nevydrÏel a je‰tû jako student V· (Jihoãeské Univerzity v âesk˘ch Budûjovicích) se dokázal postavit na vlastní nohy. Angus je podmanivé plemeno Pfii studiu na VO· se dostal na pÛlroãní praxi do jihoãeského ZD Brloh, kde ho tehdej‰í zootechnik tohoto podniku pan Jonát zasvûtil do problematiky chovu masného skotu plemene aberdeen angus. „UÏ tehdy tam byl krásn˘ dobytek a uÏ tenkrát mû uchvátil systém chovu, to bylo pfiesnû to, co jsem chtûl dûlat“, fiíká Honza a dodává: „Pan Jonát mluvil o angusech, jako o podmanivém dobytku, kter˘ si ãlovûka získá a mûl naprostou

pravdu.“ V té dobû se také seznámil se souãasn˘m pfiedsedou a dlouholet˘m chovatelem angusÛ, panem Ing. Vráblíkem a dal‰ími ikonami chovu tohoto plemene v âeské Republice. Jak víme, JiÏní âechy jsou „Mekkou“ chovu angusÛ v na‰í zemi. „I kdyÏ jsem byl studentem V·, stále jsem byl jednou nohou v provozu a udrÏoval vztahy s chovateli,“ dodává Honza. UÏ v 5. Roãníku V· si domÛ pfiivezl prvních 16 angussk˘ch jalovic, které byly je‰tû ustájeny v Krábãicích, oddûlenû od dojen˘ch krav, a zde také inseminovány. Pronájem pozemkÛ pod Ronovem V té dobû se mu podafiilo pronajmout prvních 60 ha v katastru Stvolínek: hrubé zarostlé brázdy, pole i louky plné náletov˘ch dfievin, bez jakéhokoli zázemí (do-

11

dobû navíc nemûli nárok na LFA dotace, protoÏe pozemky nebyly zafiazeny do LFA oblastí, kam se dostaly aÏ pfied dvûma lety.

❒ Spokojené agnuské plemenice na chovu Jana Hormase (foto: Jana Řehořová)

mek se jim podafiilo sehnat aÏ následnû). Zdej‰í kraj dobfie znal fiadu let, pfii cestû za tetou, která bydlela ve StráÏi pod Ralskem, se pfii projíÏdûní pfies Stvolínky a jejich okolí ãasto divil, proã je zde pÛda ladem, proã se o pozemky nikdo nestará a fiíkal si, Ïe toho, kdo se jednou ujme nápravy, ãeká velk˘ kus práce. Drny prorÛstaly p˘rem, v‰ude bylo vidût vratiã a rok od roku se stav rapidnû zhor‰oval. Ani ve snu by ho tehdy nenapadlo, Ïe tím „‰Èastlivcem“, kter˘ se bude snaÏit místo zvelebit, bude on a jeho tehdej‰í pfiítelkynû Gábina. TûÏk˘ zaãátek Do tak ubohého stavu se dostaly pozemky v podstatû tím, Ïe se jednalo o státní pÛdu, protoÏe Stvolínky jsou na území b˘val˘ch Sudet. Nûkdo si tfieba na dva roky pÛdu propachtoval, snaÏil se

12

nûco s tím udûlat, ale nakonec to vzdal, vrátil pole Pozemkovému fondu, sice zoraná, ale takov˘m zpÛsobem, Ïe to stavu pÛdy vÛbec nepomohlo, spí‰e naopak. Po pronájmu teprve zji‰Èovali, kde se kter˘ pozemek nachází, hledali hranice, které nebylo ve zmûti podrostÛ moÏno najít. Spl˘val zde les s polem a pole s loukou a lesem, jednodu‰e fieãeno, jedna velká dÏungle, do které vypustili v roce 2002 16 zmiÀovan˘ch jaloviãek, které si na‰tûstí dokázaly lehce poradit jak s terénem, tak s druhovou skladbou. O vhodnosti plemene do tamních podmínek tedy nebylo pochyb. Postupnû zaãali louky rekultivovat, coÏ obná‰elo pfiepasení, následné frézování toho co zbylo a samozfiejmû orba a obnova. Lehce se to napí‰e, ale proveditelnost je velmi nároãná jak na vstupy, tak ãasovû. V té

Dovlastnûní pÛdy V katastru Stvolínek bûÏí stále komplexní pozemková úprava, je zde hodnû církevní pÛdy (jak v lesích, tak v pozemcích), a tak mají v souãasné dobû cca polovinu pÛdy vlastní (nebo ji splácí Pozemkovému fondu) a zbytek je v pronájmu od státu, nebo od lidí. „Stále se snaÏíme scelovat pÛdní drÏbu, abychom mûli maximum vlastních pozemkÛ v pokud moÏno jednotn˘ch celcích“, doplÀuje Honza. V souãasné dobû obhospodafiují cca 170 ha TTP. Dobré vztahy „Lidé ze Stvolínek si na nás museli zvyknout, protoÏe zde fiadu let nikdo nehospodafiil a v okolí Ïádn˘ dal‰í zemûdûlec ani není a uÏ vÛbec zde nebyli zvyklí na dobytek chovan˘ celoroãnû pod ‰ir˘m nebem,“ fiíká Honza. V souãasné dobû si ale hospodáfi nemÛÏe sousedské vztahy vynachválit. Vesniãané si na jejich poãínání zvykli, jsou rádi, Ïe je okolí vesnice udrÏované, Ïe jsou v pofiádku cesty, ãisté okolí a také vûdí, na koho se obrátit v pfiípadû drobn˘ch havárií a akcí, které je lépe fie‰it tûÏkou technikou. Dobré vztahy jsou moÏná dané také tím, Ïe si nekonkurují s Ïádn˘m dal‰ím hospodáfistvím. V této oblasti je pÛda tak neúrodná, Ïe o ni velké okolní podniky, ani nikdo jin˘, ne-

❒ Nejstarší spokojeně relaxující stádo (foto: Pavla Vydrová)

❒ Třetí (nejstarší) stádo se zasloužilým otcem zakladatelem „Bedřichem“ (foto:Pavla Vydrová)

má zájem. Odpadá tedy rivalita a pfietahování pozemkÛ. Obnova porostÛ Neúrodnost je zfiejmá, písãité pÛdy mají velmi slabou schopnost retence vody, a tak, kdyÏ je velmi suché léto, je tfieba pfiikrmovat senem uÏ od srpna. Nikdy se jim ale nestalo, Ïe by nebyli v krmivu sobûstaãní. Tohoto stavu dosáhli zejména proto, Ïe kladou velk˘ dÛraz na obnovu pastvin. Po vyãi‰tûní náletÛ se vÏdy plocha rozorala a osela jetelotrávou, ze které byl dostatek kvalitní senáÏe. Tento systém v podstatû udrÏují dodnes. KaÏdoroãnû se obnovuje cca 15–20 ha, a protoÏe vytrvalost kulturních druhÛ trav na pískách je velmi nízká a porosty pomûrnû rychle degradují, tak se obnova opakuje zhruba v 7–8letém cyklu. Písãité pÛdy a nízké sráÏky se podepisují na kvantitû sena, z tohoto dÛvodu kladou dÛraz na první seã, která je zárukou kvalitní a dostateãné krmné dávky pro dlouhé zimní období. Angus je tu jako doma Plemeno aberdeen angus je opravdu pfiizpÛsobivé, není to jen dokola omílané kli‰é, je to prostû pravda. Zvífiata si poradila jak se stafiinou, jsou schopná aÏ neuvûfiitelné konverze krmiva (maximálního vyuÏití objemu s minimální v˘Ïivnou hodnotou), tak také s nálety, které ze zaãátku místním pozemkÛm vládly. Do tak nároãn˘ch podmínek by nemûlo cenu pofiizovat nároãnûj‰í ple-

v˘krm (do cca 2 let vûku). Zvífiata byla celoroãnû venku, bez stfiechy nad hlavou, pfies zimu rostla pouze z kvalitního sena a senáÏe a obãas se jim pfiilep‰ilo maãkan˘m ov‰em vlastní produkce, pocházejícího ze skliznû krycí plodiny. Pfies léto mûla zvífiata k dispozici pouze pastvu a minerální lizy. „I v takto nároãn˘ch podmínkách dokázala v prÛmûru udûlat 0,98 kg pfiírÛstku za den“, pochvaluje si majitel. Urãit˘ potenciál by tu tedy byl a z ekonomického pohledu to pozvedlo sobûstaãnost firmy a její niÏ‰í závislost na dotacích.

meno, i kdyÏ, jak sám majitel fiíká: „Dnes uÏ bych si dovedl pfiedstavit i intenzivnûj‰í plemeno…“, já dodávám: „Kdyby ale nebyl angus tak podmaniv˘, Ïe?“ Volba extenzivního plemene byla správná také napfi. z pohledu absence zimovi‰tû, jehoÏ realizace je jiÏ nûkolik let v plánu. „Bojují“ ale s Národním památkov˘m ústavem, kter˘ nechce stavbu pfiístfie‰ku (haly s lehkou konstrukcí) pod Ronovem povolit. Nové pohledové studie jsou pfiipravené, a tak nezb˘vá neÏ popfiát pevné nervy a hodnû ‰tûstí v získávání potfiebn˘ch povolení.

Základní stádo Základní stádo ãítá v prÛmûru 60 ks krav, coÏ je v souãasné situaci zcela dostaãující, vzhledem k tomu, Ïe jsou zvífiata celoroãnû venku a v zimním období na venkovním leÏi‰ti nastlaném slámou. Pokud se podafií realizovat zimovi‰tû, budou uvaÏovat o nav˘‰ení základního stáda, protoÏe v souãasné dobû jsou na zatíÏení nûkde kolem 0,5 – 0,55 VDJ na ha a dokázali by uÏivit zhruba o 20 % více zvífiat. Celé stádo má v souãasné dobû cca 140 ks, vã. jaloviãek a tfií plemenn˘ch b˘kÛ aktivnû zapojen˘ch do pfiirozené plemenitby.

V˘krm bez pfiíkrmu Dobrá volba plemene se potvrdila také pfii v˘krmu zvífiat, kdy si v dobû nízk˘ch cen zástavu nechávali mladá zvífiata doma. Jednalo se o velmi extenzivní

Obrat stáda Obrat stáda je uzavfien˘, na chovu vÏdy pÛsobila pouze ãistokrevná zvífiata (G100 = 100% podíl krve plemene aberdeen angus). Na pastvinách mÛÏete vidût jak

❒ První stádo pasoucí se nejblíže hospodářství (foto:Pavla vydrová)

13

ty? Více se o b˘cích dozvíte v na‰í databázi b˘kÛ na www.db.cschms.cz.

❒ Obnova (foto: Pavla Vydrová)

zvífiata s klasick˘m ãern˘m zbarvením, která pfievládají, tak ale také red (ãervenou) formu, která je v souãasné dobû velmi módní a kupci Ïádaná. Kromû b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû se vyuÏívá také inseminace. Souãasní plemeníci pÛsobící na chovu 1. KOâOVNÍK 57M (ZAA 459) ze ZD Brloh, nar. 2. 2. 2002 po známém HANIBALovi (ZAA 289); „star˘ Bedfiich“, kter˘ mûl vloni vynikající bfiezost, je to otec zakladatel, má cca 180 potomkÛ, ktefií pro‰li KUMP a byl zakoupen je‰tû na OPB Roãov… nezb˘vá neÏ popfiát úspû‰nou dal‰í sezónu! 2. TARIK RED ET (ZAA 807) od pana Ing. Kofronû, nar. 25. 1. 2010 po RED DMM BRYLOR THUMP 2T (ZAA 695) 3. TOMAHAWK RED TEGRO (PAA 017) z Tegra Tû‰enov; nar. 4. 1. 2010 po TE MANIA RED LABEL ET (ZAA 691) Zajímají vás plemenné hodno-

14

Plemenní b˘ãci patfií na odchovnu Honza Hromas je zastáncem odchovu plemenn˘ch b˘ãkÛ na odchovnách, aby byl kaÏd˘ jednotliv˘ uchazeã konfrontován ve skupinû s vrstevníky. ZároveÀ je rád, Ïe do‰lo v leto‰ním roce ke zmûnû selekãních kritérií pro v˘bûr b˘ãkÛ do plemenitby v tom smyslu, Ïe uÏ není kladen tak velk˘ dÛraz na pfiírÛstek v testu. Jak fiíká: „Kostra neroste stejnû rychle jako svalovina a zvífiata pak neodchází jen na konãetiny, ale ve své praxi jsem se setkal i s velk˘mi problémy s pátefií. Do na‰ich podmínek si mohu dovolit pofiídit pouze b˘ka s dobfie vyvinutou kostrou a perfektními konãetinami.“ A dodává, Ïe z jeho pohledu a zku‰eností je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích ekonomick˘ch kritérií chovu masného skotu dlouhovûkost, a to jak u krav, tak i u b˘kÛ. Do odchoven se snaÏí vybírat jak ãerné b˘ãky, tak „redy“ v reÏimu pÛl na pÛl. Na pastvinách se b˘ci nepfiikrmují, a tak v odchovnách o to lépe rostou. Jedin˘m problém je pro nû nedostupnost odchoven. Po zru‰ení OPB Roãov, která byla nejblíÏe, jsou uÏ v‰echny ostatní velmi daleko. Pfiesto ale dává roãnû na odchovny cca 4 ks. V leto‰ním II. turnusu získal na OPB Bene‰ov cenu za nejlépe hodnoceného angusského b˘ãka,

❒ Lis s baličkou v zápřahu – pomocník šetřící čas a přejezdy (foto: Pavla Vydrová)

gratulujeme! Druh˘ adept ãeká na své pfiedvedení ve III. turnusu na stejné odchovnû. Jedná se o ãerveného b˘ãka, kter˘ (dle slov majitele) také nevypadá ‰patnû. Tak drÏíme palce! Ne‰lechtím na pfiím˘ efekt „Klademe velk˘ dÛraz na dobré matefiské vlastnosti, a proto ne‰lechtíme na pfiímé efekty. V na‰ich podmínkách potfiebujeme, aby se krávy dobfie staraly o telata, aby mûly co nejlep‰í mléãnost, bezproblémové porody a kdyÏ se tohle v‰echno dafií naplÀovat, tak jsou potom odmûnou pûkná a Ïivotaschopná telata, která dobfie rostou“, fiíká Honza. Nejvíce se zamûfiují na jaloviãky, jako na pokraãovatelky rodu, resp. rodiny, protoÏe si cílenû vybírají zvífiata tak, aby jim vznikaly rodiny. Selekce se zamûfiuje na to, aby se ve stádû vyskytovala pouze hodná a ovladatelná zvífiata a aby v‰e dobfie „pasovalo“ na b˘ky, kdyby se nezdafiila inseminace. Preferují také zvífiata s velk˘m

❒ Malebná, ale drsná krajina v okolí Stvolínek (foto: Jana Řehořová)

tûlesn˘m rámcem (tzv. zámofiská genetika). Prodej zástavu JiÏ fiadu let spolupracují s firmou, která odveze na podzim zástav pod hrad Hazmburk, kde jsou zvífiata vykrmována do poráÏkové hmotnosti a v âR jsou následnû i poraÏena. S tím je majitel velmi spokojen˘, je rád, Ïe zÛstane maso „doma“. Jaloviãky jdou v nûkter˘ch pfiípadech na export, v loÀském roce vyuÏil moÏnosti obchodování pfies ná‰ Svaz a byl velmi mile pfiekvapen˘ vyjednanou cenou. „Ale prodáváme i zájemcÛm z okolí, aby zvífiata zÛstala v na‰í oblasti a lidé od nás, ktefií mají o toto plemeno zájem, mûli moÏnost s ním zaãít,“ doplÀuje chovatel.

❒ Druhé stádo s býkem Tarik Red ET (ZAA 807) v pozadí s hradem Ronov (foto: Pavla Vydrová)

Telení Porody jsou bezproblémové, jak uÏ bylo fieãeno, zamûfiují se zejména na maternální efekty a to jim vychází. V poslední dobû jsou velmi spokojení se sypk˘mi minerálními lizy (urãen˘mi pro ekologické zemûdûlství). Pfii podávání lizÛ v této formû se v˘raznû zv˘‰il jejich pfiíjem, i to pfiispívá k dobrému zdravotnímu stavu zvífiat.

Strojov˘ park Vzhledem k tomu, Ïe hospodáfi do nedávna pracoval na pln˘ úvazek je‰tû v jiném zemûdûlském podniku, coÏ bylo ãasovû velmi nároãné, byli nuceni si pofiídit co nejkvalitnûj‰í a nejv˘konnûj‰í stroje. Bylo tfieba sklidit vlastní produkci zavãasu, co nejrychleji a nejkvalitnûji. SluÏbou dûlají pouze sklizeÀ obilí, protoÏe v tak malém mnoÏství se vlastní mlátiãka samozfiejmû nevyplatí.

Chováme se ekologicky V ekologickém zemûdûlství jsou posledních ‰est let. Vzhledem k danému nastavení systému chovu masného skotu na tomto hospodáfiství a Ïivotní filozofii hospodáfie, nebylo tfieba pro vstup do EKO témûfi nic mûnit, tak proã toho nevyuÏít.

Ustájení Zimovi‰tû je ve stádiu projektu, a tak pro manipulaci se zvífiaty vyuÏívají mobilní zábrany a k dispozici mají také jeden men‰í pfiístfie‰ek, kam se dá velmi jednodu‰e oddûlit od stáda pár kusÛ napfi. pro inseminaci, nebo pfii obtíÏném porodu ãi úrazu apod.

Krmivová základna Jak uÏ bylo naznaãeno, co se t˘ãe krmné dávky, jsou naprosto sobûstaãní. Základna se sestává z kvalitního sena a senáÏe, maãkaného jádra z obnov (pfieváÏnû ovsa, ale zkou‰eli i jarní p‰enici). Dokupují se pouze minerální lizy a stelivová sláma, kterou si obstarávají vlastním lisem na pozemcích dvou sousedních velk˘ch podnikÛ. Dohoda zní tak, Ïe slisují dvojnásobné mnoÏství, neÏ jaké potfiebují a polovinu si tak mohou odvézt k vlastní spotfiebû.

Pracovníci Na práci jsou dva, Honza a jeho pfiítelkynû Mirka, ale pfiíleÏitostnû (zejména v sezónû) jim vypomáhá nûkolik znám˘ch. V˘stavnictví = hudba budoucnosti V˘stav se doposud neúãastnili, protoÏe pfiíprava je ãasovû nároãná a pfii dvojím zamûstnání jiÏ ãasu nazbyt nebylo. Do (vzdáleného) budoucna se ale aktivní úãasti nebrání, takÏe se s nimi a jejich zvífiaty moÏná pfieci jen mÛÏeme tû‰it na vidûnou.

Vracíme to pfiírodû V rámci AEO pobírají dotace, ale jak farmáfi fiíká: „Vracíme je zpût do pÛdy ve formû údrÏby krajiny, okolí farmy a celé vesnice. SnaÏím se lidem ukázat, Ïe dobr˘ hospodáfi nebere dotace jen tak, ale Ïe díky nim dûlá nûco navíc – pro lidi i pro pfiírodu,“ dodává majitel. Krátkodobé, stfiednûdobé a dlouhodobé plány „Upevnit si zdraví po úraze, vybudovat zimovi‰tû, roz‰ífiit základní stádo a doladit vzhled okolí farmy,“ vyjmenovává plány hospodáfi a pokraãuje: „Po dokonãení pozemkové úpravy obehnat pastviny kvalitním pevn˘m oplocením, pozdûji realizovat prodej ze dvora a také bych se rád zamûfiil na mladou generaci.“ Vidí dluh v pfiístupu k dûtem a mládeÏi, chtûl by je nasmûrovat k zemûdûlství tak, aby mûli zájem o studium tohoto nepostradatelného a krásného oboru. Mají za sebou nepfiedstaviteln˘ch jedenáct let tûÏké práce, energie je ale neopou‰tí, dobíjejí si ji z krásné okolní pfiírody, zdrav˘ch klidn˘ch zvífiat a pocitu dobfie odvedené práce, za kterou se rozhodnû nemusejí stydût. Nezb˘vá mi neÏ popfiát, aby se jim podafiilo postupnû realizovat vytyãené plány, aby se tû‰ili pevnému zdraví a aby se jim do budoucna nerozrÛstalo jen základní stádo.

15

Gen dvojího osvalení u plemene angus Ing. Hana ·tráfeldová Pro anguské plemeno hovofií snadné porody, vitální telata, jemnû mramorované a jemnû vláknité maso. Bûhem posledních let byly v‰ak ãasto pozorovány problematické prÛbûhy porodÛ a ménû vitální telata, jak bylo zji‰tûno z rozhovorÛ s chovateli v rámci projektu celospolkového (Nûmecko) sbûru dat. Tato zvífiata vykazují v˘raznûj‰í osvalení, takové, jaké nastupuje ãasto u jin˘ch masn˘ch plemen, jak˘mi jsou belgické modrobílé, piemontese, charolais a blonde d’Aquitaine. Tento fenomén je mezi jin˘m vztahován ke genu dvojího osvalení. Gen pro myostatin, znám˘ jako gen dvojího osvalení, je lokalizován na bovinním chromozómu 2 a je zodpovûdn˘ za nadmûrné osvalení. Pro monogenní autosomální dûdivost existují tfii genotypy: – Homozygotnû prost˘ genotyp (MH+/MH+) = obû alely genu aktivní, Ïádná mutace – Heterozygotní pfiena‰eã genotyp (MH+/mh–) = 1 alela inaktivní, 1 alela aktivní – Homozygotnû pozitivní na dvojí osvalení genotyp (mh–/mh–) = obû alely inaktivní Díky mutaci myostatinového genu mÛÏe dojít k inaktivaci genu. Toto naru‰ení vlastní funkce inhibiãního rÛstu svaloviny vede následnû k fenotypovému vyjádfiení vlastnosti dvojího osvalení s nadprÛmûrn˘m rÛstem svaloviny. Celkem bylo dosud zji‰tûno devût rozdíln˘ch mutaãních variant myostatinového genu. Nejãastûj‰í mutace oznaãená (nt821) je u plemene belgické modrobílé, u south devonu a angusu a oznaãuje se jako (del11). Nûkterá plemena mohou vykazovat více mutací. Tak charolais vedle varianty (Q204X) vykazuje i mutaci (nt821). U plemene limousine se vyskytují rovnûÏ obû varianty a i mutace missense (F94L). U skotsk˘ch kfiíÏencÛ s aberdeen angusem byl v roce 2010 dokázán 4% podíl heterozygotních jedincÛ. V popu-

16

laci anguse se nicménû podíl heterozygotních nosiãÛ dvojího osvalení zvy‰uje. Genotypizace dvojího osvalení byla provedena mnichovsk˘m zafiízením Eurofins Medigenomix, spol. s r. o. prostfiednictvím SNP genotypizace. Pfiitom bylo testováno v‰ech devût doposud znám˘ch mutací (C313Y, D182N, E226X, E291X, F94L, nt419, nt821, Q204X a S105C). Asi pûtina angusk˘ch krav a 14 % b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû vykazovala heterozygotní formu (MH+/mh–) genotypu dvojího osvalení. DÛvodem niÏ‰ího podílu heterozygotÛ u plemenn˘ch b˘kÛ je zásah chovatelÛ, kdy heterozygotní b˘ky jiÏ nenasazují do ãistokrevné plemenitby. V pfiedloÏené studii bylo 78,5 % krav homozygotnû prost˘ch (MH+/MH+). Tato frekvence genotypu dvojího osvalení se vztahuje na mutaci „nt821“. Kromû toho byla prokázána existence dal‰í mutace v plemeni angus F94L, která se vyskytuje u plemene limousine. Zde se pohybovala frekvence heterozygotních nositelÛ okolo 1,0 % a homozygotních double muscle okolo 0,1 %. Pfii rozboru znakÛ krav se zji‰Èuje, Ïe homozygotnû prosté anguské plemenné krávy byly lehãí o asi 18 kg neÏ heterozygotní double muscle. Dále vykazují v˘znamné rozdíly t˘kající se vzdálenosti mezi hrboly sedací kosti, pfiiãemÏ heterozygotní nositelé genu vykazují vzdálenost o 0,3 cm vût‰í.

Relativní plemenná hodnota pro maso (RZF) a osvalení se nacházejí v˘znamnû v˘‰e neÏ u homozygotnû prost˘ch krav. Pfiitom byl zji‰tûn rozdíl o témûfi 3 body v hodnocení RZF (PH maso) a 0,3 v hodnocení osvalení. Pokud se t˘ãe vzdálenosti kyãelních hrbolÛ, délky pánve, tûlesné kondice, vûku pfii prvním otelení a mezidobí nebyly nalezeny mezi homozygotnû prost˘mi jedinci a heterozygoty rozdíly. Genotypy dvojího osvalení homozygotnû prostí a heterozygoti nevykazují v˘znamnou souvislost v podílu mrtvû narozen˘ch telat. U homozygotnû prost˘ch krav se tento podíl pohyboval na úrovni 3,6 % resp. 4,4 % u heterozygotek. Pfii pozorování rÛzn˘ch kombinací pfiipafiování genotypÛ dvojího osvalení plemenn˘ch b˘kÛ a krav vycházejí niÏ‰í porodní hmotnosti (prÛmûrnû 36,6 kg) a lehãí porody (stfiední hodnota 1,1 pro prÛbûh porodu) u homozygotnû prost˘ch rodiãÛ. Telata kombinace homozygotnû prostí b˘ci s heterozygotními matkami byla zhruba o 1,8 kg tûÏ‰í pfii porodu neÏ telata od homozygotnû prost˘ch rodiãÛ. Kromû toho byl prÛbûh porodu hodnocen u prvních o 0,1 bodu v˘‰e. U kombinace z obou heterozygotních rodiãÛ ve srovnání s ostatními pfiipafiováními nebyl Ïádn˘ signifikantní rozdíl nalezen. I kdyÏ potomstvo heterozygotních rodiãÛ mûlo tendenci k vy‰‰í porodní hmotnosti (39,4 kg) a rov-

nûÏ k tûÏ‰ím porodÛm s hodnocením prÛbûhu porodu 1,4 bodÛ. Pozorování double muscle genotypÛ telat vykazuje potomstvo prosté genu dvojího osvalení s prÛmûrem 36,5 kg tendenci k niÏ‰í porodní hmotnosti, heterozygotní telata byla o 2,4 kg tûÏ‰í. Homozygotní double muscle telata dosáhla naproti tomu se 42,8 kg v˘znamnû vy‰‰í porodní hmotnosti. Analogicky k porodní hmotnosti se choval prÛbûh porodu, pfiiãemÏ homozygotnû prostá telata s lehãími porody hodnocen˘mi 1,2 následovala heterozygotní telata s hodnocením porodu 1,4. Pozorováním masné uÏitkovosti a hodnocení jateãného trupu byla zji‰tûna u heterozygotních mlad˘ch b˘ãkÛ hmotnost pfii poráÏce zhruba o 20 kg vy‰‰í neÏ u homozygotnû prost˘ch. Heterozygotní mladí b˘ci s prÛmûrnou v˘tûÏností 59,4 % byli lépe zatfiídûni (1,8) neÏ homozygotnû prostí. Tak se ocitli heterozygotní b˘ci hlavnû ve tfiídû E (1) a U (2) pfiiãemÏ homozygotnû prostí pfieváÏnû ve tfiídû U (2) a R (3). Genotypy double muscle nemûly signifikantní vliv na v˘krmovou uÏitkovost, koneãnou v˘krmovou hmotnost, denní pfiírÛstek bûhem v˘krmu a zatfiídûní (tuk). Souhrnnû lze fiíci, Ïe 21,4 % krav a 14,2 % plemenn˘ch b˘kÛ jsou heterozygoti pro dvojí osvalení genotypu varianta mutace nt821. Dále byl dokázán u angusÛ v˘skyt dal‰í mutace F94L. Heterozygotní krávy a jalovice byly tûÏ‰í, mûly vût‰í vzdálenost mezi hrboly seda-

Tabulka č. 1: Počet (n) a frekvence (%) u tří genotypů dvojího osvalení

Počet (n)

Počet (n) Krav n Plem. býci

936 106

Genotypy pro dvojí osvalení homozygotně heterozygoti homozygotně prostí pozitivní na dvojí osvalení 735 200 1 78,5 % 21,4 % 0,1 % 91 15 85,8 % 14,2 %

Tabulka č. 2: Mrtvě narozená telata (n = 33) u anguských krav a jalovic podle double muscle genotypů Dvojí osvalení genotyp Homozygotně prostá Heterozygoti Celkem

Mrtvě narozená

Živě narozená

n

%

n

%

25

3,6

665

96,4

8 33

4,4 3,8

175 840

95,6 96,2

Tabulka č. 3: Průměrné hodnoty výkrmové hmotnosti (kg), denního přírůstku během výkrmu (g/kg), jatečné hmotnosti (kg), výtěžnosti (%), zatřídění maso (1–5) a protučnění (1–5) genotypů pro dvojí osvalení Znak

Genotyp pro dvojí osvalení homozygotně prostý heterozygot 61 16 680,8 694,3 1368 1359 382,2 410,8 56,1 59,2 2,3 1,8 2,8 2,6

Počet (n) Jatečná hmotnost (kg) Denní přírůstek (g/den) Jatečný trup (kg) Jatečná výtěžnost (%) Zatřídění maso (1–5)* Zatřídění lůj (1–5)** * 1=E 2=U 3=R 4=O 5=P ** 1= velmi malý podíl loje, 5 = velmi protučnělé

cí kosti, vy‰‰í známku za osvalení a vy‰‰í relativní plemennou hodnotu pro maso. Pfii cíleném pfiipafiování homozygotnû prost˘ch a heterozygotních rodiãÛ vy‰lo, Ïe se stoupajícím podílem inaktivní myostatinové alely se zvy‰uje porodní hmotnost a stoupá poãet tûÏ‰ích porodÛ.

Pfieklad ãlánku kolektivu autorÛ z vysoké ‰koly v Osnabrücku a Univerzity v Halle-Wittenbergu, Fleischrinder Journal 4/2012 Pozn. k pfiekladu: Je-li v textu pfiíspûvku uvedeno plemeno angus, jde o plemeno u nás oznaãované jako deutsche angus.

17

Genomická selekce u masného skotu Genomická selekce obecnû V souãasné dobû je genomická selekce (GS) ve svûtû ‰lechtûní ãasto skloÀovan˘m tématem. Je oznaãována za jeden z nejv˘znamnûj‰ích objevÛ od dob pfiedstavení pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot. Podstata této technologie byla pfiedstavena na konci devadesát˘ch let vûdci z Animal Science Group (ASG) v Lelystadu. V té dobû byla genomická selekce je‰tû nereáln˘m snem z dÛvodu vysok˘ch nákladÛ na anal˘zu SNP (jednonukleotidov˘ch polymorfismÛ). SNP pfiedstavuje individuální odchylku v pofiadí nukleotidÛ v rámci nûkter˘ch úsekÛ DNA, která mÛÏe, ale také nemusí, b˘t souãástí nûkterého z genÛ. Tato odchylka se promítne do genetické odli‰nosti konkrétního jedince v rámci populace a do jeho individuální genetické charakteristiky, kterou je moÏné vyuÏít jako selekãní znak. Posledních nûkolik let pfiineslo velk˘ krok kupfiedu. Roku 2006 spoleãnost CRV jako první na svûtû zaãala vyuÏívat GS ve svém ‰lechtitelském programu u dojeného skotu. Tehdy se pracovalo se tfiemi tisíci SNP a referenãní populace (skupina provûfien˘ch zvífiat, u kter˘ch jsou známy plemenné hodnoty) ãinila 1500 b˘kÛ. V roce 2008, kter˘ byl prÛlomov˘, se jiÏ zaãalo pracovat s témûfi 60.000 SNP ãipem, kter˘ byl vyvinut ve spolupráci s Universitou v Liege. Dlouhá cesta k top b˘kÛm (dojen˘ch) plemen Mlad˘ b˘ãek získá polovinu genetické v˘bavy od svého otce a druhou polovinu od matky. Potomci stejn˘ch rodiãÛ od nich ale neobdrÏí zcela stejné genetické informace. DÛleÏitou otázkou je, které specifické geny potomci od sv˘ch rodiãÛ obdrÏí. Jinak fieãeno, potfiebujeme zjistit, zda konkrétní b˘k zdûdil od sv˘ch rodiãÛ „ty pravé“ geny. Z toho dÛvodu byl ve ‰lechtûní zaveden systém testování potomstva, zahrnující tfii typy b˘kÛ: testant,

18

ãekatel a provûfien˘ plemenn˘ b˘k. V˘poãet plemenn˘ch hodnot v souãasné dobû bere v úvahu tfii zdroje informací, a to pÛvod, vlastní uÏitkovost b˘ka a uÏitkovost jeho potomstva. Nejvût‰í nev˘hodou je potom fakt, Ïe trvá cca pût let, neÏ b˘k získá plemenné hodnoty s dobrou vypovídací schopností. Trvá tedy velice dlouho, neÏ je kvalita ‰piãkového b˘ka zji‰tûna a chovatelé ho mohou zaãít plo‰nû vyuÏívat. V posledních letech v˘zkum v oblasti GS nesmírnû pokroãil. Cílem bylo umoÏnit uÏ v raném vûku b˘ãka odhadnout, zda po sv˘ch rodiãích zdûdil poÏadované znaky. Díky tomu by byla umoÏnûna rychlej‰í a pfiesnûj‰í selekce telat a také sníÏení nákladÛ na testaci. Technologie vyuÏívání SNP ãipu je zaloÏena na následujících krocích: – V rámci populace se vyberou nejlep‰í, prÛmûrná a nejhor‰í zvífiata – Stanoví se jejich SNP (DNA profily) – Vytipují se Ïádoucí SNP statisticky v˘znamnû korelované s uÏitkovostí – Pfiítomnost ãi absence Ïádoucích SNP a jejich haplotypÛ se pouÏije jako kritérium pro pfiedpovûì plemenné hodnoty na podkladû tzv. genomické selekce Genomické plemenné hodnoty (dojen˘ch) plemen Programy ‰lechtitelsk˘ch organizací tradiãnû vybírají b˘ky do testu podle prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot jejich rodiãÛ. Pokud v budoucnu dojde k plo‰nému vyuÏívání genomické selekce, coÏ je témûfi jisté, bude se jistû fie‰it i otázka, zda by GEPH (genomické plemenné hodnoty) nemûly b˘t brány v potaz i pfii v˘poãtech národních plemenn˘ch hodnot. Vedle ovlivnûní ‰lechtitelsk˘ch programÛ prostfiednictvím plemenáfisk˘ch organizací mÛÏe b˘t genomická selekce v budoucnosti vyuÏívána také v jednotliv˘ch chovech. Zatím hudba budouc-

nosti, ale kdo ví, co bude za pár let. Stejn˘m zpÛsobem, jak˘m mohou b˘t predikovány plemenné hodnoty b˘kÛ, lze také pfiedpovûdût PH jaloviãek. Oproti stávajícímu systému by mohlo vyuÏití GS v budoucnu znaãnû zkrátit dobu potfiebnou k provûfiení mladého b˘ka, viz pfiíklad na dojen˘ch plemenech: Systém dûlení na testanty, ãekatele a plemenné b˘ky 1. v˘bûr mlad˘ch b˘kÛ (vûk: 0–2 mûsíce) zaloÏen˘ na PH rodiãÛ 2. mladí b˘ci (vûk: 12–14 mûsícÛ) 3. nasazení do testovacího pfiipafiování 4. poãáteãní data od dcer (vûk: 49 mûsícÛ) 5. spolehlivé plemenné hodnoty b˘kÛ (vûk: 61 mûsícÛ) 6. zafiazení provûfieného b˘ka do plemenitby (61 mûsícÛ) Genomická selekce 1. v˘bûr mlad˘ch b˘kÛ (vûk: 0–2 mûsíce) zaloÏen˘ na PH rodiãÛ 2. mûfiení markerÛ mlad˘ch b˘kÛ 3. porovnání markerov˘ch v˘sledkÛ b˘kÛ s hodnotami referenãní populace 4. spolehlivé plemenné hodnoty b˘kÛ (vûk: 0–2 mûsícÛ) 5. zafiazení „provûfieného“ b˘ka do plemenitby (12–14 mûsícÛ) V˘hody genomické selekce Genomická selekce má potenciál radikálnû zmûnit ‰lechtitelské programy po celém svûtû a dále urychlit genetick˘ zisk. Pfiechodem na genomickou selekci se „generaãní interval“ plemenn˘ch b˘kÛ mÛÏe zkrátit z pûti na jeden rok. VyuÏíváním GS pfii v˘bûru mlad˘ch b˘kÛ do testace rovnûÏ dojde i ke zv˘‰ení genetického zisku. Obecnû je vût‰í genetick˘ zisk obvykle doprovázen vy‰‰í mírou inbreedingu. Jedním z dÛvodÛ je to, Ïe pro vût‰í genetick˘ zisk je od provûfien˘ch plemenn˘ch b˘kÛ vyuÏíváno více synÛ neÏ od testantÛ, jelikoÏ to v˘znamnû zvy‰uje ‰anci získat nové top b˘ky.

Za pomoci genomické selekce je moÏné vybírat ta nejlep‰í zvífiata z velkého mnoÏství potomkÛ takového ‰piãkového b˘ka uÏ v rané fázi. Celkové mnoÏství synÛ od jednotliv˘ch otcÛ tak mÛÏe b˘t redukováno. JelikoÏ je ale moÏné relativnû levnû testovat potomky velkého poãtu b˘kÛ, narÛstá také ‰ance získat

nového plemeníka s outcrossovou linií (z nepfiíbuzenského kfiíÏení). Také bude snadnûj‰í pfiizpÛsobit nabídku b˘kÛ poÏadavkÛm konkrétního trhu. GS mimo jiné bude hrát dÛleÏitou roli v selekci na znaky s nízkou dûdivostí (napfi. plodnost nebo dlouhovûkost) a poskytne spolehlivûj‰í údaje o mlad˘ch

b˘cích vstupujících do testace. Lze tedy fiíci, Ïe genomická selekce umoÏní pfiedev‰ím nárÛst genetického zisku ve ‰lechtitelsk˘ch programech, zkrácení generaãního intervalu, celkové sníÏení nákladÛ a moÏnost nabídnout chovatelÛm b˘ky, ktefií budou odpovídat jejich poÏadavkÛm.

Souãasná situace v problematice genomické selekce u masného skotu (Charolais International) Obecnû o souãasné situaci Nûkolik zemí jiÏ zahájilo sbûr dat t˘kajících se DNA a genotypování vybran˘ch plemen masného skotu s cílem vytvofiit referenãní populaci pro genomickou selekci. Nûkteré genomické postupy byly ovûfieny a zafiazeny do národních hodnocení a jsou v souãasné dobû komerãnû vyuÏívány napfi. v Severní Americe (u plemen angus a hereford), v Austrálii a na Novém Zélandu (angus a tropická plemena). Základem úspûchu genomické selekce (GS) je kvalitní vzorek DNA, tedy vhodn˘ biologick˘ materiál (napfi. krev). Banka tûchto vzorkÛ je pro dlouhodob˘ úspûch GS zcela zásadní a její v˘voj a údrÏba by mûly b˘t nejvy‰‰í prioritou. Klíãem k úspû‰né GS je dostateãná velikost referenãní populace, která je v ideálním pfiípadû úzce provázána s cílovou populací (napfi. testovaní b˘ãci). âím vût‰í je referenãní populace, tím spolehlivûj‰í je genomická selekce. Minimální velikost referenãní populace je 1000 b˘kÛ testovan˘ch na potomstvo a s vysokou spolehlivostí plemenné hodnoty (coÏ bude stát pfiibliÏnû 100 000 euro; odhad pfii genotypování

pomocí Illumina Bovine50 Beadchip). Takováto referenãní populace by mûla b˘t dostateãná pro zahájení genomické selekce. Zvolené uÏitkové a fenotypové vlastnosti musí b˘t relevantní pro v˘robní systém, ve kterém bude genomická selekce pouÏita. Za pfiítomnosti interakcí genotypu a prostfiedí by mûly b˘t efekty SNP stanoveny uvnitfi jednotliv˘ch zemí samostatnû. Do budoucna by bylo vhodné zavedení databází genotypovan˘ch zvífiat s mezinárodním identifikaãním ãíslem, coÏ by mûlo usnadnit v˘mûnu genotypÛ mezi rÛzn˘mi zemûmi a zamezit duplicitnímu genotypování jedincÛ. Mezinárodní spolupráce mÛÏe b˘t uÏiteãná pro zv˘‰ení poãtu i rozsahu genotypÛ i fenotypÛ, které budou následnû pro zainteresované k dispozici. Sdílené úloÏi‰tû genotypÛ firmy Affymetrix nebo Illumina bude pomáhat s doplÀováním a sdílením genotypÛ, ale neumoÏÀuje i sdílení fenotypÛ. Sdílené informace o DNA

sekvencích by mohly usnadnit a zlep‰it pfiedpovûdi genomick˘ch plemenn˘ch hodnot. Mezinárodní spolupráce v oblasti GS bude velk˘m pfiínosem pro v‰echny zúãastnûné zemû, samozfiejmû i pro chovatele plemene charolais. Pfiínos bude záviset na pfiíbuznosti zvífiat CH mezi zapojen˘mi zemûmi. Úvod do problematiky Jak jiÏ bylo naznaãeno, genomická selekce je stále více vyuÏívána ve stádech dojeného skotu z dÛvodu vût‰í pfiesnosti pfii v˘bûru potenciálních plemenn˘ch b˘kÛ (jiÏ od mlad˘ch vûkov˘ch kategorií). Systém GS uplatÀovan˘ pfii ‰lechtûní masného skotu není zatím tak daleko jako u dojeného, ale i pfiesto je v nûkter˘ch zemích a u nûkter˘ch plemen vyuÏíván. Na Ïádost Charolais International byl proveden prÛzkum souãasného stavu vyuÏívání GS u masného skotu a na základû jeho v˘sledkÛ byla doporuãena opatfiení pro zavedení GS se zvlá‰tním dÛrazem na mezinárodní spolupráci.

19

v US získány do roku 2012. Referenãní populace (z v˘zkumu i komerãního vyuÏití) zahrnuje 1300 herefordÛ genotypovan˘ch ãipem Illumina Bovine50 Beadchip. âipy s niÏ‰í hustotou 9k SNP budou dostupné komerãnû a budou doplnûny aÏ na 54 000 SNP nebo HD. Herefordi jsou jedním z plemen zahrnut˘ch v projektu Genomes Canada.

Cílem tohoto ãlánku je: 1. Shrnout souãasn˘ stav mezinárodního úsilí o zavedení GS u masného skotu. 2. PfiedloÏit doporuãení nezbytná k realizaci GS u masného skotu. Zvlá‰tní pozornost bude vûnována genomické selekci v rámci plemene charolais, a také otázkám fungování mezinárodní spolupráce. Mezinárodní úsilí na poli genomické selekce (stav v prosinci 2011)

1. Irsko Irsko mûlo genotypováno více neÏ 2500 b˘kÛ masn˘ch plemen ãipem Illumina High-Density (HD, 777 000 SNP) a dal‰ích 1500 genotypÛ Illumina HD plánovali do konce roku 2011. Jsou zde zastoupena plemena: angus, hereford, simmental, limousin, charolais a belgické modré. Limousin a charolais jsou pfievládající plemena. V˘sledky GS (obou pohlaví) budou k dispozici v‰em irsk˘m chovatelÛm a plemenáfisk˘m firmám a pravdûpodobnû také zahraniãním zájemcÛm, kter˘m buì bude zaslán biologick˘ vzorek, nebo pfiímo genotyp. V souãasné dobû nemá Irsko Ïádné konkrétní plány, jak bude postupovat pfii v˘bûru jedincÛ pro genotypování, ale stfiednûdobé plány zahrnují testování chovatelsky v˘znamn˘ch jedincÛ. 2. Severní Amerika Znaãné úsilí o rozvoj genomické

20

selekce v chovu masného skotu probíhá ve Spojen˘ch státech a Kanadû. Následující seznam plemen nemusí b˘t kompletní. Jedná se o plemena angus, hereford, simmental, red angus, gelbvieh, limousin, brangus a charolais. Angus V Severní Americe jsou pro plemeno angus dostupné dva produkty. Firma Merial Igenity vyuÏívá 384 SNP ãip, zatímco firma Pfizer vyuÏívá ãip Illumina Bovine50. PfiibliÏné náklady kaÏdého testu pro více jak 14 znakÛ vycházejí na 65 dolarÛ u Igenity a 130 dolarÛ u Pfizer. Genomes Canada financoval velk˘ mezinárodní projekt zamûfien˘ na sekvenování mnoha zakladatelsk˘ch zvífiat z osmi populací masného skotu a rozvoj v˘poãetních postupÛ pro doplnûní genotypovan˘ch údajÛ z ãipÛ s niÏ‰í hustotou. V rámci projektu bude genotypováno mnoho zvífiat pomocí HD ãipÛ a ãipÛ s niÏ‰í hustotou. Genotypování masného skotu bude také provádûno v rámci projektu financovaného Spojen˘mi státy, kter˘ se zamûfiuje na v˘zkum vyuÏití krmiva u masného skotu. Projekt zahrnuje genotypování pfiibliÏnû 3500 zvífiat, z toho aÏ 1800 kusÛ pfiedstavuje angus. Hereford Pfiímé genomické hodnoty pro plemeno hereford by mûly b˘t

Simmental Spojené státy mají 2400 zvífiat plemene simmental (z v˘zkumu i komerãního vyuÏití) genotypovan˘ch Illumina Bovine50 Beadchipem a dal‰ích 500 pomocí HD ãipu. Genotypování mûlo b˘t dokonãeno v roce 2012. Plemeno simmental je zahrnuto v projektu Genomes Canada. Red Angus Spojené státy shromáÏdily referenãní populaci skládající se z 1000 kusÛ zvífiat, která byla genotypována v roce 2012 pomocí Bovine50 Beadchipu. Gelbvieh Spojené státy zaãaly referenãní populaci teprve shromaÏìovat vãetnû plemene Balancer (z kfiíÏení plemene limousine a angus). Toto plemeno je také souãástí projektu Genomes Canada. Limousin Firma Igenity vyvíjí komerãní produkt podobn˘ jako pro plemeno angus. Limousin je také souãástí projektu Genomes Canada, sekvenování a genotypování zvífiat bude provádûno zároveÀ v Kanadû (nezávisle na Igenity). Brangus Ve Spojen˘ch státech má pfiibliÏnû 900 zvífiat (vût‰inou samice) s fenotypy k dispozici Illumina Bovine50 Beadchip genotypy. Asociace chovu plemene Brangus plánuje zahrnutí dal‰ího tisíce kusÛ zvífiat do referenãní populace. Charolais V souãasnosti ve Spojen˘ch státech neprobíhá Ïádn˘ projekt genomické selekce u tohoto ple-

mene. Ale US-MARC (Meat and Animal Research Center) má genotypováno pomocí Illumina Bovine50 Beadchip pfiibliÏnû 2000 inseminaãních b˘kÛ rÛzn˘ch plemen, z nichÏ malé mnoÏství zahrnuje i plemeno charolais. Genotypování plemene charolais bude souãástí projektu, kter˘ se zab˘vá vyuÏitelností krmiva ve Spojen˘ch státech. Ostatní plemena zafiazená do projektu Genomes Canada jsou testována pod Beefbooster Inc. a na Univerzitû v Albertû a Univerzitû v Guelphu.

3. Francie V projektu nazvaném Gembal bude genotypováno pomocí Illumina HD Chip 4800 zvífiat, vût‰inou b˘ci a zástupci 18 dojen˘ch a masn˘ch plemen. Nûkolik dal‰ích tisíc genotypování pomocí Bovine50 Beadchipu probíhá souãasnû v nûkolika projektech u rÛzn˘ch partnerÛ a spoleãností a to u plemene limousine, charolais a blonde d’Aquitaine. 4. Austrálie V Austrálii a na Novém Zélandu firma Pfizer Animal Genetics nabízí Marker Value PredictionTM (MVP) zaloÏen˘ na Illumina Bovine50 Beadchip pro plemeno angus. MVP byly kalibrovány

pomocí AGBUI/UNE více ãi ménû nezávisl˘mi daty a jsou bûÏnû zaãlenûny do pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pomocí indexu vyuÏívajícího genetick˘ch korelací odhadnut˘ch v kalibraãním procesu. Ve v˘zkumn˘ch projektech, veden˘ch v Cooperative Research Centre (CRC) pro Genetické technologie masného skotu bylo asi 8000 zvífiat z rÛzn˘ch chovÛ (Taurus a tropicky adaptovan˘ Indicus) genotypováno pomocí Illumina Bovine50 Beadchipu a asi 1800 jedincÛ pomocí HD chipu. Témûfi v‰echna tato zvífiata mûla fenotypová data z rÛzn˘ch experimentÛ. CRC také uskuteãnila 50k genotypování 1465 plemenn˘ch b˘kÛ, ktefií mûli vysokou pfiesnost pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot u standardnû hodnocen˘ch vlastností v Austrálii, nebo se oãekávalo, Ïe se díky vysokému poãtu potomkÛ v prÛbûhu následujících 12 mûsícÛ dostanou na tuto úroveÀ. Plemenní b˘ci pocházeli z 9 plemen (angus 350, hereford 220, shorthorn 105, charolais 100, limousin 325, simmental 120, brahmansk˘ skot 100, droughtmaster 125, santa gertrudis 20). V‰echna genotypování jsou uchovávána v australské národní databázi pod identifikaãním ãíslem (plemenné knihy).

6. Spojené království Spojené království má 720 b˘kÛ plemene limousine genotypovan˘ch ãipem Illumina High Density do konce roku 2011 a pfiibliÏnû 1000 b˘kÛ je plánováno genotypovat v následujících 18ti mûsících. I kdyÏ to není bezprostfiední priorita, existují dal‰í plány na sekvenování malého poãtu nejv˘znamnûj‰ích jedincÛ z referenãní populace. 7. Nûmecko V Nûmecku neusilují o Ïádnou genomickou selekci masného skotu. 8. Nizozemí V Nizozemí také neprobíhá Ïádná genomická selekce u masného skotu, ale CRV pracuje spoleãnû s Brazílií na genomické selekci u nelorského skotu (Nelore cattle). 9. Skandinávie Îádná genotypování pro genomickou selekci zvífiat neprobíhají. 10. Belgie Îádn˘ aktivní v˘zkum na genomickou selekci neprobíhá, ale genomick˘ v˘zkum probíhá prostfiednictvím zkoumání letálních recesivních genÛ u plemene belgické modré a plánuje se roz‰ífiení na dal‰í plemena.

21

Nezbytné kroky k realizaci genomické selekce Klíãem k úspû‰né realizaci genomické selekce je pfiístup ke genotypÛm a fenotypÛm velkého poãtu v˘znamn˘ch zvífiat. Fenotypy by mûly odpovídat vlastnostem a prostfiedí, ve kterém bude selekce probíhat.

b˘t zvût‰ována sdílením genotypÛ, které jsou stfiedem zájmu, stejnû jako se to v souãasné dobû provádí u dojeného skotu. Dvoustranné nebo mnohostranné genomické hodnocení je moÏné, v souãasnosti se provádí napfi. u dojeného plemene brown swiss.

1. Referenãní populace Referenãní populace pro genomickou selekci se neustále zvût‰uje. Pfiesnosti v pfiedpovûdi se stále zlep‰ují a ukázaly se jako pravdivé a akceptovatelné, stejnû jako je tomu u dojeného skotu. Ideální referenãní populace by mûla mít úzkou vazbu na cílovou populaci. Zvífiata z referenãní populace by mûla zahrnovat stávající aktivní b˘ky, ktefií budou pravdûpodobnû rodiãi dal‰í generace. Minimální velikost referenãní populace pfii pouÏití vysoce spolehliv˘ch inseminaãních b˘kÛ je nejménû 1000 kusÛ zvífiat. JestliÏe jsou pfii genomické pfiedpovûdi pouÏívány individuální fenotypy (napfi. rÛst), jsou vyÏadovány v˘raznû vy‰‰í poãty zvífiat. âím je niÏ‰í heritabilita (dûdivost), tím by mûla b˘t testovaná populace vût‰í. Velikost testované populace se mÛÏe nav˘‰it v pfiípadû vyuÏití mezinárodních informací prostfiednictvím iniciativ jako je INTERBEEF. Pokud jsou limitujícím faktorem genotypy, testovaná populace mÛÏe

2. DNA/úloÏi‰tû vzorku Je nutné, aby aktuální úloÏi‰tû, s buì uchovávanou DNA nebo biologick˘mi vzorky (nebo obojí), bylo snadno dostupné. Biologické vzorky mohou tvofiit krev, semeno, chlupové folikuly nebo vzorky z tkáÀové biopsie. ÚloÏi‰tû by mûla obsahovat v‰echna v˘znamná zvífiata (vãetnû zakládajících zvífiata pro pouÏití sekvenování a postupÛ sekvenování), souãasná vynikající zvífiata i ta v kontrole uÏitkovosti ãi testovaná na potomstvo. Mezi zkoumaná zvífiata by mûla b˘t zahrnuta i „zajímavá“ zvífiata, jako jsou telata narozená s vrozenou vadou (buì Ïivá, nebo mrtvá). Vzorky by mûly b˘t uskladnûny nejlépe pfii –80 °C. Chlupové vzorky mohou b˘t uskladnûny v nechladicí skfiíni, aãkoliv se to pro tento druh vzorku ãasto nedoporuãuje. Vût‰ina laboratofií extrahujících DNA si úãtuje pfiibliÏnû 5 euro za vzorek v závislosti na typu vzorku (existuje velká variabilita).

22

3. DNA ãipy Dvû komerãní spoleãnosti poskytují DNA ãipy: Illumina ( h t t p : / / w w w. i l l u m i n a . c o m ) a Affymetrix (http://www.affymetrix.com). Po celém svûtû existuje mnoho konkurenãních posky-

tovatelÛ, ktefií budou chtít také provádût genotypování. Existuje nûkolik ãipÛ s rÛznou hustotou stejnû jako moÏností vyvíjet vlastní ãipy. Komerãnû dostupné ãipy od firmy Illumina jsou v rozsahu od 6909 SNP (tj. LD nebo „nízká hustota“) do 777 962 (tj. HD nebo „vysoká hustota“). NejbûÏnûj‰ím pouÏívan˘m ãipem od Illumina je Bovine50 Beadchip, obecnû uvádûn˘ jako „50k chip“, kter˘ obsahuje 54 001 SNP. Affymetrix také nabízí rÛzné DNA ãipy, pfiiãemÏ ãip s vysokou hustotou obsahuje 648 855 SNP. Vût‰ina v˘zkumn˘ch institucí, plemenn˘ch knih a farmáfiÛ pouÏívají ãipy od firmy Illumina. V˘sledky získané od dojeného skotu (pfii pouÏití reáln˘ch dat a simulací) naznaãují jen mal˘ pfiínos SNP s hustotou vût‰í neÏ Illumina Bovine50 Beadchip v rámci genomické selekce uvnitfi plemene.

4. Fenotypy Zvífiata pouÏitá v referenãní populaci mohou b˘t jak samci (napfi. inseminaãní plemenní b˘ci) tak samice. AÈ tak ãi tak, zaujatosti v genetick˘ch hodnoceních (napfi. upfiednostÀování samic) je tfieba se vyhnout. âasto pouÏívané „fenotypy“ jsou odregresované plemenné hodnoty. Fenotypy mohou také zahrnovat deregresované plemenné hodnoty z hodnocení INTERBEEFu, coÏ je mimofiádnû dÛleÏité pro zemû s relativnû malou populací a tento pfiístup vyuÏívá mnoho zemí s programem na genomickou selekci u dojeného skotu. Pfii mezinárodní spolupráci a testování nov˘ch vlastností (napfi. pfiíjmu krmiva), by mûlo b˘t nutností shromáÏdit dostatek fenotypov˘ch dat, která odpo-

vídají velikosti referenãní populace.

5. Zahrnutí do národního genetického hodnocení Existují rÛzné moÏnosti vyuÏití pfiím˘ch genomick˘ch hodnot pfii národním genetickém hodnocení, aãkoli není zatím jasné, které metody jsou nejvhodnûj‰í. Volba metody závisí mimo jiné na tom, zda je k dispozici pfiístup k aktuálním genotypÛm, stejnû jako na poãtu genotypovan˘ch zvífiat a genetickém zaloÏení vlastnosti. Metody zahrnují 1) Slouãení pfiímé genomické hodnoty a tradiãní plemenné hodnoty pomocí selekãního indexu, 2) slouãení pfiímé genomické hodnoty a tradiãní plemenné hodnoty zahrnutím pfiímé genomické hodnoty do národního genetického hodnocení jakoÏto korelovaného znaku a 3) nahrazení ãásti maticové soustavy vyuÏívané pfii tradiãním genetickém hodnocení genomickou maticí pfiíbuznosti mezi genotypovan˘mi zvífiaty (tzv. „jednokroková metoda“). 6. Doplnûní genotypÛ s niÏ‰í hustotou na vy‰‰í hustotu Náklady na provádûní genomické selekce lze sníÏit vyuÏitím znalostí o úsecích DNA, které se dûdí z generace na generaci. Tyto úseky DNA mohou b˘t oznaãeny a mohou b˘t sledovány pomocí nûkolika genetick˘ch markerÛ. Díky této znalosti mÛÏeme genotypovat niÏ‰í poãet SNP (tj. 7000 v porovnání s 54 001) a zb˘vající negenotypované SNP mohou b˘t doplnûny v˘poãetními postupy. Náklady na ãipy s niÏ‰í hustotou jsou znaãnû men‰í (25–50 %) neÏ náklady na ãipy s vy‰‰í hustotou. U dojeného skotu je moÏné pfiesné doplÀování Illumina Bovine50 Beadchipu z komerãnû dostupn˘ch ãipÛ s niÏ‰í hustotou. U masného skotu tento postup pravdûpodobnû funguje podobnû, aãkoli efektivní velikost populace masného skotu je obvykle vût‰í neÏ u dojen˘ch plemen. Pfiesnost doplnûní genotypÛ je vût‰í, pokud jsou pfiedci jedince genotypováni ãipem s vy‰‰í hustotou.

Sekvenování zvífiat bude v budoucnu bûÏnou záleÏitostí. Ke sníÏení nákladÛ na sekvenování se bude pouÏívat imputace ve spojení se sekvenováním nejv˘znamnûj‰ích zvífiat („zakladatelÛ“) daného plemene. Mezinárodní pfiístup ke genomické selekci u Charolais Cílem mezinárodní spolupráce by mûlo b˘t zv˘‰ení pfiesnosti genomick˘ch pfiedpovûdí a tedy i genetického zisku, ale také usnadnûní mezinárodního genetického obchodu. Existuje mylná pfiedstava, Ïe je mezinárodní spolupráce v˘hodná pouze pro men‰í populace. Pfiesné domácí genomické hodnocení umoÏní zkvalitnûní ‰lechtitelsk˘ch programÛ a zpfiesnûní identifikace geneticky elitních zvífiat (samcÛ nebo samic) z jin˘ch populací, jakmile jejich genotyp bude k dispozici pro dováÏející stát. Z toho dÛvodu existují vzájemné v˘hody mezinárodní spolupráce. MoÏné kroky pro mezinárodní spolupráci jsou: – Za prvé by mûl b˘t sestaven seznam v‰ech zvífiat plemene Charolais (mÛÏe b˘t omezen na samce, pokud to bude nutné), souãasn˘ch a minul˘ch, s jedineãn˘m mezinárodním identifikaãním ãíslem pro kaÏdé zvífie. V dojeném systému (INTERBULL) i v chovu masného skotu (INTERBEEF) existuje mnoho moÏností jak na mezinárodní

úrovni vytvofiit takov˘ seznam. Jedna naznaãuje, Ïe by ID systém mûl b˘t tvofien 19 ID znaky: • 3 alfanumerické znaky plemene (z první registrace) • 3 alfanumerické znaky zemû z první registrace • 1 alfa (znak) na pohlaví • Registraãní ãíslo z první registrace (12 znakÛ) – Tento soubor by mûl obsahovat informace o tom, kde je k dispozici DNA kaÏdého zvífiete a kter˘m ãipem (pokud existuje) je zvífie genotypováno a jestli je tento genotyp k dispozici pro sdílení. – Genotypy mohou b˘t sdíleny buì oboustrannû prostfiednictvím dohod, které mohou zahrnovat omezení následného sdílení s tfietí stranou nebo mnohostrann˘m sdílením. – Zejména v pfiípadû zemí s mal˘mi populacemi by mûl b˘t vytvofien˘ postup pro mezinárodní genetické (a genomické) hodnocení. Mezinárodní genetická hodnocení (tj. INTERBEEF) budou poskytovat více fenotypov˘ch dat pro zafiazení do národních referenãních populací.

Zdroj: Ná‰ Chov (únor 2009) a Charolais International report (pfieklad Pavla Vydrová a Katefiina ·tanclová; odborná korekce ZdeÀka Veselá a Jifií Bauer z VÚÎV)

23

·kody zpÛsobené zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy Kamil Malát, âSCHMS Víte, Ïe pokud na va‰em majetku, domácích zvífiatech ãi chovech hospodáfisk˘ch zvífiat zpÛsobí ‰kodu nûkter˘ ze zákonem chránûn˘ch ÏivoãichÛ, existuje cesta, jak získat za ‰kodu finanãní náhradu? Podle zákona ã. 115/2000 Sb. ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, o poskytování náhrad ‰kod zpÛsoben˘ch vybran˘mi zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy, stát pfiebírá odpovûdnost za nûkteré zvlá‰tû chránûné druhy a umoÏÀuje náhradu jimi zpÛsoben˘ch ‰kod. V pfiípadû chovatelÛ masného skotu se nejãastûji setkáváme s usmrcením telat rysem ostrovidem. Kromû rysa mezi vybrané Ïivoãichy patfií také bobr evropsk˘, vydra fiíãní, los evropsk˘, medvûd hnûd˘ a vlk obecn˘. ·koda se hradí za pfiedpokladu, Ïe Ïadatel o náhradu ‰kody zpÛsobené tûmito Ïivoãichy má svá zvífiata zabezpeãena pfied vniknutím tûchto zvífiat, napfi. v uzavfieném objektu, za elektrick˘m ohradníkem nebo byla pod pfiím˘m dohledem fyzické osoby ãi pasteveckého psa. Po‰kozen˘ musí ohlásit vzniklou ‰kodu nejpozdûji do 48 hodin od jejího zji‰tûní orgánu ochrany pfiírody obce s roz‰ífienou pÛsobností podle místa, kde ke ‰kodû do‰lo. Zde se provede ihned bez prodlení prohlídka místa samého a pofiídí záznam o ‰kodû (protokol) a sdûlí dal‰í postup. Po‰kozen˘ chovatel je pak povinen nejpozdûji do 10 dnÛ ode dne vzniku ‰kody podat písemnou Ïádost doloÏenou doklady a podklady potfiebn˘mi pro posouzení nároku na náhradu ‰kody na místnû pfiíslu‰n˘ Krajsk˘ úfiad. Po zji‰tûní ‰kody by mûl chovatel zajistit pobytové znaky útoãících ‰elem (stopy, v˘kaly, pfiípadnû chlupy zachycené na ohradû) – stopy pfiikr˘t deskou apod., aby nedo‰lo k jejich zniãení

24

de‰tûm nebo roz‰lapáváním, oznaãit místo nálezu v˘kalÛ, v˘kal, pfiípadnû chlupy ‰elmy vloÏit do igelitového sáãku). Je uÏiteãné provést rovnûÏ fotodokumentaci v‰ech nálezÛ (místo, kde do‰lo ke ‰kodû, usmrcená, zranûná hospodáfiská zvífiata, zji‰tûné pobytové znaky ‰elem, místo ‰kody). Stejnû tak je tfieba zachovat na místû, pokud moÏno bez manipulace a pfiesunÛ, pfiípadné zbytky napaden˘ch zvífiat a po‰kozená zafiízení. Bezodkladnû by mûl b˘t pfiivolán veterináfi, kter˘ ohledá mrtvá zvífiata a vydá potvrzení o pfiíãinû jejich smrti, pfiípadnû o‰etfií zvífiata jen zranûná. ·kodou se podle § 2 zákona o poskytování náhrad ‰kod rozumí újma zpÛsobená jedním z v˘‰e uveden˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch ÏivoãichÛ na Ïivotû nebo zdraví fyzické osoby anebo na majetku osob uvedeném v § 4 zákona, tzn. • na Ïivotû nebo zdraví fyzické osoby, • vymezen˘ch domestikovan˘ch zvífiatech, • psech slouÏících k hlídání vybran˘ch domestikovan˘ch zvífiat, • rybách, • vãelstvech a vãelafiském zafiízení, • nesklizen˘ch polních plodinách, • trval˘ch porostech,

• uzavfien˘ch objektech, nebo • movit˘ch vûcech v uzavfien˘ch objektech. V˘‰e náhrady ‰kody: V˘‰e náhrady ‰kody se urãí jako obvyklá cena podle vyhlá‰ky ã. 360/2000 Sb. V pfiípadû náhrady ‰kody chovatelÛm masného skotu (zpravidla zpÛsobené rysem) je hodnota telete stanovena jako prÛmûrná cena za 1 kg hmotnosti zvífiete v dobû vzniku ‰kody. V pfiípadû, Ïe je chov zapojen do kontroly uÏitkovosti a zvífiata jsou zapsána do plemenné knihy, lze nárokovat vy‰‰í ãástku, která zohledÀuje plemennou hodnotu usmrceného jedince. NáleÏitosti Ïádosti o náhradu ‰kody: • fyzická osoba – jméno, pfiíjmení, rodné ãíslo a trval˘ pobyt Ïadatele (po‰kozeného) • právnická osoba – název, sídlo a identifikaãní ãíslo Ïadatele (po‰kozeného) • popis pfiíãin vzniku ‰kody a uvedení rozsahu ‰kody • oznaãení vybraného Ïivoãicha, kter˘ ‰kodu podle poznatkÛ Ïadatele (po‰kozeného) zpÛsobil • popis opatfiení Ïadatele (po‰kozeného), které uãinil k zabránûní vzniku ‰kody • zpÛsob poskytnutí náhrady ‰ko-

dy (napfi. pfievedení finanãních prostfiedkÛ na úãet po‰kozeného u penûÏního ústavu, v˘platou penûÏní ãástky v hotovosti v pokladnû pfiíslu‰ného orgánu, zasláním penûÏní ãástky po‰tovní poukázkou na adresu po‰kozeného) Îadatel (po‰kozen˘) mÛÏe pfiedloÏit i dal‰í dÛkazní materiál (napfi. fotodokumentaci atd.), ale není to jeho povinnost. K Ïádosti o náhradu ‰kody Ïadatel (po‰kozen˘) pfiipojuje: • lékafiskou zprávu od lékafie, kter˘ provedl o‰etfiení, popfiípadû léãil fyzickou osobu, jde-li o ‰kodu na Ïivotû nebo zdraví; • doklad nebo jin˘ dÛkaz o vlastnickém právu k ÏivoãichÛm, ktefií byli ‰elmou poranûni nebo zabiti (staãí doloÏit ãestn˘m prohlá‰ením); • potvrzení vydané veterinárním lékafiem o pfiíãinû úhynu zvífiete v majetku po‰kozeného; toto potvrzení není tfieba, jde-li o ‰kody na rybách; • doklad o vlastnickém nebo jiném právu k vûci movité nebo nemovité, na níÏ ke ‰kodû do‰lo, jde-li o ‰kodu na nesklizen˘ch polních plodinách, trval˘ch porostech, uzavfien˘ch objektech nebo movit˘ch vûcech v uzavfien˘ch objektech; • popfiípadû odborn˘ nebo znaleck˘ posudek o vzniku ‰kody a o její v˘‰i (není povinn˘). Orgán ochrany pfiírody, kter˘ provádûl místní ‰etfiení, je povinen pfiedat svÛj protokol pfiímo krajskému úfiadu. Obecn˘ postup pfii uplatÀování náhrady ‰kody a lhÛty pro podání Ïádosti: Podle § 8 uvedeného zákona po‰kozen˘ ohlásí vzniklou ‰kodu podle tohoto zákona do 48 hodin od jejího zji‰tûní místnû pfiíslu‰nému orgánu ochrany pfiírody, tj. Krajskému úfiadu pfiíslu‰ného kraje, odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství. Písemnou Ïádost doloÏenou doklady a podklady potfiebn˘mi pro posouzení nároku na náhradu ‰kody je nutno dodat v termínu:

a) nejpozdûji do 2 let od vzniku ‰kody do‰lo-li ke ‰kodû na zdraví, b) do 10 dnÛ ode dne, kdy se po‰kozen˘ o ‰kodû dozvûdûl, nejpozdûji v‰ak do 6 mûsícÛ ode dne, kdy ke ‰kodû do‰lo, jde-li o ‰kodu zpÛsobenou na vymezen˘ch domestikovan˘ch zvífiatech, psech slouÏících k hlídání tûchto zvífiat nebo na vãelstvech a vãelafiském zafiízení, c) do 10 dnÛ ode dne, kdy se po‰kozen˘ o ‰kodû dozvûdûl, nejpozdûji v‰ak do 6 mûsícÛ ode dne, kdy s nejvût‰í pravdûpodobností ke ‰kodû do‰lo, jde-li o ‰kodu na rybách d) do 15 dnÛ ode dne, kdy se po‰kozen˘ o ‰kodû dozvûdûl, nejpozdûji v‰ak do 6 mûsícÛ ode dne, kdy ke ‰kodû do‰lo, jde-li o ‰kodu na nesklizen˘ch polních plodinách, trval˘ch porostech, uzavfien˘ch nebo movit˘ch vûcech v uzavfien˘ch objektech. Není-li Ïádost po‰kozeného o poskytnutí náhrady ‰kody pfiedloÏena pfiíslu‰nému krajskému úfiadu ve v˘‰e uvedené lhÛtû, nárok na náhradu ‰kody podle tohoto zákona zaniká. Neobsahuje-li Ïádost pfiedepsané náleÏitosti nebo nejsou-li k Ïádosti pfiipojeny pfiedepsané doklady a podklady, vyzve krajsk˘ úfiad po‰kozeného, aby doplnil chybûjící údaje ve lhÛtû nejpozdûji do 30 dnÛ od obdrÏení v˘zvy. V této lhÛtû mÛÏe po‰kozen˘ téÏ upfiesnit rozsah a v˘‰i náhrady ‰kody, o kterou poÏádal. Krajsk˘ úfiad mÛÏe z dÛvodu hodn˘ch zvlá‰tního zfietele tuto lhÛtu na podkladû Ïádosti po‰kozeného prodlouÏit. Krajsk˘ úfiad mÛÏe v pfiípadû pochybností vyzvat po‰kozeného k prokázání skuteãnosti, Ïe ‰koda vznikla, jakoÏ i k prokázání v˘‰e ‰kody ãi k doplnûní pfiedloÏen˘ch dokladÛ a podkladÛ o odborn˘ posudek, popfiípadû znaleck˘ posudek, a to v pfiimûfiené lhÛtû. Pokud Ïádost po‰kozeného neobsahuje pfiedepsané údaje, nebyly k ní pfiipojeny poÏadované do-

klady a podklady a ani na základû v˘zvy krajského úfiadu nebyly pfiedepsané náleÏitosti Ïádosti, doklady a podklady po‰kozen˘m doplnûny, náhrada ‰kody se po‰kozenému neposkytne. Tím není dotãeno právo po‰kozeného domáhat se pfiiznání náhrady ‰kody u soudu. JestliÏe krajsk˘ úfiad zjistí, Ïe ‰kodu zpÛsobil vybran˘ Ïivoãich a jsou-li splnûny podmínky stanovené zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku ‰kody a o v˘‰i poÏadované náhrady ‰kody, zaplatí krajsk˘ úfiad náhradu ‰kody po‰kozenému nejpozdûji do 4 mûsícÛ ode dne, kdy Ïádost o poskytnutí náhrady ‰kody obdrÏel, a to zpÛsobem, kter˘ po‰kozen˘ ve své Ïádosti navrhl. Není-li ‰koda nebo její v˘‰e prokázána, krajsk˘ úfiad náhradu ‰kody nezaplatí. Kontakty na pracovi‰tû nûkter˘ch Kraj. úfiadÛ, ktefií mají tuto problematiku v gesci: • Jihoãesk˘ kraj: Ing. Dagmar Synková, Ph.D., tel.: 386 720 773, e-mail: [email protected] • PlzeÀsk˘ kraj: Ing. Marie Bou‰ová, tel.: 377 195 399, e-mail: [email protected] • Královéhradeck˘ kraj: Ing. Josef Bráta, tel.: 495 817 567, e-mail: [email protected] • Moravskoslezsk˘ kraj: Mgr. Jana Bezdûková, Ph.D., tel.: 595 622 530, e-mail: [email protected] DÛleÏité dokumenty a formuláfie jsou ke staÏení na webu âSCHMS.

25

Zmûna ve v˘poãtu indexÛ u plemene piemontese v Itálii Stávající podoba selekce zvífiat plemene piemontese dle indexu zmasilosti (Meat index) a chovného indexu (Breeding index) byla vyuÏívána posledních 15 let a v jejím prÛbûhu docházelo k pravideln˘m úpravám. Cílem selekce bylo vhodnû zkombinovat zlep‰ení uÏitkov˘ch vlastností (rÛstovou schopnost a zmasilost) se sníÏením obtíÏn˘ch porodÛ. Byl to ambiciózní cíl, ale nebylo tak snadné ho dosáhnout, vzhledem k negativním genetick˘m korelacím mezi masnou uÏitkovostí a telením. Nelze dosáhnout dobr˘ch v˘sledkÛ bez odpovídající rovnováhy mezi tûmito dvûma vlastnostmi, kdy dosaÏení lep‰í rÛstové schopnosti a osvalení, mÛÏe v˘raznû zv˘‰it v˘skyt obtíÏn˘ch porodÛ. V posledních letech docházelo k neustálému zlep‰ování rÛstov˘ch parametrÛ i i zmasilosti: roãní mladí b˘ci vybraní do inseminace na testaãní stanici Anaborapi v roce 2012 mûli v prÛmûru 536 kg s pfiírÛstkem pfies 1,5 kg/den od prvního mûsíce stáfií. Selekãní plán ale pfiinesl také v˘razné sníÏení císafisk˘ch fiezÛ a obtíÏn˘ch porodÛ, a to jak u krav, tak i u jalovic. Dnes mÛÏeme fiíci, Ïe v˘skyt komplikací pfii telení plemene piemontese je srovnateln˘ i s ménû osvalen˘mi masn˘mi plemeny. V porovnání s ostatními plemeny, u kter˘ch se také vyskytuje dvojité osvalení, je na tom piemontese, co se t˘ãe snadnosti telení, nejlépe. Zlepšení porodů Obtížné porody u jalovic: v roce 2004 18,3 % nyní 10,9 % Císařské porody u jalovic: v roce 2004 15 % nyní 11,5 %

Na základû tûchto pozitivních v˘sledkÛ, zaãali pfied tfiemi lety odborníci z Anaborapi pfiezkoumávat genetické indexy s cílem zajistit stál˘ rÛst masné uÏitkovosti, ale s dÛrazem na zachování snadnosti telení. Studie byla nedávno ukonãená a v˘sledky byly zvefiejnûny na posledním setkání odborné komise. Nové váhy vlastností jednotliv˘ch indexÛ Na základû studie do‰lo k úpravû váhy vlastností u indexu zmasilosti a chovného indexu zv˘‰ením váhy u produkãních znakÛ a naopak sníÏením dÛrazu na snadnost telení. Nové složení indexu zmasilosti a chovného indexu: Meat index Breeding index Osvalení 26 % 26 % Růst 20 % 20 % Snadnost telení 38 % 14 % Snadnost telení dcer 12 % 36 % Končetiny 4% 4%

U novû konstruovan˘ch indexÛ zmasilosti a chovného indexu do‰lo ke zv˘‰ení dÛrazu u vlastností rÛstu a osvalení (produkãních ukazatelÛ) na celkovou úroveÀ 46 % v porovnání s pÛvodními 34 %. Celková váha (dÛleÏitost) u ukazatelÛ telení, Ïivotaschopnost a snadnost telení je 50 % (dfiíve to bylo 60 %).

26

Rozdíl mezi indexem zmasilosti a chovn˘m indexem zÛstává v odli‰ném pomûru mezi dvûma aspekty telení (pfiímé telení a telení dcer). Index zmasilosti má za cíl produkovat zvífiata urãená k poráÏce, a proto je kladen vût‰í dÛraz na snadnost porodÛ (38 %), za úãelem získání telat, které se rodí dobfie a nejsou pfiíli‰ tûÏká. Chovn˘ index má naopak vybrat nejlep‰í plemenice pro obnovu stáda, proto je nejvût‰í dÛraz dáván na snadnost telení dcer (36 %). Nová genetická báze Genetické indexy jsou pfiedev‰ím nástroj pro srovnávání zvífiat, z tohoto dÛvodu jsou indexy vyjádfieny s ohledem na referenãní prÛmûr, kter˘ tvofií genetickou bázi. Pro plemeno piemontese je v Itálii prÛmûr na úrovni 100: zvífiata s vy‰‰ím indexem jsou lep‰í neÏ je prÛmûr. Spolu s nimi technická komise Anaborapi stanovila novou genetickou základnu pro indexy zmasilosti, chovného indexu, snadnosti porodÛ a snadnost telení dcer. Doposud byla pouÏita jako báze populace prÛmûr v‰ech zvífiat, Ïiv˘ch i jiÏ neÏijících. Aby bylo moÏné pfiiblíÏit indexy více realitû souãasného stavu, bylo v Itálii rozhodnuto, Ïe genetickou bázi budou tvofiit pouze krávy ve vûku 3 aÏ 12 let, které se minimálnû jednou za Ïivot otelily. V praxi se jedná asi o 90 % krav, které se nyní v Itálii chovají. Hodnoty indexu 100 tak nyní odpovídají prÛmûru Ïijících krav a indexÛm v‰ech zvífiat (vãetnû inseminaãních b˘kÛ), jeÏ jsou vyjádfieny ve vztahu k této základnû. Samozfiejmû indexy nejlep‰ích inseminaãních b˘kÛ mají tendenci b˘t vy‰‰í neÏ je prÛmûr, protoÏe tato zvífiata prochází striktní selekcí ve srovnání s populací krav. Genetická báze bude aktualizována kaÏd˘ rok vyfiazením star‰ích krav a naopak zafiazením novû otelen˘ch jalovic. Tímto zpÛsobem se indexy budou vÏdy vztahovat k Ïivé populaci plemene. Zmûna genetické báze nebude mít Ïádn˘ vliv na umístûní zvífiat, neboÈ první jedinec v souãasném Ïebfiíãku bude na první pozici i podle nového systému. Pfiesto se absolutní hodnota indexu samozfiejmû mÛÏe zmûnit: souãasná hodnota prÛmûru 100, která je tvofiena Ïiv˘mi kravami, které, vzhledem k v˘bûru, jsou lep‰í, neÏ celkov˘ prÛmûr plemene, a to i vãetnû jiÏ neÏijících zvífiat. V˘sledkem je,

Ïe nové indexy krav se prÛmûrnû o 2 body sníÏí. Pro rÛst a osvalení, které jsou mûfieny na odchovnû bûhem testu vlastní uÏitkovosti, je genetick˘ základ (báze) tvofien prÛmûrem mlad˘ch testovan˘ch b˘kÛ. V‰echna zvífiata mají genetické indexy vyjádfieny v souladu s tímto prÛmûrem. Je pochopitelné, Ïe mladí b˘ci v odchovnû jsou „nadprÛmûrná“ zvífiata, neboÈ jiÏ pro‰la pomûrnû pfiísnou pfiedselekcí. Shrnutí změn v selekčních indexech 100 je průměr: Index zmasilosti žijících krav alespoň jednou otelených Chovný index žijících krav alespoň jednou otelených Růst mladých býků testovaných na odchovně Osvalení mladých býků testovaných na odchovně Snadnost telení žijících krav alespoň jednou otelených Snadnost telení dcer žijících krav alespoň jednou otelených Velikost (rámec) mladých býků testovaných na odchovně

Abnormality telat pfii narození Dal‰í novinka se t˘ká metody v˘poãtu a zvefiejnûním abnormalit v indexu potomstva b˘kÛ. Doposud byl zvefiejÀován komplexní index (dokonalosti) na základû procentního podílu otcÛ jejichÏ potomstvo nevykazuje Ïádné abnormality (napfi. artrogrypóza – defekt pfiedních konãetin, makroglosie – velk˘ jazyk). Index byl vyjádfien s ohledem na prÛmûr inseminaãních plemeníkÛ (100): hodnoty indexu nad 100 znaãily b˘ky lep‰í neÏ je prÛmûr. Nyní zvefiejnûné indexy se t˘kají abnormalit pfii narození, pfiiãemÏ dfiíve naopak „dokonalost“ v indexu poukazovala na absenci vad. Anaborapi nyní publikuje tfii rÛzné indexy: abnormality konãetin (artrogrypóza), defekty jazyku (makroglosie) a souãet obou abnormalit. Indexy jsou vyjádfieny v procentech abnormalit ve vztahu k prÛmûru inseminaãních plemeníkÛ, kdy záporné hodnoty jsou Ïádoucí, poukazují na niÏ‰í v˘skyt abnormalit (ukázka viz níÏe). Informace o b˘cích dostupné z katalogu b˘kÛ „Büta bin?“

A. Genetické indexy Genetické indexy pro osvalení (muscularity), pfiírÛstek (weight increase) a velikost (size) na základû testování uÏitkovosti na odchovnû aÏ do 1 roku vûku. 100 je prÛmûr testovan˘ch b˘kÛ, 10 je smûrodatná odchylka. Osvalení je vyjádfieno ohodnocením b˘ka na pleci, kohoutku, bedrech a zádi. Index pro pfiírÛstek je poãítán jako prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek na odchovnû od stáfií 1 mûsíce do 11 mûsícÛ vûku. Index pro velikost je zaloÏen na kombinaci mûfiení a lineárního hodnocení velikosti. Index pro snadnost porodÛ je uÏiteãn˘ pro v˘bûr b˘kÛ vhodn˘ch pro pouÏití na jalovice. Index snadnosti porodÛ dcer pak indikuje, jak se budou telit dcery konkrétního b˘ka. Tato informace je uÏiteãná pro v˘bûr b˘kÛ k produkci chovn˘ch plemenic do dal‰ího obratu stáda. Indexy jsou vypoãteny na základû údajÛ z otelení získan˘ch na farmách. U obou indexÛ je prÛmûr 100 tvofien selekãní bází Ïiv˘ch krav které se alespoÀ jednou otelily. Chovn˘ index a index zmasilosti jsou dva souhrnné selekãní indexy. Jde o kombinaci rÛzn˘ch znakÛ dle optimálních ekonomick˘ch vah s úãelem produkce plemenn˘ch resp. jateãn˘ch zvífiat. Vázu jednotliv˘ch znakÛ tûchto indexÛ si mÛÏete prohlédnout v tabulce v˘‰e. U obou indexÛ je prÛmûr 100 tvofiená selekãní bází Ïiv˘ch krav které se alespoÀ jednou otelily. B. Abnormality telat Údaje o abnormalitách telat: napfi. hodnota –2,3 % u defektÛ konãetin (limbs) a –1,1 % abnormalit jazyka (tongue), coÏ je –3,4 % z celkového poãtu abnormalit (souãet obou) s ohledem na prÛmûr b˘kÛ. Údaje jsou spoãteny na základû dat od 164 potomkÛ. Celkov˘ poãet potomkÛ b˘ka je 166 telat narozen˘ch na 97 farmách. C. Vlastní uÏitkovost b˘ka Data z testování vlastní uÏitkovosti b˘kÛ mûfien˘ch na odchovnû. Jedná se o absolutní („surová“) data, bez jakéhokoliv oãi‰tûní o efekty prostfiedí, jako je rok a období, parita matky nebo vûk. Tyto údaje se pouÏívají k v˘poãtu genetick˘ch indexÛ pro rÛst a velikost, které by mûly b˘t pouÏity pro selekci. Poãáteãní hmotnost (beginning weight) je hmotnost b˘ka pfii vstupu na odchovnu (pfiibliÏnû ve stáfií 45 dní). Koneãná hmotnost (final weight) je hmotnost na konci testu ve vûku pfiibliÏnû 12 mûsícÛ. ADG je prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek v testu aÏ do 12 mûsícÛ vûku, kter˘ je pouÏit pro v˘poãet indexu rÛstu. V˘‰ka v kohoutku (height at withers), délka tûla (trunk lenght) a obvod hrudníku (chest girth) se mûfií ve 12 mûsících vûku a jsou pouÏívány pro vypoãet indexu velikosti. Andrea Albera, Anaborapi Itálie, pfieloÏil: Kamil Malát

27

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2013 Svaz v˘raznû finanãnû podpofií vystavující chovatele V˘bor svazu koncem kvûtna na svém jednání jednomyslnû schválil návrh na finanãní podporu chovatelÛ, ktefií se se sv˘mi zvífiaty aktivnû úãastní národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. Hlavním lákadlem bude finanãní odmûna ve v˘‰i 10 000 Kã pro chovatele, jehoÏ zvífie získá pfii soutûÏní pfiehlídce titul ‰ampión plemene. Kromû toho svaz uhradí ze svého rozpoãtu za v‰echny chovatele masného skotu avizovan˘ finanãní pfiíspûvek ve v˘‰i 1000 Kã za kaÏdé vystavené zvífie. Dále pak svaz finanãnû podpofií chovatelské kluby, které budou mít na v˘stavû svÛj klubov˘ stánek, uhrazením ãásti nákladÛ spojen˘ch se zabezpeãením obãerstvení pro hosty stánkÛ. A v neposlední fiadû svazovou ko‰ili, která byla schválena jako jednotn˘ pfiedvádûcí odûv, nebudeme prodávat za plnou cenu, ale za sníÏenou ãástku 100 Kã. Celkovû tak svaz pouze na podporu vystavujících chovatelÛ vyãlení ze svého rozpoãtu více neÏ 400 000 Kã, pfiiãemÏ dal‰í nemalé peníze bude stát zaji‰tûní v‰ech ostatních náleÏitostí spojen˘ch s na‰í úãastí na této v˘znamné akci. Tímto gestem chceme jednoznaãnû demonstrovat, Ïe si ceníme pfiístupu chovatelÛ, ktefií se v˘stavy zúãastní a Ïe jsme skuteãnû organizací chovatelÛ, pro kterou je prioritou volné finanãní prostfiedky vÏdy investovat zpátky do aktivit na‰ich ãlenÛ a podpofiit je tak v jejich úsilí a jejich práci.

Zahraniãní rozhodãí v Brnû Zahraniãní rozhodãí dodává soutûÏi vÏdy patfiiãnou váÏnost a je rovnûÏ zárukou nezaujatého pfiístupu k hodnocen˘m zvífiatÛm, a proto jsme pro vût‰inu masn˘ch plemen oslovili zahraniãní odborníky, ktefií se nelehkého úkolu vybrat ‰ampióny jednotliv˘ch plemen zhostí. Ve ãtvrtek 27. ãervna se v soutûÏním ringu pfiedstaví plemeno charolais, jehoÏ hodnocení se ujme zku‰en˘ francouzsk˘ chovatel François Gauthé, limousiny bude „pískat“ ãesk˘m chovatelÛm dobfie znám˘ chovatel z Nûmecka Michael Klemm, na blondy je Francie pfiizván profesionál Jean Blanc a hodnocení masného simentála se pak ujme nûmeck˘ odborník Gernot Pohl z nûmecké asociace chovatelÛ masného simentála a zároveÀ pracovník firmy RSA. Sobotní ‰ampionát angusÛ bude soudcovat skotsk˘ chovatel Colin Davidson, pozvání na hodnocení plemene belgické modrobílé pfiijal fieditel belgické plemenné knihy Pierre Mallieu a na francouzská rustikální plemena gasconne a salers z Francie dorazí fieditel chovatelského uskupení Groupe Gascon Jean-Pierre Gajan.

Ani letos nebudou na v˘stavû chybût kvalitní steaky Pro leto‰ní roãník národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû ná‰ svaz navázal spolupráci se spoleãností Mitrovsk˘ dvÛr, která pro nás na v˘stavû bude zaji‰Èovat propagaci kvalitního hovûzího masa. I letos se tedy mohou na‰i hosté i náv‰tûvníci na‰eho stánku tû‰it na nabídku steakÛ a dal‰ích v˘robkÛ z kvalitního hovûzího masa z masn˘ch plemen skotu. Kromû kvalitního masa z anguse z vlastní produkce Mitrovského statku, budou v Brnû pro náv‰tûvníky pfiipraveny steaky také z plemene limousine a blonde d’Aquitaine. Firma Mitrovsk˘ dvÛr s vlastní prodejnou a restaurací patfií do stejné skupiny jako Statek Mitrov, dfiíve znám˘ také jako Statek Habfií. Mezi hlavní aktivity Statku Mitrov patfií chov skotu aberdeen angus, chov ovcí V˘chodofríská a Suffolk, pûstování bioplodin, sluÏby v zemûdûlství a lesnictví a provoz kotelen na dfievní biomasu. Statek Mitrov celkem obhospodafiuje pfies 370 hektarÛ zemûdûlské pÛdy, pfieváÏnû pastvin. Na zhruba 100 hektarech orné pÛdy produkujeme obiloviny, luskoviny a senáÏní hmoty. Kromû prodeje tradiãních steakÛ po velkém úspûchu z posledního roãníku na sobotu opût pfiipravujeme rovnûÏ diváky velmi vdûãnou podívanou v podobû roÏnûní celého b˘ka.

Partnefii a sponzofii âSCHMS âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu dûkuje tímto firmám Zoetis âeská republika, s.r.o. a Agrotrans s.r.o. a Topangus, které se staly partnery a sponzory na‰eho svazu v rámci pfiipravované v˘stavy. Získané finanãní prostfiedky budou pouÏity na zabezpeãení expozice masného skotu ãi ocenûní ‰ampionÛ.

28

V˘jezd Junior Teamu Pfiíprava zvífiat na v˘stavu • 5. – 6. dubna 2013 V leto‰ním roce se ãlenové na‰eho Junior Teamu poprvé setkali na zaãátku dubna pfii pfiípravû zvífiat na v˘stavu. Téma v˘jezdu bylo zvoleno velice jednodu‰e, protoÏe bychom rádi zopakovali juniorské klání pfii Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, která se bude konat v termínu od 27.–30. ãervna tohoto roku. Mladí chovatelé se sv˘mi svûfienci se pfiedvedou buì v sobotu 29. 6., nebo poslední v˘stavní den, v nedûli 30. ãervna 2013. Tímto vás také srdeãnû zvu a tû‰ím se na hojnou úãast, jak soutûÏících juniorÛ, tak také pfiihlíÏejících! Navzdory nepfiíli‰ vlídnému „zimnímu“ poãasí, které po dobu setkání panovalo, vládla mezi juniory veselá nálada. V pátek podveãer, kdyÏ jsme dorazili ze sv˘ch domovÛ na farmu ·ebelkov˘ch v Ranãicích, se pfiedseda svazu, pan Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ má s vystavováním zvífiat mnohaleté zku‰enosti, ujal role pfiedná‰ejícího a seznámil pfiítomné s teorií t˘kající se správné pfiípravy zvífiat na v˘stavu. Od (vãasného) v˘bûru vhodn˘ch zvífiat, pfiístupu ke zvífiatÛm, pfies nepostradatelné i vhodné pomÛcky, návyk na ohlávku, chození, ãi‰tûní, mytí, stfiíhání, foukání a „krémování“ jsme se dostali aÏ ke správnému postoji, pohybu po pfiedvadi‰ti a v neposlední fiadû také vhodnému obleãení. V˘klad byl doplnûn video ukázkami, fotografiemi, odbornou literaturou a zahraniãními katalogy, které byly v‰em k dispozici k nahlédnutí. Teoretická ãást pak probûhla, jak jinak neÏ pod taktovkou Ing. Vráblíka, v sobotu dopoledne. Holínky a teplé obleãení byly nepostradatelnou v˘bavou. Od ·ebelkov˘ch jsme mûli k dispozici krávu s teletem a jaloviãku. Díky pfiimûfiené úãasti mûli juniofii dostatek prostoru si v‰e fiádnû vyzkou‰et doslova na vlastní kÛÏi, respektive kÛÏi a srsti svûfien˘ch zvífiat (více viz fotogalerie). Závûrem mi dovolte zhodnotit celou akci jako pfiíjemné setkání, které jistû splnilo svÛj úãel a za jehoÏ hladn˘ prÛbûh vdûãíme jak panu pfiedsedovi, kterému patfií dík, ale také rodinû ·ebelkov˘ch, která nám poskytla zázemí i vhodná zvífiata. Jmenovitû bych ráda podûkovala ·tûpánovi, kter˘ se role hostitele ujal velice zodpovûdnû a v‰e tak probíhalo bez sebemen‰ích potíÏí. Díky patfií také ostatním úãastníkÛm v˘jezdu za aktivní pfiístup a budu se, nejen s nimi, tû‰it na setkání v Brnû!

Fotogalerie

❒ Vázání ohlávky (jalovice)

❒ Fixace zvířete před čištěním (kráva)

❒ Vodění a výstavní postoj (kráva)

❒ Mytí a šamponování (býček)

❒ Holicí strojek v akci = stříhání hlavy (kráva)

❒ Foukání a česání (býček)

Celá fotogalerie je k dispozici na adrese: http://www.juniori.cschms.cz/ nebo si nás najdûte na fb (Junior team âSCHMS) a pfiidejte se k nám. Pavla Vydrová, âSCHMS

29

Ekonomika ‰lechtûní masn˘ch plemen skotu Krupa E., Krupová Z., Michaliãková M., Wolfová, M., Svitáková, A. Základním cílem kaÏdého chovatele je prodat, resp. realizovat svÛj produkt, aÈ uÏ jde o zástavové tele, vykrmeného b˘ka, bfiezí jalovici nebo plemenného b˘ka, se ziskem. Pro chovatele je tedy podstatné zlep‰ovat produkci tím, Ïe bude kupfiíkladu kvalitnû krmit, kupovat kvalitnûj‰í b˘ky nebo zlep‰í management podniku. JenÏe v‰echno nûco stojí a s takov˘mito opatfieními úmûrnû rostou i náklady. Nejefektivnûj‰ím zpÛsobem, jak dosáhnout k˘Ïeného cíle, je zámûrná selekce a plemenitba neboli ‰lechtûní zvífiat. Ale na co se soustfiedit pfii ‰lechtûní, které znaky upfiednostnit a proã? Pfiece ty, které nejvíce ovlivÀují zisk, jejichÏ zlep‰ením nejvíce a nejrychleji dosáhneme zv˘‰ení produkce. ZnakÛ, na které je moÏno se soustfiedit je mnoho, i tûch ekonomicky dÛleÏit˘ch. A pokud se snaÏíme myslet dopfiedu, aby to, co jsme zlep‰ili teì, se nám pfieneslo i do budoucna, tak je potfiebné selektovat na základû hodnot, které reprezentují geneticky potenciál zvífiat, tedy to, co je zvífie schopno pfienést na své potomstvo. Cílem ‰lechtûní je v podstatû získání nové generace jedincÛ, která bude za budoucích ekonomick˘ch podmínek v daném ekonomickém systému produkovat s vy‰‰í ekonomickou úãinností neÏ souãasná generace zvífiat. TakÏe tady máme dva základní poÏadavky, které je tfieba skloubit: vybrat geneticky nejlep‰í zvífiata v ukazatelích, které nejvíce ovlivÀují ekonomiku. Celková hodnota kaÏdého zvífiete závisí vÏdy na vût‰ím poãtu vlastností. Komplex vlastností, kter˘ se má selekcí zlep‰it, urãuje ‰lechtitelsk˘ cíl kaÏdého selekãního programu. DÛleÏitost jednotliv˘ch vlastností v ‰lechtitelském cíli je urãena jejich ekonomickou hodnotou a genetick˘mi parametry. Stanovení ekonomického v˘znamu vlastností hospodáfi-

30

sk˘ch zvífiat tvofií proto v˘znamnou souãást kaÏdého selekãního programu. Ekonomická váha urãitého znaku je ve své základní formû penûÏním vyjádfiením v˘znamu urãitého znaku. Abychom to rozvedli, ekonomická váha (ekonomická dÛleÏitost, ekonomická hodnota) znaku obvykle fiíká, o kolik se zmûní (zv˘‰í nebo sníÏí) ekonomick˘ v˘sledek urãitého v˘robního systému, pokud se zv˘‰í úroveÀ hodnoceného znaku v tomto systému o jednotku (o jeden kg, 1 %, atd.). ÚroveÀ znakÛ je moÏné zv˘‰it jednak zlep‰ením vnûj‰ích podmínek (zlep‰ení managementu, v˘Ïivy, podmínek prostfiedí, pfiístupu o‰etfiovatele apod.), jakoÏto i zlep‰ením genotypu zvífiat v procesu ‰lechtûní. Pfii stanovení ekonomick˘ch vah znakÛ, které mají b˘t pouÏity ve ‰lechtûní, vycházíme vÏdy z pfiedpokladu, Ïe ke zlep‰ení úrovnû znakÛ dochází pouze v dÛsledku ‰lechtitelsk˘ch opatfiení a Ïe v‰echny ostatní v˘robní faktory jsou optimálnû vyuÏity (jinak fieãeno, Ïe jsou nezmûnûny). Co v‰echno je potfiebné udûlat, resp. znát pfied v˘poãtem ekonomick˘ch vah? V prvním fiade, musíme vûdût, pro jak˘ v˘robní systém se budou ekonomické váhy poãítat. Pod pojmem v˘robní systém si mÛÏeme pfiedstavit napfi. skupinu zvífiat celé populace urãitého plemene, ale také skupinu zvífiat jed-

noho chovatele, ãi dokonce stáda. Musíme zjistit v‰echny v˘robní, ekonomické, trÏní a legislativní podmínky pro dan˘ systém. Nûkteré mÛÏeme zjistit pfiímo od chovatele, nejãastûji z prvotní naturálnû-ekonomické evidence chovatelÛ, jako jsou kalkulace vlastních nákladÛ, ale také obratové soupisky, v˘sledovky, rozbory krmiv apod., jiné je moÏné zjistit jenom v rámci fie‰ení v˘zkumních projektÛ. Proã je to tak sloÏité a podrobné? Princip v˘poãtu tûchto hodnot je sloÏit˘. Obecnû se dá fiíci, Ïe ãím pfiesnûj‰í v˘poãet, tím sloÏitûj‰í metoda a tím vût‰í mnoÏství vstupujících údajÛ. Podobnû jako je tomu pfii genetickém hodnocení i tady se snaÏíme o zachycení v‰ech moÏn˘ch vlivÛ pÛsobících na ekonomickou hodnotu daného znaku, aby byla zabezpeãena co moÏná nejvy‰‰í spolehlivost vypoãten˘ch hodnot. Tedy, se sniÏující se spolehlivostí vstupních údajÛ stoupá pravdûpodobnost chybn˘ch v˘poãtÛ v programech. V zásadû se ekonomické váhy nepoãítají pouze pro jednu vlastnost. Poãítají se minimálnû pro nûjak˘ produkãní systém, jak to jiÏ bylo naznaãeno dfiíve. Takto totiÏ mohou podat ucelen˘ pohled na souãasnou situaci a zároveÀ velkou mûrou pomoci uÏivateli v následujícím rozhodování a pokroku. Jednou z hlavních pfiedností tohoto systému je jeho

flexibilita. Program umí totiÏ na základû zmûny nûkter˘ch údajÛ poskytnout alternativní moÏnosti fie‰ení pro rozmanité produkãní systémy respektive pro rÛzné marketingové strategie. Systém chovu masného skotu je specifick˘ tím, Ïe hlavní a ãasto i jediné trÏby pfiedstavuje realizované zvífie. Tato jedineãnost je spojena i s ãasovou disproporcí nákladÛ a trÏeb, kdy trÏby jsou soustfiedûny na relativnû krátké období, naproti tomu náklady na chov jsou kaÏdodenní záleÏitostí. Produkãní systém nám tedy fiíká o hlavních charakteristikách chovu a marketingová strategie o zamûfiení chovatele pfii realizaci jeho zvífiat. TakÏe i ekonomická váha kupfiíkladu hmotnosti pfii odstavu pro ten sam˘ chov bude mít odli‰né hodnoty, v závislosti na tom, jak chovatel prodává svá zvífiata (pfii odstavu, po v˘krmu, nebo jako vysokobfiezí, apod.). V následující ãásti uvedeme nûkolik pfiíkladÛ vypoãítan˘ch ekonomick˘ch vah pro plemeno Aberdeen angus, produkãní systémy s rozdílnou realizací zvífiat. Vstupní hodnoty byly poskytnuty chovateli masného skotu z âeské republiky z let 2005–2010. Uvedeme pfiíklad pro zvífiata plemene Aberdeen angus. Zvífiata byla chována klasick˘m pastevním zpÛsobem s jarním pfiipou‰tûním a podzimním odstavem. Pfiipou‰tûcí sezóna trvala od konce bfiezna do konce kvûtna za vyuÏití umûlé inseminace i plemenn˘ch b˘kÛ. Obnova stáda byla, kromû nákupu inseminaãních dávek resp. plemenn˘ch b˘kÛ, zabezpeãena zafiazováním jalovic z vlastního stáda, tedy ‰lo o uzavfien˘ obrat stáda. Hlavním pfiíjmem byly trÏby za prodané odstavené tele. Tak byl nadefinován reální systém, kter˘ odpovídal skuteãnosti. V zájmu lep‰ího pochopení a srozumitelnûj‰í interpretace vypoãten˘ch ekonomick˘ch hodnot, jsme se rozhodli udûlat nûkolik zmûn, které se dot˘kali pouze zpÛsobu realizace zvífiat. Vytvofiili jsme tak dohromady ãtyfii alternativy: A. Chovatel zafiazuje do stáda krav vlastní odstavené jalovice, zbytek nepotfiebn˘ch jalovic,

jakoÏto i v‰ichni b˘ci jsou prodáváni pfii odstavu. B. Chovatel zafiazuje do stáda krav vlastní odstavené jalovice, zbytek nepotfiebn˘ch jalovic, jakoÏto i v‰ichni b˘ci jsou zafiazeni do v˘krmu C. Chovatel zafiazuje do stáda krav vlastní odstavené jalovice, polovinu ze zbyl˘ch jalovic prodává pfii odstavu, druhou pÛlku prodává jako chovné vysokobfiezí jalovice, 20 % z odstaven˘ch b˘ãkÛ je zafiazeno do odchovny, zbytek b˘ãkÛ je prodán pfii odstavu D. Chovatel zafiazuje do stáda krav vlastní odstavené jalovice, zbylé nepotfiebné jalovice prodává jako chovné vysokobfiezí jalovice, 30 % z odstaven˘ch b˘ãkÛ je zafiazeno do odchovny, zbytek b˘ãkÛ je prodán pfii odstavu Je tfieba upozornit, Ïe v‰echny vstupní údaje zÛstali nezmûnûné. V následující tabulce je uveden v penûÏním vyjádfiení v˘znam jednotliv˘ch znakÛ pro v‰echny ãtyfii alternativy realizace telat. Postupnû projdeme a vysvûtlíme jednotlivé hodnoty, které jsou uvedeny v ãesk˘ch korunách (Kã). Pfii prvním pohledu jsi, mÛÏete pov‰imnout, Ïe jsou tu uvedeny jak kladné, tak záporné ãísla. Podobnû jako je tomu pfii plemenn˘ch hodnotách i tady kdyÏ je hodnota kladná znamená to zv˘‰ení, kdyÏ je záporná sníÏení pfiíjmÛ. Zaãneme základním systémem A (budeme sledovat druh˘ sloupec v tabulce).

Jako první je v tabulce pro tenhle systém uvedena hodnota pro obtíÏnost telení –1,2. Tato hodnota fiíká, Ïe kdyÏ dojde k zv˘‰ení obtíÏnosti telení o 0,1 tfiídy oproti prÛmûru, tak to pro chovatele bude znamenat o 1,2 Kã men‰í pfiíjem na kaÏdou ustájenou krávu a rok. JelikoÏ se ale ‰lechtûním snaÏíme obtíÏnost telení zlep‰it, je tfieba tuto hodnotu interpretovat následovnû: kdyÏ vlivem ‰lechtûní dojde k sníÏení obtíÏnosti telení o 0,1 tfiídy oproti prÛmûru, tak to pro chovatele bude znamenat o 1,2 Kã vy‰‰í pfiíjem na kaÏdou ustájenou krávu a rok. Co dále s tímhle ãíslem. Jak vidíte, jde o velice nízkou hodnotu. To nám napovídá, Ïe úroveÀ obtíÏnosti telení je v tomto hodnoceném systému na velmi vysoké úrovni a není potfiebné orientovat ‰lechtûní tímhle smûrem. Jiné je to pfii ztrátách telat. Ty jsou ekonomicky velmi dÛleÏité. Pokud totiÏ ‰lechtûním dojde k sníÏení ztrát telat (jak pfii narození, tak do odstavu) o jedno procento oproti prÛmûru, bude to mít za následek zv˘‰ení trÏeb o cca 180 Kã. Tahle vysoká dÛleÏitost plyne z faktu, Ïe ztráty mají velk˘ pfiím˘ vliv na trÏby za odstavené tele, které je hlavním a jedin˘m produktem tohoto systému. Podobnû i hmotnost telat pfii narození má vysokou váhu, protoÏe taky silnû ovlivÀuje trÏby za odstavené tele. Naproti tomu jateãné znaky mají miziv˘ vliv na pfiíjmy, jelikoÏ se v tomto systému telata nevykrmují. Podívejme se na zabfiezávání plemenic v sys-

Tabulka č. 1: Ekonomická důležitost znaků pro jednotlivé systémy prodeje zvířat

Obtížnost telení (o 0,1 třídy) Ztráty telat při porodu (o 1 %) Ztráty telat do odstavu (o 1 %) Hmotnost krav v dospělosti (o 1 kg) Hmotnost telat při narození (o 1 kg) Jateční výtěžnost (o 1 %) Zabřezávání jalovic (o 1 %) Zabřezávání krav (o 1 %) Třída za zmasilost (o 1 %) Třída za protučnělost (o 0,1 třídy) Hmotnost ve 120 dnech (o 0,1 třídy) Hmotnost při odstavu (o 1 kg) Hmotnost v jednom roce (o 1 kg) Produkční délka života krav (o 1 rok)

A –1,2 –179,28 –181,64 –0,32 39,78 2,49 8,84 20,58 –0,2 –0,2 4,71 4,74 2,43 193,15

B –0,4 –54,43 –61,52 –11,4 18,18 210,84 –5,46 –42,83 –1,2 –1,1 2,56 5,27 1,29 27,23

C –1,7 –234,75 –238,81 –0,35 34,86 15,07 22,08 73,36 –0,3 –0,2 4,24 4,26 3,89 330,69

D –2 –257 –265,85 1,41 20,55 173,5 35,31 123,78 –0,9 –0,8 2,84 2,86 4,78 463,24

31

tému A. Jak se dalo oãekávat, je zabfiezávání jalovic na o mnoho vy‰‰í úrovni jako krav, proto je i dÛleÏitost zabfiezávání krav cca 2,5 krát vy‰‰í neÏli jalovic. Dostáváme se k základním produkãním znakÛm masného skotu a to jsou znaky rÛstu. Pfii prvním pohledu se zdá, Ïe jsou napfi. oproti ztrátám telat ãi zabfiezávání krav pfiíli‰ nízké. Dá se to vysvûtlit asi následovnû. Pfiedpokládáme, Ïe úroveÀ tûchto znakÛ je docela vysoká, s ãím také souvisí fakt, Ïe selekce na tyto znaky (pfiímo ãi nepfiímo) uÏ nûjakou dobu v populaci probíhá. Dále jsi tfieba uvûdomit, Ïe dûdiãnost tûchto znakÛ je fiádovû nûkolikrát vy‰‰í neÏ znakÛ funkãních (ke kter˘m patfií ztráty telat i zabfiezávání samic). Proto je zv˘‰ení hmotnosti o jeden kilogram prostfiednictvím ‰lechtûní mnohem jednodu‰‰í, neÏ-li pfii funkãních znacích. Také si mÛÏete v‰imnout, Ïe hmotnost v jednom roku má zhruba poloviãní dÛleÏitost neÏ hmotnost pfii odstavu, ale hmotnost ve 120 dnech je skoro stejnû dÛleÏitá. Genetick˘ vztah mezi hmotností ve vûku 120 dní a 210 dní je velmi vysok˘. Podle v˘sledkÛ z genetického hodnocení je známo, Ïe kdyÏ ‰lechtíme na hmotnost pfii odstavu, na 85 % ‰lechtíme i na hmotnost ve vûku 120 dní. ProtoÏe je systém A orientován na prodej pfii odstavu, není tak dÛleÏité zvy‰ovat hmotnost v jednom roce a ta má proto

32

niÏ‰í v˘znam. Posledním a zdá se nejdÛleÏitûj‰ím znakem je produkãní délka Ïivota krav. Dlouhovûkost krav je pro masn˘ skot velmi dÛleÏitá, ãím déle kráva Ïije, resp. ãím víc dá telat, tím je její chov efektivnûj‰í. KdyÏ tedy v systému A prodlouÏíme produkãní Ïivot krav o jeden rok (o jedno tele navíc od kaÏdé), mÛÏeme oãekávat zv˘‰ení pfiíjmÛ aÏ o 193 Kã. Pfii ostatních systémech se budeme drÏet hlavnû vysvûtlení rozdílÛ mezi ostatními alternativami. Systém s v˘krmem (varianta B) se od ostatních ve vût‰inû znakÛ podstatnû li‰í. Vychází to z nerentabilnosti v˘krmu v období, ze kterého máme data. Nevíme, jestli je tomu tak i teì, a rádi bychom to otestovali, ale na základû poskytnut˘ch údajÛ hlavnû z let 2005–2006 je zfiejmé, Ïe tradiãn˘ v˘krm nebyl ziskov˘.

Proto berte hodnoty z tohoto systému jenom jako orientaãní, ãi spí‰e jako ukázku moÏn˘ch na první pohled nelogick˘ch hodnot. Zastavme se pfii ztrátách telat. Jejich v˘znam je v porovnání se systémy A, C, D o hodnû niÏ‰í. Co je je‰tû více matoucí je, Ïe v˘znam zabfiezávání je záporn˘. Tedy, Ïe zv˘‰ení zabfiezávaní dojde k sníÏení trÏeb. Taky se prohloubil negativní v˘znam hmotnosti krav v dospûlosti a rapidnû se sníÏil v˘znam produkãní délky Ïivota. V‰echno to má jediné vysvûtlení a tou je nerentabilnost v˘krmu. KdyÏ je systém nerentabilní, tedy nepfiiná‰í zisk, ale tvofií ztrátu, tak zlep‰ování znakÛ v takovémto systému tuto ztrátu jenom prohlubuje. Naproti tomu by tenhle systém mohla „zachránit“ jateãná v˘tûÏnost. Poslední dva systémy (varianta C a D) bychom mohli okomentovat spoleãnû. Je zfiejmé, Ïe s prodejem vysokobfiezích jalovic a ãásteãnû i odchovan˘ch b˘kÛ úzce souvisejí ztráty telat, zabfiezávaní a dlouhovûkost. Jejich v˘znam prudce vzrostl oproti systému s prodejem telat pfii odstavu. Vzrostl také v˘znam jateãné v˘tûÏnosti. Je to z toho dÛvodu, Ïe pfii tûchto systémech se poãítá také se ztrátami v prÛbûhu odchovu jalovic a b˘ãkÛ, které se realizují pfies jatka. Jak je vidût, je velmi dÛleÏité pro jak˘ systém chceme ekonomické váhy pouÏít. Taky zde platí stejné pravidlo, jako pfii genetickém hodnocení, a sice Ïe ekonomické váhy by mûli b˘t pouÏité jenom pro systém, pro kter˘ byly vypoãteny.

Graf č. 1: Relativní ekonomický význam jednotlivých znaků

Graf č. 2: Poměr jednotlivých skupin znaků při základní ceně za odstavené tele

základní cena 0,22 % 23,86 % podíl Funkčních podíl Produkčních podíl Jatečných

75,92 %

Graf č. 3: Poměr jednotlivých skupin znaků při ceně za odstavené tele snížené o 20 %

cena za odstavené tele –20 % 0,22 % 25,92 %

Co s vypoãítan˘mi ekonomick˘mi vahami mÛÏeme dûlat? No vûfiíme, Ïe vás napadly rÛzné více ãi ménû reálné moÏnosti. Hlavní v˘znam zji‰Èování dÛleÏitosti znakÛ spoãívá v jejich vyuÏití pfii tvorbû selekãních indexÛ. Pro tento úãel jsou ale absolutní (penûÏní) hodnoty nepouÏitelné. Je to hlavnû z toho dÛvodu, Ïe tyto absolutní hodnoty nejsou nijak spojeny s genetick˘m potenciálem zvífiat a jsou vyjádfieny v rÛzn˘ch jednotkách. Proto je nutné této hodnoty dát na takfiíkajíc spoleãného jmenovatele, a vyjádfiit je pak jako podíl v procentech. Tak vzniknou relativní ekonomické váhy. V grafu 1. jsou takovéto váhy uvedeny pro systém A. Této hodnoty slouÏí k porovnání jednotliv˘ch znakÛ z hlediska genetické variability spojené s ekonomickou dÛleÏitostí. Jsou jak˘msi vodítkem pfii rozhodování, které znaky je moÏné efektivnû ‰lechtit, protoÏe mají jednak dostateãnou genetickou variabilitu a taky jsou ekonomicky dÛleÏité, a tedy zafiadit je do pfiipravovaného selekãního indexu. Hlavním argumentem, kter˘ ‰lechtitele odrazuje od vyuÏívání ekonomick˘ch vah, je poukazování na nepfiesnosti v odhadu budoucích ekonomick˘ch podmínek. Samozfiejmû, tyto zmûny mají vliv na v˘poãet ekonomick˘ch vah. Pro selekci na základû více informací, tedy souãasnû pro více ukazatelÛ, jsou rozhodující

vzájemné pomûry mezi ekonomick˘mi váhami a ne jejich absolutní hodnoty, jak to bylo popsáno v˘‰e. Mnozí autofii uvádûjí, Ïe chyby v odhadu budoucích ekonomick˘ch parametrÛ do v˘‰e 20 % neovlivní v˘raznû efekt selekce. My uvádíme v grafech 2, 3, 4 na‰e zji‰tûní jak˘ vliv má chybovost v odhadu cen (konkrétnû ceny za odstavené tele) na vzájemn˘ pomûr jednotliv˘ch skupin ukazatelÛ. Graf 2. znázorÀuje pomûr pfii základní cenû pro systém A. V grafu 3 a 4 byla cena sníÏena resp. zv˘‰ena o 20 %. Jednalo se tedy aÏ o 40% chybu pfii odhadu ceny za odstavené tele. Jak je vidût, tato 40 procentní chyba zpÛsobila jenom ãtyfi procentní rozdíl ve vypoãten˘ch ekonomick˘ch vahách. Závûrem bychom chtûli zdÛraznit, Ïe nikdy neselektujeme jenom nûjak˘ znak, ãi skupinu znakÛ, ale vÏdy vybíráme celé zvífie, se v‰emi jeho znám˘mi i skryt˘mi klady a zápory. Proto musí b˘t kladen dÛraz na komplexnost celého selekãního programu, aby byly co moÏno nejvíc zachyceny vzájemné vztahy mezi jednotliv˘mi znaky, a to nejenom produkãními ãi reprodukãními, ale také funkãními, exteriérov˘mi, znaky intermediální látkové promûny ãi etologick˘mi znaky. Je také nutné zamyslet se nad v˘bûrem znakÛ pro selekãní indexy z pohledu efektivnosti selekce a ‰lechtûní. Tak fiíkajíc „spoãítat si“, které znaky, i kdyby s vysokou

podíl Funkčních podíl Produkčních podíl Jatečných

73,86 %

Graf č. 4: Poměr jednotlivých skupin znaků při ceně za odstavené tele zvýšené o 20 %

cena za odstavené tele +20 % 0,23 % 21,74 % podíl Funkčních podíl Produkčních podíl Jatečných

78,03 %

ekonomickou vahou, jdou efektivnû zlep‰ovat ‰lechtûním a které spí‰e úpravou podmínek chovu. Dále je pfii konstrukci dÛleÏitá také pfiesnost odhadu genetick˘ch parametrÛ, abychom zafiazením znakÛ s nízkou pfiesností odhadu plemenn˘ch hodnot nezpÛsobili sníÏení vypovídací schopnosti celého indexu. Z tûchto dÛvodu je Ïádoucí, pro potfieby konstrukce komplexních selekãních indexÛ, vytvofiit pfiedpoklady pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot tûchto ukazatelÛ, coÏ se ov‰em neobejde bez úzké souãinnosti chovatelÛ. Pfiíspûvek vznikl v rámci fie‰ení projektÛ: MZE 0002701404 a CEGEZ ã. 262201120042.

33

Skot, kter˘ se u nás nepase Australsk˘ braford je plemeno masného skotu, které bylo vy‰lechtûno v Queenslandu v letech 1946 aÏ 1952, v rámci programu na produkci dobytka, kter˘ bude odoln˘ proti klí‰ÈatÛm a bude tolerantní vÛãi teplu více, neÏ nûkterá jiná plemena. První zmínky o novém plemeni pocházejí z „Eden Garry“ v Rockhamptonu v Queenslandu z roku 1946, kdy bratfii Reaové pfiedstavili místním chovatelÛm herefordÛ b˘ky brahmanského plemene, aby jim pomohli bojovat právû proti zmiÀovan˘m úãinkÛm sucha a klí‰ÈatÛm. Brafordi mají mal˘ hrb, povislou kÛÏi a krátkou srst, ãervené plá‰Èové zabarvení s bíl˘mi znaky podobné jako mají herefordi. Austral‰tí brafordi mohou b˘t rohatí nebo bezrozí. Genetick˘ základ plemene tvofií tedy pfiibliÏnû z 50 % hereford a z 50 % brahman. Brafordi se vyskytují pfieváÏnû v NSW a Queenslandu v Austrálii. Sperma bylo exportováno pfieváÏnû do JiÏní Ameriky a JiÏní Afriky. Îiv˘ skot byl vyváÏen do Indonésie a Thajska. Obecnû má toto plemeno v‰estrannou uÏitkovost, ale dokáÏe se velmi dobfie pfiizpÛsobit potfiebám trhu a také jakkoli nároãn˘m klimatick˘m podmínkám. Velmi adaptabilní jsou jak komerãní stáda, tak také ãistokrevná a nemají problém se pfiizpÛsobit kterékoli oblasti Austrálie i Nového Zéland. Brafordi jsou vyuÏíváni k hybridnímu kfiíÏení jak v komerãních chovech herefordÛ tak bezroh˘ch herefordÛ a to bez v˘raznûj‰ích zmûn barvy nebo typu. Chovatelé mají k dispozici také ‰irok˘ sortiment dávek od kvalitních inseminaãních b˘kÛ.

Braford Historie a souãasnost Plemeno Australian Braford je opravdov˘m australsk˘m chovatelsk˘m úspûchem, kter˘ se zrodil díky boji s ohromujícími ztrátami zpÛsoben˘mi klí‰Èaty, ale také napfi. rakovinou oka. V roce 1962 se ve mûstû Rockhampton setkala skupina vizionáfiÛ se zámûrem vytvofiit organizaci, která by zastupovala chovatele tohoto plemene. Vznikla The Australian Braford Society, která spolupracuje s obdobn˘mi organizacemi po celém svûtû. V roce 2012 si hrdû pfiipomnûla 50. v˘roãí své existence. Rok 1946 pfiedstavoval deprimující

34

skuteãnost – nekoneãná období sucha a nekontrolovateln˘ v˘skyt klí‰Èat. Kombinace selhání arsenu, jako efektivního akaricidu ve chvíli, kdy Ïádná jiná náhrada nebyla dostupná, prodlouÏení trvání stávky na jatkách v období sucha a nahromadûní populace klí‰Èat, vedla k rekordním ztrátám v prodeji b˘ãkÛ. To mûlo bezprostfiední finanãní dopad na farmáfie. Stav chovÛ upadal do té míry, Ïe jen asi 40 kusÛ z 200 bylo prodejn˘ch. Byl to velmi deprimující obrázek, kter˘ v roce 1946 spatfiili bratfii Reaové v Rockhamptonu. V této dobû byla poprvé prokázána moÏná alternativa kfií-

Ïení dobytka s Bos Indicus (zebu indick˘). Toto plemeno se samozfiejmû dokáÏe mnohem lépe pfiizpÛsobit nároãn˘m australsk˘m podmínkám, neÏ tradiãní britská stáda. Vnímaví farmáfii si brzy uvûdomili, Ïe jejich velké problémy by se daly vyfie‰it zmûnou ‰lechtitelsk˘ch programÛ, které do té doby zfiídkakdy nûkdo zpochybÀoval. KfiíÏenec zebu byl pfiedstaven v oblasti Rockhampton v druhé polovinû pfiedcházející dekády, ale uÏ v roce 1933 bratfii Reaové zaregistrovali na sv˘ch pozemcích bráhmansk˘ skot a byli fasci-

nováni hybridními b˘ky. Bratfii byli sice tûmito zvífiaty ohromeni, ale zároveÀ jim bylo jasné, Ïe takoví kfiíÏenci pfiedstavují v chovu manaÏerské problémy. Byli hrdí na své „Eden Garry“ herefordy, ktefií byli chováni na pokrevní linii „Torsdale“ a mûli dobrou povûst, byli klidní a dobfie zpenûÏitelní. AÏ do té doby nemûli Ïádn˘ dÛvod ke zmûnû. Ale rok 1946 ukázal, Ïe je tfieba nûco zmûnit, a bylo rozhodnuto o koupi dvou ãistokrevn˘ch brahmansk˘ch b˘kÛ a tfií kfiíÏencÛ brahmansk˘ch b˘kÛ. Z jednoho z bratrÛ Reaov˘ch, Adama, se díky jeho vá‰ni pro chov kvalitního dobytka, stal hlavní iniciátor budoucího ‰lechtitelského programu. Jeho úsilí vedlo k tomu, Ïe své stádo 400 herefordÛ pfievedl na jednotnou linii plemene braford, nesoucí pfiibliÏnû 3/8 krve bráhmanského plemene a 5/8 krve hereforda, toto období trvalo dvacet let. Adam Rea uvedl, Ïe v ran˘ch fázích v˘voje plemene byla jeho hlavním cílem dobrá pfiizpÛsobivost a vysoká plodnost. Uvedl také, Ïe co se t˘ãe zbarvení, tak jakmile byli oba rodiãe b ez Ïíhání, prakticky se uÏ znovu u dal‰ích generací nevyskytovalo. Bûhem tohoto období nebyla do chovu Ïádná jiná chovná zvífiata pfiikoupena (uzavfien˘ obrat stáda). Koneãn˘m v˘sledkem bylo cca 500 krav, které mûly asi tfii osminy z bráhmanského plemene a zbarvení hereforda a 96% úspû‰nost telení. Jakékoliv krávy, které se neotelily bûhem 12 mûsícÛ, bez ohledu na typ nebo uÏitkovost, byly vyfiazeny. Adam Rea zÛstal praktick˘m farmáfiem, soudû podle jeho chovatelsk˘ch v˘sledkÛ b˘ãkÛ, které prodal.

Peãlivû si vedl záznamy, které v budoucnu velmi pomohly. Na poãest Adama Rea 26. záfií 1968, profesor Francis, odborník na historii chovu masného skotu, napsal: „Adam Rea je hoden hodnosti „mistr chovatel“ 19. století, kter˘ vytvofiil plemeno, na kterém je trh s dobytkem stále postaven.“ V dobû, kdy se zavádûla bráhmanská krev do Austrálie, byl braford jedním z fiady plemen pocházejících z kfiíÏení tradiãních britsk˘ch plemen. V˘sledkem byla dal‰í plemena jako brangus ãi droughmaster. Za úãelem shromaÏìování v˘sledkÛ chovÛ a registrace tûchto plemen se zformovalo sdruÏení pro tento úãel nazvané „The Australian Tropical Beef Breeders Association“. ProtoÏe ale kaÏdé plemeno mûlo jin˘ ‰lechtitelsk˘ program a vycházelo z jin˘ch cílÛ, bylo rozhodnuto, Ïe v zájmu kaÏdého plemene se vytvofií samostatné spoleãnosti. The Australian Braford Society vznikla v návaznosti na inauguraãní schÛzi, která se konala 13. záfií 1962 ve mûstû Rockhampton. Na tomto setkání, kterého se zúãastnilo 15 chovatelÛ, byla zaloÏena spoleãnost, která registrovala 600 kusÛ skotu. V souãasnosti se spoleãnost mÛÏe pochlubit více neÏ

300 ãleny s více neÏ 90 000 ks registrovaného skotu. The Australian Braford Society je ãlenem Svûtové braford konfederace, která byla zaloÏena v roce 2000 na svém ustavujícím sjezdu v Brazílii. Mezi ãlenské zemû patfií Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay i USA. Svûtová konfederace brafordÛ byla vytvofiena na podporu mezinárodního porozumûní a dobré vÛle mezi rÛzn˘mi asociacemi plemene braford a jejich ãlenÛ po celém svûtû, také se zámûrem vytvofiit prostfiedí pro spoleãenské, technické a vzdûlávací v˘mûny mezi ãleny z celého svûta. Charakteristika plemene Brafordi jsou poslu‰ní a ostraÏití, jsou velmi aktivní ve v˘bûhu, díky ãemuÏ velmi dobfie vyhledávají potravu a také fiíjící se krávy. S chovatelem dobfie spolupracují a jsou snadno manipulovatelní. Telata se rodí malá (pfii narození cca 30 kg)

35

a tím jsou minimalizovány obtíÏe pfii telení. Hmotnost telat pfii odstavu (obvykle 6–7 mûsícÛ vûku) je stejná, nebo vy‰‰í ve srovnání s dal‰ími plemeny podobného tûlesného rámce. Dále je plemeno odolné vÛãi rakovinû oka, coÏ potvrzuje mnoho farmáfiÛ. Silnou stránkou v chovu brafordÛ jsou plemenice, které mají vynikající plodnost a pfiirozenou schopnost postarat se o tele. Díky své pfiizpÛsobivosti se chov tohoto plemene v posledních letech velmi rychle roz‰ifiuje, zejména v oblastech s nepfiízniv˘mi povûtrnostními podmínkami. Chovatelé z celé Austrálie hlásí otelení zhruba v rozsahu 80 % – 90 % i v pfiípadû nedostatku krmení. PfiestoÏe tento do-

36

bytek musí ujít za vodou a potravou velmi dlouhé vzdálenosti, nedûlá mu to Ïádné problémy. Telata se rodí silná a zdravá a ztráty b˘vají za normálních okolností minimální. Krávy mají vysok˘ obsah bílkovin v mléce, coÏ zaruãuje zdravá telata i v such˘ch obdobích. Jedná se o rané plemeno, jalovice dosahují v prÛmûru 400 kg na cca 18 mûsících vûku a do plemenitby se mohou zafiazovat jiÏ od 15 mûsícÛ vûku, v závislosti na podmínkách, ve kter˘ch jsou chovány. Mladí b˘ci jsou vhodní pro komerãní vyuÏití v prÛmûru od 18 mûsícÛ do 2 let vûku. Plemenní b˘ci mají v dospûlosti v prÛmûru 900 –1000 kg. Dospûlé krávy váÏí v prÛmûru

550 –750 kg. Jateãnû upravená tûla zral˘ch zvífiat b˘vají dobfie osvalená s dobrou v˘tûÏností. Brafordi jsou vhodní zejména do komerãních chovÛ, které upfiednostÀují hybridy, ktefií vznikají pfiím˘m kfiíÏením s jak˘mkoliv plemenem, zejména s herefordem a evropsk˘mi plemeny. Potomstvo má lep‰í tempo rÛstu a má schopnost zvládnout extrémy v teplém i studeném poãasí a jsou odolní vÛãi pfiisátí klí‰Èat. Dále mívají hybridi zhruba o 20 – 30 kg vy‰‰í váhu neÏ ãistokrevní b˘ci, coÏ si chovatelé velmi pochvalují. Bos indicus (obsaÏen˘ v brafordu), po selekci na dobrou pigmentaci oka a na pfiivfiené oãi, pfiedal brafordÛm vysokou odolnost vÛãi rakovinû oka, zánûtu spojivek a plísni. Zvífiata jsou také rezistentnûj‰í vÛãi nad˘mání, tato vlastnost je velmi cenûna zvlá‰tû pokud se dobytek pase na pastvinách s jetelem. Ze ‰lechtitelského programu Je nezbytné, aby v˘voj velikosti a váhy byl vy‰‰í neÏ prÛmûr populace. V jejich vzhledu se projevuje brahmansk˘ skot, 1/4 – 3/4 charakteristik patfií brahmanskému plemeni. âelo je ‰iroké a plné, nosní otvory velké, ãern˘ mulec je neÏádoucí. Oãi jsou dobfie stínûné, ãerven˘ pigment je velmi Ïádoucí. Mají stfiednû velké aÏ velké svû‰ené u‰i. ·irok˘ a hlu-

bok˘ hrudník, Ïebra dobfie klenutá. Mají ‰irokou a silnou hfibetní linii, dobfie osvalenou. Záì je dlouhá, hluboká a plná, mírnû sklonûná. Sedací hrboly jsou daleko od sebe a ocas je úhlednû zasazen mezi nimi. Vysoko nasazen˘ ocas je neÏádoucí. Kostra nesmí vykazovat dûdiãné vady, jako je zkroucení nosní kosti a ãelisti, pfiedkus nebo podkus, kfiivé pfiední nohy nebo patologické hlezno. Konãetiny musí b˘t v pfiirozeném pomûru k velikosti zvífiete, lehké kosti jsou neÏádoucí, pánevní konãetiny jsou kolmo vsazené. Srst krátká a lesklá, kÛÏe volná a pruÏná. Temperament povoln˘, ale ostraÏit˘. Brefordi mohou b˘t bezrozí nebo rohatí – pozdûji odrohovaní. Zvífiata mají barvu jako hereford, jsou tmavû ãervení, kromû hlavy, spodní ãásti krku, hrudi, bfiicha a spodní ãásti ocasu, které jsou bílé. Îíhání nebo velké barevné skvrny jsou neÏádoucí. Na spodní ãásti krku musí mít voln˘ lalok a za hlavou hrb. Dále je neÏádoucí nadmûrné osvalení. B˘ci musí mít sestouplá obû varlata, ‰ourek pfiimûfien˘. Kráva musí b˘t velká a ‰iroká, musí vykazovat samiãí vlastnosti a mít dobré matefiské schopnosti. Souãasná populace a uÏitkovost V Austrálii jsou farmáfii tímto plemenem nad‰ení, ãemuÏ odpovídá i jeho stále se rozrÛstající populace. Dfiíve chovali pouze herefordy a jejich ztráty dosahovaly vysok˘ch ãísel. KaÏdoroãnû museli utratit 20 %

stáda kvÛli rakovinû oka a zánûtu spojivek a vÏdy na jafie pfii‰li o dal‰ích 5 –10 % zvífiat kvÛli nad˘mání. Postupnû v‰ichni zaãali nakupovat brafordy. Telení probíhalo snadno a bez asistence bez ohledu na sucho a divoká zvífiata. Tempo rÛstu a hmotnost pfii odstavu jsou pro v‰echny velmi pfiijatelné. B˘ci mají ve v˘krmu prÛmûrn˘ hmotnostní pfiírÛstek aÏ 2 kg/den, ti i více. PrÛmûrná konverze krmiv je uvádûna v rozsahu 5,9 kg krmiva na 1 kg pfiírÛstku. PouÏití brafordÛ v chovn˘ch programech otevírá chovatelÛm nové moÏnosti. V kfiíÏení neposkytují v˘hody pouze plemenní b˘ci, ale jak farmáfii zjistili, tak i krávy svojí dojivostí a matefisk˘mi schopnostmi dobfie zapadají do ‰lechtitelsk˘ch programÛ, ve kter˘ch jsou pouÏívána evropská masná plemena, jako simmental, limousine a charolais.

První v˘voz Ïivého skotu do Argentiny se konal v roce 1994, kdy devût jalovic a jeden b˘k opustili Austrálii. Do jiÏní Ameriky se také pravidelnû vyváÏí inseminaãní dávky a embrya. Chovná stáda brafordÛ byly také vyváÏeny do zemí jako je Malajsie, Nová Guinea, Nov˘ Zéland, Západní Samoa a âína, ale také na Filipíny a do Egypta. Brafordi si získávají u farmáfiÛ po celém svûtû stále vût‰í oblibu. Zejména díky tomu, Ïe dokáÏou ãelit nepfiízniv˘m podmínkám prostfiedí, ve kterém Ïijí, a i pfiesto si zachovávají své vynikající vlastnosti, jako jsou dobrá plodnost, snadné telení a produkce velmi kvalitního a chutného masa, které má jasnû ãervenou barvu a rovnomûrnû rozloÏen˘ tuk.

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Zdroj: odborné internetové servery

37

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013 První a ãerstvû i druh˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ jsou jiÏ minulostí. Je jiÏ tradicí, Ïe vás na webov˘ch stránkách svazu, ale i zde ve svazovém zpravodaji, pravidelnû seznamujeme s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ. V bfieznovém ãísle jste si mûli moÏnost pfieãíst kompletní v˘sledky prvního turnusu, neboÈ díky zmûnû v poãtu turnusÛ, první krok odstartoval uÏ v polovinû února. Nyní pfiiná‰íme v˘sledky druhého turnusu vãetnû nápoãtÛ spolu s daty z prvního turnusu. Spolu s roz‰ífiením poãtu turnusÛ do‰lo také k úpravû selekãních kritérií pro v˘bûry a grafické podoby katalogÛ k v˘bûrÛm (detaily jste si mohli pfieãíst v minulém zpravodaji a na webu svazu). Kromû ãíselného vyjádfiení v˘sledkÛ v podobû tabulek, nûkolik posledních let publikujeme také fotografie nejlépe hodnocen˘ch ãi jinak zajímav˘ch plemeníkÛ. âervnová fotogalerie je díky poãtu b˘kÛ velmi obsáhlá. Pfiesto v‰ak není v na‰ich silách vÏdy vyfotit v‰echny b˘ky, ktefií by si uvefiejnûní ve fotogalerii zaslouÏili. Máte-li proto fotku svého b˘ka, která se neobjevila na webu, v pfiedstihu nám ji emailem po‰lete a my ji do galerie ve zpravodaji a samozfiejmû i na web zafiadíme. A jak vlastnû druh˘ turnus dopadl? Dal‰í podrobnosti není potfieba rozepisovat – v pfiehledn˘ch tabulkách si kaÏd˘ najde to, co ho zajímá. Proto jen uveìme, Ïe naskladnûno bylo celkem 965 b˘kÛ, vybráno pak bylo 724 b˘kÛ. Procentuálnû vyjádfieno byla selekce na úrovni 79,2 % (v první turnusu to bylo 85,5 %). Pokud jste i pfiesto dosud b˘ka nesehnali, nav‰tivte buì na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo poãkejte do ãervna, kdy zaãíná tfietí turnus v˘bûrÛ. Termíny najdete dále v textu.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2013 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM

38

V testu

Do plem.

93 118 211 31 11 42 1 1 2 14 3 30 33 22 0 22 188 79 267 75 74 149 132 36 168 17 5 22 3 11 14 2 3 7 10 1 5 6 1 1 1 0 965

68 83 151 27 8 35 0 1 1 12 3 22 25 17 0 17 132 51 183 58 57 115 115 30 145 11 3 14 3 7 10 2 1 4 5 1 5 6 1 1 1 0 724

II. turnus 2013 Vyřazeno Před Při 6 15 11 18 17 33 1 1 2 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 5 2 5 2 0 5 0 0 0 5 9 36 8 10 17 46 0 11 8 4 8 15 3 11 2 3 5 14 1 5 2 0 3 5 0 0 4 0 4 0 0 0 1 1 3 0 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 66 124

Odročeno

% vyb.

4 6 10 2 1 3 1 0 1 0 0 1 1 0 0 0 11 10 21 6 5 11 3 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 51

76,4 % 0,0 % 75,1 % 93,1 % 0,0 % 89,7 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 85,7 % 100,0 % 0,0 % 78,1 % 77,3 % 0,0 % 77,3 % 74,6 % 73,9 % 74,4 % 84,1 % 82,6 % 83,3 % 89,1 % 85,7 % 88,4 % 64,7 % 60,0 % 63,6 % 100,0 % 63,6 % 71,4 % 100,0 % 33,3 % 57,1 % 50,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 79,2 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2013 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM

V testu

Do plem.

99 118 217 34 11 45 1 1 2 14 4 30 34 30 0 30 267 87 354 107 83 190 153 42 195 20 5 25 5 11 16 2 3 7 10 2 5 7 1 1 1 0 1144

73 83 156 30 8 38 0 1 1 12 4 22 26 21 0 21 196 59 255 86 66 152 133 35 168 14 3 17 5 7 12 2 1 4 5 2 5 7 1 1 1 0 875

I. + II. turnus 2013 Vyřazeno Před Při 7 15 11 18 18 33 1 1 2 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 5 2 5 2 1 8 0 0 1 8 16 44 8 10 24 54 2 13 8 4 10 17 4 13 3 3 7 16 1 5 2 0 3 5 0 0 4 0 4 0 0 0 1 1 3 0 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 79 139

Odročeno

% vyb.

4 6 10 2 1 3 1 0 1 0 0 1 1 0 0 0 11 10 21 6 5 11 3 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 51

76,8 % 0,0 % 75,4 % 93,8 % 0,0 % 90,5 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 85,7 % 100,0 % 0,0 % 78,8 % 70,0 % 0,0 % 70,0 % 76,6 % 76,6 % 76,6 % 85,1 % 84,6 % 84,9 % 88,7 % 85,4 % 88,0 % 70,0 % 60,0 % 68,0 % 100,0 % 63,6 % 75,0 % 100,0 % 33,3 % 57,1 % 50,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 80,1 %

39

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2013 dle plemen za II. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele

ks 93 118 211 31 11 42 1 1 2 14 3 30 33 22 0 22 188 79 267 75 74 149 132 36 168 17 5 22 3 11 14 2 3 7 10 1 5 6 1 1 1

Býci v odchovu II. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 207 326 549 1676 1422 133 136 195 314 516 0 1332 132 134 200 319 531 1676 1372 132 135 206 332 533 1665 1369 137 140 203 316 517 0 1321 136 140 205 328 529 1665 1357 136 140 160 263 448 875 1052 125 127 155 259 443 0 1095 0 130 158 261 446 875 1074 125 129 138 222 335 0 845 116 118 219 342 562 1733 1451 134 136 181 288 453 0 1162 126 129 185 293 462 1733 1189 126 130 192 309 528 1631 1359 132 134 0 0 0 0 0 0 0 192 309 528 1631 1359 132 134 209 330 560 1744 1442 134 136 205 330 537 0 1362 133 136 208 330 553 1744 1418 133 136 203 320 535 1575 1365 135 138 197 316 517 0 1313 134 137 200 318 526 1575 1339 134 137 213 342 592 1818 1527 137 140 201 335 556 0 1395 136 138 210 341 584 1818 1499 137 140 179 284 490 1486 1241 131 134 196 294 462 0 1166 129 132 183 286 483 1486 1224 131 134 190 308 567 1938 1482 136 139 202 316 479 0 1215 136 138 200 314 498 1938 1272 136 138 168 312 466 0 1147 131 132 213 330 533 1625 1373 129 129 187 316 453 0 1167 123 126 195 320 477 1625 1229 128 127 197 313 512 1283 1250 133 140 173 296 478 0 1228 0 131 177 299 484 1283 1232 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 190 307 486 0 1328 133 138

ks 68 83 151 27 8 35 0 1 1 12 3 22 25 17 0 17 132 51 183 58 57 115 115 30 145 11 3 14 3 7 10 2 1 4 5 1 5 6 1 1 1

Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 208 327 554 1732 1441 133 136 198 317 525 0 1354 133 135 202 321 538 1732 1393 133 135 208 334 535 1675 1379 137 140 204 313 518 0 1334 136 140 207 329 531 1675 1368 137 140 0 0 0 0 0 0 0 155 259 443 0 1095 0 130 155 259 443 0 1095 0 130 138 223 337 0 854 116 118 219 342 562 1733 1451 134 136 181 290 460 0 1177 127 130 185 296 472 1733 1210 128 131 195 312 534 1641 1376 132 135 0 0 0 0 0 0 0 195 312 534 1641 1376 132 135 210 331 566 1768 1459 134 137 206 334 557 0 1416 134 137 209 332 563 1768 1447 134 137 204 324 541 1609 1383 135 138 198 316 521 0 1322 134 138 201 320 531 1609 1353 134 138 213 342 594 1840 1534 137 140 199 333 556 0 1400 136 138 210 340 586 1840 1507 137 140 178 282 499 1553 1267 131 134 204 309 482 0 1218 129 131 184 288 496 1553 1256 130 133 190 308 567 1938 1482 136 139 207 328 542 0 1374 139 142 202 322 550 1938 1407 138 141 168 312 466 0 1147 131 132 234 311 541 1633 1396 129 129 191 312 478 0 1235 0 128 199 312 490 1633 1267 129 128 197 313 512 1283 1250 133 140 173 296 478 0 1228 0 131 177 299 484 1283 1232 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 190 307 486 0 1328 133 138

PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2013 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr II. turnus 2013

Do dražby ks 85 20 0 0 13 80 49 89 11 3 1 1 352

Vyv. cena Kč 78 424 73 800 0 0 70 000 72 063 77 061 75 393 71 273 78 000 79 000 84 000 75 239

Dražba a ceny Prodáno ks 59 3 0 0 7 29 45 58 1 2 0 0 204

Prodejní Kč 95 102 94 333 0 0 74 429 77 862 91 933 86 638 60 000 81 000 0 0 88 515

% prodaných 69,4 % 15,0 % 0,0 % 0,0 % 53,8 % 36,3 % 91,8 % 65,2 % 9,1 % 66,7 % 0,0 % 0,0 % 58,0 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2013 dle plemen – nápoãet za I. a II. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele

99 118 217 34 11 45 1 1 2 14 4 30 34 30 0 30 267 87 354 107 83 190 153 42 195 20 5 25 5 11 16 2 3 7 10 2 5 7 1 1 1

Býci v odchovu I. + II. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 325 548 1664 1416 133 136 195 314 516 0 1332 132 134 200 319 531 1664 1370 132 135 206 331 536 1661 1376 137 140 203 316 517 0 1321 136 140 205 327 531 1661 1362 137 140 160 263 448 875 1052 125 127 155 259 443 0 1095 0 130 158 261 446 875 1074 125 129 138 222 335 0 845 116 118 212 334 550 1656 1425 133 136 181 288 453 0 1162 126 129 185 293 464 1656 1193 127 130 192 309 520 1584 1339 131 134 0 0 0 0 0 0 0 192 309 520 1584 1339 131 134 208 330 560 1713 1435 134 137 206 332 543 0 1379 133 136 207 330 556 1713 1421 134 136 203 319 530 1546 1346 134 137 197 314 517 0 1315 134 137 200 317 525 1546 1333 134 137 212 342 589 1799 1515 137 140 203 338 563 0 1408 136 139 210 341 583 1799 1492 137 140 181 288 492 1456 1241 132 135 196 294 462 0 1166 129 132 184 290 486 1456 1226 131 134 194 310 536 1655 1381 136 139 202 316 479 0 1215 136 138 199 314 497 1655 1267 136 138 168 312 466 0 1147 131 132 213 330 533 1625 1373 129 129 187 316 453 0 1167 123 126 195 320 477 1625 1229 128 127 183 301 494 1325 1230 133 137 173 296 478 0 1228 0 131 176 297 483 1325 1229 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 190 307 486 0 1328 133 138

ks 73 83 156 30 8 38 0 1 1 12 4 22 26 21 0 21 196 59 255 86 66 152 133 35 168 14 3 17 5 7 12 2 1 4 5 2 5 7 1 1 1

Býci vybraní do plemenitby I. + II. turnus 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 207 326 554 1716 1436 133 136 198 317 525 0 1354 133 135 202 321 538 1716 1393 133 135 207 333 538 1669 1385 137 141 204 313 518 0 1334 136 140 206 329 534 1669 1374 137 140 0 0 0 0 0 0 0 155 259 443 0 1095 0 130 155 259 443 0 1095 0 130 138 223 337 0 854 116 118 212 334 550 1656 1425 133 136 181 290 460 0 1177 127 130 185 297 474 1656 1215 128 131 195 313 533 1613 1371 132 135 0 0 0 0 0 0 0 195 313 533 1613 1371 132 135 208 331 567 1732 1454 134 137 208 336 562 0 1433 134 137 208 332 566 1732 1449 134 137 205 322 536 1573 1362 134 138 197 314 521 0 1324 134 138 202 319 529 1573 1346 134 138 213 342 591 1823 1525 137 140 202 338 563 0 1415 136 139 210 341 585 1823 1502 137 140 182 289 501 1495 1262 131 135 204 309 482 0 1218 129 131 186 292 497 1495 1254 131 134 194 310 536 1655 1381 136 139 207 328 542 0 1374 139 142 202 321 540 1655 1377 138 141 168 312 466 0 1147 131 132 234 311 541 1633 1396 129 129 191 312 478 0 1235 0 128 199 312 490 1633 1267 129 128 183 301 494 1325 1230 133 137 173 296 478 0 1228 0 131 176 297 483 1325 1229 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 190 307 486 0 1328 133 138

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet I. a II. turnus 2013 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr I. a II. t. 2013

Do dražby ks 87 23 0 1 15 132 77 104 14 2 5 1 461

Vyv. cena Kč 78 460 74 609 0 75 000 70 533 73 508 74 961 75 346 72 786 77 000 73 800 79 000 75 069

Dražba a ceny Prodáno ks 61 4 0 0 9 61 66 72 1 0 3 0 277

Prodejní Kč 94 918 91 000 0 0 76 778 80 180 89 152 86 917 60 000 0 77 667 0 87 260

% prodaných 70,1 % 17,4 % 0,0 % 0,0 % 60,0 % 46,2 % 85,7 % 69,2 % 7,1 % 0,0 % 60,0 % 0,0 % 60,1 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

41

Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v II. turnusu 2013 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

42

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

VESELÝ

ZLM 156

06.05.13

551203042 CZ

OPB Osík

VELIKÁN AGROCHYT ET

26.04.13 u chovatele 15.05.13 OPB Měcholupy 07.05.13 u chovatele 16.05.13 OPB Benešov

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

Y100

ZLI 710

1425

104

86

Nováková Zdeňka, Veselé

15.2.12

122245981 CZ

1547

141

101 000

ZIT 244

T100

ZTI 245

1825

118

86

786591061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

3.1.12

107871941 CZ

1749

144

VELS NEČTINSKÝ

ZLM 178

Y100

LIP 398

723107032 CZ

Nečtinská zemědělská a.s.

25.2.12

30763932 CZ

1434

140

x

VZOREK Z LEŽNICE PP

ZMS 040

S100

ZSI 478

1975

119

85

550317041 CZ

Bartoň František, Ležnice

18.1.12

123149941 CZ

1712

144

UTAH Z ROCHOVA

ZBA 871

Q100

ZBA 641

542829042 CZ

Šťastný Antonín, SZ, Vědlice

26.11.11

6464223445 FR

1382

139

x

VEVERKA VFU V

ZLM 117

Y100

ZLI 538

2225

122

82

x 86

x 83

24.04.13

626830081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.1.12

122207981 CZ

1569

144

x

OPB Cunkov

VOLF RED AFM

ZAA 960

G100

ZAA 669

2016

113

82

30.04.13

777916031 CZ

Angusfarma Mýto, Milan Šusta

17.1.12

284866931 CZ

1779

141

163 000

ZMS 039

S100

ZSI 714

2175

126

82

OPB Měcholupy VOKOUN VODŇANSKÝ PP 07.05.13

751995031 CZ

Kolář František, Stožice

6.1.12

41077931 CZ

1682

148

128 000

OPB Měcholupy

VOJTA VODŇANSKÝ R

PMS 510

S100

ZSI 714

1866

116

82

07.05.13

751997031 CZ

Kolář František, Stožice

7.1.12

41078931 CZ

1684

147

112 000

u chovatele

URSUS Z JAKUBOVIC

ZAA 970

G100

ZAA 696

04.05.13

654643053 CZ

VETLABFARM s.r.o., D. Dobrouč

19.12.11

163996953 CZ

1696

142

x

OPB Benešov

VIRGIL FM PP

ZMS 011

S100

ZSI 706

2075

117

81

23.04.13

707295032 CZ

Moulis Pavel, Farma Moulisových, Milínov

7.3.12

111642942 CZ

1779

141

x

OPB Cunkov

VÁŠA Z KALIŠTĚ

ZLM 134

Y100

ZLI 888

1791

107

81

02.05.13

658955053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

5.3.12

153302953 CZ

1446

137

113 000

u chovatele

UVOX MOF +/+

ZGS 184

K100

ZGS 116

Montážně obchodní firma s.r.o., B. M 28.12.11

905643040 FR

82

81 1259

138

x

16.05.13

691591021 CZ

u chovatele

VOJTA Z TODNĚ P

ZLM 164

Y100

ZLI 650

13.05.13

757329031 CZ

Farka Martin, Todně

3.1.12

4240970929 FR

1367

144

x

OPB Benešov

VLASTÍK Z PODLESÍ PP

ZSI 988

S100

ZSI 114

2033

109

80

23.04.13

549822042 CZ

ZD Podlesí Ročov

13.1.12

136677942 CZ

1626

140

x

OPB Benešov

VAKUUM Z PODLESÍ V

ZMS 017

S100

ZSI 284

1900

113

80

23.04.13

549839042 CZ

ZD Podlesí Ročov

24.3.12

844942 CZ

1720

137

89 000

OPB Benešov

VAŇURA Z BĚSNA V

ZMS 007

S100

ZSI 412

2466

121

80

23.04.13

549927042 CZ

Zemědělská společnost Blšany

28.2.12

108014407 CZ

1873

143

91 000

OPB Cunkov

VALDEMAR JŮNA

ZSA 164

Z100

ZSA 128

2016

127

80

02.05.13

787234031 CZ

Kraml Eduard, Stachy

10.3.12

195907931 CZ

1600

140

85 000

OPB Měcholupy

VIRGO ŠUMAVSKÝ P

ZMS 042

S100

ZSI 571

2066

120

80

1716

142

07.05.13

709178032 CZ

Statek Kašperské Hory s.r.o.

9.2.12

177324932 CZ

u chovatele

VITORIO RED ZDB

ZAI 017

G100

AAP 718

14.05.13

789057031 CZ

ZD Brloh

1.3.12

325285931 CZ

81

x 80

1636

133

131 000

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

VÁCLAVEK ZE STRÁNÍKA P – ZIT 230 – Indrák Kamil, Hodslavice, 79 b., OPB Benešov, 22. 4. 2013

VALK Z ORLOVA – ZIT 181 – Seidel A., Ing., Dvůr Orlov, 77 b., OPB Kundratice, 19. 4. 2013

VELIKÁN AGROCHYT ET – ZIT 244 – Agrochyt s.r.o. Mohelno, 86 b., OPB Osík, 26. 4. 2013

VELÍN Z PAVLOVIC – ZIT 225 – Konvalinka Libor, J. Pavlovice, 77 b., OPB Benešov, 22. 4. 2013

VICENA Z HOREK – ZIT 222 – Lédr František, Sopotnice, 76 b., OPB Benešov, 22. 4. 2013

VIKYM Z TÝNIŠTĚ – ZIT 232 – TFARMA spol. s r.o., Týniště, 79 b., OPB Grygov, 25. 4. 2013

VÍŤA SMILOVSKÝ – ZIT 207 – ZD Pozovice, 77 b., odchov u chovatele, 21. 4. 2013

Fota: Karel Melger, Jan Kopecký, Kamil Malát, Pavel Káčer

URSO SMILOVSKÝ – ZIT 201 – ZD Pozovice, 79 b., odchov u chovatele, 21. 4. 2013

43


VALERIÁN Z MELČE – ZLM 121 – Bystrianská Jana, Melč, 78 b., OPB Grygov, 25. 4. 2013

VÁŠA Z KALIŠTĚ – ZLM 134 – Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy, 81 b., OPB Cunkov, 2. 5. 2013

VELS NEČTINSKÝ – ZLM 178 – Nečtinská zemědělská a.s., 86 b., odchov u chovatele, 15. 5. 2013

VERMEER VFU – ZLM 120 – VFU Brno ŠZP Nový Jičín, 77 b., OPB Benešov, 24. 4. 2013

VESELÝ – ZLM 156 – Nováková Zdeňka, Veselé, 86 b., OPB Osík, 6. 5. 2013

VEVERKA VFU V – ZLM 117 – VFU Brno ŠZP Nový Jičín, 82 b., OPB Benešov, 24. 4. 2013

VOJTA Z TODNĚ P – ZLM 164 – Farka Martin, Todně, 81 b., odchov u chovatele, 13. 5. 2013


VAIT VFU – ZLM 104 – VFU Brno ŠZP Nový Jičín, 77 b., OPB Kundratice, 19. 4. 2013

44


VAŇURA Z BĚSNA V – ZMS 007 – Zemědělská společnost Blšany, 80 b., OPB Benešov, 23. 4. 2013

VIRGIL FM PP – ZMS 011 – Moulis Pavel, Farma Moulisových, Milínov, 81 b., OPB Benešov, 23. 4. 2013

VIRGO ŠUMAVSKÝ P – ZMS 042 – Statek Kašperské Hor, s.r.o., 80 b., OPB Měcholupy, 7. 5. 2013

VLASTÍK Z PODLESÍ PP – ZSI 988 – ZD Podlesí Ročov, 80 b., OPB Benešov, 23. 4. 2013

VODŇAN P – ZSI 986 – Dufka Jiří, Ing. Zadní Chodov, 76 b., OPB Horní Jadruž, 19. 4. 2013

VOJTA VODŇANSKÝ R – PMS 510 – Kolář František, Stožice, 82 b., OPB Měcholupy, 7. 5. 2013

VZOREK Z LEŽNICE PP – ZMS 040 – Bartoň František, Ležnice, 85 b., OPB Měcholupy, 7. 5. 2013


VALÁŠEK Z PODLESÍ P – ZMS 024 – ZD Podlesí Ročov, 76 b., OPB Cunkov, 3. 5. 2013

45


URSUS Z JAKUBOVIC – ZAA 970 – VETLABFARM s.r.o., D. Dobruč, 82 b., odchov u chovatele, 4. 5. 2013

VENETO PAVAS – ZAI 004 – Šumavský angus spol. s r.o., Soběsuky, 75 b., odchov u chovatele, 7. 5. 2013

VILÉM Z RANČIC – ZAA 963 – Šebelka Milan, SZ, Rančice, 76 b., OPB Cunkov, 30. 4. 2013

VITORIO RED ZDB – ZAI 017 – ZD Brloh, 80 b., odchov u chovatele, 14. 5. 2013

VOLF RED AFM – ZAA 960 – Angusfarma Mýto, Milan Šusta, 82 b., OPB Cunkov, 30. 4. 2013

UTAH Z ROCHOVA – ZBA 871 – Šťastný Antonín, SZ, Vědlice, 83 b., odchov u chovatele, 16. 5. 2013

VADUZ RF – ZBA 846 – Chroust Jan, Ing., J. Pavlovice, 78 b., OPB Grygov, 25. 4. 2013


MEVIL VIRUS 105A –ZAA 984 – M.I.L.O.S.Inc. ČR Angusfarma Mýto, 79 b., OPB Osík, 6. 5. 2013

46


VLAMA Z ROCHOVA – ZBA 873 – Šťastný Antonín, ZS, Vědlice, 74 b., odchov u chovatele, 16. 5. 2013

VULOTTI Z HLUKU – ZBA 842 – minaříková Hana, Hluk, 75 b., odchov u chovatele, 22. 4. 2013

VYŠEHRAD KH – ZBA 856 – ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s., 79 b., OPB Cunkov, 2. 5. 2013

UFO Z CHÝŠTĚ ČB – ZBM-302 – Rozsévač Oldřich, Chýšť, 75 b., odchov u chovatele, 28. 4. 2013

UKUNORI AGF ET – WAG 011 – Farma Čapí hnízdo a.s., 71 b., odchov u chovatele, 14. 5. 2013

VALDA JŮNA– ZSA 157 – Kraml Eduard, Stachy, 77 b., odchov u chovatele, 1. 5. 2013

VALDEMAR JŮNA– ZSA 164 – Kraml Eduard, Stachy, 80 b., OPB Cunkov, 2. 5. 2013


VENDELÍN KH – ZBA 69 – ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s., 76 b., OPB Měcholupy, 7. 5. 2013

47


VELMOŽ STRAKA ROUPOVSKÝ P – ZSH 010 – Vacík Václav, Roupov, 63 b., odchov u chovatele, 8. 5. 2013

VASIL Z PŘÍLEPOVA – HRF 433 – Bartůněk Karel, Přílepov, 72 b., OPB Cunkov, 30. 4. 2013

VENTURA Z JANOVIC – HRF 432 – Hořák Jan, 71 b., OPB Janovice, 29. 4. 2013

VENDYS ROUPOVSKÝ W(P)B – ZGA 457 – Vacík Václav, Roupov, 76 b., odchov u chovatele, 8. 5. 2013

VERON Z LIPTÁLU – ZPI 673 – ZD Liptál, 75 b., OPB Benešov, 24. 4. 2013

VIGO MOF – ZPA 017 – Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn, 75 b., OPB Osík, 6. 5. 2013

VIVAT Z MEZIHÓŘÍ – ZPA 012 – Novotný Milan, Mezihoří, 74 b., odchov u chovatele, 27. 4. 2013


VALERIÁN Z PTETÍNSKÉHO MLÝNA V – ZSH 011– Žaloudek Roman, Ptetín, 61 b., u chovatele, 8. 4. 2013

48

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012 na OPB a OCH Den Pondělí

Datum 17. 6. 2013

Úterý

18. 6. 2013

Středa

19. 6. 2013

Čtrvtek

20. 6. 2013

Pátek

21. 6. 2012

Sobota

22. 6. 2013

Neděle Pondělí

23. 6. 2013 24. 6. 2012

Úterý Středa Čtrvtek Pátek Sobota Neděle Pondělí

25. 6. 2012 26. 6. 2012 27. 6. 2012 28. 6. 2012 29. 6. 2012 30. 6. 2012 1. 7. 2012

Úterý

2. 7. 2012

Středa

3. 7. 2012

Čtrvtek

4. 7. 2012

Začátek* 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,00 18,00 8,00 9,00 11,00 12,00 16,00 8,00 9,00 14,00 17,00 8,00 11,00 14,00 x 10,00 12,00 15,00 x x x x x x 8,30 11,30 13,00 15,00 15,30 16,30 9,00 10,00 11,00 12,00 13,00 14,00 16,30 10,00 12,00 14,00 17,00 8,00 10,00 12,00 16,00 17,00

OPB, chovatel OPB Osík Šeda J., Helvíkovice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Benešov VFU Brno ŠZP Nový Jičín Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov OPB Cunkov Měcholupská zem. a.s. Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Žaloudek Roman, Ptenín Chlupáčková Hana, Ležnice Vörös Alojz, ing., SHR, Pelhřimov Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. OPB Kundratice Nováková Hana, Sirá AGRO Huzová s.r.o. OPB Janovice Reinold Manfred, Stará Červená Voda VÚCHS Rapotín s.r.o. Agrochyt s.r.o., Mohelno Statek Mitrov, a.s. ZD Pozovice x Dolňácko a.s., Hluk ZD Francova Lhota Družstvo Velký Újezd x Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Habr František ml., SZ, Báňovice Tájek Jaroslav, Zvíkov ZD Brloh Farka Martin, Todně Valenta Josef, Něchov Lepša Vladimír, Pěčín Kotalík Milan, Semice Maletická farma s.r.o. Krejcar David, Těšínov Vondrušková Věra, Protivec Zemědělské družstvo Jinín ZOD Strašice Zigáček Ladislav, Ústrašice Nečtinská zemědělská a.s. Zemědělská společnost Blšany Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šimáček Luděk, Radčice Bouda Petr, ing., Voděrádky Šilhanová Marie, Nová Ves Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Loudy Seletice s.r.o. Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn

ks 44 2 5 54 1 2 49 5 1 1 1 1 1 14 2 1 5 4 2 3 2 3 x 2 4 2 x x x x x x 14 5 10 1 2 6 3 2 1 1 2 2 1 6 2 2 3 3 4 5 3 1

Plemena CH, BA, MS, AA, HE, LI LI LI CH,MS,AA,LI,BA,PI LI LI MS, BA, AA, LI, HE, CH, GS, BM CH, MS AA SS MS GS CH MS, CH, AA,LI CH CH MS, CH, AA MS CH, BA CH, MS AA CH x BA PI CH x x x x x x MS CH AA, MS LI LI AA LI CH SA SA CH MS, CH BM LI MS CH GS CH MS BA PI LI

Dražba hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

49

·pízy z mletého masa s koriandrem, chilli a zázvorem Grilovací sezóna je v plném proudu a mezi pochoutky, vhodné pro přípravu ohněm, rozhodně patří také špízy. Exotickou variantu tohoto pokrmu obohatíme čerstvým zeleninovým salátem.

Na 4 – 6 porcí budeme potřebovat: • 1 kg hovězího mletého masa (část můžeme případně nahradit masem vepřovým) • 2 cibule • 50 ml oleje • svazek koriandru • 2 čerstvé chilli papričky • 2 lžíce strouhaného čerstvého zázvoru • 3 – 4 lžíce ústřicové omáčky • 1 vejce • sůl

Cibuli nakrájíme najemno a orestujeme ji dozlatova. V míse důkladně smícháme mleté maso s připravenou cibulí, trochou oleje, sekaným koriandrem, chilli nakrájeným na malé kostičky, čerstvým zázvorem, ústřicovou omáčkou, vejcem, ochutíme solí a necháme chvíli odležet. Směs rozdělíme na osm stejných kousků, z nichž vytvoříme silnější válečky, které napíchneme na špejle. Vložíme do grilu, jehož rošt jsme potřeli olejem nebo kouskem špeku, a pečeme ze všech stran. Podáváme se salátem a pečivem. Salát s dresinkem z rybí omáčky a majonézy: • • • • • •

1 římský salát 2 stroužky česneku šťáva z jednoho citronu 2 lžíce rybí omáčky 2 lžíce hnědého cukru 60 g majonézy

Z drceného česneku, citronové šťávy, rybí omáčky, hnědého cukru a majonézy vymícháme dresink, jímž pokapeme na tenké proužky nakrájené listy římského salátu. Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Recommend Documents