âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. • âERVEN 2011 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu – XIII. díl • Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém... • Romagnola – plemeno italsk˘ch hor a níÏin • Charolais v srdci Burgundska • ·est a pÛl minuty k rekordu a slávû

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, přichází měsíc červen a s ním i nejdůležitější chovatelská akce tohoto roku – národní výstava hospodářských zvířat v Brně. Tento úvodník píši v době, kdy již skončila uzávěrka pro přihlášky zvířat na tuto výstavu a mohu spokojeně konstatovat, že naše očekávání, že zájem chovatelů bude vysoký, se beze zbytku naplnil. V tuto chvíli je na výstavu přihlášeno okolo 250-ti kusů 21 masných či kombinovaných plemen. Kromě 16 masných plemen jež jsou u nás oficiálně uznána, budou na výstavě k vidění zástupci plemen bazadaise, rouge des prés, wagyu či kombinovaných plemen bruna d’Andorra a vosgienne. Za tak velký zájem jsem samozřejmě velmi rád a všem vám za to děkuji. Pevně věřím, že i samotný průběh celé akce bude úspěšný a že zájem odborné i laické veřejnosti bude ještě větší, než při předchozím ročníku. My jsme si na sobotu připravili pro návštěvníky výstavy také jednu novinku v podobě rožnění celého býka. Myslím, že toto lákadlo upoutá oko a následně i chuťové buňky nejedno kolemjdoucího. Je potěšitelné, že o výstavu je velký zájem také ze strany našich zahraničních partnerů a kolegů z východní i západní části Evropy, a tak doufám, že se tato výstava stane důstojnou přehlídkou kvality českého masného skotu. I z těchto důvodů jsme do tohoto čísla zpravodaje připravili speciální přílohu týkající se výstavnictví. Je primárně určena mladým chovatelům, kteří ještě nemají s vystavováním dostatečné zkušenosti, nicméně inspiraci zde možná najdou i ti protřelejší chovatelé. Měsíc červen však nebude pouze měsícem výstavním, ale také obdobím, kdy bude probíhat druhý turnus výběrů býků. Ten první byl plný novinek, změn i rekordů, o kterých vás seznámíme prostřednictvím článku na jiném místě tohoto zpravodaje. Domnívám se, že takto sepsaný článek bude zajímavější, než strohé okomentování mnoha čísel v tabulkách. Číselný přehled ve formě tabulky zde samozřejmě chybět také nebude, nicméně jsem přesvědčen, že ti z Vás, kteří jej studují, se v něm vyznají i bez slovního komentáře. Detailní zhodnocení výběrů provedeme společně za oba turnusy v podzimním čísle našeho zpravodaje. Celý přehled je jako již tradičně doplněn fotogalerií nejlepších či jinak zajímavých býků. Fotky dalších býků najdete na svazovém webu. Velmi děkuji všem našim členům za přízeň a podporu a pevně věřím, že se s vámi všemi potkám v červnu na brněnském výstavišti! Brzy na viděnou se za celý tým pracovníků svazu těší Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2011 – roãník XVIII.

O B SAH Aktuálnû.......................................................................................................... 4 Aktivity âSCHMS 2011 ................................................................................... 5 Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ............................................... 6 Antonín ·Èastn˘: Zemûdûlství v malém dûlat nejde ......................................... 6 Jasno, spol. s.r.o.: Je tfieba mít sedláckou hrdost .............................................. 11 Jarní v˘jezd juniorÛ ......................................................................................... 16 Je lep‰í intenzivní nebo extenzivní v˘krm skotu? ............................................ 20 Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém... .............................................. 23 Skot, kter˘ se u nás nepase.............................................................................. 26 Romagnola – plemeno italsk˘ch hor a níÏin.................................................... 26 Aktuální situace v projektu Interbeef ............................................................... 29 Úspûch bezrohého ‰lechtûní limousine finanãnû ocenûn na Cunkovû ............ 31 Charolais v srdci Burgundska .......................................................................... 34 Nedostatek a nadbytek vitaminÛ ..................................................................... 37 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 ........................................... 42 ·est a pÛl minuty k rekordu a slávû ................................................................ 43 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ................................................................. 44 Recept – Bratislavsk˘ tokáÀ ............................................................................. 46

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Kontakty na pracovníky svazu • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: [email protected], tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641

Titulní strana – hlavní fotka: Masný simentál na farmě manželů Bartoňových (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Milíře Country Sports s.r.o. (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Euragri s.r.o. Pěkovice (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 • jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰ Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: [email protected], tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû , Zmûna v oznaãování harémového zpÛsobu chovu Vzhledem k tomu, Ïe dosavadní oznaãování harémového zpÛsobu chovu bylo snadno zamûnitelné s oznaãením státního registru plemenného b˘ka, do‰lo ke zmûnû oznaãení „linie a registru“ u harémového zpÛsobu chovu. Dosavadní oznaãení typu XXX-998 bylo zmûnûno na 998-XXX s tím, Ïe ãíslo linie 998 bylo vyãlenûno ze státního registru a neoznaãuje tedy Ïádnou genealogickou linii, ale „linie“ 998 oznaãuje pouze zpÛsob chovu. V prÛvodním listu je místo oznaãení otce uveden text „HARÉM“. V souvislosti s tím do‰lo v registru zvífiat k pfieoznaãení „linie a registru“ otce u v‰ech zvífiat pocházejících z tohoto systému chovu. Obdobnû byly upraveny záznamy o pfiirozené plemenitbû. Zmûna nepfiedpokládá, Ïe u existujících potomkÛ harémov˘ch b˘kÛ je nutné mûnit prÛvodní listy skotu. Podrobnosti t˘kající se zmûny v oznaãování harémového pfiipou‰tûní najdete na stránkách âSCHMS ãi povûfiené osoby âMSCH a.s. Hradi‰tko.

V âR se uskuteãní dal‰í jednání FIERBy â e s k á republika byla poctûna uspofiádáním dal‰ího zasedání evropského sdruÏení chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine FIERBA, kterého je i nበsvaz ãlenem. Jednání se bude konat v rámci národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat, která probûhne na konci ãervna na brnûnském v˘stavi‰ti. Po konání Angus Fora v roce 2005, svûtového kongresu charolais v roce 2008 se tak tato akce stane jiÏ tfietí v˘znamnou mezinárodní událostí, kterou máme tu ãest organizovat. VzrÛstající zájem zahraniãních chovatelÛ a jejich profesních svazÛ o spolupráci s na‰imi chovateli dosvûdãuje, Ïe kvalita masného skotu u nás vãetnû systému jeho ‰lechtûní je na velmi vysoké úrovni, která je cenûna i v zahraniãí. Jednání FIERBy tak vhodnû naváÏe na dvacetileté v˘roãí chovu blonda u nás.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 2. 2011 Ing. Jifií Podolák, Mlado‰ovice, TfieboÀ Ing. Pavel Vinohradník, R˘mafiov AGRO ÎINKOVICE, spol. s.r.o., PlzeÀ Maletická farma s.r.o., Písek LangrÛv statek, Petfivaldík, Petfivald u Nového Jiãína Miroslav Synek, Sedlice, RoÏmitál pod Tfiem‰ínem BoÏetûch Fidler, ·kafiez, Prachatice Josef Klime‰, Svatava, Pacov Jifií Urban, Jedlí, Zábfieh Jifií Schwarz, Svûtlík, Pasovary Dûtfiichovská zemûdûlská spol. s.r.o., Dûtfiichov nad Bystfiicí Jifií Václavík, Skláfie, âesk˘ Krumlov Jan Vávra, Dvory nad LuÏnicí

4

Zv˘‰ení zatíÏení aÏ od roku 2014

Na téma zv˘‰ení zatíÏení bylo jiÏ fieãeno i napsáno mnoho, pfiesto do dne‰ního dne bylo stále otevfiené a nedofie‰ené. âtvrteãní jednání kulatého stolu, jeÏ svolal a osobnû fiídil pan ministr, v‰ak vneslo do problému více svûtla. Po diskuzi bylo pfiijato rozhodnutí zmûnit zv˘‰ení zatíÏení VDJ aÏ v následujícím programovém období, tj. od roku 2014 s tím, Ïe jiÏ od roku 2012 bude provedena zmûna kontrolního termínu pro zatíÏení VDJ, a to z jednoho dne na pastevní období do 120 dní. Nepadlo v‰ak zatím definitivní slovo o tom, jaká by nová minimální hranice mûla b˘t. Hovofií se o 0,35 VDJ/ha TTP, nûkteré hlasy ale podporují razantnûj‰í zv˘‰ení aÏ na 0,5 VDJ/ha TTP. To, jaká hranice by byla v na‰ich podmínkách optimální, by mûly napovûdût odborné podrobné anal˘zy moÏného zavedení diferencovaného nastavení VDJ od 0,2 – 0,5 VDJ/ha TTP tak, aby byly zohlednûny v‰echny ekonomické, ekologické a sociální aspekty tohoto problému. Sledujte na‰e webové stránky, budeme vás zde vãas informovat o v‰ech podrobnostech!

V˘stava masného skotu – Brno 2011 Termín uzávûrky pro pfiihlá‰ku zvífiat jiÏ skonãil a my nyní mÛÏeme s radostí kontaktovat, Ïe na v˘stavu je pfiihlá‰eno celkem 258 kusÛ 21 plemen. Kromû ‰estnácti masn˘ch plemen jeÏ jsou u nás oficiálnû uznána a pro neÏ svaz vede plemennou knihu, budou na v˘stavû k vidûní zástupci plemen bazadaise, rouge des prés, wagyu ãi kombinovan˘ch plemen bruna d’Andorra a vosgienne – u nás chovan˘ch v systému bez trÏní produkce mléka. Nejpoãetnûj‰ím plemenem bude aberdeen angus s celkem 44 kusy následované limousinem s 42 pfiihlá‰en˘mi zvífiaty. Nejvût‰í kolekci zvífiat v poãtu 25 kusÛ na brnûnské v˘stavi‰tû pfiiveze MontáÏnû obchodní firma s. r. o., druhou nejvût‰í pak chystá ing. Pavel kozák, a to 16 kusÛ. Pro leto‰ní rok byl dohodnut jednotn˘ odûv ve kterém budou chovatelé pfiedvádût svá zvífiata pfii ãtvrteãním ‰ampionátu masného skotu. Tím bude bílá ãi modrá ko‰ile s krátk˘m rukávem s v˘‰ivkou svazového loga a dÏíny (nejlépe modré). Ko‰ili si budou moci v‰ichni pfiedvádûjící zakoupit za zv˘hodnûnou cenu 99 Kã na svazovém stánku (obvyklá prodejní cena je 450 Kã) ve stfiedu veãer ãi ve ãtvrtek ráno.

Aktivity âSCHMS 2011 Bfiezen 1. 3. 3. 3. 8.–9. 3. 9. 3. 10.–11. 3. 14. 3. 15. 3. 17. 3. 22. 3. 23. 3. 24. 3. 25. 3. 28. 3. 29.–30. 3. 31. 3. 31. 3.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedseda a fieditel se zúãastnili XIX. snûmu Agrární komory v Olomouci schÛze klubu chovatelÛ plemene Masn˘ simentál (VLS Pot‰tát) jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Malát) schÛze klubu chovatelÛ plemene Hereford (âestice u Volynû) jednání s Danielem Mellerem, pfiedsedou spoleãnosti Gastronomia Bohemica a vydavatelem ãasopisu Revue hotel pfiedseda a fieditel se zúãastnili pracovního jednání k problematice moÏností vyuÏití ãl. 68 na podporu KBTPM (MZe, Praha) v Brnû probûhlo jednání t˘kající se organizace národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat (Kopeck˘) pracovní schÛzka k problematice zapojení âR do projektu mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef (Malát) fieditel se zúãastnil jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ (Îìár nad Sázavou) schÛze ãlenÛ klubu plemene Charolais (Hradi‰tko) V˘roãní ãlenská schÛze Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (Jihlava) jednání k problematice projektu mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef (Malát, Kopeck˘) schÛze ãlenÛ klubu plemen Galloway, Highland (Merklín) setkání RPK plemene Blonde d¥Aquitaine na Cunkovû pfiedseda se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha)

Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje pro rok 2011 • Vydání V˘roãní zprávy plemenn˘ch knih za rok 2010 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2011 • Pfiíprava v˘jezdu Junior teamu âSCHMS • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu NVHZ v Brnû (23.–26. 6. 2011) • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Duben 1.–2. 4. 4. 4. 4. 4. 6.–10. 4. 13. 14. 14. 15. 20. 26.

4. 4. 4. 4. 4. 4.

exkurze Junior Teamu âSCHMS na inseminaãní stanici Natural, s.r.o. a OPB Cunkov pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pfiedseda se v Bruselu úãastnil jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca pfiedseda a fieditel se nav‰tívili zemûdûlské v˘stavy v Rize, kde propagovali ãesk˘ masn˘ skot a moÏnosti vzájemné spolupráce fieditel se zúãastnil v˘roãní ãlenské schÛze Svazu ãernostrakatého skotu (Vûtrn˘ Jeníkov) jednání s ãesko-ruskou spoleãností Ulus t˘kající se budoucí moÏné spolupráce pfii obchodu s masn˘m skotem fieditel PK se zúãastnil v˘roãní ãlenské schÛze Zväzu chovateºov mäsoveho dobytka na Slovensku zaãátek prvního turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a draÏeb v˘stavní v˘bor pro pfiípravu národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû (Malát) pfiedseda se zúãastnil jednání pracovní skupiny pro pfieÏv˘kavce (MZe Praha)

Dal‰í dubnové aktivity: • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2011 • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu NVHZ v Brnû (23.–26. 6. 2011)

Kvûten 12. 5. 12. 5. 15.–22. 5. 16. 5. 18. 5. 25.–28. 5. 31. 5.

fieditel svazu se zúãastnil jednání kulatého stolu (MZe Praha) semináfi na téma „Postupy eliminace paratuberkulózy v chovech skotu“, kde pfiedná‰el prof. Dr. Michael Collins, PhD. z University ve Wisconsinu – Madison (USA) fieditel se zúãastnil Mezinárodního technického jednání Charolais ve Francii ukonãení prvního turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ v Brnû probûhlo jednání t˘kající se organizace národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat (Kopeck˘) AQUITANIMA, Francie (Kopeck˘, ¤ehofiová) jednání v˘boru svazu a grémia pfiedsedÛ rad PK (Hradi‰tko)

Dal‰í kvûtnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2011 • Svaz ve spolupráci s nûmeck˘mi kolegy nabídl dvoudenní zájezd do Bavorska na téma chov a v˘krm plemene charolais • Svaz zajistil prostfiednictvím Karla ·eby bonitaci kolekce masného skotu na v˘stavû Agra 2011 v Lipsku • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • âinnosti spojené s pfiípravou v˘stavu NVHZ v Brnû (23.–26. 6. 2011) • Uzavfiení administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2011

5

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dal‰ím kole reportáÏí Vám pfiedstavím dva velmi zajímavé chovy, jejichÏ spoleãn˘m pojítkem je odchov intenzivních masn˘ch plemen. Ukázkov˘ ‰lechtitelsk˘ chov plemene blonde d’Aquitaine, o nûjÏ se jako o své vlastní stará znám˘ specialista pfies chov masného skotu, najdeme na Litomûfiicku. Charolaiské stádo prosperujícího podniku, kter˘ letos slaví 20 let od svého zaloÏení, se pase na kopcovitém Vala‰sku. Zajímá vás víc? Tak si o tom pojìte pfieãíst. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Antonín ·Èastn˘: Zemûdûlství v malém dûlat nejde O chovu pana ·Èastného byl jiÏ vydán nejeden ãlánek. Pfiesto lze stále psát o nûãem novém. V podniku, zahrnujícím rostlinnou a Ïivoãi‰nou v˘robu, byla relativnû nedávno uvedena do chodu bioplynové stanice a staronové stádo blondÛ zaãalo nést ovoce. O tom, jak se u nás podniká v zemûdûlství, jsem si povídala s panem Antonínem ·Èastn˘m. A o blondech s jedním z nejpovolanûj‰ích, panem Karlem ·ebou, kter˘ je díky svému zapálenému zájmu, v oblasti chovu tohoto elegantního francouzského plemene, uznávan˘m odborníkem. Zaãátky Antonín ·Èastn˘ pochází ze zemûdûlské rodiny, která pÛsobila na statku v Libãicích nad Vltavou. V padesát˘ch letech minulého století byli v‰ichni její ãlenové vysídleni jako „kulaci“ do jihoãeské Sobûslavi, odkud se mohli vrátit aÏ po desítce let. Nebylo ale kam. Statek mûlo v uÏívání JZD... Zemûdûlské zamûfiení stfiední ‰koly nikomu nevadilo, a tak pan ·Èastn˘ nastoupil

v Mladé Boleslavi na tento obor. Poté zaãal pracovat na státním statku ve Snûdovicích, kde pÛsobil v rÛzn˘ch technick˘ch funkcích aÏ do roku 1990. Tam získal první zku‰enosti se zemûdûlsk˘m provozem. V roce 1990 zaÏádal o navrácení rodinn˘ch pozemkÛ. Tehdej‰í vedení JZD Velké Pfiílepy bylo vstfiícné, a tak mohl záhy zaãít hospodafiit. Uvûdomoval si ale, Ïe v˘mûra 35 ha není dostaãující, a tak hledal zpÛsoby, jak ji roz‰ífiit. Postupnû si zaãal od znám˘ch pronajímat pozemky v okolí Libãic, aÏ se dostal na v˘mûru 200 ha. Zde zapoãal s rostlinnou v˘robou, coÏ trvá dodnes. ZároveÀ se poohlíÏel, jak získat pozemky i na Vûdlicku, kde 20 let pracoval. Naskytla se moÏnost pronájmu ãásti státního statku Vûdlice, coÏ v roce 1991 uãinil. S plochou 600 ha pfievzal po státním statku i 50 zamûstnancÛ, ktefií pod nov˘m vedením pokraãovali v pÛvodních ãinnostech – obhospodafiovali 60 ha chmelnic a Ïivoãi‰nou v˘robu (100 krav – dojn˘ch a kfiíÏenek, 400 b˘kÛ ve v˘krmu a stádo ovcí).

BlíÏí se blondi V roce 1992 se restituenti zaãali zajímat o své majetky. Pan ·Èastn˘ si od nich pronajímal pozemky a odkupoval náhrady za Ïiv˘ a mrtv˘ inventáfi, aby zachoval souãinnost hospodafiení. V témÏe roce bylo z dÛvodu nepfiíznivé nákazové situace rozhodnuto o likvidaci chovu ovcí. Zbyla po nûm volná stáj v obci Rochov. Pan ·Èastn˘ se rozhodl, Ïe ji nenechá prázdnou a Ïe za chov ovcí nûco pofiídí. Vypravil se tedy s firmou KESA do Francie, aby na‰el náhradu. A zde se datuje poãátek zdej‰ího chovu masného skotu. Do oka mu tehdy padlo plemeno Blonde d’Aquitaine, které jej zaujalo svou barvou, u nás tehdy neobvyklou, rámcem a vynikající masnou uÏitkovostí. Na dovoz masného skotu bylo tehdy navíc moÏné získat dotace. Nakoupilo se 15 krav a 8 telat (5 jalovic a 3 b˘ci), 4 dvouleté jalovice a jedna jalovice ve vûku 15 mûsícÛ. Zvífiata pocházela z chovu Bernarda Lafargua. ZároveÀ byli importováni dva plemenní b˘ci. ZBA 178 Furax a ZBA 180 Guepard.

❒ Stádo Antonína Šťastného (foto: Karel Šeba)

6

Stáj po ovcích se drobnû upravila, a mohlo se zaãít s chovem. Zku‰enosti nebyly Ïádné, takÏe poãátky byly dobrodruÏné. Shánûli se pracovníci. A tehdy do‰lo k seznámení se souãasn˘m vedoucím Ïivoãi‰né v˘roby, panem Karlem ·ebou, kter˘ tehdy pracoval pro Státní plemenáfisk˘ podnik a chov pana ·Èastného dostal na starosti. Blondi padli panu ·ebovi do oka a chov si záhy oblíbil. Pojal jej za svÛj a o víkendech kontroloval práci o‰etfiovatelÛ a dával jim úkoly na pfií‰tí t˘den. Takto to ‰lo do roku 1995, kdy se pan ·eba stal zamûstnancem âSCHMS, takÏe mohl na zdej‰í chov dohlíÏet oficiálnû. Jezdil sem jako inspektor pro tuto oblast. Pozdûji mûl chov pod patronací i jako fieditel Svazu. Nakonec zde v roce 2005 zaãal pracovat na hlavní pracovní pomûr a od té doby má stádo zcela ve své kompetenci. Stádo v ohroÏení VraÈme se ale k historii podniku. Chov dojn˘ch krav a v˘krm b˘kÛ skonãily v roce 1995, neboÈ objekty na Julãínû, kde byla zvífiata ustájena, pfievzal pozemkov˘ fond. Pan ·Èastn˘ je musel vyklidit, aby si je po 10ti letech chátrání zase odkoupil a zreknostruoval. Mezi tím bûÏel provoz rostlinné v˘roby a chov masného skotu v Rochovû, kter˘ se nav˘‰il na 40 kusÛ základního stáda. Zlom pfii‰el v roce 1997, kdy se podnik ocitl ve finanãní krizi. Situace musela b˘t fie‰ena prodejem 25 krav, 8 bfiezích jalovic a b˘ka Edy do ·panûlska. K 31. 12. 1998 zde zÛstalo pouze 6 krav a 11 jalovic ve vûku do 20 mûsícÛ. Vyvstala otázka, co s chovem dále. Hlavou pana ·Èastného se honilo lecos, a pfii‰lo i na my‰lenky na jeho ukonãení. Nakonec zvítûzilo chovatelství, a tak bylo nakoupeno 60 jalovic âestr. a kfiíÏenek s plemenem Limousin, které poslouÏily jako pfiíjemkynû embryí, a zapoãalo se s obnovou chovu. Embrya byla získávána ze zbyl˘ch ãistokrevn˘ch krav a jalovic. Roky plynuly, stavy se navy‰ovaly a selekce byla minimální. Chov se v urãité fázi ocitl na mrtvém bodû. Jeho kvalita stagnovala. Pan ·Èastn˘ se proto roz-

❒ Býk ZBA 216 Eda na výstavě ve Svinčicích v roce 1997, kde získal titul šampióna plemene (foto: archiv chovatele)

hodl roz‰ífiit stav ãistokrevn˘ch zvífiat jednorázov˘m importem. Velk˘ import V roce 2007 bylo prostfiednictvím spoleãnosti Bursia s. r. o. dovezeno z Francie 100 jalovic ve vûku 6 aÏ 15 mûsícÛ; z nich nakonec zÛstalo 90 kusÛ a dva plemenní b˘ci. Importovaná zvífiata pocházela ze 33 akvitánsk˘ch chovÛ. V pozicích otcÛ jalovic byli mladí inseminaãní b˘ci, ktefií se u nás teprve zaãali pouÏívat nebo se ani pouÏívat nezaãali. Tím získal chov urãit˘ náskok v genetice. Po importu zaãala probíhat nezbytná selekce – byly vyfiazeny poslední ãervené straky a sníÏil se postupnû rozsah provádûn˘ch embryotransférÛ. KdyÏ se pozastavuji nad velikostí importu, vyslovuje pan ·Èastn˘ svou filosofii: „V malém zemûdûlství dûlat nejde, aÈ je fieã o rostlinné nebo o Ïivoãi‰né v˘robû. Je potfieba neohlíÏet se za neúspûchy, ale dívat se kupfiedu, protoÏe jinak by ãlovûk daleko nedo‰el.“ Co se t˘ká dal‰ích importÛ, tak se chovatel domnívá, Ïe by bylo dobré jednou za 5 let stádo tímto zpÛsobem obnovit. Ne jiÏ v takovém rozsahu, ale pár kusÛ jalovic a plemenn˘ b˘k by se hodil. Cílem pana ·Èastného je dostat se v chovu blonda na 190 aÏ 200 matek základního stáda, 20–25 mlad˘ch b˘ãkÛ do odchovu a 50 plemenn˘ch jalovic k prodeji, zbytek na obnovu stáda nebo do v˘krmu. K dan˘m metám se jiÏ pfiibliÏují. Letos je pfiipraveno do reprodukce 190 kusÛ krav a jalovic. Podrobnosti o odchovu se

dozvíte v ãlánku dále, kde dostane prostor Karel ·eba. Majitele se ptám na dal‰í informace o podniku. Nemal˘ podíl zde tvofií v˘roba rostlinná. Rostlinná v˘roba K farmû pfiiléhá 1990 ha (z toho 1800 vlastních). 170 ha tvofií pastviny a 1820 ha pfiipadá na ornou pÛdu, kde se pûstují pfieváÏnû plodiny v rámci tradiãní rostlinné v˘roby (obiloviny a olejniny) a pro zabezpeãení krmivové základny pro Ïivoãi‰nou v˘robu – vojtû‰ka, luskovinoobilné smûsky a od roku 2008 i kukufiice jako „potrava“ pro bioplynovou stanici o v˘konu 1 MW, jejíÏ chod byl odstartován v roce 2009. Pan ·Èastn˘ o ní hovofií jako o jistotû: „Tam, kde se jiní spoléhají na mléko, se my spoléháme na elektfiinu.“ O její stavbû rozhodl v dobû, kdy pfiestávala b˘t rentabilní v˘roba obilovin. Hledalo se nûco, co by stabilizovalo celou farmu, zajistilo pravideln˘ mûsíãní pfiíjem. Co teì a co potom Co se technického zázemí t˘ká, tak ve vlastnictví firmy jsou ve‰keré hospodáfiské budovy a stroje, zaji‰Èující v˘robu. Patfií mezi nû i posklizÀová linka se skladovací kapacitou na ve‰kerou produkci, takÏe lze prodávat, aÏ kdyÏ se to hodí. V podniku pracuje 21 zamûstnancÛ. Vût‰ina pochází z obce Vûdlice a blízkého okolí, kde má farma administrativní zázemí. S tûmi, kdo pro pana ·Èastného pracují, vychází dobfie, ale vztahy s ostatními obãany nejsou vÏdy

7

rÛÏové, a tak musí ãelit ãast˘m kontrolám v‰eho moÏného a mnohdy úsmûvn˘m stíÏnostem na zápach hnoje ãi hluk zemûdûlsk˘ch strojÛ pfii sklizni. On ale pÛsobí smífienû. Do budoucna uÏ nepfiem˘‰lí nad dal‰ím roz‰ífiením, ale spí‰e nad tím, Ïe by podnik rád pfiedal nûkomu, kdo to, co vybudoval, nenechá zchátrat. Tû‰í se do dÛchodu. Po 20ti letech je unaven˘, a to hlavnû z byrokracie, které je ãím dál více... Dûkuji panu ·Èastnému za rozhovor a slovo pfiebírá Karel ·eba, kter˘ se rozpovídá o „sv˘ch“ blondech. Ve stádû v souãasné dobû pÛsobí 150 krav, 46 dvoulet˘ch a 56 roãních jalovic, 120 telat, 20 b˘kÛ v testu a 23 b˘kÛ v Ïíru. Pfii popisu chovu zaãínáme od konce. V˘krm a zpenûÏování Pfiíjmy z prodeje jateãních zvífiat pochází z vyfiazen˘ch krav a jalovic a prodeje jateãních b˘kÛ. Na jatka putují krávy, které nezabfieznou. Oblíbené kusy dostávají je‰tû jednu ‰anci. Vyfiazená zvífiata se zpenûÏují v Nûmecku a Rakousku. DÛvodem je, vysvûtluje pan ·eba, Ïe u nás se vût‰inou obchoduje tak, Ïe kupující nabídne nûjakou prÛmûrnou cenu za kilogram v Ïivém. Zatfií-

dûní podle SEUROP jiÏ pak nerozhoduje, a nebo jsou rozdíly minimální. Snahou kupujícího je dodrÏet sjednanou cenu. V Nûmecku se cena odvíjí od jakostních tfiíd EUROP. MÛÏe se stát, Ïe cena ve tfiídû E je u vynikajícího zvífiete je‰tû vy‰‰í, neÏ byla pÛvodnû nabízena. Vzhledem k tomu, Ïe zdej‰í blondi jsou realizováni ve tfiídách E a U, je jasné, kdo má pfiednost. U b˘kÛ je v tfiídách E a U realizováno 95 % a u krav 88 % jateãních zvífiat. Za krávu, která má na háku 510 kg a více se utrÏí 30 000 – 35 000 Kã. Na obhajobu ãesk˘ch fiezníkÛ pan ·eba podot˘ká, Ïe by se s nimi dalo domluvit pfii pravideln˘ch dodávkách, ale on svá zvífiata prodává vût‰inou jednorázovû a zatím to nechce mûnit. V˘krm jateãních zvífiat zavedl po svém nástupu do podniku v roce 2005. Do té doby se prodávala zástavová telata. Po rekonstrukci stájí pro krávy a pro b˘ky na Julãínû se zaãalo s produkcí jateãn˘ch zvífiat. Od té doby poãet kusÛ ve stádû dále rostl, a tak se nyní pracuje na stavbû dal‰í stáje. Po jejím dokonãení bude zázemí odpovídat poãtu 180–200 krav a odpovídající kapacitû pro mlad˘ skot. Letos budou k prodeji poprvé nabídnuty plemenné jalovice, a to v poãtu 25ti kusÛ. Dal‰í roky se plánuje nabídnout na prodej

40–50 kusÛ, zbylé pÛjdou na zaji‰tûní obratu stáda nebo na v˘krm. Jalovice mají potenciál mít ve dvou letech pfies 700 kg a b˘ci, kter˘ch se roãnû bude produkovat kolem 50–60ti kusÛ, mají 750 kg v Ïivém v 18 mûsících. A po jakém krmení se takov˘ch vah dosahuje? B˘kÛm v Ïíru se krmí senáÏ, siláÏ, maãkané obilí a minerální smûs. Dosahují pak pfiírÛstkÛ 1,3 kg/den. KdyÏ uÏ je fieã o krmení, ptám se na b˘ky v testu. Dostávají stejné druhy krmiva, jako se dávají na odchovnách, tedy senáÏ, siláÏ, koncentrát a minerální smûs. Granule si nechávají míchat na zakázku podle vlastní receptury. B˘ci pfiirÛstají v prÛmûru 1,7 kg dennû. Odchov plemenn˘ch b˘kÛ, systém a princip ‰lechtûní I odchov plemenn˘ch b˘kÛ doznal s nástupem pana ·eby zmûn. B˘ci se do té doby dávali na odchovny, kde se aÏ na v˘jimku v roce 2003, kdy bylo vybráno 13 kusÛ, vybírali prÛmûrnû 2–3 kusy roãnû. Od roku 2005 se odchov pfiesunul na farmu a roãnû se zde produkuje v posledních letech v prÛmûru 10–15 plemenn˘ch b˘kÛ. V‰ichni mladí plemeníci se zatím vÏdy prodali, aÈ uÏ do ãesk˘ch chovÛ nebo na Slovensko. „Pozitivní je,“ pochvaluje si pan ·eba, „Ïe se zaãínají vracet chova-

❒ Býk ZBA 480 Aurelien importovaný z Francie ze známého chovu GAEC Michicourt (foto: Karel Šeba)

8

telé, ktefií si zde jiÏ b˘ka zakoupili s tím, Ïe se osvûdãili a Ïe by chtûli dal‰ího.“ A dále prozrazuje tajemství svého úspûchu, které spoãívá v tom, Ïe ‰lechtí zvífiata dvûma smûry – pro uÏitkové kfiíÏení a pro ãistokrevnou plemenitbu. „Vût‰ina b˘kÛ konãí vzhledem k poãtu ãistokrevn˘ch chovÛ spí‰e v komerãních stádech v uÏitkovém kfiíÏení. Pro ty se snaÏím nabídnout odpovídající b˘ky.“ Z tohoto dÛvodu pouÏívá ve velké mífie inseminaci – roãnû na 80–100 kusÛ. Inseminuje se do konce kvûtna, minimálnû 8 aÏ 10 rÛzn˘mi provûfien˘mi francouzsk˘mi b˘ky. Jednotlivû jsou pouÏíváni maximálnû 2–3 roky po sobû, plus kaÏd˘ rok se pou‰tí 3 noví b˘ci. DÛvodem je snaha o urãité pfiekrytí, kdy b˘ci pak mají ve stádû dostateãn˘ poãet vrstevníkÛ. Tím se zvy‰uje opakovatelnost plemenn˘ch hodnot a jejich pfiesnost. Pan ·eba se ‰lechtûní vûnuje s velkou peãlivostí. Pfiipafiovací plán si sestavuje sám. Sleduje v˘sledky celé evropské populace blondÛ a kaÏdé krávû vybírá b˘ka na míru. Kusy, které nezÛstanou po inseminaci putují na pastvinu ke 4 aÏ 5 plemeníkÛm. Chov pana ·Èastného byl první, v nûmÏ pÛsobil bezroh˘ b˘k ZBA 388 VBQ Unit P, z dánského chovu. Tento b˘k je zakladatelem zdej‰í populace bezroh˘ch blondÛ. Loni skákal naposledy. Nyní v chovu pÛsobí 3 ‰estiletí francouz‰tí b˘ci a jeden bezroh˘ z vlastního chovu. B˘ci, ktefií zde pÛsobili v pfiirozené plemenitbû, se dodnes drÏí na pfiedních pfiíãkách v pfiímém ãi maternálním efektu. ZBA 298 Infant kraluje absolutní TOP v maternálním efektu. Îádn˘ b˘k v âR nedosáhl jeho RPH 140. Jeho místo pozdûji pfievzal ZBA 361 Lupin. V pfiímém efektu patfiil ke ‰piãce jiÏ zmínûn˘ ZBA 388 VBQ Unit P a ZBA 433 Aspro. V plemenn˘ch hodnotách je potfieba kombinovat. Jeho cílem není mít krávy s extrémními ãísly pro ten ãi druh˘ efekt, ale pfiedev‰ím aby byly dobré v obou (tzn. hodnoty 98–105 v pfiímém i maternálním efektu souãasnû). U tûchto krav lze snadnûji pracovat s b˘ky v inseminaci.

❒ Kráva FR 6464213500 Adeline po Ouragan z chovu EARL Castera s jalovicí č. 145019 942 nar. 8.4.2010 po ZBA 480 Aurelien (foto: Karel Šeba)

Bezrohost Trend bezrohosti zde na‰el úrodnou pÛdu a zaãalo se experimentovat. Mimo Unita byli v chovu pana ·Èastného vyuÏíváni je‰tû inseminaãní bezrozí b˘ci ZBA 434 BAQ Poll Rembrand PP a ZBA 474 Bellevue’s Kenworth 15K P. Navíc v chovu pÛsobí druh˘m rokem ZBA 612 Polled Relief z Rochova P. K 31. 12. 2010 bylo v chovu 16 bezroh˘ch krav a bfiezích jalovic a 15 jalovic do reprodukce v letech 2011 a 2012, coÏ jej staví na první pfiíãku v poãtu bezroh˘ch matek v republice. Do plemenitby bylo zatím vybráno 10 geneticky bezroh˘ch b˘kÛ, z toho jeden dnes pÛsobí v inseminaci. Od loÀského roku se na bezrohé krávy pou‰tí francouz‰tí rohatí b˘ci. DÛvodem zmínûného postupu bylo, Ïe po pfiipou‰tûní pouze bezroh˘mi b˘ky byla zaznamenána mírná ztráta zmasilosti, coÏ blondovi, jako masnému plemeni, ubíralo jeho pfiednost. „NeÏ se vybuduje bezrohá populace jalovic a b˘kÛ po francouzsk˘ch otcích, tak to bude chvíli trvat,“ fiíká ‰lechtitel, ale pak s radostí sdûluje, Ïe k leto‰ním v˘bûrÛm putuje první bezroh˘ b˘ãek po francouzském Aureliánovi a bezrohé matce. Embryotransfer Dlouhodobá úspû‰nost zabfieznutí po inseminaci je 60 % a dobré v˘sledky mûl a má i embryotransfer, kter˘ se zde dûlá od roku 1995. V prÛmûru je 8 pfienosuschopn˘ch embryí na pouÏitou dárkyni (pfii nedávném v˘plachu zaznamenali i 22 pfienosuschop-

n˘ch embryí na dárkyni v prÛmûru). Embrya se dávají do vlastních krav (pouÏívají se kfiíÏenky) a prodávají se do jin˘ch chovÛ (ãesk˘ch a slovensk˘ch). Zdej‰í chov se mÛÏe py‰nit nejvíce narozen˘mi telaty po embyotransféru z vlastních embryí. Telení Období telení zaãíná na konci listopadu a trvá do kvûtna. Pfiedstava je konãit o mûsíc dfiíve. DÛvodem je období pfiísu‰kÛ v ãervenci a nebo srpnu v této oblasti. Nedostatek sráÏek v tomto období neumoÏÀuje obnovu pastvy po v˘robû sen a senáÏí. Proto je dobré, aby tele v tomto období bylo schopno pfiijímat jiÏ dostateãné mnoÏství objemn˘ch krmiv a koncentrát. „Chov je potfieba pfiizpÛsobit podmínkám, v nichÏ existuje,“ komentuje zmínûn˘ postup chovatel. „V jiné oblasti bych volil asi jin˘ zpÛsob v˘Ïivy“. Co se t˘ká prÛbûhu porodÛ, tak letos bylo 72 % porodÛ bez asistence, zbytek v klasifikaci lehk˘ porod s pomocí a dva porody byly tûÏké. KdyÏ pan ·eba nastupoval, bylo tûÏk˘ch porodÛ hodnû: „DÛvodem byli pfiipou‰tûní b˘ci a hlavnû systémem v˘Ïivy. Toto plemeno je schopné mít lehké porody, ale nesmí se v posledním období bfiezosti krmit, neboÈ tato doba je prÛmûru o deset dní del‰í (295 +/– 10 dní) neÏ se udává u jin˘ch plemen. To mÛÏe ovlivÀovat dosahovanou porodní hmotnost telat. Zdej‰í krávy tedy v daném období dostávají pouze slámu a ,trochu senáÏe’.“

9

Pfii extenzivním zpÛsobu odchovu se tohoto nedosáhne. Zde ale mÛÏe blond vykonat svou práci na otcovské pozici v uÏitkovém kfiíÏení, kdy jde o to, aby kráva zabfiezla, dobfie se otelila a dala pûkné tele.“

❒ Letošní přírůstky (foto: Jana Řehořová)

KdyÏ jsme u telat, nemÛÏeme zapomenout na jejich matky. Blond je pozdní plemeno (poprvé se pro správné nastartování reprodukãního cyklu zapou‰tí aÏ ve dvou letech), ale dlouhovûké. V historii chovu najdeme plemenice, které daly 11 i 12 telat. Nejproduktivnûj‰í krávou je z tohoto pohledu je 000867 426 Doucette. Ta dala 13 vlastních telat, z toho poslední tele se narodilo v jejich 17 letech. V˘stavy Zvífiata z chovu Antonína ·Èastného se mimo let 1999 a 2001 zúãastÀovala pravidelnû národních v˘stav, kde získala celkem 22 ocenûní. Z toho byla 3 první místa, 5 „Národních vítûzÛ“ a 2 tituly „·ampion plemene“. B˘k ZBA 216 Eda se stal v roce 1997 prvním ‰ampionem plemene Blonde d’Aquitaine na v˘stavû ve Svinãicích. Nejúspû‰nûj‰ím v˘stavním zvífietem z tohoto chovu je 107002 406 Káhira z Rochova (po otci Fallou). V roce 2003 byla druhá v jalovicích a v roce 2005 „Národní vítûz“ a v celkovém pofiadí pát˘ „·ampion plemene“. Nejúspû‰nûj‰í matkou je 000867 426 Doucette. Na národních v˘stavách získali ocenûní její tfii potomci. Patfií mezi nû i 000249 217 Gája s dvûma ocenûn˘mi potomky (její dcerou je i Káhira). Proã mám rád blondy Podrobné informace o zdej‰ím stádû mi podal Karel ·eba, kter˘ je s plemenem Blonde d’Aquitaine neodmyslitelnû spjat. Vûnuje se mu se zapálením. DÛkazem je

10

nejen peãlivost s jakou se vûnuje vedení chovu u pana ·Èastného, ale tfieba i publikace k v˘roãí 20ti let chovu tohoto plemene na na‰em území, kterou právû dokonãuje. A v neposlední fiadû i mnoho publikovan˘ch ãlánkÛ, odprezentovan˘ch pfiedná‰ek a zvífiat bonitovan˘ch na na‰ich i zahraniãních v˘stavách. A co se mu na tomto plemeni tak líbí? „V minulosti jsem se angaÏoval i v chovu plemene hereford a masn˘ simentál, ale u blonda se mi líbí, Ïe s ním lze dosahovat tak fantastick˘ch v˘sledkÛ. Je to intenzivní plemeno, které pfii intenzivní práci dokáÏe splnit to, co se od nûj oãekává, tzn. co nejvy‰‰í ekonomick˘ zisk. Velice rychle se na nûm projevují zmûny ve v˘Ïivû. UÏ bûhem t˘dne je patrné zlep‰ení ãi zhor‰ení. Pokud má vykazovat v˘sledky odpovídající svému potenciálu, musí b˘t fiádnû krmeno. Pak je moÏné dosahovat v˘tûÏnosti pfies 60 %, vysoké hmotnosti JOT, atd.

Zajímavost Oblíbenci pana ·eby jsou psi plemene border kolie, které vyuÏívá k manipulaci se stádem. Byla jsem velmi ráda, kdyÏ mi nabídnul názornou ukázku jejich práce ve stádû. Pfiirozené instinkty a dobr˘ v˘cvik vedly psy k neomyln˘m postupÛm, pomocí nichÏ bûhem chvíle zpacifikovali stádo asi padesáti jalovic. Pfiehánûní ãi oddûlování kusÛ od stáda mají v krvi, a kdyÏ se pfiidá odborné vedení, mÛÏe se vyrazit i na soutûÏ, kam chovatel se sv˘mi svûfienci ãas od ãasu zavítá. „Ne kaÏd˘ pfiíslu‰ník tohoto plemene se na práci se stádem krav hodí,“ dodává pan ·eba. Je tfieba, aby si umûl zjednat respekt. A na práci se psy si musí zvyknout i krávy. Pokud nejsou tyto podmínky splnûny, tak nastávají problémy. Závûr Co fiíci na konec? Podnik Antonína ·Èastného prosperuje a jeho chov masného skotu patfií pod vedením Karla ·eby mezi jedny z nejlep‰ích ‰lechtitelsk˘ch chovÛ u nás. Obûma pánÛm pfieji, aby se jim v jejich ãinnostech i nadále dafiilo, tak jako dosud a pÛsobili v nich tak dlouho, jak jen to bude moÏné. Hodnû ‰tûstí!

❒ Border kolie si se stádem 50ti jalovic hravě poradily (foto: Jana Řehořová)

Jasno, spol. s . r . o.: Je tfieba mít sedláckou hrdost Cesta k uskuteãnûní reportáÏe u spoleãnosti Jasno byla trochu spletitá, ale nakonec jsme se se‰li v ideální ãas, kter˘m bylo datum 6. 5. 2011, kdy se slavilo 20 let v˘roãí zaloÏení firmy. Ráda jsem si s ostatními více neÏ dvûma stovkami hostÛ vyslechla prezentaci firmy, pfiedstavení techniky, zázemí, ukázku zástupcÛ masného skotu a westernového jezdectví, kterému se místní zamûstnanci téÏ vûnují. Poãasí bylo sluneãné, bilance pÛsobení kladné a nálada povznesená. Po skonãení oficiálního programu jsem vyzpovídala spolumajitele spoleãnosti ing. Jaroslava ·imka a vedoucího Ïivoãi‰né v˘roby Romana Poláãka, a bylo o ãem hovofiit. Historie Zázemí spoleãnosti se nachází v malebné vala‰ské vesnici Jasenná, na úpatí Vizovick˘ch vrchÛ, v údolí pod kopcem Syrákov, kter˘ protíná státní silnice, spojující mûsta Zlín a Vsetín. Jasno, spol. s.r.o. vzniklo v roce 1991 jako jedna ze soukrom˘ch spoleãností vze‰l˘ch z transformace Zemûdûlského druÏstva

Podhájí. Spoleãnost vlastní 2 spolumajitelé, jiÏ zmínûn˘ ing. Jaroslav ·imek a ing. Jifií Mikulá‰tík. Ve sv˘ch zaãátcích se podnik soustfiedil spí‰e na autodopravu a mechanizaci, které jsou dodnes tûÏi‰tûm jeho aktivit. V roce 1993 pfiibyla zemûdûlská prvov˘roba. Ideou pfii jejím zakládání bylo navázat na tradici chovÛ na‰ich pfiedchÛdcÛ, soukrom˘ch zemûdûlcÛ. Ti se zab˘vali plemenn˘m chovem ãervenostrakatého skotu, kter˘ mûli veden˘ v plemenné knize a v kontrole uÏitkovosti. Niãím neobvykl˘m nebyl ani aukãní prodej plemenn˘ch b˘ãkÛ a jalovic.

❒ Jasno spol. s. r. o. letos slaví 20 let své existence (foto: Aleš Mikuláštík)

Pfied revolucí zde pÛsobilo, jak bylo fieãeno, Zemûdûlské druÏstvo Podhájí, které se zab˘valo kooperaãním odchovem jalovic pro druÏstva z produkãních oblastí. Motivem místního odchovu byl zdravûj‰í odchov budoucích dojnic. Jalovice z níÏin putovaly do místního kopcovitého terénu, kde absolvovaly pastevní odchov, a mûly tak zlep‰it svÛj zdravotní stav. Poté se jako vysokobfiezí vracely zpût k pÛvodním majitelÛm. Zaãínáme s masn˘m skotem Po roce 1991 zbylo v druÏstvu kolem 300 jalovic – kfiíÏenek mléãn˘ch plemen. Nové vedení provedlo v˘raznou selekci a u vybran˘ch kusÛ zapoãalo s pfievodn˘m kfiíÏením, pÛvodnû s plemenem Limousine. To bylo téÏ pozÛstatkem z dob hospodafiení druÏstva, kdy se podnikaly první experimenty s chovem masného skotu. Podnik tehdy vlastnil stádo 15ti limousinsk˘ch jalovic a 1 b˘ka importovan˘ch z Maìarska. Toto plemeno ale díky svému temperamentu nevyhovovalo. KdyÏ se pan Poláãek seznámil s ing.

❒ Stádo se pase ve Vizovických horách (foto: Roman Poláček)

11

❒ Dvouleté jalovice (foto: Jana Řehořová)

·tráfeldou, kter˘ mu pfiedstavil plemeno Charolais, o v˘mûnû se dlouho neuvaÏovalo. Klidná povaha spolu s velkou masnou uÏitkovostí, vysok˘mi denními pfiírÛstky, nízk˘m podílem loje a s tím spojenou Ïádaností na evropském trhu byly dostateãnû pfiesvûdãiv˘mi argumenty. Následovala cesta do Francie, odkud bylo v zimû roku 1993 dovezeno 15 ks 18ti mûsíãních jalovic, základ budoucího stáda. Pan Poláãek vzpomíná, Ïe v˘bûry prvních zvífiat probíhaly spí‰e intuitivnû: „Tenkrát jsme tomu je‰tû moc nerozumûli. Nevûdûli jsme, na co pfiesnû koukat.“ A tak mûlo rozhodující slovo oko ing. ·tráfeldy a ing. Kaplana, ktefií asistovali jako odborní poradci. Po importu vznikla v podniku dvû stáda – uÏitkové, sloÏené z kfiíÏencÛ a ãistokrevné charolaiské. První tfii roky se v ãistokrevném stádû praktikovala pouze inseminace, poté se zaãalo i s pfiirozenou plemenitbou. Plemeníci se zpoãátku z finanãních dÛvodÛ i jejich nedostatku tfieba i pronajímali. Úspûchy pfii‰ly hned u prvních potomkÛ, kdy ze 13ti telat do plemenitby z Jasna putovali hned dva uznaní plemenní b˘ãci. JiÏ v roce 1993, kdy se rozhodlo pro chov masného skotu, mûli majitelé vizi, Ïe chov bude 100% ãistokrevn˘. V souãasné dobû je ãistokrevn˘ch 75 % zvífiat a zbylé kfiíÏenky jsou uÏ na 88 % a více podílu krve plemene Charolais. Ve stádû se pohybuje zhruba 500 kusÛ, z toho je 220 krav, 50 roãních a 50 dvoulet˘ch

12

jalovic, 7 plemeníkÛ a telata. Hlavním produktem ãistokrevné populace jsou plemenní b˘ãci a plemenné jaloviãky, urãené k jeho roz‰ífiení, pfiípadnû k prodeji jako plemenná zvífiata. UÏitkové stádo je ve fázi pfievodného kfiízení a jeho hlavním produktem jsou zástavoví b˘ãci a jaloviãky, urãení zpravidla na export. Firma jich roãnû prodá kolem 150 ks. âtvrtina b˘ãkÛ putuje k tuzemskému v˘krmci a zbylé kusy jedou napfi. do Francie, kde jsou, podle informací pana Poláãka, zafiazováni do lep‰í kategorie v˘krmového skotu. Systém odchovu Od roku 1999 je spoleãnost v ekologickém systému hospodafiení a vlastní certifikát BIO. Pfiechod byl vzhledem k pÛvodnímu systému hospodafiení formální záleÏitostí.

V Jasnu se praktikuje pastevní systém odchovu, kdy jsou krávy s telaty na pastvinû aÏ do jejich odstavu. 700 ha pastvin se nachází v podhorské ãlenité oblasti ve 450 m n. m. Zvífiata jsou na pastevní období rozdûlená do 6ti stád, kdy se pasou v mobilních ohradách ve tfiech obcích Jasenná, Lutonina a Ublo. Zajímavostí je velká svaÏitost pozemkÛ, která by se hodila spí‰e pro extenzivní plemena. „Na‰e zvífiata s tím problém nemají,“ fiíká pan ·imek a vyvrací tak dogma, Ïe plemeno charolais se hodí spí‰e do rovnûj‰ího terénu. Zvífiata se pasou po celé vegetaãní období, které trvá asi 200 dní, a to na polovinû rozlohy pastvin. Na druhé pÛlce se vyrábí seno a senáÏ. Slámu podnik nakupuje. Na podzim se spásá sto procent plochy. Jasno obhospodafiuje je‰tû 25 ha orné pÛdy, kde se pûstuje luskoobilná smûska pro skot a oves urãen˘ pro konû a jako pfiíkrm pro telata. O masn˘ skot se v Jasnu starají 3–4 pracovníci. V˘hodou je, Ïe v období v˘roby objemného krmiva na zimu lze pouÏít zamûstnance z jiného podnikového stfiediska (mechanizace). Pfies zimu je ustájeno 330 kusÛ. Ve dvou stájích s kapacitou 120 kusÛ jsou krávy s telaty. A do zázemí Ïivoãi‰né v˘roby dále patfií b˘val˘ „stovkov˘ kravín“, kter˘ byl pfiedûlán na stáj s voln˘m ustájením a slouÏí jako odchovna jalovic.

❒ CARNAVAL ZTI 228 byl na Českých charolais dnech oceněn 1. místem v kategorii mladších plemenných býků (foto: archiv Jasno spol. s.r.o.)

❒ Jarní idylka na pastvinách – fotografie, která vyhrála 2. Fotosoutěž ČSCHMS v r. 2008 (foto: Roman Poláček)

Ptát se na sobûstaãnost v oblasti mechanizace není u spoleãnosti Jasno zcela na místû. Po shlédnutí obsáhlé prezentace v rámci oslav zaloÏení s následn˘mi názorn˘mi ukázkami, bylo jasné, na jak˘ch aktivitách je provoz podniku zaloÏen – komplexní mechanizaãní sluÏby, doprava a servis strojÛ. Zde probíhají neustálé inovace a plánuje se, co dál. Plemenní b˘ãci KaÏd˘ rok probíhá v˘bûr plemenn˘ch b˘ãkÛ na odchovny. Z 15–20ti nejlep‰ích kusÛ je vybráno nejlep‰ích 4–5. Rozhoduje pÛvod a pfiírÛstek, kter˘ se musí pohybovat kolem 1,3 kg/KD. Pan Poláãek dodává: „Plemeno charolais jsme na zaãátku vybrali kvÛli zmasilosti a povaze.“ Tato kritéria jsou dÛleÏitá i nyní, kdyÏ se vybírají kusy do dal‰í plemenitby. V Jasnu chovají tzv. francouzsk˘ typ skotu, tzn., Ïe dÛraz je kladen na masnou uÏitkovost, ne jen na rámec a bezrohost (opakem je skot tzv. kanadsk˘, kter˘ je vût‰í, tvrd‰í, a ne tak osvalen˘). Svou preferenci zvífiat tzv. „v mase“ pan Poláãek dále dokresluje názorem, Ïe trend bezrohosti vnímá ãásteãnû jako módní vlnu. Podle nûj je na prvním místû, aby bylo zvífie pûkné v typu a 2 dny v roce, které mu zabere odrohování telat, pro nûj nejsou motivem k pfiechodu na bezrohou gene-

tiku, která s sebou mÛÏe ãasto nést sníÏení kvality zvífiat. Reprodukce V rámci reprodukce se pouÏívá inseminace a na pastvinû poté nastupuje pfiirozená plemenitba. Inseminace probíhají od bfiezna do poloviny dubna. Snahou je nainseminovat co nejvíce jalovic a vybran˘ch krav. PouÏívají se vybraní inseminaãní b˘ci z Francie, ktefií jsou sv˘mi vlastnostmi nad prÛmûrem populace. V malé mífie se pouÏívají i ãe‰tí plemeníci, ale hledí se na nepfiíbuznost, kvalitní pÛvod, plemenné hodnoty a exteriér. Tyto vlastnosti se zohledÀují i pfii v˘bûru b˘kÛ do pfiirozené plemenitby, kde zástupci z ãesk˘ch chovÛ tvofií tfietinu. Pan Poláãek tak uvádí na

pravou míru, z jakého dÛvodu upfiednostÀuje francouzskou genetiku: „Nechci, aby si lidé mysleli, Ïe to dobré je jen z Francie, snaÏím se ale vyhnout pfiíbuznosti.“ Jasno vlastní 7 plemeníkÛ – 5 provozních a 2 náhradní. KaÏdé stádo má svého b˘ka, aby nebylo pochyb o pÛvodu telete. Pan Poláãek je pfiesvûdãen, Ïe ve ‰lechtitelsk˘ch chovech by to tak mûlo b˘t. Harémov˘ zpÛsob pfiipou‰tûní se mu nezdá v tomto systému chovu správn˘, neboÈ s sebou nese zbyteãnû více nákladÛ pfii zji‰Èování pÛvodÛ. B˘ci pÛsobí ve stádech v prÛmûru 2–3 roky. V˘jimkou je francouzsk˘ plemeník VENT ZCH 921, narozen˘ v roce 2004. Po importu v roce 2005 pÛsobil nejprve na inseminaãní stanici a od roku 2006 jiÏ ve stádû spoleãnosti Jasno. Aãkoli nepatfií na pfiední pfiíãky z hlediska plemenn˘ch hodnot, tak u nûj pan Poláãek oceÀuje pÛvod, v˘raz plemene, konstituãní pevnost, stále velmi dobré konãetiny, zdraví a plodnost (je po nûm témûfi 95% bfiezost), také ale kvalitní a vyrovnané potomstvo. Je to stoprocentnû spolehliv˘ plemeník, a tak si jej ve stádû ponechali nadstandardnû dlouhou dobu. Letos jej uÏ ale v Jasnu ãeká poslední pfiipou‰tûcí sezóna. Na pÛsobení Venta pan Poláãek vyslovuje svÛj názor: „KdyÏ je kus excelentní, tak má ãasto problémy v chovu. „PrÛmûrní, ale kvalitní jedinci jsou naopak vût‰inou tûmi, kdo drÏí produkci. Takovou zku‰enost mám nejen

❒ Mechanizace a služby s ní spojené je v podniku na vysoké úrovni (foto: Aleš Mikuláštík)

13

❒ Vent ZCH 921 při prezentaci v rámci letošních oslav výročí založení (foto: Jana Řehořová)

s Ventem, ale i s mnoha plemenicemi.“ Chovatelská zralost Pokud si Jasno vybere b˘ka do plemenitby na ãeské odchovnû, tak jej neposílají do stáda ihned. Obvykle rok stojí a do stáda putuje aÏ ve dvou letech. B˘k mezi tím tzv. „vyzraje“. ZátûÏ na pastvinû jej pak tak nepfiekvapí a zÛstane v dobré kondici. Stejnû tak jalovice jsou poprvé zapou‰tûny ve dvou letech pfii dosaÏení hmotnosti 600–700 kg a vhodn˘m plemeníkem, provûfien˘m na snadnost porodÛ. Poté je moÏné vykazovat slu‰nou porodnost s nízkou ztrátovostí. V Jasnu se v‰echna telata po narození váÏí. PrÛmûrná hmotnost se pohybuje kolem 45 kg. Telení je sezónní. Zaãíná koncem prosince a konãí koncem dubna. Telí se kolem 180–200 kusÛ (z toho 40–50 prvotelek). Porody se, obzvlá‰È u prvotelek, hlídají. Natalita se pohybuje kolem 95 %, coÏ je pfii zmínûném mnoÏství pûkné ãíslo. Krávy, které se telí, projdou vÏdy pfies porodní kotec, odkud pak putují do ohrady s ostatními krávami s telaty. V˘stavy Jasno Jasenná opût rychle mífií ke statutu chovu prostého od IBR. V loÀském roce získalo statut „ozdraven˘ chov“, a za rok aÏ dva by mûli b˘t „IBR prostí“. Na obnovu stáda je ponecháváno zhruba 50 jalovic. DÛvodem je se

14

co nejrychleji zbavit negativních, ale navakcinovan˘ch krav. Poté budou mít z plemenáfiského hlediska ‰ir‰í pÛsobnost. Budou se téÏ moci zaãít opût aktivnû úãastnit v˘stav, na které do doby, nûÏ zaãali ozdravovat, pravidelnû jezdili. Úãastnili se jiÏ první pofiádané v˘stavy masného skotu v roce 1997 ve Svinãicích a rok na to odnesli ocenûní ‰ampionka v kategorii jalovic z v˘stavy v Jangelci. Dále se úãastnili v˘stav v Praze – LetÀanech a Pfierovû. V Pfierovû získali v roce 2008 v rámci âesk˘ch charolais dnÛ pfii Charolaiském kongresu 2008 1. místo v kategorii mlad‰ích plemenn˘ch b˘kÛ pro plemeníka CARNAVAL ZTI 228. Jedním z mnoha dal‰ích získan˘ch ocenûní bylo 1. místo v kategorii b˘ci do 3 let s plemeníkem Vent ZCH 921 v roce 2005 v LetÀanech.

lancování. Ptám se tedy pana Poláãka, jak zpûtnû hodnotí uplynulé roky? „Je dobré, Ïe jsme navázali na tradici údrÏby krajiny a Ïe byla vnuknutá my‰lenka na pfievodné kfiíÏení. Jsem také rád, Ïe jsme si vybrali plemeno charolais, protoÏe je velmi poptávané. Zpûtnû hodnotím v‰e kladnû. Mohli jsme nakoupit více ãistokrevn˘ch zvífiat a zaãít tak dfiíve s prodejem jejich potomkÛ, ale nyní si na odbyt stûÏovat nemÛÏeme. Máme napfiíklad velkou poptávku nejen po zástavu, ale i plemenn˘ch b˘ãcích a jaloviãkách. Je téÏ dobré, Ïe jsme ne‰etfiili na technologiích, jak pro obhospodafiování TTP, tak i na technologii pro zimní ustájení. Ve v˘sledku to pfiineslo nejen velkou úsporu pracovní síly, ale i praktiãnost potfiebnou pro o‰etfiovatele. Urãit˘m dÛkazem o správném provozu podniku je neustál˘ zájem o exkurze.“ Uzavírá svou bilanci vedoucí Ïivoãi‰né v˘roby.

Konû V roce 2002 byl v rámci podniku zaloÏen WRC Ranã pod VartovÀÛ. Konû byly pofiízeny nejprve na nahánûní krav, ale postupnû se zde zaãali vûnovat spí‰e ustájení a soutûÏím v drezurních westernov˘ch disciplínách. V souãastné dobû je na ranãi ustájeno cca 20 koní, z toho pfievaÏuje plemeno Paint Horse a Quarter Horse a ranã se orientuje na westernové a turistické jezdûní s moÏností vyjíÏdûk krásnou vala‰skou krajinou.

Plány do budoucna Do budoucna Jasno poãítá s opûtovnou úãastí na v˘stavách a aktivnûj‰í prezentací chovu pro vefiejnost. Cílem je intenzivnûj‰í propagace kvality chovu – vybudovat si je‰tû lep‰í jméno a tím zv˘‰it poptávku po sv˘ch produktech. Budou téÏ moci pfiitvrdit v selekci u ãistokrevn˘ch zvífiat, a zv˘‰it tak genetickou úroveÀ a pfiírÛstky. Zámûrem je udrÏet se mezi nejlep‰ími chovy v âR, kam se nyní jistû fiadí. Plánem, kter˘ je zatím spí‰e snem, je, Ïe nûkteré kusy, které vyprodukují, budou finalizovány a zkonzumovány v âR a Ïe na balíãkách nebo u pultu v fieznictví bude zaznamenáno, Ïe maso pochází z chovu Jasno spol. s.r.o. Podnik zatím sám s aktivním zapojením v tomto ohledu nepoãítá, a to z nedostatku ãasového a personálního. Mnû nezb˘vá neÏ popfiát Jasnu a jeho zástupcÛm, aby se jim jejich pfiedsevzetí vyplnila a dál se jim dafiilo, jako dosud. Hodnû ‰tûstí!

Bilancování Den oslav dvacátého v˘roãí zaloÏení spoleãnosti vybízí k bi-

Více informací o spoleãnosti Jasno spol. s.r.o. najdete na stránkách www.jasno.eu

Jarní v˘jezd juniorÛ Jana ¤ehofiová, âSCHMS Od poslední juniorské akce uplynul nûjak˘ ãas a s nastupujícím jarem pfii‰la chuÈ na dal‰í aktivitu. Nelenili jsme a zorganizovali odborn˘mi informacemi nabit˘ jeden a pÛl denní v˘jezd. Rok od zaloÏení Junior teamu byl pomyslnû oslaven exkurzí na inseminaãní stanici a odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ. První dubnov˘ pátek jsme se, ve více ménû smluvenou dobu a poãtu, se‰li na inseminaãní stanici spoleãnosti Natural s.r.o., kde nás uvítal její majitel a fieditel v jedné osobû, ing. Jan ·tráfelda. Ten se stal i na‰ím prÛvodcem. Vzhledem k naãasování jsme spûchali rovnou na divácky atraktivní odbûr spermatu. Nûkolikrát t˘dnû jsou zde odebíráni b˘ci vût‰iny v âR chovan˘ch plemen skotu: dojn˘ch, kombinovan˘ch i masn˘ch. My jsme mûli tu ãest spatfiit skákat ãtyfii plemeníky systémem „jeden na jednoho“, kter˘ probíhá tak, Ïe jeden pracovník drÏí b˘ka, druh˘ b˘k na nûj skáãe a pfii tom je odebírán. Tento systém má díky Ïivé atrapû lep‰í v˘sledky, ale lze jej praktikovat spí‰e u zku‰en˘ch plemeníkÛ. Následoval pfiesun do laboratofie, kde se odebrané semeno zpracovává. Ing. ·tráfelda na ãin-

16

nosti dvou laborantek demonstroval v‰echny postupy nezbytné pro v˘robu dávek, které ve v˘sledku splÀují poÏadavky na kvalitu z hlediska plodnosti i zdravotních parametrÛ. Nejprve se odebran˘ ejakulát posuzuje, zda obsahuje dostateãné pohyblivé spermie v poÏadované koncentraci, následuje jeho fiedûní, potisk pejet, jejich plnûní, ekvilibrace a následné mraÏení. Vybavení stanice je na vysoké technické úrovni. Dávky se vyrábí se pod pfiísn˘m veterinárním dozorem. Po vyrobení jsou uskladnûny v bance semene v kontejnerech pod hladinou tekutého dusíku, kam jsme mohli téÏ nakouknout a dozvûdûli se o systému expedice i pfiíjmu, neboÈ toto místo funguje i jako pfiekladi‰tû dávek dovezen˘ch ze zahraniãí. Následovala obãerstvovací pfiestávka, bûhem které pan fieditel pfiítomn˘m pfiednesl struãnou historii chovu masného skotu u nás a seznámil je téÏ se zaloÏením âSCHMS, u jehoÏ zrodu sám stál. Povûdûla bych Vám více, ale poãkejte si na publikaci, jejíÏ vydání je v plánu k loÀskému dvacetiletému v˘roãí zaloÏení Svazu a na jejímÏ vzniku se ing. ·tráfelda aktivnû podílí.

Nebyla by to inseminaãní stanice, kdyby se nepochlubila sv˘mi plemeníky. Kapacita, ãítající témûfi sto b˘kÛ, je zcela zaplnûna. Pro nás byli vybráni, pfiedvedeni a okomentováni reprezentanti devíti masn˘ch plemen, nûktefií z chovÛ pfiítomn˘ch juniorÛ, coÏ ãinilo situaci o to zajímavûj‰í. Poté jsme se v Naturalu s díky rozlouãili a po obûdû zamífiili smûrem na jih do oblasti Stfiedoãeské pahorkatiny, kde se v obcích Cunkov a Ostr˘ u Jistebnice nachází odchovna plemenn˘ch b˘kÛ a farma ing. Pavla Kozáka, kter˘ se nám po celou dobu exkurze osobnû vûnoval. Zdej‰í náv‰tûvu jsme zaãali prohlídkou farmy v Ostrém, kde jsme mohli ihned pozorovat pfiipou‰tûní hfiebcem plemene Quarter Horse, které spolu s chovem plemene Shagya Arab patfií mezi majitelovy chovatelské aktivity. Poté nám bylo pfiedstaveno nedávno postavené zimovi‰tû o kapacitû 340 ks s leto‰ními pfiírÛstky, které jsme mûli moÏnost spatfiit uÏ i na pastvinû. Z masn˘ch plemen, na jejichÏ odchov se farma soustfiedí, pfievládají plemena charolais a limousine,

v men‰í mífie jsou zastoupena plemena blonde d’Aquitaine, belgické modré, masn˘ simentál, aberdeen angus, piemontese, hereford a salers. K farmû pfiiléhá 350 ha zemûdûlské pÛdy, která je z velké ãásti vyuÏívána ve formû pastvin. Celé stádo se stále rozrÛstá díky inseminaci nebo zde hojnû vyuÏívanému embryotransferu. Pfiirozená plemenitba nastupuje aÏ nakonec. Cílem ing. Kozáka je mít v základním sádû 200 ãistokrevn˘ch matek (nyní jich je 130 ks) a produkovat kvalitní plemeníky a chovné jalovice. Jako zajímavost mají na farmû v Ostrém chov nûkolika kusÛ vzácného maìarského plemene prasat mangalica a v âeské republice témûfi ojedinûlého stáda bizonÛ, které láká turisty projíÏdûjící kolem OPB Cunkov, kde se pase. Prohlídkou stáda bizonÛ konãila nauãná ãást programu prvního dne a následovala volná zábava. Vzhledem k tomu, Ïe se ale juniofii, pocházející z rÛzn˘ch koutÛ republiky, nemají moÏnost vidût tak ãasto, bylo tfieba prodiskutovat pár dÛleÏit˘ch témat, jako byla historicky první juniorská prezentace na blíÏící se Národní v˘stavû v Brnû nebo jak by mûl vypadat dal‰í v˘jezd. Promluvení si o jejich prÛbûhu bylo dÛleÏité, neboÈ juniorské aktivity nejsou tak ãasté, ale

právû proto se klade dÛraz na jejich kvalitu. Ráno byl odstartován nabit˘ program zb˘vajícího pÛldne. Více neÏ jsme uvítali, Ïe se u pana Kozáka právû provádûly v˘plachy embryí a my se mohli stát jejich svûdky. Zástupce spoleãnosti Bovet a.s., ing. David Hru‰ka nám s asistenty pfiedvedl a okomentoval v˘plach jedné krávy a následnû umoÏnil, abychom se pod mikroskopem podívali, jak vypadají Ïivotaschopná embrya. Ten den na farmû Ostr˘ vyplachovaly 4 krávy, z nichÏ se získalo 30 Ïivotaschopn˘ch embryí, z nichÏ byla vût‰ina je‰tû ve stejn˘ den pfienesena v rámci vlastního a nûkolika dal‰ích chovÛ. Z Ostrého jsme se pfiesunuli na nedalek˘ Cunkov, kde nám ing. Kozák pfiedstavil svou odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ, která vznikla v roce 2000. V roce 2008 bylo dokonãeno její roz‰ífiení, jehoÏ slavnostní kolaudace formou aukce jalovic probûhla pfii Kongresu Charolais, konaném ten rok v âeské republice. Kapacita odchovny nyní ãítá 260 kusÛ. Aãkoli je o zdej‰í odchov velk˘ zájem, pfií‰tí rok bude chovatelÛm nabídnuto ménû míst, neboÈ ing. Kozák se na odchovnu chystá pfiesunout „domácí“ odchov sv˘ch 60ti b˘kÛ z farmy na Ostrém. Juniofii se dozvûdûli o pro-

vozu odchovny, systému krmení a mohli sledovat prÛbûh uãení vodûní b˘kÛ pro pfiedvedení na základních v˘bûrech, které mûlo ten den premiéru. Rozlouãili jsme se s majitelem a slovo dostal pfiedseda Svazu, ing. Vráblík, kter˘ mûl krátkou pfiedná‰ku o historii odchoven v Evropû a âeské republice (neboÈ tento zpÛsob odchovu plemeníkÛ není bûÏn˘ ve v‰ech evropsk˘ch zemích). Poté jsme vyuÏili moÏnosti názorné demonstrace na v‰ude pfiítomn˘ch mlad˘ch b˘cích a ing. Vráblík vysvûtlil a ukázal, jak probíhá hodnocení b˘kÛ pfii základních v˘bûrech. Znalostíchtivou skupinu pak uÏ ãekal jen obûd, u nûhoÏ bylo moÏno prohovofiit nabyté dojmy a hurá zpût na své farmy. Z kladn˘ch reakcí zúãstnûn˘ch lze v pofiadí tfietímu juniorskému v˘jezdu dodat pfiízvisko vydafien˘. Splnil svÛj úãel – zprostfiedkoval informace, které patfií mezi znalosti, kter˘mi by mûl opl˘vat kaÏd˘ správn˘ chovatel, a je‰tû jsme si uÏili legraci. Ráda bych tímto podûkovala ing. ·tráfeldovi a ing. Kozákovi za vstfiícn˘ pfiístup, dobrou organizaci a ãas, kter˘ nám vûnovali. V‰ichni se uÏ zajisté tû‰í na dal‰í v˘jezd, ale pfied tím je‰tû: V Brnû na soutûÏi juniorÛ navidûnou!

FOTOGALERIE

www.juniori.cschms 17

18

19

Foto: Jana Řehořová

Je lep‰í intenzivní nebo extenzivní v˘krm skotu? Otázka která se objevila v nadpise, je velice závaÏná, dalo by se fiíci v pravdû Hamletovská. Odpovûì na ni musíme hledat nejen tam, kde se skot vykrmuje, abychom lépe poznali ekonomické aspekty obou metod. Ale málo platné, na ekonomiku má podstatn˘ vliv i zákazník a jeho ochota zaplatit za v˘sledn˘ produkt v˘krmu skotu – hovûzí maso. Hovûzí maso je jedním z oblíben˘ch a Ïádan˘ch zdrojÛ bílkovin. Jsou zemû, kde si den bez pofiádného kusu hovûzího masa na talífii neumí snad ani pfiedstavit. JenÏe vyrobit kvalitní hovûzí stojí spoustu ãasu, práce a penûz. Jak˘m zpÛsobem se vyrovnat se stoupajícími náklady je úkolem nejednoho v˘zkumného projektu. ¤ada z nich mÛÏe pfiispût k v˘robû nejen levnûj‰ího, ale i kvalitnûj‰ího hovûzího masa. Co byste fiekli tfieba na návrh celkové zmûny systému v˘krmu jateãného skotu? Tradiãní praxe spoãívající v dokonãování v˘krmu skotu s vyuÏitím smûsí s vysok˘m obsahem kukufiice moÏná není jedin˘m zpÛsobem, jak dosáhnout vysokého stupnû mramorování – tedy hlavní a nejvíce poÏadované vlastností kvalitního hovûzího masa, pfiispívající k jeho chuti a ‰Èavnatosti. Je moÏné tradiãní postup v˘krmu zmûnit a takzvanû „postavit na hlavu“: produkci ‰piãkového hovûzího masa „nastartovat“ kukufiicí a ukonãit ji na nutriãnû ménû bohatém a levnûj‰ím krmivu? A co je na této nové metodû atraktivní natolik, aby byla pro v˘krmce zajímavá. Je mnohem ekonomiãtûj‰í. A o peníze jde jak známo aÏ na prvním místû. Kvalitní hovûzí a navíc levnûji! Krmiváfii z univerzity v Illinois (UI) pfii‰li na to, Ïe produkce ‰piãkového hovûzího masa a vût‰ího zisku z kaÏdého jednotlivého kusu mÛÏe b˘t dosaÏeno tehdy, kdyÏ budou jiÏ ãasnû odstavená telata krmena smûsí zaloÏenou na kukufiici, pak se krmná dávka

20

„obrátí naruby“ a v˘krm bude dokonãen s vyuÏitím hlavnû vedlej‰ích produktÛ zpracovatelského prÛmyslu (napfi. lihovarsk˘ch v˘palkÛ). „Cílem producentÛ je vyrobit tu nejvy‰‰í moÏnou kvalitu hovûzího masa s co nejmen‰ími náklady,“ fiekl Dan Shike z UI. „Pokud chcete zaloÏit na kvalitní mramorování, musíte zaãít jiÏ v nízkém vûku krmit telata kukufiicí. ProtoÏe jsou telata men‰í, tak jí zkonzumují mnohem ménû neÏ skot na konci v˘krmu. TakÏe, zaãnete-li s pfiedkládáním kukufiiãné smûsi o 100 dní neÏ b˘vá obvyklé, mÛÏete u‰etfiit velkou ãást nákladÛ na krmení. Pfii pouÏití tohoto systému v˘krmu se totiÏ spotfiebuje podstatnû men‰í mnoÏství kukufiice, neÏ pfii tradiãním zpÛsobu v˘krmu, a pfii tom je dosaÏeno stejné kvality mramorování masa.“ PrÛbûh krmiváfiské studie Pro úãely této studie byla telata z Dixon Springs Agricultural Center odstavena jiÏ v prÛmûrném vûku 77 dní a po dobu 146 dní byla krmena dávkou s vysok˘m obsahem kukufiiãného ‰rotu,

aby se zahájila tvorba Ïádoucího mramorování. Pak byl mlad˘ skot rozdûlen do ãtyfi skupin (pastevní v˘krm, v˘krm s vysok˘m obsahem ‰krobu, v˘krm se stfiedním obsahem ‰krobu a s nízk˘m obsahem ‰krobu), ve kter˘ch setrval dal‰ích 73 dní. Potom byly v‰echny kusy aÏ do konce v˘krmu vyÏivovány krmnou dávkou se stfiedním obsahem ‰krobu. Pfii rozdûlení do skupin byl u kaÏdého telete ultrazvukov˘m vy‰etfiením posouzen stupeÀ mramorování masa. Toto ultrazvukové vy‰etfiení odhalilo, Ïe mramorování masa bylo nastartováno právû pfii brzkém nasazení kukufiiãné diety. Dal‰í ultrazvukové vy‰etfiení podstoupily v‰echny kusy pfii ukonãení 73denního období. „Skot vykrmovan˘ pouze na pastvinû mûl podstatnû niωí úroveÀ mramorování,“ fiekl Shike, „ale u kusÛ krmen˘ch dávkou s rÛznou úrovní ‰krobu nebyly zji‰tûny Ïádné statisticky v˘znamné rozdíly.“ V˘sledky zji‰tûné v prÛbûhu pokusu se plnû potvrdily i po vyhodnocení jateãnû opracovan˘ch tûl po poráÏce. Pouze pastevnû vykrmovan˘ skot mûl niωí

hodnocení mramorování. Ostatní kusy, krmené dávkou s rÛzn˘m obsahem ‰krobu, nevykazovaly Ïádné v˘znamné rozdíly v hodnocení mramorování. Ale podstatné rozdíly byly v zisku! „Pokud porovnáme celkovou ziskovost, tak k men‰í ztrátû jsme se dopracovali u skupiny na krmné dávce s vysok˘m obsahem ‰krobu. Pastevnû vykrmovan˘ skot „vydûlal“ sotva na to, aby se zástav zaplatil. Mezi skupinami s vysokou a stfiední dávkou ‰krobu byl objeven rozdíl asi 45 USD. Skupiny s nízkou a stfiední dávkou ‰krobu mûly srovnatelné v˘sledky. A proã vy‰ly skupiny se stfiední a nízkou dávkou ‰krobu v krmné dávce ziskovûji? Skot vykrmovan˘ touto krmnou dávkou dosáhl stejného zisku efektivnûji neÏ skupina krmená dávkou s vysok˘m obsahem ‰krobu. Dal‰í v˘hodou ãasného odstavu telat a brzkého zahájení intenzivního v˘krmu je dfiívûj‰í ukonãení v˘krmu a moÏnost poráÏky v niωím vûku. „Nበsystém je opravdu intenzivním zpÛsobem v˘krmu. U na‰eho skotu není neobvyklé, Ïe dosáhne „obchodní zralosti“ (konce v˘krmu) a je poráÏen ve vûku 12 aÏ 13 mûsícÛ. Zatímco pfii tradiãním zpÛsobu odstavu to

b˘vá kolem 15 aÏ 16 (nûkdy aÏ 17) mûsícÛ vûku. TakÏe tímto zpÛsobem dokáÏeme zkrátit v˘krm aÏ o 4 – 5 mûsícÛ,“ fiekl Shike. „A i kdyÏ jsou ceny kukufiice vysoké, tak tento systém je efektivnûj‰í, protoÏe krom men‰í spotfieby kukufiiãného ‰rotu vyuÏívá zároveÀ i nízké ceny vedlej‰ích produktÛ, jako jsou napfi. lihovarské zbytky, obiln˘ lepek a sojové slupky. To v‰echno, aniÏ by se obûtovala vlastnost, která hraje pfii zpenûÏení dÛleÏitou roli a kterou je kvalita masa, vyjádfiená napfiíklad úrovní mramorování.“ Je sice je‰tû nutné provést dal‰í v˘zkumy a porovnání, ale uÏ teì si vûdci z UI troufnou tvrdit, Ïe vykrmování skotu zahájené u ãasnû odstaven˘ch telat krmnou dávkou s vysok˘m obsahem kukufiice a jeho ukonãení na vedlej‰ích produktech, je ziskovûj‰ím zpÛsobem produkce hovûzího vysoké kvality. Ale hovûzí maso se dá dûlat i pfiirozenûj‰ím (pomalej‰ím) zpÛsobem a i takové si bezesporu najde své zákazníky. Intenzivní v˘krm není jedinou cestou Vzestup poptávky po hovûzím mase pocházejícím z pfiirozenû chovaného skotu pokraãuje, a tak v˘zkumníci z univerzity v Illinois poukazují na to, Ïe chovatelé zab˘vající se pfiirozen˘m chovem skotu mohou efektivnû vyuÏít voln˘ prostor na trhu, pokud budou zákazníci ochotni akceptovat nemal˘ pfiíplatek k pokrytí produkce a tfieba i nákladÛ na dopravu. „V souãasnosti tvofií maso z pfiirozenû chovaného skotu na trhu jen velmi malé procento. Ale jde o trh, jehoÏ velikost díky

zájmu spotfiebitelÛ narÛstá o nûkolik stovek procent roãnû. A jako producenti musíme reagovat na poÏadavky spotfiebitelÛ,“ fiekl profesor Faulkner z UI. Producenti jateãn˘ch zvífiat mají mnoho otázek, pokud jde o hodnocení programÛ pfiirozeného chovu zvífiat, existenci a dostupnost pfiíplatkÛ (ãi dotací) potfiebn˘ch k udrÏení ziskovosti takového chovu. Cílem studie vedené profesorem Fauknerem bylo zjistit a vyhodnotit náklady v pfiirozen˘ch systémech chovu, které jsou zamûfiené na místní produkci hovûzího masa získávaného zpÛsobem ‰etrnûj‰ím k Ïivotnímu prostfiedí. Vûdci studovali vliv managementu v˘krmu (fiízen˘ vs. voln˘ pastevní) a produkãních systémÛ (tradiãní vs. pfiirozen˘) na vlastní uÏitkovost, hodnocení jateãného tûla a ekonomické v˘sledky ve skupinách ãasnû odstaven˘ch b˘ãkÛ – kfiíÏencÛ angus x simentál – na Dixon Springs Agricultural Center v Simpsonu, vykrmovan˘ch buì na pastvinû s pfieváÏn˘m zastoupením kostfiav v travním porostu nebo v uzavfiené v˘krmnû. Studie odhalila, Ïe pfiirozenû odchovaní b˘ãci mohou b˘t ve v˘krmu efektivnûj‰í, aÈ uÏ jde o v˘krmnu nebo pastevní systém, ale vyÏaduje to pomûrnû vysok˘ pfiíplatek cca 110 USD, aby byl pfii souãasn˘ch cenách krmiv vyrovnán rozdíl prÛmûrn˘ch nákladÛ a v˘nosÛ. „S vyuÏitím souãasn˘ch cen krmiv je ukonãování v˘krmu na pastvû o 35 USD ziskovûj‰í neÏ ve v˘krmnû,“ tvrdí Faulkner, „a myslím si, Ïe tato informace bude uÏiteãná pro men‰í provozy, které by chtûly usilovat o lokální trh upfiednostÀující pfiirozen˘ chov s v˘krmem skotu na pastvinû, ale asi nebude vyuÏitelná v tradiãních uzavfien˘ch v˘krmov˘ch velkov˘robních systémech.“ Nezanedbatelné na tom v‰em je, Ïe u pfiirozenû odchovaného skotu, aÈ uÏ je následnû vykrmován na pastvinû nebo v zafiízeních specializovan˘ch na v˘krm, dochází k produkci hovûzího masa s vy‰‰ím stupnûm kvality. Tato zji‰tûní by mohla vést k vût‰ímu

21

zájmu o pfiirozenû chovan˘ skot, i pfiesto, Ïe standardy pro biohovûzí (organické hovûzí) jsou velmi vysoké. I to je dÛvodem, proã je tfieba zv˘‰it úsilí zamûfiené na vzdûlávání spotfiebitelÛ. Pfiirozenû chovan˘ skot je tím, co jiÏ dnes mnoho z nich hledá, ale aniÏ by to tu‰ili. Profesor Faulkner nerozli‰uje pouze maso organicky a pfiirozenû chovan˘ch zvífiat, které by nemûlo obsahovat Ïádné hormony, antibiotika, ãi rezidua pesticidÛ. PfiiãemÏ hlavní rozdíl mezi pfiirozen˘m a organick˘m chovem je v tom, Ïe organicky chovan˘ skot musí pocházet z chovÛ, kde jsou zvífiata chována na organick˘ch pastvinách, jeÏ nebyly o‰etfieny Ïádn˘mi chemikáliemi nebo umûl˘mi hnojivy, a mÛÏe dostávat pouze krmiva, která mají „organick˘ certifikát“. Faulkner rovnûÏ rozli‰uje skot vykrmen˘ na pastvinû a skot krmen˘ pící. Skot krmen˘ pící nesmí b˘t krmen Ïádn˘mi koncentrovan˘mi krmivy – mÛÏe dostávat pouze objemná krmiva a tato objemná krmiva musí splÀovat pfiísné podmínky nastavené organizací USDA. Skot vykrmen˘ na pastvinû má krom píce pfiístup i k „ukonãovací“ koncentrované krmné dávce. Skot pfiikrmovan˘ koncentrovan˘mi krmivy má vlastnosti jateãného tûla a masa stejné jako tradiãnû vykrmovan˘ skot. Naproti tomu vlastnosti masa skotu krmeného pouze objemn˘m krmivem jsou

22

docela odli‰né od toho, co je prÛmûrn˘ spotfiebitel zvykl˘ jíst. Profesor Faulkner tvrdí, Ïe maso pfiirozenû chovaného skotu mÛÏe vyplnit mezeru na trhu, která má obrovsk˘ potenciál. Ov‰em pouze za pfiedpokladu, Ïe spotfiebitelé budou ochotni zaplatit zv˘‰enou cenu. Je zfiejmé, Ïe i v USA jsou dva druhy zákazníkÛ: jedni kupují vÏdy to nejlevnûj‰í, ti druzí jsou ochotni pfiiplatit, ale zas za to poÏadují nûco navíc. Ti první zákazníci dnes uÏ vût‰inou hovûzí maso ani nekupují a dávají pfiednost masu kufiecímu, ãi vepfiovému. Proto je tfieba se do budoucna orientovat spí‰e na tu druhou skupinu, která je ochotná si pfiiplatit. Aby byl zákazník ochoten zaplatit, za hovûzí maso vy‰‰í cenu, musí mít toto maso nejen vysokou kvalitu a potenciál kulináfiského vyuÏití, ale hlavnû musí b˘t zákazník pfiesvûdãen o tom, Ïe za své peníze nakupuje sku-

teãnû v˘jimeãn˘ v˘robek, jehoÏ vlastnosti jsou vysoko nad prÛmûrem. Informace o pÛvodu zvífiete, zpÛsobu chovu a v˘krmu, zpÛsobu poráÏení a o‰etfiení masa po poráÏce mu pocit, Ïe kupuje nûco v˘jimeãnû kvalitního, mohou zprostfiedkovat. Je dÛleÏité, aby zpÛsob chovu a zpracování byl pro zákazníka pfiínosem. Musí b˘t snahou chovatelÛ, aby to nebyly jen marketingové proklamace obchodníkÛ, ale aby se za tûmito informacemi skr˘vala opravdová kvalita. Potom z ní mohou je‰tû více profitovat. KaÏd˘ zákazník hledá nûco jiného a úkolem chovatelÛ je, aby koneãnému zákazníkovi poskytli pfiesnû to, co hledá. Ekolog bude vyÏadovat biomaso nebo maso z organicky chovan˘ch zvífiat, protoÏe je pfiesvûdãen, Ïe to je pro Ïivotní prostfiedí to nej‰etrnûj‰í, pro nûj to nejzdravûj‰í a tedy i nejlep‰í. Jeden labuÏník bude chtít rychle narostlé jemnû mramorované a ‰Èavnaté maso z intenzivního v˘krmu pro pfiípravu nûkter˘ch kulináfisk˘ch specialit a získání chuÈov˘ch záÏitkÛ tûch nevy‰‰ích kvalit. Jin˘ labuÏník zase bude pro jinou specialitu potfiebovat maso ze star‰ích kusÛ, které je po poráÏce fiádnû o‰etfiené a dostateãnû vyzrálé, a tak získá svou typickou plnou chuÈ. Proã by v‰echny tyto skupiny zákazníkÛ nemûly b˘t plnû uspokojeny, kdyÏ budou za to „své“ hovûzí ochotni zaplatit o dost více, neÏ je jeho prÛmûrná cena. Ze zahraniãních materiálÛ zpracovali Anna Marcinková a Ota Beran Ilustraãní foto: Zdroj internet

Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém... Jana ¤ehofiová, âSCHMS KdyÏ nûkomu sdûlím, v jaké organizaci pracuji, následuje témûfi automaticky dotaz, jak se dostat k dobrému hovûzímu. Identick˘ dotaz pak dostávám i na v˘stavách: náv‰tûvníci si ve svazovém stánku pochutnají na steaku a na otázku, kde takové maso koupit, jsou vût‰inou odkazováni na svého fiezníka, s nímÏ se mají domluvit, neboÈ on by mûl vûdût, kde kvalitní maso sehnat. Ale je tomu opravdu tak? Ví kaÏd˘ fiezník, jak se dostat ke kvalitû, a kdyÏ ano, záleÏí mu na ní opravdu nebo mu jde spí‰e o cenu? Tento ãlánek není, jak by se mohlo zdát, namífien proti fiezníkÛm nebo zpracovatelÛm. To v Ïádném pfiípadû. K jeho sepsání mne vedlo nûkolik podnûtÛ. V první fiadû bylo a stále je m˘m snem, aby se v âeské republice konzumovalo hovûzí maso, které se zde vyrobí a aby jej lidé konzumovali ve vût‰í mífie, neboÈ se sv˘mi kvalitativními vlastnostmi fiadí na pfiední pfiíãku ve srovnání s masy ostatními a na na‰em území dokáÏeme vyprodukovat kvalitu srovnatelnou se zahraniãní. V‰echno má svÛj ãas. A nic nejde uspûchat. To jsou velká moudra, která se k charakterizování situace na trhu s hovûzím masem velmi se hodí. âeská spo-

leãnost si musela projít fází, kdy upfiednostÀovala dietní bílá masa, atraktivní zároveÀ i cenovû. Historické stravovací návyky nahrávali a nahrávají vepfiovému. A rÛzné do svûta trou‰ené zkreslené informace spolu s pfiedsudky o moÏnosti resp. nemoÏnosti upravit i hovûzí maso rychle a chutnû, jeho popularitû téÏ nepfiidaly. Pak máme v˘robce, kter˘m se vyplatí svá zvífiata prodávat po odstavu do zahraniãí; nebo kdyÏ je dokrmí, tak i tamtéÏ zpenûÏit na jatkách neboÈ zdej‰í jatka a fiezníci nejsou ãasto ochotni cenovû odli‰it masn˘ nebo dojn˘ kus. Situace se ov‰em zaãíná mûnit. SpotfiebitelÛm zaãíná záleÏet na tom, co jí a kde to bylo vyrobeno. Zaãínají upfiednostÀovat ãeské produkty, kvalitu a zajímají je v˘robky pfiímo z místa, kde byly vyprodukovány. Jistû jste uÏ tedy sly‰eli o v poslední dobû ve mûstech populárních tzv. farmáfisk˘ch trzích nebo webové stránce www.nalok.cz, podporující lokální nakupování. V˘robcÛm zase vy‰la vstfiíc legislativa, která se zmírnûn˘mi pravidly umoÏÀuje chovatelÛm zafiídit si na farmách pfiím˘ prodej masa, tzv. prodej ze dvora. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu se ve své historii jiÏ pokou‰el a stále pokou‰í hovûzí maso prosadit a propagovat, aby se zv˘‰ila jeho spotfieba. Jeho spe-

❒ Nedávno otevřený komplex porážky, bourárny a prodejny na farmě manželů Vacíkových (foto: Václav Vacík)

❒ Porážka (Galloway farma Roupov) (foto: Karel Melger)

cializací je ale ‰lechtûní a plemenitba, a tak se z rÛzn˘ch dÛvodÛ zatím nesetkal s dostateãnou odezvou. Z pozice zástupce producentÛ masného skotu v‰ak mÛÏe pomoci následujícím zpÛsobem. V rámci zmínûného souãasného trendu jsem se rozhodla, Ïe shromáÏdím kontakty a informace o chovatelích, ãlenech âSCHMS, ktefií se zab˘vají prodejem hovûzího masa. Publikování informací napomÛÏe roz‰ífiení klientely a zároveÀ uspokojí dotazy nûkter˘ch fiezníkÛ, ktefií mají zájem o odbûr kvalitního hovûzího, ale neví, na koho se obrátit. V neposlední fiadû je seznam urãen i pro chovatele, ktefií o vlastním prodeji uvaÏují a hodila by se jim inspirace v jiÏ zabûhlém provozu. Ke shromáÏdûní kontaktÛ jsem vyuÏila znalostí sv˘ch kolegÛ a vlastních. Mohlo se stát, Ïe jsme na nûkoho zapomnûli, nebo o nûkom nevíme. Proto tento seznam berte jako první vla‰tovku a zároveÀ v˘zvu. Rádi bychom na na‰ich webov˘ch stránkách, a popfiípadû i stránkách zainteresovan˘ch zprostfiedkujících organizací, zvefiejnili informace a kontakty na chovatele, ktefií se zab˘vají prodejem hovûzího masa z masn˘ch plemen nebo jejich kfiíÏencÛ. Pokud stojíte o publicitu a rádi byste Va‰e maso zprostfiedkovali dal‰ím zájemcÛm, neváhejte a kontaktujte nás na emailu [email protected]. Napi‰te informace o sobû a my je zvefiejníme na webov˘ch stránkách www.cschms.cz v sekci hovûzí maso a dále, mezi laickou vefiejnost. Vûfiíme, Ïe tento dílãí krok napomÛÏe na-

23

‰emu spoleãnému cíli, kter˘m je zv˘‰ení spotfieby hovûzího, nejkvalitnûj‰ího druhu masa. Tû‰íme se na budoucí spolupráci! Seznam chovÛ zprostfiedkujících prodej hovûzího masa • M.I.L.O.S. Inc. Firma, která se mimo jiné prodejem masa „aÏ do domu“ zab˘vá od roku 1994, tedy jiÏ 14 let. Dlouho byla a ve sv˘ch sluÏbách zatím stále patfií k ojedinûlé na trhu. Lokalita: Trhové Sviny (JiÏní âechy) Plemeno: Aberdeen angus Kontakt: www.angus-aaa.cz Informace: Celoroãní prodej masa a masn˘ch v˘robkÛ na objednávku. Rozvoz v rámci âech. PoráÏení jsou mladí b˘ci (16 aÏ 20 mûsícÛ). Uzrálé maso (min. 10 dní) je vakuovû zabalené, coÏ umoÏÀuje jeho uchování 3–4 t˘dny pouze v chladniãce pfii teplotû 2–3 °C. KaÏd˘ v˘robek je oznaãen ochrannou obchodní známkou âESK¯ ANGUS, která je garancí pfiísné a nároãné kontroly jak pfii chovu, tak pfii zpracování a je zárukou stálé kvality. • Galloway farma Roupov Lokalita: Roupov (PlzeÀsko) Kontakt: www.galloway-farma.cz Plemeno: galloway Informace: Od roku 2010 jsou v provozu vlastní jatka s bourárnou a prodejnou, coÏ umoÏÀuje skot a ovce porazit bez stresu na farmû. Maso se nechá vyzrát v chladícím boxu na cca 10 dnÛ, poté je rozbouráno a prodáno v fiádnû oznaãen˘ch balíãcích

pfiímo ze dvora farmy. Celoroãní prodej. • Moravia ZL Cheb Lokalita: Kopanina (Chebsko, Karlovarsko) Plemeno: Aberdeen angus Kontakt: www.angus-kopanina.cz Informace: Celoroãní prodej odvû‰eného (7 dní) masa v balíãcích ze dvora. • Jifií Zelen˘ Lokalita: Drouhaveã (u Su‰ice) (Jihozápadní âechy) Plemeno: hereford, masn˘ simentál Kontakt: p. Zelen˘, tel.: 607 610 176, [email protected] Informace: Vlastní bourárna a prodejna. Prodej balíãkÛ i jednotliv˘ch ãástí. Maso 7 dní zraje, a poté je zavakuováno (trvanlivost dal‰í 3 t˘dny). Celoroãní prodej. • ZP Hospfiíz, a.s. Lokalita: Hospfiíz (u Jindfiichova Hradce) (JiÏní âechy) Plemeno: charolais, kfiíÏenci s Aberdeen angus Kontakt: p. ·ámal, tel.: 777 815 955, [email protected] Informace: Vlastní jatka, bourárna a prodejna, nechávají odviset (5–6 dní), celoroãní prodej jednotliv˘ch ãástí. • Jan Hofiák Lokalita: Janovice u R˘mafiova (Severní Morava) Plemeno: Aberdeen angus, hereford, masn˘ simentál, charolais, kfiíÏenci zmínûn˘ch plemen a s plemenem belgické modré Kontakt: www.horakjan.cz, [email protected] p. Hofiák, tel.: 554 283 059, Informace: Na farmû je bourárna a prodejna. Maso, které zraje 7–10 dní se prodává ze dvora formou balíãkÛ. Celoroãní prodej.

❒ Maso se z farmy Roupov prodává ve formě balíčků (foto: Václav Vacík)

24

• Farma Moulisov˘ch Lokalita: Milínov (PlzeÀ – jih) Plemeno: masn˘ simentál

Kontakt: www.farmamoulisovych.cz, pí Lexová, tel: 732 376 986, [email protected] Informace: Celoroãní prodej vyzrálého (minimálnû 10 dní) hovûzího masa v bio kvalitû formou pûtikilogramov˘ch balíãkÛ nebo jednotliv˘ch zavakuovan˘ch partií. • Ing. Petr Bouda Lokalita: Vodûrádky 12, ¤íãany u Prahy Plemeno: charolais Kontakt: p. Bouda tel.: 602 379 968, [email protected] Informace: Odvû‰ené (cca 7 dní) maso z maximálnû 1,5 roku star˘ch kusÛ je prodáváno prostfiednictvím fieznictví „Na Statku“ ve Vodûrádkách, patfiícímu majiteli farmy. Maso je k dostání celoroãnû. • DolÀácko, a.s. Lokalita: Hluk, okres Uherské Hradi‰tû (Jihov˘chodní Morava) Plemeno: blonde d’Aquitaine a kfiíÏenci ostatních masn˘ch plemen Kontakt: www.drumas.cz Informace: Spoleãnost DolÀácko, a.s. prodává hovûzí (a vepfiové) maso a v˘robky z nûj prostfiednictvím dcefiiné spoleãnosti Drumas spol. s.r.o., vlastnící jatka, v˘robnu i prodejny (ve Vlãnovû, Uherském Hradi‰ti a Luhaãovicích). Maso je k dostání celoroãnû jak ãerstvé, tak vyzrálé. Je moÏné jej odebrat nejen na prodejnách, ale i ve ãtvrtích pfiímo z jatek. • Ing. Jifií Dufka Lokalita: Chodsk˘ Újezd, Planá (Západní âechy) Plemeno: charolais, masn˘ simentál Kontakt: pí Dufková tel.: 374 782 165 Informace: Celoroãní prodej prostfiednictvím vlastního fieznictví v Chodové Plané. Pokud vlastní odvoz, moÏno domluvit se na odkupu cel˘ch ãtvrtí pfiímo z jatek. • Mûchloupská zemûdûlská a.s. Lokalita: Pfiedslav, Klatovy (Jihozápadní âechy) Plemeno: charolais, Aberdeen angus, masn˘ simentál, limousine – pfieváÏnû kfiíÏenci, ãistokrevní – pokud se kus vyfiadí

doprava, lze se dohodnout na odbûru jateãních ãtvrtí.

❒ Maso je dobré po porážce nechat vyzrát. Při tepelné úpravě s ním pak není tolik práce (foto: Václav Vacík)

Kontakt: www.mecholupska.cz, p. ·ilhav˘ tel.: 602 158 292 Informace: Maso pochází z ekologicky ãisté oblasti podhÛfií ·umavy. Vlastníci oválného razítka (= produkty mohou vyváÏet bez omezení do státÛ EU). Celoroãní prodej hovûzích ãtvrtí a vepfiov˘ch pÛlek. Vlastní odvoz. • MANI, spol. s.r.o. (Farma Drochov) Lokalita: Dolní Dvofii‰tû (JiÏní âechy, u hranic Rakouskem) Plemeno: highland Kontakt: www.highlandcattle.cz, pí Hadaãová, tel.: 387 021 111, 607 634 668 Informace: Jateãní b˘ci v BIO kvalitû. Zajistí poráÏku a odvû‰ení (10–14 dní), ale potfieba si pro maso (naporcovné do ãtvrtí) dojet. Dle domluvy moÏnost celoroãního odbûru. Maso je zatím k dostání v fieznictví v Kaplici. • Eduard Kraml Lokalita: Stachy, ·umava Plemeno: Salers Kontakt: pí Kramlová tel.: 602 220 2 71 (www.biosalers.cz, www.penzion-biofarma.cz ) Informace: Sezónní prodej (podzim, zima) odvû‰eného masa v balíãcích. Pokud je vlastní

❒ Zráním maso tmavne, ztrácí vodu a získává křehkost (foto: Jana Řehořová)

• Farma Highland Lokalita: Horská Kvilda, Vimperk Plemeno: highland Kontakt: www.ekofarmahighland.cz, pí Schubertová, tel.: 602 277 650, [email protected] Informace: Prodej vyzrál˘ch jateãních ãtvrtí pfiímo z jatek. Vlastní odvoz. Plánují prodej ze dvora. • Jan Zatloukal Lokalita: Pfiimda – Velké Dvorce (Západní âechy) Plemeno: charolais, masn˘ simentál Kontakt: p. Zatloukal, ml., tel.: 774 341 634, [email protected] Informace: Celoroãní prodej odvû‰en˘ch (min. 8 dní) hovûzích ãtvrtí pfiímo z jatek. Zájemci si musí pfiijet. V plánu je prodej ze dvora formou balíãkÛ. • Petr Králíãek Lokalita: Rousínov, Slabce Plemeno: Aberdeen angus Kontakt: [email protected], tel.: 732 112 362 Informace: Celoroãní prodej odvû‰en˘ch hovûzích ãtvrtí pfiímo z jatek. Vlastní odvoz. V plánu je prodej ze dvora. • Farma KoÀákov Lokalita: âesk˘ Tû‰ín – KoÀákov Plemeno: Aberdeen angus, highland Kontakt: p. Kotajny, tel.: 606 394 566, [email protected], www.farmakonakov.cz Informace: Sezónní prodej hovûzích ãtvrtí pfiímo z jatek. Vlastní odvoz. Je‰tû letos je v plánu spustit prodej ze dvora. • Hovûzí v jiné formû neÏ jako syrové maso zprostfiedkovává spoleãnost ·umavsk˘ Angus spol. s.r.o., kterou po této stránce zastupuje Václav Silovsk˘, ml. Ten se soustfiedí pfiedev‰ím na prodej v˘robkÛ z hovûzího masa (klobásy, párky aj.), a to na farmáfisk˘ch trzích v Plzni a v restauraci v Sobûsukách. (Lze si je objednat i emailem [email protected]). Na trzích a v sobûsucké restauraci je moÏno zakoupit i omezené

❒ Čerstvě poražený kus plemene belgické modré (foto: Kamil Malát)

mnoÏství naporcovaného hovûzího masa. Pan Silovsk˘ ml. se stará hlavnû o provoz tfií restaurací – jedné jiÏ zmínûné, v Sobûsukách a dále dvou provozoven v Plzni: Steak House (PraÏská 23) a Angus Burger v obchodním centru Olympia. Více informací naleznete na www.angus-farm.cz. Pfiipravujeme O jiÏ témûfi spu‰tûném prodeji ze dvora lze hovofiit u Statku Habfií, a. s., kde bude provoz odstartován 1. záfií leto‰ního roku. Momentálnû probíhá dostavba bourárny a zpracovny. Prodávat se bude maso a masné v˘robky z plemene Aberdeen Angus, které bude dle zájmu zákazníkÛ doplnûno ostatními masn˘mi plemeny. Maso vyzrálé minimálnû 10 dní se bude prodávat ve formû ãtvrtí, balíãkÛ ãi jednotliv˘ch ãástí. Poãítá se s celoroãním provozem vãetnû rozváÏky (zatím v rámci Moravy). Kontakt: Ale‰ Hatlák tel.: 731 479 597, www.habri.eu [email protected] Dal‰ími chovateli, ktefií v roãním horizontu plánují spustit prodej ze dvora, jsou napfiíklad Milan ·ebelka z Angus farmy Ranãice, Jindfiich Terã ze ·tûnovického Borku nebo Roman Îaloudek z Ptenína. Pfied spu‰tûním je projekt na Farmû Pojedy jifiího Petersika, kde se pfiipravuje jak prodej ze dvora, tak rozvoz masa v rámci hlavního mûsta. V‰e zde ale závisí na v˘voji situace na trhu. ChovatelÛ, ktefií se chystají zaãít s prodejem ze dvora je jistû více, stejnû jako tûch, ktefií jiÏ nûjak˘m zpÛsobem zprostfiedkovávají prodej hovûzího masa. Pokud stojíte o publicitu, ozvûte se nám!

25

Skot, kter˘ se u nás nepase V dne‰ním ãísle Zpravodaje se blíÏe zamûfiíme na italské plemeno Romagnola, pocházející z regionu EmiliaRomagna. V minulosti bylo hojnû vyuÏíváno jako taÏné, nyní je chováno jiÏ pouze pro úãely masné produkce. Charakteristické je pro nûj bílé nebo ‰edé zbarvení s ãernou pigmentací a nahoru zahnut˘mi rohy. MÛÏe se téÏ pochlubit adaptabilitou na rÛzné pfiírodní podmínky. Pojìme se na toto zajímavé plemeno podívat blíÏe. Maria Slezáková

Romagnola – plemeno italsk˘ch hor a níÏin PÛvod a historie Pfiedky romagnoly jsou Bos primigenius podolicus, divok˘ buvol, kter˘ Ïil na italském poloostrovû, a do znaãné míry také Bos primigenius nomadicus, skot pocházející z Euro-asijské stepi, kter˘ pfii‰el do Itálie v prÛbûhu ãtvrtého století na‰eho letopoãtu pfii invazi vedené Aginulfy. Romagnola tedy pfiedstavuje kombinaci vlastností tûchto dvou typÛ starého divokého skotu, z nichÏ se vyvinul moderní Bos Taurus (tur domácí) a Bos indicus (Zebu). Tito primitivní pfiedci ovlivnili specifick˘ ráz nûkolika dal‰ích plemen s podobn˘mi vlastnostmi, chovan˘ch po celé Itálii (napfi. piemontese, chianina, marchigiana). Spoleãné rysy tûchto plemen jsou ãernû pigmentovaná kÛÏe a bílá nebo ‰edobílá srst. Na severov˘chodû Itálie dalo slouãení plemen Bos primigenius podolicus a Bos primigenius nomadicus vzniknout plemeni Romagnola. Jeho název je odvozen od oblasti naz˘vané „Romagna“, zahrnující provincie Ravenna, Forli, Bologny, Ferraion, Pesaro a Florence. Po staletí bylo hlavním úkolem Romagnoly pomáhat sedlákÛm pfii orbû. Masná uÏitkovost byla druhotná. Úrodná pÛda a kvalitní píce v˘-

26

znamnû pfiispûly k v˘voji osvalení plemene, zatímco vyuÏívání ve formû „Ïivého traktoru“ zajistilo pevnou konstituci a dynamické vlastnosti. MuÏ, kter˘ je zodpovûdn˘ za zásadní zmûnu, byl Leopoldo Tosi. Byl to on, kdo vytvofiil první jádro selektivnû chovaného skotu Romagnola v roce 1800 v San Mauro Pascoli v panství hrabat z Torlonia. PÛvodní stádo se stalo základem pro cel˘ dal‰í chov. Bûhem relativnû krátkého období byl zaznamenán takov˘ pokrok, Ïe roku 1900 byla Romagnola schopná získat ocenûní pro nejlep‰í masné plemeno na Mezinárodním zemûdûlském veletrhu v PafiíÏi. Z chovÛ v San Mauro Pascoli se rozesílali b˘ci do celé chovné oblasti. Z tûchto plemeníkÛ je za zakladatele moderní Romagnoly povaÏován b˘k Medoro. Narodil se v roce 1920 a byl prodán do Gambellary, malého mûsteãka nedaleko Ravenny, kde pÛsobil v chovu dlouh˘ch tfiináct let. Medoro zmûnil dosavadní podobu plemene; dal vzniknout skotu moderního typu, jehoÏ hlavními charakteristikami byly síla, osvalení a pevná konstituce. Medorovi potomci byli ãetní a mnozí se stali slavn˘mi, napfi. b˘ci Edo, Cesare, Glauco, Ergum, Bolero, Inverno, Astro a Niccolo. Plemeník Merodo

byl prvním zvífietem zapsan˘m do plemenné knihy, od nûj se datují oficiální dûjiny tohoto plemene. Bezprostfiednû pfied druhou svûtovou válkou byla Romagnola na svém vrcholu. Populace ãítající 700 000 kusÛ z ní ãinila nejpoãetnûj‰í italské plemeno skotu. Po válce se stavy sníÏily na pfiibliÏnû 550 000 kusÛ. Oblast v˘skytu byla rozlehlá, zahrnovala pás táhnoucí se pfies 600 km od stfiedov˘chodního Marche na sever pfies EmiliaRomagna k Venetu. Velmi populární se staly pfiehlídky plemenn˘ch zvífiat. Poãty kusÛ, které se zde prezentovaly narÛstaly aÏ k ãíslu 1300 zvífiat na trÏi‰tích v San Pietro ve Vincoli a Lugo. Zájemci o koupi kvalitních zvífiat se sjíÏdûli ze v‰ech koutÛ Itálie. Po tomto období slávy zapÛsobilo naráz nûkolik okolností, které zpÛsobily neúprosn˘ úpadek tohoto plemene. Byly mezi nimi mechanizace zemûdûlství, konec farmafiení na pronajaté pÛdû, rychlá expanze intenzivního ovocnáfiství a zhor‰ující se profitabilita chovu skotu. To v‰e ovlivnilo pokles stavÛ z 550 000 kusÛ v roce 1953 na dne‰ních 15 000 kusÛ.

Hory versus níÏiny Do dne‰ní doby pfietrvaly dva uÏitkové rázy tohoto plemene: na rovinách najdeme typ „Romagnola gentile“ a v horách je chován typ „Romagnola di Montana“. V rámci oblasti, kde dnes plemeno v Itálii najdeme, se kvalitnûj‰í zvífiata nachází v úrodném rovinatém terénu Po Valley. Bohatá píce a dobrá ekonomika hospodafiení pozitivnû ovlivÀují rozvoj rámce a osvalení. Skot z oblastí kolem jiÏní hranice pÛvodního území v˘skytu Romagnoly musel vÏdy sná‰et tvrd‰í podmínky. Horská Romagnola je proto extrémnû odolná, men‰ího vzrÛstu s ménû v˘razn˘m osvalením. Je smutn˘m faktem, Ïe intenzifikace zemûdûlství v rovinat˘ch oblastech v kombinaci s klesající ziskovostí komerãního odchovu skotu zpÛsobila, Ïe v nich do‰lo k masivní redukci poãtÛ zvífiat. Vût‰inu zástupcÛ plemene Romagnola tak dnes v Itálii najdeme v kopcovité krajinû, kde probíhá i ‰lechtûní. Za tûchto obtíÏn˘ch podmínek jsou cenné vlastnosti plemene udrÏovány nûkolika zainetersovan˘mi chovateli, ktefií vytipovali a pouÏili v˘jimeãné plemeníky a plemenice, aby zajistili ‰ífiení pokrevních linií a dále zlep‰ili schopnost masné produkce. Jedním z nich byl i Dr. Georgio Guberti, veterináfi, kter˘ vlastnil stanici, která se na desítky let stala centrem plemene. On je tím, kdo nejvíce pfiispûl tomu, aby se Romagnola

❒ Býci plemene Romagnola patří mezi nejrobustnější zástupce masných plemen

vyrovnala moderním poÏadavkÛm. Colosso, Molosso, Dritto, Telamone, Ramses, Titano a Brama, to byli b˘ci z jeho stáje, zakladatelé mnoha chovÛ v Itálii i zámofií. Na zaãátku 70. let minulého století, kdy první kusy tohoto plemene putovaly z Itálie do Skotska, mezinárodní zájem o toto plemeno rostl. V souãasnosti jej mÛÏeme najít ve Velké Británii, Irsku, Severní a JiÏní Americe, v Austrálii a Africe a na Novém Zélandu. Romagnola tak mÛÏe b˘t právem povaÏována za mezinárodní plemeno. Fyziognomie a funkãní charakteristiky B˘ci plemene Romagnola patfií mezi nejrobustnûj‰í zástupce

❒ Kráva s charakteristicky zbarveným teletem

masn˘ch plemen. Aãkoli byli pro své osvalení kdysi vyuÏíváni k tahu, dnes je tato jejich vlastnost atraktivní z hlediska masné produkce. Zmasilost je v˘razná pfiedev‰ím v oblasti beder, k˘ty a plece. Oproti dal‰ímu italskému plemeni Chianina má Romagnola daleko krat‰í konãetiny. I z hlediska rámce je toto plemeno povaÏováno za stfiednû velké. Rozbor proporcí (hrudní ko‰ je minimálnû tak hlubok˘ jako je vzdálenost od ‰piãky hrudi k zemi) fiadí Romagnolu téÏ mezi plemena stfiední velikosti. Pro plemeno jsou rovnûÏ typické jeho rohy – u krav ve tvaru lyry a u b˘kÛ ve tvaru pÛlmûsíce. Srst je v barvû slonoviny – u krav ‰edou kolem oãí a u b˘kÛ na pfiední ãásti tûla. KÛÏe zvífiat je ãernû pigmentovaná, stejnû jako mulec, ‰piãky rohÛ, napojení ocasu, paznehty, vulva a kofien ‰ourku. Toto zbarvení vzniklo v dÛsledku adaptability na pfiirozené horké klima, v nûmÏ se toto plemeno vyvinulo. Telata se rodí svûtle rezavá a ve vûku tfií mûsícÛ se jejich barva mûní na bílou. Pfiítomnost rezav˘ch chlupÛ (zejména u v˘stavních kusÛ), je pfiípustná pouze u mladého skotu. Vzhled srsti se mûní v závislosti na roãním období. Bûhem zimy houstne a tmavne, v létû je naopak krat‰í a fiid‰í. PfiizpÛsobování hustoty srsti umoÏÀuje chovat Romagnolu v rÛzn˘ch teplotních podmínkách.

27

❒ Typická představitelka plemene

PrÛmûrná hmotnost dospûl˘ch jedincÛ je 1250 kg u b˘kÛ a 750 kg u krav. Sexuální dospûlosti je na tak velké plemeno dosahováno relativnû brzy. Plemeno se vyznaãuje dobrou konstituci, rychl˘m rÛstem hmotnosti, dobrou konverzí krmiva, v˘tûÏností a kvalitou jateãného trupu. PrÛmûrná hmotnost 6 12 18 24 měsíců měsíců měsíců měsíců Býci 280 kg 500 kg 650 kg 830 kg Jalovice/Krávy 230 kg 380 kg 490 kg 580 kg

PrÛmûrná v˘‰ka v kohoutku 6 12 18 24 měsíců měsíců měsíců měsíců Býci 114 cm 130 cm 138 cm 142 cm Jalovice/Krávy 110 cm 125 cm 130 cm 134 cm

Selekãní kritéria V rámci selekce jsou vybíráni jedinci s v˘raznou schopností

28

masné produkce a vysokou jateãnou v˘tûÏností. Urãující je rÛstová schopnost (ideálnû 1,3 kg/KD), ranost, vysoká dûdivost kvalitativních vlastností a schopnost pfiizpÛsobit se rÛzn˘m Ïivotním podmínkám. Dal‰ími poÏadavky je vynikající plodnost. Základem plemene jsou krávy – matky. Romagnola byla vÏdy cenûna pro své matefiské vlastnosti. Plemeno je vyhlá‰ené snadností a klidn˘m prÛbûhem porodÛ. Telata se rodí Ïivotaschopná a po narození rychle rostou. Mléko je bohaté na dÛleÏité látky a je produkováno do odstavu telat, kter˘ je ve 205 dnech pfii hmotnosti telat 227–318 kg. Komerãní vyuÏití Romagnola na‰la vyuÏití i v komerãním systému chovu masného skotu. V Austrálii je pomûrnû populární „Brahmagnola“, jeÏ vznikla v dÛsledku silné poptávky po zvífieti, které by ideálnû kombinovalo osvalení, plodnost a konstituci Romagnoly spolu s adaptabilitou Brahmana. Tato zvífiata mohou b˘t registrována v plemenné knize plemene Romagnola, kdyÏ je podíl krve tohoto plemene 50 %, 75 %, nebo 87 %. Termín „Brahmagnola“ je pouÏíván pouze pro marketingové úãely.

❒ Romagnolské stádo na australských pastvinách

Obdobnû je tomu u „Romanguse“, tedy kfiíÏence Romagnoly a Aberdeen anguse. Shrnutí Romagnola je pfiizpÛsobivé a nenároãné plemeno, které je jiÏ více neÏ 100 let ‰lechtûno na masnou uÏitkovost. Mezinárodnû se vyuÏívá jak v ãistokrevné formû (velmi populární je napfi. v Austrálii), stejnû jako v programech uÏitkového kfiíÏení s mléãn˘mi a masn˘mi plemeny. Itálie si v jeho chovu zachovává pozici genetického vÛdce, neboÈ vlastní vût‰í poãet jeho zástupcÛ, neÏ kterákoli jiná zemû. Roz‰ífiení plemene v chovech po celém svûtû dokazuje, Ïe s tímto plemenem je je‰tû tfieba poãítat. Text a foto: odborné internetové servery

Aktuální situace v projektu Interbeef Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. Pfiíspûvek se zab˘vá aktuální situací v projektu Interbeef. Interbeef je organizaãní jednotkou ICAR (Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti – International Committee for Animal Recording). Jeho hlavní ãinnost je zamûfiena na zaji‰tûní fóra pro kontrolu masné uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot, vytváfiení pravidel a zásad pro tyto oblasti a prÛzkumu situace v ãlensk˘ch zemích. Hlavním cílem pak jsou dva okruhy: • v˘voj mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena; • zaji‰tûní genomické evaluace pro masná plemena a také podpora aktivit ICAR v dal‰ích zemích, kde nejsou sluÏby ICAR zatím vyuÏívány. Financování projektu je zaji‰tûno jednotliv˘mi ãlensk˘mi organizacemi a existuje snaha o získání dal‰ích externích zdrojÛ, napfiíklad z DG Sanco. V˘sledkem by mûlo b˘t zavedení servisu placeného jednotliv˘mi uÏivateli. V˘‰e pfiíspûvkÛ by se v souãasném období nemûla zvy‰ovat. V˘zkum bude financován ze zdrojÛ jednotliv˘ch v˘zkumn˘ch ústavÛ (tzn., Ïe vûdci budou placeni tûmito ústavy) a s vyuÏitím jejich souãasného zázemí. âinnost Interbeef je fiízena fiídícím v˘borem (Steering Comittee), kter˘ je sestavován s ohledem na geografická hlediska, odbornost a z v˘znamn˘ch odborníkÛ v dané oblasti. Administrativní záleÏitosti zaji‰Èuje centrum Interbull centrum ve ·védské Uppsale. Projekt Interbeef umoÏní mezinárodní porovnání genetické hodnoty zvífiat a usnadní tak jejich selekci a mezinárodní obchod. Ze ‰etfiení ICAR je patrné, Ïe systémy kontroly uÏitkovosti a odhadu plemenn˘ch hodnot v celé fiadû zemí umoÏÀují zavedení mezinárodní genetické evaluace.

V porovnání s dojen˘mi plemeny se musí vzít v úvahu, Ïe rozhodující roli hraje pfiirozená plemenitba. Pro zpracování v˘sledkÛ v projektu Interbeef bude klíãové zpracování souborÛ s pÛvody. Pro identifikaci zvífiat, je vyuÏíván jedineãn˘ identifikaãní systém, kter˘ se naz˘vá Animal International IDentification (AIID). Interbull vyvinul nové webové rozhraní, které umoÏÀuje pfiístup do zóny s omezen˘m pfiístupem do nové interaktivní databáze. Tato databáze se stále vyvíjí, nûkteré ãásti jsou jiÏ plnû funkãní (napfiíklad pÛvody). Tyto pÛvody vloÏené do databáze pak projdou procesem verifikace. Rozdílem v porovnání s Interbull je vyuÏívání fenotypov˘ch hodnot pro mezinárodní genetickou evaluaci masn˘ch plemen skotu v projektu Interbeef. V souãasné dobû je moÏné vyuÏít servis Interbeef pro tyto ukazatele: • soubor 601 reprezentuje pÛvody (pfiíprava souborÛ s pÛvody bude jednou z nejpracnûj‰ích ãástí celého projektu); • soubor 602 reprezentuje národní soubor v˘sledkÛ kontroly masné uÏitkovosti (v souãasné dobû je limitovan˘ na adjustované hmotnosti pfii odstavu, adjustované hmotnosti jateãného tûla a snadnost porodÛ); • soubor 603 representuje parametry. Do zpracování budou zahrnuti i kfiíÏenci a budou vyuÏívaná v‰echna masná plemena. Poãítá se s roz‰ífiením a vylep‰ením metodik i u dal‰ích ukazatelÛ, napfiíklad o obtíÏnost porodÛ, samiãí plodnost, zevnûj‰ek a osvalení, aparativní klasifikaci a genomiku. Genomické informace a genetické hodnocení pro tuto oblast by mohlo b˘t pro ãleny Svazu chovatelÛ masného skotu velk˘m pfiínosem. Do projektu jsou zapojeny rozhodující

populace masn˘ch plemen skotu a to dává pfiedpoklad pro vytvofiení dostateãné velikosti referenãní populace a pro vûrohodnost v˘sledkÛ genetického hodnocení na základû genomiky. V souãasné dobû (kvûten 2011) jsou do projektu zapojeny tyto zemû a organizace: Rakousko, Nûmecko, âeská republika, ICAR (Mezinárodní v˘bor pro kontrolu uÏitkovosti), Irsko (ICBF), Francie (FGE- France Génétique Elevage), Itálie, Severské zemû, JiÏní Afrika, ·panûlsko a Velká Británie. Tito ãlenové se podílejí na financování projektu. âeská republika je reprezentována âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ, a.s., âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu a V˘zkumn˘m ústavem Ïivoãi‰né v˘roby v Uhfiínûvsi. Projekt navazuje na úspû‰nou akreditaci ICAR v roce 2010 pro kontrolu masné uÏitkovosti a identifikace pro masná plemena a plemeno ãeské strakaté. První koncepãní návrhy na mezinárodní genetickou evaluaci masn˘ch plemen vze‰ly od Irish Cattle Federation v roce 2001 a mûly usnadnit selekci zvífiat na základû objektivních metod. Jednalo se o projekt EUBEEVAL, kter˘ ukázal, Ïe je moÏné mezinárodní genetickou evaluaci realizovat v praxi a pfiínos pro chovatele masn˘ch plemen skotu. Klíãové se ukázalo propojení

29

mezi jednotliv˘mi populacemi a odhad spolehlivosti, v˘voj modelu se souvisejícími efekty a odhad genetick˘ch parametrÛ. Pfii niωím propojení mezi jednotliv˘mi populacemi je ovlivnûna pfiesnost genetick˘ch korelací mezi jednotliv˘mi zemûmi. V tomto projektu byl vyuÏíván Animal model a byly kalkulovány genetické parametry a genetické korelace mezi zemûmi, které se zúãastnily projektu. V˘znamn˘m v˘stupem z tûchto studií byly i standardizace souborÛ pro jejich v˘mûnu mezi jednotliv˘mi organizacemi. Potfieba mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena skotu byla identifikována na základû ‰etfiení ICAR v roce 2005, kde byl zaznamenán zájem velkého poãtu ãlensk˘ch organizací o tuto sluÏbu. Iniciativa pro zavedení mezinárodní genetické evaluace na úrovni ICAR do praxe pro masná plemena vze‰la na kongresu ICAR v roce 2006 ve Finsku. Hodnocené ukazatele vybrané pro mezinárodní genetickou evaluaci byly stanoveny na základû dotazníku, kde jednotlivé ãlenské zemû uvedly své priority. V souãasné dobû je projekt ve druhé fázi. V prvních tfiech letech (2007 aÏ 2009) byla INRA (Institut national de la recherche agronomique) zodpovûdná za v˘voj metod a pilotní projekt (zpracování), zatímco Interbull byl zodpovûdn˘ za pfiíjem pÛvodÛ a jejich verifikaci, komunikaci a administrativní záleÏitosti. V souãasné dobû probíhá druhá perioda (2010 aÏ 2012), kdy by mûlo b˘t dosaÏeno zapojení vy‰‰ího poãtu v˘zkumn˘ch partnerÛ, zaji‰tûní ‰ir‰ího rozsahu expertíz na specifická témata a optimalizace nákladÛ

na projekt. Interbull centrum bude pokraãovat v zaji‰tûní infrastruktury nutné pro projekt. Interbull centrum bude zodpovûdné za tyto aktivity a okruhy: • zpracování dat (shromaÏìování a editace dat, harmonizace, zaji‰tûní oãi‰tûn˘ch dat pro v˘zkumné partnery); • operace s daty (fenotypová data, pÛvody, SNP); • anal˘zu dat (druhá fáze pilotního zpracování, rutinní spu‰tûní a zpracování v˘sledkÛ); • komunikaci (Code of practice – sbírka zásad a pravidel, organizace a plán zasílání dat, distribuce v˘sledkÛ, fórum a v˘mûna názorÛ, WWW stránky s informacemi dÛleÏit˘mi pro projekt; • organizace schÛzek, zasedání a událostí spojen˘ch s projektem. Pro potenciální v˘zkumné partnery pfiichází v úvahu tyto okruhy pro v˘zkum: • V˘zkumn˘ partner 1 – v˘voj metod pro korelace mezi jednotliv˘mi zemûmi, zahrnutí kfiíÏencÛ a genomika (to znamená v˘voj metod, testování metod, dokumentace, 1 fáze pilotního zpracování a zavedení metod do praxe); • V˘zkumn˘ partner 2 – v˘voj metod pro obtíÏnost porodÛ a plodnost samiãí populace (jednalo by se o v˘voj metod, testování metod, dokumentace, 1 fáze pilotního zpracování a zavedení metod do praxe); • V˘zkumn˘ partner 3 – v˘voj metod pro aparativní klasifikaci jateãnû upraven˘ch tûl, osvalení a zevnûj‰ek (tento v˘zkumn˘ partner by stejnû jako v pfiedchozích pfiípadech musel zajistit v˘voj metod, testování metod, dokumentace, 1 fáze pilotního zpracování a zavedení metod do praxe). Organizace zodpovûdné za v˘zkum budou zaji‰Èovat expertízy, které budou pfiínosné pro v˘voj mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena skotu. Základním pfiedpokladem by mûlo b˘t vyuÏívání stejného software aby byl zkrácen interval mezi v˘zkumem, v˘vojem a zavedením

30

v˘sledkÛ do praxe. Pro praxi v projektu Interbeef byl vybrán software MiX99. Testování tohoto software ukázalo velice pfiíznivé v˘sledky a moÏnost zavedení do praxe. Plán práce a realizace projektu Praktické zavedení projektu do praxe bylo diskutováno na videokonferenci 18 bfiezna, kde byl diskutován souãasn˘ stav a v˘voj projektu Interbeef. Diskutovaly se oblasti, které se t˘kají vyuÏívaného software a modelÛ, plán práce na období tfií let, zodpovûdnost Interbull, role v˘zkumn˘ch partnerÛ, servis, smlouva o vztazích v rámci projektu Interbeef a financování projektu a role jednotliv˘ch subjektÛ zapojen˘ch do projektu. Diskuse bude pokraãovat na kongresu ICAR v ãervnu tohoto roku ve Francii. Posledním krokem pfied ‰ir‰ím zavedením projektu do praxe je podepsání smlouvy, která upravuje vztahy mezi jednotliv˘mi subjekty a zaji‰Èuje ochranu dat. Vût‰ina organizací vãetnû âR jiÏ zaslala své pfiipomínky a schválila poslední verzi této smlouvy. V souãasné dobû probíhají je‰tû diskuse s INRA, které se t˘kají v˘zkumu a mezi ICAR a Dept. Animal Breeding and Genetics SLU, kde sídlí Interbull a budou zaji‰tûny administrativní záleÏitosti projektu, jak organizovat finance a definovat role jednotliv˘ch organizací v kontraktu. Po vyjasnûní tûchto nejasností by mûl b˘t projekt plnû spu‰tûn. V souãasné dobû, i kdyÏ je to technicky moÏné, nemÛÏe b˘t projekt spu‰tûn bez podepsání smlouvy, která zaji‰Èuje právní ochranu Interbull, Interbeef a jednotliv˘ch ãlensk˘ch organizací.

Úspûch bezrohého ‰lechtûní limousine finanãnû ocenûn na Cunkovû Ing. Jan ·tráfelda, Natural Pohled na genetickou bezrohost jednotliv˘ch plemen skotu je rÛzn˘. Zatímco chovatelé plemene highland povaÏují genetickou bezrohost za cosi jako svatokrádeÏ, dal‰í dvû pÛvodem skotská plemene aberdeen angus a hereford mají bezrohost jako plemenn˘ znak. Stejnû tak si neumíme pfiedstavit rohatého gallowaye. Z hlediska praktického chovatele má genetická bezrohost velk˘ pfiínos. U geneticky bezrohého telete odpadá nepûkná operace – odrohování, která vyÏaduje nejen zootechnikÛv ãas, ale jde i o bolestiv˘ zásah. Zacházení a manipulace s bezroh˘m skotem je navíc podstatnû bezpeãnûj‰í pro chovatele. U masn˘ch plemen pfiistupuje je‰tû dal‰í provozní efekt. Ihned po porodu je matka nûkolik desítek minut v relaxaãní fázi. V této dobû má zootechnik ãas dokonãit pfiípadnou poporodní asistenci a teleti navûsit u‰ní známky. V dal‰ích dnech je uÏ matka i tele plnû fit. Odchycení telete za úãelem odrohování je daleko tûωí neÏ u dojn˘ch plemen, kde je tele v budce. Proto je bezroh˘ gen u masn˘ch plemen tak v˘znamn˘.

❒ Bolide P ZLI 551 (foto: archiv Natural)

Amerika i charolais Bezroh˘ gen je dominantní. Znamená to tedy, Ïe jak homozygoti, nositelé dvou genÛ pro bezrohost, tak i heterozygoti s pouze jedním bezroh˘m genem jsou fenotypovû (sv˘m zevnûj‰kem) bez rohÛ. Jeví se proto pomûrnû snadn˘m zavést genetickou bezrohost u v‰ech plemen skotu. Pragmatiãtí ameriãtí farmáfii toho skuteãnû dosáhli u vût‰iny masn˘ch plemen. Bezroh˘ gen v‰ak byl vnesen vesmûs ces-

❒ Kačenka Novokostelecká CZ230588 931 na výstavě v Opařanech (foto: Kamil Malát)

tou kfiíÏení mezi rohat˘mi a bezroh˘mi plemeny. BohuÏel tato rychlá cesta mimo ztrátu v ãistokrevnosti pfiinesla i nízké osvalení bezroh˘ch jedincÛ. Proto zejména francouzská masná plemena dlouho trendu genetické bezrohosti odolávala. Strach ze ztráty masa byl vût‰í neÏ praktické v˘hody genetické bezrohosti. První zásadní zmûnu pfiineslo plemeno charolais. Ve Francii zahájil tehdej‰í UCEF, aktuálnû Genes Diffusion – program Charolais Optimal selekãní program na genetickou bezrohost. Dnes tento program nabízí provûfiené plemenné b˘ky heterozygoty a dokonce i homozygotnû bezrohé, jak˘m je Unico s vyváÏen˘m profilem zlep‰ení vût‰iny uÏitkov˘ch znakÛ. ¤ada plemeníkÛ disponuje jak dobr˘m osvalením, tak i matefisk˘mi vlastnostmi sv˘ch dcer. V âechách se dlouhodobû ‰lechtûním na bezrohost skotu zab˘vá plemenáfiská organizace Natural. Natural je po dvacet let partnerem programu Charolais Optimal a právû Natural rozhodujícím zpÛsobem napomohl bezrohému ‰lechtûní. Nejvíce pouÏívan˘m geneticky bezroh˘m b˘kem charolais je Jock z Cunkova ZCH 556, produkt domácího ‰lechtûní.

31

gotností, ale pfiedev‰ím velk˘m rámcem a v˘razn˘m osvalením. Nezaváhali jsme a navzdory vysoké cenû jsme jeho dávky importovali.

❒ Salamander Novokostelecký ET V, 85 bodů, otec Tigris, chov Pavel Kačírek (foto: Karel Melger)

První bezrozí limousine Plemeno limousine odolávalo genetické bezrohosti dosti dlouho. Teprve pfied pûti lety se pohnuly ledy a malá skupina chovatelÛ se postavila ve Francii proti rigiditû pfiedstavitelÛ plemenné knihy a s bezrohostí zaãala. Jako první se vyuÏíval bezroh˘ gen od otcÛ z Dánska. Dánové ho podchytili o generaci dfiíve od nûkolika plemeníkÛ, jejichÏ sperma se importovalo ze zámofií. Velmi dobfie je rozvíjena bezrohá plemenitba v Nûmecku. Lídrem je chovatel Michael Klemm, kter˘ spolupracuje s excelentním francouzsk˘m programem KBS Genetic. Právû s ing. Pavlem Kozákem, kter˘ vede nejen cunkovskou odchovnu, ale rovnûÏ elitní stádo matek nûkolika masn˘ch plemen na sousedním Ostrém, jsme pfied pûti lety diskutovali o ‰lechtûní na genetickou bezrohost u plemene limousine. Pavel Kozák nás zaktivizoval k tomu, abychom bezrohého limousina pomohli „udûlat“. Natural sice jiÏ pfied lety dovezl inseminaãní dávky b˘kÛ bezroh˘ch limousine z Maìarska, ktefií se dobfie uplatnili v kfiíÏení. V ãistokrevné plemenitbû je pouÏil ing. Josef Papáãek, ale úspûch se nedostavil právû kvÛli tomu, Ïe bezrozí jedinci mûli malé osvalení. V˘raznûji zasáhl teprve z Maìarska importovan˘ Zako

32

P ZLI 320. Dnes jedenáctilet˘ plemeník pÛsobí dosud na inseminaãní stanici Naturalu v Hradi‰tku pod Medníkem. Jeho dcera geneticky bezrohá Kaãenka Novokostelecká CZ230588 931 je prvním úspûchem chovatele Pavla Kaãírka. Tato vítûzka oblastní v˘stavy v Opafianech následnû triumfovala v roce 2009 jako vítûzka Národní v˘stavy v Brnû.

Leto‰ní v˘sledky potvrzují Následovala cílevûdomá ‰lechtitelská práce ãesk˘ch chovatelÛ limousine. Inseminaãní dávky geneticky bezroh˘ch b˘kÛ byly pouÏity v zámûrn˘ch individuálních pfiipafiovacích plánech. Neobyãejn˘ úspûch geneticky bezrohého programu se dostavil. V˘bûrÛm do plemenitby a následné aukci b˘kÛ v leto‰ním roce dominovali bezrozí b˘ci. V‰ichni byli vybráni do plemenitby a následnû vydraÏeni v cenách nad 100 000 Kã. Bezroh˘ b˘k Salamandr Novokosteleck˘ ET V po otci Tigris PP ZLI 650 si odnesl nejvy‰‰í bodové hodnocení 85 bodÛ a ãestné ocenûní vítûze v˘bûrÛ plemene limousine na Cunkovû. Tomu odpovídala i rekordní cena draÏebního dne 147 tisíc korun. Chovatel Pavel Kaãírek se tak stal leto‰ním králem geneticky bezrohého ‰lechtûní v plemeni limousine. To ale nejen díky Salamandrovi, z jeho chovu exceloval také dal‰í b˘k Servác Novokosteleck˘ P, syn Kaãenky po otci Vignym, kter˘ se vydraÏil za pûkn˘ch 108 tisíc korun. Nezahanbil ani Svatopluk Novokosteleck˘ P po otci Silverbirdovi, kter˘ svému majiteli pfiinesl na úãet 128 tisíc korun. Sedmdesátipûtibodov˘ Tarzan

PoÏadavky na kvalitu PoÏadavky, kladené Pavlem Kozákem na kvalitu bezroh˘ch b˘kÛ, v‰ak byly vy‰‰í. Proto se bûhem nûkolika let dováÏeli inseminaãní dávky dal‰ích bezroh˘ch b˘kÛ. Ryde Uranos P a Silverbird P pÛvodem z Dánska byli následováni b˘ky s registrací pfiímo ve francouzské plemenné knize. Vigny V ZLI 535 nebo Bolide P ZLI 551 produkují inseminaãní dávky na Hradi‰tku a Bonus P ZLI 538 má jak inseminaãní dávky, tak „pracuje“ v pfiirozené plemenitbû v na Ostrém. Dosud jmenovaní plemeníci jsou heterozygoty na genetickou bezrohost. Pfied dvûma lety jsme na v˘stavû masn˘ch plemen v nûmeckém Alsfeldu vidûli vítûze – b˘ka Tigrise PP ZLI 650. Tigris nás zau- ❒ Servác Novokostelecký P, otec Vigny, jal nejen svou homozy- Pavel Kačírek (foto: Karel Melger)

chov

nastoupené cesty ‰lechtûní na genetickou bezrohost plemene limousine potvrdil.

❒ Vigny V ZLI 535 (foto: archiv Natural)

z Kali‰tû po otci Tigrisovi svou cenou 130 tisíc korun jistû pfiesvûdãil otce i syna Papáãkovi, Ïe na Kali‰ti bude bezrohosti pfiáno i nadále. Ale ani Pavel Kozák si nemÛÏe stûÏovat, dva bezrozí synové Bonuse a jeden syn Tigrise oscilovali sv˘mi aukãními cenami

kolem 130 tisíc. Na bezrohost sázejí i dal‰í schopní chovatelé limousine, jak˘m je napfiíklad Adolf Loos ze svaté Katefiiny. Cunkov 20. dubna 2011 úspû‰ností v˘bûru do plemenitby geneticky bezroh˘ch b˘kÛ a jejich mimofiádnû vysok˘mi cenami správnost

Tisíc euro za bezrohost Do‰li jsme teprve do první tfietiny cesty ‰lechtûní na genetickou bezrohost limousine, dal‰í etapa bude ve znamení posunu od heterozygotních b˘kÛ Pp k plemeníkÛm jiÏ homozygotním PP pfii zachování zmasilosti typického pro plemeno a zvût‰ení tûlesného rámce. Tfietí fáze za moÏná 15 aÏ dvacet let by mohla pfiinést homozygotnû bezrohé PP b˘ky s velk˘m rámcem, v˘razn˘m osvalením a dobr˘mi matefisk˘mi vlastnostmi dcer. âe‰tí chovatelé charolais jsou úspû‰nû jiÏ ve druhé etapû. Není dÛvod, proã by i chovatelé limousine nemohli bezrohou genetiku také posunout dál. Geneticky bezroh˘ b˘k se prodává ve Francii, Nûmecku nebo v âesku minimálnû o 1000 eur dráÏe, neÏ b˘k rohat˘!!! Není to v˘zva pro kaÏdého ‰lechtitele?

Pfiesuny zvífiat z pohledu bluetongue Vzhledem k ukonãení povinné vakcinace v‰ech zvífiat star‰ích 3 mûsícÛ a pfiechodu na vakcinaci dobrovolnou, pfiedkládáme oficiální instrukce SVS âR k pfiemísÈování skotu, ovcí a koz mezi ãlensk˘mi státy z pohledu nafiízení Komise (ES) ã. 1266/2007 o provádûcích pfiedpisech ke smûrnici Rady 2000/75/ES. Ukonãení povinné vakcinace nijak nesouvisí se zmûnou pásma z pohledu katarální horeãky ovcí (bluetongue) a i nadále je celá âeská republika uzavfien˘m pásmem. Do konce roku 2011 nelze poãítat se zmûnou statutu âeské republiky z pohledu katarální horeãky ovcí. A. Pfiesuny zvífiat v rámci stejného pásma, tj. z uzavfieného pásma do uzavfieného pásma v jiném ãlenském státû. V den pfiesunu nesmí zvífiata vykazovat Ïádné klinické pfiíznaky katarální horeãky ovcí (ãl. 7 nafiízení (ES) ã. 1266/2007). B. Pfiesuny zvífiat mimo uzavfiené pásmo, tj. do ãlenského státu, kter˘ je mimo uzavfiené pásmo (napfiíklad do Rakouska). a) Pfiesun zvífiat pfiímo na jatka. Pfii pfiesunu zvífiat pfiímo na jatka se nevyÏaduje potvrzení o oãkování a ani sérologické, respektive virologické vy‰etfiení s negativním v˘sledkem na katarální horeãku ovcí. V den pfiesunu musí b˘t zvífiata klinicky zdravá. b) Pfiesun zvífiat mimo jatky (plemenná, chovná, uÏitková). • U zvífiat star‰ích 3 mûsícÛ se vyÏaduje doloÏit potvrzení o oãkování zvífiat. Toto oãkování nesmí b˘t star‰í 12 mûsícÛ, tj. zvífiata musí b˘t stále chránûná (v imunitû dle vakcinaãního schématu). • V pfiípadû mlad˘ch zvífiat do 3 mûsícÛ je potfieba doloÏit, Ïe se jedná o zvífiata pocházející od vakcinovan˘ch matek. • Zvífiata, která nejsou vakcinována, respektive jiÏ nejsou chránûné pfiede‰lou vakcinací (nejsou jiÏ v imunitû dle vakcinaãního schématu), se vyÏaduje potvrzení sérologického, respektive virologického vy‰etfiení na katarální horeãku ovcí s negativním v˘sledkem. U zvífiat, která pocházejí od vakcinovan˘ch matek, ale jsou star‰í 3 mûsícÛ a u ostatních zvífiat, která byla v minulosti vakcinována, ale jiÏ dnes nejsou v imunitû, lze doporuãit virologické vy‰etfiení, jelikoÏ sérologické vy‰etfiení mÛÏe v tûchto pfiípadech vykazovat pozitivní v˘sledek. c) Od 29. 4. 2011, aÏ do odvolání, je na celém území âeské republiky ukonãeno období bez v˘skytu vektorÛ (tiplíkÛ) a proto se v pfiípadû pfiesunÛ zvífiat, vãetnû jateãn˘ch, vyÏaduje o‰etfiení v‰ech zvífiat a vozidel schválen˘mi insekticidy nebo repelenty v místû nakládky a v kaÏdém pfiípadû nejpozdûji pfied opu‰tûním uzavfieného pásma. Pfii pfiesunech jateãn˘ch zvífiat lze doporuãit o‰etfiení pfiípravkem Bayofly pour on, respektive obdobn˘ pfiípravek, kter˘ nemá Ïádnou ochrannou lhÛtu a proto mÛÏou b˘t zvífiata po pfiíjezdu na jatka bez komplikací poraÏena. Seznam zemí v uzavfieném pásmu a zemí prost˘ch nákazy katarální horeãky ovcí je aktualizován a uvefiejnûn na webov˘ch stránkách Státní veterinární správy âR, v sekci zdraví zvífiat – katarální horeãka ovcí, nákazová situace EU, uzavfiená pásma nebo pfiímo na webové stránce EU: http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/controlmeasures/bluetongue_en.htm Státní veterinární správa âR dne 28. dubna 2011 vydala mimofiádná veterinární opatfiení (MVO) k provedení dobrovolné vakcinace u skotu, ovcí a koz, pfieÏv˘kavcÛ v ZOO a farmovû chované zvûfie proti viru katarální horeãky ovcí. Na základû tûchto MVO mÛÏou chovatelé v roce 2011 pokraãovat ve vakcinaci sv˘ch zvífiat, ale pouze na vlastní náklady, jelikoÏ tato dobrovolná vakcinace není hrazena státem. Tyto MVO jsou ke staÏení na webov˘ch stránkách svazu v sekci 'Dotace,programy/formuláfie a pfiíruãky'.

33

Charolais v srdci Burgundska Kamil Malát, âSCHMS Je to jiÏ nûkolik let nazpátek, kdy se Klub chovatelÛ plemene charolais stal prostfiednictvím âeského svazu chovatelÛ masného skotu ãlenem mezinárodní organizace sdruÏující chovatele tohoto plemene – Charolais International. Tato organizace byla zaloÏena jiÏ pfied padesáti lety a od té doby se její ãlenové v pravideln˘ch intervalech scházejí, aby zhodnotili mezinárodní poznatky v chovu tohoto plemene a také vzájemnû utuÏili kontakty. Stalo se jiÏ tradicí, Ïe kaÏd˘ sud˘ rok nûkterá z ãlensk˘ch zemí pofiádá mezinárodní kongresy urãené ‰iroké chovatelské vefiejnosti a kaÏd˘ lich˘ rok se pak konají tzv. technické mítingy pfii kter˘ch se probírají nejrÛznûj‰í odborná témata. Zástupci âeské republiky se tûchto jednání pravidelnû úãastní a za tu dobu se jiÏ stali neoddûlitelnou souãástí této „rozvûtvené rodiny“.

❒ Napájení skotu z potoka? Ve Francii žádný problém (foto: Kamil Malát)

Leto‰ní rok se jednání konalo v kolébce chovu plemene charolais – ve francouzsk˘ch Burgundách. Kromû náv‰tûvy nûkolika kvalitních chovÛ, lokálních jatek zamûfien˘ch v˘hradnû na po-

ráÏku zvífiat plemene charolais a ukázky trochy místní historie, bylo hlavním smyslem setkání seznámení se s novinkami v chovu plemene charolais ve Francii, ale i jinde ve svûtû. Bûhem cyklu pfiedná‰ek rozloÏe-

❒ Plemenice s telaty na chovu Gaec Pergeot (foto: Kamil Malát)

34

n˘ch do nûkolika dnÛ se tak mohla dvacítka úãastníkÛ z 10 zemí do podrobna seznámit s principy plemenáfiské práce charolais ve Francii, projektem Interbeef ãi problematikou genomické selekce. Drtivá vût‰ina ãesk˘ch chovatelÛ charolais ve Francii jiÏ minimálnû jednou byla, a tak by bylo no‰ením dfiíví do lesa detailnû zde popisovat systém ‰lechtûní v této zemi. Uveìme tedy pouze, Ïe plemeno charolais se stále tû‰í velkému zájmu chovatelÛ a jeho stavy jsou na stabilní úrovni. Hlavní zmûnou je postupné zvût‰ování velikosti farem a také jejich ãásteãné sdruÏování – ne v‰ak ve smyslu majetkovém, ale co se spolupráce t˘ká napfi. prostfiednictvím spoleãného vlastnictví strojÛ a mechanizaãních prostfiedkÛ. Patrná je také snaha o diverzifikaci v˘robních ãinností – ne v‰ak jako u nás, kdy se v‰ichni houfnû pou‰tûjí do v˘stavby bioplynov˘ch stanic, ale spí‰e rozvinutím dal‰ích v˘robních aktivit. „Hitem“ se pro mnoho charolaisk˘ch chovatelÛ tak stává napfi. produkce kufiat v systému Label rouge (znaãka zaruãující vysok˘ standart chovu i produktu). Bylo potû‰ující sly‰et, Ïe drtivá vût‰ina chovatelÛ vnímá svojí budoucnost pozi-

❒ Kráva s teletem z chovu pana Gautheo (foto: Kamil Malát)

tivnû a Ïádné problémy ve vztahu k pfiipravovan˘m zmûnám ve spoleãné zemûdûlské politice ãi stále ãastûji diskutovaného uvolÀování importu hovûzího ze zemí jiÏní Ameriky si nepfiipou‰tí. KéÏ by byl tento optimismus tak siln˘ i u v‰ech ãesk˘ch chovatelÛ... Pfii pohledu na plnûní ãi spí‰e neplnûní stan-

❒ Ostnatý drát je ve Francii stále hojně využívaný (foto: Kamil Malát)

dardÛ v chovu skotu dan˘ch evropskou legislativou je v‰ak odli‰né rozpoloÏení ãesk˘ch sedlákÛ ãásteãnû pochopitelné. Bûhem na‰í náv‰tûvy jsme se opût opakovanû pfiesvûdãili, Ïe zfiejmû patfiíme do jiné Evropské unie neÏ-li francouz‰tí zemûdûlci. Pfii pohledu na ohrazení pastvin by se jeden mohl domnívat, Ïe elektrick˘ ohradník je pro drtivou vût‰inu chovatelÛ v Burgundách neznámou novinkou, a tak se radûji v‰ichni drÏí tradiãního a osvûdãeného prostfiedku kter˘m je ostnat˘ drát. Nad tím, Ïe napájení skotu z vodoteãí je u nás zakázané, vût‰ina zástupcÛ z Evropy jen nevûfiícnû kroutila hlavou a ptala se proã. O tom, jak se ve Francii v „souladu“ s evropsk˘mi pfiedpisy skladuje hnÛj na polním hnoji‰ti radûji lépe nemluvit... Pojìme v‰ak k tomu, c o nás do Francie pfiivedlo – konference. StûÏejním tématem byla genomická selekce v chovu masného skotu se zamûfiením na plemeno charolais. Ze v‰ech prezentací shodnû vyplynulo, Ïe drtivá vût‰ina zemí se buì „rozkoukává“ ãi teprve genomické programy postupnû pfiipravuje. DÛvodem je zejména vysoká finanãní

35

nároãnost takov˘chto projektÛ, neboÈ genotypizace populace masného skotu je mnohem obsáhlej‰í a tudíÏ i finanãnû nároãnûj‰í neÏ napfi. u hol‰t˘nského skotu se kde celosvûtovû pouÏívá mnohem ménû b˘kÛ. V‰ichni zúãastnûní se shodli, Ïe bude vhodné, pokud s v otázce genomiky jednotlivé zemû propojí a budou se vzájemnû informovat o v˘voji v rÛzn˘ch ãástech svûta. Za tímto úãelem byli vytipováni ãtyfii odborníci na tuto problematiku – po jednom z Francie, USA, Velké Británie a Irska, ktefií budou mezinárodní spolupráci koordinovat. Bûhem pfií‰tího svûtového kongresu ve Velké Británii by pak mûli b˘t zástupci Charolais International seznámeni s prvními v˘sledky v této oblasti a spoleãnû pak rozhodnout o dal‰ím smûfiování spolupráce. Diskuze se také nevyhnula otázce ãervené a ãerné varianty „charoláka“, jak ji známe ze zemí severní Ameriky a registrace tûchto jedincÛ do plemenn˘ch knih. Obava FrancouzÛ, Ïe nûkterá zemû Evropské unie importuje takto zbarvené jedince (ãi inseminaãní dávky

a embrya) a ta budou v dané zemi zapsána do hlavního oddílu plemenné knihy je pomûrnû znaãná. DÛvod je nasnadû – v EU totiÏ funguje Schengensk˘ prostor nejenom pro voln˘ pohyb osob, ale pfii registraci plemenného skotu. Evropská legislativa hovofií v tomto smûru jasnû – pokud je zvífie zapsané do plemenné knihy nûjaké ãlenské zemû EU, je povinností druhého ãlenského státu tento zápis respektovat a zvífie také zapsat. A pro Francouze, stejnû tak jako pro drtivou vût‰inu jin˘ch evropsk˘ch státÛ, je jiné neÏ bílé ãi krémové zbarvení zcela nepfiijatelné. Zástupci Kanady a Spojen˘ch státÛ americk˘ch uvedli, Ïe podíl takto zbarven˘ch jedincÛ se v tûchto zemích postupnû sniÏuje, nicménû stále je zde nûkolik chovatelÛ, ktefií takto zbarven˘ skot chovají. DÛvod chovu takto zbarven˘ch zvífiat je ãistû komerãní – za ãerné kusy totiÏ v˘kupci jateãného skotu platí o nûco lep‰í cenu, a tak kombinace ãerné barvy a vysokého osvalení charolaiského dobytka má za následek vy‰‰í pfiíjem pro chovatele. V USA jsou takto zbarvení jedinci zapisováni do niωích

❒ Společné foto delegátů (foto: Charolais International)

36

oddílÛ plemenné knihy, nicménû v Kanadû se vede jedna jediná plemenná kniha pro v‰echny typy. Zbarvení je v‰ak v plemenné knize evidováno a lze tak odli‰nû zbarvená zvífiata detekovat. Av‰ak s ohledem na to, Ïe pfii zápisu do plemenné knihy neprobíhá Ïádná kontrola a v‰e, co chovatel pfii zápisu nahlásí, je bráno jako pravdivé, existuje asi oprávnûná obava, Ïe zdaleka ne v‰echno musí b˘t evidováno zcela pfiesnû. Z tûchto dÛvodÛ bylo dáno doruãení, aby se odli‰nû zbarvení jedinci pokud moÏno do EU neimportovali ãi aby pfii zápisu bylo zbarvení zcela jednoznaãnû identifikováno. Na závûr setkání probûhlo jako jiÏ tradiãnû pozvání na dal‰í akci mezinárodní asociace chovatelÛ charolais, kterou bude 37. svûtov˘ kongres. Ten se uskuteãní na britsk˘ch ostrovech v ãervnu pfií‰tího roku, konkrétnû v termínu od 10. do 27. 6. 2012. V‰ichni ãe‰tí chovatelé jsou na tuto událost srdeãnû zváni – dle pofiadatelÛ to bude stát za to! S detaily programu i s cenou vás samozfiejmû vãas seznámíme jak na stránkách zpravodaje, tak i na na‰em webu.

Nedostatek a nadbytek vitaminÛ Ing. Pavla Vydrová, PhD.

V bfieznovém ãísle zpravodaje (I/2011) bylo naznaãeno, Ïe se v pfií‰tím vydání podrobnûji seznámíme s poruchami zdraví skotu, které úzce souvisejí s nedostatkem vitaminÛ ãi jejich nadbytkem. âtvrt roku opût uteklo jako voda a máme pfied sebou jedno z posledních témat rubriky vûnované onemocnûní skotu. O vitaminech bylo jiÏ ve zpravodaji i jin˘ch periodikách – nejen se zemûdûlskou tématikou – napsáno mnoho, a proto mÛÏe nûkomu pfiipadat zbyteãné se tímto tématem podrobnûji zab˘vat, ale nûkdo si tfieba rád zopakuje uãební látku, která v‰echny provází jiÏ od základní ‰koly („juniofii“ dobfie ví o ãem pí‰i) a roz‰ífií si své vûdomosti tfieba i o nové poznatky. Vitaminy jsou pfieci velmi dÛleÏité pro v‰echny savce – ãlovûka a skot nevyjímaje – a mimo to, opakování je matka moudrosti. Tímto tedy otevírám téma vitaminÛ, zaãneme rozdûlením, popí‰eme si struãnû jejich pÛsobení i vliv na organismus a o nûco déle se zastavíme u tûch, které jsou pro skot nejdÛleÏitûj‰í. Nedostatek (avitaminóza, hypovitaminóza) i nadbytek (hypervitaminóza) jednoho ãi více vitaminÛ je vût‰inou provázen typick˘mi pfiíznaky, které se velmi ãasto oznaãují, ‰iroké vefiejnosti ne zcela srozumiteln˘m, neznám˘m ãi nic nefiíkajícím pojmem, ale jen málo literárních pramenÛ se vysvûtlením tûchto názvÛ zaobírá. Velké mnoÏství publikací a ãlánkÛ s touto tématikou konãí vyjmenováním pfiíznakÛ bez bliωího vysvûtlení pojmÛ. Pojìme to proto napravit, vysvûtleme si nûkteré tyto v˘razy, abychom byli zase o nûco chytfiej‰í. KdyÏ v roce 1912 objevil polsk˘ biochemik Kazimierz Funk v otrubách r˘Ïe vitamin B1, navrhl název vitamin dle latinského vital a amine = „Ïivotnû dÛleÏité aminy“. PfiestoÏe se podle novûj‰ích poznatkÛ nejednalo o aminy, názvosloví se jiÏ nezmûnilo a pozdûji bylo roz‰ífieno na v‰echny pfiíbuzné látky (vitaminy A, B, C, ... K a pseudovitaminy). Vitaminy patfií obecnû do skupiny

chemicky nepfiíbuzn˘ch organick˘ch slouãenin, které pÛsobí jako katalyzátory metabolismu (látkové pfiemûny) a obvykle se v organismu vyskytují v podobû koenzymÛ, coÏ jsou organické látky nebílkovinné povahy nezbytné pro správnou funkci nûkter˘ch hormonÛ. Vitaminy patfií spoleãnû s bílkovinami, tuky a sacharidy k základním sloÏkám krmné dávky a zároveÀ se podílejí na metabolismu bílkovin, tukÛ i cukrÛ. Jsou nepostradatelné pro udrÏení pfieváÏné vût‰iny tûlesn˘ch funkcí a jsou také schopny posilovat a udrÏovat imunitní reakce. Existuje 13 základních typÛ vitaminÛ, které se dále dûlí na vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K) a ty ostatní, tzn. rozpustné ve vodû. Ve v˘Ïivû skotu je tfieba klást dÛraz zejména na suplementaci vitaminÛ rozpustn˘ch v tucích, konkrétnû A, D a E. Hypovitaminóza K se vyskytuje velmi ojedinûle, proto se vitamin K do krmn˘ch dávek vût‰inou nepfiidává. Dostateãn˘m zdrojem vitaminÛ rozpustn˘ch ve vodû (B komplexu) je u dospûlého skotu bachorová fermentace. I. Vitaminy rozpustné v tucích Vitaminy rozpustné v tucích (mnemotechnická pomÛcka zADEK) jsou ty, jejichÏ molekuly jsou podobné tukÛm absorbovan˘m v potravû a jejich absorbce probíhá souãasnû s nimi. Úspû‰nost jejich vstfiebávání je asi z 50–90 %, v závislosti na kvalitû tuku obsaÏeného v krmné dávce. Po vstfiebání tyto vitaminy beze zbytku postupují pfiímo k cílov˘m buÀkám. Vitamin A (retinol, axeroftol) Existuje ve dvou pfiirozen˘ch formách: jako vitamin A1 (retinol) a vitamin A2 (3-dehydroretinol). Toto oznaãení se pouÏívá pro fiadu biologicky aktivních látek, které se v pfiírodû nejãastûji vyskytujících ve formû pre❒ Vitamin A – retinol

kursorÛ (v˘chozích látek = provitaminÛ). V rostlinách se napfiíklad nachází jako provitamin beta karotenu, kter˘ se dále konvertuje v erytrocytech (ãerven˘ch krvinkách) a hepatocytech (jaterních buÀkách) na vitamin A. Beta karoten má v˘znamnou roli v metabolismu a utváfiení Ïlutého tûlíska, úãastní se procesu produkce ovariálních steroidÛ, je nezávisl˘ na pfiíjmu vitaminu A a sniÏuje poãet somatick˘ch bunûk v mléce i v˘skyt mastitid. Obsah vitaminu A a beta karotenu v krmné dávce se v˘raznû sniÏuje dlouhodobou konzervací, su‰ením, sekundární fermentací a pfii pfiekrmování dusíkat˘mi látkami, P (fosforem) i Zn (zinkem). Vitamin A je synergick˘ s vitaminy skupiny B, vit. C, E, zinkem, vápníkem, selenem a fosforem. Vitamin A se nachází pouze v Ïivoãi‰n˘ch produktech a beta-karoten jen v rostlinn˘ch. Asimilaci vitaminu A resp. pfiemûnu karotenÛ na vitamin A usnadÀuje pfiítomnost tukÛ, zejména Ïivoãi‰n˘ch tukÛ a kokosového tuku. Také nízk˘ pfiíjem bílkovin, resp. aminokyselin zhor‰uje asimilaci a vyuÏití vitaminu A. ZDROJE KAROTENÒ NEBO VITAMINU A: Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, coÏ jsou oranÏová a ãervená barviva. Vitamin A vzniká z provitaminu A, tedy pfiedev‰ím z beta-karotenu. Konkrétními zdroji vitaminu A jsou rybí tuk, játra, mrkev, zelené a Ïluté listy, ‰penát, kapusta, petrÏelová naÈ, kedlubnová naÈ, meloun, meruÀky, zelí, brokolice, kukufiice, d˘nû, máslo, vajeãn˘ Ïloutek, v men‰ím mnoÏství mléko, tuãné ryby, tfie‰nû aj. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Tento vitamin lze povaÏovat u skotu za nejdÛleÏitûj‰í. Je nezbytn˘ pro integritu epiteliálních bunûk respiraãního, gastrointestinálního i reprodukãního traktu. OvlivÀuje tvorbu a rÛst kostí i zubÛ, zrak, ale také napfi. syntézu glukózy (vztah k hormonÛm kÛry nadledvin). Vitamin A je také dÛleÏit˘ antioxidant.

37

NEDOSTATEK (DEFICIT, KARENCE): Hypovitaminóza vit. A se projevuje dystrofií sliznic s následnou zv˘‰enou vnímavostí k infekcím (sníÏení imunity). Vznikají bronchopneumonie, gastroenteritidy, sniÏuje se pohlavní aktivita, zpomaluje pohlavní v˘voj, je ovlivnûna plodnost (fertilita), objevují se tiché fiíje, ovariální cysty a embryonální mortalita, rození mrtv˘ch telat a retence placenty. Xeroftalmie (ãi keratokonjuktivitida, keratitida) = jedná se o zánût (chorobné vysychání) oãní rohovky a spojivek, které mÛÏe vést aÏ k jejich tûÏkému po‰kození. Nedostatek slz ãiní postiÏené oko náchylnûj‰ím k infekcím. Projevuje se pálením oãí a pocitem pfiítomnosti cizího tûlesa. S tím souvisí také ulcerace rohovky (zmûny na rohovce, respektive její vfiedovatûní). ·eroslepost (hemeralopia) je nemoc oka, která se projevuje zhor‰en˘m nebo zanikl˘m vidûním za ‰era. Vitamin A je totiÏ nepostradateln˘ pro tvorbu rodopsinu, coÏ je zrakov˘ pigment pouÏívan˘ pfii ‰patné viditelnosti a jeho nedostatek zpÛsobuje poruchu funkce sítnicov˘ch tyãinek. Ataxie = porucha hybnosti zpÛsobená onemocnûním nervového systému, napfi. mozeãku. Projevuje se nesoumûrností pohybÛ a jejich ‰patnou koordinací. Hyperkeratóza (ãi xeróza) = nadmûrné ztlu‰tûní, rohovatûní a ‰upinatûní kÛÏe. Skeletální léze = anatomické zmûny na kostfie postiÏeného jedince, které mají za následek její naru‰enou funkci a s tím souvisí také negativní vliv na rÛst kostí. NADBYTEK (HYPERVITAMINÓZA): Vitamin A je jedním z mála vitaminu, jeÏ mohou zpÛsobit hypervitaminózu, tedy onemocnûní z nadbytku vitaminu. Pfiebytky se ukládají v játrech a mÛÏe dojít k otravû organismu. Jeho provitamin beta-karoten je ne‰kodn˘, pfiípadné vy‰‰í dávky se z tûla vût‰inou vylouãí moãí. Hyperostóza = pov‰echné zbytnûní kostní tkánû. Hyperkeratóza = nadmûrné ztlu‰tûní a rohovatûní kÛÏe (podobnû jako u deficitu). Vitamin D Vitamin D (jinak také antirachitick˘

38

vitamin) je souhrnn˘ název pro steroidní hormonální prekurzory, které se oznaãují také jako kalciferoly. Jsou v˘chozí látkou pro syntézu kalcitriolu = hormonu, kter˘ v˘znamnû ovlivÀuje metabolismus vápníku a fosforu. Za normálních okolností se vitamin D tvofií v kÛÏi pÛsobením sluneãního záfiení z provitaminu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Ultrafialové záfiení ‰tûpí B jádro slouãeniny za vzniku cholekalciferolu, tedy vitaminu D3. Tuto schopnost v˘roby vitaminu v kÛÏi si osvojili suchozem‰tí obratlovci pfiibliÏnû pfied 300 miliony let, kdy se pfiesunuli z oceánu, kter˘ byl bohat˘ na vápník. Syntéza pÛsobením sluneãního záfiení by mûla staãit na pokrytí aÏ 80 % denní potfieby, v závislosti na zemûpisné ‰ífice a roãním období. U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinn˘ vitamin D je pak ergokalciferol, neboli vitamin D2. Ergokalciferol (D2) se tedy nachází v rostlinách a kvasnicích, cholekalciferol (D3) je formou Ïivoãi‰nou, ale obû vznikají pÛsobení UV záfiení. ZDROJE VITAMINU D: V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vajeãném Ïloutku a mléce. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Vitamin D se podílí na resorpci Ca a P ze zaÏívacího traktu, na stálosti hladiny tûchto prvkÛ v krvi v˘mûnou z kostní tkánû, ale také podporuje jejich zpûtnou resorpci v ledvinách. Je nepostradateln˘ pro tvorbu osteoblastÛ (nevyzrál˘ch, nediferencovan˘ch kostních bunûk), kalcifikaci a metabolismus cholesterolu (fosforylaci). Fosfor i vápník jsou dÛleÏité pro stavbu kostí, ãímÏ ovlivÀují rÛst a vitamin D je v˘znamn˘ pro uchování kostí siln˘ch a nepo‰kozen˘ch. NEDOSTATEK: Nedostatek vitaminu D se projeví zmûknutím kostí v dÛsledku ztrát a nedostateãné resorpce vápníku a fosforu. Deficit vit. D zpÛsobuje u telat rachitidu a u dospûlého skotu osteoporózu a osteomalacii. MÛÏe se také podílet na vzniku porodní parézy u krav po otelení. Kfiivice (rachitida – rachitis) = one-

mocnûní mlad˘ch zvífiat vyvolané nedostatkem vitaminu D. B˘vá zpÛsobena deficitem tohoto vitaminu v krmné dávce, ale také nedostatkem sluneãního záfiení, jehoÏ pomocí dokáÏe organismu vitamin syntetizovat (vytváfiet). Tato choroba se projevuje tûÏkou poruchou tvorby kostí, které mûknou a pfievaÏuje chrupavãitá hmota. Zatímco ve zdravé kostní tkáni je chrupavãité sloÏky asi 30 %, v rachitické kosti aÏ 70 %. Ub˘vá znaãnû fosforeãn˘ch solí, ale obsah vápenat˘ch solí se témûfi nemûní. Dochází k poruchám tvaru kostí. U postiÏen˘ch mláìat mûknou kosti lebeãní, zvlá‰tû t˘lní. Zuby rostou nepravidelnû, tvrdé patro je vysoko klenuté. Na Ïebrech je pfiechod ãásti chrupavãité v kostní znaãnû ztlu‰tûl˘ a tvofií tzv. rachitick˘ rÛÏenec. I na ostatních kostech jsou hranice chrupavky a kosti zdufielé, kosti dolních konãetin se oh˘bají, jedinec pfiestává chodit. Také obratle se hroutí a tím vznikají rÛzné zkfiiveniny pátefie. Úspû‰nost léãby závisí na vãasném odhalení deficitu vitaminu D, podávání jeho vysok˘ch dávek v preparátech doporuãen˘ch veterinárním lékafiem a v neposlední fiadû vystavením organismu sluneãnímu záfiení. Osteomalacie (ãi osteoporóza) = mûknutí kostí zpÛsobené ub˘váním vápenat˘ch solí (podobnû jako rachitida, ale vyskytuje se u dospûl˘ch jedincÛ). NADBYTEK: Ve vysok˘ch dávkách mÛÏe naopak vit. D zpÛsobit dekalcifikaci kostry a kalcifikaci mûkk˘ch tkání (plic, ledvin, Ïaludku), deformace zubÛ a ãelistí. Samotné sluneãní záfiení, díky regulaãním mechanismÛm syntézy, nikdy k hypervitaminóze nevede. Vitamin E (tokoferol) Vitamin E je souhrnné pojmenování pfiírodních chemick˘ch látek, derivátÛ 6-hydroxychromanu nebo tokolu. Existují ãtyfii tokoferolové a ãtyfii tokotrienolové izomery, které mají biologickou aktivitu. V‰echny jsou tvofiené chromanov˘m kruhem a hydrofobním fytylov˘m vedlej‰ím fietûzcem, kter˘ zapfiíãiÀuje nerozpustnost ve vodû a naopak dobrou rozpustnost

v tucích. Tokoferoly proto snadno pronikají do bunûãn˘ch membrán a stávají se jejich souãástí. Nejroz‰ífienûj‰í je D-α-tokoferol, kter˘ má také nejvût‰í antioxidaãní aktivitu. ❒ Vitamin E – alfa-tokoferol

Vitamin E je spoleãnû se selenem nejdÛleÏitûj‰í antioxidant v tûle. Jako takov˘ chrání buÀky pfied oxidaãním stresem a úãinky voln˘ch radikálÛ, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelnû pÛsobí i jako prevence proti nádorovému bujení. Údajnû zlep‰uje hojení ran, má také pozitivní úãinky na tvorbu pohlavních bunûk, zvy‰uje plodnost a podporuje ãinnost nervového systému. Podobnû jako cholesterol stabilizuje membránové struktury, ovlivÀuje propustnost membrány pro malé molekuly a pÛsobí jako inhibitor proteinkinázy C. Potfieba vitaminu E se zvy‰uje pfii zv˘‰eném pfiíjmu nenasycen˘ch tukÛ nebo zv˘‰eném vystavení se kyslíku (kyslíkové stany apod.). Vitamin E se niãí bûhem kuchyÀské úpravy a pfii zpracování potravin, vãetnû zmrazení. V tûle se ukládá do zásoby v tukové tkáni. ZDROJE VITAMINU E: Je obsaÏen v zelené píci a v rostlinn˘ch olejích. V oleji z obiln˘ch klíãkÛ, másle, sádle, mléce, bursk˘ch ofií‰cích, sóji, salátu a v mase savcÛ (ve vût‰ím mnoÏství v játrech a pfiením laloku hypof˘zy). FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Antioxidant, struktur svalového vlákna (svalová dystrofie), reprodukce (zárodeãn˘ epitel semenotvorn˘ch kanálkÛ varlete). NEDOSTATEK: Nedostatek vitaminu E je ãasto spojen s poruchami vstfiebávání nebo distribuce tukÛ. Obecnû se mÛÏe projevit jako neurologické potíÏe, sní-

Ïení obranyschopnosti, cévními poruchami nebo poruchou funkce pohlavních orgánÛ (coÏ mÛÏe vést aÏ k neplodnosti). Svalová dystrofie = chorobn˘ stav zpÛsoben˘ poruchou v˘Ïivy tkání nebo látkové v˘mûny provázen˘ zmûnami vzhledu svaloviny. Encefalomalácie = mozková nekróza zpÛsobující nervové poruchy. Exsudativní diatéza = zv˘‰en˘ sklon ke vzniku zánûtÛ (zánûtliv˘ch v˘potkÛ). Steatóza = ztukovûní, neboli nahromadûní tuku v tkáních a v buÀkách v dÛsledku nadmûrného pfiívodu tukÛ ãi vlivem poruchy jejich metabolismu. U telat se vyskytuje deficit vitaminu E jako nutriãní svalová dystrofie, u krav má nedostatek za následek imunodeficienci, vy‰‰í v˘skyt mastitid, endometritid (zánûtÛ dûloÏní sliznice) a zhor‰enou plodnost. NADBYTEK: V porovnání s jin˘mi vitaminy rozpustn˘mi v tucích je tokoferol relativnû málo toxick˘. Dlouhodobé uÏívání vysok˘ch dávek zhor‰uje vstfiebávání vitaminu K se v‰emi dÛsledky. Utilizace je závislá na odpovídajícím zásobení selenem (Se). Vitamin K (antihemorhagick˘) Vitamin K je posledním vitaminem rozpustn˘m v tucích. Oznaãení „K“ je odvozeno od v˘razu „koagulation“, tedy od procesu sráÏení krve. Vitamin K je nezbytn˘ pro funkci nûkolika proteinÛ podílejících se na sráÏení krve, dále je nepostradateln˘ v procesu mineralizace kostí, bunûãného rÛstu a metabolismu proteinÛ cévní stûny. Nevstfiebává se v nepfiítomnosti Ïluãov˘ch kyselin. Existují dvû pfiirozenû se vyskytující formy vitaminu K. Vitamin K1 (fylochinon) je syntetizován rostlinami, zatím co vitamin K2 (menachinon) je produkován bakteriemi. Existuje je‰tû syntetick˘ vitamin K3 (menadion), kter˘ se pfiidává do krmn˘ch smûsí urãen˘ch pro zvífiata a má vysokou biologickou úãinnost. V organismu se z menadionu vytváfií K4 ve formû MK-4, ale v âR je zakázáno jeho vyuÏití v lidské v˘Ïivû. Bylo zji‰tûno, Ïe K1 a K2 jsou v organismu vyuÏívány rozdíln˘m zpÛsobem. Zatímco K1 je pouÏíván

pfiedev‰ím pro sráÏení krve a jeho hlavním orgánem pÛsobení jsou játra, K2 naproti tomu hraje dÛleÏitou roli v nekoagulaãních dûjích – pfii metabolismu a mineralizaci kostí, v bunûãném rÛstu a v metabolismu bunûk cévní stûny a u savcÛ je syntetizován mikroorganismy trávicího traktu. Aãkoliv je vitamin K rozpustn˘ v tucích, v organizmu je uchováván jen v malém mnoÏství. Bez pravidelného denního pfiíjmu je jeho zásoba rychle vyãerpána. MoÏná kvÛli své omezené schopnosti uchovávat vût‰í mnoÏství vitaminu K, jej tûlo dokáÏe recyklovat v tzv. cyklu vitaminu K. Regeneraãní cyklus vitaminu K mÛÏe b˘t naru‰en aÏ zastaven pÛsobením perorálních antikoagulancií (léãiv sniÏujících krevní sráÏlivost). Vzniká nedostatek vitaminu K a tím nedostateãná karboxylace (aktivace) vitamin K dependentních koagulaãních proteinÛ. Koagulaãní faktory nejsou dostateãnû aktivovány a tím se brzdí tvorba krevní sraÏeniny. ZDROJE VITAMINU: Fylochinon (K1) je obsaÏen v zelen˘ch ãástech rostlin (zelené listové zeleninû) a nûkter˘ch rostlinn˘ch olejích (sojov˘, olivov˘, v bavlníkovém semenu, fiepce). Bakterie, které kolonizují tlusté stfievo, syntetizují menachinon (K2). Donedávna bylo uvádûno, Ïe aÏ 50 % potfiebného vitaminu K mÛÏe b˘t pokryto touto bakteriální syntézou. V souãasné dobû ale v˘zkumy odhalily, Ïe je podíl bakteriální syntézy mnohem men‰í neÏ se uvaÏovalo. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Hemokoagulace (sráÏení krve) = Schopnost vázat vápenaté ionty (Ca2+) je nutná pro aktivaci sedmi proteinÛ (vitamin K dependentních faktorÛ sráÏlivosti) v koagulaãní kaskádû. Pojem koagulaãní kaskáda znamená fiadu akcí, z nichÏ kaÏdá je závislá na pfiedcházející, a zpÛsobuje zastavení krvácení tím, Ïe vytvofií sraÏeninu. Faktory II (protrombin), VII, IX a X tvofií základ koagulaãní kaskády. Vitamin K dependentní koagulaãní faktory (koagulaãní faktory závislé na vit. K) jsou syntetizovány v játrech a jak vypl˘vá z jejich názvu, dochází k tomuto procesu právû za pomoci

39

vitaminu K. ZávaÏná onemocnûní jater vedou ke sníÏení hladiny vitamin K dependentních koagulaãních faktorÛ a zv˘‰enému riziku nekontrolovaného krvácení (hemoragie). Mineralizace kostí = v kostech byly izolovány tfii vitamin K dependentní proteiny: osteokalcin, matrix GLA protein (MGP) a protein S. Osteokalcin je protein syntetizovan˘ osteoblasty (buÀkami tvofiícími kost). Syntéza osteokalcinu osteoblasty je regulována aktivní formu vitaminu D = D3, neboli kalcitriolem. Schopnost osteokalcinu vázat minerály je podmínûna vitamin K dependentní gama-karboxylací. Funkce osteokalcinu souvisí s kostní mineralizací. MGP byl nalezen v kostech, chrupavkách a mûkk˘ch tkáních vãetnû cév. V˘sledky studií na zvífiatech naznaãují, Ïe MGP zabraÀuje kalcifikaci mûkk˘ch tkání a chrupavek, a zároveÀ usnadÀuje normální rÛst a zrání kostí. Vitamin K dependentní antikoagulaãní protein S je syntetizován osteoblasty, ale jeho role v kostním metabolismu je nejasná. Bunûãn˘ rÛst = Gas6 je vitamin K dependentní protein objeven˘ v roce 1993. Byl nalezen v nervovém systému, v srdci, plicích, Ïaludku, ledvinách a chrupavkách. Aãkoliv pfiesn˘ mechanismus jeho úãinku nebyl stanoven, Gas6 se jeví jako regulaãní faktor bunûãného rÛstu s bunûãnû-signálními aktivitami. Gas6 se zdá b˘t dÛleÏit˘ u rÛzn˘ch bunûãn˘ch funkcí (bunûãné adhezi, proliferaci bunûk a ochranû proti apoptóze) a mÛÏe hrát dÛleÏitou roli ve v˘voji a stárnutí nervového systému, pfii regulaci krevních destiãek a pfii cévní homeostáze. NEDOSTATEK: Spontánní krvácivost a prodlouÏená doba sráÏení krve se sníÏením obsahem protrombinu. K avitaminóze dochází pfii zkrmování komonice a plesnivé siláÏe, která obsahuje vysok˘ obsah dikumarinu (antagonistou vit. K je dikumarol a warfarin). Nedostatek vitaminu K dále souvisí s fiídnutím kostí (osteoporózou) u star‰ích jedincÛ. Nedostatek vitaminu K zpÛsobuje ‰patnou karboxylaci osteokalcinu a sníÏenou aktivitu osteoblastÛ (kostních bunûk obnovujících kost). Dochází k pomalej‰í obnovû kostí a k nedostateãnému

40

zabudování vápníku do kostí. Kosti pak nejsou dostateãnû pevné a odolné, snadno se lámou. Nedostatek vitaminu K zvy‰uje riziko osteoporotické zlomeniny. Hypovitaminóza se u masného skotu vyskytuje jen velice zfiídka. NADBYTEK: PfiestoÏe alergická reakce je moÏná, neexistuje Ïádná známá toxicita spojená s vysok˘mi dávkami pfii podávání vitaminu K1 nebo K2. To neplatí pro syntetick˘ menadion (vitamin K3) a jeho deriváty. Menadion mÛÏe naru‰ovat funkci glutathionu, jednoho z pfiirozen˘ch antioxidantÛ v organizmu, coÏ má za následek oxidaãní po‰kození bunûãn˘ch membrán. INTERAKCE Velké dávky vitaminu A a vitaminu E fungují jako antagonisté vitaminu K. Pfiebytek vitaminu A pravdûpodobnû ovlivÀuje vstfiebávání vitaminu K. Vitamin E mÛÏe inhibovat vitamin K dependentní karboxylázy. II. Vitaminy rozpustné ve vodû Nadmûrn˘ pfiíjem vitaminÛ rozpustn˘ch ve vodû dokáÏe organismus ovlivnit v pfiípadû, Ïe postiÏen˘ jedinec pfiestane dan˘ vitamin pfiijímat a tûlo pak nadbyteãné mnoÏství jednodu‰e vylouãí. Vitamin B1 (tiamin) Zdrojem tohoto vitaminu jsou zejména rostliny (hlavnû obilniny = klíãky, slupky p‰enice a ovsa), dále kvasnice, játra, srdce, ledviny a libové vepfiové maso. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: OvlivÀuje metabolismus cukrÛ v CNS a ve svalech. Koenzym, tiamin pyrofosfát. NEDOSTATEK: Projevy nedostatku jsou zv˘‰ená únavnost, sklon ke kfieãím svalstva, dispozice k zánûtÛm nervÛ aÏ nemoc beri-beri u lidí (loupaná r˘Ïe, kukufiice) a poruchy metabolismu glycidÛ. Polyneuritis = zánûtlivé onemocnûní periferních nervÛ charakterizované poruchami hybnosti, citlivosti a bolestivostí. Kardiovaskulární poruchy Anorexie

Pomûrnû netoxick˘, u skotu se nedostatek tohoto vitaminu projevuje jen velmi vzácnû, antagonistou tiaminu je enzym tiamináza, kter˘ se nachází v nûkter˘ch krmivech z ryb. Vitamin B2 (riboflavin) Zdrojem tohoto vitaminu je napfi. zelenina, kvasnice, mléko, vejce, ledviny, játra, srdce, ledviny, ryby, maso, niωí koncentrace je v obilninách. Je netoxick˘. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Koenzym, dehydrogenázy (akceptor vodíku), dÛleÏit˘ pro metabolismus bílkovin a cholesterolu. Zasahuje do bunûãného d˘chání. NEDOSTATEK: Ztráta srsti a zastavení rÛstu, malinov˘ jazyk, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice. Dermatitis = zánûtlivé onemocnûní kÛÏe. U pfieÏv˘kavcÛ se deficit nevyskytuje, protoÏe ho syntetizuje bachorová mikroflóra. Kyselina pantotenová (B5) Pomûrnû netoxická, nízk˘ obsah v obiln˘ch zrnech. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Koenzym A, acyltransferáza. NEDOSTATEK: Dermatitis = zánûtlivé onemocnûní kÛÏe. Enteritis = zánût sliznice tenkého stfieva. Vypadávání a ‰edivûní srsti, ‰patná koordinace pohybÛ, zpomalen˘ rÛst a zhor‰ená reprodukce. Kyselina nikotinová (vitamin PP) Zdrojem je vût‰ina potravin (zejména se nachází v kvasnicích, libovém mase, mléce, listové zeleninû a v játrech), nejvy‰‰í koncentrace je v p‰eniãn˘ch klíãcích, niωí obsah v loupané r˘Ïi. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Vit. PP je souãást enzymÛ podílejících se na pfienosu elektronÛ v chemick˘ch reakcích. NEDOSTATEK (P¤ÍZNAKY „3D“): Dermatitis = zánûtlivé onemocnûní kÛÏe projevující se v tomto pfiípadû zvlá‰tû na místech vystaven˘ch slunci.

Diarea = prÛjem. Demence (du‰evní poruchy, zánûty nervÛ) = tûÏká choroba nevratného charakteru, která je dÛsledkem degenerativních zmûn v mozkové tkáni. Dále se u postiÏen˘ch jedincÛ mÛÏe vyskytovat podráÏdûní, zánûty a vfiedovatûní sliznice ústní, jazyka i trávicího traktu. Dochází k vazodilataci (roz‰ífiení cév) se svûdûním a pálením kÛÏe, játra mohou b˘t ztuãnûlá. Vitamin B6 (pyridoxin) Zdrojem pyridoxinu je svalovina (maso), játra, zelené krmivo, otruby a klíãky, kvasnice a mléko. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Podporuje metabolismus bílkovin a funkce vitaminÛ B1 a B2. Koenzym, pyridoxalfosfát, dekarboxylace a odstraÀování sulfhydrylov˘ch skupin, tvorba ãerven˘ch krvinek. NEDOSTATEK: Mezi projevy nedostatku patfií pomalé hojení zánûtÛ, zhor‰ená regenerace sliznic a kfieãe. Neuritis (zánût nervÛ) a dráÏdivost. Hypochromní mkrocytární anémie Zv˘‰ené vyluãování kyseliny xantinmoãové U pfieÏv˘kavcÛ nedostatek nehrozí, protoÏe ho syntetizuje mikroflóra bachoru. NADBYTEK: Pfii hypervitaminóze nastávají kfieãe a smrt. Biotin (vitamin H) Zdrojem biotinu jsou semena rostlin a vajeãn˘ bílek. FYZIOLOGICKÉ FUNKCE: Nezbytn˘ pro látkovou v˘mûnu kÛÏe a nepostradateln˘ rÛstov˘ faktor. Je koenzymem, karboxyláza, karboxylace, beta-dekaroxylace, fixace CO2. NEDOSTATEK: Dermatitis a vypadávání srsti – ‰upinatá dermatitida – seborrhoea (zv˘‰ené vyluãování tuku tukov˘mi Ïlázami kÛÏe). Malátnost, spavost, paral˘za pánevních konãetin. SníÏení rÛstu

Netoxick˘, dostateãn˘ pfiísun krmnou dávkou a stfievní syntézou. Deficity u domácích zvífiat jsou velmi nepravdûpodobné. Kyselina listová (folová) Netoxická, deficiente u skotu jsou nepravdûpodobné. FYZIOLOGICKÁ FUNKCE: Pfiena‰eã jednoho uhlíku, má vztah k metabolismu vitaminu B12. NEDOSTATEK: Makrocytární anémie a leukopenie SníÏen˘ rÛst Cholin Cholin se mÛÏe syntetizovat v tûle, zvlá‰tû pfii krmné dávce obsahující vysok˘ obsah bílkovin. FYZIOLOGICKÁ FUNKCE: Donor metylov˘ch skupin, lipotropní látka, souãást acetylcholinu a fosfolipidÛ (nervové vzruchy). NEDOSTATEK: Tuková degenerace jater a ledvin Poruchy reprodukce NADBYTEK: Perzistentní diarea (úporn˘ prÛjem) se objevuje pfii hypervitaminóze. Kobalamin (B12) Zdrojem kobalaminu jsou játra, ledviny a mléko. Je netoxick˘. FYZIOLOGICKÁ FUNKCE: Vitamin B12 je nezbytn˘ pro udrÏení normální krvetvorby (pro resorpci nezbytn˘ vnitfiní faktor). Metabolismus labilních metylov˘ch skupin, izomerizaãní reakce, tûsn˘ vztah ke kyselinû listové. NEDOSTATEK: Makrocytární anémie s megaloblastickou kostní dfiení Neurologické poruchy SníÏen˘ rÛst Inositol a kyselina parraminobenzoová FYZIOLOGICKÁ FUNKCE: Zatím zcela nezji‰tûna. NEDOSTATEK: U skotu nebyly Ïádné pfiíznaky zaznamenány a deficit je nepravdûpodobn˘.

Vitamin C (kyselina askorbová) Zdrojem tohoto vitaminu je ovoce a zelenina (napfi. ‰ípky a rybíz mají velmi vysokou koncentraci). Netoxick˘, syntetizován v tûlních tkáních domácích zvífiat. FYZIOLOGICKÁ FUNKCE: PÛsobí na tvorbu kolagenu = vaziva, kosti a chrupavky, zvy‰uje odolnost proti infekcím a zrychluje hojení ran. Transport vodíku (aktivace kyseliny listové). NEDOSTATEK: Kurdûje = skorbut = avitaminóza z nedostatku vitaminu C, vypadávání zubÛ. Pomalé hojení ran a sníÏená odolnosti proti infekci. Zánûty dásní (krvácivost) a oteklé klouby. Hemoragie a anémie (krvácení = v˘stup krve z cév, chudokrevnost). V dne‰ní dobû se s nedostatky vitaminÛ u masného skotu nesetkáváme pfiíli‰ ãasto, protoÏe na trhu je k dispozici nepfieberné mnoÏství dietetick˘ch doplÀkÛ, které obsahují – kromû vitaminÛ – také celou fiadu dal‰ích, pro organismus nepostradateln˘ch látek (makro a mikroelementÛ). Firmy zamûfiené na v˘Ïivu hospodáfisk˘ch zvífiat nabízejí ‰irokou ‰kálu v˘robkÛ a je pouze na chovateli, na jeho zralé úvaze, správnû vybrat ten nejvhodnûj‰í pro tu kterou kategorii zvífiat a tím jednodu‰e pfiedcházet projevÛm deficitÛ. U telat, mladého skotu i krav ve v‰ech fázích mezidobí, je koncentrace minerálních látek a vitaminÛ v základní krmné dávce nedostateãná, proto je nezbytné tyto Ïiviny neustále dodávat prostfiednictvím minerálnû-vitaminov˘ch komplementÛ. Na minerální látky, které jsou suplementovány zvífiatÛm spolu s vitaminy právû v tûchto doplÀcích, se blíÏe podíváme v pfií‰tím ãísle zpravodaje. Doufám, Ïe vám byla naklonûna pranostika „studen˘ máj v stodole ráj“ a do letního období vám pfieji dobré v˘nosy a nadprÛmûrné pfiírÛstky. Zdroj (text i foto): odborné internetové servery PouÏitá literatura: k dispozici u autora

41

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2010 – 30. 6. 2010 na OPB a OCH

Ve‰keré informace vztahujícíse k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB)

AA – Aberdeen Angus BA – Blonde d’Aquitaine BM – Belgické modrobílé GS – Gasconne HE – Hereford CH – Charolais

LI – Limousine MS – Masn˘ simentál PI – Piemontese SA – Salers SS – Shorthorn UU – Aubrac

·est a pÛl minuty k rekordu a slávû aneb: Kolem odchovan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ padaly rekordy KaÏdoroãnû ve druhém ãísle Zpravodaje nacházíte v˘sledky základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na OPB i u chovatelÛ. Nejinak tomu je i letos. Tentokrát jsme ale zvolili jin˘ formát presentace. Dost bylo nezáÏivn˘ch komentáfiÛ k tabulkám pln˘ch ãísel, které byly duplicitnû uvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu. Budou tam viset i letos a kaÏd˘ bude mít moÏnost vybrat si to svoje a vytvofiit si svÛj názor komentáfiem neovlivnûn˘. Vûfiíme, Ïe nikdo nebude o podstatné informace ochuzen. Onûch, v titulku zmínûn˘ch, ‰est a pÛl minuty k rekordu uplynulo aÏ ke konci odchovu I. turnusu plemenn˘ch b˘kÛ po jejich v˘bûru. Ve v˘ãtu rekordÛ, které padaly pfii odchovu plemenn˘ch b˘kÛ v leto‰ním I. turnusu zaãnûme proto od poãátku. Letos, respektive loni na podzim do hry vstoupilo dosud nejvíce odchoven plemenn˘ch b˘kÛ. K notoricky znám˘m pfiibyly dvû nové provozované spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel, a to OPB Mûcholupy a OPB Velk˘ Újezd. Poãet odchoven se pro leto‰ek ustálil na poãtu 10. Srovnáme-li OPB dle poãtu naskladnûn˘ch b˘kÛ, bezkonkurenãnû vede OPB Cunkov s 231 naskladnûn˘m b˘kem. Z tohoto pohledu pouze 93 b˘ci byli naskladnûni do OPB Bene‰ov a o tfii kusy ménû do OPB Kundratice. Nejvíce b˘kÛ k odchovu u chovatele bylo pfiihlá‰eno v ZD Brloh, a to 32 ks. Zamûníme-li pofiadí ãíslic dostaneme ãíslo 23. Tolik b˘kÛ do odchovu pfiihlásili v Neãtinách. Seãteme-li v‰echny naskladnûné b˘ky bez rozdílu plemen dostaneme rekordní ãíslo 668. Dal‰ím rekordním ãíslem je 271. Tolik b˘kÛ bylo odchováváno u chovatelÛ. Tato ãísla byla zvefiejnûna. Pfiesto se mnoh˘m chovatelÛm zdála malá a v obavû, Ïe se na nû nedostane, nebo Ïe na nû pfii draÏbách nebudou mít finance, importovali do konce základních v˘bûrÛ I. turnusu cca 150 b˘kÛ, pfieváÏnû z Nûmecka. To je dÛvod k zamy‰lení. Zákonitosti nabídky

a poptávky jsou dány a jen velmi tûÏko se oh˘bají. Stejnû tak zákonitosti volného trhu. V na‰í republice historicky první byli odchovávaní b˘ci plemene Aubrac na farmû v Pojedech, která patfií MontáÏnû obchodní firmû pana Petersíka. Jistû si ji mnozí z vás pamatují z loÀského Dne francouzsk˘ch plemen, kterému se dostalo velké publicity. Jak odchovávaní b˘ci dopadli? Jeden byl vyfiazen pfied základním v˘bûrem, druh˘ byl odroãen. Îe by se podepsal pátek 13.? I pfies nepfiíznivé datum historicky prvním vybran˘m u nás odchovan˘m b˘kem plemene Aubrac je TRAVOLTA MOF. Na rozdíl od známého Johna – pfiedstavitele mnoh˘ch filmov˘ch rolí, je Mof spí‰e men‰í a ponûkud zavalitûj‰í. Herecké vlohy nebyly posuzovány, ale pfiedpokládejme, Ïe Mof bude mít více kvalitních potomkÛ neÏ zmínûn˘ John. Peníze jsou aÏ na prvním místû. A Ïe se letos pfii draÏbách toãily aÏ oãi pfiecházely. První rekord padl pfii draÏbû plemenn˘ch b˘kÛ plemene Charolais. B˘ka jménem SAROZ ZE ZVÍKOVA ET P po ZTI 435 BAJOR SC P z francouzské matky po ZTI 555 NIPPUR z chovu pana J. Tájka vydraÏil nov˘ majitel za neuvûfiiteln˘ch 192 tisíc korun ãesk˘ch. Pfiísloví „penûz jak za krávu“ v tomto pfiípadû ponûkud pokulhává. Dal‰í rekordy padaly pfii draÏbách b˘kÛ plemene Aberdeen Angus. Dosud nejvy‰‰í cenu za b˘ka odchovaného u chovatele zaplatil nov˘ majitel za b˘ka TINGL RED ZDB z chovu ZD Brloh a tamtéÏ odchovaného. Otcem b˘ãka je b˘k AAP 718 PUK RED ET, matkou kráva 55324 931 po ZAA 289 HANIBAL. K vyvolávací cenû 110 000 Kã pfiihodil nov˘ majitel dal‰ích 51 000 Kã. I tady pfiísloví „penûz jak za krávu“ ponûkud pokulhává. A dostáváme se k onûm z vrchu zmínûn˘m ‰esti a pÛl minutám. Tak dlouho, ãi tak krátce trvala draÏba, pfii níÏ ‰lo o hodnû. Licitátor témûfi pfii‰el o hlas a chvílemi

nebyl dalek celkovému kolapsu. Jeho ukazovátko lítalo od zájemce k zájemci rychle, tisíce pfiib˘valy. Od poãátku draÏby bylo zfiejmé, Ïe o b˘ka je váÏn˘ zájem, takÏe licitátor nemusel zájemce povzbuzovat jako u ménû úspû‰n˘ch b˘kÛ tfieba tím Ïe: „b˘ãek je hodn˘, pfiedev‰ím k dûtem“ apod. Teprve pfii „231 tisíc po druhé“ se zeptal, zda se nûkdo nepfiidá. Nikdo se nepfiidal. Za 231 000 Kã byl vydraÏen b˘k TUSCON z chovu J. Dvofiáka po otci ZAA 613 IDVIES EURIS B 112 z matky 1602 953 po ZAA 175 DOUBLE AA BARDALENE. V tomto pfiípadû by bylo na místû pfiísloví „penûz jak za stádo krav“ pokud by bylo vÏité. Co v‰echno by se dalo koupit za témûfi 10 000 Euro? Vûfime, Ïe TUSCON bude mít tolik a tak kvalitního potomstva, Ïe se novému majiteli vyplatí. Cel˘ prÛbûh draÏby byl zaznamenán na amatérské video, které je povû‰eno na stejném serveru, kam se ukládají napfi. záznamy z prÛbûhÛ náv‰tûv hlav státÛ v Latinské Americe. Link je uveden na na‰em webu. 16. 5. byl vybrán do plemenitby b˘k plemene Piemontese TEROS LANGARA z chovu pana Pavelky z Javorníku. Poslední b˘k leto‰ního I. turnusu. V˘bûry byly nároãné a to nejen pro rekordní mnoÏství vybíran˘ch b˘kÛ na rekordním poãtu v˘bûrov˘ch míst. Kolotoã se toãí dál, letos vzhledem k Národní v˘stavû masného skotu v Brnû ponûkud rychleji. Zaãínáme tfii nedûle po v˘bûru posledního b˘ka. V˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ zafiazen˘ch do II. turnusu zaãínají 6. 6. na OPB Cunkov. První vybíran˘ b˘k u chovatele je z chovu pana Heránû z Radíãe a bude vybírán rovnûÏ 6. 6. v odpoledních hodinách. V‰echny termíny byly zvefiejnûny na webov˘ch stránkách svazu a ve Zpravodaji. Doufejme, Ïe II. turnus bude tak úspû‰n˘, jako ten první. Doãkáme se dal‰ích rekordÛ? Na popud Kamila Maláta a Jana Kopeckého Hubert Herrmann

43

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen I. turnus 2011 – dle plemen

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ

SALAMANDR NOVOKOSTELECKÝ ET V – ZLI 865, chov. Pavel Kačírek, Nový Kostelec, 85 b., test – OPB Cunkov

44

SAŠA Z CUNKOVA – HRF 400 – chovatel Farma Kozák s.r.o., 72 b., test – OPB Cunkov

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ

SUMO Z CUNKOVA – ZBM 279 – chovatel Farma Kozák s.r.o., 72 b., test – OPB Cunkov

SUPER JUNA – ZSA 129 – chovatel Kraml Eduard, Stachy, 85 b., test – OPB Maleč

TORUK MAKTO Z KŘENOVIC V – ZSI 742 – chovatel Jakub Placanda, Křenovice,83 b., test – OPB Cunkov

TRAVOLTA MOF – ZAU 004 – chov. Montážně obchodní firma s.r.o, Bučický Mlýn – farma Pojedy, odchov u chovatele

TREVIS – ZPI 618 – chovatel ZD Liptál, 75 b., test – OPB Benešov

TUSCON – ZAA 808 – chovatel ing. Josef Dvořák, 82 b., test – OPB Cunkov

TWIST Z ROCHOVA – ZBA 723 – chovatel Antonín Šťastný, ZS , Vědlice, 84 b., odchov u chovatele

Fota: Karel Melger

SORTA ZE STATKU ET – ZTP 792 – chovatel ing. J. Zuzánek, Bernartice, 85 b., odchov u chovatele

45

Bratislavsk˘ tokáÀ Tokáň známe především z maďarské kuchyně. Naši východní kdysi spoluobčané mají svá specifika, takže tento tokáň je specificky bratislavský. Ostatně, mají k Maďarsku velmi blízko a dobré jídlo nezná hranic… Následující recept je jedním z tipů na úpravu hovězího masa, které je, mj. významným zdrojem látek a živin pro krvetvorbu a obsahuje pouze 3 – 6 % tuku. Díky specializovaným masným plemenům je hovězí dnes mnohem libovější, než dříve a studie prokázaly, že maso některých masných plemen má dokonce nižší obsah cholesterolu, než maso drůbeží. Bez nadsázky lze tvrdit, že hovězí patří k nejplnohodnotnějším druhům masa. Pokud víme, jak jej správně vybrat, připravit a upravit, čeká nás gurmánský zážitek s bonusem „je to zdravé“!

Budeme potřebovat (4 porce): • • • • • • •

600 g hovězího masa (falešná svíčková) 2 cibule 300 g čerstvých hub 1 lžíci rajského protlaku 100 g sterilovaného hrášku olej, kmín, pepř, sůl, vývar chlebovou kůrku z jednoho menšího bochníčku

Jako příloha: • vařený brambor • rýže • chléb nebo dle vlastních chutí a možností

Postup: Maso nakrájíme na silnější nudličky. Jemně nakrájenou cibuli zpěníme na rozehřátém oleji a vložíme do ní nudličky masa. Krátce po všech stranách osmahneme, osolíme opepříme a podlijeme vývarem. Přiklopíme pokličkou a za občasného míchání a podlévání dusíme. Než maso změkne, připravíme si houby. Nakrájené houby posolíme, pokmínujeme a ve vlastní šťávě dusíme, až se všechna šťáva vydusí. Dušené houby přidáme k téměř měkkému masu. Do směsi masa a hub vložíme okapaný sterilovaný hrášek, rajčatový protlak, velmi jemně nakrájenou chlebovou kůrku a vše dodusíme.

Nabídka propagaãních materiálÛ

Kapesní nÛÏ T-shirt Classic navy blue sand Hrnek nerezov˘

Hrníãek matn˘ – modr˘ Fleece mikina Termoska, nerez

Vesta – béÏová ãi zelená

Kravaty, rÛzné vzory Hovûzí kuchafika – kniha

Butylka, nerez

Baseballová ãepice Vesta

Kompletní nabídku v‰ech propagaãních pfiedmûtÛ, informativních materiálÛ a publikací najdete na internetov˘ch stránkách svazu v sekci âSCHMS/reklamní pfiedmûty. Zde si je mÛÏete také rychle a jednodu‰e objednat vyplnûním objednávkového formuláfie. V pfiípadû dotazÛ neváhejte kontaktovat sekretariát svazu, kde vám rádi poskytneme dal‰í informace.

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ