âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. • ZÁ¤Í 2012 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XVIII. díl • 20 let chovu Blonde d’Aquitaine „z Rochova“ • Sladká a Ïhavá Francie aneb: Cesta za poznáním potfietí • Aktuální situace v projektu Interbeef a v˘hled do budoucnosti

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, podzim neodvratně přichází a pokud prodáváte zástavový skot, tak je to pro vás i jedno z nejdůležitějších období roku, neboť dobré finanční zhodnocení celoročního chovatelského úsilí je základem každého podnikání. V této souvislosti mi dovolte připomenout, že rozhodnutím výboru se i náš svaz aktivně zapojil do obchodování se s skotem s jediným cílem: nabídnout chovatelům alternativu ke komerčním subjektům působícím na našem trhu. Rozhodně nemáme ambice chovatele přetahovat a do obchodů s námi je nutit, ale chceme chovatelům nabídnout jinou cestu, pokud z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním partnerem spokojeni. Pokud máte zájem, jsme zde pro vás! Razíme totiž jednoduché heslo: pokud budou spojeni chovatelé, bude prosperovat i náš svaz. Kromě prodeje zástavového skotu je podzim rovněž časem mnoha výstav, přehlídek či chovatelských dnů. Z pohledu masného skotu byla tou nejdůležitější beze sporu „1. jihočeská angus show“, která se konala v rámci veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že tento editorial píši ještě před touto akcí, nemohu ji nijak hodnotit. Přípravy spojené s touto akcí byly však velice důkladné a svědomité, a tak nemám důvod nevěřit, že se výstava nepovedla. Mezi další důležité prezentace chovatelských výsledků patří chovatelský den konaný na farmě pana Šťastného (20. let chovu plemene blonde d’Aquitaine z Rochova), akce na farmě Bražec Vojenských lesů a statků či prezentace chovu pana Kotajného v rámci Farmářských slavností. Všechny tyto a podobné akce jsou nesmírně důležité, neboť dělají vynikající reklamu nejenom jednotlivým chovatelům, ale zejména chovu masného skotu jako celku ve vztahu k odborné i laické veřejnosti. Září je rovněž i termínem pořádání výroční členské schůze svazu, které předchází tradičně i konání semináře. Letošní blok přednášek jsme se rozhodli věnovat otázce šlechtění masného skotu, výpočtu plemenných hodnot, a to jak z pohledu teoretického, tak i praktického. Chybět nebudou ani informace o našem zapojení do projektu mezinárodního hodnocení masného skotu – Interbeef. Jste srdečně vítáni: termín 25.–26. 9. 2012, hotel Skalský dvůr. Přeji vám úspěšný prodej zástavu a na některé z chovatelských akcí se s Vámi těším na viděnou.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2012 – roãník XIX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2012 ......................................................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Roman Îaloudek: Základem jsou vlastní pozemky ............................................... Pavel Moulis: VyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti... ............................................................... 20 let chovu Blonde d’Aquitaine „z Rochova“ ...................................................... Ekologická farma KoÀákov pfiedstavuje novou pojízdnou prodejnu masa a uzenin ................................................................................................... Sladká a Ïhavá Francie aneb Cesta za poznáním potfietí ...................................... Skot, kter˘ se u nás nepase... Pincgavsk˘ skot (Pinzgauer) .................................... Náv‰tûva litevsk˘ch farmáfiÛ.................................................................................. Fine Food Market aneb anglick˘ farmáfisk˘ trh ...................................................... Bradavice u skotu a jak s nimi bojovat .................................................................. Aktuální situace v projektu Interbeef a v˘hled do budoucnosti ............................. V˘sledky základních v˘bûrÛ v roce 2012 .............................................................. Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus ..................................................... V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2012–2013 ........ Jak postupovat pfii nákupu a prodeji plemenn˘ch zvífiat ........................................ Recept – Silné hovûzí consommé..........................................................................

4 5 6 6 10 16 22 24 30 33 34 37 38 42 46 48 53 54

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Titulní strana – hlavní fotka: Limousinské stádo na chovu farmy Kaliště pana Josefa Papáčka (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Blonde d’Aquitaine z „Rochova“ na farmě pana Šťastného (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolais na chovu společnosti Šumavský statek Dlouhá Ves s.r.o. (foto: Vít Čepelák)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , MaSkot slaví 1. narozeniny S blíÏícími se prodeji zástavu bych rád pfiipomenul, Ïe je to jiÏ rok, co jsme pro vás spustili novou webovou aplikaci, kterou jsme pojmenovali MaSkot. Pro ty, ktefií ji neznají nebo je‰tû nepouÏívají, uvedu, Ïe má tfii základní funkce – sledování cen zástavového skotu, administraci a editaci va‰ich ãlensk˘ch záznamÛ a obchodní systém poptávek. Za dobu svého fungování se do aplikace zaregistrovalo jiÏ tfii sta uÏivatelÛ. Velk˘ dík patfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového skotu. Pevnû vûfiíme, Ïe aktuální pfiehled cen a moÏnost jejich filtrování dle nejrÛznûj‰ích kritérií mÛÏe b˘t dobr˘m vodítkem pro ty chovatele, ktefií svÛj prodej teprve pfiipravují. Pokud jste zástav uÏ prodali a ceny je‰tû nenahlásili, buìte solidární a podûlte se s ostatními chovateli i Vy – pomáháte tím vzájemnû sami sobû! Pfiipomínám, Ïe Vámi poskytnutá data jsou anonymní a vidíte je pouze Vy – v‰ichni ostatní uÏivatelé mohou zobrazit pouze anonymní v˘sledky, které jsou zprÛmûrovány. Data, které takto sbíráme povaÏujeme za vysoce dÛvûrná a nikdy nejsou zobrazena v konkrétní podobû, s konkrétním jménem spoleãnosti ãi chovatele. Cel˘ systém je zaloÏen na dobrovolné spolupráci, pokud údaje doplníte, naoplátku mÛÏete vidût i v˘sledky. Registrace a uÏívání této aplikace je zcela zdarma a je otevfiena v‰em chovatelÛm masného skotu bez ohledu na to, zda ãleny na‰eho svazu ãi nikoliv. S podrobnostmi tûchto v‰ech funkcí a vysvûtlením procesu registrace se mÛÏete seznámit na adrese www.cschms.cz/maskot.

NOP od IBR – formuláfi prodlouÏení Ïádosti UpozorÀujeme chovatele, Ïe pokud z dÛvodu vy‰‰ího poãtu zb˘vajících IBR sérologicky pozitivních plemenic bude nezbytné tyto pfiipustit (inseminovat) i po termínu 30. 9. 2012 (resp. pokraãovat v ozdravování i po termínu 31. 12. 2012), musí chovatel pfiedat ve tfietím ãtvrtletí 2012 místnû pfiíslu‰né KVS Ïádost (formuláfi) o prodlouÏení termínu pro dokonãení ozdravování – ke staÏení na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky (soubor doc). KVS Ïádost posoudí a pokud ji shledá jako odÛvodnûnou, postoupí ji se sv˘m stanoviskem k rozhodnutí ÚVS. Posoudí-li Ïádost jako neodÛvodnûnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dal‰ím postupu.

Znovuaktivování programu na kadávery Ministerstvo zemûdûlství na sv˘ch internetov˘ch stránkách informovalo o tom, Ïe do‰lo k úpravû zásad, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv. národních dotací. Zpfiesnûní se t˘ká dotaãního titulu 8.B.a. na ãásteãnou úhradu nákladÛ spojen˘ch s ne‰kodn˘m odstraÀováním kadáverÛ, kdy pÛvodnû zru‰en˘ titul byl znovu obnoven.

âe‰tí chovatelé limousina pfiijati za ãlena ILC Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 6. 2012 Statek Suchdol, s.r.o., Suchdol u Prosenické Lhoty, Zájmov˘ ·imáãek Ludûk, Liberec, PK BA Kubata Zdenûk, âeské Budûjovice, PK AA ZEA-PROBIO, s.r.o., Roudn˘, Turnov, PK HE a CH Zemûdelské a obchodní druÏstvo Stra‰ice, Stra‰ice, Volenice, PK MS Lannerová Jana, Lhotka, Spálené Pofiíãí, ¤ádné + PK BA ULUS s.r.o., Praha, ¤ádn˘ + PK AA TrÏická Romana, Nymburk, ¤ádné + PK PI Kaletová Dana, Tfiinec-Karpentná, fiádné + PK MS Loos Adolf, Hora Sv. Katefiiny, PK SA Kuncl Petr, Brzina, Zájmov˘ Bílé Karpaty s.r.o., Uherské Hradi‰tû, ¤ádné + PK AA Hodina Franti‰ek, Ing., Horní Záblatí, ¤ádné + PK LI Kovafiíková Vûra, Hefimanov, ¤ádné + PK LI Habûtín Jan, Karl‰tejn, ¤ádné + PK AA Hrabánek Vít, PhDr., Ledeãko, ¤ádné + PK HI Biofarma pod Hájkem s.r.o., Horní Branná, Zájmov˘

4

Zástupci âeského svazu chovatelÛ masného skotu a chovatelé plemene limousine se v poãátkem ãervence v Dánsku zúãastnili jednání mezinárodní organizace plemene limousine, které se konalo pfii pfiíleÏitosti 20. svûtového kongresu. V rámci oficiálního zasedání byli pfiijati za fiádného ãlena této organizace s názvem ILC – International Limousin Council. Souãástí kongresu byla rovnûÏ zemûdûlská v˘stava v Herningu se zvlá‰tním zamûfiením na plemeno limousine, kde bylo k vidûní celkem 210 zástupcÛ tohoto plemene.

Aktivity âSCHMS 2012 âerven 4. 6. 18.–29. 6. 21. 6. 26.–27. 6. 29. 6. 29. 6.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) II. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ jednání Unie chovatelÛ, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha-Uhfiínûves (Vráblík) náv‰tûva zástupcÛ simentálské asociace z Jihoafrické republiky v chovech MS (Malát) jednání Komise pro ‰lechtûní pfii âSCHMS (VÚÎV Praha Uhfiínûves) – dopoledne schÛze v˘boru svazu – pfiedloÏení hospodafiení za uplynul˘ hospodáfisk˘ rok (VÚÎV Praha Uhfiínûves) – odpoledne

Dal‰í ãervnové aktivity: • • • • •

Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS Administrativa spojená s uzavfiením hospodáfiského roku 2011/2012 âinnost spojená se zaji‰tûním úãasti svazu a Asociace AA na v˘stavû Zemû Îivitelka Organizace úãasti ãlenÛ Asociace AA na Angus-foru 2012 v Irsku

âervenec 2. 7. 3.–5. 7. 15.–20. 7. 16. 7. 25. 7.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) úãast na limousinském kongresu v Dánsku – pfiejetí âR za fiádného ãlena ILC (International Limousin Council) pracovní zahraniãní cesta do Francie – lineární hodnocení (inspektofii, Malát) jednání odborné pracovní skupiny pro NOP od IBR, MZe (Vráblík) pracovní schÛzka na téma zmûny vyhlá‰ky o oznaãování, âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát)

Dal‰í ãervencové aktivity: • Zpracování plemenn˘ch hodnot a aktualizace DB • âinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS • âinnost spojená se zaji‰tûním úãasti na v˘stavû Zemû Îivitelka

Srpen 1. 8. 6. 8. 10. 8. 13.–16. 8. 22. 8. 22.–24. 8. 24. 8. 24.–25. 8. 28. 8. 31. 8.–4. 9.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) vypofiádání pfiipomínek k návrhu novely nafiízení vlády k v˘platû tzv. TOP-UP dotací, MZe (Malát) jednání dozorãí rady âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát) náv‰tûva litevsk˘ch chovatelÛ v chovech (Malát) jednání se zástupci ruské firmy RAV AgroPro vãetnû náv‰tûvy chovÛ (Malát) v˘stava Agrokomplex Nitra 2012, Slovensko (Kopeck˘) schÛzka revizní komise âSCHMS, Brodce úãast na farmáfisk˘ch slavnostech – farma KoÀákov rodiny Kotajn˘ch (Malát, Dobe‰) chovatelsk˘ den „20. let chovu plemene blonde d’Aquitaine z Rochova“ (Malát, Vydrová, inspektofii) úãast na v˘stavû „1. jihoãeská angus show“ konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk˘ch Budûjovicích

Dal‰í srpnové aktivity: • • • • • •

âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef Pfiíprava publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu“ Pfiíprava a realizace svazového kalendáfie na rok 2013 âinnost spojená se zaji‰tûním VâS a semináfie na Skalském Dvofie Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2012 Zvefiejnûní podmínek pro naskladnûní OPB 2012–2013 I. a II. turnus

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne‰ním ãísle vás seznámím se dvûma sedláky, ktefií hospodafií na PlzeÀsku (ve velmi obdobn˘ch podmínkách), oba jsou v podstatû na zaãátku své cesty (chovu masného skotu), ale obû dvû farmy na první pohled pÛsobí dojmem, Ïe jejich majitelé pfiesnû vûdí, ãeho chtûjí dosáhnout, jdou si za sv˘m cílem a zdá se, Ïe cesta kterou kráãí je smysluplná a pfiiná‰í radost a potû‰ení nejen hospodáfiovû rodinû, ale také ‰irokému okruhu lidí, ze kter˘ch se velmi záhy stávají stálí zákazníci, ktefií se rádi vracení „na místo ãinu“. Ostatnû posuìte sami. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Roman Îaloudek: Základem jsou vlastní pozemky

Jméno: Roman Žaloudek Obec: Ptenín (Ptenínský mlýn) Okres: Plzeň-jih Nadmořská výška: 428 m nad m. Chované plemeno: shorthorn (SH), galloway (GA) V plemenných knihách: shorthorn Členem svazu: od konce roku 2010 Základní stádo: 30 ks + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (trvalé travní porosty – TTP): cca 105 ha V systému ekologického zemědělství: ANO WEB: www.pteninskymlyn.cz

Chovatel masného skotu, majitel krásného ml˘na a hlava rodiny Îaloudkov˘ch v jedné osobû, pan Roman, je bezesporu muÏem na svém místû, kter˘ velmi dobfie ví co, proã a jak dûlá. I kdyÏ hospodafií teprve od roku 2006, jeho farma a okolí pÛsobí na ãlovûka dojmem, Ïe to tu takto bylo odnepamûti a Ïe je jedním z tûch chovatelÛ, ktefií pfievzali hospodáfiství po pfiedcích, a v rodinné tradici „pouze“ pokraãují, ale v jeho pfiípadû je v‰e zcela jinak. Láska na první pohled KdyÏ v osm hodin ráno pomalu projíÏdíte Ptenínem, abyste se nûkoho zeptali, kudy se dostanete k Ptenínskému ml˘nu, pÛsobí na vás dojmem klasické malé ãeské vesniãky, která ãítá nûco kolem dvou stovek obyvatel. BohuÏel nikde ani Ïiváãka a tak projedete aÏ na konec a pak vám náhle navigace oznámí: „Po sto metrech odboãte vlevo.“ No jo, Ptenínsk˘ ml˘n tam vlevo dole jistû je, to je na první pohled

❒ Letecký pohled na Ptetínský mlýn, rybníky a přilehlé pastviny (foto: archiv rodiny Žaloudkových)

6

jasné, jen tam není ta pfiíjezdová cesta, co hlásí navigace, pouze pfiíkop, elektrick˘ ohradník a pastvina. S novou navigací, paní Îaloudkovou na telefonu, to jde uÏ velmi lehce. Pomalu sjíÏdíte z kopce a uÏ se pfied vámi rozprostírá krásn˘ vesnick˘ dÛm a pfiilehlá hospodáfiská stavení, v‰e opravené, lahodící oku i du‰i. Okolní pfiíroda, pastviny a terénní úpravy, vãetnû soustavy tfií rybníãkÛ, v‰e je tak pfiirozenû krásné, Ïe si to tu musí na první pohled zamilovat kaÏd˘. UÏ se vÛbec nedivím, kdyÏ o pár minut pozdûji sedím u dubového stolu a majitelé se shodují v tom, Ïe nad koupí tohoto místa dlouho neotáleli, Ïe to byla láska na první pohled. Podle fotografií z rodinného alba je ale více neÏ zfiejmé, Ïe toto romantické místo stálo majitele hodnû potu, sil i finanãních prostfiedkÛ. Ale urãitû to stálo za to, klobouk dolÛ. Vznik vsi Ptenín, kterou na mapû naleznete v PlzeÀském kraji, okrese PlzeÀ-jih, se datuje pravdûpodobnû do období konce 12. a poãátku 13. století. Od pradávna se zdej‰í obyvatelé vûnovali, kromû tradiãních fiemesel a práci v okolních uheln˘ch dolech, díky pfiízniv˘m podmín-

kám, pfiedev‰ím zemûdûlství. Proã tedy tûchto pfiízniv˘ch podmínek nevyuÏít, fiekl si asi jednoho krásného dne pan Roman Îaloudek a tak v‰e zaãalo, nebo to bylo jinak? Za v‰echno mohou Vacíkovi Îaloudkovi pocházejí z Kamenného Újezdu u N˘fian, kde chovali ovce, slepice, kachny, králíky i kozu a vyzkou‰eli si vãelafiení, kterému se vûnovali cel˘ch dvanáct let. Také zde vychovali dvû dcery, které mají díky prostfiedí, ve kterém vyrÛstaly, velmi kladn˘ vztah ke zvífiatÛm. Pana Îaloudka to ale stále táhlo nûkam na samotu. Dva roky hledali to pravé „na samotû u lesa“ a kdyÏ uÏ to zbytek rodiny vzdával, pan Roman TO na‰el. Byl to polorozbofien˘ zanedban˘ star˘ ml˘n a hospodáfiská stavení. Na‰tûstí se podafiilo rodinû odkoupit pfiilehlé pozemky a tak je v‰ude na dohled „Îaloudkovo“, coÏ je také dÛvod, proã je toto místo tak krásné, protoÏe pracovat na vlastním, to je motivace sama o sobû. Pfiestavba byla ale ãasovû tak nároãná, Ïe si s sebou na ml˘n pfiivezli z N˘fian pouze oveãky a psy. No a kdyÏ uÏ byly pozemky a na nich se pásly ty oveãky, staãil jen krÛãek k tomu, pustit se také do chovu masného skotu, ale v‰emu napomohla více ménû náhoda. U Ptenínského ml˘na byl sice náhon, ale nebyl tam rybník, kter˘ si majitel tolik pfiál a tak na doporuãení nav‰tívil pana Vacíka, na‰eho fiádného ãle-

❒ Shorhornský plemenný býk TIGER (foto: Pavla Vydrová)

na, dlouholetého pfiedsedu klubu plemene GA a HI (novû i SS) a také vyhlá‰eného chovatele plemene galloway, kter˘ má se zakládáním rybníkÛ osobní zku‰enosti a bydlí nedaleko. Pan Îaloudek si jel k Vacíkov˘m pro radu ohlednû rybníkáfiství, ale odvezl si novou náplÀ svého Ïivota, v podstatû ze dne na den se stal chovatelem masného skotu, zamiloval se do plemene galloway. O pár let pozdûji, kdyÏ manÏelé Vacíkovi pfiivezli do âR shorthorny, netrvalo dlouho a pan Îaloudek je jiÏ choval také. Bylo to v prosinci 2006, kdy si pan Îaloudek pfiivezl od VacíkÛ tfii vysokobfiezí gallowayské krávy, ãímÏ zaloÏili ptenínsk˘ chov. V listopadu 2010 dovezli manÏelé

❒ Stádo manželů Žaloudkových (v pozadí Ptenínský mlýn) (foto: Pavla Vydrová)

z Nûmecka ‰est ãistokrevn˘ch jalovic (z toho tfii vysokobfiezí) plemene shorthorn a na zaãátku roku 2011 se jim od nich narodila jedna jaloviãka a dva b˘ãci. V bfieznu stejného roku byl dovezen také plemenn˘ b˘k do pfiirozené plemenitby. Shorthornsk˘ geneticky bezroh˘ b˘k TIGER (TIGER 21T VON SCHÖNBERG P) pÛsobí v chovu druh˘m rokem. Narodil se 12. 7. 2009 v Nûmecku a má zatím v KUMP veden˘ch ‰est telat. V pfiípadû zájmu si mÛÏete podrobnûj‰í informace k tomuto plemeníkovi dohledat v databázi b˘kÛ na webu âSCHMS. Po pfií‰tí sezónû bude tento b˘k zcela logicky nahrazen nov˘m, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû. Nového b˘ãka si jiÏ majitelé vyhlédli, jak jinak, neÏ z chovu Ing. Václava Vacíka z Roupova.

7

PH pro rÛst v maternálním efektu 118. Proã právû shorthorn? „No protoÏe si ho dovezli Vacíkovi“, dodává s potuteln˘m úsmûvem pan Roman, a dodává, Ïe plemeno shorthorn je velmi vhodné pro kfiíÏení s plemenem galloway, telata mají lep‰í ❒ Letošní mladý býček SS (ušní číslo 721787932) (foto: Pavla Vydrová) rÛstovou schopV souãasné dobû máte moÏ- nost, ale ne na úkor zv˘‰eného nost na pastvinách u Ptenínského poãtu obtíÏn˘ch porodÛ. „Leto‰ní ml˘na vidût cca 50 ks dobytka, odchovaná telata jsou toho dÛkaz toho jsou tfii ãistokrevné krávy zem, ani v jednom pfiípadû nebylo plemene galloway, ‰est (100 %) tfieba na‰eho zásahu“, dodává krav plemene shorthorn a jeden majitel. Zvífiata mají velmi klidn˘ plemenn˘ b˘k. Dal‰ími zástupci temperament a dobré matefiské jsou: jedna loÀská jaloviãka, le- vlastnosti, coÏ také potvrzují obû to‰ní telata a kfiíÏenky. Do bu- dvû stáda (tak mají manÏelé své doucna poãítá pan Roman s roz‰í- svûfience rozdûlené), která pÛsofiením chovu na cca stopadesáti- bí velmi klidn˘m a vyrovnan˘m hlavé stádo (50 ks základního dojmem. stáda). ZmiÀovaná loÀská jaloviãka, Vlastní pÛda je základ Je aÏ s podivem, Ïe se panu která je na fotografii (s ãíslem u‰ní známky 262406932) a narodila Îaloudkovi podafiilo v dne‰ní dose na zaãátku ledna loÀského bû odkoupit tak velkou plochu roku po otci MALTON ZENIT 4 pozemkÛ (je vlastníkem cca 100 a matce TONKS F P, je nyní na prv- ha TTP), na tûch hospodafií a dal‰í ním místû v „TOP shorthornsk˘ch hektary je‰tû pronajímá. Rodina jalovic“ s nadprÛmûrnou plemen- nemá Ïádné zamûstnance ani nou hodnotou 117 pro rÛst v pfií- nevyuÏívá sluÏeb jin˘ch firem, mém efektu. Její matka, kterou si o v‰e se stará pan Roman se svou jako vysokobfiezí dovezli manÏelé Ïenou sám, pouze v sezónû jim z Nûmecka (*6. 5. 2008), je také na pfii nahrabování sena vypomáhá prvním místû TOP krav s plemen- brigádník, kter˘ jezdí jejich traknou hodnotou pro rÛst v pfiímém torem Massey Ferguson. Z dal‰í efektu (PH 113) a s nadprÛmûrnou mechanizace disponuje rodina

8

traktorem Zetorem (10541 Proxima), sekaãkou, obraceãkou, nahrabovaãkou, lisem a baliãkou. Je-li potfieba, pfiiloÏí rády ruce k dílu také dvû dospívající dcery, které jiÏ s rodiãi nebydlí, ale pomoci se nijak nevyh˘bají. Mezi jejich oblíbenou ãinnost patfiilo napfiíklad zatloukání kÛlÛ na ohradníky pfii zakládání pastvin. Krmivová základna je zaji‰Èována plnû z vlastních zdrojÛ (kvalitní seno a senáÏ), jádrem nepfiikrmují, takÏe ho ani nedûlají. Zvífiata mají neomezen˘ pfiístup k základnímu solnému lizu a rÛzn˘m lizÛm Solsel, urãen˘ch pro skot v ekologickém systému hospodafiení. O nedopasky na pastvinách se stará stádo ovcí (pfiípadnû dopomÛÏe mechanizace), které ale slouÏí zejména ke spásání travního porostu v okolí tÛní, protoÏe k nim nemají krávy pfiístup, aby neroz‰lapaly bfiehy. Soustava tfií rybníkÛ, která umocÀuje pfiíjemné okolí farmy, byla vybudována aÏ v roce 2009. Prodej masa ze dvora a pension Bourárna je v provozu od bfiezna leto‰ního roku. PoráÏky se uskuteãÀují nepravidelnû, dle mnoÏství objednávek, buì na jatkách v Roupovû ãi N˘fianech. Odtud putuje maso ve ãtvrtích do chladicího boxu, kde ho nechávají majitelé dozrát 7–10 dní pfii teplotû 2 °C. âtvrtû bourají (porcují) sami a dle poÏadavku zákazníka kompletují objednávky. V˘dej masa probíhá t˘Ï den,

❒ Stádo čistokrevných shorthornů (foto: Pavla Vydrová)

dek brání, pr˘ to nemá zapotfiebí, ale kdo ví, chov je zatím na zaãátku své cesty k úspûchu, i kdyÏ dle v‰eho jistû nadûjné. Za pár let tfieba bude mít chuÈ se s v˘sledky své plemenáfiské práce pochlubit a tfieba se s jeho shorthorny na nûkteré z národních v˘stav setkáme.

❒ Mladá jalovička SS (ušní číslo 262406932), narozená 3. 1. 2011 (foto: Pavla Vydrová)

nejpozdûji den následující. Objekt bourárny stavûla firma, která se Îaloudkov˘m osvûdãila z pfiedchozí stavby. Chlazení dodala firma Chladírensk˘ servis Jedliãka. Bourací stoly mají dfievûné desky, protoÏe manÏelé upfiednostÀují dfievo pfied plastem a mycí vana je z nerezu. „Zákazníky máme z fiad znám˘ch a na jejich doporuãení pfiib˘vají dal‰í“, fiíká paní Jana a dodává: „Reklama není tfieba, i bez ní nestaãíme pro velk˘ zájem uspokojit poÏadavky v‰ech. Balíãky nedûláme, snaÏíme se vyjít vstfiíc zákazníkÛm a dodáváme maso dle objednávky (nebo se alespoÀ snaÏíme objednávku pokr˘t)“. V leto‰ním roce se kromû vybudování bourárny pro zaji‰tûní moÏnosti prodeje masa ze dvora,

která je umístûna v jedné z pfiilehl˘ch hospodáfisk˘ch budov, pustili manÏelé také do v˘stavby pensionu, kter˘ vyuÏívá volné podkroví nad bourárnou. Do budoucna uvaÏují Îaloudkovi také o pofiádání rÛzn˘ch akcí, protoÏe místa pro konání nev‰edních kulináfisk˘ch záÏitkÛ je zde více neÏ dost. Ekologické zemûdûlství Farma od prvopoãátku hospodafiila v souladu s pfiírodou a tak bylo pouze otázkou ãasu a chuti, kdy vstoupí do systému ekologického zemûdûlství oficiálnû, stalo se tak v roce 2009 a neodradila je ani nároãnûj‰í administrativa, která do jisté míry vykompenzována vy‰‰ími dotacemi. V˘stavy nás zatím nelákají V˘stavnictví se zatím pan Îalou-

❒ Nová bourárna (v přízemí), pension (v podkroví) (foto: archiv rodiny Žaloudkových)

Chovem masného skotu to nekonãí Tato rodinná farma je kromû chovu plemene shorthorn a galloway zamûfiena také na chov ovcí a ryb. Oveãky spásají nedopasky a pestrá skladba ryb potvrzuje funkãnost vybudované soustavy rybníkÛ. ManÏelé mají ale také své „opravdové“ koníãky, mezi které patfií sbírka star˘ch traktorÛ (zejména ZetorÛ – „patnáctky“, „pûtadvacítky“,…), které

❒ Chladicí box (odvěšovna), ve kterém maso dozrává, než putuje k zákazníkovi (foto: archiv rodiny Žaloudkových)

si pan Roman dovezl snad ze v‰ech koutÛ na‰í vlasti. Zásluhu na renovaci veteránÛ má dle slov paní Jany pan Chval z Ptenína: „Dûlal manÏelovi velkou ãást rekonstrukãních prací na traktÛrcích, je to ãlovûk se zlat˘ma rukama, dokáÏe v‰echno rozebrat, opravit a zase sloÏit a ono to pak bûhá a funguje jako by to právû sjelo z v˘robního pásu. A taky je to tak trochu na‰e „pojízdná dílna“, kdyÏ je na technice závada, dokáÏe poradit i opravit.“ Paní Jana je zase vá‰nivou cukráfikou a její úÏasné marcipánové dorty udûlali radost jiÏ desítkám oslavencÛ. A teì uÏ mi nezb˘vá, neÏ udûlat teãku za touto pfiíjemnou náv‰tûvou a popfiát celé rodinû Îaloudkov˘ch mnoho – nejen chovatelsk˘ch – úspûchÛ!

9

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Pavel Moulis: VyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti

Jméno: Ing. Pavel Moulis, Ph.D. Obec: Milínov (farma Moulisových) Okres: Plzeň-Jih Nadmořská výška: 438 m nad m. Chované plemeno: masný simentál (MS), kříženci MS a ČESTR V plemenných knihách: masný simentál Členem svazu: od února 2008 Základní stádo: 50 ks + 2 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (z toho trvalé travní porosty – TTP): cca 100 ha V systému ekologického zemědělství: ANO WEB: http://www.farmamoulisovych.cz/

Pfiíbûh, kter˘ napsal sám Ïivot Historie rodu Moulisov˘ch zaãíná Josefem Proke‰em, rodákem z Milínova, kter˘ se v roce 1877 narodil na malém hospodáfiství na kraji vsi. Josefovo pÛsobení na statku pfieru‰ila I. svûtová válka a jeho Ïivot se od základu zmûnil. âím si tento sedlák musel projít, neÏ se mu podafiilo vrátit na rodnou hroudu a pokraãovat v zapoãaté práci, se mÛÏete doãíst na internetov˘ch stránkách rodiny Moulisov˘ch, kde je historie rodu popsána podrobnûji. Je to ãtení vskutku velmi zajímavé. Franti‰ek Proke‰ (*1903 – †1985), prostfiední syn Josefa, se dle tehdej‰ích oby-

❒ Stádo čistokrevných simentálů (foto: Pavla Vydrová)

10

Mlad˘ chovatel masného skotu, pan Pavel Moulis, je jedním z tûch sedlákÛ, ktefií pfievzali hospodáfiství po pfiedcích, drÏí opratû pevnû ve sv˘ch rukou a farma se pod jeho vedením ubírá smûrem moderního zemûdûlství. Nutno ale fiíci, Ïe tak koná s velk˘m dÛrazem na kofieny a návrat k pfiírodû v pravém slova smyslu. Rodinná tradice tedy pokraãuje, pfiedkové by mûli z pana Pavla jistû velikou radost, ale urãitû by byli také ohromeni, jaké moÏnosti sk˘tá mladému zemûdûlci a celé jeho rodinû dne‰ní doba a zejména otevfiená mysl, která nevidí hospodafiení jako uzavfien˘ kruh, ale naopak jako obor, kter˘ mÛÏe b˘t pfiínosem nejen jeho vlastní rodinû, ale i dal‰ím lidem, ktefií v dne‰ním konzumním svûtû utíkají z reality v‰edního dne a hledají oázu klidu a pohody, kterou jim sv˘mi aktivitami farma rodiny Moulisov˘ch z Milínova mÛÏe bezesporu nabídnout. A tak to má b˘t. ãejÛ stal pokraãovatelem rodinné selské tradice, protoÏe jeho star‰í bratr zemfiel bûhem války na ãern˘ ka‰el. Josef pfiedal Ïivnost synovi Franti‰kovi oficiálnû v roce 1931, ale jeho vliv na Ïivot na statku tím je‰tû neskonãil. V roce 1931 se mlad˘ sedlák Franti‰ek oÏenil s Bohumilou Moulisovou, a tak se vlastnû rod MoulisÛ dostává na statek. Jeho Ïivotním údûlem paradoxnû bylo, Ïe vût‰inu svého umu nakonec vûnoval tolik nenávidûnému socialistickému zemûdûlství, i to, Ïe mu nebylo dáno vychovat následovníka vlastní krve. Snad mu na sklonku Ïivota bylo útûchou, Ïe zaÏil je‰tû spoustu radostí se syny Jaroslava a BoÏeny. Jaroslav (*1941 – †2001) byl jeho synovec, kter˘ pfii‰el v roce 1976 na statek se svou Ïenou a dûtmi, aby pokraãoval v rodinné tradici. JiÏ jako mal˘ kluk jezdil Jaroslav Moulis (otec Pavla Moulise) na statek na prázdniny a toto místo

mu pfiirostlo k srdci. Îít na statek na trvalo pfii‰el aÏ o mnoho let pozdûji, v roce 1976, tedy v dobû hlubokého socialismu, i kdyÏ i tehdy zde chovali pár kusÛ dobytka. Opravdové hospodafiení obnovil Jaroslav na statku, ãi jak se v té dobû zaãíná fiíkat na farmû, velmi brzy po revoluci, uÏ v roce 1991. PfiestoÏe pochází ze zemûdûlské rodiny, má vystudovanou zemûdûlskou ‰kolu a nûjak˘ ãas v zemûdûlství pracoval, nejde o rozhodnutí promy‰lené, ale spí‰e emotivní, vedené závazkem k selské rodinné tradici. Z druÏstva si vzal zpût pÛvodních 20 hektarÛ pozemkÛ a 13 dojnic. Postupnû se zab˘val v˘krmem b˘kÛ i odchovem vlastních jalovic. V prÛbûhu nûkolika let farmu roz‰ifiil o 10 hektarÛ a vybavil ji potfiebnou zemûdûlskou technikou. Jeho snaÏení brzy pfiineslo ovoce, nadprÛmûrn˘ch v˘sledkÛ dosahuje jak ve v˘nosech polních plodin, tak pfiedev‰ím v uÏitkovosti krav.

Vrozené selství v sobû nezapfie, a tak se stal zakládajícím ãlenem sdruÏení Soukromû hospodafiících zemûdûlcÛ na jiÏním PlzeÀsku. Návrat demokracie pro nûj byla velkou v˘zvu a pfiíleÏitost pro slu‰n˘ Ïivot, postaven˘ na existenci uznání základních lidsk˘ch svobod, ale také odpovûdnosti kaÏdého jednotlivce. K zásadním zmûnám na farmû pfiistoupil aÏ v roce 2001. Hlavnû kvÛli problémÛm s odbytem, skonãil s chovem dojn˘ch krav. I kdyÏ jednu kraviãku si Ïena BoÏenka nechala je‰tû dal‰ích pár let. MoÏná trochu z nostalgie, ale hlavnû proto, Ïe si k ní sousedé zvykli chodit pro ãerstvé mléko. Novû se Jaroslav zamûfiil na extenzivní pastevní zpÛsob chovu krav bez trÏní produkce mléka. Na podzim roku 2001 vyhnal krávy trvale na pastviny opatfiené jen lehk˘m pfiístfie‰kem. Zmûny jsou v‰ak mnohem rozsáhlej‰í, neÏ plánoval. Stejnû jako jiÏ nûkolikrát v minulosti, do Ïivota na farmû opût zasahuje osud. Necel˘ t˘den po vyhnání krav na pastviny, Jaroslav náhle podlehl infarktu. Tím se uzavírá kapitola sedláka, kter˘ mûl nejvût‰í zásluhu na tom, Ïe se na Moulisovic statku opût zaãalo hospodafiit, navíc po novém. Osud Jaroslavovi nedovolil, aby své dílo na farmû dokonãil, ale syn Pavel se jeho vize drÏí dodnes. Kráãí v jeho ‰lépûjích se vztyãenou hlavou. Jak se se Ïivotní situací dokázali v rodinû vypofiádat, si mÛÏete pfieãíst na následujících fiádcích, ze kter˘ch je patrné, Ïe opravdu dokáÏou vyuÏít kaÏdé pfiíleÏitosti. Ani jsme se nenadáli Hospodafiení na farmû se tedy v roce 2001 ujímá nejmlad‰í syn Pavel Moulis s rodinou. Nejen nutnost vyrovnat se s tûÏkou Ïivotní situací, pfiineslo rychl˘ spád dal‰ích zmûn. Pavel totiÏ souãasnû pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû v Praze jako odborn˘ asistent a pro hezkou fiádku následujících let nepoãítal s tím, Ïe by se mûl o farmu plnû starat právû on. JiÏ v roce 2002 ru‰í ãasovû nároãné hospodafiení na orné pÛdû, kterou pfievádí na trvalé travní porosty. V té dobû jiÏ k farmû náleÏí cca 30 hektarÛ.

❒ Letošní telata krásně rostou (foto: Pavla Vydrová)

Pokraãuje v otcovû cestû chovu krav bez trÏní produkce mléka s vyuÏitím pfievodného kfiíÏení a postupnû pfiikupuje pozemky do osobního vlastnictví. V roce 2001 zaãali s manÏelkou hospodafiit na 35 ha a postupnû se jim podafiilo nav˘‰it pozemky aÏ na souãasn˘ch 100 ha zemûdûlské pÛdy a 5 ha lesa. Na zaãátku byli majiteli dvanácti krav, které byly ustájené „v jídelnû“. Tedy dfiíve to byla stáj (kravín), ale nyní v této místnosti sedíme v pfiíjemném prostfiedí u krásného stolu z masivu a popíjíme kávu. Zaãali pfievodn˘m kfiíÏením krav plemene ãeské strakaté s masn˘m plemenem charolais, ale kfiíÏenky (50–75% podílem krve), byly velmi agresivní, hlavnû kdyÏ pod sebou mûly tele, coÏ stûÏovalo manipulaci a také zcela neuspokojovalo potfieby majitelÛ, ktefií chtûli mít klidná a hodná zvífiata. ProtoÏe Ïijí v oblasti, kde má chov ãeské straky své kofieny, dali pfiednost masnému simentálovi (kter˘ má samozfiejmû geneticky ke strace velmi blízko) pfied francouzsk˘m charolais. Koupili tfii ãistokrevné simentálské krávy a se svou volbou jsou spokojeni dodnes. V souãasnosti mají 50 krav a základní stádo je rozdûleno na dvû ãásti – v jedné jsou ãistokrevné krávy a ve druhé kfiíÏenky. Ekologie, to je zodpovûdné chování k pfiírodû Extenzivní zpÛsob hospodafiení se blíÏil ekologickému od zaãátku,

nicménû je‰tû nûjak˘ rok certifikovanou ekologickou farmou nebyli. Jak pan Pavel fiíká: „V té dobû vlastnû nebyl pro certifikaci dÛvod. Navíc obavy z administrativní nároãnosti ekologického hospodafiení nás od toho odrazovaly“. AÏ pozdûji, kdy úvahy o zpracovávání vlastní produkce, a její prodej pfiímo zákazníkÛm dostaly konkrétní podobu, se pan Pavel rozhodl poprat se v‰emi nástrahami. V roce 2004 vstupuje farma do systému ekologického hospodafiení oficiálnû. Jak manÏelé fiíkají, ekologické „zemûdûlãení“ je ale hlavnû o Ïivotním stylu, o harmonickém souÏití s pfiírodou, zodpovûdném chováním k pfiírodû poãínaje, aÏ po uváÏliv˘ pfiístup ke stravování. Ne, Ïe by se to Moulisov˘m vÏdy dafiilo, ale rozhodnû je to ale cesta, kterou se snaÏí jít a hodnû je to baví. „Díky ekologickému zemûdûlství jsme se nauãili poznávat pravou chuÈ potravin a zaãali pfiem˘‰let o tom, co jíme,“ dodává paní Hanka. I proto se rodina snaÏí prodávat ve‰kerou produkci farmy pfiímo zákazníkÛm a zprostfiedkovat jim vlastní zku‰enosti. „Navíc kontakt s lidmi pfiedstavuje nejen ekonomicky v˘hodnûj‰í zpÛsob odbytu, ale vytváfií sociální síÈ lidí naladûn˘ch na stejnou notu a pfiiná‰í vnitfiní uspokojení z dobfie konané práce. To se dostavuje s kaÏdou pochvalou a uznáním od lidí, ktefií nás posilují v pfiesvûdãení, Ïe to, co dûláme, má skuteãn˘ smysl,“ vysvûtluje paní Hanka.

11

❒ plemenný býk VINGEGAARD EXCELSIOR P (foto: Pavla Vydrová)

Prodej zástavu Z poãátku mûli problém s nedostateãnou kapacitou pÛvodní stáje, a tak musel vÏdy na podzim ve‰ker˘ zástav z domu. Nevyhovovaly jim ale podmínky v˘kupu zvífiat, protoÏe nedokázali v daném termínu zajistit kolekci 10–2 ks s omezením hmotnosti (napfi. 200 kg/ks). Problémem bylo telení, které v té dobû neprobíhalo v krat‰ím ãasovém údobí, a také jim nevyhovoval pfiedãasn˘ odstav v dobû, kdy mûly matky (zejména kfiíÏenky) je‰tû velké mnoÏství mléka a stále byla k dispozici kvalitní pastva. Vzniklou situaci, se kterou nebyli manÏelé spokojeni, vyfie‰ili tím, Ïe odkoupili areál druÏstva, pfiesunuli chov krav do nové stáje (starého kravína) a zaãali dûlat v˘krm b˘kÛ. Mûli dostateãnou a kvalitní krmivovou základnu, prostor i novou vizi, kterou byl prodej masa ze dvora a pozdûji i pofiízení vlastní bourárny s odvû‰ovnou. Prodej ze dvora Z poãátku vyuÏívali sluÏeb jatek, ve kter˘ch nechávali zvífiata poráÏet a odvû‰ovali maso v jejich chladicích boxech. Tento zpÛsob se ale velmi brzy neosvûdãil, neboÈ pfii neustálém naskladÀování a vyskladÀování masa z chladicích boxÛ dochází k v˘kyvÛm teploty a maso tak nemá „klid“ na to, by do‰lo k fermentaãním procesÛm tak, jak má a dozrálo k naprosté spokojenosti majitelÛ i zákazníkÛ. I s tímto problémem si Moulisovi velmi rychle poradili, pfied

12

dvûma lety si pronajali b˘valé fieznictví v sousední vesnici, upravili prostor na provoz bourárny, zde maso dozrává pfii konstantní teplotû a následnû je porcováno, vakuovû baleno a poté putuje k nad‰en˘m (stál˘m) zákazníkÛm, kter˘ch je v souãasné dobû uÏ nûkolik stovek. ManÏelé nestíhají uspokojovat poptávku po mase, a tak budou letos na podzim poprvé nakupovat zástav (i star‰í zvífiata), aby si sami vykrmili b˘ãky a mohli tak vyhovût sv˘m zákazníkÛm. PoráÏky se uskuteãÀují na jatkách v N˘fianech a odtud jsou jateãnû upravená tûla ve ãtvrtích pfiepravována do chladicího boxu v rourárnû Moulisov˘ch. Kurzy vafiení aneb mizí i ménûcenné partie Maso od MoulisÛ je z mlad˘ch zvífiat a s certifikátem BIO. Z poãátku balili naporcované maso do flexi-fólií po 0,5 aÏ 1 kg, ale nyní se pfiistoupilo k vakuování a prodávají se zejména „rodinné balíãky“, které obsahují maso z rÛzn˘ch partií. Z poãátku totiÏ témûfi v‰ichni zákazníci poÏadovali pouze zadní (minutkové) maso na rychlou úpravu. Tak se zrodila dal‰í my‰lenka, která byla dotaÏena do naprosto úÏasného konce. Jak tedy nauãit zákazníky pouÏívat i ménûcenné partie? Celkem jednodu‰e: Roãnû se pofiádá u Moulisov˘ch na pensionu cca 6 kurzÛ vafiení z hovûzího masa. Jeden kurz pojme 10–12 nad‰encÛ, ze kter˘ch se pod vedením ‰ikovného mistra kuchafie (za 4–6 hodin vafiení) stanou doslova

umûlci, ktefií dokáÏou vyãarovat lahÛdky i z ofiezÛ, ohánûk, pupkÛ apod. Paradoxnû, se teì pfii prodeji ze dvora doslova zaprá‰í po tûchto levnûj‰ích partiích, neÏ tomu bylo v prvopoãátcích této aktivity. V souãasné dobû se kurzy roz‰ifiují také o vafiení z ryb, jehnûãího, nebo tfieba i „holé“ ãerstvé zeleniny. Z poãátku se kurzy konaly ve spolupráci s plzeÀskou firmou Janák Bros (majitelé CrossCafe = originální síÈ ãesk˘ch kaváren v Praze a Plzni), v jejich plzeÀské restauraci Bohemia, kdyÏ se ale dokonãila v˘stavba pensionu, tak se kurzy pfiesunuly domÛ na MoulisÛv statek. Není tedy divu, Ïe se maso od MoulisÛ tû‰í takové oblibû, navíc kdyÏ je s pfiíchutí záÏitku proÏitého na farmû a okofienûno setkáním s pfiíjemn˘mi lidmi. Staãí prk˘nko, nÛÏ, dobré vínko, kus kvalitního masa a nev‰ední, nejen kulinární, záÏitek se dostaví záhy. âistokrevná plemenitba V roce 2008 odkoupili Moulisovi kolekci jedenácti vysokobfiezích krav ze ZD Podlesí Roãov. Jednalo se o ãistokrevné masné simentálky a v leto‰ním roce uÏ jsou na pátém teleti. Tento „kup“ povaÏují manÏelé za velmi dobrou investici a základ svého stáda, díky kterému se také dostavil úspûch v podobû odchovu kvalitních b˘ãkÛ vhodn˘ch do plemenitby. V roce 2009 (pfied pfiedloni) poprvé zkusili zafiadit mladé b˘ãky do testu na OPB (odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ). V‰ichni tfii

❒ Pan Moulis s jednou ze svých svěřenkyň (foto: Pavla Vydrová)

b˘ãci pro‰li. V loÀském roce mûli na OPB sedm b˘ãkÛ a v‰ech sedm se stalo plemenn˘mi b˘ky, coÏ manÏelé povaÏují, zcela logicky, za svÛj velik˘ úspûch. V jednom roce si vyzkou‰eli i odchov doma (u chovatele), ale ten nebyl úspû‰n˘, a tak volí prozatím radûji variantu odchovu na OPB. V prvopoãátcích zkou‰eli plemenice inseminovat, ale tato metoda reprodukce se jim neosvûdãila, protoÏe k tak organizaãnû nároãnému úkonu je tfieba dobré technické zázemí a prostor, kter˘ v té dobû na farmû nebyl. Vydali se tedy cestou pfiirozené plemenitby a odkoupili z Roãova star‰ího b˘ka, aby zvládl celou pfiipou‰tûcí sezónu. Tento b˘k byl rohat˘, ale od té doby jiÏ pouÏívají, dle souãasného trendu, pouze b˘ky bezrohé. Druh˘m rokem pÛsobí u stáda kfiíÏenek jejich vlastní odchovan˘ plemenn˘ b˘k (po inseminaci) SULKO V (po otci IROC ROCKET 57K) narozen˘ 19. 4. 2009. V kontrole uÏitkovosti má veden˘ch 16 telat a v souãasné dobû je na 24. místû v TOP b˘kÛ pro rÛst v pfiímém efektu s nadprÛmûrnou PH 121. Druh˘ b˘k, kter˘ je u stáda ãistokrevn˘ch plemenic, byl koupen pfies spoleãnost Jihoãesk˘ chovatel, a.s. a jedná se o geneticky bezrohého plemenného b˘ka VINGEGAARD EXCELSIOR P, kter˘ se narodil 23. 12. 2009 v Dánsku. V leto‰ním roce jsou po nûm v chovu první telata. K 30. 6. mûl v plemenné knize vedeno 12 telat a mÛÏeme zmínit nadprÛmûrnou PH pro rÛst v pfiímém efektu (112). Podíváme-li se na seznamy TOP zvífiat v kontrole uÏitkovosti, tak kromû zmiÀovaného plemenného b˘ka SULKO V, kter˘ je v „TOP b˘kÛ v pfiímém efektu“ na 24. místû, mÛÏeme také vyzdvihnout napfi. krávu ã. 111640942CZ, kterou si Moulisovi pfiivezli ze ZD Podlesí Roãov, narodila se 24. 2. 2006 a je na 17. místû v „TOP krav v maternálním efektu“ pro rÛst s PH 127 a také její dceru, loÀskou jaloviãku s ãíslem 304864932CZ (po otci Vingegaard Santos PP), která je v TOP jalovic v maternálním efektu pro rÛst na 5. místû s PH 120 a její sestra (dvojãe) ã. 304863932CZ je na 22. místû s PH 116.

❒ Kráva s letošní jalovičkou (foto: Pavla Vydrová)

V˘stavy? Jsme nohama na zemi. A kdyÏ uÏ jsme probrali tu plemenafiinu, tak se ptám, co aktivní úãast na v˘stavách. „V˘stavnictví, to je o ãase. Teì musíme nejdfiíve zrekonstruovat tu stáj, aby bylo moÏno se zvífiaty lépe manipulovat a tfieba si je oddûlit a vûnovat se jejich pfiípravû na v˘stavu. Zatím stojíme ale nohama na zemi, jsme na zaãátku, pokud se nám bude dafiit a budeme mít kvalitní plemenná zvífiata, ãasem se tfieba nûkde rádi pochlubíme,“ fiíká pan Moulis. Stádo a ustájení Moulisovi mají tedy krávy rozdûleny na dvû stáda, 24 ks plemenic je zafiazeno v kontrole uÏitkovosti a druhé stádo, 25 ks, jsou kfiíÏenky. Základem stáda bylo 17 nakoupen˘ch jalovic ze ZD Podlesí Roãov, nyní uÏ je obrat stáda uzavfien˘ a v‰echny dal‰í krávy jsou z vlastního odchovu. Nav˘‰it stádo by mohli aÏ na 150 ks, kapacitu ustájení na to (po odkoupení kravína) mají, ale je tfieba nejdfiíve nav˘‰it v˘mûru TTP, protoÏe kromû krav chovají také 30 koní a stádo ovcí. Rekonstrukci klasického dvoufiadého kravína (K-174), mají manÏelé pfied sebou, je tfieba ho upravit tak, aby vyhovoval modernímu zpÛsobu ustájení a umoÏÀoval manipulaci se zvífiaty nejen v období zimního ustájení a telení, ale napfi. i pro zmiÀovanou inseminaci a dal‰í veterinární úkony. Vedle kravína stojí seník, kter˘ se uÏ své rekonstrukce doãkal, a nutno fiíci, Ïe velmi zdafiilé. Z klasické betonové stavby se pfii

pouÏití dfievûn˘ch doplÀkÛ stala stavba, která pÛsobí odlehãen˘m dojmem a pfiíjemnû zapadá do okolí. Vedle stojící zmiÀovan˘ kravín zatím na svou obnovu ãeká, je tfieba na‰etfiit finanãní prostfiedky a pokusit se získat dotaci. Náklady budou vysoké, ale bude to jistû dobrá a potfiebná investice. PÛvodní zimovi‰tû se v souãasné dobû pouÏívá pro ustájení 30 koní (vlastních i jin˘ch majitelÛ). Jedná se o zdafiilou rekonstrukci klasické stodoly, s minimálním zásahem do pÛvodního rázu stavby, ale velice funkãním vybavením (zábranami). Vyfiazování zvífiat ze stáda Zatím jsou stále ve fázi roz‰ifiování základního stáda, a tak k brakaci pfiistupují pouze v nutn˘ch pfiípadech, jako napfi. u krávy s poranûn˘m vemenem bez moÏnosti léãby apod. Dfiíve, kdyÏ mûli v dobû telení matky na oãích ve stáji u statku, byl úhyn telat do 4 %. V leto‰ním roce se ale zv˘‰il poãet pfiípadÛ, kdy telata do nûkolika hodin po porodu uhynula. Od nové stáje s lep‰ím zootechnick˘m zázemím si slibují zlep‰ení i tohoto ukazatele. Samotné porody probíhaly lehce, pouze komplikované porody (jako dvojãata ãi abnormální poloha plodu) vyÏadovaly zásah o‰etfiovatele. Bezproblémov˘ prÛbûh porodu samozfiejmû úzce souvisí s v˘Ïivou bfiezích plemenic. Velk˘ prostor kravína umoÏÀuje rozdûlení krav (ãi jalovic) do skupin, a tak jim jednodu‰e upravovat krmnou dávku, dle potfieb konkrétní skupiny.

13

Problém s velk˘mi telaty ale nemûli, dle slov pana Moulise, nikdy. Ve dvou lidech se to nedá S rozvojem aktivit, se také logicky zvy‰uje potfieba spolupracovat s dal‰ími lidmi. První „personální“ zmûny se odehrály pfied dvûma a pÛl lety, kdy zamûstnali na Moulisovû statku prvního zamûstnance. Nyní mají jednoho stálého zamûstnance na práci v Ïivoãi‰né a rostlinné v˘robû, jednu paní na administrativu, jednu trenérku u jezdecké ‰koly na pln˘ úvazek (t˘dnû probíhá deset kurzÛ) a paní pro poradenství v zemûdûlství, která také vypomáhá pfii zpracování masa. Poradenství v zemûdûlství (investiãní a provozní dotace), to je parketa a obor, kterému se vûnuje pan Moulis od studií na V·. „K ruce“ má jednu zamûstnankyni a v souãasné dobû mají za sebou pfies sto realizovan˘ch projektÛ obcí i zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ. Nabízejí kompletní servis (po zplnomocnûní Ïadatelem) od vyfiízení Ïádosti aÏ po proplacení dotace. Jak jiÏ bylo zmínûno, pan Moulis také pracuje na âeské zemûdûlské univerzitû i jeho Ïena je doposud zamûstnána na ãásteãn˘ úvazek v Praze. Také se manÏelé starají o dva malé ‰koláky a chod farmy pomáhá udrÏovat i maminka pana Pavla. Kvalitní krmivo a minerální v˘Ïiva „Základem jsou kvalitní porosty“,

14

shodují se manÏelé: „Díky pfiísevkÛm, které nejsou v ekologii zrovna jednoduché, máme kvalitní pastvu i seno a nemusíme tak pfiíli‰ pouÏívat jádro“. Orné pÛdy má farma 5 ha, jeãmen si pûstují sami, ale s roz‰ífiením stáda bude do budoucna nutné nav˘‰it i plochu polí. Pastviny pfiepásají ãtyfiikrát za sezónu, ãímÏ docílí kvalitní mladé píce a to se pozitivnû odráÏí na kondici zvífiat. Poseãené nedopasky su‰í a pouÏívají k podest˘lání. Zaji‰tûním dobré minerální úrovnû luk se zaãínají vûnovat velmi intenzivnû (napfi. plánují rozmetat kompost a vápnit). Oblast, na které jsou také pozemky Moulisov˘ch, je známá nedostatkem selenu v pÛdû, coÏ se samozfiejmû negativnû odráÏí na obsahu Se v píci a tím také na koncentraci v krevní plazmû zvífiat. Z tohoto dÛvodu vyuÏívají ekologické lizy (Mikrop âebín), ve kter˘ch je tento prvek ve vy‰‰í koncentraci. „Minerální v˘Ïiva je velice drahá, ale opravdu se vyplatí investovat do kvalitních lizÛ, které zajistí dostateãn˘ pfiísun potfiebn˘ch minerálních látek“, shodují se opût manÏelé. „To potvrzují také rozbory krve, které v minulosti odhalovaly nedostatek selenu u na‰ich zvífiat, ale v souãasné dobû je selen v normû“, fiíká paní Moulisová. „KdyÏ to shrneme, tak na‰e krmivová základna je dostateãná, jsme sobûstaãní, pouze slámu musíme dokupovat“, dodává statkáfi.

VyuÏíváme sluÏeb ‰ikovného souseda Z vlastní techniky mají jeden traktor John Deer, jeden ãelní nakladaã a obraceãku. Balíkování (seno, senáÏ, slámu) jim zaji‰Èuje dobr˘ soused, na kterého je spolehnutí. V loÀském roce vyuÏili sluÏeb jedné firmy a zkou‰eli senáÏovat do Ïlabu, ale to bylo pouze na zkou‰ku. Sláma, kterou jim poskytnou jejich pole, samozfiejmû zdaleka nepokryje potfiebu, a proto ji musí dokupovat. Dfiíve nebyl problém stelivo sehnat, ale sousední druÏstvo postavilo bioplynovou stanici a tím vyuÏívají slámu k vlastním potfiebám. Na‰tûstí mají ale Moulisovi s podnikem dobré vztahy, ti jim vycházejí vstfiíc, a tak si mohou zaplatit (a sami „nabalíkovat“) kolik potfiebují. „Slámy zaãíná b˘t v okolí nedostatek a zájem o ní neustále stoupá“, doplÀuje pan Pavel. Pension a dal‰í ãinnosti Na farmû dnes Moulisovi provozují také penzion, organizují nauãnû záÏitkové aktivity a kulturní akce, zaloÏili zmiÀovan˘ jezdeck˘ klub a pofiádají kurzy vafiení. O tûchto aktivitách se mÛÏete více dozvûdût na jejich internetov˘ch stránkách. „Jezdecká ‰koliãka je velmi oblíbená, máme velmi mnoho stál˘ch zájemcÛ o jeÏdûní i o vyjíÏìky. Konû jsou ve volném ustájení, jedno velké stádo, nejsou v boxech a funguje mezi nimi pfiísná hierarchie a povahovû jsou

❒ Simentálské krávy na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

ta zvífiata mnohem více v pohodû“, fiíká s potû‰ením paní Hanka. Rodina se prostû snaÏí, aby farma nebyla jen produkãní jednotkou, ale pfiíjemn˘m místem pro setkávání lidí. Tak jako za pfiedkÛ z rodu Proke‰ov˘ch, ktefií se vÏdy snaÏili statek otevírat sousedÛm. Pfii poutích a slavnostech pofiádali vefiejné koncerty, divadelní vystoupení ãi jiné akce pro povznesení nálady i ducha. Volnoãasové aktivity nejen pro dûti Pfied sedmi lety zaãali stodolu pouÏívat pro dûtské akce. Po vyhnání krav na pastvu se stáj vydezinfikuje, vyãistí a pofiádají exkurze, dûtské tábory, ‰koliãky v pfiírodû. Jen v leto‰ním roce nav‰tívilo farmu pfies 1000 dûtí. K tomu pfiibyl pfiedloni, ve spolupráci s dûtsk˘m klubem, dûtsk˘ den a v leto‰ním roce „Slavnosti sena“. Ze v‰ech aktivity se stávají, pomalu ale jistû, velmi oblíbené tradice. Jen Slavností sena se zúãastnilo odhadem 300–400 lidí, ktefií si maximálnû uÏili pfiipraven˘ sportovnû-fiemesln˘ kulturní program. Na webov˘ch stránkách mÛÏe Va‰í pozornost upoutat také pofiádání Pfiímûstsk˘ch táborÛ, pfii kter˘ch se dûtem vafií z domácích surovin a masa, vajíãek od sousedÛ, apod. Nejvût‰í leto‰ním hitem jsou jednoznaãnû hamburgery z vlastního mletého masa, ty si dûti opravdu hodnû oblíbily. Statek Moulisov˘ch v podstatû vÛbec nepotfiebuje reklamu, lidé si ho najdou sami, vût‰inou na doporuãení znám˘ch coÏ je bezesporu ta nejlep‰í reklama. Aktivity doslova nabalují nové zákazníky, v‰e do sebe zapadá. Pfies dûti, které

❒ Stylové vybavení penzionu na farmě Moulisových (foto: Pavla Vydrová)

❒ Originální a funkční pec na chleba (foto: Pavla Vydrová)

nav‰tíví farmu napfi. se ‰kolkou, se rodiãe stanou stál˘mi zákazníky a jezdí si pro maso. Pfiímûstsk˘ tábor mûl v leto‰ním roce dva bûhy, za rok moÏná pfiibudou dal‰í. Vloni se otevfiel pension a byl obsazen˘ jen díky lidem, ktefií byli ubytovaní dlouhodobû, protoÏe pracovali v okolí. Letos uÏ je pension obsazen˘ zejména rodinami s dûtmi. Ubytování vyuÏívají také rÛzné skupiny lidí jako maminky s dûtmi, kurz jógy, svatebãané (ze svatby v Moulisov˘ch stodole), apod. Dal‰í aktivitou jsou „Návraty“, které manÏelé realizují ve spolupráci se dvûma firmami pro své známé. Nápad vychází z kroniky, protoÏe pan Moulis se rád vûnuje historii. Za jeho pfiedkÛ bylo zvykem (jak jiÏ bylo naznaãeno), Ïe se pfii posvícení ãi pouti se‰li místní sedláci i lidé z okolí a na statku se uspofiádal napfi. houslov˘ koncert ãi jiné kulturní povyraÏení. Tak se manÏelé rozhodli, Ïe i tuto tradici obnoví, Ïe jako místní sedláci udûlají kulturní akci „Návraty“ (návraty k historii a znovuobnovená tradice). Z uskuteãnûn˘ch akcí mÛÏeme uvést napfi. v˘stavu fotografií Jindfiicha ·trajta, soch Kurta Gebauera, divadelní pfiedstavení divadelního sdruÏení Minotaurus a Ester Koãiãková s vystoupením Îena stokrát jinak. Snad uÏ poslední zajímavostí, kterou zmíním, je originální pec na peãení chleba, postavená dle pÛvodní technologie, kterou se man-

ÏelÛm podafiila vybudovat ve spolupráci s pecafiem, kter˘ toto staré fiemeslo je‰tû ovládá. Odvést si domÛ ãerstvû upeãen˘ bochník chleba, kter˘ vám vydrÏí – zabalen˘ v utûrce – je‰tû t˘den po tom, co se vrátíte z Moulisovic oázy klidu a pohody, to je paneãku tfie‰niãka na dortu (Nebo na chlebu?). Budoucnost statku Moulisov˘ch Pfii mé otázce na hospodáfiovu vizi budoucnosti farmy, vypoãítává pan Pavel na prstech: „Nav˘‰it poãet zvífiat, investovat do opravy kravína a vybudovat hezké prostfiedí i v okolí novû odkoupen˘ch zemûdûlsk˘ch staveb... Stále je co zlep‰ovat, máme pfied sebou neuvûfiitelné mnoÏství práce“, dodává na závûr. Ve‰keré aktivity, které se u Moulisov˘ch odehrávají, by bylo moÏné, dle slov obou partnerÛ, roz‰ifiovat, protoÏe poptávka je obrovská. Snad jedinou negativní pfiipomínkou, kterou jsem za celou dobu povídání s tímto sympatick˘m párem odtu‰ila, je to, Ïe pfiicházejí o soukromí. I kdyÏ si oba plnû uvûdomují, Ïe to je obûÈ za tento otevfien˘ zpÛsob Ïivota. Popfiejme jim tedy, aby jim vydrÏelo nad‰ení z práce, pfiiná‰elo jim radost i uspokojení, dafiilo se jim ve v‰ech jejich aktivitách a aby si alespoÀ ãásteãnû uchránili rodinné soukromí. V budoucnu se budeme tû‰it na jejich aktivní úãast na národní v˘stavû!

15

20 let chovu Blonde d’Aquitaine „z Rochova“ Dlouho dopfiedu avízovan˘, 28. srpen 2012, chovatelsk˘ den na Julãínû, je jiÏ minulostí. Oslava dvaceti let chovu blonde d’Aquitaine „z Rochova“ byla pfiipravena a zorganizována velice preciznû, coÏ bylo patrné jiÏ pfii pfiíjezdu. Hosté zanechali své vozy na parkovi‰ti, kter˘m byla louka naproti areálu, a poté je ãekala cesta „julãínsk˘m“ areálem aÏ k místu konání celé akce. Pfii prÛchodu branou je na první pohled zaujal obfií komplex v podobû bioplynové stanice po pravé ruce a tfii zrekonstruované stáje po levé. Oãividná byla také v‰udypfiítomná ãistota celého prostoru. Rovnou za nosem a jiÏ se pfied nimi otevfiel prostor urãen˘ k oslavû chovatelského svátku, kter˘m takové v˘roãí bezesporu je. Pohled pfiicházejících upoutalo kruhové pfiedvadi‰tû, tribuna s transparentem, kryté stany s obãerstvením „all you can eat and drink“ a pfiíjemn˘m posezením v chládku. Pomalu se trousí první skupinky, na první pohled se mÛÏe zdát, Ïe úãast nebude nijak velká,

16

protoÏe na tribunû sedí pár lidí, ale staãí se podívat za tribunu, do prostoru obãerstvení (a do stínu) a jeden pohled staãí k odhalení pravdy. Úãast rozhodnû není ‰patná. V˘znamnost celé akce potvrzuje také pfiíjezd nûmec-

k˘ch, slovensk˘ch a holandsk˘ch chovatelÛ, vãetnû pana Base Boumana, tajemníka FIERBY (Evropské sdruÏení chovatelÛ blonde d’Aquitaine), ãímÏ nab˘vá chovatelsk˘ den i mezinárodního rozmûru. Pestr˘ program tedy mÛÏe zaãít.

Oficiální zahájení Pfii oficiálním zahájení si vzal nejprve slovo majitel farmy, pan ·Èastn˘, kter˘ krátce pfiivítal v‰echny úãastníky a pohovofiil o historii i souãasnosti farmy. Po nûm pfievzal mikrofon pan Karel ·eba, hlavní zootechnik pana ·Èastného, b˘val˘ dlouholet˘ zamûstnanec svazu, expfiedseda a ãlovûk, kter˘ stál u zrodu âSCHMS a plemenáfiské práci se vûnuje cel˘ svÛj Ïivot. Jeho proslov byl o nûco del‰í, seznámil pfii nûm pfiítomné s dvaceti lety ‰lechtitelské práce, kterou má tento chov za sebou a seznámil dav s plánovan˘m programem celého dne. Nakonec fiekl pár slov také souãasn˘ pfiedseda âSCHMS pan Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ podûkoval obûma pánÛm za obûtavou práci a pfiedal jim za cel˘ svaz pamûtní list, jako upomínku na tento chovatelsk˘ den. Po úvodních proslovech se ujal mikrofonu znovu Karel ·eba, kter˘ bûhem pár hodin seznámil pfiítomné s v˘sledky své plemenáfiské práce v podobnû pfiedvedení tûch nejlep‰ích zvífiat, jak˘mi se pan ·Èastn˘ mÛÏe

❒ Stádo blondů z „Rochova“ (foto: Karel Melger)

v souãasnosti na své farmû pochlubit. Pfiehlídka zvífiat Pfiehlídku otevfiely jaloviãky narozené v loÀském roce: Uganda, Úhlava, Ulice a Unie z Rochova, po otcích Opelso, Reveur, Naresco a Vivaldi. Následovaly jaloviãky roãník 2010: Tara, Tonka a Tombola z Rochova po otcích Reveur, Richelie a Ambitieux. Pokud vás zajímají podrobnosti, vãetnû plemenn˘ch hodnot, na konci ãlánku bude uvedena internetová adresa, ze které si mÛÏete katalog stáhnout a uloÏit pro vlastní potfieby. Zajímavou podívanou byla i kolekce krav s telaty, kde mÛÏeme zmínit otce leto‰ních telat – Aurelien, Aaron a Vidocq, i krávy bez telat po otcích Infant, Oulou, Tempo, Ouragan a Richelieu (více viz zmiÀovan˘ katalog). Své místo mûly na kolbi‰ti také jalovice z bezrohého programu. Roãník 2011 zastupovala bezrohá Upa a Urgence z Rochova po otcích Bellevue’s Kenworth 15K P a Relief Polled z Rochova ET P. První b˘k, Bellevue’s Kenworth, je také otcem bezrohé jaloviãky narozené v roce 2010 – Tonãa Polled z Rochova ET P a v této kategorii se je‰tû pfiedstavila její vrstevnice Teniska Polled z Rochova P po jiÏ zmiÀovaném Reliefovi. Bezrohá pfiehlídka pokraãovala

❒ Na chovatelský den přijeli i mezinárodní hosté (foto: Karel Melger)

jednou zástupkyní bez telete a pokraãovala kravami s telaty, pfiiãemÏ leto‰ní telata jsou po otcích Aurelien a Sammy. Aukce embryí a plemenn˘ch b˘kÛ Nároãn˘ program vyvrcholil aukcí embryí, se kterou se pfiítomní setkali mnohdy poprvé v Ïivotû, protoÏe tento postup prodeje není v na‰ich podmínkách zcela standardní. DraÏily se ãtyfii sady po pûti embryích po otci ZBA 582 Ulfila od dárkynû Biquette (francouzského pÛvodu, narozené v bfieznu 2006),

❒ Tribuna byla slušně zaplněná byla nejenom při úvodním slovu majitele pana Šťastného (foto: Karel Melger)

chovatele EARL Leveillard, po otci Poeme a matce Miss. Druhou dárkyní byla také francouzska, Biscoutte, narozená v lednu 2006 u chovatele Lafitte Serge, po otci Timbre a matce Trasat. Jednalo se o jednu sadu pûti embryí po otci ZBA 642 Vidocq. Na závûr celé show byli draÏeni dva plemenní b˘ãci, z toho rohat˘ byl prodán na Slovensko a bezroh˘ zÛstává zatím doma, na Julãínû. Prvním draÏen˘m b˘kem byl Ulman z Rochova (ZBA 809), narozen˘ v dubnu 2011, po matce OranÏáda z Rochova a otci Vivaldi (ZBA 641) a tento b˘k tedy putuje na Slovensko. Druh˘m pfiedveden˘m b˘kem byl Universal z Rochova P (ZBA 813), také dubnov˘ b˘ãek z roku 2011, ale bezroh˘, po matce Bataille a otci VBQ Unit P. Podrobnûj‰í informace si mÛÏete dohledat ve svazové databázi b˘kÛ na webov˘ch stránkách. Komentovaná exkurze ve stájích Poté se skupinka zájemcÛ, v ãele s panem ·ebou, odebrala k exkurzi tfií stájí, ve kter˘ch byly pfiipraveny tabulky s údaji vystaven˘ch zvífiat, aby se pfiítomní mohli seznámit s pÛvodem. Ukázka byla doplnûna odborn˘m, a mnohdy podrobn˘m, v˘kladem zootechnika. Bylo zde k vidûní pfies padesát zvífiat, s nûkter˘mi se mohli úãastníci seznámit jiÏ venku v pfiedvadi‰ti,

17

❒ Hlavním programem chovatelského dne byla prezentace plemenných zvířat (foto: Karel Melger)

jiná byla k vidûní pouze ve stájích. KaÏdopádnû to byla ukázka toho nejlep‰ího, ãím se mÛÏe chov pana ·Èastného pochlubit. Kromû kolekcí jalovic a krav s telaty i bez telat, tu byla k vidûní také napfi. rodina krávy CZ 107011406 Kapela z Rochova ET, a dal‰í kolekce krav s telaty (oddûlenû s b˘ãky, s jaloviãkami), b˘ci v Ïíru atd. Nemûli bychom zapomenout zmínit také dva plemeníky, ktefií zde byli k vidûní a ktefií je‰tû pfied ãtrnácti dny pÛsobili ve stádû: Galimatias PRJ (ZBA 794), pÛvodem z Francie, narozen˘ v lednu roku 2010 po matce Cardamone a otci Vidocq a jeho kolega Gintonic (ZBA 795), narozen˘ v únoru loÀského roku po matce Cola a otci Aaron. Oba b˘ky majitel zakoupil leto‰ní rok ve Francii. Na úpln˘ závûr programu byla pro zájemce pfiipravena, u stáda v Rochovû, ukázka práce ovãáck˘ch psÛ, kterou uÏasl˘m pfiihlíÏejícím pfiedvedl pan Kry‰tof se sv˘mi border koliemi. Pak uÏ byla na programu jen volná zábava a zaslouÏen˘ odpoãinek v‰ech aktivních úãastníkÛ, ktefií byli cel˘ den na nohou. Historie a souãasnost rodinné farmy Rodinná farma Antonína ·Èastného z Vûdlic nedaleko Ú‰tûka (v Ústeckém kraji) byla zaloÏena jiÏ v roce 1991. V první fázi se jednalo o pronájem hospodáfi-

18

ství b˘valého Státního statku Snûdovice. Postupnû bylo toto hospodáfiství privatizováno a dal‰í pozemky majitel nakupoval od restituentÛ. V souãasné dobû farma hospodafií na v˘mûfie 1990 ha (z toho 1800 ha je ve vlastnictví majitele). 1820 ha pfiipadá na ornou pÛdu a 170 ha tvofií pastviny. Ve v˘robû pfievaÏuje tradiãní rostlinná v˘roba obilovin, olejnin a krmn˘ch plodin. Pro potfieby bioplynové stanice o v˘konu 1MW, která je v provozu od roku 2009, je pûstována i kukufiice na siláÏ. Pan Antonín ·Èastn˘ je samozfiejmû také fiádn˘m ãlenem âeského svazu chovatelÛ masného skotu.

Jak to v‰echno zaãalo Dne 28. srpna 1992 importoval Antonín ·Èastn˘ z Francie 15 krav a 8 telat (5 jalovic a 3 b˘ky), 4 dvouleté jalovice a jednu jalovici ve vûku 15 mûsícÛ na chov v Rochovû. Zvífiata pocházela z chovu Bernarda Lafargue (dep. 46). ZároveÀ byli importováni dva plemenní b˘ci. ZBA 178 Furax z chovu Clouda Duc a ZBA 180 Guepard z chovu GAEC Des Colibris. Furax v chovu pÛsobil v pfiirozené plemenitbû aÏ do roku 1996. V tomto roce byl vymûnûn za tfii francouzské jalovice a je‰tû dal‰í tfii roky pÛsobil v chovech Kobasu Bûlá nad Radbuzou. Jalovice z Kobasu se jiÏ nestaãily v˘raznûji prosadit v chovu. Guepard byl vyuÏíván v inseminaci a dost v˘raznû se v této populaci blonda prosadil. V záfií 1998 bylo z ekonomick˘ch dÛvodÛ 25 krav, 8 bfiezích jalovic a b˘k Eda prodány do ·panûlska. K 31. 12. 1998 zÛstalo v chovu jen 6 krav a 11 jalovic ve vûku do 20 mûsícÛ. Tato zvífiata se stala základem dal‰ího chovu po roce 2000. K roz‰ífiení stavÛ byl vyuÏíván embryotrasfér. Zatím co se v roce 2000 v chovu narodilo 9 telat, v roce 2001 to bylo jiÏ 27 ks. K nav˘‰ení poãtu ãistokrevn˘ch krav do‰lo aÏ po roce 2007. Tehdy byl chov roz‰ífien dal‰ím nákupem jalovic ve Francii. Bylo jich nakoupeno celkem 100, ale v chovu jich

❒ Bezrohý Universal z Rochova (ZBA 813) (foto: Karel Melger)

❒ Občerstvení na akci bylo skutečně královské (foto: Karel Melger)

nakonec bylo pouÏito jen 89. Jalovice pocházely z 33 chovÛ v dep. 47 a 64. Tyto jalovice se zaãaly po prvé telit roce 2009. Souãasnû s jalovicemi byli importováni i dva mladí plemenní b˘ci z chovu GAEC Michicourt. Jeden byl synem Orvila (ZBA 479 Ambitieux) a druh˘ Lea (Aurelien). Tomuto nákupu ale pfiedcházel jiÏ v roce 2006 import mladého b˘ka z Francie. Jednalo se o ZBA 433 Aspro (po otci Prosper). V leto‰ním roce byli z Francie importováni dal‰í 3 plemenní b˘ci. Na stanici v Casteljaloux byli vydraÏeni ZBA 793 Fleuron RRJ (Barbes) a ZBA 794 Galimatias RRJ (po ZBA 642 Vidocq). Z chovu EARL De Lucuspin pochází ZBA 795 Gintonic (po ZBA 697 Aaron). První bezrohá zvífiata V roce 2004 byl do chovu na Rochovû z Nûmecka importován bezroh˘ b˘k ZBA 388 VBQ Unit P (po Kildegaárd Pelle P a matce VBQ Pandora). Unit se narodil v roce 2003 na dánském chovu Thorkilda Hvilda. Tento chovatel je jedním ze zakladatelÛ sdruÏení BABS, která se v Dánsku specializuje na ‰lechtûní bezrohosti u blondÛ. Základem ‰lechtûní se u tohoto sdruÏení staly dvû jalovice z chovu pana Hvilda. Jsou to VBQ Thiamin P a VBQ Trikot P (po Kildegaárd Pelle P a matce VBQ Regina). Mimo Unita byli v chovu „z Rochova“

vyuÏíváni je‰tû inseminaãní bezrozí b˘ci ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a ZBA 474 Bellevue’s Kenworth 15K P. Navíc zde pÛsobí jiÏ ãtvrt˘m rokem b˘k z vlastního chovu ZBA 612 Polled Relief z Rochova P (po ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a matce 115146 942 Polled Ofelie z Rochova V). K 30. 6. 2012 je v chovu 30 bezroh˘ch krav a bfiezích jalovic a 13 jalovic z roãníku 2011. Do plemenitby bylo zatím vybráno 11 geneticky bezroh˘ch b˘kÛ. V inseminaci dnes pÛsobí jeden z tûchto b˘kÛ. Jedná se o b˘ka ZBA 621 Polled Rex z Rochova (viz fotografie). Dvacet let v ãíslech Za cel˘ch dvacet let existence chovu „z Rochova“ se zde narodilo 936 ks telat z toho bylo 77 telat narozen˘ch po embryotransféru. Za toto celé období se narodilo 89,5 % procenta telat Ïivû, ale pokud hodnotíme období let 2008 aÏ 2012 je podíl Ïivû narozen˘ch telat 92,1 %. Od roku 1995 se v chovu velice intenzivnû pouÏívá inseminace. Za celé toto hodnocené období se 35,3 % z narozen˘ch telat rodí po inseminaci. Vesmûs se v chovu pouÏívali v inseminaci provûfiení b˘ci z Francie z produkce MIDATESTu, pouze pro roz‰ífiení bezrohosti

❒ Ukázka práce ovčáckých psů na Rochově (foto: Karel Melger)

byl pouÏit Rembrant z Dánska a Kenworth z Kanady. Z 28 pouÏívan˘ch b˘kÛ v tomto období má nejvíc narozen˘ch telat v chovu Richelieu 31 a Tinko 30. Z grafÛ a tabulek V grafu 1 je uveden v˘voj poãetních stavÛ ãistokrevn˘ krav. Je zde zfiejm˘ vliv prodeje plemenic v roce 1998 i nákup jalovic v roce 2007. V letech 2000 aÏ 2008 bylo na Rochovû chováno je‰tû cca 60 kusÛ krav plemene âeské strakaté a pozdûji i kfiíÏenky BAxC pro potfieby embryotransféru a uÏitkového kfiíÏení. Ty byly po roce 2008 postupnû vyfiazeny. V souãasné dobû je uvaÏováno s koneãn˘m stavem ãistokrevn˘ch krav na úrovni 160 aÏ 170 kusÛ. V grafu 2 je v˘voj poãtu narozen˘ch ãistokrevn˘ch telat. Ten kopíruje v˘voj poãetních stavÛ krav. Hor‰í natalita v letech 2010 a 2011 jde patrnû na vrub tehdy povinné vakcinaci proti bluetang. Tabulka 3 dokumentuje podrobnûj‰í rozbor telení v jednotliv˘ch letech. Je zde uveden podíl Ïivû narozen˘ch telat (do podílu Ïivû narozen˘ch telat nejsou zapoãteny úhyny telat do 48 hodin po rození), dále jsou zde uvedeny poãty Ïivû narozen˘ch telat po ET a poãty narozen˘ch kfiíÏencÛ. ❒ Pamětní list v rukách majitele farmy Antonína Šťastného (vpravo) a spokojený chovatel Karel Šeba s kolekcí roudnických vín (vpravo) (foto: Karel Melger)

19

Graf č. 1 – Vývoj početních stavů čistokrevných krav

Graf č. 2 – Vývoj početních stavů čistokrevných telat

Tabulka č. 3 – Rozbor telení u čistokrevných telat a samostatně počet narozených telat rok

narozeno telat

býků

z toho živě jalovic

podíl %

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 celkem

5 15 15 15 18 32 5 10 29 29 33 26 39 42 55 59 130 120 119 140 936

3 5 6 6 9 13 1 5 12 8 18 12 14 15 22 20 69 44 57 65 404

2 8 8 7 8 14 3 4 11 17 14 13 13 21 23 35 55 60 54 64 434

100,0% 86,7% 93,3% 86,7% 94,4% 84,4% 80,0% 90,0% 79,3% 86,2% 97,0% 96,2% 69,2% 85,7% 81,8% 93,2% 95,4% 86,7% 93,3% 92,1% 89,5%

V posledních ãtyfiech letech se podafiil v˘raznû zv˘‰it podíl snadn˘ch porodÛ, pfiitom poslední dva roky se pohybuje pfies 98 % (pfies 60 % bez pomoci). Tyto v˘sledky jsou ovlivnûny jak v˘Ïivou bfiezích plemenic pfied porodem, ale i skladbou pouÏívan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ. Podrobnûj‰í v˘sledky podle let jsou uvedeny v tabulce 4.

20

narozeno po ET

počet telat kříženců

5

9 7 11

13 4 7 15 6 77

4 3 13 11 8 42 40 41 22 30

2 216

Plemenáfiská práce Chov „z Rochova“ se pochopitelnû snaÏí podílet na plemenáfiské práci v chovu BA v rámci âR. Jednak je realizován prodej embryí, ale také produkce plemenn˘ch b˘kÛ. V˘voj poãtu b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby z chovu „z Rochova“ je patrn˘ z grafu ãíslo 5. Snahou chovu je produkce b˘kÛ vhodn˘ch do ãistokrevné plemenitby, ale pfiede-

v‰ím pro uÏitkové kfiíÏení. Tomu odpovídá i skladba pouÏívan˘ch b˘kÛ. To, Ïe se pomocí b˘kÛ dá podíl snadn˘ch porodÛ ovlivnit, dokumentuje tabulka 4. DÛleÏitá je pochopitelnû i úroveÀ tûlesn˘ch rozmûrÛ matek. V tabulce 6 je uvedena prÛmûrná v˘‰ka v kfiíÏi krav a hmotnost. Pochopitelnû by hmotnost mohla b˘t je‰tû vy‰‰í, ale bonitace jsou zde provádûny vût‰inou v listopadu a prosinci. V tomto období jsou krávy pfiipravovány na telení (nûkteré se jiÏ telí) a jejich v˘Ïiva tomu v tomto období jiÏ odpovídá. NeumoÏÀuje u dosahovan˘ch hmotností plné vyuÏívání genetického potenciálu plemene. Dá se pfiedpokládat, a je to i cílem, Ïe po dosaÏení plánovan˘ch stavÛ krav zaãne chov „z Rochova“ ve vût‰í mífie nabízet k prodeji i plemenné jalovice. Pokud Vás povídání o farmû rodinného typu pana Antonína ·Èastného zaujalo a rádi byste se dozvûdûli více, mÛÏete nahlédnout do svazového Zpravodaje ã. 2/2011, kde naleznete reportáÏ z tohoto chovu s názvem „Zemûdûlství v malém dûlat nejde“. Katalog zvífiat, která byla pfiedvedena ãi na prodej, je k dispozici v elektronické podobû na stránkách klubu blonde d’Aquitaine, http: //www.blonde-d-aquitaine.cz/. Nezb˘vá mi, neÏ podûkovat panu ·Èastnému a jeho rodinû, panu ·ebovi a jeho spolupracovníkÛm, za skvûle odvedenou práci. Mohu jistû hovofiit za v‰echny pfiítomné, Ïe to byl vskutku pfiíjemnû stráven˘ den, nejen díky objednanému poãasí a hojnosti potravy, ale zejména díky dobfie organizaãnû zvládnut˘m aktivitám souvisejícím s pfiípravou a prÛbûhem tak nároãného dne, jak˘m v˘roãí „20 let chovu blonde d’Aquitaine“ bezesporu bylo. Drobné technické problémy, které provázení v‰echny podobné akce, jsou zapomenuty a nahrazeny pfiíjemn˘mi vzpomínkami. Sv˘m zpÛsobem je to i návod pro dal‰í chovatele, jak „zúroãit“ roky své ‰lechtitelské práce, jak se pochlubit a pfiitom dobfie pobavit.

Tabulka č. 4 – Telení čistokrevných telat podle průběhu porodu rok

celkem

1

podíl porodu 1

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

5 15 15 15 18 32 5 10 29 29 33 26 39 42 55 59 130 120 119 140

5 11 11 9 16 17 4 7 19 18 17 16 18 21 7 23 42 49 73 89

100,0% 73,3% 73,3% 60,0% 88,9% 53,1% 80,0% 70,0% 65,5% 62,1% 51,5% 61,5% 46,2% 50,0% 12,7% 39,0% 32,3% 40,8% 61,3% 63,6%

2

1 1 4 2 1 1 2 6 12 8 11 7 29 28 74 60 44 49

snadné porody % 100,0% 80,0% 80,0% 86,7% 88,9% 59,4% 100,0% 80,0% 72,4% 82,8% 87,9% 92,3% 74,4% 66,7% 65,5% 86,4% 89,2% 90,8% 98,3% 98,6%

Graf č. 5 – Počty plemenných býků vybraných do plemenitby

Tabulka č. 6 – Výška v kříži a hmotnost krav podle věku při hodnocení 3

4

3 3 2 2 13 2 8 5 4 2 9 13 17 7 14 10 2 2

1 1 2 1 1

věk měs.

podíl ze stavu

výška

hmotnost

40 až 47 50 až 65 66 až 72 73 a víc

43,5% 12,0% 33,3% 11,1%

149 150 152 150

731 816 822 859

Bezesporu tento typ zábavy stojí mnoho potu a sil i finanãních prostfiedkÛ, ale proã se „nepochlubit“ ostatním, kdyÏ máte co ukázat a za svou práci se rozhodnû nemusíte stydût. Jde pfieci o velice zajímav˘, a snad i pfiínosn˘, druh reklamy dobrého chovu. Na závûr mi tedy dovolte, za nás za v‰echny, popfiát panu ·Èastnému a jeho rodinû, aby se jim dafiilo v pracovním i osobním Ïivotû a aby jim jejich farma pfiiná‰ela radost a uspokojení z dobfie vykonané práce. A samozfiejmû je také na místû popfiát panu ·ebovi, mnoho úspûchÛ v jeho plemenáfiské práci, v oboru, kterému zasvûtil cel˘ svÛj Ïivot a ve kterém, jak bylo z jeho svûfiencÛ zfiejmé, se mu dafií a je opravdov˘m odborníkem, bezesporu jedním z nejlep‰ích, jaké v âeské republice máme. S pouÏitím informací Karla ·eby sepsala Pavla Vydrová, âSCHMS

Novinky na OPB Cunkov VáÏení chovatelé, vûfiíme, Ïe odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ v Cunkovû u Jistebnice není nutné pfiedstavovat, jelikoÏ se zde testují a draÏí plemenní b˘ci masn˘ch plemen jiÏ od roku 2000. Za celou dobu existence odchovny se neustále snaÏíme o zkvalitÀování a zlep‰ování na‰ich sluÏeb. Od leto‰ního roku zaãínáme testovat b˘ky ve ãtyfiech turnusech, to znamená, Ïe b˘ci z I. turnusu se budou draÏit jiÏ v únoru pfií‰tího roku. Abychom poskytli v‰em náv‰tûvníkÛm na‰ich aukcí co nejvût‰í komfort pfii sledování základních v˘bûrÛ b˘kÛ nebo pfii samotné draÏbû a samozfiejmû pfiedvádûn˘m b˘kÛm pfiijatelné klimatické podmínky, rozhodli jsme se zastfie‰it stávající pfiedvadi‰tû a tribunu zajistit proti vûtru a chladu. Zastfie‰ení bude poprvé uvedeno do provozu 19. fiíjna 2012 u pfiíleÏitosti konání aukce plemenn˘ch b˘kÛ III. turnusu a aukce plemenn˘ch jalovic masn˘ch plemen. Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ zaãnou od 9.00 hod. a draÏba od 11.00 hod. V nabídce budou b˘ci plemen Masn˘ Simentál, Limousine, Blonde d’Aquitaine, Charolais, Gasconne a jako novinka se pfiedstaví b˘k plemene Andorrské hnûdé. Jalovice plemen Masn˘ Simentál, Limousine a Aberdeen Angus (Red) budou pfiedvedeny a draÏeny od 13.00 hod. Více informací naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách www.opbcunkov.cz. Tû‰íme se na va‰i náv‰tûvu!

21

Ekologická farma KoÀákov pfiedstavuje novou pojízdnou prodejnu masa a uzenin Pfiíznivci masa a ostatních potravin z místní produkce se koneãnû doãkali a v sobotu 26. srpna mohli nav‰tívit první Farmáfiské slavnosti v regionu severní Moravy, nedaleko od âeského Tû‰ína. Pfiipravila je ekofarma v KoÀákovû, kde hospodafií rodina pana Gustava Kotajného. V‰ichni, kdo pfii‰li, mohli ochutnat spousty dobrot od farmáfiÛ z okolí a ocenûné v˘robky Moravskoslezského kraje. V˘bûr lahÛdek ale nabídla i samotná farma, která chová ovce plemene Romney March Kent a dvû plemena masného skotu: Highland a Aberdeen Angus. Ve snaze pfiiblíÏit se potfiebám zákazníkÛ, pfii‰el majitel s my‰lenkou na realizaci pojízdné prodejny, která si právû v rámci Farmáfisk˘ch slavností odbyla svojí premiéru. Po nûkolika t˘dnech od my‰lenky se zrodila nová moderní prodejna masa a uzenin, provedená jako vestavba do vozidla CITROËN Jumper s objemem nákladního prostoru 15m3. Tfiímístná kabina vozidla je vybavena Paketem profesional plus, kter˘ zahrnuje klimatizaci, originální rádio, elektropaket a dal‰í... Izotermická vestavba rozdûluje nákladní prostor na chladící

❒ Majitel farmy pan Gustav Kotajny se v chovu masného skotu soustředí zejména na plemeno aberdeen angus (foto: archiv majitele)

22

❒ Na Farmářských slavnostech se prezentoval rovněž ČSCHMS (foto: Kamil Malát)

box o objemu necelé 4 m3, kter˘ je vybaven dopravní „dráÏkou“ pro dopravu a manipulaci s pÛlen˘m dobytkem. Nakládka je moÏná po dráÏce pfies boãní posuvné dvefie nebo po dráÏce pfies zadní dvoukfiídlé dvefie a dále dvefimi mezi chladicím boxem a prodejnou. Prodejna o rozmûru cca 11 m3 je vybavena dvûma prosklen˘mi chladícími vitrínami pro prodej

masa a uzenin, skfiíÀkami se zásuvkou 230 V, um˘vadlem se zásobní-

❒ Zahájení akce v podání majitele farmy pana Kotajného a starosty obce (foto: archiv majitele)

kem 45 litrÛ vody a ohfievem teplé vody a vestavûn˘m robusním ‰palkem pro dûlení masa.

❒ Pojízdná prodejna masa a uzenin (foto: archiv majitele)

POJÍZDNÁ PRODEJNA MASA A UZENIN CITROËN JUMPER 2,2HDi 130 koní L3H3 VYBAVENÍ: • IZOTERMICKÁ IZOLACE • CHLADICÍ ZA¤ÍZENÍ ALEX • 2 ks CHLADICÍ PRODEJNÍ VITRÍNY PROSKLENÉ • V¯KLOPNÉ V¯DEJNÍ OKNO • UM¯VADLO S TEPLOU VODOU + zásobník 40 l • D¤EVùN¯ ·PALEK NA DùLENÍ MASA • SK¤Í≈KY • DOPRAVNÍ DRÁÎKA s háky na zavû‰ení kusÛ masa • SAMOSTATN¯ CHLADICÍ BOX – SKLAD MASA • KLIMATIZACE V KABINù POSÁDKY • KOMFORTNÍ V¯BAVA • NÍZKÉ PROVOZNÍ NÁKLADY • STUPÍNEK PRO ZÁKAZNÍKY • P¤ÍPOJKY 230 V

Dále je vozidlo vybaveno zásobníkem 80 litrÛ pro odpadní vodu, klimatizaãní jednotkou, která je za jízdy napájena agre-

gáty vozidla a v místû parkování vnûj‰í pfiípojkou 230 V. Prodej a v˘dej potravin je realizován obsluhou pfies v˘dejní vyjíma-

❒ Farmářské slavnosti si užily hlavně děti (foto: archiv majitele)

telné okno na levém boku vozidla. K lep‰í komunikaci se zákazníky slouÏí stupínek pod v˘dejní okno.

23

Sladká a Ïhavá Francie aneb: Cesta za poznáním potfietí Hubert Herrmann, âSCHMS

Certifikace ICAR je ocenûní prestiÏní, ale i zavazující. Zavazuje nás provádût kontrolu uÏitkovosti objektivnû a se znalostí vûci. K tomu je nutné sledovat evropské trendy a prakticky celoÏivotnû se v oboru vzdûlávat, protoÏe nelze usnout na vavfiínech s tím, Ïe to dûláme, alespoÀ v nûkter˘ch aspektech, objektivnûji neÏ v zemích s dlouhou historií chovu masného skotu. Proto jsme letos, jako kaÏdé dva roky, podstoupili pro‰kolení, tentokrát zamûfiené pfiedev‰ím na plemeno Gasconne a ãásteãnû rovnûÏ i Blondee d’Aquitaine. A kde jinde, neÏ v domovinû zmínûného plemene, tedy v podhÛfií a na vrcholcích Pyrenejí. Po zku‰enostech z minula (vzpomínáte – „Cesta za poznáním podruhé“ ve 3. ãísle Zpravodaje z roku 2010?) volíme tentokrát dopravu levnûj‰í a podstatnû rychlej‰í. Letíme do Toulouse. Dopoledne z Ruzynû, pfied polednem v Toulouse. Na leti‰ti si pÛjãujeme dvû auta. Ponûkud komplikovanû, protoÏe usmûvavá Francouzka za pfiepáÏkou nedokáÏe pochopit, Ïe platba bude realizována z jednoho úãtu za obû auta a Ïe majitel úãtu nemÛÏe fiídit dvû auta souãasnû. Proto u jednoho auta jsou registrováni dva fiidiãi. Ov‰em za pfiíplatek.

24

Pfiedpis je pfiedpis. Po hodinû vyráÏíme do víru velkomûsta, abychom nalezli hotel, kter˘ se stane na‰ím útoãi‰tûm pro první noc. PfiestoÏe máme dost ãasu, blíÏe k místu na‰eho dal‰ího pÛsobení se pfiesunout nemÛÏeme, protoÏe tam jsou v‰echny ubytovací kapacity pfieplnûné. Jede se Tour de France a celá Francie je podle trasy, která momentálnû vede Pyrenejemi. Tak máme nûkolik hodin na prohlídku pamûtihodností mûsta. Tou nejv˘znamnûj‰í je nejvût‰í románská katedrála v Evropû. Aã nedûle, pfied katedrálou konãí trh, stánkafii balí. Celé námûstí je pokryté pouÏit˘m obalov˘m materiálem v‰eho druhu do v˘‰e kotníkÛ a vypadá jako skládka komunálního odpadu. Prohlédneme si katedrálu. Zadarmo, nikdo nevybírá vstupné, pfiestoÏe v˘znamem mÛÏe b˘t srovnávána napfi. s katedrálou Svatého Víta, kde se vybírá. A ne málo. Z katedrály vstupujeme do jiného svûta. Námûstí je vzornû uklizené a umyté. Ráno vstáváme pomûrnû brzy, abychom se pfiesunuli do Villeneuve du Pareage, kde sídlí Groupe Gascon. Organizace, která nás bude ‰kolit. ZároveÀ jediná odchovna plemenn˘ch b˘kÛ plemene Gasconne. Na‰ím prÛvodcem a ‰kolitelem bude Jean-Pierre Gajan, sám dlouholet˘ fieditel. Stál v ãele organizace jiÏ dobû prvního importu jalovic do VÚÎV Uhfiínûves, mimochodem prvního exportu Ïiv˘ch

zvífiat plemene Gasconne ze zemû pÛvodu. Po milém pfiivítání a nezbytné kávû jsme seznámeni se ‰lechtitelsk˘m programem. Je propracován a prÛbûÏnû aktualizován dle potfieb trhu. Zachovává v‰ak základní principy k zachování rustikálnosti a v˘konnosti zvífiat a prosperity chovu. Mimochodem, pfied nûkolika lety byl vyhodnocen jako nejlep‰í ‰lechtitelsk˘ program ve Francii. ·lechtitelskou základnu tvofií nûco kolem 25 tisíc krav, tedy pfiibliÏnû tolik, kolik je v‰ech krav v‰ech plemen v kontrole uÏitkovosti u nás. Do dal‰ího ‰lechtûní je vybráno 11 tisíc krav. V plemenné knize mÛÏe b˘t zapsána kráva, která má zapsány rodiãe a odpovídá standardu plemene. NemÛÏe b˘t zapsána kráva, která má napfiíklad zbytky juvenilního zbarvení v meziroÏí (zrzavá k‰tice). KaÏdá zapsaná kráva má spoãítány plemenné hodnoty standardnû dle IBOVALu, stejnû jako krávy ostatních plemen ve Francii. Poãítají se jednou roãnû k 31. 12. Jakkoliv vysoké, respektive nízké plemenné hodnoty ãi hodnoty lineárního popisu exteriéru krávu

nijak nediskriminují, mÛÏe b˘t matkou plemenného b˘ãka. Lineární popis exteriéru je hlavní náplní sedmi inspektorÛ. Co se hodnotí? V‰imnûme si pfiedev‰ím rozdílÛ od toho, co známe. Na rozdíl od na‰eho hodnocení je obodována ‰ífika mulce charakterizující schopnost maximálního pfiíjmu pastevního porostu. Dále velmi dÛleÏit˘ ukazatel pro pohyb na horsk˘ch pastvinách, tedy konãetiny. Nejen sklon spûnky a zaúhlení hlezna, ale i postoj a hrubost ãi jemnost kostry konãetin. V celkovém utváfiení se vedle velikosti (subjektivní hodnocení bonitéra) hodnotí i hfibetní linie (její délka a utváfiení). Hodnotí se i kondice, tedy uloÏení podkoÏního tuku. Osvalení plece a k˘ty pfiibliÏnû jako u nás, osvalení hfibetu se hodnotí podle v˘‰ky a ‰ífiky ro‰tûnce. Body za kvalitu plemene lze pfiirovnat k u nás pouÏívan˘m bodÛm za celkové utváfiení. PfiihlíÏí se v‰ak také ke zbarvení. Pfiíli‰né vybûlení není Ïádoucí, zvlá‰tû pak kolem oãí.

Jak se hodnotí? Pfiedev‰ím v‰echno subjektivním posouzením ‰koleného pracovníka pfiímo ve stádech na pastvinách. Mnohdy s vûdomím, ale bez pfiítomnosti chovatele. Co by na pastvinû dûlal, kdyÏ musí sváÏet seno. Bonitér si vystaãí. Zpracované v˘sledky obdrÏí chovatel spolu s dal‰ími údaji o jednotliv˘ch zvífiatech a stádû celkovû, vãetnû grafického zpracování a porovnání s prÛmûrem populace. Pfii hodnocení telete se obãas pfiihlíÏí k plemenn˘m hodnotám matky, protoÏe tele je‰tû tyto vypoãtené nemá. Napfi. váhá-li bonitér mezi pûtkou a ‰estkou za rámec, pfiihlédne k plemenné hodnotû matky pro tento znak. Má-li matka vysokou plemennou hodnotu pro rámec, zapí‰e ‰estku, protoÏe lze pfiedpokládat dal‰í rÛst telete.

V dobû na‰í náv‰tûvy fini‰uje lineární popis exteriéru telat, protoÏe je nutné vytipovat b˘ãky do odchovny. Bonitér vstupuje do stáda s pfiipravenou tabulkou, kde má vypsána telata na daném chovu. Postupnû vyhledává jednotlivá telata, která hodnotí. Prvních pût není problém, ale pak se jiÏ hodnocená pletou s je‰tû nehodnocen˘mi. NeÏ tele obûhneme, abychom pfieãetli visaãku, tele mizí mezi ostatními, pfiípadnû je zakryto matkou. Francouzsk˘ binitér to má v oku. Tele neobíhá, protoÏe si pamatuje, Ïe tuto záì uÏ vidûl a soustfiedí se na jiné tele. NeÏ jsme se ‰kolitelem popsali pût telat, druh˘ jich popsal asi 40 a odjel na jin˘ chov. Prostû, chce to cvik. VraÈme se k v˘bûru b˘ãkÛ na odchovnu. Bonitéfii mimo jiné zhodnotí v‰echny dostupné b˘ãky a vytipují ty, o nichÏ pfiedpokládají, Ïe na to mají. Své typy pfiedloÏí komisi sloÏené z profesionálních pracovníkÛ a nejlep‰ích chovatelÛ. Komise pak vybere 80 b˘ãkÛ do odchovny. Není v˘jimkou, Ïe chovatel hlasuje proti svému b˘ãkovi, kter˘ se pak na odchovnu nedostane. Inu, chovatelská objektivita, etika a ãest. B˘ãci jsou naskladnûni v záfií ve stafií 6–9 mûsícÛ a minimálnû 60 % Ïivota musí strávit s matkou na pastvû. V˘bûr je v bfieznu. Bûhem pobytu na odchovnû projdou navykací fází, fází intenzivního v˘krmu a fází v˘Ïivy objemn˘mi krmivy. Z toho je vyvozena schopnost konverze Ïivin z koncentrovan˘ch, respektive objemn˘ch krmiv. Mimo jiné míry jsou pelvimetrem zji‰tûny vnitfiní rozmûry pánve – vertikální a horizontální. Na základû tûchto údajÛ je vypoãtena plocha pánevního otvoru jako indikátoru snadnosti ãi obtíÏnosti telení u dcer. V˘sledkem odchovu je b˘k provûfien˘ v jedenácti ukazatelích, které mají

25

pfiím˘ vztah k uÏitkovosti potomstva. Individuální ukazatele jsou porovnány s prÛmûrem a graficky pfiehlednû zpracovány, takÏe na první pohled je patrné, jak si jedinec v tom ãi onom ukazateli stojí vzhledem k prÛmûru. KaÏdému b˘ãkovi jsou vypoãteny plemenné hodnoty pro snadnost porodÛ, rÛst, osvalení, rozvoj kostry, kvalitu plemene, funkãní schopnosti a index morfologického rÛstu. Jednodu‰e, komplexnû provûfien˘ jedinec vãetnû kvality spermatu. Na konci testu se opût sejde komise, která vyfiadí polovinu, tedy 40 b˘kÛ. Tito b˘ci pro‰li odchovnou, ale nebyli vybráni do dal‰ího ‰lechtûní. Nic a nikdo jim v‰ak nebrání, aby pÛsobili v komerãních stádech, stejnû tak jako v‰ichni b˘ci, ktefií se narodili rodiãÛm zapsan˘ch v plemenné knize a odchovnou nepro‰li. Ze zbyl˘ch 40ti b˘kÛ komise vybere tfii b˘ky, ktefií dostanou hodnocení IA a jsou zafiazeni do inseminace. Ostatní b˘ci se buì vrací k chovatelÛm, nebo jsou v aukci prodáni. Dfiív se na stanice provádûla kontrola dûdiãnosti. Naskladnilo se 80 b˘kÛ po otcích vybran˘ch do inseminace a dal‰ích 80 po ostatních otcích (kontrolní skupina) a na stanici byli vykrmováni do jateãné hmotnosti. V souãasné dobû se kontrola dûdiãnosti provádí pomocí terénního testu, protoÏe je to levnûj‰í. TakÏe v souãasné dobû je stanice od dubna do fiíjna prázdná, Ïádné tfii ãi ãtyfii turnusy. Jeden se 40ti vybran˘mi b˘ky staãí.

26

A to na populaci, na kterou u nás nestaãí hodnû pfies tisíc naskladnûn˘ch b˘kÛ dosud ve tfiech turnusech. Je‰tû se dováÏí ze zahraniãí a to v mnoÏství, které pfiibliÏnû dvakrát pfiesahuje mnoÏství b˘kÛ naskladnûn˘ch do Villenneuve du Pareage. Náv‰tûva v sídle Midatestu zaãala opût nezbytnou káviãkou se su‰enkami. Pracovníci této i u nás známé firmy nám objasnili strategii ‰lechtûní pfiedev‰ím plemene Blonde d’Aquitaine. Mimo jiné pfiiznali, Ïe pfiíli‰ nevûfií hodnotám vypoãten˘m IBOVALem. DÛvodem je nedÛvûra k objektivnû zji‰Èovan˘m hodnotám, tedy k hodnotám váÏení. Pro pracovníky Midatestu jsou objektivní pouze ty údaje, které zji‰Èují a na základû nich pak dal‰í vypoãítávají sami.

Velmi zajímav˘ je program INRA 95. Oã kráãí? Snad nejv˘stiÏnûj‰ím vysvûtlením je tvorba hybridÛ s velice nadprÛmûrnou plemennou hodnotou pro osvalení, rÛst, rámec, utváfiení jateãnû upraveného tûla a jateãnou v˘tûÏnost. B˘ci z tohoto programu jsou více plemenní kfiíÏenci, ktefií jsou vyuÏíváni k dal‰ímu kfiíÏení v komerãních stádech dojného i masného skotu. Ve‰keré jejich potomstvo je vykrmeno a jateãnû vytûÏeno, protoÏe v dal‰í generaci by docházelo k vy‰tûpování pÛvodních plemen. Uveìme si nûkolik pfiíkladÛ b˘kÛ, jejichÏ inseminaãní dávky jsou ve Francii k dispozici: CARMAUX – ãernostrakat˘ b˘k – 25 % Charolais, 9,4 % Blonde d’Aquitaine, 46,9 % Belgické modré, 9,4 % Rouge des pres, 9,4 % Limousine. Plemenná hodnota pro osvalení 143. CAMPO – ãervenostrakat˘ b˘k – 53,7 % Charolais, 32,2 % Blonde d’Aquitaine, 1,6 % Belgické modré, 6,3 % Rouge des pres, 6,3 % Limousine. Plemenná hodnota pro osvalení 156. CASMIR – plá‰Èovû plav˘ b˘k – 43 % Charolais, 27,3 % Blonde d’Aquitaine, 23,4 % Belgické modré, 3,1 % Rouge des pres, 3,1 % Limousine. Plemenná hodnota pro osvalení 135. Prostû zoologická zahrada s v˘razn˘m znakem – obrovská hora masa. I kfiíÏenec INRA x Hol‰t˘n musí vypadat jako masné plemeno. Celkem je v nabídce 18 b˘kÛ s plemennou hodnotou pro osvalení

od 120 do 156, pro utváfiení tûla od 112 do 153, pro jateãné zhodnocení od 113 do 135. Inseminaãní b˘ci momentálnû ustájeni v Midastestu nám zÛstali utajeni. Náv‰tûvy mohou jen k plotu znaãnû vzdáleného od ustájovacích prostor. A protoÏe bylo nesnesitelné vedro – témûfi 40 stupÀÛ Celsiov˘ch, b˘ci byli ve stínu sv˘ch boxÛ. Pfiesto vûfiíme, Ïe b˘ci jsou kvalitní, mluví za nû dosahované v˘sledky. A vzhÛru do chovÛ k nûkolika chovatelÛm na prohlídku jejich stád. Prvním je chovatel, kter˘ je opakovanû vyhodnocován jako nejlep‰í v dosahovan˘ch pfiírÛstcích telat. Farma je v podhÛfií, takfika na rovinû. Pastva prakticky Ïádná, spí‰e se jedná o pastevní v˘bûh. Zvífiata jsou celoroãnû krmena kukufiiãnou siláÏí a zfiejmû nestrádají. Kukufiice za plotem dosahuje více neÏ tfií metrÛ. Sousedova asi tak metrová. Farmáfi kukufiici umí. A umí také vysok˘ dobytek. Vyrovnané stádo znaãnû vysok˘ch krav s pevnou a rovnou hfibetní linii. Jen to maso na tom chybí a gaskoÀce to pfiipomíná jen vzdálenû. Chovatel, a pfiedev‰ím jeho syn, jsou si toho vûdomi. Dosáhli prvního kroku ve ‰lechtûní svého stáda a tím je rámcové zvífie. Dal‰ím postupn˘m krokem je vyuÏívání b˘kÛ s v˘razn˘m osvalením, aby na ty kostry navûsili maso. Urãitû to nebude pfií‰tí rok,

ale mají cíl a flexibilita plemene jim to umoÏÀuje. Je nasnadû, Ïe nikdy nepfiipojí své stádo k jin˘m na vysokohorsk˘ch pastvinách, kam se chystáme. Stoupáme do hor. Úzká asfaltová silniãka s perfektním povrchem bez v˘tlukÛ a s bezpoãtem zatáãek zvan˘ch vraceãky. Dvojkou na pln˘ plyn takovou vraceãku nedáme, je to rychlé. Na pÛl plynu to nedá auto. TakÏe za jedna a kroutit volantem nad srázem. Za zatáãku není vidût, protoÏe úsek za zatáãkou je nad vámi. A za zatáãkou dva cyklisté v pokroãilém vûku v barevn˘ch cyklistick˘ch dresech. Jedou vedle sebe a klidnû si povídají. Nebo osamocen˘ b˘k uprostfied silniãky na jedno auto. Pfii cestû nahoru pfiekáÏka na silnici není problém. Sundáte nohu z plynu a stojíte, aniÏ byste museli ‰lápnout na brzdu. Ale co dolÛ? Zatím nefie‰íme. PfiijíÏdíme k horské chatû ve v˘‰ce asi 1350 m nad mofiem, ve které pfies léto Ïije pastevec se sv˘m pomocníkem. Idylické místo s pfiekrásn˘m v˘hledem na jedné stranû do údolí, na druhé stranû na hory. Jsme nad hranicí lesa. Jasné nebe, slunce, teplota se blíÏí ke ãtyfiicítce. K nevydrÏení. Jean-Pierre nám vysvûtluje, jaké máme ‰tûstí. Minul˘ t˘den tam bylo stupÀÛ jen osm, mlha, Ïe nebylo vidût na krok a vytrval˘ dé‰È. Jsme vdûãni za ty v˘hledy, které u nás nenajdete. Ale

chudák pastevec, kterému jsou v˘hledy v‰ední. Musí b˘t znaãnû otrl˘ a pfiizpÛsoben˘ extrémním v˘kyvÛm poãasí stejnû jako jeho svûfienci. Gaskonûc. Pastevec nás vítá pevn˘m stiskem mozolnaté ruky. Ubalí si cigaretu, zapíchne ji do levého koutku úst, zapálí a seznamuje nás s historií a fungováním celého systému vypásání horsk˘ch pastvin. V Pyrenejích je nûkolik desítek druÏstev, nebo lépe sdruÏení chovatelÛ, které mají horské pastviny pronajaty bezplatnû od státu na sto let s moÏností opce na dal‰í léta. Farmáfii na jafie vyvezou ãi po kopytû vyÏenou dobytek na nedozírné, niãím neohraniãené pastviny a vytvofií obrovská stáda. Nበpastevec se stará o témûfi 600 krav s telaty. Za kaÏdou krávu ve stádû má 40 euro, které platí chovatel. Ve stádû je ale témûfi stovka jeho vlastních, za které asi sám sobû neplatí. Musí v‰ak platit pomocníka. Na chatû kroutí jiÏ ‰estou sezónu a vûfií, Ïe pfiekoná svého pfiedchÛdce z minu-

27

lého století, kter˘ to vydrÏel sezón 18. Za ‰est let mûl ztrátu dvou krav, které v ãlenitém terénu spadly do strÏe. Ze zdravotních dÛvodÛ ke ztrátám nedochází. Povídáme ve stínu chaty, kocháme se v˘hledem a zaãínáme se dûsit toho, Ïe za kravami budeme muset v poledním Ïáru kamsi do kopcÛ pû‰ky. Krávy nikde a silniãka konãí kousek nad chatou. Pfiedstava pro stfiedoevropana hrozná. Do hovoru se zaãíná pfiimíchávat jak˘si nezvykl˘ zvuk. Zprvu ani netu‰íme odkud. Zvuk polehouãku sílí a nám dochází, Ïe je to zvonûní nûkolika set kravsk˘ch zvoncÛ. Stádo se stahuje k napájeãkám. Pod horizontem rozeznáváme ‰edé pohybující se teãky. Pfies horizont se pomalu pfiesunuje celé stádo, které je roztaÏeno asi tak na tfii kilometry. I s dalekohledem je obtíÏné rozli‰it krávu od b˘ka. Ale zvuk zvoncÛ zní, jako by vám nad hlavou rozhoupali kostelní zvony. Zvífiata z toho musí brnût hlava, ale je to praktické. I v neprostupné mlze je pohybující se stádo sly‰et na mnoho kilometrÛ. Krávy pfii‰ly, u‰etfiily nás v˘‰lapu do kopcÛ. Je se na co dívat. Z kaÏdého zvífiete pfiímo ãi‰í kompaktnost, tvrdost, odolnost a skromnost. I z mal˘ch telátek, která se narodila aÏ na horské pastvinû. Îe nejsou oznaãena? To nikdo nefie‰í. Oznaãí si je majitel, aÏ stádo seÏene do zimovi‰tû. Do ‰lechtitelského programu nezapadá, protoÏe se narodilo mimo sezónu. B˘ãek bude

28

vykrmen, jaloviãka pravdûpodobnû také. MÛÏe v‰ak b˘t pouÏita napfiíklad k produkci kfiíÏencÛ. Paternitu proto nikdo nefie‰í. Matka je vût‰inou daná, protoÏe matefiské chování krav je silnû vyvinuté a kaÏdá kráva se o své tele stará. Toto chování se projevuje i tím, Ïe se kráva postaví vÏdy mezi vás a své tele, aby ho chránila. Chcete-li si prohlédnout tele, tancujete s krávou kolokoloml˘nsk˘ v jehoÏ stfiedu je tele. Zamûfiíte-li v‰ak pozornost na krávu, mÛÏete se k ní pfiiblíÏit na dosah ruky. Skot mírné povahy. V‰eho do ãasu. Louãíme se a spou‰tíme se klikatou silniãkou do údolí. Se zafiazenou dvojkou a s brzdou na podlaze. A co kdyÏ pfies silniãku v zatáãce pfie‰lo stádo a bude nad srázem kluzko? Spolu-

cestující z toho nemají dobr˘ pocit, fiidiã se pfiímo bojí. Rejd plnej doprava a hned plnej doleva. Nedej BoÏe, aby nûco jelo proti. Couvat nûkam, kde bychom se minuli? Nemyslitelné. ProjíÏdíme údolím, abychom vzápûtí ‰plhali do dal‰ích kopcÛ. Tentokrát se dostáváme na pastviny, nad nimiÏ jsou jen skály a na hfiebenech leÏí sníh. Mûli by tu b˘t jalovice, ale nejsou. Pfied horkem se‰ly dolÛ do ro‰tí, kde zÛstaly ukryté. ProhlíÏíme tedy jen malé stádo, které zÛstalo u napájeãky. A také impozantní horské ‰títy. Poslední stádo, které jsme nav‰tívili se páslo pod lyÏafisk˘m vlekem. Poslední den pfii slavnostním obûdû nám pfiedali certifikát o úspû‰ném absolvování kurzu a stvrdili, Ïe jsme pro provádûní bonitace plnû kvalifikováni. Naposledy pfiespíme, v Toulouse vracíme auta a fiadíme se do dlouhé fronty na odbavení za asistence ozbrojencÛ s prstem na spou‰ti samopalu. Kdesi kdosi vyhodil do povûtfií obsazen˘ autobus, takÏe zv˘‰ená bezpeãnostní opatfiení musíme chápat. Po dvou hodinách ãekání a dvou hodinách letu pfiistáváme v Praze do snesitelného klimatu. Co stojí za zamy‰lení a z ãeho se pouãit? Systém odchovu plemenn˘ch b˘kÛ. V˘sledkem na‰eho systému odchovu je jen korigovan˘ pfiírÛstek v testu, ukazatel, kter˘ nemá vztah k celoÏivotní uÏitkovosti, neprojeví se v zatfiídûní JUT, v celoÏivotním nettopfiírÛstku,

v hmotnosti JUT, prostû nikde. Pro tento pfiírÛstek je vypoãtena plemenná hodnota. Je nutná? Pouze pro predikci rÛstu synÛ v testu. Ale jak porostou synové, ktefií do odchovny nepÛjdou a jak porostou dcery, které rovnûÏ testem neprojdou? O tom vypovídají hodnoty pfiírÛstku od narození, které mají návaznost na dÛleÏité ukazatele celoÏivotní uÏitkovosti a tím i ekonomiku chovu – a plemenné hodnoty pro rÛst, které jsou vypoãteny pro v‰echna zvífiata v KU bez nutnosti pro chovatele drahého testu. K tomu, aby mûl b˘k legální právo plodit potomky, musí projít testem na OPB ãi odchovem u chovatele. KaÏdoroãnû se to t˘ká zhruba tisícovky b˘kÛ. V˘sledkem systému, kter˘ jsme poznali ve Francii, je b˘k kompletnû provûfien˘ na v‰echny ukazatele mající vztah k uÏitkovosti potomstva. Pouze genetická ‰piãka je déle pouÏívána ke ‰lechtûní, které je fiízeno profesionálními pracovníky a nejlep‰ími chovateli. Plemenitba v komerãních stádech je plnû v rukou chovatele a je pouze na nûm, jakého b˘ka vyuÏívá. Jedinou podmínkou je, Ïe b˘k je plodn˘. V tomto systému staãí otestovat 80 b˘kÛ na 25ti tisíc krav zapsan˘ch v plemenné knize a pravdûpodobnû stejn˘ poãet krav, které v plemenné knize nejsou. Ve Francii je k produkci masa moÏné vyuÏívat i kfiíÏence. Je pravdou, Ïe kfiíÏení do finální podoby otcovsk˘ch linií INRA je pfiedem vypo-

ãtené a následnû ovûfiené. MÛÏeme to pfiirovnat k u nás známé a vyuÏívané hybridizaci prasat. Av‰ak, je-li chovatel pfiesvûdãen, Ïe mu maso do stáda vnese kfiíÏenec od souseda, nikdo mu to nezakáÏe. Horské pastviny. Jejich hranice jsou pfiirozené, nejsou oploceny. Krávy se zdrÏují tam, kde se mohou naÏrat. Do údolí sami nesestoupí, protoÏe by musely projít pásem kapradin a lesa, kde není co pást. Pastviny jsou chudé, ale opl˘vají obrovskou biologickou diverzitou. Od tvrd˘ch trav po kfiehké orchideje. Kupodivu i ta malá fialová kvítka tam rostou a kvetou, aã je nikdo nechrání vyhlá‰kami, pfiikázáními a zákazem pasení na dané lokalitû. Pase se právû proto, aby diverzita byla zachována a uchoval se vyváÏen˘ biotop horsk˘ch luk. Pokud by se kvÛli orchideji pfiestalo pást, louky zarostou napfied tvrdou trávou, pozdûji náletov˘m kfiovím a ta fialová kráska

by prostû vymizela. Známe to z mnoha na‰ich chránûn˘ch lokalit. Ve Francii nejsou asi ochránci pfiírody tak militantní. Nebo, a to spí‰, jsou pouãenûj‰í a prosazují ochranu pfiírody na základû ovûfien˘ch poznatkÛ, nikoliv na základû svatého pfiesvûdãení o své nepostradatelnosti. Mnoho krav je na horské pastviny na jafie vyhánûno po kopytû. Stejn˘m zpÛsobem se na zimu vrací. VÏdy je to sláva. Jdou krávy, v‰ichni ostatní musí poãkat. Projdou krávy, ve vsi se silnice spláchne prvním de‰tûm, za vsí také. Na horsk˘ch silniãkách jsou v˘kaly neustále, protoÏe na nich krávy nocují. Asfalt je tepl˘ a noci jsou tam chladné. Îe by si nûkdo stûÏoval na zneãi‰tûnou silnici? Prostû i kravské (ale i koÀské) v˘kaly jsou souãástí krajiny. Dovedete si pfiedstavit, Ïe by Pecí pod SnûÏkou pro‰lo stádo krav a pfies léto by se na na‰í nejvy‰‰í hofie páslo, fieknûme, tfii sta krav chovatelÛ z podhÛfií?

29

Skot, kter˘ se u nás nepase Toto pÛvodní kombinované plemeno pocházející z údolí Pinz (pincgavské oblasti), které se rozkládá nedaleko Salzburgu v Rakousku, je v Evropû chováno pfieváÏnû jako dojné, ale dokáÏe se velmi dobfie pfiizpÛsobit i su‰‰ím oblastem USA, JiÏní Afriky, Austrálie i JiÏní Ameriky, kde jsou tato zvífiata vyuÏívána pro masnou, pfiípadnû kombinovanou (maso – mléãnou) uÏitkovost. Plemeno upoutává pozornost zejména velmi typick˘m a originálním zabarvením. Jedinci jsou plá‰Èovû ãervené (ka‰tanovû hnûdé) barvy s velmi v˘razn˘m bíl˘m pruhem táhnoucím se po celé délce hfibetní linie, od kohoutku pfies záì aÏ ke kofieni ocasu (vã. ocasu), pfies zrcadlo (zadní ãást vemene) se pruh stáãí mezi zadní nohy a táhne se po celé délce spodní strany bfiicha aÏ mezi pfiední nohy, kde konãí na laloku a u vût‰iny jedincÛ pfietíná i v‰echny ãtyfii konãetiny.

Pincgavsk˘ skot (Pinzgauer) Historie a souãasnost Pohofií Hohe Tauern (Vysoké Taury), známé svou velkolepostí, krásou i drsnou povahou, hrálo pfii utváfiení typick˘ch vlastností pincgavského skotu svou klíãovou roli. Pfiedkové pincgavského dobytka byli dovezeni do taursk˘ch údolí Kelty, ktefií táhli Evropou uÏ 800 let pfied na‰ím letopoãtem. Z pÛvodního skotu se vlivem prostfiedí vyvinulo pfiirozen˘m v˘bûrem robustní i odolné, plodné a pfiizpÛsobivé plemeno, které se roz‰ifiovalo nejen po údolích v okolí Salcburku a v Tyrolsku, ale také po Korutanech, Bavorsku a ·t˘rsku.

30

Kolem roku 1820, byla tato zvífiata vyváÏena do Rumunska, Jugoslávie i na území âeské a Slovenské republiky. V souãasné dobû se toto plemeno chová ve více jak 25 zemích po celém svûtû. I na územích, která jsou známá sv˘mi nehostinn˘mi podmínkami (napfi. JiÏní Afrika, Kanada, USA a Austrálie), si pincgavské plemeno na‰lo své místo, protoÏe jeho vlastnosti ho do tûchto oblastí pfiedurãují. Jedná se zejména o pevné paznehty, chodivost (schopnost ujít za pastvou velké vzdálenosti), vysokou konverzi i nekvalitního pastevního porostu, ale i typickou rezavou srst, která chrání jedince pfied vlivem UV záfiení a pevnou kÛÏi, která ochraÀuje pfied bodav˘m hmyzem. Toto je v˘ãet vlastností, pro které pincgavské plemeno oceÀují chovatelé po celém svûtû.

V roce 1820 byla kolekce pincgavského skotu k vidûní na svûtové v˘stavû v PafiíÏi a je‰tû vût‰í vûhlas získalo plemeno po úãastni na svûtové v˘stavû ve Vídni v roce 1873. V prÛbûhu dûjin byly rÛzné typy (variety) známi pod rÛzn˘mi jmény – napfi. Pinzgauer, Pongauer, Salzburger Schecken, Mölltaler, Brixentaler, Tiroler Rückenschecken, Traunsteiner nebo Berchtesgadner. První oficiální zmínka o tomto skotu, jako o pincgavském plemeni, pochází z roku 1846, kdy se vytvofiilo sdruÏení chovatelÛ a pro oznaãení se uÏívaly názvy jako „Pinzgauer Fasel“ nebo „Pinzgauer Schlag“. PÛvodnû byla tato zvífiata chována s trojstrannou uÏitkovostí (maso, mléko a k tahu). V 19. století bylo toto plemeno pro svou sílu hojnû vyuÏíváno pfii práci na farmách, v pivovarech a v oblastech, kde se pûstovala cukrovka. V dobû jeho nejvût‰í „slávy“ (roz-

kvûtu), se stal Pinzgauer nejpopulárnûj‰ím plemenem skotu v Rakousku-Uhersku, coÏ pfiispûlo k roz‰ífiení do dal‰ích státÛ v˘chodní Evropy. Bavorská asociace pro chov pincgavského plemene byla zaloÏena aÏ v roce 1896, ale uÏ na konci roku 1890 ãítala populace pincgavského plemene v Bavorsku 101 808 ks. BohuÏel, díky nástupu prÛmyslu po 1. svûtové válce, do‰lo k velmi rychlému úpadku chovu tohoto víceúãelového skotu, kter˘ byl postupnû nahrazován plemeny s vy‰‰í mléãnou uÏitkovostí, napfi. typick˘m Fleckvieh (ãervenostrakaté plemeno). V roce 1930 mûlo Bavorsko pouze 85 000 pincgavsk˘ch jedincÛ a poãty se velmi rychle sniÏovaly dál. V roce 1950 chovatelé s vizí záchrany tohoto plemene vytvofiili sdruÏení, jehoÏ cílem bylo odchovávat zdravé jedince, odolné, robustní, dlouhovûké, rychle rostoucí, s dobrou konverzí krmiva, pfiizpÛsobivé hor‰ím podmínkám, s dobrou kapacitou tûla, mléãností a vysokou uÏitkovostí obecnû. Vize to byla hezká, ale s pfiíchodem nov˘ch technologií a nároky na zvy‰ování dojivosti, bylo toto plemeno dále potlaãováno a jeho místo nahrazováno dojn˘mi plemeny s vy‰‰í produkcí mléka a také lep‰ím genetick˘m pfiedpokladem pro neustálé navy‰ování této produkce. Pinzgavské plemeno stálo ve stínu moderních plemen a neodvratnû spûlo ke svému konci. Dnes je pincgavské plemeno zafiazeno mezi ohroÏená plemena skotu a pro zachování genofondu jsou napfi. v Itálii tato plemena

sdruÏována pod znaãkou „Anagraphic“ (registr domorod˘ch populací skotu a etnick˘ch skupin s omezen˘m roz‰ífiením), která usiluje o zachování tohoto zajímavého plemene. Charakteristika plemene Jedinci tohoto kombinovaného rustikálního plemene mají stfiední aÏ velk˘ tûlesn˘ rámec, vynikají svou odolností (schopností pfiizpÛsobit se nepfiízniv˘m vysokohorsk˘m podmínkám), silou, pevnou konstitucí, dlouhovûkostí, dobr˘mi matefisk˘mi vlastnostmi, mléãností, plodností i pastevní schopností. Podle genetick˘ch a morfologick˘ch studií má tento skot pfiíbuzensky nejblíÏe k níÏinn˘m plemenÛm ze severního Nûmecka. Zvífiata mají atraktivní ka‰tanové zbarvení a udrÏení této barvy je jedním z chovn˘ch cílÛ plemene. âerná barva se vyskytovala ojedinûle a byla v minulosti povaÏována za prokletí, pfievaha bílé naopak znamenala ‰tûstí („‰Èastné krávy“). Po roce 1900 byli ãerní b˘ci vyfiazováni z chovu, a tak byla barva zcela potlaãena a v souãasnosti je velmi vzácná. Typick˘m znakem pro v‰echna zvífiata pincgavského plemene je (a musí b˘t) bíl˘ vzor, kter˘ byl jiÏ také popisován na zaãátku: ‰irok˘ bíl˘ pruh, kter˘ se

táhne podélnû po celé délce hfibetu a bfiicha, vãetnû vemene a ocasu, vytváfií velmi specifick˘ vzhled tûchto zvífiat. Hmotnost krav se pohybuje v rozmezí od 600 do 700 kg a krávy mají v prÛmûru 137 cm na v˘‰ku. Hmotnost b˘kÛ se pohybuje kolem 1000 do 1100 kg s prÛmûrnou v˘‰kou 147 cm. ·lechtitelsk˘ch cílem je zachovat nejen charakteristické zbarvení a velikost tûlesného rámce, ale také dal‰í dÛleÏité vlastnosti, mezi které patfií: ranost, plodnost, konverze Ïivin, vitalita, mléãnost (a vy‰‰í obsah tuku a bílkovin v mléce), ale i udrÏení masné uÏitkovosti. Jak jiÏ bylo zmínûno v úvodu, pincgavsk˘ skot mÛÏe b˘t i geneticky bezroh˘. Taková zvífiata byla v minulosti oznaãována jako „Jochbergsk˘ dobytek“ (Jochberg Cattle, Jochberg Hummeln). Tento gen se dle dostupn˘ch zdrojÛ ‰ífiil z jednoho témûfi úplnû bílého telete, které se narodilo v roce 1834 v Tyrolsku. Vzhledem k hlavnímu vyuÏívání pincgavsk˘ch zvífiat v té dobû,

31

byli bezrozí jedinci povaÏováni za mrzáky, které nelze vyuÏít k tahu, protoÏe je nebylo za co zapfiáhnout, kdyÏ nemûli rohy. Dnes uÏ se zvífiata k tahu nevyuÏívají a jejich bezrohost je vítaná, stejnû jako u dal‰ích plemen, u kter˘ch se tento gen vyskytuje ãi se cílenû tímto smûrem ‰lechtí. V souãasné dobû je na svûtû do 50 ks bezroh˘ch pincgavsk˘ch zvífiat, takÏe jim hrozí vyhynutí. Zcela v˘mluvn˘ je také fakt, Ïe od roku 1988 byly na inseminaãní stanici poblíÏ Salcburku pouze dva bezrozí b˘ci tohoto plemene. Souãasná populace a uÏitkovost Vzhledem k tomu, Ïe se plemeno Pinzgauer fiadí mezi málopoãetná plemena a jeho poãty se kaÏdoroãnû sniÏují zhruba o 10 %, je obecnû povaÏováno za ohroÏen˘ druh. V roce 2001 bylo v Nûmecku cca 36 000 zvífiat a po celém svûtû zhruba kolem 1,3 milionu kusÛ. V Rakousku bylo v plemenné knize v roce 1995 registrováno necel˘ch 10 tisíc zvífiat (9883 ks) z celkového poãtu 53 874 ks zvífiat tohoto plemene. Dva protichÛdné smûry ‰lechtûní zpÛsobily souãasn˘ neutû‰en˘ stav ãistokrevn˘ch zvífiat, u kter˘ch by mûla b˘t snaha zachovat vysokou, ale kombinovanou, uÏitkovost. V souãasné dobû je Pinzgauer ve svûtû chován pfieváÏnû v systému krav bez trÏní produkce mléka, takÏe se zvífiata (zcela logicky) neselektují na vy‰‰í mléãnou uÏitkovost. V nûkter˘ch oblastech dochází ãasto k uÏitkovému kfiíÏení s „místními“ masn˘mi plemeny, coÏ bohuÏel pincgavskému skotu v souãasné dobû spí‰e ‰kodí. Samozfiejmû záleÏí na

32

úhlu pohledu. V zemi pÛvodu, Rakousku, se od roku 1969 pfiilévá k pincgavské krvi krev dojného plemene Red Holstein (ãervené hol‰t˘nské), aby se dosáhlo zv˘‰ení mléãné produkce krav. Chovn˘m cílem je dosáhnout 6000 kg mléka s obsahem 4 % mléãného tuku a 3,5 % bílkovin. V roce 2005 byla prÛmûrná uÏitkovost v Rakousku 5.356 kg mléka s 3,89 % mléãného tuku a 3,28 % bílkovin. Zdaleka ne v‰ichni jsou ale tomuto zámûru naklonûni. Naproti tomu, v JiÏní Africe je selekce u tohoto plemene zamûfiena na zvy‰ování masné uÏitkovosti a dle v˘sledÛ se mÛÏe rovnat ostatním masn˘m plemenÛm, dokonce je v nûkter˘ch pfiípadech i pfiedãilo. Závûry posledních studií a testÛ fiadí „africké“ pincgavské plemeno na tfietí místo (ze v‰ech plemen s vût‰ím tûlesn˘m rámcem a masnou uÏitkovostí chovan˘ch v Africe) pfii porovnávání prÛmûrného denního pfiírÛstku, jakého jsou tato zvífiata schopna dosáhnut. Zdroje uvádûjí 1949 kg za den a tento v˘sledek pokofiila pouze dvû plemena – Charolais (CH) a Simmentaler (MS). O „pfiirozenosti“ dosahování takov˘chto pfiírÛstkÛ by se jistû dalo velmi dlouho diskutovat, to ponechám erudovanûj‰ím, ale jistou vypovídací schopnost má urãitû konverze Ïivin (FCR – Feed Conversion Ratio), která je jistû mnohem zajíma-

vûj‰ím ukazatelem: dospûl˘ pinzgavsk˘ jedinec potfiebuje v prÛmûru pouze 5,63 kg krmiva (FCR), coÏ spoleãnû s v˘teãnou kvalitou a mramorováním masa staví jednoznaãnû Pinzgauera (SA Pinzgauer) na první místo „hovûzího“ prÛmyslu v JiÏní Africe. Kvalitu masa tûchto zvífiat potvrdil ve sv˘ch v˘zkumech také profesor Franz Pirchner z Technické univerzity v Mnichovû, kter˘ vyzdvihoval jemnost, ‰Èavnatost a mramorování, které nebylo pro stfiedoevropská plemena typické. Chov skotu v horsk˘ch oblastech je pfiirozen˘m zemûdûlsk˘m odvûtvím, které zaji‰Èuje svou ãinností udrÏiteln˘ rozvoj venkova a právû do tûchto oblastí je pincgavsk˘ skot více neÏ vhodn˘, coÏ dokládají nejen jeho typické vlastnosti, ale také mnohé studie. V dne‰ní dobû se pomalu, ale snad jistû, navracíme ke kofienÛm a k pfiírodû a tak si snad i toto plemeno najde po celém svûtû své zastánce, obdivovatele i chovatele. Pavla Vydrová, âSCHMS Zdroje textÛ a fotek: odborné internetové servery

Náv‰tûva litevsk˘ch farmáfiÛ Kamil Malát, âSCHMS V polovinû srpna k nám opût po roce zavítala, pod vedením fieditele litevského svazu chovatelÛ masného skotu Dariuse Dzekãioriuse, poãetná skupina litevsk˘ch farmáfiÛ. Poprvé se litev‰tí chovatelé do âeské republiky vypravili v loÀském roce, kdy nav‰tívili národní v˘stavu v Brnû a nûkolik chovÛ. I tentokrát se chovatelé

❒ Další generace chovatelů z rodů Farků (foto: Kamil Malát)

pfiijeli seznámit s principy chovu a ‰lechtûní masného skotu u nás. V rámci t˘denního programu jsme pro nû pfiipravili zajímav˘ odborn˘ program spojen˘ s nezbytnou kulturní „vloÏkou“ v podobû náv‰tûvy Prahy, zámku Hluboká ãi jihoãesk˘ch Hola‰ovic. Litevsk˘ svaz chovatelÛ masného skotu (Lietuvos mòsini˜ galvij˜ augintoj˜ ir gerintoj˜ asociacija) byl zaloÏen jiÏ v roce 1995 a ãítá zhruba 140 ãlenÛ. Celkovû se v Litvû chová 10 masn˘ch plemen, pfiiãemÏ nejpoãetnûj‰í jsou plemena limousine, charolais,

aubrac a masn˘ simentál. V Litvû se v‰ak neprovádí Ïádná systematická kontrola uÏitkovosti, a tak zde neexistuje Ïádná koordinovaná práce spojené s rozvojem chovu masného sko- ❒ Stádo red angusů z tu. První chovy byly sice zaloÏeny v období okolo roku 1995, nicménû vût‰í nárÛst zaznamenal segment chovu masn˘ch plemen skotu aÏ v období let 2004–2007, kdy v Litvû fungoval program podpory nákupu genetického materiálu ze zahraniãní v obdobné formû jako tomu bylo v devadesát˘ch letech u nás. I v souãasné dobû dochází k dal‰ím dovozÛm, a jelikoÏ je i za hranicemi na‰í malé zemû známo, Ïe je u nás chov masného skotu na vyso❒ Angusský chov ing. ké úrovni, logicky se na nás chovatelé a jejich zástupci obrací i se zájmem o dovoz na‰eho genetického materiálu. Také proto u podruhé

❒ Nezbytné skupinové foto na farmě bratrů Farkových (foto: Kamil Malát)

chovu ZD Brloh (foto: Kamil Malát)

v krátké dobû se k nám litev‰tí farmáfii vypravili. V rámci odborné ãásti jsme spoleãnû nav‰tívili inseminaãní stanici spoleãnosti Natural v Hradi‰tku, odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ na Cunkovû a tfii chovy. Vzhledem k tomu, Ïe v Litvû je cílem zv˘‰it

Vráblíka (foto: Kamil Malát)

populaci chovu plemene aberdeen angus, byly v rámci náv‰tûv chovÛ vybrány dvû farmy, které se chovem tohoto plemene zab˘vají – ZD Brloh a chov ing. Miroslava Vráblíka. Poslední z nav‰tíven˘ch farem byl chov limousina bratrÛ Farkov˘ch z Todnû. âetné otázky zvídav˘ch litevsk˘ch farmáfiÛ jasnû hovofiily o tom, Ïe je problematika zajímá a Ïe potenciál rozvoje masného skotu v Litvû je skuteãnû vysok˘. Pfieji jim hodnû ‰tûstí v jejich úsilí a pevnû vûfiím, Ïe i potfiebná komerãní koncovka v podobû konkrétního zájmu o nበskot se brzy dostaví – první zájem jiÏ rozhodnû existuje! Nav‰tíven˘m chovatelÛm pak dûkuji za jejich vstfiícnost, pohostinnost a ãas, kter˘ náv‰tûvû vûnovali.

33

Fine Food Market aneb anglick˘ farmáfisk˘ trh Pavla Vydrová, âSCHMS Pfii na‰í leto‰ní jarní rodinné dovolené u pfiíbuzn˘ch v anglickém Oakhamu, jsme si na sobotu 14. dubna naplánovali v˘let do nedalekého Stamfordu a tû‰ili se zejména na „vodní zahrady“ v parku u Burghley house, které jsou velmi oblíbené jak dûtmi tak i dospûl˘mi. Kromû oãekávan˘ch moÏností, jak trávit voln˘ ãas na tomto úÏasném místû, na nás ale ãekalo je‰tû jedno pfiíjemné pfiekvapení, které bylo pastvou nejen pro oãi. Burghley house Burghley house je jedním z nejvût‰ích a nejluxusnûj‰í domÛ, jak˘ byl v Anglii v druhé polovinû 16. století, za vlády královny Elizabeth I. (AlÏbûty I.), postaven. Nachází se u starobylého mûsteãka Stamford, které je cca 2 h jízdy autem severnû od Lond˘na, nedaleko Peterborough. PfieváÏná ãást tohoto rozlehlého domu byla navrÏena a vybudována lordem Williamem Cecilem, kter˘ byl v˘znaãn˘m pokladníkem královny AlÏbûty I. v letech 1555 aÏ 1587. Hlavní budova domu má 35 velk˘ch pokojÛ v pfiízemí a v prvním patfie. Dále je zde více neÏ 80 men‰ích pokojÛ, bezpoãet hal, chodeb, koupelen a prostor urãen˘ch pro sluÏebnictvo. Stfiecha se rozkládá na plo‰e cca tfii ãtvrtû

akru (1 akr = 4047 m2). S restaurováním a obnovou tohoto rozsáhlého komplexu se zapoãalo v roce 1983 a rekonstrukce trvala témûfi deset let. Sídlo je rozdûleno na ãást privátní, kde Ïijí majitelé Miranda a Orland Rock se sv˘mi ãtyfimi mal˘mi dûtmi a ãást pfiístupnou turistÛm. Mezi místa, která jsou zpfiístupnûná náv‰tûvníkÛm, patfií restaurace, oranÏérie, obchod se suven˘ry, turistické informaãní centrum, „The garden of surprises“ – úÏasná vodní zahrada plná neuvûfiitelnû nápadit˘ch „pfiekvapení“, rozlehl˘ historick˘ park s volnû Ïijícími daÀky a také „Sculpture garden“ – zahrada plná moderního umûní (z pohledu laika zdafiilého i ménû zdafiilého) citlivû zasazeného do typického anglického parku. Burghley house má skuteãnû náv‰tûvníkÛm co nabídnout, na své si zde pfiijdou jak dûti, tak dospûlí i seniofii. Burghley Fine Food Market ZmiÀované vodní zahrady doslova okouzlily na‰e dûti, které – i pfies chladné a typicky anglické poãasí – v holínkách a euforii probíhaly mezi vodotrysky. Rodiãe ale uchvátil je‰tû zcela jin˘ druh „zábavy“. Na jedno z nádvofií nás lákal nápis „Fine Food Market“, coÏ byla pfiedzvûst nûãeho, co by mohlo stát opravdu zato. Prostranství bylo kolem dokola obe-

hnáno asi tak dvaceti stánky. Na první pohled to byla óda na farmáfiskou produkci. Jednalo se o potraviny pocházející v˘luãnû od místních zemûdûlcÛ. Kochali jsme se pohledem na s˘ry, maso vãetnû zvûfiiny a ryb, pekafiské v˘robky – od chleba po sladké ko‰íãky, zeleninu, ale i mo‰t, pivo a ‰irokou nabídku dal‰ích organick˘ch produktÛ, na které si Angliãané v souãasné dobû celkem potrpí. Samozfiejmû jsem pokukovala po hovûzí nabídce, která byla na první pohled v pfievaze. Bylo zde hned nûkolik stánkÛ, ve kter˘ch poutalo na‰i pozornost vakuovû balené maso v chladících boxech, na grilech se povalovaly hamburgery, krásné kusy masa a klobásky (které byly teda vût‰inou vepfiové) a lákaly náv‰tûvníky na ochutnávku. No I. P. Pavlov by z nás mûl radost. Jednotlivé stánky, a tedy i farmy, se pfiedhánûly v nabídce a lákaly na nápisy na poutacích tabulích typu: „No bull we are the best!“ (maso nepochází z b˘ka, jsme nejlep‰í!), nebo „Grass fed + hung for 21 days“ (pastva + odvû‰eno 21 dní). ÚÏasné! Je ale tfieba fiíci, Ïe tento trh byl oproti klasick˘m anglick˘ch trhÛm pfieci jen lehce nadstandardní, ãemuÏ nasvûdãovalo jak místo konání, tak ceny nûkter˘ch nabízen˘ch potravin. Jak jsme tak procházeli a kocha-

❒ Foto: Pavla Vydrová

34

li se, vzpomnûla jsem si, Ïe nás ãeká po návratu z Anglie první farmáfisk˘ trh také u nás v Roudnici nad Labem. Pfiedstavovala jsem si, jak by bylo fajn koupit si kus dobrého a ãerstvého masa na sobotním trhu i u nás a udûlat si v˘born˘ obûd. Kdyby mûly tu moÏnost i rodiny, které nemají vazbu pfiímo na chovatele masného skotu, ale které si rády koupí dobré maso a klidnû za nûj zaplatí i vy‰‰í cenu. Pár takov˘ch, které si za kvalitní potraviny od pûstitele (ãi chovatele) rády pfiiplatí, uÏ ve svém okruhu znám. Doufám, Ïe to nebude tak dlouho trvat a od pfiehnanû konzumní spoleãnosti, podporující v˘hradnû obchodní fietûzce, se rádi vrátíme ke kofienÛm a pravideln˘m rodinn˘m v˘letem na farmáfisk˘ trh podpofiíme místní zemûdûlce. Na mnoha místech na‰í vlasti uÏ fungují farmáfiské trhy del‰í dobu a najdou se i takové, kde se dá kvalitní hovûzí maso sehnat, ale tak daleko je‰tû v Roudnici rozhodnû nejsme. Jsme ale rádi za první vla‰tovku, doufáme Ïe se trhy uchytí a Ïe se ãasem doãkáme tfieba i toho masa. KdyÏ jsem se z rozjímání nad situací u nás vrátila zpût do reality, uÏ jsme tu oázu kvalitních potravin opou‰tûli, bohuÏel byl nejvy‰‰í ãas pom˘‰let na návrat. ·vagrová mi ale pfieci jen udûlala radost, podpofiila místní fietûzec Tesco a upekla rostbeef a udûlala nám steaky. To jsem si zase pfiedstavovala, jak bych asi dopadla, kdybych si maso na steaky jen tak zakoupila v jednom z na‰ich roudnick˘ch supermarketÛ. Samozfiejmû uÏ mám tu negativní zku‰enost za sebou, naletûla jsem na lákavou nabídku „maso pouze z ãesk˘ch chovÛ“. Tak jsem pfii ãekání na anglick˘ steak studovala etiketu na vaniãce od masa a zjistila jsem, Ïe místní Tesco také deklaruje pÛvod masa „z kvalitního místního chovu“, takÏe to mÛÏe fungovat! Kde je tedy zakopan˘ pes (nebo spí‰ stará kráva, b˘k ãi ‰patná technologie zpracování)? MÛj první a poslední nákup hovûzího v jednom z roudnick˘ch supermarketÛ dopadl katastrofálnû (aã se mi na první pohled maso

❒ Foto: Pavla Vydrová

35

❒ Foto: Pavla Vydrová

opravdu líbilo!) a tak si takové úlety na dlouho odpustím. Podle kódu ne‰lo zvífie v databázi dohledat, moÏná lépe pro mû. Hák asi ani „nevidûlo“, na toÏ aby na nûm pár dní viselo. Jaké kategorie zvífie bylo a ãím bylo krmené uÏ je celkem jedno. KaÏdopádnû o jeden nevydafien˘ obûd více a o jednoho zákazníka kupujícího „kvalitní“ maso v supermarketech ménû. Mimochodem, steaky z Tesca (toho anglického) byly opravdu v˘borné, aã jsem tomu do poslední chvíle nevûfiila! Zbytek studeného roastbeefu jsme si chodili zakrajovat v‰ichni, vãetnû na‰eho pûtiletého syna. Tak snad se i u nás ãasem v‰e k dobrému obrátí, jsem optimista. Abych tu Anglii ale jen nevychvalovala, tak tu mám je‰tû jeden postfieh. Jsem totiÏ tak tro‰ku posedlá vyhledáváním „CZtek“ na potravinách, respektive mléãn˘ch v˘robcích. Dávám si na to opravdu velk˘ pozor a v˘robky, které se sice tváfií podle názvu jako od ãesk˘ch mlékáren, ale mají v „oválku“ PL ãi DE apod. odkládám zpût do regálu a mÛÏou b˘t v sebev˘hodnûj‰í akci. No a tak jsem se tak tro‰ku vyÏívala v „odhalování pravdy“ o anglick˘ch potravinách v místním Tescu. Pfiekvapená jsem byla velmi. Snad ve‰keré jogurty byly FR ãi BE, stejnû tak máslo i mléko. Hovûzí bylo sice v˘hradnû anglické (alespoÀ co jsem objevila), ale slaninka na

36

anglickou snídani byla belgická, vajíãka BE ãi FR, o fazolích a loupan˘ch rajãatech nemluvû a tak by se dalo pokraãovat. Anglická snídanû byla tedy spí‰e snídaní mezinárodní, alespoÀ Ïe ten toastov˘ chleba byl z místní pekárny. Pfieci jen patfií GB také do Evropské unie, Ïe? Nic to ale nemûní na tom, Ïe budeme rádi vzpomínat na Burghley Fine Food Market a tû‰it se, Ïe i ten nበroudnick˘ ho bude pro zatím alespoÀ vzdálenû pfiipomínat. Vûfiím, Ïe si lidé najdou cestu zpût na námûstíãka mezi stánky a koupí si radûji ãesk˘ ãesnek, brambory, voÀavá a hlavnû ãervená rajãata a jablka, bylinky, sadbu, vajíãka ãi uzeninu a do budoucna snad i to hovûzí, které se pfied tím páslo a pak viselo na háku dokud z nûj nespadlo. UÏ se moc tû‰ím na pofiádn˘ roastbeef z na‰eho trhu! A dle prvních dojmÛ, kter˘ch jsem nabyla po návratu po pûti letech z rodiãovské dovolené na post tajemníka svazu, bych fiekla, Ïe se opravdu bl˘ská na lep‰í ãasy, protoÏe dobré hovûzí má své „v˘robce“ i své zákazníky, coÏ dokládá i stále narÛstající poãet chovatelÛ, ktefií prodávají maso ze dvora (ãi jin˘m zpÛsobem) a nestíhají uspokojovat poptávku nad‰en˘ch konzumentÛ. A tak to má b˘t!

❒ Foto: Pavla Vydrová

Telemachus A na závûr se je‰tû vrátím zpût na Burghley house, respektive do jeho zahrad se „sculpturami“, kde na nás ãekalo dal‰í pfiekvapení. Dûti objevily b˘ka, respektive jeho „hrobeãek“, s nápisem: „Zde leÏí Telemachus, nûkolikrát ocenûn˘ shorthornsk˘ b˘k, jehoÏ chovatelem byl William Allene, III. mark˘z z Exeteru. Telemachus se narodil v dubnu 1868 na Burghley a zemfiel v listopadu roku 1876. V prÛbûhu svého aktivního Ïivota získal obrovské mnoÏství medailí a ocenûní, a byl otcem velkého poãtu ãistokrevn˘ch telat. Jeho v˘hry dosáhly celkovû hodnoty 652 liber“. Tak to jen tak pro zajímavost, jak se dá vzdát holt ‰ikovnému plemeníkovi. Jestli je tam jeho tûlo skuteãnû to nevím, ale je to velmi pravdûpodobné, tenkrát si asi mohl kaÏd˘ zahrabat co (koho) chtûl a kde chtûl.

Bradavice u skotu a jak s nimi bojovat KaÏd˘ chovatel ãi o‰etfiovatel skotu se dfiíve ãi pozdûji setká ve své praxi s „v˘sevem“ bradavic. Nejãastûji se toto infekãní virové onemocnûní vyskytuje v okolí oãí, u‰í, vemene, genitálií, na krku, ale i dal‰ích ãástech tûla postiÏen˘ch zvífiat. Tvorbu nepfiíjemn˘ch v˘rÛstkÛ má na svûdomí papillomavirus, kter˘ se pfiená‰í zejména krví (málo pfienosn˘ pfiím˘m kontaktem). První papillomavirus, CRPV (cottontail rabbit papillomavirus), byl popsán jiÏ v roce 1933 u severoamerick˘ch králíkÛ Sylvilagus floridanus. U papillomaviru hovûzího dobytka (BPV), kter˘ mÛÏe vyvolávat epidemie a zpÛsobovat tak chovatelÛm ekonomické ztráty, známe ‰est plnû charakterizovan˘ch typÛ (BPV 1–6) a byla identifikována i fiada dal‰ích, potenciálnû nov˘ch, typÛ. V˘skyt bradavic u skotu, stejnû jako u ãlovûka a dal‰ích druhÛ zvífiat, se dává do souvislosti se sníÏenou imunitou postiÏeného organismu ãasto v kombinaci s krátkodob˘m ãi dlouhodob˘m stresem a ‰patnou v˘Ïivou. Velmi ãasto se bradavice zaãnou vysévat v zimním období, kdy jsou zvífiata pohromadû v zimovi‰ti, dochází k drobn˘m poranûním (pfienos krví), krmivo ztrácí ke konci zimy svou kvalitu (nebo je ho nedostatek) a také kdyÏ nemají zvífiata pfiístup ke vhodn˘m minerálním lizÛm (ãi jiné podobû suplementace minerálními látkami). V˘skyt bradavic je spojován napfiíklad také s reorganizací stáda, s odstavem a celou fiadou dal‰ích stresov˘ch situací. PostiÏenému zvífieti zpravidla nepÛsobí toto onemocnûní Ïádné problémy (závisí samozfiejmû na masovosti v˘skytu). ZávaÏn˘m problém jsou ale bradavice na strucích a v jejich okolí u matek i bfiezích jalovic. Zdeformovan˘ struk znemoÏÀuje sání (správné pfiisátí), coÏ mÛÏe vézt k podv˘Ïivû telete a zánûtu mléãné Ïlázy matky. Pravdûpodobn˘ je také pfienos viru z matky na potomka. V nûkter˘ch pfiípadech papilomatóza bûhem nûkolika mûsícÛ sama odezní (pokud ov‰em nedojde k poranûní a druhotné infekci), ale jsou i takové pfiípady, kdy je v˘skyt tak masivní a dostupné prostfiedky léãby neúãinné, Ïe je bohuÏel nutné pfiistoupit k brakaci postiÏen˘ch zvífiat.

A jak tedy na bradavice? Obecnû Zajistit zvífiatÛm dostateãn˘ welfare (pohodu) = v rámci moÏností omezit stresové situace, zabezpeãit kvalitní ustájení, kvalitní krmivo, dostatek vody a minerální doplÀky. Pokud moÏno léãbu zahájit vãas a pfiedejít tak masovému v˘skytu. Je-li to technicky moÏné, postiÏená zvífiata oddûlit od zbytku stáda. V nûkter˘ch pfiípadech bradavice sami vymizí po vyhnání zvífiat na pastvinu a del‰ím pobytu na sluníãku (slunûní nemocn˘ch zvífiat se pfiímo doporuãuje). Po poradû s veterináfiem Podávat speciální antivirotika a posílit imunitu. Vypalovat bradavice tekut˘m dusíkem (v pfiípadû drobného v˘skytu). Bradavice chirurgicky odstranit, coÏ mÛÏe vést k celkovému rychlej‰ímu vymizení. Dle dostupn˘ch informací lze zvífiata i vakcinovat. U koní se v nûkter˘ch pfiípadech osvûdãila i tzv. autohemoterapie, kdy se odebere krev pfiímo z bradavice a ta se následnû píchne zvífieti zpût do svalu. Alternativní moÏnosti Lze také vyzkou‰et alternativní medicínu napfi. v podobû homeopatick˘ch pfiípravkÛ. U koní se tato metoda vyuÏívá zcela bûÏnû (preparát s v˘taÏkem z thuje). Dobr˘ch v˘sledkÛ je dosahováno i u skotu, napfi. s homeopatikem Tarantula-logoplex (od Franz Ziegler GmbH Germany), kdy se dennû vpichuje 10 ml roztoku pod kÛÏi (cca jeden t˘den), v˘sledky se dostavují pozvolna, ale dochází k v˘raznému zlep‰ení stavu. V pfiípadû zájmu naleznete více o alternativní medicínû napfi. na internetové adrese (a celé fiadû dal‰ích): http://www.homeopatieprozvirata.wbs.cz Z pfiírodních zdrojÛ lze vyuÏít také síly vla‰toviãníku (byliny která kvete na jafie), jejíÏ Ïlutou ‰Èávou, kterou roní po utrhnutí, se bradavice potírají. Funguje to velmi dobfie u ãlovûka, ale u skotu to zcela logicky pfiipadá v úvahu pouze v pfiípadû, Ïe máte

doma pár kusÛ dobytka s ojedinûl˘m v˘skytem bradavic. Bradavice u jateãného zvífiete Zjistí-li se bradavice a novotvary pfii veterinární prohlídce na jatkách, je nutné je odstranit a maso mÛÏe b˘t poté posouzeno jako zpÛsobilé pro lidskou spotfiebu, ale pouze v pfiípadû, Ïe nevyvolalo dal‰í zmûny zdravotního stavu zvífiete. âarodûjnick˘ recept A na závûr jedna perliãka, ãarodûjnick˘ recept na bradavice (nejen ty bovinní): rozfiíznete brambor, pfiiloÏíte na bradavici a tfiikrát fieknete: „Bradavice do bramboru, brambor do zemû!“. Pak brambor zakopete a neÏ se mûsíc znovu obrátí, jsou pryã. Zafiíkávání je nastavení mysli na urãit˘ proces, tak se tomu nesmûjte a vyzkou‰ejte to, tfieba na sobû. Pr˘ to zaruãenû funguje. V‰em, ktefií se pot˘kají s bradavicemi (aÈ uÏ vlastními ãi tûmi bovinními) pfieji, aby byl boj úspû‰n˘ a k vymícení staãily sluneãní paprsky a welfare. PouÏitá literatura a foto: odborné internetové servery

37

Aktuální situace v projektu Interbeef a v˘hled do budoucnosti Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a. s. V leto‰ním roce byl zaznamenán v˘znamn˘ pokrok v projektu Interbeef (mezinárodní genetická evaluace pro masná plemena). Pfiíspûvek shrnuje závûry jednání Interbeef na kongresu ICAR v Irsku a uvádí stfiednûdob˘ v˘hled a pravdûpodobn˘ v˘voj v nejbliωí budoucnosti. Projekt Interbeef je organizován pod hlaviãkou ICAR (Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti). Tato organizace sluãuje aktuálnû 99 organizací z celého svûta z 52 zemí ze v‰ech kontinentÛ a své aktivity vyvíjí od roku 1951. ICAR je zodpovûdn˘ za standardy a pravidla pro identifikaci, kontrolu uÏitkovosti, odhad plemenn˘ch hodnot a celou fiadu dal‰ích souvisejících oblastí (laboratofie pro anal˘zy mléka, DNA, mlékomûry a dal‰í) pro dojen˘ skot, masná plemena skotu, ovce, kozy, alpaky a ve ‰lechtûní buvolÛ). Pro ãinnost ICAR jsou dÛleÏité jeho pracovní skupiny a subkomise, které zaji‰Èují praktickou ãinnost. V souãasné dobû má ICAR 4 subkomise a 12 pracovních skupin, kde jednou z tûchto skupin je Interbeef. V˘hodou projektu Interbeef je tedy nezávislost, potencionální ‰irok˘ celosvûtov˘ dopad a kvalitní odborné zázemí. Rozdílem v porovnání s mléãn˘mi plemeny skotu, kde je mezinárodní genetická evaluace zaji‰tûna Interbull, je vyuÏívání fenotypov˘ch dat v projektu Interbeef pro masná plemena skotu (u dojen˘ch plemen se vyuÏívají plemenné hodnoty). Cílem projektu Interbeef je: • b˘t fórem pro sdílení znalostí o kontrole uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot masn˘ch plemen skotu; • vytváfiet pravidla a standardy pro masná plemena skotu; • zaji‰Èovat mezinárodní pfiehledy o situaci v kontrole uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot; • v˘voj servisu pro mezinárodní

38

genetickou evaluaci masn˘ch plemen skotu; • ulehãit vyuÏívání genomické selekce masn˘ch plemen skotu. Tok dat v projektu Interbeef je uveden v tabulce (schématu) 1.

zaslání pÛvodÛ do Interbull centra (dílãí organizaãní jednotka ICAR – Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti), které je nezávislou organizací, která bude zaji‰Èovat zpracování dat pro projekt Interbeef.

Tabulka č. 1 – Tok dat v projektu Interbeef

Servisní organizace, která využívá služby Interbeef (plemeno, región, vlastnosti a znaky) – Českomoravská společnost chovatelů, a. s. Chovatelé v jednotlivých členských zemích Kontrola užitkovosti

Informace

Lokální databáze (Český svaz chovatelů masného skotu)

Mezinárodní databáze projektu Interbeef v Interbull centru ve Švédsku1) • identifikace; • původy; • fenotypy (data z kontroly užitkovosti); • mezinárodní genetická evaluace pro masná plemena skotu.

Lokální odhad plemenných hodnot 1)

Interbull zajišťuje mezinárodní genetickou evaluaci pro dojená a kombinovaná plemena skotu a bude zodpovědný za správu databází a mezinárodní genetickou evaluaci i pro masná plemena skotu, Interbull je dílčí organizační jednotka ICAR.

PÛvodové databáze a jejich validace pro plemena charolais a limousine V leto‰ním roce byly zahájeny první kroky praktické realizace mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena skotu pilotním zpracováním pro odstavové hmotnosti. Prvním krokem bylo

Soubor s pÛvody byl zkontrolován speciální softwarem. Dal‰ím krokem bylo potvrzení existence zvífiat a korekce moÏn˘ch chyb a nesrovnalostí v pÛvodech a zaslání souvisejících souborÛ s opraven˘mi daty. Na základû tûchto operací si pak zúãastnûné zemû opravily své pÛvodové databáze.

DÛleÏitou ãinností byla verifikace pÛvodÛ kde hrají dÛleÏitou roli autorizované organizace, které byly urãeny podle zemû, která je uvedená v u‰ním ãísle zvífiete. Tyto organizace pak korigují údaje o pÛvodech a identifikaãní ãísla zvífiat, která mají u‰ní ãíslo ze zemû autorizované organizace (pÛvodu zvífiete) a mají v této vûci koneãné slovo. Verifikovaná zvífiata nesmûjí b˘t opravena a zmûnûna dal‰ími organizacemi, ze kter˘ch zvífiata nepochází. V‰echny zemû pak musí opravit své databáze na základû verifikovan˘ch údajÛ, které obdrÏí z dal‰ích zemí. Tento krok je nezbytn˘ pro zahájení mezinárodní genetické evaluace. PÛvodová data byla odeslána do Interbeef z Velké Británie, âeské republiky, Irska, Dánska, ·panûlska a Francie. Kvalita pÛvodové databáze z âR byla shledána na uspokojivé úrovni, bez konfliktÛ v pÛvodech. V budoucnu je oãekáván nárÛst poãtu zúãastnûn˘ch zemí, vlastností, znakÛ a plemen. Pro zpracování a mezinárodní genetickou evaluaci budou vyuÏita pouze data o odstavov˘ch hmotnostech u zvífiat, která byla zaslána do Interbull a jsou tedy v databázi Interbull. NavrÏen˘ a schválen˘ ãasov˘ plán pro nejbliωí období je uveden v tabulce 2.

bude vyuÏiteln˘ pro dal‰í vlastnosti a znaky, pro které bude zaji‰tûna mezinárodní genetická evaluace v budoucnu. Pro validaci fenotypov˘ch dat (odstavov˘ch hmotností) bude vyuÏit speciální kontrolní program, kter˘ bude kontrolovat napfiíklad poãet korekãních faktorÛ, správnost formátu souboru, správné uÏití identifikaãních ãísel, soulad s pravidly a doporuãeními v metodice Interbeef, prÛmûry, smûrodatné odchylky a rozdûlení. V souãasné dobû se pracuje pouze s ãistokrevn˘mi zvífiaty plemen charolais a limousine.

Tabulka č. 2 – Časový plán pro realizaci pilotního programu Časový plán 30. 7. 2012 8. 8. 2012

17. 9. 2012

Operace Nahrání (upload) a verifikace původů do databáze Interbull. Zaslání původů zvířat se změněným identifikačním číslem a/nebo původy po verifikaci účastníkům pilotního zpracování. Předložení (zaslání) souborů pro test run (jeden soubor za každé plemeno), který obsahuje soubor s přepočtenými odstavovými hmotnostmi, soubor s parametry, popis národní politiky pro publikování výsledků odhadu plemenných hodnot, popisnou statistiku a další související údaje.

Pilotní zpracování Interbeef pro odstavové hmotnosti pro plemena charolais a limousine Byl vyvinut nov˘ formát pro fenotypová data, kter˘ by mûl umoÏnit více flexibility v popisu odhadu plemenn˘ch hodnot na národní úrovni. Tento formát

Zodpovědnost Národní účastníci pilotního projektu Interbull

Národní účastníci pilotního projektu

Poté bude následovat pilotní zpracování: • Interbull centrum zajistí pilotní zpracování pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností na základû metodiky, kterou vyvinul Eric Venot z Francie pro odstavové hmotnosti plemen limousin a charolais;

• Federace chovatelÛ skotu v Irsku zajistí anal˘zu moÏností vyuÏití kfiíÏencÛ v Interbeef pro mezinárodní genetickou evaluaci pro masná plemena. Pro zpracování je dÛleÏité, Ïe uÏivatelé sluÏeb Interbeef musí dokonãit verifikaci pÛvodÛ. Interbull pfied zpracováním zmrazí tyto pÛvody pro zpracování (po urãitou dobu nebude moÏné pfiidávat pÛvody nov˘ch zvífiat) a provede zpracování pilotní mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena limousine a charolais. Termín pro uzávûrku zaslání odstavov˘ch hmnotností se zvífiaty s opraven˘mi pÛvody je 17. záfií 2012 (tabulka 2). Datum dodání v˘sledkÛ je‰tû nebylo v souãasné dobû stanoveno. V‰eobecnû lze konstatovat, Ïe kvalita pÛvodÛ plemene charolais a limousine z âR pfiipraven˘ch pro pilotní zpracování byla na dobré úrovni a nebyly zji‰tûny Ïádné zásadní nedostatky. Po odeslání dat o odstavov˘ch hmotnostech se âR bude moci zúãastnit tohoto pilotního zpracování. Pro zasílání fenotypov˘ch dat (pfiepoãten˘ch odstavov˘ch hmotností) je k dispozici ftp server. V porovnání s rutinní mezinárodní genetickou evaluací nebyl stanoven pfiesn˘ termín doruãení v˘sledkÛ tohoto test runu, protoÏe vliv zmûn na modely pro odhad plemenn˘ch hodnot bude pfiedmûtem v˘zkumu. V tomto souãasném test runu bude hlavní zmûnou

39

zahrnutí nov˘ch populací ve srovnání s minulou mezinárodní genetickou evaluací pro masná plemena. PfiedbûÏnû je cílem Interbull centra doruãení v˘sledkÛ tohoto test runu pfiibliÏnû do 30 dnÛ. V pfiípadû problémÛ, po komunikaci s jednotliv˘mi reprezentanty v Interbeef by se tento termín mohl i prodlouÏit. V˘stupy V prÛbûhu jednání bylo diskutováno, Ïe genetické korelace mezi zemûmi nebudou v tomto test runu odhadovány, ale budou zkoumány paralelnû t˘mem Irské federace chovatelÛ skotu. Mezinárodní genetická evaluace bude zaji‰tûna vyuÏitím takzvan˘ch arbitrary korelací na základû pfiedchozích odhadÛ. Korelace mezi jednotliv˘mi zemûmi budou jedním z prvních bodÛ fie‰en˘ch technickou komisí Interbeef. DÛleÏitá bude také otázka propojenosti populací z jednotliv˘ch zemí. Efekt kfiíÏení nebude pfiedmûtem tohoto test runu, protoÏe jeho v˘zkum stále probíhá a nebyl je‰tû ukonãen. V souãasné dobû není k dispozici metodologie pro kfiíÏence. Hlavními v˘stupy tohoto test runu budou: • odhad mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti na stupnici kaÏdé ze zúãastnûn˘ch zemí; • spolehlivost odhadu; • soubory pÛvodÛ vyuÏité v ana-

40

l˘ze (lze zpûtnû dohledat zvífiata s fenotypov˘mi daty); • statistika vyuÏit˘ch dat a statistická anal˘za v˘sledkÛ. Tabulky s popisnou statistikou národního odhadu plemenn˘ch hodnot budou vyuÏity Interbull centrem k verifikaci národních modelÛ popsan˘ch národními centry pro odhad plemenn˘ch hodnot. PÛjde o to, jestli tyto modely pro odhad plemenn˘ch hodnot odstavov˘ch hmotností poskytují podobné v˘sledky. V˘zkumné aktivity v Interbeef Federace chovatelÛ skotu v Irsku testovala software MIX 99, kter˘ bude vyuÏit pro v˘zkum dal‰ích vlastností a znakÛ v projektu Interbeef. Zástupci z âR pfiednesli a obhá-

ukazatelÛ spojen˘ch s obtíÏnosti porodÛ. Tato prezentace byla velice dobfie pfiijata. Pravdûpodobnû dojde k posílení ãeského v˘zkumného t˘mu o nûkteré vûdce z Francie a Irska. Aktuální sloÏení v˘zkumného t˘mu je uvedeno v tabulce 3. Pfiedstavuje kombinaci odborníkÛ s rÛzn˘mi praktick˘mi a vûdeck˘mi zku‰enostmi z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a. s., V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. a âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Z diskuze vyplynulo, Ïe se v rámci technické komise Interbeef budou muset fie‰it dal‰í otázky spojené s touto problematikou a najít kompromis mezi ãlensk˘mi organizacemi. Jedná se napfiíklad o to, jestli bude moÏné zafiadit hmotnost telat pfii porodu do této mezinárodní genetické evaluace, otázka dostateãné kapacity hardware pro vyuÏití pfiedpokládaného modelu navrÏeného ãesk˘m v˘zkumn˘m t˘mem a nûkteré dal‰í otázky. V˘zkumn˘ t˘m z Velké Británie pfiednesl pouze struãnû nûkteré poznámky k mezinárodní genetické evaluaci pro klasifiklaci jateãn˘ch tûl na jatkách. ·panûlsk˘ v˘zkumn˘ t˘m zodpovûdn˘ za mezinárodní genetickou evaluaci pro plodnost informoval, Ïe se v souãasné dobû zamûfiuje na definici a v˘bûr vhodn˘ch ukazatelÛ a pfiipravuje dotazník a v˘zkum situace o samiãí plodnosti v jednotliv˘ch zemích.

Tabulka č. 3 – Aktuální složení výzkumného týmu z ČR Pavel Bucek – reprezentace, zodpovědnost za vedení, koordinaci a komunikaci v projektu Interbeef v ČR Emil Krupa Michal Milerski Josef Přibyl Alena Svitáková Zdeňka Veselá Luboš Vostrý Ludmila Zavadilová Jan Kopecký Kamil Malát

jili podrobn˘ a vyãerpávající plán pro v˘zkum mezinárodní genetické evaluace pro obtíÏnost porodÛ a moÏnosti vyuÏití dal‰ích

Českomoravská společnost chovatelů, a. s.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. Český svaz chovatelů masného skotu Český svaz chovatelů masného skotu

i. i. i. i. i. i. i.

Technická komise Interbeef V prÛbûhu diskuse na jednání Interbeef v Irsku byla nalezena shoda, Ïe existuje potfieba odbor-

níkÛ, ktefií mají dlouhodobou vizi a v˘hled ve ‰lechtûní masného skotu a vlastnostech a znacích vyuÏiteln˘ch pro odhad plemenn˘ch hodnot v mezinárodním mûfiítku. Funkce této technické komise bude poradenská, technická a jednou ze zodpovûdností této komise bude i hodnocení kvality práce vûdeck˘ch t˘mÛ zodpovûdn˘ch za v˘zkum jednotliv˘ch vlastností a znakÛ pro mezinárodní genetickou evaluaci v rámci Interbeef. Definitivní sloÏení této komise nebylo k datu uzávûrky zpravodaje uzavfieno. Komise bude pracovat v rámci speciálních pracovních jednání, videokonferencí a emailové komunikace. V souãasné dobû se pracuje s tímto seznamem moÏn˘ch ãlenÛ technické komise Interbeef: • âeská republika: Pavel Bucek, ZdeÀka Veselá a Lubo‰ Vostr˘; • Velká Británie: Raphael Mrode; • Francie: Erik Venot nebo Marie Noelle Fouilloux; • Nûmecko: Friedrich Reinhardt; • ·panûlsko: Clara Diaz nebo Maria Jesus Carabaño; • Irsko: Ross Evans, Thierry Pabiou; • JiÏní Afrika: Norman Maiwashe, Bobbie van der Westhuizen; • ICAR: Andrea Rosati. Koneãné sloÏení technické komise by mûlo b˘t známo pravdûpodobnû do konce roku. Po setkání fiídících pracovníkÛ z jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí se uskuteãnil specializovan˘ workshop. Na tomto workshopu byla âR reprezentována spoleãnou prezentací o masném skotu a masné uÏitkovosti ãeského strakatého skotu, která byla pfiipravena Pavlem Buckem a Josefem Kuãerou. Po skonãení prezentací byli úãastníci rozdûleni do pûti skupin a kaÏdá skupina mûla definovat priority pro budoucí moÏnou mezinárodní spolupráci, a jak by se mûla zlep‰it ãinnost Interbeef v budoucnosti. Z diskuse vyplynuly tyto závûry: • pro úspûch Interbeef je nejdÛleÏitûj‰í spolupráce mezi zainteresovan˘mi organizacemi; • existuje potfieba standardizace fenotypov˘ch dat v jednotliv˘ch zemích, tyto poÏadavky by mûly

vést k aktualizaci pravidel ICAR v této oblasti; • mûlo by se identifikovat, které vlastnosti a znaky jsou nejvíce pfiínosné a jestli je nutné zaãít sbírat data v kontrole uÏitkovosti pro dal‰í vlastnosti a znaky; • potfieba vyzdvihnout dÛleÏitost kontroly uÏitkovosti hmotnosti ve v‰ech zemích; • Interbeef musí zajistit servis, kter˘ bude pro chovatele pfiínosn˘; • Interbeef by mûl zajistit vedení a b˘t zodpovûdn˘ za shromáÏdûní v‰ech fenotypÛ a genotypÛ v jedné databázi; • v poãátcích projektu by mûly b˘t identifikovány nástroje, které by zajistily kvalitu pÛvodov˘ch dat vyuÏit˘ch pro zpracování a nástroje pro detekci moÏn˘ch chyb v pÛvodech; • soubor pravidel spojen˘ch s informacemi o pÛvodech by mûl b˘t k dispozici pro v‰echny zemû, které poskytují data do Interbeef. Mûla by b˘t urãena pravidla pro naãasování. Podle nûkter˘ch doporuãení by mohly b˘t k dispozici v˘sledky mezinárodní genetické evaluace tfiikrát roãnû. DÛleÏité jsou také pravidla pro publikování v˘sledkÛ; • pracovní plán a strategie jsou potfiebné; • bylo by úãelné vytvofiit fondy pro genotypování zvífiat s dobr˘m genetick˘m propojením zejména v souãasné dobû, kdy se potenciálnû pfiesuneme od

ãipu 54K k 777K ãipu pro genomickou selekci; • revize jestli je pfiínosné zafiazení kfiíÏencÛ do mezinárodní genetické evaluace; • Interbeef by mûl sdílet genotypy napfiíã zemûmi tak aby byl urychlen v˘voj v genomické selekci pro masná plemena; • Interbeef by mûl redukovat náklady na genotypování a v˘zkum pro novû vznikající populace; • Interbeef by mûl nastínit benefit pro plemena a zemû, která nejsou zapojena a nepodepsala dohodu Interbeef; • mûla by b˘t ustavena komise, která bude dohlíÏet na v˘zkum ve v‰ech zemích v Interbeef aby do‰lo k optimalizaci vûdeck˘ch zdrojÛ a vyhnutí se duplicitám ve v˘zkumu; • zemû, které nejsou v Interbeef by mûly mít pfiístup k zahraniãním v˘sledkÛm odhadu plemenn˘ch hodnot; • definice role národních center pro odhad plemenn˘ch hodnot a mezinárodní genetická evaluace v mezinárodním mûfiítku; • revize jak je provádûna kontrola uÏitkovosti v jednotliv˘ch zemích a jak je provádûn odhad plemenn˘ch hodnot; • vyuÏití zku‰eností z genomické selekce dojen˘ch plemen skotu pro masná plemena skotu; • pohled na moÏnosti pfiijmout informace o pÛvodov˘ch datech u zemí, které nechtûjí poskytnout fenotypová data.

41

V˘sledky základních v˘bûrÛ v roce 2012 V minulém ãísle zpravodaje jste mûli moÏnost seznámit se s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ z prvního turnusu. Nyní pfiiná‰íme v obdobné formû v˘sledky z druhého turnusu a rovnûÏ nápoãty za první i druh˘ krok. Tfietí turnus nás sice teprve ãeká, nicménû vzhledem ke kaÏdoroãnû nízkému poãtu testovan˘ch b˘kÛ v tomto období, mÛÏeme s vûdomím trocha nepfiesnosti povaÏovat v˘sledky z prvních dvou turnusÛ za v˘sledky daného roku. Jak to tedy dopadlo? Do druhého kroku byli naskladnûni celkem 402 b˘ci. Z toho 222 na OPB a 80 jich bylo odchováváno u chovatele. Nápoãtem za oba dosud probûhlé kroky docházíme k ãíslu 1498 b˘kÛ, ktefií vstoupili do testování. Opisovat strohá ãísla pfiehlednû fiazená do sloupcÛ a fiádkÛ tabulek je v‰ak nezáÏivné, stejnû tak jako ãtení takového elaborátu. Popsat cel˘ rozsah v˘sledkÛ, které jsou publikovány, by pak zase rozsahem pfiesáhlo moÏnosti zpravodaje. Pravdûpodobnû by bylo také zbyteãné, protoÏe kaÏdého zajímá nûco jiného v závislosti na zamûfiení jeho chovu. V pfiehledn˘ch tabulkách si proto kaÏd˘ jistû najde to, co ho zajímá.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2012 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovattele CELKEM

42

V testu

Do plem.

29 5 34 14 9 23 1 1 2 0 2 3 5 4 2 6 84 19 103 16 23 39 66 14 80 6 0 6 0 1 1 3 0 0 0 0 302

23 4 27 12 6 18 0 0 0 0 2 1 3 4 0 4 55 17 72 13 20 33 52 11 63 5 0 5 0 1 1 0 0 0 0 0 226

II.turnus 2012 Vyřazeno Před 1 1 2 1 2 3 1 1 2 0 0 2 2 0 2 2 9 2 11 1 3 4 5 3 8 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 37

Při 5 0 5 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 0 19 2 0 2 9 0 9 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 37

Odročeno 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

% vyb. 79,3 % 80,0 % 79,4 % 85,7 % 75,0 % 81,8 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 33,3 % 60,0 % 100,0 % 0,0 % 66,7 % 66,3 % 89,5 % 70,6 % 81,3 % 87,0 % 84,6 % 78,8 % 78,6 % 78,8 % 83,3 % 0,0 % 83,3 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 75,3 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2012 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele CELKEM

V testu

Do plem.

148 131 279 45 23 68 4 3 7 10 9 18 27 25 12 37 386 103 489 112 76 188 274 54 328 20 12 32 4 13 17 5 4 3 7 4 1498

117 96 213 36 16 52 2 2 4 9 9 12 21 23 8 31 268 71 339 95 62 157 213 38 251 14 6 20 4 7 11 2 3 2 5 0 1115

2012 Vyřazeno Před 10 22 32 7 4 11 2 1 3 0 0 6 6 2 4 6 51 23 74 11 12 23 37 16 53 4 5 9 0 6 6 3 1 1 2 0 228

Při 21 13 34 2 2 4 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 66 9 75 6 2 8 24 0 24 2 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 149

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 6

79,1 % 73,3 % 76,3 % 80,0 % 72,7 % 77,6 % 50,0 % 66,7 % 57,1 % 0,0 % 100,0 % 66,7 % 77,8 % 92,0 % 66,7 % 83,8 % 69,6 % 68,9 % 69,5 % 84,8 % 81,6 % 83,5 % 77,7 % 70,4 % 76,5 % 70,0 % 50,0 % 62,5 % 100,0 % 53,8 % 64,7 % 40,0 % 75,0 % 66,7 % 71,4 % 0,0 % 74,7 %

43

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za II.turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQOUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MMODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele

ks 29 5 34 14 9 23 1 1 2 0 2 3 5 4 2 6 84 19 103 16 23 39 66 14 80 6 0 6 0 1 1 3 0 0 0 0

Býci v odchovu II. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 207 327 535 1769 1407 133 137 195 296 533 0 1365 129 134 205 322 535 1769 1400 133 136 210 324 552 1807 1420 136 141 196 304 470 0 1197 131 136 204 316 520 1807 1333 134 139 153 258 380 1025 960 114 121 174 292 490 0 1265 0 124 164 275 435 1025 1113 114 123 0 0 0 0 0 0 0 222 314 539 1633 1369 133 134 199 316 440 0 1076 123 134 208 315 479 1633 1193 127 134 196 294 528 1733 1391 131 136 195 283 411 0 1039 124 124 196 290 489 1733 1274 129 132 217 329 573 1733 1461 134 137 210 328 571 0 1447 133 138 215 329 573 1733 1458 134 137 208 321 531 1572 1346 134 139 205 328 537 0 1371 133 135 206 326 535 1572 1361 133 137 215 341 577 1859 1497 138 140 217 345 568 0 1487 135 139 215 342 575 1859 1495 137 140 216 323 477 1498 1254 133 137 0 0 0 0 0 0 0 216 323 477 1498 1254 133 137 0 0 0 0 0 0 0 206 341 491 0 1280 139 141 206 341 491 0 1280 139 141 189 310 404 0 944 128 128 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ks 22 4 26 12 6 18 0 0 0 0 1 1 2 4 0 4 54 17 71 13 20 33 49 11 60 5 0 5 0 1 1 0 0 0 0 0

Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 331 549 1808 1445 134 137 199 298 545 0 1401 131 135 208 326 548 1808 1438 133 137 209 323 546 1786 1406 136 141 189 308 470 0 1215 133 137 203 318 521 1786 1342 135 139 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 213 291 567 1833 1418 131 131 200 325 454 0 1161 122 133 207 308 511 1833 1290 127 132 196 294 528 1733 1391 131 136 0 0 0 0 0 0 0 196 294 528 1733 1391 131 136 216 329 575 1757 1467 134 137 212 329 578 0 1462 133 138 215 329 575 1757 1466 134 137 205 320 534 1566 1346 134 139 205 330 543 0 1382 133 135 205 326 539 1566 1368 134 137 216 345 586 1879 1517 138 140 222 354 592 0 1555 136 140 217 347 587 1879 1524 138 140 222 331 488 1520 1284 133 137 0 0 0 0 0 0 0 222 331 488 1520 1284 133 137 0 0 0 0 0 0 0 206 341 491 0 1280 139 141 206 341 491 0 1280 139 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2012 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Průměr II. turnus 2012

Do dražby ks 19 11 0 0 3 48 11 42 5 0 0 139

Vyv. cena Kč 72 895 73 091 0 0 75 333 70 104 73 545 73 429 73 600 0 0 72 237

Dražba a ceny Prodáno ks 6 2 0 0 2 6 3 10 0 0 0 29

Prodejní Kč 81 167 78 000 0 0 79 000 76 500 75 000 81 000 0 0 0 79 138

% prodaných 31,6 % 18,2 % 0,0 % 0,0 % 66,7 % 12,5 % 27,3 % 23,8 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 20,9 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen – nápoãet 2012 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele

148 131 279 45 23 68 4 3 7 10 9 18 27 25 12 37 386 103 489 112 76 188 274 54 328 20 12 32 4 13 17 5 4 3 7 4

Býci v odchovu 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 321 536 1693 1396 133 136 197 311 521 0 1357 132 134 202 317 529 1693 1378 132 135 205 325 529 1630 1367 136 141 207 321 495 0 1253 134 138 205 324 518 1630 1329 135 140 162 277 424 783 985 120 126 171 289 470 0 1137 0 125 166 282 443 783 1050 120 125 0 250 355 0 898 117 121 211 315 526 1506 1354 134 136 203 318 478 0 1215 128 132 206 317 494 1506 1261 130 133 191 305 520 1531 1349 132 136 186 301 484 0 1282 130 132 189 303 509 1531 1327 131 134 211 329 556 1750 1447 134 137 206 330 540 0 1383 134 137 210 329 552 1750 1434 134 137 203 314 501 1482 1294 133 138 198 315 515 0 1335 133 135 201 314 507 1482 1311 133 137 212 340 569 1729 1474 137 140 212 347 549 0 1413 136 139 212 341 565 1729 1464 137 140 198 306 475 1397 1223 131 135 170 258 426 0 1064 126 130 187 288 457 1397 1163 130 133 199 304 531 1385 1358 138 142 188 306 498 0 1257 139 141 191 305 505 1385 1280 139 141 197 311 433 0 1057 129 131 183 298 484 1656 1286 127 132 186 296 487 0 1220 127 130 184 297 485 1656 1258 127 131 143 245 344 0 853 122 126

ks 116 96 212 36 16 52 2 2 4 9 8 12 20 23 8 31 267 71 338 95 62 157 210 38 248 14 6 20 4 7 11 2 3 2 5 0

Býci vybraní do plemenitby 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 208 327 547 1739 1429 133 136 199 316 534 0 1391 133 134 204 322 541 1739 1412 133 135 206 328 538 1665 1387 137 141 207 326 502 0 1276 135 138 206 328 527 1665 1353 136 140 166 287 468 741 1063 121 127 170 287 460 0 1074 0 126 168 287 464 741 1068 121 126 0 254 355 0 899 117 122 208 312 528 1515 1358 134 136 207 325 492 0 1270 129 132 208 320 506 1515 1305 131 134 192 304 519 1537 1350 132 136 188 309 512 0 1366 132 134 191 305 517 1537 1355 132 135 211 331 560 1789 1464 134 138 209 331 554 0 1425 134 138 210 331 558 1789 1456 134 138 204 315 507 1514 1311 133 138 199 320 524 0 1366 134 137 202 317 514 1514 1333 134 138 213 345 578 1786 1505 137 141 219 356 578 0 1485 138 140 214 346 578 1786 1502 137 141 201 310 478 1443 1244 131 135 172 263 443 0 1111 128 131 192 296 467 1443 1204 130 134 199 304 531 1385 1358 138 142 192 313 504 0 1285 140 142 195 310 514 1385 1311 139 142 208 313 475 0 1227 130 136 182 295 490 1705 1306 128 132 198 307 507 0 1284 131 130 188 300 497 1705 1297 129 131 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2012 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Průměr I. a II. 2012

Do dražby ks 127 39 2 5 19 234 90 178 12 1 1 708

Vyv. cena Kč 72 331 72 718 95 000 68 000 69 105 70 940 72 267 71 365 73 167 70 000 80 000 71 610

Dražba a ceny Prodáno ks 57 22 2 1 12 94 35 75 3 0 0 301

Prodejní Kč 86 035 81 000 96 000 72 000 78 500 81 883 77 886 77 333 71 000 0 0 80 824

% prodaných 44,9 % 56,4 % 0,0 % 0,0 % 63,2 % 40,2 % 38,9 % 42,1 % 25,0 % 0,0 % 0,0 % 42,5 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

45

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

UFON Z NOVÉ VODY PP – ZSI 914 – chovatel Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 77 b., OPB Benešov, 18. 6. 2012

ULFUS – ZBA 808 – chovatel Hrtús Miroslav, Mírovka, 75 b., OPB Osík, 22. 6. 2012

ULIBA ZE DVORA – ZLM 044 – chovatel Šeda J., Helvíkovice, 80 b., 24. 6. 2012

ULMA Z DUBU – ZIT 083 – chovatel Agrokomplet 2000 spol.s r.o., J. Důl, 79 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012

ÚMA BOVET ET P – ZIT 088 – chovatel Bovet a.s., Sloupnice, 79 b., OPB Osík, 22. 6. 2012

UMARIN Z DUBSKÉHO MLÝNA – ZBA 802 – chovatel Karpenková N., Dubský Mlýn, 70 b., OPB Grygov, 21. 6. 2012

UNIKUM Z PĚČÍNA P – ZSI 937 – chovatel Lepša Vladimír, Pěčín, 84 b., 26. 6. 2012

Fota: Karel Melger

UCKER Z MALEŠIC P – ZSI 927 – chovatel Samohejlová Andrea, Malešice, 76 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012

46

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

URAN PAVAS – ZAA 927 – chovatel Šumavský angus spol.s r.o. Soběsuky, 80 b., OPB Osík, 22. 6. 2012

URIÁŠ Z TUNĚCHOD – ZAA 921 – chovatel Valenta Jiří, Ing., Tuněchody, 74 b., OPB Kundratice, 20. 6. 2012

URUK NEČTINSKÝ – LIP 805 – chovatel Nečtinská zemědělská a.s., 72 b., 28. 6. 2012

Fota: Karel Melger

URAL ZE SV. KATEŘINY – ZLM 038 – chovatel Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny, 73 b., OPB Cunkov, 19. 6. 2012

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 III. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2011 – 31. 10. 2011 na OPB a OCH Den Pondělí

Datum 15.10.2012

Úterý

16.10.2012

Středa

17.10.2012

Čtvrtek

18.10.2012

Pátek

19.10.2012

Sobota

20.10.2012

CELKEM

Začátek 9,00 12,00 9,00 12,00 13,00 16,00 9,00 12,00 9,00 12,00 9,00 14,00 15,00 16,00 12,00 15,00

OPB, chovatel Bystrianká Jana, Melč Reinold Manfred, Stará Červená Voda Dolňácko a.s., Hluk Agrochyt s.r.o., Mohelno Habr František ml., SZ, Báňovice Jaroš Zdeněk, Rosička Pavelka Roman, Javorník Šilhanová Marie, Nová Ves OPB Osík Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Cunkov (po skončení dražba jalovic) Bouda Petr ing., Voděrádky MV AGRO s.r.o., Počáply Pražan Břetislav, Martinice Farka Martin, Todně Kubík Dušan, Třebčice

ks 4 5 1 2 2 1 1 1 8 1 18 1 1 1 3 1 51

Plemena LI MS BA MS MS PI PI MS AA, BA, CH LI BA, DD, GS, CH, LI, MS CH LI CH AA, MS HE

Dražba x x x x x x x x po skončení ZV x po skončení ZV x x x x x

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB)

47

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2012 – 2013 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2012– 2013.

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech

Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ I. turnus – býčci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

1. 2. 3. 4. 5.

1. 2. 3. 4. 5.

9. 9. 9. 9. 9.

2012 2012 2012 2012 2012

10. 10. 10. 10. 10.

2012 2012 2012 2012 2012

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Janovice Osík Cunkov Měcholupy Benešov

29. 1. 2013 30. 1. 2013 31. 1. 2013 1. 2. 2013 2. 2. 2013

Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota

Datum konce testu

Den

Datum ZV po 18. 19. 20. 21. 22.

2. 2. 2. 2. 2.

2013 2013 2013 2013 2013

II. turnus – býčci narození 1. 1. 2012 – 31. 3. 2012 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

27. 10. 2012 28. 10. 2012 29. 10. 2012 30. 10. 2012 31. 10. 2012 31. 10. 2012 31. 10. 2012 1. 11. 2012

26. 11. 2012 27. 11. 2012 28. 11. 2012 29. 11. 2012 30. 11. 2012 30. 11. 2012 30. 11. 2012 1. 12. 2012

Pondělí Úterý Středa Čtrvrtek Pátek Pátek Pátek Sobota

Janovice Benešov Grygov Osík Cunkov Kundratice H. Jadruž Měcholupy

26. 27. 28. 29. 30. 30. 30. 31.

3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3.

2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013

Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Sobota Sobota Neděle

Datum ZV po 15. 16. 17. 18. 19. 19. 19. 20.

4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4.

2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013

III. turnus – býčci narození 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012 Začátek přip. obd. 26. 30. 31. 1. 1. 1. 3.

12. 2012 12. 2012 12. 2012 1. 2013 1. 2013 1. 2013 1. 2013

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

25. 1. 2013 29. 1. 2013 30. 1. 2013 31. 1. 2013 31. 1. 2013 31. 1. 2013 2. 2. 2013

Pátek Úterý Středa Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Sobota

Grygov Janovice Osík Cunkov Kundratice H. Jadruž Benešov

25. 5. 2013 29. 5. 2013 30. 5. 2013 31. 5. 2013 31. 5. 2013 31. 5. 2013 2. 6. 2013

Sobota Středa Čtvrtek Pátek Pátek Pátek Neděle

Datum konce testu

Den

Datum ZV po 14. 18. 19. 20. 20. 20. 22.

6. 6. 6. 6. 6. 6. 6.

2013 2013 2013 2013 2013 2013 2013

IV. turnus – býčci narození 1. 7. 2012 – 31. 9. 2012 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

25. 4. 2013 30. 4. 2013 1. 5. 2013 3. 5. 2013

25. 5. 2013 30. 5. 2013 31. 5. 2013 2. 6. 2013

Sobota Čtvrtek Pátek Neděle

Grygov Osík Cunkov Benešov

22. 27. 28. 30.

9. 9. 9. 9.

2013 2013 2013 2013

Neděle Pátek Sobota Pondělí

Datum ZV po 12. 17. 18. 20.

10. 10. 10. 10.

2013 2013 2013 2013

Odchov b˘ãkÛ u chovatele 3 turnusový

48

Turnus odchovu

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní)

Měsíc zákl. výběrů

1. turnus 2. turnus 3. turnus

1. 11. 2011 – 31. 3. 2012 1. 4. 2012 – 30. 6. 2012 1. 7. 2012 – 31. 10. 2012

31. 12. 2012 28. 2. 2013 31. 5. 2013

31. 3. 2013 31. 5. 2013 30. 9. 2013

IV–V/2013 VI/2013 X/2013

4 turnusový Turnus odchovu

Datum narození býčků

1. 2. 3. 4.

1. 10. 1. 1. 1. 4. 1. 7.

turnus turnus turnus turnus

2011–31. 2012–31. 2012–30. 2012–30.

12. 2011 3. 2012 6. 2012 9. 2012

Uzávěrka přihlášek 30. 9. 2012 31. 12. 2012 28. 2. 2013 31. 5. 2013

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní) 31. 31. 31. 30.

1. 3. 5. 9.

2013 2013 2013 2013

Měsíc zákl. výběrů II–III/2013 IV–V/2013 VI/2013 X/2013

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj. I. a II. turnus – k 30. 6. 2012 III. turnus – k 30. 9. 2012 IV. turnus – k 31. 3. 2013 PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy Osvûdãení DNA (pfiípadnû matky novû testované ) je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS Kopeck˘ Jan, ãp. 201, 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni. e) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období u chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru. Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele. Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz

Pravidla pro odchov b˘kÛ u chovatele v roce 2012–2013 V‰eobecnû Odchov mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ je kromû odchovu na uznaném testaãním zafiízení (OPB) realizován i formou odchovu u chovatele. V˘sledky odchovu jsou podkladem pro selekci a v˘bûr b˘kÛ masn˘ch plemen do plemenitby. Za odchov u chovatele je povaÏován i odchov b˘ka (b˘kÛ) u nového majitele b˘ka (b˘kÛ). Zafiazení do odchovu B˘ci pocházejí z chovÛ zapojen˘ch do KUMP – metoda „A“ a splÀují v‰echny poÏadavky stanovené radou PK pro dané plemeno. PÛvod b˘ãka u nového majitele musí b˘t doloÏen Potvrzením o pÛvodu vãetnû Osvûdãení o DNA s v˘sledkem „PÛvod b˘ãka souhlasí s uveden˘mi rodiãi“. Odchov b˘kÛ u chovatele probíhá turnusov˘m zpÛsobem mimo plemen HI a GA. Termíny turnusÛ vyhla‰uje Grémium pfiedsedÛ rad PK. B˘ci se do odchovu u chovatele zafiazují po odstavu na základû písemné pfiihlá‰ky zaslané na PK âSCHMS Praha v termínu jí urãeném, tato pfiihlá‰ka musí b˘t doloÏena Zji‰Èování hmotnosti a tûlesn˘ch rozmûrÛ

Hmotnost Hmotnost je zji‰Èována pracovníkem âSCHMS ve 365 dnech vûku dle platné metodiky KUMP na konci období odchovu (datum váÏení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu). Tûlesné rozmûry Z tûlesn˘ch rozmûrÛ je pracovníkem âSCHMS zji‰Èována v˘‰ka v kfiíÏi ve vûku 365 dnÛ +/– 15 dnÛ (v˘‰ka v kfiíÏí ve vûku 365 dnÛ v‰ak není podmínkou) na konci období odchovu (datum mûfiení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu). Pfiíprava na základní v˘bûr Spoãívá v zaji‰tûní spolehlivé a bezpeãné ovladatelnosti b˘ka. Nosní krouÏek musí b˘t nasazen ke dni základního v˘bûru. Pfiedvedení b˘ka musí b˘t v souladu s pfiedpisy bezpeãnosti práce, tzn. je povoleno pouÏití pouze vodící tyãe, která se zapíná do nosního krouÏku. Dojde-li k vytrÏení nosního krouÏku, musí b˘t b˘k pfiedveden dvûma o‰etfiovateli na ohlávce o dvou lonÏích. Hodnocení odchovu u chovatele Je provádûno centrálnû âSCHMS. V˘sledky rÛstové schopnosti a hodnocení zevnûj‰ku jsou zpracovány matematicko-statistick˘mi metodami a slouÏí pro selekci b˘kÛ pfii základních v˘bûrech.

Selekãní kritéria Jsou stanovena âSCHMS na základû ‰lechtitelsk˘ch programÛ. Jedná se o: – b˘k musí splÀovat poÏadavky standardu plemene – lineární hodnocení minimálnû 4 body ve v‰ech ukazatelích – minimální index pfiírÛstku od narození do v˘‰e – 1 smûrodatné odchylky od prÛmûru vrstevníkÛ (mimo b˘kÛ plemene HI a GA)

49

Po dokonãení ovûfiovacích v˘poãtÛ bude index pfiírÛstku od narození nahrazen RPH pro pfiírÛstek od narození. Limity selekãních kritérií, jejich pfiípadné doplnûní nebo zmûnu stanovují jednotlivé rady plemenn˘ch knih a vyhla‰uje je grémium pfiedsedÛ rad PK. Základní v˘bûry Základního v˘bûru b˘kÛ u chovatele se úãastní b˘ci pfiihlá‰ení k tomuto odchovu a splÀující podmínky pro pfiedvedení k v˘bûrové komisi. V˘bûr b˘kÛ je realizován u majitele zvífiat, pfiípadnû formou svodu. Místo a datum v˘bûru nebo svodu stanovuje âSCHMS Praha. KaÏd˘ chovatel má moÏnost volby. Poãet turnusÛ nelze bûhem roku mûnit.

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. a II. turnus 2012–2013 (b˘ãci narození 1. 10. 2011 – 31. 3. 2011) Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2009 tj. pro otce b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 108 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 105/100 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ – u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 99/97 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezen. – b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení v laboratofii LAMGen v Brnû nebo âMSCH Hradi‰tko – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 150 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu

50

k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 110/98 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I.a II. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2009. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ tj. pro otce b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 104/100 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezen. – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 104/99 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 108 a více v PE a 102 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2012 – I. turnus na OPB t.j. – 105/98 k 30. 9. 2012 – II. turnus OPB a I. turnus u OCH – plemenná pfiíslu‰nost otce S100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolená odchylka 5 kg) – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena. Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. a II. turnusu 96 a více v PE a 100 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2012

51

Plemeno aubrac – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno parthenaise – hmotnost ve 120 dnech (165 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 265 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno shorthorn – hmotnost ve 120 dnech (140 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno texas longhorn – hmotnost ve 120 dnech (130 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech (220 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno andorsk˘ hnûd˘ skot – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno bazadais – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno rouge des pres – hmotnost ve 120 dnech (175 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno vosgienne – hmotnost ve 120 dnech (145 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka Plemeno wagyu – hmotnost ve 120 dnech (135 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 225 kg – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka

Kopeck˘ Jan, fieditel PK âSCHMS PRAHA

52

Jak postupovat pfii nákupu a prodeji plemenn˘ch zvífiat Na základû m˘ch zku‰eností pfii náv‰tûvách farem jsem se rozhodl pfiispût do na‰eho zpravodaje ãlánkem, ve kterém chci zdÛraznit nûkteré kroky, které musí chovatel a pfiípadnû nov˘ majitel udûlat, aby nakoupil opravdu plnohodnotné plemenné zvífie. Velice ãasto se setkávám se s tím, Ïe kupující (ve vût‰inû pfiípadÛ zaãínající nov˘ chovatel) neví, Ïe by pfii nákupu plemenn˘ch zvífiat je nutné poÏadovat po chovateli Potvrzení o pÛvodu (POP) pfiíslu‰né plemenné knihy a Ïe nestaãí PrÛvodní list skotu z ústfiední evidence vystaven˘ âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ a.s.. Z fiádÛ plemenn˘ch knih vypl˘vá, Ïe o vystavení POP v˘hradnû Ïádá a hradí chovatel, pfiípadnû poslední majitel, kter˘ je evidován v PK. I kdyÏ jistû vût‰ina chovatelÛ ví, co POP je, dovolím si to vysvûtlit. POP je oficiální doklad o zápisu daného zvífiete do pfiíslu‰né plemenné knihy (PK), a potvrzuje, Ïe zvífie má deklarován pÛvod, kter˘ je na POP uveden. U v‰ech masn˘ch plemen je pfii prodeji pÛvod doloÏen Osvûdãením o DNA zvífiete, kde je dostaãují alespoÀ potvrzení pÛvodu ze strany otce. Pouze u plemene Aberdeen angus je DNA provedeno pouze na Ïádost kupujícího. Kdo je chovatel a kdo majitel zvífiete: – chovatelem zvífiete je ten u koho se zvífie narodí. Aby bylo zvífie zapsané do PK musí b˘t narozené na chovu, kter˘ je registrován v rejstfiíku chovÛ pfiíslu‰né PK. Do rejstfiíku chovÛ je chovatel zapsán na základû pfiihlá‰ky do pfiíslu‰né PK a je mu vystaven certifikát o zápisu do PK , vã. ãísla chovu v PK. – majitelem zvífiete je ten chovatel, na kterého je vystaveno POP âasto se totiÏ stává, Ïe je prodáno zvífie bez pfiíslu‰ného POP a nov˘ majitel je pfiesvûdãen, Ïe je v‰e tak jak má b˘t a pak dochází ke zbyteãn˘m problémÛm a nedorozumûní.

Nejãastûj‰í problémy, se kter˘mi se setkávám 1. POP chybí pfii náv‰tûvû daného pracovníka âSCHMS, kter˘ provádí kontrolu uÏitkovosti (KUMP) a poÏaduje doloÏení pÛvodu zvífiete zapojovaného do KUMP. ¤e‰ení – obrátit se na chovatele a poÏádat zpûtnû o vystavení POP 2) po narození telete od matky, na které není POP, není toto tele moÏné zapsat do PK ¤e‰ení – obrátit se na chovatele a poÏádat zpûtnû o vystavení POP na matku 3) zvífie se narodí na chovu, kter˘ není zaspán do registru PK ¤e‰ení – poslat pfiihlá‰ku do PK 4) pfii druhém a dal‰ím prodeji, by mûlo b˘t POP vystaveno vÏdy na nového majitele ¤e‰ení – poÏádat posledního majitele zvífiete o vystavení POP.

A moje doporuãení na závûr V pfiípadû prodeje novému zaãínajícímu chovateli by bylo vhodné se zmínit, Ïe existuje âSCHMS Praha a pfiedat kontakt na pfiíslu‰ného pracovníka âSCHMS, kter˘ v pfiipraven v pfiípadû potfieby s tûmito problémy pomoci a kaÏdé plemenné zvífie vÏdy automaticky prodávat s pfiíslu‰n˘m POP. Radek Dobe‰, âSCHMS

❒ Vzor potvrzení o původu

53

Silné hovûzí consommé Jak uvařit tento silný a průzračný vývar? Připravme se na rozsáhlejší kulinářskou akci, protože consommé se vaří z dvojitého vývaru. Tudíž si nejprve nachystáme klasický silný hovězí vývar z kostí, předního hovězího masa, zeleniny a koření. Jakmile máme vývar hotový, můžeme přistoupit k dalšímu obřadu: Na deset porcí budeme potřebovat: • • • • • • • • •

2,5 l hovězího vývaru 2 cibule panenský olivový olej 150 g mrkve a 150 g celeru 2 rajčata 5 bílků (žloutky použijeme do nudlí a knedlíčků) 500 g hovězího hrubě mletého předního masa divoké koření (celý pepř, nové koření a bobkový list) snítka tymiánu, svazek petrželky a sůl

Jednu cibuli i se slupkou podélně rozkrojíme a dotmava ji na řezu na troše oleje opečeme. Druhou cibuli, mrkev a celer nakrájíme na drobné kostičky, rajčata na větší kousky. Do hrnce vložíme mleté maso, přidáme bílky, krájenou zeleninou, bylinky, koření, pečenou cibuli, zalijeme studeným vývarem a vše zamícháme. Pozvolna přivedeme k varu a už nemícháme! Je důležité, aby maso vyplavalo na povrch. Poté ihned stáhneme plamen na minimum, z kraje shrneme vrstvu surovin stranou, aby na hladině vzniklo „okénko“ a mohl tudy lehce probublávat vývar. Bílky na sebe naváží sražené bílkoviny z masa a tak se vývar samočistí. Vaříme ještě hodinu, poté ještě přes plátýnko nebo gázu a husté síto přecedíme, abychom získali skutečně průzračné zlaté consommé. Zavářku volíme podle chuti, dnes můžete zkusit celestýnské nudle a játrové knedlíčky. Ze žloutků, mléka, mouky a sekaných bylinek vymícháme hladké lité těsto, ochutíme solí a přidáme trochu oleje. Těsto necháme chvilku odstát a pečeme velmi tenké palačinky. Ty poté nakrájíme na pruhy cca 4 cm široké, z nichž krájíme nudličky o síle cca 5 mm. Kdybychom nudle osmažili, tak získáme fritátové nudle.

Celestýnské nudle • • • • •

3 žloutky 200 ml mléka 100 g hladké mouky čerstvé bylinky sůl a panenský olivový olej

Játrové knedlíčky • • • • • •

200 g jater a 2 žloutky půl cibule a 2 stroužky česneku hrst petrželky kudrnky, hrst majoránky panenský olivový olej strouhanka na zahuštění mletý pepř a sůl

Játra nameleme nebo nastrouháme (když strouháme, je dobré je dát na chvíli do mrazáku, aby byly tužší), smícháme se žloutky, najemno nakrájenou cibulí, utřeným česnekem, nasekanou petrželkou, majoránkou, pár kapkami oleje. Podle potřeby zahustíme strouhankou, dochutíme pepřem a solí. Poté vlhkýma rukama tvoříme malé kuličky, které vaříme v mírně vroucí osolené vodě. Když vyplavou na povrch, jsou hotové.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

Nabídka nov˘ch pracovních odûvÛ Ve spolupráci s firmou HEMA, která v âR zastupuje renomovaného belgického v˘robce profesionálního pracovního a ochranného obleãení, vám nabízíme nov˘ sortiment pracovních odûvÛ s logem âSCHMS (lze dodat i bez loga). 1500 Kã

Flísová bunda Sark

Bunda Bankok s kapucí

1100 Kã

Oboustranná flísová bunda = jemn˘ flísov˘ materiál / V˘borná ochrana proti chladu / Vzdu‰n˘ / Anti-Ïmolkovací úprava / ·ité ‰vy Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Zapínání na zip s ochranou brady / 1 v‰itá horní kapsa na zip / 2 v‰ité spodní kapsy na zip / V‰ité rukávy / Elastické manÏety / Stahovací ‰ÀÛrka v dolním lemu Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka v pfiedním a zadním díle s ochranou proti vûtru Materiál: 100% polyester – oboustrann˘ flísov˘ materiál: ± 285 g/m2 Lze pouÏít samostatnû nebo jako vloÏku do bundy Montreux.

3500 Kã

Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Vysoce prody‰ná / Vodu odpuzující vnûj‰í materiál / Vlhkost absorbující vnitfiní povrch / Velmi pohodná / Poddajná / Velmi lehká / Zatavené ‰vy / Vysoká odolnost proti roztrÏení Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Odnímatelná kapuce s krytem na bradu a k‰iltem / Zip je uschován pod dvojit˘m lemem se such˘m zipem / 2 horní v‰ité kapsy na zip / 2 boãní v‰ité kapsy na zip / 1 vnitfiní kapsa / V‰ité rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí suchého zipu / Ventilaãní otvor v podpaÏí / Stahovací ‰ÀÛrka v pase a spodním lemu / Délka 85 cm (L) Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka – polyamid / 1 vnitfiní kapsa / Vnitfiní prostor pro uloÏení kapuce Materiál: SIOPOR® Extra: 100% polyesterov˘ materiál s dotekem bavlny s povrchem z 100% polyuretanu; ± 205 g/m2 Lze doplnit o flísovou bundu Sark a pouÏít ji jako teplou vloÏku (upevnûní na zip).

1900 Kã Bunda Dover s kapucí

Bunda Montreux s kapucí

Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí drukÛ / Délka 85 cm Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2

Nepromokavá bunda s odnímatelnou teplou pod‰ívkou = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí drukÛ / Délka 85 cm Vnitfiní prvky: Vnitfiní odnímatelná pod‰ívka z ply‰ového flísu + pro‰ívaná zateplená látka v rukávech / Elastické manÏety na rukávech pod‰ívky / 1 vnitfiní kapsa Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2

Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat vyplnûním objednávkového formuláfie. V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ