Bankovní institut vysoká škola Praha
Zahraniční obchod ČR Bakalářská práce
Tereza Vostárková
Duben 2011
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Zahraniční obchod ČR Obchodování s elektřinou Bakalářská práce
Autor:
Tereza Vostárková Bankovní management, komerční bankovnictví
Vedoucí práce:
Ing. Marcela Soldánová
Praha
Duben, 2011 2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Berouně dne 27.4.2011
Tereza Vostárková
3
Poděkování Děkuji Ing. Marcele Soldánové za laskavé a trpělivé vedení mé bakalářské práce a za mnoho uţitečných rad a námětů. Děkuji rovněţ pracovníkům OTE, a.s., za ochotu, trpělivost a mnoho cenných materiálů, informací a rad, které mi poskytli.
4
Anotace Obsahem této práce je popis zahraničního obchodu České republiky, konkrétně obchodování s elektřinou. Tato práce popisuje v první fázi zahraniční obchod z obecného hlediska a následně se zabývá popisem stávajících podmínek pro obchodování s elektřinou včetně legislativy. Zabývá se popisem modelu trhu s elektřinou a popisem principů přeshraničního obchodování s elektřinou. Cílem této práce je základní popis zahraničního obchodu a seznámení s principy obchodování s elektrickou energií. Současně predikovat moţný vývoj trhu s elektrickou energií na základě současného stavu a vývojových trendů.
Anotation This bachelor paper describes the foreign trade of the Czech Republic, concretely electricity trading. At first the foreign trade is described in general. The following part focuses on the current electricity trading conditions and legislative. It describes the electricity market model and principles of the cross-border electricity trade. The aim of this paper is a basic description of principles of electrical energy trading. At the same time the paper predicts potential development of the electrical energy market based on the current state and development trends.
5
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1.
Zahraniční obchod obecně ................................................................................................. 8 1.1.
1.1.1.
Kupní smlouva ................................................................................................. 13
1.1.2.
INCOTERMS ................................................................................................... 18
1.2.
2.
4.
Zahraniční obchod ČR ............................................................................................. 20
1.2.1.
Teritoriální struktura ........................................................................................ 21
1.2.2.
Zboţová struktura ............................................................................................. 21
Charakteristika trhu s elektřinou ...................................................................................... 23 2.1.
Právní úprava v energetice ....................................................................................... 23
2.2.
Jak se obchoduje s elektřinou ................................................................................... 26
2.2.1.
Licence ............................................................................................................. 26
2.2.2.
Principy obchodování s elektřinou ................................................................... 27
2.3.
3.
Právní úprava zahraničního obchodu ....................................................................... 13
Model trhu s elektřinou ............................................................................................ 34
2.3.1.
Druhy trhu s elektřinou .................................................................................... 35
2.3.2.
Trţní síla .............................................................................................................. 41
Mezinárodní obchod s elektřinou ..................................................................................... 43 3.1
Přeshraniční obchod s elektřinou ............................................................................. 43
3.2.
Propojení trhů s elektřinou v Evropě........................................................................ 45
3.3.
Česko – Slovenský Market Coupling ....................................................................... 46
Předpokládaný vývoj obchodu s elektřinou ..................................................................... 49
ZÁVĚR..................................................................................................................................... 54 Seznam literatury...................................................................................................................... 56
6
ÚVOD Téma „Obchodování s elektřinou“ jsem si pro svou práci zvolila z několika důvodů. První z faktorů, který mě k tomuto výběru vedl, byly výrazné liberalizační změny, které se v poslední době v odvětví energetiky odehrály, dále výrazná specifika, která jsou s energetickým trhem spojena a v neposlední řadě nepostradatelnost elektřiny v našem kaţdodenním ţivotě. Obchod a trh s elektřinou prochází od roku 2002 postupnou liberalizací. Mezi hlavní podněty, které vedly k liberalizaci trhu s elektřinou, patří zejména snaha umoţnit zákazníkům (spotřebitelům) svobodně si zvolit svého dodavatele elektřiny a zvýšit nebo vytvořit konkurenci mezi dodavateli elektřiny v tomto (do té doby monopolním) prostředí, tlak velkých spotřebitelů na niţší ceny elektřiny a potřeba zapojit soukromý kapitál do výstavby nových zdrojů, zvláště v rychle se rozvíjejících zemích, atd. V rámci EU bylo hlavním cílem liberalizace zvýšení konkurenceschopnosti EU na světových trzích. V současné době je EU nejvíce integrovaným energetickým trhem na světě. Dlouhodobě se snaţí o úplnou liberalizaci trhu s elektřinou a jednotný trh v rámci celé EU. Tato práce popisuje zahraniční obchod ve vztahu k trhu s elektřinou. Je zde uvedena právní úprava zahraničního obchodu obecně i právní úprava týkající se elektroenergetiky. Nechybí ani charakteristika trhu s elektřinou, kde jsou uvedeni jednotliví účastníci trhu s elektřinou i organizace, s ním spojené. Práce popisuje přeshraniční obchodování s elektřinou a současnou situaci v rámci EU, především Česko – Slovenskou spolupráci v rámci obchodování s elektřinou - tzv. market coupling. Cílem práce je vytvořit základní popis zahraničního obchodu a principů obchodování s elektrickou energií. Současně predikovat moţný vývoj trhu s elektrickou energií na základě současného stavu a vývojových trendů.
7
1. Zahraniční obchod obecně
Pojem zahraniční obchod chápeme jako obchodování přes hranice daného státu s fyzickou nebo právnickou osobou jiného státu. Jedná se o nejstarší formu mezinárodních ekonomických vztahů. Zahraniční obchod je jedním z důsledků dělby práce a zároveň základní formou propojení ekonomik.
Zahraniční obchod se realizuje z důvodu: 1) Odlišnosti výrobních podmínek – jednotlivé země jsou rozdílně vybaveny přírodními zdroji a zároveň leţí v rozdílných klimatických a geografických podmínkách. Přírodní a klimatické podmínky ovlivňují výrobní a spotřební moţnosti společnosti. Horší domácí a výrobní podmínky činí výrobek nákladnější nebo méně kvalitní. Pro domácí výrobu se mohou pouţívat surovinové zdroje, které se na tuzemském území nenalézají nebo se vyskytují pouze v omezeném mnoţství. Kromě rozdílů v kvalitě a mnoţství přírodních zdrojů se ekonomiky výrazně liší v kvalifikaci a schopnostech ekonomicky aktivního obyvatelstva i v moţnosti různých kombinací přírodních a lidských zdrojů. 2) Rozdílů ve spotřebitelském vkusu – obyvatelé různých států mají různé preference ve spotřebě. Součástí domácí spotřeby se staly produkty, které není moţné pěstovat v tuzemských klimatických podmínkách. Domácí spotřeba některých výrobků nemusí vůbec existovat, a přesto mohou být takové výrobky produkovány v tuzemsku výlučně pro zahraniční spotřebu. 3) Klesajících nákladů z velkovýroby – v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady. Při specializaci země na výrobu určitého statku dochází při výrobě ve velkém k úsporám z rozsahu, průměrné výrobní náklady zvyšováním objemu výroby klesají. Vzniká moţnost optimalizovat rozměr výstupu vzhledem k nákladům. Velikost domácího trhu přestává být limitujícím faktorem. 4) Konfliktu mezi výrobou a spotřebou - jednotlivé země nejsou schopny v roli výrobce uspokojit své poţadavky jako spotřebitele. Mezinárodní obchod umoţňuje výrobní specializaci a současně širokou strukturu spotřeby. Díky specializaci je moţno
8
dosáhnout růstu výkonnosti ekonomiky i moţnosti příznivější struktury spotřeby neţ nabízí domácí výroba. Při zapojení do mezinárodní směny jsou na tom země, které spolu navzájem obchodují, lépe, neţ kdyby si vyráběly všechny potřebné statky samy.1
Význam zahraničního obchodu: Stejně jako v jiných oborech i v zahraničním obchodě posuzujeme jeho význam z různých hledisek: 1. Efektivnost – tímto hlediskem můţeme rozumět snahu soustředit úsilí v exportní politice na výrobky, kterými můţe stát dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na tyto výrobky je pak zaměřen vývoj, výzkum, propagace atd. 2. Proporcionalita2
–
toto
hledisko
souvisí
s ekonomickou
nekomplexností
ekonomiky. Kaţdá země se snaţí zajistit potřebné zboţí, protoţe ne kaţdá země má dostatečně velký domácí trh a průmyslovou základnu, která je schopná soběstačného vývoje. Způsobem řešení proporcionality je dovoz. 3. Demonstrativní efekt – toto hledisko souvisí s vývozem i dovozem, jelikoţ pomocí nich vzniká určitá demonstrace světového technického, designového, módního trendu. Cílem demonstrativního efektu je výměna světových trendů.3 Jako kaţdý obchod má i zahraniční obchod svá rizika, ty jsou však mnohem větší neţ v domácím obchodě. Rizika dělíme na:
Trţní riziko – trţní riziko představuje reálnou moţnost, ţe v důsledku změny trţních podmínek podnik nedosáhne předpokládaného výsledku nebo utrpí ztrátu. Vývoj na trhu můţe naopak přinést i příznivý výsledek.
Komerční riziko – toto riziko vyplývá z nesplnění závazku obchodním partnerem. Toto riziko se týká vztahů mezi exportérem a importérem např. odstoupením od kontraktu nebo špatnou volbou platebního instrumentu
Přepravní riziko – riziko spojené s mezinárodními obchodními operacemi s hmotným zboţím. Během dopravy můţe dojít ke ztrátě nebo poškození zboţí.
1
Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi-celni-problematika/rizika-v-mezinarodnimobchode/1000487/51171/ , [cit. 10. 4. 2011]. 2 Proporcionalita=poměrnost, úměrnost částí v rámci celku. 3 Zdroj:http://www.e-skripta.eu/epi/index.php?id=rocnik2/zahranicniobchod1/zahranicni-obchod1-kap1,[cit. 10. 4. 2011].
9
Teritoriální
riziko
–
teritoriální
riziko
vyplývá
z nejistoty
politického
a
makroekonomického vývoje jednotlivých zemí.
Kurzové riziko – toto riziko je spojené se všemi formami mezinárodních hospodářských vztahů. Vyplývá z proměnlivosti vývoje kurzu měn. Vţdy je spojené s dodáním zboţí nebo sluţeb v cizí měně.
Riziko odpovědnosti za výrobek – riziko související se širokou ochranou spotřebitele na trzích některých vyspělých zemí, především EU a USA. Výrobce je v těchto zemích vţdy odpovědný za škody na zdraví nebo majetku, které mohou způsobit vady jejich výrobků.4
V mezinárodním obchodě mohou dodavatelé i odběratelé brát zřetel také na hodnocení svých obchodních partnerů, které vydávají renomované ratingové agentury např. Moody´s (v ČR je pobočkou této agentury CRA Rating Agency). V rámci kontraktačních jednání je kladen důraz i na zvolení správného druhu dopravy. Rizikům lze předcházet např. ověřováním bonity klienta, pojištěním transakcí. Rizika spojená s obchodováním se dají minimalizovat konzultací dodavatelů/odběratelů s bankovními odborníky o podmínkách kontraktu, opatřením informací o odběrateli/dodavateli či teritoriu, na které vstupuje. Neméně důleţité je získání informací o moţnostech pojištění obchodních rizik u specializované pojišťovny atd.
Jelikoţ zahraniční obchod je náročnější neţ obchod v rámci státu, má svá specifika. Patří sem:
Jazyková bariéra – je naprosto pochopitelné, ţe pro obchodování se zahraničím je nutné dorozumět se jazykem daného státu, mít k dispozici překladatele nebo se dorozumět jazykem, který ovládají obě jednající strany např. anglický jazyk.
Právní bariéra – nutnost seznámit se s právním prostředím dané země a prostudovat právní předpisy, které jsou samozřejmě třeba k uzavření a provedení obchodu.
Kurzovní riziko – toto riziko je nutné uváţit při kaţdém obchodě, jelikoţ hodnota měny producenta vůči měně plátce se mění.
4
Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, 5.vyd. 2010. ISBN 978-80-247-3237-4.
10
E.;
SATO,
A.Mezinárodní
obchodní
operace.
Vzdálenost – musíme uváţit, zda vzdálenost, resp. náklady na dopravu jsou v našich moţnostech (za předpokladu, ţe chceme dosáhnout zisku).
Tradice – z důvodů tradic by mohlo být určité zboţí neprodejné.5
Formy zahraničně obchodní politiky Protekcionismus6 – druh hospodářské politiky, která se zaměřuje především na ochranu a podporu vlastní národní ekonomiky. K realizaci ochrany dochází pomocí různých obchodně politických opatření, která mají uchránit vnitřní trh země před konkurencí ze zahraničí. Tato forma zahraničně obchodní politiky je označována jako politika usměrňování exportu a importu. Protekcionismus má diskriminační charakter a prakticky znemoţňuje existenci volného mezinárodního obchodu. Liberalismus7 - základním principem této formy je svoboda. V oblasti zahraničního obchodu to představuje volný obchod za podmínek, které jsou stanoveny zákonnými předpisy. Např. v oblasti energetiky přinesla liberalizace do tohoto odvětví nové prvky. Liberalizace umoţnila podnikání v energetice na základě nové legislativy, po privatizaci v energetickém odvětví se vytvořilo konkurenční prostředí, trh s elektřinou se rozšířil o další subjekty, které si na trhu s elektřinou konkurují a zároveň nesou všechna rizika. Cílem liberalizace bylo zajistit odběrateli moţnost vybrat si dodavatele elektřiny, který ho svou nabídkou osloví. Vlády zpravidla aplikují protekcionismus, z důvodu ochrany výrobců v určitém odvětví, udrţení zaměstnanosti a koupěschopnosti, ale na druhou stranu mají zájem na udrţení nezaměstnanosti na přijatelné míře. Vţdy je třeba důkladně zváţit protekcionalistická opatření s ohledem na konkrétní situaci. Nástroje zahraničního obchodu Mezi nástroje zahraničního obchodu patří:
Clo – resp. celní poplatek, je dávka, vybíraná státem při importu zboţí. Clo je jedním z ochranných prostředků, ale také zdroj peněz. Stát pomocí cel můţe ovlivňovat a působit na pohyb zboţí. Cla lze z hlediska účelu dělit na:
5
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_obchod, [cit. 10. 4. 2011]. Protekcionismus=termín protekcionismus je odvozen z anglického „to protect“, coţ v českém překladu znamená ochranářství. 7 Slovo liberalismus je odvozeno od slova „liber“ svobodný, svobodomyslný. 6
11
o Finanční – hlavním cílem je získání prostředků pro státní pokladnu. o Ochranářská – jejich účelem je uměle zdraţit dováţený výrobek, aby jeho dovoz neohroţoval postavení domácího produktu. o Zvláštní – existují cla diferenční, preferenční, vyrovnávací a kompenzační.
Embargo – pod tímto pojmem se rozumí zákaz vývozu (surovin, zbraní) nebo zákaz obchodování s určitým státem. Je jedním z krajních prostředků, který můţe stát vůči jinému státu vydat.
Kvóty – tímto nástrojem se zajišťuje stabilita trhu a to pomocí stanovení povoleného mnoţství dováţeného zboţí. Překročení kvóty vede ke sníţení ceny a neprodejnosti části domácí produkce.
Neviditelné překáţky dovozu – v tomto případě se jedná o nepřímé znevýhodnění zahraničního vývozce. Jedná se např. o situaci, kdy cílová země stanoví pro dovozce, takové podmínky, ţe po jejich splnění je pro dovozce ztrátové transakci realizovat. Domácí producent pak není tak ohroţen.8
Formy zahraničního obchodu
Export – pod tímto pojmem rozumíme objem statku, který stát v dané zemi vyrobí a vyveze do zahraničí. Důsledkem je příjem kapitálu do země, ze které se statky vyváţí.
Import – zde naopak máme hodnotu statků, které pocházejí ze zahraničí a jsou do dané země dovezeny.
Reexport – dovoz statků za účelem dalšího vývozu. Důvodem praktikování reexportu jsou např. obchodně politické překáţky (mezi státy mohou být vysoká cla, omezení, zákazy dovozců)9. V případě technických překáţek je myšlena např. situace, kdy dovoz statků není moţné realizovat přímo, protoţe neexistuje přímé spojení mezi exportující a importující zemí, aniţ by se jednalo o tranzit.10
8
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_obchod, [cit. 10. 4. 2011]. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_obchod , [cit. 12. 4. 2011]. 10 Zdroj: BENEŠ, Vlastislav a kol.Zahraniční obchod. 2004. ISBN 80-247-0558-3, [cit. 12. 4. 2011]. 9
12
1.1. Právní úprava zahraničního obchodu Zahraniční obchod upravují zákony, vyhlášky a směrnice a mimo jiné i zahraničně obchodní zvyklosti. Oproti tuzemskému obchodu má zahraniční obchod tyto zvláštnosti: střet s cizím právem, měnovými riziky a také střet s odlišným ekonomickým prostředím. V EU ani nikde jinde na světě neexistuje jednotná právní úprava obchodně právních vztahů. Pro účely tohoto textu jsou podstatné tyto zdroje: o zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník o zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon o zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon o zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku o zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou o Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí č. 160/1991 Sb. o INCOTERMS®2010
V zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, část třetí, jsou uvedeny obchodní závazkové vztahy. Kaţdý uzavřený kontrakt musí stanovit, jakému právu tento kontrakt podléhá. Jelikoţ jsou v mezinárodním obchodě rozdíly v legislativě zemí dodavatele a odběratele, přináší tento obchod řadu rizik, proto byla sjednána v roce 1980 Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí. Tato úmluva zastřešuje problematiku uzavírání mezinárodních kontraktů a práva i povinnosti dodavatelů a odběratelů. Tato úmluva se nepouţívá mimo jiné na koupi zboţí pro osobní potřebu, při draţbách cenných papírů nebo peněz, lodí, člunů, letadel a elektrické energie. Úmluva byla přijata členskými zeměmi Evropské unie a USA.
1.1.1. Kupní smlouva Dle základního ustanovení obchodního zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do mnoţství a druhu a převést na něj vlastnické právo a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboţí, předat dokumenty, které se ke zboţí vztahují a umoţnit kupujícímu 13
nabýt vlastnické právo ke zboţí. Kupující nabývá vlastnického práva ke zboţí jakmile je kupujícímu dodané zboţí předáno nebo jakmile získá oprávnění se zásilkou nakládat nebo dříve či později dle písemného ujednání ze smlouvy. Mezi podstatné náleţitosti kupní smlouvy patří: o Identifikace smluvních stran o Stanovení předmětu koupě o Sjednání závazku prodávajícího dodat zboţí a převedení vlastnictví ke zboţí o Sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu o Sjednání ceny v souladu se zákonem Od náleţitostí kupní smlouvy se jednotlivé strany nemohou odchýlit, ale lze je měnit.11 Povinnosti kupujícího: o Převzít dodané zboţí a zaplatit za zboţí kupní cenu v souladu se smlouvou. o Jestliţe má být kupní cena placena při předání zboţí nebo dokladů, je kupující povinen kupní cenu zaplatit v místě tohoto předání. o Kupující není povinen zaplatit kupní cenu, dokud nemá moţnost si zboţí prohlédnout, ledaţe dohodnutý způsob dodání zboţí nebo placení kupní ceny by s tím byly v rozporu. o Kupující je povinen učinit úkony, kterých je třeba podle smlouvy a zákona k tomu, aby prodávající mohl dodat zboţí. Dodané zboţí je kupující povinen převzít, pokud ze smlouvy nebo ze zákona nevyplývá, ţe jeho převzetí můţe odmítnout.12 Povinnosti prodávajícího: o Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboţí, předat doklady, které se ke zboţí vztahují, a umoţnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboţí v souladu se smlouvou a tímto zákonem. o Prodávající je povinen dodat zboţí v den, který je ve smlouvě nebo způsobem stanoveným ve smlouvě. Dodá-li prodávající zboţí před určenou dobou, je kupující oprávněn zboţí převzít nebo je odmítnout.
11
Zdroj: SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 12. 4. 2011]. 12 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 12. 4. 2011].
14
o Prodávající je povinen předat kupujícímu doklady, jeţ jsou nutné k převzetí a k uţívání zboţí, jakoţ i další doklady stanovené ve smlouvě. o Prodávající je povinen dodat zboţí v mnoţství, jakosti a provedení, které určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě. o Poruší-li prodávající povinnost dle smlouvy, má zboţí vady. Vadou je i dodání jiného zboţí a vady v dokladech nutných k uţívání.13 Obsahem kupní smlouvy je identifikace stran (dodavatele a odběratele), popis zboţí nebo sluţby a stanovení ceny, dodacích podmínek, sjednání dodací lhůty a také jednotlivé instrumenty platebního styku. Mezi instrumenty platebního styku náleţí: o Dokumentární inkaso o Dokumentární akreditiv o Bankovní záruka o Směnky a šeky14. Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je pro banku, odběratele i dodavatele bezzávazkový platební instrument. Z hlediska odběratele představuje dokumentární inkaso závazek a z hlediska banky pouze zprostředkovatelskou činnost. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu neváţe finanční prostředky odběratele. Dokumentární inkaso je vyuţíváno dlouhodobými obchodními partnery v situaci, kdy dodavatel stále nechce přijmout úhradu aţ po dodávce zboţí či sluţby. Pro banku je závazné pouze znění inkasního příkazu, ne znění kupní smlouvy uzavřené mezi kupujícím a prodávajícím. Banka sleduje pouze dokumenty, ne stav zboţí. Není-li dohodnuto jinak, poplatky spojené se zpracováním platí příkazce inkasa a to i v případě, kdy je odběratel odmítne uhradit. Pokud musí být veškeré poplatky zaplaceny odběratelem, obsahuje inkasní příkaz instrukci, ţe úhrada poplatků nesmí být odmítnuta. V tomto případě inkasní banka vydá dokumenty pouze tehdy, kdyţ budou veškeré poplatky zaplaceny.15
13
Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 12. 4. 2011]. Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 12. 4. 2011]. 15 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 12. 4. 2011]. 14
15
Akreditiv Akreditiv16 je dokument, který se pouţívá jako forma platby. Často se pouţívá i termín dokumentární akreditiv. Jedná se o nesmírně důleţitý finanční nástroj v mezinárodním platebním styku, protoţe řeší platbu za zboţí (sluţby) a oběma stranám dává jistotu, ţe platba se uskuteční. Dokumentární akreditiv patří mezi nejrozšířenější formy závazkového platebního styku v obchodních vztazích, kde se jedná především o dodávku zboţí. Akreditiv se realizuje tak, ţe do smlouvy o dodání zboţí vstupuje banka, která zaručuje, ţe bude platba uskutečněna, budou-li splněny podmínky, které jsou definovány ve smlouvě. Pokud jsou podmínky splněny banka, která akreditiv vystavila, musí zaplatit. Podstatnými náleţitostmi akreditivu jsou určení plnění, určení oprávněné osoby, podmínek a doby, vyjádření vůle zaplatit úplatu. Existuje několik typů akreditivů. Nejčastější je tzv. neodvolatelný (irrevocable), který poskytuje velkou jistotu platby, jelikoţ můţe být zrušen pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Největší zárukou je akreditiv potvrzený a neodvolatelný (comfirmed and irrevocable), v tomto případě zaručují platbu vystavující banka i potvrzující.17 Bankovní záruka Bankovní záruka je platební instrument, který představuje písemný závazek banky, ţe v případě nedodrţení podmínek smlouvy dodavatelem nebo nezaplacení za zboţí či sluţby odběratelem uhradí předem určenou částku. Bankovní záruky lze dělit na platební a neplatební záruky. Zároveň banky vydává záruku jako ručitel jménem dodavatele nebo jménem odběratele. V případě záruky jménem dodavatele se jedná o záruku odběrateli, ţe dodavatel splní své smluvní závazky. V případě, ţe závazky nebudou splněny, ručitel se zavazuje splatit odběrateli peněţní náhradu. V případě záruky jménem odběratele se jedná o záruku dodavateli, ţe odběratel splní své platební závazky.18
16
Akreditiv – název je odvozen z francouzského accréditer (pověřovat). Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/financni-pruvodce-pro-msp/akreditiv/1001177/21065/, [cit. 14. 4. 2011]. 18 Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 14. 4. 2011]. 17
16
Směnka Směnka je cenný papír, který vyjadřuje bezpodmínečný slib výstavce zaplatit majiteli peněţní částku v určitý den na určeném místě. Směnky dělíme podle příkazu výstavce zaplatit na : o vlastní o cizí podle způsob splatnosti: o fixní o lhůtní o na viděnou.19 Šek Šek je cenný papír, který představuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli šeku. Šeky se pouţívají v situacích, kdy není známo bankovní spojení příjemce nebo kdyţ je nedostatečné bankovní spojení mezi bankou plátce a bankou příjemce nebo k provedení diskrétní platby. Podstatné náleţitosti šeku: o písemná forma o jeden jazyk, ve kterém je šek napsán o v textu šeku musí být uvedeno slovo ŠEK o bezpodmínečný příkaz zaplatit šekovou sumu o jméno plátce o místo, kde má být zaplaceno o datum a místo vystavení o podpis výstavce.20
19 20
Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 14. 4. 2011]. Zdroj:SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010, [cit. 14. 4. 2011].
17
1.1.2. INCOTERMS Jednou z nejdůleţitějších náleţitostí kupní nebo jiné smlouvy, s níţ je spojeno dodání zboţí, jsou dodací podmínky. INCOTERMS21 je soubor vykládacích pravidel obchodních doloţek vydaný Mezinárodní obchodní komorou v roce 1936 v Paříţi. Jedná se o mezinárodní obchodní podmínky platné pro přepravu zboţí, které upravují platby za dopravu, rizika a povinnosti mezi dopravcem, kupujícím a prodávajícím. Nemají povahu právní normy a závazné jsou pouze tehdy, kdyţ se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolávají v textu smlouvu. Jsou vydávány za účelem odstranění problémů, které jsou spojené s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí. I kdyţ byly Incoterms určeny zejména pro zahraniční obchod, pouţívají se i pro smlouvy v rámci vnitrostátního obchodu.22 Jelikoţ zahraniční obchod procházel změnami, byly v letech 1953 – 2010 upravovány do dnešní podoby. 1. ledna 2011 vešlo v platnost osmé vydání Incoterms® 2010. Úpravy zohledňují trendy ve vývoji, liberalizaci zahraničního obchodu, zvyšující se podíl zón volného obchodu, vývoj dopravních systému apod. V souvislosti s touto změnou pouţívá Celní správa ČR od 1. 1. 2011 výhradně Incoterms® 2010.23 Incoterms® 2010 mají oproti Incotems 2000 místo 13 jen 11 doloţek, které jsou rozděleny do 2 kategorií, které jsou znázorněny na obrázcích č. 1 a č. 2
Obr. č. 1 - Doloţky pro všechny druhy přepravy Dolo
Anglické označení
České označení
žka EX
Ex Works (insert named place of delivery)
Ze závodu (uveďte místo dodání)
W FCA Free Carrier (insert named place of delivery)
Vyplaceně
dopravci
(uveďte
místo
dodání)
21
Odvozeno z anglického International Commercial Terms. Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd. 2010. ISBN 978-80-247-3237-4., [cit. 14. 4. 2011]. 23 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms, [cit. 14. 4. 2011]. 22
18
CPT Carriage paid to (insert named place of Přeprava placena do (uveďte místo destination)
určení)
CIP Carriage and Insurance Paid (insert named Přeprava a pojištění placeny do (uveďte place of destination)
místo určení)
DAT Delivered at Terminal (insert named terminal at S dodáním do terminálu (uveďte přístavní port or place of destination)
terminál nebo místo určení)
DAP Delivered at Place (insert named place of S dodáním do určitého místa (uveďte destination)
místo určení)
DDP Delivered Duty Paid (insert named place of S dodáním clo placeno (uveďte místo destination)
určení)
Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd. 2010. ISBN 978-80-247-3237-4., [cit. 14. 4. 2011]
Obr. č. 2 - Doloţky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Dolož
Anglické označení
České označení
ka FAS Free Alongside Ship (insert named port of Vyplaceně k boku lodi (uveďte přístav shipment)
nalodění)
FOB Free on Board (insert named port of shipment) Vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění) CFR Cost and Freight (insert named port of Náklady a přepravné (uveďte přístav destination) CIF
určení)
Cost Insurance and Freight (insert named port Náklady, pojištění a přepravné (uveďte of destination)
přístav určení)
Zdroj: MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace.5.vyd. 2010. ISBN 978-80-247-3237-4.:, [cit. 14. 4. 2011] 19
1.2. Zahraniční obchod ČR Jiţ od počátku fungování samostatné České republiky se její zahraniční obchod rozvíjel poměrně dynamicky. Zásadní byly systémové změny v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které změnily centrálně řízené hospodářství na trţní ekonomiku. Jiţ od vzniku ČR mají rozhodující účast na zahraničním obchodu země EU. Největší koncentrace zahraničního obchodu směřovala na trhy sousedních zemí. Naopak nejniţší účast na zahraničním obchodě pochází z mimoevropských zemí s přechodovou ekonomikou. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2010 byly ovlivněny především růstem průmyslové produkce a to zejména v odvětví zpracovatelského průmyslu. Hlavní skupinou vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu byly stroje a dopravní prostředky, z nich pak silniční vozidla, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, výpočetní technika, stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu a telekomunikační zařízení. Dalším faktorem, který ovlivnil růst zahraničního obchodu je nepříznivý vývoj směnných relací. V lednu aţ listopadu 2010 proti stejnému období 2009 v průměru klesly vývozní ceny o 1,3% a vzrostly dovozní ceny o 1,6%. Směnné relace dosáhly tak záporné hodnoty a měly proto negativní vliv na bilanci zahraničního obchodu v běţných cenách. Zahraniční obchod byl ovlivněn také oţivením světové ekonomiky a s tím spojené zlepšení zahraniční poptávky. K obnovení hospodářského růstu došlo i v Evropské unii. Hrubý domácí produkt EU2724 se v roce 2010 meziročně zvýšil přibliţně o 2 %. Pozitivním pro český vývoz bylo oţivení německé ekonomiky, která je nejvýznamnějším trhem pro české firmy a do značné míry předurčuje proto vývoj celkového českého vývozu. Zatímco v roce 2009 zahraniční obchod zaznamenal meziroční pokles o 15,4%, v roce 2010 výrazně rostl. Jeho obrat byl ve srovnání s předchozím rokem o 19% vyšší, dosáhl tak nejvyšší hodnoty v historii České republiky.25
24
EU27 – členské země EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. 25 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/vyvoj-zahranicniho-obchodu-vroce-2010/1000453/59965/?rtc=1, [cit. 15. 4. 2011].
20
1.2.1. Teritoriální struktura V teritoriální struktuře zahraničního obchodu České republiky za rok 2010 vzrostl vývoz do zemí EU o 16,5%. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa, dále pak vývoz na Slovensko, do Polska, Rakouska, Itálie, Spojeného království, Francie, Nizozemska a Španělska. Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska, Spojených států, Švýcarska a Číny. Dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % a ze států mimo EU o 32,4 %. Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO. Podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých trţních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa, dále pak z Polska, Slovenska, Nizozemska a Rakouska. Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny, Ruska, Koreje, Spojených států a Ázerbájdţánu. Pokles zaznamenal dovoz z Japonska.26
1.2.2. Zbožová struktura Zboţová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převáţné většiny tříd SITC.27 Stroje a dopravní prostředky zaznamenaly růst vývozu o 19,2% a dovozu dokonce o 26%. Bylo to největší hodnotové zvýšení v rámci tříd SITC, coţ výrazně ovlivnilo růst zahraničního obchodu.
26
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/vyvoj-zahranicniho-obchodu-vroce-2010/1000453/59965/?rtc=1, [cit. 15. 4. 2011]. 27 SITC – rozdělení zboţí do tříd (0+1+4 zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky,2+3 suroviny nepoţivatelné a minerální paliva, 5 chemikálie a příbuzné výrobky, 6 polotovary a materiály, 7 stroje a dopravní prostředky,8+9 průmyslové spotřební zboţí).
21
Obr. č. 3 - Zboţová struktura zahraničního obchodu za rok 2010
Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/zo_zeme.htm, [cit. 15. 4. 2011] U polotovarů bylo zvýšení vývozu o 16,6% a dovozu o 22,3%. U průmyslového spotřebního zboţí vzrostl vývoz o 11,8% a dovoz pouze o 4,5%. U chemikálií a příbuzných výrobků byl vývoz vyšší o 19,8% a dovoz o 14,4%. Nepoţivatelné suroviny a minerální paliva zaznamenala růst vývozu o 25,6% a dovozu o 28,2%. U zemědělských a potravinářských surovin a výrobků se zvýšil vývoz o 6,6% a dovoz o 4,6%.28
28
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/vyvoj-zahranicniho-obchodu-vroce-2010/1000453/59965/?rtc=1 , [cit. 15. 4. 2011].
22
2. Charakteristika trhu s elektřinou Předmětem trhu s elektřinou je dodávka činné elektrické energie. Základem uskutečnění trhu s elektřinou je: a) účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou b) průběh dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou c) účast na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo účast na trhu s podpůrnými sluţbami.29 Elektroenergetický systém představuje technologický proces zahrnující výrobní zdroje elektrické energie, přenosovou a distribuční soustavu a zařízení pro její konečnou spotřebu.30
2.1. Právní úprava v energetice Česká republika je členem Evropské Unie, a proto je tento oddíl členěn na evropskou a národní legislativu. Zahraniční obchod v oblasti energetiky čerpá ze směrnic, rozhodnutí a nařízení EU, závazku z ostatních mezinárodních dohod a české legislativy v podobě zákonů, vyhlášek a novel. Pro účely této práce uvedu tyto části právní úpravy: Evropská legislativa: Směrnice 2009/28/ES o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů Předmětem této směrnice je stanovení společného rámce pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice stanoví celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice obsahuje pravidla týkající se statistických převodů mezi členskými státy, společných projektů členských států a členských států a třetích zemí, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udrţitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.
29
Vyhláška 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. 30 CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7,str. 13, [cit. 15. 4. 2011].
23
Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou Směrnice stanoví pravidla pro výrobu, přenos, distribuce a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem zlepšit a integrovat konkurenceschopné trhy s elektřinou ve Společenství. Stanoví pravidla, která se týkají organizace a fungování elektroenergetiky, otevřeného přístupu na trh, kritérií a postupů pro výběrová řízení a udělení povolení i pravidla pro provozování soustav. Stanoví také povinnosti univerzální sluţby a práva spotřebitelů elektřiny a upřesňuje poţadavky související s hospodářskou soutěţí. Národní legislativa: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o významu státní správy v energetických odvětvích (Energetický zákon) Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích. Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, její distribuce a obchod s ní, činnost operátora trhu. Podnikat v energetice na území ČR mohou, na základě tohoto zákona, fyzické či právnické osoby na základě licence31 udělené Energetickým regulačním úřadem. Výkon státní správy v energetických odvětvích náleţí Ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Státní energetické inspekci.32 Kontrolu v energetice provádí Státní energetická inspekce. zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů) Tento zákon upravuje způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie33 a výkon správy a práva a povinnost fyzických osob a právnických osob s tím spojené. Účelem zákona je podpora vyuţití obnovitelných zdrojů, zajištění trvalého zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních zdrojů, vytvořit podmínky pro vyuţívání obnovitelných zdrojů.
31
Více o licenci v kapitole 2.2.1. Více o těchto institucích v kapitole 2.2.2. 33 Obnovitelnými zdroji rozumíme obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie. 32
24
Dotaci na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům regionálních distribučních soustav čtvrtletně na základě jejich ţádosti. Kontrolu dodrţování tohoto zákona, s výjimkou kontroly odvodu a jeho správy, provádí Státní energetická inspekce. zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Stanoví opatření pro zvyšování hospodárnosti uţití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie. V neposlední řadě také stanoví poţadavky na ekodesign34 energetických spotřebičů. Vyhláška č.541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou Předmětem úpravy této vyhlášky je stanovení pravidel trhu s elektřinou. Tato pravidla stanoví podmínky přístupu k přenosové soustavě35 a k distribučním soustavám; termíny pro předkládání ţádostí o uzavření smluv na trhu a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora; postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování energie; organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání; pravidla tvorby, přiřazení a uţití typových diagramů36 dodávek elektřiny; termíny a postup při výběru dodavatele elektřiny; postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu.37
34
Ekodesignem rozumíme zohlednění dopadů výrobků na ţivotní prostředí do konstrukce výrobků. Elektrická přenosová soustava je systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům. 36 Typový diagram je relativní hodnota, charakterizující průběh spotřeby elektřiny zákazníků s neprůběhovým měřením. 37 Vyhláška 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. 35
25
2.2. Jak se obchoduje s elektřinou Předmětem podnikání v elektroenergetice je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou a činnost operátora trhu. Podnikat v energetických odvětvích v České republice můţe fyzická či právnická osoba na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem.38
2.2.1. Licence Licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny se uděluje nejvýše na 25 let. Licence na obchod s elektřinou je udělována na 5 let a licence na činnost operátora trhu se uděluje na 25 let.39 Získání licence je základním krokem k obchodování s elektřinou tzn. nakupování elektřiny za účelem jejího prodeje. Pro podání ţádosti je třeba vyplnit předepsaný formulář. Ţádost se podává na Energetický regulační úřad. K této ţádosti je nutné doloţit: 1. Doklad o právní existenci ţadatele (výpis z obchodního rejstříku) 2. Kontaktní údaje 3. Seznam jednotlivých vymezených území 4. Údaje o dodavatelích energií 5. Údaje o nákupu a prodeji energetických médií 6. Doklad o zajištění přepravní trasy 7. Struktura a počet odběratelů 8. Doklad o odborné způsobilosti ţadatele – ukončené vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední vzdělání s maturitou a 6 let praxe 9. Doklad o tom, ţe na ţadatele nebyl v průběhu uplynulých 3 let vypsán konkurz 10. Prohlášení o neexistenci nedoplatků na pokutách a poplatcích 11. Doklady prokazují finanční předpoklady 12. Doklady prokazující technické předpoklady 13. Doklad o zaplacení správního poplatku 100 000 Kč 14. Prohlášení odpovědného zástupce
38
Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, § 3. 39 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, § 4.
26
15. Údaje pro výpis z rejstříku trestu.40 Úřad uděluje licenci do 30 dnů, ve sloţitých případech do 60 dnů. Po splnění výše uvedených náleţitostí je moţné poskytovat sluţbu.41 K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nutný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Fyzická či právnická osoba, která ţádá o licenci, musí prokázat, ţe má finanční i technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti.
2.2.2. Principy obchodování s elektřinou Elektřina oproti jiným komoditám je specifická svou neskladovatelností, způsobem dopravy, kde hlavní část výroby elektřiny je soustředěna v malém počtu velkých zdrojů a naopak spotřeba elektřiny je roztroušena po celém území. Z tohoto důvodu je nutná existence přenosové soustavy. Provozovatelem přenosové soustavy v České republice je ČEPS, a.s. (více informací viz níţe), jelikoţ na provozování přenosové soustavy je v České republice vydána jediná licence, jedná se o tzv. přirozený monopol, který podléhá Energetickému regulačnímu úřadu. Uţivateli přenosové soustavy jsou drţitelé licence, která se uděluje na základě Energetického zákona42 a subjekty, které se účastní obchodu s elektřinou na vnitřním trhu EU. Cena elektřiny na trhu s elektřinou se skládá ze dvou částí – regulované a určované trhem. Do regulovaných cen jsou zahrnuty náklady na přenos, distribuci, atd. Cena silové elektřiny je pak určena pro obchodníky s elektřinou. Mezi účastníky trhu s elektřinou patří: výrobci, obchodníci s elektřinou, koneční zákazníci, subjekty zúčtování, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, operátor trhu, burza a další. Dále je účastníkem trhu s elektřinou regulátor, který má specifické postavení na trhu s elektřinou.
40
Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 1, obecná část, § 7. 41 Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/energetika-elektricka-energie-jkm/obchod-selektrinou/1001803/53375/, [cit. 14. 4. 2011]. 42 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, § 24.
27
Výrobci Výrobci jsou subjekty, které mají na základě licence oprávnění provozovat zařízení na výrobu elektřiny.43 Výrobce je společnost nebo fyzická osoba, která do obchodu s elektřinou vstupuje. Právem výrobce je připojit své zařízení k elektrizační soustavě, jestliţe disponuje licencí na výrobu elektřiny a splňuje podmínky připojení k přenosové nebo distribučním soustavám.44 Obchodníci s elektřinou Obchodníkem s elektřinou je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní licenci na obchodování s elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího následného prodeje. Licence se vydává na dobu určitou. Obchodníci s elektřinou mohou působit i jako koneční zákazníci či výrobci, pokud vlastní licenci na výrobu elektřiny. Z hlediska technologických vazeb je obchodník nejvolněji definovaný účastník trhu s elektřinou. Obchodník má právo na dopravu elektřiny, pokud má uzavřenou smlouvu o přenosu nebo distribuci elektřiny. Dále můţe nakupovat elektřinu od drţitelů licence na výrobu a od drţitelů licence na obchod a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou.45 Koneční zákazníci Konečným zákazníkem se rozumí fyzická či právnická osoba, která odebranou elektrickou energii jen spotřebovává. Základním právem resp. povinností zákazníka je odebírat elektřinu za stanovenou cenu.46 Subjekt zúčtování Subjektem zúčtování je fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek. Subjekty zúčtování vznikly z vnitřních potřeb trhu s elektřinou.47
43
Výrobou elektřiny se rozumí přeměna různých forem energie na elektřinu. Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 26, [cit. 14. 4. 2011]. 45 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, § 30. 46 Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 27, [cit. 14. 4. 2011]. 47 Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 28, [cit. 14. 4. 2011]. 44
28
Provozovatel přenosové soustavy Úkolem provozovatele přenosové soustavy je zajišťovat
spolehlivý
provoz
a
rozvoj
přenosové soustavy, mezinárodní spolupráci v rámci propojených soustav a poskytovat uţivatelům
přenosové
soustavy
přenos
elektřiny, systémové sluţby a nediskriminační přístup
k přenosové
soustavě
za
konkurenceschopné ceny. zdroj:http://www.pre.cz/velkoodberatele/pre-aktualne/prenosova-soustava-v-cr-a-jejizacleneni-v-eu.html , [cit. 14. 4. 2011]. Provozovatel přenosové soustavy zajišťuje chod přenosové soustavy na základě licence, kterou uděluje regulátor trhu. Pro vymezené území existuje pouze jediná licence. Provozovatel přenosové soustavy nesmí být drţitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny. Přenosová soustava je zřízena a provozována ve veřejném zájmu.48 V České republice tuto roli plní společnost ČEPS, a.s. ČEPS, a.s. ČEPS, a.s. (dále jen ČEPS) je provozovatelem přenosové soustavy a systémových zdrojů v České republice současně zajišťuje mezinárodní spolupráce prostřednictvím propojovacích vedení s elektrizačními soustavami sousedních zemí. ČEPS zajišťuje spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy, mezinárodní spolupráci v rámci přenosových soustav, poskytuje uţivatelům přenosové soustavy přenos elektřiny, systémové sluţby a nediskriminační přístup k přenosové soustavě za konkurenceschopné ceny. Činnost ČEPS vyplývá z energetického zákona a dalších národních a evropských legislativních norem. Uţivateli přenosové soustavy ČEPS jsou všichni účastníci trhu
48
Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, § 24.
29
s elektřinou, kteří přímo na základě smlouvy nebo nepřímo49 vyuţívají přenosové nebo systémové sluţby, kde přenosové sluţby představují činnosti zajišťující pro zákazníky dopravu a tranzit elektřiny v poţadovaném mnoţství a kvalitě. Systémové sluţby zahrnují činnosti zajišťující kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny na úrovni přenosové soustavy a plnění závazků a podmínek pro mezinárodní propojení elektrizační soustavy ČR se synchronní zónou kontinentální Evropy.50
Provozovatelé distribučních soustav Pod pojmem distribuce elektřiny se rozumí proces dopravy elektřiny distribuční soustavou ke konečným zákazníkům. Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Dále umoţňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv. Provozovatel distribuční soustavy nesmí být drţitelem licence na přenos elektřiny. Stejně jako přenosová soustava je i distribuční soustava provozována ve veřejném zájmu.51 V České republice existují 2 typy distribučních soustav, a to regionální a lokální distribuční soustavy. V případě regionálních distribučních soustav je území ČR rozděleno na několik regionálních distribučních soustav, které se vzájemně nekryjí a jsou provozovány na základě licence. V současné době působí v ČR 3 regionální distribuční společnosti:
ČEZ Distribuce
E.ON Distribuce
Redistribuce.
49
Koneční spotřebitelé prostřednictvím distribučních soustav. Zdroj: http://ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=1&IDP=62&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0, [cit. 18. 4. 2011]. 51 Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, § 25. 50
30
Obr. č. 4 - Vyznačení územní působnosti distribučních společností
zdroj:
http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/mapy/8.htm,
[cit. 14. 4. 2011].
Operátor trhu Operátorem trhu je akciová společnosti zaloţená státem na základě licence. Operátor trhu zajišťuje zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, finanční zajištění jednotlivých subjektů, organizování trhu s elektřinou a plynem a poskytuje technické zařízení pro změnu dodavatele. V rámci liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR plní operátor trhu funkci informačního a finančního prostředníka. Je nezávislý na ostatních účastnících trhu s elektřinou v ČR.52
52
Zdroj: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), Hlava 2, zvláštní část, díl 1, § 20a.
31
OTE, a.s. OTE, a.s. (dále jen OTE) byla zaloţena v roce 2001 jako akciová společnost. Jejím zakladatelem a jediným akcionářem je stát Česká republika. Výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Předmětem podnikání OTE jsou činnosti operátora trhu, které OTE vykonává na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem v návaznosti na energetický zákon a správa veřejně přístupného rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Hlavní činnosti OTE:
Vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek mezi sjednanými a skutečnými dodávkami a odběry elektřiny nebo plynu.
Organizování krátkodobého trhu s elektřinou a krátkodobého trhu s plynem a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy organizování vyrovnávacího trhu s regulační energií.
Zpracování měsíční a roční zprávy o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávy o trhu s plynem v České republice.
Zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.
Zpracování podkladů pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem.
Zajišťování skutečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu pro účastníky trhu.
Zajišťování zpracování typových diagramů dodávek v součinnosti s provozovateli distribuční soustav.
Zpracování obchodních podmínek operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství.
Zúčtování a vypořádání regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze.
K zajištění činnosti operátora trhu provozuje společnost informační systém, pomocí kterého je realizován krátkodobý trh s elektřinou, krátkodobý trh s plynem a vypořádání odchylek subjektů zúčtování. Z důvodu rozvoje trhu s energiemi a nově vznikajících poţadavků na fungování Centrálního systému operátora trhu je jeho infrastruktura průběţně aktualizována a doplňována o nové funkce.53
53
Zdroj: http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/zakladni-udaje, [cit. 15. 4. 2011].
32
Burza Burzou se rozumí místo, určené pro trh s cennými papíry či komoditami. Na energetické burze se pak obchoduje především elektřina a další komodity. V ČR funkci energetické burzy zastává Power Exchange Central Europe, a.s.54 Power Exchange Central Europe, a.s. Power Exchange Central Europe (dále jen PXE) byla zaloţena 8. 1. 2007 jako organizátor regulovaného trhu s cennými papíry. Umoţňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Umoţňuje anonymní obchodování se standardizovanými produkty se zajištěným vypořádáním. Vznik Energetické burzy nezapříčinil ţádný pokles ani vzestup ceny, ale umoţnil těsnější propojení mezi zahraničním a tuzemským trhem s elektrickou energií a její cenou. Je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha55 a součástí CEE Stock Exchange Group (CEESEG).56 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO), jako ústřední orgán státní správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomických vztah vůči zahraničí, bylo zřízeno 1. listopadu 1992, na základě zákona č. 474/1992 Sb., o opatřeních a soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. MPO koordinuje zahraničně obchodní politiku ČR ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod, řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního reţimu v oblasti hospodářských styků se zahraničním., koordinuje přípravu legislativy a implementace57 evropského práva v působnosti resortu. MPO je nadřazené České energetické inspekci, České obchodní inspekci, Puncovnímu a Licenčnímu úřadu.58
54
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 31, [cit. 14. 4. 2011]. 55 Burza cenných papírů Praha – nevýznamnější burza v ČR, provozuje hlavní trh s akciemi v zemi. Sídlí v centru Prahy. 56 Burza, která vznikla spojením burzy v Vídni, Budapešti, Lubani a Praze. Je největší burzou ve Střední Evropě, http://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Co-Je-PXE, [cit. 15. 4. 2011]. 57 Implementace = uskutečnění, naplnění, realizace, dostání závazku. 58 Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument1926.html, [cit. 15. 4. 2011], http://www.puncovniurad.cz/cz/
33
Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) působí jako správní úřad pro výkon regulace v energetice (regulátor). Byl zřízen 1. 1. 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Úřad sídlí v Jihlavě a dislokované pracoviště se nachází v Praze. Řídí jej předseda, kterého jmenuje vláda na 5 let. Mezi hlavní úkoly ERÚ patří:
podpora hospodářské soutěţe
podpora vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie
ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech odvětví, kde není moţná konkurence.59
Státní energetická inspekce Státní energetická inspekce (dále jen SEI) je orgán státní správy, podřízený MPO. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. SEI je rozpočtová organizace sídlící v Praze. V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel inspekce, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu.60 SEI kontroluje na návrh MPO ČR, ERÚ a z vlastního podnětu dodrţování příslušné elektroenergetické legislativy.61
2.3. Model trhu s elektřinou Obecně se trh s elektřinou uskutečňuje mezi stranou výroby (dodávky) a stranou spotřeby. Je samozřejmé, ţe do procesů na trhu s elektřinou vstupuje větší počet subjektů obchodníci, provozovatelé přenosových a distribučních soustav atd. Doprava se přímo nezúčastňuje trhu s elektřinou, ale významně ho ovlivňuje.
59
Zdroj: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=52, [cit. 15. 4. 2011]. Zdroj: www.cr-sei.cz/info_cz.htm. 61 Zákonč. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů v rozsahu podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen ve znění pozdějších předpisů, Nařízení ES/1228/2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie. 60
34
Na následujícím obrázku je znázorněn proces, jak je elektřina dopravena z výrobního místa ke konečným spotřebitelům.
Obr. č. 5 - Schéma obchodu s elektřinou
Obchodník
Obchodník
zdroj: ČEPS, vlastní úprava
2.3.1. Druhy trhu s elektřinou Obchodování s elektřinou dělíme na: 1. Velkoobchod 2. Maloobchod Z hlediska praxe lze definovat velkoobchodní trh s elektřinou, jako trh, na kterém nakupují a prodávají elektřinu subjekty zúčtování mezi sebou. Na maloobchodním trhu s elektřinou pak mezi sebou obchodují převáţně subjekt zúčtování s účastníkem trhu nebo účastník trhu s jiným účastníkem trhu s elektřinou.
35
Na velkoobchodním trhu obvykle několik účastníků trhu s elektřinou má ve svém vlastnictví k dispozici i zdroje. Pak musí řešit problém, zda je pro ně výhodnější provozovat vlastní zdroj nebo nakupovat elektřinu na velkoobchodním trhu. Velkoobchodní trhu s elektřinou v České republice je součástí středoevropského trhu, a to především díky rozsáhlým přenosovým kapacitám přeshraničních vedení České republiky se zahraničními přenosovými soustavami. Pro velkoobchodní trh je primárně cenotvorný německý trh a jeho burza v Lipsku. Ceny na velkoobchodním trhu jsou tvořeny na základě nabídky a poptávky a také prostřednictvím bilaterálních kontraktů. Obchodovat s elektřinou v České republice na burze je moţné v rozsahu od ročních aţ po denní kontrakty. Na velkoobchodním trhu aktivně operuje cca 70 obchodníků a 6 brokerů.62 Maloobchodní trh s elektřinou byl vybudován na základě rozhodnutí EU s cílem umoţnit zákazníkům zvolit si dodavatele elektřiny. Maloobchodní trh přináší zákazníkům výhodnější ceny, lepší kvalitu trţeb a inovace produktů. Mezi charakteristické rysy maloobchodního trhu patří pevné propojení s velkoobchodním trhem, dostatečný počet dodavatelů na trhu, zajištění efektivní a spolehlivé změny dodavatele bez velkých nákladů pro zákazníka atd. Na maloobchodním trhu dodává elektrickou energii konečným zákazníkům více neţ 10 obchodníků. Základní význam pro existenci maloobchodu s elektřinou má funkčnost provozovatele distribuční soustavy. Účastník trhu můţe nakupovat nebo prodávat elektřinu na organizovaném i neorganizovaném trhu.
Organizované trhy se dělí z hlediska: a) termínu obchodu na:
Dlouhodobé trhy, kde se obchoduje s dodávkou elektřiny za několik dnů, na dobu dodávky delší neţ jeden den. Z hlediska dlouhodobosti obchody nejsou nijak omezeny.
Krátkodobé trhy, kde se obchoduje elektřina několik desítek minut aţ několik dnů před hodinou, kdy se realizuje dodávka elektřiny.
62
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str.39, [cit. 16. 4. 2011].
36
Vyrovnávací trh, coţ je zvláštní druh trhu, kde jediným nakupujícím je provozovatel přenosové soustavy.
V souvislosti s trhy je nutné uvést pojem odchylka. Pod tímto pojmem se rozumí rozdíl, který vznikne mezi zobchodovaným a skutečně realizovaným mnoţstvím elektřiny. b) druhu obchodování na:
Aukční, zde se jedná o zvláštní formu obchodního trhu, kde se soustřeďuje nabídka určitého zboţí a poptávka po něm v daném čase.
Kontinuální – na tomto trhu je produkt obchodován nepřetrţitě, dle předem stanovených pravidel, od doby vypsání aţ do předem stanoveného termínu ukončení.63
Krátkodobé organizované trhy Obchody s elektřinou by měly proběhnout těsně před jejich realizací, coţ je především z technologických důvodů nemoţné, protoţe dispečink, který je zodpovědný za provoz elektrizační soustavy, potřebuje čas k provedení aktualizace programu nasazení zdrojů při respektování síťových omezení. Krátkodobé organizované trhy s elektřinou se dělí na:
Denní trh – denní trh organizuje operátor trhu ve spolupráci s organizátorem denního trhu s elektřinou v okolní trţní oblasti.
Vnitrodenní trh – tento trh je organizování pro hodiny uvnitř obchodního dne. Pro daný obchodní den je v 15 hodin předcházejícího obchodního dne otevřen pro všechny hodiny daného obchodního dne vnitrodenní trh a lez na něm zadávat a přijímat nabídky na dodávky nebo odběr elektřiny. Vnitrodenní trh můţe být organizován s organizátorem vnitrodenního trhu s elektřinou v okolní trţní oblasti.64
Základním principem krátkodobého obchodování (zejména denního) je aukce. Aukce je zvláštní formou obchodního trhu, kde se soustřeďuje nabídka určitého zboţí a poptávka po něm na jednom místě v daném čase. V případě „klasické“ aukce se účastní jeden prodávající a více kupujících. Kdo z nich nabídne nejvyšší částku, získá zboţí.
63
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 42, [cit. 16. 4. 2011]. 64 Zdroj: Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, [cit. 16. 4. 2011].
37
Z hlediska ekonomických zásad dělíme aukci na:
Anglickou – v tomto případě kupující nabízejí částky v rostoucím pořadí tak dlouho, aţ ţádná další nabídka není předloţena.
Holandskou – původně vysoká cena se postupně sniţuje, dokud se nenajde kupec.
Aukci první ceny – nabídky se předkládají v zalepených obálkách a nejvyšší nabídka vyhrává.
Aukci druhé ceny – nabídky jsou taktéţ v zalepených obálkách a výherce platí druhou nejvyšší cenu.
Tato definice aukcí je sice správná z hlediska ekonomických zásad, ale denní trh s elektřinou je organizován na principu sesouhlasení křivek nabídky a poptávky. Vznikne jedna, platná pro danou hodinu dne, za kterou je elektřina prodávána/nakupována a jedno zobchodované mnoţství.
A to především pro její specifikum, a to neskladovatelnost a s ní spojenou
nepřetrţitost dodávky. Proto je nutné opakovat aukce ve stanovených časových periodách.65
Obr. č. 6 - Křivka sesouhlasení denního trhu
zdroj: OTE (Ing.Nečesaný)
65
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 45, [cit. 16. 4. 2011].
38
Počet těch, kteří nabízejí elektřinu se vţdy předpokládá jeden a více. Podle počtu poptávajících se aukce dělí:
Jednostrannou aukci – dodavatelé podávají nabídky a dispečink stanoví poptávku po elektřině na příští období o určité velikosti. Na základě odhadu spotřeba na příští den jsou stanoveny zdroje, které se svou nabídkou uspěly.
Dvoustrannou aukci – dodavatelé nabízejí a odběratelé poptávají. Dvoustranné aukce se pouţívají na denním trhu v ČR.
Dlouhodobé organizované trhy Pojem dlouhodobé organizované trhy je často nahrazován pojmem finanční trhy s elektřinou. Principem dlouhodobých organizovaných trhů s elektřinou je předpoklad, ţe kontrakty uzavřené na dlouhodobých organizovaných trzích s elektřinou musí být při jejich realizaci finančně vypořádány. Na rozdíl od krátkodobých trhů s elektřinou se nepředpokládá naplnění kontraktů fyzickou dodávkou elektřiny. Organizátorem finančních trhů je burza. Kromě obchodu s elektřinou jako takovou nabízejí burzy i další produkty jako např. zelené certifikáty nebo povolenky CO2 . Finanční trhy s elektřinou se liší v jednotlivých zemích či podle územní působnosti burz. Mezi základní parametry finančních trhů se řadí:
časová perioda kontraktu – obvykle se kontrakty člení na týdenní, měsíční, kvartální a roční. Časová perioda se obvykle liší u jednotlivých kontraktů.
předmět obchodování – předmět obchodování se dále dělí na obchodování s dodávkou základního zatíţení po dobu 24 hodin a obchodování s dodávkou špičkového zatíţení. Nejčastěji obchodovanou dodávkou je dodávka základního zatíţení.66
Druhy kontraktů:
Futures
Futures obecně je burzovní finanční derivát. Je vysoce likvidní a nenese kreditní riziko, protoţe zisky vyplácí burza, která také stanoví pravidla obchodování. Kontrakt futures je dohoda dvou stran o nákupu/prodeji
standardizovaného mnoţství
elektřiny v předem specifikované kvalitě za danou cenu, k danému budoucímu datu. 66
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 50-51, [cit. 16. 4. 2011].
39
Kupující futures kontraktu se zavazuje, ţe ve stanovené době odebere dané mnoţství elektřiny za určenou cenu. Naopak prodávající se zavazuje dané mnoţství elektřiny v dané době, za určenou cenu dodat. Mnoţství elektřiny na jeden kontrakt futures je stanoveno pravidly burzy. S futures se začíná obchodovat ráno, jednotliví účastníci obchodování podávají své nabídky a poptávky, popřípadě akceptují nabídky a poptávky ostatních. Obchodování je anonymní. Denní obchodování s futures je ukončeno vţdy v určenou dobu a je stanovena denní cena futures. Můţe to být cena posledního realizovaného obchodu nebo průměr posledních tří nebo pěti obchodů.
Forwards
Jedná se o nejjednodušší finanční derivát. V případě tohoto kontraktů si kupující smluvně dohodnou mnoţství elektřiny, termín, periodu a cenu dodávky v budoucnu. Forward je opakem spotového kontraktu, který představuje dohodu o koupi/prodej v současnosti. Mohou se uzavírat i mimo burzu na neorganizovaných trzích, na burze se obchodují jako dlouhodobé kontrakty
Opce
Opce se výrazně liší od ostatních finančních derivátů tím, ţe protistrany si nejsou vzájemně rovny. Opce je právo kupujícího získat elektřinu v předem stanovené době za předem určenou cenu, kde kupující za toto právo prodávajícímu platí. Cena opce se nazývá opční prémie. Opačná situace nastává v případě prodeje. Opce se dělí na americkou a evropskou. V případě americké opce můţe kupující uplatnit opční právo v průběhu trvání opce, ale u evropské opce můţe právo uplatnit pouze v den splatnosti. V obchodu s elektřinou jsou opce méně uţívaný nástroj.
Contracts for Difference
Jedná se o kontrakty na vyrovnání proti rozdílu v cenách elektřiny v jednotlivých oblastech.67
67
Zdroj: CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 58, [cit. 16. 4. 2011].
40
Neorganizované trhy s elektřinou Neorganizované trhy s elektřinou jsou označovány také jako bilaterální trhy. Na těchto trzích existují 2 účastníci, kteří mohou mezi sebou uzavírat jednu a více smluv na nákup či prodej elektřiny. Bilaterální obchody mohou účastníci trhu sjednávat aţ do uzavření obchodů. Do tohoto okamţiku musí být všechny relevantní obchody v podmínkách ČR registrovány v systému operátora trhu. Na rozdíl od organizovaných trhů nejsou účastníci trhu svázáni ţádnými předpisy, kromě obecně platných zákonů v dané zemi. Standardním prvkem, který vedou obchodující strany jsou tzv. efet smlouvy. Jedná se o standard rámcové smlouvy pro bilaterální obchod s elektrickou energií.68
2.3.2.
Tržní síla
Trţní síla je definována jako stupeň kontroly, kterou má firma nebo skupina firem nad rozhodnutími o cenách a výrobě v daném odvětví. V podmínkách monopolu má firma vysoký stupeň trţní síly, zatímco firmy v odvětvích s dokonalou konkurencí nemají ţádnou trţní sílu.69 V rámci trhu je třeba rozlišovat jeho různé druhy. V rámci obchodu s elektřinou dělíme trhy na:
dokonalou konkurenci
monopol
oligopol
68
Prezentace PXE, a.s. – Budoucnost obchodování s elektřinou v ČR z hlediska PXE, David Kučera-generální sekretář. 69 SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D.: Ekonomie. NS Svoboda, 2007, ISBN 8020505903 [cit. 16. 4. 2011].
41
Dokonalá konkurence Pod tímto pojmem se rozumí dokonale konkurenční trh. Tento trh se vyznačuje velkým mnoţstvím prodávajících a kupujících, z nichţ ţádný nemůţe ovlivnit cenu nebo velikost výstupu odvětví. Konkurence na trhu s elektřinou je, z velkoobchodního hlediska, poměrně velká, jelikoţ existují desítky obchodníků, kteří nabízejí elektřinu velkoodběratelům. Z maloobchodního hlediska je určitě prostor pro zlepšení. Dalším charakteristickým rysem dokonalé konkurence je totoţnost nabízených produktu. Zde je naopak trh s elektřinou na místě, jelikoţ elektřina jako komodita je v podstatě neměnný produkt.70 Monopol Pod pojmem monopol se rozumí výsadní postavení na trhu. Monopol je jednou z forem nedokonalé konkurence, kdy na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma a ta ovládá dané odvětví. Úplný monopol je naprostým opakem dokonalé konkurence. Pojem přirozený monopol lze definovat jako výrobce resp. poskytovatele sluţeb, který je kvůli výrobním nákladům efektivnější neţ velký počet výrobců resp. poskytovatelů sluţeb. Na trhu s elektřinou je typickým představitelem přirozeného monopolu doprava elektřiny.71
Oligopol Oligopol je definován jako trţní struktura na straně nabídky, kdy v daném odvětví existuje jen málo prodávajících, kteří nabízí podobnou či identickou produkci. Trhy s elektřinou mají a očekává se, ţe i budoucnu budou mít oligopolní charakter.72
70
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dokonal%C3%A1_konkurence, [cit. 16. 4. 2011]. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Monopol, [cit. 16. 4. 2011]. 72 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oligopol, [cit. 16. 4. 2011]. 71
42
3. Mezinárodní obchod s elektřinou Základní úprava vztahů mezi ČR a EU je mezinárodní smlouva tzv. Evropská dohoda. Tato smlouva, která nabyla právní platnost od 1. února 1995, přidruţuje Českou republiku a členské státy EU. Evropská dohoda obsahuje závazek České republiky zajistit během desetiletého období postupné sbliţování práva ČR s právem EU. Právní úprava energetiky v EU směřuje k podpoře 3 hlavních principů, a to podpoře konkurenceschopnosti, bezpečnému zajištění spolehlivých dodávek elektrické energie a ochraně ţivotního prostředí. Základní principy energetické politiky České republiky jsou identické. Základním nástrojem pro dosaţení těchto cílů je dokončení tzv. vnitřního trhu jako nejvyššího stupně liberalizace a integrace mezi členskými státy.
3.1
Přeshraniční obchod s elektřinou
V důsledku liberalizace trhu s elektřinou rostl význam obchodu s elektřinou. Dnes uţ není volba dodavatele, nákup a prodej elektřiny, omezen na dané území, nakupovat a prodávat elektřinu je moţné po celé Evropě. Z tohoto důvodu čelí velkým nárokům především přenosová soustava, která před začátkem liberalizace zprostředkovávala přenos elektřiny především v rámci jednoho státu resp. regionu. Propojení energetických soustav v Evropě umoţňuje stále většímu počtu zemí účastnit se nového komoditního trhu s elektřinou. Cílem přijatých opatření je zlevnění cen elektřiny. Prvním krokem, který umoţnil transparentní přístup k přeshraniční kapacitě přenosových vedení, bylo zavedení explicitních aukcí. Jsou to aukce, které fungují na základě bilaterálních dohod mezi provozovateli sousedních přenosových soustav nebo na principu vícestranných dohod. Explicitní aukce je aukční systém, ve kterém přenosová soustava nabízí či prodává právo vyuţívat volné přenosové kapacity s povinností následné nominace před daným obchodním dnem nebo danou obchodní hodinou. Systém explicitních aukcí má však řadu nevýhod. Jednou z nich je, ţe tento systém není propojen s obchodováním s elektrickou energií ve všech zúčastněných trţních zónách, proto můţe nastat situace, ţe nakoupená velikost přeshraniční kapacity neodpovídá skutečně získané energie. 43
Ve snaze docílit konkurenceschopných trţních cen, dostupnosti elektrické energie a bezpečnosti dodávek vznikly mezi státy dohody o spolupráci přenosových soustav, energetických burz a operátorů trhů. Cílem těchto dohod je uplatnění a zavedení implicitních aukcí. Implicitní aukce je aukční systém, zaloţený na společné koupi elektřiny včetně potřebného přeshraničního profilu v jednom kroku a na jednom místě.
Formy implicitních aukcí: o Market Splitting – je forma implicitní aukce, kde existuje jen jedno trţní místo, které je společné pro všechny země. Market Splitting je jednodušší formou spolupráce a to z důvodu existence jen jednoho trţního místa, jednotných pravidel obchodování a jednoho vypořádávacího místa uzavřených obchodů. o Market Coupling – forma implicitní aukce, kde má kaţdá země své trţní místo registrující poptávky a nabídky na společném trhu ve své trţí oblasti. V případě Market Couplingu je spolupráce sloţitější, protoţe kaţdé z trţních míst, které je provozované národním organizátorem trhu, má vlastní pravidla obchodování. Rozdílné mohou být i podmínky pro příjem nabídek a poptávek, proto se Market Coupling dělí na Price (cenový) coupling a Volume (objemový) coupling: o Price coupling – forma Market couplingu, při které je výsledkem sesouhlasení ceny a zobchodovaná moţství pro všechna zúčastněná trţní místa, která je pouţijí jako své výsledky. o Volume coupling – při této formě je výsledkem pouze určení velikosti a směru přeshraničního toku mezi trţními oblastmi nebo regiony.73
73
Zdroj: CHEMIŠINEC, I.; MARVAN, M.; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T.; TŮMA, J.Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. str. 149, [cit. 16. 4. 2011].
44
3.2. Propojení trhů s elektřinou v Evropě Elektřina je naprosto nezbytná pro hospodářství států, a proto je energetická samostatnost Evropy důleţitým bezpečnostně-strategickým tématem. V důsledku přijetí 3. liberalizačního balíčku, který byl schválen Evropskou komisí dne 19. 9. 2007, byl přijat cíl liberalizace, a to vytvoření jednotného evropského konkurenčního prostředí, zabezpečit spolehlivé dodávky a transparentní trh, nediskriminační trh s elektřinou a právo zákazníků vybrat si svého dodavatele. Obchod s elektřinou prochází v Evropě výraznými změnami. Energetické společnosti si musí zvykat na zcela nové skutečnosti, letité návyky rychle berou za své. S rostoucím objemem výroby elektřiny ze slunce a větru začíná být pro energetiky důleţitá kaţdodenní předpověď počasí. Struktura výroby elektřiny se mění, obnovitelné zdroje začínají ve velkém ovlivňovat i budoucí investice klasických energetik.
Pro bilaterální obchody obchod s elektřinou je nutné samozřejmě mít protistranu (obchodníka v cizí zemi), se kterou daná země obchoduje, ale kromě toho je nutné mít smlouvu s provozovatelem přenosové soustavy (v ČR společnost ČESP,a.s.) na kapacitu a přenosové sluţby a s operátorem trhu (v ČR společnost OTE,a.s.) pro vyhodnocení odchylek a registraci obchodů. Kapacitu mohou subjekty získat explicitně nebo implicitně, obchod pak nominují do systému OTE resp. ČEPS aţ do výše sjednané kapacity. V roce 2009 podepsaly energetické burzy České republiky, Rakouska a Polska dohodu o postupné integraci spotového trhu s elektřinou. Dohoda o postupném sjednocování spotového trhu s elektřinou by měl vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky obchodování.Podpis dohody je výsledkem činnosti středoevropského a východoevropského fóra pro integraci trhů s elektřinou. Toto propojení zvýší likviditu a posílí konkurenci v regionu střední Evropy. Burzy zaloţily řídící výbor a pracovní skupinu, které mají spojení spotových trhů s elektrickou energií na starosti. Propojování energetických burz probíhá nezávisle na integraci spotových trhů v Evropě. Dohodu „Price Coupling Markets“ o propojení svých aktivit podepsali v roce 2010 zástupci šesti provozovatelů spotových trhů s elektřinou, kteří působí v 18 zemích Evropy. Ke
45
spolupráci byli přizváni také organizátoři spotových trhů s elektřinou v České republice, Slovensku, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Slovinsku. Předpokládaný termín propojení trhů je rok 2012. Dle nejnovějších informací se na propojení trhů s elektrickou energií připravuje Česká republika a Polsko. O moţné spolupráci jedná polská energetická burza TGE s českým operátorem trhu s energií OTE. V současné době má Polsko propojený trh s elektřinou se Švédskem a Česká republika se Slovenskem. Zástupci Polska nevylučují podobné propojení trhu i s Německem, Rakouskem a Maďarskem. EU má zájem na tom, aby do roku 2015 byly všechny členské státy byly navzájem propojeny energetickými sítěmi. Tato skutečnost by lépe chránila od případných výpadků dodávek. 74
3.3. Česko – Slovenský Market Coupling Fungování trhů s elektřinou na principu implicitních aukcí je jiţ zaveden v severní a západní Evropě. Střední a východní Evropa je v tomto směru dosud na počátku. Společný spotový trh můţe být základem fungování této formy přeshraničního obchodování i mezi dalšími zeměmi regionu. Výhodou při propojování trhů ČR a Slovenska je obdobný model trhu, energetická legislativa i účastníci trhu, kteří obchodují na obou stranách hranice a pro které znamená tento způsob obchodování zjednodušení pro uplatnění nabídky či poptávky na denním trhu s elektřinou. Pro propojení trhů je nezbytná existence trţních míst se zaručenou likviditou v ČR i na Slovensku. V ČR je trţním místem společnost OTE, a.s. (OTE). Tato společnost organizuje denní trh v ČR uţ od roku 2002. Ceny dosahované na denním trhu OTE úzce koreluje s cenami na energetických burzách v regionu. Důleţitým předpokladem pro propojení trhů, bylo zavedení EUR jako obchodní měny na denním trhu v ČR. Od 1.2.2009 jsou pokyny zadávány pouze v EUR stejně jako veškeré výsledky sesouhlasení včetně cenových indexů. Vypořádání denního trhu je moţné v EUR i v CZK (dle poţadavků zadávajícího).75
74 75
Zdroj: http://www.bhs.cz/Article.aspx?id=4474, [cit. 18. 4. 2011]. Zdroj: http://www.pro-energy.cz/clanky14/1.pdf, [cit. 18. 4. 2011].
46
Projekt propojení denních trhů s elektřinou formou implicitní alokace mezi ČR a SR byl zahájen v květnu 2008 jako jeden z nástrojů k rozvoji liberalizovaného trhu s elektřinou, energetické bezpečnosti a potvrzení dlouhodobé spolupráce mezi ČR a SR. Podmínkou pro propojení trhů bylo vytvoření trţního místa na Slovensku. Tímto úkolem byl pověřen provozovatel přenosové soustavy společnost Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a.s. (SEPS)76. Za tímto účelem zaloţila SEPS dceřinou společnost OKTE, a.s., která začala dne 1.1.2011 organizovat a vyhodnocovat krátkodobý trh s elektřinou a zabezpečovat zúčtování odchylek na území SR. Explicitní aukce zůstávají vyhrazeny pro dlouhodobé obchodování a denní trh probíhá na bázi implicitních aukcí. Účastníci trhu z obou zemí registrují nabídky a poptávky u organizátorů trhu (OTE a OKTE), kteří provádí společné sesouhlasení a o výsledcích informují účastníky trhu ve svých trţních oblastech. Na základě výsledků sesouhlasení probíhá prostřednictvím trţních míst finanční vypořádání obchodů účastníků v kaţdé zemi.
Kvůli vynucenému uzavírání bloků jaderných elektráren nemá Slovensko dostatek vlastní elektřiny a je závislé na dovozu z okolních zemí. V důsledky propojení denního trhu na principu Market Couplingu jsou slovenské poptávky k dispozici české nabídky a naopak. Tento systém umoţňuje efektivnější vyuţití českých i slovenských zdrojů, lepší fungování trhů i lepší ceny. Propojení trhů také umoţnily lépe vyrovnávat spotřebu ve špičce. Do projektu vstupovali dva partneři Slevenská elektrizačná prenosová sústava, a.s. (SEPS) a OTE, a.s., kteří však měli rozdílné pozice a zkušenosti. OTE v době spuštění projektu jiţ provozoval trţní místo a jeho působení bylo také legislativně ošetřeno. Zatímco na Slovensku neexistovat subjekt, který by byl zodpovědný za organizování denního trhu. Téměř všechna elektřina byla obchodována na základě bilaterálních smluv.
76
Zdroj: http://www.pro-energy.cz/clanky14/1.pdf, [cit. 18. 4. 2011].
47
Obr. č. 7 - Schéma propojených trhů v okamţiku spuštění společného denního trhu s elektřinou
zdroj: http://www.pro-energy.cz/clanky14/1.pdf, [cit. 18. 4. 2011].
Propojení spotových trhů s elektřinou mezi ČR a SR je významným milníkem v rozvoji obchodu s elektřinou v obou zemích. 14.2.2011 se v Praze představitelé přenosových soustav a organizátorů trhů s elektřinou České republiky a Slovenska dohodli na společném postupu při rozšiřování česko-slovenského denního trhu s elektřinou, jelikoţ propojování evropských regionálních trhů s elektřinou je nutným krokem k vytvoření jednotného trhu s elektřinou v EU, ke kterému by mělo dojít do konce roku 2014.
48
4. Předpokládaný vývoj obchodu s elektřinou S budoucím vývojem úzce souvisí energetická koncepce. Jedná se o dokument, který stanovuje cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na 30 let. Státní energetická koncepce (dále jen SEK) je výrazem odpovědnosti státu za vytvoření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobé bezpečné dodávky energií a pro jejich efektivní vyuţívání za ekonomicky oprávněné a přitom přijatelné ceny způsobem, který je v souladu se zásadami udrţitelného rozvoje. Předchozí SEK byla schválena v roce 2004, ale v období 2004-2009 k podstatným změnám v rámci energetického hospodářství ČR i jeho vnějšího okolí. Projevovaly se především důsledky nerovnoměrného rozdělení primárních energetických zdrojů. Aktuální SEK obsahuje vizi a strategické priority energetiky ČR. Klíčovou součástí je scénář předpokládaných základních trendů vývoje energetiky do roku 2050. Jedním ze základních rámců pro energetickou politiku státu jsou strategické cíle a vývoj energetické politiky EU. V současné době je energetická politika pro Evropu charakterizována 3 základními pilíři: o Nezávislost a bezpečnost dodávek o Konkurenceschopnost o Udrţitelnost, moţnost dlouhodobého zajištění Jedním z cílů EU je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů77 na celkové spotřebě energie v EU, do roku 2020 musí být také posílena kapacita všech evropských přenosových soustav a přeshraničního propojení jednotlivých členských zemí. Význam vyuţití obnovitelných zdrojů energií v několika posledních letech neustále roste. Zatímco ceny paliv stoupají, jejich zásoby klesají. Z tohoto důvodu je stále diskutováno, zda se dá alespoň část fosilních paliv78 nahradit jiným materiálem, obnovitelnými zdroji energie. K vyuţití obnovitelných zdrojů naši republiku zavazuje směrnice Evropské unie, která nám
77
Obnovitelné zdroje energie jsou energetické zdroje, které jsou člověku v přírodě volně k dispozici a jejich zásoba je z lidského pohledu nevyčerpatelná nebo se obnovuje v časových měřítcích srovnatelných s jejich vyuţíváním. 78 Mezi fosilní paliva patří černé uhlí, koks, hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, ropné produkty. Jaderné elektrárny vyuţívají obohacený uran.
49
ukládá, abychom do roku 2020 vyráběli 13 % energie právě z obnovitelných zdrojů. V roce 2010 obnovitelné zdroje energie pokryly cca 8,2% spotřeby elektřiny v České republice.79 Vyuţitelnost obnovitelných zdrojů energie ovlivňují různé faktory, nejmarkantnější jsou ekonomické faktory. Cena energie z obnovitelných zdrojů musí být co nejniţší, aby mohla konkurovat ostatním energetickým zdrojům. Obnovitelné zdroje dělíme na:
Vodu - vodní elektrárny jsou v současnosti jedním z
dominantních zdrojů
energie z obnovitelných zdrojů v České republice.
Biomasu – biomasa je organická hmota, které vzniká prostřednictvím fotosyntézy, která je spalována v klasických tepelných elektrárnách spolu s uhlím. Díky spoluspalování biomasy dochází k úsporám nenahraditelného fosilního paliva, navíc se sniţují škodlivé emise oxidů síry. Pro energetické účely se vyuţívá buď odpadní biomasa (dřevní štěpky z lesů, odpad z papíren apod.) nebo biomasa v podobě speciálních rychle rostoucích plodin pěstovaných specielně pro účely spoluspalování. Biomasa je v podmínkách České republiky velmi perspektivním obnovitelným zdrojem energie. Zatímco vyuţitelná kapacita vodních toků pro získávání energie je jiţ téměř vyčerpána a pro vyuţití větru nemáme tak dobré podmínky jako jiné evropské země, biomasu lze vyuţít ve všech moderních tepelných elektrárnách. Podíl biomasy v palivu můţe činit aţ 25 procent
Vítr - Česká republika nemá pro vyuţití energie větru tak dobré podmínky jako jiné evropské (zejména přímořské) státy. Z toho důvodu se i na výrobě „ekologické elektřiny“ podílejí větrné elektrárny zatím jen malou částí.
Sluneční energii – solární elektrárny jsou v současnosti nejvyuţívanějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů energie, a to především díky vysoké výkupní ceně solární energie, která byla nabízena do konce roku 2010. U solárních elektráren, které byly uvedeny do provozu v roce 2011 je cena jiţ podstatně niţší.
79
Zdroj: http://www.csve.cz/cz/clanky/obnovitelne-zdroje-maji-dobre-perspektivy/362, [cit. 18. 4. 2011].
50
Obr. č. 8 - Prognóza vývoje energie z obnovitelných zdrojů energie do r. 2050
zdroj: http://www.tzb-info.cz/5154-zprava-pacesovy-komise-z-pohledu-oze Tato čísla jsou maximální hodnoty pro dosavadní průměr vnějších přírodních podmínek a technologií.
V roce 2007 činily obnovitelné zdroje 9 % spotřeby energie EU, přičemţ 63 % z toho byla energie z biomasy a bioodpadu. V současné době je diskutován problém, zda budoucnost patří fotovoltaice, větrné energii či jaderné energetice. Ve světě převaţuje v současné době názor, ţe emise oxidu uhličitého je potřeba v dohledné době celosvětově sníţit asi na desetinu současné úrovně. Z energetických zdrojů mají přijatelné emise pouze obnovitelné zdroje a jaderná energie. V poslední době byla velký fenoménem solární elektřina tzv. fotovoltaika. Jedná se o princip přeměny světla na elektrickou energii pomocí polovodičové diody. Zásadní motivací pro vyuţívání fotovoltaické energie značná státní podpora, ale ERÚ v cenovém rozhodnutí č. 5/2008 sníţil výkupní cenu a zelené bonusy u solárních elektráren, které byly uvedeny do provozu po 1. lednu 2010, a to o cca 900 Kč z MWh. Jednal také parlament, který schválil zákon č. 402/2010 Sb., který mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tato novela vytvořila prostor pro 51
sníţení výkupních cen a zelených bonusů pro elektrárny instalované po 1. lednu 2011, a to zejména uplatněním 15-leté doby návratnosti investice. V důsledku těchto úprav jiţ nejsou pro investory solární elektrárny tak výnosné jako doposud. Na následujícím obrázku je zřejmé jakým tempem rostla výstavba solárních elektráren a zvyšující se výkon.
Obr. č. 9 - Sluneční elektrárny k 1. 4. 2011
zdroj: www.eru.cz, [cit. 20. 4. 2011].
V současné době trvá v České republice tzv. Stop–stav, tedy zákaz povolování nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce byly přijaty změny v legislativě, které zcela ruší podporu instalací na zemi. Instalace na budovách jsou sice formálně na základě platných zákonů podporovány, přetrvávající Stop-stav však znemoţňuje jejich připojení do elektrizační soustavy a podporu prostřednictvím výkupních cen. Dle odborníků a zástupců státní správy je zrušení Stop-stavu moţné aţ po dokončení novelizace související legislativy, jejíţ součástí je i Národní akční plán pro podporu obnovitelných zdrojů.
52
V České republice začalo období fotovoltaiky bez podpory 1. 3. 2011 a pravděpodobně bude trvat dva aţ tři roky neţ bude elektřina z fotovoltaických zdrojů konkurenceschopná alespoň ceně elektřiny pro domácnosti.
53
ZÁVĚR Cíl bakalářské práce je sloţen z několika bodů. Prvním bodem je základní popis zahraničního obchodu. V tomto bodě jsem se věnovala vysvětlení základních pojmů, souvisejících se zahraničním obchodem. Vycházela jsem zde z níţe uvedené legislativy, odborné literatury, studijních materiálů a internetových zdrojů. V této kapitole jsou shrnuty důvody realizace zahraničního obchodu, jeho význam, formy a samozřejmě také nástroje, které jsou v zahraničním obchodu vyuţívány. Dalším cílovým bodem je seznámení s principy obchodování s elektřinou. V rámci tohoto bodu je popsána legislativa související s energetickým trhem. Legislativu jsem rozčlenila na evropskou a národní legislativu. V rámci evropské legislativy jsem uváděla, dle mého názoru, důleţité směrnice, týkající se elektroenergetiky, které samozřejmě dávají základ i národní legislativě. Základem pro obchodování s elektřinou je získání licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny od Energetického regulačního úřadu. Byly popsány všechny subjekty, které se účastní trhu s elektřinou včetně konkrétních společností a organizaci. Účastníky trhu s elektřinou v ČR jsou konkrétně výrobci elektřiny, obchodníci s elektřinou, zákazníci, subjekty zúčtování, provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, operátor trhu, burza a regulátor. Výrobci jsou ty subjekty, které mají licenci k provozování zařízení k výrobě elektřiny. Elektřina, kterou výrobci vyrobí, se přes přenosovou a distribuční síť dostává k obchodníkům s elektřinou. Obchodníci pak elektřinu prodávají konečným zákazníkům. Současně je popsáno i propojení účastníků trhu s elektřinou s jednotlivými společnostmi. Popisuji také druhy trhů, na kterých se obchoduje a jejich dělení. Trhy jsou rozčleněny na trh velkoobchodní a maloobchodní, organizovaný a neorganizovaný, kde organizovaný trh člením dále na krátkodobé organizované trhy a dlouhodobé organizované trhy. Dále je třeba zmínit mezinárodní resp. přeshraniční obchodování s elektřinou. Zde jsou popsány principy přeshraničního obchodování a propojení trhů s elektřinou v rámci EU, které následkem liberalizace v oblasti elektroenergetiky. V této části se zaměřuji také na Česko – Slovenský Market coupling, coţ je propojení trhů s elektřinou mezi Českou republikou a Slovenskem. Dle mého názoru bylo propojení spotových trhů mezi Českou republikou a Slovenskem prvním impulsem pro další propojování energetických trhů ve Střední Evropě. V tisku se jiţ objevily informace, ţe k propojení energetických trhů se chystá i Česká
54
republika a Polsko a Maďarsko. Zástupci Polska nevylučují moţnost propojení trhů i s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Posledním cílovým bodem práce je predikace vývoje trhu s elektrickou energií. Na základě současné ekonomické situace a vývojových trendů v elektroenergetice se domnívám, ţe budoucnost v tomto odvětví bude patřit obnovitelným zdrojům energie a dalšímu propojování trhů s elektřinou směrem k vytvoření jednotného trhu s elektřinou v rámci Evropské Unie, k němuţ by dle závěrů z jednání Evropské rady ze 4. února 2011 mělo dojít jiţ do konce roku 2014. Mezi obchodníky to přinese rovné podmínky pro obchodování, větší konkurenci, ale také větší pole působnosti. Pro spotřebitele propojení trhů nabízí širší moţnost volby dodavatele. Dalším důvodem k většímu vyuţívání obnovitelných zdrojů je skutečnost, ţe zásoby fosilních paliv se rychle ztenčují a jejich získávání je finančně čím dál více nákladné. V případě obnovitelných zdrojů je, dle mého názoru větší vstupní investice, ale ta je poměrně brzy vyváţena ziskem, kdyţto v případě fosilních paliv, konkrétně uhlí, je třeba čím náročnější těţba. Z čehoţ usuzuji, ţe budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie a dalšímu propojování energetických trhů.
55
Seznam literatury Odborné knihy 1. BENEŠ, Vlastislav a kol.Zahraniční obchod. 2004. ISBN 80-247-0558-3. 2. CHEMIŠINEC, I; MARVAN, M; NEČESANÝ, J.; SÝKORA, T; TŮMA, J. Obchod s elektřinou.2010. ISBN 978-80-254-6695-7. 3. KALÍNSKÁ, Emílie a kol.Mezinárodní obchod v 21. století. 2010. ISBN 978-80-2473396-8. 4. KODERA, J.; MARKOVÁ, J.Devizové obchody. 2007. ISBN 8072651102. 5. MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A.Mezinárodní obchodní operace. 5.vyd. 2010. ISBN 978-80-247-3237-4. 6. SAMUELSON, P.A.;NORDHAUSEN, W.D.Ekonomie. 2007. ISBN 8020505903. 7. SOLDÁNOVÁ, M.Materiály k předmětu zahraniční obchod. Praha : BIVŠ,2009/2010. 8. SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M.Platební styk. 2005. ISBN 8072650726. Internetové zdroje 9. Zahraniční obchod. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 20.4.2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW:
. 10. Businessinfo.cz [online]. 3.1.2005 [cit. 2011-04-25]. Akreditiv. Dostupné z WWW: .
11. Incoterms. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 29.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 12. Český statistický úřad. Businessinfo.cz [online]. 10.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Vývoj zahraničního
obchodu
v
roce
2010.
Dostupné
z
WWW:
.
56
13. Svaz průmyslu a dopravy ČR. Spcr.cz [online]. 10.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Struktura zahraničního
obchodu
v
roce
2010.
Dostupné
z
WWW:
. 14. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Businessinfo.cz [online]. 1ě.4.2011 [cit. 2011-04-25]. Obchod
s
elektřinou
-
licence
krok
za
krokem.
Dostupné
z
WWW:
.
15. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Businessinfo.cz [online]. 1ě.4.2011 [cit. 2011-04-25]. Obchod
s
elektřinou
-
licence
krok
za
krokem.
Dostupné
z
WWW:
.
16. pre [online]. 2008 [cit. 2011-04-25]. Přenosová soustava v ČR a její začlenění v EU. Dostupné
z
WWW:
.
17. mpo.[online]. 1.2.2010 [cit. 2011-04-25]. Působnost ministerstva. Dostupné z WWW: . 18. eru[online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-25]. Informace o Energetickém regulačním úřadu. Dostupné z WWW: . 19. cr-sei[online]. 1996 [cit. 2011-04-25]. Informační materiál ČE-SEI. Dostupné z WWW: . 20. ceps, a.s. [online]. 28.5.2010 [cit. 2011-04-25]. O nás. Dostupné z WWW: . 21. ote, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-04-25]. Základní údaje. Dostupné z WWW: . 22. pxe, a.s. [online]. 2007 - 2011 [cit. 2011-04-25]. Co je PXE. Dostupné z WWW: .
57
23. Dokonalá konkurence. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 14.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .
24. Monopol. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 14.2.2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 25. Oligopol. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 19.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 26. HLINOMAZ, Petr. BH Securities [online]. 29.3.2011 [cit. 2011-04-25]. Polsko a Česko se připravují
na
propojení
trhů
s
elektřinou.
Dostupné
z
WWW:
. 27. CHEMIŠINEC, Igor , et al. Pro-energy.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. Česko Slovenský Market coupling. Dostupné z WWW: . 28. Csve.cz [online]. 15.12.2010 [cit. 2011-04-25]. Obnovitelné zdroje mají dobré perspektivy. Dostupné z WWW: . 29. BECHNÍK, Bronislav. Tzb-info.cz [online]. 20.10.2008 [cit. 2011-04-25]. Zpráva Pačesovy komise z pohledu OZE. Dostupné z WWW: . 30. Eru.cz [online]. 1.4.2011 [cit. 2011-04-25]. Informace o výrobě elektřiny ze solárních zdrojů. Dostupné z WWW: . 31. E-skripta.eu [online]. 2005 [cit. 2011-04-25]. Zahraniční obchod 1. Dostupné z WWW: .
58
Legislativa 32. Směrnice 2009/28/ES o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů 33. Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 34. Nařízení ES/1228/2003 Evropského parlamentu a Rady, o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie 35. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí č. 160/1991 Sb. 36. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 37. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon 38. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon 39. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku 40. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou 41. Zákon č. 474/1992 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky 42. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách 43. Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen 44. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o významu státní správy v energetických odvětvích 45. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů) 46. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 47. Vyhláška č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou
59
