âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXI. • B¤EZEN 2014 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XXIV. díl • Skot, kter˘ se u nás nepase: Nelore cattle • Molekulární genetika pro zdraví • Plemenné hodnoty pro hodnocení jateãn˘ch zvífiat dle systému SEUROP v âeské republice

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, je tady březen a s ním tradičně dostáváte do schránek první letošní číslo našeho svazového magazínu, což pro mne bývá první příležitost, jak vás „plošně“ oslovit. Věřím, že jste do nového roku vstoupili tou správnou nohou a přeji vám, byť se zpožděním, ať se vám podaří vše, na co sáhnete. Doufám rovněž, že období telení, které je v chovech masného skotu s těmito měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný pro vás bude i zbytek tohoto roku. Není novinkou, že tento rok bude pro celé české zemědělství klíčový, neboť hned v prvních měsících čeká nového pana ministra Mariana Jurečku nelehké rozhodování o podobě a struktuře dotací pro následujících 5 let. O tom, že toto rozhodování pro něj nebude snadným úkolem, svědčí vzrůstající počet reakcí a požadavků, které na něj směřují z různých oborů zemědělství, kdy se každý snaží dokázat, proč právě jeho sektor potřebuje vyšší podpory než ostatní. Ani náš svaz nezůstal v tomto ohledu pozadu a společně se zástupci Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů a Svazu marginálních oblastí jsme vydali společné stanovisko k návrhům rozdělení podpor. Jak se ve finále pan ministr rozhodne, ukáže několik následujících týdnů. Již dnes je však jasné, že uskromnit se kvůli celkově nižšímu objemu peněz na SZP budou muset všichni – je jen otázkou, kdo více a kdo méně. A co čeká v tomto roce z pohledu svazových aktivit nás? V době, kdy píši tento úvodník, jsou již první výběry plemenných býků v plném proudu. Letošní poměrně teplé únorové počasí hraje chovatelům i provozovatelům odchoven „do karet“, a tak věřím, že výběry proběhnou v poklidu a bez problémů. Termíny druhého a třetího turnusu pak najdete na konci tohoto zpravodaje. Ještě před zahájením druhého turnusu se bude konat rozšířené jednání grémia plemenných knih za účasti všech zástupců plemenných knih, abychom v širším kruhu přijali mj. rozhodnutí o začlenění nových plemenných hodnot do současného systému. Jedná se zejména o PH pro zmasilost (SEUROP) a pak také hodnoty z mezinárodního výpočtu Interbeef. Poté nás čeká již tradiční brněnské Techagro, letos však z kapacitních důvodů pojaté pouze jako ukázka masných plemen. Stěžejní výstavou masného skotu tak letos bude Jihočeská beef show, která se uskuteční v rámci veletrhu Země živitelka na přelomu srpna a září v Českých Budějovicích. Výstava naváže na předloňskou premiéru v podobě První jihočeské angus show. Letos jsme výstavu záměrně přejmenovali, neboť kromě plemene aberdeen angus se zde představí i chovatelé plemene limousine. Všechny podstatné informace o této akci najdete na www.cschms.cz/beefshow či na jiném místě tohoto zpravodaje. O ostatních aktualitách a novinkách vás budeme průběžně informovat prostřednictvím našich webových stránek. Mnoho zdraví a pohody vám do vaší nelehké práce za celý kolektiv pracovníků svazu přeje,

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2014 – roãník XXI.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2013/2014 ................................................................................ Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Piemonti ze Seletického dvora .............................................................................. Masn˘ simentál uprostfied satelitu manÏelé ·ilhanovi: Máme ojedinûl˘ systém chovu, kter˘ funguje.................................................... V˘znam diagnózy nedostatku selenu..................................................................... Zmûny u poÏadavkÛ kontrol podmínûnosti SMR 7................................................ Skot, kter˘ se u nás nepase: Nelore cattle ............................................................ Molekulární genetika pro zdraví ........................................................................... Hovûzí maso – Ïivotní síla .................................................................................... Plemenné hodnoty pro hodnocení jateãn˘ch zvífiat dle systému SEUROP v âeské republice .............................................................................................. Bezrohost a plemeno limousine ............................................................................ Zv˘‰ení trÏeb z telat – základ zlep‰ení ekonomiky chovu krav bez trÏní produkce mléka.................................................................................. Semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu IV ..................................... Genetická propojenost mezi stády masného skotu ................................................ V˘znam vy‰etrenia ejakulátu mlad˘ch plemenn˘ch b˘kov mäsového typu ........... Rentabilita chovu masného skotu v roce 2013 ...................................................... Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2014 ..................................................... Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2014 .......................................... Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ...................................................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 ................................................. Recept – Milánsk˘ fiízek s rukolou a mini rajãaty ..................................................

4 5 6 6 13 22 23 24 28 31 33 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Titulní strana – hlavní fotka: Red angusská plemenice na chovu společnosti Moravia ZL Cheb s.r.o. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. (foto: Karel Melger) Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk RAPID 10 (ZAA 710) z chovu pana Josefa Dvořáka, v majetku Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma. společnosti Šumavský angus spol.s r.o. (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Aberdeen angus na chovu společnosti Šumavský angus spol.s r.o. (foto: Karel Melger)

3

Aktuálnû , Videonahrávka „Bourání masa“ Jak jiÏ bylo avizováno na na‰ich webov˘ch stránkách, pfii podzimních semináfiích na téma „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“, které se odehrály na Mitrovském dvofie pod taktovkou známého fiezníka Franti‰ka K‰ány ml., byla pofiízena videonahrávka. Od pfielomu roku máme jiÏ videa sestfiihaná, pfiipravená, ale je nezbytné, aby byla také odsouhlasena v‰emi zúãastnûn˘mi stranami. V souãasné dobû tedy intenzivnû pracujeme na autorizaci, která je nezbytnou souãástí celého procesu a nelze ji jednodu‰e urychlit. Prosíme tedy o trpûlivost a shovívavost, koneãná verze na sebe snad jiÏ nenechá dlouho ãekat a vy se prostfiednictvím webov˘ch stránek svazu dozvíte, jak˘m zpÛsobem si budete moci tento „uãební materiál“ pofiídit. Pavla Vydrová

,

Více penûz na chov krav, ovcí a koz V roce 2014 získají chovatelé krav, ovcí, koz a pûstitelé chmele nebo brambor na v˘robu ‰krobu vy‰‰í dotace neÏ v roce 2013. Ministerstvo zemûdûlství vyuÏije ãlánku 68 nafiízení Rady EU a poskytne jim dotaci v maximální moÏné v˘‰i 6,5 % vnitrostátního stropu pro pfiímé platby. Ministerstvo zemûdûlství podpofií v leto‰ním roce chovatele pfieÏv˘kavcÛ dotacemi v maximální moÏné v˘‰i, kterou umoÏÀuje legislativa EU pro rok 2014. Spolu s pûstiteli chmele a brambor na v˘robu ‰krobu dostanou pfiibliÏnû 57 milionÛ eur, zatímco v loÀském roce to bylo necel˘ch 32 milionÛ eur. Dnes uÏ b˘val˘ ministr zemûdûlství Miroslav Toman rozhodl o vyuÏití moÏnosti, stanovené novû evropskou legislativou, která umoÏÀuje maximálnû nav˘‰it objem zvlá‰tní podpory na 6,5 % vnitrostátního stropu pro pfiímé platby. V roce 2013 byla tato podpora ve v˘‰i 3,5 %. Podpora Ïivoãi‰n˘ch komodit je prioritou Ministerstva zemûdûlství, protoÏe vytváfií pfiidanou hodnotu nabídky více pracovních míst zejména na venkovû. Také proto budou v leto‰ním roce dotace do Ïivoãi‰né v˘roby v˘raznû vy‰‰í, pfiestoÏe celkovû se objem pfiím˘ch plateb pro âeskou republiku mírnû sníÏí z 909 milionÛ eur (v roce 2013) na 875 milionÛ eur (v roce 2014). SníÏení je vynuceno niωím rozpoãtem celé Evropské unie v letech 2014 aÏ 2020. V roce 2015 skonãí takzvané pfiechodné období a pro ãlenské státy Evropské unie zaãne platit reformovaná Spoleãná zemûdûlská politika s pozmûnûn˘m systémem dotací. V˘‰e jednotkov˘ch podpor (tj. na kus dobytka), tak mÛÏe b˘t vzhledem k moÏnosti podpofiit více kategorií zvífiat v rámci sektorÛ pfieÏv˘kavcÛ niωí, neÏ jak bude platit v roce 2014. Zdroj: MZe âR

,Nová povinnost pro velké chovy

hospodáfisk˘ch zvífiat

S souvislosti s novelou zákona o ochranû ovzdu‰í ã. 201/2012 Sb. by od 1. 9. 2013 mûl kaÏd˘ chov hospodáfisk˘ch zvífiat, kter˘ vyprodukuje více jak 5 tun amoniaku roãnû, mít povolení k provozu pro chov. Tato povolení vydávají na základû Ïádosti provozovatele odbory Ïivotního prostfiedí místnû pfiíslu‰n˘ch Krajsk˘ch úfiadÛ. Jako pfiíloha k Ïádosti pak by pak mûl b˘t dodán i provozní fiád, jehoÏ obsah je uveden v pfiíloze ã. 12 k vyhlá‰ce ã. 415/2012 Sb. Pokud v‰ak provozní fiády máte a mají je‰tû platnost, tak není nutné je znovu pfiedkládat a staãí to fie‰it aÏ po ukonãení platnosti tûchto provozních fiádÛ. V pfiípadû chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat jsou souãástí provozního fiádu informace zejména o a) zpÛsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodáfisk˘ch zvífiat, b) zpÛsob odvádûní amoniaku do ovzdu‰í, c) referenãní nebo sniÏující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva Ïivotního prostfiedí „Stanovení kategorie a uplatnûní sniÏujících technologií u zemûdûlsk˘ch zdrojÛ“ pro chovy hospodáfisk˘ch zvífiat, skládky chlévského hnoje a kejdy a zpÛsoby zapravení na pozemek, u kter˘ch je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do ovzdu‰í, a které budou v rámci plánu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie sniÏující emise amoniaku, d) dal‰í související technickoorganizaãní opatfiení. Detailní informace pak najdete v „Metodickém pokynu odboru ochrany ovzdu‰í k zafiazování chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat podle zákona ã. 201/2012 Sb., o ochranû ovzdu‰í, k v˘poãtu emisí zneãi‰Èujících látek z tûchto stacionárních zdrojÛ a k seznamu technologií sniÏujících emise z tûchto stacionárních zdrojÛ“, kter˘ vydalo Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Pokyn je ke staÏení ke staÏení zde: http://www.cschms.cz/DOC_DOTACE_formulare/175_Metodicky_pokyn_-_cpavek.pdf (soubor pdf, 225 kB). Vzory a obsah Ïádosti o povolení umístûní, stavby a provozu stacionárního zdroje zneãi‰tûní ovzdu‰í pak najdete napfi. zde: http://www.kr-vysocina.cz/vzory-a-obsah-zadosti-o-povoleniumisteni-stavby-a-provozu-stacionarniho-zdroje-znecisteni-oczdusi/d-4046153/p1=4952. Kamil Malát

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 21. 11. 2013 do 17. 2. 2014 Kubal Radek, Albrechtice, ¤ádné + PK LI Hfiebãín Albertovec s.r.o., ¤ádné + PK HE Vima Trade s.r.o., âeské Budûjovice, PK AA a GS Pospí‰il Franti‰ek, Holubice, ¤ádné + PK DX Strejc Miroslav, Rumburk, ¤ádné + PK WA Wagyu Farma Mıller, Pardubice, PK WA Berkovcová Ludmila, Raso‰ky, PK GA AGROPARKL spol.s r.o., Skoro‰ice, ¤ádné + PK CH

4

Waldhof and Yards s.r.o., Olomouc, ¤ádné + PK AA Tich˘ Martin, RNDr., Olomouc, ¤ádné + PK DX Hronek Karel, Ing., Vápensko, Zájmové Douda Radek, Ha‰kovcova Lhota, ¤ádné + PK MS Farma Kozák, s.r.o., Milevsko, PK PP a UU Motolínová Irena, Praha 9, Zájmové Farma Moulisov˘ch s.r.o., Milínov, ¤ádné + PK MS Moulis Pavel, Ing., Milínov, PK DX

Aktivity âSCHMS 2013/2014 Prosinec 2. 12. 3. – 5. 12. 9. 12. 10. 12. 16. 12. 17. 12. 18. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) veletrh Agribex v belgickém Bruselu NV BM (klub BM) âZU pfiedná‰ka (Vydrová) v˘stavní v˘bor k v˘stavû Techagro 2014 jednání Unie chovatelÛ – VUÎV Uhfiínûves (Malát) jednání dozorãí rady âMSCH (Malát, Vráblík) + jednání s GE Money bank Vánoãní v˘bor (Hradi‰tko pod Medníkem)

Dal‰í prosincové aktivity: •Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2013 • Stfiih videa „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora" • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kajících se masného skotu • Obchodní ãinnost – export skotu • Pfiíprava smluv s firmou Algo na nov˘ programu KUMP

Leden 6. 1. 6. 1. 10. 1. 17. 1. 21. 1. 23. 1. 30. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) schÛzka zástupcÛ âSCHMS, âMSZP a SMO k dotaãní politice (Praha) jednání klubu chovatelÛ plemene SA (Stachy) jednání pracovní skupiny Interbeef (VÚÎV Praha) jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ skotu (Îìár nad Sázavou) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu IV“ (hotel Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) jednání klubu chovatelÛ plemene LI (Buãick˘ ml˘n)

Dal‰í lednové aktivity: • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • Administrativa spojená s BOZP a PO • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2013 • Pfiíprava videa „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora“ • Organizace v˘stavy Jihoãeská Beef Show – sponzofii, ubytování, stánek,... • Inovace webov˘ch stránek svazu (kalendáfi akcí,...)

Únor 3. 2. 5. – 6. 2. 11. 2. 17. – 26. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) náv‰tûva slovensk˘ch chovÛ – zapojení do KUMP (Kopeck˘) jednání s âeskou spofiitelnou (Malát) první turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2014 • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ • Autorizace videa „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora“ • Pfiíprava na v˘stavu Techagro 2014 a Jihoãeskou Beef Show

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v poslední dobû se hodnû hovofií o prodeji (masa) ze dvora a ani u svazu nám není toto téma cizí. Na podzim loÀského roku probûhly, ve spolupráci s Mitrovsk˘m dvorem a fiezníkem Franti‰kem K‰ánou ml., semináfie na téma „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora“ (viz Zpravodaj 4/2013), v˘stupem je také videonahrávka, která by mûla b˘t v dohledné dobû a dostupné formû k dispozici v‰em zájemcÛm. Toto je ale stále jen teorie, i kdyÏ s praktickou ukázkou, ale jaká je realita? Mnozí jiÏ vûdí, mnozí prodej ze dvora teprve zvaÏují, a tak neustále pfiem˘‰lejí, jestli do toho jít, nebo si radûji nechat zajít chuÈ a vûnovat se jin˘m koníãkÛm. Toto tûÏké rozhodnutí ale musí udûlat kaÏd˘ sám. Já vám nabízím vám pohled dvou na‰ich ãlenÛ, ktefií se dokázali rozhodnout „pro“ a svou vizi zrealizovali a dotáhli aÏ do konce. Práce s tím spojená samozfiejmû rozhodnutím teprve zaãíná, ale navzdory nástrahám byrokracie a legislativy se dostali aÏ tam, kde jsou dnes. Je mezi nimi rozdíl, kaÏd˘ to totiÏ vzal za jin˘ konec provazu – jedni to dotáhli aÏ k extrémní dokonalosti a druzí ‰li cestou nejmen‰ího odporu. Oboje má své kouzlo, ale to, kterou cestou by jste se tfieba rádi vydali vy, mÛÏete posoudit sami z následujících reportáÏí. Z „geograficko-anatomického“ pohledu na na‰í krásnou zem, se dnes podíváme témûfi do jejího srdce, protoÏe oba chovy se nacházejí ve Stfiedoãeském kraji. Jako první vám pfiedstavím DvÛr Seletice patfiící zaãínajícím hospodáfiÛm – Pavlovi a Vladimífie Pe‰kov˘ch, ktefií mají ale spousty zku‰eností ze zahraniãí a jin˘ch oborÛ. Na jejich farmû se jim podafiilo vytvofiit mikrosvût se svou vlastní filozofií, o které v reportáÏi poutavû vypráví sám majitel spoleãnosti LOUDY s.r.o. zab˘vající se s chovem plemene piemontese na Nymbursku. Druh˘mi chovateli, ktefií mají naopak s chovem masného skotu mnohaleté zku‰enosti, jsou manÏelé paní Marie a pan Václav ·ilhanovi, jejichÏ jméno dobfie znají zejména chovatelé plemene masn˘ simentál. Jejich chov s prodejem ze dvora naleznete jen 50 km od prvního jmenovaného, severnû od Prahy, v katastrálním území obce Nová Ves. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Piemonti ze Seletického dvora

Jméno/název: LOUDY s.r.o. (majitelé Pavel a Vladimíra Peškovi, zootechnička Ing. Zuzana Ratajská a kolektiv spolupracovníků) Počet zaměstnanců: 11 Obec: Seletice Okres: Nymburk Nadmořská výška: 220 m. n. m. Chované plemeno: piemontese (PI), kříženci dalších plemen (AA) Členem svazu: od konce roku 2006 V plemenných knihách: piemontese a dříve také aberdeen angus Základní stádo: 100 ks Plemenitba: převážně inseminace + 1–2 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 340 ha (z toho 90 ha TTP) EKO zemědělství: NE Účast na výstavách: poprvé na NVHZ v Brně 2013 WEB: www.dvur-seletice.cz

6

Katastrální území obce Seletice se nachází v okrese Nymburk, asi 17 km severnû od tohoto stfiedoãeského mûsta. Málokter˘ z na‰ich ãlenÛ by asi v této oblasti oãekával rozvíjející se hospodáfiství s chovem masného skotu a o to ménû s chovem, v na‰í zemi nedocenûného, italského plemene piemontese. Pfiekvapení se ale koná, vítejte na Seletickém dvofie, jehoÏ majitelé se rozhodli jít lehce proti proudu konzumní spoleãnosti a tím co budují, si plní své sny a vytváfiejí mikrosvût s vlastní filozofií a zpÛsobem Ïivota. DvÛr Seletice je místem, kde se lidé setkávají, uÏívají si pfiíjemné atmosféry a seletick˘ch sváteãních dobrot. Slovy majitele, pana Pavla Pe‰ky: „Pojìme b˘t normální". A ono to skuteãnû jde! Na zaãátku dlouhé cesty Zaãátek zemûdûlské ãinnosti rodiny pana Pavla Pe‰ka se datuje k roku 2006, kdy se rozhodl finanãní prostfiedky, vydûlané v jiném odvûtví, investovat do nákupu zemûdûlské pÛdy nedaleko místa, kde rodina Pe‰kov˘ch, dnes jiÏ se tfiemi dûtmi, Ïije. „Zdej‰í krajinn˘ ráz a scenérie odpovídá na‰im pfiedstavám a na‰í Ïivotní filozofii – lesy a mírné kopeãky“, vysvûtluje majitel: „V té dobû jsem ale ani nepomyslel, Ïe by nákup pÛdy mohl dojít aÏ k tomu, co dûláme dnes.“ Ze zaãátku pouze pÛdu nakupovali a pronajímali, ale dopadlo to pfiesnû tak, jak pan Pavel fiíká: „Co nechcete mít, tak nûkomu prona-

jmûte nebo pÛjãte. KdyÏ se potom podíváte, co z toho zbylo, spláãete nad v˘dûlkem.“ Po negativních zku‰enostech se na pfielomu let 2009 a 2010 rozhodli, Ïe si vezmou pozemky zpût do vlastního uÏívání. Zaãali pfiem˘‰let co s pÛdou a jak ji nejlépe vyuÏít. Vzhledem k tomu, Ïe jsou zemûdûlstvím témûfi nepolíbení, tak rozhodnutí bylo tûÏké. Pan Pavel je vystudovan˘ elektrikáfi a jedinou „vizitkou“ je dûdeãek zakládající v minulém reÏimu zemûdûlské druÏstvo. ManÏelka, paní Vladimíra, má vystudovanou stfiední zemûdûlskou ‰kolu, ale v oboru nikdy nepracovala. Pfiem˘‰leli tedy nad tím, jak do hospodáfiství zakomponovat celou jejich Ïi-

votní filozofii, která se pomalu ale jistû rozvíjela a jak docílit pfiidané hodnoty svého snaÏení. Uãaroval nám italsk˘ venkov Díky zku‰enostem, kter˘ch nabyli pfii cestování po Evropû i po celém svûtû, mûli jasno v tom, co by chtûli ze zahraniãí pfienést do podmínek âeské republiky. „Na zaãátku jsme mûli pÛdu, trosky b˘valého kravína K96, trosky odchovny mladého dobytka, zbytky „áãek“ v siláÏních Ïlabech, v‰e rozkradené. Otázkou bylo, co s tím. Pfii jedné na‰í cestû za znám˘mi do Itálie v roce 2008, kdy jsme projíÏdûli pfies Toskánsko aÏ do Umbrie (vnitrozemská oblast ve stfiední Itálii), jsme se veãer zastavili v jednom místním marketu a paní domu, u které jsme trávili prázdniny, zakoupila hovûzí maso se slovy: „Tady mají maso z té na‰í známé krávy, ugrilujeme si T-bone steak.“ Já jsem si zapamatoval pouze „bílá kráva“ a „kvalitní maso“,“ fiíká s úsmûvem pan Pavel. Rodinû je italsk˘ venkov velice blízk˘, líbí se jim my‰lení tamních obyvatel i pravideln˘ ráz, chod rodinného Ïivota a upfiednostÀování kvality pfied kvantitou. Po návratu do âR hledal pan Pe‰ka na internetu informace ohlednû této „bílé krávy“ a na stránkách na‰eho svazu na‰el jediné italské plemeno, z ãehoÏ si odvodil, Ïe to, co jedl u znám˘ch, muselo b˘t právû plemeno piemontese. A tak zaãali v roce 2010 budovat základní stádo.

❒ Stádo piemontů na pastvině (foto: archiv majitelů)

K prvnímu kroku pfies dotaãní tituly Na úplném zaãátku mûli pouze provizorní bourárnu, ve které si zpracovávali maso z vlastních zvífiat pfiivezen˘ch z poráÏky. „Jednou se stalo, Ïe jsem musel sám zajet na jatka pro maso. Z technick˘ch dÛvodÛ jsem tam dvû hodiny ãekal a tak jsem mûl spoustu ãasu si provoz prohlédnout. A to, co jsem bohuÏel vidûl, mû pfiesvûdãilo, pokusit se v‰e dotáhnout do konce, vybudovat vlastní poráÏku s bourárnou a produkty finalizovat ve vlastním zázemí,“ vysvûtluje majitel, proã dnes mÛÏete na Seletickém dvofie vidût v‰echno to, co tam stojí. Od té doby pfiem˘‰lel, jak to v‰echno zvládnout, nakonec to ‰lo pfies dotaãní tituly. První

❒ Porážka, bourárna, výrobna masných výrobků, kuchyň, prodejna a posezení pod jednou střechou (foto: archiv majitelů)

projekt, kter˘ podali, byl na „Rekonstrukci a v˘stavbu nov˘ch stájí“ a druh˘ byl „Pfiidaná hodnota zemûdûlskému v˘robku“, v jejich pfiípadû se jednalo o zpracování masa. S rekonstrukcemi stájí zaãali v roce 2011 zbouráním odchovny mladého dobytka, jejíÏ rekonstrukce nepfiipadala – vzhledem ke stavu v jakém se nacházela – v úvahu ani z ekonomického, ani jiného pohledu. Na základech staré budovy vyrostla krásná stáj lehké konstrukce: vzdu‰né, dostateãnû prosvûtlené a hlavnû plnû vyhovující jejich potfiebám celoroãního telení. Následovalo vybudování skladovacích prostor na seno, slámu, obiloviny, vozového parku i realizace kanceláfií. Dotaãní titul byl schválen a v fiíjnu stejného roku se jiÏ zvífiata stûhovala do nového. Mûsíc poté jim byl pfiiznán také dotaãní titul na vybudování provozu zpracování masa. V‰e tedy dobfie dopadlo.

7

návykÛm, stejnû jako ty zákazníky.“ Masná v˘roba i mini-mlékárna se tedy v podstatû cel˘ t˘den pfiipravuje na jeho konec (toho t˘dne). Pfiímo v mlékárnû si mÛÏete zakoupit mléãné v˘robky kaÏd˘ den (mléko, jogurty, s˘ry i kefír), ale uzeniny a maso jsou zákazníkÛm nabízeny pouze „sváteãnû“, tedy na víkend, striktnû si tedy drÏí páteãní a sobotní prodej. Na v˘bûr máte v Seleticích jak ze stafieného hovûzího masa, tak vepfiového z pfie‰tick˘ch prasátek, nebo sezónû jehnûãího z plemene merinolandschaf. ❒ Nová stáj lehké konstrukce uzpůsobená celoročnímu telení (foto: archiv majitelů)

Tak jednoduché, jako to vypadá napsané, to ale zdaleka nebylo. Mart˘rium, které je ãekalo pfii budování provozu na zpracování masa, by si jistû radûji odpustili. AÈ uÏ se jednalo o problémy spojené s pfiípravou projektu, provádûcí dokumentací, legislativou apod., nebo s vlastní realizací projektu. Ten zdaleka nemûl b˘t pouze funkãním místem pro nakládání s pfiedmûtem zájmu, tedy Ïivoãi‰n˘mi produkty, ale od zaãátku chtûli, aby naplÀoval jejich filozofii a plynule navázal na cestu, kterou si vyt˘ãili. A zdá se, Ïe se jim to nakonec pfieci jen podafiilo. Seletické sváteãní Po dokonãovacích pracích, po spu‰tûní zku‰ebního provozu, získání v‰ech potfiebn˘ch razítek a certifikátÛ, vyvstala nutnû otázka: „Kdo nám sem bude chodit nakupovat?“. Pan majitel je odpÛrcem reklamy typu „jména hloup˘ch na v‰ech sloupích“ a tak to v podstatû nechal na zákaznících, na tom, aby se to o „seletickém sváteãním“ rozneslo samo, aby si lidé informaci o moÏnosti nákupu kvalitních a dob˘ch v˘robkÛ ze Seletického dvora pfiedávali mezi sebou. Do jisté

8

míry jsou jedin˘m typem reklamy, na kter˘ pan Pe‰ka nedá dopustit, realizované webové stránky, které vznikly ve spolupráci s grafick˘m studiem a neobe‰lo se to ani bez návrhu nápaditého loga a originálních obalÛ na jejich v˘robky. Sériová v˘roba je ale rozhodnû neláká, u nich by to mûlo zÛstat TO sváteãní ze Seletic. „Nauãme se váÏit kvality a nauãme se váÏit kvality tím zpÛsobem, Ïe to nebudeme pfiehánût, nemûjme od pondûlka do nedûle pln˘ talífi masa, strava by mûla b˘t pestrá a mûli bychom si váÏit toho, Ïe máme na talífii nûco v˘jimeãného, nûco sváteãního,“ fiíká zcela váÏnû majitel a dodává: „Je tfieba nauãit lidi, aby si kupovali jen to, co snûdí, aby se nevyhazovalo, nepl˘tvalo a pokud moÏno ani nezamrazovalo, ale jedlo ãerstvé, chutné, zdravé a hlavnû kvalitní. Vysvûtlujeme zákazníkÛm, aby nekupovali nic „navíc“, aby pfii‰li zase za t˘den, pro ãerstvé.“ Pan Pavel se chvíli odmlãí a pak my‰lenku dokonãuje: „Jde to pomalu, jde to ztuha, obãas se to i „‰prajcne“, jako kdyÏ nasypete do ozuben˘ch kol písek. Máme problémy s pfiístupem nûkter˘ch lidí, i zamûstnancÛ, ale snaÏíme si je vychovat, odnauãit ‰patn˘m

Svût se nám mûní pod rukama Je otázkou, zda je v˘hodou ãi nev˘hodu, Ïe za sebou nemají Ïádné zemûdûlské kofieny a Ïe museli zaãít od zaãátku, bez zku‰eností pfiedávan˘ch v rodinách z generace na generaci. AÈ tak ãi tak, pan majitel si z toho pfiíli‰ tûÏkou hlavu nedûlá. Nedávno ho napfiíklad upoutal ãlánek s mottem: „Neohánûjme se tradicemi, které jsou mrtvé“, mnoho z nás by toto tvrzení mohlo nadzvednout ze Ïidle, a moÏná i nadzvedlo, ale ono to má zajímavé pokraãování: „Zkusme inteligencí, zku‰enostmi a vzdûlaností vybudovat tradice nové, které by moÏná mohly nûkdy navázat na to, co bylo.“ „Svût se nám mûní pod rukama, aÈ si to nûkdo z nás pfiipou‰tí ãi nikoli, tak se mûÀme s ním, k lep‰ímu, zaãneme tfieba tím, Ïe vybudujeme malá fieznictví a malé pekárny. Do vût‰iny spoluobãanÛ s pfiedsudky a ‰patn˘mi návyky to budeme muset doslova natlouct,“ pfiem˘‰lí nahlas majitel a pohledem upfien˘m na mladou, perspektivní a ‰ikovnou zootechniãku Zuzku dodává: „To je na‰e budoucnost, mladá generace, je tfieba si je vychovat, ukázat jim cestu a pfiedat své zku‰enosti, nauãit je filozofii.“

❒ Dvůr Seletice: areál jako na dlani (foto: archiv majitelů)

„Seleticemi jsme si zrealizovali takov˘ svÛj sen, mikrosvût, kde se setkáváme s kamarády, zprostfiedkováváme kulináfiské záÏitky, uãíme lidi zpracovávat Ïivoãi‰né produkty, máme tu prezentaãní místnost, pfies léto probíhá sobotní grilování pro náhodné kolemjdoucí, prostû a jednodu‰e se snaÏíme, seã mÛÏeme,“ pokraãuje pan Pavel a dokonãuje my‰lenku: „VÏdyÈ u nás mÛÏe b˘t stejnû krásnû jako v Rakousku, Nûmecku, Itálii, ale lidé musejí chtít a nûco pro to musejí udûlat, my udûlali DvÛr Seletice.“ Doba nedávno minulá Od zajímav˘ch úvah pana Pavla se na chvíli pfiesuneme do historie. PÛvodnû patfiil zemûdûlsk˘ areál v Seleticích s pfiilehl˘mi pozemky ZD Ko‰ík, po revoluci bylo místní dojené stádo doslova zlikvidováno – dojnice odvezeny na jatka a utrÏeny za nû tzv. rychlé peníze. V prÛbûhu let se zde vystfiídalo nûkolik majitelÛ, resp. prostor byl rozprodán (ãi navrácen v rámci restitucí) rÛzn˘m lidem, ktefií pozemky pronajímali ãi obhospodafiovali. KdyÏ chtûl pan Pe‰ka areál „zcelit“, bylo tfieba se dohodnout s nûkolika majiteli, ale to se nakonec podafiilo. Pozemky a mechanizace Ke Dvoru Seletice dnes patfií celkem 340 ha (160 ha vlastních) z toho 90 ha luk a pastvin (cca pÛl na pÛl) a zbytek je orná pÛda. Pûstují se zde trÏní plodiny jako je fiepka, potravináfiské obiloviny do ml˘na a sladovnick˘ jeãmen. Zbytek plochy je vyuÏíván na zabezpeãení krmivové základny – kukufiice na siláÏ, vojtû‰ka, senáÏe, krmné obilí pro dobytek a prasata. Co se t˘ãe krmiv, jsou zcela sobûstaãní, nakupují pouze minerální doplÀky od firmy Schaumann. Ve‰kerou mechanizaci mají vlastní, od úpravy pÛdy, setí, pfies sklizeÀ (vlastní kombajn) aÏ po uskladnûní obilí, sena a ostatních rostlinn˘ch komodit do (vlastních) hal. SluÏbou si nechávají pouze plnit siláÏ do vakÛ, naopak sluÏbou nabízejí sklizeÀ kombajnem i dal‰í stroje z vlastního vozového parku.

❒ Mladí plemenní býčci (foto: archiv majitelů)

Základní stádo a ostatní zvífiata V souãasné dobû mÛÏete v seletick˘ch stájích vidût 55 ks krav plemene piemontese a 38 ks krav ostatních plemen, pfieváÏnû angusÛ, ktefií jsou pozÛstatkem po pfiedchozím nájemci. Urãitou raritou jsou také tfii jerseyské krávy a tfii normandské z Francie a dvû 81% normandky z âR. V‰echny dojené krávy jsou zapojeny mezi ostatními kravami s tím, Ïe v dobû laktace jsou dojeny a dennû je v místní minimlékárnû zpracováváno cca 100 litrÛ mléka. Kapacita stáje je 120 ks, takÏe v souãasné dobû se k roz‰ífiení stáda pfiipravuje 60 ks jalovic a kfiíÏenek ve v˘krmu, které se pouÏívají jako pfiíjemkynû

pfii ET. Obrat stáda je jiÏ uzavfien˘. „JelikoÏ potfiebuji roz‰ífiit základní stádo a naplnit kapacitu v˘krmu, ãímÏ se uspokojí vlastní poráÏka se zpracovnou masa, pouÏívám do chovu ve‰keré piemontské jalovice, bez selekce na prÛbûh porodu. To je také dÛvod, proã nejsou porody vÏdy bez komplikací, ale uÏ jsme si na to na‰li vlastní systém, kter˘ funguje. Do budoucna ale chceme ãisté stádo piemontÛ,“ vysvûtluje management stáda mladá zootechniãka a pan majitel dodává: „Já jsem se, jako laik, ze zaãátku na piemontská zvífiata díval pouze pfies ekonomiku, zejména na jejich úÏasnou v˘tûÏnost. Samozfiejmû mi ale nemohl uniknout ani fakt, Ïe

❒ Obchůdek nabízející to nejlepší z místních zdrojů (foto: archiv majitelů)

9

❒ Piemont na háku (foto: archiv majitelů)

se jedná o intenzivní plemeno, které je pomûrnû nároãné a musí se to s ním umût. KaÏdé plemeno má své v˘hody a nev˘hody a ãlovûk si musí umût vybrat nejen podle srdce, ale také podle podmínek v jak˘ch chce zvífiata chovat, jak hodnû se jim chce vûnovat a co od nich oãekává, jaká bude jejich pfiidaná hodnota,“ dokonãuje téma majitel a jen tak mimochodem s úsmûvem dodává: „To v˘teãné maso, které nám tenkrát ta známá v Itálii pfiipravila, bylo mimochodem z chianiny (nejvût‰í plemeno skotu na svûtû), to bylo mé zklamání, kdyÏ

10

jsem po dvou letech zjistil pravdu, ale u piemontÛ uÏ jsme samozfiejmû zÛstali.“ Jak jiÏ bylo naznaãeno, z poãátku chovali plemeno aberdeen angus, ale z dne‰ního pohledu je pro nû daleko lep‰í volbou právû plemeno piemontese, protoÏe extenzivnûj‰í angus se pfiíli‰ nehodí do oblasti bez velk˘ch ploch TTP a bez zafiazení v LFA, z jejich pohledu je zde chov AA neekonomick˘. „Otázkou zÛstává, proã nejsou piemonti v âeské republice roz‰ífienûj‰í. Domníváme se, Ïe je to jejich nároãností a potfiebou kvalitní krmné dávky. Ve velk˘ch podnicích, které u nás chovají toto plemeno, a uÏ tak je jich málo, se 90 % zástavu vyveze do zahraniãí. Chtûli jsme sdruÏit chovatele pod jednu znaãku, vymyslet logo, pod kter˘m by se ãeské piemontské maso prodávalo, ale ze strany chovatelÛ nebyl zájem. ZmiÀované podniky (resp. jejich zootechnici) si vût‰inou nedokáÏí obhájit to, Ïe by se na peníze ãekalo aÏ do doby odvezení zvífiat na jatka. Prodej zástavu je samozfiejmû jednodu‰‰í a rychlej‰í variantou, jak získat peníze na zaplacení zamûstnancÛ, ale postrádá to logiku a nemá to jakoukoli vizi a filozofii“, konstatuje situaci kolem nedocenûného plemene pan Pe‰ka. Sami jsou s prodejem piemontského masa velmi spokojení, jedná se o maso ménû v˘razné, které má svou skupinu konzu-

❒ Provoz porážky (foto: archiv majitelů)

mentÛ, ktefií toto maso upfiednostÀují pfied chuÈovû v˘raznûj‰ím a prorostlej‰ím masem jin˘ch plemen. Jen tak mimochodem, obdobn˘ dÛvod mûl i v˘bûr plemene merinolandsaft, které v podstatû postrádá v˘razné aroma tolik typické pro jiná ovãí plemena. Maso má ménû tuku a je tedy také ménû aromatické. Naopak, co se t˘ãe chovu prasat, tak se vûnují ãeskému ãernostrakatému plemeni, které má zase více intramuskulárního tuku a tím je maso kfiehãí a ‰Èavnatûj‰í. V Seleticích nabízejí také moÏnost ustájení koní, po pastvinách se jich prohání pûkné stádo. S obtíÏnûj‰ími porody se popasujeme Majitel i zootechniãka uznávají, Ïe se u piemontÛ obtíÏnûj‰í porody vyskytují. Plemeno je prostû obecnû nároãnûj‰í, ale vrátí vám to na háku i s úroky. Porody jsou hlídány kamerami, jakmile se zaãne kráva telit, sednou do auta

❒ S telaty na pastvině (foto: archiv majitelů)

PI b˘kem, které zÛstaly na chovu po posledním nájemci. V‰echny ãistokrevné jaloviãky po inseminaci si nechávají na roz‰ífiení stáda a oãekávají, Ïe se bûhem pár let v chovu prosadí.

❒ Hlavní plemenný býk: Ralf ZPI 583 (foto: archiv majitelů)

a jedou k porodu. Tûωí prÛbûhy porodÛ pfiipisují také souãasné skladbû stáda, protoÏe neselektují jalovice na prÛbûh porodu, potfiebují rychle roz‰ífiit stádo a zajistit dostatek zvífiat pro potfieby poráÏky s bourárnou. Na druhou stranu mûli za celou dobu, navzdory „pestrému“ stádu, jen jeden císafisk˘ fiez. Základem je samozfiejmû také restrikce v˘Ïivy pfied porodem, ale nic se nesmí pfiehánût. „V loÀském roce se telilo hodnû jaloviãek a z toho dÛvodu bylo omezení v˘Ïivy pfied porodem opravdu velké, tím se také rodila men‰í telata, kolem 35–40 kg,“ fiíká zootechniãka a dodává: „V leto‰ním roce uÏ to máme zase lépe vychytané, porodní hmotnosti v rozmezí 45–50 kg a telata v naprostém pofiádku. PouÏívám takové b˘ky, ktefií by mi mûli dle plemenn˘ch hodnot zajistit slu‰né základní stádo a bezproblémové telení dcer, takÏe si vlastnû souãasné problémy s porody dûlám sama, ale má to logiku do budoucna.“ Pro produkci b˘ãkÛ a jaloviãek do v˘krmu poslouÏí velmi dobfie kfiíÏenky pfiipu‰tûné

❒ Seletické sváteční – mléčné výrobky (foto: archiv majitelů)

Inseminace versus pfiirozená plemenitba Inseminují v‰echny jalovice a zhruba polovinu krav, v leto‰ní sezónû by rádi zv˘‰ili vyuÏití ID na 2/3 krav. V chovu se uplatÀují inseminaãní dávky pfieváÏnû od italsk˘ch b˘kÛ: Quadrato (ZPI 671), Paride (ZPI 669), Orso (ZPI 608), Ostu (ZPI 610), Oslo (ZPI 609), Tyson (ZPI 209), Internet (ZPI 477). Z ãesk˘ch b˘kÛ je to potom Noll ZPI 490. B˘ky v pfiirozené plemenitbû pouÏívají pfieváÏnû na doskok krav PI, ostatní plemena a kfiíÏenky. Hlavním plemeníkem je RALF R.A.S. (ZPI 583), kter˘ zde pÛsobí od zaloÏení chovu, má v˘borné plemenné hodnoty v maternálním efektu pro rÛst (123), podle kterého je v souãasné dobû v „topkách“ v âR na prvním místû. Kromû RALFa vyuÏívá Zuzka (na jalovice a kfiíÏenky) okrajovû mladé b˘ky z vlastního odchovu, neÏ jsou napfi. prodáni novému majiteli do plemen i t b y. V tuto chvíli je to napfi. Uriበze Seletick é h o

dvora (ZPI 660) a Vivát ze Seletického dvora (ZPI 689). KaÏdoroãnû projdou v Seleticích odchovem u chovatele úspû‰nû 3–4 b˘ãci. Více o b˘cích naleznete v na‰í databázi: www.db.cschms.cz. UÏ si vyzkou‰eli také embryotransfer jak za pouÏití vlastních, tak nakoupen˘ch embryí. Dle jejich názoru a dosavadní zku‰enosti je to metoda velice nároãná, jak po technické, tak finanãní stránce, ale efekt není takov˘, jak˘ by si pfiedstavovali. Úspû‰nost v minulé sezónû se pohybovala nûkde kolem 30 % a získaná telata, navzdory nadstandardní péãi, neprospívala tak, jak by si pfiedstavovali. Ale odradit se nenechali, je‰tû mají nûjaká vlastní embrya k dispozici, takÏe to letos znovu zkusí. Na pastvinu se v‰echny matky nedostanou V Seleticích mají stáj uzpÛsobenou celoroãnímu telení zejména proto, Ïe provoz poráÏky s bourárnou vyÏaduje kontinuální pfiísun jateãn˘ch zvífiat. Sezónní telení u nich tedy nepfiichází v úvahu, není mûsíc, aby se na chovu nenarodilo nové tele. Díky systému, kter˘ v chovu uplatÀují, se do pastevního areálu, kter˘ se nachází v blízkosti hospodáfiství, v‰echna zvífiata nedostanou. Zapou‰tûní probíhá ve stáji, která je pro tyto úãely rozdûlena na nûkolik sekcí. Matky a jalovice odcházejí na pastvu aÏ kdyÏ je u nich potvrzena bfiezost. KfiíÏenky odcházejí na pastvu s telaty, ale ãistokrevné chodí pouze bez telat (po odstavu), do té doby zÛstávají ve stáji. DÛvodem

11

❒ Mini-mlékárna (foto: archiv majitelů)

❒ Opravený K96 s mini-mlékárnou a vyhrnovací koryto z nové stáje (foto: Pavla Vydrová)

❒ Vnitřní prostor mini-mlékárny (foto: archiv majitelů)

je to, Ïe jsou zapojeni do kontroly uÏitkovosti a takto mají telata pod dohledem a mohou se jim více vûnovat. Matky i jejich potomci potfiebují intenzivnûj‰í v˘Ïivu, aby matka mûla hodnû mléka a tele dobfie rostlo. Okolní TTP nejsou zase tak kvalitní, takÏe i to je dal‰ím dÛvodem, proã je lep‰í nechat chovn˘ dobytek doma a krmnou dávku upravovat dle potfieby. Piemonta je prostû tfieba pofiádnû nakrmit.

velmi dbá na hygienu, rukavice jsou nepostradateln˘m pomocníkem a bez nich si nedovolí pracovnice nakrájet ani ‰unkov˘ salám. V‰e, co Seletick˘ dvÛr nabízí, si mÛÏete zakoupit pfiímo v areálu, v pfiíjemnû zafiízeném obchodû a to kaÏd˘ pátek (8–17 h) a v sobotu (8–12 h). Mini-mlékárna funguje i pfies t˘den. A plány do budoucna jsme udûlali pomyslnou teãku za exkurzí do seletického mikrosvûta. V˘sledkem ve‰kerého snaÏení se mÛÏete na vlastní oãi pokochat buì pfiímo v areálu Seletického dvora, nebo na webov˘ch stránkách (www.dvur-seletice.cz), kde je k dispozici také poutavé a velmi hezky zpracované video vûnované jejich pohledu na dne‰ní hospodafiení v souladu s pfiírodou a lidmi kolem nich. A kam to dotáhli v roce 2014? Kam se posunuli za tfii roky jejich práce? Dnes je‰tû stále nemají poãetní stavy, které by potfiebovali, jedou sice na plno, ale zatím jsou stále v zábûhu, uãí se za pochodu a na první pohled se zdá, Ïe jejich píle, sny a filozofie je posouvá dál, tím smûrem, kter˘ si sami vytyãili. Upfiímnû jim za nás za v‰echny popfieji, aby jim neub˘val entuziasmus a chuÈ do dal‰í práce. Mají jistû nakroãeno správn˘m smûrem, tak bych je‰tû pfiipojila osobní pfiání, aby u nás bylo stále více takov˘ch krásn˘ch míst, jak˘m DvÛr Seletice bez pochyby je.

NE-Eko V systému ekologického hospodafiení nejsou a ani nechtûjí b˘t, v tom mají jasno. Potfiebují pÛdu a pûstované plodiny o‰etfiovat tak, aby dosáhly dobré úrodnosti a slu‰n˘ch v˘nosÛ. Chtûjí b˘t jednodu‰e sobûstaãní, a tak budou v rostlinné v˘robû pouÏívat tolik vstupÛ, kolik bude potfieba, aby byli schopní své pfiedstavy naplÀovat. S tím souvisí i pfiimûfiené hnojení a obhospodafiování pÛdy, nikoli drancování a pfiehnojování. „Zkusme se ke zvífiatÛm a pfiírodû chovat hezky a pÛjde to i bez EKO,“ ukonãuje téma ekologie sám majitel. PouÏíváme mléãn˘ laktát T˘dnû projdou poráÏkou cca 2 ks hovûzího, 5–6 prasat a v sezónû také jehnûãí. Hovûzí dûlají stafiené a z dÛvodu udrÏení maximální kvality a hygienické nezávadnosti vyuÏívají metodu stfiíkání masa mléãn˘m laktátem, coÏ je

12

konzervaãní ãinidlo povolené normami EU. âtvrÈ se nastfiíká je‰tû pfied prvním chlazením, ãímÏ se sníÏí pH na povrchu a zakonzervuje se tak pro proces zrání. V celém provozu se samozfiejmû • Aktuální seletické stavy: 260 ks skotu i s telaty, 100 ks prasat, 60 ks základní stádo bahnic (120 ks celkem) a 25 ustájených koní. • Stelou řepkovou slámu: ročně udělají i 700 ks balíků řepkové slámy. Sláma se zdá tvrdá, ale duté stonky se při lisování jednoduše namačkají a dají se tak bez problému použít i pod krávy s telaty. • Zaměstnanci: 4 lidé v ŽV, 2 traktoristi (zároveň opraváři strojů, údržbáři areálu), 1 řezník + 2 jeho pomocnice (zároveň prodávají v krámku) a 1 paní na úklid, 1 slečna v mini-mlékárně (zpracuje 100 l mléka za den). • Národní výstava HZ v Brně 2013: jejich první účast na výstavě, jalovice měli ve dvou kategoriích, mladší se umístila na druhém místě. Pro zajímavost, na výstavě byl také plemenný beran a stal se šampionem výstavy. • Plány do budoucna: – soběstačnost v chovu prasat vč. porodny a vč. výkrmu – soběstačnost v chovu hovězího – rozšíření základního stáda – nová hala pro výkrm býků a jalovic

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Masn˘ simentál uprostfied satelitu manÏelé ·ilhanovi: Máme ojedinûl˘ systém chovu, kter˘ funguje Jméno/název: Marie a Václav Šilhanovi Počet zaměstnanců: vypomáhá rodina a 1–2 stálí zaměstnanci Obec: Nová Ves Kraj: Praha – východ Nadmořská výška: 185 m nad m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od roku 1996 V plemenných knihách: masný simentál Základní stádo: 50 ks Plemenitba: inseminace + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 100 ha (z toho 65 ha TTP) + 280 ha má syn EKO zemědělství: NE Účast na výstavách: úspěšná WEB: v plánu

Novodob˘ zaãátek „Zaãali jsme soukromû hospodafiit hned v roce 1990, ale masn˘ skot jsme nakoupili aÏ v roce 1997. Od zaãátku jsme mûli jasno v tom, Ïe nechceme dojené stádo, Ïe budeme dûlat v˘krm Ïíru. Tak jsme vybudovali vaznou stáj, ale pak jsme se byli podívat v Holandsku a vidûli v‰e na volno, po ãtyfiech letech provozu jsme vaznou stáj pfiedûlali na volné ustájení,“ vysvûtluje pan ·ilhan rozpaãité zaãátky: „UÏ tehdy byla cena zástavového skotu velmi vysoká, ãervenostrakatí b˘ãci za 50 Kã za kilogram. Rok jsme je krmili a ve finále prodávali ani ne za 25 Kã/kg (v˘kupní cena).“ Tlak trhu byl neúprosn˘ a tak jim nezb˘valo, neÏ hledat alternativu v podobû vlastního odchovu zástavového skotu. Tehdy byl inspektorem svazu pro Ústeck˘ kraj a stfiední âechy pan

Obec Nová Ves se nachází v okrese Praha-v˘chod ve Stfiedoãeském kraji. Rozkládá se asi osmnáct kilometrÛ severov˘chodnû od centra na‰eho hlavního mûsta a jedenáct kilometrÛ západnû od Brand˘sa nad Labem (u Staré Boleslavi). V polovinû roku 2006 zde Ïilo cca 250 obyvatel, ale rozmach satelitní zástavby v okolí Prahy udûlal své, dnes jsou na poãtu nûkde kolem 780 obãanÛ. Statek rodiny ·ilhanov˘ch se nachází pfiímo na návsi, tedy v centru obce a v‰eho dûní, je ostrÛvkem klidu a pozÛstatkem pÛvodního rázu obce, kter˘ se doslova za pár let zmûnil k nepoznání. Pfii pohledu na leteckou mapu je velmi dobfie vidût, kolik úrodné pÛdy v katastrálním území Nové Vsi padlo na novou v˘stavbu. Ze ãtyfi stran je zdravé jádro doslova obehnáno typov˘mi domky s mal˘mi pozemky, vysok˘mi ploty a tújemi, nûktefií mají dokonce exkluzivní v˘hled – pfiímo na pastvinu za hospodáfistvím s poklidnû odpoãívajícím stádem masného simentála. A jak se Ïije starousedlíkÛm uprostfied satelitního mûsteãka? O tom bude následující vyprávûní manÏelÛ ·ilhanov˘ch. Karel ·eba (následnû fieditel i pfiedseda), kter˘, jak sám majitel s úsmûvem fiíká: „Má celou farmu na svûdomí, kdyby nebylo jeho, tak by to, co tu dnes vidíte, nebylo.“ Projekt jim tehdy zpracovával jist˘ pan Ing. Volek, kter˘ si ke konzultaci pfiizval dal‰ího v˘borného odborníka, pana Ing. Dufku, kter˘ se na farmu pfiijel podívat a zajel také na pastviny (·ilhanovi mají 65 ha TTP v CHKO LuÏick˘ch hor, ale o tom pozdûji), ze kter˘ch byl tehdy nad‰en˘ a prohlásil: „Sem ten dobytek pfiesnû pasuje, tady je „noãník“ Evropy, tady je hodnû sráÏek, sem se hodí masn˘ simentál!“ A tak to v‰echno „znovu“ zaãalo. Nákup prvních zvífiat První nákup plemenn˘ch jalovic probûhl tehdy pfies ãeskobudûjovickou firmu Viva, na farmu pfii-

jelo 10 vysokobfiezích jalovic fleckvieh z Rakouska a to byl základ stáda. „Na doporuãení pana ·eby jsme nakoupili je‰tû 50 ks ãervenostrakat˘ch jalovic ze ZD Bílá (na âeskolipsku), uÏ tehdy nám doporuãil chov bez IBR, ale to jsme nemûli ani tu‰ení, co to vÛbec je. Nûkteré jaloviãky byly s podílem plemene montbeliard i redhol‰t˘n. Pfievodn˘m kfiíÏením jsme se pomalu dostávali na ãistokrevné stádo. Prvním b˘kem, kterého jsme mûli v pfiirozené plemenitbû, byl Derby (ZSI 027), také na doporuãení Karla ·eby. Pfii‰el k nám z Bl‰an, kde dûlal v té dobû fieditele Ing. Václav Cígler, kter˘ zároveÀ zastával funkci pfiedsedy klubu chovatelÛ masného simentála,“ vysvûtluje se zápalem pan majitel: „A tak jsme vlastnû zaãali dûlat plemenafiinu.“ Téma poãátku chovu masného

❒ Stádo uprostřed „satelitu“ (foto: Pavla Vydrová)

13

zdûji brali úvûr na nûkolik milionÛ, to uÏ ses nebála.“ Mimochodem, pan Václav tehdy manÏelce nasliboval, Ïe ona nebude muset nic dûlat, pouze ekonomiku, coÏ samozfiejmû záhy nebyla pravda.

❒ Plemenný býček z vlastního odchovu Venda z Nové Vsi P (PMS 576), který letos působí v přirozené plemenitbě (foto: Pavla Vydrová)

simentála v âR mû natolik zaujalo, Ïe jsem se na podrobnosti zeptala pfiímo Karla ·eby, kter˘ má neskuteãnou pamûÈ a po mnoha letech si pamatuje i drobné detaily. TakÏe, do âeské republiky bylo v té dobû dovezeno ‰est plemenn˘ch b˘kÛ od nûmeckého chovatele Gessnera Siegfrieda (z Renthendorfu) z oblasti Türingen. Dva z tûchto b˘kÛ ‰li na dnes jiÏ neexistující inseminaãní stanici v severoãeském Vrátu na Jablonecku. Jeden z nich byl po odbûrech inseminaãních dávek zapÛjãen do pfiirozené plemenitby na Zemûdûlskou spoleãnost Bl‰any, ale bohuÏel uhynul. Tak ho po odbûrech nahradil zmiÀovan˘ Derby a odtud si ho odkoupili noví majitelé, ·ilhanovi. Zpût na úpln˘ zaãátek Novodobé dûjiny jednoho z velmi kvalitních chovÛ masného simentála v âeské republice uÏ známe, ale jak to bylo se statkem pfied revolucí? „Hospodafiili jsme aÏ do ‰edesátého roku, otec se silnû bránil vstupu do druÏstva, plnil dodávky, takÏe na nûho moc nemohli“, vysvûtluje pan Václav a pokraãuje: „Ale kdyÏ jel jednou do banky a úfiednice mu ukázala jeho sloÏku, kde byly informace o financích, zarazilo ho, proã je na sloÏce ãervenû nati‰tûno „KL“. PoÏádal tedy o vysvûtlení a neznamenalo to bohuÏel nic jiného neÏ: „Kulak Likvidace“. Hospodáfie

14

to sice zaskoãilo, ale je‰tû nûjak˘ ãas vstupu do JZD odolával. Zlom pfii‰el, aÏ kdyÏ se dûti hlásily na stfiední ‰kolu. Se synem Václavem nebyl problém, protoÏe v jeho pfiípadû bylo jisté, Ïe pÛjde na „zemûdûlku“, ale jeho sestra mûla o své budoucnosti jiné pfiedstavy, to uÏ otec boj s vûtrn˘mi ml˘ny vzdal a v roce 1960 vstoupil do druÏstva. K usedlosti se vázalo 20 ha pÛdy a men‰í stáj se stodolou. Tento majetek si vzali po Sametové revoluci zpût do vlastnictví, a tak se zaãaly psát novodobé dûjiny hospodáfiství rodiny ·ilhanov˘ch. Pan Václav pracoval dvacet let v místním „JZD Budoucnost Líbeznice“ jako stfiediskov˘ a pozdûji i jako hlavní agronom. Po pfievratu, kdyÏ si mohl vzít pÛdu a majetek zpût do uÏívání, byl jeho otec ze situace nad‰en˘ a stihl si novou éru i ãásteãnû uÏít, zemfiel v roce 1995. „Zato manÏelka moc nad‰ená nebyla,“ fiíká pan Václav a s potuteln˘m úsmûvem se dívá na manÏelku, která ale vysvûtluje: „No nebyla, mûla jsem obavy, nemûli jsme Ïádné úspory a manÏel pfii‰el s tím, Ïe si vezmeme pÛjãku 300.000 Kã, to bylo pro mû nepfiedstavitelné, vzhledem k tomu, jaké byly v té dobû ãástky na v˘platních páskách. Mûli jsme dvû star‰í dcery na stfiední ‰kole a syna na základce, nebylo to lehké rozhodnutí.“ Majitel ale s úsmûvem dodává: „A kdyÏ jsme si po-

Syn si jede na vlastní triko Od sv˘ch dvanácti let jim také vypomáhá syn, kter˘ nejdfiíve vystudoval Stfiední zemûdûlskou ‰kolu a poté âZU v Praze (se specializací na ochranu rostlin). Od zaãátku mûli rodiãe jasno, chtûli udrÏet syna na gruntu, ale jak to udûlat co nejlépe, nad tím pfiem˘‰leli pomûrnû dlouho. Dnes jiÏ syn sedm let hospodafií na „svém“. Chtûli prostû, aby rodinn˘ podnik fungoval a nedocházelo ke sporÛm a Ïabomy‰ím válkám, jak tomu nûkdy v podobn˘ch pfiípadech b˘vá. Paní Marie, jako ‰ikovná matka a manÏelka, se nejdfiíve domluvila se synem, Ïe by mohli hospodáfiství rozdûlit a pak teprve ‰la s hotovou vûcí za manÏelem s tím, Ïe by si oni mohli nechat Ïivoãi‰nou a nûjaké hektary k tomu a syn si ponechá rostlinnou a kaÏd˘ si pojede od zaãátku na vlastní triko. Dnes jsou s tímto rozhodnutím velice spokojení, funguje to perfektnû, neznamená to samozfiejmû, Ïe by si navzájem nevypomáhali, ale financování je oddûlené a to je dÛleÏité. Syn má svou vlastní rodinu, zatím sice Ïije ve stejném domû jako rodiãe, i kdyÏ v oddûlené domácnosti, ale budou se co nevidût stûhovat do nového domku, kter˘ buduje nedaleko statku. Vyfie‰ené finanãní záleÏitosti znamenají klid a pohodu v rodinû.

❒ Prodej ze dvora na návsi v Nové Vsi (foto: Pavla Vydrová)

Základní stádo a plochy pozemkÛ V souãasné dobû ãítá základní stádo 43 krav a 7 jalovic pfiipraven˘ch na zapu‰tûní, obrat stáda je jich uzavfien˘. Mívají ‰edesátihlavé stádo matek, ale v leto‰ním roce pfiistoupili k vût‰í brakaci neÏ obvykle. Roãnû si nechávají 6–8 jalovic do reprodukce, zbytek se prodává. V loÀském roce byl o plemenné jaloviãky tak enormní zájem, Ïe prodali i to, co pÛvodnû z domu vÛbec jít nemûlo. Celkem se u ·ilhanov˘ch obhospodafiuje 380 ha, z toho je 105 ha vlastních a zbytek v nájmu. Na orné pÛdû, v katastrálním území obce, mají 15 ha pícnin a 10 ha siláÏní kukufiice. Aby synovi zbyteãnû nezabírali plochu na trÏní plodiny, tak mají takov˘ ‰ikovn˘ systém, kdy nejdfiíve vypûstují na 5 ha ozimé energetické Ïito, které se obvykle do 15. kvûtna senáÏuje a pole se tak je‰tû stihne osít kukufiicí na siláÏ, mají tedy z jednoho pole dvojí uÏitek. Syn hospodafií cca na 280 ha, rodiãÛm staãí na zaji‰tûní stáda 100 ha. Pastevní areál v CHKO LuÏick˘ch hor (85 km od Nové Vsi, 1,5 h cesty) vyuÏívají uÏ od roku 1997, je to jeden celek (pastvina) o rozloze 65 ha, fiadu let mûli tuto plochu pouze pronajatou, ale díky pfiedkupnímu právu se jim pÛdu podafiilo nakonec od Pozemkového úfiadu na splátkov˘ kalendáfi odkoupit. „Tím, Ïe máme ve‰keré pastviny v LuÏick˘ch horách, jsme museli najít vhodn˘ systém, kter˘ v podstatû bez problémÛ funguje uÏ od zaãátku. Pfiipou‰tíme a telíme pouze na farmû, nûkdy po 20. dubnu se matky s telaty nakládají na kamion a odváÏejí na pastviny. Zde se pasou do konce fiíjna,

❒ Domeček ve dvoře sloužící početné rodině např. při zabíjačkových hodech (foto: Pavla Vydrová)

❒ I nejmladší členové rodiny se zapojují do chodu hospodářství (vnučka Emička) (foto: archiv rodiny)

pfiivezou se zpût na statek, telata se odstaví a matky se od prosince zaãínají znovu telit. V tomto jsme asi v˘jimka, takto to asi nikdo nepraktikuje, nám se to ale velmi dobfie osvûdãilo,“ fiíká spokojenû hlava rodiny: „·est mûsícÛ o nich nevíme. Tím, Ïe se tam netelí, tak je to bez problémÛ. S pfiepravou nám pomáhá pan Ing. Karel Mıller, se kter˘m spolupracujeme jiÏ fiadu let.“ Cel˘ch ‰edesát pût hektarÛ je pod jedním elektrick˘m ohradníkem, uprostfied celku je pfiírodní napajedlo, které nevysychá ani v tom nejsu‰‰ím období, takÏe není tfieba na pastvinu vodu dováÏet. Dfiíve byl pastevní areál rozdûlen je‰tû na men‰í celky, ale byly pouÏity smrkové kÛly, které bohuÏel dlouho nevydrÏely. Zato pÛvodní ohradníky z akátového dfieva, bez problémÛ slouÏí dodnes a to jsou ze sedmdesát˘ch let, kdy se do âech poprvé pfiivezlo stádo herefordÛ na Státní statek Cvikov. ·ilhanovi mají v LuÏick˘ch horách velmi dobré vztahy se sousedy (Ing. Hroch s panem ·Èastn˘m), takÏe pokud se stane, Ïe stádo opustí vytyãen˘ prostor, velmi rychle se to ·ilhanovi dozvûdí a mohou v pfiípadû potfieby vyrazit na cestu. Samozfiejmû, Ïe tam nejsou zvífiata pÛl roku bez dozoru, majitelé mají jednoho místního ãlovûka (zamûstnance), kter˘ opravuje ohrady, hlídá, jestli je v‰echno v po-

fiádku, ale vût‰inou nemusí nic fie‰it. „Krávy jsou uÏ tak nauãené, Ïe jen se otevfie kamion, tak napochodují bez problémÛ pfiímo na pastvinu, jen jedna kravka se nechává, aby odvedla telata, pro která je samozfiejmû nové prostfiedí neznámé. Druhá polovina stáda, která se veze dal‰ím kamionem, má pfiíjezd i s uvítacím v˘borem, nastoupenou jednotkou z prvního kamionu,“ s úsmûvem doplÀuje majitelka stáda. Za celou dobu fungování tohoto systému nemûli vût‰í problém. „Jen na zaãátku, kdyÏ se vezlo stádo poprvé a vypustilo se na pastvinu, spoleãnû se zmiÀovan˘m b˘kem Derby (ZSI 027), kter˘ doslova lítal po pastvinû a nahánûl svûfienkynû, aÏ se schvátil, leÏel a nepracoval. PÛjãili jsme si tehdy jiného b˘ka, ale tomu se stalo to samé, první rok jsme tak mûli jen asi pût telat. Bylo to ale zejména tím, Ïe jsme nevûdûli, a nikdo nám to nefiekl (chov masného skotu byl pfieci jen je‰tû v plenkách), Ïe jeden b˘k na tak velké stádo je prostû málo. Dnes uÏ se ví, Ïe mladému b˘ãkovi je dobré dát pár jaloviãek a nechat ho zacviãit, dnes uÏ tyto informace chovatelé mají, ale tehdy tomu je‰tû tak nebylo,“ vysvûtluje chovatel a rychle dodává: „I kdyÏ pan Dufka nám dával cenné rady a jednou z nejcennûj‰ích, kterou si bereme k srdci stále, je: Hlavnû jim nepfiekáÏejte, ony mají na v‰echno dost

15

kukufiicích, my mu pomáháme pfii Ïních,“ libují si manÏelé dobrou spolupráci. Syn zaãal pûstovat také sóju, takÏe jim do krmn˘ch smûsí b˘kÛ ve v˘krmu nechává i extrudovanou sóju. V krmivové základnû jsou tedy naprosto sobûstaãní, jediné co dokupují, jsou minerální lizy od Jamenská a.s. z Podje‰tûdí: pastevní s bioplexem selenu a zinku a zimní s vápníkem.

❒ Stáj před rekonstrukcí z roku 1997 sloužící jako porodna (foto: Pavla Vydrová)

ãasu, pro v‰echno si dojdou, hlavnû nepfiekáÏejte.“ Já dodávám, Ïe 85 km je opravdu dobrá vzdálenost na to, aby si nepfiekáÏeli. Majitelé jezdí na pastviny v podstatû jen, kdyÏ nastane nûjak˘ problém, napfi. Ïe utekli krávy, ale velmi ãasto se stává, Ïe neÏ tam dojedou, tak uÏ se zase v klidu pasou tam, kde mají. Jako zázemí tam slouÏí pouze maringotka, ale syn má takov˘ plán, Ïe aÏ dostaví vlastní dÛm, postaví u pastevního areálu srub, kde bude moci trávit ãas se svou rodinou a v pfiíjemném prostfiedí. Na podzim se tam jezdí po vlastní ose mulãovat nedopasky a na toto téma pan Václav opût vtipkuje: „Já tam jezdím rád, protoÏe teì, podle nové vyhlá‰ky, kdyÏ jsem víc jak 8 h pryã z domu, tak beru 40 euro diety.“ Firma je nyní jiÏ napsaná na paní domu a pan

Václav si dûlá legraci z toho, Ïe je vlastnû jejím zamûstnancem. Symbióza rostlinné a Ïivoãi‰né v˘roby „Ve‰keré zástavové b˘ãky vykrmujeme na bázi kukufiiãné siláÏe, senáÏe a jádra (vyuÏívají sluÏbou pojízdnou míchárnu). Produkci obilovin nám zaji‰Èuje syn na jeho pozemcích, my mu na oplátku poskytujeme to nejcennûj‰í – hnÛj. Provoz farmy je, jak jiÏ bylo fieãeno, rozdûlen na Ïivoãi‰nou a rostlinnou ãást, ale symbióza musí fungovat a také perfektnû funguje. Syn se sv˘m jedním zamûstnancem nám pomáhá pfii sklizni senáÏe a pfii

❒ Nová vzdušná stáje lehké konstrukce – výkrm a býčci v odchovu u chovatele (foto: Pavla Vydrová)

16

Na v˘stavy jezdí uÏ od zaãátku Úspûchy na národních v˘stavách se mÛÏete pokochat pohledem na zeì slávy, která je umístûna v obchÛdku s prodejem ze dvora, kde je ocenûním vûnována celá jedna stûna. Mají národní vítûzky z roku 2005 v LetÀanech (krávu a jalovici), jin˘ roãník byl zase ‰ampionem nûkolikrát zmiÀovan˘ plemeník Derby. Jejich jaloviãky se úãastnili také Techagra a své zastoupení mûli simentálové z Nové Vsi i na dal‰í fiadû v˘stav, napfi. v Pfierovû apod. I v dÛchodu se stále aktivnû do v˘stavnictví zapojují, pan Václav se hrdû hlásí k tomu, Ïe je jedním z nejstar‰ích vodiãÛ u svazu. Porody bez problémÛ Pan Václav opût pfiíjemnû zavtipkuje na mou otázku, co porody: „No nejlep‰í porody jsou, kdyÏ vám jde tele ráno naproti“. Porody hlídají, není to pro nû problém, protoÏe mají porodnu jen pfies dvÛr od rodinného domu, ale vesmûs

Co se t˘ãe odchovu plemenn˘ch b˘ãkÛ, tak roãnû vyjde tak 3–5 ks nov˘ch plemeníkÛ, je to standard, kter˘ si ·ilhanovi drÏí uÏ fiadu let. Nûktefií procházejí testem vlastní uÏitkovosti na OPB (Osík, dfiíve Maleã a Roãov, nyní pfieváÏnû Mûcholupy) ostatní doma v odchovu u chovatele. O plemenné b˘ãky je stále velk˘ zájem, i kdyÏ se neprodají hned po v˘bûru, své majitele si do pÛl roku

❒ Welfare pod střechou nové stáje na „zimním“ sluníčku (foto: Pavla Vydrová)

neuhlídají a krávy i jaloviãky se velmi ãasto otelí sami bez pfiítomnosti majitelÛ. Tûωí porody b˘vají tak max. 1–2 za sezónu. Samozfiejmû se obãas stane, Ïe se komplikovan˘ porod neuhlídá a nastane problém, nebo se narodí mrtvé tele, ale tak to prostû nûkdy je. „V leto‰ním roce se nám napfiíklad bez problémÛ telí jaloviãky, dokonce i jejich telata se chytnou bez pomoci, takÏe není potfieba je k pití mleziva (a mléka) nutit. Ale jak to tak b˘vá, tak je pro zmûnu problém zase u nûãeho jiného, krávy se „zbláznily“, jsou tfieba na ãtvrtém teleti a nechtûjí tele pustit k vemeni. Je to rokem, kaÏd˘ pfiiná‰í nûco nového,“ fiíká k porodÛm paní majitelka a je‰tû dodává: „V loÀském roce jsme mûli napfiíklad hodnû dvojãat.“ Obãas se stane, Ïe se musí k porodu zavolat veterináfi, ale na‰tûstí je to velmi ojedinûle. „My máme totiÏ ‰ikovného porodníka, syn na V· absolvoval semestr porodnictví a teì je opravdov˘m pomocníkem, bez problémÛ dokáÏe rozmotat dvojãata, napravit obrácenou polohu apod.,“ pochvalují si majitelé. Mají za sebou i dva císafiské fiezy. Stalo se jim totiÏ párkrát, Ïe byla mladá jaloviãka obskoãena b˘ãkem na pastvinû, bylo to v dobû, kdy netu‰ili, Ïe je to vÛbec moÏné, aby se jalÛvky telily v 16 ãi 17 mûsících. Z tohoto dÛvodu také odstavují star‰í b˘ãky dfiíve, zhruba po ‰esti mûsících, nechávají si je doma a na pastvinu jedou uÏ matky bez nich. B˘ãci jdou stejnû do v˘krmu nebo do odchovu a tak manÏelÛm nevadí, Ïe zÛstanou na farmû, mají je tak na oãích

a ãasnûj‰í odstav doÏenou kvalitní krmnou dávkou, kterou zaji‰Èuje syn. Pfiirozená plemenitba x inseminace V pfiirozené plemenitbû byl pût let jako zakladatel stáda Derby (ZSI 027), dále zde pÛsobil b˘k z vlastního odchovu Kasafi (ZSI 249), také Lykke Dixie (ZSI 568), kter˘ byl dovezen z Dánska firmou Genoservis jako inseminaãní, ale ·ilhanovi ho pfied ãtyfimi lety odkoupili do pfiirozené plemenitby. Tento b˘k byl nyní prodán do AGRA ¤isuty do kfiíÏení (je jiÏ mimo KUMP). V pfiirozené plemenitbû mají teì svého vlastního odchovaného b˘ãka Venda z Nové Vsi P (PMS 576), ale jednou za ãas koupí i nového v draÏbû na OPB. V loÀském roce se pfiíli‰ neinseminovalo, protoÏe spoléhali na kvalitního Dixiho, ale ze stáda se vytrácí mléãnost, a tak se v leto‰ním roce pokusí dostat aÏ na 50 % inseminací, kvalitních dávek mají zakoupeno a pfiipraveno dostateãné mnoÏství. Zkou‰eli také embryotransfer, moc se jim ale nedafiilo, nejlep‰í krávu si bohuÏel „rozhodili“, od superovulace a odbûru embryí ‰patnû zabfiezává, pfiitom dfiíve zÛstala vÏdy na poprvé. Mûli od ní 4 Ïivá embrya, ale na konec z toho bylo jen jedno tele. Vût‰í úspûch zaznamenali v minulosti u embryí z Roãova od a Ing. Chládka. Byla to embrya od jejich nejlep‰í krávy dovezené z Dánska, na kterou byl pouÏit vynikající importovan˘ dán AST Omega Gold ET PP (ZSI 156). Po nich mûli dvû v˘borné matky, z toho jednu vyfiazovali z chovu nyní a mají po ní nadûjného b˘ãka.

Zajímaví býci používaní v chovu a jejich plemenné hodnoty Přirozená plemenitba: ZSI 027 Derby (PH MePP 112; rámec, mléko, do teď výborné krávy), ZSI 249 Kasař (PH PeRU 112), SIP 717 Othello P (vlastní odchov, nadprůměrný v PH pro PeRU i MeRU), ZSI 568 Dixie (PH PeRU 117, MePP 116) Inseminační býci: • Dánská genetika: ZSI 400 Hedetoft United P (PeRU 123, nadprůměrný v MePP), ZSI 346 Vingegaard Vilhelm P (MePP124), ZSI 070 Gorm PP (menší rámec, nadprůměrný v PePP), ZSI 155 Ostervang Rringo ET P (průměrný až nadprůměrný ve všech PH pro Pe a Me), ZSI 390 Lykke Atlantis P (PeRU 127, MePP 138), ZSI 714 Vingegaard Crassus P (PeRU 115 a MePP 115) a AST Omega Gold ET PP ZSI 156 (PH MePP 133, nadprůměrný také v PeRU a MeRU). v letošním roce poprvé zkoušejí v inseminaci dána ZSI 951 Sollbaken Garfield. • Anglická a irská genetika: Brit ZSI 246 Milnafua Graduate (nadprůměrný v PeRU, MePP a MeRU), irský ZSI 807 Curaheen Tyson ET R (PeRU 128), průměrný Angličan ZSI 954 Glebefarm Tyson a ZSI 710 Turbo Tommy PP • Kanadská genetika: ZSI 824 PHS Polled Worldwide 14W P a ZSI 726 Camps Bravo P (PePP 119) • Ostatní: Německý ZSI 816 Hoeness PP (PeRU 122, MePP 109), Švéd ZSI 343 Eugen AV Rrum P (nadprůměrný v PeRU) Více se dozvíte o býcích na webu: http://www.db.cschms.cz/

17

❒ Nabídka prodeje ze dvora a výstavka ocenění (foto: Pavla Vydrová)

vÏdy najdou. MajitelÛm to nevadí, mají pro nû stájovou kapacitu i kvalitní krmnou dávku, takÏe s prodejem nespûchají. Ustájení a systém pfieváÏení V pastevním areálu v LuÏick˘ch horách nemá stádo k dispozici Ïádné umûlé zastfie‰ení, ale jako úkryt pfied sluncem a nepfiízniv˘m poãasím jim slouÏí stromy a remízky. Mají moÏnost v˘bûru, kde chtûjí voln˘ ãást trávit. Není tfieba fie‰it Ïádné zastfie‰ení, protoÏe zvífiata jsou odváÏena dle v˘voje poãasí, ale pfieváÏnû poslední víkend v fiíjnu a první t˘den v listopadu. Za celou dobu se jim stalo pouze jednou, Ïe jim 15. fiíjna napadalo 20 cm snûhu a museli na

pastviny dovézt krmení, ale za ãtyfii dny bylo zase zeleno. Na mou otázku, jestli nemají problém se zvífiaty po pÛlroãních prázdninách, kdy v podstatû ãlovûka nepotkají, s divokostí, mi pan majitel vysvûtluje: „Rozhodnû se jim vrátí stádov˘ pud a ostraÏitost, kdyÏ je pfiivezeme, jsou „vybláznûné“, ale velmi rychle se uklidní a funguje to perfektnû,“ libuje si. Po pfiivezení na farmu se zaãínají matky telit kolem 20. listopadu, pak v prosinci, lednu a nûkdy aÏ únoru, v˘jimky se telí v ãervnu, ale to jsou vût‰inou plemenná zvífiata, která si nechávají na farmû a na „riviéru“ do LuÏick˘ch hor vÛbec nejedou. B˘ãci, ktefií jsou adepty na plemeníky, zÛstávají z dÛvodÛ

❒ Na rozhlehlé pastvině v Lužických horách (foto: archiv rodiny)

18

zapojení do KUMP na farmû, aby bylo moÏné je hlídat a váÏit a samozfiejmû se jim musí i pfiilep‰ovat, tráví celé léto s matkami na pastvinû za farmou, do stáje mají pfiístup jen pfii nepfiízni poãasí ãi extrémnû hork˘ch dnech. V zimním období jsou krávy s telátky pfies den venku, v podstatû témûfi za jakéhokoli poãasí. Nev˘hodou je roz‰lapan˘ pastevní areál, ale to k tomu prostû patfií. Co se t˘ãe organizace reprodukce stáda, tak ãást matek se inseminuje, ale uÏ je u nich i b˘k v pfiirozené plemenitbû. První zabfiezlé krávy odjíÏdûjí s telaty na pastvinu kolem 25. dubna, pak dají majitelé na 14 dní aÏ tfii nedûle b˘kovi na doskok a druhá parta odjíÏdí zaãátkem (10.–15.) kvûtna. B˘k se „odstaví“ a to co zÛstane na farmû (vã. tûch nejlep‰ích matek) se je‰tû inseminuje, tyto kusy se telí za rok zaãátkem ãervna. „Ale vize je taková, Ïe se bude dûlat turnusové telení,“ uzavírá toto téma pan Václav a tentokrát se smûje paní majitelka: „To uÏ manÏel fiíká dvacet let!“ Do provozu hospodáfiství se zapojují v‰ichni dospûlí ãlenové rodiny: „Já pracující dÛchodce (pan Václav) a manÏelka pracující dÛchodce a vypomáhá nám syn a jeho jeden zamûstnanec. Zvífiata jsou na hluboké podest˘lce, takÏe vyváÏíme jednou za tfii mûsíce hnÛj, právû ve spolupráci s rostlinnou v˘robou. Snacha s manÏelkou si vzaly za svÛj prodej ze dvora a jeden zamûstnanec je sezónnû u stáda v LuÏick˘ch horách,“ vyjmenovává pomocníky pan Václav. V systému ekologického zemûdûlství nehospodafií, i kdyÏ ta ãást hospodáfiství, která se nachází v CHKO LuÏick˘ch hor, kde se stádo pÛl roku v klidu pase, je v podstatû absolutnû ekologická. Na TTP se sekají pouze nedopasky, jinak se areál neudrÏuje, ani se nepfiihnojuje, protoÏe je tak velk˘, Ïe mají spí‰e problém s tím, Ïe to stádo ani nestihne vypásat, takÏe je to zatím k intenzivnûj‰í údrÏbû nenutí. V zafiazení v LPISu jsou jako „druhovû bohatá pastvina“, ale to se dozvûdûli více ménû náhodu. Pastviny v LuÏick˘ch horách, na rozdíl od pozemkÛ v katastrálním území Nové Vsi, jsou také v LFA

(v H1 je v 0,5 ha a jinak v H) a agroenvi. Jediné, co se na pastviny vozí, jsou minerální lizy. Rodina se odjakÏiva snaÏí Ïít v souladu s pfiírodou a „ekologicky“ i bez toho, aby museli b˘t v ekologickém systému zapojení. Jak sami fiíkají, ve‰keré odpady likvidují dle svého nejlep‰ího vûdomí a svûdomí, já mohu potvrdit, Ïe okolí farmy je preciznû uklizené. Prodej ze dvora na návsi Paní domu si se snachou, která je na rodiãovské dovolené, otevfiela obchÛdek s prodejem ze dvora. Funguje jim to velmi pûknû, kdyÏ je jedna v obchodû, druhá musí hlídat malé princezny. Od tohoto typu prodeje si pfiíli‰ neslibovaly, ale i kdyÏ ze zaãátku v‰ichni rozrÛstání „satelitu“ v okolí obce pomlouvali, dnes jsou lidé z tûchto domkÛ hlavní kupní silou a o nabízené zboÏí je opravdu velk˘ zájem. Obchod zdaleka nenabízí jen maso, ale ve spolupráci s nûkolika dal‰ími zemûdûlci realizují prodej mléka, zrajících s˘rÛ, jogurtÛ, másla, masa, uzeniny, sezónní zeleniny a ovoce, ‰Èávy, medu i peãiva. Paní majitelka se snachou vyrábûjí zavafieniny, peãen˘ ãaj, nudle do polévky a ‰kvafií husí sádlo, v pátek se pravidelnû peãou ãerstvé koláãky. Z vlastní produkce nabízejí brambory a vajíãka. PÛvodnû mûl obchÛdek fungovat pouze pro prodej pfiebytkÛ, ale postupnû se to roz‰ifiovalo. Co

se masa t˘ãe, tak z vlastní produkce nabízejí maso jen velmi zfiídka (2–3 jaloviãky roãnû), ale pravidelnû mají v nabídce vakuované hovûzí maso a uzeninu od pana Ing. Chytila, na‰eho ãlena a chovatele masného simentála z Jizersk˘ch hor, kter˘ bohuÏel nemá na Fr˘dlantsku takovou kupní sílu, jako ·ilhanovi u Prahy, a tak vznikla velmi zajímavá a ‰ikovná spolupráce. S prodejem masa ze dvora zaãínali jako jedni z prvních vybudováním chladicího boxu, kter˘ je moÏná z pohledu dne‰ních technologií a trendÛ lehce „retro“, ale plnû funkãní a k jejich úãelÛm dostaãující. Maso odvû‰ují 7–10 dní a pak jde v desetikilov˘ch balíãcích ke sv˘m spotfiebitelÛm. Zájem je obrovsk˘, ale oni prozatím nepfiem˘‰lejí o nav˘‰ení vlastního prodeje. Zejména kvÛli dobré cenû a mnohaleté spokojenosti konãí jejich b˘ci z v˘krmu na jatkách Toro Hlaveãník, kde se pfii zatfiídûní SEUROP v U2 (v˘jimeãnû U1), za b˘ka ve stáfií do 21 mûsícÛ a pfies 400 kg na háku dostanou aÏ 90 Kã/kg. S Chovservisem spolupracují témûfi od zaãátku a chtûjí, aby jejich maso zÛstalo u nás a konãilo na talífiích na‰ich spotfiebitelÛ. Spolehnout se mohou také na rychlou platba a jisté peníze, z tûchto dÛvodÛ nechtûjí na zabûhlém systému nic mûnit. Plány do budoucna „To je jednoduché, uÏ Ïádné

❒ Paní domu za prodejním pultem (foto: Pavla Vydrová)

❒ Mladý býček se svou matkou (foto: Pavla Vydrová)

nemáme,“ s úsmûvem pfiikyvují manÏelé: „Staãí jen doplatit úvûr na rekonstrukci stáje, pak v‰e pfiedat synovi a do sedmdesátky brát rentu. AÏ mi bude nad sedmdesát, tak mu budu za pût tisíc mûsíãnû dûlat odborn˘ dohled nad stádem masného skotu“, udûlá vtipnou teãku za na‰ím pfiíjemnû stráven˘m dopolednem pan Václav ·ilhan. Jak je vidût a cítit z vyprávûní, ·ilhanovi jsou velmi pozitivní pár s jasnou pfiedstavou o tom, jak si uÏít Ïivot na plno a ve zdraví a nedûlat tfieba zbyteãnû z komára velblouda. Napfiíklad uÏ si dávno nedûlají vrásky z rozmáhající se satelitní v˘stavby v okolí obce a hodili za hlavu obavy z toho, jak bude v takovéto novodobé podobû vesnice fungovat. Dokázali vyuÏít „naplavenou“ kupní sílu, která je zde opravdu nevídaná. V‰e ‰patné je pfieci k nûãemu dobré, tak proã z toho k oboustranné spokojenosti netûÏit. V jejich krámku s prodejem ze dvora se dva dny v t˘dnu dvefie netrhnou, coÏ je dÛkazem toho, Ïe jejich rozhodnutí bylo správné. Kromû chovu masného simentála, kterému se manÏelé vûnují tûlem i du‰í, jsou ·ilhanovi aktivními (dÛchodci) také v jin˘ch oblastech, nejen Ïe si uÏívají naplno vnouãat, ale velmi rádi se také zapojují do kulturních akcí obce a vût‰inou jsou i hlavními iniciátory. Já mohu jen za sebe fiíci, Ïe b˘t jednou tak vitálním dÛchodcem s pozitivním my‰lením, jako jsou manÏelé ·ilhanovi, to bych si opravdu pfiála. Tak aÈ jim zdraví slouÏí co moÏná nejdéle!

19

jihoãeská BEEF SHOW

Země živitelka 28. 8. – 2. 9. 2014 • České Budějovice 2. jihočeská angus show – 29. 8. 2014 1. jihočeská limousine show – 1. 9. 2014

Hlavní sponzor:

Po předloňské premiéře se letošní rok na českobudějovickém výstavišti v rámci zemědělského veletrhu Země živitelka opět představí plemeno aberdeen angus, jehož chovatelé zde uspořádají již druhou jihočeskou angus show. Letos však „angusáci“ nezůstanou osamoceni – přidají se k nim chovatelé plemene limousine, kteří se rovněž rozhodli uspořádat svojí vlastní, historicky první, klubovou „speciálku“. Soutěžní přehlídka angusů se uskuteční v pátek 29. 8. 2014 a limousinů pak v pondělí 1. 9. 2014. Očekáváme, že chovatelé připraví kolekce čítají cca 40–50 kusů od každého z plemen. Výstavu Jihočeská beef show, jejíž součástí bude 2. jihočeská angus show a 1. jihočeská limousine show, organizuje Český svaz chovatelů masného skotu, Asociace chovatelů plemene angus a Klub chovatelů plemene limousine ve spolupráci s dalšími organizacemi, partnery a sponzory. Poděkování patří taktéž společnosti Jihočeský chovatel a.s., která zabezpečí krmivo a stelivo pro vystavená zvířata.

Spolupořadatelé: • Výstaviště České Budějovice a.s. – přední organizátor výstav a veletrhů v ČR • Jihočeský chovatel a.s. – plemenářská organizace v chovu hospodářských zvířat

Sponzoři:

• GE Money Bank, a.s. – poskytovatel bankovních služeb patřící mezi největší české peněžní ústavy • ČMSCH a.s. – zajišťování objektivních činností (UE, zpracování KU, laboratoř imunogenetiky) • SCHAUMANN ČR s.r.o. – mezinárodně působící výživářská firma • HEMA Malšice s.r.o. – dodavatel veterinárních a hospodářských pomůcek • AGROMONT VIMPERK spol. s r.o. – zemědělské stavby a technologie pro živočišnou výrobu • Agrotrans spol. s.r.o. – pastevní potřeby a technologie pro chov hospodářských zvířat • Mgr. Marek Navrátilík (kuly.cz) – největší zpracovatel akátu dřeva v ČR • Natural spol. s r.o. – ryze česká plemenářská firma s bohatým masným programem • Bursia Praha s.r.o. – výhradní zástupce plemenářské firmy Sersia France pro ČR • Cymedica CZ, a.s. – prodejce a výrobce veterinárních léčiv a přípravků pro zvířata • Statek Vrábče – Zdeněk Kubata – chov plemene aberdeen angus • Kompostárna Kubata – zpracování biologických odpadů • KETRIS s.r.o. – distribuce farmářských a chovatelských potřeb • FARMTEC a.s. – přední dodavatel stájových technologií

Partneři: • TOPANGUS – inseminační dávky masných plemen • ALM centrum s.r.o. – potřeby pro chov skotu, ovcí a koní

Mediální partneři: • Profi Press – vydavatelství odborných zemědělských časopisů • Zemědělec – odborný a stavovský týdeník • Náš Chov – odborný časopis věnovaný živočišné výrobě Všem zde uvedeným firmám, organizacím a osobám velice děkujeme za spolupráci!

Výstava je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky.

V˘znam diagnózy nedostatku selenu V˘znam diagnózy nedostatku selenu spoãívá pfiedev‰ím v identifikaci sub-klinick˘ch pfiípadÛ, kdy zpomalení v˘voje a pfiírÛstkÛ zpravidla zÛstává dlouho bez pov‰imnutí. Je tûÏké odhadnout pfiesné dopady deficience; ov‰em pfiínos suplementace selenem podle zku‰eností vÏdy dalece pfievy‰uje poãáteãní náklady. V fiadû pfiípadÛ není pln˘ ekonomick˘ pfiínos suplementace selenem vyuÏit. Zejména pfii aplikaci preparátÛ s obsahem selenu, které pÛsobí pouze krátkou dobu. Faktor deficience selenu se ãasto dynamicky vrací na úrovni stáda, kde u star‰ích zvífiat neb˘vá pov‰imnut.

Selenate LA – studie úãinnosti Materiál a metody 30 plemenn˘ch krav rÛzné plemenné pfiíslu‰nosti ve stáfií od tfií do ‰esti let bylo namátkovû rozdûleno do 3 skupin; dvou se 12 zvífiaty a jedné se 6 zvífiaty.

Projevy deficience selenu • Klinické projevy onemocnûní a zpomalení v˘vinu u telat • SníÏená produkce mléka a zhor‰ené reprodukãní parametry dojnic • Nutriãní svalová dystrofie • ZadrÏením lÛÏka po porodu • Metritidami • Zpomalenou involucí dûlohy a ovariálními cystami • Naru‰ením imunitní odpovûdi • Zmetáním, pfiedãasn˘mi porody a perinatálními ztrátami

Vhodná období pro aplikaci Selenate LA v programu prevence:

22

V˘sledky: Po standardizaci obû pozitivnû o‰etfiené skupiny vykázaly dramatick˘ vzestup hladiny selenu a GSH-Px v krvi. Naopak, skupina o‰etfiená placebem vykázala po aplikaci trval˘ sestup hodnot. Hladiny byly rovnûÏ signifikantnû vy‰‰í pfii porovnání se skupinou o‰etfienou placebem za jeden rok po aplikaci.

Telata K prevenci karence selenu po narození nebo ve 2–3 mûsících stáfií. Dojnice a jalovice pfied pfiipu‰tûním ãi inseminací Ke zv˘‰ení fertility jedincÛ samãího i samiãího pohlaví, o‰etfiení nejlépe 4–8 t˘dnÛ pfied pfiipou‰tûním.

V prÛbûhu bfiezosti Pro dostateãn˘ pfiívod selenu rychle rostoucímu plodu a ke zv˘‰ení obsahu selenu v mléce matky, o‰etfiení nejlépe v prvních tfiech mûsících gravidity. V prÛbûhu laktace Selenate LA mÛÏe b˘t aplikován v kterékoliv dobû laktace k prevenci sníÏení nádoje vlivem nedostatku selenu. Závûr Aplikace preparátu Selenate LA úãinnû zvy‰uje hladiny selenu a glutation peroxydázy (GSH-Px) u skotu, jehoÏ krmná dávka neobsahuje dostatek selenu. Jedna aplikace 1ml/50kg Ïivé váhy chrání proti deficienci selenu po dobu aÏ 12 mûsícÛ.

Zmûny u poÏadavkÛ kontrol podmínûnosti SMR 7 âeské republice dojde v leto‰ním roce ke zmûnû pravidel t˘kajících kontrol podmínûnosti (cross compliance). Novû bude v rámci SMR 7 (evidence a oznaãování skotu) rovnûÏ sledována a kontrolována vãasnost hlá‰ení narození a pfiesunÛ zvífiat do ústfiední evidence. PoÏadavky na evidenci a oznaãování hospodáfisk˘ch zvífiat – prasat, skotu, ovcí a koz ukládá zejména zákon ã. 154/2000 Sb., o ‰lechtûní, plemenitbû a evidenci hospodáfisk˘ch zvífiat a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ (plemenáfisk˘ zákon) a související vyhlá‰ka ã. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti oznaãování zvífiat a jejich evidence a evidence hospodáfiství a osob stanoven˘ch plemenáfisk˘m zákonem v jejich platné úpravû. Od roku 2009, kdy byly v âeské republice zavedeny podmínky podmínûnosti (Cross Compliance), jejichÏ plnûním je pro ãeské zemûdûlce podmínûno poskytnutí poÏadované ãástky dotace v její plné v˘‰i, je z v˘‰e uvedeného zákona zafiazeno jen nûkolik ustanovení na základû evropské legislativy tj. pfiílohy II nafiízení Rady (ES) ã. 73/2009 mezi povinné poÏadavky na hospodafiení v rámci kontrol podmínûnosti pod oznaãením SMR (Statutory management reguirements) 6, 7 a 8. Za poÏadavky, jejichÏ dodrÏením jsou splnûny podmínky podmínûnosti na evidenci a oznaãování zvífiat, jsou vybrány tyto nejdÛleÏitûj‰í: • registrace hospodáfiství v ústfiední evidenci, • vedení aktualizované evidence (stájov˘ registr, registr prasat na hospodáfiství), • evidence zvífiat v ústfiední evidenci (ÚE) vãetnû hlá‰ení narození, úhynu a pfiemístûní zvífiat na hospodáfiství v zákonné stanovené lhÛtû, • existence prÛvodního listu skotu, • oznaãení zvífiat u‰ními známkami. PoÏadavkem na evidenci chovan˘ch zvífiat v ÚE stanoveném § 35 odst. 3 vyhlá‰ky ã. 136/2004 Sb., kter˘ zní: „Hlá‰ení o narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû, utracení a pfiemístûní a hlá‰ení o pfiemístûní na doãasné hospodáfiství zasílají chovatelé povûfiené osobû do 7 dnÛ ode dne, kdy k události do‰lo, vÏdy hromadnû za celé hospodáfiství. Pfii narození turÛ, ovcí nebo koz se hlá‰ení o narození zasílá do 7 dnÛ ode dne oznaãení zvífiete.“ bylo do leto‰ního roku v rámci kontrol podmínûnosti jen ovûfiováno, zda je zvífie evidováno v ÚE, a omezeno na kontrolu ohlá‰ení narození zvífiete. Zji‰tûní, Ïe hlá‰ení nebylo zaslané ve stanovené lhÛtû (do 7 dnÛ) bylo posuzováno pouze jako poru‰ení národní legislativy. Inspektor dozorové organizace bude pfii kontrole na místû hodnotit soulad v˘pisu z ÚE a opoÏdûná hlá‰ení u fyzicky pfiítomn˘ch zvífiat na hospodáfiství v okamÏiku kontroly za období kalendáfiního roku, ve kterém podal zemûdûlec Ïádost o dotace do data provádûní kontroly, pfiiãemÏ hlá‰ení opoÏdûná nad 40 dnÛ budou posuzována jako závaÏnûj‰í poru‰ení. Hlá‰ení pfiemístûní zvífiat se povaÏuje za pozdní, pokud rozdíl mezi doruãením hlá‰ení do ústfiední evidence (v pfiípadû hlá‰ení zasílan˘ch mailem je to datum zpracování hlá‰ení) a datem, kdy ke zmûnû do‰lo, je vût‰í neÏ 15 dní v pfiípadû chovÛ skotu a 22 dní v pfiípadû chovÛ ovcí. Tento postup ponechává urãit˘ prostor pro zpoÏdûní, k nimÏ mÛÏe dojít pfii zasílání nebo zpracování údajÛ. Av‰ak pozor: tyto zmûny budou platné pouze pro rok 2014, od roku 2015 dojde k dal‰ím zpfiesnûním (a pravdûpodobnû zpfiísnûním) zejména ve vztahu k fyzické kontrole na místû, kdy budou zfiejmû kontrolována v‰echna zvífiata (i jiÏ nepfiítomná) evidovaná v daném roce na kontrolovaném hospodáfiství. Pro bezproblémové plnûní poÏadavkÛ podmínûnosti v rámci evidence zvífiat chovatelÛm doporuãujeme vedení stájov˘ch registrÛ elektronickou formou (se schválen˘m softwarem) popfi. pfies Portál farmáfie. Tento zpÛsob zajistí jedin˘m zápisem záznam události ve stájovém registru a jeho souãasné odeslání do ÚE, coÏ mÛÏe omezit v˘skyt chyb a zároveÀ vede ke zkrácení prodlevy zápisu události do ÚE. Na pfiíkladech poru‰ení zvefiejnûn˘ch na stránkách svazu (www.cschms.cz) ãi MZe (www.eagri.cz) si mÛÏete zjistit pfiípadnou procentní míru sníÏení poÏadované dotace pfii zji‰tûní nedodrÏení poÏadavku na evidenci zvífiat v ÚE v rámci kontrol podmínûnosti a opoÏdûného hlá‰ení narození, úhynu nebo pfiemístûní zvífiat na hospodáfiství od stanovené lhÛty. Pro ovûfiení konkrétní míry sníÏení poÏadované dotace pfii pfiípadném nedodrÏení poÏadavku na vãasné hlá‰ení narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû, utracení a pfiemístûní zvífiat na hospodáfiství je pro zemûdûlce zaregistrované na Portálu farmáfie, kter˘ je souãástí webov˘ch stránek Ministerstva zemûdûlství eAGRI, pfiipravena aplikace tzv. Simulátor kontrol podmínûnosti, která je dostupná v záloÏce Kontroly podmínûnosti tohoto Portálu. Roz‰ífiením poÏadavkÛ SMR 7 (skot) a SMR 8 (ovce a kozy) reaguje Ministerstvo zemûdûlství âR na v˘tky auditorÛ úãetního dvora, ktefií mají dlouhodobé v˘hrady k tomu, Ïe oproti jin˘m ãlensk˘ch zemím EU, nebyl tento poÏadavek v âeské republice doposud souãástí kontrol podmínûnosti a Ïe tato praxe vede k nerovnému zacházení se zemûdûlci v rÛzn˘ch ãlensk˘ch státech a tím se ãe‰tí zemûdûlci tû‰í neoprávnûn˘m v˘hodám. MZe âR, Kamil Malát

23

Skot, kter˘ se u nás nepase Nelore pochází z druhu Bos indicus (zebu indick˘) a velmi v˘raznû se odli‰uje od plemen odvozujících svÛj pÛvod z Bos taurus – evropsk˘ druh, jako je napfi. aberdeen angus, hereford, charolais. Jejich nejv˘raznûj‰ím znakem je pfiítomnost nápadného hrbu za krkem, ale existuje mnoho dal‰ích základních rozdílÛ mezi nelorsk˘m skotem a evropsk˘mi plemeny. Nelorsk˘, nebo také psáno nellorsk˘, skot pocházející z ongolského skotu byl pÛvodnû pfiivezen do Brazílie z Indie. Plemeno je pojmenováno podle okresu Nellore v Andhra Pradesh v Indii. Nelorsk˘ skot je velmi pfiizpÛsobiv˘, ale nedokáÏe tolerovat velmi chladné klimatické podmínky. Velmi dobfie sná‰í vysoké teploty a je pfiirozenû odoln˘ vÛãi rÛzn˘m parazitÛm a chorobám. Zvífiata mají dlouhé nohy, které jim usnadÀují pohyb ve vodû a na pastvinû. Nelorsk˘ skot má nejkrat‰í u‰i ze v‰ech plemen typu Bos indicus. Existují i pfiirozenû bezrohé linie plemene.

Nelore cattle Historie a souãasnost V Indii nikdy neexistovalo plemeno se jménem Nelore. Tento název odpovídá ãásti starého pfiedsednictví Madras, nyní patfiící do nového státu Andra u Bengálského mofie. Pojmenování vzniklo aÏ v Brazílii, kdy nûktefií autofii zaãali pouÏívat název Nellore jako synonymum k Ongole, indickému plemeni, které nejvíce pfiispûlo ke vzniku nelorského skotu. Historie ongolského skotu je datována do doby 2.000 let pfied na‰ím letopoãtem. Byli to Aryan‰tí lidé, ktefií pfiivedli pfiedky nelorského skotu do Indie, kde byli vystaveni extrémním povûtrnostním podmínkám. Pfiedpokládali, Ïe ongolské plemeno disponuje geny k adaptaci na prostfiedí. Suché pozemky Belushistanu, chladné zimy PaÀdÏábu, nivní pÛda z Gangy a vyprahlá zem ze strany Bengálského mofie umoÏnily skotu uplatnit schopnosti, které jsou nyní u moderního nelorského skotu cenûny.

24

Nelorsk˘ skot byl poprvé pfiedstaven v Brazílii v roce 1868, kdy loì na cestû do Anglie, s párem ongolského skotu na palubû, zastavila v Salvadoru a Bahia, a zvífiata zde byla prodána. O deset let pozdûji, chovatel z Rio de Janeira, Manoel Ubelhart Lemgruber, koupil dal‰í pár ze ZOO v Hamburku v Nûmecku. V 60. letech 20. století bylo dovezeno dal‰ích 100 kusÛ a nelorské plemeno se postupnû zaãalo roz‰ifiovat, nejprve v Rio de Janeiru a Bahia, pak v Minas Gerais a do mûsta Uberaba se dostalo v roce 1875. Brazílie je dnes také nejvût‰ím chovatelem tohoto plemene skotu. Drtivá vût‰ina souãasného nelorského skotu pochází z linií, které byly dovezeny do Brazílie z Indie v letech 1950 aÏ 1960. Jsou to linie: Karvardi, Taj Mahal, Golias, Godhavari, Rastan, Akasamu a Padhu. Ve Spojen˘ch státech se plemeno ãasto naz˘vá Nellore. KdyÏ bylo ongolské plemeno poprvé

❒ (foto: internet)

importováno z Andhra Pradesh do Brazílie, bylo naz˘váno „Nellore“ po místu pÛvodu. Brzy se zaãalo jedno „L“ vynechávat, protoÏe v portugal‰tinû není nutné psát dvû „L“. Nûkolik autorÛ povaÏuje Nellore jako synonymum k ongolskému plemeni z Indie. Velkou roli pfii formování plemene hrálo zaloÏení plemenné knihy a definice standardÛ plemene v Uberaba v roce 1938. První bezroh˘ nelorsk˘ skot byl zaregistrován v roce 1969. V roce 1960 bylo dovezeno 20 zvífiat a v roce 1962

❒ (foto: Fabio Fatori)

❒ (foto: Fabio Fatori)

probûhl poslední a nejdÛleÏitûj‰í nákup 84 Ïiv˘ch zvífiat ongolského skotu z Indie, schválen˘ brazilskou vládou. Tito jedinci se stali zakladateli v˘znamn˘ch chovn˘ch linií, jako je Godahvari, Karvadi a Taj Mahal a zaslouÏili se o velké roz‰ífiení brazilského chovu. Za posledních 30 let poãet chovaného skotu vzrostl z 56 milionÛ kusÛ v roce 1965 na 160 milionÛ zvífiat v roce 1995, z nichÏ 100 milionÛ tvofiili jedinci nelorského plemene. V prvních desetiletích dvacátého století bylo v Brazílii oblíben˘m plemenem typu zebu Indubrasil nebo také naz˘vané Indobrazilské, ale od roku 1960 se stal hlavním plemenem masného skotu nelore, a to hlavnû díky své houÏevnatosti, teplotní odolnosti, schopnosti dobfie zuÏitkovat ménû kvalitní píci a snadnému odchovu, kter˘ zfiídka vyÏaduje zásah ãlovûka (napfi. pfii telení). V souãasné dobû má více neÏ 80 % brazilského hovûzího dobytka nelorské plemeno v pÛvodu, aÈ uÏ v ãistokrevné ãi hybridní formû. V USA se zájem o nelorsk˘ skot zaãal probouzet dovozem 10 nelorsk˘ch b˘kÛ v roce 1982. Americk˘ ‰ed˘ brahman je kfiíÏencem plemene Guzerat (velké taÏné plemeno se stfiedním potenciálem produkce mléka v Indii) a Nelore, s men‰ím vlivem jin˘ch plemen typu zebu. Literatura uvádí, Ïe do roku 1920 byla

vût‰ina amerického skotu typu zebu nelorsk˘ skot, a v dÛsledku toho silnû pfiispûl k formování amerického ‰edého brahmana. Odhaduje se, Ïe genetické sloÏení ‰edého brahmana tvofií z 1/8 do 1/4 nelorské plemeno. Dovoz plemen Bos indicus v roce 1982 do USA byl první od roku 1946 (pouze se dováÏel indu-brazilsk˘ z Mexika). V˘sledky nûkolika v˘zkumn˘ch projektÛ v USA, studujících reprodukci a matefiské schopnosti, uÏitkovost, rÛst, pfiírÛstky a jateãnou v˘tûÏnost, probouzejí neustál˘ a zvy‰ující se zájem o nelorské plemeno. Charakteristika plemene Bos indicus, ze kterého nelorsk˘ skot pochází, pfiedal plemeni charakteristick˘ hrb nad plecemi a volnou kÛÏi. Barva jeho srsti je obvykle bílá nebo svûtle ‰edá, kÛÏe je ãerná stejnû jako mulec a konec ocasu. Mají pomûrnû dlouhé konãetiny, coÏ jim usnadÀuje pohyb ve vodû. Nelorsk˘ skot, jak uÏ bylo fieãeno, má nejkrat‰í u‰i z vût‰iny plemen typu Bos indicus. Plemeno je rohaté, mohutné hnûdé rohy smûfiují vzhÛru. Existuje v‰ak i bezrohá forma plemene nelore, která se poprvé objevila v populaci tohoto plemene zhruba pfied padesáti lety. Odrohování je nákladné, ãasovû nároãné a pro zvífie i do urãité míry stresující, coÏ zpÛsobuje úbytek hmotnosti, kromû

toho je zvífie vystaveno rÛzn˘m infekcím. KdyÏ nejsou rohy nezbytné pro úãely obrany v divokém prostfiedí, pfiirozenû bezrohé zvífie pfiiná‰í mnoho v˘hod. Chov bezroh˘ch stád je jednodu‰‰í a zvífiata lépe spolupracují. Jako stáda jsou více homogenní a je moÏné shromáÏdit více zvífiat najednou v ohradû nebo v kamionu pro pfiepravu. Ménû se vyskytuje i zranûní z bojÛ, a omezí se tak po‰kození kÛÏe, která je dále zpracovávána v koÏedûlném prÛmyslu. V dÛsledku tûchto v˘hod se poãet geneticky bezroh˘ch b˘kÛ v komerãních stádech rychle zvy‰uje. Velk˘ v˘znam pro v˘bûr pfiirozenû bezrohého skotu hraje i fakt, Ïe bezrohost je geneticky dominantním znakem nad rohatostí a dává 85–90% pravdûpodobnost geneticky bezrohého potomstva. Nelofii mají obrovskou schopnost pfiizpÛsobit se nepfiízniv˘m klimatick˘m podmínkám. Jejich volná, tmavû pigmentovaná kÛÏe, pokrytá mastnou svûtlou srstí filtruje a odráÏí ‰kodlivé sluneãní paprsky. Jejich potní Ïlázy jsou dvakrát vût‰í a o 30 % poãetnûj‰í ve srovnání s evropsk˘mi plemeny. Hustá struktura jejich kÛÏe je chrání pfied ektoparazity a dobfie vyvinutá podkoÏní svalová vrstva umoÏÀuje odstranit hmyz pouh˘m protfiepáním srsti. Odolnost vÛãi horku zvy‰uje i jejich pomal˘ metabolismus, kter˘ umoÏÀuje ménû ãasté krmení a tím i men‰í tvorbu vnitfiního tepla.

25

se telatÛm snadnûji saje. Tyto vlastnosti pfiispívají k reprodukãní v˘konnosti plemene. Plemenice mají dlouh˘ a plodn˘ reprodukãní Ïivot, v˘razné matefiské schopnosti a dostatek mléka pro svá telata, která se rodí lehká a rychle rostou. Telení probíhá velmi snadno i v mladém vûku díky vût‰ímu rámci plemenic, ‰irokému pánevnímu otvoru a vût‰ímu porodnímu kanálu, coÏ znaãnû sniÏuje v˘skyt obtíÏn˘ch porodÛ. Novorozená telata matky olíÏou, dají jim sát a odvedou je na bezpeãné místo, aby je chránily pfied predátory.

❒ (foto: Fabio Fatori)

Dal‰ím charakteristick˘m rysem je jejich pozoruhodná fyzická síla. Nad ostatními plemeny pfievy‰ují svojí odolností a excelují schopností rÛstu za drsn˘ch klimatick˘ch, hygienick˘ch a nutriãních podmínek, ãasto v tropech. Telata jsou ve stfiehu, s aktivním chováním, vstávají a sají brzy po porodu bez nutnosti stálého lidského zásahu. Mají vynikající pastevní schopnosti a bez velk˘ch problémÛ zvládnou ujít dlouhé vzdálenosti pfii hledání potravy. DokáÏou pfiemûnit nekvalitní krmivo na velmi chutné hovûzí maso a vydrÏí dlouhou dobu bez vody, coÏ je znaãnû hospodárné. Vzhledem k jejich zvyku krmit se lehce, ale ãasto, je nelorsk˘ skot a jeho kfiíÏenci vysoce odoln˘ vÛãi nad˘mání a ke ztrátám úmrtím z této pfiíãiny dochází jen velmi zfiídka. Obecnû dobytek typu zebu má o 10 % del‰í zaÏívací trakt neÏ evropsk˘ skot. V˘borná konverze krmiva umoÏÀují nelorskému ple-

26

meni a jeho kfiíÏencÛm brzy dokonãit v˘krm s velmi dobrou kvalitou jateãnû opracovaného tûla. Kvalita masa odpovídá nedávnému posunu v poÏadavcích konzumentÛ, aby bylo ménû kalorické a libovûj‰í, aniÏ by byla ovlivnûna jeho chuÈ. Zatímco hovûzí maso nûkter˘ch plemen má nadmûrné mramorování nebo více intramuskulárního tuku, nelorské maso má právû tolik tuku, aby bylo velmi chutné. Toto tvrzení podporuje v˘hra ãistokrevného nelorského b˘ka resp. jeho masa v degustaãní soutûÏi o „nejlep‰í celkovou chuÈ“ mezi desítkami kfiíÏencÛ a evropsk˘mi b˘ky na The Livestock Show and Rodeo v roce 1991 v Houstonu. Nelorsk˘ skot má dlouhé, hluboké tûlo s pfiímou spodní linií, jejich zranitelné ãásti jsou v˘‰ a jsou tak chránûny pfied poranûním a moÏnou infekcí. B˘ci mají tûsn˘ a krátk˘ ‰ourek, krávy mají malá vemena a krátké struky, tím

Dne‰ní pohled na rozvoj plemene V souãasné dobû je poãet registrovan˘ch ãistokrevn˘ch nelorsk˘ch b˘kÛ vy‰‰í neÏ 5 milionÛ. Úkolem dal‰ích v˘bûrÛ je násobit genetické zisky vedoucí k mnohem vût‰í populaci. Pro násobení genetického potenciálu je od 60. let ve velkém mûfiítku vyuÏívána inseminace. Prodej spermatu nelorsk˘ch b˘kÛ pfiedstavuje 65 % trhu v‰ech masn˘ch plemen v Brazílii. Poté, co Brazílie zaãala fiídit základnu pfiirozenou selekcí, byl v˘bûr pfiesmûrován na produkci hovûzího masa. V˘sledky byly povzbudivé. Za nûkolik desítek let se z brazilského nelore stal impozantní typ z hlediska jednotnosti, konformace a kvality, stále si zachovávající atributy vytrvalosti. Jakmile do‰lo k harmonizaci plemene, zaãali brazil‰tí chovatelé se selekcí na velikost tûla, zv˘‰ení osvalení a jemnost kostry. KaÏd˘ registrovan˘ nelorsk˘ plemeník je v˘sledkem sloÏitého procesu v˘bûru. Farmáfii spolu-

❒ (foto: Fabio Fatori)

❒ (foto: Fabio Fatori)

pracují s celostátním sdruÏením The Association of Zebu Breeders. U b˘kÛ se hodnotí (zji‰Èuje) porodní hmotnost, hmotnost pfii odstavu, hmotnost v roce a obvod ‰ourku. V˘zkumná stfiediska a univerzity poãítávají plemenné hodnoty pomocí matematick˘ch modelÛ a v˘sledky jsou poté k dispozici chovatelÛm, tak jako je tomu u nás. Genetick˘ potenciál se také zvy‰uje vyuÏitím embryotrasferu. S více neÏ 50 000 pfiená‰en˘ch embryí roãnû, z nichÏ velkou ãást tvofií právû plemeno nelore, je Brazílie na tfietím místû ve svûtû ve vyuÏívání této technologie, hned po Spojen˘ch státech a Francii. Hojnû je také vyuÏíváno dûlení embryí a in vitro fertilizace. Velké mnoÏství genetick˘ch variací existuje u v‰ech plemen a v˘bûr v rámci plemene je témûfi stejnû dÛleÏit˘, jako v˘bûr plemene samotného. ¤íká se, Ïe neexistuje ideální plemeno, Ïe kaÏdé plemeno má své silné znaky a není Ïádné lep‰í ani hor‰í, pro kaÏdého jsou dÛleÏité jiné vlastnosti. Nelorsk˘ skot je urãitû tou nejlep‰í alternativou pro ekonomickou produkci hovûzího

❒ (foto: Fabio Fatori)

❒ (foto: Fabio Fatori)

masa v tropech, které zodpovídají za 65 % svûtové populace skotu. Velk˘m v˘znamem pro rozsáhlé systémy ‰lechtûní je vysoce vyvinut˘ matefisk˘ pud nelorsk˘ch plemenic, kter˘ si udrÏují aÏ do odstavu. B˘ci mají vysoké libido, coÏ je ideální pro chov s kravami na otevfiené pastvinû. Aktivní a Ïivá povaha z velké ãásti podporuje jejich neobvyklou ‰etrnost, vytrvalost a adaptabilitu na ‰irokou ‰kálu krmiv a klimatu. Dobfie reagují na správnou manipulaci, jsou velmi uãenliví a pfiátel‰tí. Jak jiÏ bylo uvedeno, Brazílie je nejvût‰ím chovatelem nelorského skotu a odtud bylo plemeno exportováno do Argentiny, Paraguaye, Venezuely, Stfiední Ameriky, Mexika, USA a mnoha dal‰ích zemích. Na v‰ech tûchto místech byl pfiínos nelorského skotu pozoruhodn˘, aÈ uÏ probûhl prostfiednictvím ãistokrevného v˘bûru v rámci plemene nebo pfii kfiíÏení s místními plemeny ãastokrát i evropského pÛvodu. KfiíÏení Univerzálním zpÛsobem, jak zv˘‰it produkci masa je kfiíÏení. Heterózní efekt je biologick˘ jev, pfii kterém je v˘konnost potomkÛ vût‰í neÏ prÛmûr rodiãÛ. âím více jsou si rodiãe pfiíbuzensky vzdálenûj‰í, tím vût‰í je heteroze u jejich potomstva. Klasiãtí vûdci jako Linneo a Darwin podporovali my‰lenku, Ïe Bos indicus (Nelore) a Bos taurus (evropské typy), mají b˘t povaÏovány za samostatné druhy v dÛsledku rozdílÛ, které získali pfii adaptaci na prostfiedí v diametrálnû odli‰n˘ch zemûpis-

n˘ch ‰ífikách. U hovûzího dobytka tedy maximální heterózní efekt vypl˘vá z kfiíÏení tûchto dvou historicky nepfiíbuzn˘ch druhÛ. Je dobfie zdokumentováno, Ïe zkfiíÏení nelore x Bos taurus poskytuje nejvût‰í heterozi ze v‰ech kfiíÏení u skotu. Udává se, Ïe pfii kombinaci s plemeny typu Bos taurus, jako je ãerven˘ ãi ãern˘ angus nebo hereford, mají v˘slední b˘ci nejkvalitnûj‰í hovûzí maso. Na základû získan˘ch v˘sledkÛ je vidût, Ïe F2 hybrid (3/4 evropsk˘ – 1/4 nelorsk˘) získan˘ terminálním kfiíÏením, se stává dÛleÏitou souãástí trhu s hovûzím dobytkem. Heteroze u skotu se projevuje ve vy‰‰ích hmotnostech pfii odstavu, zv˘‰enou produkcí mléka, vût‰í vitalitou telat, vy‰‰í plodností a zv˘‰enou odolností proti nemocem. Kromû zv˘‰ené hmotnosti vzhledem k vûku a vût‰í jateãné v˘tûÏnosti, hybridní zvífie zdûdí ve velké mífie mnoho dobr˘ch vlastností po nelorsk˘ch rodiãích, jako je odolnost proti suchu, tolerance tepla, odolnost proti onemocnûní a zv˘‰enou Ïivotaschopnost. Nedávn˘ v˘zkum, kter˘ provedl ústav US Meat Animal Research Center v Nebrasce ukázal, Ïe nelor‰tí F1 kfiíÏenci mají mezi 11 hodnocen˘mi plemeny nejvût‰í procento otelení bez pomoci a nejvy‰‰í procento odstavu. Tyto v˘sledky ukázaly, Ïe jsou nelorské F1 plemenice ze v‰ech hodnocen˘ch plemen nejproduktivnûj‰í. Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D.

27

Molekulární genetika pro zdraví Pouze zdravá zvífiata mohou produkovat zdravé potraviny. A to, Ïe nûkteré nemoci jiÏ fiadu desítek let nepropukly, je‰tû neznamená, Ïe se nemohou zãista jasna objevit a zaãít decimovat dosud zdravé chovy. Proto vûdci nespí na vavfiínech, ale pfiicházejí se stále novûj‰ími metodami prevence a diagnostiky. Sekvenování genomu nevyuÏívají pouze ‰lechtitelé pfii hledání genÛ dÛleÏit˘ch pro ‰lechtûní na vy‰‰í uÏitkovost, odolnost, dlouhov˘konnost a dal‰í hospodáfisky dÛleÏité vlastnosti. Vûdci sekvenují i proto, aby lépe porozumûli ‰ífiení nûkter˘ch patogenÛ. Jedním z velmi úspû‰n˘ch vyuÏití sekvenování bylo odhalení cest, kter˘mi se ‰ífií bakterie rezistentní vÛãi antibiotikÛm, jeÏ dûlají tûÏkou hlavu nejen lékafiÛm a veterináfiÛm. Rezistentní nebezpeãí Infekce rezistentními kmeny bakterií jsou nûco, s ãím jsme se dfiíve nesetkávali nebo alespoÀ ne v takovém rozsahu. Antibiotika byla v poãátcích jejich uÏívání vpravdû zázraãn˘m antibakteriálním v‰elékem, a mohla jím b˘t právû proto, Ïe neexistovala ani rezistence patogenÛ vÛãi nim. Dnes je situace docela jiná a bohuÏel je nutno pfiiznat, Ïe je ãím dál hor‰í. Díky dostupnosti lékÛ a jejich masivnímu vyuÏívání nejen k terapeutick˘m úãelÛm je‰tû v dobû nedávno minulé (a v nûkter˘ch zemích i v dobû souãasné) se setkáváme s kmeny bakterií, které jsou mimofiádnû odolné. Boj s takov˘mi rezistentními kmeny bakterií je pro humánní i veterinární medicínu obrovskou v˘zvou, protoÏe mohou mít na zdraví zvífiat a ãlovûka závaÏn˘ a ãasto i fatální dopad. V hledání fie‰ení problémÛ s rezistencí patogenÛ by mûla pomoci molekulární genetika a dal‰í moderní technologie. Díky tomu jak klesají náklady a ãasová nároãnost sekvenování genomu, tak se tato metoda stává stále atraktivnûj‰í pro vûdce, ktefií ji vyuÏívají k nalezení dÛleÏit˘ch odpovûdí na stále ãastûj‰í otázky t˘kající se rezistence pÛvodcÛ rÛzn˘ch nemocí na donedávna úãinná léãiva.

28

Respiraãní nemoci Jednou z nejv˘znamnûj‰ích skupin onemocnûní skotu, a to zejména ve v˘krmnách, jsou respiraãní choroby. Jejich kaÏdoroãní ekonomick˘ dopad byl odhadnut na jednu miliardu americk˘ch dolarÛ jen ve Spojen˘ch státech, a to vãetnû nákladÛ na léãiva, pracovníky, pokles produkce a ztráty uhynul˘ch zvífiat. Ale aÏ do souãasnosti bylo jedním z aspektÛ, kter˘ nebyl dost dobfie prostudován, propojení nákladÛ s antimikrobiální rezistencí patogenÛ, které mají tyto choroby na svûdomí. PrÛzkum záznamÛ v Kansas State Veterinary Diagnostic Laboratory ukázal, Ïe v˘skyt rezistence na léãiva u jednoho z ãast˘ch patogenÛ zpÛsobujícího respiraãní onemocnûní skotu – Mannheimia haemolytica – v prÛbûhu tfií let stoupal. Byl zaznamenán nárÛst v poãtu kmenÛ bakterií zpÛsobujících zápal plic u skotu, které jsou rezistentní vÛãi antibiotikÛm. Ba co víc, fiada tûchto bakterií je jiÏ rezistentní nejen na jedna, ale témûfi na v‰echna antibiotika, která jsou k léãení pouÏívána. JelikoÏ existuje pouze omezen˘ poãet pouÏiteln˘ch antibiotik, pak mohou multirezistentní kmeny zasadit Ïivoãi‰né produkci váÏnou ránu. Vûdci se na tento problém podívali blíÏe a zkoumali záznamy o pfiípadech, ve kter˘ch byly poslány do laboratofií vzorky plicní tkánû skotu v prÛbûhu let 2009–2011. Zjistili, Ïe v prÛbûhu toho období bylo v plicích skotu izolováno vysoké procento bakterií M. haemolytica, které byly rezistentní vÛãi nûkolika lékÛm typicky uÏívan˘m k potírání tohoto patogena. Jako multirezistentní kmeny byly oznaãeny ty, které byly odolné vÛãi tfiem a více testovan˘m antibiotikÛm. V roce 2011 bylo takto oznaãeno jiÏ 63 % bakterií, zatímco o rok dfiíve jich bylo pouze 46 % a v roce 2009 to bylo 42 %. Vûdci ale zároveÀ zjistili, Ïe Ïádn˘ ze vzorkÛ zatím nebyl rezistentní vÛãi v‰em ‰esti pouÏívan˘m antibiotikÛm. TakÏe fie‰ení je‰tû existovalo. Otázky, které se objevují a t˘kají toho, jak se tyto bakterie vyvíjejí, odkud pochází, jak jsou roz‰ífiené

❒ Resistence vůči některých antibiotikům je závažným problémem (foto: internet)

a jak˘m zpÛsobem ovlivÀují Ïivoãi‰nou produkci, jsou stále nezodpovûzené. Na odpovûdích na tyto otázky vûdci stále velmi intenzivnû pracují. Sekvenování pomáhá… Za pomoci sekvenování genomu, lze kupfiíkladu zjistit, zda bylo propuknutí nemoci ve dvou blízk˘ch ohniscích zpÛsobeno stejn˘m kmenem bakterií a pak tfieba i to, zda byly patogeny pfieneseny ze zvífiete na ãlovûka, mezi lidmi navzájem a dokonce i to, zda putovaly nûjak˘m zpÛsobem dál. Díky této metodû napfiíklad prokázali pfienos mezi zvífiaty a ãlovûkem na farmách v Dánsku. Jednalo se o Staphylococcus aureus rezistentní vÛãi methicilinu (MRSA) – nebezpeãnou bakterii, jeÏ si ve svém genomu nese nedávno popsan˘ gen mecC, kter˘ je zodpovûdn˘ za odolnost bakterie na toto antibiotikum. Na první pohled vypadá logické, Ïe je oãekáván stejn˘ patogen, jako zdroj jednoho druhu nákazy pokud k ní dojde na dvou geograficky blízk˘ch lokalitách, ale pfii bliωím pohledu na polymorfismus jednotliv˘ch nukleotidÛ (SNP) v DNA sekvencích vzorkÛ, bylo rázem zfiejmé, Ïe v dan˘ch pfiípadech se jedná o dva rÛzné kmeny bakterií a tedy i dva odli‰né zdroje. A co víc?

Sekvenování nade v‰i pochybnost prokázalo i pfienos nákazy ze zvífiete na ãlovûka. Vûdci zdÛraznili, Ïe aãkoliv sekvenování genomu nemÛÏe nahradit tradiãní metody analyzování pÛvodcÛ nemocí, tak mÛÏe v˘raznû zv˘‰it schopnost odli‰it rÛzné patogeny, pfiíãiny rezistence ãi smûr jejich ‰ífiení. Navíc bylo díky této metodû prokázáno, Ïe studované kmeny MRSA jsou schopny pfienosu mezi zvífiaty a ãlovûkem, coÏ ukazuje, Ïe hospodáfiská zvífiata mohou b˘t zásobníkem rezistentních bakterií. Stafylokok a Mannheimia nejsou samy Bovinní tuberkulóza (TBC) je dal‰ím a neménû v˘znamn˘m onemocnûním hospodáfisk˘ch i divoce Ïijících zvífiat se závaÏn˘m vlivem na jejich zdraví s následn˘mi ekonomick˘mi dÛsledky. Bakterie Mycobacterium bovis, infikuje nejen skot, ale také dal‰í hospodáfiská i divoká zvífiata a pofiád je riziková i pro ãlovûka. Navzdory intenzivním snahám trvajícím mnoho desítek let má TBC skotu stále váÏn˘ dopad naváÏn˘ dopad na hospodáfiská zvífiata i ve vyspûl˘ch zemích tím, Ïe ovlivÀuje ziskovost chovu a welfare zvífiat. Odhaduje se, Ïe v letech 2010–11 zpÛsobila jen ve Velké Británii ztráty 152 milionÛ liber. TBC u skotu je sice zpÛsobována jinou bakterií (Mycobacterium bovis) neÏ „lidská forma“ TBC (Mycobacterium tuberculosis), ale i tak je M. bovis ãetnou pfiíãinou TBC u ãlovûka a díky tomu zÛstává v˘znamnou zdravotní hrozbou nejen v chud˘ch ãástech svûta, ale kvÛli migraci se novû také velmi ochotnû ‰ífií mezi lidmi v bohat˘ch zemích, kde díky tomu, Ïe byla uÏ pfied léty vym˘cena, se nenachází v populaci protilátky. Díky sekvenování se ve Velké Británii podafiilo prokázat i jin˘ zdroj TBC neÏ je ten bûÏnû se vyskytující v podobû ka‰lajících imigrantÛ z Asie ãi Afriky. Sekvenování pomohlo odhalit pfienos TBC mezi skotem a jezevci. Ten byl poprvé sledován na místní úrovni s vyuÏitím kombinace sekvenování bakteriálního genomu a matematického modelování. Tato metoda ukázala obrovsk˘ potenciál pro dal‰í v˘zkum pfienosu TBC, ale i dal‰ích bakteriálních onemocnûní.

Pfiedchozí studie pouÏily niωí rozli‰ení genotypování bakterií a informace pozorované bûhem propuknutí nemoci k odhalení moÏného spojení mezi skotem a jezevci. Nicménû, aÏ dosud scházely pfiímé dÛkazy o pfienosu baterií mezi tûmito dvûma hostiteli. V nové studii vûdci pouÏili sekvenování celého genomu bakterií, které byly izolovány od 26 krav a 4 jezevcÛ na skupinû blízk˘ch farem v Severním Irsku v prÛbûhu desetileté historie opakujících se problémÛ s TBC skotu. Tento pfiístup umoÏnil t˘mu retrospektivnû sledovat drobné zmûny v bakteriální DNA, které se vyskytly pfii pfienosu mezi zvífiaty. Závûrem bylo konstatování, Ïe nákazy v rÛzn˘ch stádech byly obvykle zpÛsobovány odli‰nou skupinou bakterií, zatímco bakterie uvnitfi ohniska nákazy byly obvykle blízce pfiíbuzné, i kdyÏ byly izolovány ze vzorkÛ pocházejících z rÛzn˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ. Matematické modely vyuÏívané v této studii lze spojit s dal‰í generací sekvenování pro sledování a predikci moÏného ‰ífiení patogenÛ mezi jednotliv˘mi stády. „Tato studie poskytuje první pfiím˘ dÛkaz blízkého vztahu mezi infekcí TBC u krav a lokální populace jezevcÛ,“ vysvûtluje profesor Rowland Kao, kter˘ vedl studii na University of Glasgow a Agri-Food and Biosciences Institute v Severním Irsku. „Nicménû, pouze pfii vût‰í studii bychom mohli b˘t schopni kvantifikovat rozsah pfienosu patogenÛ mezi skotem a jezevci a spolehlivû informovat orgány zodpovûdné za kontrolu ‰ífiení nemocí.“ Prokázání úlohy jezevcÛ pfii pfienosu TBC do stád skotu umoÏÀuje jednat o moÏn˘ch krocích, tfieba o plo‰ném odstfielu jezevcÛ v Anglii, coÏ je opatfiení, o jehoÏ znovuzavedení usilují zejména farmáfii z postiÏen˘ch oblastí. Je nad slunce jasné, Ïe takovou plo‰nou likvidaci je (s jist˘mi v˘hradami) moÏné úspû‰nû zavést ve Velké Británii v pfiípadû jezevcÛ, ale této metody nelze vyuÏít u imigrantÛ, to i pfiesto Ïe i ti pfiedstavují znaãn˘ rezervoár patogenÛ a nebezpeãí nejen pfii ‰ífiení TBC, se kterou se díky v˘‰e popsan˘m vlivÛm a zpÛsobÛm zavleãení stále ãastûji pot˘káme i u nás.

PomÛÏe lep‰í test na TBC? Pokud pomineme úlohu lidí, tak pfienos TBC z volnû Ïijících zvífiat je velmi ãast˘m zpÛsobem zavleãení nákazy do chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Zlep‰ující se testy a vakcinaãní metody patfií do „v˘zbroje“ nejen vûdcÛ z US Department of Agriculture (USDA), jeÏ by mûly vést k pfiekonání pfiekáÏek, které brání celosvûtové eradikaci TBC skotu. Pracovníci veterinární správy Ray Waters a Mitch Palmer a mikrobiolog Tyler Thacker spolupracují s mezinárodní skupinou, dal‰ími vládními agenturami v USA, chovateli skotu a soukrom˘mi spoleãnostmi v boji s TBC. Lep‰í testy pomohou chovatelÛm rychleji a pfiesnûji identifikovat skot infikovan˘ TBC. Podle Waterse sice mÛÏe koÏní tuberkulinov˘ test b˘t stále dobr˘m pomocníkem pfii eradikaãním úsilí, ale jeho nev˘hodou je napfiíklad nutnost ãekat 72 hodin na v˘sledek. Testy uvolÀující interferon-gamma zase vyÏadují Ïivé bílé krvinky, které musí b˘t rychle zpracovány. Tradiãní serologické testy by tedy byly vhodnûj‰í a ménû nákladné. Vûdci pfiedvedli, Ïe zdokonalené antigeny, které zpÛsobují, Ïe imunitní systém produkuje protilátky proti cizím bakteriím, jsou klíãové pfii v˘voji úãinn˘ch serologick˘ch testÛ. Tyto objevy byly nápomocné pfii nedávném v˘voji nového rychlej‰ího serologického testu na TBC v IDEXX Laboratories, Inc ve Westbrook (Maine). Dal‰í typ testÛ, zaloÏen˘ na anal˘ze reakce polymerázov˘ch fietûzcÛ (PCR) DNA byl vyvinut Thackerem. Tento nov˘ PCR test detekuje Mycobacterium bovis v ãerstv˘ch tkáních. Je rychlej‰í, pfiesnûj‰í a pomáhá odli‰it bakterie M. bovis od tûch, které mohou zpÛsobovat fale‰nû pozitivní v˘sledky. A co tfieba ‰lechtûní „proti“ TBC? Studie, která porovnávala genetick˘ kód zvífiat infikovan˘ch tuberkulózou s tûmi, která byla nemo-

29

ci prostá, by mohla pomoci v boji proti této chorobû, jeÏ zpÛsobuje na celém svûtû velké ekonomické ztráty. V˘zkum veden˘ na University of Edinburgh identifikoval fiadu genetick˘ch znakÛ, které jsou spojeny s rezistencí vÛãi TBC u krav, které byly patogenu vystaveny, ale TBC u nich nepropukla. Studie stavûla na pfiedchozím v˘zkumu vedeném na Roslin Institute, kter˘ ukázal, Ïe nûkter˘ skot by mohl b˘t rezistentní vÛãi bovinní TBC v dÛsledku své vlastní genetické v˘bavy. V˘zkumníci na Roslin Institute fiekli, Ïe poslední objev je v˘znamn˘ tím, jak osvûtluje moÏnost zlep‰ení ochrany zvífiat proti TBC cílenou selekcí. T˘m pouÏíval nejnovûj‰í genovou identifikaãní techniku k porovnávání genÛ zdrav˘ch a infikovan˘ch krav hol‰t˘nského plemene. Rozdíly v genetické v˘bavû skotu ale nejsou jedin˘m faktorem urãujícím to, zda bude zvífie nakaÏeno TBC nebo ne. SvÛj vliv mají také podmínky prostfiedí a rozdíly mezi bakteriálními kmeny mohou také ovlivnit vnímavost. Pokud se podafií vybrat zvífiata s lep‰ím genotypem pro rezistenci vÛãi TBC, tak bude moÏné tyto informace aplikovat do nov˘ch ‰lechtitelsk˘ch programÛ a zafiadit je do souboru dal‰ích strategií vylep‰ování genofondu hospodáfisk˘ch zvífiat. Ne‰kodí jen bakterie Mezi vysoce nakaÏlivé virové onemocnûní patfií slintavka a kulhavka (SLAK) postihující sudokopytníky a zejména hospodáfiská zvífiata a je spojena s velk˘mi ekonomick˘mi ztrátami. I pfiesto, Ïe ve Spojen˘ch státech nepropukla tato nemoc od roku 1929, tak je stále pfiítomna a roz‰ífiena v mnoha jin˘ch zemích. Tato nemoc oslabuje dospûlá zvífiata a mÛÏe zpÛsobovat úhyny mlad˘ch jedincÛ a nelze zapomínat na to, Ïe mÛÏe b˘t v podstatû kdykoliv zavleãena do zemí s dobrou veterinární péãí jako jsou USA ãi EU, kde na její epidemie jiÏ v nûkter˘ch státech skoro zapomnûli. DÛleÏitá je rychlost odhalení… Vûdci z USDA vyvinuli nov˘ bunûãn˘ test, kter˘ rychle a pfiesnû detekuje virus SLAK. Tato nová

30

metoda pomÛÏe v globálním úsilí pfii eradikaci nemocí, které mohou mít a v fiadû zemí i mají na svûdomí velké ekonomické ztráty. Tento nov˘ test detekuje virus SLAK ve vzorcích, které pochází z pfiirozenû infikovan˘ch zvífiat, mnohem rychleji, neÏ testy pouÏívané v souãasné diagnostice. Navíc je prvním testem schopn˘m identifikovat najednou v‰ech sedm sérotypÛ viru. Schopnost rychle detekovat virus se v‰emi jeho sedmi serotypy a dal‰ím tuctem podtypÛ by mûla poskytnout i bûhem propuknutí nákazy více ãasu a tím moÏností pro rychl˘ v˘voj pfiíslu‰né vakcíny a tím u‰etfiit nemalé peníze. Nov˘ bunûãn˘ test vychází z dfiívûj‰ích v˘zkumÛ, kde Hernando Duque, vûdec z FADRU, izoloval primární bunûãn˘ receptor, kter˘ umoÏÀuje viru SLAK pfiipojit se a vstoupit do buÀky hostitele a zahájit následnou replikaci. Pfiístup vyuÏívan˘ pfii v˘robû nového testu se zakládal na klonování receptorov˘ch genÛ pro SLAK, jejich zabudování do bunûãného testu jiÏ dfiíve vyvinutého vûdci na Plum Islandu a následné porovnávání s ostatními testy, které jsou v souãasnosti pouÏívané k diagnostice a studiu SLAK. Nov˘ bunûãn˘ test potvrdil, Ïe je rychlej‰í a spolehlivûj‰í neÏ v‰echny ostatní pouÏívané k testování skotu a prasat infikovan˘ch virem SLAK. Vûdci po patentování nového testu plánují jeho distribuci do diagnostick˘ch laboratofií ve Spojen˘ch státech i do dal‰ích zemí. …a kvalitní vakcina MikrobioloÏka Elizabeth Rieder s ARS FADRU navrhla techniku, která pfii v˘robû vakciny proti SLAK nepotfiebuje virulentní virus. Ona a její kolegové identifikovali sekvenci DNA viru, která pfii jejím odstranûní dûlá virus ne‰kodn˘m pro zvífiata, ale i nadále umoÏÀuje jeho rÛst v bunûãn˘ch kulturách. V˘zkumníci proto pouÏili objevenou sekvenci DNA k úpravû viru SLAK, coÏ jim umoÏnilo dozvûdût se více o fungování viru. Studovali, jak se virus posiluje, jak pÛsobí v hostitelském organismu a inhibuje obranné mechanismy zvífiete. S vyuÏitím této nové patentované technologie mohou b˘t také bezpeãnûji produkovány vakciny

❒ Skenování genomu pomáhá s bojem proti šíření nemocí (foto: internet)

proti SLAK. Místo virulentního viru pouÏívají oslaben˘, kter˘ nezpÛsobuje onemocnûní, coÏ je bezpeãnûj‰í neÏ tradiãní metody produkce vakciny s pomocí chemické inaktivace viru. Tato technologie byla pouÏita také ve studiích pfii v˘robû nov˘ch markerov˘ch vakcín na SLAK. Nová molekulárnû genetická „úprava“ viru totiÏ také umoÏÀuje jeho snadné odli‰ení od dal‰ích, pfiirozenû se vyskytujících virÛ nalezen˘ch v pfiípadû propuknutí nemoci. Evoluce patogenÛ bûÏí díky rychlému sledu generací bakterií a virÛ mílov˘mi kroky vpfied a pfiiná‰í pro veterináfie i lékafie stále nové v˘zvy a podnûty k práci, aby dokázali udrÏet lidské a zvífiecí (a v mnoh˘ch pfiípadech spoleãné) nemoci na uzdû. V˘sledkem jejich snaÏení má b˘t udrÏení zdraví zvífiat na takové úrovni, aby chovatelé mûli moÏnost nabídnout spotfiebitelÛm dostatek hodnotn˘ch a bezpeãn˘ch potravin Ïivoãi‰ného pÛvodu. Navzdory velkému pokroku na poli vûdy a v˘zkumu je ãím dál sloÏitûj‰í vítûzit v tomto boji, kter˘ zdá se nikde nemá konce. Je také dobré si uvûdomit, Ïe témûfi za v‰ím lze hledat vliv ãlovûka, kter˘ si na fiadu problémÛ „zadûlal“ vlastní hloupostí a nedÛsledností a pak ãekal, aÏ ho vûdci z té bryndy vytáhnou. Situace se stále opakuje. Kdy uÏ se koneãnû lidé pouãí ze sv˘ch vlastních chyb? Ze zahraniãních materiálÛ zpracovali Anna Marcinková a Ota Beran, BM Profit

Hovûzí maso – Ïivotní síla Dr. Manfred Golze ze saského ministerstva zemûdûlství se v ãlánku uvefiejnûném v ãasopise Fleischrinder Journal vûnuje hovûzímu masu z pohledu v˘znamu pro lidskou v˘Ïivu. Stopové prvky, minerální látky a vitamíny jsou pfiidanou hodnotou k potû‰ení z chuti masa. K tomu patfií i Ïelezo, velice v˘znamné v lidské v˘Ïivû. V tomto smûru totiÏ mÛÏe zabodovat pfiedev‰ím hovûzí maso. Úvod Îelezo patfií na zemi k nejv˘znamnûj‰ím surovinám. Jeho podíl v zemské kÛfie je 4,7 % a v zemském jádru se odhaduje na 37 %. Îelezo je nejdÛleÏitûj‰í surovinou pro prÛmysl a rovnûÏ tak v lidské v˘Ïivû hraje dÛleÏitou roli. Podílí se v lidském organismu na mnoha biochemick˘ch dûjích a tak patfií k esenciálním stopov˘m prvkÛm, tj. je Ïivotnû dÛleÏité a musí b˘t dennû v urãitém mnoÏství pfiijímáno potravou. Hemoglobin, ãervené krevní barvivo slouÏí k transportu kyslíku. Ve tkáních následuje ukládání kyslíku v myoglobinu, svalovém barvivu. V myoglobinu a i v hemoglobinu je kyslík vázán na Ïelezo. SlouÏí tak ke správné funkci svalÛ, kromû toho vyÏadují Ïelezo ke své aktivitû mnohé enzymy, které se podílejí v organismu na energetické nebo látkové v˘mûnû. Denní potfieba Ïeleza u ãlovûka závisí na vûku a na pohlaví. Nedostatek Ïeleza vyvolává únavu, sníÏenou v˘konnost, bledou pleÈ, poruchy spánku a bolesti hlavy. V závaÏ-

n˘ch pfiípadech dochází i k du‰nosti a po‰kození srdce. Podle Jacobasche, Bauera-Marinoviãe 2004 trpí miliarda lidí na svûtû nedostatkem Ïeleza. Negativnû pÛsobí i pfiedávkování Ïelezem. Îelezo nemÛÏe b˘t vyluãováno ledvinami a pfiedávkování mÛÏe vést k poruchám funkce jater a ledvin. Pfiedávkování je v‰ak oproti nedostatku daleko ménû ãasté. Podobnû to platí i u zvífiat. V˘skyt Îelezo se nachází nejen v Ïivoãi‰n˘ch, ale i v rostlinn˘ch potravinách v rÛzném mnoÏství. Vysok˘ podíl Ïeleza v mg/kg mají napfiíklad vepfiová játra se 154 mg/kg, krevní tlaãenka (jelita) 170 mg/kg, jitrnice 70 mg/kg, vafiené hovûzí, vepfiové a kachna mají podíl 31, 25 a 26 mg/kg. To jsou vysoké obsahy Ïivoãi‰ného pÛvodu. Existují ale i produkty rostlinného pÛvodu, které mají rovnûÏ vysok˘ podíl Ïeleza. Tak mÛÏeme najít 134 mg/kg v ãerstvé majoránce, 125 mg/kg v d˘Àov˘ch semenech, 38 mg/kg v lískov˘ch ofií‰cích a 46 mg/kg Ïeleza v ovesn˘ch vloãkách. Pro pfiíjem Ïeleza je rozhodující nejen mnoÏství, které ur-

ãitá potravina obsahuje, ale i jeho vyuÏitelnost. Nemá tedy v˘znam jen samotn˘ obsah Ïeleza v potravinách, ale i jeho biologická vyuÏitelnost, tedy kolik ho vyuÏije lidsk˘ organismus. V této souvislosti to jsou právû Ïivoãi‰né produkty, vãetnû vnitfiností, které obsahují hem-Ïelezo v hemoglobinu a myoglobinu, s vysokou biologickou vyuÏitelností, na rozdíl od rostlinn˘ch produktÛ. Îelezo z masa mÛÏe b˘t tedy lépe resorbováno. Míra vstfiebávání hem-Ïeleza je od 15 do 35 %, u non-hem-Ïeleza od 2 do 20 %. Nûkteré zdroje uvádûjí vyuÏitelnost Ïeleza z masa 20 aÏ 30 % a z cereálií, zeleniny a mléka 1 aÏ 1,5 %. Mnoho vûdeck˘ch prací rovnûÏ uvádí, Ïe nejen je Ïelezo z masa lépe vyuÏitelné, ale i Ïe maso jako souãást jídelníãku zpÛsobuje lep‰í vyuÏitelnost Ïeleza rostlinného pÛvodu. Má tedy pÛsobení podporující vyuÏitelnost. Zdravá v˘Ïiva Na základû v˘znamu pro zdravou v˘Ïivu je obsah Ïeleza parametrem, kter˘ lze vyuÏít v reklamû. Podle nûkter˘ch novûj‰ích údajÛ o vepfiovém, jehoÏ spotfieba v Nûmecku pfiedstavuje podíl z masa 65 %, jsou uvádûné hodnoty obsahu Ïeleza ve vepfiovém mase podstatnû niωí, ãasto jen 30 aÏ 75 % z uvádûn˘ch v lite-

31

ratufie. Proto byly provádûny pokusy, pokud jde o obsah Ïeleza u rÛzn˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ. V pfiíspûvku se budeme zab˘vat pfiedev‰ím hovûzím masem. Materiál a metody Celkem 158 kusÛ skotu bylo zafiazeno do pokusu oddûlením zemského úfiadu pro Ïivotní prostfiedí, zemûdûlství a geologii. Zkoumán byl nejdel‰í sval zádov˘ (musculus longissimus dorsi) a pokusy provedeny v podniku v Nossenu standardizovan˘mi metodami. V˘sledky Rozdíly mezi plemeny jsou podle hodnocení nev˘znamné. V pokusu se obsah Ïeleza pohyboval od 15,1 mg/kg u anguského plemene po 22,4 mg/kg u limousine. Vût‰í vliv na obsah Ïeleza vykazuje stáfií a s tím spojená kategorie. Pfii vyhodnocení v˘sledkÛ podle rozdíln˘ch kategorií je zfiejmé, Ïe obsah Ïeleza v nejdel‰ím zádovém svalu je nejvy‰‰í u krav s hodnotou 26,4 mg/kg v ãerstvém mase. Následuje maso volÛ s 19,8 mg/kg, pak b˘kÛ 15,8 mg/kg a jalovic 15,2 mg/kg, vÏdy v ãerstvém mase. Z toho vypl˘vá, Ïe v˘znamn˘ pro obsah Ïeleza je vûk zvífiat. Tyto skuteãnosti byly podobnû potvrzeny i u jin˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ. Star‰í zvífiata mají v‰eobecnû tmav‰í barvu masa neÏ mlad‰í. Podle Augustiniho a Troegera 2001 lze tmav‰í barvu masa u star‰ích zvífiat vysvûtlit zv˘‰ením obsahu myoglobinu ve svalové tkáni s pfiib˘vajícím vûkem. Se stoupajícím obsahem myoglobinu stoupá, jak jiÏ bylo sdûleno úvodem, také obsah Ïeleza. Vedle vûku a obsahu myoglobinu hraje roli i genotyp a v˘Ïiva podobnû jako zpÛsob v˘krmu. Hodnoty u vybran˘ch druhÛ zvífiat jsou uvedeny v tabulce. Nápadn˘ je velk˘ rozptyl hodnot u skotu a ovcí. Velmi pravdûpodobnû je to zpÛsobeno velk˘mi vûkov˘mi rozdíly v rámci skupiny pfii jednotliv˘ch pokusech. Závûr a perspektivy Îivoãi‰né druhy s takzvanû ãerven˘m masem, tedy také skot, vykazují, jak se oãekávalo, vy‰‰í obsah Ïeleza v ãerstvém mase. Vedle plemene a kategorie je

32

Obsah Ïeleza v mase z rÛzn˘ch pokusÛ Produkt Rostbíf/skot Rostbíf/skot Rostbíf/mladí býci Rostbíf/tele

Zdroj Hamm/Bünning 1974 Sauci, Fachmann, Kraut 1981/82 Schöne a kol. 2007 Sauci, Fachmann, Kraut 1981/82

mg/kg 18 25 (24 – 27) 17 – 24 21 (19 – 6)

Obsah Ïeleza v hovûzím mase vybran˘ch plemen (zadní/M. long. dorsi) Plemeno

Počet

Skot celkem Z toho Masný simentál Limousine Angus Rotvieh Wagyu

158

Střední hodnota 17,2

18 12 9 9 9

18,4 22,4 15,1 20,8 16,5

Min.

Max.

Medián

8,1

34,2

15,7

Směrodat. odchylka 5,33

8,9 10,3 10,9 18,1 12,7

30,7 34,2 27,8 26,3 18,8

16,4 24,4 12,8 20,1 17,6

7,12 7,9 5,32 2,61 2,33

Obsah Ïeleza v hovûzím (zadní/M. long. dorsi) u rozdíln˘ch kategorií

Kategorie Býci Jalovice Voli Krávy

Počet 65 61 10 20

Obsah železa v mg/kg v čerstvém mase Střední Min. Max. hodnota 8,9 30,7 15,8 10,3 26,3 15,2 17,1 22,3 19,8 15,1 34,2 26,4

Směrodatná odchylka 4,32 3,13 1,92 4,6

Stáfií zvífiat rozdíln˘ch kategorií Stáří ve dnech Kategorie Býci Jalovice Voli Krávy

Počet

Min.

Max.

54 35 8 18

346 345 639 944

4015 775 818 6343

Střední hodnota 582 478 729 3025

Směrodatná odchylka 517,5 96,4 55,2 1581,6

V˘sledky pokusÛ: obsah Ïeleza u rozdíln˘ch Ïivoãi‰n˘ch druhÛ (Westphal, Klose a Golze 2009) Živočišný druh Prase Skot Bizon Zubr Buvol Ovce Kůzle Divoké prase Srna Jelen Králík Bažant (prsní sval)

Obsah železa v mg/kg čerstvé hmoty (zadní/M. long. dorsi) Počet Střední hodnota Min. Max. 308 4,1 2,2 9,1 158 17,2 8,1 24,2 3 26,4 24,8 28,8 1 28,7 – – 12 19,8 16,2 26,5 62 20,7 11,7 33,6 16 8,1 5,7 12,5 4 13,9 9,6 16,5 4 31,1 25,0 37,1 4 33,3 28,2 36,1 20 4,4 2,5 10,7 10 6,3 5,2 8,0

proto ve velké mífie urãující stáfií zvífiete. Z toho je zfiejmé, Ïe mÛÏeme propagovat nበmasn˘ skot z extenzivního chovu díky kvalitû masa a obsahu sloÏek. Má v krmné dávce vût‰í podíl objemn˘ch krmiv, obzvlá‰tû trávy. Je sice o nûco star‰í, ale barva masa

je intenzivnûj‰í. Obsah Ïeleza se zvy‰uje. Pfii odpovídajícím zrání masa jej lze nabízet jako jedineãn˘ produkt.

Pfieklad: Hana ·tráfeldová, Natural spol. s r. o.

Plemenné hodnoty pro hodnocení jateãn˘ch zvífiat dle systému SEUROP v âeské republice Karel ·eba Nevûnovat pozornost hodnocení jateãních zvífiat podle systému SEUROP a souãasnû neprovádût objektivní hodnocení tûchto v˘sledkÛ, by bylo asi stejné, jako nezji‰Èovat dosahovanou mléãnou uÏitkovost u dojeného skotu. V âeské republice je provádûn odhad plemenné hodnoty pro v˘sledky kontroly uÏitkovosti od roku 2000. V prvním kroku se jednalo o odhad plemenné pro hodnocení prÛbûhu porodu a hmotností ve 120, 210 a 365 dnech. Odhad je provádûn jak pro pfiímé, tak maternální efekty. Od roku 2004 byl odhad roz‰ífien o hodnocení zevnûj‰ku. O pfiímém vztahu k masné uÏitkovosti lze hovofiit u rÛstové schopnosti (hmotnost 120, 210 a 365 dní) k hmotnosti JUT a hodnocení osvalení dle lineárního hodnocení a zmasilosti. V minulosti bylo ve spolupráci s VUÎV Uhfiínûves provedeno nûkolikrát hodnocení v˘sledkÛ SEUROP a odhadnuty plemenné hodnoty pro JUT (jateãnû upravené tûlo), zmasilost (zatfiídûní dle SEUROP) a protuãnûní. V˘sledky zatím ale nebyly zafiazeny do systému ‰lechtûní masného skotu. To by se v budoucnu mohlo zmûnit. Dfiíve, neÏ se seznámíme s posledním odhadem z prosince 2013, se podíváme na zpenûÏování jateãného skotu v roce 2013 (zdrojem dat jsou publikované v˘sledky SZIF). Tabulka č. 1: Porovnání zpeněžení jatečních zvířat v roce 2012 a 2013 a rozdíl v měsících leden až prosinec

mladí býci býci nad 24 měsíců krávy jalovice

rok 2012 rok 2013 Rozdíl Kč/JUT rozdíl 1–12 Kč/JUT rozdíl 1–12 2012–13 85,91 4,08 83,49 –5,84 –2,42 83,29 3,73 81,51 –4,99 –1,78 63,57 4,92 63,69 –6,39 0,12 68,28 5,54 68,93 –3,97 0,65

V roce 2013 jiÏ nemûlo zpenûÏování jateãního skotu tak pfiízniv˘ v˘voj, jako v roce 2012. V tabulce 1 jsou prÛmûrné ceny podle pohlaví v roce 2012 a 2013. Souãasnû je zde uveden rozdíl v cenû za leden a prosinec. V roce 2012 byly u b˘kÛ dosaÏeny v celoroãním prÛmûru vy‰‰í ceny neÏ v roce 2013. Naopak u krav a jalovic byly dosaÏeny vy‰‰í prÛmûrné ceny v roce 2013 (viz poslední sloupec). I pfies toto meziroãní srovnání do‰lo v závûru roku 2013 k poklesu v˘kupních cen krav a jalovic. To dokumentuje rozdíl mezi lednem a prosincem 2013 (rozdíl 1–12). Jak˘ byl v˘voj v˘kupních cen podle mûsícÛ, dokumentuje tabulka 2. DosaÏené ceny jsou v rámci pohlaví ãlenûny podle mûsícÛ – za leden (1–4 t˘den), ãerven (23–26 t˘den), prosinec (49–52 t˘den). Z tabulky je zfiejmé, Ïe do tfiídy S jsou zafiazováni pouze mladí b˘ci do 24 mûsícÛ vûku pfii poráÏce. Do tfiídy E jsou zafiazeni b˘ci ve vûku pfii poráÏce nad 24 mûsícÛ. Krávy a jalovice jsou zafiazovány nej-

❒ V hodnocení zmasilosti (zatřídění dle SEUROP) zcela jasně „vede“ plemeno BM (foto: Kamil Malát)

Tabulka č. 2: Zpeněžení JUT Kč/kg v roce 2013 podle klasifikace SEUROP

mladí býci průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden býci nad 24 měsíců průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden krávy průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden jalovice průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden

S 95,47 90,00 90,00 S 0 0 0 S 0 0 0 S 0 0 0

E 92,08 89,22 86,09 E 89,91 91,30 71,20 E 0 0 0 E 0 0 0

Cena U 90,58 86,84 84,49 U 88,08 84,68 82,76 U 73,51 72,84 65,85 U 75,44 71,92 72,47

JUT R 87,66 83,45 81,89 R 85,04 81,32 80,38 R 71,13 71,90 64,72 R 72,91 73,29 70,28

O 82,30 79,02 77,14 O 80,87 77,64 75,71 O 64,78 65,18 58,81 O 67,05 66,84 64,45

P 65,99 69,52 63,86 P 61,51 62,44 60,87 P 53,95 53,48 48,16 P 58,17 59,36 55,83

Tabulka č. 3: Hmotnost JUT podle klasifikace SEUROP

mladí býci průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden býci nad 24 měsíců průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden krávy průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden jalovice průměr 1–4 týden průměr 23–26 týden průměr 49–52 týden

S 464,0 526,0 515,0 S 0 0 0 S 0 0 0 S 0 0 0

E 451,5 461,0 497,3 E 492,0 543,3 607,0 E 0 0 0 E 0 0 0

Cena U 429,3 425,8 419,8 U 434,3 454,0 439,5 U 422,5 409,5 382,3 U 387,8 366,8 338,8

JUT R 375,3 379,0 372,0 R 389,0 382,0 389,3 R 353,0 349,8 354,0 R 311,3 294,5 314,5

O 307,5 312,3 317,5 O 337,5 327,3 323,0 O 294,0 290,0 299,5 O 255,5 247,5 259,5

P 218,8 206,8 224,8 P 263,0 228,3 282,0 P 238,8 232,0 246,0 P 191,8 182,5 175,8

33

v˘‰e do tfiídy U. V tabulce 3 jsou uvedeny d o s a Ï e n é hmotnosti JUT podle klasifikace SEUROP. Pfii pohledu do tabulky si kaÏd˘ ãtenáfi mÛÏe porovnat v˘sledky, které dosahuje ve svém chovu s reálnou hmotností, která je potfiebná pro odpovídající zpenûÏení. Tímto problémem se ale je‰tû budeme zab˘vat pfii vlastním hodnocení plemenn˘ch hodnot. Pfii porovnání tabulek 2 a 3 je zajímavé, Ïe pfii poklesu cen b˘kÛ ve tfiídách S a E neodpovídá rÛst hmotnosti JUT dosahovanému ekonomickému v˘sledku. Pouze v pfiípadû star‰ích b˘kÛ ve tfiídû E je moÏné, Ïe se jednalo o star‰í plemenné b˘ky. Ti jsou vût‰inou zpenûÏováni v cenách, které odpovídají cenû krávy. Na druhé stranû si kaÏd˘ mÛÏe spoãítat, Ïe rozdíl mezi b˘ky poráÏen˘mi v prosinci 2013 (i po poklesu v˘kupní ceny) ve tfiídû E a R ãiní 12 350 Kã a mezi tfiídou U a R je rozdíl 5007 Kã. To je dost podstatn˘ rozdíl. Tento rozdíl je asi vy‰‰í neÏ ãiní vût‰ina dotací na chov masného skotu. Pfiitom 79 % masn˘ch b˘kÛ je v âeské republice zafiazeno pfii poráÏce do tfiídy R a hor‰í (tedy O a P). Na základû tûchto v˘sledkÛ se domnívám, Ïe vyuÏití plemenn˘ch hodnot, pokud se budou dÛslednû vyuÏívat, mÛÏe pfiispût ke zlep‰ení ekonomiky chovu masného skotu v âeské republice. V ãem je odhad plemenn˘ch hodnot pro masnou uÏitkovost (zpracovan˘ v prosinci 2013 ve VUÎV Uhfiínûves) jin˘ neÏ odhady pfiede‰lé? V˘poãet zahrnuje v‰echna poraÏená zvífiata v âR. Jedná se tak i o zvífiata, která jsou chována mimo kontrolu uÏitkovosti. Do odhadu se tak dostávají plemenní b˘ci, ktefií pÛsobí mimo tuto kontrolu. Do stávajícího systému se jejich v˘sledky nedostávají (mimo dosaÏené vlastní uÏitkovosti). Pokud hodnotíme pozitivní obraz odhadu, tak pochopitelnû existují i negativa. Tím nejvût‰ím je asi to, Ïe znaãná ãást zvífiat z na‰ich masn˘ch systémÛ konãí na jatkách v zahraniãí. Tyto v˘sledky i pfies ve‰kerou snahu k dispozici nemáme. Jsou totiÏ k mání pouze za nemalé peníze. VÏdy se nakonec jedná o peníze. Tûch ale âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu nemá neomezenû. Snad se tato situace postupnû zlep‰í i v souvislosti s odhadem plemenn˘ch hodnot v rámci mezinárodní testace Interbeef. To nám ostatnû ukáÏe nadcházející

34

období. V tabulce 4 jsou uvedeny poãty poráÏen˘ch zvífiat podle roku poráÏky a pohlaví. Tato zvífiata slouÏila jako podklad pro v˘poãet odhadu plemenné hodnoty. Tabulka č. 4: Počty poražených zvířat podle pohlaví a ročníku porážky pohlaví býci jalovice krávy plem. býci celkem

2006 11 238 2507 1630 117 15 492

2007 11 674 2586 1980 128 16 368

2008 12 876 3017 2768 172 18 833

2009 13 611 3414 3020 189 20 234

2010 16 460 3702 3553 209 23 924

2011 15 145 3409 3661 234 22 449

2012 13 714 3476 3347 239 20 776

2013 9938 2189 1683 131 13 941

Celkem 10 4656 24 300 21 642 1419 152 017

Dal‰í zvífiata, pro která je odhad provádûn, se vyskytují v pÛvodech. Nejpoãetnûj‰í skupinou ve v˘poãtu jsou jateãní b˘ci. Poãty jalovic a krav jsou celkem vyrovnané. V tabulce 5 jsou uvedeny poãty poraÏen˘ch zvífiat podle pohlaví a vûku pfii poráÏce. Poãty poraÏen˘ch jalovic ve vûku nad 6 let jsou ovlivnûny údaji z ústfiední evidence. Jedná se patrnû o zvífiata, která nebyla „papírovû“ otelena. U jalovic a krav se objevují i nûkteré nepfiesnosti v datu narození. Poãty tûchto zvífiat ale nejsou vysoké. Tabulka č. 5: Počty poražených zvířat podle pohlaví a věku při porážce Pohlaví býci jalovice krávy plem. býci Celkem

do 1 r. 1–1,5 1,5–2 2–2,5 352 11 222 58 414 34 665 226 3208 9536 9011 191 24 34 38 578 14 454 68 029 43 905

2,5–3 3–3,5 3,5–4 4–5 24 310 15 350

24 449 36 510

41 140 642 1678 42 155 725 1973

5–6 6 a víc celkem 104 656 185 1904 24 299 2019 16 289 21 623 205 870 1419 2409 19 064 151 997

B˘ci v‰ech kategorií se na hodnoceném souboru podílí ze 70 procent. V tabulce 6 jsou podle stejného ãlenûní jako v tabulce 5 uvedeny prÛmûrné hmotnosti JUT. Z tûchto dosahovan˘ch v˘sledkÛ je zfiejmé, proã je cca 20 % b˘kÛ a 4 % krav a jalovic poráÏen˘ch ve tfiídách U a lep‰ích. ZároveÀ se otevírá prostor pro zlep‰ování tûchto Tabulka č. 6: Porážkové hmotnosti JUT kg podle pohlaví a věku při porážce pohlaví býci jalovice krávy plem. býci celkem

do 1 r. 1–1,5 1,5–2 2–2,5 212,0 327,7 376,0 369,4 182,0 221,9 257,0 276,0 256,5 364,8 340,3 391,0 200,4 304,3 359,2 349,7

2,5–3 3–3,5 3,5–4 4–5 291,7 273,4 390,8 280,1

258,9 277,6 456,1 289,6

296,4 287,7 475,4 299,1

295,9 298,3 502,3 314,2

5–6 6 a víc celkem 368,1 312,0 317,1 264,2 310,9 306,1 303,8 505,4 486,7 480,8 327,5 315,5 343,4

v˘sledkÛ. To jsem ale jiÏ jednou konstatoval. Podle mého názoru, dosahují u nás jateãní zvífiata zhruba o 50 aÏ 100 kg JUT ménû neÏ by bylo optimum. Pochopitelnû záleÏí také na plemeni. Zv˘‰ení tûchto hmotností by pfiineslo i lep‰í zatfiídûní podle SEUROP. Tím by se zv˘‰ily i trÏby z prodeje jateãného skotu. Nebo alespoÀ doufám. V násle-

Tabulka č. 7: Býci – hmotnost JUT podle zatřídění SEUROP a věku při porážce kategorie

býci

SEUROP do 1 r. S 300,0 E U 221,5 R 239,7 O 208,1 P 189,6

1–1,5 418,2 421,4 386,3 332,4 264,7 212,7

1,5–2 475,3 460,8 418,9 366,8 300,4 238,3

2–2,5 495,3 474,2 428,0 371,3 309,6 256,1

12 %. Jak jiÏ bylo jednou uvedeno, ostatní asi konãí na jatkách v zahraniãí. celkem 469,7 460,3 417,8 364,9 298,1 235,9

dujících tabulkách jsou uvedeny poráÏkové hmotnosti podle zatfiídûní SEUROP. Podle tabulky 7, ve které jsou v˘sledky b˘kÛ, dosahují zvífiata ve tfiídû R hmotnosti, které odpovídají souãasnému celorepublikovému prÛmûru. O koneãné poráÏkové hmotnosti rozhoduje ale také vûk poráÏeného zvífiete. Rozdíl mezi b˘ky do dvou let a nad dva roky by mûl b˘t asi vy‰‰í. To se t˘ká tûch star‰ích b˘kÛ. U jalovic v tabulce 8 se vy‰‰í zatfiídûní S a E prakticky nevyskytuje. Je to ale ovlivnûno dosaÏenou poráÏkovou hmotností. Tabulka č. 8: Jalovice – hmotnost JUT podle zatřídění SEUROP a věku při porážce Kat.

SEUROP do 1 r. S E U 190,4 jalovice R 186,7 O 179,7 P 176,7

1–1,5 1,5–2 396,3 302,9 332,4 259,8 306,7 239,3 274,8 207,7 234,8 190,2 198,0

2–2,5 2,5–3 3–3,5 3,5–4 4–5 289,1 328,5 295,7 252,3 206,4

345,0 312,9 283,2 241,7

357,3 326,0 247,2 205,6

469,4 330,1 271,4 213,7

399,0 342,0 275,8 210,9

5–6 6 a víc celk. 396,3 324,7 424,9 418,2 322,5 349,9 350,9 284,8 278,4 286,3 240,7 219,6 230,5 203,9

O vûku pfii poráÏce jsem jiÏ v souvislosti s jalovicemi hovofiil. Z pohledu zpenûÏování jsou tyto „staré“ jalovice hodnoceny stejnû jako krávy. PoráÏkové hmotnosti krav jsou uvedeny v tabulce 9. Do klasifikaãní tfiídy E se vejdou star‰í krávy pfiedev‰ím plemen CH a BA, ale i PI, LI a BM. Ve tfiídû U se objevují i dal‰í plemena. Témûfi 96 % krav je ale realizováno ve tfiídách R, O a P. To je opût trochu málo.

Tabulka č. 10: Podíl zatříděných zvířat podle plemen plemeno BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA celkem

S 0,8 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,2 % 0,1 % 0,0 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,2 % 0,0 % 0,1 %

E 6,0 % 0,0 % 0,3 % 1,4 % 2,3 % 1,8 % 1,0 % 2,3 % 0,2 % 0,2 % 2,7 % 0,2 % 1,6 %

U 28,5 % 2,9 % 10,7 % 22,2 % 18,5 % 21,0 % 23,0 % 24,6 % 8,2 % 7,3 % 22,8 % 10,3 % 19,7 %

R 47,8 % 28,1 % 55,6 % 54,8 % 48,5 % 50,9 % 50,9 % 49,1 % 53,8 % 49,2 % 49,6 % 57,4 % 51,0 %

O 14,4 % 52,5 % 27,8 % 18,6 % 25,5 % 21,8 % 20,8 % 20,2 % 29,0 % 35,6 % 21,3 % 26,8 % 23,0 %

P 2,4 % 16,5 % 5,6 % 3,0 % 5,1 % 4,5 % 4,3 % 3,8 % 8,8 % 7,7 % 3,5 % 5,2 % 4,6 %

Pokud se podíváme do tabulky 10, tak zjistíme následující: ve tfiídách S, E a U je pfies 30 % zvífiat pouze u plemene BM. Pfies 25 % je zafiazeno u plemen CH a LI. Dal‰ích 20 % aÏ 25 % je pro plemena GS, PI, BA a MS. Tyto v˘sledky pochopitelnû ovlivÀují také poãty kfiíÏencÛ v jednotliv˘ch skupinách plemen. Existují plemena u kter˘ch dochází se zv˘‰ením podílu krve i ke zlep‰ování masné uÏitkovosti. Na druhé stranû jsou v hodnoceném souboru i plemena kde je tento v˘voj pfiesnû opaãn˘. Podrobnûj‰í rozbor této problematiky bude proveden pozdûji, protoÏe se musí zab˘vat konkrétním plemenem. To se t˘ká minimálnû dvanácti pÛvodních masn˘ch plemen chovan˘ch u nás. U tûch plemen, která se zaãala chovat po roce 2008, je‰tû nejsou dostateãnû reprezentativní soubory. Nyní se podrobnûji podíváme na v˘sledky odhadu plemenn˘ch hodnot. V tabulce 11 jsou podle plemen odhady plemenn˘ch hodnot pro hmotnost JUT (phJUT), zmasilost (phZmas) a protuãnûní (phTuk). Plemenné hodnoty uvedené v tabulce jsou poãítány jedním v˘poãtem pro v‰echna plemena.

Tabulka č. 9: Krávy – hmotnost JUT podle zatřídění SEUROP a věku při porážce Kat.

SEUROP do 1 r. 1–1,5 1,5–2 2–2,5 2,5–3 E U 370,0 krávy R 261,1 306,4 318,2 O 231,3 256,7 259,2 P 199,9 205,4 204,0

3–3,5 3,5–4 4–5 384,6 323,9 265,2 210,6

383,7 331,6 272,5 212,5

393,1 343,5 276,0 220,5

5–6 500,2 427,9 349,2 287,4 222,2

6 a víc Celk. 514,8 509,9 417,9 416,0 347,3 345,6 282,9 281,2 228,0 225,2

Pokud posuzujeme poráÏkové hmotnosti JUT a zatfiídûní podle SEUROP, musíme brát v úvahu jednu dÛleÏitou skuteãnost. Tou je plemeno a nebo i podíl krve masného plemene. V âeské republice pfiedstavují kfiíÏenci zcela dominantní postavení na poãtech poráÏen˘ch zvífiat. Z celkového poãtu 152017 kusÛ zvífiat v tomto hodnoceném souboru tvofií ãistokrevní jedinci pouze

35

Tabulka č. 11: Plemenné hodnoty podle plemen plemeno BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA celkem

phJUT 13,59 –19,92 7,41 9,68 7,72 17,90 13,11 18,50 –0,85 –11,29 14,91 3,30 12,41

phZmas 0,545 –0,020 0,114 0,288 0,331 0,370 0,244 0,364 0,069 0,066 0,356 0,196 0,273

phTuk –0,105 –0,040 0,099 –0,043 –0,145 –0,057 0,002 –0,026 0,081 –0,044 –0,042 –0,063 –0,004

Poskytují tak zároveÀ i moÏnost srovnání mezi plemeny. Nejvy‰‰í plemennou hodnotu pro JUT vykazuje plemeno CH a BA. Potom následují plemena LI, BM a MS. V hodnocení zmasilosti (zatfiídûní dle SEUROP) logicky zcela jasnû „vede“ plemeno BM, které pak následují plemena BA, CH, LI a PI. Plemenné hodnoty pro protuãnûní je tfieba posuzovat tak, Ïe do mínusu jdou zvífiata s niωí hodnotou protuãnûní a do plusu naopak s vy‰‰ím protuãnûním. Podle tohoto hodnocení má nejlep‰í plemenné hodnoty PI, BM, BA a LI. Pro pleTabulka č. 12: Minimální, průměrné a maximální plemenné hodnoty podle plemen – plemenní býci plem. BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA

min. –63,1 –75,2 –54,6 –22,6 –51,6 –26,8 –79,4 –60,6 –63,9 –121,3 –50,5 –47,2

celkem –121,3

phJUT prům. 22,2 –23,2 8,0 19,1 8,5 27,0 15,1 24,4 2,1 –16,4 20,0 6,2

max. 69,1 41,6 97,4 73,2 111,6 98,0 77,5 123,6 101,3 29,8 95,3 50,4

min. 0,028 –0,481 –0,490 0,067 –0,235 –0,093 –0,540 –0,392 –0,492 –1,008 –0,216 –0,150

phZmas prům. 0,912 –0,036 0,091 0,475 0,548 0,537 0,275 0,485 0,079 0,040 0,480 0,277

15,7

123,6

–1,008 0,350

phTuk prům. –0,207 –0,060 0,135 –0,108 –0,329 –0,112 –0,017 –0,065 0,095 –0,062 –0,092 –0,110

max. 1,793 0,394 0,992 0,913 2,116 1,096 0,888 1,444 1,049 0,593 1,343 0,692

min. 0,217 0,249 1,658 0,334 0,105 0,178 0,717 1,622 1,693 0,456 0,278 0,063

max. –0,826 –0,277 –0,262 –0,288 –0,853 –0,466 –0,899 –0,506 –0,235 –0,451 –0,460 –0,358

2,116

1,693 –0,033 –0,899

v tabulce 11. Pokud se podíváme na jednotlivá plemena, tak je v˘voj podobn˘. Pouze u plemen HI a GA jsou prÛmûrné hodnoty b˘kÛ niωí, neÏ je prÛmûr populace v rámci plemene. Z pohledu do tabulky je zfiejmá u konkrétní hodnoty i celková variabilita. V hmotnosti JUT mají sice nejvy‰‰í prÛmûrnou PH b˘ci BA 27,0. Absolutnû nejvy‰‰í hodnotu ale dosahuje b˘k CH a to 123,6. Druh˘ je b˘k PI s hodnotou 111,6. A tak mÛÏeme pokraãovat u dal‰ích plemenn˘ch hodnot. Nyní si pfiiblíÏíme je‰tû jednou plemennou hodnotu pro JUT. U kaÏdého plemene je nûkter˘ b˘k v této hodnotû nejlep‰í. V tabulce 13 je jejich podrobnûj‰í hodnocení. B˘ci AAP 588 a HRP 510 ktefií jsou v tabulce oznaãeni Ïlutû, sice nejsou v rámci plemene nejlep‰í, ale mají hodnocené potomstvo. Nejvy‰‰í Tabulka č. 13: Nejlepší býci v rámci plemene a jejich PH

menné hodnoty uvedené v tabulce jsou souãasnû vypoãteny i relativní plemenné hodnoty. Vypoãet je provádûn v rámci kaÏdého plemene samostatnû. Tento zpÛsob je realizován i u ostatních plemenn˘ch hodnot pro prÛbûh porodu, rÛst a zevnûj‰ek. Uvádût v této tabulce i relativní plemenné hodnoty je celkem zbyteãné, protoÏe u v‰ech plemen se celkem logicky blíÏí hodnotû 100. Produkce jateãného skotu je u nás postavena pfiedev‰ím na kfiíÏení. Z tohoto dÛvodu má v chovu v˘znamné postavení vhodn˘ plemeník. V tabulce 12 jsou plemenné hodnoty plemenn˘ch b˘kÛ podle plemen. PrÛmûrné plemenné hodnoty b˘kÛ jsou vy‰‰í, neÏ jsou prÛmûry celého souboru

36

plem.

registr

BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA

ZBM 262 ZHG 180 AAP 588 ZGS 070 ZPI 435 ZBA 600 ZSI 606 ZTI 407 HRP 510 ZGA 200 LIP 172 ZSA 028

jméno

phJUT NORD DE JAUVELAN 69,08 HEKTOR 41,61 NÁBOJ RED POLMER 88,98 MÁG 73,21 MIRDA R.A.S. 111,57 REBEL 98,02 RAMPOUCH P 77,51 POLÁK Z VESELÍČKA 123,59 ORGOVAN 51,02 HERIOT 29,76 JURA NEČTINSKÝ 95,30 CHABAS 50,39

plemenné hodnoty býka rphJUT phZmas rphZmas phTuk rphTuk 131 1,451 134 –0,038 94 127 0,394 122 0,238 76 146 0,843 146 0,415 74 133 0,913 130 0,214 71 156 2,116 176 –0,665 138 140 1,096 133 0,070 88 136 0,750 130 0,357 63 153 1,352 146 0,085 88 132 0,691 145 0,115 96 119 0,441 118 0,046 91 144 0,968 129 0,196 75 125 0,626 122 –0,031 96

Tabulka č. 14: Nejlepší býci v rámci plemene a počty hodnoceného potomstva a PH plem.

registr

BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA

ZBM 262 ZHG 180 AAP 588 ZGS 070 ZPI 435 ZBA 600 ZSI 606 ZTI 407 HRP 510 ZGA 200 LIP 172 ZSA 028

počet pot. NORD DE JAUVELAN 7 HEKTOR 18 NÁBOJ RED POLMER 28 MÁG 24 MIRDA R.A.S. 25 REBEL 7 RAMPOUCH P 18 POLÁK Z VESELÍČKA 21 ORGOVAN 32 HERIOT 30 JURA NEČTINSKÝ 11 CHABAS 53 Jméno

plem. hod. potomstva phJUT phZmas phTuk b 43,70 0,810 0,022 1 25,40 0,282 0,145 12 62,46 0,583 0,333 26 43,28 0,571 0,133 18 72,60 1,506 –0,499 14 71,27 0,759 0,109 7 50,65 0,469 0,276 18 85,08 0,902 0,076 21 33,89 0,544 0,052 28 22,15 0,342 0,013 25 63,13 0,655 0,141 10 29,73 0,406 –0,012 51

pohlaví potomstva j kr PB podíl krve 6 B 50 % 1 5 E 50 % 2 G 75 – 100% 5 1 K 50 % 5 4 2 P100 % Q 50 % S 50 % T 75 – 88% 4 U 50 % 5 W 50 % 1 Y 75 – 88% 2 Z 50 %

plemennou hodnotu pro JUT má b˘k ZTI 407 a ZPI 435. To se projevuje i na vlastním potomstvu, protoÏe prÛmûrné hodnoty potomstva jsou rovnûÏ nejvy‰‰í. To samé platí i pro b˘ky ZBA 600 a LIP 172. Nejlépe hodnocená zmasilost je u b˘kÛ ZPI 435 a ZBM 262. Potom je b˘k ZTI 407 a ZBA 600. Potomstvo s nejvy‰‰ím hodnocením je opût po ZPI 435.

Druhé je potomstvo ZTI 407 a potom ZBM 262 a ZBA 600. Musíme brát ale v úvahu i skladbu pohlaví a podíl krve potomstva a nebo pfiesnûji i vliv matek. To ale platí i pro ostatní plemenné hodnoty. NemÛÏeme oãekávat vysoké plemenné hodnoty u potomstva po sebelep‰ím otci v pfiípadû, Ïe matky jsou v hodnoceném ukazateli v˘raznû podprÛmûrné. JiÏ na zaãátku tohoto pfiíspûvku jsem uvedl, Ïe u nûkter˘ch plemen s rÛstem podílu krve roste i plemenná hodnota pro masnou uÏitkovost. U jin˘ch to platí naopak. Zde se právû uplatÀuje vliv matek. DÛleÏité ale také je to, jak dokáÏe b˘k tento nepfiízniv˘ efekt matky eliminovat. Provést kompletní hodnocení plemenn˘ch hodnot pro masnou uÏitkovost v jednom pfiíspûvku není dost dobfie moÏné. KaÏdé plemeno si zaslouÏí stejnou pozornost a i stejn˘ prostor. Toto hodnocení pfiipravujeme na roz‰ífiené grémium rad plemenn˘ch knih, které se uskuteãní v bfieznu 2014. Zde se také budeme snaÏit pfiijmout spoleãné zásady pro dal‰í vyuÏívání tohoto systému hodnocení masné uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu.

❒ V hmotnosti JUT mají nejvyšší průměrnou PH býci BA – rovných 27,0 (foto: Pavla Vydrová)

37

Bezrohost a plemeno limousine Jan ·tráfelda, Natural spol. s r.o. Bos primigenius je povaÏován za pfiedka ve‰kerého domácího skotu. Je nositelem mocn˘ch rohÛ. Bûhem evoluce se v‰ak vyskytli i bezrozí jedinci, jako ãítankov˘ pfiíklad mÛÏeme uvést plemeno angus, ãi galloway. I u rohat˘ch plemen se v‰ak vyskytují bezrozí jedinci. Hovofií se o mutaci, jejíÏ pravdûpodobnost v˘skytu je 1:25 000. Tito nositelé mutace ji pfiedávají heterozygotnû na své potomstvo. Jin˘mi slovy, polovina telat bude bez rohÛ. V dne‰ní dobû je právû v˘razná snaha tuto bezrohost v plemenech etablovat. Nejdfiíve s touto aktivitou zapoãali chovatelé masného simentála. Snaha je v‰ak i u intenzivních francouzsk˘ch plemen limousine a charolais.

❒ Zako Pp ZLI 320 (foto: Gorgio Soldi, archiv Natural)

âasto se tvrdí, Ïe bezroh˘ dobytek roste hÛfie neÏ rohat˘. Podle vûdeck˘ch poznatkÛ v‰ak bezrohost nesouvisí s Ïádn˘m poklesem uÏitkovosti a ani osvalení. Kvalita potomstva je ‰patná v pfiípadû, Ïe je vyuÏit v chovu bezroh˘ jedinec s hor‰ími uÏitkov˘mi vlastnostmi. Limousine Plemeno limousine bylo známo jako rohaté aÏ do roku 2005. Do té doby byli v‰ichni pfiíslu‰níci plemenné knihy rohatí. V roce 2005 zaãali Francouzi pouÏívat kanadské b˘ky, neboÈ fenotypové poÏadavky standardu plemene v Kanadû odpovídají Francii. V˘znamná zmûna pfiístupu francouzské plemenné knihy limousine nastala mezi ãervnem 2007 aÏ ãervnem 2008. Pod tlakem francouzsk˘ch chovatelÛ, evropské legislativy a také 11 zemí sdruÏen˘ch v EUROLIM byl novû vytvofien pododdíl PK bezroh˘. Pfiitom je dÛslednû zaznamenáváno dvojí osvalení jako standardní pro plemeno. Bûhem tfií generací ‰lechtûní plemene limousine na bezrohost

38

❒ Vigny Pp ZLI 535 (foto: Gorgio Soldi, archiv Natural)

v Kanadû, Dánsku, Nûmecku a samozfiejmû ve Francii bylo dosaÏeno úÏasného pokroku. Od bezroh˘ch heterozygotÛ Pp pfiecházíme v posledních letech k bezroh˘m homozygotÛm PP. ·lechtûní urychluje pfied dvûma lety objevená spolehlivá DNA detekce bezrohého genu. âe‰tí chovatelé zachytili trend ‰lechtûní na genetickou bezrohost hned od poãátku. Bezroh˘ gen vnesl do na‰í populace maìarsk˘ heterozygot Zako Pp z ISB Natural. Navázal dovoz inse-

minaãních dávek dánsk˘ch heterozygotÛ Silverbirda Pp a Ryde Uranose Pp. Dal‰í dva heterozygoti Vigny Pp (ZLI 535) a Bolide Pp (ZLI 551) jsou francouzského pÛvodu a stále produkují ID na stanici Naturalu. Bezrohost plo‰nû Pfiedev‰ím nûmeãtí chovatelé zaãali ‰lechtit plo‰nû na bezrohost a v˘sledkem je rozsáhlá nabídka geneticky bezroh˘ch b˘kÛ na nûmeck˘ch aukcích. Kvalita je samozfiejmû rÛzná. Prvním homozygotnû bezroh˘m b˘kem,

kter˘ nás zaujal, díky své kvalitû, byl Tigris PP (ZLI 650). Plemeník se stal ‰ampiónem v˘stavy v Schönbronnu. Tigris byl vyuÏit i v inseminaci a byl od nûho odebrán omezen˘ poãet dávek v Nûmecku. PfiíleÏitosti se chopili ãe‰tí chovatelé a Tigris byl v chovech vyuÏíván. V roce 2011 se v‰ak vítûzem v˘stavy v Lipsku stal dal‰í velice zajímav˘ homozygot Hinz PP (ZLI 921). âe‰tí chovatelé opût neváhali a pouÏili ho ve ‰lechtûní. Hinz otevfiel cestu do inseminace prvním bezroh˘m homozygotÛm. Hinzovi synové patfií aktuálnû na odchovnách k nejlep‰ím nabízen˘m bezroh˘m b˘kÛm plemene limousine. ❒ Bolide Pp ZLI 551 (foto: Gorgio Soldi, archiv Natural)

Plo‰né roz‰ífiení bezrohosti v Nûmecku vyneslo mezi nejlep‰í b˘ky i homozygotnû bezrohého Matea PP. Do inseminace teì vstupují jeho první synové. Homozygotnû bezrohého syna Matea, b˘ka MATS PP (ZLM 263), koupil i Natural. V âesku jde ‰lechtûní na bezrohost jak ze strany chovatelÛ, tak i inseminace. Jaké jsou zásady ‰lechtûní na genetickou bezrohost? Co doporuãujeme? – Do programu zafiaìte jen nejlep‰í matky z hlediska matefisk˘ch vlastností, rámce i exteriéru. ❒ Hinz PP ZLI 921 na výstavě v Lipsku (foto: archiv Natural)

– Vyberte si inseminaãní otce vysoce nad prÛmûrem. Jen ty nejlep‰í! Mohou to b˘t i heterozygoti. – Zaãínáte s rohat˘mi kravami? Nevadí. Do chovu zafiazujte jen nejlep‰í jalovice bez ohledu na bezrohost. NeboÈ bezrohost pfii absenci matefisk˘ch vlastností a masa je k niãemu. – ·lechtûte takto 3–4 generace a v˘sledek se dostaví: Bezrohé stádo s nadprÛmûrn˘mi cenami pfii prodeji plemenn˘ch b˘kÛ a jalovic.

❒ Mats PP ZLM 263 (foto: Karel Melger)

Nastupující genomika usnadní ‰lechtûní na bezrohost chovatelÛm i plemenáfiÛm. O tom jsem pfiesvûdãen!

39

Zv˘‰ení trÏeb z telat – základ zlep‰ení ekonomiky chovu krav bez trÏní produkce mléka Michaliãková, M.1, Krupová, Z.2, Krupa, E.2, Vostr˘, L.2, Svitáková, A.2 1 NPPC-VÚÎV Nitra, 2VÚÎV Praha Systém chovu masn˘ch plemen skotu je na rozdíl od dojen˘ch stád velmi specifick˘. Jedin˘m produktem jsou telata, a tedy trÏby plynou v˘luãnû z jejich realizace. Tento fakt dodává pravidlu „od kaÏdé krávy jedno tele roãnû“ prioritní v˘znam. Samozfiejmostí je, Ïe délka mezidobí by mûla b˘t co nejbliωí jednomu roku a chované plemeno vhodné do dan˘ch podmínek. V letech 2006–2011 byly hodnoceny produkãní a ekonomické ukazatele celkovû u 7 chovatelÛ krav bez trÏní produkce mléka. Chovy byly soustfiedûny v podhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech Slovenska a vyuÏívali pastevní systém chovu s jedním telením roãnû. Jako podklad pro zhodnocení ekonomiky sledovan˘ch chovÛ nám slouÏili údaje z prvotní naturálnûekonomické evidence (kalkulace nákladÛ, obratové soupisky, spotfieba krmiv dle kategorií skotu). Stáda krav bez trÏní produkce mléka (nedojená stáda) jsou, na rozdíl od dojen˘ch stád, podstatnû men‰í. Nejde totiÏ o „velkokapacitní v˘robu“ prÛbûÏnû bûhem roku, ale o sezónní produkci zástavov˘ch telat a vyuÏívání biomasy trval˘ch travních porostÛ. PrÛmûrná velikost stáda se v sledovaném období pohybovala na úrovni cca 87 krav. Na 100 krav nedojeného stáda pfiipadalo v prÛmûru 78 Ïivû narozen˘ch telat roãnû. Tato hodnota je pod hranicí doporuãené plodnosti (90–95 %), av‰ak pravdou je, Ïe prvotní naturálnû-ekonomická evidence je v nedojen˘ch stádech slabá. Pfiedpokládáme, Ïe ve vût‰inû stád se plodnost pohybuje v doporuãeném intervalu. Pro ilustraci je pfiehled intervalÛ plodnosti hodnocen˘ch nedojen˘ch stád za jednotlivé roky zobrazen v grafu 1. Odstavené jalovice by mûly b˘t ve stádech bez trÏní produkce mléka poprvé pfiipou‰tûny ve vûku 16-28 mûsícÛ, a to s ohledem na ranost chovaného plemene. Hlavní podmínkou pro zafiazení do plemenitby by mûlo b˘t dosaÏení minimálnû 75 % z hmotnosti dospûlé krávy. Znamená to kladení zv˘‰eného dÛrazu na období odchovu jalovic, hlavnû zabezpeãení kvalitního krmení. V praxi to ale pfiedstavuje hledání urãitého kompromisu mezi zkrácením odchovu a zv˘‰ením nákladÛ na odchov. V dal‰ím Graf č. 1: Vývoj četnosti živě narozených telat na 100 krav v letech 2006–2011

40

produkãním období by mûlo b˘t hlavním kriteriem dosaÏení mezidobí kolem jednoho roku. Nicménû, v hodnocen˘ch stádech dosáhl vûk pfii prvním otelení 35 mûsícÛ a 9 dnÛ, pfii mezidobí 431 dní. DÛvodÛ tohoto nelichotivého stavu mÛÏe b˘t nûkolik. KdyÏ opomeneme dokola omílanou „nezku‰enost chovatelÛ s dan˘m systémem chovu“, mÛÏeme vzpomenout nezvládnutí managementu chovu, podcenûní péãe o zvífiata v extenzivních podmínkách pfiípadnû, pfiechod z dojeného na nedojen˘ systém chovu. Svou roli sehrává i nedostateãná, resp. nemoÏná selekce (vzhledem k nízkému poãtu dochovan˘ch telat) v stádech krav bez trÏní produkce mléka. Nejvy‰‰í podíl nákladÛ na chov krávy bez trÏní produkce mléka patfií standardnû krmivÛm (44 %). Pro nedojen˘ systém je typická vy‰‰í spotfieba vlastních krmiv a redukce nakoupen˘ch krmiv. Svûdãí o tom i pokles spotfieby nakoupen˘ch krmiv (–20 %), kter˘ byl v období 2006–2011 substituovan˘ rÛstem spotfieby vlastních krmiv (+45 %). Ve srovnání s dojen˘mi stády jsou pro stáda bez trÏní produkce mléka charakteristické niωí náklady na vlastní krmiva, hlavnû z dÛvodu spotfieby pastvy. Ocenûní pastvy vnitropodnikov˘mi cenami v mnoha pfiípadech nepfiekraãuje hodnotu 1 € Tabulka č. 1: Vývoj a struktura nákladů v chovu krav bez tržní produkce mléka v letech 2006–2011 Roky 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pracovní náklady 0,123 0,110 0,116 0,165 0,213 0,188 Krmiva vlastní 0,750 0,865 1,003 0,939 1,230 1,087 Krmiva nakoupené 0,115 0,118 0,103 0,082 0,048 0,093 Krmiva spolu 0,865 0,983 1,106 1,020 1,278 1,180 Ostatní materiálové náklady* 0,041 0,035 0,014 0,023 0,023 0,060 Opravy a údržba 0,036 0,015 0,012 0,053 0,092 0,002 Odpisy dlouhodobého majetku 0,053 0,076 0,139 0,161 0,061 0,178 Odpisy zvířat 0,371 0,365 0,369 0,317 0,309 0,564 Ostatní přímé náklady prvotní ** 0,146 0,183 0,213 0,173 0,157 0,187 Ostatní přímé náklady druhotní*** 0,246 0,167 0,171 0,215 0,301 0,255 Režie výrobní 0,094 0,072 0,035 0,120 0,147 0,399 Režie správní 0,052 0,052 0,025 0,116 0,061 0,168 Náklady spolu 2,028 2,059 2,199 2,362 2,642 3,181 * Ostatní materiálové náklady – nakoupené léčiva, dezinfekční prostředky, ostatní materiál spotřebovaný v kanceláři, atd., ** Ostatní přímé náklady prvotní – náklady na chovatelská a veterinární výkony, pojistné, elektrickou energii, sociální náklady a odvody, *** Ostatní přímé náklady druhotné – náklady na vlastní autodopravu, práce traktorů a jiné služby Ukazatel (€ na krmní den)

doprovázená v˘razn˘m poklesem trÏeb – ale v systému chovu krav bez trÏní produkce mléka aÏ tak extrémní v˘kyvy zaznamenané nebyly. Co by situaci v ekonomice chovu krav bez trÏní produkce mléka mohlo zlep‰it? Jak je vidût na grafu 2, pfii situaci odstavu 100 telat na 100 krav, by se hospodáfisk˘ v˘sledek na krávu a rok s teletem zlep‰il aÏ o 37 %. A to byla mûnûna „pouze“ plodnost. Ani v tomto pfiípadû v‰ak nelze hovofiit o zisku, zejména z dÛvodu nízk˘ch realizaãních cen a existence rezerv v nákladov˘ch poloÏkách. za tunu, na rozdíl od jin˘ch druhÛ krmiv. Druhou nejvy‰‰í poloÏkou ve struktufie nákladÛ nedojen˘ch stád byly odpisy základního stáda (16 %). V˘‰e odpisÛ roste pfiímo úmûrnû s náklady na dochované jalovice, poãtem zafiazen˘ch krav do stáda a délkou odchovu. V˘znamné zastoupení tûchto nákladÛ je v souladu s principem, Ïe v nedojen˘ch stádech jsou nejcennûj‰ím kapitálem samotná zvífiata. ZároveÀ se zde promítá i del‰í – rozsáhlej‰í odchov jalovic, kter˘ je pro nedojená stáda typick˘. V˘voj a struktura nákladÛ nedojen˘ch stád na Slovensku jsou uvedeny v tabulce 1. Ekonomika chovu nedojen˘ch krav je postavena na vysoké plodnosti, uspokojiv˘ch hmotnostních pfiírÛstcích telat, nízk˘ch nákladech a pfiimûfien˘ch realizaãních cenách. Av‰ak prÛmûrná ztráta determinována plodností stáda, dosáhla za sledované období úroveÀ 630 € na krávu a rok. Pod tuto hodnotu se podepsali i klesající trÏby z realizovan˘ch telat (–29 %), které byly ovlivnûny zejména poklesem prÛmûrn˘ch denních pfiírÛstkÛ telat (–24 %). Tento pokles mÛÏe souviset se zhor‰ováním reprodukãních ukazatelÛ s rostoucím vûkem krav, protoÏe ve sledovan˘ch stádech bylo brakování krav na úrovni 15–18 %. Negativní vliv na trÏby mûla i realizaãní cena pfii prodeji jateãn˘ch telat, která za sledované období poklesla o 22 %. V˘voj produkãnû – ekonomick˘ch parametrÛ je uveden v tabulce 2. I kdyÏ by se mohlo zdát, Ïe chov dojnic je oproti kravám bez trÏní produkce mléka ve v˘hodû, není to úplnû tak. Rozdíl tûchto dvou produkãních systémÛ z ekonomického hlediska pfiedstavuje rozdílná citlivost na v˘voj faktorÛ vnûj‰ího ekonomického prostfiedí. Napfiíklad rostoucí ceny vstupÛ, které postihly chov pfieÏv˘kavcÛ jako celek, se díky extenzitû chovu krav bez trÏní produkce mléka projevily v tûchto stádech men‰í silou. Navíc chovem dojnic v letech 2009 a 2010 silnû otfiásla mléãná krize Tabulka č. 2: Produkčně-ekonomické parametry v letech 2006–2011 Ukazatel (€ na krmní den) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet žive naroz. telat na 100 krav 84 76 78 79 72 78 PDP1 telat v odchově (g) 976 826 886 781 711 740 Náklad na KD2 krávy 1,900 1,941 2,074 2,231 2,497 3,044 Náklad na KD2 telete 0,149 0,167 0,178 0,242 0,417 0,865 RC3 za kg ž. hm. telete 3,264 2,896 2,718 2,356 2,371 2,888 Náklad na krávu a rok 694 709 757 814 912 1111 Náklady na odstavené tele4 85 88 90 102 133 214 Tržby za realizované tele 688 532 529 414 386 486 Zisk/ztráta na krávu a rok s teletem –165 –430 –474 –661 –955 –1094 1 Průměrný denní přírůstek, 2Krmní den, 3Realizační cena, 4Ve věku 6 měsíců

Graf č. 2: Simulování vlivu odstavu telat na výsledek hospodaření v letech 2006–2011

Pozn. DK – průměrný odstav telat v daném roce; DK 100 – odstav 100 telat na 100 krav

Pfii zachování souãasné prÛmûrné dosaÏené délky Ïivota krav (2132 dní), ale pfii splnûní základních chovatelsk˘ch standardÛ (mezidobí 365 dní a vûk pfii prvním otelení 29 mûsícÛ), by bylo moÏné dosáhnout 3,3 skuteãn˘ch otelení na krávu. UÏ pfii pohledu na dobu, po kterou jsou zvífiata zafiazeny do odpisového plánu podniku (4 roky), se logicky ukazuje, Ïe krávy by mûly ve stádû setrvat, a samozfiejmû i produkovat telata, alespoÀ bûhem tohoto období. Pfiede‰lo by se tak zvy‰ování odpisÛ z dÛvodu prodeje, úmrtnosti a pfiedãasného vyfiazování neodepsan˘ch zvífiat, jakoÏ i dodateãn˘m nákladÛm na odchov jalovice potfiebné pro obnovu stáda. Roãní ãástka, kterou je tfieba v˘sledkem hospodafiení z realizace telete pokr˘t je 1758 € . Berouce v úvahu nákladové, produkãní, reprodukãní a realizaãní parametry platné pro nedojená stáda v roce 2012, by pro 4 otelení krávy bûhem 4 let stále chybûlo aÏ 83 % prostfiedkÛ na pokrytí v‰ech nákladÛ, resp. pro dosaÏení nulového v˘sledku hospodafiení. Uvedené skuteãnosti svûdãí o tom, Ïe v Ïivoãi‰né v˘robû je nesmírnû dÛleÏité dosahovat takové náklady, aby byly proporcionální k reálné uÏitkovosti. V opaãném pfiípadû se chovateli disproporce mezi náklady na odchov a produkcí a celkov˘mi trÏbami z prodeje bude stále zvy‰ovat. Racionalizace spotfieby vstupÛ pro v‰echny kategorie zvífiat je proto prvním a základním pfiedpokladem rentabilní v˘roby z hlediska chovu jako celku. âlánek byl realizován v rámci projektu v˘zkumu a v˘voje financovaného MP RV SR, v rámci projektu CEGEZ ã. 262201120042, na základû podpory operaãního programu V˘zkum a v˘voj financovaného z Evropského fondu regionálního rozvoje a na základû podpory projektu MZE 0002701404.

41

Semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu IV Martina Kopáãková, Jihoãesk˘ chovatel, a.s. Stává se jiÏ pomalu tradicí, Ïe v tfietím lednovém t˘dnu se chovatelé a pfiíznivci masného skotu scházejí na Vysoãinû, v hotelu Tfii vûÏiãky, na semináfii t˘kající se aktuálních problémÛ v jejich stádech. Semináfi letos jiÏ poãtvrté pofiádala firma Jihoãesk˘ chovatel a.s.ve spolupráci s âSCHMS. Akce se uskuteãnila 23. ledna, opût za hojné úãasti chovatelÛ masného skotu. Program zahrnoval témata s kter˘mi se kaÏd˘ chovatel dennû potkává a fie‰í je. Zdravotní stav masn˘ch stád v Evropû Pfiedná‰kov˘ blok jiÏ tradiãnû zahájil pfiedseda âSCHMS Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ poreferoval o své úãasti na setkání zdravotní komise v Edinburghu. Podstatou pfiedná‰ky v Edinburghu bylo prezentovat zástupcÛm zúãastnûn˘ch zemí zdravotní stav (nejen) masného skotu v âR. Zajímavé jsou napfiíklad termíny, kdy u nás byl naposled zaznamenán v˘skyt urãit˘ch pfienosn˘ch chorob (napfiíklad poslední v˘skyt tuberkulózy u nás byl v roce 1967), zatímco jiné evropské zemû se s tûmito chorobami stále pot˘kají. Jak si nezabít plemenného b˘ka MVDr. LukበHlubek je praktick˘ veterinární lékafi ze severní Moravy, kde provozuje pfieváÏnou ãást své praxe, ale léãit zvífiata, a to nejen masná, jezdí i do Polska a na Slovensko. Jeho pfiedná‰ka byla velmi pouãná a zajímavá, zejména pro chovatele , ktefií se chystají pofiídit si nového b˘ka. Zmínil základní chyby, kter˘ch se majitelé b˘kÛ dopou‰tûjí, kdyÏ nerespektují základní potfieby mlad˘ch (nejen) b˘kÛ. Vysvûtlil zde, jak by mûla b˘t sestavena krmná dávka pro b˘ky v období pfied a po pfiipou‰tûcí sezónû. âastou chybou, které se chovatelé dopou‰tûjí je i nedostateãná suplementace vitamíny a minerál-

42

❒ Ivan Němčovský ze Slovenska přebírá ocenění z rukou Martiny Kopáčkové a Ing. Zdeňka Schaffelhofera (foto: Jihočeský chovatel a.s.)

ními látkami, coÏ má vliv na v˘voj rohoviny, libido b˘kÛ a spermatogenezi. DÛleÏitá je úprava paznehtÛ u plemenn˘ch b˘kÛ – dr. Hlubek doporuãuje paznehty korigovat 2x za rok. V pfiedná‰ce byla zmínûna i nutnost udrÏovat b˘ka v kondici. V‰efiíkající je závûreãná vûta: NeÏ vypustit ze dne na den plemenného b˘ka bez pfiípravy do stáda 80 krav, je lep‰í ho zabít a sníst. Stanovisko âMSZP k dotaãní politice âeskomoravsk˘ svaz zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ je organizace sdruÏující právnické i fyzické osoby,které realizují svoji podnikatelskou ãinnost v zemûdûlství. Zde tuto organizaci zastupoval pfiedseda svazu, Lubomír BurkoÀ. Objasnil pfiítomn˘m spoleãné stanovisko âMSZP,âSCHMS a SMO k materiálÛm Ústavu zemûdûlské ekonomiky a informatiky. Svazy v tomto prohlá‰ení deklarují nesouhlas s vydan˘mi materiály a zároveÀ navrhují urãit˘ zpÛsob fie‰ení. Komplexní sluÏby pfii investiãní v˘stavbû Krátkou pfiedná‰kou Ing. Mojmír Vacek, CSc. prezentoval ãinnost firmy Farmtec, a.s. v oblasti projekãních a poradensk˘ch sluÏeb, které zahrnují poradenství,

servis, Ïádosti o dotace a napfi. zejména pak generální dodávku celé investice. Vakcinace a léãba chorob telat v masn˘ch stádech Jistû téma, které zajímá kaÏdého chovatele. Tohoto velmi zajímavého tématu se zhostil MVDr. Bfietislav Pojar, veterinární lékafi ze Su‰ice. Pfiipomenul chovatelÛm základní zásady v péãi o tele a matku v porodním a poporodním období. ZdÛraznil technologické chyby v zimovi‰tích, kter˘ch se chovatelé dopou‰tûjí , zmínil i nutnost kvalitní minerální i vitamínové dotace krav. Nejvíce ztrát u telat zpÛsobují prÛjmové a respiratorní nemoci. Vakcinace zabrání ztrátám na telatech, i pfii ní je v‰ak nutné dodrÏet nûkolik zásad, napfiíklad nevakcinovat zvífiata ve ‰patném zdravotním stavu nebo neodãervená zvífiata. Pfiedná‰ka byla velmi zajímavá a mnoho chovatelÛ se na Dr. Pojara obrátilo i v pfiedsálí, kde se dále diskutovalo o konkrétních problémech. Nové trendy v masn˘ch stádech – genomika, minerální v˘Ïiva Genomika je slovo , které se chovatelÛm dostává do podvûdomí. Pomocí genomiky napfiíklad testujeme bezrohost skotu,

stavu. UdrÏování travních porostÛ spoãívá v odstraÀování star˘ch ãástí rostlin, provzdu‰Àování porostu a roztírání exkrementÛ. K tomu v‰emu a také k hnojení a pfiísevu slouÏí renovaãní brány na jejichÏ v˘voji se firma Grasrenov podílela a které byly pfiedstaveny na krátkém videu. ❒ Ing. Miroslav Vráblík prohovořil o nákazové situace v chovech masného skotu (foto: Jihočeský chovatel a.s.)

pfiítomnost red faktoru, testujeme paternitu, ale pomáhá i pfii zji‰tûní nositelÛ genÛ rÛzn˘ch závaÏn˘ch chorob skotu. Novinkou v minerální v˘Ïivû je pouÏívání krmítek Microfeeder pro premiovou fiadu minerálních doplÀkÛ BovesPro a zavádûní minerálnû-vitaminov˘ch bolusÛ pro skot, kdy tyto bolusy jsou schopny dotovat zvífiatÛm potfiebu minerálních prvkÛ pro urãité krizové období. Pfiedná‰ku o tûchto novinkách odprezentoval Ing. Pavel Káãer, ‰lechtitel masného skotu firmy Jihoãesk˘ chovatel, a.s. Jak co nejlépe pfiipravit TTP na sezónu Tuto pfiedná‰ku jsme svûfiili Ing. Vladimíru ·majstrlovi, CSc., kter˘ je zároveÀ i fieditel slovenské firmy Grasrenov. ZdÛraznil nutnost o‰etfiování porostu na jafie, v létû i na podzim, tak aby porosty byly v dobrém kondiãním chovatel Ing. Vráblík Miroslav POLMER s.r.o., Vizovice Vaníček Josef, Hojovice Mihalič Milan, H. Dvůr ZD Liptál Tesárková Marie, Vlastějov ZD Krásná Hora n.Vlt., a.s. ZD Podlesí Ročov Zelený Jiří, Drouhaveč Indrák Kamil, Hodslavice Konvalinka Libor, J. Pavlovice Tfarma spol.s r.o., Týniště Lédr František, Sopotnice VFU Brno ŠZP Nový Jičín Černěveský Háj s.r.o. VFU Brno ŠZP Nový Jičín Bartoň František, Ležnice Agrochyt s.r.o. Mohelno Kolář František, Stožice Kolář František, Stožice

plemeno AA AA AA PI PI PI BA HE HE CH CH CH CH LI LI LI MS MS MS MS

PRP fix – zlep‰ení welfare zvífiat PRP fix je aktivátor biologické transformace statkov˘ch hnojiv, kter˘ zlep‰uje welfare zvífiat a sniÏuje náklady pfii manipulaci s hnojivy a spotfiebu slámy. Krátkou prezentací ukonãil pfiedná‰kov˘ maraton Ing. Kunát z firmy Oseva Uni ChoceÀ. ZároveÀ nabídl pfiítomn˘m náv‰tûvu na nedaleké farmû, kde se PRP fix pouÏívá.

❒ Pohled do zaplněného sálu hotelu Tři věžičky (foto: Jihočeský chovatel a.s.)

Semináfi, to nebyly jen pfiedná‰ky v hlavním sále. V pfiedsálí mûli chovatelé moÏnost diskutovat se zástupci firem RoÏnovská travní semena, ALM centrum Vizovice ãi Biofaktory.Tyto firmy registr býka ZAA 940 ZAI 028 ZAA 988 ZPI 686 ZPI 673 ZPI 675 ZBA 869 HRF 430 HRP 603 ZIT 230 ZIT 225 ZIT 213 ZIT 222 ZLM 117 ZLM 082 ZLM 120 ZMS 040 ZSI 960 ZMS 039 PMS 510

MVDr. Břetislav Pojar se zaměřil na základní zásady v péči o tele a matku v porodním a poporodním období (foto: Jihočeský chovatel a.s.)

patfií jiÏ nûkolik let ke spolupofiadatelÛm semináfie a zde prezentovali své produkty pro chovatele masného skotu A na závûr to nejlep‰í co se na semináfii událo – i letos byli hodnocení chovatelé, ktefií mûli v roce 2013 na odchovnách firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s. nejlépe hodnocené plemenné b˘ky. Zde je tabulka ocenûn˘ch,kter˘m je‰tû jednou gratulujeme a dûkujeme za dÛvûru , kterou nám projevili tím, Ïe nám svûfiili k odchovu svá nejlep‰í zvífiata. Závûrem bych chtûla podûkovat v‰em, ktefií si udûlali ãas a semináfie se zúãastnili. Jsme rádi, Ïe se akce líbí a dostala do podvûdomí chovatelÛ a stává se tradicí. Vûfiíme, Ïe se na semináfii potkáme i v pfií‰tím roce. Pokud se vám pfiedná‰ky líbily a nestihli jste si je zapsat, mÛÏete si je stáhnout na stránkách firmy Jihoãesk˘ chovatel, a.s.

jméno býka MEWIL UNIKÁT 55Z VINNI RED POLMER VOKÁL RED VEZÍR Z HUŤS. DVORA VERON Z LIPTÁLU VOLTEIR Z VLASTĚJOVA VENDELÍN KH VLASTA Z PODLESÍ V VÍTR Z DROUHAVČE VÁCLAVEK ZE STRÁNÍKA VELÍN Z PAVLOVIC VELÍK Z TÝNIŠTĚ VICENA Z HOREK VEVERKA VFU V ULTRA Z HÁJE VERMEER VFU VZOREK Z LEŽNICE PP UNAGI AGROCHYT V VOKOUN VODŇANSKÝ PP VOJTA VODŇANSKÝ

bodů za exteriér 77 75 72 77 75 72 76 75 70 79 77 77 76 82 78 77 85 84 82 82

pořadí 1. 2. 3. 1. 2. 3. 1. 1. 2. 1. 2. 2. 3. 1. 2. 3. 1. 2. 3. 3.

43

Genetická propojenost mezi stády masného skotu Alena Svitáková, Jitka Schmidová, ZdeÀka Veselá, Lubo‰ Vostr˘ Pfii jakékoli zmínce o ‰lechtûní skotu se nevyhneme nûkolika termínÛm. Prvním z nich je plemenná hodnota, tedy ãíselné vyjádfiení genetického potenciálu jedince. O ní toho bylo napsáno jiÏ mnoho, proto jen krátce. âím vy‰‰í tím lep‰í. Neplatí to v‰ak absolutnû a nûkdy to platit ani nemÛÏe. U masného skotu se rutinnû pfiedpovídá 21 plemenn˘ch hodnot. To nás nutí vzít do úvahy i vztahy mezi nimi, které, jak uÏ to v Ïivotû b˘vá, nejsou vÏdy kladné. Proto se pfii zvy‰ování jedné plemenné hodnoty jiná sniÏuje. Nûkdy chovatel propadne panice. âasto v‰ak zbyteãnû. Je tfieba si uvûdomit pfiíãinné vztahy a potom uÏ nikoho nerozhází to, Ïe kdyÏ jeho zvífie má vysokou plemennou hodnotu pro rÛst v pfiímém efektu, tak prostû pro maternální efekt uÏ je to hor‰í. Dal‰ím z hojnû vyuÏívan˘ch termínÛ je spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty – chcete-li opakovatelnost. K té uÏ také není tfieba dlouhého vysvûtlování. âím vy‰‰í je, tím uωí je interval, ve kterém se mÛÏe pohybovat skuteãná plemenná hodnota. Zjednodu‰enû fieãeno udává jistou chybovost, se kterou plemennou hodnotu pfiedpovídáme. KaÏd˘ ví, Ïe u jedince (obzvlá‰È b˘ka) chceme co nevy‰‰í spolehlivost za co nejkrat‰í dobu. K tomuto cíli se dá dojít opût nûkolika cestami. Napfiíklad tím, Ïe máme po otcích co nejvíc potomkÛ za co nejkrat‰í ãasové období a ideální by bylo, kdyby byli kaÏd˘ v jiném chovu a mûli velké mnoÏství vrstevníkÛ. Právû u vzájemného propojení stád bychom se chtûli zastavit. Existuje mnoho metod, které dokáÏí zjistit propojenost mezi stády. AÈ uÏ se jedná o takzvan˘ tok genÛ, kdy se zji‰Èuje pohyb zvífiat ze stáda, kde se narodila, ke stádu, kde nyní Ïijí. To nám fiíká, jaká je obchodovatelnost uvnitfi populace. Dal‰í metodou je posouzení genetické pfiíbuznosti mezi stády.

44

Zde jsme vyuÏili ãtyfigeneraãní rodokmen (stejnû jako u v˘poãtu plemenné hodnoty). Do jisté míry i tato metoda urãuje obchodovatelnost mezi stády, ale co je dÛleÏitûj‰í i genetickou propojenost stád. Tato propojenost pfiedurãuje spolehlivost plemenné hodnoty (je vy‰‰í ‰ance porovnání genotypÛ díky provázanosti). Proto jsme se na tuto metodu zamûfiili. Popis metody je podrobnû uveden ve ãlánku Kennedy a Trus (1993), proto se jím zde nebudeme zab˘vat. Vzájemná genetická propojenost je velmi dÛleÏitá. U stád, která nemají vazbu na populaci, není moÏné urãit plemennou hodnotu pfiesnû. Tyto chovy by také mûly b˘t vyfiazeny z v˘poãtu genetick˘ch parametrÛ. Samozfiejmû plemennou hodnotu spoãítat lze, ale jedná se pouze o posouzení pofiadí uvnitfi stáda bez vazby na celou populaci. Tato hodnota pak b˘vá ãasto podhodnocena a mÛÏe jedincÛm (obzvlá‰È mlad˘m chovn˘m zvífiatÛm) velmi „ublíÏit“. Jde totiÏ o to, Ïe prÛmûrn˘ / podprÛmûrn˘ jedinec v tomto stádû mÛÏe b˘t i prÛmûrn˘, nûkdy aÏ nadprÛmûrn˘, v rámci

populace. Pokud je chov nad prÛmûrem chovÛ. Bez provázanosti mezi stády toto porovnání mezi chovy v‰ak není moÏné. Pomocí v˘‰e zmínûné metody lze urãit genetická propojenost mezi stády a v˘sledkem je pfiehledn˘ graf. Obrázek ukazuje situaci u plemene Salers, u kterého jsme hodnotili genetické vztahy mezi 26 stády. Na diagonále je zobrazena pfiíbuznost uvnitfi chovÛ a mimo diagonálu je pak pfiíbuznost mezi chovy. âím tmav‰í barva, tím více jsou zvífiata pfiíbuzná. Jak je vidût, tak chov ã. 23 není geneticky provázan˘ s Ïádn˘m jin˘m chovem, ale zvífiata uvnitfi mají velmi tûsné pfiíbuzenské vazby. Pro tento chov jednoznaãnû platí to, Ïe plemenné hodnoty pro tyto zvífiata budou urãovat pouze rozdíly uvnitfi chovu a vztah s ostatními v populaci není. Takov˘chto stád je u tohoto plemene nûkolik (bílá místa = Ïádn˘ vztah mezi chovy). Jiná situace je u plemene Belgické modré. Zde je vidût, Ïe kaÏd˘ chov je geneticky propojen s jin˘m. U nûkter˘ch chovÛ není propojení absolutní, ale to není nutné. Dále je zde patrnûj‰í stíno-

Propojenost mezi stády Belgické modré

Blonde d’Aquitaine

Galloway

Gasconne

Highland

Charollais

Limousine

Masn˘ simentál

Piemontese

Salers

vání ‰edivé barvy. âím tmav‰í barva na diagonále i mimo ni, tím více spoleãn˘ch pfiedkÛ. Pro pfiedstavu jaká je situace u ostatních chovÛ, jsou v práci ukázány i dal‰í plemena. Popis obrázkÛ je stejn˘ jako v pfiedchozích pfiípadech. âím tmav‰í barva, tím vy‰‰í propojenost, bílá barva znaãí nepropojení mezi chovy. U poãetnûj‰ích stád je tûωí se orientovat jak je to u jednotliv˘ch chovÛ DÛleÏité je v‰ak zhodnocení celkové situace. Napfiíklad je zfiejmé, Ïe u plemene Charollais je vy‰‰í propojenost neÏ u plemene Limousine. Nejlépe na tom masn˘ simentál. Obecnû lze fiíci, Ïe u ménû poãetn˘ch plemen je situace lep‰í, ale to vychází z jisté „nutnosti“ chovatelÛ spolu spolupracovat. Navíc ãtyfii generace pfiedkÛ zvífiata s ménû poãetnou základnou lépe propojí.

Práce byla zpracována v rámci fie‰ení v˘zkumného úkolu QJ1310184 MZe âR.

45

V˘znam vy‰etrenia ejakulátu mlad˘ch plemenn˘ch b˘kov mäsového typu Ing. Jaroslav Pokorádi, PhD., Xcell Slovakia Breeding Services, Slovensko Ing. David Hru‰ka, Stfiední ‰kola zemûdûlská a veterinární Lan‰kroun, âR

Základ úspe‰ného chovu zvierat je ich zdravie, kondícia a welfare (pohoda), ktoré podmieÀujú v˘konnosÈ Ïivoãí‰nej v˘roby. Zdravotn˘ stav zvierat je jeden zo základn˘ch faktorov úspe‰ného chovu, produkcie a v˘nosov v chove hovädzieho dobytku. Pre úspe‰n˘ chov mäsov˘ch plemien hovädzieho dobytka je podstatná aj reprodukãná sústava, pravidelná ovulácia a kondícia oboch pohlaví pre úspe‰né oplodnenie, donosenie plodu a po pôrodná starostlivosÈ kráv v tzv. bez trhovej produkcii mlieka (KBTPM). Pre úspe‰né oplodnenie je dôleÏitá úroveÀ schopnosti plemenného b˘ka oplodniÈ urãit˘ poãet kráv v stáde. Vo svete Ïivoãí‰nej v˘roby sa zvy‰uje tlak na chovateºov z hºadiska zisku, ekonomiky chovu a ziskovosti fariem. Tieto faktory ovplyvÀujú aj zm˘‰ºanie pokrokov˘ch fariem, ktoré sú zamerané na predaj plemenn˘ch zvierat. Tie, okrem splnenia podmienok hodnotiteºov exteriéru, plemenn˘ch hodnôt rôznych sledovan˘ch dediãn˘ch znakov a vlastností a rodokmeÀa, môÏu maÈ problém fertility – plodnosti. Tak, ako aj pri in˘ch druhoch hospodárskych zvierat je veºmi dôleÏit˘ faktor plodnosti s oplodnenia schopn˘mi spermiami v dostatoãnej koncentrácii a kvalite. Veºk˘ v˘znam kvality ejakulátu je

46

okrem KBTPM, tieÏ v extenzívnych chovoch mäsov˘ch plemien, kde ekonomika farmy je priamo závislá na reprodukãnej ãinnosti plemenn˘ch b˘kov. Minul˘ rok s kontinuálnym pokraãovaním v roku 2014 je vykonávaná podporná metodika hodnotenia plemenn˘ch b˘kov a to vy‰etrenie ejakulátu priamo na farme OdchovÀa plemenn˘ch b˘kov Cunkov. Kompletné makroskopické a mikroskopické vy‰etrenie ejakulátu mlad˘ch b˘kov najmodernej‰ou technikou predstavuje pozitívny progres ku skvalitneniu chovu plemenn˘ch zvierat a kontrole ich reprodukãného zdravia. Samotn˘ odber prebieha priamo na farme, ãiÏe mladé b˘ky nie sú stresované transportom na cudzie, nové miesto a je dodrÏan˘ ich denn˘ rituál bez zmien. Odber prebieha do 2 minút a v hygienickom ‰tandarde. Ejakulát je zachyten˘ do sterilnej a vyhriatej odberovej nádoby, aby bola zabezpeãená ãistota ejakulátu pre následné vy‰etrenie. Najmodernej‰iu vy‰etrovaciu techniku je moÏné umiestniÈ v ãistej miestnosti v bezprostrednej blízkosti ma‰tale a vy‰etriÈ tak ejakulát v ão najkrat‰om ãase od odberu. Z makroskopick˘ch, okom viditeºn˘ch ukazovateºov sa vy‰etruje pach, farba a hustota ejakulátu. Ten by fyziologicky mal byÈ primerane hust˘, smotanovo bielej farby a bez v˘razného zápachu. Takto odobran˘ ejakulát sa riedi primárne 1:1, resp. podºa hustoty je rieden˘ 1:9, resp. 1:18. Následne je vy‰etrovan˘ mikroskopicky. Pri metodike urãovania kvalitatívnych ukazovateºov ejakulátu – kompletného zhodnotenia spermií – spermiogramu (Semen Analysis Report) posudzujeme hlavne koncentráciu spermií, poãet Ïivotaschopn˘ch spermií, pohyblivosÈ, progresívnu pohyblivosÈ, prípadne patológiu. Riedidlo pre b˘ãie spermie

❒ Odoberaný býk plemena Charolais

obsahuje hlavne kryoprotektanty ako glycerol, DMSO a dimethylformamidy; pomocné a v˘Ïivové látky ako fosfolipidy, TRIS, kyselina citrónová, sacharidy, pufor, ontioxidanty, bidestilovaná voda a antibiotiká podºa EU normy EC 88/407 – tylozín, gentamycín, spektinomicín a lincomicín, pouÏité riedidlo Andromed (Minitübe GmbH, Nemecko). Pri metodike urãovania kvalitatívnych mikroskopick˘ch ukazovateºov odobran˘ch ejakulátov sa posudzuje hlavne: • • • • • • •

koncentrácia spermií, celkov˘ poãet spermií, poãet Ïivotaschopn˘ch spermií, pohyblivosÈ spermií, progresívnu pohyblivosÈ, lokálnu pohyblivosÈ, nepohyblivosÈ.

Pre anal˘zy vy‰‰ie spomínan˘ch ukazovateºov je pouÏitá najmodernej‰ia technika a vy‰etrovací systém a to Sperm Vision® Therio, CASA (Computer Assisted Sperm Analysis) od spoloãnosti Minitübe GmbH, Nemecko. Uveden˘m softvérom vykonáme pri kaÏdej

❒ Detail na odber ejakulátu do sterilnej a temperovanej nádoby

1

2 3 4 5

veľmi vysoká kvalita ejakulátu pre prirodzenú plemenitbu a umelú insemináciu vysoká kvalita ejakulátu pre prirodzenú plemenitbu a umelú insemináciu nízka kvalita ejakulátu, vhodná pre prirodzenú plemenitbu slabá kvalita ejakulátu – podmienečne vhodné na prirodzenú plemenitbu zlá kvalita ejakulátu – potreba liečby / ošetrenia

≥ 1000 million/ml

≥ 80 % of motility

500–999 million/ml

65–79 % of motility

250–499 million/ml

50–64 % of motility

101–249 million/ml

31–49 % of motility

≤ 100 million/ml

≤ 30 % of motility

vzorke 6 meraní a jej priemerné ukazovatele nám poskytujú hodnovern˘ obraz spermiogramu vy‰etrovanej vzorky, tzv. SAR – Sperm Analysis Report. Pre anal˘zu okrem uvedeného systému bol vyuÏit˘ fázov˘ trinokulárny mikroskop Zeiss CX 31 a to v poÏívanom zväã‰ení 20x, 40x, 100x objektívoch a s pouÏitím okulárnej videokamery napojenou na softvér CASA Sperm Vision Therio. Pre lep‰ie pochopenie celkového posúdenia uvádzame jedného z vy‰etrovan˘ch b˘kov na OPB Cunkov a to konkrétne Víchr z Cunkova, CZ 799746031, plemeno: Salers. Vy‰etrované vzorky ejakulátov sú potom hodnotené priloÏenej tabuºky a to v kombinácií koncentrácie a pohyblivosti spermií, priãom hodnotenie ã. 1 je najvy‰‰ie. Uvedené komplexné zhodnotenie ejakulátu mlad˘ch plemenn˘ch b˘kov potvrdzuje ich schopnosÈ oplodnenia, alebo vedia upozorniÈ na akútny, resp. chronick˘ problém s kvalitou ejakulátu. Nízka kvalita ejakulátu môÏe byÈ podºa doteraj‰ích zistení spôsobená zranením, prítomnosÈou mikroorganizmov (hlavne chlam˘dií a in˘ch jednobunkov˘ch parazitov v ejakuláte) alebo vysok˘m stupÀom pre‰ºachtenia, tzv. inbreeding depresiou. Záverom by sme radi dodali, Ïe primárne v chove mäsov˘ch plemien hovädzieho dobytka je vy‰etrenie ejakulátu dôleÏit˘ faktor pre „istotu“ párenia v chove bez trhovej produkcie mlieka. Farmár, ktor˘ pouÏíva plemenn˘ch b˘kov na prirodzenú plemenitbu by si mal byÈ ist˘, Ïe má 100% plodného b˘ka pre chovné a ekonomické faktory. Rovnako producent plemenn˘ch b˘kov sa t˘mto vy‰etrením vyvaruje prípadn˘m súdnym sporom a ekonomick˘m stratám, ak by b˘k „neskákal“ a neprodukoval potomstvo. Mobilné laboratória a stupeÀ aplikácie biotechnologick˘ch metodík v praxi nám dnes umoÏÀuje takéto komfortné vy‰etrenie priamo u vás, na farme.

47

Rentabilita chovu masného skotu v roce 2013 KaÏd˘m rokem se podle údajÛ âSÚ poãetní stavy krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM) zvy‰ují, coÏ hovofií o v˘znamnosti tohoto odvûtví zemûdûlství v âR. V˘znamn˘m aspektem kaÏdého chovu je jeho ekonomická stránka, neboÈ cílem kaÏdého podnikání je dosahování zisku. Komplexní posouzení ekonomické efektivity podniku i celého odvûtví není moÏné provést bez kvalitních vstupních dat. Ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. (VÚÎV) probíhá jiÏ nûkolik let dotazníkové ‰etfiení na zji‰tûní rentability u v˘roby mléka. KaÏd˘m rokem oslovujeme chovatele dojného skotu, zpracováváme a vyhodnocujeme údaje od více jak 60 podnikÛ v celé âR. V˘sledky zaslané kaÏdému chovateli naznaãují v˘voj jeho podniku v ãase a jeho postavení v rámci konkurence. KaÏd˘ úãastník monitoringu mÛÏe následnû srovnat svojí v˘konnost s dosaÏen˘mi prÛmûrn˘mi v˘sledky za cel˘ soubor a s v˘sledky ostatních úãastníkÛ. Skuteãná ziskovost ve vztahu k prÛmûrn˘m v˘sledkÛm napomáhá jednotliv˘m chovatelÛm v jejich rozhodování o dal‰ím v˘voji (investicích) a rozmezí vyhodnocen˘ch ukazatelÛ napovídá o moÏném prostoru pro zlep‰ení (rezervách). Dotázan˘m je vÏdy zaruãena anonymita. Za rok 2013 jsme se rozhodli ve VÚÎV vzhledem k rozsahu chovu KBTPM v âR k anal˘ze ekonomiky u masného skotu a proto si vás dovolujeme poÏádat o vyplnûní krátkého dotazníku umístûného na úvodní stránce âeského svazu chovatelÛ masného skotu www.cschms.cz. Dotazník obsahuje základní otázky t˘kající se chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2013 a jeho ekonomické stránky. Vzhledem k hlavním znakÛm, které nejvíce ovlivÀují ziskovost kaÏdého chovu, jsou jednotlivé otázky zamûfieny na reprodukci ve stádû, hmotnostní pfiírÛstky a obrat stáda. Pro co nejpfiesnûj‰í zhodnocení ekonomiky je nutné zohlednit vedle nákladÛ také v˘nosy a ve‰keré pfiijaté dotace, které souvisí s chovem. V závûru dotazníku je moÏno stanovit dle va‰eho subjektivního hodnocení vliv vybran˘ch faktorÛ na celkovou úspû‰nost chovu. Známkami 1 aÏ 5 se ohodnotí dÛleÏitost daného faktoru. Poskytnuté údaje budou slouÏit k anal˘ze chovu za rok 2013, ke specifikaci a vyjádfiení dÛleÏitosti hlavních faktorÛ, které ovlivÀují rentabilitu chovu a ke zpracování disertaãní práce. Dotazníky budou zpracovány ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. a v˘sledky vám budou zaslány spoleãnû s prÛmûrn˘mi údaji za cel˘ soubor, jako je tomu u nákladového monitoringu v˘roby mléka. Pro chovatele budou v˘sledky vyuÏitelné ke zvy‰ování úrovnû chovu, k porovnání v˘sledkÛ mezi podniky a k pfiípadn˘m jednáním na nadpodnikové úrovni. Samozfiejmostí je zachování anonymity respondentÛ. Vyplnûn˘ dotazník prosím za‰lete nejpozdûji do 1. 4. 2014 na adresu: [email protected]. Ve‰keré dotazy smûfiujte prosím na níÏe uvedenou kontaktní osobu. Dûkujeme za vyplnûní dotazníku a tû‰íme se na spolupráci!

Dotazník pro sledování rentability chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2013 Kontaktní osoba: Ing. Jan Syrůček tel.: +420 267 009 529, e-mail: [email protected] 1. Základní údaje chovu KBTPM 1 2 3 4 5 9 10 11 12

Název podniku, adresa Kontaktní osoba, telefon, e-mail Zemědělská půda (ha) Trvalé travní porosty (ha) Pastviny (ha) Chované plemeno masného skotu Začátek pastevního období (měsíc) Konec pastevního období (měsíc) Zimní ustájení (stáj / venku)

16 18 20 22 24 26

Prům. věk při prvním zapuštění (měsíce) Průměrná délka mezidobí (dny) Počet živě narozených telat (kusy) Podíl dvojčat (%) Počet odchovaných telat (kusy) Počet odstavených telat – býčci (kusy)

48

6 7 8

Průměrný počet KBTPM za rok Počet krmných dnů KBTPM za rok Počet ošetřovatelů KBTPM

13 Celkový přírůstek hmot. telat za rok (kg) 14 Přirozená plemenitba (%) 15 Telení (zimní / jarní) 2. Reprodukce ve stádě KBTPM 17 Průměrný věk při prvním otelení (dny) 19 Podíl obtížných porodů (%) 21 Počet mrtvě narozených telat (kusy) 23 Úhyny a nutné porážky telat do odstavu (kusy) 25 Průměrný věk při odstavu telat (měsíce) 27 Počet odstavených telat – jalovičky (kusy)

3. Hmotnost a hmotnostní přírůstky stáda KBTPM 32 Hmotnost při narození 33 jaloviček ve věku 120 dnů 34 (kg) při odstavu Přírůstek od narození do odstavu 35 – jalovičky (g/den) 4. Obrat stáda KBTPM Obměna stáda krav (%) 37 Počet vyřazených krav ze stáda (kusy) Vyřazeno z důvodu poruch plodnosti (kusy) 39 Vyřazeno z důvodu poruch končetin (kusy) Vyřazeno z důvodu vysokého věku (kusy) 41 Ostatní důvody vyřazení (kusy) Doplnění Doplnění počet kusů 44 počet kusů stáda stáda vlastními cena jalovicemi cena 45 jalovicemi (Kč/kus) nákup (Kč/kus) 5. Tržby a dotace chovu KBTPM Počet kusů Průměrná Prodej (využití) telat Věk (měs.) ČR export hm. kg/kus k výkrmu býčci na jatka vlastní chov k výkrmu jalovičky na jatka vlastní chov Prodej krav na jatka Počet kusů Průměrná hmotnost kg/kus třída S + E třída U třída R třída O třída P ostatní prodej krav Ostatní tržby (Kč/rok) Statková hnojiva (Kč/rok) Dotace Jednotka Počet jednotek Platba na plochu (SAPS) ha Top-Up (krávy BTPM) VDJ Top-Up (přežvýkavci) VDJ Tele masného typu (čl. 68) počet telat Platba na LFA ha Platba NATURA 2000 ha

28 Hmotnost při narození 29 býčků ve věku 120 dnů 30 (kg) při odstavu Přírůstek od narození do odstavu 31 – býčci (g/den) 36 38 40 42 43

46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 69 71 73 75 77 79 81

83 84 85 86 87 88

Průměrná cena Kč/kg

Průměrná cena Kč/kg

Dotace v Kč/celkem

6. Náklady chovu KBTPM v Kč za podnik a rok Jadrné a minerální směsi 68 Objemná krmiva Krmiva celkem 70 Podestýlka Pracovní náklady 72 Veterinární výkony Plemenářské výkony, přirozená plemenitba 74 Odpisy majetku Odpisy zvířat 76 Opravy a udržování Pojištění majetku a krav 78 Voda Energie a PHM 80 Režie Ostatní náklady 82 Náklady celkem 7. Vliv vybraných faktorů na úspěšnost chovu – subjektivní hodnocení Faktor známka Faktor plemeno 89 reprodukce management 90 kvalita ošetřování přírodní podmínky 91 organizace práce výživa a krmení 92 tržby pastva 93 dotace zimní ustájení 94 ceny vstupů hodnocení 1 až 5: 1 = malý (nepatrný) vliv, 5 = výrazný vliv. Jednotlivé faktory mohou mít stejnou známku.

známka

49

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2014 Leto‰ní první turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ, kter˘ byl zahájen 17. 2. a ukonãen 26. 2. 2014, se nesl ve znamení nezvykle teplého poãasí, které se velkou mûrou podílelo na hladkém prÛbûhu v‰ech v˘bûrÛ. Kromû toho se v‰ak tento turnus v˘bûrÛ navÏdy zapí‰e o historie dvûma velice zajímav˘mi momenty. Tím prvním byl extrémní zájem o limousinské plemeníky pfii draÏbû na OPB Cunkov, kdy v aukci nûkolik b˘kÛ pfiekonalo magickou hranici 100 000 Kã, dva b˘ci se vydraÏili shodnû za 151 000 Kã a syn nûmeckého Hinze (ZLI 921), VIKTOR Píseck˘ ET V (ZLM 261) z chovu pana Kotalíka (b˘k za exteriér získal 78 bodÛ) byl v aukci prodán za neuvûfiiteln˘ch 203 000 Kã! Nejedná se sice o absolutní rekord v prodejní cenû (ten stále drÏí angussk˘ b˘k Tuscon ZAA 808 z roku 2011), ale jde o nejvy‰‰í ãástku za kterou byl kdy v âeské republice vydraÏen limousinsk˘ b˘k. Druhou, neménû zajímavou událostí byl historicky první on-line videopfienos z v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Ten mûli moÏnost sledovat chovatelé a dal‰í zájemci z v˘bûrÛ na OPB Skály Bene‰ov, kterou provozuje firma Jihoãesk˘ chovatel a.s. spoleãnû s tamním zemûdûlsk˘m druÏstvem. Ten, kdo pfienos sledoval jistû potvrdí, Ïe jak obrazová, tak i zvuková kvalita byla na velmi slu‰né úrovni. I zájem chovatelÛ o tento nov˘ typ sluÏby byl vysok˘ – pfienos si nenechalo ujít celkem 252 unikátních úãastníkÛ, z toho bylo 25 ze zahraniãní (9 ze Slovenska a 16 z jin˘ch státÛ EU). Jako v kaÏdém ãísle zpravodaje, tak i nyní pfiiná‰íme tradiãní tabulky s ãíseln˘m vyjádfiením tûch nejdÛleÏitûj‰ích údajÛ z v˘bûrÛ. Vedle stroh˘ch údajÛ v podobû tabulek s ãísly, jiÏ nûkolik let publikujeme i fotografie nejlépe hodnocen˘ch ãi jinak zajímav˘ch plemeníkÛ. Poãet kvalitních b˘kÛ, ktefií by si zvefiejnûní na stránkách zpravodaje zaslouÏili, v‰ak pfiesahuje moÏnosti na‰eho ãasopisu, a proto zde jsou uvedeni pouze nûktefií z nich. Fotky dal‰ích b˘kÛ pak mÛÏete najít na na‰ich webov˘ch stránkách u pfiíslu‰ného turnusu v˘bûrÛ. Ani tak v‰ak pfii nejlep‰í vÛli nejsme schopni vyfotit v‰echny b˘ky. Proto budeme rádi, pokud s námi na tvorbû fotogalerie budete spolupracovat a za‰lete vám fotky b˘kÛ, ktefií si zvefiejnûní zaslouÏí a pfiesto ve zpravodaji a ani na webu uvedeni nejsou. První turnus v˘bûrÛ je, co se poãtu vybíran˘ch b˘kÛ t˘ká, slab‰í, proto pokud jste mladého b˘ãka nyní nesehnali, budete mít dal‰í moÏnost uÏ v dubnu, konkrétnû pak 22. 4. na OPB Mûcholupy, kde bude zahájen druh˘ turnus. Termíny najdete dále v textu. Ostatní informace o v˘buch najdete na na‰em webu www.cschms.cz.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2014 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele CELKEM

50

V testu

Do plem.

13 0 13 5 1 6 1 3 4 5 0 5 50 5 55 59 11 70 49 10 59 6 0 6 1 4 5 0 3 3 0 4 4 1 231

4 0 4 4 1 5 1 3 4 4 0 4 32 5 37 48 9 57 38 8 46 5 0 5 1 3 4 0 2 2 0 2 2 1 171

I. turnus 2014 Vyřazeno Před 9 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 6 1 1 2 5 1 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 25

Při 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 11 0 11 6 0 6 4 1 5 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 27

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 4 1 5 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8

30,8 % 0,0 % 30,8 % 80,0 % 100,0 % 83,3 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 80,0 % 0,0 % 80,0 % 65,3 % 100,0 % 68,5 % 87,3 % 90,0 % 87,7 % 80,9 % 80,0 % 80,7 % 83,3 % 0,0 % 83,3 % 100,0 % 75,0 % 80,0 % 0,0 % 66,7 % 66,7 % 0,0 % 50,0 % 50,0 % 100,0 % 76,7 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2014 dle plemen za I. turnus

Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele

13 0 13 5 1 6 1 3 4 5 0 5 50 5 55 59 11 70 49 10 59 6 0 6 1 4 5 0 3 3 4 0 4 1

Býci v odchovu I. turnus 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 179 304 463 1355 1164 125 129 0 0 0 0 0 0 0 179 304 463 1355 1164 125 129 201 322 516 1351 1307 134 138 207 343 560 0 1393 129 133 202 325 524 1351 1321 133 137 196 339 605 1375 1471 134 140 185 282 478 0 1251 0 134 188 296 510 1375 1306 134 136 201 304 500 1273 1238 127 131 0 0 0 0 0 0 0 201 304 500 1273 1238 127 131 206 332 561 1493 1401 132 136 213 323 584 0 1481 136 137 207 331 563 1493 1409 132 136 200 312 529 1459 1331 133 138 206 316 530 0 1329 134 136 201 312 529 1459 1330 133 137 220 339 562 1577 1439 135 139 206 339 561 0 1409 137 138 218 339 562 1577 1434 135 139 192 301 484 1344 1229 131 135 0 0 0 0 0 0 0 192 301 484 1344 1229 131 135 192 306 463 1408 1216 129 133 203 308 483 0 1228 137 138 200 308 479 1408 1225 135 137 0 0 0 0 0 0 0 163 272 469 0 1212 0 127 163 272 469 0 1212 0 127 180 278 438 0 1111 0 127 0 0 0 0 0 0 0 180 278 438 0 1111 0 127 189 266 436 0 1117 0 127

ks 4 0 4 4 1 5 1 3 4 4 0 4 32 5 37 48 9 57 38 8 46 5 0 5 1 3 4 0 2 2 2 0 2 1

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2014 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 183 304 505 1466 1286 130 133 0 0 0 0 0 0 0 183 304 505 1466 1286 130 133 197 314 510 1398 1286 133 137 207 343 560 0 1393 129 133 199 319 520 1398 1308 132 136 196 339 605 1375 1471 134 140 185 282 478 0 1251 0 134 188 296 510 1375 1306 134 136 205 311 516 1321 1281 127 132 0 0 0 0 0 0 0 205 311 516 1321 1281 127 132 209 334 569 1509 1422 132 136 213 323 584 0 1481 136 137 210 333 571 1509 1430 133 136 201 313 532 1464 1339 133 137 208 315 527 0 1325 133 136 202 314 531 1464 1337 133 137 225 345 575 1635 1483 136 140 210 347 589 0 1499 138 138 222 345 577 1635 1486 136 140 196 305 471 1283 1199 132 135 0 0 0 0 0 0 0 196 305 471 1283 1199 132 135 192 306 463 1408 1216 129 133 206 313 494 0 1252 138 140 202 311 486 1408 1243 136 138 0 0 0 0 0 0 0 159 271 477 0 1236 0 129 159 271 477 0 1236 0 129 181 284 454 0 1155 0 130 0 0 0 0 0 0 0 181 284 454 0 1155 0 130 189 266 436 0 1117 0 127

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2014

Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr I. turnus 2014

Do dražby ks 4 4 0 0 4 30 44 35 5 1 0 0 127

Vyv. cena Kč 65 500 72 250 0 0 66 250 76 933 74 409 76 086 68 000 70 000 0 0 76 307

Dražba a ceny Prodáno ks 1 1 0 0 1 23 34 33 0 0 0 0 93

Prodejní Kč 71 000 80 000 0 0 76 000 89 217 103 471 88 333 0 0 0 0 93 677

% prodaných 25,0 % 25,0 % 0,0 % 0,0 % 25,0 % 76,7 % 77,3 % 94,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 73,2 %

Průměr I. turnus 2013

109

74 523

73

83 733

67,0 %

Plemeno

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

51

Pfiehled nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2014 Pořadí

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Jinín

VLADYKA AGF

ZLM 282

Y100

ZLI 666

1908

116

84

20.02.14

829798031 CZ

PLEMCHOV Strašice, a.s.

28.11.12

1933392684 FR

1547

142

x

u chovatele

VÍTR ZE DVORA

ZLM 285

Y100

ZLI 666

21.02.14

674074053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

7.12.12

104464953 CZ

1512

137

OPB Benešov

VIKING Z NOVÉ VODY PP

ZMS 125

S100

ZSI 713

1775

111

83

24.02.14

640246071 CZ

Reinold Manfred,Stará Červená Voda

16.12.12

168036972 CZ

1620

147

99 000

OPB Měcholupy

VINCI Z NOVÉ VODY V

ZMS 113

S100

ZSI 286

1933

111

82

20.02.14

640247071 CZ

Reinold Manfred,Stará Červená Voda

27.12.12

146722972 CZ

1743

141

115 000

OPB Benešov

VILÍK Z MEZIBOŘÍ

ZIT 372

T100

ZTI 083

1666

104

81

24.02.14

788751061 CZ

Hatlák V., ing., Meziboří

23.11.12

380943961 CZ

1507

140

x

1

2

3

4

5

6

7

OPB Měcholupy VALERIANUS AGROCHYT R

10

11

12

13

14

15

18

x

PMS 596

S100

ZSI 807

2091

121

81

28.11.12

199548931 CZ

1751

145

102 000

T100

ZTI 567

1233

97

79

21.10.12

32625931 CZ

1598

144

x

786610061 CZ

OPB Cunkov

VILLIS Z CUNKOVA

ZIT 356

19.02.14

799738031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

OPB Osík

VENTURA

ZPI 697

P100

ZPI 556

1558

112

78

21.02.14

812978061 CZ

Jaroš Zdeněk, Rosička

7.11.12

279396961 CZ

1339

139

x

OPB Cunkov

VIKTOR PÍSECKÝ ET V

ZLM 261

Y100

ZLI 921

1400

100

78

18.02.14

803550031 CZ

Kotalík Milan, Semice

21.11.12

1618184660 FR

1492

144

203 000

OPB Benešov

VĚJÍŘ Z PAVLOVIC

ZIT 375

T100

ZTI 719

1750

110

78

24.02.14

800194061 CZ

Konvalinka Libor, J. Pavlovice

8.12.12

22410961 CZ

1535

136

x

u chovatele

VILDA LEŽNICKÝ P

ZMS 128

S100

BJ 185

26.02.14

545714041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

5.12.12

135447941 CZ

1655

137

OPB Cunkov

VASTEVIN AGF

ZLM 262

Y100

ZLI 666

2108

124

77

18.02.14

770238031 CZ

PLEMCHOV Strašice, a.s.

24.11.12

1933490281 FR

1613

145

137 000

OPB Cunkov

VALKER Z CUNKOVA

ZIT 357

T100

ZCH 818

1641

102

77

19.02.14

799741031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

12.11.12

297102931 CZ

1624

134

101 000

OPB Benešov

MOVIS UNER P

ZMS 118

S100

ZSI 713

1808

113

77

24.02.14

812123609 SK

376307931 CZ

1609

145

95 000

u chovatele

VENCA LEŽNICKÝ P

ZMS 129

S100

BJ 185

26.02.14

553951041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

6.12.12

144902941 CZ

1654

142

x

OPB Osík

VIVALDI AGROCHYT V

ZMS 116

S100

ZSI 821

1625

105

76

21.02.14

786615061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

26.12.12

193697961 CZ

1466

141

x

OPB Cunkov

VAKIM Z KALIŠTĚ

ZLM 268

Y100

ZLI 824

1675

111

76

18.02.14

670492053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

11.12.12

213681953 CZ

1445

138

101 000

OPB Cunkov

VIRTUEL Z KALIŠTĚ

ZLM 273

Y100

ZLI 824

1916

123

76

18.02.14

670498053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

17.12.12

213688953 CZ

1546

138

120 000

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

16

17

84

Agrochyt s.r.o., Mohelno

20.02.14

8

9

RPH prT Celkem bodů

MOVIS-AGRO, AK, spol.s r.o., Skalica 16.11.12

78 x

77

TOP BA Pořadí

1

2

3

4

5

52

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena

OPB Osík

VASCO RF

ZBA 913

Q100

ZBA 426

1441

104

75

21.02.14

816317061 CZ

Chroust Jan, ing., J. Pavlovice

10.12.12

221806961 CZ

1337

138

80 000

u chovatele

VANETO Z DOLŇÁCKA

ZBA 915

Q100

ZBA 750

24.02.14

593080072 CZ

Dolňácko a.s., Hluk

28.11.12

106954972 CZ

1393

133

x

OPB Osík

VITO Z LUKAVICE

ZBA 912

Q100

ZBA 641

1258

99

63

21.02.14

654048053 CZ

Paďour Leopold, Lukavice

28.11.12

225301953 CZ

1195

135

x

OPB Benešov

VUTIN Z HLUKU ET

ZBA 914

Q100

ZBA 432

1408

95

61

24.02.14

599679072 CZ

Minaříková Hana, Hluk

12.11.12

107024406 CZ

1321

141

x

69

OPB Cunkov

VAT MZLU

ZBA 911

Q100

ZBA 427

1483

104

54

19.02.14

604489062 CZ

Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabč

7.12.12

141136962 CZ

1292

133

x

TOP CH Místo odchovu

Pořadí

1

2

3

4

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Benešov

VILÍK Z MEZIBOŘÍ

ZIT 372

24.02.14

788751061 CZ

OPB Cunkov

VILLIS Z CUNKOVA

19.02.14 OPB Benešov 24.02.14 OPB Cunkov

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena1

T100

ZTI 083

1666

104

81

Hatlák V., ing., Meziboří

23.11.12

380943961 CZ

1507

140

x

ZIT 356

T100

ZTI 567

1233

97

79

799738031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

21.10.12

32625931 CZ

1598

144

x

VĚJÍŘ Z PAVLOVIC

ZIT 375

T100

ZTI 719

1750

110

78

800194061 CZ

Konvalinka Libor, J. Pavlovice

8.12.12

22410961 CZ

1535

136

x

VALKER Z CUNKOVA

ZIT 357

T100

ZCH 818

1641

102

77

1624

134

101 000

19.02.14

799741031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

12.11.12

297102931 CZ

u chovatele

VIKING Z ČISTÉ

ZIT 377

T100

ZTI 825

26.02.14

553924041 CZ

UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

1.12.12

138234941 CZ

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Jinín

VLADYKA AGF

ZLM 282

Y100

ZLI 666

1908

116

84

20.02.14

829798031 CZ

PLEMCHOV Strašice, a.s.

28.11.12

1933392684 FR

1547

142

x

u chovatele

VÍTR ZE DVORA

ZLM 285

Y100

ZLI 666

21.02.14

674074053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

7.12.12

104464953 CZ

1512

137

OPB Cunkov

VIKTOR PÍSECKÝ ET V

ZLM 261

Y100

ZLI 921

1400

100

78

18.02.14

803550031 CZ

Kotalík Milan, Semice

21.11.12

1618184660 FR

1492

144

203 000

OPB Cunkov

VASTEVIN AGF

ZLM 262

Y100

ZLI 666

2108

124

77

18.02.14

770238031 CZ

PLEMCHOV Strašice, a.s.

24.11.12

1933490281 FR

1613

145

137 000

OPB Cunkov

VAKIM Z KALIŠTĚ

ZLM 268

Y100

ZLI 824

1675

111

76

18.02.14

670492053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

11.12.12

213681953 CZ

1445

138

101 000

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

OPB Benešov

VIKING Z NOVÉ VODY PP

ZMS 125

S100

24.02.14

640246071 CZ

OPB Měcholupy

VINCI Z NOVÉ VODY V

20.02.14

640247071 CZ

5

76 1533

142

x

TOP LI Pořadí

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů

84 x

TOP MS Pořadí

1

2

3

OPB Měcholupy VALERIANUS AGROCHYT R

Reinold Manfred, Stará Červená Voda 16.12.12 ZMS 113

S100

Reinold Manfred, Stará Červená Voda 27.12.12

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena

ZSI 713

1775

111

83

168036972 CZ

1620

147

99 000

ZSI 286

1933

111

82

146722972 CZ

1743

141

115 000

PMS 596

S100

ZSI 807

2091

121

81

Agrochyt s.r.o., Mohelno

28.11.12

199548931 CZ

1751

145

102 000

135447941 CZ

1655

137

ZSI 713

1808

113

77

376307931 CZ

1609

145

95 000

20.02.14

786610061 CZ

u chovatele

VILDA LEŽNICKÝ P

ZMS 128

S100

BJ 185

26.02.14

545714041 CZ

Chlupáčková Hana,I ng., Ležnice

5.12.12

OPB Benešov

MOVIS UNER P

ZMS 118

S100

24.02.14

812123609 SK

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

4

5

MOVIS-AGRO, AK, spol.s r.o., Skalica 16.11.12

78 x

TOP PI Pořadí

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů

OPB Osík

VENTURA

ZPI 697

P100

ZPI 556

1558

112

78

21.02.14

812978061 CZ

Jaroš Zdeněk, Rosička

7.11.12

279396961 CZ

1339

139

x

OPB Benešov

VIKOMT Z LIPTÁLU ET

ZPI 700

P100

ZPI 522

1433

106

61

24.02.14

595441072 CZ

ZD Liptál

13.12.12

103377972 CZ

1326

140

x

OPB Osík

VIVIER Z LIPTÁLU ET

ZPI 699

P100

ZPI 442

1225

101

57

21.02.14

595440072 CZ

ZD Liptál

5.12.12

6867972 CZ

1150

134

x

OPB Osík

VABANK

ZPI 698

P100

ZPI 556

1050

101

55

21.02.14

812979061 CZ

Jaroš Zdeněk, Rosička

17.11.12

373231961 CZ

1079

132

x

OPB Cunkov

VETO Z LUTONINY

ZPI 696

P100

ZPI 609

1150

94

48

19.02.14

594916072 CZ

Švidrnochová Jana, ing., Lutonina

24.11.12

172214972 CZ

1099

132

x

53

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

VALERIANUS AGROCHYT R – PMS 596 – Agrochyt s.r.o., Mohelno, 81 b., OPB Měcholupy, 20. 2. 2014

VASTEVIN AGF – ZLM 262 – PLEMCHOV Strašice, a.s, 77 b., OPB Cunkov, 18. 2. 2014

VĚJÍŘ Z PAVLOVIC – ZIT 375 – Konvalinka Libor, J. Pavlovice, OPB Benešov, 78 b., 24. 2. 2004

VENTURA – ZPI 697 – Jaroš Zd., Rosička, 78 b., OPB Osík, 21. 2. 2014

VEZÍR MZLU MH+ – ZGS 211 – Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice, 74 b., OPB Cunkov, 19. 2. 2014

VICHR ZE DVORA – ZLM 285 – Šeda J., Helvíkovice, 84 b., 21. 2. 2014

VIKING Z NOVÉ VODY PP – ZMS 125 – Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 83 b., OPB Benešov, 24. 2. 2014

Fota: Karel Melger, Jan Kopecký

MOVIS UNER P – ZMS 118 – MOVIS-AGRO, AK, spol.s r.o., Skalica, 77 b., OPB benešov, 24. 2. 2014

54

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

VIKTOR PÍSECKÝ ET V – ZLM 261 – Kotalík Milan, Semice, 78 b., OPB Cunkov, 18. 2. 2014

VILÍK Z MEZIBOŘÍ – ZIT 372 – Hatlák V., ing., Meziboří, 81 b., OPB Benešov, 24. 2. 2014

VILLIS Z CUNKOVA – ZIT 356 – Farma Kozák, s.r.o, 79 b., OPB Cunkov, 19. 2. 2014

VILON Z BĚSNA PP – ZMS 127 – Zemědělská společnost Blšany, 76 b., OPB Benešov, 24. 2. 2014

VINCI Z NOVÉ VODY V – ZMS 113 – Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 82 b., OPB Měcholupy, 20. 2. 2014

VIVALDI AGROCHYT V – ZMS 116 – Agrochyt s.r.o., Mohelno, 76 b., OPB Osík, 21. 2. 2014

VLADYKA AGF – ZLM 282 – PLEMCHOV Strašice, a.s, 84 b., OPB Jinín, 20. 2. 2014

Fota: Karel Melger, Jan Kopecký

VIKOMT Z MEZIBOŘÍ P – ZTI 363 – Hatlák Vl., Meziboří, 72 b., OPB Osík, 21. 2. 2014

55

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2013 – 31. 3. 2013 na OPB a u chovatelÛ Den Úterý

Datum 22. 4. 2014

Středa

23. 4. 2014

Čtvrtek

24. 4. 2014

Pátek

25. 4. 2014

Sobota

26. 4. 2014

Neděle

27. 4. 2014

Pondělí

28. 4. 2014

Úterý

29. 4. 2014

Středa

30. 4. 2014

Čtvrtek

1. 5. 2014

Pátek

2. 5. 2014

Sobota

3. 5. 2014

Neděle

4. 5. 2014

Pondělí

5. 5. 2014

Úterý

6. 5. 2014

Středa

7. 5. 2014

Čtvrtek

8. 5. 2014

Pátek

9. 5. 2014

56

Začátek* 9,00 14,00 16,30 17,30 7,30 9,00 16,00 9,00 17,00 18,00 9,00 16,30 10,00 12,00 14,00 8,00 10,00 12,00 14,00 15,00 9,00 14,00 16,00 9,00 16,00 9,00 14,00 17,00 9,00 11,00 13,00 9,00 15,00 9,00 10,30 14,00 17,00 10,00 13,00 9,00 17,00 17,30 9,00 17,00 9,00 16,00 17,30 9,00 11,00 13,00 9,00 17,00

OPB, chovatel OPB Měcholupy Měcholupská zem., a.s. Chlupáčková Hana, Ležnice Vaňousek Vladimír, farma Javorná Ekočas spol.s r.o., Částkov OPB Kundratice OPB H. Jadruž OPB Benešov Minaříková Hana, Hluk Dolňácko a.s., Hluk OPB Benešov VETLABFARM s.r.o., D. Dobrouč Fišar Filip, Lhotka Šeda J., Helvíkovice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Agrochyt s.r.o., Mohelno Hatlák Vlastimil, Meziboří Statek Mitrov, a.s. Hrtús Miroslav, Mírovka ZD Pozovice OPB Benešov Družstvo Velký Újezd VFU Brno ŠZP Nový Jičín OPB Osík Liponova a.s., Lipoltice OPB Osík Lux Jiří, Vlkov Jaroš Zdeněk, Rosička Antoš Jiří, Kopidlno Zuzánek J., ing., Bernartice Chmelík L., Vlčkovice OPB Janovice Reinold Manfred, Stará Červená Voda Marek Petr, Častonín Tegro s.r.o., Těšenov Šašek Vl., Rantířov Dvořák Josef, ing., Telecí Rozsevač, Chýšť / ZD Chýšť Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn OPB Cunkov Bursík Frant., Křenovičky Bouda Petr, ing., Voděrádky OPB Cunkov Bartůněk Karel, Přílepov OPB Cunkov Žížala Josef ml., Úročnice Zobal Vlastimil, Bor u Březnice Hodboď Gustav, Libštát Šimáček Luděk, Radčice Šťastný Antonín, SZ, Vědlice OPB Osík Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

ks 46 10 3 2 8 43 14 49 1 1 51 8 3 3 7 1 7 4 2 12 35 3 7 28 33 25 1 1 2 4 1 28 3 5 16 16 9 3 18 45 1 4 44 3 38 3 3 1 3 8 45 7

Plemena MS, AA, BA, CH MS, CH MS SA CH CH, AA, LI, MS CH, MS CH, LI, BA BA BA MS AA LI LI LI MS CH AA BA CH AA, HE, PI CH LI LI, BA CH AA, HE, MS, PI, UU, PP CH PI CH CH CH MS, HE, CH, AA MS GS AA AA AA BM BB, GS, LI, PP, UU, VV LI, CH CH CH MS, HE HE AA, PI, BA, BM MS CH GS GS BA CH LI

Dražba hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení hodinu po skončení hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x hodinu po skončení x x x x x hodinu po skončení x x

hodinu po

hodinu po hodinu po

hodinu po

x x x skončení x x skončení x skončení x x x x x skončení x

ZV

ZV ZV ZV

ZV

ZV

ZV ZV

ZV

ZV

ZV ZV

ZV

Den Sobota

Datum 10. 5. 2014

Neděle

11. 5. 2014

Pondělí

12. 5. 2014

Úterý

13. 5. 2014

Středa

14. 5. 2014

Čtvrtek

15. 5. 2014

Pátek

16. 5. 2014

Začátek* 9,30 10,30 13,00 15,00 10,00 12,00 13,00 14,00 15,00 9,00 11,00 13,00 15,00 17,00 9,00 15,00 17,00 9,00 12,00 13,00 14,00 16,00 8,00 9,00 11,00 15,00 10,00 11,00

OPB, chovatel Žaloudek Roman, Ptenín Vacík Václav, Roupov Nejdl Martin, Kvaslice Nejdl Zdeněk, Kvaslice Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Skalický J., Libnov MORAVIA ZL Cheb spol.s r.o., Kopanina Janovský Jindřich – Ekofarma Brtná Tůmová Anna ing., M. Lázně Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. Habr František ml., SZ, Báňovice Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí Tájek Jaroslav, Zvíkov Farka Martin, Todně Opekar Jan, Chodeč ZD Brloh Statek Kašperské Hory s.r.o. Kraml Eduard, Stachy Kofroň Jan, ing., Radhostice PRIMA AGRI PT a.s. – Jelemek Vondrušková Věra, Protivec Černěveský Háj s.r.o. Diviš Miroslav, Láz Maletická farma s.r.o. Krejcar David, Těšínov Plemchov a.s., Strašice Nečtinská zemědělská a.s. Zemědělská společnost Blšany Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno

ks 3 10 3 2 23 20 4 1 1 5 3 10 3 6 1 34 5 4 17 2 1 4 3 6 2 13 30 7 6

Plemena SS GA AA AA AA AA AA HE AA CH MS AA CH LI AA AA, MS MS SA AA LI SA LI MS CH, LI SA MS, LI LI MS CH

Dražba x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační, změna termínů vyhrazena

III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2013 – 30. 6. 2013 na OPB Den Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa

Datum 18. 6. 2014 19. 6. 2014 20. 6. 2014 21. 6. 2014 22. 6. 2014 23. 6. 2014 24. 6. 2014 25. 6. 2014

Začátek 9,00 9,00 9,00 x x 9,00 9,00 9,00

OPB, chovatel OPB OPB OPB x x OPB OPB OPB

Janovice Osík Benešov

Cunkov Cunkov Kundratice

ks 3 54 39 x x 38 32 24

Plemena HE, AA CH, MS, LI, AA, BA, HR CH, MS, LI, AA, BA, PI x x AA, LI, CH, BA, SA, BM, PI MS, HE MS, LI, CH, AA

Dražba hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV x x hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB). Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.

AA – Aberdeen Angus BA – Blonde d’Aquitaine BB – Bazadaise BM – Belgické modrobílé GS – Gasconne HE – Hereford CH – Charolais

LI – Limousine MS – Masn˘ simentál PI – Piemontese PP – Parthenaise SA – Salers UU – Aubrac VV – Vosgienne

57

Milánsk˘ fiízek s rukolou a mini rajãaty (4 porce)

Na řízky budeme potřebovat: • • • • • • • •

800 g telecí kýty 150 g přepuštěného a scezeného másla 2 vejce hladkou mouku 80 g strouhaného parmazánu sůl mletý bílý pepř 1 citron

Z vajec, parmazánu a mouky vymícháme hladké těstíčko. Kýtu naporcujeme a řízky přes folii naklepeme, osolíme, opepříme, obalíme v těstíčku a smažíme na přepuštěném másle dozlatova. Podáváme s kouskem citronu.

Na salát budeme potřebovat: • • • • • • • •

300 g rukoly 150 g malých rajčátek 1/2 radichia citronovou šťávu olivový olej mletý pepř cukr sůl

Rukolu omyjeme, rajčata nakrájíme na půlky, radichio na kostky. Z citronové šťávy, oleje, cukru, pepře a soli vyšleháme emulzi, do které vmícháme zeleninu těsně před podáváním.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ