âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. • B¤EZEN 2010 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm skotu – VIII. díl • Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb – I. turnus 2010 • V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ masného skotu v ãase – Aberdeen Angus

Vážené chovatelky a chovatelé, měsíc březen je tu a s ním k vám přichází i první číslo svazového zpravodaje. I přesto, že pár dní by mělo astronomicky přijít jaro, venku to stále nevypadá, že by se zima chtěla jen tak snadno vzdát. Pevně však doufám, že první turnusy výběrů býků, které začnou v polovině dubna, budou již zalité jarním sluncem. V prvním kole výběrů na vás bude čekat celkem 630 býků, kteří byli naskladněni do odchoven plemenných býků, dalších zhruba 225 je u chovatelů. Počet býků na jednotlivých odchovnách je velmi podobný loňskému roku, výrazně vyšší je však počet býků, jež jsou odchováváni u chovatelů. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Na webových stránkách svazu jsou pak již zveřejněny i výběry druhého turnusu, zatím však pouze pro odchovny. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Věřím, že ještě před tím, než se spolu budete potkávat ve všech koutech naší země při výběrech býků, si většina z vás najde čas a zajedete se podívat do Brna na výstavu Techagro. Účast na této výstavě je pro náš svaz i chovatele masného skotu již tradicí. Na letošním ročníku bude expozice masného skotu koncipovaná z části obdobně jako na poslední výstavě před dvěma lety. K vidění bude okolo sedmdesáti zvířat masných plemen skotu. Změnou oproti předchozím ročníkům bude odlišná struktura zástupců jednotlivých plemen. Dostatečně početná plemena budou soutěžit v národním šampionátu jalovic, který bude hodnotit zkušený francouzský bonitér. Ostatní plemena budou zastoupena typickými představiteli svých plemen. V době, kdy vyjde tento zpravodaj bude výstava již těšně před svým zahájením, a proto využiji této poslední příležitosti k tomu, abych všechny chovatele na tuto výstavu jménem svazu pozval. Jsem přesvědčen, že výstava bude úspěšná a že cestu nebudete vážit zbytečně. Kromě kvalitních zvířat, která se vám budou chtít prezentovat a možnosti setkat se svými kolegy, na vás bude také v našem stánku čekat možnost občerstvit se dobrým steakem. Na úplný závěr mi dovolte, abych jako každý rok popřál šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky do svých chovů a všem pohodu a klid ve vaší nelehké práci a úspěšné zakončení období telení.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2010 – roãník XVII.

O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2009/2010..................................................................... Tag der Mutterkuh in Greinbach ................................................................ Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé............................ Skot, kter˘ se u nás nepase ........................................................................ WAGYU – japonsk˘ skot ......................................................................... Zku‰enosti s fie‰ením nedostatku selenu u masn˘ch krav v âR ................. Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov: KdyÏ ekologick˘ produkt, tak se v‰ím v‰udy ................................................................................... Neãtinská zemûdûlská a.s.: DrÏíme se i pfies nepfiízeÀ osudu .................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010 ..................................... Základy etologie pro efektivní zacházení se skotem .................................. Parazitární choroby skotu (III. ãást) ............................................................ V˘bûr zvífiat podle plemenn˘ch hodnot?.................................................... V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ masného skotu v ãase (Aberdeen Angus) ................................................................................... Recept – Irské hovûzí .................................................................................

4 5 6 9 12 12 14 16 16 20 23 24 26 32 34 42

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Galloway na farmě manželů Vacíkových (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – (foto: Vít Čepelák)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Chovatelé „blondÛ“ se stali ãlenem organizace FIERBA V pÛlce ledna byla âeská republika prostfiednictvím âSCHMS a Klubu chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine oficiálnû pfiijata za ãlena organizace s názvem FIERBA (Fédération International des Eleveurs de la Race Blonde d’Aquitaine), která je mezinárodním sdruÏením chovatelÛ tohoto plemene. âeská republika se tak stala 14. zemí, která je ãlenem této asociace. Chovatelé „blondÛ“ se tak po chovatelích plemen aberdeen angus, charolais, galloway ãi belgické modré pfiidali k plemenÛm, která jiÏ jsou ãleny mezinárodních organizací a prostfiednictvím tûchto organizací chtûjí b˘t propojeni se svûtem. Poãátkem mûsíce bfiezna pak v PafiíÏi probûhlo pravidelné setkání ãlenÛ této organizace, kde na‰i pfiedstavitelé prezentovali pfied sv˘mi zahraniãními kolegy národní systém ‰lechtûní masného skotu, zpÛsoby na‰í práce a zejména pak v˘sledky chovu plemene blonde d’Aquitaine u nás. Nutno fiíci, Ïe se na‰e prezentace setkala s pozitivními ohlasy.

Národní dotace pro rok 2010 Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo zásady, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování tzv. národních dotací v tomto roce. Pro chovatele masného skotu nedo‰lo k Ïádn˘m zásadním zmûnám a v‰echny dotaãní tituly zÛstaly zachovány jako v pfiedchozím roce. Stejnû tak sazby jednotliv˘ch titulÛ jsou stejné aÏ na jednu pozitivní v˘jimku. A tou je dotaãní titul na podporu kontroly uÏitkovosti (2.A.e.1), kde byly pro tento rok nav˘‰eny finanãní prostfiedky, a to aÏ do v˘‰e 220 Kã/ks v KU. Nutno v‰ak upozornit, Ïe podle vodítek EU, kter˘mi je systém národních podpor vázán, nemÛÏe v˘‰e dotace pfiesáhnout 70 % oprávnûn˘ch nákladÛ (tzn. 70 % ceny za KUMP). To znamená, Ïe ani v pfiípadû maximální sazby nemohou chovatelé v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu poãítat s tím, Ïe by jim byla vyplacena v˘‰e uvedená ãástka. Stejnû jako v pfiedcházejícím roce upozorÀujeme, Ïe podle zásad mohou o prostfiedky z dotaãního titulu 2.A. Ïádat pouze subjekty splÀující kritéria malého a stfiedního podniku (tzn. do 250 zamûstnancÛ). RovnûÏ dotaãní tituly v nákazovém fondu a v˘‰e sazeb u jednotliv˘ch podtitulÛ zÛstávají z pohledu chovatelÛ skotu beze zmûny. Cel˘ text zásad najdete na na‰ich webov˘ch stránkách v ãásti dotace/formuláfie a pfiíruãky.

Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem Dvacáté v˘roãí od zaloÏení svazu se rychle blíÏí, a proto jsme se rozhodli pfii této vzácné pfiíleÏitosti uspofiádat svazov˘ ples. Nechceme jej v‰ak pojmout pfiíli‰ oficiálnû, ale spí‰e jako spoleãenské setkání chovatelÛ ze v‰ech koutÛ na‰í republiky, a proto jsme jej nazvali Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem. ZároveÀ chceme tuto slavnostní pfiíleÏitost vyuÏít k podûkování a ocenûní práce osob, které stáli pfii vzniku na‰eho svazu a podíleli se na jeho rozvoji a pfiispûli tak k pfiemûnû party nad‰encÛ na profesionální organizaci. Vstupenky na tuto akci, která je naplánována na sobotu 10. dubna 2010 v prÛhonickém hotelu Floret od 18 hodin, je nutné závaznû co nejrychleji rezervovat emailem na adrese [email protected] ãi telefonním ãísle 221812865 nebo 724229094. Cena vstupenky je 200 Kã/osobu. V cenû je zahrnuto parkování, uvítací drink, obãerstvení a raut. Ubytování je moÏné v místû, rezervuje a hradí si kaÏd˘ úãastník sám (tel.: 296528400, email: [email protected], www.floret.cz). Cena ubytování v hotelu Floret: jednolÛÏkov˘ pokoj 1400 Kã, dvoulÛÏkov˘ pokoj 1800 Kã, tfiílÛÏkov˘ pokoj 2150 Kã. Uvedené ceny jsou vãetnû snídanû a pouÏití bazénu.

4

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 1. 2010 Irena Pe‰outová, Farma Îelichov, Holãovice, Postupice FA-BIO, spol. s.r.o., Svûtlá Hora FRIGOSERVIS s.r.o., HavlíãkÛv Brod Dûtfiichovská spol. s.r.o., Dûtfiichov nad Bystfiicí AgroRa‰elina s.r.o., Sobûslav Katefiina Kunstová, Hefimanovice BoÏetûch Fidler, ·kafiez, Prachatice LUKRA, spoleãnost s ruãením omezen˘m, Lubenec Hrado a.s., Hrabi‰ín IC AGRO, a.s., PlzeÀ Zemûdûlské druÏstvo Bernartice, Bernartice Martin Záboj, Skalka, Cheb FARMERS spol. s.r.o., Trutnov Zdenûk ·kopek, Horosedly COK FARM, s.r.o., MikulÛvka, Bystfiiãka âeská zemûdûlská univerzita v Praze, ·kolní zemûdûlsk˘ podnik Lány, Lány Milan Pospí‰il, Bechlín Ing. TomበKlíma, ¤evniãov LIMBA spol. s.r.o., Náchod Roman Jalowiczorz – MARTA, âesk˘ Tû‰ín – Mosty AGROPARKL spol. s.r.o., Skoro‰ice AGROSTYL CZ s.r.o., Tfiebíã Farmagro s.r.o., Otice EKOFARMA BALADA, s.r.o., Velká nad Veliãkou Jaroslav Velát, Horní Prosíãka, Ledeã nad Sázavou FARMA MIRKOV spol. s.r.o., Mirkov, Ústí nad Labem Ost – West Agro s.r.o., Hlavnice Ing. Jifií Brodsk˘, Nehvizdy Michal Stebelsk˘, Rynoltice

Aktivity âSCHMS 2009/2010 Prosinec 3. 12. 8. 12. 9. 12. 11. 12. 14. 12. 17. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) schÛze ãlenÛ klubu Limousine (âeské Libchavy) schÛze komise programu „Mladí chovatelé“ (âeské Budûjovice) fieditel a pfiedseda svazu se zúãastnili jednání pfiedstavenstva AK k problematice systému rozdûlování finanãních prostfiedkÛ v rámci národních doplÀkov˘ch plateb pracovní jednání s âeskou plemenáfiskou inspekcí ohlednû odchovu plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu (Malát, Kopeck˘) Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2010 • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v˘roãí zaloÏení Svazu

Leden 4. 1. 12. 1. 18. 19. 20. 21. 27.

1. 1. 1. 1. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání ohlednû importu nov˘ch masn˘ch plemen do âR a zavádûn˘ch nov˘ch plemenn˘ch knih v âR (Malát, Kopeck˘) pfiíprava spoleãenského veãera s hudbou a tance pofiádaného pfii pfiíleÏitosti 20. let od zaloÏení âSCHMS jednání âMSCH a.s. Hradi‰tko ohlednû certifikace ãinností âSCHMS organizací ICAR (Malát) fieditel svazu se zúãastnil schÛzky na MZe t˘kající se podmínek k udûlování v˘jimek v EZ schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko) v˘stavní v˘bor – Brno (Kopeck˘, Kriegler)

Dal‰í lednové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2010 • Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2009 (Kopeck˘, Malát) • Kontrola BOZP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010 • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • âinnosti spojené s pfiípravou publikace k 20. v˘roãí zaloÏení Svazu

Únor 2. 2. 3. 2. 8. 2. 25. 2. 26.–27. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedseda a fieditel se v Praze-Uhfiínûvsi zúãastnili jednání snûmovny spoleãenstev AK a Unie chovatelÛ pracovní schÛzka t˘kající se národních dotací (Malát) schÛze ãlenÛ klubu Charolais (Hradi‰tko) úãast na v˘stavû masného skotu v rakouském Greinbachu

Dal‰í únorové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2010 • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu Techagro v Brnû (21.–25. 3. 2010) • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP

5

Tag der Mutterkuh in Greinbach Hubert Herrmann, âSCHMS Pro ty, kdoÏ nevládnou nûmãinou poãe‰tíme – Den matky kravské v Greinbachu. A aby bylo úplnû jasno – jedná se o v˘stavu dorostu masného skotu. Jaloviãek ve stáfií od jednoho do dvou let stáfií, b˘ãkÛ od jednoho roku do 18 mûsícÛ. Na tuto v˘stavu nás pozval pan Stefan Tröstl z firmy NÖ Genetik Rinderzuchtverband, jednoho z pofiadatelÛ v˘stavy. Aã se jedná pouze o regionální v˘stavu, pozvání jsme pfiijali. Na trasu Praha – Kaplice – Linz – VídeÀ – Greinabach vyráÏíme ve sloÏení K. Malát a H. Herrmann 26. 2. o pÛl osmé. V Kaplicích v˘pravu doplÀují mladí zaãínající chovatelé V. ·ediv˘ a F. Farka. Prv˘ chovatel masného simentál, druh˘ pase limuzína. Z Kaplic do Rakouska co by kamenem dohodil, dále na jih do Lince, kde se stáãíme na v˘chod a pokraãujeme k Vídni.

❒ Pan Samm se svými svěřeňkyněmi (foto: Hubert Herrmann)

Pod Vídní ostfie na jih smûr Graz po A2. Tudy mimo jiné vede cesta do Chorvatska, moÏná Ïe jste ji nûktefií absolvovali. PfiestoÏe stále pr‰í, cesta odsejpá. Na místo srazu s panem Danielem Heindlem, kter˘ nás dostal na starost a byl na‰ím prÛvodcem a tlumoãníkem, do hotelu Pichler v Grimmensteinu doráÏíme na ãas, pfiestoÏe aÏ na druh˘ pokus. Je ãas obûda. Hotel u dálnice má zfiejmû mezinárodní klientelu, takÏe jídelní lístek je mnohajazyãn˘, ãe‰tinu nevyjímaje. Ceny pfiimûfiené, s ãesk˘mi srovnatelné. Komplikace nastává po obûdû. Dali bychom si tureckou kávu. Personál nechápe i kdyÏ se snaÏíme

6

❒ Plemeno limousine patřilo na výstavě k nejpočetnějším (foto: Hubert Herrmann)

anglicky, pan Heindl nûmecky. Pantomimicky – ‰álek, mezinárodnû kafe, pantomimicky – zalít vodou. V‰echno marnû. Vzdáváme to a dáváme si kávu vídeÀskou, ãemuÏ je rozumûno. Po obûdû vyráÏíme po strmû stoupajících serpentinách nad Grimmenstein do vesniãky Flurwerg. No, vesniãky. âtyfii velké baráky. V tom ãtvrtém Ïije s pfiítelkyní pan Thomas Samm. Zarputil˘ chovatel masného símentála. Pfied dvaceti léty pfiivezl první kusy z Dánska a od té doby tvrdû bojuje o to, aby masn˘ simentál byl v Rakousku uznán za samostatné plemeno. NaráÏí a jeho zvífiata jsou zapsána v plemenné knize Fleckvieh-Flaisch. Pan Samm, vysok˘, ‰lachovit˘, jemuÏ se marn˘ boj s byrokracií vepsal do tváfie, mluví ti‰e. Rozumí anglicky, mluví nûmecky. Ukazuje nám velmi svaÏité pozemky, na kter˘ch hospodafií. Na traktoru má namontovány dvoumontáÏe, protoÏe pfii sklizni travního porostu a pfii sekání nedopaskÛ hrozí, Ïe se skoulí i s traktorem do údolí. Celkem má 19 ha pastvin a 10 ha lesa v nadmofiské v˘‰ce cca 580 m.n. SráÏky dosahují 700 mm za rok, ale jsou nepravidelné. Stfiídá se období de‰ÈÛ a sucha. Chov je zapojen do kontroly uÏitkovosti. Stádo ãítá 19 krav základního stáda. PouÏívá v˘hradnû inseminaci – dánské b˘ky Gorm a Thorp P, nûmecké b˘ky Strabino, Exodus, Hagat, Goethe, Enriko a jediného rakouského b˘ka Gormo, syna Gorma. Od 19 krav mívá 17 aÏ 18 telat za rok. 80 % b˘ãkÛ prodává

ve vûku 12–15 mûsícÛ do plemenitby, 4 se mu podafiilo prodat do inseminace. U telat se uvádí hmotnost pfii narození, kterou pan Samm kvalifikovanû odhaduje. Tvrdí, Ïe je to lep‰í neÏ naváÏit 55 kg, leknout se a napsat 35. V jeho stádû se odhadnutá porodní hmotnost pohybuje v rozmezí 43 aÏ 54 kg s prÛmûrem 47 kg. Dal‰í uvádûná hmotnost je ve vûku 200 dní. Jeho b˘ãci v tomto vûku dosahují prÛmûrné hmotnosti 352 kg. Horní hranici 390 kg dosáhl syn Goetha, spodní hranice 306 kg patfií synovi Gorma. Ve stáfií jednoho roku byl nejtûωí syn Strabina – 597 kg a nejlehãí syn Exoda – 503 kg. PrÛmûr 546 kg. Slu‰né v˘sledky, není liÏ pravda. Lineární hodnocení exteriéru se provádí v okamÏiku, kdy se najde kupec na plemenného b˘ka a o ty zfiejmû pan Samm nemá nouzi. Cena b˘ka se pohybuje kolem 2 tis. Euro. Krmná dávka je jednoduchá. V létû pastva (od dubna do listopadu), v zimû travní senáÏ. Koncentráty Ïádné. Dlouhá diskuse se vedla kolem zápisu zvífiat do plemenné knihy. Chovatel Fleckvieh se rozhodne, zda dané zvífie zapí‰e do plemenné knihy Milch ãi Fleisch. Je-li zvífie zapsáno v PK FF je tam nastálo. Ale je-li zapsáno v PK FM, mÛÏe se chovatel rozhodnout, Ïe uÏ ho dojit nebude a nechá ho zapsat do PK FF. Zpût cesta nevede. PÛvodnû mléãné zvífie, po pfieregistraci do masné PK, je tedy pravdûpodobnû zapsáno ve dvou odli‰n˘ch plemenn˘ch knihách, protoÏe jeho vy‰krtnutí

❒ Plemeno Murbodner (foto: Hubert Herrmann)

❒ Předvádění zvířat bylo stylové (foto: Hubert Herrmann)

z mléãné PK by znamenalo, Ïe v‰ichni potomci zapsaní v mléãné PK by byli rázem bez pÛvodu. To by po‰kodilo chovatele, ktefií si napfi. koupili potomky zvífiete pfied jeho pfieregistrací a nechali je v dojném programu. Zemûdûlská v˘roba a dotace (50:50) pana Samma uÏiví, pfiítelkynû pracuje v jiném oboru. Zajímavost nakonec. Visaãky drÏí, ale jsou malé, ze tfií krokÛ neãitelné. Panu Sammovi to zfiejmû nevadí, protoÏe ke kaÏdému zvífieti má velmi vfiel˘ vztah a zvífiata mu to oplácejí, takÏe visaãky bude ãíst i v dobû, kdy se mu bude stáfiím kalit zrak. Zavedení takov˘ch visaãek do na‰ich chovÛ by vyvolalo revoluci a pravdûpodobnû i defenestraci zodpovûdn˘ch. Cena páru visaãek je na na‰e pomûry vysoká (2,5 Euro), ale v pfiepoãtu na rakouské ceny je to cena jedné polévky v hospodû. Pfiipozdívá se. Louãíme se. Pan Samm má pevn˘ stisk ruky, prostû podá vám ruku hrdého sedláka. De‰tûm se spou‰tíme ostr˘mi serpentinami do údolí. Pokraãujeme asi 20 km smûrem ke Greinabachu a odboãujeme vpravo do strm˘ch kopcÛ opût krkolomn˘mi serpentinami. Po chvilce bloudûní nacházíme dal‰í farmu. Majitelem je pan Pausackl a jeho Ïena. Oba pracují a chovatelství nyní mají jako koníãek. Je‰tû pfied 5ti lety byli chovateli mléãného skotu na pln˘ úvazek a Ïili z mléãné produkce a dotací. Koupili b˘ka plemene

Charolais a nûkolik ãistokrevn˘ch jalovic. PÛvodní Fleckvieh milch v pfiirozené plemenitbû pfiekfiiÏuje charolaisk˘m b˘kem a v‰echny kfiíÏence prodává do v˘krmu. âistokrevná zvífiata plemene Charolais má zapsány v plemenné knize, ãistokrevné b˘ãky prodává zájemcÛm v sedmi mûsících. Nov˘ majitel b˘ãka dochovává a zafiazuje do plemenitby. Pokud k tomu dochovan˘ b˘k není, nov˘ majitel ho prodá na jatky. Zámûrem do budoucna je ãistokrevn˘ chov plemene Charolais do 15ti kusÛ krav základního stáda. V zimû jsou zvífiata ustájena ve stáji pro dojn˘ skot, tedy na ro‰tech s lehacími boxy. Mají k dispozici zpevnûn˘ v˘bûh. V létû na pastvinách, kter˘ch mají majitelé kolem 15 ha. K tomu obhospodafiují 19 ha lesa. Zimní krmná dávka je zaloÏena pouze na travní senáÏi, které má farmáfi dostatek. Sklízí tfii seãe. Pfiitom hofiekuje, Ïe uÏ jen o trochu níÏe se sklízí aÏ 5 krát. Není pfiíli‰ divu, protoÏe povrchová aplikace kejdy je bûÏná. První aplikace se provádí hned jak sejde sníh. To to potom, paneãku, roste. A Ïe to ponûkud zamofiuje okolí? Koho to bolí. Padla tma. S díky odmítáme pozvání na drink a spou‰tíme se posledních 10 km na‰í pouti do Greinbachu, kde jsme v hotelu Sonnenhof ubytováni. Hotel z venku pûkn˘, restaurace rovnûÏ, pokoje nic moc. Televize malinká, ale ·árka Záhrobská je po prvním kole slalomu druhá. Od 20ti hodin v restauraci chovatelsk˘ veãer. Jsme tam na ãas. Mezi prvními. Obsluha tím pádem stíhá. Objednáváme si Radler. Raku‰ané to pr˘ pijí a ãlovûk má zkusit v‰echno. Tûm, co mají rádi mok pûniv˘ nelze pfiíli‰ doporuãit i kdyÏ je to nápoj osvûÏující. Je to pivo s limonádou – dva v jednom. Kolem pÛl deváté zaãínají proslovy a pravdûpodobnû i direktivy na zítfiej‰í

❒ Hodnocení probíhalo současně ve dvou předvadištích (foto: Hubert Herrmann)

v˘stavu. V‰e v nûmãinû, takÏe se jen dohadujeme. Po proslovech se restaurace zaplnila (chovatelé zfiejmû vûdí, kdy je ta správná doba) a obsluha pfiestává stíhat. Rozná‰í veãefie – hovûzí peãeni s brusinkami, ãerven˘m zelím a knedlíkem. Navrch desert. Kolem desáté v‰ichni dojedli a restaurace se vylidÀuje. Muzika hraje reprodukovaná, ale jen na toaletách a velmi ti‰e. Taneãní parket nikde, u baru prázdno. Chovatelé v Rakousku mají asi jin˘ naturel neÏ jejich severní kolegové z kdysi jednotného Rakouska Uherska. Prostû, mají se od nás stále co uãit. Den konãí. ·árka Záhrobská jela druhé kole dobfie, pfiesto si o jedno místo pohor‰ila. Bronzová je také dobrá. Po snídani vyráÏíme na v˘stavu. Dvû kfiiÏovatky a odboãit k lesu. U lesa stojí pfiedvádûcí hala a hala pro ustájení cca 250 zvífiat. Uvítání krojovan˘mi sleãnami nemá chybu. Vstupné gratis. V pfiedvádûcí hale vedle dvou pfiedvádûcích koralÛ kfiídlo kanceláfií a velká restaurace. Na ochozech nad tribunami stánky s obãerstvením, grilují hanbáãe, trochu to ãmoudí. Pfiesto, Ïe se jedná o regionální v˘stavu fieknûme tak Budûjovicko, úãastní se 57 chovatelÛ se 154 zvífiaty. Aberdeen angus – 6 ks, v‰echny z Boa Farm, Blonde ì Aquitaine – 20 ks, Charolais – 34 ks, Fleckvieh Fleisch – 20 ks, Limousine – 43 ks, Moribundus, pardon

7

Murbodner (pÛvodní rakouské plemeno, na které se bere dotace na udrÏení genofondu, podobné Aubraku s ãern˘mi nozdrami rÛÏov˘m pruhem mezi nimi, maso je velmi cenûno) – 24 ks, Belgické modrobílé (tady jen v bílé varietû) – 6 ks. A to jen mladá zvífiata, jak svrchu uvedeno. Není to inspirativní, zvlá‰tû uvûdomíme-li si, Ïe Raku‰ané zaãali s chovem masného skotu ve vût‰ím mûfiítku daleko po nás. Pan Samm je v˘jimkou. Pfiedvádûní souãasnû v obou pfiedvadi‰tích zaãalo pfiesnû v 9,00. Moderovala hlasatelka ORF. V kaÏdém pfiedvadi‰ti jeden bonitér, kter˘ kaÏdé zvífie prohmatal a hodnotil francouzskou metodou, zohledÀoval protuãnûní, v˘‰ku ro‰tûnce, vyklenutí k˘ty atd. Jednotlivá zvífiata detailnû popsal a podrobnû vysvûtlil, proã to které zvífie je lep‰í neÏ to vedle a v‰e na dan˘ch zvífiatech ukázal. Podle na‰eho hodnocení by bylo pofiadí zvífiat v nûkolika pfiípadech zfiejmû odli‰né. Zvífie se ‰irok˘m hfibetem by u nás bylo hodnoceno lépe neÏ zvífie se hfibetem uωím ale s vysokou ro‰tûnkou. V Rakousku opaãnû. Z katalogu je patrné, Ïe ve v‰ech u nás chovan˘ch plemenech se v Rakousku ke zlep‰ení genetiky vyuÏívají pfieváÏnû inseminaãní b˘ci z ciziny. U plemene AA jsou to Boomtime a Next Day z USA. U plemene BA – Onyx, GS Adjudent, Reveur, GS Uves, Nelson, Nicodeme, Ogre, Passo, Alpha, Ultra, Sammy, v‰ichni z Francie. Chovatelé plemene Charolais vsázejí na Artura, Sesame, Populaira, Russe, Jocrisse, Asteroida, Pistila, Natura ze zemû pÛvodu a na Veronika z Nûmecka. V chovech plemene FF je vyuÏíván United, West, Rocky, Supery, Ronni z Dánska, Poker, Exodus, Heraldik z Nûmecka. LimuzíÀáci vyuÏívají b˘ky z Nûmecka – Smirko, Dellor, Roland P, z Lucemburska – GS Ultra, Breton, z Francie – Toreador, Meridien, Papillon, Loriot, Dauphin, Apolon, Meridien, Ramses, Loriot, Uron, Ionesco, Mozart, Unicef, Pax, Remix. Neophin, Mas du Clo, Nobel-lux. V chovu Belgického modrého jsou to Gratin a Seduisant ze zemû pÛvodu. Na

8

❒ Hodnocení plemene belgické modrobílé (foto: Hubert Herrmann)

tak malé populace neb˘valá genetická ‰kála. Fotografování z tribuny je vhodné k pofiízení Ïánrov˘ch obrázkÛ, nikoliv zootechnicky alespoÀ trochu kvalitních dokumentárních fotek. A nebylo moÏné, aby nám zvífie postavili, jak by bylo záhodno. Proto z v˘sledkÛ uveìme alespoÀ to, co je, i kdyÏ ne pfiíli‰ kvalitnû, zdokumentováno. V kategorii roãních b˘ãkÛ plemene FF se první umístil b˘ãek katalogové ãíslo 81 SIGI (ph 50 kg, 200 denní hmotnost 386 kg, Ïivotní pfiírÛstek 1680 g) po SUPERY. V kategorii b˘ãkÛ plemene BM ve stáfií od 12 do 18 mûsícÛ byl vyhlá‰en jako nejlep‰í b˘k katalogové ãíslo 184 ARNO (ph. – 50 kg, 200 dní – 277 kg, 365 dní – 455 kg, Ïivotní pfiírÛstek 1110 g) po ARON (b˘k narozen v Rakousku po dánské matce a maìarském otci). Pozdní obûd v restauraci. Jak jinak neÏ vídeÀsk˘ fiízek. Servíruje se s hranolky. A tûch témûfi 700 km zpût k domovu. Cestou vysazujeme mladé kolegy a je to celkem pfiíjemná zastávka, protoÏe v Nesmûni jsou zvûfiinové hody. Veãefiíme daÀãí plec na ‰ípkové s knedlíkem. V˘borná, ale rychlá veãefie. Îel, musíme se zvednout, hospoda se plní. Hody se protáhnou asi do nedûle. My dva pfiespolní musíme k rodinám.

Co závûrem? Na tak mal˘ region bylo pfiedvedeno velké mnoÏství v prÛmûru velmi kvalitních zvífiat. Samozfiejmû se na‰la i zvífiata hor‰í. Celé hodnocení mûlo pevnou reÏii, v‰echno odsejpalo jako na drátkách. Hodnocení bylo ukonãeno pfiesnû dle plánu – 3 a pÛl hodiny po zaãátku. Ráno na tribunû sedûli zfiejmû jen známí chovatelÛ, v poledne hala praskala ve ‰vech. MoÏná také proto, Ïe souãástí v˘stavy byla tombola – první cena traktor Fendt (velik˘), druhá cena VW Polo. Inu, kdo by nepfii‰el. Na‰e v˘stavy jsou krásné, ale co se zdafiilo v jiÏním Rakousku horko tûÏko pfiekonáme pfii celonárodní v˘stavû. Hlavnû v poãtu vystavovatelÛ a vystaven˘ch kusÛ. Nebo Ïe by nám ne‰lo o chovatelskou prestiÏ? Stranou ponechme otázku, kde chovatelské sdruÏení tak malého regionu vzalo finance na v˘stavbu krásné v˘stavní haly a ustájovacích kapacit. Do Greinbachu to není zas aÏ tak daleko. Pfií‰tí v˘stavu lze jen doporuãit. ChovatelÛm pro inspiraci. MoÏná i k navázání kontaktÛ s chovateli rakousk˘mi. Nakupují po Evropû, proã by nemohli u nás. A opaãnû. Napfi. kvalitní simentálsk˘ b˘ãek s dobrou genetikou a dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi za 2 tis. Euro od pana Samma.

Genetické defekty skotu u plemene belgické modrobílé Ing. Katefiina Kaplanová Mendelu v Brnû NejrÛznûj‰í genetické mutace se vyskytují u v‰ech moderních plemen skotu, aÈ uÏ se jedná o mutace Ïádoucí ãi naopak. Málokdy dochází v pozitivní zmûnû vlastností zvífiete vlivem jediné mutace, ov‰em i takové mutace jsou známy – znají je chovatelé skotu po celém svûtû. Bezrohost, jejíÏ genetická podstata dosud není známa, ale která je pravdûpodobnû zpÛsobena mutací v jediném genu, ãi dvojí osvalení je klasick˘m pfiíkladem takové mutace, jeÏ vznikla spontánnû. V pfiípadû dvojího osvalení k mutaci do‰lo v genu pro myostatin, kter˘ brání „pfierÛstání“ svaloviny a postupnou selekcí a ‰lechtûním byla v chovu fixována a stala se dokonce znakem belgického modrobílého skotu. Plemeno belgické modrobílé v‰ak není nejãastûj‰ím nositelem jen této mutace, ale ãasto i tûch negativních. Vlivem velmi intenzivní selekce se v chovu roz‰ífiily i mutace pro chovatele mnohem ménû Ïádoucí, zpÛsobující nejrÛznûj‰í genetické defekty. Identifikace zvífiat, která pfiená‰ejí dispozice k tûmto genetick˘m defektÛm, je v‰ak dnes mnohem snaz‰í neÏ byla v minulosti. Díky genetick˘m testÛm je moÏné pfiesnû ukázat na jedince, kter˘ bez jakéhokoliv projevu nemoci pfiedává sv˘m potomkÛm defektní alely. Tyto alely se pak mohou projevit v nûkteré z budoucích generací. Pomocí genetick˘ch testÛ lze tato zvífiatapfiena‰eãe identifikovat a jejich vyfiazením z chovu následnû eliminovat v˘skyt genetick˘ch anomálií. Chovatelé skotu plemene belgické modrobílé v Belgii to mají dnes je‰tû snaz‰í, neboÈ mají dispozici dokonce 4 genetické testy, umoÏÀující pfiedejít v˘skytu genetick˘ch anomálií a defektÛ jako je: 1. spinální svalová atrofie (oznaãovaná jako CMDI ãi SMA), 2. dûdiãná dystonie svalstva (oznaãována jako CMDII, nebo-li „elektrická telata“),

3. syndrom „kfiivého ocasu“ (Crooked Tail Syndrom) 4. nanismus, nebo-li trpasliãí vzrÛst. Tato onemocnûní a geny, jeÏ je zpÛsobují, jsou intenzivnû zkoumány mimo jiné na Fakultû veterinárního lékafiství na Univerzitû v Lie`ge v Belgii. V˘skyt genetick˘ch defektÛ u plemene belgické modrobílé V˘‰e jmenované genetické poruchy se u plemene belgické modrobílé vyskytují nejãastûji. Z belgick˘ch prÛzkumÛ, jak uvádí Dr.Hubin (2009), vypl˘vá, Ïe 25 % zvífiat plemene belgické modrobílé jsou pfiena‰eãi CTS (syndrom „kfiivého ocasu“), 10–15 % zvífiat jsou pfiena‰eãi spinální svalové dystrofie, 5–10 % pfiena‰eãi dûdiãné dystonie svalstva a soudí se, Ïe 25 % zvífiat jsou pfiena‰eãi poslednû jmenované poruchy, nanismu. Jedná se v‰ak pouze o odhady, procentuální podíly pfiena‰eãÛ genetick˘ch poruch se mûní stádo od stáda pfiedev‰ím v závislosti na vyuÏití plemenn˘ch b˘kÛ testovan˘ch na tyto poruchy genetick˘mi testy. Jaké jsou projevy jmenovan˘ch genetick˘ch defektÛ? Spinální svalová atrofie (SMA (spinal muscular atrophy), neboli CMDI (congenital muscular dystonia I) je neurodegenerativní onemocnûní, pfii kterém dochází k odumírání bunûk míchy a následnû i motorick˘ch neuronÛ, coÏ vede k progresivní atrofii svaloviny. SMA se ve vût‰inû pfiípadÛ projevuje bûhem prvních 2–4 t˘dnÛ Ïivota postupující degenerací svaloviny (ãasto zaãínající od

zadních konãetin). Telata obtíÏnû vstávají, postupem ãasu degenerace kosterní svaloviny natolik postoupí, Ïe nevstávají vÛbec a umírají zpravidla do 2–4 t˘dnÛ od objevení pfiíznakÛ na dÛsledky selhání d˘chacích svalÛ. Po celou dobu projevÛ tohoto defektu mají telata normální sací reflex i apetit a ve‰keré smyslové funkce zÛstávají zachovány. Nové v˘zkumy naznaãují, Ïe u belgického modrobílého skotu je SMA zpÛsobeno jedinou mutací pravdûpodobnû v genu na chromozomu 25, ov‰em genetická podstata tohoto onemocnûní se stále zkoumá (Saunders et al., 2000; Joerg et al., 2005; Krebs et al., 2007; Charlier et al., 2008). Dûdiãná dystonie svalstva (CMDII – congenital muscular dystonia II), nebo-li „elektrická telata“ je vrozen˘ genetick˘ defekt zpÛsoben˘ dysfunkcí centrální nervové soustavy v dÛsledku vakuolizace mozkové tkánû. V obdobné formû (congenital myoclonus) se vyskytuje i u plemene hereford. Hlavními pfiíznaky této poruchy jsou rychlé kfieãovité stahy svalo-

9

viny a tfiesavé zá‰kuby, z ãehoÏ vypl˘vá právû oznaãení „elektrická telata“. Zvífiata s touto poruchou jsou pfiecitlivûlá na smyslové stimuly (dotek, zrakov˘ i sluchov˘ vjem), které u nich vyvolávají spontánní kfieãe, pfiecházející postupnû aÏ ve ztuhlost a neohebnost konãetin. Tato porucha se projevuje jiÏ prenatálnû a telata postiÏená tímto defektem umírají zpravidla do nûkolika hodin po narození. Gen zodpovûdn˘ za toto onemocnûní se pravdûpodobnû vyskytuje na chromozomu 29 (Healy et al., 2002; Charlier et al., 2008). Syndrom „kfiivého ocasu“ (CTS – Crooked Tail Syndrom) je genetick˘ defekt, jeÏ má za následek zvlá‰tní vyboãení ocasu do strany (odtud také plyne název tohoto syndromu. U tohoto onemocnûní jsou známy 3 hlavní symptomy: v‰eobecná retardace rÛstu, která je nejvíce patrná pfii porovnání zvífiete s tímto syndromem s jeho vrstevníky zhruba ve vûku 1 mûsíce, dále abnormální tvar lebky, neboÈ takováto telata mají v˘raznû krat‰í, ‰irokou lebku a extrémní svalová hypetrofie, coÏ vysvûtluje v˘skyt pfiena‰eãÛ v chovu aÏ na úrovni 25 %. Mezi dal‰í pfiíznaky, které se v‰ak nevyskytují u v‰ech postiÏen˘ch telat, patfií ztráta hybnosti v dÛsledku kfieãí. Toto onemocnûní není letální, ov‰em zpÛsobuje ekonomické ztráty díky retardaci rÛstu a niωím pfiírÛstkÛm zvífiat. Genetická podstata této poruchy je stále zkoumána, ov‰em nové v˘zkumy naznaãují, Ïe k mutaci zpÛsobující tento defekt dochází v genu na chromozomu 19 (Fasquelle et al., 2009).

❒ Syndrom CTS (syndrom „křivého ocasu“) (foto: Université de Lie `ge)

10

Nanismus, nebo-li trpasliãí vzrÛst, je defekt zodpovûdn˘ za v˘razné zpomalení rÛstu mlad˘ch zvífiat, která mají extrémnû nízk˘ pfiírÛstek oproti sv˘m vrstevníkÛm – vzrÛst je men‰í prÛmûrnû o 10–15 % ve vûku 7 mûsícÛ. Problematické u tohoto defektu je, Ïe se ãasto objevuje v pozdûj‰ím vûku, ãasto aÏ ve 3 ãi 4 mûsících. Telata nûkdy mívají vzhled nemocn˘ch zvífiat, mají del‰í, trojúhelníkovou hlavu a del‰í srst. Navíc tato anomálie pravdûpodobnû neovlivÀuje pouze vzrÛst, ale mÛÏe ovlivnit dal‰í proporãní parametry zvífiat, není ov‰em letální. V˘zkum neustále probíhá (Hubin, 2009). Jak se tyto defekty dûdí? Tyto genetické defekty jsou zpÛsobeny mutacemi (zmûny ve struktufie DNA) v genech zodpovûdn˘ch za uvedené anomálie. KaÏd˘ jedinec nese v pfiíslu‰ném genu 2 jeho formy, nebo-li alely – 1 alelu získal od matky a 1 alelu od otce. Alela, ve které do‰lo k mutaci, neb˘vá funkãní a mÛÏe pfiená‰et defekt. Zvífiata, jejichÏ alely jsou obû normální, nemutované, jsou naprosto zdravá a nevykazují Ïádné symptomy onemocnûní. Zvífiata, v jejichÏ genetické v˘bavû se nachází 1 alela mutovaná, defektní, se naz˘vají pfiena‰eãi, neboÈ se u nich onemocnûní vÛbec neprojeví (alela zdravá pfievládne nad defektní), ale defektní alelu mÛÏe pfiedat sv˘m potomkÛm. Identifikace pfiena‰eãÛ je velmi obtíÏná, neboÈ bez DNA testÛ ho lze najít jedinû prostfiednictvím studia rodokmenu a záznamu nemoci vyskytující se v jeho potomstvu. Tímto zpÛsobem v‰ak vzrÛstá riziko spojení 2 pfiena‰eãÛ, ktefií oba mohou pfiedat potomkovi právû tu defektní alelu a u jejich potomka, kter˘ pak nese obû 2 alely mutované, se pak nemoc projeví se v‰emi sv˘mi pfiíznaky, vãetnû letality. U v‰ech 4 v˘‰e zmiÀovan˘ch onemocnûní je zpÛsob pfienosu alel z rodiãÛ na potomstvo autozomálnû recesivní. Autozomálnû recesivní dûdiãnost znamená:

❒ Přenos alel z rodičů na potomstvo Popis obrázku: Otec v genotypu alely A/A a matka alely B/B – potomek genotyp AB (alela A od otce, alela B od matky)

❒ Způsob přenosu spinální svalové atrofie, dědičné dystonie svalstva, syndromu „křivého ocasu“ i nanismu a projevů těchto onemocnění u potomstva, jsou-li rodiče zdraví, přenašeči i nemocní jedinci. Popis obrázku: 1) Zdrav˘ b˘k a zdravá kráva – zvífiata, která ve své genetické v˘bavû nemají mutované alely dan˘ch defektÛ, jejich potomstvo bude 100% zdravé. 2a) B˘k-pfiena‰eã a zdravá kráva – v jejich potomstvu bude 50 % telat naprosto zdrav˘ch, 50 % telat budou opût pfiena‰eãi, ktefií mohou defektní, mutovanou alelu pfiedat sv˘m potomkÛm, navenek v‰ak nevyzují Ïádn˘ pfiíznak defektu. 2b) Zdrav˘ b˘k a kráva-pfiena‰eãka – v jejich potomstvu bude 50 % telat naprosto zdrav˘ch, 50 % telat budou pfiena‰eãi, obdobnû 2a). 3) B˘k-pfiena‰eã a kráva-pfiena‰eãka – v jejich potomstvu bude 25 % telat naprosto zdrav˘ch, 25 % telat bude nemocn˘ch a 50 % budou zdraví pfiena‰eãi. 4) B˘k a kráva (obû alely defektní) – v pfiípadû genetick˘ch defektÛ, které nejsou letální – CTS (syndrom „kfiivého ocasu“) ãi nanismus – jejich telata budou ve 100 % nemocná, s obûma alelami defektními.

1. Autozomální: gen se nachází na nepohlavních chromozomech a onemocnûní se tedy vyskytuje jak u samcÛ tak i samic, jeho v˘skyt není pohlavím ovlivnûn˘. 2. Recesivní: onemocnûní se projeví pouze u jedincÛ, jeÏ mají v daném genu obû alely defektní, tedy mutované. ZpÛsob dûdiãnosti a procentuální zastoupení zdravého a nemocného potomstva u 4 defektÛ znázorÀuje schéma v˘‰e.

Co oãekávat od genetick˘ch testÛ? Vyskytují-li se ve stádû zvífiata, která vykazují uvedené symptomy nûkterého z genetick˘ch defektÛ, je jejich identifikace a následné vyfiazení z chovu pomûrnû snadné. To ov‰em není pfiípad zvífiete-pfiena‰eãe, kter˘ má ve své genetické v˘bavû mutovanou pouze 1 alelu. Tito pfiena‰eãi jsou zdraví, nevykazují Ïádn˘ pfiíznak genetické poruchy, ov‰em jsou zodpovûdní za její roz‰ífiení ve stádû ãi populaci. DNA testy, jsou-li pro dané onemocnûní k dispozici, mohou tato zvífiata-pfiena‰eãe odhalit se stoprocentní jistotou. V Belgii jsou chovatelÛm aktuálnû k dispozici genetické testy v‰ech 4 v˘‰e zmínûn˘ch genetick˘ch poruch: spinální svalové atrofie (SMA), dûdiãné dystonie svalstva, CTS (syndrom „kfiivého ocasu“) i nanismu. VyuÏití b˘kÛ, ktefií byli testováni na tyto poruchy pomocí genetick˘ch testÛ, zaji‰Èuje chovateli naprosto zdravé potomstvo, a to i v pfiípadû, Ïe se v jeho stádû vyskytují krávy-pfiena‰eãky dan˘ch defektÛ vyuÏití zdravého b˘ka a krávy-pfiena‰eãky. Ani pfiítomnost krav-pfiena‰eãek v‰ak ve stádû není Ïádoucí, neboÈ chovatel riskuje narození telat-pfiena‰eãÛ defektu, jejichÏ prostfiednictvím mutované alely v populaci zÛstávají a v dal‰ích generacích se mohou projevit. Je moÏné vyuÏít genetick˘ potenciál zdrav˘ch pfiena‰eãÛ? Vyh˘bání se spojení 2 zvífiatpfiena‰eãÛ garantuje chovateli, Ïe se v jeho stádû nevyskytnou jedinci, u nichÏ by se sledovan˘ genetick˘ efekt projevil. Testování DNA v‰ech krav i jalovic ve stádû na nejrÛznûj‰í defekty je v‰ak ekonomicky pfiíli‰ nákladné, proto se jako jednodu‰‰ím a ménû nákladn˘m zpÛsobem jeví pfiedev‰ím vyuÏití zdrav˘ch b˘kÛ, u nichÏ byly genetické testy provedeny, s garancí, Ïe se nejedná o pfiena‰eãe daného defektu. Tento zpÛsob pfiiná‰í v˘hody pfiedev‰ím chovateli, neboÈ odpadá nutnost testování samic. V pfiípadû, Ïe si chovatel pfieje vyuÏít

b˘ka-pfiena‰eãe v chovu (napfi. pfiena‰eãe CTS – syndrom „kfiivého ocasu“), doporuãuje se vyuÏití pouze b˘kÛ se skuteãnû vysok˘m genetick˘m potenciálem, a to na zdravé krávy (resp. jalovice), nejlépe testované pomocí genetick˘ch testÛ. V takovém pfiípadû má chovatel zaruãeno, Ïe jejich potomstvo bude naprosto zdravé, ov‰em 50 % mohou b˘t opût dal‰í pfiena‰eãi defektu. Takov˘to typ párování b˘ka-pfiena‰eãe vysoké genetické hodnoty se zdravou krávou se vyuÏívá napfi. pfii embryotransferu. Je zde ov‰em stále riziko v˘skytu pfiena‰eãÛ a jejich moÏného pozdûj‰ího spojení a moÏnosti narození potomstva s defektem v nûkteré z pfií‰tích generací.

❒ Latent De Somme (foto: Belgian Blue Group)

Inseminaãní spoleãnost Belgian Blue Group nechala na 3 z tûchto defektÛ (spinální svalovou atrofii (SMA), dûdiãnou dystonii svalstva a CTS (syndrom „kfiivého ocasu“) otestovat 452 b˘kÛ – 100 b˘kÛ bylo pfiena‰eãi CTS, 10 dûdiãné dystonie svalstva a 27 spinální svalové atrofie. Mezi tûmito inseminaãními b˘ky se vyskytovali i tací, jeÏ byli pfiena‰eãi mutované alely 2 defektÛ a jeden b˘k (Latent De Somme, jeÏ byl pfiena‰eãem v‰ech testovan˘ch defektÛ. B˘ci-pfiena‰eãi se na‰li i mezi b˘ky s ãesk˘m registrem, jejichÏ inseminaãní dávky byly dováÏeny do âR – mezi nimi jsou b˘ci-pfiena‰eãi CTS (Adjectif De Rocourt – ZBM 226, Bivouac E.T. Du Vivier – ZBM 227, Fartaban Du Bronheit – ZBM 245, Radar E.T. Van Terbeck – ZBM 196) i b˘ci-pfiena‰eãi spinální svalové dystrofie (Depute De Boiron – ZBM 230, Milan De La Boche-

❒ Gentleman De L’Orgelot (foto: Belgian Blue Group)

roule – ZBM 224) a b˘k Gentleman De L’Orgelot – ZBM 257, kter˘ je pfiena‰eãem obou defektÛ, tedy spinální svalové dystrofie i CTS. V˘sledky v‰ech testovan˘ch b˘kÛ jsou dostupné na stránkách Herd-Book Blanc-Bleu Belge (www.hbbbb.be). Závûrem Genetické defekty a nejrÛznûj‰í anomálie nalezneme u v‰ech moderních plemen skotu vystaven˘ch intenzivním selekãním tlakÛm. Plemeno belgické modrobílé není samozfiejmû v˘jimkou. Pomineme-li dvojité osvalení, pak nejãastûj‰ími genetick˘mi defekty, které se u belgického skotu vyskytují jsou tedy spinální svalová dystrofie (SMA ãi CMDI), dûdiãná dystonie svalstva (CMDII), CTS (syndrom „kfiivého ocasu“) a nanismus. Pro úspû‰nou selekci zvífiat postiÏen˘ch tûmito defekty i zvífiat-pfiena‰eãÛ je velmi Ïádoucí vyuÏití genetick˘ch DNA testÛ, jeÏ umoÏÀují naprosto pfiesnou identifikaci zvífiat, jeÏ ve svém genotypu obsahují mutované alely dan˘ch defektÛ. Provádût genetické testy v‰ech krav a jalovic ve stádû je v‰ak ekonomicky velmi nároãné, proto se jako mnohem jednodu‰‰í varianta jeví testování inseminaãních b˘kÛ, vyuÏívan˘ch i u nás. Belgická inseminaãní stanice Belgian Blue group uÏ ke genetick˘m testÛm sv˘ch plemeníkÛ pfiistoupila a informace zvefiejnila, tudíÏ si kaÏd˘ chovatel mÛÏe sám rozhodnout, zda chce ãi nechce b˘ka-pfiena‰eãe nûkterého ze zmínûn˘ch defektÛ vyuÏít ve svém stádû. Ve‰kerá uvedená literatura je dostupná u autorky.

11

Skot, kter˘ se u nás nepase V rámci pravidelné zpravodajové rubriky, vûnované masnému skotu, kter˘ u nás na pastvinách bûÏnû nepotkáme, bychom Vám v tomto ãísle chtûli pfiedstavit plemeno, jehoÏ maso je díky speciálnímu systému odchovu charakteristické atypick˘mi a velice cenûn˘mi vlastnostmi. Zemí jeho pÛvodu je daleké Japonsko. Pojìme se podívat, jak lze z nedostatku udûlat pfiednost. Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o.

WAGYU – japonsk˘ skot (wa = japonsk˘, gyu = skot) PfiedchÛdci skotu wagyu se do Japonska dostali pfiibliÏnû ve druhém století na‰eho letopoãtu. Japonci byli pfieváÏnû vegetariáni a skot vyuÏívali zejména pfii práci na r˘Ïov˘ch polích a k pfieváÏení bfiemen. Díky ãlenitému terénu byla migrace skotu pomalá a omezená, takÏe tehdej‰í populace byly spí‰e izolované v mal˘ch oblastech a jejich kfiíÏení témûfi nebylo moÏné. Od roku 1635 do roku 1868 byla díky dekretu vydanému Shogunem japonská stáda oficiálnû uzavfiena. V souãasnosti existuje pût v˘znamn˘ch linií wagyu: Tajima (japonské ãerné), Hida (japonské hnûdé), Tottori (japonské bezrohé), Shimane (japonské krátkorohé) a Kumamoto (Kumado Reds). Tajima – pochází z prefektury Hyogo. Vyznaãuje se klidn˘m temperamentem, jemnû mramo-

❒ Jalovice plemene Wagyu (foto: internet)

12

rovan˘m masem, men‰ím rámcem a niωí rÛstovou schopností. Shimane – pochází z prefektury Okayama a má dobr˘ rÛst, klidn˘ temperament a v˘bornou plodnost. Tottori – z prefektury Tottori je charakterizováno dobr˘m rÛstem, vût‰ím rámcem celkovou vyváÏeností a volnou kÛÏí. Obecnû je wagyu je plemeno stfiedního rámce a mimo mimofiádného mramorování masa, díky kterému se proslavilo, disponuje také vynikající fertilitou, snadn˘mi porody díky nízké porodní hmotnosti, a dobr˘m rÛstem. Geografická izolace vyústila v celosvûtovû nejvyhledávanûj‰í hovûzí maso Japonsk˘ ãlenit˘ terén nemûl za následek pouze uzavfienost

populací, ale také pouÏívání rÛzn˘ch chovatelsk˘ch a krmn˘ch technik. Pfiíkladem mÛÏe b˘t tfieba masírování zvífiat nebo napájení pivem, ãi nápojem saké. Pfiedpokládá se, Ïe napájení pivem a saké se praktikuje s cílem zlep‰it zaÏívání a vzbudit u zvífiat hlad bûhem období de‰ÈÛ, a Ïe nemá Ïádn˘ vliv na chuÈ masa. Masírování se nejspí‰ pouÏívá jako prevence ochromení svalÛ a podpora funkce cévního fieãi‰tû pfii chovu v prostorovû velmi omezen˘ch japonsk˘ch stájích (v Japonsku se skot obvykle nepase), kde nemají zvífiata moÏnost dostateãnû pouÏívat své svalstvo. V˘sledkem tûchto specifick˘ch podmínek jsou zfietelnû odli‰né vlastnosti masa wagyu (podrobnosti o masu wagyu naleznete ve Zpravodaji bfiezen 2009), které v prÛbûhu let vedly k tomu, Ïe se japonsk˘ skot stal svûtovû proslul˘m. Maso skotu wagyu se oznaãuje „Kobe Beef“. Takto oznaãované v‰ak mÛÏe b˘t pouze maso vyprodukované v japonském Kobe, kde produkce masa probíhá za standardÛ nafiízen˘ch prefekturou. Maso jalovic se nûkdy oznaãuje také jako hovûzí Mastusaka. Po dvou dekádách v˘zkumu a v˘voje je jasné, Ïe konzumace masa wagyu pfiiná‰í nesrovnatelnû lep‰í poÏitek neÏ konzumace kteréhokoli jiného hovûzího masa. A to se odráÏí i na jeho cenû, která mÛÏe b˘t vskutku astronomická. VÏdyÈ fiezníci platí za jateãn˘ trup 10 000–20 000 dolarÛ. Skot wagyu ve svûtû Hned na zaãátku tohoto odstavce je tfieba zdÛraznit, Ïe

❒ Vysoký stupeň mramorování je tím, co dává masu wagyu jeho dokonalejší strukturu a chuť (foto: internet)

Japonci povaÏují wagyu za jeden ze sv˘ch národních pokladÛ a export skotu wagyu je mimo území Japonska po staletí zakázán. Zdroje uvádûjí, Ïe pouze dvakrát v historii bylo povoleno Ïiv˘ skot vyvézt. Do USA se první kusy vyvezly v roce 1976, za úãelem v˘zkumu, kter˘ provádûla Washingtonská Univerzita. Ten se t˘kal moÏností vyuÏití genetick˘ch kvalit wagyu ke zlep‰ení vlastností americk˘ch plemen skotu. PÛvodnû dovezen˘ skot skonãil v rukou nûkolika komerãních chovatelÛ, ktefií dnes produkují zástav zejména pro japonsk˘ trh. V USA se wagyu kfiíÏí pfieváÏnû s aberdeen angusem. KfiíÏenci ve srovnání s ãistokrevn˘m wagyu lépe sná‰í americké klima a podmínky chovu. Také jejich maso je více cenûné americk˘mi obchodníky, a to díky jeho barvû. Pro amerického spotfiebitele je maso ãistokrevn˘ch wagyu „pfiíli‰ bílé“, kdeÏto maso kfiíÏencÛ je vybalancované v barvû i mramorování. Toto maso získalo oznaãení American Style Kobe Beef a pÛvodnû se vyváÏelo pouze do Japonska, ale dnes jiÏ je dostupné celosvûtovû. Aby Ameriãané ze sv˘ch krmn˘ch zdrojÛ pokud moÏno co nejvûrnûji napodobili sloÏení diety pouÏí-

vané v Japonsku, zkrmují kukufiici, vojtû‰ku, jeãmen a p‰eniãnou slámu. Díky vysok˘m cenám obilovin a pÛdy a tedy i nemoÏnosti chovat poãetná stáda a díky relativní blízkosti se japonské spoleãnosti zaãaly zajímat o moÏnosti chovu wagyu v Austrálii. Av‰ak nároãná období sucha v Austrálii omezují dostupnost zrnin a trávy. To ovlivÀuje i kvalitu masa, takÏe je v Austrálii vyprodukované maso

wagyu mezi japonsk˘mi obchodníky s masem oznaãováno za tfietí kvalitu. Tou první je samozfiejmû maso získané z wagyu chovaného v Japonsku, a druhou maso pÛvodem z Ameriky. Díky kvalitû masa dosahované v japonsk˘ch podmínkách, se mnoho kusÛ wagyu narozen˘ch v Austrálii a USA vrací na v˘krm do Japonska. Od roku 2007 je povoleno do Japonska na v˘krm dováÏet pouze zvífiata mlad‰í 20 mûsícÛ. Wagyu se obvykle poráÏí ve vûku 30–35 mûsícÛ. Dlouh˘ a pomal˘ v˘krm je nezbytn˘ pro správné ukládání tuku ve svalstvu. První evropskou zemí, která importovala maso a posléze i skot wagyu, bylo Nizozemsko. Následovaly Belgie (chov Cháteaux Altembrouck) a Velká Británie (chov Voelas Hall v severním Walesu). Dovoz probíhal témûfi v˘hradnû formou importu embryí. V âeské republice je prÛkopníkem chovu wagyu Ing. Zdenûk Müller, kter˘ importoval z Nizozemska své stádo v podobû embryí. Z jeho chovu pochází také jedin˘ b˘k wagyu na ãeské inseminaãní stanici. Wagus WAG1 stojí na inseminaãní stanici Naturalu v Hradi‰tku pod Medníkem a jeho inseminaãní dávky jsou ãesk˘m chovatelÛm k plnû dispozici.

❒ WAG 1 Wagus je prvním býkem plemene wagyu na české inseminační stanici (foto: Schuhmann)

13

Zku‰enosti s fie‰ením nedostatku selenu u masn˘ch krav v âR Lucie Nûmcová, Alltech

Je známou skuteãností, Ïe v pÛdách celého kontinentu je deficit biogenního mikroprvku selenu a âeská republika bohuÏel není v˘jimkou. AÏ do poloviny sedmdesát˘ch let se povaÏoval selen pouze za stopov˘ prvek, kter˘ je pfii pfiedávkování toxick˘. V˘znam pro lidsk˘ organismus byl ãásteãnû objasnûn aÏ s objevem toho, Ïe selen je souãástí enzymu glutathion peroxidázy. Ten se spoleãnû s vitaminem E velice v˘znamnû podílí na odstraÀování voln˘ch radikálÛ z tûlních bunûk. Nutnost fie‰it nedostatek tohoto esenciálního stopového prvku v krmné dávce se snaÏili chovatelé a v˘Ïiváfii nahradit pfiidáním selenu, nejãastûji v podobû seleniãitanu sodného. Z ãistû logického hlediska je v‰ak zfiejmé, Ïe se nejedná o optimální fie‰ení. Seleniãitan sodn˘ je odpadní produkt vznikající pfii prÛmyslové v˘robû mûdi. Jedná se o anorganickou formu, s níÏ se zvífie v pfiirozeném prostfiedí vÛbec nesetká. V anorganické formû je selen pfiítomen v pÛdním ekosystému, ze kterého je pak získáván rostlinami, které jej zabudují do organické podoby – jako souãást funkãních a stavebních selenoproteinÛ a obsahem Se-aminokyselin. Pouze tuto formu je Ïivo-

ãi‰n˘ organismus (aÈ zvífiecí nebo lidsk˘) schopen vyuÏít. BohuÏel vlivem intenzivní agrotechniky je dostupnost selenu v pÛdách pro rostliny dále omezována, coÏ vedle stále rostoucí „poptávky“ cílenû zu‰lechÈovan˘ch masn˘ch plemen pfiispívá k prohloubení selenového deficitu chovan˘ch zvífiat. ZávaÏnost situace ukazují v˘sledky ‰etfiení, z nichÏ vypl˘vá, Ïe 90 % (!) masn˘ch stád v âeské republice je ve vût‰í ãi men‰í mífie selenodeficitních (Illek, 2008). Spoleãnost Alltech je jedinou spoleãností, která dodává selen v té samé formû, která se bûÏnû vyskytuje v pfiírodû. Sel-plex je organickou formou tohoto prvku, jejíÏ pouÏívání je v zemích EU povoleno k pouÏití ve v˘Ïivû hospodáfisk˘ch zvífiat. Díky organické formû je selen v Sel-plexu jednak stravitelnûj‰í neÏ ve formû anorganick˘ch slouãenin a jednak je také v tûle lépe ukládán. Tato zv˘‰ená retence zvífiatÛm umoÏÀuje vytvofiit si rezervy Ïivin pro období jejich zv˘‰ené potfieby, a to navíc bez jakéhokoli rizika v˘skytu jeho pfiípadné toxicity. Díky tomu mÛÏeme ovlivnit funkãnost svalÛ, zlep‰it imunitu a v˘znamnû ovlivnit reprodukci. V âeské republice je Sel-plex zafiazen do krmn˘ch dávek na mnoha farmách masného skotu a nás zajímaly zku‰enosti a v˘sledky

❒ Jan Chroust se svým stádem (foto: Lucie Němcová)

14

chovatelÛ. Proto jsme se zeptali ing. Jana Chrousta z rodinné farmy CHROUST, která byla jednou z prvních porevoluãních farem, zab˘vajících se chovem masného skotu, konkrétnû plemenem Blonde d’Aquitane.

I kdyÏ jste díky va‰im aktivitám vût‰inû chovatelÛ znám˘, mÛÏete nám ve struãnosti pfiedstavit Va‰i farmu? Farmu zaloÏili moji rodiãe v roce 1991. Jediné co tehdy vûdûli, bylo to, Ïe v podmínkách ve kter˘ch se nachází, musí svoji aktivitu smûfiovat na extenzivní vyuÏívání pÛdního fondu, tzn., Ïe pfieváÏná vût‰ina pozemkÛ musí b˘t louky ãi pastviny. Od toho je pak odvislá i Ïivoãi‰ná v˘roba. Musí to b˘t nûco, co dokáÏe vyuÏívat trávní porosty. Po mnoha veãerech probírání moÏn˘ch variant se rozhodli pro chov masného skotu plemene BA. V roce 1991 jsme dovezli z Francie ‰est patnáctimûsíãních jaloviãek tohoto plemene, ze kter˘ch jsme zaãali rozmnoÏovat základní stádo. Dnes farma hospodafií na cca 100 ha zemûdûlské pÛdy a specializuje se na produkci plemenného materiálu. Velikost základního stáda je 32 ks matek. Kdy jste se dozvûdûl o Sel-plexu a jaké byly dÛvody, Ïe jste se ho rozhodl vyzkou‰et? V roce 2005 se nám na farmû vyskytl problém s nízkou Ïivotaschopností telat po porodu. Telata se zdála b˘t apatická a nechtûla pfiijímat mlezivo, coÏ mûlo za následek ãetné úhyny. Nejprve jsme tento problém fie‰ili s veterináfiem kontrolou krmné dávky, ale k Ïádné odli‰nosti vÛãi pfiede‰l˘m rokÛm jsme nedospûli. AÏ veterináfi navrhl udûlat kontrolu matek pfied porodem na obsah mikroprvkÛ. Tehdy jsme zjistili, Ïe vût‰ina odebran˘ch zvífiat (moÏná v‰echna), nemají ani polovinu potfiebné dávky selenu. No, a problém byl na svûtû. Do této doby jsme pouÏívali rÛzné minerální lizy pro zvífiata na pastvû,

i kdyÏ nebyla taková moÏnost v˘bûru jako nyní a problematikou selenu se témûfi Ïádná z firem nezab˘vala. Proto jsem se zkontaktoval se sv˘m kamarádem a kolegou ze studií Ale‰em Kfiivkou, kter˘ pracuje pro spoleãnost Alltech, a kter˘ mû kdysi o v˘znamu selenu a o problémech s tím spojen˘ch informoval. JenÏe kdyÏ problém nemáte, tak vás to zase tak moc „nezajímá“, a snad i proto jsem tomu tehdy takovou pozornost nevûnoval. JenÏe teì byla situace jiná. Zkonzultovali jsme problém a shodli se, Ïe nedostatek selenu v krvi matek mÛÏe b˘t pravdûpodobnou pfiíãinou problémÛ právû u telat a rozhodli jsme se vyzkou‰et léãebnou kÛru Sel-plexem. Zafiadili jsme ho do minerální smûsi pro suchostojné krávy po dobu tfií mûsícÛ pfied porodem a do minerálních lizÛ na pastvu.

Jaká jiná opatfiení jste udûlali? Zmûnili jsme minerální liz u krav pfied porodem na minerální smûs monofos obohacenou o doplnûk Sel-plex. TelatÛm po narození jsme je‰tû aplikovali per orálnû Selevit, ale ten byl podáván jiÏ pfiedtím. Îádná dal‰í opatfiení jsme uÏ nedûlali. Jak hodnotíte „léãebnou kÛru Sel-plexem“? Od té doby, co Sel-plex pouÏíváme v krmé dávce, se problém se ‰patnou Ïivotaschopností telat nevy-

skytl, alespoÀ ne v tak masivní mífie, takÏe mÛÏeme pfiedpokládat, Ïe toto opatfiení bylo správné. Proto bych se nebál jej s dÛvûrou doporuãit i ostatním chovatelÛm, ktefií mají podobné problémy, jako tehdy postihly nás. Ing. Janu Chroustovi dûkuji za rozhovor a pfieji mu mnoho úspûchÛ nejen v chovatelské ãinnosti. Existují vûdecké dÛkazy, Ïe pfii pouÏití organického selenu v Sel-plexu je moÏné sníÏit doplÀování vitaminu E. Dlouhodobá karence (nedostatek) selenu, zvlá‰tû v kombinaci s karencí vitaminu E, má negativní dopad na zdraví a produkci u zvífiat. Nejznámûj‰í je nutriãní svalová dystrofie, která se vyskytuje pfiedev‰ím u telat. Pfii chronické formû onemocnûní probíhají dystrofické zmûny pomalu, ale v dÛsledku naru‰ení imunity vznikají u telat dal‰í onemocnûní, v jejichÏ dÛsledku zvífiata hynou a hlavní pfiíãina, kterou je karence selenu a vitaminu E, není odhalena. U krav s nedostatkem selenu dochází k zadrÏením lÛÏka, ke zhor‰ení kvality kolostra pro nízkou koncentraci imunoglobulinÛ a celkov˘ch bílkovin. Telata jsou pak málo Ïivotaschopná, ‰patnû sají a v dÛsledku nedostateãné kolostrální imunity je vysoká mortalita. Nedostatek selenu zpÛsobuje u telat a mladého skotu rozsáhlé zmûny na srdci a kosterní svalovinû. Selen ovlivÀuje i ãin-

nost ‰títné Ïlázy a tvorbu tyroxinu, ovlivÀuje spermiogenezi, plodnost u samcÛ a samic. Pfiíznivû pÛsobí na produkci mléka a zdravotní stav mléãné Ïlázy. SniÏuje poãet somatick˘ch bunûk v mléce. Krávy krmené Sel-plexem produkují vy‰‰í mnoÏství selenoproteinu a v mase se zv˘‰í GSH-PX v tkáni, která zlep‰í oxidaãní stabilitu. (Dr. Darren Juniper, Reading University v UK, 2008) Organick˘ selen je pfiirozená forma plnûní poÏadavkÛ na selen pro hospodáfiská zvífiata a lidi. PouÏitím kvasinkového selenu (Sel-plexu) v krmení zvífiat je moÏné zdvojnásobit koncentraci selenu ve vejcích, mase a mléce. Takové Ïivoãi‰né produkty obohacené selenem mají dÛleÏitou roli ve v˘Ïivû lidí. Sel-Plex je organick˘ selen produkovan˘ Saccharomyces cerevisiae. Sel-Plex získal autorizaci jako nutriãní aditivum do krmiv pro pouÏívání v krmivech Evropské unie na základû nafiízení ã. 1750/2006. Selenomethionin ze Saccharomyces cerevisiae mÛÏe b˘t pouÏíván jako zdroj biologicky vyuÏitelného selenu a splÀuje kritéria nutriãní doplÀkové látky pro v‰echny druhy hospodáfisk˘ch zvífiat a je certifikován pro pouÏití v ekologickém zemûdûlství.

❒ Telata se již těší vitalitě (foto: Jana Řehořová)

15

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, také v tomto roce se mÛÏete tû‰it na reportáÏe z na‰ich chovÛ. Pokud víte o nûkom, o jehoÏ hospodafiení by bylo dobré napsat nebo pokud byste se chtûli prezentovat sami, staãí mne kontaktovat a mÛÏete se i Vy stát souãástí této rubriky. KaÏd˘ chovatel, hrd˘ na svá zvífiata, by se nemûl stydût se prezentovat a podûlit o svou radost a zku‰enosti. Inspirace, motivace, moÏnost srovnání – to jsou pfiínosy pro ostatní chovatele, a kdo masná zvífiata nechová, pfieãte si „alespoÀ“ zajímav˘ pfiíbûh. V tomto ãísle se Vám pfiedstaví chovy ze Západních âech. Galloway farma manÏelÛ Vacíkov˘ch a jeden z prvních chovÛ krav BTPM u nás, podnik Neãtinská zemûdûlská a.s. Rodinné hospodáfiství a transformované JZD, extenzivní a intenzivní plemeno. Tolik k hlavním rozdílÛm. Spoleãn˘ mají ekologick˘ zpÛsob hospodafiení a fakt, Ïe patfií mezi nejlep‰í a stále mají plno plánÛ, jak se je‰tû zlep‰it. Chcete se dozvûdût více? Pak jsou pro Vás urãeny následující fiádky. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Milada a Václav Vacíkovi, Farma Roupov: KdyÏ ekologick˘ produkt, tak se v‰ím v‰udy „KdyÏ pivo tak ãeské, kdyÏ uherák tak maìarsk˘, kdyÏ skot, tak ze Skotska.“ Tento citát vítá náv‰tûvníky webov˘ch stránek Galloway farmy manÏelÛ Vacíkov˘ch v Roupovû. ¤íkáte si, Ïe majitelé budou lidé, ktefií mají rádi styl. KdyÏ pak farmu vidíte na vlastní oãi, pfiedãí Va‰e oãekávání. âistota, pofiádek – v‰e klape jako hodinky. Vacíkovi mají ale stále plány na vylep‰ení. Pojìme si vyslechnout jejich pfiíbûh. Ing. Václav Vacík, stejnû jako jeho Ïena Milada, pochází ze zemûdûlsk˘ch rodin. Rod pana Václava vlastnil nûkolik hektarÛ v Roupovû, rodina paní Milady na HoraÏìovicku. Budoucí manÏelé se poznali pfii studiu stfiední zemûdûlsko-technické ‰koly v Klatovech. Václav po jejím dokonãení ode‰el studovat zootechniku na vysokou ‰kolu do âesk˘ch Budûjovic. Bûhem studia vysoké ‰koly se Vacíkovi vzali. Paní zaãala pracovat v JZD jako

zootechniãka. Po absolvování vysoké ‰koly ode‰li spoleãnû pracovat na státní statky. Pan Vacík dûlal zootechnika na farmû v Dobfianech, následoval post v˘robního námûstka na Zemûdûlské správû v Plzni a v letech 1987 aÏ 1990 funkce pfiedsedy druÏstva v Kfienicích v okrese Klatovy. Po roce 1989 zaãali Vacíkovi podnikat v obchodní ãinnosti. Podnikatelské tendence mûl pan Vacík jiÏ bûhem práce v druÏstvu. Zavedl pfiidruÏenou v˘robu – zafiídil v˘vozní licenci, a za utrÏené devizy nakupoval pro druÏstvo chemické pfiípravky a stroje na jejich aplikaci. Po revoluci si tuto ãinnost zafiídil soukromû. VyváÏel v‰e, o co byl zájem (dobytek a jiné komodity), a to pfiedev‰ím do Nûmecka. Poãáteãní kapitál tvofiily rodinné úspory a star˘ moskviã. Následovalo setkání s Nûmci, ktefií u nás chtûli podnikat v kovov˘robû. Pan Vacík pro nû zaãal

pracovat jako jednatel. ManÏelka mezi tím pokraãovala ve v˘vozních aktivitách. Po dvou letech Nûmci zkrachovali. Vacíkovi pfievzali ãeskou poboãku firmy a zaloÏili spoleãnost Comwa s.r.o. V˘robna plechov˘ch produktÛ byla umístûna do Pfie‰tic. Narychlo se shánûly prostory pro lakovnu, aby bylo kde v˘robky dodûlat a zkompletovat. V rodné vesnici pana Vacíka, Roupovû, kde s manÏelkou Ïili, byl na prodej statek. Pfiíli‰ neváhali a pro úãely zfiízení lakovny jej zakoupili. Hospodafií zde dodnes. Hospodáfiské budovy byly pfii nákupu v dezolátním stavu. Podepsalo se na nich hospodafiení JZD a poté tfiíletá neãinnost pÛvodního majitele, kter˘ je dostal zpût v restituci. Dûravé stfiechy bez okapÛ, vytrhaná elektfiina, v‰udypfiítomné malé skládky a kfioviny.. Následky dlouhodobé neãinnosti se dávají dohromady dodnes.

❒ Hospodářství Vacíkových v Roupově (foto: Karel Malger)

16

Ke statku náleÏelo 17 ha polí. ManÏelé pozemky dopronajali do rozlohy 40 hektarÛ a rozhodli se, Ïe se vrátí ke své pÛvodní profesi – zemûdûlství. Zaãátky v zemûdûlství Poãátkem 90. let, je‰tû neÏ Vacíkovi tu‰ili, Ïe se vrátí k zemûdûlství, jezdili na exkurze do v˘chodního Nûmecka – obhlédnout systém v tamûj‰ích dojírnách. U spfiáteleného nûmeckého zemûdûlce poprvé spatfiili stádo gallowayÛ importovan˘ch ze Skotska. Zvífiata se pásla na podzolovan˘ch pÛdách, jejichÏ povrch díky své niωí hmotnosti neniãila. Byla nenároãná na pastvu – spásala sítiny a ménû kvalitní trávy. Îivinovû vystaãila s málem. Men‰í pfiírÛstky a rámec, ale v˘borné matefiské vlastnosti (schopnost zabfieznout, bezproblémové porody atd.), odolnost proti zimû a povûtrnosti – to v‰e byly vlastnosti, které Vacíkov˘m utkvûly v pamûti. KdyÏ se pak rozhodovali, které plemeno pofiídit na údrÏbu pozemkÛ kolem zakoupeného statku, kde zpoãátku nebylo Ïádné zázemí, neváhali, a v roce 1995 si za tímto úãelem z Nûmecka dovezli 17 bfiezích jalovic a plemenného b˘ka plemene galloway. Rok na to následovalo roz‰ífiení stáda o dal‰ích 20 jalovic – kfiíÏenek (charolais x ãestr), tentokrát z ãeského chovu. Na celkovû ãistokrevné stádo tehdy nebyl dostatek financí, a i tak bylo potfieba si vzít úvûr. Stát sice tehdy na importovaná zvífiata poskytoval dotace, ale na Vacíkovi se „nedostalo“. DÛvodem neúspûchu bylo pravdûpodobnû to, Ïe si chtûli zvífiata

❒ Plemeník Sky Boy W ZGA 218, národní vítěz a šampion plemene na výstavě PragaAgro 2003 (foto: Karel Melger)

dovézt sami. Firmy, které dováÏely masn˘ skot ve velkém, dotace dostaly. Vacíkovi obdrÏeli dopis, Ïe „díky vysokému pofiadovému ãíslu nebylo jejich Ïádosti vyhovûno“. âást úroku z úvûru jim pomohl umofiit PodpÛrn˘ lesnick˘ a rolnick˘ garanãní fond. PÛjãka v‰ak musela b˘t uhrazena celá z vlastních zdrojÛ. Ekologie Nedlouho poté, co zaãali Vacíkovi hospodafiit, pfie‰li do ekologického systému. O tomto zpÛsobu se doslechli na schÛzi klubu plemen Galloway a Highland. Uvûdomili si, Ïe jejich pfiístup je jiÏ stejnû více ménû ekologick˘, proã by jej tedy nezoficiálnili. Plemeno, které chovají, je v tomto ohledu ideální – extenzivní, nepotfiebuje jádro ani kukufiiãnou siláÏ. Se zatíÏením pastvin se stále dafií drÏet se do 1 VDJ/ha, takÏe s hnojením si vystaãí sami. Vápnit a pouÏívat fosfor mohou. Odstranûní plevelÛ fie‰í ãastûj‰í seãí – minimálnû 3krát do roka. Se zamofiením ‰Èo-

❒ Gallowayský skot v zimovišti (foto: Jana Řehořová)

víkem za dobu 12ti let, kdy jsou v ekologii problém nemûli. KdyÏ byla pfiede dvûma lety vydána vyhlá‰ka ohlednû nutnosti zkrmovat bio obilí, jeli se Vacíkovi podívat, jak se to dûlá v Nûmecku, kde toto nafiízení jiÏ platilo. „Pro pûstování obilí v bio systému je tfieba umût pracovat s pÛdou a nenechat rozbujet plevele,“ fiíká pan Vacík, kter˘ k tomuto úãelu koupil speciální prutové brány na obilí. Na 11,7 hektarech orné pÛdy se pûstuje bio – p‰enice, jeãmen a oves. V loÀském roce bylo poprvé vyrobeno i bio Ïito pro potravináfie, které se ukázalo b˘t dobr˘m obchodním artiklem. „Díky tomu, Ïe steleme zimovi‰tû i plochy pfied ním, vzniká dostateãné mnoÏství hnoje. Ten je uloÏen v hnoji‰ti, kde nevysychá a dobfie proleÏí, takÏe jej mÛÏeme pouÏít jak na hnojení pastvin, tak na ornou pÛdu, na které poté zaznamenáváme zajímavé v˘nosy. V˘tûÏnost u bio Ïita ãinila v loÀském roce 46 q/hektar,“ fiíká hrdû farmáfi. Bio obilí zkrmují b˘kÛm, ktefií jsou urãeni na v˘krm – dennû dostávají 2 kg smûsi maãkaného ovsa s jeãmenem. Masn˘ skot Na farmû v Roupovû nehospodafií manÏelé Vacíkovi sami. Své aktivity zde rozvíjí i syn Václav. Kromû chovu skotu se vûnuje odchovu speciálního plemene koní Appaloosa, ovcí a podnikání v autodopravû. GallowayÛ chová Václav ml. 40 kusÛ základního stáda a jednoho

17

b˘ka. Pan Vacík vlastní 138 kusÛ a dva plemeníky. Otec se synem pasou svá stáda spoleãnû. Oba hospodafií v ekologickém systému a vzájemnû si vypomáhají, jak v systému krmení, tak s vyuÏitím plemeníkÛ. Plemeníky dováÏí vût‰inou z Nûmecka, aby do chovu dostali novou krev. V âR není v tomto ohledu dostatek zástupcÛ tohoto plemene. V posledních letech mûli s plemeníky smÛlu. Jeden uhynul na zánût stfiedního ucha a druhého, pÛvodem z Kanady, zabil b˘k z jejich chovu. Letos tedy plánují nákup nového plemenného b˘ka. Momentálnû pÛsobí v chovu dva b˘ci importovaní a jeden z vlastního odchovu. B˘ci jdou do stád 1. dubna. Telí se turnusovû. 80 % krav se otelí do konce bfiezna. Porody nehlídají. „Ráno pouze spoãítáme novû narozená telata a nandáme jim visaãky,“ usmívá se pan Vacík. V loÀském roce pfii‰li o 3 telata z 80ti narozen˘ch, tzn. Ïe ztráty ãinily pouhé 4 % . Farma Roupov produkuje plemenné b˘ky, a to systémem vlastního odchovu. Pro odchov na klasick˘ch odchovnách není plemeno galloway vhodné. Intenzivní v˘krm, kter˘ se tam aplikuje, mu nesvûdãí. Z b˘ãkÛ, ktefií se u VacíkÛ narodí, udûlají v˘bûr. Ti, ktefií splní standardy dané ‰lechtitelsk˘m programem, jsou pfiedvedeni pfied v˘bûrovou komisi. Zbylí b˘ãci, a ti ktefií neprojdou základním v˘bûrem nebo kfiíÏenci, se vykrmují.

Zvífiata jsou rozdûlena do tfií stád dospûlého skotu, jednoho stáda jalovic a jednoho stáda b˘ãkÛ. PrÛbûÏnû vypásají v‰echny zatravnûné plochy, kter˘ch mají dohromady 220 hektarÛ. 80 % je vlastních, zbytek pronajat˘. Stavy dobytka se budou navy‰ovat pfiimûfienû k nav˘‰ení plochy. Nechtûjí a v podstatû se ani nemohou dostat na vy‰‰í intenzitu zatíÏení, neÏ je kus na hektar. Pfii tomto zatíÏení jsou schopni i vytváfiet zásoby sena. O stádo se stabilnû stará jeden ãlovûk, kdyÏ se dûlají sena, pfiiberou se brigádníci. Evidenci, bourání a vydávaní masa má na starosti paní Vacíková. O tomto zamûfiení farmy se doãtete v dal‰ím odstavci. Krajinotvorba Pozemky se neustále pfiikupují, a to po jednotkách hektarÛ. Podmínkou je, aby byly v‰echny v jednom celku, v jednom katastru a dobfie dostupné – nejvzdálenûj‰í pozemky se nachází 2 km od farmy. Pfied tfiemi lety probûhla na pÛdû rodiny Vacíkov˘ch komplexní pozemková úprava. V rámci ní do‰lo ke zcelení pozemkÛ. Nyní lze bez problémÛ pfiehánût stáda z jednoho honu do druhého. Bûhem této úpravy byl vytvofien biokoridor, v rámci kterého do‰lo k v˘stavbû dvou rybníkÛ. V souãasné dobû se pracuje na tvorbû tfietího. Kolem rybníkÛ byly vysazeny duby, kefie a voda byla osazena rybami. Z dÛvodu

❒ Václav Vacík s plemennou klisnou univerzálního – jezdeckého, rodinného a faremního plemene Appaloosa (foto: Jana Řehořová)

18

rozãlenûní krajiny, a aby mûl dobytek stín, nechal pan Vacík na pastevních honech vysázet více neÏ 2000 smrkÛ. Prodej ze dvora Prodej ze dvora má na farmû Roupov jiÏ témûfi desetiletou tradici. Vacíkovi prodávají maso b˘ãkÛ, jalovic (které se nezafiadí zpût do chovu nebo nejsou prodány jako plemenné) a volkÛ. Jako volci konãí pozdûji narození b˘ãkové. Kastráti se pak mohou se pást ve stádû s jalovicemi. Volci se, díky tendencím k tuãnûní, zabíjí dfiíve, a to kolem 14ti mûsícÛ. KdyÏ oceÀuji, Ïe produkují volky, neboÈ se jedná o vybranou pochoutku z masa speciální kvality, dostáváme se k dÛvodÛm, které chovatele nemotivují tento druh masa produkovat. „Vyrobit volka je sloÏitûj‰í a jeho v˘kupní cena je shodná s v˘kupní cenou jalovic, která je hor‰í neÏ v˘kupní cena b˘kÛ. Proto se v‰ichni producenti soustfiedí spí‰e na samãí ãást populace. DÛvodem je politika masen“, fiíká pan Vacík. A jedním dechem dodává: „Nejen v Nûmecku je maso z volkÛ nejvíce cenûn˘m druhem, poté je maso jalovic, a pak teprve b˘kÛ – bohuÏel pfiesnû naopak, neÏli je tomu u nás.“ B˘ãci, ktefií tvofií hlavní ãást produkce, se zaãínají poráÏet ve vûku 12ti mûsícÛ. Do stáfií rok a pÛl jsou vût‰inou v‰ichni pryã. Doposud se postupovalo tak, Ïe se b˘k nechal porazit na jatkách, poté byl odvezen zpût do Roupova, kde nechali jateãnû opracovan˘ trup 5 dní viset ve zracím boxu pfii teplotû 0–2 stupnû a následovalo porcování v bourárnû, balení do balíãkÛ a pfiím˘ prodej. Certifikovaná bourárna je na farmû v Roupovû v provozu od roku 2001. Zaãínalo se na 13ti b˘cích roãnû. V loÀském roce jich bylo prodáno jiÏ 28. Interval mezi poráÏkami se zkrátil na t˘den aÏ dva. B˘k se dává porazit, aÏ kdyÏ se shromáÏdí objednávky. „Dfiíve jsem musela obvolávat, ale dnes uÏ si lidé sami volají a objednávají maso“, fiíká paní Vacíková. Extra reklamu na prodej masa nedûlají. Pfied tfiemi lety si nechali vytvofiit

webové stránky, ale fungují hlavû na doporuãení. Zákazníci dostávají maso v 5ti nebo 10ti kilov˘ch balících, kde mají ãást od kaÏdého druhu masa. Balíãky pfiipravuje s pomocí fiezníka paní Vacíková, která osobnû dohlíÏí na to, aby ‰ly lidem pûkné kusy masa. Zákazníci jsou uÏ nauãeni, Ïe si do pátku odpoledne si musí objednané mnoÏství vyzvednout. Hlavním projektem leto‰ního roku jsou vlastní jatka, která se Vacíkovi chystají zfiídit. DÛvodu je nûkolik – blízká jatka, kam jezdili poráÏet, byla zru‰ena, dále nechtûjí, aby se zvífiata stresovala pfievozem a ãekáním na poráÏku, a navíc bylo v rámci prodeje ze dvora nafiízeno mít vlastní „prodejniãku“, tj. místo, kde se maso bude pfiedávat zákazníkÛm. K tomuto úãelu zakoupili v rámci statku dal‰í hospodáfiskou budovu, pod jejíÏ stfiechu se chystají v‰e umístit. V novém prostoru budou jatka, chladírna, bourárna i prodejniãka. Stará bourárna i chladící box se zru‰í a v‰e bude v jednom objektu. Argumenty, Ïe je tento krok neekonomick˘ bere pan Vacík s nadhledem: „Co je v zemûdûlství ekonomické?“ ManÏelka mu pfiitakává: „Cílem ekologického zemûdûlství je, aby jeho produktem byla biopotravina. Aby lidé dostali kvalitu.“ Na jatka mají na farmû podmínky i prostfiedky. Produkce masa bude kompletní a kompaktní. Není co fie‰it. Na stavbu jatek bylo v loÀském roce udûleno stavební povolení a pfiidûlena dotace v rámci dotaãního titulu SZIFu „zhodnocení vlastní produkce“. Jejich budování jiÏ zaãalo. Zajímalo mne, jak postupovat, pokud si chce chovatel na ekofarmû zfiídit vlastní zpracovatelské prostory. Vacíkovi se rozpovídají: „Na zaãátku je potfieba získat stavební povolení, a to na „zmûnu uÏívání stavby“, pokud se jedná o pfiestavbu jiÏ existující budovy. NejdÛleÏitûj‰í slovo v‰ak mají veterináfii, ktefií urãují hygienické podmínky. Îádné obecné pravidlo na to, co a jak udûlat, neexistuje. V kaÏdém kraji jedná ãlovûk s jin˘mi zástupci Státní veterinární správy, a od toho se také

odvíjí jejich poÏadavky. Veterináfii následnû téÏ kontrolují prÛbûh kaÏdého bourání. Dále chovatele ãeká jednou roãnû kontrola KEZu (Kontrola ekologického zemûdûlství, pozn. aut.), a to pfiedev‰ím na jatkách, aby nedocházelo k zámûnám kusu a maso, které se prodává, bylo opravdu „bio“. V˘stavy a ocenûní ManÏelé Vacíkovi se fiadí mezi na‰e pfiední chovatele plemene galloway. Od sam˘ch zaãátkÛ se aktivnû úãastní v˘znamn˘ch chovatelsk˘ch akcí a pfiehlídek. Pfiítomni byli jiÏ na první specializované v˘stavû masn˘ch plemen skotu ve Svinãicích v roce 1997, kde získali titul ‰ampion plemene. Dále se úãastnili v‰ech národních v˘stav v LetÀanech. V roce 1999 si odnesli titul 1. místo v kategorii star‰ích krav, 1. místo v kategorii star‰í plemenní b˘ci. V témÏe roce získali ocenûní na chovatelské v˘stavû v DomaÏlicích. V roce 2003 si z LetÀan odvezli ceny: národní vítûz a ‰ampion plemene za b˘ka Sky Boy W ZGA 218 a první a tfietí místo v kategorii „jalovice ve stáfií 25 aÏ 36 mûsícÛ“. Cenu národní vítûz v kategorii „b˘ci nad 3 roky vûku“ získal jejich b˘k Tramp ZGA 170. V LetÀanech v roce 2005 Vacíkovi opût sklízeli úspûchy. Jejich zvífiata získala ocenûní: národní vítûz v kategorii telat, národní vítûz, ‰ampion plemene a první místo v kategorii „jalovice ve stáfií 25 aÏ 36 mûsícÛ“ a titul národní vítûz v kategorii „prvotelky a krávy na prvním teleti“. V roce 2006 udûlil klub chovatelÛ plemen Galloway a Highland Vacíkov˘m ocenûní za prodané plemenné b˘ky a jalovice v daném roce a za pfiírÛstky v rámci kontroly uÏitkovosti. Plány do budoucna Vacíkovi se nechali inspirovat ãlánkem, kter˘ vy‰el v loÀském roce v na‰em Zpravodaji, a rozhodli se importovat do âR zcela nové masné plemeno, Shorthorn. Momentálnû se pracuje na tvorbû ‰lechtitelského programu a probíhají jednání s nûmeckou stranou, odkud by se mûli první zástupci dovézt.

❒ Milada Vacíková s mazlíčkem, býkem „Čertem“ (foto: Jana Řehořová)

Shorthorna si pan Vacík vybral díky jeho vhodnosti pro kfiíÏení s gallowayem. V plánu je pfiipustit shorthorny polovinu stáda, urãeného na uÏitkové kfiíÏení. PÛlka stáda zÛstane na ãistokrevnou plemenitbu. Pana Vacíka zaujala historie i souãasné poãetní zastoupení tohoto plemene, které je nenároãné a geneticky ustálené a proto vyuÏívané pro tvorbu nov˘ch masn˘ch plemen. Co se nákupu dal‰ích budov t˘ká, tak poslední roz‰ífiení probûhlo v loÀském roce. Statek je nyní kompletní. Z novû pfiikoupen˘ch budov je jiÏ hotová odchovna mladého dobytka, chystá se stavba jiÏ zmínûn˘ch jatek s dal‰ím pfiíslu‰enstvím a syn Václav se chystá stavût penzion pro agroturistiku s ustájením pro konû. V rámci jeho nad‰ení pro dobytkáfiské disciplíny se rozhodl, Ïe zrenovuje a zároveÀ doplní stávající jízdárnu o technologii potfiebnou pro „práci“ s dobytkem. Tato aréna bude slouÏit pfieváÏnû pro trénink koní. Jak jiÏ bylo zmínûno, Vacíkovi se nebrání ani koupi dal‰ích pozemkÛ. Jejich hlavním cílem je ale mít v pofiádku to, co jiÏ vlastní. Vytvofiit uspofiádan˘, funkãní a uÏitn˘ zemûdûlsk˘ komplex, na kter˘ bude radost pohledût a jehoÏ produkty byly vytvofieny pfiirozenou cestou. Farmy jako je tato dûlají ãest rodinn˘m farmám s chovem masného skotu u nás. V jejich cestû za dokonalostí jim pfieji mnoho ‰tûstí a síly! Dal‰í informace o Galloway farmû maÏelÛ Vacíkov˘ch v Roupovû naleznete na internetu na adrese www.galloway-farma.cz

19

Neãtinská zemûdûlská a.s.: DrÏíme se i pfies nepfiízeÀ osudu Josefa Zímu jsem jela pÛvodnû vyzpovídat jako jednoho z pamûtníkÛ, ktefií stáli u zaloÏení Svazu. Historie podniku, kde dûlá jiÏ 20 let pfiedsedu, byla v jeho vyprávûní stále tak pfiítomná, Ïe jsem se rozhodla pfii té pfiíleÏitosti napsat i reportáÏ. A kdyÏ reportáÏ, tak mûli co fiíci i pánové Petr Stfiíbrn˘, vedoucí Ïivoãi‰né v˘rovy a zootechnik ing. Petr Patera. Chov limousinÛ v Neãtinech patfií mezi nejstar‰í z chovÛ tohoto plemene u nás. Na následujících fiádcích se dozvíte, jak se v‰e vyvíjelo a jaká je situace v souãasnosti.

❒ Plemenný býk z vlastního odchovu, který působil ve stádě v roce 2007 (foto: Karel Melger)

Josef Zíma zaãínal svou profesní kariéru jako agronom a zootechnik JZD ·tichovice. Poté se na pln˘ úvazek vûnoval v˘uce na stfiedním odborném zemûdûlském uãili‰ti na Hradû v Neãtinech. Po deseti letech pÛsobení zaãal pracovat jako agronom na ‰kolním hospodáfiství. Odtud pfie‰el do JZD Neãtiny, kde nejprve také pÛsobil jako agronom a v roce 1991 se stal jeho pfiedsedou. V této funkci setrvává dodnes. Je jedním ze zakládajících ãlenÛ âSCHMS a v letech 1995, 1996 byl i jeho pfiedsedou. Neãtinská zemûdûlská a.s. se rozkládá v podhorské oblasti pohraniãní ãásti západoãeského regionu. Území podniku spadá do klimatické oblasti Tepelské vrchoviny s velk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly (490 – 669 m n. m.). prÛmûrná roãní teplota se pohybuje kolem ‰esti stupÀÛ celsia. Na

20

základû vyhodnocení v˘robních podmínek se podnik pfied rokem 1989, kdy fungoval jako JZD Neãtiny, dlouhodobû specializoval na kooperaãní odchov vysokobfiezích jalovic (prodávalo se jich aÏ 850 roãnû), chov merinov˘ch ovcí, chov prasat (konkrétnû chovn˘ch prasniãek) a v rostlinné v˘robû na pûstování a prodej sadbov˘ch brambor a obilovin. V roce 1980 zde byl vybudován rozsáhl˘ pastevní areál, kter˘ pfiedznamenal chov masného skotu. Páslo se zpÛsobem, Ïe ráno byly krávy vyhnány na pastvinu a odpoledne zahnány do stájí, kam se jim vozilo krmivo. Nûkolikamûsíãní pobyt zvífiat venku bez pfiístfie‰ku si tenkrát nedokázal nikdo pfiedstavit. Po roce 1989 mûlo druÏstvo pfies 1800 ha. Po probûhl˘ch restitucích skonãilo na stavu 1630 ha. Nyní k podniku patfií plocha o rozloze 1647 hektarÛ zemûdûlské pÛdy. Akcionáfii a management spoleãnosti mají ve vlastnictví pfies 800 ha, zbytek plochy je pronajaté. Pfies 1000 ha z celkové rozlohy tvofií trvalé travní porosty (z toho 70 ha louky, na kter˘ch se nepase), 600 hektarÛ je orná pÛda, na které se pûstuje travní smûska na senáÏ a obiloviny. Do roku 1991 fungoval podnik jako JZD. Oprávnûné osoby poté na valné hromadû odhlasovaly nov˘ název: „Zemûdûlské druÏstvo v Neãtinech“, jemuÏ vydr-

❒ Nečtinské jalovice (foto: Karel Melger)

Ïel status „druÏstvo“ do roku 2002, kdy se právní forma zmûnila na akciovou spoleãnost – vznikla souãasná Neãtinská zemûdûlská, a.s. Zaãátky chovu masn˘ch plemen skotu a ovcí V roce 1990 se tehdej‰í neãtinsk˘ zootechnik, pan Bayer spolu s dal‰ími zástupci ãeského zemûdûlství, dostal prostfiednictvím Ministerstva zemûdûlství do Francie, odkud do âech dovezl prvních dvacet ovcí plemene charollais. Nûkolik mûsícÛ na to se do Francie za úãelem v˘bûru beranÛ masn˘ch plemen, ktefií mûli b˘t do âech dovezeni na pfievodné kfiíÏení s vlnafisk˘mi plemeny, s panem Bayerem vydal i Josef Zíma. Zúãastnili se zemûdûlské v˘stavy, kde byla mimo jiné pfiedvedena také plemena skotu. Navázali zde kontakty s jejich zástupci. Neãtin‰tí zam˘‰leli pfiivézt masné plemeno skotu charolais. S jeho francouzsk˘mi zástupci se v‰ak nedohodli na cenû. V˘hodnou nabídku naopak uãinil prezident asociace plemene limousin Louis de Neuville, a tak bylo z Francie nakonec v únoru roku 1992 dovezeno 120 jalovic a 3 plemenní a jeden jateãn˘ b˘k. Dva mûsíce nato byla uspofiádána v˘stava limousinského skotu, kde byli pro srovnání poraÏeni ãervenostrakat˘ a limousinsk˘ b˘k o hmotnostech

650–700 kg Ïivé váhy. Poté byly vyhodnoceny jateãné pÛlky a porovnávána jateãná v˘tûÏnost, jasnû hovofiící pro importované plemeno. Ptám se, zda byl jedin˘m motivem pro zmûnu názoru na jiné neÏ plánované masné plemeno lep‰í cena? „Ne, dÛvodÛ, proã jsme si vybrali limousiny, bylo nûkolik“, fiíká Josef Zíma a vyjmenovává: „Pfiedev‰ím snadné telení a dobré matefiské vlastnosti plemene, dále pak vynikající v˘tûÏnost a kvalita masa. ·li jsme do toho s tím, Ïe tak kvalitní maso, jako mají limousini, u nás není, a Ïe se nám podafií prosadit se na na‰em trhu a ukázat tak spotfiebiteli, Ïe i na ãesk˘ch pastvinách mÛÏe vyrÛst i kvalitní hovûzí.“ To se ov‰em nestalo. Plány se rozplynuly, kdyÏ se zjistilo, Ïe fiezníci nejsou ochotni maso zaplatit a zákazníci jej nepoptávají. Souãasná situace v chovu masného skotu V základním stádû se pohybuje 570 matek, z toho 220 zvífiat plemene limousine, 25 plemenn˘ch b˘kÛ a 210 ks mladého chovného dobytka. Podnik je zamûfien pfiedev‰ím na produkci zástavov˘ch telat. Vût‰inu tûchto zvífiat podnik prodává do zemí Evropské unie ve spolupráci s firmou Agrostyl s.r.o. Tfiebíã, která je v Neãtinech rovnûÏ majoritním vlastníkem akcií. Od poãátku se podnik zab˘vá téÏ prodejem plemenn˘ch zvífiat v‰ech kategorií. Prodej plemenn˘ch b˘ãkÛ se v Neãtinech

❒ Práce s koněm Petra Stříbrného (foto: Karel Melger)

datuje od roku 1996, v posledních létech probíhá odchov zvífiat na vlastní farmû. KaÏd˘ rok projde základním v˘bûrem 20 aÏ 30 b˘ãkÛ, ze kter˘ch je vût‰ina urãena k prodeji chovatelÛm. Prodej plemenn˘ch zvífiat velmi ovlivnil fakt, Ïe se v roce 2004 pfii kontrolních odbûrech objevilo témûfi 40 % pozitivních v˘sledkÛ na IBR. V roce 2005 byl ve spolupráci Krajskou veterinární správou sestaven ozdravovací program formou vakcinace. V souãasné dobû jsou vakcinovaná zvífiata oddûlena na jednom ze stfiedisek Neãtinské zemûdûlské a.s., pfiiãemÏ s ukonãením ozdra-

❒ Chov limousinů v Nečtinech byl jedním z prvních chovů masného skotu u nás (foto: Karel Melger)

vovacího programu neãtinãtí poãítají do roku 2013. V roce 2009 se po tfiíleté odmlce opût zaãalo ve stádû vyuÏívat inseminace, a to pfiedev‰ím ‰piãkov˘mi francouzsk˘mi b˘ky. Inseminaãní dávky podnik nakupuje od firem Bursia Praha a Natural s.r.o. Dal‰ím krokem ke zv˘‰ení genetické kvality byl dovoz plemenn˘ch b˘ãkÛ z testaãní stanice Lanaud ve Francii. Souãasné v˘sledky v chovu skotu se pohybují okolo 95 % odstaven˘ch telat s pfiirÛstkem do odstavu pfies 1000 g dennû. Bfiezost se dlouhodobû pohybuje na 95 % zvífiat v plemenitbû.

21

Chov ovcí Oblast se mÛÏe py‰nit velkou tradicí v chovu ovcí. Místní ‰lechta, rod MensdorfÛ, zde pfied 270 lety zavedla chov plemene Kavkazské merino, specializovaného na produkci vlny. JZD Neãtiny jeho chov z dÛvodÛ pfiírodních podmínek a tradice pfievzalo. Celkov˘ stav dosahoval aÏ 2000 zvífiat. Po roce 1989 nahradilo merinové ovce masné plemeno charollais. Vût‰ina odchovan˘ch zvífiat byla prodávána k dal‰ímu chovu, a to jak do ãistokrevn˘ch stád, tak i do stád kombinovan˘ch plemen pro zv˘‰ení jejich masné uÏitkovosti. Jateãná zvífiata jsou vyváÏena do zahraniãí. Bahnic tohoto plemene je v souãasné dobû 130 kusÛ. Bahnic pozdûji pfiikoupeného plemene, Romney march, se zde pase kolem stovky. V sezónû ãiní celkové poãty ovcí pfies 600 kusÛ. Obû plemena mají statut ‰lechtitelsk˘ch stád âeské republiky. Ekologie Od roku 2002 se mohou Neãtiny prokázat BIO certifikátem. Pfiírodní podmínky, ve kter˘ch se podnik nachází, nepfiejí Ïádné formû intenzivní zemûdûlské produkce, proto jsou zde chována masná plemena skotu a ovcí, na orné pÛdû se pûstuje p‰enice ‰palda, Ïito, triticale, oves a jeãmen. Oves s jeãmenem jsou urãeny k vlastním krmn˘m úãelÛm. Ostatní vypro-

❒ Část zázemí hospodářských budov Nečtinské zemědělské a.s. (foto: Jana Řehořová)

dukované eko obilí je vyváÏeno do zemí EU, kde jsou lep‰í v˘kupní ceny. Zamûstnanci. Je‰tû v roce 1991 mûlo ZD Neãtiny 169 zamûstnancÛ. Lidé postupnû ode‰li za zajímavûj‰ími pracovními pfiíleÏitostmi. V souãasné dobû pracuje v Neãtinské zemûdûlské 25 stál˘ch zamûstnancÛ. V˘stavy. Neãtinsk˘ podnik se pravidelnû úãastnil v˘stav masného skotu, kde posbíral ãetná ocenûní. Na v˘stavû Praga Agro v LetÀanech v roce 1999 to bylo 1. a 2. místo v kategorii star‰í krávy, 1. a 3. místo v kategorii mlad‰í jalovice. O dva roky pozdûji si z LetÀan odvezli jedno první, tfii druhá a tfii tfietí místa. A v roce 2003 získali první místo v kategorii „b˘ci do 3 let vûku“ za b˘ka ZLI

❒ Ovce plemene charollais, jejichž první zástupci v ČR byli importováni do ZD Nečtiny (foto: Jana Řehořová)

22

280, 2. místo v kategorii star‰ích krav a 3. místo v kategorii jalovice mlad‰í. Spolupráce se ‰kolami. Od 50. let minulého století posílala âeská zemûdûlská univerzita v Praze své studenty na praxi do ·kolního hospodáfiství Hrad Neãtiny, které pfie‰lo od 1. 1. 1987 pod JZD Neãtiny. Studenti jezdí do Neãtin na praxi do oblasti Ïivoãi‰né v˘roby dodnes. âerpají zde téÏ podklady pro své bakaláfiské a diplomové práce. Plány do budoucna. Management Neãtinské zemûdûlské a.s. poãítá i nadále s rozvojem chovu masn˘ch plemen skotu, pfiedev‰ím plemene limousine, okrajovû i plemene masn˘ simentál. V chovu ovcí bude snaha udrÏet oba stávající ‰lechtitelské chovy. To v‰e v ekologickém systému hospodafiení. Jediné, co pana Zímu mrzí, je, Ïe na ãeském trhu chybí poptávka po eko-mase. Kdyby se podafiilo toto zmûnit, bylo by to skvûlé. Pokud mohu do pfiedstav pana pfiedsedy vstoupit, toto bychom si pfiáli i my. A nejen aby vznikla poptávka po eko mase, ale také po hovûzím z masn˘ch plemen skotu obecnû. Jsou k tomuto úãelu koneckoncÛ chována a je ‰koda, aby energii na‰í zemû, díky které vyrÛstají krásná zvífiata, pfiijímali nûkde jinde. Pfieji Neãtinské zemûdûlské a.s. do budoucna hodnû ‰tûstí a úspûchÛ v jejím hospodafiení!

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2010 I. turnus – b˘ci narození 1. 11. 2008 – 31. 3. 2009 na OPB a OCH

23

Základy etologie pro efektivní zacházení se skotem Pro práci se zvífiaty je nezbytné pochopit, ãím je motivováno jejich chování. DokáÏe-li chovatel, o‰etfiovatel, inseminaãní technik, veterinární lékafi a kaÏd˘, kdo se dostává do jejich blízkosti odli‰it emoce jako je strach nebo agrese a reaguje-li na nû správn˘m zpÛsobem, pak se jeho práce stává nejen jednodu‰‰í, ale hlavnû bezpeãnûj‰í. Navíc ménû stresovan˘ skot má lep‰í uÏitkové vlastnosti, aÈ uÏ jde o pfiírÛstky hmotnosti u mladého skotu nebo reprodukãní ukazatele u krav. Projevy chování, technikami uãení a správn˘mi postupy pfii manipulaci se zvífiaty se zab˘vá americká etoloÏka doktorka Temle Grandin z Colorado State University. Následující fiádky pfiiná‰ejí nûkteré praktické poznatky z jejích prací. Reakce zvífiat Reakce zvífiat na rÛzné podnûty jsou ovládány ãtyfimi emocemi, kter˘mi jsou: 1. STRACH 2. AGRESE 3. INSTINKT 4. NAUâENÁ REAKCE V˘sledné projevy chování (kopání, klopení u‰í, atd…) v‰ak mohou b˘t stejné nebo velmi podobné, aÈ uÏ jsou fiízeny kteroukoli z nich. Koplo zvífie ze strachu nebo proto, Ïe je agresivní? Strach a agrese jsou neurologicky dvû naprosto rozdílné emoce, které se v‰ak mohou projevovat stejnû. Abychom je dokázali odli‰it, musíme si uvûdomit, jaká situace vyvolala dané jednání a jakou povahu má dané zvífie. Pokud se tak stalo pfii v˘cviku, ‰lo pravdûpodobnû o strach. Také zvífiata svázaná, drÏená v sevfiení nebo chovaná o samotû reagují nejãastûji na základû strachu. U nervózních,

❒ Nácvik vodění na ohlávce (foto: Karel Melger)

24

vysoce vzru‰iv˘ch jedincÛ jsou reakce motivované strachem ãastûj‰í neÏ u tûch s klidn˘m, mírn˘m temperamentem. Rozpoznání strachu od agrese je pro práci se skotem velmi dÛleÏité. Potrestáme-li bázlivé, vydû‰ené zvífie, tak se jeho reakce pfii dal‰ím setkání se stejn˘m podnûtem zhor‰í. Naopak potrestání agresivního nebo neposlu‰ného jedince mÛÏe v nûkter˘ch situacích pomoci. Projevy strachu Díváme-li se na stádo na pastvinû, poznáme zneklidnûná zvífiata podle vzpfiímeného drÏení hlavy. Dal‰ím projevem strachu je ‰vihání oháÀkou, které je tím rychlej‰í, ãím je skot nervóznûj‰í. Strach je také pfiíãinou úprku. âasto mÛÏeme vidût krávy deroucí se vpfied, aÈ uÏ jsou vedeny nebo se pohybují volnû ve stádû. Kráva zahnaná do kouta se mÛÏe obrátit a jít proti ãlovûku a i to je forma úprku. Agresivní chování Opravdu agresivní jednání nastává tehdy, vnímá-li skot ãlovûka jako druha ze stáda, nad kter˘m chce dominovat. Takto reagují pfiedev‰ím b˘ci. Problém samãí agrese v‰ak není pouze otázkou krotkosti, ale ãasto také zámûny identity, ke které dochází u osifiel˘ch zvífiat odchovan˘ch mimo stádo. Sirotci si mohou myslet, Ïe patfií k lidskému druhu a podle toho jednají. V˘sledné chování je roztomilé u telete, ale u dospûlého b˘ka mÛÏe b˘t opravdu nebezpeãné. Napfiíklad dospívající b˘ãek-sirotek mÛÏe zaútoãit na o‰etfiovatele, aby zjistil, zda uÏ je dominantním samcem ve stádû. Stejnû tak jedinci drÏení bez kontaktu se stádem budou ãasto bojechtiví, pokud se do nûj dostanou. Sirotci se prostû musí nauãit, jak se mají ve stádû chovat a aby získali normální reakce, musí b˘t chování s dal‰ími zvífiaty svého druhu. B˘k pfiipraven˘ k útoku bude ukazovat svou sílu. Postaví se bokem k jedinci, kterému chce dát najevo svou pfievahu, aÈ uÏ je to jin˘ b˘k ❒ Charolais kříženec CH x BM na nebo ãlovûk, a budeaho upfienû sle-

❒ Skot se nechá snadněji naložit na otevřený přívěs (foto: Zuzana Biniová)

dovat. Ukazuje tak svou velikost a sílu. Otevfiená hrozba je vrozená agresivní reakce a b˘k, kter˘ ji pfiedvede proti ãlovûku, mÛÏe b˘t opravdu nebezpeãn˘. Dostanete-li se do takovéto situace, zkuste napodobit jeho chování Nûktefií b˘ci se podrobí a odejdou, ale pokud se tak nestane, snaÏte se pomalu vycouvat. Nikdy se v‰ak k nûmu neotáãejte zády a neprchejte. B˘ci s agresivními projevy chování vÛãi ãlovûku, ktefií neustoupí pfii jejich napodobení, by mûli b˘t poraÏeni pfiedtím, neÏ nûkoho zraní nebo zabijí. To samé platí u b˘kÛ, ktefií bezdÛvodnû zaútoãí na ãlovûka na volném prostranství, napfiíklad na pastvinû. Kastrace u dospûl˘ch b˘kÛ sniÏuje riziko agrese, u mlad˘ch b˘ãkÛ ji témûfi eliminuje. Instinktivní chování Instinkty neboli vrozené vzorce chování má kaÏd˘ tvor vrozené a hluboko zakofienûné. Jsou to reakce, které bychom mohli pfiirovnat k poãítaãovému programu. Instinkty nejsou závislé na uãení a jsou spou‰tûny specifick˘mi podnûty. JiÏ první reakce mládûte na takov˘to podnût je obvykle témûfi dokonalá. U ptákÛ mÛÏeme sledovat mnohem více instinktÛ neÏ u savcÛ. Krásn˘mi pfiíklady instinktivního chování jsou napfiíklad námluvní tanec ptákÛ nebo flémování koní a b˘kÛ. Podnûtem ke spu‰tûní tûchto reakcí je pach samic pfiipraven˘ch k páfiení. A právû reprodukce je spojena s mnoha hluboko uloÏen˘mi instinktivními reakcemi. Dal‰í instinktivní reakcí, kterou farmě (foto: Jana kaÏd˘Newroddidge ãlovûk pracující se Řehořová) skotem

jistû velmi dobfie zná, je trkání vyvolané tlakem na ãelo telete. To je opût u telat roztomilé, ale u dospûlého skotu velmi nebezpeãné, proto bychom s telaty nikdy nemûli hrát „hru na trkanou“. Chcete-li, aby tele zaujalo podfiízené postavení, tlaãte ho pod bradou nebo na kohoutku, nikdy ne do ãela. Instinktivní reakce se ãasto vzájemnû ovlivÀují s tûmi nauãen˘mi. Napfiíklad u telete krmeného po nûkolik t˘dnÛ z lahve, které je chováno ve skupinû s dal‰ími telaty, vût‰inou nedojde k jiÏ zmiÀované zámûnû identity. Uãení Obecnû platí, Ïe aÈ uÏ b˘ka ãi krávu uãíme ãemukoli, je daleko efektivnûj‰í, probíhá-li v˘uka kaÏd˘ den 15 minut neÏ jednou t˘dnû dvû hodiny a Ïe mladá zvífiata se uãí rychleji neÏ star‰í. DÛleÏit˘ je i vrozen˘ temperament jedince. Pravidelnost tréninku je dÛleÏitá zejména u zvífiat s nervózní, lekavou povahou a jeho délka by mûla b˘t uzpÛsobena potfiebám zvífiete. V˘uka by mûla b˘t ukonãena poté, co zvífie zareaguje poÏadovan˘m zpÛsobem a pfiedtím, neÏ zaãne projevovat známky strachu. Pokud se zaãne bát a znervózní, mÛÏe mu trvat aÏ 30 minut neÏ se zklidní a tak je krat‰í trénink ãasto efektivnûj‰í.

Nástup do pfiepravního boxu Je velmi dÛleÏité, aby první zku‰enost zvífiete s pfiepravním boxem nebyla negativní. Pokud se pfii prvním nástupu udefií do hlavy nebo spadne, pravdûpodobnû na to nikdy nezapomene. Takov˘ záÏitek se mu mÛÏe uloÏit do dlouhodobé pamûti a zpÛsobit, Ïe se bude pfiepravníkÛ bát. Toto je problém zejména u horkokrevn˘ch jedincÛ s nervózním temperamentem. KdyÏ se b˘ka nebo krávu pokou‰íte

❒ Na pastvině poznáte znepokojená zvířata podle vzpřímeného držení hlavy (foto: Jana Řehořová)

poprvé naloÏit, zkuste je nalákat na krmivo. To jim v‰ak dejte teprve v okamÏiku, kdy je budete mít tam, kde potfiebujete. Skot se nechá snadnûji navést na prostorn˘ pfiívûs, s mal˘m sklonem rampy. Zvífiata vût‰inou vzdorují, mají-li jít do tmavého prostoru, proto otevfiete okna na protilehlé stranû pfiívûsu, aby vidûla svûtlo. Základním kamenem úspûchu je neklouzavá podlaha, protoÏe skot panikafií, zaãnouli mu podkluzovat nohy. Po ukonãení nástupu poãkejte, neÏ se zvífie uklidní a teprve poté ho vyveìte.

Nácvik vodûní Pfii nácviku vodûní je nutné zvolit postup, kter˘ b˘ka ãi krávu pfiimûje nechat se vést místo vzdorování. Nejprve je dobré je navyknout na ohlávku a vodící lano tím, Ïe se jim nûkolik dnÛ nasazují „ve volnosti“. Tak se zvífiata nauãí necukat ve chvíli, kdy si lano pfii‰lápnou. B˘kovi se lano mÛÏe pfiipevnit na nosní krouÏek, má-li ho zaveden˘. Nedoporuãuje se b˘ka hned poprvé pfiivázat. Skot s mírn˘m, klidn˘m temperamentem si zvykne, kdyÏ ho ohlávka párkrát zatáhne, ale bojácná zvífiata se mohou tak vydûsit, Ïe se pfies takovéto trauma nikdy nepfienesou. Ze strachu pak mohou zaãít kopat po lidech. Pro b˘ka je lep‰í, má-li moÏnost ustupovat a vzdorovat, pak si po ãase na ohlávku a vodítko zvykne. Pfii sundavání ohlávky vyãkejte, aÏ se uklidní a skloní hlavu, aby se nauãil, Ïe se jí tak zbaví. S nácvikem vodûní je dobré zaãít aÏ v okamÏiku, kdy si b˘k na ohlávku zvykne. Jednou z ãast˘ch chyb je tahání za ohlávku, kdyÏ se zaãne pohybovat vpfied. V tu chvíli by naopak mûl tah za odmûnu ustat. DÛleÏité je správné naãasování, aby si uvûdomil souvislost. Musí se nauãit, Ïe tah ustane, kdyÏ se pohybuje vpfied. Pfiíprava na v˘stavy a pfiedvádûní âasto se stává, Ïe doma klidn˘, poslu‰n˘ a dobfie ovladateln˘ skot zpanikafií a stane se tûÏko zvládnuteln˘m ve chvíli, kdy se ocitne v cizím, nezvyklém prostfiedí napfiíklad na v˘stavû nebo draÏbû. Stává se tak opût nejãastûji u jedincÛ s nervózním temperamentem. Pokud chce-

❒ Pohlazení je pozitivní motivace (foto: archiv Natural)

te této situaci pfiedejít, je dobré zaãít pfied takovouto akcí zvífiata zvykat na pohled a zvuky pfiedvádûcího ringu. Je potfieba je postupnû vystavovat zvukÛm rozhlasu, hudbû, hlasit˘m ranám a podobnû. Nervozita v cizím prostfiedí mÛÏe b˘t zpÛsobena i nepfiítomností dÛvûrnû známého o‰etfiovatele. Jedním ze zpÛsobu jak se vyhnout nervozitû z tohoto dÛvodu je mít víc lidí, ktefií se skotem pravidelnû manipulují bez toho, aby v nûm vzbudili nervozitu. Shrnutí Pochopení základní motivace jednání usnadÀuje manipulaci se skotem, zvy‰uje bezpeãnost práce, sniÏuje stres u zvífiat a zvy‰uje uÏitkovost. Urãit správnû emoci, která dané jednání vyvolala je nezbytné pro dal‰í postup pfii práci se zvífietem (uklidnûní, pochvala, trest...). Proto je dÛleÏité znát temperament daného jedince. Trestání bojácn˘ch zvífiat, která z nûjakého dÛvodu projevují svÛj strach, nikdy situaci nezlep‰í. Naopak potrestání agresivních jedincÛ mÛÏe pomoci. UplatÀování dominance v‰ak neznamená bití, dokud se zvífie psychicky nezlomí. Vût‰ina zvífiat dobfie reaguje na pozitivní odezvu za správnû vykonan˘ úkol pfii v˘cviku (napfi. krmení, pohlazení, vlídn˘ hlas, apod.). Odmûna je dobrou motivací a pfiispívá rychlosti uãení. Z ãasopisu Irish Charolais Cattle Society, podzim 2008 pfieloÏila ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r.o.

25

Parazitární choroby skotu (III. ãást) Ing. Pavla Vydrová, PhD. JiÏ ve dvou pfiedchozích ãíslech zpravodaje (III/09 a IV/09) jsme tuto rubriku o onemocnûní skotu vûnovali parazitárním chorobám a nebude tomu jinak ani v tomto vydání. Doposud jsme si oÏivili dûlení cizopasníkÛ dle rÛzn˘ch vztahÛ a zamûfiili jsme se podrobnûji na tyto parazity: motolice (fasciolózu a dicroceliózu), babezielózu (klí‰tûnku hovûzí), ãervivost (slezová, stfievní a plicní) a uhfiivost (cysticerkóze). Dne‰ní ãást bude vûnována tzv. ektoparazitÛm (vnûj‰ím parazitÛm), které si pro lep‰í pfiehlednost rozdûlíme na dvû skupiny – entomózy (vyvolávané bodav˘m i nebodav˘m hmyzem) a akarózy (vyvolávaná roztoãi). Z onemocnûní patfiících do první skupiny si pfiipomeneme podrobnûji stfieãkovitost skotu a okrajovû se podíváme také na klí‰Èatovitost, mallofagózu, anoplurózu, muchniãkovitost, ovádovité, bodalkovité, bzuãivkovité a komáry jako zástupce entomóz. Ze zástupcÛ druhé skupiny – akaróz – se zamûfiíme podrobnûji na velmi závaÏné a nepfiíjemné onemocnûní jehoÏ pÛvodcem je zákoÏka svrabová a dále pak okrajovû na trudníkovitost u skotu. Obecnû o ektoparazitech V dÛsledku roz‰ifiujícího se pastevního odchovu (masného) skotu v posledních dvaceti letech a importÛ zvífiat ze zemí s vysok˘m v˘skytem parazitóz, je jistû na místû neopomínat pomûrnû velk˘ zdravotní v˘znam ektoparazitóz (vnûj‰ích parazitÛ). V podmínkách âeské republiky je ale tfieba poãítat s v˘skytem ektoparazitÛ jak u mléãného tak i masného skotu, tzn. ve stájovém i pastevním prostfiedí. Ektoparazitózy jsou onemocnûní vyvolaná zástupci nejpoãetnûj‰í skupiny Ïivoãi‰né fií‰e – ãlenovcÛ (Arthropoda). Jejich v˘znam dokladuje skuteãnost, Ïe tvofií více neÏ 80 % v‰ech Ïivoãi‰n˘ch druhÛ, vyskytují se v‰ude na zemûkouli, a to podle souãasn˘ch poznatkÛ jiÏ déle neÏ 500 milionÛ let. Z více neÏ jednoho milionu znám˘ch druhÛ je asi 40 % ‰kÛdcÛ se zásadním zdravotním a veterinárním v˘znamem. Jejich patogenní vliv na organismus zvífiat se projevuje vût‰inou onemocnû-

26

ními kÛÏe, dále sáním krve a nebo jsou to pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímo pÛsobí ãlenovci jako pfiena‰eãi více neÏ padesáti virov˘ch, bakteriálních, protozoárních a helmintózních infekcí. Toto pÛsobení se uskuteãÀuje jednak formou inokulativní, tj. vbodnutím pfii sání apod. nebo kontaminativní, tj. nepfiímo z exkrementÛ nebo v˘mû‰kÛ jednak pasivním pfienosem nebo po rozmáãknutí a vetfiení do kÛÏe nebo sliznic. Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme, jak uÏ jsme si uvedli v˘‰e, do dvou základních skupin a sice akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi roztoãe (Acarina) a entomózy vyvolané hmyzem (Insecta). Ochrana stád pfied onemocnûními vyvolan˘mi ektoparazity pfiedpokládá cílené a ekonomické vyuÏití registrovan˘ch ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe jejich neodborná aplikace mÛÏe pfiedstavovat riziko pro zdraví lidí, zvífiat i Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, je vÏdy nutno pfiísnû dodrÏovat doporuãené metodické pokyny a ochranné lhÛty. Vzhledem ke stávajícím pfiedpisÛm o ochranû masa a Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, pfii pouÏití ektoparazitik a biocidních pfiípravkÛ, je nutné této problematice vûnovat trvalou pozornost jak ze strany chovatelÛ tak veterinární sluÏby, kdy je podrobná znalost problematiky zárukou úãinné prevence a tlumení tûchto infekcí. Pro zajímavost je vhodné se zmínit i o problematice spoleãné pastvy skotu a ovcí, kdy pfieÏívají obavy z vy‰‰í nároãnosti na tlumení parazitóz. Dle dostupné literatury jsou ale k dispozici nûkolikaletá podrobná sledování, která prokázala, Ïe pfii spoleãné pastvû je intenzita parazitóz niωí neÏ pfii jednodruhové, také vyuÏití porostÛ je logicky lep‰í a prokazatelné je dle autorÛ zejména zv˘‰ení pfiírÛstkÛ o 7 – 10 % a uÏitkovosti pÛdy o 13 – 15 %. Entomózy V pastevních oblastech má znaãn˘ zdravotní v˘znam napadení skotu zejména bodav˘m a nebodav˘m hmyzem – vãetnû myiáze (stfieãkovitosti), jejichÏ pÛvodci patfií do fiádu dvoukfiídlého hmyzu (Diptera). Dal‰ími v˘znamn˘mi zástupci entomóz jsou u skotu v‰enky a v‰i, coÏ jsou perma-

nentní ektoparazité s pfiísnou hostitelskou specifikou. Stfieãkovitost skotu (Hypodermatosis)

❒ Střeček hovězí – stádia (larvy a dospělec) (foto: internet)

Stfieãkovití (lidovû fieãeno stfieãci) jsou ãeledí patfiící mezi dvoukfiídl˘ hmyz. âítá nûkolik rodÛ velk˘ch much, jejichÏ larvy prodûlávají v˘voj v podkoÏí, nosních dutinách a hltanu pfieÏv˘kavcÛ, pfiípadnû koní, hlodavcÛ a zajícÛ nebo v trávicím ústrojí lichokopytníkÛ. Stfieãkovitost je parazitární onemocnûní sezónního charakteru a patfií mezi tzv. pravé myiáze, neboÈ larvy stfieãkÛ bûhem svého v˘voje migrují tûlem hostitele. ❒ Střeček hovězí – larvy (foto: internet)

Podle lokalizace larev stfieãkÛ v hostiteli se tedy rozli‰uje stfieãkovitost na: podkoÏní, nosohltanovou a Ïaludeãní. ❒ Střeček hovězí – podkožní forma (foto: internet)

Mezi podkoÏní stfieãky a zároveÀ parazitující u skotu patfií zejména H. bovis, ale okrajovû také Hypoderma lineatum. ❒ Larva střečka hovězího opouští hostitel otvorem v kůži (foto: internet)

PÛvodce PÛvodcem tohoto onemocnûní u na‰eho skotu jsou larvy stfieãka hovû-

zího (Hypoderma bovis). Dospûlí jedinci jsou mohutné dvoukfiídlé mouchy o velikosti mezi 11 – 16 mm, jejichÏ konãetiny a tûlo jsou porostlé hust˘mi ãern˘mi chloupky s v˘razn˘mi svûtl˘mi pfiíãn˘mi pásy. Zadní ãást tûla samiãek je rezavû oranÏová s vysunovateln˘m kladélkem a rovnûÏ nohy mají silnû ochlupené. ·ífiení onemocnûní, morfologie, patogeneze,… Dospûlé a oplozené samiãky stfieãkÛ H. bovis nalétají na pasoucí se skot (a divoké pfieÏv˘kavce) za tepl˘ch a slunn˘ch dní – od kvûtna do srpna. Sedají si na srst zvífiat a kladou 400 – 800 ks bûlav˘ch ováln˘ch vajíãek o velikosti cca 1 mm na spodní krajiny tûla (bfiicho, nohy a slabiny). Z vajíãek ulpûn˘ch pevnû na srsti se bûhem 3 – 5 dnÛ líhnou larvy I. instaru. Pomocí ústních háãkÛ a enzymÛ pronikají larvy do podkoÏí a postupnû migrují v mezisvalovém pojivu podél nervov˘ch drah dorsálním smûrem (k pátefii). Migrace larev I. instaru trvá 5 – 7 mûsícÛ. Poté vnikají do pátefiního kanálu, kde se usazují pfies zimní období. Koncem zimy a zaãátkem jara se larvy dostávají z pátefiního kanálu do podkoÏí v oblasti hfibetu a bederní krajiny, kde dozrávají a vytváfiejí typické postupnû se zvût‰ující stfieãkové boule. Larvy se zde dvakrát svlékají aÏ do larev III. instaru, které dosahují velikosti aÏ 30 mm. Vyzrálé larvy III. instaru (dozrávají asi po ‰esti aÏ deseti t˘dnech) pomocí enzymÛ naru‰ují kÛÏi a vytváfiejí otvor, kter˘m aktivnû opou‰tûjí hostitele a vypadávají na zem, kde se ihned kuklí na pÛdû. Po 40 – 60 dnech se z kukel na pÛdû líhnou dospûlé mouchy (imaga), které mají zakrnûlé ústní ústrojí, ale stále mohou sát tekutiny, spí‰e v‰ak tráví zásoby získané bûhem larválního v˘voje. Jako místa shromaÏìování a páfiení si stfieãci vybírají vyv˘‰ená a dobfie oslunûná místa v terénu. Akãní radius samic je v okruhu asi 5 km. Skot je velmi citliv˘ na vysokou frekvenci jejich bzukotu a pfii nalétávání se pla‰í „stfieãkuje“, pfiiãemÏ samiãky zpravidla trvale pronásledují prchající stádo, nikdy v‰ak nezalétávají do uzavfien˘ch prostorÛ (stájí, pfiístfie‰kÛ). Záhy po splnûní svého Ïivotního úkolu hynou. V˘voj stfieãka hovûzího trvá v podstatû jeden cel˘ rok. U druhu H. lineatum pfieãkávají larvy zimu v jícnu hostitele. Pfii migraci larev tûlem a podkoÏím

vznikají v dÛsledku zanesené bakteriální infekce lokální zánûty, hnisavé procesy a mohou se vytvofiit i abscesy s mohutn˘m edémem. V pátefiním kanálu mÛÏe docházet k po‰kození míchy s následn˘m váÏn˘m po‰kozením pohybového aparátu (parézy aÏ paral˘zy). Otvory v kÛÏi se hojí jizvami, které po koÏedûlném zpracování vypadávají a znehodnocují kÛÏi v místech, kde je nejhodnotnûj‰í. Vliv na zdravotní stav skotu má jak vyru‰ování zvífiat na pastvû (pfiíp. i poraÀováním), tak vlastní onemocnûní. NejzávaÏnûj‰ím ekonomick˘m dopadem jsou ztráty v dÛsledku ireverzibilního po‰kození kÛÏe, omezení uÏitkovosti u krav na produkci mléka (o 10 aÏ 25 %) a sníÏení pfiírÛstkÛ u mladého skotu (o 10 aÏ 30 kg za pastevní sezónu). Diagnóza Klinickou diagnózu je moÏno stanovit teprve na základû v˘skytu stfieãkov˘ch boulí. V zahraniãí jsou v souãasné dobû vyvinuty testy (ELISA) prokazující ãasnou infekci a to jak z krevního séra tak i ze vzorkÛ mléka. Terapie, prevence, tlumení Úãinn˘mi prostfiedky pro léãbu podkoÏní stfieãkovitosti jsou makrocyklické laktony, jak k parenterální tak pfiedev‰ím k pour-on aplikaci (om˘vání) v doporuãovan˘ch dávkách. Jejich úãinnost se pohybuje v rozmezí 95 aÏ 100 %, ale nejvy‰‰í je na mladá v˘vojová stadia. V pfiípadech, kdy nelze uvedené prostfiedky pouÏít (ochranné lhÛty pro maso a mléko), pfiedev‰ím jiÏ pfii v˘skytu stfieãkov˘ch boulí, je moÏno aplikovat preparáty na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ (cyfluthrin, cypermethrin, tetramethrin), pfiíp. dimpylat. Aplikují se rovnûÏ systémem pour-on po celé délce hfibetní a bederní krajiny. Léãba podkoÏní stfieãkovitosti se v‰ak nesmí provádût od zaãátku prosince do konce bfiezna vzhledem k tomu, Ïe v této dobû se larvy H. bovis mohou nacházet v pátefiním kanálu a v pfiípadû jejich hromadného usmrcení a rozpadu mÛÏe dojít k irreversibilním zmûnám zejména pohybového aparátu. Léãba se proto provádí buì ihned po skonãení pastevního období, nebo aÏ na jafie pfii v˘skytu boulí. V˘skyt (v âR) Hypodermóza byla v posledních desetiletích minulého století na na‰em území témûfi zlikvidována, nicménû

s importy masn˘ch plemen skotu (zejména z Kanady a Francie) je opûtovnû, i kdyÏ ojedinûle, diagnostikována pfiedev‰ím v nûkter˘ch oblastech západních, stfiedních a severních âech a na severní Moravû. O nûco málo vy‰‰í v˘skyt stfieãkÛ, neÏ je tomu na na‰em území, je na pastvinách na‰ich v˘chodních sousedÛ – Slovenska. Klí‰Èatovitost (ixodidóza) Jako samostatné klinické onemocnûní se v na‰ich podmínkách prakticky nevyskytuje, i kdyÏ ztráty krve zpÛsobené klí‰Èaty mohou bûhem pastevní sezóny u jednotliv˘ch zvífiat dosahovat aÏ 1 litru i více. Kromû vlastní parazitace mají klí‰Èata zejména v˘znam jako pfiena‰eãi chorob. Jedná se pfiedev‰ím o klí‰tû obecné (Ixodes ricinus), jehoÏ hlavním místem v˘skytu jsou vlhké, listnaté a smí‰ené lesní porosty s hojn˘m podrostem a nekulturní kfiovinaté porosty na pastvinách a v jejich okolí do v˘‰ky cca 1000 m n. m. V evropsk˘ch podmínkách je klí‰tû hlavním pfiena‰eãem babeziózy u skotu, kterou jsme si podrobnûji popsali v prvním díle rubriky vûnovaném parazitÛm (zpravodaj ã. III/09) a spárkaté zvûfie druh Babesia divergens. V níÏinn˘ch, zejména luÏních oblastech se vyskytují i druhy z rodÛ Dermacentor a Haemaphysalis. Klí‰Èata se vût‰inou lokalizují na místech jako jsou báze u‰í a rohÛ, na spodinû krku a laloku, vemeni a v okolí análního otvoru a vulvy. ❒ Klíště obecné (Ixodes ricinus) (foto: internet)

Boj proti klí‰ÈatÛm je nutno zamûfiit pfiedev‰ím na pravidelné agrotechnické o‰etfiování pastvin, tj. odstraÀování kefiov˘ch porostÛ a nespasen˘ch trsÛ travin, které jsou pfiíhodné pro v˘voj klí‰Èat. Vlastní o‰etfiení zvífiat se zakládá na hromadném pouÏití postfiikÛ vhodn˘mi preparáty, pfiíp. i individuální aplikaci makrocyklick˘ch laktonÛ v období

❒ Všenka tuří (Bovicula bovis) (foto: internet)

27

maximálního v˘skytu klí‰Èat (zpravidla v dubnu aÏ ãervnu). Mallofagóza (Bovicola bovis) Tento parazit, s ãesk˘m názvem v‰enka tufií, má dorzoventrálnû oplo‰tûlé tûlo a stejnû ‰irokou hlavu s dobfie vyvinut˘m hryzav˘m ústním ústrojím. Jeho velikost se pohybuje od 1,2 – 1,5 mm a v‰echna stadia se vyvíjejí na tûle a Ïiví se koÏním epitelem a organick˘m detritem (zbytky rozru‰ené bunûãné tkánû). Samiãky pfiilepují vajíãka k bázi chlupÛ a jejich promûna je nedokonalá (larva, nymfa, imago). V˘skyt v‰enek vrcholí v zimních mûsících, kdy trvale dráÏdí a zneklidÀují zvífiata. Klinické onemocnûní se projevuje pouze u ustájen˘ch telat a mladého skotu, zpravidla v souvislosti s dal‰ím onemocnûním, nebo celkov˘m oslabením. V‰echna stadia v‰enky je moÏno diagnostikovat pouh˘m okem, ale k odli‰ení od v‰í je nutná prohlídka pod lupou nebo mikroskopem. Úãinn˘mi eliminaãními prostfiedky jsou postfiiky, resp. om˘vání syntetick˘mi pyrethroidy. Vzhledem k odolnosti vajíãek se musí o‰etfiení za 10 aÏ 14 dnÛ opakovat. Anoplurózu (zav‰ivení) Vyvolávají u skotu tfii druhy v‰í. Jejich tûlo je podobnû jako u v‰enek dorzoventrálnû oplo‰tûlé, av‰ak hlava je vÏdy v˘raznû uωí neÏ tûlo. Samiãky jsou vût‰í neÏ samci, ústní ústrojí je bodavé a savé. Vajíãka (hnidy) se zfieteln˘m víãkem a velikosti aÏ 0,5 mm jsou pfiilepována na srst. V˘voj trvá tfii aÏ ãtyfii t˘dny. Linognathus vituli (ve‰ telecí) mûfií 2 – 3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku, bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen. Haematopinus eurysternus (ve‰ dobytãí) dosahuje aÏ 4,5 mm a napadá star‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolí báze rohÛ, oãí, mulce a na ocase. Solenoptes capillatus je nejmen‰í (1,5 mm) a vyskytuje se zpravidla v chumáãcích pfieváÏnû na krku,

❒ Veš telecí (Linognathus vituli) (foto: internet)

28

bocích laloku a v bederní krajinû. V‰i jsou obligátní hematofágové, v˘mû‰ky jejich slinn˘ch Ïláz vyvolávají v místû sání hypersenzitivní reakci, vznikají koÏní puch˘fie doprovázené siln˘m svûdûním, které zvífiata trvale zneklidÀuje. Slabé infekce jsou obvykle spojeny s chronickou dermatitidou. Nejtûωí onemocnûní se vyskytuje u telat s pfiíznaky anemie, vysílení a znaãn˘ch ztrát na hmotnosti. Zav‰ivení v chovech svûdãí o nízké hygienické úrovni a nedostateãné v˘Ïivû. Diagnostika je stejná jako u v‰enek. Dobré léãebné v˘sledky dává pouÏití makrocyklick˘ch laktonÛ a sice pfii parenterální aplikaci (v dávkách 0,2 aÏ 0,3 mg.kg –1 Ïivé hm) a pfiípadnû i pour–on (0,5 mg.kg –1), jejichÏ aplikaci – vzhledem ke dlouhodobé úãinnosti – není zpravidla tfieba opakovat. Úãinné jsou i akaricidní prostfiedky na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ, o‰etfiení se v‰ak musí vzhledem k odolnosti vajíãek po 14 dnech opakovat. Muchniãkovití (Simulidae) Muchniãky jsou drobné mu‰ky (3 – 4 mm) typické dorzálním vyklenutím stfiedohrudi. Z poãetn˘ch druhÛ znám˘ch na na‰em území má nejvût‰í v˘znam Odagmia ornata (muchniãka zdobená). Mu‰ky nalétávají na skot v rojích, zpravidla od konce kvûtna do konce ãervence, zejména ráno a veãer. Krev sají zvífiatÛm pouze samiãky, kromû skotu napadají i spárkatou zvûfi a pfiíleÏitostnû i ãlovûka. Toxické produkty slinn˘ch Ïláz, které vnikají do organismu pfii sání krve, ochrnují ãinnost d˘chacího centra, vyvolávají cirkulaãní poruchy a silné lokální reakce na vpich. Vût‰inou se vyvíjí dvû aÏ ãtyfii generace muchniãek do roka, v˘voj probíhá pouze v ãist˘ch tekoucích vodách (kde kukly i pfiezimují), protoÏe larvy jsou vysoce nároãné na kyslík. Bezprostfiednû po vylíhnutí, které probíhá hromadnû (rojení) napadají hostitele. Nejãastûji atakovan˘mi místy jsou u‰ní boltce, oãní víãka, slabiny a vemeno. Zvífiata pfii napadení obvykle vyhledávají útoãi‰tû v lesních a kefiovit˘ch porostech, pfiípadnû i ve vodních zdrojích. Masivní napadení mÛÏe mít za následek onemocnûní s velmi prudk˘m prÛbûhem a následn˘m hromadn˘m hynutím, které b˘vá v˘sledkem kombinovaného vlivu anafylaktické (alergické) reakce a ztráty krve, nebo v dÛsledku hromadného vdechování muchniãek i tûÏkého edému plic. Hromadná napadení skotu jsou u nás zji‰-

❒ Zástupce čeledi Muchničkovití (foto: internet)

Èována pfiedev‰ím v oblastech horsk˘ch a podhorsk˘ch bystfiin, ménû v oblastech níÏinn˘ch potokÛ. NejdÛleÏitûj‰ím opatfiením pfii napadení je okamÏité ustájení skotu a symptomatická léãba zvífiat (infuze kalcia, antialergika, prostfiedky posilující srdeãní ãinnost). Chemoterapeutickou ochranu stáda na dobu asi 2 aÏ 3 t˘dnÛ zaji‰Èuje o‰etfiení (postfiik, om˘vání) syntetick˘mi pyrethroidy, z nichÏ nejvy‰‰í insekticidní úãinnost má cyfluthrin. Ovádovití (Tabanidae) Obecnû jsou to dvoukfiídlé mouchy, ãasto nápadnû pestfie zbarvené s velk˘ma oãima a ústním ústrojím tvofien˘m mohutn˘m sosákem. Cizopasí pouze hematofágní samice, samci se Ïiví rostlinn˘mi ‰Èávami, kvûtním nektarem, pfiíp. i vytékající mízou ze stromÛ (mají pÛvod v kvûtopasném hmyzu). V˘voj probíhá ve vlhkém prostfiedí (okolí vodních zdrojÛ) pfies 5 aÏ 11 larválních instarÛ v˘luãnû s jednou generací do roka. Na na‰em území bylo jiÏ zji‰tûno více neÏ 60 druhÛ z 10 rodÛ. Z rodu Tabanus nejãastûji napadá skot T. bovinus – ovád hovûzí (19 – 24 mm), T. autumnalis (17 – 22 mm) a T. bromicus (9 – 11 mm). Na ·umavû se vyskytuje nejvût‰í ze stfiedoevropsk˘ch druhÛ, robustní T. sudeticus (20 – 27 mm).

❒ Ovád hovězí (Tabanus bovinus) (foto: internet)

Ovádi dosahují tedy v prÛmûru velikosti od 1 do 2,7 cm, obtûÏují skot pouze na pastvinách (nikdy nezalétávají do stájí) a to hlavnû v letních mûsících. Sv˘m bolestiv˘m vpichem ru‰í zvífiata nejen na pastvû, ale i pfii odpoãinku. ZpÛsobují znaãné ztráty krve, samiãka rodu Tabanus vysaje aÏ 0,2 ml krve a sání se opakuje kaÏdé tfii aÏ ãtyfii dny. U mlad˘ch kusÛ na pastvû dochází postupnû k v˘raznému sniÏování hmotnostních pfiírÛstkÛ, u dojnic mÛÏe pokles mléãné produkce dosáhnout 15

aÏ 25 %. Ovádi mají znaãn˘ v˘znam v pasivním i aktivním pfienosu pÛvodcÛ infekãních a parazitárních onemocnûní, protoÏe velmi ãasto stfiídají hostitele. V˘voj probíhá ve vlhk˘ch a stinn˘ch lokalitách, kde rovnûÏ pfiezimují. Ochrana pasoucích se zvífiat je velmi obtíÏná, zejména pro velk˘ akãní rádius samic (aÏ nûkolik km) a moÏnost stfiídání hostitelÛ (spárkatá zvûfi). Pfiípadné chemoterapeutické o‰etfiení je v‰ak nutno provádût podobnû jako u muchniãek v prÛbûhu pastevní sezóny opakovanû. Z rodu Haematopota je nejãastûji se vyskytujícím druhem H. pluvialis – bzikavka de‰Èová (8 – 12 cm) a z rodu Chrysops bzikavka slepooãka (Ch. caecutiens; 7 – 11 mm). Bodalkovití (Stomoxidae) Bodalky patfií do skupiny synbovinních a synantropních much (Ïijících v blízkosti skotu a ãlovûka), jsou typiãtí hematofágové, kdy krev sají obû pohlaví. Kosmopolitnû roz‰ífien˘m druhem je bodalka stájová (Stomoxys calcitrans), která je vázaná na prostfiedí stájí a lidsk˘ch obydlí a jejich bezprostfiední okolí. Je podobná mou‰e domácí, imaga mûfií 6 – 9 mm, mají v‰ak del‰í sosák uzpÛsoben˘ k bodání a sání krve. Samiãka kladou vajíãka pfiedev‰ím do hnoje a cel˘ v˘voj pfies saprofágní larvy a kukly probûhne za optimálních podmínek jiÏ asi za 12 dnÛ. Na pastvû napadají skot pfiedev‰ím Haematobia stimulans (bodalka podhorská) a H. irritans (bodalka malá), jejichÏ v˘voj probíhá v ãerstv˘ch v˘kalech. Bodalky ve stájích trvale zneklidÀují zvífiata, aktivní jsou bûhem dne a v letním období, bodalka malá napadá zvífiata i v noci. Na pastvinách se bodalky vyskytují hlavnû na jafie a na podzim. Pfii masivním v˘skytu mohou zpÛsobovat znaãné ztráty na produkci mléka (aÏ 20 %) a pfiírÛstkÛ (10 – 20 %). Typick˘m synbovinním druhem je i moucha dobytãí (Musca autumnalis), velikosti asi 4,4 – 6 mm, Ïiví se oãními a nosními sekrety, pfiípadnû krví

z ran po napadení ovády. V prostfiedí stájí, pfiíp. i na pastvinách se vyskytuje i moucha domácí (Musca domestica). Ústní ústrojí obou tûchto much je lízavé, v˘voj probíhá ve hnoji a rÛzn˘ch exkrementech, jejich larvy jsou bûlavé barvy a lidovû se naz˘vají „trusky“. V období tepl˘ch letních dnÛ a pfii ‰patn˘ch zoohygienick˘ch podmínkách mÛÏe docházet k obrovskému namnoÏení tûchto much a spolu s bodav˘mi mouchami vyvolávají tzv. „mu‰í kalamity“ (napfi. v teletnících), kdy mohou velmi nepfiíznivû ovlivÀovat jak zdravotní stav (pfienos pÛvodcÛ prÛjmov˘ch onemocnûní, letní mastitidy, protozoární cysty apod.), tak i uÏitkovost. V období maximálního v˘skytu much je nutno provádût opakované postfiiky stájov˘ch prostorÛ schválen˘mi biocidními pfiípravky, pfiíp. repelenty. Nev˘hodou vût‰iny tûchto prostfiedkÛ je v‰ak rychl˘ nástup rezistence a tím i nutnost jejich pravidelné obmûny. Bzuãivkovití (Calliphoridae) Je rovnûÏ poãetná ãeleì dvoukfiídl˘ch, jejíÏ pfiíslu‰níci vyvolávají pravé myiáze, vût‰ina druhÛ patfií mezi tzv. metalické mouchy pro své doslova kovovû lesklé zbarvení. Samiãky kladou do ran, odûrek (pfiíp. i pfiirozen˘ch otvorÛ tûlních) vajíãka, z nichÏ se jiÏ bûhem nûkolika hodin líhnou larvy, které sv˘mi proteolytick˘mi enzymy rozpou‰tí napadenou tkáÀ, postupnû vnikají (zavrtávají se) do hloubky a Ïiví se exudátem. Pro svÛj ‰roubovit˘ tvar a pohyb jsou v anglické terminologii naz˘vány „screw worms“. Podle teploty prostfiedí dozrávají bûhem jednoho aÏ dvou t˘dnÛ, kuklí se v povrchov˘ch vrstvách pÛdy a bûhem dvou aÏ tfiít˘denní metamorfózy se líhne imago (dospûlec). Velmi závaÏn˘ zdravotní a veterinární v˘znam mají pfiedev‰ím v tropick˘ch a subtropick˘ch oblastech, zejména v zemích s rozvinut˘m chovem ovcí, kde kaÏdoroãnû napadají miliony tûchto zvífiat a ztráty (i úhynem) jsou v tûchto oblastech obrovské. NejzávaÏnûj‰í jsou myiázy koÏní, napadeny v‰ak mohou b˘t i rÛzné tûlesné orgány (myiáze oãní, u‰ní, stfievní a urogenitálního systému).

❒ Zástupce čeledi Bzučivkovití (foto: internet) ❒ Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans) (foto: internet)

Postupné zvy‰ování v˘skytu tûchto much je v posledních letech pozorován také v podmínkách stfiední Evropy. Zejména nalétají na ovce, ale mohou napadat za stejn˘ch pfiíznakÛ i telata. Jedná se pfiedev‰ím o druhy z rodÛ Calliphora, Phormia a Lucilia. Bzuãivky mají v‰ak znaãn˘ v˘znam i v pfienosu nákaz, zejména pÛvodcÛ infekãních prÛjmÛ, cyst a oocyst prvokÛ, vajíãek helmintÛ, pfiíp. i botulotoxinu. Z tohoto hlediska je v na‰ich podmínkách za nejnebezpeãnûj‰í povaÏován synantropní druh Lucilia sericata. Dospûlé mouchy tohoto druhu jsou zeleného zbarvení s typicky kovov˘m leskem, jejich larvy se bûÏnû vyvíjí i na mrtv˘ch tûlech zvífiat, dále na potravinách (maso, masné a mléãné v˘robky) a také v odpadcích. V˘znam mají zejména imaga, která pfiená‰í zárodky jak v zaÏívacím traktu, tak i na povrchu tûla. Pfiedpokladem úspû‰ného tlumení myiází je vãasná diagnostika, která je závislá na prohlídce ran a okolí pfiirozen˘ch tûlních otvorÛ a individuálním mechanickém o‰etfiení a odstraÀování larev. Vlastní léãebné zákroky jsou tak velice nákladné a ãasovû nároãné. Prevence pfienosu nákaz závisí pfiedev‰ím v odstraÀování líhni‰È bzuãivek. Komáfii (Culicidae)

❒ Zástupce čeledi Komáři (Culicidae) (foto: internet)

Jedná se o velmi poãetnou ãeleì dvoukfiídl˘ch s pfiibliÏnû 2500 druhy, z nichÏ se u nás vyskytuje více neÏ 50 druhÛ. K nejãastûj‰ím patfií rody Culex, Aedes a Anopheles. Dospûlí jedinci dosahují velikosti 3 aÏ 6 mm s v˘razn˘ sosákem, makadly a tykadly. V˘voj komárÛ probíhá na vhodn˘ch vodních nebo zaplavovan˘ch plochách, zpravidla 3 – 5 generací do roka. Krev sají pouze samiãky na ‰irokém spektru hostitelÛ a jejich akãní rádius je asi 300 m. Produkty slinn˘ch Ïláz vyvolávají svûdûní, tvorbu papul a v pfiípadech silného napadení mÛÏe u mlad˘ch kusÛ docházet k projevÛm alergické reakce. Medicínsk˘ v˘znam komárÛ v‰ak tkví pfiedev‰ím v pfienosu fiady patogenÛ

29

(virov˘ch, bakteriálních a pfiedev‰ím protozoárních) jak u zvífiat tak i u lidí. K ochranû skotu je moÏno pouÏívat stejn˘ch prostfiedkÛ jako u ostatních dvoukfiídl˘ch. Omezení populací komárÛ v líhni‰tích v blízkosti chovÛ zvífiat je moÏno dosáhnout pouze melioraãními zásahy. Akarózy Svrab (Psoroptes) Svrab, neboli pra‰ivina, je jedním z nejroz‰ífienûj‰ích chronick˘ch parazitárních onemocnûní skotu i ovcí, které lze v souãasné dobû diagnostikovat v na‰ich chovech. ¤adí se mezi akarózy. Jde o rychle se ‰ífiící tûÏké koÏní onemocnûní vyvolávané mikroskopick˘mi roztoãi zákoÏkami (zákoÏka svrabová), z nichÏ u na‰eho skotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Chorioptes a Psoroptes. ZákoÏky svrabové vyvolávají ve stádech nervozitu, zvífiata se snaÏí pfiekonat velmi intenzivní pocit svûdûní a napadnutá kÛÏe velmi ãasto inklinuje k zánûtÛm v dÛsledku druhotné infekce. Pra‰ivina je vysoce nakaÏlivé onemocnûní a její v˘skyt podléhá povinnému hlá‰ení. Pfievládá názor, Ïe pÛvodním hostitelem svrabu byl ãlovûk, od kterého do‰lo ke vzniku variant adaptovan˘ch nejdfiíve na domácí a pozdûji i na divoká zvífiata. Na ãlovûku tyto varianty nejsou schopné vytváfiet chodbiãky a zpÛsobují pouze vznik jednotliv˘ch svûdiv˘ch papul. K pfienosu dochází pouze úzk˘m kontaktem s postiÏen˘m zvífietem, na kterém mohou b˘t pfiítomny eroze, krusty a loÏiska vypadlé srsti. V pfiípadû nakaÏení ãlovûka po kontaktu s nemocn˘m zvífietem se projevy nákazy odhojují spontánnû. PÛvodce ZákoÏky svrabové jsou roztoãi na hranici viditelnosti pouh˘m okem. Îiví se tkáÀov˘m mokem a v˘potkem. ZákoÏky rodu Sarcoptes nejãastûji postihují hlavu, zatímco zákoÏky rodu Psoroptes hfibet, boky, kofien ocasu a krk. Chorioptes se lokalizuje na spûnkách. Druhy cizopasící u a skotu a ovcí patfií vesmûs do rodu Psoroptes. Sarkoptóza, jejíÏ pÛvodcem je Sarcoptes bovis, je nejmen‰í ze zákoÏek (samci 200 – 280 mikrometrÛ, samice 300 – 500 mikrometrÛ) s podkovovit˘m chobotkem, krátk˘mi kuÏelovit˘mi konãetinami a pfiísavn˘mi terãíky na 1. a 2. páru konãetin. Typick˘m diagnostick˘m znakem jsou dále jednoduché trny, které

30

zují pfiedev‰ím na krku, plecích, ‰íji a okolí kofiene ocasu, postupnû se v‰ak mohou roz‰ífiit na celé tûlo.

❒ Zákožka svrabová (Sarcoptes, Chorioptes a Psoroptes) (foto: internet)

jsou u samic na 3. a 4. páru a u samcÛ na 3. páru konãetin. Tato zákoÏka cizopasí pouze u dospûlého skotu. Samiãky tohoto druhu pronikají rohovou vrstvou pokoÏky a vrtají chodbiãky, které jsou vÏdy rovnobûÏné s povrchem kÛÏe. Do chodbiãek nakladou vajíãka a bûhem 10 – 14 dnÛ zde probíhá v˘voj pfies larvální stádium, dvû nymfální stadia aÏ do dospûlosti. ZákoÏky vyluãují fermenty, které rozru‰ují buÀky pokoÏky a poté vysávají tkáÀové tekutiny a dráÏdí níÏe poloÏené buÀky k vy‰‰ímu mnoÏení a tvorbû rohov˘ch vrstev. KoÏní zmûny pfii sarkoptóze se lokalizují pfiedev‰ím na hlavû a to v lícní krajinû, okolí oãí a dále se mohou ‰ífiit i na krk, lalok, plece, u b˘kÛ i v okolí pupku a u dojnic na vemeni. Psoroptóza je nejãastûji se vyskytující pra‰ivina u na‰eho skotu. Je vyvolána druhem Psoroptes ovis, kter˘ bûÏnû cizopasí u ovcí. Patfií k nejvût‰ím zákoÏkám (samci 500 – 650 mikrometrÛ, samice 600 – 800 mikrometrÛ) s protáhl˘m chobotkem kuÏelovitého tvaru a dlouh˘mi, silnû vyvinut˘mi konãetinami. Pfiísavné terãíky jsou u samic na 1., 2. a 4. páru, u samcÛ na 1., 2. a 3. páru, 3. pár konãetin u samic je opatfien typick˘m, mohutn˘m dvojit˘m trnem. V˘voj probíhá pfies stejná stadia a pfiibliÏnû ve shodn˘ch ãasov˘ch intervalech jako u pfiedchozího druhu, s tím rozdílem, Ïe nevrtají koÏní chodbiãky, ale samiãky kladou vajíãka na povrch kÛÏe nebo ke kofienÛm chlupÛ. KoÏní zmûny se lokali-

❒ Prašivka ovčí (Psoroptes ovis) (foto: internet)

Chorioptóza je vyvolána druhem Chorioptes bovis, kter˘ má krátk˘ masivní chobotek a jjehoÏ velikost se pohybuje mezi obûma pfiede‰l˘mi (400 – 600 mikrometrÛ). Typick˘m místem lokalizace tûchto zákoÏek jsou distální (dolní) ãásti pfiedev‰ím zadních konãetin, ale mohou se roz‰ífiit i na vemeno a spodinu bfiicha. V na‰ich podmínkách není v˘skyt chorioptové pra‰iviny u skotu tak ãast˘. Zdroje a ‰ífiení infekce (pfienos, vnímavost) ZákoÏky Ïijí na povrchu kÛÏe svého hostitele. K jejich pfiímému pfienosu dochází klinicky a latentnû pfies nemocná zvífiata, k nepfiímému potom pfies ovãáckého psa, ãlovûka a stájové prostfiedí. Onemocnûní se ‰ífií velmi rychle, proto je dodrÏování hygienick˘ch zásad základem zdravého chovu. Patogeneze (vznik a v˘voj chorobn˘ch zmûn v tûle) V místech v˘skytu zákoÏek se u v‰ech v˘‰e uveden˘ch druhÛ nejprve objevují drobné uzlíãky, které se mûní v pustulky a v dÛsledku pokraãující sekrece spolu s odlupujícím se epitelem a neãistotami zasychají na strupové nálepy (krusty), které mohou postupnû dosáhnout znaãn˘ch rozmûrÛ. Po opadnutí krust zÛstává kÛÏe lysá a hrubá a ãasto vytváfií silné koÏní fiasy (hyperkeratóza). Zejména pfii chorioptóze mohou vznikat ve spûnkové krajinû mohutné krusty v dÛsledku kontaminace bakteriálních infekcí, pfiíp. krvácení pfii trvalém poraÀování. Inkubaãní doba a klinické pfiíznaky Inkubaãní doba trvá nûkolik dní aÏ 3 mûsíce, coÏ závisí na mnoÏství zákoÏek, na prostfiedí a zdravotním stavu zvífiat. Prvním klinick˘m pfiíznakem u v‰ech forem svrabu je svrbûní, které se objevuje dfiíve, neÏ se projeví první zmûny na kÛÏi. Zvífiata se otírají o rÛzné pfiedmûty a v dÛsledku poraÀování krevních kapilár jsou krusty a uvolÀovaná srst prostoupeny krví. Onemocnûní zpravidla propuká na podzim a vrcholí v zimû a v pfiedjafií. Pfii generalizovaném prÛbûhu je fyziologická funkce kÛÏe tûÏce naru‰ena, dochází k celkovému onemocnûní a zejména ke ztrátám na produkci a pfiírÛstcích. Klinická manifes-

tace svrabu se mÛÏe zlep‰it v dÛsledku ultrafialového záfiení po pfiíchodu zvífiat na pastvu. U psoroptového svrabu se v‰ak jedná zpravidla pouze o pfiechodnou fázi, vzhledem k tomu, Ïe pro tyto zákoÏky je typické, Ïe za nepfiízniv˘ch podmínek pro jejich v˘voj se stahují na chránûná místa (koÏní záhyby na krku, slabiny, oãní víãka, ‰ourek) a tak mohou ve stadiu tzv. diapauzy pfieÏívat na tûle déle neÏ pÛl roku. Tato skuteãnost vysvûtluje ãastá vzplanutí svrabu ve stádech v zimním období, aniÏ by byl pfiedpoklad zanesení infekce zvenãí. Terapie, prevence, tlumení Základem léãby a prevence je diagnostika pÛvodce a cílená léãba veterinárního lékafie, tj. opakované podávání antiparazitik (neocidÛ). V pfiípadech masivních zánûtÛ je dÛleÏitá jejich léãba a lokální o‰etfiení. Samotná léãba není efektivní bez vlastní iniciativy chovatele – asanace chovn˘ch prostor, prostfiedí a likvidace kontaminované podest˘lky, izolace postiÏen˘ch zvífiat apod. Jako nejefektivnûj‰í preventivní opatfiení se jeví dÛkladná prohlídka chovn˘ch zvífiat pfii jejich nákupu. Je nutno dále zdÛraznit, Ïe svrab je vysoce kontagiózní onemocnûní a pÛvodci se pfiená‰í v‰emi zpÛsoby, pfiedev‰ím vzájemn˘m stykem zvífiat, ale i náfiadím, o‰etfiovateli apod. KaÏdé podezfiení na svrab musí b˘t laboratornû potvrzeno. K vy‰etfiení se odebírají koÏní se‰kraby (aÏ na krvavou spodinu) z míst pfiechodu koÏních zmûn v kÛÏi zdravou, kde je koncentrace zákoÏek nejvût‰í. Diagnózu potvrzuje nejen nález dospûl˘ch zákoÏek, ale i v‰ech v˘vojov˘ch stadií. Ve vy‰etfiovan˘ch vzorcích srsti a se‰krabech kÛÏe jsou u na‰eho skotu, jak uÏ bylo nastínûno, zji‰Èovány pfiedev‰ím zákoÏky rodu Psoroptes. Laboratorní diagnostika bohuÏel v souãasné dobû nepostihuje skuteãné roz‰ífiení svrabu, vzhledem k tomu, Ïe jen ãást koÏních zmûn je zasílána k vy‰etfiení. V zahraniãí jsou vyrábûny sérologické testy (ELISA) dosud vyuÏívané pfiedev‰ím k testování prasat. Pro léãbu svrabu u skotu se v souãastnosti vyuÏívá nûkolik registrovan˘ch veterinárních pfiípravkÛ na bázi makrocyklick˘ch laktonÛ a to ivermectinu, doramectinu a moxidectinu v obvykl˘ch dávkách a sice u pfiípravkÛ pro subkutánní aplikaci 0,2 mg.kg –1 Ï. hm., pfii pour-on aplikaci 0,5 mg.kg –1 Ï. hm. Pouze eprinomectin je moÏno aplikovat u dojnic bûhem laktace. Pfii

tûÏkém prÛbûhu svrabu, pfiíp. pfii generalizovan˘ch formách je vhodné pouÏít 1 – 2x opakované celotûlové o‰etfiení (postfiik, om˘vání) prostfiedky na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ (cypermethrin, tetramethrin, deltamethrin), pfiíp. amitrazu nebo dimpylatu. U v‰ech pouÏívan˘ch prostfiedkÛ je nutno bezpodmíneãnû dodrÏovat pfiedepsané ochranné lhÛty pro maso a mléko. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe zákoÏky mohou mimo tûlo hostitele pfieÏívat 3 aÏ 4 t˘dny a jejich akãní rádius dosahuje asi 1 aÏ 1,5 m je nezbytnou souãástí hromadného i individuálního o‰etfiení zvífiat i sanitace stájí, kotcÛ a v‰ech zafiízení a náfiadí se kter˘mi pfii‰la zvífiata do styku. PouÏít je moÏno v˘‰e uveden˘ch postfiikÛ, pfiípadnû dal‰ích biocidních pfiípravkÛ (vesmûs rovnûÏ na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ). Také jejich pouÏití mÛÏe pfiedstavovat riziko pro zdraví zvífiat a Ïivoãi‰né produkty, proto je nutné vÏdy pfiesnû dodrÏovat metodické pokyny a ochranné lhÛty. V˘skyt v âR U ãlovûka: V b˘valém âeskoslovensku poslední epidemie skonãila v r. 1974, s vrcholem v letech 1968 – 1970, s v˘skytem 400 pfiípadÛ/100 tisíc obyvatel. V souãasné dobû v âeské republice v˘skyt poãtu hlá‰en˘ch onemocnûní po dosaÏeném maximu v roce 1993 pozvolna klesá, naposledy v roce 2004 bylo dle dostupné literatury hlá‰eno 37 nemocn˘ch na 100 tisíc obyvatel. V˘skyt ve svûtû U ãlovûka: Morbidita svrabu v celosvûtovém mûfiítku je odhadována na 300 milionÛ nemocn˘ch. Cyklická zv˘‰ení v˘skytu pozorovaná po celém svûtû s vlnovit˘m prÛbûhem epidemií v intervalu kolem 15 let, s maximem kaÏd˘ch 30 let, nejsou odrazem pouze sociálních a hygienick˘ch podmínek, ale jejich pfiíãina není dosud zcela známá. V posledních letech svrab postihuje 1,2 % dermatologick˘ch pacientÛ v Nûmecku, 1,96 % v Japonsku, v roce 1991 8 % ve Velké Británii a v rozvojov˘ch zemích postihuje pfies 20 % dermatologicky nemocn˘ch. Prevalence v nûkter˘ch oblastech JiÏní a Stfiední Ameriky dosahuje 100 %. Epidemiemi jsou ohroÏeny zejména léãebny dlouhodobû nemocn˘ch a sociální zafiízení pro seniory. V Kanadû jimi bylo postiÏeno 20 % tûchto ústavÛ bûhem 1 roku.

Demodikóza (trudníkovitost) Toto onemocnûní je celosvûtovû roz‰ífiené u vût‰iny savcÛ. PÛvodcem u skotu je specifick˘ druh Demodex bovis, typicky ãervovitého tvaru tûla se zakrnûl˘mi konãetinami, velikosti pouze asi 250 mm. Trudníci vnikají hluboko do chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz, kde se Ïiví epiteliálními buÀkami, koÏním mazem a detritem. Pfii jejich pfiemnoÏení dochází k zánûtu folikulÛ, vypadávání srsti a po sekundární infekci vznikají pustuly aÏ intradermální abscesy. Vytvofiené zmûny se lokalizují pfieváÏnû v pfiední ãásti tûla, kde dosahují zpravidla velikosti prosa aÏ hrá‰ku. Typick˘ pruritus (svûdûní) chybí. U dospûlého skotu nevyvolává demodikóza zpravidla celkové onemocnûní, ale je pfiíãinou po‰kození kÛÏe, kdy po koÏedûlném zpracování zÛstávají kráterovité prohlubnû, pfiíp. otvory o prÛmûru 2 aÏ 10 cm. K infekci telat dochází ãasto jiÏ pfii sání a první zmûny se objevují na nosní krajinû, odkud se ‰ífií na pfiední ãást tûla a mohou vyvolávat celkové onemocnûní.

❒ Trudník dobytčí (Demodex bovis) (foto: internet)

U na‰eho skotu byl dále popsán druh Demodex tauri s lokalizací v oãních víãkách. âasté pfiípady v˘skytu demodikózy ve stádech skotu jsou hlá‰eny zejména z Nûmecka a Polska, u nás je v˘skyt klinick˘ch pfiípadÛ fiídk˘. Diagnostiku je nutno provádût velmi peãlivû, na základû hlubokého koÏního se‰krabu nebo incize uzlíku a mikroskopického vy‰etfiení. Léãba demodikózy je obvykle dlouhodobá, pouÏívá se subkutánní aplikace makrocyklick˘ch laktonÛ v obvykl˘ch dávkách = opakovanû, nejménû dvakrát v intervalu 14 dnÛ. Vysoce úãinn˘ je amitraz v postfiiku opakovaném po sedmi aÏ deseti dnech. Dezinfekce prostfiedí není nutná, protoÏe trudníci rychle ztrácí mimo tûlo schopnost infekce. Zdroj: odborné internetové servery

31

V˘bûr zvífiat podle plemenn˘ch hodnot? Ing. Pavel Káãer, Genoservis a.s. Tento drobn˘ pfiíspûvek do nekoneãné a nekonãící debaty o plemenn˘ch hodnotách si nedává za cíl do hloubky objasnit ve‰keré zákonitosti, souvislosti a záludnosti odhadu plemenn˘ch hodnot. Jen se pokusí nastolit diskusi a moÏná tím trochu zv˘‰it povûdomí o tom, jak a s jakou váhou zapojit tento nástroj do zootechnické práce. V souvislosti s tím se asi dopustím velk˘ch (pro nûkoho moÏná neodpustiteln˘ch) zjednodu‰ení, ale to je daÀ, se kterou se smífiím. Co to vlastnû je plemenná hodnota? Plemenná hodnota (dále PH) odhaduje jaké genetické zaloÏení má zvífie pro danou vlastnost ve vztahu k populaci. V podstatû nikdy nelze zjistit PH na jedinci pfiímo, protoÏe to, jak zvífie vypadá, je ovlivnûno i prostfiedím a to vÏdy ovlivní, jak se genetické zaloÏení projeví nebo neprojeví. Proto se do odhadu zapojuje co nejvíce pfiíbuzn˘ch zvífiat. Získá se suma dat a ta se statisticky vyhodnotí. První PH se poãítají od roku 1943 a metody odhadu se stále zdokonalují. S poãtem pfiíbuzn˘ch jedincÛ a s v˘vojem populace se kaÏdá PH mûní. BohuÏel i dnes je‰tû obãas narazíme na publikaci neaktuálních PH – to není seriozní a uvádí to chovatele v omyl. Jak mám ta ãísla ãíst? Pro porozumûní pracujme dále s konkrétním zvífietem, s b˘kem Churchil ZTI 227. Churchil má aktuální plemennou hodnotu pro

rÛst ve 210 dnech pro pfiím˘ efekt 108. Abychom toto ãíslo zafiadili do souvislosti, tak potfiebujeme znát dvû vûci. První je prÛmûr populace pro tento znak. Dle metodiky by mûl b˘t 100, ale z aktuálního prÛmûru pra dan˘ termín v˘poãtu (viz webové stránky svazu) víme, Ïe prÛmûr v‰ech charolais b˘kÛ je pro tento ukazatel 106. TakÏe první poznatek je, Ïe ze v‰ech b˘kÛ je Churchil nadprÛmûrn˘. A jak moc je nadprÛmûrn˘, nám fiekne Gaussova kfiivka – na té graficky vidíme, kde ta na‰e 108 v populaci leÏí. âíselnû vyjádfieno 1510 b˘kÛ je hor‰ích neÏ Churchil a 1082 lep‰ích. 133 b˘kÛ má stejnou PH. Gaussova kfiivka

Co znamenají? Churchil patfií do 45 % nejlep‰ích ze v‰ech charolais b˘kÛ pro tento znak. Pokud se ale podíváme na b˘ky, po kter˘ch se narodilo alespoÀ 10 telat, tak zjistíme, Ïe uÏ patfií do 35 % nejlep‰ích b˘kÛ! âíselnû vyjádfieno je 495 b˘kÛ hor‰ích neÏ Churchil a 224 lep‰ích. 32 b˘kÛ má stejnou PH. To uÏ je velk˘ rozdíl! Proã se nám to tak mûní? Proã se postavení b˘ka v populaci mûní? Jak uÏ víme, PH odhadujeme. âím více máme údajÛ, tím je nበodhad pfiesnûj‰í. TudíÏ ãím více telat, tím reálnûj‰í odhad. Ale nejde jen o telata narozená po

zvífieti. Jde i o rodiãe, bratry, sestry, polobratry a polosestry, atd., atd. Co to znamená? Ke kaÏdé PH musíme znát její spolehlivost. Bez ní je PH ãíslo bez vypovídací schopnosti pro selekci. Zejména pokud budeme publikovat a srovnávat PH pro celou populaci. Nelze reálnû srovnat zvífiata dle PH, pokud souãasnû neznáme spolehlivost (protoÏe jiÏ v první tfiídû nás uãili, Ïe nejde sãítat jablka s hru‰kami)! Mimo jiné tím i poru‰ujeme legislativu EU, která fiíká, Ïe: „Spolehlivost genetického hodnocení se musí mûfiit koeficientem opakovatelnosti v souladu s principy, které stanovily pfiíslu‰né mezinárodní subjekty (napfiíklad ICAR). Pfii zvefiejnûní v˘sledkÛ hodnocení je vhodné uvést spolehlivost a datum hodnocení.“ (Pfiíloha 1, ãást III, odstavec I z Rozhodnutí Komise Evropsk˘ch spoleãenstev 2006/427/ES ze dne 20. ãervna 2006, kter˘m se stanoví metody pro kontrolu uÏitkovosti a stanovení genetické hodnoty ãistokrevného plemenného skotu) A jak mÛÏe spolehlivost ovlivnit PH? Neznáme ãísla u na‰ich zvífiat, ale mÛÏeme si pomoci pfiíkladem ze zahraniãí. Podívejme se na kanadské simentály a chvíli si mysleme, Ïe Churchil je simentál. Jaká je jeho skuteãná PH pfii rÛzné spolehlivosti? Zejména u zvífiat relativnû nepfiíbuzn˘ch je moÏná zmûna PH velmi vysoká, a napfiíklad pfii v˘bûru b˘ka nás mÛÏe velmi pozitivnû i negativnû pfiekvapit. Napfiíklad Nostrdamus ZCH 570 – nepfiíbuzn˘ anglick˘ b˘k. V roce 2004

Tabulka ã. 1 – PH âSCHMS Praha prosinec 2009 (jen b˘k Churchil a jen ãást znakÛ, pro které se poãítá PH) Státní registr

Jméno býka

Narozených potomků

SI pp

ZTI 227

CHURCHILL

19

104

Přímý efekt 210d 365d 108

109

Maternální efekt SI růst SI pp 120d SI růst 108

98

106

106

VT

DT

108

113

Lineární hodnocení HM KT OS 110

118

117

UT 118

Tabulka ã. 2 – Interval, ve kterém je skuteãná PH 108 pro odstavovou hmotnost pro rÛzné úrovnû spolehlivosti (za pouÏití dat Canadian Simmental Association) Spolehlivost Skutečná PH

32

0,05 93–123

0,15 95–121

0,25 96–120

0,35 98–118

0,45 100–116

0,55 101–115

0,65 103–113

0,75 104–112

0,85 106–110

0,95 107–109

1,00 108

A závûr? VÏdy se zajímejte o to, jaká je spolehlivost informace, se kterou pracujete a jak˘mi daty je podloÏena. Jinak na tom budete jako v tom okfiídleném rãení o statistice. „Sníte“ pÛlku kufiete a pofiád budete nûjak divnû hladoví.

❒ Churchil ZTI 227 (foto: Pavel Káčer)

index rÛstu 102 (pod prÛmûrem a nepfiipu‰tûn jako otec b˘kÛ) a v roce 2009 uÏ 114 (velmi nadprÛmûrn˘ b˘k). A kde je pravda – ve spolehlivosti v˘poãtu PH! Pro

b˘ky (více potomstva) se jako dostateãnû spolehlivá pro seriozní práci udává hodnota PH se spolehlivostí 0,75. Pro krávy je to nûkde kolem 0,35.

A pfií‰tû? Tfieba, Ïe genetické hodnocení nesmí b˘t ovlivnûno zásadními vlivy prostfiedí ani strukturou údajÛ. Nebo moÏná o selekci pomocí indexÛ, která umoÏÀuje kompenzovat v˘hody a nev˘hody jednotliv˘ch vlastností (pfiíkladem jsou indexy Genoservisu uvádûné v jeho materiálech). Nebo o moÏnosti pfiepoãtu plemenn˘ch hodnot z jin˘ch populací. Uvidíme…

Stavy masn˘ch krav rozhodnû nestoupají Stavy masného skotu resp. krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM) stagnují ãi spí‰e klesají. Dokládají to údaje z ústfiední evidence skotu. Nejsou tedy pravdivé informace o tom, Ïe za poslední období se opût stavy KBTPM zv˘‰ily, a to meziroãnû o 10 aÏ 15 tisíc kusÛ. Je sice pravdou, Ïe v období telení stavy krav mírnû stoupají, v ostatních mûsících naopak ale zase klesají, v prÛmûru se v‰ak dá hovofiit spí‰e o celkovém poklesu. Dle dat ÚE byl za cel˘ rok 2008 prÛmûrn˘ stav KBTPM 170100 kusÛ, za rok 2009 je pak prÛmûr 167500. Na poãátku roku 2008 bylo evidováno cca 168 tis. KBTPM, v lednu 2009 163 tis., dnes je poãet KBTPM na úrovni 164 tis. kusÛ. Z uvedeného zcela jednoznaãnû vypl˘vá, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ ani za jednotlivé mûsíce, ale zejména pak v prÛmûru za cel˘ rok nedo‰lo k Ïádnému nárÛstu stavÛ, ale naopak k poklesu poãtu chovan˘ch KBTPM.

V˘voj stavÛ KBTPM v ústfiední evidenci

33

V˘voj plemenn˘ch hodnot jedincÛ masného skotu v ãase (Aberdeen Angus) Jaromír Ducháãek, Josef Pfiibyl, Lubo‰ Vostr˘ âZU v Praze – Katedra genetiky a ‰lechtûní Úvod Chov masného skotu v âR se v souãasnosti stal jedním z hlavních odvûtví chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Chovatelé se ve své nelehké ekonomické situaci snaÏí o úsporu finanãních prostfiedkÛ, a proto dochází k trvalému zvy‰ování poãtu masného skotu a krav bez trÏní produkce mléka. Hlavním úãelem chovu je nejenom produkce masa, ale také udrÏování krajiny. Objektivní odhad PH u masného skotu je ve v˘znamné souvislosti s vyjádfiením masné uÏitkovosti. V˘znamnost metody je dána v metodick˘ch instrukcích pro popis a odhad PH masného skotu u âSCHMS (âSCHMS 2009). JelikoÏ jsou zvífiata Ïiv˘mi organismy, je mezi nimi promûnlivost a navzájem se mezi sebou li‰í. Tato odli‰nost spoãívá v potenciálu produkce masa, jakosti masa a dal‰ích ekonomicky dÛleÏit˘ch parametrech. Vzájemnou odli‰nost mezi zvífiaty lze vyjádfiit plemennou hodnotou (PH). Pod pojmem PH se rozumí odhad genetického zaloÏení jedince pro odchylku uÏitkové

❒ Ilustrační foto: Karel Melger

34

❒ Ilustrační foto: Karel Melger

vlastnosti od prÛmûru vrstevníkÛ. PH je proto vÏdy odchylka (odchylka mezi jedinci, mezi rodinami, mezi liniemi, mezi plemeny) (Jakubec a kol. 1998). Je to jediné vûrohodné a v praxi nezbytné ohodnocení zvífiat. Na zvífie pÛsobí rÛzné efekty jako je stádo (vliv chovatele), roãní období, poãet vrstevníkÛ a dal‰í vlivy aÈ jiÏ pevné nebo náhodné (jedinec…). Promûnlivost uÏitkovosti je z 10 % závislá na genetické sloÏce, ze 30 % na náhodném prostfiedí a ze 60 % na chovateli. Genetickou promûnlivost lze dále dûlit na aditivní, dominantní a sloÏku interakcí. Z celkové geneticky podmínûné promûnlivosti nás v podstatû zajímá pouze aditivní sloÏka, která je vlastním vyjádfiením obecné plemenné hodnoty. Postupem odhadu plemenn˘ch hodnot je oãi‰-

tûní uÏitkovosti o vlivy prostfiedí aÏ na vlastní genetické zaloÏení. V kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen (KUMP) jsou zji‰Èovány údaje o rÛstu a lineární popis zevnûj‰ku. V rámci KUMP jsou odhadovány rÛstové parametry a lineární popis zevnûj‰ku v polním testu a na odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ. Pro rÛstové schopnosti jsou odhadovány plemenné hodnoty pro hmotnosti pfii narození ve 120, 210 a 365 dnech. Pro znaky lineárního popisu se odhadují plemenné hodnoty pro: v˘‰ku v kfiíÏi, délku tûla, Ïivou hmotnost, pfiední ‰ífiku hrudníku, hloubku hrudníku, ‰ífiku zádû, délku zádû, osvalení plece, osvalení hfibetu, osvalení zádû a uÏitkov˘ typ. Poslední vlastností, pro kterou odhadujeme plemennou hodnotu, je obtíÏnost telení. Do budoucna se uvaÏuje o zavedení plemenné hodnoty pro znaky jateãného opracování tûla a dlouhovûkost. Zvífiata stárnou, rodí se jim potomci a tûmto opût dal‰í generace potomkÛ. Dochází tak k postupnému zpfiesÀování plemenn˘ch hodnot. Vztahy mezi plemenn˘mi hodnotami lze vyjádfiit prostfiednictvím korelaãních koeficientÛ. Tyto koeficienty udávají míru závislosti dvou promûnn˘ch (v na‰em pfiípadû plemenn˘ch hodnot). Cílem tohoto pfiíspûvku je hodnotit v˘voj plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ (PE) a maternální efekt (ME) v ãase v souvislosti s nárÛstem databáze KU. K vyhodnocení byla vybrána odstavová hmotnost u plemene aberdeen angus, které

(poãet skupin vrstevníkÛ), jedinec, matka a trvalé prostfiedí matky.

❒ Ilustrační foto: Karel Melger

je jedním z nejpoãetnûji chovan˘ch masn˘ch plemen v âR. Jedná se o urãení stability plemenn˘ch hodnot v závislosti na poãtu informací a ãasovém hledisku. Materiály a metody Základní údaje pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot byly získány z databáze KUMP. Tyto údaje jsou v souãasnosti jedinou a nejpfiesnûj‰í informací o stavu masného skotu. Pro lep‰í názornost byla vybrána pouze odstavová hmotnost u plemeno aberdeen angus. Postupnû poãty zvífiat v databázi KU narÛstají. Toto plemeno bylo v roce 2007 chováno v poãtu 3144 kusÛ, zapsan˘ch v pûti oddílech plemenné knihy. Z dÛvodu usnadnûní v˘poãtu byly pouÏity pouze ãistokrevní jedinci. Cel˘ soubor hodnocené databáze s poãty pfiípadÛ v jednotliv˘ch hodnocen˘ch letech je uveden v tabulce 1.

V tabulce 1 jsou uvedeny roky, poãty jedincÛ, matek, trvalého prostfiedí matek, skupin vrstevníkÛ a oznaãení v˘sledn˘ch plemenn˘ch hodnot v na‰em odhadu. Se vzrÛstajícím poãtem jedincÛ v postupujících letech KUMP narÛstají postupnû i skupiny matek a poãet skupin vrstevníkÛ. Poãty matek a trvalého prostfiedí matek jsou vÏdy stejná ãísla, protoÏe tele má vÏdy jednu matku a jedno trvalé prostfiedí. Zvífiata mají v urãité dobû váÏení (hodnocení) urãité vrstevníky, které tvofií stádo. V‰echny odhadnuté plemenné hodnoty byly vyjádfieny v kg pfiírÛstku. Pro odhad PH byla pouÏita metoda BLUP-AM s maternálními efekty. ZpÛsob odhadu plemenn˘ch hodnot v jednotliv˘ch letech je popsán modelovou rovnicí. V na‰em pfiípadû obsahovala následující efekty: pohlaví, vûku pfii otelení (u matky), stádo

Tabulka ã. 1 – Poãty pfiípadÛ v souboru a jednotliv˘ch skupinách podle rokÛ hodnocení ROKY

JEDINCI

MATKY

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2 385 3 206 4 124 5 355 6 632 8 473 10 286 11 850 13 389 15 293 17 173

849 1116 1381 1768 2116 2691 3185 3648 4083 4653 5125

TRVALÉ PROSTŘEDÍ MATEK 849 1116 1381 1768 2116 2691 3185 3648 4083 4653 5125

SKUPINY VRSTEVNÍKŮ (SRO) 159 225 288 380 477 601 724 832 933 1039 1137

ZNAČENÍ SOUBORU PH10 PH9 PH8 PH7 PH6 PH5 PH4 PH3 PH2 PH1 PH0

V˘sledky byly vyhodnocen˘ nûkolika zpÛsoby: 1. Vyhodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot v‰ech zvífiat v letech 1997 aÏ 2007 Hodnocení vlivu pfiib˘vání dat v databázi KU na kolísání plemenn˘ch hodnot. Toto hodnocení vypovídá o dlouhodobûj‰ím trendu v odhadu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ a maternální efekt. 2. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch do roku 1997, následnû ve tfiídách podle pohlaví, ve skupinách podle dosaÏené plemenné hodnoty v rámci pohlaví a stabilita plemenn˘ch hodnot vybran˘ch zvífiat V tomto hodnocení jde o zvífiata narozená do roku 1997. V hodnocení jsou tudíÏ zahrnuta i velmi stará zvífiata, která mají vypoãítanou plemennou hodnotu pfiedev‰ím na základû potomkÛ a potomkÛ sv˘ch potomkÛ. 3. Hodnocení opakovan˘ch plemenn˘ch hodnot u zvífiat narozen˘ch v roku 1997 a stabilita plemenn˘ch hodnot vybran˘ch zvífiat Toto hodnocení vypovídá o stabilitû plemenn˘ch hodnot zvífiat narozen˘ch v roce 1997. Jsou to tedy jedny z nejstar‰ích zvífiat v hodnocení a je oãekáván záporn˘ trend v dal‰ích odhadech plemenn˘ch hodnot. V˘sledky a diskuse Hodnocené soubory zvífiat se li‰ily s pfiib˘váním informací do databáze kontroly uÏitkovosti (KU) mnoÏstvím zvífiat, které bylo od 2385 do 17 173 jedincÛ. V na‰em pfiípadû bylo dÛleÏité pfiedev‰ím vyhodnocení narÛstající databáze a zvífiat narozen˘ch do roku 1997. Hodnocení zvífiat narozen˘ch v roce 1997 je sv˘mi trendy v odhadu plemenn˘ch hodnot podobné zvífiatÛm narozen˘m do roku 1997, a proto je mÛÏeme v tomto ãlánku ztotoÏnit s pfiedchozím hodnocením. V kaÏdém zde uvedeném grafu

35

Tabulka ã. 2 – PrÛmûrné plemenné hodnoty s narÛstající databází KU pro pfiím˘ efekt Soubor PH 1997 PH 1998 PH 1999 PH 2000 PH 2001 PH 2002 PH 2003 PH 2004 PH 2005 PH 2006 PH 2007

Počet 2 385 3 206 4 124 5 355 6 632 8 473 10 286 11 850 13 389 15 293 17 173

Průměr 1,76 2,01 1,91 2,61 2,96 3,01 3,62 4,04 4,21 4,57 4,73

jsou v˘voje prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot, jsou to ve vyjádfiení ãáry sloÏené z jedenácti bodÛ v rámci rokÛ hodnocení 1997–2007. V‰echna zvífiata obsaÏená v narÛstající databázi KU V tabulce 2 jsou uvedeny základní statistiky vyhodnocení: poãet pfiípadÛ, prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatnou odchylku a extrémy plemenn˘ch hodnot, narÛstající databáze KU pro pfiípad pfiímého efektu. U v‰ech zvífiat obsaÏen˘ch v databázi KU dochází postupem rokÛ k nárÛstu plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. SoubûÏnû narÛstalo i rozpûtí PH uvnitfi roku hodnocení. Promûnlivost vyjádfiená ve smûrodatn˘ch odchylkách ve v‰ech letech hodnocení se zvy‰ovala jen mírnû bez ohledu na pfiib˘vání informací. Mírné zv˘‰ení mÛÏe naznaãovat, Ïe s ãasem spolehlivost PH narÛstala. Základní popisné statistiky maternálního efektu jsou uvedeny v tabulce 3. Tato tabulka obsahuje sloupce hodnocen˘ch rokÛ, poãtu zvífiat v databázi KU,

Směr. odchylka 8,78 8,90 9,08 9,41 9,78 9,97 10,16 10,38 10,52 10,61 10,87

Minimum – 26,66 – 29,20 – 29,57 – 31,38 – 33,46 – 36,25 – 42,43 – 40,16 – 41,89 – 40,52 – 42,46

Maximum 35,73 38,71 38,50 39,41 38,78 39,00 55,75 62,70 69,44 62,64 60,93

prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky a extrémy plemenn˘ch hodnot dan˘ch rokÛ hodnocení. Docházelo k ustálení plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt. Tento trend byl zapfiíãinûn souãasn˘m zpÛsobem ‰lechtûní, kdy jsou do plemenitby upfiednostÀováni jedinci s vy‰‰í plemennou hodnotou pro pfiím˘ efekt na úkor maternálního efektu. Graf ã. 1 – Porovnání pfiímého a maternálního efektu pro narÛstající databázi KU

36

Počet 2 385 3 206 4 124 5 355 6 632 8 473 10 286 11 850 13 389 15 293 17 173

Průměr – 1,43 – 1,08 – 1,41 – 1,46 – 1,91 – 1,65 – 1,40 – 0,99 – 0,50 – 0,37 – 0,50

Zvífiata narozená do roku 1997 V tabulce 4 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty, smûrodatné odchylky, minimální a maximální plemenné hodnoty zvífiat, která mûly ve v‰ech hodnocen˘ch letech vypoãítánu plemennou hodnotu. Tento soubor obsahoval v‰echna zvífiata narozená do konce roku 1997 = 2385 zvífiat. Z této tabulky vypl˘vá, Ïe nedocházelo k velk˘m zmûnám v promûnlivosti a prÛmûrné plemenné hodnoty u tûchto star‰ích zvífiat zÛstávaly s pfiib˘vajícími roky témûfi nezmûnûny. U tûchto zvífiat dochází vlivem pfiib˘vajících informací k nárÛstu spolehlivosti plemenn˘ch hodnot. Graf ã. 2 – Porovnání zvífiat v narÛstající databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 – pfiím˘ efekt

V tomto grafu je modrou ãárou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt a ãervenou ãárou maternální efekt.

Z porovnání pfiímého a maternálního efektu, graf 1, pro narÛstající databázi lze vyvodit nûkolik závûrÛ. Pfiím˘ efekt s postupem let narÛstá. Nové generace jsou geneticky lep‰í coÏ se projevuje

Tabulka ã. 3 – PrÛmûrné plemenné hodnoty s narÛstající databází KU pro ME Soubor PH 1997 PH 1998 PH 1999 PH 2000 PH 2001 PH 2002 PH 2003 PH 2004 PH 2005 PH 2006 PH 2007

postupn˘m nárÛstem prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt. U maternálního efektu dochází ke stagnaci. DÛvodem je souãasn˘ trend ve v˘bûru b˘kÛ do plemenitby, kdy je upfiednostÀován pfiím˘ efekt na úkor maternálního. V˘sledky dále souvisí se zápornou genetickou korelací mezi pfiím˘m a maternálním efektem.

Směr. odchylka 5,59 5,90 6,25 6,65 7,02 6,76 7,04 7,16 7,12 7,06 7,14

Minimum – 35,67 – 37,84 – 36,05 – 30,83 – 32,92 – 31,75 – 30,09 – 30,55 – 30,84 – 30,44 – 36,39

Maximum 22,30 23,18 23,02 24,81 27,43 29,23 30,55 30,53 34,72 32,06 31,61

V grafu 2 jsou uvedeny porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata v narÛstající databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 pro pfiím˘ efekt. Zde je viditeln˘ kontrast, kter˘ je dÛkazem v˘znamu ‰lechtûní. Mlad‰í zvífiata jsou vlivem pozitivní selekce v prÛmûru lep‰í v plemenné hodnotû pro pfiím˘ efekt, coÏ znamená lep‰í potenciální rÛst. ZároveÀ lze tento obrázek vysvûtlit jako potvrzení stability plemenn˘ch hodnot, protoÏe zvífiata narozená do roku 1997 si udrÏují pfiibliÏnû stejnou plemennou hodnotu. Drobná kolísání a rozdíly podle rokÛ v˘poãtu jsou

Tabulka ã. 4 – Zvífiata narozená do roku 1997 – pfiím˘ efekt Soubor PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměry 1,76 1,64 1,27 1,68 1,71 1,40 1,67 1,96 2,00 1,81 1,84

Směr. odchylka 8,78 8,86 8,81 8,97 9,16 9,18 9,30 9,48 9,50 9,50 9,62

dány pouze spolehlivostí plemenn˘ch hodnot. V tomto grafu je modrou ãarou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pfiím˘ efekt u zvífiat v narÛstající databázi KU. âervenou ãárou je znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pfiím˘ efekt u zvífiat narozen˘ch do roku 1997. V tabulce 5 jsou uvedeny prÛmûrné plemenné hodnoty pro maternální efekt, smûrodatné odchylky, minimální a maximální plemenné hodnoty vyhodnocovan˘ch zvífiat, která byla narozena do roku 1997 (mûly vypoãítány plemenné hodnoty ve v‰ech letech). Soubor obsahuje 2385 zvífiat. Ve v˘poãtu je viditeln˘ nárÛst prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro maternální efekt. Porovnání prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata v narÛstající databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 pro maternální efekt jsou uvedeny v grafu 3. Zvífiata narozená do roku 1997 mají vzrÛstající trend prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot. NarÛstající databáze KU nemá takov˘ trend jako u zvífiat narozen˘ch do roku 1997. Toto je vlivem hor‰ích plemenn˘ch hod-

Minimum – 26,66 – 29,20 – 29,57 – 31,38 – 33,46 – 35,04 – 42,43 – 40,16 – 39,64 – 40,52 – 41,18

Maximum 35,73 38,71 38,50 39,41 38,78 37,00 36,52 37,89 38,68 37,55 38,12

Graf ã. 3 – Porovnání zvífiat v narÛstající databázi KU a zvífiat narozen˘ch do roku 1997 – maternální efekt

not pro maternální efekt u mlad‰ích zvífiat. Mlad‰í zvífiata se stávají podprÛmûrná a star‰í zvífiata se proto dostávají v porovnání s nimi v tomto efektu do popfiedí. I v tomto grafu je modrou ãárou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot maternální efekt pro zvífiata v narÛstající databázi KU a ãervenou ãárou je vyjádfien v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot pro zvífiata narozená do roku 1997. Vyhodnocení zvífiat ve skupinách v rámci pohlaví. Zvífiata narozená do roku 1997 byla následnû rozdûlena na pohlaví a následnû podle dosaÏené plemenné hodnoty v roce 1997 do skupin.

Tabulka ã. 5 – Zvífiata narozená do roku 1997 – maternální efekt Proměnná PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH PH

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměr – 1,43 – 1,18 – 1,26 – 0,66 – 0,76 – 0,29 0,07 0,64 0,91 1,02 0,90

Směr. odchylka 5,59 6,22 6,77 7,08 7,53 7,54 7,66 7,69 7,73 7,53 7,59

Minimum – 35,67 – 37,84 – 36,05 – 30,83 – 32,92 – 30,78 – 30,09 – 30,55 – 30,84 – 29,11 – 31,88

Maximum 22,30 23,18 23,02 23,92 27,29 27,68 26,41 29,17 34,72 32,06 31,61

Skupiny b˘kÛ a krav byly roztfiídûny následovnû, s dvûma zpÛsoby roztfiídûní a to podle plemenn˘ch hodnot v roce 1997 a podle plemenn˘ch hodnot v roce 2007: B˘ci: • skupina ã. 1 – b˘ci s plemennou hodnotou pod –3 kg • skupina ã. 2 – b˘ci s plemennou hodnotou mezi –3 a 4 kg • skupina ã. 3 – b˘ci s plemennou hodnotou mezi 4 a 11 kg • skupina ã. 4 – b˘ci s plemennou hodnotou nad 11 kg Krávy: • skupina ã. 1 – krávy s plemennou hodnotou pod –4 kg • skupina ã. 2 – krávy s plemennou hodnotou mezi –4 a 8 kg • skupina ã. 3 – krávy s plemennou hodnotou nad 8 kg V tûchto hodnoceních byla prokázána v˘razná stabilita plemenn˘ch hodnot, tzn. skupina podprÛmûrn˘ch zvífiata v roce 1997, byla podprÛmûrná i pfii opakovan˘ch hodnoceních v letech následujících. NadprÛmûrná byla také nadprÛmûrná i v následn˘ch letech apod. Jako ukázku zde uvádíme v grafu 4 skupiny b˘kÛ Graf ã. 4 – PrÛmûrné plemenné hodnoty skupin b˘kÛ podle roku 1977 – pfiím˘ efekt

vytvofiené podle plemenn˘ch hodnot v roce 1997. Zajímavé je v tomto hodnocení mírná tendence ve sbliÏování plemenn˘ch hodnot jednotliv˘ch skupin se vzdáleností od pÛvodního hodnocení v roce 1997. To lze vysvûtlit tím, Ïe plemenné hodnoty s ãasem vyvíjí a postupnû se zvy‰uje základna pro odhad tûchto plemenn˘ch hodnot. V prÛmûru se plemenné hodnoty v daném roce hodnocení musí rovnat 0, protoÏe plemenné hodnoty jsou zaloÏeny porovnávání zvífiat (odchylkách) mezi sebou.

37

Graf ã. 5 – Plemenné hodnoty vybran˘ch b˘kÛ a mnoÏství informací – pfiím˘ efekt

V tomto grafu je modrou ãárou znázornûn v˘voj prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot u skupiny 1, která mûla v roce 1997 nejniωí plemenné hodnoty. Ostatní ãáry v tomto grafu znamenají v˘voje plemenn˘ch hodnot u ostatních tfií skupin zvífiat podle plemenn˘ch hodnot. Vztah mnoÏství informací a dosaÏené plemenné hodnoty. V tomto hodnocení byla zji‰tûna závislost velikosti plemenn˘ch hodnot na mnoÏství informací. Jako pfiíklad zde uvádíme graf 5 znázorÀující prÛbûh v˘voje plemenn˘ch hodnot u vybran˘ch nûkolika b˘kÛ pro pfiím˘ efekt v ãasovém období 1997–2007. B˘ci jsou sefiazeni podle PH v roce 1997 od nejhor‰ího k nejlep‰ímu. Na ose y jsou jednotlivé plemenné hodnoty a mnoÏství informací. Graf je dále proloÏen dvûma lineárními trendy a to podle PH v roce 1997 (niÏe) a podle PH v roce 2007 (v˘‰e). Trendové pfiímky jsou témûfi rovnobûÏné, coÏ znamená, Ïe si tito náhodnû vybraní b˘ci udrÏují v prÛmûru svou PH i s pfiib˘vajícími informacemi. V tomto grafu je vÏdy vedle sebe jedenáct plemenn˘ch hodnot jednotlivého zvífiete a jedenáct sloupeãkÛ mnoÏství informací na dané zvífie (poãet potomkÛ + vlastní uÏitkovost). Graf ã. 6 – Korelace pro zvífiata narozená do roku 1997 – pfiím˘ efekt

38

Závislosti plemenn˘ch hodnot jednotliv˘ch rokÛ hodnocení Pro v‰echny varianty hodnocení byly stanoveny koeficienty korelací mezi PH stejn˘ch zvífiat v navazujících letech. Tyto koeficienty urãují míru zavislosti (vztahy) plemenn˘ch hodnot. Pro pfiíklad uvádíme hodnocení korelací v grafu 6. Jsou zde 3 ãáry. Jedna vyjadfiuje korelace mezi rokem hodnocení 1997 a hodnoceními v následn˘ch letech (PH 10), dal‰í ãára (PH5) vyjadfiuje korelace PH k roku hodnocení 2002, coÏ je uprostfied námi sledovaného desetiletého období a dal‰í (PH0) vyjadfiuje korelace PH v roce 2007 k hodnocením v pfiedchozích letech. V‰echny korelace jsou vysoké, s ãasovou vzdáleností mezi roky hodnocení mírnû klesají. Mezi PH stanoven˘mi v rozpûtí rokÛ 2000 aÏ 2007 jsou korelace nad 0,9. Témûfi kaÏdé hodnocení mûlo jak˘si zlom v hodnotách od roku 2000. Mezi PH pfied rokem 2000 a po tomto roce jsou korelace ponûkud niωí, nicménû pfievy‰ují hodnotu 0,7. Tento zlom je pravdûpodobnû zpÛsoben vlivem narÛstání spolehlivosti plemenn˘ch hodnot a objemu databáze KU. Tradiãnû byly zji‰tûny nejvy‰‰í korelace mezi sousedními roky v˘poãtÛ plemenn˘ch hodnot. Mezi nejvzdálenûj‰ími roky hodnocení byla prokázána nejniωí korelace. Závûr Plemenná hodnota je v souãasné dobû jednou z nejdÛleÏitûj‰ích a nejcennûj‰ích informací pro chovatele jak˘chkoliv kategorií skotu. Je dÛleÏité, aby si chovatelé uvûdomovali pravou podstatu a dÛleÏitost odhadÛ plemenn˘ch hodnot. Z tûchto v˘poãtÛ plemenn˘ch hodnot lze vyvodit mnoÏství závûrÛ pro kaÏdého chovatele v jeho stádû, i pro ‰lechtûní celého plemene. NejdÛleÏitûj‰ím poznatkem je, Ïe mladá zvífiata jsou v pfiímém efektu geneticky lep‰í neÏ star‰í zvífiata. Mlad‰í zvífiata jsou ov‰em ale hor‰í oproti star‰ím zvífiatÛm v maternálním efektu. Zvífiata s jiÏ vypoãítanou plemennou hodnotou si v prÛbûhu let udr-

Ïují pfiibliÏnû stejné plemenné hodnoty. V horizontu let dochází pouze ke zpfiesÀování prÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot a drobn˘m zmûnám v pofiadí zvífiat. Na základû v˘poãtÛ lze potvrdit i negativní vztah mezi pfiím˘m a maternálním efektem. Schaeffer 2002 uvádí, Ïe pokud je korelace mezi pfiímou a maternální plemennou hodnotou negativní (–0,1), pro pfiíklad jestliÏe zvífie mûlo vysokou plemennou hodnotu pro pfiím˘ efekt zaloÏen˘ na jeho vlastních záznamech o rÛstu, potom mÛÏe b˘t maternální plemenná hodnota následkem korelace negativní. Podobnû jako v této práci, tak také Pfiibyl a kol. (2003) odhadoval PH pro 12 masn˘ch plemen (aberdeen angus, belgické modrobílé, blond d’aquitaine, charolais, galloway, gasconne, hereford, highland, limousine, piemontese, salers a masn˘ simentál) a jejich kfiíÏení s ãesk˘m strakat˘m (kombinovan˘m typem) a mléãn˘m skotem. Odli‰ností této práce je, Ïe nikdo doposud neodhadoval plemenné hodnoty v âR v podobném ãasovém horizontu a nebyly doposud vyhodnoceny vlivy informací na hodnoty odhadÛ plemenn˘ch hodnot. JelikoÏ jsou u masného skotu poãítány plemenné hodnoty je‰tû pro hmotnost pfii narození, v 120 dnech a 365 dnech lze udûlat podobné hodnocení, jako je v této práci, po drobn˘ch úpravách i pro tyto hmotnosti. Po pfiidání heterózního efektu telete a matek by bylo moÏné vyhodnotit i populace kfiíÏencÛ. Zajímavé by jistû bylo porovnání hmotnosti i mezi jednotliv˘mi plemeny masného skotu, u kter˘ch by se muselo pfiihlíÏet k jejich rozliãn˘m intenzifikacím. Závûrem lze fiíci, Ïe plemenná hodnota pro hmotnost v 210 dnech je pro chovatele nejdÛleÏitûj‰í. Podle tûchto plemenn˘ch hodnot a plemenn˘ch hodnot pro hmotnost v 365 dnech by bylo jistû nejv˘hodnûj‰í provádût selekci pro intenzitu rÛstu zvífiat. PouÏitá literatura je k dispozici u autorÛ ãlánku.

Vesty âSCHMS pro jednotlivá plemena Mnozí z Vás si zajisté vzpomenete na vesty, které nechal Svaz vyrobit pfied nûkolika lety. Byly na nich názvy a loga jednotliv˘ch plemen. Kdo si tehdy vestu pofiídil, má jí jiÏ zajisté obno‰enou a navíc pfiibylo hodnû nov˘ch ãlenÛ, kter˘m by se mohl hodit tepl˘ doplnûk ‰atníku. Tu‰íte správnû – rozhodli jsme se nechat vyrobit nové svazové vesty. Vybrali jsme pro Vás kvalitní typ s tûmito vlastnostmi: vatovan˘ stojací límec, fiada kapes, pfiední odepínání se zapu‰tûn˘m zipem, límec a kapsa s dráÏkou pro kabel mobilního telefonu, tûsnící prÛramky odolné proti vûtru, pruÏná stahovací ‰ÀÛrka kolem bokÛ, nepromokavá, materiál pfiipomínající na dotek broskev. SloÏení: mikrovlákno potaÏené PU, vnitfiní pod‰ívka nylon 190T Rozmûry: S (‰ífika 58x2 cm, délka 65 cm), M (‰ífika 61x2 cm, délka 68 cm), L (‰ífika 64x2 cm, délka 71 cm), XL (‰ífika 67x2 cm, délka 74 cm), XXL (‰ífika 70x2 cm, délka 77 cm). Za pfiíplatek moÏno objednat i velikosti 3XL, 4XL a 5XL Barva: univerzální tmavû ‰edá Nápis: na levé horní kapse název a logo Svazu v bílé barvû (jako mají trika a letní vesty, které jiÏ nabízíme) plus název daného plemene Cena/ks: dle vyrobeného mnoÏství od 700 do 900 Kã za kus

Prostfiednictvím této zprávy bychom rádi zjistili, zda byste mûli o vesty zájem. Pokud ano, po‰lete nám laskavû mail na adresu: [email protected] nebo zavolejte na tel.: 724 229 094 – prozatím nezávazná objednávka. Uveìte své jméno a název plemene, poãet kusÛ, o kter˘ byste mûli zájem, a velikost vesty. Na základû Va‰eho pfiedbûÏného zájmu necháme vyrobit pfiíslu‰n˘ poãet kusÛ. Vestu si poté budete moci objednat jako reklamní pfiedmût âSCHMS pfies webové stránky www.cschms.cz nebo zmínûn˘ telefon a email.

Irské hovûzí Stále zelená krásná ostrovní země na západ od Anglie chutná po whisky a černém silném pivu. Především Guiness je u všeho, co je v Irsku podstatné. Tedy i u vaření. Globalizace má mimo jiné i tu výhodu, že Guiness můžete koupit téměř v každém větším supermarketu. Náhrada jakýmkoliv jiným černým pivem je sice možná, ale výsledek bude žalostný.

Budeme potřebovat: ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣

600 g hovězího masa (vrchní šál) malé pivo Guiness 2 cibule 2 stroužky česneku 2 větší mrkve 6 sušených švestek bez pecek olej bobkový list, snítka tymiánu, pepř hladká mouka vývar

Jako příloha: ➣ vařený brambor ➣ rýže ➣ dle vlastních chutí a možností

Postup: Na rozpáleném oleji necháme zesklovatět nakrájenou cibuli. Přidáme na tenké plátky nakrájený česnek a vše osmažíme dozlatova. Poté směs cibule a česneku vyjmeme z oleje. Olej necháme znovu rozpálit, vložíme maso nakrájené na kostky a osmažíme dohněda. Zaprášíme hladkou moukou, mírně osmahneme a podlijeme pivem a vývarem ve stejném množství, vložíme osmaženou cibuli s česnekem, mrkev nakrájenou na kolečka a všechno koření. Zhruba po hodině dušení pod pokličkou na mírném ohni přidáme sušené švestky a dodusíme, tentokrát již bez pokličky, až je maso měkké a šťáva náležitě hustá.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ