âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. • ZÁ¤Í 2009 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – VI. díl • V˘sledky klasifikace masn˘ch plemen • Národní v˘stava masného skotu Brno 2009 • Chianina – nejvût‰í plemeno skotu • V˘sledky II. turnusu v˘bûrÛ ve v˘sledcích

Vážené chovatelky a chovatelé, pole zoraná, děti jsou ve škole a než se nadějete, začnou se naskladňovat býci nového ročníku – tak těmito slovy končí můj kolega článek o druhém turnusu býků. Tato věta je však tak universální, že ji klidně mohu použít i do tohoto úvodníku. Aby však lépe vystihovala uplynulé období, měl bych ji doplnit ještě o dvě zásadní události, které se v posledním období udály. Myslím, že se všichni shodneme, že těmito událostmi byla národní výstava a výroční členská schůze. Nejprve začnu tou čerstvější – výroční členskou schůzí. Tato jubilejní dvacátá schůze byla důležitá zejména z toho důvodu, že po čtyřech letech jste volili čelní představitele svazu – předsedu a revizní komisi. Karla Šebu, který se již rozhodl do dalšího období na post předsedy nekandidovat, nahradil ing. Miroslav Vráblík. Jsem přesvědčen, že jeho zkušenosti, profesionální znalosti, respekt a v neposlední řadě lidskost se kterou problémy řeší, jsou dostatečnými zárukami, že vedení svazu je v dobrých rukou. Zároveň je však určitě potřeba na tomto místě poděkovat také Karlu Šebovi, který pro svaz vykonal mnoho práce nejprve jako dobrovolník, poté ředitel svazu a nakonec jako jeho předseda. Jak sám uvedl, není však potřeba se s ním loučit definitivně – i nadále bude aktivně pracovat jako klubový předseda. Věřím, že i seminář, který jsme pro vás v předvečer výroční členské schůze připravili, byl zajímavý a že jste si z něj odnesli mnoho informací. Pokusíme se některé z příspěvků přepracovat do formy článků, aby i ti z Vás, kteří se schůze nezúčastnili, měli možnost se tyto informace dozvědět. A nyní pojďme stručně k druhé neméně důležité události. Snad každý chovatel v této zemi ví, že koncem června proběhla v prostorách brněnského výstaviště národní výstava hospodářských zvířat. I přesto, že se k ní podrobněji vracíme v několika příspěvcích na stránkách tohoto zpravodaje, je nutné, abychom na tomto místě zejména poděkovali všem, kteří se největší měrou podíleli na zdárném proběhu celé akce. Velikou poklonu si zaslouží zejména všichni chovatelé, kteří se rozhodli svá zvířata na výstavu dát. Jejich rozhodnutí je obdivuhodné nejenom s ohledem na netradiční termín výstavy, ale zejména z důvodu, že se rozhodli akceptovat „podmínku“ toho, že pouze zvířata, která se budou vodit na ohlávce budou hodnocena. Do poslední chvíle i pro nás samotné bylo velmi příjemným překvapením počet zvířat, která byla naučená chodit. Ještě jednou veliké díky a klobouk dolů před všemi vystavujícími chovateli! Bylo by však nefér opominout také nemalé zásluhy obou hlavních organizátorů – společností Veletrhy Brno a.s. a Genoservis a.s. Profesionální přístup obou organizací ve spojení s poctivou prací chovatelů a vysokého zájmu návštěvníků znamenal, že výstava skončila jednoznačným úspěchem. Věřím, že ji takto hodnotí i samotní chovatelé a že pro příští ročník za dva roky bude zájem našich chovatelů vystavit zvířata ještě větší. Vězme však, že ve světle současných problémů, kterými celý sektor zemědělství prochází, budou mít chovatelé ještě vůbec myšlenky se nadstavbami, jakými výstavy jsou, zabývat. Musíme být však optimisté a věřit, že všechno zlé pomine a že zase bude lépe. K tomu Vám mnoho úspěchů, pevných nervů, ale také štěstí a zdraví za celý kolektiv zaměstnanců přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2009 – roãník XVI.

O B SAH Aktuálnû .................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2009.............................................................................. Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu.......................................................... Národní doplÀkové platby v pfií‰tím roce nejisté ....................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .......................................... ZEFA Levínská Ole‰nice a.s.: Bez boje se nevzdáme ................................ Wilhelm Sitter (Sitter s.r.o.): Splnil jsem si svÛj sen ................................... Parazitární choroby skotu (I. ãást) .............................................................. Národní v˘stava masného skotu po ãtyfiech letech .................................... Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2009 ..................................... Rozhovory s majiteli zvífiat, která získala ocenûní „·ampion plemene“ ..... Skot, kter˘ se u nás nepase ........................................................................ Chianina – nejvût‰í plemeno skotu na svûtû............................................... V˘sledky klasifikace masn˘ch plemen skotu .............................................. Zápis z V˘roãní ãlenské schÛze âSCHMS.................................................. Co pfiiná‰í poznání genomu skotu.............................................................. V˘sledky II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích... Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus.......................................... Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2009–2010 ............... Recept – Hovûzí ofiech s párky a slaninou .................................................

4 5 6 7 8 8 11 15 20 24 34 36 36 40 42 46 50 53 56 58

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 603 977 329 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: kráva s teletem plemene charolais pana Aloise Seidla, Dvůr Orlov (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: (foto: Vít Čepelák) Vnitřní obálka – (foto: Vít Čepelák)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Uzávûrky KUMP 2008 Poãátkem mûsíce záfií byla v‰em ãlenÛm na‰eho svazu a ãlenÛm plemenn˘ch knih odeslána tradiãní publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti za rok 2008“. Uzávûrky navazují na pfiedcházející publikace a jsou jiÏ v pofiadí sedmnáct˘m vydáním uzávûrek KUMP, které byly âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu publikovány. Tato publikace je neprodejná a je urãena v˘hradnû na‰im ãlenÛm. Pokud nûkdo z vás tuto publikaci neobdrÏel, rádi vám poskytneme náhradní v˘tisk. V tomto pfiípadû kontaktujte sekretariát svazu.

BlíÏí se dvacáté v˘roãí zaloÏení âeského svazu chovatelÛ masného skotu Pfií‰tí rok na jafie, konkrétnû 29. bfiezna 2010, uplyne pfiesnû dvacet let od doby, kdy byl zaloÏen âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu. Stalo se tak na ustavujícím zasedání v Luhaãovicích. Následnû byl Svaz zaregistrován jako zájmové sdruÏení na Ministerstvu vnitra, a poté získal oprávnûní Ministerstva zemûdûlství k v˘konu odborn˘ch ãinností na úseku chovu masného skotu. PovaÏujeme nadcházející kulaté v˘roãí za v˘znamn˘ mezník ve svazové ãinnosti, a proto bychom chtûli k této pfiíleÏitosti vydat pamûtní publikaci. V ní chceme zmapovat vznik Svazu po faktické stránce, a nabídnout také rozhovory s pamûtníky, ktefií se podíleli na prvních svazov˘ch aktivitách, a prostfiednictvím nichÏ se tak dne‰ní chovatelé budou mít moÏnost dozvûdût se o nelehk˘ch zaãátcích chovu masného skotu u nás. Publikaci bychom rádi doplnili o dobové dokumenty a fotografie. Velká ãást historick˘ch materiálÛ, které byly uloÏeny v archivu u b˘valé tajemnice Svazu, ing. Procházkové, byla bohuÏel pfii povodních v roce 2002 zniãena a nenávratnû ztracena. Z tohoto dÛvodu bychom se rádi obrátili na Vás, na‰e ãleny, i ostatní zainteresované osoby s Ïádostí o pomoc pfii získávání archivních materiálÛ, vztahujících se k zaãátkÛm fungování na‰eho Svazu. Máme zájem zejména o fotografie, písemnosti, zápisy ãi jiné zajímavé materiály, které by mohly pfiispût ke zv˘‰ení kvality zam˘‰lené publikace. V pfiípadû, Ïe se rozhodnete nám své materiály poskytnout, kontaktujte Janu ¤ehofiovou na ãísle 724 229 094 nebo emailové adrese [email protected] nebo materiály zasílejte pfiímo na adresu âSCHMS, Tû‰nov 17, 117 05, Praha 1. V posledním pfiípadû nezapomeÀte uvést své kontaktní údaje, abychom Vám zapÛjãené materiály mohli vrátit zpût. Pfiedem dûkujeme za Vበãas a ochotu!

4

Kniha Masn˘ skot od A do Z slaví úspûch

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 6. 2009

Od vydání nové publikace o chovu masného skotu uplynulo nûco pfies dva mûsíce a my nestaãíme uspokojovat zájem, kter˘ o ní je. ·kolám, chovatelÛm a dal‰ím zájemcÛm bylo jiÏ prodáno tisíc v˘tiskÛ a stále chodí nové objednávky. Je vidût, Ïe kniha vyplnila mezeru na trhu, a to nás tû‰í. Pokud ji je‰tû nemáte doma, neváhejte a kontaktujte sekretariát Svazu ãi si ji pfiímo objednejte prostfiednictvím na‰i on-line objednávky. V sekci „reklamní pfiedmûty“ najdete i jiné uÏiteãné svazové pfiedmûty (napfi. novou fleecovou bundu) a knihy.

Zemûdûlská a.s. V˘‰ina, Staré Buky Artu‰ Vy‰ín, Koln˘, Li‰ov u âesk˘ch Budûjovic TomበZajíãek, Velká Lhota, Vala‰ské Mezifiíãí Statek Habfií, a.s., StráÏek Bc. TomበKotajny, âesk˘ Tû‰ín Manfred Reinold, Stará âervená Voda Jan Opekar, Chodeã, Vele‰ín Mahulena Richterová, Olomouc Martina RoÏìálová, Moraveã, Chotoviny Jifiina RoÏìálová, Moraveã, Chotoviny FARMA KOZÁK s.r.o., Milevsko Bc. Radek Janou‰ek, Stfiemo‰ice, LuÏe Mûcholupská zemûdûlská a.s., Pfiedslav, Klatovy Jifií Dufka, ml., Chodsk˘ Újezd, Planá KOOPERACE s.r.o., Chornice

Aktivity âSCHMS 2009 âerven 1. 6. 4. 6. 8. 6. 9. 6. 9. 6. 15. 6. 24. 6. 25.–28. 6. 30. 6.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko) kontrola Finanãní úfiad pro Prahu 2 Klub chovatelÛ plemene charolais (Hradi‰tko) tisková konference pofiádaná Agrární komorou åR a âSCHMS na téma pÛvod a znaãení hovûzího masa zaãátek druhého turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb valná hromada âMSCH, a.s. (Malát) Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû ukonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ

Dal‰í ãervnové aktivity:

• Rozeslání nové publikace „Masn˘ skot od A do Z“ ‰kolám a prvním zájemcÛm • Tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2009 • Tvorba letáku pro plemena Piemontese a Galloway • Pfiíprava zájezdu a administrace pfiihlá‰ek na francouzskou v˘stavu Sommet de l’Elevage • âinnosti spojené s Národní v˘stavou hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû (25.–28. 6. 2009) • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Uzavfiení pfiíjmu plateb ãlensk˘ch vkladÛ pro rok 2009, vyfiazení nezaplativ‰ích ãlenÛ

âervenec 1. 7. 13. 7. 21. 7. 22. 7. 23.–26. 7.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání s âMSCH a.s. na téma mezinárodní certifikace ãinností ICAR (Malát, Kopeck˘) kontrola PSSZ nad dodrÏováním povinností âSCHMS ve vztahu k platbám sociálního a zdravotního poji‰tûní jednání s pracovníky MZe a zástupcÛ nûkter˘ch nevládních organizací na téma spoleãného projektu na podporu spotfieby masa (Malát) KfiemeÏsk˘ veletrh – Angusská asociace ve spolupráci s âSCHMS (¤ehofiová)

Dal‰í ãervencové aktivity:

• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • âinnosti spojené s organizací zájezdu na francouzskou v˘stavu Sommet de l’Elevage • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Srpen 3. 8. 11. 8. 18. 8. 18. 8. 21. 8. 20.–23. 8.

pracovní schÛze inspektorÛ (VraÏkov) spoleãné jednání zástupcÛ ÚKOZ, MZe a chovatelsk˘ch svazÛ nad problematikou vyhlá‰ky 208/2004 o minimálních standardech na ochranu hospodáfisk˘ch zvífiat (Malát) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko) jednání Unie chovatelÛ a komoditní rady pro mléko a maso pfii AK – Uhfiínûves (Malát, ·eba) zasedání revizní komise âSCHMS – Brodce 36. roãník v˘stavy Agrokomplex na v˘stavi‰ti v Nitfie (Kopeck˘)

Dal‰í srpnové aktivity:

• Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • Tvorba kalendáfie pro rok 2010 • V˘bûr a objednávka nov˘ch svazov˘ch propagaãních pfiedmûtÛ • Tvorba Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2008 • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

5

Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Na jubilejním 20. ãlenském shromáÏdûní âeského svazu chovatelÛ masného skotu byl do funkce pfiedsedy na dal‰í ãtyfileté období zvolen ing. Miroslav Vráblík. Nahradil tak v této funkci Karla ·ebu, kter˘ na post nejvy‰‰ího pfiedstavitele svazu jiÏ nekandidoval. S nov˘m pfiedsedou jsme diskutovali na téma, jak si pfiedstavuje budoucnost organizace, která zastupuje chovatele dvanácti rÛzn˘ch masn˘ch plemen skotu. I kdyÏ jste díky Va‰im aktivitám vût‰inû chovatelÛ dobfie znám˘, mÛÏete se ve struãnosti pfiedstavit nov˘m a zaãínajícím chovatelÛm? Jsem pÛvodní profesí zootechnik. Po absolvování ãeskobudûjovické zemûdûlské ‰koly jsem pracoval na Státním statku ·umava. První skuteãné seznámení s masn˘m skotem jsem zaÏil pfii postgraduáním studiu, kdy nás prof. Jindfiich Kahoun vzal na exkurzi do Maìarska a ukazoval nám perspektivní systém produkce hovûzího masa. Bylo to stádo asi 300 krav domácího plemene a v nûm v harému pÛsobilo 8 limusinsk˘ch b˘kÛ. Bylo to nûco úplnû nového a velmi se mi to zalíbilo. Hned jsme také doma zkou‰eli pfiipou‰tût vyfiazené ãervenostrakaté prvotelky tím, co bylo tenkrát k dispozici – limusinsk˘m inseminaãním b˘kem. Zásadní zmûnu do mého Ïivota pfiineslo setkání s dávn˘m pfiítelem MVDr. Milo‰em Menhartem, kter˘ se po revoluci vrátil z emigrace do âech. PÛsobil jako veterináfi v kanadské provincii Saskatchewan a mûl velmi blízko k masnému skotu. Tehdy padlo rozhodnutí pustit se do chovu plemene Aberdeen Angus. V‰e zaãalo importem 5 bfiezích a 4 nezapu‰tûn˘ch jalovic v roce 1991. Pfiirozenû s chovem úzce souvisí i realizace, a tak jsme se, opût podle kanadského vzoru, pustili do pokusu dostat kvalitní hovûzí maso na domácí trh. Vznikl projekt âesk˘ Angus a od roku 1994 dodáváme na nበtrh vyzrálé, vakuovû balené hovûzí maso. V prÛbûhu let se na‰e stáda rozrostla o plemena Hereford, Masn˘ simentál a Charolais, ale na prvním místû byl vÏdy Angus. Zájem o masná plemena mû také pfiivedl do Svazu. Byl jsem ãlenem v˘boru od roku 1992 a v letech 1996-1998 jsem byl pfiedsedou âSCHMS. Byl jsem zakládajícím ãlenem Asociace chovatelÛ plemene Angus a od roku 1993 jejím prvním pfiedsedou. Plemeno Angus jsem zastupovat také na evropské úrovni – to kdyÏ se v roce 2003 stala âeská republika ãlenem evropského Angus Fóra. V roce 2005 jsem byl zvolen presidentem této organizace a spolupracoval jsem na pfiípravû Euro Angus Fórum 2005 v Praze. Po této akci jsem svoje „funkcionáfiské“ aktivity ukonãil a vûnoval jsem se chovatelské práci. Bydlím v jihoãeském mûsteãku Trhové Sviny, na jafie mi bylo 53 rokÛ, jsem Ïenat˘, mám dvû dcery. Jakou máte pfiedstavu o ãinnosti a fungování svazu? Jaké cíle by si mûl podle Vás svaz v nejbliωí dobû, ale i do budoucna vytyãit? Jasnou prioritou pro kaÏdého chovatele a i Svaz bude ekonomická situace. Dopady hospodáfiské recese, která je oznaãovaná jako nehlub‰í od druhé svûtové války, se dotknou více ãi ménû kaÏdého z nás. Jen ten, kdo je schopen takovou situaci zvládat, mÛÏe provádût smysluplnou ãinnost a rozvíjet se. Domnívám se, Ïe právû pomoc âSCHMS pfii odbytu zvífiat je jedním z nejbliωích úkolÛ. Také bychom mûli vûnovat pozornost mlad˘m chovatelÛm. Ti jednou pfievezmou rodinné farmy, ale i funkcionáfiská místa. Svaz by se mûl zajímat a podporovat jejich odborn˘ rÛst, vzdûlání, zprostfiedkovat jim zahraniãní kontakty, pfiipravovat si osobnosti pro svazové funkce. Rozhodnû nemáme juniorÛ mnoho a jen nûktefií z nich se rozhodnou pro chovatelskou budoucnost. Pokud Svaz dokáÏe svou ãinností pozitivnû ovlivnit mladé chovatele a ti roz‰ífií na‰e fiady, bude to velk˘ úspûch. Také o oblasti ‰lechtûní bychom mûli pokroãit ve smûru svûtov˘ch trendÛ. Mám na mysli sledování jateãn˘ch ukazatelÛ, které se dnes ve vût‰inû zemí provádí. Jejich vyhodnocování a zafiazení do v˘poãtu plemenn˘ch hodnot je dal‰í krokem, kter˘ bychom mûli udûlat. Na‰ím úkolem by také mûlo b˘t zv˘‰ení aktivity jednotliv˘ch plemen, tedy jejich klubÛ. Nûkterá plemena pomûrnû aktivnû pracují a zlep‰ují svou prestiÏ a postavení na trhu, nûkterá moc aktivit nevyvíjejí. Samozfiejmû je to o lidech, ktefií jsou ochotni „táhnout“, o práci kterou jsme nebo nejsme ochotni vykonat. Proto si myslím, Ïe by jednotlivé kluby mûly za své protagonisty vybírat pfiedev‰ím ty, ktefií jsou ochotni pro plemeno pracovat a nûco mu pfiinést. Pfii aktivitách jednotliv˘ch plemen Svaz vÏdy byl a jistû i v budoucnu bude oporou a pomocníkem, nemÛÏe v‰ak ãinnost klubÛ suplovat. Co by mûl svaz zaji‰Èovat pro chovatele v âesku? Myslíte si, Ïe v souvislosti se souãasnou krizí ve vût‰inû komodit by mohla b˘t tfieba jednou z cest zaloÏení vlastní odbytové organizace? Rozhodnû. âeská republika se stala v oblasti chovu masného skotu silnou a úspû‰nou zemí. Na‰i chovatelé dokázali zuÏitkovat podporované dovozy plemenn˘ch zvífiat z poãátku devadesát˘ch let a dnes jsou na‰e v˘sledky srovnatelné s chovatelsky vyspûl˘mi zemûmi. Nûkterá plemena se roz‰ífiila natolik, Ïe jsme schopni nabídnout potenciálním zájemcÛm velké kolekce zvífiat. A tady je prostor pro organizaci, která by pro chovatele zaji‰Èovala odbytov˘ servis. âasto se stává, zvlá‰tû v posledních letech, Ïe kupující poÏadují velké poãty zvífiat a taková dodávka je nad síly jednoho ãi dvou chovatelÛ. Pak je nezbytná koordinace a spojení více chovÛ. Samozfiejmû lze tyto aktivity ponechávat zcela na obchodních exportérsk˘ch firmách, ale zrovna tak je ‰ance se do této ãinnosti aktivnû zapojit. Myslím, Ïe musíme lépe propagovat v˘sledky na‰í chovatelské práce, spolupracovat s obdobn˘mi chovatelsk˘mi organizacemi v zahraniãí, informovat o tom, Ïe máme co nabídnout a to i v poãtech, které jsou zajímavé pro velké zákazníky. Je logické, Ïe takové kontakty bychom mûli hledat pfiedev‰ím na v˘chod od na‰í republiky. Máme za sebou v˘vozní zku‰enosti na Slovensko, Ukrajinu, Polsko, ale musíme podchytit zájem o rozvoj chovu skotu v dal‰ích v˘chodních zemích. KdyÏ se v první polovinû devadesát˘ch let zaãínal rozvíjet chov masného skotu v âechách, dováÏeli jsme zvífiata z Francie, Kanada, Dánska i Nûmecka. Dnes jsme v situaci, kdy se dodavatelem kvalitního genetického materiálu mÛÏe stát âeská republika. Jak by mûl svaz postupovat ve vztahu k nynûj‰ímu systému podpor a názorÛm ostatních svazÛ zastupujících jiné chovatele? Zájmy nás zemûdûlcÛ nejsou jednotné a od toho se odvíjí názory a argumentace jednotlivcÛ. Bylo tomu tak v minulosti a zaznûlo to i v diskusi na v˘roãní ãlenské schÛzi. Ti, ktefií chovají pouze masn˘ skot budou jednoznaãnû zastávat stávající systém, ti ktefií jsou i producenti mléka a zaÏívají tvrdé dopady souãasné krize v této komoditû, budou opaãného názoru. âSCHMS je v‰ak organizací chovatelÛ masného skotu a tím je dáno, za kterou komoditu musí bojovat. Navíc se domnívám, Ïe nelze pfii odbytov˘ch potíÏích jedné komodity nesystémov˘m zásahem dostat do krize komoditu jinou. Pevnû vûfiím, Ïe v˘sledkem jednání bude, jak fiekl vicepresident AK pan Belada, klidné a rozumné, argumenty podloÏené rozhodnutí a ne „pfieválcování“ tûch, ktefií jsou v poãetní men‰inû. Svaz se musí na tato jednání peãlivû pfiipravit, aby byl schopen argumentaãnû podpofiit zájem sv˘ch ãlenÛ. Rozhodnû to nebude jednoduché, ale koneãné rozhodnutí bude na Ministerstvu zemûdûlství, které jistû vyslechne argumenty v‰ech. A co masn˘ skot a kvalitní hovûzí maso? Vnímáte souãasné aktivity âSCHMS s ohledem na moÏnosti svazu jako dostaãující ãi by bylo vhodné je je‰tû roz‰ífiit ãi doplnit? Kvalitní hovûzí maso je praktick˘m v˘stupem chovu masného skotu, je to ten nejlep‰í argument pro nás, jak pfiesvûdãit kaÏdého spotfiebitele. Zab˘vám se touto problematikou 15 let a osvûtu a propagaci kvalitního hovûzího beru jako nekonãící proces. Jen malá ãást vefiejnosti ví, Ïe hovûzí maso je cenné pro obsah Ïeleza, zinku, vitamínu B12, aminokyselin a omega-3 nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin, tedy látek v˘znamn˘ch pro lidskou v˘Ïivu. âeská republika se bohuÏel ve spotfiebû hovûzího propadla aÏ na 9,5 kg na osobu za rok. Je to opravdu velmi málo – pro porovnání Italové, Francouzi, Dánové a ·védi mají spotfiebu okolo 25 kg. Velmi oceÀuji aktivity Svazu pfiedev‰ím pfii „praktické“ propagaci hovûzího. Ochutnávky steakÛ pfii svazov˘ch akcích byl vynikající nápad, kter˘ se setkává s pfiíznivou odezvou vefiejnosti. RovnûÏ velmi pfiínosná byla ‰etfiení fiádného oznaãování masa v supermarketech. Ukázalo se, jaké problémy mají s plnûním zákonn˘ch povinností ti, ktefií nám spotfiebitelÛm na sv˘ch letácích slibují málem modré z nebe. Je v‰ak nutné hledat dal‰í cesty a zpÛsoby, jak na‰í vefiejnosti nabídnout kvalitu, kterou produkují na‰i ãe‰tí chovatelé. Myslím, Ïe i tady mÛÏeme udûlat velk˘ kus práce.

6

Národní doplÀkové platby v pfií‰tím roce nejisté V souãasné dobû krize celého zemûdûlského sektoru, která se v Ïivoãi‰n˘ch komoditách extrémnû projevuje zejména u cen mléka, sílí tlak organizací zastupující chovatele dojeného skotu, aby byl pro pfií‰tí období zmûnûn systém v˘platy národních doplÀkov˘ch plateb (TOP-UP). Momentálnû, kdy reálnû hrozí, Ïe na dorovnání pfiím˘ch plateb se nepodafií ze státního rozpoãtu vyãlenit Ïádné prostfiedky ãi bude tato ãástka v˘raznû poníÏena, je samozfiejmû spoleãnou prioritou v‰ech zemûdûlcÛ a jejich organizací získání maximálního moÏného objemu penûz. Bez ohledu na to, v‰ak neutû‰ená situace producentÛ mléka zapfiíãinila silnou snahu o to, aby v rámci TOP-UP byl dojen˘ skot více podporován neÏ tomu je letos a bylo loni. Pouze pfiipomenu, Ïe v minulém roce poprvé do‰lo k oddûlení podpory skotu na „decouplovanou ãást“ (oddûlenou od produkce) – platba na pfieÏv˘kavce (VDJ) a „couplovanou ãást“ (podporující produkci) – platba KBTPM. ZároveÀ do‰lo ke zmûnû podpory pouze z orné pÛdy na v‰echnu zemûdûlskou pÛdu. Tím do‰lo k tomu, Ïe v˘poãet VDJ byl, je a bude provádûn k referenãnímu datu 31. 3. 2007 a finanãní prostfiedky tak smûfiují i osobám a podnikÛm, ktefií jiÏ Ïádn˘ skot nechovají. Naopak u plateb KBTPM je v˘plata realizována podle skuteãného poãtu chovan˘ch krav pouze zemûdûlcÛm skot skuteãnû chovajícím.

v˘hradnû na trval˘ch travních porostech (TTP) a jejich podíl je v na‰í zemi na jedné z nejniωích úrovní v rámci celé EU. Údaje V˘zkumného ústavu rostlinné v˘roby uvádûjí, Ïe „71 % ploch zemûdûlské pÛdy v âR je stfiednû aÏ extrémnû ohroÏeno erozí. K jejímu zabránûní by se mûl podíl TTP zv˘‰it ze stávajících cca 23 % alespoÀ na úroveÀ státÛ EU-15, tj. na 40 % v˘mûry zemûdûlské pÛdy“. V˘sledky jiného ‰etfiení realizovaného V˘zkumn˘m ústavem meliorací a ochrany pÛdy uvádûjí, Ïe k tomu, aby mohlo b˘t úãinnû zabránûno erozi, je nutné, aby se podíl intenzivnû vyuÏívané pÛdy sníÏil na cca 25 %. A právû k tomu smûfiuje podpora ve‰keré zemûdûlské pÛdy a ne pouze pÛdy orné.

Velmi ãasto je poukazováno na to, Ïe pokud dojde k dal‰ímu poklesu stavÛ dojeného skotu, dojde i k úbytku zelen˘ch ploch a nastanou problémy s údrÏbou krajiny, coÏ se mÛÏe negativnû projevit zv˘‰enou erozí, zhor‰en˘m vsakováním vody do pÛdy a následn˘mi povodnûmi. S touto argumentací lze jistû souhlasit, ale má-li b˘t pfiesná, je potfieba ji více rozvést a konkretizovat. ÚdrÏba krajiny je realizována

Hojnû je také zmiÀován problém, Ïe neexistuje Ïádná koncepce chovu skotu, jejíÏ absence je dÛvodem proã nejsme v pfiípadû potfieby schopni rychle a úãinnû reagovat na v˘kyvy trhu pruÏn˘mi a konkrétními opatfieními. Pokud vezmeme trochu nadnesenû jako koncepci fakt, Ïe v dobû vyjednávání na‰eho pfiístupu do EU Ïádala âR o pfiidûlení 230 000 prémiov˘ch práv na chov KBTPM, mÛÏeme tento údaj brát

K tomu, aby nedocházelo k dal‰ím poklesÛm stavÛ chovaného skotu je kromû fiady jin˘ch opatfiení nutné vytvofiit také nûjak˘ finanãní stimul. Ten je v souãasné dobû realizován couplovanou platbou na chov krav BTPM. Pokud v‰ak v systému dotací plynoucích do chovu skotu uÏ nebude existovat Ïádn˘ motivaãní prvek, bude docházet k tomu, Ïe podniky, ktefií dnes opou‰tûjí ztrátovou v˘robu mléka a mnohdy pfiecházejí alespoÀ na chov BTPM, nebudou mít Ïádn˘ dÛvod, proã vÛbec nûjak˘ skot chovat a Ïivoãi‰nou v˘robu zcela opustí. Zmûna systému v˘platy dotací tedy paradoxnû mÛÏe znamenat prav˘ opak neÏ je udrÏení stavÛ skotu jako celku.

jako informaci o tom, Ïe by se u nás v˘hledovû mohlo chovat aÏ 230 tis. kusÛ krav BTPM. Stavy KBTPM sice stále rostou, i kdyÏ v poslední dobû uÏ jen nepatrnû, ale i tak souãasn˘ stav 170 000 krav není stále stropem vytyãen˘m Ministerstvem zemûdûlství. I pfiesto, Ïe k Ïádné faktické finanãní pomoci chovatelÛm dojeného skotu je‰tû nedo‰lo, pfiipravují se opatfiení, která mají smûfiovat pouze chovatelÛm dojeného skotu. AÈ je to podpora v rámci tzv. ãlánku 68 (cca 800 mil. Kã) ãi program welfare pfies PRV (celkové podpory 800 mil. Kã na 5 let s úvahami o moÏném posílení), tak na tyto finanãní prostfiedky budou moci dosáhnout pouze chovatelé dojnic. S pln˘m vûdomím nelehké situace chovatelÛ dojeného skotu povaÏujeme tlaky na zmûnu v˘platy TOP-UP ve smyslu v˘platy plateb pouze pfies VDJ v rámci rozdûlení v‰ech podpor mezi dojen˘ skot a skot BTPM za „nespravedlivé“, problém sektoru mléka dlouhodobû nefie‰ící a z hlediska budoucnosti také za nekoncepãní a rizikové. V‰echny ekonomické studie zcela jasnû ukazují, Ïe bez finanãní podpory je chov krav BTPM v‰ude v Evropû ztrátov˘ (cca 7000 Kã/krávu/ /rok). Pokud tedy dojde k disproporcionálnímu rozdûlení plateb a dotací ve prospûch dojeného skotu, vzniká potenciálnû neménû závaÏn˘ problém v chovu skotu bez trÏní produkce mléka. Miroslav Vráblík, pfiedseda Kamil Malát, fieditel

7

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v rámci pravidelné rubriky Vám pfiiná‰íme dal‰í dvû reportáÏe. Název rubriky tentokrát úplnû pfiesnû neodpovídá, neboÈ jeden z farmáfiÛ, o kter˘ch bude fieã, není âech. Na na‰em území ale hospodafií jiÏ témûfi dvû desetiletí, a proto jej do ãeského chovatelství mÛÏeme smûle zahrnout. Premiéru budou mít tentokrát podniky, jejichÏ spoleãn˘m jmenovatelem je odchov v systému uÏitkového kfiíÏení. Tento zpÛsob chovu masného skotu na na‰em území pfievaÏuje. DÛvodÛ je nûkolik – poãínaje splnûním poÏadavku na údrÏbu krajiny, pfies men‰í pracnost a minimálními nároky na management konãe. Pfii vhodné kombinaci plemen je navíc celkem dobfie zaruãen odbyt. V celosvûtovém mûfiítku tento systém vhodnû doplÀuje farmy zab˘vající se produkcí plemenného materiálu. Jedni bez druh˘ch by nemohli b˘t. Poãetní struktura dan˘ch chovÛ je dÛsledkem podmínek na trhu. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

ZEFA Levínská Ole‰nice a.s.: Bez boje se nevzdáme Pozemky prvního podniku, kter˘ Vám dnes pfiedstavím, se rozkládají jiÏ témûfi v Krkono‰ském podhÛfií. PrÛvodce mi dûlali hned tfii jeho zástupci – za AGROCHOV SOBOTKA a.s., jako majoritního akcionáfie, hlavní zootechnik Jifií Rulc, ekonom ing. Karel Kerner a fieditel podniku ZEFA Levínská Ole‰nice Milan Sedláãek. V‰ichni pÛsobili, i pfies v‰echny tûÏkosti, které s sebou dnes hospodafiení nese, velice pozitivním dojmem. K problémÛm se staví v duchu hesla „s humorem jde v‰echno lépe“, coÏ bylo, ve srovnání s neustál˘mi stíÏnostmi, které jsou sly‰et ze v‰ech stran, osvûÏující. Ochotnû sdûlovali ve‰keré informace a ukazovali v‰e od zvífiat pfies stroje po zázemí budov. Pro lep‰í pfiehled o rozloze pastvin jsme zajeli i na kopec Kozinec, odkud je krásn˘ v˘hled do v‰ech stran – na Trutnovsko, Jiãínsko, Náchodsko a Královéhradecko. Podnik ZEFA Levínská Ole‰nice jsem vybrala jako ukázku toho, Ïe i kfiíÏení se dá dûlat ãist˘m zpÛsobem. Jak se zaãínalo Zaãneme jako obvykle trochou historie a souvislostí. Pokud chceme podat ucelenou zprávu o chovu masného skotu v podniku ZEFA Levínská Ole‰nice, a.s., je tfieba zmínit Agrochov Sobotka, a.s. Oba podniky jsou propojeny jako by pupeãní ‰ÀÛrou. Agrochov Sobotka vznikl po revoluci transformací zemûdûl-

8

ského druÏstva na akciovou spoleãnost. Jeho vlastníky je v souãasnosti 600 akcionáfiÛ. Spoleãnost ZEFA Levínská Ole‰nice a.s. byla zaloÏena 1. 1. 1997, a to jedin˘m zakladatelem Zemûdûlsk˘m druÏstvem Horka u Staré Paky. Od zaloÏení pro‰la spoleãnost fiadou v˘vojov˘ch zmûn a úprav v chodu podniku. Tehdej‰ímu vedení se nepodafiilo nastolit ekonomicky udrÏiteln˘ chod, a v roce 1999 bylo na pokraji bankrotu nuceno prodat 31,5 % akcií podniku Agrochov Sobotka a.s., kter˘ se tak stal nejvût‰ím vlastníkem podílu akcií. Vstup nového majitele pfiinesl obûma podnikÛm moÏnost lep‰ího vyuÏití moderní techniky, pfiedev‰ím v rostlinné v˘robû. Vstup âeské republiky do EU v roce 2004 pak pfiinesl zcela

nov˘ systém dotací podhorsk˘m oblastem, ve kter˘ch spoleãnost ZEFA hospodafií. Postupem ãasu a tlakem trhu do‰lo ke zmûnû v˘roby, ale k tomu se dostaneme za chvíli. Agrochov Sobotka Hospodáfiské budovy a zázemí Agrochovu Sobotka, a.s. se nachází ve StaÀkovû Lhotû asi kilometr od Sobotky, mûsteãka v âeském Ráji. Najdeme zde dojné stádo o pfiibliÏnû deviti stech kusech. V podniku byla stáda dvou plemen: âeské strakaté a hol‰t˘nské. V roce 2007 se AGROCHOV SOBOTKA a.s. rozhodl pro dehol‰tynizaci stáda. „âestr, pÛvodní ãeské plemeno s oboustrannou uÏitkovostí, je oproti hol‰t˘nÛm odolnûj‰í proti nemo-

❒ Ředitel ZEFy Milan Sedláček (foto: Jana Řehořová)

cem a podmínkám chovu, a není tak nároãné na sloÏení krmné dávky“, fiíká zootechnik Rulc. „Mléka produkuju o pár set litrÛ ménû, ale s vy‰‰ím podílem sloÏek, za které jsme placeni, a tím je pro nás tento systém chovu ekonomicky v˘hodnûj‰í.“ Telata z tohoto stáda se odstavují pár hodin po narození a pfiemísÈují se do boud, kde setrvávají dva mûsíce, neÏ jsou pfiemístûna do teletníkÛ. Vykrmují se b˘ãci. Jaloviãky se ponechávají do chovu. V˘krm b˘kÛ a jalovic je dal‰í, co v areálu u Sobotky najdeme. V poãtech b˘ãkÛ, potfiebn˘ch pro naplnûní kapacity, je podnik sobûstaãn˘. Jejich zdrojem je dojné a masné stádo z Levínské Ole‰nice. Jaloviãky putují do v˘krmu pouze z masného stáda, a proto se pro naplnûní kapacity dokupuje 150 kusÛ. Zvífiata se vykrmují do vûku 24 mûsícÛ a hmotnosti – 680 kg b˘ci a 630 kg jalovice. Vykrmená zvífiata se prodávají na poráÏku do Rakouska. âesk˘m fiezníkÛm maso pfiíli‰ neprodávají, neboÈ v˘kupní cena je, pfiedev‰ím u jalovic, niωí a nezpenûÏuje se zde pfiíli‰ podle systému SEUROP. Vyfiazené dojnice jsou prodávány téÏ pfieváÏnû do zahraniãí. Zajíma-

❒ Která je máma? (foto: Jana Řehořová)

vostí je prodej vyfiazen˘ch zvífiat na speciální jatka, která pak maso dodávají do ãesk˘ch zoologick˘ch zahrad. Ty platí jen za pouÏitelné ãásti JUT o prÛmûrné hmotnosti 200 kg. Není to sice mnoho, ale podniku se to vyplatí více neÏ platit za likvidaci zvífiete kafilerii. ZEFA Levínská Ole‰nice V Levínské Ole‰nici se poãátky chovu masného skotu datují do roku 1999, kdy nastoupilo souãasné vedení a od jednoho chovatele dostali v˘mûnou za v˘krm stáda jalovic plemene Aberdeen Angus jeho polovinu. To byly první kusy masného plemene. Po ukonãení v˘roby mléka se zde

pásli nejprve zástupci plemene âeské strakaté. Po získání ãásti angusského stáda se dokoupili angu‰‰tí plemenící a zapoãalo se s pfievodn˘m kfiíÏením. Zanedlouho byla nakoupena zvífiata plemene charolais. „Plemeno Aberdeen Angus jsme se nevybírali“, fiíká fieditel Sedláãek, „s jeho chovem jsme zaãali díky shodû okolností. Pro charolais jsme se rozhodli díky dobrému odbytu, které má na trhu“.

Chov v ãíslech V souãasné dobû se na osmi pastvinách o celkové rozloze 550 ha pase necel˘ch 680 kusÛ dobytka, z toho je 326 matek. V kaÏdém stádû pÛsobí jeden b˘k, z dÛvodu pfiesného urãování

❒ Paseme se v členitém terénu a je nám dobře (foto: Jana Řehořová)

9

pÛvodu telat. Celkov˘ poãet plemeníkÛ je ale devût (pût Aberdeen Angus a ãtyfii charolais), neboÈ jeden slouÏí jako záloÏní. B˘ky nakupují na odchovnû Osík. V masném stádû se od poãátku pfiipou‰tí pfiirozenû. Pan Kerner vypráví, jak pfied dvûma lety zkou‰eli embryotransfer. „Pfies dostatek teoretick˘ch znalostí nebyly jeho v˘sledky uspokojivé. Úspûchem je, Ïe ze ãtyfi narozen˘ch charolaisk˘ch b˘ãkÛ se dva dostali na odchovnu Osík, kde pro‰li základním v˘bûrem (jeden s ohodnocením 61 bodÛ a druh˘ 70 bodÛ) a byli uznáni jako plemenní. Vzali jsme si je zpût a pÛsobí v na‰ich stádech. S embryi – jaloviãkami máme chovatelské zámûry.“ To jsou první záblesky plemenafiiny, kterou by zde dûlali rádi, ale z hlediska ekonomické udrÏitelnosti si to zatím nemohou dovolit. „Docílit ãistokrevného stáda pfievodn˘m kfiíÏením je bûh na dlouhou traÈ a tady potfiebujeme fungovat, tzn. vydûlat si na provoz, ihned“, fiíká váÏnû ekonom.

Porody a co dál Z ekonomického hlediska je, jako v‰ude jinde, dÛleÏit˘ poãet narozen˘ch telat. Poslední údaje hovofií o celkovû 345 narozen˘ch telatech (vãetnû dvojãat), mortalitû 6,5% a následném zaznamenání 18ti úhynÛ. Na takto poãetn˘ chov jsou to pûkná ãísla. Stádo masného skotu má na starosti zootechniãka Zdena

Zahradníková, která pro chov doslova Ïije. Spolu s pomocníky se snaÏí b˘t u kaÏdého porodu. Na kontrolu porodÛ, je bûhem zimy, kdy zde probíhá období telení, soustfiedûna ve‰kerá pracovní síla vãetnû pracovníkÛ RV. ZEFA zamûstnává 14 pracovníkÛ, z toho dva zootechniky. Z dÛvodu rentability odváÏí jaloviãky a b˘ãky po odstavu do Sobotky, kde je finalizují ve v˘krmnách, jak bylo zmínûno. Zástav neprodávají pfiímo proto, Ïe se to ekonomicky tak nevyplatí. Ve v˘krmu uplatní produkty vlastní rostlinné v˘roby a odbyt mají jiÏ nûkolik let zaji‰tûn˘ v Rakousku.

Technické zázemí Z hlediska v˘roby krmiva i mechanizace jsou sobûstaãní. SluÏby nepotfiebují, ani je nedûlají. Ve‰keré hospodáfiské budovy, které se v Levínské Ole‰nici vyuÏívají, jsou pÛvodní. KaÏd˘ rok probíhají práce na opravách a úpravách zázemí. Staré kravíny, budované pro úãely vazného ustájení jsou pfiedûlávány na vzdu‰ná ustájení s v˘bûhem pro voln˘ pohyb zvífiat. Jako pfiiklad mi prÛvodci ukazují kravín, kter˘ byl s velkou pompou kolaudován v sedmdesát˘ch letech, postaven˘ s byteln˘mi základy a z kvalitního materiálu, kter˘ je v‰ak pro souãasn˘ odchov skotu zcela nevhodn˘. „Celková ‰ífie 10 metrÛ rozdûlená na dvû

❒ Jeden z charolaiských plemeníků (foto: Jana Řehořová)

10

postranní chodby a centrální uliãku pro stroj naváÏející krmivo, to je více neÏ nepraktické“, pohor‰uje se pan fieditel a uÏ se tû‰í, aÏ budovu upraví k obrazu svému – zru‰í hlavní uliãku a cel˘ prostor otevfiou pro voln˘ pohyb zvífiat, která zde budou ustájena pfies zimu. Takto se upravuje kaÏdá pouÏitelná budova v areálu.

Rentabilita aÏ na prvním místû Bûhem zimy si levín‰tí snaÏí odb˘t si vût‰inu porodÛ. První telení zaãíná na Vánoce. „Je to praktické proto, Ïe tele je Ïiveno matkou, pak plynule pfiejde na pastvu a na podzim má pfii nástupu do v˘krmny slu‰n˘ hmotnostní základ“, fiíká zootechnik Rulc. „Dal‰í rok na podzim musí b˘t kus prodán a uvolní místo pro dal‰ího nástupce. Tohoto se snaÏíme docílit kvÛli ekonomick˘m aspektÛm. B˘ci jsou z tohoto dÛvodu pou‰tûni do stád jiÏ na konci února.“ Vzhledem k poãtu zamûstnancÛ a zemûdûlství jako jedinému zdroji pfiíjmÛ musí vedení pohotovû reagovat na situaci na trhu, aby bylo hospodafiení udrÏitelné. Díky nerentabilitû byl zlikvidován chov prasat. Na ne pfiíli‰ úrodné pÛdû v 450 aÏ 550 m.n.m. se zde pûstuje jiÏ jen p‰enice, jeãmen, kukufiice a trvalé travní porosty. Hlavní ãást rostlinné v˘roby je soustfiedûna do Sobotky. Co nás tíÏí Zajímavostí je, Ïe ZEFA a Agrochov Sobotka, podniky, které neustále spolupracují, hospodafií na pozemcích zasahujících do tfiech krajÛ. Agrochov se nachází v Královehradeckém a Stfiedoãeském kraji a ZEFA v Libereckém kraji . Pfiesuny zvífiat, jak mezi farmami, z pastviny na pastvinu v rámci ZEFY nebo mezi dvûma hospodáfistvími tak podléhají neustál˘m byrokratick˘m procedurám, které pracovníkÛm znepfiíjemÀují Ïivot. Kromû „problémÛ s pfiesuny z kraje do kraje“ se pot˘kají téÏ s nafiízeními ohlednû vakcinace. „Pokud nás nepoloÏí v˘kupní ceny, budou to veterinární pfied-

pisy“, fiíká ekonom Kerner. A dodává, Ïe v mnoh˘ch pfiedpisech jsou âe‰i pfiísnûj‰í neÏ ostatní státy EU a neÏ její normy. K dotacím fiíkají jediné: „Bez nich by to ne‰lo“. Ve stavu, v jakém se zemûdûlství nyní nachází, si levín‰tí nedokáÏou pfiedstavit hospodafiit bez nich. S místními obyvateli vychází v dobrém. Hospodafií v hustûji obydlené oblasti, a tak se snaÏí se v‰emi dohodnout, a pokud to jde, vyjít vstfiíc. Napfi. pokud je nûjak˘ trval˘ travní porost kousek od domu, kde si místní obyvatelé nepfiejí mít za chalupou stádo, ponechá jej ZEFA na produkci senáÏe a stádo umístí jinde.

Bez boje se nevzdáme Jak vidí své pÛsobení do budoucna? Vzestupn˘ trend byl v polovinû tohoto roku pfieru‰en poklesem v˘kupních cen, jak u masa, tak u mléka, o rostlinn˘ch produktech nemluvû. Souãasná situace pfiipomíná spí‰e katastrofu.

❒ Hlavní zootechnik Jiří Rulc: ty mám na starost (foto: Jana Řehořová)

Pfiesto zde vládne bojovná nálada. Do budoucna by si zde v‰ichni pfiáli, aby vydrÏeli, tzn., aby se jim dafiilo hospodafiit tak, aby pokryli náklady na provoz a pokud moÏno zbylo i na investice, v kter˘ch by rádi pokraãovali. PlánÛ na rozvoj je mnoho. Z hlavních zástupcÛ, s nimiÏ jsem hovofiila, ãi‰í i po letech tvrdé práce

neustálé nad‰ení pro vûc. Budování podniku vûnovali velkou ãást svého Ïivota a mnoho energie. Je vidût, Ïe svou prací Ïijí a mají ji rádi. Byla by ‰koda, kdyby museli skonãit. Pfiejeme jim i ostatním ãesk˘m zemûdûlcÛm hodnû ‰tûstí v jejich pÛsobení, aneb aÈ vám jsou hospodáfiské podmínky pfiíznivé!

Wilhelm Sitter (Sitter s.r.o.): Splnil jsem si svÛj sen Farma, kterou bych Vám ráda je‰tû pfiedstavila, se nachází jen pár kilometrÛ od nûmeck˘ch hranic, v blízkosti na‰í nejvût‰í vodní nádrÏe, Lipna, zvané téÏ jihoãeské mofie. Vlastníkem je spoleãnost Sitter, s.r.o., jejíÏ majitel, pan Wilhlem Sitter zde hospodafií jiÏ témûfi dvû desetiletí. Nemohla jsem s ním hovofiit pfiímo, neboÈ nevládnu nûmeck˘m jazykem a on se díky své velké ãasové vytíÏenosti je‰tû nestihnul nauãit ãesky. Prostfiedníka nám tedy dûlali jeho dvû prodlouÏené ruce, zástupce pfii jednání s úfiady, pan

❒ Pan Sitter si splnil svůj sen (foto: Jana Řehořová)

Franti‰ek Massafi a hlavní techniãka a zootechniãka, paní Hedvika Pfiibylová. Návrat domÛ Pan Sitter se narodil v roce 1939 ve Vimperku. V roce 1945, kdyÏ mu bylo ‰est let, byla rodina odsunuta do Nûmecka. O ‰est let pozdûji zaãali jeho rodiãe hospodafiit a pofiídili si zároveÀ mal˘ penzion s hospodou. Postupem ãasu se specializovali na turismus. Pan Sitter po rodiãích podnik pfievzal a zaãal zároveÀ podnikat v oboru sbûratelství známek. V rámci této aktivity jezdil v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech ãasto do Prahy pfies pfiechod ve StráÏném. Hlavou se mu honily my‰lenky, Ïe pokud komunismus nûco pfiinesl, pak to bylo zcelení pozemkÛ do vût‰ích celkÛ. Fascinovaly ho velké zemûdûlské plochy s ekonomick˘m potenciálem, o kter˘ch si v podhorském Bavorsku mohou nechat jen zdát. TouÏil také po návratu ke kofienÛm.

Po revoluci se zaãal informovat o moÏnosti nákupu pÛdy u nás. Ve stejné dobû dokázal své podnikatelské aktivity (hospodáfiství, penzion a sbûratelství známek) v Nûmecku pfievést sv˘m tfiem synÛm. Vidûl pro sebe ãas a prostor a mûl dostatek finanãních prostfiedkÛ, aby mohl zaãít uskuteãÀovat svÛj celoÏivotní sen – stát se velkostatkáfiem. Zaãátky v âR Vût‰ina odsunut˘ch NûmcÛ je, co se minulosti t˘ká, pasivní. Pan Sitter nepoãítal s tím, Ïe mu tady nûkdo nûco dá. Ve‰ker˘ majetek a pozemky nakoupil za peníze získané z pfiedchozího podnikání. V roce 1991 u nás zaloÏil spoleãnost Sido s.r.o. (pozdûji zmûnûna na Sitter s.r.o.) a tehdy také objevil statek, na kterém dnes pÛsobí. Nejprve hledal v oblasti Vimperka, odkud pocházel, ale nakonec padla volba na oblast Lipna, kde ve Valtrovû zakoupil jeden z b˘val˘ch Swarzenbersk˘ch zbytkov˘ch

11

‰ím z dÛvodÛ je odbyt na ãeském trhu. „Myslím, Ïe jako cizinec bych zde nemûl moÏnost uspût v takové mífie, která by se vyplatila. Kupci by zajisté radûji nakupovali od nûkoho, s k˘m se domluví“, fiíká ve své matefi‰tinû pan Sitter, kter˘ se za dobu svého pÛsobení u nás, nestihnul nauãit ❒ Základní stádo tvoří krávy plemen hereford a masný simentál (foto: Jana Řehořová) ãesky. Pfiekvapující statkÛ, kter˘ za komunismu fun- skuteãnost uvádí na pravou míru goval jako státní statek Frymburk. pan Massafi: „Pan Sitter je ãlovûk Zaãal zde hospodafiit na jafie mnoha ãinností. Pomáhá sv˘m roku 1992. Spolu s nemovitostí synÛm s jejich aktivitami a sám se získal 45 ha pfiilehl˘ch pozemkÛ stále kaÏd˘ den vûnuje sbûratela 20 ha lesa. Nov˘ majitel pfii‰el ství známek. Nehledû na to, Ïe na rovnou s pfiedstavou, Ïe nechce farmû nebydlí a dojíÏdí z tfiicet dûlat mléko, ale chovat masn˘ kilometrÛ vzdáleného domova. skot, neboÈ je ideální pro údrÏbu Na klid, kter˘ vyÏaduje v˘uka velké rozlohy pozemkÛ, kterou si jazyka, zkrátka není prostor.“ plánoval pofiídit, a protoÏe s ním Zástavové kusy, které farma mûl jiÏ zku‰enosti. V Nûmecku produkuje, jdou do dokrmen ve zaãal v osmdesát˘ch letech s cho- ·panûlsku a zemí b˘valé Jugoslávem plemene galloway. (Pfii pen- vie. Letos na‰li odbyt i na území zionu to bylo ideální plemeno – âeské republiky. „Doposud se nebylo tak intenzivní, byla to zají- telilo prÛbûÏnû, tak se prodávalo mavost a restaurace mûla z ãeho dvakrát roãnû, na jafie a na podpfiipravovat hovûzí pokrmy.) zim. Nyní chceme soustfiedit Na Lipnû gallowaye nechtûl. telení do jednoho období, abyV âechách se tehdy je‰tû Ïádní chom mohli prodávat pouze na zástupci tohoto plemene nevsky- podzim“, zapojuje se do hovoru tovali a v Nûmecku byli pfiíli‰ zootechniãka Pfiibylová. drazí. Z tohoto dÛvodu zaãal Farma je ekonomicky sobûss herefordy. Základní stádo taãná, bez dotací by to v‰ak ne‰lo. nakoupil z ãesk˘ch chovÛ. Pro Z produkce dobytka by se náklady úãely uÏitkového kfiíÏení pak pfii- na provoz nepokryly. V‰echny vezl z Bavorska masného simen- peníze, které spoleãnost Sitter tála. Pozdûji se z nostalgie pfieci s.r.o. vydûlá, jsou zpûtnû investojen vrátil i k chovu gallowayÛ, vány. Pana Sittera Ïiví jiné podniktefií nyní tvofií men‰í stádo katelské aktivity; z nich také ãerpá o nûkolika kusech. finance na zvelebení valtrovského hospodáfiství. Investuje se zde od Ekonomika chovu zaãátku a hodnû. âasto ne z nutFarma Ïije z prodeje zástavu. nosti, ale proto, Ïe pan Sitter Plemenná zvífiata neprodukuje. chce. Nûkteré projekty stály více, „V rozsahu, v kterém hospoda- neÏli koupû celého statku. Hrd˘ fiíme, nevidím zpÛsob, jak by bylo majitel vyjmenovává, co v‰echno moÏné se tomuto vûnovat“, fiíká zde za roky pÛsobení zrekonstrupan Sitter. A vyjmenovává dal‰í oval a postavil: renovace stájí, argumenty proti: „Je to pfiíli‰ penzionu, dílny, teletníku, nové pracné. Plemenná zvífiata se sala‰e na pastvinách… Dotace ani odchovávají lépe na rodinn˘ch granty k tomuto úãelu dosud farmách, neÏli ve velkochovech. nevyuÏívali. Pfii‰ly na fiadu aÏ nyní, Zde na to není ãas ani lidé.“ Dal- kdy se rekonstruuje nedávno

12

zakoupená sousední farma ve Zvonkové. Zamûstnanci Pan Sitter dojíÏdí na farmu dennû, aby dohlédl na její chod. Za zvífiata a zamûstnance zodpovídá hlavní zootechniãka, paní Hedvika Pfiibylová, druhá pravá ruka je pan Franti‰ek Massafi, kter˘ spravuje majetek a kdyÏ je potfieba, fie‰í technické vûci. Oba pro pana Sittera pracují jiÏ deset let. Práci zemûdûlskému personálu rozdûluje tfietí vedoucí pracovník. V‰ichni dûlají v‰echno, nikdo nesedí pouze v kanceláfii. O zemûdûlství se stará deset lidí, coÏ je v souãasné dobû dostaãující. Pokud je potfieba, propÛjãí si vlastní pracovníky, ktefií mají na starosti údrÏbu lesa nebo stavební práce na sousední farmû. K dispozici jsou téÏ tfii brigádníci. Vût‰inu mechanizace mají vlastní. Chvíli se bavíme o názorech pana Sittera na âechy, jako pracovní sílu. ¤íká: „Na práci potfiebujeme díky nízké efektivitû více pracovníkÛ. âe‰i jsou zvyklí, Ïe zde bylo na v‰echno dost lidí. V Nûmecku jsme si museli pomoct, jak se dalo. Zvykli jsme si dûlat více vûcí s ménû lidmi. Je mi jasné, Ïe jinak se pracuje, kdyÏ ãlovûk dûlá na rodinné farmû, neÏ kdyÏ je zamûstnan˘. A také si uvûdomuji, Ïe nemohu platit jako v âechách a chtít za to práci jako v Nûmecku. Tam je obrovsk˘ tlak a hektiãnost. To sem pfienést nechci. Je mi jasné, Ïe nakonec se mzdy i pfiístup k práci mezi obûma zemûmi vyrovnají. Je to otázka tak jedné generace.“ Jak ‰el ãas Pan Sitter zaãínal s vlastnictvím 45ti hektarÛ. Pozemky postupnû pfiikupoval a pronajímal, aÏ se dostal na ãíslo 1174 hektarÛ pÛdy. K tomu lze pfiipoãíst je‰tû cca 100 ha, které se sekají a jsou k tomuto úãelu propÛjãené od Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ. Dal‰í majitelce obhospodafiují 250 ha. Tzn., Ïe hospodafií celkem na 1500 hektarech. Ve vlastnictví má pan Sitter kolem 600 hektarÛ. Zbytek je pronajat˘ od pozemkového fondu nebo od restituentÛ. Zde má majitel se zamûstnancem men‰í

rozpor – pan Massafi by radûji pozemky vlastnil, pan Sitter je spí‰e pro pronájmy. Pádné argumenty jsou na obou stranách. Vlastnictví je vlastnictví, pfiedev‰ím v zemûdûlství, kde jde o jistotu. Obchodnû je zase v˘hodnûj‰í pronájem, neboÈ není potfieba do pozemkÛ investovat. Je potfieba najít vyváÏenou cestu. Pan Sitter je spokojen˘. Dosáhl, ãeho chtûl. S úsmûvem fiíká: „V‰echno je moje.“ KdyÏ fiekne, Ïe vlastní 600 hektarÛ pÛdy a 1400 kusÛ dobytka, tak je v Bavorsku za nûkoho. Na tamûj‰í pomûry je to nûco naprosto nemyslitelného. Vlastnit tolik plochy a zvífiat tam, byl by druh˘m nejvût‰ím sedlákem. Stále si pochvaluje kompaktnost pozemkÛ, která jej od poãátku fascinovala. V Bavorsku obdûlává zemûdûlec v prÛmûru 30 hektarÛ, ale nejvût‰í celek v kuse má 3 hektary a pastviny a pole jsou ãasto roztahané v délce 15ti kilometrÛ. Byrokratická ekologie Od roku 1999 je farma v systému ekologického hospodafiení. Pan Sitter vûdûl, do ãeho jde, neboÈ byl jedním ze zakládajících ãlenÛ Svazu BIO v Bavorsku. Pfiechod do ekologie nebyl, co se t˘ká chovu masného skotu, citelná zmûna. Motivací byla vût‰í míra dotací a fakt, Ïe syn pana Sittera, kter˘ hospodafií v Nûmecku, je také v ekologii, takÏe si budou moci navzájem vypomáhat s krmením. I kdyÏ farma vyrábí tzv. eko maso, nedafií se jej finalizovat za lep‰í cenu a to není zdaleka jediné negativum. Pan Sitter si stûÏuje pfiedev‰ím na pfiísné ãeské pfiedpisy. Pfiíkladem za v‰echny je nepfiesn˘ pfieklad nafiízení EU pro eko farmy. V pÛvodní verzi se u vût‰iny norem vyskytuje v˘raz „mÛÏe“, v ãeském pfiekladu je ale „musí“, coÏ dává prostor ãesk˘m úfiedníkÛm. Pan Sitter s nimi mûl nejeden konflikt. Dal‰ím minusem je fakt, Ïe by potfieboval ornou pÛdu na produkci eko obilí, které je problematické sehnat, a kdyÏ, tak je drahé, a také kvÛli slámû. Na pozemcích si ale nemohou dovolit zorat, a to nejen díky ekologic-

❒ Nové přírůstky (foto: Jana Řehořová)

kému systému, v nûmÏ hospodafií, ale také proto, Ïe jejich velká ãást je souãástí I. zóny chránûné krajinné oblasti a ãást dokonce národního parku. KdyÏ pfied panem Sittrem nûkdo vysloví „CHKO“, zamrazí ho. O organizaci, která mu neustále znepfiíjemÀuje Ïivot se nevyjadfiuje dvakrát lichotivû: „Je velice nedemokratická, nechápu, jak mÛÏe fungovat. V dobû, kdy jsem pÛsobil v ekologii v Nûmecku, tak lidé, co zde nyní pracují v CHKO o ekologii je‰tû nic nevûdûli, a teì mû chtûjí uãit, jak to mám dûlat. Nad jejich nafiízeními zÛstává rozum stát. V Nûmecku je respektování soukromého majetku nûkde jinde, tam s ekology rozhodnû takové problémy nemáme.“ Na závûr krátké debaty o ekoligii zmiÀují, Ïe v souãasné dobû vyuÏívají vlastní fiepkov˘ olej, kter˘ si sami vyrábí. Energetické plodiny na jeho v˘robu nakupují. Oni sami pouze sekají pastviny. Odchov a odbyt Masn˘ skot má u pana Sittera na starosti zootechniãka Hedvika Pfiibylová. Vypráví o v˘voji, kter˘m tu chov masného skotu pro‰el a popisuje souãasnou situaci. Jako první se, jak jiÏ bylo zmínûno, zaãalo s chovem plemene hereford. I kdyÏ hereford je díky své odolnosti do místních klimatick˘ch podmínek ideální plemeno, na prodej zástavu není tolik Ïádané, neboÈ tolik nepfiirÛstá a kupci poÏadují, aby byl dobytek tzv. „v mase“. Pro produkci zvífiat

s vût‰ím rámcem byly zanedlouho po herefordech nakoupeny první kusy masného simentála. Tato dvû plemena dodnes tvofií 527 kusÛ základního stáda. Nepoãítáme-li dva b˘ky, z celkového poãtu 1400 kusÛ chovan˘ch firmou Sitter s.r.o. je 70 % herefordÛ, 20 % simentálÛ a 5 % gallowayÛ. Herefordi se kfiíÏí se simentálem, limousinem a plemenem charolais. Galloway se udrÏuje v ãistokrevné formû. Limousinsk˘ b˘k skáãe ve stádû uÏ 5 let, charolaiského mají 3 roky. Na b˘ka poãítají 30–35 kusÛ. Pfiipou‰tí se pouze pfiirozenû. B˘ci ve stádû vydrÏí cca 8 let. âást plemeníkÛ byla nakoupena v Nûmecku, ãást v âechách. Nyní jich ve stádech pÛsobí deset. Jalovice nenakupují, odchovávají si vlastní. KdyÏ se ptám na spokojenost s povahou, paní Pfiibylová fiíká: „Herefordi a charoláci jsou klidní, simentálové a limousini mají Ïivûj‰í povahu, která se pfiená‰í i na telata. Kupci ale hledí hlavnû na procentuální plemenné zastoupení. Pokud je 100% hereford, nechtûjí jej, chtûjí jeho kfiíÏence. U simentála je zase lep‰í vût‰í podíl ãisté krve. Ve v˘sledku nakoupí v‰echna telata za stejnou cenu. Prodej. JiÏ bylo zmínûno, Ïe farma prodává zástav. Témûfi v‰echen je vyváÏen za hranice. V âechách se najde odbyt pro cca 80 kusÛ jednou za dva roky. âást dobytka se prodává na jatka do Rakouska a do Nûmecka. DÛvodem je, Ïe nabízí lep‰í cenu a chovají se k zákazníkÛm lépe

13

kÛm, slouÏí pan Sitter jako pozitivní pfiípad. Sv˘m jménem za‰títil majetek a v˘sledky, které si vydobyl vlastními prostfiedky a prací, a to pfiesvûdãilo fiadu lidí. V nûkter˘ch ale stále zÛstává národnostní pfiedsudek.“

❒ Kráva s teletem plemene galloway (foto: Jana Řehořová)

neÏ ãeské podniky. Proã si myslí, Ïe je chování na‰ich zpracovatelÛ masa takové, jaké je? Pan Massafi fiíká: „Nebyli zvyklí na konkurenci. Jatek, která zpracovávala hovûzí maso, nebylo tolik, a mûla své stálé klienty. Nyní se domnívají, Ïe z tohoto dÛvodu si mohou dovolit v‰echno. Venku jsou na konkurenãní boj zvyklí a nedovolí si chovat se k zákazníkovi ‰patnû. Jsou lep‰í, i co se t˘ká zatfiídûní dobytka do tfiíd.“ Dále paní Pfiibylová vypráví o telení. Porody se na této farmû nehlídají. Není to z technického hlediska moÏné (pfiíli‰ rozlehlé pastviny, pfiíli‰ kusÛ dobytka). Problémy s porody jsou, jako jinde – napfiíklad u prvotelek s vût‰ími telaty. Dosud se telata rodila celoroãnû a na pastvinû. Letos poprvé probûhlo zku‰ební telení ve stáji se se‰lapávacím profilem, jejíÏ podobu pfievzali z modelu, kter˘ pan Sitter vidûl ve ·v˘carsku. Tato stáj funguje lépe pro vût‰í zvífiata, napfiíklad jiÏ ve v˘krmu. Pro ãerstvû narozená telata vhodná není. Díky nepodafienému pokusu byla zaznamenána vy‰‰í mortalita. Ani pfiedchozí zpÛsob, kdy telata pfiicházela na svût prÛbûÏnû, nebyl zcela vyhovující. Lep‰ích v˘sledkÛ chtûjí dosáhnout sladûním telení do období tfií jarních mûsícÛ. Dal‰ím zlep‰ením, které by mûlo pomoci, je nov˘ veterináfi, kter˘ u v‰ech krav provádí kontrolu zabfieznutí. (Pfiedchozím lékafiÛm kontrola desítek krav vadila.) 90% natalita je cílem, kter˘ povaÏují pfii daném zpÛsobu hospodafiení za reáln˘. Zimování. Zvífiata dfiíve trávila zimu pouze na pastvinách, kam

14

se jim naváÏelo krmivo. Nemûla Ïádn˘ pfiístfie‰ek. V roce 2000 do‰lo k v˘stavbû pûti sala‰í urãen˘ch pro venkovní ustájení. Sala‰e byly postaveny díky tlaku z vnûj‰ku. Obzvlá‰tû v jarním a podzimním období sousedé a CHKO neradi vidûli podmínky, v jak˘ch se zvífiata pohybovala. V˘sledek byl takov˘, Ïe zvífiata se do nov˘ch pfiístfie‰kÛ chodila naÏrat, ale jinak trávila ãas mimo. Nyní postavili stáje, kde byla zvífiata pfies zimu poprvé. Nebyla v‰ak spokojená ani tam. Stáje se tedy budou upravovat. Jak vychází s místními Pan Sitter potkává jen málo lidí a kdyÏ, tak je tûÏké popovídat si, protoÏe neumí ãesky. Pan Massafi doplÀuje: „S místními máme normální vztahy. Jsme respektovan˘m sousedem. BohuÏel je stále cítit jak˘si despekt k tomu, Ïe pan Sitter je Nûmec. Nena‰el si sice pfii svém velice aktivním Ïivotním stylu ãas, nauãit se ãesky, ale tento aspekt není z celkového pohledu tak dÛleÏit˘. Pokud bychom jej mûli srovnat s jin˘mi Nûmci, ktefií pfii‰li hospodafiit do âech a snaÏili se místní jen obelstít a pfiijít levnû k velk˘m majet-

Plány do budoucna V roce 2005 pfievzal pan Sitter kompletnû farmu i se stádem herefordÛ a simentálÛ od zemûdûlce hospodafiícího ve vedlej‰í vesnici Zvonková, kter˘ se rozhodl ãinnost definitivnû ukonãit. (Ponechal si pouze penzion.) Nyní probíhá pfiestavba areálu. Cílem je dostat vût‰inu zvífiat na zimu pod stfiechu. To pfiinese více hnoje, a proto se chystá stavba bioplynové stanice a zastfie‰ení senáÏních ÏlabÛ (ãást bude slouÏit pro zakrytí senáÏe a ãást pro su‰ení produktÛ bioplynové stanice, které se budou prodávat). Roz‰ífiení chovu ani pastvin jiÏ není v plánu. Jedním z posledních pfiání pana Sittera je sehnat 200–300 hektarÛ orné pÛdy, aby bylo moÏné dûlat rostlinnou v˘robu. Rád by si pûstoval bio obilí, které se tûÏko shání a kdyÏ je k dostání, tak za vysoké ceny. Tato my‰lenka ale moÏná zÛstane snem. Panu Sitterovi je 70 let. Pfieje si, aby dokázal b˘t aktivní, neÏ bude schopen farmu pfiedat vnukÛm, ktefií nyní studují stfiední ‰koly. Synové mají co dûlat se sv˘mi podnikatelsk˘mi aktivitami, takÏe i kdyÏ by byli ochotni farmu pfievzít, nemohou si to z ãasov˘ch dÛvodÛ dovolit. Pfiejeme panu Sitterovi, aby se mu s hospodáfistvím na Lipnû podafiilo vytvofiit rodinnou tradici, v níÏ by jeho splnûn˘ Ïivotní sen Ïil dál. Hodnû ‰tûstí!

❒ Na údržbu velkých ploch je masný skot ideální (foto: Jana Řehořová)

Parazitární choroby skotu (I. ãást) V dne‰ní ãásti této rubriky o onemocnûní skotu se budeme vûnovat parazitÛm, ktefií (stejnû jako priony, viry, chlamydie, bakterie i plísnû) patfií do kategorie biologick˘ch vnûj‰ích pfiíãin onemocnûní. Parazitární onemocnûní, ãili parazitóza, je infekãní onemocnûní zpÛsobované parazity. MÛÏe se projevit témûfi u v‰ech organizmÛ. Obvykle se za parazity povaÏují prvoci (jednobunûãná eukaryota), ãervi (helminti – napfi. tasemnice, motolice), ektoparaziti (napfi. ve‰). Parazitizmus je ve své podstatû vztah dvou organismÛ, z nûhoÏ jeden (parazit ãili cizopasník) má zisk a druh˘ na nûj doplácí (hostitel). Parazit se mÛÏe Ïivit buìto tkánûmi samotného hostitele (aniÏ by ho pfiímo zabíjel), nebo se pfiiÏivovat na jeho potravû, ãi jinak profitovat z hostitelova organismu (nebo jeho ãinnosti) a negativnû ovlivÀovat jeho zdraví. Pfiítomnost a pomnoÏení parazitÛ zpÛsobuje poruchu zdraví (homeostáze) organismu, zvífie mÛÏe b˘t apatické, omezí pfiíjem krmiva a vody, sníÏí se napfi. tvorba mléka a pfiírÛstky. Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem se dûlí dle rÛzn˘ch druhÛ. Dle biologické povahy organismu dûlíme parazitizmus: • Obligátní (typick˘, prav˘) – je u kaÏdého parazita, u nûhoÏ alespoÀ jedna fáze ontogenetického v˘voje probíhá na úkor jiného organismu. • Fakultativní (podmínûn˘, pfiíleÏitostn˘) – u organismÛ Ïijících volnû v pfiírodû, ktefií pfii náhodném vniknutí do hostitele mohou Ïít parazitick˘m zpÛsobem. Dle prostorov˘ch vztahÛ dûlíme cizopasníky na ektoparazity, ktefií Ïijí mimo hostitele ãi na jeho povrchu (napfi. komár, pijavice), a endoparazity, ktefií Ïijí uvnitfi hostitele, v jeho útrobách, tkáních ãi buÀkách (toxoplasma, tasemnice). Podle ãasového vztahu k hostiteli se dûlí obligátní parazité na doãasné, stálé a periodické. Mezi nejznámûj‰í a nejroz‰ífienûj‰í parazitární choroby skotu se fiadí motoliãnatost (fasciolóza), babezielóza skotu, slezová a stfievní ãervivost, plicní ãervivost, dicrocelioza, stfieãkovitost skotu, svrab a uhfiivost skotu. Dále pak kryptosporidie, chronická kokcidióza, cysticerkóza skotu a teniáza (tasemnice). U stád masného skotu je nejãastûji

prokazována infekce hlísticemi gastrointestinálního traktu (GIN) a tasemnice. Kokcidie rodu Eimeria jsou pravideln˘m nálezem u telat ve stáfií dvou aÏ ‰esti mûsícÛ, se zastoupením druhÛ Eimeria bovis, E. zuernii a E. auburnensis. Dále je moÏné diagnostikovat zejména diktyokaulózu, fasciolózu, paramfistomózu, hypodermózu a nálety bodavého hmyzu. V dne‰ní, první ãásti vûnované parazitózám, si podrobnûji pfiiblíÏíme motolice (fasciolózu a dicroceliózu) a babezielózu (klí‰tûnku hovûzí). Motolice (obecnû) Motolice (Trematoda rudolphi, 1808) jsou tfiídou bezobratl˘ch ÏivoãichÛ, ktefií spadají do kmene plo‰tûncÛ (Platyhelmintes). Tfiída Trematoda (motolice) zahrnuje velkou skupinu tzv. helmintÛ, ktefií se vyznaãují nepfiím˘m v˘vojem zahrnujícím 1–3 mezihostitele. Jedná se pfiedev‰ím o endoparazity obratlovcÛ a bylo jich popsáno více neÏ 8000 druhÛ, pfiiãemÏ fiada z nich má velk˘ medicínsk˘ ãi veterinární v˘znam. Do tfiídy Trematoda spadají mimo jiné níÏe uvedené dvû ãeledi (Fasciolidae a Dicrocoeliidae), které jsou z na‰eho pohledu v˘znamné, protoÏe nûkteré druhy motolic patfiící do tûchto ãeledí cizopasí také u skotu: • ãeleì Fasciolidae (Fasciola hepatica) • ãeleì Dicrocoeliidae (Dicrocoelium dendriticum) Morfologie dospûl˘ch motolic Tvar vût‰iny motolic je zplo‰tûl˘, podélnû ováln˘ aÏ lístkovit˘. Velikost dospûl˘ch motolic je variabilní a pohybuje se od nûkolika milimetrÛ aÏ do nûkolika centimetrÛ (Fasciola gigantica mûfií aÏ 10 cm). Typick˘mi orgány motolic jsou pfiísavky na spodní stranû tûla. Ústní pfiísavka slouÏí k pfiichycení i jako ústní otvor, bfii‰ní pfiísavka slouÏí jen k pfiichycení, vût‰inou zde ústí v˘vody pohlavních orgánÛ, pfiípadnû u nûkter˘ch ãeledí chybí. Vût‰ina motolic jsou hermafrodité, proces oplození ale probíhá ãastûji mezi dvûma jedinci. V˘vojov˘ cyklus V˘vojov˘ cyklus motolic je velmi sloÏit˘ a zahrnuje jednoho aÏ tfii mezihostitele. V˘voj motolice se obecnû dûlí na tfii základní fáze: Embryogeneze (v˘voj

vajíãka aÏ do larvy miracidium), partenogeneze (v˘voj v plÏi), maritogeneze (v˘voj mladé motoliãky v pohlavnû zralého jedince v definitivním hostiteli). Obecné schéma v˘vojové cyklu Embryogeneze zaãíná, kdyÏ se oplozené vajíãko dostává do vnûj‰ího prostfiedí a uvnitfi se zaãne tvofiit obrvená larva zvaná miracidium (u nûkter˘ch druhÛ jsou uÏ larvy vyvinuté). Jakmile miracidium dozraje, opou‰tí vajíãko pfies otvor zvan˘ operculum, plave ve vodû a hledá aktivnû vhodného mezihostitele, kter˘m je vÏdy vodní plÏ. V nûm prodûlává dal‰í v˘voj (partenogeneze). V plÏi se z jednoho miracidia pfies fiadu stádií (sporocysta, matefiská redie, dcefiiná redie) vytvofií aÏ nûkolik set cerkarií, které plÏe samy opou‰tûjí. Dal‰í ãást v˘voje od cerkarie se li‰í mezi jednotliv˘mi ãeledûmi. Cerkarie mÛÏe sama pronikat pfiímo do definitivního hostitele; nebo se opouzdfií na vegetaci (metacerkarie) a ãekají aÏ je pozfie definitivní hostitel (jako u motolice jaterní); nebo cerkarie pronikají do dal‰ího mezihostitele (vodní kor˘‰, ryba), kde se opouzdfií a definitivní hostitel se nakazí pozfiením infikovaného mezihostitele; nebo pronikají do druhého mezihostitele (mûní se v mezocerkarie) a aÏ v tfietím mezihostiteli se vytváfiejí metacerkarie. Fáze maritogeneze zaãíná v okamÏiku pozfiení metacerkárií definitivním hostitelem, kdy se v Ïaludku uvolní z cysty mladá motoliãka, která poté migruje organismem aÏ do svého cílového místa. Motolice jaterní (motoliãnost, fasciolóza) Motolice jaterní (Fasciola hepatica, Linné 1758, anglicky: common liver fluke) je kosmopolitnû roz‰ífien˘ endoparazit trávicí soustavy obratlovcÛ ze tfiídy Trematoda (motolice) parazitující

❒ Motolice jaterní (Fasciola hepatica) (foto: internet)

15

v játrech (respektive jaterních Ïluãovodech ovcí, skotu a celé fiady dal‰ích savcÛ, vãetnû ãlovûka), kter˘ má vícehostitelsk˘ cyklus. Vyskytuje se zejména na mokr˘ch pastvinách. Dospûlé motolice mají zplo‰tûlé zelenoÏluté tûlo ve tvaru kopinatého listu, mûfií 2–3 cm a Ïiví se krví definitivního hostitele. V˘vojov˘ cyklus probíhá pfies mezihostitele, jimiÏ jsou vodní plÏi z ãeledi plovatkovit˘ch (Lymnaeidae). Nejvût‰í v˘znam má u ovcí a skotu. Celosvûtové ztráty v zemûdûlství zpÛsobené motolicí jaterní dosahují více neÏ 2 miliard USD roãnû. Infekce zvífiat a lidí motolicí jaterní, nebo pfiíbuzn˘m druhem Fasciola gigantica, se oznaãuje jako fasciolóza. Nejvíce lidí infikovan˘ch motolicí jaterní bylo zaznamenáno v Peru, Bolívii a Ekvádoru, z evropsk˘ch státÛ je nejvy‰‰í prevalence u lidí ve Francii a ·panûlsku. Objev v˘vojového cyklu Zfiejmû první písemn˘ dÛkaz o motolici jaterní pochází z Francie roku 1379, kdy se Jean de Brie ve svém odborném sdûlení o produkci ovãí vlny zmiÀuje i o nemoci ovcí, kterou oznaãil jako jaterní hniloba. Nicménû ve své práci neuvedl nic o pfiítomnosti ãervÛ. DÛkazy o pfiítomnosti motolic v játrech ovcí pocházejí aÏ z první poloviny 16. století. Mûlo se za to, Ïe ãervi jsou dÛsledkem zkrmování rostlin s obsahem toxick˘ch látek. Teprve aÏ roku 1688 italsk˘ lékafi Francesco Redi popsal skuteãnost, Ïe helminti kladou vajíãka a zavrhl tak m˘tus neÏivé podstaty vzniku ãervÛ. Není v‰ak jisté, zda popsal proces produkce vajíãek právû u F. hepatica, neboÈ se zab˘val fiadou rÛzn˘ch helmintÛ z rÛzn˘ch zvífiat. Redi také jako první v historii publikoval obrázek motolice jaterní izolované z jater kastrovaného berana. Podle tohoto italského vûdce byly pozdûji pojmenovány larvální stádia motolic v plÏích jako redie. Nûmeck˘ zoolog Rudolf Leuckart se v˘znamnû podílel na objevu v˘vojového cyklu motolice jaterní. V roce 1698 Govert Bidloo (nizozemsk˘ profesor anatomie a zároveÀ osobní lékafi krále Viléma III.) zvefiejnil, Ïe stejn˘ druh motolice objevil nejen u ovcí, ale i skotu, jelenÛ a ãlovûka. RovnûÏ detekoval pfiítomnost vajíãek uvnitfi motolic. Jeho v˘sledky pozdûji ve sv˘ch memoárech zvefiejnil zakladatel mikroskopie Anthony van Leeuwenhoek. Ten pokraãoval ve v˘zkumech po jeho pfied-

16

chÛdci. Leeuwenhoek se domníval, Ïe zvífiata se nakazí ãervy pitím vody, nicménû nedokázal vysvûtlit proã nenalezl tyto organismy ve vodû (publikováno v letech 1700–1704). Dal‰í pokrok v poznání v˘vojového cyklu uãinili v druhé polovinû 18. století Johann Swammerdam (1758 – objev neznám˘ch organismÛ v plÏi) a Otto Müller (1770 – objev plovoucích organismÛ ve vodû, které pojmenoval jako cerkarie). Müller se chybnû domníval, Ïe se jedná o protozoa nebo rotifera. Spojitost cerkarií a larválních stadií v plÏi s dospûl˘mi motolicemi jakoÏto parazity obratlovcÛ zÛstala neodhalena aÏ do druhé poloviny 19. století. Mezitím bylo publikováno nûkolik dílãích objevÛ. Christian Nietzsch (1807 a 1819) referoval o encystaci cerkarií na vegetaci (1807), rovnûÏ upozornil na morfologickou podobnost cerkarií a motolic obratlovcÛ. Mehlis (1837) pozoroval líhnutí miracidií z vajíãek motolic a domníval se, Ïe dÛvodem jejich intenzivního pohybu ve vodû je snaha najít nûjakého hostitele. Jedin˘m vûdcem této doby, kter˘ zastával teorii o existenci mezihostitele ve v˘voji parazitárních plo‰tûncÛ, byl Peter Abildgaard. Ten roku 1790 podal dÛkaz o tom, Ïe larvální v˘voj tasemnice Diphyllobothrium spp. probíhá pfies rybího mezihostitele. Jeho v˘sledky nena‰ly velk˘ ohlas a byly na dlouhou dobu zapomenuty. Teprve v roce 1881 byl podán dÛkaz, Ïe v˘vojov˘ cyklus motolice jaterní probíhá pfies plÏe Galba truncatula. Tento pfielomov˘ objev v biologii F. hepatica, potaÏmo v‰ech motolic, byl uãinûn souãasnû, nezávisle na sobû Algeronem Thomasem ve Spojeném Království a znám˘m zoologem Rudolfem Leuckartem v Nûmecku. Koneãnû Sinitsin v roce 1914 pfii sv˘ch experimentech s králíky popsal zpÛsob migrace motolic ze stfiev do jater definitivního hostitele.

ãek, jakoÏ i samotné líhnutí z vajíãek, je ovlivnûno pfiedev‰ím teplotou, vlhkostí a tenzí kyslíku. Obecnû se miracidia vyvíjejí ve vajíãcích v teplotním rozmezí 10–30 °C s teplotním optimem mezi 23–26 °C. Pfii teplotách 0–10 °C je v˘vin vajíãka zastaven, ale vajíãko zÛstává Ïivotaschopné (aÏ 2 roky). Pfii zv˘‰ení teploty nad 10 °C se opût zaãne vyvíjet miracidium.

V˘vojov˘ cyklus a morfologie Vajíãko Dospûlé motolice se lokalizují v jaterních Ïluãovodech, kde se Ïiví krví. Po dosaÏení pohlavní dospûlosti kladou vajíãka. Ta postupnû odcházejí spoleãnû se Ïluãí pfies Ïluãovody do stfieva. S v˘kaly hostitele se poté vajíãka dostávají do vnûj‰ího prostfiedí. S de‰tûm jsou vajíãka uvolnûna z trusu do vodního prostfiedí, kde se dále vyvíjejí (bez dostatku vody vajíãka hynou). Uvnitfi vajíãka se postupnû formuje larva, zvaná miracidium. V˘vin miracidií uvnitfi vají-

Redie Matefiské redie opou‰tí tûlo sporocysty, která tak zaniká. Toto stádium se jiÏ Ïiví tkáÀov˘mi tekutinami plÏe, roste a znaãnû naru‰uje tkánû mezihostitele. Uvnitfi kaÏdé redie se ze zárodeãn˘ch bunûk formují dal‰í generace redií – tzv. dcefiinné redie. Ve dcefiinn˘ch rediích (II. generace redií) se jiÏ formují ocáskaté larvy – cerkarie.

Miracidium Za pfiirozen˘ch podmínek se miracidium vyvine zhruba za 10–20 dní. Jakmile dokonãí svÛj v˘voj, opou‰tí vajíãko. Vylíhlá miracidia ihned aktivnû plavou rychlostí zhruba 1 mm.s–1 a vyhledávají vhodného plÏe. Miracidia nepfiijímají Ïádnou potravu, jejich energetické v˘daje potfiebné k pohybu jsou pokryty ze zásobního glykogenu pocházejícího z vajíãka. Miracidia jsou tudíÏ schopna plavat ve vodû pouze po dobu 12–24 hodin. Larvy, které v tomto ãase nestaãí proniknout do vhodného mezihostitele, rychle hynou. Chování miracidií vût‰iny druhÛ motolic je obecnû charakterizováno tfiemi vlastnostmi: pozitivní fototaxe (pohybují se za svûtlem), negativní geotaxe (tzn. mají tendenci plavat k hladinû) a zejména pak pozitivní chemotaxe (jsou pfiitahovány nûkter˘mi chemick˘mi látkami). Pfii hledání plÏe se uplatÀuje pfiedev‰ím poslednû jmenovaná vlastnost, kdy miracidia jsou „vábena“ mukopolysacharidy obsaÏen˘mi ve slizu vodních plÏÛ. Pfii pfiichycení k plÏi se miracidia zavrtají do tûla plÏe a pfiemûÀují se ve vakovit˘ útvar zvan˘ sporocysta. Sporocysta Mladá sporocysta migruje skrze lymfatick˘ a krevní obûh plÏe do hepatopankreatu plÏe a zde zaãíná rÛst. Uvnitfi sporocysty se zárodeãn˘ch bunûk postupnû formují matefiské redie.

Cerkarie Jakmile cerkarie dospûjí opou‰tûjí plÏe. UvolÀování cerkarií infikovan˘ plÏ

zpravidla nepfieÏije. Cerkarie se skládá z kulaté, mírnû srdcovité hlaviãky (vlastní tûlo) a biãíkatého ocásku, jenÏ slouÏí k pohybu ve vodû. Morfologicky se tak podobá dospûlé motolici. Cerkarie plavou pomocí ocásku ve vodû a ulpívají na rostlinách. Jakmile se cerkarie pfiichytí k rostlinném porostu, odhazuje biãík a vytváfií kolem celého tûla ochrann˘ obal (proces zvan˘ encystace) – vzniká metacerkarie. Cel˘ v˘voj larválních stadií v plÏi trvá 1 – 2 mûsíce a je ovlivnûn fiadou faktorÛ jako je teplota, velikost plÏe, imunitní reakce plÏe apod. Poãty cerkarií z jednoho plÏe infikovaného jedním miracidiem se li‰í. Uvádí se Ïe z jednoho miracidia F. hepatica mÛÏe v plÏi vzniknout aÏ 4000 (dle jiného zdroje v prÛmûru 344 ks) cerkarií. Metacerkarie Toto infekãní a zároveÀ poslední larvální stádium motolic je pevnû pfiichyceno na povrch rostlin nebo plave na vodní hladinû. Jeho metabolismus je omezen na minimum a v podstatû ãeká na pozfiení definitivním hostitelem. Ochrann˘ obal chrání pfied nepfiízniv˘mi vlivy. Îivotaschopnost, respektive infekceschopnost, metacerkarií je ve vlhkém prostfiedí aÏ nûkolik mûsícÛ. Jsou-li chránûny pfied mrazem pod snûhem, jsou schopny pfieÏít i zimní mûsíce do dal‰ího jara. Dospûlá motolice Definitivní hostitel se nakazí pfii pastvû konzumací porostu s metacerkariemi, pfiípadnû vodou. Obal metacerkarie je pfii prÛchodu slezem (Ïaludkem u monogastrÛ) naru‰en trávicími enzymy a zaãíná tak proces excystace (odhození ochranného obalu), kter˘ b˘vá dokonãen v tenkém stfievu. Vzniká mladá motoliãka, jeÏ ihned migruje skrze stûnu stfievní do bfii‰ní dutiny a dále do jater. PfiestoÏe mají mladé motolice F. hepatica silnou afinitu k jaterní tkáni, mohou nûktefií jedinci migrovat i do jin˘ch orgánÛ (ledviny, plíce). Tito v‰ak nedosáhnou pohlavní dospûlosti a hynou. Jakmile se juvenilní motolice dostanou do jater, migrují skrze jaterní parenchym a rostou. Po prÛniku do jaterních ÏluãovodÛ konãí migrace, pohlavnû dozrávají a zaãínají produkovat vajíãka. Doba od prÛniku metacerkárie do tûla hostitele do pfiítomnosti prvních vajíãek v trusu (tzv. prepatentní perioda) se pohybuje od 8 do 10 t˘dnÛ, v˘jimeãnû i ‰esti. Motolice jsou schopny Ïít ve Ïluãovodech a produkovat vajíãka aÏ nûkolik let.

Historie roz‰ífiení Infekce lidí a zvífiat motolicí jaterní byly zaznamenány z celkem pûti kontinentÛ, druh F. hepatica je tedy roz‰ífien po celém svûtû krom Antarktidy. Naproti tomu oblast v˘skytu blízce pfiíbuzného druhu Fasciola gigantica (rovnûÏ zpÛsobující fasciolózu) je omezen na subtropické a tropické oblasti Afriky a Asie. V nûkter˘ch oblastech Afriky a Asie se tak vyskytují oba druhy souãasnû. Z mnoha fylogentick˘ch a paleontologick˘ch studí vypl˘vá, Ïe motolice jaterní pochází pÛvodnû z Evropy. Pfiítomnost vajíãek F. hepatica byla prokázána v koprolitech lidí a zvífiat pocházejících z doby kamenné, z období pozdního mezolitu (zhruba pfied 5000 lety) a neolitu, tedy z období rozvoje zemûdûlství a poãátkÛ domestikace zvífiat. Nálezy pocházejí z archeologick˘ch lokalit ve Francii a ·v˘carska. Vajíãka motolice byly rovnûÏ identifikovány i z jin˘ch lokalit v Evropû a to jak z doby bronzové, tak napfi. z období starovûkého ¤íma ãi ze stfiedovûku. Nikdy v‰ak nebyly nalezeny v prehistorick˘ch sedimentech ãi koprolitech v Americe ãi Austrálii. F. hepatica byla tedy introdukována do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu i Afriky. V nov˘ch oblastech se motolice adaptovala na nové definitivní hostitele (napfi. lamy alpaky v JiÏní Americe) i mezihostitele (Austropeplea tomentosa jako zástupce plovatkovit˘ch v Austrálii). Mezihostitelé Jako mezihostitelé F. hepatica figurují vodní plÏi z ãeledi plovatkovit˘ch (Lymnaeidae). PÛvodním a zároveÀ hlavním mezihostitelem v Evropû je Galba truncatula (bahnatka malá). S roz‰ífiením na dal‰í kontinenty se motolice adaptovala i na dal‰í plovatkovité plÏe. Definitivní hostitelé Definitivním hostitelem motolice jaterní jsou pfieÏv˘kavci, nicménû k infekci jsou vnímaví i dal‰í savci, vãetnû ãlovûka. Hlavními a nejdÛleÏitûj‰ími hostiteli jsou ovce a skot, u nichÏ je F. hepatica jeden z nejv˘znamnûj‰ích parazitÛ vÛbec. U ostatních druhÛ nemá motolice jaterní jiÏ tak znaãn˘ ekonomick˘ dopad. Ve volné pfiírodû je parazit bûÏn˘ u jelenovit˘ch (v Evropû napfi. jelen lesní, srnec obecn˘), volnû Ïijících turovit˘ch (napfi. muflon, kamzík), ale i dal‰ích nepfieÏv˘kav˘ch druhÛ jako je ondatra, zajíc, králík apod.

❒ Bahnatka malá (Galba truncatula) – mezihostitel motolice jaterní (foto: internet)

Klinické pfiíznaky Klinické pfiíznaky se objevují do 2 mûsícÛ od invaze parazitem (zejména v zimním a podzimním období). Onemocnûní je charakterizováno zánûtem jater a ÏluãovodÛ. Zvífiata jsou anemická, hubnou a vyskytuje se u nich otok v mezisaniãí a na hrudi. Srst napaden˘ch zvífiat je matná a uvolÀuje se. V˘skyt u ãlovûka U ãlovûka se tento parazit vyskytuje zejména v JiÏní Americe, Egyptû, Iránu a na Pyrenejském poloostrovû. Od roku 1970 je celosvûtovû evidováno více jak 300 000 klinick˘ch pfiípadÛ v˘skytu u ãlovûka. Skuteãnost je dle odhadu odborníkÛ 2,4 miliony infikovan˘ch osob. Prevalence (v˘skyt) u lidí pfiesahuje v nûkter˘ch oblastech i 15 % (napfi. Bolívie). Léãba pacientÛ se provádí bithionolem a triclabendazolem. Motolice kopinatá (dikrocelióza, dicrocelióza) Motolice kopinatá (Dicrocelium dendriticum) je 6–10 mm dlouhá motolice, která parazituje v játrech hospodáfisk˘ch, ale i volnû Ïijících pfieÏv˘kavcÛ. Hojnû se vyskytuje na such˘ch vápenat˘ch pastvinách. V˘vojov˘ cyklus Dospûlí jedinci motolice kopinaté se lokalizují v jaterních Ïluãovodech definitivního hostitele (napfi. ovce, skot, muflon). Vajíãka produkovaná dospûl˘mi motolicemi odcházejí s Ïluãí do stfieva a dále do vnûj‰ího prostfiedí.

❒ Motolice kopinatá (Dicrocelium dendriticum) (foto: internet)

17

Vajíãka s vyvinut˘mi larvami (miracidium) jsou pozfiena 1. mezihostitelem, kter˘m jsou suchozem‰tí plÏi rodu Zebrina, Theba, Fruticola nebo Helicella. Ve stfievû plÏÛ se miracidia uvolÀují z obalu vajíãek a migrují do hepatopankreasu plÏe, kde prodûlávají dal‰í v˘voj. Postupnû pfies stádia sporocysta, redie, dcefiinné redie vznikají cerkarie, jeÏ jsou vyluãovány slizem plÏe do vnûj‰ího prostfiedí. 2. mezihostitelem jsou ãervenohnûdí mravenci rodu Formica, ktefií se Ïiví slizem tûchto plÏÛ. Mravenec se infikuje pozfiením slizu s cerkáriemi. Ty pronikají do tûlní dutiny mravence a encystují v infekãní stádium – metacerkarie. Definitivními hostiteli jsou nejãastûji ovce a mufloni, ménû ãasto kozy, skot a jelenovití (jelen, danûk, srnec) a ojedinûle prasata, králíci, konû, psi a ãlovûk. Hostitelé (nejãastûji skot a ovce) se nakazí pfii pastvû pozfiením infikovan˘ch mravencÛ, ktefií v dÛsledku po‰kození nervové soustavy zÛstávají strnule pfiichyceni na vrcholcích stébel trav. V trávicím traktu zvífiete se pak metacerkárie pfiemûní na mladé motoliãky, jeÏ pronikají stfievní stûnou a migrují do jater, kde dospívají. Patogenita a klinické pfiíznaky Infekce u pfieÏv˘kavcÛ jsou vût‰inou bez pfiíznakÛ. Pfii masivních infekcích se mohou objevit tyto pfiíznaky: anémie, ikterus, edémy, hubnutí, apatie, v tûÏk˘ch pfiípadech i úhyny. Diagnostika Koprologické vy‰etfiení trusu flotaãní metodou (nález typick˘ch vajíãek), patologie a sérologické metody (ELISA, Western Blot). Terapie a léãba Dikrocelióza, helmintóza zpÛsobená motolicí kopinatou, je celosvûtovû v˘znamné, av‰ak dosud málo prozkoumané onemocnûní zvífiat i ãlovûka. I pfies dlouhodobé studium pfiedstavuje motolice kopinatá v mnoha smûrech velkou neznámou. Tento parazit je totiÏ „vyzbrojen“ obrannou strategií, která chrání motolici pfied toxick˘mi úãinky lékÛ (anthelmintik). Biotransformaãní enzymy motolic mohou deaktivovat anthelmintika, a tak sniÏovat úãinnost farmakoterapie dikroceliózy. Zv˘‰ená aktivita biotransformaãních enzymÛ mÛÏe navíc pfiedstavovat jeden z mechanismÛ navození helmintorezistence. „Odzbrojením“ obrann˘ch mechanismÛ moto-

18

lice kopinaté a studiem tohoto helminta se zab˘vají i t˘my vûdeck˘ch pracovníkÛ v âR. Léãba se pfiesto provádí albendazolem, fenbendazolem ãi praziquantelem. Klí‰tûnka hovûzí (babezielóza, babesióza) Onemocnûní vyvolané klí‰tûnkou hovûzí je po trypanosomû nejroz‰ífienûj‰í krevní parazitózou savcÛ a mÛÏe velmi negativnû ovlivÀovat zdraví hospodáfisk˘ch zvífiat zejména v oblastech bez drsnûj‰ího zimního období. Toto tûÏké onemocnûní zpÛsobuje u skotu horeãky, anémie, hemoglobinurii (krev v moãi, v USA oznaãovanou jako „red water“) a hepatosplenomegalie (abnormální zvût‰ení jater). Lidská babesióza je zoonózou, pfii které dochází k transportu intraerythrocytárního (parazitujícího uvnitfi ãerven˘ch krvinek) protozoa, jehoÏ pfiena‰eãem je klí‰tûte infikované zvífiecím rezervoárem. Klí‰tûnkou vyvolané infekce jsou podobné malárii, vedou k hemol˘ze, horeãkám a k hemoglobinurii. I kdyÏ jsou babesie znám˘mi patogeny spí‰e zvífiat, v posledních tfiiceti letech je stále ãastûji zji‰Èována také u lidí (zejména v USA). Pfiesto je v˘skyt tohoto onemocnûní u ãlovûka stále pomûrnû neobvykl˘, roãnû je zaznamenáno jen nûkolik pfiípadÛ. Vy‰‰í poãet hlá‰ení parazitózy v posledních letech je pfiisuzován moÏnostem moderní medicíny (odhalení tohoto onemocnûní), v souvislosti se zkoumáním klí‰tûte jako pfiena‰eãe dal‰ích závaÏn˘ch onemocnûní.

❒ Klíštěnka uvnitř červené krvinky (formace maltézského kříže) (foto: internet)

PÛvodce a odolnost ve vnûj‰ím prostfiedí PÛvodcem onemocnûní je klí‰tûnka hovûzí (Babesiella bovis x Babesia bovis – Babes 1888, Starcovici 1893) oznaãována nûkdy také jako tufií, která parazituje v ãerven˘ch krvinkách. Jejím hostitelem je skot, pfiena‰eãem klí‰tû (Ixodes) a je roz‰ífiena kosmopolitnû v tropech i subtropech. V krvi uhynul˘ch zvífiat je virulentní aÏ 1 t˘den, v mase poraÏe-

n˘ch nebo uhynul˘ch zvífiat cca 12 hodin. Mezi dal‰í známé a závaÏné babesie se fiadí: 1. Babesia bigemina „texaská horeãka skotu“, jejíÏ hostitelem je skot, pfiena‰eãem Boophilus i Rhipicephalus a je roz‰ífiena také kosmopolitnû (tropy, subtropy). 2. Babesia microti jejímÏ hostitelem jsou drobní hlodavci, pfiena‰eãem je klí‰tû, roz‰ífiena je také kosmopolitnû a b˘vá málo patogenní. U ãlovûka mívá toto onemocnûní také mírnûj‰í pfiíznaky = únava, horeãky, bolesti svalÛ a kloubÛ. 3. Babesia divergens – jejím hostitelem je ãlovûk, onemocnûní je rychle progradující a smrtelné = horeãka, hemolytická anémie, Ïloutenka a selhání ledvin v dÛsledku masivní hemol˘zy. V Evropû se objevuje u lidí po splenektomii (operativní odstranûní sleziny). Dále se ve svûtû vyskytují také Babesia canis rossi a Babesia canis canis. Zdroje a ‰ífiení infekce Toto onemocnûní se vyskytuje nejãastûji v kvûtnu a ãervnu. Parazit se ‰ífií sekrety nemocn˘ch zvífiat. Pfiena‰eãem je klí‰tû, ve kterém se babesielly mnoÏí, pfii napadení zdravého jedince vniknou do krve, pomnoÏí se a zpÛsobí onemocnûní. V endemick˘ch oblastech mÛÏe b˘t klí‰tûnka u ãlovûka pfiedána i krevní transfúzí. Patogeneze Klí‰tûnka se vyvíjí a pomnoÏuje v ãerven˘ch krvinkách (erytrocytech) obratlovcÛ, kde zpÛsobuje hemolytickou chudokrevnost (podobnou jako pfii malárii), ale oproti malárii b˘vají játra nezasaÏena. Inkubaãní doba je 4–10 dnÛ. Klinické pfiíznaky U napadeného organismu se zv˘‰í tûlesná teplota aÏ na 41 °C, moã je narÛÏovûlá, ãervená aÏ dehtovitého zabarvení. Spojivky jsou bledé, dochází k poru‰e srdeãní ãinnosti, trávení, sníÏí se pfiírÛstky, omezí uÏitkovost a bfiezí krávy ãasto zmetají. V poslední fázi se objevují kfieãe, klesá tûlesná teplota a napadené zvífie uhyne. Onemocnûní mÛÏe probíhat latentnû, proto je velmi nebezpeãné, mÛÏe se „nepozorovanû“ roz‰ífiit do celého stáda. U ãlovûka je B. bovis ve vût‰inû pfiípadÛ bez pfiíznakÛ, mohou se objevovat

mírné horeãky ãi chudokrevnost, ale vût‰inou probíhá bez pov‰imnutí. U tûÏk˘ch pfiípadÛ jsou symptomy podobné malárii, charakteristické vysok˘mi horeãkami a tûÏkou anémií. Tento prÛbûh se vût‰inou objeví u lidí s oslaben˘m imunitním systémem. Sliznice napadeného jedince jsou bledé. Mízní uzliny, játra, ledviny a slezina zvût‰ené a pfiekrvené, Ïluãník b˘vá pfieplnûn˘ tmavou Ïluãí a stfievní sliznice zarudlá a s krváceninami. Diagnóza Diagnóza babesiózy se stanovuje na základû epidemiologick˘ch, klinick˘ch a laboratorních nálezÛ. Základním laboratorním vy‰etfiením je zkoumání tenkého obarveného krevního nátûru pod mikroskopem (jsou-li pfiítomny uvnitfi ãerven˘ch krvinek patrné babézie tvofiící tzv. formace maltézského kfiíÏe). Parazitóza mÛÏe b˘t lehce pfiehlédnuta, protoÏe babézie mohou infikovat ménû neÏ 1 % ãerven˘ch krvinek v krevním fieãi‰ti. Proto byl vyvinut pfiesnûj‰í test pro detekci babézií z periferní krve vyuÏitím metody polymerázové fietûzové reakce (PCR). V endemick˘ch oblastech v˘skytu klí‰tûnky jsou zvífiata s klinick˘mi pfiíznaky (hemoglobinurie, anémie) diagnostikována klasicky, mikroskopováním krevního nátûru. Terapie, prevence, tlumení Je nutné zabezpeãit oddûlené ustájení nemocn˘ch zvífiat. Léãba se provádí specifick˘mi chemoterapeutiky, je symptomatická. V endemick˘ch oblastech se provádí vakcinace (Afrika, oblast Stfiedozemního mofie). Vût‰ina lehk˘ch pfiípadÛ babeziózy (B. bovis) u lidí se obejde bez specifické léãby. Donedávna se k léãbû pouÏívala kombinace chininu a clindamycinu (po dobu 7–10 dní), v souãasnosti se vyuÏívá stejnû efektivní atovaquone a azithromycin. Antimalarika pouze zmírÀují prÛbûh onemocnûní. V ojedinûl˘ch a tûÏk˘ch pfiípadech se pfiistupuje k masivní transfúzi krve, touto cestou jsou nakaÏené ãervené krvinky odstranûny a nahrazeny zdrav˘mi. Prevence tohoto onemocnûní je stejná jako u v‰ech ostatních nákaz pfiená‰en˘ch klí‰Èaty. Historie Parazit byl pojmenován po Viktoru Babesovi, maìarském pfiírodovûdci, kter˘ v roce 1888 popsal patogena vyvolávajícího hemoglobinurii (krev v moãi)

u dobytka Ïijícího v Transylvanii (ãásti Rumunska). První pfiípad babesiózy u ãlovûka byl popsán v roce 1957 u tfiicetiletého zemûdûlce v b˘valé Jugoslávii, kter˘ nemûl slezinu. Pacient zemfiel na renální insuficienci (selhání ledvin), která byla doprovázena anemií, horeãkou, Ïloutenkou a hemoglobinurií. Pfiíãina onemocnûní byla urãena právû jako B. bovis, která infikuje pfieváÏnû dobytek. V˘skyt v âR V roce 2000 byl popsán první oficiální pfiípad lidské babesiózy v âeské republice, která byla importována z USA. Vûdeck˘ pracovník (58 let) pob˘val v New Havenu ve státû Connecticut. Pfii sbûru klí‰Èat (Ixodes scapularis) do‰lo k pfiisátí nymfy. Za 24 dnÛ poté, jiÏ v âeské republice, se u nûho vyvinulo horeãnaté onemocnûní s v˘raznou hemolytickou anemií. V krevních nátûrech byla diagnostikována Babesia microti, pacient byl úspû‰nû léãen chininem a clindamycinem. Pfiesto, Ïe ‰lo o importovanou babesiózu z endemické oblasti v USA, bylo v té dobû povaÏováno za vhodné zváÏit tuto diagnózu pfii podobn˘ch pfiíznacích onemocnûní s hemolytickou anemií i u pacientÛ v âR. V˘skyt ve svûtû V USA je nûkolik oblastí s hojn˘m v˘skytem klí‰Èat infikovan˘ch babesiózou. Zejména v severov˘chodní ãásti, kde se onemocnûní naz˘vá také jako malárie severov˘chodu. Od prvního popsaného pfiípadu v roce 1957 bylo do roku 1999 v rÛzn˘ch oblastech Evropy oficiálnû zaznamenáno 30 klinick˘ch pfiípadÛ infekce kí‰tûnkou. Vût‰ina z nich (asi 85 %) se vyskytla u splenektomovan˘ch pacientÛ (bez sleziny) a úmrtnost byla kolem 50 %. V roce 2001 byl znám poslední zaznamenan˘ pfiípad z roku 1995 od té doby údaje chybí. Obecnû o pfiena‰eãi Klí‰tû obecné (Ixodes ricinus) se vyskytuje obvykle na okrajích listnat˘ch lesÛ a kfiovin a na zatravnûn˘ch plochách o urãité minimální vlhkosti, pokud jsou traviny na nich dost vysoké a pokud tu také rostou kefie. Na polích a kulturních loukách klí‰Èata vût‰inou nejsou. U nás se klí‰Èata vyskytují prakticky v‰ude, ale mûní se jejich ãetnost, tzn. ohniskovost jejich v˘skytu. Poãetná jsou na pastvinách, tam kde je hodnû zvûfie, kolem

cest a pû‰in, tedy kde mají teoreticky dostatek potravy. V prÛbûhu roku lze pozorovat dva vrcholy ãetnosti v˘skytu klí‰Èat (duben a kvûten, srpen a záfií). ProtoÏe jsou slepá, fiídí se pfii vyhledávání hostitele speciálními orgány na prvním páru konãetin (Hallerovy orgány mají funkci ãichovou a tepelného vnímání). âást populace setrvává v pÛdû a pfiedstavuje jakousi zásobu klí‰Èat pro dal‰í období. V‰echna v˘vojová stádia klí‰tûte (larvy, nymfy i dospûlci) jsou schopna pfiezimovat v zemi a také sát krev. Cizopasn˘ zpÛsob Ïivota klí‰tûte obecného souvisí s jeho sloÏit˘m a velmi dlouh˘m v˘vojem. Ten i za pfiízniv˘ch podmínek trvá nûkolik let. Oplozené samice odpadnou po nasátí krve z hostitele a nakladou v zemi nûkolik tisíc vajíãek. Z tûch se podle podmínek prostfiedí líhnou za 6–36 t˘dnÛ drobné ‰estinohé larvy. Ty vylézají na rostlinstvo a ãekají na hostitele. Tím b˘vá obyãejnû nûjak˘ men‰í savec. KdyÏ se larvy nasají tak odpadnou a mûní se v dal‰í v˘vojové stádium, osminohou nymfu. Také nymfy lezou vzhÛru po rostlinách, aby ãekaly na vhodného hostitele. Obyãejnû je jím nûjak˘ vût‰í savec, napfi. zajíc, srnec, pes nebo i ãlovûk. Nymfa vydrÏí ãekat na vhodného hostitele o hladu neuvûfiitelnû dlouho, i rok a pÛl aÏ dva roky. Po nasátí nymfy z hostitele odpadají a pohlavnû se rozli‰ují. Men‰í, asi 2 mm mûfiící, samci jiÏ dal‰í potravu nepotfiebují a tak krev nesají. Vût‰í samice vyhledávají dal‰í hostitele. Pfiichytávají se na nû tam, kde je kÛÏe nejjemnûj‰í, nejtenãí a hodnû krvená. Sáním mnohokrát zvût‰ují svÛj objem a mûní se v narÛÏovûl˘ aÏ ‰edomodfie zbarven˘ koÏovit˘ vak o prÛmûru 10–12 mm, naplnûn˘ krví. Po tomto sání v nich dozrávají oplozené vajíãka. Klí‰Èata ‰kodí hostiteli tím, Ïe zpÛsobují sáním ztráty krve, které pfii znaãném poãtu cizopasníkÛ mohou b˘t nemalé. Dále ‰kodí tím, Ïe do místa, na kterém jsou pfiichyceni, vpou‰tûjí sliny obsahující látky, které zabraÀují sráÏení krve a dráÏdí okolní tkánû. Se slinami se mohou do tûla hostitele dostat i pÛvodci rÛzn˘ch nemocí, viry, bakterie a prvoci (parazité). V podmínkách stfiední Evropy je ze v‰ech nemocí, které pfiená‰ejí klí‰Èata, nejdÛleÏitûj‰í borrelióza. Klí‰tû se k hostiteli pfiichytí velmi pevnû útvarem na hlavû, kter˘ je pokryt drobn˘mi zpût smûfiujícími zoubky, které mu nebrání v pronikání do kÛÏe, ale zaruãují pevné pfiichycení na tûle hostitele. Zdroj: odborné internetové servery

19

Národní v˘stava masného skotu po ãtyfiech letech Jana ¤ehofiová, Kamil Malát, âSCHMS âtyfii roky. Tolik jsme si museli poãkat, neÏ se uskuteãnila dal‰í národní v˘stava masného skotu. Jeden roãník byl díky nákazové situaci vynechán, a s odstupem ãasu lze fiíci – v‰echno ‰patné je pro nûco dobré. Vystavování masného skotu pro‰lo zásadními zmûnami – a to jak co do zpÛsobu, tak do umístûní. âas na zmûnu uzrál a my se dostali do nové éry.

Do poslední chvíle naprosto neãekan˘m pfiekvapením i pro nás samotné, byl poãet zvífiat, která byla pfiedvádûna na ohlávce. V˘sledek 90 pfiedvádûn˘ch zvífiat pfiedãil na‰e oãekávání a jsme tomu samozfiejmû velmi rádi. Obrovsk˘ dík proto patfií v‰em chovatelÛm, ktefií si dali tu práci a svá zvífiata nauãili chodit, a to i pfiesto, Ïe nûkdy tato zvífiata nesoutûÏila, neboÈ

Fota: Karel Melger

Brnûnské v˘stavi‰tû bylo pro uskuteãnûní akce vybráno z organizaãních i praktick˘ch dÛvodÛ. Pfierovské v˘stavi‰tû, kde se v˘stava v tomto ãase a roãní dobû konala doposud, zmûnilo majitele a Praha, dûji‰tû nûkolika posledních roãníkÛ národních v˘stav, jiÏ vyãerpala své moÏnosti. Uzrál ãas na zmûnu. Volba pfiipadla na známé v˘stavi‰tû v Brnû, a to nezklamalo. Spoleãnost Genoservis, a.s., která v˘stavu za‰títila, ve spolupráci s chovatelsk˘mi svazy, sdruÏeními a odborn˘mi institucemi pfiedstavila kvalitní doprovodn˘ program, jehoÏ podstatnou souãást tvofiilo pfiedvádûní a hodnocení hospodáfisk˘ch zvífiat. Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky, jak znûl oficiální název akce, promûnila Brno na ãtyfii dny (25.–28. 6. 2009) v kfiiÏovatku zemûdûlcÛ. Na

v˘stavi‰ti se prezentovalo 220 vystavovatelÛ techniky, technologií, produktÛ i sluÏeb pro zemûdûlství, dal‰ích 180 chovatelÛ vystavovalo 530 kusÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Probíhaly zde jednání na nejvy‰‰í úrovni, obchodní schÛzky, odborné prezentace, praktické ukázky i zábavn˘ program pro vefiejnost. O v˘stavu byl velk˘ zájem. V prvních dvou dnech pfiijeli pfiedev‰ím odborní náv‰tûvníci, ke kter˘m se o víkendu pfiidala ‰iroká vefiejnost a také fanou‰ci mezinárodní v˘stavy psÛ a mezinárodní v˘stavy koãek, které probíhaly soubûÏnû. Bûhem ãtyfi dnÛ nav‰tívilo areál brnûnského v˘stavi‰tû více neÏ 48 tisíc náv‰tûvníkÛ. Reprezentativní prostory, velmi dobrá organizace, perfektní zázemí pro chovatele, kvalitní zvífiata a poctivá práce chovatelÛ byly hlavními dÛvody toho, Ïe v˘stavu masného skotu na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû lze oznaãit za jednoznaãn˘

úspûch. Expozice masného skotu jiÏ nebyla pouh˘m doplÀkem dojeného skotu, jak tomu na obdobn˘ch akcích v minulosti b˘valo, ale naopak hale F, kde byla hospodáfiská zvífiata ustájena, v˘raznû dominovala. Svûdãila o tom nejenom velikost zaplnûné plochy se 132 zvífiaty v‰ech 12ti masn˘ch plemen, ale také zájem vefiejnosti pfii odborném hodnocení, stejnû jako pfii prezentaci chovatelsk˘ch skupin ãi ‰ampiónÛ plemen v dal‰ích dnech.

20

nemûla „soupefie do ringu“. Z hlediska divácké atraktivity pak bylo jistû vyvrcholením pfievedení tfiech chovatelsk˘ch skupin, kde dominovala ãtyfiãlenná skupina charolais z chovu ing. Neumana z Okfie‰ic. Jsme také velmi rádi, Ïe z úst samotn˘ch chovatelÛ, ale i náv‰tûvníkÛ, jsme sly‰eli pfieváÏnû chválu na celou akci. Úspûch je tak dobr˘m pfiedpokladem pro je‰tû vy‰‰í zájem i ostatních chovatelÛ, ktefií se leto‰ní v˘stavy z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ nezúãastnili. V˘razem „spokojenost“ lze shrnout také prezentaci Svazu, kter˘ na svém stánku jako obvykle nabízel hovûzí steaky na grilu a posky-

toval odborné informace, t˘kající se masn˘ch plemen skotu. V prodeji steakÛ byl na této akci uãinûn rekord – ãtvrt˘ den dopoledne bylo prodáno v‰e z 300 kilogramÛ dovezeného masa! Po ãtvrt tunû steakÛ a pÛl metráku masn˘ch v˘robkÛ se jen zaprá‰ilo. Své stánky se na v˘stavû rozhodla mít plemena Aberdeen Angus a Limousine. Poskytovaly v nich útoãi‰tû sv˘m chovatelÛm, ktefií tam po celou dobu v˘stavy trávili kaÏdou volnou chvíli, a bylo veselo. Na v˘stavû po celou dobu panovala pfiíjemná atmosféra a dobrá nálada. Chtûli bychom podûkovat zejména v‰em chovatelÛm, ktefií se v˘stavy se sv˘mi zvífiaty zúãastnili, organizátorÛm ze spoleãností Veletrhy Brno a.s. a Genoservis, a.s. za vynikající a zcela profesionální práci, ale také v‰em zamûstnancÛm Svazu, ktefií vytvofiili pro chovatele a náv‰tûvníky reprezentativní zázemí ve svazovém stánku. Vûfiíme, Ïe leto‰ní roãník byl dÛstojn˘m zaãátkem vystavova-

telské tradice, kterou bychom na brnûnském v˘stavi‰ti rádi udrÏeli. Za dva roky v Brnû nashledanou! Více o organizaãních záleÏitostech a hodnocen˘ch zástupcích masného skotu pohovofií ve sv˘ch ãláncích Martina Kopáãková a Pavel Káãer z firmy Genoservis, a.s. a zaslouÏil˘ chovatel a znalec masn˘ch plemen, Karel ·eba. Dále Vám pfiineseme rozhovory s drÏiteli ocenûní „národní vítûz“ a na závûr Vás ãekají „suchá ãísla“ v podání svazového inspektora, Pavla Krieglera. Vûfiíme, Ïe po pfieãtení jejich pfiíspûvkÛ získáte ucelenou pfiedstavu o prvním roãníku Národní v˘stavy masného skotu v Brnû. Pfiejeme pfiíjemné poãtení!

Jak jsme dûlali v˘stavu… Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat oãima jednoho z organizátorÛ

VáÏení chovatelé, milí pfiátelé, Národní v˘stavu hospodáfisk˘ch zvífiat máme více ãi ménû úspû‰nû za sebou. Zda byla úspû‰ná ãi nikoliv mi nepfiíslu‰í hodnotit, to je zcela na Vás a na Va‰ich záÏitcích. Chtûla bych jen pfiiblíÏit práci a okolnosti, které této akci pfiedcházely, protoÏe nûkteré pfiíbûhy jsou, i pfies v‰echen stres spojen˘ s organizací, celkem humorné. Zkrátka bych Vám chtûla pfiiblíÏit zákulisí v˘stavy tak, jak jsem to vidûla já.

Kdy to v‰echno zaãalo… Po rozhodnutí firmy Genoservis, a.s. o prodeji pfierovského v˘stavi‰tû zaãala dlouhá jednání o moÏnosti konání hospodáfisk˘ch v˘stav v Brnû. Pfii loÀské v˘roãní ãlenské schÛzi âSCHMS bylo poprvé ofici-

álnû oznámeno, Ïe se v˘stava bude konat v ãervnu v Brnû. V‰ichni jsme si fiekli, Ïe na to je dost ãasu… Bûhem podzimu a zimy probûhly jednání jednotliv˘ch klubÛ, kde se o úãasti na v˘stavû jednalo a diskutovalo. Pak bylo rozhodnuto. Chovatelé masného skotu se v˘stavy zúãastní, âSCHMS bude jedním z organizátorÛ, Genoservis má na starosti organizaãní stránku vûci. Pofiád se nám je‰tû zdálo, Ïe je dost ãasu… ChovatelÛm nastala doba telení, nám z Genoservisu zaãala práce kolem odchoven. Svaz rozeslal chovatelÛm pfiihlá‰ky na v˘stavu s termínem podání 11. 5. 2009. Bylo dost ãasu… A tak jsme si fiekli, Ïe po prvních turnusech v˘bûrÛ zaãneme. Potkávali jsme se s chovateli a ptali se: „Tak co, uÏ vybíráte na v˘stavu?“ A v‰ichni jsme se smáli,

protoÏe se nám zdálo, Ïe i kdyÏ je konec dubna, je dost ãasu. S tûmi, ktefií se v roce 2008 úãastnili âesk˘ch charolais dnÛ, jsme si fiíkali, Ïe je to brnkaãka. My to umíme, krávy to umí – není problém, jen aby nálada byla taková jako v Pfierovû…

A pak to zaãalo… Najednou tu byl kvûten, ozvalo se pár svûdomit˘ch lidí, ktefií pfiihlá‰ku poslali a my jsme zjistili, Ïe je jich opravdu málo. A tak zaãalo telefonování a vybírání a mnohdy

21

Fota: Karel Melger

Martina Kopáãková, Genoservis, a.s.

22

BlíÏila se práce nejnároãnûj‰í: zorganizovat dopravu zvífiat z celé republiky na den D tak, aby se podle pokynÛ organizátorÛ podafiilo nepl˘tvat a spojit vÏdy nûkolik chovÛ na jedno auto. Vzhledem k tomu Ïe se v˘stava t˘kala i hol‰t˘nského skotu, do plánu byli zahrnuti i chovatelé hol‰t˘nÛ... Jak na to? Rozepsali jsme oblasti a vznikly trasy: Jih 1, Jih 2, Sever, Vysoãina… Napfi. heslo: Sever veze Karel 7, pochopilo jen pár zasvûcen˘ch a nûkdy i ti s tím mûli problém. A hlavnû barevnû rozli‰it! ·kála barev je ‰iroká... Nebudu unavovat v˘ãtem v‰ech tras. Fakt je ten, Ïe se na dopravû podílelo 13 velk˘ch dobytãích souprav a nûkolik men‰ích pfiepravcÛ. Následovalo telefonování chovatelÛm, u kter˘ch jsme to neznali: „Dobr˘ den, já volám

kvÛli v˘stavû. Chci se zeptat, otoãí se u vás pfiívûs?“ Ne v‰e se podafiilo úplnû správnû skloubit a my se omlouváme dopravcÛm a chovatelÛm za vzniklé problémy pfii naskladÀování, za odfiené zdi a ulomená zrcátka a kilometry couvání a nadjíÏdûní… Jak poskládat zvífiata na kamion? Doporuãuji si nakreslit auto na papír nebo lépe do PC v excelu. Vynikající trik. Jen musíte, na rozdíl tfieba ode mû, chápat rozdíl mezi návûsem a pfiívûsem. A teì to rozdûlit a znovu se ptáte chovatelÛ: „MÛÏeme ty dva b˘ky spojit? Nebudou se prát?“ A co ovce? Jasnû, musí mít svÛj box. TakÏe telata nahoru, b˘ka za kabinu, krávy dolÛ – nebo obrácenû? PfiiblíÏila se polovina ãervna a nás napadlo ve v‰í té práci zkusit se poptat na to, jak se v‰e dafií a jestli jsou hotové zdravotní zkou‰ky. Zejména v˘pla‰ky u plemenn˘ch b˘kÛ trvají dlouho… Tak jsme to zkusili. „âau, jak se máte, jak se chystáte na v˘stavu? Co b˘k, chodí dobfie?“ Odpovûì: „Jo, dobr˘, je v pohodû, moc ãasu není, ale von je fakt dobrej!“ Otázka : „A krve na zdravotní zkou‰ky máte odebran˘?“

Fota: Karel Melger

i pfiesvûdãování… Vybírali inspektofii, snaÏili jsme se pomoci i my. Uzávûrka pfiihlá‰ek probûhla napfiíklad takto: „Dobr˘ den pane N.., vy jste je‰tû neposlal pfiihlá‰ku na v˘stavu. MÛÏete mi fiíct ãísla po telefonu, my uÏ musíme dnes pfiihlá‰ky uzavfiít a pfiipravit podklady pro katalog.“ Odpovûì: „No, Káãer tady nûco vybral, ale já nevím…“ „Proã nevíte, je nûjak˘ problém?“ Odpovûì: „Já nemám ohlávky.“ „Tak kvÛli tomu pfiece neodpískáte v˘stavu. My Vám je pÛjãíme.“ Odpovûì: „Asi jsem je nechal loni v Pfierovû nebo mi je nûkdo ukradl, tak nevím...“ „Pane N.. , to byste nejel jen kvÛli ohlávkám? To je ‰koda. Promyslete to a prosím vás, do veãera mi ty ãísla zavolejte.“ Ve 20:30 hodin téhoÏ dne zvonil telefon Pavlu Krieglerovi, inspektorovi Svazu: „Tady N.. Já vám volám ty ãísla. Myslel jsem, Ïe nepojedu, ale ta paní by se na mû zlobila…“ Hotovo, pfiihlá‰eno. Nutno fiíci, Ïe tento nejmenovan˘ chovatel byl na v˘stavû velice úspû‰n˘ a získal titul ‰ampiona plemene a nejlep‰í chovatelská skupina. Ano, jistû se na mû nebude ing. Neuman zlobit, kdyÏ fieknu, Ïe to byl on.

A tak jsme v‰e uzavfieli a ãíslo bylo ohromující – bylo pfiihlá‰eno 156 zvífiat! Pak zaãaly telefonáty typu: „Hele, jak jsme se domluvili na tu v˘stavu… ví‰, my asi nepojedem…“ „Proã nepojedete, co se stalo?“ „No, ony nám ty krávy (jalovice) nechtûjí chodit.“ „A jak to? Loni jste je to nauãili a teì nechtûjí?“ „No, nechtûjí. Nûjak to zapomnûly a jdou po nás...! Tak my nepojedem.“ I to se stává, znáte to v‰ichni. âlovûk míní, pfiíroda mûní. Pfiekulil se kvûten a byly tu termíny druh˘ch v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách a spolu s tím i moÏnost doplnit kolekce na v˘stavu, i kdyÏ kaÏdá odchovna uÏ mûla své favority vybrané.

mysleli, a pojedou zpátky tam, odkud mûly pfiijet, a Ïe nûkterá zvífiata nepojedou vÛbec. Nûktefií dopravci nepojedou brzo, nûktefií nepojedou v nedûli. V poledne hrozí mobil vybitím a zb˘vá je‰tû vyfiídit tolik vûcí…

Jak upravit zvífiata? Ostfiíhat, om˘t a nastudovat na netu, jak to dûlají v zahraniãí. Charoláky jsem stfiíhala na loÀsk˘ kongres, to umíme… Simentálové. Jen hlavu a ocas. A hlavnû se nenechat od Vládi Chytky pfiesvûdãit, Ïe by to chtûlo zv˘raznit i osvalení na k˘tû. Pfieci to není charolák! I kdyÏ ty svaly... Limousiny naãesat, zastfiíhnout… A co se nestihne doma, dodûláme snad v Brnû... A pak se ãas zaãal odpoãítávat na dny a na hodiny, které zb˘valy do ãtvrtka, 11:00 hodin, kdy zaãala velká pfiehlídka…

Pondûlí 22. 6. 2009 Za dva dny se naváÏí, za tfii dny je pfiehlídka. ChovatelÛm je tfieba upfiesnit, kdo s k˘m pojede do Brna a v kolik. Nûkdo brzo a nûkdo pozdûji. Záhy zji‰Èujeme, Ïe nûkteré jalovice jsou jinde, neÏ jsme si

Stfieda 24. 6. 2009 V˘poãetní technika fieditele plemenné knihy nezklamala, expozici máme pûknû barevnû vyti‰tûnou a pfiipravenou… Doladíme detaily a ãekáme na první kamiony. Jestli jsme to dobfie naplánovali, po poledni pfiijedou první zvífiata. Tak je‰tû rychle obûd a pak to zaãne. Kdo pfiijel první a kdo poslední, uÏ opravdu nevím. Vím, kdo se zlobil a kdo byl v klidu. Jedna pfiíhoda pfii vyskladÀování: Pfiijela souprava z JiÏních âech a bylo tfieba sloÏit angusského b˘ka pana Lep‰i. Majitel na v˘stavi‰ti je‰tû nebyl, tak jsme ujistili kolegu Chrousta, Ïe b˘k je v pohodû, aÈ ho svede a uváÏe… Vzal si lonÏ, dal ji b˘kovi na krouÏek a ejhle – krouÏek prasknul… A ta hora masa tam stála a ãekala, co bude dál. My jsme ãekali také, protoÏe tohle jsme opravdu neãekali. A tak Honza vzal b˘ka za praskl˘ krouÏek a odvedl ho na místo a uvázal. Fakt je, Ïe jeden vazák mu kolem krku nestaãil… Naskladnûní dopadlo dobfie, nikoho jsme doma nenechali. TakÏe zítra, den D.

pfiedvádûní a v‰em vysvûtlit Ïe pfiehlídka musí „odsejpat“. Snad to tak bylo. Omlouvám se v‰em, kter˘m jsem slovo odsejpat vysvûtlovala ponûkud dÛraznûji, ale nervozita byla velká… Pfied zahájením pfiehlídky probûhl rozhovor s pány od Hol‰t˘nského svazu: „Vypadá to moc dobfie. To je úroveÀ jak na Západû. Hala je pûkná, zvífiata taky.“ Já: „Poãkejte, aÏ zaãnou vodit masÀáky. To bude taky, jak na Západû!“ Odpovûì: „Jen aby to nebylo jak na Divokém Západû!“ Víte sami, Ïe se to nestalo. V‰e jsme zvládli a pfiedvedli. Nûkdy nám skfiípaly zuby, byli jsme nervózní, nezvládli jsme pochopit princip rozhovoru pfies vysílaãku (to byl mÛj pfiíbûh)… A pak byl najednou konec. Skonãila pfiehlídka, poslední fotky vítûzÛ… Závûr dne byl bájeãn˘, na vystavovatelském rautu jsme posedûli a pfiehráli celou pfiehlídku znovu. Kdo pospíchal, kdo nestíhal, komu zvífiata nechodila a komu naopak dobfie. Ti, ktefií se rautu nezúãastnili, udûlali velkou chybu!

Pátek 26. 6., sobota 27. 6. 2009 A tak ãas bûÏel. KaÏd˘ den jsme pfiedvedli vítûzná zvífiata. V sobotu komise vyhodnotila

Fota: Karel Melger

Odpovûì: „Jasnû, vãera to doktor udûlal.“ Otázka : „A co v˘pla‰ky, taky?“ Na druhé stranû ticho… a pak odpovûì: „Ty v..e, já na nû zapomnûl! My to ãetli s doktorem voba a pfiehlídli jsme to!!!“ I v tomto pfiípadû se v‰e zvládlo a zmínûn˘ red angus i se sv˘m majitelem zazáfiili!

Úter˘ 23. 6. 2009 Rozdûlení expozice a ustájení zvífiat. Prázdná hala F je stra‰nû velká, nebude tûch zvífiat málo? Jak to rozdûlíme? Podle plemen! Podle kategorií? Ne, podle chovatelÛ, aby to nebylo daleko na o‰etfiování. Plemenné b˘ky vedle sebe? To ani náhodou!! No tak teda dobfie, Honzo (Kopeck˘), ale fakt se toho bojím a nedûlala bych to. Hlavnû aÈ není nûjak˘ prÛ… prÛ‰vih, to fakt nee.

âtvrtek 25. 6. 2009 Je‰tû pfied tím, neÏ byla v˘stava oficiálnû zahájena, jsme museli uklidit u zvífiat, rozdûlit trika na

23

to) a vysvûtlit mu, Ïe tohle fakt ne...

nejlep‰í chovatelskou skupinu. To byla famózní akce – náv‰tûvníci byli u vytrÏení, kdyÏ vidûli, jak chovatelé vodí zvífiata ve skupinû! K tomu na v˘stavi‰ti probíhala v˘stava Intercanis a Interfelis. Koãky nám jistû nevadily. Ani zvífiatÛm. Hor‰í to bylo s pejsky, nebo spí‰ s jejich páníãky, kter˘m nedocházelo to, co nám – Ïe se jich krávy budou bát a mohly by jim to dát najevo ne právû pfiíjemn˘m zpÛsobem. Ochranka u pavilónu byla dÛraznû upozornûna, ne kaÏd˘ pejskafi v‰ak umûl ãíst. A tak nejhor‰í záÏitek jsem mûla z pána, kterého jsem s jeho kavkazanem zahlédla uprostfied na‰í expozice. Vzhledem k velikosti jeho psa jsem musela b˘t slu‰ná (pud sebezáchovy, znáte

Nedûle 28. 6. 2009 A je tady poslední den a zaãíná to znovu. Kdo s k˘m pojede domÛ? Kudy kdo odjede? V kolik se pojede? Fakt ne dfiív neÏ ve ãtyfii?!!! Dopravci jsou nervózní, chovatelé je‰tû víc. O sobû ani nemluvím. A pak padne ãtvrtá odpolední. Ve vratech pavilónu stojí tfii kamiony a zvífiata odchází. Ztrácím pomalu pfiehled, kdo je kdo a kam a s k˘m má jet. Nûkam jsem odloÏila desky, kde je v‰e napsáno. No, snad to dobfie dopadne a jak fiekl jeden z kolegÛ: „KdyÏ nedovezeme správn˘ zvífie, aÈ je to alespoÀ stejná barva!“ Ale musím fiíct, Ïe i toto se díky v‰em zúãastnûn˘m povedlo, kaÏd˘ si naloÏil svá zvífiata a je‰tû pomohl ostatním, protoÏe… Proã vlastnû? ProtoÏe se mezi námi v‰emi vytvofiila prima parta a v‰em nám ‰lo o úspûch v˘stavy. A v‰em se nám to podafiilo. A tfieba nám bylo i trochu líto, Ïe to konãí…

Díky v‰em, ktefií u toho byli a pomáhali! Díky v‰em, ktefií pfiepsali historii vystavovatelství masného skotu a pfiipravili a pfiedvedli svá zvífiata v Brnû.

Pondûlí 29. 6. 2009 Je to zvlá‰tní pfiijít do prázdné haly, bez zvífiat… Vzduchem se nese charakteristická vÛnû krav, o kousek dál poznáte, Ïe tu byla prasata. Nikde v‰ak není ani jedno zvífie. A nám zb˘vá jen vzít do rukou vidle a lopaty a v‰e vyãistit a vyházet. Za pár dní tady probûhne akce, která nemá se zvífiaty nic spoleãného… Tak zase nûkdy – za rok na Techagru nebo za dva roky pfii dal‰í Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat!

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2009 a její zvífiecí hrdinové Máme za sebou první národní v˘stavu masného skotu v Brnû a uÏ uplynulo dost ãasu, abychom získali odstup a moÏná se pokusili malinko bilancovat a sloÏit hold nejdÛleÏitûj‰ím úãastníkÛm této akce – to jest zvífiatÛm. Tato v˘stava nebyla první národní v˘stavou masného skotu a nebyla ani v˘stavou nejvût‰í. Pfiesto si troufnu fiíct, Ïe to byla v˘stava zlomová a pevnû doufám a chci vûfiit tomu, Ïe byla první národní v˘stavou v dlouhé fiadû v˘stav, kde budeme zvífiata opravdu aktivnû vystavovat, a ne pouze pasivnû ukazovat. Rozdíl jsme jistû zaznamenali v‰ichni. V˘znamná skupina zvífiat byla pfiedstavena na ohlávkách v pfiedvadi‰ti – spolu se sv˘mi

24

majiteli a chovateli. V kole byla v‰echna plemena, která to u nás se sv˘m chovem a rozvojem myslí do budoucna váÏnû. A ti, ktefií tam nebyli, se snad pfiesvûdãili, Ïe to jde a jít musí i do budoucna.

ProtoÏe pro dÛstojnou a hlavnû úspû‰nou prezentaci na‰í práce není jiná cesta, neÏ ta, kterou jsme nastolili v Brnû. Stejnû tak jsme v‰ichni zaznamenali, Ïe i pfies ‰patn˘ termín jsme dovezli

Fota: Karel Melger

Pavel Káãer, Genoservis, a.s.

vnuk Bazooky a odchovanec OPB Grygov pfiekonal v exteriéru i svého otce Minesottu. Impozantní zvífie s v˘razn˘m osvalením, hmotností i rámcem zaujalo zejména svou celkovou harmonií. Plemeno belgické modré je v na‰ich krajích popelkou a matadorka v˘stav Oldfii‰ka ze ·ZP Îabãice, která svoji karieru zahájila je‰tû v Pfierovû, svou pfiítomností pfiedstavovala rovn˘ch 10 % populace krav tohoto plemene. Oldfii‰ko, dûkujeme za úãast a pfiedstavení plemene. Plemeno galloway byla zastoupeno „povinn˘m minimem“ zvífiat – krávou s teletem a dvûma jalovicemi. Kolekce nevelká, ale zaslouÏenû pfiitahující pozornost zejména laick˘ch náv‰tûvníkÛ. GaskoÀové byli do Brna pfiivezeni z VÚÎV Uhfiínûves v kolekci ‰esti kusÛ zvífiat. Jen velká ‰koda, Ïe jsme nemûli moÏnost vidût v pfiedvadi‰ti alespoÀ jalovice.

Plemeno hereford patfií do skupiny velk˘ch plemen – tedy pokud jde o poãty chovan˘ch zvífiat. Pokud bychom ale mûli usuzovat dle poãtu zvífiat v Brnû (rovné 2 ks), tak se jedná o plemeno, kterého se u nás chová tak sto krav a ne témûfi dva tisíce. Toto plemeno bylo pro mne jedním z velk˘ch negativních pfiekvapení brnûnské v˘stavy. Chtûlo by se ptát: „Hereforìáci, kde jste?“ Pozdravuji pana Tupého, kter˘ dovezl do Brna jediné dva zástupce tohoto plemene. O plemeni highland platí skoro totéÏ, co o gallowayích – kolekce zvífiat, která upoutala oãi mnoha náv‰tûvníkÛ a donutila zastavit u kolekce masn˘ch zvífiat v˘znamn˘ poãet lidí. Kolekce zvífiat plemene charolais, hodnocená francouzsk˘m bonitérem Philippem Doradouxem, byla pro mne velk˘m zado-

25

Fota: Karel Melger

pfiipravená zvífiata. A tím není my‰leno pouze nauãená chodit, ale i umytá, naãesaná, ostfiíhaná a v rámci moÏností (hlavnû u krav s telaty) i nakrmená. Samozfiejmû se na‰ly i v˘jimky, ale ty byly v drtivé men‰inû. Pro ‰lechtûní jsou v˘stavy zvífiat nezastupitelné. Ne ani tak proto, Ïe bychom nedokázali vybrat exteriérovû ‰piãková zvífiata ve stáji, ani ne proto, Ïe bychom bez v˘stav nedokázali stanovit plemenné hodnoty pro exteriér. Ale proto, Ïe se v‰ichni potfiebujeme „na vlastní oãi“ na velké skupinû zvífiat ubezpeãit, Ïe ãísla se shodují se skuteãností. Îe v ruku v ruce s funkãním exteriérem, standardem a chovn˘m cílem jdou i spoãítané údaje. Potfiebujeme se na jin˘ch neÏ vlastních zvífiatech pfiesvûdãit, kam smûfiuje populace jednotliv˘ch plemen, kde jsou silné stránky a kde naopak slabiny na‰í genetiky a na‰ich zvífiat. Potfiebujeme vodítko, na co se více zamûfiit a co je potfieba pouze udrÏovat na dosaÏené úrovni. A hlavnû se potfiebujeme setkat a v‰e si ujasnit pfiímo u zvífiat. Proto jsou v˘stavy nezastupitelné. Hodnotit objektivnû úroveÀ vystaven˘ch zvífiat je práce pro bonitéry, a ti ji odvedli tím, Ïe stanovili pofiadí. Kolekce sv˘ch plemen by zase mûly zhodnotit jednotlivé kluby a zejména jejich Rady plemenn˘ch knih, které odpovídají za úroveÀ ‰lechtûní (k ãemuÏ mají v tomto i dal‰ích

vydáních Zpravodaje spoustu prostoru). Proto, prosím, berte dal‰í fiádky jako mé víceménû subjektivní hodnocení a mÛj názor na dûní na brnûnském v˘stavi‰ti. Chci se krátce zastavit u jednotliv˘ch plemen a v jednom pfiípadû i u jedné konkrétní kategorie zvífiat. Tou kategorií byla kolekce mlad˘ch b˘kÛ – b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby v leto‰ním roce. V‰ichni víme, Ïe jsme s poãty pfiihlá‰en˘ch zvífiat bûhem celé pfiípravy v˘stavy trochu bojovali. Od samého zaãátku se nám mladí b˘ci nabízeli jako moÏná pojistka. Bylo jich teoreticky velké mnoÏství a byla jistota, Ïe budou i „nûjak“ chodit. Troufám si fiíct, Ïe tato pojistka se díky pruÏnosti Svazu a profesionalitû odchoven a chovatelÛ stala trumfem v˘stavy. I kdyÏ jsme zde mohli najít zástupce napfiíã plemeny, tak se paradoxnû jednalo asi o nejkompaktnûj‰í prezentovanou skupinu. V‰ech více neÏ dvacet zvífiat perfektnû demonstrovalo standardy sv˘ch plemen a dalo jasnou pfiedstavu o tom, kam se které plemeno ubírá. Plemeno Aberdeen Angus se v Brnû prezentovalo v plné zbroji. Jednak zvífiaty (o kter˘ch v jiném ãlánku tohoto Zpravodaje pojednává Karel ·eba, kter˘ jej bonitoval), ale zejména perfektní prezentací ve vlastním stánku a vynikající partou chovatelÛ. Angusové také v˘bornû zúroãili „v˘stavní“ semináfi, kter˘ absolvovali za úãasti zahraniãních lektorÛ na podzim loÀského roku v ZD Brloh. Plemeno blonde d’Aquitaine s poãtem 13ti kusÛ vystaven˘ch zvífiat ve v‰ech kategoriích bylo jak poãtem, tak i kvalitou zvífiat velmi pûknou ukázkou tohoto plemene. UÏ z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ je jistû veliká ‰koda, Ïe vût‰ina chovatelÛ nena‰la ve svém nabitém programu dostatek ãasu na to, aby zvífiata pfiipravila i z pohledu vodûní. Na to doplatil zejména pan Minafiík a jeho zvífiata, která tak nemûla s k˘m soupefiit. ·ampionem v kategorii mlad‰ích b˘kÛ se stal b˘k Reflex KH (ZBA 620) ze ZD Krásná hora. Tento excelentní

26

a jejich „synové“ Páv a Rosák z Mezibofií. Páv z Mezibofií – kombinace Natura na Impaira – zaujal bonitéra zejména perfektní kapacitou a hloubkou. Zatímco Rosák (Vittoz na Casoara) zabodoval zejména rámcem a obsadil první místo. Na druhém místû se umístil b˘k z chovu ing. ·evãíka z Ludíkova jménem Pfiínos – stfiednû rámcové zvífie s vynikajícím osvalením je kombinací Novotela na Ohio. Tfietí místa patfiilo v kategorii mlad‰ích charolais b˘kÛ bezrohému b˘kovi z Agrochytu s.r.o. jménem Rock Agrochyt P – synovi Ut de Chance na matku po Jumper. Národním vítûzem star‰ích b˘kÛ a souãasn˘m ‰ampionem b˘ku bez rozdílu vûku se stal Posel Smilovsk˘. B˘k narozen˘ v ZD Pozovice a v souãasné dobû pÛsobící na farmû pana Lédra je kombinací dvou francouzsk˘ch legend. Oba dûdeãci, jak Blason, tak i Concile, pochází ze „stáje“ francouzského druÏstva UCATRC. Na Blasonovi je pak postavena celá fiady linií opût francouzské spoleãnosti GDO (Genes Diffusion Optimal). VÏdyÈ otcem tohoto fenomenálního zvífiete je právû Impair – BlasonÛv syn, kter˘ se v˘raznû zapsal do ãesk˘ch stád. Dal‰í místa obsadili dva b˘ci importovaní z Francie. Na prvním místû to byl Bonaparte – b˘k

Fota: Karel Melger

stiuãinûním a souãasnû i velk˘m zklamáním. Po svûtovém kongresu a famózní prezentaci zvífiat v Pfierovû a Cunkovû, jsem mûl obavy, Ïe chovatelé Brno lidovû fieãeno „vypustí“ a dají prostor pro vyniknutí jin˘m plemenÛm. To se na‰tûstí nestalo a díky v‰em chovatelÛm byla kolekce zvífiat na excelentní úrovni. Velk˘m zklamáním pro mne ale bylo to, Ïe vedení klubu nedokázalo zajistit v dostateãném rozsahu prezentaci na‰eho nejpoãetnûj‰ího masného plemene. A tak se ani nemusím divit, Ïe si ani pfiedseda rady plemenné knihy ani hlavní bonitér nena‰li ãas na náv‰tûvu národní v˘stavy. Je‰tû, Ïe plemeno dobfie prezentoval stánek na‰ich bavorsk˘ch pfiátel hned pfii vstupu do pavilonu... V kategorii mlad‰ích charolais jalovic jsme mûli v˘bornou moÏnost srovnávat zvífiata geneticky bezrohá a rohatá. Pfiesvûdãivû zde ale dominovala rodina ChytkÛ z Mohelna (firma Agrochyt s.r.o.), která obsadila jak místo ‰ampionky, tak i místo první. Lea, která je dcerou v˘znamného francouzského otce Rochefort RJ z matky po exteriérovû znamenitém Jantar Zepovi (o nûmÏ se je‰tû zmíním), ukázala, jak se dají vhodnou kombinací genetiky „tvofiit“ v˘stavní zvífiata. Druhá v pofiadí mlad‰ích jalovic Ur‰ula, která je dcerou Unica ze stejné matky jako Lea (tj. z matky po Jantar Zepovi) ukázala, jak velkou roli hraje ve v˘sledném „krosu“ matka, a Ïe vhodnou kombinací genetiky se mÛÏe i po bezrohém b˘kovi narodit velmi v˘razné zvífie. Tfietím místem a svojí dcerou z matky po Magente se nám velmi dobfie pfiedstavil v roli otce importovan˘ b˘k Albinos, kter˘ pÛsobí ve stáji Libora Konvalinky. Rybka z Mezibofií z farmy rodiny Hatlákov˘ch obsadila v koneãném

úãtování 3. místo. Tím vyrovnala „skóre“ mezi rohat˘mi a bezroh˘mi zvífiaty, protoÏe otcem této jaloviãky je b˘k Vigril (z matky Krasavy po Hordubalovi). Kategorie star‰ích charolais jalovic byla velmi vyrovnaná a byla zde jedna z nejtvrd‰ích konkurencí. Vítûzná jalovice a ‰ampionka této kategorie z chovu pana Lédra ze Sopotnice, se narodila v jeho chovu jako embryo po Exedenovi. V˘razné a pfiitom korektní zvífie je prvním velk˘m v˘stavním úspûchem pana Lédra a jistû i velk˘m ocenûním jeho práce. Na prvním místû opût zabodoval Libor Konvalinka a jeho jalovice po Harnois z matky po Aboukirovi. Druhé místa obsadila jaloviãka z Mûcholupské a.s. po mladém b˘kovi Titanic v kombinaci s dedeãkem Erosem (CameleonÛv syn). Tfietí místo obsadila dcera po jiÏ nûkolikrát zmiÀovaném Jantar Zepovi z chovu ing. Neumana z Okfie‰ic. Trofej pro ‰ampionku v kategorii krav (a souãasnû i pro ‰ampiona plemene) bude stát v pracovnû ing. Adolfa Neumana z Okfie‰ic, protoÏe jeho prvotelka po Jantar Zepovi z matky Jolany (která byla rovnûÏ na v˘stavû a jejímÏ otcem je Ficaud) vyrazila doslova dech i francouzskému bonitérovi. Jeho konstatování, Ïe toto zvífie by stálo na „bednû“ i v Clermontu, bylo tou nejvût‰í poctou, jakou mohl této krávû vyjádfiit. V závûsu za ‰ampionkou zÛstaly krávy z chovu Libora Konvalinky (kráva po Hádesovi – syn Eloi) i „epsomka“ od pana Lédra. Kategorii mlad‰ích plemenn˘ch b˘kÛ opanovala rodina Hatlákova

A jaké bylo klání ve star‰ích jalovicích? Zdá se, Ïe star‰í jalovice u nás „umí“ nejlépe VFU Brno, reprezentované sv˘m Ïilisk˘m stádem. Jejich zvífiata obsadila tfii ze ãtyfi bodovan˘ch pozic a jedin˘ Josef Papáãek se vklínil do fiad jejich elitních reprezentantek. Národní vítûzka po v˘stavním matadorovi Koljovi VFU z matky Mirabelka VFU (dcera Mas Du Clo), druhé místo opût Koljova dcera po matce Iris (dcera po Jokey)

a tfietí místo opût Kolja v pozici otce, tentokrát „pro zmûnu“ opût v kombinaci s Jokeyem. A jak se podafiilo zabodovat ing. Papáãkovi? Jeho zástupkynû ve star‰ích jalovicích a drÏitelka prvního místa v této kategorii je bezrohá Melinda z Kali‰tû. Jejím otcem je inseminaãní Casho PP, jehoÏ trval˘m bydli‰tûm je Nûmecko a pÛvod sahá aÏ do Kanady. Zato v pozici matky jiÏ nûkolikrát zmiÀovan˘ Highlander. Na tomto místû je moÏná vhodné podotknout, Ïe tento francouzsk˘ inseminaãní b˘k, má u nás narozen˘ch 144 telat a otelen˘ch 36 dcer. A právû dcery vynikají pfii stfiedním rámci v˘razn˘m osvalením a velmi dobr˘m uÏitkov˘m typem, coÏ jsou zfiejmû pfiednosti, které bonitéra nejvíce zaujaly. A pokud si myslíte, Ïe po velké pfievaze z VFU v kategorii star‰ích jalovic byla kategorie krav jasnou záleÏitostí, tak se pletete. Vyrovnan˘ souboj zde svedla v‰echna zvífiata a národní vítûzkou se stala bezrohá Kaãenka Novokostelecká z chovu Pavla Kaãírka, která jiÏ bodovala i na v˘stavû v Opafianech. Stfiednû rámcové velmi vyrovnané a korektní zvífie jistû zaujalo i svou genetickou bezrohostí, jejímÏ nositelem je otec Zakó, inseminaãní b˘k z Maìarska. První místo patfiilo rámcovû v˘razné dcefii b˘ka Mas Du Clo po matce Jifiinû VFU jejímÏ otcem je, jak jiÏ asi mÛÏeme fiíct, v˘stavní

Fota: Karel Melger

pÛsobící ve stádû ing. Hatláka, kter˘ sv˘m pÛvodem opût sahá do druÏstva UCATRC neboÈ jeho otcem je syn Hernaniho Primeur, kter˘ se pouÏívá i ãesk˘ch chovech a solidnû navazuje na na‰e plemenice. Otcem matky je proslul˘ maternální b˘k Ciel. Albinos, kter˘ obsadil dal‰í pfiíãku, pÛsobí v chovu ing. Konvalinky a je vzdálen˘m pfiíbuzn˘m Bonaparteho – jeho dûdeãkem z otcovy strany je opût Hernani a druh˘m dûdeãkem je tentokrát v˘znamn˘ v˘stavní otec Igloo.Mic (otec napfiíklad b˘ka Ohio). Celá kolekce charolais zvífiat do‰la zaslouÏeného ocenûní, kdyÏ první místo v kategorii chovatelsk˘ch skupin získali právû „‰aroláci“ zastoupení skupinkou zvífiat z chovu ing. Adolfa Neumana z Okfie‰ic. Není jistû náhodou, Ïe tato zvífiata defilovala po pfiedvadi‰ti kromû soutûÏního dne i v den zahájení v˘stavy a také ve v‰ech následujících pfiehlídkách. Limousine, jak hrdû to zní. To je logo, které by si do vínku mohli dát právû chovatelé i zvífiata tohoto francouzského plemene. Byli jednoznaãnû velmi pozitivním momentem celé v˘stavy a potvrdili to, co mÛÏeme pozorovat v poslední dobû. Tím je velmi rychle vzrÛstající popularita tohoto plemene, a to jak v kfiíÏení, tak i u ãistokrevn˘ch chovatelÛ. Obsazení v podstatû v‰ech kategorií velmi kvalitními zvífiaty i jejich prezentace v pfiedvadi‰ti byla perfektní a jen potvrzuje v˘‰e uvedené skuteãnosti. V konkurenci ‰esti mlad‰ích jalovic si titul národní vítûzky odnesla Heleda z Kali‰te po inseminaãním francouzském otci Nectar (Genial x Domino), kter˘ byl pouÏíván pouze v chovu ing. Papáãka v Kali‰ti. Zdá se, Ïe Heleda podûdila své kvality zejména po své matce Havetû z Kali‰tû, která

je dcerou legendárního Highlandera a patfií i v plemenn˘ch hodnotách k exteriérov˘m ‰ampionkám ãesk˘ch chovÛ. První místo patfiilo jalovici z chovu ing. Pavla Kozáka z Cunkova. Dcera Highlandera opût potvrdila v˘znamné postavení tohoto plemeníka v na‰ich stádech. Pavla VFU obsadila v tomto klání 2. místo a její otec Louxor by na svou dceru byl jistû hrd˘. Jak nám prozradil zootechnik TomበMartínek, tak Pavla pochází z vynikající rodiny po Karin VFU, která je dcerou Ionesca a patfií ke kravám s velmi vysokou produkãní schopností. A tfietí místo putovalo opût do Cunkova k ing. Kozákovi za dal‰í vynikající dceru Highlandera. O kvalitû kolekce mlad‰ích jalovic svûdãí zejéna to, Ïe Heleda porazila v koneãném úãtování ‰piãkové reprezentantky star‰ích jalovic a stala se celkovou ‰ampionkou spojené kategorie.

27

28

jak v inseminaci, tak i v pfiirozené plemenitbû. V‰echna umístûní v kategorii krav ‰la logicky do Agro Bfiezová k rukám Jana Valíãka, protoÏe byl jedin˘m chovatelem, kter˘ své krávy pfiedvedl v pfiedvadi‰ti. JestliÏe se v kategorii jalovic soutûÏilo, tak v b˘cích (pouze v mlad‰ích, protoÏe star‰í b˘ci se nevystavovali) se o umístûní bojovalo. Neuvûfiitelnû vyrovnanou skupinu nakonec ovládl a národním vítûzem i ‰ampionem v kategorii b˘kÛ se stal Roko P z farmy Vojtûcha Kratochvíla z Bohda‰ic – excelentnû osvalen˘ a ‰piãkovû kapacitní b˘k rozehrál v hlavách mnoha chovatelÛ otázku jak dál v simentálském ‰lechtûní. I pfies drobné zaváhání v konãetinách tento syn Brummeho (b˘k importovan˘ z Dánska) a vnuk Superyho poslal jasn˘ vzkaz: „Jako já vypadá moÏná budoucnost simentálÛ v âesku.“ První místo a b˘k René Vsack˘ P z Vsacka Hovûzí, syn jiÏ nûkolikrát zmiÀovaného Barrita, ‰el naopak cestou vût‰ího rámce v kombinaci se zcela korektním exteriérem. Druhé místo a Reppy z Male‰ic z chovu Andrey Samohejlové. Syn nejlep‰ího dánského inseminaãního b˘ka Uniteda, s vynikajícím rámcem a excelentním masem moÏná malinko doplatil na svÛj Ïivûj‰í temperament a neprezentoval se v ideální kondici. Tfietí místo obsadil b˘k Rosini ET P ze Zespo Píseãná. Tento b˘k se narodil po ET po otci United a sv˘mi plemenn˘mi hodnotami i hodnocením pfii základním v˘bûru (82 bodÛ) patfiil k favoritÛm. Nicménû gratulujeme k nádhernému umístûní a vûfiíme, Ïe potomstvo tohoto b˘ka jistû také zasáhne do dal‰ích „simemtálsk˘ch her“ v na‰ich chovech. Piemontese se pfii poãtu cca 400 ks vysokopodílov˘ch a ãisto-

Fota: Karel Melger

plemeník Highlander. A druhé místo putovalo do Kali‰tû, ing. Josefu Papáãkovi za Dajánu z Kali‰tû krávu na tfietím teleti po Louxorovi v kombinaci s francouzsk˘m Hymourem. Národním vítûzem mlad‰ích b˘kÛ se stal zástupce farmy Kali‰tû Rex z Kali‰tû – pfii základním v˘bûru nepfiíli‰ v˘razn˘ b˘k, kter˘ ale velmi vyspûl a k hmotnosti pfiidal i v˘razné osvalení. Na záda mu d˘chal Renoar ze Lhotky z chovu pana Pirkla. Renoar je „Ïilinská“ linie sahající aÏ k importovanému Reponsovi. Oba zmiÀovaní b˘ci jsou pak pfiíbuzní pfies otce matky, kter˘m byl v obou pfiípadech importovan˘ francouzsk˘ Magnum. Druhé místo opût ing. Papáãek a tentokrát Rexík z Kali‰tû. Po otci Mozartovi z Cunkova opût ponûkud pozdnûj‰í zvífie, které pro svou prezentaci potfiebovalo vyspût a dozrát. Tfietí místo v kategorii mlad‰ích b˘kÛ odjelo k panu Farkovi do Todnû za jeho bezrohého b˘ka Reflex V. V tomto zvífieti se zúroãila pion˘rská doba vyuÏívání bezroh˘ch kanadsk˘ch b˘kÛ – protoÏe se v celé kolekci pfiedveden˘ch francouzsk˘ch plemen jednalo o jedno z mála zvífiat, které získalo gen bezrohosti ze strany matky. Museli bychom se vrátit nûkam k roku 1997, kdy pÛsobil v inseminaci z Maìarska importovan˘ b˘k Illuminált Time P (ZLI 202), kter˘ sice pfiíli‰ nevynikal v exteriéru, ale jedna z jeho posledních dvou dcer (otelilo se jich celkem 61) je matkou Reflexe. ·ampionem limousinsk˘ch plemeníkÛ se ale nakonec stal jedin˘ zástupce kategorie star‰ích b˘kÛ – importovan˘ bezroh˘ Bonus P. Trochu moÏná zamrzí, Ïe to byl jedin˘ ‰ampion, kter˘ se nenaro-

dil v ãeském chovu, ale pfiedností tohoto b˘ka byla jednoznaãnû nejenom jeho bezrohost, ale i vynikající rámec v kombinaci s velmi vyváÏen˘m osvalením a korektními konãetinami. Stejnû jako u plemene charolais je moÏno povaÏovat za ocenûní práce limousinsk˘ch chovatelÛ umístûní kolekce limousinsk˘ch zvífiat z Farmy Kali‰tû na druhém místû v kategorii chovatelsk˘ch skupin. Kolekci limousinsk˘ch zástupcÛ hodnotil znám˘ nûmeck˘ chovatel, Michael Klemm. Jestli nûkteré v˘znamné plemeno skuteãnû zaostalo v úrovni zvífiat za sv˘mi moÏnostmi, tak to bylo plemeno masn˘ simentál. Ne snad proto, Ïe by vystavovaná zvífiata byla podprÛmûrná – simentálská kolekce dobfie reprezentovala své majitele, ale ‰piãkov˘ch zvífiat mûlo b˘t podstatnû více. Simentálové mûli a mají na to, aby postavili kolekci na úrovni plemene charolais. Nabízí se mi jediná odpovûì – nemohoucnost lidí odpovûdn˘ch za ‰lechtûní plemene se v chovech pfietavuje v rozladûnost a nechuÈ úãastnit se chovatelského dûní. Kam dál to povede je ale tfieba nechat budoucnosti. Národní vítûzkou, ‰ampionkou jalovic i ‰ampionkou plemene se stala jalovice Artemis Agrochyt ET P z chovu bratrÛ Chytkov˘ch z Mohelna. V˘razá dcera jednoho z nejpouÏívanûj‰ích dánsk˘ch b˘kÛ Atlantise (syn anglického Fantastika a Ulupullu) nenechala nikoho na pochybách proã dánská genetika v tomto okamÏiku dominuje na‰í inseminaãní scénû. Tuto skuteãnost ostatnû naznaãoval i dal‰í pohled do v˘sledkové listiny. První místo v jalovicích Vsacko Hovûzí a.s. a Aniãka Vsacká – dcera inseminaãního Barrita. B˘ka po Ulrickovi mportovaného do âR v roce 2007. Druhé místo Athena a opût farma Agrochyt s.r.o. – v˘raznû osvalená, stfiednû rámcová dcera anglického b˘ka Maverick. A tfietí místo opût do Vsacka a Agro‰ka Vsacká opût po Barritovi. Jen tentokrát ne z matky po Hillarym, ale po dánském plemeníkovi Tarsan, kter˘ u nás pÛsobil

krevn˘ch krav prezentovalo pfiimûfien˘m poãtem 18 zvífiat, která byla solidním prÛfiezem chovu tohoto italského plemene. Národní vítûzkou mlad‰ích jalovic a souãasnû ‰ampionkou jalovic se stala Internetova dcera z chovu ing. Jany Polanské z Lutoniny, která zde více neÏ dobfie zúroãila práci sv˘ch rodiãÛ, od kter˘ch stádo pfievzala. O tom ostatnû svûdãí i první místo v kategorii mlad‰ích jalovic s jalovicí po italském Frisbym. Druhé a tfietí místo stejnû jakoÏ i v‰echna umístûní v kategorii star‰ích jalovic pak patfiilo kolekci zvífiat ze ZD Francova Lhota, jejichÏ spoleãn˘m jmenovatelem byl v rÛzn˘ch kombinacích otec v‰ech zvífiat: jmenovec italského inseminaãního ‰ampiona Inna. Zde ‰lo ale o Inna, kter˘ byl do âR importován jako mlad˘ b˘k a nyní pÛsobí v chovu ve Francové Lhotû. Národní vítûzkou a ‰ampionkou kategorie krav se stala sedmiletá dcera Tristana z chovu pana âerného, momentálnû ve

vlastnictví rodiny Polansk˘ch z Lutoniny. Relax, Ramon a René jsou tfii jména, která jsme skloÀovali v kategorii mlad˘ch b˘kÛ. A ve stejném pofiadí se zvífiata i umístila. Relax ET z chovu ZdeÀka Jaro‰e z Rosiãky se stal národním vítûzem i ‰ampionem v kategorii b˘kÛ. Spiãkovû osvalen˘ b˘k po Innovi v kombinaci s matkou po Viallim nena‰el pfiemoÏitele a po právu si odnesl vavfiín nejvy‰‰í. Velmi vyrovnan˘ syn Idola Ramon z chovu rodiny Polansk˘ch nás opût pfiesvûdãil o ‰piãkové kombinaãní návaznosti této linie na na‰e stáda. Renému z chovu Marie Tesárkové z Vlastûjova chybûlo pfii vynikajícím rámci nûco málo osvalení. Pfiesto se syn Kazana ET, kter˘ dominuje prvním místÛm v plemenn˘ch hodnotách, v konkurenci neztratil. Bonitaci zvífiat plemen masn˘ simentál a piemontese si vzal na starost dánsk˘ hodnotitel Henning Hansen. Abecednû posledním plemenem, které se sv˘m zástupcem prezentovalo v Brnû, bylo plemeno salers a star‰í jalovice Regina MZLU ze ·ZP Zabãice. Zde mám místo podûkovat ing. DuchoÀovi za to, Ïe velkou ãást zástupcÛ málopoãetn˘ch plemen poskytlo právû jejich stádo a tím zachránilo ãest daleko vût‰ích chovatelÛ. Co fiíct na závûr z toho, co je‰tû

nebylo fieãeno? Dovolil bych si jen zformulovat my‰lenku, která napadla mû, a jistû i v‰echny pozorné ãtenáfie. V kolekcích jednotliv˘ch plemen je moÏno vysledovat rodiny a linie, jejichÏ pfiíslu‰níci se s vût‰í pravdûpodobností vyskytovali na ocenûn˘ch pozicích. A teì by mûlo b˘t na chovatelích, ale zejména na lidech odpovûdn˘ch za ‰lechtûní tj. na ãlenech orgánu honosnû naz˘vaného Rada plemenné knihy, aby tyto souvislosti hledali a ve spolupráci se Svazem i analyzovali. ProtoÏe stejnû tak jako hledáme ideálnû funkãní zvífie z pohledu produkce, tak bychom mûli hledat stejná zvífiata z pohledu exteriéru. A mûli bychom tyto charakteristiky chtít vidût nejenom na v˘stavách, ale i pfii kaÏdodenní ‰lechtitelské práci v bonitacích a v plemenn˘ch hodnotách za exteriér. A tomu mají v˘stavy pomáhat a k tomu smûfiovat – ke srovnání plemenn˘ch hodnot a na‰ich oãí s reáln˘m exteriérem na‰ich zvífiat.

Karel ·eba, pfiedseda klubu plemene Blonde d’Aquitaine To, Ïe se neuskuteãnila v roce 2007 6. Národní v˘stava masného skotu z dÛvodu nepfiíznivé nákazové situace (Bluetongue), je v chovatelské vefiejnosti v‰eobecnû známo. Proto byla s napûtím oãekávána leto‰ní Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. Myslím si, Ïe splnila oãekávání (pfies niωí poãet vystaven˘ch

zvífiat masn˘ch plemen), a v mnohém pak i tato oãekávání pfiedãila. Jednalo se pfiedev‰ím o v˘stavní prostory a celkov˘ servis, kter˘ byl pro vystavovatele zaji‰tûn. Tato v˘stava ponese i dal‰í primát. Zvífiata která byla pfiihlá‰ena do soutûÏe o titul Národní vítûz, musela b˘t pfiedvedena na ohlávce a nebo tyãi. To bylo proti pfiedcházejícím v˘stavám urãité novum, které jak jiÏ bylo uvedeno, ovlivnilo poãty vystaven˘ch zvífiat.

Na leto‰ní v˘stavû jsem mûl moÏnost hodnotit plemeno Aberdeen Angus. Na v˘stavu bylo pfiihlá‰eno 23 kusÛ a z tohoto poãtu se 16 pfiedvádûlo (4 mladí b˘ci, 4 star‰í b˘ci, 7 jalovic a 1 kráva). Pro bezchybnou prezentaci jednotliv˘ch zvífiat udûlali chovatelé tohoto plemene od poslední v˘stavy maximum. Zvífiata byla dobfie pfiipravená a pfiedvedená, k ãemuÏ jistû pfiispûlo i loÀské ‰kolení.

29

Fota: Karel Melger

Hodnocení plemene Aberdeen Angus na leto‰ní Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû

Tabulka ã. 1 RPH

Kříž

Délka těla

Hmotnost

Kapacita těla

Osvalení

Užitkový typ

Průměr ČR Býci BRNO

102,2 105,5

102,2 109,6

101,9 107,5

102,0 112,7

101,5 112,1

102,1 113,4

V kategorii mlad˘ch b˘kÛ, ktefií byli do plemenitby vybráni v leto‰ním roce, zvítûzil a titul „Národní vítûz“ získal b˘k ZAA 722 Rocky Tegro chovatele Tegro s.r.o. Tû‰enov. Tento b˘k je vût‰ího tûlesného rámce a má velmi dobrou kapacitou tûla a v˘borné osvalení. Jeho otcem je ZAA 511 Levhard Red z Cunkova ET a matka 4342 117 Gabriela Black NV Tegro („Narodní vítûz 2005“). Tato kráva se objevuje v pÛvodech dal‰ích b˘kÛ na v˘stavû, a to prostfiednictvím svého syna ZAA 523 Mar‰ála Tegro po otci ZAA 362 Ibrahim Tegro (·ampion plemene 2005), kter˘ v kategorii star‰ích b˘kÛ skonãil na 2. místû. Ve stejné kategorii skonãil syn Mar‰ála b˘k ZAA 675 Primas Pavas na 3. místû. V mlad˘ch b˘cích jeho dal‰í syn ZAA 730 Ringo Pavas skonãil na tfietím místû. Potomci Gabriely vynikají dobr˘m rámcem, v˘born˘m osvalením, ale také sklonem k hrub‰í kostfie. To by mohlo v dal‰ích letech zhor‰ovat jateãní v˘tûÏnost díky vy‰‰ímu podílu kostí v JUT. Na prvním místû v kategorii mlad˘ch b˘kÛ (za NV) skonãil ZAA 706 Mewil Raul ET 604U. Jedná se o zvífie prÛmûrného tûlesného rámce s dobrou kapacitou tûla a jemnou kostrou, na kterou se váÏe dobré osvalení. Druhé místo získal ZAA 719 Rito Tegro opût po ZAA 511 a matce 29480 961 Mili Black Tegro ET. Ve star‰ích b˘cích získal titul

„Národní vítûz“ a souãasnû i titul „·ampion plemene“ b˘k ZAA 572 Red Riis Stryker 394 ET. Jedná se o zvífie velmi dobrého tûlesného rámce a kapacity tûla s ideálním osvalením. ZAA 572 byl do republiky importován v roce 2006 z Dánska. Otcem je Red BHC Stryker, kter˘ je souãasnû i otcem ZAA 511 Levhard Red z Cunkova ET a matkou je Red Fine Line Contender 54E. Oba tito plemeníci se narodili po embryích z Kanady a li‰í se v matkách. První místo obsadil AAP 790 Predátor Red Tegro po ZAA 411 Red SSS High Mark 272D a matce 174394 961 Nana Tegro. O b˘cích na dal‰ím pofiadí jsem jiÏ psal.

O kategorii plemenn˘ch b˘kÛ se dá hovofiit jako o velice vyrovnané skupinû ve v‰ech ukazatelích exteriéru. Byla to kolekce zvífiat poÏadovaného uÏitkového typu. To je patrné i na porovnání vystaven˘ch b˘kÛ s prÛmûrem Ïijících plemenn˘ch b˘kÛ v relativních plemenn˘ch hodnotách. Vystavení b˘ci vykazují vysoké plemenné hodnoty v kapacitû a osvalení (viz tabulka ã. 1). To je velice pfiíznivé i pro jejich dal‰í vyuÏití v plemenitbû. V kategorii jalovic získala titul

„Národní vítûz“ 302955 961 z chovu ing. ·a‰ka z Rantífiova. Otcem je ZAA 467 Klas 104M a matkou 116010 607 (OM ZAA 222 Expres 9876E). Jedná se velice typickou jalovici s impozantní kapacitou a jemnou kostrou. Na 1. místû se umístila jalovice z firmy M.I.L.O.S. Inc. âR 620807 931. Otcem je ZAA 392 JoÏka 119L (3. NV 2005) po otci AFM Goblém (1. NV 2003) a matkou je 48721 931 Mewil Queen 24P. Je celkovû podobná národní vítûzce, ale drobnûj‰í. 2. místo získala jalovice z TEGRA s.r.o. Tû‰enov 323150 961 Rebeka Red Tegro. Dal‰í z potomkÛ Levharda vynikal pfiedev‰ím rámcem a osvalením. Také pro ni platilo jiÏ jednou vyfiãené – mûla hrub‰í kostru. Tfietí byla opût jalovice z TEGRA s.r.o. 323140 961 Rebeka Tegro, ale po ZAA 428 Kadet 15M a matce 124861 204 Jana Tegro. Také pro jalovice platí, Ïe kvality exteriéru potvrdily u RPH pro exteriér (viz tabulka ã. 2). Jedinou pfiedvedenou krávou byla 123786 306 z chovu ·umavsk˘ angus s.r.o. Tato sedmiletá anguska po AAP 242 Jakarta byla vût‰ího tûlesného rámce s velmi dobr˘m osvalením. Kolekce plemene Aberdeen Angus na leto‰ní Národní v˘stavû urãitû nezklamala. Snad jen mohla b˘t vût‰í konkurence. Ta ale byla patrnû ovlivnûna jiÏ uveden˘mi dÛvody, ke kter˘m lze je‰tû pfiiãíst termín konání této v˘stavy.

RPH

Kříž

Průměr ČR 100,7 Jalov.BRNO 105,8

30

Délka těla

Hmotnost

Kapacita těla

Osvalení

Užitkový typ

101,3 109,8

101,4 110,2

102,3 112,8

102,3 111,3

102,5 112,5

Fota: Karel Melger

Tabulka ã. 2

Brnûnská v˘stava v ãíslech Pavel Kriegler, âSCHMS Od konání v˘stavy v Brnû uÏ uplynuly více jak dva mûsíce a ãást záÏitkÛ jsme vlivem dal‰ích událostí a povinností vypustili z mysli, ale pfiesto si myslím, Ïe na dokreslení velikosti akce stojí za to, seznámit Vás s nûkter˘mi „such˘mi“ ãísly. Základem v‰eho byl v˘bûr pavilonu. Volba padla uÏ v pfiedjafií na pavilon F, coÏ je budova o rozloze více jak tfii ãtvrtû hektaru. Tak byla alespoÀ záruka, Ïe se v‰echna zvífiata budou dát bez problémÛ umístit pod jednu stfiechu s moÏností ventilace a klimatizace, coÏ se v pfiípadû nepfiíznivého nebo naopak horkého poãasí, které jsme bûhem akce zaÏili, vyplatilo. Myslím, Ïe v˘stava dala po technické stránce v‰em, kdo se podílel na vlastní pfiípravû organizace a v˘stavby, celkem zabrat. Zaãalo se t˘den pfied návozem zvífiat. Nejprve bylo potfieba pokr˘t skoro ‰est tisíc metrÛ ãtvereãních igelitem a zalepit, aby nedo‰lo ke zneãi‰tûní podlahy, neboÈ po skonãení v˘stavy nesmí b˘t nikde vidût, Ïe se hala na t˘den promûnila v jednu obrovskou stáj. Poté pfii‰lo na fiadu poloÏit asi ãtyfii tisíce metrÛ ãtvereãních star˘ch kobercÛ pod expozice zvífiat a dal‰í plochy. Pak se teprve mohlo se zaãít s montáÏí. Na v˘stavbu expozice skotu bylo zapotfiebí mimo jiné 240 ohradov˘ch panelÛ, 140 stojek stání spojen˘ch celkem asi sedmi sty metry trubek a k tomu asi 8 metrÛ kubick˘ch fo‰en a desek. Do pfiedvadi‰tû a chodeb bylo poloÏeno 1500 kusÛ plastov˘ch protiskluzn˘ch podláÏek, takÏe jenom zde pro‰lo rukama montáÏníkÛ 55 tun materiálu. Ten muselo dovézt 7 kamionÛ. Následnû pfiijely dva kamionové návûsy se 180 m3 pilin pro stání a pfiedvadi‰tû a je‰tû jeden s 90 m3 dfievních ‰tûpkÛ na vysypání zb˘vajících ploch. Pro zvífiata bylo dal‰ími tfiemi návûsy dovezeno pfies 100 balíkÛ sena a slámy. Toto v‰echno bylo tfieba pfieváÏnû ruãnû rozvozit a rozházet. A Ïe toho nebylo málo! V úter˘ se konãilo s prací aÏ po pÛlnoci, protoÏe následující dopoledne uÏ pfiijela první zvífiata. Dovoz zhruba 160 kusÛ masného skotu od 43 vystavovatelÛ a 60 kusÛ mléãného skotu od 17ti vystavovatelÛ z celé republiky také není snadná záleÏitost, a tak bylo tfieba sehnat a zkoordinovat celkem 13 patrov˘ch návûsÛ a souprav a dal‰ích 10 men‰ích nákladních aut. Jak jsem závidûl chovatelÛm ovcí, ktefií pfiijedou s vozíãkem za autem, naloÏí a pelá‰í pryã. Nám se situace komplikovala o to víc, Ïe skoro dvacet zvífiat bûhem v˘stavy zmûnilo majitele, takÏe ne‰lo pouÏít pravidlo, Ïe kdo ãím pfiijel, tím taky odjede. Navíc dovoz trval cel˘ den, ale odvoz pouze tfii hodiny. Ale zvládlo se to. Proto asi v‰ichni, kdo pofiádají v˘stavy, mají rádi ten pohled na poslední dobytãák odjíÏdûjící z v˘stavi‰tû. Samozfiejmû odvozem zvífiat v˘stava nekonãila, protoÏe se muselo bûhem dal‰ích dvou dnÛ je‰tû v‰echno rozebrat, um˘t podláÏky, naloÏit na kamiony a hlavnû odvézt celkem 11 velkoobjemov˘ch traktorov˘ch pfiívûsÛ podest˘lky. Na‰tûstí za pomoci dvou ãelních nakladaãÛ. Následoval kompletní úklid, vyãi‰tûní kanálÛ a zametení haly. Bylo to zvlá‰tní, v úter˘ odpoledne by pfii pohledu do haly uÏ nikdo nepoznal, Ïe zde pár dní Ïily stovky kusÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Asi nikdo nespoãítá, kolik hodin práce bylo tfieba vynaloÏit. Jen pro pfiípravu expozice skotu to bylo odhadem kolem 3000 hodin. Ale to je celkem jedno. DÛleÏité je, jestli se to tûm 48 700 náv‰tûvníkÛm ze 17 zemí, ktefií na v˘stavu pfii‰li a ktefií snad z vût‰í ãásti nav‰tívili i nበpavilon, líbilo. Já doufám, Ïe ano a proto vûfiím, Ïe uÏ na konci bfiezna se v Brnû znovu sejdeme u expozice masného skotu pfii v˘stavû TECHAGRO 2010.

Seznam vystavovatelÛ Národní v˘stavy BRNO 2009 AGRO Bfiezová s.r.o. AMALTHEA s.r.o., Hvozd Agrochyt s.r.o., Mohelno Agrofarma 2007 Dubnice s.r.o. Brabec Franti‰ek, Buková CRV Czech Republic, spol. s r.o. OPB Osík DV Batelov Dvofiák Josef, Telecí Farka Martin, Todnû Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Genoservis a.s., Olomouc OPB Grygov Hatlák Vlastimil, ing., Mezibofií Kaãírek Pavel, Nov˘ Kostelec Konvalinka Libor, J. Pavlovice Kotajny Gustav, KoÀakov

Kozák Pavel, ing., Milevsko Kuãera Jaroslav, Vsetín Lep‰a Vladimír, Pûãín Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny Lédr Franti‰ek, Sopotnice M.I.L.O.S Inc. âR – Tû‰ínov MZLU Brno – ·ZP Îabãice Minafiíková Hana, Hluk Mûcholupská zemûdûlská a.s. Neuman Ale‰, Okfie‰ice OPB Cunkov s.r.o. Peter Zdenûk, Dubová Hora Pirkl Jifií, Lhotka Polanská Jana, ing., Lutonina RF Chroust, J. Pavlovice Roik Kristián, ing, Oldfiichovice Samohejlová Andrea, Male‰ice

·a‰ek Vladimír, ing., Rantífiov ·ebelka Milan, SZ, Ranãice ·evãík Josef, ing., Ludíkov ·ilhan V., SHR, Nová Ves ·umavsk˘ angus s.r.o., Sobûsuky ·Èastn˘ Antonín, SZ, Vûdlice TEGRO s.r.o., Tû‰enov Tesárková Marie, Vlastûjov Tup˘ Jan, ing., Prak VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín VUÎV Uhfiínûves v.v.i. Valenta Josef, Nûchov Vsacko Hovûzí, a.s. ZD Francova Lhota ZD Skály Bene‰ov, druÏstvo ZePo a.s., Libchavy

31

V˘sledková listina Národní v˘stavy BRNO 2009 Aberdeen angus B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích • za 2. místo v mlad˘ch b˘cích • za 3. místo v mlad˘ch b˘cích • národní vítûz star‰ích b˘kÛ • za 1. místo ve star‰ích b˘cích • za 2. místo ve star‰ích b˘cích • za 3. místo ve star‰ích b˘cích • ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ

ZAA 722 Rocky Tegro ZAA 706 Mewil Raul ET 604U ZAA 719 Rito Tegro ZAA 730 Ringo Pavas ZAA 572 Red Riis Stryker 394 ET AAP 790 Predátor Red Tegro ZAA 523 Mar‰ál Tegro ZAA 675 Primas Pavas ZAA 572 Red Riis Stryker 394 ET

Tegro s.r.o., Tû‰enov M.I.L.O.S Inc. âR – Tû‰ínov Tegro s.r.o., Tû‰enov ·umavsk˘ angus s.r.o., Sobûsuky Lep‰a Vladimír, Pûãín Tegro s.r.o., Tû‰enov ·umavsk˘ angus s.r.o., Sobûsuky Dvofiák Josef, Telecí Lep‰a Vladimír, Pûãín

Krávy a jalovice: • za 1. místo v jalovicích • za 2. místo v jalovicích • za 3. místo v jalovicích • národní vítûzka a ‰ampionka jalovic • národní vítûzka a ‰ampionka krav Celkov˘ ‰ampion plemene

320807 931 CZ 323150 961 CZ 323140 961 CZ 302955 961 CZ 123786 306 CZ ZAA 572 Red Riis Stryker 394 ET

M.I.L.O.S Inc. âR – Tû‰ínov Tegro s.r.o., Tû‰enov Tegro s.r.o., Tû‰enov ·a‰ek Vladimír ing., Rantífiov ·umavsk˘ angus s.r.o., Sobûsuky Lep‰a Vladimír, Pûãín

Blonde d’Aquitaine B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích

ZBA 620 Reflex KH ZBA 619 Roming

Genoservis, a.s. Mrázek A., Slavkovice

Charolais B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích • za 2. místo v mlad˘ch b˘cích • za 3. místo v mlad˘ch b˘cích • národní vítûz star‰ích b˘kÛ • za 1. místo ve star‰ích b˘cích • za 2. místo ve star‰ích b˘cích • ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ

ZTI 490 Páv z Mezibofií ZTI 508 Rosák z Mezibofií ZTI 489 Pfiínos ZTI 520 Rock Agrochyt P ZT1 344 Posel Smilovsk˘ ZTI 217 Bonaparte ZTI 166 Albinos ZT1 344 Posel Smilovsk˘

Agrofarma 2007, Dubnice s.r.o. Limba s.r.o., Náchod Genoservis, a.s. ·umavská zem. spol.s r.o., Hnûvanov Franti‰ek Lédr, Sopotnice Hatlák Vlastimil, ing., Mezibofií Libor Konvalika, Jimr. Pavlovice Franti‰ek Lérd, Sopotnice

Krávy a jalovice: • národní vítûzka mlad‰ích jalovic • za 1. místo v mlad‰ích jalovicích • za 2. místo v mlad‰ích jalovicích • za 3. místo v mlad‰ích jalovicích • národní vítûzka star‰ích jalovic • za 1. místo ve star‰ích jalovicích • za 2. místo ve star‰ích jalovicích • za 3. místo ve star‰ích jalovicích • ‰ampionka jalovic • národní vítûzka a ‰ampionka krav • za 1. místo v kategorii krav • za 2. místo v kategorii krav • za 3. místo v kategorii krav Celkov˘ ‰ampion plemene

15617 961 CZ Lea Agrochyt 15611 961 CZ Ur‰ula Agrochyt ET P 42136 961 CZ 84361 961 CZ Rybka z Mezibofií 56874 952 CZ 95391961 CZ 87392 932 CZ 20980 961 CZ 15617 961 CZ Lea Agrochyt 75524 961 CZ 175524 961 CZ 122718 614 CZ 120338 953 CZ 175524961 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno Agrochyt s.r.o., Mohelno Libor Konvalika, Jimr. Pavlovice Hatlák Vlastimil, ing., Mezibofií Franti‰ek Lédr, Sopotnice Libor Konvalika, Jimr. Pavlovice Mûcholupská zemûdûlská a.s. Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice Agrochyt s.r.o., Mohelno Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice Libor Konvalika, Jimr. Pavlovice Franti‰ek Lédr, Sopotnice Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice

Limousine B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích • za 2. místo v mlad˘ch b˘cích • za 3. místo v mlad˘ch b˘cích • národní vítûz star‰ích b˘kÛ • ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ

LIP 500 Rex z Kali‰tû LIP 502 Renoar ze Lhotky LIP 501 Rexík z Kali‰tû ZLI 725 Reflex V ZLI 538 Bonus P ZLI 538 Bonus P

Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Jifií Pirkl, Lhotka Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Martin Farka, Todnû Farma Kozák s.r.o. Farma Kozák s.r.o.

Krávy a jalovice: • národní vítûzka mlad‰ích jalovic • za 1. místo v mlad‰ích jalovicích • za 2. místo v mlad‰ích jalovicích • za 3. místo v mlad‰ích jalovicích • národní vítûzka star‰ích jalovic

191032 297136 163663 297135 122233

Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Farma Kozák s.r.o. VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín Farma Kozák s.r.o. VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín

32

953 931 981 931 981

CZ Heleda z Kali‰tû CZ CZ Pavla VFU CZ CZ

• za 1. místo ve star‰ích jalovicích • za 2. místo ve star‰ích jalovicích • za 3. místo ve star‰ích jalovicích • ‰ampionka jalovic • národní vítûzka a ‰ampionka krav • za 1. místo v kategorii krav • za 2. místo v kategorii krav Celkov˘ ‰ampion plemene

167505 953 CZ Melinda z Kali‰tû P 122229 981 CZ 122231 981 CZ 191032 953 CZ Heleda z Kali‰tû 230588 931 CZ Kaãenka Novokostelecká P 105091 981 CZ 33177 953 CZ Dajána z Kali‰tû ZLI 538 Bonus P

Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Pavel Kaãírek, Nov˘ Kostelec VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy Farma Kozák s.r.o.

Masn˘ simentál B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích • za 2. místo v mlad˘ch b˘cích • za 3. místo v mlad˘ch b˘cích • ·ampion plemenn˘ch b˘kÛ

ZSI ZSI ZSI ZSI ZSI

Krávy a jalovice: • za 1. místo v jalovicích • za 2. místo v jalovicích • za 3. místo v jalovicích • národní vítûzka a ‰ampionka jalovic • národní vítûzka a ‰ampionka krav • za 1. místo v kategorii krav Celkov˘ ‰ampion plemene

157448 315605 157411 315618 121131 222629 315618

613 610 611 612 613

Roko P René Vsack˘ P Reppy z Male‰ic P Rosiny ET P Roko P

Vojtûch Kratochvíl, Bohda‰ice Genoservis, a.s. Samohejlová Andrea, Male‰ice Genoservis, a.s. Vojtûch Kratochvíl, Bohda‰ice

972 961 972 961 611 972 961

Vsacko Hovûz , a.s. Agrochyt s.r.o., Mohelno Vsacko Hovûzí, a.s. Agrochyt s.r.o., Mohelno Agro Bfiezová s.r.o. Agro Bfiezová s.r.o. Agrochyt s.r.o., Mohelno

CZ Aniãka Vsacká P CZ Athena Agrohyt P CZ Agro‰ka Vsacká P CZ Artemis Agrochyt ET P CZ P CZ P CZ Artemis Agrochyt ET P

Piemontese B˘ci: • národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ • za 1. místo v mlad˘ch b˘cích • za 2. místo v mlad˘ch b˘cích • ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ

ZPI ZPI ZPI ZPI

Relax ET Ramon René Relax ET

Jaro‰ Zdenûk, Rosiãka Polanská Jana, ing., Lutonina Genoservis, a.s. Jaro‰ Zdenûk, Rosiãka

Krávy a jalovice: • národní vítûzka mlad‰ích jalovic • za 1. místo v mlad‰ích jalovicích • za 2. místo v mlad‰ích jalovicích • za 3. místo v mlad‰ích jalovicích • národní vítûzka star‰ích jalovic • za 1. místo ve star‰ích jalovicích • ‰ampionka jalovic • národní vítûzka a ‰ampionka krav Celkov˘ ‰ampion plemene

160799 972 CZ 145169 972 CZ 147790 972 CZ 147793 972 CZ 133734 972 CZ 133736 972 CZ 160799 972 CZ 133331 304 CZ ZPI 573 Relax ET

Polanská Jana ing., Lutonina Polanská Jana ing., Lutonina ZD Francova Lhota ZD Francova Lhota ZD Francova Lhota ZD Francova Lhota Polanská Jana ing., Lutonina Polanská Jana ing., Lutonina Jaro‰ Zdenûk, Rosiãka

573 575 572 573

Nejlep‰í chovatelská skupina kolekce zvífiat charolais kolekce zvífiat aberdeen angus kolekce zvífiat limousine

Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice Tegro s.r.o., Tû‰enov Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy

Foto: Karel Melger

• nejlep‰í chovatelská skupina • za 1. místo v soutûÏi chov. skupin • za 2. místo v soutûÏi chov. skupin

33

Rozhovory s majiteli zvífiat, která získala ocenûní „·ampion plemene“ na prvním roãníku NVHZ v Brnû Jana ¤ehofiová, âSCHMS Na v˘stavû v Brnû soutûÏili o ocenûní zástupci ‰esti plemen, a to Aberdeen Angus, Blonde d’Aquitaine, charolais, limousine, masn˘ simentál, a piemontese, u nichÏ se podafiilo dát dohromady pro hodnocení potfiebn˘ poãet zvífiat pfiedvádûn˘ch na ohlávce. ·ampioni plemene byli voleni u pûti z nich. Po pfiedání ocenûní jsem oslovila ãerstvé drÏitele tohoto ãestného titulu, abych zjistila jejich bezprostfiední dojmy z v˘stavy. V‰em byly poloÏeny následující otázky: 1. Jak jste reagovali na oznámení, Ïe se Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat pfiesouvá do Brna? Kdy jste se rozhodli, Ïe se jí zúãastníte? 2. Jak probíhaly Va‰e pfiípravy na v˘stavu? Pokud chtûla zvífiata soutûÏit o ceny, musela b˘t pfiedvedena na ohlávce. Jak dlouho Vám trvalo nauãit je chodit? 3. Organizátofii letos vystavovatelÛm vy‰li maximálnû vstfiíc tím, Ïe pfievzali témûfi ve‰keré náklady spojené s úãastí chovatelÛ (vystavovatelÛ). Byli byste ochotni za vystavování v budoucnu platit?

Ing. Pavel Kozák, Farma Kozák, s.r.o. – drÏitel ocenûní ‰ampion plemene limousine a zároveÀ národní vítûz star‰ích b˘kÛ a ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ za b˘ka ZLI 538 Bonus P 1. PÛvodnû jsem sem vÛbec nechtûl. Neznal jsem to tu a nelíbil se mi termín. Byl jsem rozãarovan˘, ale nyní jsem mile pfiekvapen a v˘stavu vnímám lépe, neÏ LetÀany (kde probíhaly Národní v˘stavy doposud, pozn. aut.). Náv‰tûvnost je vysoká a je vidût zájem ãesk˘ch i zahraniãních chovatelÛ. PociÈuji velk˘ zájem zaãínajících chovatelÛ, hlavnû ze Slovenska. Akci hodnotím kladnû. Jeví se mi, Ïe nejvût‰í zájem projevili chovatelé plemen Aberdeen Angus s limousine, ktefií doslova pfieválcovali ostatní plemena. Dobr˘ zájem je patrn˘ i ze strany piemontÛ. Jsem ov‰em zklaman˘ zájmem chovatelÛ plemene charolais. 2. Tuto v˘stavu povaÏuji za pfielomovou. Jsem velmi rád, Ïe se prolomila bariéra s vodûním, neboÈ tomuto zpÛsobu pfiedvádûní fandím. Myslím, Ïe na dal‰ích v˘stavách uÏ to bude samozfiejmostí. Na pfií‰tí v˘stavû by se mûla vodit v‰echna zvífiata, aby se neukazovala pouze v kotcích. ZáleÏí na zájmu chovatelÛ. Ti by nemûli uãení zvífiat chodit vnímat jen jako práci, ale také jako moÏnost prezentovat svÛj chov a získat kontakty. Pfiípravû zvífiat na tuto v˘stavu jsem se vûnoval intenzivnû tfii t˘dny. 3. V˘stav se budu úãastnit, i kdybych za to mûl platit. Dávají mi moÏnost prezentovat se pfied ãeskou i zahraniãní chovatelskou vefiejností.

34

Fota: Karel Melger

Ing. Adolf Neuman, Okfie‰ice – drÏitel ocenûní ‰ampion plemene charolais a zároveÀ národní vítûzka a ‰ampionka krav a 1. místo v kategorii krav za krávu s ãíslem 175524 961 CZ 1. Na v˘stavu se mi pfiíli‰ nechtûlo, pfiipadal jsem si na to uÏ star˘. KdyÏ se ale rozhodli zúãastnit se v‰ichni, kdo byli v loÀském roce na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû, ‰el jsem také. Jsem rád, Ïe se v˘stava koná v Brnû, hlavním mûstû v˘stavnictví. Hodí se pro tuto pfiíleÏitost více neÏ Praha. Do budoucna by bylo dobré, aby se v˘stava zvífiat spojila s Techagrem. Aby hlavní byly stroje a skot fungoval jako doprovodn˘ program. Zastoupeno by mûlo b˘t i plemeno âervená straka, která zde není. 2. Pfiíprava zvífiat na v˘stavu mi trvala tfii t˘dny – ãtyfii hodiny dennû. Po celou dobu jsem zvífiata ráno a veãer vodil k vodû a v prÛmûru tfii dny chodila za traktorem a tfii dny jiÏ na ohlávce. Myslím si, Ïe kdo chce vystavovat, mûl by zvífiata nauãit chodit. 3. Platit za vystavování bych byl ochoten, ale pouze v pfiípadû, Ïe by z toho plynul ekonomick˘ profit. Za souãasn˘ch podmínek mi nevyhovuje prezentovat se ani zadarmo. Pokud nebude pro chovatele v˘sledkem úãasti na v˘stavû nic jiného neÏli pohár, nebudou k úãasti pfiíli‰ motivováni. KdyÏ by byla vyhlídka, Ïe nûco prodají, ihned by to bylo o nûãem jiném. Do budoucna bych na v˘stavách zavedl draÏby. Pro systém chovu masného skotu bychom se mûli nechat inspirovat na‰imi západními sousedy. Ne abychom my pouãovali svût, ale abychom se uãili od nûj.

Vladimír Lep‰a, Farma Rejta, Pûãín – drÏitel ocenûní ‰ampion plemene Aberdeen Angus a zároveÀ národní vítûz star‰ích b˘kÛ za b˘ka ZAA 572 Red Riis Stryker 394 ET 1. Jakmile jsem se o v˘stavû dozvûdûl, poãítal jsem s tím, Ïe se jí zúãastním. PrÛbûh bych hodnotil kladnû. Jediné, co by vytknul, je termín konání. 2. Pfiipravit b˘ka na v˘stavu mi nezabralo pfiíli‰ ãasu, neboÈ pÛsobil na inseminaãní stanici. Byl zvykl˘ chodit. Nepfiíjemné bylo jen to, Ïe musel b˘t díky datu konání v˘stavy odvezen ze stanice v nevhodnou dobu. 3. Servis, kter˘ je nám zde poskytován, je opravdu nadstandardní. Co se penûz t˘ká, tak bych se snaÏil vystavovat, i kdyby to bylo zpoplatnûné. Vystavování zvífiat je pro mne otázka chovatelské prestiÏe.

Zdenûk Jaro‰, Rosiãka – drÏitel ocenûní ‰ampion plemene piemontese a zároveÀ národní vítûz mlad˘ch b˘kÛ a ‰ampion plemenn˘ch b˘kÛ za b˘ka ZPI 573 Relax ET 1. V˘stavy jsem se pÛvodnû úãastnit nechtûl, cítil jsem se na to uÏ star˘. B˘k, kterého jsem mûl na odchovnû v Osíku, byl ale tak pûkn˘ (pfii základních v˘bûrech získal 81 bodÛ), Ïe mû pracovníci odchovny pfiimûli, abych s ním do Brna ‰el. Pfied ãtyfimi lety jsem se s matkou tohoto b˘ka, tehdy je‰tû jalovicí (ã. 75260961 CZ, pozn. aut.), zúãastnil v˘stavy v LetÀanech, kde získala první místo ve své kategorii. Úspûch jsem tehdy slavil i s b˘kem ã. 512586061 CZ, kter˘ si odnesl titul národní vítûz. Kdybych vûdûl, Ïe se b˘k takto dobfie umístí, pfiihlásil bych je‰tû ãtyfii jalovice, které mám ve stádû, Relaxovy sestry. Jsou pûkné a mají dobrou povahu. Myslím, Ïe taková zvífiata se mají odchovávat. V˘stava se mi celkovû líbí. Zdá se mi b˘t lep‰í proto, Ïe se dobytek pfiedvádí na ohlávce. 2. NeÏ jsem dával b˘ka na odchovnu, tak jsem ho vodil, neboÈ byl krotk˘. Byl tak hodn˘, Ïe se nechal chytit. Párkrát jsem se s ním pro‰el – nejprve po chlévû, pak po dvofie. Dûlám to tak se v‰emi zvífiaty – kdyÏ jsou hodná, vodím je. 3. Nevím, zda bych byl ochoten za vystavování platit. Myslím si, Ïe pokud se b˘k takto umístí, mûl by o nûj b˘t zájem do inseminace. S niãím takov˘m jsem se ale nesetkal. B˘ka jsem prodal na uÏitkové kfiíÏení, nebude pÛsobit ani v ãistokrevném chovu. Po v˘stavû se mi neozval vÛbec Ïádn˘ zájemce o jeho koupi. Za vystavování bych byl ochoten platit, kdyby mûlo v˘raznûj‰í ekonomick˘ efekt.

35

Fota: Karel Melger

Vladimír Chytka a Vladimír Chytka ml., Agrochyt Mohelno, s.r.o. – drÏitel ocenûní ‰ampion plemene masn˘ simentál a zároveÀ národní vítûzka a ‰ampionka jalovic za jalovici 315618 961 CZ Artemis Agrochyt ET P 1. Leto‰ní Národní v˘stavy se úãastníme poprvé jako vystavovatelé. S chovem masného skotu jsme zaãali v roce 2003. V loni jsme na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû úãastnili vÛbec první v˘stavy a získali ocenûní 1. místo v kategorii telat s jaloviãkou 315617/961 Lea Agrochyt. Pro zmínûnou akci jsme se poprvé uãili, jak zvífiata vodit a pfiipravovat na v˘stavu. Z Pfierova jsme si odvezli kladnou zku‰enost, a proto jsme se, kdyÏ pfii‰la pfiíleÏitost, rozhodli vystavovat zase. Iniciativa se nám vyplatila, protoÏe v‰echny ãtyfii jalovice (dvû simentálské a dvû charolaiské), které jsme sem pfiivezli, si odná‰ejí ocenûní. (Za plemeno masn˘ simentál získala, kromû jiÏ zmínûné jalovice 315618 961 CZ Artemis Agrochyt ET, národní vítûzky a ‰ampionky jalovic a celkové ‰ampionky plemene, je‰tû jalovice s ãíslem 315605 961 CZ Athena Agrohyt P 2. místo v kategorii jalovic. Za plemeno charolais se 315617 961 CZ Lea Agrochyt umístila jako národní vítûzka mlad‰ích jalovic a druhá zástupkynû 315611 961 CZ Ur‰ula Agrochyt ET P získala 1. místo v kategorii mlad‰ích jalovic. Pozn. aut.) 2. Jalovice Lea Agrochyt vystavovaná v Pfierovû jiÏ umûla chodit na ohlávce. Ostatní zvífiata jsme vybrali ve spolupráci s panem Kopeck˘m bûhem února. Intenzivní pfiípravy pak probíhaly mûsíc a pÛl pfied v˘stavou. Zvífiata se nejprve zvykala na ohlávku. Následnû probíhal v˘cvik vodûní. V domácím prostfiedí zvífiata chodila dobfie, zde byla trochu nervózní, ale zvládla to. Jsme pro pfiedvádûní zvífiat na ohlávce. Zvífiata jsou lépe prezentována. Tímto smûrem by se mûlo v˘stavnictví ubírat. Na‰ím cílem je je‰tû lep‰í zvládnutí techniky vodûní zvífiat na ohlávce. S ostatními chovateli na v˘stavû si vymûÀujeme zku‰enosti. Vzorem v kvalitû a pfiedvádûní zvífiat je pro nás pan Neuman. 3. Pokud bychom mûli za vystavování platit, je otázka, o jakou ãástku by se jednalo. Vystavovat zvífiata je rozhodnû dobrá prezentace chovu. Nicménû u nás to je‰tû nemá takov˘ komerãní dopad, jako na západ od na‰ich hranic. Na této v˘stavû jsme pfiedpokládali úãast velk˘ch chovatelÛ masného skotu. V chovatelsky vyspûl˘ch zemích jsou v˘stavy otázkou prezentace a prestiÏe.

Skot, kter˘ se u nás nepase V rámci dal‰í pravidelné zpravodajové rubriky, vûnované masnému skotu, kter˘ u nás na pastvinách bûÏnû nepotkáme, bychom Vám dnes chtûli pfiedstavit plemeno, které je drÏitelem dvou prvenství ve svûtovém mûfiítku, a to co se t˘ká stáfií a v˘‰ky. Pojìte se seznámit s elegantním a unikátním plemenem, které je vyuÏíváno v masn˘ch chovech po celém svûtû. Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o.

Chianina – nejvût‰í plemeno skotu na svûtû Historie plemene Chianina je jedním z nejstar‰ích, ne-li vÛbec nejstar‰ím plemenem skotu na svûtû. Pfiedpokládá se, Ïe její první prastafií pfiedkové se dostali na území dne‰ní Itálie jiÏ v Dobû bronzové pfiibliÏnû 1500 let pfi. n. l., a to z Asie a Afriky. Za ¤í‰e ¤ímské chianinu velebili básníci Columnella a Vergilius. SlouÏila také jako inspi❒ Chianina je nejstarším race starovûplemenem skotu k˘m umûlcÛm, na světě (foto: internet) díky kter˘m ji dnes mÛÏeme nalézt na mnoha obrazech a skulpturách. V ¤í‰i ¤ímské se 200–300 let pfi. n. l. nejãastûji vyuÏívala k tahu a slouÏila také jako obûtní zvífie pfii náboÏensk˘ch obfiadech. Pozdûji s pfiíchodem kfiesÈanství a stfiedovûku si v‰ak zemûdûlci

36

nemohli dovolit chovat skot, kter˘ by nebyl schopen tûÏce pracovat, a tak byly slab‰í kusy nemilosrdnû poráÏeny. Tato praktika byla moÏná prvním, velmi drsn˘m, selekãním programem, jehoÏ v˘sledkem byla pfiedev‰ím uniformita, excelentnû vyvinuté konãetiny, tvrdé paznehty, v˘drÏ a mírná povaha zvífiat. Název plemene je odvozen od údolí Chianina nacházejícího se v Toskánské provincii ve stfiední Itálii. Toto území bylo souãástí území, které ob˘vali stafií Etruskové. Je zajímavé, Ïe podle nejnovûj‰ího v˘zkumu mitochondriální DNA, je skot pocházející z této oblasti, geneticky bliωí skotu Blízkého V˘chodu neÏ skotu bûÏnû chovanému v Evropû. Pfiíãinou tohoto faktu je zfiejmû skuteãnost, Ïe Etruskové pfiicházející z Asie s sebou pfiivádûli vlastní skot. Stfiední Itálie se vyznaãuje ‰irokou ‰kálou podmínek prostfiedí, proto se v nûkter˘ch regionech chianina li‰í velikostí tûla a typem. Nejvût‰í jedince mÛÏeme nalézt na pláních Arezzo a Siena. Do doby, neÏ se zaãala v zemûdûlství ‰iroce vyuÏívat mechanizace, slouÏila chianina pfiedev‰ím jako taÏné zvífie. S nástupem mechanizace v‰ak tato uÏitková vlastnost pomalu zaãala ztrácet na v˘znamu, a tak se zaãal zvy‰ovat selekãní tlak na masnou uÏitkovost, zejména na rychlost rÛstu, libovost masa a niωí ukládání tuku u dospûl˘ch zvífiat pfii udrÏení velkého tûlesného rámce.

❒ V roce 1932 se oficiálně ukončilo využívání chianiny jako tažného zvířete a začalo se s šlechtěním na masnou užitkovost (foto: internet)

V roce 1932 se díky státem schválenému ‰lechtitelskému programu oficiálnû ukonãilo vyuÏívání chianiny jako taÏného zvífiete a zaãalo se s ‰lechtûním na masnou uÏitkovost. V souãasnosti se samozfiejmû ‰lechtí pfiedev‰ím na masnou uÏitkovost, dále na zdokonalení hloubky tûla a pracuje se také na vylep‰ení mléãnosti krav. Plemeno chianina je v˘znamné i proto, Ïe sehrálo dÛleÏitou roli v zu‰lechÈování italsk˘ch plemen skotu romagnola, marchigiana a také podolského plemene pocházejících z oblasti Podolia; dále bylo pouÏito v kfiíÏení s plemeny maremmana, modicana a brown swiss. V Severní Americe pak dalo vzniknout smí‰en˘m plemenÛm chiangus, chiford a chimaine. Roz‰ífiení plemene Do Spojen˘ch StátÛ Americk˘ch byla genetika chianiny dovezena v roce 1971, a to importem inseminaãních dávek z Itálie. V té dobû se nesmûla na území Severní Ameriky dováÏet Ïivá zvífiata z oblastí postiÏen˘ch slintavkou a kulhavkou, mezi které patfiila i Itálie. Proto byl do-

Austrálie zaãala s dovozem inseminaãních dávek chianiny z Kanady v roce 1973. Tenkrát dovezené inseminanãní dávky tfiinácti b˘kÛ ovlivÀují australskou populaci chianiny dodnes. Pozdûji se importovaly inseminaãní dávky pfiímo z Itálie. Aãkoli se dnes toto plemeno v Austrálii fiadí k málopoãetn˘m, mÛÏeme jeho zástupce nalézt v kaÏdém státu a jeho nejvût‰í zastoupení je v Queenslandu. V souãasnosti se z Itálie vyváÏí inseminaãní dávky chianiny zejména do Asie, Ruska, âíny, Kanady, USA a Austrálie.

❒ Chiangus – kříženec chianiny a aberdeen anguse (foto: internet)

voz inseminaãních dávek do roku 1973 jedin˘m moÏn˘m zpÛsobem vyuÏití této unikátní genetiky. Na zaãátku 70. let stanovil Kanadsk˘ parlament velmi pfiísné podmínky karantény a zaãalo se s prvními dovozy Ïiv˘ch zvífiat z Evropy. Chianina byla v roce 1975 tfietím dovezen˘m plemenem (po simentálovi a limousine). Z Kanady se pak první italská ãistokrevná zvífiata dostala i do USA. V té dobû byl nejznámûj‰ím a nejvyuÏívanûj‰ím b˘kem Diaceto I. Kvalita prvních telat z kfiíÏení byla udivující. Zji‰tûní, Ïe z inseminace zcela podfiadn˘ch krav nejrÛznûj‰ích plemen b˘ky chianina se narodí telata s takovou rÛstovou schopností a tak libov˘m masem, zapÛsobilo na americké chovatele jako tornádo, a chianina rychle získávala na popularitû. Napfiíklad pfii pouÏití na 500 kg váÏící anguskou krávu s dobrou mléãností rostla telata tak rychle, Ïe pfii odstavu byla témûfi stejnû velká jako matka. Navíc porody byly díky úzké hlavû chianiny snaz‰í, neÏ se oãekávalo. Na poãátku 80. let se v americkém Kansasu zformovala American Chianina Asociation, která v souãasnosti registruje 1000 ãlenÛ a 300 000 ãistokrevn˘ch kusÛ a tyto poãty stále rostou.

V Kanadû bylo v roce 2006 registrováno 4571 ãistokrevn˘ch zvífiat tohoto plemene. V Mexiku vznikla v roce 1992 Mexická asociace chovatelÛ italsk˘ch plemen skotu. V JiÏní Americe se chianina chová pfiedev‰ím v Brazílii, a to v poãtu tisícÛ kusÛ.

Vlastnosti chianiny Chianina je fenotypovû velmi zajímav˘m plemenem. Srst telat má nádech ãervené barvy, barva srsti dospûl˘ch zvífiat pfiechází z porcelánovû bílé do ocelovû ‰edé. B˘ci jsou obvykle tmav‰í neÏ krávy. KÛÏe je ãerná a na sliznicích krav i b˘kÛ se vyskytují ãerné pigmentové skvrny. KfiíÏením se zjistilo, Ïe ãerná barva kÛÏe je dominantním a svûtlá barva srsti recesivním znakem. Rohy chianiny jsou krátké,

❒ Už mladé jalovice dosahují velkého vzrůstu (foto: internet)

37

dopfiedu zahnuté. U mlad˘ch zvífiat jsou vût‰inou ãerné a s vûkem (od dvou let) zesvûtlují, poãínaje od základu. V Kanadû se v roce 1986 narodila první geneticky bezrohá jalovice. Zjev chianiny je bezesporu impozantní. PrÛmûrná kráva mûfií v kohoutku 150–160 cm a váÏí 800–1000 kg, zatímco dospûlí b˘ci mûfií 160–175 cm a váÏí 1150–1280 kg. V˘jimkou v‰ak nejsou ani mnohem vy‰‰í jedinci. Nûktefií voli dokonce mûfií v kohoutku aÏ 190 cm! Svûtov˘ rekord v dosaÏené hmotnosti drÏí od roku 1955 b˘k Donetto se svou hmotností 1740 kg. Nejpozoruhodnûj‰ím znakem chianiny je v‰ak objemné, v˘razné osvalení. Zejména dobfie stavûná jsou bedra, záda a zadní ãtvrtû. Nohy jsou del‰í neÏ u vût‰iny jin˘ch plemen a trupy k nim nejsou úmûrnû tak dlouhé, jako u jin˘ch plemen. Jejich hlavy jsou malé, jemné, s dlouh˘mi úzk˘mi ãely a s v˘razn˘m svalem u oãí.

B˘ci mají v˘razné ãupfiiny. Tyto vlastnosti dodávají chianinû charakteristick˘ vzhled. Jednou z nev˘hod jsou malá vemena krav a jejich niωí mléãnost. Nicménû prvních 120 dnÛ laktace jsou schopny produkovat zhruba 12 litrÛ mléka dennû a velmi mléãné krávy jsou schopny v tûchto dnech vyprodukovat aÏ 20 litrÛ mléka za den. Vzhledem k ‰lechtûní na tah a masnou uÏitkovost v‰ak není ponûkud hor‰í mléãnost krav pfiíli‰ udivující. Porodní hmotnost telat se nejãastûji pohybuje v rozmezí 40–50 kg, jejich rÛst je rychl˘ a sladûn˘. Mladí b˘ci dosahují hmotnosti 600 kg ve vûku 15 mûsícÛ, pfii jateãné v˘tûÏnosti 62–65 %. Maso je ãervené a témûfi bez odpadu a udrÏuje si slu‰né mramorování. Zajímavá je také odolnost k chorobám, hmyzu a minimum genetick˘ch a exteriérov˘ch vad. Vzhledem ke své houÏevnatosti,

kvalitním paznehtÛm a dlouh˘m nohám se mÛÏe chianina chovat ve znaãnû rozliãn˘ch podmínkách prostfiedí. Zvífiata jsou napfiíklad schopná pfiekonávat mnohem vût‰í vzdálenosti, aby se dostala k vodû a krmivu. Plemeno se vyznaãuje i vysokou tolerancí k tepelnému stresu. Programy kfiíÏení v USA V USA byly vypracovány populární programy kfiíÏení, které spojují v˘hody jednotliv˘ch plemen. Z tûchto programÛ vze‰la následující smí‰ená plemena: 1. Chiangus a Red Chiangus Jak uÏ název napovídá, plemena vznikla smí‰ením krve chianiny a (red) aberdeen anguse. Jde o dva oddûlené programy, ale vlastnosti koneãn˘ch kfiíÏencÛ a podmínky pro registraci jsou stejné. Program chiangus se zaãal pouÏívat v roce 1976, kdy American Chianina Association zavedla Chiangus registr. První tele z kfiíÏení tûchto dvou plemen se naro-

❒ Kráva s teletem v toskánské krajině (foto: internet)

38

dilo o ãtyfii roky dfiíve na farmû Tannehill Ranch v Kansasu. O deset let pozdûji, v roce 1986, vznikl program kfiíÏení s red angusem. Chiangus a red chiangus tûÏí z v˘‰e uveden˘ch pfiedností chianiny. Do roku 1993 získali chiangus‰tí voli na americk˘ch v˘stavách více ocenûní neÏ jiná plemena za 100 let. Takové úspûchy samozfiejmû je‰tû více podnítily zájem chovatelÛ o tato zvífiata. Podobnû tomu tak bylo i v Austrálii, kde byla plemenná kniha pro chiangusy zaloÏna v roce 1986. (Red) chiangus nesmí mít men‰í neÏ 25% podíl krve (red) aberdeen anguse nebo chianiny. A aãkoli angus pouÏívan˘ v tomto programu nemusí b˘t zapsan˘ v plemenné knize, musí b˘t vÏdy rodiãe zakládající nové chiangusy plnokrevní. Chiangusové mají ãernou barvu, red chiangusové ãervenou. Jsou bezrozí nebo mají nepravé rohy (tzv. scures) a vynikají velk˘m rámcem. B˘ci dospívají ve 3 letech, kdy váÏí zhruba 1200 kg. Mají vynikající libido, jsou schopni pfiipustit nadprÛmûrné mnoÏství krav a tím i zplodit více telat. Krávy jsou velkého tûlesného rámce, dobfie stavûné a neztrácejí samiãí v˘raz. Snadno se telí, mají dostateãnû velké vemeno a dávají dobfie rostoucí telata.

❒ Býk a kráva (foto: internet)

Chiangus dobfie funguje v horkém, vlhkém podnebí, ale ustojí i extrémní mrazy. Jeho typ, stavba tûla se mÛÏe li‰it v závislosti na podílu krevních linií. 2. Chiford Registr pro kfiíÏence plemen chianina a hereford byl zaloÏen roku 1986. Jsou v nûm zapsána zvífiata z kfiíÏení chianiny a hereforda nebo chiforda. Chifordi mohou b˘t rohatí i bezrozí a jejich barva mÛÏe b˘t Ïemlová, krémová aÏ tmavû ãervená a zbarvení se mÛÏe

❒ Díky své houževnatosti, kvalitním paznehtům a dlouhým nohám se může chianina chovat v rozličných podmínkách (foto: internet)

b˘t typické pro hereforda, plá‰Èovû ãervené nebo strakaté. 3. Chimaine Chimaine vzniká kfiíÏením chianiny s Maine Anjou nebo chimaine. Registr chimaine byl zaloÏen ve stejném roce jako registr pro chifordy. Zvífiata jsou rohatá, bezrohá nebo mají nepravé rohy. VyuÏití chianiny Chovatelé pouÏívají ãistokrevné b˘ky chianina pfiedev‰ím ke kfiíÏení, s cílem získat rychle rostoucí, dobfie prodejn˘ a uniformní zástavov˘ skot. Díky chianinû se pak rodí telata s vût‰í rÛstovou schopností neÏ z kfiíÏení s jin˘mi plemeny. Tento efekt je obzvlá‰È v˘razn˘ pfii kfiíÏení s plemeny aberdeen angus, hereford, brahman, sahiwal a s jin˘mi britsk˘mi a tropick˘mi plemeny. Pfii kfiíÏení s britsk˘mi plemeny se zv˘razÀuje pfiedev‰ím Ïivotaschopnost a rÛstová schopnost potomstva, a nûkdy se dokonce díky tvaru hlavy usnadÀují porody. Chianina se mÛÏe honosit vysok˘m podílem libového masa, u kfiíÏencÛ je pak na jatkách ménû odpadního tuku. Uniformita potomstva je pozitivem zejména pfii sestavování feedlotÛ. Maso chianiny má své pfiíznivce mezi gurmány nejen v Itálii, ale najdeme jej i na jídelních lístcích luxusních restaurací na Manhattanu.

39

V˘sledky klasifikace masn˘ch plemen skotu Ing. Pavel Trãka, Ph.D., Ministerstvo zemûdûlství – Odbor dozoru nad trhem s potravinami

Tabulka ã. 3 – V˘sledky klasifikace do tfiíd zmasilosti v jednotliv˘ch kategoriích skotu masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ

Zmasilosti

âlenské státy Evropské unie jsou podle nafiízení Rady (ES) ã. 1234/ 2007 povinny provádût klasifikaci jateãnû upraven˘ch tûl (JUT) dospûl˘ch kusÛ jateãného skotu. Tato povinnost má zásadní v˘znam pro zaznamenávání trÏních cen a uplatÀování intervenãních opatfiení v odvûtví hovûzího masa. Navíc má za cíl zlep‰ovat prÛhlednost trhu. Provádûní klasifikace dospûl˘ch kusÛ skotu se snaÏí âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu (âSCHMS) vyuÏít také pro úãely ‰lechtûní a plemenáfiské práce zahrnutím jejich v˘sledkÛ do odhadu plemenn˘ch hodnot, na ãemÏ se v souãasné dobû intenzivnû pracuje ve spolupráci s VÚÎV, v.v.i. Pfiehlednû zpracované souhrnné informace o v˘sledcích klasifikace JUT skotu a prasat lze nalézt v roãence „V˘sledky klasifikace jateãnû upraven˘ch tûl prasat a skotu v âR“, kterou vydává Ministerstvo zemûdûlství ve spolupráci s V˘zkumn˘m ústavem Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. V roce 2008 bylo podle Integrovaného zemûdûlského registru (IZR) pfiijato na jatkách a poraÏeno cel-

S E U R O P Celkem

Mladý býk ks % 1 0,01 84 1,25 1 504 22,45 3 735 55,75 1 191 17,78 185 2,76 6 700 100,00

Kategorie skotu Býk Kráva ks % ks % 3 0,06 2 0,03 46 0,91 3 0,05 780 15,44 183 2,99 2 532 50,12 2 603 42,47 1 516 30,01 2 317 37,80 175 3,46 1 021 16,66 5 052 100,00 6 129 100,00

Tabulka ã. 4 – V˘sledky klasifikace do tfiíd protuãnûlosti v jednotliv˘ch kategoriích skotu masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ Kategorie skotu Protučnělost 1 2 3 4 5 Celkem

Mladý býk ks % 813 12,13 4 425 66,04 1 311 19,57 135 2,01 16 0,24 6 700 100,00

Býk ks % 864 17,10 3 275 64,83 803 15,89 92 1,82 18 0,36 5 052 100,00

kem 281 232 kusÛ jateãného skotu. Z tohoto poãtu bylo 183 259 kusÛ následnû klasifikováno. Pfiehled poãtu kusÛ poraÏeného jateãného skotu (plemen s masnou, kombinovanou i mléãnou uÏitkovostí) zafiazen˘ch do jednotliv˘ch tfiíd zmasilosti a protuãnûlosti ukazují tabulky ã. 1 a 2. Z tohoto poãtu v‰ak byla v˘razná

Tabulka ã. 1 – V˘sledky klasifikace do tfiíd zmasilosti v jednotliv˘ch kategoriích skotu

Zmasilosti S E U R O P Celkem

Kategorie skotu Celkem Mladý býk Býk Kráva Jalovice ks % ks % ks % ks % ks % 3 0,00 3 0,01 2 0,00 1 0,01 9 0,00 157 0,25 75 0,26 4 0,01 4 0,03 240 0,13 6 086 9,55 3 243 11,11 1 082 1,45 291 1,83 10 702 5,84 33 835 53,11 14 570 49,93 21 712 29,15 6 272 39,41 76 389 41,68 19 182 30,11 9 833 33,70 27 956 37,53 6 695 42,05 63 666 34,73 4 449 6,98 1 456 4,99 23 731 31,86 2 653 16,67 32 289 17,62 63 712 100,00 29 180 100,00 74 487 100,00 15 916 100,00 183 259 100,00

Tabulka ã. 2 – V˘sledky klasifikace do tfiíd protuãnûlosti v jednotliv˘ch kategoriích skotu

Protučnělost 1 2 3 4 5 Celkem

40

Celkem Jalovice ks % ks % 1 0,03 7 0,03 4 0,14 137 0,66 102 3,52 2 569 12,36 1 478 51,00 10 348 49,80 1 043 35,99 6 067 29,20 270 9,32 1 651 7,95 2 898 100,00 20 779 100,00

Kategorie skotu Celkem Mladý býk Býk Kráva Jalovice ks % ks % ks % ks % ks % 6 883 10,80 4 039 13,84 9 471 12,71 1 919 12,06 22 312 12,17 43 936 68,97 19 718 67,58 32 211 43,24 6 654 41,80 102 519 55,93 11 847 18,59 4 911 16,83 24 056 32,30 5 465 34,34 46 279 25,25 887 1,39 430 1,47 7 398 9,94 1 593 10,01 10 308 5,62 159 0,25 82 0,28 1 351 1,81 285 1,79 1 877 1,02 63 712 100,00 29 180 100,00 74 487 100,00 15 916 100,00 183 259 100,00

Kráva ks % 820 13,38 2 371 38,68 1 990 32,47 759 12,38 189 3,08 6 129 100,00

Celkem Jalovice ks % ks % 401 13,84 2 898 13,95 1 328 45,82 11 399 54,86 881 30,40 4 985 23,99 242 8,35 1 228 5,91 46 1,59 269 1,29 2 898 100,00 20 779 100,0

vût‰ina kusÛ plemen s mléãnou, popfiípadû kombinovanou uÏitkovostí a jejich kfiíÏencÛ. Jaké v‰ak byly prÛmûrné v˘sledky klasifikace za rok 2008 u jednotliv˘ch plemen masného skotu? Plemena s masnou uÏitkovostí, popfiípadû kfiíÏenci s masn˘mi plemeny tvofiily pouze necel˘ch 20 % (35 671 kusÛ) klasifikovan˘ch JUT, pfiiãemÏ mezi kfiíÏence s masn˘mi plemeny byly poãítány i kusy s podílem krve masného plemene na úrovni 7 %. Pro vût‰í vypovídací schopnost zahrnují následující pfiehledy pouze kusy, u nichÏ byl podle ústfiední evidence (ÚE) podíl masného plemene s nejvy‰‰ím podílem krve vy‰‰í neÏ 50 %. Tabulky ã. 3 a 4 uvádûjí v˘sledky klasifikace JUT podle jednotliv˘ch kategorií skotu masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ. Kategorie „VÛl“ není vzhledem k nízkému zastoupení uvádûna. Oproti pfiehledu za ve‰ker˘ klasifikovan˘ skot (tedy plemen s uÏitkovostí masnou, kombinovanou i mléãnou) je zde patrné vy‰‰í procentuální zastoupení lep‰ích tfiíd zmasilosti, coÏ se samozfiejmû od masn˘ch plemen oãekává. Ve v˘sledcích protuãnûlosti v‰ak rozdíly nejsou tolik v˘razné.

kusÛ u jednotliv˘ch masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ bylo zafiazeno do 1 a 2 tfiídy, tedy s minimální protuãnûlostí. Celkov˘ pfiehled procentuálního zastoupení klasifikovan˘ch kusÛ zafiazen˘ch do jednotliv˘ch tfiíd protuãnûlosti u jednotliv˘ch masn˘ch plemen znázorÀuje graf ã. 2. Pfiedkládané v˘sledky klasifikace JUT jateãného skotu za rok 2008

ukazují, Ïe domácí produkce hovûzího masa je stále kvalitní a konkurence schopná, coÏ reflektuje dlouhodobou poctivou práci v chovu, ‰lechtûní i produkci a v˘krmu jateãného skotu. Klasifikace a její v˘sledky jsou poté objektivním podkladem pro stanovení a zdÛvodnûní odpovídající ceny v jednotliv˘ch obchodních tfiídách S, E, U, R, O a P.

Tabulka ã. 5 – Poãet klasifikovan˘ch kusÛ dospûlého jateãného skotu rozdûlen˘ch podle plemenné pfiíslu‰nosti a kategorie Plemeno Celkem Mladý býk Býk Vůl Kráva Jalovice

HE 1 890 538 475 0 696 181

GA 413 106 119 1 133 54

AA 5 550 1 625 1 736 1 1 558 630

BA 861 250 197 2 296 116

PI 1 534 542 291 7 420 274

BM 496 208 96 1 57 134

GS 243 78 52 0 78 35

Ost. Celkem 185 20 823 35 6 700 30 5 052 2 44 64 6 129 54 2 898

Graf ã. 1 – Procentuální podíl klasifikovan˘ch kusÛ zafiazen˘ch do jednotliv˘ch tfiíd zmasilosti u jednotliv˘ch plemen

Podíl klasifikovaných kusů (%)

Z uveden˘ch dvou tabulek (3 a 4) také vypl˘vá, Ïe lep‰ích v˘sledkÛ zmasilosti dosahovala zvífiata mladá. Do tfiíd U resp. R bylo v kategorii mlad˘ b˘k (A) zafiazeno 22,45 % resp. 55,75 % JUT oproti 15,44 % resp. 50,12 % JUT v kategorii b˘k (B). Obdobné rozdíly byly také mezi kategoriemi jalovice (E) a kráva (D), kdy do tfiíd U a R bylo v kategorii E zafiazeno celkem 54,52 % JUT oproti 45,45 % v kategorii D. Z tabulky ã. 5 je patrné, Ïe díky nejvût‰ímu roz‰ífiení bylo nejãastûji klasifikováno plemeno charolais (7332 kusÛ) a druh˘m nejãastûj‰ím zástupcem bylo plemeno aberdeen angus (5550 kusÛ). Více neÏ 1000 kusÛ bylo klasifikováno také u plemen limousine, hereford a piemontese. Procentuální zastoupení klasifikovan˘ch kusÛ zafiazen˘ch do jednotliv˘ch tfiíd zmasilosti u jednotliv˘ch masn˘ch plemen znázorÀuje graf ã. 1. Zastoupení v nejvy‰‰ích tfiídách zmasilosti, tedy tfiídû S a E je v âeské republice pouze minimální a lze ho oãekávat pfiedev‰ím u ãistokrevn˘ch zvífiat plemene Belgické modré, popfiípadû jeho kfiíÏencÛ s jin˘mi plemeny. PfieváÏná vût‰ina zvífiat, tedy zhruba 50 % klasifikovan˘ch kusÛ v‰ech masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ bylo v roce 2008 zafiazeno ve zmasilosti do tfiídy R. Co se t˘ká protuãnûlosti, pfiibliÏnû 70 % v‰ech klasifikovan˘ch

LI 2 319 686 541 6 735 351

Hlavní plemeno s více než 50 % podílu krve

Graf ã. 2 – Procentuální podíl klasifikovan˘ch kusÛ zafiazen˘ch do jednotliv˘ch tfiíd protuãnûlosti u jednotliv˘ch plemen

Podíl klasifikovaných kusů (%)

❒ Jatečně upravená těla plemene belgické modré (foto: Pavel Trčka)

CH 7 332 2 632 1 515 24 2 092 1 069

Hlavní plemeno s více než 50 % podílu krve Pro označení plemenné příslušnosti v grafu č. 1 a 2 a tabulce č. 5 byl použit následující klíč. Masné plemeno s nejvyšším podílem krve. CH LI HE GA AA

– – – – –

Charolais Limousine Hereford Galloway Aberdeen angus

BA – PI – BM – GS – Ost.

Blonde d’aquitaine Piemontese Belgické modré Gasconne – Ostatní masná plemena

41

Zápis z V˘roãní ãlenské schÛze âSCHMS Skalsk˘ DvÛr 3. 9. 2009 1. Prezence Na VâS bylo pozváno celkem 406 fiádn˘ch ãlenÛ, 197 zájmov˘ch a 7 ãestn˘ch. Pfiítomno: 84 fiádn˘ch ãlenÛ a 9 zájmov˘ch. Prezenãní listina je souãástí zápisu.

2. Zahájení schÛze SchÛzi zahájil a fiídil Ing. Václav Jungwirth – schÛze byla v souladu se stanovami fiádnû svolána – pfiivítal hosty: JUDr. Horny‰ová – notáfika, Ing. B. Belada – Agrární komora, Ing. M. Luká‰ek – MZe, Ing. Z. Procházková – MZe, Ing. Z. Majzlíková – âPI, Ing. Z. RÛÏiãka – âMSCH, a.s., Ing. M. Boleslav – SMO, Ing. J. Kuãera – SCHSS, Ing. Bychl – SCHHS, Ing. Poláãek a Ing. Michal – Zväz chovateºov masového dobytka Slovenská republika – pfieãtení a schválení programu schÛze

Foto: Karel Melger

3. Volba komisí – – – – –

návrhová: Ing. Válek – pfiedseda komise, p. Rozsévaã, Ing. ·ebelka mandátová: Ing. ·asek – pfiedseda komise, Ing. Berka, Ing. Hojek volební – Ing. Káãer – pfiedseda komise, p. Martínek, p. Zámeãník zapisovatel: Helena ·ilarová ovûfiovatel: Ing. Milo‰ ·ediv˘, Jaromíra ·edová

4. Zpráva o ãinnosti âSCHMS 2008/2009 – pfiednesl pfiedseda Karel ·eba Velice kladné hodnocení v˘stavy v Brnû i v zahraniãí, ostatní akce. Vydání kuchafiky a ostatních periodik. Podûkování v‰em pracovníkÛm svazu. Úãast na zahraniãních akcích. Kontrola uÏitkovosti, plemenná kniha – bilance. Kontrola FU a PSSZ – v‰e OK.

5. Zpráva o hospodafiení âSCHMS v hospodáfiském roce 2008/2009 – pfiednesl fieditel svazu Kamil Malát Vytvofiil se úãetní zisk cca 557 tis. Kã, po úpravû HV je základ danû 0, náklady i v˘nosy jsou vyrovnané. Hlasování: VâS schvaluje zprávu o hodnocení hospodafiení. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu.

Foto: Karel Melger

6. Zpráva revizní komise – pfiednesl pfiedseda revizní komise Ing. Václav Jungwirth. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu.

7. Návrh rozpoãtu a návrh plánu ãinnosti svazu na dal‰í období – pfiednesl fieditel svazu K. Malát Návrh vyrovnaného rozpoãtu ve v˘‰i 10 mil. Kã. Rozpoãet vychází z v˘sledkÛ hospodafiení minul˘ch let. Návrh plánu ãinnosti v pûti okruzích. 1. Plemenáfiské a ‰lechtitelské ãinnosti 2. Propagaãní, publikaãní, osvûtové a v˘stavní ãinnosti 3. Legislativní a podpÛrné ãinnosti 4. Ekonomické ãinnosti 5. Mezinárodní spolupráce Hlasování: VâS schvaluje návrh plánu ãinnosti a rozpoãet. Kompletní zpráva je pfiílohou zápisu.

42

Foto: Karel Melger

8. Volba pfiedsedy a revizní komise – pfiedseda volební komise Pavel Káãer: seznámení s volbou, pfiedsedající seznámil s návrhem v˘boru na tajné hlasování. Pfiedsedající dává hlasovat => schváleno, 1 se zdrÏel. VâS je dle jednacího a volebního fiádu usná‰eníschopná. Zvolen bude ten, kdo bude získá nadpoloviãní poãet hlasÛ. Pfiítomno v tuto dobu 84 fiádn˘ch ãlenÛ s právem volby. Na prÛbûh voleb bude dohlíÏet pfiizvaná notáfika JUDr. Horny‰ová. • Seznámení s kandidáty na RK: navrÏeni – Ing. Václav Jungwirth, Josef Zíma, Marie ·ilhanová, Milan ·usta, Ing. Jan Chroust ml., Petr Novák – v‰ichni s kandidaturou souhlasí. Nemusí b˘t pfiítomni. • Pfiedstavení kandidátÛ na pfiedsedu svazu: Ing. Milan ·trudl, PhD. – pracovník Sokolovské uhelné, Foto: Karel Melger charolais na rekultivovan˘ch lokalitách po tûÏbû. JiÏ 5 let ve v˘boru. Mezinárodní spolupráce. Obchod orientovat na v˘chod – Rusko. Ing. Miroslav Vráblík – od roku 1991 chová AA, roky ve svazu, nûkolik let jiÏ pfiedsedou byl. Zamûfiit se chce hlavnû na finance i obchod. K zamy‰lení vlastní odbytová organizace? Zamûfiit se na juniory chovatele – vymyslet pro nû program. Volba zahájena v 11,25 h, sãítání hlasÛ za úãasti notáfiky JUDr. Horny‰ové Ukonãeno ve 12,05 h, Ing. Káãer seznámil s v˘sledky. Odevzdáno 82 platn˘ch hlasovacích lístkÛ V˘sledky voleb: • Revizní komise: Ing. Václav Jungwirth Josef Zíma Marie ·ilhanová Milan ·usta Ing. Jan Chroust Petr Novák • Pfiedseda: Ing. Milan ·trudl Ing. Miroslav Vráblík

75 73 61 72 75 54

hlasÛ hlasÛ hlasÛ hlasÛ hlasÛ hlasÛ

=> => => => => =>

zvolen zvolen zvolena zvolen zvolen nezvolen

19 hlasÛ => nezvolen 63 hlasÛ => zvolen

Foto: Karel Melger

9. Vystoupení hostÛ • Ing. Majzlíková (âPI) Kontrola CC – nejvíce chybûla registrace zvífiat a chybûjící prÛvodní listy. Pfiijdou kontroly ovûfiování pÛvodÛ u masného skotu. Hlavnû neregistrovaní plemeníci, zatímní v˘sledky tûchto kontrol alarmující. • Ing. Belada (AK) Dotace 2009: bude vyplácen SAPS, pak TOP-UP letos. Vyfiizují se Ïádosti na provozní úvûry. Jednají s PGRLF. Úvûry na pÛdu pobûÏí je‰tû 3–4 roky. Ceny za kW bioplynek na pfií‰tí roh zaji‰tûny opût v˘hodné a podpora tepla z nich. OdloÏena zmûna LFA aÏ do roku 2013. Na pfií‰tí rok národní programy jen 850 mil, TOP-UP nula, ostatní zachované. V˘sledky jednání s vládou o nav˘‰ení financí a zafiazení TOP-UP není potvrzeno. Opût pfiipomenul nerovné podmínky mezi ãlensk˘mi státy EU. Chceme se podílet na koncepci na‰eho zemûdûlství, prakticky neexistuje. Vytvofien marketingov˘v˘bor na podporu ãesk˘ch zemûdûlsk˘ch produktÛ a potravin. Záchrana mléãn˘ch krav priorita – zatím nejvût‰í neúspûch. TOP-UP diskuze: návrat podmínek na stav roku 2007? Bude se jednat o zmûnu pro rok 2010. • Ing. Boleslav (SMO) Od roku 1995 se pomoci vypracované koncepce zachraÀovala tato oblast pro zemûdûlskou v˘robu pomoci LFA pro pohraniãí. Regulérní pfiipomínková organizace. Pustili se do extenzity. Mají problém s odloÏením vyplácení LFA na pozdûj‰í dobu – nastavené úvûry. V nákladech i vyuÏití pracovní síly jsou velké rozdíly. Program na záchranu mléka nesmí b˘t na úkor ostatních v˘rob a chovatelÛ. Zásadnû jsou proti zmûnám Foto: Karel Melger v TOP-UP.

43

• Ing. Poláãek (ZCHMD Slovensko) Seznámení se stavem chovu masného chovu v SR. Mají v ‰lechtitelském programu 11 plemen. Souãasnost je taková jako nebyla za 20 let. Nezvládli jsme transformaci velk˘ch podnikÛ a odradili jsme i ty ktefií chtûli hospodafiit. • Ing. RÛÏiãka (âMSCH) Certifikace ICAR – u masného skotu probíhá diskuze, stojí to na pfiesn˘ch termínech váÏení, kontrol. Mají distribuãní sklad na léky – rodí se to pomalu a není zájem – ceník je na internetu âMSCH. Masn˘ dobytek má vzrÛstající tendenci v centrální evidenci. • Ing. Luká‰ek Program na ozdravení od IBR úspû‰nû pokraãuje. Bluetongue – peníze na vakcinaci zaji‰tûny i pro dal‰í období. TOP-UP 2010: návrh MF je 0, národní dotace jen 850 mil. Rovné podmínky v EU nebudou ani 2013, není zájem o diskuzi mezi âS. Otázka TOP-UP v pfií‰tím roce: jakmile pÛjdeme na historické platby k 31. 3. 2007, nebude uÏ vÛbec moÏná podpora produkce. Podûkování Karlu ·edovi za letitou práci pro svaz.

10. RÛzné, diskuze • Ing. ·tráfelda Podûkování Karlovi ·ebovi za 20letou práci pro svaz a Ing. Josefu Dufkovi za rozvoj chovu masného skotu u nás. Îádost o star‰í dokumenty o chovu a svazu ku pfiíleÏitosti 20 let trvání svaz => smûfiovat na sekretariát svazu. • Ing. Papáãek PoÏaduje zachování systému a strukturu v˘platy TOP-UP v roce 2010 jak je nyní.

11. Usnesení – pfiednesl pfiedseda návrhové komise Ing. Válek. Karel ·eba podal návrh na doplnûní: VâS povûfiuje vedení âSCHMS, aby úãinnû hájilo zájmy chovatelÛ masného skotu v otázce systému v˘plat TOP-UP v pfií‰tím období a vedla aktivní diskuzi se v‰emi zainteresovan˘mi stranami ve prospûch chovatelÛ masného skotu. Pfiedsedající schÛze dal hlasovat o pfiijetí doplnûného usnesení => schváleno v‰emi oprávnûn˘mi voliãi. Usnesení doloÏeno v pfiíloze.

12. Závûr SchÛzi uzavfiel Ing. Jungwirth ve 14,20 h. Na Skalském Dvofie dne: 3. 9. 2009 Zapsala: Helena ·ilarová Ovûfiili: Ing. Milo‰ ·ediv˘, J. ·edová

Usnesení z V˘roãní ãlenské schÛze âeského svazu chovatelÛ masného skotu konané dne 3. záfií 2009 ve Skalském dvofie I. Konstatuje: 1. schÛze byla fiádnû svolána dle stanov Svazu 2. k datu konání sdruÏuje Svaz 406 fiádn˘ch ãlenÛ a 197 ãlenÛ zájmov˘ch 3. schÛze se zúãastnilo 84 ãlenÛ fiádn˘ch a 9 zájmov˘ch

II. V˘roãní ãlenská schÛze bere na vûdomí: 1. zprávu o ãinnosti svazu za hospodáfisk˘ rok 2008/2009 2. zprávu revizní komise 3. diskusní pfiíspûvky v‰ech hostÛ a ãlenÛ âSCHMS

III. V˘roãní ãlenská schÛze schvaluje: 1. 2. 3. 4. 5.

44

zprávu o hospodafiení svazu za hospodáfisk˘ rok 2008/2009 návrh rozpoãtu na hospodáfisk˘ rok 2009/2010 návrh plánu ãinnosti svazu na období 2009/2010 volbu pfiedsedy svazu Ing. Miroslava Vráblíka volbu ãlenÛ revizní komise ve sloÏení: Ing. Václav Jungwirth, Josef Zíma, Marie ·ilhanová, Milan ·usta, Ing. Jan Chroust ml.

IV. V˘roãní ãlenská schÛze ukládá: 1. fiediteli plemenné knihy dále pokraãovat v systému v˘poãtu plemenné hodnoty pro osvalení 2. na návrh revizní komise fiediteli svazu realizaci následujícího opatfiení: pokud chovatel, u nûhoÏ provádí âSCHMS kontrolu uÏitkovosti, neuhradil bûhem dvou let své závazky za tuto ãinnost âSCHMS, bude toto povaÏováno za neplnûní podmínek pro provádûní kontroly uÏitkovosti a ze strany âSCHMS bude dal‰í ãinnost v rámci kontroly uÏitkovosti u takového chovatele pozastavena 3. VâS povûfiuje vedení âSCHMS, aby úãinnû hájilo zájmy chovatelÛ masného skotu v otázce systému v˘plat TOP-UP v pfií‰tím období a vedla aktivní diskuzi se v‰emi zainteresovan˘mi stranami ve prospûch chovatelÛ masného skotu

Ve Skalském dvofie dne 3. záfií 2009 Ing. Miloslav Válek pfiedseda návrhové komise

Zpráva revizní komise Zpráva revizní komise âSCHMS je za uplynulé období od poslední VâS Svazu konané 9. 10. 2008. RK Svazu se bûhem tohoto období se‰la dvakrát, a to 30. 3. 2009 a 21. 8. 2009. Jednání 30. 3. 2009 bylo svoláno na základû Ïádosti p. Pavla Kozáka o pro‰etfiení úãasti inspektorÛ Svazu p. Kopeckého a p. Melgera na v˘bûru plemenn˘ch b˘kÛ ve Francii s tím, zda nebyly poru‰eny Stanovy âSCHMS, zda nedo‰lo ke stfietu zájmÛ obou zamûstnancÛ Svazu vzhledem k pracovním smlouvám a zda jednání inspektorÛ bylo nevhodné a nemorální. S obdobn˘m znûním zaslali své stíÏnosti i p. Adolf Loos a p. Tomበâásensk˘. RK celou záleÏitost pro‰etfiila, vyslechla v‰echny zúãastnûné a uãinila závûry, které byly pfiedneseny na následném jednání V˘boru Svazu 7. 4. 2009 a byly zvefiejnûny v zápise z tohoto jednání. RK po pro‰etfiení celé této kauzy upozornila V˘bor Svazu na mezery v pracovnû právních vztazích zamûstnancÛ Svazu a stanovila doporuãení k zamezení opakování podobn˘ch situací. RovnûÏ pfiítomn˘m zástupcÛm jednotliv˘ch KlubÛ a Asociace doporuãila, aby si kaÏdé plemeno v souladu se ‰lechtitelsk˘m programem pfiesnû urãilo zpÛsob v˘bûru importovan˘ch b˘kÛ, ohlá‰ení dovozu zástupci plemene ze strany inspektorÛ Svazu, pfiípadnû zvefiejÀování údajÛ o dovezen˘ch b˘cích, stejnû jako je to u domácích odchovÛ. RK se dále na tomto jednání zab˘vala pfievodem fiádného ãlenství ve Svazu a PK s ohledem na zmûnu právní formy ãlena, a to na Ïádost fieditele Svazu p. Maláta o závazné stanovisko k Ïádosti, která mu byla doruãena. RK potvrdila, Ïe fiádné ãlenství v daném pfiípadû je nepfievoditelné v souladu se Stanovami Svazu. Jednání 21. 8. 2009 probûhlo v sídle firmy, zpracovávající úãetnictví pro Svaz, u p. Evy ·elepové v Brodcích. Na programu jednání byla kontrola úãetních dokladÛ, projednání v˘kazu hospodafiení âSCHMS k 30. 6. 2009 a kandidatura stávajících ãlenÛ RK do voleb na dne‰ní VâS. V rámci kontroly úãetních dokladÛ se RK zamûfiila pfiedev‰ím na pohledávky po lhÛtû splatnosti, pohledávky dlouhodobû vymáhané a pohledávky rizikové. K 30. 6. 2009 Svaz evidoval pohledávky po lhÛtû splatnosti ve v˘‰i 535 000 Kã, z toho rizikov˘ch cca ve v˘‰i 100 000 Kã. Pan fieditel Malát a paní ·elepová seznámili RK s problémem dlouhodob˘ch, témûfi nedobytn˘ch pohledávek za provádûní kontroly uÏitkovosti nûkter˘m chovatelÛm. RK zaujala stanovisko, Ïe pokud chovatel neuhradí po 2 letech své závazky vÛãi Svazu, bude mu zasláno oznámení o neplnûní podmínek pro provádûní kontroly uÏitkovosti a pozastavení dal‰í ãinnosti ze strany Svazu v rámci KU aÏ do úhrady jeho závazkÛ vÛãi svazu. Souãasnû bude dluÏná ãástka vymáhána právní formou. ¤editel Svazu následnû seznámil RK s v˘kazem hospodafiení Svazu k 30. 6. 2009 a zodpovûdûl ve‰keré dotazy ãlenÛ RK. Poté se RK seznámila se závûry provedené kontroly ze strany Finanãního úfiadu, která probûhla bez závad. Pfii projednání kandidatury do voleb na dne‰ní VâS potvrdili stávající fiádní ãlenové svou kandidaturu do RK i pro následující volební období. Na závûr jednání seznámil fieditel Svazu RK s celkov˘mi poãty ãlenÛ Svazu a poãty fiádn˘ch ãlenÛ s právem volit na VâS. V prÛbûhu roku je pfiedseda RK pravidelnû zván na jednání V˘boru Svazu a Grémia rady plemenn˘ch knih, kter˘ch se osobnû úãastní. RK po provedené kontrole úãetnictví a po poskytnut˘ch informacích fieditele Svazu, navrhuje doplnit usnesení z dne‰ního jednání o následující ustanovení: • Pokud chovatel, u nûhoÏ provádí âSCHMS kontrolu uÏitkovosti, neuhradil bûhem dvou let své závazky za tuto ãinnost âSCHMS, bude toto povaÏováno za neplnûní podmínek pro provádûní kontroly uÏitkovosti a ze strany âSCHMS bude dal‰í ãinnost v rámci kontroly uÏitkovosti u takového chovatele pozastavena. Na závûr své zprávy bych chtûl podûkovat za práci v uplynulém volebním období v‰em ãlenÛm RK a popfiát jim v jejich dal‰í práci hodnû úspûchÛ a pohodu v osobním Ïivotû, stejnû tak Vám v‰em zde pfiítomn˘m. Ing. Václav Jungwirth Pfiedseda RK

45

Propagace hovûzího masa na KfiemeÏském veletrhu Jana ¤ehofiová, âSCHMS Ve dnech 23.–26. 7. 2009 se v jihoãeském mûsteãku KfiemÏe uskuteãnil dal‰í, jiÏ 18. roãník místního tradiãního veletrhu. Tradicí se pomalu zaãíná stávat i úãast âSCHMS, kter˘ se této akce zúãastnil spoleãnû s Asociací chovatelÛ plemene Aberdeen Angus jiÏ podruhé. Cílem akce je propagovat kvalitní hovûzí maso. Ohlasy vefiejnosti byly opût kladné.

stráví dovolenou. Nበstánek, kde byly k dostání steaky z angusského zadního a svíãkové pÛsobil jako magnet. KdyÏ se navíc pfiidalo toãené pivo, ke spokojenosti jiÏ nic nechybûlo. Bûhem pfiípravy masa na grilu jsme zájemcÛm sdûlovali, jak s hovûzím masem nakládat, aby bylo ‰Èavnaté a kfiehké. Pokud si náv‰tûvníci chtûli novû získané poznatky ovûfiit, mohli na v˘robcích, firmy M.I.L.O.S. Inc., která pfiímo na místû nabízela vakuovû balené maso a masné v˘robky z anguse. Expozici pfiijelo morálnû podpofiit nûkolik angussk˘ch chovatelÛ, ktefií se téÏ s chutí pustili do podávan˘ch pokrmÛ. Poslední den veletrhu pfiipravila firma M.I.L.O.S. Inc. jako tfie‰niãku na

I pfies ne vÏdy pfiíznivé klimatické podmínky – jeden den bylo jako v tropech, dal‰í zase vûtrno s pfieháÀkami, se veletrh tû‰il zájmu místních i obãanÛ z ‰irokého okolí a turistÛ, ktefií si JiÏní âechy vybrali jako místo, kde

dortu hovûzí k˘tu na grilu. S potû‰ením jsme pozorovali, jak se, zpoãátku nedÛvûfiivû obcházející náv‰tûvníci, do k˘ty pustili, takÏe po pár hodinách zb˘vala jen kost a mohlo se jet domÛ. Po klobásách, na veletrzích obvykle konzumovan˘ch, bylo kfiehké masíãko s kfienem a chlebem pfiíjemnou zmûnou. Spokojen odjíÏdûl i svazov˘ kuchafi Libor Kunt s kolegyní Martou, ktefií bûhem ãtyfi dnÛ prodali kolem sta kil steakÛ. Opût jsme si ovûfiili, Ïe o kvalitní a dobfie upravené hovûzí je zájem a lidé jsou ochotni si za nûj pfiiplatit. S radostí z dobfie odvedené práce, jsme shlédli závûreãn˘ ohÀostroj a hlavou nám uÏ probíhaly my‰lenky na pfií‰tí roãník. Za rok v KfiemÏi nashledanou!

Co pfiiná‰í poznání genomu skotu Ing. Ota Beran Genom skotu byl pfieãten! Té zprávy jste si moÏná v‰imli, ale tfieba jste ji pfiehlédli ãi pfieslechli v kaÏdodenní záplavû informaãního balastu. Co to pro lidi znamená, mÛÏe znamenat ãi bude znamenat o tom je pár následujících fiádkÛ sesbíran˘ch pfieváÏnû ze stránek anglick˘ch a americk˘ch univerzit… V poslední dobû chovatelé okolo sebe stále ãastûji sly‰í v˘razy jako genomika a genomová selekce. „Zaklínadlo“ v po-

46

dobû slovního spojení „genomová selekce“ je zfiejmû nejãastûji sly‰et z úst zástupcÛ plemenáfisk˘ch spoleãností, ktefií se snaÏí vysvûtlit proã je jejich produkt lep‰í (a nejspí‰ také proto, aby zdÛvodnili jeho vy‰‰í cenu). Pohfiíchu, tito lidé mnohdy neumûjí správnû pouÏít ani mnohem jednodu‰‰ího pojmu, jak˘m je napfiíklad genetika. Právû takoví totiÏ ãasto odnûkud dováÏí tu nejlep‰í „genetiku“. ProtoÏe je pfiece nad slunce jasnûj‰í, Ïe ta „zahraniãní genetika“ je, dle rÛzn˘ch marketingov˘ch specialistÛ, pfiece mnohem lep‰í neÏ ta na‰e.

Zcela pfii tom pomíjejí fakt, Ïe genetika je názvem vûdeckého oboru. Genetika je totiÏ naukou o dûdiãnosti a promûnlivosti organismÛ, a tak prostû není lep‰í nebo hor‰í, ta je jen jedna. Nûktefií z nich to vûdí, jiní ne. Zaãalo to asi uÏ dávno, to kdyÏ si nûkter˘ z prodejcÛ ãi ‰lechtitelÛ popletl terminologii a zaãal namísto pojmu genofond, neboli genetick˘ základ ãi genetické zaloÏení, pouÏívat v daném kontextu naprosto nevhodného slova – genetika. Ale znûlo to tak nûjak modernû a odbornû, Ïe to vzápûtí zaãal papou‰kovat kde-

kdo… nu co, snad byste nebazírovali na detailech, v‰ichni pfiece vûdí, o co jde, a Ïe to není vûdecky správnû, je pfiece v podstatû jedno – nejsme Ïádní vûdci, jsme obchodníci a chovatelé. A tak se toto zmatení pojmÛ roz‰ifiuje stále dál… a proto si radûji hned na zaãátku vysvûtlíme pár základních termínÛ je‰tû pfied tím, neÏ se vydáme krátce nahlédnout do zajímavostí ze zahraniãního v˘zkumu. Co je pfiedmûtem v˘zkumu? Vûdce na celém svûtû zajímá, co se skr˘vá v genech a co v‰echno mohou potomci od sv˘ch rodiãÛ zdûdit, a proto zkoumají genom. Genom je souhrnné genetické zaloÏení organismu (v na‰em pfiípadû a v tomto ãlánku se budeme zab˘vat skotem), znamená to, Ïe jde o ve‰keré genetické informace kódované fietûzci nukleov˘ch kyselin uloÏen˘mi v bunûãném jádfie. (Pomineme-li pro zjednodu‰ení nukleové kyseliny obsaÏené napfiíklad v bunûãné plazmû, tfieba v mitochondriích, které rovnûÏ nesou informaci, ale nejsou pfiedmûtem ‰lechtitelského procesu.) Od vymezení tohoto pojmu se pak lehce dostaneme k nevhodnosti pouÏívání pojmu genomová selekce, jeÏ by mûl znamenat umûl˘ v˘bûr pro potfieby zu‰lechÈování hospodáfisk˘ch zvífiat, v na‰em pfiípadû skotu, na základû poznání jeho celkového genetického zaloÏení neboli genomu. Ale tak tomu není. Nebo si snad myslíte, Ïe kdyÏ Vám dnes nûkdo nabídne „genomovû selektované“, a díky tomu zaruãenû lep‰í, b˘ky s vy‰‰í spolehlivostí odhadnuté plemenné hodnoty, tak Ïe opravdu zná jejich genom – tedy celé genetické zaloÏení ãítající pár desítek tisíc genÛ písmenko po písmenku jednotliv˘ch bází. Ale co vás nemá! Ve skuteãnosti jde o to, Ïe se na základû anal˘zy polymorfismu nûkter˘ch genÛ, ãi jen jejich markerÛ, v zemi pÛvodu toho kterého jedince povedlo zv˘‰it spolehlivost pfiedpovûdi jeho plemenné hodnoty o pár procent ãi o pár desítek procent. Zcela jsou pfiitom pomíjeny dva dÛleÏité fakty: 1) co platí v jedné

zemi, se nemusí opakovat v té druhé (protoÏe podobnost velikosti plemenn˘ch hodnot jednotliv˘ch b˘kÛ ve dvou zemích je omezena v˘‰í genetické korelace mezi tûmito zemûmi) a 2) nejedná se vlastnû o genomovou selekci, ale spí‰e o genovou ãi mnohem ãastûji jen markerovou. Zkoumání genomu je sloÏitûj‰í neÏ testování markerÛ Ale nyní uÏ váÏnû nûco o poznání genomu skotu. Tento sloÏit˘ úkol stál nemálo prostfiedkÛ, svedl dohromady mnoho lidí, ktefií vyvinuli obrovské úsilí k jeho splnûní. Pracovalo na nûm více neÏ 300 vûdcÛ z 25 zemí svûta, kter˘m se po letech usilovné práce povedlo dosáhnout vskutku velikého úspûchu – poprvé byl pfieãten cel˘ genom skotu. Sekvenování (jak se u nás v odborn˘ch kruzích navyklo fiíkat ãtení sekvencí nukleotidÛ) genomu skotu zabralo této skupinû vûdcÛ ‰est let – tak dlouhou dobu trvalo velkému mezinárodnímu t˘mu, neÏ bylo dokonãeno, popsáno a analyzováno kolem 22 tisíc genÛ. Díky tomuto grandióznímu v˘zkumu se povedlo pfiidat skot do „elitní“ skupiny savcÛ, jejichÏ genom byl kompletnû sekvenován a popsán. To dává vûdcÛm nejen jedineãn˘ pohled na biologii a evoluci skotu, ale mohl by vést i k revoluci ve ‰lechtûní skotu. V ãasopise Science bylo tomuto v˘zkumu vûnováno celkem pfies 25 zpráv a my jen struãnû nahlédneme, k ãemu by to v‰echno mohlo b˘t dobré a co by se z genomu skotu mohlo dát vyãíst. Rozlu‰tûní genomu je prvním krokem Vûdci z Texas AgriLife Research a Texas A&M University College of Veterinary Medicine & Biomedical Sciences (CVM) byli souãástí spoleãenství v˘zkumníkÛ, ktefií vytvofiili popis jedné ãásti genomu skotu. Tito vûdci pfiedpokládají, Ïe tato znalost povede k lep‰ím moÏnostem ‰lechtûní skotu, napfiíklad k odolnosti vÛãi nemocem anebo vy‰‰í kvalitû masa pro spotfiebitele. V˘zkumníci pouÏili pro jednu

studii genom herefordské krávy a srovnávací genové sekvence ‰esti dal‰ích plemen, pfii ãemÏ hledali zmûny naz˘vané „polymorfismus jednotliv˘ch nukleotidÛ“ (single nucleotide polymorphism – SNP), coÏ jsou markery pomáhající v˘zkumníkÛm identifikovat pfiíznivé (ãi nevhodné) znaky a vlastnosti.

❒ Polymorfismus jednotlivých nukleotidů

„Tím nejvût‰ím objevem, kter˘ vy‰el z projektu SNP, bylo získání zdroje samotn˘ch SNP,“ fiekla doktorka Clare Gill z Texas AgriLife Research. „To od základu zmûnilo na‰i práci, pfii které studujeme DNA a identifikujeme jednotlivé geny.“ Gillová spravovala depozitáfi DNA skotu z celého svûta a vyuÏívala zdroje SNP vytvofiené v rámci této studie k navázání informací na její vlastní mapování v AgriLife Research Center v McGregoru. V projektu byly pouÏity SNP od 497 kusÛ skotu 17 geograficky a biologicky odli‰n˘ch plemen a dvou pfiíbuzn˘ch druhÛ (skot anoa a vodní buvol). Gillová fiekla, Ïe s vyuÏitím SNP by mohlo b˘t dosaÏeno znaãného pokroku, pokud jde o zdraví skotu, a to zejména v odolnosti vÛãi nemocem, a masnou produkci – aÈ uÏ jde o pfiírÛstky, kfiehkost masa nebo jeho mramorování (marbling). Doktor James Womack, kter˘ posledních 20 let studuje genom skotu a je jedním z vedoucích tohoto projektu fiekl: „Tato práce otevírá bránu vedoucí ke v‰emoÏ-

47

n˘m oblastem specifick˘ch zájmÛ v chovu skotu – od imunity organismu k lep‰í kvalitû masa, k vy‰‰í produkci mléka a tak dále.“ A je‰tû dodává: „Deset aÏ dvacet let dal‰ího v˘zkumu nás pfiivede k nov˘m cestám pfii zkoumání skotu, které nám dfiíve nebyly dostupné. Je to obrovsk˘ krok v oblasti v˘zkumu skotu.“

❒ Doktor Richard Gibbs umí číst v knize života...

„V˘zvou pro budoucnost je moÏnost prÛzkumu genomu skotu do mnohem vût‰í hloubky, abychom plnû porozumûli genetick˘m základÛm evoluãního úspûchu pfieÏv˘kavcÛ, coÏ by mohlo poskytnout pfiíleÏitost k vyuÏití nûkter˘ch v˘sledkÛ v souãasnosti – k zaji‰tûní v˘konnosti a udrÏitelnosti produkce potravin pro rychle se rozrÛstající lidstvo,“ tvrdí doktor Richard Gibbs, fieditel BCM Human Genome Sequencing Center. Pro nás je velmi zajímav˘ závûr, kter˘ autofii uãinili: genom skotu se skládá minimálnû z 22 tisíc genÛ. TakÏe, mluví-li nûkdo o genomu skotu, tak by mûl mít na mysli v‰echny tyto geny, nikoliv jen pár stovek genÛ ãi tisícovek markerÛ. Pfiekvapující bylo rovnûÏ zji‰tûní, Ïe hovûzí genom je mnohem podobnûj‰í tomu lidskému neÏ tfieba my‰í nebo potkaní. Dal‰ím dÛleÏit˘m objevem je, Ïe se více chromozómÛ skotu shoduje s ãástí nebo cel˘mi lidsk˘mi chromozómy, i kdyÏ je v nich DNA v nûkter˘ch úsecích pfieskupena trochu jin˘m zpÛsobem. Pochopení v˘voje v minulosti má v˘znam pro budoucnost Také v˘zkumníci z University of Missouri (MU) spolupracovali v rámci tohoto mezinárodního

48

t˘mu na sekvenování genomu skotu a na studii rozmanitosti mezi plemeny. Tato ãást v˘zkumu genomu skotu poskytuje nové informace o evoluci savcÛ, genetice skotu a mohla by vést k nalezení nov˘ch cest k vylep‰ení produkce skotu. „Spojené státy americké získávají obrovské mnoÏství bílkovin pro lidskou v˘Ïivu díky Ïivoãi‰né produkci, a to zejména chovu skotu,“ fiekl profesor Jerry Taylor, vedoucí Animal Genomics na MU College of Agriculture, Food and Natural Resources. „Dosud jsme zaÏívali tûÏké ãasy pfii zdokonalování efektivity v˘krmu a zlep‰ování kvality masa. Pokud porozumíme vztahÛm mezi geny a koncov˘m produktem, pak mÛÏeme tuto informaci pouÏít v na‰ich ‰lechtitelsk˘ch programech pro masn˘ skot.“ Taylor pfievzal vedoucí roli v projektu „HapMap“, kter˘ se zab˘vá mapováním genové rozmanitosti mezi rÛzn˘mi plemeny skotu, jeÏ poskytuje v˘zkumníkÛm ‰ir‰í pohled na vûdeckou historii toho, jak se domestikovan˘ skot a dal‰í pfieÏv˘kavci oddûlili od spoleãného pfiedka. S vyuÏitím v˘sledkÛ projektu HapMap popsali vûdci genovou variabilitu mezi rÛzn˘mi vûtvemi „kravského stromu Ïivota“ s poãátkem u hlavního rozdûlení mezi bezhrb˘m skotem, kter˘ se nejbûÏnûji nacházel v Evropû, Africe a v˘chodní a západní Asii, a indick˘m skotem objevujícím se hlavnû v Indii, jiÏní a západní Asii a v˘chodní Africe. „V˘voj moderní civilizace vyústil v pfiizpÛsobení a kfiíÏení skotu,“ fiekl Taylor. „To vedlo ke vzniku mnoha plemen odli‰ujících se mléãnou produkcí, kvalitou masa a odolností vÛãi nemocem a parazitÛm. Data z projektu HapMap ukazují, Ïe skot podstoupil v nedávné dobû rychl˘ pokles velikosti efektivní populace z velmi velké populace pfiedkÛ, moÏná v dÛsledku domestikace, selekce a formováním plemen. Tento, z historického hlediska nedávn˘ pokles genové rozmanitosti byl dost rychl˘ a tato ztráta by mûla b˘t varující zejména pro chovatele skotu, protoÏe se jedná pfie-

dev‰ím o ztrátu v rozmanitosti genÛ, které jsou zapojeny do fungování imunitního systému, laktace a metabolismu.“ Znalost genomu pomÛÏe zlep‰it nejen produkci Poznání genomu skotu a následné vyuÏití tûchto informací by mohlo pomoci v mnoha oblastech – ke zv˘‰ené produkci mléka, k vy‰‰í odolnosti zvífiat vÛãi nemocem, k lep‰í kvalitû masa a k dal‰ím v˘hodám pfiidan˘m k tûm pocházejícím z dobrého welfare zvífiat. V poslední dobû do‰lo k rozsáhlé mezinárodní zmûnû stravovacích návykÛ, která vyvolala globální nárÛst poptávky po hovûzím mase a mléãn˘ch produktech, coÏ bude mimo jiné znamenat mnohé nové úkoly, a to nejen pro zaji‰tûní dostateãné v˘Ïivy, ale také dostupného a udrÏitelného zásobování. Doktorka Shirley Ellis, vedoucí Bovine Molecular Immunology Group na Institute for Animal Health, která byla dal‰í ãlenkou tohoto velkého mezinárodního t˘mu, fiekla: „Tento dÛleÏit˘ v˘sledek nám poskytuje stabilní základnu, která je vynikajícím v˘chozím bodem pro budoucí studie souãasné genové rozmanitosti u rÛzn˘ch plemen skotu a v rÛzn˘ch populacích. Je velmi dÛleÏité, abychom zachovali tuto variabilitu prostfiednictvím odpovídajících ‰lechtitelsk˘ch programÛ kvÛli zachování zdravé populace skotu, a to jak ve Spojeném království, tak na celém svûtû. Jen taková populace totiÏ bude schopna vyrovnat se s klimatick˘mi zmûnami a novû se objevujícími nemocemi“. Doktorka Liz Glass, vedoucí skupiny Livestock Immunogenetics na Roslin Institute, fiekla: „Nûktefií ãlenové mého t˘mu pfiispûli k popisu genÛ majících vliv na imunitní systém, které patfií mezi nejodli‰nûj‰í geny savcÛ. Porozumûní podobnostem a odli‰nostem tûchto imunitních genÛ, ve smyslu variability genov˘ch sekvencí, poãtu kopií a poãtu genÛ této skupiny, nám poskytne nové pfiíleÏitosti k v˘bûru skotu, kter˘ bude schopnûj‰í odolávat

útoku infekãních ãinitelÛ, stejnû jako tím získáváme zakladní vûdecké informace o evoluci genÛ v závislosti na selekãním tlaku patogenÛ.“ Jak jsme jiÏ uvedli, u domestikovaného skotu je zmapováno více neÏ 22 tisíc genÛ a vûdci tak nyní mají koncept úplného genomu skotu. Jde o první publikovan˘ genom savce, kter˘ je zároveÀ hospodáfisk˘m zvífietem. Existují také nûkteré souvislosti mající v˘znam pro lidské zdraví, protoÏe díky své genetické podobnosti, mÛÏe b˘t skot vhodnûj‰ím modelem pro lidskou reprodukãní biologii a nûkteré infekãní choroby. Profesor Douglas Kell, generální fieditel Biotechnology and Biological Sciences Research Council (BBSRC), fiekl: „Na obzoru se objevuje krize v produkci potravin. Neúprosn˘ nárÛst globální populace a zmûny stravovacích návykÛ v rozvojov˘ch zemích zpÛsobují situaci, kdy dokonce je‰tû pfied zahrnutím vlivu oãekávan˘ch klimatick˘ch zmûn musíme najít zpÛsoby produkce vût‰ího mnoÏství potravin s na‰imi omezen˘mi zdroji. Musíme pfiipustit, Ïe hospodáfiská zvífiata hrají klíãovou úlohu ve stravování velkého mnoÏství lidí. V˘zkum, jak˘m je veden tento projekt mapující genom skotu, podporuje udrÏitelnou produkci v˘Ïivného masa pfii nejvy‰‰ích moÏn˘ch standardech welfare chovan˘ch zvífiat“. Tento rozsáhl˘ v˘zkum podpofií nejen úsilí chovatelÛ pfii produkci lep‰ího hovûzího masa a mléãn˘ch v˘robkÛ, ale také povede k lep‰ímu pochopení lidského genomu. „Odvûtví chovu skotu je mimofiádnû dÛleÏité nejenom pro zemûdûlství Spojen˘ch státÛ, kde je více neÏ 94 miliónÛ kusÛ skotu (v hodnotû 49 miliard USD). Porozumûní genomu skotu a získání jeho kompletního popisu a anal˘zy umoÏní v˘zkumníkÛm porozumût genetick˘m základÛm

nemocí domestikovaného skotu. To by mohlo vést ke zdravûj‰í produkci masa a mléka, pfii ãemÏ by do‰lo ke sníÏení závislosti chovatelÛ na pouÏívání antibiotik v chovech zvífiat.“ „Sekvenování genomu domestikovaného skotu otevírá mimo jiné i okno k nahlédnutí do na‰eho vlastního genomu,“ fiekl doktor Raynard S. Kington, fieditel NIH. „Porovnáním lidského genomu s genomem dal‰ích druhÛ ÏivoãichÛ, jak˘mi je tfieba domestikovan˘ skot, mÛÏeme získat jasnûj‰í pfiedstavu o tom, jak geny fungují v oblasti zdraví a nemocí.“ V˘zkumníci z Bovine Genome Sequencing Project v ãasopise Science uvedli, Ïe genom domestikovaného skotu (Bos taurus) obsahuje pfiibliÏnû 22 tisíc genÛ a zhruba 80 procent sv˘ch genÛ sdílí s ãlovûkem. Také organizace lidsk˘ch chromozómÛ je bliωí tomu, jak jsou organizovány ty u domestikovaného skotu, neÏ tomu jak vypadají u dal‰ích zvífiat. Anal˘zy, které zahrnují porovnání genové sekvence domestikovaného skotu s lidskou, psí, my‰í, potkaní, vaãice a ptakopyska, poskytují rozhodující pohled do struktury a funkce lidského genomu. V˘sledky také pomohou v˘zkumníkÛm pfii práci na zlep‰ení kvality a bezpeãnosti hovûzího masa a mléãn˘ch v˘robkÛ. Krom toho, genomická informace mÛÏe b˘t pouÏita k v˘voji lep‰ích strategií pro léãbu a prevenci nemocí, které postihují skot. Zejména, kdyÏ nûkteré z tûchto nemocí mohou b˘t pfieneseny na ãlovûka, jako tfieba BSE. Jako u ãlovûka a ostatních savcÛ, obsahují chromozómy skotu zmnoÏení nûkter˘ch úsekÛ, coÏ jsou velké a takfika identické ãásti DNA pfiítomné minimálnû na dvou místech v genomu. Tato zmnoÏení nûkter˘ch ãástí DNA jsou u lidí spojována s nûkter˘mi poruchami, vãetnû rÛzn˘ch forem mentální zaostalosti a dal‰ích neurologick˘ch a vrozen˘ch vad. V genomu domestikovaného skotu v˘zkumníci objevili, Ïe nûkteré z tûchto chromozomálních uspofiádání ovlivÀuje geny mající vliv na imunitu, látkovou v˘mûnu, trávení, reprodukci a lak-

taci. Napfiíklad si v˘zkumníci myslí, Ïe nûkteré z tûchto zmûn mohou vysvûtlit jedineãnou schopnost skotu pfiemûnit trávu a dal‰í nízkoenergetické potravní zdroje na vysokoenergetickou svalovinu, tuk a mléko. Duplikace segmentÛ DNA v genomu domestikovaného skotu také vedla ke specializovan˘m úlohám genÛ zapojen˘ch do fungování imunitní reakce, jakou jsou tfieba ty, co vytváfií antimikrobiální proteiny v mléce a jejich vnitfinostech. V˘zkumníci se domnívají, Ïe tyto geny se vyvinuly postupem ãasu v reakci na rozmanitost mikrobÛ, se kter˘mi se domestikovan˘ skot v minulosti musel stfietávat, a mají souvislost s náchylností zvífiat, která Ïijí ve velk˘ch stádech, k ‰ífiení infekãních nemocí. V dokumentu publikovaném v Science odhaluje Bovine HapMap Consortium mapu, která znázorÀuje klíãové odli‰nosti DNA, naz˘vané haplotypy, mezi rÛzn˘mi vûtvemi v˘vojového stromu skotu. Vûdci uÏ porovnali genom hereforda se ‰esti dal‰ími plemeny (hol‰t˘nem, aberdeen angusem, jerseyem, limousinem, norsk˘m ãerven˘m a brahmánem) a doplÀkové studie byly provedeny na témûfi pûtistovce zvífiat geograficky a biologicky odli‰n˘ch plemen skotu. V˘zkumníci mohou vyuÏít HapMap skotu ke sledování rozdílÛ v DNA mezi plemeny skotu k tomu, aby pomohli objevit znaky a vlastnosti uÏiteãné pro zlep‰ení masné a mléãné uÏitkovosti. „HapMap skotu bude cenn˘m zdrojem informací a vûfiíme, Ïe pozmûní ‰lechtûní masného i dojeného skotu," fiekl Richard Gibbs z Baylor College of Medicine’s Human Genome Sequencing Center v Houstonu. "Genetické nástroje jsou jiÏ vyvíjeny a úspû‰nû testovány u dojeného skotu a my pfiedpokládáme, Ïe budou aplikovány i ke zlep‰ení masného skotu.“ Doufejme, Ïe tomu tak bude v brzké dobû, protoÏe nástroj pomáhající zefektivnit produkci kvalitního hovûzího masa je bezesporu krokem správn˘m smûrem.

49

V˘sledky II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích Hubert Herrmann, âSCHMS Obilí pod stfiechou, vût‰ina pícnin sklizena (zb˘vá kukufiice), jefiabiny zãervenaly, z chmelnic zmizely ‰toky, dûti se chystají usednout do ‰kamen. Období kdy rostlináfii zaãínají bilancovat. V chovu masného skotu, respektive v odchovu plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen, bilancujeme letos jiÏ podruhé. Probûhly základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ narozen˘ch v období od 1. 4. do 30. 6. 2008, tedy tradiãní II. turnus. Jak dopadl? Nejprve se podívejme, jací b˘ci byly do odchovu druhého turnusu zafiazeni. V závislosti na plemeni je to uvedeno v levé ãásti tabulky ã. 1 (RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2009 dle plemen – II. turnus). Srovnáme-li pût plemen s poãtem zastaven˘ch b˘kÛ nad 10 ks podle Ïivotního pfiírÛstku a pfiírÛstku

v testu, tedy jak˘si TOP 5 plemen, jako vítûzové vycházejí b˘ci plemene Aberdeen Angus (1449 g/ks/den, resp. 1779 g/ks/den). Na druhém místû jsou b˘ci nejpoãetnûj‰ího plemene – Charolais (1446, resp. 1739). Bronz získali b˘ci plemene Masn˘ simentál (1436, resp. 1716). Bramborovou medaili obdrÏeli b˘ci plemene Blonde d‘Aquitaine (1374, resp. 1708). S pomûrnû velk˘m odstupem na pátém místû skonãili b˘ci plemene Limousine (1295, resp. 1641). Pravá ãást téÏe tabulky ukazuje pfiírÛstky v testu a Ïivotní pfiírÛstky b˘kÛ do plemenitby vybran˘ch, opût v závislosti na plemeni. Sestavit obdobn˘ Ïebfiíãek v tomto pfiípadû není jednoznaãné. Nejvy‰‰í pfiírÛstek v testu dosáhli b˘ci plemene Aberdeen Angus (1820 g/ks/den), zatímco na pomyslném Ïebfiíãku Ïivotního pfiírÛstku skonãili s bronzovou medailí

Tabulka ã. 1 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2009 dle plemen – II. turnus

50

(1461 g/ks/den). Stfiíbro v pfiírÛstku v testu berou b˘ci plemene Charolais (1783). Tito b˘ci v‰ak berou zlato v Ïivotním pfiírÛstku (1470). Bronzoví v pfiírÛstku v testu a stfiíbrní v Ïivotním pfiírÛstku jsou b˘ci plemene Masn˘ simentál (1753, resp. 1467). Nepopulární bramborovou medaili si udrÏeli b˘ci plemene Blonde d‘Aquitaine (1720, resp. 1392) a opût s vût‰ím odstupem skonãili na pátém místû b˘ci plemene Limousine (1684, resp. 1322). B˘ci poslednû zmínûného plemene nejlépe zareagovali na intenzivní v˘krm bûhem odchovu – rozdíl mezi Ïivotním pfiírÛstkem a pfiírÛstkem v testu ãiní 362 g/ks/den. Pouze o 3 g/ks/den niωí hodnota byla zaznamenána u b˘kÛ plemene Aberdeen Angus. Naopak nejmen‰í rozdíl mezi uveden˘mi ukazateli byl zaznamenán u b˘kÛ plemene Masn˘ simentál – 286 g/kus/den.

Tabulka ã. 2 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za rok 2009 – dle plemen

V tabulce ã. 2 (RÛstová schopnost b˘ku v odchovu v roce 2009 dle místa odchovu – II. turnus) si v‰imnûme rovnûÏ pfiírÛstku v testu a pfiírÛstku Ïivotního, tentokrát v‰ak dle místa odchovu. Jednoznaãnû nejvy‰‰ích pfiírÛstkÛ v testu dosahovali b˘ci na OPB Cunkov SH (1795 g/ks/den). Ov‰em jejich Ïivotní pfiírÛstek byl o pouh˘ch 6 g/ks/den vy‰‰í neÏ je prÛmûr b˘kÛ na v‰ech odchovnách. Druh˘ nejvy‰‰í pfiírÛstek v testu a zároveÀ druh˘ nejvy‰‰í pfiírÛstek Ïivotní by zaznamenán u b˘kÛ odchovávan˘ch na OPB Osík (1744, resp. 1426). Velmi zajímavé v˘sledky lze spatfiovat v ãíslech dosaÏen˘ch na OPB JadruÏ, i kdyÏ v tomto pfiípadû jde jen o tfii b˘ky plemene Charolais. PfiírÛstek v testu 1725 g/ks/den a pfiírÛstek Ïivotní 1601 g/ks/den. Zde je na místû hovofiit o tom, Ïe genetick˘ potenciál pro pfiírÛstek u zastaven˘ch b˘kÛ byl vyuÏíván od narození v plném rozsahu a ospravedlÀuje

to i stále diskutované pfiírÛstky v testu nad hranicí moÏného z limitované krmné dávky. Pod hranicí prÛmûru skonãila OPB Grygov (1671, resp. 1386) a koneãnû poslední je OPB Kundratice (1571 resp. 1378). Dostáváme se k hodnocení samotn˘ch v˘bûrÛ. V pravém sloupci tabulky ã. 3 (V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – II. turnus – dle plemen) je v procentech vyjádfien pomûr mezi poãtem b˘kÛ zastaven˘ch a vybran˘ch do plemenitby v závislosti na plemeni. Poslední fiádek téÏe tabulky ukazuje, Ïe celkem bylo z 231 ks do dochovu zafiazen˘ch do plemenitby vybráno 159 ks, tedy 70,7 %. Nejvy‰‰í procento vybran˘ch bylo zaznamenáno u b˘kÛ plemene Masn˘ simentál – 79,2 % (42 vybran˘ch z 53 zastaven˘ch). Na druhém místû skonãili b˘ci plemene Aberdeen Angus – 77,4 % (24 vybran˘ch z 33 zastaven˘ch). Nad prÛmûrem skonãili je‰tû b˘ci plemene Blonde d’Aquitaine – 73,1 %

(19 z 26). O tfii procenta pod prÛmûrem skonãili b˘ci plemene Limousine – 67,6 % (23 z 34). B˘ci plemene Charolais skonãili na pátém místû témûfi 9 % pod prÛmûrem (44 vybran˘ch ze 72 zastaven˘ch. Poslední sloupce tabulky ã. 2 nápoãtovû sumarizují v˘sledky v˘bûrÛ v I. a II. turnusu. V okamÏiku, kdy budete ãíst tyto fiádky se zaãnou plnit i kolonky pfiíslu‰ející v˘bûrÛm b˘kÛ zafiazen˘ch do III. turnusu a poãty v posledním oddíle poslední tabulky se budou navy‰ovat. Nelze v‰ak pfiedpokládat, Ïe v‰echny v˘‰e uvedené v˘sledky doznají podstatn˘ch zmûn a to proto, Ïe b˘kÛ zafiazen˘ch do tfietího turnusu je vzhledem k celkovému poãtu b˘kÛ zafiazen˘ch do odchovu v roce 2009 velmi málo. Pole zoraná, dûti jsou ve ‰kole a neÏ se nadûjete, zaãnou se naskladÀovat b˘ci nového roãníku. A hnedle jsou tu Vánoce. To to letí. Zase budeme o rok star‰í a o rok moudfiej‰í.

51

Tabulka ã. 3 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2009 dle místa odchovu – II. turnus

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2009 III. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2008 – 31. 10. 2008 na OPB a OCH

52

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

RELAX ET (ZPI 573), 565766061 CZ – 4. místo (81 bodů)

RAMBO KH (ZBA 631), 592121021 CZ – 5. místo (81 bodů)

ROKO P (ZSI 613), 605706032 CZ – 6. místo (81 bodů)

ROCKY (ZAA 729), 545213072 CZ – 7. místo (80 bodů)

RENOAR ZE LHOTKY (LIP 502), 546374053 CZ – 9. místo (78 bodů)

MEWIL ROCK (ZAA 742), 643453031 CZ – 2. místo v plemeni AA (77 bodů)

ROSS P. (ZTI 516), 554583052 CZ – 2. místo v plemeni CH (74 bodů)

Fota: Karel Melger

ROMING (ZBA 619), 610498061 CZ – 1. místo (88 bodů)

53

Rozbor některých výsledků KUMP k 31. 7. 2009

Telení dle měsíců

54

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní

Počet narozených telat v KUMP od 1. 10. 2008 – 30. 9. 2009

Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS

55

Podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2009 – 2010 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, ve stanoven˘ch termínech Datum narození b˘ãkÛ

Naskladnûní OPB do

Zaãátek testu OPB (+/– 7 dní)

Odchov u chovatele pfiihlá‰ky zaslat do

1. 11. 2008– 31. 3. 2009

31. 10. 2009

1. 12. 2009

31. 12. 2009

1. 4. 2009– 30. 6. 2009

31. 12. 2009

1. 2. 2010

28. 2. 2010

1. 7. 2009– 30. 10. 2009

30. 4. 2010

1. 6. 2010

31. 5. 2010

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ c) od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene d) pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se vychází vÏdy z aktuálních RPH t.j. I. turnus – k 30. 6. 2009 II. turnus – k 30. 9. 2009 III. turnus – k 31. 3. 2010 pokud RPK nerozhodne jinak. PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz e) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy. Osvûdãení je majitel b˘ka (eventuelnû OPB ) povinen zaslat do zahájení testu na adresu Kopeck˘ Jan, ãp. 201, 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení (pfiípadnû odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie) nebudou do testu pfiipu‰tûni. f) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období U chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz g) pfiípadnou v˘jimku od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele.

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen I. turnus 2009– 2010 (b˘ãci narození 1. 11. 2008 – 31. 3. 2009) Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 104 a více v PE a 96 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 Pokud matka – prvotelka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2009 (k 30. 6. 2009 – 105/98) – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2006 tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 107 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ – u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

56

Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2009 (k 30. 6. 2009 – 96/101). B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení (odeslan˘ krevní vzorek do laboratofie LAMGen MZLU v Brnû) – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 150 kg hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 101 a více v PE a 96 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 – lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 97 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 U matek – prvotelek turnusu je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2008 – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2006. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2009 (k 30. 6. 2009 – 103/99) – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 106 a více v PE a 95 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 U matek – prvotelek je moÏné poãkat na v˘poãet k 30. 9. 2009 Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2009 (k 30. 6. 2009 – 105/99) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 107 a více v PE a 101 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2009 (k 30. 6. 2009 – 107/97) – plemenná pfiíslu‰nost otce S100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãená hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria – hmotnosti ve 210 dnech – 240 kg – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 97 a více v PE a 100 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2009 Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech – 160 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka Jan Kopeck˘, fieditel PK âSCHMS

57

Hovûzí ofiech s párky a slaninou sloninou Párky jsou různé. Ty levnější, plné náhražek masa, s konzistencí kašovitou, nechte na pultě prodávajícího. I když párek bude schován v mase, konečný efekt je na kvalitě párků závislý. Přece nepokazíme kus kvalitního masa sójou a drůbežím separátem. Doporučujeme párky pikantnější. Když už jsme u těch starostí o naše zdraví, věděli jste, že hovězí maso, hlavní součást tohoto receptu, je přirozeným zdrojem konjugované kyseliny linolové (CLA), která podporuje odbourávání tukových zásob a může snížit hladinu cholesterolu, vykazuje antioxidační účinek a zasahuje příznivě do systému imunity organismu, takže tělo je schopno se lépe ubránit vzniku onemocnění včetně rakovinného bujení? V neposlední řadě tato látka také pomáhá zmírnit již probíhající nemoci a podporuje růst svalové hmoty. Hovězí maso je zkrátka nejlepší! Dobrou chuť.

Budeme potřebovat (4 porce): ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣ ➣

600 g hovězího masa (ořech) 1,5 párku (tedy 3 nožičky) 10 dkg slaniny 1 větší cibuli 2 lžičky sladké papriky hladkou mouku, olej sůl, pepř smetanu

Jako příloha: ➣ ➣ ➣ ➣

houskový knedlík bramborová kaše rýže dle vlastních chutí a možností

Postup: Hovězí maso prošpikujeme polovinou slaniny nakrájenou na nudličky a polovinou párků (tedy 1,5 nožičky). Na oleji orestujeme cibuli dozlatova, přidáme prošpikované maso, které po všech stranách osmažíme a zasypeme sladkou paprikou. Podlijeme vývarem a dusíme, pokud maso nezměkne. Maso vyjmeme, přidáme zbylé, na kostičky nakrájené párky a stejným způsobem upravený zbytek slaniny. Omáčku zahustíme jíškou a provaříme. Na konec zjemníme smetanou, dochutíme solí a pepřem. Maso nakrájíme na plátky (4), klademe na talíř spolu s přílohou a zalijeme omáčkou. Ozdobíme např. kolečkem červené cibule a podáváme.

Vesty ČSCHMS pro jednotlivá plemena Mnozí z Vás si zajisté vzpomenete na vesty, které nechal Svaz vyrobit pfied nûkolika lety. Byly na nich názvy a loga jednotliv˘ch plemen. Kdo si tehdy vestu pofiídil, má jí jiÏ zajisté obno‰enou a navíc pfiibylo hodnû nov˘ch ãlenÛ, kter˘m by se mohl hodit tepl˘ doplnûk ‰atníku. Tu‰íte správnû – rozhodli jsme se nechat vyrobit nové svazové vesty. Vybrali jsme pro Vás kvalitní typ s tûmito vlastnostmi: vatovan˘ stojací límec, fiada kapes, pfiední odepínání se zapu‰tûn˘m zipem, límec a kapsa s dráÏkou pro kabel mobilního telefonu, tûsnící prÛramky odolné proti vûtru, pruÏná stahovací ‰ÀÛrka kolem bokÛ, nepromokavá, materiál pfiipomínající na dotek broskev. SloÏení: mikrovlákno potaÏené PU, vnitfiní pod‰ívka nylon 190T Rozmûry: S (‰ífika 58x2 cm, délka 65 cm), M (‰ífika 61x2 cm, délka 68 cm), L (‰ífika 64x2 cm, délka 71 cm), XL (‰ífika 67x2 cm, délka 74 cm), XXL (‰ífika 70x2 cm, délka 77 cm). Za pfiíplatek moÏno objednat i velikosti 3XL, 4XL a 5XL Barva: univerzální tmavû ‰edá Nápis: na levé horní kapse název a logo Svazu v bílé barvû (jako mají trika a letní vesty, které jiÏ nabízíme) plus název daného plemene Cena/ks: dle vyrobeného mnoÏství od 700 do 900 Kã za kus

Prostfiednictvím této zprávy bychom rádi zjistili, zda byste mûli o vesty zájem. Pokud ano, po‰lete nám laskavû mail na adresu: [email protected] nebo zavolejte na tel.: 724 229 094 – prozatím nezávazná objednávka. Uveìte své jméno a název plemene, poãet kusÛ, o kter˘ byste mûli zájem, a velikost vesty. Na základû Va‰eho pfiedbûÏného zájmu necháme vyrobit pfiíslu‰n˘ poãet kusÛ. Vestu si poté budete moci objednat jako reklamní pfiedmût âSCHMS pfies webové stránky www.cschms.cz nebo zmínûn˘ telefon a email.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ