âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. • PROSINEC 2012 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XIX. díl • Angus show se vydafiila na jedniãku • Chov krav bez trÏní produkce mléka v Ústeckém kraji • Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu • Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, rok se opět chýlí ke svému konci a k tomuto období neodmyslitelně patří i bilancování. I já se proto na několika následujících řádcích o to pokusím, byť ve velmi zhuštěné formě. Pokud bych měl tento rok charakterizovat jedním slovem, tak jako nejvýstižnější mě napadá výraz „chaos“. Rok 2011 je rokem mnoha změn, ale i zmatků, a to nejenom na naší politické scéně, ale bohužel i v oblasti zemědělských dotací. Za vše stačí zmínit příklady s do této chvíle nejasným výkladem toho, co je z pohledu kontrolních orgánů považováno za řádně nahlášené tele do ústřední evidence u dotací poskytovaných na masná telata z tzv. článku 68, diskuze nad výplatou to-up a jejich modulace a v neposlední řadě novinka v podobě odložení výplaty plateb v LFA oblastech. Vedle politických diskuzí nad konečnou podobou DPH, jsou toto příklady toho, jak je pro chovatele složité či téměř nemožné v tomto nečitelném prostředí dělat nějaká zásadnější ekonomická rozhodnutí. Pevně věřím, že naopak změny a nové aktivity, do kterých jsme se zapojili my, jsou pro chovatele pozitivní a že je ocení. Zcela novou činností, o které již v minulosti proběhlo na půdě svazu mnoho diskuzí, je zapojení svazu do obchodních aktivit. Letošní rok lze z tohoto pohledu považovat za přelomový, neboť rozhodnutím výboru, jsme v polovině roku zahájili obchodování s skotem. Jak jsme již několikrát uvedli – chceme chovatelům nabídnout alternativu ke komerčním subjektům, ale rozhodně je nehodláme do obchodů se svazem nutit. Chceme zkrátka nabídnout jinou cestu, pokud chovatelé z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním partnerem spokojeni. Do této chvíle se nám již podařil zrealizovat vývoz několika kamionů jatečného a zástavového skotu a momentálně finišujeme s přípravou exportu plemenných jalovic. Druhou aktivitou, která sice není zcela nová, ale teprve letos bychom měli vidět první výsledky, je naše zapojení do mezinárodního odhadu plemenných hodnot – projektu Interbeef. V současné době probíhá pilotní zpracování plemenných hodnot pro odstavové hmotnosti, zatím pro plemena charolais a limousine. Na tomto místě nemá cenu se rozepisovat o detailech, neboť by mi na to ani jedna stránka nestačila, a proto zájemce o tuto problematiku odkážu na zářijový zpravodaj, kde byl na toto téma zveřejněn celý článek. Důležitá změna byla na žádost chovatelů učiněna také v případě testování a výběrů plemenných býků – od příštího roku budou býci vybíráni čtyřikrát ročně, poprvé pak už v únoru. Jak se tento systém v praxi osvědčí teprve ukáže čas, ale slibujeme si od toho rovnoměrnější nabídku plemeníků v průběhu celého roku, zejména pak v období, kdy je o ně největší zájem. Na poli výstavnictví pak zcela jistě byla přelomovou akcí speciální výstava plemene aberdeen angus „1. jihočeská angus show“. Jelikož se tato výstava konala až po uzávěrce našeho zářijového čísla, tak reportáž z této akce přinášíme až v tomto zpravodaji. Pozornost si zasluhuje rovněž i brněnská výstava Techagro, která se však letos omezila pouze na ukázku masných plemen. O to větší význam přikládáme příštímu ročníku národní výstavy, která se bude konat v termínu 27.–30. 6. 2013. V současné době probíhají mezi BVV a všemi spolupořadateli intenzivní diskuze nad přípravou této akce, včetně finančního rámce. Nejpozději koncem roku chceme zveřejnit jasné podmínky, aby se měl každý chovatel možnost v dostatečném předstihu rozhodnout, zda se výstavy aktivně zúčastní či nikoliv. Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazových a klubových aktivit a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníků svazu, kteří jsou vám vždy k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni. A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v následujícím roce. To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2012 – roãník XIX.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2012 ......................................................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... Jaromír ·eda: Rodina je základ stáda .................................................................... Jak si slovit jelena v Rychlebsk˘ch horách aneb simentálové z Nové Vody........... Angus show se vydafiila na jedniãku ..................................................................... Chov krav bez trÏní produkce mléka v Ústeckém kraji (konference ·luknov)........ Na zku‰enou do Irska ........................................................................................... Jemnost a kfiehkost hovûzího lze urãit jiÏ u syrového masa................................... Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu .............................................. Podzimní v˘jezd Junior teamu, téma: Pastviny a v‰e co s nimi souvisí.................. Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012 ......................................................................... Nová generace elektrick˘ch ohradníkÛ = nové moÏnosti jejich vyuÏití................. Optimální pomoc pfii porodu v chovu masn˘ch krav ............................................ 8. roãník European Angus Forum .......................................................................... 19. svûtov˘ simentálsk˘ kongres............................................................................ Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2012 ..................................................... Naskladnûní OPB I. a II. turnus ............................................................................. Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 ................................................. Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus .................................................... V˘sledky kontroly uÏitkovosti za období 1. 10. 2011–30. 9. 2012 ........................ Recept – Hovûzí svíãková s bylinkovou krustou, chfiestem a bolzánskou omáãkou ......................................................................

4 5 6 6 10 14 24 30 32 34 36 38 42 44 46 49 50 54 54 55 55 58

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Titulní strana – hlavní fotka: Herefordské plemenice na chovu Jana Zatloukala Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. (foto: Karel Melger) Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk Uzel Nečtinský (ZLM 023), vybrán do plemenitby 17. 05. 2012 Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma. (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolais na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)

3

Aktuálnû ,

Novinky v projektu Interbeef Na konci záfií a na zaãátku fiíjna tohoto roku do‰lo k v˘znamnému pokroku v projektu Interbeef, kter˘ by mûl zajistit pro chovatele z jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemí v˘sledky mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena. V záfií byla odeslána data pro pilotní zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti. V této fázi se zatím jedná o v˘poãet pro plemena charolais a limousine. Data z âeské republiky byla bez v˘hrad pfiijata. Byla ustavena technická komise Interbeef, ve které je silné zastoupení z âR (jeden ãlen z âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a dva ãlenové z V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby). Technická komise plánuje jednání 6. a 7. prosince ve ·védsku, kde by jedním z hlavních bodÛ mûla b˘t diskuse o v˘sledcích pilotního zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti a dal‰í praktické otázky spojené s touto problematikou. Jedná se zejména o statistické anal˘zy v˘sledkÛ, stanovení pravidel pro publikování, stupnice, na které budou v˘sledky publikovány a celá fiada dal‰ích okruhÛ. Dal‰í jednání reprezentantÛ z jednotliv˘ch zemí je plánováno na leden 2013 v Lond˘nû. Znamená to, Ïe na konci tohoto nebo na zaãátku pfií‰tího roku by mûly b˘t k dispozici první praktické v˘stupy. Velice dobfie se vyvíjí i v˘zkumné aktivity dal‰ích znakÛ a vlastností. V˘zkumn˘ t˘m z âR, kter˘ bude zodpovûdn˘ za mezinárodní genetickou evaluaci pro obtíÏnost porodÛ, v souãasné dobû jedná o otázkách spojen˘ch se strukturou vût, pfienosu dat a o plánování jednotliv˘ch krokÛ v˘zkumu obtíÏnosti porodÛ pro Interbeef v âR.

Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat 2013 Po velmi úspû‰n˘ch dvou pfiedchozích národních v˘stavách hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky se v pfií‰tím roce brány brnûnského v˘stavi‰tû opût otevfiou pro v‰echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce zemûdûlství. V pofiadí jiÏ tfietí roãník této národní v˘stavy se uskuteãní v termínu 27.–30. ãervna 2013. V souãasné dobû probíhají intenzívní jednání nad podmínkami úãasti pro jednotlivé chovatele, vãetnû finanãních aspektÛ. V nejbliÏ‰í dobû kompletní podmínky vãetnû pfiihlá‰ky a dal‰í potfiebn˘ch informací zvefiejníme na webov˘ch stránkách. JiÏ nyní je v‰ak nutné upozornit, Ïe oproti minul˘m roãníkÛm dojde k jist˘m omezením (finanãního charakteru) ve vztahu k hrazení stravování ãi ubytování a také veterinárních zkou‰ek. V pfiípadû dopravy zaji‰Èované organizátorem se uvaÏuje o pfiíspûvku kaÏdého chovatele max. do v˘‰e 1000/vystavené zvífie (net˘ká se telat vystaven˘ch jako doprovod matky). DÛvodem pro tyto kroky jsou nejasnosti ohlednû v˘‰e státního pfiíspûvku na organizaci této v˘stavy. Novinkou by také mûlo b˘t pfiesunutí v‰ech hospodáfisk˘ch zvífiat (s v˘jimkou koní) do pavilonu „P“, pfiiãemÏ rozsah expozice masného skotu by mûl zÛstat na obdobné úrovni jako v roce 2011, tj. cca 250 kusÛ.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2012 MontáÏnû obchodní firma s.r.o., Buãick˘ Ml˘n, PK DD, BB, MM, VV ERC s.r.o. Pardubice, PK WA Langer Radek, Ostrata, ¤ádné + PK HI Kaãerovsk˘ Jan, Ing., Bfiilice, ¤ádné + PK CH Roden Karel, Skr˘‰ov, Zájmov˘ Bovet a.s. Sloupnice, Horní Sloupnice, PK WA JUDr. Eva Zajíãková, Ph.D., â. Krumlov, ¤ádné – PK AA ENVIMEA s.r.o., âesk˘ Krumlov, ¤ádné – PK AA Nûmec Eduard, Ludvíkovice, ¤ádné – PK LI ZD Jinín, Jinín, PK LI a CH Farma âapí hnízdo, a.s., DvÛr Semtín 1, PK WA âarva‰ová Milada, Guty 53, ¤ádné – PK HI Bronec Kamil, StfiíÏov, ¤ádné – PK HI Ekofarma Kozojedy s.r.o., Rataje nad Sázavou, ¤ádné – PK AA

4

Brabcová Ludmila, Bûlice, Zájmové Raabová Marcela, Ing., Stfiezimûfiice, ¤ádné – PK AA ·vejda Jan, Kleãany, ¤ádné – PK LI Harvalík Radek, Kratu‰ín, ¤ádné – PK PI SÛra Rychard, KadaÀ, PK TL Pospí‰il Radek, Koblasko, ¤ádné – PK HE SWONIA, a.s., Praha 7, ¤ádné – PK HI ·imÛnek Jifií, Velká Úpa, Zájmové Procházka David, Stfiíbrná Skalice, ¤ádné – PK CH Voráãek Pfiemysl, Miãovice, ¤ádné – PK GA

Aktivity âSCHMS 2012 Záfií 1. 9. 1.–2. 9. 31. 8.– 4. 9. 6. 9. 11. 9. 12. 9. 14. 9. 17.–20. 9. 17.–21. 9. 20. 9. 21. 9. 22. 9. 25. 9. 26. 9.

pfiedseda byl hostem pofiadu Pfiímá linka vysílaného âesk˘m rozhlasem âeské Budûjovice náv‰tûvy chovÛ masného skotu se zástupci z Bosny a Hercegoviny (Malát) úãast na v˘stavû „1. jihoãeská angus show“ konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk˘ch Budûjovicích v˘stava Rade‰ínská Svratka s ukázkou plemene masn˘ simentál (Kopeck˘, Malát) jednání zdravotní komise chovatelsk˘ svazÛ, Îìár nad Sázavou (Malát) IX. Mrákovská v˘stava hol‰t˘nského skotu (Melger) chovatelsk˘ den Vojensk˘ lesÛ a statkÛ sp., Mal˘ Hlavákov (Malát) úãast na pre-tour konané v rámci Svûtového kongresu plemene simentál (fleckvieh), Nûmecko (Kopeck˘, Hofiák, ÎíÏala, Chytil) zájezd estonsk˘ch chovatelÛ masného skotu (Malát) III. mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu ve ·luknovû (Vydrová, Vráblík, Herrmann) jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen (Buãick˘ ml˘n) „Den francouzského masného skotu“, Pojedy (Malát, Kopeck˘, Herrmann) semináfi „·lechtûní masného skotu“, jednání Klubu chovatelÛ LI, BA, BM a asociace AA, jednání v˘boru âSCHMS (Skalsk˘ DvÛr) V˘roãní ãlenská schÛze âSCHMS (Skalsk˘ DvÛr)

Dal‰í záfiijové aktivity: • Odeslání dat do projektu Interbeef pro pilotní v˘poãet plemenn˘ch hodnot pro odstavové hmotnosti pro plemene LI a CH • Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového skotu • Pfiíprava semináfie na Skalském Dvofie • Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2012 • Tisk a rozeslání publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu za rok 2011“ • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti • Tisk kalendáfie pro rok 2013

¤íjen 1. 10. 15.–20. 10. 18. 10. 19. 10. 22.–23. 10. 25. 10. 25. 10. 26. 10. 29. 10. 31. 10.

porada zamûstnancÛ svazu, Hradi‰tko tfietí turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání Rady SEUROP pfii MZe, Praha (Malát) aukce plemenn˘ch jalovic, OPB Cunkov zájezd chovatelÛ plemene charolais z Norska (Malát) jednání Klubu chovatelÛ plemene masn˘ simentál, Rokliny (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Melger) jednání Rady plemenné knihy piemontese chovatelsk˘ den na farmû pana Reinolda, Stará âervená voda (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Melger) pracovní jednání se Svazem marginálních oblastí (Malát, Vráblík) pfiedná‰ka k problematice masného skotu na semináfii pofiádaném Zemûdûlsk˘m svazem, Star˘ Jiãín – Palaãov (Vráblík)

Dal‰í fiíjnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje 2012 • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Pfiíprava a zaji‰tûní semináfie „Pastviny a v‰e co s nimi souvisí“ pro junior team • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Listopad 1. 11. 1. 11. 3. 11. 6. 11. 8. 11. 15. 11. 15.–16. 11. 14.–15. 11. 20. 11. 20. 11. 22. 11. 25.–26. 11.

jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s., Hradi‰tko (Malát) pracovní porada zamûstnancÛ âSCHMS, Hradi‰tko semináfi pro ãleny Junior teamu na téma „Pastviny a v‰e co s nimi souvisí“, Statek Prak (Malát, Vydrová, Kopeck˘, Vráblík) jednání v˘boru âSCHMS (Hradi‰tko) ãlenská chÛze SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ, Kolesa (Malát) jednání Rady plemenné knihy plemene limousine (Nov˘ Jiãín) klub chovatelÛ plemene charolais, farma manÏelÛ Hatlákov˘ch a Penzion Podmitrov (Malát, Vydrová, Kopeck˘) (teorie) a 21. 11.–22. 11. 2012 (praxe) – kurz hodnotiteºov mäsového dobytka – pro slovenské bonitéry, pofiadatel ZCHMD a Plemenáfiské sluÏby SR (Kopeck˘, ·eba) v˘stavní v˘bor k pfiípravû národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû 2013, Brno (Malát, Kopeck˘) jednání rady plemenné knihy aberdeen angus, JindfiichÛv Hradec jednání Unie chovatelÛ, VÚÎV Praha-Uhfiínûves (Malát) jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pro organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík)

Dal‰í listopadové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového a plemenného skotu • Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového zpravodaje + PF 2013 • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne‰ním ãísle vás, jako obvykle, seznámíme se dvûma farmami. První reportáÏ je z chovu mladého zemûdûlce pana Jaromíra ·edy, na kterého pfievedla hospodáfiství v roce 2002 jeho maminka, paní Jaromíra ·edová, která je ãlenkou svazu jiÏ od roku 1993. Rodina hospodafií na samotû nedaleko Îamberka, od prvopoãátku je vûrná masnému plemeni limousine, se kter˘m mají bohaté zku‰enosti. Druh˘m farmáfiem, kterého vám v dne‰ním ãísle pfiedstavíme, je pan Manfréd Reinold, kter˘ je z pohledu chovu masného skotu také mlad˘m chovatelem, i kdyÏ generaãnû má pfied panem Jaromírem ·edou náskok. To ale nemûní nic na tom, Ïe se farma, fungující v krásn˘ch, ale nelítostn˘ch horsk˘ch podmínkách JeseníkÛ (Stará âervená Voda), má ãím pochlubit nejen co do kvality chovan˘ch zvífiat plemene masn˘ simentál. S historií i souãasn˘m stavem farmy vás seznámí Ing. Pavel Káãer, kter˘ byl u „zrodu" tohoto chovu. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Jaromír ·eda: Rodina je základ stáda

Jméno: Jaromír Šeda Obec: Helvíkovice (samota Dolní Dvůr) Okres: Ústí nad Orlicí Nadmořská výška: 440 m nad m. Chované plemeno: limousine (LI), kříženky ČESTR V plemenných knihách: limousine Členem svazu: od října 1993 Základní stádo: 40 ks + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (trvalé travní porosty – TTP): cca 140 ha z toho 100 ha TTP V systému ekologického zemědělství: NE WEB: připravuje se

Ukázková farma rodinného typu pana Jaromíra ·edy se nachází na spojnici mezi Vamberkem a Îamberkem. Po „jedenáctce“, pût kilometrÛ pfied Îamberkem, sjíÏdíte z kopce mezi lesy barvícími se podzimem do zlaté barvy a pak se pfied vámi otevfie malebn˘ prostor udrÏovan˘ch pastvin a luk a po levé stranû, hned vedle hlavní silnice, se vyloupne samota Dolní DvÛr, jsme u cíle. Zvu vás na pfiíjemné povídání s ãleny rodinného klanu ·edov˘ch, majiteli jednoho z nejstar‰ích hospodáfiství s chovem plemene limousine v âeské republice. Z historie hospodáfiství V roce 1925 odkoupil dûdeãek paní Jaromíry ·edové, pan Robert Rössler, toto hospodáfiství o v˘mûfie 19,5 ha zemûdûlské pÛdy jako zbytkov˘ statek po pozemkové reformû. Samota mûla odnepamûti své oznaãení Dolní DvÛr, ãíslo popisné Helvíkovice 1, tehdy okres Îamberk. Historie místních

❒ Samota Dolní Dvůr (foto: archiv rodiny Šedových)

6

stavení ale sahá, dle doloÏiteln˘ch pramenÛ, aÏ do 13. století. Do roku 1949 pan Rössler soukromû hospodafiil, ale v 50. roce se musel na dva roky vystûhovat a stal se fieditelem státního statku Králíky a v‰echny jeho pozemky byly pfievedeny na JZD. Do roku 1969 drÏelo druÏstvo Helvíkovice na Dolním Dvofie chov skotu, jalovice se tu pásly na okolních pastvinách a byla zde také karanténní stáj pro zástavové b˘ky a jalovice na prodej. Majetek byl rodinû vrácen aÏ po roce 1989. Jak to v‰echno zaãalo Paní ·edová, maminka Jaromíra, zaãala podnikat v roce 1991. Chovatelka masného skotu se z ní stala po zralé úvaze, kdy bylo jasné, Ïe jako matka mal˘ch dûtí, Ïijící na samotû a s manÏelem, kter˘ se musí vûnovat prosperitû vlastní firmy, nemÛÏe dojíÏdût dlouhé vzdálenosti za prací, jako tomu bylo za svobodna, ani se nemÛÏe starat o nároãné stádo dojeného skotu. Díky manÏelovû

plné podpofie vyuÏila lákavé nabídky na nákup osmi vysokobfiezích jalovic âESTR zapu‰tûn˘ch masn˘m plemenem limousine. V roce 1992 ji byl navrácen vloÏen˘ majetek, kter˘ by za normálních okolností zdûdila po svém dûdeãkovi, z JZD Kameniãná a tak to v‰echno zaãalo. Je‰tû koncem roku 1991 následoval nákup pûti kusÛ jaloviãek limousine po embryotransferu (ET), které pocházely ze Státního statku Králíky hospodáfiství Mladkov. Pfienos embryí byl proveden 29. 3. 1991 firmou BOSOB Slu‰ovice s.r.o., MVDr. Antonínem Jifiíãkem. Embrya pocházela z maìarského chovu Allami Gazdaság Debrecen po b˘cích LIM 122 (import z Francie, 4 ks) a LIM 159 (import ze SRN, 3 kusy). Na konci roku 1993 byl nakoupen první b˘k do pfiirozené plemenitby, také ze Státního statku Králíky (hospodáfiství Mladkov) a z v˘‰e uvedeného ET po b˘ku LIM 122. B˘k byl pfiipu‰tûn na základní stádo ãesk˘ch strak, a tak zaãala dlouhá cesta pfievodného kfiíÏení, protoÏe na dal‰í embrya jiÏ nebyly finanãní prostfiedky. Pfievod stáda trval více jak 12 let. Z dne‰ního pohledu se jeví jedinou v˘hodou tohoto zdlouhavého systému dobrá mléãnost krav âESTR, díky které telata velmi dobfie rostla a matky tak pod sebou mohly mít, v pfiípadû potfieby, i dvû telata. Dnes na pohled pûkné vyrovnané stádo se podafiilo „vyrobit“ pÛsobením plemenn˘ch b˘kÛ ZLI 348, 434 a 611 pÛvodem z Nového Jiãína. V roce 2002 bylo celé hospodáfiství pfievedeno na star‰ího syna Jaromíra ·edu, kter˘ se hospodáfiství ujal za podpory a pomoci své maminky. V posledních letech mu je oporou také jeho partnerka Veronika a pomalu, ale jistû, mu po boku poroste i dal‰í pomocník v podobû prvorozeného synka Michala.

❒ Nová hala (20 x 50 m, kapacita 60 VDJ) (foto: archiv rodiny Šedových)

¤ádn˘m ãlenem âSCHMS je rodina ·edov˘ch jiÏ od fiíjna roku 1993. Od roku 2006 mají statut chovu bez IBR. V˘bûr vhodného plemene Jak jiÏ bylo naznaãeno v˘‰e, k plemeni limousine pfiivedla rodinu víceménû náhoda a pfiíleÏitost, kterou si nenechali ujít. Jak sami fiíkají: „V˘bûr plemene byl pouze náhodn˘ a do budoucna správn˘“. Nemohou si vynachválit kvalitu masa, snadné porody, nenároãnost a selekcí pfiíli‰ temperamentních kusÛ se dá docílit klidného a lehce ovladatelného stáda. Rozhodujícím pfii v˘bûru plemene byla tehdy hlavnû nabídka zmiÀovaného embryotransferu. Obhospodafiované plochy Z pÛvodních necel˘ch dvaceti hektarÛ, na kter˘ch hospodafiil dûdeãek paní ·edové pfied znárodnûním, od navrácení pozemkÛ do osobního vlastnictví po roce 89, se farma nákupem i pronájmem okolních pozemkÛ roz‰ífiila aÏ na souãasn˘ch 140 ha zemûdûlské pÛdy (45 ha vlastních). Rodina obhospodafiuje 40–45 ha

❒ Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy (foto: archiv rodiny šedových)

polí a cca 100 ha luk a pastvin (TTP). Základní stádo Chov skotu se postupnû roz‰ifioval (díky pfievodnému kfiíÏení a nákupem ãistokrevn˘ch jalovic LI) aÏ na souãasn˘ stav 40 plemenic základního stáda + jeden b˘k v pfiirozené plemenitbû. Obrat stáda je zatím uzavfien˘. âtyfii poslední kfiíÏenky, které pÛsobí v chovu, budou vyfiazeny, ale jinak je ve‰ker˘ dobr˘ plemenn˘ materiál (jaloviãky) zatím ponecháván doma. Jak fiíká spokojen˘ majitel: „Stádo vyniká lehk˘mi porody, 100% natalitou a vysokou v˘tûÏností masa.“ Porody probíhají bez problémÛ, v‰e se kontroluje a hlídá. Paní ·edová doplÀuje: „Su‰inky (zaprahlé krávy) jsou na 7,5 mûsíci bfiezosti oddûleny od ostatního stáda a mají upravenou krmnou dávku tak, aby nedocházelo k tûÏk˘m porodÛm díky pfiíli‰ velk˘m telatÛm.“ Velk˘ dÛraz je také kladen na hlídání prvotelek (jaloviãek). Doposud nemûli potfiebu zji‰Èovat bfiezost, protoÏe dle

7

❒ Potenciální plemenní býčci v odchovu u chovatele (foto: Pavla Vydrová)

jejich slov je 100%. Stejnû tak natalita se aÏ na malé v˘jimky v prÛbûhu celé doby hospodafiení pohybuje na úrovni 100 %. Inseminace a ET Zhruba 40 % plemenic se inseminuje, zbytek zajistí b˘k v pfiirozené plemenitbû. K inseminaci jsou pouÏíváni provûfiení b˘ci z Francie a SRN. V souãasné dobû se ‰lechtûní a plemenitba na farmû ·edov˘ch ubírá smûrem zvût‰ení tûlesného rámce a bezrohosti. V souãasné dobû jsou v chovu vyuÏíváni tito inseminaãní b˘ci: Ionesco (ZLI 268), Urville (ZLI 746), Tastevin (ZLI 666), Neuf (ZLI 400), Bolide (ZLI 551) a Hinz (ZLI 921). Embyotransfer v posledních deseti letech nevyuÏívali, i kdyÏ o nûm uvaÏovali, ale protoÏe je úkon pfieci jen spojen˘ s mnoha riziky, tak se rozhodli pro klasickou cestu. V budoucnu se této metodû ale pravdûpodobnû bránit nebudou, i kdyÏ jsou náklady na ET pomûrnû vysoké, uvûdomují si, Ïe dobr˘ v˘bûr b˘vá pro chov opravdov˘m pfiínosem, nejen z pohledu úspory ãasu. Nov˘ b˘k v pfiirozené plemenitbû Mlad˘ b˘k Fortissimo (ZLI 945),

8

kter˘ se 14. 9. 2010 narodil ve Francii (chovatel: Earl Robert, Les Benestieres, Charnizay), byl do chovu dovezen v bfieznu, tudíÏ má za sebou první sezónu a po Novém roce po nûm budou první telata. B˘ãek má 77 bodÛ za lineární hodnocení zevnûj‰ku, relativní plemennou hodnotu pro rÛst v pfiímém efektu 109 a pro rÛst v maternálním efektu 102. Pfii základním v˘bûru mûl 730 kg (více viz www.db.cschms.cz). Produkce plemenn˘ch b˘ãkÛ S produkcí plemenn˘ch b˘ãkÛ zaãali roku 2005, kdy ‰li první b˘ãci do odchoven (napfi. na OPB do Janovic u R˘mafiova). Nyní vyuÏívají moÏnosti odchovu u chovatele, a tak si tfietím rokem nechávají b˘ãky pfieváÏnû doma. V souãasné dobû mají ‰est b˘ãkÛ v odchovu doma a tfii b˘ky prodali na OPB Osík. Od roku 2005 bylo do plemenitby z jejich chovu vybráno jiÏ 17 b˘ãkÛ, pfiiãemÏ nejúspû‰nûj‰ím rokem byl rok 2011, kdy ·edovi úspû‰nû vyprodukovali 9 b˘kÛ. Uliba ze Dvora (ZLM 044) a Unie ze Dvora (ZLM 012), ktefií byli do plemenitby vybráni letos v kvûtnu a ãervnu, patfiili s celkov˘m poãtem 80 bodÛ k nejlep‰ím b˘kÛm z celého roãníku.

Eko ãi neEko? Hospodafiení v systému ekologického zemûdûlství zvaÏují uÏ del‰í dobu, odrazuje je nejen nároãnûj‰í administrativa, ale zejména fakt, Ïe hospodafií na pûti katastrech a pozemky navazují na plochu, kterou obhospodafiuje místní konvenãnû hospodafiící druÏstvo, coÏ je zásadní problém. Dal‰ím úskalím je napfi. dokupování slámy ke konci zimního období, kdy nejsou v této komoditû sobûstaãní a nákup „ekologické“ slámy (pfiípadnû dal‰ího krmiva) je z jejich pohledu a v jejich lokalitû problém. V nespolední fiadû pak uvaÏovan˘ embryotransfer by v ekologickém reÏimu hospodafiení nebyl moÏn˘. Krmivová základna Pozemky v bezprostfiedním okolí farmy jsou vyuÏívány na pastvu, ãást jsou mnoÏitelské porosty trav a obilniny pro produkci slámy. Dal‰í pronajaté pozemky jsou rozesety v pûti katastrech Pardubického a Královéhradeckého kraje a plnû zaji‰Èují krmení na cel˘ rok. „Seno a sláma jsou uskladnûny v hranat˘ch balících (vlastní lis) a travní senáÏe v kulat˘ch balících. Pro odchov plemenn˘ch zvífiat vyuÏíváme konzervované maãkané obilí ve vaku, sklizené z vlastních pozemkÛ. Pfiípadnû dokupujeme ostatní komponenty“, fiíká majitel a dodává: „Cel˘ systém v˘Ïivy nám zpracovává pan Ing. Franti‰ek Mikyska z Agrokonzulty Îamberk s.r.o. – poradenství, která nám také v‰e kompletnû dodává.“ V souãasné dobû v polovinû fiíjna se krávy nepfiikrmují, jsou mûsíc po odstavu telat a vypadají velmi dobfie, v‰e dohnaly kvalitní a dostateãnou pastvou. Celé „know how“ je podle pana Jaromíra v kvalitû píce, pozemky pfiesekávají dvakrát za sezónu a stádo je na danou pastvinu vyhnáno pfii délce píce cca 8 cm.

❒ Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy (foto: archiv rodiny šedových)

Co se t˘ãe krmné dávky, jsou schopni ji pokr˘t z vlastních zdrojÛ a nakupují pouze komponenty pro plemenné b˘ky. Ve slámû je jejich sobûstaãnost na hranici, kaÏdoroãnû dokupují ke konci zimního období cca 20–30 balíkÛ. Strojov˘ park Farma disponuje dostateãn˘m mechanizaãním vybavením, mezi které patfií ãtyfii traktory Case, lis na hranaté balíky, stroje a zafiízení na sklizeÀ a údrÏbu luk a pastvin (píci) i na obdûlávání orné pÛdy. Hospodáfi se snaÏí co nejvíce práce zvládnout vlastními silami a prostfiedky, pouze setí a sklizeÀ obilovin se zatím nevyplatí, a tak se dûlají sluÏbou. O farmu se stará sám majitel se svou rodinou, ale v dobû sklizní, kdy je kaÏdá ruka dobrá, jim pomáhají bratranci a str˘c Bure‰ovi. Nová montovaná hala Z dÛvodu nevyhovujících pÛvodních stájí, byla v roce 2008 vybudována montovaná hala o rozmûrech 20 x 50 m, pro 60 ks (VDJ). V zimním období je tedy základní stádo celé pohromadû. Nová stáj má lehkou hliníkovou konstrukci, je vzdu‰ná a splÀuje parametry na kvalitní ustájení a dostateãn˘ welfare zvífiat. Jedná se o klasickou technologii s hlubokou podest˘lkou, vyhrnovacím krmi‰tûm a boxy, jejichÏ poãet a velikost se dá upravovat dle potfieb chovatele. „Souãástí jsou také vyhfiívané napájecí Ïlaby, které jsou opravdu velkou v˘ho-

❒ Vítěz Národní výstavy v Brně 2011 – býk Toledo (ZLI 887) (foto: archiv rodiny šedových)

dou v zimním období a v na‰ich klimatick˘ch podmínkách i nezbytností“, fiíká spokojenû majitel. Halu dodala v roce 2008 Agrokonzulta s.r.o. Îamberk a vnitfiní uspofiádání stáje si navrhl chovatel sám. Zvífiata jsou ve stáji hlídána kamerov˘m systémem, coÏ se rodinû velice osvûdãilo zejména v dobû telení a fiíjí. BohuÏel, letos v létû do‰lo k po‰kození systému pfii zasaÏení bleskem. Rodina ale doufá, Ïe se jim podafií systém do období porodÛ znovu zprovoznit. První v˘stava a hned úspûch V roce 2011 se rodina ·edov˘ch poprvé aktivnû úãastnila Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. Vlastní odchovan˘ b˘ãek Toledo (ZLI 887) zvítûzil v kategorii mlad˘ch b˘kÛ plemene limousine. Takov˘ úspûch se dostavil hned

❒ Samota Dolní Dvůr + pohled na novou halu (foto: archiv rodiny Šedových)

napoprvé! Tento fakt by mohl b˘t podnûtem pro dal‰í nejen zaãínající chovatele, ktefií je‰tû nena‰li odvahu se národní v˘stavy aktivnû zúãastnit. Jak ale sami ·edovi fiíkají: „Nevyhráli jsme v˘stavu jen díky své píli a dobré pfiípravû, ale také díky dobrému oku pfii v˘bûrech u chovatele a doporuãení k úãasti na Národní v˘stavû v Brnû na‰ím místnû pfiíslu‰n˘m inspektorem a fieditelem plemenné knihy panem Janem Kopeck˘m, kterému touto cestou za pfiíjemnou zku‰enost dûkujeme!“ Na mou otázku, zda se chystají v roce 2013 své prvenství na Národní v˘stavû v Brnû obhájit, mi odpovídají, Ïe se urãitû úãasti bránit nebudou, ale v‰e se bude odvíjet od podmínek, které budou snad brzy zvefiejnûny a které jejich rozhodnutí do jisté míry urãitû ovlivní. Uvûdomují si, Ïe také konkurence bude velká. Plány do budoucna KaÏdoroãní produkce zástavov˘ch b˘ãkÛ, ktefií nejsou vhodní do dal‰í plemenitby, jde do v˘krmen v âeské republice a popfiípadû i do zahraniãí. Na farmû zatím bohuÏel nejsou podmínky pro vlastní v˘krm, souãasná kapacita ustájení je pro tuto aktivitu nevyhovující, ale do budoucna poãítají s roz‰ífiením stáje. „Krmivová základna je dostaãující, pokryla by bez problému i v˘krm jateãn˘ch zvífiat a zájem o kvalitní maso se také zvy‰uje“ míní pan ·eda. Prodej ze dvora v souãasné dobû neplánují, nechávají si na jat-

9

kách poráÏet jednou za ãas pouze kusy pro vlastní potfiebu – mladá zvífiata, která nejsou vhodná do dal‰ího chovu. Kdo ví, jak to ale bude za pár let, podafií-li se ·edov˘m uskuteãnit plán v podobû vlastního v˘krmu, tak se moÏná budou moci místní tû‰it na kvalitní maso z Dolního Dvora. Rodina také váÏnû uvaÏuje o roz‰ífiení základního stáda, coÏ se ale odvíjí od moÏností nákupu ãi pronájmu dal‰í pÛdy, coÏ je v souãasné dobû problém, ale doufají, Ïe se jim to v budoucnu pfieci jen podafií.

Webové stránky „under construction“ Internetové stránky má mladá rodina také v plánu, dokonce jiÏ existuje jakási demoverze, zatím ale nejsou v takové podobû, ve které by je chtûl mlad˘ pár zpustit. Urãitû je to ‰koda, mají se rozhodnû ãím pochlubit. A tímto se asi se sympatick˘mi hostiteli rozlouãíme. V‰e podstatné jsme se dozvûdûli, mnohé informace mohou b˘t pfiínosem nejen chovatelÛm plemene li-

mousine, ale v‰em zaãínajícím chovatelÛm, ktefií tfieba je‰tû v problematice masného skotu tápou. Není nad to, mít za vzor zku‰ené harcovníky. Základem je rodina (aÈ uÏ ta lidská ãi dobytãí), víra v to co dûlám a umûní souÏití nûkolika generací, které v dne‰ním svûtû rozhodnû není samozfiejmostí. Na první pohled se zdá, Ïe toto v‰echno zde funguje, tak mi nezb˘vá neÏ jim popfiát, aby se jim i nadále dafiilo a aby se jim do budoucna rozrostlo nejen základní stádo.

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Jak si slovit jelena v Rychlebsk˘ch horách aneb simentálové z Nové Vody

Jméno: Manfréd Reinold Obec: Rokliny, Černá Voda (Rychlebské hory) Okres: Jeseník Nadmořská výška: 640 m nad m. Chované plemeno: masný simentál, blonde d’Aquitaine V plemenných knihách: masný simentál Členem svazu: od června 2009 Základní stádo: 44 ks + 2 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (z toho trvalé travní porosty – TTP):140 ha z toho 7 ha V systému ekologického zemědělství: NE WEB: www.reinold.cz

Jak vzniká farma Na mÛj dotaz jak a proã vznikla simentálská farma v Rychlebsk˘ch horách (kam oblast, o níÏ hovofiíme, patfií) mû pan Reinold pfiekvapil celkem lakonickou odpovûdí: „V roce 1997 jsem zaloÏil v Roklinách farmu jelenÛ a za sedm let chovu zaãali dosahovat moji jeleni na zlaté medaile. Bûhem tûch let jsem získal dal‰í pozemky, ale chov zvûfie jsem uÏ dále roz‰ifiovat nechtûl. Chtûl jsem si vyzkou‰et, zda mi to

10

6. 10. 2008 mi zazvonil telefon od mé b˘valé kolegynû, z mé b˘valé firmy a hned na mû spustila: „Pavle mám zájemce o 15 ãist˘ch jalovic masného simentála kolem 300 kg. Musí‰ nûco pofiádného sehnat! Jinak mû pan Reinold nenechá slovit jelena!“. Touto trochu mysliveckou pfiíhodou (pro neznalé myslivecké latiny slovit je totéÏ jako ulovit) se zaãíná psát simentálská historie farmy, která se jiÏ v roce 2010 dostala na ‰piãku a úspû‰nû se v ní jiÏ 3 roky drÏí. Jde o chov simentálÛ „z Nové Vody“ pana Manfréda Reinolda. u skotu pÛjde stejnû. Víte, uÏ ale nejsem nejmlad‰í a chtûl jsem se doãkat v˘sledkÛ. Proto jsem musel zvolit rané, ale v˘konné plemeno a moje volba padla na simentála“. Zde je urãitû na místû fiíct, Ïe od zaãátku nebylo tfieba dûlat v˘razné kompromisy v kva-

litû zvífiat, která farmu zakládala. Pan Reinold se ve své hlavní podnikatelské ãinnosti, kterou je dfievov˘roba, vypracoval od roku 1992 (kdy sám zaãal stolafiit) aÏ na dne‰ních 60 zamûstnancÛ. A to mu dalo dostateãn˘ finanãní prostor pro nákup zvífiat. Na pfie-

❒ Pan Reinold se svými svěřenkyněmi (foto: Pavel Káčer)

lomu roku 2008/09 bylo vybráno a dovezeno prvních 12 odstaven˘ch jalovic. V‰echna zvífiata zimovala venku bez pfiístfie‰ku a díky pfiíkladné péãi se jich velká vût‰ina inseminaãnû zapustila. Na podzim roku 2009 se na farmû Honzy Valíãka v Agro Bfiezová dokoupilo dal‰ích 19 ks jalovic. T˘m doplnili v roce 2010, opût na podzim, 4 jalovice z chovu pana Franti‰ka Koláfie a v˘znamné byli i ‰piãkové „zahraniãní akvizice“ z Dánska a Velké Británie v roce 2011. V‰echna zvífiata se inseminují, ale po problémech se sezónností byl v roce 2010 poprvé pouÏit b˘k v pfiirozené plemenitbû na doskok. B˘k Salivar ZSI 695 je momentálnû na 6. místû v TOPu simentálsk˘ch b˘kÛ pro rÛst. Jak to chodí na farmû V Rychlebsk˘ch horách nemají zvífiata z hlediska ustájení na rÛÏích ustláno, prÛmûrná nadmofiská v˘‰ka je 640 metrÛ a pastviny pana Reinolda jsou na severní stranû hor ve v˘‰ce asi kolem 320 metrÛ n.m.. Dlouhou dobu byla v‰echna zvífiata ustájena pod ‰ir˘m nebem a teprve v leto‰ním roce si otelené krávy mohli po krátkou dobu po otelení uÏívat luxusu nové obloukové haly s plachtovou stfiechou. Ta bude v leto‰ním roce slouÏit i pro odchov jalovic. V ostatních vûcech není pan Reinold pfiíli‰

❒ Plemenní býci na chovatelském dni (foto: Pavla Vydrová)

sdíln˘: „AÈ se kaÏd˘ pfiijede podívat.“ Ale souãasnû mi dovoluje aspoÀ nûco prozradit. Krmná dávka je klasická pro chov krav BTPM – travní senáÏ a pastva. Je ale dÛslednû optimalizována jak na hlavní Ïiviny, tak i na minerály. KdyÏ je potfieba (a u zejména mlad˘ch zvífiat to v zimû potfieba je), tak se doplní i potfiebn˘m mnoÏstvím koncentrátu. Vût‰inou se sloÏitû poãítá, protoÏe jde o rÛzné druhy obilovin, které jsou momentálnû místnû k dispozici. Minerálky jsou zvífiatÛm k dispozici neustále. V‰echny jalovice i krávy se inseminují a teprve následnû se pouÏívá b˘k. Jalovice se pfiipou‰tí v následují-

cím roce po otelení a jen v˘jimeãnû aÏ ve dvou letech. Pan Reinold si sám zvífiata nûkolikrát roãnû pfievaÏuje, aby mohl ãinit potfiebná opatfiení nejen z hlediska pastvy, ale i z hlediska manipulace se stádem (odstav telat, dle kondice matek, pfiírÛstkÛ telat atd.). Jak se ‰lechtí KaÏdá plemenice na farmû má individuální pfiipafiovací plán pro inseminaci. Systém je jednoduch˘ – vÏdy pouÏít co nejlep‰ího dostupného b˘ka. Vût‰í ãást zvífiat je geneticky vy‰etfiena na bezrohost a na heterozygnû bezrohé plemenice se dává homozy-

❒ Expozice masného simentála na chovatelském dnu v Roklinkách (foto: Pavla Vydrová)

11

❒ Komentovaná přehlídka na chovatelském dnu v podání Pavla Káčera (foto: Martina Kopáčková)

gotnû bezroh˘ b˘k. Na homozygotnû bezrohé jde vût‰inou rohat˘ „ostrovní“ b˘k. PouÏívá se dánská, ãeská i anglická genetika. Pro doskok pak nejlep‰í vlastní b˘ci, ktefií se pouÏívají vût‰inou jednu sezónu a pak se prodávají do dal‰ích stád. Snahou je udrÏet rÛznost pÛvodÛ, která usnadÀuje prodej plemenn˘ch b˘kÛ i jalovic. Plemenní b˘ci se odchovávají na odchovnách Jihoãeského chovatele, v˘jimkou byl leto‰ní tfietí test a u chovatele se odchovají i b˘ci, ktefií neplní pfiísná kritéria, která si pan Reinold stanovil sám pro sebe. „Dáme jen to, co za to stojí. Ostatní by to mûli dûlat stejnû a mûli bychom si (tím my‰leno chovatelé) zpfiísnit podmínky.“ sl˘chávám ãasto pfii diskusích nad systémem odchovu b˘kÛ. Nespojenost je ãasto cítit i pfii úvahách nad úrovní propagace ãesk˘ch chovatelÛ. V tom, ale v Nové Vodû neãekali na pomoc zvenãí a pfiiloÏili ruku k dílu sami. V˘sledky mluví V pfiiloÏené tabulce 1 je vidût, jak se postupnû roz‰ifioval chov simentálÛ na farmû z prvních 12 odstaven˘ch jalovic. KdyÏ pomineme hmotnosti jiÏ v prvním kontrolním roce, tak obrovsk˘m úspûchem byl první roãník b˘kÛ, kter˘ se narodil kompletnû od jalovic. Na OPB Bene‰ov u Boskovic zanechal obrovsk˘ dojem. V prvním testu 3 b˘ci dosáhli prÛmûru 76 bodÛ a hmotnosti na konci testu 676 kg. Jeden z nich (Templáfi z Nové Vody PP ZSI 778) se kvalifikoval do inseminace a na

12

jafie se zaãnou rodit jeho první telata. V leto‰ním roce se na farmû se otelilo celkem 44 ks krav, jejichÏ prÛmûrné plemenné hodnoty jsou uvedeny spolu s prÛmûrem populace v tabulce 2. Z pfiehledu je patr-

né, Ïe stádo je velmi vyrovnané s vysok˘m podílem krav, které patfií do TOP 15 % populace ãeského masného simentála (v‰echna zvífiata s PH nad 118 v PE a nad 111 v ME). 45 % krav je ve ‰piãce populace v pfiímém nebo v maternálním efektu. V leto‰ním roce bylo do plemenitby registrováno 10 plemenn˘ch b˘kÛ z Nové Vody, pfiiãemÏ nejlep‰í z nich Úkaz z Nové Vody ZSI 944 vyrovnal ãesk˘ rekord v roãní váze se 778 kg. S 81 body za exteriér byl Úkaz 8 nejlep‰ím simentálem leto‰ních

Tabulka č. 1: Vlastní užitkovost zvířat na farmě Chovatelský rok

pohlaví

hmotnost v 120 dnech



2010 (1. 10. 2009 – 30. 9. 2010 2011 (1. 10. 2010 – 30. 9. 2011) 2012 (1. 10. 2011 – 30. 9. 2012)

jalovice 4 ks býci 4 ks

216 245

345 378

489 637


210 224

335 361

481 641


203 227

323 362

na. na.

hmotnost v 120 dnech 202 228 221 227 219 228

hmotnost v 210 dnech 323 362 362 367 341 355

hmotnost v 365 dnech 479 639 na. 643 na. na.

Pořadí otelení 1 2 3

pohlaví jalovice 20 ks býci 19 ks jalovice 9 ks býci 15 ks jalovice 2 ks býci 6 ks

Tabulkač. 2: Přehled simentálských matek ve stádě Komentář Průměr stáda Průměr populace TOP krávy v ks (10 bodů nad populaci) Nejlepší kráva v dané PH 1. otelení 20 ks 2. otelení 17 ks 3. otelení 7 ks 146726 972 CZ 146729 972 CZ 168020 972 CZ 168019 972 CZ 4152401 288 DK 155892 972 CZ – matka Templáře 146702 972 CZ – matka Tempa 146722 972 CZ – matka Úkaze

PH růst PE 113 108 12

PH růst ME 104 101 10

PH rámec 103

PH kapacita 104

PH osvalení 104

PH typ 105

velikost pořadí krav otelení v cm 146 1,7

131 121 116 113 112 102 104 105 113 104 105 105 115 109 96 99 Nejvíce komplexní krávy stáda 119 110 96 98 123 106 101 108 113 116 108 102 121 109 103 113 114 118 110 107 113 121 100 100

113 105 104 100

114 105 105 100

156 147 146 148

1 2 3

98 109 98 113 105 99

99 109 100 114 108 99

146 143 147 143 152 151

3 1 2 2 2 3

124

114

102

107

106

108

153

3

122

116

99

107

107

106

150

1

v˘bûrÛ. Nejlépe hodnocen˘m b˘kem za exteriér je zatím ale Tempo z Nové Vody ZSI 777, kter˘ byl v kvûtnu roku 2011 hodnocen v Bene‰ovû u Boskovic 85 body za exteriér. A co mladá generace? Jalovice mají prÛmûrnou plemennou hodnotu pro rÛst 117 a excelentní 330 kg v 210 dnech. Chovatelsk˘ den 1. chovatelsk˘ den v Nové Vodû se uskuteãnil v poslední fiíjnov˘ pátek. Pfiedehrou chovatelskému dnu bylo jednání Klubu plemene masn˘ simentál, které se uskuteãnilo 25. fiíjna odpoledne, rovnûÏ v Nové Vodû. Spoluorganizátorem byl pan Reinold se svou rodinou, kdyÏ v‰ichni spoleãnû zajistili pfiíkladnou péãi o v‰echny zúãastnûné. My‰lenka na uspofiádání akce, kde by mohl jak chovatelÛm, tak i místním spoluobyvatelÛm pfiedstavit svá zvífiata, svoji práci i celou farmu, nedávala panu Reinoldovi dlouho spát. A po poãáteãních problémech s nalezením termínu a po dlouh˘ch pfiípravách se zhmotnila do velmi vydafiené akce. Pravda, poãasí uÏ

nebylo zcela ideální, ale pfiesto si asi 100 ãistokrevn˘ch chovatelÛ a místních zemûdûlcÛ prohlédlo nejlep‰í zvífiata ve stádû a alespoÀ v krátkosti poslechlo nûco z historie a souãasnosti farmy. Velmi vítan˘m doplnûním byla pfiehlídka techniky a pastevních technologií. NejdÛleÏitûj‰í ale bylo, Ïe chovatelsk˘ den byl inspirací pro jiné chovatele a moÏná jim i ukázal moÏnosti kam smûfiovat svoje dal‰í snaÏení. KaÏdopádnû uÏ dnes víme, Ïe se na 2. chovatelském dnu v Nové Vodû znovu potkáme 27. záfií pfií‰tího roku. Novinkou bude aukãní prodej jalovic z místního chovu. Vize budoucnosti, rodina a vzory, které táhnou „Hlavnû tam napi‰te, Ïe bez podpory rodiny by to moc dûlat ne‰lo. Jsme rodinná firma a to platí i pro ty krávy." klade mi na srdce pan Reinold. No tak to pí‰u, protoÏe je to velká pravda a urãitû si obû dcery i manÏelka dík zaslouÏí. Dnes má farma 140 ha z ãehoÏ je cca 7 ha orné pÛdy, na kter˘ch zde se vyrábí nejlep‰í

senáÏe pro jalovice. Do budoucna se jeví moÏnost pfiikoupit je‰tû asi 20 hektarÛ. Pak by pan Reinold chtûl chovat asi 75 krav základního stáda. MoÏná to nebudou jen simentálky, protoÏe pokukuje i po plemeni blonde d’Aquitaine, kde ho zaujala moÏnost chovat bezrohá zvífiata. Prvních 5 ks bfiezích jalovic si uÏ uÏívá rychlebsk˘ vzduch. I kdyÏ se farmû, pokud jde o v˘sledky, dafií, tak jak pan Reinold fiíká: „Je‰tû to nejsou ty zlaté medaile.“ Je tfieba dál pracovat a b˘t co nejlep‰í a pokud moÏno nejen v âesku. A Ïe pfiíklady táhnou je sice otfiepané kli‰é, ale v tûsném okolí uÏ vznikají minimálnû 2 nová ãistokrevná masná stáda. Îe potfiebujeme pozitivní vzory je jasné a já bych za sebe chtûl podûkovat, Ïe takov˘m vzorem (a moÏná obãas i proti své vÛli) simentálská farma v Nové Vodû bezesporu je. Závûr Ten jelen z úvodního odstavce pofiád Ïije, takÏe na na‰í práci asi bude pofiád co zlep‰ovat. Ale o tom to asi je.

❒ Plemenný býk Templář z Nové Vody PP ZSI 778 (foto: Pavel Káčer)

❒ Plemenný býk Úkaz z Nové Vody ZSI 944 (foto: Pavel Káčer)

❒ Plemenice č. 155892972 – matka Templáře z Nové Vody ZSI 778 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora)

❒ Kráva č. 146722972 je matkou býka Úkaz z Nové Vody ZSI 944 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora)

13

Angus show se vydafiila na jedniãku Kamil Malát, âSCHMS Lenka Nejdlová, Agrární obzor Luká‰ Rytina, Profi Press Leto‰ní roãník v˘stavy Zemû Ïivitelka, která probûhla tradiãnû na pfielomu srpna a záfií v âesk˘ch Budûjovicích, zaÏila premiéru akce v˘znamné zejména pro chovatele masného skotu. Tou byla 1. jihoãeská Angus show – v˘stava a soutûÏní pfiehlídka plemene aberdeen angus. Po neuskuteãnûné akci, kterou pfied deseti lety chovatelé aberdeen angus v âesk˘ch Budûjovicích pfiipravovali a zhatily ji povodnû, se premiéra 1. jihoãeské angus show zdafiila na jedniãku. ❒ Pohled na českobudějovické výstaviště se stánkem ČSCHMS (foto: Karel Melger)

Organizace 1. jihoãeské angus show se ujal spoleãnû âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu sdruÏující v âeské republice více neÏ stovku chovatelÛ plemene aberdeen angus a Asociace chovatelÛ angus. Témûfi pût desítek zvífiat ãerné i ãervené barvy na ãeskobudûjovické v˘stavi‰tû pfiivezlo dvanáct chovatelÛ, jejichÏ prohlídku si nenechal v rámci své cesty po v˘stavi‰ti ujít ani prezident âeské republiky Václav Klaus. NejdÛleÏitûj‰ího úkolu, tedy samotného hodnocení soutûÏní pfiehlídky, se zhostil irsk˘ odborník a taktéÏ chovatel masného skotu Leo McEnroe, kter˘ si dal na své práci dÛkladnû záleÏet. Celou pfiehlídkou provázel diváky fieditel svazu Kamil Malát. Dvacetiletá tradice Chov plemene aberdeen angus (AA) má u nás jiÏ víc neÏ dvacetiletou historii a je jedno z nejpoãetnûj‰ích masn˘ch plemen, které se v âeské republice chovají. Nejãastûji se s ním mÛÏeme setkat na jihoãesk˘ch pastvinách. Plemeno

14

se chová jak v ãerné formû, tak i v ãervené variantû, pfiiãemÏ v‰echna zvífiata jsou geneticky bezrohá. Aberdeen angus je plemenem, které se vyznaãuje nejlep‰í kvalitou masa a jeho mramorováním, proto patfií celosvûtovû k nejoblíbenûj‰ím masn˘m plemenÛm. V ãistokrevné formû se v souãasnosti chovu tohoto plemene vûnuje zhruba stovka chovatelÛ a v plemenn˘ch knihách je zapsáno na ‰est tisíc krav a jalovic. Spolu s plemeny charolais a masn˘ simentál patfií u nás k trojici nejpoãetnûj‰ích a nejvíce roz‰ífien˘ch plemen. V kontrole uÏitkovosti (KUMP), kterou vykonává ná‰ svaz, je zahrnuto více neÏ 4000 plemenic. Odchovny plemenn˘ch b˘kÛ a chovatelé roãnû testují kolem tfií stovek b˘kÛ AA, ktefií jsou následnû vybíráni do plemenitby. Telata Po tfiech propr‰en˘ch dnech na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti se v pondûlí 3. záfií koneãnû na obloze objevilo sluníãko, louÏe v pfied-

vadi‰ti vyschly, a tak se mohla zvífiata i vodiãi naplno pustit do dlouze oãekávané soutûÏní pfiehlídky. Jako první dostala v pfiedvádûcím ringu ‰anci telata, která soutûÏila ve dvou skupinách rozdûlen˘ch dle vûku. V kategorii star‰ích telat byla pfiedvedena ãtyfii zvífiata narozená v období od prosince 2011 do ledna 2012. V kategorii mlad‰ích telat pak bylo pfiedvedeno ‰est zvífiat narozen˘ch v rozmezí bfiezna aÏ kvûtna 2012. Z obou kategorií byly vybrány dva nejlep‰í kusy, které postoupily do následující soutûÏe o absolutního ‰ampiona v˘stavy. Poté, co se rozhodãí detailnû seznámil se v‰emi finálov˘mi zvífiaty, urãil jedno jako ‰ampiona telat a ocenil také zvífiata na prvních tfiech místech. Pûkné tfietí místo v kategorii telat obsadil b˘ãek Venda z Ranãic od chovatele Ing. Milana ·ebelky z Ranãic. Tomuto zvífieti Leo McEnroe vytknul pouze nedostaãující utváfiení hfibetní linie. Druhé místo obsadil b˘ãek Va‰ík Pavas ze spoleãnosti ·umavsk˘ angus spol. s r. o. Sobû-

❒ Úterní přehlídka chovatelských skupin (foto: Karel Melger)

suky. Podle rozhodãího se jednalo o tele s velmi dobfie utváfien˘m tûlem, ale o nûco hor‰í kvalitou konãetin. První místo pak získala ãervená jaloviãka Viola z Pûãína od chovatele Vladimíra Lep‰i. Ta nadchla rozhodãího ideálním tvarem hlavy a velmi dobr˘m samiãím v˘razem. ·ampionem této kategorie se stal b˘ãek Mewil Unikát 55Z, jehoÏ majitelem je spoleãnost M.I.L.O.S. Inc. âR Tû‰ínov. Tento b˘ãek podle rozhodãího nejlépe odpovídal typu plemene, má velmi pûknû utváfienou hlavu, a téÏ jeho kapacita a vyrovnanost jsou na velmi dobré úrovni. Jalovice Jalovice byly v soutûÏi rozdûleny podle vûku do tfií podkategorií narozené v období prosinec 2010 aÏ leden 2011, únor 2011 a bfiezen aÏ srpen 2011. Z celkem ãtrnácti jalovic postoupily do finále ãtyfii kusy, které bojovaly o titul ‰ampiona v˘stavy. Tfietí místo obsadila jalovice Uma Red z Ostrého, jejímÏ majitelem a chovatelem je Farma Kozák, s. r. o. Této velmi pûkné jalovici vytknul rozhodãí pouze trochu hor‰í nasazení ocasu. Na druhém místû se umístila jalovice Mewil Pride Love 60X od chovatele Ing. Miroslava Vráblíka z Trhov˘ch SvinÛ. Byla ohodnocena jako typická pfiedstavitelka plemene s velmi dobrou tûlesnou stavbou, av‰ak trochu hor‰í v partiích, kde se nachází nejkvalitnûj‰í maso. První místo obsadila jalovice Uma

❒ Leo McEnroe měl jako rozhodčí mnohdy velice nelehkou práci (foto: Karel Melger)

z Rantífiova od chovatele Ing. Vladimíra ·a‰ka z Rantífiova. Podle rozhodãího je to vyrovnaná jalovice s velmi dobrou délkou tûla, velmi dobfie utváfienou hfibetní linií a dobr˘m osvalením. Jako ‰ampionku v kategorii jalovic Leo McEnroe urãil red agnusku s Tina Red z Pûãína pocházející z chovu Vladimíra Lep‰i. „Je to velmi pûkná jalovice, typická pfiedstavitelka plemene. Velmi pûkné utváfiené hlavy, vynikající hfibetní linie, ‰ífika, hloubka a rovnûÏ tûlesná stavba a utváfiení konãetin, to jsou dÛvody, proã je toto zvífie nejlep‰í,“ vysvûtlil rozhodãí. Mladé krávy Dal‰í soutûÏní kategorie patfiila prvotelkám a kravám na druhém teleti, které byly pfiedvádûny zá-

❒ Radost v podání pana Šebelky po vítězství Míly z Rančic v kategorii starších krav (foto: Karel Melger)

roveÀ se sv˘mi telaty. V ringu se utkalo pouze pût zvífiat, pfiiãemÏ mezi nejmlad‰í a nejstar‰í plemenicí v této kategorií byl témûfi roãní vûkov˘ rozdíl. Tfietí pfiíãku obsadila plemenice Renata z Kvaslic pocházející z chovu ZdeÀka Nejdla z Kvaslic. „Toto je nejvy‰‰í kráva ze skupiny a je rovnûÏ nejstar‰í. Osvalení ve hfibetní partii není zcela ideální, ale i tak je to velmi pûkná plemenice,“ poznamenal rozhodãí. Na druhém místû se umístila red anguska Sofie Red z Habfií ze spoleãnosti Statek Mitrov, a. s., která oslovila Lea zejména dobfie utváfien˘m vemenem. První místo získala plemenice Radka Red z Pûãína z chovu Vladimíra Lep‰y a ‰ampionkou v kategorii mlad‰ích krav se stala plemenice Tonãa Pavas ze spoleãnosti ·umavsk˘ angus Sobûsuky spol. s r. o. „Jedná se o velmi vyrovnanou krávu, která má pod sebou krásného a velmi dobfie osvaleného b˘ãka. Je pfiíkladem toho, jak má správn˘ angus vypadat,“ zhodnotil Leo McEnroe. Star‰í krávy Dal‰í soutûÏní bitva se odehrála mezi pûti krávami na tfietím a dal‰ím teleti. Na tfietím místû se umístila plemenice Mewil Blackbird 12P ze spoleãnosti M.I.L.O.S. Inc. âR Tû‰ínov. Druhé místo obsadila red agnuska s názvem Pavla Red z Pûãína od chovatele Vladimíra Lep‰i. Této velmi dobré plemenici rozhodãí vytknul pou-

15

plemeník Red Riis Stryker 394 ET (ZAA 572) od Vladimíra Lep‰y, u nûhoÏ rozhodãí ocenil vynikající délku tûla a kvalitu osvalení zejména v Ïádan˘ch partiích. ·ampionem star‰ích b˘kÛ se stal plemeník Runway ET (ZAA 697) narozen˘ v roce 2008 v chovu Jana Kofronû, nyní v majetku Josefa Dvofiáka z Telecího, kter˘ vyniká harmonií tûla, kompaktním rámcem a celkov˘m osvalením.

❒ Expozici angusů navštívil i prezident republiky Václav Klaus (foto: Karel Melger)

ze hor‰í tvar hlavy. Jako první se v tomto kole umístila plemenice Olga Pavas ze spoleãnosti ·umavsk˘ angus spol. s r. o. „Tato kráva se pfiibliÏuje tomu, co známe z irsk˘ch pastvin. Je to typická pfiedstavitelka plemene Aberdeen angus,“ pochválil krávu rozhodãí. Jen o nûco málo lep‰í byla v této soutûÏi plemenice Míla z Ranãic po otci Jarda Agrokiwi (ZAA 379) z chovu Milana ·ebelky, kterou Leo oznaãil za velmi vyrovnanou plemenici s krásn˘m teletem. Mlad‰í b˘ci B˘ci byli v soutûÏi rozdûleni do dvou vûkov˘ch kategorií – b˘ci do vûku tfií let a nad tfii roky, pfiiãemÏ v obou skupinách mezi sebou bojovalo pût plemeníkÛ. V kategorii mlad‰ích b˘kÛ do tfií let obsadil tfietí místo plemeník Tango z Ranãic 6X (ZAA 804) z chovu Ing. Milana ·ebelky. Na druhém místû skonãil plemeník Tbilisi J. E. (ZAA 858), kter˘ je ve vlastnictví ZdeÀka Nejdla z Kvaslic. První pfiíãku obsadil plemeník Skot (ZAA 762) z chovu Ing. Josefa Dvofiáka z Telecí, kter˘ vykázal nadprÛmûrnou úroveÀ osvalení. Titul ‰ampiona v kategorii mlad‰ích b˘kÛ v‰ak vybojoval plemeník Tuscon (ZAA 808) z chovu Josefa Dvofiáka v majetku spoleãnosti ·umavsk˘ angus spol. s r. o.. „Je to velmi vyrovnan˘, dlouh˘ a perfektnû osvalen˘ b˘k, kter˘ si díky svoji korektnosti a stavbû tûla toto

16

ocenûní zaslouÏí,“ fiekl rozhodãí. Poté, co byl loni Tuscon vydraÏen za rekordní cenu 231 000 Kã, tak o sv˘ch kvalitách pfiesvûdãil i v soutûÏním ringu. Star‰í b˘ci Poslední soutûÏní kategorie patfiila star‰ím b˘kÛm. V ní obsadil tfietí pfiíãku plemeník Rocky Red z Pûãína (ZAA 696), jehoÏ majitelem je spoleãnost Vetlabfarm s. r. o. Dolní Dobrouã. Na druhé místo dosáhl 10,5let˘ plemeník Kanón Red ET (ZAA 440) téhoÏ majitele. Tento b˘k byl velmi dobfie osvalen˘ a korektní, nicménû men‰ího vzrÛstu, coÏ bylo hlavním dÛvodem, proã ho Leo McEnroe umístil na druhou pozici. Krásné první místo získal

·ampioni v˘stavy Na závûr soutûÏní pfiehlídky Angus show byla do ringu pfiivedena v‰echna zvífiata, která získala ve své kategorii titul ‰ampiona. Rozhodãí po jejich krátkém zhodnocení vyhlásil rezervního ‰ampiona a absolutního ‰ampiona prvního roãníku Angus show. Pozici rezervního ‰ampiona obsadil b˘ãek Mewil Unikát 55Z, jehoÏ majitelem je spoleãnost M.I.L.O.S. Inc. âR Tû‰ínov a titul absolutního ‰ampiona pfiehlídky vybojovala jalovice Tina Red z Pûãína z chovu Vladimíra Lep‰i. „Obû zvífiata splÀují nejlépe charakteristiky plemene a jsou velmi dobfie osvalená, obzvlá‰tû v partiích hfibetu, plece i k˘ty,“ uzavfiel Leo a dodal, Ïe v‰echna zvífiata ocenûná na Angus show povaÏuje za vynikající pfiedstavitele plemene Aberdeen angus, ãímÏ vzdal velkou poctu jejich chovatelÛm. Úterní soutûÏ chovatelsk˘ch skupin pak vyhrála ãtyfiãlenná „ãervená“ skupina z chovu pana Lep‰y.

❒ Rodina pana Šaška se svými svěřenkyněmi netrpělivě čekající na verdikt rozhodčího (foto: Karel Melger)

❒ Red angusská plemenice Sofie Red z Habří s teletem ze Statku Mitrov a.s. (foto: Karel Melger)

Jak akci hodnotil rozhodãí Cel˘ ‰ampionát posuzoval na v˘stavi‰ti v âesk˘ch Budûjovicích Leo McEnroe. Irsk˘ rozhodãí a chovatel zhruba stovky kusÛ skotu bez trÏní produkce mléka pfiijel na angus show na pozvání Asociace chovatelÛ anguse a âeského svazu chovatelÛ masného skotu. V rozhovoru se svûfiil, Ïe aã má ve svém stádû kromû zástupcÛ plemene aberdeen angus i limousiny a jejich kfiíÏence, k angusÛm má blízk˘ vztah: „OceÀuji na nich pfiedev‰ím vynikající matefiské vlastnosti, velmi dobrou plodnost a snadné porody. Líbí se mi i exteriérovû, a to obû barevné varianty,“ sdûlil McEnroe. PfiestoÏe byl na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti pfiítomen nûkolik dní, na soutûÏící zvífiata ustájená ve venkovních kotcích se pfiedem podívat ne‰el. „Nechci b˘t zaujat˘,“ vysvûtlil svou filozofii. Pondûlní ‰ampionát pak zhodnotil velmi pozitivnû: „OceÀuji vysokou úroveÀ v‰ech pfiedveden˘ch zvífiat. Chovatelé v âeské republice odvedli za posledních dvacet let kus práce,“ vyslovil pochvalu McEnroe, jenÏ pfied pûti lety v âeské republice pofiádal semináfi na téma správného pfiipravování a pfiedvádûní zvífiat na v˘stavách. Podûkování závûrem Závûrem se slu‰í podûkovat v‰em chovatelÛm za pozitivní pfiístup, pfiípravu zvífiat a jejich profesionální pfiedvedení. Velk˘ díky

také patfií v‰em sponzorÛm a partnerÛm akce, bez jejich pomoci by organizace a financování v˘stavy bylo o dost nároãnûj‰í. Hlavním partnerem celé akce byl Jihoãesk˘ kraj, kter˘ v˘stavu finanãnû podpofiil v rámci grantového programu „Podpora pfiímého prodeje jihoãesk˘ch zemûdûlsk˘ch a potravináfisk˘ch produktÛ“. Sponzory a ostatními partnery akce pak byly firmy Schaumann âR, s.r.o., Biomin Czech s.r.o.,âeská poji‰Èovna a.s., Agrotrans spol. s r.o., Fidez Agro, spol. s r.o., Jihoãesk˘ chovatel a.s., Genoservis a.s. a V˘stavi‰tû âeské Budûjovice a.s. Mediálním partnerem byl ãasopis Ná‰ chov a t˘deník Zemûdûlec z vydavatelství Profi Press.

Triumf Vladimíra Lep‰i Angus show byla velk˘m triumfem Vladimíra Lep‰i a jeho rodiny, kter˘ ze sedmi pfiivezen˘ch zvífiat na v˘stavu získal pût pohárÛ – kromû v˘‰e zmínûn˘ch také titul za nejlep‰í skupinu zvífiat. Vladimír Lep‰a z Pûãína zaãínal s plemenem aberdeen angus jako hobby chovatel v roce 2001, kdy nakoupil ‰est krav s kanadsk˘m pÛvodem. Nicménû hned zaãal s jejich inseminací b˘ky z Kanady a USA. Po jedenácti letech vznikla z chovatelského koníãka rodinná farma, která je zdrojem pfiíjmÛ také pro syny Luká‰e a Vladimíra. V souãasnosti se na farmû chová 96 angusk˘ch krav na 290 hektarech trval˘ch travních porostÛ a 31 ha orné pÛdy. Hlavní zamûfiení je produkce plemenn˘ch zvífiat. „PfiestoÏe jsem byl ráno tro‰ku nervózní, mám velikou radost a úspûch si vychutnávám, vÏdyÈ si odváÏíme pût ocenûní,“ sdûlil své první dojmy po skonãení show Vladimír Lep‰a star‰í, kter˘ je vlastnû prÛkopníkem chovu red angusÛ v âeské republice. „Dfiíve byla ãervená barva více Ïádána, obchodníci se zvífiaty ãernû zbarvené kusy nechtûli – zfiejmû to bylo díky BSE v Anglii. Dnes jiÏ zbarvení nehraje takovou roli, ale pfiesto se mi red angus zamlouvá více. V na‰em chovu je 70 aÏ 80 % ãervenû zbarven˘ch zvífiat, plemenné b˘ky pouÏíváme pouze redy. Aberdeen angus je pro mne srdeãní záleÏitost. Je to plemeno nenároãné, má v˘borné matefiské vlastnosti, a napfi. oproti masnému simentálovi, se kter˘m mám zku‰enosti, je mnohem ovladatelnûj‰í,“ sdûlil ‰Èastn˘ zakladatel rodinné farmy. Farma rodiny Lep‰Û, která poprvé bodovala získáním titulu ‰ampióna na v˘stavû v Praze-LetÀanech v roce 2003, bude postupnû upou‰tût od chovu masného simentála a bude se vûnovat pouze plemennému chovu aberdeen anguse.

17

V¯SLEDKOVÁ LISTINA Kategorie: I. telata Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

číslo kat. 30 36 24 28

ušní číslo 753739031 CZ 479949931 CZ 725601032 CZ 766733031 CZ

jméno MEWIL UNIKÁT 55Z VIOLA Z PĚČÍNA VAŠÍK PAVAS VENDA Z RANČIC

chovatel M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Lepša Vladimír, Pěčín Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Šebelka Milan, SZ, Rančice

majitel M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Lepša Vladimír, Pěčín Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Šebelka Milan, SZ, Rančice

číslo kat. 1 10 2 14


jméno TINA RED Z PĚČÍNA UMA Z RANTÍŘOVA MEWIL PRIDE LOVE 60X UMA RED Z OSTRÉHO

chovatel Lepša Vladimír, Pěčín Šašek Vladimír, ing., Rantířov M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Farma Kozák, s.r.o.

majitel Lepša Vladimír, Pěčín Šašek Vladimír, ing., Rantířov Vráblík Miroslav, ing., Trhové Sviny Farma Kozák, s.r.o.

jméno TONČA PAVAS RADKA RED Z PEČÍNA SOFIE RED Z HABŘÍ RENATA Z KVASLIC

chovatel Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Lepša Vladimír, Pěčín Statek Habří, a.s. Nejdl Zdeněk, Kvaslice

majitel Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Lepša Vladimír, Pěčín Statek Mitrov, a.s. Nejdl Zdeněk, Kvaslice

jméno MÍLA Z RANČIC 4P OLGA PAVAS PAVLA RED Z PĚČÍNA MEWIL BLACKBIRD 12P

chovatel Šebelka Milan, SZ, Rančice Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Lepša Vladimír, Pěčín M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov

majitel Šebelka Milan, SZ, Rančice Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Lepša Vladimír, Pěčín M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov

jméno TUSCON SKOT TBILISI J.E. TANGO Z RANČIC 6X

chovatel Dvořák Josef, ing., Telecí Dvořák Josef, ing., Telecí Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí Šebelka Milan, SZ, Rančice

majitel Šumavský angus spol.s.r.o.Soběsuky Dvořák Josef, ing., Telecí Nejdl Zdeněk, Kvaslice Šebelka Milan, SZ, Rančice

jméno RUNWAY ET RED RIIS STRYKER 394 ET KANÓN RED ET ROCKY RED Z PĚČÍNA

chovatel Kofroň Jan, ing., Radhostice Erna Riis Nielsen, Karup ZOD Lánov Lepša Vladimír, Pěčín

majitel Dvořák Josef, ing., Telecí Lepša Vladimír, Pěčín VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč

jméno TINA RED Z PĚČÍNA MEWIL UNIKÁT 55Z Lepša Vladimír, Pěčín

chovatel Lepša Vladimír, Pěčín M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov

majitel Lepša Vladimír, Pěčín M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov

Kategorie: II. jalovice Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

Kategorie: III.a Mladé krávy na 1. a 2. teleti Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

číslo kat. 25 19 17 15


Kategorie: III.b Star‰í krávy na 3. a dal‰ím teleti Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

číslo kat. ušní číslo 27 15736931 CZ 31 173862932 CZ 35 251471931 CZ 29 48716931 CZ

Kategorie: IV.a Plemenní b˘ci do 3 let Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

číslo kat. 40 38 41 39

státní registr ZAA 808 ZAA 762 ZAA 858 ZAA 804

Kategorie: IV.b Plemenní b˘ci na 3 roky Pořadi Šampion 1. místo 2. místo 3. místo

číslo kat. 45 43 42 44

státní registr ZAA 697 ZAA 572 ZAA 440 ZAA 696

Absolutní šampion výstavy Reserve šampion výstavy Nejlepší chovatelská skupina

číslo kat. ušní číslo 1 412148931 CZ 30 753739031 CZ 1,35,36,44

první jihoãeská

angus show Země živitelka • 3. září 2012 • České Budějovice

FOTOGALERIE

·AMPIONI ANGUS SHOW Absolutní šampion výstavy:

TINA RED Z PĚČÍNA kategorie: jalovice ve věku 12–24 měsíců ušní číslo: 412148931 CZ chovatel: Vladimír Lepša, Pěčín majitel: Vladimír Lepša, Pěčín

Reserve šampion výstavy:

MEWIL UNIKÁT 55Z kategorie: telata ušní číslo: 753739031 CZ chovatel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov majitel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov

Nejlepší chovatelská skupina:

VLADIMÍR LEPŠA, PĚČÍN

·AMPIONI ANGUS SHOW TONČA PAVAS kategorie: mladé krávy na 1. a 2. teleti ušní číslo: 294285932 CZ chovatel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky majitel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky

MÍLA Z RANČIC 4P kategorie: starší krávy na 3. a dalším teleti ušní číslo: 15736931 CZ chovatel: Milan Šebelka, SZ, Rančice majitel: Milan Šebelka, SZ, Rančice

TUSCON kategorie: plemenní býci do 3 let ušní číslo: ZAA 808 chovatel: ing. Josef Dvořák, Telecí majitel: Šumavský angus, spol. s r.o., Soběsuky

RUNWAY ET kategorie: plemenní býci nad 3 roky ušní číslo: ZAA 697 chovatel: ing. Jan Kofroň, Radhostice majitel: ing. Josef Dvořák, Telecí

Absolutní šampion výstavy:

Reserve šampion výstavy:

TINA RED Z PĚČÍNA

MEWIL UNIKÁT 55Z

kategorie: jalovice ve věku 12–24 měsíců ušní číslo: 412148931 CZ chovatel: Vladimír Lepša, Pěčín majitel: Vladimír Lepša, Pěčín

kategorie: telata ušní číslo: 753739031 CZ chovatel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov majitel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov

ANGUS

Autor všech fotografií: Karel Melger

SHOW

Chov krav bez trÏní produkce mléka v Ústeckém kraji (konference ·luknov) Pavla Vydrová, Karel ·eba Krásn˘ 20. záfiijov˘ den se v prostorách zámku ve ·luknovû konala jiÏ v pofiadí III. Mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu, jejímÏ cílem mûla b˘t zejména anal˘za realizace projektu „Za rozvoj chovu masného skotu v Ústeckém kraji“, jehoÏ prioritním zámûrem bylo vytvofiení podmínek pro sdruÏování chovatelÛ masného skotu tak, aby pfii prodeji zvífiat na trhu nebyli pfiedmûtem spekulativních snah pfiekupníkÛ a v˘sledky své odborné práce byli schopni realizovat s vysok˘m ekonomick˘m efektem (tak fiíká Informaãní bulletin). ¤eãníkÛ, ktefií mûli moÏnost promluvit k pfiítomn˘m chovatelÛm, bylo velké mnoÏství, ale ãas vymezen˘ pro pfiedná‰ky byl omezen˘. Nûkteré pfiíspûvky byly velmi obecné, a i kdyÏ se vût‰ina aktivních úãastníkÛ snaÏila chovatele povzbudit v jejich práci, jejich fieã nemûla v koneãném dÛsledku (z chovatelského pohledu) valného v˘znamu. To se ale nedalo fiíci napfi. o pfiíspûvku na‰eho pana pfiedsedy, Ing. Miroslava Vráblíka, kter˘ váÏil dalekou cestu napfiíã na‰í vlastí, aby pfiítomné chovatele seznámil s postojem chovu masného skotu jak na domácím trhu, tak i na tom evropském a zejména aby vyzdvihl svazové aktivity související s otevfiením trhu v˘chodním smûrem a pfiiblíÏil moÏnosti, kter˘ch by mûli ãe‰tí chovatelé vyuÏít a vytûÏit tak ze souãasné situace maximum. Nastínil chovatelÛm také prÛbûh dosavadních realizací obchodu se zvífiaty, jako nové ãinnosti svazu, o kterou se on sám zaslouÏil a které se velmi aktivnû vûnuje. Jeho pfiedná‰ka patfiila bezpochyby k tûm nejlep‰ím, které pfiítomní v ten den vyslechli. BohuÏel, díky dlouh˘m projevÛm dÛleÏit˘ch i ménû dÛleÏit˘ch hostÛ, bylo na nûkteré a mnohdy, z pohledu chovatelÛ, daleko pfiínosnûj‰í a zajímavûj‰í pfiedná‰ky, velmi málo ãasu, nebo se na nû nedostalo vÛbec. Pozvánka na konferenci je pro aktivního úãastníka vÏdy spojena s „prací navíc“. Je tfieba se fiádnû pfiipravit a vûnovat tématu dostateãné mnoÏství ãasu, aby byla pfiedná‰ka pro posluchaãe zajímavá, pfiínosná a hlavnû srozumitelná. Nelze jen tak „naházet“ do Power pointu tabulky a grafy, ty tabulky a grafy musí nûkdo vytvofiit, na základû dat, která nûkdo nejdfiíve posbírá a následnû zpracuje. Vytvofiené grafy a tabulky je tfieba vhodnû pfiipravit pro prezentaci ❒ Předseda svazu Ing. Miroslav Vráblík a srozumitelnû (foto: Pavla Vydrová)

24

❒ Highlandský býk pana Ladislava Opata z Malšovic (foto: Pavla Vydrová)

okomentovat. Mluvíme o nûkolikahodinové pfiípravû. No, a kdyÏ uÏ se tomu ãlovûk vûnuje a v‰e si zpracuje, tak by to rád i pfiednesl, aby ãas stráven˘ pfiípravou, nebyl vynaloÏen˘ zbyteãnû. V na‰em pfiípadû byla nûkolikadenní práce zbyteãná, protoÏe jsme k prezentaci v˘sledkÛ bohuÏel nedostali prostor. A toto je ten hlavní dÛvod, proã si dovolím vyuÏít stránek zpravodaje a seznámit vás (a zejména chovatele Ústeckého kraje) se stavem masného skotu v této oblasti. Doufám, Ïe pro vás budou ãísla zajímavá, povzbudí vás a tfieba vám pomohou v dal‰í práci. I ostatní chovatelé si zde mohou najít zajímavé informace v podobû celorepublikov˘ch údajÛ, se kter˘mi jsme data Ústeckého kraje porovnávali. Tak aÈ padnou informace na úrodnou pÛdu. Pfiíjemné a snad i pfiínosné poãtení vám pfieje Pavla Vydrová a Karel ·eba. 1. Srovnání stavÛ âR a Ústeckého kraje V âeské republice bylo na zaãátku dubna leto‰ního roku evidováno 178 000 ks krav v systému bez trÏní produkce mléka (BTPM) z celkového poãtu 552 000 ks krav. Pfii porovnání roku 2010, kdy bylo v âR 168 tisíc krav BTPM, s rokem 2012, se zv˘‰ily poãty o 10 % na souãasn˘ch 178 tisíc ks. Pfiitom v letech 2011 a 2012 jsou stavy stejné (díky zaokrouhlení na tisíc kusÛ). Ve skuteãnosti bylo v roce 2012 ve stavu o 385 krav (BTPM) více neÏ v roce 2011. Strop stavÛ krav BTPM s nárokem na pfiímé platby ãinil pfii na‰em vstupu do EU v roce 2004 jen 90 300 ks. Nárok se tedy t˘kal 56 % dne‰ních aktuálních stavÛ (k 1. 4. 2012). V kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu (KUMP) bylo v roce 2011 zapojeno 19 706 krav (kontrolní rok je od 1. 10.–30. 9.), coÏ je o 9,4 % ménû neÏ v roce 2010, kdy bylo v KUMP 21 741 krav. K nejvût‰ímu poklesu do‰lo ve stavech v KUMP u krav bez pÛvodu a krav dojen˘ch plemen (–41,8 %) a kfiíÏenek s podílem 50 aÏ 75 % masného plemene (–26,7 %). V kontrolním roce 2011 byla i díky poklesu stavÛ krav v KUMP dosaÏena natalita 86,05. V roce 2010 byla natalita 83,7. Tento ukazatel (natalitu) ale v KUMP ovlivÀuje mimo zvládnuté reprodukce i vlastní evidence v zapojeném chovu a ochota spolupracovat.

V Ústeckém kraji se, v porovnání s ostatními kraji, chová skotu nejménû (k 1. 4. 2012 to bylo 36 628 kusÛ). Na 100 ha zemûdûlské pÛdy pfiipadá 3,2 ks krav BTPM, men‰í zatíÏení má uÏ jen kraj Stfiedoãesk˘ (2,1 ks) a Jihomoravsk˘ (0,9 ks), oproti tomu nejvy‰‰í zatíÏení je v Libereckém (9,6 ks), Karlovarském (8,8 ks) a Jihoãeském (8,7 ks). Na druhé stranû má kraj vysok˘ podíl krav BTPM z celkového stavu krav (druh˘ nejvy‰‰í v âR). V˘voj natality a poãtu odchovan˘ch telat v souvislosti s podílem krav BTPM z celkového stavu krav podle krajÛ je dokumentován v tabulce ã. 1a. Vzhledem k sezónnímu telení v chovech krav BTPM, dosahují kraje s nejvy‰‰ím podílem tûchto krav i vysokou natalitu. To se t˘ká napfiíklad i I. pololetí roku 2012. Do kontroly uÏitkovosti bylo v roce 2011 v kraji zapojeno 1064 krav, to je o 430 kusÛ ménû neÏ Tabulka č. 1a: Vývoj počtu narozených telat v roce 2010. Po- podle krajů (k 30. 6. 2012) kud porovnáPodíl Naroz. Odch. me natalitu krav telat telat v KUMP za poKraje BTPM na 100 na 100 ze stavu krav krav slední dva konkrav trolní roky tak Karlovarský 54,7 58,9 53,8 zjistíme, Ïe byÚstecký 46,6 57,1 53,5 ly v roce 2011 Plzeňský 37,6 56,9 52,9 ru‰eny chovy Jihočeský 44,1 55,8 51,4 v KUMP, které Liberecký 45,9 55,6 51,3 nevykazovaly Moravskoslezský 42,3 55,6 52,3 potfiebnou akOlomoucký 31,8 54,7 51,2 tivitu. Natalita Pardubický 23,3 54,0 50,2 v KUMP za rok Královéhradecký 27,5 53,3 49,6 2011 je 88,8 Vysočina 24,5 52,8 48,4 telete na 100 Zlínský 31,4 51,9 49,2 krav a je vy‰‰í Praha + Středočeský 21,0 51,6 48,1 neÏ prÛmûr âR. Jihomoravský 13,4 50,9 47,7 V roce 2010 Česká republika 32,6 54,3 50,4 byla jen 63,8.

❒ Reklama na plemeno hereford (foto: Pavla Vydrová)

sloupec grafu), i kdyÏ v posledních letech je pokles pozvolnûj‰í. Naproti tomuto dlouhodobému trendu, se stavy krav bez TPM (aÏ na nûkteré v˘jimky) pozvolna zvy‰ují (modr˘ sloupec), aÏ na souãasnou hranici 178 000 ks. Dal‰í v˘voj ukáÏe, budou-li se stavy zvy‰ovat ãi stagnovat, tak jak naznaãují poslední dva roky. 3. V˘voj stavÛ krav a jalovic podle uÏitkov˘ch typÛ v ÚK (graf ã. 2) Z grafu ã. 2 je patrn˘ v˘voj stavÛ krav a jalovic v Ústeckém kraji za poslední tfii roky (2010–2012) a dle jednotliv˘ch uÏitkov˘ch typÛ. V˘vojová tendence je stejná jako ta celorepubliková. Celkové stavy a poãty dojen˘ch krav a jalovic se sniÏují, masná plemena (vãetnû kfiíÏencÛ) a krávy bez TPM se pozvolna zvy‰ují. Poãty krav a jalovic jednotliv˘ch uÏitkov˘ch typÛ jsou uvedeny nad sloupci grafu. Graf č. 2: Vývoj stavů krav a jalovic podle užitkových typů v Ústeckém kraji

2. Poãetní stavy krav v âeské republice (graf ã. 1) V˘voj poãetních stavÛ krav v na‰í zemi za uplynul˘ch 17 let (1996–2012) je znázornûn v grafu ã. 1. Je zde patrná klesající tendence poãtu dojen˘ch krav (zelen˘ sloupec) a jejich celkového poãtu (ãerven˘ Graf č. 1: Vývoj početních stavů krav v České republice (v tisících ks)

4. Porovnání poãtu krav a jalovic podle plemen (od 50% kfiíÏencÛ) v ÚK (tab. ã. 1) V tabulce ãíslo 1, která porovnává poãty krav a jalovic (vã. kfiíÏencÛ) v Ústeckém kraji podle plemen, se mÛÏeme zamûfiit zejména na první dva sloupce, ve kter˘ch jsou uvedeny poãty krav a jalovic v ÚK v leto‰ním roce. Hodnoty jsou barevnû odli‰eny dle toho, jestli poãty zvífiat oproti minul˘m letÛm vzrostaly (modrá), nebo se sníÏily (ãervená). Není tfieba zde tedy popisovat v˘voj u jednotliv˘ch plemen,

25

Tabulka č. 1: Porovnání počtu krav a jalovic podle plemen (od kříženců 50%) v ÚK Plemeno AA BA BM GA GS HE HI CH LI MS PI SA TT Ost. Celkem

krávy 991 874 16 102 408 1113 49 2599 2153 828 69 10 0 408 9620

2012 jalovice 1001 817 22 110 196 1083 46 2757 3254 881 73 66 3 240 10 549

2011 krávy jalovice 907 1155 749 835 24 20 83 107 403 225 1266 942 42 36 2459 2578 1890 3039 690 907 66 62 10 39 0 0 452 251 9041 10 196

2010 krávy jalovice 779 898 752 961 24 31 78 101 377 280 1324 1016 33 45 2323 2485 1755 2653 600 825 58 64 2 34 0 0 503 268 8608 9659

kaÏd˘ si své plemeno v tabulce najde a barevné rozli‰ení mu pomÛÏe pfii orientaci v ãíslech. Nejpoãetnûj‰ím plemenem, z pohledu krav a jalovic (vã. kfiíÏencÛ), je stejnû jako na celorepublikové úrovni Charolais, na druhém místû je v kraji Limousine a na tfietím Hereford. Zde se jiÏ pomûr poãetních stavÛ na úrovni kraje li‰í proti republice. Pro zajímavost, mezi „ostatní plemena“ je mj. zafiazen také uhersk˘ stepní skot, kter˘ je v ÚK chován. 5. Poãty ãistokrevn˘ch krav a jalovic v ÚK (tab. ã. 2) Druhá tabulka znázorÀuje poãty ãistokrevn˘ch krav a jalovic v Ústeckém kraji. Stejnû jako v tabulce ã. 1, se i zde zamûfiíme na první dva sloupce: poãty krav a jalovic v roce 2012. I zde jsou hodnoty barevnû odli‰eny dle vzrÛstající (modrá) a klesající (ãervená) tendence. V nûkter˘ch pfiípadech kopíruje v˘voj data z tabulky ã. 1, coÏ se ale nedá fiíci o poãtech zvífiat. V ãistokrevné formû je nejvíce chováno krav a jalovic plemene Masn˘ simentál, následuje Hereford, Aberdeen angus a aÏ na ãtvrtém místû je „vítûz z tabulky ã. 1“, plemeno Charolais. Na první pohled jsou patrné Tabulka č. 2: Porovnání počtu čistokrevných krav a jalovic v ÚK Plemeno AA BA BM GA GS HE HI CH LI MS PI SA TT Ost. Celkem

26

krávy 321 148 0 13 0 365 13 221 72 797 0 6 0 102 2058

2012 jalovice 216 167 0 10 10 487 16 215 152 850 0 14 3 1 2141

2011 krávy jalovice 228 299 136 170 0 0 11 9 0 8 381 312 6 13 192 229 31 118 672 874 0 0 6 11 0 0 177 2 1840 2045

2010 krávy jalovice 169 204 134 141 0 1 8 12 0 2 400 308 1 14 198 181 18 53 589 779 0 0 2 3 0 0 237 4 1756 1702

❒ Texas Longhorn – Faflákovi (foto: Pavla Vydrová)

napfi. nízké poãty ãistokrevn˘ch krav plemene Limousine, i kdyÏ poãty jalovic se zv˘‰ily, coÏ je pfiíslibem do budoucna, stejnû jako u nûkter˘ch dal‰ích plemen (aÈ uÏ zvífiat ãistokrevn˘ch ãi kfiíÏencÛ). Podíl ãistokrevn˘ch krav na celkovém stavu krav masn˘ch plemen (vãetnû kfiíÏenek) ãiní v kraji 21,4 %. Je to o nûco vy‰‰í podíl, neÏ je tomu v prÛmûru v âR a to 17,6 %. 6. Ostatní masná plemena (tab. ã. 3) „Okrajová“ plemena masného skotu chovaná v souãasné dobû v âR, která mají Ministerstvem zemûdûlství uznan˘ ‰lechtitelsk˘ program, jsou fiazena mezi tzv. ostatní plemena. Tabulka č. 3: Ostatní masná Jejich názvy uvádí tabulka plemena skotu ã. 3, vãetnû oficiálních Plemeno a kříženci zkratek. K pÛvodním 12 Aubrac UU masn˘m plemenÛm tedy Parthenaise PP v prÛbûhu posledních Shorthorn SS dvou let pfiibylo dal‰ích 9. Texas Longhorn TT V dohledné dobû bude ke Bazadaise BB stávajícím 21 plemenÛm Wagyu WA pfiifiazeno jedno dal‰í, DexVosgienne VV ter. Dle trendu posledních Rouge des Prés MM let nebude pravdûpoAndorské hnědé DD dobnû zdaleka posledním. 7. Stavy plemenic podle plemen v âR (tab. ã. 4) Stavy plemenic (vã. kfiíÏenek) jednotliv˘ch masn˘ch plemen v âR jsou uvedeny v tabulce ã. 4. Plemena jsou fiazena sestupnû dle procentuálního podílu z celkového poãtu krav a jalovic. Nejvy‰‰í podíl z celkového poãtu krav má z masn˘ch plemen charolais (10,3 %), aberdeen angus (5,1 %), limousine

❒ Zvířata pana Ing. Machače (předsedy klubu hereford) (foto: Pavla Vydrová)

Tabulka č. 4: Stavy plemenic masného skotu podle plemen v České republice Plemeno a kříženci Charolais CH Aberdeen Angus AA Limousine LI Hereford HE Piemontese PI Masný simentál MS Blonde d’Aquitaine BA Galloway GA Gasconne GS Salers SA Highland HI Belgické modré BM Ostatní Celkem

Krávy Jalovice Celkem 56 942 57 565 114 507 28 111 26 159 54 270 18 348 23 274 41 622 11 547 8963 20 510 7261 6902 14 163 5817 7486 13 303 6281 6947 13 228 2586 2671 5257 2144 2187 4331 1594 1595 3189 1534 1453 2987 778 1467 2245 1810 1227 3037 144 753 147 896 292 649

Tabulka č. 5: Stavy plemenných býků masných plemen v Ústeckém kraji Podíl 10,3 % 5,1 % 3,3 % 2,1 % 1,3 % 1,1 % 1,1 % 0,5 % 0,4 % 0,3 % 0,3 % 0,1 % 0,3 % 26,3 %

(3,3 %), hereford (2,1 %), piemontese (1,3 %), masn˘ simentál (1,1 %), blonde d’Aquitaine (1,1 %), dal‰í plemena pod 1 %. Podíl masn˘ch plemenic na celkovém poãtu krav v âR je 26,3 %. 8. V˘voj podílu krav podle plemen v ÚK (graf ã. 3) V˘voj podílu krav devíti nejpoãetnûj‰ích masn˘ch plemen v Ústeckém kraji + ostatních plemen, je uveden v grafu ã. 3. Sloupce grafu ukazují v˘voj za poslední tfii roky (2010–2012) a procentuální podíl je nad kaÏd˘m sloupcem. Obecnû se stavy zvy‰ují, ale podílovû klesají, protoÏe celkové stavy rostou rychleji. Nejvy‰‰í podíl mají, dle pfiedpokladu vypl˘vajícího jiÏ z tabulky ã. 2, plemena masn˘ simentál, hereford, aberdeen angus a charolais. Graf č. 3: Vývoj podílu krav podle plemen v Ústeckém kraji

Plemeno Aberdeen Angus AA Blonde d’Aquitaine BA Bazadais BB Belgické modré BM Galloway GA Gasconne GS Hereford HE Highland HI Charolais CH Limousin LI Masný simentál MS Piemontese PI Salers SA Texas longhorn TT Wagyu WA Celkem (k 30. 6. 2012)

2012 počet 22 37 1 2 7 2 23 6 67 135 83 1 6 1 1 394

podíl % 5,6 % 9,4 % 0,3 % 0,5 % 1,8 % 0,5 % 5,8 % 1,5 % 17,0 % 34,3 % 21,1 % 0,3 % 1,5 % 0,3 % 0,3 % 100,0 %

2011 počet 18 30 0 2 5 2 20 5 75 110 68 1 5 1 0 342

podíl % 5,3 % 8,8 % 0,0 % 0,6 % 1,5 % 0,6 % 5,8 % 1,5 % 21,9 % 32,2 % 19,9 % 0,3 % 1,5 % 0,3 % 0,0 % 100,0 %

10. Stavy plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen v âR (tab. ã. 6) Velmi zajímavá je jistû pro chovatele tabulka ã. 6, ve které jsou uvedeny poãty plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen k 30. 6. 2012 v celé âeské republice. Je zde uvedeno jedenáct plemen s nejvy‰‰ím poãtem b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû, fiazeno sestupnû a nad souãtov˘m fiádkem je uveden poãet za zbyl˘ch 10 plemen. U kaÏdého plemene je také procentuální podíl ze v‰ech masn˘ch b˘kÛ pÛsobících v leto‰ním roce v chovech. Mezi ãtyfii nejpoãetnûj‰í (jejichÏ podíl je nad 10 %) fiadíme plemeno charolais (1851 ks; 30,9 %), masn˘ simentál (1280 ks; 21,4 %), limousine (980 ks; 16,3 %) a aberdeen angus (843 ks; 14,1%). Celkem pÛsobilo letos v âeské republice v pfiirozené plemenitbû 5994 ks plemenn˘ch b˘kÛ. Tabulka č. 6: Stavy žijících masných plemenných býků v ČR

9. Stavy plemenn˘ch b˘kÛ v ÚK (tab. ã. 5) Zajímavé jsou také údaje o poãtech plemenn˘ch b˘kÛ v Ústeckém kraji (k 30. 6.), které zachycuje tabulka ã. 5. V leto‰ním roce zde pÛsobilo v pfiirozené plemenitbû 394 b˘kÛ, coÏ je o 52 ks více, neÏ v roce pfiedchozím. Jsou zde zástupci patnácti masn˘ch plemen (vyjmenovan˘ch v tabulce), jejich poãty v roce 2012 a procentuální podíl jednotliv˘ch plemen lze porovnat se stavy a údaji roku 2011. Nejvíce b˘kÛ je v leto‰ním roce plemene limousine (135 ks; podíl 34,3 %), masn˘ simentál (83 ks; 21,1 %), charolais (67 ks; 17 %) a blonde d’Aquitaine (37 ks; 9,4 %). U v‰ech plemen, kromû charolais, do‰lo k nav˘‰ení poãtu b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû.

Plemeno Charolais Masný simentál Limousin Aberdeen Angus Blonde d’Aquitaine Piemontese Hereford Highland Galloway Gasconne Salers 10 plemen Celkem (k 30. 6. 2012)

CH MS LI AA BA PI HE HI GA GS SA

kusů 1851 1280 980 843 262 159 154 135 133 84 56 57 5994

index 30,9 % 21,4 % 16,3 % 14,1 % 4,4 % 2,7 % 2,6 % 2,3 % 2,2 % 1,4 % 0,9 % 1,0 % 100,0 %

11. RPH pro prÛbûh porodu u plem. b˘kÛ za rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 4) Graf relativních plemenn˘ch hodnot (RPH) pro prÛbûh porodu u plemenn˘ch b˘kÛ srovnává RPH pro rok 2012 s rokem 2011, které byly vypoãteny pro b˘ky tfiinácti masn˘ch plemen. Tato hodnota udává pfiedpokládan˘ prÛbûh porodu potomkÛ b˘kÛ daného plemene, pro které byla RPH vypoãtena. NadprÛmûrné RPH jsou z grafu ã. 4 patrné u b˘kÛ plemene

27

Graf č. 4: Porovnání RPH pro průběh porodu u plemenných býků za rok 2012 a 2011 v ÚK

Graf č. 6: Porovnání RPH pro průběh porodu v maternálním efektu za rok 2012 a 2011v ÚK

galloway, aberdeen angus, gasconne a piemontese. Mimo plemena aberdeen angus a masn˘ simentál jsou relativní plemenné hodnoty u ostatních plemen v porovnání s rokem 2011 lep‰í.

Graf č. 7: Porovnání RPH pro růst v maternálním efektu za rok 2012 a 2011 v ÚK

12. RPH pro rÛst v pfiímém efektu u plem. b˘kÛ za rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 5) Graf relativních plemenn˘ch hodnot pro rÛst v pfiímém efektu u plemenn˘ch b˘kÛ také srovnává RPH pro rok 2012 s rokem 2011 u tfiinácti masn˘ch plemen. Tato hodnota udává pfiedpokládanou rÛstovou schopnost potomkÛ b˘kÛ daného plemene, pro které byla RPH vypoãtena. Vy‰‰í neÏ v roce 2011 jsou RPH v grafu ã. 5 patrné u b˘kÛ plemen highland, hereford, gasconne, galloway, aberdeen angus. Graf č. 5: Porovnání RPH pro růst v přímém efektu u plem. býků za rok 2012 a 2011 v ÚK

Tato hodnota se dá jednodu‰e vyloÏit jako schopnost dcer hodnocen˘ch b˘kÛ daného plemene, produkovat dostateãné mnoÏství mléka pro potomky a souãasnû se o nû i dobfie starat, coÏ se pozitivnû odráÏí na jejich rÛstové schopnosti. V tomto pfiípadû jsou lep‰í neÏ v roce 2011 hodnoty (graf ã. 7) u plemen salers, gasconne, blonde d’Aquitaine.

13. RPH pro prÛbûh porodu v maternálním efektu za rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 6) Graf relativních plemenn˘ch hodnot pro prÛbûh porodu v maternálním efektu srovnává opût RPH pro rok 2012 s rokem 2011. Byly (obdobnû jako v pfiedchozích dvou grafech) vypoãteny pro plemenné b˘ky tfiináct masn˘ch plemen. Tato hodnota je v podstatû predikcí telení dcer b˘kÛ daného plemene, pro které byla RPH vypoãtena. Lep‰í neÏ v roce 2011 je hodnota RPH u plemen masn˘ simentál, limousin, highland, galloway. 14. RPH pro rÛst v maternálním efektu za rok 2011/12 v ÚK (graf ã. 7) Poslední graf srovnává relativní plemenné hodnoty pro rÛst v maternálním efektu. Ty byly vypoãteny opût pro plemenné b˘ky tfiinácti masn˘ch plemen. ❒ Šluknovský zámek a expozice zvířat (foto: Pavla Vydrová)

28

Na zku‰enou do Irska Vladimír Chytka ml., farma Agrochyt s.r.o. Letos v dubnu nav‰tívili manÏelé Gerard a Angela Brickleyovi z Irska âeskou republiku a v rámci této cesty zavítali i na na‰i farmu. Po prohlídce chovu a debatû, slovo dalo slovo a domluvili jsme se na mé stáÏi na jejich farmû. V srpnu jsem odlétal na 6 t˘dnÛ smûr Irsko do vesnice Coolrain, kde se nachází jejich farma. Irskou genetiku jsem vÏdy obdivoval a myslel si, Ïe se zde chovají nejlep‰í simentálové, coÏ se mi potvrdilo. U Brickleyov˘ch jsem se rychle zabydlel a na farmû zapracoval. Z poãátku jsem tro‰ku bojoval s angliãtinou. Moje angliãtina se postupnû lep‰ila a mnoho nového jsem se nauãil. Velice mi s ní pomohl Simon, mlad˘ chovatel z Rakouska, kter˘ zde byl také na stáÏi. Chvíli mi trvalo, neÏ jsem si zvykl na styl Ïivota, pfiece jenom hlavní jídlo v pÛl osmé veãer mi dûlalo problém, ale pozdûji mi to pfii‰lo normální. Práce na farmû bylo docela dost, ale nebylo to pro mû nic neobvyklého. Za dobu ‰esti t˘dnÛ, kterou jsem na farmû strávil, jsem se velice ãasto s Gerardem bavil o v‰em, co se t˘ká chovu skotu. Zajímal jsem se o jeho názory a zku‰enosti. Pfii tûchto diskuzích mi Gerard mi vysvûtlil jeho pfiedstavu ideálního

❒ Anatrim Diamond - šampion výstavy na výstavě ve Sroketown, otec Curaheen Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)

typu masného simentála. V‰e mi zdÛvodnil a doloÏil dlouholetou chovatelskou praxí a bohat˘mi zku‰enostmi hodnotitele na v˘stavách. Jednoznaãnû mÛÏu fiíct, Ïe co se t˘ãe dobytka samotného, plemenáfiské práce, je to odborník na slovo vzat˘. Na kaÏdou moji otázku mûl odpovûì a je‰tû ji rozvinul. Ve vût‰inû názorÛ jsme se shodli, v nûkter˘ch zpoãátku ne, ale postupnû jsem mu musel dávat za pravdu stále více. Za dobu pobytu jsem nav‰tívil ‰piãkové farmy s chovem masného simentála a o nûkter˘ch z nich jsem se na následujících fiádcích více rozepsal.

❒ Curaheen Tammi - výstavní šampionka, plná sestra býka Curaheen Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)

30

Celtic farm Jednalo se o farmu Gerarda a Angely Brickleyov˘ch, kde jsem bydlel. Farma se rozkládá na 40 ha. Je zde chováno 150 kusÛ zvífiat, z toho 35 krav. Stádo se v souãasné dobû roz‰ifiuje, protoÏe manÏele vstoupili do „farmáfiského dÛchodu“ a farmafiení se stalo jejich hlavní obÏivou. Dobytek je zde pûkn˘, ale ne moc nakrmen˘. Gerard tvrdí, Ïe není potfieba mít dobytek pfiekrmen˘, nejlep‰í kusy pak sami vyniknou. Krávy se zde vyznaãují perfektními ‰ífikami, dobr˘m masem a mlékem. JiÏ jalovice pfied telením, mají ‰ífiky jako na‰e krávy. Ve stádû pÛsobí b˘k Anatrim Bodybuilder (ZSI 809). Jedná se o stfiednû rámcového perfektnû osvaleného b˘ka. Tento chov vypadá do budoucna velice perspektivnû, selekce je zde na vysoké úrovni, nechává se jen to nejlep‰í. Brickleovi vlastní i spoleãnost prodavající ID – firmu Celtic Sires. V jejich nabídce se nachází doopravdy kvalitní plemeníci, ktefií jsou velice oblíbení po celém Irsku i ve svûtû. Co se t˘ãe bezrohosti, tak tato farma je první v Irsku, která s ní zaãala. Na farmû je k vidûní pár bezroh˘ch telat a dá se jednoznaãnû fiíct, Ïe telata velice kvalitní a dosahují kvality sv˘ch rohat˘ch vrstevníkÛ. Z bezrohé simentálské genetiky se zde pouÏívají

pouze velice dobfie osvalení b˘ci z Dánska (Lykke Sirius, Lykke Atlnatis, Sneubum Campari). Gerard tvrdí, Ïe bezrohost je zde v zaãátcích a nikdo se do ní nehrne. ZdÛvodnil to obavou z men‰í masné uÏitkovosti bezroh˘ch zvífiat. V odrohování rohat˘ch telat nevidí zásadní problém. Pfiesto zaãal s chovem bezroh˘ch zvífiat a vidí v jejich chovu perspektivu. JiÏ odchoval vynikajícího b˘ka Celtic Comet P (po Lykke Sirius), kter˘ byl prodán za 11 000 euro do Anglie. Anatrim farm Jedná se o farmu Gerardova bratra Davida Brickleyho. Farma se rozkládá na 30 ha. Základní stádo tvofií 25 plemenic. MÛÏu jednoznaãnû fiíct, Ïe se jedná o nejlep‰í farmu, kterou jsem v Irsku vidûl. Krávy byly perfektnû narostlé, s perfektním mlékem. Podle Davida je to zásluha jeho b˘ka Anatrim Jacob, kterého mûl ve stádû pfied 8 lety. V souãasné dobû ve stádû pÛsobí b˘k Anatrim Viva, otec Anatrim Bodybuildera, kter˘ pÛsobí u Gerarda. Telata po nûm jsou skuteãnû perfektní, co se t˘ãe osvalení a ‰ífiek. DavidÛv chov je nepfiíbuzn˘ na ostatní chovatele, protoÏe pou‰tí v˘hradnû svoje b˘ky. Novou genetiku získává pomocí embryotransferu. S pouÏitím bezroh˘ch b˘kÛ se zde do budoucna nepoãítá, protoÏe i za bezroh˘ plemenn˘ materiál je cena stejná jako za rohat˘. Rozhodují je zde

❒ Celtic Diceman P, bezrohý býček, otec ZSI 390 Atlanis, OM Curaheen Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)

maso. V malé mífie je zde pouÏívaná inseminace. Za nejlep‰ího b˘ka je zde pokládán Curaheen Tyson (ZSI 807). Curaheen farm Na této farmû hospodafií pan David Wall. Farma nemá pfiíli‰ hluboké kofieny, byla zaloÏena v roce 2000 jako hobby. Farma se nakonec rozrostla na 80 ha a 40 krav základního stáda. Jedná se o velice moderní farmu s perfektní technikou. Na této farmû je pouÏívána genetika z celého svûta. Chovatel se snaÏí experimentovat s genetikou z Kanady, Nûmecka, Dánska, Rakouska a ·védka. Ve velkém se zde dûlá i embryotransfer, na skladû je okolo 300

❒ Desetiměsíční „býček“, otec Glebefarm Tyson (foto: Vladimír Chytka ml.)

embryí. Krávy jsou zde obrovské, hodnû nakrmené, ale ve vût‰ím poãtu bez telat. Ostatní telata na farmû nedosahují takov˘ch kvalit jako telata u bratrÛ Brickleyov˘ch. Jsou zde ale i v˘jimky. Chov je zaloÏen na dvou koupen˘ch kravách z chovu Raceview, které jsou perfektní dárkynû Embryí. Jedna z nich Raceview Merle Beauty, která má narozen˘ch 48 telat po embryotransferu. Co se t˘ãe bezrohosti, tato farma se jí zab˘vá a vidí v ní budoucnost. Chovatel uznává b˘ka Hedetoft United (ZSI 400), po kterém jsou zde k vidûní perfektní b˘ci. Tato farma je i pravideln˘m úãastníkem v˘stav, kde pravidelnû získává pfiední pozice. Závûrem SvÛj pobyt v Irsku mohu hodnotit jen kladnû, jeho jedinou nev˘hodou bylo, Ïe mohl b˘t je‰tû del‰í. Plemeno simentál je v Irsku velice oblíbené a na vysoké úrovni. V mnoh˘ch vûcech bychom se mohli inspirovat a uplatnit na na‰ich farmách. I kdyÏ je jejich simentál rohat˘, je konkurenceschopn˘ s plemeny jako je charolais a limousine. Doufám, Ïe vûdomosti nabyté v Irsku zuÏitkujeme na na‰í farmû. Urãitû bych takovou stáÏ doporuãil i ostatním juniorÛm, protoÏe je to nová zku‰enost, záÏitek, jin˘ Ïivot. Já sám uÏ pfiem˘‰lím, kam se vypravím pfií‰tí rok.

31

Jemnost a kfiehkost hovûzího lze urãit jiÏ u syrového masa UÏ vás nûkdy pfii pohledu na kousek hovûzího napadlo, jestli z nûho bude ten správn˘ jemn˘ steak ãi jin˘ zam˘‰len˘ pokrm? Samozfiejmû, Ïe v‰ichni víme o vlivu plemene, stáfií zvífiete, zrání masa a fiadû dal‰ích faktorÛ. Ale dá se ze syrového masa nûco takového poznat? Pfiedstavte si, Ïe to jde. Pouhá informace o tom, Ïe maso je z konkrétního kusu plemene ãi kategorie skotu není vût‰inou pro zákazníka dostaãující k tomu, aby povzbudila jeho chuÈ k jídlu, zaãaly se mu sbíhat sliny. Systém, kter˘ dokáÏe pfiedpovídat jemnost a ‰Èavnatost hovûzího, jeÏ by byla deklarována pfiímo na obalu, by mohl b˘t tím správn˘m podnûtem, kter˘ by ovlivnil, zda si zákazník maso koupí nebo ne. Pokud bude mít maso navíc pûknou barvu, tak získává dal‰í „plus", které mÛÏe rozhodnout o tom, zda si ho zákazník skuteãnû vloÏí do nákupního ko‰íku (a vydá z penûÏenky nûjaké ty peníze navíc), aby se poté doma do správnû upraveného kusu masa s chutí zakousnul. KdyÏ se ãlovûk ve vlastní kuchyni pfiesvûdãí, Ïe maso, které si pfiinesl je kvalitní a má deklarované parametry, pak se jistû pfií‰tû vrátí, aby zas nakoupil. A pokud tato zku‰enost bude opakovaná, pak mÛÏe padnout dal‰í bariéra bránící vy‰‰í konzumaci hovûzího masa. Takto také vypadá v˘sledek vûdy zavedené do praxe, která mÛÏe pfiinést prospûch nejen obchodníkovi a jeho zákazníkÛm, ale také producentÛm masa, tedy chovatelÛm a v˘krmcÛm. Ale teì hezky od zaãátku. K ãemu je dobré Vis/NIR? UÏ v roce 2001 pfiedstavil vûdec s nepfiíli‰ americky znûjícím

32

jménem Roman L. Hruska z US Meat Animal Research Center (USMARC) v Clay Center v Nebrasce metodu s jejíÏ pomocí lze pfiedpovídat jemnost masa aniÏ by bylo tfieba byÈ jen kousek masa nûjak˘m zpÛsobem zpracovat a tím se pfiipravit o ãást trÏeb. Tato metoda byla vyvinuta zejména proto, aby bylo moÏné bez vût‰ích problémÛ pfiímo na jatkách identifikovat a vybírat z jateãn˘ch trupÛ oznaãovan˘ch jako „US Select beef“ ty, na kter˘ch je maso kvalitnûj‰í – jemnûj‰í. Tato metoda je ve své podstatû jednoduchá a co je nejdÛleÏitûj‰í – nevyÏaduje Ïádné vafiení nebo ochutnávání, které je nejen subjektivním hodnocením a navíc je ãást masa „zniãena“. Metoda je totiÏ zaloÏena na „pouhém“ mûfiení odrazu viditelného svûtla a „svûtla“ vlnové délky blíÏícího se infraãervenému záfiení, a proto je oznaãována zkratkou Vis/NIR (visible/Near infrared reflectance). Vis/NIR spektroskopie byla pouÏívána jiÏ od 50. let minulého století k hodnocení nejen zemûdûlsk˘ch, ale i dal‰ích produktÛ. I proto se zdála b˘t ideálním základem pro v˘voj technologie, jeÏ by mohla pfiedpovídat jemnost masa, aniÏ by se znehodnotily cenné ãásti jateãného trupu. Potravináfi‰tí technologové Tommy Wheeler, Steven Shackelford a Andy King z oddûlení v˘zkumu kvality a bezpeãnosti masa USMARC ukázali, Ïe díky této metodû je moÏné pfiedpovûdût fiadu vlastností masa. „Zaãali jsme zvaÏovat zpÛsob vyuÏití Vis/NIR k hodnocení hovûzího. Potfiebovali jsme vytvofiit nûco, co by mohlo pracovat rychlostí 400 jateãn˘ch trupÛ za hodinu,“ fiíká Shackelford. „Vyvinuli jsme pfienosn˘, komerãnû vyuÏiteln˘ nástroj a získali tak snadno opakovateln˘ zpÛsob testování masa. A pak jsme zaãali zkou‰et jeho moÏnosti, tedy hlavnû jeho schopnost urãit, které maso bude po zpracování jemnûj‰í

a u kterého tomu bude právû naopak.“ Aãkoliv je tento systém odbornû anglicky naz˘ván mnohoslovn˘m „USMARC Noninvasive Beef Tenderness Prediction System“ (Systém neinvazivní pfiedpovûdi jemnosti hovûzího z USMARC), tak tento dlouh˘ název jiÏ nepopisuje jeho dal‰í moÏné aplikace. Nûkteré z nich jsou velmi zajímavé a hlavnû snadno pouÏitelné v potravináfiské praxi. Zpracovatelé podpofiili dal‰í v˘zkum A pak se stalo nûco, co bychom v ãesk˘ch luzích a hájích, ale hlavnû na ãesk˘ch jatkách asi nemohli oãekávat. Zatímco na na‰ich jatkách je vût‰inou patrná snaha nakoupit od producenta co nejlevnûji a zpracovatelností a kvalitou v˘sledného produktu se pfiíli‰ nezab˘vat, v USA tomu bylo právû naopak – nejen jatka a obchodníci „zavûtfiili“ pfiíleÏitost, a to bylo i dÛvodem proã se dal‰í v˘voj spektroskopie pro neinvazivní hodnocení masa pohnul tak rychle kupfiedu. V˘zkum rychle získal nad‰ené spolupracovníky pocházející z fiad spoleãností zpracovávajících a prodávajících hovûzí a v National Cattlement’s Beef Association (NCBA), která dokonce poskytla grant na tyto studie z fondÛ Beef Checkoff. O peníze na v˘zkum bylo postaráno, a tak se zejména v posledních nûkolika letech vûdci zab˘vali zpfiesÀováním sv˘ch modelÛ jejich testováním na dal‰ích více neÏ ãtyfiech tisícovkách jateãn˘ch trupÛ a namûfiené v˘sledky vyhodnocovali pfiímo v provozních podmínkách zpracovatelsk˘ch zafiízení.

V dal‰í studii pomûrnû nedávného data, opût financované z fondu Checkoff, bylo provádûno hodnocení Vis/NIR na rÛzn˘ch ãástech jateãného tûla po poráÏce a po 14denním zrání. Studie prokázala, Ïe tato technologie by mohla predikovat jemnost vût‰iny hlavních partií jateãného trupu, a to jiÏ v prÛbûhu hodnocení jateãn˘ch tûl. Také ukázala, Ïe by mohla b˘t aplikována na jednotlivé kusy masa, nebo dokonce pfiímo na jednotlivé steaky a to i po vyzrání. V‰e je otázkou dodrÏení metodiky a tûch správn˘ch poãítaãov˘ch modelÛ, neboli je nutné vûdût jak na to – tedy mít to správné „know how“, jak se nejen v Americe fiíká. Vût‰ina hovûzího masa z jateãn˘ch trupÛ zafiazen˘ch do kategorie US Select sice mÛÏe b˘t jemná, ale právû kvÛli svému prvotnímu hodnocení b˘vá velmi ãasto prodávána za niÏ‰í cenu, zejména ve srovnání s hovûzím, které je fiazeno do vy‰‰í kategorie US Choice. Tato nová technologie umoÏÀuje balírnám snadno identifikovat jateãné trupy patfiící sice jen do skupiny US Select, ale jejichÏ maso mÛÏe i pfiesto vyniknout svou jemností a kfiehkostí. Pfiedpovûì jemnosti vafieného ãi jinak upraveného hovûzího masa, které by bylo moÏné získat jiÏ pfii hodnocení syrového masa, by mohlo umoÏnit masnému prÛmyslu lépe pfiipravovat masné produkty k nejlep‰ímu koncovému vyuÏití. Maso, které je hodnoceno jako jemnûj‰í, tak mÛÏe b˘t i znaãeno, propagováno (a s patfiiãn˘m rozdílem v cenû proti „bûÏnému“ masu prodáváno). Zákazník navíc získá lep‰í informace o tom, co si kupuje, k ãemu je maso vhodné a jak se s ním má správnû zacházet. To je jednou z dal‰ích cest, která by mohla vést k tomu, aby masn˘

prÛmysl mohl takovouto technologii vyuÏít jako prostfiedek k nalezení a následn˘m dodávkám produktÛ stálej‰í kvality do obchodních fietûzcÛ a následnû i do kuchyní jejich zákazníkÛ. A nebyli by to ameriãtí obchodníci, aby nehledali cesty, jak z kapes zákazníkÛ vydolovat nûjak˘ ten dolar navíc. Není proto divu, Ïe se této zajímavé metody chopila jedna nejmenovaná obchodní spoleãnost a zavedla vyuÏití této technologie do své praxe, aby vûdecky podloÏenû zaruãila jemnost sv˘ch znaãkov˘ch produktÛ z hovûzího masa. Budeme ‰lechtit i na stálost barvy masa? Barva masa je dÛleÏit˘m faktorem zejména pro nakupující, ktefií povaÏují jasnû ãervenou barvu hovûzího masa za známku ãerstvosti a kvality. Ale nûkteré kusy masa mûní svou barvu a „hnûdnou“ dfiíve neÏ jiné. Takto „unavenû“ vypadající steaky (a nejen ony) proto mohou zÛstat neprodány, aãkoliv po v‰ech ostatních stránkách mohou b˘t stále dobré. Pfii té lep‰í variantû jsou takové ménû „atraktivní“ steaky prodány za niÏ‰í cenu. V tom hor‰ím pfiípadû jsou vyhozeny. AÈ tak ãi onak, vÏdy je to ztráta. V˘zkumy naznaãují, Ïe k problémÛm se stabilitou barvy masa dochází hlavnû vlivem prostfiedí, ve kterém je maso uloÏeno, zabaleno a prodáváno – svûtlo, teplota a obaly v nejvût‰í mífie pfiispívají ke zmûnû barvy masa. To je ostatnû dávno známá vûc. Pfiíli‰ se nepfiedpokládalo, Ïe by tato vlastnost mohla b˘t ovlivnûna i variabilitou mezi jednotliv˘mi zvífiaty. T˘m z USMARC ale prokázal, Ïe existují rozdíly i mezi jednotliv˘mi kusy. Nûkter˘ kus skotu dokáÏe díky své genetické v˘bavû vyprodukovat hovûzí se stabilnûj‰ím zbarvením, neÏ jin˘.

Pfiijít na to nebylo vÛbec nic jednoduchého. Nejdfiív museli identifikovat a ovûfiit pÛvody celkem 500 testovan˘ch zvífiat, aby na konci celé dlouhé a nároãné práce mohli dát odpovûì na otázku, kolik variability v barvû masa a její trvanlivosti je moÏno pfiiãíst pÛsobení genetick˘ch vlivÛ. To, co zaãalo jako studie k objevení toho, zda variabilita barevné stálosti byla ovlivnûna pouze vnûj‰ími faktory prostfiedí, nakonec vedlo k poznání dal‰ích vlivÛ na stabilitu barevnosti masa. Závûrem studie bylo zji‰tûní, Ïe skuteãnû lze urãit základní rozdíly v barevné stálosti masa mezi jednotliv˘mi zvífiaty a tedy, Ïe existuje genetická sloÏka, která by mohla pomoci zlep‰it barevnou stálost masa s vyuÏitím ‰lechtitelsk˘ch prostfiedkÛ. Navíc byly vytvofieny modely vyuÏívající technologii Vis/NIR, které by umoÏnily spoleãnostem identifikovat hovûzí a vepfiové maso vhodnûj‰í pro maloobchodní prodej, protoÏe ten vyÏaduje maso s co nejdel‰í barevnou stálostí. Na v˘sledky této studie jistû naváÏe hledání markerÛ a jednotliv˘ch genÛ, zvy‰ujících efektivitu takového ‰lechtûní. Jak vidût v˘zkum doveden˘ do praxe ukazuje na to, Ïe taková mnohostranná technologie mÛÏe b˘t úãinnû a efektivnû vyuÏita napfiíklad ke kontrole variability jemnosti a barevné stálosti u hovûzího masa. Nicménû, probíhají dal‰í v˘zkumy, aby se hodnotily a ovûfiovaly dal‰í moÏné aplikace této technologie. Uvidíme, s ãím zajímav˘m z dal‰ího v˘voje se budeme moci seznámit a co z toho bude moÏné vyuÏít pro praxi tfieba i u nás. Ze zahraniãních zdrojÛ pfiipravili Anna Marcinková a Ota Beran, BM Profit

33

Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu Ing. Alena Svitáková, Ing. Jifií Bauer, âeská zemûdûlská univerzita v Praze, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Pfiesné hodnocení (pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot), jako odchylek od prÛmûru daného plemene, je dÛleÏitou souãástí kaÏdého ‰lechtitelského programu. Úspû‰nost ‰lechtûní je mûfiena genetick˘m ziskem. Prospûch chovatele (genetick˘ zisk po selekci) závisí na správném urãení jedincÛ s nejvy‰‰í plemennou hodnotou (Mrode, 1996). Plemenná hodnota (PH) a její spolehlivost jsou vzájemnû provázané veliãiny. Chovatelé pfii selekci plemeníkÛ pro stádo pracují nejen s plemennou hodnotou, ale i s její spolehlivostí (r2), i kdyÏ si to ãasto neuvûdomují. âím niÏ‰í je hodnota spolehlivosti, tím ‰ir‰í je interval moÏné uÏitkovosti potomka, protoÏe se zvy‰uje rozmezí hodnot, ve kterém se PH mÛÏe pohybovat (Novotn˘, 2011). MÛÏeme si to pfiedstavit jako PH ± hodnota odchylky q. V˘‰e odchylky q závisí na spolehlivosti a s rostoucí spolehlivostí se sniÏuje. Spolehlivost závisí na dûdivosti dané vlastnosti (h2) a pfiedev‰ím na mnoÏství informací o daném zvífieti – jestli má vlastní uÏitkovost, jakou uÏitkovost mûli rodiãe ãi dal‰í pfiíbuzní. U plemeníkÛ záleÏí také na poãtu potomkÛ s uÏitkovostí, zvlá‰tû u vlastností, které nejsou pozorovatelné na plemeníkovi (plodnost, mléãnost atd.). Tito potomci se ve stádech potkávají s vrstevníky (potomky jin˘ch plemeníkÛ), záleÏí tedy na tzv. efektivním poãtu potomkÛ (Pfiibyl, 1997). Je rozdíl, jestli jsou ve stádû pouze potomci jednoho b˘ka, protoÏe mají niÏ‰í hodnotu, neÏ stejn˘ poãet potomkÛ, kter˘ se v‰ak potkává s vrstevníky. Existuje jednoduch˘ zpÛsob v˘poãtu spolehlivosti. Nejprve je nutné si vypoãítat efektivní poãet m*n potomkÛ w = , m+n kde n = poãet potomkÛ s uÏitkovostí, m = poãet vrstevníkÛ, se

34

kter˘mi se potomci potkávají. Poté lze jednodu‰e dosadit do w vzorce pro spolehlivost r2 = , w+k 2 4–h kde k = . h2 Tímto postupem si je moÏné zjednodu‰enû propoãítat spolehlivost testaãního pokusu. Stejn˘ poãet potomkÛ znamená jinou v˘‰i r2 pro vlastnosti s rÛznou dûdivostí (Jakubec et al., 1999). Dal‰í ze zpÛsobÛ vypoãtu PH a její spolehlivost je na základû metody BLUP – animal model (Mrode, 1996, Jakubec et al., 1999), kdy je spolehlivost vypoãítána pfiímo z modelov˘ch rovnic (je tedy souãástí v˘poãtu). Hlavní pouÏití ukazatele spolehlivosti pfiedpovûdi PH je pro plánování kontroly uÏitkovosti a organizaci testovacího pfiipafiování, to znamená pro vytvofiení pfiedpokladÛ, aby budoucí plemenná hodnota byla co nejspolehlivûj‰í. Nejv˘hodnûj‰í organizace testace je taková, kdyÏ je potomstvo testovaného plemeníka v mnoha stádech, kde se potká s co nejvût‰ím poãtem vrstevníkÛ. Cílem testace je proto dosáhnout co nejvy‰‰ího efektivního poãtu potomkÛ. Z toho pohledu je optimální, kdyÏ má b˘k v kaÏdém SRO (stádo-rok-období) právû jednoho potomka se známou uÏitkovostí, kter˘ se potkává s co nejvy‰‰ím poãtem nepfiíbuzn˘ch vrstevníkÛ, pfii sou-

ãasnû co nejvy‰‰ím poãtu hodnocen˘ch potomkÛ (Pfiibylová, 2001). Proto jsme posoudily zmûny plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí u b˘ka a jeho potomkÛ v závislosti na mnoÏství a kvalitû informací. S tím souvisí zji‰tûní potfiebného mnoÏství informací k získání spolehliv˘ch pfiedpovûdí PH. Pro ukázání zmûn jsme vybrali ukázkov˘ pfiíklad. Pracovalo se s pfiírÛstkem v testu v odchovnû b˘kÛ s dûdivostí h2=0,3. Skupiny byly sestaveny totoÏnû – v kaÏdém z nich mûl b˘k právû jednoho syna (tab. ã. 1), kter˘ mûl ve skupinû tfii nepfiíbuzné vrstevníky. Pro jednoduchost byl zvolen poãet b˘kÛ 4. Poãet skupin se zvy‰oval od 1 do 200. CoÏ pfiedstavuje aÏ 200 synÛ od jednoho plemeníka a 199 polobratrÛ pro sledovaného mladého b˘ka. Na základû v˘sledkÛ byla vyhodnocena spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty a zmûna saTabulka č. 1: Rozdělení zvířat ve stádech a užitkovost krav číslo syna 1 2 3 4 skupina 2 5 6 7 8 skupina 1

otec/býk 1 2 3 4 1 2 3 4

přírůstek g 1350 1600 1200 1900 1350 1600 1200 1900

motné plemenné hodnoty v závislosti na poãtu synÛ/vrstevníkÛ/polosourozencÛ. Údaje byly vyhodnoceny metodou BLUP-animal model, podle následující modelové rovnice: yijk= SROi + jedj + eijk kde yijk = namûfiená hodnota znaku SROi = fixní efekt i-tého stáda-roku-období jedj = náhodn˘ efekt j-tého jedince eijk = zbytková chyba Z údajÛ v grafu 1 je zfiejmé, Ïe mal˘ poãet synÛ na b˘ka se vyznaãuje nízkou spolehlivostí. U poãtu deseti synÛ dosahuje spolehlivost b˘ka 0,34. Po zdvojnásobení poãtu synÛ (skupin) vzrostla spolehlivost o 13 % na 0,46. Pfii 100 synech, které mûly dohromady 300 vrstevníkÛ, vzrostla spolehlivost na 0,67, a jak je vidût v grafu 1 spolehlivost pfiedpovûdi PH se u b˘ka stabilizovala u 180 synÛ. Pokud je poãet skupin (kde má b˘k potomky) vysok˘, mÛÏeme si b˘t jisti, Ïe faktory prostfiedí (krmení, ustájení, atd.), neovlivnily v˘sledky z dÛvodu individuál-

ního pfiístupu k jedincÛm nebo kvÛli upfiednostnûní potomkÛ po urãitém otci chovatelem (Lipovsk˘, 1998). Pfiibylová (2001) uvádí, Ïe pfii pfiekroãení 50 potomkÛ na b˘ka je pro hodnocení dostaãující poãet tfií vrstevníkÛ uvnitfi stáda a je dÛleÏitûj‰í nav˘‰ení pfiedev‰ím poãtu potomkÛ. U mladého b˘ka je spolehlivost celkovû niÏ‰í neÏ u otcÛ b˘kÛ, coÏ je zapfiíãinûno ménû kvalitními zdroji informací. Spolehlivost se pfiibliÏnû ustálila jiÏ pfii 59 polosourozencÛ na 28 %. Kvalitou zde myslíme vztah – koeficient pfiíbuznosti, kter˘ mezi sebou mají zdroje informací. Více kvalitní z hlediska pfiedpovûdi PH je vztah otec – syn (0,5), neÏ vztah polosourozencÛ (0,25). Plemenná hodnota a její spolehlivost byly vypoãítány na základû vyfie‰ení soustavy rovnic vypl˘vající z animal modelu. Plemenné hodnoty byly vypoãteny za pfiedpokladu, Ïe mladí b˘ci jsou po prÛmûrn˘ch matkách a jejich odchylka je zapfiíãinûna otcem. UÏitkovost potomkÛ po jednom b˘kovi má Graf č. 1: Nárůst spolehlivosti na základě množství informací ve v‰ech stádech stejnou odchylku. Plemenná hodnota v grafu 2 je pfiedpovûdûná pro b˘ka ã. 4 (viz tab. 1). Odchylka uÏitkovosti jeho potomkÛ je +388 g v porovnání s prÛmûrem stáda. PH potomstva je prÛmûr odchylek PH rodiãÛ a zjednodu‰enû ji mÛÏeme vyjádfiit Graf č. 2: Plemenné hodnoty otce a syna v závislosti vztahem: na spolehlivosti PH otce + PH matky 2 Pokud PH matky je nulová (matky mající prÛmûrnou uÏitkovost stáda), pak by genetickému zaloÏení b˘ka odpovídala plemenná hodnota pro pfiírÛstek v testu 776 g. S rostoucí spolehlivostí se zvy‰uje i plemenná hodnota b˘ka. K hodnotû pfiírÛstku 776 g se b˘k

blíÏí v ideálním pfiípadû aÏ pfii velkém poãtu potomkÛ. Pfiedpovûdûná plemenná hodnota pro b˘ãka ã. 4 (viz tab. 1) se blíÏí k její odchylce od prÛmûru stáda pfiírÛstku v testu +388 g pfiibliÏnû pfii poãtu 79 polosourozencÛ. Závûr Pfiedpovûì plemenné hodnoty a její spolehlivosti je úzce propojena, proto zvy‰ování spolehlivosti upfiesÀuje odhad PH a zároveÀ posunuje tuto hodnotu od prÛmûru plemene. V˘sledky potvrzují, Ïe pfii porovnání rostoucího poãtu synÛ s vrstevníky spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty b˘ka roste. U malého poãtu stád je posun spolehlivosti v˘razn˘, ale vût‰ím poãtem stád se tato hodnota mûní uÏ ménû v˘raznû. Napfiíklad pfii poãtu stád 160 a 200 se li‰í spolehlivost pouze v 1 %. O rozhodnutí jakého b˘ka ve stádû pouÏít by se chovatelé mûli rozhodovat nejen podle odhadu PH. Z uveden˘ch v˘sledkÛ je zfiejmé, Ïe pokud máme k dispozici dva b˘ky se stejnou PH, ale rozdílnou spolehlivostí, tak u b˘ka s niÏ‰í spolehlivostí je moÏnost budoucího zlep‰ení PH. U b˘ka s vysokou spolehlivostí jiÏ dal‰í zlep‰ení nelze oãekávat. Dále je patrné, Ïe plemenná hodnota je jako ukazatel budoucí uÏitkovosti potomka do jisté míry nepfiesn˘ ukazatel. PouÏitelná je aÏ v pfiípadû, Ïe máme dostateãnou spolehlivost. Zejména na zaãátku, kdy je poãet potomkÛ mal˘, je oproti pozdûj‰ím hodnotám podhodnocena. Práce byla zpracována v rámci fie‰ení v˘zkumného úkolu QH81312 MZe âR. Seznam literatury – na vyÏádání u autora

35

Podzimní v˘jezd Junior teamu Téma: Pastviny a v‰e co s nimi souvisí Ing. Pavla Vydrová, âSCHMS Leto‰ní podzimní v˘jezd na‰ich juniorÛ byl zamûfien na pastviny. Ne‰lo jen o to, nauãit mladé chovatele, jak se o pastviny fiádnû starat, jak je udrÏovat, pfiisévat a kdy na nû vypou‰tût zvífiata, ale také je seznámit s dal‰ími technologiemi, které s pastvinami úzce souvisejí a bez kter˘ch se dobr˘ chovatel ve své praxi rozhodnû neobejde, nebo alespoÀ ne dlouhou dobu. Dal‰ím diskutovan˘m tématem tedy bylo napfi. oplocení pastvin, vhodné ustájení zvífiat – pfiístfie‰ky, napájeãky, fixaãní klece, nahánûcí uliãky a dal‰í technologické pomÛcky usnadÀující chovatelÛm práci, ‰etfiící ãas a v koneãném dÛsledku i finanãní prostfiedky (aã jsou pofiizovací náklady na kvalitní zafiízení vy‰‰í). Podafiilo se nám oslovit a poÏádat o aktivní úãast tfii erudované pfiedná‰ející, ktefií se s námi se‰li v sobotu 3. 11. 2012 na farmû dlouholetého ãlena âSCHMS, pana Ing. Pavla Tupého (Statek Prak u âeského ·ternberka), kterému bych touto cestou ráda podûkovala za vytvofiení pfiíjemného prostfiedí pro konání semináfie a vstfiícnost. Pfiekvapil nás pouze nízk˘ zájem juniorÛ o tuto problematiku, coÏ nebylo „fér“ vÛãi pfiedná‰ejícím, ktefií si s pfiípravou pfiedná‰ek dali velkou práci a vûnovali tématu hodnû ãasu, coÏ bylo z jejich prezentací více neÏ patrné. Jako první se ujal slova pan Ing. Pavel Îìársk˘ z firmy Agrotrans s.r.o. (www.agrotrans.cz), která se specializuje na pastevní potfieby a technologie pro chov

❒ Hrad Český Šternberk (foto: internet)

36

❒ Naši junioři (foto: Pavla Vydrová)

hospodáfisk˘ch zvífiat. Na âeském trhu pÛsobí firma (v oblasti obchodu a sluÏeb pro pastevní chov) v ‰iroké ‰kále ãinností jiÏ od roku 1993. Spojením znalostí pastevních systémÛ a pouÏívan˘ch technologií pÛvodem z Nového Zélandu a dal‰ích zemí s tradicí volného pobytu zvífiat pod ‰ir˘m nebem se zku‰enostmi ãesk˘ch a moravsk˘ch chovatelÛ z horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastí republiky, vznikl doporuãovan˘ systém v˘stavby trval˘ch i doãasn˘ch oplocení doplnûn˘ potfiebn˘m technologick˘m vybavením pastvin, lehk˘ch pfiístfie‰kÛ a nezateplen˘ch stájí pro chov pfiedev‰ím masného skotu, ale i ostatních, nejen hospodáfisk˘ch zvífiat. Ing. Îìársk˘ vedl pfiedná‰ku na téma „Nové technologie v pastevním odchovu hospodáfisk˘ch zvífiat“: • Oplocení pastvin • Inovace elektrick˘ch ohradníkÛ • Signalizace poruch na oplocení – SMS alarm • Manipulace se zvífiaty • Elektronická IDentifikace zvífiat • Automatické váÏení s vyuÏitím EID • Napájení zvífiat Druh˘m pfiedná‰ejícím byl pan Ing. Mojmír Vacek z firmy Farmtec a.s. (www.farmtec.cz/technologie-pro-masny-skot). Posláním

této ãeské firmy je poskytování komplexních sluÏeb v oblasti investic do zemûdûlství, pfiedev‰ím v Ïivoãi‰né v˘robû a v obnoviteln˘ch zdrojích energie. ChovatelÛm nabízejí jak poradenství pfii projektování a návrzích fie‰ení zimovi‰È, tak zpracování Ïádostí o dotace na stavby, technologické vybavení zimovi‰È a pastvin (i s dotaãní podporou z fondÛ EU). Dále zaji‰Èují zpracování návrhu a dodání sestav mobilních ohrad, nahánûcích uliãek, mobilních fixací, prvkÛ pro tfiídûní skotu, krmidel, rÛzn˘ch systémÛ napájení zvífiat, váÏení apod. Pfiedná‰ka pana Ing. Vacka byla tedy zamûfiena na „Ustájení a technologie pro chov krav bez TPM.“ Od dÛrazu na zdravû odchovaná telata, která jsou v systému chovu masného skotu zcela logicky základem, se dostal k nutnosti kvalitního zimovi‰tû, které

❒ Účastníci semináře (foto: Pavla Vydrová)

s odchovem telat úzce souvisí. Pohovofiil o vhodn˘ch technologiích ustájení, technologiích pro manipulaci se zvífiaty, ohrazení, napájení a celkovû o programu pro masn˘ skot, kter˘ má firma ve své strategii. Tfietí pfiedná‰ky na téma „Pastevní porosty – jejich o‰etfiování pfiípadnû obnova a pfiísevy“ se zhostil pan Ing. Ivan Houdek z firmy DLF-Hladké Îivotice, s.r.o. (www.dlf.cz). ·lechtitelská stanice Hladké Îivotice byla zaloÏena jiÏ v roce 1947. Jedním z hlavních úkolÛ bylo zpoãátku udrÏování a mnoÏení roÏnovsk˘ch odrÛd trav povolen˘ch v roce 1940. Na stanici se postupnû rozvinulo vlastní ‰lechtûní trav a jetelÛ. Pozdûji bylo ‰lechtûní roz‰ífieno na vût‰inu hospodáfisky v˘znamn˘ch travních druhÛ. Od sedmdesát˘ch let zaãíná ‰lechtûní trávníkov˘ch odrÛd. V minulosti byla stanice zaãlenûna do âeskoslovenského systému ‰lechtûní. V posledním období pfied privatizací pÛsobila v rámci státního podniku Oseva Praha a ·lechtitelského pícnináfiského ústavu Troubsko. Po privatizaci v roce 1995 se ‰lechtitelská stanice stala samostatnou. Z dÛvodu mnoÏství ‰lechtûní a odbytu osiva vy‰lechtûn˘ch odrÛd do‰lo ke spojení ·lechtitelské stanice Hladké Îivotice s v˘znamnou dánskou ‰lechtitelskou a semenáfiskou firmou DLF-Trifolium. Na zaãátku roku 2011 se firma pfiejmenovala, a proto její cel˘ souãasn˘ název zní: DLF-Trifolium Hladké Îivotice s.r.o. Od

❒ Výklad v terénu ing. Houdek (foto: Pavla Vydrová)

zahájení ‰lechtûní v r. 1956 do r. 2002 bylo na stanici vy‰lechtûno celkem 36 odrÛd. Pan Ing. Houdek pohovofiil o o‰etfiování pastevních porostÛ, o smûsích vhodn˘ch do rÛzn˘ch oblastí, o pfiísevech z pohledu vhodn˘ch odrÛd tak i dobré mechanické pfiípravy a realizace. Hodnû ãasu vûnoval zásadám pfiísevÛ na TTP. V odpoledních hodinách jsme je‰tû s panem inÏen˘rem vyrazili do terénu, kde jsme mohli vyslechnout na místních pastvinách konkrétní doporuãení. Za ãleny junior teamu i ostatní pfiítomné si dovolím kladnû zhodnotit v‰echny tfii pfiedná‰ky, které byly opravdu velice zajímavé, jistû pfiínosem nejen co do nabyt˘ch poznatkÛ, ale také co do praktick˘ch v˘stupÛ, které v budoucnu mladí chovatelé jistû upotfiebí, nebo alespoÀ budou vûdût, na

❒ Herefordi na pastvinách – Statek Prak (foto: Pavla Vydrová)

koho se v pfiípadû potfieby obrátit. Chtûla bych tedy na závûr podûkovat v‰em pfiedná‰ejícím za jejich úãelná vystoupení a ãas, ostatním za úãast a budu se tû‰it na dal‰í spoleãné setkání, doufejme ve vût‰ím poãtu!

Hodnocení juniorÛ: ·tûpán ·ebelka: „Kromû toho, Ïe nás bylo opravdu málo, se mi téma a v˘jezd líbil, bylo krásné poãasí a statek Prak byla správná volba, nejvíce mû zaujala pfiedná‰ka pana Ing. Houdka o pícninách. Tímto dûkuji pofiadatelÛm za snahu a doufám, Ïe se pfií‰tû ostatní juniofii polep‰í a sejde se nás více.“ Josef Valenta: „Bylo to docela dobr˘, nûco jsem se pfiiuãil o pastvinû a nûco jsem i poradil taÈkovi.“

37

Sommet de l’Elevage v fiíjnu 2012 Ing. Hana ·tráfeldová, Natural, spol. s r. o. KaÏdoroãnû hostí francouzské mûsto Clermont-Ferrand v˘stavu Sommet de l’Elevage. Letos její termín pfiipadl na 3. aÏ 5. fiíjna. Na v˘stavu se vypravila i skupina ãesk˘ch chovatelÛ, ktefií mûli na programu také náv‰tûvu farmy chovu plemene salers.

❒ Přehlídka plemene charolais (foto: Hana Štráfeldová)

Sommet de l’Elevage je v˘stavou, která se tû‰í oblibû nejen francouzsk˘ch, ale i zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Letos jich pfiilákala celkem 80 tisíc bûhem tfiech v˘stavních dnÛ. Ti, ktefií se do Clermot-Ferrandu vypravili, jistû nelitovali, neboÈ se bylo na co dívat. Celkem bylo vystaveno 2000 zvífiat – skotu masn˘ch i dojen˘ch plemen, ovcí i koní a oslÛ. Pofiadatelé mohli b˘t s 21. roãníkem opravdu spokojeni. Po dvouleté pfiestávce pfiijel na v˘stavi‰tû i francouzsk˘ ministr zemûdûlství Stephane le Foll. Jak uvedl prezident v˘stavy Roger Blanc, mezi chovateli vládla dobrá atmosféra pfiedev‰ím proto, Ïe mohou b˘t spokojeni s cenami. Dobrá je cena pfiedev‰ím masného skotu, zástavu a ovcí. Jedinou nev˘ho-

dou jsou ceny mléãn˘ch komodit, které bûhem posledních t˘dnÛ poklesly. Francouz‰tí pofiadatelé byli pfiedev‰ím spokojeni se zájmem 3000 zahraniãních náv‰tûvníkÛ ze 70 zemí. Ti mûli zájem o ustájení skotu, plemenn˘ a jateãn˘ dobytek, import jateãn˘ch pÛlek ãi servisní sluÏby. Spokojení jsou i chovatelé ovcí, protoÏe zájem zahraniãních delegací jak z v˘chodních zemí, tak z jihoamerick˘ch, je opravdu dosud neb˘val˘. Národní v˘stava blonde d’Aquitaine Sommet de l’Elevage kaÏdoroãnû hostí i národní v˘stavy nûkter˘ch plemen. Tentokráte ‰lo o plemeno blonde d’Aquitaine. Podle fieditele ‰lechtitelské organizace plemene blonde d’Aquitaine Lionela Giraudeaua se vypofiádali i s nûkter˘mi zmûnami. Pfiedev‰ím místo obvykl˘ch pfiedvádûn˘ch 600 zástupcÛ plemene jich vybrali pro soutûÏ 380 od 190 chovatelÛ ze 43 rÛzn˘ch francouzsk˘ch departmánÛ. Jako druhou dÛleÏitou skuteãnost uvedl snahu, pfiesnû dodrÏovat program v ringu. Hodnocení bylo rozdûleno do kategorií plemeníci ve vûku 18–24 mûsícÛ, dva aÏ tfii roky, tfii aÏ ãtyfii roky a nad 4 roky. Plemenice ve vûku 18–24 mûsícÛ, 2–3 roky, 3–4 roky, 4–5 let, nad 5 let a skupiny krav podle vûku s telaty. Jak˘ dojem udûlala v˘stava na ãeské chovatele? Pavel Bláha (ZD Krásná Hora) ocenil pfiedev‰ím rámec vystavovan˘ch kusÛ. Jak pfiipomíná, i ãe‰tí chovatelé mají snahu rámec u plemene zvût‰o-

❒ Na přehlídce blonde d’Aquitaine (foto: Hana Štráfeldová)

38

❒ Eduard Kraml, předseda klubu chovatelů salers, předává ocenění (foto: Hana Štráfeldová)

vat. Pokud jde o potomstvo, nejvíce ho zaujali synové i dcery po otci Theodulle. Velice pûkn˘ byl i syn Stana. Ve star‰ích kategoriích se objevovali potomci i po star‰í genetice, jak upozornil. Potomstvo Theodulleho získalo celkovû na v˘stavû i nejvíce ocenûní. Druh˘m nejúspû‰nûj‰ím otcem ocenûného potomstva byl Barbes a tfietím Blason. Syna Barbese Fleurona koupil letos ve Francii Karel ·eba pro farmu Antonína ·Èastného (Vûdlice), matka Fleurona Baleine je plnou sestrou b˘ka Bergeraca, kter˘ se letos v Clermont-Ferrandu umístil jako pát˘ v kategorii star‰ích b˘kÛ. Bergerac je synem Oriona. ·ampiónem v kategorii nejmlad‰ích b˘kÛ se stal syn Divalda, coÏ je inseminaãní otec vyuÏívan˘ i v âesku. Mezi nadûjn˘mi b˘ky dominoval syn jiÏ zmiÀovaného Theodulleho. Nejlep‰í dospûl˘ plemeník byl po Arpagonovi. Jeho matka Ubella excelovala jako absolutní ‰ampiónka národní v˘stavy v roce 2011. V kategorii nejmlad‰ích plemenic zvítûzila dcera Domyho. Nejlep‰í nadûjná plemenice byla dcerou Azureho, jehoÏ rovnûÏ chovatelé v âesku vyuÏívají. Jako dospûlá nejlep‰í kráva vyhrála dcera po b˘kovi Odalie a Arpagon jako otec se objevil i u rezervní dospûlé ‰ampiónky. Vítûzkou mezi kravami s telaty se stala Belle, po otci Scoutovi. Belle pochází z chovu prezidenta plemene ve Francii. Pro zajímavost stejn˘ pÛvod, pokud jde o otce a otce matky, má i kráva z chovu Antonína ·Èastného, která je

❒ Výstava plemene salers (foto: Hana Štráfeldová)

podle informací Karla ·eby nejvût‰í v jeho stádû, s aktuální v˘‰kou v kohoutku 161 cm a hmotností 1020 kg. Karel ·eba, kter˘ sice v˘stavu nemohl nav‰tívit, ale v˘sledky peãlivû sleduje, upozornil, Ïe takovou genetiku máme i my v âesku. Absolutní ‰ampiónkou nakonec vyhlásili dceru b˘ka Odalieho.

❒ Kráva salers na pastvině, kde se aktuálně telilo (foto: Hana Štráfeldová)

Plemeno salers Plemeno salers se tû‰ilo pozornosti ãesk˘ch chovatelÛ i proto, Ïe se zájezdu saler‰tí chovatelé v ãele s Eduardem Kramlem zúãastnili. K vidûní v soutûÏi bylo okolo stovky zástupcÛ plemene. V kategorii b˘kÛ do vûku dvou let zvítûzil syn Bogoty, mezi star‰ími dominoval syn po Bambinovi. Mezi dospûl˘mi b˘ky byl nejpfiesvûdãivûj‰í Bacchus po otci Robuste, kter˘ se stal i celkov˘m ‰ampiónem. V jalovicích vyhrála dcera Cournila, v mlad‰ích kravách po Bancovi a ve star‰ích po Unovi, Titanovi a Rambovi. Titul ‰ampiónky pak náleÏel Douchce, dcefii Una. Ocenûní v kategorii

nejmlad‰ích b˘kÛ pfiedával pfiedseda klubu plemene salers z âeska Eduard Kraml, jak ho o to francouz‰tí pfiedstavitelé salerské asociace poÏádali. Eduard Kraml, kter˘ zájezd organizoval, byl spokojen˘ pfiedev‰ím s kvalitou pfiedvádûn˘ch kusÛ. Co velmi ocenil, byla i manipulace s nimi pfii pfiedvádûní, skvûlá organizace a návaznost skupin v ringu. Vyzdvihuje i náv‰tûvnost v˘stavy a zájem odborné vefiejnosti. Ani ãe‰tí chovatelé nezÛstali stranou a Eduard Kraml oceÀuje, jak se jim vûnovali. Co v‰ak ho zaujalo nejvíce je Finistere – b˘k narozen˘ 19. kvûtna 2010 po otci Amour. „·patnû jsem z toho spal,“ fiíká Kraml a v˘sledkem je aktuální jednání s majitelem b˘ka o jeho koupi pro Kramlovo stádo. Pfiehlídka Charolais V programu v˘stavy byla i pfiehlídka plemene charolais. Pfiedstavilo se celkem okolo stovky zástupcÛ plemene. V pÛvodech se objevovali v pozici otcÛ vesmûs b˘ci z pfiirozené plemenitby, ãi tzv. tradicionálové. Absolutním ‰ampiónem mezi b˘ky se stal syn T-Unissona. V kategorii plemenic zcela dominovala dcera Texana Champagne. Jedním z bodÛ programu byla prezentace spoleãnosti Genes Diffusion, program Charolais Optimal, kterou komentoval Sébastien Landemaine. ·lo o skupinu dvou potomkÛ mlad˘ch jalovic bezrohého Virgila, star‰í jalovici po Bressanovi a mladou krávu – dceru b˘ka Artois. Virgil SC je ãesk˘m chovatelÛm jiÏ dobfie znám. Ve Francii aktuálnû patfií mezi nejlep‰í souãasné inseminaãní b˘ky. Snadnost porodÛ dcer jej staví ve Francii na pfiední pozici. RÛst, osvalení a stavba tûla jeho potomstva jsou jeho nejvût‰ími pfiednostmi. Jde o skvûlou genetiku, vhodnou pro chovy

❒ Skupina vysokobřezích jalovic, kde právě probíhalo telení (foto: Hana Štráfeldová)

❒ Broutardi kříženci charolais x salers (foto: Hana Štráfeldová)

zamûfiené na ‰lechtûní i v˘krm. Navíc 50 % potomkÛ je bezroh˘ch. Francouzi jej doporuãují pro kombinaci s dcerami b˘kÛ: Rural, Natur, Trezegoal nebo Suedois. Dobr˘m znám˘m v âesku je i Artois. Jeho stavba tûla, test vlastní uÏitkovosti (nejlep‰í b˘k z odchovny Jalogny v roce 2007) a neotfiel˘ pÛvod pfiedurãují tohoto b˘ka k ‰irokému vyuÏití. Díky snadn˘m porodÛm je moÏné vyuÏití i na ãasnû dospívající jalovice. Dcery jsou rámcové a snadno se telí. Vhodn˘ je pro kombinaci s dcerami b˘kÛ: Ulysse, Virgila, Unico, Sidneye nebo Populaira.V komentáfii se Sébastien vûnoval i dal‰ím novinkám v nabídce, jakou je napfiíklad b˘k Voltaire. Dcery Voltaira jsou mléãné, ãasnû pohlavnû dospívají, jsou exteriérovû vyváÏené s dobr˘m v˘krmov˘m potenciálem, Voltaire je vhodn˘ k inseminaci jalovic a patfií aktuálnû ve Francii k nejprodávanûj‰ím plemeníkÛm. Francouzi ho doporuãují na dcery Virgila, Ulysseho, Sisterona, ãi Suedoise. Kromû v˘‰e zmínûn˘ch byla pfiedvedena i plemena gasconne, aubrac, ferrandaise, bazadaise, parthenaise a velice skromnû belgické modrobílé a hereford. Pokud jde o osvalení, tak nás za-

39

❒ Otec a manželka Lionela Duffayeta (foto: Hana Štráfeldová)

❒ Broutardi kombinace charolais x aubrac (foto: Hana Štráfeldová)

vinu, kde se v té dobû spoleãnû pásli plemenní b˘ci. Obdivovali jsme je nejen pro skvûlé osvalení, ale i klidn˘ temperament a ovladatelnost. B˘ãci dostávají dennû

ujalo pfiedev‰ím plemeno parthenaise, které je nositelem genu pro dvojí osvalení. Nelze opomenout ani kolekci kfiíÏencÛ charolais x salers a charolais x aubrac. Obû kombinace pfiiná‰ejí skvûlé broutardy. O tom, Ïe kombinace charolais (b˘k) x salers je ve Francii populární, jsme se pfiesvûdãili jiÏ jen pouh˘m pohledem pfii cestû do Clermont-Ferrandu, kde je moÏné vidût na pastvinách stáda plemene salers spolu s b˘kem charolais. Na salerské farmû Po náv‰tûvû v˘stavy v Clermont-Ferrandu se ãe‰tí chovatelé vypravili do srdce Centrálního masivu nav‰tívit farmu rodiny Duffayetov˘ch v Saint Cernin, ktefií hospodafií v nadmofiské v˘‰ce 900 metrÛ. Exkurzi domluvil Eduard Kraml, protoÏe se s rodinou zná jiÏ více neÏ deset let. Farmáfi Lionel Duffayet pÛsobí jako viceprezident francouzské asociace plemene salers, díky sv˘m povinnostem na v˘stavû Sommet d l’Elevage nás v‰ak nemohl provázet. Pfiijala nás tedy jeho manÏelka, která je‰tû spolu s otcem a matkou Lionela na farmû pracuje. Rodina proÏívala v posled-

40

❒ Otec Lionela Duffayeta ve stádě salerských býků (foto: Hana Štráfeldová)

ním roce velmi tûÏkou dobu, neboÈ jejich stáj vyhofiela. V dobû na‰í náv‰tûvy jsme v‰ak jiÏ mohli obdivovat stáj novou, tûsnû pfied dokonãením. V dobû v˘stavby v‰ak farmáfii museli vyuÏívat provizorní ustájení. Duffayetovi patfií k pfiedním chovatelÛm plemene salers, z jejichÏ chovu pocházejí jak b˘ci pro inseminaci (napfiíklad Variegois, vyuÏívan˘ i v âesku ZSA 117), tak vítûzové v˘stav (b˘k Confiant, PafiíÏ 2011). Stádo pfiedstavuje 100 krav a 30 jalovic v kategoriích jedno, dvou a tfiílet˘ch. Otec Lionela nás vzal na past-

4 kg koncentrovaného krmiva v granulích. Poslední zastavení patfiilo pastvinû s vysokobfiezími jalovicemi, které se právû telily. V‰e probíhalo zcela bez pomoci a bez problémÛ. „KdyÏ máte salerse, mÛÏete klidnû spát,“ fiíkal chovatel. Na závûr je tfieba uvést, Ïe náv‰tûva v˘stavy byla nejen moÏností vidût kvalitní v˘stavní pfiedstavitele masn˘ch plemen, ale jak uvádí Eda Kraml: „Nejeli jsme nadarmo, zvaÏujeme importovat do âeska kvalitní genetiku a pfiedev‰ím novou krev.“

❒ Nová farma rodiny Duffayetových v Saint Cernin (foto: Hana Štráfeldová)

âeská firma – Natural, spol. s r. o.: Nejvût‰í nabídka inseminaãních dávek b˘kÛ masn˘ch plemen v âR V nabídce ID 125 b˘kÛ 15 masn˘ch plemen • Pro ãistokrevnou plemenitbu ‰piãková genetika z domácích i zahraniãních zdrojÛ • Genetická bezrohost

NATURAL

CHAROLAIS Z francouzského programu Charolais Optimal: Novinka: Voltaire ZIT 100 (Necessaire x Harnois) – vhodn˘ na jalovice Na jalovice: Cabar P ZTI 712 (Uno P x Habit), Urfé ZTI 891 (Oural x Hasting), Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel), Voimo ZTI 718 (Natur x Diego), Virtuose ZTI 722 (Soprano x Liberte), Artois ZTI 900 (Ternois x Jacquart), Trezegoal ZTI 889 (Jumper x Agronome), Unico PP ZCH 942 (Roosevelt x Helsinki), Virgil Pp ZTI 085 (Le Rebel x Helsinki) Simon P ZTI 761 Na krávy: Tamilly ZTI 567 (Magenta x Ficus), Carnot Pp ZTI 558 (Virgil x Jumper), Tanzanien ZTI 890 (Lakanal x Ibiscus) a dal‰í Program Naturalu: Jock Pp ZCH 556 (Impair x Diminutif) – na jalovice skvûle provûfien˘ – 137 otelen˘ch dcer, Jeron˘m ZCH 539 (Impair x Exeden), Romeo Pp ZTI 590 (Vizir P x Novotel) Testace: Simon P ZTI 761 (Bajor P x Big Mac P), Stanley Pp ZTI 633 (Unico P x Damon) – sleva 50 % na testaci

LIMOUSINE Hinz PP ZLI 921 (Hergen P x Lorenzo P) – vítûz Lipsko 2011, Recif ZLI 739 (Otan x Echo), Unique ZLM 053 (Nelombo x Highlander), Vigny Pp ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur), Bolide Pp ZLI 551 (Ryde Uranos P x Nenuphar), Malibu ZLI 295 (Jabot x Farceur) a dal‰í Hinz PP ZLI 921 – v‰echno potomstvo bude bezrohé

MASN¯ SIMENTÁL Columbus PP ZSI 719 (Leon P x Celebrity Chief P), Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western P x Celebrity Chief P), Lango August PP ZSI 829 (Unesco P x Impuls P), Prima PP ZSI 507 (Ulrick P x Trinidad P), Hoeness PP ZSI 816 (United P x Hillmann P) – top 1 Nûmecko Testace: Tuareg PP ZSI 805 (Sirius P x UlrickP), Ucker P ZSI 927 (Atlantis P x Ginger P) – 50 % sleva na testaci Prima PP ZSI 507 – snadné porody, 100% bezrohost

ABERDEEN ANGUS Red Piper ZAA 798 (Aldhouseburn Karlos D218 x MVF Stockman 15), Lockerley Legend F612 ZAA 889 (Nightingale Dalriach A061 x Idvies Jeser Eric A057), Beeston Predator ZAA 887 (Wedderlie Netmark A281 x Shadwell Black Brigand Z092), MR Brazilian ZAA 934 (The Moss Florian B284 x Netherton Fabulous Cruz Y300), Smuggler ZAA 759 (Catrionas Elisand x Jakarta), Team ZAA 829 (Playboy red x Sharpshooter), Paul red ZAA 682 (Kreol x Red lazy Hobo), Saten red ZAA 788 (Noris Red Polmer x Monline Red 7 U-Trend 701) a dal‰í BLONDE d’AQUITAINE: Polled Rex Pp ZBA 621 (Unit P x Eda) a dal‰í, HEREFORD: novinka Terry HRF 405 (Homer x Ideal) a dal‰í, BELGICKÉ MODROBÍLÉ, PIEMONTESE, PARTHENAISE, AUBRAC, GALLOWAY, GASCONNE, SALERS, HIGHLAND, WAGYU

Na poÏádání Vám rádi kompletní nabídky za‰leme. Ke staÏení na: www.naturalgen.cz NATURAL

Natural, spol. s r.o. www.naturalgen.cz • [email protected] • [email protected] tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550

Nová generace elektrick˘ch ohradníkÛ = nové moÏnosti jejich vyuÏití Ing. Pavel Îìársk˘, Agrotrans s.r.o. V uplynul˘ch dvou letech do‰lo, jak jistû víte, k fiádnému zemûtfiesení v technick˘ch úpravách v˘konov˘ch parametrÛ zdrojÛ impulsÛ pro elektrické ohradníky. Nejprve v roce 2010 byla novou evropskou normou omezena maximální energie impulsu na maximálnû 5 J. Nicménû jiÏ následující rok byla pfiijata nová norma pro tzv. inteligentní ohradníky, které si mohou za urãit˘ch, pfiesnû specifikovan˘ch podmínek, v˘stupní energii zvy‰ovat nad úroveÀ 5J. Provedené zmûny technického fie‰ení zdroje impulsÛ v kategorii inteligentních ohradníkÛ pfiinesly mnoho komplikací nejen farmáfiÛm, jako uÏivatelÛm elektrick˘ch ohradníkÛ, ale také v˘robcÛm zdrojÛ impulsÛ. ProtoÏe bylo nutné konstrukci zdrojÛ zásadnû upravit a doplnit o nûkteré nové elektronické obvody, které zaji‰Èují kontrolu v˘stupní energie, ãasovou prodlevu a signalizaci pfied zv˘‰ením energie, nabídla se inÏen˘rÛm ve v˘robních závodech moÏnost v˘raznûj‰ím zpÛsobem promluvit do koncepce pouÏívání elektrick˘ch ohradníkÛ. Po mnoha desítkách let, kdy zdroj impulsÛ v elektrickém oplocení byl chápán jako prostá krabice, která posílá impulsy energie do vodiãe oplocení. Nové podmínky umoÏnily do zdroje impulsÛ

42

zabudovat moderní prvky, které z elektrického oplocení dûlají komplexní systém, kde mohu sledovat jeho funkci ve vybran˘ch bodech, dálkovû ho vypínat ãi s ním komunikovat pomoci SMS zpráv ze svého mobilního telefonu. V tomto faktu vidím hlavní (a bohuÏel jeden z mála) pfiínosÛ pro farmáfie, které úprava technické normy pfiinesla. Máte obavu, Ïe se vám ztratí bateriov˘ elektrick˘ ohradník z pastviny? MoÏná si uÏ nemusíte zoufat. Nová generace zdrojÛ nabízí fie‰ení. Firma Horizont nabízí pro rok 2013 bateriové ohradníky vybavené GPS lokalizátorem a SMS modulem, se kter˘m jste schopni sledovat, zda je zdroj impulsÛ stále na svém místû nebo se pohybuje nûkde jinde. Pomocí sledování na poãítaãi ãi moderním telefonu se na google mapy ukáÏe jeho okamÏitá pozice. UÏ se vám nechce v noci vstávat a vyjíÏdût kontrolovat kritické místo oplocení, kde ho napfi. pravidelnû niãí divoãáci? Potfiebujete vûdût, zda hodnota napûtí na vodiãích je dostateãná? Chcete b˘t upozornûni na

fakt, Ïe nûkde na oplocení je závada zpÛsobená pravdûpodobnû protrÏením oplocení? V souãasné dobû nová technologie nabízí fie‰ení mnoha tûchto problémÛ, které mÛÏete fie‰it pohodlnû z domova. Dovolte mi na jednom pfiíkladu ukázat rozsah moÏností, které nová technologie umoÏÀuje. V souãasné dobû asi nejkomplexnûj‰í fie‰ení problematiky monitoringu stavu elektrické oplocení nabízí pfiední svûtov˘ v˘robce elektrického oplocení firma Gallagher z Nového Zélandu. Ke své nejnovûj‰í modelové fiadû zdrojÛ impulsÛ i-série nabízí moÏnost pfiipojení celé fiady voliteln˘ch doplÀkÛ, které z prostého zdroje impulsÛ ãiní chytrého pomocníka. – Zdroj impulsÛ má samostatn˘ displej, kter˘ mÛÏe b˘t umístûn ve znaãné vzdálenosti od zdroje tak, jak dlouh˘ je propojovací kabel. Pokud zdroj impulsÛ vyhodnotí parametry na oplocení jako nevyhovující, vyhlásí alarm, kter˘ se pfienese na displej zdroje impulsÛ. – SMS alarm posílá SMS zprávy na vá‰ mobilní telefon pfii vyhlá‰ení alarmu napfi. poklesu napûtí pod nastavenou úroveÀ, v˘padku dodávky elektrického proudu. Zdroj lze s ním pomocí SMS zprávy zapnout/vypnout. Rov-

řídicí jednotka alarmů SMS alarm

zdroj impulsů

displej zdroje impulsů

dálkové ovládání

nûÏ si lze jeho prostfiednictvím vyÏádat odeslání zprávy o aktuálním stavu napûtí na oplocení. – fiídící jednotka alarmÛ umoÏÀuje pfiipojení v˘straÏné sirény nebo majáku aktivovan˘ch pfii vyhlá‰ení alarmu, pfiípadnû pfii-

Fence monitor

pojení k jinému zafiízení pro zabezpeãení farmy – dálkové ovládání slouÏí k vypnutí/zapnutí zdroje z libovolného místa oplocení pfies vodiã oplocení a navíc funguje jako voltmetr pro mûfiení napûtí a ukazuje smûr toku

proudu pfii hledání závad na oplocení. – Fence monitor je mûfiící jednotka umístûná pfiímo na oplocení, která pfiedává do zdroje impulsÛ informaci o aktuálním napûtí a odporu na vodiãi oplocení. K jednomu zdroji impulsÛ lze pfiipojit aÏ 6 Fence monitorÛ a tím rozdûlit oplocení aÏ na ‰est samostatnû monitorovan˘ch zón. Tato stavebnice rÛzn˘ch kontrolních zafiízení mÛÏe pomoci fie‰it nejeden problém s kontrolou stavu oplocení, kter˘ mnoh˘m chovatelÛm dennû komplikuje Ïivot. Samozfiejmû nemÛÏe nabídnout fie‰ení v‰ech problémÛ, nicménû mÛÏe b˘t uÏiteãn˘m pomocníkem. Tento systém monitoringu oplocení moÏná trochu pfiedbíhá dobu, nicménû je to pouze otázka ãasu, kdy se podobná zafiízení stanou bûÏnou souãástí elektrického oplocení farem s chovem hospodáfisk˘ch zvífiat.

V˘stava Libverda Dûãín JiÏ 23. roãník tradiãní dûãínské zemûdûlské v˘stavy, na jejíÏ spolupofiádání se podílel i âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, si nenechalo ujít bûhem víkendu 14. 9. – 16. 9. 2012 více neÏ osm tisíc náv‰tûvníkÛ ze ‰irokého dûãínského okolí. Slavnostního páteãního zahájení se za Ústeck˘ kraj zúãastnili radní pro oblast ‰kolství, mládeÏe a sportu Petr Jakubec a radní pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka. Hlavním organizátorem v˘stavy je Stfiední ‰kola zahradnická a zemûdûlská Antonína Emanuela Komerse, Dûãín – Libverda, která je pfiíspûvkovou organizací Ústeckého kraje. Spolupofiadatelé pak jsou Okresní Agrární komora pro okresy Dûãín a Ústí nad Labem, âesk˘ zahrádkáfisk˘ svaz âesk˘ svaz chovatelÛ drobného zvífiectva a âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu. Leto‰ní v˘stava byla obohacena o expozici ke 165. v˘roãí organizovaného vãelafiství na Dûãínsku. Z dal‰ích zájmov˘ch sdruÏení se jiÏ tradiãnû úãastnili i chovatelé akvarijní rybiãek a chovatelé okrasného ptactva. Nejvût‰í pozornost náv‰tûvníkÛ v‰ak vzbuzovala vystavená zemûdûlská technika a obrovsk˘ sortiment drobné zahradní mechanizace. Náv‰tûvníci obdivovaly drobná hospodáfiská zvífiata, ale také vystaven˘ skot (masná plemena hereford, limousine, blonde d’Aquitane, piemontese, masn˘ simental, charolais) kozy, ovce a prasata. Pro mnohé dûti to bylo moÏná poprvé, kdy uvidûly Ïivá zvífiata, která byla v nedávné minulosti bûÏnou souãástí Ïivota na vesnici.

43

Optimální pomoc pfii porodu v chovu masn˘ch krav Ekonomika chovu skotu bez trÏní produkce mléka závisí na tom, abychom získali kaÏd˘ rok od krávy tele. Znamená to úspû‰nû zvládnout sezónu pfiipou‰tûní a mít dobrou plodnost, která závisí na bezproblémovém porodu a úspû‰ném odchovu telete. Ztráty telat by se mûly pohybovat pod úrovní 5 %. BohuÏel v nûkter˘ch provozech jsou na úrovni 5 –15 %. Základní podmínky Pfiímá souvislost je mezi hmotností pfii narození a ztrátami telat. Vysoké ztráty ale nemusí nastat, pokud je vûnována pozornost zásadním vûcem. Dobrému startu toho moc v cestû nestojí. Pfiedev‰ím by jalovice pfied prvním vyuÏitím v plemenitbû mûly vykazovat odpovídající kondici. Vedle v˘bûru odpovídajícího b˘ka (lehké porody) je tfieba brát zfietel na vyváÏenou v˘Ïivu. âasto dochází k jejich podv˘Ïivû. Pfiíli‰ dobré krmení krav vede zase k vysok˘m porodním hmotnostem telat, pfii pfiekrmení nejsou porodní cesty schopné se dostateãnû roztáhnout a zajistit bezproblémov˘ prÛchod telete. V˘sledkem jsou tûÏké porody a ztráty telat. âas telení by se mûl omezit na dva aÏ tfii mûsíce, aby se chovatel mohl lépe koncentrovat na pozorování

zvífiat. V˘hodné je zimní telení, protoÏe v této dobû se krávy nacházejí ve stáji a je moÏné je dobfie sledovat. Období kojení je optimálnû vyuÏité a následná perioda na pastvû vede k uspokojiv˘m pfiírÛstkÛm. To vyváÏí i vy‰‰í náklady. Dobr˘m startem je dobr˘ prÛbûh porodu. Poruchy v porodech u skotu existují a i v budoucnu se budou vyskytovat, v masn˘ch systémech se v‰ak vyskytují ménû ãasto neÏ v dojn˘ch. Bezpodmíneãnû potfiebují zvífiata v dobû telení klid. Hluk ãi bolest mohou dobr˘ prÛbûh porodÛ naru‰it. RovnûÏ nepfiimûfiená pomoc pfii porodu mÛÏe vést ke ztrátám. V˘sledkem mÛÏe b˘t

i následná ‰patná plodnost. ·patná hygiena pomoci pfii porodu zvy‰uje nebezpeãí genitální infekce. Dále rovnûÏ pfiehnaná nebo pfiíli‰ ãasná pomoc ãi nepfiimûfiené nasazení mechanick˘ch prostfiedkÛ vedou ke ztrátám bûhem prÛbûhu porodu. Následky poranûní (infekce, jizvy, zneprÛchodnûní dûlohy nebo vaginy) vedou ke ‰patnému zabfiezávání ãi k neplodnosti. To znamená, Ïe vedoucí provozu nebo o‰etfiovatel mají b˘t dostateãnû vzdûláni, mít zájem a uvûdomit si rozhodující v˘znam plodnosti masn˘ch krav na odchov telat ve svém stádû. Porodní komfort Krávy jsou pfied termínem porodu pfievedeny do porodního boxu, ten by mûl b˘t vût‰í neÏ 10 m2, ãist˘ a such˘, lehce ãistiteln˘ a dezinfikovateln˘. Pfiitom je tfieba dát pozor na to, aby mûly vizuální kontakt se zbytkem stáda. Dostateãné zásobení pitnou vodou a nejlep‰ím krmením, rovnûÏ moÏnost fixace zvífiat by mûly b˘t samozfiejmostí. V Ïádném pfiípadû by porodní box nemûl slouÏit pro nemocná zvífiata, která díky onemocnûní vemene ãi paznehtÛ zamofiují pÛvodci nákazy, do kterého se má pak tele narodit. Porodní hygiena Pod pojmem porodní hygiena rozumíme v‰echna opatfiení ke

44

porodu (napfiíklad chybná poloha, víceãetn˘ porod, velké tele), mûli bychom neprodlenû informovat veterináfie. K hygienick˘m opatfiením pfii v‰ech ãinnostech pfii pomoci pfii porodu patfií také, Ïe porodník je odûn ãistû a pokud moÏno bez rukávÛ, doporuãuje se pouÏití vhodné zástûry.

sníÏení nebezpeãí infekce matky, novorozeného telete a pfiirozenû rovnûÏ porodních pomÛcek. Pfii prvních pozorovateln˘ch znameních blíÏícího se porodu by mûl b˘t dobr˘ porodní pomocník trpûliv˘. Pro nutné roz‰ífiení porodních cest potfiebuje kráva dvû aÏ ãtyfii hodiny, prvotelka aÏ ‰est hodin. Pfii pouÏívání porodních pomÛcek je tfieba dávat pozor na to, aby byly lehce ãistitelné a dezinfikovatelné. Doporuãené jsou pochromované porodní fietûzy nebo vyvafiené porodní provazy. Vhodn˘ lubrikant, dlouhé rukavice rovnûÏ ãistá voda a ruãník by mûly b˘t pfiipravené na vhodném místû. Nejdfiíve dvû hodiny po odchodu plodové vody a nebo pfii podezfiení na chybnou polohu telete, nastává ãas pro odpovídající porodnické vy‰etfiení. Pfied prvním zásahem v porodním kanále je tfieba okolí této oblasti telené plemenice dÛkladnû vyãistit teplou vodou a m˘dlem. Není-li k dispozici Ïádná pomocná osoba, mûl by b˘t ocas vyvázán smûrem dopfiedu. Pokud nejsou k dispozici Ïádné ãisté natahovací rukavice, musí b˘t ruce a paÏe porodního pomocníka dÛkladnû oãi‰tûny m˘dlem a vodou. Pokud pfii vy‰etfiení máme podezfiení na jakékoliv naru‰ení normálního prÛbûhu

Pomoc pfii porodu Jakmile se objeví mulec telete ve vulvû, je ukonãena fáze otevírací. Od tohoto okamÏiku zaãíná fáze vypuzovací, která mÛÏe b˘t podpofiena citlivou pomocí tahem. Maximálnû dvû osoby by mûly pomáhat vybavit tele. Porodní fietûzy nebo provazy se nasazují teleti nad spûnkov˘ kloub. Pfii pouÏití mechanick˘ch porodních pomÛcek se doporuãuje dávat peãlivû pozor, aby díky rychle vyvinuté síle nedo‰lo k váÏnému zranûní mûkk˘ch porodních cest. Bûhem pomoci tahem je tfieba dávat pozor na správn˘ smûr tahu. Zpoãátku je smûr tahu v podélné ose matky, jakmile ale je vybaven hrudník telete mûl by smûr tahu smûfiovat ke spûnkovému kloubu. Tím se dosáhne prohnutí hfibetu telete a usnadní se prostup. VytaÏení telete následuje nejsnadnûji u krávy leÏící na levé stranû. Poloha umoÏÀuje, Ïe je k dispozici co nejvût‰í ‰ífie porodního kanálu. Poporodní fáze Po prvním o‰etfiení telete (polití studenou vodou pouze v oblasti krku, dezinfekce pupku, vytfiení do sucha nebo nechat vylízat do sucha, podání kolostra) se nabídne krávû dostatek ãerstvé lehce ohfiáté vody. Po krátké zotavovací fázi zkou‰íme, zda je kráva schopná vstát. Pokud po porodu z vulvy od-

téká vût‰í mnoÏství ãerstvé svûtle ãervenû zbarvené krve, rychle vyrozumíme veterináfie, aby nedo‰lo k vykrvácení. Vedle uveden˘ch zmínek následkÛ nehygienické a násilné pomoci pfii porodu, mají také vliv na naru‰ení porodu a poporodní fáze. Tak napfiíklad díky pfiíli‰ ãasnému zásahu do porodních cest se uvolní velké mnoÏství stresov˘ch hormonÛ, které pÛsobí nejen negativnû na prÛbûh porodu, ale i na involuci dûlohy. Následkem není zfiídka poporodní zadrÏení placenty nebo nedostateãné vybavení plodové vody. Proto je tfieba v následujících hodinách krávu peãlivû sledovat, zda plnû placenta ode‰la. Neodejde-li placenta bûhem 12 hodin samovolnû nebo objeví-li se bûhem následujících dní hnûd˘ v˘tok odpudivû páchnoucí, je tfieba rychle vybavit placentu veterináfiem, neboÈ zbytky placenty a lochie jsou zdrojem rychlého pomnoÏení patogenních kmenÛ, které negativnû zatíÏí jak sliznici dûlohy, tak cel˘ organismus. Závûr Z v˘‰e uvedeného jasnû vypl˘vá, jak úzce souvisí prÛbûh porodu, porodní hygiena, ztráty telat a dal‰í odchov s porodním managementem. Nehygienická, nepfiimûfiená pomoc pfii porodu je ãasto pfiíãinou ztrát telat. Chyby v managementu porodu vedou ãasto k dramatick˘m onemocnûním krávy a tím k jejím poruchám reprodukce. Z tohoto dÛvodu je tfieba zvládnout následující úlohy managementu: – Sledovat kondici – Vybrat vhodného b˘ka – VyváÏená v˘Ïiva v pfiípravném období (nezapomínat na vitamíny) – Zamezit tuãnûní bfiezích kusÛ – Optimální komfort – Pfiísná porodní hygiena – ·etrná porodní pomoc – Kontrola bûhem poporodní fáze

Podle Fleischrinder Journal 4/2011, dr. Andreas Randt Pfieklad: Hana ·tráfeldová

45

8. roãník European Angus Forum Vít âepelák, âSCHMS Dal‰í setkání chovatelÛ plemene Aberdeen Angus se konalo ve dnech 5. 9. – 9. 9. 2012 v Irsku. Pofiadatelem tohoto, jiÏ osmého, roãníku byla Irish Angus Cattle Society. Uvádím to proto, Ïe ir‰tí chovatelé jsou rozdûleni na dvû skupiny. Druhá skupina chovatelÛ se spojila s Aberdeen Angus Cattle Society ze Spojeného království. Irsko, pfiesnûji Irská republika, je v˘znamná chovatelská zemû. V‰ak také dvû tfietiny rozlohy zemû jsou pastviny. Také proto se jí fiíká „Zelen˘ ostrov“. Pro srovnání s âR: rozlohou je Irsko jen o málo men‰í (70 tis. km2, âR 78 tis. km2), obyvatel má ménû neÏ polovinu. Zato skotu se zde chová 4,5x více (témûfi 6 mil. ks), dojn˘ch krav 2,8x více a krav BTPM dokonce 6x více (více neÏ 1 mil. ks). Hovûzího masa za rok spotfiebuje kaÏd˘ Ir témûfi 2x více (17,8 kg proti na‰im 9,5 kg). Z toho plyne, Ïe zásadní ãást produkce hovûzího masa (550 tis. tun) se vyváÏí, zejména do Francie a Itálie. Irsko je tak 4. nejvût‰í v˘vozce hovûzího masa na svûtû a 1. v Evropû. Podmínky pro chov skotu mají, jednak velk˘ podíl pastvin a jednak pfiímofiské podnebí, tedy vyrovnanûj‰í teploty, více sráÏek a tudíÏ del‰í pastevní období. Plemeno Aberdeen Angus je v Irsku zastoupeno témûfi 10 % za plemeny Charolais (20 %)

❒ Česká delegace (část) (foto: Vít Čepelák)

a Limousine (17 %). V kvalitû masa v‰ak toto plemeno vede – „Certified Irish Angus Beef“ je pojem nejenom v Irsku. Proto je také maso na jatkách zatfiídûné podle SEUROP, zv˘hodnûné pfiíplatkem za plemeno AA. Tak do této zemû ve stfiedu 5. záfií pfiiletûlo 17 náv‰tûvníkÛ z âeské republiky. Stejnû jako ve Skotsku a poté i v Dánsku, byla ãeská v˘prava nejpoãetnûj‰í. Úvod byl trochu rozpaãit˘, na leti‰ti v Dublinu nás nikdo neãekal, jen jsme se po telefonickém dotazu dozvûdûli, Ïe se máme nûjak dopravit do hotelu v centru Dublinu. Hned na druh˘ pokus se to podafiilo, ubytovali jsme se a absolvovali uvítací veãefii. Seznámili nás s programem a pfiedstavili nám ústfiední postavu Angus Fora – fiidiãe autobusu.

❒ Prohlídka farmy Augnamona Irish Angus Herd (foto: Vít Čepelák)

46

Pravdou je, Ïe tento pán mûl ve‰keré informace, farmy znal, nikde nebloudil a byl to spí‰e organizátor s vedlej‰í funkcí fiidiãe. Program byl nabit˘. Îádné dlouhé vyspávání, brzy ráno snídanû,

❒ Výstave Irish Angus All Ireland Show – příprava juniorů na soutěž (foto: Vít Čepelák)

rychle do autobusu – byl pln˘ úãastníkÛ Angus Fora z celé fiady zemí Evropy, zejména ze Skandinávie – a na první farmu. Bûhem následujících dvou dnÛ jsme nav‰tívili ãtyfii farmy s chovem AA. V‰ude vfielé pfiijetí, maximum informací v ti‰tûné i mluvené podobû, prostor pro dotazy a bohaté obãerstvení, vãetnû populární irské whisky. Ochutnali jsme i „calving cup“, silnou kávu s panákem whisky a hustou ‰lehaãkou konzumovanou v zimû pfii ãekání na telení – opravdu zahfiála. No a pochopitelnû prohlídka chovu. Vybavení farem bylo jednoduché ale úãelné. A ta zvífiata...! Bylo vidût, Ïe uÏ to dlouho dûlají a mají se ãím pochlubit. Zvífiata vyni-

❒ Dekorovaná šampionka výstavy (foto: Vít Čepelák)

sech si vezou zvífiata. KaÏd˘ má vyãlenûn˘ úsek u zábran, nûkdo si ho vystele slámou, nûkdo má i pfiístfie‰ek (v Irsku ãasto pr‰í), nûkdo i ohrádku. K zábranám mají na ohlávce pfiivázaná vystavovaná zvífiata. Kdo chce, odvede si je na betonové ro‰ty, zapne agregát, pfiipojí „wapku“ a um˘vá. Pak zpátky na své místo a uÏ se stfiíhá, fénuje, ãe‰e, prostû salon krásy. V 10 hodin v˘stava zaãíná. Nejprve malé dûti soutûÏí v pfiedvádûní, kaÏdé si vede to své tele, no tele..., tak 200 i 300 kg. Pak nastupují dospûlí s jednotliv˘mi kategoriemi zvífiat. V‰echna jsou pfiedvádûna na ohlávce. Jeden

kala pfiedev‰ím hloubkami, ‰ífikami, osvalením a vyrovnaností. Proto si také Irové mohli dovolit v loÀském roce vyvézt do Kazachstánu na 4000 jalovic plemen AA a HF. Tolik se jich u nás ani nenarodí. To, Ïe je irské hovûzí v˘teãné, jsme mohli okusit sami. KaÏd˘ lunch i dinner mûl vÏdy v nabídce toto maso a to v porcích jak pro dfievorubce. TakÏe stravování bohaté. Jen to pivo jaksi... Do‰lo také na kulturu, ve ãtvrtek jsme nav‰tívili nádhern˘ irsk˘ zámek „Kilkenny Castle“ – byl jako z pohádky. Veãer jsme se také mohli pfiesvûdãit, a také jsme to mnozí udûlali, Ïe Irové se umûjí bavit. HospÛdky byly plné, v‰ude Ïivo a v mnoh˘ch i Ïivá hudba. V sobotu nás ãekala náv‰tûva „Irish Angus All Ireland Show“ – v˘stava na okraji mûsta Strokestown. V˘stava skotu v irském pojetí vypadá asi takto: Na posekanou louku postaví k zatluãen˘m kÛlÛm nûkolik fiad kovov˘ch zábran, nûkolik pfiedvadi‰È je tvofieno kÛly a mezi nimi pfiibitá bíle

vede, hodnotitel z jedné strany prohlíÏí a osahává a z druhé strany je‰tû pomocník narychlo „naãinãává“. Chvílemi je to úsmûvné. To v‰e probíhá v nûkolika pfiedvadi‰tích souãasnû. Jsou tu i jiná plemena ale Angus jednoznaãnû pfievaÏuje. Tak to bûÏí do odpoledne. V okolí je nûkolik

❒ Jalovice připravená na výstavu – farma Powerstown Irish Angus Herd (foto: Vít Čepelák)

natfiená prkna. Laviãky pro diváky tvofií sudy od piva (nebo s pivem?) a na nich poloÏené dfievûné fo‰ny. Dole u kfioví nûkolik betonov˘ch ro‰tÛ a u nich v barelech pfiivezená voda. Toto je zfiejmû pfiipraveno pfiedchozí den. Ráno zaãnou pfiijíÏdût chovatelé terénními vozy a na pfiívû-

❒ Na farmě Cainmor Irish Angus Herd (foto: Vít Čepelák)

47

stánkÛ nabízejících pfiedev‰ím vûci pro farmáfie. V nedaleké budovû je moÏno se najíst. Ve velikém stanu mezitím probíhá soutûÏní v˘stava rÛzn˘ch v˘pûstkÛ a v˘robkÛ, pfiedev‰ím Ïenské ãásti farem – zavafieniny, chleba, kvûtiny, rÛzná zelenina, upletené svetry... A uÏ je tu vyhla‰ování v˘sledkÛ. Majitelé ‰ampiónÛ jsou náleÏitû hrdi, pfiebírají ceny, zní potlesk. Asi v pÛl ‰esté odjíÏdíme z v˘stavi‰tû a ãást chovatelÛ uÏ má naloÏeno a také odjíÏdí. Vûfiím, Ïe druh˘ den na místû zÛstává jen posekaná louka. Byla to zajímavá inspirace. Snad se tam také nûkdy dostaneme. V prÛbûhu dne jsme je‰tû stihli nav‰tívit blízk˘ zámek „Strokestown House“ a „Famine Museum“ – Muzeum hladomoru. Ten Irsko postihl v letech 1845–1851 a pfiíãinou byla bramborová plíseÀ, která zlikvidovala témûfi celou úrodu brambor – hlavní potravinu nej‰ir‰ích vrstev obyvatel. Hladomor mûl mnoho obûtí a mnoho

48

lidí emigrovalo. Poãet obyvatel se sníÏil o více neÏ 3,5 milionu. A dnes jsou nejvût‰í v˘vozci hovûzího v Evropû. Klobouk dolÛ. Myslím, Ïe fiadû vûcí se zde mÛÏeme pfiiuãit. Vlastnû s tím uÏ jsme zaãali pfii poslední národní v˘stavû v LetÀanech pfied nûkolika lety. Jeden z chovatelÛ si

❒ Soutěž juniorů (foto: Vít Čepelák)

pozval irského chovatele, jehoÏ jméno je Leo McEnroe, aby mu na v˘stavu pfiipravil zvífiata a protoÏe to zaujalo i ostatní chovatele, pozvala na‰e Angusská asociace tohoto chovatele se sv˘m kolegou v roce 2008 do âR, aby v chovu ZD Brloh uspofiádal pro zájemce dvoudenní kurs pfiípravy

zvífiat na v˘stavu. O tom jiÏ ãlánek ve Zpravodaji byl. Pan McEnroe pak vûnoval nemalou ãástku jako sponzorsk˘ dar na ceny pro ná‰ junior team aÏ budou i oni zvífiata pfiedvádût. U toho v‰ak nezÛstalo, letos ho asociace pozvala opût aby hodnotil zvífiata na první jihoãeské Angus show. Díky Leo. Veãer, po návratu do hotelu uÏ nás ãekal závûreãn˘ slavnostní veãer s hudbou a tancem, s posledními pfiípitky a se slibem finské delegace, Ïe pfií‰tû u nich. Poslední den byl uÏ jenom velmi ãasn˘ budíãek a pfiesun na leti‰tû do Dublinu. Let do Prahy byl klidn˘ a sluneãn˘. Nad mraky to tak b˘vá. A je‰tû úplnû na závûr jedna zajímavost – nikde jsem tam nevidûl ãerveného Anguse.

❒ Účastníci Angus Fora (foto: Vít Čepelák)

19. svûtov˘ simentálsk˘ kongres Ing. Jan Chytil Ve dnech 16. – 25. 9. 2012 se uskuteãnil 19. roãník svûtového simentálského kongresu. V rámci nûj pofiadatelé pfiipravili na tfii dny ve dnech 17. – 19. záfií 2012 odborn˘ program pro chovatele plemene masn˘ simentál. Tohoto programu se zúãastnila skupina chovatelÛ z âeské republiky za úãasti pracovníka svazu Jana Kopeckého. Úãastníci byli ubytování v Halle,odkud následnû vyráÏeli na exkurze po chovech.

❒ Plemenný býk Major Sky P z chovu pana Františka Koláře na chovu KOG KLEINBARDAU (foto: Josef Žížala)

17. záfií – náv‰tûva chovÛ v Sasku Prvním z nich byl KOG KLEINBARDAU u mûsteãka Grimma. Tento podnik hospodafií na v˘mûfie 2600 ha, z toho je 2480 ha orné pÛdy, 120 ha louky a pastviny. Chov o velikosti 150 matek, 8 plemenn˘ch b˘cích, prÛmûrn˘ stav 320 kusÛ hovûzího dobytka. Pfiedstaveno bylo stádo na pastvinû, v areálu farmy pak chovné jalovice, v˘krm skotu a plemenní b˘ci. Na tomto chovu pÛsobí plemenn˘ b˘k Major Sky P z chovu pana Franti‰ka Koláfie. Pfiekvapeni jsme byli vûkem jalovic, zvífiata ve vûku aÏ 3 roky pfied pfiipu‰tûním. Druh˘m chovem byl farmáfi Thomas Eydner, mlad˘ ambiciózní chovatel, kter˘ nám pfiedvedl svÛj chov – 20 matek s telaty, 2 plemenné b˘ky a dorost. PouÏívá ‰piãkovou genetiku jako jsou b˘ci Prima, Carl, Campari, Apostel, Seanko v‰ichni PP. Sám farmáfi hospodafií s rodiãi na 253 ha, z toho 235 orná pÛda. Produkuje

❒ Na farmě u Thomase Eydinera (foto: Josef Žížala)

plemenn˘ materiál, kter˘ v souãasné dobû je na ‰piãkové úrovni jak v Sasku, tak i v celém Nûmecku. 18. záfií – náv‰tûva chovÛ v Sasku – Anhaltsku a ve spolkové zemi Thuringen Dopoledne nás ãekala náv‰tûva zemûdûlského podniku Wethautal u Mertendorfu. Hospodafií na 2040 ha zemûdûlské pÛdy, z toho je 1760 orná pÛda. Chov pfiedstavuje 160 matek, 4 plemenní b˘ci a jalovice do chovu. Plemenné jalovice jsou s úspûchem prodávány, 10 % odchovan˘ch b˘ãkÛ je prodáno jako plemenn˘ch. V souãasné dobû v chovu pÛsobí b˘ci tûchto kombinací: Walkman x Horus, Tomba x Bodo, Konrad x Zapo, Lykke Sirius x Serup Regent. Odpoledne následovala náv‰tûva chovu Hartmuta und Claudia Pieter, jedná se o ‰piãkov˘ plemenn˘ chov, kter˘ vlastní pfiedsedkynû svazu masného simentála paní Claudie Pieter. Chov o 35 matkách, 3 plemenní b˘ci produkuje kaÏdoroãnû 5–10 ‰piãkov˘ch plemenn˘ch b˘kÛ. V souãasní b˘ci v chovu jsou Carl PP, Frede P a Snoopy Ps.

❒ To nejlepší z německého masného simentála (foto: Josef Žížala)

Naveãer pofiadatelé pfiipravili grandiózní show s názvem: „To nejlep‰í z nûmeckého masného simentála“. Akce se uskuteãnila v aukãní hale Laasdorf/Thuringia. V prÛbûhu této pfiehlídky byla pfiedstavena zvífiata z chovÛ celého Nûmecka. Byly pfiedvedeny jalovice, krávy s telaty, krávy, b˘ci v ‰estnácti skupinách. Na závûr probûhl spoleãensk˘ veãer.

❒ Zástupci z české republiky (foto: Josef Žížala)

Dne 19. záfií jsme nav‰tívili zemûdûlsk˘ podnik Werratal u Vachdorfu. Jedná se o podnik holdingového typu, 100% zamûfien˘ na bioprodukci. ÚãastníkÛm byl pfiedstaven projekt produkce bio masa. Na chovu bylo k vidûní 270 matek a odchov, 9 plemenn˘ch b˘kÛ, dohromady 550 kusÛ dobytka. Chov vznikl na základû dovozu plemenn˘ch jalovic z Rakouska a 40-ti kusÛ jalovic z genového zdroje pÛvodní NDR. Chov pouÏíval do roku 2005 v˘hradnû plemenné b˘ky z chovu pana Schultese, v souãasné dobû pfievaÏuje v pÛvodu b˘kÛ dánská genetika. Na závûr na‰eho setkání probûhl i za úãasti ãesk˘ch zástupcÛ v˘bor pracovní skupiny masn˘ simentál. Na tomto v˘boru byl zvolen nov˘m pfiedsedou pracovní skupiny pan Hansen z Dánska, sekretáfiem pan Gernot Pohl z Nûmecka. Byly probrány aktuální otázky souãasného dûní v evropském kontextu, jednání se zúãastnili zástupci sedmi zemí Evropy.

49

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2012 Základní v˘bûry b˘kÛ jsou pro leto‰ní rok za námi. V minul˘ch dvou ãíslech zpravodaje jste mûli moÏnost seznámit se s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ z prvního a druhého turnusu. Nyní pfiiná‰íme v obdobné formû v˘sledky z tfietího kroku a rovnûÏ nápoãty za v‰echny tfii leto‰ní turnusy. Tfietí turnus v‰ak díky nejniÏ‰ímu poãtu testovan˘ch b˘kÛ jiÏ mnoho zmûn ve v˘sledcích nepfiinesl. Do tfietího kroku bylo naskladnûno celkem 48 b˘kÛ, vybráno pak bylo 38 b˘kÛ. Nápoãtem za v‰echny tfii leto‰ní turnusy docházíme k ãíslu 1546 b˘kÛ, ktefií vstoupili do testování, 1159 z nich pak bylo vybráno pro pÛsobení v plemenitbû. Procentuálnû vyjádfieno je selekce na úrovni 75 %. Opisovat strohá ãísla pfiehlednû fiazená do sloupcÛ a fiádkÛ tabulek je v‰ak nezáÏivné, stejnû tak jako ãtení takového elaborátu. Popsat cel˘ rozsah v˘sledkÛ, které jsou publikovány, by pak zase rozsahem pfiesáhlo moÏnosti zpravodaje. Pravdûpodobnû by bylo také zbyteãné, protoÏe kaÏdého zajímá nûco jiného v závislosti na zamûfiení jeho chovu. V pfiehledn˘ch tabulkách si proto kaÏd˘ jistû najde to, co ho zajímá. Pfií‰tí rok nás ãeká men‰í revoluce v podobû ãtyfi turnusÛ, kdy první v˘bûry budou zahájeny jiÏ v únoru, konkrétnû 18. 2. 2013. Naskladnûní b˘kÛ do I. a II. turnusu a rovnûÏ termíny v˘bûrÛ najdete na konci tohoto ãláneãku.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za III. turnus 2012 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM

50

V testu

Do plem.

1 2 3 6 1 7 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 4 2 6 7 5 12 6 9 15 0 2 2 0 1 0 0 0 0 0 0 1 48

1 2 3 6 1 7 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 2 4 6 2 8 5 8 13 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 38

III. turnus 2012 Vyřazeno Před Při 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 1 0 1 2 2 2 1 0 1 0 2 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 2

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 50,0 % 100,0 % 66,7 % 85,7 % 40,0 % 66,7 % 83,3 % 88,9 % 86,7 % 0,0 % 50,0 % 50,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 79,2 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2012 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele Andorský hnědý – OPB CELKEM

V testu

Do plem.

149 133 282 51 24 75 4 3 7 10 10 18 28 25 13 38 390 105 495 119 81 200 280 63 343 20 14 34 4 13 17 5 4 3 7 4 1 1546

118 98 216 42 18 60 2 2 4 9 9 12 21 23 9 32 271 73 344 101 64 165 218 46 264 14 7 21 4 7 11 2 3 2 5 4 1 1159

2012 Vyřazeno Před 10 22 32 7 4 11 2 1 3 0 1 6 7 2 4 6 53 23 76 12 13 25 38 17 55 4 6 10 0 6 6 3 1 1 2 0 0 236

Při 21 13 34 2 2 4 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 66 9 75 6 4 10 24 0 24 2 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 151

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

79,2 % 73,7 % 76,6 % 82,4 % 75,0 % 80,0 % 50,0 % 66,7 % 57,1 % 0,0 % 90,0 % 66,7 % 75,0 % 92,0 % 69,2 % 84,2 % 69,5 % 69,5 % 69,5 % 84,9 % 79,0 % 82,5 % 77,9 % 73,0 % 77,0 % 70,0 % 50,0 % 61,8 % 100,0 % 53,8 % 64,7 % 40,0 % 75,0 % 66,7 % 71,4 % 100,0 % 100,0 % 75,0 %

51

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen za III. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele Andorský hnědý – OPB

ks 1 2 3 6 1 7 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 4 2 6 7 5 12 6 9 15 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Býci v odchovu III. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 229 372 613 1625 1527 136 140 243 358 555 0 1446 136 138 238 363 574 542 1473 136 138 212 323 557 1610 1412 139 142 225 333 538 0 1360 135 138 214 324 555 1380 1404 138 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 168 284 489 1416 1235 132 132 0 0 0 0 0 0 0 168 284 489 1416 1235 132 132 0 0 0 0 0 0 0 156 284 488 0 1249 123 123 156 284 488 0 1249 123 123 199 306 571 1400 1398 140 140 221 355 559 0 1422 66 138 207 322 567 933 1406 115 139 192 307 556 1888 1415 136 138 186 290 487 0 1263 78 132 190 300 527 1101 1352 112 135 232 331 583 2290 1577 135 141 217 349 612 0 1573 107 141 223 342 601 916 1575 118 141 0 0 0 0 0 0 0 192 300 441 0 1087 133 133 192 300 441 0 1087 133 133 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 199 316 574 1725 1447 134 135

ks 1 2 3 6 1 7 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 2 4 6 2 8 5 8 13 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Býci vybraní do plemenitby III. turnus 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 229 372 613 1625 1527 136 140 243 358 555 0 1446 136 138 238 363 574 542 1473 136 138 212 323 557 1610 1412 139 142 225 333 538 0 1360 135 138 214 324 555 1380 1404 138 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 156 284 488 0 1249 123 123 156 284 488 0 1249 123 123 195 298 582 1683 1516 143 144 221 355 559 0 1422 66 138 208 327 570 842 1469 105 141 195 311 563 1916 1430 136 137 189 285 496 0 1281 0 135 193 304 546 1437 1393 102 137 240 336 593 2378 1610 136 141 217 351 627 0 1618 104 141 226 345 614 915 1615 116 141 0 0 0 0 0 0 0 187 294 458 0 1135 132 132 187 294 458 0 1135 132 132 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 199 316 574 1725 1447 134 135

PrÛmûrné ceny dle plemen III. turnus 2012 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Andorský hnědý Průměr III. turnus 2012

Do dražby ks 1 6 0 0 0 2 5 3 0 0 0 1 18

Vyv. cena Kč 71 000 74 667 0 0 0 72 000 82 000 78 333 0 0 0 70 000 76 556

Dražba a ceny Prodáno ks 0 5 0 0 0 1 4 3 0 0 0 0 13

Prodejní Kč 0 74 600 0 0 0 79 000 85 500 90 323 0 0 0 0 81 923

% prodaných 0,0 % 83,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 50,0 % 80,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 72,2 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2012 dle plemen – nápoãet 2012 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC WAGYU – u chovatele Andorský hnědý – OPB

149 133 282 51 24 75 4 3 7 10 10 18 28 25 13 38 390 105 495 119 81 200 280 63 343 20 14 34 4 13 17 5 4 3 7 4 1

Býci v odchovu 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 322 536 1693 1397 133 136 197 312 521 0 1359 132 134 202 317 529 1693 1379 132 135 206 325 532 1627 1373 136 141 208 322 497 0 1258 134 138 206 324 521 1627 1336 135 140 162 277 424 783 985 120 126 171 289 470 0 1137 0 125 166 282 443 783 1050 120 125 0 250 355 0 898 117 121 207 312 522 1497 1342 134 135 203 318 478 0 1215 128 132 204 316 494 1497 1260 130 133 191 305 520 1531 1349 132 136 184 299 484 0 1280 130 131 188 303 508 1531 1325 131 134 211 329 556 1746 1447 134 138 206 330 540 0 1384 134 137 210 329 553 1746 1433 134 137 202 313 504 1506 1301 133 138 198 314 514 0 1331 133 135 200 314 508 1506 1313 133 137 213 340 569 1741 1476 137 140 213 347 558 0 1436 137 139 213 341 567 1741 1469 137 140 198 306 475 1397 1223 131 135 173 264 428 0 1067 127 131 188 288 456 1397 1159 130 133 199 304 531 1385 1358 138 142 188 306 498 0 1257 139 141 191 305 505 1385 1280 139 141 197 311 433 0 1057 129 131 183 298 484 1656 1286 127 132 186 296 487 0 1220 127 130 184 297 485 1656 1258 127 131 71 245 344 0 853 122 134 199 316 574 1725 1447 134 135

ks 118 98 216 42 18 60 2 2 4 9 9 12 21 23 9 32 271 73 344 101 64 165 218 46 264 14 7 21 4 7 11 2 3 2 5 4 1

Býci vybraní do plemenitby 2012 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 208 327 548 1739 1430 133 136 200 317 534 0 1392 133 134 204 323 542 1739 1413 133 135 207 328 541 1657 1391 137 141 211 324 507 0 1290 134 138 208 327 530 1657 1361 136 140 166 287 468 741 1063 121 127 170 287 460 0 1074 0 126 168 287 464 741 1068 121 126 0 254 355 0 899 117 122 211 315 526 1506 1354 134 136 207 325 492 0 1270 129 132 209 320 506 1506 1306 131 134 192 304 519 1537 1350 132 136 184 306 509 0 1353 131 133 190 305 516 1537 1351 131 135 210 331 560 1788 1465 134 138 209 332 554 0 1425 134 138 210 331 559 1788 1456 134 138 203 315 510 1538 1318 133 138 199 318 523 0 1363 134 137 202 316 515 1538 1335 134 137 214 344 579 1803 1507 137 141 218 355 586 0 1508 138 140 215 346 580 1803 1508 137 141 201 310 478 1443 1244 131 135 174 268 445 0 1114 128 131 192 296 467 1443 1201 130 134 199 304 531 1385 1358 138 142 192 313 504 0 1285 140 142 195 310 514 1385 1311 139 142 208 313 475 0 1227 130 136 182 295 490 1705 1306 128 132 198 307 507 0 1284 131 130 188 300 497 1705 1297 129 131 71 245 344 0 853 122 134 199 316 574 1725 1447 134 135

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2012 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Andorský hnědý Průměr rok 2012

Do dražby ks 128 45 2 5 19 237 95 181 12 1 1 1 727

Vyv. cena Kč 72 320 72 978 95 000 68 000 69 105 70 945 72 779 71 481 73 167 70 000 80 000 70 000 71 730

Dražba a ceny Prodáno ks 57 27 2 1 12 96 39 78 3 0 0 0 315

Prodejní Kč 86 035 79 815 96 000 72 000 78 500 81 740 78 667 77 833 71 000 0 0 0 80 838

% prodaných 44,5 % 60,0 % 0,0 % 0,0 % 63,2 % 40,5 % 41,1 % 43,1 % 25,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 43,3 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

53

Naskladnûní OPB I. a II. turnus B˘ci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011 Turnus

Místo odchovu

I.

OPB Cunkov OPB Janovice OPB Měcholupy OPB Osík u chovatele Celkem I. turnus OPB Benešov OPB Cunkov OPB Grygov OPB H. Jadruž OPB Janovice OPB Kundratice OPB Měcholupy OPB Osík Celkem II. turnus CELKEM

II.

AA 3 2 1 0 0 6 4 39 7 0 3 11 12 20 96 102

BA 3 0 0 0 0 3 0 14 8 0 0 0 4 8 34 37

BM 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1

GS 1 0 0 0 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 3 4

HE 3 5 0 0 0 8 10 8 0 0 3 0 0 1 22 30

CH 29 9 10 32 10 90 43 20 24 16 10 18 7 56 194 284

Plemeno LI MS 27 10 0 4 5 5 0 2 9 6 41 27 10 46 33 28 1 6 0 5 0 12 13 10 0 23 20 5 77 135 118 162

PI 2 0 1 0 0 3 10 5 0 0 0 0 0 2 17 20

PP 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2

SA 1 0 0 1 0 2 0 3 0 0 0 0 0 0 3 5

UU 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 3 3

WA 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Celkem 80 20 22 35 26 183 123 154 46 21 28 52 46 116 586 769

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2013 I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2011 – 31. 12. 2011 na OPB Den Pondělí Úterý Středa Čtrvtek Pátek

Datum 18. 2. 2013 19. 2. 2013 20. 2. 2013 21. 2. 2013 22. 2. 2013

Začátek 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00

OPB, chovatel OPB Cunkov OPB Cunkov OPB Měcholupy OPB Osík OPB Janovice

ks 40 40 22 35 20

Plemena CH, BA, HE, PI, PP, SA LI, MS, AA CH, LI, MS, AA, PI CH, MS, SA CH, HE, MS, AA

hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení

ZV ZV ZV ZV ZV

Plemena CH, LI, AA, MS hodinu CH, MS, SA hodinu CH hodinu MS hodinu LI, PI, HE, AA hodinu CH, BA, AA, MS, LI hodinu CH hodinu MS, CH, HE, AA hodinu AA, HE, PI hodinu LI, BA, SA hodinu MS, CH, GS, BM hodinu LI, AA, BA, MS, UU, PI, PP hodinu MS, AA, CH, BA hodinu

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení

ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV

II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2012 – 31. 3. 2011 na OPB Den Pátek

Datum 19. 4. 2013

Pondělí Úterý Středa Čtrvtek Pátek Pondělí Úterý Čtrvtek Pátek Pondělí Úterý

22. 4. 2013 23. 4. 2013 24. 4. 2013 25. 4. 2013 26. 4. 2013 29. 4. 2013 30. 4. 2013 2. 5. 2013 3. 5. 2013 6. 5. 2013 7. 5. 2013

Začátek 9,00 16,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00

OPB, chovatel OPB Kundratice OPB H. Jadruž OPB Benešov OPB Benešov OPB Benešov OPB Grygov OPB Osík OPB Janovice OPB Cunkov OPB Cunkov OPB Cunkov OPB Osík OPB Měcholupy

ks 52 21 43 46 34 46 56 28 52 50 52 60 46

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB)

54

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus

ULMAR P – ZSI 947 – chovatel Petr Káňa, 76 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012

UTARD MOF – ZLM 052 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., 80 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012

ÚKAZ Z NOVĚ VODY V – ZSI 944 – chovatel Reinold Manfred, Stará Červená Voda, 81 b.

Fota: Vít Čepelák, Pavel Káčer

UBU MOF – ZAH 002 – chovatel Montážně obchodní firma s.r.o., 70 b., OPB Cunkov, 19. 10. 2012

V˘sledky kontroly uÏitkovosti za období 1. 10. 201 1 – 30. 9. 2012 Telení dle měsíců

Počet narozených telat v KUMP od 1. 10. 2011– 30. 9. 2012 KUMP

nar. telat

celkem

15561

z toho býků

jalovic

MN

MN%

7353

7535

673

4,32%

Počet narozených telat v období od 1. 10. 2011 – 30. 9. 2012 z toho Plemeno

býků

jalovic

B 50–99 % B100

68 25

28 15

40 10

BB100

4

1

3

DD100

2

2

E 50–99 % E100

18 225

11 113

7 104

G 50–99 % G100

198 2786

86 1382

109 1284

K 50–99 % K100

32 410

12 190

19 204

MM100

1

1

P 50–99 % P100

258 235

129 104

113 123

PP 50–99 % PP100

1 17

1 10

7

Q 50–99 % Q100

155 508

87 229

65 244

S 50–99 % S100

1050 1670

507 851

512 767

SS 50–99 % SS100

11 46

4 21

7 25

T 50–99 % T100

1476 3834

689 1752

731 1835

U 50–99 % U100

134 473

42 156

82 295

UU100

31

15

16

VV100

3

3

W 50–99 % W100

4 199

2 86

2 109

WA 50–99 % WA100

27 12

12 10

15 2

Y 50–99 % Y100

374 1181

184 578

181 574

Z 50–99 % Z100

3 90

2 38

1 49

56

snadnost porodů v %

nar. telat MN

MN %

Belgické modrobílé 0,0 0,0 Bazadaise 0,0 Andorské hnědé 0,0 Highland 0,0 8 3,6 Aberdeen angus 3 1,5 120 4,3 Gasconne 1 3,1 16 3,9 Rouge des Prés 0,0 Piemontese 16 6,2 8 3,4 Parthenaise 0,0 0,0 Blonde d’Aquitaine 3 1,9 35 6,9 Masný simentál 31 3,0 52 3,1 Shorthorn 0,0 0,0 Charolais 56 3,8 247 6,4 Hereford 10 7,5 22 4,7 Aubrac 0,0 Vosgienne 0,0 Galloway 0,0 4 2,0 Wagyu 0,0 0,0 Limousine 9 2,4 29 2,5 Salers 0,0 3 3,3

1

2

3

4

% %

97,1 % 0,0 %

1,5 % 0,0 %

1,5 % 0,0 %

0,0 % 100,0 %

%

75,0 %

25,0 %

0,0 %

0,0 %

%

100,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

% %

100,0 % 100,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

% %

98,0 % 96,1 %

1,5 % 2,7 %

0,5 % 1,3 %

0,0 % 0,0 %

% %

96,9 % 92,7 %

0,0 % 5,9 %

3,1 % 1,5 %

0,0 % 0,0 %

%

0,0 %

100,0 %

0,0 %

0,0 %

% %

95,3 % 93,2 %

0,4 % 3,0 %

4,3 % 3,0 %

0,0 % 0,9 %

% %

100,0 % 70,6 %

0,0 % 29,4 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

% %

91,0 % 81,9 %

4,5 % 15,6 %

4,5 % 2,2 %

0,0 % 0,4 %

% %

97,6 % 93,1 %

1,0 % 5,6 %

1,4 % 1,3 %

0,0 % 0,1 %

% %

100,0 % 100,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

% %

92,1 % 84,6 %

6,7 % 13,0 %

1,2 % 2,0 %

0,0 % 0,5 %

% %

98,5 % 92,4 %

0,7 % 5,1 %

0,7 % 2,5 %

0,0 % 0,0 %

%

71,0 %

29,0 %

0,0 %

0,0 %

%

100,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

% %

100,0 % 99,5 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,5 %

0,0 % 0,0 %

% %

100,0 % 100,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

% %

93,9 % 93,0 %

6,1 % 5,6 %

0,0 % 0,8 %

0,0 % 0,6 %

% %

100,0 % 100,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

0,0 % 0,0 %

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní při narození (kg)

Plemeno býci

jalovice

MN

B 50–99 % B100

43 46

40 44

5 11

BB100

50

37

1

DD100

38

E 50–99 % E100

31 30

28 28

26

2 5

G 50–99 % G100

36 37

34 34

39 37

62 923

K 50–99 % K100

44 36

40 34

60 44

110

MM100

40

P 50–99 % P100

40 40

36 36

PP 50–99 % PP100

40 40

35

Q 50–99 % Q100

44 43

40 41

52 40

175 89

S 50–99 % S100

41 42

38 40

43 41

89 653

SS 50–99 % SS100

36 40

36 38

T 50–99 % T100

43 44

39 41

44 43

285 1386

U 50–99 % U100

38 38

34 37

37 39

9 107

UU100

42

39

VV100

35

W 50–99 % W100

29 34

28 32

WA 50–99 % WA100

32 32

32 30

Y 50–99 % Y100

42 41

40 39

45 38

54 478

Z 50–99 % Z100

42 36

38 35

33

28

ks

0

0 47 50

11 54 1 9

3

12 2

31

27 5 10

hmotnost ve věku 120 dní (kg) býci jalovice kg ks kg Belgické modrobílé 158 14 166 170 8 157 Bazadaise 170 3 157 Andorský hnědý skot 0 0 0 Highland 119 1 118 116 7 116 Aberdeen Angus 189 86 177 186 857 173 Gasconne 170 98 Rouge des Prés 0 0 Piemontese 178 8 173 38 Parthenais 164 165 3 Blonde d’Aquitaine 205 191 182 77 Masný simental 183 77 193 460 Shorthorn 7 178 7 Charolais 187 297 184 1445 Hereford 141 15 169 196 Aubrac 189 15 Vosgienne 167 Galoway 144 Wagyu 192 154 Limousine 184 189 Salers 189

210 dní (kg) býci

jalovice

ks

kg

ks

kg

6 4

246 266

13 5

269 229

1

330

3

226

0

0

0

0

11

197

14

174

57 763

299 292

67 720

274 271

159

12 79

283 269

19 79

258 249

0

1

229

166 165

91 55

248 264

13 24

272 248

140

1 9

297 285

6

235

186 166

46 128

306 287

23 142

308 257

174 184

201 490

297 313

141 369

287 290

155 168

1

306

14 1

275 224

177 172

366 988

301 298

401 1191

279 272

139 165

20 97

257 268

17 188

239 258

160

12

308

15

252

2

298

30

144

1 20

231 232

1 29

218 225

8 2

162 122

6 4

294 286

7 1

259 217

61 471

178 176

76 300

286 300

95 302

273 273

31

170

20

307

31

270

57

Hovûzí svíãková s bylinkovou krustou, chfiestem a bolzánskou omáãkou Copak v sobě skrývá bolzánská omáčka? Je to lehce pikantní vaječná, majonézovo-jogurtová chuť, osvěžená citronovou šťávou, hořčicí a pažitkou – skvělý doplněk ke šťavnatému masu s vůní rozmarýnu, šalvěje a parmezánu.

Na čtyři porce budeme potřebovat: • • • • •

800 g hovězí svíčkové mletý pepř rozmarýn šalvěj olivový olej

Maso vcelku opepříme. Šalvěj s rozmarýnem nasekáme, smícháme s trochou olivového oleje a v bylinkách obalíme maso, necháme odležet. Maso opečeme zprudka na oleji ze všech stran. Přípravu masa dokončíme v troubě těsně před podáváním – na maso poklademe plátky bylinkového másla (viz níže) a v rozpálené troubě na maximum zprudka a krátce zapečeme. Maso poté naporcujeme a podáváme s bolzánskou omáčkou (viz níže) a chřestem. Parmezánské máslo: • • • • •

60 g másla 30 g strouhanky 30 g strouhaného parmezánu 1 lžíce hořčice mletý pepř a sůl

Bolzánská omáčka: • • • • • • •

4 natvrdo vařená vejce 100 g majonézy 2 lžíce bílého jogurtu 2 lžičky hořčice 1 lžička citronové šťávy 2 lžíce pažitky mletý pepř a sůl

Máslo promícháme se strouhankou, parmezánem, hořčicí, pepřem a solí. Z máslové směsi vytvoříme váleček, zabalíme do folie, dobře utáhneme a dáme do lednice ztuhnout.

Vejce oloupeme, oddělíme žloutky od bílků. Žloutky rozmačkáme, smícháme s citronovou šťávou, olejem, solí, hořčicí a majonézou. Do směsi vmícháme na drobné kostičky nakrájený bílek a nesekanou pažitku. Chřest (8 ks) uvaříme ve vodě se solí, citronovou šťávou nebo vinným octem.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Recommend Documents