Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Úvěrové podvody. Diplomová práce. Finance, finanční obchody

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Úvěrové podvody Diplomová práce

Autor:

Bc. Jiří Voves Finance, finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Úvěrové podvody zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 27.4.2010

Bc. Jiří Voves

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za jeho trpělivost, ochotu, cenné připomínky, rady a doporučení při psaní mé diplomové práce.

Anotace práce Úvěrové podvody jsou v dnešní době velkým nebezpečím pro banky a jiné finanční instituce a pro podvodníky příležitostí jak přijít k penězům. Tato diplomová práce se zabývá problematikou úvěrových podvodů. Je rozdělena na tři velké oblasti této problematiky – základní vymezení pojmů, prevence a ochrana před úvěrovými podvody a detekce a odhalování úvěrových podvodů. Je koncipována tak, aby se čtenář praktickou formou s tímto druhem majetkové trestné činností blíže seznámil. Autor tuto diplomovou práci považuje za minimum, které by měl každý pracovník finanční instituce znát.

Annotation Loan (credit) fraud is a major threat to the banks and other financial institutions there days and also opportunity for frausters to come to the money unlawfully. This diploma thesis deals with the issues associated with loan fraud and focuses on its three major areas – basics definitions, prevention a protection againts loan fraud and detection of the loan fraud. It is designed to help readers to get more familiar with the practices associated with loan fraud. Author of this thesis considers that this is the minimum every employee of the financial institution should know about loan fraud issue.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 7 1. Druhy a formy úvěrových podvodů ..................................................................................... 9 1.1 Vymezení pojmu úvěrový podvod a legislativní úprava ............................................................ 11 1.2 Základní rozdělení úvěrů............................................................................................................ 14 1.3 Úvěrové riziko ............................................................................................................................ 17 1.4 Členění úvěrových podvodů a jejich formy ............................................................................... 19 1.4.1 Pachatel z vnějšího prostředí finanční instituce ........................................................... 20 1.4.2 Spolupráce pachatelů z vnitřního a vnějšího prostředí banky ...................................... 26

2. Prevence a ochrana před úvěrovými podvody .................................................................. 29 2.1 Prevence rizika úvěrových obchodů .......................................................................................... 29 2.1.1 Bonita klienta ................................................................................................................ 30 2.1.2. Proces schvalování úvěrů ............................................................................................. 41 2.1.3 Způsoby zajištění úvěrů ................................................................................................ 44 2.2 Řízení a regulace rizika úvěrových obchodů .............................................................................. 46 2.2.1 Monitorování klienta .................................................................................................... 49 2.3 Prevence úvěrových podvodů ................................................................................................... 50 2.3.1 Tone at the top (tón shora)........................................................................................... 51 2.3.2 Tréninky, vzdělávácí programy ..................................................................................... 52 2.3.3 Specializované softwary ................................................................................................ 53 2.3.4 Fraud Scórekarta ........................................................................................................... 59 2.3.5 Black-list (černá listina) ................................................................................................. 59 2.4 Výběr a požadavky na nové zaměstnance ................................................................................. 61

3. Odhalování úvěrových podvodů ........................................................................................ 63 3.1 Nástroje na odhalování úvěrových podvodů ............................................................................. 64 3.1.1 Analýzy dat .................................................................................................................... 64 3.1.2 Analýza informací z interního a externího prostředí .................................................... 64 3.1.3 Whistleblowing ............................................................................................................. 67

5

3.2 Úloha policie ČR při odhalování a vyšetřování úvěrových podvodů.......................................... 70 3.2.1 Podněty k zahájení vyšetřování .................................................................................... 72 3.2.2 Počáteční úkony kriminalistů při vyšetřování úvěrových podvodů .............................. 73 3.2.3 Následné etapy vyšetřování .......................................................................................... 74 3.3 Příklady některých skutečných úvěrových podvodů ................................................................. 75

Závěr ......................................................................................................................................... 77 Seznam použitých pramenů a literatury ............................................................................... 80 Seznam tabulek, obrázků a grafů .......................................................................................... 84

6

Úvod V dnešní době nejsme svědky jen roustoucího trendu kriminality obecně, ale také její kvality. Podvodná jednání a pak zvláště hospodářská kriminalita má své stále místo ve statistikách nejen Policie ČR, ale i kdekoliv ve světě. Stejně jako u pachatelů organizované trestné činnosti, jakými jsou loupežná přepadení, vloupání do různých objektů, tak i u pachatelů činností, které lze označovat jako podvodná jednání je hlavním cílem dosáhnout neoprávněného obohacení, tj. získání cizího majetku, ať už hmotného nebo finančního. Nicméně rozdíl mezi oběma skupinami trestních činností je zejména v tom, že organizovaná kriminální činnost je doprovázena použitím násilí, avšak v druhém případě nasilí použito vůbec není. Dopady podvodných jednání na instituce, kterými bývají většinou soukromé firmy nebo banky mají nejen materiální, ale také morální formu. Jako příklad lze uvést nečekaný odliv finačních prostředků z firmy nebo banky jako přímý dopad nebo jako ohrožení reputace a dobrého jména podniku jako dopad nepřímý. V dnešní době se lze také setkat s tím, že bankovní instituce považují podvodná jednání, ať už se jedná o úvěrové podvody nebo kriminalitu „bílých límečků“1 za nežádoucí negativní reklamu, kterou je třeba izolovat od světa. Cílem této diplomové práce je popsat problematiku úvěrových podvodů, jako specifického druhu podvodného jednání převážně v bankovní sféře. V první části práce autor poukazuje na problémy bankovního sektoru a trhu s úvěry v souvislosti s transformací české ekonomiky z centrálně plánované na tržní ekonomiku v 90. letech 20. Století. Dále je pojednáváno o současné legislativě, která upravuje oblast úvěrových podvodů, která je doplněna o porovnání se zákony Spojených států amerických. Později se autor věnuje vybraným typům úvěrů a rizikům jejich poskytnutí a možnými druhy a formami úvěrových podvodů. Ve druhé části autor popisuje a analyzuje možná východiska a řešení prevence a ochrany před úvěrovými podvody, vysvětluje, jakou roli hrají bankovní a nebankovní registry úvěrů a další evidence informací sloužící k efektivnější prevenci a ochraně před úvěrovými podvody.

1

Kriminalitou bílých límečků (white collar crime) bývá označována kriminalita manažerů firem a vládních činitelů, kteří zneužívají svého pracovního postavení k páchání podvodů. Tento pojem poprvé použil v roce 1939 prof. Edwin Sutherland (zdroj: www.fbi.gov/whitecollarcrime.htm, cit. 10/15/09 )

7

V poslední třetí kapitole autor pojednává o metodách a nástrojích odhalování úvěrových podvodů a o úloze Policie České republiky jako orgánu činným v trestním řízení. V závěru této práce je prezentována statistika Policie České republiky o úvěrových podvodech a jejich podíl na celkové hospodářské kriminalitě na celém území České republiky od roku 2000 do roku 2008.

8

1. Druhy a formy úvěrových podvodů Lze říci, že půjčování peněz je staré jako lidstvo samo. Dochované dokumenty dokazují, že ve starověké Mezopotámii2 (3. – 2. tisicíletí př. n. l.) již od svého počátku existoval systém úvěrů a směnek, kde úvěrování bylo zcela obvyklou transakcí sjednávanou ve stříbře a obilí. Babylonský král Chammurabi se mimojiné také proslavil jako zákonodárce tím, že podrobněji utřídil soubor již existujících pravidel zvykového práva v jeden celek, který známe jako Chammurabiho zákoník. Byl to první psaný, resp. do skály vytesaný zákoník, který pojednával o široké škále problémů a také o půjčkách a splácení úroků.3 Otázka výše úrokové sazby jako ceny za poskytnuté peněžní prostředky byla diskutována a řešena nejen na úrovni obchodních vztahů, ale také na úrovni náboženství a filozofie. V průběhu tisíciletí se setkáváme s různými názory na lichvu. Ve středověku představy o lichvě představovaly jednu z os, kolem kterých se otáčel středověký život. Ve středověku se mluví o tzv. usurární doktríně, z níž plynul takový základní požadavek, aby věřitel v úvěrových vztazích nepožadoval více, než kolik úvěrem poskytl, protože jakékoliv zvýšení obnosu, který byl předmětem úvěru (nikoliv jen neúměrně vysoký úrok, který byl placen z úvěru) byl považován za lichvu. Tento názor také znamenal, že lichva byla stíhána nejen jako překročení soudobých právních norem, ale i jako morálně a eticky závadné jednání.4 Dalším mezníkem v oblasti půjček a úroků byla první polovina 16. století a Kalvínovo účení. Jan Kalvín byl významný představitel křesťanské reformace 16. století, v průběhu které se vytvořily nové protestantské církve, které se odštěpily z katolické církve po vystoupení reformátora Martina Luthera5 Kalvínovo účení rozlišovalo dva typy úvěrů – úvěr lidem v nouzi, který měl být bezúročnou půjčkou a úvěr, který měl být určen k podnikání a tudíž nebylo zákázano tento typ úvěru poskytovat za úplatu v podobě úroků. Skutečnost, že protestantismus otevřeně připouštěl, že je

2 3

Mezopotámie se rozprostírala na území dnešního Iráku a Sýrie „mezi“ řekami Eufrat a Tigris ROBERTS, J.M.: Ilustrované dějiny světa I. – Pravěk a nejstarší civilizace. Knižní klub, Balios, 1999 ISBN:80-7176-775-1

4

VENCOVSKÝ, F. a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Bankovní institut, a.s., 1999

5

Protestantství In Wikipedia : the free encyclopedia [online].: Wikipedia Foundation, 28. 8. 2008, 9. 2. 2010 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z WWW:

ISBN: 80-7265-030-0

9

možné poskytovat úročené půjčky bez sankcí pro dlužníky i pro věřitele přispěla k růstu prosperity tehdejší společnosti. Nyní opustíme středověk a novověk a přesuneme se do 90. let 20. století. V této době došlo k transformaci centrálně plánové ekonomiky na tržní ekonomiku. Začala vznikat ekonomika, tak jak jí známe dnes. Nutno poznamenat, že asi tím nejpostiženějším sektorem v průběhu transformace bylo právě bankovnictví. Začal se formulovat finanční trh, vznikalo velké množství bank. V tomto novém prostředí se objevilo velké množství podvodníků, kteří se snažili vylákat z bank nemalé finanční prostředky prostřednictvím úvěrů. V této době byl na trhu práce velký nedostatek zkušených úvěrových pracovníků a specialistů na řízení rizik a tak ne zřídka docházelo k úvěrovým podvodům. Vlivem nedostatečné právní úpravy a vynalézavosti podvodníků docházelo ve velké míře také k podvodům na kapitálových trzích, z níchž nejznámější je případ Viktora Koženého. Dalším problémem v této době byla z pohledu regulace a dohledu nad bankami pravidla pro hodnocení kapitálové přiměřenosti6 a úvěrové angažovanosti bank7, která se vyvíjela. Díky těmto faktorům - nedostatečné zkušenosti pracovníků s úvěrováním a zároveň nedostatečná pravidla v oblasti regulace a dohledu zapříčinily to, že často nebyla uspokojivě posuzována návratnost poskytovaných finančních prostředků nebo reálnost předkládaného podnikatelského záměru klientem. Bylo mnoho případů, kdy žadatelé o úvěr k rozvoji svého podnikání získali úvěrové prostředky na základě nepravdivých informací, kdy poskytli bance jako zajištění hypotečního úvěru nadhodnocenou nemovitost nebo kdy jako zajištění měly sloužit drahé kameny, které rozhodně neměly deklarovanou hodnotu. Pokud poté banky chtěli zlikvidnit záruky za poskytnutý úvěr nebo realizovat zástávní právo k nadhodnoceným nemovitostem nezbylo jim nic jiného než zaúčtovat ztrátu z daných obchodů. V této době nebyl institut vymáhání a exekuce majetku zcela fukční na takové úrovni jak jí známe dnes. Podle Jaklína8 jsou příčiny ztrát bank během 90. let 20. století následující: 1. Nesplacené dluhy z doby socialismu – po otevření trhu se přirozeně řada podniků

dostala do hospodářských potíží, což vedlo k nesplácení úvěrů a ztrátám velkých bank 6

Kapitálová přiměřenost je vztah mezi vlastním kapitálem a rizikově váženými aktivy (úvěry) – min 8 % Úvěrová angažovanost stanovuje maximální výši úvěru jednomu subjektu nebo spjaté skupině dlužníků v poměru k vlastnímu kapitálu banky (bývá mezi 10 – 25%) 8 JAKLÍN, Jiří. Transformace ekonomiky - 15 let poté. Euroekonom.cz [online]. 4.4.2005, [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: . 7

10

jako Komerční banka. Tento problém samozřejmě nedopadal na nové malé banky, které tímto měly určitou výhodu - přesto však dopadly nakonec nejhůře. 2. Rozkrádání - banky poskytovaly pochybné úvěry spřízněným osobám a docházelo tak

k „tunelování“ především malých bank, což mělo negativní vliv na daňové poplatníky 3. Nezkušenost bank - při hodnocení ztrát bank se často přehlíží problém nezkušenosti

bank. Jaklík poukazuje na to, že je rozdíl v poskytování úvěrů v době transformace ekonomiky a v době „usazené“ vyspělé ekonomiky. Zejména spatřuje rozdíly v tom, že nezkušení úvěroví pracovníci poskytují celou řadu úvěrů na špatné projekty, žadatelé nemají žádnou historii, která poukazuje na jejich platební schopnost a poslední rozdíl vidí v tom, že se transformace vyznačuje velkou dynamikou oproti vyspělým ekonomikám. 4. Zbytečná pomoc bankám v řádu několik desítek miliard korun, banky mohly být

předány do rukou zahraničních investorů a tím by mohlo být mnoha problémům zabráněno. 5. Jako poslední bod Jaklík uvádí situaci kolem pádu IPB a vyplacení daleko vyšší částky

ze státního rozpočtu na pokrytí ztráty než kolik skutečně činila.

1.1 Vymezení pojmu úvěrový podvod a legislativní úprava Pojem úvěrový podvod je spojován s aktivitami, jejichž cílem je při sjednávání smlouvy o úvěru nebo dotace úmyslně zkreslit informace v žádosti o úvěr za účelem schválení a získání peněžních prostředků v neoprávněné výši nebo s úmyslem úvěr nesplatit. Podle §250b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon9 (dále jen trestní zákon) je za úvěrový podvod považováno také použití úvěru, dotace nebo subvence j jinému než určenému účelu. Trestní právo do roku 1997 neznalo samostatnou skutkovou podstatu trestného činu úvěrový podvod, která je popsána v § 250b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Důvodem rozšíření trestního zákona o speciální skutkovou podstatu úvěrový podvod bylo rozšíření trestního postihu i na další formy podvodného jednání, které jsou vzhledem ke svým zvláštnostem komplikované na prokázání, dřívější právní úprava totiž neumožňovala postihovat úvěrové podvody spočívající v uvedení

9

Právní stav k 31. 12. 2009. Nutno podotknout, že od 1.1. 2010 vstoupila v účinnost novela trestního zákona (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), kde úvěrový podvod upravuje § 211 a dotační podvod § 212.

11

nepravdivých údajů v rámci sjednávání úvěrové smlouvy podle skutkové podstaty trestného činu podvod podle § 250.10 Obecný podvod dle § 250 a úvěrový podvod dle §250b mají jeden společný znak – uvést někoho v omyl. •

Podvod (§250 odst. 1 tr.z.) – úvést někoho v omyl, využít něčího omylu či zamlčit podstatné skutečnosti

•

Úvěrový podvod (§250b odst. 1 tr. z.) – žadatel uvede hrubě zkreslené údaje nebo něco podstatného zamlčí.

Základní rozdíl mezi těmito dvěma skutkovými podstatami vidí trestní zákon v tom, že u podvodu dle § 250 trestního zákona je znakem základní skutkové podstaty úmyslné neoprávněné obohacení ke škodě cizího majektu důsledkem toho, že někdo někoho uvede v omyl nebo něčího omylu využije. Naproti tomu ústanovení o úvěrovém podvodu dle § 250b mluví o tom, že skutkovou podstatu úvěrového podvodu naplní každý, kdo při sjednávání smlouvy o poskytnutí úvěru, dotací nebo subvence uvede nepravdivé11, hrubě zkreslené informace nebo některé informace dokonce zamlčí - z hlediska právního výkladu se jedná o předčasně dokonaný trestný čin úvěrového podvodu ve stádiu přípravy12. V trestním zákoně se v souvislosti se skutkovými podstatami podvod a úvěrový podvod setkáváme s pojmy úvěr a úvěrová smlouva bez bližší vlastní definice těchto pojmů. Je proto nutné vycházet z obecné teorie práva a výkladu jiných právních norem. V této souvislosti půjde o obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který ve svých ustanoveních užívá termín smlouva o úvěru13. Teorie práva definuje smlouvu jako „ujednání dvou nebo více stran o jejich vzájemných právech a povinnostech a vzniká na základě jejich obsahově shodných projevů vůle“.14 Na základě této definice a základního ustanovení §497 obchodního zákoníku lze úvěrovou

10

CHMELÍK, Jan. Problematika úvěrových podvodů. Karlovarská právní revue [online]. VŠ Karlovy Vary o.p.s, 2/2007, [cit. 2009-12-27]. Dostupný z WWW: 11 Nepravdivými údaji v tomto kontextu jsou pouze takové informace, které nesouhlasí s reálným stavem a které žadatel úmyslně lživě uvede do žádosti a které jsou zásadní pro rozhodnutí instituce o poskytnutí úvěru nebo dotace 12 Čírtková, Ludmila et al. Podvody, zproněvěry, machinace. Armex Publishing s.r.o., 2005. ISBN: 80-86795-12-8 13 § 497 – § 507 obchodního zákoníku (č.513/1992 Sb.) 14 KALINOVÁ, Miluše , et al. Právní základy finančních služeb. Praha : BIVŠ, 2002. ISBN:80-7265-051-3

12

smlouvu definovat jako dvoustranný právní úkon, kterým se věřitel zavazuje poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnutné peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle této definice by žadatelé o všechny typy úvěrů, peněžní i nepeněžní (např. na nákup určitého zboží) při zamlčení nebo zkreslení údajů poskytovaných při sjednávání úvěru naplnili skutkovou podstatu úvěrového podvodu ve smyslu § 250b odst.1. trestního zákona. Chmelík15 uvádí, že pro definování úvěrových smluv signifikantních pro úvěrový podvod je preferováno užší pojetí úvěrové smlouvy v rozsahu definovaném v § 497 obchodního zákoníku. „Pro tento názor svědčí i vlastní konstrukce druhé základní skutkové podstaty trestného činu úvěrový podvod, uvedené v odst. 2, ze které lze dovodit záměr zákonodárce konstruovat skutkovou podstatu tohoto trestného činu pouze na případy finančních úvěrů a nikoli na zbožní nebo jiné typy úvěrů. Tuto argumentaci podporuje i důvodová zpráva k § 250b trestního zákona, která klade naroveň smlouvu o poskytnutí úvěru s dotací nebo subvencí, které lze poskytnout výhradně v peněžní formě..“ Proto tvrdí, že pod pojem úvěrová smlouva ve smyslu § 250b trestního zákona nelze zahrnout takové úvěrové smlouvy, jejichž podstatou není poskytnutí finačních prostředků, ale poskytnutí zboží nebo služeb na základě tzv. odložených plateb nebo leasingových smluv. Další pojem užívaný v ústanovení § 250b trestního zákona je úvěr. Úvěr je z ekonomického hlediska časově omezené úplatné přenechání peněz k volnému nebo smluvně vázanému použití.16 Existují úvěry zbožové – poskytované ve zboží, z nichž nejrozšířenější je obchodní úvěr, vedle toho také prodej zboží na splátky a leasing. Druhým typem jsou úvěry peněžní, které jsou poskytovány v penězích. Pachatel, který se dopustí trestného činu úvěrového podvodu může být dle českého trestního zákona potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Obdobnou právní úpravu lze spatřovat v americkém trestním právu, konkrétně v kapitole 18, § 1014, který obecně pojednává o úvěrových žádostech. Uvádí, že kdokoliv, kdo úmyslně podá nepravdivé údaje nebo výkazy, nebo svévolně nadhodnotí jakýkoliv pozemek nebo zástavu za účelem ovlivnění způsobu konání institucí, kterých se případ dotýká a jsou vyjmenováni v tomto

15

CHMELÍK, Jan.: Problematika úvěrových podvodů. Karlovarská právní revue [online] : VŠ Karlovy Vary o.p.s, 2/2007 [cit. 2010-01-10]. Dostupný z WWW: 16 KALABIS, Z.: Bankovní služby v praxi. Computer Press, a.s., Brno 2005. ISBN: 80-251-0882-1

13

ustanovení – např. Federal Housing Administration, Federal home loan bank apod., bude mu uložena pokuta do výše 1 mil. USD nebo bude uvězněn na dobu nepřekračující 30 let nebo obojí.17 Americké trestní právo zná trestný čin bank fraud (v překl. bankovní podvod)18, které je vykládáno jako umyslný pokus podvést finanční instituci za účelem získání peněžních prostředků, aktiv, cenných papírů, které jsou těmito finančními institucemi vlastněny nebo opečovávány. Za tento trestný čin je pachatel odsouzen na maximálně 30 let nebo je mu udělena pokuta do výše 1 milionů USD nebo obojí. Další právní normy, které by mohly být porušeny v souvislosti s trestnou činností úvěrového podvodu podle amerického trestního práva jsou: •

Title 18 U.S.C., section 1001 – statements and entries generally (v překl. údaje a záznamy obecně)

•

Title 18 U.S.C., section 1028A – aggravated identity theft (v překl. krádež identity)

V tomto případě se nejedná o celkový výčet právních norem, které jsou v souvislosti s pácháním trestného činu úvěrového podvodu spojeny, nýbrž se jedná o snahu přiblížit americké trestní zákonodárství v této oblasti, ačkoli právní systém ve Spojených státech amerických je protikladem kontinentálního práva užívaného v České republice.

1.2 Základní rozdělení úvěrů Poskytování úvěrů je jednou z hlavních činností bank. Výnosy z přijatých úroků představují pro bankovní instituce významnou položku ve výkazu zisku a ztrát. V dnešní době je zaznamenán roustoucí trend nárůstu počtu nebankovních institucí, které nabízí peněžní půjčky v řádu desetitisíců a není výjimkou ani poskytování hypotečních úvěrů. Není proto neobvyklé, že se najde několik nebankovních institucí, které jednají nečestně a někdy protizákonně vůči svým klientům. Na rozdíl od Velké Británie, kde každý subjekt, který se rozhodne poskytovat půjčky, musí získat k této činnosti licenci, kterou uděluje Office for fair trading (OFT). Ta zkoumá, zdali subjekt, který chce poskytovat půjčky je k tomu způsobilý. O podobně přísné regulaci se zatím v České republice neuvažuje. 17 18

Title 18 U.S.Code, section 1014 Title 18 U.S.Code, section 1344

14

„Při posuzování způsobilosti OFT zkoumá, zda se žadatel dříve nedopustil nějakých prohřešků proti zákonům. Dál se zajímá o dovednosti a znalosti, které žadatel a případní spolupracovníci v oblasti půjčování peněz mají. Zároveň musí žadatel ukázat, jaké postupy chce při poskytování úvěrů používat. Smůlu mají například ti žadatelé, které dříve soud usvědčil z podvodu, násilného činu či nekalých obchodních praktik. Přitížit může žadateli i to, že dříve on nebo jeho firma prošly konkurzem.“19 Z výše uvedeného vyplývá, že Britští spotřebitelé jsou zákonem „chráněni“ před lichváři a nečestnými obchodníky. Samozřejmě nemohou být do doby zásahu policie ochráněni před výhrůžkami věžením, soudy a násilím. Bankovní úvěry plní v ekonomice několik funkcí, lze na ně pohlížet z hlediska makroekonomického a mikroekonomického. Mezi makrokonomické funkce patří funkce emisní, distribuční (rozdělovací) a kreační. Mezi mikroekonomické funkce lze zařadit důchodovou funkci. •

Emisní funkce – prostřednictvím úvěru jsou peníze uváděny do oběhu i z oběhu stahovány

•

Distribuční funkce – má souvislost s emisní funkcí, přerozděluje volné peněžní prostředky (z primárních depozit - vkladů klientů banky)

•

Kreační funkce – vychází z multiplikace depozit. Z jednotky primárního depozita se prostřednictvím úvěru vytvoří další jednotky depozit, které vypůjčovatel uloží v bance na svůj účet a ty mohou být použity buď ve stejné, nebo jiné bance opět jako úvěr

•

Důchodová funkce – souvisí s tím, že se úvěrovanému subjektu zvýší disponibilní důchod o částku úvěru, což zvětší kupní sílu subjektu

Úvěry lze rozdělit dle mnoha hledisek. Tím základním a nejčastějím hlediskem dělení úvěrů je doba splatnosti (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé). Dále dle zajištění (krytý, nekrytý), dle předmětu úvěru (obecně peněžní a zbožové), dle poskytovatele úvěru (bankou, konsorciem bank, veřejný úvěr), dle právního postavení úvěrovaného subjektu (Fyzické, právnické osoby, instituce veřejné správy) apod.

19

STUCHLÍK, Jan. Lichváři se peníze vracet nemusí. V Británii.. Penize.cz [online]. 7.1.2010 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW:

15

Mezi peněžními úvěry je nejrozšířenější úvěr bankovní úvěr a mezi zbožové úvěry je nejznámější obchodní úvěr, také nákup na splátky a leasing. Ze statistik policie ČR o kriminalitě vyplývá, že jsou také páchány podvody se spotřebními nepeněžními (zbožovými) úvěry, kdy je sjednáván úvěr na nákup určitého zboží na základě falešných nebo zkreslených údajů, kde se nejčastěji jedná o zkreslené potvrzení o výši pracovního příjmu. Nicméně jak bylo řečeno dříve, tento typ úvěrů ze své podstaty nelze postihovat jako trestný čin úvěrový podvod ve smyslu § 250b trestního zákona a z tohoto důvodu se touto skupinou úvěrů autor práce již dále nebude zabývat. Podvodníkům se, vezmeme-li v úvahu fyzické a právnické osoby, naskytuje příležitost vylákat z bank podvodným způsobem peněžní prostředky formou několika druhů peněžních úvěrů za použití různorodých technik a taktik jako jednotlivci nebo členové organizované skupiny. Tyto techniky a taktiky (formy) úvěrových podvodů budou popsány v následující podkapitole. Z peněžních úvěrů se nabízí: 1. Provozní úvěry

kontokorentní úvěr revolvingový úvěr spotřebitelský úvěr úvěr z kreditní karty20

2. Investiční úvěry

hypoteční úvěr o klasický o americká hypotéka

Každý z výše uvedených typů úvěrů je poskytován s jinou dobou splatnosti, jinou výší úvěrového rámce, jiným způsobem zajištění, v úvahu je třeba vzít, že hypoteční úvěr je účelově vázán na investice do nemovitostí. Každý z uvedených úvěrů nabízí jiné možnosti pro pachatele jak se dostat k penězům a výběr typu úvěru bude záležet na jeho dostupnosti, možnostech a schopnostech daného klienta opatřit si potřebné falešné dokumenty a v neposlední řadě také na jeho očekávání, čeho chce tímto dokázat. Nebude proto překvapením, když budou přednosně, většinou jednotlivci vyhledávány úvěrové produkty, které jsou poskytovány bez zajištění na základě potvrzení o výši pracovního příjmu – může se jednat o kontokorentní úvěr (např. do výše 30 tisíc korun), spotřebitelský úvěr v řádu desítek, někdy i 20

V dnešních podmínkách má úvěr z kreditní karty spíše podobu revolvingového úvěru – splacená jistina je opět k dispozici majiteli úvěrového účtu

16

několik kolik stovek tisíc korun, úvě úvěr z kreditní karty v řádu desetitisíců korun. Jiné možnosti má organizovaná skupina pachatel pachatelů, kteří se vzájemně doplňují a vytvoří ří „fungující model“ vztahů pro oklamání finační ční instit instituce a způsobí škodu v řádu milionů korun. Nicméně záleží na konkrétní úvěrové rové politice dané finan finanční instituce. Výskyt úvěrového rového podvodu v případě konsorciálních a syndikátních úvěrů úv není zcela pravděpodobný, neboť se na jejich poskytnutí podílí nněkolik bank, ank, které společně spole prověřují bonitu klienta, což omezí riziko jednotlivé bankovní instituce z obchodu. Navíc Nav u takových investičních akcí,, které vyžadují financování formou konsorciálního nebo syndikátního úvěru úv banky většinou tšinou požadují také záruky ostatní zúčastněných stran, což povede ke zvýšení jejich zájmu na úspěšném dokončení čení obchodu.

1.3 Úvěrové riziko Úvěrové rové obchody jsou pro banky stále hlavní hlavním předmětem podnikání, kde úroková marže, tj. rozdíl mezi úroky přijatými ijatými a placenými ppředstavuje velkou část jejich výnosů. Součástí bankovního podnikání jsou také rizika, která daný typ podnikání přináší, kterým musí banka čelit a umět se s nimi vypořád a to nejen v oblasti úvěrových obchodů. Odborná Od literatura definuje úvěrové rové riziko jako riziko nesplacení, nebo jen částečné né splacení úvěrové úv pohledávky21. Pravidla obezřetnosti podnikání bank pak pomáhají minimalizovat úvěrové úv a další rizika, kde tvůrcem těchto ěchto pravidel je centrální banka. Následující graf ve stručnosti

% požadavek na KP

ukazuje jak se měnila nila pravidla pro kapitálovou přiměřenost v průběhu hu 90. let 20. století.

8 6

Kap. přiměřenost bank založených do 1.1.1990

4 2 0 90

91

92

93

96

0

5

Kap. přiměřenost bank založených po 1.1.1990

Graf 1: Vývoj procentuelního požadavku na kap. ppřiměřenost v období v průběhu hu roků 1990-2005 Zdroj: Vývoj měnových nových nástroj nástrojů a pravidel obezřetnosti bank, ČNB 2005 21

PAVELKA, F., BARDOVÁ, D.: Úv Úvěrové obchody. BIVŠ, a.s., 2001. ISBN:80-8265-037-8

17

Úvěrová rizika lze členit22 na aktivní a pasivní, přičemž za aktivní úvěrové riziko se pokládá skutečnost, že poskytnuté úvěry nebudou splaceny včas a nebo vůbec. Aktivní riziko lze dále členit na dílčí rizika, z nichž nejvýznamější je riziko bonity dlužníka. Za pasivní úvěrové riziko se pokladá skutečnost, že klienti budou požadovat svá depozita uložená v bance dříve, než se očekává. Banka má ovšem k dispozici soubor opatření, kterými může minimalizovat aktivní úvěrové riziko, zejména riziko bonity dlužníka: •

tvorbou rezerv na pokrytí případných ztrát plynoucích z rizika bonity klienta

•

dodržováním úvěrové angažovanosti

•

rozčleněním úvěrových rizik podle různých kritérií

Doposud byla řeč o bankovních rizicích, které lze poměrně dobře diverzifikovat a tím pádem ovlivnit (specifické riziko). Žádný podnik, ani banka neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale v tržním prostředí ekonomiky a čelí tzv. systematickému riziku, které vyplývá z celkového vývoje dané ekonomiky a změn makroekonomických veličin – např. HDP, inflace, nezaměstnanost. Jedná se o riziko celého finančního systému a nelze diverzifikovat.

Obrázek 1: Systematické a specifické riziko Zdroj: vlastní úprava

22

KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví. Páté vydaní. BIVŠ, a.s., 2005. ISBN: 80-7265-080-7

18

1.4 Členění úvěrových podvodů a jejich formy Forem a technik páchání úvěrových podvodů je několik, prakticky vychází ze stejného základu a neustále jsou zdokonalovány. Úvěrové podvody se dají členit dle postavení pachatele na: •

Pachatelé z vnějšího prostředí finanční instituce o jednotlivci o organizované zločinecké skupiny o firmy o spolupráce organizovaných zločineckých skupin se „zpřízněnými firmami“

•

Pachatel(é) uvnitř finanční instituce ve spolupráci s pachatelem nebo skupinou organizovaného zločinu z vnějšího prostředí finanční instituce

Jak bude dále rozebráno, k páchání úvěrových podvodů je také v některých případech využíváno další trestné činnosti (např. pozměňování veřejných listin), které páchají především skupiny organizovaného zločinu, neboť je například ke zmíněnému pozměňování veřejných listin zapotřebí určité technické vybavení, které s vývojem informačních technologií dává nejen pachatelům úvěrových podvodů rozsáhlé možnosti výroby falzifikátů, které jsou stále kvalitnější a od originálu k nerozpoznání, kde rozdíly jsou opravdu v detailech. Jsou to předvším skupiny organizovaného zločinu, které vykazují společensky nejnebezpečnější formu podvodů, která bývá spojená také s největšími škodami. Následující obrázek schématu forem úvěrových podvodů přehledně ukazuje, jaké formy mohou přicházet v úvahu. Tyto formy budou také předmětem dalšího výkladu.

19

Obrázek 2: Formy úvěrových podvodů Zdroj: Vlastní úprava

1.4.1 Pachatel z vnějšího prostředí finanční instituce Mezi časté formy páchání úvěrových podvodů jsou považovány podvodné žádosti o úvěr, kdy pachatel sjednává s vlastními doklady totožnosti úvěr, kdy své příjmy dokládá padělaným, neplatným nebo jinak upraveným potvrzením o zaměstnání. Je to dáno také tím, že v době psaní této diplomové práce nabízely bankovní domy relativně snadno dostupné, neúčelové a nezajištěné hotovostní úvěry v řádu desetitisíců až sto tisíců.23 Jediným požadavkem byly dva doklady totožnosti a doklad o potvrzení příjmů nebo daňové přiznání spolu s dokladem o zaplacení daní. Navíc klient České spotřitelny, a.s. mohl po schválení úvěru odejít s hotovostí či mu byly převedeny prostředky na účet v České spořitelně, a.s., který mu byl zřízen při sjednávání úvěru. Člověk, který svojí nepříznivou ekonomickou situaci řeší tím, že si opatří falešné potvzení o zaměstnání a výši příjmů adekvátních ke schválení požadované výše úvěru s příslibem potvrzení zaměstnanosti ze strany fiktivního zaměstnavatele, ten si na sebe ušije 23

Většinou do částky 250 000 Kč lze poskytnout uvěr bez zajištění. V případě České spořitelny až 500 tis. Kč

20

bič v podobě splátek úvěru, které si vzhledem ke své situaci nemůže dovolit. A tak dotyčný pachatel pravděpodobně bude splácet úvěr do té doby, dokud nevyčerpá celý uvěrový rámec. V neposlední řadě musí zaměstnavatel, který zaměstnání potvrzuje, fakticky existovat, neboť společnost bude pravděpodobně z titulu své právní subjektivity zapsána v obchodním rejstříku, který je veřejně přístupným seznamem na portálu českého soudnictví www.justice.cz, lze ovšem také využít jiné seznamy, jako např. živnostenský rejstřík na www.rzp.cz. V tomto případě by mohl pachatel narazit na problém, protože prozíravý bankovní poradce by jeho úmysl podvést jeho a jeho zaměstnavatele mohl včas odhalil. Zaměstnavatel si samozřejmě nechá za riziko vystavení falešného potvrzení zaplatit z úvěru, který bude poskytnut „jeho zaměstnanci“. Zde jsou již patrny známky organizovaného a plánovaného úvěrového podvodu za účasti více osob. Snadná dostupnost úvěrů a takto nastavená úvěrová politika v oblasti hotovostních úvěrů nahrává další skupině pachatelů, jejichž motivem již není řešení špatné ekonomické situace, ale „chamtivost“. Podstata této formy trestné činnosti spočívá v tom, že organizovaná skupina pachatelů (organizátorů) využívá ekonomicky slabých a nepřizpůsobivým spoluobčanů (především bezdomovců, osob v minulosti již trestaných, nezaměstnané), kterým pod různými sliby a záminkami nabídnou finační odměnu za jejich podpis na úvěrové smlouvě – tzv. nastrčení „bílého koně“. Vybaveni falešnými doklady sjednají hotovostní úvěr v bance, ze kterého dostanou jen nepatrnou část jako odměnu. Tento úvěrový podvod nezůstane dlouho skryt, neboť nebude s největší pravděpodobnosti nikdy splácen od samého začátku. Doc. Chmelík rozlišuje tyto pachatele na tři druhy:24 •

Pachatele, kteří na základě rámcové smlouvy s danou peněžní institucí mají oprávnění podepisovat úvěrové smlouvy s klienty za tento peněžní ústav

•

Pachatele, kteří osobně zprostředkovávají pro úvěrového dlužníka předložení podepsané úvěrové smlouvy a všech potřebných dokumentů zástupci peněžního ústavu, který uzavře smluvní vztah bez jeho přítomnosti

•

Třetí skupinou jsou pachatelé, kteří úvěrové dlužníky vybaví potřebnými doklady a pak je doprovází na setkání se zástupcem peněžního ústavu, kde dlužník osobně podepíše smlouvu o úvěru.

24

CHMELÍK, Jan.: Problematika úvěrových podvodů. Karlovarská právní revue [online] : VŠ Karlovy Vary o.p.s, 2/2007 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW:

21

Aktuální případ25, kterým se zabýval skoro rok Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (dále jen ÚOOZ) ukázal, že je v dnešní době možné získat velmi kvalitní padělky nejen českých veřejných listin. V rámci toho případu, označovaném krycím názvem „BALKO“ byl odhalen a dopaden muž albánského původu s trvalým bydlištěm v Ostravě (dále jen hlavní pachatel), který na objednávku vyráběl padělky nejen českých dokladů, především ty české měly primárně sloužit k nelegální migraci cizinců.

Obrázek 3: Dokumentace ÚOOZ k případu "BALKO" Zdroj: Policie ČR <www.policie.cz>

Detektivové z ÚOOZ při domovních prohlídkách zjistili, že hlavní pachatel, jak je vidět z fotografie, disponoval velkým množstvím dokladů, které mohl nabídnout a také originálními tiskopisy, které byly odcizeny v roce 2000 ze služebního vozidla Policie ČR v Ostravě, které pak byly využívány k tvorbě nových občanských průkazů. V případě cestovních pasů šlo o úpravu osobních údajů a fotografie u ztracených nebo odcizených cestovních pasů.26

25

Tisková zpráva k případu „BALKO“ ze 17.3.2010 26 K ověření platnosti dokladů lze použít následující aplikaci MV ČR: http://aplikace.mvcr.cz/doklady/index.html

22

Tato organizovaná trestná činnost zasahuje daleko mimo hranice České republiky, což si vyžádalo spolupráci zahraničních kolegů z útvaru kriminální policie. Podle detektivů z ÚOOZ si nechal hlavní pachatel za svou práci vzhledem ke kvalitě padělků patřičně zaplatit, průměrná odměna za padělaný doklad se pohybovala kolem 1000 až 2000 EUR. Celkovou škodu tímto způsobenou nebylo možné k datu 17. března 2010 vyčíslit, neboť vyšetřování toho případu nebylo do uvedené doby ukončeno. Vzhledem k velmi kvalitní padělatelské práci, mohly být tyto doklady využity nejen k nelegální migraci cizinců do zahraničí pomocí českých pasů, ale také k další trestné činnosti, jednou z nich by také mohl být pokus o úvěrový podvod. Z bankovní praxe vychází, že se klient žádající o bankovní produkt musí prokázat dvěma doklady totožnosti. Zadržený muž z Albánie byl ale schopný vytvořit „novou identitu“ se všemi potřebnými doklady – rodný list, občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas. Firemní úvěrové podvody Jak již bylo naznačeno, úvěrových podvodů se dopouští i firmy, které ve snaze splnit požadavky stanovené bankou manipulují se svými finančními výkazy. Zvláště doba, kdy se hospodářský cyklus nachází v období recese, jejíž jsme právě svědky, staví nelehký úkol před manažery společností vykázat uspokojivé hospodářské výsledky v případě, že žádají o další externí zdroje financování. Kateřina Halásek Dosedělová ze společnosti PricewaterhouseCoopers uvádí, že mezi typická schémata firemních podvodů patří:27 •

podhodnocování nákladů za účelem dosažení lepšího hospodářského výsledku, kdy dochází k manipulaci se zásobami, k nesprávnému ocenění ztrát z finančních investic, neadekvátní odpisy dlouhodobého majetku apod.

•

fiktivní nákupy a prodeje stejného zboží za účelem zvýšení výnosů mezi společnostmi, kdy dochází pouze k účetním trasankcím, tj. bez fyzického pohybu

•

Zaúčtování výnosu dříve než je realizován příjem finačních prostředků z dané transakce, která má za následek opět zvyšování výnosů což pozitivně ovlivňuje výsledek hospodaření

27

DOSEDĚLOVÁ, Kateřina. Zvyšující se riziko firemních úvěrových podvodů. Bankovnictví, Economia [online]. 19.6.2009, [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW:

23

Díky těmto několika výše uvedených způsobů manipulace s výnosy a náklady lze přizpůsobit hospodářský výsledek a výkaz cash flow požadovaným hodnotám, na základě kterých společnost může žádat o další zdroje v bance formou úvěrů. Pokud dojde k podvodu, je možné podle Kateřiny Dosedělové28 identifikovat tři podmínky nutné pro jeho vznik, které jsou také známé jako „trojúhelník podvodu“. Tři vrcholy trojúhelníku poukazují na stimul či tlak vedoucí ke spáchání podvodu, příležitost podvod spáchat a schopnost zdůvodnit své chování. Dle názoru autora práce by první jmenovaný faktor mohl zčásti chybět v případě, kdy společnost není v životním ohrožení své existence, není přímo závislá na získání finanční injekce za každou cenu, ale naskytne se příležitost získat extra finanční zdroje, které by mohly přilepšit společnosti na nákup vybavení, které by bylo „zadarmo“, na vyplacení bonusů nejvyššímu vedení nebo vytvořit rezervy na období nepřízně. Zejména zde dochází k sebeuspokojivému zdůvodnění úvěrového podvodu ve smyslu „nejsem první ani poslední kdo se dopustí podvodu a když budeme hradit své závazky včas nikdo nic nepozná“. Firma, která je dlouholetým klientem určité bankovní instituce a doposud byla spolehlivým partnerem jistě bude více důvěryhodnější nežli firma s krátkou dobou existence nebo bez zcela bez historie. Rozhodně by neměla být trvale označena za firmu s nízkým rizikem, neboť z pohledu hospodářského cyklu dochází k ekonomickému poklesu a situace se můžem rázem změnit. Firma se dostane do finančních potíží (někdy ne zcela vlastní vinou) a tento stav může mít negativní dopad na její schopnost dostát podmínkám úvěrových smluv. Nejvyšší vedení firmy může nabýt přesvědčení, že doposud byla důvěryhodným partnerem a dokumenty a informace, které bance předkládala, nebyly pracovníky banky podrobně prověřovány. Jak praví staré přísloví „příležitost dělá zloděje“, firma může zmanipulovat své finanční výsledky technikou popsanou dříve, aby splnila stanovené úvěrové podmínky a získala úvěr. Podvody spojené se zajištěním úvěru Další formou úvěrových podvodů jsou podvody, které jsou spojeny se zajištěním úvěru. Tato forma páchání úvěrového podvodu se objeví především v případě, kdy banka požaduje krytí úvěru, proto se s touto formou setkáme většinou u hypotečních úvěrů, které jsou kryty zástavou nemovitosti. Opět se nabízí několik technik a metod jak se pokusit získat hypoteční 28

DOSEDĚLOVÁ, Kateřina. Zvyšující se riziko firemních úvěrových podvodů. Bankovnictví, Economia [online]. 19.6.2009, [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW:

24

úvěr tímto způsobem, ale autor práce se omezí v této části pouze na pachatele, které se nachazejí ve vnějším prostředí banky. Manipulace se zástavou může spočívat v: •

Nadhodnocení zástavy – spočívá v tom, že ve znaleckém posudku, který je vypracován externím znalcem v oblasti oceňování majetku bude cena např. nemovitosti vyšší než skutečně je. Někdy se může jednat o schátralou budovu, která nedosahuje ani 10% ocenění nemovitosti. Tento stav je vhledem k povaze věci možný, kdy se klient banky a oceňovatel majetku osobně znají. Hodně známou nadhodnocenou zástavou bývají drahé kameny, kdy mnohamilionové nerosty mají zanedbatelnou skutečnou hodnotu a představují podstatné riziko pro bankovní instituce

•

Vícenásobné využití jedné zástavy – tento typ manipulace se zástavou zahrnuje předpoklad, že výpis z katastru nemovitostí bude padělán. Bankovní pracovník je ve většině případů omezen pouze předloženou dokumentací bez možnosti kontroly. Pachatel, který se pokusí zajistit úvěr již zastavenou nemovitostí bude spoléhat na to, že banka nebude moci realizovat zástávní práce k nemovitosti a tím uspojit svou pohledávku, neboť se zde objeví dva věřitelé se zástavním právem k téže samé věci.

•

Poskytnutí neprodejné zástavy – souvisí s předpokladem, že pachatel po poskytnutí úvěru nebude od začátku splácet tento úvěr – to plyne již z nápadu této formy úvěrového podvodu. Banka nebude moci uspojit svojí pohledávku zpeněžením zástavy, neboť jí nikdo v aukci nekoupí.

Své o tom ví Komerční banka, a.s., která v roce 2003 poskytla úvěr ve výši 25 milionů korun, kde zástavou měly sloužit drahé kameny oceněné na 32 milionů korun. Tyto nerosty byly mnohonásobně přeceněné a bance tak vznikla mnohamilionová škoda, když v aukci za ně získala dva miliony. Podobně na tom byla zkrachovalá Ekoagrobanka, která oproti rubínům a safírům poskytla úvěr ve výši 17 milionů. Tyto kameny se v následné aukci prodaly pouze za 60 tisíc korun. Tím hlavním pachatelem byl podle kriminalistů podnikatel Petr Winter, který vozil ze Spolkové republiky Německo do České republiky drahé kameny spolu s jejich vysoce nadhodnocenými posudky, které pak nabízel zájemcům o bankovní půjčky.29 29

SLONKOVÁ, Sabina. Kameny za milióny se prodávají za tisíce. IHNed zpravodajství [online]. 2. 12. 2003, [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: .

25

Podvody v rámci užití úvěru na jiný než sjednaný účel Nová úprava trestního zákona z roku 1997, kterou byl úvěrový podvod kodifikován jako samostatná skutková podstata trestného činu, kde § 250, odst. 2 kvalifikuje užití úvěru, dotace nebo subvence jako trestný čin úvěrový podvod. Nutno poznamenat, že se jedná o poměrně často užívanou formu úvěrového podvodu, také z důvodu jejího rozsáhlého vymezení v trestním zákoně. U účelového úvěru, jak je patrno z názvu, musí klient doložit účel použití peněžních prostředků. Může se jednat například o nákup spotřebního zboží, financování koupě nemovitosti či financování stavby nemovitosti. Mimo klasického účelového hypotečního úvěru existuje i neučelový hypoteční úvěr, který bývá označován jako americká hypotéka, který samozřejmě bývá úročen vyšší úrokovou sazbou. Schéma této formy podvodu ve většině případů probíhá tak, že poskytnuté prostředky z úvěru na daný účel bývají předložením podvodných účetních dokladů odčerpány přes předem připravenou síť firem na soukromé účty pachatelů. Může se jednat například o proplácení faktur stavebním společnostem, které staví nemovitost danému klientovi. Mohou být například za úplatu vystaveny falešné faktury na stavební práce, které nikdy nebyly fyzicky provedeny a tím odčerpána část peněžních prostředků z úvěrového účtu. Tyto peněžní prostředky jsou pak volně k použití jako hotovost.

1.4.2 Spolupráce pachatelů z vnitřního a vnějšího prostředí banky Spolupráce zaměstnance banky s externí pachatelem je pro banku zvláště nebezpečná situace, neboť zde většinou není bariéra, která stojí mezi externím pachatelem a získáním úvěru. Spolupracující zaměstnanec banky je obvykle seznámen se situací a úmyslem svého klienta podvodným

způsobem

získat

úvěr,

ke

kterému

mu

svým

konání

dopomůže.

S vnitřními podvodnými jednáními je často spojován pojem „kriminalita bílých límečků“. Kriminalita bílých límečků odkazuje na zaměstnance na vysokých postech v hierarchii společnosti, kterým je důvěřováno a kterým jsou svěřovány důležité informace. Tito pracovníci využívají znalostí vnitřního prostředí a tuto situaci zneužívají k páchání trestné činnosti, která svým obsahem není předmětem této práce.

26

Dle názoru autora práce zaměstnanci banky samostatně nepáchají úvěrové podvody, neboť je zapotřebí vždy druhá smluvní strana. V krajním případě by se mohlo jednat o vykonstruovanou žádost o úvěr tzv. mrtvé duše, se kterou bude na základě uměle vytvořené identity s doklady totožnosti včetně potvrzení o zaměstnání sjednán úvěr s daným pracovníkem banky. Tím samozřejmě odpadne celý proces ověřovacích procedur, které předchází schválení úvěru. Navenek tato transakce vypadá jako zcela legitimní. Peníze budou v případě úspěchu poskytnuty, převedeny na účet, kde mohou být odčerpány přes síť dalších bankovních účtů. Banka později při monitorování plnění závazků ze strany klienta zjistí, že úvěr není splácen, ale bohužel klienta nebude možné kontaktovat z důvodu jeho fyzické neexistence. Následující obrázek ukazuje průběh sofistikovaného schématu sjednání úvěru podvodným způsobem, zajištěným zástavním právem ve spolupráci se zaměstnancem banky.

Obrázek 4: Schéma průběhu sjednávání úvěru podvodem ve spolupraci se zaměstnancem banky Zdroj: Vlastní úprava

Z uvedeného schématu vyplývá, že spolupráce bankovního zaměstnance a pachatele z vnějšího prostředí usnadňuje dokonání trestného činu úvěrového podvodu. Pro pracovníky odpovědné za řízení úvěrových rizik je nesmírně těžké odhlalit takový úvěrový podvod, pokud dotyčný

27

klient nevykazuje známky platební neschopnosti splácet daný závazek. Zároveň je také pro banku těžké odhlalit nečestné jednání svých pracovníků. V roce 2007 provedlo oddělení Forenzního šetření sítě společností KPMG30 výzkum, který si dával za cíl sestavit profil typického podvodníka na základě 360 konkrétních přpadů, které dané oddělení vyšetřovalo v Evropě, Blízkém východě a Africe. Z daného výzkumu vyplývá: •

Ve 20% procentech (72 firem) byla zjištěna spolupráce externího pachatele se zaměstnanci organizace. Pouze v 11% procentech (40 firem) byla organizace napadena z venčí. Nejpodstatnější ohrožením společnosti nadále zůstává kriminalita bílých límečků

•

60% procent zaměstnanců, kteří se dopouštěli podvodného jednání byli členy vrcholného managementu a 26% zaměstnanců, kteří podváděli svého zaměstnavatele byli na manažerských pozicích. Pouze 14% řadových zaměstnanců se dopouštělo podvodného jednání vůči svému zaměstnavateli

•

Pachatelé působící unitř organizace pracovali nejčastěji ve finančním oddělení (36%)

•

Mezi evropskými firmami byla celková škoda ve 38% případech 1-10 mil. EUR

•

Nejčastějším podvodem byl u evropských firem z 23% zaznamenána korupce, 22% krádež hotovosti a na třetím místě s 20% nepravdivé finanční výkaznictví. To se objevilo i u 15% firem v Jižní Africe a u 10% firem působících na Blízkém východě

•

Další zajímavým poznatkem ze studie KPGM je motiv pachatele ke spáchání podvodu. Z 47% procent to byla chamtivost, u 26% firem byla motivem příležitost, z 12% se jednalo o snahu dosáhnout stanoveného cíle nebo snaha o zakrývání ztráty

•

Pachatelům u 49% procent firem umožnilo páchat trestnou činnost díky slabé vnitřní kontrole, u 36% firem šlo o zneužití pravomocí a důvěry. Pouze u 15% firem napomáhal pachatelům zaměstnanec uvnitř

•

U 25% firem byl pachatel odhalen nahlášením na anonymní linku. Pouze u 10% firem byl podvod odhalen na základě vnitřních kontrolních mechanismů

•

Pouze ve 2% případů nepřijala firma žádné náprávné opatření

30

Studie KPMG: Profile of a Fraudster Survey 2007, duben 2007 : [cit. 2010-03-02] Dostupný z www:

28

2. Prevence a ochrana před úvěrovými podvody Známe rčení prevence je méně nákladná než pozdější léčba platí u bankovních institucí dvojnásob, zvláště v období recese. Bankovní, ale i nebankovní instituce mají k dispozici celou řadu instrumentů a databází, které jim každodenně pomáhají při prevenci a řízení rizik spojených s poskytováním úvěrů. Nicméně v dnešní době se může zdát úkol ochránit finanční Jak již bylo řečeno, s vývojem technologie

instituci před podvody poněkud depresivní.

přichází také nové možnosti páchání trestným činů a to nejen úvěrových podvodů, ale také ostatních majetkových podvodů představitelů vyššího vedení společnosti. Prevence a detekce úvěrového podvodu hraje důležitou roli při jeho řízení, ale nelze na ně nahlížet jako na jeden celek. Prevence znamená ztížit nebo zamezit podvodníkovi jeho pokus o podvod. V podstatě říká: nechci, aby k úvěrovému podvodu došlo. Detekce naopak znamená zachytit a odhalit úvěrový podvod pokud k němu dojde. Tyto dva procesy se tudíž navzájem doplňují. Oba procesy se také odehrávají v jiném časovém horizontu. Problémem u úvěrových podvodů, se kterými se potýkají bankovní instituce je ten, že nejsou snadno odhalitelné a trvá delší dobu, než jsou detekovány. Tudíž u bankovních institucí, které se spolehají na detekci více než na prevenci je větší pravděpodobnost, že odhalí, že jsou obětí podvodu dlouhodobého charakteru spíše než instituce, která správně nastavenou preventivní politikou spolu s kontrolními mechanismy zabrání podvodu nebo ho odhalí v jeho počátcích.

2.1 Prevence rizika úvěrových obchodů Pracovníci bank, kteří sjednávají úvěry příjdou do styku s různorodným segmentem klientů. Prověřují jejich identitu, schopnost vstupovat do závazku resp. způsobilost k právním úkonům a jejich úvěruschopnost. Každá bankovní instituce má svou vlastní úvěrovou strategií, která bývá součástí širšího strategického plánu banky, kde jsou formulovány např. cíle růstu a požadovaný zisk na konci roku, cílové segmenty pro které jsou určeny produkty a v neposlední řadě také základní parametry pro posuzování úvěrového rizika a zásady jeho monitorování. Základním nástrojem pro minimalizaci aktivního úvěrového rizika je zjištění bonity klienta, tj. schopnost poskytnutý úvěr splatit ve stanovém termínu. Riziko eliminuje tím, že úvěr poskytne jen těm, kteří budou mít dostatečně vysokou bonitu. 29

2.1.1 Bonita klienta Jak již bylo řečeno, banky si o svých žadatelích zjišťují informace, na základě kterých se rozhodnou zdali je dotyčný klient vhodným partnerem v úvěrovém vztahu. Volba metody měření úvěrového rizika záleží na typu úvěrovaného subjektu, tj. zda-li se jedná o retailovaného klienta nebo korporátního klienta nebo daný úvěrový obchod je vzhledem ke svému charakteru posuzován individuálně. U retailových klientů, kde úvěrová angažovnost je malá se užívá metoda scoring. U korporátních klientů, kde se předpokládá velká úvěrová angažovanost se užívá metoda rating. Není ovšem pravidlo, že rating mají pouze společnosti patřící do segmentu korporátní klientely. Rating může získat i OSVČ či MSP31, který ovšem není zadarmo.32 Ovšem firma, jejíž rating vykazuje dlouhodobě patřičný stupeň ratingu může získat výhodnější podmínky např. snížení úroků z úvěru. V České republice provádí rating společnost Czech Credit Bureau, a.s., která je vlastněna italskou skupinou CRIF. Je také zakladatelem Bankovního a Nebankovního úvěrového registru.33 Mezi tradiční metody měření úvěrového rizika slouží u scoring, rating a kvalifikovaný odhad. Je to velmi náročný proces z důvodu zpracování velkého množství dat a posouzení široké škály faktorů. Charakteristika scoringu by se dala shrnout do následujících bodů: •

Jedná se o teorii vícekriterálního hodnocení variant a jejich automatizované hromadné posuzování

•

Volí se kritéria s vysokou rozlišovací schopností, kterým se přiřazují váhy

•

Úvěrové scóre, tj. vyjádření úvěrového rizika probíhá pomocí číselného bodování (čím vyšší bodování, tím vyšší míra rizika)

U nových klientů se využívá aplikačního scoringu a u stávajících klientů je využíván behaviorální scoring. V rámci hodnocení nových klientů – fyzických osob vstupují do hodnocení následující, převážně absolutní ukazatele: •

Příjem ze závislé činnosti, příjem z podnikání

•

Rodinný stav

31

Malé a střední podniky. Za malý podnik se obecně považuje podnik do 50 zaměstnanců s ročním obratem pod 10 milionů EUR. Za střední podnik je pak považována firma do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů EUR 32 viz www.ratingmsp.cz 33 viz www.creditbureau.cz

30

•

Věk

•

Vzdělání

•

Typ zaměstnání

•

Délka pracovního poměru

•

Informace z registru dlužníků (úvěrové registry)

Tyto informace jsou klíčové pro správné posouzení úvěruschopnosti daného subjektu. Vyhodnování těchto informací a relace mezi nimi slouží také k prevenci a ochraně před úvěrovými podvody. Ze vztahů mezi těmito údaji lze vyvodit pravděpodobnost pokusu o úvěrový podvod. Jako příklad lze uvést relaci věk – vzdělání – typ zaměstnání – delka pracovního poměru – příjem (mzda). Z uvedeného lze vyvodit, že po zjištění, že žadatel je 20ti letý muž, jehož nejvyšší dosažené vzdělání je úplné střední s maturitou, pracující 1 rok na pozici produktového manažera na plný úvazek s příjmem 20 tisíc měsíčně úvěrový pracovník pojme podezření, že předložené potvrzení o zaměstnání nebude s největší pravděpodobností odpovídat realitě. Jiný příklad žadatele, jehož deklarovaná mzda se pohybuje vysoko nad průměrem pozice a odvětví, ve kterém pracuje. Dalším důležitým zdrojem informací jsou úvěrové registry. Tyto informace mají rovněž preventivní charakter jednak z titulu zabránění předlužení subjektu a jednak k porovnání údajů o stavajících úvěrových závazcích subjektem uvedených při sjednávání úvěru se skutečným stavem. Jak bylo vysvětleno dříve, uvedení nepravdivých informací o stávajících závazcích je ve smyslu § 250b, odst. 1 trestního zákona v platném znění považováno za úvěrový podvod, neboť ostatní úvěrové závazky vůči jiným věřitelům lze považovat za podstatný údaj, který by mohl příspět k zamítnutí další žádosti o úvěr. U hodnocení bonity nových klientů, kterými jsou právnické osoby, vstupují do hodnocení následující ukazatele: •

Právní forma společnosti

•

Obor podnikání

•

Výše základního kapitálu

•

Objem celkových aktiv

•

Likvidita

•

ROE – z angl.return on equity, v překladu rentabilita vlastního kapitálu 31

•

ROA – z angl. return on assets, v překladu rentabilita celkového kapitálu

•

Informace z registru dlužníků (úvěrových registrů)

Tyto relativní ukazatele pomáhají určit, zdali je podnik dostatečně úvěruhodný. Jak praví jedno přísloví – garbage in, garbage out

34

, výsledek hodnocení bonity klienta může být

z pohledu banky uspokojivý, nicméně nepravdivý. Jak bylo popisováno dříve, dochází také k manipulaci s finančními výkazy ve snaze zakrýt ztráty nebo uzpůsobit hospodářský výsledek požadavkům banky při sjednávání úvěru, jehož cílem je získat dodatečné prostředky k financování potřeb či dluhů. Zkušený úvěrových by měl vědět, kde takovéto data ověřit, či vyvrátit, je limitován údaji, které mu klient poskytne, které jsou součástí úvěrové dokumentace. Jednou z možností jak lze z dostupných zdrojů ověřit skutečnosti předkládané klientem je využití databáze ekonomických subjektů ARES35 či obchodního rejstříku na serveru českého soudnictví36.

Obrázek 5: Informační system ARES Zdroj: http:///wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

34

V překladu znamená, že pokud jsou vstupními daty nekvalitní nebo nepravdivá data, výsledkem budou opět nekvalitní nebo nepravdivá data 35 http:///wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz 36 www.justice.cz

32

U úvěrových produktů je snaha o co největší zjednodušení administrativy s poskytováním spojená, nicméně může trvat několik dní než úvěrová žádost projde schvalovacím procesem. Z uvedeného informačního systému ministerstva financí České republiky ARES (dále jen IS ARES) lze získat dostatek potřebných faktických údajů o společnosti jako v případě Komerční banky, a.s. lze získat údaje z obchodního rejstříku, údaje ze střediska cenných papírů, údaje z registru dotací CEDR, údaje z registru plátců DPH. Tímto lze přejít problému, že daná firma neexistuje nebo přinejmenším klient, který vystupuje jako osoba zmocněná jednat za právnickou osobu je skutečně oprávněná jednat za tuto právnickou osobu. Zmíněný oficiální server českého soudnictví, který zpřístupňuje data z obchodního rejstříku v síti internet, nabízí také sbírku listin asociovanou s každou společností v ní zapsanou. V této sbírce jsou většinou k nalezení účetní výkazy37 za společnost, zpráva auditora, pokud je účetní závěrka podrobena auditu, výroční zprávu apod. Management společnosti, který se rozhodne získat úvěr podvodem, může akorát změnit poměr některých položek při současném zachování bilanční sumy aktiv a pasiv. Tímto bude podstatně ztížena role úvěrového pracovníka najít nesoulad mezi doloženým stavem a realitou. Nicméně lze předpokládat, že bude manipulováno s položkami na straně nákladů a výnosů, resp. budou uměle sníženy náklady a nadhodnoceny výnosy a důsledek tohoto bude zvýšení hospodářského výsledku na požadovanou úroveň. Z praktického hlediska není pravděpodobné, ale ani nemožné, že daný subjekt takto zmanipulovaný hospodářský výsledek výkáže jako oficiální, neboť by mu byla v případě vyššího kladného hospodářského výsledku, což je také účelem této manipulace, vyměřena vyšší daň z příjmů právnických osob, která v roce 2003 nastoupila klesající trend a nyní v roce 2010 je na úrovni 19%.38 V dobách, kdy živnostenský rejstřík nebyl veřejně přístupným seznamem prostřednictvím internetu, bylo velice těžké ověřit platnost živnostenský listů a koncesních listin, kde na jejích základě byly v minulosti uzavírány smlouvy o vedení běžného podnikatelského účtu, které mohly sloužit k jiné trestné činnosti, například k praní špinavých peněz. IS ARES také obsahuje databázi osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Je také možné podrobněji vyhledávat v online živnostenském rejstříku provozovaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR na adrese www.rzp.cz. 37

Účetními výkazy je míněna rozvaha, výkaz zisků a ztrát (výsledovka), výkaz o peněžních tocích (výkaz cash flow) a výkaz o změnách vlastního kapitálu 38

Tabulka: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob [cit. 2010-03-09] . Dostupný z www:

33

Nutno podotknout, že informace o subjektech získané ve zmíněných databazích v síti internet mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Behaviorální scoring se využívá k průběžnému hodnocení stávajících klientů, ne jen u těch, u kterých banka eviduje úvěrovou pohledávku. Lze také využít k marketingovým účelům, plánování nových produktů, také najde využití k odhadu setrvání klienta u dané instituce. Data, která jsou aplikována do scoringového modelu jsou následující: •

Zůstatky a pohyby na kreditních a debetních účtech

•

Překračování kreditních a debetních limitů

•

Délka spolupráce s klientem

•

Historie počtu dní, kdy se dostal klient do prodlení se splátkami

•

Aktuální objem nesplacených závazků

•

Objem splacených úvěrů

•

Jaký typ a počet úvěrů, které kdy měl

•

Do jaké míry využívá možností nabídnutého produktu

Italská společnost CRIF, S.p.A., která je 100% vlastníkem společnosti Czech Credit Bureau, a.s. (dále jen CCB, a.s.), která v České republice provozuje soukromé úvěrové registry, o kterých bude řeč později, vytvořila speciálně pro český trh nástroj pro řízení rizika. Jedná se o novou metodiku Credit Bureau scóre prověřování úvěruschopnosti klientů – žadatelů o úvěr. Tento nástroj je nazýván PERFORM. Jedná se o skutečně spolehlivý nástroj pro rozhodování o poskytnutí úvěru, řízení zákaznického portfolia včetně řízení úvěrových limitů, vymáhání a v neposlední řadě i pro plnění požadavků Basel II. 39 „Credit bureau scóre” je v podstatě číslo, které na základě historických dat o splácení i nesplácení úvěrů umožňuje finančním institucím zjistit pravděpodobnost selhání klienta40 v následujících 12 měsících, tj. dojde k prodlení se splácením úvěru o 90 dní. Data k posouzení pravděpodobnosti selhání klienta jsou čerpána z databáze registrů CCB, a.s. Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských

39

[cit. 2010-03-19] 40 z angl. Probability of default - PD

34

informací (NRKI). Nejedná se jak je vidno jen o negativní informace, ale také o pozitivní informace o platební morálce daného klienta. Ačkoliv jde o novinku pro nebankovní instituce (členy NRKI), které na základě podepsané rámcové smlouvy mohou Credit bureau scóre využívat, polovina bank působících v České republice již tento nástroj využívá41. Zavedení podobných systémů řízení úvěrových rizik v zahraničí ukazuje, že dochází ke zrychlení procesů při schvalování úvěrů a k minimalizaci těchto rizik. Tento stav umožňuje snižovat objem opravných položek, které jsou banky ze zákona povinny tvořit ke klasifikovaným úvěrům, tyto opravné položky tvoří pro banku náklad, proto je na místě je minimalizovat.42 Přínosy používání nástroje PERFORM v rámci hodnotících systémů umožňuje bance:43 •

lépe předpovídat riziko selhání dlužníka

•

získat komplexní predikci rizikovosti klienta a porovnat toto riziko odhadované na základě informací od všech bank a finančních institucí v úvěrovém registru s predikcí na základě údajů bank a finančních institucí

•

obohatit interní databáze o unikátní údaj obsažený v BRKI a NRKI

•

zautomatizovat proces rozhodování, čímž dojde ke zlepšení efektivity a tedy úspoře nákladů

•

získat výchozí skóre pro použití výpočtu pravděpodobnosti selhání;

•

pro hodnocení rizika využívat vynikající podpůrný nástroj, který lze velmi snadno interpretovat

•

zajistit konzistenci rozhodování díky patřičným vahám přiřazeným jednotlivým proměnným z úvěrového registru

•

použít skóre při vytváření systémů vnitřního ratingu podle Basel II.

41

Skóre předpoví, kdo přestane splácet. Bankovnictvi.ihned.cz [online]. 19.3.2010, 111, [cit. 2010-03-19]. Dostupný z WWW: 42 Více k opravným položkám např. ve skriptu A. Klumparové Účetnictví bank a finančních institucí. BIVŠ 2004 43 [cit. 2010-03-19]

35

ÚVĚROVÉ REGISTRY V předchozím výkladu bylo zmíněno o úvěrových registrech, které banky využívají při rozhodování, zda danému subjektu bude poskytnut požadovaný úvěr. Obecně řečeno, smyslem úvěrových registrů je vytvoření databáze údajů o klientech, které mezi sebou sdílí nejen banky, ale také nebankovní finanční instituce, které potřebují k provádění úvěrových obchodů, aby nedocházelo k poskytování úvěrů nebonitním klientům a k jejich předlužování. Úvěrové registry standardně obsahují následující informace: •

Identifikační údaje klienta

•

Úvěrovou historii – tj. informace o tom, jaké, kdy a v které bance čerpal úvěry, případně zdali čerpal úvěr i splátkové instituce, jaká byla nebo je jeho platební morálka se splácením úvěru atp.

•

Následně obsahuje údaje o klientově úvěruschopnosti (bonitě)

Úvěrové registry existují nejen v české republice, ale v celém světě (angl. credit bureau). Jejich přínos je jednoznačný – představují efektivní nástroj k řízení úvěrového rizika. Centrální registr úvěrů (provozovaný ČNB) Vznik tohoto registru vedeného Českou národní bankou (dále jen ČNB), umožnil § 38a zákona č. 21/1992 sb., o bankách. Na základě tohoto zákona se banky mohou bez souhlasu klienta vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to také prostřednictvím právnické osoby, která je stoprocentně vlastněna bankami.44 V centrálním registru úvěru (dále jen CRÚ) jsou evidovány veškeré úvěrové pohledávky fyzických osob podnikatelů a právnických osob nez ohledu na to, zda jsou spláceny nebo ne – tj. pozitivní i negativní údaje. Jedná se zejména o pohledávky:45 •

Čerpané úvěry vč. Kontokorentních

•

Nepovolené debety na bežných účtech

•

Poskytnuté úvěrové rámce a přísliby

•

Poskytnuté záruky a ručení

44

KALABIS, Z.: Bankovní služby v praxi. Computer Press, 2005, Brno. ISBN: 80-251-0882-1

45

ČNB: Otázky a odpovědi ohledně CRÚ [cit. 2010-03-20] <www.cnb.cz/cs/faq/faq_cru.html>

36

•

Poskytnuté záruky z akreditivů

Účastníkem CRÚ provozovaného ČNB jsou banky, pobočky zahraničních bank v ČR a další, stanoví-li tak zvláští zákon – do roku 2007 to byla Česká konsolidační agentura. Ti si mezi sebou vyměnují uvedené informace právě prostřednictvím tohoto registru. Klient se může seznámit s informacemi, které o něm CRÚ vede, tato služba je ale zpoplatněna dle platného ceníku ČNB, to i případě, že později klient zjistí, že evidován v databázi není – žádosti ovšem mohou podávat pouze fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby z pochopitelného důvodu. Údaje v CRÚ jsou evidovány po dobu 10ti let po úplném splacení pohledávky z důvodu uchování historie klientů pro potřeby účastníků. Úvěrové registry provozované Czech Credit Bureau, a.s. Vedle úvěrového registru CRÚ vedeného Českou národní bankou existují, jak již bylo zmíněno, úvěrového registry a to Bankovní registr klientských informací (dále jen BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (dále jen NRKI). BRKI byl založen v roce 2002 za účelem sdílení informací o bankovních klientech. K tomuto účelu byla v roce 2000 založena společnost Czech Banking Credit Bureau, a.s. (dále jen CBCB)46 jejímž prostřednictvím se měly účastnické banky vzájemně informovat o bonitě a důvěryhodnosti svých klientů v souladu s příslušnými právními normami České republiky. Vlastníkem CBCB je 5 bank působících v tuzemsku, které jsou současně uživateli BRKI.47 Obsah databáze BRKI tvoří pozitivní a negativní informace o bonitě klientů bank. Po ukončení vzájemného úvěrového vztahu (po splacení úvěru) mezi bankou a klientem jsou informace následně dostupné v registru po dobu 4 let a poté jsou vymazána. Nejsou v něm ale evidovány zůstatky klientů na účtech. Z registru BRKI je možné získat následující informace: •

Typ úvěru

•

Fáze úvěru o Žádost o úvěr o Poskytnutý úvěr splácený o Splacený úvěr

• 46 47

Výše úvěru nebo úvěrového rámce

Viz www.cbcb.cz O spolecnosti Czech Banking Credit Bureau. [cit. 2010-03-24] www.cbcb.cz/spolecnost.html

37

•

Datum poskytnutí úvěru

•

Informace týkající splácení úvěru o Výše měsíčních splátek


pevně stanovená splátka




variabilně stanovená splátka (často 1/10 či 1/20 z výše čerpaného úvěru)

o Periodicita splácení o 12ti měsíční historie splácení o Splátky po splatnosti o Výše nesplacené úvěru o Datum předpokládaného splacení úvěru •

Způsob případného zajištění úvěru

•

Poslední aktualizace klientovy „složky“

Banka, která chce sdílet informace o svých klientech a poskytovat je do BRKI musí mít uzavřenou smlouvu s CBCB o zpracování údajů v BRKI. Tito uživatelé jsou uvedeni např. v Informačním memorandu BRKI a NRKI48, uživateli jsou k 1. 3. 2010 následující finanční společnosti:

48



Česká spořitelna, a.s.



Československá obchodní banka, a.s.



GE Money Bank, a.s.



UniCredit Bank Czech Republic, a.s.



Komerční banka, a.s.



Raiffeisenbank a.s.



Hypoteční banka, a.s.



Citibank Europe plc, organizační složka



Českomoravská stavební spořitelna, a.s.



Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.



Wüstenrot-stavební spořitelna a.s.



LBBW Bank CZ a.s.



Wüstenrot hypoteční banka, a.s.



Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

Viz http://www.cbcb.cz/download/inf_mem_brki_nrki.pdf

38



Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.



Volksbank CZ, a.s.



Oberbank AG pobočka Česká republika



Waldviertler Sparkasse von 1842 AG



BRE Bank S.A



Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha



Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod

NRKI je druhým registrem klientských infomací, jehož provoz byl zahájen v roce 2005. Členy jsou převážně leasingové a splátkové společnosti uvedené opět např. v Informačním memorandu BRKI a NRKI. Tento registr vznikl za účelem vytvoření databáze údajů o smluvních vztazích mezi věřitelskými (nebankovními) subjekty a jejich klienty a následné výměny v rámci členské skupiny, které je podmíněno získáním souhlasu klienta těchto věřitelských subjektů. Bází tohoto registru jsou opět pozitivní a negativní informace o bonitě a úvěruschopnosti klienta. Provozovatelem tohoto registru je zájmové sdružení právnických osob Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o. (dále jen LLCB). Je zde zmíněno, že oba registry provozuje společnost CCB, a.s. Je to ovšem nutno brát z pohledu toho, že uvedeným společnostem CBCB (BRKI) a LLCB (NRKI) zajišťuje na základě příslušných smluv služby související se vzájemným informováním o bonitě, důvěryhodnosti klientů, ale sama přístup k údajům z registrů nemá. Registry provozované CCB, a.s. jsou specifické tím, že zde platí zásada reciprocity, tj. ten kdo do registru poskytuje informace, ten je může také čerpat. Vždy ale uživatel registru může přistupovat pouze k jednotlivým záznamům, neboť hromadné dotazy nejsou možné. Nelze tedy vygenerovat seznam všech klientů, kteří mají úvěr v určitém regionu. Tato výměna dat probíhá mezi účastníky po zabezpečených privátních linkách z důvodu bezpečnosti přenášených dat. Vedle těchto technických zabezpečení existuje také množstí organizačních pravidel a kontrol zajišťující zamezení zneužití systému. Na začátku roku 2006 došlo ke vzájemnému propojení registrů BRKI a NRKI. Uživatelé obou registrů si mohou na základě získaného souhlasu svých klientů mezi sebou vyměňovat informace týkající se bonity a úvěruschopnosti svých klientů. S těmito informacemi také pracuje nástroj PERFORM popsaný výše. 39

Každý klient má zákonné právo znát informace, které jsou o něm vedeny v BRKI a NRKI. K tomuto účelu bylo založeno Klientské centrum jak společnosti CBCB (BRKI), tak zájmového sdružení LLCB (NRKI) se sídlem v Praze, které poskytuje na požádání výpisy z jednoho či druhého registru, které jsou zpoplatněny. Registr SOLUS Registr SOLUS dalším českým úvěrovým registrem, který funguje už od roku 1999. Jedná se Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům. Jeho posláním je ochrana společných zájmů svých členů, mezi které se řadí některé banky, leasingové a splátkové společnosti, také mobilní operátoři. SOLUS vytváří databázi pouze negativních informací o klientech, kteří řádně neplní své povinnosti vůči členům sdružení. Zpracovává pouze informace o klientech, kteří dali souhlas s poskytováním svých údajů sdružení SOLUS. Klienti, jejichž údaje jsou zpracovávány v tomto registru mají možnost získat výpis informací, které o nich zájmové sdružení vede. Tato služba je ovšem zpoplatněna. 49 Úvěrové registry v USA Jak již bylo řečeno, úvěrové registry (credit bureau) fungují po celém světě. Ve Spojených státech Amerických (dále jen USA) existují tři velké agentury, které bankovní a nebakovní instituce mohou kontaktovat, aby se informovali o bonitě svých klientů – žadatelů o úvěr. Jedná se o nevládní organizace, známé jako Credit reporting agencies. Jedná se o následující agentury, které mají přístup ke stejným datům, čímž mohou na požádání poskytovat informace o bonitě klientů a také poskytovat výpisy z úvěrového registru. •

TransUnion, se sídlem v Chigagu, IL, USA (www.transunion.com)

•

Experian se sídlem v Dublinu, Irsko (www.experian.com)

•

Equifax se sídlem v Atlantě, GA, USA (www.equifax.com)

Bázi amerických úvěrových registrů tvoří stejně jako v České republice informace, které do nich přispívají věřitelé úvěrů bez rozlišení na bankovní a nebankovní registr. Např. agentura TransUnion spravuje informace o úvěrové historii 500 milionů dlužníků v 25 zemích, na 5 kontinentech.50 49 50

Viz http://www.solus.cz Fast facts - TransUnion. [cit. 10-03-07]

40

Hlavním pramenem práva upravující podnikání těchto agentur je Fair Credit Reporting Act, který je kodifikován do sekce 15, kapitoly 41, subkapitoly III – Credit reporting agencies51. Dohled na těmito agenturami provádí Federální komise pro obchod52. Existují také databáze informací o kredibilitě společností. Jednou z těch známější je společnost Dun & Bradstreet Inc. (dále jen DnB), která spravuje databázi firem společně s jejich informacemi o bonitě, kterým přidělí jedinečné identifikační číslo D-U-N-S number. Společnost, pokud je vedena v databázi, lze vyhledat na stránkách DnB53 a získat přehled o dané společnosti (podobný výpisu z Obchodního rejstříku ČR) a také informace o kredibilitě. Tyto informace jsou samozřejmě placené. Firmy, které žádají Americkou federální vládu o granty a zakázky musí být povinně registrovány v databázi DnB a současně v databázi Central Contractor Registration54, kde registrace je podmíněna přidělením D-U-N-S number od DnB. Uvedené zdroje informací mohou pomoci nejen úvěrovým pracovníkům v bankách k prevenci a odhalení nečestného jednání obchodního partnera a jak bylo zmíněno dříve, dostatek informací o schopnosti dostát svým závazkům pomáhají získat lepší podmínky při sjednávání úvěrů.

2.1.2. Proces schvalování úvěrů Vhodné nastavení interní politiky banky ohledně jednání s klienty a v neposlední řadě nastavení pravidel schvalování úvěrů je dalším nástrojem jak minimalizovat dopad rizik spojených s poskytováním úvěrů. Smyslem tohoto schvalování je zajistit vysokou kvalitu úvěru a stanovit jeho cenu odpovídající podstupovanému riziku. Při realizaci úvěrových obchodů je nutné vymezit závazná pravidla týkající se kompetencí jednotlivých pracovníků bank, jejím přidruženým limitům a odpovědnostem na různých úrovních řízení. Samozřejmě je nutné stanovit pravidla pro komunikaci mezi pracovníky navzájem a mezi pracovníky a klienty. Je proto logické, že objemově velké či rizikové úvěrové obchody nebudou schvalovány pouze řadovým pracovníkem v bance sjednávající úvěry, ale 51

Viz. U.S. Code Title 15, chapter 41, subchapter III – Credit reporting agencies viz Federal Trade Commission – www.ftc.gov 53 www.dnb.com/us/ 54 www.ccr.gov 52

41

budou předmětem posouzení více pracovníků napříč organizačními útvary a třeba také statutárními orgány banky. Naopak z toho vyplývá, že úvěry v řádu několika desetitisíc bude mít pravomoc schválit bankovní poradce sám. Při sjednávání úvěrů je z hlediska problematiky prevence a minimalizace výskytu úvěrových podvodů a jejich dopadu do výsledku hospodaření důležité definovat pravomoce, z nichž vyplývající odpovědnosti a limity úvěrů, které smí pracovník sám schválit. Standardní systém kompetencí schvalování úvěrových obchodů je následující:

Obrázek 6: Standardní systém kompetencí schvalování úvěrových obchodů Zdroj: PAVELKA, F. a spol. Úvěrové obchody, BIVŠ, Praha 2001. ISBN:80-8265-037-8

Základní způsoby schvalování úvěru tedy jsou následující: •

Individuální pravomoc o Osoba, která sjednává úvěr má oprávnění schválit úvěr v požadované výši o Jedná se pružný systém, který vede k přímé zodpovědnosti za úvěrové rozhodnutí o Vyžaduje přípravu a vzdělávání úvěrových pracovníků 42

o Je nakloněna nečestným zaměstnancům spolupracujícím s externími pachateli trestné činu úvěrového podvodu, proto není vhodný pro větší úvěry •

Společná pravomoc o Jedná se o kombinaci individuálních pravomocí, kdy např. dva úvěrový pracovníci schvalují úvěr (bankovní poradce + ředitel pobočky)

•

Pravomoc úvěrového výboru o Často využívaný způsob schvalování úvěru o Jeho výhoda spočívá v tom, že je pevná kontrola nad schvalováním úvěrů o Nevýhodou na druhou stranu je, že se jedná o neefektivní a pomalé rozhodování

Z daného schématu na předchozí stránce vyplývá, že čím více stupňů řízení v bance se podílí na posouzení daného úvěrového případu, tím se snižuje míra rizika neúspěchu. Je nutno mít také na zřeteli, že přílišná bezpečnost bankovních obchodů znamená malou výnosnost, proto je nutné strukturu úvěrového portfolia volit tak, aby tyto dvě veličiny, tj. bezpečnost a výnosnost byly vyvážené. Banka ve schvalovacím procesu může požadovat předložení dalších dokladů k posouzení úvěrového obchodu, než jsou standardně uváděny – identifikační doklady klienta, doklady vztahující se k příjmům, doklady vztahující se k závazkům a výdajům klienta, doklady týkající se zajištění (např. věcné zástavy). V praxi kanadské banky Scotiabank, která patří mezi přední banky v Severní Americe a ve světě, která působí také na Amerických Panenských ostrovech se můžeme setkat s paletou dalších dokumentů, které jsou požadovány společně s žádostí o úvěr. V případě revolvingového úvěru s limitem $100,000, který bude zajištěn pozemkem v odpovídající hodnotě (koupený v roce 2001) by banka požadovala: •

Warranty deed55 – instrument užívaný v USA, v podstatě smlouva o koupi nemovitosti s jistou zvláštností a to, že prodávající se také zaručuje, že nemovitost, která je předmětem smlouvy je v době prodeje v dobrém stavu (bez defektu), tj. nemovitost není zastavena oproti hypotečnímu úvěru, není dluh na dani z nemovitosti atd. Pokud kupující zjistí takovýto defekt, prodavající může nést zodpovědnost za škody vzniklé kupujícímu.

55

Volně přeloženo – záruční listina

43

•

Mapu s vyměřením pozemku geodetem

•

Doklad o zaplacení daně z nemovitosti (real property tax) za prvních 5 let vlastnictví

•

Doklad o trvalém bydlišti – v případě podnájmu potvrzení od pronajímatele, popř. list vlastnictví z katastru nemovitostí

Je také možné, že banka bude požadovat doklad o zaplacení daně z příjmů (income tax return). Na čas nejnákladnější částí z výše uvedených bude pravděpodobně obstarávání mapy s vyměřením pozemků geodety. Mezi příjmem žádosti a jejím schválení může uběhnout třeba dva měsíce a banka má spoustu času prověřit daný úvěrový obchod a tím pádem minimalizovat riziko výskytu úvěrového podvodu.

2.1.3 Způsoby zajištění úvěrů Zajišťovací instrumenty bankám slouží k tomu, aby se v případě, že selžou veškeré běžné postupy, jak získat půjčené peníze zpět mohly uspokojit svou pohledávku prodejem zajišťovacího instrumentu a tím částečně pokrýt ztrátu vzniknou z neuspěšného úvěrového obchodu. Existuje celá řada zajišťovacích instrumentů, které má banka k dispozici k zajištění své pohledávky. V této práci se autor omezí pouze na některé z nich, neboť tato problematika není předmětem této akademické práce a obsahově by překročila rámec jí věnovaný v rámci kapitoly prevence a ochrany před úvěrovými podvody. V první kapitole se čtenář mohl dočíst o praktikách komerčních bank, kde klient může získat úvěr bez zajištění do stanoveného limitu56. To samozřejmě může zvýšit objem poskytnutých úvěrových prostředků, z kterých bance plynou měsíčně nemalé úroky, ale také může zvýšit objem problémových obchodů. Jde vždy o vybalancování bezpečnosti a výnosnosti. Zajištění by mělo mít následující náležitosti:

56

•

Likvidita

•

Stabilita hodnoty

•

Ocenění

Nejedná se o pravidlo, tudíž záleží na posouzení daného úvěrového případu danou bankou

44

•

Možnost kontroly

•

Soudní vymahatelnost

Je ovšem nutné mít pořád na paměti, že pachatel s úmyslem vylákát z bankovní instituce peněžní prostředky podvodem přístoupí pouze na věcné zajištění úvěru (a to bankovní domy vidí nejraději), neboť již z nápadu trestného činu úvěrového podvodu vyplývá záměr „okrást“ bankovní instituci a tudíž se bude snažit poskytnout neprodejné aktivum jako zástavu, kterou banka nemůže užít k uspokojení své pohledávky. Dle názoru autora práce by se tento pachatel zřejmě nepokoušel o nastrčení třetí osoby coby ručitele za úvěr, protože další účastník (komplic) by mohl zvýšit riziko odhalení a mohl by být v neposlední řadě využit jako svědek při vyšetřování hlavního pachatele tohoto úvěrového podvodu orgány činnými v trestním řízení. Není to ale vyloučeno, když pachatel žádné aktivum potřebné k zajištění nemá. Pro banku ručení třetí fyzické osoby nic neřeší v tom smyslu, že může také dojít k platební neschopnosti ručitele. Tím bude banka vymáhat dluh na novém dlužníkovi, ale prostředky poskytnuté úvěrem zpět nezíská. Ovšem ne každého banka akceptuje jako bonitního ručitele, u kterého provede stejný scoring jako u žadatele o úvěr. Situace je analogicky stejná jako u žadatele o úvěr. V případě, že není shledán dostatečně bonitním, tak ručení nebude schváleno. Ručitelský závazek také „zanechává stopu“ v registru CBCB, který je zde veden jako potencionální dluh v případě, že dojde k platební neschopnosti dlužníka a ručitel bude muset za něj uhradit závazky v rozsahu ručení. Věcné zajišťovací instrumenty tedy potom mohou být: •

Zastavení nemovitosti zástavním právem k nemovitosti ve prospěch úvěrující banky. Tato nemovitost se díky vstupu ČR do Evropské Unie (dále EU) v roce 2004 může nacházet v kterémkoliv členském státě EU nebo jiného státu tvořícího EHP57, nicméně banky z pochopitelných důvodů akceptují pouze nemovitosti nacházející se na území České republiky, které jsou pojištěny proti živelným a jiným rizikům.

•

Cenné papíry – například směnka nebo blankosměnka (směnka bez směnečné sumy)

•

Drahé kameny oceněné znaleckým posudkem

57

Evropský hospodářský prostor (European Economic Area). V roce 2010 tvoří EHP 27 členských států EU včetně Norska, Islandu a Lichtenštějnska. Viz http://europa.eu/index_cs.htm

45

Cenné papíry typu akcie pro banku nemůže zajištění úvěru akciovým podílem ve společnosti, která je obchodována na veřejné burze stačit jako adekvátní instrument zajištění úvěru, neboť cena akcií se neústále na trhu mění. Takový zajišťovací instrument nesplňuje požadavky uvedené dříve. Ostatní lombardizovatelné cenné papíry jako např. státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy (dluhopisy vydávané centrální bankou) nejsou pro běžné občany zatím dostupné z důvodů stanovených zákonem o dluhopisech.

2.2 Řízení a regulace rizika úvěrových obchodů Z hlediska regulace rizik úvěrových obchodů je nutné mít na paměti tzv. rizikovou toleranci. Ta vyjadřuje míru schopnosti banky unést ztrátu z neúspěšných úvěrových obchodů, mezi které se zaručeně řadí úvěry získané podvodem58. Každý úvěr má nějakou rizikovou váhu a banka k němu musí tvořit patřičnou rezervu v souladu s pravidly obezřetného podnikání bank. V roce 1988 vydal Basilejský výbor pro mezinárodní platby formou doporučení návrh – Basilejskou kapitálovou dohodu, známou jako BASEL I., podle které se do výpočtu kapitálové přiměřenosti59 zahrnovalo pouze úvěrové riziko. V květnu 1992 v pravidlech obezřetného podnikání bank se mimojiné objevují také požadavky na úvěrové angažovanosti a požadavky na likviditu. Od roku 1996 se při výpočtu kapitálové přiměřenost počítá také s tržním rizikem. U nás začalo být uplatňováno až v roce 2000, kdy banky již v té době měly dobré modely na řízení tržních rizik, založených na Value at Risk (VaR).60 S příchodem BASEL II., který je implementován do vyhlášky ČNB č. 123/2007 jsou banky v oblasti řízení úvěrového rizika motitovány k výběru náročnějších nástrojů na měření rizika a to tak, že čím kvalitnější metody na výpočet rizika používají, tím menší bude požadavek na kapitál, který regulator bude požadovat (nižší než požadoval BASEL I.)

58

Nejedná se o úvěrové podvody, které byly kvalifikovány jako trestný čin úvěrového podvodu ve stádiu pokusu, neboť bance nevznikne škoda, protože daný úvěr neposkytla. 59

Vývoj požadavku na kapitálovou přiměřenost lze najít na str. 16, graf č. 1 Value at Risk odhaduje, jakou maximální ztrátu portfolia finančních nástrojů může banka utrpět s určitou pravděpodobností (např. 95%) v určitém časovém úseku (např. 1-30 dní) v důsledku nepříznivého vývoje na trhu. 60

46

Přístupy k úvěrovému riziku jsou: 1. Standardizovaný přístup (Standardized Approach) o Počítá s rizikovými vahama, ale aplikuje větši rizikovou citlivost – větší škálu rizik např. 150%). Zde se užívá externí rating o U tohoto přístupu je možné narazit na problém, který byl již několikrát zmíněn, ne každá protistrana disponuje ratingem. V České republice je několik málo firem, které disponují externím rating a tím pádem je jim přiřazována 100% riziková váha. 2. Přístup založený na interním ratingu (Internal Rating Based) o Slouží k vyjádření rizikových vah s tím, že banka zde musí žádat o možnost využívat tento přístup regulátora. Je to pokročilejší přístup, který lze využívat až po splnění určitých náročných požadavků.


Základní metoda (Foundation Internal Ratings Based Approach)




Pokročilá metoda (Advanced Internal Ratings Based Approach)

BASEL II. zahrnuje do výpočtu kapitálové přiměřenosti také nově operační riziko. Jedná se o riziko ztráty vlivem nedostatku nebo selhání řídících procesů, riziko ztráty vlivem selhání lidského faktoru, selhání informačních technologií, riziko ztráty vlivem vnější události. Na rozdíl o předchozích dvou typů rizik je banka operačnímu riziku vystavena při každé své operaci, a tudíž je nedílnou součástí každodenní bankovní činnosti. Když se rizika hledají v procesech, máme za povinnost přiřadit určitou událost k typu rizika. Proto je nutné specifikovat co je operační riziko, aby nedošlo k zařazení jedné situace dvakrát – např. událost bude kvalifikována jako úvěrové i operační riziko. Události, z nichž plyne operační riziko 1. Vnitřní nekalá soutěž (týká se zaměstnanců) a. Neprávněná aktivita b. Krádež a podvod 2. Vnější nekalé jednání a. Neoprávněná aktivita, krádež „externím“ pachatelem b. Systémová bezpečnost c. Úvěrové podvody z vnějšího prostředí 47

3. Pracovně-právní postupy a. Bezpečnost provozu (bezpečnostní prvky – označení nouzových cest, nouzové osvětlení při výpadku proudu) 4. Škoda na hmotném majetku a. V důsledku přírodních katastrof b. Napadení budovy z venčí 5. Narušení činností a selhání systému a. Nefunkčnost záložních systémů b. Napadení vnitřního informačního systému z vnějšku 6. Provádění transakcí, dodávky a řízení procesu a. Nedostatky v klientské dokumentaci b. Selhání outsourcingu Vyskytne se událost operačního rizika, pokud se stane, že banka ztratí klientovy cenné papíry uložené v bance jako zástavu oproti úvěru. Může se jednat o krádež vlastními zaměstnanci nebo o napomáhání vlastních zaměstnanců k úvěrovému podvodu, kdy cenný papír vůbec nemusel být uložen v bance. Je nutné specifikovat, zdali se tato událost bude zařazovat jako úvěrové nebo operační riziko. K řízení operačních rizik se užívají následující přístupy •

Přístup základního indikátoru (Basic Indicator Approach)

•

Standardizovaný přístup (Standardized Approach)

•

Alternativní standardizovaný přístup (Alternative Standardized Approach)

•

Pokročilý přístup měření (Advanced Measurement Approach) o jedná se o nejsofistikovanější přístup. Do budoucna se očekává, že většina banka bude aplikovat tento přístup

K využívání všech přístupů je nutný souhlas regulátora po splnění vždy určitých podmínek. U přístupu BIA je výjimka, ten je možné využívat bez souhlasu regulátora. Je vhodný pro malé banky, které nepodstupují velká rizika. Jak je známo s roustoucími obchodními aktivitami obvykle roste také riziko a to znamená náklady na kapitál.

48

2.2.1 Monitorování klienta Banka po schválení a poskytnutí úvěru provádí ve stanovených peridiocitách kontroly plnění podmínek vyplývajících z úvěrové smlouvy. Monitorování klienta hraje významnou roli při prevenci a odhalování problémových úvěrů. Průběžné sledování úvěrového rizika se zaměřuje především na následující činnosti: •

Kontrola včasné úhrady splátek úvěrů – jistiny vč. úroků tak jak je v úvěrové smlouvě

•

Hodnocení dopadu žádostí o čerpání nových úvěrů na stávající úvěry

•

Shromažďování finančních informací od klienta (především firem)

•

Revize ocenění záruky

•

Sledování vnějších faktorů, které by mohly ohrozit schopnost klienta splácet

Každá moderní banka má vytvořený svůj systém varovných signálů, který správce úvěru může upozornit na možné nadcházející problémy se splácením poskytnutého úvěru. Smyslem tohoto systému je sledovat a případně poukazovat na např. změny v chování klienta, jeho finanční situaci, schopnost plnit své povinnosti vůči bance a ostatním věřitelským subjektům (zdrojem pro tento druh informací mohou být úvěrové registry), na časté změny ve vedení a struktuře podniku, na negativní informace z klientova okolí, na ztrátu licence apod. Je logické, že se budou lišit varovné signály u klientů fyzických osob a klientů právnických osob (firmy). U klientů právnických osob má úvěrující banka mnohem více možností jak monitorovat „výkonnost“ a finanční stabilitu dané společnosti a její platební schopnost dostát zavazků úvěrujích bank a jiných věřitelských orgánů. To z toho důvodu, že se jedná subjekt, o jehož hospodaření a chování se lze většinou vždy dozvědět z veřejných zdrojů, tento subjekt má síť obchodních partnerů, které ho znají, informace o podnikatelských subjektech bývají zveřejňovány v médiích apod. Naproti tomu o fyzické osobě banka zná jeho finanční a ekonomickou situaci v době kdy si u ní klient sjednává úvěr, tudíž se jedná o statická data. Banka neví, jakým způsobem se mění finanční situace klienta v době splácení úvěru, tudíž může být varovným signálem opožďování splátek. Banky při sjednávání úvěrů se svými klienty většinou uzavírají také smlouvy o vedení běžného účtu, ze kterého by měl být splácen úvěr. Tím mohou získat přehled o historii transakcí, které klient běžně provádí a tudíž zaznamenat anomálie a změny v jeho zvyklostech. Nicméně nutno podotknout, že je

49

pravděpodobnost, že klient bude využívat služeb jiné bankovní instituce, kde bude mít veden bežný účet a z jakéhokoliv důvodu si šel vypůjčit peníze do jiné a tento „násilně“ vnucený nový účet bude používat výhradně ke splácení úvěru, na kterém žádné jiné transakce nebudou. Pokročilá úroveň informačních technologií v dnešní době umožňuje v bance nasadit informační systém pro správu úvěrů, který je schopný automaticky sledovat v jaké míře klient plní své povinnosti vůči úvěrující bance. Použití informační technologie v bance, kde je užívána centralizovaná správa úvěrů může být vysoce efektivní, neboť specializovaní pracovníci jsou schopni rychlého rozpoznání varovného signálu. Nicméně jsou limitováni pouze informacemi, které jsou jim dostupné a jsou prakticky neznalí místa, kde klient banky uskutečnuje svou podnikatelskou aktivitu. Decentralizovaná správa úvěrů je většinou organizována tak, že správou úvěrů jsou pověřeni pracovníci bank (přesun z centrální úrovně na úroveň jednotlivých poboček). Tito pracovníci mají velmi dobrou znalost místního prostředí a klienta znají osobně, neboť s ním sjednávali úvěr. Nasazení podobných informačních a komunikačních systémů na pobočkách poskytuje pracovníkům výhody dané automatizací agendy správy úvěrů. Ovšem nutno mít na paměti, že tito pracovníci banky jsou ti, kteří přicházejí do styku s klienty v hale pobočky a věnují se na prvním místě získávání nových klientů, plní jejich přání a sjednávají nové úvěry a díky tomu, sledování stávajících úvěrů pro ně představuje až druhotnou činnost.

2.3 Prevence úvěrových podvodů Na počátku druhé kapitoly byla vyzdvihována důležitost vytváření preventivních opatření proti možnosti páchání úvěrových podvodů současně se systémem detekce podvodných jednání, kde procesy prevence a detekce podvodů se navzájem doplňují. Banky využívají mnoho technik a nástrojů jak předcházet úvěrovým podvodům, které mají negativní dopad na hospodaření banky. Banky by se neměli spokojit pouze s existencí těchto kontrolní mechanismů, které jsou v rámci banky implementovány, ale měli by se soustředit na to, jakým způsobem tyto mechanismy fungují, měřit jejich výkonnost a efektivitu a neustále je zdokonalovat, neboť prostředí v jakém banka podniká se mění, a mění se také schopnosti a dovednosti pachatelů trestných činů. Proto hledání nových cest jak zdokonalovat tyto systémy

50

má smysl a to nejen v bankovních institucích, ale i dalších nebankovních finančních institucích, které stejně jako banky provádí úvěrové obchody.

2.3.1 Tone at the top (tón shora) Bankovní instituce zaměstnávají tisíce zaměstnanců na různých pozicích, s různými zodpovědnostmi a pravomocemi. Stále se vyskytují pokusy o vylákání peněžních prostředků z bank, kde pachateli nebo pachatelům z vnějšího prostředí napomáhá přímo zaměstnanec banky. Jednou z velkých a důležitých oblastí prevence podvodů (nejen úvěrových) je nastavení tónu shora v organizaci. Jde o nstavení

určitých (etických) norem na pracovišti, které

formuluje vedení společnosti. Zaměstnanci napříč úrovněmi řízení musí vědět, že vedení společnosti bere program prevence podvodů vážně a musí si být také vědomy co se stane, když takovéto pravidla někdo poruší. V případě, že vysoce postavení manažeři v hierarchii firmy uctívají takováto etická pravidla, zaměstnanci budou s vysokou pravděpodobností inklinovat k dodržování stejných hodnot. Když ale se daní manažeři budou jevit lhostejní k těmto pravidlům, zaměstnanci by mohly být více nakloněni k podvodům, neboť nebudou považovat daná pravidla za pevně stanovená. Zaměstnanci velmi pozorně vnímají chování svých nadřízených a plní jejich nařízení. Důležitým předpokladem pro fungování tohoto systému je komunikace a to přiměřeně častá komunikace a to především na vertikální úrovni. V momentě, kdy si banka najme nové zaměstnance a seznámí je s danými etickými normami, které jsou implementovány v rámci banky a nikdy již více toto nezdůrazní a nepřipomene, tak komunikace v tomto ohledu nefunguje tak jak má. Měla by tak učinit alespoň jednou ročně. Existují ale i neformální způsoby komunikace – např. čtvrtletní firemní magazín, článek, který jim připomene, jak řešit určité problémy vzniklé v pracovním procesu. To zaměstnancům dává jistou míry sebejistoty v případě, když na podobný problém narazí při pracovní činnosti, motivuje je to zachovat se správným způsobem a celou věc vyřešit.

51

Banka by měla vytvářet pozitivní pracovní prostředí pro své zaměstnance, takové, které je založeno na následujících bodech: •

Systém výkonnostních odměn a bonusů

•

Podpora týmové spolupráci a společnému rozhodování o problémech

•

Možnost dalších vzdělávacích programů

Pozitivní pracovní prostředí zlepšuje morálku na pracovišti a loajalitu zaměstnanců ke svému zaměstnavateli. Naproti tomu pracovník pracující v negativním prostředí banky bude více ochotný zaměstnavateli uškodit, což by mohl považovat za odplatu. Zvláště v případě, když není dostatečně uznáván jeho pracovní výkon a přínos (ať již verbálně, či finančně). Zaměstnanec se nebude cítit dobře v prostředí kde je: •

nedostatečná odezva od nadřízených

•

se projevuje autokratický typ řízení

•

zaměstnancům „předhazováno“ splnění naplánovaných cílů, které se jeví jako nereálné

•

vyvíjen nátlak na zaměstnance v podobě oznamování pouze dobrých zpráv nadřízeným

•

absence vzdělávacích programů a možností kariérního postupu

•

komunikace na vertikální a horizontální úrovni vázne

2.3.2 Tréninky, vzdělávácí programy Další velkou oblastí prevence úvěrových podvodů je vzdělávání pracovníků v této oblasti. Bankovní pracovníci, kteří sjednávají úvěry jsou vždy většinou kvalifikovaní k této práci, neboť jim banka vždy zajistí dostatečné proškolení. Vzdělávání v oblasti prevence úvěrových podvodů je věc druhá. Bankovní pracovníci by měly znát základní typy a techniky provádění úvěrových podvodů, které jsou pachateli využívány. Toto je základní předpoklad pro úspěšné potírání podvodných jednání přicházející z vnějšího prostředí. Velmi důležité je také, aby si zaměstnanci byly vědomy své role v procesu prevence, potírání a detekce podvodů. A to nejen zaměstnanci, kteří přicházejí do přímého styku se zákazníky, se kterými sjednávají úvěry, ale také jejich nadřízení a také management banky.

52

Byla by ovšem chyba vzdělávat v oblasti prevence před úvěrovými podvody pouze zaměstnance v managementu první linie, neboli zaměstnance, kteří přichází do styku s klienty. Je potřeba také průběžně vzdělávat jejich nadřízené, manažery, členy top managementu. Je sice pravda, že tito zaměstnanci jsou již dost zkušení, nicméně prostředí, ve kterém banka podniká nikdy nezůstává stejné a neustále se mění. Samozřejmě s tím, jak se stoupá po žebříčku hierarchie řízení v bance, tak náplň vzdělávacích programů a treninků bude jiná. Bankovní instituce většinou nepůsobí pouze ve svém domovském státě, ale působí mezinárodně. Případem může být například The Royal Bank of Scotland, která působí nejen v Evropě a Asii, ale také v Africe, Austrálii, Severní, Střední i Jižní Americe.61 Má také své zastoupení v Praze. Jiným příkladem může být Société Générale, jejíž součástí je také Komerční banka nebo belgická finanční skupina KBC, jejíž součástí je ČSOB banka. Banky by měly přizpůsobovat své vzdělávací programy vždy určitým regionům, kde působí. Banky by se měly dát pozor na jiné kulturní zvyky, jiné obchodní zvyklosti, jiné etické normy chování v dané oblasti apod. Předpokladat, že jeden vzdělávací program pro různé stupně řízení v bance bude možné aplikovat kdekoliv ve světě, je podle názoru autora práce chyba. Zkušení pracovníci mohou v rámci banky nebo skupiny působit kdekoliv ve světě, tudíž jeden vzdělávací program pro všechny regiony ve světě, kde banka působí není příliš vhodný, již z toho důvodu, že nepostihuje specifický vliv daného prostředí (ať již toho vnějšího nebo vnitřního).

2.3.3 Specializované softwary Specializovaný software dává bankám možnost odhalovat díky moderní výpočetní technice podvodné žádosti o úvěr, odhalovat praní špinavých peněz či odhalovat podvody se zneužitím běžných účtů klientů pomocí elektronického bankovnictví. Své využití také najde u nebankovních finančních institucí právě v systémech na schvalování úvěrů.

61

Mapa působení RBS ve světě [cit. 2010-04-03]

53

Příslušný software musí splňovat následující požadavky:62 •

je schopný sledovat a identifikovat podle předem definových parametrů podezřelé jednání klientů a jimi prováděných obchodů

•

musí být schopný předávat všechny podstatné informace o podezřelých klientech a obchodech příslušným bankovním pracovníkům

•

měl by pomáhat při předvídání podvodného jednání nebo jiné nezákonné aktivity nejen klientů bank, ale také jejich vlastních zaměstnanců

Programové vybavení tohoto směru je ale nutno chápat pouze jako poskytovatele informací a „pomocníka“, který konkrétnímu bankovnímu pracovníkovi pomáhá v rozhodování o dalším postupu. A zde by se mohl objevit problém. Problém takový, že daný bankovní pracovník bude jednat v přímém rozporu s návrhem na postup, který získal z daného informačního systému nebo rovnou daný úvěr schválí bez prověření, pokud mu to pravomoc dovoluje. Může se jednat o pracovníka, který jedná s úmyslem napomoci schválení úvěru jeho klientovi, se kterým je domluvený si rozdělit případnou sumu, kterou jeho klient získá vylákáním peněžních prostředků z banky prostřednictvím tohoto úvěru. Může se také jednat o prosté prokázání laskovosti bankovního pracovníka zpřízněným subjektům. Specializovaný software implementovaný do systému schvalování úvěru by v tomto ohledu měl určitě vést databázi přístupů jednotlivých pracovníků v procesu schvalování a uchovávat výsledky vyhodnocování daného případu. Poté konfrontovat s rozhodnutím bankovního pracovníka v této věci. Tento software by pak na základě těchto skutečností mohl být schopný předvídat, zdali hrozí riziko čerpání úvěru na základě podvodného schválení žádosti vlastním zaměstnancem a popř. zastavit čerpání nevyčerpaného úvěrového rámce – v případě, kdy banka poskytuje část čerpání v hotovosti a část čerpání převodem na běžný účet v dané či jiné bance s tím, že převod bude uskutečněn následující bankovní den. Interní šetření pak může prokázat, zda-li se jednalo o planý poplach nebo zdali software dokázal úspěšně zjistit možné nečestné jednání svého zaměstnance.63

62 63

KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. BIVŠ, 2009. ISBN: 978-80-7265-147-4 Více o postupech při vyšetřování úvěrových podvodů je uvedeno ve třetí kapitole

54

Banky si mohou takovýto specializovaný software pořídit dvěma způsoby. Prvním způsob znamená koupit si daný software u specializované firmy nebo jako druhý způsob se nabízí vytvoření softwaru vlastními silami přesně podle potřeb dané bankovní instituce. Porovnání výhod a nevýhod nákupu nebo vlastního vyvinutí specializovaného softwaru:64 •

Výhody nákupu specializovaného softwaru od dodavatele o Programové vybavení je pro banku dostupné v momentě, kdy se ho rozhodne zakoupit. Sice jsou určené přímo bankám a nebankovním institucím (především splátkovým společnostem), vyžadují ale vždy úpravu programu pro konkrétní potřeby dané instituce o V programech bývají zapracovány i zkušenosti ostatních bank a dalších institucí, neboť poskytoval softwaru dodává programové vybavení i do jiných bank a nebankovních institucí o V případě potřeby je většina dodavatelů schopna vyjít vstříc požadavkům svých klientů

•

Nevýhody nákupu specializovaného softwaru od dodavatele o Zakoupený speciální software je většinou vybaven standardními funkcemi a plně neodráží všechna specifika dané banky. Z tohoto titulu banka musí vynaložit větší náklady na úpravu programu podle potřeby. o Program je průmyslovým vlastnictvím dané firmy, což znemožňuje vlastní úpravy zdrojového kódu. Programátoři, kteří v bance pracují, nemají ani v tomto případě potřebnou dokumentaci k celé architektuře programu a tím pádem ani nemohou daný software modifikovat. Ani v případě výskytu nějakého problému v softwaru nemohou problém odstranit. Jsou potom závislí na technické podpoře od svého dodavatele. Daný poskytovatel softwaru samozřejmě poskytuje technickou podporu pro všechny své zákazníky a je limitován časem a tudíž ne vždy může operativně řešit daný problém a tak banka musí čekat na technika.

64

KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. BIVŠ, 2009. ISBN 978-80-7265-147-4

55

•

Výhody vyvinutí speciálního softwaru vlastní silou o Je šitý na míru přímo dané bance o Banka je nezávislá na dodavatelích softwaru

•

Nevýhody vyvinutí speciálního softwaru vlastní silou o Vývoj takto specializovaného softwaru může hodně dlouho, což si vyžaduje velké finanční prostředky na vývoj o Je dost pravděpodobné, že banka bude svými silami nákladně vyvíjet něco, co je již dostupné na trhu o Technické parametry vyvíjeného softwaru znají pouze pracovníci, kteří se na jeho vývoji podílejí (pracovníci z IT oddělení). To v podstatě znamená závislost banky na těchto pracovnících, neboť specializovaný software na odhalování podvodů je jistě velmi složitý počítačový program, ve kterým se prakticky vyznají akorát tvůrci. Tímto by se mohla naskytnout příležitost pro dané pracovníky poupravit program, nebo spíše databázi dat, ze kterých tento systém čerpá pro účely kriminální činnosti. Například mohou smazat některá důležitá data o klientech (zejména ta negativní), čím by mohly napomoci schválení podvodných žádostí o úvěr. To ovšem není jednoduchá záležitost a tudíž není moc pravděpodobná i když vyloučit jí uplně nelze. o Implementace takového softwaru do informačního systému si vyžaduje dost času (i peněz) z důvodu testování funkčnosti. Tento proces má za cíl odhalit nedostatky, které by se pak mohly vyskytnout v ostrém provozu a které by mohly znamenat značné komplikace.

Je nutné zvážit pro a proti daných možností pořízení specializovaných systémů, žáleží na každé bance, aby zvážila relaci mezi nákladovostí a dostupností. Dle názoru autora práce může být pro velké banky výhodné daný specializovaný software zakoupit u dodavatele, neboť je to více efektivní z hlediska dostupnosti a množství vynaložených nákladů spojených s pořízením. Naopak pro menší, především nebankovní instituce (splátkové, leasingové) by se mohlo vyplatit více investovat do vývoje vlastního programu. Ovšem zde opět záleží na porovnání nákladovosti a dostupnosti.

56

Společnost Czech Credit Bureau, a.s. (CCB), známá z dřívější kapitoly jako provozovatel bankovního (BRKI) a nebankovního registru (NRKI) klientských informací vyvíjí také aktivity zaměřené mimojiné na podporu v rozhodovacích procesech jednotlivých finančních institucí. Jedná se o tzn. Anti-fraud systémy, které jsou specializovanými programy, o kterých bylo pojednáváno v předchozích stránkách. Bankovním institucím, leasingovým a splátkovým společnostem jsou nabízeny nástroje OceanOne a Fraud Analyser65 OceanOne Jedná se komplexní řešení. Které dokáže zjistit, upozornit a zamezit podvodným žádostem o úvěr. Tento nástroj umožňuje finančním institucím lépe poznat své klienty a zamezit ztrátám v důsledku podvodů. Nejlépe vystihuje použití nástroje popis CCB: OceanOne za pomoci svých analytických schopností, účinného vyhledávacího software a také prostřednictvím integrálního získávání dat a sdílené platformy, odhaluje podvody za Vaši společnost. Kromě toho pomáhá relativně snadno a s přehledem vyřešit zdánlivě nejasné případy s použitím sofistikovaného Systému na prověřování podvodů v databázi podvodných případů (Case Investigation System). Tím umožňuje Vaší společnosti být před podvodníky o krok napřed.

Fraud Analyzer Využití tohoto nástroje najde finanční instituce především v oblasti prevence a odhalování podvodných jednání založených na padělané nebo zcizené identitě.66 Ověřování probíhá na základě dotazů do rozdílných zdrojů důvěryhodných informací, kde tento proces je kombinován se sofistikovanými kontrolními algoritmy. Hlavními vlastnostmi tohoto nástroje jsou: •

Identifikuje možné zneužití osobních dat nebo krádež identity prostřednictvím ověření palety dat, které jsou poskytnuty žadatelem. Jedná se o: o Jméno a příjmení o Datum a místo narození o Adresa trvalého bydliště o Telefonní čísla

65 66

Nástroje CCB [cit. 2010-04-03] Více o tomto druhu podvodného jednání viz. strana 21

57

o Detaily identifikačních dokumentů •

Získává informace prostřednictvím výměny mezi smluvními uživateli o podezřelých a nedůvěryhodných pokusech o podvodné jednání, což je velice důležité

•

Získává také informace z oficiálních datových zdrojů o Databáze ztracených nebo odcizených identifikačních dokladů (vede MV ČR) o Databáze adresních bodů vč. jejich normalizace (identifikuje neplatnou adresu) o AntiFraud databáze – interní databáze aplikace o Telefonní seznam Telefonica O2

Tento nástroj neposkytuje komplexní ochranu před podvodnými žádostmi jako nástroj OceanOne. Jedná se o účinný nástroj na prevenci té skupiny úvěrových podvodů, kde pachatel vystupuje pod jinou identitou. Tento typ podvodu je velice sofistikovaný a většinou páchaný v rámci organizované skupiny a jak je poslední dobou vidět, tak dokonce i vyšetřovatelé z řad Policie ČR, služby kriminální policie a vyšetřování kroutí nevěřícně hlavou nad kvalitou padělaných identifikačních dokumentů.67 Tento nástroj si určitě své místo v bankách najde, také díky prakticky žádným investičním nákladům spojených s napojením a údržbou. V neposlední řadě se lze setkávat s outsourcingem služeb. Znamená to, že firma vyčlení některé činnosti a svěří je na základě smlouvy k provozování třetímu subjektu (u bank se může jednat o zajištění provozu informačního systému). Přínosem outsourcingu IT může být např.:68 •

Snížení nákladů

•

Zlepšení kvality služeb

•

Nákup know-how

•

Schopnost organizace se více soutředit hlavní činnost podnikání

•

Přístup ke službám, které by mohly být pro firmu těžko zajišťovatelné vlastními silami

67

Viz případ s krycím názvem BALKO – str. 21 PŘYKRYLOVÁ, Monika. Outsourcing IT, jeho přínosy a úskalí pro organizaci. Praha, 2009. 53 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola,a.s.. 68

58

2.3.4 Fraud Scórekarta Fraud scórekarta je nástroj užívaný k predikci potencionálního podvodu, který bývá implentován v informačním systému. Bankovní pracovník při sjednávání úvěrů s klientem zadává do informačního systému údaje, které mu poskytl klient v žádosti. Jedná se o osobní údaje, údaje o vzdělání, profesní údaje – údaje o pracovní pozici, výši měsíční hrubé mzdy atd. Tento systém provede „scoring“ těchto vložených dat, aby zjistil konzistentnost zadaných údajů, resp. vzájemné vztahy vložených údajů (např. maturant těžko dosáhne na vedoucí pozice ve finační sféře). Dále do tohoto procesu dále vstupují informace z BRKI a NRKI, popř. registru zájmového sdružení SOLUS. Čím více informací má systém k dispozici, tím je šance na odhalení podvodu větší. Výstupem tohoto systému pak bude scoring s výsledkem: •

Žádost schválena

•

Žádost zamítnuta

•

Podmíněně schválená žádost, např. po snížení výše úvěrového rámce by byla žádost schválena

2.3.5 Black-list (černá listina) Černá listina je interní databáze, kterou si tvoří každá banka v průběhu své obchodní činnosti. Tato databáze obsahuje seznam fyzických i právnických osob, které neplní závazky vůči té dané bance, popř. neplní závazky vůči jiným subjektům, o kterých se doví. Na černé listině se také objeví fyzické osoby nebo právnické osoby, které jsou podezřelé z páchání trestného činu úvěrového podvodu nebo jiné trestné činnosti. Tuto databázi banka průběžně aktualizuje na základě „vlastních zkušeností“ a obchodů. V černé listině jsou třídícím znakem pro fyzické osoby rodná čísla a pro právnické osoby identifikační čísla (IČ). Již z titulu užití rodného čísla jako třídící znak tato databáze musí být vždy interního charakteru69. Tudíž z tohoto důvodu nelze vytvořit centrální databázi černé listiny pro celý trh – každá banka a nebankovní finanční instituce si tvoří každá svůj black-list.

69

Banka musí nákladat se svěřenými osobními údaji v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně os. údajů

59

Banka by měla být také ostražitá vůči zaměstnancům, kteří pracují u společností, které banka zařadila na černou listinu z důvodu podezření z pokusu o úvěrový podvod nebo se o to prakticky pokusila nebo vystavila podvodné potvrzení o příjmu, pomocí kterého jiný subjekt měl vylákat z banky peněžní prostředky formou úvěru. Autor práce na tomto místě nechce tvrdit, že zaměstnanci této společnosti budou podvodníci, jen poukazuje na fakt, že by mohlo dojít k situaci, kdy si zaměstnanec společnosti úmyslně nechá upravit svůj příjem ze závislé činnosti směrem nahoru, přičemž jeho cílem bude získat v bance vyšší úvěr, než který by mu byl případně schválen s jeho skutečným čistým příjmem. V souvislosti se všemi právními předpisy upravujícími nákladání s osobními údaji klientů bank a dalšími právními předpisy, zejména informacemi týkajícími se bankovních obchodů jednotlivých klientů bank (poskytnuté úvěry, zůstatky na účtech) jsou banky vázány zachovávat mlčenlivost vůči ostatním subjektům o aktivitách svých klientů a jejich vztahu k příslušné bankovní instituci.70 Existuje ovšem jedna společnost, která se nazývá CERD, která provozuje centrální registr dlužníků. Nabízí všem registrovaným uživatelům (kterým mohou být i banky s platnou licencí ČNB) mimojiné také svými prostředky spravovaný black-list. Na svých stránkách71 uvádí, což odborníka může zarazit, že daný systém „umožňuje online vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice s napojením na registry v EU, USA a dalších zemích prostřednictvím mezinárodního Centrálního registru dlužníků CERD a jeho národních podsystémů BRKI a NRKI.” Z přechozího výkladu je patrné, že toto tvrzení je zavádějící. Na konci listopadu roku 2009 se vůči tomuto problému vyjádřily také členové bankovního a nebankovního registru, kteří zásadně odmítají jakoukoliv spolupráci se zmíněným subjektem. BRKI, ani NRKI neposkytují přístup do databáze prostřednictvím sítě internet právě z důvodu ochrany osobních údajů. Z toho vyplývá, že systém CERD vede své vlastní registry BRKI a NRKI. To by samo o sobě mohlo znamenat porušování pravidel hospodářské soutěže.

70

Je řeč o §38 zákona č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, který v daném paragrafu pojednává o bankovním tajemství. Výjímkou mohou být klienti vůči kterým je vedeno trestní stíhání, kde orgány činné v trestním řízení mohou na základě soudního povolení získat přístup k těmto údajům za účelem zajišťování důkazů 71 Jak funguje CERD [cit. 2010-03-19]

60

Je poté otázkou, nakolik budou informace obsažené v černé listině společnosti CERD relevantní a spolehlivé a také efektivní v její každodenní obchodní činnosti. Centrální registr dlužníků nebyl zařazen do kapitoly o úvěrových registrech proto, protože ho autor nepovažuje za přínosný.

2.4 Výběr a požadavky na nové zaměstnance Výběr nových zaměstnanců je složitá věc. Pokud se jedná o bankovní úředníky je to věc daleko složitější. Management banky je si je moc dobře vědom toho, že existuje riziko napadení banky zevnitř a proto vedle odborné způsobilosti pro výkon dané pozice musí noví žadatelé o pracovní místo vyhovovat také psychologickým a morálním požadavkům. Psychologické vstupní prohlídky mohou bankám napomoci v rozpoznání nepoctivých zaměstnanců. Dobrý psycholog, který pracuje na personálním úseku je schopný doporučit svým kolegům spolehlivé uchazeče, ale také může dojít ke špatnému zhodnocení psychologického profilu uchazeče a bude přijat ne přílíš vhodný pracovník. Záleží na tom, jak pečlivě se posouzení jednotlivých uchazečů daný psycholog věnuje. Svou roli proto v bankách při příjímání nových pracovníků sehrává forenzně psychologický audit, který je zaměřen na:72 •

posouzení sociálně psychologických podmínek ve firmě, které vytvářejí příznivé klima pro páchání firemní kriminality

•

analýzu rizikových pozic (především manažerských)

•

posouzení osobnostních dispozic jedinců

Výsledkem forenzně psychologického auditu jsou právě doporučení managementu napomáhající příjmat opatření v různých oblastech řízení, nejen v oblasti lidských zdrojů. Stávající i noví zaměstnanci musí dodržovat mnoho interních pravidel a postupů při provádění své každodenní činnosti vyplývající z jejich pracovní náplně. Dodržování předepsaných 72

SPURNÝ, Joža. Forenzně psychologický audit a jeho využití při předcházení a odhalování firemní kriminality. Brána vzdělávání [online]. 29.4.2007, [cit. 2010-04-09]. Dostupný z WWW: .

61

postupů je kontrolováno z důvodu prevence nečestného jednání svých zaměstnanců. Díky tomu, že se většina činností v bance provádí pomocí počítačů a tato činnost zanechává stopy jednat v samotných počítačích, tak v informačních systémech, tak je možné pomocí vyspělých programů a metod zaznamenat nekonzistence a anomálie, tj. aktivity, které se vychylují od běžných postupů. Tato technika zjišťování informací se obecně nazývá data mining, neboli dolování dat z ohromného množství informací. Každá banka by také měla „nutit“ své zaměstnance k dodržování tzv. etického kodexu – pravidel správného chování na pracovišti. Mezi prohřešky vůči etickému kodexu patří: •

Zneužívání e-mailového účtu a internetu k soukromým účelům

•

Lhaní zaměstnancům nebo zákazníkům

•

Nahlášení více odpracovaných hodin, nežli je skutečnost

•

Diskriminace

•

Zneužití důvěrných informací, ke kterým mají zaměstnanci přístup

•

Dávání nebo braní úplatků – např. braní úplatků oplátkou za bezproblémové schválení úvěru nebo naopak nabízení úplatku jiným kolegům, např. pracovníkům v IT oddělení za manipulaci s daty

Banky si nejspíše budou vybírat nové pracovníky na pozice na nejnižším stupni řízení (např. na pozici bankovního poradce v hale pobočky), přičemž na vyšší posty bude obsazovat již stávající zaměstnance s řadou zkušeností, znalostí procesů v bance, kteří disponují potřebnými odbornými znalostí, neboť tyto pracovníky již zná. To ovšem neeliminuje riziko podvodů vlastních zaměstnanců. Dokazuje to i již citovaná studie sítě společností KPMG73 ze které vyplývá, že 36% zaměstnanců z reprezentativního vzoru 360 firem, kteří se dopustili podvodného jednání vůči svému zaměstnavateli působilo v organizaci 3-5 let, 29% zaměstnanců působilo ve polečnosti 6-9 let a 22% zaměstnanců působilo ve společnosti více jak 10 let. Přitom pouze 14% těchto zaměstnanců bylo řádovými pracovníky a zbylých 86% zaměstnanců bylo v manažerských pozicích (26%) a nebo členy top managementu (60%).

73

Studie KPMG: Profile of a Fraudster Survey 2007, duben 2007 [cit. 2010-04-10]

62

3. Odhalování dhalování úvě úvěrových podvodů Odhalování úvěrových rových podvod podvodů je další důležitou součástí v boji proti finanční finan kriminalitě. Jak bylo poznamenáno na zač začátku átku druhé kapitoly, na prevenci a detekci nelze nahlížet na jeden celek, neboť tyto dva procesy probíhají v jiných časových asových horizontech a tím pádem se navzájem doplňují. Neznamená, že využitím všech dostupných možností a vybavení, které banka má k dispozici, ozici, aby podstatn podstatně omezila možnost nebo zabránila schválení podvodné žádosti o úvěr boj s úvěrovými rovými podvody kon končí. V žádném případě nelze na tuto věc v pohlížet tak, že když banka nezjistí v první, ani druhé fázi sjednávání úvěru ěru (žádost, čerpání) nepřesnosti, sti, tak bude automaticky považovat daný obchod za zcela legitimní (fraud free). Detekce potom slouží k odhalení podvodu, ke kterému již došlo, tj. byla vyčerpána čerpána celá částka úvěru. Detekce podvodů přitom itom není vvůbec jednoduchá a trvá zpravidla nějakou dobu, než se objeví první příznaky íznaky toho, že hrozí reálné nebezpe nebezpečí, že se daná aná pohledávka stane nedobytnou – může se jednat např.. o jeden m měsíc – doba mezi schválením a čerpáním erpáním úvěru a datem první splátky (ta bývá většinou tšinou vždy nastavena v druhé půlce měsíce). Způsob jakým bylo detekováno podvodné jednání u reprezentativního vzorku 360 firem ukazuje následující graf ze studie společností KPMG74:

v% 10

Vnitřní kontrola

21

přezkoumání příp.vedením 9

podezření nadřízeného

26

whistle blowing 2

nešikovnost pachatele

8

náhodou 0

5

10

15

20

Graf 2: Způsob sob odhalení podvodných jednání podle studie KPMG Zdroj: KPMG: Profile of a Fraudster Survey 2007 74

Studie KPMG: Profile of a Fraudster Survey 2007, duben 20 2007 [cit. 2010-04-10]

63

25

30

3.1 Nástroje na odhalování úvěrových podvodů Banky vesměs používají následující nástroje k detekci úvěrových podvodů: •

Softwarové nástroje na odhalování podvodů

•

Analýzy dat

•

Analýza informací z interních a externích zdrojů

•

anonymní linky whistle blowing hot line

Specializované softwary implementované v informačním systému umožňují týmu pracovníků pověřených prevencí a detekcí podvodů sledovat a prověřovat podezřelé transakce za pomoci všech dostupný interních a externích zdrojů. Specializované programy jsou popsány v kapitole 2.3.3 a proto se s nimi již autor práce nebude dále zabývat.

3.1.1 Analýzy dat Cenným zdrojem informací jsou pro banku také dřívější odhalené podvody, zejména techniky jejich provedení a následné detekce. O tyto poznatky mohou být za účelem vylepšení schopnosti systému odhalit podvodné žádosti obohaceny detekční systémy podvodů, které své uplatnění najdou nejen v procesech schvalování úvěrů, ale také v oblasti elektronického bankovnictví. Je možné na základě takových charakteristik podvodného jednání vybrat klienty, kteří znaky podvodného jednání vykazují tzv. selekt klientů75.

3.1.2 Analýza informací z interního a externího prostředí Při detekování úvěrových podvodů a podvodů obecně lze také vycházet z interních i externích zdrojů informací. Jako interní zdroje lze označit: •

Black-list (černá listina) a ostatní databáze

•

Nedostatky v dokumentacích o úvěrech

•

Tipy podávané na

anonymních linkách (whistle blowing hot line) určených

zaměstnancům 75

HOTOVCOVÁ, Pavlína. Detekce a prevence podvodů v bankovnictví. Praha, 2009. 56 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.

64

•

Změny chování a životního stylu zaměstnanců

Vedoucí pracovníci, kteří působí na daných pozicích delší dobu, by měly znát své podřízené nejen z hlediska jejich odborných kvalit, ale také znát jejich osobní stránku života – zdali mají rodinu, jaké provozují mimopracovní aktivity, jaké mají zájmy, zvyky, v jakých poměrech žijí. Více ovšem mohou znát své spolupracovníky jejich kolegové ze stejného oddělení. Tito lidé jsou poté citliví na výrazné změny v hodnotách svých spolupracovníků. Pachatelé, kteří se dostanou podvodem k penězům (ať již prostřednictvím úvěrového podvodu nebo jiným způsobem) mají tendenci tyto peněžní prostředy záhy utratit.76 Nadstandardní životní styl, který si daný zaměstnanec ze svého platu nemůže dovolit vyvolává pochyby o původu těchto financí. Daný pachatel může tento stav vysvětlovat následujími způsoby: -

Vypořádáním rodinného dědictví

-

Výhrou v loterii

-

Prodejem svého majetku (ať již nemovitého či movitého)

-

Návrat investice v penězích

-

Dar od příbuzných

Ať jsou tyto důvody jakkoliv nepravděpodobné, mohou nastat. Jak praví staré české přísloví „lež má krátké nohy“, pravda o skutečném původu peněz většinou vždy výjde na povrch. Banka může přijít např. při revizi úvěrových smluv na určité nesrovnalosti – např. nedostatky v dokumentaci úvěrového portfolia daného pracovníka, které si může dát do souvislosti se změnou životního stylu konkrétního pracovníka a zahájit interní šetření. V jiném případě se nemusí jednat pouze o změnu majetkových hodnot daného pracovníka, ale může dojít k výrazné změně v jeho chování, které mohou být signálem možného spáchaného podvodu. Spolupracovníci vídají daného zaměstnance každý den, z čehož si mohou udělat určitý obrázek o jeho povaze a reakcích na určité podněty. Psychologie také hovoří o tom, že trvá dlouhou dobu, abychom dostatečně poznali druhého člověka, kterého musíme vídat v různých situacích řešit různé problémy.

76

Mnoho těchto pachatelů konátento typ trestné činnosti, jak bylo dříve vysvětleno, ve finanční tísni a tudíž dané peněžní prostředky nespoří.

65

Pokud hovoříme o změnách chování, autor práce nemá na mysli pouze změny z pozitivního chování na negativní, ale také změny z negativního chování na pozitivní. Lidé, kteří jsou normálně ve svém chování agresivní vůči svým spolupracovníkům a najednou se z nich stanou příjemní lidé, může znament varovný signál, že něco není v pořádku. Možné symptomy změny chování mohou být např.: -

Zvýšená podrážděnost, hádavost

-

Dotyčný nedokáže relaxovat, je pořád ve střehu

-

Nervozita, práce ve stoje

-

Nadměrné pocení

-

Nechuť k provozování zájmových aktivit

-

Zvýšená konzumace alkoholu a tabákových výrobků

-

Nechuť čerpat zákonnou dovolenou

-

Zaměstnanec je mezi prvními a posledními v práci (když nemá tolik věcí na práci)

Jak již bylo řečeno, tyto symptomy změny chování dokáží rozpoznat pouze dotyční spolupracovníci, kteří jsou v každodenním kontaktu. To znamená, že auditor tyto symptomy změn chování porovnat nemůže z prostého důvodu proto, že nemá co porovnávat, nemá žádné výchozí body. Za externí zdroje informací lze potom považovat: •

Anonymní linky pro subjekty mimo banku o nečestných praktikách klientů bank

•

Vyšetřování konkrétních klientů bank v jiných trestních záležitostech orgány činnými v trestním řízení (zvláště pokud se jedná o trestné činy vůči státu – např. neplacení daní)

•

Portál českého soudnictví justice se svými rejstříky (insolvenční)

66

3.1.3 Whistleblowing Termín „whistleblowing“ je od 70. let 20. století využíván ve smyslu upozorňování na nekalé praktiky na pracovišti. Vychází z anglického spojení „to blow a whistle“, což v překladu znamená zapískat na píšťalku a má evokovat představu varovné píšťalky, která se ozve, když někdo nehraje podle pravidel. O whistleblowingu mluvíme tehdy, pokud stávající nebo bývalý zaměstnanci nějaké organizace upozorňují na nekalé praktiky uvnitř dané organizace a to přímo jí nebo jiným orgánům, které mají pravomoc zakročit, neboť jsou to právě zaměstnanci, kteří pravděpodobně nejdříve zjistí nečestné jednání na pracovišti. Smyslem whistle blowingu je proto prevence a predcházení negativním důsledkům těchto činností.77 Zároveň je to důležitý nástroj, který také pomáhá odhalovat také úvěrové podvody, který se účastí pachatelů z venčí nebo pachatelé ve spolupráci se zaměstnancem banky. Jak je vidět na grafu 2 (str. 62), pomocí whistleblowingu bylo odhaleno nejvíce procent pachatelů podvodných jednání. V tomto ohledu je také známý pojem „whistleblowing hot line“, což neznamená nic jiného, než zřízení telefonní linky pro tento účel. Jde především o hledání komunikačních kanálů, prostřednictvím kterých budou oznamovatelé (whistleblowers) podávat tipy k prošetření jednotlivých případů. Lze provozovat také elektronickou verzi, nicméně realizace tohoto projektu by mohla byt s ohledem na ochranu oznamovatelů složitější. Oznamovatele lze rozdělit na interní a externí. Přičemž mezi interní oznamovatele patří zaměstnanci a mezi externí oznamovatele patří lidé z vnějšího okolí firmy – může se jednat např. o klienty. Další otázkou v oblasti whistleblowingu je ochrana oznamovatelů. Tento problém by měl být právně kodifikován ve formě právní normy nebo mezinárodní úmluvy. Toto je důležitý předpoklad pro fungování v praxi. Transparency International doporučuje následující zásady pro právní úpravu whistleblowingu: •

Jedná se především o ochranu totožnosti oznamovatele – anonymní linky by měly poskytovat skutečně možnost anonymního oznámení (tipu) na nečestné jednání.

77

Transparency International ČR. Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v ČR. Praha, 2009. 72 s. ISBN 978-80-87123-11-9

67

Problém by mohl nastat tehdy, pokud by pracovník kontaktního centra vyžadoval jméno a kontaktní údaj např. pro zpětné oznámení o výsledku prošetření daného návrhu a mohl bez souhlasu oznamovatele jeho identitu zveřejnit •

Ochrana proti odvetným opatřením – oznamovatel by měl být chráněn před znevýhodňováním v důsledku podání oznámení. Toto je zvláště nutné, pokud se jedná o oznámení na nadřízené pracovníky.

•

Obrácené důkazní břemeno – podstatou tohoto bodu je, že v případě, kdy zaměstnavatel provede opatření znevýhodňující zaměstnance v souvislosti s podaným oznámením, tak by prokázat, že jeho rozhodnutí bylo motivováno jinými důvody

•

Nulový postih za mylná oznámení – právní úprava v dané zemi by měla chránit jakékoliv oznámení, které bylo učiněno s nejlepším svědomím, ale přesto bylo mylné. Zde vzniká otázka, jak by bylo dokazováno, že daný oznamovatel jednal s upřímným úmyslem nebo se jednalo o úmyslně mylné oznámení

•

Právo odmítnout – právní úprava by měla oznamovateli nabízet možnost odmítnout účast na domnělém nekalém jednání a to bez jakéhokoliv následného postihu nebo znevýhodnění.

•

Zákaz obcházení – právní úprava by měla prohlásit za neplatné jakékoliv soukromoprávní předpisy nebo dohody, které by bránily účinnosti právní úpravy whistleblowingu

Výše zmíněné body, jak nastavit právní prostředí pro ochranu oznamovatelů, kteří poukazují na nečestné jednání v rámci organizace posilují práva oznamovatelů. Ačkoliv by se mohly některé body zdát „přitaženými za vlasy“, řada států se vydala směrem prosazení potřebné legislativy k ochraně zaměstnanců, neboť zjistila, že whistleblowing pomohl v mnoha případech zabránit páchání rozsáhlé činnosti nejen v soukromé, ale také ve veřejné sféře. V českých firmách, resp. u českých zaměstnanců není whistleblowing prakticky vůbec rozšířen, přesněji, povědomí o tomto pojmu je velmi malé. Tento stav dokazuje také průzkum78 společnosti Transparency International. Na výzkumu se podílelo a bylo vyslechnuto 1000 zaměstnanců ve věku mezi 20-59 lety. 78

Transparency International ČR. Průzkum mapující vnímání whistleblowingu mezi českými zaměstnanci. 9/2009

68

•

Výsledkem bylo, že dvě třetiny respondentů se setkalo se závažným porušením předpisů nebo zákonů či etických pravidel na pracovišti, z toho ze 47% se jednalo o závažné porušení předpisů nebo pravidel

•

58% procent respondentů mělo někdy podezření, že se nekalých praktik dopouští nadřízený nebo zaměstnavatel a 26% nikdy podezření nemělo. Zbylých 16% si není jistých.

•

48% respondentů výskyt daného problém zkonzultovat pouze se spolupracovníky, 30% respondentů se tímto problémem nezabývalo a 25% respondentů se obrátilo na vedení společnosti nebo nadřízeného. 9% zaměstnanců „vypustilo do kuloárů“ informace o nečestných praktikách v rámci organizace a 2% se obrátilo na policii.

Příčinu v tom, proč zaměstnanci jsou vesměs lhostejní k nekalým praktikám ve společnosti lze hledat a shrnout do následujících bodů: •

Nedůvěra ve skutečnost, že bude dané oznámení řešeno -

Zaměstnanci se obávají, že jejich podnět bude „smeten ze stolu“

•

Obava, že se důvěrné oznámení stane veřejným

•

Obava z odvety od nadřízených -

•

Zaměstnanci se budou obávat ztráty svého pracovního místa

Obava z odvety od spolupracovníků -

Zaměstnanci se budou obávat, že spolupracovníci, na které je donášeno jim vytvoří velmi nepřátelské pracovní prostředí, což může vést tak daleko, že si dotyční budou hledat jinou práci (obava z psychického teroru)

•

Zaměstnanci si nejsou jistí komu mají nečestné jednání nebo svůj problém sdělit -

Zaměstnanci jsou nejistí, s kým důvěryhodným si mohou o problému promluvit

Jistou souvislost lze hledat také ve spojitosti s minulým socialistickým režimem. Zejména starší spoluobčané mohou považovat informování o něčem špatném za udavačství. Daný režim se sice pokoušel udavačství povýšit na tzv. občanskou povinnost, nicméně nebylo nějak vychvalováno. Ačkoliv whistlerblowing je citlivou záležitostí, firmy používáním mohou mnoho získat. 69

3.2 Úloha policie ČR při odhalování a vyšetřování úvěrových podvodů Služba kriminální policie a vyšetřování, která je organizačním článkem Policejního prezidia hraje v procesu odhalování a vyšetřování úvěrových podvodů důležitou roli. Organizační členění kriminální policie lze rozdělit na útvary obecné kriminality a útvary hospodářské kriminality. Důležitým úkolem útvarů hospodářské kriminality je odhalovat a vyšetřovat trestné činnosti na úrovni hospodářské krimininality, kam se řadí právě úvěrové podvody. K vyšetřování úvěrových podvodů je zapotřebí odlišné znalosti a dovenosti včetně speciálních postupů, které tuto kriminalitu oddělují od ostatní trestných činů. Při vyšetřování trestných činů úvěrových podvodů se kriminalisté mohou setkat s následujícími typy vyšetřovacích situací:79 1. Na základě zjištěných skutečností je kriminalistům neznáma totožnost pachatele, ale nasvědčují, že došlo ke spáchání trestného činu podvodu  Prvním důležitým úkolem kriminalisty v tomto případě bude snaha o zjištění totožnosti pachatele trestného činu podvodu. V této souvislosti je nutné zajišťovat informací typu: -

Základní informace o pachateli

-

Místa možného výskytu

-

Zdali podobný tento pachatel není již veden v kriminalistké evidenci

-

co největši počet pramenů důkazu o spáchaném trestném činnu

-

Výslechy svědků ostatní osob, které mohou poskytnout důležité informace o případu

2. Na základě zjištění skutečností je kriminalistům známa totožnost pachatele, tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že došlo ke spáchání trestného činu podvodu, nicméně je současný pobyt pachatele kriminalistům neznámý  V tomto případě je nutné, kromě zajišťování důkazů a zadokumentování skutkového stavu také zaměřit své úsilí na zjištění současného pobytu 79

PORADA, Viktor a kol. Kriminalistická metodika vyšetřování. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. ISBN: 978-80-7380-042-0

70

pachatele. Tento pachatel se např. nemusí pro úspěšném pokusu o úvěrových podvod zdržovat v místě svého trvalého nebo dočasného bydliště. Kriminalisté mohou dotyčného pachatele vystopovat podle zapnutého mobilního telefonu (přihlášeného do sítě operátora). Může také utéct do zahraničí, což by si vyžádalo pomoc z útvaru na boj proti hospodářské kriminalitě z řad zahraničních kolegů. V případě, že dotyčný využívá platebních karet, šeků nebo elektronického bankovnictví pro zajištění likvidity, je možné také vystopovat pravděpodobnou oblast výskytu. To si vyžaduje aktivní pomoc specialistů a dotyčných finančních institucí spravujících finance danému pachateli a v neposlední řadě dotčených finančních institucí. 3. Zjištěné skutečnostin nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin podvodu přičemž kriminalisté znají jak totožnost pachatele, tak místo jeho současného pobytu.  Tento typ vyšetřovací situace je pro kriminalisty nepříznivější. Umožňuje získat informace a důkazy o konkrétním pachateli a předvolat ho k výslechu, aby mohl využít svého práva a vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu dávána za vinu. V této fázi může rychleji přejít k další fází vyšetřování podvodu. V další vyšetřovací fázi, po sdělení obvinění se kriminalisté setkávají s následujícími typickými situacemi: •

Obviněný páchání trestné činnosti doznává

•

Obviněný páchání trestné činnosti popírá

•

Obviněný připouští, že mohlo dojít ke zkreslení jím poskytovaných údajů finanční instituci za účelem získání úvěru80, avšak tvrdí, že k této situaci došlo díky špatné komunikaci mezi ním a pracovníkem finanční instituce sjednávající úvěr.

•

Obviněný odmítne vypovídat

80

Jedna z nezbytných podmínek pro kvalifikaci trestného činu jako úvěrový podvod nově od 1.1.2010 v § 211, zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

71

3.2.1 Podněty k zahájení vyšetřování V podstatě jsou dvě možnosti, kdy útvar hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování zahájí vyšetřování úvěrového podvodu: •

Na základě oznámení poškozeného subjektu

•

Na základě výsledků operativní činnosti pracovníků služby kriminální policie a vyšetřování

Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu od poškozeného subjektu V této záležitosti vyšetřování a objasňování úvěrového podvodu v roli poškozeného banka nebo jiná finanční instituce poskytující úvěry. Tyto instituce se zpravidla obracejí na orgány činné v trestném řízení (dále OČTŘ) v momentě, kdy po provedení interních šetření dojdou k závěru, že se jedná o žávažný případ, který by měl být postoupen OČTŘ. Některé finanční instituce mohou ovšem považovat to, že se staly obětí trestní činnosti za poškození své firemní image. Poškozený subjekt se většinou na OČTŘ obratí s větší časovou prodlevou, než v momentě kdy došlo ke spáchání trestného činu úvěrového podvodu. Je to dáno také tím, že pokud se bance nebo jiné finanční instituci podaří odhalit úvěrový podvod ve stádiu pokusu, nebo v průběhu splácení úvěru odhalí úvěrový podvod, který byl již dokonán, většinou nejprve provede interní šetření a poté celou věc předá OČTŘ. Interní šetření může být provedeno vlastními zaměstnanci z příšlušného oddělení dané banky nebo jiné finanční instituce, nebo si daný subjekt může na interní šetření najmout externí specializovanou firmu (např. KPMG, PriceWaterhouseCoopers a jiné) kteří disponují odbornými znalostmi a potřebným vybavením. Poškozený může o daném pachateli trestného činu úvěrového podvodu poskytnout OČTŘ spoustu významným informací, neboť s daným pachatelem většinou přišla přímého styku v procesu sjednávání úvěru. V případě, kdy byl uvěr sjednán na neexistující identitu, může poškozený subjekt poskytnout kriminalistům významnou informaci o vzhledu pachatele.

72

Podnět k vyšetřování na základě výsledků operativní činnosti pracovníků služby kriminální policie a vyšetřování Při výkonu svého povolání mohou pracovníci z kriminální policie získat signály, které nasvědčují tomu, že byla páchána, nebo je páchána trestná činnost. Danými signály mohou být nabídky na obstarání potvrzení o příjmech, či nabídky na schválení úvěru bez dokazování příjmů apod. ve sdělovacích prostředcích, kde bývá většinou vždy k nalezení kontakt na obstaravatele. Díky internetu jsou možnosti jak pro pachatele, tak kriminalisty větší, než před deseti lety.

3.2.2 Počáteční úkony kriminalistů při vyšetřování úvěrových podvodů Dané úkony při vyšetřování této trestné činnosti se liší v závislosti na počáteční vyšetřovací situaci (tak jak je popsána na str. 70-71). Prvním úkonem bude ale za každých okolností po přijetí trestného oznámení výslech poškozeného, neboť má při vyšetřování zásadní význam. Poškozený bude kriminalistou tázán v závislosti na vyšetřovací situaci zejména na následující informace:81 •

Kdy, kde a za jakých okolností se poškozený s pachatelem seznámil – za poškozeného, bankovní instituci, bude zřejmě vypovídat pracovník, který podvodnou žádost zpracovával dále možná s právním zástupcem dané společnosti

•

Kdy, kde a za jakých okolností došlo k jednání o skutečnostech, které se staly předmětem podvodu

•

Co pachatel slíbil, žádal a co dostal od poškozenéhoJak často byl úvěrový pracovník v kontaktu s pachatelem

•

Kdo byl přítomen sjednávání úvěru – spolupracovníci úvěrového pracovníka, doprovod pachatele neznámými osobami

•

Pod jakou totožností pachatel vystupoval, jaké předložil doklady totožnosti

•

Přesný popis pachatele (pro potřeby případné recognice osob, kdy totožnost pachatele je neznámá)

• 81

Výčet dokladů, které předat pachatel poškozené instituci (úvěrujícímu pracovníkovi)

PORADA, Viktor a ISBN: 978-80-7380-042-0

kol.

Kriminalistická

metodika

73

vyšetřování.

Plzeň:

Aleš

Čeněk,

2007.

•

Způsob vystupování a chování pachatele

•

Zdali vznikla poškozenému škoda

•

Jakou činnost poškozený subjekt vyvíjel při podezření, že se stal obětí podvodu, jaké opatření přijal

Dále bude následovat výslech případných svědků – výslech svědků bude veden stejným stylem jako výslech podezřelého, nicméně je nutno počítat navíc s objasněním případného vztahu k poškozenému či k pachateli. V případě, kdy vyšetřovací verze počítala s neznalostí totožnosti pachatele, je možné přistoupit k identifikaci podle fotografie – recognici82. Může jít o fotoalbum známých pachatelů, neboť pachatel se mohl v minulosti dopustit více trestných činů, ze kterých byl usvědčen. Může se také jednat o fotografii z občanského nebo jiného průkazu v případě, že poškozený zná alespoň identifikační údaje pachatele. V další části je důležité zajistit písemnosti a důkazy, které pachatel předal poškozenému (úvěrujícímu pracovníkovi). Tyto předměty bývají důležitou součástí pro trestní řízení. Tyto doklady jsou poté objektem ohledání. Kriminalisty bude zajímat, zda doklady a listiny nenesou daktyloskopické stopy83, zda listiny nenesou stopy padělání nebo pozměnění, zda rukopis na dokumentech je vhodný k identifikaci autora (pisatele). Cílem bude také zjistit, jaké další materiální zdroje bude potřeba zajistit pro další zkoumání. Ne vždy se ale ovšem kriminalistům pořadí pomocí krimininalistických technik dospět k jednoznačnému závěru.

3.2.3 Následné etapy vyšetřování Po provedení počtečních úkonů vyšetřování, kriminalisté provádějí výslech obviněného. Předmětem výslechu bude v závislosti na okolnostech, zdali má kriminalista dostatek důkazů o vině dotyčného pachatele, nebo zda výslech pachatele má přispět k objasnění domnělé trestné činnosti v souvislosti s podaným trestním oznámením.

82

Výraz pochází z angl. Recognition – poznání. Upravuje trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb., §93, odst. 2 Kriminalistická daktyloskopie je charakterizována jako nauka o obrazcích papilárních linií vytvořených na vnitřní straně článků prstů, na dlaních a na prstech u nohou a chodidlech (Zdroj: Policie ČR – www.policie.cz) 83

74

Kriminalista při výslechu obviněného bude chtít objastit další informace, které se případně nedozvěděl (ani třeba nemohl) od poškozeného subjektu. Může také jít o taktiku porovnání výpovědí, kdy kriminalista porovná výpověď poškozeného a výpověď obviněného ohledně stejných záležitostí – např. za jakých okolností se seznámit s poškozeným, co žádal a co dostal od poškozeného, kdo se účastnil inkriminovaného jednání (kolegové úvěrujícího pracovníka nebo zda-li měl obviněný doprovod) apod. Při objasňování úvěrových podvodů a jiných trestných činů může být do vyšetřování zapojena také široká veřejnost. Pomoci občanů se např. využívá při zjišťování totožnosti neznámých pachatelů, při pátrání po pachatelích, při zajišťování dalších svědků. Příkladem takového projektu je např. pořad České televize Na stopě.84 Pořad pomáhá vyšetřovatelům a kriminalistům v odhalování těch nejzávažnějších kriminálních případů vražd a loupeží. V průběhu pořadu policie prosí diváky o pomoc a spolupráci. Tento pořad také mimojiné pomáhá lidem, kterým se ztratil někdo blízký. V některých případech, vyžaduje-li to vyšetřování mohou policisté provést osobní prohlídky, domovní prohlídky, prohlídky pozemků a jiných prostor. Důvody těchto prohlídek jsou přísně vymezeny zákonem o trestním řízení soudním (trestní řád).85 Nařídit domovní prohlídku podle trestního řádu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Účelem těchto prohlídek je zajištění dalších důkazů – např. padělaných listin, zajištění obsahu osobního počítače, neboť výpočetní technika je velmi často užívána při páchání trestné činnosti a zvláště při padělání dokumentů v případě úvěrových podvodů.

3.3 Příklady některých skutečných úvěrových podvodů Pokus o úvěrový podvod českých občanů ve Švýcaské bance86 Manželé z Písecké oblasti se v roce 2006 pokoušeli ve Švýcarské bance získat podvodem garanci schvaleni uveru ve výši 3,5 milionu dolaru (v té době kolem 82 milard korun) na financování soukromé letecké společnosti, kdy se prokazovali falešnou dohodou o záměru 84

viz http://www.ceskatelevize.cz zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, §82 a §83 86 ŠTÍCHOVÁ, Kateřina. Rekordní podvod: Pokusili se získat miliardy dolarů. Aktualne.cz [online]. 7.2.2008, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: 85

75

(letter of intent) neexistující americké banky. Švýcarská banka nerealizovala danou transakci z podezření na úvěrový podvod podáním nepravdivých informací a falšování listin. Jihočeští kriminalisté daný pár obvinili z úvěrového podvodu, na jehož vyšetřování spolupracovali od roku 2006 s Americkou federální bankou (FED) a Ministerstvem spravedlnosti USA (Department of Justice). Úvěrové podvody se studentskými úvěry v USA87 Pět žen z oblasti města Seattle ve státě Washington, na západním pobřeží Spojených států amerických bylo v roce 2008 obviněno z podvodného vylákání více jak 690,000 USD na studentských půjčkách. Matka ve věku 59 let, se svými dvěma dcerami ve věku 35 a 20 let spolu s dvěma komplici ve věku 36 let podali více jak 70 žádostí o studentskou půjčku, kde uváděly vždy čísla sociálního zabezpečení (SSN - Social Security Number) cizích osob. Podle obžaloby byla většina žádostí zamítnuta, nicnémě 24 podvodných žádostí bylo schváleno. Přitom v mnoha případech SSN nesouhlasily s udaným jménem a v jednom případě bylo dokonce použito SSN již zemřelého člověka (Banka má možnost ověřit shodu těchto údajů). Navíc šeky znějící na vysoké částky byly posílány na nedostatečně ověřené adresy. Tyto úvěry jsou poskytovány studentům na vzdělání. Banky sice požadují vyšší úrokou míru, ale snaží žádosti o tyto úvěry udělat jednoduché a rychlé na vyplnění. Pachatelé se chytili příležitosti, kterou jim tento stav nabízel. Toto nastavení poté může způsobit nesoulad mezi bezpečností a výnosností těchto úvěrů a zvýšit tak úvěrové riziko jak bylo popsáno dříve.

87

CLARK, Kim. Five Charged With $690,000 in Student Loan Fraud. US News [online]. 25.6.2008, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW:

76

Závěr Úvěrové obchody jsou a budou pro banku hlavní podnikatelskou činností i nadále. Bankovní úvěry také plní v ekonomice několik důležitých funkcí. V našem bankovním systému, který překypuje likviditou se banky snaží ze všech sil alokovat aktiva tím nejlepším způsobem. Snaží se co nejvíce zjednodušovat procesy schvalování bez větších průtahů a nabídnout tak svým klientům větší komfort. V dobách kdy se nad ekonomikou vznáší oblak recese by banky měly být více obezřetnější s kým obchodují a komu poskytují úvěry. Motivem úvěrových podvodů bývá také mimo jiné finanční tíseň, která nutí nejen osoby, ale také firmy k získání likvidity někdy i za každou cenu, tedy i způsobem, který se nachází až za hranicemi zákona. Pracovníci finančních institucí by měly být natolik kvalifikovaní a vyškolení, aby dokázali sami pojmout podezření, že něco není v pořádku, neboť sám pracovník sjednávající úvěr získává o protější straně mnoho informací, jak verbálních tak neverbálních, které jsou nezastupitelné a nemůže je nahradit žádný systém na prevenci a odhalování podvodů i když své místo v dané instituce má zajištěné. Úvěrové obchody jsou zkrátka spojeny s mnoha riziky, které banka musí mít pod kontrolou a které musí neustále řídit. Úvěrové podvody vykazují vysoký stupeň jednak společenské nebezpečnosti, tak vysoký stupeň nebezpečnosti pro banky jako podnikatelské subjekty. Banky, ani jiné finanční instituce by riziko výskytu podvodných žádostí neměly v žádném případě podceňovat a myslet si, že jsou proti podvodům imunní. Někdy se příliš soustředí na prevenci podvodů, které přicházejí z venčí a neuvědomí si, že nejzranitelnější jsou právě zevnitř. Dokonale imunní proti rizikům výskytu úvěrových podvodů se dané instituce mohou stát jedině tak, že úvěry přestanou poskytovat a to samozřejmě je v rozporu s cílem všech podnikatelských subjektů – podnikat za účelem dosažení zisku. Úvěrové podvody tvoří výrazný podíl hospodářské kriminality. Policisté se při řešení hospodářské kriminality nejčastěji setkávají kromě úvěrových podvodů také s neoprávněným držením platební karty a zpronevěry. Nejvíce se pachatelé dopouští úvěrového podvodu právě tím, že při sjednávání úvěru uvedou nepravdivé informace o svém zaměstnavateli a tím i o svých příjmech. Dále se kriminalisté a finanční instituce setkávají s poskytováním falešných dokumentů týkající se zajištění úvěru, dále pak se zatajením stávajících splátek již existujících

77

úvěrů,, u podnikatelských subjekt subjektů s fiktivním fakturováním (z důvodu vodu odčerpání účelového ú úvěru). Následující tabulka ukazuje porovnání počtu případů úvěrových rových podvodů a úspěšnost při jejich objasňování v časovém asovém horizontu nněkolika let zpět ve vztahu k celkové celk hospodářské kriminalitě a obecným podvodů podvodům.

Kriminalita v ČR od roku 2000 2000-2009 40000 35000

počet případů

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Hosp. kriminalita celkem

2000 37632

2003 31451

2006 39473

2007 37981

2008 32474

2009 29774

Podvody

14526

7037

5186

4953

4840

4873

Úvěrové podvody

754

4131

13814

12295

7263

5196

objasněno ÚP

728

3672

12695

10419

5557

3908

Graf 3: Vybrané ukazatele počtu čtu př případů v oblasti hospodářské criminality Zdroj: Kriminalistické statistiky Minsterstva Vnitra ČR - www.mvcr.cz

Z uvedeného grafu fu je patrný poklesový trend páchání hospodá hospodářské činnosti. innosti. Stejně Stejn tak došlo k poklesu vyšetřovaných ovaných úvě úvěrových podvodů příslušnými íslušnými útvary policie ČR. Č Samozřejmě daná situace může mít několik kolik příčin, jako např. finančním ním institucím se daří hůře h předcházet úvěrovým podvodům,, které zzůstávají neodhaleny, policie ČR R dostává méně mén podnětů k zahájení vyšetřování ování nebo fakticky ubylo této trestné činnosti.

78

Podle databáze časových řad ARAD88, kterou spravuje ČNB vyplývá, že zadlužení domácností úvěrem na bydlení je podstatně vyšší – důvod je prostý a to, že jednotlivé úvěry na bydlení bývají několikanásobně vyšší než úvěry na spotřebu.

800000 700000 600000 500000 400000 300000

Úvěry na spotřebu

200000

Úvěry na bydlení

100000 0

Graf 4: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč) Zdroj: ČNB, system časových řad ARAD

Jak je vidět na grafu č. 4, zadlužování domácností úvěrováním bydlení neustále roste, zatímco množství poskytnutých úvěrů na spotřebu v roce 2009 se drželo ve stejné hladině či byl zaznamenán pokles. Běžné pachatele úvěrových podvodů motivuje k páchání této trestné činnosti příležitost a jednoduchý schvalovací proces. Běžný hotovostní úvěr, povolený debet na účtu, úvěr ke kreditní kartě budou více upřednostňovat před např. hypotečním úvěrem na bydlení z důvodu složitosti schvalování, nutnosti vlastnit nemovitost nebo podepsat blankosměnku atd. Banky navíc neustále zdokonalují své systémy na prevenci a odhalování podvodů a ne každý pachatel má „spojence uvnitř banky“, tudíž získat úvěr podvodným způsobem a nebýt odhalen je neustále těžší a těžší.

88

Systém časových řad ARAD < http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN>

79

Seznam použitých pramenů a literatury 1. ČÍRTKOVÁ, Ludmila et al. Podvody, zproněvěry, machinace. Armex Publishing s.r.o., 2005. ISBN: 80-86795-12-8 2. KALABIS, Z.: Bankovní služby v praxi. Computer Press, a.s., Brno 2005. ISBN: 80-251-0882-1 3. KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. BIVŠ, 2009. ISBN: 978-80-7265-147-4 4. KALINOVÁ, Miluše , et al. Právní základy finančních služeb. Praha : BIVŠ, 2002. ISBN:80-7265-051-3 5. KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví. Páté vyd. BIVŠ, a.s., 2005. ISBN: 80-7265-080-7 6. PAVELKA, F., BARDOVÁ, D.: Úvěrové obchody. BIVŠ, 2001. ISBN:80-8265-037-8 7. PORADA, Viktor a kol. Kriminalistická metodika vyšetřování. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. ISBN: 978-80-7380-042-0 8. ROBERTS, J.M.: Ilustrované dějiny světa I. – Pravěk a nejstarší civilizace. Knižní klub, Balios, 1999. ISBN:80-7176-775-1 9. VENCOVSKÝ, F. a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Bankovní institut, a.s., 1999. ISBN: 80-7265-030-0

Internetové zdroje: 1. DOSEDĚLOVÁ, Kateřina. Zvyšující se riziko firemních úvěrových podvodů. Bankovnictví, Economia [online]. 19.6.2009, [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: 2. CLARK, Kim. Five Charged With $690,000 in Student Loan Fraud. US News [online]. 25.6.2008, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW:

80

3. CHMELÍK, Jan. Problematika úvěrových podvodů. Karlovarská právní revue [online]. VŠ Karlovy Vary o.p.s, 2/2007, [cit. 2009-12-27]. Dostupný z WWW: 4. JAKLÍN, Jiří. Transformace ekonomiky - 15 let poté. Euroekonom.cz [online]. 4.4.2005, [cit. 2010-02-24]. 5. Dostupný z WWW: . 6. SLONKOVÁ, Sabina. Kameny za milióny se prodávají za tisíce. IHNed zpravodajství [online]. 2. 12. 2003, [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: . 7. Studie KPMG: Profile of a Fraudster Survey 2007, duben 2007 : [cit. 2010-03-02] Dostupný z www: 8. SPURNÝ, Joža. Forenzně psychologický audit a jeho využití při předcházení a odhalování firemní kriminality. Brána vzdělávání [online]. 29.4.2007, [cit. 2010-0409]. Dostupný z WWW: 9. ŠTÍCHOVÁ, Kateřina. Rekordní podvod: Pokusili se získat miliardy dolarů. Aktualne.cz [online]. 7.2.2008, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: 10. STUCHLÍK, Jan. Lichváři se peníze vracet nemusí. V Británii.. Penize.cz [online]. 7.1.2010 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: 12. Federal Trade Commission – www.ftc.gov 13. Informační system ARES http:///wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz 14. Mapa působení RBS ve světě [cit. 2010-04-03] 15. Nástroje CCB [cit. 2010-04-03]

81

16. CERD http://www.centralniregistrdluzniku.cz/jak-funguje-cerd.htm 17. Protestantství In Wikipedia : the free encyclopedia [online].: Wikipedia Foundation, 28. 8. 2008, 9. 2. 2010 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z WWW: 18. Skóre předpoví, kdo přestane splácet. Bankovnictvi.ihned.cz [online]. 19.3.2010, 111, [cit. 2010-03-19]. Dostupný z WWW: 19. Transparency International ČR. Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v ČR. Praha, 2009. 72 s. ISBN 978-80-87123-11-9 20. Transparency International ČR. Průzkum mapující vnímání whistleblowingu mezi českými zaměstnanci. 9/2009 21. Tabulka: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob [cit. 2010-03-09] . Dostupný z www: 22. Informační memorandum BRKI a NRKI http://www.cbcb.cz/download/inf_mem_brki_nrki.pdf 23. FBI website <www.fbi.gov/whitecollarcrime.htm> 24. Stránky Policie ČR <www.policie.cz> 25. Rating malých a středních podniků <www.ratingmsp.cz> 26. Stránky Czech credit bureau <www.creditbureau.cz> 27. Portál Ministerstva spravedlnosti ČR <www.justice.cz> 28. Czech Banking Credit Bureau www.cbcb.cz 29. Sdružení Solus 30. TransUnion 31. Dun and Bradstreet website <www.dnb.com/us/> 32. Central Contractor Registry <www.ccr.gov> 33. Stránky o Evropské Unii 34. Stránky České televize

82

Sbírky zákonů 1. zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon 2. zákon č. 40/2009 Sb., novela trestního zákona 3. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním 4. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 5. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 6. Zákon č. 513//1992 Sb., obchodní zákoník 7. Title 18 U.S.Code, section 1014 8. Title 18 U.S.Code, section 1344 9. U.S. Code Title 15, chapter 41, subchapter III – Credit reporting agencies

Ostatní zdroje Vývoj měnových nástrojů a pravidel obezřetnosti bank, ČNB 2005 ČNB, system časových řad ARAD

Akademické práce PŘYKRYLOVÁ, Monika. Outsourcing IT, jeho přínosy a úskalí pro organizaci. Praha, 2009. 53 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola,a.s.. HOTOVCOVÁ, Pavlína. Detekce a prevence podvodů v bankovnictví. Praha, 2009. 56 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha

83

Seznam tabulek, obrázků a grafů Graf 1: Vývoj procentuálního požadavku na kapitálové přiměřenosti v období v průběhu roků 1990-2005 ........................................................................................................................ 17 Graf 2: způsob odhalení podvodných jednání podle studie KPMG .............................. 63 Graf 3: Vybrané ukazatele počtu případů v oblasti hospodářské kriminality ............... 78 Graf 4: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč) ....................................................... 79

Obrázek 1: Systematické a specifické riziko ................................................................ 18 Obrázek 2: Formy úvěrových podvodů ........................................................................ 20 Obrázek 3: Dokumentace ÚOOZ k případu "BALKO" ............................................... 22 Obrázek 4: Schéma průběhu sjednávání úvěru podvodem ve spolupraci se zaměstnancem banky .............................................................................................................................. 27 Obrázek 5: Informační system ARES ............................................................................ 32 Obrázek 6: Standardní systém kompetencí schvalování úvěrových obchodů ............... 42

84