âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. • âERVEN 2012 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XVII. díl • Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace Highland Cattle • Minerální látky (II. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkÛ • Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. ãervence – 30. záfií 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, věřím, že se vám podařilo úspěšně zakončit období telení a že vše probíhalo k vaší spokojenosti. Za období od posledního vydání březnového zpravodaje se opět událo mnoho důležitého včetně podávání jednotné žádosti o dotace. Do té byla letošní rok nově zahrnuta také platba na masné tele, která by měla být jakousi kompenzací na nevyplacení národních doplňkových plateb. Ale i v případě národního dorovnání top-up se rýsuje určitá naděje, že by nakonec mohla být alespoň část těchto plateb zemědělcům vyplacena, a to i přesto, že v rámci jednotné žádosti nebylo o tuto podporu možné žádat. Ministr zemědělství avizoval, že na tyto platby by mohly být uvolněny finanční prostředky, které získala Česká republika v soudním sporu s EU za neoprávněné zásoby, které si firmy v ČR před vstupem do EU v roce 2004 udělaly u některých zemědělských produktů. Zatím je vše ve stádiu diskuzí a příprav, ale věřme, že se nakonec farmáři dočkají peněz z této podpory. Za námi je rovněž i první turnus výběrů plemenných býků přičemž ten druhý je už za dveřmi. V prvním kroku bylo do plemenitby vybráno rekordních 878 býků při průměrné selekci na úrovni 75 %. Ceny býků nabízených v aukcích porovnání s předchozími roky klesly z 87 000 Kč na průměrnou hladinu 73 000 Kč. Tabulky z výběrů se všemi podstatnými číselnými údaji včetně galerie nejlépe hodnocených býků najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. Revoluční novinkou týkající se výběrů býků je pak rozšíření počtu turnusů ze tří na čtyři. V minulém zpravodaji jsme na str. 54 uváděli tabulku s termíny naskladnění a aukcí s tím, že změny se budou týkat pouze odchoven plemenných býků (OPB). Na žádost chovatelů odchovávající býky doma jsme nakonec tuto změnu rozšířili i na odchov u chovatele, a tak v příští sezóně bude již vše probíhat v nově schválených termínech jak u odchoven, tak i u chovatelů. V ročním předstihu probíhají také diskuze a první přípravy v pořadí již třetí národní výstavy hospodářských zvířat v Brně. Pro příští rok byl termín stanoven opět na konec června, konkrétně pak na 26.–30. 6. 2013. Dobrým předpokladem pro úspěšné konání této akce je to, že všechny chovatelské svazy vyjádřili zájem se výstavy účastnit a považují ji za nejdůležitější chovatelskou soutěžní přehlídku. Avšak s ohledem na to, jak klesají národní dotace ze kterých je tato výstava z velké části dotována, je nutné se počítat s tím, že dojde k určitému ponížení některých standardů, zejména pak ve spojení s náklady na ošetřovatele zvířat. Naším cílem je, aby to chovatelé pocítili co nejméně a neklesl zájem o vystavování, nicméně musíme být realisté a s určitými omezeními počítat a dopředu se na ně připravit. Chceme, abychom nejpozději do konce tohoto kalendářního roku chovatelům dali jasné a konkrétní podmínky za kterých je možné se výstavy zúčastnit, abychom předešli zbytečným nejasnostem a nedorozuměním, kterých jsme se bohužel při letošním Techagru do určité míry nevyvarovali. Přeji vám všem mnoho úspěchů ve vaší práci a těším se na některé akci s vámi na viděnou!

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2012 – roãník XIX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2012 ......................................................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Chytkovi, Agrochyt s.r.o.: Vná‰íme do genetiky novou krev.................................. Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice... ............................................................. Vzácná náv‰tûva ................................................................................................... Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace Highland Cattle............................................ Minerální látky (II. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkÛ ............. Jarní náv‰tûva australsk˘ch chovatelÛ .................................................................. âSCHMS na v˘stavû Techagro 2012...................................................................... Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“ v období 1. ãervence – 30. záfií 2012................................................................. Piemontské novinky .............................................................................................. Pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ Naturalu ................................................................... V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2012 .................. RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za I. turnus ............. Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ...................................................... Recept – Albánsk˘ kebab na ro‰tu.........................................................................

4 5 6 6 9 12 14 17 24 26 28 37 39 42 43 44 46

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Kráva s teletem plemene bazadaise na Farmě Pojedy (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Jalovička plemene texas longhorn na chovu pana Fafláka z Kyjova (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Aberdeeen angus na pastvě (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , Chov masného skotu zaÏívá rozmach a svaz pomÛÏe s odbytem Z ãlánkÛ, které na vás ãekají v tomto ãísle zpravodaje, poznáte, Ïe se s náv‰tûvami ãesk˘ch chovÛ letos doslova roztrhnul pytel. Zahraniãní chovatelé i ‰koly projevují zájem o exkurze na na‰ich farmách jiÏ pár let. Zatím se jich v jednom období ale nikdy nese‰lo tolik. Kromû chovatelÛ z Nûmecka, ·v˘carska, Irska a Skotska, studentÛ z Belgie a Francie jsme mûli tu ãest pfiedstavit na‰e farmy i AustralanÛm. V ãervnu se nás chystají nav‰tívit farmáfii z Jihoafrické republiky, v ãervenci z Litvy a v záfií pfiivítáme poãetnou delegaci z Estonska! O ãem to svûdãí? âesk˘ chov masného skotu se dostal na mezinárodní úroveÀ a do svûtového povûdomí. To, co jiÏ potvrdili zahraniãní bonitéfii na v˘stavách, se odráÏí v praxi. Zájem o náv‰tûvy je jedna vûc, ale ãesk˘m chovatelÛm se dafií jiÏ i prodávat svÛj genetick˘ materiál za hranice. Nepfiehlédnuteln˘ je téÏ zájem ze zahraniãí o nákup masného skotu, aÈ jiÏ pro zaloÏení vlastního chovu v podobû plemenného materiálu, tak pro jateãné úãely. Chovatelé krav bez trÏní produkce mléka nyní zaÏívají boom. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu tuto situaci vnímá a rozhodl se do ní aktivnû zapojit. Na posledním jednání svého v˘boru pfiijal rozhodnutí stát se pomocn˘m ãlánkem v obchodování s masn˘m skotem. K tomuto kroku jej vedl sílící zájem ze strany chovatelÛ o takov˘to servis, a také neustále vzrÛstající poptávka po ãeském skotu ze zahraniãí. Cílem svazu je b˘t partnerem chovatelÛm zejména v oblasti plemenného skotu, neboÈ to je jeho hlavní „parketa“. A jak bude tento servis svazu pro chovatele fungovat? K vyhla‰ování poptávek bude vyuÏíván webov˘ nástroj MaSkot, kde se v‰ichni registrovaní uÏivatelé budou moci seznámit s vyhlá‰en˘mi obchodními poptávkami, a poté se do nich pfiihlásit. Tento krok zajistí zcela transparentní pfiístup v‰em pfiípadn˘m zájemcÛm. Rozhodovat bude vÏdy rychlost podané nabídky. Vzhledem k tomu, Ïe mÛÏe je‰tû nûjak˘ ãas trvat, neÏ si na tento zpÛsob chovatelé zvyknou, vyz˘váme ty, ktefií pfiedpokládají letos prodávat plemenn˘ skot masn˘ch plemen, aby nás kontaktovali emailem na adresy [email protected] a [email protected] a nezávaznû svá zvífiata nabídli, abychom je pak mohli oslovit s pfiípadnou poptávkou. V souãasné dobû evidujeme vût‰í mnoÏství zatím obecn˘ch poptávek, které se t˘kající v‰ech hlavních masn˘ch plemen. Jakmile budou poptávky zcela konkrétní, objeví se v systému MaSkot, a vy se do nich budete moci pfiihlásit. Podot˘káme, Ïe systém je postaven na dobrovolnosti chovatelÛ, ktefií chtûjí s prodejem pomoci a tento servis uvítají.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 3. 2012 Ing. Franti‰ek Holeãek, Horní Bezdûkov Martin Pokorn˘, Postupice Jifií ·evãík, Jerlochovice Ing. Ivo Chládek, Bfiínkov, Louny ULUS s.r.o., Praha Pravãická a.s., Pravãice, Hulín Milan Nechvátal, Poãátky Zdenûk Cígner, Lazi‰tû, âimelice Statky Pot‰tát, a.s., Pot‰tát Ing. Miroslav Vráblík, Trhové Sviny Petr Anto‰, Horní Zálezly, Ústí nad Labem Milan Kopsa, Ludvíkovice Ing. Vojtûch Zeman, Jeti‰ov, âestice Kamil Karban – Farma Lhenice, Lhenice, Teplice Herbert Eisen, JadruÏ, StráÏ, Pfiimda Ludmila Berkovcová, Raso‰ky Ing. Pavel St˘blo, Sedlice, Humpolec HIRAM s.r.o., Vy‰kov Ladislav Zigáãek, Ústra‰ice, Tábor NÁHO¤Í s.r.o., Nahofiany, âestice Franti‰ek Hájek, âilá, Zbiroh BoÏetûch Fidler, ·kafiez, Prachatice

Zmûna na postu tajemníka

1. speciální v˘stava plemene aberdeen angus V leto‰ním roce se v rámci v˘stavy Zemû Ïivitelka v termínu od 30. 8. do 4. 9. 2012 uskuteãní speciální v˘stava plemene aberdeen angus nazvaná „První jihoãeská Angus show“. Po neuskuteãnûné akci, kterou uÏ pfied dlouh˘mi 10 lety chovatelé aberdeen anguse v âesk˘ch Budûjovicích pfiipravovali, a kterou zhatily povodnû, se bude tedy jednat o premiéru, kdy se v ringu pfiedstaví pouze zástupci plemene aberdeen angus. Na v˘stavi‰ti bude pfiipraveno bude zhruba 40 kotcÛ pro cca 50 zvífiat. Návoz zvífiat bude realizován v pátek 31. 8. po 18 hod. bránou ã. 4. V sobotu, nedûli a úter˘ bude pfiehlídka zvífiat, vlastní soutûÏ se uskuteãní v pondûlí 3. záfií od 10.00. V˘stavbu ohrazení bude realizovat firma KSK pana Krajãoviãe, krmivo a stelivo zaji‰Èuje spoleãnost Jihoãesk˘ chovatel a.s. Doprava a zdravotní zkou‰ky bude ve reÏii samotn˘ch chovatelÛ-vystavovatelÛ. V pondûlí veãer bude chovatelsk˘ veãer (pravdûpodobnû v prostoru pivovarské zahrady). âSCHMS, kter˘ akci spolupofiádá, bude mít v prostoru v˘stavi‰tû u zvífiat stánek, kde budou zájemcÛm prezentovány nejnovûj‰í informace o chovu masného skotu. ChovatelÛm aberdeen anguse se podafiilo zajistit i sponzory, ktefií akci finanãnû podpofií. V této chvíli svÛj zájem potvrdili firmy Biomin, Schaumann, âeská poji‰Èovna pfiiãemÏ s dal‰ími se jedná.

V polovinû ãervna se na post tajemníka po matefiské dovolené vrací ing. Pavla Vydrová (za svobodna ·rejberová). V této funkci nahradí ing. Janu ¤ehofiovou, které bych chtûl tímto velice podûkovat za její práci, kterou pro svaz vykonávala. Její pracovní nasazení a ochota byla pro svaz velik˘m pfiínosem a za období její práce se podafiilo mnoho vûcí posunout dopfiedu. Nicménû jsem pfiesvûdãen, Ïe zmûnu na pozici tajemnice nijak negativnû nepocítíte, a Ïe v˘mûna na tomto postu probûhne zcela hladce a bez komplikací. Telefonní kontakt na tajemníka zÛstane stále stejn˘, tj. 724 229 094, e-maily pak posílejte na adresu [email protected]

4

Aktivity âSCHMS 2012 Bfiezen 1.–2. 3. 5. 3. 12. 3. 14. 3.

náv‰tûva aukce a v˘stavy spoleãnosti RSA (Bismark, Nûmecko) – Vráblík, Malát, Kopeck˘, âepelák pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) ‰kolení âSCHMS na téma lineárního hodnocení pro plemeno Limousine na farmû Franti‰ka Farky v Todni ‰kolení âSCHMS na téma lineárního hodnocení pro plemeno Aberdeen Angus na farmû Vladimíra ·a‰ka v Rantífiovû 15. 3. snûm Agrární komory, Olomouc (Vráblík) 15. 3. V˘roãní ãlenská schÛze Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (Jihlava) 12.–18. 3. úãast na zemûdûlské v˘stavû v Astanû, Kazachstán (Malát) 21. 3. schÛze ãlenÛ klubu plemene Hereford (Statek Prak, âesk˘ ·ternberk) 30. 3. jednání t˘kající se návrhu zmûny evropské legislativy v oblasti plemenáfiské práce, MZe (Malát) 31. 3.–4. 4. v˘stava Techagro 2012 v Brnû (¤ehofiová, Malát, Dobe‰, Herrmann) Dal‰í bfieznové aktivity: • • • •

Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje Pfiípravy na v˘stavu Techagro 2012 Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Duben 10. 4. 10. 4. 13. 4. 16. 4. 18. 4. 16.–19. 4. 24. 4. 27. 4. 27.–29. 4.

jednání s fieditelkou âPI ing. Majzlíkovou na téma kontrol v rámci platby na masné tele z tzv. ãl. 68 (Malát) náv‰tûva francouzské stfiední ‰koly v ZD Krásná Hora nad Vltavou (¤ehofiová) pfiíprava nového znûní PRV v oblasti welfare hospodáfisk˘ch zvífiat, MZe (Malát) zaãátek prvního turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) náv‰tûva delegace zástupcÛ Highland Cattle Society ze Skotska (Malát) schÛze rady plemenné knihy limousine (Cunkov) exkurze australsk˘ch chovatelÛ v chovech Aberdeen Angus a Hereford (¤ehofiová) zájezd evropsk˘ch (SRN, Irsko, ·v˘carsko) chovatelÛ plemene masn˘ simentál (Malát)

Dal‰í dubnové aktivity: • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012 • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ

Kvûten 10.–11. 5. 11. 5. 16. 5. 18. 5. 22. 5. 23. 5. 24. 5. 25. 5. 31. 5.

schÛze ãlenÛ klubu plemene Piemontese (Seletice) jednání odborné skupiny pro komodity (pfieÏv˘kavci) pfii MZe (Vráblík) jednání v˘stavního v˘boru pro NVHZ 2013 ukonãení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát) pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Natural spol. s r.o. jednání v˘boru svazu a grémia pfiedsedÛ rad PK (Hradi‰tko) závûreãné jednání odborné skupiny pro komodity pfii MZe (Malát) jednání t˘kající se organizace speciální v˘stavy plemene Aberdeen Angus pfii v˘stavû Zemû Ïivitelka 2012 (Vráblík)

Dal‰í kvûtnové aktivity: • • • • •

Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2012 Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ Spu‰tûní ãinnosti servisní organizace pro obchod v rámci âSCHMS Uzavfiení administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne‰ním ãísle Vás seznámíme s dal‰ími dvûma farmami z ãesk˘ch a moravsk˘ch luhÛ a hájÛ. Obû byly zaloÏeny v novém tisíciletí a obû mají více ãi ménû rozvinuté ‰lechtitelské ambice. Jednu najdeme na Vysoãinû a poprvé na sebe v˘raznûji upozornila pfied ãtyfimi lety na âesk˘ch charolais dnech v Pfierovû. Na v˘stavách je od té doby pravideln˘m hostem a dûlá tak reklamu chovu, kter˘ má, jak se sami pfiesvûdãíte, opravdu co nabídnout. Druhou farmu, která se nachází na jihu âech, nav‰tívili v rámci exkurze belgiãtí studenti. My se díky nim mÛÏeme dozvûdût o zaãínajícím chovu, o kterém v budoucnu zajisté je‰tû usly‰íme. Pfiedstaví Vám jej Anna Marcinková a Ota Beran z firmy BM Profit. Pfiíjemné ãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Chytkovi, Agrochyt s.r.o.: Vná‰íme do genetiky novou krev Farma rodiny Chytkov˘ch registrovaná pod názvem Agrochyt s.r.o. má za sebou na poli ‰lechtûní relativnû krátkou dobu pÛsobení, v˘sledky se v‰ak nedají pfiehlédnout. Respekt chovatelÛm patfií i proto, Ïe se masnému stádu na Vysoãinû vûnují pfieváÏnû ve svém volném ãase. MÛÏe za to dûdeãek Na farmû mající zázemí v Mohelnu a Kladerubech nad Oslavou hospodafií tfii generace – dûdeãek Václav, bratfii Václav, ml., Vladimír a jeho syn, Vladimír, ml.. Rodinnou tradici zapoãal pan Chytka nejstar‰í. Pfied kolektivizací v 50. letech jeho rodiãe hospodafiili na rodinném hospodáfiství o v˘mûfie 14 ha. Po znárodnûní majetku ode‰li do vzniklého JZD, kde pan Chytka star‰í po ‰kole pÛsobil jako zootechnik a pozdûji jako

hlavní ekonom. Po roce 1989 v transformovaném ZD setrval, ale hned si pofiídil men‰í hospodáfiství – prasata a v˘krm b˘ãkÛ. Pfiirozenû pfii‰el nápad produkovat vlastní telata na v˘krm. Syny Václava, ml. a Vladimíra i vnuka zemûdûlství také zaujalo a na v‰ech ãinnostech se podíleli. KdyÏ zjistili nûco o plemenafiinû, rozhodli se pro odchov ãistokrevného masného skotu. Václav Chytka mezitím z druÏstva ode‰el a farmû se zaãal vûnovat naplno. To se více neÏ hodí, protoÏe celou rodinu hospodafiení neuÏiví a synové se mohou pfies t˘den vûnovat sv˘m zamûstnáním a Vladimír ml. studiu. Zaãínáme plemenafiit Chytkovi se díky dûdeãkovû kladné zku‰enosti z druÏstva s ãesk˘mi strakami, rozhodli pro

❒ Býci v druhém testu. Jeden z nich se možná stane prvním býkem pro přirozenou plemenitbu v místním stádě (foto: Jana Řehořová)

6

plemeno masn˘ simentál. Znám˘ jim doporuãil náv‰tûvu chovÛ pana Franti‰ka Koláfie ze StoÏic a Statku Ka‰perské Hory, s.r.o., kam se zajeli podívat na podzim roku 2003. Základ stáda nakoupili na Ka‰perkách a tvofiilo jej 8 kfiíÏenek a 4 ãistokrevné krávy. V letech 2004 a 2006 následovaly dal‰í dva nákupy, pfii nichÏ se stádo roz‰ífiilo o jalovice od pana Koláfie. V roce 2004 si pofiídili druhé plemeno – charolais. Rozhodnutí vze‰lo od Vladimíra s Václavem, ml., kter˘m se líbilo. Dle jejich slov je doslova „uhranulo“ na v˘stavû PragaAgro v LetÀanech. Srdce jejich otce, kter˘ vÛãi nûmu byl nejprve skeptick˘, si získalo záhy. Charolaiské stádo je zaloÏeno na nákupu bfiezích jalovic od ing. Adolfa Neumana z Okfie‰ic, chovatele s velk˘m CH, jehoÏ chov jiÏ bohuÏel skonãil. Následovaly nákupy dal‰ích kusÛ opût od pana Neumana, spoleãnosti TFARMA spol. s.r.o. a embryí od firmy BOVET a.s.. Své pfiání se splnil i Vladimír ml., kterému se zalíbilo plemeno limousine. Zatím je v chovu jedna kráva a tfii jalovice. O dal‰ích plemenech neuvaÏují. Pro tfii se rozhodli proto, Ïe ‰ir‰í nabídkou lépe vyhoví aktuálním poÏadavkÛm trhu, kdy je v módû vÏdy urãité plemeno. Celkem se ve stádû pohybuje 53 krav (16 CH, 37 MS a 1 LI). Cílem je mít 20 CH, 30 MS a 10 LI krav, tzn. celkem 60 aÏ 70 krav. Od pÛvodního zámûru, kter˘m byl v˘krm b˘kÛ, Chytkovi zcela upustili, a nyní se

jiÏ vûnují pouze produkci plemenn˘ch zvífiat. Stádo je vybudováno na inseminaci a embryotransferu, bez pouÏití b˘ka v pfiirozené plemenitbû, coÏ není v na‰ich konãinách úplnû standardní jev. Chytkovi to komentují: „Je to zásluha dûdy, kter˘ má rozhodující zásluhu na sledování fiíjí ve stádû. Vede si podrobnou evidenci s individuálními záznamy k jednotliv˘m plemenicím. Mohli jsme se tak plnû vûnovat inseminaci a embryotransferu.“ Inseminaci zaji‰Èuje inseminaãní technik a Vladimír, kter˘ si pro vût‰í flexibilitu udûlal inseminaãní kurs. Embrya nakupují v tuzemsku nebo v zahraniãí, pfiípadnû pfiená‰í vlastní embrya z nejlep‰ích krav do kfiíÏenek. Ty uÏ zb˘vají jen dvû, a tak se jako pfiíjemkynû pouÏívají i ãistokrevné krávy, které mají slab‰í plemenné hodnoty. Chovatelé chtûjí s metodou embryotransferu i nadále pokraãovat. Telení. Díky zmínûn˘m metodám se v Agrochytu telí celoroãnû. Nejvíce telat se rodí v listopadu a prosinci. Natalita se pohybuje kolem vynikajících 100 %. Dva mûsíce pfied otelením se krmná dávka znaãnû omezuje, coÏ se kladnû odráÏí na prÛbûzích porodÛ, které jsou vût‰inou samovolné. Kusy pfied otelením se nehlídají neustále. Kontrolují se prvotelky a krávy, které vypadají, Ïe budou mít vût‰í tele. Pomoci je tfieba simentálsk˘m jalovicím, které se nûkdy zapou‰tí jiÏ ve 14ti

❒ Vladimír, Vladimír ml. a Václav, ml. (zleva) svými zvířaty žijí (foto: Jana Řehořová)

mûsících. Krávy, které se mají telit a krátce po otelení, jsou ustájeny uvnitfi, ostatní jsou vnû zimovi‰tû. Chytkovi se letos rozhodli pofiídit do simentálského stáda plemeníka, a to proto, aby krávy nemusely drÏet tak dlouho v zimovi‰ti, ale mohli je dát na pastvinu k b˘kovi. V˘Ïiva Pfies rok nemají zvífiata na pastvû Ïádn˘ zvlá‰tní reÏim, doplÀují se jen nezbytné minerální doplÀky. V pfiípadû nedostatku pastvy se pfiikrmuje senáÏí. Do zimovi‰tû putuje stádo koncem fiíjna. Krávy pfied otelením dostávají seno a slámu. B˘ky v domácím odchovu krmí kukufiiãnou siláÏí, senáÏí z vojtû‰ky, senem, ‰rotem a sojou. Za pûkné pfiírÛstky v testu, mÛÏe ale podle Vladimíra ml.

❒ Stádo vybudované na inseminaci a embryotransferu (foto: Jana Řehořová)

hlavnû pohoda, kterou b˘ci pfii odchovu doma mají. ·lechtím, ‰lechtí‰, ‰lechtíme Strategie ‰lechtûní Chytkov˘ch je v tom, Ïe se snaÏí se vyuÏívat linie nepfiíbuzné tûm, které se u nás jiÏ vyskytují. Zde se nebojí riskovat. Vzhledem k neustálému budování stáda si zatím vût‰inu jalovic ponechávají a k prodeji nabízí pfiedev‰ím plemenné b˘ãky. Svûfiují se svou zku‰eností, Ïe kupující preferují b˘ãky star‰í. Vûk je ãasto rozhodující kritérium kupujícího. Z toho dÛvodu se snaÏí telit jiÏ od zaãátku listopadu. Farma jiÏ vyprodukovala 51 b˘kÛ (33 masn˘ch simentálÛ a 18 charolais) uznan˘ch pro vyuÏití v pfiirozené plemenitbû a ãasto i inseminaci. Letos jiÏ tfietím rokem probíhá testace nûkolika kusÛ na farmû. âást b˘ãkÛ je odchována „doma“, vût‰ina na odchovnách.

7

V charolaiském stádû je pouÏívána v˘hradnû francouzská genetika. Nyní se pfiipou‰tí inseminaãními dávkami b˘kÛ ZTI 567 Tamilly, ZTI 555 Nippur a ZTI 087 Rural. Z nepfiíbuzn˘ch linií jsou to b˘ci ZTI 99 Rochefort, ZTI 451 Major a ZTI 904 Sesame. Co se trendÛ ve ‰lechtûní t˘ká, tak se Chytkovi shodují, Ïe nejen u charolaisk˘ch zvífiat má smysl ‰lechtit na bezrohou formu. Z bezroh˘ch b˘kÛ vyuÏívají pfiedev‰ím ZCH 942 UNICO PP a ZTI 558 Carnot. ·lechtûní bezrohého charolais se hodlají vûnovat i nadále. Pfii selekci jalovic do chovu kladou dÛraz na temperament zvífiete, kvalitu paznehtÛ a mechaniku pohybu. V simentálském stádû se pouÏívá pfiedev‰ím genetika z Dánska (napfi. ZSI 713 Vingegaard Columbus PP, ZSI 495 Hedetoft Vito PP, ZSI 400 Hedetoft United P, ZSI 395 Lykke Atlantis, ZSI 821 Snaebum Campari PP). Pfiipou‰tí se ale rovnûÏ inseminaãními dávkami nejlep‰ích b˘kÛ z Nûmecka (ZSI 816 Hoeness PP) a Kanady (ZSI 638 BAR 5 P SA Evolution 418S P). Agrochyt si jako první ãesk˘ chov nechal otestovat krávy na homozygotní bezrohost, ãímÏ má náskok pfied ostatními chovy, které s tímto tfieba teprve zaãínají. Trend bezrohosti akceptují Chytkovi i u simentálÛ a snaÏí se mít tato zvífiata v nabídce. K posílení bezrohé genetiky vyuÏívají i nejlep‰í rohaté b˘ky pfiedev‰ím z anglické a irské populace (ZSI 807 Curaheen Tyson, ZSI 809 Anatrim Bodybuilder R). Na homozygotnû bez-

rohé krávy jsou pfiednostnû pouÏíváni nejlep‰í rohatí b˘ci. Dal‰ím úspûchem je odchovan˘ homozygotnû bezroh˘ b˘k ZSI 507 Prima Agrochyt PP, kter˘ pÛsobil nûkolik let na inseminaãní stanici spoleãnosti Natural s.r.o. a dávky se prodávaly nejen u nás, ale putovaly do Nûmecka, ·v˘carska nebo tfieba ·védska. Letos byl prodán do chovu a vystfiídal jej ZSI 805 Tuareg Agrochyt PP, kter˘ je na stanici pár mûsícÛ a jeho dávky se jiÏ prodávají do Dánska. âastou praxí je téÏ, Ïe b˘ãci, ktefií jdou do testu na OPB Osík jsou prodáni majiteli odchovny, spoleãnosti CRV Czech Republic spol. s.r.o., a ta je pak pfied prodejem do stáda posílá na inseminaãní stanici. Tímto jiÏ pro‰li b˘ci ZSI 366 Nisan P, ZSI 479 Okrasa P a leto‰ní 74 bodov˘ b˘k ZSI 507 Tremp Agrochyt P. V˘stavy NeÏ Chytkovi zaãali s chovem masného skotu, jezdili na v˘stavy a zvífiata se jim tam líbila. Svou aktivní úãast na tûchto pfiehlídkách ale nijak neplánovali. K úãasti na první v˘stavû, kterou byly âeské charolais dny v Pfierovû v roce 2008 pfii Svûtovném kongresu charolais, je za organizátora v˘stavy pfiemluvila Martina Kopáãková. Mûli tehdy jedinou charolaiskou krávu s teletem a nad‰ení zaãínajících chovatelÛ. První vystavování bylo o to vût‰í ofií‰ek, Ïe se zde poprvé v historii musela zvífiata pfiedvádût na ohlávce. Plni zaãáteãnick˘ch obav nav‰tívili se-

❒ Ve stádě se pohybuje několik homozygotně bezrohých krav (foto: Jana Řehořová)

8

mináfi v DruÏstvu vlastníkÛ Batelov, kde se jeho zamûstnancÛm podafiilo nauãit zvífiata chodit na ohlávce a byli ochotni se o svou zku‰enost podûlit s ostatními. Pak uÏ nezb˘valo neÏ doma trénovat, a mohlo se vyrazit. Z Pfierova si Chytkovi odvezli cenu za první místo v kategorii telat pro jaloviãku Lea Agrochyt (ã. 315617961CZ). Z té se poté stala doslova v˘stavní hvûzda. Posbírala ocenûní, kde mohla – stala se narodní vítûzkou v kategorii mlad‰ích jalovic a ‰ampionkou jalovic plemene charolais na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat 2009 v Brnû, národní vítûzkou star‰ích jalovic na Techagru 2010 a odnesla si cenu za 2. místo v kategorii krav na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat 2011 v Brnû. Jistû jste odtu‰ili, Ïe Chytkovi po první v˘stavní zku‰enosti jiÏ k dal‰ím nikdo pfiemlouvat nemusel a se sv˘mi pûkn˘mi a dobfie pfiipraven˘mi zvífiaty si vÏdy odnesli nûjaké ocenûní. Nebodovali jen zástupci plemene charolais, napfi. na NVHZ v Brnû v roce 2009 obsadily nejvy‰‰í pfiíãky i zástupkynû plemene masn˘ simentál – Artemis Agrochyt ET P (ã. 315618961CZ) se stala národní vítûzkou a ‰ampionkou jalovic a zároveÀ ‰ampionkou plemene. Athena Agrochyt P (ã. 315605961CZ) obsadila v jalovicích pûkné druhé místo. Na Techagru 2010 na pfiehlídce jalovic se národní vítûzkou stala simentálská jalovice ã. 380896961. Jak nyní a jak do budoucna Chytkovi zaãínali s pár hektary, na kter˘ch se pûstovala kukufiice na siláÏ pro vykrmované b˘ky. Pozemky se postupnû pronajímaly. Nyní obhospodafiují 100 hektarÛ (z toho je 10 vlastních). Plocha je rozdûlena na 50 ha pastvin, 20 ha vícelet˘ch pícnin (vojtû‰ky), na 10ti hektarech se pûstuje kukufiice na siláÏ a na 20ti hektarech obilí. Nav˘‰it plochu je za souãasn˘ch podmínek moÏné maximálnû o 30 hektarÛ – více není k dispozici a navíc je tfieba, aby v‰e dokázali obstarat. BûÏné práce si dûlají farmáfii sami, pouze na siláÏování do vakÛ a balíkování senáÏe si objednávají sluÏby. Nezanedbatelné jsou finance,

kter˘ch není na v‰echny potfiebné investice dostatek. V nejniωím dotaãním pásmu není pfiíli‰ spoleh ani na státní a evropskou podporu, a tak se musí rodina spolehnout na vlastní pfiíjmy. KdyÏ investují, tak pomalu a postupnû. DÛraz se zatím kladl a klade na genetiku. Zásadní rekonstrukci tfií stájí, b˘val˘ch teletníkÛ v Kladerubech nad Oslavou, které nyní slouÏí jako odchovna a zimovi‰tû, neplánují. Chystají se spí‰e zlep‰ovat v˘bûhy a zkvalitÀovat stádo. Nejde o to mít hodnû zvífiat, ale kvalitní. Ze souãasn˘ch 53 krav se plánují, jak bylo jiÏ zmínûno zv˘‰it stavy na 60–70, ale s tím, Ïe bude kladen vût‰í dÛraz na selekci, aby vyprodukovaná zvífiata byla ‰piãkové kvality. Zatím se prodávají plemenní b˘ci a simentálské jalovice, letos se zaãne i s prodejem charolaisk˘ch. Pokraãovatele máme Bratfii Chytkovi mají dohromady 5 dûtí. Jediné, které se o chov skotu odmaliãka velmi zajímalo, byl Vladimír ml.. Na farmû pomáhá od jejího zaloÏení. Aktivnû se podílí na v‰ech ãinnostech, vybírá inseminaãní dávky, embrya a otec se str˘cem jej povaÏují za rovnocenného parÈáka. Nyní studuje gymnázium a dál se uvidí. Chov masného skotu je jeho koníãkem a nevynechá Ïádnou

❒ Chytkovi se svou šampionkou Lea Agrochyt na výstavě Techagro 2010 (foto: Karel Melger)

moÏnost dozvûdût se nûco nového – je ãlenem do Junior teamu, úãastnil se zájezdÛ âSCHMS na v˘stavy a do chovÛ v Nûmecku, Francii a Dánsku a v létû jej ãeká dal‰í velmi zajímavá zku‰enost. V rámci náv‰tûvy zahraniãních chovatelÛ plemene masn˘ simentál na konci dubna tohoto roku, o které se pí‰e na jiném místû tohoto zpravodaje, mûli ir‰tí chovatelé Angela a Gerard Bricklaeyovi ze spoleãnosti Celtic Sires více ãasu neÏ zbytek skupiny, a tak zavítali je‰tû do chovu Chytkov˘ch. Mlad˘ Vladimír jiÏ manÏele znal, neboÈ pfiipou‰tí inseminaãními dávkami

jejich b˘kÛ. Irové ocenili velmi dobrou úroveÀ chovu, i Ïe se osobnû poznávají se sv˘m zákazníkem a nad‰encem pro vûc. Slovo dalo slovo a Vláìovi byla nabídnuta stáÏ na jejich farmû, kam se letos na nûkolik t˘dnÛ vydá. Mlad˘ chovatel má nakroãeno na kariéru i za hranicemi soukromém chovatelství. Pfiejeme jemu i celé rodinû Chytkov˘ch mnoho nejen chovatelsk˘ch úspûchÛ! Více se o farmû rodiny Chytkov˘ch dozvíte na webov˘ch stránkách www.agrochyt.estranky.cz

Na bfiehu Blanice stojí (farma) Maletice... Na poãátku jara jsme se vypravili se skupinou studentÛ a pedagogÛ z Katholieke Hogeschool Kempen v belgickém Geelu do jiÏních âech, konkrétnû na Maletickou farmu s.r.o., kde se mohou pochlubit nejen novou stájí, ale i velmi pûkn˘mi zvífiaty plemen charolaise a limousine. Co pfiivedlo mladé zahraniãní náv‰tûvníky ze zemû belgického modrobílého plemene do jihoãesk˘ch Maletic? A proã se jich tu objevil najednou hned cel˘ autobus? Inu na poãátku byla jedna z neju‰lechtilej‰ích pfiíãin – touha po poznání a pak moÏná i dobrá zku‰enost z let minul˘ch, protoÏe

studenti této vysoké ‰koly nenav‰tívili ãeské zemûdûlce poprvé. Do âech na zku‰enou To, Ïe ãe‰tí studenti i chovatelé jezdí „na zku‰enou“ za hranice âeské republiky není Ïádnou novinkou. Ale to, aby farmáfii a studenti „ze západu“ jezdili sbírat zku‰enosti do âeska, není aÏ tak ãasté. Nicménû, zahraniãní náv‰tûvy, a to ani ty ze západní Evropy, uÏ u nás pfiestávají b˘t takovou v˘jimkou jako dfiíve. Rozsáhlé znalosti, zku‰enosti, ‰ikovnost a tvÛrãí pfiístup ãesk˘ch lidí k chovu skotu a nejen k nûmu, jsou tím, co náv‰tûvníci ze zahraniãí u nás hledají a obdivují.

A proto se napfiíklad pedagogové z belgické vysoké ‰koly KH Kempen vrací kaÏd˘ druh˘ rok do âeska, aby zde studentÛm ukázali tfieba to, jak vypadá hospodafiení ve velk˘ch zemûdûlsk˘ch podnicích. Ve své zemi se setkávají pfieváÏnû s tím, co sami mají vût‰inou doma – s rodinou farmou s nûkolika desítkami hektarÛ a se stády ãítajícími rovnûÏ pouhé desítky kusÛ. V leto‰ním roce vypravila belgická vysoká ‰kola do âR dokonce dva autobusy studentÛ. Program jednoho byl více zamûfien na rostlinnou v˘robu (pravideln˘m cílem b˘vají semenáfiské a ‰lechtitelské podniky) a ve druhém

9

❒ Studenty na farmě přivítal její majitel pan Grégr (foto: Ota Beran)

cestovali studenti se zájmem spí‰e o Ïivoãi‰nou produkci. Pfii kaÏdé takové akci se studentÛm snaÏíme ukázat rÛzné typy podnikÛ s rÛzn˘m zamûfiením a rÛznou filozofií. Tak se v podstatû kaÏd˘ mÛÏe setkat s nûãím, co má ‰anci vyuÏít doma na farmû. Provádûní takové skupiny zvídav˘ch studentÛ je vÏdy inspirativní i pro nás. Pokud se v prÛbûhu takového nabitého dne dokáÏete aspoÀ tro‰ku soustfiedit i na nûco jiného neÏ jen na v˘klad chovatelÛ a dotazy studentÛ, objevíte, Ïe otázky nepokládá pouze nûkolik aktivních studentÛ, ale skupinky tazatelÛ se obmûÀují podle toho, zda jste na farmû s chovem masn˘ch krav nebo na chovu dojného skotu, ãi na bioplynové stanici. Jedni se více zajímají o krmení, druzí o reprodukci a odchov, dal‰í o parametry masné ãi mléãné produkce ãi moÏnosti ãi kvalitu zpenûÏení v˘sled-

ného produktu – masa, mléka, zástavového, jateãného ãi plemenného skotu. Byli jsme proto velmi zvûdavi jak studenty osloví novû vzniklá a nepfiíli‰ veliká farma, která vlastnû nemá ani pfiíli‰ velikou tradici. A tak jsme jednoho krásného jarního dne „pfiistáli“ s autobusem pfiímo za novû postavenou stájí moderního zimovi‰tû charolaisko-limousinského stáda v malebné jihoãeské vísce proslavené kmenov˘m zpûvákem dávné „Vlachovky“ „Pepíãkem“ Zimou díky písni „Na bfiehu Blanice stojí Maletice“. Srdeãné pfiivítání Na farmû srdeãnû pfiivítal náv‰tûvu z „daleké“ ciziny krom zootechnika i sám majitel farmy pan Grégr. Krátce pfiedstavil minulost farmy, která se snad zatím ani nedá naz˘vat historií. VÏdyÈ zaãátek, na kterém bylo

❒ Obdiv vzbudila nová, vzdušná a velmi prakticky řešená stáj (foto: Ota Beran)

10

zakoupení zemûdûlského areálu, kde v letech 2010–11 probûhla rekonstrukce jedné z pÛvodních stájí a zároveÀ v˘stavba nové haly – zimovi‰tû, se datuje do roku 2008. Na sedmdesáti hektarech trval˘ch travních porostÛ je chováno základní stádo ãítající v souãasnosti 45 matek. O v‰echno tohle se dohromady starají dva lidé. Chov masného skotu bez trÏní produkce mléka se zamûfiením na produkci plemenn˘ch zvífiat je plánovan˘m základem ekonomiky podniku. Dosavadní v˘sledky farmy, za které se tato mladá farma rozhodnû nemusí stydût, dotvrdila slova zootechnika, kter˘ studentÛm a jejich pedagogÛm dopodrobna vysvûtlil chovatelskou filosofii dávající jasn˘ smûr, kter˘m se stádo má ubírat. Náv‰tûva z ciziny snad mÛÏe b˘t prvním nesmûl˘m náznakem toho, Ïe v˘znam farmy pfiesahuje lokální rámec a Ïe se o farmû ví, ale moÏná i toho Ïe se o ní brzy bude vûdût i dále neÏ jen za hranicemi okresu. Kvalitní stádo a krmení Základ maletického stáda tvofií krávy a jalovice nakoupené nejen od pfiedních chovatelÛ z âeské republiky, ale i ze zemû pÛvodu obou zde chovan˘ch plemen charolais a limousine – Francie. Vzhledem k tomu, Ïe chovatelé chtûli co nejlépe vyuÏít genetick˘ potenciál tûch nejlep‰ích zvífiat, tak je‰tû pfied vstupem do reÏimu ekologického farmafiení hojnû vyuÏili embryotransferu. Po vstupu do reÏimu ekologického zemûdûlství uÏ bohuÏel embryotransfer nepfiipadá v úvahu, nicménû u v‰ech plemenic je nadále vyuÏíváno inseminace podle individuálního pfiipafiovacího plánu. JelikoÏ chtûjí, aby se vlastnosti potomstva posouvaly relativnû rychle Ïádan˘m smûrem, tak jsou pro inseminaci vybíráni jen ti plemeníci, ktefií jsou v poÏadovan˘ch vlastnostech nejlep‰í, pfiiãemÏ je kladen velik˘ dÛraz na nejdÛleÏitûj‰í vlastnosti: mléãnost, která dává základ pro kvalitní start telat do Ïivota a v˘borné vyuÏití rÛstov˘ch schopností, osvalení zvífiat, jeÏ je

podstatou velké masné uÏitkovosti, a exteriér, kter˘ pfiiná‰í funkãní zevnûj‰ek nezbytn˘ pro bezproblémov˘ chov a dlouhovûkost krav. V Ïádném pfiípadû se nezapomíná ani na to, aby pouÏívaní plemeníci mûli v‰echny pfiedpoklady pro snadné porody a to jak v pfiímém, tak i v maternálním efektu. Tahle vlastnost podle slov chovatele dokáÏe u‰etfiit spoustu problémÛ s obtíÏn˘m telením. âást b˘kÛ, jejichÏ sperma se na farmû vyuÏívá, je geneticky bezrohá. Tento pfiíklon ke ‰lechtûní smûrem k bezroh˘m zvífiatÛm je patrn˘ v fiadû populací rÛzn˘ch plemen skotu. Po geneticky bezroh˘ch b˘cích je stále rostoucí poptávka, a to zejména proto, Ïe chovatelé mají zájem o telata, která se nemusí odrohovávat (coÏ mÛÏe b˘t v nûkter˘ch stádech ãasovû ãi finanãnû nároãn˘ proces), aby se vykrmovaná ãi chovná zvífiata následnû nemohla pfii spoleãném ustájení zraÀovat sv˘mi rohy. Krmení, které zvífiata na farmû spotfiebují, si chovatelé z pfieváÏné vût‰iny vyprodukují sami na obhospodafiované pÛdû. Pouze jadrná krmiva nakupují. Krmná dávka neunikla pozornosti zvídav˘ch studentÛ a zaujala i pedagogy. Chovatelé popsali v˘robu, sloÏení i dosahované v˘sledky a tak to, co na poãátku vzbudilo zájem strukturou a smyslov˘mi vjemy si po seznámení s v˘Ïiváfiskou hodnotou vzbudilo i pat-

❒ Debata nad vzorkem krmiva nebrala konce... (foto: Ota Beran)

fiiãn˘ obdiv a vyvolalo uznalé pokyvování hlavou. Diskuse studentÛ a pedagogÛ nad vzorkem krmiva pfiinesen˘m pfiímo z krmného Ïlabu k potû‰ení chovatelÛ dlouho nebrala konce. Inu, proã se nepochlubit nûãím, co se mi povedlo, zvlá‰È kdyÏ vím, Ïe ten druh˘ to dokáÏe patfiiãnû ocenit a snaÏí se v tom nalézt pro sebe pouãení. Na shledanou v Maleticích A co fiíci závûrem? Pedagogové ani studenti ne‰etfiili chválou a obdivem. Snad nejvíce je zajímalo, kdo stojí za projektem nové stáje, která slouÏí nejen jako zimovi‰tû, ale její ãást bude pozdûji vyuÏívána pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ i v˘krm jateãn˘ch zvífiat. Tato stáj totiÏ zrovna nepatfií k tûm obvykl˘m, ale o její

❒ I v odhadu hmotnosti nejtěžší krávy na farmě se mladí Belgičani příliš nemýlili, všichni tipovali dost přes jednu tunu (foto: Ota Beran)

funkãnosti nemÛÏe nikdo snad ani na okamÏik pochybovat. Kvalita a cena pÛdy, zaji‰Èování dostateãné zásoby krmiva a moÏnosti financování a koneãného zpenûÏení v˘sledného produktu byly dal‰ími dotazy, jeÏ dlouho neãekaly na fundované a vyãerpávající odpovûdi. Zemûdûlství je podnikání, které má pfiiná‰et zemûdûlci – podnikateli – zisk, a to bez ohledu na to, zda se jedná o malou rodinnou farmu ãi velké zemûdûlské druÏstvo, a tak není divu, Ïe dotazy na finanãní nároãnost a návratnost padnou na podobn˘ch exkursích vÏdy. Dal‰ích zvídav˘ch dotazÛ z rÛzn˘ch dílãích oborÛ chovatelství byla je‰tû spousta – i v tom se zahraniãní studenti vût‰inou odli‰ují od tûch ãesk˘ch. MoÏná je to tím, Ïe na takovéto exkurze jezdí ti, ktefií jiÏ mají nûjaké to hospodáfiství doma a mají zájem se nûco dozvûdût a ne jen získat „ãárku za úãast“ a ochutnat ãeské pivo. KdyÏ se pfiiblíÏilo poledne, nastal ãas rozlouãit se. Posledními vûtami pedagogÛ, které jsme chovatelÛm v Maleticích tlumoãili, bylo nejen obvyklé srdeãné podûkování za vstfiícnost a ãas vûnovan˘ zvídav˘m studentÛm, ale také slova, jeÏ pfii takov˘ch louãeních nejsou uÏ tak bûÏná a která snad hovofií za v‰e: „AÏ pojedeme do âeské republiky pfií‰tû, budeme se chtít vrátit zase sem k vám, na jih âech.“ Ing. Ota Beran, Ing. Anna Marcinková, BM Profit

11

Vzácná náv‰tûva Kamil Malát, âSCHMS Na sklonku dubna âeskou republiku nav‰tívila poãetná zahraniãní skupina chovatelÛ plemene masn˘ simentál. Z vût‰í ãásti ji tvofiili chovatelé z Nûmecka, nechybûli v‰ak ani zástupci ze ·v˘carska, Rakouska ãi Irska. Bûhem svého ãtyfidenního pobytu jsme pro nû nachystali odborn˘ program v podobû náv‰tûv farem a odchoven plemenn˘ch b˘kÛ, souãástí kulturního programu pak byla prohlídka Prahy ãi zámku v Hluboké nad Vltavou. V pátek zavítala celá skupina na odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ Cunkov, kde ten den probíhaly v˘bûry a následná aukce b˘kÛ plemene masn˘ simentál. Bûhem této celodenní náv‰tûvy se v‰ichni chovatelé seznámili s principy testace a v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ. Bylo pfiíjemné sly‰et pochvalné poznámky na adresu na‰eho systému, kter˘ takto plo‰nû aplikovateln˘ nemá v Nûmecku obdoby. Pochvalnû se chovatelé vyjadfiovali i o vyrovnané kvalitû pfiedveden˘ch b˘kÛ, zejména pak ve vztahu ke korektním konãetinám a dobré kondici v‰ech pfiedveden˘ch b˘kÛ. Na sobotní odpoledne byla naplánovaná náv‰tûva farmy pana Franti‰ka Koláfie ve StoÏicích. Na

❒ Uman Vodňanský PP (foto: Pavel Káčer)

této excelentní farmû chovatelé obdivovali vynikající rámec matek, ale i velmi dobré pÛvody v‰ech zvífiat. Kvalita byla natolik pfiesvûdãivá, Ïe nûmeãtí i ir‰tí chovatelé projevili zájem o nákup genetiky z této farmy. V souãasné chvíli intenzivnû probíhají jednání o nákupech jalovic a b˘kÛ – pevnû vûfiíme, Ïe se podafií jednání dotáhnout do úspû‰ného konce a Ïe se ãeská genetika ocitne i na západ od na‰ich hranic. Pozdní odpoledne patfiilo náv‰tûvû odchovny v Újezdû u Plánice, kterou spoleãnû provozují firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s. a Mûcholupská ze-

mûdûlská a.s. Zde byli chovatelÛm postupnû pfiedstaveni v‰ichni b˘ãci masného simentála, ktefií za pár dní pfiedstupovali pfied v˘bûrovou komisi. Jejich kvalita byla skuteãnû na velmi vysoké úrovni, coÏ se ostatnû na v˘bûrech b˘kÛ konan˘ch za pár dní po na‰í náv‰tûvû plnû potvrdilo. Praktick˘m v˘stupem z náv‰tûvy této dochovny je zájem nûmecké inseminaãní stanice spoleãnosti RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt) o b˘ka Uman VodÀansk˘ z chovu pana Koláfie. Tento syn Atlantise (ZSI-390) byl v˘bûrovou komisí za zevnûj‰ek ohodnocen celkem 80 body. Proveden˘ genetick˘ test prokázal, Ïe se

❒ Stádo pana Františka Koláře ze Stožic

12

❒ Pan Kolář se zahraničními chovateli z Německa a Irska

jedná o homozygotnû bezrohého b˘ka, coÏ byla podmínka pro to, aby se prodej do Nûmecka mohl uskuteãnit. Po b˘kovi Major Sky (pÛvodním jménem Rinaldi VodÀansk˘), kterého pfied lety zakoupila firma Masterrind, se Uman stane jiÏ druh˘m b˘kem plemene masn˘ simentál z âeské republiky, kter˘ bude v Nûmecku pÛsobit na inseminaãní stanici. Oba b˘ci shodou okolností pocházejí z chovu pana Franti‰ka Koláfie z jihoãesk˘ch StoÏic. To uÏ je pro tohoto chovatele pûkná vizitka zasluhující obdiv, neboÈ to se nepodafií jen tak kaÏdému chovateli! Nedûle pak patfiila náv‰tûvám dal‰ích dvou farem, a to konkrétnû Statku Ka‰perské Hory a farmy manÏelÛ BartoÀov˘ch v LeÏnici. V Ka‰persk˘ch horách si chovatelé mûli moÏnost detailnû prohlédnout nové zimovi‰tû vãetnû kamerového systému (kter˘ mi-

mochodem zahraniãní chovatelé velmi zajímal), ale rovnûÏ i nûkterá stáda, která touto dobou byla ãerstvû vyhnána na pastviny. Bylo pfiíjemné sly‰et, Ïe nûktefií inseminaãní b˘ci z âeské republiky jsou vyuÏíváni také v Nûmecku a chovatelé znají jejich pÛvody a oceÀují kvalitu potomstva po tûchto b˘cích. Jako napfiíklad lze uvést b˘ka Siven VodÀask˘ (ZSI 689), kter˘ pochází z chovu pana Koláfie, nyní pÛsobí v pfiirozené plemenitbû na Statku Ka‰perské Hory a mezitím byl odebrán a jeho dávky jsou k dispozici prostfiednictvím firmy Jihoãesk˘

❒ Prohlídka zimoviště na Statku Kašperské hory

chovatel a.s. Velkou pozornost také upoutal bezroh˘ b˘k Lykke Brumme P (ZSI 445) dovezen˘ do Ka‰persk˘ch hor z Dánska a kter˘ se jiÏ pomûrnû dlouho drÏí na první pfiíãce v plemenn˘ch hodnotách pro pfiím˘ efekt. I u man-

❒ Skupinka simentálů z chovu manželů Bartoňových z Ležnice

❒ Diskuse nad původy zvířat na farmě manželů Bartoňových

ÏelÛ BartoÀov˘ch zahraniãní chovatelé obdivovali kvalitu zvífiat a i zde byla uãinûna komerãní nabídka na nákup plemenn˘ch jaloviãek. Zájezd chovatelÛ z nûmeckého sdruÏení VDSI (Verband Deutscher Simmentalzüchter) lze souhrnnû oznaãit jako velice úspû‰n˘. Prezentovali jsme velmi dobfie propracovan˘ systém ‰lechtûní a selekce, kter˘ pfiiná‰í své v˘sledky ve formû velmi kvalitních zvífiat o která je zájem i v zahraniãí. Pokud se podafií dotáhnout do úspû‰ného konce i komerãní koncovku v podobû prodeje plemenn˘ch jalovic a b˘ka na inseminaãní stanici, bude pocit z této náv‰tûvy je‰tû o stupínek lep‰í. Závûrem dûkuji v‰em chovatelÛm a zástupcÛm OPB, ktefií nám umoÏnili náv‰tûvy jejich farem a odchoven.

13

Náv‰tûva zástupcÛ Skotské asociace Highland Cattle Ivana Míchalová, Kamil Malát Pfii na‰í náv‰tûvû ve Skotsku v listopadu 2010 (ãti Zpravodaj âSCHMS ã. 4/2010) jsme navázali kromû jiného i kontakt se Skotskou asociací Highland Cattle ve Stirlingu. Kontakty jsme pfiedali âeskému svazu chovatelÛ masného skotu, aby se vztahy na oficiální úrovni dále udrÏovaly a pokud moÏno prohloubily. S tím souviselo i pozvání zástupcÛ Skotské asociace do âeské republiky. Snaha byla korunovaná úspûchem a náv‰tûva se podafiila uskuteãnit letos v dubnu, kdy v pondûlí 16. dubna 2012 pfiiletûli na praÏské leti‰tû v Ruzyni paní Hazel Baxter, tajemnice skotského svazu (The Highland Cattle Society), a pan Robin Chilton, chovatel skotského náhorního skotu Ïijící ve Walesu. Pan Kamil Malát je na leti‰ti vyzvedl a ujal se i funkce fiidiãe a pfiekladatele. Doprovázel je po

❒ Skupina před zámkem v Českém Krumlově

14

❒ Hazel Baxter na farmě manželů Míchalových

celou dobu náv‰tûv chovatelÛ Skotského náhorního skotu u nás v âeské republice, i je nakonec ve ãtvrtek (19. dubna) odvezl zpátky do Prahy, kde mûli odpoledne dojednanou schÛzku na Britské ambasádû a v pátek po prohlídce Prahy odlétali zpátky do Velké Británie. Ale popofiádku... Hazel Baxer a Robin Chilton dorazili s Kamilem Malátem v pondûlí 16. 4. naveãer poté, co po cestû zvládli je‰tû prohlídku zámku na Dobfií‰i, do ‰umavského Zdíkova, aby se zde ubytovali ve zdíkovském hotelu „Zámek“. Zde jsme je jiÏ oãekávali s pfiipraven˘m programem – promítání fotografií z farem chovatelÛ HighlandÛ a pfiedstavení systému na‰í práce. K tomu byl pfiizván i pan âepelák, inspektor

svazu, aby mohl zodpovûdût pfiípadné otázky ohlednû kontroly uÏitkovosti a v˘bûrÛ. A aby nepfii‰la zkrátka ani kulináfiská ãást náv‰tûvy, k veãefii se podávala typicky ãeská úprava hovûzího – svíãková na smetanû. V úter˘ hned po ránu jsme v‰ichni spoleãnû nav‰tívili v Brani‰ovû (Zdíkov) farmu pana Martina Krtou‰e, kde si kromû zvífiat na pastvinû prohlédli i poráÏkové místo. Pfies jihoãeské Hola‰ovice (vesnice pod ochranou Unesco) jsme se krátce pro‰li po âeském Krumlovû (rovnûÏ pod ochranou Unesco) a pokraãovali do Drochova nav‰tívit chov spoleãnosti MANI, spol. s r. o. Zde nás uvítal pan Franti‰ek Kotnauer a pan Petr Novák. Vzhledem k rozlehlosti farmy jsme s auty objeli nûkolik stanovi‰È se zvífiaty, novû vybudovan˘mi rybníky a zemûdûlské zázemí firmy. Oba pánové pfiedstavili systém chovu a jeho hlavní v˘sledky, stejnû tak jako smûr dal‰ího fungování farmy. Naveãer jsme byli objednáni do hospÛdky „U ·tûpána“ v Petrovicích u Su‰ice, takÏe na‰i hosti mûli po cestû dostateãnou moÏnost prohlédnout si ·umavu podél Lipna a ochutnat v pfiíjemném prostfiedí steak z faremního chovu.

❒ Krotkost zvířat na farmě manželů Míchalových byla zjevná

Ve stfiedu se zaãalo hned po ránu prohlídkou farmy FARIM v Tejmlovû (Javorník). Robin s Hazel jako pfiednost ohodnotili krotkost zvífiat na farmû, která pfii‰la k ohradû a nechala se od hospodáfiÛ kartáãovat. PakliÏe je se zvífiaty potfieba z nûjakého dÛvodu manipulovat (odbûry krve, váÏení), je to pak podstatnû jednodu‰‰í, neÏ kdyÏ se zvífiata rozprchnou a nenechají se chytit. S úsmûvem Robin komentoval i hospodáfiovo vyjádfiení, Ïe jaloviãka z jejich chovu je „nejhezãí jaloviãka v republice“ jako melodické jeho u‰ím v tom, jak je hospodáfi pro chov nad‰en. Hosté ze Skotska zde hodnotili mladé b˘ãky i jalovice. Na farmû jsou dvû základní stáda, kaÏdé se sv˘m plemenn˘m b˘kem. Mladí roãní b˘ãci, potomci od obou plemenn˘ch b˘kÛ byli od sv˘ch stád jiÏ oddûleni a na pastvinû spoleãnû. Robin si zkou‰el, jestli podle vzhledu b˘ãkÛ odhadne, ktefií tfii ze ‰esti jsou od jednoho z nich. Byl cel-

kem úspû‰n˘ (2:1). Diskuze, která byla zapoãata jiÏ na farmû v Brani‰ovû, se toãila pfieváÏnû kolem vzhledu rohÛ krav i b˘kÛ a stavbû tûla zvífiat. Vzhledem k tomu, Ïe nás ve stfiedu je‰tû ãekal pfiesun aÏ na dalek˘ sever, bylo nutné se s manÏeli Míchalov˘mi rozlouãit a vydat se na cestu. Ta vedla ze ‰umavského Javorníku pfies Prahu do Pojed na Nymbursku na farmy pana Petersíka. Zde si na‰i hosté prohlédli nejenom stádo highlandÛ, ale také cel˘ areál, kde se odehrává chov ostatních masn˘ch plemen. Pfii pfiedstavování

❒ Plemenný býk na chovu pana Krtouše

farmy pfii‰el i dotaz na to, jak se panu Petersíkovi podafiilo za tak krátkou dobu fungování získat potfiebné znalosti, které vedly k tomu, Ïe dnes je farma na tak vysoké úrovni. Odpovûì byla je‰tû více ‰okující neÏ-li sami Skoti oãekávali. Pfii této otázce se totiÏ pan Petersík zvedl a pfiinesl svazem vydanou knihu „Masn˘ skot od A do Z“ a oznámil, Ïe

❒ Robin Chilton při obhlídce mladých býčků na farmě manželů Rálišových

v‰echno, co potfieboval vûdût, se dozvûdûl z této knihy. Pfii této odpovûdi na‰im hostÛ doslova spadla brada a i pfiesto, Ïe jejich znalosti ãeského jazyka se omezovaly na fráze „dobr˘ den“ a „dûkuji“, zaãali hltavû knihou listovat jako kdyby byla ãe‰tina jejich matefi‰tinou a usilovnû v ní hledali zázraãné pouãky o tom, jak se za 7 let stát veleúspû‰n˘m chovatelem masného skotu. Kniha jim natolik uãarovala, Ïe se pan Petersík rozhodl jim ji vûnovat. Po této krátké odboãce za zástupci jin˘ch masn˘ch plemen, jsme jiÏ pokraãovali smûr Kozákov, kde na nበjiÏ ãekali na‰i poslední hostitelé – manÏelé Ráli‰ovi. Do Radostné pod Kozákovem, kde mají Ráli‰ovali svÛj penzion a svÛj ekochov highlandÛ, jsme dorazili okolo 18 hodiny, takÏe jsme mûli dostatek ãasu, abychom bûhem veãerní debaty utuÏili pfiátelské kontakty. âtvrteãní dopoledne pak patfiilo náv‰tûvû samotného chovu man-

❒ Barevné varianty plemene highland na farmě společnosti MANI, spol. s r.o.

15

ÏelÛ Ráli‰ov˘ch. Z pfiedchozích náv‰tûv farem jsme dobfie vûdûli, Ïe pokud má Robin nûjaké v˘tky k chovu, systému ãi konkrétní zvífiatÛm, bez skrupulí je sdûlí. Pfii prohlídce zdej‰í farmy se v‰ak oz˘valo pouze jakési pobrukování, ale slova Ïádná. Hazel, která Robina zná velmi dlouho a ví, Ïe kritikou, je-li na místû, ne‰etfií byla první, která zaregistrovala, Ïe nûco „není v pofiádku“ – Robin ztratil slova! Teprve poté jsme zjistili, Ïe jen v nûmém úÏasu dÛkladnû studuje a obdivuje zdej‰í zvífiata. Korektní utváfiení konãetin, perfektní kondice, bezchybn˘ tvar vemen matek, charakter zvífiat – to v‰e byla pozitiva, která nechala Robina dlouhé minuty beze slov. Jak sám pozdûji prohlásil, neb˘vá zvykem, aby

❒ Pan Kotnauer z firmy MANI, spol.s r.o.

16

❒ Prohlídka mladých býčků na Tejmlově u Míchalů

nikdy nena‰el nûco, co by se nedalo na chovu zlep‰it a co by mohl v dobrém slova smyslu zkritizovat. Nemilosrdná selekce ‰patnû utváfien˘ch vemen je základem k bezproblémovému stádu a pan Ráli‰ si je toho velmi dobfie vûdom. To Robin velice kladnû hodnotil, neboÈ i kdyÏ to chovatelé velmi dobfie ví, v praxi se podle toho nechovají, coÏ v‰ak nebyl zdej‰í pfiípad... Spoleãn˘ obûd ve stylové hospÛdce na Malé Skále, rozlouãení

a odjezd smûr Praha. Tak byl zakonãen ãtyfidenní pobyt na‰i skotsk˘ch hostÛ. Bylo pfiíjemné sly‰et, Ïe kvalita a úroveÀ chovÛ, kulturní bohatství na‰í zemû a pfiátelskost zdej‰ích lidí a jejich smysl pro humor tisíckrát pfiedãili jejich oãekávání. Pfiijetí âeského svazu chovatelÛ masného skotu za oficiálního ãestného ãlena Highland Cattle Society bylo uÏ jen pfiíjemnou teãkou za touto milou náv‰tûvou. Brzy nûkde na vidûnou!

❒ Společné foto českých a skotských zástupců na farmě společnosti MANI, spol. s r.o.

Minerální látky (II. díl) Onemocnûní související s pfiíjmem mikroprvkÛ Ing. Pavla Vydrová, PhD.

Léto klepe na dvefie a s jeho pfiíchodem je tu leto‰ní druhé ãíslo zpravodaje a s ním také po del‰í odmlce 17. pokraãování rubriky vûnované onemocnûní skotu. Opakování z makroelementÛ, projevÛ jejich nedostatku a nadbytku, bylo pfiedmûtem pfiedvánoãního vydání a dnes se podíváme na mikroelementy (stopové prvky) a jejich vztah k onemocnûní masného skotu. V‰eobecnû jsou stopové prvky potfiebné pro syntézu vitaminÛ, produkci hormonÛ, tvorbu kolagenu, syntézu tkání, transport kyslíku, produkci energie a celou fiadu dal‰ích fyziologick˘ch procesÛ, bez kter˘ch nelze zajistit fyziologicky správn˘ chod organismu. Jejich nedostatek ãi nadbytek zpÛsobuje zdravotní problémy (nejen) zvífiat a proto si je pfiipomeneme také v této rubrice, která se chorobám masného skotu vûnuje. Obecnû o stopov˘ch prvcích Jak jiÏ bylo naznaãeno v minulém díle, nûkteré minerální látky jsou pro Ïivot nezbytné, jiné mají dosud neznámé biologické funkce, dal‰í jsou pro organismus buì pfiíznivé nebo mohou pÛsobit toxicky. Ty, které pÛsobí na organismus toxicky, patfií mezi látky akumulující se v tûle zvífiat potravním fietûzcem, vodou a nebo vzduchem. Pfiítomnost dostateãného mnoÏství minerálních látek v krmné dávce (KD) je otázkou pfieÏití organismu (aÈ uÏ ãlovûka, ãi právû masného skotu). Jejich vyuÏitelnost z KD je ale ovlivÀována formou v jaké jsou pfiijímány a dostateãn˘ pfiíjem je závisl˘ na faktorech ovlivÀujících fyziologické procesy organismu (vûk zvífiete, hmotnost, pohlaví, zdraví, stav trávícího traktu apod.). Nûkteré minerální látky mohou b˘t ukládány do zásoby (a v pfiípadû potfieby organismem ãerpány), u jin˘ch ale k tomuto procesu docházet nemÛÏe a proto je tedy tak dÛleÏité zaji‰tûní pravidelného a dostateãného pfiístupu zvífiat k minerálním doplÀkÛm a lizÛm. Obsah mikroelementÛ v Ïivoãi‰-

n˘ch tkáních a tûlních tekutinách je závisl˘ na jejich obsahu v KD, na vstfiebávání organismem a na homeostatick˘ch mechanizmech. Koncentrace minerálních látek v krevní plazmû je v podstatû obrazem jejich mnoÏství v buÀkách i tûlních tekutinách organismu a velmi úzce souvisí právû s obsahem v krmné dávce. Zabezpeãení optimálního pfiísunu stopov˘ch prvkÛ zvífiatÛm (nejen v systému chovu bez trÏní produkce mléka) je obecn˘m problémem, protoÏe jejich potfieba závisí na mnoh˘ch faktorech. Pfiedev‰ím je to chemické sloÏení pÛd, hnojení a exploatace. Deficit a nebo nadbytek prvkÛ v pÛdû má vliv na jejich obsah v rostlinn˘ch krmivech, tím na jejich pfiíjem zvífiaty i na jejich metabolismus. Potfieba stopov˘ch prvkÛ závisí také na druhu zvífiat, zpÛsobu chovu, typu krmné dávky, na úrovni produkce, stupni gravidity, na zdravotním stavu a v neposlední fiadû na genetické dispozici. Pro bfiezí samice a samice po porodu jsou minerální látky velmi dÛleÏité pro rÛst a správn˘ v˘vin plodu a pro (re)produkci. Pfii suplementaci krav stopov˘mi prvky (Cu, Zn, Mn) se zvy‰uje procento zabfiezávání. Ionty kovÛ jsou nepostradatelné pro správnou funkci genetického aparátu. Stopové prvky jsou v˘znamnou souãástí antioxidaãního obranného systému. Prostfiednictvím antioxidaãních enzymÛ a neenzymov˘ch systémÛ, jejichÏ nejdÛleÏitûj‰ím pfiedstavitelem je ceruloplazmin, mohou ovlivÀovat prooxidaãnû-antioxidaãní rovnováhu. Hlavní biochemickou úlohou stopov˘ch prvkÛ je jejich katalytické pÛsobení v enzymech, modulace enzymov˘ch aktivit a mají velk˘ v˘znam v ochranû pfied oxidaãním stresem. Tûlu vlastní antioxidant enzym superoxiddismutáza potfiebuje pro svou správou funkci dostateãné mnoÏství Mn, Cu a Zn. Biologická vyuÏitelnost stopov˘ch prvkÛ je klíãem k úspû‰nému doplnûní minerálních látek do krmn˘ch dávek zvífiat. V nûkter˘ch státech jsou oblasti chudé na stopové prvky, a proto je zde kladen dÛraz na dodá-

vání tûchto látek do krmn˘ch dávek ve formû doplÀkÛ a premixÛ. Také v âeské republice je znám deficit mikroelementÛ v nûkter˘ch lokalitách (napfi. ·umava je chudá na Cu atd.). V˘poãty pro optimální zásobování zvífiat jsou limitovány informacemi o jejich vyuÏitelnosti, endogenních ztrátách, ale zejména v˘sledky odborn˘ch vy‰etfiení specifick˘ch pro urãitou oblast. Pfiípustné a poÏadované koncentrace prvkÛ v organick˘ch materiálech jsou upraveny mezinárodními normami, které jsou zejména v problémov˘ch oblastech vnímány jako dostupné zdroje dÛleÏit˘ch informací, které se dají v praxi velmi dobfie aplikovat. K zaji‰tûní dostateãného zásobení stopov˘mi prvky (zejména Se, Zn, a Cu) je tfieba podávat pfiísady pfiíslu‰né smûsi nebo pouÏívat vhodné minerální lizy. Zaji‰tûní minerální v˘Ïivy je tfieba vûnovat velkou pozornost zejména pfii vyuÏívání nehnojen˘ch nebo nedostateãnû hnojen˘ch ploch. Stopové prvky (mikroelementy) se ve tkáních nacházejí v koncentraci –6 niωí neÏ 50 ppm (<50x10 g/g) a jejich potfiebn˘ denní pfiíjem je obecnû men‰í neÏ 50 mg. Mezi ty hlavní (pro organismy nejdÛleÏitûj‰í) se fiadí Fe, I, Cu, Zn, Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As, Sn, Si a V. Jsou esenciální, tzn. Ïe si je tûlo nedokáÏe samo vytvofiit a je závislé na jejich pfiíjmu potravou. Aãkoliv by se mezi stopové prvky mûly zafiazovat pouze ty minerální látky, jejichÏ denní potfieba se –6 pohybuje fiádovû v µg (tj. 10 g), ãasto se jako stopové prvky oznaãují i mikroelementy, jejichÏ denní potfieba mÛÏe dosahovat aÏ nûkolika desítek miligramÛ. Je to pozÛstatek z dob, kdy dostupné analytické metody neumoÏÀovaly pfiesné kvantitativní stano-

17

vení koncentrace tûchto mikroelementÛ a uvádûly se proto jednodu‰e ve „stopách“, odkud je také odvozen název stopové prvky. V souãasné dobû se koncentrace v organick˘ch materiálech stanovují metodou atomové absorpãní spektrofotometrie. Karence: V˘skyt nedostatku stopov˘ch prvkÛ (pfiedev‰ím Cu, Se, Mn, Zn a I) není v chovech masného skotu niãím neobvykl˘m a vyskytuje se u v‰ech kategorií. Obecnû má negativní vliv na zdravotní stav zvífiat, produkci, kvalitu mléka i plodnost. Úãinnou cestou k fie‰ení tûchto deficiencí je jejich dotace ve formû proteinátÛ (organická forma) v‰em kategoriím skotu. Toxicita: U zdrav˘ch jedincÛ dochází k otravû mikroelementy jen velmi vzácnû, ve vût‰inû pfiípadÛ se jedná o selhání lidského faktoru. U renálních (ledvinov˘ch) poruch se mÛÏe hÛfie vyluãovat Se a Cr, Cu a Mn zase u jaterních chorob, ãímÏ mÛÏe docházet ke kumulaci stopov˘ch prvkÛ v organismu. Je-li zvífie ve stresové situaci (‰patné Ïivotní podmínky, nemoc, tûÏk˘ porod apod.), mÛÏe dojít k vyplavení tûchto zásob do krevního obûhu a tím dojít k otravû postiÏeného jedince. Tolik obecnû ke stopov˘m prvkÛm. V následující ãásti se podrobnûji seznámíme s mikroprvky, které jsou z pohledu masného skotu (pÛsobení jejich nedostatku ãi nadbytku) nejdÛleÏitûj‰í: Ïelezo (Fe), jód (I), zinek (Zn), mûì (Cu), selen (Se), chrom (Cr), mangan (Mn), molybden (Mo), kobalt (Co) a fluor (F). Îelezo (Fe) Îelezo, latinsky Ferrum, je nejroz‰ífienûj‰í pfiechodn˘ kovov˘ prvek, druh˘ nejroz‰ífienûj‰í kov na Zemi a ve velké mífie je zastoupen i ve vesmíru. Lidstvu je znám jiÏ od pravûku. V pfiírodû se minerály Ïeleza vyskytují velmi hojnû a samotné Ïelezo se z nich získává redukcí ve vysoké peci. Velmi v˘znamné jsou jeho slouãeniny – anorganické, organické i komplexní. Îelezo je velmi v˘znamn˘m biogenním prvkem a jedním ze základních mikroprvkÛ. Podíl z tûlesné hmotnosti je 0,004–0,007 %, 65–70 % je obsaÏeno v hemoglobinu a myoglobinu, pfiibliÏnû 25 % je vázáno na transportní bílkoviny, zbytek je obsa-

18

Ïen v enzymech. Resorpce probíhá pfiedev‰ím v duodenu (dvanáctníku) a vyluãováno je v˘kaly. Hlavní funkce Je souãástí molekuly hemoglobinu (Hb) – krevního barviva a myoglobinu – svalového barviva. Funkcí hemoglobinu je pfienos kyslíku a oxidu uhliãitého mezi plícemi a krevním obûhem. Dále je Ïelezo dÛleÏité pfii syntéze celé fiady enzymÛ (napfi. kataláza, peroxidáza a xantin-oxidáza). Vzájemné vztahy a toxicita Podstatná je forma pfiíjmu 3+Ïeleza, nejãastûji je pfiijímáno jako Fe , které v‰ak nemÛÏe b˘t organismem vyuÏito. Pfii jeho pfiemûnû se uplatÀuje Ïaludeãní kyselina (obecnû pro vstfiebávání Ïeleza platí, Ïe ãím je Ïaludeãní ‰Èáva kyselej‰í, tím lépe) s vitaminem C a dochází k redukci na dvoj2+ mocné Ïelezo Fe , které jiÏ dokáÏe trávicí trakt zvífiete vstfiebat. Fosfáty a kyselina fytová naopak resorpci Ïeleza sniÏují. Pokud se zkonzumuje velké mnoÏství najednou, je Ïelezo extrémnû toxické. Pfii akutní otravû Ïelezem (200–250 mg/kg tûlesné hmotnosti) dochází k po‰kození trávicího traktu – atonii bachoru, po‰kození v˘stelky stfiev, coÏ mÛÏe vést ke krvav˘m prÛjmÛm a zvracení. MÛÏe nastat acidóza, selhání jater, ledvin a nastat ‰ok. Pfiíznaky nedostatku Fe (deficit) Nedostateãn˘ pfiívod nebo poruchy resorpce Ïeleza mohou mít za následek sideropenii (nedostatek Fe v krvi) aÏ sideropenickou anémii s charakteristick˘m sníÏením koncentrace Hb a omezenou funkcí enzymÛ obsahujících Ïelezo, coÏ b˘vá doprovázeno zpomalením rÛstu, únavou, bolestmi, nechutenstvím, poklesem bunûãné imunity (odolnosti) a v krajních pfiípadech i k úhynÛm postiÏen˘ch jedincÛ. K anémii dochází nejãastûji u mláìat a dá se pouh˘m okem odhalit díky nápadnû bíl˘m sliznicím postiÏen˘ch zvífiat. Léãba se provádí optimalizací krmné dávky, ãímÏ se docílí úpravy ãinnosti bachoru. Pfiirozené zdroje Fe Zelená píce, p‰eniãné otruby, kvasnice a krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu.

Jód (I) Jód (téÏ jod; z fieckého ιωσης, iódés, „fialov˘“), latinsky Iodum, je prvek ze skupiny halogenÛ, kter˘ tvofií tmavû fialové destiãkovité krystalky. Byl objeven roku 1811 francouzsk˘m chemikem Barnardem Courtoisem. Jedná se o velmi vzácn˘ prvek, kter˘ se v pfiírodû vyskytuje (dle dostupn˘ch informací) pouze ve slouãeninách. Elementární jod je tmavû fialová aÏ ãerná látka, která za atmosférického tlaku pfiechází pfiímo do plynné fáze – sublimuje. Její páry mají fialovou barvu a charakteristick˘ dráÏdiv˘ zápach. Jód je velmi dÛleÏit˘ biogenní prvek, jehoÏ pfiítomnost v potravû je nezbytná pro správn˘ v˘voj organismu. Hlavní funkce Jód se ve své podstatû podílí na tvorbû hormonÛ ‰títné Ïlázy. V˘znamnû ovlivÀuje funkci ‰títné Ïlázy, ãímÏ pÛsobí na metabolismus proteinÛ, sacharidÛ i lipidÛ a také na plodnost. Vzájemné vztahy a toxicita Nûkolikanásobné pfiekroãení doporuãené denní dávky jodu vyvolává u postiÏeného jedince tzv. strumu (zvût‰ení ‰títné Ïlázy), thyreotoxickou krizi, která nastává pfii hypertyreóze, coÏ je syndrom vznikající zv˘‰enou sekrecí hormonÛ ‰títné Ïlázy. Projevuje se v˘raznou tachykardií, neklidem, tfiesem, zv˘‰enou teplotou, bolestmi, nauzeou, zvracením, prÛjmy, dehydratací aÏ deliriem. Dále dochází ke zmûnám na pokoÏce postiÏeného zvífiete. Také chronick˘ vysok˘ pfiíjem jodu, napfi. z lékÛ obsahujících jod nebo z desinfekãních látek, mÛÏe vést k v˘voji strumy. Hodnocení a monitorování stavu zásobení jódem se provádí rozborem moãi, do které se jód vyluãuje a je tak citliv˘m ukazatelem nedávného pfiíjmu jódu. Pokud je potfieba detailnûj‰í informace, zji‰Èují se hladiny plasmatického hypofyzárního hormonu tyreotropinu – TSH (Thyroid-stimulating hormone). Pfiíznaky nedostatku I (deficit) Spektrum poruch z nedostatku jódu, kter˘ se vyskytuje v oblastech s deficitem jodu v pÛdû (a následnû rostlinách), se li‰í podle jeho závaÏnosti

a podle stáfií organismu. Obecnû mezi nû patfií mírnûj‰í poruchy mentálních funkcí, opoÏdûní fyzického v˘voje, sníÏení plodnosti, zv˘‰ení mrtvorozenosti a perinatální úmrtnosti. U postiÏen˘ch zvífiat se vyskytuje subestrus aÏ anestrus (nev˘razná fiíje aÏ její vymizení), zvy‰uje se frekvence v˘skytu syndromu ovariálních cyst, tich˘ch fiíjí, embryonální mortality, abortÛ a pfiedãasn˘ch porodÛ a rození ménû Ïivotaschopn˘ch telat se strumou. U plemenn˘ch b˘kÛ dochází k hypofunkci ‰títné Ïlázy a ta negativnû ovlivÀuje kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace spermií. K hypofunkci ‰títné Ïlázy z nedostatku jódu dochází sníÏením koncentrace hormonÛ tyroxinu a trijodtyroninu. TSH a plasmatick˘ trijódothyronin (T3) se u deficitu typicky zvy‰ují, zatímco koncentrace plasmatického tyroxinu (T4) klesá. Tyto zmûny se ale mohou projevit aÏ pfii závaÏném deficitu. Na vzniku onemocnûní z nedostatku jódu se mohou také podílet antinutriãní látky – strumigeny. K této sekundární hypofunkci ‰títné Ïlázy dochází napfi. pfii zkrmování vysok˘ch dávek fiepky, sóji a dal‰ích lu‰tûnin, které obsahují vysok˘ obsah právû tûchto strumigenních látek. Dle druhu jejich pÛsobení dûlíme strumigeny na: • Strumigeny I. fiádu – znemoÏÀují uchycení jódu (thiokyanid, dusiãnany, polysulfidy ze zelí). • Strumigeny II. fiádu – blokují peroxidázy, které pfiemûÀují jód (fiedkviãky, cibule, hrách, rajãata, ‰penát). • Strumigeny III. fiádu – blokují tvorbu thyroxinu (sulfonamidy). • Strumigeny IV. fiádu – kompetitivnû vytûsÀují tyroxin, inhibují sekreci TRH. Léãba Dobré v˘sledky vykazuje fie‰ení poruch plodnosti z dÛvodÛ hypofunkce ‰títné Ïlázy zkrmováním jódu v organické formû ve vazbû na mastné kyseliny. Zinek (Zn) Zinek (latinsky Zincum) je mûkk˘ a lehce taviteln˘ kov, kter˘ je pouÏívan˘ ãlovûkem jiÏ od starovûku.

tûlesného i du‰evního dospívání), tak i v dospûlosti.

SlouÏí jako souãást rÛzn˘ch slitin a pouÏívá se pfii v˘robû barviv. Zinek patfií mezi prvky, které mají velmi v˘znamn˘ vliv na správn˘ v˘voj v‰ech Ïiv˘ch organismÛ (rostlinn˘ch i Ïivoãi‰n˘ch) a to i pfiesto, Ïe není v Ïiv˘ch tkáních obsaÏen ve vy‰‰ích koncentracích. Nejvy‰‰í koncentrace zinku je ve svalech, játrech, kostech a mléãné Ïláze. K resorpci dochází v pfiedÏaludcích, tenkém stfievû, kÛÏi i plicích a vyluãován je v˘kaly (Ïluãí), slinami, moãí, potem a mlékem. Hlavní funkce Zinek je koenzymem enzymÛ úãastnících se energetického i proteinového metabolismu a akutních obrann˘ch reakcí organismu pfii zánûtech a infekcích. Je potfiebn˘ k aktivaci více neÏ 200 tûchto Zn-dependentních metaloenzymÛ (mezi nejznámûj‰í se fiadí karboanhydráza, alkoholdehydrogenáza, LDH, ALP, superoxiddismutáza aj.). Dále je také nepostradateln˘ pfii syntéze DNA a pro správnou funkci nûkter˘ch bílkovin, které se na DNA váÏí. Stabilizuje membrány, udrÏuje integritu kÛÏe a má v˘znam v bunûãné imunitû. OvlivÀuje hormonální ãinnost, je základem inzulinu a hraje v˘znamnou roli v metabolismu sacharidÛ. Zinek je také velmi dÛleÏit˘ pro rÛst organismu, ovlivÀuje kvalitu koÏních derivátÛ (srst), hojení ran apod. Má svou dÛleÏitou funkci pfii fermentaãních procesech v bachoru, pfii trávení celulózy a tvorbu TMK (tûkav˘ch masn˘ch kyselin). Zinek je pfiítomen v pomûrnû znaãném mnoÏství ve spermatu a je nepostradateln˘ pro správn˘ pohlavní v˘voj i dokonalou funkci pohlavních orgánÛ samcÛ i samic. Pfiítomnost zinku v potravû je tedy dÛleÏitá jak v dobû rÛstu organismu (jeho nedostatek vede opoÏìování

Vzájemné vztahy a toxicita Tolerance zinku je obecnû velmi vysoká. Nadmûrn˘ pfiíjem ze suplementÛ je jen ojedinûl˘ a projevuje se nauzeou, zvracením a prÛjmem. MÛÏe dojít k podráÏdûní d˘chacích cest, bronchopneumonii (zánûtu plic) aÏ edému plic, koÏní ulceraci (tvorbû vfiedÛ) a po poÏití vysoké dávky aÏ k letargii. Dal‰ími projevy nadbyteãného pfiíjmu zinku zvífietem mohou b˘t: anémie, poruchy trávení, slzení, r˘ma, ka‰el, zjeÏená srst, horeãka, dermatitida a mÛÏe dojít i k úhynu. Pfii poklesu jeho koncentrace v krevní plazmû nemusí vÏdy jít o sníÏení jeho zásob v tûle. Pfiíznaky nedostatku Zn (deficit) Pfii deficitu nastává zpomalení rÛstu, ‰eroslepost, poruchy imunity, zánûty kÛÏe, ‰patné hojení ran a naru‰ená osteogeneze a onemocnûní epidermální vrstvy kÛÏe. U krav se zhor‰ují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonÛ, vyskytují se tiché fiíje aÏ anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvy‰uje se v˘skyt onemocnûní paznehtÛ z dÛvodÛ zhor‰ené kvality rohoviny, onemocnûní kÛÏe prstu – dermatitis digitalis a interdigitalis, predispozice ke vzniku endometritid (zánût dûloÏní sliznice) a mastitid. U bfiezích samic je v˘razn˘ deficit zinku spojen s vrozen˘mi vadami jejich mláìat a spontánními potraty. Mírn˘ deficit je spojen s opoÏdûním rÛstu plodu, nízkou porodní hmotností a porodními komplikacemi. Karence u telat se projevuje pfiedev‰ím zmûna mi na kÛÏi a naru‰ením imunity. Zvy‰uje se u nich incidence prÛjmov˘ch a respiraãních onemocnûní. U zvífiat ve v˘krmu se zhor‰uje kvalita rohoviny paznehtÛ a sniÏují pfiírÛstky. Prevencí nedostatku zinku u skotu je pravideln˘ rozbor krmiv, tvorba vyváÏené krmné dávky, pfiístup k vhodnému minerálnímu doplÀku (lizu) a u postiÏen˘ch zvífiat vãasná léãba. Zinek ve v˘Ïivû (zdroje) Obecnû je zinek lépe vyuÏiteln˘ z Ïivoãi‰n˘ch potravin, protoÏe

19

u rostlinn˘ch se hÛfie vstfiebává pro obsah fytátÛ, vlákniny a nûkter˘ch dal‰ích látek. Hlavními zdroji zinku v lidské v˘Ïivû jsou pak játra, tmavé maso, mléko, vajeãné Ïloutky a mofi‰tí Ïivoãichové – ústfiice. Z rostlinn˘ch produktÛ jde pfiedev‰ím o celozrnné cereálie, lu‰tûniny, kofienová zelenina, fazole, ofiechy a d˘Àová semena. Absorpce zinku závisí na jeho pfiíjmu a zásobení tûla zinkem – pfii jeho vysokém pfiíjmu se absorpce sniÏuje a zvy‰uje se exkrece do stfieva a naopak, pfii nízkém pfiíjmu se zvy‰uje absorpce a sniÏuje exkrece do stfieva. Pfiirozen˘m zdrojem zinku pro skot je seno, siláÏe, zelená píce, napájecí voda, ale také otruby, zrniny a krmné kvasnice. Mûì (Cu) Mûì (latinsky Cuprum) je u‰lechtil˘ kovov˘ prvek naãervenalé barvy, pouÏívan˘ ãlovûkem jiÏ od starovûku. Vyznaãuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobfie se mechanicky zpracovává a je odoln˘ proti atmosférické korozi. Je základní souãástí fiady velmi dÛleÏit˘ch slitin a své vyuÏití má i v elektrotechnice. Také jako biogenní prvek má mnohostrann˘ v˘znam. Resorpce mûdi probíhá v Ïaludku a tenkém stfievû, vyluãována je v˘kaly, moãí a potem. Hlavní funkce Mûì je nezbytná pro správnou funkci kaÏdé buÀky organismu. Je dÛleÏitá pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivÀuje krvetvorbu, imunitu, kosti, nervovou soustavu i plodnost. Její hlavní úloha spoãívá v jiÏ zmiÀované oblasti krvetvorby. Je souãástí ceruloplazminu (transportní forma mûdi se znaãn˘m antioxidaãním úãinkem), cytochromoxidázy, superoxiddismutázy SOD a celé fiady dal‰ích d˘chacích a antioxidaãních enzymÛ. Ceruloplazmin je spolu se SOD likvidátorem superoxidu a voln˘ch kyslíkov˘ch radikálÛ, chrání tak buÀky pfied oxidativním po‰kozením. Po resorpci do organismu se mûì váÏe na albumin a do ceruloplasminu je zabudovávána v játrech. Ceruloplasminová oxidázová aktivita v plasmû je esenciální pro 2+ 3+ oxidaci Fe na Fe (mobilizace Fe a zabudování do hemu).

20

Velk˘ v˘znam má mûì také pro správn˘ prÛbûh imunitních reakcí organismu: pfii karenci (nedostatku) je naru‰ena tvorba imunoglobulinÛ a omezena fagocytární funkce T-lymfocytÛ (bíl˘ch krvinek). Funkce mûdi je úzce spjata s funkcí zinku (optimální pomûr Zn:Cu = 7:1, kdy oba stopové prvky pÛsobí synergicky). Svou neopomenutelnou funkci má zinek také pfii tvorbû srsti a pigmentÛ. Pfiíznaky nedostatku Cu (deficit) Klinicky se karence mûdi v chovech skotu nejãastûji manifestuje vypadáváním a depigmentací srsti v oblasti okolo oãí (tzv. mûdûné br˘le). Dále se deficit projevuje jako anemie, zpomalení rÛstu, pokles pfiíjmu krmiva, úporné páchnoucí prÛjmy, dystrofické zmûny nervové tkánû a poruchy osifikace (osteoporóza), depigmentace srsti, zhor‰ená kvalita rohoviny a problémy s paznehty. Co se t˘ãe ovlivnûní plodnosti zvífiat, tak se nedostatek mûdi projevuje tich˘mi fiíjemi, jejich nepravidelností, prodlouÏením cyklu a zv˘‰en˘m v˘skytem embryonální mortality. Pfiíãinou nedostatku Cu b˘vá vût‰inou nízk˘ obsah prvku v krmné dávce. Po celém svûtû, ale i v âeské Republice, jsou oblasti známé nedostateãnou koncentrací nûkter˘ch mikroprvkÛ (i právû mûdi) v pÛdû, coÏ se odráÏí na nízkém obsahu v krmné dávce (napfi. ·umava). V nûkter˘ch pfiípadech se jedná o sekundární karenci z dÛvodÛ vysoké dietetické nabídky síry, molybdenu, Ïeleza, zinku ãi vápníku, coÏ jsou antagonisté mûdi. Proto je dÛleÏité citlivû vybírat vhodné minerální doplÀky ve formû lizÛ ãi premixÛ. Konkrétní pfiíznaky nedostatku: • mikrocytární hypochromní anémie (nereaguje na zv˘‰ení pfiíjmu Fe) • leukopenie (chorobné sníÏení poãtu bíl˘ch krvinek) • osteoporóza (fiídnutí kostí) • sníÏená konc. ceruloplasminu a pokles aktivity Zn, Cu-SOD v erytrocytech • poruchy imunity, rÛstu srsti a rohoviny Vzájemné vztahy a toxicita Mûì je relativnû toxická, pfii vde-

chování se mÛÏe projevit, stejnû jako u Zn, tzv. „horeãka kovÛ“. Nadmûrn˘ pfiíjem zpÛsobuje rozpad erytrocytÛ, proto se dostavuje hemoglobinemie a hemoglobinurie, která je provázená Ïloutenkou (ikterem). PostiÏená zvífiata jsou apatická, mívají kfieãe a rozsáhlé vypadávání vlny. Mûì se pouÏívá v fiadû prÛmyslov˘ch oborÛ, proto mÛÏe b˘t organismus ãlovûk i zvífiat vystaven toxick˘m dávkám v zatíÏen˘ch oblastech, nebo pfii nesprávném pouÏití chemikálií obsahujících mûì. K intoxikaci dochází napfi. pfii aplikaci fungicidních prostfiedkÛ na vinnou révu. Pfiirozené zdroje Cu Obiloviny, lu‰tûniny, krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu a mot˘lokvûté pícniny. Selen (Se) a vitamin E Selen (latinsky Selenium) je polokov ze skupiny chalkogenÛ, v˘znamn˘ sv˘mi fotoelektrick˘mi vlastnostmi. Je to pomûrnû vzácn˘ prvek, byl objeven roku 1817 Jönsem Jacobem Berzeliem. Elementární selen se vyskytuje v nûkolika krystalick˘ch formách, jejichÏ barva je buì ‰edá nebo tmavû ãervená. Je prakticky nerozpustn˘ ve vodû, pomûrnû dobfie se rozpou‰tí v sirouhlíku. V pfiírodû se vyskytuje nejménû v ‰esti alotropick˘ch modifikacích. Jako biogenní prvek je nepostradateln˘, protoÏe velmi silnû kooperuje s vitaminem E. Vitamin E je souhrnné pojmenování pfiírodních chemick˘ch látek (jinak téÏ tokoferolÛ), derivátÛ 6hydroxychromanu nebo tokolu. Patfií mezi vitaminy rozpustné v tucích a v organismu slouÏí jako dÛleÏit˘ antioxidant. Selen je pfiítomen ve v‰ech tkáních, pfiedev‰ím v játrech, ledvinách, srdci, slezinû, plicích a v mozku. Resorpce probíhá v tenkém stfievû a o nûco ménû v tlustém, vyluãování je zaji‰Èováno moãí, v˘kaly, mlékem a d˘cháním. Hlavní funkce Obecnû je selen prvkem, kter˘ má velmi dobré antioxidaãní úãinky, má vliv na kardiovaskulární systém, pozitivnû pÛsobí na plodnost a je spojen se svalovou ãinností. Podílí se na funkci celé fiady enzymÛ, spolu s vita-

minem E se úãastní syntézy koenzymu A. Vitamin E chrání bunûãné membrány proti oxidaãnímu po‰kození voln˘mi radikály a selen je souãástí enzymu glutathionperoxidázy GSH-Px, kter˘ chrání cytoplasmu bunûk (antikarcinogenní úãinky). Volné kyslíkové radikály reagují s dvojn˘mi vazbami nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin za vzniku lipoperoxidÛ. Selen v˘raznû omezuje toxické pÛsobení kadmia, arsenu a rtuti. Selen má rozhodující v˘znam pfii ochranû organismu proti infekcím. PÛsobí pozitivnû na imunitní systém, zlep‰uje funkci neutrofilÛ a produkci protilátek. PÛsobí na plodnost zvy‰ováním kvality spermií (podporuje zrání a motilitu), má pozitivní vliv na sníÏení poãtu somatick˘ch bunûk a zdravotní stav vemene, kladnû ovlivÀuje kvalitu kolostra a Ïivotaschopnost telat po narození. Vzájemné vztahy a toxicita Intoxikace selenem je velmi vzácná, dochází pfii ní k po‰kození kÛÏe a rohoviny, vypadávání srsti, k únavû a tûÏk˘m poruchám CNS, paral˘zám a poruchám pfiíjmu krmiva. Chronické otravy selenem se vyskytují napfi. v oblastech s vysokou koncentrací selenu v pÛdû a pitné vodû. U ãlovûka jsou známy pfiípady intoxikace selenem v dÛsledku konzumace vysok˘ch dávek doplÀkÛ stravy s obsahem selenu, coÏ se projevuje jako nauzea, bolesti bfiicha, prÛjem, zmûny nehtÛ a vlasÛ, únava a podráÏdûnost. Nadmûrn˘ pfiíjem selenu se projevuje „ãesnekov˘m“ pachem z dutiny ústní. Resorpce, ke které dochází v duodenu, je ovlivÀována pfiísunem vlákniny, methioninu, Zn a Cd. Pfiíznaky nedostatku Se (deficit) Obecnû zpÛsobuje deficit selenu po‰kozování svalov˘ch bunûk, nervového systému, jater a reprodukãních orgánÛ, sníÏení pfiírÛstkÛ, poruchy reprodukce, v˘skyt hemorhagického syndromu a myokarditid i svalovou dystrofii telat. S karencí selenu se setkáváme u v‰ech kategorií skotu, pfiedev‰ím u telat, mladého skotu a masného skotu na pastvû. DÛsledkem nedostatku selenu u vysokobfiezích krav je

nedostateãná kvalita kolostra, sníÏená koncentrace imunoglobulinÛ a dal‰ích proteinÛ, sníÏená vitalita telat i poruchy sání telat. Deficit Se zpÛsobuje velmi ãasto retence placenty, vznik endometritid (zánûtÛ sliznice dûlohy) po porodu a mastitid. Protahuje se involuce dûlohy a nástup ovariálních funkcí. U telat se vyskytuje nutriãní svalová dystrofie. Perakutní forma probíhá u mláìat v období mléãné v˘Ïivy, v ojedinûl˘ch pfiípadech u krav pfii stresov˘ch stavech – po vyhnání na pastvu nebo po tûÏkém porodu. Vlivem vysokého deficitu Se a vitaminu E mÛÏe dojít i k dystrofii myokardu a náhlému úhynu. Pfii akutní formû mohou b˘t myodystrofiemi postiÏeny svaly meziÏeberní, Ïv˘kací, krãní, bederní a svaly jazyka. Telata jsou apatická, mají sníÏenou Ïravost, hubnou a hynou v dÛsledku celkového vyãerpání. Pfii chronické formû je tele vlivem imunodeficience postiÏeno sekundárnû onemocnûním respiraãního nebo gastrointestinálního traktu. Zvífiata hynou a hlavní pfiíãina není odhalena. Pfii nedostatku selenu se sniÏuje stimulace lymfocytÛ, klesá aktivita NK-bunûk a klesá tvorba interferonu (bílkovina vznikající v buÀce po jejím styku s virem a chránící dal‰í buÀky pfied virovou infekcí). Deficit selenu v âeské Republice je obecnû pomûrnû ãast˘. Je zde nûkolik lokalit znám˘ch deficitem tohoto prvku a proto je velmi dÛleÏitá jeho dostateãná a vhodná suplementace. Nutriãní svalová distrofie • je zpÛsobena degenerativními zmûnami svalstva, které se vyskytuje zejména u mláìat pfieÏv˘kavcÛ, vã. telat • toto onemocnûní je zpÛsobeno nedostateãn˘m obsahem selenu z dÛvodu jeho nízkého obsahu v pÛdû • vyuÏitelnost selenu je ovlivnûna pfiítomností vitaminu E • projevuje se neochotou mláìat pohybovat se, pfii chÛzi jsou zvífiata velmi nejistá, chÛze je opatrná, mláìata polehávají, jsou patrné zmûny zejména na zadních konãetinách, zhor‰ení stavu doprovází nesnadné d˘chání a postiÏenému zvífieti hrozí riziko náhlého úhynu

• onemocnûní b˘vá oznaãováno jako „nemoc bíl˘ch svalÛ“ ãi „nemoc vafieného kufiecího masa“ • prevencí je zaji‰tûní dostateãného pfiíjmu vitaminÛ A a E a selenu, v oblastech s nízk˘m obsahem selenu v pÛdû (a následn˘m nízk˘m obsahem v krmivech) je vhodné preventivní podávání injekãních preparátÛ obsahující vitaminy a selen (Selevit, apod.). Selen v krmné dávce V˘skyt karencí Se souvisí s jeho velmi nízkou koncentrací v pÛdû, selen je pak také v nízkém mnoÏství obsaÏen v rostlinách, vegetativní ãásti mají v˘raznû niωí koncentraci selenu neÏ zárodky. Pastevní porost proto predisponuje ke vzniku nedostatku Se. V˘razn˘ pozitivní efekt pfii fie‰ení karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu selenu ve vazbû na methionin = selenomethioninu. Pfiirozen˘m zdrojem selenu jsou cereálie pûstované na pÛdách bohat˘ch na selen, rostlinná krmiva a rybí mouãky. Chrom (Cr) Chrom (lat. Chromium) je obecnû svûtle bíl˘, leskl˘, velmi tvrd˘ a zároveÀ kfiehk˘ kov. PouÏívá se v metalurgii pfii v˘robû legovan˘ch ocelí a dal‰ích slitin, tenká vrstva chromu chrání povrch kovov˘ch pfiedmûtÛ pfied korozí a zvy‰uje jejich tvrdost. Biologické úãinky chromu jsou silnû závislé na mocenství, ve kterém se do organismu dostává. Zatímco 3+ trojmocn˘ chrom (Cr ) je pokládán za pfieváÏnû prospû‰n˘ a je nezbytnou souãástí krmné dávky, naopak ‰esti6+ mocn˘ chrom (Cr ) pÛsobí negativnû (toxicky) a je pokládán za potenciální karcinogen. Resorpce chromu probíhá ve dvanáctníku a vyluãován je z organismu moãí a Ïluãí do v˘kalÛ. Hlavní funkce Dostateãn˘ obsah chromu v organismu je dÛleÏit˘ pro správn˘ metabolismus tukÛ i cukrÛ – pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku. Trojmocná forma chromu se uplatÀuje jako glukozo-toleranãní faktor. Dále chrom stimuluje úãinek inzulínu a zvy‰uje glukozovou toleranci. Má také vliv na metabolizmus nukleo-

21

v˘ch kyselin a je souãástí nûkter˘ch enzymÛ. Vzájemné vztahy a toxicita ·estimocn˘ chrom snadno prochází membrány a pospojuje DNA (DNADNA crosslinks), coÏ pfiispívá k mutagenezi organismu. Do organismu se dostává emisemi z ovzdu‰í, po‰kozuje d˘chací cesty, spojivky i ledviny s zpÛsobuje dermatitidy. Nadmûrn˘ pfiíjem doprovází zvracení, prÛjem a po‰kození ledvin. Pfiíznaky nedostatku Cr (deficit) Deficit zpÛsobuje sníÏení schopnosti normálnû metabolizovat sacharidy, sníÏení periferní citlivosti vÛãi inzulínu, zhor‰ení metabolismu bílkovin, nervové poruchy, pokles pfiírÛstkÛ a sníÏení plodnosti samcÛ. Pfii nedostatku chromu dochází ke sníÏení glukózové tolerance (organismus nedostateãnû reaguje na glukózovou zátûÏ), hyperlipidémii (vysoká hladina tukÛ v krvi) a postiÏení periferního nervstva. Chrom ve v˘Ïivû (zdroje) Z potravin bohat˘ch na trojmocn˘ chrom lze uvést pfiedev‰ím melasu a pfiírodní hnûd˘ cukr, ãervenou fiepu, p‰eniãné klíãky, ofiechy, lesní plodiny, kvasnice a pivo. Dále jsou pfiirozen˘m zdrojem kvasnice, krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu, rybí mouãky a mléko. Mangan (Mn) Mangan (lat. Manganum) je svûtle ‰ed˘ paramagnetick˘ tvrd˘ kov. PouÏívá se v metalurgii jako pfiísada do rÛzn˘ch slitin, katalyzátorÛ a barevn˘ch pigmentÛ. Pfiítomnost manganu v tûle a pravideln˘ pfiísun krmivem, je nezbytn˘ pro správnou funkci organismu. Jeho vy‰‰í hladina je v játrech, slinivce, svalech, mozku, ledvinách a kostech. Resorpce probíhá v tenkém stfievû a vyluãován je v˘kaly (Ïluãí). Nejvy‰‰í koncentrace manganu je v buÀkách (v mitochondriích). Hlavní funkce Jako souãást mnoha enzymÛ zasahuje do metabolismu v‰ech Ïivin. Je nezbytn˘ pro zachování funkce skeletu, podílí se na syntéze chondroitinsulfátu v kloubních chrupavkách a na

22

Pfiirozené zdroje Rostlinná krmiva, extrahované ‰roty, pokrutiny, sláma, krmné kvasnice, otruby a krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu.

pfiemûnû chrupavek v kostní tkáÀ (ovlivÀuje strukturu kostí). U krav v˘znamnû zasahuje do reprodukãních funkcí, je potfiebn˘ pro syntézu gonadotropních hormonÛ. UdrÏuje funkci CNS a celé fiady enzymÛ (SOD, kinázy, dekarboxylázy, atd.). Podílí se na procesu oxidaãní fosforylace, ãímÏ zasahuje do tukového metabolismu. Vzájemné vztahy a toxicita Ve vysok˘ch dávkách je pro organismus velmi toxick˘. Pfiebytek manganu v potravû pÛsobí negativnû pfiedev‰ím na nervovou soustavu. Nadmûrná expozice se projevuje tfiesem. Nadmûrn˘ pfiíjem provází zvracení, prÛjmy, pneumonie a patologické zmûny kostí a zubÛ. Pfiíznaky nedostatku Mn (deficit) Jeho nedostatek se u krav projevuje tich˘mi fiíjemi aÏ anestrem. âasto zpÛsobuje aborty v prÛbûhu celé gravidity, rození mrtv˘ch telat nebo telat se sníÏenou Ïivotaschopností. Také se rodí více b˘ãkÛ neÏ jaloviãek. Karence Mn u telat se projevuje flexními kontrakturami (zkrácen˘mi svaly) hrudních konãetin, u mladého skotu omezuje rÛst a v˘voj. Deficit doprovází nedostateãná funkce enzymÛ, zpomalení rÛstu, abnormality kostí, zv˘‰ené ukládání tukÛ, dystrofie varlat a vajeãníkÛ. Mangan v krmné dávce (zdroje) Hlavními pfiirozen˘mi zdroji manganu v potravû je rostlinná strava jako obilniny, hrá‰ek, olivy, borÛvky, ‰penát a ofiechy. Rostliny pfiijímají mangan, stejnû jako v‰echny ostatní minerály, z pÛdního roztoku, kde se vyskytuje ve ‰patnû rozpustn˘ch oxidech nebo dobfie rozpustn˘ch chelátech, které jsou pro pfiíjem organismem mnohem pfiíznivûj‰í.

Molybden (Mo) Molybden (lat. Molybdaenum) je kovov˘ prvek 6. skupiny periodické soustavy prvkÛ. Praktické vyuÏití nalézá hlavnû jako sloÏka vysoce legovan˘ch ocelí a pfii v˘robû prÛmyslov˘ch katalyzátorÛ. PfiestoÏe je molybden pfiítomen v Ïiv˘ch tkáních ÏivoãichÛ a rostlin pouze ve stopovém mnoÏství, je nezbytn˘ pro správné fungování základních Ïivotních funkcí. Je obsaÏen v játrech a ledvinách, men‰í mnoÏství ve svalech a dal‰ích orgánech. Resorpce probíhá v tenkém stfievû a vyluãování moãí, slinami a Ïluãí do v˘kalÛ. Hlavní funkce Je souãástí nûkter˘ch metaloezymÛ, zúãastÀujících se oxidoredukãních pochodÛ a je to dÛleÏit˘ rÛstov˘ faktor pro stfievní mikroflóru. Bylo prokázáno, Ïe se aktivnû úãastní celé fiady enzymatick˘ch systémÛ, které jsou zodpovûdné za metabolismus Ïeleza a detoxikaci sulfidÛ. V˘znamnou roli hraje molybden napfi. i v prevenci zubního kazu a jeho pfiítomnost zvy‰uje tvrdost zubní skloviny. Vzájemné vztahy a toxicita Molybden je pomûrnû málo toxick˘, ale pfii nadmûrné expozici mÛÏe docházet ke svûtloplachosti a zrychlenému pulzu postiÏen˘ch jedincÛ. Nadmûrn˘ pfiíjem má za následek zv˘‰ení hladiny kyseliny moãové, anemii, molybdenózu, pfii které dochází k poklesu uÏitkovosti, prÛjmu, hubnutí, krvácivosti a mÛÏe dojít i k úhynu. Pfiíznaky nedostatku Mo (deficit) Nedostatek molybdenu mÛÏe vést k anémii, pfiispívá ke zv˘‰enému v˘skytu záchvatÛ astmatu, zv˘‰ené kazivosti zubÛ a zhor‰ení ochrany proti infekci moãového mûch˘fie. Podle nûkter˘ch zdrojÛ je nedostatek molybdenu v KD pfiíãinou zmûny chování zvífiat a mÛÏe vést k impo-

tenci. Deficit je doprovázen zpomalením rÛstu, sníÏením spotfieby krmiva, sníÏením plodnosti a zv˘‰ení hladiny mûdi v játrech. Molybden v krmné dávce (zdroje) Hlavním pfiirozen˘m zdrojem molybdenu jsou lu‰tûniny, cereálie a listová zelenina (listy tmavû zelen˘ch rostlin). Kobalt (Co) Kobalt (latinsky Cobaltum) je namodral˘, feromagnetick˘, tvrd˘ kov. PouÏívá se v metalurgii pro zlep‰ování vlastností slitin (svou tvrdostí a pevností pfiedãí ocel) a je dÛleÏit˘ i biologicky. Stopové mnoÏství kobaltu je dÛleÏité pro fiadu Ïiv˘ch organismÛ vãetnû ãlovûka. ObsaÏen je v játrech, ledvinách, kostech, ‰títné Ïláze a vajeãnících. Koncentrace nûkolika desetin miligramÛ kobaltu na kilogram pÛdy prokazatelnû zlep‰uje zdravotní stav pasoucího se dobytka. K resorpci kobaltu dochází v tenkém stfievû a vyluãován je v˘kaly, mlékem a ménû moãí. Hlavní funkce Kobalt zasahuje do metabolismu bílkovin, cukrÛ i minerálních látek, je aktivátorem nûkter˘ch enzymÛ a souãástí vitaminu B12. Má pfiímou úlohu pfii tvorbû EPO (erythropoetinu – hormonu podporující tvorbu ãerven˘ch krvinek) a inhibuje oxidace v kostní dfieni. Po podání suplementu obsahujícího Co dochází k polycytémii (zv˘‰ené produkci ãerven˘ch krvinek). Vzájemné vztahy a toxicita Otrava kobaltem mÛÏe nastat pouze v pfiípadû vystavení organismu velkému mnoÏství Co. Kobalt se pfiitom mÛÏe do organismu dostat v potravû, vdechováním prachu ãi aerosolu nebo pfii dlouhodobém kontaktu s pokoÏkou. Pfiíznaky otravy se pak projeví obvykle po nûkolika t˘dnech nebo i mûsících trvalé expozice vysok˘mi dávkami Co. Intoxikace se proto mohou vyskytnou prakticky pouze v prÛmyslov˘ch oblastech. Potravní pfiíjem velkého mnoÏství kobaltu najednou je velmi vzácn˘ a pravdûpodobnû nebude pfiíli‰ nebezpeãn˘. MÛÏe zpÛsobit nevolnost

a zvracení, pfii dlouhodobém pfiíjmu jsou pak známy problémy se ‰títnou Ïlázou, neurologické problémy a zv˘‰ení krevní hustoty. Nadmûrn˘ pfiíjem zpÛsobuje zpomalení rÛstu, po‰kození kostí a naru‰ení plodnosti zvífiat, potlaãení stravitelnosti Ïeleza a vznik anemie. Toxicita se také projevuje polycytémií, hyperplazií sítnice a srdeãním selháním.

Hlavní funkce PfiestoÏe fluor není klasick˘m biogenním prvkem, je jeho dostateãn˘ pfiíjem dÛleÏit˘ napfi. pro správn˘ v˘voj zubÛ, je kardiostatick˘ a svÛj v˘znam má také pfii metabolismu kostí. Dále stimuluje fyziologické pochody – tvorbu organick˘ch slouãenin v játrech i ledvinách a zprostfiedkovává vazbu fosforeãnanu vápenatého ve tkáních.

Pfiíznaky nedostatku Co (deficit) Pfiíznaky deficitu kobaltu jsou anémie, hubnutí aÏ kachexie, únava, pokles pfiíjmu krmiva (nechutenství) a zpomalení rÛstu, akobaltóza, hrubá matná srst a vypadávání rouna. Specifick˘m onemocnûním vyvolan˘m nedostatkem kobaltu je akobaltóza (acobaltosis), která se projevuje pfiedev‰ím apatií a hubnutím. Nedostatek kobaltu vede ke sníÏení stravitelnosti Ïeleza a tím ke vzniku anemie. Dal‰ím projevem deficitu je ‰patná tûlesná kondice, v reprodukci stoupá frekvence tich˘ch fiíjí, délka fiíjového cyklu je nepravidelná a zhor‰uje se zabfiezávání. Nedostatek tohoto prvku se mÛÏe vyskytovat také v souvislosti s hypokupremií (poruchy z nedostatku mûdi). Nespecifick˘m pfiíznakem deficitu kobaltu je makrocytární anemie, na rozdíl od deficitu Ïeleza, pfii kterém vzniká anemie mikrocytární. Diagnóza nedostatku je zaloÏena na stanovení koncentrace vitaminu B12 v játrech.

Vzájemné vztahy a toxicita Fluoridov˘ anion je protoplasmatick˘ jed zasahující do funkce enzymÛ. Je neurotoxick˘, váÏe ionty vápníku a pfii zv˘‰eném mnoÏství zpÛsobuje fluorózu kostí a zubÛ (bílé, Ïluté, ãerné skvrny na zubech). Akutní intoxikaci provázejí kfieãe, slinûní a pocení. Pfii chronické formû se vyskytují osteofyty (kostûné v˘rÛstky) a dochází ke kalcifikaci.

Pfiirozené zdroje kobaltu Rostlinná krmiva, listová zelenina a pfiedev‰ím mot˘lokvûté pícniny. Fluor (F) Fluor (latinsky Fluorum) je znaãnû toxick˘ zelenoÏlut˘ plyn, chemicky je mimofiádnû reaktivní a vyznaãuje se nejvût‰í elektronegativitou ze v‰ech prvkÛ periodické soustavy. Je nejlehãím prvkem z fiady halogenÛ. V historii se ho lidé pokou‰eli velmi dlouho získat, ale kvÛli jeho vysoké reaktivitû se to podafiilo teprve roku 1886 Henrimu Moissanovi elektrol˘zou chlazené smûsi KHF2 v HF. Za v˘robu fluoru získal Nobelovu cenu. Neopomenutelná je také jeho specifická biologická funkce.

Pfiíznaky nedostatku F (deficit) Nedostatek fluoru zvy‰uje kazivost zubÛ a ovlivÀuje proces ukládání vápníku do kostí, tvofií se ménû kvalitní kostní hmota. Pfiirozené zdroje fluoru Zdrojem v potravû jsou mofiské ryby a ãern˘ ãaj. Téma minerálních látek a stopov˘ch prvkÛ bylo myslím, v rámci na‰ich potfieb, zcela dostateãnû vyãerpáno. V záfií (tfietím leto‰ním ãísle) nás ãeká pravdûpodobnû poslední díl rubriky o onemocnûní skotu, které bude o chorobách vyskytujících se u telat, a kter˘m také zavr‰íme pût let vûnovan˘ch této problematice na stránkách zpravodaje. Pokraãování rubriky se ale v budoucnu rozhodnû nezfiíkám, zejména díky nákazové situaci, která tomu paradoxnû napomáhá, jako nyní napfiíklad tolik diskutované ‰ífiení Schmallenbergského viru. Pfieji vám pfiíjemné léto a aÈ se nám v‰em (i va‰im zvífiatÛm) choroby zdaleka vyh˘bají!

Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

23

Jarní náv‰tûva australsk˘ch chovatelÛ Jana ¤ehofiová, âSCHMS KdyÏ v únoru pfii‰el na svaz email, Ïe se koncem dubna chystají na náv‰tûvu âeské republiky chovatelé aÏ z daleké Austrálie, a zda by bylo moÏné zajistit pro nû náv‰tûvu ãesk˘ch chovÛ, bylo mi ctí se úkolu zhostit. ManÏelé Jane a Roger Harbisonovi napsali, Ïe jsou z Holbrooku v Novém JiÏním Walesu. O farmu o rozloze 2000 hektarÛ se stará Roger se synem a ve stádû mají 1100 angussk˘ch a 300 herefordsk˘ch krav. KaÏdoroãnû pofiádají 3 aukce plemeníkÛ, kde se prodá 300 b˘kÛ. Chystají se strávit nûkolik dní v Praze a velice by stáli o to, aby jeden z tûchto dní mohli nav‰tívit ãeské chovatele plemen, která mají doma v Austrálii. Poãty kusÛ farmy Harbisonov˘ch mne ohromily, ale bylo zfiejmé, Ïe tady nepÛjde o to, kdo z koho, ale o srovnání specifick˘ch podmínek pro odchov. Austrálie má 28 millionÛ kusÛ skotu. Vût‰ina se nachází v severní tropické a subtropické oblasti s hork˘mi vlhk˘mi léty a such˘mi zimami, kde najdeme v podstatû pouze plemeno Brahman a jeho kfiíÏence. Farmy jsou velmi rozlehlé s aÏ 50 000ti hlav˘mi stády. Harbisonovi pocházeli z jiÏní ãásti, kde je mírné klima a vût‰ina sráÏek pfiipadá na zimní období. Na jafie

a v létû je sucho. V této oblasti se nejvût‰í popularitû tû‰í plemena Aberdeen Angus a Hereford. Kromû klimatu a rozlohy je z na‰eho hlediska velk˘m rozdílem, Ïe Australané hospodafií bez dotací. âeská specifika rozepisovat netfieba. Pfiejdûme tedy k samotnému prÛbûhu exkurze. Z praÏského centra, kde byli manÏelé ubytovaní, jsme se vydali nejprve na jih na farmu Rejta pana Vladimíra Lep‰i, která leÏí nedaleko hranic s Rakouskem. Zde náv‰tûvníky zaujala velmi dobrá kondice krav po zimním období, domácí odchov b˘ãkÛ a chystaná v˘stavba zimovi‰tû. S chovatelem, kter˘ se specializuje na ãervenou formu angusÛ, tzv. redy s nimiÏ dosahuje vynikajících v˘sledkÛ, si manÏelé padli do oka a i pfies jazykovou bariéru bylo zfiejmé, Ïe jsou naladûni na stejnou vlnu. Následovala prohlídka Angus farmy Ranãice Milana ·ebelky, kde nás pfiivítala celá rodina. Nedávno postavené zimovi‰tû, chov koní, králíkÛ a drÛbeÏe, apartmány pro zájemce o rekreaci a v neposlední fiadû kvalitní angusské stádo, Harbisonovi opût velmi zajímalo. Jak se dafií chovatelÛm na druhé stranû zemûkoule, se rádi dozvûdûli i ·ebelkovi, takÏe fieã nestála. âas byl neúprosn˘ a program nabit˘. Po obûdû jsme se z JiÏních âech pfiesunuli na ·umavu za Jifiím Zele-

❒ Prohlídka stáda rodiny Šebelkových (foto: Jana Řehořová)

24

n˘m, kter˘ hospodafií v Drouhavci nedaleko Su‰ice. Také on provozuje kromû chovu masného skotu více aktivit. Velmi pûkné herefordské stádo mûla náv‰tûva moÏnost vidût je‰tû v zimovi‰ti, tûsnû pfied vypu‰tûním na pastviny. Simentálové jiÏ bûhali venku, a tak se pfiíjemn˘m zpestfiením stala ukázka dojení hol‰t˘nÛ, které obstarává automatick˘ robot. Harbisonovi se mûli moÏnost podívat také do zázemí, kde se pfiipravují suroviny pro prodej hovûzího masa a masn˘ch v˘robkÛ, kter˘m se rodina Zelen˘ch jiÏ pfies rok zab˘vá. âinnosti, která v Austrálii nemá obdoby. âtvrté zastavení probûhlo na odchovnû v Újezdu u Plánice, provozované firmami Jihoãesk˘ chovatel, a.s. a Mûcholupská zemûdûlská, a.s., kde nás provedla Martina Kopáãková. ChovatelÛm byl odprezentován ãesk˘ systém testace mlad˘ch b˘ãkÛ a pro konkrétní pfiedstavu mohli nahlédnout do pfiehledu hmotností a dal‰ích údajÛ testované skupiny. B˘ci mûli v dobû náv‰tûvy pár dní do základních v˘bûrÛ a nûktefií z nich mûli jiÏ ostfiíhané hlavy, coÏ si museli Australané zblízka vyfotit, neboÈ u nich by nûco takového nebylo z technick˘ch dÛvodÛ moÏné. Také hmotnosti skupiny 54 b˘ãkÛ, které se pohybovaly kolem prÛmûru 670 kg, byly pro hosty nev‰ední záleÏitostí. Po diskusi nad rozdíly v systému odchovu budoucích plemeníkÛ jsme se rozlouãili a vydali se k poslednímu bodu programu – veãefii v restauraci Angusfarm rodiny Silovsk˘ch v Sobûsukách u Nepomuku, jejíÏ tradici zapoãali pfiedkové souãasn˘ch majitelÛ jiÏ v roce 1872. Cestou jsme se je‰tû stihli podívat na stádo Václava Silovského (·umavsk˘ Angus spol. s.r.o.), o kterém jsme pak s chovatelem podiskutovali u ‰Èavnatého steaku. Hosté si oba objednali ze svíãkové, druh masa, kter˘ ãasto konzumují doma. A byli spokojeni. Do praÏského hotelu jsme se vrátili po pÛlnoci. Po 24 hodinovém maratónu jsem se tû‰ila na odpoãinek a obdivovala manÏele,

kter˘m bylo pfies sedmdesát, a ktefií vypadali zcela svûÏe a stále se usmívali. S v˘letem byli velmi spokojeni. PoÏádala jsem je, aby mi, aÏ dorazí domÛ, napsali své dojmy z náv‰tûvy ãesk˘ch chovÛ a více o svém systému chovu. Zde je v˘sledek. Systém chovu a dojmy z náv‰tûvy ãesk˘ch chovatelÛ Rogera Harbisona Bûhem uplynul˘ch let se v Austrálii zkou‰ela chovat rÛzná evropská plemena, vydrÏela ale jen ta nejodolnûj‰í. Drsná období sucha se negativnû odráÏely na plodnosti, která je nekompromisním selekãním kritériem. Preferuji stfiednû rámcové krávy, které mají schopnost udûlat si v pfiízniv˘ch obdobích tukové zásoby na hor‰í ãasy a kaÏd˘ rok dát tele. (Za krávy o hmotnosti 700 kg Ïivé váhy se v souãasnosti platí $ 1100, tj. 22 000 Kã.) Tento rok budeme telit 1450 krav a 580 jalovic. Na‰e stádo se telí ve dvou obdobích – polovina na jafie a polovina na podzim. Jalovice jsou pfiipou‰tûny ve 14ti aÏ 15ti mûsících, aby se otelily ve dvou letech. Vût‰inu plemenic pfiipou‰tíme inseminací, a to tûmi nejlep‰ími b˘ky. Provádíme indukci a synchronizaci fiíje pomocí intravaginálního progesteronového tûlíska CIDR a následném o‰etfiení prostaglandiny a inseminujeme pfii projevech fiíjje s tím, Ïe oãekáváme úspû‰nost zabfieznutí 73–76 % po prvním zapu‰tûní. Skot je celoroãnû na pastvinách. SnaÏíme se krmit minimum sena a senáÏe a uchovat je spí‰e pro dlouhá období sucha.

❒ Pan Harbison se o vše aktivně zajímal (foto: Jana Řehořová)

❒ Jane a Roger Harbisonovi s Jiřím Zeleným (foto: Jana Řehořová)

Na na‰í farmû probíhají kaÏdoroãnû 3 aukce b˘kÛ. Jedna na podzim, kde nabízíme kolem 50ti herefordsk˘ch b˘kÛ a dvû angusské – na jafie a na podzim, která kaÏdá nabídne 130 b˘kÛ. Herefordi se letos prodávali v prÛmûru za $ 4650 (94 000 Kã), angusové za $ 6800 (137 000 Kã) B˘ci jsou prodáváni ve vûku 22 aÏ 24 mûsícÛ a prÛmûrné hmotnosti 800 kg. Od odstavu do 18ti mûsícÛ jsou v rozlehl˘ch ohradách po 200 kusech, poté jsou rozdûleni do skupin po 30ti kusech. KaÏd˘ den nachodí mnoho kilometrÛ, bojují spolu a postrkují se, takÏe jsou v atletické formû. Po aukci vût‰inou pfiipadne na jednoho b˘ka 40 aÏ 50 krav, nebo 100 krav na 2 b˘ky. Zákazníci nemají rádi tuãné b˘ky. PoÏadují dobfie utváfiené plemeníky s kvalitními konãetinami, klidné, pûknû osvalené a s dobrou uÏitkovostí. Velká poptávka je po b˘cích s nízkou porodní hmotností, rámcové s dobr˘mi rÛstov˘mi schopnostmi. V‰ichni na‰i b˘ci a jalovice jsou skenováni ultrazvukem ve hfibetní oblasti mezi 11. a 12. Ïebrem, kde se mûfií mocnost nejdel‰ího zádového svalu, vrstva tuku a mramorování, zaznamenávány jsou dále hmotnosti – po narození, ve 200, 400 a 600 dnech. Údaje o uÏitkovosti od v‰ech chovatelÛ jsou analyzovány na univerzitû. Pro pfiíklad: v roce 2010 zahrnovala anal˘za Anguské asociace 53 454 b˘kÛ a 493 779 krav.

Domnívám se, Ïe austral‰tí a ãe‰tí farmáfii toho mají hodnû spoleãného. V‰ichni chceme produktivní a v˘konn˘ skot, kter˘ bude prospívat v na‰ich podmínkách. Na v‰ech farmách, které jsme nav‰tívili, jsme vidûli vynikající stáda krav s velmi pûkn˘mi vemeny, pod nimiÏ rostou silná telata. Krávy, které jsme vidûli, byly vût‰í a tûωí neÏ na‰e – ty ale musí dennû nachodit velké vzdálenosti, aby na‰ly potravu a zpût k vodû. Geneticky se zvífiata pravdûpodobnû pfiíli‰ neli‰í, podmínky, v nichÏ jsou odchovávána, se ale li‰í znaãnû. Na testaãní stanici (odchovnû) jsme vidûli anguse, herefordy, simentály a charolaiské b˘ky, kter˘m byly vytvofieny podmínky, aby mohli projevit svÛj genetick˘ potenciál. Velice se nám líbili a chovatelé na nû mohou b˘t hrdí. Dojem na nás udûlaly záznamy vedené bûhem testace a kritéria pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby a moÏnost prodeje. Na‰i b˘ci v tomto vûku vÛbec nevypadají jako tito, díky tomu, jak jsem jiÏ uvedl, Ïe se pohybují na rozlehl˘ch plochách v nûkdy i dvousethlav˘ch stádech. Rádi bychom podûkovali âeskému svazu chovatelÛ masného skotu za organizaci na‰í náv‰tûvy. Speciální podûkování patfií rodinám a ostatním, které jsme nav‰tívili. Vidûli jsme krásnou krajinu a velice si ceníme toho, Ïe jsme mohli nav‰tívit Va‰e farmy, popít pivo a navázat pfiátelství.

25

âSCHMS na v˘stavû Techagro 2012 Jana ¤ehofiová, âSCHMS Na pfielomu bfiezna a dubna leto‰ního roku probûhl na brnûnském v˘stavi‰ti, opût po dvou letech, tradiãní komplex zemûdûlsk˘ch a lesnick˘ch veletrhÛ Techagro, Animal Vetex, Silva Regina a Biomasa. PfiestoÏe se podle tvrzení médií ekonomice zrovna nedafií, tato v˘stava stále pokraãuje v rÛstovém trendu a leto‰ní roãník opût trhal rekordy – a to ve v‰ech smûrech. Bûhem pûti dnÛ pro‰lo branami v˘stavi‰tû pfies 110 000 náv‰tûvníkÛ (z toho ãtvrtina nav‰tívila tento veletrh poprvé), 755 vystavujících firem z dvou desítek zemí zaplnilo sv˘mi expozicemi v‰echny pavilony a volnou v˘stavní plochu o celkové rozloze 72 000 m2. Tato zemûdûlská, chovatelská a lesnická pfiehlídka patfií k pûti nejvût‰ím svého druhu v Evropû; v âeské republice a stfiedoevropském regionu je jasn˘m ãíslem jedna. Není náhodou, Ïe veletrh nese obecn˘ název podle expozice strojÛ (Techagro). Dle statistik BVV, které jsou zdrojem i úvodního v˘ãtu ãísel, za nimi primárnû mífií dvû tfietiny náv‰tûvníkÛ. Na Animal Vetex, expozici hospodáfisk˘ch zvífiat, se tímto zpÛsobem pfiichází podívat témûfi 20% náv‰tûvníkÛ, a to není úplnû zanedbatelné ãíslo. Proto je snahou âSCHMS zajistit na kaÏd˘ roãník veletrhu ukázku zástupcÛ masn˘ch plemen. Leto‰ní expozice pfiedstavila 17 z jiÏ 21 registrovan˘ch v âeské repub-

❒ Bruna d’Andorra (foto: Jana Řehořová)

26

❒ Masná expozice v rámci Animal Vetexu (foto: Jana Řehořová)

lice. Ve venkovní expozici byla krom plemen jiÏ znám˘ch k vidûní i témûfi v‰echna nová, oficiálnû uznaná v leto‰ním roce, tj. bazadaise, bruna d’Andorra, Rouge des Prés, vosgienne a wagyu. Vystavená zvífiata pocházela pfieváÏnû z chovÛ MontáÏnû obchodní firmy, s. r. o. (Farmy Pojedy) a ·kolního zemûdûlského podniku MZLU Îabãice. Herefordy do Brna pfiivezl jejich pfiedseda ing. Jan Machaã (SFIM CZ, s.r.o.) a plemeno Aberdeen Angus vystavoval statek Mitrov, a.s.. První zmínûn˘ chov netfieba podrobnû pfiedstavovat; publicitu získal pofiádáním akcí Dny francouzského masného skotu v Pojedech, o nichÏ se psalo nejen v na‰em zpravodaji. Za zmínku v‰ak stojí, Ïe za vût‰inou nov˘ch plemen, registrovan˘ch v roce 2009 a letos, najdeme právû jeho. ·kolní zemûdûlsk˘ podnik Mendelovy univerzity v Îabãicích, kde jako vedoucí Ïivoãi‰né a úãelové ãinnosti pÛsobí ing. Oldfiich DuchoÀ, se zatím publicitû pfiíli‰ netû‰il a má co nabídnout. Jeho snahou je vytváfiet podmínky pro praktická cviãení a praxe posluchaãÛ v provozech Ïivoãi‰né a rostlinné v˘roby, speciální v˘roby a dal‰ích provozech. Nedílnou souãástí ãinnosti je zfiizování stál˘ch úãelov˘ch pracovi‰È a tvorba tzv. vzorníku

plemen masného skotu, jehoÏ cílem je pfiedstavit studentÛm co nejvíce plemen. Tento vzorník byl po této v˘stavû doplnûn z pÛvodních deseti plemen na patnáct, a to díky jiÏ zmínûné MontáÏnû obchodní firmû a jejímu majiteli Jifiímu Petersíkovi, kter˘ podniku zprostfiedkoval plemena aubrac, bazadaise, Rouge des Prés, parthenaise a bruna d’Andorra. ·ZP Îabãice se zab˘vá také plemenáfiskou prací. Za posledních asi deset let vyprodukoval 70 plemenn˘ch b˘kÛ i pfiesto, Ïe poãty zástupcÛ jednotliv˘ch plemen nesou nijak vysoké. PrÛmûrnû se v Îabãicích chová tfii aÏ ‰est krav od kaÏdého plemene, u masného simentála a charolais vlastní 10 plemenic. Zapou‰tí se pouze inseminací, pro kterou jsou vybíráni nejlep‰í francouz‰tí b˘ci. U plemen charolais, limousine a blonde d’Aqu-

❒ Rouge des Prés (foto: Jana Řehořová)

itaine jsou pouÏíváni pfiedev‰ím v˘stavní b˘ci z privátních chovÛ, tedy pfiímo od francouzsk˘ch chovatelÛ. ·ZP Îabãice nebyli na v˘stavû Ïádn˘m nováãkem. Chovatelsk˘ch pfiehlídek se úãastní od roku 1999 a odnesli si nejedno ocenûní. ·ZP produkuje také plemenná zvífiata ze tfiech kvalitních chovÛ ovcí – charollais, suffolk a oxford-down a hlavní ãinností Ïivoãi‰né v˘roby je chov hol‰t˘nsk˘ch krav. DoplÀková – hospodáfiská ãinnost podniku spoãívá v realizaci standardních hospodáfisk˘ch aktivit zemûdûlského charakteru, tj. v produkci a prodeji komodit zemûdûlské prvov˘roby na úseku Ïivoãi‰né i rostlinné produkce.

❒ Hereford (foto: Jana Řehořová)

O chovu ing. Machaãe bychom rádi napsali v jedné z dal‰ích reportáÏí, takÏe zatím doporuãuji nav‰tívit webové stránky www.farmamachac.cz a www.hereford.cz. Statek Mitrov a.s. je nov˘

❒ Svazový stánek (foto: Jana Řehořová)

název Statku Habfií, a.s., o kterém vy‰la reportáÏ ve zpravodaji 2/2010. Od té doby se lecos událo. Do‰lo pfiedev‰ím ke spu‰tûní prodeje ze dvora a otevfiení vlastní prodejny. Kromû hovûzího si zákazníci mohou koupit i jehnûãí, vepfiové, masné a mléãné v˘robky. A mÛÏeme jen doporuãit. KdyÏ ve svazovém stánku do‰lo po necel˘ch tfiech dnech, díky velké chuti náv‰tûvníkÛ, maso na steaky od spoleãnosti Avena spol. s r.o., vytrhnuli nám mitrov‰tí trn z paty. Pohotovû dovezli potfiebné partie, vyzrálé a zavakuované a steaky tak bylo moÏné nabízet aÏ do konce pût dní trvajícího veletrhu. Kuchafi Libor Kunt s Martou Kube‰ovou se díky nekonãící frontû na ‰Èavnaté hovûzí mûli

❒ Fronta na steaky nebrala konce (foto: Jana Řehořová)

co ohánût. Koneãná bilance – pfies 300 kg prodaného masa mluví za v‰e. S radostí lze konstatovat, Ïe se jiÏ najdou lidé,

❒ Bazadaise (foto: Jana Řehořová)

ktefií ocení kvalitu a jsou ochotni do ní investovat. A není jich málo. Své by o tom mohli vyprávût chovatelé, ktefií se rozhodli pro prodej masa ze dvora (tzn. z vlastní prodejny, na farmáfisk˘ch trzích ãi zaváÏením vût‰ích mûst), a ktefií díky stále rostoucí poptávce ãasto nestaãí poráÏet... Tolik k masné expozici a steakÛm na leto‰ním Techagru. Svaz se letos bude úãastnit je‰tû minimálnû dvou chovatelsk˘ch akcí a pomalu, ale jistû se zaãíná s pfiípravami Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, která probûhne na konci ãervna roku 2013. Více fotografií naleznete na www.cschms.cz v sekci „Akce, v˘stavy“.

27

PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“ V OBDOBÍ 1. âER VENCE – 30. ZÁ¤Í 2012 Martina Kopáãková, Ing. Pavel Káãer, Ing. Zdenûk Schaffelhofer – Jihoãesk˘ chovatel, a. s., MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D. – Galaprojekt, VFU Brno, Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc. – BIOMIN Czech s.r.o., VFU Brno ÚVOD áÏení ãtenáfii, milí chovatelé! Dovolte nám, abychom Vás poãtvrté provedli na‰í virtuální farmou a jejím prostfiednictvím Vás blíÏe seznámili s ãinností chovu masného skotu v prÛbûhu celého chovatelského roku. V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce), vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení a je v nûm chováno i 30 ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciál pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ. Je realizován uzavfien˘ obrat stáda, nakupováni jsou pouze plemenní b˘ci. âást stáda je zapojena v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen. Zástav je prodáván, b˘ãci nejsou vykrmováni, odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících, je zahajováno v lednu a konãí v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní 400 ha trval˘ch pastevních porostÛ v LFA oblasti. Základní stádo zahrnovalo pfii vstupu do leto‰ního chovatelského roku 200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32 chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30 roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘ch b˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ks b˘ãkÛ z na‰í farmy. O v‰echna zvífiata se stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû majitele). Je uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na variantu ekologického chovu.

V

28

V následující závûreãné ãásti ãtyfidílného seriálu ãlánkÛ – publikovan˘ch ve Zpravodaji âSCHMS od záfií 2011 – je popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu tfietího ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. v posledním ãtvrtletí chovatelského roku, zahájeného 1. fiíjna 2011. Dal‰í konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu jsou uvedeny na facebooku na adrese Na jihu (virtuální farma masného skotu). Zahrnují doporuãení k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu masného skotu, uplatnûní vhodn˘ch pomÛcek, odborného zooveterinárního servisu a dal‰ích aktivit. I. – MANAGEMENT STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ

V

e stávajícím dílu jsme se dostali do letního období. Také o nûm mÛÏeme fiíci, Ïe patfií k dÛleÏit˘m obdobím na farmû masného skotu. Pfii hodnocení jednotliv˘ch fází chovatelského roku vlastnû nemÛÏeme jednoznaãnû urãit, jestli byl pro nás dÛleÏitûj‰í odstav loÀsk˘ch telat, ãi to bylo období porodÛ a péãe o pfiíplodek nebo pfiipou‰tûní a dal‰í úkoly v prÛbûhu roku, vãetnû úspû‰ného chovu základního stáda a odchovu ve stávající sezónû narozen˘ch telat. KaÏdoroãní, mnohdy úplnû neãekaná pfiekvapení se objevují i ve stávající sezónû. KaÏd˘ chovatel to zná z vlastního stáda. A také dobfie ví, Ïe jejich zvládnutí a vyfie‰ení v‰ech vznikl˘ch problémÛ zÛstane pfiedev‰ím na nûm samotném. Ale co v‰ak lze s jistotou o celém chovatelském roku fiíct je to, Ïe v‰echny dÛleÏité kroky pfii zaji‰Èování celoroãního chodu farmy musejí b˘t uskuteãÀovány s co nejvût‰ím rozmyslem, zodpovûdností, kvalitou a vztahem ke zvífiatÛm. I proto je na‰í snahou pro-

vést ãtenáfie v tomto seriálu ãlánkÛ ve Zpravodaji âSCHMS i na facebooku postupnû v‰emi roãními obdobími, upozornit na problémy, které mohou v chovu masného skotu nastat a poradit, jak jim pfiedejít. A b˘t trochu nápomocni pfii fie‰ení vyvstal˘ch problémÛ. PrÛbûh letní sezóny Co je tedy pro nás v tomto letním období zásadní a ãemu se budeme nejvíce vûnovat? Pfiece jenom lze konstatovat, Ïe nastávající letní období je v rámci chovatelské sezóny relativnû nejsnaz‰í na práci se samotn˘m stádem. Ale je urãitû hodnû nároãné z hlediska zaji‰tûní jednoho ze zásadních úkolÛ chovatelské sezóny – vytvofiení krmivové základny (sena, senáÏí) na zimní období. Ta je v˘znamn˘m pfiedpokladem pro dosaÏení úspûchu v následujících mûsících (sezónû). Problematice senáÏování, vãetnû vyuÏívání siláÏních inokulantÛ, jsme se podrobnû vûnovali v minulém díle seriálu. Situace na na‰í farmû „Na Jihu“ je aktuálnû taková, Ïe v‰echna stáda jsou na pastvinách a ve stádech jsou zafiazeni b˘ci. Ty z nich budeme stahovat do 10. ãervence, abychom následné telení neprotahovali déle neÏ do poloviny dubna pfií‰tího roku. Bûhem pastevní sezony se musíme pravidelnû starat o pastviny. Je dÛleÏité pfiesekávat nedopasky. NejobtíÏnûj‰í boj je vût‰inou tfieba svádût s v˘skytem ‰ÈovíkÛ. Pfiitom platí, Ïe pokud zaváháme a poseãeme rostliny, které jiÏ odkvétají, nበboj s nimi dlouhodobû nebude pfiíli‰ úspû‰n˘. K termínu odevzdání ãlánku do tisku lze pfiedpokládat, Ïe leto‰ní spí‰e such˘ rok nám mÛÏe zpÛsobit urãité problémy s pastvou a lze si jenom pfiát, aby bûhem léta nenastal velk˘ pfiísu‰ek.

V tom pfiípadû by bylo nutné poãítat s pfiikrmováním zvífiat na pastvinách. Z hlavních úkolÛ roku nám zb˘vá dobfie prodat zástav a jateãné krávy a zaãít se jiÏ znovu pfiipravovat na dal‰í telení. Zdá se vám Ïe pfiedbíháme? Ruku na srdce, ãas neúprosnû letí. Pfiitom to není tak dlouho, co jsme pfiipravovali první ãlánek z na‰eho ãtyfidílného seriálu, ãi pak v mrazech procházeli svá stáda a znaãkovali a napájeli novû narozená telata. Ale to je pfiece normální, v‰em chovatelÛm to utíká stejnû (rychle). Tak za autory textu – hodnû úspûchÛ v‰em! Prodej zástavového skotu Prodej zástavového skotu je stûÏejním obdobím, kdy na farmû realizujeme svoji hlavní produkci. Zde je nejvíce na nás, jak dokáÏeme prodat. Po vût‰inu roku je situace na trhu taková, Ïe jednotlivé firmy se vzájemnû hlídají a jejich cenové nabídky jsou obdobné. Nicménû nikdy není na ‰kodu si nûkolik nabídek od seriozních (zejména pokud jde o zaplacení a dodrÏení termínu odbûru) obchodníkÛ porovnat. MÛÏeme „licitovat“ o získan˘ch korunách za prodej zvífiat (koruna za kg navíc ve v˘sledku znamená pfiibliÏnû 300 Kã na zvífie), ale musíme vûdût, Ïe v rukou máme zejména termín, kdy budeme prodávat a hmotnost zástavov˘ch kusÛ. Jen drobná kalkulace: webov˘ portál MaSkot âSCHMS dnes udává jako prÛmûrnou cenu za zástavov˘ skot 62 Kã/kg, pfii této cenû dûlají 2 Kã za kilogram u 300 kg kusu jen 10 kg!!! Ïivé váhy. Z toho je jasné, Ïe se víc vyplatí vûnovat energii pfiípravû zvífiat na prodej neÏ smlouvání o cenû. Tomu se budeme vûnovat dále. A jak vypadala cenová strategie loni a co mÛÏeme ãekat letos? V loÀském roce jsme byli nejãastûji svûdky následujících cenov˘ch jednání a scénáfiÛ ze strany obchodníkÛ: „Koupíme od Vás zástavové b˘ãky v základní cenû 55–70 Kã (dle kvality, plemene atd.) za 220–240 kg Ïivé hmotnosti a zbytek nad tuto hranici uhradíme v jateãné cenû 40–45 Kã za kilogram“. Pfiitom sráÏka byla rÛzná od nuly do 10 %. Jalovice pfiibliÏnû o 10 Kã/kg ménû. Vedlo to k tomu, Ïe zejména jalovice se snaÏili chovatelé nechat doma a neprodávat. Odhadnout, jak bude situace vypadat letos, je pro chovatele samozfiejmû nesnadné. Zástav se (v dobû psaní pfiíspûvku) je‰tû neprodává. Víme ale, Ïe cena jateãn˘ch b˘kÛ vzrostla o skoro nere-

áln˘ch 10 Kã/kg (cena je dnes v Itálii u ãistokrevn˘ch 750 kg charolais b˘kÛ na úrovni kolem 61 Kã, av‰ak jiÏ nestoupá, spí‰e naopak). Jestli jsme loni prodávali vyfiazené vykrmené b˘ky z OPB za 43 Kã/kg, tak dnes je to za 53 Kã/kg. Jak dlouho se tato cena udrÏí nevíme, kdybychom to vûdûli, byli bychom asi obchodníky. Je jasné, Ïe ti (anebo spí‰e, ti kdo zvífiata vykrmují) na v˘voji cen vydûlali. Navíc tato situace nemusí pro leto‰ní prodej nic znamenat. Nicménû jak˘ je asi v˘voj trhu a co mÛÏeme oãekávat letos? S cenou jateãn˘ch zvífiat v podstatû vÏdy roste i cena zástavového skotu. Na burze v Itálii je v˘voj posledních mûsícÛ následující: cena kvalitních francouzsk˘ch kfiíÏencÛ kolem 300 kg Ïivé hmotnosti je poslední 2 roky na úrovni kolem 2,6 euro za kilogram, coÏ obecnû odpovídá i situaci na na‰em trhu. PfiibliÏnû od záfií 2011 pak sledujeme trval˘ vzestup ceny, která se dnes pohybuje kolem 3 euro za kilogram Ïivé hmotnosti. Ve váhové kategorii do 400 kg je pokles ceny jen mírn˘ na cca 2,9 eura a teprve u zvífiat nad 400 kg je uÏ v˘razn˘ pokles na 2,7 euro. Je v‰ak tfieba fiíct, Ïe se v uveden˘ch pfiípadech jedná o velmi kvalitní zvífiata. Cena kolísá podle kvality aÏ o 0,2 euro na kilo – ãistokrevní limousine jsou o cca 0,2 euro draωí neÏ charolais a naopak na‰i kfiíÏenci mohou b˘t i o 0,2 euro za kilogram níÏe. Z v˘‰e uvedeného je obecnû moÏno odvodit dvû tendence: cena zástavu by mûla rÛst teoreticky aÏ o 0,4 eura na kilogram a nemûl by b˘t tak extrémní tlak na rozli‰ování hmotnosti na základní a jateãnou cenu. Pravdûpodobnû vydûlá ten (jako ostatnû vÏdy), kdo bude schopen nabídnout kvalitní a tûÏk˘

zástav jiÏ na zaãátku prodejní sezony, tj. uÏ od ãervna aÏ ãervence.Otázka zní, co jsme sami schopni ovlivnit. Pfiedev‰ím právû vlastní management stáda (jemuÏ je tato kapitola vûnována) pfied prodejem zástavu a v pfiípravû na prodej. O prodej zvífiat se zajímáme jiÏ od jejich vyhnání na pastvinu. Sestavujeme skupiny krav dle pohlaví a vûku telat. Víme, Ïe zhruba poslední mûsíc je rozhodující pro to, jak tûÏká zvífiata budou a jak se budou prezentovat. Prodej smûfiujeme tak, abychom prodávali zvífiata kolem hmotnosti 300 kg. Je to ideální hranice z pohledu ceny a kondice krav. Tûωí telata jiÏ v období pfiísu‰ku (pfiípadnû v období kdy uÏ neroste tráva) velmi negativnû ovlivÀují kondici matek. Prodej lehãích telat není ekonomick˘ (pokud dostaneme za 220 kg tele 65 Kã/kg, trÏba za zvífie ãiní cca 14 300 Kã, pokud prodáme 290 kg za 63 Kã/kg v základní cenû a nad 220 kg za 40 Kã/kg, dostanemee celkem 16 660 Kã coÏ je o 2360 Kã víc – a v podstatû zadarmo). Pokud jsou zvífiata lehãí a prodej se blíÏí, je tfieba zváÏit moÏnost pfiehnání na lep‰í pastvu, pfiípadnû pfiíkrm na pastvû. Pfiesun na úÏivnûj‰í pastvinu „dûlá divy“ a pfiírÛstek se mÛÏe skokovû zv˘‰it aÏ o 0,3 kg za den. Pfiíkrm je velmi diskutovan˘ z hlediska ekonomického, nicménû kalkulace je jednoduchá – jeden kg p‰eniãné nebo kukufiiãné maãkanice mÛÏe zvednout pfiírÛstek hmotnosti u telat o 0,2 kg. Ekonomika je pak jasná zejména u lehãích telat. Pfii cenû krmiva kolem 5 Kã za kg je návratnost takové investice velmi rychlá (kg maãkaného koncentrátu jsme schopni zvífiatÛm zajistit za cca 6 Kã a pfiínos je 8–12 Kã dle ceny zástavu).

29

Pokud jde o to, jak nejlépe svá zvífiata nabídnout, tak je dobré se drÏet nûkolika zásad. Stáda s telaty na prodej mûjme pokud moÏno po ruce. Málokter˘ kupec chovateli nabídne lukrativní cenu po 3 hodinové exkurzi pastvin, pfii které jenom v dálce zahlédl nûkolik siluet telat. Neprezentujme ani telata zahnaná nûkam do stáje a také nenabízejme a uÏ vÛbec neprodávejme telata odstavená nûkolik dnÛ od krav. Pohled na taková utrápená a „uplakaná“ stvofiení musíme zaplatit kupci i nûkolika korunami na kilogramu, o ztrátû hmotnosti ani nemluvû. Nejlépe je mít pfiesn˘ pfiehled o prÛmûrné váze nabízen˘ch kusÛ, ty prezentovat spolu s matkami ve zmen‰eném oplÛtku. Kupci nechejme ãas na posouzení zvífiat, ale poÏadujme jasnou odpovûì ve stanoveném termínu. Pfiesnû se ptejme na cenu, na sráÏku na nakrmenou i na termín a podmínky odvozu a platby. B˘vá nepfiíjemné telata pfiipravit na odvoz (tj. sehnat do stáje, odstavit od matek a ãekat na pfiíjezd kupce) a zjistit, Ïe váÏit se bude za 2 dny. To znamená 30 kg na kuse dolÛ. Pfii shodû na obchodu si jasnû domluvme termín váÏení i termín odvozu. Je lep‰í zvífiata zváÏit den dopfiedu v klidu, neÏ se stresovat váÏením pfied nastartovan˘m kamionem a blokovat sebe i kupce. SnaÏme se, aby byla skupina vyrovnaná bez v˘raznû men‰ích nebo slab‰ích kusÛ. Prodej takov˘ch zvífiat nechávejte na pozdûj‰í termín, pfiípadnû na poslední prodeje v daném roce. Zvífiata je tfieba váÏit individuálnû – jednak se tolik neprováÏí a hlavnû je pfiehled o rÛstové schopnosti jednotliv˘ch telat. Na zvífiata je tfieba vÏdy vypsat podrobn˘ dodací list i s podmínkami platby, pokud jsme neobdrÏeli peníze dopfiedu.

30

Pfiíprava b˘kÛ do OPB O pfiípravû b˘kÛ na OPB jsme jiÏ v na‰em seriálu psali. Jen je dÛleÏité pro leto‰ní rok vûdût, Ïe do‰lo ke zmûnám v termínech pro naskladnûní b˘kÛ do odchoven i do odchovÛ u chovatele. Termíny jsou od leto‰ního podzimu ãtyfii. První b˘ci se naskladÀují jiÏ v srpnu. Pfiedpokládáme, Ïe v‰echny odchovny budou chovatele jiÏ od ãervence informovat o sv˘ch podmínkách k nákupu. II. – TECHNOLOGIE Zafiízení na manipulaci s dobytkem ochopení toho, jak se zvífiata chovají, mÛÏe chovateli znaãnû pomáhat pfii manipulaci s nimi. Vidûní skotu je odli‰né od vidûní ãlovûka. Zatímco horizontální vidûní ãlovûka je asi 180 stupÀÛ, skot vidí bez otoãení hlavy více jak 300 stupÀÛ. Na druhou stranu má skot oproti ãlovûku omezen˘ vertikální v˘hled. âlovûk vertikálnû vidí 140 stupÀÛ, dobytek pouze 60 stupÀÛ. Z toho vypl˘vá, Ïe na‰e zvífiata pfii chÛzi vidí na zem asi 3 metry pfied sebou. Pokud se chtûjí podívat blíÏe pfied sebe, musí sklonit hlavu. Dobytek velmi dobfie sly‰í a má dobfie vyvinut˘ ãich (pfii vyhledávání potravy, pfii fiíjení, pfii rozpoznávání telat ve stádu matkami). Pro v˘bûr krmiva je pro skot dÛleÏitá jeho chuÈ. Skot je stádové zvífie, má dobfie vyvinuté sociální chování, pfiísnû dodrÏuje hierarchii ve stádu – má v chovné skupinû urãeny vÛdãí kusy, naopak jiná zvífiata v ní musí plnit podfiízenou roli. Ve stádu probíhá komunikace mezi jedinci na základû signálÛ jejich vizuálním postojem, dotyky, zvuky a pachem, pfiitom se li‰í projevy agresivní (nepfiátelské) a pfiátelské. Zvífiata dávají pfiednost osvûtlen˘m místÛm (nikoliv v‰ak pfiímému slunci) pfied

P

‰erem, bojí se stínÛ. Krávy jsou v zásadû neútoãná zvífiata a v pfiípadû nebezpeãí (aÏ na v˘jimky) radûjí ustupují neÏ útoãí, av‰ak dokáÏí bránit svoje telata. VÏdy je v‰ak tfieba respektovat individuální temperament zvífiat. U b˘kÛ je to jiné. B˘k je vÛdcem stáda a potfiebuje mít nad ním kontrolu. Nebezpeãí pfiitom hrozí spí‰e od plemeníkÛ, vychovan˘ch v kontaktu s chovatelem, neÏ od tûch, ktefií se do kontaktÛ s ãlovûkem dostávali málo a jsou bázlivûj‰í. Pfiedpokládá se, Ïe bûhem pfiipou‰tûní povaÏují b˘ci ãlovûka za svoji konkurenci. Zvífiata si obvykle od lidí udrÏují bezpeãnostní, resp. únikovou zónu, v˘jimkou jsou jedinci navyklí na chovatele. NemoÏnost udrÏet si bezpeãnostní zónu je pro zvífiata stresujícím faktorem, stejnû jako jejich odehnání od stáda. Pfii pfiehánûní zvífiat se chovatel nemá stavût za nû do prostoru, kam nevidí. Pfii vstupu do kotce se má pfiíchozí zvífiatÛm vÏdy „ohlásit“, to zabrání jejich vylekání. Rozru‰ená zvífiata mohou na ãlovûka snáze zaútoãit. Pfii pfiehánûní zvífiat je vhodné je vést v kroku, nikoliv je nutit do klusu ãi dokonce do cvalu, není vÛbec vhodné na nû spûchat. KdyÏ se stádo pfii pfiehánûní rozdûlí, má tendenci se opût spojit. Skot je stádové zvífie, zvyklé dûlat v‰e spoleãnû (postavit se vedle sebe ke Ïlabu a nezfiídka i pfii pasení jít v jedné fiadû vedle sebe a to i pfii vût‰ím poãtu jedincÛ). Zvífiata si také (na chovatele) vÏdy dobfie pamatují, jak je s nimi zacházeno. U masného skotu je Ïádoucí tyto poznatky o chování zvífiat umût uplatnit pfii budování a vyuÏívání manipulaãních zafiízení. Ta mají zajistit snadnou a bezpeãnou manipulaci se zvífiaty a jejich fixaci pfii o‰etfiování, inseminaci, tfiídûní, nakládání a váÏení vÏdy jen s minimálním (Ïádn˘m) rizikem stresování ãi dokonce poranûní jich samotn˘ch (ãi chovatele). III. – ·LECHTùNÍ A REPRODUKCE

K

aÏdoroãnû fie‰íme problém, jak nejlépe ustájit (zafiadit do stáda) plemenné b˘ky pfies léto. Osvûdãilo se nám k tomu zámûrné vyuÏití velké pastviny, na kterou naváÏíme b˘ky postupnû, pfiiãemÏ aÏ jako posledního do stáda zaãleÀujeme nejsilnûj‰ího b˘ka (pozor, neb˘vá to ãasto b˘k nejstar‰í). Tedy takového, o kterém víme, Ïe je v hierarchii

na nejvy‰‰ím postu. Pfiesto se asi neubráníme jejich tfienicím a bojÛm ve stádu, ale pokud vedoucího b˘ka dáme do stáda jako posledního, ostatní plemeníci se jiÏ v rámci vzájemného soupefiení dokáÏí prosadit a o svoji pozici vedle nûj se postarají a nedovolí mu dávat pfiíli‰ najevo jeho úplnou dominanci.V˘hodou pfiitom je i samotná velká pastvina, která slab‰ím b˘kÛm zajistí moÏnost snadného úniku v rámci soupefiení o pozice v rámci stáda. Bûhem pfiipou‰tûcí sezóny sledujeme a na jejím závûru vyhodnotíme v˘Ïivn˘ stav b˘kÛ (pfiiãemÏ minimálnû doporuãujeme krmit b˘kÛm speciální minerální lizy nebo minerálnû-vitaminová krmiva – pfiísady). IV. – ODCHOV MLÁëAT A BRAKACE

V

dobû, kdy stahujeme b˘ky ze stád, se zároveÀ i snaÏíme zváÏit telata, a to pfiedev‰ím ve stádech, kde jsou chována ãistokrevná zvífiata. Pfiitom si i pfiedbûÏnû vytipováváme b˘ãky, ktefií budou moci b˘t následnû naskladnûni do odchovny plemenn˘ch b˘kÛ (OPB). Dal‰í váÏení ve 210 dnech jejich vûku je naplánováno na konec srpna. Pro odhad prodejní hmotnosti zástavov˘ch telat mohou orientaãnû slouÏit i tato ãísla.

V. – PÉâE O PASTVINY, V¯ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY A METABOLISMUS Pár slov o pÛdû Ûda je souãástí pfiírody, ovlivÀující její základní pochody. Vedle její hlavní role coby v˘robního prostfiedku

P

v zemûdûlství a lesnictví (ale i ve stavebnictví a coby zdroje surovin) je stále ve vût‰í mífie zdÛrazÀován mimoprodukãní v˘znam pÛdy – hydrogeologick˘, z pohledu vlivu na klimatické procesy, ãi schopnosti rozkládat odpady lidské ãinnosti aj. Proto by se nemûlo ani k pÛdám niωích produkãních schopností pfiistupovat jako k ménûcenn˘m, ale mûla by se hodnotit i její neprodukãní („ekologické“) funkce. V âeské republice má hodnocení produkãní funkce zemûdûlsk˘ch pÛd dlouhou tradici sahající od vymezení stabilního katastru a registru v 18. století aÏ po moderní bonitaãní systém vymezení bonitovan˘ch pÛdnû-ekologick˘ch jednotek (BPEJ) s bodov˘m hodnocením a stanovením kódÛ HPJ (hlavních pÛdních jednotek), s urãením úfiedních cen zemûdûlské pÛdy. Na‰ím nejroz‰ífienûj‰í typem pÛdy jsou tzv. kambizemû (HPJ 24–33), dfiíve oznaãované jako hnûdozemû. Tvofií asi 40 % v‰ech na‰ich pÛd, zahrnují i svahoviny. Agronomická hodnota tûchto pÛd a jejich zemûdûlská vyuÏitelnost je urãována zejména reliéfem terénu, skeletovitostí, minerální silou a klimatick˘mi podmínkami, ve kter˘ch se vyskytují. Patfií mezi pÛdy stfiední aÏ niωí kvality. Jsou to typické pÛdy pahorkatin a stfiedních poloh vrchovin, vyskytují se v‰ak i na horách. Nejvíce jsou roz‰ífieny v nadmofisk˘ch v˘‰kách 450–800 metrÛ. Podnebí jejich v˘skytu je obvykle vlhãí (humidnûj‰í). Roãní úhrn sráÏek se obvykle pohybuje mezi 500–900 mm, prÛmûrná roãní teplota je mezi 4–9 °C. Hlavním pÛdotvorn˘m procesem hnûdozemí je intenzivní vnitropÛdní zvûtrávání, tj. hnûdnutí horizontu vzhledem k uvolÀování Ïeleza a hliníku z krystalick˘ch mfiíÏek

minerálkÛ. K hnûdnutí se dále pfiipojuje proces tvorby a pfiemûn jílu. Na hlinitokamenit˘ch svahov˘ch sedimentech se nejãastûji vyvinula tzv. kambizem typická, na zamokfien˘ch místech i kambizem pseudoglejová. PÛdní reakce kambizemí b˘vá slabû kyselá aÏ kyselá. Ve vy‰‰ích polohách kambizemû nepravidelnû navazují na pÛdy silnû kyselé, pfiedev‰ím podzoly a kryptopodzoly (u nichÏ pfievaÏuje lesní vyuÏití), fiazené do skupin HPJ 34–36. Uvedené pÛdní jednotky b˘vají ãasto zatravnûny a vyuÏívány k pastvû pfieÏv˘kavcÛ a produkci objemn˘ch krmiv pro jejich krmení v zimním období. VyuÏití kalÛ z v˘roby bioplynu pro aplikaci na pÛdu S rostoucí poãtem bioplynov˘ch stanic v âR se zvy‰uje také mnoÏství kalÛ, které jsou v nich produkovány. Vlastníci BPS se je snaÏí likvidovat aplikací na pÛdu. Pfii dodrÏení správného technologického postupu, vãetnû vhodné surovinové skladby, je digestát, vznikl˘ anaerobní fermentací v bioplynov˘ch stanicích potenciálním hnojivem, srovnateln˘m s kejdou. Kaly po anaerobní fermentaci mají niωí pomûr uhlíku ku dusíku (<10) neÏ je u kejdy a vy‰‰í obsah amoniakálního dusíku. PfiestoÏe b˘vá digestát nabízen jako v˘borné organické hnojivo, není za nû nûkter˘mi autory povaÏován. Pfiíãinou je to, Ïe ve fermentoru bioplynové stanice je dosahováno teploty 35–40 °C (v tzv. mezofilním reÏimu) a míry rozkladu organické hmoty (za vzniku metanu – CH4, CO2 a dal‰ích plynÛ, tj. za ztráty atomÛ uhlíku – C) ve v˘‰i 40–70 % su‰iny. To je daleko více, neÏ je tomu u ãistíren mûstsk˘ch odpadních vod, ve kter˘ch je biopyn produkován za psychrofilního reÏimu (pfii teplotách 18–22 °C) a kdy dochází k men‰ímu

31

rozkladu organické hmoty v úrovni 10–20 % su‰iny, takÏe zbylé kaly lze povaÏovat za organick˘ produkt. Proto tito autofii povaÏují digestát z BPS za vyuÏiteln˘ odpad, nikoliv za organické hnojivo. Obdobnû kapalnou ãást digestátu, fugát, lze podle nich uznávat jen za zfiedûné minerální hnojivo, nikoliv hnojivo organické. Minerální hnojivo oproti organickému nepfiispívá k podpofie mikrobiálních pochodÛ v pÛdû a k Ïádoucím procesÛm humifikace (tvorbû humusu) v pÛdû. Ten je dÛleÏit˘ i pro produkci pastevního porostu. Hlavní pícnináfiské systémy Pícnináfiské systémy v Evropû jsou rozdûleny do pûti hlavních pícnináfisk˘ch zón: 1) vlhk˘ch hor Karpat, Alp a Pyrenejí; 2) such˘ch horsk˘ch oblastí Balkánu a Stfiedomofií; 3) travních porostÛ na pláních a plo‰inách V. Británie a Francie; 4) intenzivního chovu skotu v Holandsku a Dolním Sasku a 5) seversk˘ch oblastí Skotska, Irska a Skandinávie. Více neÏ dvû tfietiny masného skotu v EU je chováno v prvních tfiech zónách. Pfiedpokládané zru‰ení mléãn˘ch kvót od roku 2015, pravdûpodobnû provázené poklesem ceny mléka, mÛÏe vést k vût‰ímu rozsahu vyuÏívání (levné) pastvy dojen˘m skotem, chovan˘m tak pfii niωí produkci mléka, ale za lep‰ích celkov˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛ neÏ na intenzivních mléãn˘ch farmách. A tím i k urãité konkurenci vÛãi masnému skotu. Trávy v pastevním areálu Ve svûtû existuje nûkolik tisíc druhÛ trav, z toho je pro v˘Ïivu hospodáfisk˘ch zvífiat vyuÏíváno v monokultu-

32

rách a travních smûsích pfiibliÏnû 70 druhÛ. Je popisováno 5 nejv˘znamnûj‰ích (základních) druhÛ trav: jílek vytrval˘, jílek mnohokvût˘, kostfiava luãní, srha laloãnatá a bojínek luãní. Ostatní druhy jsou oznaãovány jako doplÀkové. âasto jsou pûstovány hybridní odrÛdy trav coby mezirodoví a mezidruhoví kfiíÏenci – napfiíklad tetraploidní odrÛda Beãva, vy‰lechtûná kfiíÏením diploidního jílku mnohokvûtého a kostfiavy rákosovité s tetraploidním jílkem mnokvût˘m (diploidní znamená, Ïe má dvû sady chromozomÛ, tetraploidní ãtyfii sady). Poãet pûstovan˘ch odrÛd trav je znaãn˘ – jílek vytrval˘ má asi 700 odrÛd, jílek mnohokvût˘ asi 330, kostfiava ãervená asi 450 odrÛd. Obdobnû je ãetné i mnoÏství odrÛd jetelovin – jetel luãní má asi 200 odrÛd a jetel plaziv˘ 125 odrÛd. Jílek vytrval˘ se vyskytuje pfiedev‰ím v intenzivnû zatûÏovan˘ch místech. Jeho kofienová soustava je bohatá, silnû vûtvená, av‰ak mûlká, pfieváÏnû do hloubky 20 cm. Otavnost (tvorba biomasy ve 2. a 3. seãi) je nízká, u odrÛd ‰lechtûn˘ch na v˘nos (tetraploidních) je stfiední. V˘‰ka porostu je nízká (u tetraploidních odrÛd je vy‰‰í), patfií mezi nízké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je velká. Jílek má dobrou odplevelovací schopnost v prvním roce v˘vinu. Na jafie v jednotliv˘ch letech se vyvíjí stfiednû rychle, metá a kvete pozdûji. Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.–2. uÏitkovém roce. Jeho vytrvalost je 2–5 let, na pastvinách a utuÏen˘ch pÛdách aÏ 10 let. Konkurenãní síla jílku je po vysetí vysoká. Jílek vytrval˘ je svûtlomilná tráva, pfii zastínûní z porostÛ ustupuje. Na vláhu je jílek vytrval˘ stfiednû

nároãn˘, nevyhovují mu suché pÛdy ani pÛdy zamokfiené. Na Ïiviny je jílek vytrval˘ nároãn˘, vyÏaduje alespoÀ stfiednû zásobené pÛdy a optimální dávky v˘Ïivy pro jílek se mohou pohybovat v rozpûtí 70–350 kg N/ha za rok. Vyhovují mu také vy‰‰í dávky P a Ca (vápnûní pÛd). Jílek vytrval˘ je odoln˘ proti se‰lapávání, vyÏaduje utuÏenou pÛdu (ta prodluÏuje jeho vytrvalost) a je tak vhodnou pastevní trávou. První sklizeÀ provádíme v rozmezí 15. 5. (pastva) – 10. 6. Kvalita píce je vynikající, s vysokou stravitelností a vysok˘m obsahem N-látek (16–22 % v su‰inû) a vodorozpustn˘ch cukrÛ (11–17 % v su‰inû – má vysokou chutnost a dobrou senáÏovatelnost píce). Zejména listy mají vynikající kvalitu, ve stéblech se pozdûji zvy‰uje obsah vlákniny (slamnatí). Jílek mnohokvût˘ se nejvíce vyskytuje v hnojen˘ch loukách a krátkodob˘ch pícních porostech. Kofienová soustava jílku mnohokvûtého je bohatá, stfiednû hluboká. Má dobrou otavnost. V porostech tvofií volné, fiídké trsy. V˘‰ka porostu je stfiední aÏ vysoká, jílek mnohokvût˘ fiadíme mezi vysoké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je znaãná, má po vysetí dobrou odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje jiÏ v 1.–2. uÏitkovém roce. Konkurenãní síla je vysoká v prvních 2 letech vegetace, pozdûji v˘raznû slábne. Vytrvalost jílku mnohokvûtého je 1–3 roky. Podpofiit ji lze intenzívním hnojením. PoÏadavky na svûtlo jsou vysoké, jílek mnohokvût˘ je svûtlomilná tráva, pfii zastínûní z porostÛ ustupuje. Na vláhu je stfiednû nároãn˘, nevyhovují mu suché pÛdy ani pÛdy zamokfiené. Na Ïiviny je jílek mnohokvût˘ nároãn˘. Podpofiit jej mÛÏeme také animálním hnojením, zejména moãÛvkou. Jílek mnohokvût˘ nesná‰í se‰lapávání, mÛÏeme jej zafiadit pouze do extenzívních pastvin na úrodnûj‰ích pÛdách v podílu do 15 % pro zchutnûní píce. Do doãasn˘ch porostÛ mÛÏeme zafiadit 10–15 % jílku mnohokvûtého, do trval˘ch porostÛ není pfiíli‰ vhodn˘. Jílek mnohokvût˘ je nejlépe tfiíseãn˘. První seã provádíme v rozmezí 20.–30. 5. Kvalita píce jílku mnohokvûtého je vynikající, s vysokou stravitelností a vysok˘m obsahem N-látek (15–19 % v su‰inû) i vodorozpustn˘ch cukrÛ (12–16 % v su‰inû, je proto snadno siláÏovateln˘). Píce je sladká a chutná, vhodná pfiedev‰ím k siláÏování a senáÏování, nebo i k pfiímému zkrmování. Srha laloãnatá se vyskytuje v loukách

a pastvinách a na okrajích lesÛ a mokfiadÛ a v mulãovan˘ch a ladem leÏících travních porostech. Kofienová soustava srhy laloãnaté je bohatá, hluboká. Má stfiední otavnost, vzhledem k dlouh˘m listÛm v píci. V porostech tvofií srha mohutné, v˘razné trsy, pfii ãastûj‰ím kosení nebo pastvû i rovnomûrn˘ porost. V˘‰ka porostu je vysoká. Rychlost v˘vinu po zasetí je stfiední a srha laloãnatá má po vysetí stfiední odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.–4. uÏitkovém roce. Konkurenãní síla je vysoká od 2. roku vegetace a porosty srhy mají v˘bornou odolnost zaplevelování. Vytrvalost srhy laloãnaté je 4–8 let. Podpofiit ji lze intenzívním hnojením a pravideln˘m vyuÏíváním porostÛ kosením. PoÏadavky na svûtlo jsou stfiední, srha laloãnatá sná‰í i zastínûní, pfii zastínûní tvofií ménû plodn˘ch stébel. Na vláhu je srha laloãnatá nenároãná, pfiizpÛsobivá. Sná‰í i pfiísu‰ky a su‰‰í pÛdy. Je odolná vÛãi drsnûj‰ím klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je srha laloãnatá pomûrnû nároãná, vyÏaduje alespoÀ stfiednû zásobené pÛdy Ïivinami. Dobfie sná‰í se‰lapávání, proto ji zafiazujeme do pastevních porostÛ. Srha laloãnatá je nejlépe tfiíseãná. První seã provádíme v rozmezí 15.–25. 5. Kvalita píce srhy laloãnaté je dobrá, s dobrou stravitelností, stfiedním obsahem N-látek (15 % v su‰inû) i vodorozpustn˘ch cukrÛ (10 % v su‰inû, snadná senáÏovatelnost). Píce je vhodná pfiedev‰ím k siláÏování a senáÏování, nebo i k pfiímému zkrmování. Kostfiava luãní se vyskytuje na loukách a pastvinách a v porostech vyuÏívan˘ch kombinovanû kosením a pastvou. Kofienová soustava kostfiavy luãní je stfiednû bohatá a stfiednû hluboká. Kostfiavu luãní fiadíme mezi vysoké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je stfiední, po vysetí má stfiední odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.–4. uÏitkovém roce. Konkurenãní síla je stfiední, ménû potlaãuje jeteloviny, ale také plevele. Vytrvalost kostfiavy luãní je 4–8 let. Podpofiit ji lze pravideln˘m vyuÏíváním porostÛ kosením i pastvou. PoÏadavky na svûtlo jsou vysoké, nesná‰í zastínûní, po zastínûní z porostÛ postupnû ustupuje. Na vláhu je kostfiava luãní nenároãná, pfiizpÛsobivá. Sná‰í i pfiísu‰ky a su‰‰í pÛdy. Je odolná drsnûj‰ím klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je kostfiava luãní stfiednû nároãná. V˘bornû reaguje na dodané Ïiviny. Kostfiava luãní dobfie sná‰í se‰lapávání, je vhodná do pastevních

porostÛ. Je nejlépe dvouseãná. První seã provádíme v rozmezí 20.–30. 5. Kvalita píce kostfiavy luãní je velmi dobrá, s dobrou stravitelností, stfiedním obsahem N-látek (14–17 % v su‰inû) a niωím obsahem vodorozpustn˘ch cukrÛ (6–8 % v su‰inû, je to polobílkovinná aÏ bílkovinná píce vhodnûj‰í k v˘robû sena nebo senáÏí o vy‰‰í su‰inû). Píce obsahuje (v rámci trav) více beta-karotenu a fosforu. Bojínek luãní se vyskytuje v loukách a pastvinách a i v ladem leÏících nebo mulãovan˘ch porostech. Kofienová soustava bojínku luãního je chudá a stfiednû hluboká. Zafiazujeme jej mezi volnû trsnaté trávy. Trsy bojínku v porostu jsou fiídké a nev˘razné. V˘‰ka porostu je vysoká, bojínek luãní také fiadíme mezi vysoké trávy. Rychlost v˘vinu po zasetí je stfiední, av‰ak bojínek luãní má po vysetí malou odplevelovací schopnost. Maximálních v˘nosÛ dosahuje v 1.– 4. uÏitkovém roce. V uÏitkov˘ch letech se bojínek luãní vyvíjí pomalu, pozdû metá i kvete a fiadíme jej mezi trávy pozdní. Konkurenãní síla je malá aÏ stfiední, bojínek luãní málo potlaãuje jeteloviny a plevele. Vytrvalost bojínku luãního je 4–8 let. Podpofiit ji lze pravideln˘m vyuÏíváním porostÛ kosením i pastvou a hnojením. PoÏadavky na svûtlo jsou stfiední, bojínek luãní sná‰í zastínûní, po zastínûní porostÛ v‰ak tvofií málo plodn˘ch stébel. Na vláhu je bojínek luãní nároãn˘. Nesná‰í pfiísu‰ky a suché pÛdy. Je odoln˘ drsnûj‰ím klimatick˘m podmínkám. Na Ïiviny je bojínek luãní stfiednû nároãn˘, vyÏaduje alespoÀ stfiednû zásobené pÛdy Ïivinami.

V˘bornû reaguje na dodané Ïiviny. Bojínek luãní dobfie sná‰í se‰lapávání, mÛÏeme jej fiadit do pastevních porostÛ. Porosty bojínku luãního jsou nejlépe dvouseãné. První seã provádíme v rozmezí 25. 5.–10. 6. Kvalita píce bojínku luãního je dobrá, s dobrou stravitelností, stfiedním obsahem N-látek (13–16 % v su‰inû) a niωím obsahem vodorozpustn˘ch cukrÛ (4–6 % v su‰inû, bílkovinná píce vhodnûj‰í k v˘robû sena nebo senáÏí o vy‰‰í su‰inû). Píce je vhodná pfiedev‰ím k v˘robû sena, nebo i k pfiímému zkrmování. Seno bojínku luãního je tûÏké, obsahuje vy‰‰í podíl stébel. Aãkoli fiadíme bojínek mezi pozdní druhy, jeho píce rychle stárne a lignifikuje. OpoÏdûní seãe znamená rychl˘ pokles kvality jeho píce. VI. – KONTROLA ZDRAVÍ Národní ozdravovací program od IBR 31. 5. 2012 uplynulo v âeské republice pfiibliÏnû ‰est a pÛl rokÛ od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR (NOP IBR). Za tuto dobu vzrostl poãet hospodáfiství, v nichÏ byla eliminována infekce pÛvodcem IBR, na 65 %. Pro realizaci programu byla stanovena doba 7 rokÛ, tzn. do 31. 12. 2012. Ministerstvo zemûdûlství na tuto dobu zajistilo finanãní pfiíspûvek státu. ChovatelÛm, ktefií chtûjí dokonãit ozdravování s pln˘m vyuÏitím státního pfiíspûvku zb˘vá jiÏ jen nûkolik mûsícÛ. Ti chovatelé skotu, ktefií z rÛzn˘ch dÛvodÛ nestihnou ozdravení dokonãit

K

33

nebo v prÛbûhu NOP pfii‰li o status IBR prostého nebo IBR ozdraveného hospodáfiství, musí poãítat s tím, Ïe ve‰keré dal‰í náklady na vakcinaãní dávky, nezbytnou laboratorní diagnostiku v prÛbûhu a v závûru ozdravování a na ãinnost soukromého veterinárního lékafie budou hradit v˘hradnû ze sv˘ch finanãních prostfiedkÛ. NOP IBR byl na základû dohody chovatelsk˘ch svazÛ skotu, MZe âR a SVS âR pfiijat jako povinn˘ pro v‰echny chovatele, jejichÏ stáda nebyla v den zahájení programu prostá nákazy. Z toho vypl˘vá závûr, Ïe ozdravování v âR musí b˘t dovedeno do úspû‰ného konce. To znamená, Ïe NOP bude ukonãen, aÏ v‰echna hospodáfiství s chovem skotu v âR budou prohlá‰ena za úfiednû prostá nákazy. DÛvod pro realizaci NOP IBR je nejen zdravotní, ale i obchodní. Trendem evropsk˘ch chovatelÛ (nejen skotu) je ozdravovat od produkãních nákaz. Prosté IBR jsou ·v˘carsko, Rakousko, Dánsko, Norsko, ·védsko, Finsko a spolková zemû Bavorsko. Povinnû ozdravují ostatní zemû Spolkové republiky Nûmecko a âR, dobrovolné programy jsou realizovány ve v‰ech ostatních západoevropsk˘ch zemích a Turecku. Ve druhém pololetí 2011 byla spolková zemû Bavorsko prohlá‰ena evropskou Komisí za území úfiednû prosté IBR a zafiazena do pfiílohy ã. II rozhodnutí Komise 2004/558/ES. SRN se tím stala pro obchodní partnery se skotem a zárodeãn˘mi produkty zemí s dvojí nákazovou situací, coÏ je nutné pfii obchodu respektovat. SRN prosadila (vzhledem k dvojí nákazové situaci v zemi) doplnûní ãl. 3 v˘‰e uvedeného rozhodnutí o nov˘ bod 4, kter˘ usnadÀuje obchod (dovoz) zástavového skotu urãeného k v˘krmu do zemí uveden˘ch v pfiíloze II v˘‰e uvedeného rozhodnutí, tedy do zemí oficiálnû prost˘ch IBR. Tímto opatfiením mÛÏe b˘t do zemí prost˘ch IBR pfiemístûn neinfikovan˘ a nevakcinovan˘ zástavov˘ (nikoli urãen˘ k reprodukci) skot, ale mÛÏe mít protilátky (v podstatû jen kolostrální) po markerov˘ch vakcínách. Skot musí pocházet z hospodáfiství, v nichÏ se nevyskytuje pÛvodce IBR, ve kter˘ch v‰ak jsou je‰tû chovány vakcinované matky. Podmínkou je, Ïe nab˘vající stát ãi region musí s ustanovením ãl. 3, bodu 4 souhlasit a svÛj souhlas oznámit evropské Komisi. Hospodáfiství, do nûhoÏ byl zástavov˘ skot dle ãl. 3, bodu 4 pfiemístûn, musí jej vy‰etfiit

34

(ELISA, gE ELISA testy) a zaruãit, Ïe zvífiata po dokrmení budou pfiemístûna v˘hradnû na jatky. Obchod z âR do Bavorska se v duchu ustanovení nového bodu 4 jiÏ uskuteãÀuje. Spolková zemû Bavorsko pro tento úãel vydala pfiedti‰tûné formuláfie, obsahující v‰echny podmínky obchodu. V âR bylo vloni zahájeno individuální sledování hospodáfiství, která dokonãují ozdravování od IBR. Pro tento úãel krajské veterinární správy (KVS) pofiídily seznamy v‰ech hospodáfiství v nichÏ jsou chována sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata. AÏ do ukonãení NOP budou tato hospodáfiství ve ãtvrtletních intervalech individuálnû sledována zejména z pohledu úbytku poãtu pozitivních zvífiat. V roce 2011 ubylo ze seznamu hospodáfiství chovajících IBR pozitivní zvífiata celkem 222 hospodáfiství. Jedná se o hospodáfiství, která dokonãila ozdravování vãetnû závûreãn˘ch vy‰etfiení nebo o hospodáfiství, která byla v ãasovém intervalu mezi prvním a druh˘m závûreãn˘m vy‰etfiením. Nûkterá hospodáfiství z uvedeného poãtu skonãila s chovem skotu a zvífiata pfiemístila na jatky ãi jinému chovateli. Naproti tomu ve stejném období v âR pfiibylo celkem 37 hospodáfiství s IBR pozitivním skotem, coÏ je nepfiíznivé. Nejvíce tûchto hospodáfiství je v Jihoãeském kraji. DÛvodem je, Ïe v nûkter˘ch stádech byla pfii namátkov˘ch vy‰etfieních (vesmûs u star‰ích krav) prokázána pozitivní zvífiata, která dosud nebyla jako pozitivní administrativnû vedena. âást pfiípadÛ z tohoto poãtu nastala u drobn˘ch chovatelÛ v dÛsledku zavleãení infekce.

Zavedení individuálního sledování poklesu sérologicky pozitivního skotu v hospodáfistvích, která dokonãují ozdravování umoÏnilo nahlédnout, ve kter˘ch vûkov˘ch kategoriích se pozitivní zvífiata vyskytují. Zb˘vající sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata jsou kumulována pfiedev‰ím v kategoriích ‰estilet˘ch a star‰ích krav, v men‰ím rozsahu u pûti aÏ ‰estilet˘ch krav. Toto obecnû koresponduje s délkou realizace NOP IBR u nás a odpovídá i pfiedpokladÛm a v˘sledkÛm opakované imunizace stád. Nepfiíznivé v‰ak je, Ïe ãást z infikovan˘ch kusÛ se nachází v kategorii tfií aÏ pûtilet˘ch (mlad˘ch) krav. V˘skyt infikovaného skotu u prvotelek, pfiípadnû mladého skotu a telat je ojedinûl˘. Infikovan˘ skot ve vûkovém rozmezí 7 aÏ 60 mûsícÛ stáfií se nachází vesmûs v hospodáfistvích, kter˘m byl v letech 2008 aÏ 2011 odejmut status prostého nebo ozdraveného hospodáfiství, v˘jimeãnû ve stádech, která zahájila ozdravování vãas, tzn. poãátkem roku 2006. Seznamy hospodáfiství s pozitivním skotem se staly prÛbûÏnû vyuÏívan˘m prostfiedkem, kter˘ upozorÀuje na pfiípadné závady v ozdravování v jednotliv˘ch hospodáfistvích. Proto je nezbytné tyto seznamy prÛbûÏnû upfiesÀovat evidováním novû zji‰tûn˘ch serologicky pozitivních zvífiat, zji‰tûn˘ch serologick˘m vy‰etfiením, organizovan˘mi Státní veterinární správy âR a oznaãovan˘mi jako kódy IBR – viz kapitola V. „Metodiky kontroly zdraví a nafiízené vakcinace 2012“. Jedná se o tfii následující kódy. Kód IBR 103 „Namátková vy‰etfiení“ – pfiesto, Ïe je od zahájení NOP od IBR

toto vy‰etfiení provádûné v ‰estimûsíãních intervalech pro kaÏdého chovatele závazné, nebylo nûkter˘mi chovateli v pfiedepsaném rozsahu realizováno. Proto byla formulace kódu novû upravena jako „povinné vy‰etfiení“. Vzhledem k tomu, Ïe lze oãekávat pfiípadn˘ v˘skyt nov˘ch infikovan˘ch zvífiat v kategorii nejstar‰ích krav, bylo zmûnûno i schéma vy‰etfiení. Není jiÏ vy‰etfiován mlad˘ skot, ale prvotelky a nejstar‰í krávy. Dále kód IBR 106 – jde o návazné vy‰etfiení celé skupiny nejstar‰ích krav v pfiípadû, Ïe pfiedchozím kódem 103 byla ve skupinû krav prokázána pozitivní zvífiata. A koneãnû IBR 108, kter˘ hradí chovatelé – jedná se o dal‰í návazné vy‰etfiení v pfiípadû individuálního vyhodnocení (úfiedním a soukrom˘m veterinárním lékafiem a chovatelem) nákazové situace v hospodáfiství a podezfiení, Ïe infikovaná zvífiata se mohou vyskytovat i u mlad‰ích krav nebo dokonce mladého skotu. Toto vy‰etfiení se provede vÏdy, kdyÏ vy‰etfiením dle kódu IBR 103 a IBR 106 byla diagnostikována infikovaná zvífiata. Rozsah vy‰etfiení není pfiedepsán, je urãován individuálnû. Je povinností kaÏdého chovatele, aby tûmito kódy pro kontrolní vy‰etfiení v prÛbûhu ozdravování odhalil pfiípadná dal‰í pozitivní zvífiata ve stádû a upfiesnil tak celkov˘ poãet kusÛ, které musí b˘t pfiednostnû ze stáda eliminovány. Pokud chce chovatel, v rámci pfiíprav na dokonãení NOP IBR, ve svém stádu je‰tû letos pfiistoupit k 1. závûreãnému serologickému vy‰etfiení stáda, musí pfiedtím absolvovat s negativními v˘sledky (bez nálezu serologicky pozitivních zvífiat) vy‰etfiení podle uveden˘ch kódÛ. V˘skyt nov˘ch sérologicky pozitivních zvífiat u mlad‰ích krav, prvotelek nebo dokonce u mladého skotu pak svûdãí o tom, Ïe v nûkteré fázi ozdravování nastala chyba. Bezprostfiednû po takovém zji‰tûní je nezbytné provést dÛkladn˘ rozbor procesu ozdravování se zamûfiením pfiedev‰ím na pfiemisÈování zvífiat v rámci stáda, nákup samiãího i samãího skotu, moÏn˘ pfienos lidmi a dal‰ími vektory, vzít v úvahu zdali nûkdo, kdo pfiichází do styku se stádem, nechová doma nebo nepfiichází do styku s rizikov˘m skotem. Posoudit zda vakcinace byly provádûny v termínech dle návodu v˘robce, zda vakcíny byly pouÏity v expiraãní dobû a byly správnû uskladnûny, zváÏit v‰echny okolnosti, které mohly vést

k tomu, Ïe se v opakovanû imunizovaném stádû stále ‰ífií virus a najít místo pravdûpodobného zdroje infekce a pfiíãinu ‰ífiení infekce ve stádû. V Metodice kontroly zdraví a nafiízené vakcinace pro 2012 byly zafiazeny dal‰í kódy (vy‰etfiení zvífiat) slouÏící k nezbytnému ovûfiení statusu IBR ozdraveného a IBR prostého hospodáfiství do kapitoly I „Povinné úkony hrazené ze státního rozpoãtu“. Znamená to, Ïe ve‰keré náklady na laboratorní diagnostiku pfiebírá stát, ãímÏ v˘znamnû pomáhá chovatelÛm, ktefií jiÏ ozdravování ukonãili a také motivuje chovatele u nichÏ ozdravování probíhá, k jeho vãasnému dokonãení. Podle novû pfiipravovan˘ch opatfiení (jejichÏ definitivní znûní je nutno si zjistit ve Vûstníku Ministerstva zemûdûlství âR pro rok 2012 nebo na webov˘ch stránkách SVS âR), bude v chovech, ve kter˘ch se nepodafií stihnout pÛvodní termín ozdravení od IBR 31. 12. 2012, ale je to reálné v následujícím období, postupováno pro chovatele pfiijateln˘m zpÛsobem (jednou z podmínek bude ukonãení pfiipou‰tûní pozitivních krav ke 30. 9. 2012). Chovatelé, u nichÏ z dÛvodÛ vy‰‰ího poãtu zb˘vajících sérologicky pozitivních (infikovan˘ch) plemenic nebude moÏné ani ve dvou nejbliωích letech dokonãit ozdravování a vzhledem k jejich potfiebû zapou‰tût tyto plemenice i po termínu 30. 9. 2012, poÏádají ve tfietím ãtvrtletí 2012 místnû pfiíslu‰nou KVS o prodlouÏení termínu dokonãení ozdravování. KVS Ïádost posoudí a v pfiípadû, Ïe ji shledá jako oprávnûnou, pfiedá ji se sv˘m stanoviskem k rozhodnutí SVS âR. V pfiípadû, Ïe KVS posoudí Ïádost jako neoprávnûnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dal‰ím postupu. Hospodáfistvím, kter˘m bude takto umoÏnûno dokonãit ozdravování, bude stanoven kontrolní reÏim. Budou muset aktualizovat svÛj ozdravovací plán a pfiedloÏit jej ke schválení KVS. Tato hospodáfiství budou pfiedávat ãtvrtletnû hlá‰ení na KVS a prÛbûÏnû budou kontrolována. Uveden˘ postup jim umoÏní v dal‰ích letech bez zbyteãn˘ch chovatelsk˘ch ztrát dokonãit NOP IBR, av‰ak s tím, Ïe náklady na jeho realizaci budou trvale od pfií‰tího roku sami hradit v plné v˘‰i. Zásady biosekurity v chovech masného skotu Pojem biosekurita je pomûrnû nov˘. Pfiedstavuje strategii managementu

zamûfienou na minimalizaci moÏností prÛniku patogenních mikroorganismÛ (pfienosn˘ch nemocí) na farmu (do stáda). A jejich dal‰ímu ‰ífiení v nûm. Odpovídající (mínûno vysoká) hygienická úroveÀ chovu je jedním z v˘znamn˘ch pfiedpokladÛ k dosaÏení ‰piãkové úrovnû jeho zdravotních, reprodukãních, produkãních a tím i ekonomick˘ch v˘sledkÛ. Je známo, Ïe k zavleãení nákazy do stáda staãí jen jedno zvífie. Opatfiení biosekurity jsou dÛleÏité zvlá‰tû u vût‰ích ãi více u‰lechtil˘ch stád, u kter˘ch roz‰ífiení infekce pfiedstavuje velké ztráty (typick˘m pfiíkladem je v˘skyt slintavky a kulhavky, ale i dal‰í virová onemocnûní IBR, BVD, ãi bakteriální níkazy jako paratuberkulóza, chlamydióza a Q-horeãka, ale i parazitární infekce jako kokcidióza ãi tasemniãnatost aj.). V posledních letech se zmûnil pfiístup od boje proti jiÏ ve stádu zji‰tûn˘m onemocnûním k jejich dÛsledné prevenci (prostfiednictvím uplatnûní postupÛ produkãní a preventivní medicíny – herd health managementu, jichÏ je biosekurita souãástí). K hlavním prvkÛm biosekurity patfií zapojení do ozdravn˘ch programÛ, dodrÏování uzavfieného obratu stáda, pfii (nutném) nákupu zvífiat znalost jejich matefiského chovu, vãetnû v˘sledkÛ koprologického a diagnostického vy‰etfiení, jejich transport pouze v ãistém a vydezinfikovaném dopravním prostfiedku, minimálnû ãtyfit˘denní karanténa nakoupen˘ch kusÛ, izolace a kontrola zvífiat po jejich návratu z v˘stavy (s podobnou ochranou jako u novû nakoupen˘ch), pravidelná kontrola zdravotního stavu celého stáda a vãasná konzultace s veterinárním lékafiem v pfiípadû v˘skytu nespecifick˘ch pfiíznakÛ onemocnûní nebo zv˘‰eného úhynu, znalost v˘sledkÛ serologického vy‰etfiení na pfiítomnost protilátek proti pÛvodcÛm infekãních chorob, pravidelné odãervování, omezení náv‰tûv v chovu, dezinfekãní opatfiení pro náv‰tûvy v chovu (vãetnû veterinárního lékafie, plemenáfisk˘ch pracovníkÛ, pomocníkÛ, ktefií doma chovají skot a dal‰í hospodáfiská zvífiata i dal‰ích externích ãlenÛ znalostního t˘mu), pravidelná kontrola stavu oplocení pastvin, minimalizace kontaktu stáda s divoce Ïijícími zvífiaty, zamezení pastvy na zamokfien˘ch plochách a samozfiejmû také pravidelné ãi‰tûní, dezinfekce, dezinsekce a deratizace technologického vybavení chovu.

35

36

Piemontské novinky Ing. Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel, a.s. Plemeno piemontese v‰ichni známe jako velmi u‰lechtilou rasu, která vyniká extrémním osvalením, vynikající kvalitou masa a jemnou kostrou. To je plemeno piemontese dnes, ale kde jsou jeho kofieny a kam toto plemeno smûfiuje? MoÏná alespoÀ na nûkteré z tûchto otázek odpoví mÛj pfiíspûvek. Díky své relativnû krátké moderní historií a sv˘m vlastnostem b˘vají piemonti oznaãováni jako moderní masné plemeno. Kde se toto plemeno vzalo a kde jsou jeho kofieny? Asi pfied 25 aÏ

30 tisíci lety, v období paleolitu, zaÏívá oblast Itálie masivní prÛnik pfiistûhovalcÛ z tehdej‰ího západního Pákistánu (mimochodem haploskupina G lidského y chromozomu, která vznikla právû ve zmiÀovaném období v oblasti Pakistánu, je typická právû pro oblast severní Itálie). Co bylo dÛvodem této migrace se asi nikdy nedozvíme, ale jistû víme, Ïe oblast Piemontese se sv˘mi vysok˘mi horami se stala jakousi pastí pro tyto koãovníky. A spolu s nimi i pro jejich skot, kter˘m byla pÛvodní primitivní forma zebu. Tato zvífiata se zde kfiíÏila s pÛvodními plemeny, coÏ dalo za základ plemeni piemontese.

x Auchros (Bos primigenius)

Zebu pakistano (Bos indicus)

Piemontese (kombinovaná užitkovost)

➩ Piemontese nyní

Zde se plemeno chovalo aÏ do 20. let tohoto století v klasické trojstranné uÏitkovosti maso-mléko-tah. Pak se ale zaãínají v populaci prosazovat zvífiata s nadprÛmûrn˘m osvalením a od 70. let se datuje poãátek intenzivní plemenáfiské práce zamûfiené na typické masné plemeno stfiedního rámce, s vynikajícími parametry konverze Ïivin, jateãn˘ch a v˘krmov˘ch vlastností. Pfielomem je pak 11. únor 1960, kdy vzniká ANABORAPI – národní asociace chovatelÛ plemene piemontese, která vede plemennou knihu a odpovídá za ‰lechtûní tohoto plemene. C313Y je název mutace na genu myostatinu, která je odpovûdná za dvojí osvalení u tohoto plemene (a vyskytuje se i u plemene Gasconne). Tato mutace je i za velmi nízk˘m protuãnûním piemontského masa. Plemeno zaznamenává od zaloÏení ANABORAPI boufiliv˘ rozvoj a je druh˘m nejpoãetnûj‰ím plemenem chovan˘m v Itálii (po mléãném plemeni holstein). V roce 1988 bylo v plemenné knize zapsáno necel˘ch 28 tisíc krav (prÛmûr na farmu 16 ks) a v polovinû roku 2012 to je jiÏ 124 tisíc krav (s prÛmûrem 30 ks na farmu). MoÏná trochu matoucí je nynûj‰í systém chovu tohoto plemene v Itálii, kter˘ probíhá na dvou platformách, které jsou zcela odli‰né. Od svého poãátku sleduje ANABORAPI systematicky masnou i mléãnou uÏitkovost PiemontÛ, aby pak nûkdy kolem roku 1995 pfiestal zcela publikovat mléãnou uÏitkovost. Pfiesto se ale velká ãást piemontÛ kaÏdoroãnû vyhání na stránû Alp, kde se kaÏd˘ den dojí a z jejich mléka se vyrábí speciální s˘ry. Tato zvífiata spasou bûhem krátkého období kvûtna aÏ záfií celé svahy a postupují z podhÛfií od nadmofiské v˘‰ky 500 m aÏ do témûfi 1500 metrÛ nad mofiem. Dal‰í ãást zvífiat je chována v naprosté rovinû Pádské níÏiny, kde cena pÛdy dosahuje astronomick˘ch v˘‰ek a zvífiata jsou celoroãnû chována ve

37

❒ Informace o inseminačním býkovi – vysvětlení vyhodnocovaných znaků

stáji na krmivech vyroben˘ch na orné pÛdû. Obû tyto populace jsou si ve ‰lechtûní i v selekci rovné. Plemeno piemontese zaznamenalo v posledních letech opravdu

38

v˘razné úspûchy ve ‰lechtûní. Dûtské nemoci typu tûÏk˘ch porodÛ ãi málo Ïivotaschopn˘ch telat byly odstranûny a dnes má plemeno tendence dob˘vat evropské i zámofiské trhy.

Jen pro pfiíklad nûkolik údajÛ: • podíl tûÏk˘ch porodÛ u jalovic kles od roku 2004 z 18 % na procent 11 a trend je i nadále pozitivní • i pfies men‰í populaci se dafií drÏet koeficient pfiíbuzenské plemenitby pod 1,5 % • produkce inseminaãních dávek se zv˘‰ila z 220 tisíc v roce 1995 na 465 tisíc v roce 2010, v tomto roce se vyvezlo 45 tisíc dávek do zahraniãí • probíhá zji‰Èování temperamentu u 5 mûsíãních zvífiat za úãelem selekce na vyrovnan˘ charakter a manipulovatelnost zvífiat • na základû tûlesn˘ch rozmûrÛ v‰ech b˘kÛ narozen˘ch po roce 1999 je kalkulován od roku 2011 index pro rámec zvífiat. Dle informací od pracovníkÛ plemenné knihy hodlají v nejbliωí dobû uvolnit dal‰í data, která zpfiesní informace o zvífiatech a umoÏní chovatelÛm se kvalifikovanûji rozhodovat. Na‰i chovatelé mají moÏnost pracovat z nejlep‰í italskou inseminaãní genetikou a je na nich, do jaké míry ji vyuÏijí.

Pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ Naturalu Jan ·tráfelda, Natural, spol. s r. o.

Dne 23. kvûtna 2012 pofiádal Natural, spol. s r. o. tradiãní pfiehlídku plemenn˘ch b˘kÛ na inseminaãní stanici v Hradi‰tku pod Medníkem. Díky v˘bornému poãasí a atraktivnímu programu se se‰lo pfies 600 náv‰tûvníkÛ. Kromû b˘kÛ dojen˘ch plemen byli pfiedvedeni i zástupci devíti masn˘ch plemen. Program zaãínal jiÏ v 10 hodin dopoledne komponovan˘m sokolnick˘m a jezdeck˘m pfiedstavením, proveden˘m panem Jaroslavem Pelí‰kem (Falconia) ze sousedních KrÀan. Ta se sestávala z komentované ukázky celkem osmi drav˘ch ptákÛ. Málo kdy mÛÏeme zblízka vidût orla skalního a vychutnat si jeho majestátní let. Zajímaví byli i ostatní dravci. Vzápûtí upoutalo pozornost jezdecké umûní dal‰ích ãlenÛ skupiny. Krásná mladá Ïena v dámském sedle a v dobovém kost˘mu na nádherném jedenáctiletém fríském valachovi pfiedvedla brilantní jezdeckou drezÛru a nezalekla se ani prudkého cvalu. Nechybûl cval s konûm skrze ohÀovou clonu. Po obûdû pfiesnû ve 13 hodin zahájil fieditel Naturalu ing. Jan ·tráfelda pfiehlídku plemenn˘ch b˘kÛ. Natural je 100% ãeská plemenáfiská organizace. Zaji‰Èuje kompletní plemenáfiské sluÏby na celém území âeské republiky a má velmi rozsáhl˘ program b˘kÛ masn˘ch plemen. Souãasná nabídka pfiedstavuje celkem 15 plemen a neuvûfiiteln˘ch 150 vlastních b˘kÛ fiadí spoleãnost mezi skuteãnou velmoc v masn˘ch plemenech v mûfiítku evropském i svûtovém. Není tedy divu, Ïe v relaci mezi vysokou kvalitou plemeníkÛ a velmi pfiijatelnou cenou stále pfiib˘vá ãesk˘ch chovatelÛ, ktefií sluÏeb Naturalu vyuÏívají. Impozantní je i export inseminaãních dávek,

kter˘ jiÏ po tfii uplynulé roky pfiesahuje pÛl milionu dávek roãnû. Firma má vybudovaná stálá zastoupení v 15 zemích svûta a do dal‰ích vyváÏí pfiíleÏitostnû. Komentáfie masn˘ch b˘kÛ se ujal odborník nad jiné povolan˘, dlouholet˘ fieditel a pozdûji pfiedseda âeského svazu chovatelÛ masného skotu Karel ·eba. Pfiehlídku zahájil nejmlad‰í v fiadû TORANAGA ZBM 284. B˘k byl dovezen s dal‰ími tfiemi z Holandska z farmy van’t Zandeind. SvÛj pÛvod odvozuje ze známé rodiny, jejíÏ zakladatelkou byla plemenice Clarisse 2 van’t Zandeind. Tato kráva pochází z farmy pana Jose Huijbrechtse, v jehoÏ chovu má mnoho slavn˘ch pokraãovatelek. Py‰ní se titulem druhé nejtûωí krávy v historii plemene, kdyÏ dosáhla Ïivé hmotnosti 1142 kg. Ta jí byla naváÏena v jejích jedenácti letech dne 20. 3. 2011 na tradiãní soutûÏi, která se kaÏdoroãnû pofiádá v Antverpách. Úãelem dovozu Toranagy bylo posílit stav belgick˘ch b˘kÛ bílého zbarvení, jejichÏ dávky Natural vyváÏí do mnoha evropsk˘ch zemí pfiedev‰ím pro produkci kfiíÏencÛ s hol‰t˘nsk˘m plemenem. U plemene BM je bílá barva dominantní nad ãernobíl˘m zbarvením, ‰edomodfie zbarvení jsou heterozygoti. Toho se v˘hodnû vyuÏívá pfii kfiíÏení bíl˘ch BM b˘kÛ v inseminaci. Na ãernobíl˘ch hol‰t˘nkách se rodí v‰echna telata modrobílá, coÏ je spolu s v˘razn˘m osvalením kfiíÏencÛ v˘borná obchodní známka pro prodej telat. Toranaga demonstroval vysoké osvalení, typické pro své plemeno a velmi dobr˘ rámec. Následoval gallowaysk˘ b˘k XAVER ZGA 400. Je celoplá‰Èovû hnûdého zbarvení „dun“. Takov˘ch b˘kÛ je v populaci plemene galloway málo. Natural mûl v inseminaci i b˘ka Morice se

zbarvením dun belted, coÏ je je‰tû vût‰í rarita. Plemeno galloway je v povûdomí chovatelÛ fiazeno mezi plemena men‰ího tûlesného rámce, velmi odolné vÛãi chladu i vlhkosti. Av‰ak mal˘ rámec b˘vá spojen s niωí rÛstovou schopností. Proto moderní ‰lechtûní tohoto plemene ubírá smûrem ke zvût‰ení tûlesného rámce a i vy‰‰ímu osvalení. Xaver je pfiíkladem b˘ka moderního americko-australského typu s extrémním rámcem. Byl nakoupen v Nûmecku. Sv˘m rámcem si nezadal s o rok star‰ím angusk˘m b˘kem, kter˘ na pfiehlídce následoval. TEAM ZAA 829 se pfiedstavil jako angusk˘ b˘k ãerné barvy. Má v‰ak i ãerven˘ (recesivní) faktor, kter˘ pfiená‰í a mÛÏe se projevit ve spojení s ãerven˘mi matkami. Po svém otci zdûdil rámec a rÛstovou schopnost. Otec matky Sharpshooter je i otcem otce, vyuÏíval se u nás v podobû dováÏen˘ch inseminaãních dávek a patfií k plemeníkÛm, ktefií v poslední dekádû rozhodujícím zpÛsobem ovlivnili ‰lechtûní anguse po celém svûtû. Následoval ãervenû zbarven˘ aberdeen angus PAUL ZAA 862. Pochází ze známého ‰umavského chovu ZD Brloh. Zde ‰iroce v pfiirozené plemenitbû vyuÏívan˘ otec Paula jménem Kreol Red zanechal více neÏ 123 telat a získal plemennou hodnotu pro rÛst v maternálním efektu vysoce nadprÛmûrn˘ch 113. Otcem matky z dnes jiÏ zaniklého chovu Finesa byl Red Lazy Hobo, coÏ byl otec v inseminaci Naturalu vyuÏívaného Jordan Reda. Paul je nositelem rámce a rÛstové schopnosti v pfiímém efektu. Paula lze nejen vyuÏít v kfiíÏení, ale i ãistokrevn˘ch stádech anguse pro roz‰ífiení ãerveného zbarvení. Fundovan˘m komentáfiem po-

39

ctil Karel ·eba b˘ka POLLED REXe P ZBA 621, kter˘ pochází právû z vûdlického chovu, kde ·eba pÛsobí jako zootechnik. Rex je králem bezrohého ‰lechtûní blonde d’Aquitaine v âesku. Jeho bezroh˘ otec VBQ Unit byl jako osmimûsíãní zakoupen nûmeckou farmou Agrozucht Bürkensdorf a o nûkolik mûsícÛ pozdûji se ho podafiilo odkoupit Karlovi ·ebovi. Chovatelem Unita je Thorkild Hviid, kter˘ vy‰lechtil dvû v˘znamné bezrohé BA krávy VBQ Thiamin Pp a VBQ Trikot Pp, které mají stejného otce jako Unit. Tyto krávy se staly základem ‰lechtûní bezrohosti v chovu BA. Bûhem své chovné kariéry Unit potvrdil vysoké plemenné hodnoty pro rÛst v pfiímém efektu. Rexova matka je dcerou prvního ‰ampióna plemene blonde d’Aquitaine ZBA 216 Edy (ocenûn ve Svinãicích 1997). Rex byl testován i v Nûmecku. Rex v‰ak nevyniká pouze sv˘m pÛvodem, ale disponuje skvûl˘mi plemenn˘mi hodnotami pro osvalení (115), kapacitu tûla (114) a pro rÛst. Tyto super plemenné hodnoty vyvrací názor odpÛrcÛ bezrohosti, kter˘ fiíká, Ïe bezrohost vede ke ztrátû uÏitkov˘ch vlastností a osvalení. B˘k se hodí na kfiíÏení, ale je vyuÏíván i v ãistokrevn˘ch stádech kvÛli bezrohosti. V souãasné dobû zájem o plemeno blonde d’Aquitaine stoupá a Polled Rex se tû‰í oblibû chovatelÛ v Nûmecku, Rakousku, Maìarsku, Polsku a novû i v Rumunsku. Charolaisk˘ plemeník ROMEO z Boru P ZTI 590 se narodil v malém progresivním chovu Vlastimila Zobala v Boru u Bfieznice. Pan Zobal se zamûfiuje ve ‰lechtûní na genetickou bezrohost. Proto pouÏil v roce 2008 z Francie importované dávky bezrohého Vizira P ZTI 247 jako otce dal‰í generace telat. Dne 8. 12. 2008 se narodil s hmotností pouh˘ch 38 kg bezroh˘ b˘ãek od matky – dcery francouzského zlep‰ovatele Novotela. Dostal jméno Romeo. Jeho hmotnost 247 kg ve 120 dnech vûku svûdãí o v˘borné mléãnosti

40

matky. Ale Romeo trumfoval i 401 kg ve 210 dnech a 717 kg v roce stáfií. SvÛj test zavr‰il s hmotností 860 kg a pfiírÛstkem 1731 g dennû. Odhad jeho plemenné hodnoty pro rÛst je 118. Romeo se stal s 90 body za zevnûj‰ek nejlep‰ím b˘kem roãníku 2009. Pfii v˘bûru do plemenitby asistoval i francouzsk˘ genetik pan Patrick Reverse. Ten Romea zafiadil k nejlep‰ím synÛm Vizira, které mûl moÏnost vidût. Dokonce zvaÏoval Romea zakoupit do testace ve Francii. Takovou ‰anci si ov‰em Natural nemohl nechat ujít a Romeo byl spoleãností zakoupen. Po nástupu na inseminaãní stanici v Hradi‰tku pod Medníkem se Romeo projevil jako spolehliv˘ dárce spermatu. Nízkou vlastní porodní hmotností a stavbou tûla dává pfiedpoklad snadn˘ch porodÛ. Ostatnû i jeho otec Vizir je nositelem snadn˘ch porodÛ (PH 108) stejnû jako otec matky Novotel (PH 107). Romeo je b˘k moderního uÏitkového typu. Je heterozygotem pro genetickou bezrohost. Letos konãí jeho testaãní pfiipafiování v ãistokrevn˘ch stádech. Má uÏ narozeno 38 telat a dal‰í se rodí je‰tû teì. Porody po nûm jsou snadné. BOLIDE P ZLI 551 je geneticky bezroh˘ b˘k. Pfiedstavuje ve ‰lechtûní plemene limousine ten nejmodernûj‰í trend. Jeho otec Ryde Uranos P je geneticky bezroh˘ a bezvadnû osvalen˘ b˘k dánského chovu. Jeho inseminaãní dávky pouÏívají ve ‰lechtûní chovatelé ve Francii a dal‰ích zemích, vãetnû âR. Syn Ryde Uranose Baron byl v roce 2008 prodán v rámci svûtové konference za 21 000 eur. Otec matky Bolideho je znám˘ francouzsk˘ plemeník Nenuphar, rovnûÏ inseminaãnû vyuÏívan˘ ve ‰lechtûní i na‰imi chovateli. Bolide byl zakoupen ve Francii. Nyní jako dospûl˘ pûtilet˘ plemeník vyniká extrémní v˘‰kou a rámcem. Cenûno je i velmi dobré osvalení hfibetu a k˘ty. Bolide je doporuãen pro vyuÏití v ãistokrevné plemenitbû i kfiíÏení.

JiÏ po nûkolikáté mohli náv‰tûvníci vidût dnes jiÏ devítiletého hereforda LUMA z Podlesí HRF 316. Má plnû americk˘ pÛvod, jeho rodiãe byli importování z USA jako embrya. Lum byl vysoce nadprÛmûrnû hodnocen ve v‰ech ukazatelích zevnûj‰ku. Se sv˘m rámcem a kapacitou rÛstu se mÛÏe srovnávat s b˘ky plemen velkého rámce. Kromû toho vyniká stavbou konãetin. Je vhodn˘ pro vyuÏití v ãistokrevné plemenitbû i kfiíÏení a o jeho dávky je velk˘ zájem i do zemí jako je Rusko a Kazachstán. Závûr pfiehlídky masn˘ch b˘kÛ vykonal PRIMA PP, homozygotnû bezroh˘ masn˘ simentál. B˘k se narodil na rodinné farmû Chytkov˘ch v Mohelnû. Je z kombinace Holm x Trinidad. Matka Primy CZ181048931 PP pochází ze stáda Franti‰ka Koláfie ze StoÏic. Kromû solidních parametrÛ rÛstu a v˘vinu, jakoÏ i exteriéru, nás zaujal DNA potvrzen˘m testem na homozygotnost genetické bezrohosti. Homozygotnû bezrozí b˘ci jsou zajímaví nejen pro ãistokrevnou plemenitbu, ale i pro kfiíÏení. I pfii jejich pouÏití na rohaté krávy se ve‰keré potomstvo rodí bezrohé a tudíÏ odpadají ze 100 % náklady na odrohování. O inseminaãní dávky projevili zájem i ‰v˘car‰tí chovatelé a od loÀského roku je nakupují. B˘k byl pouÏit jako otec b˘kÛ ve ·v˘carsku, Dánsku a Nûmecku. Je po nûm bfiezí vítûzka berlínské národní v˘stavy masného fleckvieh ve tfiídû jalovic. U nás uÏ mûl letos první syny na odchovnách. Synové dosáhli velmi dobr˘ch hodnocení a dobfie se prodávali. Zpûtnû pfies inseminaci Primu pouÏili i Chytkovi. Velk˘ poãet chovatelÛ a zájemcÛ o chov skotu, ktefií na Hradi‰tko pfiijeli, nás velice potû‰il. Potvrzuje to zájem vidût na vlastní oãi plemeníky, které vyuÏívají v chovech. Tû‰íme se, Ïe i pfií‰tí rok budeme moci v‰echny pfiíznivce nejen masn˘ch plemen opût na pfiehlídku pozvat.

Fotogalerie z pfiehlídky

TEAM ZAA 829 se představil jako anguský býk černé barvy

Červeně zbarvený aberdeen angus PAUL ZAA 862

POLLED REX je králem bezrohého šlechtění blonde dęAquitaine v Česku

Charolaiský plemeník ROMEO z Boru P ZTI 590 se narodil v malém progresivním chovu Vlastimila Zobala v Boru u Březnice

Bezrohý BOLIDE P ZLI 551 představuje nejmodernější trend ve šlechtění plemene LI

Dnes již devítiletý hereford LUM z Podlesí HRF 316

PRIMA PP je homozygotně bezrohý masný simentál

Fota: Natural

Přehlídku zahájil nejmladší v řadě TORANAGA ZBM 284

41

âeská genetika slaví dal‰í v˘znamn˘ úspûch Franti‰ek Koláfi, chovatel masného simentála z jihoãesk˘ch StoÏic, slaví dal‰í v˘znamn˘ komerãní úspûch, kdyÏ se mu z jeho stáda do Nûmecka a Irska podafiilo prodat plemeníka, kter˘ bude vyuÏit v inseminaci. Spoleãnost RSA (Rinderzuchtverband Sachsen-Anhalt) si vybrala do svého programu b˘ka Uman VodÀansk˘ PP (ZSI 887), kter˘ byl testován na OPB Mûcholupy v Ujezdû u Plánice a v˘bûrovou komisí za zevnûj‰ek ohodnocen celkem 80 body. Proveden˘ genetick˘ test prokázal, Ïe se jedná o homozygotnû bezrohého b˘ka, coÏ byla podmínka pro to, aby se prodej do Nûmecka mohl uskuteãnit. Po b˘kovi Major Sky (pÛvodním jménem Rinaldi VodÀansk˘), kterého pfied lety zakoupila firma Masterrind, se Uman VodÀansk˘ stane jiÏ druh˘m b˘kem plemene masn˘ simentál z âeské republiky, kter˘ bude v Nûmecku pÛsobit na inseminaãní stanici. Kromû b˘ka prodal pan Koláfi rovnûÏ vynikající dceru b˘ka Supery (ZSI 286), která bude exportována do Irska, kde bude vyuÏita pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ spoleãnosti Celtic Sires. Gratulujeme a jen tak dál!

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2012 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele CELKEM

42

V testu

Do plem.

119 126 245 31 14 45 3 2 5 10 7 15 22 21 10 31 302 84 386 96 53 149 208 40 248 14 12 26 4 12 16 2 4 3 7 4 1196

94 92 186 23 10 33 2 2 4 8 7 11 18 19 8 27 210 53 263 82 42 124 158 26 184 9 6 15 4 6 10 1 3 2 5 0 878

I.turnus 2012 Vyřazeno Před 9 21 30 6 1 7 1 0 1 0 0 4 4 2 2 4 39 21 60 10 9 19 31 13 44 4 5 9 0 6 6 0 0 1 1 0 185

Při 14 13 27 1 2 3 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 41 9 50 4 2 6 12 0 12 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 101

Odročeno

% vyb.

2 0 2 1 1 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 12 1 13 0 0 0 7 1 8 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 4 32

80,3 % 73,0 % 76,5 % 76,7 % 76,9 % 76,7 % 66,7 % 100,0 % 80,0 % 88,9 % 100,0 % 73,3 % 81,8 % 90,5 % 0,0 % 87,1 % 72,4 % 63,9 % 70,5 % 85,4 % 79,2 % 83,2 % 78,6 % 66,7 % 76,7 % 64,3 % 0,0 % 57,7 % 100,0 % 50,0 % 62,5 % 0,0 % 100,0 % 66,7 % 83,3 % 0,0 % 75,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za I.turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquitaine – OPB Blonde d’Aquitaine – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belgické modrobílé – OPB Belgické modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele

119 126 245 31 14 45 3 2 5 10 7 15 22 21 10 31 302 84 386 96 53 149 208 40 248 14 12 26 4 12 16 2 4 3 7 4

Býci v odchovu I. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 320 536 1675 1393 132 135 197 312 520 0 1357 132 134 201 316 528 1675 1375 132 135 203 326 519 1550 1343 136 140 214 332 511 0 1289 135 138 206 328 516 1550 1327 136 140 164 283 438 702 993 121 127 170 287 460 0 1074 0 126 166 285 447 702 1025 121 126 0 250 355 0 898 117 121 208 315 522 1470 1349 134 136 204 318 486 0 1243 130 132 205 317 497 1470 1277 131 133 190 307 519 1493 1341 132 136 185 304 499 0 1331 132 134 188 306 512 1493 1338 132 135 209 329 551 1755 1444 134 138 205 330 533 0 1369 134 137 208 329 547 1755 1428 134 137 202 313 496 1467 1285 133 138 196 309 506 0 1320 133 136 200 311 499 1467 1297 133 137 212 340 566 1687 1466 136 140 210 347 543 0 1387 137 139 211 341 562 1687 1454 136 140 190 298 474 1353 1210 131 135 170 258 426 0 1064 126 130 181 280 452 1353 1143 129 133 199 304 531 1385 1358 138 142 187 303 498 0 1255 139 141 190 303 506 1385 1280 139 141 208 313 475 0 1227 130 134 183 298 484 1656 1291 127 132 186 296 487 0 1220 127 130 184 297 485 1656 1261 127 131 143 245 344 0 853 122 126

ks 94 92 186 23 10 33 2 2 4 8 7 11 18 19 8 27 210 53 263 82 42 124 158 26 184 9 6 15 4 6 10 1 3 2 5 0

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 208 325 546 1723 1425 133 136 199 317 533 0 1391 133 134 203 321 540 1723 1408 133 135 205 331 532 1609 1377 137 141 218 337 521 0 1313 136 138 209 333 529 1609 1357 136 140 166 287 468 741 1063 121 127 170 287 460 0 1074 0 126 168 287 464 741 1068 121 126 0 254 362 0 923 117 122 208 315 522 1470 1349 134 136 208 324 495 0 1280 129 132 208 321 506 1470 1307 132 134 191 306 518 1496 1342 132 136 188 309 512 0 1366 132 134 190 307 516 1496 1349 132 135 209 331 555 1793 1460 134 138 208 333 546 0 1413 135 138 209 332 553 1793 1451 134 138 204 315 503 1506 1305 133 138 196 315 515 0 1359 135 137 201 315 507 1506 1323 134 138 213 345 577 0 1503 137 141 218 358 573 0 1461 138 140 214 347 576 1761 1497 137 141 188 298 472 1400 1222 129 133 172 263 443 0 1111 128 131 182 284 460 1400 1177 129 132 199 304 531 1385 1358 138 142 190 309 506 0 1286 140 142 194 307 516 1385 1315 139 142 208 334 490 0 1294 132 139 182 295 490 1705 1306 128 132 198 307 507 0 1284 131 130 188 300 497 1705 1297 129 131 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2012 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Průměr I. turnus Průměr I. turnus 2011

Do dražby ks 108 27 2 5 16 185 79 135 7 1 1 566

Vyv. cena Kč 72 231 72 481 95 000 68 000 67 938 71 162 72 089 70 770 72 857 70 000 80 000 71 465

Dražba a ceny Prodáno ks 51 20 2 1 10 88 32 65 3 0 0 272

Prodejní Kč 74 176 72 400 95 000 70 000 68 000 73 545 72 000 72 615 70 000 0 0 73 077

% prodaných 47,2 % 74,1 % 100,0 % 20,0 % 62,5 % 47,6 % 40,5 % 48,1 % 42,9 % 0,0 % 0,0 % 48,1 %

339

72 009

259

87 062

76,4 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

43

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

TALIN MOF – ZAU 007 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn, 76 b., OPB Osík, 20. 4. 2012

TEODORIK SU – ZIT 041 – chovatel Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., 83 b., OPB Kundratice, 4. 5. 2012

TOMMY Z CUNKOVA – HRP 580 – chovatel Farma Kozák, s.r.o., 73 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012

TREMP AGROCHYT P – ZSI 851 – chovatel Agrochyt s.r.o., Mohelno, 84 b., OPB Osík, 20. 4. 2012

TUTANCHAMON Z CHÝŠTĚ ČB ET – ZBM 291 – chovatel O. Rozsévač, Chýšť, 69 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012

UHÁR KH – ZBA 872 – chovatel ZD Krásná Hora n. Vlt., 76 b., OPB Cunkov, 26. 4. 2012

UMBRO P – ZSI 894 – chovatel ing. Jiří Dufka, Zadní Chodov, 82 b., OPB Horní Jadruž, 3. 5. 2012

Fota: Karel Melger

TAJFUN ZE ZVÍKOVA P – ZTI 965 – chovatel Jaroslav Tájek, Zvíkov, 81 b., OPB Cunkov, 23. 4. 2012

44

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

UZEL NEČTINSKÝ – ZLM 023 – chovatel Nečtinská zemědělská a.s., 85 b., 17. 5. 2012

UNIKÁT ROUPOVSKÝ RIG – ZGA 431– chovatel Václav Vacík, Roupov, 79 b., 6. 5. 2012

UNOS RED ET – AA – chovatel ing. Jan Kofroň, Radhostice, 79 b., OPB Cunkov, 25. 4. 2012

URIUS – ZPI 649 – chovatel ing. Jana Švidrnochová, Lutonina, 76 b., OPB Grygov, 18. 4. 2012

URVIL RED Z PĚČÍNA – ZAA 902 – chovatel Vladimír Lepša, Pěčín, 79 b., OPB Cunkov, 25. 4. 2012

UVAGA – ZBA 760 – chovatel Dolňácko a.s., Hluk, 73 b., 16. 4. 2012

UWRIYAH BUDYŇSKÝ – PMS 279 – chovatel Valenta, Budyně, 82 b., OPB Benešov, 17. 4. 2012

Fota: Karel Melger

UNESCO MOF ++ – ZGS 157 – chovatel Montážně obchodní firma, s.r.o., B. Mlýn, 74 b., OPB Osík, 20. 4. 2012

45

Albánsk˘ kebab na ro‰tu Použití mletého masa má dlouhou historii, tradici. Mleté, jak se zkráceně nazývá, patří mezi potraviny, ze kterých se dají tvořit různorodá jídla. Je dobré, když ho občas zařadíte do svého jídelníčku. V České republice není jeho využití tak rozmanité jako jinde ve světě. Tam se z něj vytvářejí lahůdky. V naší kuchyni úprava začíná a končí karbanátkem nebo sekanou. Ale i to je jeden z typických pokrmů, a pokud jej umíte připravit dobře, neurazíte tímto jídlem žádnou návštěvu. Nechme se ale tentokrát inspirovat Albánií, která ač stejně jako naše země, byla součástí neporazitelné socialistické soustavy svobodných a suverénních států v područí velkého východního bratra, byla a stále ještě je pro mnohé z nás zemí nepoznanou. Určitě je to škoda. Začněme ji poznávat od našeho stolu.

Budeme potřebovat: • • • • •

1 kg mletého hovězího 1 větší cibule 2 vejce 3 stroužky česneku sůl, pepř, oregáno, sladká paprika

Jako příloha: • pečivo • grilovaná zelenina • dle vlastních chutí a možností

Postup: Cibuli a česnek nastrouháme a spolu s kořením a solí smícháme s mletým masem. Vzniklou hmotu tvarujeme do šištiček a pokládáme na rozpálený gril. Jednoduché, rychlé a chutné.

Nabídka nov˘ch pracovních odûvÛ Ve spolupráci s firmou HEMA, která v âR zastupuje renomovaného belgického v˘robce profesionálního pracovního a ochranného obleãení, vám nabízíme nov˘ sortiment pracovních odûvÛ s logem âSCHMS (lze dodat i bez loga). 1500 Kã

Flísová bunda Sark

Bunda Bankok s kapucí

1100 Kã

Oboustranná flísová bunda = jemn˘ flísov˘ materiál / V˘borná ochrana proti chladu / Vzdu‰n˘ / Anti-Ïmolkovací úprava / ·ité ‰vy Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Zapínání na zip s ochranou brady / 1 v‰itá horní kapsa na zip / 2 v‰ité spodní kapsy na zip / V‰ité rukávy / Elastické manÏety / Stahovací ‰ÀÛrka v dolním lemu Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka v pfiedním a zadním díle s ochranou proti vûtru Materiál: 100% polyester – oboustrann˘ flísov˘ materiál: ± 285 g/m2 Lze pouÏít samostatnû nebo jako vloÏku do bundy Montreux.

3500 Kã

Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Vysoce prody‰ná / Vodu odpuzující vnûj‰í materiál / Vlhkost absorbující vnitfiní povrch / Velmi pohodná / Poddajná / Velmi lehká / Zatavené ‰vy / Vysoká odolnost proti roztrÏení Vnûj‰í prvky: Rovn˘ límec / Odnímatelná kapuce s krytem na bradu a k‰iltem / Zip je uschován pod dvojit˘m lemem se such˘m zipem / 2 horní v‰ité kapsy na zip / 2 boãní v‰ité kapsy na zip / 1 vnitfiní kapsa / V‰ité rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí suchého zipu / Ventilaãní otvor v podpaÏí / Stahovací ‰ÀÛrka v pase a spodním lemu / Délka 85 cm (L) Vnitfiní prvky: V‰itá pod‰ívka – polyamid / 1 vnitfiní kapsa / Vnitfiní prostor pro uloÏení kapuce Materiál: SIOPOR® Extra: 100% polyesterov˘ materiál s dotekem bavlny s povrchem z 100% polyuretanu; ± 205 g/m2 Lze doplnit o flísovou bundu Sark a pouÏít ji jako teplou vloÏku (upevnûní na zip).

1900 Kã Bunda Dover s kapucí

Bunda Montreux s kapucí

Nepromokavá bunda = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí drukÛ / Délka 85 cm Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2

Nepromokavá bunda s odnímatelnou teplou pod‰ívkou = 100% ochrana proti vodû a vûtru / Poddajná / PruÏná / Pohodlná / Lehká / Ne‰ustiv˘ a prody‰n˘ materiál / Zatavené ‰vy Vnûj‰í prvky: Kapuce / Zip je uschován pod ochrann˘m lemem s druky / 2 na‰ité kryté kapsy / Raglánové rukávy / ZúÏení rukávÛ pomocí drukÛ / Délka 85 cm Vnitfiní prvky: Vnitfiní odnímatelná pod‰ívka z ply‰ového flísu + pro‰ívaná zateplená látka v rukávech / Elastické manÏety na rukávech pod‰ívky / 1 vnitfiní kapsa Materiál: Flexothane® Essential: 100% polyesterová pletenina s povrchem z 100% polyuretanu PU; ± 170 g/m2

Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat vyplnûním objednávkového formuláfie. V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ