âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. • B¤EZEN 2011 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XII. díl • Brahman – posvátná kráva hinduismu • V˘sledky prvních inseminací b˘ky masného skotu v letech 2000–2009 • Plánujeme zimovi‰tû

Vážené chovatelky a chovatelé, březen je nejenom měsícem knihy, ale rovněž i měsícem, kdy se vám do rukou dostává první číslo svazového zpravodaje, a proto jsem rád, že ani rok 2011 v tomto ohledu není výjimkou. Věřím, že zima je už téměř za námi a že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. Z hlediska finančního se však o přílišných pozitivech příliš hovořit nedá. Po loňském propadu ve výši podpor chovatelů masného skotu způsobených změnou v rozložení jednotlivých obálek v rámci národních doplňkových plateb, se zdá, že ani letošní rok nebude o mnoho lepší. Rýsuje se sice naděje, že ministerstvu zemědělství se podaří získat určité prostředky alespoň na podporu citlivých sektorů, na platbu na půdu v rámci TOP-UP však zřejmě už peníze nezbudou. Pozitivem, i když samozřejmě ne vše řešícím, je postupné zvyšování sazby v rámci jednotné platby na plochu, tzv. SAPS. O to více úsilí se snažíme vynaložit na přípravu opatření na podporu masného skotu v rámci tzv. článku 68. Tento článek, který umožňuje jednotlivým členským státům využít 3,5 % z přímých plateb na podporu citlivých sektorů, je od loňského roku využíván pouze na podporu mléka a my bychom chtěli, aby od roku 2012 byl využit i pro masný skot. Připravili jsme proto návrh opatření včetně finančního rozkladu, který jsme na Ministerstvo zemědělství předložili. O podporu našeho návrhu jsme rovněž požádali některé nevládní organizace, který s tím v zásadě vyjádřili souhlas a tak se zatím zdá, že máme poměrnou dobrou naději na úspěch. Než se nadějeme, budou tu i tradiční výběry plemenných býků. V prvním kole na vás bude čekat celkem 668 býků, kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků, dalších zhruba 260 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých odchovnách oproti loňskému roku vzrost zhruba o 50 kusů, totéž se dá říci o odchovu u chovatelů. Věřím proto, že bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje či na webových stránkách svazu. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Důležitou chovatelskou akcí bude druhý ročník národní výstavy hospodářských zvířat v Brně. Ta letošní se uskuteční opět na konci června, konkrétně 23.–26. 6. Rozměr expozice masného skotu by měl zůstat zhruba na stejné úrovni s tím, že přibude ukázka nových masných plemen. Na jiném místě tohoto Zpravodaje a také jako přílohu najdete všechny podstatné organizační pokyny. Jedno je však jisté již nyní – soutěžit budou pouze zvířata, která budou předvedena a kterých bude v rámci dané kategorie dostatečný počet. Je proto více než vhodné, abyste se v rámci jednotlivých klubů domluvili, jaké kolekce jste schopni připravit tak, aby se nestalo, že nějaký chovatel bude své zvíře připravovat a poté až na výstavišti zjistí, že nemá „do ringu“ soupeře. Toho jsme v minulosti byli bohužel svědky a vězte, že nikdo z vás by nechtěl na podobném místě být... Pokud někdo bude potřebovat další doplňující informace, neváhejte kontaktovat pracovníky svazu, kteří vám je ochotně sdělí. Na výběrech býků, či v Brně na výstavě, se s vámi na viděnou těší

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2011 – roãník XVIII.

O B SAH Aktuálnû.......................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2010/2011 .......................................................................... Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii ..................................... Elektrické ohradníky ........................................................................................ Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu................................................ Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat .................................................. Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.: U nás se krávy mají dobfie ................... Skupina ãesk˘ch chovatelÛ na v˘pravû v Belgii ............................................. Plánujeme zimovi‰tû ....................................................................................... Kfiest zimovi‰tû na Farmû Ranãice ................................................................... Skot, kter˘ se u nás nepase.............................................................................. Brahman – posvátná kráva hinduismu............................................................. Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2011 ........................................... Porovnání v˘krmnosti a jateãné hodnoty b˘kÛ plemen ãeské strakaté a masn˘ simentál .................................................................. Porovnání rÛstu a vlastností jateãnû upraveného tûla mezi b˘ky plemen charolais a masn˘ simentál ......................................................................... PlísÀová a prionová onemocnûní .................................................................... Velká pfiíleÏitost nebo velké riziko? ................................................................. V˘sledky I. inseminací b˘ky masného skotu v letech 2000 –2009 ................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 ........................................... Recept – SmaÏené b˘ãí Ïlázy ..........................................................................

4 5 6 13 14 14 18 20 22 25 26 26 29 30 32 34 39 42 48 50

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Stádo plemene shorthorn chovatelů manželů Vacíkových v Roupově (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Plemenice aubrac z chovu pana Petersíka (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Herefordské stádo (foto: Jan Čepelák)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , Do ukonãení NOP od IBR zb˘vají necelé dva roky Dva roky zb˘vají do ukonãení národního ozdravovacího programu od IBR (NOP), kter˘ v âeské republice bûÏí od roku 2005. Za tuto dobu se podafiilo zv˘‰it poãet úfiednû prost˘ch hospodáfiství od IBR z 19,02 % na 62,71 %. I kdyÏ lze hovofiit zatím o úspû‰nosti celé akce, je nutné upozornit i na problémy, které jsou s realizací NOP spojeny a také na finanãní stránku celé akce pro ty chovatele, ktefií signalizují, Ïe nestihnou ozdravování dokonãit do konce NOP, tj. do 31. 12. 2012. KaÏdému z tûchto chovatelÛ je nutné pfiipomenout finanãní nároãnost, která po uvedeném termínu zatíÏí v˘hradnû jeho rozpoãet: • Vakcinování v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ. Cena vakcinaãní dávky cca 100 Kã. • První a druhé závûreãné vy‰etfiení v‰eho skotu star‰ího 6 mûsícÛ. Cena jednoho vy‰etfiení gE ELISA testem 100 Kã. • Odbûry krve soukrom˘m veterinárním lékafiem pro závûreãná vy‰etfiení – pfiíspûvek státu na 1 odbûr (dotace) – 13 Kã. Je potfiebné ve stanoveném termínu ujednotit nákazovou situaci na bázi prost˘ch a ozdraven˘ch (nákazovû nerizikov˘ch) hospodáfiství. Nejednotná nákazová situace je pfiekáÏkou v obchodování, ale i pfii vyuÏitelnosti genofondu chovatelsky v˘znamn˘ch zvífiat.

Hranice pro testování BSE se zv˘‰í, ne v‰ak pro âR Potû‰ující zpráva, ne v‰ak pro âeskou republiku, pfii‰la z posledního stálého v˘boru pro potraviny a zdraví zvífiat, kter˘ se konal v Bruselu dne 15. února. Na nûm se odborníci z ãlensk˘ch státÛ dohodli, Ïe od 1. ãervence 2011 dojde ke zv˘‰ení vûkové hranice pro testování na BSE u poraÏeného skotu na 72 mûsícÛ. Toto rozhodnutí v‰ak platí pouze pro 22 ãlensk˘ch státÛ s v˘jimkou Rumunska, Bulharska, âeské republiky, Slovenska a Polska. Doposud byla hranice pro povinné testování 48 mûsícÛ pro ãlenské státy EU-15 plus Slovinsko a Kypr, a 30 mûsícÛ pro EU-12. âeské republice, Slovensku a Polsku doporuãil EFSA v posledním vûdeckém stanovisku, aby souãasn˘ systém sledování BSE v tûchto zemích pokraãoval v nezmûnûné podobû aÏ do doby, neÏ bude plnû potvrzen klesající trend v poãtu pozitivních pfiípadÛ BSE. Nutno zmínit, Ïe koneãné schválení je‰tû podléhá Evropskému parlamentu, kter˘ má tfii mûsíce ãas vyjádfiit kladné ãi záporné stanovisko t˘kající se tohoto rozhodnutí. V zásadû by s tím mûl b˘t Ïádn˘ problém. A jak se k tomuto návrhu staví na‰e Státní veterinární správa? PoÏádali jsme je o vyjádfiení tiskového mluvãího ing. Dubna a zde Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu je jeho reakce: „PoÏádali jsme o zv˘‰ení vûku na vy‰etfiování taktéÏ, se souhlasem MZe, a rozporovali jsme stanovisko EFSA, a plemenné knihy od 1. 12. 2010 které vycházelo s nesprávn˘ch údajÛ. Tuto záleÏitost sledujeme, ZdeÀka Bûlohlávková, Lí‰nice máme v˘hrady, nesouhlasíme. Co k tomu v souãasné dobû dodat? Jan Meduna, Pístina, StráÏ nad NeÏárkou KaÏdému je jasné, Ïe u nás je trend niωího v˘skytu nabíledni, dva Matûj Dudek, Bûlá, Velk˘ Hlavákov roky nic, nicménû neodpovídající stanovisko EFSA vzala EK jako Martin Nejdl, Kvaslice, Klatovy v˘chodisko, a s tímto stanoviskem nesouhlasíme a podnikáme DruÏstvo vlastníkÛ „LibeÀ-Vtelno“, Mûlnické Vtelno kroky k nápravû.“ Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín

Vakcinace proti bluetongue uÏ jen dobrovolná Letos se jiÏ ãtvrt˘m rokem vakcinují pfieÏv˘kavci, tj. zejména skot a ovce proti katarální horeãce ovcí. JelikoÏ se jiÏ nevyskytl dal‰í pfiípad tohoto onemocnûní, nebude po dokonãení jarní vakcinace v nafiízené vakcinaci pokraãováno. Vzhledem ale k moÏnému obchodování se zemûmi, kde negativní „zku‰enost“ s katarální horeãkou nemûli a poÏadují, aby byla zvífiata vakcinována, umoÏÀuje nyní SVS âR, aby takovíto chovatelé mohli zvífiata vakcinovat, a k tomu je nezbytná forma Nafiízení Státní veterinární správy – mimofiádná veterinární opatfiení, která si mÛÏete stáhnout na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci Dotace, programy/Formuláfie a pfiíruãky.

4

Roman Îaloudek, Ptenín MEDITO s.r.o., Praha Jana Klemensová, Dolní Bene‰ov – Zábfieh Katefiina Grégrová, Topûlec Farma Kozák s.r.o., Milevsko Alena Streerová, Drslavice, Klatovy Mgr. Miroslava Sedláková, Hrutov, Li‰ov Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa Jaroslav Tájek, Zvíkov, Li‰ov VANES PROJEKT, s.r.o., Pfiimda Václav Vacík, ml., Roupov, Pfie‰tice Miroslav Faflák, ml., Kyjov, Krásná Lípa Hana Nemleinová, âeská Kamenice Du‰an Kubík, Tfiebãice, Nepomuk CK STAVBY s.r.o., Îeleã u Tábora Petr Bartonûk, Uniãov ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s., Krásná Hora n.Vltavou Milan Kotalík, Písek – Semice Hana Svobodová, Sedli‰tû, LibáÀ Ing. Pavel Vrba, Nûmãice – Úlíkov Natalija Karpenková, PlzeÀ Adriana Roithová, Dvory nad LuÏnicí

Aktivity âSCHMS 2010/2011 Prosinec 2. 6. 8. 13. 14. 14. 16. 20.

12. 12. 12. 12. 12. 12. 12. 12.

21.12.

fieditel svazu se v Chrudimi zúãastnil v˘roãní ãlenské schÛze Svazu marginálních oblastí pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání pracovní skupiny pro ozdravovací program IBR (Karel ·eba) schÛze ãlenÛ klubu plemene charolais (Sokolov) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso v rámci uskupení Copa Cogeca v Bruselu fieditel se zúãastnil jednání rady SEUROP pfii Ministerstvu zemûdûlství vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha) fieditel svazu jednal s pracovníky Ministerstva zemûdûlství na téma harémového pfiipu‰tûní v chovech BTPM a evidence v ÚE fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s.

Dal‰í prosincové aktivity • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2011 • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Leden 3. 1. 6. 1. 7. 1. 11. 1. 17.–18. 1. 20. 20. 26. 27.

1. 1. 1. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny (PS) pro pfieÏv˘kavce schÛze salernské sekce klubu francouzsk˘ch rustikálních plemen (Stachy) probûhlo dal‰í jednání t˘kající se problematiky harémového pfiipu‰tûní v chovech BTPM a evidence tohoto systému v ÚE (Malát, Kopeck˘) pfiedseda a fieditel se zúãastnili mezinárodního setkání k problematice spoleãné zemûdûlské politiky pro rok 2013 ve Var‰avû schÛze ãlenÛ klubu plemene Limousine (Kunín u Nového Jiãína) pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání Unie chovatelÛ pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ (StfiíteÏ u Jihlavy)

Dal‰í lednové aktivity • Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2010 • Kontrola BOZP • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP

Únor 1. 2. 3. 2. 9. 2. 10. 2. 14. 2. 15. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) schÛze klubu chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen (Buãick˘ Ml˘n) schÛze klubu chovatelÛ plemene Piemontese (ZD Skály Bene‰ov) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko) v Brnû probûhlo jednání t˘kající se organizace národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat (Malát, Kopeck˘) pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha)

Dal‰í únorové aktivity • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2011 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010 • Podání návrhu na zmûnu metodiky odchovu na OPB • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu NVHZ v Brnû (23.–26. 6. 2011)

5

Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii Jana ¤ehofiová, âSCHMS KdyÏ mi byla nabídnuta stáÏ ve Francii, kde budu mít moÏnost poznat tamûj‰í systém odchovu masného skotu, neváhala jsem ani minutu. Seznámit se se zemí, z níÏ pochází polovina registrovan˘ch masn˘ch plemen chovan˘ch na na‰em území, byla jedineãná pfiíleÏitost. Základní pfiehled Zaãnu v˘ãtem pár ãísel. Francie se dûlí do 100 krajÛ (departementÛ) a 22 regionÛ (plus 4 zámofisk˘ch). Odchovává se zde kolem 20ti masn˘ch plemen skotu v celkovém poãtu více neÏ 4 miliony kusÛ. Témûfi kaÏd˘ region má své specifické plemeno, které se v nûm koncentruje, a po kterém je téÏ v nûkter˘ch pfiípadech pojmenován (Aquitaine, Limousin apod.). Dal‰ím specifikem Francie je, Ïe v‰echna zde chovaná masná plemena jsou pÛvodní. Kromû ne pfiíli‰ roz‰ífieného belgického modrého, do této zemû nebylo Ïádné plemeno importováno. Jako exportní zemû v‰ak Francie zaujímá na mezinárodním trhu v˘znamné postavení. Zvífiata urãená pro plemenitbu jsou vyváÏena do celého svûta, napfi. do Velké Británie, Polska, ·panûlska ãi Nûmecka, a to v prÛmûrném poãtu 50 tisíc kusÛ za rok. Jako jedna z mála zemí se Francie mÛÏe pochlubit vût‰ím procentuálním zastoupením ãistokrevn˘ch zvífiat neÏli kfiíÏencÛ. V ãistokrevné formû vyváÏí i zásta-

vové kusy (800 tisíc aÏ 1 milion roãnû), které odtud, stejnû jako od nás, putují nejvíce do Itálie a ·panûlska. Francouzská plemena se dûlí na intenzivní (specializovaná masná), z nichÏ nejpoãetnûj‰í je charolais (1,5 mil. kusÛ), druhé místo zaujímá limousine (cca milion kusÛ) a tfietí blonde d’Aquitaine (pÛl milionu kusÛ), extenzivní (rustikální) – salers, aubrac, gasconne, parthenaise, bazadaise a udrÏitelná (tzv. „genové rezervy“) – pÛvodní plemena, která nebyla konkurenceschopná a vyskytují se tedy jen v poãtech nûkolika set kusÛ, ale které by si Francie chtûla uchovat, napfi. armoricaine, béarnaise, bretonne pie noir, casta, ferrandaise, lourdaise, maraîchine, mirandaise aj. Existují téÏ syntetické linie vy‰lechtûné speciálnû na koneãné kfiíÏení jako je INRA 95 nebo Charolais Excelence. Díky velké rozmanitosti produkãních systémÛ vlastní Francie nejvût‰í celosvûtové rezervy tûchto plemen, co se t˘ká poãtu a zároveÀ rÛznosti druhÛ zvífiat. Jak jsem zmínila, Francie produkuje pfieváÏnû ãistokrevná zvífiata. Pokud se kfiíÏí, tak v pozici matky je rustikální nebo mléãné plemeno a v pozici otce intenzivní masná plemena. Specializovaná masná plemena jsou pfiizpÛsobená na vyuÏití pfii kfiíÏení samic, které mají sníÏenou zmasilost s cílem zv˘‰it uÏitkov˘ potenciál produktu. Rustikální plemena jsou zase velmi dobfie pfiizpÛso-

bená na nároãné podmínky (teploty, nadmofiská v˘‰ka atd.) a na skromné moÏnosti zásobování krmivem. KfiíÏením s uÏitkov˘mi plemeny jsou velmi dobfie zhodnocena. Systém chovu masn˘ch plemen Chov masn˘ch plemen má ve Francii dlouholetou tradici, proto i systém, kter˘ je organizován je velmi propracovan˘, to v‰ak nebrání tomu, aby se dále vyvíjel. Do roku 1966 se záleÏitosti jednotliv˘ch plemen fie‰ily v rámci plemenn˘ch knih. V roce 1966 byl schválen revoluãní zákon o ‰lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat (Loi sur l’Élevage), kter˘ umoÏnil zavedení kontroly uÏitkovosti, inseminace, selekce, propagace aj. Po jeho zavedení vznikly pro kaÏdé plemeno tzv. UPRy (UPRA neboli Unite Promotion de la RAce – Plemenná podpÛrná organizace), tvofiené chovateli, plemenáfisk˘mi spoleãnostmi a sdruÏeními obchodníkÛ s Ïiv˘m skotem. Ty mûly za úkol fiídit ‰lechtitelskou práci a propagovat plemeno a jeho produkty doma a v zahraniãí. V roce 2006 se UPRy po schválení Zákona o zemûdûlském smûfiování (Loi d’Orientation Agricole) zmûnily na selekãní podniky a organizace (Organisme et entreprise de sélection, O.E.S.), které mají stejné zamûfiení, jako UPRy, ale sdruÏují kromû jejich pÛvodních ãlenÛ i obchodníky s masem (jatka, obchodní organizace), odbûratele (fiezníky, super-

❒ Gaskoňské stádo patřící Groupe Gasconne (foto: Jana Řehořová)

6

markety) a spotfiebitele. Ti v‰ichni se nyní podílí na smûru ‰lechtûní toho kterého plemene. Smyslem je, aby se do ‰lechtitelské práce zapojily v‰echny subjekty, které se zab˘vají uplatnûním plemene na trhu. Jednou za ãas se zástupci ãlenÛ setkávají na schÛzích, kde si sdûlují názory a poznatky ze sv˘ch praxí a snaÏí se dohodnout, kam by za dané trÏní situace mûl v˘voj plemene spût, aby bylo konkurenceschopné. Velké mnoÏství v˘bûrov˘ch kritérií je odpovûdí na potfieby chovatelÛ, zpracovatelÛ a spotfiebitelÛ. Cíle v˘bûrÛ francouzsk˘ch programÛ na genetické zlep‰ení zahrnují tfii základní pohledy: ✔ ulehãení porodÛ (hodnocené prostfiednictvím kontroly hmotnosti pfii narození a prÛbûhu porodu), ✔ uÏitkové vlastnosti (ty zahrnují kontrolu v˘vinu a morfologii, kontrolu efektivity vyuÏití Ïivin a kontrolu finálního produktu – hmotnost, zmasilost, stupeÀ vykrmení a kvalita masa), ✔ matefiské vlastnosti (hodnocené prostfiednictvím kontroly morfologie rÛstu jalovic, plodnosti, schopnosti telení a produkce matefiského mléka). Souhrn tûchto vlastností je poãítan˘ pfies INRA (Národní agentura pro zemûdûlsk˘ v˘zkum) a volnû pfiístupn˘ v‰em uÏivatelÛm. V kaÏdé etapû v˘bûru jsou syntetické indexy poãítané na základû hodnoty ekonomické váhy jednotliv˘ch vlastností v rÛzn˘ch francouzsk˘ch systémech produkce. KaÏdému plemeni tak dovoluje zhodnotit jeho silné stránky a v˘bûr orientovat v souladu s jeho vyuÏitím a potfiebami vyuÏití na trhu. Kvalifikovan˘ systém hodnocení zvífiat pomáhá rozli‰it nejlep‰í jedince a orientovat se na jejich roz‰ífiení. KaÏd˘ kupující se ale mÛÏe rozhodnout na základû vlastní kombinace vypoãítan˘ch indexÛ a pro kaÏdé kritérium podle dÛleÏitosti, které jim pfiikládá, berouc do úvahy místní podmínky chovu ve Francii nebo v zahraniãí. JiÏ ãtyfiicet let pokraãují programy v˘bûru v neustálém zlep‰ování s cílem dosáhnout co nejvût‰í pfiesnosti genetick˘ch vyhodno-

cení a kvality chovn˘ch zvífiat, a co nejlépe tak pomoci chovatelÛm. V souãasné dobû se pozornost soustfiedí na: ✔ nárÛst kontrol po odstavu, ✔ kritéria reprodukce, dlouhovûkosti a temperamentu, které jsou zaznamenané v chovech. ✔ zhodnocení v˘sledkÛ poráÏky (hmotnost, zmasilost, stupeÀ vykrmenosti) v kalkulaci genetick˘ch indexÛ díky efektivnosti a letit˘m zku‰enostem v systému identifikace a sledování i díky rozvoji registrování pfiíbuzenstva, ✔ pokrok genomiky (Sélection Assistée par Marqueurs, SAM) pro lep‰í kvalitu masa, ✔ rozvoj mezinárodních hodnocení v rámci systému Interbeef. Jak se vyuÏívají genetické informace. Národní program sbûru a zpracování informací od farmy aÏ po národní banku údajÛ umoÏÀuje zabezpeãit pfiehled o zvífiatech a produktech, ale také získat uÏiteãné technické a ekonomické informace pro programy genetického zlep‰ování kaÏdého plemene a zabezpeãit pfiístup kaÏdého uÏivatele anebo kupce k tûmto informacím. Aktualizované informace o genetick˘ch hodnotách b˘kÛ podle v˘sledkÛ inseminace jsou získávané prostfiednictvím katalogu inseminaãních b˘kÛ nebo na webov˘ch stránkách Chovatelského institutu (Institut de l’Elevage) www.inst-elevage.asso.fr, jehoÏ úlohou je publikovat oficiální genetické informace. Dále chovatel dostává v˘sledky, které mu pomáhají pfii jeho v˘bûru a pfii obchodovaní s plemenn˘mi zvífiaty: ➢ Samostatné dokumenty (FIVA pro krávy a FIT pro b˘ky) umoÏÀují posoudit genetické hodnoty rodiãÛ budoucích chovn˘ch plemen. Systém kvalifikace urãen˘ kaÏdou asociací pro jednotlivá plemena umoÏÀuje rozpoznat nejlep‰í chovné jedince v daném plemeni. ➢ âistokrevná plemena zaruãují zápis zvífiat do plemenné knihy. Pfii exportu kaÏdého chovného zvífiete je vydan˘ rodokmen, kter˘ je v souladu s legislativou EU.

❒ Maso značky Label Rouge plemene gasconne (tmavý kus nahoře je z krávy, oblíbené pochoutky Francouzů) (foto: Jana Řehořová)

➢ BGTA (Bilan génétique du troupeau allaitant – Genetická bilance masného stáda) udává pro kaÏd˘ kontrolovan˘ chov index IBOVAL, zji‰tûn˘ na základû hodnot sebran˘ch na farmû v rámci kontroly uÏitkovosti. Pfiedstavuje obraz genetické úrovnû chovu a nástroj umoÏÀující analyzovat v˘voj genetické úrovnû, analyzovat dopad v˘bûru na zootechnické v˘sledky a fiídit pfiipafiování. Tento uÏiteãn˘ nástroj slouÏí téÏ kupcÛm, kter˘m ulehãuje rozhodnutí, jak˘m smûrem mají orientovat v˘bûr v stádû. Tento dokument vzniká ve spolupráci nûkolika organizací, které fungují v systému identifikace a genetického zlep‰ení francouzsk˘ch chovÛ ve smyslu definovaném ministerstvem zemûdûlství. Jejich vyjmenováním lze demonstrovat propracovanost francouzského systému chovu masného skotu. ✔ Chovatelsk˘ ústav (Etablissement de l’Elevage, zkr. EdE) – zaji‰Èuje registraci a potvrzení pfiíbuznosti skotu ✔ Bovin Croissance – provádí kontrolu uÏitkovosti na farmách (váÏení zvífiat) ✔ Krajské informaãní centrum (Centre Régional Informatique, zkr. CRI) – správa a uloÏení vloÏen˘ch údajÛ ✔ Národní agentura pro zemûdûlsk˘ v˘zkum (Institute National de la Rechrche Agronomique, zkr. INRA) – poãítá indexy ✔ Chovatelsk˘ institut (Institut de l’Elevage) – ovûfiuje, ‰ífií a zvefiejÀuje indexy ✔ Selekãní organizace (Organisme de selection, zkr. OS) – stanovuje smûr selekce, bodové (vizuální) hodnocení dospûl˘ch kusÛ

7

a hodnocení plnûní plemenného standardu ✔ Organizace zab˘vající se selekcí a umûlou inseminací (Entreprise de sélection (ES) a entreprise de mise en place (CEIA) d’insémination animale) – selekce plemeníkÛ a jejich roz‰ífiení prostfiednictvím inseminaãních dávek. Jak to chodí v praxi Groupe Gasconne. Má cesta zaãala na jihu ve mûstû Foix, necel˘ch 100 km od hranic s Andorou. Jean-Pierre Gajan, fieditel Asociace plemene gasconne (Groupe Gasconne) kter˘ se stal m˘m prvním prÛvodcem, mi, kromû tohoto, u nás známého plemene, ve Francii chovaného specifick˘m zpÛsobem, pfiedstavil i systém chovu masn˘ch plemen skotu obecnû, o nûmÏ jsem se zmínila jiÏ v textu v˘‰e. V místním zemûdûlském centru mi bylo vysvûtleno, jak probíhá váÏení a bonitování zvífiat v rámci kontroly uÏitkovosti. Zemûdûlské centrum je v kaÏdém departementu (kraji) a zamûstnává, mimo jiné, techniky, ktefií jezdí váÏit do chovÛ zvífiata ve 120ti a 210ti dnech. Pfii druhém váÏení, tj. v dobû odstavu, provedou vizuální hodnocení, kde se hodnotí více parametrÛ neÏli u nás. Po jeho provedení se rozhodne, zda mÛÏe b˘t tele zapsáno do plemenné knihy (musí b˘t zároveÀ splnûna podmínka dvou pfiedchozích generací zapsan˘ch v PK; u zvífiat urãen˘ch na export se vyÏaduje zápis 3 pfiedchozích generací). Chovatel sám zaznamenává hmotnost pfii narození. MÛÏe provádût i dal‰í váÏení, ale technik podle denních pfiírÛstkÛ zpûtnû kontroluje, zda jsou udané hodnoty pravdivé. Sebrané údaje se posílají do Chovatelského institutu (Institut de l’élevage) v PafiíÏi, v nûmÏ se poãítají plemenné hodnoty. Ty jsou pak poslány zpût technikÛm, ktefií je pfietlumoãí chovatelÛm. Zamûstnanci selekãních organizací (asociací) provádí hodnocení jalovic ve dvou letech, hodnocení krav a v˘bûr b˘ãkÛ na odchovny. Plemenní b˘ci jsou odchováváni na odchovnách, kde je systém odchovu stejn˘ jako u nás, nebo u chovatelÛ – zde jsou jedinci pouze bonitováni a je zkontrolo-

8

ván pÛvod rodiãÛ. Pokud si chce chovatel ponechat jalovice na obnovu stáda, je povinné váÏení v 1,5 a ve 2 letech – z tûchto hodnot se pak poãítá index pro kfiíÏení. Pro zápis do PK musí b˘t jalovice obonitovány ve 2 letech, krávy v 5ti letech a b˘ci na stanici nebo u chovatelÛ. Chovatelsk˘ institut poãítá téÏ údaje, dle nichÏ lze posoudit ekonomiku chovu. Jako podklady mu slouÏí hmotnosti zvífiat, ceny prodejÛ, mnoÏství spotfiebovaného krmiva aj. Institut z tohoto spoãítá, jak si chov stojí. Údaje jsou posílány opût zpátky technikÛm, ktefií chovatelÛm pak majitelÛm radí, co a jak zlep‰it. VyuÏití této sluÏby je dobrovolné, ale bezplatné, je souãástí kontroly uÏitkovosti. Technici provádûjící vizuální hodnocení musí bûhem prvních tfií let absolvovat jednou za rok pfiezkou‰ení pro ovûfiení odbornosti, poté se interval testÛ prodluÏuje na jednou za pût let. Po obecn˘ch informacích jsme pfie‰li k plemeni Gasconne. Jeho zástupci se vyskytují témûfi po celé Francii (v 72 regionech), nejvíce (85 % populace) se chová v pûti jiÏních regionech. Z více neÏ 22 tisíc krav chovan˘ch na francouzském území je do kontroly uÏitkovosti zapojena polovina. Asociace chovatelÛ plemene gasconne má 10 zamûstnancÛ. U svého administrativního zázemí ve vesnici Villneuve du Paréage má asociace vlastní odchovnu, kde je odchováno 150 b˘kÛ roãnû. Nabíráni jsou b˘ãci narozeni

❒ Tržiště zvířat ve městě Laissac, kde je týdně zobchodováno 1500 kusů masného skotu (foto: Jana Řehořová)

v únoru, ktefií se prodávají na jediné aukci v dubnu, aby ‰li do stád v prÛbûhu dubna a kvûtna. 60 % gasconnÛ tráví léto v horách, 40 % zÛstává v níÏinách. Stáda se pfiehánûjí z níÏin do hor, jakmile je tepleji a je co spásat, tzn. bûhem kvûtna a ãervna. Pfiehánûní stád do hor se naz˘vá transhumance a úãastní se jej chovatel, kterému pomáhají dobrovolníci z vesnice a okolí. Aãkoli se stádo Ïene po cestû, zvífiata se ãasto rozutíkají do pfiilehl˘ch lesÛ ãi luk a nûkdy je i dvacet nahánûãÛ málo. Pfievod stáda trvá, vzhledem k pfiev˘‰ení, které je nutné pfiekonat, ãasto i tfii dny. Dobrovolníci jsou bûhem nich odmûÀováni formou obãerstvení. BûÏné je, Ïe v horách jsou spojena aÏ tfii rÛzná stáda, u kter˘ch se v hlídání stfiídají jejich majitelé a profesionální honáci. Krávy daného stáda jsou odli‰eny barvou popruhu a tvarem zvonce, kter˘ mají kolem krku. B˘ci se ve stádech stfiídají po pár t˘dnech tak, aby byl pfiítomen vÏdy pouze jeden. Podle data narození lze pak urãit, po kterém jaké tele je. U gasconnÛ jsem se setkala se znaãkou Label Rouge, která je

❒ Testovaní býci plemene Blonde d’Aquitaine na stanici Midatest v Soualu (foto: Jana Řehořová)

udûlována i masu z jin˘ch plemen (nejen plemen masného skotu). O této znaãce v˘jimeãné kvality je zmínka ve Zpravodaji 4/2009. Proto se podmínkami pro její udílení nebudu zab˘vat podrobnû. Producentovi jej udílí vÏdy asociace toho kterého plemene a administrativní procedury pro její získání trvají ãtyfii mûsíce, bûhem nichÏ se zji‰Èuje, zda je zázemí chovu správnû uzpÛsobeno. Tím to v‰ak nekonãí. Pro získání oznaãení Label Rouge musí projít kontrolou technikem asociace je‰tû kaÏd˘ kus individuálnû. Nelehkost procedur dosvûdãuje fakt, Ïe za plemeno gasconne získá tuto znaãku v prÛmûru jen 200 zvífiat roãnû. Maso z gasconnÛ je prodáváno i pod jin˘mi znaãkami, které téÏ udûluje asociace. Jsou to „Race Gasconne“ pro maso stfiední kvality, urãené do supermarketÛ a „Cadet Gascon“, kterou je oznaãováno maso prodávané pfiímo od chovatelÛ. MIDATEST. Dal‰í zastávkou mé cesty byla inseminaãní stanice ve mûstû Soual, jenÏ je jednou ze stanic patfiících uskupení MIDATEST, regionálního sdruÏení chovÛ pro genetické zlep‰ení a zlep‰ení úrovnû umûlé inseminace na jihozápadû Francie (v regionech Aquitaine a Midi-Pyrenées). Jedná se o centra produkující semeno, která se pfiímo nebo ãásteãnû podílí na selekãních programech masn˘ch a mléãn˘ch plemen skotu a taktéÏ na zachování (konzervaci) mizících plemen. Na cel-

kem ãtyfiech chovn˘ch stanicích je roãnû sledováno 1600 zvífiat prostfiednictvím 61 zamûstnancÛ. Roãnû tyto stanice produkují 4 miliony inseminaãních dávek, které jsou prodávány do Francie a po celém svûtû. V Soualu funguje zároveÀ kontrolní i odbûrová stanice pro b˘ky plemen Gasconne, Aubrac a Blonde d’Aquitaine. V ãásti, kde probíhá individuální kontrola a kontrola plodnosti, stojí 250 b˘kÛ. (V ostatních kontrolních stanicích se kontrolují jateãní, odstavové ãi maternální vlastnosti b˘ãkÛ a jaloviãek). Dále se zde produkují testovací dávky a dávky b˘kÛ urãen˘ch pro inseminaci. Kapacita této ãásti je 80 b˘kÛ. V ostatních produkãních poboãkách b˘ky vybírají a pfiipravují nebo ãekají na jejich v˘sledky. Testování potomkÛ se provádí jen u poãetnûj‰ích a intenzivních plemen. Francie reprezentuje jedny z nejv˘znamnûj‰ích programÛ v˘bûru masn˘ch plemen skotu na svûtû. Tato snaha genetického zlep‰ování zaãala v 70t˘ch letech minulého století a umoÏnila rozvoj skuteãn˘ch strukturovan˘ch programÛ v˘bûrÛ b˘kÛ, které tvofií: ✔ V˘bûr pfiedkÛ a individuální pfiipafiování ✔ Individuální kontroly na farmách pfied odstavením a kontroly chovn˘ch stfiedisek po odstavení ✔ Kontroly potomstva, matefiské kvality a uÏitkov˘ch vlastností

v˘bûru b˘kÛ na základû jejich genetické hodnoty (ne pouze na základû jejich fenotypu), s cílem jejich rozsáhlého roz‰ífiení umûlou inseminací. Roz‰ífiení tohoto genetického procesu se dûje díky umûlé inseminaci (kaÏdoroãnû je inseminováno 600 tisíc masn˘ch krav a 450 tisíc krav-kfiíÏenek). Polovina umûl˘ch inseminací je realizována v chovech, kde se míra inseminace blíÏí 40 %. V˘bûrové programy spoãívají na velmi dÛleÏitém základû: na více neÏ 800 000 kravách, jejichÏ potomci jsou kaÏd˘ rok oficiálnû kontrolovány na farmách, a z nichÏ je 430 000 zapsan˘ch v plemenné knize. Nejlep‰í b˘ci, narození po cíleném pfiipafiování nebo oznaãení na farmû jsou vybíráni, vyuÏívajíc: ✔ Kontrolu uÏitkovosti na farmû od narození do odstavu: v˘voj a zmasilost (800 000 telat roãnû) ✔ Individuální kontrolu na stanicích po odstavení (pfies 2000 b˘kÛ roãnû) ✔ Kontrolu potomstva budoucích inseminaãních b˘kÛ (pfiibliÏnû 110 b˘kÛ roãnû), která se zamûfiuje na uÏitkové vlastnosti (napfi. kostra potomka) a matefisk˘ch kvalit potomka (snadnost telení a mléãnost) Aubrac a salers. Má cesta pokraãovala v oblasti s chovem plemen aubrac a salers, kde se m˘m prÛvodcem stal Francois Nolorgues, sám chovatel ãistokrevného 110ti

❒ Mladí býci plemene aubrac (foto: Jana Řehořová)

9

❒ Salerská kráva s den starým teletem (foto: Jana Řehořová)

hlavého stáda plemene aubrac, s jehoÏ vybran˘mi zástupci získal ãetná ocenûní, a zamûstnanec selekãní organizace (asociace) tohoto plemene, kde se stará, mj. o odbyt. První kroky vedly na trÏi‰tû zvífiat ve mûstû Laissac, kam jsou sváÏena zvífiata z oblasti Centrálního masivu, aby byla kaÏdé úter˘ exportována na francouzská jatka nebo do zahraniãí. T˘dnû je zde zobchodováno 1500 zvífiat. Následovala náv‰tûva vybran˘ch chovÛ s plemenem aubrac, na kter˘ch mi pan Nolorgues demonstroval typické zástupce a podmínky, v kter˘ch je toto plemeno chováno. Poãty jeho zástupcÛ se od roku 1988 zdvojnásobily. Momentálnû je ve Francii chováno 144 tisíc krav, z nichÏ je 36 000 zapsáno v plemenné knize. Jeho pfiednostmi je snadné telení (98 % snadn˘ch porodÛ, 88 % bez pomoci) a prokázané zji‰tûní, Ïe u 75 % krav je délka mezidobí krat‰í neÏ 385 dní. Plemeno pochází z horské oblasti, proto má v˘borné adaptaãní schopnosti, mezi které se fiadí kvalitní konãetiny a dobrá konverze (i na ne pfiíli‰ v˘Ïivné pastvû, není tfieba dokrmovat). Osobnû jsem se mohla pfiesvûdãit i o v˘sledcích kfiíÏení aubraca s intenzivními masn˘mi plemeny, jmenovitû s charolais, kdy b˘ãci mûli prÛmûrnû 43 kg pfii narození, 168 kg ve 120ti a 278 kg ve 210ti dnech (jaloviãky 40 kg, 155 kg a 246 kg). Díky své adaptabilitû na‰el aubrac domov kromû zemí Evropy

10

i na Novém Zélandu, v Litvû ãi na Sibifii, kde pfiekonal teploty – 40 °C. Ze zástupcÛ plemene salers, které se ve Francii téÏ tû‰í popularitû, jsem díky ‰patnému poãasí, shlédla pouze jeden chov, kde byly mj. pfiítomny dvû krávy, které se loni úãastnily v˘stavy Sommet de l’Elevage v Clermont Ferrand. Na vemeni jedné z nich, která byla ãerstvû otelená, byla dobfie patrná mléãnost, charakteristická vlastnost tohoto téÏ velmi odolného plemene s rozvinutou kostrou. Za nevlídného poãasí se naskytlo více ãasu na zkoumání chuÈov˘ch vlastností salerského masa, které není tak libové, jako maso z aubraca, ale zato je ‰Èavnatûj‰í a je nositelem v˘borné chuti.

Limousine. Po dobrém jídle a dobrém spánku na francouzském venkovû jsem se vlakem pfiesunula severozápadnû do mûsta Limoges, kde mne ãekal zástupce spoleãnostu KBS Genetics. Jak uÏ správnû tu‰íte, ãekala mû exkurze v kraji plemene limousine. I zde, jako zatím v‰ude, sly‰ím, Ïe toto plemeno je nejlep‰í. Vzhledem k necelému milionu ve Francii chovan˘ch krav je to moÏná uvûfiitelnûj‰í neÏ u Gasconne, Aubraca ãi Salerse, ale vnímám to tak, Ïe kaÏdé plemeno má svá specifika, pro která si jej ten kter˘ chovatel vybral sobû na míru, tedy aby mu nejlépe vyhovovalo. Vzhledem k tomu, Ïe u nás je toto plemeno známé, soustfiedila jsem se spí‰e na systém zpracování a odbytu. Exkurzi v pár chovech jsem si ale nemohla nechat ujít. U dvou chovatelÛ se ve stádû pohybovali zástupci typu limousina MIX, kter˘ je kompromisem mezi zmasilostí a rámcem, má dobré osvalení a dostatek mléka. I pfies dlouholet˘ a rozsáhl˘ systém odchovu nejsou chovatelé a ‰lechtitelské organizace zajedno v tom, jak˘ typ zvífiat ‰lechtit – zda spíãe men‰í a více osvalen˘ typ VIANDE nebo rámcovûj‰í ELEVAGE, typ MIX je tedy dobr˘m kompromisem. Jasné jsou v‰ak tendence ‰lechtûní na snadnost telení, ovladatelnost a ranost. Dal‰í pfiednosti, které o plemeni limousine sly‰ím, je odolnost a dobrá chodivost.

❒ Plemeno limousine stoupá ve Francii na popularitě (foto: Jana Řehořová)

❒ Prodej velice světlého masa z čtyřměsíčních limousinských telat pod značkou Label Rouge (foto: Jana Řehořová)

Je pozitivní dozvûdût se o soustfiedûní se na ovladatelnost zvífiat, neboÈ povûsti o povaze limousina mluví o opaku. Aãkoli Francouzi nemají na tuto vlastnost index, vyfiazují z chovu zvífiata, která jsou Ïivûj‰í a v chovech, které jsem mûla moÏnost vidût, byla v‰echna opravdu jako beránci. Jako nûkteré na‰e chovy, i zde se snaÏí ‰lechtit na bezrohost. Zaãali pfied 6ti lety importem embryí z Kanady. Z celkového poãtu stád má v‰ak status „bezrohé“ jen jedno procento, coÏ je ale v místních pomûrech 100 chovÛ. Majitelé jednoho z nav‰tíven˘ch chovÛ Gaec Lagrafeui Puech jsou mi povûdomí a za krátko si vzpomenu, Ïe je bylo moÏné vidût na loÀském Sommet de l’Elevage. MnoÏství získan˘ch ocenûní na stûnách stáje dává tu‰it, Ïe jsou na v˘stavách pravideln˘mi hosty. Chlubí se, Ïe v loÀském roce vyhrála jejich zvífiata – kráva a b˘k – i ‰ampionát ve Velké Británii. Bylo to poprvé, kdy zvítûzila 2 zvífiata ze stejného chovu. Preferují také typ limousina ELEVAGE, kter˘ je vût‰ího rámce. V‰ímám si evidentnû nové fotovoltaické elektrárny, které je nyní moÏné spatfiit témûfi po celé Evropû. Chovatelé si povzdechnou, Ïe jen vyfiizování papírÛ zabralo rok, pfiitom stavba samotné elektrárny jen 6 mûsícÛ. A cena? 1,3 milionÛ eur. V‰echna zvífiata, která si prohlíÏím, jsou ve stájích. Chvíli si pfiipadám jako dÛleÏitá náv‰tûva, neÏ se dozvím, Ïe je to proto, Ïe druh˘ den se budou zvífiata váÏit a ãím krat‰í dobu to potrvá, tím ménû budou chovatelé spoleãnosti, která tuto suÏbu vykonává, platit. Na závûr se dozvídám, Ïe v tomto chovu témûfi neinseminují, sází na kvalitní plemeníky (na 170 krav mají

10 –15 b˘kÛ). Jak jste moÏná sly‰eli, ve Francii je populární maso z krav. Z tohoto chovu prodávají 25 vyfiazen˘ch krav roãnû na maso za 3,05 – 3,30 eur/kg v mrtvém. V limousinské oblasti se mi naskytla moÏnost seznámit se blíÏe se zpracováním a prodejem masa, oblastí, v níÏ máme hodnû co dohánût. Vzhledem k tomu, Ïe je limousine povaÏováno za plemeno produkující maso vysoké kvality v jakémkoli vûku, je v oblasti, kde se odchovává nabízeno nûkolik jeho kategorií. 96 % populace plemene limousine je nositelem specifického genu F94L (ostatní plemena mají pouze 5 – 8 %). Tento gen zpÛsobuje ukládání tuku mezi svaly a ne pod kÛÏí, tzv. mramorování, maso je jemné, kfiehké, ‰Èavnaté a má v˘razné chuÈové vlastnosti. Telecí – maso svûtlé barvy z telat poráÏen˘ch ve stáfií 4 mûsíce o Ïivé hmotnosti 170 – 200 kg. Telata konzumují pouze matefiské mléko. Cena za kus se pohybuje kolem 1700 eur. Telecí ze Saint Etienne – maso rÛÏové barvy z telat star˘ch 8 –10 mûsícÛ a váÏících 350 – 450 kg v Ïivém prodávan˘ch vût‰inou je‰tû pfied odstavením. Tato telata jsou zároveÀ intenzivnû pfiikrmována. Telecí z Lyonu – maso z telat poráÏen˘ch ve vûku 10 –15 mûsícÛ pfii Ïivé hmotnosti 400 – 500 kg. Podobnû jako u pfiedchozí kategorie jsou telata do vûku 7– 8 mûsícÛ na matefiském mléce, ale jsou ménû pfiikrmována, vût‰inou pouze trávou z pastvy. Po odstavení pfiichází intenzivní v˘krm smûsí sena, koncentrátÛ anebo kukufiiãnou siláÏí. Mladí b˘ci – kusy staré 15 – 20 mûsícÛ s jateãnou hmotností 320 – 420 kg. Vyfiazené krávy a jalovice – nûkteré z nich jsou poraÏeny mladé, pouze po jednom ãi dvou teleních (z rÛzn˘ch dÛvodÛ, závisejících na daném chovateli). Maso z nich je odborníky povaÏováno za vysoce kvalitní. Nicménû obvykle se vyfiazená kráva otelí 7 aÏ 8 krát, ale pfiesto díky vypracovanému systému dokrmu pfiiná‰í na jatkách velmi uspokojiv˘ v˘sledek.

Zástavov˘ skot – více neÏ 280 000 tisíc kusÛ (41 % kaÏdoroãnû vyprodukovan˘ch limousinsk˘ch telat) je prodáváno na dokrmení do zahraniãí ve formû zástavového skotu. Hodnû siln˘m záÏitkem pro mne byla exkurze na jatka fungující ve mûstû Limoges, která patfií spoleãnosti La Groupe Beauvallet, která má poboãky po celé Francii a v Polsku. Limogeská jatka fungují jiÏ 10 let. T˘dnû je zde zabíjeno 100 telat první jmenované kategorie (tj. ve vûku 4 mûsícÛ), 300 jalovic a krav a 5 –10 b˘kÛ (mlad˘ch, dospûl˘ch a poráÏí se i volci). Z masn˘ch plemen skotu je poráÏeno pouze plemeno limousine, dále ovce a prasata. V dobû, kdy jsem jatka nav‰tívila, byla zpracovávána nejmlad‰í kategorie telat. Zabití, opracování, odvû‰ení a porcování, to v‰e jsem mohla spatfiit na automaticky fungující lince, kde místo robotÛ s mechanickou pfiesností v‰e vykonávali lidé. Pfiední ãást jateãného trupu se nechává zrát 4 dny, zadní 8 dní, poté následuje pfieprava k fiezníkovi, kter˘ maso nechává zrát dal‰ích 8 dní. KaÏd˘ jateãnû opracovan˘ trup visící v chladicím boxu má na sobû etiketu s cca 20ti údaji. Mimo místa a ãísla poráÏky, údajích o zvífieti (datum a zemû narození, zemû odchovu, plemeno, kategorie aj.) a hmotnosti odvû‰eného kusu se dozvíme do jaké tfiídy zmasilosti a protuãnûlosti jateãnû upraven˘ trup spadá podle systému SEUROP. Zpracování je vyladûno do detailÛ. A jak je to s odbytem? Vyrazili jsme se podívat do místních supermarketÛ, trÏnice a k fiezníkÛm. K dostání jsou tfií

❒ Jatka ve městě Limoges (foto: Jana Řehořová)

11

hlavní druhy hovûzího – obyãejné, nesoucí znaãku kvality Label Rouge (Blason Prestige) a ekologicky vyprodukované. V‰ichni fiezníci tvrdili, Ïe s odbytem není problém, a Ïe udají v‰echny zmínûné druhy. Maso znaãky prestiÏní znaãky Label Rouge vychází v prÛmûru o 15 % dráÏ neÏ „neznaãkové“. Ekologicky vyprodukované maso je nejdraωí. Jednotlivé ceny masa vychází vzhledem k platÛm, jaké Francouzi mají, podobnû, jako u nás. Charolais. Poslední zastávka vedla do jednoho z nejlep‰ích padesáti chovÛ plemene charolais, nejvíce poãetnû zastoupeného plemene ve Francii, kterého se zde pohybuje pfies 1,8 miliónu kusÛ. Nav‰tívenou farmu obhospodafiuje pan Albert Merlet, zástupce francouzsk˘ch chovatelÛ masn˘ch plemen v zahraniãí a b˘val˘ fieditel francouzské charolaiské asociace. Pan Merlet pfiestavil typick˘ ‰lechtitelsk˘ chov se 120 matkami základního stáda, kde produkuje plemenná, ale i jateãná zvífiata (b˘ci, ktefií nejsou uznáni do plemenitby vykrmuje do 18 mûsícÛ a hmotnosti 560 kg). PouÏívá se inseminace a 4 b˘ci na doskok, 25 % jalovic se ponechává na obnovu, pfiírÛstky telat ãiní 1,5 kg (ale i 1,8 ãi 1,9 kg). I on, stejnû jako v‰ichni chovatelé, s kter˘mi jsem dosud hovofiila, pfiiznávají závislost na dotacích, bez nichÏ by nemohli fungovat. I plemeno charolais produkuje bezrohé zástupce, ale pan Merlet pfiiznává, Ïe „to nejde tak rychle,

12

jak by bylo potfieba“. Bezroh˘ch charolaisk˘ch stád je ménû neÏ 1 % z jejich celkového poãtu. Setkání jsme zakonãili, stejnû jako na vût‰inû dfiíve nav‰tíven˘ch farmách, rozhovorem o francouzském a ãeském systému chovu masn˘ch plemen. V‰echno jednou konãí Setkání s panem Merletem bylo vzácn˘m a pfiíjemn˘m zakonãením mého putování po Francii, cestû, která pro mne byla po profesní stránce velice obohacující. Podûkování patfií v‰em, ktefií mi tuto exkurzi umoÏnili a tûm, ktefií mi v jejím prÛbûhu vûnovali svÛj ãas. Doufám, Ïe se mi v ãlánku podafiilo pfiedat Vám nûco z poznatkÛ a dojmÛ nabyt˘ch v zemi, která je v chovu krav BTPM vyhlá‰enou chovatelskou velmocí. Pár ãísel z chovu krav BTPM ve Francii ➢ Cena pÛdy se ve Francii pohybuje mezi 2500 – 3000 eur/ha. V Ïádan˘ch oblastech aÏ 7800 eur/ha. ➢ Míra dotací chovu majícího 100 masn˘ch krav ãiní v prÛmûru 40 000 eur/rok. ➢ Míra zdanûní je 60 –70 % ➢ PrÛmûrná velikost francouzské farmy s chovem masného skotu je 50 hektarÛ. ➢ Ceny zástavu se v roce 2010 pohybovaly v prÛmûru kolem 2,7 euro/kg u b˘kÛ (220 kg) a 2,3 euro/kg u jalovic. ➢ Plemeníci ve vûku 2 aÏ 4 roky

❒ Albert Merlet, zástupce francouzských masných plemen pro zahraničí, se svým stádem (foto: Jana Řehořová)

se prodávají v prÛmûru za 2500 – 3000 eur (v závislosti na plemeni), kvalitní plemeník stojí 12 000 – 15 000 eur a známé jsou i kusy prodané za 35 000 eur. Cenu plemeníka vytváfií pfiedev‰ím linie, z níÏ pochází. ➢ Francie byla první zemí, která v roce 1970 zavedla povinné a individuální znaãení hovûzího dobytka. Za 40 let bylo zaregistrováno pfies 110 milionÛ hovûzího skotu a individuální údaje o nûm jsou archivované a k dispozici. Je moÏné téÏ konzultovat 28 milionÛ údajÛ o Ïivé hmotnosti skotu. ➢ Francie dodává na svûtov˘ trh kaÏd˘ rok kolem 50 tisíc plemenného masného skotu, více neÏ 2 miliony inseminaãních dávek testovan˘ch b˘kÛ a nûkolik tisíc embryí. Tato genetika pfiispívá ke zvy‰ování produkce hovûzího dobytka ve více neÏ 80 zemích svûta.

❒ Jalovice ze stáda Alberta Merleta (foto: Jana Řehořová)

Elektrické ohradníky – aktualizace legislativních zmûn pro rok 2011 V záfií 2010 do‰lo ke zmûnû normy EN 60335-2-76 upravující technické poÏadavky na konstrukci a provoz zdrojÛ impulsÛ pro elektrické oplocení. Zásadní zmûnou bylo sníÏení maximální energie impulsu na 5 J pfii odporu 50 W – 500 W. Prakticky ve stejné dobû byla pfiijata dal‰í zmûna této normy, která za splnûní urãit˘ch podmínek, umoÏÀuje nûkolikanásobné zv˘‰ení maximální energie pulsu. Do‰lo tak k paradoxní situaci, kdy jedna zmûna je nahrazena dal‰í zmûnou, která pr˘ pfiiná‰í dal‰í zv˘‰ení bezpeãnosti elektrického ohradníku, nicménû se vrací k parametrÛm star‰í normy. Jestli se jedná o podstatnou zmûnu, posuìte sami. PÛvodní norma, oznaãená jako verze A1, byla postavená na faktu, Ïe minimální odpor elektrického oplocení je 500 Ω. Tato hodnota byla stanovena na základû dlouhodob˘ch sledování funkãnosti elektrického oplocení pfii rÛzné zátûÏi zpÛsobené vegetací a konstrukcí oplocení. V˘sledkem tohoto ovûfiování je fakt, Ïe odpor oplocení pfii ideálních podmínkách (v˘kon zdroje, kvality uzemnûní, kontakt nohou se zemí) je vÏdy vy‰‰í neÏ 500 Ω. V praxi to znamená, Ïe v oblasti, kde jsou nejvût‰í ztráty zpÛsobené vegetací, má zdroj impulsÛ dostatek energie k jejich vyrovnání. V˘‰e uvedenou verzi normy A1 nahradila po 09/2011 verze A11, která jako nejzásadnûj‰í zmûnu sníÏila maximální energii na 5 J v rozmezí 50 Ω – 500 Ω. Toto omezení postihuje bohuÏel oblast ztrát energie na oplocení zpÛsobenou vegetací, kde je obvykle potfieba naopak co nejvy‰‰í energie ke kompenzaci této ztráty. V termínu 09/2011 vstoupí oficiálnû v platnost modifikovaná verze normy s oznaãením A12, která vznikla jako kompromisní fie‰ení, které má do urãité míry „opravit“ omezení hodnoty maximální energie pulsu. Vzájemné porovnání v‰ech verzí je naznaãeno ve druhém grafu. Nová verze normy A12 splÀuje v‰echny poÏadavky verze A11, ale navíc umoÏÀuje v kategorii „inteligentních“ ohradníkÛ zv˘‰it v˘stupní energii aÏ na 15 J za pfiedem stanoven˘ch podmínek. • zv˘‰ení energie pulsu mÛÏe nastat aÏ po minimálnû 15 sekundách ãasové prodlevy po zji‰tûní poklesu energie na elektrickém oplocení • ohradníky s v˘konem pfievy‰ujícím 5 J energie, musí b˘t na v˘stupu vybaveny kontrolními funkcemi a signalizaãním zafiízením Zdroje impulsÛ pro elektrické oplocení splÀující verzi A12 normy EN 60335-2-76 musí b˘t oznaãeny následujícím symbolem: Závûr: Nová norma neuãiní elektrické oplocení bezpeãnûj‰í, neÏ bylo v minulosti! Stávající zdroje impulsÛ pro elektrické oplocení vyrobené podle staré normy A1 a instalované na farmách lze dále pouÏívat bez ãasového omezení. Bez omezení je lze i opravovat. Ing. Pavel Îìársk˘, AGROTRANS s.r.o.

Pfiímé linky ukazují poÏadavky normy ve verzi A1 a modrá linka skuteãnou v˘konovou kfiivku jednoho silného zdroje impulsÛ jako pfiíklad. Na svislé ose je uvedena energie pulsu v J a na vodorovné ose odpor na oplocení v ohmech. Zelenû je vyznaãena oblast zatíÏení vegetací a ãervenû zatíÏení zpÛsobeno zvífiaty, osobami + ostatní ztráty.

Pfiímé linky ukazují poÏadavky normy ve verzi A1, A11 a A12, modrá a ãervená ãárkovaná skuteãnou v˘konovou kfiivku siln˘ch zdrojÛ impulsÛ jako pfiíklad, kter˘ nevyhovuje poÏadavkÛm verze A11 i A12. Na svislé ose je uvedena hodnota energie pulsu v Joulech a na vodorovné ose odpor na oplocení v ohmech. Zelenû je vyznaãena oblast zatíÏení vegetací a ãervenû zatíÏení zpÛsobeno zvífiaty, osobami + ostatní ztráty.

13

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, bfieznové ãíslo by mûlo vycházet v jarním období, ale letos to vypadá, Ïe se zima své vlády jen tak nevzdá. Teploty hluboko pod nulou nás aÏ na svûtlé v˘jimky provází bezmála ãtvrt roku. Do rubriky o chovatelích masného skotu jsem tedy vybrala majitele plemen, která jsou svou odolností vÛãi nepfiízni poãasí charakteristická. Oba v ekologii pÛsobící farmáfii mají zázemí na ·umavû u obce Stachy, jen pár kilometrÛ od sebe. Pfiesto je zpÛsob jak˘m chovají svá plemena jin˘. Více se dozvíte na následujících fiádcích. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Eduard Kraml: Je potfieba to nûkam smûfiovat Farmu manÏelÛ Kramlov˘ch najdeme v ãásti obce Stachy zvané Jirkalov. Vût‰ina obhospodafiované plochy je umístûna v Chránûné krajinné oblasti ·umava. V zimû zde teploty sahají hluboko pod nulu a i v dal‰ích roãních obdobích odpovídá poãasí horskému prostfiedí. Z masn˘ch plemen skotu bylo proto zvoleno odolné a nenároãné plemeno pÛvodem z v˘‰e poloÏen˘ch oblastí centrální Francie, salers. Historie Eduard a RÛÏena Kramlovi mají zázemí ve 400 let staré chalupû, kterou ob˘valo nûkolik v zemûdûlství pÛsobících generací pfiedkÛ pana Kramla. Ten pfievzal

hospodáfiství po svém otci, kterému se dafiilo pÛsobit soukromû i za dob socialismu. Rodina mohla b˘t hrdá na to, Ïe si nezadala se systémem. Nebylo to ale ãasto jednoduché, napfiíklad s vy‰‰ím stupnûm vzdûlání se dûti mohly rozlouãit. Pan Eduard se vyuãil se automechanikem, coÏ vyuÏil pfii údrÏbû zemûdûlsk˘ch strojÛ na statku, kde se v poãtu nûkolika kusÛ chovaly dojné krávy. Pûtiãlenná rodina Ïila z prodeje mléka a jateãních b˘kÛ. Paní RÛÏena pochází také z vesnice, ale z níÏe poloÏeného kraje, kterému se fiíkalo zahrada JiÏních âech, kde byla specializace hlavnû na ovocnáfiství – pûstování tfie‰ní a jablek. Na prav˘ provoz na statku zvyklá

nebyla. Rodiãe pracovali v JZD a doma mûli jen pár domácích zvífiat. Pfiíchod do pravého hospodáfiství pro ni byl trochu ‰ok, ale zorientovala se a, i kdyÏ si vyzkou‰ela i Ïivot ve mûstû, nyní by uÏ nemûnila. Vlastní zemûdûlské ãinnosti se pan Kraml zaãal vûnovat v roce 1994. Prostfiedky vydûlané v rámci pobytu v zahraniãí investoval do nákupu strojÛ a 12ti salersk˘ch jalovic z Francie. Ty daly základ zdej‰ímu masnému stádu, které se od té doby jiÏ rozrÛstalo samo. AÏ v roce 2009 byl z dÛvodu obmûny krve z Francie dovezen dvoulet˘ b˘k. S budováním masného stáda se redukovalo dojné stádo po rodiãích.

❒ Plemeno salers snáší dobře zimu a pobyt na sněhu, hodí se do podhorských a horských oblastí (foto: Růžena Kramlová)

14

Volba plemene Vzhledem k poloze farmy v podhorské oblasti ve v˘‰ce 750–850 m n. m., kde se prÛmûrné roãní teploty pohybují kolem 6,4 °C hledali Kramlovi odolné rámcové plemeno, s dobrou uÏitkovosti , které se bude snadno telit a bude chovatelsky a v˘Ïivovû nenároãné. V˘bûr konzultovali s ing. Goldou a profesorem Ÿíhou z V˘zkumného ústavu v Rapotínû. Ti po osobní náv‰tûvû doporuãili plemeno salers, které tenkrát v âeské republice je‰tû nebylo. Kramlovi a jejich soused, pan Josef Sova z Bláhova byli prvními, u kter˘ch bylo moÏné jej spatfiit. Rapotínsk˘ v˘zkumn˘ ústav stál o import salersÛ, pasoucích se ve Francii v nadmofiské v˘‰ce 1000–1200 m n. m., aby bylo moÏné ovûfiit, jak se jim bude dafiit v na‰ich horsk˘ch podmínkách. Kramlovi museli postavit zimovi‰tû, testaãní stáj a zajistit v˘Ïivovou základnu, aby mohlo b˘t toto plemeno na jejich farmû kontrolované v konkurenci ostatních plemen. První rok byly pracovníky Rapotína u Kramlov˘ch a pana Sovy provedeny v˘plachy a pfienosy embryí pro rychlé roz‰ífiení chovu. Úspû‰nost pfienosu byla necel˘ch 50 %. Skot byl ihned zapojen do kontroly uÏitkovosti. Ekologie V rámci farmy Jirkalov je obhospodafiováno 103 hektarÛ, z nichÏ vlastní Kramlovi tfietinu. Ke zdûdûn˘m pozemkÛm se dokoupilo, co se dalo, ale v rekreaãní oblasti, kde je pÛda pfieváÏnû v soukromém vlastnictví se pro zemûdûlské úãely pfiíli‰ nakupovat nedá. Od roku 1999 se chov zapojil do ekologického systému hospodafiení. Produkce od té doby podléhá kontrole ekologického zemûdûlství a produkty jsou certifikovány jako biopotraviny. DÛvodem zmûny byly dotace a fakt, Ïe pÛvodní hospodafiení nemûlo k ekologickému daleko, takÏe pfiechod byl v podstatû formální. Dobytek, pasoucí se celoroãnû venku, je krmen trávou, senem a senáÏí. B˘ci ve v˘krmu dostávají navíc na farmû vyprodukované obilí.

❒ Manželé Kramlovi se stádem jalovic (foto: Jana Řehořová)

Odchov plemeníkÛ Selekce b˘kÛ probíhá tak, Ïe z 15ti aÏ 17ti roãnû narozen˘ch kusÛ se v 7mi mûsících vûku na základû v˘sledkÛ váÏení a hodnocení matek vybírají ti nejlep‰í, ktefií jdou do testu a zbytek se dokrmí. Z leto‰ních 15ti b˘ãkÛ si chovatel do srovnávacího testu doma ponechal 5 ks a 2 b˘ãci byli posláni na OPB Maleã. Na odchov se vybírají jen ti nejlep‰í. B˘ky odchovával pan Kraml nejprve pouze doma, ale posledních pár let posílá vÏdy dva kusy na odchovnu – letos zkou‰í jiÏ ãtvrtou. DÛvodem je, aby ostatním chovatelÛm a i v˘bûrové komisi ukázal, Ïe se salersk˘mi b˘ky je tfieba poãítat. A jedním dechem dodává, Ïe jeden z jeho b˘ãkÛ patfií nyní na OPB Maleã mezi nejlépe pfiirÛstající kusy. „Nechtûl bych, aby to vyznûlo, Ïe se chlubím, ale salers opravdu ve srovnání s ostatními plemeny nevychází na odchovnách vÛbec ‰patnû,“ nezapomíná na pokoru pan Kraml. Aãkoli ekologick˘ systém odchovu nedovoluje krmit tak, jako systém normální, mohou se b˘ãci pochlubit prÛmûrn˘m pfiírÛstkem od narození 1200–1400 gramÛ „jen“ z ovsa a ze sena. Jejich vrstevník na OPB pfiirÛstá pfies 2 kg/den. Za dobu svého pÛsobení putovalo z farmy, jak do ãistokrevn˘ch, tak do komerãních chovÛ, pfies 30 plemenn˘ch b˘kÛ. Stádo PÛvodnû mûli Kramlovi kfiíÏenky, které se postupnû vyfiazovaly, takÏe nyní jsou témûfi

v‰echna zvífiata ãistokrevná. Základní stádo se udrÏuje na poãtu 35–40 kusÛ. „Dále zatím jít nechceme,“ fiíká pan Kraml. DÛvodÛ je nûkolik – pfies udrÏení pfiehledu o kvalitû zvífiat, schopnosti b˘ka „uskákat to“, po moÏnost obhospodafiování v minimálním poãtu lidí. Zatím na hospodáfiské práce staãí pan Kraml s manÏelkou a v létû si najímá brigádníka. Paní RÛÏena navíc zastane nemalou administrativní agendu od evidence a úãetnictví po vyfiizování dotací, chod penzionu a nedávno otevfiené bourárny. âásteãné nadûje v pokraãovateli mají Kramlovi v synovi, kter˘ studuje stfiední zemûdûlskou ‰kolu v Písku. „Uvidíme, zda k tomu bude, zda ho to bude bavit. Kdyby ano, dalo by se uvaÏovat o roz‰ífiení,“ uzávírá toto téma chovatel. Nejlep‰í krávy a jalovice jsou kaÏdoroãnû inseminovány semenem francouzsk˘ch b˘kÛ. Inseminátor dojíÏdí z daleka, ale Kramlovi to komentují tak, Ïe „na takovou ãinnost je potfieba dÛvûra“. Jeden b˘k se v inseminaci pouÏívá maximálnû dva roky. Francouzská genetika je pro pana Kramla vzorem. Pfii v˘bûrÛ b˘kÛ pro inseminaci studuje nabídkové katalogy, neboÈ jak fiíká: „Nad plemenafiinou je potfieba pfiem˘‰let. V‰ímat si, jak se to dûlá a nûkdy i kopírovat. Kvalitní inseminace je znát. VÏdy jsme se snaÏili, abychom nበchov nûkam smûfiovali. Zvy‰ovali kvalitu zvífiat i podmínky, v kter˘ch jsou odchovávána,“ dodává. Kusy nezabfiezlé po inseminaci

15

pro jistotu do stáje. Na samostatnost pfii porodech poukazuje pan Kraml tím, Ïe letos poprvé za 16 let, co je chovatelem salersÛ, pomáhal otelit se jalovici. Úhyny pfii porodech jsou témûfi mizivé, dochází k nim spí‰e v období po otelení, a to pfieváÏnû ne‰Èastnou náhodou. Telata jsou velmi Ïivotaschopná. Krávy mají siln˘ matefisk˘ pud, patrn˘ obzvlá‰È první dny po porodu, ale jinak jsou salerská zvífiata mírná a za kyblíkem ‰rotu jdou kam je tfieba.

❒ Roční jalovice (foto: Jana Řehořová)

putují k b˘kovi na pastvinu. Na doskok fungoval vÏdy ‰piãkov˘ b˘k z vlastního stáda. V roce 2009 se poprvé dovezl plemeník z Francie a letos si pan Kraml udûlal radost koupí dal‰ího plemeníka na v˘stavû SIMAGENA v PafiíÏi. PÛvodnû hledal v nûmeck˘ch chovech, ale tam jej Ïádn˘ nezaujal. V ãesk˘ch chovech nakupovat nechtûl, neboÈ by nerad místní chovy pfiíbuzensky propojoval. (V rámci salerského klubu se chovatelé domluvili, Ïe bude kaÏd˘ z nich pfiipou‰tût jinou linii, aby nevznikala pfiíbuzná zvífiata.) A tak zvítûzila zemû pÛvodu, která ‰irokou chovatelskou základnou dává pfiedpoklad kvalitní genetiky. Zajímavostí je, Ïe na doskok byl dva roky pouÏíván b˘k ple-

16

mene charolais. Pan Kraml tak chtûl dokázat, jak se salerské krávy dobfie telí. I tûωí telata s podílem charolaiské krve se otelila bez asistence, ale oproti salersk˘m telatÛm nebyla tak Ïivotaschopná. Jalovice má pan Kraml zvlá‰È od stáda krav s telaty. V souãasné dobû je jich 13. Z nich si vybírá „pokraãovatelky rodu“, které nahradí brakované krávy. Zbylé kusy jsou prodány jako plemenné do jin˘ch chovÛ. Zimu tráví na pastvinû bez pfiístfie‰ku. Krmeny jsou senáÏí a pfiikrmovány jádrem. Období telení vrcholí v lednu a únoru. Rámcové krávy se telí bez pomoci a vût‰inou venku. KdyÏ jsou ale velké mrazy, zahánûjí Kramlovi kusy pfied porodem

Stavím, staví‰, stavíme U Kramlov˘ch se neustále nûco buduje. Po pfiedcích pfievzali statek, ale farmu jako takovou vybudovali o pár set metrÛ dále, tzv. na zelené louce. Aãkoli pan Kraml vûdûl, Ïe plemenn˘ dobytek vyÏaduje více práce, neÏ ten produkovan˘ „jen“ na maso, jeho chov byl v plánu od zaãátku. Pfiedstavu a inspiraci o tom, jak to má ve ‰lechtitelském chovu vypadat, získal na zaãátku 90t˘ch let v Nûmecku. B˘ci ve v˘krmu jsou ustájeni ve stáji na volném ustájení, dále zázemí farmy ãítá zimovi‰tû s pfiístfie‰kem, kde jsou krmelce, ‰kolka pro telata a voln˘ pfiístup na pastvinu, dal‰í budovou je porodna. Pastviny byly nedávno upraveny dle nov˘ch pfiedpisÛ t˘kajících se hrazení, napájení a manipulaãních ploch. Pfii farmû druh˘m rokem funguje penzion „U Dovu sluncí“. Novinkou je nedávno zkolaudo-

❒ Telata se vyznačují velkou životaschopností (foto: Růžena Kramlová)

vaná bourárna, díky které mohou provozovat prodej ze dvora. Mít vlastní bourárnu bylo snem pana Kramla odjakÏiva, jeho Ïena si zase pfiála mal˘ penzion. KdyÏ do‰lo ke zmírnûní veterinárních podmínek a zjistilo se, Ïe by bylo moÏné získat na obû stavby dotace, sen se zaãal stávat realitou. Projekt byl nakonec ãásteãnû zafinancován pouze z pfiíspûvku na penzion, kter˘ se spolu s bourárnou nachází ve stejném objektu (b˘valé ma‰tali pro dojn˘ dobytek). Vybavení bourárny získal pan Kraml v˘hodnû pfii likvidaci jatek v Klatovech. Stavbu prÛbûÏnû konzultovali s veterináfii a hygieniky, takÏe kolaudace v polovinû loÀského roku probûhla bez problémÛ. Penzion byl zprovoznûn o rok dfiíve. Penzion má na starosti paní Kramlová s dcerou. Je koncipovan˘ jako tfii apartmány s kompletním vybavením, neboÈ strava je prozatím v reÏii hostÛ. Mimo apartmánÛ mohou hosté zajít i do herny, kde je moÏné si zahrát ping pong, dûti se mohou vyfiádit na Ïínûnkách atd. Souãástí zafiízení je i sauna. KdyÏ mají hosté zájem, bere pan Kraml jejich dûti na exkurzi ke kravám, kde se mohou podívat na krmení a dozví se o chovu skotu. Zájemci si z dovolené mohou nyní odvézt i maso. VraÈme se ale k prodeji ze dvora, kter˘ si pan Kraml vÏdy pfiál: „Je to finalizace nûãeho, co je málokdy k mání.“ Na certifikovan˘ch jatkách v HoraÏìovicích jsou poráÏeny vyfiazené jalovice (kfiíÏenky) ve stáfií 13–14 mûsícÛ a b˘ci, ktefií jsou po odstavu v 7mi mûsících do vûku 10–14 mûsícÛ na senû a ovsu. Na jatkách maso visí 2 dny, poté je ve ãtvrtích pfievezeno do bourárny, kde v chladícím boxu pfii 1–3 °C zraje dal‰ích 7–8 dní. Poté následuje rozporcování profesionálním fiezníkem na ãásti, které paní Kramlová pfiipravuje pro zákazníky do 10 a více kilogramov˘ch balíãkÛ, obsahující „od kaÏdého nûco“. „Ze dvora jde jednorázovû i 800–900 kg masa,“ fiíká hrdû chovatel. Hovofií o uceleném poráÏkovém cyklu, kdy putují na jatka 3 kusy, které jsou najednou rozprodány. O maso je

❒ Na podzim jsou ve věku 7mi měsíců vybíráni do testu ti nejlepší býčci (foto: Růžena Kramlová)

velk˘ zájem. KaÏd˘, kdo jej ochutná, jej chce znovu. Lidé oceÀují chuÈ, strukturu a kvalitu ãeského masa, o nûmÏ ãasto netu‰ili, Ïe u nás existuje. Specifikem a tahounem je maso z mlad˘ch zvífiat, které Kramlovi nabízí. „To není bûÏnû k dostání, neboÈ zvífiata se obvykle vykrmují do vy‰‰ích poráÏkov˘ch hmotností,“ poodkr˘vají tajemství svého úspûchu. Vypadá to, Ïe za chvíli nebudou stíhat pokr˘vat objednávky. (Pokud to tedy pÛjde tak, jak jsem byla svûdkem, Ïe si pán pfii‰el osobnû objednat 50 kg. A to mají za sebou teprve tfii poráÏkové cykly.) Maso je zatím v plánu prodávat pfieváÏnû pfies zimu. „Prodejem v sezónû se zatím nechceme zatûÏovat, i kdyÏ technologicky na to uzpÛsobení jsme,“ vysvûtluje strategii chovatel. Pak se rozpovídá o zvy‰ujícím se zájmu farmáfiÛ o prodej ze dvora, kter˘ zapfiíãiÀují nízké v˘kupní ceny zástavu. U Kramlov˘ch se tak od zprovoznûní jejich bourárny dvefie témûfi netrhnou, jak se v nich ãasto stfiídají chovatelé hledající inspiraci a návod na podobnou stavbu.

Àanech v roce 2005), ale rovnou s osmi zvífiaty (jalovicemi, krávami s telaty a b˘kem), která získala témûfi v‰echna udûlovaná ocenûní. Pan Kraml fiíká, Ïe v˘stavy jsou dÛleÏité pro prezentaci chovu, ale dobrá pfiíprava na nû je ãasovû a finanãnû nároãná. Letos se ale na národní v˘stavu do Brna i s ostatními chovateli tohoto plemene chystá. Salers se pfiedstaví ve vlastním stánku a k vidûní budou i jeho zástupci.

V˘stavy KdyÏ je fieã o ‰lechtitelském chovu, ptám se, zda se jeho zástupci objevují na v˘stavách. Úãast byla zatím jen jedna (v Let-

Informace o farmû a penzionu manÏelÛ Kramlov˘ch najdete na tûchto internetov˘ch adresách www.biosalers.cz www.penzion-biofarma.cz

Budoucnost Do budoucna má Eduard Kraml nespoãet plánÛ. Nyní se potfiebuje finanãnû zotavit po nedávn˘ch stavebních investicích, ale poté by rád roz‰ífiil jednu ze stájí, kde probíhá v˘krm. Pokud bude mít syn nebo nûkdo, kdo farmu Kramlov˘ch jednou pfievezme, zájem, je moÏné nav˘‰it poãty ve stádû na celkov˘ch sto kusÛ. Zázemí je pro tomu odpovídající roz‰ífiení jiÏ pfiipravené neboÈ ‰tûstí pfieje pfiipraven˘m a pan Kraml si jeho pfiízeÀ zajisté za svou chovatelskou pÛsobnost zaslouÏí. Pfiejeme mu i jeho rodinû do dal‰ích let jen to nejlep‰í!

17

Ivan a Ivana Míchalovi, FARIM s.r.o.: U nás se krávy mají dobfie Farmu manÏelÛ Míchalov˘ch najdeme v osadû Tejmlov na úpatí ‰umavské hory Javorník. V nadmofiské v˘‰ce kolem 900 m n. m. se zde pase skot, kter˘ se v zemi svého pÛvodu jiÏ pfies 200 let zámûrnû uchovává v pÛvodní formû. Stejnû jej udrÏují i jeho ãe‰tí chovatelé, o nichÏ bude fieã. VáÏí si a obdivují jeho pfiírodní instinkty a pfiirozenou houÏevnatost. Byla to láska na první pohled. Plemeno highland neboli skotsk˘ náhorní skot Míchalovi poprvé spatfiili poãátkem osmdesát˘ch let na dovolené ve Skotsku. O vlastním chovu v té dobû ale nemohla b˘t fieã, neboÈ pob˘vali v emigraci v Nûmecku. Po roce ‘89 se vrátili zpût do âeské republiky, ale namísto do hlavního mûsta, odkud pocházeli, putovali rovnou na vysnûnou ·umavu. Zde si pofiídili statek, i kdyÏ v té dobû by se dalo hovofiit spí‰e o ruinû statku. Zde zaãal b˘t chov highlandÛ aktuální, neboÈ pfiilehlé svaÏité pozemky bylo tfieba udrÏovat. A vhodné bylo plemeno dobfie sná‰ející tuhé zimy, ne pfiíli‰ tûÏké, kvÛli v‰udypfiítomnému riziku eroze. Pfiipravit zázemí a nav˘‰it rozsah okolních pozemkÛ ale trvalo dlouh˘ch ‰est let. Vzhledem k vybudování farmy od nuly se poãáteãní investice dosud nevrátily a manÏelé stále zároveÀ pracují i v jin˘ch oborech, neÏ je zemûdûlství. Zakládáme stádo S chovem masného skotu highland zaãali v roce 1997.

Základní stádo bylo vystavûno na importech z Bavorska a JiÏního Hesenska, kde zaãínající chovatelé na‰li zvífiata odpovídající pÛvodní charakteristice plemene. Vybrané kusy mûly velk˘ podíl krve ze zemû pÛvodu, Skotska. Po ‰esti letech následoval dal‰í a zatím poslední dovoz nûkolika krav a jalovic. Importy z Nûmecka probûhly, dalo by se fiíci, za pût minut dvanáct, neboÈ trh s plemenn˘mi zvífiaty skotského náhorního skotu se zde jiÏ nasytil a chovatelé je jiÏ témûfi nenabízejí. Podíl ãistokrevn˘ch chovÛ rapidnû poklesl. Highlandi se vyuÏívají pro masnou produkci kfiíÏením s plemenem limousine. Pfii v˘bûru zvífiat na farmu v Tejmlovû byla kromû pÛvodÛ a kondice zvífiat zohledÀována téÏ jejich barva. Toto plemeno má totiÏ nûkolik barevn˘ch rázÛ, které chtûli mít Míchalovi ve svém stádû zastoupeny. A podafiilo se. K vidûní jsou zbarvení od blond pfies ãervenou (zrzavou), brindle (Ïíhanou ãervenohnûdou) ãernou aÏ po dun (‰edobéÏovou). Jejich rozmanitost se hezky vyjímá v pfiírodním prostfiedí pfiirozen˘ch pastvin a pÛsobí, jakoby se zde pásly odjakÏiva. Od zaãátku pÛsobení patfií farma do ekologického systému hospodafiení. DÛvodem této volby nebyly dotace, ale Ïivotní styl, kter˘ vyznávají. Souãasnost Míchalovi obhospodafiují kolem 40ti hektarÛ, z nichÏ ve vlastnictví mají pfiibliÏnû polovinu. Poãet 15 matek základního stáda je ko-

neãn˘. „Na rozsah pastvin v horské oblasti je z hlediska v˘Ïivy odpovídající. Trh s plemenn˘mi zvífiaty se v âeské republice jiÏ zaãíná nasycovat, ale nemám obavu o budoucnosti plemene highland vzhledem k vysoké kvalitû jejich masa, která je oceÀována zejména i gurmány,“ fiíká pan Míchal. Rostoucí potenciál obchodu s plemenn˘mi zvífiaty mají v tomto ohledu v˘chodní zemû a poptávka z tûchto zemí je ãím dále ãastûj‰í. O tom svûdãí i skuteãnost, Ïe Míchalovi svoje zvífiata jiÏ nûkolikrát exportovali na Slovensko. Do masné produkce ve vût‰ím mûfiítku se zatím pou‰tût nechtûjí, na to mají ke v‰em sv˘m chovancÛm pfiíli‰ osobní vztah. Stádo mají spí‰e jako rodinu. KaÏd˘ kus má své jméno a je pfiesnû znám˘ svou povahou, pÛvodem i potomky. Brakace se neprovádí. Ve stádû se pohybují i 14 aÏ 15ti leté kusy, ale jin˘ zpÛsob odchodu neÏ pfiirozenou cestou, nehrozí. Z farmy FARIM se kaÏd˘ rok prodávají jalovice a plemenní b˘ãci. Poptávka z ãesk˘ch chovÛ zatím pfievy‰uje nabídku. Ve stádû, které je rozdûlené na dvû men‰í, pÛsobí v pfiirozené plemenitbû dva b˘ci. Ty téÏ není tfieba obmûÀovat, neboÈ jejich potomci jsou z vût‰í ãásti prodáváni do jin˘ch chovÛ. KdyÏ si Míchalovi ponechají vlastní jalovice, dají je do stáda k druhému b˘kovi, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû. KdyÏ prodávají jaloviãky a b˘ãky, mohou je nabízet díky pÛvodÛm po dvou rÛzn˘ch b˘cích ve smí‰en˘ch kolekcích.

❒ Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy (foto: Ivana Míchalová)

18

Poãty chovatelÛ tohoto plemene v âR rostou. „Ti, kdo si jej vybírají upfiednostÀují jejich extenzivní vlastnosti (nenároãnost a sobûstaãnost), vyuÏití k spásání chud‰ích pastvin, svahÛ a v podhorsk˘ch oblastech,“ fiíká pan Míchal, a pokraãuje: „Vût‰ina se na první pohled do tohoto atraktivního plemene zamiluje, jako my kdysi, mnozí si od nich slibují zatraktivnûní okolí penzionu ãi jiné provozovny.“ Potenciál zákazníkÛ farmy je tedy roz‰ífien o tuto, pro jiná plemena atypickou poptávající skupinu. Systém chovu Nenároãnost plemene nevyÏaduje Ïádné zvlá‰tní vybavení ani v˘Ïivu. V zimû se zvífiata zdrÏují v prostoru zimovi‰tû, kde jsou umístûna pfienosná krmi‰tû na senáÏ a seno, mají zde i pfiístup k napajedlÛm s vodou která protéká, tudíÏ nezamrzá. Díky velmi dobré toleranci k mrazivému poãasí a snûhu není v tomto období pfiístfie‰ek potfieba. Ten by se hodil spí‰e na léto, kdy se zvífiata potfiebují skr˘t pfied sluncem, coÏ je zatím fie‰eno v˘sadbou jednotliv˘ch stromÛ (solitérÛ) a aleje. A tím se dostáváme k problémÛm, které mají chovatelé s místním obecním zastupitelstvem. To jim od poãátku odmítá vyjít vstfiíc pfii Ïádostech o stavbu pfiístfie‰ku pro zvífiata, pfiiãemÏ v˘stavbu tzv. rodinn˘ch domÛ ve stejné lokalitû „na zelené louce“ podporuje. K dobru dávají historku o udûleném povolení na v˘stavbu stodoly o rozmûru 4x4x6 metry (tedy

❒ Mladší ze dvou chovných býků

❒ Mladí býčci – 18 a 20 měsíců (foto: Ivana Míchalová)

velikosti garáÏe pro jedno auto), jejíÏ rozmûr byl ovûfien „expertem“. Obec je naklonûna v˘stavbû domÛ, ale ne zázemí pro zemûdûlství. „Aãkoli je Javorník pÛvodní zemûdûlskou oblastí,“ podot˘ká paní Míchalová. Pastviny pro mnohé pfiedstavují nevyuÏité stavební parcely. V takto nehostinné atmosféfie Míchalovi hospodafií. V místû se jim ale líbí natolik, Ïe my‰lenka na zmûnu nikdy nepadla. Nití celého rozhovoru je nad‰ení a vfiel˘ vztah k odchovávanému plemeni. Pan Míchal vypráví o tom, jak je pro nûj neustál˘m pfiínosem pozorování pfiírodních instinktÛ, kter˘mi tato zámûrnû ne‰lechtûná zvífiata opl˘vají. Od hierarchick˘ch struktur, pfies obranné reflexy po chování pfii ‰patném poãasí… Paní Míchalová s úsmûvem dodává, Ïe „jedinou prací chovatele higlandÛ je chodit a poãítat narozená telata.“ âímÏ dokresluje jeho sobûstaãnost. U porodÛ se neasistuje, maximálnû se vypomÛÏe, kdyÏ má tele problémy s pitím. V˘stav se Míchalovi ne(foto: Ivana Míchalová) úãastní. Zvífiata

jsou schopni prodat i bez prezentování se na nich a navíc zastávají názor, Ïe pro toto velmi pfiírodní plemeno je pfievoz na takovou akci více stresující záleÏitostí neÏ pro ostatní plemena. Plány do budoucna „Rádi bychom vybudovali pfiístfie‰ek, aby se krávy mûly v létû kam schovat,“ pfiipomíná chovatel. Na otázku ohlednû agroturistiky se mi dostává záporné odpovûdi. Aãkoli komplex, kter˘ ob˘vají, by poskytoval moÏnost pro stavbu penzionu, nechtûjí jej. „Turistika uÏ není, co b˘vala,“ fiíká pan Míchal, kterému se souãasn˘ zpÛsob pohodlného cestování nezamlouvá. ManÏelé by rádi pÛsobili tak, jako doposud a tak dlouho, co to pÛjde. A nemyslí jen na sebe. V chovu higlandÛ navázali pfii nedávné náv‰tûvû kontakt s asociací chovatelÛ ve Skotsku a sami se aktivnû podílí na ãinnosti klubu chovatelÛ tohoto plemene u nás. Aãkoli se Vám mohou zdát z chovatelského hlediska, na které jste v tûchto reportáÏích zvyklí, ne zcela typiãtí, vûzte, Ïe i oni patfií do ‰kály ãesk˘ch chovatelÛ. Pfiejeme jim v jejich ãinnosti hodnû ‰tûstí! O skotském náhorním skotu a dûní na farmû FARIM se více dozvíte na www. highland-cattle.eu

19

Skupina ãesk˘ch chovatelÛ na v˘pravû v Belgii Pokud by se podobn˘ ãlánek o nákupu zvífiat v zahraniãí vûnoval jinému neÏ belgickému modrobílému plemeni, bylo by jej v dne‰ní dobû zbyteãné vÛbec sepisovat. V pfiípadû tak málo poãetného plemene jak˘m belgické modré u nás je, je to v‰ak témûfi raritní záleÏitost a pozornost si tato událost, myslím, zaslouÏí. Proto dovolte, abychom se i s ostatními ãtenáfii podûlili o tom, jak se skupina ãesk˘ch chovatelÛ vypravila do Belgie, aby zde poprvé v novodobé historii nakoupila plemenná zvífiata do sv˘ch chovÛ. Plemeno belgické modré získává i v na‰í republice na oblibû, a proto se nûkolik na‰ich chovatelÛ rozhodlo vypravit se do zemû pÛvodu plemene, aby zde vybrali nûkolik plemenn˘ch jalovic. Po první „seznamovací“ náv‰tûvû, která byla zrealizována loni na podzim (reportáÏ z této cesty jsme pfiinesli ve zpravodaji 4/2010), jsme se koncem ledna do Belgie vypravili znovu, tentokráte v‰ak jiÏ ryze obchodnû. Bûhem dvou nároãn˘ch dní jsme nav‰tívili celkem sedm chovÛ, které se mohou „chlubit“ statutem I4, coÏ pfieloÏeno do ãeské terminologie znamená IBR prost˘ chov. V na‰ich podmínkách, kde probíhá národní ozdravovací program od IBR a kdy máme prost˘ch cca 60 % chovÛ by

se mohlo zdát, Ïe obdobnû by tomu mohlo b˘t i v zemích západní Evropy a Ïe poÏadavek na v˘bûr zvífiat z I4 farem nebude problémem. V pfiípadû Belgie je v‰ak opak pravdou. Zde je takto certifikovan˘ch pouze asi 10 % chovÛ, takÏe vybrat z nich farmy, jeÏ nabízí plemenn˘ materiál, není zase tak jednoduché. Jako první jsme nav‰tívili znám˘ chov „Elevage de la Bocheroule“, odkud pochází mnoho vynikajících plemeníkÛ, ktefií se nesmazatelnû zapsali do historie plemene. Za v‰echny jmenujme napfi. b˘ky Lascar de la Boucheroule, Nomade de la Boucheroule ãi u nás známého Milana 3645 Boucheroule (ZBM224). Na této farmû bylo k vidûní zhruba 250 kusÛ skotu, pfiiãemÏ o kvalitû zvífiat jsme se pfiesvûdãili ihned po vstupu na farmu, kde náv‰tûvníky „vítala“ velká tabule s fotkou vítûzky nûkolika národních v˘stav (Brusel, Tournai) – krávy Merveille de la Bocheroule. Kvalita je v‰ak drahá, a tak finanãní poÏadavky chovatele byly pro nás neakceptovatelná (8000 EUR za jednu z bfiezích jalovic je opravdu pfiíli‰ mnoho), a proto jsme se posunuli o nûkolik desítek kilometrÛ na farmu „Elevage de Tohogne“. Tuto farmu ve stejnojmenné vesnici Tohogne vede se sv˘m otcem pan Guy Gaillard. RovnûÏ i tento chov patfií ke ‰piãce mezi belgick˘mi farmami, a tak zde rozhodnû bylo

❒ Skupina českých chovatelů v Belgii (foto: Kamil Malát)

z ãeho vybírat. Pro toho, komu zní jméno farmy aspoÀ trochu povûdomû pfiipomeÀme, Ïe z této farmy pochází napfi. i u nás vyuÏívan˘ b˘k Artic de Tohogne (ZBM200), jehoÏ dávky byly v minulosti do na‰í republiky dovezeny pro úãely komerãního kfiíÏení. Nejprve jsme si prohlédli kolekci mlad˘ch jalovic a poté i star‰ích, bfiezích jalovic. PfiestoÏe nabízená zvífiata byla velmi kvalitní, tak i ceny za nû byly na pfiijatelné úrovni. Proto se pro nás stal tento chov favoritem a ve finále jsme zde vybrali nejvût‰í poãet zvífiat. Dal‰ím nav‰tíven˘m chovem byla farma „Elevage du Ronchy“ chovatele pana Edouarda Materne. Tento chov nám byl sympatick˘ pfiedev‰ím z dÛvodu, Ïe praktikuje pro nás standardní chov masného skotu, kter˘ v Belgii není zase aÏ tak bûÏn˘ – tzn. sezónní telení a následn˘ pastevní odchov telat spoleãnû pod matkami. Na rozdíl od mnoha jin˘ch chovatelÛ v celé

❒ Skupina plemeníků společnosti Genetique Avenir Belgimex (foto: archiv autora)

20

Belgii, ktefií se soustfiedí pfiedev‰ím na kvalitu oslavení, tento farmáfi vûnoval velkou pozornost pfiedev‰ím funkãním znakÛm jako je kvalita konãetin ãi utváfiení vemen matek. Zejména z tûchto dÛvodÛ jsme na této farmû vybrali dvû bfiezí jalovice. Posledním chovem, kter˘ jsem ve stfiedu nav‰tívili, aby farma „Elevage de la Faussie“. JelikoÏ majitel chovu pan Marc Wittry, dnes jiÏ osmdesátilet˘ chovatel na odpoãinku, stavy zvífiat postupnû sniÏuje, neboÈ nemá komu farmu pfiedat dál, tajnû jsme doufali, Ïe se nûjak˘ch kusÛ rád „zbaví“ za rozumné peníze – opak byl pravdou. Chovatel své stavy zredukoval jiÏ na 60 kusÛ a nastaven˘mi cenami za které nám svá zvífiata k prodeji nabízel se evidentnû dal‰ích zbavovat nechtûl... âtvrteãní ráno pak patfiilo náv‰tûvû chovu „de Bray“ jeÏ patfií rodinû pana Michela Cauchieho. I pfiesto, Ïe tento chov má dlouholetou historii, teprve poslední dobou se dostává do ‰ir‰ího povûdomí belgick˘ch chovatelÛ. O vûhlas a dobré jméno této farmy se zaslouÏil jeden z nejlep‰ích a také nevyuÏívanûj‰í b˘kÛ souãasnosti, kter˘ z tohoto chovu pochází – Adajio de Bray (Empire d’Ochain x Emigre de St Fontaine). Tento ãernû zbarven˘ b˘k si získal oblibu mezi belgick˘mi chovateli zejména pro jeho excelentní osvalení podpofiené dobrou v˘‰kou

a délkou tûla a korektním utváfiením konãetin. Nûkolik málo dávek tohoto b˘ka, kter˘ je ustájen na inseminaãní stanici spoleãnosti Belgian Blue Group (BBG) v Ciney, jsme pro úãely ‰lechtûní nakoupili také do na‰í republiky. Spoleãnost BBG vlastní také jeho bratra, b˘ka jménem Kubitus de Bray. I pfiesto, Ïe se jedná o plného bratra Adajia, tak jeho exteriérové kvality jiÏ nejsou tak cenûny jako u jeho bratra. Nicménû i tak se stal dosud nejdraωím b˘kem, kter˘ kdy byl v historii prodán na odchovnû mlad˘ch b˘kÛ. Jeho cena ãinila neuvûfiiteln˘ch 33 000 EUR! Spoleãnost BBG je za tuto cenou koupila zejména z dÛvodu, aby konkurenãní inseminaãní spoleãnosti nemûli pfiístup ke stejné genetické kombinaci a neubrali tak podíl na trhu firmû BBG. My jsme si na této farmû vybrali jednu bfiezí jalovici pfiipu‰tûnou jak jinak neÏ b˘kem Adajio. I pfiesto, Ïe jsme mûli vybráno, co jsme chtûli, nav‰tívili jsme je‰tû dal‰í dva chovy – „Elevage de la Roquette“ a „Elevage du Stordeur“. Kvalita na obou chovech byla sice dobrá, nicménû ani na jedné z farem nám nebyly nabídnuty bfiezí jalovice, které na‰i chovatelé upfiednostÀovali. Pfii závûreãné rekapitulaci v‰ech nabídek jsme proto uÏ „jen“ potvrdili rozhodnutí, ke kterému jsme dospûli bûhem náv‰tûv v‰ech chovÛ. Díky této náv‰tûvû tak do

❒ Adajio de Bray (foto: Veeteeltvlees)

âeské republiky poputuje 7 plemenn˘ch jalovic – 6 bfiezích a 1 mladá roãní jalovice (pÛvodnû bylo vybráno osm jalovic, bohuÏel v‰ak jedna z nich si pfied transportem zpÛsobila váÏné zranûní, a proto se poãet musel sníÏit). Do âeské republiky se tak dostává ‰piãková genetika, která je v˘znamnû cenûna i v zemi pÛvodu plemene. Vûfime, Ïe tento genetick˘ potenciál se v na‰í skromné populaci pozitivnû fenotypovû projeví a posune chov belgického modrého plemene u nás zase o krÛãek dál. Velk˘ díky za organizování na‰eho pobytu v Belgii patfií firmû Belgimex, jmenovitû Dominiqueovi Malicemu a presidentovi této organizace Michalovi Lamarchovi. Podûkování smûfiuje i k pracovníkÛm plemenné knihy, ktefií svojí aktivní úãastí pfii v˘bûrech zvífiat dodali celé akci patfiiãnou prestiÏ a váÏnost a potvrdili tak, Ïe si nás váÏí a berou nás jako seriozního partnera s dobr˘m potenciálem do budoucna, a to i pfiesto, Ïe poãet nakoupen˘ch zvífiat v porovnání s exporty do Francie ãi Irska nedosahuje ani zlomku vyvezen˘ch zvífiat do tûchto zemí. Právû Pierre Mallieu, ‰éf belgické plemenné knihy a jeho mladá kolegynû Aline Thibaut nám byli svou nezaujatou radou pfii v˘bûru velmi nápomocni. Díky v‰em! To, Ïe âeská republika patfií do hledáãku zajímav˘ch zemí svûdãí i fakt, Ïe se jiÏ podruhé chtûjí zúãastnit na‰í národní v˘stavy, která se bude konat letos v ãervnu v Brnû. Za klub chovatelÛ plemene belgické modré Kamil Malát, www.belgianblue.cz

❒ Ilustrační foto Veeteeltvlees

21

Plánujeme zimovi‰tû Ing. Miloslav Kosobud, CK STAVBY s.r.o. AÏ pfiíli‰ ãasto se setkávám s názorem, Ïe jak˘koli pfiístfie‰ek nebo v˘krmna jsou plnohodnotn˘m zimovi‰tûm masného skotu. Nemohu s tímto názorem souhlasit. Kvalitní chov masného skotu má svá specifika, která je potfieba zvaÏovat pfii plánování investic do stájov˘ch technologií a staveb. TakÏe, pokud plánujete investici do modernizace stávající stavby nebo novostavby stáje pro masn˘ skot, bylo by dobré pfiedem si rozmyslet následující body a pfiipravené informace potom pfiedloÏit svému projektantovi ãi poradci jako zadání: 1. Budu pracovat v uÏitkovém X plemenném chovu UÏitkov˘ chov masného skotu obecnû klade men‰í poÏadavky na kvalitu zvífiat, nejsou nutné speciální prostory pro telata, je velmi nutn˘ bezpeãn˘ prostor pro manipulaci se zvífiaty, které vût‰inou nejsou na pravideln˘ kontakt s chovatelem zvyklá, a proto kaÏdá manipulace je o to nebezpeãnûj‰í. ❒ Jedním z projektů CK STAVBY je zimoviště Angus farmy Rančice (foto: Jana Řehořová)

22

Plemenné chovy vyÏadují jako naprost˘ standard klidové zóny pro telata, porodní a sanitární kotce, bezpeãnou manipulaãní uliãku nebo jin˘ zpÛsob fixace (klece, fixaãní zábrany, fixaãní ãela…). Samozfiejmû, Ïe v‰e co vyuÏívá plemenn˘ chov, je vhodné i pro chovy uÏitkové, ale nejsou podmínkou v plném rozsahu. 2. Jsem konvenãní X ekologick˘ chovatel Konvenãní chovatel je ménû svázán pfiedpisy a nafiízeními, neÏ chovatel ekologick˘. Ovûfite si, Ïe Vámi vybran˘ projektant ãi poradce tyto poÏadavky zná nebo jej s nimi sami seznamte. 3. Pracuji s plemenem... Informace o plemeni by mûla technologovi ãi projektantovi prozradit pfiedev‰ím poÏadavky na správnou volbu prostoru, na potfiebnou v˘‰ku hrazení (zvlá‰tû v manipulaãních uliãkách) a na dal‰í specifika, která nejlépe znáte u sv˘ch zvífiat právû Vy a proto si je nenechávejte sami pro sebe. I zdánlivá maliãkost, ãi z Va‰eho pohledu moÏná dokonce „hloupost“ , mÛÏe pomoci vylep‰it nejen Va‰e chovatelské zázemí, ale i posunout znalosti

o poÏadavcích na stavby pro masn˘ skot. Nejlep‰í informace a zlep‰ení technologií získáváme zpûtnou vazbou právû od Vás, chovatelÛ. 4. Skot mám rohat˘ X bezroh˘ (odrohovan˘) Informace o rohatosti nebo bezrohosti je urãena pfiedev‰ím technologovi pro volbu vhodného hrazení krmného stolu a také fixaci. 5. Potfiebuji ustájit (v kusech) – matky s telaty, krávy bez telat, plemenné b˘ky, jalovice, b˘ky v kategoriích... Zadání stavÛ jednotliv˘ch kategorií je základní informace pro dimenzaci stavby, ale i potfiebu zaji‰tûní odpovídajícího mnoÏství finanãních zdrojÛ. Toto zadání je ryze v moci a povinnosti investora. 6. Preferuji krmení na krmném stole X do pfiíkrmi‰tû X jin˘ zpÛsob Investor by mûl mít promy‰len zpÛsob zakládání krmení s ohledem na své technické vybavení a také pracnost této kaÏdodenní ãinnosti. Bude to rozhodující prvek pohodlnosti v obsluze stáje. 7. Mám nebo plánuji v˘stavbu hnoji‰tû X jsem závisl˘ na polních hnoji‰tích

❒ Pan Šebelka z farmy v Rančicích chtěl u zimoviště naháněcí uličku s fixační klecí (foto: Jana Řehořová)

Hnoji‰tû jako souãást v˘stavby nového zimovi‰tû je elegantní zpÛsob jak provoznû i dotaãnû skloubit fie‰ení obou palãiv˘ch úkolÛ vût‰iny farmáfiÛ. 8. Mám dostateãn˘ zdroj slámy X slámy mám málo Zdroj slámy je v mnoha pfiípadech velmi omezen˘ nebo velmi nákladn˘ prvek, kter˘ musí b˘t zvaÏován nejen s ohledem na zvolen˘ zpÛsob ustájení, ale i skladování. Projektant by mûl vzít tuto skuteãnost na vûdomí a minimálnû v organizaci ustájovacích ploch by mûl zvolit fie‰ení, které zohledÀuje moÏnost pfiist˘lání. Základním opatfiením pfii nedostatku slámy je oddûlit plochy krmi‰È a leháren a umístit napájeãky a drbadla mimo prostor leháren. Volba vhodn˘ch napájeãek je souãasnû dÛleÏitá pro ãetnost pfiist˘lání a také zaji‰tûní zdroje vody v odpovídající kvalitû. S ohledem na uvedené skuteãnosti není vÛbec ‰patn˘m a drah˘m fie‰ením odkanalizování v˘pustí z napájeãek nebo volba napájeãek s mal˘m mnoÏstvím vody pro pravidelné ãi‰tûní. 9. Souãástí stáje bude manipulaãní uliãka ANO X NE Manipulaãní uliãky jsou v dobû ãast˘ch veterinárních kontrol, oãkování, kontrolních váÏení, tfiídûní a oddûlování zvífiat bezpeãnostnû nejdÛleÏitûj‰ím ãlánkem chovu masného skotu. Pokud plánujete svÛj chov udrÏet a rozvíjet bez souãasného v˘razného nárÛ-

stu zamûstnancÛ, je pro Vás investice do bezpeãné manipulaãní uliãky existenãní záleÏitostí. Pro volbu délky, ãlenûní a vyuÏití uliãky je tfieba sám sobû rozhodnout a zadat si následující kriteria: a) chci uliãku mobilní nebo pevnou v areálu farmy b) v uliãce chci zvífiata pouze zastavovat a tfiídit c) v uliãce chci zvífiata zastavovat, tfiídit a fixovat za krk d) v uliãce chci zvífiata zastavovat, tfiídit a fixovat celkovû, abych mohl o‰etfiovat i paznehty, pfiípadnû provádût nûkteré veterinární zákroky Uliãky lze vybavit rÛznû, takÏe cenové rozpûtí je velmi ‰iroké a mûlo by b˘t korigováno dan˘m poÏadavkem a zku‰eností technologa nebo projektanta, kter˘ uliãku navrhuje. Ze své praxe mohu pouze doporuãit, abyste na investici do uliãky za kaÏdou cenu ne‰etfiili, protoÏe chráníte nejen zdraví své, o‰etfiujícího personálu, ale také Va‰ich zvífiat, a jak b˘vá ‰kodolib˘m pravidlem, zranûní si nejãastûji vybírá daÀ u tûch nejcennûj‰ích jedincÛ. Vûfite, Ïe Va‰e vztahy s inseminaãním technikem nebo veterináfiem dobrá manipulaãní uliãka jen vylep‰í, a pro Va‰í ekonomiku bude sice tich˘m, ale neoceniteln˘m spolupracovníkem. 10. Vlastním vhodn˘ objekt k rekonstrukci X postavím novostavbu

Rozhodnutí o vhodnosti stávajícího objektu k rekonstrukci je mnohdy konfliktním bodem jednání mezi investorem a jeho projektantem. Nûkdy stojí hodnû úsilí spoleãnû se shodnout, zda je objekt vhodn˘ k rekonstrukci nebo je v˘hodnûj‰í najít jin˘ vhodn˘ pozemek ãi stavbu vhodnou pro demolici a v˘stavbu nové stáje s parametry, které si sami urãíte. KaÏdá rekonstrukce je více ãi ménû zdafiil˘ kompilát kompromisÛ, kter˘ v fiadû pfiípadÛ konãí logick˘m rozhodnutím „radûji pÛjdem do nového“. Pokud v tomto bodû jednání Vበprojektant neprojeví dostatek invence, manaÏerské zku‰enosti i dÛrazu, velmi peãlivû zvaÏte, zda jste zvolili spolupráci s tím prav˘m partnerem. Osobnû radûji z nesmyslné spolupráce vycouvám hned na zaãátku, neÏ bych z vlastní pohodlnosti a nerozhodnosti ponechal investora prosadit si mnohdy provoznû i ekonomicky nesmysln˘ projekt, kter˘ je sice zaplacen, ale v˘sledek je neuspokojiv˘. Na‰i spoleãnost neÏiví pouze projekty, ale pfiedev‰ím v˘stavba stájí, které jsou následnû podrobovány tvrdému provûfiení v praxi a dal‰í spolupráce s farmáfii je pfiímo závislá na na‰í úspû‰nosti v této konfrontaci. Projekty na‰ím partnerÛm zaji‰Èujeme samozfiejmû také, ale pouze jako doplnûk celkové péãe o na‰e zákazníky.

23

❒ Rančické zimoviště v provozu (foto: Milan Šebelka)

11. Pozemek pro novostavbu je v mém vlastnictví a není v kolizi se schválen˘m ãi pfiipravovan˘m územním plánem Vyjasnûní majetkov˘ch pomûrÛ a informace o moÏnosti realizovat své plány na zvolen˘ch pozemcích je zdánlivû jasnou povinností investora, ale bohuÏel velmi ãasto opomíjenou. V dne‰ní dobû je v platnosti nebo vstupují v platnost nové územní plány, které mohou Va‰e zámûry nejen zkomplikovat, ale dokonce i zcela zastavit. Zajistûte si proto tyto informace nejen pfii plánování v˘stavby a roz‰ifiování va‰ich farem, ale také pfii nákupech nemovitostí. Aktivnû se informujte o pfiipravovan˘ch územních plánech, úãastnûte se vefiejn˘ch projednávání a prosazujte své budoucí zájmy jako souãást tûchto územních plánÛ. Pokud územní plán ve Va‰í obci jiÏ existuje, pak je nejjednodu‰‰ím krokem podání „Îádosti o územnû plánovací informaci“ na Vám pfiíslu‰ném stavebním úfiadû (v kopii katastrální mapy vyznaãte zájmov˘ pozemek ãi pozemky a upfiesnûte, o jak˘ druh stavby máte v dané lokalitû zájem – stáj, seník, hnoji‰tû, pfiístfie‰ek, atd.) Získání této informace je dÛleÏité nejen pro Va‰e plánování, ale do jisté míry je i zavazující pro pfiíslu‰n˘ stavební úfiad, kter˘ se tímto dokumentem v podstatû zavazuje k tomu, Ïe pfii splnûní zákonn˘ch povinností nebude bránit realizaci Va‰eho zámûru.

24

Samostatnou a neménû dÛleÏitou ãinností by mûla b˘t snaha vyjasnit majetkové pomûry na Va‰í farmû, zvlá‰tû pfii vykupování pozemkÛ pod stavbami od soukrom˘ch osob ãi Pozemkového fondu. AÏ pfiíli‰ ãasto se setkáváme se situací, kdy ani katastrální úfiady nedokáÏou pfiesnû urãit hranice a majitele pozemkÛ. Mnohdy pak následují vleklá fiízení, která mohou zhatit v‰echny Va‰e plány a zvlá‰tû moÏnost vstupovat do dotaãních programÛ. 12. Dostateãn˘ zdroj vody, dostupnost sítí, limitace chránûn˘m územím, nitrátovû zranitelnou oblastí... ãi jin˘m omezením KaÏd˘ projektant se Vás v pfiípravn˘ch fiízeních bude vyptávat na zdroj vody, dostupnost sítí a v‰echna omezení vypl˘vající z hospodafiení v daném místû. Zdroje vody musí b˘t v projektu nejen popsány, ale i doloÏeny v˘poãtem jako dostateãné. Napojení na sítû musí b˘t souãástí pfiedkládané dokumentace, která podléhá vyjádfiení organizací jako je EON, VAK, Telefonika, Povodí, apod. a jejich souhlas bude podmínkou získání stavebního povolení. Díky na‰í mnohdy nesladûné legislativû dochází ke kolizním situacím, na které by Vás mûl projektant upozornit – napfi. nesladûné vyhlá‰ky posouzení technologického fie‰ení veterinární správou a poÏadavky nafiízení komise (ES) na ekologické hospodafiení,

dále napfi. stavebnímu zákonu investiãní zámûr vyhoví v˘stavbou jímky s kapacitou na 3 mûsíce, ale provoznû to mÛÏe b˘t nedostateãné s ohledem na pfiítomnost stavby v nitrátovû zranitelné oblasti, apod. 13. Provûfiením sv˘ch finanãních moÏností dokáÏu profinancovat cca ... Kã Jakmile se ve svém zámûru dopracujete k prvním pfiedbûÏn˘m informacím o finanãní nároãnosti Va‰eho zámûru, neváhejte nav‰tívit své finanãní poradce a provûfite, jak˘ rozsah investic dokáÏete profinancovat. Stává se nám, Ïe investofii zapomínají na skuteãnost, Ïe i projekt podpofien˘ schválenou dotací musí zrealizovat a profinancovat v celém rozsahu a teprve potom mohou Ïádat o proplacení schválené dotace. 14. Na zvaÏovanou investici chci vyuÏít dotace z EU X investice neplánuji dotovat Jsme v podstatû na konci. Pokud jste uãinili v‰echny pfiedchozí kroky, zb˘vá Vám uãinit pouze rozhodnutí, zda pro realizaci Va‰eho zámûru skuteãnû vyuÏijete podporu z nûjakého vhodného dotaãního programu. Pokud od zaãátku víte, Ïe ano, pak by samozfiejmû jiÏ pfii pfiípravû celé investice mûl projektant pracovat s touto informací a k tomu ve‰kerou dokumentaci pfiizpÛsobovat. Závûr VáÏení chovatelé, velice by mne mrzelo, kdyby tento ãlánek pro Vás vyznûl uãitelsky nebo dokonce direktivnû, protoÏe k jeho sepsání mne pfiemlouvala fiada pfiátel i obchodních partnerÛ, ktefií po vût‰inou nûkolikahodinovém úvodním rozhovoru se mnou litovali, Ïe nemûli k dispozici jednoduch˘ návod, jak se na zadání investice do modernizace svého chovu pfiipravit, a umoÏnit tak jednodu‰‰í nalezení fie‰ení „u‰itého na míru“. Vûfiím, Ïe Vám tento ãlánek pomÛÏe ve Va‰em nesnadném rozhodování. Pfieji Vám mnoho chovatelsk˘ch úspûchÛ a v pfiípadû Va‰eho zájmu se tû‰ím na setkání a spolupráci.

Kfiest zimovi‰tû na Farmû Ranãice Jana ¤ehofiová, âSCHMS Jedním z lidí, ktefií ing. Kosobuda se spoleãnosti CK STAVBY s.r.o. poÏádal o sepsání „návodu“ pro chovatele, ktefií plánují stavbu zimovi‰tû jsem byla i já. Známe se jiÏ nûkolik let a vím, Ïe ve svém oboru patfií mezi pfiední odborníky. Spokojenost zákazníkÛ jej nekonej‰í, ale motivuje k dal‰ím zlep‰ením, na kter˘ch neustále pracuje. Mít kvalitní zázemí je velmi dÛleÏité pro kaÏdou farmu, a tak vûfiím, Ïe jeho rady pro Vás budou pfiínosem. Pokud jste zvûdaví na pfiíklad z praxe, tak jednu mnoha staveb realizovan˘ch jeho spoleãností je moÏné spatfiit na Angus farmû Ranãice na Jihu âech. O farmû rodiny ·ebelkov˘ch se ve Zpravodaji psalo jiÏ nûkolikrát. Detailnû jsme Vám ji pfiedstavili v úplnû první reportáÏi o ãesk˘ch chovatelích masného skotu, dále se prezentovala na první Angus tour, v˘stavách a naposledy zde probíhalo ‰kolení juniorÛ v pfiípravû zvífiat na v˘stavy. ·lechtitelÛm, pfiedev‰ím plemene Aberdeena angus, které se zde chová, netfieba pfiipomínat vÛbec. Mezi nimi si chov dávno na‰el své místo. Stádo, v nûmÏ se na sto

❒ Spokojené krávy s letošními přírůstky (foto: Milan Šebelka)

hekatrech pohybuje v sezónû aÏ 80 kusÛ, vyprodukovalo od roku 2002 jiÏ 47 plemenn˘ch b˘kÛ, o plemenn˘ch jalovicích nemluvû. My se k této farmû v na‰em ãasopise vracíme díky zimovi‰ti, které zde bylo dokonãeno a slavnostnû pokfitûno na podzim loÀského roku. KdyÏ jsem s Milanem ·ebelkou hovofiila v rámci reportáÏe v kvûtnu 2008, pfiipravovala se dokumentace. Aãkoli jsou angusové odoln˘m plemenem, díky místním ãasto de‰tiv˘m zimám je i pro nû lep‰í telení

❒ Pohled do nitra stavby – vpravo speciálně navržené krmiště (foto: Jana Řehořová)

„pod stfiechou“. Staré zimovi‰tû svou koncepcí pfiestalo vyhovovat a ·ebelkovi se rozhodli nechat si udûlat novostavbu na míru. I jejich chov má svá specifika, a tak muselo b˘t v‰e náleÏitû prodiskutováno. Byli napfiíklad zvyklí krmit do kruhového pfiíkrmi‰tû, a tak se dle francouzského vzoru zfiídil zkrmovací box na celé balíky. Podest˘lka se poãítala na hloubku 30 cm, coÏ je pfiechod mezi vyhrnovanou mrvou a hlubokou podest˘lkou. Zimovi‰tû má dvû ãásti, z nichÏ jedna slouÏí pro odpoãinek. Stavba je naprojektována tak, Ïe je moÏné ji do budoucna roz‰ífiit. A mnoho dal‰ích tzv. „vychytávek“. Na kfitu v‰e záfiilo novotou a vládlo velké nad‰ení. Otázka ale znûla, zda bude v‰e funkãní. Tento text vznikl v dobû, kdy uÏ je sezóna telení pomalu u konce, takÏe zimovi‰tû má za sebou kfiest opravdov˘, kter˘ dopadl také na jedniãku. V‰ech prozatím 18 otelen˘ch krav má po bezproblémov˘ch porodech zdravá telata. Pan ·ebelka si pochvaluje variabilní hrazení, dobr˘ pfiístup ke zvífiatÛm a systém krmení. „I na kravách a telatech je znát, Ïe se jim zde líbí,“ dodává spokojenû. Nezb˘vá tedy neÏ gratulovat a popfiát úspûchy do dal‰ích let!

25

Skot, kter˘ se u nás nepase V tomto ãísle bychom Vám rádi pfiedstavili indické plemeno masného skotu Brahman. Jeho v˘razn˘mi a hlavnû nepfiehlédnuteln˘mi znaky jsou dlouhé u‰i, hrb za krkem a mezi lopatkami a nápadnû velk˘ lalok z vytahané kÛÏe. Jak˘ vlastnû tento dobytek je a jakou roli sehrál na poli masné uÏitkovosti, se pokusíme odpovûdût v tomto ãlánku. Maria Slezáková

Brahman – posvátná kráva hinduismu PÛvod a historie Brahman, neboli Brahma, je plemeno skotu zebu (Bos primigenius indicus) pÛvodem z Indie, které bylo pozdûji vyváÏené do zbytku svûta. V tomto plemeni se v prÛbûhu nûkolika desetiletí propojila ãtyfii plemena zebu: Kankrej (Guzerat), Nellore (Ongole), Gir (Gyr) a Krishna Valley. Tato v˘chozí plemena byla pÛvodnû taÏn˘m skotem. Po staletí mûly na v˘voj Brahmana vliv nedostateãná zásoba potravin, hmyzí ‰kÛdci, paraziti, nemoci a extrémní v˘kyvy poãastí tropické Indie. A tak se z domorodého skotu vyvinul skot s pozoruhodn˘mi adaptacemi pro pfieÏití. Brahman je v Indii „posvátn˘ dobytek“, a proto mnoho lidí, ktefií se fiadí k hindské vífie, nikdy nebudou jíst maso z tohoto plemene a nedovolí, aby jedinci brahmanského skotu byli poraÏeni a aby se prodávali. Tato skuteãnost spoleãnû s pfiedpisy karantény Spojen˘ch státÛ americk˘ch dovoz skotu z Indie vÛbec neulehãuje. První a formální pfiijetí slova a názvu plemene Brahman vzniklo na poãátku chovu amerického

26

Brahmana v roce 1924. Po zaloÏení svazu chovatelÛ v roce 1924 se dÛslednû selektovalo na masnou uÏitkovost. Plemeno Brahman pfiispûlo k vytvofiení ãetn˘ch dal‰ích plemen, jako je Santa Gertrudis, Beefmaster, Brangus a Bradfor. Od roku 1980 se v Nûmecku k pfievodnému kfiíÏení plemen ãernostrakaté, níÏinné ãervenostrakaté a belgické modrobílé vyuÏívá semeno plemene Brahman z Afriky. V roce 1985 byl zaloÏen svaz nûmeck˘ch chovatelÛ plemene Brahman. Brahman ve svûtû USA. První chov amerického Brahmana vznikl vy‰lechtûním ve Spojen˘ch státech kolem roku 1900 ze ãtyfi jiÏ v˘‰e zmiÀovan˘ch plemen. PÛvodní americk˘ Brahman pocházel ze stáda pfiibliÏnû 266 b˘kÛ a 22 krav nûkolika typÛ Bos indicus dováÏen˘ch do Spojen˘ch státÛ mezi roky 1854 a 1926. Ale i zde panují nepfiesné informace, jak se to vlastnû v‰echno událo a jak toto plemeno ve Spojen˘ch státech vzniklo. Nakonec se dalo na Dr. Hiltona Briggse, autora moderních chovÛ hospo-

dáfisk˘ch zvífiat, kter˘ nakonec v‰echny dovozy shrnul. První indick˘ dobytek, o kterém je záznam, byl dovezen v roce 1849 Dr. Jamsem Boltnem Davisem na Fairfield Country, v JiÏní Karolínû. Potomci tûchto jedincÛ byli rozmístûni skoro po celém jihu USA. Ale bohuÏel jejich kompletní identita byla ztracena bûhem obãanské války. Dva indiãtí b˘ci byli dáni Richardu Barrowovi, plantáÏníkovi s bavlnou a cukrem, v Los Angeles. Potomstvo tohoto skotu je známé jako skot „Barrow Grade“ a stalo se známé v celém regionu pobfieÏí Mexického zálivu. Úspûch tûchto dvou zvífiat vedl k dovozu dvou b˘kÛ v roce 1885 J. M. Frostem a A. Montogomerym z Texasu. Páfiení tûchto

dvou b˘kÛ s potomstvem b˘kÛ Barrow se oznaãuje jako první pokus o soustfiedûní krve skotu Bos indicus ve Spojen˘ch státech. A to bylo zdárnû provedeno. Poté bylo ãas od ãasu pfiivezeno nûkolik zvífiat do cirkusu, odkud si nûkteré kusy kupovali farmáfii. Jeden ze slavn˘ch nákupÛ byl uskuteãnûn A. M. McFaddinem z Texasu roku 1904, kter˘ koupil b˘ka ãerveného zbarvení jménem „Prince“. V letech 1905–1906 bylo na Peirce Ranch v Texasu dovezeno 30 b˘kÛ a 3 krávy z nûkolika indick˘ch typÛ. Nûkolik kusÛ zvífiat bylo dovezeno ve dvou vlnách z Brazílie pfies Mexiko do USA. V letech 1923–1924 to bylo 90 b˘kÛ typÛ Guzerat, Gir a Nellore, a druhou vlnou pfii‰lo do USA v roce 1925 stádo ãítající 12O b˘kÛ a 18 krav. Mezi mlad‰í vlny dovozu mÛÏeme zafiadit tu z roku 1946, kdy bylo dovozeno 18 b˘kÛ z Brazílie pfies Mexiko do Texasu. JiÏní Afrika. Plemeno Brahman se do jiÏní Afriky dostalo v roce 1954, kdy bylo dovezeno 8 b˘kÛ a 10 krav z Texasu do pfiístavu v Kapském Mûstû. PrÛkopníkem, kter˘ poloÏil základy nejv˘znamnûj‰ího chovu k produkci tmavého masa v jiÏní Africe, byl pan Jurgen Crantz z Namibie. Dal‰í dováÏení vût‰ího poãtu zvífiat se uskuteãnily v roce 1954 a 1971. PÛsobení Brahmana v Jihoafrickém komerãním prÛmyslu byl pozoruhodn˘, zvlá‰tû bûhem prvních tfií dekád, které zaãaly v roce 1960. Objevení Brahmana pro jiÏní Afriku znamenalo zmûnu pohledu na tradiãní chov hovûzího skotu. Jeho dominantní hrb, nacházející se mezi krkem a lopatkami, velké visící u‰i, hojné záhyby na kÛÏi a zfietelná barva pfiispûly po roce 1960 k fenomenálnímu rÛstu poãtÛ kusÛ. Po deseti letech se v tisku mluvilo o Brahmanovi jako o chameleonovi, protoÏe se adaptuje v‰ude. PouÏití Brahmana v pozici matefiského plemene pfiineslo dramatick˘ zmûny na úrovni národní produkce hovûzího masa v jiÏní Africe. V souãasné dobû je v jiÏní Africe zapsáno 572 chovatelÛ brahmanského skotu s celkov˘m poãtem více jak 60 000 ks.

Austrálie. Do Austrálie bylo toto plemeno dovezeno poprvé ve 30t˘ch letech 20. století. Prosazovat se zaãalo od poloviny minulého století, kdy se plemena afrického a indického typu (Bos indicus) ukázala b˘t pro severní ãást kontinentu vhodnûj‰í. Tento typ dobytka hrál v rozvoji chovu masného skotu severní ãásti Austrálie v˘znamnou roli a umoÏnil nárÛst obchodu s Ïiv˘m skotem do jihov˘chodní Asie. Intenzifikace jeho chovu je naz˘vána nejvût‰í revolucí v historii chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Hovûzí prÛmysl severní ãásti zemû, kter˘ byl na pokraji bankrotu, zmûnila v efektivní a vysoce ziskov˘ podnik, kter˘ se miliony dolarÛ roãnû podílí na domácích i exportních pfiíjmech. Rozsáhlé plochy dfiíve neproduktivní pÛdy se s pomocí tohoto plemene zmûnily na zlaté doly. Dnes se v Austrálii chová více neÏ 50 masn˘ch plemen skotu, mezi kter˘mi dominují plemena Brahman, Santa Gertrudis, Droughtmaster a dále kfiíÏenci Brahmana s evropsk˘mi plemeny (Brangus, Bradford, Simbrah, Charbray apod.). Brahman a jeho kfiíÏenci tvofií 95 % v‰echno skotu chovaného v oblasti Queenslandu. Evropská, resp. americká plemena v ãistokrevné formû, která známe z na‰ich podmínek, jsou zde chována také, av‰ak jsou ve v˘razné men‰inû. Charakteristika plemene Stavba tûla. Brahman je plemeno velkého tûlesného rámce s hlubok˘m a ‰irok˘m trupem, siln˘mi konãetinami a pevn˘mi paznehty. Osvalení by mûlo b˘t dobré, zejména na hrudi, ale téÏ na pfiedloktí, ramenech. Oãní sval sahá aÏ pod kohoutek. Osvalení krávy je ménû v˘razné neÏ u b˘ka. Hlava je dlouhá. Temeno dostateãnû ‰iroké s mírn˘m zakfiivením. Tváfi stfiední délky s oválnou formou nosní kosti, ‰irok˘m nose i nosními otvory, které jsou umístûné nad tmav˘mi pysky. Mulec siln˘ a ‰irok˘. Oãi jsou mûkké a plné, umístûny daleko od sebe. Oboãí je v˘razné, u samic ne tolik. Charakteristické jsou pfievislé a hluboko nasazené velké u‰i,

které jsou protkány mnoÏstvím kapilár, slouÏících jako jak˘si chladiã. Dávají Brahmanovi v˘hodu, protoÏe díky nim je schopen sná‰et vysoké teploty a je odoln˘ proti tropick˘m chorobám. U dlouhého a visícího laloku je v˘razná pfiedkoÏka. Velk˘ a okrouhl˘ hrb se ve vy‰‰ím vûku se pfieklápí dozadu. Ramena a hrudní ko‰: Lopatky by mûly b˘t pfiimûfienû ‰ikmé a dobfie zaoblené („plné tûlo“) s dostateãnou ‰ífikou mezi hfibetními obratli a kohoutkem. Hrudník by nemûl b˘t pfiíli‰ v˘razn˘. Bedra jsou u tohoto plemene ‰iroká a silná, rovnomûrnû pfiipojená k hfibetu a zádi. Pfiední konãetiny jsou stfiednû dlouhé, rovné a vzájemnû rovnobûÏné s robustními koleny. K˘ta by mûla b˘t dostateãnû dlouhá a poÏadované ‰ífie. Mírnû zakfiivená a pevnû pfiipojená k bedrÛm. Zádové svaly dobfie vyvinuté. Boky musí b˘t mírnû pod úrovní hfibetu, ale pfiimûfienû daleko od sebe. Stehna jsou ‰iroká, silná, plná a hluboká, prodluÏující se aÏ k podkolenní ‰la‰e.

27

a pfii odstavu dosahují hmotnosti srovnatelné s jin˘mi plemeny. Krávy plemene Brahman jsou vynikající matky, které nabízí ochranu a mléko pro svá mláìata. Brahmaní telata se mohou díky vynikající kvalitû matefiského mléka pochlubit vysok˘mi odstavov˘mi hmotnostmi.

Zadní konãetiny by mûly b˘t pfii pohledu zezadu kolmé. Pfii pohledu z boku je tfieba vidût mírné zakfiivení pod hlezny. Kolenní klouby stfiední velikosti a nesmí vypadat ochable. Paznehty rovné, jednotné a pomûrnû velké. Pohyb by mûl b˘t rovn˘, pevn˘ a energick˘. Rohy jsou krátké, silné, smûfiující dozadu. V urãité pokrevní pfiíbuznosti existuje bezrohá forma Brahmana. Srst BrahmanÛ je krátká, hustá, lesklá, dokáÏe odráÏet sluneãní paprsky, které jim nevadí. Proto je mÛÏeme vidût na pastvû za pravého poledne. Zbarvení je stfiíbfiitû aÏ ocelovû ‰edé. Krk, hrudník a hrbol jsou tmav‰í, zejména u b˘kÛ. Zbarvení mÛÏe b˘t také silnû ãervené. Ocas je ãern˘. âernou pigmentaci mÛÏeme nalézt téÏ na nose, ‰piãkách u‰í a kopytech. Star‰í b˘ci jsou obvykle tmav‰í neÏ krávy a mají tmavé oblasti na krku, ramenech a stehnech. B˘ci musí vykazovat viditelné samãí rysy, tj. v˘raznû rozvinuté osvalení krku a kohoutku, rovnomûrnû visící varlata. Srst na krku,

28

ramenech a k˘tû je tmav‰í. Mûli by b˘t symbolem síly a vitality. Krávy. Plnû samiãí rysy mají b˘t viditelné a na první pohled odli‰it samici od samce. KÛÏe je kvalitní, srst a nohy také. Nadmûrné hromadûní tuku na bocích zádû je neÏádoucí. Pohlavní orgány musí b˘t dobfie vyvinuté, s prostorn˘m vemenem, které musí b˘t dobfie nasazené s ne pfiíli‰ masit˘mi struky pfiimûfiené velikosti. Brahmani se vyznaãují dlouhovûkostí. Krávy jsou schopny produkovat telata do 15ti let vûku. Povaha. Brahmani jsou známí jako poslu‰né a inteligentní plemeno skotu. Jsou zvídaví, pla‰í, neobvykle ‰etrní, vytrvalí a adaptabilní pro ‰irokou ‰kálu krmiv a klimatu. Teplotní tolerance. V˘zkum na univerzitû v Missouri prokázal, Ïe Brahman, stejnû jako evropsk˘ dobytek, sná‰í dobfie teploty do – 9 °C. A naopak? Evropská plemena skotu zaãínají trpût, kdyÏ rtuÈ teplomûru vystoupá nad 21 °C. To se projevuje poklesem apetitu a sníÏením produkce mléka. Brahmani oproti tomu nevykazují skoro Ïádnou reakci na teploty do 40,5 °C. Zástupci tohoto plemene mají vût‰í schopnost odolávat teplu díky vût‰ímu poãtu potních Ïláz, mastné kÛÏi, která v kombinaci s hladkou srstí pomáhá odpuzovat hmyzí ‰kÛdce, a dûlá tak zvífiata zároveÀ odolnûj‰í vÛãi parazitÛm a chorobám. Hmotnost. B˘k se pohybuje v rozmezí 800–1100 kg, kráva 500–700 kg. V˘‰ka v kohoutku. B˘k 140–150 cm, kráva 130–140 cm Hmotnost po narození se pohybuje mezi 30 a 33 kg. Porody jsou lehké. Telata velmi rychle rostou

Zajímavost V roce 2005 se na Suranaree University of Technology v severov˘chodním Thajsku vedoucímu v˘zkumného t˘mu Dr. Rangsunu Pampaiovi podafiilo bûhem 15ti mûsícÛ naklonoval 14 telat. Sedmi b˘ãkÛm daly vznik kmenové buÀky získané z tkánû odebrané z ucha b˘ka ãerveného Brahmana. Klony donosila náhradní matka. VyuÏití Brahmani byli hojnû kfiíÏeni s evropsk˘mi masn˘mi plemeny ve Spojen˘ch státech, Stfiední Americe a v nûkter˘ch tropick˘ch oblastech svûta, aby se vyuÏila adaptabilita tohoto plemene v horkém podnebí. KfiíÏenci první generace se díky velmi dobrému pfiizpÛsobení se subtropickému klimatu tû‰í popularitû v jiÏní tfietinû Spojen˘ch státÛ, JiÏní Americe, Asii a Austrálii. První generace potomkÛ mÛÏe b˘t kfiíÏena se rÛzn˘mi plemeny, av‰ak nejpouÏívanûj‰í jsou plemena Hereford a Aberdeen Angus. Brahman je jedním z nejoblíbenûj‰ích plemen skotu urãen˘ch pro zpracování masa a je ‰iroce vyuÏíván v Argentinû, Brazílii, USA, Kolumbii, severní Austrálii (zejména v Queenslandu, Komberley a na severních územích) a na mnoha jin˘ch místech. Pozoruhodná je i jeho mléãná uÏitkovost. Zejména v zemích JiÏní Ameriky jsou Brahmani vyuÏíváni i pro produkci mléka. Díky své masné uÏitkovosti, nenároãnosti na systém odchovu, toleranci k vysok˘m teplotám a odolnosti vÛãi nemocem je toto plemeno roz‰ífiené v mnoha svûtov˘ch oblastech, a proto by povûdomí o nûm mûlo patfiit do v‰eobecného pfiehledu kaÏdého chovatele masného skotu. Text a foto: internetové zdroje

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2011 NÁVRH PROGRAMU V¯STAVY MASN¯CH PLEMEN âtvrtek 23. 6. 2011 11,00 – 17,00 Národní ‰ampionát masn˘ch plemen skotu (pavilon F) 11,00 – 12,00 soutûÏní pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ 12,00 – 17,00 soutûÏní pfiehlídka dle jednotliv˘ch plemen a kategorií Pátek 24. 6. 2011 dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat Sobota 25. 6. 2011 soutûÏ Junior teamu âSCHMS dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat Nedûle 26. 6. 2011 dle moÏností pfiehlídka ocenûn˘ch zvífiat

PODMÍNKY ÚâASTI NA NVHZ BRNO 2011 1. Zvífiata budou naskladnûna: 22. 6. 2011 v dobû od 10.00 do 21.00 hod Odvoz zvífiat z v˘stavy: 26. 6. 2011 v dobû od 17.00 do 20.00 hod 2. Pfiípravu a v˘bûr zvífiat zabezpeãí chovatel ve spolupráci s pracovníkem âSCHMS pfiípadnû Genoservisu, a.s. (zvífiata musí b˘t fiádnû oãi‰tûná, o‰etfiené paznehty, pokud není dohodnuto jinak, musí b˘t vychozená a navyklá na pfiedvádûní). 3. ChovatelÛm bude hrazena doprava zvífiat (tam a zpût), dále zdravotní zkou‰ky pouze na zvífie, které se skuteãnû v˘stavy zúãastnilo. Chovatel zajistí na svoje náklady pfiíslu‰né zdravotní a veterinární zkou‰ky na základû stanoven˘ch veterinárních podmínek pro tuto v˘stavu. Stanovené náhrady za zdravotní zkou‰ky: skot – 550 Kã/kus 4. Dopravu zvífiat na v˘stavu tam a zpût zabezpeãí chovatel, popfiípadû po vzájemné, pfiedchozí dohodû s Genoservis, a. s. a âSCHMS. ChovatelÛm bude hrazena doprava zvífiat (tam a zpût), dále zdravotní zkou‰ky pouze na zvífie, které se skuteãnû v˘stavy zúãastnilo. Stanovené náhrady za dopravu zvífiat: Avie 17 Kã/km, Liaz 27 Kã/km, Patrov˘ kamion, návûs 32 Kã/km. Sazba na 1 km (bez pfiíslu‰né sazby DPH). Pfii pfiesunu je tfieba dbát na hospodárnost a plné vytíÏení dopravního prostfiedku. 5. Chovatel zajistí pracovníky k pfiedvádûn˘m zvífiatÛm v odpovídajícím poãtu (dle poãtu zvífiat). 6. Chovatel pfiiveze se zvífiaty: jadrná krmiva a mléãné smûsi na celou dobu v˘stavy, kbelíky, lopaty, metly, vidle, koleãka, ãistící prostfiedky a ve‰keré náfiadí a náãiní dle upfiesnûn˘ch poÏadavkÛ organizátorÛ; dále ohlávky, vodítka, desinfekãní prostfiedky a veterinární doklad. 7. Steliva, objemná krmiva, odvoz v˘kalÛ zabezpeãuje pofiadatel v˘stavy. 8. Organizátofii na základû objednávky v Závazné pfiihlá‰ce k úãasti, zajistí o‰etfiovatelÛm zvífiat: snídani – formou bufetu v pavilonu / ubytovaní na kolejích Vinafiská – snídanû bude zaji‰tûna tam obûd – na stravenku v restauraci pavilonu A3 (nevztahuje se na nápoje) veãefii – formou bufetu v pavilonu Dal‰í stravovaní a pitn˘ reÏim fie‰í kaÏd˘ samostatnû na svoje náklady. 9. Ubytování o‰etfiovatelÛ zabezpeãí na základû objednávky v Závazné pfiihlá‰ce k úãasti. 10. Pfiípadné léãení zvífiat v prÛbûhu v˘stavy zabezpeãuje veterinární sluÏba na náklady organizátorÛ. 11. Poji‰tûní zvífiat a odpovûdnosti, zajistí a hradí hromadnû organizátor. Poji‰tûní se bude vztahovat pouze na prÛbûh konání v˘stavy. To znamená na dobu od ustájení zvífiete na v˘stavi‰ti v Brnû, po jeho vystájení po skonãení v˘stavy. Poji‰tûní se nebude vztahovat na pfiepravu zvífiat tam i zpût, nutno poÏadovat po pfiepravci zvífiat. 12. Pro pfiedvádûní zvífiat si vystavovatel na základû dohody Svazu zajistí jednotn˘ odûv. 13. âíslo hospodáfiství v˘stavi‰tû v Brnû: 6208549400 Ve‰keré doklady t˘kající se nárokÛ na v˘‰e uvedené náhrady musí b˘t dodány nejpozdûji do 14 dnÛ po skonãení v˘stavy. Na doklady dodané po tomto termínu nebude brán zfietel! Adresa pro zasílání dokladÛ: Genoservis, a. s., Grygov 367, 783 73 Grygov.

SOUTùÎNÍ KATEGORIE MASN¯CH PLEMEN Podmínkou pro hodnocení zvífiat je pfiedvedení zvífiete na ohlávce. Zvífiata, která nebudou vodûna nebudou zahrnuta do soutûÏe. Pro zadání titulu je tfieba minimální poãet zvífiat: 5 ks v kategorií jalovic a krav – 3 ks v kategorií plemenn˘ch b˘kÛ I. JALOVICE a) Mladé jalovice 12–24 mûsícÛ (narozené 1. 6. 2009 – 30. 6. 2010) b) Star‰í jalovice ve vûku 25 – 36 mûsícÛ (narozené 1. 6. 2008 – 30. 6. 2009) Kategorie II. b. je pouze pro plemena francouzsk˘ch masn˘ch plemen highland, belgické modré a galloway. II. KRÁVY – otelení v kontrolním roce 2011 (tj. po 1. 10. 2010) není podmínkou Tele je pouze jako doprovod, ale není podmínkou pfiihlá‰ení krávy na v˘stavu. a) prvotelky a krávy na II. teleti b) krávy na III. a dal‰ím teleti III. PLEMENNÍ B¯CI – podmínkou pro hodnocení plemenného b˘ka je pfiedvedení b˘ka na ohlávce nebo tyãi a) mladí plemení b˘ci zafiazení do plemenitby v roce 2011 b) plemenní b˘ci do 3 let vûku c) plemenní b˘ci nad 3 roky vûku IV. CHOVATELSKÁ SKUPINA – Skupina zvífiat jednoho plemene pocházející z jednoho chovu spoleãnû pfiedvedená. Minimálním poãet zvífiat ve skupinû jsou 3 ks . V. SoutûÏ „JUNIOR TEAMU“ – Jedná se o soutûÏ ãlenÛ „Junior teamu âSCHMS“ v pfiípravû a pfiedvedení zvífiete na v˘stavû. Pfiedvádûné zvífie nemusí b˘t v majetku soutûÏícího, ale musí b˘t od nûho pfiipravené a pfiedvedené. Kategorie pfiedvádûného zvífiete není rozhodující.

Veterinární podmínky a pfiihlá‰ka zvífiat na v˘stavu jsou souãástí tohoto Zpravodaje. Uzávûrka pfiihlá‰ek zvífiat je 13. kvûtna 2011. Pfiihlá‰ky se posílají na adresu: Jan Kopeck˘, Osík 201, 569 67 Osík. Ve‰keré dokumenty jsou také ke staÏení na internetov˘ch stránkách svazu. 29

Porovnání v˘krmnosti a jateãné hodnoty b˘kÛ plemen ãeské strakaté a masn˘ simentál Daniel Bure‰, Ludûk BartoÀ, Mojmír Vacek, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha-Uhfiínûves Souhrn Cílem práce bylo porovnat intenzitu rÛstu a sloÏení jateãného tûla u 36 b˘kÛ plemen ãeské strakaté a masn˘ simentál. Zatímco u intenzity rÛstu nebyly pozorovány signifikantní rozdíly, plemeno masn˘ simentál vykázalo pfiíznivûj‰í zafiazení do tfiídy zmasilosti i protuãnûlosti SEUROP, vy‰‰í jateãnou v˘tûÏnost, niωí mnoÏství jateãn˘ch lojÛ, vy‰‰í podíl masa celkem i masa z k˘ty. ❒ Skupina testovaných býků (foto: Daniel Bureš)

Úvod Plemeno ãeské strakaté je na‰ím domácím plemenem s kombinovanou uÏitkovostí mléko-maso, zatímco plemeno masn˘ simentál náleÏí mezi plemena se specializovanou masnou uÏitkovostí. Obû plemena mají spoleãn˘ pÛvod odvozen˘ od simentálského skotu. V uplynul˘ch desetiletích v‰ak byla ‰lechtûna odli‰n˘m zpÛsobem. Cílem práce proto bylo na základû v˘krmu b˘kÛ provedeného ve shodn˘ch podmínkách zjistit odli‰nosti obou plemen v intenzitû rÛstu a sloÏení jateãného tûla. Do experimentální stáje VÚÎV bylo zastaveno celkem 24 b˘kÛ plemene ãeské strakaté a 12 b˘kÛ plemene masn˘ simentál. Polovina b˘kÛ plemene ãeské strakaté pocházela po otcích, ktefií se vyznaãovali prÛmûrnou plemennou hodnotou (PH) pro korigovan˘ netto pfiírÛstek (KNP) a mírnû nadprÛmûrnou PH pro jateãnou v˘tûÏnost (skupina C1), zatímco zb˘vající polovina byla potomky otcÛ s nadprÛmûrnou PH KNP a prÛmûrnou PH pro jateãnou v˘tûÏnost (sk. C2). B˘ci plemene ãeské strakaté byli odchováni ve venkovních individuálních boxech a následnû v odchovnû mladého skotu, zatímco b˘ci plemene masn˘ simentál (sk. MS) byli odchováni

30

do doby odstavu spoleãnû s matkami na pastvinû. Pfii naskladnûní do stáje byli b˘ci ustájeni volnû v kotcích se slámou pfiist˘lan˘mi loÏi po 12 kusech ve skupinû. Krmná dávka zaloÏená na kukufiiãné siláÏi a jadrném krmivu byla b˘kÛm pfiedkládána do sytosti. B˘ci byly pravidelnû váÏeni ve ãtrnáctidenních intervalech a v prÛmûrném vûku 16 mûsícÛ byli po cca 18ti hodinovém vylaãnûní poraÏeni na experimentálních jatkách VÚÎV. Pro

stanovení ukazatelÛ v˘krmnosti byli b˘ci zváÏeni tfii dny pfied poráÏkou (hmotnost na konci v˘krmu), pro v˘poãet jateãné v˘tûÏnosti byla vyuÏita hmotnost zji‰Èovaná po vylaãnûní zvífiat bezprostfiednû pfied jejich poráÏkou (hmotnost pfied poráÏkou). Po poráÏce byly váÏeny jateãné pÛlky a jateãné loje a jateãnû upravená tûla (JUT) byla vy‰kolen˘m klasifikátorem zafiazena do tfiídy jakosti SEUROP. Po vychlazení (24 h po poráÏce)

Tabulka ã. 1: Základní ukazatele v˘krmu

Věk na počátku výkrmu (dny) Hmotnost na počátku výkrmu (kg) Věk na konci výkrmu (dny) Hmotnost na konci výkrmu (kg) Porážková hmotnost (kg) Průměrný denní přír. ve výkrmu (kg/den) Průměrný denní přír. za život (kg/den) Netto přírůstek (kg/den) A, B, C

C1 (n=12) LSM

C2 (n=12) LSM

MS (n=12) LSM

SEM

Významnost P-value

244,4

240,0

251,9

4,54

0,1885

A

A

B

261,4

263,8

311,9

9,68

0,0010

475,9

471,5

483,4

4,81

0,2245

593,8

593,5

624,5

12,57

0,1505

574,1

575,8

611,6

11,68

0,0064

1,345

1,343

1,296

0,0417

0,6412

1,131

1,145

1,194

0,0273

0,2526

0,676

0,682

0,730

0,0164

0,0530

Hodnoty označené rozdílnými symboly se navzájem statisticky významně liší (P< 0,05)

Tabulka ã. 2: V˘sledky jateãného rozboru C1 (n=12) LSM Hmotnost JUT (kg) Zmasilost SEUROP (body*) Protučnělost SEUROP (body**) Jatečná výtěžnost (%) Ledvinový lůj (% z por. hmotnosti) Obžaludkový lůj (% z por. hmotnosti) Šourkový lůj (% z por. hmotnosti) Jatečné loje celkem (% z por. hmotnosti) A, B, C

* **

A

321,8 7,9

A

C2 (n=12) LSM A

322,1 7,8

5,6

A

A

A

SEM

Významnost P-value

7,18

0,0055

0,14

0,0009

0,25

0,0692

57,61

0,393

0,0103

B

B

352,8 8,6

5,5

56,13

MS (n=12) LSM

B

4,9 A

55,97

A

B

v˘sledkÛ, zatímco b˘ci MS zaznamenali pfiírÛstek o 49, respektive 47 gramÛ za den niωí. Srovnatelnou intenzitu rÛstu b˘kÛ C ve srovnání s b˘ky plemene charolais a kfiíÏenci plemen ãeské strakaté a charolais uvádûjí BartoÀ et al.,

1,61

1,78

1,13

0,103

0,0003

0,85

0,93

0,67

0,085

0,1134

0,76

0,77

0,67

0,046

0,2529

❒ JUT (foto: Daniel Bureš)

0,206

0,0048

(2007). Naopak vysokou schopnost rÛstu b˘kÛ MS ve srovnání s plemeny charolais, aberdeen angus a hereford uvádûjí BartoÀ et al., (2006). Díky vy‰‰í intenzitû rÛstu v období pfied odstavem byl u b˘kÛ MS zji‰tûn nejvy‰‰í prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek za Ïivot i nejvy‰‰í netto pfiírÛstek, pfiesto zji‰tûné rozdíly nebyly signifikantní. Z tabulky 2, která nabízí srovnání v˘sledkÛ jateãného rozboru vidíme, Ïe b˘ci plemene MS zaznamenali prÛkaznû nejvy‰‰í

A

3,23

A

3,47

B

2,48

Hodnoty označené rozdílnými symboly se navzájem statisticky významně liší (P< 0,05) (1–18, S+ = 18, P – = 1) (1–15, 5+ = 15, 1– = 1)

byl proveden technologick˘ rozbor prav˘ch pÛlek, bûhem kterého byla zji‰Èována hmotnost jednotliv˘ch partií a také hmotnost masa, kostí a ‰lach, oddûlitelného tuku a ofiezu. Z takto získan˘ch údajÛ byl vypoãten procentick˘ podíl masa v jednotliv˘ch partiích a stanoven pomûr mezi masem I. jakosti (zahrnující maso z plece, k˘ty, ro‰tûné a svíãkové) a masem II. jakosti (maso ze zb˘vajících partií + ofiez) a pomûr maso : kosti. Získaná data byla analyzována prostfiednictvím procedury GLM statistického programu SAS s pouÏitím modelu s plemennou skupinou jako pevn˘m efektem. Statistická v˘znamnost mezi jednotliv˘mi skupinami byla testována Tukeyho testem. V˘sledky a diskuze Základní charakteristiky jednotliv˘ch skupin vykrmovan˘ch zvífiat jsou uvedeny v tabulce 1. PfiestoÏe byl u v‰ech skupin b˘kÛ velmi podobn˘ vûk pfii zafiazení do v˘krmu, b˘ci MS vykazovali v˘raznû vy‰‰í (P < 0,01) hmotnost. Tento rozdíl byl zpÛsoben˘ vy‰‰í intenzitou rÛstu v období pfied odstavem, která ov‰em mohla b˘t ovlivnûna kromû plemenné pfiíslu‰nosti také rozdíln˘m zpÛsobem odchovu telat. B˘ci MS

zaznamenali rovnûÏ nejvy‰‰í hmotnost na konci v˘krmu, pfiesto byly zji‰tûné diference niωí a neprÛkazné. NeprÛkazné rozdíly byly zji‰tûny i v pfiírÛstcích Ïivé hmotnosti ve v˘krmu, kde obû skupiny b˘kÛ plemene ãeské strakaté dosáhly velmi podobn˘ch

Tabulka ã. 3: V˘sledky technologického rozboru pravé jateãné pÛlky C1 (n=12) LSM Maso celkem (% z hmotnosti půlky) Maso I. jakosti (% z hmotnosti půlky) Maso II. jakosti (% z hmotnosti půlky)

AB

77,03

C2 (n=12) LSM A

76,50

MS (n=12) LSM

SEM

Významnost P-value

78,10

0,422

0,0346

B

37,64

37,29

38,29

0,350

0,1381

39,39

39,21

39,81

0,318

0,4039

Maso I : Maso II

0,956

0,952

0,964

0,0130

0,8064

Maso : Kosti

4,326

4,115

4,371

0,0781

0,0608

8,35

8,37

8,61

0,134

0,3266

Maso z plece (% z hmotnosti půlky) Maso z kýty (% z hmotnosti půlky) Maso z roštěné (% z hmotnosti půlky) Maso ze svíčkové (% z hmotnosti půlky) Oddělitelný tuk (% z hmotnosti půlky) Kosti a šlachy (% z hmotnosti půlky) A, B, C

AB

A

B

22,63

22,30

23,25

0,210

0,0089

4,81

4,77

4,52

0,116

0,1757

1,87

1,89

1,94

0,038

0,4393

5,10

4,87

3,94

0,393

0,1010

17,87

18,63

17,96

0,276

0,1209

Hodnoty označené rozdílnými symboly se navzájem statisticky významně liší (P< 0,05)

31

❒ Skupina testovaných býků (foto: Daniel Bureš)

hmotnost JUT, stupeÀ zmasilosti SEUROP, jateãnou v˘tûÏnost a naopak nejniωí mnoÏství ledvinového loje i jateãn˘ch lojÛ celkem. Také díky nejniωímu stupni protuãnûlosti byl 1 kg jateãného tûla u této skupiny v na‰ich podmínkách realizován za nejpfiíznivûj‰í cenu. Polách et al., (2000) zji-

stili u kfiíÏencÛ masn˘ simentál x ãeské strakaté oproti ãistokrevn˘m b˘kÛm plemene ãeské strakaté vy‰‰í hmotnost JUT a jateãnou v˘tûÏnost. V tabulce 3 jsou uvedeny v˘sledky technologického rozboru pravé jateãné pÛlky. S v˘jimkou podílu masa z ro‰tûné a podílu kostí a ‰lach dosáhli nejlep‰ích hodnot opût b˘ci MS, pfiesto prÛkazné rozdíly byly zji‰tûny pouze u masa celkem (P < 0,05) a u masa z k˘ty (P < 0,01). B˘ci MS mûli v tomto experimentu oproti b˘kÛm C hrub‰í kostru a ménû oddûlitelného tuku. Závûr Intenzita rÛstu vyjádfiená prÛmûrn˘m denním pfiírÛstkem ve v˘krmu byla u obou plemen srovnatelná, zatímco zafiazení

do tfiídy jakosti SEUROP, jateãná v˘tûÏnost, mnoÏství jateãn˘ch lojÛ i podíl masa celkem a podíl masa z k˘ty byly prokazatelnû pfiíznivûj‰í u b˘kÛ plemene masn˘ simentál. Vliv úrovnû plemenné hodnoty otcÛ b˘kÛ plemene C pro rÛst a osvalení na uÏitkovost potomstva v tomto experimentu byl pouze mal˘ a statisticky nev˘znamn˘. Statisticky v˘znamné niωí ukládání tuku u b˘kÛ plemene masn˘ simentál je zárukou moÏnosti vykrmovat tyto b˘ky do vy‰‰ích poráÏkov˘ch hmotností bez rizika zafiazení JUT do niωích tfiíd jakosti pro protuãnûní. Literatura je k dispozici u autorÛ ãlánku. Práce byla zpracována v rámci fie‰ení v˘zkumného zámûru MZE 0002701404.

Porovnání rÛstu a vlastností jateãnû upraveného tûla mezi b˘ky plemen charolais a masn˘ simentál Ludûk BartoÀ, Milan Marounek, Václav Kudrna, Daniel Bure‰, Radka Zahrádková Je velice pravdûpodobné, Ïe tento vûdeck˘ ãlánek unikl pozornosti chovatelÛ, i kdyÏ v dne‰ní dobû internetu je Journal of the Science of Food and Agriculture pomûrnû dobfie dostupn˘ vûdecké i laické vefiejnosti. Sv˘m pojetím je urãen vefiejnosti vûdecké. Hlavním zadáním tohoto badatelského v˘zkumu bylo zjistit rozdíly obsahu mastn˘ch kyselin C14:0 aÏ C18:3n-3 v mase b˘kÛ krmen˘ch krmn˘mi dávkami s rozdíln˘m obsahem zmínûn˘ch kyselin. Témûfi s urãitostí lze tvrdit, Ïe Ïádn˘ chovatel pfii stanovování obsahÛ Ïivin v krmné dávce nezachází do takov˘ch detailÛ, jako jsou obsahy mastn˘ch kyselin. Pfiiznejme, Ïe pro chovatele jsou zji‰tûné obsahy mastn˘ch kyselin v mase jen málo zajímavé. Asi málokdo si vzpomene na hodiny organické chemie, aby je správnû pojmenoval. Badatelsk˘ v˘zkum je badatelsk˘ v˘zkum. Pro souãasnou chovatelskou praxi nic moc. Nicménû je velmi pravdûpodobné, Ïe do budoucna lze pfiedpo-

32

kládat zv˘hodnûní v˘kupní ceny vykrmovan˘ch zvífiat krmen˘ch fiízenou v˘Ïivou s ohledem na chemické sloÏení masa. Podstatnû zajímavûj‰í urãitû je porovnání rÛstu a vlastností jateãnû upraveného tûla (JUT) v závislosti na plemeni. V tomto pfiípadû mezi b˘ky plemene charolais a masn˘ simentál. Tedy v˘sledky, které lze zafiadit mezi v˘sledky v˘zkumu aplikovaného ãi pfiímo do chovatelské praxe aplikovatelného. Vyberme z obsáhlé vûdecké studie údaje o rÛstu a sloÏení JUT, pfieveìme je na jednotky v ãeské odborné literatufie obvyklé a porovnejme je ve smyslu první vûty tohoto odstavce.

❒ Skupina testovaných býků (foto: Daniel Bureš)

Metodika: Do pokusu bylo zastaveno 24 b˘kÛ plemene charolais a stejn˘ poãet b˘kÛ plemene masn˘ simentál. PrÛmûrná hmotnost b˘kÛ v obou skupinách byla vyrovnaná. B˘ci obou skupin byli

Tabulka ã. 1: Parametry rÛstu a jateãn˘ch vlastností Plemeno Počáteční hmotnost (kg) Konečná hm. před vylačněním (kg) Denní přírůstek (kg/den) Příjem sušiny (kg/den) Hmotnost JUT za tepla (kg) Jatečná výtěžnost (%) Hmotnost vnitřního loje celkem (kg) Hmotnost ledvinového loje (kg) Hmotnost obžaludkového loje (kg) Hmotnost šourkového loje (kg) Hmotnost zažívacího traktu (kg)

CH 356,6 661,3 1,49 9,09 389,5 60,8 29,2 15,7 7,9 5,5 71,3

MS 356,1 651,2 1,44 9,61 372,0 58,1 36,5 19,1 9,9 7,4 81,1

průkaznost

* * * * * * * *

po celou dobu pokusu krmeni do sytosti shodnou krmnou dávkou s vyrovnan˘m obsahem základních Ïivin. Její spotfieba byla individuálnû sledována a zaznamenávána pomocí tenzometrick˘ch ÏlabÛ. Na konci pokusu byli b˘ci zváÏeni – zji‰tûna koneãná hmotnost. Pfii znalosti délky v˘krmu byl vypoãten prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek hmotnosti. Ze záznamÛ tenzometrick˘ch ÏlabÛ se znalostí obsahu su‰iny v krmné dávce byla vypoãtena prÛmûrná individuální spotfieba su‰iny na den. Po pfiepravû na jatka a urãité dobû vylaãnûní byla zji‰tûna poráÏková hmotnost. Po poráÏce byla zji‰tûna hmotnost JUT za tepla, jateãná v˘tûÏnost, hmotnost ledvinového, obÏaludkového a ‰ourkového loje, hmotnost vnitfiního loje celkem a hmotnost zaÏívacího traktu dle zabûhnuté metodiky. Po vychlazení byl proveden technologick˘ rozbor pravé jateãné pÛlky. Pfii tom byla stanovena hmotnost masa celkem, hmotnost masa 1. kvality celkem, z toho hmotnost masa z k˘ty a plece, hmotnost ro‰tûnce a hmotnost svíãkové, dále hmotnost masa 2. kvality celkem, hmotnost oddûlitelného loje a koneãnû zmûfiena v˘‰ka loje na ro‰tûnci. Pro v˘poãet v˘sledkÛ v˘krmnosti byla data pomocí lineární regrese upravena na shodn˘ prÛmûrn˘ vûk v‰ech zvífiat pfii zahájení experimentu (335 dnÛ). Pro v˘poãet znakÛ jateãného rozboru a sloÏení jateãného tûla byla data upravena na shodnou prÛmûrnou poráÏkovou hmotnost v‰ech zvífiat 640 kg. Ve‰kerá data byla podrobena statistické anal˘ze metodou GLM v programu SAS. Touto procedu-

rou bylo zji‰tûno, které rozdíly mezi skupinami jsou statisticky v˘znamné a které jsou nev˘znamné ãi náhodné. V˘sledky: PrÛmûrná poãáteãní hmotnost b˘kÛ byla témûfi totoÏná. Rozdíl mezi b˘ky skupiny CH a MS byl 0,6 kg a byl nev˘znamn˘, jak ukazuje tabulka ã. 1. RovnûÏ rozdíl hmotností na konci pokusu je nev˘znamn˘, i kdyÏ prÛmûrná koneãná hmotnost b˘kÛ plemene CH byla o 10 kg vy‰‰í. Rozdíl 0,05 kg/den v dosaÏeném prÛmûrném denním pfiírÛstku ve prospûch b˘kÛ plemene CH je statisticky neprÛkazn˘. Naopak statisticky v˘znamn˘ je rozdíl v pfiíjmu su‰iny na kus a den. B˘ci plemene MS spotfiebovali dennû o 0,52 kg su‰iny více neÏ b˘ci plemene CH. Tento údaj koresponduje se statisticky vy‰‰í prÛmûrnou hmotností zaÏívacího traktu zji‰tûnou u b˘kÛ plemene MS (33,1 kg) oproti b˘kÛm plemene CH (29,8 kg) – údaje jsou uvedeny v posledním fiádku tabulky ã. 1. PrÛmûrné hmotnosti jednotliv˘ch tûÏen˘ch lojÛ i hmotnosti vnitfiního loje celkem byly vy‰‰í u b˘kÛ plemene MS. Tyto rozdíly v neprospûch poslednû zmínûného plemene byly vÏdy statisticky v˘znamné. V tabulce ã. 2 jsou uvedeny v˘sledky technologického rozboru pravé jateãní pÛlky. PrÛmûrná hmotnost pravé jateãné pÛlky byla o témûfi 10 kg vy‰‰í u b˘kÛ plemene CH. Tento rozdíl je prÛkazn˘. RovnûÏ hmotnost celkem vytûÏeného masa z pravé jateãné pÛlky byla o témûfi 10 kg vy‰‰í u b˘kÛ plemene CH a i tento rozdíl je prÛkazn˘. PrÛkaznû vy‰‰í prÛmûrná hmotnost masa z k˘ty

Tabulka ã. 2: Technologick˘ rozbor pravé jateãné pÛlky Plemeno Hmotnost (kg) Maso celkem (kg) Maso 1. kvality (kg) Maso z kýty (kg) Hmotnost roštěnce (kg) Hmotnost svíčkové (kg) Maso 2. kvality (kg) Hmotnost oddělitelného loje (kg) Výška tuku na roštěnci (mm)

CH 191,9 153,3 76,8 47,8 9,1 3,5 76,8 5,7 3,5

MS 182,9 144,7 70,3 43,5 8,4 3,3 74,3 6,5 4,3

průkaznost * * * * * * * *

❒ Roštěnec – charolais (foto: Daniel Bureš)

byla zaznamenána u b˘kÛ plemene CH (47,8 kg) oproti b˘kÛm plemene MS (43,5 kg). I kdyÏ prÛmûrná hmotnost ro‰tûnce byla vÏdy vy‰‰í u b˘kÛ plemene CH jsou rozdíly neprÛkazné. Zajímavé jsou zji‰tûné prÛmûrné hmotnosti masa 2. kvality. Zatímco u b˘kÛ plemene CH byla tato hodnota shodná s prÛmûrnou hmotností masa 1. kvality, u b˘kÛ plemene MS byla o 4 kg vy‰‰í. Rozdíl mezi plemeny ve v˘‰i 2,5 kg ve prospûch plemene CH je prÛkazn˘. V prÛkazn˘ neprospûch b˘kÛ plemene MS hovofií i hmotnost oddûlitelného loje, která byla o 0,8 kg vy‰‰í neÏ u b˘kÛ plemene CH. O vy‰‰ím protuãnûní jateãn˘ch pÛlek b˘kÛ plemene MS svûdãí i prÛmûrná v˘‰ka loje na ro‰tûnci, jak je uvedeno na posledním fiádku tabulky ã. 2. Závûr Z v˘sledkÛ je patrné, Ïe z hlediska masné uÏitkovosti lep‰ích v˘sledkÛ dosáhli b˘ci plemene CH neÏ b˘ci plemene MS. Z urãitou mírou pravdûpodobnosti lze odvodit, Ïe v˘krm b˘kÛ plemene CH bude efektivnûj‰í, neÏ v˘krm b˘kÛ plemene MS, protoÏe b˘ci poslednû jmenovaného plemene dosahují niωích denních pfiírÛstkÛ pfies prÛkaznû vy‰‰í denní pfiíjem krmiv. Vzhledem k v˘sledkÛm technologickému rozboru pravé jateãné pÛlky, z kter˘ch je patrné, Ïe u b˘kÛ plemene MS pfievaÏuje hmotnost masa 2. jakosti nad hmotností masa 1. jakosti, by bylo vhodné, zamûfiit se pfii ‰lechtûní populace MS na osvalení nejcennûj‰ích masn˘ch partií, tedy hfibetu a k˘ty.

Z jazyka anglického vûdeckého se svolením autorÛ do jazyka lidsky srozumitelného volnû pfievyprávûl Hubert Herrmann

33

PlísÀová a prionová onemocnûní Ing. Pavla Vydrová, PhD. V pfiedvánoãním vydání zpravodaje (IV/2010) jsme se v této rubrice zaobírali metabolick˘mi poruchami, které byly z chovatelského pohledu jistû velmi zajímavé. V prvním ãísle leto‰ního roku si pfiipomeneme plísÀová a prionová onemocnûní (respektive trichofytózu a BSE) a v nûkterém z dal‰ích vydání pak napfi. poruchy zdraví skotu v souvislosti s vitaminy a nebo tfieba nemoci postihující nejmlad‰í kategorii skotu – telata. Tímto se pomalu ale jistû pfiiblíÏíme k neodvratnému konci, protoÏe toto rozsáhlé téma – t˘kající se chorob skotu – bude zcela vyãerpáno. Velmi nepfiíjemné a vysoce infekãní plísÀové onemocnûní – trichofytóza, stejnû jako v posledním desetiletí tolikrát skloÀované prionové onemocnûní – BSE jsou uvedena v seznamu nebezpeãn˘ch nákaz, proto ze zákona podléhají hlá‰ení. Trichofytóza (opar lysiv˘) V dne‰ní dobû je nejnebezpeãnûj‰ím a také nejúpornûj‰ím plísÀov˘m onemocnûním opar lysav˘ (ãasto lidovû nesprávnû naz˘van˘ herpes), kter˘ zpÛsobují houby rodu Trychophyton a z tohoto názvu je také odvozeno správné oznaãení tohoto onemocnûní = trichofytóza. Jedná se o infekãní mykotické onemocnûní hospodáfisk˘ch, domácích i volnû Ïijících zvífiat, které se vyskytuje po celé Evropû a tedy i v âR. Nejvy‰‰í v˘skyt b˘vá zaznamenán v podzimním a zimním období. Nejvnímavûj‰í jsou k nákaze telata a mlad˘ skot do 1 roku (zejména ve stáfií 3–6 mûsícÛ), u napaden˘ch jedincÛ dochází k sníÏení uÏitkovost a znehodnocení kÛÏe. Je to velmi kontagiózní plísÀové onemocnûní skotu

❒ Trichofytóza u skotu

34

pfienosné i na ãlovûka a velmi obtíÏnû se léãí. Opar lysiv˘ se pfiená‰í nejãastûji kontaktem mezi nemocn˘mi zvífiaty, zejména u skotu, koní, ovcí i prasat. PÛvodce PÛvodcem onemocnûní jsou patogenní vláknité druhy plísní – houby rodu Trychofyton a Microsporum (Trichophyton verrucosum, T. mentagrophytes, T. equinum, Microsporum gypseum), které parazitují na kÛÏi a koÏních derivátech. Odolnost, zdroje a ‰ífiení PÛvodce se vyznaãuje pomûrnû vysokou rezistencí ve vnûj‰ím prostfiedí, která je dána zejména spórami ve v˘vojovém cyklu. Trichofytóza mÛÏe pfieÏívat na rÛzn˘ch rostlinn˘ch substrátech (sláma, seno, siláÏe, senáÏe, atd.), coÏ je pfiíãinou opakovan˘ch vzplanutí infekce. Ve stájovém prostfiedí a na zvífiatech (ve strupech a srsti) pfieÏívá nûkolik let, ve vnûj‰ím prostfiedí (mimo stáj) zpravidla 10–12 mûsícÛ. Nákaza se zavleãe do stáda buì pfiikoupením infikovan˘ch zvífiat, nebo nepfiímou cestou pfies dal‰í druhy zvífiat (psi, koãky, divoká zvífiata i hlodavce). Zdrojem infekce b˘vají velmi ãasto infikované pfiedmûty se kter˘mi pfiicházejí zvífiata do styku: náfiadí, drbadla i dfievûné ohrady. Varem jsou tyto plísnû zniãeny témûfi okamÏitû. Patogeneze Pro vypuknutí onemocnûní mají velk˘ v˘znam predispoziãní faktory jako je vlhké mikroklima (stájí), nedostateãné vûtrání, hluboká podest˘lka, drobná poranûní, nekvalitní krmná dávka, napfi. nedostatek nûkter˘ch minerálních látek (Zn) a vitaminÛ, podv˘Ïiva a stres. V˘znamnou úlohu sehrává také nedostatek sluneãního záfiení. Nemocní jedinci zaostávají v rÛstu a jejich hmotnostní pfiírÛstky klesají. Onemocnûní pfietrvává nûkolik mûsícÛ. PÛvodci onemocnûní napadají zejména zrohovatûlou vrstvu pokoÏky a chlupy obsahující kreatin, které sv˘mi enzymy rozkládají. Srst v takto napadeném místû je slepena mírn˘m v˘potkem, pozdûji ztrácí lesk a jednotlivé chlupy se ulamují nízko nad povrchem kÛÏe.

Klinické pfiíznaky Inkubaãní doba tohoto onemocnûní je 8–30 dnÛ. PrÛvodním jevem je siln˘ pruritus (svûdûní kÛÏe). Zpoãátku se objeví na kÛÏi postiÏeného zvífiete pupínky, které se pfiemûní v puch˘fiky, ty praskají a zasychají ve Ïlutohnûdé strupy. Srst postiÏen˘ch zvífiat je zjeÏená a slepená. Mnohoãetná mokvavá loÏiska, pozdûji pokrytá ‰upinami nebo i souvislou silnou krustou, vykazují známky zánûtlivé reakce kÛÏe (zarudnutí). Tyto lysé skvrny mají ováln˘ tvar o prÛmûru 1–2 cm a vyskytují se zpoãátku pfiedev‰ím na hlavû, krku, lopatkách a bedrech. Ojedinûle mohou kruhová loÏiska spl˘vat a vytváfiet nepravidelná loÏiska vût‰ích rozmûrÛ. Pokud mycelium vnikne do hlub‰ích vrstev kÛÏe, vytvofií se zánût a serózní v˘potek zasychá ve zmiÀované tlusté krusty. Po jejich násilném odchlípení (sedfiení) zÛstává mokvající spodina, která mÛÏe b˘t druhotnû infikována bakteriemi. Proto nûkdy pÛvodní mykóza nab˘vá podoby hnisavé afekce sahající do hlub‰ích ãástí kÛÏe. V dal‰ím v˘voji krusty odpadávají a zÛstávají lysá místa, která se postupnû pokr˘vají novou srstí, hojení také provází nepfiíjemné svûdûní. U dospûl˘ch kusÛ se mÛÏou koÏní zmûny objevit po celém tûle, ãastûji na hrudníku, krku, nûkdy na vemeni, slabinách a zadních konãetinách. Tato lokalizace zvy‰uje riziko pfiímého pfienosu na ãlovûka kontaktem pfii manipulaci se zvífietem. Cel˘ proces mÛÏe trvat aÏ nûkolik mûsícÛ a má chronick˘ charakter. Trichofytická loÏiska obsahují velké mnoÏství spór, proto jsou postiÏená zvífiata stál˘m zdrojem infekce pro své okolí. Diagnóza Diagnostika se provádí na základû epizootologické situace, klinick˘ch pfiíznakÛ, nebo mikroskopického vy‰etfiení se‰krabÛ neléãen˘ch míst ãi kultivací na diagnostické tekuté pÛdû a speciálních agarech. Pro stanovení diagnózy jsou obvykle dostateãné typické klinické projevy onemocnûní. Jako doplÀující vy‰etfiení lze provést mikroskopické urãení pÛvodce choroby, na které se pouÏívá srst odebraná z postiÏen˘ch míst. Na chlupech se prokazují spóry a podle jejich velikosti a uspofiádání lze urãit i druh houby.

Terapie a prevence Pfii léãbû trichofytózy lze pouÏít buì léãiva pÛsobící celkovû, léãiva s lokálním úãinkem a léãiva k zevnímu o‰etfiení celého tûla. Terapie je velmi zdlouhavá a málo efektivní. Pfii zevním pouÏití antimykotik se doporuãuje zmûkãit loÏiska minerálními oleji nebo vazelínou. PostiÏená místa se o‰etfiují opakovanû pfiípravky obsahující síru, naftu, kyselinu salicylovou. Dobré antimykotické vlastnosti má hexachlorofen ve 2 aÏ 10% koncentraci. Léãba celého povrchu tûla má urãité v˘hody – pfii pouÏití sprejÛ jsou lep‰í vyhlídky na ozdravení celého stáda i stájového prostfiedí. DÛleÏité je léãbu opakovat 2x, 3x, ve 2 aÏ 5denních intervalech. Z hlediska moÏné toxicity pfiípravkÛ se ale nedoporuãuje aplikovat na více neÏ 50 % povrchu tûla. Mezi dostupná antimykotika se fiadí klotrimazol, enilkonazol, chlorimidazol, akriflavin, 0,5% roztok chlornanu sodného, polykresolsulfonát (lotagen). Asanace objektu: chlorové preparáty, Lastanox (= fungicid na bázi mûdi). Prognóza je pfiíznivá pouze pfii zapoãetí vãasné terapie. O‰etfiovatelé peãující o takto nemocná zvífiata musí dodrÏovat hygienické zásady – pouÏívat rukavice a pravidelnû ãistit pomÛcky pouÏívané k likvidaci patogena. Prevencí je pravidelné pfiehlíÏení zvífiat a sledování rizikov˘ch oblastí mezi které se u dobytka fiadí okolí oãí, tlamy, u‰í, koÏních fias u koneãníku a okolí pohlavních orgánÛ. Vãas zji‰tûné a rozpoznané zmûny lze snáze diagnostikovat a léãit, a to dfiíve, neÏ si je zvífie rozedfie a neÏ se onemocnûní roz‰ífií na dal‰í partie tûla a ostatní zvífiata. DÛleÏitá je také karanténa nakoupen˘ch zvífiat. Preventivnû lze provádût desinfekce stájí napfi. 2% formaldehydem + 1% NaOH, 10% kresolsírovou smûsí, pfiesto je ale jedinou opravdu úãinnou prevencí vãasná vakcinace zvífiat. Imunoprofylaxe Hromadné pouÏití vakcíny proti trichofytóze pfiineslo fie‰ení tohoto problému. Chránûnost imunizovan˘ch zvífiat dosahuje 95–98 % a imunizace vede k imunitû trvající nejménû 4 roky. Doporuãuje se vakcinace telat do 3 mûsícÛ a dospûl˘ch zvífiat. PouÏívá se napfi. Trichoben, podává se injekãnû transmuskulárnû a imunitu zaji‰Èuje na 3–4 roky, ale mÛÏe b˘t i celoÏivotní. Vakcinace proti trichofytóze se stala

hlavním opatfiením v boji s tímto onemocnûním. Vytlaãení pÛvodce tohoto onemocnûní je moÏné pouze díky vãasné vakcinaci a dezinfekci stáje. Odborníci doporuãují chovatelÛm, aby upfiednostnili vakcíny, které je moÏné telatÛm aplikovat jiÏ velmi brzo. Bez vûkového omezení je moÏné pouÏít vakcínu Bovilis (Intervet), Trichovac LTF 130 (IDT) a Trichoben (Bioveta). Pfii eradikaci tohoto onemocnûní je nutné zohlednit skuteãnost, Ïe i témûfi vyléãené pfiípady mohou b˘t stále je‰tû infekãní. Jako pfiíklad pfiedkládám podrobnûj‰í informace o vybrané vakcínû (Trichoben): Imunita: Vzniká do 1 mûsíce po revakcinaci a trvá nûkolik let. Ochranná lhÛta: 14 dní na maso. Pfii vakcinaci zvífiat, která se nacházejí v inkubaãním stádiu nemoci, mÛÏe dojít k provokaci latentního onemocnûní. Pfiechodnû se zhor‰í klinick˘ stav, ale zvífiata se vût‰inou do jednoho mûsíce zbaví trichofytick˘ch zmûn na kÛÏi bez jin˘ch léãebn˘ch zákrokÛ. Jde o provokaci skrytého prÛbûhu nákazy, ne o generalizaci inokulovaného vakcinaãního kmene. Vakcínu je nutno spotfiebovat do 2 hodin po nafiedûní. Pfienos na ãlovûka Poprvé byl pfienos ze skotu na ãlovûka pozorován a popsán v r. 1820 jist˘m veterinárním lékafiem. V˘skyt trichofytózy u ãlovûka je závaÏn˘, onemocnûní má tûωí klinické projevy u ãlovûka neÏ u skotu. Infekci jsou zcela logicky vystaveny zvlá‰tû osoby, které pfiicházejí do kontaktu s postiÏen˘mi pfieÏv˘kavci. Jako potenciální pramen nákazy pro ãlovûka pfiichází v úvahu je‰tû celá fiada dal‰ích zvífiat. Infekce se projeví nejprve „lézemi“ na rukách a pfiedloktí tam, kde se pÛvodce zachytil pfii manipulaci se zvífietem; pfii ‰krábání se ‰ífií na dal‰í místa, v mnoha pfiípadech se objevuje

❒ Trichofytóza u člověka

kopfiivka na hlavû. MÛÏe dojít i k subkutánním destrukcím, které mohou b˘t doprovázeny teplotou, bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. ProtoÏe jsou tyto pfiípady ãasto k terapii rezistentní, je potfieba zhruba tfietinu nemocn˘ch léãit stacionárnû. Po léãbû zÛstávají na kÛÏi zjizvené léze a alopecie. Tyto infekce mohou b˘t uznány jako nemoc z povolání. Na‰tûstí se dnes v chovech s trichofytózou setkáváme zfiídka, a pokud ano, je to nejspí‰ znakem ‰patné péãe o zvífiata. Je nicménû tfieba i s tímto onemocnûním poãítat, zejména pfii nákupu zvífiat do chovu je vhodné nové kusy pfied zafiazením do stáda alespoÀ 14 dnÛ drÏet v karanténû a pozorovat. Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE, lidovû nemoc ‰ílen˘ch krav)

❒ BSE

je neurodegenerativní prionové onemocnûní skotu, které patfií do skupiny tzv. transmisivních (pfienosn˘ch) spongiformních encephalopatií (TSE), projevující se zmûnami v chování a koordinaci pohybu postiÏen˘ch zvífiat a konãící vÏdy smrtí. Odborn˘ název vysvûtluje, Ïe jde o onemocnûní skotu (bovinní = kraví), které se projevuje pórovatûním mozku, kter˘ pfiipomíná v pozdûj‰ích stadiích houbu (spongiformní = houbovité; encefalopatie = nezánûtlivé onemocnûní mozku). Lidové oznaãení „nemoc ‰ílen˘ch krav“ získalo toto onemocnûní proto, Ïe v pozdních stádiích vyvolává u postiÏen˘ch zvífiat neobvyklé chování. Mezi TSE se zafiazují napfi. také: scrapie (klusavka) ovcí, encephalopatie norkÛ, felinní spongiformní encephalopatie – FSE, chronické chfiadnutí jelenÛ, Creutzfeldt-Jacobova choroba, nemoc kuru u lidojedÛ, Gerstmann-Straussllerova choroba a Alzheimerova choroba – její souvislost s priony ale nebyla doposud prokázána.

35

PÛvodce Za pÛvodce onemocnûní jsou povaÏovány ‰kodlivé bílkoviny = priony (extrémnû malé proteinové ãástice), které hostitelsk˘ organizmus napadají bez imunitní odezvy, hromadí se v centrálním nervovém systému a zpÛsobují zde nezvratné patologické zmûny. Priony jsou tvofieny molekulou bílkoviny, která je zakódována v genomu hostitelské buÀky. Oznaãuje se PrP (prionov˘ protein), kter˘ máme v‰ichni. U zdravého zvífiete je to bílkovina nepfietrÏitû odbourávána proteázami. U infikovan˘ch jedincÛ dochází ke zmûnám struktury PrP a vzniká infekãní prion, kter˘ je uÏ k úãinkÛm proteáz rezistentní (proteázami se neodbourává). Hromadí se v nervov˘ch buÀkách a zpÛsobuje jejich vakuolární degeneraci (mozek tak vypadá jako rozpadající se houba). Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) U BSE je pravdûpodobnû hlavním zdrojem nákazy krmivo kontaminované BSE prionem, zejména se jedná o masokostní mouãky z utracen˘ch nebo uhynul˘ch zvífiat a jejich zkrmování u pfieÏv˘kavcÛ, prasat i drÛbeÏe. U telat to mÛÏe b˘t kafilerní tuk v mléãn˘ch náhraÏkách. Dal‰ím zdrojem pÛvodce mÛÏe b˘t také nervová tkáÀ a nedostateãnû tepelnû opracované produkty z ní. Nebyla vylouãena ani pfiítomnost ve slezinû a kostní dfieni nemocn˘ch zvífiat (u scrapie ovcí jsou infekãní v‰echny tkánû). U BSE pravdûpodobnû nedochází k pfienosu mezi zvífiaty (horizontální pfienos) a epidemiologicky nev˘znamn˘ je zfiejmû i pfienos z matky na potomstvo (vertikální pfienos). Naproti tomu u klasické klusavky ovcí se uplatÀuje jak horizontální tak vertikální pfienos. Pfienos spongiformní encefalopatie ze skotu (pfiípadnû jiného druhu zvífiete) na ãlovûka vyvolává tzv. variantní CreutzfeldtJakobovu nemoc (CJD). Z hlediska bezpeãnosti potravin je na místû je‰tû uvést, Ïe konzumace mléka a masa je zcela bezpeãná, protoÏe v mléce a ani v mase se pÛvodce BSE, ãili priony, nenacházejí. Epizootologie K BSE je vnímav˘ skot v‰ech plemen, ale pfieváÏná ãást pfiípadÛ byla zaznamenána u dojeného skotu (zejména hol‰t˘nského plemene), coÏ je zcela jistû dáno intenzivním systémem chovu tûchto zvífiat. Podrobná epizootologická

36

❒ BSE – vyšetření mozku

‰etfiení ukázala, Ïe hlavním zdrojem infekce BSE u skotu bylo zkrmování masokostních mouãek obsahujících infekãní materiál z ovcí nemocn˘ch scrapií. Zaãátek zkrmování tûchto koncentrátÛ Ïivoãi‰né bílkoviny skotu (s cílem zv˘‰ení jeho produkce) spadá do pfielomu let 1981 a 1982. Nástup onemocnûní v letech 1985 a 1986 odpovídá pozdûji zji‰tûné inkubaãní dobû. Inkubaãní doba Inkubaãní doba TSE je obecnû u v‰ech vnímav˘ch zvífiat velmi dlouhá, u skotu 2 aÏ 10 let (s prÛmûrem 4–5 let). U ovcí a koz 1 aÏ 5 let v závislosti na velikosti infekãní dávky, vnímavosti k onemocnûní a stresov˘m vlivÛm. Délka u nové varianty CJD u ãlovûka se odhaduje aÏ na dobu del‰í neÏ deset let. Patogeneze Prionov˘ celulární protein (PrPC) je pfiirozenû se vyskytující bílkovina membrán gangliov˘ch mozkov˘ch bunûk, jeÏ je tûlu vlastní. Syntéza této bílkoviny je geneticky kódována specifick˘m prionproteinov˘m genem (PrNP). Fyziologickou úlohou PrPC je pravdûpodobnû úãast na regulaci procesÛ spánku a bdûní a na udrÏování homeostatick˘ch mechanismÛ organismu. Z dosud neobjasnûn˘ch pfiíãin mÛÏe PrPC prodûlat konformaãní zmûnu v patologickou izoformu PrPSc. Molekulární mechanismy patogeneze PrPSc nejsou známy, mají v‰ak souvislost s obtíÏnou degradovatelností této molekuly. Primární struktura PrPC a PrPSc je shodná, li‰í se v‰ak sekundární strukturou (prostorov˘m uspofiádáním molekuly). Tato zmûna prostorového uspofiádání molekuly má zásadní vliv na její vlastnosti. PrPSc díky ní získává extrémní odolnost vÛãi chemick˘m a fyzikálním vlivÛm a úãinkÛm proteáz. Klinické pfiíznaky Klinické pfiíznaky v‰ech TSE probíhají jako subakutní nebo chronická nehoreãnatá onemocnûní spojená se ztrátou kondice a symptomy typick˘mi pro naru‰ení centrálního nervového systému.

Poãáteãní pfiíznaky onemocnûní b˘vají nev˘razné a projevují se zmûnami chování zvífiat (lekavost, neklid, napadání jin˘ch zvífiat, pocity strachu a podráÏdûnosti). Pak nastupuje tfies, poruchy koordinace pohybÛ a slabost zadních konãetin. Nemocná zvífiata ze stáda jsou typická zv˘‰enou pohybovou aktivitou, neustál˘m pfiebíháním z místa na místo a naráÏením do pfiekáÏek. U skotu a ovcí lze pfii pohybu také pozorovat vyhazování konãetinami na stranu, vysoké na‰lapování (tzv. kohoutí krok), nedostateãné oh˘bání pánevních konãetin a strnul˘ pohyb s obãasn˘m upadnutím. LeÏící zvífie má problémy vstát a s postupujícím onemocnûním zÛstává dlouhodobû leÏet. U ovcí doprovází onemocnûní úporné svûdûní (pruritus) na kÛÏi pánevních konãetin, beder a hlavy, spojen˘ se ztrátou rouna na postiÏen˘ch místech. Charakteristické pro TSE je také v˘razné hubnutí a ztráta kondice pfii zachovalé chuti k pfiíjmu krmiva. Nemocná zvífiata bûhem nûkolika t˘dnÛ aÏ mûsícÛ hynou v kachexii za nervov˘ch pfiíznakÛ a na celkovou vyãerpanost, nebo musí b˘t utracena, protoÏe klasická symptomatická léãba je pfii tomto onemocnûní zcela neúãinná. Diagnóza Priony jsou laicky fieãeno „zvrhlé“ proteinové látky v nervov˘ch buÀkách, které jsou tûlu vlastní, a proto si na nû organismus nevytváfií protilátky. Z tohoto dÛvodu se nedají sérologicky odhalit. ObtíÏná diagnostika je také v tom, Ïe typické klinické pfiíznaky se projevují aÏ po velmi dlouhé inkubaãní dobû. PrÛkazná diagnostika je v histopatologickém vy‰etfiení mozku = nález vakuolární (spongiformní) degenerace neuronÛ. Pfiípadnû tzv. western-blottingextrakce a vyãi‰tûní prionového proteinu a jeho imunobarvení. Tato speciální diagnostika se provádí post morten (po smrti). Prevence a terapie Prevence spoãívá v ochranû chovÛ pfied zavleãením BSE – zákaz dovozu zvífiat, produktÛ, krmiv Ïivoãi‰ného pÛvodu ze zemí s v˘skytem BSE. Dostateãné tepelné opracování odpadÛ Ïivoãi‰ného pÛvodu, kadáverÛ (130–140 °C pfii tlaku 3 atmosfér po dobu minimálnû 30 minut). JiÏ zmiÀovan˘ zákaz zkrmování masokostních mouãek savcÛm, zákaz konzu-

o podobnosti pÛvodce BSE a pÛvodce nové varianty CJD.

❒ BSE – napadená mozková tkáň

mace mozku, míchy, mízních uzlin a ãásti stfiev (na jatkách se jedná o obligátní konfiskáty), povinné laboratorní vy‰etfiení jateãného skotu star‰ího 30 mûsícÛ, povinné laboratorní vy‰etfiení v‰ech nutnû poraÏen˘ch zvífiat s podezfiením na onemocnûní CNS, oddûlené kafilerní zpracování tzv. specifického rizikového materiálu (lebka skotu, oãi, mandle, mízní uzliny,...), fiádná dezinfekce v zemûdûlsk˘ch a zpracovatelsk˘ch provozech (formalín, 3% formaldehyd, 12% chlornan sodn˘), dÛkladná evidence zvífiat (centrální evidence v Hradi‰tku pod Medníkem). Îádná úãinná léãba BSE doposud neexistuje. Historie a souãasnost BSE Infekãní pfiíãina onemocnûní TSE byla prokázána prof. Gajduskem, patologem slovenského pÛvodu Ïijícím v USA, kter˘ jiÏ v roce 1957 poukázal na pfienos nemoci „kuru“ prostfiednictvím rituálního kanibalismu mozku zemfiel˘ch domorodcÛ na Nové Guinei. V roce 1966 tuto svoji teorii prokázal úspû‰n˘m pfienosem „kuru“ z mozku zemfielého domorodce na ‰impanze. TSE byly od té doby zahrnuty do skupiny infekãních onemocnûní zpÛsobovan˘ch nekonvenãním agens s dlouhou inkubaãní dobou (pomalé virové infekce – slow virus infections). Vlastní prÛkaz infekãního agens v‰ak nebyl po dlouhou dobu úspû‰n˘. V roce 1982 byla Prusinerem a spol. vytvofiena teorie prionÛ, infekãních, vysoce rezistentních bílkovinn˘ch molekul, jakoÏto zcela nov˘ch pÛvodcÛ infekãních onemocnûní. Za vytvofiení prionové teorie získal Prusiner v roce 1997 Nobelovu cenu. BSE byla u skotu poprvé zji‰tûna v roce 1986 a v následujících letech byl odhalen její v˘skyt i u jin˘ch druhÛ zvífiat. V roce 1996 byla popsána nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci u ãlovûka. Stále stoupá poãet dÛkazÛ

Veterinární opatfiení obecnû V souãasnosti je z hlediska ochrany lidského zdraví zamûfien veterinární dozor na skot, ovce a kozy. EU vydala 22. kvûtna 2001 Nafiízení Evropského parlamentu a rady (ES) ã. 999/2001, kter˘m se stanovila pravidla pro prevenci, tlumení a zdolávání nûkter˘ch transmisivních spongiformních encefalopatií („nafiízení o TSE“). Byl stanoven celoroãní systém monitoringu BSE a scrapie, kter˘ se provádûl doposud ve v‰ech ãlensk˘ch státech. Tento program zahrnoval odbûr vzorkÛ nervové tkánû za úãelem preventivního vy‰etfiení pfii pouÏití rychl˘ch imunologick˘ch testÛ u skotu star‰ího 24 mûsícÛ pfii nutné poráÏce a ve‰kerého skotu star‰ího 30 mûsícÛ podléhajícího bûÏné poráÏce k lidské spotfiebû. Pouze ·védsko mohlo skot vy‰etfiovat namátkovû, ale roãnû muselo vy‰etfiit nejménû 10 000 zvífiat. Bylo zakázáno krmení pfieÏv˘kavcÛ bílkovinami pocházejícími ze savcÛ. V tomto byl definován mimo jiné specifikovan˘ rizikov˘ materiál (SRM), kter˘ se pfii poráÏení skotu vÏdy úfiednû zabavuje a beze zbytku likviduje nejprve v kafilériích a vznikl˘ produkt (masokostní mouãka) se likviduje spalováním napfi. v cementárnách. Je jistû na místû také zmínit, Ïe na‰e Ministerstvo zemûdûlství finanãnû podporuje genotypizaci ovcí ve ‰lechtitelsk˘ch chovech. To znamená, Ïe se ovce ‰lechtí s cílem dosáhnout genetické odolnosti vÛãi nervov˘m onemocnûním – transmisivním encefalopatiím – napfi. klusavce (scrapii), ze které se BSE vyvinula. V˘skyt a v˘voj ve svûtû BSE bylo dÛvodem hospodáfiského sporu o dovoz a v˘voz hovûzího masa mezi Velkou Británií a Francií. UÏ prÛbûhu 70. a 80. let 20. století docházelo v Anglii k nedostateãnému zpracovávání uhynul˘ch zvífiat (a ostatních Ïivoãi‰n˘ch odpadÛ v asanaãních zafiízeních) a díky tomuto ‰patnému systému pak k infekãnímu zatíÏení zvífiat BSE priony. Postupnû bylo tomuto negativnímu procesu zabraÀováno celou fiadou opatfiení zavádûn˘ch jak ve Spojeném království, tak s urãit˘m zpoÏdûním i v dal‰ích evropsk˘ch zemích. Na konci roku 2000 bylo v EU zahájeno vy‰etfiování pomocí tzv. rychl˘ch imunologick˘ch testÛ (Rapid tests) a aktivní monitoring, kter˘

poãítal i s vy‰etfiováním klinicky zdrav˘ch zvífiat. V první fázi bylo rozhodnuto vy‰etfiovat zvífiata, která pfiedstavují vût‰í riziko (zvífiata poraÏená na sanitních jatkách a zvífiata uhynulá nebo utracená). Navzdory 14 let platnému zákazu zkrmování masokostních mouãek hospodáfisk˘m zvífiatÛm, se doposud ve Velké Británii vyskytují pfiípady krav trpících BSE. Poãet pfiípadÛ sice rok od roku klesá, ale pfiesto se zde vyskytují pozitivní pfiípady u zvífiat, která se narodila aÏ po pfiijetí úplného zákazu zkrmování Ïivoãi‰n˘ch mouãek v‰em druhÛm hospodáfisk˘ch zvífiat (tj. po 1. srpnu 1996). Dosud byl ve Velké Británii úfiednû potvrzen v˘skyt pfiibliÏnû 170 pfiípadÛ tzv. „BARB BSE krav“ (Born after the Reinforced Ban). Dle dostupn˘ch zdrojÛ (britského ministerstva zemûdûlství) byla posledním hlá‰en˘m pfiípadem onemocnûní z fiíjna roku 2010 kráva narozená v dubnu 1997. Pfiesvûdãivé vysvûtlení skuteãnosti, Ïe se stále objevují nové pfiípady onemocnûní BSE, i kdyÏ se jiÏ Ïádné Ïivoãi‰né mouãky zvífiatÛm nezkrmují, nebylo dosud podáno. T˘my vûdcÛ po celém svûtû se problematice BSE intenzivnû vûnují a snaÏí se objasnit nûkterá fakta o tomto nebezpeãném onemocnûní. Jeden t˘m je moÏná zase o krÛãek blíÏe poznání, protoÏe koncem minulého roku zvefiejnil „Bild der Wissenschaft“ zprávu, Ïe nûkolik nûmeck˘ch a ‰v˘carsk˘ch vûdcÛ odhalilo moÏnost pfienosu prionÛ vzduchem (u laboratorních my‰í). V rámci laboratorního experimentu vûdci nastfiíkali my‰i sprejem obsahujícím priony (pÛvodce BSE). Po urãité dobû byly v‰echny my‰i infikovány a pozdûji onemocnûly chorobou podobnou BSE. Dosud bylo známo nûkolik zpÛsobÛ pfienosu bílkovinn˘ch pÛvodcÛ BSE do organismu zvífiat, ale moÏnost pfienosu vzduchem mezi nû nepatfiila. Nad pfienosem a ‰ífiením BSE se tedy stále vzná‰í nûkolik otazníkÛ a je tak velmi pravdûpodobné, Ïe o této nebezpeãné nemoci je‰tû v médiích usly‰íme. V˘skyt a v˘voj BSE v âR Na základû vyhlá‰ky ã. 286/1999 Sb., kterou se provádûjí ustanovení zákona ã. 166/1999 Sb., o veterinární péãi a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ (veterinární zákon), se jiÏ od 1. 1. 2000 provádí odstraÀování SRM z potravinového fietûzce. OdstraÀování SRM se dûje na jatkách nebo bourárnách a následná likvidace se uskuteã-

37

Àuje v asanaãních podnicích (kafilériích). Jak jiÏ bylo nastínûno, v˘sledkem zpracování v asanaãních podnicích je masokostní mouãka a kafilerní tuk, které jsou následnû úplnû zlikvidovány spálením v urãen˘ch podnicích. Od vstupu âeské republiky do Evropské unie (od 1. 5. 2004) se pfii odstraÀování SRM postupuje v souladu s TSE nafiízením a jeho následná likvidace se fiídí nafiízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) ã. 1774/2002 o vedlej‰ích Ïivoãi‰n˘ch produktech neurãen˘ch pro lidskou spotfiebu („nafiízení o VÎP“). Jako specifikovan˘ rizikov˘ materiál (SRM) jsou u skotu v âeské republice charakterizovány tyto Ïivoãi‰né tkánû: a) lebka, kromû ãelisti vãetnû mozku, oãí a míchy zvífiat star‰ích 12 mûsícÛ; b) pátefi kromû ocasních obratlÛ, trnov˘ch a pfiíãn˘ch v˘bûÏkÛ krãních, hrudních a bederních obratlÛ a stfiedového hfiebene kfiíÏové kosti a kfiídel kfiíÏové kosti, av‰ak vãetnû mí‰ních nervov˘ch uzlin zvífiat star‰ích 30 mûsícÛ; a c) mandle, stfieva poãínaje dvanáctníkem po koneãník a mezenterium zvífiat v‰ech vûkov˘ch kategorií. JiÏ od roku 1962 platily v na‰í zemi (tehdej‰í âSSR) pfiísná kritéria pro zpracování kafilerní suroviny (uhynulá zvífiata a v‰echny vedlej‰í Ïivoãi‰né produkty z jatek) na masokostní mouãku. Tyto parametry byly 130–140 °C pfii tlaku 3 bary po dobu 30 minut (smûrnice Mze k vyhlá‰ce ã. 154/1961 k zákonu o veterinární péãi). Uveden˘ zpÛsob zpracování byl v této dobû vyÏadován za úãelem likvidace sporulujících bakterií, o BSE se samozfiejmû v této dobû je‰tû nevûdûlo. Dne 30. 9. 1996 rozhodla Ústfiední nákazová komise âeské republiky o sjednocení parametrÛ pfii zpracování kafilerní suroviny v asanaãních podnicích s pfiedpisy Evropského spoleãenství (rozhodnutí Komise 96/449/ES) a od tohoto data byly parametry pfii zpracování následující: teplota >133 °C, ãas 20 minut, tlak 3 bary, maximální velikost ãástic 50 mm. Brzy se ale ukázalo, Ïe tyto parametry jsou pro likvidaci pÛvodcÛ onemocnûní TSE (prionÛ) zcela dostateãné. V˘‰e uvedené parametry pro zpracování uhynul˘ch zvífiat a vedlej‰ích Ïivoãi‰ních produktÛ vãetnû SRM jsou uvedené v nafiízení o VÎP. Zákaz zkrmovat masokostní mouãky pÛvodem z pfieÏv˘kavcÛ pfieÏv˘kavcÛm byl v âeské republice vydán jiÏ v roce 1991, ale ani pfied tím nebyly u nás pro-

38

teiny Ïivoãi‰ného pÛvodu souãástí receptur krmn˘ch smûsí pro dospûl˘ skot. V souladu s evropskou legislativou byla 1. záfií 2003 pfiijata vyhlá‰ka ã. 284/2003 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon ã. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znûní zákona ã. 244/2000 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a kterou byl od 1. listopadu 2003 vydán úpln˘ zákaz zkrmování masokostních mouãek v‰em hospodáfisk˘m zvífiatÛm. Zákaz zkrmování Ïivoãi‰n˘ch bílkovin u pfieÏv˘kavcÛ je zakotven v ãlánku 7 nafiízení o TSE. Na základû zákona ã. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, se provádûjí kontroly v‰ech v˘roben a mícháren krmiv se zamûfiením na minimalizaci kfiíÏové kontaminace (bílkovinami suchozemsk˘ch zvífiat) pfii v˘robû krmn˘ch smûsí urãen˘ch pro rÛzné druhy zvífiat. V pfiíloze IV. nafiízení o TSE jsou stanovené podmínky pro v˘robu, distribuci a pouÏití krmiv s obsahem zpracovan˘ch Ïivoãi‰ních bílkovin. V rámci v˘roby, skladování a pfiepravy krmn˘ch smûsí pro hospodáfiská zvífiata musí b˘t dodrÏen poÏadavek fyzického oddûlení krmn˘ch smûsí pro pfieÏv˘kavce od ostatních krmn˘ch smûsí obsahujících zpracované Ïivoãi‰né bílkoviny. Kontrolu krmiv ve v˘robnách a míchárnách krmn˘ch smûsí uskuteãÀují inspektofii Ústfiedního kontrolního a zku‰ebního ústavu zemûdûlského. Preventivní monitoring byl zahájen uÏ v roce 1991, kdy byla ustanovena Národní referenãní laboratofi pro transmisivní spongiformní encefalopatie. V první polovinû devadesát˘ch let byl poãet vy‰etfiení omezen tím, Ïe se vy‰etfiovala pouze zvífiata s klinick˘mi pfiíznaky nervového onemocnûní, jejichÏ léãení nebylo úãinné. Vy‰etfiování se provádûlo histologicky. Ve druhé polovinû 90. let do‰lo k nav˘‰ení poãtu vy‰etfiení v souladu s pfiedpisy Evropského spoleãenství (rozhodnutí Komise 98/272/ES o epidemiosurveillance* vzhledem k TSE). V tomto období se ov‰em jednalo pouze o tzv. pasivní monitoring, neboÈ vy‰etfiení bylo moÏné provádût stále jen histologicky, takÏe bylo moÏné vy‰etfiovat pouze indikované pfiípady. *Surveillance = epidemiologické studium nemoci jako dynamického procesu, vãetnû ekologie pÛvodce nákazy, hostitele, rezervoárÛ a vektorÛ nákazy, jakoÏ i studium zevních podmínek prostfiedí a v‰ech mechanismÛ, které se uplatÀují

v procesu ‰ífiení nákazy v rozsahu, ve kterém se daná nákaza vyskytuje.

âeská republika zahájila vy‰etfiování za pouÏití metody Western blot na konci roku 2000. Rutinnû bylo vy‰etfiování zahájeno 1. 2. 2001 ve Státních veterinárních ústavech (SVÚ) Jihlava a Praha. Dne 5. 6. 2001 byl v âeské republice zji‰tûn 1. pfiípad BSE. Na základû tohoto pfiípadu bylo okamÏitû zahájeno vy‰etfiování v‰ech poraÏen˘ch zvífiat star‰ích 30 mûsícÛ. Od 10. 7. 2001 byla vûková hranice pro vy‰etfiení sníÏena u zvífiat nutnû poraÏen˘ch na sanitní poráÏce a u uhynul˘ch zvífiat na 24 mûsícÛ. Od 1. 10. 2001 bylo zahájeno vy‰etfiování na BSE i v SVÚ Olomouc. V souãasné dobû vy‰etfiování TSE probíhá ve tfiech SVÚ (Praha, Olomouc a Jihlava, která je zároveÀ i národní referenãní laboratofií pro TSE) za pouÏití schválen˘ch testÛ a metod, které jsou uvedené v pfiíloze X. nafiízení o TSE. Monitoring TSE u skotu se fiídí pfiílohou III. nafiízení o TSE a to v tomto rozsahu: a) na jatkách se vy‰etfiují v‰echna zvífiata star‰í 30 mûsícÛ v pfiípadû normální poráÏky, a v‰echna zvífiata star‰í 24 mûsícÛ v pfiípadû pfiefiazen˘ch zvífiat; b) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata poraÏena mimo jatka star‰í 24 mûsícÛ; c) vy‰etfiují se v‰echna uhynulá a utracená zvífiata star‰í 24 mûsícÛ; d) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata podezfielá z nákazy BSE; e) vy‰etfiují se v‰echna zvífiata utracená v rámci eradikace nákazy star‰í 24 mûsícÛ. Tabulka ã. 1: Pfiehled o poãtu vy‰etfien˘ch zvífiat na TSE v âR

Rok

Skot ks

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem

114 146 175 435 210 456 200 873 170 857 174 470 160 420 157 270 156 472 146 455 1 666 854

Pozitivní případy BSE 2 2 4 7 8 3 2 0 2 0 30

K dne‰nímu dni poslední pfiípad zvífiete pozitivního na BSE byl u nás zaznamenán 4. 5. 2009 na Opavsku.

JelikoÏ byl poslední pfiípad BSE v âR diagnostikován pfied více neÏ pÛldruh˘m rokem, poÏádala Státní veterinární správa (SVS) âR Komisi o moÏnost, aby i u nás bylo moÏné vy‰etfiovat skot aÏ od 48 mûsícÛ, jako je tomu ve star˘ch ãlensk˘ch zemích. PfiestoÏe je nበsystém vy‰etfiování dÛvûryhodn˘ a funkãní, nebylo na‰í Ïádosti vyhovûno. Sami pracovníci Komise pfiitom konstatovali na základû loÀské mise v âR, Ïe systém vy‰etfiování vãetnû dohledatelnosti je u nás v˘born˘ a funkãní. Pro dal‰í jednání je také dÛleÏité stanovisko EFSA (Evropského úfiadu pro potraviny). Státní veterinární správa âR vyvíjí úsilí, abychom dosáhli zv˘‰ení vûkové hranice skotu pro vy‰etfiování, coÏ zcela logicky povede i k zlevnûní nákladÛ pro prvov˘robce. Pfied pár t˘dny jste mûli moÏnost se prostfiednictvím „info âSCHMS“ na stránkách svazu ãi pfiímo ve va‰í e-mailové schránce doãíst ne pfiíli‰ potû‰ující zprávu, která (cituji) pfii‰la z posledního v˘boru pro potraviny a zdraví zvífiat,

kter˘ se konal v Bruselu v polovinû února. Na nûm se odborníci z ãlensk˘ch státÛ dohodli, Ïe od 1. ãervence 2011 dojde ke zv˘‰ení vûkové hranice pro testování na BSE u poraÏeného skotu dokonce na 72 mûsícÛ. Toto rozhodnutí bohuÏel platí pouze pro 22 ãlensk˘ch státÛ s v˘jimkou Rumunska, Bulharska, âeské republiky, Slovenska a Polska. Jak jiÏ bylo uvedeno, doposud byla hranice pro povinné testování 48 mûsícÛ pro ãlenské státy EU-15 plus Slovinsko a Kypr, a 30 mûsícÛ pro EU-12. Na‰e SVS se snaÏila o moÏnost posunutí hranice z 30 na 48 mûsícÛ. âeské republice, Slovensku a Polsku ale doporuãil EFSA v posledním vûdeckém stanovisku, aby souãasn˘ systém sledování BSE v tûchto zemích pokraãoval v nezmûnûné podobû aÏ do doby, neÏ bude plnû potvrzen klesající trend v poãtu pozitivních pfiípadÛ BSE. Koneãné schválení ale je‰tû podléhá Evropskému parlamentu, kter˘ má tfii mûsíce na vyjádfiení kladného ãi záporného stanoviska t˘kající se tohoto roz-

hodnutí, a proto je‰tû není nic zcela ztraceno. âSCHMS poÏádal o vyjádfiení k této problematice Státní veterinární správu a v dobû, kdy byl psán tento ãlánek, nebylo vyjádfiení SVS je‰tû k dispozici. S jeho obsahem ãi dal‰ím navrhovan˘m fie‰ením (postupem) budete moÏná seznámeni na jiném místû tohoto zpravodaje, nebo v dohledné dobû prostfiednictvím webov˘ch stránek svazu ãi pfies „info âSCHMS“ ve va‰em e-mailu. Tímto uzavírám dvû odli‰né kapitoly (plísÀová a prionová onemocnûní) t˘kající se velmi nebezpeãn˘ch nemocí skotu a v ãervnovém vydání se mÛÏeme tû‰it na nemoci, které mají nûjakou souvislost s vitaminy (jejich nedostatkem ãi nadbytkem).

Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

Velká pfiíleÏitost nebo velké riziko? Nanotechnologie je jedním z hlavních smûrÛ v˘zkumu, v˘voje a inovací nov˘ch technologií. Nano znamená malé, a to opravdu velmi malé. Slovo „nano“ je odvozeno z fieckého nanos, coÏ znamená trpaslík. Nano je pfiedpona, která po pfiidání k jednotce urãuje na fiád jejího zmen‰ení a je tfieba si uvûdomit, Ïe v pfiípadû, kdy si máme pfiedstavit rozmûr nanometr, se uÏ pohybujeme v mûfiítku molekul a atomÛ a tam uÏ platí docela jiná pravidla neÏ v nám známém makrosvûtû. Vznikla nová oblast fyziky – nanovûda, která se zab˘vá studiem procesÛ a vlastností materiálÛ na úrovni atomární, molekulární a makromolekulární velikosti. Pojem nanotechnologie b˘vá pouÏíván pro návrh, v˘robu a pouÏití struktur, nástrojÛ a systémÛ ve velikostech v fiádu nanometrÛ. Hranice „velikosti“ pro to, abychom je‰tû mohli mluvit o nanotechnologiích, b˘vá obvykle nastavena na 100 nano-

metrech. Nad touto hranicí se hovofií o mikrotechnologiích. Nanotechnologie tedy vyuÏívá drobné ãástice v fiádové velikosti miliardtin metru a v˘zkumníci ji povaÏují za jednu z nejdÛleÏitûj‰ích souãástí technologického rozvoje pro nadcházející desetiletí. Proto je v souãasnosti jedním z hlavních smûrÛ v˘zkumu, v˘voje a inovací a aplikací v mnoha rÛzn˘ch oborech. Setkáváme se s ní i v potravináfiském prÛmyslu, a aãkoliv pfiítomnost nanoãástic v potravinách není nûãím zcela nov˘m, její vyuÏití v potravináfiském prÛmyslu má nejen vá‰nivé pfiíznivce, ale i zaryté odpÛrce. Emulze, pûny a gely Mnoho potravin obsahuje pfiirozené nanoãástice a bûhem rÛzn˘ch tradiãních v˘robních procesÛ se nanoãástice vytváfií. Kaseinové ãástice v mléce jsou jedním z pfiíkladÛ pfiírodních nanoãástic. Proteiny, polysacharidy a tuky jsou v potravinách také obvykle pfiítomny v podobû nanoãástic. Napfiíklad pfii denatu-

raci bílkoviny zpÛsobené vafiením vejce dochází ke zmûnû struktury, kterou je moÏno popsat zmûnami v fiádu nanometrÛ. Pfii v˘robû mnoha emulzí, pûn a gelÛ dochází také k manipulaci na úrovni nanostruktur, a tak jiÏ dnes mnoho v˘robcÛ vlastnû „nanotechnologie“ vyuÏívá. Jak se tato technika v prÛbûhu desetiletí rozvíjela, se zjistilo se, Ïe její základy byly v podstatû objeveny jiÏ dávno, tak nûjak náhodou, aniÏ by o tom lidé z tohoto úhlu pohledu zvlá‰È uvaÏovali. Na nanotechnologiích je nové hlavnû to, Ïe vlastnosti hmoty s velikostmi v fiádu nanometrÛ byly teprve od poãátku 21. století cílenû studovány a vyuÏívány. Rozvoj nov˘ch, pfiesn˘ch pfiístrojÛ, jako napfiíklad skenovacího tunelového mikroskopu, umoÏnil nejen studovat strukturu potravin v fiádu nanometrÛ, ale i navrhovat budoucí stavbu konkrétních nanostruktur. V˘zkumní pracovníci vidí velk˘ potenciál nanotechnologií pfii fie‰ení aktuálních problémÛ tfieba

39

právû v oblastech, jak˘mi jsou udrÏitelná produkce potravin a redukce zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí, rychlej‰í a pfiesnûj‰í diagnostika, nové léãebné techniky a moÏnosti jejího vyuÏití lze najít i v mnoh˘ch dal‰ích aplikacích. RÛzná národní a mezinárodní uskupení, firmy i vlády vûfií v pozitivní pfiínos pfii vyuÏití nanotechnologie a mají velk˘ zájem pfiispívat k financování v˘zkumu právû v této oblasti vûdy. Nicménû, objevují se i hlasy „z druhé strany barikády“. Kritici tohoto nového vûdeckého smûru varují pfied ukvapenou aplikací nanotechnologií do praktického Ïivota, zvlá‰tû v oborech spojen˘ch lidskou v˘Ïivou. Argumentují zejména tím, Ïe nanoãástice mají natolik specifické vlastnosti, Ïe mohou znamenat potenciální riziko pro zdraví, tím spí‰e Ïe jejich v˘zkum je mnohdy je‰tû v poãátcích a moÏná nebezpeãí tak nejsou je‰tû dostateãnû prozkoumána a popsána. Speciální funkce Nanomateriály mají zvlá‰tní vlastnosti, které se li‰í od vlastností téhoÏ materiálu v makrosvûtû. To je na jedné stranû zpÛsobeno jejich relativnû velk˘m povrchem ve srovnání s jejich obsahem a na stranû druhé jsou jejich vlastnosti ovlivnûny v˘skytem kvantov˘ch jevÛ. âím jsou ãástice men‰í tím vût‰í je nepomûr v mnoÏství atomÛ,

❒ Ilustrační foto Veeteeltvlees

40

které leÏí na povrchu (a mnohou reagovat s prostfiedím), k mnoÏství atomÛ, které jsou skryty uvnitfi nanoãástice. Napfiíklad v ãástici o velikosti 30 nm je 5 procent z atomÛ na povrchu, u 10 nanometrÛ je to 20 procent a 50 procent u 3 nanometrÛ. Chemické reakce vÏdy probíhají na povrchu materiálÛ. Nanoãástice jsou proto mnohem reaktivnûj‰í neÏ vût‰í ãástice stejného materiálu. Tato vlastnost mÛÏe b˘t také markantnû ovlivnûna tvarem nanoãástice. Nanoãástice podléhají zákonÛm kvantové mechaniky, které jsou zcela odli‰né od zákonÛ klasické newtonovské mechaniky. V klasické mechanice jsou fyzikální veliãiny spojitû promûnné. V kvantové fyzice se fyzikální veliãiny mûní skokovû (s kvanty) a tedy nespojitû. Tyto speciální vlastnosti umoÏÀují vyuÏití nanoãástic v rÛzn˘ch „atraktivních“ oborech: od mikroelektroniky k medicínû, ale také pfii docela „obyãejné“ v˘robû potravin. I kdyÏ vût‰ina zam˘‰leného vyuÏití nanotechnologií v potravináfiské v˘robû je stále je‰tû v oblasti v˘zkumu. Ale na zavedení nûkter˘ch aplikací zfiejmû nebudeme muset dlouho ãekat. Odborníci pfiedpovídají, Ïe dojde k jejich vyuÏití ve v‰ech fázích v˘roby potravin, a to od primární produkce (v zemûdûlství a zahradnictví), aÏ po aplikace ve zpracovatelském (potravináfiském) prÛmyslu.

Zdravûj‰í a bezpeãnûj‰í VyuÏití nanotechnologií mÛÏe pfiispût k produkci bezpeãnûj‰ích a zdravûj‰ích potravin a také jejich v˘roba mÛÏe b˘t mnohem ‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí. Pfiedstavte si tfieba agrochemické látky, jako jsou napfi. hnojiva anebo pesticidy, které by mohly b˘t „zabaleny“ do nanoãástic, jeÏ svÛj obsah uvolní pouze za urãit˘ch pfiedem stanoven˘ch podmínek, coÏ by vedlo k jejich efektivnûj‰ímu a cílenému vyuÏití jen tam, kde je jich opravdu tfieba, a tím znaãnû omezit zneãisÈování prostfiedí nadmûrnou aplikací tûchto chemick˘ch látek. Jak by se vám líbila tfieba „nanoãidla“, která by mohla fungovat jako indikátory chorob nebo tfieba patogenÛ, které takové choroby mohou zpÛsobit, tfieba na zemûdûlsk˘ch plodinách. Nemyslíte, Ïe tfieba balení veterinárních léãiv˘ch pfiípravkÛ v takovém „inteligentním nanosystému“ by mohlo pfiispût k lep‰ímu dávkování a mnohem efektivnûj‰í a ‰etrnûj‰í léãbû zvífiat. Dovedete si pfiedstavit, Ïe potravináfiské pfiísady zabalené do vhodnû zvoleného nanoobalu by mohly nejen zlep‰it chuÈ, strukturu a soudrÏnost potravin, ale také zv˘‰it jejich stabilitu a tím znaãnû prodlouÏit trvanlivost potravin. Nanomembrány mohou b˘t v budoucnu pouÏity pro izolaci a udrÏení vysoké kvality funkãních Ïivin, jako jsou vitamíny a antioxidanty. Specifické sloÏky potravy by se mohly balit do nanokapslí, které projdou nepo‰kozené Ïaludkem a stfievní stûnou a zaãnou pÛsobit pouze na vybrané cílové orgány. Úãinnost „funkãních potravin" a zdraví prospû‰n˘ch doplÀkÛ stravy se díky tomu mÛÏe je‰tû v˘raznû zv˘‰it. Vzhledem k tomu, Ïe nanomateriály jsou pevnûj‰í, lehãí a odolnûj‰í vÛãi vy‰‰ím teplotám, jsou vhodné i k v˘robû obalov˘ch materiálÛ. Takzvané „inteligentní obaly“ s biosenzory pro detekci kaÏení, coÏ dokáÏí vizualizovat pomocí barevné zmûny, pomáhají pfiedcházet otravám jídlem. Ale zatím jich je na trhu jen Ïalostnû málo.

Odpady by nakonec mohly b˘t za pomoci enzymatick˘ch procesÛ vyuÏity tfieba k v˘robû energie nebo dal‰ích uÏiteãn˘ch produktÛ. JenÏe, jak se roz‰ifiují znalosti vlastností nanoãástic, tak se zvût‰uje poznání, Ïe s jejich pouÏitím mohou b˘t rovnûÏ spojena rizika. Stejné vlastnosti, pro které je pouÏití nanoãástic tak zajímavé – vysoká reaktivita a schopnost pronikat pfies pfiekáÏky – by také mohly lidské zdraví a Ïivotní prostfiedí ohrozit. Malé ãástice, velké riziko Nanoãástice jsou a vÏdy byly v‰udypfiítomné v Ïivotním prostfiedí. Tvofií se pfiirozenû nebo se také získávají bûhem spalovacích procesÛ. V prÛbûhu posledních nûkolika století se mnoÏství nanoãástic v Ïivotním prostfiedí (napfiíklad v ovzdu‰í) v˘raznû zv˘‰ilo, napfi. rostoucím vyuÏíváním fosilních paliv. Po‰kození zdraví zpÛsobená v dÛsledku vdechování jemn˘ch ãástic prachu, jsou jiÏ dlouho známá, jelikoÏ nanoãástice pronikají hluboko do plic a krevního obûhu. Existuje tudíÏ obava, Ïe by prÛmyslovû vyuÏívané nanoãástice mohly obdobnû pronikat do bunûk Ïiv˘ch organismÛ a naru‰it v nich normální biochemické reakce. V souãasné dobû je znalost pfiesn˘ch vlastností nanoãástic a jejich chování v biologick˘ch systémech stále je‰tû velmi omezená, a proto nemohou b˘t dostateãnû pfiesnû posouzena rizika spojená s pouÏíváním nanotechnologií v potravinách. Hodnocení rizika Evropsk˘ úfiad pro bezpeãnost potravin (EFSA) v roce 2009 navrhuje pro posuzování rizika pfii pouÏívání nanomateriálÛ vyuÏívat stejn˘ systém, jak˘ je pouÏíván pro klasické potraviny. Vûdecké posouzení rizika potenciálního nebezpeãí probíhá ve ãtyfiech krocích: 1. identifikace moÏného nebezpeãí 2. charakterizace nebezpeãí 3. hodnocení expozice 4. charakterizace rizika

V souãasné dobû existuje jen velmi málo údajÛ o expozici nanomateriálÛ a s tím související toxicitou. Nebylo by správné vyvozovat závûry o toxicitû nanomateriálÛ z údajÛ o vlastnostech materiálÛ v „ne-nano formû“. Chování a reaktivita jsou v mnoh˘ch pfiípadech naprosto odli‰né. EFSA doporuãuje zamûfiit se na sbûr vût‰ího mnoÏství dat, na vytvofiení vhodn˘ch testovacích metod a zpracování specifick˘ch studií za úãelem získání dal‰ích znalostí pro lep‰í moÏnosti posouzení rizika nanoãástic. Dobré reference jsou pfii posuzování bezpeãnosti nanomateriálÛ nezbytn˘m pfiedpokladem pro schválení jejich vyuÏití v potravináfiském prÛmyslu. Potfiebné právní podmínky Diskuse o moÏn˘ch nebezpeãích nanoãástic vedou k otázkám, zda jsou stávající pravidla a pfiedpisy dostaãující k zaji‰tûní bezpeãnosti na‰ich potravin. PouÏití nanoãástic v potravinách je v souãasné dobû fiízeno fiadou vnitrostátních a evropsk˘ch právních pfiedpisÛ, jak˘m je napfiíklad nafiízení EU o nov˘ch potravinách. Experti pfiedpokládají, Ïe stávající právní pfiedpisy by mûly staãit k zaji‰tûní bezpeãnosti potravin, vãetnû pouÏití nanoãástic. Ale ono to nejspí‰ nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejde jen o to, Ïe se tyto právní a technologické pfiedpisy musí dodrÏovat, ale bude tfieba vyvinout odpovídající kontrolní mechanismy a testovací metody pro monitorování uplatÀování jak právních pfiedpisÛ tak i technologick˘ch norem. Potfieba vefiejné diskuse Zájem vûdcÛ o vyuÏití nanotechnologie v potravináfiském prÛmyslu je v ostrém kontrastu s nedostatkem znalostí a nízk˘m zájmem ‰iroké vefiejnosti. To mÛÏe velmi v˘raznû ovlivnit budoucnost nanotechnologií. Pfiíklady z minulosti ukázaly, Ïe spotfiebitelé mají obecnû spí‰e negativní postoj k pouÏívání nov˘ch technologií, a to zejména ve spojení s produkcí potravin.

❒ Ilustrační foto: zdroj internet

K dne‰nímu dni napfiíklad není v mnoha zemích kodifikováno ani pouÏívání geneticky modifikovan˘ch organismÛ (GMO) pfii produkci potravin. Nûkteré organizace proto vehementnû bojují za uplatnûní zásady pfiedbûÏné opatrnosti a zákazu pouÏívání nanotechnologií aÏ do té doby, neÏ dal‰í vûdeck˘ v˘zkum pfiinese odpovûdi na mnohé nejasnosti. Stejnû jako u GMO, tak i v pfiípadû vyuÏití nanotechnologií, jdou po boku bezpeãnosti potravin také urãité etické faktory, které hrají dÛleÏitou roli. Existují obavy, Ïe v dÛsledku vyuÏívání této nové technologie se bude nadále roz‰ifiovat propast mezi bohat˘mi a chud˘mi. A vyvstává otázka, zda zemû v rozvojovém svûtû budou mít pfiístup k vyuÏívání této technologie. Mnozí argumentují tím, Ïe je nezbytné pfiistoupit k zahájení ‰iroké vefiejné diskuse zaloÏené na pfiesn˘ch a objektivních informacích, které by mûly vycházet z vûdeck˘ch zji‰tûní a s ohledem na v‰echny zúãastnûné strany i s pfiihlédnutím k etick˘m otázkám. Vlak nanotechnologick˘ch aplikací se nezadrÏitelnû fiítí vpfied, ale zatím nikdo neví, jak brzy pfiiveze první v˘sledky aplikace nanotechnologií pfiímo na talífie na na‰em stole. Ze zahraniãních materiálÛ pfiipravili Anna Marcinková a Ota Beran

41

V˘sledky I. inseminací b˘ky masného skotu v letech 2000 aÏ 2009 Karel ·eba V uplynulém období, to znamená za léta 2000 aÏ 2009, doznal rozsah provádûn˘ch inseminací b˘ky masn˘ch plemen v˘razn˘ch zmûn. I pfies pravideln˘ rÛst poãetních stavÛ krav bez trÏní produkce mléka (dále jen KBTPM), klesá zároveÀ rozsah provádûn˘ch I. inseminací b˘ky masn˘ch plemen. V˘voj poãetních stavÛ KBTPM je uveden v grafu ã. 1. Pfii pohledu do grafu ã. 2, ve kterém je uveden v˘voj poãtu

I. inseminací b˘ky masn˘ch plemen, vidíme prÛbûh grafu pfiesnû opaãn˘. Skuteãnost proveden˘ch I. inseminací v roce 2009 pfiedstavuje jen 49,3 % roku 2000. Pfii zaji‰Èování reprodukce v chovech krav bez trÏní produkce mléka se postupnû zvy‰ovaly poãty b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû. SniÏování podílu inseminací v chovu je ale patrn˘ i v jin˘ch zemích. V letech 2005 aÏ 2009 pfiedstavuje u nás pokles poãtu I. inseminací 17,6 %. Za stejné období klesl v Dánsku poãet provádûn˘ch

Graf ã. 1: Poãetní stavy KBTPM

Graf ã. 2: V˘voj poãtu proveden˘ch I. inseminací

Graf ã. 3: Poãty pouÏívan˘ch b˘kÛ v inseminaci

Graf ã. 4: PrÛmûrn˘ poãet proveden˘ch I. inseminací na b˘ka podle let

42

prvních inseminací o 20,4 %. Ponûkud divn˘ je fakt, Ïe pfii sniÏování poãtu provádûn˘ch inseminací se zároveÀ zvy‰uje poãet pouÏívan˘ch b˘kÛ. Toto zv˘‰ení pfiedstavuje proti v˘chozímu roku 2000 nárÛst o 35 %. Poãty pouÏívan˘ch b˘kÛ v jednotliv˘ch letech, a to bez ohledu na plemeno, jsou uvedeny v grafu ã. 3. V˘voj poãtu provádûn˘ch I. inseminací a v˘voj poãtu pouÏívan˘ch b˘kÛ proto v˘raznû sniÏuje prÛmûrn˘ poãet inseminací na b˘ka. To pochopitelnû musí negativnû ovlivÀovat ekonomiku provádûn˘ch inseminací a vyuÏití b˘kÛ z domácí produkce v inseminaci. PrÛmûrné poãty jsou uvedeny v grafu ã. 4. V˘jimku tvofií b˘ci, o kter˘ch mÛÏeme prohlásit Ïe jsou „do ‰lechtûní“. U této kategorie se prÛmûrn˘ poãet proveden˘ch inseminací vût‰inou pohybuje do 30. âasto je i v˘raznû niωí. Druhou skupinu tvofií jiÏ zmínûní b˘ci, ktefií jsou cenovû v˘hodní pro na‰e chovatele. Souãasnû cenou konkurují b˘kÛm z domácí produkce. âasto moÏná staãí jen to, Ïe se jedná o zahraniãní semeno. Na konci tohoto rozboru se k této problematice je‰tû vrátím. V první tabulce ã. 1 jsou opût uvedeny poãty prvních inseminací, ale tentokrát podle plemen. Celkov˘ pokles I. inseminací je za sledované období lehce pfies 50 %. Dále se v rámci hodnocení nebudeme podrobnûji zab˘vat plemeny Galloway a Highland, protoÏe u tûchto plemen je podíl inseminací tradiãnû velmi nízk˘. Z ostatních plemen do‰lo k nejv˘raznûj‰ímu poklesu u Hereforda, a to na 22,9 % roku 2000. Druhou pfiíãku drÏí celkovû pfiekvapivû plemeno Piemontese, a to 26,9 % roku 2000. Tfietí pfiíãku v tomto Ïebfiíãku zaujala plemena Blonde d’Aquitaine se 43,2 % a Charolais se 44,9 %. Naopak k nejniωímu poklesu do‰lo u Belgického modrého, a to na 71,4 % a u Salerse na 70,4 %. U druhého jmenovaného plemene je ale rozsah inseminací pomûrnû nízk˘.

Tabulka ã. 1: Poãty I. inseminací podle plemen

plemeno BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA Celkem

počet I. insem. 2000 1869 234 6797 843 6047 4063 6119 30 226 1155 0 7720 115 65 188

počet I. insem. 2001 1423 143 6631 918 5529 2794 5216 23 364 1054 75 6632 164 53 943

počet I. insem. 2002 1512 146 5807 839 5072 2287 5160 20 697 739 99 5958 129 48 445

JiÏ jsem se zmínil o poklesu poãtu inseminací v Dánsku. Proto je‰tû uvedu poãty I. inseminací podle plemen v roce 2009 v této zemi: Charolais – 1358, Limousine – 5832, Simentál – 6017, Hereford – 1348, Aberdeen Angus – 890, Belgické modré – 1669, Blonde d’Aquitaine – 706, Piemontese – 133, Salers – 75, Galloway – 70, Highland – 6.

počet I. insem. 2003 1924 133 5041 748 4885 2066 5279 19 149 572 144 5224 93 45 258

počet I. insem. 2004 1879 93 4124 667 3880 1832 4485 16 575 383 140 4506 84 38 648

počet I. insem. 2005 1910 122 4153 665 3898 1825 4506 16 730 377 141 4510 88 38 925

počet I. insem. 2006 1693 99 4019 537 2853 2164 5232 15 995 290 74 5105 57 38 118

sine, Masn˘ simentál. Celkov˘ pfiehled je uveden v tabulce ã. 2. V roce 2000 pfiipadalo v prÛmûru na inseminaãního b˘ka 209 proveden˘ch I. inseminací. V roce 2005 to bylo jiÏ jen 124 inseminací a v roce 2009 témûfi tfietina v˘chozího roku, a to 76 I. inseminací. V letech 2000 aÏ 2009 se mimo inseminaãních dávek z domácí produkce pouÏívaly dávky z dvaceti zemí. Nejvíc ale bylo v tûchto

počet I. insem. 2007 1563 71 3957 528 2154 2205 5181 16 097 331 96 5043 108 37 334

počet I. insem. 2008 1181 57 3225 559 1883 1859 4576 13 465 233 55 4604 116 31 813

počet I. insem. 2009 1335 86 3468 479 1626 1754 4440 13 561 265 106 4954 81 32 155

pÛvodem z Francie. Ale i zde je pokles vût‰í neÏ 50 %. Dávky z Nûmecka jsou v tomto Ïebfiíãku tfietí, a to s 42 704 inseminacemi. Prakticky se pfiestalo pouÏívat semeno z USA. Na druhé stranû se i pfies urãit˘ pokles v letech 2003 aÏ 2006 drÏí pouÏívání inseminaãních z Dánska. Na vzestupu je pouÏíváni dávek ze ·panûlska. Z tabulky ã. 4 je patrn˘ v˘voj podle zemí pÛvodÛ a plemen.

Tabulka ã. 2: PrÛmûrn˘ poãet inseminací na b˘ka podle plemen

plemeno BM HI AA GS PI BA MS CH HE GA LI SA Celkem

počet I. insem. 2000 110 47 179 105 209 145 266 369 32 0 193 19 209

počet I. insem. 2001 89 72 151 153 205 127 217 275 39 25 195 27 182

počet I. insem. 2002 84 73 132 120 149 104 156 246 35 20 161 22 155

U nûkter˘ch plemen dûlají víc inseminací v Dánsku a u nûkter˘ch jich dûláme (stejnû jako inseminací celkem) víc my. V˘voj prÛmûrného poãtu inseminací na b˘ka podle plemen vykazuje urãité rozdíly. Mimo plemena GA, SA a HE je niωí proti roku 2000 dvakrát aÏ tfiikrát. Nejvy‰‰í prÛmûr inseminací na jednoho b˘ka je dosahován u Charolais, Limou-

počet I. insem. 2003 84 44 126 107 168 86 170 206 24 21 141 16 140

počet I. insem. 2004 72 47 109 95 144 73 136 178 20 20 122 21 122

počet I. insem. 2005 76 41 112 133 130 73 141 180 21 20 125 22 124

počet I. insem. 2006 56 33 93 45 95 50 114 132 18 12 150 10 98

letech provedeno I. inseminací b˘ky z domácí produkce, a to celkem 250 749. Pfii pohledu do tabulky ã. 3 zjistíme, Ïe v roce 2000 bylo b˘ky z domácí produkce provedeno víc I. inseminací, neÏ se provedlo v roce 2009 prvních inseminací celkem, a to bez ohledu na zemi pÛvodu. Pokud se podíváme na zahraniãní ID, tak nejvíc byly vyuÏívány dávky

počet I. insem. 2007 52 18 90 59 74 50 98 129 17 14 123 15 91

počet I. insem. 2008 45 14 72 37 61 43 85 101 17 11 96 19 75

počet I. insem. 2009 56 22 74 32 63 43 85 102 19 21 87 27 76

❒ Ilustrační foto: zdroj internet

43

Tabulka ã. 3: Poãet I. inseminací podle zemí pÛvodu

země původu Austrálie Belgie Bulharsko ČR Dánsko Francie Holandsko Irsko Itálie Kanada Lucembursko Maďarsko Německo Nový Zéland Polsko Skotsko Slovensko Španělsko Švédsko USA Velká Británie Celkem

počet I. insem. 2000

počet I. insem. 2001

počet I. insem. 2002

počet I. insem. 2003

počet I. insem. 2004

počet I. insem. 2005

počet I. insem. 2006

počet I. insem. 2007

počet I. insem. 2008

1084 35 33 795 2672 11 528 247

873

1195

1607

1520

1551

1024

1015

698

29 155 2534 9104 191

27 510 2102 7648 39

27 215 1292 6100 29

23 876 771 5264 7

24 130 773 5272 9

24 206 1725 5047 20

23 006 2387 5072 53

19 446 2071 4610 14

1297 830 300 877 6829

1470 845 260 783 4546

1408 602 358 671 3756

1216 276 206 510 3253

1242 273 198 515 3198

670 348 148 429 3289

668 485 180 345 3108

561 306 91 379 2758

18 957 2450 5038 8 5 283 330 106 534 2842

907

407

119

2

7 5 677 172 13 161 184 38 118

13 27 395 210 74 154 142 37 334

8 19 95 393 179 144 41 31 813

22 23 13 646 165 128 36 32 155

1237 925 572 1115 9411 29 836

176

959 40

1309 156

1149 155

1149 154

699 171 53 943

481 160 48 445

499 137 45 258

193 250 38 648

197 257 38 925

15 1503 184 65 188

počet I. insem. 2009 30 539

Tabulka ã. 4: Poãet I. inseminací podle zemí pÛvodu a plemen v letech 2000 aÏ 2009 země původu Austrálie Belgie Bulharsko ČR Dánsko Francie Holandsko Irsko Itálie Kanada Lucembursko Maďarsko Německo Nový Zéland Polsko Skotsko Slovensko Španělsko Švédsko USA Velká Británie Celkem

BM

HI

AA 30

PI

BA

MS

CH

HE

GA

LI

SA

1825

17 842

13 492 254 5900

24 001 15 945

115 358 57 47760

1931 874

356

38 150 47 4264

162 434

407 2321 440 10 325

1597

392 32 4480 5319

250

739

176

11 110 2670 190

926

35 34 036 1556

4958 308

309

1047

9005

5 2049 66 535 105

258

415 6754 12 196 61

10 368

75

652

288 1515 17

7222

297

1171 10

1184

1693 224 47 061

511

913 1107

8 16 293

77

13

254

U plemen Gasconne, Galloway a Salers nemají dominantní postavení dávky z âR. U plemene Piemontese jsou pfiekvapivû víc pouÏity dávky z Nûmecka, neÏ semeno ze zemû pÛvodu. Jinak má u vût‰iny plemen pouÏití dávek z konkrétních zemí svoji

44

GS

6783

6 37 827

33 22 768

307 410 400 50 049

4815 806 107 1233 634 185 176

logiku. Pochopitelnû ale existují i urãité v˘jimky. âást z proveden˘ch I. inseminací pfiipadá na kfiíÏení a ãást na ãistokrevnou plemenitbu. Podle v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti pfiipadá na ãistokrevnou plemenitbu cca 15 % z celkového poãtu

509 7 810 62 5351

13 63 930

132 54 071

1035

Celkem 30 11 110 35 250 749 18923 63 316 617 5 10 052 5172 2419 6158 42 704 29 2321 74 5922 2740 431 4159 1562 428 528

proveden˘ch I. inseminací. Pochopitelnû se rozsah provádûn˘ch inseminací li‰í podle plemen. V tabulce 5 je v˘voj podílu telat narozen˘ch po inseminaci v KUMP. Nejvy‰‰í podíl narozen˘ch telat po inseminaci vykazuje plemeno BM, ale tento podíl se

poãítá v KUMP z malého poãtu telat. Velice vyrovnané v˘sledky od roku 2007 vykazuje plemeno BA. Relativnû vysok˘ podíl telat po inseminaci vykazují i dal‰í francouzská plemena CH, LI a také PI. Dá se také konstatovat, Ïe vy‰‰í podíl telat narozen˘ch po inseminaci vykazují intenzivní plemena. Pokud se u francouzsk˘ch plemen podíváme do zemû pÛvodu tak zjistíme, Ïe rozsah inseminací je tam zhruba podobn˘. I ve Francii se dle kontroly uÏitkovostí rodí od 15 do 35 % telat po inseminaci. Li‰í se to podle plemen: Aubrac – 15 %, Belgické modré – 40 %, Blonde d’Aquitaine – 30 %, Charolais – 34 %, Gasconne – 20 %, Limousine – 20 %, Salers – 15 %. Na závûr bych se chtûl je‰tû vrátit k problematice pouÏívan˘ch b˘kÛ v inseminaci. Pfiehled bude za plemeno Blonde d’Aquitaine, protoÏe na ta dal‰í plemena jsem si netroufl. Zahraniãní inseminaãní b˘ky jsem rozdûlil podle pfiedpokládané kvality, kterou vyjadfiují plemenné hodnoty v zemi pÛvodu. B˘ky rozdûlíme na „zahraniãní vhodné do ‰lechtûní“ a ty ostatní zahraniãní. Tfietí skupinu tvofií b˘ci z domácí produkce ktefií jsou vyuÏívaní v inseminaci u nás.

❒ Umělá inseminace je zdrojem genetického pokroku (foto: Veeteeltvlees)

âtvrtou skupinu tvofií b˘ci vyuÏívaní v pfiirozené plemenitbû ve stejném období v KUMP. V tabulce ã. 6 máme porovnání tûchto b˘kÛ podle na‰ich relativních plemenn˘ch hodnot. Do pfiehledu jsem nezafiadil v‰echny b˘ky, ale pouze ty, ktefií se pouÏívali v inseminaci od roku 2005. Rozdûlení tûch zahraniãních b˘kÛ na dvû skupiny je pochopitelnû mÛj subjektivní názor a nikomu ho nechci vnucovat. Nûkdo jin˘ by je asi rozdûlil jinak.

Rozdíly u prÛbûhu porodu jsou v neprospûch b˘kÛ s vy‰‰í rÛstovou schopností. To se ale projevuje u v‰ech na‰ich plemen. V maternálních efektech jsou rozdíly zanedbatelné u snadnosti telení. U b˘kÛ z domácí produkce v inseminaci a b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû jsou hor‰í maternální efekty pro rÛst. V˘razné jsou rozdíly u RPH pro exteriér ve prospûch zahraniãních b˘kÛ do ‰lechtûní a inseminaãních b˘kÛ z domácí produkce. Tam dosahují

Tabulka ã. 5: Podíl telat narozen˘ch po inseminaci v KUMP plemeno AA BA BM GA GS HE HI CH LI MS PI SA

2001 10,0 % 33,6 % 86,2 % 0,0 % 13,0 % 7,4 % 15,7 % 31,7 % 27,3 % 12,7 % 49,8 % 51,3 %

2002 8,2 % 27,6 % 57,6 % 0,9 % 7,2 % 4,8 % 1,0 % 24,6 % 16,8 % 13,4 % 36,1 % 13,5 %

2003 8,4 % 29,2 % 11,9 % 1,7 % 7,6 % 4,5 % 0,4 % 24,9 % 12,9 % 15,0 % 33,1 % 15,0 %

2004 6,7 % 26,5 % 70,6 % 0,2 % 6,0 % 8,6 % 4,6 % 23,1 % 14,1 % 14,1 % 29,7 % 23,3 %

2005 3,4 % 23,8 % 73,9 % 5,1 % 4,0 % 4,2 % 0,0 % 17,9 % 8,7 % 10,1 % 20,0 % 21,4 %

2006 4,8 % 18,0 % 53,2 % 1,5 % 11,8 % 3,3 % 0,0 % 21,9 % 6,4 % 10,9 % 17,9 % 25,4 %

2007 7,4 % 32,4 % 27,4 % 4,2 % 13,8 % 6,7 % 0,0 % 21,3 % 7,7 % 12,6 % 18,7 % 26,2 %

2008 7,7 % 32,5 % 41,4 % 6,4 % 38,2 % 8,4 % 1,6 % 22,8 % 12,2 % 13,3 % 15,2 % 38,0 %

2009 6,4 % 32,4 % 18,6 % 4,7 % 23,9 % 4,2 % 0,4 % 18,7 % 10,4 % 13,0 % 12,0 % 36,4 %

2010 8,6 % 32,4 % 87,5 % 0,9 % 18,6 % 5,3 % 0,0 % 27,1 % 27,3 % 19,3 % 27,5 % 10,3 %

Tabulka ã. 6: Porovnání RPH b˘kÛ podle zemû pÛvodu – plemeno blonde d’Aquitaine počet býků pePP peRU mePP meRU TR KT do šlechtění 34 96 103 101 103 104 106 ostatní 39 102 97 101 102 100 97 ČR 14 95 108 100 101 102 106 celkem 87 98 101 101 102 102 102 ČR Přir. pl. 50 95 108 100 99 102 103 Vysvětlivky: pePP – průběh porodu v přímém efektu, TR – tělesný rámec, peRU – růst v přímém efektu, KT – kapacita těla, mePP – průběh porodu v maternálním efektu, OS – osvalení, meRU – růst v maternálním efektu, UT – užitkový typ

OS 106 97 108 103 103

UT 107 97 107 103 103

45

Tabulka ã. 7: Pfiehled o poãtu I. inseminací u hodnocen˘ch b˘kÛ BA

do šlechtění ostatní ČR celkem

2005 2006 2007 2008 2009 celkem 05–09 počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru počet v průměru býků I. insem. býků I. insem. býků I. insem. býků I. insem. býků I. insem. býků I. insem. 5 19 15 10 15 15 18 17 16 11 28 34 13 48 17 50 17 45 14 40 13 45 30 113 7 156 11 106 11 106 11 90 12 83 14 391 25 73 43 50 43 51 43 43 41 43 72 136

Tabulka ã. 8: Nejvíc vyuÏívaní b˘ci v inseminaci podle plemen býk

jméno

plemeno

chovatel

narozen

země původu

ZAA262 ZBM188 ZBA281 ZGS006 HRF266 ZHG157 ZGA170 ZCH446 ZLI256 ZSI134 ZPI186 ZSA005

GAG VAUCLUSE ET DE FOOZ CHERRY JERSEY CHÁLIF DALF ET TRAMP CHOBOT HASAN VFU CHULIO -P LUIGI IMPRESS VON SCHOENBERG

AA BM BA GS HE HI GA CH LI MS PI SA

Dvořák Josef, ing., Telecí Eric Coheur Mrázek A., Slavkovice Brunet Andre ZD Podlesí Ročov VÚCHS Rapotín s.r.o. Müller Ingrid VSP group a.s., Olešnice na M. VFU Brno ŠZP, Nový Jičín Holding ČMPU k.s. Brunsiek Albrecht E. F. Baumer

17. 2. 1997 14. 9. 1997 30. 7. 1999 5. 1. 1994 5. 4. 1999 29. 3. 1994 19. 8. 1994 1. 5. 1999 18. 3. 1998 9. 8. 1999 20. 12. 1993 20. 3. 1993

Česká republika Belgie Česká republika Francie Česká republika Česká republika Německo Česká republika Česká republika Česká republika Německo Německo

u kapacity tûla a osvalení rozdíl témûfi jedné standardní smûrodatné odchylky a u uÏitkového typu jedné standardní smûrodatné odchylky. ÚroveÀ b˘kÛ z domácí produkce je na úrovni tûch vybran˘ch b˘kÛ do ‰lechtûní a pfiímém rÛstu je i pfiedãí. Má to opût svoji logiku. Tito b˘ci mají podobné pÛvody a jsou vybírání z tûch nejlep‰ích b˘kÛ na odchov-

nách. B˘ci v pfiirozené plemenitbû jsou v prÛmûru lep‰í neÏ zahraniãní ostatní . Pochopitelnû zde hovofiíme o prÛmûrn˘ch hodnotách s urãitou variabilitou konkrétních relativních plemenn˘ch hodnot. Na druhé stranû ale na prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnotách v urãitém ãasovém období hodnotíme úspû‰nost ‰lechtitelského procesu.

❒ Kontejnery na tekutý dusík ke skladování inseminačních dávek (foto: internet)

46

celkem I. insem. 8054 2805 3719 2569 700 623 278 14 136 7940 6994 8836 250

V tabulce ã. 7 je v˘voj poãtu inseminací u tûchto hodnocen˘ch b˘kÛ v jednotliv˘ch letech a poãty tûchto b˘kÛ. Je zde patrné, Ïe b˘ci urãení do ‰lechtûní u „blonda“, jsou patrnû vzhledem k jejich cenû inseminaãní dávky pouÏíváni jen v omezeném poãtu inseminací. U ostatních inseminaãních b˘kÛ ze zahraniãí je jiÏ poãet prvních inseminací vy‰‰í. Naopak b˘ci z domácí produkce mají dobrou plemennou hodnotu, ale klesá jejich vyuÏívání v chovu. To je patrné na poklesu prÛmûrného poãtu prvních inseminací. V poslední tabulce ã. 8 je pfiehled nejvíc vyuÏívan˘ch b˘kÛ podle plemen. V tabulce je vÏdy za plemeno jeden b˘k. O jejich vyuÏívání v chovech rozhoduje mimo jiné i to, kdo je majitelem inseminaãních dávek. ProtoÏe o vyuÏití rozhoduje, jak velk˘ inseminaãní obvod majitel obhospodafiuje. Tím ale nechci sniÏovat i kvalitu tûchto b˘kÛ. Z pohledu do tabulky je patrné také to, Ïe o vyuÏití b˘ka rozhoduje plemenná pfiíslu‰nost a tím i zájem o konkrétní plemeno. Charolaisk˘ b˘k Chobot (ZCH 446) je toho jasn˘m dÛkazem.

NATURAL

Natural nabízí pro rok 2011 inseminaãní dávky b˘kÛ masn˘ch plemen pro ãistokrevnou plemenitbu

CHAROLAIS Program Charolais Optimal: Novinka: Voimo ZTI 718 (Natur x Diego) – vhodn˘ na jalovice Na jalovice: Nippur ZTI 555 (Ficus x Casoar), Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Snoopy ZTI 442 (Harrison x Cooper), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel) Na krávy: Populair ZTI 240, Ritmo ZTI 243, Ressort ZTI 242, Rancard ZTI 241, Magenta ZCH 516, Virgil P ZTI 85 a dal‰í Voimo NATURAL

Program Naturalu: Janda ZCH 518 (ME 116), Jock Pp ZCH 556 (ME 114), Jeron˘m ZCH 539 (ME 120) Testace: Romeo P ZTI 590 (hodnocen 90 body) – sleva 50 % na testaci

LIMOUSINE Program Naturalu – geneticky bezrozí: Vigny P ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Bolide P ZLI 551 (Ryde Uranos x Nenuphar), Zako P ZLI 320 (Ridges x Fakir)

Dovoz ID z Francie: Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur) – ‰ampion 2006 z Clermont-Ferrand, v˘jimeãn˘ b˘k bez nedostatkÛ – osvalení 122, ISEVR 112 Recif ZLI 739 (Otan x Echo) s IVMAT 128 patfií k absolutní ‰piãce v plemeni Iceberg ZLI 214 (Bacchus x Champion) – provûfien v âR se skvûl˘m ME 120! Jeremy ZLI 401 (Prince x Fleuron)

Ubu

MASN¯ SIMENTÁL Dovoz ID z Dánska: Hedetoft Columbus PP (Leon PP x Celebrity Chief) – stejná matka jako u b˘ka United P ZSI 400, 2214 g/den v testu

Dovoz ID z Velké Británie: Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western x Celebrity Chief) – vhodn˘ na inseminaci jalovic

Dovoz ID z Nûmecka:

Tommy

Poldau PP ZSI 577 (Power Gold x Eisenherz) – vhodn˘ na jalovice, Tomba Pp ZSI 341 (Supersonic x Celebrity Chief) – rÛst a osvalení, Samson PP ZSI 342 (Enforcer x Celebrity Chief) – v˘borná rÛstová schopnost, Vilhelm PP ZSI 346 (Texas x Nikolaj) – exteriér, jateãné vlastnosti

Z programu Naturalu: Javanais P ZSI 204 (Hob 001 x Horzin), Oidipus P ZSI 451 (Sirius x Abudance), Prima PP ZSI 507 (Ulrick x Trinidad), Oto P ZSI 478 (Lesan x Iglu) – o Otu a Primu mají zájem i dán‰tí chovatelé, Rosenherz PP BCH 080 (Rosenberg x Eisenherz) – vysoká mléãnost, vyuÏíván i jako otec b˘kÛ v Nûmecku a Dánsku Blonde d’Aquitaine: Polled Rex P ZBA 621, Kartago ZBA 341 (ME 113), Ramo ZBA 166 Belgické modrobílé: Arctic ZBM 254 a Vesuvius ZBM 253 – bílí b˘ci dovoz ID z VB, Lorenc ZBM 223 Galloway: zbarvení white park, ãerné a dun belted, ãerné, ãervené, dun – moderní rámcov˘ typ, americk˘ pÛvod

Natural má v nabídce inseminaãní dávky 115 b˘kÛ 13 masn˘ch plemen, urãen˘ch pro ãístokrevnou plemenitbu i kfiíÏení. Na poÏádání Vám rádi kompletní nabídky za‰leme. NATURAL

Natural spol. s r.o. www.naturalgen.cz • [email protected] • [email protected] tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2009 – 31. 3. 2010 na OPB a OCH

48

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 na OPB a OCH

Ve‰keré informace vztahujícíse k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB) AA – Aberdeen Angus BA – Blonde d’Aquitaine BM – Belgické modrobílé GS – Gasconne HE – Hereford CH – Charolais

LI – Limousine MS – Masn˘ simentál PI – Piemontese SA – Salers SS – Shorthorn UU – Aubrac

SmaÏené b˘ãí Ïlázy aneb B˘ãí láska po ãesku Slavičí jazýčky a hřebčí vejce. Pokrmy přisuzované královským hostinám. Slavičí jazýčky jsou zřejmým výplodem poněkud chorého mozku. Hřebčí vejce však nikoliv. Jen jsou vzácná, protože jich je málo. Býčích je více a občas se seženou. Chuťově si s hřebčími nezadají. Býčí žlázy jsou zásobárnou proteinů a napříč kontinenty získaly pověst silného afrodiziaka. Netradiční a lehce dekadentní pochoutka se vrací na české stoly. Obecně mají žlázy velmi jemné maso, a je-li správně upravené, stává se opravdovou delikatesou. Býčí žlázy nejsou vnitřnostmi v pravém slova smyslu. Jsou to droby a na rozdíl odledvin nebo jater se v nich nehromadí žádné odpadní látky. Přesto s nimi po nákupu zacházejte jako s vnitřnostmi, protože se rychle kazí. Nejdůležitější je žlázy pořádně propláchnout. Neškodí, když to uděláte stejně jako v případě drštěk (žaludků) několikrát a v silném proudu. Doporučuje se také spařit žlázy v horké vodě. Na Balkáně, kde je pojídání býčích nebo telecích žláz běžné, je namáčejí do mléka. Nakonec se musí žlázy velmi ostrým nožem odblanit a nakrájet. Ze žláz lze připravit několik desítek pokrmů. My Vám přinášíme jednoduchou úpravu, na kterou narazíte i v českých restauracích – a sice žlázy připravované podobně jako řízek – v trojobalu. Na jídelních lístcích se obvykle skrývají pod názvem Býčí láska.

Budeme potřebovat: ➣ 0,5 kg býčích žláz ➣ mléko ➣ olej ➣ hladkou mouku ➣ strouhanku ➣ vejce ➣ sůl ➣ citron Jako příloha: ➣ vařené brambory ➣ pečivo ➣ dle vlastních chutí a možností Postup: Žlázy podélně rozpůlíme, a namočíme na 12 hodin do mléka. Poté je vyjmeme, necháme okapat, lehce naklepeme, obalíme v klasickém trojobalu a pozvolna smažíme na oleji. Na talíři posolíme, ozdobíme kolečkem citronu a podáváme teplé s vařeným bramborem. V textu použity informace z článku Vojtěcha Kratochvíla, www.lidovky.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ