âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. • PROSINEC 2013 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XXIII. díl • Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu – Interbeef • Metoda in vitro fertilizace post mortem: efektivní zpÛsob produkce embryí od neplodn˘ch zvífiat • Chutnost a zrání masa

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, vážení přátelé, rok 2013 se nezadržitelně blíží ke svému konci a vy tak otevíráte letos poslední číslo našeho svazového zpravodaje. Dlouhodobě se snažíme, aby si zpravodaj držel svůj vysoký standart a aby byl pro vás užitečným pomocníkem při získávání nových informací. Věřím, že jste s jeho podobou a obsahem spokojeni a pokud ne, tak že nám konstruktivní kritikou nebo přímo nějakým článkem pomůžete jeho úroveň zlepšit! Končící rok je vždy ideálním obdobím pro bilancování a i já každoročně úvodník prosincového čísla k této příležitosti využívám. Pokud se poohlédnu za svazovými aktivitami v tomto roce, myslím, že můžeme být vcelku spokojeni (i když jsem si samozřejmě vědom, že je stále na čem pracovat a že je pořád co zlepšovat). Přesto pokud bych měl vyzdvihnout to hlavní, co se nám společně za tento rok podařilo, tak by mezi tyto aktivity jistě patřila expozice masného skotu na výstavě v Brně, která byla opravdu na velmi vysoké úrovni. Po svědomitých přípravách se nám rovněž podařilo uvést do praxe aktualizovaný systém podmínek pro výběr býků do plemenitby, ve spolupráci s Františkem Kšánou ml. jsme uspořádali poutavé semináře na téma zpracování hovězího masa (nejprve pro členy svazu a poté pro naše mladé chovatele), či jsme i letos pomohli chovatelům s odbytem plemenných zvířat do zahraničí. Další aktivitou, která sice není zatím příliš vidět, ale intenzivně se jí zabýváme, je naše zapojení do mezinárodního odhadu plemenných hodnot, tzv. Interbeef. O prvních, byť ne ještě definitivních, výsledcích se můžete dočíst i v tomto zpravodaji. Osobně pak mám velkou radost z toho, že byl na výroční členské schůzi opětovně zvolen za předsedu Ing. Vráblík, který svojí nesmírnou aktivitou a pozitivním myšlením velmi výrazně přispívá k tomu, že je obraz našeho svazu doma i v zahraničí na vysoké úrovni. Co nám však příliš radosti nedělá, je stav ve vyjednávání nových podmínek pro nové období společné zemědělské politiky. Přechodné období příští rok, snížení celkového objemu financí pro SZP (zejména pak pro LFA a AEO platby) a nejasnost v detailním nastavení principů podpor po roce 2014 nedává zatím chovatelům příliš jistoty pro další plánování. V anketě na toto téma na našich webových stránkách však od vás převažují pozitivní reakce, že vy sami budoucnost chovu masného skotu u nás tak černě zase nevidíte, což je samozřejmě dobře. Věřme tedy společně, že finální podoba SZP bude pro chovatele masného skotu nakonec vcelku pozitivní a že budoucí finanční situace umožní chovatelům udržet vysoký kvalitativní standart chovu KBTPM na který jsme doposud zvyklí. Do dalšího nelehkého období vám všem proto přeji hodně energie a síly, kterou budete jistě potřebovat. Kromě toho samozřejmě za celý kolektiv pracovníků svazu přeji krásné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2014.

Kamil Malát

O B SAH

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2013 – roãník XX.

Aktuálnû................................................................................................................ 4 Aktivity âSCHMS 2013 ......................................................................................... 5 Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... 6 Charoláci od zvíkovské tvrze ............................................................................... 6 Masn˘ simentál z Male‰ic ..................................................................................... 11 Semináfi urãen˘ ãlenÛm Junior Teamu „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“........................................ 16 Ohlédnutí za semináfiem na téma: Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora ........................................... 18 Rozhovor s Franti‰kem K‰ánou ml. na Mitrovském dvofie ..................................... 19 Anal˘za negenetick˘ch efektÛ ovlivÀující pfieÏitelnosti mláìat u masného skotu.. 21 Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu – Interbeef .............................. 24 Skot, kter˘ se u nás uÏ pase... Dexter .................................................................... 28 Genomika masného skotu v ãeské praxi ............................................................... 32 Kontrola uÏitkovosti v roce 2012 – porovnání v˘sledkÛ ve Francii a âR ............... 34 Metoda in vitro fertilizace post mortem: efektivní zpÛsob produkce embryí od neplodn˘ch zvífiat ........................................................................................ 37 Renesance pfiehlídek plemenn˘ch b˘kÛ ................................................................ 40 Angus Tour 2013 – âeskokrumlovsko.................................................................... 43 Angusforum 2013 – Nov˘ Zéland ......................................................................... 44 Chutnost a zrání masa ........................................................................................... 46 Zvífiecí pomocník na farmy – Welsh Sheepdog ..................................................... 49 Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013... .................................................. 50 Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2013 .................................................................... 52 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 ................................................. 53 Recept – Domácí roastbeef s pepfiovou omáãkou a ratatouille .............................. 54

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Highlandi na chovu pana Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Charolaiská plemenice na chovu pana Zatloukala, Velké Dvorce (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolais na chovu pana Herberta Eisena (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,

Mobilní klec pro manipulaci se skotem Ve Velké Británii se na trhu objevila zajímavá novinka pro v‰echny chovatele paseného skotu – mobilní klec (Gecko CC1 Mobile Cattle Pen). Tato klec byla vyvinuta, aby zajistila obsluze, ale i skotu, maximální bezpeãnost pfii manipulaci zejména v sezónû telení, kdy je zákrokÛ nejvíce (telení, oznaãování, úpravy paznehtÛ atd.). Klec je urãena pro dobytek v‰ech velikostí a vûku, pfiiãemÏ ji za pomoci dálkového ovládání zvládne obsluhovat jedin˘ ãlovûk, a to jak ve stáji, tak i na pastvinû. Mobilní klec je rovnûÏ vybavena solárním panelem, takÏe nepotfiebuje Ïádn˘ zdroj elektrické energie. Podrobnosti si mÛÏete prohlédnout v krátkém instruktáÏním videu: http://www.youtube.com/watch?v=H6rhzXKZ6dc#t=113

,Nov˘m pfiedsedou svazu zvolen

Miroslav Vráblík Na v˘roãní ãlenské schÛzi na‰eho svazu, která se konala 11. záfií 2013, byl do ãela na‰í organizace drtivou vût‰inou hlasÛ znovu zvolen ing. Miroslav Vráblík. Na postu pfiedsedy svazu tak bude pÛsobit minimálnû v dal‰ím ãtyfiletém volebním období. Gratulujeme ke zvolení a pfiejeme mnoho úspûchÛ a energie do dal‰í ãinnosti. Kromû pfiedsedy byla volena také revizní komise, která bude v následujícím období pracovat se sloÏení V. Jungwirth, M. ·ilhanová, J. Chroust ml., V. Hatlák a I. Chládek. I jim samozfiejmû patfií gratulace.

,

Ocenûní pro pana Franti‰ka Koláfie

Bûhem konání chovatelského klubu plemene masn˘ simentál do‰lo i na slavnostní okamÏik v podobû ocenûní dlouholetého chovatele tohoto plemene – pana Franti‰ka Koláfie. Pan Koláfi se po více neÏ osmnácti letech, kdy se na své rodinné farmû v jihoãesk˘ch StoÏicích vûnoval chovu masného skotu (zpoãátku anguse, pozdûji masného simentála), rozhodl skonãit s aktivní chovatelskou ãinností. Vzhledem k tomu, Ïe za tuto dobu se nesmazatelnû zapsal do historie chovu simentála u nás, ale i v zahraniãí, rozhodl se âSCHMS a klub MS pfiedat panu Koláfiovi ocenûní za jeho pfiínos ve ‰lechtûní a plemenitbû masného simentála. VÏdyÈ kdo z ãesk˘ch chovatelÛ se mÛÏe pochlubit tím, Ïe za osmnáct let vyprodukoval z celkem 383 narozen˘ch telat (176 jaloviãek, 178 b˘ãkÛ) 141 plemenn˘ch b˘kÛ (+ dal‰ích 8 b˘kÛ je je‰tû testováno na OPB)? Mnoho z tûchto plemeníkÛ pÛsobilo ãi stále je‰tû pÛsobí v inseminaci, a to nejen u nás, ale i na zahraniãních stanicích. Jmenujme alespoÀ nûkteré z nich: Uman VodÀansk˘ PP (pfiejmenovan˘ na Atlas) a Rinaldi VodÀansk˘ PP (pfiejmenovan˘ na Major Sky PP) jsou stále úspû‰nû vyuÏíváni v inseminaci v Nûmecku, kam byli z na‰ich odchoven prodáni. V âechách a na Moravû pak s úspûchem pÛsobili na stanicích b˘ci jako Siven, Trast, Oidipus, Jifiík, Jelec a mnoho dal‰ích, jejichÏ dávky byly rovnûÏ exportovány do mnoha zemí svûta. Nejvíce vyuÏívan˘m inseminaãním b˘kem z chovu pana Koláfie je pak Jifiík (ZSI 178), kter˘ má ve 22 chovech evidováno 259 telat. Tento b˘k fiadu let patfií ke ‰piãce v RPH v maternálním efektu (momentálnû 136). Tfiináct b˘kÛ ze stoÏického chovu bylo hodnoceno 80-ti a více body, nejlépe hodnocen˘ pak byl Jordán VodÀansk˘ V (SIP 302) s celkem 86-ti body. Ale úspûch pana Koláfie samozfiejmû netkví jenom v produkci plemenn˘ch b˘kÛ – jalovice z jeho chovu byly úspû‰nû prodávány nejenom v rámci âR, ale byly rovnûÏ exportovány napfi. do Nûmecka ãi Irska. Na vynikajícím úspûchu pana Koláfie se z velké ãásti jistû podílí i to, Ïe po celou dobu existence chovu chovatel pouÏíval pouze inseminaci a vÏdy vybíral nejlep‰í dostupné b˘ky. Gratulujeme tímto je‰tû jednou panu Koláfiovi k jeho vynikajícím úspûchÛm a pfiejeme mu do dal‰ích let mnoho zdraví, ‰tûstí a spokojenosti a vûfiíme, Ïe se s ním i nadále budeme vídat pfii nejrÛznûj‰ích chovatelsk˘ch pfiíleÏitostech.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 12. 8. do 21. 11. 2013 Agro Netolice s.r.o., ¤ádné + PK AA Divi‰ Miroslav, Láz, ¤ádné + PK LI a MS ZD Javorník a.s., Tichá, Zájmové Michalãák Vít, Vûtrov, ¤ádné + PK GA Vel‰ Marek, N˘dek, ¤ádné + PK HI Ing. Franti‰ek Hodina, Horní Záblatí, PK MS PRISVICH, s.r.o., Davle, Zájmové VIMA Trade s.r.o., âeské Budûjovice, PK CH Mládek Josef, Bystré, ¤ádné + PK CH

4

·umavsk˘ angus spol.s r.o., Sobûsuky, PK WA Benda Jifií, Ing., Hronova Vesec, ¤ádné + PK LI PRP Technologies GmbH, Saarbrucken, Zájmové Míã Jaroslav, Ing., Vrchlabí, Zájmové Men‰ík Josef, Dûtfiichov, ¤ádné + PK HE KLAS a.s. âího‰È, ¤ádné + PK UU Ekofarma Arnultovice, Ing. Jan Chmelík, Zájmové KIS Brno s.r.o., Holzova 1660/52, ¤ádné + PK HI

Aktivity âSCHMS 2013 Záfií 6. 9. 10. 9. 11. 9. 12. – 15. 9. 15. 16. 17. 20. 24. 26.

– 19. 9. – 17. 9. 9. 9. 9. – 9.

mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu, Horní PodluÏí, okr. Dûãín (Malát) semináfi „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“ na Mitrovském dvofie (praktická ãást) a teoretická ãást na Hotelu Skalsk˘ DvÛr volební VâS na Hotelu Skalsk˘ DvÛr v˘stava a pfiedná‰ka na téma chov masného skotu v âR v rámci litevské v˘stavy „International Exhibiton of Brood Animlas 2013“ (Malát) poznávací cesta za piemonty do Itálie (klub PI) mezinárodní konference k problematice zdravotního stavu v chovech masného skotu, Edinburgh, Velké Británie (Vráblík) v˘stavní v˘bor k pfiípravû Techagra a závûrÛ z NVHZ v Brnû (Malát) chovatelsk˘ den spoleãnosti Vojenské lesy a statky âR (Malát, Vydrová) 20 let od zaloÏení Bohemia Breeding (Vráblík) mezinárodní konference k problematice chovu skotu – Iasi, Rumunsko (Vráblík)

Dal‰í záfiijové aktivity: • Odeslání dat do projektu Interbeef plemene LI a CH • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu • Pfiíprava semináfie na Skalském Dvofie • Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2013 • Tisk a rozeslání publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu za rok 2012“ • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti • Tisk kalendáfie pro rok 2014

¤íjen 1. 10. pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) 4. 10. v˘stava NበChov, Lysá nad Labem (Malát) 10. – 22. 10. mezinárodní kongres chovatelÛ plemene aberdeen angus (Angusforum), Nov˘ Zéland (Vráblík) 10. 10. jednání rady PK piemontese, Francova Lhota 15. 10. pracovní jednání ohlednû v˘sledkÛ Interbeef na VÚÎV v Praze (Malát, Kopeck˘) 16. 10. jednání odborné pracovní skupiny pro NOP od IBR, MZe (Malát) 16. 10. zahájení ãtvrtého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 24. – 25. 10. jednání klubu chovatelÛ plemene masn˘ simentál v Purkárci 25. – 26. 10. národní v˘stava masn˘ch plemen, Zwolle, Nizozemsko Dal‰í fiíjnové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Pfiíprava a zaji‰tûní semináfie „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora“ pro junior team • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Administrace dotací

Listopad 4. 11. 4. – 5. 11. 7. 11. 12.1 1. 13. – 14. 11. 14. 11. 15. – 16. 11. 20. 11. 21. – 22. 11. 26. 11.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) semináfi „âeské zemûdûlství – na cestû k prosperitû“ pofiádan˘ âMSZP na Skalském Dvofie (Vráblík) jednání k problematice zemûdûlsk˘ch podpor PRV pro období 2014–2020, MZe (Vydrová) jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát) jednání klubu chovatelÛ charolais (Kostelecké Hora) setkání chovatelÛ spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s., âervená nad Vltavou (Vráblík) semináfi „Prodej masa ze dvora“ pro Junior Team, Mitrovsk˘ DvÛr (Vydrová, Kopeck˘) jednání odborné pracovní skupiny Interbeef (Interbeef Working Group of ICAR), Praha (Malát) jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) jednání v˘boru âSCHMS

Dal‰í listopadové aktivity: • • • •

Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného skotu Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového zpravodaje + PF 2014 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu Pfiíprava a zaji‰tûní semináfie „Zpracování masa a jeho prodej ze dvora“ pro junior team

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, z v˘chodu na‰í krásné vlasti, na kterém jsme se pohybovali pfii reportáÏích v letním ãísle Zpravodaje, se pfiesuneme do podzimního proslunûného Zvíkova nedaleko Li‰ova u âesk˘ch Budûjovic, kde na nás ãeká nejen velmi kvalitní ãistokrevné stádo charolais, ale také zástupci plemene limousine, parthenaise a salers. Jak vysvûtluje majitel farmy a hlava poãetné rodiny pan Jaroslav Tájek: „Jedno plemeno v dne‰ní dobû nestaãí“. Celá fiada z vás by mu jistû dala za pravdu. Na druhou stranu by pravdûpodobnû mezi chovatele, ktefií s tímto tvrzením tak úplnû nesouhlasí, patfiili také paní Andrea Samohejlová a její manÏel, ktefií hospodafií v katastru obce Male‰ice u T˘na nad Vltavou, cca 35 km severozápadnû od Zvíkova. Jejich ukázkové stádo masn˘ch simentálÛ s dobr˘m genetick˘m základem se v tomto ohledu fiadí k v˘jimkám potvrzující pravidlo. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Charoláci od zvíkovské tvrze Jaroslav Tájek: Jedno plemeno uÏ v dne‰ní dobû nestaãí

Chovatel: Jaroslav Tájek Počet zaměstnanců: 1 stálý (o farmu se stará rodina a vypomáhá jeden brigádník) Obec: Zvíkov (Lišov) Okres: České Budějovice, Jihočeský kraj Nadmořská výška: 400–550 m n. m. Chované plemeno: charolais, limousine, parthenaise a salers Vstup do ČSCHMS: červenec 2002 V plemenných knihách: CH, LI Základní stádo: 65 ks (CH) + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 250 ha z toho 188 ha TTP (100 ha pastvin), 72 ha orná půda V systému EKO zemědělství: ne Web: www.charolais.cz

Zaãali jsme hned, jak to ‰lo Hospodafiení mají Tájkovi v krvi, to je z bohaté historie tvrze více neÏ zfiejmé. Mûli tedy po roce 1989 na co navázat, i kdyÏ vynucená pfiestávka v podobû vloÏení majetku do JZD, se samozfiejmû neobe‰la bez následkÛ. Podobnû jako vût‰ina tehdej‰ích hospodáfiství, zaãínali po revoluci s dojen˘m stádem a 18 ha orné pÛdy

6

První písemná zmínka o obci Zvíkov se váÏe k roku 1357 a je spojena se jménem Nedamíra ze Zvíkovce. Nûkdy na pfielomu 15. a 16. století zde byla vybudována kamenná budova nynûj‰í tvrze, podle desky zasazené do zdi se uvádí r. 1406. Stylovû odpovídá stavba dobû jagellonské, kdy byl majitelem Zvíkova Jifiík Majnu‰ z Bfieznice. Roku 1539 pfiikoupil tvrz Ondfiej Ungnad k panství Hluboká. Za tfiicetileté války (1618–1648) bylo ve Zvíkovû vypáleno 13 z tehdej‰ích 15 poddansk˘ch usedlostí a nebyla u‰etfiena ani tvrz. Roku 1718 prodal kníÏe Adam Franti‰ek ze Schwarzenbergu popluÏí zvíkovské s lukami a pastvinami v dûdiãn˘ nájem Jakubu Tvrzákovi a Pavlu Ko‰Èálovi, ktefií jiÏ na tvrzi Ïili a v nájmu mûli dvÛr a nûkterá pole. KdyÏ se oba nájemci podûlili, dostal Tvrzák dÛm ã. 19 (tvrz) a Ko‰Èál dÛm ã. 15, kaÏd˘ z nich i ãást polí. Tvrzákovi pfied r. 1751 stavba tvrze nevyhovovala svojí v˘‰kou, proto ji po povolení hlubockého panství sníÏil o stfiechu a jedno poschodí. V této podobû se zachovala aÏ do souãasnosti: pozdnû gotická jednopatrová stavba mírnû obdélníkovitého pÛdorysu z neomítnutého kamenného zdiva. Tvrzák Václav (Tájek) Ïil na statku s manÏelkou Katefiinou rozenou Nûmcovou ze Zvíkova v polovinû 19. stol. Roku 1885 tu pak hospodafiil Tájek Franti‰ek se svou Ïenou Annou Lacinovou, rovnûÏ za Zvíkova. Roku 1931 se oÏenil Tájek Václav s Marií Zemanovou z Libniãe a tím jsme se pestrou historií osídlení zvíkovské tvrze dostali aÏ do souãasnosti, protoÏe jejich syn Jaroslav s vnukem Jaroslavem zde hospodafií dodnes. Kolem tvrze byly v prÛbûhu let vystavûny hospodáfiské budovy a rodinn˘ dÛm z roku 1878 je státem chránûnou památkou. Pan Jaroslav Tájek st. je‰tû dodává: „Tvrzáci získali majetek od Franti‰ka ze Schwarzenbergu za zásluhy a vûrné sluÏby.“ Vítejte na Zvíkovské tvrzi, pfii pfiíjemném posezení se tfiemi generacemi poãetné rodiny Tájkov˘ch a chovateli nejroz‰ífienûj‰ího masného plemene v âeské republice. vrácen˘mi ze ZD Zvíkov. Zaãátkem devadesát˘ch let byla vize rodiny taková, Ïe roz‰ífií základní stádo a na zelené louce vybudují nov˘ kravín s dojírnou. K „bílému plemeni“ se dostali velmi jednoduchou cestou, protoÏe v té dobû byly v âeské republice k dispozici pfieváÏnû inseminaãní dávky b˘kÛ charolais a limousine a stejnû jako celá fiada dal‰ích chovatelÛ, i oni

pouÏívali ID charolaisk˘ch b˘kÛ na své dojené stádo. Rodinní pfiíslu‰níci se shodují: „Se charoláky to byla láska na první pohled a tak jsme se rozhodli pro pfievodné kfiíÏení.“ Tím se plán na stavbu kravína s dojírnou rozplynul jako podzimní mlha. Charolaise na ústupu? Prvního plemenného b˘ka kou-

pili v roce 2000 ze ZD Pozovice. Na rozlehl˘ch pastvinách za tvrzí se tak velmi pomalu ale jistû mûnilo stádo ze strakatého na ãistû bílé. „Zelená louka a bílé krávy, to byl nበsen,“ shodují se manÏelé Tájkovi. Sen byl skuteãností velmi dlouho, ale doba se mûní a z dne‰ního pohledu to uÏ vidí Tájkovi jinak. „Charoláci jsou srdcovou záleÏitostí, urãitû bychom nemûnili, to je na‰e láska a chlouba, mnoho let nároãné ‰lechtitelské práce se úroãí v moÏnosti nabídnout vysokou kvalitu zvífiat i nároãnûj‰ím zákazníkÛm, ale doba si Ïádá zmûnu. AÈ si to chceme pfiipustit ãi ne, plemeno charolais je v souãasné dobû na ústupu, poptávka po ãistokrevn˘ch zvífiatech se sniÏuje, coÏ je ovlivnûno zejména obtíÏnûj‰ími porody a nutností intenzivní v˘Ïivy. Trh si Ïádá lehké porody a bezrohá telata,“ vysvûtluje pan Tájek a dodává: „Telení je tfieba opravdu hlídat, vûnovat se kvalitní krmné dávce uÏ od telat, aby opravdu narostla. Je to prostû intenzivní plemeno, a to si Ïádá své, ale zase to sv˘m pfiívrÏencÛ vrátí i s úroky. Za pár let se zase budou v‰ichni k charolaise vracet, protoÏe budou potfiebovat maso.“ Základní stádo Ke dni reportáÏe (24. 10. 2013) bylo v chovu 231 ks zvífiat, 100 ks krav z toho 65 ks T100 (ãistokrevn˘ch CH). Dvû krávy limousine a 6 jaloviãek z toho dvû dovezené z Francie. K tûmto dvûma plemenÛm pfiibylo v leto‰ním roce je‰tû po tfiech jaloviãkách plemene salers (SA) a parthenaise (PA), které si Tájkovi

❒ Jalovičky limousine, parthenaise a charolaise (foto: Pavla Vydrová)

pfiivezli ze zemû pÛvodu – Francie. K nim se pfiidaly také dvû jaloviãky limousine (LI) od známého nûmeckého chovatele a sudího leto‰ního limousinského ‰ampionátu pfii Národní v˘stavû v Brnû, pana Michaela Klemma. Co se t˘ãe salers a parhenaise, tak nemají v úmyslu navy‰ovat pfiíli‰ základní stáda tûchto plemen, ale spí‰e se zamûfiit na kvalitu plemenného materiálu s maximálním vyuÏitím embryotrasferu. Pfii náv‰tûvû francouzsk˘ch chovÛ je plemeno PA okouzlilo nejen svou krásou, ale zejména bezproblémov˘m telením. Ve Francii je také zaujali kfiíÏenci plemene SA s CH a to nejen sv˘m zajímav˘m vzhledem, ale zejména osvalením a velk˘m tûlesn˘m rámcem s jemnûj‰í kostrou a snadnûj‰ími porody.

❒ Nová stáj lehké konstrukce navazující na starý kravín (foto: Pavla Vydrová)

Právû od tohoto spojení si hodnû slibují, i kdyÏ by rádi roz‰ífiili také ãistokrevné stádo plemene salers. U TájkÛ se telí od fiíjna do ãervna a nûkteré kusy se zámûrnû nepfiipou‰tí, aby se telení „srovnalo“. Obrat charolaiského stáda je uzavfien˘, u ostatních plemen zatím, zcela logicky, otevfien˘. PozemkÛ není nikdy dost V souãasné dobû obhospodafiují cca 260 ha (60 ha vlastních, 200 ha v nájmu) z toho 72 ha je orná pÛda a 188 ha TTP (100 ha pastvin). Co se t˘ãe krmivové základny, tak jsou témûfi sobûstaãní. Z toho, co vyroste na orné pÛdû, mají vlastní jádro a kukufiici na siláÏ. Ve stelivové slámû nûco málo dokupují, ale souãasn˘ problém s nedostatkem a cenou se nevyhnul ani této oblasti. Zatímco v nûkter˘ch ãástech na‰í zemû se chovatelé pot˘kají se slámu hltajícími bioplynkami, tady

7

❒ Charolais versus limousine? (foto:Pavla Vydrová)

jsou problémem kotelny na peletky, které spolykají velké mnoÏství slámy vyprodukované v této oblasti. O vysoké cenû slámy nemluvû. I to je jeden z dÛvodÛ, proã Tájkovi vyuÏívají kaÏdé moÏnosti nákupu pÛdy do osobního vlastnictví. Zvífiata mají k dispozici velk˘ pastevní areál pfiímo u Zvíkova, vût‰ina ostatních pozemkÛ se nachází v okruhu do 10 km. Telení je tfieba hlídat nejen u charolaise Na mou otázku, jak je to tedy u nich s tûmi tolik diskutovan˘mi porody, Tájkovi vysvûtlují: „Za celou dobu chovu CH jsme dûlali pouze jeden jedin˘ císafisk˘ fiez. Je tfieba porody opravdu hlídat a nenechat nic náhodû, ale kdyÏ si ãlovûk práci dobfie zorganizuje a vûnuje zvífiatÛm potfiebnou péãi a nepfiekrmuje je, rozhodnû se to vyplatí,“ a dodávají: „V leto‰ním roce jsme napfiíklad mûli naprosto bezproblémové porody

8

a po vyhnání na pastvu, zhruba po ãervnov˘ch povodních, zaãala telata umírat pfiímo na pastvinû. Co se stalo, se pravdûpodobnû uÏ nedozvíme, ale po pfiehnání na jinou pastvinu se situace stabilizovala. Problémy mûl tehdy i plemenn˘ b˘k.“ Co se t˘ãe plemene limousine, tak z dosavadních zku‰eností nemají pocit, Ïe byly porody v˘raznû snadnûj‰í v porovnání s CH, ale pokud mohou hodnotit, tak se jim zdají telata LI po porodu Ïivotaschopnûj‰í a „‰ikovnûj‰í“. „KaÏdé plemeno má své,“ uzavírá paní Tájková. Genetika nás opravdu baví Tájkovi mají vÏdy pouze jednoho plemenného b˘ka v pfiirozené plemenitbû (na doskok), protoÏe pfieváÏnû vyuÏívají ID a embyotransfer. Inseminaci si zaji‰Èují sami, pan Tájek je absolventem inseminaãního kurzu pod patronací Stfiední ‰koly zemûdûlské a veterinární v Lan‰krounû a vedením Ing. Davida Hru‰ky.

S v˘sledky po inseminaci jsou velmi spokojení, i kdyÏ si z poãátku pan Tájek troufl jen na „levnûj‰í“ b˘ky, ale postupnû mu byly svûfieny i dávky tûch nejlep‰ích b˘kÛ z nabídek plemenáfisk˘ch firem. Po otelení zÛstávají krávy s telaty ve stáji, po inseminaci (ãi reinseminaci) jsou vypu‰tûny na pastviny, kde se o pfiípadné nezabfiezlé postará b˘k v pfiirozené plemenitbû. ID vybírají z nabídky firmy Natural, spol.s r.o. a Bursia Praha s.r.o., embryotrasfer (v souãasné dobû v˘hradnû z vlastních embryí) se provádí ve spolupráci s firmou Bovet a.s. Díky velmi kvalitní genetice uplatÀované v chovu, se Tájkov˘m dafií úspû‰nû zafiadit do plemenitby kolem dvaceti b˘ãkÛ roãnû. Nejlep‰í z nich se musejí popasovat s vrstevníky na odchovnách (napfi. OPB Cunkov), ti ostatní zÛstávají doma v odchovu u chovatele. „Nechceme jen prodávat zástav. Genetika nás opravdu baví, tak klademe velk˘ dÛraz na v˘bûr vhodn˘ch inseminaãních b˘kÛ a pak se tû‰íme, jak to dopadne. Po úspû‰ích s odchovem plemenn˘ch b˘ãkÛ charolais a limousine jsme nyní zvûdaví, jak se nám bude dafiit u plemene parthenaise,“ shodují se manÏelé: „Jen nás trochu trápí souãasn˘ trend v podobû poptávky po bezroh˘ch zvífiatech, zejména b˘cích. Doma jsme si zatím bezrohé nenechávali, ale uvaÏujeme o nákupu bezrohého homozygota na doskok. Je tfieba se alespoÀ ãásteãnû pfiizpÛsobit trhu, kter˘ jde cestou snadn˘ch porodÛ, které samozfiejmû bezrohá zvífiata nabízejí. Na‰e hlavní cesta to ale rozhodnû není a neláká nás. V nabídce jsou uÏ také bezrozí salersové, trh je prostû neúprosn˘.“

❒ Krávy s telaty na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

Spolupráce funguje, ale hlavnû musí b˘t spokojen˘ zákazník!“ jsou si vûdomi Tájkovi.

❒ Zvíkovská tvrz a stavení z roku 1878 (foto: Pavla Vydrová)

Tájkovi nepouÏívají bezrohá zvífiata na bezrohá, vÏdy alespoÀ jeden z rodiãÛ musí b˘t rohat˘, to je jejich filozofie. V souãasné dobû se zamûfiují na snadné telení, bezrohost a mléãnost krav, na kterou v minulosti nekladli takov˘ dÛraz, ãímÏ se mléãnost matek sníÏila a je tfieba ji do chovu vrátit. B˘ci pouÏívaní v plemenitbû V souãasné dobû pÛsobí na chovu v pfiirozené plemenitbû plemenn˘ b˘k Ráãek Smilovsk˘ (ZTI 599), narozen˘ v roce 2008 v ZD Pozovice. ZpenûÏení zvífiat V souãasné dobû si ty nejlep‰í jaloviãky z vlastního odchovu nechávají doma (v leto‰ním roce 7 ks), ostatní jsou na prodej (vãetnû tûch z pfiirozené plemenitby). B˘ky v poráÏkové hmotnosti dávají na jatka do Li‰ova, kde dostanou dobfie zaplaceno a mají to „za humny“. Jde o vzájemnou spokojenost, protoÏe majitel jatek si pochvaluje, Ïe jeden dobfie narostl˘ „zvíkovsk˘“ b˘k (aÏ 1000 kg) vydá za dva „normální“. Místní fiezník je také spokojen˘, protoÏe lidé chtûjí pofiádn˘ kus hovûzího masa a ten jim on, díky Tájkov˘m a jejich krásnû narostl˘m b˘kÛm z intenzivního v˘krmu, mÛÏe nabídnout. Roãnû se poráÏí 15–20 ks ve stáfií 24–25 mûsícÛ. „Na‰tûstí se pomalu ale jistû vrací doba, kdy lidé chodí pro maso k fiezníkovi, dají mu pfiednost pfied masem ze supermarketÛ.

V˘stavnictví dáváme zelenou „V˘stavy nás opravdu baví, aÈ uÏ jsme v roli pasivních ãi aktivních úãastníkÛ. I leto‰ní Brno se nám moc líbilo, jeli jsme podpofiit chovatele a byli jsme moc spokojení s úrovní a stylem celé národní v˘stavy. Do budoucna se aktivní úãasti rozhodnû nebráníme, pfied ãtyfimi lety jsme byli na v˘stavû poprvé a v kategorii jalovic jsme si odváÏeli ãtvrté místo, byl to úÏasn˘ záÏitek,“ popisují Tájkovi

Mezi hlavní inseminaãní b˘ky se fiadí NEUF (ZLI 400) *26. 9. 1997 ve Francii (Gaec De Ville Es Bruyere), import inseminaãních dávek: Bursia Praha s.r.o., nadprÛmûrné PH v maternálním efektu (104 Mepp, 117 Meru) a prÛbûhu porodu v pfiímém ef. (107) RURAL (ZTI 087) *15. 11. 2000 ve Francii (Larroque Simone), import inseminaãních dávek: Bursia Praha s.r.o., PH pro rÛst v pfiímém efektu 130. TREZEGOAL (ZTI 889) *10. 10. 2002 ve Francii (chovatel: Earl Thomas Cyrille), import inseminaãních dávek firmou Natural spol.s r.o., nadprÛmûrná PH Peru: 118 HINZ PP (ZLI 921) *31. 8. 2006 na chovu Runde Heinrich (Tecklenburg), majitelem b˘ka je Natural spol.s r.o., 92 bodÛ za lineární hodnocení zevnûj‰ku. ETOUBO (ZTI 898) *14. 12. 2009 ve Francii (Porcheret Michel, Dufour Pochey, Jouey), inseminaãní dávky nabízí firma Natural spol.s r. o., nadprÛmûrné PH: Peru 118 a Mepp 103 UNICO SC PP (ZCH 942) *14. 12. 2003 ve Francii (Auvolat Pierre Les Vernes), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprÛmûrná PH Mepp 122 CABAR SC P (ZTI 712) *13. 11. 2007 ve Francii (Gaec du Haut de Cabar, Chambrey), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprÛmûrné PH v pfiímém efektu (113 pp, 105 rÛstu), Mepp 107 VIRGIL SC P (ZTI 085) *17. 9. 2004 ve Francii (Auvolat Pierre Les Vernes), import inseminaãních dávek: Natural spol.s r.o., nadprÛmûrné PH Peru 111, Mepp 127 Více se o b˘cích dozvíte: http://www.db.cschms.cz/

❒ Letošní charolaiský býček se svou matkou (foto: Pavla Vydrová)

9

i jaloviãky venku, aby mûly dostatek pohybu, k dispozici mají seno a malé mnoÏství senáÏe s niωí v˘Ïivovou hodnotou. O chod farmy se stará otec a syn Tájkovi, jeden stál˘ zamûstnanec a jeden brigádník, kter˘ vypomáhá se sezónními pracemi. Paní domu vûnuje ãas nejen poãetné rodinû, která se nedávno rozrostla o nového ãlena a právoplatného dûdice zvíkovské tvrze (J), ale zejména o administrativní záleÏitosti zaji‰Èující chod celého hospodáfiství.

❒ Charolaiské krávy na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

a s úsmûvem doplÀují: „Z první v˘stavy jsme mûli strach, pak ale pfii‰el odchov u chovatele a bylo tfieba b˘ãky dobfie pfiipravit. Tak jsme zjistili, Ïe to není nemoÏné, jen je tfieba zvífiatÛm vûnovat dostatek ãasu a navyknout je na manipulaci a kontakt s lidmi, to je základem úspûchu, kromû kvalitní genetiky, samozfiejmû.“ V systému ekologického zemûdûlství nejsou z velmi prozaického dÛvodu: „Zaprvé by nám nenarostla kukufiice na siláÏ, kterou potfiebujeme pro v˘krmu b˘kÛ, protoÏe bez ní maso u intenzivních plemen jen tak

nenaroste a také bychom nemohli vyuÏívat ET,“ vysvûtluje pan Tájek. Zvífiata mají celoroãnû pfiístup k minerálním lizÛm, v souãasné dobû nakupují od firmy EKO-MIL, s.r.o. Vlastní obilí si sami ‰rotují a míchají krmnou smûs b˘kÛm na pfiilep‰enou. Vzhledem k nutnosti hlídat telení, vyuÏívají Tájkovi jako porodnu stodolu na dvofie hospodáfiského stavení, ve kterém Ïijí. Po otelení pfieváÏejí krávy do pár set metrÛ vzdálené stáje – pÛvodní kravín, na kter˘ navazuje nová vzdu‰ná stáj lehké konstrukce. Pfied telením jsou krávy

❒ Chlouba rodiny – loňské jalovičky (foto: Pavla Vydrová)

10

PlánÛ mám(e) hodnû „Rád bych nav˘‰il základní stádo, pfiikoupil zemûdûlskou pÛdu, zv˘‰il kapacitu ustájení, postavil siláÏní jámu a roz‰ífiil webové stránky,“ vyjmenovává pan Tájek. A v˘ãtem plánÛ, které by majitelé rádi promûnili ve skuteãnost, v podstatû konãí pfiíjemnû strávené dopoledne na historií prosycené usedlosti. Zplodit syna (na popáté) se panu Tájkovi nakonec povedlo, jestli zasadil strom, to nevím, ale tvrdé práce má za sebou chovatel a jeho rodina kaÏdopádnû opravdu hodnû. Nezb˘vá mi tedy neÏ jim popfiát mnoho úspûchÛ nejen v chovu masného skotu a zdraví rodiãÛm, ktefií se na chodu farmy také podílejí. AÈ je (nejen) o charolais od zvíkovské tvrze stále zájem!

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Masn˘ simentál z Male‰ic Andrea Samohejlová: Pan Koláfi je na‰im velk˘m vzorem

Chovatel: Andrea Samohejlová Počet zaměstnanců: stálých 0 (o farmu se stará celá rodina) Obec: Malešice (částí obce Dříteň) Okres: České Budějovice, Jihočeský kraj Nadmořská výška: 400 m n. m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od 7. 1. 2008 V plemenných knihách: MS Základní stádo: 14 ks Zemědělská půda: 75 ha zemědělské půdy (40 ha TTP a 35 ha orné) V systému EKO zemědělství: ano WEB: ne (v plánu)

Z kroniky obce Male‰ice Pro milovníky historie zámûrnû uvádím na zaãátku reportáÏe fakta z kroniky malebné obce Male‰ice, která je v souãasné dobû ãástí obce DfiíteÀ a najdete ji v okrese âeské Budûjovice, necel˘ch 20 km severov˘chodnû od Hluboké nad Vltavou. UÏ jméno samo znaãí starobylé ãeské osídlení. Pochází od Male‰e – pohlavára rodu, kter˘ ves zaloÏil. Vesnice patfiila za starodávna k Netolickému a pozdûji k PrácheÀskému kraji. Záhy se stala majetkem panenského klá‰tera sv. Jifií na PraÏském hradû. Za husitsk˘ch válek propadl majetek králi Zikmundovi, jeÏ ho daroval svému pfiívrÏenci Janu Smilovi, kter˘ Male‰ice spolu s jin˘mi obdrÏel roku 1437. Dlouho se v‰ak neradoval. Roku 1444 odpÛrce husitÛ Bedfiich z RoÏmberka zajal Jana Smila a majetek pfiipadl jemu. Bedfiich se v‰ak díky neustál˘m bojÛm s husity velmi zadluÏil, pozdûji proto spolu se sv˘m synem Janem z RoÏmberka byli nuceni ve‰keré své statky dát do zástavy. Bohatá historie malé obce pokraãuje a byla by na dlouhé vyprávûní. Od roku 1548 patfiily Male‰ice ke Chvale‰ovicím. Vlastnil je Václav Malovec Chvale-

Leto‰ní setkání klubu chovatelÛ plemene masn˘ simentál se konalo 24. 10. 2013 na hotelu a pensionu Pelikán v Purkarci, dvanáct kilometrÛ severnû od Hluboké nad Vltavou. Jak je u tohoto klubu zvykem, nezÛstalo pouze u rokování a dobrého jídla a pití, ale na programu druhého dne byly také náv‰tûvy okolních chovÛ masného simentála. Kolona aut vyjíÏdûla od pensionu hned po snídani, mlÏn˘ opar se sice zdál b˘t pfiíslibem krásného sluneãného podzimního dne, ale ani po pfiíjezdu do pár kilometrÛ vzdálen˘ch Male‰ic se nad námi je‰tû poãasí bohuÏel nesmilovalo. Navzdory tomu se bylo na co dívat, protoÏe zvífiata mají Samohejlovi opravdu ukázková a v mlze se rozhodnû schovávat nemusejí. Mal˘, ale bezesporu kvalitní chov masného simentála se snaÏí jít ve stopách nejúspû‰nûj‰ího chovatele MS v na‰í zemi, pana Franti‰ka Koláfie. Ten jiÏ sice ukonãil svou aktivní chovatelskou ãinnost, o tom se doãtete na jin˘ch stránkách tohoto zpravodaje, ale na první pohled není pochyb, Ïe se jeho plemenáfiské umûní do v˘sledkÛ chovu paní Andrey Samohejlové promítlo. Ostatnû to budete moci posoudit sami, vítejte u simentálÛ z Male‰ic.

❒ Dobré matky jsou základem úspěchu (foto: Pavla Vydrová)

‰ovick˘ – syn Zikmunda. Ten je v roce 1616 (rok pfied svou smrtí) prodal spolu s Bílou HÛrkou, Sedlicí, Lhotou a Újezdem MalovcÛm DfiíteÀsk˘m na Hluboké. Male‰ice poté patfiily ke Dfiítni – Václavu Malovcovi fieãenému mlad‰ímu. Tomu v‰ak byly statky pro úãast ve vzpoufie konfiskovány a dostal je s cel˘m Hlubock˘m panstvím císafisk˘ generál Don Baltazar de Maraudas. Po nûm koupili panství Schwarzenbergové. Tolik k historii obce dávno minulé a teì

se vrátíme k historii male‰ického chovu masného simentála, do doby souãasné. Nevinn˘ zaãátek V roce 2000 pfiibyl Samohejlov˘m do rodiny pfiírÛstek v podobû nejmlad‰í dcery Veroniky. S nápadem, kter˘ byl rodinû v podstatû osudn˘m, pfii‰la babiãka: „Kupte si krávu, aÈ máte pro dûti mléko.“ Netrvalo to tehdy ani dva mûsíce a rodina mûla dal‰í pfiírÛstek, jerseyskou

11

jaké v‰ichni známe z obrázkÛ Josefa Lady, tedy strakaté. „V podstatû hned od zaãátku jsme mûli jasno v tom, jak by mûl nበchov vypadat: jednoduch˘, ne pfiíli‰ velk˘, ale dobfie fungující a produkující kvalitní plemenná zvífiata,“ vysvûtlují manÏelé. Plemeno MS si je získalo dobr˘m osvalením, bezproblémov˘mi porody a klidnou povahou. „Zatím jsme se nesetkali se zl˘m zvífietem,“ pochvalují si Samohejlovi.

❒ Stodola sloužící jako porodna a zimní ustájení (foto: Pavla Vydrová)

krávu, ke které zanedlouho pfiibyla je‰tû druhá. Paní Samohejlová, toho ãasu na matefiské dovolené, prodávala mléko, vyrábûla s˘ry i jogurty. Pozdûji je‰tû roz‰ífiili dojené „stádo“ o ãeskou straku. V roce 2005 konãila paní Andree rodiãovská dovolená a tak pfiem˘‰lela nad tím, co bude dûlat dál. Jakou práci zvolit, aby byla schopná vûnovat co nejvíce ãasu sv˘m tfiem dûtem? Rozhodla náv‰tûva chovu pana Koláfie Shodou okolností konãila v prosinci stejného roku smlouva na pronájem pozemkÛ v místním druÏstvu, a tak se rozhodli, Ïe si pozemky vezmou zpût do vlastního uÏívání. PÛdu tedy mûli, ale dal‰í otázkou bylo co na ní dát. Nejdfiíve uvaÏovali nad chovem ovcí, ale po tom, co nav‰tívili nedalek˘ chov pana Koláfie, bylo rozhodnuto. Hlavním dÛvodem pfiechodu na masné stádo bylo

12

také dojení, kterého se jiÏ chtûli u‰etfiit. Na statku, kde Samohejlovi Ïijí, hospodafií rodina od poloviny 17. století a jedinou pfiestávkou bylo období komunistického reÏimu. Nyní se rodina snaÏí v odkazu pfiedkÛ pokraãovat. „ManÏel je truhláfi, Ïivil se truhlafiinou deset let, ale zaãátkem leto‰ního roku povûsil fiemeslo na hfiebík a zapojil se do chodu farmy na pln˘ úvazek,“ vysvûtluje paní Samohejlová. Na statku vyrÛstal a od mala rodiãÛm vypomáhal, proto je pro nûho práce v zemûdûlství pfiirozená a nemá problémy s ovládáním tûÏké techniky ani agrotechnick˘mi lhÛtami, obzvlá‰tû kdyÏ mu po boku vyrÛstá velk˘ pomocník, syn Petr. V˘bûr plemene Jak jiÏ bylo fieãeno, podíl na v˘bûru plemene mûl pan Koláfi, ale hned od prvopoãátku bylo paní Andree jasné, Ïe po pastvinách budou bûhat takové krávy,

Základní stádo V roce 2007 probûhl první nákup jaloviãek, ãtyfi od pana Habra a dvû od pana Koláfie. V fiíjnu 2009 si dovezli dvû jaloviãky od manÏelÛ ·ilhanov˘ch a v roce 2010 importovali ãtyfii vysokobfiezí jalovice z Nûmecka. Kromû tfií, které pocházely od pana Habra, jsou v‰echny stále ve stádû = zaslouÏilé matky zakladatelky. S nimi je tam i jedna kfiíÏenka po zmiÀované ãervené strace. Pomalu se snaÏí základní stádo roz‰ifiovat, ale doposud se jim rodili pfieváÏnû b˘ãci, takÏe proces je pomalej‰í, neÏ by si pfiáli. V leto‰ním roce si ponechali do stáda v‰echny jaloviãky, tfii krávy byly vyfiazeny a nahrazeny. Ke dni reportáÏe (25. 10. 2013) bylo na chovu 14 bfiezích krav, 5 jalovic a ãtyfii jaloviãky, které se budou zapou‰tût pfií‰tí rok. Jejich cílem je dostat se na 30 ks základního stáda, obrat tedy je‰tû není uzavfien˘. Porodnu mají pfiímo u domu ve staré stodole, která je uzpÛsobena potfiebám pro snadnou manipulaci s vysokobfiezími a telícími se matkami. „PrÛbûhy porodÛ bedlivû hlídáme, protoÏe pfii tak malém poãtu krav je pro nás

❒ Zvědavé stádo masného simentála z Malešic (foto: Pavla Vydrová)

samozfiejmû kaÏdá ztráta telete opravdu velice znatelná. Porodna vedle domu nám velmi usnadÀuje práci,“ pochvaluje si majitel. Vyhovuje jim systém bez nutnosti mít vlastního plemenného b˘ka. V souãasném poãtu si lehce vystaãí s inseminací (provádí inseminaãní technik), ale uvûdomují si, Ïe pfii vût‰ím stádû je v˘hradní pouÏití umûlého oplodnûní velmi nároãné, ale pfiesto u nûj chtûjí zÛstat. DÛvodem je lep‰í kombinovatelnost a moÏnost vût‰ího vyuÏití potenciálu inseminaãních b˘kÛ. Prostû ménû kusÛ, ale o to vy‰‰í kvalita. „Rádi se vydáme ve ‰lépûjích pana Koláfie a snad mu budeme dûlat radost,“ uzavírá téma základního stáda otec rodiny. PfieváÏnû vyuÏívají vlastní sílu a techniku Z pÛvodní v˘mûry 18 ha se dostali aÏ na souãasn˘ch 75 ha zemûdûlské pÛdy, z toho je 40 ha vlastních a 35 ha pronajat˘ch. Ve stejném pomûru jsou TTP ku orné pÛdû. Dlouhodob˘m cílem je dostat se na cca 150 ha. „SnaÏíme se nakoupit i pronajmout v okolí co se dá, jde to sice pomalu, ale jistû. Dal‰ích deset hektarÛ bychom mûli získat po skonãení smlouvy s druÏstvem a také máme pfiislíben˘ pronájem od znám˘ch. Pozemky se nacházejí v katastru obce Male‰ice a ve vedlej‰ím katastru,

❒ Nový pomocník – sečka Pottinger – s obří hrušní v pozadí (foto: Pavla Vydrová)

ale v‰e v okruhu ‰esti kilometrÛ,“ doplÀuje pan Samohejl. Co se t˘ãe produkce, jsou – díky pomûrnû nízkému poãtu zvífiat – zcela sobûstaãní a mohou si tak dovolit pfiebytky prodávat. Na orné pÛdû pûstují p‰enici, jeãmen, oves a jetelotrávu, která se vyuÏívá k v˘robû senáÏe. Mají kompletní mechanizaci na sklizeÀ pícnin, na orné pÛdû realizují nûkteré úkony je‰tû sluÏbou, ale pfievaÏuje vyuÏití vlastní síly a prostfiedkÛ. Syn Petr studuje druh˘m rokem na SZe· v Písku, manÏel skonãil s truhlafiinou, a tak má teì paní Samohejlová k ruce dva ‰ikovné pomocníky

❒ Letošní jalovička v celé své kráse (foto: Pavla Vydrová)

a mohla jim tak práci s tûÏkou technikou pfienechat. HouÏevnatost paní Andrey je obdivuhodná, jako z pohádky „O holãiãce z paneláku“, která se, bez hlub‰ího zemûdûlského vzdûlání (pozdûji absolvovala rekvalifikaãní kurz na SZe‰ v Písku) a bez kofienÛ sedlaãiny, dokázala velmi rychle mnohému nauãit a doslova za pár let vytvofiit pevné základy pro kvalitní odchov plemenn˘ch zvífiat vysokého standardu. Velkou oporou v jejím poãínání je jí manÏel, kter˘, jak jiÏ bylo naznaãeno, na statku v Male‰icích vyrÛstal, rodiãe pracovali v zemûdûlství a byl tak v neustálém kontaktu s pfiírodou a práce pod ‰ir˘m nebem mu tedy pfiijde pfiirozená. Základem je dánská genetika „V chovu vyuÏíváme pfieváÏnû b˘ky dánské genetiky. Dfiíve to byl UNITED P (ZSI 400) nebo VITO PP (ZSI 495). Nyní jsou to CAMPARI PP (ZSI 821), DADDI P (ZSI 715), ERASMUS P (ZSI 820), FILIUS ET P (ZSI 969), CRASSUS P (ZSI 714). Z ãesk˘ch b˘kÛ to byl pfieváÏnû JI¤ÍK VodÀansk˘ P (ZSI 178), kter˘ je TOP 1 v maternálním efektu. Zaãali jsme vyuÏívat i anglické b˘ky jako jsou AMOS (ZSI 965) a TYSON (ZSI 954), jedná se o rohaté b˘ky, ale byli pouÏiti na homozygotnû provûfiené krávy. Do stáda se tudíÏ prostfiednictvím b˘kÛ snaÏíme dodávat jak maso, tak i mléko, které je nezbytné pro

13

pro rÛst v pfiímém efektu 129. Uckerova matka pochází z Nûmecka. Inseminaãní dávky nabízí firma Natural spol.s r.o. V souãasné dobû je b˘k v pfiirozené plemenitbû zpût na chovu pana Ing. Zatloukala. MÛÏe se zdát, Ïe prioritou ãíslo jedna jsou na male‰ickém chovu plemenní b˘ãci, coÏ je ale do jisté míry ovlivnûno zmiÀovan˘m faktem, Ïe se prostû Samohejlov˘m zatím více rodí „kluci“ neÏ „holky“". V „TOPkách“ v souãasné dobû naleznete je‰tû dva jejich b˘ky: SULTÁNa z Male‰ic P (ZSI 671) a SHERIFa z Male‰ic V (PMS 085).

❒ UCKER z MALEŠIC Pp (ZSI 927), (foto: G. Soldi, archiv Natural spol.s r.o.)

kvalitní odchov a rÛst narozen˘ch telat,“ vysvûtluje se správn˘m chovatelsk˘m zanícením paní Andrea. Odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ Pro odchov u chovatele nemají doma dostateãné prostory, a tak dávají jednoznaãnû pfiednost odchovu na OPB (napfi. Mûcholupy, Cunkov, Kundratice). Metodika a systém odchoven se jim zdá kvalitní, a tak o odchovu b˘kÛ doma zatím ani neuvaÏují. Z celkového poãtu 23 ks b˘ãkÛ, ktefií pro‰li OPB (nebo jsou právû v testu), jich bylo uznan˘ch 17. Kromû dvou, ktefií mûli úraz, v‰ichni ostatní b˘ãci plnili kritéria pro zafiazení do testu.

14

REPPY Z MALE·IC P (ZSI 611) *11. 04. 2008 – první odchovan˘ b˘ãek, v lineární hodnocení zevnûj‰ku pfii základním v˘bûru na OPB získal 85 b, následovalo 2. místo na NVHZ v Brnû v roce 2009 v kategorii mlad˘ch b˘kÛ, v souãasné dobû pÛsobí v pfiirozené plemenitbû na chovu pana Jifiího Zeleného, v leto‰ním roce má nejvíce synÛ uznan˘ch do plemenitby. PH: Peru 131 (5. V TOP pro PE), Mepp 108. UCKER z MALE·IC Pp (ZSI 927) *26. 5. 2011 – b˘k absolvoval test vlastní uÏitkovosti na OPB Kundratice, jeho denní pfiírÛstek byl excelentních 1783 g. UckerÛv otec Lykke Atlantis má v âR 137 potomkÛ a plemennou hodnotu

Moje chlouba „V leto‰ním roce narozené jaloviãky jsou v TOP dvû: Jedna je Vendy z Male‰ic ã. 536342931, která je druhá v TOP a ve 120 dnech váÏila 250 kg. Druhá je Madla z Male‰ic ã. 536341931, která je 13 v TOP a váhy mûla ve 120 dnech 225 kg a ve 210 dnech 360 kg. Je‰tû máme v topce jednu krávu a jednu jalovici. PrÛmûrné váhy v‰ech telat doposud narozen˘ch na na‰em chovu jsou u jaloviãek ve 120 dnech 210 kg a ve 210 dnech 330 kg, u b˘kÛ ve 120 dnech 233 kg a ve 210 dnech 374 kg,“ vypoãítává paní Samohejlová a doplÀuje: „Nejvíc si váÏím kraviãky s u‰ním ãíslem 257449931, kterou jsme zakoupili od pana Koláfie. Jejím otcem je Jifiík VodÀansk˘ P (ZSI 178) a plemenné hodnoty má 109 PE a 120 ME. âeká ‰esté tele a pokaÏdé zabfiezla napoprvé. A pak je‰tû 4 kravek, které jsme ve

❒ Kvalita rodičů se kladně odráží na dcerách (foto: Pavla Vydrová)

spolupráci s Martinou Kopáãkovou a panem Ing. Káãerem importovali z Nûmecka. Dávají krásná telata v kombinaci s bezproblémov˘mi porody. Jedna z nich je matkou jiÏ zmiÀovaného UCKERa, jehoÏ inseminaãní dávky nabízí Natural spol.s r.o.,“ fiíká spokojenû majitelka. „Do systému ekologického zemûdûlství jsme vstoupili v roce 2009, a protoÏe jsme nikdy pfied tím pastviny chemicky neo‰etfiovali, nebyl pro nás pfiechod nijak dramatick˘ a v podstatû pfiirozen˘. Související nárÛst „papírování“ celkem lehce zvládám u odpoledního kafíãka,“ smûje se paní Andrea. Na údrÏbu pastvin mají vypracovan˘ systém, kdy se pfieseãe vÏdy jen ãást pastviny tak, aby mûlo stádo na v˘bûr z rÛznû „dlouh˘ch“ porostÛ. V leto‰ním roce si pan Samohejl pofiídil nov˘ secí stroj a uÏ se tû‰í na to, aÏ s ním vyrazí dosívat TTP. Dle jeho vlastních slov to potfiebují zejména louky navrácené ze ZD, které jiÏ pozbyly svou úÏivnost, a je tfieba to napravit. Dosev pastvin by také rád nabízel sluÏbou, aby se nov˘ stroj vyuÏil. Kvalitní pastva je základem, to si uvûdomují velmi dobfie. Co se t˘ãe krmivové základny,

❒ Veronika Samohejlová s „vypůjčenou“ limousinskou jalovicí při soutěži Junior teamu na národní výstavě v Brně 2013 (foto: Karel Melger)

❒ Petr Samohejl s býkem Vévoda z Malešic (ZMS 052) při soutěži Junior teamu na národní výstavě v Brně 2013 (foto: Karel Melger)

tak v zimním období mají zvífiata k dispozici klasicky seno a senáÏ, pfies léto pastvu a samozfiejmû celoroãní pfiístup k lizÛm urãen˘m pro ekologické zemûdûlství. B˘ãci mají bonus v podobû maãkaného jádra (p‰enici s jeãmenem). V souãasné dobû je stodola na dvofie hospodáfiství, která je po lehké rekonstrukci, pro potfieby sezónního ustájení plnû dostaãující. SlouÏí zároveÀ jako zimovi‰tû i jako porodna (tfii oddûlené boxy usnadÀují manipulaci v období telení). Majitelé jsou si vûdomi toho, Ïe s navy‰ujícím se poãtem kusÛ základního stáda, zhruba za dva roky, bude tfieba kapacity ustájení roz‰ífiit. „Dobré zimovi‰tû se urãitû kladnû odrazí na welfare zvífiat. KaÏdé zvífie se pfied nepfiízniv˘m poãasím rádo schová. Ta na‰e jsou schopná sama pfiijít z pastviny aÏ do dvora,“ usmívají se manÏelé. O farmu se v podstatû stará celá rodina. Nejvût‰ím pomocníkem je syn Petr, ale je-li tfieba, ‰ikovné ruce k dílu pfiidají i dcery – star‰í Tereza a nejmlad‰í Verunka. Jak uÏ bylo fieãeno, od zaãátku roku je manÏel paní Samohejlové na farmû zamûstnán „na pln˘ úvazek“. Teì uÏ tedy bude hospodáfiství, dle jeho vlastních slov, jen a jen vzkvétat. Na mou otázku ohlednû v˘stav s potû‰ením vysvûtlují: „V˘stavy nás baví, bereme to jako dovolenou, pfiíjemné spoleãenské setkání, zmûnu prostfiedí, která nám

vÏdy udûlá dobfie. Na v˘stavy jezdíme v‰ichni, celá rodina, a velmi si to uÏíváme. Petr s Verunkou jsou také ãlenové Junior t˘mu a úãastní se juniorsk˘ch klání. V leto‰ním roce získal nበb˘k Vévoda z Male‰ic (ZMS 052), kter˘ má plemennou hodnotu pro pfiím˘ efekt rÛstu 139, 3. místo na NVHZ v Brnû a úspû‰nû ho pfiedvedl právû Petr.“ Samohejlovi jsou akãní. V leto‰ním roce uspofiádali pro celou vesnici doÏínky, na kter˘ch samozfiejmû nesmûlo chybût hovûzí (mladá jaloviãka). Doufají, Ïe se jim podafiilo zaloÏit novou tradici a Ïe kromû druÏby se sousedy, nalákají také lidi k nákupu produktÛ farmy. A i kdyÏ je zatím prodej masa ze dvora tak úplnû neláká, vûdí velmi dobfie, Ïe je v souãasné dobû o kvalitní hovûzí velk˘ zájem, a tak se plány na domácí bourárnu moÏná v prÛbûhu pár dal‰ích let promûní ve skuteãnost. Zatím je jejich parketou odchov kvalitních plemenn˘ch zvífiat a jsou v tom, co dûlají, opravdu dobfií. Jak se fiíká „DrÏ se, ‰evãe, svého kopyta!“ A pravdou odvûkou jsme v podstatû udûlali pomyslnou teãku za pfiíjemn˘m rozhovorem s mlad˘mi zapálen˘mi chovateli a nezb˘vá mi neÏ jim popfiát, aby se jim jejich sny pomalu a jistû plnily, aby i nadále kráãeli hrdû a s hlavou vztyãenou ve stopách pana Franti‰ka Koláfie a jednou tfieba pfiekroãili jeho dlouh˘ stín. Na‰lápnuto na to rozhodnû mají.

15

Semináfi urãen˘ ãlenÛm Junior Teamu „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“ 15.–16. listopad 2013 Pavla Vydrová, âSCHMS V leto‰ním roce se ãlenové na‰eho Junior Teamu poprvé setkali na zaãátku dubna pfii pfiípravû zvífiat na v˘stavu, poté srovnali své síly a dovednosti poslední ãervnovou nedûli pfii juniorském klání na Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû a do tfietice v‰eho dobré se ve velmi hojném poãtu se‰li na Mitrovském dvofie, kde jsme pro nû zorganizovali v˘jezd na téma „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“. Tento semináfi zdál se mi od zaãátku ponûkud proklet˘m, protoÏe jsme jeho termín z rÛzn˘ch dÛvodÛ pfiesouvali alespoÀ ãtyfiikrát, ale jak to b˘vá, v‰e ‰patné k nûãemu dobré. Podafiilo se mi totiÏ mezi tím navázat spolupráci se ‰ikovn˘m fiezníkem Franti‰kem K‰ánou ml., o kterém se více doãtete na jin˘ch stránkách zpravodaje. Kdo umí, umí. To jsme se mohli pfiesvûdãit jak na semináfii urãeném pro ãleny âSCHMS, kter˘ se uskuteãnil den pfied leto‰ní VâS (10. 9. 2013) na Mitrovském dvofie, tak také pfii druhé pfiíleÏitosti, kdy se, na stejném místû o dva mûsíce pozdûji (15.–16. 11. 2013.), konal semináfi v podobném duchu urãen˘ v˘hradnû ãlenÛm na‰eho Junior Teamu. Zájem byl obrovsk˘, pfiihlásilo se témûfi ãtyfiicet úãastníkÛ. Ale od zaãátku. Pfiíjezd pfiihlá‰en˘ch juniorÛ byl plánován na osmnáctou hodinu páteãní, teoretická ãást semináfie, které se ujal Ing. Pavel Smetana z Jihoãeské univerzity, zaãala kolem dvacáté hodiny. Po poutavé prezentaci, která se z daleka net˘kala jen legislativy a technického vybavení bouráren a poráÏek, se rozproudila dlouhá a zajímavá diskuse. Z pfiedná‰ky

16

pana Ing. Smetany bylo znát, Ïe není jen teoretik, ale má za sebou i mnohaleté zku‰enosti z oboru. Otázek mûli juniofii opravdu hodnû. Ptali se jak ti, ktefií zatím pouze o prodeji ze dvora uvaÏují, tak i ti, ktefií uÏ za sebou nûjaké zku‰enosti mají a jsou vdûãní za kaÏdou dobrou radu a doporuãení. Diskuse se protáhla dlouho do noci a pro pfiítomné byla velk˘m pfiínosem. Po domluvû s panem Ing. Smetanou bude jeho pfiedná‰ka pro zájemce k dispozici ke staÏení na webu Junior teamu. Druh˘ den ráno jsme se obleãeni do jednorázov˘ch plá‰ÈÛ, nezbytn˘ch návlekÛ na obuv a slu‰iv˘ch ãepiãek na vlasy, odebrali do vlastní bourárny. Tam uÏ na nás ãekal Franti‰ek K‰ána ml. a místní fiezník Martin Skoumal, kter˘ mûl k ruce je‰tû asistentku na balíãkování a vakuování masa a nesmûl chybût ani kameraman Martin Brabec, se kter˘m nyní intenzivnû zpracováváme pofiízen˘ materiál, kter˘ by mûl poslouÏit zájemcÛm jako „uãební pomÛcka“. Po dokonãení tohoto manuálu k bourání masa vás budeme o moÏnosti pofiízení informovat prostfiednictvím na‰eho webu. Kromû vyjmenovan˘ch osob na nás v prostoru bourárny ãekala také stafiená hovûzí pfiední ãtvrÈ, kterou jsme praktickou ãást semináfie zaãali. „Koncert“ v podobû mluveného slova Franti‰ka K‰ány ml. a fieznického umûní mistra Martina Skoumala lze jen tûÏko popsat, snad bude dostateãnû zachycen na videozáznamu. Po velmi podrobném rozbourání pfiední ãtvrtû následovala hodinová pfiestávka, pfii které se podávaly lojové ‰kvarky, topinky s ãesnekem, tatarák a carpaccio.

Pfiípravu jednotliv˘ch pokrmÛ opût doplÀoval Franti‰ek poutav˘m v˘kladem. Poté následovala praktická ukázka podrobného dûlení zadní ãtvrtû a cel˘ blok byl ukonãen zajímavou a opût dlouhou diskusí. Po v˘teãném obûdû v restauraci Mitrovského dvora mûli zájemci moÏnost prohlédnout si místní stádo angusÛ, o kterém pohovofiil Ale‰ Hatlák, fieditel statku a ãlen na‰eho Junior teamu. V pozdních odpoledních hodinách jsme se s Mitrovsk˘m dvorem rozlouãili a pokraãovali kaÏd˘ vlastním smûrem, i kdyÏ vût‰ina je‰tû vyuÏila moÏnosti prohlédnout si nedalekou farmu s chovem plemene charolais rodiny Hatlákov˘ch, ktefií jsou ãleny svazu, a jejich pût dûtí také roz‰ifiuje fiady ãlenÛ JT. DomÛ jsme se kaÏd˘ po vlastní ose rozjíÏdûli uÏ za úplné tmy.

V‰em zúãastnûn˘m a v˘‰e vyjmenovan˘m bych ráda podûkovala za hladk˘ prÛbûh celé akce, spoluorganizátorÛm a kolegÛm za aktivní pfiístup, ãlenÛm JT za jejich zájem a disciplinovanost a fiediteli provozu, Robertu Zelenému za to, Ïe nám umoÏnil vyuÏít krásného prostfiedí Mitrovského dvora pro uskuteãnûní tohoto zajímavého semináfie. Budu se tû‰it na dal‰í hojnou úãast juniorÛ na nûkterém z pfií‰tích v˘jezdÛ!

Zhodnocení úãastníkÛ: TomበKotajny: Akce se mi velmi líbila, moc za to dûkuji, organizace i prostfiedí super, diskuse a téma aktuální, atmosféra byla skvûlá. Díky moc. Lucie Bo‰inová: Já jsem byla ze semináfie naprosto nad‰ená. Byl nesmírnû pfiínosn˘ jak po praktické stránce, kdy jsme mûli moÏnost vidût bourání hovûzích ãtvrtí a dozvûdût se více o vyuÏitelnosti kaÏdého kousku masa se strhujícím v˘kladem pana Franti‰ka K‰ány ml.,

tak po teoretické stránce pfiedná‰ky p. Ing. Smetany, která byla velmi konkrétní a z praxe. Vidût chovy ostatních farmáfiÛ a mít moÏnost porovnat je, popovídat si a vymûnit vlastní zku‰enosti je rovnûÏ nesmírnû dÛleÏité a motivující. Mnohokrát dûkuji, Ïe jsem s vámi mohla strávit dva úÏasné dny!

·tûpán ·ebelka: Za sebe mÛÏu fiíci, Ïe to pro mû byl pravdûpodobnû nejzajímavûj‰í a nejpouãnûj‰í v˘jezd junior t˘mu, dûkuji moc Mitrovskému dvoru, organizátorÛm âSCHMS, kolegÛm juniorÛm, panu

Smetanovi a mistrovi K‰ánovi ml. za krásné záÏitky s masem:-)!

Jan Chmelík, Ing.: Pan K‰ána – borec, jak páteãní veãer s panem Smetanou (trochu depresivní, ale urãitû pravdivé), tak sobotní bourání (velmi zajímavé) mûlo ‰Èávu. Pro nás, co se masem zab˘váme, opravdu hodnû hutné a potfiebné informace. V˘born˘ kolektiv lidí, opravdu to celkovû nemûlo chybiãku – snad jen to ubytování by si mûli na Mitrovû je‰tû k té restauraci dostavût, aby se nemuselo dolÛ do lesa do té hrÛzy:-).

17

Ohlédnutí za semináfiem na téma: Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora Franti‰ek K‰ána ml. je mlad˘, ‰ikovn˘ fiezník, kter˘ má svÛj obor nejen v krvi, ale hlavnû v hlavû a v srdci. Od tfiinácti let pomáhal svému otci, kter˘ má malé rodinné fieznictví na Praze 6 na Bfievnovû, kde vás pfiekvapí nejen kvalita v˘robkÛ, ale také pfiístup prodávajících. To je ostatnû dÛvod, proã se k nim zákazníci jen hrnou a rádi se vracejí jak pro chutné uzeniny, tak také pro radu ohlednû kulináfiské úpravy nabízeného masa a polotovarÛ. JiÏ druh˘m rokem spolupracuje Franti‰ek junior s jednou známou ãeskou spoleãností podnikající v gastronomii na zajímavém projektu a také se velmi intenzivnû vûnuje propagaci kvalitního ãeského masa a potravin s ním souvisejících. RozhovorÛ uÏ poskytl celou fiadu, mÛÏete si je dohledat velmi lehce na internetu a tam se dozvíte, jak˘ je jeho pohled na ãesk˘ trh s potravinami, o jeho pfiístupu k „v˘robû“ od Ïivého zvífiete aÏ po koneãn˘ produkt, kter˘ jde k zákazníkovi v podobû kvalitního masa nebo v˘robku, o maximální vyuÏitelnosti jateãného trupu od ocásku po rypáãek, nebo chcete-li v na‰em pfiípadû „od oháÀky po líãka“ a podobnû. Z jeho aktivit je zfiejmé, Ïe je pracovnû velmi vytíÏen, a tak jsme mûli opravdu velikou radost, kdyÏ se nám s Franti‰kem K‰ánou ml. podafiilo navázat spolupráci. První vla‰tovkou byl semináfi na téma „Zpracování hovûzího masa a jeho prodej ze dvora“, kter˘ se konal, jak je jiÏ v na‰em

18

svazu zvykem, den pfied v˘roãní ãlenskou schÛzí. V leto‰ním roce jsme ale sál Hotelu Skalsk˘ dvÛr vyuÏili aÏ v odpoledních hodinách, kdy se teoretické ãásti semináfie ujal Ing. Pavel Smetana, Ph.D. z Jihoãeské Univerzity, kter˘ „zasvûtil“ pfiítomné posluchaãe do problematiky legislativy a technologick˘ch postupÛ souvisejících s dan˘m tématem a pfiidal cenné rady s ukázkou rÛzn˘ch provozÛ. Praktická ãást semináfie se konala nedaleko: na Mitrovském Dvofie. Mitrov‰tí nám vy‰li vstfiíc, a tak jsme mohli vyuÏít prostoru jejich moderní bourárny k praktické ukázce, kterou slov- ❒ Řezník Martin Skoumal (foto: Karel Melger) nû provázel právû Franti‰ek K‰ána ml. ve spolupráci ze semináfie film. Navázali jsme s místním fiezníkem panem spolupráci s dal‰ím ‰ikovn˘m Martinem Skoumalem, kter˘ si se mlad˘m ãlovûkem, kameramanem zadní ãtvrtí poradil, dle slov pana Martinem Brabcem, kter˘ pofiídil Franti‰ka, velmi profesionálnû. velmi kvalitní záznam a v souãasné Kapacita místního provozu je dobû pracuje ve stfiiÏnû na omezená, bylo tfieba dodrÏovat koneãné verzi videa. Z kratiãké hygienické zásady a z toho ukázky, která je k dispozici na dÛvodu jsme museli omezit poãet hlavní stránce na‰eho svazového úãastníkÛ. Po dohodû se spoluor- webu, je zfiejmé, Ïe se máme na co ganizátory a panem K‰ánou ml. tû‰it. jsme rozdûlili pfiihlá‰ené na dvû Závûrem mi dovolte podûkoparty, coÏ se ukázalo jako velice dobré fie‰ení. V‰ichni tak mûli vat zejména panu Franti‰kovi dostatek prostoru pro- K‰ánovi ml., Robertovi Zelenému hlédnout si provoz a sle- a Ale‰ovi Hatlákovi a dal‰ím Mitrovského dovat bourání na zamûstnancÛm vlastní oãi bez toho, Dvora, ktefií nám s organizací aby jim nûkdo jin˘ semináfie aktivnû pomáhali, pfiekáÏel ve v˘hledu. Ing. Pavlu Smetanovi, kameraMartinovi Brabcovi Velk˘ zájem o toto manovi téma ze strany chova- a zamûstnancÛm âSCHMS za telÛ nás natolik pfie- hladk˘ prÛbûh semináfie. kvapil a potû‰il, Ïe A nyní uÏ slíben˘ rozhovor: jsme se rozhodli udûlat

Rozhovor s Franti‰kem K‰ánou ml. na Mitrovském dvofie Jak je to dnes s ãesk˘mi fiezníky a fieznick˘m fiemeslem?

informace poskytnout, pak je to skvûlé.“

„Doba je teì taková, Ïe je v‰eho dostatek, mÛÏete si koupit, co chcete, ale pravdou je, Ïe u nás, mezi ãesk˘mi fiezníky, toho opravdu kvalitního masa zase tolik není. Spousta jich ale umí své fiemeslo perfektnû, aÈ uÏ v malém nebo ve velkém. Ale kdyÏ si místní chovatel dokáÏe maso také sám zpracovat, pak je to to nejlep‰í.“

TakÏe podle vás musí fiezník umût nejen porcovat, ale také nabízet a vysvûtlovat?

Umí si zákazníci správnû vybírat? „V âeské republice se to ve vût‰inû pfiípadÛ pofiád bere jako za komunistÛ, kdy bylo hovûzí maso pfiední, zadní a svíãková. A moÏná nûco na polívku. Ale tûch partií je daleko více. Byly známé uÏ za první republiky, mají svoje názvy. Dá se tak ze zvífiete získat je‰tû daleko víc. Spousta dal‰ího kvalitního masa. I kdyÏ kvalitní maso, to je prakticky v‰echno. Podle mû se nedá fiíct, Ïe je kvalitnûj‰í svíãková nebo oháÀka nebo kliÏka. V‰echno má svou kvalitu. A kaÏd˘ zákazník má rád nûco jiného.“ Jak by tedy mûlo vypadat správné porcování masa? „Pokud jde o porcování masa, tak jde jen o to, Ïe vy to maso samotné dokáÏete více a detailnûji vyuÏít. Tfieba krk nebo pupek má partie, které se dají vyuÏít jak na steak, tak samozfiejmû i na pomalé du‰ení. Pfii dobrém porcování se dají partie vyuÏít je‰tû daleko efektivnûji. Typické ãeské dûlení je na ãtrnáct ãástí, ale tfieba v Americe jich mají ‰edesát sedm. Pokud vám zpracovatel dokáÏe tyto

„Je pravdou, Ïe je nûkolik typÛ fiezníkÛ. Spousta lidí si pod pojmem fiezník pfiedstaví nûkoho, kdo pfiijde na zabijaãku, zabije prase a udûlá jitrnice. Je to ale trochu jinak. MoÏná bychom to mohli pfiirovnat ke kuchyni, kdy jeden kuchafi umí polívky, dal‰í se tfieba specializuje na studenou kuchyni. Základní fiezník je jateck˘, fiezník na poráÏce. Pak je fiezník bouraã. A pak je tu fiezník, kter˘

je vyslovenû obchodní. A ten, pokud umí mluvit a dokáÏe to zákazníkÛm vysvûtlit, tak to dûlá hroznû moc.“ Jak se pozná, Ïe je fieznictví dobré? „To se pozná, jakmile otevfiete dvefie. Musí to tam vonût. Jakmile to nevoní, je nûco ‰patnû. KdyÏ se s masem pracuje, vytéká z nûj spousta ‰Èávy a ta ‰Èáva se pomûrnû rychle kazí. TakÏe pokud je to tam v‰elijak cítit, tak asi dobfie nemyjí. MÛÏe to b˘t star˘ krámek se star˘mi pulty, starou podlahou, ale musí to tam vonût. Taky nezáleÏí tolik na tom, jak obchod vypadá, ale spí‰ co je narovnané v pultû. U hovûzího masa je to dost tûÏké, protoÏe to ãasto a rádo reaguje se vzduchem. Pokud se prodává ve vakuu, pak je vût‰inou mírnû na‰edlé. KdyÏ ho vybalíte, tak po nûjaké dobû zmûní barvu a je naãervenalé. A kdyÏ ho nûjakou dobu necháváte zrát, tak zase vypadá jako

Foto: Karel Melger

19

mohli dokázat, Ïe to dûláme dobfie. A kdyÏ nûco dobfie nedûláme, tak je nejlep‰í se zeptat. Spousta z nás to chce dûlat líp, neÏ ostatní, mít lep‰í receptury, ale podle mû je to hloupost. KdyÏ se podíváte do Francie, tak tam se to v‰ichni snaÏí dûlat dobfie. V Itálii, aÈ jdete kamkoliv, tak se kaÏd˘ producent snaÏí dûlat nejlíp, jak to umí. A tohle v âechách zatím je‰tû chybí. Jsou tu lidé, ktefií to dûlají v˘bornû, ale mûli bychom to v‰ichni dûlat v˘bornû. Abychom byli jako stát sobûstaãní, abychom nemuseli vûci dováÏet, coÏ mû stra‰nû mrzí.“

Foto: www.mitrovskydvur.cz

oschlé. To jsou vûci, na které se lidé koukají. A prodavaã jim musí vysvûtlit, proã to tak je.“ Mluvil jste o zrání masa, to je v poslední dobû ãasto diskutované téma. „Je stra‰nû dÛleÏité, jak je maso vyzrálé. BohuÏel v mnoha pfiípadech se u nás maso neprodává ideálnû vyzrálé. Mûlo by to b˘t nejménû t˘den, ãtrnáct dní po poráÏce. Pokud chcete dûlat steaky, pak je to ideální tfieba aÏ po mûsíci. AÈ uÏ zraje v proudu vzduchu nebo ve vakuu.“ Které maso máte nejradûji? „Úplnû v‰echno. Ale musím fiíct, Ïe mám rád kombinaci masa a zeleniny. KdyÏ je ãlovûk zdrav˘, tak si tûlo fiekne samo, co potfiebuje. A proto si dám k obûdu to, co mi chutná, co mám rád. Chlapi mají nejradûji maso, to uÏ pfiíroda tak zafiídila. Holky si masa dávají tro‰ku ménû. A kdyÏ bych si mûl vybrat jaké maso, tak pokud je ãlovûk unaven˘, tak by si mûl dát nûjak˘ siln˘ v˘var, ideálnû hovûzí, protoÏe ten ho fakt postaví na nohy. KdyÏ si chci pochutnat na mase, sáhnu po hovûzím. Ale kdyÏ si dám kufie a je to kufie z dobrého chovu, tak si na nûm taky pochutnám.“

o kterém by se dalo dlouho hovofiit. Jsou perfektnû zabalené, je v nich maso, jsou v nich látky, které jsou státem schváleny a proto je moÏné je pouÏívat. BohuÏel v âechách se dost ãasto pod tradiãní recepturou, která je na etiketû, skr˘vá v˘robek, kter˘ v sobû sice nûjaké maso má, ale má také látky, které mají ten v˘robek vylep‰it. Tak, aby byl pofiád stejn˘. Ale pravda je taková, Ïe staãí jen maso a sÛl a kofiení a mÛÏete z toho udûlat perfektní v˘robek.“ Pfiijel jste na Mitrovsk˘ dvÛr podívat se a poradit. Proã? „SnaÏím se povídat si s lidmi, ktefií mají s tímto fiemeslem co do ãinûní. Chtûli bychom dokázat, Ïe ãe‰tí fiezníci i ãe‰tí chovatelé patfií mezi svûtovou ‰piãku, i kdyÏ to moÏná není tak vidût. Není to o tom, Ïe bych chtûl dûlat chytrého, ale jde o to, abychom si

20

„Zaãal jsem dûlat v˘robky z masa podle prvorepublikov˘ch receptur. Nebo podle receptur z padesát˘ch, ‰edesát˘ch let, kdy se je‰tû nepouÏívaly polyfosfáty. I kdyÏ polyfosfát není nic vyloÏenû ‰patného, jde spí‰ o to, kolik se ho pouÏije. Moje v˘robky jsou klasické, je tam maso, sÛl, kofiení a to je v‰ecko. Je to nároãnûj‰í na v˘robu, musí se u toho víc pfiem˘‰let, víc si tfieba hlídat teploty. V˘roba trvá déle, ãlovûk musí b˘t preciznûj‰í. A je to pak poznat na chuti, i kdyÏ hned zpoãátku ãlovûk necítí tak v˘raznou chuÈ. Je to jako s vínem. KdyÏ se napijete dobrého vína, tak se chutû a vÛnû pozvolna rozvíjejí. A kdyÏ polknete, tak vám v ústech pofiád zÛstává dokonal˘ pocit. Stejnû je to i s tûmito masn˘mi v˘robky. SnaÏím se dûlat opravdu kvalitní v˘robky.“ A jak se vám líbí v Mitrovském dvofie? „Moc. A moc si váÏím i toho, Ïe nám do takového prostoru umoÏÀují vstoupit, protoÏe není zvykem, aby se do zpracovny masa pou‰tûlo. Samozfiejmû, Ïe se musí dodrÏet základní principy hygieny, ale jsem opravdu moc rád, Ïe jsem tady. A pochutnal jsem si taky na zdej‰ím salámu, byl v˘born˘.“

Jak˘ je vበnázor na masné v˘robky ze super a hypermarketÛ? „Je pravdou, Ïe mají svojí vysokou kvalitu, i kdyÏ kvalita je termín,

A co teì dûláte, kromû toho, Ïe se snaÏíte lidem radit, jak správnû dûlat fiemeslo?

Foto: www.gastronaut.cz

Úvodní text: Pavla Vydrová Rozhovor: Helena Zelená KfiíÏová

Anal˘za negenetick˘ch efektÛ ovlivÀující pfieÏitelnosti mláìat u masného skotu Vostr˘ L.1,2, Veselá Z.2, Krupa E.2, Svitáková A.2,1, Milerski M.2, Pfiibyl J.2 1 Fakulta agrobiologie pfiírodních a potravinov˘ch zdrojÛ, âeská zemûdûlská univerzita v Praze 2 V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, Praha – Uhfiínûves Ekonomická efektivnost chovu masného skotu je z velké ãásti zaloÏena na produkci zástavov˘ch telat, která je ve velké mífie ovlivÀována zejména ukazateli reprodukce a pfieÏitelnosti mláìat. Pouze u zdárnû odchovan˘ch jedincÛ se mohou realizovat dal‰í dÛleÏité uÏitkové vlastnosti podmiÀující v˘‰i a kvalitu produkce hovûzího masa jako jsou rÛstová schopnost ãi jateãná hodnota. Snahy o zlep‰ování ekonomické efektivnosti produkce masného skotu by tedy mûly b˘t primárnû cíleny na zv˘‰ení poãtu odchovan˘ch telat. PfieÏitelnost mláìat je velmi komplexní vlastností, která je ovlivnûna fiadou genetick˘ch i negenetick˘ch faktorÛ. Vût‰ina ztrát mláìat pfiipadá na první dny po porodu, proto je potfieba vûnovat pozornost zejména tomuto období. Prvním kritick˘m momentem je samotn˘ porod. Délka a prÛbûh porodu zásadním zpÛsobem ovlivÀují dal‰í pfieÏitelnost mláìat. V˘sledkem tûÏk˘ch a dlouho trvajících porodÛ b˘vají po‰kození mozku plodu vlivem nedostatku kyslíku, která nabourávají nástup poporodních reflexÛ mládûte a ãasto vedou k jeho následnému úhynu. V období tûsnû po porodu jsou klíãov˘mi faktory termoregulace mládûte a zejména navázání správn˘ch kontaktÛ s matkou. Pro pfiekonání teplotního stresu jsou v˘znamné zejména termoizolaãní vlastnosti tûlesného pokryvu narozeného mládûte a schopnost mobilizace energetick˘ch rezerv organizmu. Pfii navazování vazby mezi matkou a mládûtem se uplatÀují instinktivní vzorce chování (vokalizace, olizování, sání, následování matky a dal‰í). DÛleÏit˘mi faktory jsou i tvar vemene a postavení strukÛ matek nebo mnoÏství a kvalita mleziva. V dal‰ím období je pfieÏitelnost mláìat závislá i na jejich temperamentu nebo odolnosti vÛãi nemocem a parazitÛm. U masného skotu jsou ztráty telat obvykle spojeny zejména s v˘skytem tûÏk˘ch porodÛ. Zahraniãní autofii uvádûjí, Ïe u plemene charolais je 8% porodÛ spojeno s nutností mechanické pomoci chovatele nebo provedení císafiského fiezu. V˘skyt tûÏk˘ch porodÛ je spojen nejen s vy‰‰ími ztrátami telat, ale v˘raznû ovlivÀuje rovnûÏ welfare zvífiat, nároky na chovatelskou a veterinární péãi a moÏnosti dal‰ího vyuÏití krav. Z biologického hlediska je snadnost porodu ovlivÀována jak pfiím˘mi efekty plodu (hmotnost telete, ‰ífika hlavy, v˘skyt deformací, schopnost zaujmout pravidelnou porodní polohu apod.) tak efekty maternálními (zejména ‰ífika pánve). V‰echny tyto vlastnosti jsou ãásteãnû geneticky podmínûné a lze tedy uvaÏovat o jejich vyuÏití v rámci ‰lechtitelské práce zamûfiené na sníÏení ztrát jehÀat a telat.

V tomto pfiíspûvku jsme se v‰ak zamûfiili na negenetické efekty ovlivÀující pfieÏitelnost telat, a které jsou zjistitelné z údajÛ poskytovan˘ch v kontrole uÏitkovosti. Jako uÏitková vlastnost byla vybrána pfieÏitelnost mláìat do 24 hodin po porodu. Mrtvû narozen˘ jedinec byl zahrnut do skupin úmrtí do 24 hodin po porodu. Pfiesn˘ ãas úmrtí jedince nebyl hodnocen. Do anal˘zy bylo zahrnuto osm plemen masného skotu (masn˘ simentál (12 %), gasconne (1 %), hereford (10 %), aberdeen angus (25 %), charolais (36 %), limousine (9 %), blonde d’Aquitane (4 %), piemontese (3 %)). Podíl pfieÏit˘ch jedincÛ sledovan˘ch plemen bez ohledu na sledované efekty je uveden v tabulce 1. Nejvy‰‰í podíl pfieÏiv‰ích mláìat vykazovalo plemeno hereford. Naopak nejmen‰í podíl byl zji‰tûn u plemene piemontese. Tabulka č. 1: Podíl přezitých telat podle plemene

Plemeno

masný simentál gasconne hereford aberdeen angus charolais limousine blonde d’Aquitaine piemontese

Podíl mrtvých telat do 24 hod. po porodu (%) 95,6 93,0 96,6 94,0 92,7 95,4 90,9 90,2

Podíl mrtvých telat do 24 hod. po porodu (%) 4,4 7,0 3,4 6,0 7,3 4,6 9,1 9,8

Celkem (ks)

8927 1140 7349 20 680 29 120 7454 3058 2329

Negenetické efekty: Do pfiedkládané anal˘zy byly zahrnuty následující negenetické efekty, které ovlivÀují pfieÏitelnost mláìata: 1) Vûk matky 2) Pohlaví jedince rozdûlené na ãtyfii úrovnû (b˘k jedináãek, b˘k z dvojãat, jalovice jedináãek, jalovice z dvojãat) 3) ObtíÏnost porodu 4) Hmotnost pfii narození 5) Plemeno jedince

21

Graf č. 1: Vliv věku matky na přežitelnost telat

PfiestoÏe efekt SRO (stádo x rok x období) vykazuje nejvy‰‰í vliv ze v‰ech negenetick˘ch efektÛ, není v tomto ãlánku z dÛvodu velkého poãtu úrovní uveden. Musí v‰ak b˘t vÏdy brán v úvahu. Vlivy jednotliv˘ch efektÛ ovlivÀujících pfieÏitelnost jsou vyjádfieny jako pravdûpodobnost pfieÏití telete v procentech. 1) Vûk matky Jak z následujícího grafu vypl˘vá (Graf 1), nejvy‰‰í pravdûpodobnost pfieÏití do 24 hodin po porodu byla odhadnuta pro telata narozená ãtyfi aÏ ‰est let˘m matkám. S niωím ãi vy‰‰ím vûkem matky dochází k sniÏování pravdûpodobnosti pfieÏití telete. Vy‰‰í pravdûpodobnosti pfieÏití telat narozen˘ch ãtyfi aÏ ‰est let˘m matkám poukazuje na lep‰í matefiské vlastnosti. Dospûlé krávy jiÏ ukonãili svÛj vlastní v˘voj, dosahují vrchol své mléãné produkce a také jsou v nejlep‰í kondici. Od ‰estého roku vûku matek dochází opût k poklesu mléãné produkce a ostatních matefisk˘ch vlastností. Tyto v˘sledky souhlasí s v˘sledky zahraniãních autorÛ. Nûktefií zahraniãní autofii uvádûjí, Ïe mlad‰í matky mají telata s niωí porodní hmotností, coÏ v˘raznû ovlivÀuje pfieÏitelnost telat. Je to hlavnû z dÛvodu neukonãeného v˘voje mlad˘ch jalovic a krav, které musejí pfierozdûlovat pfiijaté Ïiviny mezi sebe a nenarozené tele.

2) ObtíÏnost porodu Dal‰ím efektem, kter˘ v˘raznû ovlivÀuje pfieÏitelnost telat, je obtíÏnost porodu. Jak uÏ bylo zmínûno v úvodní ãásti obtíÏnost porodu je v úzkém vztahu k pfieÏitelnosti telat, pfiedev‰ím tûÏké a dlouhotrvající porody v˘raznû zvy‰ují pravdûpodobnost úhynu telete. Jak z grafu 2 vypl˘vá, nejvût‰í pravdûpodobnost pfieÏití telete do 24 hodin po porodu vykazoval porod snadn˘. Se zvy‰ující se obtíÏností porodu u v‰ech sledovan˘ch plemen v˘raznû klesá ‰ance na pfieÏití telete. V˘jimku tvofiil pouze porod veden˘ s pomocí císafiského fiezu, kdy dochází k v˘raznûj‰ímu zv˘‰ení pravdûpodobnosti na pfieÏití telete. Tento jev je zpÛsoben skuteãností, Ïe telatÛm narozen˘m s pomocí císafiského fiezu je vûnována pfii porodu i po porodu náleÏitá veterinární péãe, která zvy‰uje pravdûpodobnost pfieÏití telat. Pfii v˘skytu obtíÏného porodu je vÏdy nutné hledat jeho pfiíãinu, aby bylo moÏné obtíÏn˘m porodÛm do budoucna zabránit. Graf č. 2: Vliv obtížnosti porodu na přežitelnost telat

3) Pohlaví Jalovice vykazovaly vy‰‰í pfieÏitelnost neÏ b˘ci. Vy‰‰í úmrtnost b˘kÛ v porovnání s jalovicemi zji‰tûné v této práci je v souladu s ostatními v˘sledky zahraniãních autorÛ, ktefií uvádûjí, Ïe vy‰‰í úmrtnost u b˘kÛ mÛÏe b˘t zpÛsobena vazbou na pohlaví, která je‰tû nebyla definována. Vy‰‰í pfieÏitelnost jaloviãek také mÛÏe b˘t spojena s niωí Ïivou hmotností pfii porodu a tím spojen˘m i lehãím prÛbûhem porodu. Tomu nasvûdãuje i skuteãnost, Ïe jedinci

22

z dvojãat u obou pohlaví vykazovaly vy‰‰í ‰anci na pfieÏití, neÏ jedináãci. Dvojãata vykazují v porovnání s jedináãky niωí porodní hmotnost a tím pádem lehãí prÛbûh porodu. Nûktefií autofii také uvádûjí, Ïe vysoká pfieÏitelnost dvojãat je také zpÛsobena intenzivnûj‰í péãi o nû ze strany chovatele. Graf č. 3: Vliv pohlaví na přežitelnost telat

5) Plemenná pfiíslu‰nost V grafu 5 jsou znázornûny pravdûpodobnosti pfieÏití telat dle jednotliv˘ch plemen zahrnut˘ch do anal˘zy. Z grafu vypl˘vá, Ïe nejvy‰‰í ‰anci na pfieÏití mají telata plemen masn˘ simentál a hereford, naopak nejniωí má plemeno piemontese. U ostatních plemen jsou pravdûpodobnosti pfieÏití telat shodné a pohybují se v rozsahu 88 % aÏ 89 %. Graf č. 5: Vliv plemenné příslušnosti na přežitelnost telat

4) Hmotnost telete pfii porodu Vliv hmotnosti telete pfii porodu na pravdûpodobnost pfieÏití telete je uvedena v grafu 4. Z grafu vypl˘vá, Ïe se zvy‰ující se hmotností telete se zvy‰uje pravdûpodobnost jeho pfieÏití. Je tfieba si ale uvûdomit, Ïe rozpûtí tvofií pouhé 2 %. CoÏ z celkové pravdûpodobnosti je zanedbatelná hodnota (napfiíklad v porovnání s obtíÏností porodu cca 33 %). Niωí v˘znamnost porodní hmotnosti mÛÏe b˘t zpÛsobena kvalitou zdrojÛ informací o porodní hmotnosti telat. Hmotnost telete pfii porodu ovlivÀuje pfieÏitelnost telat ve dvou rovinách. Tûωí telata mají vy‰‰í ‰anci na pfieÏití a to z dÛvodu lep‰ího pfiekonání teplotního stresu a schopnost mobilizace energetick˘ch rezerv organizmu. Av‰ak vy‰‰í porodní hmotnost jedince je vût‰inou úzce spojena s tûωím prÛbûhem porodu, kter˘ je, jak uÏ bylo v˘‰e uvedeno, spojen s niωí pravdûpodobností pfieÏití telete. Z tûchto dÛvodÛ vychází hmotnost jako ménû v˘znamn˘ efekt. Hmotnost telete pfii porodu, jako faktor ovlivÀující pfieÏitelnost telete, je také nutno brát v úvahu spoleãnû s hmotností a kondicí matky telete. Je totiÏ rozdíl v obtíÏnosti porodu pro dvû telata o stejnû vysoké porodní hmotnosti a matkou v dobré a zlé kondici.

Závûr Byla analyzována databáze v˘sledkÛ polního testu pro rozbor negenetick˘ch efektÛ, které ovlivÀují pfieÏitelnost telat masného skotu do 24 hodin po porodu. Z anal˘zy vypl˘vá, Ïe v‰echny analyzované efekty v˘raznû ovlivÀují pfieÏitelnost telat. S v˘jimkou porodní hmotnosti telete. Niωí v˘znamnost porodní hmotnosti v‰ak mÛÏe b˘t zpÛsobena kvalitou zdrojÛ informací o porodní hmotnosti telat. Dal‰ími kroky bude anal˘za genetick˘ch vlivÛ, které ovlivÀují pfieÏitelnost telat (pfiímé a maternální genetické efekty). Zpracováno v rámci fie‰ení projektu NAZV QJ1310184. PouÏitá literatura k získání u autorÛ.

Graf č. 4: Vliv porodní hmotnosti na přežitelnost telat

23

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu – Interbeef Veselá Z., Svitáková A., Vostr˘ L. V záfií 2013 byly âeskému svazu chovatelÛ masného skotu pfiedány první mezinárodní plemenné hodnoty pro plemena Limousine a Charolais. Tyto plemenné hodnoty jsou v˘sledkem intenzivní práce mezinárodního v˘zkumného t˘mu a plody nûkolikaletého snaÏení pracovní skupiny Interbeef (International Beef Evaluation Service), která je jednou ze skupin mezinárodní organizace ICAR. První kroky na vybudování systému pro mezinárodní genetické hodnocení byly uãinûny jiÏ v roce 1999, kdy byl zahájen projekt s názvem EUBEEVAL (European Project for International Beef Genetic Evaluation). Do tohoto projektu se v úvodu zapojily 3 zemû (Velká Británie, Francie a Irsko) a cel˘ projekt byl za‰títûn Interbullem (International Bull Evaluation Service – organizací zaji‰Èující mezinárodní genetické hodnocení u dojen˘ch plemen skotu). V prÛbûhu dal‰ích let o zapojení do projektu projevily zájem i dal‰í zemû a v‰e vyvrcholilo ustanovením speciální skupiny Interbeef za‰títûné ICARem (resp. Interbullem). Dnes je do projektu aktivnû zapojeno jiÏ 6 zemí u plemene Charolais (âeská republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko a ·védsko) a 8 zemí u plemene Limousine (kromû v˘‰e zmínûn˘ch je to dále ·panûlsko a Velká Británie). Mezinárodní genetické hodnocení pro masn˘ skot se do jisté míry li‰í od mezinárodního genetického hodnocení skotu dojeného (Interbull). Zatímco do Interbullu vstupují jako podkladové údaje plemenné hodnoty z jednotliv˘ch zemí, mezinárodní genetické hodnocení masného skotu poãítá pfiímo s uÏitkovostmi (tedy fenotypov˘mi hodnotami). V souãasné dobû byl vytvofien˘ postup pro mezinárodní genetické hodnocení odstavov˘ch hmotností (hmotnost ve vûku 210 dní).

24

Základním principem mezinárodního hodnocení Interbeef je pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot specifick˘ch pro kaÏdou ze zapojen˘ch zemí. KaÏdé zvífie má tedy pfiedpovûzeno nûkolik plemenn˘ch hodnot. V pfiípadû plemene Limousine je to 8 plemenn˘ch hodnot pro 8 zapojen˘ch zemí, v pfiípadû plemene Charolais 6 plemenn˘ch hodnot pro 6 zapojen˘ch zemí. Korelace mezi tûmito plemenn˘mi hodnotami není rovna 1, to znamená, Ïe pofiadí zvífiat dle plemenn˘ch hodnot v rÛzn˘ch zemích není shodné. Projevuje se zde takzvaná interakce genotypu a prostfiedí (v tomto pfiípadû zemû), kterou lze ãíselnû vyjádfiit jako genetickou korelaci mezi zemûmi. Z v˘‰e zmínûného vypl˘vá, Ïe francouzsk˘ b˘k, kter˘ vykazuje vysokou plemennou hodnotu ve Francii, nemusí b˘t nejvhodnûj‰ím kandidátem pro produkci telat napfiíklad v âeské republice, kde jsou chovatelské a prostfieìové podmínky do jisté míry odli‰né. Praktick˘m a velmi v˘znamn˘m dopadem mezinárodních plemenn˘ch hodnot Interbeef pro chovatele je to, Ïe od této chvíle jiÏ mohou zohledÀovat v˘bûr vhodn˘ch kandidátÛ pro chov v âeské republice na základû mezinárodních plemenn˘ch hodnot stanoven˘ch speciálnû pro na‰e chovatelské podmínky. Stejnû jako plemenné hodnoty, jsou i spolehlivosti jejich pfiedpovûdi specifické pro kaÏdou zemi. Vstupní data Jak jsme jiÏ uvedli, do mezinárodního genetického hodnocení odstavov˘ch hmotností pro plemeno Limousine je momentálnû zapojeno 8 zemí. Ve struktufie celého souboru (jedinci s uÏitkovostí a jejich pfiedci), kter˘ vstupoval do mezinárodního genetického hodnocení, pochopitelnû v˘raznû pfievaÏují zvífiata z Francie (88,2 %), následovaná

Modelová rovnice a zohlednûné prostfieìové efekty jsou v pfiípadû národního genetického hodnocení i mezinárodního genetického hodnocení shodné. Stejnû tak je shodná metoda pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pomocí animal modelu, tedy pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot pro v‰echny pfiíbuzné jedince se zohlednûním vzájemn˘ch pfiíbuzensk˘ch vztahÛ. V tomto rutinním bûhu byly v Interbeefu pfiedpovídány nejenom plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt, ale také plemenné hodnoty pro efekt maternální, které jsou v‰ak prozatím ve fázi testování. V dal‰ím textu se tedy zamûfiíme pouze na plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt, které jsou urãené k publikování.

Velkou Británií (5,3 %), Dánskem (1,8 %), ·panûlskem (1,6 %), Irskem (1,5 %), ·védskem (0,75 %), Finskem (0,6 %) a âeskou republikou (0,25 %). Celkov˘ poãet v‰ech zvífiat byl pfiibliÏnû 2,6 milionu. Podobnû jako u plemene Limousine, také u plemene Charolais v˘raznû pfievaÏují jedinci z Francie (94,9 %), následovaní ·védskem (2,5 %), Irskem (1 %), âeskou republikou (0,6 %), Dánskem (0,5 %) a Finskem (0,4 %). Do genetického hodnocení dále vstupují také jedinci z dal‰ích zemí, ktefií se podíleli na reprodukci ve v˘‰e zmínûn˘ch zapojen˘ch zemí (tedy jedinci v rodokmenu, z nichÏ dÛleÏití jsou pfiedev‰ím inseminaãní b˘ci). Celkov˘ poãet jedincÛ plemene Charolais vstupujících do mezinárodního genetického hodnocení byl pfiibliÏnû 4,1 milionu. Rozdíly mezi ãesk˘m národním a mezinárodním genetick˘m hodnocením Pfii anal˘ze v˘sledkÛ mezinárodního hodnocení si musíme uvûdomit, Ïe mezi mezinárodním a ãesk˘m národním systémem genetického hodnocení je nûkolik rozdílÛ. Zatímco do ãeského národního hodnocení vstupují data o v‰ech jedincích masn˘ch plemen vãetnû kfiíÏencÛ, Interbeef prozatím vyuÏívá pouze data ãistokrevn˘ch zvífiat samostatnû pro plemeno Charolais a plemeno Limousine. V âeské republice jsou plemenné hodnoty pfiedpovídány pomocí takzvaného víceznakového animal modelu, kdy je spoleãnû hodnoceno 5 vlastností z polního testu (obtíÏnost porodu, porodní hmotnost, hmotnost ve vûku 120 dní, odstavová hmotnost a roãní hmotnost), které jsou navzájem vysoce korelované. Pfii pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot Interbeefem je vyuÏívána pouze jedna vlastnost (odstavová hmotnost) v takzvaném jednoznakovém animal modelu.

Koeficienty dûdivosti a genetické korelace mezi zemûmi NejdÛleÏitûj‰ím a také nejobtíÏnûj‰ím úkolem bylo stanovení genetick˘ch korelací mezi jednotliv˘mi zemûmi. Získané genetické korelace (mimo diagonálu) a koeficienty dûdivosti pro pfiím˘ genetick˘ efekt pro jednotlivé zemû (na diagonále) jsou uvedené v tabulce 1 (Limousine) a 2 (Charolais). Tyto hodnoty se budou pfied kaÏd˘m dal‰ím rutinním mezinárodním genetick˘m hodnocením aktualizovat. Z tabulky je patrné, Ïe genetické korelace mezi zemûmi nikdy nejsou rovny 1. Napfiíklad genetická korelace mezi Francií a âeskou republikou u plemene Limousine je relativnû nízká o hodnotû 0,58. V˘bûr francouzsk˘ch b˘kÛ na základû plemenn˘ch hodnot odhadnut˘ch ve Francii pro inseminaci v âeské republice, je tudíÏ velmi nespolehliv˘. Naopak u plemene Charolais je genetická korelace mezi Francií a âeskou republikou relativnû vysoká (0,88), coÏ se v mezinárodním genetickém hodnocení pfiíznivû promítlo do vy‰‰ích spolehlivostí pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pro ãeské jedince pfiíbuzensky provázané s Francií. Tabulka č. 1: Genetické korelace mezi zeměmi (mimo diagonálu) a koeficienty dědivosti (na diagonále) pro přímý genetický efekt u plemene Limousine FRA GBR DNK ESP IRL SWE FIN CZE

FRA 0,27 0,81 0,88 0,87 0,74 0,80 0,70 0,58

GBR

DNK

ESP

IRL

SWE

FIN

CZE

0,23 0,88 0,68 0,92 0,73 0,67 0,70

0,27 0,78 0,82 0,82 0,72 0,83

0,18 0,70 0,71 0,83 0,59

0,14 0,81 0,73 0,70

0,25 0,76 0,70

0,25 0,70

0,21

Tabulka č. 2: Genetické korelace mezi zeměmi (mimo diagonálu) a koeficienty dědivosti (na diagonále) pro přímý genetický efekt u plemene Charolais FRA DNK IRL SWE FIN CZE

FRA 0,20 0,83 0,72 0,85 0,79 0,88

DNK

IRL

SWE

FIN

CZE

0,24 0,65 0,57 0,82 0,71

0,23 0,63 0,81 0,67

0,15 0,64 0,76

0,20 0,76

0,14

25

Mezinárodní plemenné hodnoty a jejich publikování âeskému svazu chovatelÛ masného skotu je k dispozici soubor s v˘sledky plemenn˘ch hodnot 29 317 jedincÛ plemene Limousine a 59 128 jedincÛ plemene Charolais. Tyto plemenné hodnoty jsou urãené ke zvefiejnûní chovatelÛm. K dispozici jsou v˘sledky v‰ech ãesk˘ch jedincÛ (6410 Limousine a 25 333 Charolais) bez omezení a dále jedincÛ zahraniãních, ktefií splÀují pravidla pro publikaci schválená v Interbeefu. Souãasná podoba tûchto pravidel je taková, Ïe zvefiejnûny mohou b˘t pouze plemenné hodnoty jedincÛ, od nichÏ bylo k dispozici minimálnû 25 potomkÛ s uÏitkovostí a jejichÏ spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty je minimálnû 0,5 alespoÀ v jedné zemi. V˘‰e zmínûné podmínky pro publikování v zahraniãí musí samozfiejmû splÀovat také ãe‰tí jedinci. Tyto podmínky splÀuje 35 ãesk˘ch jedincÛ plemene Limousine a 169 jedincÛ plemene Charolais. V grafu 1 jsou znázornûny genetické úrovnû plemenn˘ch hodnot pfiedpovûzen˘ch pro âeskou republiku a dále základní statistické charakteristiky podle zemí pÛvodu zvífiat v souboru jedincÛ splÀujících podmínky pro publikování ve v‰ech zemích u plemene Limousine. Nejedná se o relativní plemenné hodnoty s prÛmûrem 100, ale o „ãisté“ plemenné hodnoty pfiedpovûzené Interbeefem. Nejvíce jedincÛ pochází z Francie – 16 504 (89,13 %), dále 1043 (5,63 %) z Velké Británie, 366 (1,98 %) z Dánska, 193 (1,04 %) ze ·panûlska, 138 (0,75 %) z Finska, 111 (0,60 %) z Irska, 84 (0,45 %) ze ·védska. Kromû tûchto zvífiat je dále v tomto souboru zahrnuto 21 jedincÛ z Lucemburska, 8 z Nizozemí, 6 z Kanady, 6 z Nûmecka, 1 z Bûloruska a 1 z USA. V pfiípadû tûchto jedincÛ se jedná o jedince importované, pfiípadnû b˘ky v inseminaci, ktefií splnili podmínky pro publikování. Jedinec z nejlep‰í plemennou hodnotou pro âeskou republiku pochází z Velké Británie (PH 54,45).

Graf č. 1: Základní statistické charakteristiky a genetické úrovně podle zemí původu (přímý efekt), PH pro českou republiku, jedinci publikovatelní ve všech zemích – plemeno Limousine

V grafu 2 jsou znázornûné stejné statistické údaje o mezinárodních plemenn˘ch hodnotách pro plemeno Charolais. I v pfiípadû tohoto plemene v souboru zvífiat splÀujících podmínky pro publikování ve v‰ech zemích pfievaÏují jedinci z Francie – 23 304 (96,25 %), dále 307 (1,27 %) jedincÛ ze ·védska, 169 (0,7 %) z âeské republiky, 159 (0,66 %) z Finska, 148 (0,61 %) z Dánska a 72 (0,3 %) z Irska. Stejnû jako u plemene Limousine i zde jsou zahrnuty v˘sledky jedincÛ (inseminace, importy) z dal‰ích zemí: 24 z Velké Británie, 16 z Kanady, 5 z Lucemburska, 3 z Nûmecka, 2 z Bûloruska, 1 ze Slovenska a 1 z USA. Jedinec z nejlep‰í plemennou hodnotou pro âeskou republiku pochází z Francie (PH 58,51). Graf č. 2: Základní statistické charakteristiky a genetické úrovně podle zemí původu (přímý efekt), PH pro českou republiku, jedinci publikovatelní ve všech zemích – plemeno Charolais

Pro zajímavost v následující tabulce 3 (Limousine) a 4 (Charolais) uvádíme pofiadí a plemenné hodnoty nejlep‰ích ãesk˘ch jedincÛ (b˘kÛ) pro dal‰í zemû. Pofiadí udává, na jakém místû se umístil nejlep‰í ãesk˘ b˘k pro danou zemi, pokud si vytvofiíme Ïebfiíãek podle mezinárodních plemenn˘ch hodnot pfiedpovûzen˘ch pro tuto zemi. Do ÏebfiíãkÛ jsou zahrnuti pouze jedinci urãení pro publikování ve

26

v‰ech zemích, tedy jedinci splÀující podmínky publikovatelnosti (minimální spolehlivost 0,5 a minimálnû 25 potomkÛ). Tabulka č. 3: Nejlepší čeští jedinci dle plemenných hodnot pro země zapojené do mezinárodního genetického hodnocení u plemene Limousine Země

Pořadí

Pohlaví

DNK ESP FIN FRA GBR IRL SWE

1550 1441 1545 1321 6653 1711 1228

býk býk býk býk býk býk býk

Rok Plemenná Spolehli- Počet narození hodnota vost potomků 2006 26,96 0,59 60 2002 26,82 0,76 173 2004 15,87 0,42 68 2004 27,92 0,56 68 2004 21,72 0,58 68 2006 31,81 0,68 60 2006 20,11 0,56 60

Tabulka č. 4: Nejlepší čeští jedinci dle plemenných hodnot pro země zapojené do mezinárodního genetického hodnocení u plemene Charolais Země

Pořadí

Pohlaví

DNK FIN FRA IRL SWE

332 339 1467 399 841

býk býk býk býk býk

Rok Plemenná Spolehli- Počet narození hodnota vost potomků 2001 41,77 0,49 55 2001 40,09 0,57 55 2001 28,63 0,48 55 2006 34,53 0,62 63 2000 28,52 0,41 40

VyuÏití v˘sledkÛ mezinárodního genetického hodnocení Mezinárodní plemenné hodnoty z Interbeefu doporuãujeme vyuÏít pfiedev‰ím pro v˘bûr zahraniãních jedincÛ pro potfieby inseminace a pfiípadnû importÛ. V˘hodou mezinárodního genetického hodnocení Interbeef je zohlednûní interakce genotyp x zemû. Získané plemenné hodnoty jsou tedy stanovené pfiímo pro podmínky konkrétní zemû a pro kaÏdou zemi zafiazenou do mezinárodního genetického hodnocení jsou pfiedpovûzeny specifické plemenné hodnoty. V˘sledky mezinárodního genetického hodnocení lze samozfiejmû také vyuÏít pro propagaci ãeského plemenného materiálu v zahraniãí. Samotná skuteãnost, Ïe se âeská republika zapojila do tohoto mezinárodního projektu, povede ke zv˘‰ení prestiÏe na‰eho chovu. Z v˘‰e uvedeného (rozdíly mezi národním a mezinárodním genetick˘m hodnocením) vypl˘vá, Ïe aã mezinárodní plemenné hodnoty poskytují velmi uÏiteãn˘ nástroj pro v˘bûr zahraniãních jedincÛ do plemenitby, pro úãely národního genetického hodnocení a tedy ‰lechtûní v rámci âeské republiky, nejsou pfiíli‰ vhodné. Pro tyto úãely zÛstávají stále vhodnûj‰í a spolehlivûj‰í národní plemenné hodnoty, do jejichÏ pfiedpovûdi vstupuje mnoÏství dÛleÏit˘ch informací (kfiíÏenci a dal‰í korelované vlastnosti), které se do mezinárodního hodnocení nedostanou.

âSCHMS) probûhne zasedání Interbeef Working Group v Praze. Na tomto setkání bude projednávána celá fiada v˘znamn˘ch bodÛ. Jedním z nich je zapojení dal‰ích tfií zemí do mezinárodního genetického hodnocení (Litva, ·v˘carsko a Nûmecko). Dal‰ím velmi dÛleÏit˘m bodem bude koneãné schválení podmínek pro publikaci plemenn˘ch hodnot (nyní je to spolehlivost minimálnû 0,5 a minimálnû 25 potomkÛ). V souãasné dobû byl vytvofien˘ postup pro mezinárodní genetické hodnocení odstavov˘ch hmotností (hmotnost ve vûku 210 dní). Pracuje se v‰ak jiÏ také na v˘voji hodnocení dal‰ích vlastností. V první fiadû je to obtíÏnost telení, porodní hmotnost a pfieÏitelnost telat, na kter˘ch pracuje ãesk˘ t˘m sestávající z vûdeck˘ch pracovníkÛ V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi. Dal‰ími plánovan˘mi vlastnostmi je SEUROP (zmasilost, protuãnûlost a hmotnost JUT) a komplex vlastností matefiské plodnosti. Pracuje se také na vytvofiení systému pro zapojení kfiíÏencÛ se zohlednûním heterózního efektu. V plánu je samozfiejmû také vytvofiení systému pro hodnocení dal‰ích masn˘ch plemen. V první fázi se bude pravdûpodobnû jednat o plemeno Simmental.

Zpracování v rámci projektu NAZV QJ1310184.

Budoucnost mezinárodního genetického hodnocení 21. listopadu 2013 (tedy v dobû po napsání tohoto ãlánku, ale pfied jeho vydáním ve Zpravodaji

27

Skot, kter˘ se u nás uÏ pase... Jedná se o jedno z nejstar‰ích evropsk˘ch plemen, jehoÏ historie sahá aÏ do doby kamenné. Stejnû jako u pÛvodního irského dojeného plemene „kerry“ jsou jejich pfiedky zástupci ãerného skotu z poãátku keltské kultury. Dexter pochází z jiÏního a jihozápadního Irska, kde se roz‰ífiil mezi mal˘mi hospodáfistvími v horsk˘ch oblastech. Plemeno bylo známo jako „poorman’s cow“, coÏ v pfiekladu znamená „kráva chud˘ch“. V roce 1845 napsal pan David Low ve své publikaci o irském skotu, Ïe plemeno dexter vdûãí za svÛj moderní vzhled, jméno a pravdûpodobnû i vlastnosti, jistému panu Dexterovi, kter˘ pfii‰el do Irska v roce 1750 a usídlil se v oblasti Tipperary. David Low uvedl, Ïe pan Dexter dal za vznik tomuto zvlá‰tnímu plemeni v˘bûrem nejlep‰ích zvífiat místního odolného horského skotu a dosáhl tím, na tehdej‰í dobu, velmi vysoké úrovnû zvífiat. Nejstar‰í dochované oficiální záznamy o tomto skotu (dle „Royal Dublin Society“) jsou z roku 1879 a o rok pozdûji byla zaloÏena plemenná kniha. JiÏ v roce 1882 bylo toto plemeno vyvezeno ze zemû pÛvodu do nûkolika oblastí Anglie. Zvífiata byla poprvé oficiálnû pfiedstavena na Královské v˘stavû v Norwich v roce 1886. Plemeno si velmi rychle získalo oblibu a tak jiÏ roku 1892, pfii pfiíleÏitosti setkání chovatelÛ v Smithfield’s club, bylo zaloÏeno sdruÏení „Kerry a Dexter/Kerry Cattle Society“. Tak jako celá fiada jin˘ch plemen, i toto má za sebou období slávy i období úpadku. Z irsk˘ch pastvin postupnû témûfi vymizelo, ale na‰tûstí bylo v ãistokrevné formû udrÏováno v celé fiadû mal˘ch stád Anglie. V souãasné dobû proÏívá renesanci a pomalu ale jistû se zaãíná roz‰ifiovat do rÛzn˘ch oblastí po celém svûtû a v˘jimkou není ani âeská republika.

Dexter Charakteristika plemene Dexter byl pÛvodnû kombinovan˘m plemenem, ale v dostupné literatufie se mÛÏeme setkat i s oznaãením „trojstrannû uÏitkové plemeno“ (maso, mléko a tah). V souãasné dobû se vût‰ina chovatelÛ zamûfiuje na jednostrannou uÏitkovost s tím, Ïe je velk˘ dÛraz kladen na masnou uÏitkovost pfii zachování vysoké mléãnosti matek. Jedná se o nejmen‰í evropské plemeno skotu, pro pfiedstavu je pfiibliÏnû o polovinu men‰í neÏ hereford a asi tfietinov˘ oproti hol‰t˘nsko-frísk˘m dojnicím. Navíc existují dva rÛzné typy – krátkonohá a „normální“. Krávy mají v prÛmûru hmotnost 270–350 kg (92–107 cm v kohoutku) a dospûlí b˘ci kolem 450 kg. Obvyklé je ãerné plá‰Èové zbarvení, ale pfií-

28

pustné je také tmavû ãervené (dark-red) nebo ‰edé (dun). Po ãern˘ch rodiãích se mohou narodit telata ãerná, ‰edohnûdá nebo ãervená. V nûkter˘ch zemích musí b˘t plá‰Èovû ãervené zvífie po DNA ovûfien˘ch ãerven˘ch rodiãích, nebo musí b˘t pro zápis do PK ãervené zbarvení potvrzeno testem DNA, protoÏe zde v minulosti docházelo k nesrovnalostem pfii rozli‰ování ãerveného a ‰edohnûdého (dun) zbarvení. Zvífiata jsou vÏdy celoplá‰Èovû jednobarevná, mohou se u nich ale vyskytovat bílé znaky na vemeni, ‰ourku ãi v okolí pupku. V˘skyt bíl˘ch znakÛ pfiipomínajících kresbu hol‰t˘nského plemene ãi simentála, nebo pfiípadné Ïíhání (na hlavû, bocích, konãetinách, ocase apod.) je nepfiípustné. Dexter je pfiirozenû

❒ Dexter na chovu pana Rodena (foto: Vít Čepelák)

rohaté plemeno, ale kolem roku 1990 se zaãali v populaci vyskytovat i geneticky bezrozí jedinci. Rohy mají stfiednû silné, stáãí se mírnû nahoru a dovnitfi. U b˘kÛ by nemûly b˘t tolik zatoãeny nahoru jako je tomu u krav. Odrohování zvífiat i genetická bezrohost jsou pfiípustné. Mezi kladné povahové rysy dextera se fiadí poslu‰nost (mírn˘ temperament), nenároã-

❒ Plemeno dexter může mít plášťově černé, červené či šedohnědé zbarvení (foto: Vít Čepelák)

❒ Býk Pingo (ZDX-001) byl do chovu pana Rodena importován z Dánska (foto: Pavel Káčer)

nost a bezproblémové telení. Díky tûmto vlastnostem a vysoké konverzi krmiva je ideálním plemenem pro zaãínající chovatele a hospodáfie s men‰í plochou pozemkÛ. Krávy jsou velmi dobré matky, mají vynikající matefiské vlastnosti. Pokud mají kde, tak svá telata po porodu skr˘vají. Díky vynikající mléãnosti jsou schopné odchovat 2–3 telata najednou a ochotnû dokrmují potomky ostatních krav. TûÏké porody se vyskytují jen velmi vzácnû a telata zaujmou svou vitálností témûfi bezprostfiednû po porodu. Také zaãínají, po vzoru své matky, hodnû brzy s pfiíkrmem (seno, tráva, jádro). Telata se rodí o hmotnosti 15–25 kg. Jedná se o velmi rané plemeno, jalovice mohou zabfieznout jiÏ ve stáfií 15–18 mûsícÛ, proto je tfieba ãasn˘ odstav od b˘kÛ. Zvífiata jsou dlouhovûká, ve stádû nejsou v˘jimkou krávy schopné reprodukce aÏ do 20 let vûku. Dexter je pfiizpÛsobiv˘, vhodn˘ témûfi do v‰ech klimatick˘ch podmínek a na rÛzné typy pastvin. Má-li dostatek potravy a pfiístfie‰ek, dokáÏe pfieÏít i v tûch nejnepfiíznivûj‰ích podmínkách. MÛÏe stejnû dobfie poslouÏit na malém rodinném hospodáfiství, jako na velké farmû, pokud majitel v dostateãné mífie vyuÏije jejich pfiedností. PrÛmûrná mléãnost krav se pohybuje mezi 8–13 l. Ty nejlep‰í krávy dokáÏou vyprodukovat aÏ 23 l mléka za den. Mléko je velmi kvalitní, s vysok˘m obsahem mléãného tuku (více jak 4 %) a nízkou hladinou bílkovin (3,51 %). Kapénky mléãného tuku v mléce dextersk˘ch krav jsou velmi malé,

❒ Býk Pingo na národní výstavě hospodářských zvířat v Brně 2013 (foto: Karel Melger)

ãímÏ je mléko stravitelnûj‰í, a proto je doporuãováno lidem se zaÏívacími problémy. Snadné telení a nízká porodní hmotnost telat ukazuje cestu vyuÏití b˘kÛ plemene dexter na jalovice jin˘ch (vût‰ích) masn˘ch plemen a tím minimalizovat problémy s tûÏk˘mi porody. Telata po takovéto kombinaci rodiãÛ jsou Ïivotaschopnûj‰í (vitálnûj‰í), rychleji se vyvíjejí a kfiíÏenci dosahují 7/8 velikosti matky. Dospûlé dexterské krávy mohou b˘t velmi úspû‰nû kfiíÏeny s vût‰inou pÛvodních masn˘ch plemen skotu. Z kfiíÏení vzejde velmi kvalitní a rychle rostoucí potomstvo. Pfii pouÏití b˘kÛ kontinentálních plemen je tfieba se ujistit, Ïe je b˘k nositelem snadn˘ch porodÛ a zabezpeãit, aby mûly krávy v dobû telení dobrou kondici a nebyly pfietuãnûlé. Plemeno dexter dosahuje jateãné hmotnosti velmi brzy, coÏ je v˘hodou nejen z ekonomického pohledu. Maso má v˘bornou chuÈ, kvalitu i mramorování. Voli mohou bez pfiíkrmu (pouze na pastvû) dosáhnout poráÏkové hmotnosti ve vûku 20–24 mûsícÛ s hmotností jateãnû opracovaného tûla v rozsahu 145–220 kg. Díky velmi dobrému pomûru mezi cenn˘mi partiemi a kostmi (jemnou kostrou) mohou dosahovat v˘tûÏnosti nad 56 %. Jak jiÏ bylo fieãeno, lze se setkat se dvûma formami plemene dexter: krátkonoh˘mi a dlouhonoh˘mi (normálními). U krátkonohého typu je vût‰í pravdûpodobnost, Ïe bude zvífie nositelem genu „chondrodysplasie“, neboli „buldoãí“ mutace, a proto by nemûl b˘t takov˘ jedinec kfiíÏen

s jin˘m krátkoroh˘m dextrem. Dlouhonozí dextfii jsou k této mutaci ménû náchylní. Renezance plemene Do nedávna bylo toto plemeno pomûrnû vzácné, ale nyní opût získává na oblibû a jeho poãty se ve svûtû zvy‰ují. K jeho roz‰ífiení pfiispívají mimo jiné také organizace jako je napfi. ALBC (American Livestock Breeds Conservancy), která udrÏuje genetické rezervy plemen skotu. Chov dextera mÛÏe b˘t cestou (z pohledu sobûstaãnosti), jak získat vlastní zdroj masa i mléka pfii co nejniωích vstupech. Jedná se o velmi nenároãné plemeno, které má v zemích s roz‰ífien˘m chovem skotu svou oblibu zejména u rodin s mal˘mi dûtmi, kde rodiãe pracují na pln˘ úvazek mimo obor zemûdûlství. Popularita plemene dexter stoupá s poptávkou po biopotra-

29

vinách, obavách z velkochovÛ (zejména ve Velké Británii) a stoupajících cenách potravin. Management stád se li‰í jak mezi chovateli, tak mezi zemûmi. V‰estranné vyuÏití tohoto plemene je jeho nejvût‰í pfiedností, coÏ je také dÛvodem, proã se plemeno roz‰ífiilo do rÛzn˘ch ãástí svûta. Dle sv˘ch pfiíznivcÛ je dexter sice malé plemeno, ale s velkou budoucností. Zajímavá genetika zbarvení Jak jiÏ bylo uvedeno, dexter se vyskytuje ve tfiech typech zbarvení: ãerné (black), ãervené (red) a ‰edohnûdé (dun). Co zpÛsobuje tato zabarvení a jak je moÏné, Ïe ãern˘ dexter mÛÏe mít barevná telata? Na E lokusu na chromozomu 18 si dexter nese buì ãernou alelu ED, nebo ãervenou alelu „e“, nebo E+ alelu, která je povaÏována za pÛvodní verzi tohoto genu. âerná (ED) je dominantní nad ãervenou (e), takÏe dexter musí mít dva ãervené geny, aby se projevilo ãervené zbarvení. Tzn. pokud dexter je ED/ED, ED/e nebo ED/E+, bude mít ãernou barvu. Pokud je dexter ãerven˘, pak má buì E+/E+, E+/e, nebo e/e a nemá ãernou alelu. Zcela jin˘ gen na chromozomu 8 nese ‰edohnûdé (dun) zbarvení „b“, tato mutace je jedineãná. Víme, Ïe ãerná ED je dominantní a tak pfii v˘skytu dvou alel „b“ eumelaninov˘ (ãern˘) pigment vytváfií místo ãerného hnûdé zbarvení. Dexter musí mít dvû kopie „dun“, nebo alespoÀ

jednu kopii ãerné, aby se vyskytlo „dun“ zabarvení, nebo musí b˘t (ED/ED, b/b) nebo (ED/E+, b/b) nebo (ED/e, b/b). Pokud má dexter pouze jednu kopii „dun“ (b), a dal‰í alela je B, bude dexter na první pohled ãern˘, ale bude nositelem „dun“. Také tato mutace zpÛsobující „b“ se projeví pouze jako „dun“ u zvífiat s ãern˘m pigmentem, ne u ãerven˘ch, takÏe je moÏné u ãerveného dextra mít dvû kopie genu „dun“. Nicménû z kombinace e/e, b/b vzejdou ãervená zvífiata. Toto je dÛvod, proã se ze dvou ãerven˘ch rodiãÛ mÛÏe narodit pouze ãerven˘ potomek. âerné a „dun“ zbarvení vyÏaduje vÏdy alespoÀ jednu ãernou alelu na E lokusu. MoÏnosti zbarvení: E lokus (MC1R gen): základní barva srsti: ED – ãerná, e – ãervená, E+ – pÛvodní B lokus (TYRP1): B – ãerná nebo pÛvodní, b – hnûdá nebo ‰edohnûdá hnûdá ED/ED B/B = černá ED/ED B/b = černá ED/ED b/b= dun ED/e B/B = černá ED/e B/b = černá ED/e b/b = dun

ED/E+ B/B = černá ED/E+ B/b = černá ED/E+ b/b = dun e/e B/B = červená e/e B/b = červená e/e b/b = červená

Dva ãervení rodiãe budou mít vÏdy ãervené tele, i kdyÏ jsou rodiãe nositeli „dun“, buì homozygotní (dvû kopie), nebo heterozygotní (jedna kopie),

❒ Dexteři pana Rodena na pastvině poblíž Skrýšova (foto: Vít Čepelák)

30

takÏe se dá fiíct, Ïe ãervená je jedinou barvou, která je u dextra pfiedvídatelná. Dva „dun“ rodiãe budou mít také „dun“ potomka v pfiípadû, Ïe tele zdûdí alespoÀ jeden ãern˘ gen (ED) od jednoho z rodiãÛ. Pokud jsou ale oba rodiãe zároveÀ nositeli ãervené barvy, mÛÏe se jim narodit ãervené tele, pokud zdûdí ãerven˘ gen od kaÏdého z rodiãÛ. NezapomeÀte, Ïe pouze „dun“ dokáÏe zmûnit ãernou barvu, takÏe zvífie musí mít pfiítomn˘ jeden ãern˘ gen. Po ãern˘ch rodiãích, ktefií jsou nositeli „dun“, se narodí 50 % telat „dun“ a 50 % ãern˘ch. Stejnû tak se to dá fiíci u ãerného dextra, kter˘ nese ãervenou barvu a bude kfiíÏen s ãerven˘m dextrem. Dva ãerní dextfii, ktefií jsou oba nositeli „dun“ (pamatujte, Ïe to musí b˘t homozygoti, aby do‰lo k „zázraku“), budou mít 25 % telat „dun“ a zbytek ãern˘. Podobnû také dva ãerní dextfii, ktefií jsou nositeli ãerveného zbarvení, mohou mít 25 % ãerven˘ch telat a 75 % ãern˘ch. Je to pouze statistika, ale z rozboru e/e+ B/B = červená e/e+ B/b = červená e/e+ b/b= červená E+/E+ B/B = obvykle červená E+/E+ B/b = obvykle červená E+/E+ b/b = obvykle červená

je zfiejmé, jaké mnoÏství barevn˘ch kombinací (genÛ) se mÛÏe u plemene dexter projevit. Chov dextra ve svûtû Za posledních 25 aÏ 30 let bylo

v roce 1987 z deseti nejlep‰ích stád v Anglii. Díky kvalitnímu ‰lechtitelskému programu jsou v Dánsku jedna z nejlep‰ích zvífiat tohoto plemene ve svûtû. Svûtové organizace zab˘vající se chovem plemene dexter: Dexter Cattle Society UK, American Dexter Cattle Association, Dexter Cattle Society New Zealand, Purebred Dexter Cattle Association, Dexter Cattle Australia and Canadian Dexter Cattle Association.

❒ Karel Roden se svými dextery (foto: Vít Čepelák)

ve ‰lechtûní dextera dosaÏeno vynikajících v˘sledkÛ. Plemeno je velmi pfiizpÛsobivé, reaguje dobfie na mûnící se i extrémní klimatické podmínky, coÏ dokazuje také fakt, Ïe se roz‰ífiilo do mnoha ãástí svûta. Zvífiata byla vyvezena do Austrálie, na Nov˘ Zéland, na Kubu, do Argentiny, Keni, Zimbabwe, Itálie, Belgie, Dánska a Nûmecka. Celá fiada tûchto zemí má svá vlastní sdruÏení (asociace) chovatelÛ, která se intenzivnû vûnují ‰lechtûní a plemenitbû a která jsou dÛkazem vzrÛstající obliby tohoto plemene po celém svûtû. Velká Británie: Ve Velké Británii je plemeno dexter velmi ãasto chováno pastevním zpÛsobem do tfií let vûku. V dÛsledku obavy z BSE britská vláda zavedla legislativu zakazující prodej a v˘krm zvífiat star‰ích 30 mûsícÛ. To znamená, Ïe v nûkter˘ch pfiípadech musí b˘t voli krmeni speciální krmnou smûsí tak, aby dosáhli

❒ Červeně zbarvená plemenice dexter na chovu pana Rodena (foto: Vít Čepelák)

nejvhodnûj‰í poráÏkové hmotnosti do 30 mûsícÛ vûku. Bez speciální krmné dávky se stává, Ïe nemají zvífiata dostateãné mnoÏství tuku na jateãnû upraveném tûle, coÏ je z britského kulináfiského pohledu neÏádoucí. V roce 2007 bylo u „Dexter Cattle Society“ registrováno více jak 4100 ks krav, coÏ je oproti roku 2000 dvakrát tolik zvífiat. USA: Zde jsou naopak zvífiata poráÏena v 18 mûsících vûku, kdy je z pohledu zdej‰ích konzumentÛ poráÏková hmotnost nejvhodnûj‰í, co se t˘ãe získání cenn˘ch partií s kvalitním mramorovan˘m a hlavnû libov˘m masem, které má vût‰inou tmav‰í barvu a dostateãnou v˘tûÏnost (50–70 %). Kanada: V roce 2006 bylo v Kanadû ménû neÏ 250 krav v PK, ãímÏ se toto plemeno dostalo na seznam ohroÏen˘ch kanadsk˘ch druhÛ. Dánsko: První zástupci tohoto plemene byli do Dánska dovezeni

Dexter v âeské republice Na na‰e území byl import tûchto zvífiat uskuteãnûn v první polovinû roku 2012 z Dánska do chovu pana Karla Rodena ve Skr˘‰ovû na Sedlãansku. Bylo dovezeno pût jalovic a plemenn˘ b˘k. Na jafie leto‰ního roku byl Ministerstvem Zemûdûlství schválen ·lechtitelsk˘ program plemene DX a âSCHMS, jako uznané chovatelské sdruÏení, povûfien vedením plemenné knihy. První pfiedstavení zástupcÛ dextra probûhlo na leto‰ní Národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, kde byl bratrÛm Rodenov˘mi oficiálnû pfiedán certifikát plemenné knihy. Pfiesto, Ïe jsou zaãínajícími chovateli, dokázali svá zvífiata pfiedvést na ohlávce zcela bez problémÛ a svou premiéru v pfiedvadi‰ti si opravdu uÏít. Neb˘vá neÏ popfiát, aÈ se u nás novému plemeni dafií a aÈ se rozrÛstá poãet jeho pfiíznivcÛ i chovatelÛ. Text: Pavla Vydrová

31

Genomika masného skotu v ãeské praxi Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel a.s. O genomice a genomické selekci skotu existuje mnoho ãlánkÛ a informací, aÈ uÏ na „síti sítí“ nebo v rÛzn˘ch ãláncích a odborn˘ch pojednáních. Ale co dnes reálnû dává nebo mÛÏe dát ãeskému chovateli masného skotu? Jak to vidí jediná ãeská firma, která má genomicky otestované masné b˘ky? Genomika je vûda, která se snaÏí popsat genom daného druhu tj. pofiadí v‰ech nukleotidÛ. Skot má 2,9 miliard párÛ bází v cca 22 tisících genech a jeho genom jiÏ byl kompletnû popsán. Tyto znalosti se dnes prakticky pouÏívají v nûkolika oblastech, které si dovolím pro sebe slouãit do skupin. Pod genomiku formálních znakÛ jsem si zafiadil znaky, které nemají (pokud zatím víme) jednoznaãn˘ pfiím˘ dopad na produkci a patfií sem zejména bezrohost, RED faktor a testování paternity. Asi pouze 3 geny urãují rohatost skotu a chovatelé si dnes jiÏ témûfi rutinnû nechávají testovat svá zvífiata na to, zda je jejich zvífie homozygot nebo heterozygot pro rohatost. Jde o velk˘ pfiínos genomiky, zejména pro welfare zvífiat a nelze jej hodnotit jinak neÏ kladnû. U nás v podstatû nepouÏívan˘, ale u zámofiské populace anguse velmi populární, je test pro stanovení nositelÛ RED faktoru. O jeho prospû‰nosti pro ãeského chovatele je moÏno vést diskusi, protoÏe zvífiata s red faktorem nejsou ekonomicky nijak zv˘hodnûna. Testování paternity je rutinní záleÏitost, která je dnes tak bûÏná, Ïe uÏ ji ani pod pojmem genomika ani nevnímáme. Ale patfií sem. Dle mého názoru je nejvíce nedocenûnou oblastí pouÏití genomiky zdraví zvífiat. Intenzivní jednostrannou selekcí na uÏitkovost nevûdomky kumulujeme rÛzné subletální faktory a moÏné

32

❒ LANGMOSE HANNIBAL PP (ZSI 978) je na základě genomického vyšetření homozygotně bezrohý býk (foto: Pavel Káčer)

genetické vady, které nám mÛÏe genomická anal˘za pomoci najít a z populace eliminovat nebo je alespoÀ úãinnû omezovat. Typick˘m pfiíkladem je plemeno belgické modré, které v souãasné dobû „eviduje“ asi 7 genetick˘ch defektÛ a díky rozvoji poznání se tento poãet stále zvy‰uje. Jen firma Neogen (nositel programu Igenity, ãi Geneseek) nabízí testy na 11 rÛzn˘ch genetick˘ch defektÛ skotu. V praxi jiÏ ale existují komerãní programy (zejména u mléãného skotu – napfiíklad Immunity+ od firmy Semex), které selektují na bázi genomiky zvífiata více geneticky odolná proti zejména produkãním onemocnûním. Existuje napfiíklad test na genetickou odolnost proti viru BVD. Zde ale naráÏíme na první otazník. Jak budeme pracovat ve ‰lechtûní s informací, Ïe zji‰tûn˘ defekt má i pozitivní dopad na nûkterou ãást uÏitkovosti? Pro pfiíklad není tfieba jít daleko: zvífiata se syndromem „kfiivého ocasu“, coÏ je regulérní genetická vada, se pouÏívají v plemenitbû. Nositelé totiÏ vynikají v˘razn˘m osvalením. Budeme dál takováto zvífiata pouÏívat? Abych tuto kapitolu neukonãil otazníkem zafiadil jsem si do této kategorie i genomickou selekci na temperament, protoÏe jiÏ existují studie

a praktické testy, která jsou velmi slibné. Genomická selekce u produkãních znakÛ je to, co nejvíce h˘be zejména mléãnou a kombinovanou populací chovatelÛ. Na‰e firma má genomicky otestovány 3 b˘ky plemene masn˘ simentál na nûmecké populaci fleckvieh a 2 anguské b˘ky pomocí testu „IGENITY profile for Angus“. To samo o sobû svûdãí o tom, Ïe o pozitivní budoucnosti pouÏití genomické selekce nepochybujeme. Jde jen o otázku, jak blízká je ona pozitivní budoucnost u ãeského masného skotu. Genomická selekce zpfiesÀuje a urychluje odhad plemenné hodnoty jedince a tudíÏ zlevÀuje a urychluje ‰lechtûní. Mûla by eliminovat z populace geneticky jasnû podprÛmûrné jedince. Souãasnû je ale tfieba znát základní fakta, o kter˘ch se ve vztahu k masnému skotu pfiíli‰ nemluví: • je tfieba mít velkou populaci vysoce provûfien˘ch jedincÛ, které je tfieba souãasnû otestovat genomicky, aby bylo moÏno vytvofiit spolehliv˘ matematick˘ model – mluvíme o tisících zvífiat chovan˘ch ve stejn˘ch podmínkách • v zásadû není moÏno pfiesnû genomicky otestovat jedince

V˘sledky genomického testu angussk˘ch b˘kÛ testem Igenity

❒ Ufonek ET (ZAA 891) (foto: Pavel Káčer)

•

•

•

•

•

•

kter˘ není pfiíbuzensky propojen s v˘‰e uvedenou populací – stejnû jako není moÏné zatím na základû ãeského váÏení vypoãítat jakou plemennou hodnotu by mûlo zvífie ve Francii nejvíce se zpfiesÀují informace s malou dûdivostí – k nim ale nepatfií osvalení a rÛstová schopnost genomické modely z logiky vûci upfiednostÀují „ovûfiené“ kombinace a tudíÏ zuÏují genetickou variabilitu populace K tomu dodejme Ïe : nejsme schopni dát dohromady dostateãnû velkou skupinu provûfien˘ch zvífiat pro vlastní model je velmi problematické testovat na‰e zvífiata na jiné, neÏ na‰í populaci genomická selekce zatím efektivnû nepostihuje pro nás ekonomicky nejdÛleÏitûj‰í znaky genomika nám zatím nenajde nová, ‰piãková a souãasnû nepfiíbuzná zvífiata pro na‰e stáda

Z v˘‰e uveden˘ch údajÛ pro mne samotného zatím moc optimistick˘ch závûrÛ neplyne.

❒ Ubu Red z Rančic (ZAA 890) (foto: Pavel Káčer)

V tomto okamÏiku vidím pro chovatele jedinou smysluplnou cestu. Je moÏno si nechat otestovat genomicky plemenice na populaci v zemi pÛvodu, s tím, Ïe v˘stupem není jejich srovnání s touto populací. V˘sledkem je pouze srovnání plemenic mezi sebou a selekce tûch, které jsou jednoznaãnû podprÛmûrné. Genomická testace na‰ich plemeníkÛ na nûmecké a americké populaci nám nepfiinesla Ïádn˘ jednoznaãn˘ závûr. Pozitivní je ale skuteãnost, Ïe genomická selekce a odhad genomické plemenné hodnoty se velmi rychle vyvíjí a zpfiesÀuje i u masného skotu a mÛÏeme snad ãekat, Ïe cel˘ model se rychle posune a bude v nûjaké dal‰í podobû pouÏiteln˘ i pro na‰e stáda. Z tohoto pohledu je tfieba stále sledovat v‰echny dostupné informace a ve vhodném okamÏiku se do celého systému smysluplnû zapojit. Genomické modely ve svûtû dnes v zásadû rutinnû fungují pro plemeno angus v USA (komerãní testy firem Zoetis, Neogen a GeneMax) pod hlaviãkou American Angus Assosiation. Pro plemeno limousine ve Francii pod

firmou Ingenomix pod hlaviãkou Herd Book Limousine. Pro v‰echna plemena jsou dostupné opût komerãní testy firmy Neogen pod znaãkou Geneseek a Igenity. V‰echny testy firmy Neogen jsou pfies nás dostupné ãesk˘m chovatelÛm. Na závûr jeden postfieh z prostfiedí mléãného skotu. Genomika zde zatím více ‰etfií peníze plemenáfisk˘m firmám, neÏ aby selektovala z populace podprÛmûrná zvífiata. Dále se zdá, Ïe genomická selekce si Ïije vlastním Ïivotem a zaãíná se vzdalovat reálnému svûtu – aÏ budou dojit dcery dne‰ních genomick˘ch b˘kÛ (a budeme moci fiíct zda se skuteãnû potvrdila jejich genomická plemenná hodnota), tak chovatelé uÏ budou inseminovat vnuky tûchto b˘kÛ! Doufám za v‰echny chovatele, Ïe nikdo neudûlal ani neudûlá pfii v˘poãtu chybu ve znaménku. V‰echny názvy zde uveden˘ch firem ãi jejich testÛ a produktÛ jsou chránûn˘mi známkami. V‰echny data k pouÏité literatufie, ãi k detailním informacím jsou k dispozici u autora ãlánku.

33

Kontrola uÏitkovosti v roce 2012 – porovnání v˘sledkÛ ve Francii a âeské republice Tabulka č. 2: Stavy krav v KUMP a v ÚE ČR

Karel ·eba S porovnáním v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti ve Francii a v âeské republice jste se mûli moÏnost seznámit jiÏ v prvním ãísle leto‰ního svazového zpravodaje. Budeme v obdobném srovnání pokraãovat, ale tentokrát se bude jednat o v˘sledky kontroly uÏitkovosti (KUMP) za rok 2012. U vybran˘ch ukazatelÛ porovnáme uzávûrky KUMP u nás a v zemi pÛvodu. V tabulce 1 jsou uvedeny poãty chovÛ a poãty krav zapojen˘ch do KUMP. Dále je zde uveden prÛmûrn˘ poãet krav, kter˘ pfiipadá na jeden chov. V tabulce jsou v‰ak uvedeny pouze ãistokrevné krávy. V na‰ich chovech se vyskytují mimo tyto krávy i kfiíÏenci a nebo více plemen. PrÛmûrn˘ poãet krav v chovu je z tohoto dÛvodu u nás ve skuteãnosti v prÛmûru o cca 12 kusÛ vy‰‰í. Podíl telat s porodní hmotností je vypoãten ze stavu krav, pfiiãemÏ ve Francii je v roce 2012 v˘raznû vy‰‰í neÏ u nás. Podíl zváÏen˘ch telat ve 120 a nebo 210 dnech je naopak poãítán z poãtu narozen˘ch telat. V tomto pfiípadû je jiÏ po nûkolik let vy‰‰í podíl zváÏen˘ch telat v âR. Tabulka č. 1: Počty chovů a krav v kontrole užitkovosti

FR ČR

počet chovů

počet krav

prům. počet krav

21 026 202

946 351 6722

44,8 33,3

zváženo telat porodní hmotnost hmotnost hmotnost ve 120 dn. v 210 dn. 98,3 % 42,2 % 39,0 % 93,0 % 69,3 % 63,6 %

Ve Francii je chov jednotliv˘ch masn˘ch plemen historicky soustfiedûn do urãit˘ch departamentÛ, které odpovídají místÛm zaloÏení jejich chovu a vychází z místních klimatick˘ch a geografick˘ch podmínek. Obrázek, kter˘ zobrazuje mapu Francie, dokumentuje tyto oblasti chovu jednotliv˘ch masn˘ch plemen s nejvy‰‰ím podílem krav v kontrole uÏitkovosti. Jejich velikost je pfiímo úmûrná roz‰ífiení plemene. V tabulce 2 jsou uvedeny poãetní stavy krav v kontrole uÏitkovosti podle plemen ve Francii a âR. Jsou zde i poãetní stavy krav podle údajÛ ústfiední evidence k 1. 7. 2013. Nejroz‰ífienûj‰ím masn˘m plemenem ve Francii je charolais. Stejnou pozici si toto plemeno drÏí i v âeské republice. Poãetní stavy krav tohoto plemene se kaÏdoroãnû zvy‰ují. Pokud hodnotíme stavy krav CH (vãetnû kfiíÏencÛ) za rok 2013 v ústfiední evidenci (ÚE), tak podíl krav

34

kontrola užitkovosti stavy v ústřední evid. FR ČR kříženky čistokrev. Aubrac UU 59 572 33 36 36 Bazadaise BB 1859 5 3 3 Blonde d’Aquitaine BA 161 558 603 6968 891 Gasconne GS 8430 460 2359 660 Charolais CH 375 443 4316 61 521 6691 Limousine LI 244 800 1194 21 061 2164 Parthenaise PP 20 502 16 23 23 Rouge des Prés MM 18 437 4 4 4 Salers SA 50 983 91 1841 276 Celkem 941 584 6722 93 816 10 748 Plemeno

tohoto plemene na celkovém stavu krav pfiedstavuje 11,6 %. V souãasné dobû jsou poãetnûj‰í v âR pouze populace krav plemene hol‰t˘nského plemene a ãeského strakatého. V roce 2012 tvofiil podíl krav CH na celkovém stavu krav dle ÚE 10,6 %. Pomyslnou druhou pfiíãku v obou zemích zaujímá plemeno limousine a tfietí je blonde d’Aquitaine. V porovnání s rokem 2011 se zv˘‰ily poãetní stavy krav v kontrole uÏitkovosti u sledovan˘ch plemen, a to jak ve Francii, tak i v âR. K v˘raznému zv˘‰ení do‰lo i u poãetních stavÛ masn˘ch krav v ústfiední evidenci. Toto meziroãní zv˘‰ení stavÛ krav francouzsk˘ch plemen pfiedstavuje v âeské republice 14 314 kusÛ. Celkové stavy krav BTPM se ale zv˘‰ily „jen“ o 5302 kusÛ. Tento nepomûr je zpÛsoben poklesem stavÛ krav kombinovan˘ch a mléãn˘ch plemen v systému chovu KBTPM. Základním pfiedpokladem úspû‰ného chovu masného skotu je kaÏdoroãní produkce telat od kaÏdé krávy, ãehoÏ v‰ak dosahujeme jen v ideálním pfiípadû. V chovu masného skotu zaji‰Èujeme reprodukci jednak inseminací nebo pfiirozenou plemenitbou, ãasto pak kombinací obou zpÛsobÛ. To pochopitelnû není Ïádn˘ objev. V grafu 1 je u hodnocen˘ch plemen podíl inseminace a pfiirozené plemenitby u hodnocen˘ch plemen v âeské republice dle KUMP. Ve Francii je podíl inseminace u v‰ech tûchto plemen v rozsahu od 30 % do 35 %. U nás se této úrovni blíÏí pouze plemeno blonde d’Aquitaine. Dal‰í plemena jsou jiÏ úrovní podílu inseminace o nûco níÏe, ale mimo plemeno gasconne je úroveÀ podílu inseminace stále je‰tû nad prÛmûrem ostatních plemen v KUMP. V systémech kontroly uÏitkovosti se bûÏnû pro hodnocení úrovnû reprodukãGraf ã. 1: Podíl inseminace (I) a pfiirozené plemenitby (PP)

Graf ã. 2: Podíl mezidobí nad 430 dní podle plemen u otelen˘ch krav v roce 2012

Graf ã. 3: Podíl telení po inseminaci a pfiirozené plemenitbû v chovech

ních ukazatelÛ pouÏívá prÛmûrná hodnota mezidobí. Porovnání mezidobí u hodnocen˘ch plemen nám bude dokumentovat graf 2. Pouze plemena salers a aubrac mají u nás podíl mezidobí nad 430 dní niωí neÏ je tomu ve Francii. Ostatní hodnocená plemena mají podíly vy‰‰í neÏ ve Francii. Pokud se kráva otelí po del‰ím mezidobí neÏ je 430 dní, nemusí to je‰tû znamenat, Ïe v pfiedcházejícícm roce nemûla tele. Na druhé stranû do vlivÛ, které podíl tûchto otelen˘ch krav v˘znamnû ovlivÀují, patfií délka pfiipou‰tûcího období. To se ale automaticky prodluÏuje, pokud vyuÏíváme pfii zaji‰Èování reprodukce kombinaci pfiirozené plemenitby a inseminace. âasto doporuãovan˘ systém pfiedpokládá, Ïe v urãitém období provádíme inseminaci a po jejím skonãení, coÏ je po zhruba 10 aÏ 15 dnech (nemusí to b˘t vÏdy jeden cyklus), zahájíme pfiirozenou plemenitbu. MÛÏe se to ale odrazit v prodlouÏení období telení. VraÈme se je‰tû ke grafu 2. Jak jiÏ bylo jednou konstatováno, délka mezidobí nad 430 dnÛ je‰tû nemusí znamenat, Ïe od krávy nemáme kaÏd˘ rok tele.

Graf ã. 4: Telení podle mûsícÛ u plemene BA (podíl %)

Graf ã. 5: Telení podle mûsícÛ u plemene CH (podíl %)

Graf ã. 6: Telení podle mûsícÛ u plemene LI (podíl %)

Tabulka ã. 3: Podíl otelen˘ch krav v letech 2011 a 2012 s mezidobím nad 430 dní Plemeno Podíl otelených

BA 15 %

CH 9%

LI 10 %

GS 7%

V grafu 2 je podíl krav s délkou mezidobí nad 430 dní. U plemene blonde d‘quitaine je u nás v hodnoceném roce 32 % krav s mezidobím 430 a více dní (poãítáno z poãtu otelen˘ch). Podle tabulky 3 se ale 15 % tûchto krav v roce 2011 otelilo (vût‰inou po inseminaci ). Jedná se proto ãásteãnû o technick˘ problém pfii zji‰Èování inseminace a pfiirozené plemenitby. Pfiesnûji se jedná o délku období mezi otelením po inseminaci a zahájením období pfiirozené plemenitby resp. o datum zabfieznutí. U ostatních plemen v tabulce 3 je podíl tûchto krav o nûco niωí. V grafu 3 je uveden prÛbûh telení po inseminaci a pfiirozené plemenitbû v chovech hodnocen˘ch plemen, ve kter˘ch je uplatÀována inseminace a souãasnû pfiirozená plemenitba. Pfii pohledu do tohoto grafu je ptarné, Ïe máme dva vrcholy telení – po inseminaci je vrchol v lednu a po pfiirozené plemenitbû v bfieznu. Zabfieznutí jednou po inseminaci a po druhé po pfiirozené plemenitbû proto prodluÏuje délku mezidobí. Nyní se podíváme na rozdíly v období telení ve Francii a âR u vybran˘ch plemen. To dokumentují následující grafy. U plemene blonde d‘Aquitaine je ve Francii

Graf ã. 7: Telení podle mûsícÛ u plemene GS (podíl %)

Graf ã. 8: Telení podle mûsícÛ u plemene SA (podíl %)

pomûrnû rovnomûrné telení po cel˘ rok. Pouze v bfieznu a dubnu pfiekraãuje podíl porodÛ 10 %. V období leden aÏ kvûten se ve Francii otelilo 48 % krav. Za stejné období se ale v âR otelilo 76 % krav. V grafu 5 je obdobné hodnocení ale pro plemeno charolais. U tohoto plemene zaãíná telení ve Francii jiÏ na podzim, pfiiãemÏ v období listopad aÏ bfiezen

35

se otelilo 64 % krav. U nás je vrchol telení tradiãnû v období leden aÏ kvûten. V tomto období se v roce 2012 otelilo 80 % krav. U plemene limousine zaãíná telení ve Francii jiÏ v srpnu a do prosince se otelí 54 % krav. Dal‰ích 33 % se telí v období leden aÏ duben. V âR stihneme otelit v období prosinec aÏ duben 81 % krav. Plemeno gasconne patfií ve Francii mezi plemena, u kter˘ch se dá hovofiit o urãité sezonû telení. V období prosinec aÏ duben se otelí 74 % krav. U nás zaãíná období telení aÏ v únoru. V únoru aÏ kvûtnu otelíme 89 % krav. Dal‰ím plemenem se zfiejmou sezonou telení je salers. V období prosinec aÏ duben se ve Francii otelí 64 % krav a za stejné období se telí v âR 87 % krav. To, Ïe se u nás v chovu masného skotu vyuÏívá sezonní telení ve vût‰í mífie neÏ ve Francii, je zfiejmé ze v‰ech tûchto grafÛ. Tím je i celé pfiipou‰tûcí období v na‰ich podmínkách úmûrnû krat‰í a odpovídá délce období telení.

Graf ã. 9: Porodní hmotnosti b˘kÛ podle plemen

Graf ã. 10: Porodní hmotnosti jalovic podle plemen

Tabulka č. 4: Obtížnost porodů podle plemen Plemeno Aubrac Bazadaise Blonde d’A. Gasconne Charolais Limousine Parthenaise Rouge des Pr. Salers

UU BB BA GS CH LI PP

1 86% 80% 76% 95% 65% 92% 62%

Francie 2012 2 1+2 3 11% 97% 2% 13% 93% 6% 17% 93% 5% 4% 99% 1% 25% 90% 5% 6% 98% 2% 26% 88% 7%

MM 58% 26% 84% 7% SA 95% 4% 99% 1%

4 1% 1% 2% 0% 5% 0% 4%

Česká republika 2012 1 2 1+2 3 4 71% 29% 100% 0% 0% 75% 25% 100% 0% 0% 83% 15% 98% 2% 0% 93% 6% 99% 1% 0% 85% 13% 98% 2% 0% 93% 6% 99% 1% 1% 71% 29% 100% 0% 0%

8% 0% 100% 0% 100% 0%

0%

V na‰em chovu krav BTPM je zfiejm˘ zájem o co nejsnaz‰í porody. Tento zájem je patrn˘ jak u chovatelÛ ãistokrevn˘ch zvífiat, tak zejména z chovÛ ve kter˘ch je uplatÀováno kfiíÏení. Sledování podílu snadn˘ch porodÛ je velice dÛleÏitou souãástí KUMP a slouÏí jako podklad pro odhad plemenné hodnoty zvífiat. V tabulce 4 je hodnocení prÛbûhu porodu podle plemen a za obû zemû. Podle na‰ich v˘sledkÛ KUMP vykazujeme vy‰‰í podíl snadn˘ch porodÛ (porody 1+2). Pfii pomûrnû intenzivním vyuÏívání francouzské genetiky to nepÛsobí pfiíli‰ vûrohodnû. Zastoupení porodÛ ve tfiídách 1 a 2 u plemen blonde d‘Aquitaine a charolais je v˘raznû lep‰í u nás neÏ ve Francii. Vût‰ina rozborÛ dokumentuje negativní vztah mezi snadn˘mi porody a rÛstovou schopností. V na‰ich podmínkách dosahujeme velmi dobrou rÛstovou schopnost. To dokládá poslední tabulka 5a a 5b. ZároveÀ i první v˘sledky v Interbeef dokumentují velmi dobrou úroveÀ v rÛstové schopnosti na‰ich zvífiat. Vzniká tak urãit˘ rozpor ve v˘sledcích, kter˘ se t˘ká i porodních hmotností. V grafu 9 je porovnání porodních hmotností b˘ãku dle plemen. Z pohledu do grafu je zfiejmé, Ïe u vût‰iny plemen vykazujeme podstatnû niωí porodní hmotnosti neÏ v zemi pÛvodu. Urãitou v˘jimku dnes tvofií plemena aubrac a bazadaise, u kter˘ch se v‰ak zatím jedná o malé populace a v˘sledky tak nemusí b˘t zcela pfiesné. To, co je zde uvedeno pro b˘ky, samozfiejmû platí i pro jalovice (v˘sledky jsou v grafu

36

10). Je moÏné, aby u nás byly niωí porodní hmotnosti, ale rozdíly by asi nemûly b˘t nûkdy tak velké. V tabulce 5a, 5b jsou uvedeny hmotnosti telat podle plemen. U plemen aubrac, bazadaise a parthenaise jsou zejména u b˘ãkÛ dosahovány v na‰ich podmínkách lep‰í hmotnosti neÏ v zemi pÛvodu. JiÏ jednou ale bylo konstatováno, Ïe se jedná o malé populace. Plemeno blonde d‘Aquitaine nedosahuje zatím prÛmûrnou hmotnost telat ve Francii, a to zejména u hmotností v 210 dnech. Je proto co zlep‰ovat. Tabulka ã. 5a: Hmotnosti telat ve 120 dnech a 210 dnech Aubrac 120 210 dní dní FR býci 168,0 276,0

Blonde d’A. Bazadais 120 210 120 210 dní dní dní dní 182,0 301,0 160,0 246,0

Rouge de Pr. Parthenais 120 210 120 210 dní dní dní dní 188,0 299,0 165,0 278,0

ČR býci 189,3 308,1 182,0 287,6 201,0 327,0 229,0 165,4 284,7 FR jal. 154,0 238,0 172,0 275,0 151,0 229,0 177,0 275,0 156,0 246,0 ČR jal. 59,8 252,3 165,1 256,0 142,7 226,0 140,0 234,8

Tabulka ã. 5b: Hmotnosti telat ve 120 dnech a 210 dnech

FR ČR FR ČR

býci býci jal. jal.

Charolais 120 210 dní dní 184,0 305,0 184,0 296,1 172,0 272,0 171,9 269,7

Gascone 120 210 dní dní 162,0 247,0 171,9 256,0 148,0 223,0 157,7 229,0

Limousin 120 210 dní dní 177,0 289,0 189,0 297,7 166,0 261,0 175,4 268,0

Salers 120 210 dní dní 168,0 272,0 188,2 301,2 154,0 238,0 170,7 269,0

U plemene charolais jsou dosaÏené v˘sledky srovnatelné se zemí pÛvodu. Ostaní tfii plemena mají dle na‰ich v˘sledkÛ KUMP lep‰í prÛmûrné hodnoty neÏ ve Francii. Tyto rozdíly mohou jít i na vrub rozdíln˘m klimatick˘m a chovatelsk˘m podmínkám. Jsou zfiejmé jiÏ pfii porovnání období telení v obou zemích. Musíme se ale zab˘vat sledováním prÛbûhu porodu a vykazování porodních hmotností. To by odstranilo urãité pochybnosti pfii hodnocení vykazovan˘ch v˘sledkÛ.

Metoda in vitro fertilizace post mortem : efektivní zpÛsob produkce embryí od neplodn˘ch zvífiat Michal Je‰eta, V˘zkumn˘ ústav veterinárního lékafiství, v.v.i. Brno, Oldfiich Rozsévaã, Zemûdûlské druÏstvo Ch˘‰È, Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Úvod V˘znamnou souãástí metod reprodukãních biotechnologií jsou techniky zaloÏené na embryotransferu. Geneticky cenná embrya jsou získávána pfiedev‰ím po superovulaci, ale v˘znamná je také metoda produkce embryí v podmínkách in vitro (IVP). Dle v˘roãních statistik Evropské spoleãnosti pro embryotransfer se v roce 2011 se oproti pfiedchozím letÛm, v˘raznû zv˘‰ilo mnoÏství pfienosÛ IVP embryí skotu v Evropû a tento trend pokraãoval i v roce 2012. V Evropû jsou z tohoto hlediska nejv˘znamnûj‰ími zemûmi Nûmecko, Nizozemí, Itálie a Irsko. V tûchto ãtyfiech zemích dohromady bylo v roce 2011 zrealizováno více neÏ 80 % v‰ech pfienosÛ IVP embryí v Evropû. V âeské republice se produkce IVP embryí poãítá fiádovû na jednotky maximálnû desítky kusÛ roãnû. S nástupem metod genomické selekce v‰ak mohou metody IVP získat nové uplatnûní. Je nutno dodat, Ïe okolní zemû vût‰inou nejsou schopny vlastní in vitro embrya pro chovatele pfiipravit. To je pfiípad Polska, Slovenska, Maìarska a dal‰ích zemí b˘valého v˘chodního bloku. Metoda fertilizace oocytÛ v in vitro systému umoÏÀuje produkovat embrya od geneticky cenn˘ch rodiãÛ, z oocytÛ získan˘ch v prÛbûhu Ïivota matek technikou transvaginální aspirace (OPU) nebo oocytÛ získan˘ch post mortem, po poraÏení vyfiazen˘ch krav z chovu z dÛvodu neplodnosti

❒ Plemenice CZ 113351-953 měla výborný exteriér (87 bodů) a v dospělosti dosáhla hmotnosti 1045 kg (foto: Kamil Malát)

nebo jin˘ch poruch zdraví. Tato metoda nabízí moÏnost pfiipravit embrya nejen od elitních rodiãÛ hospodáfisky v˘znamn˘ch plemen, ale i od jedincÛ vzácn˘ch plemen skotu. Tento ãlánek popisuje pfiípad úspû‰né aplikace metody IVP post mortem pro získání embryí od neplodné plemenice plemene Belgické modrobílé.

v chovu byla úspû‰nû superovulována a vyplachována (celkem 5x) a poskytla 14 embryí. V chovu pak zÛstaly 2 její dcery, plemenice CZ 113351-953 a její pfiímá sestra z embryotransferu, která bûhem Ïivota poskytla 6 pfienosuschopn˘ch embryí. JiÏ jako jalovice obû tato zvífiata, dosahovala velmi dobr˘ch rÛstov˘ch parametrÛ.

Vynikající neplodná donorka Plemenice CZ 113351-953 byla narozená 11. 1. 2005 v ZD Ch˘‰È po embryotransferu jako dcera po známém belgickém plemeníkovi Coliath de Ste Helene (ZBM-205). Tato plemenice v chovu dosahovala velice dobr˘ch pfiírÛstkÛ a v dospûlosti dosáhla hmotnosti úctyhodn˘ch 1045 kg, v kfiíÏi jí byla namûfiena v˘‰ka 142 cm a za zevnûj‰ek pfii lineárním hodnocení získala celkem 87 bodÛ. V‰echny tyto hodnoty fiadí tuto plemenici mezi absolutní ‰piãku plemene, a to i v porovnání se zvífiaty ze zemû pÛvodu. Její matka CZ 2593-953 byla odchována z dovezeného embrya. Za jejího pÛsobení

Plemenice CZ 113351-953 byla bûhem Ïivota 4x superovulována. PfiestoÏe byly pozorovány dobré pfiíznaky fiíje a inseminace probûhla bez komplikací, nikdy se nepodafiilo úspû‰nû vypláchnout embrya. Ve skupinû jalovic a krav plemene belgické modrobílé vystupovala jako bezproblémov˘ jedinec. Nemûla problém s ovariálními cystami a její pohlavní cyklus probíhal v˘raznû a pravidelnû. BohuÏel tato plemenice nezabfiezla ani pfii klasické fiíji a inseminaci. Anomálie na dûloÏním krãku, která byla zfiejmá jiÏ pfii první inseminaci, byla pravdûpodobnû jednou z pfiíãin neúspû‰ného v˘plachu. JelikoÏ plemenice nezabfiezávala, bylo u ní pode-

37

zfiení na neprÛchodnost vejcovodÛ. To se stalo rozhodujícím dÛvodem poráÏky v roce 2013. Pfii poráÏce byly odebrány vajeãníky a transportovány do Laboratofie reprodukãních biotechnologií V˘zkumného ústavu veterinárního lékafiství v Brnû.

Metoda in vitro produkce embryí post mortem V˘‰e popsané problémy pfii standardní inseminaci i superovulaci zabránili úspû‰né reprodukci tohoto vynikajícího zvífiete. Z tûchto dÛvodÛ byla zvolena metoda IVP post mortem vyuÏívající izolace oocytÛ z ovárií poraÏeného zvífiete. Pfii této technice je v˘znamné otestovat vhodnost vybran˘ch b˘kÛ pro systém IVP.

1) Test vhodnosti vybran˘ch b˘kÛ pro systém IVP V minulosti byly základním kritériem pro zafiazení b˘ka do IVP programu jeho v˘sledky v inseminaci. Jako spolehlivûj‰í metoda se v‰ak ukázala testace b˘kÛ pomocí oocytÛ jateãn˘ch krav, kdy fertilizaãní schopnost spermií je ovûfiována rychlostí penetrace a efektivitou monos-

permického oplození. Z hlediska predikce fertility bylo zji‰tûno, Ïe u b˘kÛ úspû‰n˘ch v in vitro systému byla kapacitace spermií a penetrace do oocytÛ v˘raznû rychlej‰í neÏ u b˘kÛ prÛmûrn˘ch. Pro tento test byly oocyty získávány z ovárií jateãn˘ch krav. Pro testaci spermií byly selektovány pouze morfologicky kvalitní oocyty, které se nechaly dozrát v podmínkách in vitro. Následnû byly dozrálé oocyty fertilizovány vybran˘mi b˘ky. Vzhledem k citlivosti b˘kÛ k rÛzn˘m koncentracím heparinu byl v tomto pfiípadû také testován vliv dvou rÛzn˘ch koncentrací heparinu na fertilizaãní schopnost b˘kÛ. V tomto testu tedy byli testováni dva b˘ci a dvû rÛzné koncentrace heparinu. Na základû tûchto v˘sledkÛ byl vybrán b˘k a zároveÀ pro nûj vhodná koncentrace heparinu. Je nutno dodat, spolu byli srovnáváni dva b˘ci a Ïe motilita byla u vybraného b˘ka v˘raznû niωí (35 %) neÏ u b˘ka, kter˘ nebyl vybrán a byl v systému IVF neefektivní (60 %). Po separaci spermií pfied fertilizací se v‰ak rozdíly smazaly a pfii vlastním IVF byl vybran˘ b˘k v˘raznû efektivnûj‰í (celková úãinnost

❒ Pro in vitro fertilizaci byl vybrán býk Lorenc (ZBM-223) pocházející z chovu ZD Chýšť (foto: Kamil Malát)

38

❒ Oocyty skotu těsně po izolaci z vaječníků poražených krav. Tyto oocyty zrají v in vitro podmínkách 24 hodin a poté jsou fertilizovány spermiemi vybraného býka (foto: Michal Ješeta)

fertilizace byla 80,5 % oproti 25 % u nevybraného b˘ka). Je obecnû známo, Ïe vynikající v˘sledky b˘kÛ v inseminaci nejsou zárukou dobr˘ch v˘sledkÛ pfii in vitro fertilizaci. Z tûchto dÛvodÛ je nezbytné vÏdy pouÏívané b˘ky tímto zpÛsobem otestovat. Tento test ov‰em není nutné u konkrétního b˘ka znovu pfied dal‰í fertilizací opakovat. Pro in vitro fertilizaci byl v tomto pfiípadû vybrán b˘k státního registru ZBM-223 Lorenc. Tento plemeník pocházel také z chovu ZD Ch˘‰È na stáji zootechnika pana Oldfiicha Rozsévaãe. Lorenc je bezpochyby doposud nejlep‰ím belgick˘m plemeníkem z domácí produkce. Své kvality potvrdil nejenom excelentním zevnûj‰kem, za kter˘ byl ohodnocen celkem 82 body, ale zejména sv˘mi rÛstov˘mi parametry, kter˘ch se dosud Ïádnému jinému b˘kovi z domácí produkce nepodafiilo dosáhnout. V jednom roce Lorenc váÏil 604 kg a mûfiil 131 cm, coÏ je o více neÏ 130 kg a 10 cm lep‰í v˘sledek neÏli prÛmûr v‰ech doposud vybran˘ch b˘kÛ! Vynikající jsou rovnûÏ jeho plemenné hodnoty zejména pro zevnûj‰ek a rÛst v pfiímém efektu. Pierre Mallieu, fieditel belgické plemenné knihy, jej pfii své náv‰tûvû v âR oznaãil za b˘ka, kter˘ se sv˘mi kvalitami smûle vyrovná nejlep‰ím inseminaãním plemeníkÛm v Belgii.

vaãního média s monolayerem BRL bunûk. V tomto prostfiedí byla embrya dále kultivována po dobu 7 dní.

❒ Expandované blastocysty skotu 8 dní po fertilizaci vhodné pro yokonzervaci nebo přenos do příjemkyň (foto: Michal Ješeta)

2) Produkce embryí in vitro Plemenice CZ 113351-953 byla poraÏena na jatkách 4. den pohlavního cyklu a její ovária byla transportována do laboratofie pfii 34,5 °C. OkamÏitû po pfiíjezdu byla ovária zpracována a byly vyizolovány jednotlivé oocyty vhodné pro in vitro zrání. Podafiilo se z obou ovárií vyizolovat celkem 20 oocytÛ, které byly pfieneseny do zracího média M199. Oocyty získané touto metodou byly rozdûleny do dvou skupin dle morfologick˘ch znakÛ. Pro tyto potfieby byl hodnocen stav cytoplazmy oocytu a morfologie kumulární vrstvy obklopující oocyt. Izolované oocyty zrály po dobu 24 hodin pfii teplotû 38,5°C v regulované atmosféfie obsahující 5 % CO2. Po in vitro zrání byly oocyty fertilizovány v IVF médiu. Inseminaãní dávky byly rozmraÏeny ve vodní lázni a následnû byly izolovány motilní. Pro inseminaci oocytÛ bylo pouÏito IVF médium obsahující 1x106 spermií/ml a 1,8 USP/ml heparinu. Za 12 hodin po inseminaci byly oocyty pfieneseny do kulti-

Po 7 dnech byla sebrána embrya vhodná pro kryokonzervaci. Po kultivaci bylo celkem získáno 10 blastocyst. Úspû‰nost embryonálního v˘voje byla paradoxnû vy‰‰í u oocytÛ s dobrou morfologickou kvalito neÏ u oocytÛ klasifikovan˘ch jako vynikající. Tento stav se u nûkter˘ch zvífiat vyskytuje a jen potvrzuje subjektivitu morfologické klasifikace. Odebraná embrya byla zamraÏena standardním zpÛsobem (pomocí zmraÏovaãe Planner Kryo) a následnû pfienesena do tekutého dusíku, kde jsou uchována aÏ do transferu do pfiíjemkyÀ.

Závûr Metoda IVP post mortem nabízí efektivní moÏnost jak vyuÏít genetick˘ potenciál samic s reprodukãními problémy, které jiÏ pravidelnû necyklují. Alternativou k metodû IVP post mortem je metoda získání oocytÛ metodou OPU (ovum pick up). Metoda OPU je transvaginální aspirace oocytÛ z antrálních folikulÛ, kdy není nutné hormonálnû stimulovat donorku. U zvífiat cyklujících lze na jedno OPU získat 8–10 oocytÛ, po jejichÏ fertilizaci v prostfiedí in vitro mohou b˘t pfiipravena aÏ 4 embrya (prÛmûr v EU 1,6 embrya/OPU). Pokud je neplodnost zpÛsobena neprÛchodností vejcovodÛ a funkce vajeãníkÛ zÛstává zachována, tak lze tímto zpÛsobem získat kvalitní embrya. Bûhem metody OPU/IVF nejsou vejcovody vÛbec v kontaktu s oocytem. Nejprve je oocyt aspirován

Efektivita in vitro fertilizace a vývoj embryí 7 dní po inseminaci dělících Počet zmrazitelných Morfologická Počet izolovaných Počet se embryí blastocyst kvalita oocytů oocytů po 7 dnech po 7 dnech vynikající 8 6 (75 %) 3 (37,5 %) dobrá 12 11 (91,7 %) 7 (58,3 %) Celkem 20 17 (85 %) 10 (50 %)

pfiímo z folikulu na ováriích a po IVF je embryo pfieneseno zpût rovnou do dûlohy. Navíc v nûkter˘ch pfiípadech aspirace antrálních folikulÛ z vajeãníkÛ neplodn˘ch zvífiat nastartuje folikulogenezi a stimuluje ovariální cyklus. Metoda pfiípravy IVP embryí je nároãná pfiedev‰ím z hlediska nezbytné testace v‰ech pouÏit˘ch médií a aditiv. V˘znamné je také otestování kaÏdého b˘ka a jeho vhodnosti pro IVP systém. I pfies tyto skuteãnosti má tato biotechnologická metoda své nesporné v˘hody. Je v‰ak tfieba poznamenat, Ïe telata narozená po IVP mají ãastûji vy‰‰í porodní hmotnost, coÏ mÛÏe pfiiná‰et komplikace v podobû vy‰‰ího v˘skytu problematick˘ch porodÛ. Pfii správné spolupráci chovatele s veterinárním lékafiem v období porodu lze v‰ak tûmto problémÛm velice úãinnû pfiedcházet. V tomto pfiípadû získal chovatel 10 blastocyst od plemenice, u které se v minulosti marnû snaÏil o získání telete. Z praktického hlediska je nutno poznamenat, Ïe vlastní náklady na tuto metodu jsou srovnatelné s náklady na superovulaci. Metoda IVP je sice metodicky a organizaãnû nároãnûj‰í, ale ãasto mÛÏe b˘t jedinou cestou jak získat tele od neplodné plemenice. Laboratofi reprodukãních biotechnologií pfii V˘zkumném ústavu veterinárního lékafiství v Brnû poskytuje chovatelÛm metody in vitro produkce embryí skotu jiÏ od devadesát˘ch let minulého století. V minul˘ch letech sice zájem o tyto metody poklesl, ale i v souãasnosti mÛÏe metoda IVP pfiedstavovat uÏiteãn˘ nástroj ve ‰lechtûní skotu. Vzniklo za podpory v˘zkumného zámûru MZE 0002716202 a projektu NAZV QI 91A018 Kontakt: V˘zkumn˘ ústav veterinárního lékafiství, Hudcova 70, 621 00 Brno, Ing. Michal Je‰eta, PhD. Laboratofi reprodukãních biotechnologií Oddûlení genetiky a reprodukce tel.: 533 331 420, e-mail: [email protected]

39

Renesance pfiehlídek plemenn˘ch b˘kÛ Kamil Malát V˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat, soutûÏní pfiehlídky potomstva inseminaãních b˘kÛ ãi vefiejné pfiedvádûní plemenn˘ch b˘kÛ – to v‰e jsou akce, které mají za cíl prezentovat v˘sledky ‰lechtûní a plemenáfiské práce a v chovech hospodáfisk˘ch zvífiat mají své nezastupitelné místo. U belgického modrobílého skotu, kde zevnûj‰ek hraje snad je‰tû v˘raznûj‰í roli neÏ u jakékoliv jiného plemene, je tradice v pofiádání podobn˘ch akcí zakofienûna je‰tû hloubûji. Tím spí‰e, Ïe o belgick˘ch chovatelích je pomûrnû dobfie známo, Ïe pfiíli‰ nehledí na plemenné hodnoty ãi jiné genetické ukazatele, ale spí‰e dÛvûfiují tomu, co vidí na vlastní oãi. Na první pohled by se mohlo zdát, Ïe tento jednoduch˘ zpÛsob v˘bûru nejlep‰ích jedincÛ je zastaral˘ ãi dávno pfiekonan˘ a Ïe v dobû genomické selekce nemá ‰anci obstát. To, jak se Belgiãané nov˘m trendÛm pfiizpÛsobí, ukáÏe teprve ãas, ale dnes uÏ je jasné, Ïe minimálnû do dne‰ní doby tento systém selekce funguje a BelgiãanÛm se plnû osvûdãil. Belgické modrobílé plemeno skotu v‰ak není jedin˘m pfiíkladem úspû‰né práce belgick˘ch chovatelÛ – pietrain-

40

ské prase ãi belgick˘ chladnokrevník jsou moÏná svûtovû je‰tû vûhlasnûj‰í neÏ belgické modrobílé plemeno. Pojìme se ale vrátit ke skotu a k pfiehlídkám b˘kÛ, kter˘m je tento krátk˘ pfiíspûvek vûnován. Historie pfiehlídek b˘kÛ V minulosti, kdy v Belgii existovaly dvû hlavní plemenáfiské organizace s vlastními inseminaãními stanicemi – Haliba a Linalux – byly pfiehlídky b˘kÛ skuteãn˘m svátkem, na kter˘ se vÏdy sjelo obrovské mnoÏství chovatelÛ z celé zemû, ale i sousedního Nizozemí a severov˘chodní ãásti Francie. Po fúzi tûchto dvou organizací v roce 2003 a vzniku spoleãnosti Belgian blue group (BBG) vûhlas tûchto akcí na urãitou dobu opadl, nicménû posledních nûkolik let se za‰lá sláva tûchto prezentací vrací v plné síle. Dnes na belgickém trhu pÛsobí ãtyfii hlavní inseminaãní spoleãnosti (BBG, GAB, BBCI a Fabroca), pfiiãemÏ první tfii z nich podobné pfiehlídky pravidelnû pofiádají, byÈ kaÏdá firma ãásteãnû odli‰n˘m zpÛsobem. Kromû spoleãenského rozmûru takov˘ch akcí, kdy se potkají chovatelé ze v‰ech koutÛ Belgie a blízkého okolí, je hlavním z dÛvodÛ, proã se pfiehlídky b˘kÛ

mezi belgick˘mi chovateli tû‰í tak velkému zájmu, fakt, Ïe belgiãtí chovatelé vyuÏívají ve sv˘ch chovech velmi hojnû inseminaci. Velká vût‰ina chovatelÛ, aÈ komerãních, tak i tûch plemenafiících (byÈ v Belgii mezi tûmito typy chovÛ aÏ tak velk˘ rozdíl zase není), reprodukci zaji‰Èuje pfieváÏnû inseminací. V prÛmûru celé Belgie a Nizozemí pak více neÏ 60 % v‰ech bfiezostí pfiipadá na umûlou inseminaci, coÏ je u masného plemene z celosvûtového mûfiítka ãíslo nevídané. Je proto tedy vcelku pochopitelné, Ïe chovatelé mají zájem vidût b˘ky také „na Ïivo“ a ne pouze na fotografiích v katalogu (kdo jim také dnes v dobû digitálních poãítaãov˘ch úprav mÛÏe vûfiit, Ïe?) ãi v lep‰ím pfiípadû pak na krátkém videu na internetu. Právû z tûchto dÛvodÛ se spoleãnost BBG, kdyÏ pfied nedávnem stavûla své dvû nové inseminaãní stanice v Ciney a Wavre, rozhodla pfii projektování obou stanic vybudovat spojovací chodbu, kde si chovatelé mohou pfies sklo b˘ky v urãenou dobu prohlédnout. Jednou roãnû pak zde pro chovatele organizují také pfiehlídku vybran˘ch b˘kÛ, která v‰ak pfies sklo není zrovna komfortním záÏitkem (byÈ úãel samozfiejmû splní).

❒ Skupina jaloviček po otci Imperial de l’Ecluse

Pfiedstavení firmy Genetique Avenir Belgimex Tu pravou pfiehlídku b˘kÛ v záfii reflektorÛ a za zvuku hudby a fundovaného komentáfie pak ve dvoulet˘ch intervalech pofiádá druhá nejv˘znamnûj‰í inseminaãní spoleãnost – Genetique Avenir Belgimex (GAB). Ta pÛsobí na trhu od roku 2004 a vznikla jako reakce na nesouhlas s tehdej‰í monopolizací v oblasti nabídky inseminaãních dávek po spojení v˘‰e zmínûn˘ch firem. Filozofie spoleãnosti GAB, která funguje jako druÏstvo, je na první pohled velice jednoduchá – preferují kvalitu nad kvantitou. V jejich katalogu proto nenajdete takové mnoÏství b˘kÛ jako právû u BBG, ale peãliv˘ v˘bûr b˘kÛ, ktefií budou do inseminace zafiazeni, zaruãuje chovatelÛm, Ïe pfii v˘bûru b˘ka z nabídky GAB neu-

dûlají chybu, aÈ sáhnout prakticky po jakémkoliv z nich. Na konkrétní plemenice musí samozfiejmû vÏdy vybírat typovû vhodného b˘ka. Na leto‰ní pfiehlídce, která se konala v sobotu 9. listopadu ve Wuustwezelu, bylo ve zcela zaplnûné hale prezentováno celkem 14 b˘kÛ této spoleãnosti. Realita bûhem pfiehlídky jednoznaãnû odpovídala filozofii firmy – v‰ichni pfiedvedení b˘ci bez v˘jimky vynikali vynikající zmasilostí. Je pravdou, Ïe zmasilost je plemenn˘m znakem tohoto plemene, vûzte v‰ak, Ïe zku‰ené oko chovatele a odborníka rozeznává v kvalitû osvalení tak drobné nuance, které nezasvûcenému pfiipadají zcela bezv˘znamné. Právû tyto drobné rozdíly v‰ak hrají velice podstatnou roli pfii zpenûÏování zvífiat na jatkách, neboÈ zde je samozfiej-

mostí v˘kup zvífiat v mase a placení podle jejich skuteãné kvality. Vût‰ina poráÏen˘ch belgick˘ch zvífiat je zafiazována do tfiídy zmasilosti S (v˘jimeãnû E), kde je v souãasné dobû u b˘kÛ cena v prÛmûru 5 EUR/kg (ve tfiídû E 4,30 EUR/kg) a u krav 4,40 EUR/kg (ve tfiídû E pak 3,90 EUR/kg). A k tomu je nutno dodat, Ïe poslední t˘dny se cena ãásteãnû propadla... Není potom divu, Ïe je plemeno belgické modrobílé v Belgii a Nizozemí tak populární. VraÈme se v‰ak k vlastní pfiehlídce b˘kÛ. Pfiehlídka b˘kÛ firmy Genetique Avenir Belgimex Ze ãtrnácti pfiedveden˘ch b˘kÛ bylo 8 ve vûku 11 aÏ 26 mûsícÛ a ti byli chovatelské vefiejnosti pfiedvedeni vÛbec poprvé jako potencionální kandidáti pro zafiazení do

❒ Téměř šestiletý býk Impérial de l’Ecluse je i se svými 1378 kg hmotnosti stále ve velice dobré kondici

❒ Picadilly de St Fontaine je v současné době prodejní jedničkou firmy Genetique Avenir Belgimex

❒ Halifax van de Bremberg po otci Lasso van’t Kookshof (ZBM-195) je jedním z nejnadějnějších mladých býků společnosti Genetique Avenir Belgimex

❒ Davina du Haut d’Arquennes: matka býka Imperial de l’Ecluse a dalších významných býků (např. Etna de l’Ecluse) a současně bába býka Picadilly de St Fontaine

41

inseminace. Nejvût‰í pozornost byla vûnována tfiináctimûsíãnímu b˘ãkovi Halifax van de Bremberg, kter˘ pfiítomné chovatele zaujal zejména excelentním osvalením (vyjádfiené známkou 93 bodÛ) pfii velmi korektním utváfiení konãetin a bezchybné celkové harmonii. Halifax je synem b˘ka Lasso van’t Kookshof (ZBM-195), kter˘ byl v minulosti vyuÏíván i na‰imi chovateli. Neb˘vá ãasto zvykem, aby se belgiãtí chovatelé v inseminaci vraceli ke star‰ím b˘kÛm (Lasso se narodil v roce 1998), nicménû pokud se objeví b˘ãek, kter˘ odpovídá souãasn˘m poÏadavkÛm na kvalitní inseminaãní b˘ky, neváhají takového b˘ka do inseminace nakoupit, byÈ se jedná o star‰í genetiku. V na‰ich omezen˘ch podmínkách se Lasso jako otec nemûl vût‰í ‰anci prosadit, zatímco v Belgii i sousedním Nizozemí je tento b˘k stále velmi populární. Mnoho plemeníkÛ na inseminaãních stanicích, stejnû jako vítûzÛ nejrÛznûj‰ích v˘stav, má Lassa v pÛvodu aÈ uÏ pfiímo v pozici otce nebo dále v jejich rodokmenu. Zda se Halifax prosadí v ostré konkurenci inseminaãní b˘kÛ, ukáÏe teprve ãas, pfiedpoklady k tomu rozhodnû má. Mezi dal‰ími mlad˘mi zajímav˘mi b˘ky, ktefií byli bûhem sobotního veãera pfiedvedeni,

byli napfi. Hazard, Warrior ãi Praga Khan. Otcové v‰ech tûchto b˘ãkÛ jsou nejpouÏívanûj‰í inseminaãní plemeníci souãasnosti: Panache de Centfontaine (BBCI), Sheriff de Centfontaine (BBCI) a Adajio de Bray (BBG). U tûchto inseminaãních kandidátÛ platí totéÏ co o Halifaxovi – svojí kvalitu teprve budou muset potvrdit. To v‰ak rozhodnû není pfiípad Adajia (ZBM-273), kter˘ své kvality více neÏ dostateãnû prokázal a bez jak˘chkoliv pochybností se právem fiadí k opravdové ‰piãce plemene. To dokázal i v âeské republice, kde byl rovnûÏ s úspûchem pouÏit. Jedním z pfiíkladÛ mÛÏe b˘t jeho syn Varga z Ústra‰ic (ZBM-305), kter˘ se stal ‰ampionem plemene belgické modrobílé na národní v˘stavû v Brnû. Finále patfiilo opût Imperialovi Hlavními hvûzdami veãera pak byli star‰í b˘ci Imperial de l’Ecluse a jeho syn Picadilly de St Fontaine. Oba tito b˘ci jsou skuteãnû skvostn˘mi pfiedstaviteli plemene a ideálnû kombinují v‰echny vlastnosti, které od moderního typu plemene belgické modrobílé poÏadujeme: délku tûla, v˘‰ku, excelentní osvalení, pevné konãetiny, jemnou kostru a celkovou harmonii tûlesné stavby. Co je v‰ak samozfiejmû daleko dÛleÏi-

tûj‰í neÏ jejich vlastní zevnûj‰ek je to, Ïe své kvality pfiená‰í na potomstvo. I pfiesto, Ïe Imperial uÏ není nejmlad‰ím b˘kem, je stále ve velice dobré kondici a vzbuzoval zájem chovatelÛ stejnû jako na pfiehlídkách v pfiedcházejících letech. Závûreãné pfiedvedení Imperiala a Picadillyho spolu s mlad‰ími b˘ky demonstrovalo, kam se v˘bûr b˘kÛ spoleãnosti Genetique Avenir Belgimex ubírá. VzrÛstající podíl této spoleãnosti na trhu s inseminaãními dávkami potvrzuje, Ïe filozofie této firmy funguje a Ïe odpovûdn˘ pfiístup jejich pracovníkÛ pfii v˘bûru b˘kÛ do inseminace se vyplácí. Závûreãné vyfotografování celého t˘mu spoleãnosti Genetique Avenir Belgimex spolu s Picadillym bylo dÛstojnou teãkou za tímto veãerním setkáním chovatelÛ ze v‰ech koutÛ Belgie a sousedního Nizozemí. Náv‰tûvu podobné akce v‰em chovatelÛm a nad‰encÛm vfiele doporuãuji, neboÈ se jedná o skuteãn˘ chovatelsk˘ záÏitek, kter˘ rozhodnû stojí za to. Je aÏ obdivuhodné, kolik lidí si udûlá v sobotu pozdû veãer ãas, a se zájem jde zhlédnout pfiehlídku b˘kÛ. Dobu zaãátku ale organizátofii jistû nevolí náhodou – vÏdyÈ farmáfi má volno opravdu pouze veãer!

❒ Tým firmy Genetique Avenir Belgimex spolu s býkem Picidally de St Fontaine po skončení přehlídky býků

42

Angus Tour 2013 – âeskokrumlovsko Václav Jungwirth Chovatelé plemene Angus a pfiíznivci tûchto u‰lechtil˘ch zvífiat se po roãní pauze opût se‰li, aby se podívali, jak hospodafií angusáci v okrese âesk˘ Krumlov a blízkém okolí. Oproti pfiedcházejícím roãníkÛm Angus Tour, zamûfien˘ch na poznávání chovÛ konkrétní zemûpisné oblasti na‰í republiky, byla leto‰ní tour smûrována do oblasti âeskokrumlovska. Vedle náv‰tûv farem bylo na programu i poznávání místních pfiírodních krás a technick˘ch zajímavostí. Sraz úãastníkÛ byl naplánován na pátek 27. záfií u Daniela Borovky v obci Chlum u KfiemÏe na patnáctou hodinu. Pan Borovka pfiipravil lehké uvítací obãerstvení pro postupnû pfiijíÏdûjící chovatele. Po ubytování vyrazila pfiítomná skupina chovatelÛ k p. Zdenkovi Kubatovi do nedaleké obce Vrábãe, kter˘ chová anguse od roku 2010. Jeho základní stádo ãítá 35 matek. Celkem obhospodafiuje 51 ha luk a pastvin. Po prohlídce stáda pozval p. Kubata chovatele na obãerstvení na farmu, kde nás pfiivítala jeho paní. Po kávû, vynikajícím ‰trúdlu a chlebíãkách, nám paní domu ukázala svou p˘chu, nádhernou zahradu. Od p. Kubaty jsme zrychlen˘m pfiesunem pfiejeli do 15 km vzdáleného ZD Brloh. Zde jsme si prohlédli jen jedno stádo zhruba 70 krav s telaty, neboÈ se rychle stmívalo a nemûlo smysl cestovat za dal‰ími stády. Pro chovatele anguse není nutno tuto spoleãnost pfiedstavovat, neboÈ se domnívám, Ïe je dostateãnû známa. První den jsme zakonãili spoleãnou veãefií a chovatelskou

❒ Angus na chovu ZD Brloh (foto: Vít Čepelák)

besedou v jídelnû ZD Brloh, doplnûnou malou oslavou ãtyfiicát˘ch narozenin Daniela Borovky. Druh˘ den ráno jsme vyrazili na Farmu Borová, kterou vlastní Vlastimil Kamír. Farma je zamûfiena na chov kfiíÏencÛ red anguse, chov a ustájení koní pro jiné majitele, v˘krm b˘kÛ a prodejem bio hovûzího masa. Dále je známá i pofiádáním pfiekáÏkov˘ch závodÛ koní. Zaãátkem záfií, pfied na‰í náv‰tûvou, probûhlo na Farmû Borová Mistrovství âR ve v‰estrannosti. Pan Kamír je spolumajitel stejnojmenné firmy zab˘vající se, mimo jiné, také prodejem chovatelsk˘ch potfieb, takÏe chovatelé mûli moÏnost vidût spoustu vûcí, nabízen˘ch touto firmou, v praxi. Organizace farmy a její technické vybavení bylo v mnohém pro chovatele inspirativní. Z Farmy Borová jsme se pfiesunuli na Farmu Milná pana Václava Valenty. Farma Milná hospodafií v ekologickém reÏimu na 1620 ha zemûdûlské pÛdy, v nadmofiské v˘‰ce 670 aÏ 820 metrÛ, v‰e jsou trvalé travní porosty. Chová více jak 1000 ks skotu. Pfied 12 lety zaãali na farmû pouÏívat na pfiipou‰tûní ãerného anguse, postupnû v‰ak pfie‰li na red anguse a poslední 4 roky kfiíÏí red anguse s masn˘m simentálem. V organizaci chovu je striktnû dodrÏována velikost stáda po 35 kusech plus plemeník. Základní sloÏení stád se nemûní, pouze se doplÀují o vybrakované kusy. Majitel farmy pan Valenta vidí v této organizaci chovu fiadu v˘hod: zejména niωí zatíÏení krajiny a pastvin, vy‰‰í pfiehled o jednotliv˘ch kusech, vyrovnanost stád, dosaÏení vy‰‰í natality i dlouhovûkosti krav a rovnûÏ to má pfiízniv˘ vliv na denní pfiírÛstky telat. Chovatelé si mohli prohlédnout novû vybudovaná zimovi‰tû, pfiestavbou pÛvodních stájí pro dojné krávy, zakonãené hnojnou koncovkou, na kterou navazovala novû vybudovaná bioplynová stanice o v˘konu 250 KWh, fungující na spotfiebû hnoje a travní senáÏe. Digestát z bioplynové stanice je vyuÏíván na hnojení pastvin. PfiestoÏe farma hospodafií v ekologic-

❒ Společné foto účastníků angus tour (foto: Milan Šebelka)

kém reÏimu, dochází k maximalizaci vyuÏití travní hmoty sklízené ve tfiech seãích. Po velice zajímavé náv‰tûvû na Farmû Milná jsme za velice krásného sluneãného poãasí nav‰tívili lyÏafiské stfiedisko na Lipnû a místní atrakci – Stezku v korunách stromÛ. Za pfiíjemného poãasí jsme procházkovû vystoupali nad vrcholky stromÛ a mohli jsme obdivovat krásy Lipenské pfiehrady a jejího okolí. Po tomto relaxu nám je‰tû zb˘val ãas na náv‰tûvu Farmy Tûchoráz pana Adolfa Hojka z Vy‰‰ího Brodu. Pan Hojek hospodafií na 102 ha luk a pastvin a chová 33 krav. Chovatelé ocenili kvalitu zvífiat na této farmû. Zajímavostí byla ukázka kfiíÏencÛ anguse se plemenem shorthorn. Opût za tmy jsme se vrátili zpût do Chluma a po krátkém odpoãinku jsme se pfiepravili do Holubova, obce vzdálené 3 km, do sálu místního obecního úfiadu, kde probûhl chovatelsk˘ spoleãensk˘ veãer za doprovodu kapely Honzy Kofronû. V nedûli ráno sice na‰e fiady mírnû profiidly, ale pfiesto skupina skalních absolvovala pû‰í v˘stup na nejvy‰‰í horu Blanského lesa, KleÈ. Na vrcholu jsme nav‰tívili historickou rozhlednu s v˘hledem na ‰umavské vrchy a budûjovickou pánev. Po obãerstvení v místní horské restauraci, jsme volnû vyrazili zpût na parkovi‰tû pod Kletí, kde jsme Angus Tour 2013 oficiálnû ukonãili. Závûrem bych chtûl podûkovat v‰em chovatelÛm, ktefií nám ukázali své farmy, za ãas nám vûnovan˘ a za ochotu odpovídat na v‰emoÏné dotazy. Dûkuji i v‰em úãastníkÛm za dodrÏení tradice poznávání ãesk˘ch chovÛ.

43

Angusforum 2013 – Nov˘ Zéland Miroslav Vráblík Pofiadatelem Svûtového Angus Fóra 2013 byl letos v fiíjnu Nov˘ Zéland. Od roku 1985, kdy byl uspofiádán první, to byl jiÏ patnáct˘ mezinárodní kongres, neboÈ tyto kongresy jsou pofiádány ve dvoulet˘ch intervalech. Na této akci se scházejí ãlenské zemû chovající plemeno Aberdeen angus a spoleãnû fie‰í otázky ‰lechtûní, rozvoje a propagace tohoto plemene. Nov˘ Zéland letos slaví 150 let od importu prvních ãistokrevn˘ch

❒ Soutěžící junioři (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Cricklewood Angus (foto: Miroslav Vráblík)

zvífiat Aberdeen Angus a tím praktické zahájení chovu tohoto plemene. To byl také jeden z dÛvodÛ, proã volba konat Svûtové Angus Fórum padla právû na Nov˘ Zéland. Pro vût‰inu z nás je tato zemû z druhého konce svûta velmi exotická a informace a znalosti o ní jsou jen sporadické. Vûdûli jsme, Ïe je to zemûdûlsky vyspûlá a proexportnû orientovaná zemû, ale teprve pohled z blízka nás pfiesvûdãil o rozmûru zemûdûlství na Novém Zélandû. V porovnání s námi je tato zemû svojí rozlohou 4x vût‰í nez âR

(268 tis. km2) s poãtem 4,5 milionÛ obyvatel. Z nich 1,5 milionu Ïije v hlavním mûstû Aucklandu a dal‰ích 750 tis. ve dvou dal‰ích mûstech Wellingtonu a Christchurchu. Roãní sráÏky se pohybují okolo 1300 mm a zimní teploty neklesají pod 10 stupÀÛ Celsia. Z uvedeného je patrné, Ïe osídlení zemû není pfiíli‰ husté a spolu s pfiízniv˘mi klimatick˘mi podmínkami JiÏního Pacifiku vytváfií mimofiádnû pfiíznivé podmínky pro zemûdûlství. Pro lep‰í orientaci uvádím v tabulce níÏe hlavní statistické údaje novozélandského zemûdûlství:

❒ Která je hezčí (soutěž juniorů) (foto: Miroslav Vráblík)

Hlavní statistické ukazatele novozélandského zemědělství: Výměra zemědělské půdy Pastviny, louky, pícniny na orné půdě Průměrné roční srážky Počet zemědělských podniků Průměrná velikost zemědělského podniku Průměrný věk farmáře

14,6 mil. ha 10,8 mil. ha 1200–1400 mm 58 041 251 ha 56 roků

Zaměření farem: Ovce a masný skot Výroba mléka Zahradnictví Ostatní (chov jelenů apod.) Pouze rostlinná výroba Stavy zvířat: Ovce Dojný skot Masný skot Jelenovití Celkem VDJ DJ / 1 ha

42 37 12 1 8

Průměrná velikost stáda (krav) 45 19 14 10 3 31 6,5 3,7 1,1 88,8

% % % % %

milionů milionů milionu milionu milionu 6,1

Plemena ovcí: Romney Perendale Coopworth Merino

45 12 9 4

% % % %

Plemena skotu (masná stáda): Angus Angus x Hereford Hereford Frízský x Hereford Frízský skot Ostatní kříženci

28 11 7 3 16 35

% % % % % %

44

(dojná stáda): Holstein-Frízský x Jersey Holstein-Frízský Jersey Ayshire Ostatní

393

Prasata celkem Prasnice Výroba masa: Jehněčí Skopové Hovězí+telecí Celková hodnota vývozu masa

% % % % %

315 tis. 33 tis. 357 tis. tun (92 % na export) 92 tis. tun (91 % na export) 575 tis. tun (82 % na export) 81,41 miliardy CZK

Hlavní vývozní destinace hovězího masa: Severní Amerika Asie EU Střední Východ Rostlinná výroba – výnosy: Pšenice Ječmen Kukuřice Oves Ekonomika masných farem: Výpočet pro průměrnou farmu 4000 DJ (2792 ovcí, 297 masných krav, 32 jelenů) Průměrný zisk před zdaněním Dotace do zemědělství zrušeny v roce 1985

51 % 37 % 4% 3% 8,5 6,5 10,9 4,7

t/ha t/ha t/ha t/ha

10 290 CZK/ha

Organizátofii za místo konání zvolili turistické centrum a zároveÀ centrum maorské kultury – mûsto Rotorua. Je to lázeÀské místo známé hork˘mi minerálními prameny, léãiv˘mi bazény a jezery. Místní pramenÛm jsou pfiisuzovány povzbuzující a posilující úãinky a vládní zpráva z roku 1903 uvádí: „Mrzáci odhazují berle a muÏ postiÏen˘ dnou se uzdra-

jako první na svûtû jsme dne 18. fiíjna vidûli slunce vycházející za zpûvu maorské skupiny z vln Pacifiku. Vidûli jsme Arboretum v Eastwoodhill, vodopády u jezera Taupo, z v˘letní lodi jsme na stejném jezefie chytali duhové pstruhy, ochutnali jsme domácí vína v nejstar‰ím novozélandském vinafiství Mission Estate, pozorovali jsme surfafie v pfiíbojov˘ch vlnách ❒ Jezero Taupo (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Government gardens (foto: Miroslav Vráblík)

vuje“. Mûsto je plné maorského umûní, architektury, je moÏné se seznámit s domorod˘mi písnûmi a tanci. Pofiadatelé tuto místní kulturu zafiadili do úvodního ceremoniálu a my jsme byli svûdky pravého maorského uvítání na jehoÏ konci nûkolikrát zaznûlo typické pfiivítání „Kia Ora“. Po ãtyfidenním jednání kongre-

❒ Jezero Taupo a vrcholek ledovce na Ruapehu (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Turiroa Angus (foto: Miroslav Vráblík)

su následovala tour po severním ostrovû, oãekávaná cesta od farmy k farmû. Pofiadatelé se snaÏili do programu zafiadit nejen náv‰tûvy chovÛ, ale i co nejvíce turistick˘ch atrakcí. A tak jsme vidûli velké farmy Turihaua, Tangihau, Karahau, Kenhardt, Cricklewood, Turiroa a Storth Oaks, coÏ jsou farmy, které patfií mezi to nejlep‰í v plemeni Angus a které nás udivily poãtem zvífiat (Tangihau 1900 krav Angus a 100 000 ovcí Romney). Nav‰tívili jsme také mûsta Gisborne, Napier, Taupo,

❒ Divoká příroda Nového Zélandu (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Papamoa východní pacifické pobřeží (foto: Miroslav Vráblík)

Papamoa Beach, svezli jsme se v historickém vláãku taÏeném parní lokomotivou, tû‰ili jsme se z nádherné, ãisté pfiírody, plné exotick˘ch rostlin a stromÛ. Kolega pan Vladimír ·a‰ek, kter˘ se svou paní Renatou byl také úãastník Fóra, na‰e pocity vyjádfiil vûtou: „ãistá a vlídná zemû, krásné místo pro Ïivot“.

❒ Pastviny na Storth Oaks (foto: Miroslav Vráblík)

45

Chutnost a zrání masa O kvalitním vysoce hodnotném hovûzím mase dnes mediálnû hovofií kdekdo. Reálná situace pak ukazuje ale trochu jin˘ obraz. O tom ve svém pfiíspûvku informuje dr. Manfred Golze v ãasopise Fleischrinderjournal 3/2013. Aktuální situace Trh s hovûzím masem v Nûmecku se od konce druhé svûtové války do dne‰ního ãasu vyvinul jako kvantitativní. Formovaly jej pfiedev‰ím velké obchodní fietûzce. Potfieba velkého mnoÏství libového hovûzího masa se v propagaci opírá o mladé b˘ky. DosaÏen˘ systém klasifikace Europ je vhodn˘ pro tûÏké b˘ky a krávy a podporuje tento v˘voj. Není vhodn˘ pro kvalitní produkty ze systému bez trÏní produkce mléka a z dojen˘ch systémÛ. O tom svûdãí v˘voj v Nûmecku, kdy se platí vÏdy lépe za mladé b˘ky jako kvalitativnû vy‰‰í produkt na rozdíl od volÛ nebo jalovic. K tomu pfiichází pfiecitlivûlé hodnocení stupnû protuãnûní, kdy se vyhledává pokud moÏno jen hodnocení protuãnûní od stupnû 2, aãkoliv by mûlo b˘t nahlíÏeno jako na kvalitní stupeÀ protuãnûní od 2,5 do 4. Poptávka ceny a reklamy a z toho rezultující ekonomiky favorizuje tûÏké mladé b˘ky s tûÏkou koneãnou hmotností. Kvalitní maso, produkce zralého hovûzího masa zÛstávají v Nûmecku teprve na cestû. Statisticky stanovená spotfieba hovûzíh o

46

Počty sledovaných zvířat ze školního a výzkumného statku Köllitsch Kategorie býci jalovice krávy staří býci

Fleckvieh n 49 24 37 3

masa na hlavu se jiÏ po leta oznaãuje jako klesající. Konkurence k cenovû v˘hodnému vyprodukovanému drÛbeÏímu a vepfiovému masu je z hospodáfiského pohledu nemyslitelná. Pfiesto je zajímavá pfiipravenost spotfiebitelÛ poptávat u hovûzího vysoce hodnotné ãásti masa. Této ‰ance musí na‰i chovatelé masného skotu a bez trÏní produkce mléka vyuÏít. Jejich v˘robky mohou putovat k zákazníkovi jen pfies urãité formy pfiímého prodeje. Zde lze docílit dobré ceny. Aby se udrÏela v y s o k á

Plemeno Limousine n 49 29 49 4

Angus n 81 30 44 5

efektivita dlouhodobû, platí pfiirozenû nutnost nabízet optimální jateãn˘ produkt a optimální jateãnou kvalitu. K tomu je‰tû pfiipoãteme v˘robek, kter˘ je lokálnû vhodn˘, vhodnou jateãnou hmotnost a metodu v˘krmu pro urãité plemeno a produkãní cíl. Pfiidejme je‰tû bezstresovou poráÏku a opracování jateãného trupu a masa. Mnoho na‰ich vyroben˘ch produktÛ pochází ze zvífiat, která mají del‰í dobu v˘krmu, kde hlavní roli hraje zelené krmení a pastva, nikoliv pytel s koncentrátem. Zvífiata jsou pfiitom trochu star‰í a maso aromatické. Je ale tfieba dávat pozor na to, aby maso mûlo i odpovídající kfiehkost. Na kfiehkost masa, obzvlá‰tû hovûzího, je tfieba nahlíÏet jako na kritérium zv˘‰ení chutnosti (poÏitku). Maso potfiebuje po

Jatečná užitkovost býků, jalovic, krav a starých býků plemen fleckvieh, limousine a angus Znaky Plemeno/ kategorie

poráÏce zrát. To platí obzvlá‰tû pro tmavá masa (hovûzí, divoãina). Zrání znamená, Ïe maso je uskladnûno za chladov˘ch podmínek 0 aÏ 4 °C (ve studii 2 °C). Z rÛzn˘ch studií ukazují zji‰tûné prÛmûrné hodnoty, Ïe pro hovûzí maso se pohybuje doba zrání minimálnû na 14 dnech. Bûhem tohoto zrání ‰tûpí svalovinû vlastní enzymy bílkovinu a ve v˘sledku je maso kfiehké. Ve vût‰inû v˘zkumÛ je tato síla ‰tûpení pouÏita jako objektivní mûfiítko pro kfiehkost. Popisuje se jako mechanick˘ odpor, kter˘ vykazuje maso pfii Ïv˘kání, a udává se v kilogramech. Niωí hodnota znamená kfiehãí maso, vysoká houÏevnaté. Správná hodnota pro kvalitní maso, dfiíve jiÏ zji‰tûná ve spolkovém v˘zkumném ústavu v Kulmbachu, fiíká, Ïe plnohodnotné maso musí vykazovat kfiehkost 4,0 kg. Pfii v‰ech v˘zkumech bylo sledováno zadní maso. To bylo na deskovém kontaktním grilu zahfiíváno pfii 230 °C aÏ do teploty jádra 70 °C. Po pûtiminutovém vychladnutí jsou vzorky masa zformované do tvaru váleãku dûleny tupou ãepelí v pravém úhlu ke smûru svalov˘ch vláken prostfiednictvím tzv. Warner-Blatzerov˘ch nÛÏek, tak se zjistí odpor. Vedle optimálního zrání a zrací teploty pÛsobí negativnû na kfiehkost po poráÏce rychlé bourání a zchlazení. Materiál V˘sledky byly zji‰tûny na podkladû sledování 179 b˘kÛ, 73 jalovic, 128 jateãn˘ch krav a 12 star˘ch b˘kÛ plemen fleckvieh, li-

býci fleckvieh limousine angus jalovice fleckvieh limousine angus krávy fleckvieh limousine angus staří býci fleckvieh limousine angus

Jatečný věk ∅ měsíce

Jatečná hmotnost ∅ kg

Hmotnost jatečných půlek za tepla ∅ kg

Jatečná výtěžnost ∅%

18,0 17,0 17,5

671 590 649

371 357,6 365,3

55,2 60,5 56,4

17,9 17,8 16,6

531 419 463

275,4 241,5 245,5

51,6 57,5 53,6

73,6 86,4 75,9

760 649 710

399,2 373,8 388,2

50,9 57,9 54,3

78,0 45,3 62,6

1076 1194 1105

610,7 731,5 619,6

56,8 61,4 56,3

mousine a angus ze ‰kolního a v˘zkumného statku v Köllitsch (LVG). Doplnûny byly materiálem z jin˘ch vybran˘ch plemen a kfiíÏencÛ z referenãního podniku LfULG (sask˘ zemsk˘ úfiad pro Ïivotní prostfiedí, zemûdûlství a geologii). V‰echny v˘zkumy LfULG byly provedeny na podkladû urãeného stejného prÛbûhu. 24 hodin po poráÏce a po vychlazení následovalo bourání podle DLG smûrnice. Poté následovalo pozorování kvality masa po 48 hodinách, pak dal‰ích 14 dnech (16 dní p. m.) a je‰tû jednou po tfiech t˘dnech (23 dní p. m.).

Jateãná uÏitkovost Aby bylo moÏné charakterizovat materiál, byly shrnuty v˘sledky jateãné uÏitkovosti jak b˘kÛ, jalovic, tak krav a star˘ch b˘kÛ tfií plemen. Hodnoty – stfiední hmotnost pfii poráÏce a rovnûÏ hmotnost jateãn˘ch pÛlek za tepla a jateãná v˘tûÏnost jsou uvedeny v tabulkách. Zvífiata pocházejí z rÛzn˘ch pokusÛ v LVG, zvlá‰È jalovice pak z pastevních podmínek. Selekce krav a star˘ch b˘kÛ mûla normální prÛbûh, vût‰inou z plemenáfisk˘ch dÛvodÛ.

Kvalita masa býků, jalovic, krav a starých býků plemen fleckvieh, limousine a angus Plemeno/ kategorie býci fleckvieh limousine angus jalovice fleckvieh limousine angus krávy fleckvieh limousine angus staří býci fleckvieh limousine angus

pH hodnota

Znaky (48 hod. p. m.) Ztráta odkapem Ztráta grilováním ∅% ∅%

Křehkost ∅ kg

5,59 5,57 5,52

1,72 2,50 1,96

28,21 25,24 26,49

7,64 6,28 5,90

5,45 5,51 5,49

2,11 2,50 2,19

26,8 26,2 26,0

6,86 6,38 5,54

5,55 5,48 5,50

1,51 2,37 1,59

27,82 28,34 26,45

6,32 5,69 5,67

5,50 5,45 5,50

0,90 2,80 0,90

28,1 32,0 27,5

6,83 6,48 6,56

47

Kvalita masa Vedle mûfiení kfiehkosti masa byly do zvolen˘ch parametrÛ kvality zahrnuty i pH hodnota, ztráta odkapem a grilováním 48 hodin po poráÏce. Niωí pH hodnota dokazuje, Ïe krat‰í transport na jatky a bezstresová poráÏka jsou pozitivním poÏadavkem pro získání kvalitního a senzoricky vysoce hodnotného masa. Ve schopnosti vázat vodu, mûfienou ztrátou odkapem existují mezi kategoriemi a i plemeny rozdíly. Pfii porovnání mezi plemeny fleckvieh, limousine a angus plemeno limousine vykazuje mírnû vy‰‰í podíl ztráty odkapem. Toto je logicky o nûco vy‰‰í u mlad˘ch zvífiat a sniÏuje se stáfiím. Také hodnota ztráty grilováním je v dobrém rozsahu. Zde jsou rozdíly mezi kategoriemi a plemeny nízké. Mûfiení kfiehkosti po 48 hodinách po poráÏce, tj. u ãerstvého masa, ukazuje, Ïe

v tomto období nejsou rozdíly mezi kategoriemi a plemeny, Ïádné nevykazuje hodnotu, která by byla optimální (4,0 kg). Angus je v porovnání k ostatním plemenÛm vÏdy v˘hodnûj‰í, následuje limousine a fleckvieh.

Vliv zrání na kvalitu masa – křehkost masa býků, jalovic, krav a starých býků plemen fleckvieh, limousine a angus Plemeno/kategorie býci fleckvieh limousine angus jalovice fleckvieh limousine angus krávy fleckvieh limousine angus staří býci fleckvieh limousine angus

48 hod p. m.

Křehkost ∅ kg 16 dní p. m.

23 dní p. m.

7,64 6,28 5,90

4,55 4,42 3,83

3,60 3,71 3,45

6,86 6,38 5,54

4,36 4,59 3,45

3,24 3,81 3,13

6,32 5,69 5,67

4,30 3,64 3,70

3,64 3,19 3,20

6,83 6,43 6,56

5,47 4,75 4,32

3,40 3,73 3,36

Vliv zrání na kvalitu masa – křehkost masa krav, resp. býků z extenzivního chovu Plemeno krávy Salers/173,2 měsíců Galloway/94,8 měsíců Highland/104 měsíců Býci Rotes Hohenvieh/ 18,5 měsíce Highland/30,3 měsíce Galloway/28,5 měsíce

48

48 hod p. m.

Křehkost ∅ kg 16 dní p. m.

23 dní p. m.

6,75 6,4 6,8

4,2 4,1 4,05

3,00 3,08 3,3

4,5

3,3

2,9

6,0 6,2

4,0 4,1

3,5 3,6

Vliv cíleného zrání Vzorky masa, jak je uvedeno, byly zkoumány 48 hodin po poráÏce, dále 16. den a 23. den. Tady jsou uvedeny kfiehkost a dal‰í zmûny cíleného zrání vyjádfiené prostfiednictvím mûfiení kfiehkosti. Po 14denním zrání mladí b˘ci i jalovice plemene angus vykazují hodnoty pod 4,0 kg. Po tfiech t˘dnech se v‰echna plemena dostávají do pozitivní oblasti. Zajímav˘ je pohled na staré krávy a b˘ky. Optimální kvalita jateãného trupu, optimální jateãná zvífiata, tedy aÈ jiÏ vyfiazené nebo nemocné dokrmené krávy, mají plnohodnotn˘ jateãn˘ trup a jiÏ po 14 dnech zrání, maximálnû po 3 t˘dnech docilují kvalitního kfiehkého masa. V kaÏdém pfiípadû by tomu mûla a mÛÏe odpovídat cena krav, nikoliv b˘t nízká. Sami b˘ci ãásteãnû i stafií, mohou b˘t dodáváni ve vût‰ím mnoÏství jako kvalitní maso. Z v˘zkumu je jasné, jak˘ v˘znam cílené zrání má. ChuÈov˘ poÏitek je na kaÏd˘ pád v˘znamnû lep‰í. Optimální zacházení, bezstresová poráÏka a exaktní zchlazení pfii lep‰í hygienû jsou dal‰ími základními pfiedpoklady, které by se mûly dodrÏovat.

PfieloÏila Hana ·tráfeldová, Natural, spol.s r.o.

Zvífiecí pomocník na farmy – Welsh Sheepdog Milo‰ ·vec Znáte plemeno psa Welsh Sheepdog? Tito psi jsou skvûlí pomocníci pro práci s témûfi ve‰ker˘mi hospodáfisk˘mi zvífiaty – ovcemi, kozami, prasaty, ale nemají problém ani se skotem. První jedinci tohoto vel‰kého národního plemene byli dovezeni do âeské republiky z Walesu na poãátku roku 2012 s úmyslem zaloÏit chov tûchto psÛ i v âeské republice. Jednalo se o ãtyfii ‰tûÀata ve vûku 2–4 mûsícÛ, prakticky ihned se zaãala zapojovat do pomoci pfii krmení koz a selat na Ovãí farmû nedaleko Hradce Králové. Letos se narodila první ‰tûÀata tohoto plemene v âeské republice. „S prací tûchto psÛ i jejich celkov˘m chováním jsme maximálnû spokojeni, uãí se za pochodu, prostû odkoukávají, co dûlá ãlovûk a hned se mu snaÏí pomoci. Tento pes nepotfiebuje v˘cvik, jen b˘t s ãlovûkem pfii v‰ech ãinnostech a usmûrnit, co je a co není v jeho chování Ïádoucí. Proto jsme si dovezli v leto‰ním roce dal‰í tfii psy a snaÏíme se toto plemeno propagovat jako alternativu k u nás nejznámûj‰í border kolii,“ fiíkají o plemeni majitelé psÛ. Momentálnû se v âeské republice nachází 7 dovezen˘ch jedincÛ a 5 letos narozen˘ch ‰tûÀat. Psi pracují na farmû s ovcemi a kozami pastevnû ustájen˘mi, ale i s prasaty volnû ve v˘bûzích. Jejich pfiedností je v‰ak vyuÏití pfii manipulaci pastevnû chovaného masného skotu, na rozdíl od border kolií pfii práci aktivnû ‰tûkají a ve skupinû vzájemnû spolupra-

cují. „Na práci okolo krav jsme psy zaãali brát po pÛl roce vûku, nejdfiíve se zku‰en˘m psem. Mohou pracovat samostatnû, ale velmi dobfie spolupracují i ve dvojici, napfi. jeden drÏí stádo a druh˘ zahání kusy, které se chtûjí oddûlit. NepouÏívali jsme Ïádn˘ nácvik se zvífiaty zavfien˘mi v ohradû. Psi ‰li pracovat hned naostro na pastvinu, pouze s podporou zku‰eného psa“ vyjmenovávají pfiednosti plemene jeho chovatelé. Na stránkách asociace Welsh Sheepdog www.welshsheepdogsociety.com tyto psy popisují jako celkovû tvrd‰í, proto se pfiednostnû hodí na práci s velk˘mi zvífiaty – skotem, prasaty nebo na velká stáda ovcí a koz. Na rozdíl od border kolie se velmi pfiizpÛsobuje stylu práce majitele a je na nûho velice vázan˘ a má tzv. vypínaã. To znamená, Ïe pokud po nûm zrovna nevyÏadujete práci, chová se klidnû, takÏe je moÏné s ním mezi zví-

fiaty v klidu chodit, aniÏ by je ru‰il. Není potfieba ho zavírat nebo uvazovat. Pfii práci i mimo ni je velmi energick˘, vesel˘ kamarád, kter˘ se dobfie pfiizpÛsobí va‰im podmínkám a nárokÛm. Psi mívají ãernou, bílou i zlatou barvu v kombinaci s tricolor ãi merle. Srst mÛÏe b˘t krátká ale i del‰í, u‰i vztyãené nebo sklopené dopfiedu. Jsou velmi aktivní a inteligentní, pokud mají b˘t drÏeni jako rodinní mazlíãci, je tfieba se psovi vûnovat a poskytnout mu dostatek cviãení a podnûtÛ. Jsou to také dobfií hlídaãi. Domácí vel‰sk˘ pes má pÛvod tak star˘, Ïe je nedohledateln˘. Plemeno se ustálilo v 19. století, kdy kolie ze Skotska byly smí‰eny se star˘mi pÛvodními vel‰sk˘mi psy. Tradiãnû byla tato zvífiata vyuÏívána pfii hnaní skotu a ovcí na trhy místní ãi kdekoli po Británii. O stabilizaci plemene se zaslouÏil farmáfi John Davies, kter˘ vyvolal setkání zájemcÛ o tuto rasu a setkal se s velk˘m zájmem o její návrat. V˘sledkem toho pak bylo zaloÏení Welsh Sheepdog Society (vel‰sky Cymdeithas Cwn Cymreig) v roce 1997 s cílem zachování a podpory tohoto starého vel‰ského plemene psÛ v pracovní ãinnosti a zachování ãistoty plemene. Asociace velmi vítá snahu ãesk˘ch chovatelÛ roz‰ífiit tyto psy v âeské republice.

49

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2013 Leto‰ní rok byl historicky prvním, kdy se b˘ci na odchovnách i u chovatelÛ vybírali v celkem ãtyfiech turnusech. První z nich zaãal uÏ v polovinû únoru, poslední v˘bûr pak probûhl koncem mûsíce fiíjna. Nyní, po skonãení v‰ech ãtyfiech turnusÛ, mÛÏeme s koneãnou platností konstatovat, Ïe roz‰ífiení poãtu turnusÛ na ãtyfii se osvûdãilo a Ïe splnilo oãekávání. Je tradicí, Ïe vás na webov˘ch stránkách svazu, ale i zde ve svazovém zpravodaji, pravidelnû seznamujeme s v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ. V minul˘ch tfiech ãíslech jste si mûli moÏnost pfieãíst v˘sledky prvních tfiech turnusÛ, nyní pfiiná‰íme tabulky s v˘sledky za v‰echny ãtyfii turnusy. S ohledem na nízk˘ poãet b˘kÛ a omezen˘ prostor ve zpravodaji, nyní nepublikujeme fotky nejlep‰ích b˘kÛ. Ty v‰ak najdete na webov˘ch stránkách svazu. A jak vlastnû v˘bûry v roce 2013 dopadly? Podrobnosti není potfieba rozepisovat - v pfiehledn˘ch tabulkách si kaÏd˘ najde to, co ho zajímá. Proto jen uveìme, Ïe celkem naskladnûno 1481 b˘kÛ, vybráno pak bylo 1183 z nich. Procentuálnû vyjádfieno byla selekce za cel˘ leto‰ní rok na úrovni 79,9 % (v prvním turnusu 85,5 %, v druhém 79,2 %, ve tfietím 80,8 %). Pokud jste i pfies bohatou nabídku b˘ka dosud nesehnali a potfiebujete ho jiÏ nyní, nav‰tivte buì na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo poãkejte na první turnus roku 2014. První v˘bûry b˘kÛ budou jiÏ 17. 2. 2014. Termíny najdete dále v textu.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – rok 2013 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorrský hnědý – OPB CELKEM

50

V testu

Do plem.

124 135 259 55 19 74 4 2 6 14 6 36 42 36 0 36 320 119 439 134 110 244 211 75 286 23 12 35 5 13 18 3 3 7 10 2 5 7 1 1 1 4 1481

94 103 197 48 16 64 3 2 5 12 6 25 31 27 0 27 241 88 329 118 94 212 185 64 249 18 6 22 5 8 13 3 1 4 5 2 5 7 1 1 1 3 1183

rok 2013 Vyřazeno Před 11 13 24 2 3 5 1 0 1 0 0 9 9 1 0 1 23 15 38 2 9 11 7 6 13 1 6 7 0 5 5 0 1 3 4 0 0 0 0 0 0 0 118

Při 19 19 38 5 0 5 0 0 0 2 0 2 2 8 0 8 56 16 72 14 7 21 19 5 24 6 0 6 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 180

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

75,8 % 76,3 % 76,1 % 87,3 % 84,2 % 86,5 % 75,0 % 100,0 % 83,3 % 85,7 % 100,0 % 69,4 % 73,8 % 75,0 % 0,0 % 75,0 % 75,3 % 73,9 % 74,9 % 88,1 % 85,5 % 86,9 % 87,7 % 85,3 % 87,1 % 78,3 % 50,0 % 62,9 % 100,0 % 61,5 % 72,2 % 100,0 % 33,3 % 57,1 % 50,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 75,0 % 79,9 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2013 dle plemen – rok 2013 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenais – OPB Parthenais – u chovatele PARTHENAISE BAZADAISE – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele Andorrský hnědý – u chovatele

124 135 259 55 19 74 4 2 6 14 6 36 42 36 0 36 320 119 439 134 110 244 211 75 286 23 12 35 5 13 18 3 3 7 10 2 5 7 1 1 2 4

Býci v odchovu – nápočet 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 209 326 552 1674 1426 133 136 198 315 522 0 1346 132 134 203 320 536 1674 1384 132 135 208 332 537 1672 1380 137 140 202 317 510 0 1304 136 139 206 328 530 1672 1361 136 140 178 288 454 1085 1123 122 126 183 292 458 0 1123 124 127 180 289 455 1085 1123 122 126 138 222 335 0 845 116 118 226 338 555 1673 1428 134 136 186 291 460 0 1181 126 130 192 298 473 1255 1217 128 131 197 312 527 1597 1355 131 134 0 0 0 0 0 0 0 197 312 527 1597 1355 131 134 209 330 561 1717 1437 134 136 209 334 546 0 1383 133 136 209 331 557 1717 1422 134 136 203 316 531 1571 1349 134 138 198 314 519 0 1316 134 137 201 315 525 1571 1334 134 137 215 340 588 1801 1513 137 140 205 341 568 0 1429 136 139 212 340 583 1801 1491 137 140 184 290 497 1469 1252 132 135 181 280 476 0 1197 130 132 183 287 490 1469 1233 131 134 194 310 536 1655 1381 136 139 203 316 484 0 1218 137 139 200 314 498 1655 1264 136 139 178 310 457 0 1121 130 133 213 330 533 1625 1373 129 129 187 316 453 0 1167 123 126 195 320 477 1625 1229 128 127 183 301 494 1325 1230 133 137 173 296 478 0 1228 0 131 176 297 483 1325 1229 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 169 269 425 0 1112 129 131 216 349 489 0 1201 32 126

ks 94 104 198 48 16 64 3 2 5 12 6 25 31 27 0 27 241 88 329 118 94 212 185 64 249 15 6 21 5 8 13 3 1 4 5 2 5 7 1 1 2 3

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2013 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 209 327 558 1721 1445 133 136 200 317 530 0 1367 132 134 205 322 543 1721 1404 133 135 209 335 543 1683 1396 137 140 202 315 515 0 1324 135 139 207 330 536 1683 1378 137 140 174 287 475 1175 1172 123 127 183 292 458 0 1123 124 127 178 289 468 1175 1152 123 127 138 223 337 0 854 116 118 226 338 555 1673 1428 134 136 185 293 466 0 1196 127 131 193 301 483 1673 1241 129 132 201 316 540 1625 1386 132 135 0 0 0 0 0 0 0 201 316 540 1625 1386 132 135 210 332 568 1739 1455 134 137 209 337 559 0 1419 134 137 210 333 565 1739 1445 134 137 204 318 534 1582 1360 134 138 199 314 525 0 1331 134 137 201 316 530 1582 1347 134 138 215 341 593 1827 1526 137 140 206 343 575 0 1447 136 139 213 342 588 1827 1506 137 140 185 290 506 1513 1277 132 135 193 289 489 0 1230 130 132 187 290 501 1513 1264 131 134 194 310 536 1655 1381 136 139 205 324 535 0 1351 139 142 200 318 535 1655 1362 138 141 178 310 457 0 1121 130 133 234 311 541 1633 1396 129 129 191 312 478 0 1235 0 128 199 312 490 1633 1267 129 128 183 301 494 1325 1230 133 137 173 296 478 0 1228 0 131 176 297 483 1325 1229 133 133 201 327 430 0 998 0 134 164 263 406 0 965 0 122 169 269 425 0 1112 129 131 224 362 498 0 1227 42 126

PrÛmûrné ceny dle plemen – rok 2013 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2013

Do dražby ks 100 39 0 1 20 170 99 138 15 2 5 1 590

Vyv. cena Kč 78 200 74 000 0 75 000 70 300 72 653 75 747 74 841 73 267 77 000 73 800 79 000 74 688

Dražba a ceny Prodáno ks 65 5 0 0 12 66 75 88 1 0 3 0 315

Prodejní Kč 94 554 90 800 0 0 76 667 79 909 89 133 86 409 60 000 0 77 667 0 86 908

% prodaných 65,0 % 12,8 % 0,0 % 0,0 % 60,0 % 38,8 % 75,8 % 63,8 % 6,7 % 0,0 % 60,0 % 0,0 % 53,4 %

Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2013 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

VESELÝ

ZLM 156

06.05.13

551203042 CZ

u chovatele

VELS NEČTINSKÝ

15.05.13 OPB Osík 26.04.13 OPB Měcholupy 07.05.13 OPB Měcholupy 20.02.13 u chovatele 16.05.13 OPB Benešov

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

Y100

ZLI 710

1425

104

86

Nováková Zdeňka, Veselé

15.2.12

122245981 CZ

1547

141

101 000

ZLM 178

Y100

LIP 398

723107032 CZ

Nečtinská zemědělská a.s.

25.2.12

30763932 CZ

1434

140

x

VELIKÁN AGROCHYT ET

ZIT 244

T100

ZTI 245

1825

118

86

786591061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

3.1.12

107871941 CZ

1749

144

x

VZOREK Z LEŽNICE PP

ZMS 040

S100

ZSI 478

1975

119

85

550317041 CZ

Bartoň František ,Ležnice

18.1.12

123149941 CZ

1712

144

x

UNAGI AGROCHYT V

ZSI 960

S100

ZSI 715

1816

122

84

743270061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

7.12.11

315615961 CZ

1734

142

100 000

UTAH Z ROCHOVA

ZBA 871

Q100

ZBA 641

542829042 CZ

Šťastný Antonín, SZ, Vědlice

26.11.11

6464223445 FR

1382

139

x

VEVERKA VFU V

ZLM 117

Y100

ZLI 538

2225

122

82

1569

144

86

83

24.04.13

626830081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.1.12

122207981 CZ

u chovatele

URSUS Z JAKUBOVIC

ZAA 970

G100

ZAA 696

04.05.13

654643053 CZ

VETLABFARM s.r.o., D. Dobrouč

19.12.11

163996953 CZ

1696

142

x

ZMS 039

S100

ZSI 714

2175

126

82

OPB Měcholupy VOKOUN VODŇANSKÝ PP

x 82

07.05.13

751995031 CZ

Kolář František, Stožice

6.1.12

41077931 CZ

1682

148

128 000

OPB Měcholupy

VOJTA VODŇANSKÝ R

PMS 510

S100

ZSI 714

1866

116

82

07.05.13

751997031 CZ

Kolář František, Stožice

7.1.12

41078931 CZ

1684

147

112 000

OPB Cunkov

VOLF RED AFM

ZAA 960

G100

ZAA 669

2016

113

82

30.04.13

777916031 CZ

Angusfarma Mýto, Milan Šusta

17.1.12

284866931 CZ

1779

141

163 000

OPB Cunkov

VIKTOR Z CUNKOVA

ZLM 189

Y100

ZLI 804

1608

98

82

19.06.13

799706031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

9.4.12

250702931 CZ

1455

141

133 000

OPB Kundratice

VASTO MCS

ZLM 211

Y100

ZLI 793

1858

109

82

20.06.13

734582032 CZ

Milíře country sports s.r.o.

18.4.12

2306793574 FR

1478

142

u chovatele

ULIÁŠ ZE DVORA

ZLM 192

Y100

ZLI 746

04.05.13

650290053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

7.12.11

138518511 CZ

1417

143

x

OPB Cunkov

VÁŠA Z KALIŠTĚ

ZLM 134

Y100

ZLI 888

1791

107

81

02.05.13

658955053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

5.3.12

153302953 CZ

1446

137

113 000

u chovatele

UVOX MOF +/+

ZGS 184

K100

ZGS 116

Montážně obchodní firma s.r.o.,B.M 28.12.11

x 81

81

16.05.13

691591021 CZ

905643040 FR

1259

138

x

OPB Benešov

VIRGIL FM PP

ZMS 011

S100

ZSI 706

2075

117

81

23.04.13

707295032 CZ

Moulis Pavel, Farma Moulisových

7.3.12

111642942 CZ

1779

141

u chovatele

ULTRA AGROCHYT P

PMS 439

S100

ZSI 495

21.02.13

743269061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

30.11.11

193697961 CZ

u chovatele

VOJTA Z TODNĚ P

ZLM 164

Y100

ZLI 650

13.05.13

757329031 CZ

Farka Martin, Todně

3.1.12

4240970929 FR

u chovatele

VARGA Z ÚSTRAŠIC

ZBM 305

B100

ZBM 273

02.07.13

697242031 CZ

Zigáček Ladislav, Ústrašice

18.5.12

187841082 BE

x 81

1539

146

x 81

1367

144

x 81

1150

124

x

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2014 I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2012 – 31. 12. 2012 na OPB a u chovatele Den Pondělí Úterý Středa Čtrvtek

Datum 17.2.2014 18.2.2014 19.2.2014 20.2.2014

Pátek

21.2.2014

Sobota Neděle Pondělí

22.2.2014 23.2.2014 24.2.2014

Úterý

25.2.2014

Středa

26.2.2014

Začátek* 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 14,00 9,00 14,00 10,00 x 9,00 15,00 9,00 12,00 15,00 15,00 8,00 9,00 12,00 14,00

OPB, chovatel OPB Janovice OPB Cunkov OPB Cunkov OPB Měcholupy Měcholupská zem. a.s. OPB Jinín OPB Osík Šeda J., Helvíkovice Agrochyt s.r.o., Mohelno x OPB Benešov Dolňácko a.s., Hluk Habr František ml., SZ, Báňovice Farka Martin, Todně Krejcar David, Těšínov Kolafa Jaroslav, Těšínov Chlupáčková Hana, Ležnice UFARMA spol s.r.o., Čistá u Rovné Šilhanová Marie, Nová Ves Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn

ks 27 42 35 20 3 10 25 4 3 x 32 1 3 4 3 1 4 2 1 14

Plemena AA,MS,CH,HE LI AA,BA,GS,HE,CH,MS,PI,SA MS,LI,AA CH,MS LI,CH,MS CH,MS,PI,LI,BA,AA LI MS,CH x MS,CH,BA,PI BA MS LI SA SA MS CH MS LI,UU,PP,GS,BB

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení x hodinu po skončení hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x hodinu hodinu hodinu hodinu

ZV ZV ZV ZV ZV ZV

ZV

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační, změna termínů vyhrazena

II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2013 – 31. 3. 2013 na OPB Den Úterý Středa

Datum 22.4.2014 23.4.2014

Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

24.4.2014 25.4.2014 26.4.2014 27.4.2014 28.4.2014 29.4.2014 30.4.2014 1.5.2014 2.5.2014 3.5.2014 4.5.2014 5.5.2014 6.5.2014 7.5.2014 8.5.2014 9.5.2014

Začátek 9,00 9,00 16,00 9,00 9,00 x x 9,00 9,00 9,00 x 9,00 x x 9,00 9,00 9,00 x 9,00

OPB OPB OPB OPB OPB x x OPB OPB OPB x OPB x x OPB OPB OPB x OPB

OPB, chovatel Měcholupy Kundratice H.Jadruž Benešov Benešov

Benešov Osík Osík Janovice

Cunkov Cunkov Cunkov Osík

ks 46 45 15 49 51 x x 34 28 26 x 28 x x 46 45 38 x 45

Plemena MS,AA,BA,CH CH,AA,LI,MS CH,MS CH,LI,BA MS x x AA,HE,PI LI,BA AA,HE,MS,PI,UU,PP x MS,HE,CH,AA x x LI,CH MS,HE AA,PI,BA,BM x CH

hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu

hodinu hodinu hodinu hodinu

hodinu hodinu hodinu hodinu

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení x x po skončení po skončení po skončení x po skončení x x po skončení po skončení po skončení x po skončení

ZV ZV ZV ZV ZV

ZV ZV ZV ZV

ZV ZV ZV ZV

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

53

Domácí roastbeef s pepfiovou omáãkou a ratatouille Šťavnatý kousek masa s kousky zeleného pepře je chuťovou nirvánou. Přílohou ke kulinářské lahůdce je dušená zeleninka, francouzská specialita ratatouille.

Roastbeef • • • • •

800 g nízkého roštěnce nebo hovězí svíčkové 100 ml olivového oleje 80 g dijónské hořčice 2 cl worcesteru a 1 dl červeného vína drcený pepř, čerstvý tymián a maldonská sůl

V misce vymícháme olej, hořčici, worchester, víno a pepř. Marinádu vetřeme do masa a necháme odležet, nejlépe přes noc. Druhý den vyjmeme maso z lednice alespoň hodinu před tepelným zpracováním. Marinádu z masa otřeme a zprudka opečeme na oleji ze všech stran, aby se maso zatáhlo. Maso vložíme na mřížku, potřeme zpět zbylou marinádou, do masa zapíchneme teploměr a v mírně vyhřáté troubě, cca 125 °C pečeme, až teplota uvnitř masa dosáhne 63 °C, vyjmeme z trouby a necháme 15 minut odstát (teploty pro dosažení stupně propečení: rare 49–52 °C, 55–60 °C medium rare, 63–66 °C medium, well done 68–74 °C). Pečené maso krájíme na tenké plátky a podáváme, sypeme maldonskou solí.

Pepřová omáčka • • • • •

50 g másla 2 lžíce zeleného nakládaného pepře 5 cl koňaku nebo brandy 2 dl masové šťávy nebo silného vývaru 2 dl smetany, sůl a madeirské víno na dochucení

Ratatouille • • • • • •

1 lilek a 1 cuketa 1 červená paprika a 1 zelená paprika 1 cibule a 3 rajčata 5 stroužků česneku 100 g rajčatového protlaku suché bílé víno, mletý pepř, sůl, čerstvé bylinky a olivový olej

Na rozehřátém másle osmahneme okapaný pepř, zastříkneme koňakem, dolijeme silným masovým vývarem, smetanou a necháme redukovat. Jakmile dosáhneme konzistence omáčky, osolíme, zastříkneme madeirou a ještě provaříme.

Zeleninu nakrájíme na kostky a na olivovém oleji ji postupně opečeme. Nejprve lilek, poté papriku, cibulku na klínky, cuketu, česnek, zarestujeme rajský protlak, bílé víno, mletý pepř. Navrch položíme svázané bylinky, přiklopíme pokličkou a dusíme 20–30 minut. Před podáváním bylinky vyjmeme.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

NATURAL

Česká firma – Natural, spol. s r. o.:

Největší nabídka inseminačních dávek býků masných plemen v ČR V nabídce ID 125 býků 17 masných plemen • Pro čistokrevnou plemenitbu špičková genetika z domácích i zahraničních zdrojů • Genetická bezrohost

CHAROLAIS

Simon P ZTI 761

Z francouzského programu Charolais Optimal: Novinka: Unibloc ZIT 333 (Ohio x Impair) vhodn˘ na jalovice, Azelier (Pinay x Europeen) vhodn˘ na krávy. Na jalovice: Voltaire ZIT 100 (Necessaire x Harnois), Cabar P ZTI 712 (Uno P x Habit), Urfé ZTI 891 (Oural x Hasting), Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel), Voimo ZTI 718 (Natur x Diego), Virtuose ZTI 722 (Soprano x Liberte), Artois ZTI 900 (Ternois x Jacquart), Trezegoal ZTI 889 (Jumper x Agronome), Unico PP ZCH 942 (Roosevelt x Helsinki), Virgil P ZTI 085 (Le Rebel x Helsinki) Na krávy: Tamilly ZTI 567 (Magenta x Ficus), Carnot P ZTI 558 (Virgil P x Jumper), Tanzanien ZTI 890 (Lakanal x Ibiscus) a dal‰í Program Naturalu: Jock P ZCH 556 (Impair x Diminutif) – na jalovice skvûle provûfien˘ – 137 otelen˘ch dcer, Jeron˘m ZCH 539 (Impair x Exeden), Romeo P ZTI 590 (Vizir P x Novotel), Simon P ZTI 761 (Bajor P x Big Mac P) Testace: Stanley P ZTI 633 (Unico P x Damon), Verdel P ZIT 193 (Tamilly x Jock P) – sleva 50 % na testaci

LIMOUSINE Hinz PP ZLI 921 (Hergen P x Lorenzo P) – vítûz Lipsko 2011, Recif ZLI 739 (Otan x Echo), Unique ZLM 053 (Nelombo x Highlander), Vigny P ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur), Bolide P ZLI 551 (Ryde Uranos P x Nenuphar), Malibu ZLI 295 (Jabot x Farceur) a dal‰í Hinz PP ZLI 921 – v‰echno potomstvo bude bezrohé

MASNÝ SIMENTÁL Columbus PP ZSI 719 (Leon P x Celebrity Chief P), Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western P x Celebrity Chief P), Lango August PP ZSI 829 (Unesco P x Impuls P), Prima PP ZSI 507 (Ulrick P x Trinidad P), Hoeness PP ZSI 816 (United P x Hillmann P) – top Nûmecko Testace: Tuareg PP ZSI 805 (Sirius P x UlrickP), Ucker P ZSI 927 (Atlantis P x Ginger P), Godske P ZSI 950 (Vito P x United P), Garfield P ZSI 951 (United P x Thor P) – 50 % sleva na testaci Garfield P ZSI 951

ABERDEEN ANGUS Red Piper ZAA 798 (Aldhouseburn Karlos D218 x MVF Stockman 15), Lockerley Legend F612 ZAA 889 (Leachman Right Time x TC Stockman 365), Beeston Predator ZAA 887 (Wedderlie Netmark A281 x Shadwell Black Brigand Z092), MR Brazilian ZAA 934 (The Moss Florian B284 x Netherton Fabulous Cruz Y300), Smuggler ZAA 759 (Catrionas Elisand x Jakarta), Team ZAA 829 (Playboy red x Sharpshooter), Paul red ZAA 682 (Kreol x Red lazy Hobo), Saten red ZAA 788 (Noris Red Polmer x Monline Red 7 U-Trend 701) a dal‰í BLONDE d’AQUITAINE: Polled Rex Pp ZBA 621 (Unit P x Eda) a dal‰í, HEREFORD: novinka Terry HRF 405 (Homer x Ideal) a dal‰í, BELGICKÉ MODROBÍLÉ, PIEMONTESE, PARTHENAISE, AUBRAC, GALLOWAY, GASCONNE, SALERS, HIGHLAND, WAGYU, SHORTHORN, BAZADAISE

Na poÏádání Vám za‰leme kompletní nabídky. Ke staÏení na: www.naturalgen.cz NATURAL

Natural, spol. s r.o. www.naturalgen.cz • [email protected] • [email protected] tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ