Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Bankovní obchody Bakalářská práce
Autor:
Radka Veselá Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D
Duben, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Karlových Varech dne 27. 04. 2015
Radka Veselá
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu JUDr. Petru Dobiášovi, Ph.D, za přínosné rady a odbornou pomoc, kterou mi poskytl. A také za výbornou spolupráci.
Anotace Má bakalářská práce psaná na téma „Bankovní obchody“ se zpočátku zaměřuje na vývoj bankovnictví v České republice. Dále zmiňuji banky, jak se dělí, jaká jsou kritéria pro zaloţení obchodní banky a jejich bilanci. V další části prezentuji Českou národní banku, její funkce a také popíši ochranné prvky bankovek. Poslední kapitola se zabývá bankovními obchody, které banky nabízejí a jak se dělí. Analyzuji poplatky za vedení běţného účtu u vybraných bank. Popisuji sluţby k běţným účtům, které banky nabízejí. Dále popisuji proces ţádosti o hypotéku, jednotlivé kroky aţ k podpisu smlouvy.
Klíčové pojmy: Banka, bankovní obchody, bilanční suma, finanční trh, platební styk, smlouva, účet, úvěr.
Annotation My thesis written on the topic of "Banking Transactions" was initially focused on the development of banking in the Czech Republic. I mentioned the commercial banks, their division, what are the criteria for the establishment of banks and their balance. The next section presents the Czech National Bank, its functions and describes the security features of banknotes. The last chapter deals with banking transactions, which are offered by the Banks and how they are divided. I am also analyzing fees for checking account at selected banks. I describe services provided to checking accounts that banks offer. Further, I describe the process of applying for a mortgage, individual steps related to the a description of the contract.
Key words: The bank, banking transactions, total assets, financial markets, payments, contract, account, loan.
OBSAH
ÚVOD ......................................................................................................................... 8 1. VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................... 9 1.1 Bankovnictví mezi dvěma válkami ....................................................................... 9 1.2 Bankovnictví po 2. světové válce ........................................................................ 10 1.3 Bankovnictví po roce 1990 .................................................................................. 11 1.3.1. Konsolidační program I a II ........................................................................... 12 1.3.2. Stabilizační program ...................................................................................... 13 1.4 Privatizace bank ................................................................................................... 13 1.5 Fond pojištění vkladů .......................................................................................... 14 2. OBCHODNÍ BANKY .......................................................................................... 15 2.1 Název banka......................................................................................................... 15 2.2 Základní ustanovení ............................................................................................. 15 2.2.1. Udělení licence a základní kapitál ................................................................. 15 2.3 Finanční trh .......................................................................................................... 16 2.4 Bilance obchodní banky ...................................................................................... 17 2.5 Členění obchodních bank .................................................................................... 19 2.5.1. Specializované banky ..................................................................................... 20 2.6 Hlavní principy řízení bank ................................................................................. 23 2.7 Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti...................................................... 25 3. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA ............................................................................... 27 3.1 Měnová politika ................................................................................................... 28 3.1.1 Cílování inflace .............................................................................................. 28 3.2 Bankovky a mince ............................................................................................... 29 3.2.1. Ochranné prvky bankovek ............................................................................. 29 3.3 Dohled a regulace ................................................................................................ 30 3.4 Finanční stabilita.................................................................................................. 30 4. BANKOVNÍ OBCHODY..................................................................................... 32 4.1 Členění obchodů bank ......................................................................................... 32 4.2 Druhy účtů ........................................................................................................... 33 4.2.1. Běţný účet ...................................................................................................... 34 4.2.2. Podpisový vzor ............................................................................................... 36 4.2.3. Úmrtí klienta .................................................................................................. 37 4.2.4. Sluţby elektronického (přímého) bankovnictví ............................................. 38 4.2.5. Bankovní platební karty ................................................................................. 39 4.2.6. Poplatky za vedení účtu ................................................................................. 41 4.3 Úvěrové obchody ................................................................................................. 44 4.3.1. Druhy úvěrů pro podnikatelské subjekty ....................................................... 45 4.3.2. Druhy úvěrů pro občany, domácnosti ............................................................ 47 4.4 Účelové hypoteční úvěry ..................................................................................... 50 4.5 Platební styk ........................................................................................................ 55 4.5.1. Tuzemský platební styk ................................................................................. 55 4.5.2. Zahraniční platební styk ................................................................................. 57 4.6 Finanční arbitr...................................................................................................... 59 ZÁVĚR...................................................................................................................... 60 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 62
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 65 SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK....................................................................... 66 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 67
ÚVOD Bankovnictví je oblast, která se neustále vyvíjí a je součástí ekonomického systému kaţdé země. Kaţdý z nás se během svého ţivota jistě setkal s různými bankovními obchody. Ve své bakalářské práci na téma Bankovní obchody se zaměřím na deskripci, analýzu a komparaci smluvních typů, které obchodní banky sjednávají, a ne kaţdý občan tyto smluvní typy zná a vyzná se v nich. Proto cílem mé bakalářské práce je přiblíţit jednotlivé bankovní obchody a vysvětlit jejich dělení. Práci jsem rozdělila do čtyř kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. První kapitola, s názvem Vývoj bankovnictví v České republice, bude teoretická a rozdělená na pět podkapitol. V první aţ třetí podkapitole bych chtěla zmínit vývoj bankovnictví mezi dvěma válkami aţ po vývoj po roce 1990. Ve čtvrté podkapitole se budu zabývat procesem privatizace bank a v poslední podkapitole bych chtěla vysvětlit, jak funguje fond pojištění vkladů. Druhá kapitola, s názvem Obchodí banky, bude rozdělena na 7 podkapitol. V této kapitole bych chtěla vysvětlit podmínky pro zaloţení obchodní banky, jakým zákonem se banky řídí a také bych popsala aktiva a pasiva obchodní banky. Poté se budu věnovat dělení obchodních bank, a vysvětlím pojem bankovní tajemství, které je v bankovnictví velmi důleţité. Třetí kapitola, s názvem Česká národní banka, bude zaměřená na její úkoly a funkce. Dále se budu věnovat ochranným prvkům na bankovkách. Poslední, čtvrtá kapitola, s názvem Bankovní obchody, bude praktickou částí. Budu se zabývat jednotlivými bankovními obchody, které banky nabízejí a jejich členění. Z pasivních obchodů vyberu běţný účet, náleţitosti smlouvy a sluţby k účtu. Provedu srovnání poplatků za vedení účtu u čtyř bank a následně vyhodnotím výsledek. Z aktivních bankovních obchodů vyberu účelové hypoteční úvěry, kde popíši celý proces při ţádosti o hypotéku. Na závěr zmíním finančního arbitra, který hraje v bankovnictví také důleţitou roli. Informace pro svou bakalářskou práci jsem čerpala z právních předpisů, z odborných knih, z výukového materiálu a z internetových stránek. Vyuţila jsem i konzultace s hypotečním specialistou a praktické informace jsem vyhledala na internetových stránkách bank.
8
1. VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Naše bankovnictví se od roku 1918 neustále vyvíjí a prošlo velkými změnami. V této kapitole uvedu tedy historii našeho bankovnictví přes privatizaci bank, konsolidační program I a II a stabilizační program.
1.1 Bankovnictví mezi dvěma válkami Vznik československého bankovnictví lze klást do období rozpadu Rakousko-Uherska, kdy československá bankovní soustava vznikla z bank, které do té doby působily na příslušné části rakousko-uherské monarchie. Z větší části byly banky v rukou zahraničních vlastníků, a proto docházelo k nucenému odkupu a převzetí českými firmami, privátními osobami a institucemi. Od počátku v tom hrála hlavní roli Ţivnostenská banka, spojená s velkým českým průmyslem a uplatňující svůj vliv i v zahraničí. Ve snaze urychleně stabilizovat měnovou situaci a vytvořit v bankovnictví určitý řád, byl výkonem funkce centrální banky pověřen tzv. Bankovní úřad při ministerstvu financí. Ojediněle upevnil československou měnu v letech 1919-1923 a jeho činnost je spojena se jmény Alois Rašín a Karel Engliš. Úspěšná emisní politika včetně kvalitních platidel vydávaných ministerstvem financí tzv. státovky byla důleţitým krokem k oddělení státu od emisních funkcí, příslušejících centrální bance. V roce 1926 byla zaloţena Národní banka československá jako centrální emisní banka státu. Měla formu akciové společnosti, organizačně byla tvořena ústředím a 134 pobočkami. Československé bankovnictví vytvářelo spolu s obchodními bankami standardní systém, jehoţ součástí byly dva aţ tři tisíce peněţních ústavů, z toho 2083 malých spořitelen. Největšími bankami byly Ţivnostenská banka, Praţská úvěrní banka, Česká průmyslová banka, Moravská agrární a průmyslová banka a Agrární banka. Německá okupace narušila rozvoj českého bankovnictví. Národní banka československá byla změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zřízena Slovenská národní banka. Část svého kapitálu musely ukládat bankovní instituce do vládních cenných papírů a bankovní sektor byl plně podřízen německému vlivu.
9
1.2 Bankovnictví po 2. světové válce Po 2. světové válce se bankovní systém skládal z Národní banky československé jako emisní banky státu, z akciových obchodních bank a soukromých bankovních domů, druţstevních peněţních ústavů, zemských bank, reeskontního a lombardního ústavu, z poštovních a komunálních spořitelen a druţstevních záloţen. Německé banky byly obsazeny tzv. národní správou. Akciové banky byly znárodněny dekretem prezidenta republiky č. 102/1945. Byla zřízena Ústřední správa bank, která měla zajistit jejich jednotné vedení a připravit postupné slučování. V roce 1948 byly zestátněny také soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna v roce 1945 z akciové společnosti na tzv. veřejný ústav. Vykonávala emisní funkce, řídila peněţní oběh uvnitř státu a peněţní styky se zahraničím. Poštovní spořitelna prováděla šekové zúčtování, byla také ústředím lidového peněţnictví. U nás působilo osm znárodněných bank a na Slovensku šest. V roce 1948 sílil tlak na stoprocentní přizpůsobení našeho peněţnictví sovětskému modelu, jehoţ hlavním rysem byla existence unitární státní banky. Banka byla orgánem tzv. kontroly korunou, tj. ţe informace, které banka získala od podniků, byly vyuţity k tlaku na plnění plánů podniků. V roce 1950 tento tlak vyvrcholil, byla zřízena Státní banka československá (SBČS). Síť poboček byla zřízena v kaţdém kraji a okrese v souladu s územním uspořádáním státu. Vykonávala úvěrovou a další operativně-provozní činnost. V síti SBČS se rozplynula i síť dřívějších znárodněných bank. Po roce 1950 působily vedle SBČS: Investiční banka, pověřená financováním a úvěrováním investiční výstavby národních podniků a druţstev a financováním provozu stavebně montáţních organizací. Tato její činnost byla v roce 1958 převedena do SBČS. Od té doby prováděla Investiční banka pouze úschovu a správu cenných papírů, správu příslušných finančních účtů apod. Ţivnostenská banka s reprezentací v Londýně, prováděla platební styk se zahraničím pro soukromou klientelu a vybrané devizové transakce. Ústavy tzv. lidového peněţnictví, které byly v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí. V roce 1967 byly sloučeny v jeden celostátní ústav, přeměněný na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. 10
Československá státní banka, a.s. která v roce 1965 zahájila svou činnost tím, ţe převzala mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další devizové aktivity ze Státní banky československé. V letech 1967-1969 se objevil první ucelený model pluralitní bankovní soustavy, který chtěl alespoň z části obnovit pozitivní fungování klasické bankovní soustavy. Tento pokus neuspěl, ale přeţily některé dílčí prvky a získané zkušenosti. Ve 2. polovině 80. let byly připraveny a prosazeny zákonné principy, které zahrnovaly oddělení emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, zrušení přímého řízení bank státem a moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. V roce 1989 došlo ke změně reţimu a zahájení ekonomické reformy, okamţitě mohly být proto přijaty připravené mechanismy transformace bankovnictví a schváleny příslušné zákony, platné od 1. 1. 1990: Zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví. Zákon o státní bance československé, který upravoval emisní bankovnictví státu. 1
1.3 Bankovnictví po roce 1990 V roce 1990 nastala nová etapa rozvoje československého peněţnictví, i kdyţ základní reformní změny a zákony byly připravovány jiţ v letech 1988-1989. Zákon o bankách a spořitelnách, který byl schválen v prosinci 1989, vytvořil v Československu dvoustupňový systém. Ten byl zaloţen na oddělení funkcí centrální banky, kterou zůstala SBČS a činnost komerčních bank. Ze Státní banky československé byly vyčleněny obchodní činnosti a většina poboček a byly vytvořeny tři banky plně vlastněné státem: Komerční banka na území České republiky Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky Investiční banka na území obou republik
1
VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. Praha: Bankovní institut-vysoká škola, 2000. ISBN 80-7265-034-3.
11
Ostatní státní peněţí instituce, které zde existovaly před listopadem 1989, zůstaly zachovány a získaly univerzální bankovní licenci: Česká státní spořitelna, Slovenská štátná sporitelňa, Československá obchodní banka a Ţivnostenská banka.2 Do konce roku 1990 udělila SBČS na území České republiky licence 21 novým bankám a na konci roku 1992 bylo uděleno jiţ 45 licencí. Byly také zřízeny dvě specializované banky: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., jako společný podnik státu a velkých obchodních bank. Konsolidační banka, státní peněţní ústav, jako státní banka, která převzala od existujících bank část špatně návratných úvěrů. Zkušenosti ukázaly, ţe je třeba zlepšit obezřetnost při bankovních obchodech a ochranu bank před rizikem. V bilancích bank se objevily problematické i nedobytné úvěry. Některé banky ve sloţité situaci neobstály a objevily se případy nucené správy, likvidace a konkurzů. Tyto problémy byly na druhé straně velkou školou pro české banky v řízení rizik a realistické úvěrové politice. Začal fungovat mechanismus vytváření rezerv na krytí problematických úvěrů a vytvořil se systém klasifikace úvěrů a systém povinného pojištění vkladů. Také Česká národní banka musela přehodnotit systém bankovního dohledu a zpřísnit licenční politiku pro nově vznikající banky. V tomto období začala také přirozená specializace bank, vznikly stavební a hypoteční banky.3
1.3.1. Konsolidační program I a II První fází byl Konsolidační program I. Stát v roce 1991 stabilizoval situaci v peněţních ústavech, kde byl akcionářem (Komerční banka, Investiční banka, Československá obchodní banka, Česká spořitelna). Převzal nebonitní aktiva z minulosti a převedl je na Konsolidační banku. Nejvyšší částkou bylo 110,8 mld. Kč. Konsolidační banka v roce 1992 odkoupila od Komerční banky a Insolvenční banky další méně bonitní pohledávky, které vznikly před rokem 1990. Druhou fází byl Konsolidační program II, který zavedla v roce 1996 Česká národní banka, byl určený pro malé banky. V roce 1997 zřídila pro odkup špatných pohledávek bank dceřinou společnost Česká finanční, s. r. o. Banky, které se zúčastnily programu, převedly do České finanční ztrátové úvěry a výměnou za ně dostaly pokladniční poukázky. V průběhu dalších 52
JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-488-
3. 3 VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. Praha: Bankovní institut-vysoká škola, 2000. ISBN 80-7265-034-3.
12
7 let měly následně své pohledávky odkoupit zpět. Banky musely následně vypracovat pětiletý obchodní plán a akceptovat zvýšený bankovní dohled. Evrobanka, Bankovní dům Skala, COOP banka, Podnikatelská banka, Realitbanka, První slezská banka a Pragobanka jsou banky, kterým byla odebrána bankovní licence. Konsolidační program II se nakonec ukázal jako neúspěšný z důvodu váţných problémů bank a neschopnosti nebo neochoty jejich vlastníků situaci řešit a proto byl ukončen v červnu 2000. Česká finanční byla prodána Konsolidační bance za symbolickou 1 korunu.
1.3.2. Stabilizační program ČNB zahájila v roce 1996 stabilizační program, který měl pomoci řešit problém nekvalitních aktiv v malých a středních bankách. Česká finanční, s. r. o. tato aktiva odkoupila a poskytla jim za ně hotové peníze. Všechny banky, které tento program vyuţily, měly získat zodpovědným hospodařením peníze na to, aby nejpozději do 7 let svá aktiva odkoupily zpět. Tohoto programu se zúčastnilo 6 malých bank, ale 5 z nich bylo později vyloučeno. Program se ukázal jako neúspěšný.4
1.4 Privatizace bank Privatizace bank je velice sloţitou problematikou s nemalým politickým podtextem. Od počátku transformace se vedly spory o všech otázkách týkajících se privatizace bank: kdy a zdali vůbec privatizovat jakým způsobem kdo by se měl stát vlastníkem bank Proces privatizace bank byl zahájen v rámci kuponové privatizace, kterou byly částečně privatizovány Komerční banka, Investiční banka, Česká spořitelna a Ţivnostenská banka. Stát si v nich ponechával významné podíly.5
4
JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-4883. 5 VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a. s., 1999. ISBN 80-7265-030-0.
13
Tabulka 1: Privatizace bank
Název banky Ţivnostenská banka
Rok privatizace 1992
Investiční a Poštovní banka
1998
ČSOB Česká spořitelna
1999 2000
Komerční banka
2001
Kdo získal podíl 40% akcií získává Berlinek Handrle und Frankfurter Bank 36% získává japonská banka Nomura Europe 66% získává KBC Bank 52% získává rakouská Die Erste Bank většinu získává Societé Générale
Zdroj: Vlastní grafické zpracování Privatizace bank6
Privatizace byla promyšlený transformační krok. Měla zvýšit výkonnost bank, zlepšit vlastnický dohled a zvýšit příjmy do státního rozpočtu.
1.5 Fond pojištění vkladů V roce 1994 vznikl na základě zákona o bankách Fond pojištění vkladů (FPV), který má za úkol chránit vklady jak fyzických tak právnických osob včetně úroků. FPV poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen se sídlem v České republice. Nejdříve byla výše pojištění vkladů 90 % z vkladu, maximálně 100 000 Kč, ale postupně se zvyšovala.7 Dnes je maximální výše náhrady na jednoho klienta 100 000 EUR v jedné bance. Klienti se proto nemusí bát o své peníze, uloţené v bankách, stavebních spořitelnách a druţstevních záloţnách. Banky odvádějí do FPV čtvrtletně 0,04% z průměrného objemu pojištěných vkladů. Pro představivost uvedu, ţe FPV za dobu své existence vyplatil k datu 31. 12. 2013 částku 27, 3 mld. Kč. Náhrada škody se týkala 12 bank a 3 druţstevních záloţen.8
6
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-4883. 8 Seznam.cz: Fond pojištění vkladů-výroční zpráva 2013 [online]. 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z:http://www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2013.pdf 7
14
2. OBCHODNÍ BANKY Pro zajímavost v této kapitole uvedu, jak vznikl název banka, kdo bance uděluje bankovní licenci a za jakých podmínek. Dále jak dělíme finanční trh a rozeberu jednotlivá aktiva a pasiva obchodních bank. V další části zmíním charakteristiku jednotlivých specializovaných bank, také popíši tzv. magický trojúhelník a v závěru kapitoly zmíním bankovní tajemství, které musí banky dodrţovat.
2.1 Název banka Za zakladatele moderního bankovního systému se povaţuje rod de Medici z Florencie, který ve 13. století vlastnil bankovní a obchodní dům, do kterého přicházeli k jeho lavici (italsky banco) místní podnikatelé a ukládali si u něho přebytky zlatých mincí a zlata. Pan Medici vystavil stvrzenku, která potvrzovala, kolik si podnikatel uloţil a zlaté mince u sebe uschoval. V té době se jednalo pouze o slib a projev důvěry klienta vůči bance a naopak. Pan Medici potom dále tyto peníze půjčoval jiným podnikatelům a počítal si úroky. Samozřejmě aby své peníze dostal zpět, měl také tým „ specialistů na nátlak“.9
2.2 Základní ustanovení Bankami, se podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb., rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které mají k výkonu činností bankovní licenci, o jejímţ vydání rozhoduje Česká národní banka (ČNB). Banka můţe vykonávat i další činnosti jako např. investování do cenných papírů, směnárenskou činnost, bezhotovostní platební styk, má-li je povoleny v jí udělené licenci.10
2.2.1. Udělení licence a základní kapitál Ţádost o udělení licence se předkládá České národní bance spolu s návrhem stanov. Minimální výše základního kapitálu činí 500 000 000 Kč. Náleţitosti ţádosti o licenci stanoví ČNB a také rozhoduje o udělení licence. Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky: 9
Seznam.cz: Historie českého bankovnictví [online]. 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z:http://www.bankov nigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie 10 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.
15
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu splacení základního kapitálu v plné výši důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podloţený reálnými ekonomickými kalkulacemi sídlo budoucí banky musí být na území České republiky Banky se sídlem na území členského státu mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie, Norska, Švýcarska a Islandu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Tato tzv. jednotná bankovní licence platí v ČR od jejího vstupu do Evropské unie, tedy od května 2004. Banka, která chce zaloţit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a písemně mu sdělí informace: na území kterého členského státu chce zaloţit pobočku obchodní plán, který obsahuje hlavně výčet předpokládaných činností organizační strukturu pobočky adresu v hostitelském státě, kde bude moţno získat dokumenty jména osob zodpovědných za řízení pobočky.11
2.3 Finanční trh Základ finančního systému v kaţdé trţní ekonomice představují finanční trhy a plní řadu významných funkcí. V ekonomice bez finančních trhů by pravděpodobně zůstaly dočasně volné finanční prostředky nevyuţity, přebytkové subjekty by byly méně motivovány k tvorbě úspor a deficitní jednotky by měly omezené moţnosti získání finančních prostředků pro realizaci svých investičních záměrů nebo spotřebních výdajů. 11
Česko. Úplné znění zákona o bankách: Bankovnictví, platební styk, finanční arbitr, praní špinavých peněz, stavební spoření a další předpisy. In: č.21/1992 Sb. Sagit, a.s., 2011.
16
Alokace (umístění) finančních prostředků od přebytkových subjektů k subjektům deficitním je uskutečňována na finančních trzích prostřednictvím různých druhů finančních dokumentů. Realizaci těchto obchodů podstatně usnadňují finanční trhy a plní v této souvislosti některé velmi významné ekonomické funkce: funkce determinace ceny: vzájemná nabídka a poptávka poskytování likvidity: v případě potřeby umoţňují vlastníkům finančních dokumentů prodat finanční dokument na sekundárním trhu funkce redukce transakčních nákladů Finanční trhy jsou vysoce konkurenční, a to z důvodu, ţe jsou velice otevřené z hlediska vstupu domácích i zahraničních subjektů a také z hlediska finančních dokumentů, se kterými se na nich obchoduje.12 Na finančním trhu působí subjekty finančního i nefinančního sektoru a to v postavení věřitele i dluţníka. Jinými slovy, ten, kdo má přebytek peněz, je prodává a ten, kdo jich má nedostatek je nakupuje. Finanční trh dělíme z hlediska času: Peněţní trh – zde se provádí operace se splatností do 1 roku, jako jsou např.: státní pokladniční poukázky, šeky, směnky. Kapitálový trh – zde se provádí operace se splatností nad 1 rok, jako jsou např.: obligace (dluhopisy), akcie, podílové listy.
Finanční trhy jsou poměrně striktně regulovány. Pro regulaci a dohled nad finančními trhy jsou v kaţdé zemi vytvořeny speciální instituce. V České republice je to Česká národní banka, podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
2.4 Bilance obchodní banky Jednotlivé typy bankovních obchodů banky je moţné nejlépe vysvětlit na její rozvaze, která je tvořena aktivy a pasivy a obě strany se musejí vţdy rovnat. Na straně pasiv jsou uvedeny zdroje obchodní banky a na straně aktiv je uvedeno pouţití těchto zdrojů.
12
POLOUČEK, Stanislav. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 97880-7400-152-9.
17
Tabulka 2: Rozvaha obchodní banky
Aktiva
Pasiva
Pokladní hotovost
Závazky vůči ČNB
Směnky, pokladniční poukázky
Přijaté vklady jiných bank
Šeky
Přijaté vklady klientů
Vklady u ostatních bank
Emise vlastních dluhopisů
Úvěry klientům
Základní jmění – akciový kapitál
Státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a jiné cenné papíry Majetkové účasti (bankovní portfolio)
Zákonný rezervní fond
Hmotný a nehmotný majetek (budovy, zařízení) Ostatní aktiva
Nerozdělený zisk z minulých let
Ostatní kapitálové fondy
Ostatní pasiva
Zdroj: Vlastní grafické zpracování Rozvaha obchodní banky13
Na straně aktiv výrazně převaţují finanční aktiva, která tvoří aţ 98% bilanční sumy banky. Objemově nejvýznamnější poloţkou v aktivech jsou úvěry klientům nebo jiným obchodním bankám, ale jsou také nejrizikovější. Za poskytnuté úvěry dostává banka úroky. Hotovost banky potřebují, aby mohly klientům vyplácet jejich vklady a také při směnárenských operacích. Tato poloţka nevytváří bance ţádný úrokový výnos, a proto se banky snaţí minimalizovat pouţívání hotovostí. Jediným výnosem z obchodů s hotovostí jsou poplatky za vklad a výběr a ze směnárenských operací. Pasiva jsou tvořena vlastními a cizími zdroji. Vlastní zdroje tvoří základní jmění, nerozdělený zisk z minulých let, rezervní a další fondy. Cizí zdroje tvoří vklady bankovních klientů neboli sekundární vklady a vklady nebankovních klientů neboli primární vklady. Vklady se dále dělí na krátkodobé (běţné účty), střednědobé a dlouhodobé (spořicí účty a termínované vklady).
13
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
18
V pasivech banky jednoznačně převyšuje cizí kapitál (přes 90%) nad vlastním kapitálem (10%). Objemově nejvýznamnější poloţkou v pasivech banky bývají vklady klientů. Dluhopis je převoditelný cenný papír. Dluţník se zavazuje zaplatit věřiteli určitou částku v daném termínu a vyplatit určitý výnos. Banky získávají prostřednictvím emise dluhopisů dlouhodobější peněţní prostředky, které jim slouţí jako zdroj financování hlavně dlouhodobých úvěrů. Zisk obchodní banky je tvořen z největší části rozdílem mezi přijatými a placenými úroky, tj. rozdílem mezi úroky, které banka přijme od svých klientů, jimž poskytla úvěr, a úroky, které banka musí platit svým klientům, kteří si u ní uložili svoje volné peněžní prostředky.14
Ve výkazu zisků a ztrát neboli výsledovce nalezne zájemce informace o zisku konkrétní banky. Kompletní účetní výkazy konkrétní banky lze nalézt ve „výroční zprávě za příslušný rok“, která je k dispozici na internetových stránkách této banky.
2.5 Členění obchodních bank Obchodní banky můţeme členit z různých hledisek: Podle struktury bankovních produktů Univerzální banky Specializované banky Podle rozsahu poskytovaných sluţeb Maloobchodní: retailové (velký počet drobných operací pro občany), např.: Equa bank, GE Money bank, Air bank Velkoobchodní: wholesalové (velké objemy ochodů s malou četností, obchodování na účet banky), např.: Citibank Corporate: obsluha větší firemní klientely SME: obsluha malých a středních firem Podle právní formy vlastnictví Akciové společnosti (soukromé vlastnictví) 14
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.
19
Druţstevní záloţny (druţstevní vlastnictví) Státní ústavy a Komunální banky (veřejnoprávní vlastnictví)15
2.5.1. Specializované banky Uţ z názvu vyplívá, ţe Specializované banky poskytují svým klientům specializované sluţby. Na bankovním trhu České republiky působí 5 specializovaných bank: 1. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) Banka byla zaloţena v roce 1992, jejím jediným akcionářem je stát, zastoupený Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72% vlastnictví), a Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB (18% vlastnictví). ČMRZB poskytuje podporu malým a středním podnikům v souladu se záměry vlády České republiky, zaměřuje se především na záruční obchody prostřednictvím nejrůznějších záručních programů, např.: Program ZÁRUKA 2015 aţ 2023, který schválila vláda ČR svým usnesením č. 1053 z 15. 12. 2014, tento program je určen pro malé a střední podnikatele realizující své projekty na území České republiky. Dále poskytuje zvýhodněné úvěry malým a středním podnikatelům s vyuţitím prostředků státu a krajů, zvýhodněné úvěry pro rozvoj technické infrastruktury obcí, spravuje rozsáhlé portfolio záruk za bankovní úvěry a dotací na úhradu úroků z úvěrů poskytnutých na podporu oprav bytových domů jejich vlastníkům či spoluvlastníkům.16 2. Česká exportní banka (ČEB) Česká exportní banka je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu, ovládaná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky České republiky. ČEB podporuje státní vývoz a povědomí o České republice ve světě. Zaměřuje se na finanční sluţby související s vývozem. ČEB poskytuje zvýhodněné úvěry dodavatelské (exportní), odběratelské (importní) i refinanční (jiným bankám) se splatností 2-10 let. Českým investorům poskytuje výhodné financování jejich záměrů vybudovat nové výrobní kapacity v zahraničí nebo kapitálově vstoupit do zahraničních firem.
15
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
16
Seznam.cz: Českomoravská záruční a rozvojová banka [online]. 2015 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http:// www.cmzrb.cz/
20
Veškeré aktivity ČEB jsou plně v souladu s pravidly WTO (World Trade Organization), příslušnými doporučeními Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a směrnicemi Evropské unie.17 3. Stavební spořitelny V České republice můţe být stavební spořitelnou pouze banka, které bylo uděleno povolení podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Předmětem její činnosti je stavební spoření a další činnosti podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření. Stavební spoření je účelové spoření spočívající: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření v poskytování příspěvku fyzickým osobám (neboli „státní podpory“), které jsou účastníky stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření můţe být fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí mít trvalý pobyt na území České republiky a mít přidělení rodné číslo. Právnická osoba musí mít sídlo na území České republiky a přidělené identifikační číslo (IČO).18 Stavební spoření je v dnešní době způsob, jak si naspořit svoje prostředky a mít moţnost získat úvěr na financování bydlení ve formě překlenovacího úvěru ze stavebního spoření nebo úvěru ze stavebního spoření. Smlouva o stavebním spoření se dnes uzavírá na dobu 6 let, pokud účastník stavebního spoření zruší smlouvu dříve neţ za 6 let, dostane zpět pouze své prostředky a přijde o státní podporu. Ve smlouvě o stavebním spoření jsou uvedeny údaje o účastníkovi, výše cílové částky, kterou si účastník sám zvolí, poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, který činí 1 % z cílové částky. Dále je ve smlouvě uvedena úroková sazba z vkladů a také úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření. Smlouva obsahuje ještě prohlášení, ţe klient ţádá o přiznání státní podpory. Pokud má účastník více smluv o stavebním spoření, kdy na jedné smlouvě pobírá maximální státní podporu, namůţe uţ tedy pobírat státní podporu na druhém stavebním spoření. Státní podpora činí 10 % z ročního vkladu ale maximálně 2000 Kč ročně. Ideální je tedy, aby účastník vkládal na své stavební spoření 20 000 Kč ročně, aby získal maximální státní podporu. Pokud vkládá více neţ 20 000 Kč ročně, dostane státní podporu stále jen 2000 Kč. Účastník stavebního spoření můţe vkládat peníze na své stavební spoření měsíčně ale 17
Seznam.cz: Česká exportní banka [online]. 2015 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/kdojsme/profil-banky/ 18 Seznam.cz: Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření [online]. 2015 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-96
21
také ročně. Státní podpora se vypočítá z částky, kterou účastník vloţí vţdy do konce kalendářního roku. Státní podpora je potom účastníkovi vyplacena na účet stavebního spoření v dubnu následujícího roku. Jednou ročně je účastníkovi posílán výpis z jeho stavebního spoření, kde vidí své úloţky, státní podporu, úroky z vkladu a také poplatek za vedení účtu. Při výpovědi stavebního spoření je tří měsíční výpovědní lhůta nebo lze tuto výpovědní lhůtu odpustit, ale je účtován poplatek 1 % z cílové částky, kterou si účastník zvolil. Na českém trhu působí 5 stavebních spořitelen: Českomoravská stavební spořitelna Stavební spořitelna České spořitelny Modrá pyramida stavební spořitelna Raiffeisen stavební spořitelna Wustenrot stavební spořitelna Stavební spořitelny jsou sdruţeny do Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Tato asociace byla zaloţena 29. 6. 2000 a hlavním motivem jejího vzniku byla hlavně ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Důraz klade především na vytváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb občanů.19 4. Hypoteční banky Poskytují
účelové
a
neúčelové
hypoteční
úvěry
zajištěné
zástavním
právem
k nemovitostem. V České republice je moţné prosazovat hypoteční bankovnictví i v rámci univerzální bankovní licence s rozšířením o povolení emisí hypotečních zástavních listů. 5. Družstevní záložny Jejich klienty jsou členové druţstva, kteří se dobrovolně sdruţují, rozhodují o jejich řízení, volí své řídící orgány a nesou zodpovědnost za jejich hospodaření. Přijímají členské podíly, poskytují úvěry, vedou platební styk, nabízejí leasing atd. Dříve byly regulovány Úřadem pro dohled nad druţstevními záloţnami, ale od 1. 4. 2006 spadají pod regulaci ČNB.
19
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8.
22
Další členění bank v České republice je podle bilanční sumy: velké banky (bilanční suma nad 200 mld. Kč) – sem patří tzv. „velká čtyřka“: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank střední banky (bilanční suma 50 aţ 200 mld. Kč) – např.: Raiffeisenbank, GE Money Bank, Hypoteční banka malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) – např.: Fio Banka, Air Bank, Volksbank
2.6 Hlavní principy řízení bank Tzv. Magický trojúhelník s vrcholy řídících principů:
Rentabilita
Bezpečnost
Likvidita
1. Rentabilita Základním cílem řízení kaţdého podnikatelského subjektu je dosaţení určité výnosnosti neboli ziskovosti. Základními ukazateli pro měření rentability jsou: ROA – výnosnost aktivit banky (čistý zisk/aktivita) ROE – výnosnost vlastního kapitálu (čistý zisk/vlastní kapitál) Zisk je tvořen úrokovou a neúrokovou marţí po odečtení všech nezbytných nákladů banky na prováděné obchody. Úroková marţe - rozdíl mezi úrokovými výnosy (z úvěrů, cenných papírů atd.) a úrokovými náklady (z primárních a sekundárních depozit). Neúroková marţe – je tvořena z poplatků a provizí za poskytování bankovních sluţeb klientům.
23
2. Bezpečnost Čím je obchod pro banku rentabilnější, tím větší představuje riziko, má tedy niţší bezpečnost. Systémová rizika – vyplývají z vnějšího politického a ekonomického prostředí, banka s nimi musí počítat, ale nemůţe je sama ovlivnit, např.: HDP, míra inflace. Jedinečná rizika – jsou ovlivněna typem transakce a konkrétním klientem, banka musí stanovit únosnou míru jejich akceptace a vytvořit široký soubor pro jejich předcházení. Rizika dále dělíme: Úvěrová – vznikají neschopností klienta splácet úvěr včas a v plné výši, banka se těmto rizikům snaţí předcházet prostřednictvím kvalitního ohodnocení bonity klienta a kvalitním zajištěním úvěru. Trţní Úroková – vyplývají ze špatně odhadnutého vývoje trţních úrokových sazeb. Měnová – vyplývají z neočekávaného vývoje měnových kurzů. Akciová – vyplývají z neočekávaného vývoje na trhu s cennými papíry. Operativní Provozní – plyne ze selhání zaměstnanců, HW, SW, podvodů a atd. Likvidní – vyplývá z nedostatku pokladní hotovosti pro vyplacení vkladů klientům. 3. Likvidita Likvidita je schopnost banky dostát svým závazkům zejména vůči klientům vkladatelům. Je zde regulace ze strany ČNB prostřednictvím pravidla pro Řízení likvidity a tvorby povinné míry rezerv (PMR). Aktuálně tvoří PMR 2 % z vkladů se splatností do dvou let, úročeny dvou týdenní repo sazbou. Plánování likvidity je prostřednictvím tvorby: Primárních rezerv – nejlikvidnější aktiva (pokladní hotovost, vklady u ČNB). Sekundárních rezerv – lehce prodejná výnosová aktiva (eskontované směnky).20
20
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
24
2.7 Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti Pojem „bankovní tajemství“ je podrobně popsán v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. Znamená to, ţe obchodní banka nesmí nikomu sdělovat ţádné informace o svých klientech, o poskytnutých úvěrech, zůstatcích na jejich účtech a ani o jiných bankovních obchodech svých klientů. Samozřejmě platí několik důleţitých výjimek, které jsou popsány v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. Zprávu o záležitostech, které se týkají klienta, jsou předmětem bankovního tajemství, banka podá bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon c) správcům daně za podmínek daňového řádu d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí f) orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit, to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona, h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu, to platí i pro vymáhání těchto prostředků i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona j) Zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v oblasti potlačování financování terorismu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost
25
zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce, pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení tohoto jiného právního předpisu21 Obchodní banky se mohou také podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách vzájemně informovat o identifikačních údajích svých klientů, o jejich bonitě, o jejich bankovním spojení a důvěryhodnosti. Na základě tohoto ustanovení ČNB provozuje tzv. Centrální registr úvěrů. Dále je zde pojem „mlčenlivost“, který se často plete s pojmem „bankovní tajemství“. Mlčenlivost představuje povinnost pracovníků bankovního dohledu ČNB nehovořit o konkrétních informacích, se kterými se setkali v průběhu výkonu svojí funkce. Smějí sdělovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u kterých nelze identifikovat, o kterou obchodní banku nebo konkrétní osobu se jedná. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo funkce pracovníka bankovního dohledu. Existuje také institut „ochrany osobních údajů“, který se řídí ustanovením zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ochrana osobních údajů se týká všech subjektů, jako jsou např.: obchodní banky, pojišťovny, prodejci osobních automobilů, vysoké školy, které shromaţďují informace o fyzických osobách, které je mohou jednoznačně identifikovat.22 Tento institut se nazývá Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze. Je to nezávislý orgán, který provádí dozor nad dodrţováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů, vede registr povolených zpracování osobních údajů, přijímá podněty a stíţnosti občanů na porušení zákona, poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů.23
21
Seznam.cz: Bankovní tajemství, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/cast12.aspx#par38 22 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. 23 Seznam.cz: Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www. uoou.cz/urad/ds-1059/p1=1059
26
3. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Česká národní banka (dále jen ČNB) je ústřední (centrální) bankou České republiky. Je zřízena Ústavou ČR a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. ČNB je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze. Má také další regionální zastoupení v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. ČNB je součástí Evropského systému centrálních bank, Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika. Nejvyšším řídicím orgánem je bankovní rada, členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Členy bankovní rady jmenuje prezident republiky. Mohou být jmenováni maximálně na dvě šestiletá období.24 Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. Česká národní banka plní tyto úkoly: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, zahraničních bank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních a vypořádacích systémů a na jejich rozvoji vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváření tak makroobezřetnostní
politiku,
v případě
potřeby
spolupracuje
na
tvorbě
makroobezřetnostní politiky a orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká 24
Seznam.cz: Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/
27
provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů25
3.1 Měnová politika Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.26 Základním cílem centrální banky je udrţení cenové stability, stanovení inflačního cíle a jeho naplnění. Měnovou politiku dělíme: Restriktivní měnová politika – sniţování mnoţství peněz v oběhu (politika drahých peněz) Expanzivní měnová politika – zvyšování mnoţství peněz v oběhu Měnovou stabilitu zabezpečuje prostřednictvím přímých nástrojů (ve vyspělých bankovních systémech se nepouţívají) a nepřímých nástrojů, jimiţ ovlivňuje mnoţství peněz v oběhu. Nepřímé nástroje: operace na volném trhu – probíhají mezi ČNB a obchodními bankami, jsou nejpruţnější a nejúčinnější (nákupy a prodeje státních pokladničních poukázek, repo operace na základě odkupu a krátkodobého zpětného odprodeje kvalitních cenných papírů) povinné minimální rezervy (PMR) – velmi účinné ale méně pruţné, jsou stanovené z primárních depozit bank a ukládané na účtu bank u ČNB (2% z vkladů se splatností do 2 let, úročené dvou týdenní repo sazbou) diskontní a úroková politika – jedná se o stanovení diskontní úrokové sazby (půjčky bankám), lombardní úrokové sazby a dvou týdenní repo sazby, za které poskytuje ČNB obchodním bankám úvěry ve velmi omezené míře devizová politika – ovlivňování devizového kurzu, devizových rezerv, platební bilance státu a zahraničních úvěrů27
3.1.1 Cílování inflace Hlavním úkolem ČNB je udrţení cenové stability, tedy nízké a stabilní inflace. 25
Seznam.cz: Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z:http:// www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-6 26 Seznam.cz: Měnová politika [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_ politika/ 27 ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
28
Inflace – jde o změnu cenové hladiny, kdyţ je inflace vysoká, ceny se často zvyšují a dochází ke znehodnocování kupní síly peněz, peníze tedy ztrácí svojí hodnotu, proto je tedy lepší, kdyţ je inflace nízká neţ vysoká. ČNB se snaţí udrţet inflaci blízko 2%. Centrální banka pouţívá svou prognózu, ve které odhaduje budoucí ekonomický vývoj, aby byla schopna reagovat na případné nebezpečí. Předpokládá pohyb úrokových sazeb tak, aby dosáhla cenové stability.28
3.2 Bankovky a mince ČNB má výhradní právo vydávat do oběhu bankovky a mince, také mince pamětní a řídit peněţní oběh. Prostřednictvím svých sedmi poboček: spravuje zásoby bankovek a mincí stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince vyměňuje poškozené peníze za nové zajišťuje uměleckou a technickou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na jejich realizaci zkoumá platnost platidel eviduje padělané a pozměněné bankovky a mince zadrţené na území České republiky29
3.2.1. Ochranné prvky bankovek Ochranné prvky pomáhají v boji proti padělání bankovek, komplikují práci padělatelům a hlavně nám všem umoţňují rozeznání padělků od pravých bankovek. Ochranné prvky však vyţadují neustálý vývoj a proto se bankovky stále vylepšují. I kdyţ člověk nepracuje například v bance, měl by znát aspoň nějaké ochranné prvky, pro případ, ţe by dostal padělanou bankovku do ruky. Například zaměstnanci bank, kteří pracují s penězi, musí v ČNB absolvovat Kurs ČNB. Po vykonání tohoto kurzu obdrţí zaměstnanec Osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování podle par. 33 odst. 3 písmo b) zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí. Nyní uvedu všech sedm ochranných prvků: 28
Seznam.cz: Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.chranimekorunu. cz/ 29 Seznam.cz: Bankovky a mince [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/
29
1. Vodoznak – tvoří portrét osoby, která je na kaţdé bankovce jiná, kdyţ se na bankovku podíváme proti světlu, je portrét stranově obrácený oproti vytištěnému 2. Skrytý obrazec – je číslo označující hodnotu bankovky, najdeme ho v pravém rohu bankovky, dalo by se říct, ţe leţí na rameni osoby, která je vytištěná na bankovce, zobrazí se při naklonění bankovky 3. Okénkový proužek s mikrotextem – prouţek je vidět proti světlu jako souvislý pruh, z něhoţ vystupují části, které při různých úhlech mění barvu 4. Soutisková značka – tvoří v kruhu napsaná písmena „ČR“, z jedné strany je vidět pouze jedna část a z druhé strany část zbývající, proti světlu ji však uvidíme celou a jednotlivé části na sebe navazují 5. Proměnlivá barva – je vidět na lipovém listu, který mění barvu podle úhlu naklonění bankovky a také dopadajícímu světlu 6. Mikrotext – slovně označuje hodnotu bankovky, vytváří konturu velkého hodnotového čísla 7. Iridiscentní pruh – je na lícní straně u pravého okraje bankovky, dvoubarevný, zprava vzorovaný, jsou na něm vyznačeny negativně číslice hodnoty bankovky, při naklonění bankovky má slabý zlatý a fialový nádech
3.3 Dohled a regulace ČNB dbá na to, aby jednotlivé společnosti, nad nimiţ vykonává dohled, dodrţovaly pravidla obezřetného chování a jednání se zákazníky stanovená regulací a také se stará o stabilitu finančního systému jako celku. Pokud ČNB odhalí, ţe finanční instituce porušila pravidla, můţe s ní zahájit správní řízení, nařídit jí nápravu zjištěných nedostatků, můţe udělit pokutu, odejmout licenci, nebo zrušit registraci.30
3.4 Finanční stabilita Finanční stabilitu lze definovat jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závaţných poruch a neţádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a také vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.
30
Seznam.cz: Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.chranimekorunu. cz/
30
Finanční stabilita můţe být narušena v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, ale také vlivem silných šoků. Zdrojem těchto šoků mohou být: vnější prostředí domácí makroekonomický vývoj vývoj u hlavních dluţníků a věřitelů finančních institucí hospodářské politiky změny v institucionálním prostředí Vzájemné působení zranitelných míst a šoků můţe vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a narušení funkcí finančního systému při zajištění platebního styku a finančního zprostředkování. Proto ČNB pravidelně sleduje, analyzuje a vyhodnocuje vývoj ve všech oblastech pro finanční stabilitu. Čtvrtletně se scházejí členové bankovní rady ČNB s experty klíčových útvarů, kde je prezentováno široké spektrum informací o vývoji v domácím finančním systému i v zahraničí. Cílem ČNB je přispívat k dosaţení takové míry odolnosti systému, která významně sniţuje rizika vzniku finanční nestability. Předpokladem pro úspěšné plnění tohoto cíle je cenová stabilita a zdravý vývoj finančních institucí a také spolupráce s ostatními národními a mezinárodními autoritami. ČNB informuje veřejnost o potenciálních rizicích a faktorech vedoucích k ohroţení finanční stability.31
31
Seznam.cz: Finanční stabilita [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni _ stabilita/
31
4. BANKOVNÍ OBCHODY V této kapitole zmíním jednotlivé bankovní obchody sjednávané bankami. Úprava většiny bankovních obchodů byla obsaţena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a pouze část bankovních obchodů byla obsaţena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve kterém je nyní úprava bankovních obchodů obsaţena.
4.1 Členění obchodů bank Pod pojmem bankovní obchody si lze představit smlouvy uzavírané bankami při jejich podnikatelské činnosti, na základě kterých vznikají závazky. Na základě bankovní smlouvy je banka zavázána poskytovat druhé smluvní straně určité sluţby, které jsou ve smlouvě vymezeny. Bankovní obchody lze členit podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a dále obchody označované jako neutrální. Jako aktivní bankovní obchody označujeme obchody, ve kterých banka vystupuje jako věřitel, jsou to hlavně smlouvy o úvěru. Tyto obchody přináší bance úrokové výnosy. Jako pasivní bankovní obchody označujeme naopak obchody, ve kterých má banka postavení dluţníka. Jsou to přijaté primární a sekundární vklady, zejména smlouva o účtu nebo emise dluhopisů. Banka na základě těchto obchodů získává peněţní prostředky pro svoji obchodní podnikatelskou činnost. Bankovní obchody neutrální zajišťují zprostředkování plateb a oběh peněz, jako je např. smlouva o inkasu, o akreditivu apod. Tyto obchody přináší bance poplatky a provize. Banka není v pozici věřitele ani dluţníka. Při uzavírání bankovních obchodů jsou vţdy dvě smluvní strany. Jednou smluvní stranou je banka, které je udělena bankovní licence. Druhou smluvní stranou mohou být všechny fyzické osoby i právnické osoby. Klienty banky můţeme rozdělit na podnikatele a spotřebitele. Smlouvy o bankovních obchodech jsou převáţně uzavírány tzv. adhezním způsobem. Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li
32
se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.32 Smlouvy o bankovních obchodech uzavírané bankami zpravidla odkazují na jejich obchodní podmínky. Obchodní podmínky lze specifikovat jako dokument usnadňující uzavírání smlouvy a umoţňuje řešit problematiku vznikající při poskytování určitých druhů sluţeb nebo při obchodech s jednotlivými druhy zboţí. Lze je povaţovat za nepřímé smluvní ujednání, které je závazné jen pokud se na ně smluvní strany odvolají. V novém občanském zákoníku je také vymezeno, za jakých podmínek můţe smluvní strana změnit obchodní podmínky. Smluvní strana můţe obchodní podmínky změnit v přiměřeném rozsahu, ale jen pokud bylo předem ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a také pokud se této straně zaloţí právo změny obchodních podmínek odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době.33
4.2 Druhy účtů V této části se zaměřím na pasivní bankovní obchody. Kaţdá banka jich nabízí velké mnoţství pod různými názvy. Více se zaměřím na běţné účty, rozeberu podmínky zaloţení, náleţitosti smlouvy, sluţby k běţným účtům a také zmíním poplatky za vedení účtu. Běžné účty Spořicí účty – kombinace výhod běţného účtu a termínovaných vkladů, lepší úročení neţ na běţném účtu, ale nemůţeme s ním nakládat jako s běţným účtem, výhoda likvidity, v českých korunách ale také v cizí měně, často mohou být propojeny s běţným účtem nebo jako doplněk k běţnému účtu Termínované vklady – výhodněji úročeny neţ běţný účet, a to podle objemu vkladu a délky splatnosti, mohou být jednorázové nebo revolvingové, coţ znamená obnovovány vţdy k datu splatnosti za stejných podmínek, úroky jsou připisovány k jistině nebo na jiný účet, který si klient zvolí
32
Seznam.cz: Smlouvy uzavírané adhezním způsobem [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z:http://zakony. centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-4-hlava-1-dil-3 33 LIŠKA, Petr. Bankovní obchody. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-510-8
33
Další depozitní produkty: Vkladní knížky – zvláštní typ účtu, odlišuje se nakládáním s peněţními prostředky (nelze provádět převody, ale pouze vklady a výběry) a prováděním záznamů o provedených platebních transakcích, můţe být vystavena pouze na jméno majitele, mohou být výherní, dětské, s výpovědní lhůtou nebo bez výpovědní lhůty Depozitní směnky – jednorázové uloţení a zhodnocení prostředků klienta, jedná se o cenný papír, určena splatnost a úroková sazba, určeno pro velmi movité klienty, minimální částka k zaloţení bývá v řádu milionů korun, výstavcem (dluţníkem) je banka, klient za směnku zaplatí částku, která je niţší neţ směnečná částka, můţe být v českých korunách ale i v cizí měně Vklady přes noc (overnighty) – sjednány na základě rámcové smlouvy mezi klientem a bankou, podmínkou je vysoký zůstatek disponibilních zdrojů klienta (řádově v milionech Kč), odpoledne se volné prostředky převedou „na jednu noc“ na zvláštní úročené konto a druhý den ráno se převedou zpět na původní účet Účty úschov – jsou zvláštní typy účtů, které jsou určeny pro advokáty, notáře a exekutory ke správě prostředků jejich klientů, majitel účtu není oprávněn vyuţívat tento účet k ukládání soukromých prostředků ani prostředků z jeho podnikatelské činnosti, prostředky na tomto účtu je moţné zhodnocovat, prostředky na těchto účtech bývají pojištěny34
4.2.1. Běžný účet Nový občanský zákoník rozlišuje platební účet a jiný neţ platební účet. Jiným neţ platebním účtem je např. účet stavebního spoření, účet s výpovědní dobou nebo účty, které si mezi sebou vedou poskytovatelé platebních sluţeb. Platebním účtem se rozumí účet, který slouţí k provádění platebních transakcí, jako je vklad peněţních prostředků, výběr peněţních prostředků nebo převod peněţních prostředků. Za platební účty se tedy povaţují všechny běţné účty a spořicí účty, u kterých můţe majitel vkládat nebo vybírat peněţní prostředky bez dodatečného zásahu nebo souhlasu toho, kdo vede účet.35
34 35
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014. LIŠKA, Petr. Bankovní obchody. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-510-8.
34
Běţný účet má v dnešní době téměř kaţdý. Mít bankovní účet je běţnou záleţitostí jednak z hlediska bezpečnosti a také téměř kaţdý zaměstnavatel vyţaduje číslo vašeho účtu k zasílání pravidelné mzdy či platu. Uţ není nutné nosit velké obnosy peněz u sebe a obávat se krádeţe, protoţe dnes téměř všude zaplatíme kartou, která je chráněna PIN kódem a při ztrátě karty stačí pouze zavolat na infolinku své banky a kartu vám hned zablokují. Z pohodlí domova můţeme také platit své účty, kontrolovat svůj stav účtu nebo například nakupovat zboţí na internetu a to díky přímému bankovnictví, které nám šetří čas a peníze. Smluvními stranami u bankovního účtu jsou majitel účtu a ten, kdo vede účet. Majitel účtu je v podstatě vlastník pohledávky, která je evidovaná na jeho účtu. Majitel účtu můţe být fyzická osoba ale i právnická osoba. Smlouvu o účtu můţe banka také uzavřít s nevidomou osobou nebo osobou, která nemá oprávnění k právním úkonům, jako je nezletilé dítě nebo nesvéprávná osoba, ale tento klient musí být vţdy zastoupen svým zákonným zástupcem, tedy rodičem nebo opatrovníkem. Pro vznik smlouvy o účtu je potřeba smluvní závazek toho, kdo vede účet. Zavazuje se zřídit účet pro majitele od určité doby, v určité měně, umoţnit vloţení hotovosti na účet, výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněţních prostředků z účtu nebo na účet. Strany se musí shodnout na obsahu, který zahrnuje podstatné náleţitosti smlouvy o účtu. Smlouva o účtu bude zpravidla upravena rámcovou smlouvou o platebních sluţbách (zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku). Právní úprava nestanoví, ţe smlouva o účtu musí mít písemnou formu, můţe být smluvena i v jiné neţ písemné formě (např. přes internet). Zákon (č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) ukládá subjektům, které nakládají s majetkem svých klientů, plnit tzv. AML povinnost (Anti Money Laundering – proti praní špinavých peněz). V případě neplnění této povinnosti, vzniká riziko pokuty aţ do výše 50 000 000 Kč. Pokud banka tedy zaloţí klientovi běţný účet (i jiný produkt), je potřeba vyplnit kontrolu AML (číslo zaloţeného účtu, původ prostředků, které na účet budou chodit a zda se bude jednat o tisíce, desetitisíce atd.). Smlouva o účtu musí obsahovat: označení obou smluvních stran (obchodní banka a klient) datum, ke kterému byl účet zaloţen
35
číslo účtu měnu, ve které je účet veden odkaz na obchodní podmínky banky podmínky, za kterých je účet veden: jak je účet úročen jednotlivé sluţby k účtu a jak jsou zpoplatňovány formu zasílání výpisů (poštou na adresu, osobně, přes internetové bankovnictví) a frekvence zasílání výpisů frekvence pro zúčtování poplatků a úroků podpisy obou smluvních stran Účet můţe být také kdykoliv zrušen, např.: na základě podnětu majitele účtu (dohoda, výpověď) z podnětu obchodní banky (na účtu je stále překročený debet a majitel účtu s účtem nehospodaří, tzv. neaktivní účet, majiteli účtu se zaloţí pohledávka a účet se zruší) z důvodu úmrtí klienta (u fyzické osoby) z důvodu likvidace nebo konkurzu právnické osoby
4.2.2. Podpisový vzor Při zaloţení běţného účtu je nutné, aby si klient určil, kdo můţe disponovat s prostředky na jeho účtu, tzv. dispoziční právo. Disponentů můţe mít klient na svém účtu více. Většinou bývá samostatný formulář, kde je uvedeno, kdo je majitelem účtu a disponenti, které si majitel zvolil. Kaţdý z disponentů včetně majitele účtu si provede svůj podpisový vzor, kterým se bude prokazovat. U právnických osob nebo fyzických osob podnikatelů můţe být součástí podpisového vzoru také razítko. Majitel si také můţe určit, kolik osob můţe jednat společně (např. vţdy dvě disponující osoby společně). Pokud má tedy majitel účtu na podpisovém
36
vzoru tuto poznámku a přijde jednat pouze jedna osoba, nemůţe zaměstnanec banky tento úkon vykonat. Zaměstnanec banky je vţdy povinen zkontrolovat podpisový vzor. Podpisové vzory se dají také kdykoliv měnit, pokud se osoba rozhodne podepisovat jinak, neţ si zvolila na původním podpisovém vzoru, je moţné jej změnit, ale samozřejmě vţdy v doprovodu majitele účtu. Pokud se naopak majitel účtu rozhodne, ţe uţ na svém účtu některého disponenta nechce, můţe sám přijít do banky a disponenta zrušit aniţ by musel disponentovi cokoliv vysvětlovat. Něco jiného je, pokud dojde ke změně statutárních orgánů, např. nová volba členů, je potřeba v bance předloţit věrohodný doklad o této volbě, např. usnesení valné hromady nebo usnesení členské schůze, které bylo sepsáno formou notářského zápisu. Smyslem kontroly podpisů je chránit prostředky klienta před jejich neoprávněným pouţíváním, zejména při provádění platebních příkazů proti podpisovému vzoru.
4.2.3. Úmrtí klienta Smlouva o účtu nezaniká na základě smrti majitele účtu (pokud ovšem majitel účtu za svého ţivota nedohodl se svou bankou něco jiného). NOZ neobsahuje ţádnou výslovnou právní úpravu v tomto smyslu, ale stanoví určité povinnosti pro toho, kdo vede účet. Ten, kdo účet vede, je zavázán umoţnit provádění bezhotovostních a hotovostních operací i po smrti majitele účtu. Jde hlavně o provádění příkazů, které majitel účtu zadal před svou smrtí a příkazů prováděných zmocněncem, kterému zmocnění smrtí majitele účtu nezaniklo. Majitel účtu je však oprávněn své pravidelné příkazy označit doloţkou pro případ své smrti. To znamená, ţe u takto označených příkazů, ten, kdo vede účet, neprovádí příkazy po smrti majitele účtu. Oznámení o smrti majitele účtu je nutno doloţit úmrtním listem nebo zprávou příslušného státního orgánu (soud, policie atd.).36 Ten, kdo vede účet, vypořádá zůstatek na účtu zemřelého klienta podle instrukcí uvedených v dokumentu o vypořádání dědictví, které musí nabýt právní moci. Můţe být také ustanoven správce dědictví, který získává práva a povinnosti majitele účtu a pracovníci bank jsou povinni řídit se jeho pokyny. Osoba, která účet zdědí a také prostředky na účtu, můţe účet zrušit a peníze převést na účet, který uvede nebo si účet můţe ponechat, změní se pouze jméno majitele účtu. 36
LIŠKA, Petr. Bankovní obchody. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-510-8.
37
4.2.4. Služby elektronického (přímého) bankovnictví Hlavní výhodou elektronického bankovnictví je přístup ke svému účtu 24 hodin denně. Elektronické bankovnictví nám umoţňuje zadávat příkazy k úhradě, příkazy k inkasu nebo zjišťovat stav našeho účtu. To jsou základní sluţby, které nabízí kaţdá banka přes sluţbu elektronické bankovnictví. Dále má kaţdá banka více nebo méně dalších sluţeb, které můţete provádět skrz elektronické bankovnictví. Například Česká spořitelna, a.s. umoţňuje klientům zasílat PIN ke kartám na jejich elektronické bankovnictví, coţ klientovi šetří čas. Další výhodou jsou niţší poplatky, neţ které zaplatíte, pokud provádíte operace platebního styku na přepáţce u své banky. Sluţby elektronického bankovnictví jsou klientovi poskytovány na základě smlouvy. Při podpisu smlouvy se klient dozví všechna potřebná hesla a kódy k obsluze. 1. Telefonní bankovnictví (phonebanking) – komunikace probíhá prostřednictvím telefonního přístroje, a to jak pevné linky, tak mobilního telefonu, s telefonním centrem lze komunikovat prostřednictvím tlačítek telefonu nebo telefonním bankéřem (ţivým operátorem), kaţdý telefonát klienta s centrem je zaznamenáván pro případ pouţití při nějakých sporech, sluţba je poskytována na základě písemné smlouvy, kterou klient podepíše na pobočce své banky, v telefonním centru je klientovi vygenerován kód, kterým se bude klient hlásit při telefonických hovorech s centrem, při prvním hovoru si klient zvolí své heslo, tento druh bankovnictví bývá většinou nejdraţší variantou 2. Internetové bankovnictví (internet banking) – jeden z nejčastějších druhů bankovnictví, komunikace prostřednictvím všech typů počítačů připojených na internet odkudkoliv na světě, on-line zadávání transakcí, sluţba je opět sjednávána písemnou smlouvou, stačí se přihlásit do systému banky na její webové adrese, zadat heslo a elektronický klíč, kaţdá transakce je stvrzena jedinečným klientovým podpisovým certifikátem 3. Home banking – tento druh bankovnictví vyuţívají většinou firmy, kde je často pouze jeden počítač, který má nainstalovanou tuto bankovní aplikaci, tato sluţba umoţňuje komunikaci mezi klientem a bankou prostřednictvím propojení osobního PC klienta, který je vybavený speciálním softwarem banky, přes modem s počítačem banky
38
4. GSM banking – komunikace klienta s bankou prostřednictvím mobilního telefonu, komunikace probíhá pomocí SMS zpráv prostřednictvím sluţby SIM Toolkit, speciálně nahrané menu v mobilu, aplikace uloţena na SIM kartě, moţnost připojení kdekoliv na světě, pokud máte signál 5. PDA banking – klient můţe zadávat své platební příkazy prostřednictvím kapesního PDA počítače (Personal Digital Asistent), který je napojený na internet, za pomoci technologie GPRS nebo WI-FI, samozřejmě je potřeba dostatečný signál 6. MultiCash – je mezinárodní multibankovní systém přímého bankovnictví, můţete obsluhovat své účty, které máte vedené v různých bankách nejen v České republice ale i v zahraničí, této sluţby vyuţívají většinou firmy, které zadávají velké mnoţství platebních příkazů, komunikace s více bankami 7. Java banking – komunikace se svou bankou pomocí mobilního telefonu, je to rozšířenější verze GSM banking, je pohodlnější a přehlednější, bankovní Java aplikace komunikuje s bankou v on-line reţimu 8. Smart banking – aplikace, která je vyvinuta speciálně pro smartphone telefony a Tablety, přístup k účtu kdykoliv a odkudkoliv37
4.2.5. Bankovní platební karty Platební karty neodmyslitelně patří do dnešní doby. Téměř kaţdý má ke svému účtu platební kartu a téměř všude lze zaplatit kartou. Karet ke svému účtu můţete mít i víc neţ jen jednu, můţete nechat vyrobit kartu také pro svého disponenta, kterého máte na svém účtu. Dnes uţ si také můţete vybrat obrázek na svou kartu, buď z galerie, kterou nabízí vaše banka, nebo si můţete dát svůj vlastní obrázek. Karta slouţí k bezhotovostní úhradě zboţí či sluţeb nebo k výběru hotovosti z bankomatu. Je vyrobena z třívrstvého plastu podle mezinárodních norem. Platební karta je opatřena magnetickým prouţkem a čipem. Převáţná většina platebních karet je mezinárodní, to znamená, ţe se s ní dá zaplatit všude ve světě. Samozřejmě je potřeba si před placením v daném obchodě zjistit, jaké karty obchodník akceptuje.
37
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
39
Platební karty dělíme na embosované (s reliéfním písmem) a na elektronické (s hladkým písmem). Dnes uţ se karty vyrábí většinou embosované. Kaţdý klient má ke své kartě také tzv. PIN kód, který je potřeba při placení kartou či výběru z bankomatu. PIN je čtyřmístné číslo, které zná pouze majitel karty, nebo aspoň by ho měl znát pouze on. Z bezpečnostních důvodů se PIN nesděluje nikomu jinému a také nenosíme PIN napsaný u karty. Dokonce ani banka tento kód nezná. Dnes uţ je ale velkým trendem tzv. bezkontaktní platební karta, kterou lze zaplatit u obchodníka nákup menší neţ 500 Kč bez udání PIN kódu, pouze kartu přiloţíte k terminálu a máte zaplaceno. Samozřejmě je tento způsob placení ošetřen proto ztrátě karty. Bezkontaktně bez udání PIN kódu jde zaplatit dvakrát nebo třikrát, poté je potřeba učinit nějakou
pinovou
operaci,
např.
dotaz
v bankomatu
na
zůstatek.
Je
to
z bezpečnostních důvodů. Kdyby vám kartu někdo ukradl, aby nemohl všechny vaše peněţní prostředky z účtu zneuţít na bezkontaktní placení. Pokud PIN ke své kartě zapomenete, stačí zajít do své banky a poţádat o vygenerování nového PIN kódu. Tato sluţba je většinou zpoplatněna. Většina bank dnes také umoţňuje si PIN změnit, pokud se vám jeho kombinace nelíbí nebo jste si zvykli na původní PIN, který uţ jste měli. Je důleţité rozlišit debetní kartu a kreditní kartu. Tyto pojmy si lidé často pletou. Debetní karta je karta k vašemu účtu, na kterém máte své peněţní prostředky. Zatímco kreditní karta je karta úvěrová, čerpáte peníze banky, je to úvěrový produkt. Kartové asociace: MasterCard International VISA International American Express Diners Club Japan Credit Bureau (JCB) V České republice co do počtu karet se nejvíce pouţívají kartové asociace MasterCard a VISA.
40
Pro zajímavost uvedu, ţe první karta na českém trhu se objevila v roce 1988. Ţivnostenská banka začala k tuzexovému účtu poskytovat první kartu. Také se Ţivnostenská banka stala jako první na našem území členem mezinárodní společnosti a v roce 1991 vydala první VISA kartu u nás.38 Schéma 1: První karta na českém trhu
Zdroj: Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jakdosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plna-zajimavosti
4.2.6. Poplatky za vedení účtu Důleţité je také zmínit poplatky za vedení účtu. Toto téma je v současné době stále častěji probíráno. Na trhu je čím dál větší konkurence, co se týče bank a poskytování sluţeb a tím pádem také velký boj o klienty. Kaţdý si samozřejmě přeje mít vedení účtu zdarma, ale zatím to kaţdá banka neumoţňuje. Myslím si, ţe ani do budoucna nebudou mít všechny banky vedení účtu zcela zdarma. Důvody jsou zřejmé: poplatky jsou vlastně ceny za sluţby, které banka svým klientům poskytuje. A pokud někdo poskytuje nějaké sluţby, chce za ně samozřejmě dostat zaplaceno. Velké banky jako je např. Česká spořitelna, a.s., nebo Komerční banka mají spoustu poboček, bankomatů, zaměstnanců atd., toto všechno něco stojí. Bankovnictví je vţdy zaloţeno na důvěře, klient dává své peníze bance a banka mu poskytuje své sluţby, které se snaţí neustále zdokonalovat, nebo aspoň by to tak být mělo, aby si své klienty udrţela, jako je např. více nových poboček, bankomatů atd. Tyto velké banky si proto nemohou dovolit mít vedení účtu zcela zdarma. Většina klientů tvrdí, ţe dává 38
Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-doslyplatebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plna-zajimavosti
41
bance svoje peníze a ta si s nimi můţe nakládat, jak potřebuje, ale opak je pravdou, právě s hotovostí na běţných účtech, která musí být stále klientům dostupná, jsou spojeny velké poplatky, jako např. odvod hotovosti z poboček. Mohou si to naopak dovolit malé banky, jako je např. Air bank, Fio Banka atd. Tyto banky nemají zdaleka tolik poboček, bankomatů a zaměstnanců. Potom uţ je na uváţení kaţdého klienta, co vlastně preferuje. O tomto tématu se samozřejmě dá diskutovat dlouhé hodiny, co klient, to jiný názor. Pro zajímavost uvedu srovnání poplatků za vedení účtu. Ke srovnání jsem vybrala 2 banky, které jsou velké co do bilanční sumy, jako např. Česká spořitelna, a.s., ČSOB a 2 banky menší co do bilanční sumy, jako např. Air Bank, Fio banka. 1. Česká spořitelna, a.s. – vedení účtu 69 Kč měsíčně, název účtu Osobní účet ČS II. (cena zahrnuje bezkontaktní platební kartu, bezkontaktní nálepku, přímé bankovnictví, podúčet peníze stranou, 2 výběry z bankomatů ČS, výpis, všechny příchozí platby, kontokorent, změny PIN ke kartě, změny limitů ke kartě, odemknutí/zamknutí karty). Senioři mají vedení účtu za 59 Kč měsíčně a studenti, pokud v 21 letech jednou přinesou potvrzení o studiu, mají vedení účtu do 26 let zdarma. Balíčky, které si můţete dokoupit za 29 Kč měsíčně: všechny výběry z bankomatů zdarma, všechny odchozí platby a 25 informačních sms. Nyní probíhá akce, ţe k základnímu balíčku za 69 Kč máte zdarma na dva roky balíčky všechny výběry z bankomatů ČS a odchozí platby. Dále pokud klient splňuje podmínku Programu za důvěru, můţe mít vedení účtu v hodnotě 69 Kč měsíčně zcela zdarma. Podmínkou je, aby na účet přišlo kaţdý měsíc minimálně 7000 Kč a měl klient další produkt, jako je např. úvěr, kreditní karta, hypotéka, ţivotní pojištění, investiční produkt. Česká spořitelna má nejvíc bankomatů v České republice (přes 1300) a 659 poboček. 2. ČSOB – vedení účtu 55 Kč měsíčně, název ČSOB Konto (cena zahrnuje bezkontaktní platební kartu, přímé bankovnictví, povolené přečerpání účtu, 2 výběry z bankomatů ČSOB, neomezené příchozí platby, 2 elektronické odchozí platby, spořicí účet). Dále nabízí banka ČSOB Aktivní konto, cena za vedení účtu je 95 Kč měsíčně (5 výběrů z bankomatů ČSOB, 10 odchozích elektronických plateb, 5 inkas nebo SIPO, 2
42
bezkontaktní platební karty, ostatní sluţby jsou stejné jako u předchozího tipu účtu). ČSOB má přes 800 bankomatů v České republice a přes 230 poboček.39 3. Air Bank – vedení účtu 0 Kč měsíčně, název účtu Malý tarif (cena zahrnuje 2 platební karty, aţ 10 běţných a 3 spořicí účty pro celou rodinu, přímé bankovnictví, všechny příchozí a odchozí platby, výběry z bankomatů Air Bank), u tohoto tarifu se platí 25 Kč za výběr z jiných bankomatů v ČR a v EU, 10 Kč za výběr u Sazky. Dále banka nabízí Velký tarif, za který se platí měsíčně 100 Kč, potom ale uţ neplatíte ţádné další poplatky za výběry z jiných bankomatů a u Sazky. Air Bank nabízí vyzkoušet si účet na 3 měsíce zdarma. Tato banka má pouze 29 bankomatů v celé České republice a 25 poboček.40 4. Fio banka – vedení účtu 0 Kč měsíčně, název účtu Fio osobní účet (cena zahrnuje přímé bankovnictví, 2 platební karty, neomezený počet příchozích a odchozích plateb v ČR a mezi ČR a SR, neomezený počet trvalých příkazů, inkas a SIPO, 10 výběrů z bankomatů Fio banky, aţ 5 výběrů z bankomatů jiných bank v ČR, ale podmínkou je platit kartou v určitém obnosu, výběr hotovosti na pobočce nad 1000 Kč, číslo účtu na přání). Fio banka má 143 bankomatů v České republice a 154 poboček.41 Z tohoto srovnání je vidět, které banky si mohou dovolit mít vedení účtu zdarma a které ne, jak jsem jiţ zmiňovala. Vidíte, ţe co do počtu bankomatů a poboček je na tom nejlépe Česká spořitelna, ale za vedení účtu se platí, pokud tedy nesplňujete podmínky pro zavedení Programu za důvěru. Nejlépe z tohoto srovnání vychází Fio banka a Air Bank, co se týče poplatků za vedení a sluţby, které nabízí. Tyto banky mají uţ ovšem o dost méně bankomatů a poboček. Dnes uţ také téměř kaţdá banka nabízí převedení účtu tzv. mobilitu. Stačí, kdyţ přijdete do banky, ke které chcete přejít ze své dosavadní banky, a nová banka vše vyřídí za vás. Převede vám účet i se všemi platbami, které na účtu máte zavedeny a vy se nemusíte o nic starat. Jen je potřeba si zjistit, jak dlouho toto všechno trvá, kaţdá banka má totiţ jinak dlouhé lhůty na převod.
39
Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/ CSOB-konto.aspx 40 Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.airbank.cz/cs/bezny-ucet/cenik-apoplatky /tarify/ 41 Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/ osobni-ucet
43
Čísla účtů musí mít také určitý počet číslic, musí vyhovovat podmínkám ČNB tzv. modulo 11. Pokud tedy některé banky nabízejí klientům zvolit si své vlastní číslo účtu, je potřeba tuto podmínku dodrţet. A samozřejmě také to, ţe dané číslo účtu, které si klient zvolí, uţ nesmí existovat.
4.3 Úvěrové obchody Jak uţ jsem v této práci zmiňovala, úvěrové obchody jsou nejvýznamnější částí bankovních aktivních obchodů, které jsou zobrazeny na straně aktiv rozvahy obchodní banky. Úvěr lze definovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému pouţití. V této kapitole zmíním jednotlivé druhy úvěrů, některé vysvětlím jen okrajově pro představu a více se zaměřím na hypoteční úvěr. Úvěry lze dělit: 1. Podle účelovosti: Účelové – je předem daný konkrétní účel, na který je úvěr poskytnut (např. nákup automobilu), jako je např. spotřebitelský úvěr, úvěr ze stavebního spoření, u těchto úvěrů je většinou niţší úroková sazba, peníze jsou vyplaceny na základě faktury vystavené prodávajícím Neúčelové – klient pouţije peníze na cokoliv, nesděluje, co si za peníze pořídí, úroková sazba bývá tedy vyšší, sem spadá např. klasický spotřebitelský úvěr, kontokorentní úvěr, kreditní karta nebo americká hypotéka, peníze jsou vyplaceny na účet klienta nebo vyplaceny v hotovosti 2. Podle zajištění: Zajištěné úvěry – věcné záruky za poskytnutý úvěr (např. pozemek, dům) nebo záruka osobní (ručení třetí osobou-pokud ručí více ručitelů, kaţdý ručí v plné výši závazku) Nezajištěné úvěry
44
3. Podle doby splatnosti: Krátkodobé – se splatností do jednoho roku (kontokorentní úvěry, kreditní karty) Střednědobé – se splatností do 5 let (spotřebitelské, investiční úvěry) Dlouhodobé – se splatností přes 5 let (hypoteční úvěry) 4. Podle měny – korunové úvěry nebo úvěry cizoměnové 5. Podle subjektu: Občanům, domácnostem Fyzickým osobám podnikatelům (ţivnostenské) Právnickým osobám (firemní) Municipalitám-městům, obcím (komunální) Smlouva o úvěru musí mít písemnou formu a musí obsahovat identifikaci obou smluvních stran, výši úvěru a měnu, ve které je poskytován, účel úvěru, dobu splatnosti úvěru, zajištění, způsob a podmínky čerpání, úrokovou sazbu, typ úročení, způsob splácení a podpisy obou smluvních stran.
4.3.1. Druhy úvěrů pro podnikatelské subjekty 1. Provozní úvěry – pomocí těchto úvěrů podniky financují běţný provoz, nákup, výrobu nebo prodej svých výrobků. Jsou to úvěry většinou krátkodobé. Revolvingové úvěry – poskytovány opakovaně za stejných podmínek, max. do výše tzv. úvěrového rámce, který můţe být pevný nebo proměnlivý ( pouţívá se tam, kde má výrobní cyklus daného klienta výrazně proměnlivý sezonní charakter) Lombardní úvěr – úvěr na pevnou částku, je poskytován s pevně stanovenou splatností, se zástavou movitých trţně obchodovatelných věcí a práv (cenné papíry, směnky, patenty, zboţí, autorská práva atd.)
45
Směnečné úvěry Eskontní – banka od klienta (směnečného ručitele) odkupuje směnku před její splatností se sráţkou tzv. diskontu (úrok od doby odkupu do doby splatnosti směnky), okamţité likvidní prostředky Avalový – banka za svého klienta přebírá ručení za závazky, doloţka na směnce „per aval“ („jako rukojmí“), vystavuje se záruční listina, banka se stává vedlejším dluţníkem Akceptační – banka se zavazuje zaplatit směnečnou sumu v době splatnosti směnky, hlavním dluţníkem se stává banka, ale neposkytuje vlastní finanční prostředky, protoţe si nechá směnečnou sumu sloţit na účet od původního dluţníka před splatností směnky Kontokorentní úvěry – je poskytován na rozdíl od ostatních úvěrů na kontokorentním účtu (běţný účet s povolením přečerpání zůstatku), splatnost je obvykle jeden rok (nutnost vyrovnat debet), je ohraničený úvěrový rámec, poskytuje se klientům, kteří mají platební historii, splácení probíhá došlými platbami na účet, jeden z nejdraţších typů úvěrů 2. Investiční úvěry – slouţí k investicím do dlouhodobého majetku (hmotného, nehmotného), přísně účelový charakter, úvěry střednědobé a dlouhodobé, často spojeny s odkladem splátek úmoru (klient platí pouze úroky) 3. Hypoteční úvěry – jsou vţdy zajištěny zástavním právem k nemovitosti s širším účelem vyuţití (administrativní budovy, logická centra, obchodní plochy, výrobní haly bez sloţitých technologií), přísně účelové, velmi dlouhodobé (aţ 20 let) 4. Emisní půjčka – tzv. hromadný investiční úvěr, banky ho poskytují formou nákupu dluhopisů vydaných podnikatelským subjektem 5. Konsorciální a syndikátní úvěry – na poskytnutí se podílí více bank z důvodu nedostatku volných finančních zdrojů oslovené banky a nutnosti nepřekročit limity stanovené pravidly obezřetného podnikání bank, jsou to objemově velké úvěry, konsorcium (příleţitostné sdruţení právnických subjektů k provedení určitého
46
obchodu) funguje na základě smlouvy o sdruţení, 1 banka je v manaţerské pozici, dlouhodobější uskupení bank, které spolupracují, můţe vytvořit syndikát (sdruţení) 6. Komunální úvěry – úvěry poskytované municipalitám (městům, obcím), zajišťovány především stabilními příjmy obecního rozpočtu, převáţně investiční ale také provozní charakter, představují niţší riziko, mají příznivější úrokové sazby42 Pokud přijde do banky ţádat o úvěr firma, banka obvykle vyţaduje doloţení dokumentů, jako jsou podnikatelský plán, informace o předmětu podnikání, potvrzení nebo čestné prohlášení, ţe klient nemá ţádné závazky vůči finančnímu úřadu a České správě sociálního zabezpečení. Většinou jsou v bankách firemní poradci, kteří řeší tyto typy úvěrů.
4.3.2. Druhy úvěrů pro občany, domácnosti 1. Spotřebitelské úvěry dispoziční Kontokorentní úvěry – poskytovány do výše úvěrového limitu na běţném účtu klienta, poměrně vysoké úrokové sazby, limit kontokorentního úvěru se většinou stanovuje jako násobek průměrného příjmu klienta nebo na základě průměrných zůstatků na účtu, kaţdý měsíc platí klient úrok z čerpané částky, pokud kontokorent nečerpá tak za něj neplatí, čerpán i splácen je průběţně Kreditní karta – jedná se o revolvingový (obnovující) úvěr, stanovený úvěrový limit, pro splácení je většinou stanovena minimální měsíční částka + úroky a také poplatky za vedení kartového účtu, je však moţné vyuţít bezúročné období (aţ 55 dnů), kdy je moţné debet splatit bezúročně, jsou velmi vysoké úrokové sazby, kartou se dá buď platit v obchodech, nebo vybírat z bankomatu 2. Spotřebitelské úvěry splátkové Spotřebitelské úvěry účelové – čerpání je na základě proplacení faktur za výrobky a sluţby (předměty dlouhodobé spotřeby, jako např. bílá technika, automobil), vyřízení na základě prokázání příjmů, u niţších částek i bez prokazování příjmů, niţší úrokové sazby
42
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
47
Spotřebitelské úvěry neúčelové – peníze jsou klientovi buď poslány na běţný účet, nebo vyplaceny v hotovosti, nezkoumá se účel vyuţití, bývá vyšší úroková sazba neţ u účelových spotřebitelských úvěrů, výše úvěru je omezena jeho příjmy nebo absolutní částkou stanovenou bankou Půjčky splátkových společností – většinou bývá velmi vysoké RPSN Informační povinnosti Pokud je spotřebitelský úvěr nabízen reklamou, jejíţ součástí je i údaj o nákladech spotřebitelského úvěru, musí jasným a výstiţným způsobem formou reprezentativního příkladu obsahovat roční procentní sazbu nákladů (RPSN), výpůjční úrokovou sazbu i s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem, celkovou výši spotřebitelského úvěru, výši jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem, dobu trvání. V případě spotřebitelského úvěru ve formě odloţené platby za konkrétní zboţí nebo sluţbu jejich cenu a výši případné zálohy. A informaci o tom, zda je povinnost, uzavřít smlouvu o doplňkové sluţbě související s úvěrem, hlavně pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto sluţbu nelze předem určit. Jedná se o reakci na praxi, kdy byla v reklamě na základě poţadavku zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, uváděna sice roční procentní sazba nákladů, ale její výpovědní hodnota byla zásadním způsobem zkreslena, a to tím, ţe byly často uváděny úrokové sazby nebo RPSN „OD“, které inzerovaly nejniţší dosaţitelnou úrokovou sazbu (resp. RPSN) bez ohledu na to, ţe tato sazba byla dosaţitelná jen za specifických podmínek (neobvykle vysoká částka úvěru, velmi vysoká bonita klienta). – jak nesporně správně uvádí J. Kotásek, Reklama na spotřebitelské úvěry v novém zákoně o spotřebitelských úvěrech: Větší (dez)orientace spotřebitele? Jurisprudence, 2010, č. 7, s. 33: „Příklad, co do úrokové sazby cílí na vysoce bonitní skupinu konzumentů, která ostatně tento způsob
financování
ani
nevyhledává,
tak
jistě
nebude
v souladu
s poţadavkem
reprezentativnosti“.43
43
WACHTLOVÁ, Lucie a Jan SLANINA. Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-118-5.
48
3. Účelové hypoteční úvěry 4. Neúčelové hypoteční úvěry Americká hypotéka – jedná se o hypoteční úvěr, kde není stanoven účel vyuţití, ale je zajištěn zástavním právem k nemovitosti, je zde vyšší úroková sazba neţ na účelovém hypotečním úvěru, ale niţší neţ na spotřebitelském úvěru, jsou také přísnější podmínky neţ u účelového hypotečního úvěru, jako je např. omezení výše úvěru (např. do 50% zástavní hodnoty nemovitosti) 5. Úvěry stavebních spořitelen Úvěry ze stavebního spoření – jsou poskytovány na financování bytových potřeb, poskytují se do výše cílové částky, nárok za následujících podmínek: smlouva o stavebním spoření trvá alespoň 24 měsíců, naspořená částka alespoň 40% z cílové částky a dosáhl určitého bodového hodnocení, tyto úvěry jsou spláceny anuitním způsobem, lze získat i bez zajištění (kaţdá stavební spořitelna má jinou hranici) Překlenovací úvěry ze stavebního spoření – pokud klient nesplňuje podmínky poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, můţe vyuţít překlenovací úvěr, kterým se „překlene“ doba, neţ klient splní veškeré podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření, poskytuje se ve výši celé cílové částky, nikoli jen z rozdílu cílové částky a naspořené částky, nevzniká na něj právní nárok, nesplácí se jistina, úrok se platí stále z celé cílové částky Dnes uţ také spousta bank nabízí konsolidaci úvěrů, coţ znamená, převedení několika různých úvěrů (u různých bank) klienta na jeden úvěr. Klientovi to většinou sníţí náklady na poplatcích, co se týče vedení úvěrových účtů a také sníţení splátek, coţ ovšem znamená prodlouţení splácení úvěru. Hlavním přínosem pro obchodní banku je samozřejmě získání nového klienta. Ke konci února 2015 dosáhl celkový objem bankovních úvěrů v ekonomice částku celkem 2643,4 mld. Kč. Stále větší zájem o úvěry spojené s bydlením, hlavně hypotéky. Úrokové sazby stále ještě zřejmě nedosáhly svého dna, díky silnému konkurenčnímu prostředí.44
44
Google.cz: Česká bankovní asociace [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/ sites/ default/files/cba_banky_a_fakta_4-2015_-_uvery_1.pdf
49
4.4 Účelové hypoteční úvěry V této praktické části uvedu proces formování účelového hypotečního úvěru (hypotéky). Nastíním jednotlivé kroky od zájmu klienta o hypotéku, tedy příchodu na pobočku aţ po podpis smlouvy. V současné době jsou úrokové sazby na hypotečních úvěrech velmi nízko a také ceny nemovitostí klesly, proto je o hypotéky projevován čím dál větší zájem. Můj postup vychází z pravidel poskytování hypotečních úvěrů od České spořitelny, a.s. Hypotečním úvěrem se rozumí dlouhodobý úvěr s investicí do nemovitosti, jehoţ splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty. 1. Klient přichází na pobočku obchodní banky a má zájem o hypotéku Údaje o klientovi se zadají do databáze banky a nechá se podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů. Příjemcem hypotečního úvěru můţe být: občan ČR s trvalým pobytem na území ČR, musí mít platný občanský průkaz občan ČR s trvalým pobytem mimo ČR, musí mít platný občanský průkaz nebo pas ČR občan státu EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo Švýcarska, platný pas a povolení/průkaz přechodném/trvalém pobytu vydaný ČR nebo doklady prokazující trvání pracovního vztahu (OSVČ nebo zaměstnanecký poměr) na území ČR, ke dni ţádosti o hypotéku musí přechodný pobyt/pracovní vztah trvat minimálně 3 roky, pro trvalý pobyt není minimální doba trvání stanovena občan třetí země s trvalým pobytem na území ČR, musí mít platný pas a povolení k trvalému pobytu vydané ČR Dále je klientovi vytvořena předběţná nabídka na základě údajů, které nám klient sdělí – vzdělání, bydlení, počet osob v domácnosti, stav, přibliţná výše příjmů a zdroj příjmů (můţe být jen ze závislé činnosti, z podnikání, mateřská, ale jen v určité výši). Zadá se záměr klienta, očekávaná hodnota nemovitosti a výše vlastních zdrojů, splatnost, fixace, sluţby k hypotéce a pojištění k úvěru.
50
Od 1. 1. 2014 je účinný Nový Občanský zákoník, který uţívá pojem „nemovitá věc“ místo „nemovitost“. Nemovitou věcí se rozumí pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, dočasné stavby, jednotky, stavby spojené se zemí pevným základem ve vlastnictví nikoli vlastníka pozemku, věcná práva k těmto věcem a práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon. Pojem nemovitost pouţívá nadále uţ jen katastrální zákon a další předpisy, týkající se Katastru nemovitostí jako zkratku pro nemovité věci, které se zapisují do Katastru nemovitostí. Účelem hypotečního úvěru můţe být: koupě nemovitosti dokončené i rozestavěné výstavba nemovitosti stavební úpravy nemovitostí vypořádání vlastnických vztahů týkajících se nemovitosti (doklad, na jehoţ základě k vypořádání dochází – dohoda o vypořádání společného jmění manţelů atd.) splacení úvěru poskytnutého peněţním ústavem a pouţitého shodně s účelem hypotečního úvěru (refinancování) úplatný převod druţstevního podílu v bytovém druţstvu úhrada dalšího členského vkladu nebo obdobné platby bytovému druţstvu úhrada jiţ provedených investic do nemovitosti (zpětné proplacení) – jedná se o zpětné proplacení nabytí vlastnického práva k nemovitosti (celková výše musí přesáhnout 1 880 000 Kč) Předmětem hypotečního úvěru můţe být typ nemovitosti na bydlení na území ČR: rodinný dům (včetně příslušenství – garáţ, sklep atd.) bytová jednotka (včetně příslušenství – komora, sklep atd.) bytový dům s více jak 3 bytovými jednotkami, případně objekt bydlení s nebytovými prostory
51
stavba pro individuální rekreaci stavební pozemek (podmínkou je předloţení územního rozhodnutí nebo regulačního plánu, ze kterých bude patrné, ţe se bude jednat o výstavbu nemovitosti k bydlení klienta) 2. Klient se na základě předběžné nabídky od banky rozhodl, že si úvěr vezme a má vybranou nemovitost S klientem se vyplní ţádost o hypotéku včetně přílohy k ţádosti, kde je uvedena výše investičního záměru, výše vlastních zdrojů, výše hypotéky, splatnost, fixace a sluţby k hypotéce (expresní čerpání, zrychlená výstavba, mimořádné splátky atd.). Úroková sazba se většinou odvíjí od doby fixace, kterou si klient zvolí a také závisí na výši vlastních zdrojů klienta, pokud vlastní zdroje nemá a ţádá tedy 100 % hypotéky, je úroková sazba vyšší. Klienti volí většinou fixaci úrokové sazby na 5 let, pokud zvolí dobu delší, opět se zvýší úroková sazba. Vyţádá se od klienta doloţení příjmů – pokud chodí výplata klientovi na účet v ČS, nedokládá nic, pokud chodí do jiné banky, dokládá potvrzení o příjmu za 12 měsíců a 2 výpisy z účtu, na který je mzda zasílána (1 výpis je před 6 měsíci a 1 z minulého měsíce). OSVČ dokládá 2 x daňové přiznání a potvrzení o zaplacení daně za minulý rok. Od klienta se zjistí údaje k nemovitosti, která je předmětem úvěru (číslo bytové jednotky, číslo popisné u domu, čísla parcel, katastrální území) a stáhne se z dálkového placeného přístupu na katastr nemovitostí List vlastnictví. Vyplní se údaje o zaměstnavateli (IČO, datum od kdy je klient zaměstnaný, přesný příjem dle potvrzení nebo dle výpočtu z příchozích plateb na účet, typ zaměstnání, zda je na dobu určitou/neurčitou). Pokud ţádají společně dvě osoby, zadávají se informace i o druhé osobě. Do hypotečního úvěru je třeba vţdy zavázat oba manţele. Pokud mají manţelé uzavřenou dohodu o zúţení společného jmění manţelů ve formě notářského zápisu, lze poskytnout úvěr i jen jednomu z nich.
52
U účelu koupě se označí, zda bude úvěr čerpaný na základě smlouvy o smlouvě budoucí nebo kupní smlouvy a zda bude čerpání probíhat na základě úschovy. U stanovení výše hypotečních úvěrů platí zásada, ţe součet vlastních prostředků klienta, prostředků z poskytnutého úvěru a případných dalších zdrojů financování musí být minimálně roven prostředkům nutným k zajištění celého investičního záměru klienta (schopnost klienta splácet). 3. Odeslání požadavku na vyhodnocení scoringu (analýza žádosti) Ţádost je posuzována na základě ratingu klienta, který provádí nezávislé ratingové agentury. Charakterizuje schopnost klienta dostát svým závazkům a současně postihuje veškerá rizika, která jsou hodnotící agentuře známa. Stává se tak důleţitým podkladem pro rozhodování bank o obchodní spolupráci s hodnoceným klientem. Můţe ušetřit bankám značné náklady. Dále se pouţívají úvěrové registry (databáze všech typů klientů, kteří jsou spojeni s poskytnutým úvěrem). Účelem je poskytovat obchodním bankám údaje o klientech a zamezit tak poskytování úvěrů nebonitním klientům. Vţdy probíhá dotaz do tzv. registru CCB (Czech Credit Bureau), tako společnost je provozovatelem a organizátorem bankovního a nebankovního registru klientských informací. Pokud je výsledek kladný, přejde se na otázku zajištění. Klient můţe ručit nemovitostí, která je účelem úvěru nebo jinou rezidenční nemovitostí (byt, rodinný dům, rekreační chata, stavební pozemek). Nemůţe se ale jednat o druţstevní byt nebo byt v podílovém spoluvlastnictví. Nemovitost se zadá a stáhne se z dálkového placeného přístupu na katastr nemovitostí List vlastnictví. Klient uhradí poplatek za vyhotovení odhadu nemovitosti. Česká spořitelna nabízí i on-line ocenění, které je zdarma. Po zaplacení poplatku se zadá poţadavek na vyhotovení posudku smluvnímu znalci banky. Poţadavek je zadán prostřednictvím interní aplikace, nabídka je odeslána znalci, pokud ji odmítne, je automaticky nabídnuta dalšímu znalci, dokud ji některý znalec nepřijme. Jakmile nabídku znalec přijme, běţí mu lhůta 5 dní pro dohodnutí termínu prohlídky nemovitosti a vyhotovení posudku. Jakmile je posudek hotový, odevzdá ho znalec opět prostřednictvím interní aplikace. Hypoteční specialista obdrţí mail upozorňující na dokončený a odevzdaný posudek.
53
Posudek se zkontroluje, a pokud je hodnota nemovitosti stanovená znalcem dostatečná pro zajištění úvěru a pokud znalec potvrdí nemovitost jako vhodnou zástavu, hypoteční specialista posudek akceptuje a „oznámkuje spolupráci se znalcem“ jako ve škole hodnotami 1 aţ 5. Klient musí mít pojistnou smlouvu k nemovitosti, pokud ji má klient k dispozici, zkontroluje se, jestli pojistná částka odpovídá minimální reprodukční ceně dle odhadu od znalce. Pokud ne, je nutné dodat dodatek nebo novou pojistnou smlouvu na vyšší částku. Novou smlouvu stačí dodat aţ před čerpáním úvěru. Jakmile máme všechny doklady, které měl klient dodat, nahrají se elektronicky do systému a znovu je proveden scoring. Poté hypoteční specialista vyplní stručně stanovisko k úvěru, případně doplňující informace a odešle vše elektronicky na centrálu ke schválení. Schvalování úvěru trvá 1-5 pracovních dnů. Pokud je úvěr schválen, ihned je schvalovatelem odeslán poţadavek na vyhotovení smluvní dokumentace. Dokumentace je vyhotovována centrálně na oddělení Dokumentace. Přibliţně do druhého dne je dokumentace připravena k podpisu. Hypoteční specialista o tom obdrţí informaci mailem. 4. Sjednán s klientem datum podpisu smlouvy Hypoteční specialista připraví dokumentaci k podpisu. Po projednání s klientem a podpisu klienta a banky, je v interní aplikaci potvrzeno podepsání dokumentace a ta musí být nascenována do systému „espis“. Úvěr je tímto potvrzen a zadán v systémech banky. Podepisuje se minimálně úvěrová smlouva. Součástí dokumentace je smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti, smlouva o zastavení pohledávek z pojistného plnění nebo vinkulace pojistného plnění (je vyuţívána pouze u pojistek od Kooperativy), případně další dokumenty dle nastavených podmínek úvěru. Po splnění všech podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, probíhá následně čerpání úvěru. Čerpání probíhá na účet prodávajícího, který je sjednán ve smlouvě. Prodávající musí zaplatit daň z prodeje nemovitosti, ale smluvní strany si mohou ve smlouvě uvést něco jiného (např., ţe se o poplatky rozdělí). Kupující jde následně na Katastr nemovitostí a podá návrh na vklad nemovitosti. Toto je celý proces, kterým musí ţadatel o hypotéku projít. Samozřejmě pokud jde vše tak jak má. Mohou nastat také komplikace, a to např. klient nedosahuje svým příjmem na poţadovanou výši úvěru (je potřeba sehnat ručitele nebo spoludluţníka), klient je veden 54
v registru dluţníků (zjišťuje se jakou částkou a za jaké období, zda je moţná poslat na výjimku), na nemovitosti, kterou si klient vybral uţ je zástavní právo jiné banky, nebo odhadce neodhadl nemovitost na částku, za kterou je prodávána. V tomto případě musí klient zbývající částku dofinancovat například úvěrem ze stavebního spoření.
4.5 Platební styk V této poslední části se dostávám k jiţ zmíněným neutrálním bankovním obchodům, které nemají přímý dopad na bilanci banky. Platební styk můţeme definovat jako převod finančních prostředků z jednoho účtu na druhý. Platební styk se dělí: Hotovostní platební styk – vyuţívá bankovky a mince, spadají sem také směnárenské operace, vklady a výběry na přepáţce banky, při vkladu na běţný účet v přepočtu nad 1000 EUR je ze zákona povinná identifikace vkládajícího, při vkladu nad 15 000 EUR musí klient uvést původ peněţních prostředků (boj proti praní špinavých peněţ) Bezhotovostní platební styk – prostřednictvím „účetních peněz“, zápisem „na vrub“ nebo „ve prospěch“ účtu vedeného u obchodní banky tuzemský – probíhá mezi účty v České republice v korunách českých zahraniční – převod mezi různými státy (mimo EU) přeshraniční – v EU nebo tzv. Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko, Lichtenštejnsko), aţ do výše 50 000 EUR, převod maximálně do 5 dnů, cílem je vytvoření jednotného evropského platebního prostoru SEPA (platební operace v eurech)45
4.5.1. Tuzemský platební styk Nejdůleţitějším údajem při provádění platebního styku je bankovní spojení, které se skládá z vlastního čísla účtu (můţe mít i předčíslí) a z identifikačního kódu banky (přiděluje ČNB, uvádí se za lomítkem a je čtyřmístné). Zúčtování plateb je pouze v českých korunách a je prováděno v zúčtovacím centru ČNB, a to „Clearingovém centru“ (CC) systémem CERTIS. 45
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
55
Kaţdá obchodí banka má v CC otevřený svůj úročený korunový účet mezibankovního platebního styku. Tento účet je vyuţíván k vyrovnání plateb mezi bankami. Banky předávají data do CC kaţdý den v elektronické podobě podle stanovených pravidel. Za zúčtování platí banky poplatky ČNB. Při převodu peněz je první den odepsána platba z účtu plátce, jeho bankou je předána do CC ČNB ke zpracování, v CC je připsána bance příjemce a druhý den je připsána bankou na účet příjemce. Pokud se ale jedná o převod v rámci jedné banky, je platba provedena ještě ten den.46 Příkazy zúčtování: příkaz k úhradě – majitel účtu dává příkaz své bance, aby odepsala určitou částku z jeho účtu na jím určený účet, povinnými náleţitostmi jsou bankovní spojení plátce a příjemce platby, částka v Kč, podpis (můţe být i s razítkem) podle platného podpisového vzoru, elektronický podpis či jiný kód, nepovinnými náleţitostmi jsou variabilní, specifický nebo konstantní symbol, datum splatnosti, textová zpráva pro příjemce platby, lze zadat na přepáţce v bance (tato varianta bývá nejdraţší), přes elektronické bankovnictví, sběrný box nebo také přes bankomat příkaz k inkasu – plátce musí dát k inkasu výslovný souhlas, pouţívá se většinou na placení plateb, které jsou kaţdý měsíc jiné (platby za telefon), klient si můţe nastavit také limit (v jaké maximální výši můţe daná společnost inkasovat) trvalý příkaz k úhradě – příkaz k provádění opakujících se plateb ve stejné výši a ve stejném termínu, pouţívá se velmi často, klient nemusí na dané platby kaţdý měsíc myslet, automaticky se mu strhnou z účtu hromadný příkaz k úhradě – pokud chce klient provést více plateb ve stejný den z jednoho účtu na více účtů příjemců automatický převod – převod prostředků na jiný účet v případě překročení určitého limitu zůstatku na účtu (např. na spoření) Klientovi se také můţe stát, ţe při zadávání příkazu k úhradě splete číslo účtu příjemce. Pokud takový účet v dané bance neexistuje, peníze se automaticky klientovi vrátí zpět. Ale pokud takový účet existuje, nastávají klientovi komplikace. Postup je následující, klient můţe 46
ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
56
poţádat svou banku (za poplatek), aby s ním sepsala reklamaci převodu, touto reklamací banka vyzve majitele účtu, kterému peníze omylem dorazily. Vyzvaný klient má lhůtu 30 dnů, aby peníze poslal zpět, pokud tak neučiní, banka nemůţe bohuţel uţ víc pro svého klienta udělat. Klient můţe podat na policii trestní oznámení na neznámého pachatele a případ řeší.
4.5.2. Zahraniční platební styk Pro provádění operací zahraničního platebního styku neexistuje clearingové centrum, ale banky pouţívají celosvětovou síť korespondenčních bank. Tyto banky si mezi sebou otevírají účty, na kterých probíhá zúčtování plateb: Nostro účty – účty tuzemské banky vedené u banky zahraniční Loro účty (vostro) – účty zahraniční banky vedené u banky tuzemské Základním technickým předpokladem provádění zahraničního bezhotovostního platebního styku
je systém SWIFT (telekomunikační
společnost
s celosvětovou mezinárodní
komunikační sítí). Umoţňuje: bezdokladové zasílání informací o platebním styku zrychlení komunikace mezi bankami celého světa sníţení nákladů na přenos dat bezpečné
(kódované)
předávání
zpráv
ve
standardní
struktuře
zápisu
se
standardizovanými swiftovými adresami v rámci národních koncentrátorů a dvou vzájemně zálohových operátorů Klient si také můţe vybrat, kdo platí poplatek za převod prostředků, samozřejmě po dohodě s příjemcem: BEN – poplatek hradí příjemce platby OUR – poplatek hradí plátce platby SHE – příjemce a plátce se o poplatky dělí
57
Platby v rámci zahraničních převodů musí obsahovat IBAN (International Bank Account Number), coţ je bankovní spojení (maximálně 30 znaků) a BIC (Bank Indetinfier Code), coţ je swiftová adresa. Instrumenty zahraničního platebního styku: Hladké platby – příkaz, který zní na cizí měnu, pouţívají se u obchodů, kde si partneři důvěřují a znají se, jsou rychlé, levné a jednoduché Dokumentární platby – pouţívají se tam, kde si partneři nedůvěřují, neznají se, jsou sloţitější, ale bezpečnější a draţší Dokumentární akreditiv – písemný závazek banky, který je vystavený na ţádost klienta, ţe poskytne prodávajícímu určitou platbu, pokud budou splněny akreditivní podmínky, jejich splnění je vázáno na předloţení dokumentů (např. obchodní faktura, celní dokumenty, případně pojistné dokumenty, přepravní dokumenty), banka podmínky zkontroluje, platba probíhá, kdyţ je zboţí na cestě, u „potvrzeného akreditivu“ nese závazek za provedení platby i banka avizující, tedy banka prodávajícího, banka za dodané zboţí, pravost ani právní nezávaznost dokumentů neručí. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy představují normativní základnu pro provádění plateb prostřednictvím dokumentárních akreditivů. Vydává je Mezinárodní obchodní komora v Paříţi, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nyní platí revize č. 600 publikace Mezinárodní obchodní komory (UCP 600), která je účinná od 1. 7. 2007. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších revizí vůbec.47 Dokumentární inkaso – není tak bezpečné, operace prováděná na základě příkazu jejího klienta obstarat vydání dokladů opravňujících k dispozici s dodaným zboţím třetí osobě proti zaplacení určité peněţní částky, banka ručí pouze za dobré provedení platby48
47 48
KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
58
4.6 Finanční arbitr Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů mezi občany a vybranými finančními institucemi (výlučně na návrh zákazníka). V České republice byl institut finančního arbitra zřízen s účinností od 1. 1. 2003 zákonem číslo 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, v rámci harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie. Finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let a řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Rozhoduje spory mezi: Poskytovatelem a uţivatelem platebních sluţeb při poskytování platebních sluţeb Vydavatelem a drţitelem elektronických peněţ při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz Věřitelem
a
spotřebitelem
při
nabízení,
poskytování
a
zprostředkování
spotřebitelského úvěru Investičním fondem/společností, zahraniční investiční společností, obchodníkem s cennými papíry, investičním zprostředkovatelem a spotřebitelem při kolektivním investování prostřednictvím standardního nebo speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti Pojišťovnou a zájemcem o pojištění při nabízení, poskytování nebo zprostředkování ţivotního pojištění Provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení směnárenského obchodu49
49
Seznam.cz: Finanční arbitr [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financniarbitr/zakladni-informace.html
59
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo přiblíţit jednotlivé bankovní obchody sjednávané bankami z hlediska teoretického i praktického. Svou práci jsem obohatila o zkušenosti hypotečního specialisty z České spořitelny. Myslím si, ţe cíl mé práce se mi s pouţitím metody deskriptivní, analytické a komparativní podařilo splnit. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole byl představen vývoj našeho bankovnictví od počátku aţ po privatizaci bank. Další podkapitola Fond pojištění vkladů byla zaměřena na jeho úkol, a jaká je maximální výše náhrady v Kč na jednoho klienta v jedné bance. Druhá kapitola byla zaměřena na obchodní banky. Pro zajímavost uvádím, jak vznikl název banka. Byly popsány podmínky pro udělení licence, a jaký musí mít základní kapitál. Byla nastíněna rozvaha (bilance) obchodní banky a uvedeno, co spadá do aktiv a pasiv. Dále bylo interpretováno, jak se obchodní banky dělí. Podrobněji byla provedena komparace jednotlivých specializovaných bank. Uvádím rozdíl mezi pojmy bankovní tajemství a povinností mlčenlivosti. Třetí kapitola je věnována České národní bance, ve které byly popsány její hlavní pravomoci a úkoly. Dále bylo uvedeno všech osm ochranných prvků na bankovkách a jejich podrobnější vysvětlení. Čtvrtá kapitola, s názvem Bankovní obchody, se zabývá praktickou částí mé práce. Byla provedena analýza jednotlivých bankovních obchodů. Z pasivních bankovních obchodů byl vybrán běţný účet a byly analyzovány poplatky za vedení. Pro srovnání byly vybrány čtyři banky a následně zhodnocení výsledku. Z aktivních bankovních obchodů byly zvoleny účelové hypoteční úvěry. Dále byl uveden krok po kroku proces ţádosti o hypotéku. Na závěr byly sděleny jednotlivé spory, které řeší finanční arbitr. Pomocí analýzy jednotlivých bankovních obchodů, které banky svým klientům nabízí, jsem dospěla k závěru, ţe nejvýznamnější a nejvýnosnější jsou pro banky úvěrové obchody, jako jsou spotřebitelské úvěry, kreditní karty a hypoteční úvěry. U bank Česká spořitelna, ČSOB, Fio banka a Air bank jsem provedla komparaci poplatků za vedení účtu. Z tohoto srovnání vyšla nejlépe Fio banka, která má vedení účtu zcela zdarma bez jakýchkoliv podmínek. Nemá sice ještě tolik poboček a bankomatů, ale samozřejmě se to do budoucna můţe změnit
60
Psaní bakalářské práce na téma Bankovní obchody bylo pro mě velkou zkušeností a přínosem. I kdyţ pracuji jako zaměstnanec v jedné z obchodních bank na našem trhu, se spoustou bankovních obchodů jsem se doposud nesetkala a vypracováním této práce jsem se s nimi blíţe seznámila. Velkým přínosem pro mě bylo hledání v zákonech, ze kterých jsem čerpala informace. Myslím, ţe většina populace nemá přehled, kde by konkrétní případ hledala. Smyslem mé práce bylo přiblíţit jednotlivé bankovní obchody a podat hlavní informace o tom, na jakém základě banky poskytují své sluţby. Myslím, ţe má práce je psaná tak, aby jí rozuměl opravdu kaţdý a ne jen zaměstnanec banky popřípadě specialista zabývající se bankovními sluţbami.
61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Kniţní publikace: 1. Česko. Úplné znění zákona o bankách: Bankovnictví, platební styk, finanční arbitr, praní špinavých peněz, stavební spoření a další předpisy. In: č.21/1992 Sb. Sagit, a.s., 2011. 2. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-488-3. 3. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-2650001-8. 4. LIŠKA, Petr. Bankovní obchody. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-807478-510-8. 5. MERVART, Josef. České banky v kontextu světového vývoje. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-236-7. 6. POLOUČEK, Stanislav. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-152-9. 7. VELEK, Jan. Základní informace o českém bankovnictví. Praha: Bankovní institutvysoká škola, 2000. ISBN 80-7265-034-3. 8. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a. s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. 9. WACHTLOVÁ, Lucie a Jan SLANINA. Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-118-5. Výukový materiál: 10. ŠEFLOVÁ, Olga. Bankovnictví, výukový materiál. 2014.
62
Internetové zdroje: 11. Seznam.cz: Bankovky a mince [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/ 12. Seznam.cz: Bankovní tajemství, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/část 12.aspx#par38 13. Google.cz: Česká bankovní asociace [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/cba_banky_a_fakta_4-2015_-_uvery_1.pdf 14. Seznam.cz: Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.chranimekorunu.cz/ 15. Seznam.cz: Česká národní banka [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 16. Seznam.cz: Česká exportní banka [online]. 2015 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/kdo-jsme/profil-banky/ 17. Seznam.cz: Českomoravská záruční a rozvojová banka [online]. 2015 [cit. 2015-0218]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/ 18. Seznam.cz: Finanční arbitr [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html 19. Seznam.cz: Finanční stabilita [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ 20. Seznam.cz: Fond pojištění vkladů-výroční zpráva 2013 [online]. 2015 [cit. 2015-0210]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2013.pdf 21. Seznam.cz: Historie českého bankovnictví [online]. 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/gramotnost_vstup-do-banky_historie 22. Seznam.cz: Měnová politika [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/
63
23. Seznam.cz: Smlouvy uzavírané adhezním způsobem [online]. 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-4-hlava-1-dil-3 24. Seznam.cz: Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/urad/ds-1059/p1=1059 25. Seznam.cz: Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance [online]. 2015 [cit. 2015-0303]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-6 26. Seznam.cz: Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření [online]. 2015 [cit. 2015-0224]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-96 27. Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/ Ucty-a-platby/Stranky/CSOB-konto.aspx 28. Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.fio.cz/bankovnisluzby/bankovni-ucty/osobni-ucet 29. Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.airbank.cz/cs/ bezny-ucet/cenik-a-poplatky/tarify/ 30. Seznam.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-ka plna-zajimavosti
64
ret-
SEZNAM ZKRATEK AČSS – Asociace českých stavebních spořitelen AML – Anti Money Laundering (praní špinavých peněz) CC – Clearingové centrum CCB – Czech Credit Bureau (bankovní registr) ČEB – Česká exportní banka ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka ČNB – Česká národní banka ČSOB – Česká obchodní banka EU – Evropská unie FPV – Fond pojištění vkladů HDP – Hrubý domácí produkt IČO – Identifikační číslo osoby NOZ – Nový Občanský zákoník OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná PMR – Povinná míra rezerv RPSN – Roční procentní sazba nákladů SBČS – Státní banka československá SIPO – Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva WTO – World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
65
SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK Seznam schémat: Schéma č. 1: První karta na českém trhu…………………………………….41 Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Privatizace bank………………………………………………14 Tabulka č. 2: Rozvaha obchodní banky…………………………………….18
66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Smlouva o hypotečním úvěru
67
PŘÍLOHY Příloha č. 1
1
2
3
4
5
6
7
8
9
